Zaměstávání ČID - lépe na DPP nebo DPČ?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Vznik pracovního poměru, pracovní smlouva
- Zveřejněno: 6. srpen 2017
Chtěl bych Vás požádat o informace ohledně zaměstnávání částečně invalidních důchodců. Rád bych, aby byla spokojenost jak na straně zaměstnance, tak na straně mé, jakožto zaměstnavatele. Je tedy výhodnější zaměstnat člověka pobírajícího částečný invalidní důchod na DPP nebo DPČ?
Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění a dani z příjmů FO? Je výhodné, aby takovýto člověk u mě podepsal prohlášení poplatníka? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Poplatník, pobírá-li invalidní důchod, může uplatnit kromě základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně uplatnit i slevu na invaliditu. Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na výplatu tohoto invalidního důchodu z důvodu souběhu invalidního a starobního důchodu, je sleva na dani ve výši 2 520 Kč ročně. U invalidity třetího stupně je sleva na dani 5 040 Kč ročně a u držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně.
Na invalidního důchodce se nevztahuje minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Tzn. pokud bude mít mzdu nižší než 11 000 Kč měsíčně, není potřeba odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ale jen ze skutečně dosažené mzdy.
Z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů není kromě výše uvedených zvýhodnění žádný rozdíl oproti zdravým zaměstnancům. Pokud nebudou mít podepsané prohlášení poplatníka u jiného zaměstnavatele, je výhodnější ho podepsat a uplatnit výše uvedené slevy na dani.
Z hlediska výhodnosti DPP nebo DPČ bude záležet na odpracované době, výši odměny a dalších faktorů Vašeho podnikání.
Zaměstnavatel, pokud zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením, může uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Zjednodušeně řečeno tyto částky se však uplatňují u pracovního poměru na plný úvazek. Pokud je pracovní úvazek nižší, je potřeba stanovit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením a uplatnit poměrnou část z těchto částek. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců (skupina se zdravotním postižením a skupina s těžším zdravotním postižením) jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.