Počet stránek ve webu: 43.234

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V roce 2011 provedly „Lesy města Brna“ správce parcely („pozemek určený k plnění funkcí lesa“) v Brně Štýřicích na této parcele kácení stromů (suchých, jím označených ke kácení). Skácené rozřezané výtěžky nechali ležet na této parcele těsně za plotem parcely. Tuto parcelu vlastníme my, je to naše zahrada. Celá parcela je poměrně strmý svah.

Plot naší zahrady je v podstatě již ve svahu. Za 2 roky, zejména přes zimu zřejmě působením mrznoucí vody a hlavně také toho, že svah obsahuje velké množství navážky, která se za poslední desetiletí neustále sune dolů na naše pozemky (naši zahradu a další zahrady sousedů) pod svahem, se výtěžky sesunuly na náš plot a vyhnuly 3 plotní tyče o cca 50 stupňů. Plot je tedy v havarijním stavu a existuje obava, že proces sunutí výtěžků bude pokračovat a plot se jednou protrhne a výtěžky se svalí na naši zahradu, kde máme kousek od plotu zahradní domek s majetkem uskladněným uvnitř. S Lesy města Brna jsme měli v místě debatu o tom, jak věc řešit. My jsme požadovali odvezení výtěžků pryč nebo jejich zabezpečení, aby se nemohly dále valit po svahu a zabezpečení opravy plotu (vybudování nových 3 plotových tyčí a natažení pletiva v tomto úseku). Zcela jsme však s touto naší dle nás laiků spravedlivou představou řešení pohořeli. Lesy města Brna nám ústně na místě sdělili mimo jiné toto (vycházeje z lesního zákona) :
• Dle § 22 lesního zákona č. 289/95 Sb. – my, jako vlastníci ohrožené parcely, jsme měli sami zpozorovat, že se výtěžky sunou po svahu k našemu plotu a že mohou způsobit újmu a měli jsme Lesy MB požádat o možnost s nimi naložit, ti by nám to povolili a my bychom na vlastní náklady zabezpečili buď zafixování výtěžků ve svahu anebo jejich rozřezání a odvoz. Dřevo si ovšem nemůžeme ponechat, abychom jeho prodejem částečně pokryli náklady na likvidaci, protože nám nepatří. Prodeji dřeva naprosto rozumíme, není naše, ale paragraf 22 chápeme tak, že se týká přirozeného života lesa a ne toho, když člověk o své vůli skácí stromy a výtěžky položí za náš plot s tím, že zná povahu svahu a ví, že se sune dolů díky navážce a vlivům počasí.
• Lesy MB jsou oprávněni složit výtěžky v lese kdekoli uznají za vhodné a nechat je tam. Speciálně – a to u této konkrétní parcely vysloveně zmínili – když neexistuje rentabilní způsob, jak výtěžky z lesa dostat pryč.
• Není povinností Lesů MB zajistit (a tedy i financovat) odvoz výtěžků nebo jejich zajištění ve svahu. Toto je zcela na občanovi, bydlícím na parcele přilehlé k lesu, protože dle lesního zákona si on vybral, že vedle lesa bude bydlet a tudíž převzal i tato rizika. Úžasné. Kdyby se Lesy MB rozhodli, že na této parcele skácí každý rok 10 stromů (suché, nebo dle věku), my, občané bydlící pod tímto svahem, budeme nuceni na své náklady neustále zabezpečovat/likvidovat tyto výtěžky, pokud chceme předejít tomu, aby časem poškodily naše ploty, protože Lesy MB je tam mohou nechat ležet a nemusí je odvážet.
• Když výtěžky složili v roce 2021 asi metr od našeho plotu nahoru do svahu, tak dle nich to, že se za dva roky sesunuly na náš plot, není vina člověka, ale již přirozený proces fungování lesa. Zvláště tedy na svahu, u něhož je známo, že u něj již desetiletí probíhá posun navážky. Nevěřili jsme vlastním uším. Oni tam ty výtěžky složí, ale dále už za ně nemají žádnou zodpovědnost.
• Dále věc související, ne však se přímo týkající poničeného plotu – ale bezpečnosti života v zahradách pod svahem/lesem: Dle sdělení Lesů MB: Občan může Lesy MB požádat o skácení (na občanovy náklady) stromů, které se mu zdají nebezpečné (pád na jeho pozemek, ať už celého kmene nebo jen suchých větví). Paradoxem situace je, že Lesy MB se však o pozemek lesa starají a to ve smyslu, že provádí a udržují výsadbu. Takže občan se bojí, že mu ze svažitého pozemku lesa, který se sune i navážkou, mohou stromy spadnout na jeho pozemek, zažádá o vykácení, dostane povolení, na svoje náklady stromy vykácí (a výtěžky zlikviduje) – a Lesy MB další rok přijdou a vysadí nové stromy, protože to mají v popisu práce. Takže za cca 20 až 30 let se bude toto řešit znovu a pak takhle pořád dokola. Kocourkov?   Skutečně toto vše (lesní) zákon podporuje? Občan je nechán napospas tomu, že bydlí vedle lesa a vše si tedy musí hlídat a financovat sám? Existuje v zákoně jiný subjekt (než tady správce lesa), který by byl tak kategoricky zproštěn viny za újmu spáchanou majetkem (v tomto případ stromy) a činností na parcele jím vlastněné? Máme jako vlastníci přilehlé parcely nějakou možnost požadovat náhradu opravy plotu? Máme možnost požadovat, aby položené výtěžky Lesy MB odvezli/zabezpečili proti dalšímu sesunu? A poslední velmi obecný dotaz, protože tohle by mnohé vyřešilo (mluvili jsme o tom i se zástupci Lesů MB). Je možné/reálné požádat o změnu druhu parcely, aby na ni tento (dle našeho názoru pro občana naprosto nevýhodný) lesní zákon přestal platit? Tím máme na mysli odnětí pozemku plnění funkcí lesa a změnu na jiný druh pozemku. Samy Lesy MB přiznali, že konkrétně tato parcela je pro ně tak trochu noční můra, protože pozemek je tak nepřístupný, že z něj nemohou dřevo odvézt (proto všechno samo spadené a skácené dřevo nechávají na pozemku a sune se dolů k plotům zahrad) a zpeněžit ho, ale o porost se přitom starat musí, takže je to pro ně značná finanční ztráta. V Brně je právě na spadnutí nový územní plán, nevím, zda ještě přijímá návrhy. Jde mi spíš o to, zda když několik sousedů, bydlících pod svahem, sepíše společnou žádost o vyjmutí z lesního fondu, zda je dle vašeho názoru reálné, aby se tím vůbec někdo na územním plánování zabýval. Nemáme nic proti lesu/stromům, ale dle našeho názoru v obci, která je primárně určena k bydlení občanů, by měl v případě konfliktu občan-strom vyhrát občan (a v lese by tomu mělo být naopak). Tato lesní parcela je však tak nevhodně umístěna v podstatě uprostřed města, že její statut lesa je velmi nevýhodný a nebezpečný (známý stav nestabilního svahu, potenciál pádu stromů na majetek občanů, ohrožení života v zahradách – nedávno spadla sousedovi suchá větev na dětskou houpačku v zahradě pod svahem, nikdo zraněn nebyl – apod.). Děkuji za jakoukoli připomínku/radu/navedení jak postupovat do budoucna. Dominik.

 

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Skutečně toto vše (lesní) zákon podporuje?
Samozřejmě nikoli. Skutečnost, že na konkrétním pozemku se nachází les, resp. že tento pozemek je určen k plnění funkcí lesa má sice za následek určitý zvláštní režim tohoto pozemku a pozemků s ním sousedících, neznamená to však, že by v tomto případě přestávaly platit základní právní principy (v oblasti předcházení škodám, odpovědnosti za škodu apod.).
S Vaším výkladem § 22/1 lesního zákona rozhodně souhlasím. Dle tohoto ustanovení platí, že:
„Vlastníci nemovitostí … jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa …“
Toto ustanovení není možné vykládat tak, že by vlastníci sousedících pozemků byly povinni provádět úklid po proběhlé těžbě či zabezpečovat své pozemky před škodami hrozícími v důsledku nedbale zajištěných zbytků těžby.
2/ Občan je nechán napospas tomu, že bydlí vedle lesa a vše si tedy musí hlídat a financovat sám?
V tomto případě stále platí (a jsou vymahatelná) ustanovení, která zavazují každého (tedy i vlastníka lesa) k takovému chování, které nebude mít za následek bezdůvodný vznik újmy (například škody). Jedná se především o tzv. generální prevenční povinnost dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. “
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami …“
Z této zákonné povinnosti není vlastník lesa vyňat – musí se tedy chovat (resp. musí přijmout taková opatření a provést takové práce), aby nedocházelo ke škodám na sousedících pozemcích.
V této souvislosti je nicméně nutné poukázat i na § 2903 občanského zákoníku, který zakládá povinnost k aktivnímu přístupu rovněž ohrožené osobě (tedy vlastníkovi sousedního pozemku). Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
„Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. “
3/ Existuje v zákoně jiný subjekt (než tady správce lesa), který by byl tak kategoricky zproštěn viny za újmu spáchanou majetkem (v tomto případě stromy) a činností na parcele jím vlastněné?
Jak uvádím výše, není vlastník lesa zproštěn odpovědnosti za případně vzniklou škodu (a to tím spíše, pokud byl na hrozící škodu upozorněn a neudělal nic k jejímu odvrácení).
4/ Máme jako vlastníci přilehlé parcely nějakou možnost požadovat náhradu opravy plotu?
Ano, máte. Nebude-li však vlastník lesa ochoten Vám vzniklou škodu nahradit, museli byste se v této věci obrátit s žalobou na soud. Zahájení soudního řízení Vám pak doporučuji dobře zvážit, a to z důvodu finanční a časové náročnosti soudního řízení a především pro nejistotu jeho výsledku (vlastník lesa by se totiž mohl – a to dost možná s úspěchem – bránit s poukazem na Vaší pasivitu – kdy bylo možné hrozící, resp. postupně vznikající škodě zabránit).
5/ Máme možnost požadovat, aby položené výtěžky Lesy MB odvezli/zabezpečili proti dalšímu sesunu?
Tuto možnost rozhodně máte, přičemž pokud by vlastník lesa Vaší žádosti neuposlechl, mohli byste se v této věci obrátit na orgán státní správy lesů. Pakliže byste u tohoto veřejnoprávního orgánu neuspěli, bylo by nutné podat k soudu žalobu (a to s odkazem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku).
6/ Je možné/reálné požádat o změnu druhu parcely, aby na ni tento (dle našeho názoru pro občana naprosto nevýhodný) lesní zákon přestal platit?
Návrh (na žádost o) trvalé odnětí předmětného pozemku plnění funkcí lesa považuji za jediné řešení, které může v této situaci přinést efektivní výsledek. V této věci se proto můžete obrátit na orgán státní správy lesů (ve smyslu § 16 lesního zákona). Bude-li Vaší žádosti (kterou by v ideálním případě bylo vhodné doplnit souhlasem vlastníka lesa) vyhověno, nemělo by být nutné vznášet žádost o změnu návrhu územního plánu.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.