Komu zůstane byt při rozvodu manželství podle starého občanského zákoníku
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Družstevní byty a manželství
- Zveřejněno: 14. červen 2014
1979 jsem dostal od podniku družstevně stabilizační byt a v dekretu je napsaná také moje teď už bývalá manželka. V roce 1982 jsme se rozvedli a manželka si vše odstěhovala a v bytě nebydlí už 32 let. Majetkoprávní vyrovnání nemáme.
Byt si mám koupit do osobního vlastnictví, ale družstvo mě to neumožní, prý to nejde, má k tomu dát souhlas moje bývalá manželka, ale nikdo neví kde se zdržuje a kde bydlí, prostě se nedá sehnat. Takže ho nemůžu ani prodat ani koupit. Prosím Vás o pomoc, nevím kam bych se měl obrátit a jsem bezradný. Moc děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí, přičemž dle znění dotazu předpokládám, že v okamžiku přidělení družstevního bytu jste již byl ženat:
1/ Členství Vaší bývalé manželky v bytovém družstvu:
Dle § 172/2 starého Občanského zákoníku (ve znění platném k roku 1979) platilo, že u družstevního bytu mohlo právo společného užívání vzniknout jen mezi manžely, přičemž vzniklo-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu (což ve Vašem případě předpokládám), vzniklo s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 175/2 starého Občanského zákoníku).
V případě rozvodu manželství pak měl dle § 177 /2 starého Občanského zákoníku rozhodnout soud (pokud se rozvedení manželé nedohodli sami), na návrh jednoho z rozvedených manželů a po slyšení orgánu družstva, o zrušení práva společného užívání družstevního bytu, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva byt dále užívat; tím mělo zaniknout i společné členství rozvedených manželů v družstvu.
Současně dle § 180/1 (ve spojení s § 181) starého Občanského zákoníku platilo, že pokud jeden z manželů opustil trvale společnou domácnost, společné užívání bytu zaniklo a jediným uživatelem se stal ten manžel, který v bytě zůstal. Z tohoto důvodu by pak bylo možné uvažovat o zániku užívacího práva k bytu na straně Vaší bývalé manželky (přestože o této skutečnosti měl správně rozhodnout soud), nutno však podotknout, že členství Vaší manželky v bytovém družstvu by mohlo být opravdu stále zachováno (ovšem již bez právního vztahu k Vámi obývanému bytu).
Pouze na okraj pak doplňuji, že k 1. 1. 1992 se právo osobního užívání bytu změnilo na nájem (§ 871/1 starého Občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:
s jehož pomocí se můžete obrátit na bytové družstvo s výzvou k umožnění převodu družstevního bytu do Vašeho osobního vlastnictví, a to s poukazem na zánik užívacích práv Vaší bývalé manželky dle shora citovaných ustanovení starého Občanského zákoníku. V případě neochoty bytového družstva pak není vyloučeno ani soudní řešení nastalého sporu.
2/ Kontaktování bývalé manželky:
Pokud byste naopak chtěl svou bývalou manželku kontaktovat a s její pomocí převést družstevní byt do Vašeho osobního vlastnictví, můžete využít institutu zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu zprostředkuje Ministerstvo vnitra požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti s využitím základního registru obyvatel;
- kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození a místo posledního jí známého trvalého pobytu;
- podpis na žádosti musí být úředně ověřen; to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo Ministerstvu vnitra a prokáže svoji totožnost;
- Ministerstvo vnitra provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému; pokud se podaří jednoznačně identifikovat kontaktovanou osobu, zašle jí Ministerstvo vnitra informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby; pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby.