Vistasměnka, datosměnka, fixní směnka, splatnost na viděnou - protestační lhůta směnky
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dluhy, závazky, pohledávky, směnky
- Zveřejněno: 3. květen 2014
Ráda bych se zeptala na věc ohledně vlastní směnky - pokud byla splatná 11.4.2014 a nebyla zaplacena, může v případě zaplacení majitel směnky, tedy věřitel požadovat i náhradu nákladů za návrh protestu pro neplacení? Jde o to, že se výstavce směnky zpozdil s platbou o 6 dní a majitel směnky po něm požaduje další úhrady související s jistinou, které se mi zdají ale nepřiměřené.
Navíc majitel směnky tvrdí, že tuto směnku podal na protest, ale orgánu řekl, že má počkat na výkon tohoto protestu až do 18.4.2014 Zajímá mne tedy, co všechno může požadovat majitel směnky po výstavci směnky (věřitel), pokud výstavce směnky (dlužník) vlastní se splatností 11.4.2014 zaplatil směnečný peníz až 17.4.2014. Protest prozatím realizován zřejmě nebyl a nejsem si jistá, na jaké všechny postihy vůči výstavci směnky (dlužníkovi) má majitel směnky nárok? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Protestační lhůta protestu pro nezaplacení je stanovena odlišně v závislosti na druhu splatnosti konkrétní směnky. Jde-li o lhůtní vistasměnku, datosměnku nebo fixní směnku, musí být protest učiněn v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Jde-li o směnku splatnou na viděnou nutno protestovat ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny k protestu pro nepřijetí, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne vystavení směnky. Důsledkem zmeškané protestace je prekluze všech postižných práv proti nepřímým dlužníkům.
Orgán, u kterého byl protest uplatněn (soud, notář, obecní úřad) především zkoumá, zda je žadatel oprávněn žádat provedení protestu, právní důvody protestace a je-li protestováno ve lhůtě. Je-li možné protest vykonat, úředník zjistí, zda konání protestu bude přítomen i protestant(majitel směnky). Jeho účast není při úkonu nutná, je však vhodná. Odmítne-li protestant účastnit se protestu, musí úředník vzít směnečnou listinu do úschovy a protestantovi o tom vydat potvrzení.
Protestovat směnku lze pouze v pracovní den od 9.00 do 18.00 hodin a mimo tuto dobu, jen se souhlasem protestovaného. Jeho souhlas se vyznačí do protestu. Protestní orgán nemůže protest odepřít s odkazem na úřední hodiny. Vykonat protest je povinen ve stejný den, kdy se protestant dostaví na obecní úřad. Nelze po protestantovi požadovat, aby přišel další den, přestože by i v tento následující den byla lhůta zachována. Je vhodné se dostavit na obecní úřad v dostatečném předstihu před ukončením pracovní doby, aby se úředník mohl na úkon připravit.
Poplatková povinnost související s protestem u obecního úřadu není jasná. Obecně správní řízení nebo jednotlivé správní úkony bývají zpoplatněny poplatkem dle zákona o správních poplatcích. Sazby jsou stanoveny v sazebníku zákona. Protestace u orgánu místní správy nepodléhá správnímu poplatku. Jiné náklady (např. náklady na dostavení se do místa protestního, náhrada zmeškaného času) se protestnímu orgánu nehradí.
Vlastník směnky musel zřejmě v souvislosti s uplatněním protestu využít právní služby svého advokáta, které mu mohly celkový protest prodražit. V případě, že orgán majiteli sdělil, aby s výkonem protestu počkal do 18.4. měl tím zřejmě na mysli skutečnost, že začne úkony související s vypátraním a výzvou dlužníka provádět až 18.4.2014
Dlužník, který byl v prodlení s včasným plněním směnečného nároku je povinen uhradit věřiteli náklady, které musel v souvislosti s podáním protestu vynaložit.
Poplatek u Krajského, Vrchního soudu za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky činí 1.000 Kč, za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů je úhrada 200,- Kč.
Poplatek u notáře za úhrn úkonů, potřebných k protestaci směnky nebo šeku, včetně sepsání a vydání protestní listiny se počítá z notářského tarifu a směnečné sumy, nejméně činí poplatek 2 000,- Kč.