Počet stránek ve webu: 40.616

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jsme v situaci, se kterou si jako zůstavitelé ani po návštěvách tří různých notářů nevíme rady. Máme sepsanou závěť, kde dědíme jako manželé "jeden na druhého". Takže i tak má náš jediný syn zákonný nárok na 1/16 dědictví. Vzhledem k jeho marnotratnému způsobu života chceme využít vedlejší doložku v závěti - doložení času dle § 1565 občanského zákoníku platného v současné době.

A to tak, že pozůstalý rodič by byl povolán jako přední dědic a doložení času by vlastně končilo jeho smrtí. Brání prosím něco v dědickém právu tomuto opatření? K dotazu nás vede naše nechuť sledovat, jak náš jediný syn nehospodárně nakládá s veškerým dědictvím. Psychicky již tuto představu nezvládáme. Syna nechceme ošidit o nemalé dědictví a chceme, aby ho dostal až po smrti nás obou.

ODPOVĚĎ:
Daná otázka je otázkou výkladu a může se stát, že s ohledem na názory tří různých notářů taková závěť v budoucnu stejně skončí u soudu jako výkladová otázka. Dle mého názoru takové opatření možné není, jelikož by to vlastně znamenalo, že syn jako neopomenutelný dědic po zemřelém rodiči nic nedědí, a tím je vyděděn. K dané věci zatím judikatura neexistuje, proto neznám jednoznačnou odpověď a tuto Vám pravděpodobně nedají ani notáři.


► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Dědění mezi manželi a vynechání zákonného dědice pro marnotratnost (§ 1565 občanského zákoníku)
  • Vynechání marnotratného potomka z dědictví, dědického řízení - vedlejší doložka závěti, doložení času