Vydržení věcného břemene užívání kanalizace pro více domů
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 20. prosinec 2017
Vlastním RD v řadové zástavbě. Se sousedem máme společný domovní odpad, který se za sousedovou sklepní zdí spojuje do společné odpadní roury. Řadová stavba pro 6 rodin je z roku 1955. Nyní byl společný odpad obnoven pomocí PVC trubek. Soused mi sdělil, že podle nového stavebního zákona má každý povinnost se sám postarat o své odpady a kanalizaci a mohl by mě od jeho svodu odpojit.
Naznačil mi, že mě může tímto vydírat. Věřím, že v novele nového zákona jsou určité výjimky, které tomuto tvrzení odporují. Podobným způsobem jsou vedeny další inženýrské sítě. Plynová přípojka je vedena ode mne směrem k sousedovi. Vodovodní přípojka zase opačně. Stejná situace je s povrchovou dešťovou vodou. Od budovy je voda svedena samospádem do betonového žlábku od jednoho souseda k druhému a ke třetímu do sousedova dešťového svodu. Jedná se o společný chodníček ke vchodům do rodinných domků, který je rozdělený jednoduchým dřevěným plotem, který nebrání průtoku vody. Řadový RD byl v takovém stavu všem předán do užívání v r. 1955. Prosím o skutečný stav účinnosti novelizace, v mém případě na stavbě starší 60 let.
ODPOVĚĎ:
Váš soused zapomíná na skutečnost, že v rámci českého právního řádu je tzv. pravá retroaktivita (zpětná účinnost) právních předpisů vyloučena. Pokud byl tedy Vámi obývaný řadový rodinný dům vybudován a zkolaudován dle dřívější právní úpravy, nemůže se jeho stavebně-technické provedení stát protiprávním jen proto, že v mezidobí došlo ke změně právní úpravy. V opačném případě by totiž každá změna příslušných právních předpisů či technických norem znamenala, že tisíce staveb by musely projít stavební úpravou, což je závěr zjevně absurdní.
Je sice pravdou, že:
- stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno nakládání s odpady a odpadními vodami, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných a vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití (§ 20/5 písm. b) a c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) ;
- vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě řadového rodinného domu a bytového domu 0,3 (§ 21/3 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) ;
- stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky (§ 23/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) ;
je však zároveň nutné dodat, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území nabyla účinnosti dne 1. 1. 2007 a nevztahuje se tudíž na stavby, které byly k tomuto datu již vybudovány.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Zkolaudování domů se společnou kanalizací - může soused kanalizaci zaslepit pro ostatní domy?
- Vydržení věcného břemene užívání společné kanalizace
- Pravá retroaktivita (zpětná účinnost) právních předpisů - příklad z praxe