Počet stránek ve webu: 43.318

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (2 hlasů)

Mám dům a příjezdová cesta je přes dva sousedy, už mnoho desítek let. Jelikož jeden ze sousedů umřel a koupil to jiný člověk, který dělá problémy a nechce dovolit jezdit přes jeho část pozemku. Ten není nijak označen a asfaltová cesta, kterou dělali po válce je až ke mně na pozemek.

Dokonce teď došlo k mému napadení, kde jsem v neschopnosti a budu moc dlouho (otřes mozku, zlomenina ramene atd.). Je možné zajistit nějakým předběžným opatřením průjezd a jak postupovat ohledně napadení, to je nahlášené na Policii, děkuji.

 

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Průjezd přes sousedův pozemek:
Ve Vámi popsaném případě je nutné v první řadě určit, zda se jedná o veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků ...
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
V této věci Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu), který by měl být schopen Vám říci, zda se jedná o veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci.
Vyjde-li najevo, že předmětná příjezdová cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací, podléhá tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
Soused (byť je vlastníkem části příjezdové cesty) by tedy byl povinen strpět užívání předmětné cesty kýmkoli, a to zcela bezplatně. Bráněním v obecném užívání veřejně přístupné účelové komunikace může být spáchán přestupek. Konkrétně dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že:
„v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání … veřejně přístupné účelové komunikace …“
Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 500.000,- Kč (jak to vyplývá z § 42a/8 písm. a) zákona o pozemních komunikacích).
Je-li Vám dotyčným sousedem stále bráněno v užívání příjezdové cesty, můžete:
- kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad a vznést zde podnět k zahájení přestupkového řízení,
- kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad a požádat ho o vydání předběžného opatření (ve smyslu § 61 správního řádu), jehož prostřednictvím by silniční správní úřad uložil sousedovi povinnost strpět užívání příjezdové cesty.
Pokud by na základě konzultace se silničním správním úřadem vyšlo naopak najevo, že příjezdová cesta je veřejně nepřístupnou účelovou komunikací, nebyl byste oprávněn jí bez sousedova souhlasu užívat. Pokud se jedná o jedinou možnost spojení Vašeho pozemku/domu s veřejně přístupnou pozemní komunikací, mohl byste se obrátit na soud s žádostí o zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen ...“
Bude-li nutné domáhat se zřízení nezbytné cesty prostřednictvím žaloby, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
2/ Újma na zdraví:
Byla-li Vám sousedem způsobena újma na zdraví, máte samozřejmě právo na její odčinění, resp. na odčinění veškeré újmy, která Vám v této souvislosti vznikla (§ 2958 a násl. občanského zákoníku). Může se jednat zejména o náhradu za bolest, náhradu za ztížení společenského uplatnění (trvalé následky), odčinění psychické újmy, náhradu nákladů léčení, náhradu za ztrátu na výdělku apod. Výši náhrady (finančního odčinění újmy) je zapotřebí přesně vyčíslit a doložit.
V rámci trestního řízení (které, jak předpokládám, již bylo či bude v této věci zahájeno) budete vystupovat v roli poškozeného. Dle § 43/1 trestního řádu máte tato základní procesní práva (kterých můžete či nemusíte využít) :
„Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, … má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů … zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit …“
Jako poškozený se můžete domáhat toho, aby soud uložil – již v rámci trestního řízení – sousedovi povinnost Vás odškodnit. Konkrétně dle § 43/3 trestního řádu platí, že:
„Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena … Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování … je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě … Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje … Důvod a výši škody, nemajetkové újmy … je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen …“
Může se stát, že trestní soud o Vašem právu na odčinění způsobené újmy nerozhodne – v takovém případě budete nucen obrátit se na civilní soud s žalobou na odčinění újmy/náhradu škody.
Jelikož přesné vyčíslení způsobené újmy a její doložení může být poměrně obtížné, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí trestního práva).
K tomuto tématu se více dočtete například zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/adhezni-rizeni-aneb-moznosti-poskozeneho-domahat-se-nahrady-skody-nemajetkove-ujmy-ci-bezduvodneho-obohaceni-v-ramci-trestniho-rizeni-99567.html
nebo zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/podminky-priznani-naroku-na-nahradu-skody-v-trestnim-rizeni-95828.html
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.