Bratr je svobodný, bezdětný. Má jednu vlastní sestru - mě a jednoho nevlastního bratra z otcova prvního manželství. S tím se ovšem nestýkáme.
Otec již nežije a matka má obavy, že by po její smrti, kdyby bratr zemřel přede mnou, po něm dědil i nevlastní bratr, kdyby ještě žil. Má pravdu? Děkuji.
Kdo je dědic zemřelého bezdětného bratra?
Odesláno:
Otevřeno 2394 x
1 odpověď
Host 6706
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
chce-li mít bratr jistotu, že po něm bude dědit jen osoba/osoby, které určí, doporučuji mu sepsat závěť, kdy v případě, že nebude mít děti (nepominutelné dědice), může rozhodnout o celém svém majetku a odkázat jej komu bude chtít.
Nezanechá-li závěť, může skutečně, nebude-li dědit manžel ani žádný z rodičů ve třetí třídě dědit stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnosti nebo byli odkázání výživou na zůstavitele.
Sourozenec (bratr nebo setra) má se zůstavitelem společné buď oba rodiče a potom ho označujeme jako sourozence plnorodého, anebo má společného pouze jednoho z rodičů a v takovém případě hovoříme o sourozenci polorodém.
Skutečnost zda jde o sourozence, který má se zůstavitelem společné oba rodiče nebo jenom jednoho může mít vliv na velikost dědického podílu.
Dědické skupiny (dědická posloupnost) - vizte zde: http://bit.ly/1cVY3id
chce-li mít bratr jistotu, že po něm bude dědit jen osoba/osoby, které určí, doporučuji mu sepsat závěť, kdy v případě, že nebude mít děti (nepominutelné dědice), může rozhodnout o celém svém majetku a odkázat jej komu bude chtít.
Nezanechá-li závěť, může skutečně, nebude-li dědit manžel ani žádný z rodičů ve třetí třídě dědit stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnosti nebo byli odkázání výživou na zůstavitele.
Sourozenec (bratr nebo setra) má se zůstavitelem společné buď oba rodiče a potom ho označujeme jako sourozence plnorodého, anebo má společného pouze jednoho z rodičů a v takovém případě hovoříme o sourozenci polorodém.
Skutečnost zda jde o sourozence, který má se zůstavitelem společné oba rodiče nebo jenom jednoho může mít vliv na velikost dědického podílu.
Dědické skupiny (dědická posloupnost) - vizte zde: http://bit.ly/1cVY3id