Pracovní doba, kázeň, povinnosti, řád

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Má zaměstnavatel nebo poskytovatel zdravotních služeb právo nařídit povinnost nošení obuvi i bez opory v interních předpisech?

Dle mého názoru ano.

Co se týče práva zaměstnavatele, je situace jasná – zaměstnavatel odpovídá za zajištění bezpečného pracovního prostředí a za tímto účelem je oprávněn udílet zaměstnancům závazné pokyny. Tyto pokyny jsou v § 349/2 zákoníku práce definovány následovně:

„Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.“

Oprávnění zaměstnavatele udílet závazné pokyny k zajištění bezpečného pracovního prostředí vyplývá z § 102/5 písm. j) zákoníku práce, dle něhož je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

„udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“

Povinnost zaměstnance tyto pokyny uposlechnout je pak zakotvena v § 106/4 písm. c) zákoníku práce, dle něhož je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost a své zdraví, přičemž každý zaměstnanec je povinen:

„dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele“

Pakliže byste neuposlechla závazné pokyny zaměstnavatele a v důsledku bosé chůze by Vám vznikla škoda (typicky úraz jako následek uklouznutí apod.), mohl by se zaměstnavatel zprostit své odpovědnosti za takto vzniklou škodu. Konkrétně dle § 270/1 písm. a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla:

„tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány ...“

Co se týče vztahu pacienta (klienta) a poskytovatele zdravotních služeb, není právní úprava tak propracovaná, jak je tomu v oblasti pracovněprávní. Je pravdou, že souhrn základních pravidel, která je pacient povinen dodržovat, by měl být zakotven ve vnitřním řádu. Vyplývá to z § 46/1 písm. a) a z § 41/1 písm. b) zákona o zdravotních službách, dle nichž platí, že:

„Poskytovatel je povinen zajistit

aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů ...“

„Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen

...

řídit se vnitřním řádem“

Je nicméně pochopitelné, že vnitřní řád nemůže obsáhnout veškeré myslitelné situace (nejčastěji obsahuje pouze obecná pravidla chování). Rovněž poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit bezpečí svých pacientů při poskytování zdravotních služeb – toho by nebylo možné dosáhnout, pakliže by poskytovatel nemohl udílet pacientům závazné pokyny (a to typicky na úseku zajištění bezpečnosti). Vámi popisovaná situace (tedy vynucování obuté chůze v lázeňském prostředí) je dle mého názoru pochopitelným a snadno obhajitelným požadavkem – chůze naboso zvyšuje riziko uklouznutí, poranění chodidla, šíření kožních onemocnění apod.

2/ Je možné takový pokyn považovat za legitimní, pokud není řádně odůvodněn konkrétním bezpečnostním nebo hygienickým rizikem?

Je-li po Vás požadována obutá chůze, doporučuji Vám trvat na tom, aby byl tento požadavek logicky odůvodněn. Lze očekávat, že těmito důvody bude právě zajištění bezpečnosti, prevence úrazu apod. Obdržíte-li toto vysvětlení, budete dle mého názoru povinna takové pokyny uposlechnout.

3/ Jaké právní kroky mohu podniknout v případě, že považuji tento příkaz za nepřiměřený nebo svévolný?

Zaprvé trvejte na podrobném, logickém a písemném odůvodnění tohoto požadavku.

Zadruhé se můžete pokusit získat lékařské dobrozdání (potvrzení) o nevhodnosti obuté chůze – trpíte-li nějakým onemocněním, které je kontraindikací obuté chůze, bude takové lékařské potvrzení představovat podmínku pro získání výjimky.

Pokud byste byla zaměstnavatelem/poskytovatelem zdravotních služeb nějak postihována z důvodu bosé chůze, mohla byste se bránit s poukazem na nerovné zacházení či diskriminaci. To ovšem pouze tehdy, pokud by tento požadavek nebyl nijak logicky odůvodněn (pokud by se tedy jednalo o požadavek svévolný), anebo tehdy, pakliže by byla bosá chůze nutností s ohledem na Váš zdravotní stav (pak by se mohlo jednat o diskriminaci z důvodu zdraví).

4/ Lze se v takové situaci domáhat výjimky (např. ze zdravotních či individuálních důvodů)?

Ze zdravotních důvodů se výjimky domáhat samozřejmě můžete. Získáte-li lékařské potvrzení o tom, že obutá chůze je pro Vás ze zdravotních důvodů nevhodná, měl by být na tento stav brán zaměstnavatelem/poskytovatelem zdravotních služeb zřetel.

____________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)