Setkání zdravotníka s pacientem a nařízená karanténa - právo na 60% nebo 100% platu, mzdy? (řidič sanitky)

Je to nařízené opatření, nedobrovolné, v důsledku výkonu pracovních povinností. Zaměstnavatelem mi bylo sděleno, že se nejedná o pracovní úraz, tudíž bude vyplácet 60%, dle ustanovení Zákoníku práce o nařízené karanténě a nadále, že naopak bude ještě snižovat už tak nízkou mzdu, aby firma vůbec přežila. Tudíž místo příplatku za riziko, či alespoň vyplácení běžné mzdy, budu chodit s minimální mzdou. Ne však dlouho, poněvadž mi zároveň zaměstnavatel sdělil, že samozřejmě mohu kdykoliv změnit zaměstnání a i tak, že když to vidím takto, nemá zájem se mnou prodloužit smlouvu, která je sjednána na dobu určitou. Tedy do května. Prosím o radu odborníka. Děkuji Ludvík.

ODPOVĚĎ:
Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví. Jedná se totiž o překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno.
Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Následně, trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění - nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení.
V tisku se sice objevil názor, že nakažení koronavirem je pracovním úrazem. S tímto názorem však odborníci nesouhlasí, neboť toto onemocnění neodpovídá definici pracovního úrazu podle zákoníku práce.
Snížení mzdy je možné podle § 209 zákoníku práce, tzv. částečná nezaměstnanost. V případ, že zaměstnavatel přiděluje práci ve stále stejné výši, tedy do výše úvazku, může mzdu snížit pouze v případě, ze je uvedena ve mzdovém výměru, který je jednostranným úkonem zaměstnavatele. Zaměstnavatel však nemůže snížit mzdu pod tzv. nejnižší úroveň zaručené mzdy podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Řidič by měl spadat nejméně do druhé skupiny prací, snížení mzdy na minimální mzdu by nemělo být možné.