Počet stránek ve webu: 40.205

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Lze na základě vydaného kolaudačního rozhodnutí považovat účelovou komunikaci za veřejně přístupnou viz. odvolání se na § 40 odst. 4 zákona 13/1997? Dále pak § 16 odst. 1 téhož zákona. Zákon 13/1997 tak stanovuje rozdíly ve stavebním řízení mezi veřejně přístupnou a neveřejně přístupnou účelovou komunikací a kolaudace neveřejně přístupné komunikace by pak probíhala u obecného stavebního úřadu?

Stavební úřad tak tímto kolaudačním rozhodnutím nepřímo odsouhlasil, že jsou splněny znaky definované § 7 odst. 1 zákona 13/1997 + znaky dovozeny judikaturou (souhlas vlastníka, nutná komunikační potřeba) a není tak třeba žádat obecní úřad o zahájení řízení, zda je daná účelová komunikace veřejně přístupná? Stavební povolení vydáno 8/2001. Rozhodnutí vydané 06/2012. Rozhodnutí v příloze. Děkuji Zdeněk.

 

ODPOVĚĎ:
Vaše argumentace je použitelná, nicméně pouze jako argumentace pomocná.
Je možné tvrdit, že jelikož bylo o kolaudaci (resp. rovněž o povolení výstavby) rozhodnuto silničním správním úřadem – jako speciálním stavebním úřadem – musí se jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.
Je rovněž pravdou, že pokud by se mělo jednat o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, bylo by o její výstavbě a posléze o povolení jejího užívání rozhodováno obecným stavebním úřadem. To ostatně výslovně vyplývá z § 15/1 písm. c) stavebního zákona, dle něhož vykonávají působnost stavebního úřadu u staveb veřejně přístupných účelových komunikací orgány vykonávající státní správu na tomto úseku (tedy silniční správní úřady). A contrario tak lze tvrdit, že tyto speciální stavební úřady nevykonávají působnost v případě veřejně nepřístupných účelových komunikací.
Pro definitivní určení, zda se v daném případě jedná o veřejně přístupnou či nepřístupnou účelovou komunikaci, však není rozhodné, jakým úřadem (zda obecným stavebním či speciálním) bylo o dané účelové komunikaci rozhodováno. Podstatný je skutečný charakter této účelové komunikace. Ten se totiž může v průběhu času měnit. Účelová komunikace, která byla povolena a zkolaudována jako veřejně přístupná, se může v průběhu času stát veřejně nepřístupnou (bude-li například obestavěna uzavřeným areálem továrny) a naopak.
Při posuzování, zda je konkrétní účelová komunikace veřejně přístupná či nikoli, je proto nezbytné vycházet primárně z § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu …“
Výše uvedené je ostatně nepřímo potvrzeno rovněž tím, že v kompetencích žádného ze silničních správních úřadů (dle § 40 zákona o pozemních komunikacích) není uvedeno rozhodování o zařazení účelové komunikace do kategorie veřejně přístupné či veřejně nepřístupné. Rozhodný je tedy skutečný charakter předmětné pozemní komunikace.
Ani v § 7/2 zákona o pozemních komunikacích není stanoveno, že by měl silniční správní úřad rozhodovat o tom, zda se jedná o veřejně přístupnou či nepřístupnou pozemní komunikaci, nýbrž je zde toliko stanoveno:
„V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
Totéž lze ostatně a contrario dovodit rovněž z § 3/1 zákona o pozemních komunikacích.
Byť to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že mezi Vámi, jako vlastníkem sousedního pozemku, a vlastníky účelové komunikace vznikl spor o to, zda se jedná o veřejně přístupnou či nepřístupnou pozemní komunikaci, tzn. zda tato účelová komunikace podléhá právu obecného užívání (dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích) či zda slouží pouze výhradní potřebě jejích vlastníků.
V takovém případě je rozhodné – jak to již píši výše – jaký je skutečný charakter této účelové komunikace (tzn. zda se tato účelová komunikace nachází v uzavřeném prostoru či objektu.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích