V situaci, kdy je dům rozdělen na jednotky, ale nebyla založena právnická osoba ve formě společenství vlastníků jednotek (SVJ), se správa nemovité věci řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně ustanoveními o správě bez vzniku společenství vlastníků dle § 1191 a násl. tohoto zákona Podle § 1160 odst. 1 občanského zákoníku jsou společnými částmi ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně, přičemž komíny jsou výslovně uvedeny jako společné části v § 5 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Z právního hlediska je irelevantní, že komín využívají pouze někteří vlastníci, neboť správa společné věci a odpovědnost za její bezpečný stav tíží všechny spoluvlastníky v poměru k jejich podílům na společných částech, jak vyplývá z § 1180 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud se jedná o havarijní stav bez platné revize, dochází k porušení povinností stanovených v § 43 a násl. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a podrobností uvedených v nařízení vlády č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinových cest. Vámi zmiňovaný § 16 odst. 1 písm. a) se pravděpodobně vztahuje k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který definuje vědomou nedbalost jako stav, kdy pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. V daném kontextu lze uvažovat o riziku naplnění skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 trestního zákoníku. Jako bezprostřední řešení se nabízí podání podnětu u příslušného Hasičského záchranného sboru kraje, který vykonává státní požární dozor a může podle § 54 zákona o požární ochraně uložit pokutu nebo dokonce rozhodnout o vyloučení věci z užívání, pokud vyvolává bezprostřední nebezpečí vzniku požáru. Souběžně lze využít institutu vady správy, kdy se dle § 1139 občanského zákoníku může přehlasovaný spoluvlastník nebo vlastník, jemuž hrozí těžká újma, obrátit na soud, aby rozhodl o opatření, které má být učiněno. Vzhledem k nečinnosti ostatních vlastníků a hrozící škodě na zdraví a majetku doporučuji též písemně upozornit ostatní spoluvlastníky, že v případě vzniku škody budou v plném rozsahu odpovědni za porušení zákonné prevenční povinnosti dle § 2900 občanského zákoníku a bude po nich vymáhána regresní úhrada případných škod. Pro zajištění okamžité nápravy havarijního stavu bez souhlasu ostatních můžete využít i ustanovení § 1136 občanského zákoníku, které umožňuje spoluvlastníku jednat i bez souhlasu ostatních, je-li to zapotřebí k odvrácení hrozící zkázy nebo k zabránění dalšímu zhoršení stavu společné věci, s následným nárokem na náhradu nákladů.
