Počet stránek ve webu: 39.917

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vlastníme nemovitost s pozemkem, který je ze všech stran obklopen pozemkem jiného vlastníka. Nikdy nebyl problém s přístupem na náš pozemek, protože sousedské vztahy byly velmi dobré. V současné době nemovitost prodáváme a vlastník okolního pozemku nesouhlasí se zřízením věcného břemene přístupu na náš pozemek.

Dokonce nabídl, že naši nemovitost odkoupí, ale na podání nabídky jsme čekali přes čtyři týdny. Nakonec přišla nabídka, abychom část jeho pozemku odkoupili za cenu velmi přemrštěnou (jedná o lesní část ve velmi svažitém terénu plus několik metrů od našeho domu k obecní cestě za cenu 1.200 Kč za metr2 nestavební parcely v malé obci na Benešovsku). Vzhledem k těmto okolnostem nabýváme podezření, že jemu jde o spekulaci (nenapadá mne jiný termín), resp. o to, aby zájemci o nemovitost postupně svůj zájem ztratili a oni pak dají nabídku na odkup nemovitosti a našeho pozemku za mnohem nižší cenu. Je možno toto řešit právní cestou? Zná občanský či trestní zákoník nějakou formu např. žaloby o bránění nakládat s vlastním majetkem, či omezování práv nakládat s vlastním majetkem? Ev. kam se obrátit o zřízení věcného břemena přístupu na náš pozemek, když majitel okolního pozemku kategoricky oznámil, že to nepřipadá v úvahu. Děkuji za odpověď, Amálie.

 

ODPOVĚĎ:
Jsem toho názoru, že dotyčný soused Vám v nakládání (v právních dispozicích) s Vaším majetkem nikterak nebrání. Svou neochotou zatížit vlastní pozemek služebností (věcným břemenem) tento soused neporušuje žádnou ze svých právních povinností.
Na Vámi popsanou situaci výslovně pamatuje občanský zákoník, a to institutem tzv. nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Dle § 1029 občanského zákoníku konkrétně platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. “
Není-li proto Váš soused ochoten jednat o zřízení služebnosti stezky (§ 1274 občanského zákoníku) či služebnosti cesty (§ 1276 občanského zákoníku), nezbývá Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na zřízení nezbytné cesty (a to ideálně právě v podobě služebnosti, což je pro Vás nejvýhodnější). Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz  (a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
Na tomto místě považuji za vhodné ještě připomenout, že občanský zákoník zakotvuje několik podmínek, za jejichž splnění nemůže být nezbytná cesta soudem zřízena. Soud tak zřízení nezbytné cesty nepovolí:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení
(jak to vyplývá z § 1032/1 občanského zákoníku). Splnění žádné z těchto podmínek však ze znění Vašeho dotazu nevyplývá.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník: