Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Je mi líto, ale zatím se mi nepodařilo zjistit jiný závěr, než ten ke kterému dospělo státní zastupitelství a policie, tedy nutnost německého občanství Vaší dcery. Toto má ovšem vztah pouze k trestnímu řízení, nikoliv k vlastní občanské odpovědnosti otce dítěte za jeho výživu.
Pro soudní vymáhání výživného je nutné posoudit, který soud je oprávněn v této věci rozhodovat.
Domnívám se, že vztah se bude řídit ustanovením § 56 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, podle něhož platí, že: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině."
V tomto ustanovení se zásadně stanoví pravomoc českých soudů ve věcech týkajících se nezletilých (věci výživy, výchovy a péče o nezletilé), jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, a jestliže je českým občanem, i když má obvyklý pobyt v cizině. Z této zásady však platí významné výjimky stanovené v mezích předmětu jejich úpravy v Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, č. 141/2001 Sb. m. s. , v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Haagská úmluva a nařízení č. 2201/2003 v podstatě vycházejí z obvyklého pobytu dítěte ve smluvním, popřípadě členském státě jako důvodu pro založení pravomoci jiného než výše soudu.
Podle popisu v dotazu se domnívám, že bude soudem místně příslušným soud na území České republiky podle obvyklého bydliště dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je zletilá, bude v řízení o stanovení vyživovací povinnosti muset postupovat sama, tedy podat žalobu apod. Pro potřeby řízení se může nechat zastoupit advokátem a v řízeních s cizím prvkem to lze jenom doporučit. Dotaz na vymáhání výživného je poněkud předčasný, jelikož nejprve bude nutné zajistit rozhodnutí soudu o povinnosti platit výživné v určité výši. Vymáhání přeshraniční pohledávky je pak specifickou záležitostí, která je v této fázi věci nad rámec možného posouzení.
Jednotlivé částky výživného se promlčují ve dvouleté lhůtě od data splatnosti, běh promlčení se ovšem přerušuje, je-li nárok uplatněn v jiném (například trestním) řízení a toto řízení řádně vedeno; otázka promlčení nároku bude proto muset být podrobena posouzení s ohledem na podané trestní oznámení a charakter vyšetřování věci.
Vyživovací povinnost otce může být založena rozhodnutím soudu i přes vyšší věk dítěte, je ovšem nutné, aby otec dítěte byl zapsán v rodném listu nebo alespoň otcovství nerozporoval. Záležitost ovšem doporučuji konzultovat s advokátem, který se zabývá touto problematikou, jelikož je pravdou, že uvedený výdělek v Německu patří k těm nížším a výživné se stanovuje s ohledem na věk a samostatnost dítěte (a to nejen tu reálnou, ale i tu možnou) a s ohledem na výdělek rodiče.