Kúpili sme pozemok s novostavbou (v ČR) kde aj bývame. Nedávno nám prišiel dopis od mestského úradu, že cez náš pozemok vedie kanalizácia, na ktorú máme s pánom XY uzavrieť zmluvu o služebnosti, on potom kanalizáciu daruje mestu, ktoré ju prepíše na VaK Břeclav, a.s. V prílohe bola zmluva na bezúplatné zriadenie vecného bremena (podľa ktorej napríklad nemôžeme sadiť kríky bez povolenia majiteľa kanalizácie) s pánom XY a geometrický plán kanalizácie na našom pozemku v celom rozsahu predzáhradky (obsahujúca kríky a rôzny porast). Ďalej bolo v dopise písané, že mesto nás informuje, že nebude nijak finančne prispievať k riešeniu situácie a pokiaľ situáciu sami nebudeme riešiť do 2 mesiacov, prestane dodávať el. energiu do pouličného osvetlenia v okolí našich domov (problém je aktuálny pre viac domov v okolí). Otázky sú: Máme právo na náhradu/úplatu za vecné bremeno aj v prípade, že kanalizácia už na pozemku je a pokiaľ áno od koho ju v tomto prípade požadovať? Je možné upraviť zmluvu tak, aby sme mohli normálne využívať záhradku (sadiť kríky) a bolo inak špecifikované čo nemôžme aby sme nepoškodili kanalizáciu (napríklad maximálna hĺbka výkopu) alebo sú podmienky pevne dané? Je vyhrážka zo strany mesta, že nám kvôli tomu vypnú pouličné osvetlenie legálna? So zápisom vecného bremena nemáme problém, avšak chceli by sme normálne užívať predzáhradku bez zbytočných obmedzení a taktiež ak je to možné adekvátnu finančnú náhradu za zníženie hodnoty pozemku zanesením vecného bremena do katastra. Aké máme možnosti riešenia z našej strany a čo je to "najhoršie" čo môže mesto spraviť aby nás dotlačilo k podpisu ich navrhovanej zmluvy? V krajnom prípade riešenia prípadu vyvlastňovacím orgánom sa bude jednať len o nútený zápis VP do katastra a budeme mať právo na úplatu zo zákona alebo nám hrozia nejaké postihy?
Vyhrožování vypnutím pouličního osvětlení při nepodepsání smlouvu o věcném břemenu sousedovi na kanalizaci - jak postupovat?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Obce, orgány obce, občané
- Zobrazení: 202
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Máme právo na náhradu/úplatu za vecné bremeno aj v prípade, že kanalizácia už na pozemku je a pokiaľ áno od koho ju v tomto prípade požadovať?
Pokud není Váš pozemek zatím zatížen žádnou služebností (věcným břemenem), která by se týkala předmětné kanalizace, máte samozřejmě právo požadovat za zřízení služebnosti úplatu (jednorázovou či periodickou). Je nutné si uvědomit, že v tomto případě se pohybujete v oblasti soukromého práva - vzájemná práva a povinnosti mezi Vámi a vlastníkem kanalizace je tedy možné si (téměř) libovolně nastavit. Úplata za zřízení služebnosti je věcí zcela běžnou - je tedy možné, abyste vlastníkovi kanalizace (se kterým budete případně smlouvu o zřízení služebnosti uzavírat) sdělili, že za zřízení služebnosti požadujete úplatu.
2/ Je možné upraviť zmluvu tak, aby sme mohli normálne využívať záhradku (sadiť kríky) a bolo inak špecifikované čo nemôžme aby sme nepoškodili kanalizáciu (napríklad maximálna hĺbka výkopu) alebo sú podmienky pevne dané?
V dotazu uvádíte, že Vaším pozemkem vede kanalizace - budu proto předpokládat, že se skutečně jedná o kanalizaci (tedy kanalizační stoku) a nikoli pouze o kanalizační přípojku.
Je nutné si uvědomit, že kanalizace (kanalizační stoka) je chráněna ochranným pásmem, v němž jsou určité činnosti zakázané, resp. je zapotřebí k nim získat od vlastníka kanalizace povolení. Konkrétně dle § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že:
- ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti,
- ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu:
a/ u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b/ u kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c/ u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
Co se týče omezení jednotlivých činností v ochranném pásmu kanalizační stoky, je nutné vyjít z § 23/5 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož lze v ochranném pásmu kanalizační stoky:
a/ provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup ke kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b/ vysazovat trvalé porosty,
c/ provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d/ provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka (či provozovatele) kanalizace.
Dle mého názoru je tedy zbytečné, aby smlouva o zřízení služebnosti obsahovala omezení jednotlivých činností, jelikož tato omezení vyplývají přímo ze zákona (není tudíž nutné, aby byla ve smlouvě opakována, rozšiřována či zpřísňována) - tuto část návrhu smlouvy proto můžete odmítnout.
Co se týče omezení v ochranném pásmu kanalizační stoky, je ještě vhodné vědět, že pokud byste žádali vlastníka (či provozovatele) kanalizace o povolení určité činnosti v ochranném pásmu kanalizační stoky, přičemž tento souhlas byste nezískali, mohli byste se s touto žádostí obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, který by ji přezkoumal. Vyplývá to z § 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
"Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení."
3/ Je vyhrážka zo strany mesta, že nám kvôli tomu vypnú pouličné osvetlenie legálna?
Ne, v žádném případě nikoli. Jedná se o naprosto protiprávní, nezdráhám se říci skandální až šikanozní výhrůžku - doporučuji Vám zvážit její medializaci.
4/ Aké máme možnosti riešenia z našej strany a čo je to "najhoršie" čo môže mesto spraviť aby nás dotlačilo k podpisu ich navrhovanej zmluvy?
Ve Vašem případě je nutné si uvědomit, že ochranné pásmo kanalizace na Vašem pozemku již existuje (jelikož vyplývá přímo ze zákona) - již v současné době jste tedy omezeni ve výkonu výše uvedených činností. Pokud souhlasíte se smluvním zřízením služebnosti, můžete s vlastníkem kanalizační stoky jednat o podobě smlouvy (zejména co se týče odstranění těch ustanovení, která opakují či zpřísňují ustanovení zákona) a samozřejmě o úplatě za zřízení služebnosti.
Pakliže byste se se sousedem na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nedohodli, mohli byste se po sousedovi domáhat vrácení bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniká (jelikož užívá Váš pozemek bez odpovídajícího právního titulu) - tento argument můžete při jednání se sousedem oužít (soused by si měl uvědomit, že je povinen vydat Vám bezdůvodné obohacení, které na jeho straně vzniká). Pokud by služebnost nevznikla, mohli byste se případně domáhat (a to i soudní cestou) odstranění kanalizační stoky z Vašeho pozemku.
Nevím, jaké (nátlakové) prostředky by město zvolilo, aby Vás donutilo k podpisu smlouvy - v každém případě je nutné se proti jakémukoli nátlaku bránit (město není vlastníkem předmětné kanalizace - nemělo by se tedy v jednání mezi Vámi a vlastníkem kanalizace nijak angažovat).
5/ V krajnom prípade riešenia prípadu vyvlastňovacím orgánom sa bude jednať len o nútený zápis VP do katastra a budeme mať právo na úplatu zo zákona alebo nám hrozia nejaké postihy?
Nejsem si zdaleka jist, zda by ve Vašem případě vůbec mohlo být vyvlastňovací řízení zahájeno. Pokud však ano, mělo by se skutečně jednat pouze o nucené zřízení služebnosti (samozřejmě za odpovídající náhradu) - vlastníky pozemku byste zůstali i nadále Vy.
___________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)