Máma se rozhodla darovat za života majetek mně a bratrovi. Kromě jiného se jedná o pozemek, na kterém stojí rodinný dům a garáž jako dva samostatné objekty. Rodinný dům RD (ve kterém bydlím spolu s mámou) je už převedený na mě a zapsaný na katastru nemovitostí ČR. Teď se řeší pozemek, který se rozdělí na 2 části. K rodinnému domu RD patří garáž, kterou užívám já s rodinou. Zjistilo se, že rodiče ji nezkolaudovali, proto se nyní nechává zlegalizovat. A poté i s rozdělením pozemku zapsat do katastru. Problém je v tom, že bratr nechal garáž od geodetů zakreslit jako hranici nově plánovaného rozděleného pozemku s tím, že vjezd je z plánované bratrovy části pozemku a odmítá mi nechat zapsat na garáž věcné břemeno. Jménem mámy (plná moc) nechává garáž zlegalizovat jako kůlnu bez vjezdu, aby se věcnému břemeni vyhnul. Já to beru jako zradu a nevím, jestli na to má právo. Pokud to tak nechá zapsat na katastru bez věcného břemene, mám možnost se nějak bránit? Nebo v případě darování mám smůlu a do garáže mně nebude umožněn vjezd. Podotýkám, že jiná možnost vjezdu není. Bratr argumentuje tím, že s věcným břemenem by se mu parcela hůř prodávala nebo pronajímala a jakoukoliv diskuzi na toto téma se mnou odmítá. Děkuji za odpověď.
Věcné břemeno, služebnost
Nezkolaudovaná garáž na hranici pozemků - šance získat věcné břemeno vjezdu do garáže
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zobrazení: 614
V první řadě Vám doporučuji pokusit se řešit nastalý spor dohodou, a to ideálně se zapojením Vaší matky. Z dotazu nevyplývá, kdo je vlastníkem předmětné garáže. Předpokládám, že pokud garáž užíváte Vy, je i Vaším majetkem (z tohoto předpokladu budu vycházet). Pakliže Vaše matka dala Vašemu bratrovi plnou moc k dodatečné legalizaci této garáže, bylo by vhodné, aby tuto plnou moc odvolala (vzala zpět) – není logické, aby Váš bratr rozhodoval o tom, jak má být Vaše stavba (garáž) dodatečně legalizována, resp. zanesena do katastru nemovitostí.
Pokud by Vám Váš bratr v budoucnu odmítal umožnit přístup přes svůj pozemek k Vaší garáži, resp. pokud by nebyl ochoten smluvně s Vámi zřídit služebnost (věcné břemeno), mohl byste se v této věci obrátit s žalobou na soud a domáhat se zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.“
Je ovšem otázkou, zda by Vaší žalobě soud vyhověl – vzhledem k tomu, že Vaše garáž je přístupná (jak ze znění dotazu usuzuji) z jiné části Vašeho pozemku. Dle § 1032/1 písm. a) a c) občanského zákoníku totiž soud nezbytnou cestu nepovolí:
- převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
- žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
Rozhodnete-li se řešit nastalý spor soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
Přístup k pozemku či stavbě může být zajištěn i veřejnoprávní cestou, a to prostřednictvím vyvlastnění (tedy nuceného zřízení služebnosti – věcného břemene). Konkrétně dle § 170/2 stavebního zákona platí, že:
„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě …“
Tuto variantu Vám nicméně doporučuji užít jako poslední v pořadí.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
