Děkuji za nastínění probíhající situace a k Vašim otázkám uvádím následující.
Insolvenční správkyně není obecně povinna s Vámi předem konzultovat každý svůj právní názor nebo zamýšlený postup. Při výkonu své funkce postupuje samostatně a odpovídá za řádnou správu majetkové podstaty (§ 36 odst. 1 a § 229 a násl. insolvenčního zákona). Současně však platí, že způsob vypořádání zaniklého SJM se bezprostředně dotýká Vašich majetkových práv, a proto Vaše stanovisko rozhodně není bez významu. Naopak považuji za vhodné, aby bylo insolvenčnímu soudu známo ještě předtím, než k věci zaujme vlastní právní názor.
Stejně tak insolvenční soud není automaticky povinen vyžádat si Vaše vyjádření před každým rozhodnutím. Nelze proto spoléhat na to, že Vás soud sám vyzve k doplnění stanoviska. Za velmi důležité proto považuji skutečnost, že jste svůj právní názor soudu již předložil. Tím jste zajistil, že soud nebude při posuzování věci odkázán pouze na argumentaci insolvenční správkyně.
Podstatou Vašeho sporu se správkyní je otázka, zda mají být společné závazky bývalých manželů zohledněny již při vypořádání zaniklého SJM, nebo zda mají být hrazeny až následně pouze na vrub podílu Vaší bývalé manželky. Je proto správné, že opakovaně poukazujete na solidární povahu těchto závazků a na důsledky postupu, který správkyně prosazuje. Vaše argumentace se v tomto směru opírá zejména o zásady vypořádání společného jmění manželů podle § 742 občanského zákoníku.
Pokud by insolvenční správkyně na svém stanovisku setrvala a insolvenční soud její argumentaci akceptoval, nelze předjímat, jaký bude nejvhodnější další procesní postup. Pouze upozorňuji, že insolvenční zákon mezi incidenční spory výslovně řadí i spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela (§ 159 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona). Samotné posouzení, zda a jaký konkrétní návrh by bylo vhodné podat, však bude záviset na tom, v jaké fázi se bude insolvenční řízení nacházet a jakým způsobem správkyně svůj postup procesně uchopí.
Problematika vypořádání společného jmění manželů v insolvenčním řízení je upravena zejména v § 268 až § 275 insolvenčního zákona. Insolvenční zákon současně počítá i s možností dohody o vypořádání SJM mezi insolvenční správkyní a druhým z manželů (§ 271 odst. 1 insolvenčního zákona), což je cesta, kterou jste se již pokusil využít.
Možnost domáhat se ochrany svých práv soudní cestou proto nelze vyloučit. Vhodnost takového postupu a jeho načasování však bude záviset na konkrétním dalším vývoji řízení, zejména na tom, jaký návrh správkyně předloží insolvenčnímu soudu a jak se k němu soud postaví. V tuto chvíli bych proto nepředjímal, že případné soudní řízení automaticky zablokuje další průběh insolvence nebo že by bylo insolvenčnímu soudu nadřazené. Každý soud rozhoduje v rozsahu své zákonem svěřené pravomoci.
V současné fázi bych Vám proto doporučila především:
- setrvat na již předloženém návrhu dohody o vypořádání SJM,
- zajistit, aby Vaše argumentace byla součástí insolvenčního spisu,
- sledovat další procesní kroky insolvenční správkyně,
- a teprve podle jejich konkrétního obsahu zvažovat případné navazující právní kroky.
Za nejdůležitější nyní považuji Vaši aktivní účast v insolvenčním řízení a průběžné uplatňování argumentace týkající se společných dluhů, jejich solidární povahy a dopadů Vámi namítaného způsobu vypořádání.
S ohledem na výše uvedení shrnuji, že v tuto chvíli považuji za nejvhodnější vyčkat na další procesní postup insolvenční správkyně a soudu, přičemž je důležité, aby Vaše stanovisko zůstalo součástí insolvenčního spisu. Teprve podle dalšího vývoje bude možné kvalifikovaně posoudit, zda a jaký další prostředek ochrany Vašich práv připadá v úvahu.
_____________________________________________________________________________________
REAKCE NA PODDOTAZ:
Děkuji za zaslání návrhu insolvenční správkyně.
Z návrhu je patrné, že správkyně vychází z toho, že po odečtení nákladů řízení a uspokojení zajištěného věřitele zůstala v majetkové podstatě částka 3.137.232,20 Kč. Tuto částku navrhuje rozdělit mezi oba bývalé manžele rovným dílem, tedy každému přiznat částku 1.568.616,10 Kč. Teprve z podílu připadajícího Vaší bývalé manželce má být následně uhrazena nezajištěná pohledávka České spořitelny a ostatní náklady insolvenčního řízení, zatímco Váš podíl má být použit k uspokojení exekucí vedených proti Vaší osobě.
Podstata Vaší námitky tedy nespočívá v tom, že by správkyně nesprávně určila rozsah majetku náležejícího do SJM, ale v tom, že společný dluh vůči České spořitelně, za který jste podle Vašeho tvrzení odpovídali společně a nerozdílně, nezohledňuje při vypořádání SJM jako společný závazek zatěžující oba bývalé manžele, nýbrž jej navrhuje fakticky uspokojit pouze na vrub Vaší bývalé manželky.
Právě tato otázka je podle mého názoru jádrem celé věci a zasluhuje podrobné posouzení soudem.
Je rovněž třeba zdůraznit, že návrh správkyně zatím není rozhodnutím soudu. Jedná se pouze o procesní návrh, se kterým se bude insolvenční soud teprve vypořádávat. Považuji proto za důležité, abyste soudu co nejdříve předložil vlastní písemné vyjádření, ve kterém jasně uvedete:
- že nezpochybňujete existenci ani rozsah společného majetku,
- že nezpochybňujete ani existenci nezajištěné pohledávky České spořitelny,
- že nesouhlasíte se způsobem jejího zohlednění při vypořádání SJM,
- a že zastáváte názor, že společný závazek má být vypořádán ještě před rozdělením čisté hodnoty SJM mezi bývalé manžele.
Správkyně postupuje podle § 270 a násl. insolvenčního zákona, tedy v režimu vypořádání SJM. Judikatura i odborná literatura přitom dlouhodobě vycházejí z toho, že součástí vypořádání SJM není pouze rozdělení majetku, ale i vypořádání závazků souvisejících se společným jměním.
Z procesního hlediska proto již nejde pouze o obecnou polemiku se stanoviskem správkyně, ale o konkrétní spor o způsob vypořádání SJM. Současně nelze přehlédnout, že insolvenční zákon mezi incidenční spory výslovně řadí také spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela (§ 159 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona).
V tuto chvíli bych Vám proto doporučila:
- neprodleně reagovat na návrh správkyně vlastním podáním soudu,
- soustředit argumentaci na společný charakter závazku vůči České spořitelně a na důsledky navrženého způsobu vypořádání,
- vyhnout se argumentům o údajné osobní mstě nebo podjatosti správkyně, neboť ty pravděpodobně nebudou mít pro rozhodnutí soudu význam,
- zaměřit se především na právní a ekonomické dopady navrženého řešení,
- podle dalšího vývoje řízení následně zvážit, zda nebude namístě využít procesní prostředky ochrany, které insolvenční zákon pro spory o vypořádání SJM předpokládá.
Po přečtení návrhu správkyně se domnívám, že Vaše námitky nejsou zjevně bezdůvodné a že spor se skutečně soustředí na otázku, jak mají být při vypořádání zaniklého SJM zohledněny společné závazky bývalých manželů. Právě na tuto otázku by nyní měla být zaměřena Vaše další argumentace vůči insolvenčnímu soudu.
