Počet stránek ve webu: 43.166

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dala by se tato situace popsána níže chápat už jako podjatost SÚ? Parcela, na které chceme stavět RD, není přímo napojena na veřejnou komunikaci. Abychom ji napojili, musíme postavit mostek (kladné stanovisko od povodí Moravy i vodoprávního úřadu máme), souhlas s městem o napojení a sjezdů na veřejnou komunikaci máme.

To vše už rok dokládáme na úřad a ten opět naší žádosti nevyhověl a požaduje souhlas vlastníka komunikace (v archivu si našli, že cesta byla 1978 asfaltovaná pro firmu Sempra, ta již neexistuje, nový majitel si koupil jen areál, cestu využívá pro příjezd a s ním máme uzavřít smlouvu). Na městě se chystá nový územní plán, podle kterého bude vedle této veřejné cesty plánovaná další širší cesta pro developera, aby se opodál dostal ke svým pozemkům (tu si samozřejmě zaplatí developer). Na městě tvrdí, že kdyby nám povolili stavbu, developer by chtěl užívat tu cestu jako my a město by jí muselo na své náklady rozšířit, což město nechce. Tak nás nutí i majitele firmy ke smlouvě, aby byl režim cesty soukromý a developer by tudíž nic po městě požadovat nemohl. Sousední dům připojoval parcelu stejně jako my (stavba mostku) v 2015. S jediným rozdílem, že připojili nejdříve zahradu a až 2018 žádali o stavební povolení, takže připojení na veřejnou cestu už měli. Ale když připojovali parcelu, žádný souhlas s majitelem firmy neuzavírali. Jsme názoru, že za těchto podmínek nám stavbu nepovolí, dokud nevyřeší nový územní plán (ještě nebyl ani veřejně projednáván). Je možné řešit to stížností na krajský úřad na podjatost a žádat o přezkoumání jiný úřad? Mockrát děkuji za odpověď.

 

ODPOVĚĎ:
Vámi uváděný argument stavebního úřadu mi připadá velmi zvláštní. Zdá se, jako by pracovníci stavebního úřadu zapomněli na to, že v přenesené působnosti vykonávají státní moc a zohledňovali majetkové zájmy města (které je jejich zaměstnavatelem) - což jim skutečně nepřísluší.
V současné chvíli se Vám nabízí v podstatě dvě varianty řešení (přičemž můžete zvolit obě současně) :
1/ Vznesení námitky podjatosti:
Dle § 14/1 správního řádu je podjatá ta úřední osoba:
„… o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti …“
Důsledkem vzniku podjatosti je nezpůsobilost úřední osoby k činění všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Jedním dechem je však nutné poukázat na § 14/2 správního řádu, dle něhož platí, že:
„Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku. “
Toto ustanovení zásadně omezuje (nemám-li přímo napsat „znemožňuje“) podání námitky tzv. systémové podjatosti (tedy podjatosti všech pracovníků daného úřadu, a to z důvodu jejich pracovněprávního/služebního poměru k obci/městu/kraji apod.
I přes shora uvedené se můžete o podání námitky podjatosti alespoň pokusit – v takovém případě musí být námitka podána přímo ke stavebnímu úřadu. Bude-li tato Vaše námitka vyřízena k Vaší nelibosti, můžete se se stejnou námitkou obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad).
2/ Podání stížnosti:
Dle § 175/1 správního řádu platí, že:
„Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. “
Podáte-li stížnost na jednání konkrétního pracovníka stavebního úřadu, bude opět nutné adresovat tuto stížnost tomuto stavebnímu úřadu. Následně (po vyřízení stížnosti stavebním úřadem) bude možné obrátit se v této věci na nadřízený stavební úřad (krajský úřad).
Při komunikaci s krajským úřadem se můžete domáhat přidělení této věci jinému stavebnímu úřadu v daném kraji, a to s odkazem na § 131/4 správního řádu – dle tohoto ustanovení totiž platí, že:
„Nadřízený správní orgán usnesením pověří k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu, jestliže podřízený správní orgán není z důvodu vyloučení všech úředních osob … tohoto orgánu … způsobilý věc projednat a rozhodnout; v tomto případě nadřízený správní orgán pověří správní orgán, jehož správní obvod sousedí se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu. “
V této věci Vám dále doporučuji kontaktovat veřejného ochránce práv:
https://www.ochrance.cz/
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.