Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nadnárodní fotobanky jdou ve velkém po českých uživatelích internetu, kteří si přímo z nich, nebo zprostředkovaně z jiného webu stáhnou na své stránky fotografie a grafiku, aniž k tomu mají oprávnění. Namísto přiměřené pokuty ale na tom opět chtějí vydělat značné sumy vymahači dluhů - inkasní agentury (např. Logicall).

„Může se stát, že veřejnost podlehne výhrůžkám a zaplatí nesmyslně vysoké částky, a to zcela nad rámec zákona,“ potvrdil konzultant online marketingu Radim Hasalík.

Vymáhací agentury najaté fotobankami identifikují majitele domény a pošlou výzvu, aby dobrovolně uhradil značné částky.  Jinak vyhrožují, že člověk zaplatí nesrovnatelně více po prohrané žalobě u soudu. Jenže je to jen tlak na nervy.

Běžně chtějí kolem šesti tisíc korun za jednu malou fotku. U nekomerčních stránek, pokud by už k soudu skutečně došlo, tak by soudce nejspíš rozhodl, aby „narušitel“ autorských práv zaplatit jen pár korun.

Porušení autorských práv ale může být v extrémním případě u velkých podnikatelských projektů až trestným činem. To vyplývá ze zákona, nicméně velmi záleží na konkrétních okolnostech.

„S tou trestností je to spíše strašák, protože soud pak zkoumá spoustu detailů. Říci, že za šest fotek stažených bez autorských práv na neziskový web půjde člověk do vězení, to je holý nesmysl,“ potvrdil Právu advokát, jenž se však v této souvislosti obává být jmenován.

Oplétačky mohou být z toho, když si od někoho necháte například vyrobit firemní web a on na něho dá fotografie, aniž je oficiálně od fotobanky koupil. „Držitel autorských práv se pak může dožadovat satisfakce od majitele webu,“ dodal advokát. Teprve, když soud prohrajete, se pak můžete soudit s tím, kdo web pro vás dělal.


Autorská práva platí i pro Facebook, ale...

A co fotky, které si prostě člověk někde stáhnete a přivlastní na svém facebookovém profilu nebo na dalších rozvětvených sociálních sítích?

„Autorské právo by se mělo dodržovat i v tomto případě. Bohužel vymahačské firmy a fotobanky často působí velmi agresivně i proti normálním lidem, kteří stažením fotky nesledují nějaké komerční cíle,“ dodal Hasalík. Podal na inkasní agenturu a jednu z největších fotobank na světě trestní oznámení.


Piráti o žádném soudu neví

Podle právníků je to však spíše jen gesto. I když třeba postupy těch firem považuje za neetické a nevybíravé, tak právníci míní, že podle zákona půjde jen těžko kvalifikovat postupy firem jako trestný čin.

„Ačkoli jsme kauzu vymáhání částek za obrázky na webu důkladně sledovali, nevíme o případu, který by skončil u soudu. Fotobanky nikdy nikoho za obrázky na webu nežalovaly, navzdory hrozbám, protože by musely zaplatit soudní poplatek z požadované částky, a soud by přiznal z požadované částky jen zlomek," shrnul Mikuláš Ferjenčík z Pirátských novin.

"V Německu navíc několik soudů došlo k závěru, že na miniatury obrázků se kopírovací monopol nevztahuje," dodal.


Druhý úhel pohledu: Vydavatelé na vymáhání nevydělávají, ale ozvat se musí

Na druhou stranu provozovatelé některých zpravodajských portálů začali namátkově vyhledávat webové stránky, které si bezostyšně a cíleně stahují k sobě ze serverů fotografie, za něž ale vydavatelé zpravodajských portálů fotobankám platí nemalé peníze.

Záleží na tom, kolik odebírají, ale při jen občasném nákupu může u žádaných fotografií, například celebrit, jít o částky kolem deseti tisíc a více za jednu fotografii.

Přitom někteří uživatelé fotky nevyzobávají jen z nevědomosti pro nějaké své osobní stránky, nebo na bloggy.

Někteří si cíleně usnadňují práci a šetří peníze na úkor druhých

Často jde rovněž o weby zacílené na některý obor se zřejmým podnikatelským záměrem. Stahováním obsahu, nikoli jen prolinkováním, a grafiky z velkých portálů se tak snaží na sebe bezpracně a bez nákladů přilákat pozornost tím, že do svých stránek naklápějí text s potřebnými klíčovými slovy, včetně k tomu žánrově ladících fotografií.

Není pak divu, že právní oddělení vydavatele zahájí mimosoudní řešení na stažení fotografií a je připraveno podat i žalobu.

Jenže v těchto případech není primárním cílem na tom systematicky vydělat milióny korun, ale jen chránit se proti zcela bezbřehému vykrádání, neboť fotobanky si začaly velmi ostře hlídat právě i své pravidelné zákazníky z řad nakladatelů a vydavatelů, zda koupenou fotku nepoužili třeba dvakrát, pokud si za právo na to nepřiplatili.

 

Zdroj: Jindřich Ginter, Právo + novinky.cz

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.