Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Mám právo žádat obec o odstranění těchto stromů?

Obec požádat samozřejmě můžete – následně bude záležet na rozhodnutí obce (jako vlastníka předmětných stromů), zda Vaší žádosti vyhoví či nikoli. Nebudete-li s touto žádostí úspěšný, bude samozřejmě možné domáhat se odstranění stromů u veřejnoprávní autority (jak podrobněji uvádím v odpovědi na otázku č. 7/).

2/ Podle kterého zákona?

Na obec je vhodné se obrátit z pozice vlastníka pozemku, resp. souseda (jelikož Váš pozemek sousedí s tím obecním). Vaše žádost tak bude ryze soukromoprávní – klíčový bude tedy občanský zákoník.

Ve své žádosti můžete odkázat na tato ustanovení:

- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad ... stín ... a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku ...“

- § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.“

- § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“

Upozorňuji, že posledně citované ustanovení (§ 1017/1 občanského zákoníku) je aplikovatelné pouze na stromy, které byly vysazeny za účinnosti občanského zákoníku (tedy po 1. 1. 2014).

3/ Potřebuji doložit znalecký posudek např. od arboristy nebo dendrologa, zda jsou stromy bezpečné?

Není to nezbytně nutné. Je zapotřebí si uvědomit, že na obec se budete obracet v ryze soukromoprávní záležitosti – žádné povinné přílohy dopisu (výzvy) tedy nejsou platnou právní úpravou stanoveny.

Je pravdou, že pokud byste měl k dispozici znalecký posudek, z něhož by vyplývalo, že předmětné stromy jsou ve špatném stavu, resp. představují riziko, byla by tím Vaše žádost nepochybně posílena (případně by byl tento posudek použitelný při kontaktování veřejnoprávního orgánu – jak uvádím v odpovědi na otázku č. 7/).

4/ Co vše by měla žádost obsahovat?

Bude se jednat o běžnou soukromoprávní korespondenci – postačí tedy, aby byla žádost zcela určitá a jednoznačná. Je tedy nutné, abyste byl ve výzvě identifikován Vy a Váš pozemek, aby bylo zřejmé, o jaké stromy se jedná, aby bylo uvedeno, čím Vás tyto stromy obtěžují (a že se jedná o obtěžování přesahující míru přiměřenou místním poměrům), aby bylo uvedeno, jaká rizika hrozí, aby bylo odkázáno na některé z výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a aby bylo zřetelně uvedeno, čeho se po obci domáháte. Ve výzvě je dále vhodné uvést, v jaké lhůtě očekáváte odpověď obce, případně zjednání nápravy. Bude rovněž dobré, upozorníte-li obec, že v případě nevyhovění Vaší žádosti jste připraven domáhat se svých práv soudní cestou, případně se obrátit na místně příslušné veřejnoprávní orgány.

Jeden Vámi podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte obci prokazatelným způsobem.

5/ Do jaké lhůty by měla obec stromy odstranit?

Ideálně v přiměřené lhůtě, kterou ji stanovíte – nutno si však uvědomit, že obec není Vámi stanovenou lhůtou vázána. Platná právní úprava nestanoví, v jaké lhůtě by měla obec na Vaší výzvu zareagovat.

V této souvislosti pouze připomínám, že kácení stromů je obecně přípustné v době vegetačního klidu (§ 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb.), tedy přibližně v období 1. 10. – 31. 3. (přičemž začátek a konec tohoto období se může měnit dle aktuálních podmínek v daném roce).

6/ Mohu oba stromy nějakým zákonným způsobem odstranit já?

V soukromoprávní rovině přichází v úvahu tato dvě ustanovení:

- § 14 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené ...“

Dle mého názoru však není Vámi popsaná situace natolik kritická, aby bylo možné jednat (ve smyslu výše citovaného ustanovení) svépomocně. Nedoporučuji Vám proto stromy odstranit vlastními silami.

- § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.“

Toto ustanovení se ovšem vztahuje pouze na přerůstající větve a podrůstající kořeny (a je aplikovatelné pouze za splnění tam uvedených podmínek – tedy nikoli automaticky).

Je vhodné upozornit ještě na § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že:

„Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.“

I zde však platí, co uvádím výše – svépomocné pokácení stromů na cizím pozemku by mohlo být ospravedlněno pouze zcela reálně a akutně hrozícím rizikem, což z Vašeho dotazu nevyplývá.

7/ Pokud obec odmítne stromy pokácet, na koho se mohu dále obrátit, např. na krajský úřad?

Svou obranu můžete vést soukromoprávním směrem, tzn. že se můžete obrátit na soud s žalobou. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz 

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva). Nevýhodou této varianty je její relativní zdlouhavost, finanční a psychická náročnost.

Před podáním žaloby Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody – tedy odbor životního prostředí obecního úřadu. Z pochopitelného důvodu možné podjatosti se v této věci můžete obrátit na místně příslušný městský či rovnou krajský úřad. Zde můžete požádat o provedení dendrologického průzkumu předmětných stromů (případně můžete předložit posudek, pokud si ho necháte zhotovit sám) – pakliže dospěje orgán ochrany přírody k závěru, že zdravotní stav stromů je špatný a představují riziko, může rozhodnout o povinnosti jejich vlastníka je odstranit. Tato varianta je zajisté časově méně náročná, pro Vás pak v podstatě zdarma.

_____________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny