Počet stránek ve webu: 43.392

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (1 hlas)

Z důvodu nutné rekonstrukce nemovitosti jsme od rodičů ženy v loňském roce 2021 odkoupili vesnické stavení, ke kterému jsou dvě příjezdové cesty, obě nezpevněné. Jedna příjezdová cesta je do prudkého kopce a je přímo napojena na obecní cestu, avšak poměry na obecní cestě (poloměry, šířka, kanalizace) neumožňují příjezd větších aut (domíchaváč, jeřáb, traktor s vlekem, vozidla HZS).

Tento přístup je možný pouze po druhé cestě, část této cesty je v soukromém vlastnictví, avšak doposud, cca. posledních 25 let, byl tento přístup majitelkou tolerován a neměla s tím problém.   03/2022, když jsme ji přišli požádat jako dotčenou osobu o souhlas s rekonstrukcí domu, souhlas udělila, ale na truc se rozhodla, že nám tuto přístupovou cestu zablokuje a osadila zde thuje (prozatím v květináčích), veškeré návrhy na pronájem pozemku nebo jeho odkup striktně odmítá. Předchozí majitele nemovitostí, rodiče manželky, zde stále bydlí. Majitelka pozemek nevyužívá, bydlí v jiné obci, nestará se o něj. O sekání trávy se staráme my, popř. její švagr. Pozemek má výměru 130 m2, je veden jako ostatní plocha. Naše pozemky a nemovitost jsou na parc. č. 1563, 1562/1 a 1581/8 a stavební parcela 210, opět v KU Líšnice [685097]. Je majitelka se svým počínáním v právu? Lze se nějakým způsobem domoci možnosti i nadále využívat tuto cestu, když majitelka nepřipouští jiné varianty? Děkuji za odpověď. S pozdravem Alois.

 

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že předmětná příjezdová cesta je nezpevněná a (částečně) vlastněná fyzickou osobou (sousedkou) usuzuji, že se jedná o účelovou komunikaci. Účelové komunikace se dělí do dvou základních skupin, a to na účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy městského úřadu) a informovat se zde, do jaké kategorie pozemních komunikací příjezdová cesta spadá, resp. zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou. Silniční správní úřad by měl být schopen Vám říci, o jaký typ účelové komunikace se jedná.
Vyjde-li totiž najevo, že příjezdová cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací, budete oprávněni jí užívat, a to bezplatně a k obvyklým účelům. Veřejně přístupné účelové komunikace totiž podléhají tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
Pokud by Vám sousedka jakkoli bránila v užívání veřejně přístupné účelové komunikace, mohla by se dopustit přestupku. V takovém případě by bylo nutné na její počínání upozornit silniční správní úřad a domáhat se u něj zjednání nápravy.
Vyjde-li naopak najevo, že se jedná o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, bude Vaše situace značně komplikovanější. V takovém případě by bylo možné uvažovat o soudním zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen …“
Nejsem si však zdaleka jist, zda by mohlo být toto ustanovení vztaženo i na Váš případ – s ohledem na fakt, že Vámi vlastněné pozemky jsou spojeny s veřejně přístupnou pozemní komunikací (a to prostřednictvím druhé příjezdové cesty, o které se v dotazu zmiňujete). To ostatně výslovně vyplývá i z § 1032/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož soud nepovolí nezbytnou cestu:
„žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení“.
V krajním případě by bylo možné uvažovat o iniciaci zahájení vyvlastňovacího řízení, v jehož rámci by došlo k nucenému zřízení služebnosti (věcného břemene) zatěžující ten úsek příjezdové cesty, který vlastní sousedka. Konkrétně dle § 170/2 stavebního zákona platí, že:
„Právo k pozemku … lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. “
Je však opět otázkou, zda by byl vyvlastňovací úřad ochoten nuceně zřídit služebnost (věcné břemeno) v případě, kdy jsou Vaše pozemky přístupné pomocí jiné příjezdové cesty.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.