Počet stránek ve webu: 40.662

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Jsem zaměstnán jako řidič sanitky u soukromé společnosti, zajišťující převoz pacientů. Přišel jsem do styku s pacientem, u něhož byla diagnostikována nákaza koronavirem COVID 19. Z tohoto důvodu, byla mně a kolegovi, který se mnou sloužil, nařízena preventivní 14denní karanténa. Žádal jsem po zaměstnavateli náhradu ve výši 100% mzdy.

Je to nařízené opatření, nedobrovolné, v důsledku výkonu pracovních povinností. Zaměstnavatelem mi bylo sděleno, že se nejedná o pracovní úraz, tudíž bude vyplácet 60%, dle ustanovení Zákoníku práce o nařízené karanténě a nadále, že naopak bude ještě snižovat už tak nízkou mzdu, aby firma vůbec přežila. Tudíž místo příplatku za riziko, či alespoň vyplácení běžné mzdy, budu chodit s minimální mzdou. Ne však dlouho, poněvadž mi zároveň zaměstnavatel sdělil, že samozřejmě mohu kdykoliv změnit zaměstnání a i tak, že když to vidím takto, nemá zájem se mnou prodloužit smlouvu, která je sjednána na dobu určitou. Tedy do května. Prosím o radu odborníka. Děkuji Ludvík.

 

ODPOVĚĎ:
Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví. Jedná se totiž o překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno.
Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Následně, trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění - nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení.
V tisku se sice objevil názor, že nakažení koronavirem je pracovním úrazem. S tímto názorem však odborníci nesouhlasí, neboť toto onemocnění neodpovídá definici pracovního úrazu podle zákoníku práce.
Snížení mzdy je možné podle § 209 zákoníku práce, tzv. částečná nezaměstnanost. V případ, že zaměstnavatel přiděluje práci ve stále stejné výši, tedy do výše úvazku, může mzdu snížit pouze v případě, ze je uvedena ve mzdovém výměru, který je jednostranným úkonem zaměstnavatele. Zaměstnavatel však nemůže snížit mzdu pod tzv. nejnižší úroveň zaručené mzdy podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Řidič by měl spadat nejméně do druhé skupiny prací, snížení mzdy na minimální mzdu by nemělo být možné.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte do 24 hodin! Poradit se s právníkem