Počet stránek ve webu: 40.662

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Jsem majitelka rodinného domku v obci, okres Klatovy, jedná se o dědictví po rodičích. K tomuto domku vybudoval 1966 můj otec na vlastní náklady vodovod z tehdy obecní studny (v té době nebyl v obci veřejný vodovod). Vodovod vede přes cizí pozemek (pozemková parcela č. 17/1), který v té době byl ve vlastnictví Jednotného zemědělského družstva JZD.

K provedení výkopu a položení vodovodního potrubí vydalo JZD písemný souhlas, který mám k dispozici. Stejně tak vydal MNV písemný souhlas s odběrem vody z obecní studně. Parcela po zániku JZD přešla pravděpodobně do vlastnictví Státního statku a později do vlastnictví obce. Podle vyjádření starosty není tento vodovod zanesen v mapách ani není na dotčené parcele věcné břemeno. Obec však parcelu prodala jako tzv. "čistou bez sítí" soukromému vlastníkovi, který zde začíná stavět rodinný dům. Vodovodní potrubí a šachta s uzávěrem je však přímo pod plánovaným domem. Já jsem o prodeji nevěděla ani jsem nebyla účastníkem stavebního řízení, protože mezi našimi parcelami ještě prochází silnice, která je majetkem Plzeňského kraje. Navíc firma, která tam zahájila skrývku zeminy, 25.10.2020 vodovod přetrhla. S novým majitelem jsem se zatím nemohla spojit, bydlí v Praze a nemám na něj kontakt. Potřebovala bych vědět, jaké mám nyní právo na zachování tohoto vodovodu (po jiné parcele vést nejde), co mohu po novém majiteli požadovat a co on po mně a jak postupovat v případě, že se dohodneme a jak v případě, že majitel nebude mít o dohodu zájem. Samozřejmě počítám s tím, že vedení a uzávěr se budou muset přeložit někam mimo dům a jsem připravena tuto přeložku zaplatit. Děkuji za odpověď. Gábina.

 

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je pro Vás (z právního hlediska) poměrně nepříznivá.
Vámi zmiňované souhlasy JZD a MNV se zřízením vodovodu na cizích pozemcích a napojení tohoto vodovodu na obecní studnu lze považovat za výprosu (§ 2189 a násl. občanského zákoníku) – tedy za prostý souhlas tehdejších vlastníků předmětných pozemků. Tyto souhlasy lze považovat za stále platné, resp. nebyly (jak předpokládám) žádným z pozdějších vlastníků sousedního pozemku odvolány.
Za podstatnou skutečnost považuji fakt, že sousední pozemek není zatížen služebností (dříve nazývanou věcné břemeno) inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku). Vaše oprávnění vést sousedním pozemkem vodovod se tak zakládá pouze na souhlasech tehdejších vlastníků sousedního pozemku.
Těmito souhlasy však není současný vlastník sousedního pozemku vázán, tzn. že tyto souhlasy může odvolat (a dříve uzavřenou smlouvu o výprose vypovědět). V takovém případě Vaše právo vést sousedním pozemkem vodovodní potrubí zanikne a Vy budete povinna toto potrubí ze sousedního pozemku odstranit.
Je otázkou, zda byste mohla v této souvislosti tvrdit, že právo vést sousedním pozemkem vodovodní potrubí jste vydržela (tzn. že toto oprávnění Vám vzniklo na základě vydržení). Domnívám se, že taková argumentace by spíše nebyla úspěšná. Od počátku jste si totiž byla vědoma toho, že máte (resp. Váš otec měl) k dispozici pouze souhlasy JZD a MNV a že ke zřízení věcného břemene nedošlo (což bylo ostatně možné ověřit i náhledem do katastru nemovitostí). Těžko byste proto prokazovala, že jste byla po dobu 10 let v dobré víře o tom, že služebnost inženýrské sítě (věcné břemeno) byla ve Váš prospěch zřízena a existuje.
Bude-li možné se s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, navrhněte mu zřízení služebnosti inženýrské sítě, a to prostřednictvím písemné smlouvy, která musí být následně zanesena do katastru nemovitostí. V této smlouvě je možné přesně vymezit, jaká část sousedního pozemku bude vedením vodovodního potrubí dotčena. Tuto služebnost Vám doporučuji zřídit ve prospěch Vašeho pozemku – nikoli ve prospěch Vás (aby se tato služebnost vztahovala i na každého budoucího vlastníka Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena bezúplatně i za úplatu (v tomto ohledu bude vše záviset na Vaší dohodě s vlastníkem sousedního pozemku).
Pokud nebude dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná, bude záviset na Vašem rozhodnutí, zda v této souvislosti zahájíte u místně příslušného okresního soudu soudní řízení, anebo zda vodovodní potrubí ze sousedního pozemku odstraníte. Pokud byste se rozhodla soudní řízení zahájit, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se věnuje oblasti občanského práva).
V rámci soudního řízení byste se mohla po vlastníkovi sousedního pozemku domáhat náhrady škody, která Vám byla poškozením vodovodního potrubí způsobena. Je totiž nutné si uvědomit, že v současné době jste stále oprávněna své vodovodní potrubí sousedním pozemkem vést (neboť vlastník tohoto pozemku souhlas dosud neodvolal). V tomto ohledu se tedy jedná (zatím) o oprávněnou stavbu, která byla v důsledku výkopových prací poškozena.
V rámci jednání s vlastníkem sousedního pozemku tak můžete použít nárok na náhradu škody, která Vám byla způsobena, jako podpůrný argument (vlastníkovi sousedního pozemku můžete například nabídnout, že po něm nebudete vymáhat náhradu škody, pokud bude ochoten s Vámi uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě).
V rámci případně zahájeného soudního řízení byste mohla dále tvrdit, že jste v průběhu doby vydržela právo služebnosti (ačkoli o úspěšnosti této argumentace mám určité pochybnosti).
Bude-li to jen trochu možné, doporučuji Vám pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, a to písemně. Jakákoli dohoda představuje vždy rychlejší a levnější řešení, než zahajování soudních řízení.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte do 24 hodin! Poradit se s právníkem