Počet stránek ve webu: 39.429

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. Jeden z majitelů si 2002 zabral velkou část společných prostor, celá sušárna, polovina prádelny, kus chodby. 10/2015 jsme ho žádali doporučeným dopisem o vyklizení prostor, bez odezvy. Máme prosím šanci vyhrát spor soudně?

Popřípadě vymáhat neoprávněné obohacování se využíváním těchto společných prostor? Děkuji, Beáta.

ODPOVĚĎ:
Hned v první větě svého dotazu uvádíte nesrovnalost, která má na řešení případu významný vliv. Píšete: „Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. “ V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že jedná-li se o družstevní dům, je vlastníkem bytů bytové družstvo, které tyto byty pronajímá svým členům (nejedná se tedy o osobní vlastnictví bytů, nýbrž o jejich nájem). Jsou-li naopak byty skutečně v osobním vlastnictví, nemůže se jednat o družstevní dům, neboť vztah bytového družstva a jeho členů by byl prakticky vyloučen (jednalo by se o výlučné vlastnictví bytů a spoluvlastnictví společných prostor, tedy tzv. bytové spoluvlastnictví).
Ať už se ve Vašem případě jedná o družstevní dům nebo o bytové spoluvlastnictví, není samozřejmě jeden z obyvatel domu oprávněn užívat společné prostory takovým způsobem, že by z užívání zcela vyloučil ostatní obyvatele domu (ze znění dotazu předpokládám, že v minulosti nebylo dotyčnému obyvateli domu takové jednání nikdy povoleno).
Jedná-li se o družstevní dům (tzn. že vlastníkem domu je bytové družstvo), je nutné, aby příslušné právní kroky podniklo právě bytové družstvo. Bytové družstvo, jako pronajímatel, může dotyčného obyvatele domu vyzvat k okamžité nápravě závadného stavu. Nebude-li tato výzva úspěšná, bylo by možné uvažovat o ukončení nájemního vztahu (tedy vypovězení nájemní smlouvy), popř. rovněž o vyloučení z bytového družstva (v tomto ohledu záleží na vnitřních pravidlech bytového družstva, zakotvených zejména v jeho stanovách). Pokud se bytové družstvo rozhodne nájemní smlouvu nevypovědět, ani dotyčného obyvatele domu nevyloučit z bytového družstva, bude možné, aby se obrátilo na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení části domu, popř. zároveň s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení.
Je-li dům ve spoluvlastnictví výlučných vlastníků bytů (tedy jedná-li se o bytové spoluvlastnictví), jsou k podání žaloby (na vyklizení a na vrácení bezdůvodného obohacení) oprávněni zbývající spoluvlastníci.
Bez podrobnější znalosti právních poměrů v domě není možné určit, zda bude žaloba na vyklizení úspěšná. Co se týče žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení, upozorňuji, že trvá-li neoprávněné užívání společných prostor od roku 2002, bude právo na vrácení bezdůvodného obohacení s vysokou pravděpodobností částečně promlčeno.
Kromě soukromoprávního řešení nastalé situace (podání žaloby) je možné podat na dotyčného obyvatele domu rovněž trestní oznámení. Nelze totiž vyloučit, že svým počínáním se nedopustil trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Tento trestný čin spáchá ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, stejně jako ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání (§ 208/1 a 2 trestního zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/