Je zákonné ustanovení nájemní smlouvy, že pronajímatel provádí vyúčtování do 30.7.?
Dle zák. č. 67/2013 má provést vyúčtování do 30.4. Pokud pronajimatel nehodlá smlouvu změnit, mohu požadovat vyúčtování v termínu dle zákona a uplatňovat na pozdní předání vyúčtování pokutu za každý den prodlení od 30.4.? Pokud v téže smlouvy, že nájemce může uplatnit proti vyúčtování námitky do 5 dnů, platí ustanovení smlouvy nebo zákonná lhůta pro reklamaci 30 dnů?
Je nadřazeno znění zákona nad smlouvou a smlouva by byla v tomto případě neplatná?
Roční vyúčtování služeb v nájmu, nájemním bytě - do kdy se musí vyhotovit?
Odesláno:
Otevřeno 2486 x
1 odpověď
Host 2140
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
dle ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , je pronajímatel je-li poskytovatelem služeb povinen vyúčtovat nájemci jako příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby a toto vyúčtování doručit příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ust. § 2 písm. c) se zúčtovacím obdobím rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Tedy pokud konec zúčtovacího období určen poskytovatelem služeb neodpovídá konci kalendářního roku, ale např. je zúčtovací období stanoveno od 1. 5. – 30.4. daného roku, je skutečně možné, že pronajímatel může provést vyúčtování až 30. 7 daného roku.
Co se týče lhůty pro podání námitek k vyúčtování, je stanovená zákonem 30 dnů od doručení vyúčtování. Zákon nebrání smluvním stranám dohodnout si kratší lhůtu, ale v některých případech např. při uplatnění reklamací proti vyúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. nesmí být kratší než 21 dnů.
Tedy vzhledem k tomu, že jde nájemní vztah, který je dvoustranný vztah, kde se smluvní strany mohou v některých případech smluvně odchýlit od zákona, je možné si smluvně upravit lhůtu pro podání námitek k vyúčtování a stanovit tak kratší lhůtu. Takto stanovena kratší lhůta nesmí odporovat jiným právním předpisům, např. výše uvedené vyhlášce. V takovém případě, je ustanovení smlouvy co do rozsahu, ve kterém odporuje taxativnímu ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu, kdy se od takového ustanovení nelze smluvně odchýlit, neplatné a pro jeho neplatnost by se použilo ustanovení zákona.
dle ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. , je pronajímatel je-li poskytovatelem služeb povinen vyúčtovat nájemci jako příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby a toto vyúčtování doručit příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ust. § 2 písm. c) se zúčtovacím obdobím rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Tedy pokud konec zúčtovacího období určen poskytovatelem služeb neodpovídá konci kalendářního roku, ale např. je zúčtovací období stanoveno od 1. 5. – 30.4. daného roku, je skutečně možné, že pronajímatel může provést vyúčtování až 30. 7 daného roku.
Co se týče lhůty pro podání námitek k vyúčtování, je stanovená zákonem 30 dnů od doručení vyúčtování. Zákon nebrání smluvním stranám dohodnout si kratší lhůtu, ale v některých případech např. při uplatnění reklamací proti vyúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. nesmí být kratší než 21 dnů.
Tedy vzhledem k tomu, že jde nájemní vztah, který je dvoustranný vztah, kde se smluvní strany mohou v některých případech smluvně odchýlit od zákona, je možné si smluvně upravit lhůtu pro podání námitek k vyúčtování a stanovit tak kratší lhůtu. Takto stanovena kratší lhůta nesmí odporovat jiným právním předpisům, např. výše uvedené vyhlášce. V takovém případě, je ustanovení smlouvy co do rozsahu, ve kterém odporuje taxativnímu ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu, kdy se od takového ustanovení nelze smluvně odchýlit, neplatné a pro jeho neplatnost by se použilo ustanovení zákona.