Stavby, stavební řízení a právo

Ze znění dotazu se nemohu zbavit dojmu, že ČEVAK si vykládá platnou právní úpravu poněkud (dosti) extenzivně.

V obecné rovině dle § 23/2 a 3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že:

„Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů … určený k zajištění jejich provozuschopnosti ...

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí … na každou stranu

a) u vodovodních řadů … do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b) u vodovodních řadů … nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c) u vodovodních řadů … o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.“

Ve Vámi popsaném případě je klíčovým ustanovením § 23/4 písm. a) a d) zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož lze v ochranném pásmu vodovodního řadu:

- provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav nebo plynulé provozování,

- provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka (či provozovatele) vodovodu. Z tohoto ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích tedy jasně vyplývá, že toto omezení se vztahuje výlučně na stavební činnost a terénní úpravy v ochranném pásmu vodovodu – stavební práce a terénní úpravy, které do ochranného pásma nezasahují tedy mohou být prováděny bez souhlasu vlastníka (či provozovatele) vodovodu.

Právo vstupovat na Váš pozemek (například v případě havárie vodovodu) vyplývá ČEVAKu přímo ze zákona, a to z § 7/1 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:

„Vlastník vodovodu … je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu … vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem … přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu …“

Z tohoto oprávnění vlastníka (či provozovatele) vodovodu však samozřejmě nelze dovozovat plošný zákaz dotčené pozemky oplocovat - tento výklad by vedl ke zcela absurdním závěrům.

V současné chvíli Vám doporučuji využít § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:

„Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný stavební úřad.“

Doporučuji Vám proto kontaktovat místně příslušný stavební úřad a názor ČEVAKu s ním konzultovat.

Pokud jde o výstavbu oplocení, je vhodné mít na paměti, že v některých případech je možné vybudovat nové oplocení „ve volném režimu“ (tedy bez nutnosti získat předem od stavebního úřadu povolení), v některých případech je ovšem nutné podat ke stavebnímu úřadu žádost o povolení stavebního záměru. Konkrétně dle § 171 stavebního zákona ve spojení s odst. 1 písm. a) bod 5. přílohy 1 stavebního zákona není žádné povolení stavebního úřadu zapotřebí tehdy, má-li se jednat o:

„oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše“

V ostatních případech (například tehdy, má-li být oplocení vyšší než dva metry) je zapotřebí získat od stavebního úřadu povolení. I toto Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.

_____________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon