Nedávno jsem byl u doktora a byl po mně vyžadován "administrativní poplatek" 500 korun, a to přesto, že lékařské pracoviště má smlouvu s mnoha zdravotními pojišťovnami, včetně té mé, a veškeré výkony byly hrazeny ze zdravotního pojištění. Poté, co jsem se ohradil, tak mi bylo řečeno, že mě bez poplatku neošetří, tedy byl jsem donucen ho zaplatit. Že prý to tak mají "roky" a "že si nikdo nestěžoval."
V dnešní době je pochopitelně toto počínání na denním pořádku, pracoviště hřeší na akutní nedostatek lékařů v některých oborech a lidem tedy nezbývá, než platit. Pracoviště si to často obhajují tím, že jde o "administrativní poplatky, ne o platbu za výkony." Na webu jsem se ale mnohokrát dočetl, že takové počínání je přinejmenším šedá zóna, a přinejhorším protiprávní - prý se minimálně nesmí odmítnout ošetření, pokud je hrazeno z pojištění a poplatek nezaplatíte. Jak to tedy vlastně je? Má lékař právo vybírat "administrativní poplatky" a má právo vás odmítnout, pokud nezaplatíte, a to i přesto, že se jedná pouze o výkony hrazené ze zdravotního pojištění?
Zdravotnické právo, hygiena, drogy
Může lékař odmítnout pacienta pokud nezaplatí administrativní poplatek?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zobrazení: 638
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Má lékař právo vybírat "administrativní poplatky“?
Dle mého názoru nikoli. Žádný právní předpis k tomu lékaře neopravňuje – existují naopak právní předpisy, z jejichž ustanovení lze dovodit, že takové administrativní poplatky vybírat nelze.
V obecné rovině je možné odkázat na § 11/1 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož platí, že:
„… poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu“
Na argument, že se nejedná o platbu za poskytnutí zdravotní péče, nýbrž o úhradu administrativních nákladů, lze namítnout, že žádná taková platba není občanským zákoníkem rozlišována. Občanský zákoník totiž zakotvuje smlouvu o péči o zdraví – tedy typ smlouvy, která je běžně uzavírána (ústně či jen mlčky) mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem. Konkrétně dle § 2636 občanského zákoníku platí, že:
„Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.
Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.“
Co se týče pojmu „péče o zdraví“, je vymezen v § 2637 občanského zákoníku následovně:
„Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav …“
Lze tedy shrnout, že veškerá lékařova činnost, která souvisí s péčí o pacientovo zdraví (tedy i nezbytná administrativní činnost) je hrazena odměnou. Tuto odměnu nejčastěji za pacienta hradí jeho zdravotní pojišťovna, případně pacient sám, jedná-li se o péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění (tzv. péče samoplátecká).
Lze tedy uzavřít, že vybírání administrativních (či jiných obdobných) poplatků v souvislosti se zdravotní péčí, která je hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění, je neoprávněné. Na tento postup je možné si stěžovat přímo u dotyčného poskytovatele a následně se odvolat k místně příslušnému krajskému úřadu, je možné se obrátit na zdravotní pojišťovnu, podat stížnost k České lékařské komoře či k Ministerstvu zdravotnictví ČR. Po dotyčném poskytovateli zdravotních služeb je rovněž možné se domáhat vrácení uhrazeného poplatku (jelikož se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení), a to případně i soudní cestou.
Zdravotní pojišťovny mají v této věci rovněž jasno, jak vyplývá například z těchto odkazů:
https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/poplatky-u-lekare
https://www.ozp.cz/aktuality/platby-za-osetreni-a-registraci-u-lekare
2/ Má lékař právo vás odmítnout, pokud nezaplatíte, a to i přesto, že se jedná pouze o výkony hrazené ze zdravotního pojištění?
Platná právní úprava rozlišuje mezi a/ odmítnutím přijetí pacienta do péče a b/ ukončením péče o pacienta.
Dle § 48/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb, kterého si pacient zvolil, oprávněn odmítnout převzetí pacienta do péče, pokud:
a/ by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení,
b/ by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství výkon návštěvní služby,
c/ není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Dle § 48/2 zákona o zdravotních službách může poskytovatel zdravotních služeb ukončit péči o pacienta v případě, že:
a/ prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b/ pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb (to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele),
c/ pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d/ pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e/ pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb.
Je zřejmé, že nezaplacení administrativního poplatku nemůže být důvodem pro odmítnutí převzetí pacienta do péče ani pro ukončení péče o pacienta.
V souvislosti s výše uvedeným je vhodné poukázat ještě na § 48/5 zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
„Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle odstavce 2 písm. d) a e) … vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení.“
Bude-li tedy dotyčný lékař požadovat úhradu administrativního poplatku, resp. bude-li jeho neuhrazením odůvodňovat odmítnutí poskytnutí zdravotní péče, lze od něj žádat písemné potvrzení (se kterým je následně možné se obrátit na příslušné subjekty).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)