Mohou být na rodičovské dovolené oba rodiče?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dovolená, placené volno
- Zveřejněno: 30. březen 2017
Máme s manželkou problém ohledně rodičovské dovolené. Máme 1,5 let starého syna a chtěli bychom s ním být oba na rodičovské dovolené. Po přečtení Zákoníku práce a informací z Internetu jsme nabyli dojmu, že mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli i na jedno dítě dle § 198 Zákoníku práce.
A pokud požádají zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, musí jim vyhovět, stávají se tím oba tzv. „osoby na rodičovské dovolené“, z toho zároveň jen jeden „příjemce rodičovského příspěvku“ - a tedy se stávají automaticky oba státními pojištěnci a to na základě zákona č. 48/1997 Sb., § 7 odst. 1, bod c) a bod d). A stát je na základě tohoto paragrafu povinen za oba platit zdravotní pojištění, protože jsou oba rodiče "osoby na rodičovské dovolené" (bod d) a z toho dokonce jeden z nich "příjemce rodičovského příspěvku" (bod c). V zaměstnání mi, ale řekli, že pokud čerpá rodičovskou dovolenou manželka, nemohou poskytnout rodičovskou dovolenou i mě. Že § 198 zákoníku práce, to myslí tak, že mohou čerpat rodičovskou dovolenou současně oba rodiče na dvě a více dětí a pak mohou být současně doma a že toto v žádném případě nelze uplatnit tak, aby čerpali oba rodiče rodičovskou dovolenou pro jedno dítě. V podobném duchu mi odpověděli i ze zdravotní pojišťovny, že nemůže stát platit zdravotní pojištění za oba rodiče, pokud by byli oba kvůli jednomu dítěti na rodičovské dovolené. Mě to ale ze zákona takto nepřijde a i z informací na internetu, jsem nabyl dojmu, že se v zaměstnání a na pojišťovně mýlí. Podle mě si úřednice pletou pojem rodičovská dovolená, jejíž čerpání podle mě náleží oběma rodičům současně i na jedno dítě ve stejnou chvíli, a rodičovský příspěvek, který skutečně náleží jen jednomu z rodičů. Mé dotazy tedy zní:
Mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli na jedno dítě dle § 198 zákoníku práce? Pokud ano, hradí za ně oba stát zdravotní pojištění dle § 7 odst. d) zákona č. 48/1997 Sb.? Je jasné, že „příjemce rodičovského příspěvku“ může být jen jeden z nich, ale jak je to se zdravotním pojištěním? Děkuji, Filip.
ODPOVĚĎ:
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout rodičovskou dovolenou na žádost oběma rodičům, tedy v praxi je možné i současné čerpání. Rodičovou dovolenou čerpá žena od skončení mateřské dovolené, muž od narození dítěte, nejdéle do 3 let věku dítěte.
Stát platí zdravotní pojištění za osoby, které jsou na rodičovské dovolené (§ 7 odst. písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Tedy pokud jsou na rodičovské dovolené oba rodiče, pak oběma bude platit stát zdravotní pojištění. To platí od 1. dubna 2012 (do té doby bylo pojistné hrazeno státem pouze za ženu na mateřské a rodičovské dovolené).
Stát platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění také za osoby pobírající rodičovský příspěvek. Pokud jde o důchodové pojištění, tady je situace složitější. Podle zákona o důchodovém pojištění totiž nelze dobu péče o dítě započítat současně více osobám – rodiče by se tedy v případě, že budou oba čerpat rodičovskou dovolenou současně, měli dohodnout, kdo z nich si tuto dobu uplatní v žádosti o starobní důchod. Pokud se nedohodnou, započítá Česká správa sociálního zabezpečení dobu té osobě, která pečovala o dítě v největším rozsahu. Situaci je ještě možné řešit podáním přihlášky k důchodovému pojištění – tedy dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. Přihlášku bude vhodné podat nejpozději po roce na rodičovské dovolené – po podání přihlášky je totiž možné zpětně započítat maximálně jeden rok. Dobrovolná účast v důchodovém pojištění je možná nejdéle po dobu deseti let. Praktickým úskalím této varianty je povinnost hradit ze svého platby pojistného, které u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění činí 3 % měsíčního vyměřovacího základu (například u zaměstnanců je vyměřovacím základem zjednodušeně řečeno souhrn jejich měsíčních příjmů). Osoby, které jsou dobrovolně pojištěny, si mohou vyměřovací základ stanovit samy, avšak musí se jednat nejméně o jednu čtvrtinu průměrné mzdy v kalendářním roce, za který se pojistné platí.