DPS neposílalo vyúčtování, ač to bylo ve smlouvě a po smrti klienta dalo dluh do dědického řízení - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.)
- Kategorie: Obchodní právo, vztahy, smlouvy
Moje teta byla od prosince 2016 umístěna v chráněném domě jako nesoběstačná. Na stravu a ubytování jsem platila z jejího důchodu 12.700 Kč, jak bylo uvedeno ve smlouvě. Úhrada za péči měla být plně hrazena z příspěvku na péči (§73 odst. 4a) zák. č. 108/2016 - rozumím tomu dobře? ), který jí byl přiznán.
Nikde není uvedeno, že případný rozdíl hradí uživatel. V listopadu 2019 teta zemřela a já se až v dědickém řízení (květen 2019) dozvěděla, že teta dluží v chráněném domě za sociální služby 25.127 Kč. Ve smlouvě o poskytování sociálních služeb je uvedeno, že mi bude vyúčtování předloženo do 20. dne následujícího měsíce. Nebylo mi předloženo ani jednou. Neobdržela jsem ani roční vyúčtování, kdy k 1.1.2019 byl nedoplatek 19.709 Kč. Mailem jsem žádala ekonomku chráněného domu o vysvětlení, jak dluh vznikl. Odpovědí mi bylo, že je jasné, že částka 12.700 Kč a přiznaný příspěvek na péči nestačily. V příloze byla zaslaná tabulka Přehled od 1.1.2019, kde počáteční stav k 1.1.2019 je uveden - 19.709 Kč a za každý měsíc jsou uvedeny položky, které mi nebyly blíže vysvětleny, ani mi nebyla vysvětlena částka nedoplatku 19.709 Kč. Prosím o radu, jak mám dále postupovat, zda mám částku doplatit, popřípadě na základě čeho mám částku doplatit. Nebyla mi vystavena žádná faktura ani vyúčtování. Děkuji za odpověď Eva.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou konkrétní sociální službu Vaše teta využívala. Pokud se jednalo o sociální službu registrovanou podle zákona č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách, taková služba je povinna respektovat maximální úhrady stanovené v zákoně o sociálních službách. Podle § 73 uvedeného zákona se úhrada za péči při poskytování pobytových služeb stanoví ve výši přiznaného příspěvku na péči. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a zdravotnická zařízení lůžkové péče) musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu. Pokud by Vaše teta využívala některou z výše uvedených služeb, muselo by jít po úhradě ubytování a stravy zůstat alespoň 15% příjmu.
Vzhledem k tomu, že zařízení nazýváte chráněným domem, jedná se pravděpodobně o službu chráněné bydlení podle § 51 zákona o sociálních službách. Za poskytování služeb v chráněném bydlení hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanovuje prováděcí právní předpis - vyhláška č. 505/2006 Sb. Maximální výše úhrady za ubytování v chráněném bydlení činí 210 Kč denně (včetně všech provozních nákladů - energie apod.), 170 Kč denně za celodenní stravu a 130 Kč za hodinu podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů péče.
Jestliže je ve smlouvě uvedeno, že Vám má být vždy k 20. dni následujícího měsíce vystaveno vyúčtování služeb, máte samozřejmě právo po ekonomce toto vyúčtování požadovat. Doporučuji si vyžádat vyúčtování také za dobu před 1.1.2019. Jestliže Vám ekonomka odmítne vyúčtování vydat, kontaktujte se stejnou žádostí její nadřízenou - ředitelku zařízení. Pokud nepochodíte ani tam, budete se muset obrátit na zřizovatele - informaci o zřizovateli by Vám měli sdělit pracovníci nařízení nebo bývá uvedena na webových stránkách - v krajním případě na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Štítky: