Odvolání stavitele nemajitele nemovitosti proti odstranění stavby, majitel nemovitosti se neodvolal - co se bude dít dál?

V současné době probíhá řízení o odstranění stavby s jejím synem, který se jako jediný odvolal, ale není doposud majitelem. Vede se dědické řízení a potencionálními dědici jsou on a ještě jeho sestra, která komín nepostavila a ani tu nemá trvalé bydliště. Zajímalo by nás, jestli, když se paní (matka stavitele) jakožto vlastník neodvolala (ještě byla na živu), nemělo být už stavební řízení ukončeno a zahájeno již odstranění stavby s potencionálními vlastníky? Má stavebník, který není vlastníkem RD, ale odvolal se proti rozhodnutí, které mu bylo krajem zamítnuto, právo podat i žalobu na rozhodnutí o odstranění stavby? Jak to bude, když stavební úřad vede řízení o odstranění stavby se stavebníkem, který je současně i potencionálním vlastníkem RD a zároveň se okruh potencionálních vlastníků rozšířil o jeho sestru, která sice v RD nebydlí, ale je dost pravděpodobné, že ona bude nakonec jediný vlastník? Navíc soused nám začal dělat s komínem naschvály, ví, že nás ten komín poškozuje, spaluje v něm kde co. a to i při teplotách letních!! 3x už jsme to museli řešit i na PČR. Stavební úřad již dva měsíce s ním vede přestupkové řízení, stále ho neukončil, prý je to zdlouhavý proces, nám bylo vedoucím stavebního úřadu řečeno. Jsme z této situace zoufalí.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zajímalo by nás, jestli, když se paní (matka stavitele) jakožto vlastník neodvolala (ještě byla na živu), nemělo být už stavební řízení ukončeno a zahájeno již odstranění stavby s potencionálními vlastníky?
Odpověď na tento dotaz dává § 129/1 písm. b) stavebního zákona, dle něhož stavební úřad nařídí odstranění stavby:
„vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem …“
Toto ustanovení stavebního zákona tedy umožňuje, aby stavební úřad zahájil řízení o nařízení odstranění stavby jak s vlastníkem, tak se stavebníkem (popřípadě s oběma, k čemuž zjevně došlo v tomto případě).
Pokud tedy byl účastníkem řízení o nařízení odstranění stavby jak soused (jako stavebník), tak jeho matka (jako vlastnice), mohl se proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby odvolat kdokoli z nich (a to bez ohledu na postup druhého účastníka řízení).
Současný stav tedy považuji za souladný s platnou právní úpravou, kdy jeden účastník řízení odvolání nepodal (a posléze zemřel), přičemž druhý účastník se odvolal.
2/ Má stavebník, který není vlastníkem RD, ale odvolal se proti rozhodnutí, které mu bylo krajem zamítnuto, právo podat i žalobu na rozhodnutí o odstranění stavby?
Je-li tento stavebník účastníkem řízení (což ve Vámi popsaném případě je), pak mu toto právo samozřejmě náleží. Je tedy možné, aby soused brojil proti rozhodnutí odvolacího stavebního úřadu správní žalovou.
3/ Jak to bude, když stavební úřad vede řízení o odstranění stavby se stavebníkem, který je současně i potencionálním vlastníkem RD a zároveň se okruh potencionálních vlastníků rozšířil o jeho sestru, která sice v RD nebydlí, ale je dost pravděpodobné, že ona bude nakonec jediný vlastník?
Lze očekávat, že sousedova sestra – stane-li se vlastnicí sousedního domu – zaujme postavení právního nástupce po své matce, tzn. že vstoupí do jejího procesního postavení a bude pokračovat v řízení o nařízení odstranění stavby (pokud ovšem bude toto správní řízení k datu ukončení dědického řízení stále ještě běžet).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)