Navazuji na předchozí dotazy stran probíhajícího insolvenčního řízení (dotazy ID 146132, 146290, 146675) mé bývalé manželky, v jehož rámci byl do majetkové podstaty zahrnut a později i prodán náš byt z režimu zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM. Po úhradě veškerých nákladů insolvenčního řízení a uspokojení všech do něj přihlášených pohledávek, prodávaným bytem zajištěných i těch ostatních nezajištěných, vše od jediného věřitele, bude dosaženo výrazné hyperochy, jenž zbude k rozdělení mezi nás. Že výsledkem zpeněžení majetkové podstaty jakýmkoliv způsobem bude významná hyperocha, bylo s odkazem na znalecký posudek známo předem. Že při volbě vhodnějšího způsobu než podle pokynu zajištěného věřitele bylo reálné získat pro ni vyšší přínos, bylo mnou opakovaně zdůrazněno a důkazními prostředky podpořeno, přesto insolvenční správkyně jakožto osoba k tomu výlučně oprávněná odmítla podstoupit věc k rozhodnutí soudu. Z mé strany proto následovaly námitka proti insolvenční správkyní předloženému návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v rozsahu vlastní pohledávky, nákladů zpeněžení, nákladů na správu a odměny insolvenční správkyně – ze všech těchto se reálně námitka omezuje pouze na poslední položku, kterou navrhuji započíst vůči jí způsobené, v incidenční žalobě vyčíslené škodě na majetkové podstatě v důsledku porušení povinnosti postupovat při její správě coby věci cizí s náležitou odbornou péčí. Současně byla mnou podána již zmíněná incidenční žaloba spojená s návrhem předběžného opatření ve smyslu až do pravomocného usnesení v této věci jí nevyplácet žádnou odměnu, již nárokovanou či jakoukoliv budoucí vzešlou z vypořádání pohledávek nezajištěných a dále se žádostí o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek tak, jak jsem žádal již v předchozích podáních za nezměněných okolností, když osvobození mi bylo přiznáno. Moje otázky:
1. Je běžné, že během insolvenčního řízení dochází bez dalšího k výměně soudce, který má celý průběh na starosti? To se zdá se stalo po více než 3 letech jeho trvání a není to posun směrem k lepšímu.
2. Soud ve svém již vydaném usnesení mou současnou žádost o osvobození od soudního poplatku zamítl. Neměl by však postupovat předvídatelně, konzistentně, když okolnosti této žádosti zůstaly od předchozího nezměněny, jde jen o jiný typ podání a bohužel i jiného soudce byť téhož soudu?
V usnesení o zamítnutí osvobození soud uvádí, že jednak není přesvědčen o oprávněnosti důvodů pro jeho přiznání, jednak jde v incidenční žalobě z mé strany o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť nedisponuji aktivní legitimací pro její podání, která přísluší pouze dlužnici. Přitom spravován a zpeněžován je majetek, který byl před prodejem ve vlastnictví nás obou a tedy i hyperocha a zájem na její dosaženou výši jsou společné. Ostatně v našich předchozích otázkách a odpovědích jsme tuto žalobu a její vhodnost opakovaně zmiňovali.
3. Pokud by přesto cesta prostřednictvím incidenční žaloby o náhradu škody nebyla soudy připuštěna, pak chci věřit, že by bylo možné po završení insolvenčního řízení podat žalobu jinou, občanskoprávní na osobu insolvenční správkyně ze stejného důvodu, jen ta škoda by už nebyla uplatňována přímo vůči majetkové podstatě, nýbrž na zůstatku po jejím vypořádání?
4. A nakonec. Insolvenční správkyně opakovaně ve svých přípisech soudu uvádí, že po uspokojení zajištěného věřitele nejprve vypořádá naše zaniklé SJM a teprve poté z podílu připadnuvšího na dlužnici uspokojí věřitele nezajištěné. Z našich předchozích otázek a odpovědí přitom vyplývá, že SJM se bude vypořádávat až po ukončení insolvenčního řízení mimo jeho rámec, pro mě za mě klidně i v jeho rámci, ale až na úplný závěr a z toho, co zbude.
Moc děkuji za Váš čas. Vladimír Brom.
_________________________________
Doplňující dotaz:
Vážená paní magistro,
děkuji za jako vždy vyčerpávající odpovědi na mé dotazy, díky nimž jsem se opět posunul o něco dál. Možná to z mé strany nebylo po dobu naší vzájemné komunikace dostatečně srozumitelné, nicméně:
výchozím bodem veškerého mého snažení je skutečnost, že viníkem insolvenčního řízení mé bývalé manželky jsem já, byť v něm jde o naše společné závazky, a kýženým cílem pak takový jeho výsledek, který bude pro ni co možná nejpříznivější. Veškeré mnou podnikané kroky jsou proto směřované ve prospěch její a našich dětí, byť se tak děje bez poskytnutí mnohdy tolik potřebné součinnosti. I tak jsem dosáhl alespoň nějaký úspěch, když soud na základě mého podnětu zrušil její povinnost coby dlužnice hradit ze svých příjmů jak pravidelné měsíční splátky v předepsané výši, tak i ty nepravidelné v rozsahu uspokojování přednostních pohledávek při výkonu rozhodnutí či exekuce. Důvodem pro to je již nyní dosažený výtěžek zpeněžení majetkové podstaty postačující pro 100% uspokojení všech do insolvenčního řízení přihlášených pohledávek, stejně jako i nákladů a odměn s tím spojených.
Poznámka na okraj. Na rozdíl od bývalé manželky by mně oddlužení nijak nepomohlo, mám i jiné závazky, které jím nelze smazat a vlastně v tuto chvíli ani potřebné příjmy pro hrazení alespoň minimálních zákonem stanovených záloh.
1.
S ohledem na shora uvedené je pro mě zcela klíčové, v jaké fázi insolvenčního řízení dojde k vypořádání přihlášených pohledávek nezajištěného věřitele, včetně nákladů a odměny insolvenčního správce s tím spojených a v jaké k rozdělení již takto očištěného zůstatku mezi nás z titulu našeho zaniklého a dosud nevypořádaného SJM. Pokud by totiž toto rozdělení předcházelo vypořádání, pak by domnívám se insolvenční správkyně na vypořádání využila výlučně díl připadnuvší po rozdělení na bývalou manželku, přestože závazky s tím spojené jsou naše společné. Nakonec by to ani na 100% pokrytí nestačilo, jak je patrné z následujícího rámcového přehledu:
výtěžek zpeněžení 4,600.000 Kč
pohledávka zajištěný věřitel 1,450.000 Kč (včetně všech nákladů a odměn s tím spojených)
pohledávky nezajištěný věřitel 1,370.000 Kč
předpoklad náklady a odměna IS 150.000 Kč (spojené s vypořádáním pohledávky nezajištěného věřitele)
čistý zůstatek pro rozdělení SJM 1,700.000 Kč
(plus minus, ještě se totiž prodalo auto a něco bylo za tu dobu zaplaceno do majetkové podstaty na zálohách)
Zpřesněná otázka. Jak mám postupovat, abych tohoto cíle dosáhl?
2.
Mýlil jsem se, soudce, který je podepsán pod celým dosavadním průběhem insolvenčního řízení, zůstává naštěstí týž, jiný je ale u incidenční žaloby, bohužel. Když ten dosavadní rozhodoval o mém návrhu na vydání předběžného opatření ve věci pozastavení dražby zajištěné části majetkové podstaty pro nevýhodnost takovéhoto způsobu, odůvodnil mou aktivní legitimaci takto:
„Dále se insolvenční soud zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání návrhu na vydání předběžného opatření v souvislosti se zpeněžováním majetku spadajícího do majetkové podstaty dlužnice. Navrhovatel je bývalým manželem dlužnice s dosud nevypořádaným SJM. Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení dlužnice vyplývá, že s vysokou pravděpodobností výtěžek zpeněžení majetku dlužnice bude postačovat k úhradě veškerých pohledávek zajištěných i nezajištěných věřitelů a nákladů tohoto řízení a vzniklá hyperocha bude předmětem vypořádání SJM s ohledem na ustanovení § 408 odst. 1 insolvenčního zákona a § 268 a násl. insolvenčního zákona. Dle názoru insolvenčního soudu, jde-li o prodej majetku z majetkové podstaty dlužnice, jehož výsledek bude mít na aktiva SJM, jež budou předmětem vypořádání, je bývalý manžel dlužnice jinou osobou jako účastník řízení ve smyslu § 15 insolvenčního zákona, a tudíž osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na vydání předběžného opatření týkajícího se zpeněžování majetku spadajícího do majetkové podstaty dlužnice“.
Neplatí to i pro incidenční spory?
A dále. Pokud by insolvenční správkyně prováděla rozdělení zaniklého SJM (mohla by, vlastně nic jiného dříve společného a dosud nerozděleného na straně aktiv ani pasiv k vypořádání nemáme než to co ona sama spravuje), samo sebou se tak musí stát až po vypořádání všech věřitelů bez rozdílu, pak bych se i já stal takovým věřitelem s přihlášenou pohledávkou a právem incidenční žalobu podat?
§ 275
Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.
Anebo je přípustné, aby se bývalá manželka k již podané incidenční žalobě o náhradu škody připojila a pokud ano, tak jakou formou a na jaké pozici? Případně ji lze podat znovu a společně? A byli bychom pak oba žalobci, nebo by jím musela být ona jakožto dlužník a já bych byl vedlejší účastník? Podotýkám, že lepší by to bylo obráceně, tedy já žalobce a ona vedlejší účastník.
Protože rozumím důvodům, proč nespoléhat na civilní žalobu po ukončení insolvenčního řízení. Čemu ale nerozumím je, kdy jako osoba, jíž se přímo dotýká způsob a zejména dosažený výsledek zpeněžení majetku z majetkové podstaty ve výlučné dispozici insolvenční správkyně – jmenovitě jde o aktiva ze zaniklého SJM, jenž má být teprve vypořádáno, tedy kdy mohu z tohoto titulu uplatnit nárok na náhradu škody způsobené jejím neodborným postupem, aby má aktivní legitimace byla k tomu dostatečná? Když to dle Vašeho vyjádření není v zásadě prakticky proveditelné ani během insolvenčního řízení tak ani po jeho ukončení?
A nakonec. Vydal-li soud usnesení o zamítnutí mého návrhu na osvobození od soudních poplatků spojených s podanou incidenční žalobou, domnívám se správně, že tím zároveň nerozhodoval o žalobě samotné, byť její předpokládanou bezúspěšností své zamítavé rozhodnutí odůvodňuje?
Předem moc děkuji za Váš čas.
Vladimír Brom
