- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 1. září 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za kouřem poškozený družstevní byt - vymáhání škody po pojišťovně
- Odškodnění za kouřem poškozený družstevní byt - vymáhání škody po škůdci (nájemci co způsobil požár)
- Vymáhání škody za poškození bytu kouřem - po kom požadovat náhradu škody (pojišťovna nebo nájemce)?
09/2015 mi byl vykouřen a tím zničen celý byt. Jedná se o byt v družstevním vlastnictví, ve kterém bydlí můj nemocný otec. Toho času byl naštěstí hospitalizován, jinak by se tam udusil. Volala mi sousedka, ať přijedu otevřít hasičům můj byt (bydlím 25 km mimo). Vedlejší byt družstvo prodalo muži, který si tam bez našeho vědomí nastěhoval nepřizpůsobivou občanku s postiženým synem. Měli komoru mimo byt (na chodbě), kde podle hasičů vznikl požár od nedopalku. Já mám komoru součástí bytu a tyto 2 prostory mají společný větrací průduch, odkud šly zplodiny do mého bytu. Vše bylo začouzené, mastné, koberce a malba zničené, potraviny na odpis (mám fotografie, zprávu od HZS). Já pojištěný byt nemám, Romka je odstěhovaná, její pojišťovna mi škodu neuznala (necítí se odpovědná), družstvo ani vlastník bytu se necítí zodpovědní. 4 měsíce jsem čekala na verdikt pojišťovny (s ničím jsem bytě nesměla hnout), paní si změnila telefonní číslo. Prosím o radu, od koho a jakou cestou žádat odškodnění a jaký mám na to čas.
Děkuji, Miriam.
ODPOVĚĎ:
Pakliže byl požár založen bývalou nájemkyní sousedního bytu (např. v důsledku její neopatrnosti při manipulaci s nedopalkem), je nezbytné, abyste požadovala náhradu vzniklé škody právě po ní. Vlastník sousedního bytu (bývalý pronajímatel zakladatelky požáru) nenese za vzniklou škodu odpovědnost, neboť samotná skutečnost existence jeho vlastnického práva k sousednímu bytu pro takový závěr nepostačuje.
V současné chvíli Vám doporučuji konzultovat Vaší situaci rovněž s bytovým družstvem, neboť lze předpokládat, že řeší stejný problém jako Vy (neboť požárem byl poškozen Vámi obývaný byt, který je vlastnictvím bytového družstva). Společný postup Vás i bytového družstva by pak mohl být při vymáhání vzniklé škody účinnější.
Nebude-li možné získat od bývalé nájemkyně sousedního bytu náhradu vzniklé škody smírnou cestou, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www. advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že právní stanovisko pojišťovny bývalé nájemkyně sousedního bytu je zcela irelevantní. Je ostatně obvyklou snahou každé pojišťovny vyhnout se výplatě pojistného plnění.
Právo na náhradu škody se promlčí po 3 letech od okamžiku, kdy jste se dozvěděla o tom, že a/ škoda vznikla a b/ kdo za tuto škodu odpovídá. Nejpozději se pak právo na náhradu škody promlčí po 10 letech od okamžiku, kdy škoda vznikla (§ 620/1, § 629/1 a § 636/1 občanského zákoníku). I přesto, že na podání žaloby na náhradu škody máte tedy ještě cca 2 roky, doporučuji Vám s činěním dalších právních kroků neotálet.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Shromáždění vlastníků SVJ a nový občanský zákoník
- Svolání shromáždění členů SVJ - je možné dle Zákona o vlastnictví bytů nebo již dle NOZ (pokud nejsou ještě stanovy dle NOZ)?
- Svolání shromáždění SVJ dle ZoVB - je možné nebo již jen podle NOZ?
- Shromáždění SVJ dle NOZ a ZoVB
- Shromáždění společnství vlastníků bytových jednotek dle nového občanského zákoníku a zákona o vlastnictví bytů - rozdíl
Shromáždění vlastníků jednotek SVJ. Pověřený vlastník odstoupil a já se pustil do přípravy shromáždění SVJ pro novou volbu členů výboru. Stanovy máme stále ještě dle ZoVB (Stanovy dle NOZ se připravují a budou se schvalovat na konci roku 2016) tak mě zajímá, zda shromáždění můžeme svolat dle ZoVB nebo už musíme dle NOZ. Rozdíl vidím hlavně u manželů kde je SJM. Dle ZoVB stačilo, aby přišel jeden z manželů, dle NOZ již musí manželé předložit zmocnění společného zástupce. Pak je tam jiná lhůta doručení pozvánky (15 dní/30 dní) a v některých věcech se liší i podíly souhlasu z většiny při hlasování.
Dále jaké doklady pro zápis do rejstříku budou potřeba a hlavně které v originále. Předpokládám, že je zapotřebí:
- oznámení o odstoupení z funkce Pověřený vlastník (kopie)
- zápis ze shromáždění vlastníků jednotek kde se budou volit členy výboru (kopie)
- zápis ze schůze výboru kde se bude volit předseda a místopředseda (kopie)
- formulář stažený z www.justice.cz (ověřené podpisy předsedy a místopředsedy)
- čestné prohlášení a souhlas s výkonem funkce a zápisem do rejstříku SVJ všech členů (ověřené podpisy).
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Podle výkladového stanoviska Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnost mohou společenství vlastníků jednotek i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb. , i když byl tento právní předpis nabytím účinnosti nového občanského zákoníku zrušen. Z tohoto vyplývá, že shromáždění můžete svolat dle pravidel stanovených v původních stanovách. Nic ovšem nebrání tomu, abyste jej svolali podle NOZ. Závěrem tedy k tomuto lze říct, že shromáždění můžete svolat podle staré i nové úpravy. Pokud jde o listiny potřebné k zápisu do rejstříku, výčet, který uvádíte, je konečný. Praxe rejstříkových soudů se někdy liší, proto se může stát, že některou z listin, kterou dodáte v obyčejné kopii, bude chtít rejstřík doplnit ověřenou kopií. Pokud k návrhu dodáte kopii a ta rejstříkovému soudu stačit nebude, není to důvod pro zamítnutí návrhu, soud vás vyzve k doplnění. Takže doporučuji podat listiny tak, jak uvádíte, pokud by soud něco chtěl doplnit, vyzve vás a stanoví lhůtu k doplnění.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník komplikuje užívání nemovitosti nájemci, nájemníkovi - jak se bránit?
- Omezování nájemníka, nájemce spolumajitelem, spoluvlastníkem pronajaté nemovitosti - jak se bránit?
- Omezování práv nájemce, nájemníka spoluvlastníkem pronajaté nemovitosti (bytu, domu, pozemku, nemovitosti) - jak se bránit?
Bydlíme v rodinném době o třech patrech se zahradou. Dům patří třem spolumajitelům se stejným majetkovým podílem 1/3, není oficiálně rozdělen na bytové jednotky, ale spolumajitelé mají sepsanou smlouvu notářsky ověřenou, kde vymezují jakou část domu může kdo využívat. Smlouva obsahuje dodatek, že každý spolumajitel může svou třetinu pronajímat a ostatní s tím souhlasí, pokud je to nebude omezovat v užívání části domu. Jeden z majitelů nám svojí třetinu pronajímá. Máme veliký problém s jedním z majitelů. Ano, udělali jsme chyby v minulosti obě strany, že jsme se rozkmotřili, ale všechny závady na naší straně jsme odstranili, nevšímáme si ho, nemluvíme na něj, nijak ho neomezujeme, spíše se ho straníme. Jenže on nám dělá naschváli, snaží se nás vyprovokovat, abysme udělali chybu a majitel nás musel vystěhovat. Máme smlouvu vždy na rok, a po roce nám ji náš domácí prodlužuje, čemuž chc
e spolumajitel zabránit. Smírčí řešení odmítá, nechce si vyříkat, co mu vadí. Pohoda bydlení je přeci právnický termín, že? On nám ji výrazně omezuje, neustálé pře nás omezují v bydlení.
DETAILY:
Soused si nárokuje si dle našeho propočtu větší než třetinový podíl zahrady, ovšem odmítá se o ní starat. Všechny záhony si přivlastňuje, stejně tak stromy a keře, které odmítá stříhat, takže jsou 5m vysoké, sousedi si stěžují. Cesty nechává zarůstat, trávník neseká, na keře a stromy nikdo nesmí sahat, spolumajitelé - bratři se mu bojí něco říct. Ze stromů, které odmítá řezat, padají snilá jablka, kolem létají vosy. Pro Vaši představu - jeho nejnovější provokace spočívala v tom, že ze záhonu, který využíváme (nárokuje si ho taktéž on, a představuje si, že mu budeme líbat nohy za to, že nám ho půjčuje) si vzal polovinu dlaždic, které tvoří cestičku v záhonu. Takže jsem mu druhou polovinu vrátila ke dveřím a udělala jsem si vlastní cestu v záhonu. Udělal velikou scénu, že jsme mu je vrátili, a že je chce zase zpět na cestičku. Prostě chce, abychom chodili polovinou cesty na hlíně a polovinou na dlažbě, aby si připadal jako veliký majitel a my "podlidi", kteří ho musí poslouchat. Úplný kocourkov tu panuje. Podle mě nám vzal dlaždice jen proto, aby čekal co uděláme. Před časem nám dokonce řekl, že se nám může vyprázdnit přede dveřmi, a my mu nesmíme nic říct, protože on je majitel. Celkově chce, abychom se před ním plazili, protože my jsme jen podnájemníci. Bohužel nemáme nahrávky, ale máme svědectví od jeho bratrů, kteří nyní tvrdí, že se nás zastanou. Znají poměry, jaké tu panují. Ani jeden z nich rozhodně nechtějí, abychom se odstěhovali, hlavně proto, že se staráme o jejich starou maminku, která bydlí s jedním z bratrů, v době jejich nepřítomnosti. Ale máme strach, že pokud půjde do tuhého, budou se bratra bát, a raději se vzdají svědectví.
Již před časem bratři chtěli rozdělit dům na bytové jednotky, ale problémový spolumajitel stojí proti, neboť vlastní část domu s nejnižší peněžní hodnotou (suterén). Nyní vlastní ideální třetinu prodělal by na tom. Velice nás obtěžují neustálé hádky a provokace z jeho strany. Dávno jsme ztratili naději na nějaké dobré vztahy s ním, ale chceme žít v klidu, navzájem se ignorovat, a ne čekat, kdy ho napadne další věc, kterou by se nás snažil vyprovokovat. Jsme rodina s dětmi, chceme mít zkrátka klid a jistotu bydlení do budoucna. Majitel by nám chtěl dát smlouvu na dobu neurčitou, ale bojí se, že by jednal protiprávně, když s tím jeho bratr nesouhlasí.
Děkujeme, Zdena
ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi jsem nucen (poněkud skepticky) konstatovat, že učinění jakéhokoli právního kroku (o kterých pojednávám níže) Vaše nedobré vztahy se spoluvlastníkem nezlepší (ba spíše naopak). Právo je sice nástrojem určeným primárně k regulaci lidského počínání, veškeré mezilidské vztahy však právní cestou napravit nelze (tzn. že žádný právní krok nepřiměje spoluvlastníka ke změně jeho smýšlení).
V zásadě přicházejí ve Vašem případě do úvahy 3 varianty řešení:
1/ Soukromoprávní cesta prostřednictvím pronajímatele:
V obecné rovině dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva zavazuje pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Shora uvedené pravidlo je rozvedeno v § 2212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- uplatňuje-li třetí osoba (zde problematický spoluvlastník) vlastnické nebo jiné právo k věci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu;
- neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby;
- bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby (zde problematického spoluvlastníka), má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Pronajímatele proto můžete písemně upozornit na závadné počínání jeho bratra a vyzvat ho ke zjednání nápravy. Budete-li v užívání pronajatého domu a zahrady (resp. jejich části) i nadále rušeni, budete oprávněni uplatnit slevu z nájemného či nájemní vztah ukončit.
2/ Soukromoprávní cesta „na vlastní pěst“:
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba (zde problematický spoluvlastník) nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Proti problematickému spoluvlastníkovi proto můžete zakročit i sami (např. podat k soudu žalobu, v níž se budete domáhat toho, aby tento spoluvlastník ve svém závadném počínání ustal, aby Vám poskytl přiměřené zadostiučinění apod.). Nutno však v této souvislosti uvést, že efektivita zahájení takového soudního řízení je značně sporná, nehledě k tomu, že Váš procesní úspěch by v tomto případě nebyl ani zdaleka jistý (minimálně z důvodu obtížné prokazatelnosti Vašich žalobních tvrzení).
Pro podání žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
3/ Zahájení přestupkového řízení:
Dle § 49/1 písm. a) a c) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo:
- jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
- úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Za přestupek dle prvé odrážky lze uložit pokutu do 5.000,- Kč, za přestupek dle druhé odrážky hrozí pokuta do 20.000,- Kč.
Dle znění dotazu lze usuzovat, že problematický spoluvlastník se přestupku proti občanskému soužití skutečně dopustil. V této souvislosti se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a podat zde podnět k zahájení přestupkového řízení. Lze samozřejmě očekávat, že v reakci na tento Váš podnět učiní problematický spoluvlastník totéž (tzn. že Vás tzv. udá).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že je-li předmětný rodinný dům ve spoluvlastnictví tří spoluvlastníků, měli by jako pronajímatelé figurovat v nájemní smlouvě alespoň dva z nich (neboť při běžném nakládání se spoluvlastněnou věcí rozhodují spoluvlastníci prostou většinou). ,
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Promlčení stravného zahraničního pracovníka pracujícího u české firmy
- Promlčení stravného od zaměstnavatele - za kolik měsíců, let?
Kdy je nárok na zahraniční stravné popsaný níže promlčený? Tzn. za jak dlouhou dobu může příbuzný zpětně uplatnit nárok na zahraniční stravné? Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Zahraniční stravné může zaměstnanec požadovat max. 3 roky zpětně.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak se počítá plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
- Výpočet plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
- Plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
RŮZNÉ-STAVBY
- Zídka na uchycení bazénu - je nutné stavební povolení?
- Zídka na ukotvení bazénu - je nutné stavební povolení?
- Patří obetonování bazénu do zastavěny plochy bazénu?
- Obetonování bazénu - patří do zastavěné plochy bazénu?
Postavili jsem bazén, ale bohužel někdo napsal udání, že bazén jsme postavili bez povolení stavby. Z MěÚ chce přijít na kontrolu stavební úřad, aby bazén přeměřili zda-li je do 40 m2 a dva metry od hranice sousedova pozemku.
Jelikož bazén je ve svahu museli jsme ze dvou stran bazén obetonovat - postavit zídku-aby nám ze svahu pod tlakem vody neujel.
Bazén má rozměry 7x3,22m a hloubky 1,5m.
Prosím Vás o vysvětlení může být nějaký problém kvůli obetonování bazénu?
Také z důvodu dokoupení zastřešení, jsme vybetonovali pásy na které bude montované zastřešení na kolejnicích.
Takže se nám plocha i s dlažbou zvětšila na 50m2.
A proto prosím o radu.
Zastavěná plocha se počítá pouze plocha zastavěná pod bazénem nebo se do těch 40 m2 musíme vejít i s dlažbou. Ptala jsem se projektanta a ten říkal, že zastavěné - zpevněné plochy se bez ohlášení může stavět do 300 m2 a zídky do výšky 1,5 m. Nevím jak mám postupovat. Zda počkat co zjistí kontrola ze stavebního úřadu nebo raději již teď urychleně podat papíry - např. nějaké ohlášení stavby než kontrola přijede?
Děkuji, Jolana
ODPOVĚĎ:
Bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, obdobně také opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. Tyto stavby nepotřebují ani stavební povolení či ohlášení.
Problémy tedy mohou teoreticky nastat se zídkou, pokud přesahuje výše zmíněný rozměr 1m.
Zastavěná plocha pozemku je definována v ust. § 2 odst. 7 stavebního zákona a je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených
staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
U bazénu se pro výpočet vychází z obrysů bazénu (tedy bez další navazující dlažby), nicméně v okamžiku, kdy dojde k zastřešení takového bazénu (včetně dlažby), přichází zde v úvahu (záleží ovšem na povaze/vzhledu daného přístřešku) povinnost získat územní rozhodnutí/souhlas, jelikož ten je vyžadován pro stavby překračující meze uvedené ve výňatku níže:
stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo
výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části
pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skryté vady zakoupené chaty, chalupy - rozpadlé trámy
- Rozpadlé trámy koupené chaty, chalupy - reklamace
- Reklamace skryté vady nemovitosti - rozpadlé trámy roubenky, roubené chalupy
Nedávno jsem koupil nemovitost - roubenou chalupu. Chalupa byla ve stavu spíše k rekonstrukci, tj. byl jsem smířen s tím, že se bude dělat rekonstrukce střechy, podlahy, elektřiny apod. Jenomže po tom co jsem rekonstrukci začal a sundal obložení a malbu na roubení chalupy tak jsem zjistil, že jedna stěna je napadená mravenci a to do té míry, že trámy, včetně nosných byly totálně rozežrány. To, že roubenka bude napadená červotoči apod. to se dalo očekávat ale stav trámů po mravencích byl devastující, prostě na výměnu, přičemž to už bohužel znamená zásah do konstrukce domu - bourání části patra, zdiva apod. Chci se zeptat jaká je šance na reklamaci, respektive finanční kompenzaci když tento stav jsem nebyl schopen zjistit při prohlídce ale až při rekonstrukčních pracích?
Nemovitost jsem koupil přes realitní společnost, která do kupní smlouvy dala:
Strana kupující prohlašuje, že se seznámila se stavem předmětu převodu, jakož i s přístupem k němu a se stavem vybavení již před podpisem této smlouvy a v tomto stavu předmět převodu přebírá.
Nicméně, nedovedu si představit, že by někdo při prohlídce mohl na toto přijít. Dále se chci zeptat jak eventuelně v takových případech nejlépe postupovat a s kým jednat, přímo s prodávajícím nebo i s realitní společností?
s pozdravem
Honza
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o skrytou vadu nemovitosti. Takovou vadu je nutné dle ust. § 2129 odst. 2 občanského zákoníku oznámit prodávajícímu nejpozději do 5 let od nabytí chalupy.
Se svými nároky se obracejte přímo na prodávajícího, který je odpovědný. Vůči realitní kanceláři nebudete mít v souvislosti s vadami chalupy žádné nároky.
Ustanovení, že jste se seznámil se stavem předmětu převodu je standardní v kupní smlouvě a odpovědnost prodávajícího za vady nevylučuje.
K posouzení závažnosti skryté vady doporučuji získat posudek odborníka, který Vám může napomoci při vyjednávání a také případném soudním sporu. V posudku by mělo být mimo jiné uvedeno, o jakou vadu se jedná, že tato vada nemohla být zjištěna bez odstranění obložení a zdiva a rozsah této vady. Rovněž by bylo vhodné vyčíslit cenu, na kterou by vyšla oprava této vady.
Předpokládám, že si chalupu přesto chcete ponechat. V tomto případě máte možnost požadovat opravu, což bude poměrně nepraktické, proto Vám doporučuji požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny dle ust. § 2106, resp. ust. § 2107 občanského zákoníku. Pro Vaše nároky má rovněž vliv posouzení, zda vada je podstatným porušením smlouvy či nepodstatným, tzn. zda byste smlouvu uzavřel, kdybyste o vadě věděl, nicméně v obou případech máte právo požadovat slevu z kupní ceny.
Doporučuji Vám obrátit se neprodleně přímo na prodejce doporučeným dopisem, případně také emailem, pokud jej na něj máte, s tím, že se vyskytla tato vada a že požadujete slevu z kupní ceny. V dopise uveďte, že se jedná o podstatné porušení smlouvy, a i kdyby se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy, měl byste i tak nárok na slevu z kupní ceny. Na prodejce se obraťte i v případě, že nebudete mít ještě posudek s vyčíslením předpokládané ceny za opravu. V tomto případě v dopise uveďte, že výši požadované slevy vyčíslíte následně podle předpokládané ceny opravy. Pokud budete s oznámením otálet, může se stát, že by Vám soud v případě soudního sporu nemusel vyhovět. Slevu požadujte ve výši předpokládané ceny za opravu za reklamovanou vadu.
Jelikož se může jednat o vyšší částku a formulace reklamace nemusí být zcela jednoduchá, zvažte pomoc advokáta.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu - 2015, 2016 (zákon 41/2015 a 184/2016, Sb.)
Společný souhlas se stavbou domu vydán 9.11.2015, tedy v době kdy platil zákon 41/2015 Sb. (s účinností od 01.04.2015). Tento zákon nám stanovil částku za odnětí půdy 36.000 Kč. Dne 28.6.2016 vstoupil v platnost zákon č. 184/2016 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, kde se tyto poplatky výrazně snižují (v našem případě je výsledná částka méně než desetinová). Novela sice výrazně snižuje poplatky za odvod, ale jen pro nová stavební povolení a nebere v úvahu mezidobí zhruba jednoho roku, kdy platily vyšší odvody. Jelikož je náš souhlas vydaný v tomto mezidobí, musíme dle vyjádření úředníků zaplatit částku vyšší. Předpis pro platbu jsme od úřadu ještě neobdrželi. Výstavba domu již probíhá od 06/2016. Zajímalo by mě, jestli neexistuje nějaká možnost, jak se vysokému odvodu vyhnout a použít současná pravidla odvodu. Děkuji. Adam
ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě byl souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu vydán v listopadu 2015, přičemž s realizací Vašeho stavebního záměru bylo započato v červnu 2016, bude klíčový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 41/2015 Sb. (tedy ve znění do 27. 6. 2016).
Je nutné vycházet především z § 11/2 a 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že:
- o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru (bylo-li s realizací záměru započato ještě v červnu 2016, je aplikovatelná verze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu platná v tomto období) ;
- při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu.
Poslední novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tedy zákon č. 184/2016 Sb. , neobsahuje žádné přechodné ustanovení, na jehož základě by bylo možné Vám vyměřit odvod za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dle právní úpravy, která nebyla v době započetí realizace stavebního záměru, ani v době nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, dosud účinná.
V jediném přechodném ustanovení zákona č. 184/2016 Sb. , obsaženém v jeho čl. II, je pamatováno pouze na neudílení souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu za účelem výstavby rodinných domů.
Rodinné domy jsou v kontextu výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zmiňovány dále v části D bodu 2 přílohy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž novelizace však nabyla účinnosti až ke dni 28. 6. 2016 (aniž by bylo na toto ustanovení pamatováno v přechodných ustanoveních).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 41/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb. , o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 184/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o stavbu pro rodinnou rekreaci a § 69 pražských stavebních předpisů
Podle § 69 Pražských stavebních předpisů se týká staveb pro rodinnou rekreaci, jak to, že platný územní plán (bude končit asi v r. 2020) s touto kategorií nepočítal. Jak tedy mám postupovat při žádostech o stavbu pro rodinnou rekreaci na zahradě v zastavěném území, když ji chci nyní realizovat? Proč bych měl čekat do r. 2020, když předpisy platí od srpna a podle nich to možné je? Děkuji, Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Za této situace, pokud aktuálně účinný územní plán nedovoluje Vámi uvedenou výstavbu, můžete podat návrh na změnu územního plánu co do Vámi požadovaného rozsahu.
Skutečnost, že je pořizován nový územní plán, není důvodem pro to, aby stavební úřad nemohl přistoupit ke změně současného územního plánu.
Komplikací v této situace je skutečnost, že na změnu územního plánu není právní nárok, tedy záleží na obci, zda změnu připustí či nikoliv.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Zastavení renty horníka pro obecnou nemoc
- Obecná nemoc horníka a zastavení výplaty renty z tohoto důvodu
Pobírám rentu. Tato mi byla zastavena pro zjištěnou obecní nemoc hypertenze (hypertenzní choroba) 1 stupně. Jak se bránit? Žalobou? Bude to mít úspěch? Mám odpracováno v hlubinném dole 22 let. Je mi 60 let. Děkuji za odpověď.
Leopold.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec totiž může následně onemocnět jiným onemocněním, které nesouvisí s důvodem původního vyplácení renty. Mluvíme o tzv. obecném onemocnění. Často bývá tato skutečnost hodnocena na základě aktuálního lékařského posudku jako změna poměrů na straně zaměstnance a je i přehodnoceno vyplácení renty.
Pokud Vám bylo zastaveno vyplácení renty, mělo by rozhodnutí obsahovat i odůvodnění. Pokud s daným rozhodnutím nesouhlasíte, můžete podat žalobu k soudu. Rozhodující je Váš zdravotní stav, který nedokážu z této pozice posoudit.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Jak se vyhnout penále za pozdní splacení faktury od dodavatele energie, energií
- Pozdní splacení faktury od dodavatele energie - jak se vyhnout penále za pozdní zaplacení dluhu?
- Je možné požádat věřitele o fakturu s novým datem splatnosti pokud v minulosti nebyla doručena faktura?
- Nedoručení faktury věřitelem a oprava data splatnosti - může to dlužník chtít po věřiteli?
Koncem roku 2015 jsem přešel k novému dodavateli energie. 04/2016 jsem obdržel od starého dodavatele ještě nedoplatek faktury z roku 2015 a tu jsem uhradil. Zároveň jsem se zeptal jestli jsou to všechny faktury a paní tam našla ještě jednu fakturu z 2014. Tuto fakturu jsem nikdy neobdržel, ale nemám problém s jejím uhrazením. Jen se bojím, že když ji uhradím se starým datem splatnosti a vystavení tak si můžou kdykoliv vzpomenout, že jim dlužím penále za dva roky. Když jsem je poprosil o znovu vystavení faktury nebo úpravu faktury s novým datem splatnosti tak mě odmítli. Došlo to tak daleko, že řekli že to buď zaplatím nebo to předají na pohledávky i když jsem celou dobu opakoval, že chci zaplatit.
Chtěl bych radu jak pokračovat, jestli zaplatit s tím, že mě žádné penále nehrozí nebo dál pokračovat v požadavku na úpravu faktury. Jak jsem již napsal nemám problém s úhradou faktury.
Děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v případě opožděného plnění může věřitel požadovat zákonný úrok z prodlení, který činí 8,05% ročně. Pokud byste fakturu nyní uhradil a oni požadovali úrok z prodlení, nastanou možná i soudní tahanice ohledně prokazování, zda Vám faktura byla doručena či nikoliv. Za situace, kdy odmítají vystavit novou fakturu bych doporučovala starou zaplatit a zároveň zaslat doporučený dopis, že na základě aktuální informace, dle které dlužíte za fakturu - uvést její popis- hradíte tuto fakturu s tím, že upozorňujete, že Vám tato faktura nikdy nebyla doručena a o nedoplatku jste se dozvěděl až dne. Toto by mělo stačit v případě, že by se věřitel rozhodl požadovat i úrok z prodlení, jako důkaz, že úrok z prodlení vůbec běžet nezačal.
__
FINANCE-DANĚ
- Elektronická evidence tržeb EET - je možné napsat na zboží "zboží není určeno pro spotřebu na místě" a tím se vyhnout nutnosti mít registrační pokladnu?
- Jak se vyhnout povinnosti mít registrační pokladnu - nápis "zboží není určeno pro spotřebu v místě prodeje" (obchodník poskytující služby)
- Jak se může obchodník poskytující služby vyhnout nutnosti zřídit registrační pokladu pro EET, elektronickou evidenci tržeb
Jsem majitelkou dámského fitness klubu a řeším, kdy pro mě začne platit elektronická evidence tržeb EET. Fitness klub funguje na bázi, že si klientka koupí např. roční členství a může přijít kdykoliv cvičit, případně si lze koupit permamentku na 12 vstupů. Prodej zboží je spíše doplňková aktivita (zisk z ní zanedbatelný).
1) Plánuji od 1.12.16 na zboží (tyčinky, vody) v provozovně dát ceduli: "Zboží není určeno pro spotřebu na místě". Kávu u nás nepodáváme. Tím se podle mě vyhnu spadnutí do kategorie: Hostinská činnost a prosincový termín se mě týkat nebude. Ano?
2) Od 1.3.17 začne pravidlo fungovat i pro: Maloobchod a velkoobchod. Pokud bych zrušila úplně prodej jakéhokoli zboží a prodávala pouze službu: členství ve fitness, tak by se mě podle mě neměla týkat ani druhá vlna (a spadala bych až do třetí vlny společně s kadeřnicemi a řemeslníky). Je to tak?
V podstatě pokud srovnám náklady na zavedení a údržbu EET a zisk ze zboží, tak je pro mě výhodnější žádné zboží neprodávat, jen si nejsem jistá, že se zrušením zboží vyhnu EET 2017.
Předem děkuji za odpověd a přeji pěkný den. Iveta
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že nápisem "Zboží není určeno pro spotřebu na místě" byste se nevyhnula povinnosti EET, pokud by se na Vás skutečně vztahovala. Rozhodující však není, zda Vy sama určíte, že jídlo/nápoje je určené pro spotřebu na místě, ale skutečný charakter prodávaných potravin. Nicméně pro větší jistotu lze i zmíněnou ceduli doporučit.
Tak např. budete-li prodávat namíchané proteinové nápoje, pak by ani zmíněná cedule nic nevyřešila a povinnost evidence by se na Vás vztahovala. Dle Vašeho popisu jsem však toho názoru, že prodej tyčinek a vod bude spadat pod maloobchod, NACE kód 47, tedy evidence tržeb by se na Vás ohledně tohoto zboží měla vztahovat až od 1.3.2017. Pokud byste tento sortiment následně vyřadila, pak byste opravdu byla povinna evidovat tržby až od 1.3.2018. Kadeřníci a řemeslníci však budou spadat až do 4. vlny od 1.6.2018.
Také máte možnost požádat finanční úřad o posouzení, zda jsou tržby za Vaše zboží evidovanými tržbami ve smyslu EET. Za posouzení je však nutné uhradit správní poplatek ve výši 1.000,- Kč.
K porovnání nákladů je také třeba zohlednit slevu na dani, neboť při užívání EET máte jako fyzická osoba nárok na slevu až 5 tis. Kč ročně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění majetku v ČR a Německu - zůstavitel s českou a německou státní příslušností
1. moje dcera má českou a německou státní příslušnost, její manžel je Němec, žijí v Německu. Majetek má v obou zemích.
- může sepsat poslední vůli dle českého zákona?
- muže svého manžela z dědictví zcela vyloučit (musí udat důvod)?
- jak je situace ohledně dědické daně?
2. já mám českou státní příslušnost, manžel je Němec, zdržují se jak v Čechách tak i v Německu
- mužů sepsat poslední vůli dle českého zákona?
- mužů svého manžela z dědictví zcela vyloučit (musím udat důvod)?
- jaká je situace ohledně dědické daně?
Děkuji. Hana
ODPOVĚĎ:
1. pro Vaši dceru je nyní rozhodné právo německé, protože trvale žije v Německu. Protože má ale české státní občanství, může sepsat závěť v českém jazyce, ale musí v závěti provést tzv. volbu práva, tedy uvést, že volí český právní řád jako právo rozhodné pro průběh dědického řízení a pro rozhodnutí o dědictví tak, aby dědické řízení probíhalo v ČR, nikoliv v Německu. Doporučuji, aby jí závěť pomohl sepsat český notář. V dědickém řízení v ČR se tak dle nového nařízení Evropské unie bude řešit jak majetek v ČR, tak i majetek v Německu a rozhodnutí vydané českým soudem bude mít platnost a použitelnost i na majetek v Německu.
Dle českých zákonů lze manžela vyloučit z dědění i bez uvedení důvodu – stačí pouze napsat, že z dědictví nic nenabude. Manžel však dle českých zákonů má nárok na vypořádaní společného jmění manželů (dále jen SJM) v rámci dědického řízení. Tedy majetek nabytý manžely za trvání manželství ze společných finančních prostředků spadá do SJM a na polovinu tohoto majetku má manžel nárok tak jako tak, i když není dědicem.
Dědická daň podle českého práva byla od 1.1.2014 zrušena, zdědění majetku nad 5.000.000 Kč podléhá pouze oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu.
2. u Vás je rozhodným právem právo té země, kde máte tzv. domicil, tj. kde se trvale zdržujete. Pokud jste na půl v ČR a napůl v Německu, pak je to nejisté a je tedy také vhodnější provést volbu práva na právo české. Vše ostatní je stejné, jak jsem uvedla výše u Vaší dcery.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní spor s ČSSZ - kdo hradí náklady soudního řízení pokud vyhraje žalobce?
- Žalobce vyhrál soud s ČSSZ - kdo platí právníka, advokáta žalobce a soudní poplatek?
Dobrý den. Podal jsem u KS žalobu na ČSSZ, ve věci nepřiznaného invalidního důchodu. Ač má diagnóza přiznání dle příslušné vyhlášky splňuje, posudek se jí vyhýbá (tak jako p předchozích řízeních), jako bych ji odborným lékařem stanovenou neměl. Soud mi posudek doručil, mimo jiné s tím, že se k němu mohu vyjádřit. Toto jsem učinil a požádal ve věci o posouzení znalcem. Chtěl bych si přibrat advokáta. Toho zřejmě budu muset zaplatit. Pokud bych v řízení uspěl mám nárok na úhradu těchto nákladů odpůrcem? A jak je to prosím s případným odvoláním při neúspěchu, je též soudní řízení na druhém stupni o invaliditě bezplatné? Děkuji. Richard
ODPOVĚĎ:
Pokud si zvolíte advokáta na plnou moc, budete muset jeho služby uhradit. V případě, že byste byl ve sporu úspěšný, všechny náklady na advokáta Vám bude muset neúspěšná strana sporu uhradit (dle advokátního tarifu). Máte ovšem právo požádat o ustanovení advokáta přímo soud, který v případě, že nazná, že Vaše finanční poměry jsou takové, že nemáte možnost si advokáta uhradit, Vám advokáta může ustanovit, pro Vás bezplatně a tohoto advokáta uhradí soud ze státních prostředků. Bude ovšem požadovat prokázání Vaší finanční situace.
Z hlediska soudního poplatku je i odvolací řízení bezplatné, pokud byste ale zvolil advokáta, jeho služby musíte uhradit i v odvolacím řízení.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nevyúčtování nákladů SVJ předsedou SVJ - jak se bránit?
- Jak donutit SVJ aby vedlo řádné účetnictví?
- Jak donutit SVJ k předložení dokladů o nákladech na opravy bytového domu
- Předseda SVJ nedovoluje nahlédnout do účetnictví SVJ - jak ho donutit?
Jsem vlastníkem bytu v bytovém domě se 6 byty, máme SVJ. Předseda vybírá peníze na drobné opravy bez příjmových dokladů a nepředkládá vyúčtování dle sbírky listin k připomínkování. Předložení vyúčtování a účtenek za nakoupené věci požadováno několikrát, ale bezúspěšně. 2 sousedé mě urážejí a slovně napadají, z nichž 1 je předsedou, který mě 03/2015 slovně i fyzicky napadl na schůzi vlastníků ve sklepních prostorech domu. Na schůzi byli přítomni všichni vlastníci, ale jsou na straně předsedy. Řešeno se starostou obce, výsledek: bez důkazů a svědků neuspěji. Mám strach účastnit se schůzí a chodit do sklepních prostorů domu. V činnosti společenství píše předseda, že za neúčast na schůzi nebude vyplacen přeplatek za vyúčtování tepla a zůstane na účtu společenství, to může? Nevím jak se mám bránit, prosím Vás o radu a děkuji za odpověď, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Dle § 1179 občanského zákoníku má vlastník bytové jednotky (tedy i Vy) právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu (zde předseda SVJ) hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.
Dle § 1181 občanského zákoníku dále platí, že:
- vlastník bytové jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu tyto zálohy včas vyúčtovala (zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období),
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v předchozí odrážce.
Právo nahlížet do účetních dokladů SVJ a právo na vyúčtování nedoplatků či přeplatků záloh na služby je Vám tedy přiznáno samým občanským zákoníkem. Předseda SVJ je tedy povinen:
- umožnit Vám nahlížení do účetních dokladů SVJ, a to na základě Vaší žádosti,
- vrátit Vám případný přeplatek záloh za služby, přičemž vrácení tohoto přeplatku nemůže být v žádném případě předsedou SVJ podmiňováno Vaší účastí na shromáždění SVJ (účast na shromáždění SVJ je totiž právem, nikoli povinností vlastníka bytové jednotky).
Nebude-li dohoda s předsedou SVJ možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud a domáhat se zde toho, aby byla SVJ uložena povinnost umožnit Vám nahlížení do účetních záznamů SVJ a vrátit Vám přeplatky záloh za služby. Pro učinění tohoto právního kroku můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Budete-li napříště předsedou SVJ (či kýmkoli jiným) fyzicky napadena, obraťte se okamžitě na Policii ČR.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se zbavit nemovitosti bez čísla popisného - je možné darování státu?
- Darování státu nemovitosti nevyužívané majitelem - postup
- Nájemné za nevyužívanou soukromou stavbu umístěnou na cizím pozemku
Zakoupili jsme kravíny s pozemkem. K těmto kravínům patří vodárna bez čísla popisného na cizím pozemku 4 m2. Nevyužíváme ji. Nabídli jsme ji majiteli pozemku na kterém je darem, pak jsme chtěli pozemek odkoupit, vše odmítá, ale vyžaduje platit nájemné. Je možno tuto vodárnu darovat státu, pokud možno, jakým způsobem.
Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Státu můžete Vámi vlastněnou stavbu samozřejmě nabídnout, k tomu, aby došlo k uzavření darovací smlouvy však musí stát s převodem vlastnického práva k předmětné stavbě souhlasit. V tomto ohledu se obraťte na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
http://www.uzsvm.cz/
který Vám sdělí, zda má stát o darování Vaší stavby zájem či nikoli.
Další možností, jak "převést" vlastnické právo k předmětné stavbě na stát, je opuštění této stavby. Dle § 1050/2 občanského zákoníku platí, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu (§ 1045/2 občanského zákoníku). K tématu opuštění nemovité věci více např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-opustit-nemovitost-85638.html
S ohledem na poměrně dlouhou dobu, která musí uplynout, aby byla nemovitá věc (např. stavba) považována za opuštěnou (a kdy se tedy stane vlastnictvím státu) a s ohledem na to, že není zcela zřejmé, co musí vlastník nemovité věci dělat (resp. nedělat), aby nemovitou věc skutečně opustil, Vám tuto variantu spíše nedoporučuji.
Nebude-li mít stát o Vaší stavbu zájem, zbývá vždy možnost stavbu odstranit (zdemolovat).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vlastník pozemku pod Vaší stavbou má k Vaší stavbě předkupní právo, stejně jako Vy máte předkupní právo k pozemku pod Vaší stavbou (§ 3056/1 občanského zákoníku). Budete-li tedy v budoucnu Vaší stavbu zcizovat, bude nutné jí přednostně nabídnout vlastníkovi pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při zkráceném pracovním úvazku
- Jak se počítá dovolená u zkráceného pracovního úvazku
- Zkrácený úvazek a výpočet dovolené - postup
Rád bych se dotázal jak počítat dovolenou při částečném úvazku. Jsme zaměstnán na poloviční úvazek. Pracuje se nepřetržitě v letním období 7dnů v týdnu pouze ranní směna, v zimním období 7dnů v týdnu dvě směny ranní - odpolední. Bežný úvazek pro výkon této práce je 7,75 směna = 38,75 týdně.
Já mám plánované směny vždy na středu a neděli a zřídka na čtvrtek. Odpracuji vždy celou směnu ne tedy 4 hodiny, ale středa většinou 9 hodin v neděli 6,75 hodin. V červenci jsem si bral 9 dnů dovolené.
Na výplatní pásce mám uvedeno cituji:
Platová složka
dovolená hodiny 4 dny 1
dovolená hodiny 8 dny 2
dovolená hodiny 8 dny 2
dovolená hodiny 4 dny 1
dovolená hodiny 12 dny 3
Netuším kde zaměstnavatel dospěl právě k tomu, že dovolená je 4 hodiny? Při tomto modelu mi připadá, že mne vlastně zaměstnavatel okrádá a to tím, že doplňuje chybějící hodiny do fondu hodin z přesčasů. Takže si vlastně dovolenou v podstatě z části nadělávám.
Neboli to nechápu a proto se obracím na vás.
Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
Pokud čerpá dovolenou zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, pak celková výměra jeho dovolené za kalendářní rok činí dle § 213 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění činí tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Jeden den dovolené zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se shoduje s jednou pracovní směnou (dle rozpisu pracovních směn), tj. se v tomto případě nepřihlíží ke skutečné délce takové směny.
Zaměstnavatel může při proplácení dovolené použít dva způsoby.
Může se řídit ustanovením § 222 odst. 1 ZP, kdy se náhrada mzdy nebo platu za dovolenou poskytuje ve výši průměrného výdělku odpovídající průměrné délce směny.
Nebo může zaměstnanec proplácet náhradu mzdy ve výši odpovídající délce té pracovní směny, která připadala na den, kdy si vzal zaměstnanec dovolenou. Tento postup zákoník práce přímo neupravuje, ale také nezakazuje.
Pokud máte však pracovní dobu rozvrženu na 2, max. 3 dny v týdnu, pak by Vám měl zaměstnavatel přepočítat dovolenou za kalendářní rok podle výše uvedeného ustanovení § 213 odst. 4 ZP a dovolenou Vám určit pouze na dny, kdy máte mít naplánovanou směnu, tj. středa, neděle, popř. čtvrtek. Náhrada mzdy za dovolenou by měla být také pouze za tyto dny.
Z vámi uváděných informací nevyplývá, zda jste v červenci čerpal dovolenou jen za dny, kdy jste měl mít naplánovanou směnu, tzn. že byste prakticky v červenci nechodil do zaměstnání, nebo jste si vzal 9 dní dovolenou v kuse a zaměstnavatel vám je takto proplatil. Domnívám se, že se pravděpodobně jednalo o druhou možnost, v tomto případě zaměstnavatel nepostupuje správně dle zákoníku práce při určování a proplácení dovolené zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Na druhou stranu Vám proplatil sice méně hodin za den, ale více dní, než měl.
Můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyrovnání z nemovitosti po rozvodu - aktuální nacenění nemovitosti
- Ohodnocení nemovitosti pro vyrovnání po rozvodu manželství
- Odečtení nákladu na údržbu nemovitosti při vyrovnání při rozvodu manželství
- Vyrovnání z bytu, domu po rozvodu - aktuální nacenění nemovitosti
- Ohodnocení bytu, domu pro vyrovnání po rozvodu manželství
- Odečtení nákladu na údržbu bytu, domu při vyrovnání při rozvodu manželství
Vyrovnání z nemovitosti: po rozvodu jsem zůstal s dětmi v domě. Je možné znovu požádat o vyměření splatné částky za dům pro aktuální cenu po cca 16ti letech od nacenění?
Měly by být také odečteny náklady na údržbu domu. Kdo vypočítá tuto částku? Za jaké práce/věci lze odečty získat? Jak a kde tento nárok uplatním?
Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Pokud již došlo k rozvodu, pak by ohledně vypořádání společného jmění manželů (SJM) měla být primární dohoda s Vaší bývalou manželkou. V této dohodě bude určeno, komu připadne konkrétní majetek a konkrétní dluhy, včetně případného peněžitého vyrovnání.
Pokud nedojde k dohodě, pak je možné se obrátit za účelem vypořádání SJM na soud.
Pokud nebude do 3 let uzavřena dohoda, ani se jeden z bývalých manželů neobrátí do 3 let po rozvodu manželství na soud za účelem vypořádání manželství, pak dojde k vypořádání společného jmění ze zákona, a to takto:
a) hmotné věci movité budou vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny výlučně jako vlastník užívá,
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.
Pokud tedy po rozvodu uplynuly 3 roky, pak každému náleží 50% podíl, a to jak na nemovitosti, tak i na případných dluzích (hypotéka). Pokud ještě 3 roky neuplynuly, obraťte se s návrhem na vypořádání SJM na soud, který rozhodoval o rozvodu manželství. Zde bude nutné vyčíslit zbývající dluh ke dni rozvodu a případně též určit hodnotu nemovitosti.
Ohledně nákladů na údržbu domu. Pokud jste tyto náklady hradil ze SJM (např. z výplat získaných za trvání manželství), pak by Vám náhrada nákladů nenáležela, neboť jste z prostředků SJM hradil opět na SJM. Pokud byste však hradil náklady ze svého výlučného majetku (např. z peněz získaných darem, dědictvím, získaných před uzavřením manželství), pak máte právo žádat, aby Vám bylo nahrazeno, co jste ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Tyto výdaje budete povinen prokázat, např. účtenkami, výpisy z účtu apod. Nárok vznesete u soudu spolu s návrhem na vypořádání společného jmění manželů.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Staticky nevyhovující střecha pro poddimenzovaný průřez nárožní krokve - reklamace práce projektanta a výpočtu statika
- Nevyhovující průhyb krokví a velký přesah střechy - reklamace projektu a výpočtu statika
- Reklamace projektu a výpočtu statika - nevyhovující průhyb krokví a velký přesah střechy
Staticky nevyhovující střecha pro poddimenzovaný průřez nárožní krokve. Novostavba, projekt na stavební povolení od akreditovaného projektanta byl dokončený 09/2013, včetně výkresu s popisem průřezu krokví. Byl vyhotovený včetně statických výpočtů od statika. Projekt byl dodán investorovi.
Hrubá stavba (včetně střechy) provedena stavební firmou 01/2015. Smlouva o dílo uzavřena 04/2014 mezi investorem a zhotovitelem.
Hrubá stavba převzata stavebním dozorem 03/2015.
Zhotovitel stavěl dle projektu na stavební povolení.
Smlouva na dokončení domu uzavřena s jinou dodavatelskou firmou. 09/2015 zjištěn nevyhovující průhyb krokví - velký přesah střechy.
Zhotovitel si nechal udělat vlastní statiký výpočet s výsledkem, že naprojektováný průřez nárožních krokví nevyhovuje.
Projektant a jeho statik odmítají zodpovědnost, ikdyž uznávají svoji chybu. Tvrdí, že jsme neměli podle projektu na SP stavět a měli vyžadovat realizační projekt.
Zhotovitel odmítá zodpovědnost, chyba je prý v projektu. Mám šanci na úspěch při reklamaci? Koho žalovat? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Reklamaci vadně vybudovaného krovu směřujte vůči tomu subjektu, se kterým jste měl smluvní vztah (jehož předmětem bylo vyhotovení krovu), předpokládám tedy, že ve Vámi popsaném případě se bude jednat o zhotovitele.
Dle § 2630/1 písm. b) občanského zákoníku platí, že bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo dodal stavební dokumentaci (ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci)
Zhotovitel by se mohl zprostit povinnosti z vady stavby, pokud by prokázal, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel (Vy) zvolil (§ 2630/2 občanského zákoníku). Pakliže je tedy příčinou vadnosti krovu skutečně pouze chybný výpočet v projektu, bude hrát podstatnou roli, zda byl projekt zvolen Vámi či zda byl dodán zhotovitelem (což nelze ze znění dotazu jednoznačně určit).
Pakliže zhotovitel vybudoval vadný krov z důvodu vadného projektu, který pro stavbu sám opatřil, bude odpovědnost spočívat na zhotoviteli (tzn. že reklamaci i případnou žalobu bude nutné směrovat na zhotovitele). Pokud však zhotovitel vycházel z vadného projektu, který mu byl dodán Vámi, bude nutné se s reklamací a případnou žalobou obrátit přímo na projektanta.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních (§ 2629/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Připojení na obecní kanalizaci s podmínkou poskytnutí daru obci - je postup správný?
- Pokuta za nepřipojení ke kanalizaci a podmínka daru obci za připojení - je to právně v pořádku?
V obci Velký Osek, kde máme dům, na nás obec žádala pod sankcemi, abychom se připojili na vybudovanou veřejnou kanalizaci. Ovšem podmínkou zapojení je dar obci ve výši 18 000, - složený v hotovosti na OÚ. Prováděcí firma připojení neprovede bez potvrzení o složeném daru. Jak se můžeme připojit bez darování peněz, které obec používá na cokoliv dle jejího uvážení? Obec vyžaduje dar od všech obyvatel obce, viz obecní časopis OSEČAN 1/2015, volně dostupný na Internetu. Děkuji, Adriana.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že obec Velký Osek je vlastníkem předmětné kanalizace a tuto kanalizaci rovněž provozuje (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet). Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 5 částí:
1/ Nařízení připojení stavby/pozemku k obecní kanalizaci:
Dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích může obecní úřad (v přenesené působnosti) rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Obec (resp. její obecní úřad) tedy skutečně může nařídit vlastníku stavby či pozemku, aby se ke kanalizaci připojil.
V této souvislosti připomínám, že připojení ke kanalizaci může být nařízeno pouze každému vlastníkovi pozemku či stavby zvlášť, a to ve formě individuálního správního rozhodnutí (toto nařízení tedy nemůže být vydáno hromadně), tzn. že obecní úřad musí v případě každého vlastníka pozemku či obce zahájit správní řízení, v jehož rámci bude zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro nařízení připojení ke kanalizaci (tzn. zda je připojení technicky možné). Každému vlastníku pozemku či stavby musí být obecním úřadem samozřejmě umožněno v rámci takového správního řízení aktivně vystupovat (např. předkládat vlastní vyjádření, navrhovat důkazy, nahlížet do spisu apod.).
Jsou-li podmínky pro nařízení připojení ke kanalizaci dány a vlastník pozemku či stavby vydané nařízení nerespektuje, mohou mu být uloženy určité sankce.
2/ Podmiňování připojení složením peněžního daru:
Pakliže obec Velký Osek podmiňuje připojení pozemku či stavby ke kanalizaci darováním určitého obnosu obci, dopouští se jednoznačně protiprávního jednání. V této souvislosti upozorňuji na § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
vlastník kanalizace (popř. její provozovatel) je povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti kanalizace;
- připojení kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění;
- náklady na realizaci kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení;
- materiál na odbočení přípojek hradí vlastník kanalizace.
Porušování shora uvedeného ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích nemůže být samozřejmě ospravedlněno jakýmsi "principem solidarity s první etapou", jak obecní úřad ve Vámi odkazovaném časopise činí.
Jelikož obec Velký Osek požaduje za realizaci připojení ke kanalizaci finanční plnění (a porušuje tedy § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích), dopouští se tím správního deliktu dle § 33/3 písm. a)
zákona o vodovodech a kanalizacích, za který jí může být uložena pokuta do 100.000,- Kč (jak vyplývá z § 33/9 písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích).
3/ Neplatnost darovacích smluv:
Vzhledem k tomu, že uzavření darovacích smluv je ze strany obce Velký Osek vynucováno pod pohrůžkou nepřipojení ke kanalizaci, je možné uvažovat o neplatnosti těch darovacích smluv, které již byly mezi jednotlivými vlastníky pozemků či staveb a obcí Velký Osek uzavřeny (tyto darovací smlouvy mohly být uzavřeny samozřejmě i pouze ústně či mlčky, tzn. pouhým složením požadované finanční částky). Jelikož rozhodnutí k uzavření darovacích smluv nebylo na straně jednotlivých vlastníků pozemků či staveb učiněno svobodně, bylo by možné, aby se tito vlastníci obrátili na obec Velký Osek s výzvou k vrácení daru, a to z důvodu neplatnosti uzavřené darovací smlouvy (vrácení daru je samozřejmě možné se domáhat i soudní cestou).
4/ Na koho se obrátit:
K projednání správního deliktu (o kterém pojednávám v odpovědi ad 2/ výše) je příslušný krajský úřad, v jehož obvodu ke spáchání tohoto správního deliktu došlo. Ve Vašem případě tedy můžete kontaktovat Krajský úřad Středočeského kraje:
https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad
a upozornit ho na protiprávní počínání obce Velký Osek.
Neboť při nařizování připojení ke kanalizaci jedná obecní úřad v přenesené působnosti, můžete se v této věci obrátit rovněž na místně příslušný vodoprávní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností). Ve Vašem případě se jedná o Městský úřad Kolín:
http://www.mukolin.cz/cz/obcan/mestsky-urad/
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
Jako velmi účinný prostředek obrany Vám může posloužit rovněž medializace tohoto případu.
5/ Doplněk:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že je-li stavební pozemek zhodnocen tím, že je jeho vlastníkovi umožněno připojit tento pozemek na obcí vybudovanou kanalizaci, může být takové zhodnocení stavebního pozemku obcí zpoplatněno, a to ve formě místního poplatku dle § 10c zákona o místních poplatcích. Touto (legální) cestou se však obec Velký Osek evidentně nevydala.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Dohoda u mediátora - kdo platí náklady mediace?
- Kdo hradí náklady mediace - žalovaný nebo žalobce?
- Kdo platí mediátora mediace - žalovaný nebo žalobce?
Soudní spor, kdy žalobce inicioval žalobu o vyklizení stavby na jeho pozemku. Z důvodu určité předešlé dohody se žalobcem, soudce naznal, že celý spor lze vyřešit prostředníkem - mediátorem. Tato schůzka proběhla, obě strany se dohodly a mediátor tedy požadoval platbu za své služby. Tu požadoval od obou stran stejně.
Přestože jsme my jako majitelé stavby na pozemku nepodali žalobu, musíme i my zaplatit mediátorovi částku za strávený čas při jednání? Nebo žalobce jako žalující strana by měl celou částku uhradit, protože vlastně vlivem důkazů i tlaku mediátora přistoupil na určité ústupky, které pak vedly k dohodě? Děkuji za odpověď. Adam
ODPOVĚĎ:
Problematiku odměny mediátora upravuje zákon č. 202/2012, o mediaci. Ten v ust. § 10 a níže uvedených odstavcích uvádí:
(2) Není-li ve smlouvě o provedení mediace sjednáno jinak, hradí strany konfliktu sjednanou odměnu mediátora za provedenou mediaci a náhradu jeho sjednaných hotových výdajů rovným dílem.
(3) Nařídil-li soud účastníkům řízení první setkání s mediátorem a nedohodnou-li se účastníci řízení s mediátorem jinak, náleží mediátorovi odměna stanovená prováděcím právním předpisem. Tuto odměnu hradí strany konfliktu rovným dílem.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud nebylo výslovně sjednáno před zahájením mediace jinak, musíte odměnu mediátora hradit s protistranou rovným dílem.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odstěhování zletilého potomka od matky a požadavek zvýšení výživného od otce - uspěje návrh u soudu?
- Odstěhování dospělého potomka od matky a požadavek zvýšení výživného od otce - uspěje návrh u soudu?
- Ukončení školy a čekání na začátek školního roku - nárok na výživné, alimenty
- Výživné, alimenty po ukončení studia a čekání na nový školní rok
Přítel má zletilého syna (23 let), který v lednu 2016 ukončil bakalářský program a od září 2016 je přijat k navazujícímu magisterskému. Požaduje zvýšení výživného, které odůvodňuje mimo jiné tím, že má vyšší náklady na bydlení. Z jiných zdrojů víme, že se odstěhoval od matky a bydlí v bytě s přítelkyní. Kdyby byly vyšší náklady protože by zdražila kolej, ale tohle by se příteli jevilo jako důvod proč má platit víc. Také neví, co dělá těch 7 měsíců mezi studiem, slyšel, že pracuje, ale nemá jak si to ověřit. Když je mezi studiem prodleva je tím zaručena soustavnost? Od něj se nic nedozví, sdělí jen to, že to dá právníkovi. Když podá návrh na zvýšení výživného, zjišťuje si soud i tyto skutečnosti (jestli je zaměstnaný apod.), proč nebydlí u matky, kde by měl pravděpodobně bydlení buď zadarmo nebo jen za symbolický příspěvek. Přítel nemá problém prokázat své příjmy, ale má je nízké, musel vzít místo hůř placené, aby nebyl nezaměstnaný a musela bych prokazovat příjmy i já jako přítelkyně, když u mě bydlí? Děkuji moc za odpověď. Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže je mezi dvěma navazujícími studii (nebo mezi studiem a nástupem do zaměstnání) přetržka, záleží na tom, zda je dítě schopné se během této přetržky samo živit. Pokud tomu tak není, může vyživovací povinnost trvat, i když dítě během této doby nestuduje.
Pokud u přítelova syna v souvislosti se změnou bydlení dojde ke zvýšení jeho životních nákladů, může požadovat vyšší výživné. Jestliže už ale nebydlí se svou matkou, měla by mu výživné poskytovat i ona. Pokud Váš přítel považuje zvýšení výživného za neopodstatněné a nesouhlasí s ním, doporučuji hradit výživné v původně dohodnuté (soudem stanovené) výši a nechat syna, aby se obrátil na soud. Soud bude posuzovat celou řadu skutečností – životní náklady a příjmy přítelova syna, ale i příjmy jeho rodičů a jejich celkovou životní úroveň. V rámci posuzování celkové životní úrovně rodičů může soud přihlédnout i k Vašemu příjmu, ale to neznamená, že stanoví výši výživného na základě Vašeho příjmu. Stejně tak by měl soud posuzovat skutečné životní náklady – pokud je zřejmé, že náklady na bydlení jsou vysoké a syn si vydělává nebo mu na bydlení přispívá jeho přítelkyně, měl by k tomu soud rovněž přihlédnout a vzít v úvahu pouze ty náklady, které skutečně hradí syn. Na základě posouzení všech skutečnosti pak soud buď návrhu na zvýšení výživného vyhoví, nebo jej zamítne. Jestliže váš přítel nebude s rozhodnutím soudu souhlasit, může se proti němu v zákonné lhůtě odvolat. Odvolání ale v tomto případě nemá odkladný účinek, takže bude zapotřebí hradit výživné v soudem stanovené výši.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Koupě nemovitosti před manželstvím a splácení úvěru v manželství - nároky druhého z manželů
- Splácení bytu, domu jednoho z manželů v manželství a rozvod - kdo má na co právo?
- Splácení nemovitosti jednoho z manželů v manželství a rozvod - kdo má na co právo?
Chystám se kupovat byt. Mám něco našetřeno, ale také budu brát hypoteční úvěr. Po uzavření smlouvy s bankou plánuji cca za 1/2 roku se oženit (splácet úvěr budu já). Mám jeden dotaz - bude mít manželka nárok na nemovitost (kterou jsem si koupil před svatbou, ale ještě v období výplaty úvěru bance, nebo po výplatě) při rozvodu? Jak by mohla vypádat smlouva s bankou, ve které bude tato záležitost uvedena. Předem děkuji za odpověď Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění manželů není majetek, který nabudete před uzavřením sňatku, tedy pokud budete ke dni svatby zapsán v katastru jako vlastník bytu, nevznikne budoucí manželce žádný nárok na jakýkoliv podíl z něj.
V případě splátek úvěru by ale manželka mohla při rozvodu požadovat náhradu. Hypoteční úvěr také není součástí SJM, vznikl totiž před manželstvím. Mzda, plat, výdělek a podobně ovšem součástí SJM jsou. Budete-li splátky hradit ze svého příjmu, vynakládáte ze společného prostředky na svůj výhradní majetek a manželka při rozvodu může požadovat, abyste prostředky použité na svůj výhradní majetek nahradil.
Lze doporučit dohodu o manželském majetkovém právu, která toto bude řešit a která v případě rozvodu nesmírně usnadní majetkové vypořádání.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kočky - má jiné pohlaví než bylo deklarováno prodávajícím kupujícímu
- Reklamace kočky - prodávající tvrdí, že jde o jinou kočku než byla prodána, jak se bránit?
- Reklamace kočky - prodávající zpochybňuje že jde o kočku kterou prodal kupujícímu
08/2015 koupeno kotě britské stříbrné kočky bez papírů, tedy průkazu původu, tj. PP; 09/2015 reklamováno pohlaví (kočka místo kocoura) – chovatelka nabízí vrácení kotěte, což vzhledem k citové vazbě odmítám; 07/2016 – vychází najevo, že se ani vzdáleně nejedná o britskou kočku (potvrzeno chovateli), chovatelka tvrdí, že je to jiná kočka, než mi prodala, žádám část kupní ceny zpět, opět odmítnuto. 25.7.2016 kontakt společností DAS a oznámení, že nemám na nic právní nárok a vše proběhlo v pořádku, kotě jsem mohla vrátit 09/2015 (to jsem si ještě myslela, že je britské).
Prosím, je opravdu situace tak beznadějná? Dle mého názoru mě chovatelka jasně podvedla tím, že jsem kupovala britské stříbrné kotě (i když bez PP), ale nevyrostla z něho britská kočka. Mám na něco nárok? Děkuji. Denisa
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině dle § 1916/1 písm. a) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění (zde kotě), který nemá ujednané vlastnosti. V každém případě lze tedy uzavřít, že prodávající plnila svůj závazek z kupní smlouvy vadně, neboť Vám neprodala kotě, které by odpovídalo Vaší dohodě.
Ve Vašem případě je důležité, zda považujete prodej jiného kotěte za podstatné či nepodstatné porušení povinnosti dle kupní smlouvy. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku). Dle znění dotazu předpokládám, že prodej zcela jiného kotěte považujete za podstatné porušení kupní smlouvy.
Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2106/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady (tedy dodáním nového kotěte, které bude odpovídat původní dohodě),
b/ na odstranění vady opravou věci (nepřichází samozřejmě v úvahu),
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.
Nezvolí-li kupující své právo (tedy jedno ze čtyř shora uvedených práv) včas, má práva podle § 2107 občanského zákoníku (kterým se věnuji níže).
Budete-li se naopak domnívat, že prodejem jiného kotěte došlo pouze k nepodstatnému porušení kupní smlouvy, budete mít dle § 2107/1 občanského zákoníku právo na:
a/ odstranění vady (tedy dodání nového kotěte), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Vzhledem k tomu, že Vámi uplatněné právo z vady koupené kočky nebylo prodávající uznáno, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí zašlete prodávající tzv. předžalobní výzvu. Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (opatřená plnou mocí, kterou advokátovi udělíte) zapůsobí na prodávající mocnějším dojmem, přičemž prodávající se může rozhodnout pro smírné řešení nastalého sporu (a tedy k poskytnutí slevy z kupní ceny kočky, což lze považovat za ideální řešení).
Nepodaří-li se Vám s prodávající dohodnout mimosoudně, nelze vyloučit, že v rámci následného soudního řízení budete muset prokázat, že Vámi vlastněné kotě pochází skutečně od prodávající, což může být nesnadné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat podnájemníka z družstevního bytu po vypršení smluveného období
- Vystěhování podnájemce, podnájemníka družstevního bytu po vypršení smlouvy - postup, návod, informace
Koupen podíl v družstvu. Po bývalém nájemci (od nějž odkoupen) zůstal v bytě podnájemník, kterému umožněno písemnou dohodou mezi mnou a bývalým nájemcem zůstat v bytě ještě 60 dní po převodu družstevních práv - kvůli vystěhování. Věcné břemeno smluvně ne. Převod družstevních práv proběhl 12.7.2016 Předání bytu má proběhnout za 60 dní od převodu práv. Bohužel, podnájemník se včas vystěhovat nestihne. Bývalý majitel dostal zaplaceno a věc neřeší. Jak podnájemníka z bytu dostat bez žaloby o vystěhování? Mezi námi není smluvní vztah, pronajímatelem bytu je bytové družstvo, papírově tedy podnájem skončil ukončením nájmu minulého majitele a převodem jeho družstevních práv na mě.
Od bytu stále nemám klíč (protokolární předání má teprve proběhnout), lze očekávat, že kvůli existující přízni mezi minulým nájemcem a současným podnájemníkem předání klíčů neproběhne k plánovanému termínu a bude se mu vyhýbat.
Vím, že podnájem není zákonem tolik chráněný jako nájem, jaká tedy existuje cesta "černého pasažéra" z bytu rychle odstranit? A jak zatlačit na bývalého nájemce, aby spolupracoval? Pomůže Policie?
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Nemáte-li zájem o soudní řešení nastalé situace (které může být zdlouhavé a s nejistým výsledkem), doporučuji Vám angažovat do věci bytové družstvo (neboť je jak vlastníkem předmětného bytu, tak především Vaším pronajímatelem).
V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje (§ 2205 písm. a) a c) občanského zákoníku) :
- přenechat věc (zde byt) nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Bytové družstvo je tedy povinno zajistit, aby Vám byl zpřístupněn prázdný byt k nastěhování (§ 2242/1 občanského zákoníku). Shora uvedené pravidlo je rozvedeno v § 2212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- uplatňuje-li třetí osoba (zde bývalý podnájemce) vlastnické nebo jiné právo k věci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu;
- neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby;
- bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Bytové družstvo se může obrátit na bývalého podnájemce s výzvou k okamžitému vyklizení bytu, neboť tento byt je bývalým podnájemcem užíván bez právního důvodu (tzn. že na straně bývalého podnájemce vzniká bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit). Nelze vyloučit, že protiprávním obýváním předmětného bytu podnájemce spáchal trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 208/1 trestního zákoníku), kterého se dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného (za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest). Případné přivolání Policie ČR (ideálně ze strany bytového družstva) proto není rovněž od věci.
Všechny shora uvedené právní kroky Vám nicméně doporučuji učinit až ve chvíli, kdy bývalý podnájemce předmětný byt nevyklidí a nepředá Vám podle vaší původní dohody.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Primářka oddělení odmítá dávat informace o pacientovi všem členům rodiny - může to udělat?
- Může primářka sdělit informace jen členům rodiny které si vybere?
- Sdělení informací o stavu pacienta jen primářkou vybraným členům rodiny - je takový postup správný?
Teta je velmi nemocná a hrozí jí ochrnutí pokud neproběhne včas vyšetření a operace. Vznesli jsme jako rodina dotaz na primářku neurologického oddělení co můžeme udělat abychom urychlili postup, ale primářka se s rodinou odmítla bavit, pokud všichni nemají souhlas tety pacientky. Tento souhlas teta - pacientka dala ústně před všemi přítomnými i primářkou. Primářka přesto sdělila, že informovány mohou být pouze dvě osoby, které si teta musí vybrat. V rodině jsou různé profese a odbornosti a z důvodu nezkreslování informací myslím, že primářka měla podat vysvětlení a návrh pomoci tetě pro všechny osoby (vždyť jde o dobrou věc a pomoc nemocnému), zvláště když byl jasně pacientkou udělen souhlas. Trošku to zavání i porušením lékařské etiky - dost mne to rozzlobilo. Jaké jsou teda přesné pravomoce ohledně informování příbuzných ohledně stavu rodinných pacientů. Je pravda, že si pacient musí vybrat pouze dva zástupce, které pacient může změnit pouze jednou a pak už nikdy, jak nám to řekla primářka? Je možné podat stížnost řediteli nemocnice nebo krajskému úřadu - zřizovateli nemocnice či České lékařské komoře? Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává § 33/1 zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
- pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb (pro případ, že by toho pacient sám nebyl s ohledem na svůj zdravotní stav schopen, jedná se o tzv. zástupný souhlas) ;
- pacient může určit osoby (nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o svém zdravotním stavu kterékoliv osobě) kdykoliv po přijetí do péče, rovněž může určení osoby (nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o jeho zdravotním stavu) kdykoliv odvolat;
- záznam o vyjádření pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; tento záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník; součástí záznamu je rovněž sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány.
Ve Vašem případě se tedy paní primářka mýlí, Vaše teta může k získávání informací o jejím zdravotním stavu oprávnit celou svou (jakkoli širokou) rodinu (přičemž své rozhodnutí může kdykoli modifikovat či zcela odvolat). Není pravdou, že by si pacient mohl k poskytování informací zvolit pouze dvě osoby, přičemž možnosti jejich změny by byly omezené.
V každém případě pak musí být rozhodnutí Vaší tety pečlivě zaznamenáno do zdravotnické dokumentace, která je o ní v nemocnici vedena.
Vaše teta může podat proti chování paní primářky stížnost (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), přičemž tuto stížnost je vhodné adresovat řediteli předmětné nemocnice. Pokud by Vaše teta nebyla s vyřízením své stížnosti spokojena, může se "odvolat" k místně příslušnému krajskému úřadu.
Adresování stížnosti zřizovateli nemocnice, České lékařské komoře, Ministerstvu zdravotnictví, ani zdravotní pojišťovně Vaší tety nepovažuji v tomto případě za vhodné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost nadřízeného za účetní a její manko kvůli proplácení fiktivních faktur
- Manko účetní (fiktivní faktury) - odpovědnost nadřízeného účetní
- Odpovídá nadřízený za manko účetní?
11/2013 ukončen pracovní poměr, vedena jako účetní, podepsaná hmotná odpovědnost za pokladnu v 09/2003. V 12/2004 nastoupila má kolegyně a podepsala hmotnou odpovědnost za pokladnu, kterou měla od té doby na starosti. Já jen případný zástup v době dovolených.
06/2016 bývalá kolegyně dostala výpověď pro podvody s vyplácením fiktivních faktur atd. , fyzicky v kase peníze nechyběly. Kontrola pokračuje hlouběji. Cifra přes 1.000.000 Kč. Po mém odchodu měla nad sebou hlavní účetní, ta není zodpovědná za jednání své podřízené? Nevím jak do hloubky časové probíhá kontrola a zda se nedotkne i doby, kdy já byla zaměstnaná v této firmě. Kolegyně, která měla hmotnou zodpovědnost za kasu nebyla v té době mou podřízenou. Do účetnictví účtovala přijaté faktury, jsem i já zodpovědná za její popř. chybné (podvodné) účtování. Našim nadřízeným byl společně EKONOM. Nejedná se u mě o promlčení vůči bývalému zaměstnanci? Prozatím o všech skutečnostech vím od mé bývalé kolegyně, nikdo mě neinformoval o jiných skutečnostech. Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
Pakliže jste s bývalým zaměstnavatelem uzavřela dohodu o tzv. hmotné odpovědnosti, byla jste odpovědná za případný schodek na svěřených hodnotách (peníze, zásoby, zboží apod.), přičemž povinnosti nahradit schodek jste se mohla zprostit, jestliže byste prokázala, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez Vašeho zavinění (§ 252/1 a 5 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je podstatný § 253/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že závazek z dohody o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru. V současné době tedy vůči bývalému zaměstnavateli hmotně odpovědná nejste. Za případnou škodu byste svému bývalému zaměstnavateli odpovídala pouze v případě, pokud byste vznik nějaké škody zavinila (úmyslně či v důsledku nedbalosti). Pakliže byla Vašemu bývalému zaměstnavateli škoda způsobena protiprávním počínáním Vaší bývalé kolegyně, lze o vzniku Vaší odpovědnosti za tuto škodu pochybovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že vše shora uvedené platilo i dle starého zákoníku práce (za jehož účinnosti jste dohodu o hmotné odpovědnosti uzavřela), konkrétně se jednalo o § 176/1 a 3 a § 177/2 starého zákoníku práce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudce zakázal vyjadřovat se žalovanému v soudním řízení - jde o správný postup?
- Může soudce zakázat žalovanému vyjadřovat se u soudu (jen přes svého právního zástupce)?
- Soudce uznal jako důkaz kopii listiny místo originálu - lze to napadnout?
- Napadení důkazu u soudu - soudce uznal jako důkaz kopii listiny místo originálu
V soudním sporu právnické osoby (žalobce) a fyzické osoby (obžalovaného) žalobce tvrdil, že má ověřenou smlouvy mezi stranami na obci. Na dotaz žalovaného matrikářka prohlásila, že kniha podpisů je skartována.
Po mnoha dotazech (krajský úřad a obec) a až na žádosti základě žádosti podle z. 106/1999 obec potvrdila, že skartace nebyla a smlouvy nebyly v danou dobu (před 11 lety ověřeny). Mezitím ale matrikářka ověřila "předložené smlouvy" a to těsně před soudem. Tyto smlouvy (vč. jedné zpochybněné) soudkyně uznala přestože před tím vyzvala strany k předložení originálů. Originál žalovaného nevzala v potaz a kopii žalobce vzala jako věrohodný důkaz.
Porušila notářka a soudkyně zákon?
Je důvod k obnově řízení po dvou letech. Soudkyně navíc nedovolila žalovanému se k vyjadřovat k jednání s tím, že může jednat pouze prostřednictvím obhájce, který se ale v dané problematice dobře neorientoval a nebyla možnost dalšího jednání (zvukový záznam a svědci z publika). Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětné soudní řízení bylo již pravomocně skončeno, a to cca před dvěma lety.
K tomu, aby bylo možné říci, zda soudkyně postupovala v souladu s právní úpravou, nebo zda se dostala do rozporu se zákonem, by bylo nutné seznámit se podrobně s příslušným spisem (který byl v dané věci u soudu veden). Na základě dosti kusých informací, které v dotazu uvádíte, není skutečně možné postup soudkyně jakkoli hodnotit.
Co se týče nakládání soudkyně s předloženými důkazy, je nutné si uvědomit, že hodnocení důkazů představuje zcela výsostnou pravomoc soudce. Dle § 132 Občanského soudního řádu hodnotí soudce důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pakliže ve Vámi popsaném případě soudkyně některý z předložených důkazů uznala, zatímco jiný nikoli, nemusela se tím ještě dopustit porušení zákona (mohla tím pouze hodnotit důkazy podle své úvahy).
Vzhledem k tomu, že postup soudkyně není možné pouze ze znění Vašeho dotazu posoudit, vyjádřím se níže k možnosti podat žalobu na obnovu řízení (o které se v dotazu zmiňujete). Dle § 228/1 Občanského soudního řádu platí, že žalobou na obnovu řízení může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
- jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
- lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
V dotazu si nicméně toliko stěžujete na nesprávný postup soudkyně, z dotazu nevyplývá, že byste měl k dispozici nějaké rozhodnutí či důkaz, které nebylo možné provést v původním soudním řízení, a které by pro Vás mohlo přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Z tohoto důvodu se domnívám, že žaloba na obnovu řízení by byla ve Vašem případě pravděpodobně zamítnuta (jako nedůvodná). Pokud jste nesouhlasil s postupem soudkyně, bylo namístě se proti rozhodnutí soudu odvolat (z dotazu nicméně nevyplývá, zda jste tak učinil).
Máte-li zájem o detailnější posouzení Vašich šancí na obnovu řízení, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
který může nahlédnout do příslušného spisu u soudu a získat tak o věci objektivní informace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Sourozenec opravil z peněz zůstavitele svůj hrob - jak napadnout dědické řízení?
- Obnovení dědického řízení - vypravitel pohřbu opravil svůj hrob z peněz zůstavitele
Nežiji v ČR, bohužel umřela nám maminka. Šetřila si na pohřeb, každý z rodiny měl informace, kdo má co udělat. Bohužel měla i dvě chamtivé dcery, ta horší vzala hned po smrti peníze a dala je do dědictví. Problém je v tom, že jsem byl já a jedna z dalších dcer obelhán lží a to i s p. notářkou Kondrovou. Sestra si za maminčiny peníze nechala opravit hrob, kde je její manžel, na hrob připsala jen naše příjmení. Notářka mi tvrdila, že se jedná jen o pohřebné, což činilo 55 tisíc. To se mi nějak nezdálo, snažil jsem se pátrat a vypátral to, že si nechala opravit svůj hrob z maminčiných peněz. Bohužel to bylo cca 2 dny po uplynuté lhůtě na odvolání, to jsem podal, bohužel český soud nebral do úvahy že zde nežiji a měl jsem to komplikovanější. Dá se podat na tento problém obnovení sporu? Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Dědické řízení lze znovu zahájit jen v případě, že se dohledá nový majetek zůstavitele, navíc dědické řízení je řízení nesporné, tudíž jakékoli spory soudní komisař vždy neřeší a odkáže dědice na civilní soud k podání žaloby. Jsou-li mezi dědici spory (i když pramení z řízení o pozůstalosti), tak je dědicové musí mezi sebou řešit buď mimosoudně anebo jak jsem již uvedla, podáním žaloby k civilnímu soudu, kde žalobce musí prokázat např. to, že se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že určité peníze byly využity na opravu hrobu zůstavitele, avšak ve skutečnosti z těchto peněz bylo hrazeno něco jiného. Soud si v případě potřeby může pro rozhodování o žalobě dědický spis zapůjčit, případně ho nebo některé listiny ze spisu může použít i jako důkaz. V řízení o žalobě však musí žalobce prokázat, že skutečně došlo k využití peněz k jinému účelu, než bylo v řízení o dědictví uváděno (důkazní břemeno spočívá na žalobci).
__
RODINA-STYK, STEKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Styk dítěte s otcem v době mezi rozhodnutím soudu a odvoláním u odvolacího soudu
- Odvolání proti rozsudku soudu o styku otce s dítětem - jaký režim platí v době mezi rozhodnutím a odvoláním?
- Setkávání, styk otce s dítětem mezi rozhodnutím soudu a odvoláním u odvolacího soudu - jaký režim platí?
Soudím se s bývalým manželem ohledně návštěv dcery u otce. Dcera je mi svěřena do péče. Doposud probíhaly návštěvy dle mediační dohody, ale otec podal žalobu k soudu k rozšíření návštěv v takovém rozsahu, s jakým jsem nemohla souhlasit vzhledem k potřebám sedmileté dcery, která navštěvuje první ročník základní školy. Vzhledem k tomu, že pociťuji podjatost soudu, podala jsem proti rozsudku odvolání. V současné době mé odvolání proti rozsudku řeší krajský soud a není dáno, jak budou návštěvy probíhat od září tohoto roku. Otci jsem navrhla návštěvy, které by probíhaly ve stejném režimu jako doposud (sudý týden ve středu od 13,30 až 17,00, od pátku 16,15 do neděle 17,00, v lichý týden ve středu od 13,30 do 17,00 + prázdniny - pravidelné střídání). Otec však s mým návrhem nesouhlasí a trvá na návštěvách, které byly určeny rozhodnutím okresního soudu.
Během soudního vyjednávání již dvakrát otec podal návrh na předběžné opatření, které krajský soud zamítl jako neopodstatněné a nepodložené důvody.
Nevím, jak by návštěvy od září měly probíhat, pokud se s otcem nelze dohodnout. Děkuji za odpověď.
Milada
ODPOVĚĎ:
Pokud již ve věci rozhodl okresní soud, pak i když rozhodnutí nenabylo právní moci z důvodu, že jste podala odvolání, musíte se tímto rozhodnutím řídit, jelikož ve věcech nezletilých dětí jsou rozsudky tzv. předběžně vykonatelné, tedy i když nenabyly právní moci, je dána povinnost se jimi řídit až do okamžiku, kdy je odvolacím soudem rozhodnuto jinak. Pokud je tedy rozsudkem okresního soudu určen rozsah styku, musíte se jím řídit, dokud ve věci nerozhodne krajský soud.
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Spor s ČTÚ a náhrada nákladů pokud se ukáže, že byl občan v právu
- Náklady za nahlédnutí do spisu při sporu s ČTÚ - může je poškozený občan požadovat?
- Náhrady za nahlédnutí do spisu při sporu s ČTÚ - může je poškozený občan požadovat?
- Je možné požadovat po navrhovateli sporného řízení úhradu nákladů na nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk, ztracený čas)
- Je možné požadovat po odpůrci sporného řízení úhradu nákladů na nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk, ztracený čas)
- Náhrada cestovného, ušlého zisku od odpůrce sporu
- Náhrada cestovného, ušlého zisku od navrhovatele sporu
Když vedu sporné řízení u ČTÚ a přijde mi výzva na nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí, mohu si uplatňovat náhrady za toto nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk apod.)? A to když jsem v roli navrhovatele či odpůrce. Jedno řízení je námitka a druhé je dluh. Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Výzva k nahlédnutí do spisu informuje účastníka řízení o tom, že může (má právo) nahlédnout do spisu. Zda tohoto práva využije či nikoliv záleží na daném účastníkovi, ovšem vždy je lepší mít přehled o obsahu spisu a obsahu jednotlivých listin v něm založených.
Právní předpisy nespojují s tímto úkonem (současně)
právo žádat náhradu vzniklých nákladů (ihned), nicméně je zde možnost tyto náklady uplatnit za situace, kdy dané řízení pro Vás dopadne příznivě, tedy bude rozhodnuto ve Váš prospěch – o náhradě by bylo rozhodnuto v samotném rozhodnutí (jeho výroku).
__
RŮZNÉ-HYGIENA, ZDRAVÍ
- Chybné měření hluku KHS - stížnost
- Krajská hygienická stanice provedla nesprávně měření hluku - jak se bránit?
- Obrana proti nesprávnému změření hluku KHS (krajskou hygienickou stanicí) - postup, informace
- Ministerstvo neodpovědělo ve lhůtě 1 měsíce - je to dle zákona?
- Do kolika dnů musí ministerstvo odpovědět na stížnost občana na podřízený orgán ministerstva?
Podali jsme stížnost pracovišti KHS, které provedlo profesně naprosto chybné měření úrovně hluku, na jehož základě byl pak zkolaudován 24hodinový provoz myčky aut, bezprostředně sousedící s naším obydlím. V odpovědi nebyla o chybě ani zmínka, regulérní měření, provedené následně akreditovanou firmou nebylo bráno v potaz pro neúčast státního kontrolního orgánu a bylo nám navrhnuto nové měření za úplně jiných, pro nás evidentně nevýhodných podmínek. Nadřízený orgán (krajská KHS) reagovala na naši opakovanou stížnost úplně stejně, ještě s větší arogancí a zřejmou snahou chránit své podřízené a o fatální chybě měření se vůbec nezmiňovat. Adresovali jsme tedy stížnost "výše" na Ministerstvo zdravotnictví. To pro jednoduchost neodpovědělo vůbec (uplynuly více než 3 měsíce od podání) a jen nám tím potvrdilo, že arogance, přezírání občana a ochrana postů podřízených zaměstnanců nezná mezí. Lhůty odpovědí, pokud k nim vůbec došlo, byly vždy úzkostlivě dodrženy až do posledního zákonného termínu. Dokonalá hra na únavu stěžovatele! Máme ještě nějakou šanci? Pochybilo ministerstvo zdravotnictví tím, že neodpovědělo ani 3 měsíce po podání doporučeného dopisu?
Děkuji, Vavřinec
ODPOVĚĎ:
Můžete urgovat podanou stížnost na Ministerstvo zdravotnictví, je zde totiž možnost, že dosud probíhá případné šetření.
Ministerstvo v této věci nemá stanovenou lhůtu pro odpovědi, jedná se totiž o stížnosti (podněty), tedy zde neprobíhá žádné řízení a nejsou zde žádné lhůty.
Dále je zde možnost postupu cestou soukromého práva, kdy můžete vyzvat vlastníka myčky, aby se zdržel všeho, co způsobuje, že jste nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžování hlukem a vibracemi. Pokud by i přes tuto výzvu nereagoval, můžete se ochrany domáhat u civilního soudu.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojištění na blbost - výluka pro věci které pojištěný používá
- Poškození věci používané pojištěným a pojištění na blbost - může jít o výluku?
- Pojištění na blbost - co není pojištěno?
- Pojištění odpovědnosti - výluka pro věci které pojištěný používá
- Poškození věci používané pojištěným a pojištění odpovědnosti - může jít o výluku?
- Pojištění odpovědnosti - co není pojištěno?
- Pojištění odpovědnosti - na co se nevztahúje?
- Pojištění odpovědnosti - výluka
Mám tzv. pojistku na blbost. Kolega mi podal mobilní telefon, ať ho vyfotím. Telefon mi upadl a rozbil se. Pojišťovna mi sdělila, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které pojištění užívá. Je možné se proti tomu nějak bránit. Sjednával jsem si pojistku pro případ, že někomu způsobím škodu.
Jde mi o to, že jsem si sjednával pojistku pro případ, že mohu způsobit škodu. Tato škoda mi přijde velice běžná a častá. Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Po pročtení Vámi postoupených všeobecných i doplňkových pojistných podmínek a související korespondence docházím k závěru, že výklad pojišťovny je nesprávný.
Je sice pravdou, že:
- dle čl. 6/1 písm. g) všeobecných pojistných podmínek se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které pojištěný užívá;
- dle čl. 17/5 všeobecných pojistných podmínek se užíváním věci rozumí stav, kdy pojištěný má věc movitou či nemovitou ve své moci a využívá její užitné vlastnosti;
současné stanovisko pojišťovny však spočívá na nepřípustně extenzivním výkladu sousloví „užívání věci“, které se pojišťovna snaží aplikovat rovněž na Váš případ.
Pakliže Vám Váš kolega podal svůj mobilní telefon, který jste nedopatřením upustil, lze stěží hovořit o tom, že byste využíval užitné vlastnosti tohoto mobilního telefonu. Shora uvedená ustanovení všeobecných pojistných podmínek směřují bezpochyby na situace, kdy pojištěný způsobí škodu na vlastních věcech, popř. na věcech, které z jiného právního důvodu používá. Za užívání věci (ve smyslu všeobecných pojistných podmínek) však rozhodně nelze považovat každý případ, kdy pojištěný určitou věc uchopí či se jí dotkne.
Pokud Vám Váš kolega podal svůj mobilní telefon, abyste ho vyfotografoval, nelze zároveň hovořit o tom, že byste měl tento telefon „… zapůjčený od poškozeného k dispozici k užívání …“ (jak pojišťovna tvrdí), neboť Váš kolega Vám mobilní telefon poskytl nikoli za účelem, abyste ho bezúplatně (pro své potřeby) užíval, nýbrž abyste tento mobilní telefon jednorázově použil dle pokynů a pro potřeby Vašeho kolegy.
Lze tedy uzavřít, že shora uvedená výluka z pojištění se na Váš případ nevztahuje; extenzivním výkladem všeobecných pojistných podmínek se pojišťovna toliko snaží zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění.
V souvislosti se shora uvedeným lze odkázat na některá ustanovení občanského zákoníku, která se zabývají výkladem pojmů (obsažených např. ve smlouvách). Konkrétně jde o tato ustanovení:
- § 557 občanského zákoníku, dle něhož platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (zde tedy k tíži pojišťovny, neboť předmětný výraz se vyskytuje ve všeobecných pojistných podmínkách, jejichž je pojišťovna autorkou) ;
- § 1812/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele (tedy pro Vás) nejpříznivější.
V současné chvíli se můžete obrátit na pojišťovnu s písemným nesouhlasem s jejím stanoviskem a výzvou k jeho přehodnocení. Nebude-li pojišťovna ochotna svůj názor změnit, nezbude Vám, než se výplaty pojistného plnění domáhat soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a eventuálně i žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobé užívání pozemku sousedem a vydržení vlastnictví
- Špatně umístěný plot, užívání ohraničeného pozemku sousedem a vydržení vlastnictví
- Dlouhodobé užívání pozemku v dobré víře a vydržení vlastnictví
- Soused špatně umístil plot a po 16 letech chce posunout plot nebo prodat ohraničený pozemek - má na to právo?
- Vydržení vlastnictví nemovitosti dlouhodobým užíváním (více než 16 let)
2000 zbudoval můj soused mezi mým a jeho pozemkem plot. Nyní přišel s tvrzením, že u něj byl geometr, který vyměřil, že kus mého pozemku ve skutečnosti patří jemu. Soused navrhuje buď posunout plot (čímž bych se prakticky nemohl dostat do svého domu) nebo navrhuje ať mu za daný kus pozemku zaplatím.
Je možné v mém případě aplikovat právo vydrženého věcného břemene? Pozemek užívám v dobré víře již více než 10 let, konkrétně 16 let. Soused za celých 16 let nikdy nic nenamítal. Je tedy pozemek již definitivně můj? Děkuji, Simon
ODPOVĚĎ:
Ano, v dané situaci jde skutečně o vydržení vlastnického práva (nikoliv vydržení věcného břemene), pokud jste daný pozemek užíval v dobré víře, což je dle popisu situace v tomto případě splněno. Abyste ale tento stav zlegalizoval, nezbude, než podat žalobu o určení vlastnického práva, kterou se budete domáhat, že jste vlastníkem dané části pozemku z titulu vydržení.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nesporný rozvod bez vypořádání SJM a vypřádání fikcí po 3 letech od rozvodu
- Zadlužení manžela před vypořádáním SJM fikcí - hrozí exekuce na manželku?
Chtěli bychom se s manželem rozvést, ovšem máme byt, na který jsme si půjčili z několika zdrojů (ČMSS, hypotéka, SFRB). V tomto bytě bych nadále bydlela s dcerou (6 let) a na splácení bychom se podíleli oba s manželem jako dosud. Na péči o dceru bychom se také dokázali domluvit. Je možné podat žádost o nesporný rozvod a neřešit v něm vypořádání SJM (nechat ho vypořádat po třech letech fikcí - tj. každému co používá a byt do podílového spoluvlastnictví)? Připadá mi to jednodušší než obíhat banky a katastr, ale nevím, jestli je to možné. Také by mě zajímalo, jestli by mi v tomto případě nehrozilo nějaké riziko (např. pokud by se manžel zadlužil a ještě nebylo vypořádáno SJM). Děkuji. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
V případě nesporného rozvodu (§ 757 o. z.), soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Dohody manželů vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Vypořádání majetkových poměrů je právě jedním z požadavků zákona na nesporný rozvod.
Dluhy spadají do SJM jen vzniknou-li za trvání manželství. Není-li vypořádáno SJM při zániku manželství, tak se po třech letech stanou věci ze SJM podílovým spoluvlastnictvím. Pokud se nepostaráte o přepis v katastru sami, tak i po třech letech zde zůstane nemovitost zapsána jako SJM. Věci ve spoluvlastnictví mohou být postiženy exekucí. Před exekucí se můžete chránit jen tzv. vylučovací žalobou.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Školení zaměstnance - nárok na mzdu, výdělek
- Má zaměstnanec právo na mzdu v době školení?
- Má pracovník právo na mzdu v době školení?
- Má zaměstnanec právo na plat v době školení?
- Má pracovník právo na plat v době školení?
- Školení zaměstnance - nárok na plat, výdělek
Dobrý den,
12 dní jsem byl zaměstnán, ale absolvoval jsem pouze 14 denní školení, kde mi společnost Armex Energy, s. r. o. platila hotel. Přišel mi dokument, kde je "II. Údaj o výši průměrného výdělku, " kde je napsána částka 0 Kč. Původní smlouva o výměře platu byla na 16 000 Kč hrubého + prémie. Ve zkušební době, tedy po školení, na jejich popud jsme odstoupili od pracovní smlouvy. Mám nárok na proplacení alespoň úměrné částky za těch 12 dní? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Kamil
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se účastnil školení u zaměstnavatele, se kterým jste měl pracovní smlouvu, tak účast na takovém školení je výkonem práce dle § 228 nebo § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Zaměstnanci za tuto dobu náleží mzda, tudíž byste za tuto dobu měl obdržet mzdu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí opravy územního plánu s chybným zákresem
- Chybný zákres na územním plánu - oprava (úřad zamítl opravu iniciovanou občanem)
- Text územního plánu nesouhlasí, neodpovídá grafické mapě - oprava územního plánu na iniciaci občana
Nevím si rady s úředním postupem, který nikam nevede. Z mé strany byla iniciována oprava územního plánu, jelikož došlo k chybnému zákresu, který je v rozporu s textovým zadáním. Úřady mi nemohou poskytnout žádné písemně podložené argumenty (proč k tomu došlo), ale tvrdí, že je to schváleno, projednáno správně. Na moje argumenty nereagují, ani se je nesnaží prozkoumat. Stále platný územní plán (od r. 1999, změna byla v r. 2008 schválena a projednána) a až v r. 2016 žádám o opravu grafiky, jinak s texem souhlasím, ale ten neodpovídá zákresu v plánu. Poradíte mi, jak mám postupovat? Irena
ODPOVĚĎ:
Můžete podat návrh na změnu územního plánu (právě co do změny=úpravy zákresu). Návrh je nutné adresovat obci, která územní plán vydala.
Dále je zde možnost obrátit se na krajský úřad s podnětem na zahájení přezkumného řízení dle správního řádu (konkrétně dle § 94 a násl. správního řádu, dostupný zde: portal. gov.cz). Ovšem na zahájení přezkumného řízení není právní nárok, což znamená, že záleží na daném krajském úřadu, zda toto řízení zahájí či nikoliv.
___
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení označení PS u soukromé zahrady (vinice, chmelnice) v katastru nemovitostí
- Umístění rekreační budovy na zahradě vinice, chmelnice, PS
- Zrušení označení PS na soukromé zahradě v katastru nemovitostí
Kde bych mohla najít paragraf, který zahradu jako soukromý majetek zbaví označení PS - pro vinice, chmelnice. Neboť zákon o zemědělství hovoří jasně o velkovýrobě na vinicích a chmelnicích. Jde mi v rámci pražských stavebních předpisů o umístění rekreační budovy na zahradě v intravilánu. Vedená v katastru jako zahrada. Jakou mám šanci podloženou zákonem na tuto realizaci. Děkuji, Linda.
ODPOVĚĎ:
Zde je potřeba docílit změny územního plánu. Proto se s návrhem na změnu územního plánu obraťte na obec. Nicméně na změnu územního plánu není právní nárok, tedy do značné míry závisí na obci, zda ke změně skutečně přistoupí či nikoliv. Je to postup do určité míry zdlouhavý, ale umístit stavbu (získat stavební povolení) bez dodržení tohoto postupu není možné.
Postup změny územního plánu upravuje stavební zákon, a to v § 44 a násl. stavebního zákona (dostupný zde: portal. gov.cz).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání nemovitého majetku druha a družky v případě úmrtí jednoho z nich - nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, druhý investoval do nemovitosti
Vlastním rodinný dům, který jsem získala darem 2006.2014-2016 žiji s přítelem, který u mě bydlí a chtěli by jsme si vzít půjčku a dům zrenovovat do budoucna. Mám dvě děti z prvního manželství, přítel rovněž. Kdyby se přítelovi něco stalo, na co by měly jeho děti nárok, počítala by se při dědění celková hodnota domu? Nebo jen investice vložená přítelem po dobu našeho soužití? A je nějaký rozdíl v tom pokud spolu budeme jen žít nebo se vezmeme? Děkuji, Dana.
ODPOVĚĎ:
V případě úmrtí Vašeho přítele po něm budou dědit pouze jeho děti. Vy ani Vaše děti jeho dědici nebudete (ledaže by sepsal závěť). V jeho dědickém řízení se bude vyřizovat pouze jeho majetek, tedy Váš rodinný dům se do jeho dědictví zahrnovat nebude, přítelovi děti však mohou požadovat náhradu investic svého otce do Vašeho domu.
V případě, že byste se vzali, tak se situace změní. Po jeho smrti byste dědila Vy jako manželka a manželovi děti rovným dílem, každý 1/3. Rodinný dům by se v jeho dědictví opět neřešil, ale jeho vnosy do Vašeho majetku by se řešit mohly stejně, jak jsem uváděla výše.
__
FINANCE-DANĚ
- Duplicitní zdanění kupní ceny za nemovitost
- Dvojité zdanění kupní ceny za nemovitost
- Zdanění kupní ceny realitní kanceláří - je nutné zdanění ještě prodávajícím?
04/2016 maminka prodala dům přes realitní kancelář STING, realitní kancelář zajistila i zdanění peněz. Část peněz bylo posláno společností STING na účet maminky a část 175.000 na můj účet. Musím tyto peníze znovu zdanit, když už byly jednou zdaněné?
Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
Máte na mysli zřejmě daň z nabytí nemovitých věcí. Pokud realitní kancelář podala Vaše daňové přiznání a zaplatila daň, tak tuto daňovou povinnost máte vyřešenu. Nyní musíte zjistit, zda je prodej domu osvobozen od daně z příjmů. Pokud maminka nemovitost vlastnila více než 5 let, příp. v ní měla bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, je prodej osvobozený od daně z příjmů fyzických osob.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přikázání výstupní lékařské kontroly zaměstnanci v kategorii administrativa - může to zaměstnavatel udělat?
- Nevystavení zápočtového listu z důvodu neabsolvování výstupní lékařské podmínky
- Odmítnutí vystavení zápočtového listu z důvodu neabsolvování lékařské prohlídky zaměstnancem
Může zaměstnavatel přikázat výstupní lékařskou prohlídku u zaměstnance, který je zařazen do první pracovní kategorie-administrativa. Bylo nám řečeno, že když nebudeme mít výstupní kontrolu nevystaví nám zápočtový list. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má povinnost absolvovat všechny pracovnělékařské prohlídky, na které ho zaměstnavatel vyšle, mezi ně patří i prohlídka výstupní při ukončení zaměstnání. Pokud by zaměstnanec prohlídku absolvovat odmítl, dopustil by se porušení svých povinností. Na druhou stranu, pokud zaměstnanec končí zaměstnání u zaměstnavatele, tak se sice dopustí porušení svých povinností, ale zaměstnavatel už nemá žádnou účinnou sankci, kterou by si absolvování takové prohlídky vynutil. Povinnost tedy máte, ale její porušení je prakticky bez sankce. Výdej zápočtového listu je povinností zaměstnavatele a není možné ji vázat na splnění povinnosti absolvovat výstupní prohlídku ze strany zaměstnance. To by bylo porušení zákoníku práce ze strany zaměstnavatele a inspektorát práce by zaměstnavateli mohl uložit pokutu.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Krachující firma a rodičovská dovolená - nechat si dát výpověď nebo přejít do nástupní firmy?
- Zaměstnavatel ukončuje činnost v době rodičovské dovolené zaměstnankyně - jak se zachovat?
- Krachující firma a rodičovská dovolená - nárok na odstupné
- Zaměstnavatel ukončuje činnost v době rodičovské dovolené zaměstnankyně - nárok na odstupné
Jsem na rodičovské dovolené (RD) u zaměstnavatele, který plánuje zánik firmy. Ostatní zaměstnanci ukončili pracovní poměry dohodou a uzavřeli pracovní smlouvy s novou firmou (se stejným majitelem). Nešlo ale o převedení zaměstnanců, ale o ukončení původního pracovního poměru a uzavření nového pracovního poměru. Nevím, jak se zachovat. Je zřejmé, že pokud neudělám totéž budu zaměstnána ve firmě, která zkrachuje v době mé rodičovské dovolené. Situace je o to komplikovanější, že jsem uvažovala o druhém dítěti v návaznosti na stávající RD. Vzhledem k tomu, že neznám časově, kdy přesně firma zanikne ani kdy bych případně nastupovala na další mateřskou dovolenou MD, bylo by pro mne více než vhodné, být zaměstnána (kvůli nároku na PPM). Mohu vůbec v době rodičovské dovolené RD měnit zaměstnavatele, aniž bych přišla o výhody a ochranu s rodičovskou dovolenou RD spojenou? Lze uzavřít smlouvu s novým zaměstnavatelem bez zkušební doby a rovnou s ním podepsat nástup na rodičovskou dovolenou RD? Měl by v takovém případě po rodičovské dovolené RD povinnost mě zaměstnat, případně poskytnout odstupné? Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Aby žena neztratila nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nesmí vykonávat stejnou práci, ze které se odvádí pojistné na nemocenské pojištění, a ze kterého se dávka vypočítává. Takže u stejného zaměstnavatele je možné vykonávat jen jiný druh práce. U jiného zaměstnavatele takové omezení neplatí, ale pokud by předmět činnosti současného a nového zaměstnavatele byl stejný, potřebovala byste k výkonu práce předchozí písemný souhlas současného zaměstnavatele. Pracovat je možno na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či o provedení práce. Zkušební doba není podmínkou vzniku pracovního poměru, pokud strany nechtějí, nemusí být sjednána. Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen ženu zařadit dle pracovní smlouvy, tzn. nemusí jít o stejné místo, ale musí odpovídat druhu práce ve smlouvě a ostatním ujednáním. V případě, že ji již nechce zaměstnat, zachází s ní jako s kterýmkoli jiným zaměstnancem, tzn. je třeba ukončit pracovní poměr dohodou či výpovědí za standartních podmínek.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné pro rodiče od dítěte, potomka - postup jak požádat u soudu
- Jak podat žalobu na výživné od dítěte, potomka pro rodiče - postup, návod, informace
- Soudní žaloba na určení výživného pro rodiče od dítěte, dětí, potomka, potomků - postup, informace
Mám dotaz ohledně vyživovací povinnosti dětí k nemocnému otci. Slyšela jsem že existuje zákon, který nařizuje dětem aby přispívali rodičům aby měli rodiče stejnou životní úrověň jako děti. Tak se chci zeptat, jestli je potřeba podat žalobu k soudu na děti. Je tato skutečnost upravena i v novém občanském zákoníku, který je účinný od 1.1.2014? Který §? Děkuji. Daniela
ODPOVĚĎ:
Vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí upravuje zákon o rodině a nový občanský zákoník platný od 1. 1. 2014. Ohledně vyživovací povinnosti děti vůči rodičům platí, že děti, které jsou schopny se samy živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu (§ 87 zákona o rodině a § 915, odst. 2 nového občanského zákoníku). Každé dítě pak plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, který odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.
Děti jsou tedy povinny rodičům zajistit slušnou výživu, což ale neznamená, že rodiče mají právo na stejnou životní úroveň jako mají jejich děti. Ustanovení o právu na stejnou životní úroveň platí pro vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, nikoliv naopak.
Je také zapotřebí zdůraznit, že vyživovací povinnost má v první řadě otcova manželka, a to i bývalá (vyživovací povinnost mají k sobě i manželé po rozvodu), vyživovací povinnost dětí nastupuje až v druhé řadě. Výživné také nelze podle zákona o rodině přiznat, jestliže by jeho přiznání bylo v rozporu s dobrými mravy. Pokud by se otec o své děti v době, kdy tak měl činit, nestaral, nebo by se o ně dlouhodobě nezajímal, mohly by děti namítat, že požadované výživné je v rozporu s dobrými mravy.
Jestliže se otec dětí domnívá, že má na výživné od dětí právo, doporučuji v první řadě pokusit se s dětmi na určité finanční částce dohodnout. Jestliže dohoda nebude možná, bude muset otec svůj nárok na výživné uplatňovat u soudu.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odvolání proti nesvěření do pěstounské péče - náležitosti, informace
Jaké jsou náležitosti odvolání ve věci nesvěření do pěstounské péče, která mi byla zamítnuta. Jedná se o mého vnuka, kterého se matka zřekla po porodu a já jsem jeho babička a mám o pěstounskou péči zájem, protože už mám jeho bratra. Soud v Jeseníku rozhodl zamítavě a já nevím ke kterému soudu mám odvoláni poslat (a kolikrát). Sod své rozhodnutí odůvodnil tím, že si to matka nepřeje, ale můj názor je že ze zákona mám já jako babička přednostní právo před jinými cizími pěstouny. Prosím o radu. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká, musí být podepsáno a datováno. Jestliže je účastník řízení zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka. V odvolání musí být vedle těchto obecných náležitostí dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání je zapotřebí předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis.
Poučení o odvolání by mělo být součástí písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání je zapotřebí podat do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení rozhodnutí. O případném prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Při podání odvolání každopádně doporučuji využít služeb advokáta se specializací na rodinné právo.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacení nemanželské dcery z družstevního bytu novým z manželů
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Družstevní byt psaný na manžele - čí bude byt po rozvodu manželství?
1992 jsem se stal jediným uživatelem družstevního bytu. 1995 jsem se oženil a žena se ke mně přistěhovala sama. Její dcera byla vdaná a měla svoji domácnost. 2007 začalo bytové družstvo BD převádět byty do osobního vlastnictví. Nechal jsem převést polovinu bytu do osobního vlastnictví na manželku. Aby se tak mohlo stát, stala se členkou bytového družstva 2007. Chtěl jsem ji zabezpečit, aby po mé smrti neměla problémy. Všechny poplatky spojené s bytem platím jen já.
Po převedení bytu se chování manželky změnilo a dává mi to dost najevo. Považuje se za trvalého majitele poloviny bytu. Má přítele a čekám co se stane.
1. Pokud bych ovdověl, musel bych její dceru vyplatit?
2. Po rozvodu manželství by polovina bytu zůstala manželce nebo by její polovina připadla mně?
Děkuji, Igor
ODPOVĚĎ:
Pokud by Vaše žena zemřela a nezanechala závěť, příp. list o vydědění dcery, tak platí, že jste s dcerou Vaší manželky v tzv. první dědické skupině a tudíž Vy i dcera budete po ní dědit stejným dílem.
Vaše manželka v současné době vlastní polovinu bytu. Pokud by tento stav zůstal i do její smrti, pak Vy i dcera byste každý v dědickém řízení dostali čtvrtinu bytu. Protože Vaše manželka je polovičním vlastníkem bytu, zůstalo by tomu tak i po Vašem rozvodu manželství. Zde přichází v úvahu otázka, jakým způsobem manželka polovinu bytu nabyla. Pokud by se tak stalo formou písemné darovací smlouvy, tak zde Občanský zákoník pamatuje na situaci, kdy se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Vrácení daru byste se musel domáhat u soudu a zároveň byste musel prokázat, že současné chování manželky právě oněm dobrým mravům odporuje. Domnívám se, že mimomanželský poměr by toto kritérium splňoval.
Vrácení daru při trestném činu směřovaném obdarovaným proti dárci:
V novém občanském zákoníku NOZ je změna, takže nyní platí, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
STARÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (s účinností před 1.1.2014) :
Stará právní úprava platná do 31.12. 2013 upravovala darování pouze ve třech paragrafech. Ohledně vrácení daru platilo ustanovení, že "dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy". Konkrétně lhůtu, po kterou bylo možné akt navrácení daru uskutečnit, musíme hledat v obecné části týkající se promlčencích lhůt, kde stojí, že " promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé". Toto znamená, že od okamžiku, kdy se obdarovaný chová vůči dárci způsobem odporujícím dobrým mravům, má dárce 3 roky na to, aby se domáhal navrácení daru.
Naproti tomu nová právní úprava se darování věnuje o poznání šířeji a přímo stanovuje, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
K Vašemu dotazu, pokud by platil příklad, který uvádíte a obdarovaný by se zachoval způsobem odporujícímu dobrým mravům podle starého občanského zákoníku, platí tříletá promlčecí lhůta běží právě od tohoto okamžiku, kdy došlo kupříkladu k úmyslnému trestnému činu proti dárci. Pokud by však trestný čin proti dárci obdarovaný spáchal až v lednu 2014, běží dárci od tohoto data roční promlčecí lhůta. Pokud by se ovšem o následcích trestného činu vůči své osobě dárce dozvěděl až později, běží roční promlčecí lhůta od doby, kdy se dárce o tomto dozvědět mohl. Například došlo k podvodům v obchodní společnosti a dárce byl dlouhodobě v zahraničí, jakmile by se vrátil a dozvěděl se o trestném činu, má rok na to, aby si dar nárokoval zpět.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po bezdětné manželce bez závěti - kdo dědí?
- Dědění po bezdětném manželovi bez závěti - kdo dědí?
Jsem vdaná, bezdětná, těžce nemocná. S manželem bydlím v domě, který jsem 2002 a 2009 zdědila po rodicích se dvěma sestrami. Mladší sestra se vzdala dědictví a já jí vyplatila podíl. Starší sestra darovala v 2011 svůj podíl své dceři, mé neteři. Ta svou část zatím neužívá.
Kdo bude dědit ze zákona mou část nemovitosti - tj. 2/3. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste bezdětná, bude se ze zákona dědit v druhé dědické třídě. Zde je Váš manžel, Vaši rodiče a osoba, se kterou máte společnost domácnost (se kterou společně hospodaříte). Váš manžel musí mezi těmito osobami získat alespoň polovinu pozůstalosti.
Pokud žijete pouze s manželem a Vaši rodiče již zemřeli, bude Váš manžel dědit všechen Vás majetek.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť bez data sepsání - neplatnost závěti
- Může být závěť neplatná, pokud nemá datum sepsání
- Závěť bez data - platnost závěti
- Stačí na závěti datum ověření napsaná ověřovatelem podpisu?
Strýček sepsal vlastní rukou závět a tuto závěť vlastnoručně podepsal na ÚMČ Praha 5 - občansko-správním odboru. Na závěti je uvedeno datum kdy k tomuto aktu na úřadu došlo. Je připojeno kulaté razítko úřadu a podpis úřednice.
Na závěti však není toto datum uvedeno vlastní rukou strýčka. Advokát tvrdí, že z tohoto důvodu je závěť neplatná.
Prosím jak mám postupovat, abych dokázal, že veškerý majetek má ze svobodné vůle strýčka připadnout mě a ne někomu jinému (např. dětem strýčkova bratra, kteří o něj nepečovali. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Pokud není na závěti vlastní rukou Vašeho strýce datum, ale je tam pouze napsáno, kdy byl podpis na závěti ověřen na matrice úřadu, je tato závěť zcela neplatná a nedá se vůbec nic dělat.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po dospělém synovi - započtení daru
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním dítěti?
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním potomkovi?
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním synovi, dceři?
Jsem matka syna, který zahynul v 06/2013. Rodiče syna byli v roce 1988 rozvedeni a jsou jedinými dědici ze zákona. V roce 2003 jsem darovala synovi rodinný dům, který je odhadnut na 2 mil. Kč. Moji rodiče mu v roce 2007 darovali byt, který on následně prodal za 400.000 Kč. Budou tyto dary z mé strany zohledněny v můj prospěch při vypořádání dědictví? Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Darování znamená bezúplatné převedení majetku. Žádat ho můžete zpět, jen, když obdarovaný hrubě porušuje dobré mravy vůči dárci nebo členům jeho rodiny. Započíst dar lze tehdy, když zemřelý něco daruje některému z dědiců. V tomto případě tedy nelze žádným způsobem Váš dar synovi započíst. Není tedy nárok na to, aby se tyto nemovitosti v rámci dědictví dostaly zpět Vám.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Zadržení peněz na účtu Policí - jak účet odblokovat
- Zablokování peněz na účtu Policií - jak požádat o odblokování účtu a peněz?
- Jak je možné se bránit proti zajištění peněžních prostředků na účtu podle trestního řádu?
- Jaký orgán vyplácí peníze z účtu v případě finančních problémů bank a spořitelních družstev?
2013 jsem založila v Metropolitním spořitelním družstvu (MSD) termínovaný vklad na 6 měsíců. 1.8.2013 byly peníze z termínovaného vkladu dle „Smlouvy o termínovaném vkladu“ převedeny na můj běžný účet v MSD. Účty MSD však jsou od května 2013 blokovány Státním zastupitelstvím kvůli podezření z úvěrového podvodu. Dne 18.12. byla MSD odňata licence. Vklady by měly vypláceny Fondem pojištění vkladů (v zatím neurčeném termínu). V únoru 2013 manžel uzavřel s developerem Smlouvu o smlouvě budoucí na nákup bytu. Dle této smlouvy byla v říjnu 2013 splatná záloha, na jejíž platbu jsme hodlali použít peníze z MSD. Vzhledem k blokaci účtů jsme si museli vzít hypoteční úvěr. O uvolnění peněz jsem před podpisem úvěrové smlouvy marně žádala jak MSD, tak Státní zastupitelství. Nyní již splácím hypoteční úvěr a vznikají mi tak nemalé výdaje. Kde bych mohla uplatnit náhradu škody? Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě bylo státním zastupitelem přikročeno k zajištění peněžních prostředků na účtu dle § 79b trestního řádu.
V tomto ohledu je proto vhodné vědět, že dle § 79a/3 trestního řádu jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba (nebo není třeba ve stanovené výši), orgán činný v trestním řízení zajištění zruší (nebo je omezí). Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit příslušné finanční instituci (zde MSD) a majiteli účtu.
Současně máte právo kdykoli žádat o zrušení (nebo omezení) zajištění svých peněžních prostředků na účtu (§ 79a/4 trestního řádu). O takové žádosti musí státní zástupce neodkladně rozhodnout.
Byla-li již Vaše žádost v minulosti zamítnuta, můžete ji (neuvedete-li v ní nové důvody) opakovat až po uplynutí třiceti dnů od právní moci rozhodnutí.
V případě opakovaného zamítnutí Vaší nové žádosti Vám každopádně doporučuji podat proti takovému rozhodnutí stížnost, jak uvedeno v § 79a/5 trestního řádu.
Bližší informace k důvodům stížností v trestním řízení, lhůtám a pravidlům rozhodování o stížnostech naleznete v § 141 - § 150 trestního řádu. Ve Vašem případě je vhodné vědět, že při zajištění peněžních prostředků na účtu rozhoduje o stížnosti (zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti) soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal (§ 146a/1 písm. c) trestního řádu).
Bude-li Vaše žádost (resp. později podaná stížnost) úspěšná a zajištěné peněžní prostředky Vám budou z účtu uvolněny, bude se tento proces přiměřeně řídit § 80 a § 81 trestního řádu.
Pokud bude zamítavé rozhodnutí státního zástupce na podnět Vaší stížnosti skutečně shledáno protiprávním, můžete se ve smyslu § 5 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zák. č. 82/1998 Sb.) obrátit na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o náhradu vzniklé škody (§ 6/2 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Alternativním způsobem řešení Vašeho problému je pak kontaktování Fondu pojištění vkladů, kterého bylo MSD dle § 14/1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech povinně účastno. V tuto chvíli Vám pak svědčí postavení oprávněné osoby dle části třinácté zákona o bankách (§ 41a - § 41o). Pro získání podrobnějších informací o Vašich právech (s ohledem na aktuální stav MSD) Vám doporučuji kontaktovat Fond pojištění vkladů:
http://www.fpv.cz/cs/
(dle informací na webu Fondu pojištění vkladů by měly výplaty klientům MSD započít již k 27. 1. 2014)
či Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Trest od zaměstnavatele za upozornění na porušování Zákoníku práce - přeřazení na podřadnou práci
- Jak se bránit při přeřazení zaměstnance - trest od zaměstnavatele za upozornění za nedodržování Zákoníku práce
Upozornil jsem na závažné porušování zákoníku práce ze strany zaměstnavatele. Pracuji na pozici halového mistra a zaměstnavatel se rozhodl přeřadit mě na pozici manipulanta, s čímž nesouhlasím a trvám na vykonávání současné funkce halového mistra. Jak postupovat a bránit se neoprávněnému převedení na jinou práci. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není zřejmě v souladu se zákoníkem práce.
Změnu pracovního poměru je možné uskutečnit buď
1. dohodou obou stran,
2. na základě zákonem předvídané skutečnosti v § 41 ZP. Z důvodů, pro které je možno převést zaměstnance bez jeho souhlasu jsou to hlavně zdravotní důvody (dlouhodobě ztratil způsobilost konat práci, nemoc z povolání), rizikové těhotenství, trestní řízení proti zaměstnanci…
Z toho, co uvádíte, se na Vás žádná skutečnost nevztahuje, proto horší práci přijmout nemusíte. Pokud nebudete s novým zařazením souhlasit, zaměstnavatel, pokud Vás odmítne zaměstnávat na Vaší původní pozici, je povinen Vám vyplácet náhradu mzdy, kterou můžete požadovat soudně.
Doporučuji zaměstnavatele písemně vyzvat k dodržování Vaší pracovní smlouvy s upozorněním, že jinak se obracíte na inspektorát práce.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti pokutě za stání v křižovatce - stání na asfaltovém pruhu mimo komunikaci
Chci podat odpor proti rozhodnutí, že mám zaplatit pokutu že jsem stál v křižovatce a důvodem k podání odporu je moje přesvědčení, že místo kde jsem stál není křižovatkou, protože místo na které se zde odbočuje je místo ležící mimo komunikaci (vyasfaltovaná parkovací plocha, která ale není nijak oddělená chodníkem nebo obrubníkem). Chci se zeptat, jaký dokument popisuje co ještě je a co není komunikací, jestli je závazný pro odbor dopravy a jak se k němu dostat. Můžu použít jako důkaz, mapu dopravních omezení uveřejněnou na stránkách magistrátu? Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné posoudit, zda uváděné místo je pozemní komunikací či nikoliv, a pokud se o pozemní komunikaci jedná, tak o jakou:
Podle zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je křižovatkou místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.
Podle zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.
Podle vyhlášky č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, není křižovatkou úrovňové připojení polní nebo lesní cesty; účelové komunikace, která není veřejně přístupná; zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod. ; sousední nemovitosti a na silnici nebo na místní komunikaci. Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102 (Projektování křižovatek na silničních komunikacích.). Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě.
Typ pozemní komunikace, jak je zřejmé stanovují právní předpisy a lze zjistit prostřednictvím místního silničního správního orgánu.
Mapa dopravních omezení nemusí vystihovat podstatu Vašeho problému, tedy přesnou typologii dané komunikace, pokud ano, bezpochyby se na ní můžete odkázat.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte v zahraničí neplatí výživné - jak postupovat?
- Vymáhání výživného po otci dítěte žijícím v zahraničí
- Vymáhání výživného po otci v zahraničí
- Otec dítěte v zahraničí neplatí alimenty - jak postupovat?
- Vymáhání alimentů po otci dítěte žijícím v zahraničí
- Vymáhání alimentů po otci v zahraničí
- Rodič žijící v zahraničí neplatí alimenty, výživné - vymáhání dluhu na výživném
Nemáme bohužel na právníka, proto se obracíme na vás. Dcera (1990) student VŠ, otec (1952) v době narození dcery občan NDR, nevzali jsme se, přestal jezdit a zajímat se, mám písemnou dohodu o alimentech jen mezi námi. Přestal platil 05/2011. 06/2012 jsme podaly trestní oznámení. 09/2012 státním zastupitelem Prahy 5 předáno do SRN, 02/2013 otec vyslechnut, je sám, zaměstnán, příjem 1200 Euro za měsíc, prý nemá peníze.
06/2013 náš dovýslech na policii zda otec již platí, 08/2013 telefon z policie, že se případ odkládá, pro uznání trestného činu by musela mít dcera německé občanství.
09/2013 telefon policie, znovu to dávají stát. zastupitelství, 11/2013 potvrzení, že dcera musí mít německé občanství. Dotazy: Myslíte že to tak je? Proč se tu informaci dozvím za tak dlouho? Platí pro vymáhání ze SRN české či německé zákony? Stačí pro soud
písemná dohoda, nemáme soudní rozhodndutí? Vyřízení občanství tvá dlouho, nebude nárok na zpětné vyplacení promlčen?
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale zatím se mi nepodařilo zjistit jiný závěr, než ten ke kterému dospělo státní zastupitelství a policie, tedy nutnost německého občanství Vaší dcery. Toto má ovšem vztah pouze k trestnímu řízení, nikoliv k vlastní občanské odpovědnosti otce dítěte za jeho výživu.
Pro soudní vymáhání výživného je nutné posoudit, který soud je oprávněn v této věci rozhodovat.
Domnívám se, že vztah se bude řídit ustanovením § 56 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, podle něhož platí, že: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině."
V tomto ustanovení se zásadně stanoví pravomoc českých soudů ve věcech týkajících se nezletilých (věci výživy, výchovy a péče o nezletilé), jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, a jestliže je českým občanem, i když má obvyklý pobyt v cizině. Z této zásady však platí významné výjimky stanovené v mezích předmětu jejich úpravy v Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, č. 141/2001 Sb. m. s. , v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Haagská úmluva a nařízení č. 2201/2003 v podstatě vycházejí z obvyklého pobytu dítěte ve smluvním, popřípadě členském státě jako důvodu pro založení pravomoci jiného než výše soudu.
Podle popisu v dotazu se domnívám, že bude soudem místně příslušným soud na území České republiky podle obvyklého bydliště dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je zletilá, bude v řízení o stanovení vyživovací povinnosti muset postupovat sama, tedy podat žalobu apod. Pro potřeby řízení se může nechat zastoupit advokátem a v řízeních s cizím prvkem to lze jenom doporučit. Dotaz na vymáhání výživného je poněkud předčasný, jelikož nejprve bude nutné zajistit rozhodnutí soudu o povinnosti platit výživné v určité výši. Vymáhání přeshraniční pohledávky je pak specifickou záležitostí, která je v této fázi věci nad rámec možného posouzení.
Jednotlivé částky výživného se promlčují ve dvouleté lhůtě od data splatnosti, běh promlčení se ovšem přerušuje, je-li nárok uplatněn v jiném (například trestním) řízení a toto řízení řádně vedeno; otázka promlčení nároku bude proto muset být podrobena posouzení s ohledem na podané trestní oznámení a charakter vyšetřování věci.
Vyživovací povinnost otce může být založena rozhodnutím soudu i přes vyšší věk dítěte, je ovšem nutné, aby otec dítěte byl zapsán v rodném listu nebo alespoň otcovství nerozporoval. Záležitost ovšem doporučuji konzultovat s advokátem, který se zabývá touto problematikou, jelikož je pravdou, že uvedený výdělek v Německu patří k těm nížším a výživné se stanovuje s ohledem na věk a samostatnost dítěte (a to nejen tu reálnou, ale i tu možnou) a s ohledem na výdělek rodiče.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kořeny stromů souseda poškozují společný plot - jak se bránit?
- Poškození plotu kořeny stromu souseda - jak postupovat?
Poškozený plot kořeny stromů stojících na sousedícím pozemku a náhrada škody majitelem pozemku. Vlastním zahradu, která sousedí se zahradou, která patří státu (v katastru nemovitostí je uveden jako majitel "Státní pozemkový úřad"). Pozemky jsou odděleny plaňkovým plotem. Dva stromy (jehličnany), které jsou vzrostlé cca 0,5m resp. 2m od plotu, poškodily kořeny tento plot. Na koho se mám obrátit s náhradou škody za zničený plot, popřípadě i se žádostí na odstranění těchto stromů? Je to přímo pozemkový úřad? Je povinnen vyhovět mému požadavku? Předpokládám, dle vyjádření předchozích majitelů, že vlastníkem plotu jsem já. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
S podnětem na odstranění stromů a s nárokem na náhradu škody za poškozený plot se obraťte písemně na státní pozemkový úřad, vlastníkem plotu je ten na koho pozemku se nachází, koho nemovitost ohraničuje, nebo kdo jej postavil, v případně že nelze určit, kdo je jeho vlastníkem, budete jeho spolumajitelem společně se SPÚ.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na stát - nesložení zkoušky z maturity pro nedostatek času na přípravu k maturitě
- Žaloba na stát - neúspěšné absolvování maturity pro nedostatek času na přípravu k maturitě
- Odškodnění od státu za neúspěšné složení maturity dítětem - nedostatek času na přípravu k maturitě
Je možné žalovat stát, když nesloží naše dítě dílčí zkoušku státní maturity? Jde o to, že časová dotace na předměty neodpovídá tomu, co se žáci v odborné škole naučili a co po nich chtějí v maturitních testech. Zvažujeme, že podáme žalobu na stát, protože nepřihlíží k rozdílnosti v učivech na různých školách. Stát nabírá žáky ke studiu na střední školy s maturitou, ale přitom nemá zájem na tom, aby bylo nejvíc "odmaturujících", naopak musí je vytřídit. Ale kdo uhradí ušlý zisk rodičům, kteří denně posílají svoje děti do školy, čtyři roky je dotují, platí jim jízdné, školní pomůcky atd. , ale bez maturitní zkoušky je jim pak celé studium k ničemu? Rodiče pak totiž musí vynaložit další finance na doučování toho, co se na odborné škole neučí, resp. nestihne naučit. Klidně bychom mohli podat i hromadnou žalobu, je spousta dospělých dálkově studujících, kteří také nemají
šanci v těchto testech uspět.
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Odhlédnuto od skutkových okolností Vašeho případu platí, že stát je možné žalovat na náhradu škody, která vznikne jako důsledek “nesprávného” právního předpisu.
Ve Vámi popsaném případě by pak bylo možné uvažovat o argumentaci směřující proti současnému nastavení rámcových vzdělávacích programů dle § 3/2 školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění).
V tomto ohledu si však dovolím podotknout, že přijetím ke studiu na střední škole, které má být zakončeno maturitní zkouškou, nevzniká žádnému ze studentů právní nárok na její úspěšné absolvování, kterážto skutečnost ostatně vyplývá ze samé podstaty každé zkoušky. Jste-li však přesvědčena, že nastavení příslušného rámcového vzdělávacího programu přímo vylučuje úspěšné složení maturitní zkoušky studenty některých středních škol, bude samozřejmě možné zahájit v této věci soudní řízení. Při přípravě žaloby Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost pronajímatele za věci odložené na chodbě bytového domu
- Povinnosti pronajímatele při udržování pořádku v bytovém domě
- Náhrada škody za věc ztracenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)
- Náhrada škody za věc ukradenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)
- Náhrada škody za věc odcizenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)
Bydlím v bytovém domě (patří městu) - má 2 hlavní vchody pro 2 křídla – jsou propojená chodbou. Na začátku 04/2014 ukradli ve vedlejším křídle 3 kola – do domu se zloději dostali našimi vchodovými dveřmi - jsou na bzučák, zámek je opotřebovaný a tak stačí za dveře více zabrat a ty se otevřou. Okradená toto sdělila člověku z města (policie toto také věděla), který má byty na starosti.
Není zjednána náprava, 04/2014 se zloději vrátili pro mé kolo (51.550 Kč) - bylo ve 3. patře na chodbě před bytem a připoutáno k zábradlí cyklistickým zámkem. Zloději se dostali do domu stejným způsobem - nefunKčním zámkem.
O předešlé krádeži jsem věděl, ale nevěděl jsem o špatném zámku dveří, a že je dům "nechráněný" a bylo by tedy vhodné kolo přesunout do bytu.
Je možné po městě požadovat náhradu škody (případně jak postupovat)? Město o špatném stavu dveří vědělo, ale neopravilo je a proto je dům pro kohokoliv přístupný. "Sousední" vchodové dveře, které jsou také "na bzučák" jsou v pořádku.
Děkuji. Vilém
ODPOVĚĎ:
Mezi základní povinnosti pronajímatele bytu mimo jiné patří:
- zajistit nájemci nerušené užívání bytu po dobu nájmu (§ 2205 písm. c) nového občanského zákoníku),
- udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů (§ 2256/1 nového občanského zákoníku),
- udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257/1 nového občanského zákoníku).
Současně je vhodné vědět, že zjistí-li nájemce jinou vadu pronajatého bytu nebo jeho poškození (lze zajisté vztáhnout rovněž na vadu či poškození bytového domu), které brání obvyklému bydlení, oznámí to pronajímateli bez zbytečného odkladu, přičemž pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil (§ 2264/1 a § 2265/1 nového občanského zákoníku).
Pokud jste neměl o vadnosti vchodových dveří povědomí, nemůže se na Vás vztahovat povinnost k předejití vzniku dalších možných škod, které by byly zapříčiněny vadností, resp. poškozením bytového domu dle § 2264/2 nového občanského zákoníku.
Neprovedení včasné opravy vadných vchodových dveří bytového domu by tak bylo skutečně možné kvalifikovat jako porušení povinnosti pronajímatele, v jehož důsledku může na straně pronajímatele vzniknout odpovědnost za Vám způsobenou škodu.
Současně však upozorňuji, že dle § 2900 nového občanského zákoníku je každý povinen počínat si (vyžadují-li to zvyklosti soukromého života) při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného (přičemž toto pravidlo lze analogicky vztáhnout i na majetek vlastní). Argumentem pronajímatele by tak ve Vašem případě mohlo být porušení této tzv. generální prevenční povinnosti, neboť ponechání drahého jízdního kola (byť zamčeného) na chodbě bytového domu by bylo možné vnímat jako určitou neopatrnost (v tomto ohledu by však samozřejmě záleželo na dalších okolnostech a argumentaci stran případného sporu). Stejné ustanovení nového občanského zákoníku je však možné použít i v neprospěch pronajímatele (není pak vyloučena ani kombinace s § 2904 nového občanského zákoníku, upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou náhodou, a § 2911 a § 2912/1 nového občanského zákoníku, upravujícími nedbalostní zavinění).
V případě zahájení soudního sporu pak bude jednou z klíčových otázek prokázání příčinné souvislosti mezi vadností (a neopravením) vchodových dveří bytového domu a odcizením Vašeho jízdního kola, o jejíž existenci mám jisté pochybnosti.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
s jehož pomocí se můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody, popř. posléze (v případě negativní reakce pronajímatele) podat k soudu žalobu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pravomoci má vodoprávního úřadu při nakládání s povrchovými vodami?
- Je vlastník věci oprávněn s ní disponovat i v rozporu s dobrými mravy?
- Disponování s věcí v rozporu s dobrými mravy
- Nový majitel pozemku s vodovodní jímkou znemožnil přístup k vodě majitelům okolních pozemků a nemovitostí
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene odběru vody ze studny, vodní jímky souseda
Vlastním chatu v Beskydech, která je napojena spolu s dvěma sousedními chatami na společnou jímku na vodu. Naše jímka leží na cizím pozemku
vedle jímky majitele onoho pozemku a je zásobována přebytečnou vodou z jímky majitele. Jímka byla vybudována vlastnoručně včetně rozvodů před
cca 40 lety. V posledních 10 letech (2006-2016) přešel pozemek s jímkami na nového majitele, který se letos (2016) nepohodl s naším sousedem
(jeden ze tří napojených) a za trest naši společnou jímku odřízl od přísunu vody (potrestal nás bez varování všechny najednou). Za předchozích
bezproblémových (kamarádských) vztahů nebylo bohužel zřízeno břemeno na přístup k vodě. Sousedka (taky potrestaná 1 ze 3) vlastní žádost o
výstavbu jímky, jež byla potvrzena na tehdejším národním výboru (před 40 lety), výstavba jímky tehdy byla pro naše 3 chaty povolena (včetně
popisu parametrů vydatnosti zdroje vody). Je prosím nějaká šance na kladné vyřešení této situace (jsme ochotni i platit za vodu, ale majitel se
s námi odmítá bavit)? Děkuji. Marie
ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní varianta:
Samozřejmý handicap představuje ve Vámi popsaném případě skutečnost, že přísun vody ze sousedovy jímky byl založen prostou výprosou, tzn. na
základě ústního svolení, které je kdykoli odvolatelné a Vašeho souseda de facto nijak nezavazuje.
Dle § 3/1 Občanského zákoníku nicméně platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu
zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, tzn. že např. výkon vlastnického práva v podobě zamezení
odtoku vody z vlastní do sousední jímky, motivovaný úmyslem majitele sousední jímky šikanovat, nemůže požívat právní ochrany.
V této souvislosti se můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad s žádostí o ochranu proti zásahu do pokojného stavu (§ 5 Občanského
zákoníku). Obecní úřad je oprávněn předběžně zásah zakázat, nebo Vašemu sousedovi uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Jak k tomuto oprávnění
místně příslušný obecní úřad přistoupí však přirozeně nelze předjímat.
Vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (a to zejména s poukazem na § 126/1 Občanského zákoníku), úspěch v případném soudním řízení by
však byl dle mého názoru poměrně nejistý.
2/ Veřejnoprávní varianta:
V první řadě předpokládám, že Vámi zmiňované jímky nepředstavují vodní díla ve smyslu § 55/3 zákona o vodách. Dle § 6/3 a 4 zákona o vodách
platí, že při obecném nakládání s povrchovými vodami nesmí být mimo jiné porušována práva a právem chráněné zájmy jiných osob, přičemž
vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě
zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování práv a právem chráněných zájmů jiných osob.
Se svým problémem se proto můžete obrátit rovněž na místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/2 zákona o vodách) a žádat zde sjednání nápravy.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Promlčecí doba poplatku za delší studium na veřejné vysoké škole?
- Je možné požádat rektora o prominutí poplatku za delší studium?
- Žádost o prominutí lektora o prominutí poplatku za prodloužené studium
- Promlčení poplatku za prodloužené studium na VŠ
- Poplatek za prodloužené studium na vysoké škole - prominutí, odpouštění, promlčení
Chtěla bych se zeptat na záležitost ohledně dluhu vůči Univerzitě Karlově na poplatku za delší studium. Povinnost uhradit poplatek mi vznikla v
III. a IX. 2008, jelikož jsem studovala po řádném ukončení studia další obor a tím přesáhla celkovou dobu studia. V době, kdy mi bylo
rozhodnutí doručováno, jsem měla jinou doručovací adresu a rozhodnutí (ze dne 15.2. a 22.8.2008) jsem fyzicky nepřevzala. Mezitím jsem studium
z rodinných důvodů (přijetí dětí do pěstounské péče) opustila a do nového semestru se nezapsala, považovala jsem studium za ukončené.
20.9. 2013 mě rektor Univerzity písemně vyzval k úhradě dlužného poplatku. Na námitku, že je dluh po třech letech promlčený, jsem obdržela
odpověď, že na poplatek za studium vztahuje jiný právní předpis a promlčecí doba je 10 let.
Vzhledem k tomu, že jsem na rodičovské dovolené se čtvrtým dítětem a celou rodinu včetně hypotéky živí manžel ze svého platu, je pro mne velmi
těžké zmíněný dluh uhradit. Existuje ještě nějaká možnost žádosti o prominutí či snížení (zmeškání odvolací lhůty ap.)?
V dopisu je uvedeno: „Poplatky byly vyměřeny dle §58, odst. 3 VŠZ a dle čl. 6, odst. 2 Přílohy č. 6 Statutu Univerzity Karlovy v Praze. “ A
dále „Poplatky byly vyměřeny pravomocným rozhodnutím rektora a promlčují se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno podle §
110 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku. Povinnost hradit vyměřené poplatky je jednou z povinností stanovených zákonem o VŠ. Vysoká škola
má povinnost poplatky vyměřovat a vymáhat. Pokud fakulta poplatky nevymáhala, jedná se o pochybení ze strany fakulty. “
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se kloním k právnímu názoru UK, tzn. že právo UK na úhradu poplatku za delší studium se skutečně promlčuje v
desetileté promlčecí době.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že:
- studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním
programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium (§ 58/3 zákona o vysokých školách) ;
- rozhodnutí veřejné vysoké školy ve věcech vyměření poplatku za delší studium musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení
o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou; případný způsob náhradního doručení může stanovit
vnitřní předpis vysoké školy (§ 68/3 písm. f) zákona o vysokých školách) ;
- rozhodováním o povinnostech studentů uhradit poplatek za delší studium naplňuje veřejná vysoká škola svou pravomoc rozhodovat o veřejných
subjektivních právech fyzických osob (§ 6/1 písm. e) zákona o vysokých školách), tzn. že veřejná vysoká škola v tomto případě vystupuje ve
vztahu ke studentovi jako orgán veřejné moci.
Dle § 110/1 Občanského zákoníku pak platí, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu (myšleno orgánu veřejné
moci, kterým veřejná vysoká škola v tomto případě je), promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
V této souvislosti je pak nezbytné si uvědomit, že (neboť veřejná vysoká škola rozhoduje o poplatcích za delší studium jako orgán veřejné
moci) :
a/ jsou tato rozhodnutí veřejné vysoké školy přezkoumatelná ve správním soudnictví (proti rozhodnutí veřejné vysoké školy o vyměření poplatku
za delší studium lze tedy podat žalobu ke krajskému soudu),
b/ rozhodnutí veřejné vysoké školy o vyměření poplatku za delší studium je exekučním titulem (dle § 40/1 písm. e) exekučního řádu), tzn. že pro
vymožení poplatku za delší studium nemusí veřejná vysoká škola podávat k soudu žalobu, nýbrž může se obrátit přímo na exekutora.
Závěry ad a/ a b/ výše jsou pak předmětem ustálené judikatury Nejvyššího soudu, na tomto místě lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2386/2012).
Vaše současná situace může být dále řešena pomocí § 58/8 zákona o vysokých školách, dle něhož může rektor v rámci rozhodování o žádosti o
přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s
přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
V tomto ohledu však představuje vcelku zásadní problém skutečnost, že proti vyměření poplatku jste nepodala včas žádost o přezkoumání, lze Vám
nicméně i přesto doporučit obrátit se na rektora UK s žádostí o přezkoumání rozhodnutí z roku 2008 (přičemž současně ve smyslu § 68/4 zákona o
vysokých školách požádáte o prominutí zmeškání stanovené lhůty, tuto žádost je samozřejmě také nutné odůvodnit, tzn. uvést, z jakého závažného
důvodu jste nepodala žádost o přezkoumání včas). Žádost o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku za delší studium pak samozřejmě odůvodněte
zejména svou nynější finanční situací.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak najít osobu o které nevím kde bydlí?
- Jak je možné zjistit kontakt na osobu neznámého pobytu?
- Je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti bez souhlasu jejího vlastníka?
- Jak požádat úřad o dohledání mně známé osoby?
- Jak získat adresu občana z registru obyvatel ČR?
- Jak získat adresu občana z evidence obyvatel ČR?
- Jak dohledat osobu kterou znám ale nevím kde bydlí, kde má trvalé bydliště, pobyt?
- Žádost o zprostředkování kontaktu s jiným občanem neznámé adresy, bydliště
- Institut zprostředkování kontaktu - žádost na úřad
Jak získat zahradu parc. 1221 a garáž parc. 1222/2 do mého vlastnictví s příjezdovou cestou 1222/1. Parcely a garáž jsou ve Varnsdorfu a jsou
zapsány na katastrálním úřadu v Rumburku. 1988 mi paní X prodala rodinný dům č. p. 1338 na parcele 1219 a zahradu parc. 1220 ve Varnsdorfu.
Měla zřízeno právo osobního užívání parc. 1221, 1222/1 a 1222/2, na které stojí garáž. Chtěla jsem parcely 1221, 1222/1 a 1222/2 odkoupit, ale
zjistila jsem, že je již odkoupila paní X.
Dohodly jsme se, že parcelu č. 1221 mohu užívat ihned a garáž s příjezdovou cestou mně prodá později. Před nástupem do nemocnice mi paní
Pospíšilová dala k užívání garáž. Zemřela, zdědil syn Tomáš Pospíšil, jehož bydliště se mi nedaří zjistit. Podle všeho žije v zahraničí, kam
emigroval. Na katastru nemovitostí je zapsána úřední adresa MěÚ Prahy
úřední adresa MěÚ Prahy Lipence, Lipence, K Obci 47, 15531 Praha, kde si korespondenci nepřebírá.
O pozemek a garáž nejeví majitel zájem, neudržuje ho 15 let. Udržuji ho já již od 1988, je přímo napojen na můj pozemek. U garáže jsem opravila
střechu, dala nové svody, zatékalo do ní. Sekáme zahradu, udržujeme ovocné stromy. Přístupová cesta je jediná, kam mi mohou složit dřevo na
topení na zimu. Jak postupovat, abych získala pozemky s garáží do svého vlastnictví. Děkuji, Tea
ODPOVĚĎ:
1/ Kontaktování neznámé osoby:
Není-li Vám známa adresa současného pobytu vlastníka předmětných nemovitostí, doporučuji Vám využít institutu zprostředkování kontaktu dle § 8b
zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení Vám Ministerstvo vnitra zprostředkuje kontakt s Vámi hledanou osobou, a to na základě Vaší
písemné žádosti (s úředně ověřeným podpisem), kterou můžete podat na kterémkoli matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností,
krajském úřadě či přímo na Ministerstvu vnitra. Tuto žádost můžete na některém ze shora uvedených úřadů podat rovněž osobně (po prokázání
totožnosti).
V žádosti jste povinna uvést své jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke
kontaktované osobě jste povinna uvést údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
příjmení, datum narození a místo posledního Vám známého trvalého pobytu.
Na webových stránkách Ministerstva vnitra si pak můžete stáhnout rovněž formulář pro podání této žádosti:
http://www.mvcr.cz/
Na okraj pak pouze připomínám, že tato služba je samozřejmě zpoplatněna, správní poplatek činí dle sazebníku zákona o správních poplatcích
(část I položka 3 písm. e) sazebníku) 500, - Kč (a to bez ohledu na skutečnost, zda se podaří hledanou osobu kontaktovat či nikoli).
V případě, že Vámi hledaná osoba pobývá skutečně v zahraničí, bylo by nezbytné pátrat po ní s pomocí jednotlivých zastupitelských úřadů České
republiky. Tuto otázku Vám v každém případě doporučuji konzultovat s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí:
http://www.mzv.cz/jnp/
2/ Nabytí vlastnického práva k nemovitostem:
Je-li Vám známo, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, není bez souhlasu této osoby možné vlastnické právo k těmto nemovitostem nabýt.
V této souvislosti Vám nicméně doporučuji kontaktovat místně příslušný finanční úřad. V případě, že vlastník nehradí řádně daň z nemovitostí,
není vyloučeno, že bude na tyto nemovitosti provedena daňová exekuce, tzn. že v případné dražbě byste byla oprávněna tyto nemovitosti vydražit.
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - poplatky
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - poplatky
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - poplatky
FINANCE-DANĚ
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost
Chystám se prodat část zděděného domu společně se zděděnými pozemky (pole, louky) svému bratranci. Potřebovala bych poradit, jaké všechny
poplatky se budou muset zaplatit a komu. Budou se daně platit z odhadu nemovitosti anebo z peněz, které obdržím za prodej? Kdo má paltit tyto
poplatky - (já-prodávájící nebo on-kupující)? Kde a na jakém úřadě se má co nahlásit, zaznamenat?
Předem děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
V případě převodu nemovistostí platí, že převod nabývá právní moci okamžikem zanesenení této skutečnosti na katastr nemovitostí. Vpracujte tedy
kupní smlouvu pro Vás i pro kupujícího a jedno vyhotovení doneste také na tento úřad, kde provedete vkladem změnu vlastnictví.
Na katastru je potřeba vyplnit formulář, zaplatit poplatek 1000 Kč a přiložit originál kupní smlouvy s ověřenými podpisy.
Dále vzniká povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí, kterou platíte Vy jako prodávající, pokud se v kupní smlouvě nedohodnete s
kupujícím jinak. Daň činí 4% a základem daně je kupní cena nebo odhadní cena, a to ta, která je vyšší. Pokud byste nechtěla dělat odhad, můžete
do přiznání uvést pouze kupní cenu a popis nemovitostí a zaplatit zálohu na daň vypočtenou z kupní ceny, přičemž finanční úřad si sám následně
vypočte tzv. směrnou hodnotu nemovitosti podle Vašeho popisu nemovitostí a na základě této hodnoty určí daň (podobně jako by si sám dělal odhad
nemovitostí). Pokud bude jím určená daň vyšší než Vámi uhrazená záloha, pošle Vám FÚ výměr na doplatek daně.
Převod nemovitostí je rovněž předmětem daně z příjmů, kterou opět hradíte Vy. Prodej všech nemovitostí je od daně osvobozen, pokud nemovitosti
vlastníte déle než 5 let (sčítá se s dobou, po kterou nemovitosti vlastnil zůstavitel, byl-li to Váš přímý příbuzný či manžel). Dům a
související pozemek lze osvobodit dříve, a to v případě že jste v něm bezprostředně před prodejem měla po dobu alespoň dvou let své bydliště,
případně po dobu kratší, ale získané prostředky použijete pro uspokojení bytové potřeby. Více viz § 4 zákona o daních z příjmů.
Pokud podmínky osvobození nesplňujete, je potřeba podat daňové přiznání. Základem daně bude příjem z prodeje snížený o nabývací cenu
nemovitostí, což je cena určená znaleckým posudkem pro účely dědického řízení.
Do konce ledna roku následujícího po převodu má nový majitel nemovitostí povinnost podat přiznání k dani z nemovitostí a uhradit daň.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Obnovení vdovského důchodu
21.5.2013 jsem ovdověla, do 20.5.2014 je mi vyplácen vdovský důchod (manžel dat. nar. 21.8.1952). Narodila jsem se 13.4.1956,1 dítě (již
samostatné). Budu mít nárok na obnovení vdovského důchodu? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o důchodovém pojištění máte nárok na vdovský důchod po dobu jednoho roku od smrti manžela, tedy do května 2014. Po uplynutí této
doby máte nárok na vdovský důchod jestliže:
- pečujete o nezaopatřené dítě,
- pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
- pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s Vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
- jste invalidní ve třetím stupni,
- jste dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk
nižší.
Nárok na vdovský důchod Vám vznikne znovu, jestliže některou z uvedených podmínek splníte do dvou let od zániku současného nároku na vdovský
důchod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk pro muže stejného data narození činí 63 let a 6 měsíců a Vy dosáhnete věku o 4 roky nižšího v říjnu
2015, tedy do dvou let od zániku nároku na současný vdovský důchod, měla byste mít od října 2015 na vdovský důchod opět nárok.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu z důvodu urbanizace území podle § 18 a 19 Stavebního zákona
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu ze zahrady na obytnou plochu - zamítnutí z důvodu nekoncepční urbanizace
Žádal jsem změnu územního plánu obce ze zahrady v intravilánu na obytnou plochu. Neprošlo - zdůvodnění nekoncepční urbanizace území podle § 18
a 19 stavebního zákona a politiky územního rozvoje, definované republikové priority územního plánování pro udržitelný rozvoj a nadřazenou
plánovací dokumentací. Připomínám, že mám zahradu (katastr nemovitostí) v intravilánu zapsán (v územním plánu). Mám právo se ohradit nebo jsou
zájmy vlastníka opravdu odsunuty na okraj? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Na změnu územního plánu není právní nárok, tzn. že záleží na obci, zda ke změně územního plánu přistoupí či nikoliv.
Při posuzování návrhu změny územního plánu je přihlíženo k několika hlediskům, mezi které patří např. i Vámi zmiňovaná „nadřazená“ plánovací
dokumentace.
Každý územní plán musí být v souladu s mj. politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při případném pořizování
změny územního plánu je právě výslovně zkoumáno, zda tento soulad existuje. Pokud zde soulad není, pořizovatel návrhu změny územního plánu je
povinen podle stavebního zákona navrhnout jeho zamítnutí.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Určení ochranného pásma lesa - podle hranice pozemku nebo územního plánu?
- Ochranné pásmo lesa - určuje se podle hranice územního plánu nebo hranice pozemku?
Posuzuje se ochranné pásmo 50 m hranice lesa od pozemku vedeného v katastru jako lesní pozemek nebo se vymezuje podle územního plánu, kde je i
její zakreslení vidět? Který zákon o tom hovoří?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Ochranné pásmo je vymezeno § 93 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před
negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.
Dle § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 503/2006 Sb. , rozhodnutí o ochranném pásmu obsahuje mj. i označení území, katastrální území, parcelní
čísla a druh pozemků podle katastru nemovitosti, na nichž se ochranné pásmo zřizuje.
Tedy přímo v rozhodnutí o ochranném pásmu naleznete rozsah ochranného pásma (na které pozemky zasahuje).
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Rodinná rekreace a územní plán Prahy
- Územní plán Prahy a rodinná rekreace (stavba chaty pro rodinnou rekreaci)
Nové stavební předpisy mají § 69 (stejné znění jako staré stavební předpisy) přesto mi stavební úřad doporučuje vyčkat asi do roku 2022,
protože současný Pražský územní plán s rodinnou rekreací nepočítá. Jak to, že v zákoně je uvedeno něco co nejde zrealizovat - chatu pro
rodinnou rekreaci (hendikepované dítě)?
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že je pořizován nový územní plán, není důvodem pro to, aby stavební úřad nemohl přistoupit ke změně současného územního plánu.
Za této situace, pokud aktuálně účinný územní plán nedovoluje Vámi uvedenou výstavbu, můžete podat návrh na změnu územního plánu co do Vámi
požadovaného rozsahu.
Komplikací v této situace je skutečnost, že na změnu územního plánu není právní nárok, tedy záleží na obci, zda změnu připustí či nikoliv.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání výpovědi zaměstnancem bez data při nástupu do práce - zaměstnavatel ukončil pracovní poměr bez souhlasu a vědomí zaměstnance
- Podvod zaměstnavatele - nechal podepsat zaměstnance výpověď při nástupu do práce a datoval ji bez vědomí a souhlasu zaměstnankyně v době
těhotenství
- Neoprávněná výpověď zaměstnavatele v šestinedělí zaměstnankyně
Byla jsem zaměstnaná a smlouvu jsem měla na dobu neurčitou. Už při podpisu pracovní smlouvy jsem musela podepsat papír s mou výpovědi bez data,
jinak bych práci nedostala, prý pro jistotu. Byla jsem nezaměstnaná a evidovaná na úřadu práce Nymburk a tak zaměstnavatel na mě dostal dotaci.
Po zkušební době jsem zjistila, ze jsem těhotná a oznámila to zaměstnavateli, vše probíhalo v pořádku, v září 2015 jsem nastoupila na rizikové
těhotenství a poté na mateřskou, předčasně jsem porodila 26.12.2015. Když jsem žádala o potvrzení k daňovému přiznání, které jsem si podávala,
přišel email 21.3.2016. Potvrzeni se zápočtovým listem, kde je ukončení pracovního poměru stanoveno dnem 31.1.2016. V té době jsem byla v
šestinedělí. Já podepsanou výpověď nemám, po pravdě jsem v březnu 2016 koukala, když mi přišel z práce email, kde bylo vše uvedeno. Už
několikrát jsem zaměstnavatele žádala o kopii výpovědi ale bez výsledku. Jak se proti těmto praktikám bránit. Děkuji Iva
ODPOVĚĎ:
V dotazu zmiňujete, že zaměstnavateli jste podepsala blanketní výpověď. S ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel vyžadoval Váš podpis,
předpokládám, že se nejednalo o výpověď (která je jednostranným právním jednáním a zaměstnavatel by Váš podpis tudíž nepotřeboval), nýbrž o
dohodu o rozvázání pracovního poměru (což je, stejně jako výpověď, jeden ze způsobů ukončení pracovního poměru).
Dle § 49 zákoníku práce platí, že:
- dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem (v tomto případě tedy může
dohoda ukončit pracovní poměr i „ze dne na den“, neběží tu žádná výpovědní doba, vše záleží na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele) ;
- dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná;
- každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.
Pokud Vám zaměstnavatel odmítá vydat jeden stejnopis dohody o rozvázání pracovního poměru, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný oblastní
inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který může zaměstnavatelův postup prověřit a udělit zaměstnavateli případně pokutu.
Vydání jednoho stejnopisu dohody o rozvázání pracovního poměru se můžete domáhat i soudní cestou.
Co se týče Vaší právní obrany proti rozvázání pracovního poměru, jsou klíčové § 71 a § 72 zákoníku práce, dle kterých platí, že:
- při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako
při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem (§ 69 zákoníku práce) ;
- neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr
skončit tímto rozvázáním.
Pokud měl Váš pracovní poměr skončit ke dni 31. 1. 2016, přičemž o tom víte od března 2016, zmeškala jste s vysokou pravděpodobností
dvouměsíční lhůtu, v níž bylo zapotřebí se proti neplatnému rozvázání pracovního poměru bránit. Z tohoto důvodu bude nyní na dohodu nahlíženo
jako na platně uzavřenou, tzn. že Váš pracovní poměr k zaměstnavateli skutečně platně skončil.
Shora uvedené však neznamená, že byste se po bývalém zaměstnavateli nemohla domáhat náhrady újmy (např. škody), kterou Vám svým protiprávním
postupem způsobil. Rozhodnete-li se podat na bývalého zaměstnavatele žalobu (ať už na vydání jednoho stejnopisu dohody o rozvázání pracovního
poměru, na náhradu újmy či na neplatnost rozvázání pracovního poměru, byť posledně jmenovaná žaloba by dle mého názoru patrně nebyla úspěšná),
doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vypořádání SJM při rozvodu manželství - vypořádání nemovitosti
02/2012 jsme se s manželem brali po roční známosti, 04/2012 se nám narodila dcera. V 06/2015 jsme společně na hypotéku pořídili RD, ve kterém
dosud všichni žijeme. Manžel se nyní rozhodl, že se chce rozvést (našel si přítelkyni) a žít si po svém. Souhlasím s přepsáním domu výhradně na
manžela, dcera bude ve střídavé péči. Zajímalo by mě, jakou částku mohu po manželovi žádat, jako kompenzaci za moji polovinu domu. Hypotéka
byla na 1.275.000, - + 300.000,- úvěr na opravy, obojí psané na mě i manžela. Částka by byla použita na pořízení mého bytu. Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 24.08.2016, dotaz č. 10087)
Při vypořádání SJM platí, že podíly manželů při vypořádání jsou v zásadě stejné. Dohodou, ale i soudním rozhodnutím lze dosáhnout tzv.
disparity, tj. přiznání většího či menšího podílu. Rozhodnými okolnostmi je například to, kdo se jak zasloužil o nabytí majetku, o jeho udržen,
jak pečoval o domácnost a podobně. Ve Vašem případě je základním údajem hodnota domu a aktuální výše závazků, které neuvádíte. Pouze teoreticky
tedy, bude-li např. hodnota domu 1,5 mil. Kč a hodnota úvěrů 1 mil. Kč a v SJM není žádný další hodnotný majetek a manželovi zůstane dům, pak
by mu měla zůstat také celá hypotéka.
POZOR! Tady je ale nutná dohoda s bankou o Vašem vyvázání ze smlouvy. Dohoda manželů totiž nemá bez dalšího vliv na věřitele, tedy pokud se
nedohodnete s bankou a manžel by neplatil, může banka dluh z hypotéky i navzdory Vaší dohodě s manželem vymáhat po Vás.
K vypořádání pak zbývá 500 tis. Kč a vzhledem k rovnosti podílů by Vám měl vyplatit 250 tis. Kč
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení žádosti na změnu územního plánu
- Žádost o změnu územního plánu - do kdy musí obec rozhodnout?
- Žádost o změnu územního plánu - do kdy musí město rozhodnout?
- Do kdy musí město vyřídit žádost o změnu územního plánu?
- Do kdy musí obec vyřídit žádost o změnu územního plánu?
11/2015 jsem podala žádost na změnu územního plánu. Když se informuji, je mi sděleno, že je v projednávání, ale uběhl už skoro rok od podání a
žádost stále leží na Radnici městské části. Co na to říká zákon? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Stavební zákon v tomto případě nestanovuje lhůtu. Resp. lhůty jsou stanoveny pro předávání různých podkladů, připomínek, námitek apod. ,
nicméně samotné zpracování návrhu změny územního plánu, pořízení zadání územního plánu, následně vyhotovení samotného návrhu územního plánu a
jeho konečné vydání není lhůtově stavebním zákonem omezeno, vždy se vychází z konkrétních okolností – jiná lhůta bude v případě územního plánu
obce s malým územím a malým počtem dotčených osob a orgánů, jiná (delší) bude lhůta v případě změny územního plánu velkého města.
Jen pro ilustraci např. změna územního plánu města Olomouc trvá dle vyjádření samotného města cca 1,5 roku.
Zde Vám doporučuji zjistit, v jaké fázi se nyní daná věc nachází. Nejdříve je posuzován návrh na pořízení změny územního plánu, následně je
vyhotovováno zadání změny územního plánu, pak samotný návrh změny územního plánu (konkrétní) a nakonec dochází ke schválení a vydání územního
plánu. Tak alespoň získáte přehled o skutečném stavu věci.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Odstěhování matky s dítětem v rámci ČR - může to bývalý manžel zakázat matce dítěte? (30 km)
- Odstěhování matky s dítětem v rámci ČR - může to otec dítěte zakázat matce dítěte? (30 km)
- Odstěhování matky s dětmi v rámci ČR - může to bývalý manžel zakázat matce dětí? (30 km)
- Odstěhování matky s dětmi v rámci ČR - může to otec dítěte zakázat matce dětí? (30 km)
- Jak daleko se může na území ČR přestěhovat matka s dítětem, dětmi aby to nebylo protiprávní
- Kolik km se může na území ČR přestěhovat matka s dítětem, dětmi aby to nebylo protiprávní
Jsem rozvedená v 05/2014, dcery (dnes 12 a 15 let) mi byly svěřeny do péče z rozhodnutí soudu v 02/2014. V návaznosti na vypořádání majetku při
rozvodu jsme prodali byt v SJM. Následně jsem byla nucena odejít s dcerami do podnájmu v Praze v blízkosti původního bydliště, aby pro dcery
došlo k co nejmenším změnám. V návaznosti na skutečnost, že po roce bydlení nám byl nájem zvýšen o 1 tis. Kč a navíc nám nyní, po 2 letech
bydlení v podnájmu, vznikly nedoplatky na energiích, jsem se rozhodla řešit vlastní bydlení z vlastních zdrojů z majetkového vypořádání a
hypotékou. Protože finance by mi stačily pouze na byt 2+kk v Praze, rozhodla jsem se pro koupi starší nemovitosti v Senohrabech (okres Praha –
východ), kde budou mít obě dcery samostatný pokoj, zároveň jsem podala návrh na zvýšení výživného. Bývalý manžel však začal dělat problémy a k
soudu napsal, že se změnou bydliště dětí nesouhlasí. Za 14 dní se máme stěhovat. Může mi bývalý manžel zabránit, abych se s dcerami odstěhovala
cca 30 km za Prahu? Sám již v Praze nebydlí, loni (2015) se oženil a žije na Mělnicku.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se jedná o stěhování v rámci České republiky, otec nemá reálné možnosti, jak Vám ve stěhování zabránit. Pokud byste se
chtěla odstěhovat do zahraničí, byla by to jiná situace a souhlas otce dětí by byl zapotřebí. Při stěhování v rámci České republiky ale souhlas
otce dětí nepotřebujete a můžete se tak přestěhovat i bez jeho souhlasu.
Je ale zapotřebí dodat, že by měl být zachován pravidelný a soudem stanovený kontakt s dětmi. Pokud by Vaše stěhování vedlo k tomu, že otec
dětí bude mít v souvislosti s cestováním za dětmi vyšší náklady, může po Vás požadovat, abyste se na úhradě těchto nákladů podílela nebo abyste
se v přepravě dětí střídali a aby tak náklady na cestování nenesl pouze on. Ve stěhování Vám ale zabránit nemůže, takže se bez obav
přestěhujte.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Ubytování přes airBNB.com - je nutný živnostenský list?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Ubytování přes airBNB.com a lázeňský poplatek
Jaké právní povinosti plynou z ubytovávání přes portal airBNB.com?
Jaké povinosti jsou vůči majitelům sousedních bytů? (v domě neni společenství vlastníků).
Je potřeba mít zřízený živnostenský list, platit lázenský poplatek? Našel jsem na toto téma více odlišných názorů.
Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 6 částí:
1/ Živnostenské oprávnění:
V první řadě považuji za nezbytné připomenout, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní
odpovědnost, za účelem dosažení zisku (jak stanoví § 2 živnostenského zákona).
V příloze č. 4 živnostenského zákona (která vymezuje obory volných živností) je zakotvena rovněž položka č. 55, nazvaná „ubytovací služby“.
Jaká činnost do této živnosti spadá, určuje nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to následovně:
„Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve
stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do
10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům. “
Je nepochybné, že ubytovávání přes portál airBNB.com je vlastníky bytů (či jiných nemovitých věcí) vykonáváno samostatně, vlastním jménem, na
vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku (tzn. že téměř všechny znaky živnosti dle § 2 živnostenského zákona jsou naplněny, poslednímu
znaku, soustavnosti činnosti, se věnuji v následujícím odstavci).
Co se týče soustavnosti výkonu činnosti (tedy jednoho ze znaků, který musí být naplněn, aby se jednalo o živnost), nenabízí živnostenský zákon
žádnou bližší definici tohoto pojmu. Soustavností není pouze stav, kdy je činnost vykonávána trvale a nepřerušovaně; o soustavnou činnost se
totiž jedná i v případech, kdy je činnost provozována jen v určitém období roku (sezóna), nebo lze-li z jednorázové činnosti usuzovat, že bude
opakována. Za soustavnou činnost je některými živnostenskými úřady považována taková činnost, která je během jednoho roku třikrát (a více)
opakována (jedná se však toliko o názor některých živnostenských úřadů, nikoli o dikci zákona).
Aby byla situace ještě o něco složitější, stanoví živnostenský zákon ve svém § 3/3 písm. ah), že pronájem nemovitostí, bytů a nebytových
prostor není živností.
Při určení, zda je ubytovávání přes portál airBNB.com živností či nikoli, tedy hraje nezanedbatelnou roli typ občanskoprávní smlouvy, který je
v rámci tohoto ubytovávání uzavírán (resp. předmět takové smlouvy).
Dle občanského zákoníku přichází do úvahy 3 typy nájemních smluv:
a/ „Klasická“ smlouva o nájmu (§ 2201 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě přenechává pronajímatel nájemci určitou věc (např. byt či
jeho část) k dočasnému úplatnému užívání.
b/ Smlouva o nájmu bytu nebo domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě přenechává pronajímatel nájemci (za účelem uspokojení
nájemcových bytových potřeb) byt nebo dům k dočasnému úplatnému užívání.
c/ Smlouva o ubytování, resp. smlouva o přechodném nájmu (§ 2326 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě se ubytovatel zavazuje
poskytnout ubytovanému úplatně přechodně ubytování na ujednanou dobu v zařízení k tomu určeném.
S ohledem na skutečnost, že ubytování přes portál airBNB.com využívají nejčastěji zahraniční turisté, kteří tím uspokojují svou potřebu
dočasného (přechodného) ubytování (neboť jejich bytová potřeba je zpravidla uspokojena v místě jejich skutečného bydliště), zastávám názor, že
v rámci ubytovávání přes portál airBNB.com je uzavírána smlouva o ubytování (tedy smlouva o přechodném nájmu).
Je-li pak toto ubytovávání realizováno soustavně (jak vymezuji výše), samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost ubytovatele, přičemž
ubytovatel tím hodlá dosáhnout zisku, bude pro takové ubytovávání zapotřebí získat živnostenské oprávnění (a to k živnosti volné č. 55, tedy
ubytovací služby).
Pro získání živnostenského oprávnění k živnosti volné musí být dle § 6/1 ve spojení s § 25/1 živnostenského zákona splněny toliko dvě podmínky,
a to bezúhonnost a plná svéprávnost.
Pro získání právního názoru, který bude ve Vašem případě určující, Vám doporučuji kontaktovat se stejným dotazem i místně příslušný
živnostenský úřad:
http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0056
2/ Vztah k vlastníkům sousedních bytů:
Přestože to ze znění dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že jste vlastníkem bytu, v němž hodláte ubytovávat přes portál airBNB.com.
Pakliže nikoli, bude zapotřebí, abyste předem získal souhlas vlastníka předmětného bytu.
Dle § 1177/2 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen oznámit bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v
počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i
tehdy, přenechal-li vlastník bytové jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.
S ohledem na skutečnost, že ubytování turisty prostřednictvím portálu airBNB.com zpravidla netrvá déle než 3 měsíce v jednom kalendářním roce,
nebudete mít povinnost oznamovat správci bytového domu, že byt bude dočasně užívat jiná osoba.
Ve vztahu k vlastníkům sousedních bytů Vám občanský zákoník nestanoví žádné zvláštní povinnosti.
3/ Místní poplatek:
Ve Vašem případě přicházejí do úvahy dva typy místních poplatků, a to poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací
kapacity. V této souvislosti Vám doporučuji dotazem na obecním/městském úřadě ověřit, zda obec/město (kde se Váš byt nachází) některý z těchto
místních poplatků vybírá.
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech
soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu (§ 3/1 zákona o místních
poplatcích).
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která
přechodné ubytování poskytla. Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15, -Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-
li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.
Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování
poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.
Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (§ 7/1 zákona o místních
poplatcích).
Tento poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést
evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, s výjimkou údaje o účelu pobytu.
Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční
paušální částkou.
4/ Hygienická stránka:
Dle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské
živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve
stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád.
Vzhledem k tomu, že ubytování hodláte realizovat v bytě (resp. v bytovém domě), povinnost vytvořit provozní řád se na Vás nevztahuje.
5/ Ubytovávání cizinců:
Pakliže budete prostřednictvím portálu airBNB.com ubytovávat cizince (což je v tomto případě pravidlem), budete považován za ubytovatele ve
smyslu § 99 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
Z tohoto důvodu se na Vás budou vztahovat povinnosti vyjmenované v § 100 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a to především:
a/ oznamovací povinnost (§ 102 zákona o pobytu cizinců na území České republiky), kdy je ubytovatel povinen oznámit ubytování cizince do 3
pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní příslušnému útvaru Policie ČR;
b/ povinnost vést domovní knihu (§ 101 zákona o pobytu cizinců na území České republiky).
6/ Daňové konsekvence:
Příjem z ubytovávání prostřednictvím portálu airBNB.com je samozřejmě zapotřebí řádně danit (dle zákona o daních z příjmů).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Navýšení ceny bytu při převodu z družstva do osobního vlastnictví
- Družstvo nepřevedlo byt bezúplatně do osobního vlastnictví - jak se bránit?
- Nepřevedení družstevního bytu do osobního vlastnictví bezúplatně - jak se bránit?
- Může družstvo navýšit cenu bytu při převodu do osobního vlastnictví bez důvodu?
- Nezdanění výdělku družstva při převodu bytů do osobního vlastnictví - trestný čin nebo přečin?
Koupě bytu do OV od stavebního bytového družstva (SBD), cena po splacení anuity navýšena o 15 % obvyklé ceny určené odhadcem družstva. Později
zjištěno, že dle zákona č. 311/2013 je možné tímto typem SBD uskutečnit převod pouze bezúplatně, vyjma adminastrivních nákladů spojených. SBD
tak nad rámec anuity a nákladů převodu a navzdory ze zákona plynoucí bezúplatnosti přilepšilo o stovky tisíc korun.
Jak se bránit a co podniknout, aby SBD tyto nezákonně získané prostředky vrátilo, a aby byt zůstal v mém vlastnictví - tedy aby převod zpětně
byl narovnán tak, jako kdyby proběhl bezúplatně jak měl?
Kam se obrátit, pokud družstvo obchází zákon, aby se tomuto počínání nadále zamezilo?
Co mu za to hrozí?
Kdo nese v tomto případě odpovědnost (družstvo, nebo konkrétní jedinci - např. sdružení delegátů, které tyto úplatné převody schvalovali a
odhlasovali i Zásady hospodaření, které 15% přirážku zavádějí)?
Pokud družstvo takto realizované úplatné převody nedanilo, je možné ho vystavit postihu i za tento přečin?
Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Máte-li zájem o vrácení patnáctiprocentní přirážky, kterou jste bytovému družstvu zaplatila za převod bytu do osobního vlastnictví, je nutné
řešit věc soudně (samozřejmě v případě, že bytové družstvo nebude ochotno vyřešit věc smírnou cestou).
Pakliže si bytové družstvo vyúčtovalo patnáctiprocentní přirážku, na kterou nemělo dle platné právní úpravy nárok, vzniklo na jeho straně
bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení je povinno (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
Budete-li se po bytovém družstvu domáhat vrácení bezdůvodného obohacení, nebude mít probíhající soudní řízení (ani jeho výsledek) vliv na
platnost uskutečněného převodu, tzn. že po vrácení bezdůvodného obohacení (v případě Vašeho procesního úspěchu) ze strany bytového družstva,
zůstanete i nadále výlučnou vlastnicí bytu.
Převod vlastnického práva k družstevním bytům z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva (nájemce družstevních bytů) je řešen v
zákoně o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, který ve svém § 3 a násl. výslovně
počítá s bezúplatností takového převodu (což ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k tomuto zákonu).
Pakliže ve Vámi popsaném případě byly splněny všechny podmínky pro bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu z bytového družstva
na jeho člena (zakotvená v § 3 a násl. zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových
družstev), nebylo bytové družstvo skutečně oprávněno postupovat tak, jak v dotazu uvádíte (v tomto ohledu by bylo samozřejmě zapotřebí znát i
právní názor dotyčného bytového družstva).
V rámci soudního řízení o vrácení bezdůvodného obohacení však bude řešen pouze Váš případ. Máte-li zároveň zájem o vykořenění popsaného nešvaru
jako takového, bude nutné postupovat dle § 663 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
- každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle
ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (konkrétně se jedná o
§ 258 a násl. občanského zákoníku) ;
- nebylo-li právo podle předchozí odrážky uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze
platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak;
- neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstva se mohou osoby uvedené v prvé odrážce dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v
působnosti členské schůze; prvá a druhá odrážka se v takovém případě použijí přiměřeně;
- důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.
Pro přípravu žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení i žaloby na neplatnost konkrétního rozhodnutí členské schůze (resp. shromáždění delegátů)
bytového družstva, Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Za protiprávní postup odpovídá v zásadě bytové družstvo (neboť je samostatnou právnickou osobou). Pakliže bytovému družstvu vznikne újma (např.
škoda) v důsledku nesprávného postupu (tedy postupu v rozporu s péčí dobrého hospodáře) členů jeho orgánů, bude možné, aby se bytové družstvo
po těchto osobách domáhalo náhrady.
V této věci se můžete samozřejmě obrátit rovněž na místně příslušný finanční úřad s podnětem k prověření skutečnosti, zda byly protiprávně
inkasované příjmy bytovým družstvem daněny.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých
zákonů
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Dlužník výživného nepracuje a nemá majetek - jak vymáhat dluh?
- Dlužník alimentů nepracuje a nemá majetek - jak vymáhat dluh?
- Otec dítěte nezaplatil náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím - postup vymáhání dluhu (otec nepracuje, nemá majetek)
- Vymáhání dluhu po otci dítěte - náklady s těhotenstvím a slehnutím (otec nepracuje, nemá majetek)
27.07.2016 nabyl právní moci rozsudek o výživném na neprovdanou matku a o úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Dle rozsudku mi
byla přiznána celková částka ve výši 16.000 Kč. Jedná se o jednorázovou částku za období 12/2013-12/2015, žalobu jsem podávala krátce před 2.
narozeninami dcery a soud byl až v létě 2016. Otec dcery měl částku zaplatit do 3 dnů od nabytí právní moci. Neučinil tak. Podle Policie na něj
nemůžu podat trestní oznámení, jelikož se žádného trestního činu ani přestupku nedopustil. Na radu Policie jsem kontaktovala soud - exekuční
oddělení, kde mi bylo poraděno, že nemůžu na otce podat ani exekuci, jelikož nepracuje, není v evidenci ÚP, nepobírá žádné dávky, nic
nevlastní, nežije s nikým ve společné domácnosti. Že nemůžu na vymožení dané částky podniknout žádné kroky. Je tomu tak? Není možné dlužníka
nijakým způsobem popotahovat? Předpokládám, že otec dcery nezaplatí ani dlužné výživné ve výši 58.000 Kč, které jí bylo přiznáno, ale dosud
čekám na rozsudek s právní mocí a dle exekučního oddělení na tohle také nemůžu exekuci ze stejných důvodů podat. Děkuji za radu, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, to co popisujete je bohužel velmi častá praxe, kdy oprávněný má sice pravomocný a vykonatelný exekuční titul, ale fakticky by mu v
případě neprodleného nařízení exekuce byl málo platný, neboť povinný nepracuje, nemá účet ani majetek z jehož zpeněžení by bylo možné uspokojit
pohledávku oprávněného. A tak oprávněnému bohužel nezbývá než čekat až si povinný najde práci nebo založí účet, prostě až bude mít majetek z
něhož by bylo možné uhradit pohledávku oprávněného.
Vím, že se Vám v tuto chvíli situace zdá jako ztracená, ale vězte, že dle ust. § 640 nového občanského zákoníku (zákon 89/2012 Sb, dále jen
NOZ), právo máte jako oprávněná 10 let od doby kdy mělo být poprvé plněno, tj. 3 dny od právní moci rozsudku + 10 let, na to, abyste na
povinného podala návrh na nařízení exekuce a vězte, že nová právní úprava ustanovuje rovněž ust. § 648 NOZ, které výslovně stanoví, že pokud
byste podala v oné promlčecí době návrh na nařízení exekuce (např. po 5 letech po právní moci) a v řízení (exekučním) byste řádně pokračovala,
tak promlčecí doba by po dobu trvání exekuce neběžela a Vy byste tedy i po ukončení exekuce měla dalších 5 let z původní promlčecí doby, na to
abyste mohla opět podat návrh na nařízení exekuce a tuto pohledávku vymáhat.
Osobně Vám doporučuji chvíli počkat, dokud povinný nebude pracovat a poté podat návrh na nařízení exekuce, neboť je vysoce pravděpodobné, že
bude dluh i na výživném. Návrh na nařízení exekuce bych podala k soudnímu exekutorovi, neboť exekutor na rozdíl od soudu může pohledávku po
povinném vymáhat všemi způsoby provedení exekuce (srážky ze mzdy, blokace účtu, exekuce prodejem věcí movitých, exekuce prodejem nemovitostí a
v případě dlužného výživného pro nezletilé dítě může exekutor dokonce i zadržet řidičský průkaz povinného), což soud nemůže. Soud je totiž
vázán návrhem oprávněného a může provést exekuci jen tím či těmi způsoby provedení exekuce jaké uvede oprávněný v návrhu na nařízení exekuce a
již žádnými jinými.
Chvíli počkat Vám doporučuji proto, abyste v případě bezúspěšného exekučního vymáhání pohledávky po povinném nemusela ještě hradit náklady
exekuce. Přeji Vám hodně štěstí a pevné nervy. Mám za to, že ani povinný nebude chtít žít tak dlouhou dobu bez práce či jiného příjmu. Navíc
dodávám, že kdyby byl povinnému vyplácen důchod (invalidní) je možné provádět srážky i z něj.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zadržovací právo věcí nájemce, nájemníka při neplacení nájmu, nájemného
- Nájemník se nevystěhoval, pronajímatel jeho věci vyhodil - je to problém?
- Nájemce se nevystěhoval, pronajímatel jeho věci vyhodil - je to problém?
- Nevyklizení bytu nájemníkem a nepředání bytu - může pronajímatel byt vyklidit a věměnit zámek?
- Výměna zámku při nevystěhování věcí nájemníka po ukončení nájemní smlouvy
- Nevystěhování nájemníka, nepředání bytu - právo pronajímatele vystěhovat byt a vyměnit zámek bytu
05/2016 jsem dal nájemníku mého bytu v osobním vlastnictví okamžitou výpověď nájmu pro pět měsíců trvající neplacení nájemného a další závažná
porušení nájemní smlouvy (nenahlášení dalších nájemníků, falšování mého podpisu a podvodné jednání s úřady). Byl s tím srozuměn a přislíbil
vystěhování v zákonné lhůtě 30 dnů a uvedení bytu do původního stavu. Odnesl si svou televizi, pračku, drahou elektroniku a věci osobní
potřeby, zanechal polorozpadlý nábytek a změť dalších věcí zanedbatelné hodnoty včetně zbytků kazícího se jídla (mám svědky a stav je
zdokumentován). Na výzvy k odstranění svého majetku reagoval jen sliby, ani v prodloužené lhůtě téměř tří týdnů byt neuvedl do pořádku a
neodevzdal, takže jsem přistoupil k výměně klíčů a úklidu. Nyní vyhrožuje trestním oznámením, protože jsem mu údajně jeho majetek odcizil.
Mám dvě otázky:
Patří mu ještě věci, které neodstěhoval z prostoru, k jehož užívání již neměl právo? Je možné v tomto případě aplikovat tzv. zadržovací právo a
v případě řešení sporu soudní cestou (žaloby na vydání platebního rozkazu) použít na pokrytí alespoň zlomku dluhu? Leoš
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vlastnické právo bývalého nájemce k věcem ponechaným v bytě:
V tomto případě je klíčový § 2296 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- je-li v bytě věc, o které lze mít za to, že patří nájemci (nebo členu jeho domácnosti), postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a
na jeho účet;
- nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným
způsobem prodat poté, co poskytne nájemci dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí této věci;
- shora uvedené se nepoužije, jedná-li se o věc, kterou nájemce (nebo člen jeho domácnosti) zjevně opustil.
Tím, že bývalý nájemce zanechal ve Vašem bytě některé své věci (byť malé hodnoty), nedošlo ke změně vlastnického práva k těmto věcem, tzn. že
tyto věci patří stále bývalému nájemci.
Co se týče třetí odrážky (výše), považuji za vhodné doplnit, že ve Vámi popsaném případě nelze uvažovat o tom, že by nájemce věci, které
zanechal ve Vašem bytě, zjevně opustil. Dle § 1045/1 občanského zákoníku platí, že movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako
svou držet, nikomu nepatří; takovou věc si každý může přivlastnit. Dle znění dotazu však předpokládám, že bývalý nájemce neprojevil vůli své
věci opustit (to dovozuji z jeho příslibu si věci odvézt i z následného zájmu o tyto věci). Doporučuji Vám tedy na tyto věci hledět jako na
vlastnictví bývalého nájemce, tzn. že není vhodné si tyto věci přivlastnit (jednalo by se o protiprávní postup).
Vámi popsaná situace je řešitelná postupem dle druhé odrážky (výše). Vzhledem k tomu, že nájemce si své věci bez zbytečného odkladu nepřevzal,
a to ani po uplynutí dodatečné přiměřené lhůty, kterou jste mu stanovil, jste oprávněn tyto věci vhodným způsobem prodat. Realizace tohoto
prodeje není občanským zákoníkem (ani jiným právním předpisem) nijak blíže upravena, věci proto můžete např. prodat do bazaru s nábytkem,
nabídnout na internetovém inzertním serveru apod.
V tomto ohledu je však nutné upozornit na skutečnost, že prodej nájemcových věcí realizujete na účet nájemce, tzn. že výnos z prodeje náleží
nájemci (neboť se prodávaly jeho věci). Od tohoto výnosu si můžete odečíst náklady, které jste v souvislosti s prodejem věcí nutně vynaložil.
I shora uvedené má však své řešení. Vzhledem k tomu, že:
- máte za bývalým nájemcem pohledávku z titulu dlužného nájemného,
- nájemce má za Vámi pohledávku na vyplacení toho, co jste utržil za prodej jeho věcí (samozřejmě až poté, co nájemcovy věci vhodným způsobem
prodáte),
můžete svou pohledávku vůči nájemcově pohledávce jednostranně započíst. Dle § 1982 občanského zákoníku konkrétně platí, že:
- dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti
pohledávce druhé strany;
- započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.
Po prodeji věcí bývalého nájemce mu proto můžete písemně sdělit, že jste provedl prodej jeho věcí (které budete přesně specifikovat), přičemž
zároveň bývalému nájemci sdělíte, jakým způsobem jste tyto věci prodal a kolik jste stržil. Dále bývalému nájemci sdělte, kolik si ponecháváte
z titulu nutných nákladů, které jste vynaložil na prodej, přičemž zbývající sumu si ponecháváte z důvodu jejího jednostranného započtení proti
Vaší pohledávce, kterou máte za bývalým nájemcem z titulu dlužného nájemného. Pokud by výnos z prodeje věcí převýšil Vámi vynaložené náklady i
dlužné nájemné, budete samozřejmě povinen zbývající částku bývalému nájemci bezodkladně vrátit (dle znění dotazu o tom však pochybuji).
2/ Realizace zadržovacího práva:
Dle § 1395/1 občanského zákoníku platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění
splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. O realizaci zadržovacího práva je zapotřebí vlastníka věci vyrozumět (ideálně samozřejmě
písemně).
Realizací zadržovacího práva k věci však nezískává zadržující osoba oprávnění tuto věc prodat. Dle § 1398 občanského zákoníku má věřitel
(zadržující dlužníkovu věc) právo na přednostní uspokojení své pohledávky v případě, kdy bude zadržená věc zpeněžena (např. v rámci probíhající
exekuce).
Věci bývalého nájemce můžete zadržet do doby, kdy:
- Vám bývalý nájemce dluh na nájemném splatí,
- bude vydán platební rozkaz (rozsudek) na dlužné nájemné, přičemž bývalý nájemce tento platební rozkaz (rozsudek) nesplní; v takovém případě
bude možné zahájit exekuční řízení, v jehož rámci bude možné věci bývalého nájemce zpeněžit (což provede exekutor).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Respektování územního plánu - hranicí pozemku nebo mapou územního plánu?
Přeposílám znění, které vydal orgán ochrany prostředí "… Změna rozsahu měněného území vzešla z požadavku odboru životního prostředí Magistrátu
hl. m. Prahy v rámci projednávání návrhu zadání změny, a jakožto podmínka dotčeného orgánu hájícího veřejné zájmy, jejichž ochrana mu byla dána
zvláštním zákonem, musela být respektována… " Prosím, posuzuje se to vzhledem k zápisu v katastru nemovitostí nebo územnímu plánu a dané
funkční ploše? Co mohu použít na svoji obranu, když jsem v zastavěném území? Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Daný úryvek se vztahuje k územnímu plánu, resp. k jeho změně, ke které bylo přistoupeno (k jejímu vypracování) na základě podnětu odboru
životního prostředí.
Odbor životního prostředí je oprávněn vydat stanovisko k otázce změny územního plánu či podat podnět na změnu územního plánu, přičemž toto
stanovisko je do určité míry závazné pro vydání změny územního plánu.
Z Vámi uvedeného úryvku jednoznačně nevyplývá, zda byla změna územního plánu již přijata, pokud ano, můžete podat podnět k zahájení přezkumného
řízení dle správního řádu, nicméně záleží na příslušném správním orgánu, zda toto řízení zahájí či nikoliv.
Pokud ještě nedošlo k přijetí změny územního plánu, je zde možnost podat námitky, popř. připomínky, ovšem zde jsou pro podání
námitek/připomínek stavebním zákonem stanovené lhůty, které jsou návazné na jednotlivé části vypracování a schvalování změny územního plánu.
Zde by tedy záleželo, v jaké fázi by se projednávání takové změny územního plánu nacházelo.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak vystěhovat sourozencovy věci z mé garáže - postup, návod
- Jak vystěhovat bratrovy, sestřiny věci z mé garáže - postup, návod
- Jak vystěhovat sourozencovy věci z mého bytu, domu, nemovitosti - postup, návod
- Jak vystěhovat bratrovy, sestřiny věci z mého bytu, domu, nemovitosti - postup, návod
- Bratr se odmítá vystěhovat z nemovitosti ve vlastnictví sourozence - jak postupovat?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště sourozenci - majitel nemovitosti je sourozenec
- Jak zrušit trvalý pobyt sourozenci - majitel nemovitosti je sourozenec
- Jak zrušit sourozenci živnost v nemovitosti vlastněné sourozencem
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení místa živnosti - postup, návod
06/2012 jsem zdědil rodinný dům v kterém žiji společně s matkou, která zde má právo doživotního užívání určených prostor formou věcného břemene
- služebnosti. K domu náleží také garáž. Dříve zde v domě bydlel také můj bratr, se kterým jsem se po ukončeném dědickém řízení ústně dohodl,
že mu dám nějaký čas na vystěhování jeho věcí, ať již ze společných prostor tak z ním využívané garáže. Dohoda zněla, že nepospíchám, avšak po
více než čtyřech letech a několika připomenutích se stále nic nezměnilo, spíše naopak a jeho harampádí v domě přibývá. Zároveň se zvyšuje
četnost tzv. návštěv, které jsou pouze za účelem výdělečné činnosti v předmětné garáži. Zajímalo by mě proto, jaké mám možnosti z právního
hlediska, protože s metodou domluvy jsem se vzhledem k jeho přístupu již rozloučil.
Na upřesnění dodávám že bratr má na předmětné adrese hlášené trvalé bydliště ještě z doby kdy žil u rodičů. Taktéž má na této adrese hlášenu
živnostenskou činnost. Toto mi samozřejmě pak komplikuje případné získání dotací a půjček na nutnou opravu domu.
Mohu bratrovi zrušit trvalý pobyt a místo podnikání ve výlučně mé nemovitosti? Mám využít institut předžalobní výzvy? Prosím o nastín řešení,
děkuji. Roman
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Trvalý pobyt a adresa provozovny živnostníka:
Dle § 12/1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, zaniklo-li užívací
právo občana k objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt.
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu jen na návrh vlastníka objektu (tedy na Váš návrh). Navrhovatel je v takovém případě
povinen existenci zákonných důvodů ohlašovně prokázat.
Na místním obecním úřadě proto můžete podat návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu Vašeho bratra na adrese Vašeho domu. Obecnímu úřadu
musíte prokázat, že:
- Vašemu bratrovi zaniklo užívací právo k Vašemu domu (to lze učinit např. čestným prohlášením o tom, že svůj souhlas s užíváním Vašeho domu
jste vzal zpět) ;
- Váš bratr Váš dům fyzicky neužívá, tzn. že tam nebydlí (to lze učinit např. čestným prohlášením Vás či Vaší matky).
Dle § 17/3 živnostenského zákona musí mít podnikatel (živnostník) právní důvod k užívání nemovité věci (např. stavby), kterou používá jako svou
provozovnu. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny.
V této souvislosti se můžete písemně obrátit na místně příslušný živnostenský úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), přičemž tomuto
úřadu sdělte, že nesouhlasíte s tím, aby Váš bratr nadále užíval Váš dům jako provozovnu v rámci výkonu jeho živnostenské činnosti. V reakci na
toto oznámení by se měl živnostenský úřad obrátit na Vašeho bratra s výzvou k tomu, aby prokázal právní důvod užívání Vašeho domu, čehož Váš
bratr nebude (s ohledem na Váš nesouhlas) schopen (a bude tudíž nucen přestěhovat svou provozovnu jinam).
2/ Vyklizení prostor:
Není-li Váš bratr ochoten vyklidit část Vašeho domu, nezbývá Vám než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V první řadě doručte svému
bratrovi písemnou předžalobní výzvu, v níž mu stanovíte k vyklizení části Vašeho domu přiměřenou lhůtu (a zároveň ho upozorníte na svou
připravenost řešit věc soudně).
Neuposlechne-li bratr Vaší předžalobní výzvy, budete moci podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na vyklizení. Dle § 1042 občanského
zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím,
že mu věc zadržuje. Pro přípravu žaloby na vyklizení (popř. i předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Příjem nových členů do výboru členské schůze - stanovy to neřeší
- Schválení dokumentu - je nutné svolat celou členskou schůzi?
Aktuálně řešíme, zda v situaci, kdy je nejvyšším orgánem členská schůze a výkonným orgánem 3členný výbor, zda musíme před podpisem každého
dokumentu svolávat členskou schůzi? A zda může výbor přijímat nové členy, když to nemá ve stanovách explicitně stanoveno? Díky za odpověď. Text
stanov ráda zašlu.
Děkuji, Markéta.
ODPOVĚĎ:
Byť to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, předpokládám, že se dotazujete na uspořádání ve spolku (do konce roku 2013 se jednalo o občanské
sdružení). Standardně bude nejvyšším orgánem členská schůze, nestanoví-li stanovy jinak.
O přijetí nového člena spolku rozhoduje orgán určený stanovami. Pokud však přijímání členů stanovy neupravují, pak o přijetí rozhoduje nejvyšší
orgán, tedy ve Vašem případě to bude nejpravděpodobněji členská schůze.
Ohledně podepisování dokumentů je třeba říci, že za spolek jedná statutární orgán. Tím bude ve Vašem případě nejspíše výbor. Výbor, resp. jeho
člen by tak podepisoval jednotlivé dokumenty, např. smlouvy, objednávky apod. , a nebude nutné před podpisem svolávat členskou schůzi.
Samozřejmě také bude záležet na úpravě stanov, kdy např. může být určité jednání podmíněné souhlasem členské schůze, nicméně ani nevydání
tohoto souhlasu by nemělo vliv na platnost daného jednání výboru a bylo by možné pouze požadovat náhradu škody po členovi výboru, který jednal
bez souhlasu členské schůze
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak získat stanovisko odvolací orgánu před vydáním rozhodnutí ve správním řízení?
Jsem účastníkem správního řízení, nahlédla jsem do spisu, kde na konci dopisu je "Rozdělovník: adresát … (osobně) " z toho usuzuji, že ti to
orgány mezi sebou předaly a jistě došlo i na ústní jednání. Jelikož jsem nebyla přizvaná - musím žádat nebo to má být automatické? Ráda bych
znala stanovisko nadřízeného orgánu, ještě před rozhodnutím, je to možné? Mám na to právo? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Uvedení u rozdělovníku „osobně“ neznamená, že proběhlo ústní jednání. Rozdělovník se používá pro doručování. Tedy „osobně“ znamená, že bylo
pouze osobně předáno, neproběhlo však žádné ústní jednání.
Jako účastník řízení máte právo být informována o nařízení ústního jednání ve věci a takového jednání se zúčastnit.
Obecně platí, že v dané věci rozhoduje příslušný správní orgán, přičemž k nadřízenému orgánu se věc dostane za situace, kdy je proti vydanému
rozhodnutí podán opravný prostředek.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Hluk, řezání dřeva u sousedů - žaloba pro omezování v užívání nemovitosti
- Hluk od sousedů - negatorní žaloba k soudu
- Jak se bránit hluku ze sousedního pozemku (řezání dřeva o víkendu a státním svátku)
2004 zakoupen pozemek od města a postaven RD, nová zástavba RD. Na všech postaveny RD, jen pozemek vedle nás nezastavěn (také koupili v roce
2004) mezi námi je plot a živý plot z tújí, naše terasa od tohoto pozemku vzdálena 10 m. 2012 jeho majitelé (SJM) pronajali tento pozemek 2
našim sousedům (jedna rodina), kteří na tento pozemek vždy během léta navezou min. 20 vzrostlých stromů, poté během léta nepravidelně
(dopoledne - odpoledne, pracovní dny - víkendy, státní svátky) řežou pilou a následně štípou na štípačce. Nám nezbývá nic jiného, než se během
této doby zavřít v domě, protože se venku v takovém hluku a zápachu nedá pobývat, prostě náš osobní život a využití zahrady/terasy se musí
řídit podle jejich "provozní doby". Náš soused je na jejich jednání v minulosti upozornil, byl arogantně odbyt, dohoda není možná. Řešit přes
město také nemá smysl. Mám mnoho důkazních materiálů. Z důvodu zaměstnání plánujeme prodej RD, nevím, kdo by jej koupil. S tímto v sousedství.
Prosím, jaký typ žaloby podat na majitele pozemku - negatorní žaloba? Znehodnocení nemovitosti? Je šance tento spor vyhrát? Děkuji. Karolína
ODPOVĚĎ:
Nejprve sousedy (i vlastníka pozemku) vyzvěte (písemně), aby se zdrželi tohoto nežádoucího chování (nutno popsat). Pokud by z jejich strany,
ani ze strany vlastníka pozemku nebyly učiněny žádoucí kroky k tomu, abyste nebyli na svých vlastnických právech garantovaných právním řádem
omezování nad míru přípustnou místním poměrům, je nutné se ve věci obrátit na soud.
Půjde o žalobu negatorní, jak správně uvádíte. Vzhledem k tomu, že žaloba musí být co do náležitostí a především petitu (toho, co žádáte)
určitá, doporučuji Vám se obrátit na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz), který je schopen náležitě hájit Vaše práva.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zatajení majetku v dědickém řízení před notářem
- Zatajení dědiců notáři
Prosím poraďte, kde můžeme hledat pozůstalé, když notáři byli zřejmě zatajeni. Jedná se o dědické řízení, které proběhlo a nebyl tam kromě
vdovy žádný potomek z tohoto manželství. Jelikož vím, že měli dceru a dvě vnučky bylo mi to dost podezřelé. Podařilo se mi sehnat parte a na
něm je jedna vnučka a dvě pravnučky. Jsem dcera zemřelého (nemanželská) a jsem přesvědčena, že byl zatajen majetek, aby nezbylo téměř nic.
Zajímalo by mne co si o tom myslíte Vy, případně jak mám postupovat dále. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
V případě, že byl nahlášen majetek v hodnotě pouze cca. do 30.000,- Kč, tak bylo dědické řízení zastaveno, a tento nepatrný majetek byl vydán
tomu, kdo uhradil pohřeb na úhradu pohřbu. V takovém případě klasické dědické řízení neběží a potomci, případně další dědicové nejsou
předvoláni ani se nezjišťují.
Pokud se domníváte, že byl zatajen majetek, můžete dát podnět k dodatečnému projednání dědictví u Okresního soudu, kde bylo dědické řízení
vedeno a tento majetek nahlásit. Pokud se však na tomto majetku (zda byl ve vlastnictví zůstavitele či nebyl) neshodnete, budete odkázání na
sporné řízení u soudu, tedy budete se muset mezi sebou soudit. Je tedy nejvhodnější se na toto zeptat přímo vdovy a domluvit se mezi sebou,
neboť dědické řízení Vás může stát spoustu času a peněz.
_
FINANCE-DANĚ
- Zrychlený odpis nemovitosti v daních v podnikání - možnost odpisů v dědictví
- Možnost odpisů majetku fimry po smrti majitele firmy
Podnikám v ubytování od roku 1995. Z budovy využívám zrychlený odpis. Zbývá mi odepsat ještě 10 let z 28. Odepisované částky bohužel ani
nevyčerpávám. Je mi 71 let a zřejmě nepořídím odepsat celý objekt. Jaké mám možnosti a jaký dopad to bude mít na dědictví (syn). Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V případě, že podnikáte a máte různorodý majetek v podnikání, pokladu, případně zaměstnance, bude potřeba Váš podnik v dědickém řízení ocenit
znalcem. Znalec vždy oceňuje tržní cenu věcí, nikoli tabulkovou, domnívám se tedy, že odpisy apod. nehrají v dědickém řízení roli. U
nemovitosti se vždy zjišťuje její tržní cena, tedy cena, za kterou by ji bylo možno v daném místě ke dni úmrtí prodat. Pokud podnikáte pouze
drobně a nemáte zaměstnance, zásoby na skladě, ale máte pouze majetek, který jsou dědicové schopni sepsat sami (tedy např. pár strojů, drobná
hotovost), tak se obecně znalecký posudek na podnik nevyžaduje a postačí seznam věcí sloužících k podnikání. Ocenění nemovitosti (znalecký
posudek, případně sdělení realitní kanceláře o ceně v dědickém řízení postačí) je však vyžadováno.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědictví, dědickém řízení - příklad z praxe
- Započtení daru rodiče, rodičů potomkovi, dítěti v dědictví, dědickém řízení - příklad z praxe
Potřebovala bych poradit, mamka mi darovala 1/2 bytu. Mám další 2 sourozence. Chtěla jsem se zeptat, jak by se to řešilo pak v dědictví,
slyšela jsem o započtení darů v řízení o dědictví, tím padám bych už po mamce nedědila nic a musela bych vyplatit 2 sourozence ze zbylého 1/2
podílu po mamce? Musela bych jim ještě něco doplácet z mé poloviny, kterou jsem již dostala? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení by skutečně mohlo dojít k započtení daru, pokud v dědickém řízení notáři někdo z účastníků sdělí, že k tomuto daru za života
došlo. Avšak nebudete sourozencům nic vyplácet. K daru už došlo, za života si každý s majetkem může naložit dle svého uvážení. Jediné, co se
může maximálně stát, že v dědickém řízení po Vaší matce již nic nenabudete. Z důvodu, že jste za života matky od ní obdržela dar, Vám nemůže
být stanovena povinnost vyplatit část daru Vašim sourozencům.
_
RODINA-SJM
- Převod majetku manželů před rozvodem manželství mezi sebou - postup, daně
- Převod nemovitostí manželů před rozvodem manželství mezi sebou - postup, daně
Budeme se s manželkou rozvádět a vlastníme 2 byty v SJM - každý napůl, jeden v hodnotě cca 600.000 Kč, druhý 1,7 milionu Kč. Dohodli jsme se na
vypořádání majetku bezúplatným převodem, mělo by dojít k převodům polovin bytů na mne a manželku. Je možné převést majetkové podíly před
rozsudkem? Jakým způsobem se to dělá? A bude se z převodu platit daň?
Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
Převod o kterém mluvíte je možný pouze jediným způsobem a to formou zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu. Jiná možnost je
vyloučena. Smlouva sepsaná doma, nebo u advokáta v době, dokud manželství ještě trvá by nebyla platná. Navštivte tedy kteréhokoli notáře, který
za úplatu tuto smlouvu sepíše. Jeho odměna se bude počítat z ceny majetku, který má být předmětem zúžení s tím, že není vyžadován znalecký
posudek. V takové, případě daň z převodu platit nebudete.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kolaudace provozovny podle živnostenského zákona
- Náležitosti provozovny dle živnostenského zákona
- Kolaudace učebny pro výuku jazyků - informace
Od roku 2008 pracuji na živnostenský list jako lektorka jazyků. Doma mám k tomu účelu jednu místnost. Když jsem se ptala (na dvou
živnostenských úřadech), zda je nutné tuto místnost zkolaudovat, dostala jsem pokaždé nejasnou odpověď, že by to asi bylo vhodné, ale že tak
učí spousta lidí, a ti určitě zkolaudováno nemají, zvláště když si tak třeba jen přivydělávají.
Je nutné mou učebnu zkolaudovat a nahlásit jako provozovnu. Pokud ano, kde najdu přesný seznam náležitostí, které musí splňovat místnost pro
výuku cizích jazyků? V živnostenském zákoně jsem našla jen obecné informace.
Hrozí mi nějaké sankce, pokud učebna měla být zkolaudována již dříve, popř. jestli je možné se jim nějak vyhnout. Moc děkuji! Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pro svou odpověď budu předpokládat, že Vámi zmiňovanou živností je živnost volná dle přílohy č. 4 živnostenského zákona, a to její položka 72
(„Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“).
S ohledem na shora uvedené dále předpokládám, že živnostenskému úřadu jste svou provozovnu označila v rámci ohlášení živnosti, jak vyplývá z §
45/2 písm. g) živnostenského zákona (a nevztahuje se na Vás tudíž oznamovací povinnost dle § 17/3 a 5 živnostenského zákona).
Dle § 17/4 živnostenského zákona je podnikatel povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních
právních předpisů (kterými je míněn zejména stavební zákon a zákon o ochraně spotřebitele).
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v
kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci (podle § 119/1 stavebního zákona), lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
V současné chvíli Vám lze proto doporučit seznámit se s účelem Vaší stavby, jak je vymezen v jejím povolení (popř. účelem, za kterým byla
stavba kolaudována). Nebude-li možné zde specifikovaný účel vztáhnout rovněž na pořádání jazykových kurzů, nabízí se Vám možnost oznámit místně
příslušnému stavebnímu úřadu změnu v účelu užívání Vaší stavby (§ 126/2 stavebního zákona), přičemž budete povinna splnit podmínky vymezené v §
127 stavebního zákona. V každém případě Vám v tomto ohledu doporučuji konzultovat případnou „rekolaudaci“ Vaší stavby přímo na stavebním úřadě.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že určitou roli mohou při změně účelu užívání Vaší stavby hrát rovněž hygienické předpisy, pořádáte-
li jazykové kurzy např. i pro děti či mladistvé, bude pro Vás podstatná vyhláška č. 410/2005 Sb. , o hygienických požadavcích na prostory a
provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Co se týče hrozících sankcí, je vhodné upozornit na § 62/1 písm. e) bod 2 a písm. g) živnostenského zákona, dle něhož se správního deliktu
dopustí podnikající fyzická osoba, která neoznámí živnostenskému úřadu předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně či
neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9 živnostenského zákona. Za tyto správní delikty může být podnikateli uložena pokuta do 100.000,
- Kč (§ 62/4 písm. b) živnostenského zákona), pokuta (do výše 5.000, - Kč) však může být uložena rovněž v blokovém řízení. Nebyla-li však po
Vás „rekolaudace“ stavby živnostenským úřadem přímo vyžadována, lze pochybovat, že případná změna v účelu užívání stavby by byla příčinou
udělení pokuty (o této změně se navíc živnostenský úřad nemusí prakticky vůbec dozvědět).
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 10. srpen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RŮZNÉ-STAVBY
- Výměna okna v památkové zóně - dřevěné okno zůtane, instalace plastového okna dovnitř za dřevné okno
- Instalace plastového okna dovnitř za dřevěné v oblasti památkové zóny - je to v rozporu se zákonem?
- Obejití zákona - instalace plastového okna dovnitř za dřevěné v památkové zóně
- Instalace plastového okna v památkové zóně - instalace dovnitř za dřevěné okno (pohledově nedojde ke změně)
Ráda bych se zeptala na výměnu oken v památkové zóně, kdy by se jednalo o ponechání vnější části špaletového okna, tzn. , že pohledově z ulice by okno zůstalo původní, ale vyměnili bychom vnitřní okno dřevěné za plastové, které je vzdálené od toho vnějšího zhruba 20 – 30 cm směrem do místnosti. Je potřebné i u výměny toho vnitřního okna žádat památkový úřad o stanovisko, nebo v případě, že se nebude měnit to vnější okno, tedy nedojde k žádnému provedení udržovací práce z vnějšího pohledu, nemusí toto stanovisko být? Děkuji mockrát za odpověď.
Valerie
ODPOVĚĎ:
V případě památkových zón je důležitý zejména vnější vzhled, tedy při zachování povoleného vzhledu oken by tento způsob jejich výměny neměl být z hlediska zvýšené ochrany v takové lokalitě jakkoliv rozporován. Nicméně podmínky se mohou lišit právě v závislosti na konkrétní památkové zóně a požadavcích památkářů. Proto je určitě vhodnější tento způsob výměny oken pro jistotu konzultovat na příslušném úřadu, abyste se vyhnuli případným problémům.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté osobní vozidlo, automobil - skrytá vada katalyzátoru
- Skrytá vada ojetého automobilu - opotřebovaný katalyzátor - a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Poškozený katalyzátor jako skrytá vada ojetého automobilu a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Opotřebovaný katalyzátor jako skrytá vada ojetého automobilu a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na ojetý automobil autobazaru - skrytá vada katalyzátoru ("rozsypaný" katalyzátor)
Odstoupení od kupní smlouvy na ojeté osobní vozidlo, automobil: Kupní smlouvu na nákup osobního automobilu Volkswagen Touran (rok výroby 2008, najeto cca 155.000 km) jsme uzavřeli 30. 6. 2016. Auto jsme v uvedený den ještě ponechali v autobazaru s tím, že jejich pracovník nám zajistí provedení STK a měření emisí. Auto jsme si odvezli až v 2.7.2016 domů. S autem jsme podnikli pouze cestu za účelem jeho přihlášení do evidence vozidel a získání RZ. Další cestu jsme s ním podnikli až v sobotu 9.7.2016 ráno, kdy jsme sjeli načerpat CNG k pumpě (jedna cesta cca 18 km). Po načerpání se rozsvítila kontrola motoru. Zpáteční cestou jsme se tedy zastavili v autorizovaném servisu Volkswagen v Pardubicích na diagnostiku problému. Technik konstatoval, že přesnou příčinu nemůže určit pouze rychlá diagnostika hlásí problém někde v systému spalování. Přesnější příčinu by mohla odhalit až důkladná diagnostika. Nicméně nyní kontrolku vypnul s tím, že auto máme sledovat, za jakých okolností by se opět rozsvítila. Zároveň konstatoval, že zkoušel získat z paměti auta výpis předchozích závad, ale paměť žádné závady neobsahuje. Pravděpodobně prý byl proveden zásah do paměti vozu.
O uvedeném problému jsme ihned informovali prodejce vozu. Protože ještě ten den jsme chtěli vyrazit s vozem na dovolenou, dohodli jsme se s prodejcem, že budeme auto sledovat a po návratu se u něj zastavíme, pokud se bude problém opakovat. Odjeli jsme tedy s vozem do Lipna nad Vltavou (jedna cesta cca 270 km). Rozsvícení kontrolky se opakovalo po dalším natankování CNG. Po návratu jsme ihned (8.7.2016) opět kontaktovali prodejce, který provedl diagnostiku. Počítač zahlásil jedinou možnou chybu v oblasti katalyzátoru. Prodejce však konstatoval, že se jedná o jedno z obvyklých hlášení a chyba může být kdekoliv. Prodejce kontrolu prostřednictvím počítače opět vypnul s tím, že máme auto delší dobu používat, protože automobil delší dobu nebyl v provozu a poté máme jej opět navštívit, abychom znovu provedli diagnostiku. Rozsvícení kontrolky se samozřejmě opakovalo po dalším čerpání.
Dne 8. 8. 2016 jsme opět navštívili autorizovaný servis Volkswagen v Pardubicích, protože jsme byli servisem vyzváni k revizi nádrží na CNG. V případě jejich závadnosti nám zdarma provedou jejich výměnu. Technik v servisu konstatoval, že máme „vysypaný“ katalyzátor a zároveň konstatoval, že tato závada bude příčinou našich problémů. Máme tedy kontaktovat prodejce, protože se jedná o dlouhodobou závadu.
Požádali jsme tedy prodejce, zda by katalyzátor vyměnil na své náklady, protože závada byla pravděpodobně na voze již při prodeji a projevila se ihned při našem krátkém používání. Prodejce však tvrdí, že se nejedná o závadu motoru, ale o „provozní“ závadu, s kterou u ojetého auta musíme počítat. Pouze nám může zprostředkovat nákup nového neoriginálního dílu. Opět jsme kontaktovali autorizovaný servis ohledně posouzení prodejcova tvrzení. Jejich technik se přiklonil spíše k tvrzení, že katalyzátor lze považovat za součást motoru, protože závada katalyzátoru může vůz poškodit.
Opět jsme tedy žádali prodejce o výměnu, protože závada se projevila ihned po prodeji. Ten však výměnu stále odmítá. Proto bychom se Vás chtěli dotázat, zda v tomto případě lze odstoupit od smlouvy a požadovat navrácení peněz? Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
U automobilu se vyskytla závada, která zde byla zjevně již v momentě prodeje. Prodávající pak odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady, přičemž se má za to, že vada, která se projevila v průběhu šesti měsíců od převzetí, existovala již při převzetí. V tomto případě se vada projevila téměř okamžitě, je tedy na prodávajícím, aby prokázal, že vada vznikla až později v důsledku Vašeho používání.
S ohledem na argumentaci prodejce, kdy se má jednat pouze o běžnou "provozní" závadu, resp. závadu, kterou měl automobil při prodeji a která odpovídá míře používání nebo opotřebení, by prodejce neodpovídal za vadu pouze v případě, že tato vada je běžná u automobilu obdobného stáří a najetých kilometrů. Posoudit tuto otázku budou schopni v autorizovaném servisu, od kterého si nechte vytavit potvrzení o závadě a kdy tato závada byla servisem poprvé zjištěna.
Primárně můžete z důvodu výskytu vady požadovat výměnu vadné součástky, případně přiměřenou slevu. Slevu bych požadoval ve výši ceny za opravu součástky v autoservisu. Odstoupit od smlouvy z důvodu výskytu vady můžete, pokud by nebyla možná výměna vadné součástky, což zde neplatí.
Ovšem není vyloučena ani možnost odstoupení od smlouvy, nikoli však z důvodu výskytu vady, ale z důvodu podstatného porušení smlouvy prodejcem. Dle ust. § 2002 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Z Vašeho popisu předpokládám, že se může jednat o podstatné porušení smlouvy. Pokud se rozhodnete pro odstoupení od smlouvy, pak jej zašlete prodejci doporučeně s dodejkou. Nicméně musíte počítat s tím, že prodejce Vaše odstoupení od smlouvy pravděpodobně neuzná. V tomto případě se obraťte na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení, bližší informace jsou dostupné zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
Pokud by ani řízení u ČOI nic nevyřešilo, bude jedinou možnou cestou obrátit se na příslušný soud s žalobou, kde by řízení v lepším případě trvalo měsíce, v horším klidně několik let.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda na pozemku zaměstnavatele a náhrada škody zaměstnancem
- Auto neviditelné ve zpětném zrcátku, dopravní nehoda a škoda způsobená zaměstnavateli - nárok na náhradu škody
- Náhrada škody zaměstnavateli při sporném zavinění dopravní nehody na pozemku zaměstnavatele mimo pozemní komunikaci
- Může zaměstnavatel strhnout z platu škodu pokud nebyla jasně vyčíslena a nebyl určen viník vyšetřováním?
- Může zaměstnavatel určit kdo je viníkem dopravní nehody na pozemku zaměstnavatele bez vyšetřování Policie ČR?
- Může zaměstnavatel strhnout ze mzdy škodu pokud nebyla jasně vyčíslena a nebyl určen viník vyšetřováním?
- Stržení části mzdy - dopravní nehoda v areálu zaměstnavatele bez určení viníka nehody a vyšetřování Policií
Přítel pracuje jako řidič dodávky. Po naložení zboží do auta (v areálu pekárny) naboural druhou dodávku. Druhý řidič nepředpokládal, že bude couvat a zastavil těsně za ním, jenže to nebylo v bočním zrcátku vidět. Škoda vznikla pouze na autě druhého zaměstnance a to ve výši cca 20tis (dle zaměstnavatele). Tu chce nyní strhnout příteli z platu. S tím ovšem přítel nesouhlasí. Jak se dá bránit? K nehodě nebyla přivolána policie a nejsou žádní svědci (jen on a řidič). Źádné písemné vyrozumění ani vyúčtování nákladů na opravu od zaměstnavatele také nedostal. Navíc, jak prokázat, čí vina to byla, když se nejedná o běžnou pozemní komunikaci, kde platí silniční pravidla (myslím tím nedodržení bezpečného rozestupu mezi vozidly).
Předem díky za odpověď, Dana
ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, pak mu zaměstnavatel musí oznámit, o jakou škodu se jednalo a jakou částku po něm požaduje. Zákon sice pro nedodržení této povinnosti ze strany zaměstnavatele nezná žádnou sankci, ale zaměstnavatel na druhou stranu nemůže bez svolení zaměstnance libovolně srazit ze mzdy částku, která dle jeho mínění odpovídá škodě. Pokud by tak zaměstnavatel učinil, mohl by zaměstnanec po něm požadovat vrácení bezdůvodného obohacení. Postup zaměstnavatele by tedy měl být takový, že vyčíslí škodu, která mu vznikla, oznámí ji zaměstnanci a požaduje po něm úhradu. Zaměstnanec zde musí plnit dobrovolně. Ano, může se stát, že platba zaměstnavateli ze strany zaměstnance proběhne tak, že je mu částka stržena z platu, ale s tím musí zaměstnanec výslovně souhlasit. Pokud zaměstnanec s vyčíslenou škodou nesouhlasí, oznámí zaměstnavateli, nejlépe písemně, svoje důvody, které ho vedou k odmítnutí škodu uhradit. Pokud zaměstnavatel trvá na úhradě a se zaměstnancem se nedohodnou, pak musí zaměstnavatel danou částku žalovat u soudu.
Prokázání viny v tomto případě je na straně zaměstnavatele, domnívám se však, že zde budou platit obecná pravidla ochrany zaměstnavatelova majetku, tj. pokud couvu s autem, musím se přesvědčit, že mi nestojí nic v cestě a je jedno, zda je to automobil, či cokoliv jiného.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Neoznámení přestupku ihned a porušení § 125h odst. 1. Zákona o silničním provozu
- Oznámení přestupku úřadem po 3 měsících a porušení § 125h, odst. 1. Zákona o silničním provozu správním orgánem
20.4.2016 jsem spáchal dopravní přestupek, který mi byl oznámen až 26.7.2016, resp. doručena výzva až 3.8.2016. Je možné napadnout tuto časovou prodlevu (více než 3 měsíce) jako nesplnění § 125h,
odst. 1. zákona o silničním provozu, kde se praví, že úřad bezodkladně sdělí přestupek? Lze vůbec určit dobu, pro kterou platí "bezodkladně"?
Já těmito místy jezdím pravidelně, takže je možné, že takovýchto dopisů je na úřadu ještě několik, takže jsem možná už přišel o řidičák, ale ještě o tom ani nevím. To přece nemůže být správné.
V příloze zasílám kopii dopisu - výzvy k zaplacení.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Denis
ODPOVĚĎ:
Zjišťování a vyšetřování přestupků v oblasti silniční dopravy bývá často časově zdlouhavé, a to zejména kvůli množství přestupků v této oblasti. Vždy ovšem záleží, kde konkrétně k přestupku došlo. Podle toho se také liší případně doba, v rámci které Vám přijde oznámení od správního orgánu. Dlouhou dobou ode dne spáchání přestupku až do dne jeho oznámení by bylo možné argumentovat za situace, kdy by byla značně rozdílná oproti obdobným přestupkům jiných osob v daném místě.
Správní orgán má povinnost dodržovat zásadu rychlosti řízení, tedy obecně činit úkony v co nejkratším termínu. Časovou prodlevu také můžete napadnout v případě, kdy se ukáže, že správní orgán byl v této věci liknavý a přestože mohl, nekonal (neoznámil dříve). V této věci Vám doporučuji provést nahlédnutí do spisu vedeného v této věci, kde se můžete seznámit s jednotlivými úkony správního orgánu, resp. s podrobnostmi zjištění daného přestupku.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platnost veřejné vyhlášky č. j. Les 445/00-K zde dne 18.12.2000
Co mám dělat, když mě úředník odkázal na veřejnou vyhlášku č. j. Les 445/00-K zde dne 18. 12. 2000, které bylo potvrzeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR dne 16.10. 2003 s nabytím právní moci 11.11.2003. Domnívám se, že co vydává za vyhlášku - platnou vyhláškou není a jde o lživou informaci v rozhodnutí. Jak mám dále postupovat? Děkuji, Štefan.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že daná záležitost je již staršího data, nelze v této situaci použít řádné opravné prostředky poskytované právním řádem.
Nicméně co se týká této problematiky:
Zařazení lesu do kategorie lesů zvláštního určení probíhá postupem dle zákona č. 289/1995 Sb. , lesní zákon.
Dle § 8 odst. 3 tohoto zákona o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu, přičemž dle § 8 odst. 2 tohoto zákona:
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy:
a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
Za této situace je nutné, pokud chcete docílit vyřazení lesa z tohoto druhu určení, podat oficiální písemnou žádost k příslušnému správnímu orgánu, přičemž v takovém případě je daný správní orgán povinen se touto žádostí zabývat.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Posunutí vytyčovacích kolíků stavebníkem - kde podat podnět k šetření?
- Soused posunul vytyčovací kolíky budoucí stavby - kým nechat ověřit umístění základní desky?
- Nesprávné umístění základové desky stavby v rozporu se stavebním povolením - kde podat podnět k šetření?
- Udání pro nesprávné umístění stavby (základové desky) - kam podat podnět k šetření a žádost o proměření?
Mám dotaz ohledně dodržení stavebního povolení. Nevim co můžu udělat sousedí nám dělají peklo. Viděly jsme jak po zaměření polohy základní desky. Pro dům vytyčující kolíky vytáhli a posunuli si ten domek jak potřebovali můžeme se nějak bránit?
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Dle § 118 odst. 1 stavebního zákona stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona. Pokud stavebník chce po vydání stavebního povolení změnit stavbu, musí o změnu požádat stavební úřad (§ 118 odst. 3 stavebního zákona).
Dle § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu.
Obdobný je postup v případě získání kolaudačního souhlasu.
Tedy obsah stavebního povolební je pro stavebníka závazný, pokud chce, aby výsledná stavba vypadala jinak (nebo např. byla jinde umístěná), musí požádat stavební úřad o změnu.
Zde doporučuji obrátit se na příslušný stavební úřad a upozornit jej na nesrovnalosti při stavbě sousedova domu.
Je zde také možnost postihu takového jednání souseda jako správního deliktu dle stavebního zákona.
__
OBČAN-VYDÁNÍ BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ
OBČAN-NÁJEMNÉ (BYDLENÍ)
- Získání pozemku v restituci - majitel budovy stojící na pozemku neplatí nájem, nájemné, jak postupovat?
- Neplacení nájmu majitelem budovy na pozemku jiného vlastníka, majitele - jak postupovat?
Při restitucích mi byl vrácen pozemek, ale budova, která stála na něm byla dána jako podíl vyrovnání někomu jinému. Dotyčný budovu užívá, nájem neplatí, je to stará bouda, ale cihlová. Jaká mám práva a co mohu udělat. V budoucnu chci, aby dcera na tomto pozemku stavěla domek, ale dotyčný chce za budovu 60000, -, což je strašně přehnané. Co mám dělat. Děkuji za odpověd. Simona
ODPOVĚĎ:
Můžete se domáhat hrazení nájmu, pokud není hrazen dobrovolně, tak je nutné jej žádat soudně. Bohužel vlastníka nemovitosti nemůžete nijak přimět, aby ji prodal, jde o jeho majetek a tedy je plně v jeho kompetenci, co s majetkem udělá. Pokud by měl v úmyslu dům prodat, musí Vám jej jakožto vlastníkovi pozemku napřed nabídnout ke koupi. Pokud by nabízel nereálnou cenu a následně byste zjistila, že budovu prodal někomu třetímu za výrazně nižší cenu, než nabízel Vám, domůžete se neplatnosti takové smlouvy a koupi nemovitosti za tuto nižší cenu.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Práce jako copywriter podnikající na základě autorského zákona formou OSVČ (osoba samotatně výdělečně činná)
Vystudovala jsem film a scenáristiku, ale protože je tato profese nestálá, živím se pravidelným příjmem v reklamní agentuře jako copywriter. Zde mám příjem 10.000 a zkrácený úvazek. Hodí se pro mě stát se OBZP a nahlásit se jako OSVČ podnikající na základě autorského zákona? Jde to vůbec? S pravidelným příjmem u jedné firmy nemohu zažádat o ŽO, jednalo by se o švarcsystém. Nevím, co je pro mě výhodné.
Díky za odpověď v této složité situaci.
Miroslava
ODPOVĚĎ:
Setrvání v pracovním poměru Vám lze z právního hlediska doporučit. První praktickou výhodou pracovního poměru je fakt, že otázky danění Vašeho příjmu a odvodů na povinná pojištění (zdravotní a sociální) řeší Váš zaměstnavatel, nikoli Vy.
Budete-li svou tvůrčí činnost vykonávat vždy v rámci plnění pracovních úkolů (tedy v pracovněprávním vztahu), bude Vámi případně vytvořené dílo tzv. zaměstnaneckým dílem dle § 58 autorského zákona. Zaměstnaneckým dílem je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. V takovém případě vykonává veškerá majetková autorská práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel.
V případě zaměstnaneckého díla nenáleží autorovi autorský honorář, nýbrž odměna, která mu náleží dle typu pracovního poměru (mzda, plat, odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Jestliže se mzda (nebo jiná odměna) vyplacená autorovi jeho zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku, vzniká autorovi právo na poskytnutí přiměřené dodatečné odměny (§ 58/6 autorského zákona).
Tato přiměřená dodatečná odměna se z daňového hlediska považuje za příjem ze závislé činnosti (stejně jako mzda, plat či odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) a takto se i zdaňuje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu zmiňuji, že výkon Vaší tvůrčí činnosti nepodléhá žádné živnosti, tzn. že pokud byste se rozhodla pracovní poměr ukončit a pokračovat dále jako OSVČ, nebylo by nutné získávat žádné živnostenské oprávnění.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva se chce setkat s podnájemcem družstevníka - může to vyžadovat?
- Představenstvo bytového družstva chce vidět podnájemce družstevníka před souhlasem s podnájem - má na to právo?
- Nastěhování podnájemníka do družstevního bytu bez souhlasu BD - jde o hrubé porušení stanov a důvod k vyloučení z bytového družstva?
- Vyloučení družstevníka z bytového družstva z důvodu nastěhování podnájemníka, podnájemce bez souhlasu BD
- Nastěhování podnájemce do družstevního bytu bez souhladu BD - jde o hrubé porušení stanov a důvod k vyloučení z bytového družstva?
- Náhrada škody od bytového družstva - družstevník ztratil zájemce o bydlení kvůli podmínkám bytového drustva
Dobrý den,
1. jaký má nájemce družstevního bytu práva v případě, že chce dát svůj byt do podnájmu třetí osobě, která je pracovně vytížená a souhlas bytového družstva je podmíněný osobním setkáním podnájemce s představenstvem, na které se podnájemce nemůže díky své pracovní vytíženosti dostavit a představenstvo není ochotno sjednat mimořádnou schůzi v jiný den?
2. Má družstvo právo v případě, že nájemce nastěhuje podnájemce do družstevního bytu dřív než získá jejich souhlas, v případě, že družstvo získání souhlasu takto komplikuje, nájemce zbavit jeho členství? považuje se takové jednání za hrubé porušování stanov?
3. Má nájemce vzhledem k takto stíženým podmínkám ze strany družstva právo požadovat po družstvu finanční vyrovnání, když díky jejich jednání přijde o podnájemce?
Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ze zákona nevyplývá povinnost osobního setkání podnájemce s představenstvem. Pokud je to na Vás vyžadováno, musí to být zakotveno ve stanovách, v opačném případě nemůže představenstvo takto souhlas podmiňovat. Pokud by to ve stanovách zakotveno bylo, nezbývá, než toto ustanovení respektovat. V takovém případě skutečně nelze nijak prosadit, aby představenstvo svolalo mimořádnou schůzi v jiný den.
2. Ano, toto je přímo stanoveno v občanském zákoníku § 2276, kde je uvedeno, že Dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením upravujícím souhlas s podnájmem, hrubě tím poruší svou povinnost. Na základě toho lze nájemce i zbavit členství.
3. Nemá, protože pokud jejich požadavky nejsou zakotveny stanovami, je jejich jednání nezákonné a nemusíte se jím řídit, měla byste je tedy pouze požádat písemně o souhlas, ke kterému se oni vyjádří či nevyjádří. Pokud je zakotveno ve stanovách, že mají právo požadovat osobní setkání s podnájemcem, pak v tomto případě jednají zcela v souladu s nimi.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahrazení dlouhodobě užívané cesty sousedem kvůli pásu pozemku který vlastní - může to udělat?
- Větve sousedova stromu poškozují střechu - jak postupovat?
- Vytyčení pozemku majitelem pozemku - může to udělat bez geometra?
- Vydržení věcného práva (služebnosti) užívání pozemku souseda dlouhodobým ježděním po pozemku
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Znečištění okolí obroušeným lakem z karoserie auta nebo nábytku
- Může kontrolol státní inspekce vstupovat bez dovolení a ohlášení na kontrolovaný pozemek?
- Může kontrolol státní inspekce vstupovat bez dovolení odebrat vzorky z kanalizace?
1) Soused nám před bránou zahradil vjezd do zahrady (do asfaltu zatloukl kovový sloupek a k němu upevnil dřevěnou kulatinu napříč). Objektivní stav je takový, že několik let zasahovala do našeho vjezdu špička sousedova pozemku a od nedávna, kdy zdědil úzký pás parcely ještě pod tímto svým výběžkem, bohužel jeho pozemek (i když jen cca půl metru široký) protíná nyní náš vjezd zcela. Kromě toho nám na asfalt nakreslil hranici.
- chápu-li správně zejm. paragraf 89 předpisu č. 357/2013Sb. , vytyčení pozemku musí provést odborně způsobilá osoba a za účasti vlastníků dotčených pozemků. Mohl to soused nějak obejít a byla tato povinnost i před rokem vydáním předpisu z roku 2013, neboť již před více než 10 lety si nechal přímo vytyčit (tehdy se tam skutečně nějací geometři pohybovali) jinou část svého pozemku, sousedící s naším, ale my k tomu přizváni nebyli).
- může svévolně zahrazdit cizí vjezd, i když je protnutý proužkem jeho pozemku? Když jsme se dotazovali na příslušném MěÚ, do jehož správního obvodu naše jinak samosprávná obec náleží, bylo nám sděleno asi tolik, že od platnosti nového občanského zákoníku již nemohou do situace zasahovat (zatímco před tím by mohli konstatovat, že vlivem dlouhodobého užívání z naší strany soused porušil nějaký pokojný stav), samozřejmě se prý můžeme dovolávat řešení soudní cestou. (my situaci zatím vyřešili vybudováním „nového“ vjezdu přes můj pozemek (píši o situaci mých rodičů) z opačné strany)
2) Dá se úředním způsobem dovolat řešení prořezávky stromů, které ze sousedova pozemku korunami stromů zasahují do naší stodoly - do střešních tašek a do dřevěných štítů. Soused již činil značné problémy s opravou, i když jsme měli rozhodnutí stavebního odboru o vstupu na pozemek. Na již tehdy námi písemně žádanou prořezávku odpověděl až po mnoha měsících s konstatováním, že stromy ničemu nevadí. Tak jako zarovnané dolní části štítu mohou vlivem sousedova rázu dřeva narovnaného u stěny vlhnout a plesnivět, podobně koruny jeho stromů větvemi a listím (tím spíše za dešťů) "leží" na nových dřevěných štítech stodoly. Mimochodem poněkud jsme byli překvapeni tím, že stavební úřad může rozhodnout, že nás musí soused za účelem opravy na svůj pozemek vpustit (naše stodola je bohužel ze tří stran obklopena jeho pozemkem), ale pokud stěny nemovitosti zarovná, tak už prý stavební úřad nemůže uložit povinnost tyto překážky odstranit. (ale jinak musím kvitovat objektivní snahu příslušného stavebního úřadu situaci řešit, takže oprava proběhla, přesto jsme sousedovi "museli" předem zaplatit 1000 Kč za to, že chlapi z firmy odrovnali ráz dřeva a pak ho narovnali zase zpět, soused se dovolával zákonné formulace o přiměřené náhradě).
3) Se svým otcem (jenž pracoval v autoservisu, dalších 20 let pak ze zdravotních důvodů v jiném zaměstnání, nyní ve starobním důchodu) jsme dávali dohromady autoveterána, mj. po částech též lakovali apod. Soused (vlastnící zde sice nemovitost a pozemky, ale nežije zde a nemá zde ani trvalý pobyt) otce udal rovnou až na oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí, odkud přišla předem neohlášená kontrola. Výsledek pro nás dopadl pozitivně, protože při kontrole kanalizace, septiku nebyly zjištěny žádné splašky z barev ani příčina v údajném uschnutí sousedových stromů vlivem barev od nás (jen dodám, nemáme opravárenskou provozovnu, svého času živnostenský list otec již přerušil, protože pokud někomu něco opravuje, jsou to drobné opravy v rodině nebo úzkém okruhu známých, tudíž o výdělečné činnosti nelze hovořit vůbec). Obecně se chci ale zeptat:
- já, když si budu lakovat, brousit, apod. po částech (své) auto, stejně tak to může být regál, skříňka, nábytek aj. a budu to činit na svém pozemku, má soused nějaká práva mi takovouto hobby činnost znemožňovat?
- přijde-li bez ohlášení kontrolní orgán (nyní to byla inspekce ŽP, možná budeme zase někam udáni - živnostenské, finanční? ), mají oni neomezené právo vstoupit na náš pozemek, do domu, nechat si otevřít odpady, atd.) nebo máme případně my právo neumožnit takovouto kontrolu (sice nemáme důvod něco tajit či zakrývat, ale příjemný pocit to není).
Petr
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vytyčení hranic pozemků:
Váš soused si může své pozemky v zásadě vytyčovat jak se mu zlíbí, takové vytyčení (byť by se dělo i prostřednictvím autorizovaného geodeta) je však jeho soukromou aktivitou (tzn. že pro Vás nejsou takto vytyčené hranice pozemků nikterak závazné).
Chtěl-li by Váš soused provést vytyčení hranic pozemků tak, aby se takové vytyčení mohlo stát podkladem pro upřesnění údajů v katastru nemovitostí, musel by postupovat dle Vámi citované právní úpravy. Prakticky stejná pravidla platila i dle předchozí právní úpravy (konkrétně se jednalo o § 85 a § 86 "staré" katastrální vyhlášky).
2/ Zahrazení vjezdu:
Je pravdou, že institut tzv. pokojného stavu z českého právního řádu k 31. 12. 2013 skutečně bez náhrady zmizel, Vámi popsaná situace je však řešitelná dle zákona o pozemních komunikacích.
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš soused je vlastníkem části účelové komunikace. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem účelové komunikace může být i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Ve své odpovědi budu předpokládat, že Váš soused vlastní část veřejně přístupné účelové komunikace, tzn. že jím vlastněná část pozemní komunikace se nenachází v uzavřeném areálu.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pozemní komunikace (tedy i účelové komunikace) podléhají tzv. obecnému užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Váš soused je tedy ze zákona povinen strpět bezúplatné užívání jeho části účelové komunikace, tzn. že v obecném užívání své části účelové komunikace nemůže nikomu bránit.
Vzhledem k tomu, že soused umístil před Váš vjezd pevnou překážku, je aplikovatelný rovněž § 29/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci (tedy i na účelové komunikaci) pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky;
- povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření;
- pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.
Pokud Váš soused umístil na účelovou komunikaci pevnou překážku bez příslušných povolení, mohl se dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích, za kterou mu hrozí pokuta do 300.000,- Kč (§ 42a/5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích).
V této věci Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích). Stávající protiprávní stav Vám doporučuji rovněž zdokumentovat (ideálně nafotit).
3/ Prořezávka stromů:
Odstranění větví sousedových stromů, které zasahují do Vaší střechy, se můžete domáhat prostřednictvím místně příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Kontaktování orgánu ochrany přírody je však zbytečné, neboť Vaše oprávnění ke svépomocnému odstranění větví je zakotveno přímo v občanském zákoníku (věc lze tedy řešit soukromoprávní cestou, bez ingerence veřejné moci).
Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník (Váš soused) v přiměřené době poté, co ho o to soused (Vy) požádal, smí soused (Vy) šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat písemně Vašeho souseda s výzvou k tomu, aby odstranil větve stromů, které zasahují do Vaší střechy. Toto odstranění je vhodné provést v období vegetačního klidu (tedy od listopadu do března). Pokud soused Vaší výzvy neuposlechne, resp. Vám neodpoví ve lhůtě, kterou mu pro odpověď stanovíte), budete oprávněni odstranit přesahující větve svépomocí (a na vlastní náklady).
Pokud Vám přesahující větve působí škodu, resp. tu existuje reálné riziko, že škodu způsobovat budou, převáží Váš zájem na odstranění větví nad zájmem na nedotčeném zachování předmětných stromů, tzn. že Vaše oprávnění k odstranění větví bude dáno.
4/ Znemožnění lakování a broušení:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné odpad, prach, pach, hluk a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nepřekračuje-li Vaše kutilská činnost tyto meze, nemusíte se sousedových soukromoprávních ataků (žaloba) obávat. Nelze však samozřejmě vyloučit, že Váš soused se opět pokusí obrátit se na některý z úřadů s podnětem k provedení kontroly (v tomto udavačství nelze Vašemu sousedovi prakticky zabránit).
5/ Oprávnění kontrolujícího orgánu ke vstupu na pozemek:
V tomto ohledu lze konstatovat, že žádná účinná kontrola se bez momentu překvapení neobejde, tzn. že kontrolující osoba je zpravidla oprávněna provést kontrolu bez předchozího oznámení.
Co se týče oprávnění kontrolujícího subjektu ke vstupu na pozemky a do staveb, lze v obecné rovině vycházet z § 7 kontrolního řádu, dle něhož je kontrolující (pracovník veřejnoprávního orgánu) v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.
Co se týče obdobných oprávnění orgánů ochrany přírody, platí dle § 62/1 zákona o ochraně přírody a krajiny, že pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka.
Obdobnými oprávněními disponují i pracovníci finančních úřadů v rámci daňových kontrol (§ 85 a násl. daňového řádu) a pracovníci živnostenských úřadů v rámci živnostenských kontrol (§ 60a a násl. živnostenského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 255/2012 Sb. , o kontrole (kontrolní řád)
zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Registr a zveřejňování smluv uzavřených obcí dle zákona 340/2015 Sb.
- Registr a zveřejňování smluv uzavřených městem dle zákona 340/2015 Sb.
- Odložení účinnosti smlouvy uzavřené obcí, městem, městysem
Obracím se na Vás s dotazem k současné situaci související se zveřejňováním smluv podle zákona 340/2015 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti avšak účinnost ust. §6 a § 7 byla odložena do 1.7.2017. Přesto v interních směrnicích obcí a následně i ve smlouvách, které obce a vyšší územně správní celky uzavírají, objevuje odkaz, podle kterého již v současnosti účinnost smluv nastává až okamžikem jejich zveřejnění. Ve vlastních smlouvách je pak přímo uvedeno, že jejich účinnost nastává v souladu s ust. § 6, zákona 340/2017 Sb. až okamžikem jejího zveřejnění. Vlastní dotaz :
a) může město s odvoláním na zákon 350/2014 Sb. vydat interní směrnici, podle které bude podmiňovat účinnost smluv okamžikem jejich zveřejnění, jestliže sám zákonodárce v příslušné zákonné úpravě tuto povinnost a důsledky jejího nesplnění (neplatnost smlouvy), odsunul o rok (1.7.2017)?
b) jaké důsledky má na platnost a vymahatelnost smlouvy skutečnost, že odložení její účinnosti až na okamžik jejího zveřejnění, se odvolává na zákonné ustanovení, které ještě nenabylo právní účinnosti (§ § 6,7 zák. č. 340/2015 Sb. platné od 1.7.2017. viz. citace ze smlouvy : "Smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv v souladu s § 6, odst. 1 zákona č. 340/2017 Sb.")
Děkuji, s úctou Jindřich
ODPOVĚĎ:
Je v dispozici smluvních stran stanovit si účinnost smlouvy. Typicky se užívá stanovení účinnosti smlouvy k datu jejího podpisu, popř. k nějakému konkrétnímu dni (např. k 1.8.2016).
Nicméně způsobů určení nabytí účinnosti smlouvy je značné množství.
Jak sám uvádíte, předmětná ustanovení zákona o registru smluv nabývají účinnosti až v roce 2017. To ovšem nebrání obci, aby stanovila, že daná smlouva nabývá účinnosti jejím zveřejněním postupem dle zákona o registru smluv. Tedy obec může takto postupovat.
Použití Vámi uvedené citace není úplně ideální, nicméně dle mého názoru nezpůsobuje neplatnost smlouvy, přestože dané ustanovení zákona o registru smluv nenabylo dosud účinnosti. Je samozřejmě otázka, jak by k tomuto přistupoval soud v případě sporu, nicméně v současné době dle nového občanského zákoníku platí zásada nahlížet na právní jednání spíše jako na platné než neplatné, tedy za situace, kdy by strany plnily dle takto uzavřené smlouvy, lze předpokládat, že by účinnost nabytí smlouvy byla ze strany soudu shledána. Jinak ovšem je lepší zvolit formulaci, která na dané ustanovení neodkazuje.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Od kdy běží úroky při zaplacení kauce na nájem, nájemné
- Od kdy běží úroky při zaplacení jistoty, jistiny na nájem, nájemné
- Úrok z kauce nájmu, nájemného - kolik %
- Kolik % je úrok z kauce nájemného, nájmu?
Jistoty (jistina, záloha) u skončeného nájmu. Již jsem se vším zabýval, ale některé věci mi nejsou jasné.
Fakta:
A) Nájemní doba (počátek - konec) : 1.7.2014 - 30.6.2016
B) Jistota: 27.000 Kč vrácena nájemci začátkem 7/2016 v plné výši (= nikdy jistota nebyla uplatněna na úhradu čehokoliv, byt řádně vrácen pronajímateli)
C) V nájemní smlouvě není ukotveno ustanovení o výši úroků, které dle NOZ náleží nájemci za poskytnutou jistotu
Dotazy:
1) Je pro stanovení výše úroků podstatné datum přijetí jistoty na účet pronajímatele a poté odeslání na účet nájemce NEBO se používá počet dnů/měsíců trvání nájemní smlouvy?
2) Jaký zvolit obvyklý úrok? Na webu ČNB se lze dočíst, že obvyklý úrok pro účely úroku z jistoty vyplývají z běžných úroků z úvěrů, ale už se neříká z jakých úvěrů … na stránkách ČNB lze získat tabulku s úrokovými sazbami pro jednotlivé měsíce, např. pro 3,4,5/2016 v tabulce na odkazu níže:
http://bit.ly/29IsDwv
Jakou úrokovou sazbu brát v úvahu? Nabízí se Tabulka č. 10 (str. 15), položka (3.1.1) Úvěry domácnostem na spotřebu, ale zdají se mi nepřiměřeně vysoké - byť odpovídají informaci z ČNB o tom, že se tyto úroky řídí obvyklými úroky z úvěrů (jak jsem psal výše).
3) Má dle Vaší zkušenosti význam, při odmítavém stanovisku pronajímatele, trvat na právu nájemce a zvolit následně soudní cestu?
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Obecně se odborná literatura k problematice úroků z kauce stanovených novým občanským zákoníkem staví tak, že nová zákonná úprava klade poměrně vysoké nároky jak na pronajímatele, tak na nájemce, neboť je třeba si uvědomit, že jde často o osoby práva neznalé, tím hůře se jim zjišťuje jak výše úroku, tak zajišťuje jeho vymahatelnost. Navíc jde o věc poměrně novou a v současné době - i když je již vedeno několik sporů o stanovení úroků z kauce - není k tomuto problému ještě dostupná žádná judikatura.
Nyní k Vašim dotazům:
1. rozhodující jsou sazby účinné k okamžiku, kdy se smlouva uzavírala. Nelze vycházet ze (snáze zjistitelných) úrokových sazeb platných k okamžiku, kdy se o výši úroku rozhoduje. Je nutno si tedy vyžádat úrokové sazby historické, resp. osvědčit, že se úrokové sazby v mezidobí podstatněji nezměnily.
2. Ano, pokud je zde stanoveno, že tyto úroky se řídí obvyklými úroky z úvěrů, pak je to v pořádku a tuto úrokovou sazbu lze brát v úvahu.
3. Ano, volila bych soudní cestu, neboť nárok na úrok je dán zákonem a soud jej nemůže zamítnout. Jako problematické bych viděla pouze stanovení výše úroku, kdy se může stát, že soud se o nějaké procento od Vašeho návrhu bude lišit, neboť banky nabízejí poměrně širokou škálu úvěrových produktů, takže samotné určení, podle kterého úvěrového produktu se má počítat úročení jistoty, může být problematické. Proto je vždy dobré, když je výše úroku vždy sjednána už v samotné nájemní smlouvě.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymáhání nákladů na postavení společného plotu po sousedovi
- Stavba společného plotu na hranici pozemků sousedů - kdo plot platí?
- Kdo platí plot postavený na hranici sousedních pozemků?
- Kdo platí zídku postavenou na hranici sousedních pozemků?
- Kdo platí zídku postavenou mezi sousedními pozemky?
- Kdo platí plot postavený na hranici sousedních pozemků?
V květnu 2016 jsme se se sousedem ústně dohodli na stavbě plotu mezi našimi pozemky firmou. Ploty jsou v jedné linii. Abychom nemuseli nechat v polovině délky plotu zkracovat podhrabové desky (zbytek je odpad) dohodli jsme se na celých polích plotu průběžně jak to vyjde a náklady na oba ploty rozdělíme na půl a soused mi polovinu zaplatí. Smlouvu o dílo na oba ploty jsem podepsal já. Domluvení firmy, příprava terénu, dozor při stavbě a zaplacení celkové částky jsme byli dohodnuti se sousedem že vezmu na sebe. 30.6.2016 jsem fakturu zaplatil a soused mi poslal peníze teprve 8.7.2016 a to jen částku odpovídající skutečným nákladům na jeho kratší část plotu. O dalším dorovnání se nechce bavit i když před třemi svědky přiznal dělení nákladů půl na půl.
Mám šanci dlužnou částku (1500, -Kč) získat? Děkuji Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud je plot postaven mezi sousedními pozemky a nestojí pouze např. na Vašem pozemku, pak se uplatní ustanovení § 1024 odst. 1 Občanského zákoníku, který stanoví, že "Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné." Dále pak § 1025 stanoví, že "Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.". Z uvedeného tedy plyne, že pokud plot stojí mezi Vaším pozemkem a pozemkem souseda, měli byste se na hrazení jeho stavby podílet rovným dílem, tedy půl na půl. Pokud nebude soused ochoten uhradit zbývající částku dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na úhradu dlužné částky (= žalobou na plnění) na soud.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění přivýdělku v době evidence na úřadu práce
Dobrý den,
nedávno jsem se zaregistrovala na jednom internetovém portále, který zprostředkovává hlídání dětí a úklid domácností. Momentálně jsem na Úřadu práce. Tak by mne zajímalo, když vezmu tuto příležitostnou práci, jestli musím platit daň z příjmu, nebo jestli se tato činnost vztahuje do vyjímky do 30 000 Kč. (Živnostenský list nemám). Nerada bych se dostala do potíží kvůli vydělaným "pár korunám".
Předem děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne
Jana
ODPOVĚĎ:
Pokud tuto činnost budete vykonávat soustavně, musíte si zřídit živnostenský list. Limit pro osvobození od daně z příjmů 30 000 Kč se vztahuje na příležitostnou činnost, tj. pokud byste uklidila jednou jednu domácnost. Pokud budete uklízet a hlídat pravidelně, musíte mít buď pracovní smlouvu nebo živnostenský list.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Dálkové studium na soukromé vysoké škole - nárok na výživné, alimenty
- Placení výživného při studiu na soukromé vysoké škole
- Placení alimentů při studiu na soukromé vysoké škole
Jak je to s platbou výživného pro nevlastní dceru 23 let. Právě v červnu ukončila bakalářské studium na soukromé vysoké škole a pokračuje dále na magisterské studium na soukromé vysoké škole v Praze, ale jako dálkové studium. Toto studium jí financuje nevlastní otec, který má firmu u nás v obci.
Dcera manželovi tvrdí, že jí máme platit i nadále ještě 2 roky výživné, ale po zkoumání na internetu na různých portálech podle nás tato povinnost končí, protože se jedná o dálkové studium na které bude dojíždět v sobotu, každou nebo jednou za 14 dnů, přesné podrobnosti o studiu nevíme.
Ještě jsem se dotazovala na příslušném úřadě a bylo mi řečeno, že opravdu tato povinnost končí v září a dcera si musí vyřídit platby ohledně sociálního a zdravotního pojištění, taktéž jsem byla upozorněna, že pokud se nevlastní dcera odvolá k soudu, tak poslední slovo bude mít soud, ten musí učinit rozhodnutí. Myslíme, že dcera má dost času při takovém studiu pracovat, což i pracuje pro nevlastního otce, ale samozřejmě načerno.
Prosím máme správné informace?
Předem děkuji za odpověď Beáta
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže Vaše dcera bude pokračovat dálkovým studiem, bude záležet na tom, zda bude při tomto studiu schopná se sama živit. Pokud si dcera najde při studiu zaměstnání, jehož výdělek bude dostatečný k zajištění jejích životních potřeb, pak vyživovací povinnost končí. Jestliže ale bude mít pouze občasné brigády či přivýdělky, ty se nepovažují za schopnost se samostatně živit.
Doporučuji zkusit se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti domluvit. Pokud dohoda nebude možná a dcera bude trvat na dalším hrazení výživného, doporučuji obrátit se na soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Obzvlášť tehdy, pokud je výživné stanoveno soudním rozhodnutím, nedoporučuji přestat hradit výživné bez souhlasu soudu. V návrhu uveďte důvody, pro které se domníváte, že vyživovací povinnost skončila. Jako důvod doporučuji uvést zejména nižší časovou náročnost dceřina studia, které jí umožní najít si výdělečnou činnost, můžete uvést i skutečnost, že dcera pracuje již nyní (pak by ale bylo dobré, abyste toto tvrzení mohli něčím doložit – například výpověďmi svědků).
Co netýče zdravotního pojištění, stát je plátcem zdravotního pojištění za nezaopatřené děti – nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Dle tohoto zákona je nezaopatřeným dítětem dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Za přípravu na budoucí povolání se považuje i dálkové studium na vysoké škole, takže zdravotní pojištění za dceru bude i nadále hradit stát. Není tedy pravdou, že by si dcera musela toto pojištění hradit sama. Dcera si nemusí hradit ani sociální pojištění, hrazení tohoto pojištění je totiž dobrovolné, nikoliv povinné.
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z výhry hazardní hry jako pravidelného příjmu
- Pravidelný příjem - výhry z hazardní hry a daň, daně, daňový odvod
- Daně, danění hazardu, výhry z hazardní hry
Mám dotaz ohledně danění výher z hazardních her.
Musí se z výher odvádět daň pokud jsou hlavní a pravidelný zdroj příjmu? A pokud ano, je potřeba mít živnost?
Předem děkuji za odpověď. Pavel
ODPOVĚĎ:
Od daně z příjmů jsou osvobozeny dle § 10 odst. 3 písm. b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členském státě EU nebo ve státě tvořící Evropský hospodářský prostor. O pravidelnosti příjmu zde není zmínka, tudíž zde není omezení. Pouze pokud bude příjem z hazardní hry vyšší než 5 mil. Kč, musíte dle § 38w Zákona o daních z příjmů oznámit tento osvobozený příjem svému finančnímu úřadu.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na náhradu škody - ublížení na zdraví
- Ublížení na zdraví - žaloba na náhradu škody
- Žaloba na náhradu škody za poškození zdraví - náležitosti
- Žaloba na náhradu škody za ublížení na zdraví - náležitosti
- Náležitosti žaloby na ublížení na zdraví, poškození zdraví
Mám od lékaře vyplněný formulář s body podle metodiky Nejvyššího soudu, ale nikde jsem nenašel jak má vypadat žaloba k soudu (ublížení na zdraví - náhrada škody)? Za tuto žalobu se platí nějaký poplatek? Nikde jsem nenašel nějaký vzor nebo formulář. Můžete mi prosím poradit. Tam se musí opět vypisovat detaily, nebo stačí jen napsat, že mě bylo ublíženo na zdraví, že pachatel byl již řešen
na MU za přestupek a číslo jednací? Děkuji
Denis
ODPOVĚĎ:
Žaloba na náhradu škody na zdraví musí obsahovat stejné náležitosti, jako jakákoliv žaloba na plnění. Musí tedy obsahovat identifikaci žalobce a žalovaného, popis celé situace, označení důkazů k prokázání tvrzení, čeho se žalobou domáháte. Pokud jde o žalobní tvrzení, měl byste do žaloby uvést, kdy, kým a jakým způsobem Vám bylo ublíženo na zdraví, informaci, že byl v důsledku této situace dotyčný uznán vinným z přestupku, pokud možno přiložit rozhodnutí, pokud jej nemáte, pak označit alespoň číslo jednací a požádat soud, aby si rozhodnutí vyžádal. Dále byste měl soudu vysvětlit, proč požadujete částku, které se žalobou domáháte. Tedy zda jde o bolestné dle posudku lékaře, příp. zda požadujete i ztížení společenského uplatnění a v jaké výši.
Za žalobu o náhradu škody na zdraví se žádný soudní poplatek neplatí.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej osobního vozidla nemajitelem (pojistníkem) bez plné moci k prodeji - je kupní smlouva platná?
- Platnost kupní smlouvy uzavřené nemajitelem vozidla bez plné moci k prodeji auta, automobilu
- Závadná kupní smlouva a nárok na odstoupení od koupi ojetého auta, automobilu, vozidla
- Skrytá vada ojetého automobilu a nárok na odstoupení od kupní smlouvy nebo nárok na slevu
- Nárok na slevu - skrytá vada ojetého auta, automobilu, vozidla
24.7.2016 jsem zakoupil osobní auto Audi A3 z roku 1997, vozidlo jsem si při koupi prohlédl a provedl zkušební jízdu (vše v pořádku), prověřil jsem si i přes PC diagnostický přístroj zdali vozidlo nemá žádné vady, krom čidla teploty bylo vozidlo bez problému. S prodávajícím jsem se domluvil na slevě 7.000 Kč. V tuto chvíli se mi z auta začal ztrácet olej, předpokládám že se může jednat o skrytou závadu. Ve smlouvě je uvedeno, že kupujícímu nebyli zatajeny žádné závady a že stav vozidla odpovídá jeho stáří a počtu ujetých kilometrů. K tomu přímo prodávající není majitelem vozidla (pouze pojistitel) nicméně k vozu jsem dostal kupní smlouvu kde je prodávající nějaká paní a notářsky ověřenou plnou moc k přepisu vozidla, která je taktéž psaná na paní. Iniciály skutečného prodávajícího nikde v kupní smlouvě uvedené nejsou. Ke všemu je ve smlouvě uvedeno, že jsem povinen vozidlo převést do 7 pracovních dnů, což jsem prozatím neučinil.
Chci se tedy zeptat zdali mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz?
Předem Vám děkuji za radu Aleš
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě bude nutné věnovat pozornost tomu, kdo je ve smlouvě uveden jako vlastník vozidla. I pokud by pojistitel prodával vozidlo na základě plné moci, pak by údaje o vlastníkovi měly být uvedeny ve smlouvě, včetně údaje o tom, že je zastoupený na základě plné moci a plná moc by měla být ke smlouvě připojena. Pokud je však ve smlouvě jako prodávající uvedená jiná osoba, než skutečný vlastník, pak smlouva mohla být neplatná z důvodu Vašeho omylu, který vyvolala druhá strana. V tomto případě byste u prodávajícího uplatnil neplatnost smlouvy a požadoval navrácení zaplacené kupní ceny.
Za předpokladu, že je smlouva v pořádku, pak bude záležet, zda vada na vozidle představuje podstatné či nepodstatné porušení smlouvy. V tomto případě je prodejce zjevně nepodnikatel, proto nemáte stejná práva, jako byste automobil kupoval od podnikatele, resp. autobazaru. Závažnost a charakter závady z Vašeho popisu nejsou zřejmé, a proto ani není možné jednoznačně určit, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy a zda tedy máte právo od smlouvy odstoupit.
Pokud by bylo vadu možné bez obtíží opravit za poměrně nízké náklady, bude se pravděpodobně jednat o nepodstatné porušení smlouvy. V tomto případě byste měl právo požadovat odstranění vady (opravu), anebo přiměřenou slevu z kupní ceny.
Pokud se bude jednat o závažnější vadu, pak by se mohlo jednat o podstatné porušení smlouvy, a mohl byste požadovat dle Vaší volby:
a) odstranění vady opravou věci,
b) přiměřenou slevu z kupní ceny,
c) odstoupit od smlouvy.
Vadu je nutné oznámit prodejci bez zbytečného odkladu, jinak se Vaše právní postavení může zhoršit a v případě soudního sporu by Vám soud nemusel nároky přiznat. Pro jistotu bych se obracel jak na prodejce/pojistníka, tak na paní uvedenou v plné moci.
Stěžejní však bude nutné posouzení platnosti samotné kupní smlouvy. K tomuto bych Vám doporučil navštívit advokáta, který je schopen věc náležitě posoudit a s ohledem na konkrétní okolnosti doporučit také náležitý postup.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Prasklá WC mísa v nájemním bytě - platí opravu pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Oprava sanitárního vybavení nájemního bytu - platí pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Kdo platí opravu prasklého umyvadla, WC v nájemního bytu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
Bydlím v pronajatém bytě a praskla mi mísa od WC (mojí vinou ale nerad bych to přiznal), má povinnost ji opravit vlastník bytu (pronajímatel) v plné výši nebo, kdo musí financovat opravu? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. definuje mj. i drobné opravy, které je povinen dělat nájemník – mezi ně lze zahrnout také opravu mísy.
Nicméně jsou zde další omezení – pokud roční součet nákladů vynaložených nájemníkem na opravy bytu přesáhne částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy hradí pronajímatel.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pobyt v zahraničí s nulovými příjmy a porodné v ČR - nárok
- Nárok na porodné při pobytu v zahraničí s nulovým příjmem
- Pobyt v Nizozemsku a nárok na porodné v ČR - má matka nárok nebo ne?
- Nulový příjem při pobytu v Nizozemsku a porodné v ČR - má matka nárok nebo ne?
Získání porodného: termín porodu mám 23.9.2016, čili úřadem budou posuzovány příjmy za čtvrtletí duben-červen 2016. Oba jsme žili v zahraničí, konkrétně v NL, já pobírala podporu v nezaměstnanosti z holandského úřadu práce v termínu 3.2.2016-2.5.2016 a přítel taktéž, ale v termínu 1.1.2016 do 1.6.2016. Jakým způsobem tedy budeme dokladovat naše příjmy, pro zisk porodného?
Bude český úřad brát příjem 0, jelikož jsme v ČR nevykonávali v tomto čtvrtletí žádnou činnost a nepobírali ani jiné dávky?
Či budou chtít informace z NL o výši dávek? Což tedy nevím, jak by nám nizozemský pracovní úřad vydal.
Děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Jestliže porodíte ještě v měsíci září, budou – jak správně uvádíte – pro nárok na porodné posuzovány příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí, tedy za měsíce duben až červen 2016. Pokud by se ale vaše dítě narodilo až v říjnu, budou posuzovány příjmy za měsíce červenec až září 2016.
Podle § 5, odst. 1, písm. e) zákona o státní sociální podpoře se pro účely stanovení rozhodného příjmu za příjem považují také příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odečtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b). Mezi příjmy, které se dokládají a započítávají pro nárok na porodné, patří i podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (§ 5, odst. 1, písm. d) výše uvedeného zákona). Jestliže jste tedy v rozhodném období měli takový příjem ze zahraničí, musíte tento příjem při žádosti o porodné úřadu práce doložit. Výši toho příjmu je zapotřebí ve formuláři Doklad o výši čtvrtletního příjmu vyplnit v části G. Jestliže pro Vás již není možné obstarat si potvrzení od nizozemského úřadu práce, ve formuláři alespoň vysvětlete o jaký příjem se jedná (v příslušné kolonce je uvedeno razítko a podpis nebo popis příjmu) a uveďte výši podpory za celé kalendářní čtvrtletí a měnu, ve kterém Vám (i Vašemu příteli) byla podpora vyplacena.
Nárok na porodné budete mít tehdy, pokud příjme Vaší domácnosti za rozhodné období nepřesáhne 2,7násobek jejího životního minima). Životní minimum Vaší domácnosti je (jedná-li se o Vaše první dítě) vyjádřeno částkou 7.710 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tedy příjem ve výši 20 817 Kč za měsíc.
__
RODINA-SJM
- Rozšíření SJM o chalupu a dědictví, dědické řízení po smrti jednoho z manželů
05/2011 jsem se znovu vdala. Manžel měl v té době chalupu, já chatu. Chatu jsme prodali a chalupu si ponechali. Chtěla bych vědět, zda je dobré udělat změnu, aby byla chalupa v katastru zapsaná na nás oba, kdyby se s manželem něco stalo (a jak v tomto případě postupovat). A jak by to bylo z hlediska dědických nároků, kdyby zůstala chalupa napsaná jen na manžela a jak, kdyby byla napsaná na nás oba jako společné jmění manželů? On má 1 dceru a já také 1 dceru. Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Chalupu lze přepsat na oba manžele pouze sepsáním tzv. smlouvy o rozšíření společného jmění manželů. Taková smlouva je platná pouze v případě, že je sepsána notářským zápisem.
Pokud by byla chalupa psaná pouze na manžela, tak v případě jeho smrti po něm dědíte tuto chalupu Vy a jeho dcera rovným dílem, tedy každá 1/2. Pokud by byla chalupa zapsaná jako SJM, pak byste měla 1/2 z vypořádání SJM a pak ještě 1/4 chalupy z dědictví a jeho dcera by dědila zbylou 1/4 chalupy.
Pokud by byla chalupa psaná pouze na manžela, tak v případě Vaší smrti se ve Vašem dědickém řízení chalupa neřeší a Vaše dcera chalupu nebude dědit. Pokud by byla chalupa v SJM, tak má v případě Vaší smrti Váš manžel 1/2 chalupy ze SJM a 1/4 z dědictví a Vaše dcera zdědí zbylou 1/4 chalupy.
__
OBČAN-DLUHY
- Zadlužování v době schváleného oddlužení, insolvence - je to přípustné?
- Může dlužník s oddlužením dělat v době oddlužení další dluhy?
- Může dlužník v insolvenci dělat v době insolvence další dluhy?
- Může dlužník ve schváleném osobním bankrotu dělat další dluhy?
- Může dlužník v insolvenci dělat v době insolvence další dluhy?
- Může dlužník v osobním bankrotu dělat nové další dluhy?
- Člen SVJ v insolvenci neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ v oddlužení neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ v osobním bankrotu neplatí do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
Jsem člen SVJ a máme v domě jednoho člena SVJ, který je v oddlužení a neplatí zálohy na byt. Na začátku byl dluh nízký a slib, že vše uhradí. 01/2014 požádal o oddlužení a přestal hradit zálohy úplně. Dluh se v době insolvence rapidně zvýšil. K tomu bylo v 08/2014 schváleno soudem oddlužení, čehož jsme si nevšimli a pohledávku nepřihlásili. 2015 6x zaplatil a 6x nezaplatil. V 12/2015 správce insolvence byt prodal, a nový majitel platí pravidelně své zálohy. Je možné, aby v době insolvence narůstal dluh? Jaké máme možnosti dluh vymoci? Ve zprávě o hospodářské situaci dlužníka je uvedena položka „Měsíční náklady spojené s bydlením 3000 Kč“, ale nebyly na účet domu odesílány. Máme kontaktovat insolvenčního správce? Nebo vymáhat jinou cestou? Děkuji, Člen SVJ, Adam.
ODPOVĚĎ:
Pohledávky SVJ vzniklé po povolení oddlužení uplatněte vůči dlužníkovi jako pohledávky za majetkovou podstatou. Uplatnění adresujte přímo dlužníkovi (aktuální adresa by měla být uvedena v insolvenčním rejstříku dostupném na www.justice.cz).
Uplatnění musí obsahovat tyto údaje:
a) označení „Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
c) označení dlužníka,
d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od sídla věřitele,
e) bližší údaje o s skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,
g) údaj o povaze pohledávky,
h) údaj o výši pohledávky,
i) seznam příloh,
j) údaje o osobě, která vyrozumění podepsala,
k) datum a podpis.
V dopise dlužníka rovněž upozorněte, že že neuhrazením pohledávky SVJ se vystavujete riziku zrušení oddlužení a prohlášení konkursu na Váš majetek dle ust. § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona.
O uplatnění pohledávky také písemně vyrozumějte insolvenčního správce a požádejte ho, aby Vám uhradil pohledávku z majetkové podstaty dlužníka, pokud sám dobrovolně svůj dluh neuhradí.
Nebude-li přesto pohledávka uhrazena, bude nutné se domáhat zaplacení žalobou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přeplatek fondu oprav bytu SVJ a nový majitel bytu - komu se vyplatí přeplatek?
- Komu patří přeplatek fondu SVJ - původnímu majitel bytu nebo novému majiteli?
2015 jsme koupili byt v Praze (byt byl zapsán do katastru nemovitostí v září 2015). 04/2016 jsme se zúčastnili naší první schůze SJV v domě (asi 32 nájemníků), na které bylo mj. všemi zúčastněnými odhlasováno rozdělení prý dosti velké částky „přebývajících“ (! ) finančních prostředků na společném „účtu fondu oprav“. Finance mají být rozděleny vlastníkům bytů v poměru dle počtu metrů čtverečních jednotlivých bytů. Vzhledem k tomu, že z nás tj. kupujících či prodávajících byt, neplatil roky do fondu oprav, tak dlouho jako letitým nájmem strýček obou dam, které nám byt prodaly, tak nás zajímá, kdo má tuto částku obdržet: zda prodávající (= dvě dámy, které byt zdědily po svém strýčkovi a nájem platily po jeho smrti dalších 9 měsíců do prodeje nám), či my - jako noví majitelé uvedeného
bytu. My platíme nájem od 1. července 2015, kdy jsme podepsali kupní smlouvu na tento předmětný byt. Komu mají být peníze z fondu oprav vráceny?
Děkuji, Václava.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčový § 1186/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že při převodu vlastnického práva k bytové jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu (typicky SVJ) povinnost vypořádat příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu bytové jednotky.
Při převodu vlastnického práva k bytové jednotce (např. tedy v případě prodeje bytové jednotky) se nevracejí (ani jinak nevypořádávají) ve vztahu k dosavadnímu vlastníkovi bytové jednotky (prodávajícímu) příspěvky na správu domu a pozemku, které zaplatil do dne, kdy nabyl účinnosti převod vlastnického práva k bytové jednotce na jinou osobu (kupujícího).
Shora uvedené lze shrnout tak, že příslušná část „přebývajících“ finančních prostředků z tzv. fondu oprav náleží vždy aktuálnímu vlastníkovi bytové jednotky (tedy Vám).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy baterie elektrokola a stejná vada jako před opravou - jde o placenou reklamaci nebo neplacenou?
U svého prodejce elektrokola jsme si nechali opravit vadnou baterii elektrokola. Jelikož se jednalo o pozáruční servis, za opravu jsme zaplatili. Po měsíci používání se opět projevila stejná vada jako před opravou (baterie nedržela napětí). Prodejce přijal baterii k následné opravě. Zajímalo by nás, zda-li jsme povinni za následnou opravu stejné vady znovu platit. Původní baterie byla opravena - byl vyměněn díl, který udržuje napětí baterie.
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Co nejdříve u prodejce uplatněte reklamaci první opravy. Prodejce odpovídá obdobně jako u koupě zboží i za vadné provedení opravy, proto by po Vás neměl požadovat zaplacení druhé opravy, pokud jste u něj reklamovali první opravu.
Nicméně Vašeho z dotazu vyplývá, že jste druhou opravu neuplatnili jako reklamaci, nýbrž jako běžnou opravu. V tomto případě by prodejce mohl požadovat úhradu druhé opravy. Vy byste tedy museli nyní reklamovat první opravu a požadovat slevu ve výši úhrady za druhou opravu.
Prodejce je povinen Vaší reklamaci vyřídit do 30 dnů. Pokud by tento termín byť o 1 den překročil, obraťte se na Českou obchodní inspekci.
Pokud by prodejce Vaši reklamaci neuznal, obraťte se rovněž na Českou obchodní inspekci s žádostí o mimosoudní vyřešení sporu. Pokud by ani poté prodejce Váš nárok neuznal, bude jedinou možností podání žaloby. Pro tento případ již doporučuji obrátit se na advokáta.
Bližší informace o mimosoudním řešení sporu u ČOI jsou dostupné zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Zablokování účtu Policí - přeposílání peněz do zahraničí (Ghany)
- Zablokování účtu Policí - pro legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti - jak se bránit?
- Vyšetřování legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti - přeposílání peněz do zahraničí (Ghany)
Policie zablokovala můj účet. Peníze přijaté z Polska jsem chtěla přeposlat do Ghany. Policie mne vyšetřovala a nesmím o případu mluvit, abych nemařila vyšetřování. Peníze jsou 3 měsíce blokované. Jsem podezřelá z legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Já nevím, proč peníze nebyly poslány přímo do Ghany. Prý to nejde, proto jsem byla ochotná přeposlat peníze. Moje ochota mne dostala do této situace. Adresát v Ghaně si peníze chtěl půjčit jako splátkový úvěr. Jsem důchodkyně, nemám úspory a nemohu si dovolit platit advokáta.
V Usnesení ze dne 22. dubna 2016 je poučení: "Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění."
Mám vážnou obavu, že soudní jednání bude velice dlouho trvat.
Zdůrazňuji, že jsem chudá důchodkyně a nemám peníze na drahého advokáta pro trestní řízení u soudu. Mám požádat o advokáta přiděleného zdarma soudem?
Děkuji. Zdenka
ODPOVĚĎ:
V každém případě Vám lze doporučit požádat o přidělení bezplatného obhájce (advokáta), popř. obhájce za sníženou odměnu.
V této souvislosti je podstatné, zda bylo ve Vašem případě již zahájeno trestní stíhání či dosud nikoli. Pakliže bylo trestní stíhání již zahájeno (§ 160 trestního řádu), jste považována za obviněnou (§ 32 trestního řádu).
Jste-li obviněnou, vztahuje se na Vás § 33/2, 3 a 4 trestního řádu, dle něhož platí, že:
- osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu (a v přípravném řízení soudce), že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu;
- vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu (a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce) o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného;
- návrh na rozhodnutí o přidělení bezplatného obhájce (včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost) podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni;
- pokud byl pravomocným rozhodnutím obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven.
Některé praktické informace k podání žádosti o přidělení bezplatného obhájce (popř. obhájce za sníženou odměnu) naleznete zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/167/18387_full.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Porušování soukromí sousedy v bytovém domě - jak se bránit?
- Porušování soukromí sousedy v činžovním domě - jak se bránit?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Otevření dopisu sousedem - jde o přestupek nebo trestný čin?
Sousedi prarodičů pořád sedí venku před panelovým domem na lavičkách, a "drbou"- všechny. Jedné akademicky vzdělané starší ženě z poštovní schránky vzali doporučený dopis z banky, aby se dozvěděli její věk. Problém je ten, že to dosvědčí pouze ona, protože je viděla, jak jsou u její schránky, a jak ji uviděli, tak se rozutekli, a měla tam otevřený dopis. Jednou šla do bytu, a jeden z těch sousedů jí řekl: "Proč chodíte oblékána jako mladá? ". Paní na ně reaguje úzkostí, a dochází na psychoterapie. Když jde kdokoli okolo domu, tak se koukají z oken, kdo jde. Jaký doporučujete další postup? Lze na ně podat stížnost za urážku a cti, nebo za porušení soukromí. Probíhalo tam kvůli tomu i policejní šetření.
Děkuji, Zbyšek.
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost podat na tyto osoby trestní oznámení, kdy dle závažnosti je možné dané jednání (pomluvy) postihnout jako přestupek proti občanskému soužití (§ 49 zákona o přestupcích, dostupný zde: portal. gov.cz), popř. v závažnější formě jako trestný čin pomluvy (§ 184 trestního zákoníku).
Trestní oznámení na tyto osoby může podat kdokoliv, nemusí to být nutně jen tato paní.
Co se týká otevírání dopisů, dané jednání by teoreticky bylo možné postihnout jako trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), popř. i trestný čin porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku).
Dále je zde také možnost domáhat se žalobou podanou u civilního soudu, aby se tyto osoby daného jednání zdržely. Je možné v této věci jim zaslat předžalobní upomínku, ve které budou vyzváni, aby se zdrželi svého nevhodného chování (je nutné specifikovat) – toto by ovšem musela učinit přímo dotčená paní, kterou pomlouvají. V případě vedení sporu u soudu by bylo stěžejní dokazování jejich chování, tedy především svědeckými výpověďmi.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused požaduje radikální ořez větví stromu, ořez zlikviduje strom - je ořez povinností?
- Ořez větví ohrožující strom - je toho majitel povinen, pokud je sousedem vyzván?
Máme vzrostlý starší ovocný (již neplodící) strom na hranici pozemku se sousedem, jemuž vadí přesahující větve. Dle nového zákoníku nás vyzval, abychom větve v plném rozsahu odstranili, jinak tak učiní sám. Pod stromem parkuje automobil a padající listí a okvětní lístky mu na něj zcela logicky padají, což mu vadí. Strom má však většinu větví k sousedovi a po jejich odstranění by ze stromu zbyl skomírající pahýl. Jak postupovat? Strom mu ani nestíní, ani nebere živiny jeho plodinám, ani nehrozí jeho pád. Myslím si, že jeho stížnost je neoprávněná. Děkuji, Františka.
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na § 506/1 občanského zákoníku, dle něhož je součástí pozemku i prostor nad tímto pozemkem. Pokud tedy větve Vašeho stromu zasahují do prostoru nad sousedovým pozemkem, zasahují de facto do sousedova pozemku (a ruší ho ve výkonu jeho vlastnického práva k tomuto pozemku).
Ve Vašem případě je klíčový § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník (Vy) v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve strom přesahující na jeho pozemek, ovšem pouze za současného splnění těchto dvou podmínek:
- přesah větví či kořenů musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže,
- působená škoda nebo jiné obtíže musí být takové intenzity, že převýší zájem na nedotčeném zachování stromu (nepostačí tedy jakákoli škoda nebo jiné obtíže).
Pakliže Vás soused vyzval k odstranění přesahujících větví, zastává dle všeho názor, že obě shora uvedené podmínky jsou splněny. Domníváte-li se, že některá z těchto podmínek (či obě podmínky) není splněna (a sousedovi tudíž nevzniklo právo větve odstranit), můžete postupovat následovně (samozřejmě za předpokladu, že se sousedem nebude možné se na zachování větví dohodnout) :
1/ Pořiďte fotodokumentaci předmětného stromu.
2/ Obraťte se na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu). Prostřednictvím předběžného opatření lze prozatímně upravit poměry mezi účastníky budoucího soudního řízení (po vydání předběžného opatření je tedy nutné podat k soudu příslušnou žalobu, jak uvádím pod bodem 3/ níže). V tomto případě byste soudu navrhla, aby byl obsahem předběžného opatření zákaz odstranit přesahující větve Vašeho stromu (ze strany Vašeho souseda). Dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu může být totiž předběžným opatřením účastníku (Vašemu sousedovi) uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel (zdržel se odstranění přesahujících větví) nebo něco snášel.
3/ Podejte k soudu žalobu dle § 2903/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že při vážném ohrožení může ohrožený (Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy (touto újmou bude poškození Vašeho stromu, tedy vznik škody na Vaší straně).
4/ Pakliže by se soused rozhodl odstranit větve Vašeho stromu ještě před tím, než bude vydáno předběžné opatření (popř. i navzdory tomuto předběžnému opatření), bude možné, abyste mu v tom zabránila svépomocí. Dle § 14/2 občanského zákoníku platí, že hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené (přiměřenost svépomocné obrany je velmi podstatná, sousedovi např. nemůžete z důvodu ochrany přesahujících větví ublížit na zdraví).
Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a následně žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákaz vstupu majiteli do bytu s věcným břemenem - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Rozšíření věcného břemene na potomky (syna, dceru, syny, dcery)
- Omezení vstupu majiteli do bytu s věcným břemenem - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Zákaz vstupu majiteli do bytu se služebností - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Rozšíření služebnosti na potomky (syna, dceru, syny, dcery)
- Omezení vstupu majiteli do bytu se služebností - lze to přikázat smlouvou, dohodou?
- Vstup majitele do bytu s věcným břemenem jen za přítomnosti osoby oprávněné VB - lze to smluvně dohodnout?
- Vstup majitele do bytu se služebností jen za přítomnosti osoby oprávněné služebností - lze to smluvně dohodnout?
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Správní poplatek za zřízení věcného břemene na katastru nemovitostí
- Kolik stojí zápis věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Správní poplatek za zřízení služebnosti na katastru nemovitostí
- Kolik stojí zápis služebnosti na katastru nemovitostí?
Bydlím v bytě bývalého manžela na základě nájemní smlouvy a on užívá moji polovinu rekreační chaty kam se odstěhoval. Nyní chce chatu celou pro sebe a navrhuje za moji polovinu chaty mě zřídit věcné břemeno dožití – služebnost zde v jeho bytě. Pokud se mám vzdát poloviny chaty, ráda bych toto věcné břemeno rozšířila i na naše dvě dcery, abych jim zajistila, že byt bývalý manžel po mé případné dřívější smrti neprodá nebo alespoň je částečně vyplatí za zrušení jejich břemene – lze to tak udělat? Budu muset platit nějaké poplatky? Mám právo na soukromí v bytě se zřízením věcného břemena na celý byt a žádat, aby bývalý manžel chodil na návštěvu pouze v době, kdy jsem doma? Nyní má můj bývalý manžel od bytu klíče a zásadně chodí v době, kdy jsem v práci, prohlíží mně moje věci a dělá v bytě nepořádek, nechá všude rozsvíceno apod. a následně mně píše bezdůvodně urážlivé maily.
Děkuji, Leontýna.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by se jednalo ke zřízení věcného břemene v podobě služebnosti bytu dle ust. § § 1297 občanského zákoníku. Samozřejmě nic nebrání tomu, aby došlo také ke zřízení služebnosti pro Vaše dcery, případně je možné se dohodnout tak, že se služebnost bude dle ust. § 1302 občanského zákoníku vztahovat také na Vaše dědice, tedy na obě dcery.
Ohledně placení poplatků a dalších podmínek, pak doporučuji veškeré záležitosti vyřešit přímo ve smlouvě o zřízení věcného břemene, např. že budete platit pouze spotřebu energií. Ve smlouvě pak bude mužné také upravit to, kdy bude manžel moci vstupovat a kontrolovat byt, např. po předchozím upozornění a pouze ve dnech pracovního klidu apod. S ohledem na jeho dosavadní chování by bylo možné zvážit i sjednání smluvní pokuty pro případ porušení jeho povinností.
Ohledně sepsání smlouvy doporučuji se obrátit na advokáta, seznam naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na vrtanou studnu
- Prodej nezkolaudované studny a dodatečné stavební povolení a kolaudace
- Odběr vody z načerno vyvrtané studny
- Odběr vody z nezkolaudované vyvrtané studny
2015 mě kontaktovala paní B. a chtěla vyhotovit stavební povolení na studnu. Povolení jsem v tu dobu již nevyřizovala, protože jsem měla brzo nastoupit mateřskou dovolenou. Avšak jsme se domluvily, když paní na vyřízení povolení nespěchá, že jí ho na základě Plné moci od ní vyřídím. Lhůtu jsem stanovila minimálně rok s tím, že nemohu přesný termín zaručit. Mezitím jsem porodila a poté měla nějaké zdravotní komplikace, podstoupila operaci, několikrát ležela v nemocnici. Vyřízení se protáhlo. Domluvily jsme se však, že povolení i tak chce a vyřídím jí ho. 08/2016 je povolení vyřízeno a paní si ho nechce převzít, jelikož po mně najednou vyžaduje slevu kvůli časové prodlevě. K té došlo také i z důvodu komplikací na úřadech. Veškeré dokumenty jsem jí zaslala na dobírku, nechce si je však převzít (HG posudek, projekt, stavební povolení). Může studnu zkolaudovat i přesto, že tyto dokumenty nemá (na úřadě je ale mají ode mě)? Jak se mohu bránit a peníze od paní dostat?
Podotýkám, že paní navíc studnu používá bez kolaudace načerno.
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Má-li stavební úřad k dispozici všechny relevantní podklady, nemělo by kolaudaci studny nic bránit.
Co se týče Vaší odměny, usuzuji z dotazu, že mezi Vámi a paní B došlo k uzavření příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. občanského zákoníku). Příkazní smlouvou se příkazník (Vy) zavazuje obstarat záležitost příkazce (paní B).
Dle § 2438 občanského zákoníku dále platí, že:
- příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání;
- příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti; to platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.
Pro reálnou vymahatelnost Vašeho práva na odměnu je velmi důležité, jakým způsobem mezi Vámi a paní B došlo k uzavření příkazní smlouvy, resp. jakým způsobem bylo mezi Vámi a paní B dále komunikováno (podstatná je totiž prokazatelnost vzniku a obsahu smlouvy). Pakliže byla smlouva uzavřena pouze ústně, může být prokázání její existence obtížné.
Odmítá-li Vám paní B uhradit sjednanou odměnu za splnění jejího příkazu, přičemž smírné řešení nastalé situace nebude možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete paní B zaslat nejdříve tzv. předžalobní výzvu a následně, nebude-li tato výzva úspěšná, podat k příslušnému soudu žalobu (resp. návrh na vydání platebního rozkazu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Jak nechat prověřit pronájem obecního pozemku obcí?
- Zpětné schválení pronájmu veřejných prostor obce zastupitelstvem - lze to zpětně?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Hlučný nájemce veřejných prostor obce - jak, kam poslat dodatečně stížnost?
Starosta potažmo zastupitelstvo naší obce umožnilo soukromé osobě pořádat soukromou oslavu na veřejném místě, určeném jinak ke konání hodů, letním nocí, pálení čarodějnic apod. - a tím samozřejmě k rušení nočního klidu až do ranních hodin. Občané obce o tomto nebyli informováni a to dokonce ani ti přímo bydlící kolem tohoto veřejného prostranství (třeba dopisem do schránky). Při našem přímém dotazu panu starostovi na posledním zastupitelstvu obce, nám bylo sděleno, že to můžou jako obec podepsat a schválit zpětně. A to ani nevím zda bylo řádně uhrazeno za pronájem stanu, lavic a stolů, které si k tomuto účelu také od obce zapůjčilo.
Setkání proběhlo v červnu 2016. Mohou to zaúčtovat zpětně? Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Rušení nočního klidu lze postihnout jako přestupek proti veřejnému pořádku dle § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona.
Dle § 47 odst. 3 tohoto zákona se dobou nočního klidu rozumí doba od 22. do 6. Hodiny, přičemž obec může obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.
Aby tedy takové jednání mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty přestupku proti veřejnému pořádku, je ještě nutné, aby nebyla obcí přijata úprava dle výše uvedeného odst. 3, tedy aby obec neumožňovala ve výjimečných případech doba nočního klidu zkrácená či úplně zrušena. I pokud by ovšem takový předpis byl ze strany obce přijat, je důležité jej pozorně prostudovat a zjistit, zda byly splněny všechny podmínky požadované tímto předpisem, aby se na danou soukromou akci vztahovala kratší či žádná doba nočního klidu.
Obec nemá povinnost informovat své občany dopisem do schránky o tom, že se bude konat nějaká akce.
Obec má povinnost zveřejnit záměr pronajmout hmotnou nemovitou věc (pozemek) obce po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. (§ 39 odst. 1 zákona o obcích).
Tuto povinnost ovšem obec nemá v případě, jde-li o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.
Zde je také podstatný obsah nájemní smlouvy – je rozhodující celková doba platnosti nájemní smlouvy a ne doba využívání pronajaté nemovitosti, takže pronajme-li obec místnost na jednu hodinu týdně po dobu dvou let, pak se výluka z povinnosti zveřejnit záměr nemůže uplatnit, jelikož celková doba nájmu přesáhne 30 dní.
Zde doporučuji se na obec obrátit s žádostí o poskytnutí informací (dle zákona o svobodném přístupu k informacím) ohledně jak samotného obsahu smlouvy, tak otázce úhrady nákladů za zapůjčený majetek obce.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zakázání využívání kanalizační přípojky napojené k sousedovi - může to soused zakázat?
- Zrušení načerno postavené kanalizační přípojky sousedem (soused ji má oficiálně) - může to udělat?
OBČAN-VĚCENÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dlouhodobé využívání napojené kanalizace k sousedovi a vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání napojené kanalizace k sousedovi a vydržení služebnosti
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Soused přerušil neoficiální kanalizační přípojku - vymáhání náhrady škody za vytopení domu s nelegální kanalizační přípojkou
- Soused přerušil nelegální načerno postavenou kanalizační přípojku - vymáhání náhrady škody za vytopení domu s nelegální kanalizační přípojkou
Koupil jsem rodinný dům před zhruba 50 lety, původní majitelé obou nemovitostí se dohodli, že z mého pozemku se kanalizace napojí na sousedovu kanalizaci. Kanalizace od souseda vede do centrální kanalizace na silnici. Teď mi soused řekl, že 1. října mi zruší kanalizační přípojku, která se napojuje na jeho kanalizaci. Že se mám napojit na veřejnou kanalizaci, která je vedena na okraji komunikace před domy. Před 50 lety to byla tehdy jenom ústní dohoda mezi sousedy, žádný dokument neexistuje. Žádné věcné břemeno soused na katastru nemá. Může mi soused na svém pozemku, v zemi (2,5 metru), zrušit, zabetonovat, mou kanalizační přípojku ze dne na den? Když si svou kanalizaci neudělám přes svůj pozemek do 1. října. Co dělat, když mi pak vznikne škoda v mém domě, že mi vyteče kanalizace v domě? Mohu vymáhat škodu na sousedovi, že mi soused zrušil kanalizační přípojku? Mohu se snad nějak bránit? Děkuji za odpověď, David.
ODPOVĚĎ:
Jediným řešením Vaší situace, které bude skutečně jisté, je vybudování nové kanalizační přípojky (kterou svůj dům připojíte přímo ke kanalizační soustavě).
Máte-li zájem o řešení nastalého problému právní cestou, bylo by možné uvažovat o zahájení soudního řízení, v jehož rámci byste se domáhal toho, aby soud rozhodl, že došlo k vydržení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě jste oprávněn mít svou kanalizační přípojku napojenou na přípojku Vašeho souseda. Neexistuje-li však žádný důkaz o tom, že v minulosti skutečně došlo k dohodě právních předchůdců současných vlastníků obou domů, neunesete s vysokou pravděpodobností důkazní břemeno (což může mít za následek Váš procesní neúspěch).
Nespornou nevýhodou soudního řešení nastalé situace je i délka soudního řízení, které se může protáhnout i na několik let. Pakliže chcete nastalou situaci řešit soudní cestou, můžete však požádat soud o vydání tzv. předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu). Prostřednictvím předběžného opatření lze prozatímně upravit poměry mezi účastníky budoucího soudního řízení (po vydání předběžného opatření je tedy nutné podat k soudu příslušnou žalobu, jak uvádím výše). V tomto případě byste soudu navrhl, aby byl obsahem předběžného opatření zákaz zazdít Vaší kanalizační přípojku. Dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu může být totiž předběžným opatřením účastníku (Vašemu sousedovi) uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel (zdržel se zazdění kanalizační přípojky) nebo něco snášel.
S ohledem na skutečnost, že soused Vás na svůj záměr zazdít Vaší kanalizační přípojku upozornil s dostatečným předstihem, byla by tím jeho případná odpovědnost za takto vzniklou škodu dosti omezena (ne-li zcela vyloučena). Dle § 2903/1 občanského zákoníku totiž platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí (Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
Současná právní úprava napojení jedné kanalizační přípojky na přípojku jinou výslovně neřeší, v tomto ohledu je proto podstatné, jak by se k této otázce postavil provozovatel předmětné kanalizační soustavy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta soudu na vyřízení žaloby na spornost vlastnictví nemovitosti
- Lhůta soudu na vyřízení žaloby na určení vlastnictví
- Do kdy musí soud určit vlastníka při podání žaloby na určení vlastnictví?
- Spornost vlastnictví bytu, domu, nemovitosti a řešení předběžným opatřením soudu
11/2011 jsem koupil nemovitost na kupní smlouvu. V 08/2012 na mě jako na kupujícího i na toho kdo mi nemovitost prodal, byla podána žaloba na určení vlastnického práva nevlastním bratrem prodávajícího, jenž se domnívá že darovací smlouva na nemovitost, podle které se stal prodávající vlastníkem nemovitosti je neplatná. Na katastru nemovitostí byla vložena poznámka spornosti. Navíc jsem zjistil, že na adrese nemovitosti má trvalý pobyt cizinka, družka žalobce, která má i exekuce. S poznámkou spornosti ji nemohu odhlásit z pobytu. V 11/2012 mi bylo doručeno usnesení o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Do nynější doby se nic neděje. Všechny práce na rekonstrukci jsem zastavil, dům chátrá. Jak dlouho trvá platnost žaloby? Jak mám dále postupovat? Může např. soud vydat nějaké předběžné opatření?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
pokud došlo k zastavení soudního řízení, měla by být poznámka spornosti odstraněna. Nicméně katastr se zjevně o zastavení řízení nedozvěděl, proto bude nyní iniciativa ležet na Vás.
Obraťte se proto na soud s přípisem, aby Vám bylo zasláno usnesení o zastavení řízení s vyznačenou doložkou právní moci. Zároveň v přípisu uveďte, že na základě tohoto řízení je v katastru vedena poznámka spornosti, a aby soud zaslal usnesení o zastavení řízení také na katastr. Nechat si vyznačit doložku právní moci můžete také osobě na soudě, když si vezmete s sebou usnesení a na toto vyhotovení usnesení Vám právní moc vyznačí.
Až obdržíte usnesení s vyznačenou právní mocí, obraťte se na katastr s žádostí, aby byla poznámka spornosti vymazána z důvodu, že řízení bylo pravomocně zastaveno (pokud by k tomu nedošlo z podnětu soudu).
V případě nejasností se obraťte přímo na příslušný katastr nemovitostí, kde máte nemovitost zapsánu, a na právním oddělení by Vám měli rovněž poradit, jak konkrétně postupovat.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Zákaz darování domu v darovací smlouvě (starý občanský zákoník) - je nutné zákaz respektovat?
- Je možné zakázat prodej, darování darovaného domu obdarovaným jiné osobě? (obdarovanému, kupujícímu)
- Zákaz darování v darovací smlouvě (starý občanský zákoník - smlouva sepsaná před 1.1.2014) - je nutné zákaz dodržet?
- Zákaz prodeje v darovací smlouvě (starý občanský zákoník - smlouva sepsaná před 1.1.2014) - je nutné zákaz dodržet?
Dostal jsem darem dům, v darovací smlouvě je uvedeno, že bez souhlasu dárce nemohu dům prodat, převést na další osobu atd. Na katastru není zákaz převodu ve formě věcného práva. Co následuje v případě, že bych dům např. prodal. Katastr se smlouvou zabývat nebude a převede dům na kupce, který za dům zaplatí, ale já poruším usnesení v darovací smlouvě. Jak by vše dále pokračovalo a co hrozí? Děkuji za odpověď.
Darovací smlouva uzavřena 20.3.2012.
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Na katastru by skutečně dům převedli na nového vlastníka / kupujícího, aniž by zkoumali podmínky darování. I když neznám text darovací smlouvy, tak se vystavujete riziku, že prodejem domu dojde z Vaší strany k porušení darovací smlouvy, na základě čeho by mohl dárce od smlouvy odstoupit. Vzhledem k tomu, že mu již nebudete moci vrátit dům, byl byste mu povinen vyplatit hodnotu domu, tedy v podstatě částku, za kterou byste dům prodal.
Rozhodně z důvodu Vaší jistoty doporučuji získat písemný souhlas dárce s prodejem, i např. za cenu určitého podílu na prodejní ceně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zahájení dědického řízení na majetek osoby žijící a zemřelé v zahraničí
- Zůstavitel žil a zemřel v zahraničí - jak zahájit dědické řízení v ČR?
- Zahájení dědického řízení v ČR u osoby zemřelé v zahraničí - postup
- Zahájení dědického řízení v ČR u osoby žijící a zesnulé v zahraničí - postup
Bývalý manžel byl občanem Ruské federace, v České republice měl trvalý pobyt od uzavření našeho manželství, tedy od roku 1994. Během trvání manželství jsme při přebírání družstevních bytů do soukromého vlastnictví převzali po vzájemné dohodě byt, který byl původně mým dědictvím, do společného vlastnictví manželů SJM. Manželství ale bylo rozvedeno v roce 2002, k majetkovému vypořádání nedošlo, partner jakákoliv jednání odmítal. 2004 bývalý manžel opustil Českou republiku a žil v Moskvě. Zemřel nečekaně 2013 v Moskvě. Naše jediná dcera (plnoletá), která žije se mnou ve společné domácnosti, neobdržela z Ruska žádné informace ohledně dědického řízení, nevíme ani, zda proběhlo, druhá strana (rodina) na dotazy v této věci neodpovídá. Bývalý manžel má v Rusku ještě syna z prvního manželství (asi 28 let). Navázali jsme s ním kontakt, o dědictví po otci, které se nachází v České republice, nemá zájem. Stejně tak dcera nepožaduje nic z pozůstalosti, která se nachází v Rusku. Jak může dcera po otci zdědit polovinu bytu, v němž trvale bydlíme? Děkuji. Irena
ODPOVĚĎ:
Dle § 150 starého obč. zák. : „Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. “
Váš bývalý manžel je tedy nyní vlastníkem id. 1/2 bytu a je potřeba v ČR zahájit po něm dědické řízení, aby mohl být tento majetek vypořádán. K tomu je potřeba sehnat jeho úmrtní list a udělat výpis z katastru nemovitostí a u okresního soudu, který je v místě majetku (bytu), je třeba dát podnět k zahájení dědického řízení. Soud poté pověří notáře a proběhne dědické řízení, kde se bude řešit polovina bytu. Dědicem bývalého manžela budou jeho děti – bude tedy třeba sehnat od jeho syna plnou moc, abyste to za něj mohli vyřídit v ČR. Pro dědické řízení je potřeba speciální plné moci, kterou Vám poté dá notář k dispozici. Na základě plné moci pak budete moct dědictví napsat pouze na dceru.
Možná Vám pomůže i portál ministerstva zahraničí:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod bytu z majitele na svého opatrovníka - je nutný souhlas soudu?
- Darování bytu opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
- Darování domu opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
- Darování nemovitosti opatrovníkovi - je nutný souhlas soudu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vybrání peněz svěřence opatrovníkem na potřeby svěřence - do jaké částky je možné bez souhlasu soudu?
- Převod bytu ze svěřence na opatrovníka - je nutný souhlas soudu?
Jsem na základě rozhodnutí soudu opatrovníkem svého otce, který je šest let (2010-2016) v domově důchodců se zvláštním režimem. Jeho zdravotní stav je velmi špatný a neměnný. Dle soudního znalce otec není schopen žádných úkonů.
Otec je majitelem bytu, ve kterém trvale bydlím již 26 let, otec tam nikdy nebydlel. O byt se starám, udržuji, platím.
Je možné, abych já, jako opatrovník, požádala opatrovnický soud o převod bytu na sebe? Mám ještě bratra, který by s převodem souhlasil.
Otec měl důchodové připojištění, které jsem vypověděla. Mohu z těchto finančních prostředků, jedná se o částku 180.000 Kč, peníze vybírat a do jaké výše bez předběžného souhlasu soudu (měsíčně, ročně atp.). Otci platím léky, holiče, kadeřníka, pedikéra atd.
Děkuji, Adéla.
ODPOVĚĎ:
Jako opatrovník můžete spravovat pouze běžné záležitosti Vašeho otce, mimo běžné záležitosti potřebujete souhlas soudu. Proto i v případě převodu otcova bytu na Vás, se budete muset obrátit na soud. Vzhledem k tomu, že Váš otec má bydlení zajištěné v domově se zvláštním režimem a nebude tudíž byt do budoucna potřebovat, mohl by soud Vaší žádosti vyhovět. Je ale pravděpodobné, že kromě souhlasu Vašeho bratra bude soud vyžadovat i souhlas Vašeho otce, je-li Váš otec schopen takový souhlas udělit.
Co se týče finančních prostředků z důchodového připojištění, ale i dalších finančních prostředků patřících Vašemu otci, můžete je využít na zajištění běžných životních potřeb Vašeho otce. Výdaje, které ve vašem dotazu uvádíte (léky, holič, kadeřník, pedikér apod.), tedy z těchto prostředků hradit můžete. Současně jste ale povinna vést si účetnictví, které bude jasně a přehledně dokládat, jak s finančními prostředky Vašeho otce hospodaříte. Na žádost soudu pak musíte toto účetnictví předložit. Zákon nestanovuje žádnou maximální částku, kterou můžete měsíčně či ročně vybrat a utratit, pouze říká, že bez souhlasu soudu můžete hradit výdaje na běžné životní potřeby. Výdaje nad rámec běžných potřeb už souhlas soudu vyžadují. Pokud byste tedy z finančních prostředků chtěla zakoupit například automobil nebo nemovitost, bez souhlasu soudu se neobejdete.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodlužování registrace v seznamce BE2 - jak ukončit členství a vyhnout se zaplacení poplatku uvedeného ve smluvních podmínkách seznamky BE2
06/16 reakce na nabídku internetové seznamky b2. Za minimální poplatek vyplněn profil, měsíc posilají vhodné protějšky, žadná smlouva, podpis. Na prodloužení služby za poplatek bych nereagovala. Nabídky chodily stále bez dalšich sdělení. Dnes (02.08.2016) 1/8 v noci výzva k zaplacení 2 225kč. Automaticky prodlouženo, zaplatit do 7 dnů. Co mám dělat? Jsem v mimořádně těžké finanční situaci. Děkuji za pomoc. Ludmila
ODPOVĚĎ:
K uzavření smlouvy došlo již vytvořením registrace, resp. zaplacením prvního poplatku. Není nutné mít "písemnou podepsanou smlouvu". Obdobně při nákupech v eshopech na internetu nepodepisujete žádnou smlouvu, přesto kupní smlouva na zboží je uzavřena objednáním na internetových stránkách
K tomuto je dále nutné dodat, že smluvní vztah se bude řídit všeobecnými podmínkami seznamky, ve kterých je uvedeno, že smlouvu je možné vypovědět 14 dní před ukončením zaplaceného období, jinak dochází k automatickému prodloužení, resp. v případě prvního období nejdéle 4 dny před jeho ukončením.
Sice o morálnosti praktik seznamky be2 lze důvodně pochybovat, uzavřením smlouvy jste však souhlasila i s všeobecnými obchodními podmínkami, včetně automatického prodlužování. Požadavek k úhradě, kdy jste smluvní vztah neukončila, je tedy oprávněný. Do budoucna je nutné si společnosti na internetu prověřit a také číst důkladně všeobecné obchodní podmínky.
Nyní doporučuji okamžitě vypovědět smlouvu a tím zabránit dalšímu prodlužování
V podmínkách je však uvedena možnost vypovědět smlouvu pouze písemně zasláním na adresu společnosti v zahraničí. Toto bude ovšem považováno za nepřiměřenou podmínku a bude postačovat zaslat výpověď pouze emailem, faxem či kontaktním formulářem přes stránky seznamky, nejlépe všemi dostupnými prostředky.
Finanční nárok seznamky byste tedy uhradit měla. Pokud jej přesto neuhradíte (např. máte zablokovánu možnost automatického strhávání plateb), je otázkou, zda je společnost schopna Vás dohledat a částku s úspěchem vymáhat, tedy zda má Vaši adresu a případně též datum narození. Pokud mají pouze Váš email, je málo pravděpodobné, že by po Váš částku skutečně vymáhali.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ ŘÁD, KÁZEŇ
- Kolik kg může tahat žena v práci, zaměstnání
- Kolik kg může tahat muž v práci, zaměstnání
- Kolik kilogramů může tahat žena v práci, zaměstnání
- Kolik kilogramů může tahat muž v práci, zaměstnání
Prosím mohu se zeptat kolik kilogramů může nosit (tahat) žena při výkonu zaměstnání v práci a kolik muž? Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Stěžejním předpisem je nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění (dále jen NV). Definici ruční manipulace obsahuje § 28: „Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. “
V § 29 NV jsou pak stanoveny tyto limity: „Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg.
Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg.
Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg.
Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.
Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem. “
Dané NV ještě dále podrobněji určuje limity pro energetickou zátěž a další otázky související s ochranou zdraví při práci.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo platí pracovní oblečení, oblek - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Zaměstnanec strhl z platu pracovní oblečení zaměstnance - je to dle Zákonku práce?
- Proplacení pracovního oblečení zaměstnavatelem a Zákoník práce
Při ukončení pracovního poměru mi zaměstnavatel odečetl z poslední výplaty určitou částku za firemní oblečení (ukončení k 30.6.2016). Práce recepční v hotelu, zaměstnavatel mi nechal ušít 3 blůzy, které byly vráceny firmě, která je šila, neboť byly hned reklamované, že jsou příliš velké (velikost 50 místo 44). Fyzicky jsem tedy blůzy vůbec neměla. Vesta byla špatně ušitá, byla také reklamována, ale poslední dva měsíce jsem ji nosila. Oblečení (vesta) byla vrácena oproti podpisu při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel mi přesto strhl částku za vše ušité oblečení, s tím, že nikdo jiný to nosit nemůže. Má na to právo?
Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel na toto právo nemá. Pokud požaduje po zaměstnancích, aby nosili konkrétní oblečení, musí toto oblečení hradit, neboť to jsou náklady vyplývající z pracovního poměru a není možné je požadovat po zaměstnanci. I kdyby zaměstnavatel neměl povinnost tyto náklady hradit, nemůže bez zaměstnancova souhlasu strhnout zaměstnanci libovolnou částku, pokud se nejedná o situace stanovené přímo zákoníkem práce (např. srážky ze mzdy, apod.). Můžete zaměstnavatele písemně vyzvat k vrácení neprávem stržené částky a požadovat tak po zaměstnavateli bezdůvodné obohacení. Pokud zaměstnavatel odmítne danou sumu zaplatit, je nutné se obrátit na soud.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOLUVY
- Oprava skrytých vad zakoupené nemovitosti - výpočet ceny oprav
- Kdo vyčísluje cenu oprav skrytých vad nemovitosti?
- Výpočet ceny opravy skryté vady nemovitosti - kdo vyčíslí cenu opravy?
- Odstoupení od koupi nemovitosti se skrytou vadou - vrácení daně
- Odstoupení od koupi nemovitosti se skrytou vadou - vrácení provize realitní kanceláře
FINANCE-DANĚ
- Vrácení daně státem při odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti (skrytá vada nemovitosti)
- Vrácení provize realitní kanceláře, RK při odstoupení od kupní smlouvy nemovitosti (skrytá vada nemovitosti)
Mám nemovitost se skrytými vadami.
- Pokud získám znalecký posudek na skryté vady, kdo by pak měl vyčíslit cenu oprav skrytých vad, bude stačit rozpočet od nějaké stavební firmy?
- Pokud se budu soudit a získám již posudek + odhad ceny oprav, je možné pokračovat v rekonstrukci nemovitosti nebo je třeba to koordinovat s ohledem na soudní spor?
- Pokud by stav nemovitosti byl opravdu špatný a já se rozhodl od kupní smlouvy odstoupit, na jakou částku z prodejní ceny mám nárok, když část šla realitní kanceláři, část na daň z převodu nemovitosti apod?
- Když jsou ve smlouvě uvedeni dva prodávající (ale jednal jsem jen jedním z nich), je potřeba poslat doporučený dopis s oznámením vad oběma prodávajícím a s oběma najednou pak řešit soudní spor?
s pozdravem
Daniel
ODPOVĚĎ:
K vyčíslení ceny oprav bude běžně stačit rozpočet od stavební firmy, pro jistotu však doporučuji nechat udělat odhad ceny alespoň u 2 firem. V případě sporu by totiž prodávající mohl namítat, že cena oprav je nadhodnocená, pak by se musel případně nechat zpracovat znalecký posudek na cenu obvyklou nutných oprav. I nyní si můžete nechat vypracovat znalecký posudek na cenu obvyklou nutných oprav a z této ceny vycházet.
Pokud se rozhodnete soudit a požadovat slevu z kupní ceny, tedy nikoli od smlouvy odstoupit, pak je samozřejmě možné s rekonstrukcí pokračovat. Pokud byste však chtěl od smlouvy odstoupit, pokračování v rekonstrukci není vhodné, neboť při odstoupení jste povinen nemovitost vrátit oproti vrácení kupní ceně.
V případě odstoupení Vám prodávající bude povinen vrátit kupní cenu. Běžně je ve kupních smlouvách uvedeno, že zaplacená rezervační záloha realitní kanceláři se započítává na kupní cenu. Ze zaplacené kupní ceny se pak také běžně vyplácí daň z nabytí nemovité věci. Pokud je takto smlouva koncipována, pak by Vám při odstoupení byl prodávající povinen vrátit plnou kupní cenu, tedy i cenu, ve které je zahrnuta odměna realitní kanceláři i daň z nabytí nemovité věci.
Pokud by např. odměna realitní kanceláři byla zaplacena zvlášť, mohl byste ji po prodávajících požadovat jako náhradu škody, neboť by Vám škoda vznikla v souvislosti s porušením smlouvy.
Dopisy vůči prodávajícím vždy adresujte oběma prodávajícím, pro Vaší větší jistotu doporučuji vše zasílat doporučeně s dodejkou.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dům zakoupený z peněz rodiče před druhou svatbou - jak novou manželku krátit na dědickém podíle?
- Jak zajistit aby nedědila nová manželka otce byt, dům, nemovitosti
- Jak zajistit aby nedědil nový manžel matky byt, dům, nemovitosti
- Nemovitost koupená z prostředků jednoho z manželů v době manželství (SJM) a dědění, dědictví
Dotaz z oblasti nového občanského zákoníku NOZ: Otec se 1996 podruhé oženil. Půl roku po svatbě si koupil dům. Tento dům zafinancoval výhradně prodejem svého předchozího domu. Dnes (15.08.2016) je na listu vlastnictví LV stále zapsán jako jediný vlastník, ale je nám jasné, že to automaticky přešlo do SJM. Otázka zní, v případě otcovy smrti, jak se bude dědit, jaké jsou naše šance, aby otcova nynější manželka získala co nejméně a event. zdali se dá tato situace vyřešit otcovou závětí, kde dům odkáže jenom synům.
Děkuji za odpověď.
Hynek
ODPOVĚĎ:
Není tak jednoznačné, že by nemovitost, kterou otec koupil po svatbě, byla automaticky součástí SJM, pokud byla financována z prodeje domu, který byl v jeho výlučném vlastnictví. Naopak pokud skutečně byla nynější nemovitost koupena z peněz z předchozí nemovitosti a tok peněz lze jednoznačně prokázat (např. měl účet, na který uložil peníze z prodeje předchozího domu, na tento účet nechodily žádné další peníze - např. z výdělku manželky a posléze peníze z tohoto účtu poslal na koupi nové nemovitosti), nynější nemovitost součástí SJM není. Je ale třeba takto tok peněz v případném soudním sporu prokázat. Pokud se na účtu míchaly různé peníze a příjmy i nynější manželky, pak skutečně neprokážete, že nemovitost koupená za manželství s druhou manželkou součástí SJM není. V případě otcovy smrti dědí rovným dílem jeho děti a manželka. Pokud by byl dům v SJM, pak v případě otcovy smrti polovina domu patří manželce z titulu SJM a o druhou polovinu se dělí synové a ona všichni rovným dílem, pokud by dům v SJM nebyl, pak v případě otcovy smrti dědí rovným dílem celý dům manželka a děti. Věc lze vyřešit závětí, manželka není tzv. neopomenutelný dědic, takže pokud otec v závěti vše odkáže synům, je taková závěť platná a manželka nic nedědí.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zápočet Vánoc při výpočtu dovolené
- Výpočet dovolené - vliv Vánoc
- Výpočet poměrné části roční dovolené
- Cestovní náhrady řidiče kamionu - čas cesty přes 5 hodin denně
- Jízda řidiče kamionu - jde o pracovní cestu?
U předcházejícího zaměstnavatele jsem byl zaměstnaný od 3.12.2015. Pracovní poměr jsem ukončil dohodou 11.7.2016. Za dobu pracovního poměru jsem žádnou dovolenou neměl.
(Do této chvíle jsem kromě dohody o rozvázání pracovního poměru nedostal žádné jiné doklady, ani mzdu za červen a část července, ani náhradu za dovolenou.)
1. Přísluší mi za prosinec 2015 náhrada za dovolenou? V daném měsíci jsem pracoval 19 pracovních dní. Započítají se mi pro účely stanovení nároku na dovolenou podle §214 ZP také dva svátky, které připadly na čtvrtek a pátek, kdy jsem nepracoval?
Pokud mi náhrada za dovolenou přísluší, jak se stanoví její výše? Použije se i v tomto případě průměrný výdělek za duben až červen 2016, tj. za čtvrtletí, které předchází datu ukončení pracovního poměru?
2. Jaká je doba dovolené (resp. jak se určí poměrná část roční dovolené), za kterou mi náleží náhrada za období 1. 1. 2016 až 11. 7. 2016? V této době jsem byl 8 pracovních dní v pracovní neschopnosti.
Použije se průměrný výdělek za duben až červen 2016, tj. za čtvrtletí, které předchází datu ukončení pracovního poměru?
3. Má řidič vozidla nad 3,5 t (kamion) nárok na cestovní náhrady, pokud jeho čas cesty v ČR od odjezdu z parkoviště do zaparkování prakticky denně přesahuje 5 hodin?
Je možné při tomto druhu práce považovat jízdy za pracovní cesty?
Pracovní smlouva specifikuje jako místo výkonu práce Čechy a země EU. Cestovní náhrady v pracovní smlouvě nejsou uvedené.
Děkuji mnohokrát. Jakub
ODPOVĚĎ:
Abyste měl za rok 2015 nárok na dovolenou, musel byste u zaměstnavatele odpracovat alespoň 21 směn, resp. převážných částí směn - § 214 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Do těchto 21 dní se započítávají i svátky, kdy jste nepracoval, pokud Vám z důvodu svátku odpadla směna. Pokud jste tedy i včetně svátků odpracoval 21 směn, tj. dní, náleží Vám za rok 2015 dovolená v rozsahu 1/12 z celkového rozsahu dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům. Za rok 2016 budete mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, neboť jste u zaměstnavatele odpracoval více než 60 směn (§ 212 odst. 1 ZP). Tato dovolená se poskytuje za každý celý měsíc trvání pracovního poměru v rozsahu 1/12 celoroční dovolené. U Vás pracovní poměr v roce 2016 trval 6 nepřetržitých měsíců, tj. nárok na 6/12 z celoroční dovolené.
Ano, použije se průměrný výdělek za 2. čtvrtletí, pokud Vám bude dovolená proplácena při skončení pracovního poměru.
Obecně platí, že na cestovní náhrady má zaměstnanec nárok, pokud pracuje mimo místo svého výkonu práce. Pokud je místo výkonu práce stanoveno šířeji než jedna obec, např. ČR, poté se za pravidelné pracoviště považuje pro účely cestovních náhrad obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. To může být vždy jen jedna obec. Pokud se pak jedná o práci mimo toto pravidelné pracoviště, pak má zaměstnance nárok na cestovní náhrady, i když se pohybuje v místě sjednaného výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud např. vyjíždíte z Prahy, pak pokud vykonáváte práci mimo Prahu, byť na území ČR nebo jiného státu, máte nárok na cestovní náhrady.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od koupi do 14 dnů v kamenném obchodě - lze to?
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bot, obuvi v obchodě Baťa
- Skrytá vada zboží a odstoupení od koupi do 14 dnů (distanční smlouva)
Prodávající tvrdí, že § 1829 oz odstoupení od kupní smlouvy platí pouze pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, jak to tedy je prosím.
prosím o vysvětlení, prodávající tvrdí, že §1829 oz odstoupení od kupní smlouvy platí pouze pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, jak to tedy je prosím. /Hlavní důvod proč se na vás obracím, nikde v §1829 není konstatováno, že se jedná pouze o § pro zboží zakoupené v internetovém obchodě, vysvětlení které jsem dostala se domnívám je diskriminační Odstoupení od smlouvy je ze zákona možné jen ve stanovených případech. Jednou z těchto možností je odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí věci za předpokladu, že se jednalo o nákup na dálku, tzv. distančním způsobem (tzn. přes internet, telefon podle ustanovení § 1820 a navazující ustanovení § 1829 an. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku). Odstoupení od smlouvy upravené v ust. § 1829 občanského zákoníku se tedy týká takzvaných distančních smluv, při nichž se strany osobně nesetkají, ale uzavírají je na dálku (např. elektronickou cestou, po telefonu nebo v zásilkovém obchodě). Ze zákona lze od smluv uzavíraných distančním způsobem odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoli sankce do 14 dnů zásadně od uzavření smlouvy, ale například u koupě zboží až od jeho převzetí. Důvodem této zákonné úpravy je okolnost, že spotřebitel si nemůže zboží reálně prohlédnout a vyzkoušet jako při osobním nákupu na prodejně.
Uvádím příklad 1. : koupím boty přes Internet, při prohlídce nezjistím žádnou viditelnou vadu, vyzkouším v pořádku. Boty si druhý den obuji a po třech hodinách zjistím, že mě na patě tlačí, nebo se zlomí špička nebo se začnou párat, tak jak se mě to již stalo. Takže podle tohoto vysvětlení bez uvedení důvodu odstoupím od kupní smlouvy (§ 1829).
2. koupím boty v kamenném obchodě, při prohlídce nezjistím žádnou viditelnou vadu, vyzkouším v pořádku. Boty si druhý den obuji a po třech hodinách zjistím, že mě na patě tlačí, nebo se zlomí špička nebo se začnou párat, tak jak se mě to již stalo. Takže nemám nárok na odstoupení od smlouvy. Vyměnit je nechtějí, že jsem je obula, mohu pouze měsíc čekat zda uznají reklamaci, když neuznají tak se soudit.
Jsou i prodejny a společnosti, které bez problému ve 14dení lhůtě vymění, ale jak jsem zjistila v dalších obchodech zaměstnanci jsou proškoleni tak, aby kupujícího dotlačili sepsat reklamaci a tvrdí, že jiná možnost není. Prosím jak to tedy je. _
Dne 29.05.2016 jsem na vaší prodejně 51153 OC Černý Most Praha 14 zakoupila vycházkovou, lepenou obuv 9653 6248388. Cca po 3 dnech se na pravé botě v oblasti špičky utvořil zlom, dne 06.06.20162 jsem tuto vadu oznámila na prodejně 51172 OC Letňany Baťa. Požadovala jsem odstoupení od kupní smlouvy z důvodu skryté vady a vrácení peněz. Přejímající prodavačka odmítla toto provézt z důvodu, že obuv musí poslat na posouzení. Dne 22.6.2016 jsem byla vyrozuměna, že reklamace byla zamítnuta z důvodu mechanického poškození. Předávající prodavačce jsem sdělila svůj nesouhlas s tím, že nestačí ze strany prodávajícího pouhé konstatování, ale podle obchodního zákoníku by toto měla míti podloženo znaleckým posudkem. Vedoucí prodejny konstatovala, že jí můj názor nezajímá, řekla, že jsme obuv poškodila úmyslně, že ona ví jak má postupovat a dokonce odmítla předložení reklamačního řádu, o který jsem jí požádala. Konstatovala, že já jako zákazník nemám na nic nárok a pouze, že si mohu sehnat soudního znalce a domáhat se nápravy přes soud. S takovýmto hloupým a arogantním jednáním jsem se ještě nesetkala, toto jednání uvedené vedoucí vaší prodejny nedělá dobré jméno vaší společnosti. Dále uvádím, na obuvi nedošlo z mé strany k žádnému mechanickému poškození, proto mám důvod se domnívat, že jde o skrytou vadu, která byla již při koupi obuvi. _
Kupní smlouva doklad číslo 100064101 uzavřené na prodejně Sportisimo s. r. o. , Lodžská 850/6, 181 00 Praha 8 dne 29.6.2016. Předmětem smlouvy je dětská sportovní obuv 2137008050 vel. 32 zn. Lotto.
Dnešního dne 8.7.2016 jsem se dostavila na výše uvedenou prodejnu požadavkem na výměnu obuvi jelikož se boty párají v prošívce což bylo zamítnuto. Proto jsem požádala o odstoupení od kupní smlouvy, což bylo vedoucí směny XX odmítnuto s vysvětlením, že toto nemůže udělat jelikož má nařízený jiný postup.
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 občanského zákoníku se opravdu týká pouze tzv. distančních smluv, resp. smluv uzavřených mimo obchodní prostory podnikatele, typicky smlouvy uzavřené po internetu, po telefonu, při podomním prodeji, na reklamních akcích apod. I když se výslovně v ust. § 1829 obč. zák. neuvádí, že se jedná o smlouvy uzavírané distančním způsobem, je třeba vycházet z názvu oddílu (od § 1820 obč. zák), který zní "Uzavírání smluv distančním způsobem a závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory" a který rovněž zahrnuje i ust. § 1829.
I když někteří prodejci umožňují vrátit i zboží zakoupené v kamenných obchodech, však neznamená, že by tuto povinnost měli ze zákona. Jedná se pouze o jejich lepší zákaznický přístup a dobrovolné umožnění vracet/měnit bezplatně zakoupené zboží. Často je tato možnost uvedena např. na účtence či na ceduli u kasy. Pokud již prodejce možnost bezplatného vrácení/výměny zboží deklaroval, je také povinen vrácené zboží přijmout.
Pokud však prodejce v kamenném obchodě žádným způsobem nedeklaruje, že je u něj možnost v určité lhůtě zboží vrátit, příp. vyměnit za jiné, pak spotřebitel nemá právo ve 14 denní lhůtě od smlouvy bez uvedení důvodu odstoupit dle ust. § 1829 obč. zák.
Právo na odstoupení od smlouvy o koupi zboží v kamenném obchodě tak máte pouze v případě vadného plnění, primárně byste však měla uplatňovat právo na bezplatnou výměnu, příp. opravu zboží. I v případě výskytu vady máte právo na odstoupení od smlouvy, a to pokud výměna či oprava není možná (např. již dané zboží není na skladě) nebo pokud by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. O podstatné porušení smlouvy se však u menších závad, které bude mužné bez větších potíží opravit, zpravidla nepůjde.
Pokud však prodejce Vaší reklamaci, popř. odstoupení od smlouvy neuzná, je opravdu jedinou možností soudní cesta, resp. mimosoudní řešení sporu České obchodní inspekce. K mimosoudnímu řešení sporů u ČOI lze nalézt více informací zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení soukromého pozemku do zeleně k veřejnému užívání - jak se může majitel bránit?
- Zařazení soukromého pozemku do celoměstského systému zeleně k veřejnému užívání - jak se bránit, nájemné
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za zařazení soukromého pozemku do zeleně k veřejnému užívání
OBČAN-NÁJMY
- Nájemné za užívání soukromého pozemku jako zeleně k veřejnému užívání (rozhodnutím města)
Město začlenilo soukromý pozemek do celoměstského systému zeleně k veřejnému užívání, bez mého souhlasu (bez smlouvy). V katastru je v evidenci jako lesní pozemek což teda podle územně plánovací dokumentace nesouhlasí. Mám i přes to nárok na náhradu za užívání veřejného prostranství, když o ni požádám?
Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
Souhlas vlastníka pozemku není nutný pro začlenění pozemku v rámci územního plánu jako pozemku k veřejnému užívání.
Každý vlastník pozemku totiž má možnost v průběhu schvalování územního plánu podat námitky. Pokud tak neučiní, jde vzniklý stav k jeho tíži.
Jako vlastník takového pozemku jste povinen umožnit jeho užívání jinými osobami a nesmíte znemožnit přístup na tento pozemek.
Právo na náhradu (resp. vydání bezdůvodného obohacení) máte. Toto právo je nutné uplatnit u obce. V této věci je poměrně konstantní judikatura soudů, která takové právo vlastníka potvrzuje (např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3624/13, ze dne 19. 11. 2014).
_
TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Obvinění policistů z nepřipoutání bezpečnostním pásem a neprokázání u správního řízení videozáznamem - jak se odvolat?
- Odvolání proti pokutě za nepřipoutání pásem v autě - videozáznam Policie neprokázal vinu řidiče osobního vozidla
- Neprokázání přestupku u správního řízení a rozhodnutí v neprospěch přestupce - jak, kam se odvolat?
- Kam se odvolat proti rozhodnutí správního orgánu o vině za nepřipoutání v autě, automobilu, vozidle?
Byla na mne - Magistrátem (dále jen SO - Správní Orgán) - spáchána křivda rozhodnutím o mé vině, i když jsem se ničím neprovinil. 29.10.2015 -dopravní hlídka PČR ve služebním voze mne zastavila s tím, že jsem prý nebyl za jízdy připoután. S tím jsem nesouhlasil, policisté však trvali na svém. Prý i pořídili videozáznam.
S přestupkem jsem pochopitelně nesouhlasil a spor tak byl předán ke zmiňovanému SO do správního řízení. 14.4.2016 proběhlo u SO Ústní jednání. Já trval na své nevině, policisté na obvinění.
Vyžádal jsem zhlédnutí videozáznamu. Z něho není patrné, že bych byl nepřipoután! Na tomto faktu se shodli úplně VŠICHNI zúčastnění! Je to i protokolárně zaneseno v úředním zápisu z jednání, i v rozsudku! Rozhodnutí správního orgánu z 1.8.2016 však zní: vinen. Mám zaplatit celkem 2.500 Kč.
Cítím se poškozen. Připoutaný jsem byl, a důkaz, který by to vyvracel, Policie, ani SO, nemá.
Správní orgán to zdůvodňuje tím, že není důvod policistům nevěřit, i když obvinění nemohou podložit důkazem. Co mám dělat? Mám na odvolání ale už jen 1 den. Byl jsem do včera (15.08.2016) na dovolené a dopis ve schránce. Děkuji, Jaromír.
ODPOVĚĎ:
Za této situace je nezbytné odvolání podat a v něm rozporovat všechny domnělé tvrzené závěry správního orgánu. Pokud byste odvolání nepodal, zmařil byste si šanci dané rozhodnutí zvrátit.
Pak už by Vám zbývala jen možnost podání podnětu k zahájení přezkumného řízení dle § 94 a násl. správního řádu, nicméně na zahájení tohoto řízení není právní nárok, můžete pouze podat podnět, na základě kterého se příslušný správní orgán rozhodne, zda přezkumné řízení zahájí či nikoliv.
Jinak co se týká věrohodnosti svědectví policistů, rozhodovací praxe sudů dovodila, že důvod "nevěřit" policistům je shledán zejména v situaci, kdy mají zájem na výsledku dané věci.
__
OBČAN-NÁJMY
- Může nájemník odmítnout výměnu elektroinstalace? (výměna hliníkových kabelů za měděné)
- Odmítnutí rekonstrukce elektroinstalace v nájemním bytě nájemníkem, nájemcem - může to nájemník udělat?
- Rekonstrukce elektroinstalace v obecním nájemním bytu - může nájemník odmítnout výměnu elektrických kabelů nájemního bytu?
Existuje, prosím Vás, v zákonech nějaká opora, na jejímž základě by bylo možné odmítnout (případně odložit řádově o roky) rekonstrukci elektroinstalace v obecním bytě? Bydlíme s manželkou v Brně - Líšni a zdejší radnice tuto rekonstrukci spolu s výměnou bytových jader (umakart nahradí sádrokartonem) provádí po celých domech, kdy nájemníci prakticky musí byty vyklidit na 1-2 měsíce, dostanou na tu dobu slevu na nájmu údajně jen 30 % a případně poskytnuté náhradní ubytování si zaplatí navíc.
Tato silně traumatizující akce není z mého pohledu - pokud jde o "elektřinu v mědi" - nutná, protože jako elektrotechnik si i stávající hliníkové rozvody bez problémů ohlídám. Tato pohroma nás pravděpodobně čeká 2017, ale manželka z toho špatně spí už celé měsíce dopředu. Děkuji, Kamil.
ODPOVĚĎ:
Vaší situaci řeší ust. § 2259 a následující občanského zákoníku, která jsou označena jako "Úpravy a jiné změny bytu nebo domu." Podle ust. § 2259 je nájemce povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Změny bytu tedy může činit pronajímatel zásadně se souhlasem nájemce. Souhlas nájemce nepotřebuje pronajímatel pouze v těchto případech:
a) změna domu nebo bytu nesníží hodnotu bydlení a lze ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce,
b) změna byla přikázána orgánem veřejné moci,
c) změna musí být provedena, protože hrozí přímo zvlášť závažná újma.
V nutnosti vyklidit byt a přestěhovat se lze spatřovat zmíněné nepohodlí pro nájemce, tzn. , že pokud je výměna elektroinstalace prováděna pouze na základě rozhodnutí vlastníka bytu, tedy obce, pak je možné opravu provést jen s Vaším souhlasem (pokud se nejedná o výše uvedené výjimky).
I pokud by se však jednalo o případ, kdy by bylo byt nutné vyklidit bez Vašeho souhlasu, pak by byla obec povinna Vám uhradit veškeré účelně vynaložené náklady, tzn. jak náklady na stěhování, tak nájemné v jiném bytě za dobu, kdy byl Váš byt vyklizen.
Pokud Vás obec vyzve k umožnění opravy, písemně jí sdělte svůj nesouhlas. Nesouhlas můžete rovněž odůvodnit zhoršeným psychickým stavem Vaší manželky.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4
__
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Odkázání dědictví druhovi, družce závětí
S přítelem jsme v 08/2016 společně koupili rekreační domek, přičemž oba vlastníme ideální polovinu. Oba máme z předchozího manželství děti, spolu žijeme již téměř 20 let ve společné domácnosti – mém bytě, přítel jinou další nemovitost nevlastní. Svůj byt prodal a z této částky financoval koupi 1 rekreačního domku. Do domku budeme postupně oba investovat. Prosím o radu, zdali a jakým způsobem je možné v případě, že by jeden z nás zemřel, odkázat svoji polovinu nemovitosti tomu druhému, aniž bychom porušili nutnost pamatovat na nepominutelné dědice, tedy děti? Děkuji, Marcela.
ODPOVĚĎ:
Svou polovinu domku můžete závětí odkázat vždy druhému, ale práva nepominutelných dědiců nelze obejít. Každý z Vás by tedy musel v době smrti vlastnit kromě domku ještě další majetek, který by pokryl práva nepominutelných dědiců nebo by musel případně žijící partner vyplatit děti druhého partnera v rámci dědického řízení.
Zletilé dítě má nárok na 1/4 svého zákonného dědického podílu, nezletilé dítě má nárok na 3/4 svého zákonného dědického podílu. Máte-li např. dvě zletilé děti, tak dědický podíl každého z nich je 1/2 a povinný díl nepominutelného dědice je tedy 1/4 z 1/2, tedy 1/8 pozůstalosti.
Pokud by měl např. domek hodnotu 2.000.000 Kč a zbytek majetku by byl za 1.000.000 Kč, pak celek je v hodnotě 3.000.000 Kč a každé dítě má nárok na 1/8 z 3.000.000 Kč, tj. na 375.000 Kč, tudíž domek by mohl zdědit partner a zbytek pozůstalosti děti a děti by nemohly proti tomu nic namítat.
Nicméně děti mají práva nepominutelných dědiců vždy, ale mohou se jich v rámci dědického řízení vzdát a prohlásit, že svá práva neuplatňují a nic nenamítají proti tomu, že partner manžela dědí více a na děti se tudíž nedostane takový podíl, jaký by jim ze zákona náležel.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování družstevního bytu potomkovi - jak navždy vyloučit sourozence obdarovaného potomka z dědění družstevní nemovitosti?
- Jak navždy sourozence vyloučit z dědění družstevního bytu, domu, nemovitosti
- Darování družstevního domu potomkovi - jak navždy vyloučit sourozence potomka z dědění družstevní nemovitosti?
11/2015 jsme já, můj druh a moje mamka koupili družstevní domek, z části na hypotéku. Celý podíl v družstvu je psaný na mě z důvodů, aby nedědila v případě smrti matky moje sestra a v případě přítelovy smrti jeho děti z předchozího manželství, jelikož se všemi je již vypořádáno.
07/2016 se z druha stal manžel a navíc by se nám v 11/2016 měl narodit potomek. Jakým způsobem prosím nejlépe ošetřit, aby v případě mé smrti měla práva také mamka, ale opět v případě její smrti zůstal domek manželovi, ne sestře? Protože pokud se správně domnívám, nyní by po mé smrti dědil pouze manžel a naše společné děti? Lze ošetřit tak, že bych do závěti uvedla, že dědit bude manžel a naše děti, ale maminka má právo na doživotní užívání domu? Nebo jí mohu nějak část domku (podílu) odkázat a omezit jí tím, že po její smrti musí domek přejít zpět na manžela? Děkuji, Martina.
ODPOVĚĎ:
Můžete napsat závěť, ve které určíte „předním“ dědicem svou matku a „následným“ dědicem svého manžela (tj. po smrti Vaší matky dům přejde na Vašeho manžela) – tento institut se nazývá tzv. svěřenské nástupnictví, kdy určujete ohledně svého majetku svému dědici jeho dědice. Ovšem je tu riziko, že Vaše sestra v případě smrti matky bude požadovat jako nepominutelná dědička podíl z její pozůstalosti. V případě sepisu takové závěti Vám doporučuji obrátit se na notáře.
Závětí lze zřídit své matce doživotní užívání domu, ale pouze v případě, že by byl dům v osobním vlastnictví. Jde-li o družstevní domek, tak by družstvo muselo souhlasit se zřízením tohoto břemene.
Je však možné se i smluvně se zavázat k tomu, že matku necháte domek užívat až do její smrti. Váš manžel může s Vaší matkou sepsat smlouvu o smlouvě budoucí, že po Vaší smrti s ní uzavře smlouvu, kde se zaváže k tomu nechat ji v domku dožít.
Jak správně píšete, v případě Vaší smrti po Vás dědí jen Váš manžel a Vaše společné děti.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dlouhodobé využívání cesty na soukromém pozemku sousedem a vydržení věcného břemene
- Soused užívá mnoho let cestu na soukromém pozemku bez věcného břemene - jak mu to zakázat?
- Dlouhodobé využívání cesty na soukromém pozemku sousedem a vydržení služebnosti
- Soused užívá mnoho let cestu na soukromém pozemku bez služebnosti - jak mu to zakázat?
Dobrý den, prosím o radu. Žena vlastní dům i pozemek kolem domu. Přes pozemek bezprostředně kolem domu vede cesta, kterou používá soused k jízdě i chůzi ke svému domu. V katastru není věcné břemeno ani nic jiného. Před léty zpevňovala obec obecní cestu a soused, jelikož znal starostu, nechal zpevnit i část cesty na manželčině pozemku, ovšem na svém už ne. V té době v domě žili rodiče manželky a asi jim bylo vše jedno. Manželka byla už tehdy vlastníkem domu. Před cca 3 a 5 léty už oba rodiče zemřeli a my máme v domě nájemníka, zároveň dům uživáme. Nelíbí se nám jak vzhled cesty (štěrk, asfalt, drobný štěrk =nebezpečný odpad), nemožnost oplotit dům, tak kvůli zhoršeným vztahům četnost používání. Soused má k domu jinou delší cestu, kterou nevyužívá. Chtěli bychom vědět, jak přimět obec k odstranění cesty, případně zamezit sousedovi v užívání (není priorita). S obcí jsme zatím nejednali. Děkuji. Milan
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu dovozuji, že předmětná cesta je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace se dělí na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné.
Z dotazu není možné určit, zda je předmětná účelová komunikace veřejně přístupná či nikoli. Pro vyřešení této otázky Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností).
a/ Dozvíte-li se, že předmětná účelová komunikace je veřejně přístupná, upozorňuji na § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož podléhá taková účelová komunikace tzv. obecnému užívání. Dle tohoto ustanovení smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. V takovém případě by bylo nutné, abyste strpěli užívání předmětné účelové komunikace každým, a to bezplatně.
Ani v případě, kdy předmětná účelová komunikace bude veřejně přístupnou, však není vše ztraceno. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích totiž může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Pokud by se Vám tedy podařilo prokázat, že Váš oprávněný zájem (např. ochrana Vašeho vlastnického práva, zachování Vašeho soukromí, zvýšení bezpečnosti a ochrana života a zdraví v bezprostřední blízkosti Vašeho domu) převáží nad právem obecného užívání (zejména proto, že k sousedově domu vede jiná veřejně přístupná komunikace), bude možné, aby byl veřejný přístup na předmětnou účelovou komunikaci upraven či omezen.
b/ Dozvíte-li se naopak, že předmětná účelová komunikace je veřejně nepřístupná, bude další nakládání s ní záviset pouze na Vašem uvážení.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že předmětná účelová komunikace je součástí pozemku Vaší manželky, tzn. že není samostatnou věcí (v právním smyslu). V takovém případě by proto bylo možné pozemek Vaší manželky (včetně účelové komunikace) oplotit. Na tomto místě připomínám, že pro vybudování oplocení je zapotřebí, aby byl stavebním úřadem vydán územní souhlas (§ 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že soused by se po Vás mohl domáhat přístupu na Váš pozemek z titulu tzv. nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Soud by však neměl Vašemu sousedovi právo nezbytné cesty přiznat, neboť k domu Vašeho souseda vede jiná veřejně přístupná komunikace (§ 1032/1 písm. c) občanského zákoníku), nebylo by tedy nezbytně nutné, aby soused používal právě pozemek Vaší manželky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Řidič zaměstnavatele musel zaplatil pokutu za přetížené vozidlo - jak se má řidič bránit?
- Zaměstnavatel řidiče odmítl proplatit pokutu za přetížení vozidla zaměstnanci - jak se bránit?
- Přeložení, přetížení vozidla - kdo platí pokutu? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Zaměstnanec nebyl proškolen, měl přetížené vozidlo a zaplatil pokutu - kdo platí pokutu (zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?
- Zaměstnanec nebyl proškolen, měl přeložené vozidlo a zaplatil pokutu - kdo platí pokutu (zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?
02/2015 jsem měl při kontrolním vážení přeložené vozidlo, za což jsem od celního úřadu dostal pokutu 1000 Kč. 03/2015 jsem s firmou rozvázal pracovní poměr. Za totéž přeložení vozidla firma ve správním řízení dostala pokutu 9.000 Kč, plus náklady na odvolací řízení 1.000 Kč, které mi teď - v červenci 2016 přefakturovala. Jako důvod firma uvádí, že přeložení vozidla bylo POUZE vinnou řidiče, který byl řádně proškolen a přeložení bylo způsobenou pouze jeho nedbalostí, a tudíž má právo po řidiči pokutu vymáhat. Zjednodušeně bych řekl, že při správním řízení ze mě udělala totálního a neschopného blbce a všechnu vinnu shodila na mě jako na řidiče.
Já bych rád uvedl, že jsem ke správnímu řízení neměl možnost se jakkoliv vyjádřit, dále že jsem za své působení u firmy neabsolvoval jediné školení řidičů - školení probíhala 200 km daleko od mého místa bydliště a já jsem v noci před školením ještě musel odjet jízdu, takže bych rovnou z noční musel absolvovat školení, a dále že jsem několikrát poukazoval na přeložení vozidla. Firma vždy hrála "mrtvého brouka" a čekala, jak celá přeprava dopadne, nereagovala na SMS, nereagovala na zprávy přes satelitní GPS umístěné ve vozidle, nebo když dispečing reagoval, bylo mi sdělěno, že to mají od technika spočítané a váha nákladu "vychází" a pokud náklad odmítnu naložit, budou mi účtovány náklady spojené s neodvezením zakázky. Bohužel nemám pro toto důkaz, neboť veškerá komunikace probíhala ze služebního telefonu, který jsem musel odevzdat, nebo přes GPS ve vozidle, které je opět majetkem firmy.
Rád bych od Vás věděl, jestli jsem povinen částku 10.000 Kč firmě zaplatit, nebo jak mám postupovat. V době mého pracovního poměru jsem byl pojištěný na hmotnou odpovědnost. Moje nová práce je v zahraničí, kde tuto pojistku nepotřebuji, tak jsem ji zrušil. Vztahuje se tato událost ještě do platnosti staré pojistky, nebo již ne?
ODPOVĚĎ:
K proplacení vystavené faktury jste povinen pouze v případě, že jste udělení pokuty Vašemu bývalému zaměstnavateli (tedy škodu na jeho straně) zavinil. Dle § 250/1 a 2 zákoníku práce platí, že:
- zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí (tzn. že pokud byla škoda způsobena výlučně porušením povinností zaměstnavatele, není zaměstnanec samozřejmě povinen nic hradit).
Pakliže jste svého bývalého zaměstnavatele opakovaně upozorňoval na přetížení nákladního vozidla, přičemž z jeho strany na to nebylo nikdy adekvátně reagováno, a zároveň nebyly Vaším bývalým zaměstnavatelem vytvořeny podmínky pro Vaše řádné proškolení, lze si Vaší odpovědnost za vzniklou škodu představit jen těžko.
Je rovněž otázkou, zda po Vás hodlá Váš bývalý zaměstnavatel škodu ve výši 10.000,- Kč vymáhat soudní cestou či zda Vás zkouší pouze zastrašit. Jste-li přesvědčen o tom, že za vzniklou škodu neodpovídáte, můžete kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí připravit odpověď, v níž Vašemu bývalému zaměstnavateli sdělíte své právní stanovisko a fakturu odmítnete uhradit. Tuto odpověď můžete připravit samozřejmě i sám, je však pravdou, že dopis psaný na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (doplněný kopií plné moci, kterou advokátovi udělíte) udělá na Vašeho bývalého zaměstnavatele bezesporu mocnější dojem (prostřednictvím tohoto dopisu dáte najevo, že svou obranu proti fakturované částce míníte vážně)
Pokud by na Vás Váš bývalý zaměstnavatel podal k soudu žalobu, mohl byste se dostat do důkazní nouze (pakliže nemáte k dispozici žádné důkazy o Vašich upozorněních na přetížené nákladní vozidlo) ; v tomto ohledu je nicméně důležité, zda by byl Váš bývalý zaměstnavatel vůbec schopen prokázat svá žalobní tvrzení.
Pokud jste byl v minulosti pojištěn na hmotnou odpovědnost, nebude se tato pojistka na předmětnou škodu pravděpodobně vůbec vztahovat. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že hmotná odpovědnost (neboli odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat dle § 252 a násl. zákoníku práce) se týká hodnot, které byly zaměstnanci svěřeny k vyúčtování (zejména hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu apod.), nevztahuje se však na škodu způsobenou v důsledku udělení pokuty ze strany správního orgánu.
Je logické, že Vám nebylo umožněno se vyjádřit v rámci správního řízení, které vedl celní úřad s Vaším bývalým zaměstnavatelem, a to z toho důvodu, že jste nebyl účastníkem tohoto řízení (v rámci tohoto řízení jste tedy figuroval jako třetí osoba, která nemá právo do tohoto řízení zasahovat).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zamítnutí stavebního povolení z důvodu výskytu bledule jarní na pozemku
- Bledule jarní a zákaz stavění na pozemku - zamítnutý žádosti o výjimku ze zákazu stavění
- Zamítnutí odvolání proto neudělení stavebního povolení z důvodu výskytu bledule jarní na pozemku
Chci stavět rodinný dům z části na místě rozpadlého stávajícího domu a z části na vedlejším pozemku, vedeným jako zahrada. Pozemek je vedený v územní plánu obce Bystřec jako zastavěné území. Problém je v tom, že na pozemku se nachází chráněné bledule jarní. Již jsem podal žádost o výjimku dle § 56 o ochraně rostlin. Výjimku mi však nepovolili, podal jsem odvolání, žádost vrátili k projednání a opět nepovolili.
Radí mi abych stavěl v lokalitách určených územním plánem v místní části obce Bystříčko, kde dosud jsou louky a pole. Příjde mi že si trochu protiřečí, na jednu stranu chtějí chránit přírodu a na druhou stranu chtějí zabírat louky a pole pro výstavbu namísto povolení stavby tam, kde již stojí rozpadlé domy a tudíž by nebylo potřeba zabírat pole a louky.
Přikládám dokumentaci od krajského úřadu.
Jde se nějak odvolat, na co bych se měl zaměřit při odvolání, není nějaká právní klička?
Předem děkuji za odpověď. Leoš.
ODPOVĚĎ:
Je zde ještě možnost podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí (jak je ostatně uvedeno i v poučení Vámi přiloženého rozhodnutí).
Výjimku ze zákazu stanoveného zákonem o ochraně přírody a krajiny lze udělit pouze z důvodů stanovených zákonem, kdy příslušný správní orgán posuzuje, zda jsou splněny všechny podmínky pro udělení výjimky. Pokud má tento orgán za to, že tyto podmínky splněny nejsou, je zde možnost domáhat se udělení výjimky jen skrze opravné prostředky (odvolání apod. - zrušení rozhodnutí o neudělení výjimky).
V odvolání je vhodné napadat především závěry správního orgánu, které dovozuje při srovnávání veřejného zájmu (na ochranu přírody a krajiny) a zájmu soukromého (postavení RD na místě, které je vymezeno jako stavební pozemek a již zde dům stojí). Je to ovšem především otázka argumentace.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vzdání se práva na věcné břemeno předem - je to možné učinit?
- Vzdání se práva na služebnost předem - je to možné učinit?
- Je možné předem se vzdát svého práva písemnou smlouvou, prohlášením?
Je možná dohoda předem tohoto typu? "Pan X a pan Y se dohodli, že pan Y nikdy nevznese nárok na věcné břemeno na část pozemku, který mu pan X poskytl bezplatně k užívání jako příjezdovou cestu." Bylo by to takto uskutečnitelné a je možné se předem vzdát nějakého svého práva? Předem děkuji za odpověď. Miroslava
ODPOVĚĎ:
Bohužel taková dohoda možná není, absolutního majetkového práva - což věcná břemena jsou - se nelze dopředu vzdát.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vyřazení z úřadu práce pro maření součinnosti uchazeče o zaměstnání
- Neomluvené nedostavení se na úřad práce z chyby uchazeče
- Jak omluvit nedostavení se na úřad práce uchazečem o zaměstnání
- Podání vysvětlení nedostavení se na úřad práce uchazečem o zaměstnání - důvody
- Důvody pro nedostavení se bez omluvy na úřad práce uchazečem o zaměstnání
Moje teta byla vyřazena po 7 letech (2009-2016) poctivé docházky na úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s krajskou pobočkou úřadu práce. Nedostavila se na sjednanou schůzku dne 14.6. v 10:00, ale až 14.7. v 10:00 (tedy přesně o 1 měsíc). Má uznán 2. stupeň invalidity z důvodu lupénkového onemocnění po celém těle. Tato skutečnost je úřadu práce známa. Vzhledem k tomu, že nemoc prokazatelně postihuje i uši, tak hůře slyší a termín přeslechla (odpovídal by tomu posun přesně o 1 měsíc). Bylo ji sděleno, že s ní bude zahájeno správní řízení o vyřazení z evidence uchazečů. Dne 12.8. se má dostavit na krajskou pobočku úřadu práce k podání vysvětlení (dříve měla pracovnice dovolenou), kde má možnost důvod zameškání schůzky ústně nebo písemně obhájit.
A moje dvě otázky zní:
1) Bylo by možné v případném odvolání proti vyřazení z evidence argumentovat zákonem č. 435/2004 Sb. v duchu § 31?
„Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů“ …
Dle zákona jsou vážnými důvody pro naši potřebu např.
a) zdravotní, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání
-b) jiné vážné osobní důvody, např. etické, mravní či náboženské, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže. -
2) Má tedy na základě výše uvedených věcí smysl bojovat odvoláním proti vyřazení z evidence? Zákon je totiž zatím na straně úřadu práce, neboť teta je ta, co něco nějakým způsobem porušila. Jakým způsobem by tedy měla postupovat na schůzce na úřadu práce, kde bude vysvětlovat proč nepřišla?
Mohla by sice doložit zdravotní posudek, že špatně slyší, ale mám obavu, aby nebyla odbyta v duchu bodu 1a tohoto dotazu, že špatný sluch nebrání vykonávat součinnost s úřadem práce.
U bodu 1b tohoto dotazu, tedy jiné vážné osobní důvody je už asi možnost argumentace větší a fantazii se meze nekladou. Nastává tak otázka, zda-li by nebylo asi lepší v případě prokazatelně špatného sluchu argumentovat spíše jinými vážnými osobními důvody. Věc je to celkem zapeklitá, ale jelikož se vysvětlování důvodu absence na schůzce nevyhne, chtěli bychom se na to alespoň trochu připravit, popř. napsat písemně nějaké odvolání.
Za jakoukoliv právní radu děkuji, s pozdravem Norbert
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ustanovení § 5 písm. c) bod 6 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti, v platném znění dopadá na případy, kdy skutečně existuje lékařský posudek, že není možná součinnost. Pod bod 7 výše uvedeného ustanovení se dá podařit více věcí, odvolala bych se na důvody hodné zvláštního zřetele. Uvedla bych, že uchazeč o zaměstnání má skutečně oslabený sluch, že se jednalo o nedorozumění, což je možné odůvodnit i tím, že uchazeč přišel přesně za měsíc, tudíž si spletl data, uchazeč jinak vždy chodil na sjednané schůzky. Domnívám se, že toto porušení, resp. nedorozumění není důvodem k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Posouzení záleží na příslušném úřadu práce, který, pokud neví, z jakého důvodu uchazeč o zaměstnání na sjednanou schůzku nepřišel, musí dle zákona požadovat vysvětlení a takto postupovat.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a nárok na dovolenou
- Proplacení dovolené při dlouhodobé pracovní neschopnosti
Byla jsem zaměstnaná u firmy od roku 2010.
V květnu 2015 jsem onemocněla a byla v pracovní neschopnosti až do 15.5.2016. Ke dni 31.12.2015 jsem měla zůstatek nevyčerpané dovolené 44 dní (již po krácení pro nepřítomnost v práci).
Do práce jsem nastoupila 16.5.2016 a okamžitě jsem obdržela výpověď pro nadbytečnost s tím, že můj pracovní poměr končí 31.7.2016. Od 17.5.2016 jsem měla zakázán přístup na pracoviště a byly mě až do 31.7.2016 vypláceny náhrady za překážky na straně zaměstnavatele.
Dotaz:
1. V jaké výši mi vznikl nárok na dovolenou za rok 2016?
2. Jaký byl můj celkový nárok na dovolenou včetně staré dovolené, tj. kolik dnů dovolené mě měl zaměstnavatel proplatit?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pro rok 2016 se bude dovolená počítat následujícím způsobem:
Dle § 216 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění se pro účely dovolené za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu dle § 192 odst. 2 ZP. Pokud jste tedy do 15.5. byla v pracovní neschopnosti a poté byly konstatovány překážky v práci na straně zaměstnance, bude se Vám pro účely dovolené počítat doba od 16.5. do 31.7.. Celkem by se Vám tedy mělo počítat 53 dní jako odpracovaných. Výměra dovolené se pak bude počítat dle § 214 ZP, tj. za každých 21 odpracovaných dní náleží 1/12 celkové výměry dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za celý kalendářní rok. Je to tedy 2/12, tj. 1/6 z celoroční dovolené. Dovolená za rok 2015, která Vám zbyla se nijak nekrátí a máte na ní nárok v rozsahu, jak uvádíte.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace skrytých vad auta, automobilu, vozidla
- Podepsání protokol o stavu vozidla a reklamace skrytých vad auta, automobilu, vozidla u Auto Esa
- Zbavení se odpovědnosti za skryté vady auta protokolem o stavu vozidla - může se tak prodávající zbavit odpovědnosti?
- Reklamace skrytých vad ojetého auta od Auto Esa a protokol o stavu vozidla
Reklamace skrytých vad osobního automobilu:
Je možné uplatnit zákon o skrytých vadách na vozidle, přesto, že byl při koupi podepsán tzv. Protokol o stavu vozidla?
Resp. umožňuje tento dokument prodejci odejmout ze sebe zodpovědnost za skryté vady, které si kupující nemohl ověřit při prodeji. nebo je to jen dokument, který má odradit kupující uplatňovat svoje reklamace? Můj otec koupil auto, které po čase začalo projevovat dysfunkčnost, v servise mu bylo oznámeno, že špatně pracuje motor a jedná zjevně o skrytou vadu motoru - vysoká kouřivost, vysoká spotřeba oleje, nižší výkon. Toto jsme schopni ze servisu doložit, nicméně onen dokument "protokol o stavu vozidla" v podstatě popisuje všechny části a funkce auta jako rizikové a tím se vyčleňuje auto Esa z odpovědnosti.
Prosím tedy o radu, velmi děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné posoudit, s kým jste uzavřel kupní smlouvu. U Vás předpokládám, že jste smlouvu neuzavřel v souvislosti s Vaším podnikáním.
Možnosti jsou dvě:
a) Prodávajícím byl autobazar
Pak je možné vady reklamovat až do 2 let od koupě dle ust. § 2165 odst. 1 občanského zákoníku. Ve smlouvě však mohla být podle ust. § 2168 občanského zákoníku lhůta sjednána kratší, nanejvýš však na 12 měsíc. Zde je také podstatné, že dle ust. § 2161 odst. 2 se má za to, že pokud se vada objeví v průběhu 6 měsíců, má se za to, že bylo auto vadné od počátku. Bude pak na prodávajícím, aby prokázal, že nebylo.
b) prodávající byla třetí osoba zastoupená bazarem na základě plné moci.
Zde je nutné dle ust. § 2111, 2112 vadu reklamovat včas, tzn. bez zbytečného odkladu poté, co jste ji mohl zjistit. Neuplatněním vady se vystavujete riziku neúspěchu u případného soudu či pozbytím práva odstoupit od smlouvy.
Dále dle Vašeho dotazu vycházím z toho, že prodejcem byl přímo autobazar Esa.
Ohledně Vašich nároků bude záležet rovněž na formulaci smlouvy a protokolu a také na tom, zda se nejedná o vadu, která odpovídá míře používání nebo opotřebení. Z popsané poruchy a vyjádření autoservisu předpokládám, že se nejedná o běžnou vadu odpovídající míře opotřebení. Ohledně smlouvy a protokolu bude záležet, zda v nich jsou uvedeny konkrétní vady či nikoli, které se mohli projevit popsanými problémy s motorem. Obecná formulace v protokolu jako "rizikové" u všech částí automobilu nebude zbavovat prodejce odpovědnosti.
Doporučuji tedy vadu u prodejce reklamovat. Prodejce je pak povinen o reklamaci nejpozději do 30 rozhodnout. Pokud by tak neučinil, obraťte se s podnětem na ČOI.
Je na Vás, jaké právo si při reklamaci zvolíte dle ust. § 2169 občanského zákoníku. V úvahu přichází sleva z kupní ceny, oprava automobilu či odstoupení od smlouvy. Při odstoupení od smlouvy by Vám prodejce byl povinen vrátit kupní ceny a vy jemu automobil.
Pokud na Vaše požadavky autobazar dobrovolně nepřistoupí, bude nutné se obrátit na soud. Před podáním žaloby bych doporučil obrátit se nejprve na ČOI s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Informace k tomuto naleznete zde:
http://www.coi.cz/cz/spotrebitel/prava-spotrebitelu/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
__
OBČAN-DLUHY
- Osoba s insolvencí se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?
- Osoba s oddloužením se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?
- Osoba v osobním bankrotu se má stát obmyšlenou osobou - je nutné informovat insolvenčního správce?
Partner si zařizuje hypotéku na byt. Má si rozmyslet do příštího týdne koho uvede v životním pojištění, obmyšlenou osobu. Kdyby se s ním něco stalo, kdo by dostal byt. Chtěl dát samozřejmě mě jako svou partnerku. Ale já jsem v situaci, kdy jsem ještě na 4 roky v insolvenci.
Chci se tedy zeptat:
Je možné mne uvést jako obmyšlenou osobu, ikdyž jsem v insolvenci? ! Jestli by se to muselo někam hlásit nebo obeznámit mého zprávce a jak by to bylo dál?
Nemáme spolu žádné závazky, ani děti.
Děkuji za odpověď, Monika
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vám bylo povoleno oddlužení, nebylo by vhodné, aby přítel uváděl Vás jako obmyšlenou osobu.
Dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčího zákona byste v případě pojistného plnění byla povinna peníze z pojištění vydat insolvenčnímu správci, který by je užil nad rámec stanovených splátek. To znamená, že Vám zbude částka z pojištění pouze, pokud by po splátkách a peněz z pojištění byly uhrazeny veškeré pohledávky Vašich věřitelů přihlášené do insolvenčního řízení, včetně nákladů tohoto řízení. Z pojištění by Vám tedy pravděpodobně mnoho nezůstalo a peníze byste ani nemohla užít na splacení hypotéky.
Obdobná situace je také u bytu. Pokud by přítel zemřel, budou primárně dědit dědicové určení závětí, ve které může uvést i Vás. Pokud nesepíše závěť, budou dědit dědicové ze zákona. Zde byste dědila spolu s přítelovými rodiči, a to pouze v případě, že partner nemá žádné děti. Pokud partner děti má, budou ze zákona dědit byt pouze ony a případně jeho manželka.
Nicméně ani dědictví bytu pro Vás nic neřeší, opět byste jej musela vydat insolvenčnímu správci, který by byt prodal a z výtěžku uspokojil Vaše věřitele, resp. by byla také uspokojena banka, která poskytla hypotéku. Nezbyl by Vám tedy ani byt, ani žádné peníze.
Dále upozorňuji, že pokud po partnerovi zdědíte jakýkoli majetek, zdědíte také jeho dluhy, tedy rovněž dluh z hypotéky. Musíte si tedy sama posoudit, zda by pro Vás dědictví bylo výhodné.
Pokud Vás partner uvede jako osobu obmyšlenou nebo v závěti, tyto skutečnosti insolvenčnímu správci hlásit nemusíte, v podstatě Vám ani nemusí být známy. Insolvenčnímu správci byste však musela hlásit jakýkoli mimořádný příjem, tedy právě příjem z pojištění či dědictví.
Sepsání závěti, resp. uvedení Vás jako obmyšlené osoby doporučuji až po splnění podmínek Vašeho oddlužení.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zastoupení členem domácnosti v obvyklých záležitostech dle životních poměrů zastoupeného - § 52 odst. 1,2 o. z.
- Vyplacení důchodu osobě - zastoupení členem domácnosti určeným soudem
- Zastoupení členem domácnosti určeným soudem a vyplacení důchodu - může Česká pošta důchod nevyplatit?
- Osoba s Alzheimerovou chorobou a vyplacení důchodu na poště osobou určenou soudem (zastoupení členem domácnosti)
Matce bylo 3.12.2014 Usnesením soudu z schváleno zastoupení členem domácnosti, a to jejím manželem (mým otcem), kdy mohl však jednat pouze v „obvyklých záležitostech, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného (§52 odst. 1,2 o. z.) “. Česká pošta mu ale odmítla vyplatit manželčiny důchody, s tím odůvodněním že toto Usnesení nestačí. Bohužel tento stav trvá poslední 3 roky, kdy matka si však pro svou nemoc (Alzheimerovu chorobu) důchod už nikdy nevyzvedne, ale její důchod by většinově pokryl její péči ve zdravotnickém zařízení, kde je umístěna. (Toto zařízení platil ze svého důchodu její manžel, ten však nedávno zemřel a nyní musíme toto zařízení každý měsíc platit s mým manželem, máme však ještě 3 nezletilé děti.) Je tedy možné požádat soud o nové schválení zastoupení členem domácnosti, s tím dodatkem, že by bylo požadováno, aby byl její dosud nevybraný a veškerý následující důchod převeden buď na osobní účet nového zástupce, tedy mně, nebo příp. rovnou do zdravotnického zařízení? Nebo, jaký postup je potřeba, aby tento náš požadavek naplněn (získání jejího důchodu)? Děkuji. Zdenka
ODPOVĚĎ:
ve Vámi popsaném případě přicházejí v úvahu v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Soukromoprávní varianta:
Můžete se obrátit na soud s návrhem na ustanovení zastoupení členem domácnosti (§ 49 a násl. občanského zákoníku).
Pro snazší zastupování Vaší matky se však jeví jako vhodnější omezení Vaší matky ve svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku), přičemž byste se stala její opatrovnicí (§ 62 občanského zákoníku). Rozsah Vašich oprávnění by ve svém rozhodnutí stanovil soud, Vaše oprávnění by se mohla samozřejmě vztahovat rovněž na nakládání s finančními prostředky (resp. příjem dávek důchodového pojištění).
2/ Veřejnoprávní varianta:
Český právní řád pamatuje výslovně na situace, kdy příjemce dávek důchodového pojištění (zde Vaše matka) není ze zdravotních důvodů schopen tyto dávky přebírat.
Konkrétně dle § 118/3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení platí, že obecní úřad ustanoví tzv. zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění s jeho souhlasem v případech, kdy oprávněný (zde Vaše matka) nemůže výplatu dávek důchodového pojištění přijímat (nejčastěji ze zdravotních důvodů). Odůvodňuje-li to zdravotní stav oprávněného, není jeho souhlas s ustanovením zvláštního příjemce vyžadován (což by mohlo být splněno rovněž v případě Vaší matky).
Zvláštní příjemce je povinen použít dávku důchodového pojištění pouze ve prospěch oprávněného.
Zvláštní příjemce dávek důchodového pojištění je ustanovován příslušným obecním úřadem (§ 10/1 a § 118/1 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), který rovněž dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (a může zvláštního příjemce případně z jeho funkce odvolat).
Praktické informace k ustanovení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění naleznete zpravidla na webových stránkách příslušných obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, např. zde:
http://www.brno-stred.cz/ustanoveni-zvlastniho-prijemce-duchodu
Ve Vámi popsaném případě se Vaše ustanovení zvláštním příjemcem dávek důchodového pojištění jeví jako vhodnější, neboť a/ lze předpokládat, že obecní úřad tuto věc vyřídí rychleji, než soud a b/ se jedná o speciální institut pro účely výplaty dávek důchodového pojištění (k dalším nedorozuměním na poště by proto již nemělo docházet).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
OBČAN-EXEKUCE
- Vypůjčitel s exekucemi si půjčil další peníze s úmyslem je nevrátit - jde o trestný čin?
- Trestný čin - vypůjčení peněz předluženou osobou
- Jde o trestný čin pokud si předlužená osoba vypůjčí další peníze bez úmyslu je vrátit?
- Vypůjčení peněz bez úmyslu je vrátit předluženou osobou v exekuci - jde o trestný čin?
- Osoba s exekucemi si vypůjčila peníze bez úmyslu je vrátit - jde o trestný čin?
2014 syn uzavřel smlouvu o půjčce, která z důvodu nesplácení nabyla právní moci v březnu 2015. Dlužník, přestože si byl vědom, že má na sebe vedeno 32 exekučních řízení, si půjčoval dál. Lze na něj podat trestní oznámení pro úmysl obohatit se, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu? V současné době činí neuhrazená pohledávka 310.700 Kč. Jak to prokázat či jak se domoci svých peněz?
Děkuji, Linda.
ODPOVĚĎ:
Teoreticky je zde možnost postihu za některý z majetkových trestných činů – zde záleží na konkrétních okolnostech případu, v úvahu přichází např. trestný čin podvodu či trestný čin poškození věřitele. Vždy se ale posuzují konkrétní okolnosti – např. zda věřitel věděl o dlužníkových exekucích, zda jej dlužník ubezpečil, že žádné exekuce proti němu nejsou vedené apod.
V této věci se můžete obrátit na policii ČR, oznámit jí všechny podstatné skutečnosti případu (a doložil listinnými či jinými důkazy, které máte).
Pokud by bylo zahájeno trestní stíhání této osoby, může věřitel požadovat náhradu způsobené škody tímto trestným činem přímo v takovém trestním řízení, nebo je zde možnost vymáhat vrácení peněz cestou občanskoprávního sporu před civilním soudem.
Za situace, kdy proti dlužníkovi je vedeno několik exekucí (v řádu desítek), pokud dlužník nemá dostatečný majetek, je vysoce pravděpodobné, že se vrácení půjčených peněz bohužel nedomůžete.
Do budoucna je možné si před půjčením peněz třetí osobě nechat ověřit, zda proti takové osobě jsou vedeny exekuční řízení, a to výpisem z Centrální evidence exekucí (více informací zde: https://www.ceecr.cz/). Výpis je možné získat i na České poště.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zahrada využívaná jako parkoviště - jak to sousedovi zakázat, znemožnit?
- Poškození zdi parkujícími automobily u souseda na ploše evidované jako zahrada - jak znemožnit parkování aut na zahradě?
- Zákazníci obchodu parkují na zahradě a poškozují sousední zeď a zateplení - jak se bránit?
Jak je možné se bránit, pokud sousedovi nájemníci ničí moji nemovitost. Mám na malém městě po rodičích rodinný dům. Používáme jej jako chalupu. Dům je v řadové zástavě hned u hlavní silnice 1. třídy směr na Slovensko. Vedlejší nemovitost soused rodák z města pronajímá vietnamským prodejcům objekt, ten je 2010 dodatečně zkolaudován jako rodinný dům a v tomto objektu je řádná provozovna smíšeného zboží a potravin.
Sousední dům není v řadě, ale je zastrčen do dvora, plocha kolem domu je vedena na katastru nemovitostí jako zahrada a tím vzniká problém. Vietnamský prodejce otevře provizorní dřevěná vrata a tím si zákazníci najíždí jako do dvora, používají tuto ploch jako parkoviště. Letos (2016) jsme opravili naši zeď domu, která sousedí po celé délce s tímto dvorem a po týdnu byla poničena, díra v zateplení do hloubky tak 20cm a poničená fasáda domu.
Vietnamský prodejce samozřejmě o ničem neví a majitel domu, že si to mám vyřídit s tím pronajímatelem, ten mi samozřejmě nerozumí.
Jde mi o to jak donutit některé úřady, aby plocha kolem domu nebyla využívaná jako parkoviště. Průjezd je kolem 3m, vozidla mnohdy couvají zpět na hlavní silnici a mnohdy může dojít k nehodě. Teď na chalupě trávíme prázdniny a sama jsem takové situace viděla, jednou dokonce linkový autobus na hlavní silnici, musel prudce zabrzdit kvůli autu couvajícímu z tohoto provizorního parkoviště.
Dle osloveného projektanta plocha menší než 300 m2 nemusí projít stavebním řízením, tedy změny užívání plochy.
Mám jen obavy, aby opět nedošlo dalšímu poškození mojí nemovitosti.
Na můj podmět zaslaný na stavební úřad je objekt využíván žádně dle živnostenského úřadu, jen je tam doslovně napsáno, že ploch je vedena jako zahrada a ne parkoviště.
Majiteli domu jsem v tom roce 2010 podepsala souhlas na stavební povolení, avšak o využití plochy jako parkoviště nebyla zmínka.
Majitelka sousední nemovitosti, která sousedí z druhé strany, taktéž nesouhlasí s využití plochy jako parkoviště, protože její zeď je na hranici s touto plochou jak naše.
Jaké jsou možnosti ochrany našeho majetku? nebo jak mi bylo zděleno ze stavebního úřadu, mám právo při poničení našeho majetku zavolat policii ČR, nebo občanskosprávní spor.
Bohužel celoročně nejsme v této nemovitosti a pokud na to poničení dojdeme za týden nebo měsíc, tak nevím co policie ČR s tím udělá.
Předem děkuji za Vaši radu Miroslava
ODPOVĚĎ:
První možností je, jak sama uvádíte – občanskoprávní spor. Předně vyzvěte nájemníka i vlastníka nemovitosti písemnou předžalobní výzvou, aby se zdržel daného jednání, které poškozuje Vaši nemovitost (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014). Ve výzvě je nutné řádně popsat, čeho se má vlastník/pronajímatel zdržet.
Pokud by nebylo reagováno na tuto výzvu, je zde možnost vedení soudního sporu v této věci a domáhání se svých práv před příslušným soudem (v případě této varianty doporučuji kontaktovat advokáta za účelem Vašeho právního zastoupení před soudem, kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
Další možností je pak řešení skrze policii, jako trestný čin poškození cizí věci či přestupek – zde záleží na výši vzniklé škody. Samozřejmě pokud na škodu přijdete až po delší době, bude značně obtížné prokázat, kdo ji způsobil.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Zvýšení platby na důchod OSVČ kvůli zvýšení starobního důchodu (zvýšení sociálního pojištění)
- Jak zvýšit starobní důchod zvýšením sociálního pojištění v době OSVČ podnikání
- Zvýšení starobního důchodu zvýšeným odvodem sociálního pojištění
- Zvýšení sociálního pojištění a zvýšení důchodu po ukončení OSVČ podnikání
Jsem OSVČ, když mi z rozdílu příjmů a výdajů vychází malá částka na důchod, mohu si zvýšit částku placenou na důchod, z vlastního rozhodnutí? Důvodem je, že si chci platit více na důchod.
Pokud ano, jak se má udělat, tj. hodnota kterého řádku se má zvýšit?
Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
V Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ mimo jiné uvádíte své příjmy a výdaje. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pak představuje podklad pro výpočet vyměřovacího základu. Vypočtený vyměřovací základ činí 50% příjmu z podnikání po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. Kromě tohoto vypočteného vyměřovacího základu se v Přehledu uvádí také minimální a tzv. určený vyměřovací základ. Právě určený vyměřovací základ si OSVČ stanovuje sama. Tento základ nesmí být nižší než minimální nebo vypočtený vyměřovací základ. Současně nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ, který pro rok 2016 činí 1 296 288 Kč. Určený vyměřovací základ vyplníte v Přehledu na řádku 34.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vysoké vyrovnání požadované při vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak se bránit?
Čelím žalobě o vypořádaní SJM (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012), nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím v roce 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď a v květnu 2016 si mi podařilo re-financovat hypotéku, abych vyvázal bývalou ženu.
Bývalá žena záměrně podala žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty po rozvodu, soudí se o výnos z hypotéky – vnos ze SJM do mého majetku, ale schválně neuvedla osobní automobil, který byl pořízen během manželství a který si vzala do svého užívání. V dopisech mezi mnou a její právničkou, které jsou přiloženy k žalobě, se o vozidle několikrát zmiňuji, také ve svém vyjádření k její žalobě. Bohužel však bylo mé vyjádření podáno soudu už po uplynutí 3 leté lhůty od rozvodu. Na mediaci jsem o automobilu také hovořil, ale právnička bývalé ženy o tom vůbec nechce slyšet, že to není součástí (jejich) žaloby.
1. Mohu soud nějakým způsobem přimět, aby se zabýval také tímto vozidlem?
Na mediaci určené soudem jsem šel s tím, že jsem přesvědčen, že bývalé ženě nedlužím nic – vše jsem totiž platil sám z bohatství naší rodiny. Ona chtěla 335.000,- Po dalším jednání jsem se od její právničky dozvěděl, že už chtějí 400.000,- Dal jsem si s tím práci, vše jsem dohledal a moje právnička poskytla soudu, mediátorovi i právničce bývalé ženy – mé vyjádření, ve kterém dokládám, jak jsem po dobu manželství platil hypotéku z darů od své rodiny, ze zrušené životní pojistky, kterou mi platila firma mého otce, z prodeje vozidla, které bylo původně ve firmě mého otce a on mi ho později z firmy vykoupil a daroval. Výše darovaných prostředků jasně převyšuje výšku zaplacených poplatků hypotéky po dobu manželství. Právnička bývalé ženy samozřejmě začala vyvracet, že v otcově firmě byl ještě společník, jestli věděl o tom, že mi platili ŽP a darovali vozidlo atd. Postupně jsem zjistil, že na mě prostě nemají vůbec nic, jen to, že byla bývalá žena mojí ženou. Nutno ještě podotknout, že když jsem šel do manželství, byl jsem mladý, bohatý a zdraví, rozvod chtěla bývalá žena, vysoudila si do péče dceru, mě zůstaly jen dluhy a jsem vážně nemocný – po operaci páteře. Mediace dopadla tak, že mediátor došel k částce 125.000,- se kterou bývalá žena nesouhlasila a její právnička tvrdí, že už to není ani 400 ani 335, ale 273.000,- a že jsou ochotni jít na 200.000,-
2. Existuje nějaký způsob, jak přimět protistranu, aby mi jasně sdělili, jak se dostali na 273.000,-?
Já jsem vyložil téměř všechny karty – podrobnosti z účtu, prodejní smlouvu na vozidlo, živ. pojistku - a od nich nemám vůbec nic, jen to, že byla mojí ženou.
3. Pokud to mediací neskončí a půjdeme dál k soudu, mohu soud nějak přimět, aby udělal něco s podlými praktikami právničky mé bývalé ženy ve smyslu uvedeném níže?
Schválně podaná žaloba těsně před vypršením 3-leté lhůty bez osobního automobilu
Taktéž podána žaloba v době, kdy bývalá žena neměla práci a bylo ji tak vyhověno, že nemusí platit soudní poplatky
Nemám od nich vůbec nic, právnička bývalé ženy vždycky něco nadhodí, že má judikát podle kterého vycházela z výpočtu částky, ale pak nic nedodá
Bývalá žena mi od zahájení soudní pře přestala dávat naši skoro 12-ti letou dceru, tvrdí mi, že k nám chodit nechce a neumožňuje mi s ní styk ani v časech určených soudním rozhodnutí
Tlačí mě nesmyslně navýšenými částkami 335, 400, 273, 200 do kouta a já jsem vážně nemocný člověk bez bohatství, pouze s vlastním domem zatíženým hypotékou
Děkuji, Michal
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Soud nelze nijak přimět, aby se zabýval i vozidlem, jelikož v zákonné lhůtě tří let po právní moci rozsudku o rozvodu nebyl vznesen požadavek na jeho vypořádání. Po třech letech vznikla zákonná fikce, že vozidlo spadá do vlastnictví toho, kdo vozidlo užívá. Pokud jste tedy nárok na vypořádání vozidla uplatnil více než po třech letech po právní moci rozsudku o rozvodu, nelze se nijak domoci toho, aby bylo v rámci soudního řízení o vypořádání SJM vozidlo vypořádáno.
2. Pokud protistrana podala žalobu a požaduje, aby jí soud svým rozhodnutím vyhověl, musí přesně prokázat, proč takovou částku žaluje. Jiné je to v rámci mediace, jejímž výsledkem má být dohoda stran. Tam nemá žádná ze stran povinnost nic prokazovat, jde o to, najít rozumný kompromis. Pokud nebude nalezen, bude muset rozhodnout soud, a to na základě podrobného dokazování.
3. I když se praktiky právničky bývalé manželky mohou jevit jako podlé, využila pouze svého práva a jednala tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro jí klientku a žádná zákonná ustanovení neporušila, ani tím, že žaloba byla podána těsně před uplynutím tříleté lhůty, či tím, že bývalá manželka byla osvobozena od soudního poplatku.
Pokud Vám bývalá manželka brání ve styku s dcerou, nezbude, než se obrátit na soud, aby pokutami přiměl bývalou manželku soudní rozhodnutí o styku s dcerou respektovat.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájemní smlouvy nemovitosti ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas a podpis všech spoluvlastníků nemovitosti?
- Výpověď nájemní smlouvy pozemku ve spoluvlastnictví - je nutný souhlas a podpis všech spolumajitelů pozemku?
- Platnost výpovědi nájmu bez podpisu všech spoluvlastníků, spolumajitelů nemovitosti
- Platnost ukončení nájmu, nájemní smlouvy bez podpisu všech spoluvlastníků, spolumajitelů nemovitosti
Dobrý den,
jsem spoluvlastníkem pole se svojí neteří. Ta má nájemní smlouvu se stejným nájemcem na dobu určitou. Já mám smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní dobou jeden rok k srpnu 2016.
08/2015 jsem podala výpověd. Nyní, když má vypršet lhůta, mi nájemce sdělil, že výpověd je neplatná, protože na výpovědi není souhlas spolumajitele. Je jeho jednání správné, nebo není. Mohu se nějak bránit. Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud máte pole v podílovém spoluvlastnictví, pak veškerá právní jednání musíte činit společně se spoluvlastníkem. I fakt, kdy uvádíte, že Vy máte smlouvu na dobu neurčitou a neteř na dobu určitou, svědčí o tom, že smlouvy jsou vlastně neplatné, protože není možné, abyste měly dvě rozdílné smlouvy na tentýž pozemek. Podílové spoluvlastnictví totiž nelze reálně dělit, tedy na část pole mít smlouvu na dobu neurčitou a na část pole na dobu určitou. Správně byste měly mít jednu smlouvu a na ní byste měly být za pronajímatele podepsány obě.
Z uvedených důvodů máte dvě možnosti - buď výpověď skutečně dát tak, aby na ní byla podepsaná i neteř nebo rovnou nájemci sdělit, že smlouvy jsou neplatné, neboť nejsou podepsané oběma spoluvlastnicemi s tím, že od následujícího měsíce nechť pole nájemce vyklidí. V tomto případě je možné očekávat, že se nájemce bude chtít bránit a může vyvolat soudní spor o platnost či neplatnost nájemní smlouvy.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh zemřelého zůstavitele uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici
- Dluh zesnulého zůstavitele uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici
- Dluh zemřelého ročide uznaný v dědickém řízení - lhůta na vyplacení dluhu dědicem, dědici
V dědickém řízení byla započtena pasiva pohřebné cca 11 000 Kč a půjčka 70 100 Kč kterou poskytl kamarád zesnulého.
Dědicové jsou dvě děti a dědí půlku zahrady se zahradním domkem druhou polovinu vlastní bývalá manželka (byli rozvedení).
Dědictví tedy půlka zahrady a domku je napsaná na dceru zesnulého a je neprodejná jelikož je ze strany dcery zesnulého zatížena exekucemi, syna zesnulého má do 8 let vyplatit částkou asi 20 000 Kč. Teď se ozval věřitel úvěru a žádá už 130 000 Kč jak a do kdy je povinnost tento úvěr řešit? V dědickém řízení je jen to, že dluh byl uznán.
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byl dluh dědici uznán co do důvodu a výše, dojde k jeho promlčení až po uplynutí 10 let. Věřitel má právo po dědicích dlužníka požadovat splnění dluhu. Dědicové uznali jen dluh ve výši 70.100 Kč - tuto částku jsou dědicové povinni kamarádovi zesnulého vyplatit. Pokud lhůta k vyplacení v rozhodnutí není určena, tak je to na dohodě mezi Vámi a kamarádem zesnulého, kdy dojde ke splacení této částky. Můžete si spolu domluvit i splátkový kalendář.
Pokud má částka nad 70.100 Kč do 130.000 Kč činit úroky, tak by tyto úroky byly nepřiměřené a také proti dobrým mravům z toho titulu, že po dni úmrtí by zůstaviteli úroky naskakovat neměly. Pokud částka cca 50.000 Kč představuje další půjčku, kterou kamarád zesnulému ještě za života poskytl, pak ho vyzvěte, aby Vám k tomu předložil smlouvu či jiné podklady, z kterých by byla půjčka patrná. Pokud Vám podklady předloží, jste jako dědicové povinni mu částku uhradit, i když nebyla v rozhodnutí o dědictví, neboť dědicové zůstavitele vstupují do jeho práv, ale i do jeho povinností, tudíž mají povinnost hradit i jeho dluhy.
Pokud žádné podklady nepředloží, nejste povinni mu takový dluh hradit - tento dluh by musel kamarád zesnulého žalovat u soudu, kde by musel půjčku prokázat a doložit (smlouvou, doklady, svědky, atd.), jinak by soudní spor prohrál.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyjádření bytového družstva družstevníkovi nedoporučenou poštou - jde o správný postup?
- Vyjádření bytového družstva družstevníkovi obyčejným dopisem - jde o správný postup?
- Může bytové družstvo vyžadovat k náhledu podnájemní smlouvu mezi družstevníkem a podnájemníkem? (družstevník nájemce, obyvatel bytu podnájemce)
Má představenstvo bytového družstva právo vyžadovat po nájemci podnájemní smlouvu k udělení souhlasu s podnájmem?
Pokud ano, musí tam být viditelné detaily, jako cena, kterou si nájemce za podnájem účtuje?
V případě, že se mi družstvo vyjádřilo negativně obyčejnou poštou na žádost o souhlas s podnájmem, zaslanou družstvu doporučeně, dalo by se to použít v můj prospěch v případě, že by chtěli podnájem i nadále bojkotovat? Nebo se i obyčejná pošta, o které se na poště nevede záznam bere jako platné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů?
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Níže cituji ustanovení Občanského zákoníku týkajícího se podnájmu:
§ 2275
(1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.
(2) Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.
Z uvedeného s ohledem na Váš případ vyplývá, že družstvo nemá právo vidět smlouvu o podnájmu, pouze se musí vyjádřit k otázce, zda podnájem umožní či nikoliv. Není Vaší povinností jim sdělovat jakékoliv podrobnosti vyplývající ze smlouvy.
Pokud se družstvo vyjádřilo obyčejnou poštou, je i toto chápáno jako platné vyjádření, nicméně družstvo riskuje, že v případě sporu neprokáže, že nesouhlas v potřebné lhůtě vyjádřilo a bude se mít tedy za to, že souhlas udělilo. Pokud byste tedy tvrdila, že jste nesouhlas neobdržela, v případě obyčejné pošty oni neprokážou opak.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smazání účtu na portálu webtrh.cz - portál to odmítá z právních a účetních důvodů
Potřebuji smazat účet na portálu webtrh.cz. Bohužel jsem přes něj uskutečnil transakci a když jsem napsal e-mail že s podmínkami portálu nesouhlasím a účet s mými informacemi chci smazat, dostal jsem odpověď, že kvůli obchodní aktivitě účet smazat nelze. Je pro mě nezbytné, aby se mé jméno s tímto portálem nespojovalo. Jak mám nyní pokračovat? Můžou shromažďovat mé osobní údaje proti mé vůli?
Děkuji Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné především shlédnout obchodní podmínky daného portálu, nyní tedy webtrh.cz. Shlédla jsem jejich obchodní podmínky, které v čl. 8.6. uvádí: "Poskytnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů je vždy dobrovolné. Uživatel i kterýkoli jiný subjekt zpracovávaných údajů, zejména dotčený subjekt – fyzická osoba, má právo svůj souhlas se zpracováním osobních údajů odvolat, a to písemně. Tím nejsou dotčena další práva uživatele jako subjektu osobních údajů podle zákona. Odvolání souhlasu registrovaného uživatele se zpracováním jeho osobních údajů má obvykle za následek automatické odebrání registrace." Doporučovala bych Vám tedy zaslat písemně doporučenou poštou na adresu společnosti Webtrh s. r. o. sdělení, že nesouhlasíte se zpracováním svých osobních údajů, portál je povinen to respektovat, Vaše údaje dále nezpracovávat a registraci odebrat. Pokud by toto neučinili dobrovolně, nezbylo by Vám, než se obrátit na soud s žalobou, kterou se budete domáhat ukončení registrace a toho, aby s Vašimi osobními údaji nebylo dále nakládáno. Na tomto portálu jsem nenašla žádnou kontaktní adresu, kam korespondenci zasílat, nicméně tuto dohledáte právě na stránkách www.justice.cz po zadání podnikatelského subjektu Webtrh s. r. o.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Uzavření loterijního syndikátu mezi skupinou lidí - typ, forma smlouvy
- Uzavření smlouvy o loterijním syndikátu mezi soukromými osobami - je nutné přes loterijní společnost?
Chtěl bych se Vás prosím zeptat, jakou formu smlouvy mám použít v případě uzavření loterijního syndikátu mezi skupinou lidí? Jde mi o to, aby bylo vše v pořádku z právního hlediska. Prohledával jsem již Vaše vzory smluv, ale žádný mi k tomuto účelu nepřipadal vhodný.
Dále bych se chtěl také zeptat:
Je tedy možné uzavřít platný loterijní syndikát samostatně, nebo je nutné ho uzavřít přes loterijní společnost?
Musí být tato loterijní skupina zapsána jako nějaké sdružení, či musí mít jinou právnickou formu a případně pokud ano, tak jakou nejlépe?
V případě pokud by byla nějaká částka vyhrána a převedena na předem zvolený účet, musí se i rozdělené částky mezi jednotlivé členy loterijního syndikátu na jejich osobní účty převádět v rámci např. darovací smlouvy (tudíž je nutné odvést daň) a nebo se mohou na základě smlouvy syndikátu převést bez tohoto procesu, pokud by byla již vyhraná částka v rámci syndikátu zdaněna (při prvotním převodu vyhrané částky na společný účet syndikátu) a nebo i pokud by zdaněna nebyla určuje-li toto nezdanění samotná loterijní společnost?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Tzv. loterijní syndikát není platnou právní úpravou považován za právnickou osobu, tzn. že nedisponuje právní subjektivitou. Jako „loterijní syndikát“ je zpravidla označována skupina lidí, kteří si mezi sebou na základě smlouvy sjednali pravidla skupinové hry, tzn. že tito lidé sdružují finanční prostředky – vklady (z vlastních zdrojů), které jsou následně (dle dohodnutých pravidel) jedním z nich (nazývaným např. manažer) vkládány do některé loterie. Případná výhra je pak mezi účastníky loterijního syndikátu rozdělována opět dle předem sjednaných pravidel.
V této souvislosti je důležité pamatovat na skutečnost, že loterijní syndikát je pouze vznosným názvem běžné soukromoprávní smlouvy, tzn. že právní vztahy mezi jednotlivými účastníky loterijního syndikátu jsou ryze závazkového charakteru, nevzniká zde žádná právnická osoba, účelové sdružení majetku ani jiná právní entita.
Ve vzorových smlouvách umístěných na webových stránkách Bezplatné právní poradny jste hledal skutečně marně, neboť tam zpřístupněné vzorové smlouvy jsou převážně smlouvami typovými. Typovou smlouvou je taková smlouva, která je výslovně upravena některým právním předpisem (v oblasti soukromého práva se jedná především o občanský zákoník). Typovými smlouvami jsou např. smlouva kupní, smlouva o dílo, smlouva o nájmu, smlouva o výpůjčce, darovací smlouva apod. Žádný právní předpis však nemůže upravit všechny typy smluv, které jsou v praxi uzavírány (nebylo by to ani vhodné) ; z tohoto důvodu je možné, aby byly uzavírány rovněž tzv. nepojmenované (inominátní) smlouvy (tedy smlouvy, které nejsou výslovně upraveny žádným právním předpisem). Dle § 1746/2 občanského zákoníku totiž platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Jednou z nepojmenovaných smluv je i smlouva o založení loterijního syndikátu. Přehled základních doporučovaných náležitostí takové smlouvy naleznete např. zde:
https://www.lottoland.com/cs/magazin/vse-co-potrebujete-vedet-o-loterijnim-syndikatu.html
Při formulaci práv a povinností účastníků loterijního syndikátu je zapotřebí, aby nebyl porušen zákon, veřejný pořádek a dobré mravy. Smlouva o založení loterijního syndikátu se musí řídit základními pravidly závazkových vztahů (§ 1721 a násl. občanského zákoníku).
Pro uzavření platné smlouvy o loterijním syndikátu proto není zapotřebí postupovat pod záštitou žádné právnické osoby, samotný loterijní syndikát pak nebude právnickou osobou (obchodní korporací, spolkem apod.).
Tzv. manažerem (tedy osobou, která bude vystupovat za loterijní syndikát navenek) by měla být pouze fyzická osoba (starší 18 let a plně svéprávná), neboť účastníkem loterie/hazardní hry může být právě pouze fyzická osoba (jak vyplývá z § 1/8 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, resp. z § 4/1 písm. a) a b) zákona o hazardních hrách (platného částečně od 15. 6. 2016, který pak nabude plné účinnosti 1. 1. 2017).
Je samozřejmě vhodné, aby byli všichni účastníci loterijního syndikátu (tedy strany smlouvy o založení loterijního syndikátu) starší 18 let a plně svéprávní, žádné z těchto osob by pak nemělo být zakázáno hraní hazardních her (např. v rámci trestního řízení).
Pro účely loterijního syndikátu je vhodné založit samostatný bankovní účet, na kterém budou shromažďovány vklady účastníků loterijního syndikátu, a na který budou případně přijímány i výhry. Ve smlouvě o založení loterijního syndikátu je vhodné sjednat, že okamžikem připsání výhry na tento bankovní účet se předmětná finanční částka rozdělí mezi účastníky loterijního syndikátu dle sjednaných pravidel (tzn. že jednotliví účastníci loterijního syndikátu se stanou vlastníky poměrných částí výhry již v okamžiku jejího připsání na předmětný bankovní účet, přičemž tyto částky budou následně manažerem z tohoto bankovního účtu pouze přerozděleny na bankovní účty účastníků loterijního syndikátu). Při takovém nastavení pravidel není nutné, aby byly jednotlivé části výhry předávány účastníkům loterijního syndikátu na základě nějaké další smlouvy (např. darovací), neboť sama smlouva o loterijním syndikátu bude představovat dostatečný právní titul pro tyto finanční přesuny.
Pro přípravu smlouvy o loterijním syndikátu můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách
zákon č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Udržování veřejné zeleně obcí, městem - může se obec povinnosti zprostit?
- Neudržování obecní zeleně obcí - jak donutit obec, aby sekala trávník, trávu a stříhala obecní stromy?
- Neudržování městské zeleně - jak donutit město, aby sekalo trávník, trávu a stříhalo obecní stromy?
- Úklid sněhu obcí, městem - může se město povinnosti zprostit?
Dotaz se týka upravy veřejné zeleně v obci. Kdy na Vašich stránkách jsem našel, že obec je povinna tuto zeleň udržovat. Můj dotaz je směřován na to, jestli obec se, kterou tento problém řeším se neustále vymlouvá na nízký rozpočet s tím, že na to nemají finance. Jestli je toto nějak právně upraveno, že když nemají tak nemusí. A to se jedná i o úklid sněhu na komunikacích obecních.
Děkuji s pozdravem Ladislav
ODPOVĚĎ:
Nedostatek financí není důvodem pro zanedbávání povinností obce, ať už se to týká veřejné zeleně či úklidu sněhu/námrazy na komunikacích.
Zejména v případě úklidu sněhu na obecních komunikacích se obec vystavuje riziku, že v případě úrazu na takové neudržované komunikaci, bude nucena platit poškozenému náhradu škody/újmy na zdraví.
V této oblasti existuje rozsáhlá judikatura soudů, která je postavena na tom, že obec jako nositel určité povinnosti je povinna této povinnosti dostát a nemůže se jí zbavovat poukazem na „polehčující“ okolnosti – např. právě nedostatek financí.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Právní rozdělení nebytového prostoru na dva nebytové prostory - postup
- Právní rozdělení nebytového prostoru na dva bytové prostory - postup, návod
- Jak provést rozdělení nebytového prostoru na více prostor po právní stránce - postup, návod
Dobrý den, potřebovala bych poradit jak postupovat:
a) Vlastním jednotku v činžovním domě, která je vedena jako ostatní nebytový prostor.
Chtěla bych ji rozdělit na dvě jednotky - dva ostatní nebytové prostory.
b) Druhá varianta je rozdělit jednotku v činžovní domě, která je vedena jako ostatní nebytový prostor
na dvě bytové jednotky.
Děkuji, Andrea
ODPOVĚĎ:
Rozdělení nebytového prostoru na dva nebytové prostory/dvě bytové jednotky je možné uskutečnit prohlášením dle ust. § 1166 občanského zákoníku (dostupný zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& nr=89~2F2012& rpp=15#seznam).
Prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám může učinit vlastník budovy (příp. spoluvlastníci), ve které mají vzniknout nejméně dvě jednotky (byty, nebytové prostory), z nichž každá se stane samostatnou věcí; předmětem samostatného vlastnictví. Prohlášení vlastníka musí být učiněno vždy, když bude mít vlastník zájem převést vlastnictví alespoň k jedné jednotce.
V případě vzniku dvou bytových jednotek z výše uvedeného nebytového prostoru je třeba mít na paměti, že v případě existence alespoň 5 jednotek (po rozdělení nebytového prostoru), z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví různých osob, musí dojít ke vzniku společenství vlastníků jednotek, které bude dále zajišťovat správu domu a pozemku.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Mytí aut ve svahu a podmáčení sousedního domu pod svahem
- Parkování automobilů ve svahu a praskání zídky držící svahovou hlínu
- Postřik od souseda ničící mou zeleň na zahradě - jak se bránit?
Bydlíme v kopci, naše nemovitost i budova příslušenství jsou postaveny ve svahu. Obě budovy stojí pod úrovní sousedova pozemku.
Nyní nastaly se sousedy tyto problémy:
Soused zajíždí auty do zahrady (KN – zahrada), kde parkuje a kde v těsné blízkosti naší budovy opakovaně myje hadicí auta, čímž ničí (podmáčí) naši nemovitost (máme mokro ve sklepě i v přízemí)
a znehodnocuje půdu a povrchové i spodní vody.
Na zahradě máme studnu a v budově (příslušenství) studánku (už je voda nepitná).
Soused auty zajíždí do zahrady, tím ničí opěrnou zídku, kterou jsme vybudovali na vlastní náklady, aby hlína ze sousedova pozemku, k nám neujížděla. V době stavby zídky se auty do zahrady nezajíždělo, pozemek byl skutečně zahrada.
V současné době pod tlakem zídka praská.
Soused neznámými chemikáliemi likviduje zelený porost na našem plotě, pod kterým se pohybujeme, neboť tam máme přístupovou cestu do domu a vjezd, ohrožuje naše zdraví (zasaženo i ovoce na jabloni).
Magistrát v Jablonci nad Nisou naše stížnosti neřeší – vodu máme odebírat z vodovodního řádu.
Domnívala jsem se, že na základě naší stížnosti zakážou sousedovi:
- mytí aut na zahradě, čímž by nedocházelo k vsakování vody do půdy, nedocházelo by k poškozování majetku, půdy i vody,
- používání postřiků na likvidaci zeleně na našem plotě
Prosím, poraďte, co mám udělat a kam se obrátit, aby byla sjednána náprava.
Děkuji Zdislava
ODPOVĚĎ:
Vaše domněnky, jak by mělo být ve věci rozhodnuto, jsou správné, nicméně nelze očekávat, že magistrát v této věci něco zásadního udělá, v podstatě k tomu nemá ani pravomoc. Jediný, kdo má pravomoc rozhodnout o tom, čeho se má soused zdržet, je soud. Proto doporučuji obrátit se na soud s tzv. sousedskou žalobou, kterou se budete domáhat Vámi zmíněných nároků s odůvodněním, že soused svým chováním zasahuje do Vašich práv nad míru přiměřenou místním poměrům a navíc Vám svým chováním způsobuje škodu. Pokud bude možné škodu vyčíslit, doporučovala bych navíc podat i žalobu na náhradu majetkové škody. Bylo by dobré si zajistit i nějaké svědky, kteří by byli schopni dosvědčit sousedovo chování, případně si pořídit nějakou fotodokumentaci o tom, co Vám soused provádí.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Napadení znaleckého posudku rodinou zesnulého, zemřelého - postup, informace
- Psychiatrický posudek na svéprávnost - napadení posudku rodinou
- Psychiatrický posudek na omezení způsobilosti k právním úkonům - napadení posudku rodinou
- Duševní porucha, duševní nemoc a svéprávnost
- Duševní porucha, duševní nemoc a způsobilost k právním úkonům
Soud si vyžádal 06/2015 znalecký posudek z oboru psychiatrie na mého strýce a stanovil 40denní lhůtu pro jeho vypracování. Posuzovaný zemřel 14.8.2015 a posudek byl soudu doručen 11/2015. Znalec měl určit, zda strýc v roce 2013 trpěl duševním onemocněním a jakým. Soud nepoložil znalci otázku, zda dotyčný trpěl v daném čase duševní poruchou. Znalec bez vyšetření z převzatých materiálů roku 2014 a 2015 dovodil, že strýc byl v 10/2013 duševně nemocný a jeho onemocnění ovlivnilo jeho rozhodování. V posudku jsou nepřesně odcitovány lékařské závěry a nejsou totožné s doklady ve zdravotní dokumentaci strýce. Mohu jako neteř napadnout znalecký posudek na strýce? Jakým způsobem? Jak mám upozornit soud, že duševní porucha není totožná s duševním onemocněním. Děkuji, Irena.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, o jaký soudní spor se v tomto případě jedná (tzn. co je jeho předmětem) ; z dotazu není možné ani dovodit, zda jste účastnicí tohoto soudního sporu (jako žalobkyně či žalovaná), popř. zda zde figurujete jako vedlejší účastnice (§ 93 Občanského soudního řádu).
V zásadě platí, že proti závěrům znaleckého posudku mohou brojit účastníci předmětného soudního řízení. Nejste-li účastnicí předmětného soudního řízení, je zapotřebí, abyste kontaktovala některého z účastníků a doporučila mu sporovat závěry znaleckého posudku.
Účastník soudního řízení může v první řadě navrhnout, aby byl znalecký posudek doplněn (má-li tento účastník za to, že znalecký posudek je nejasný nebo neúplný).
Účastník soudního řízení může soudu rovněž navrhnout, aby byl znalec soudem vyzván k vysvětlení svého znaleckého posudku (to se děje ve formě výslechu znalce v průběhu soudního jednání), popř. může být znalecký posudek přezkoumán jiným znalcem (§ 127/2 Občanského soudního řádu).
Účastník soudního řízení může soudu rovněž předložit „vlastní“ znalecký posudek, tedy znalecký posudek, který byl vypracován znalcem na objednávku tohoto účastníka (§ 127a Občanského soudního řádu). Dostanou-li se závěry dvou znaleckých posudků do rozporu, bývá soudem zpravidla zadáno vypracování revizního znaleckého posudku (tedy posudku třetího v pořadí).
Veškeré návrhy, které se týkají znaleckého posudku předkládají účastníci soudního řízení soudu běžným způsobem (tedy v zásadě písemně či ústně v průběhu soudního jednání).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nájemní smlouva na pozemek od Lesů ČR na dobu určitou s nejistotou prodloužení - může ji nájemník odmítnout?
- Odmítnutí nevýhodné nájemní smlouvy od Lesů ČR - může ji nájemník odmítnout podepsat?
05/2016 jsme koupili chatu, která je řádně zkolaudována (v r. 2002) a nachází se na pozemku Lesů ČR. Obdrželi jsme na pozemek pod chatou k podpisu nájemní smlouvu, kde se uvádí, že se jedná o pozemek k „dočasnému“ úplatnému užívání, resp. „dočasně“ zastavěný rekreační chatou. Navíc se nájemní smlouva sjednává na dobu určitou, resp. 5 let s tím, že „může“ být prodloužena vzájemnou dohodou…
Nelíbí se nám termíny „dočasně“ a „může“. Jedná se o standardní nájemní smlouvu, kterou nabízejí Lesy ČR a je nezbytné jí v tomto znění podepsat? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že máte na mysli nájem pozemku okolo chaty, neznám však podrobně konkrétní situaci. K nájmu pozemku přímo pod chatou však nevidím žádný rozumný důvod (např. chata má obrys 100 m 2 a pozemek činí právě těchto 100 m2). Vy budete užívat svou chatu a Lesům ČR bude náležet pozemek pod chatou, který však neužíváte, a proto si jej nemusíte pronajímat.
Pokud by byla skutečně situace taková, že chata stojí na cizím pozemku (tzn. na pozemku přímo pod chatou), pak upozorňuji, že máte s Lesy ČR vzájemné předkupní právo. Pokud byste tedy chtěli chatu v budoucnu prodat, musíte jí nabídnout nejprve Lesům ČR, stejně tak pokud by Lesy ČR chtěly svůj pozemek prodat, musí jej nabídnout nejprve ke koupi Vám.
K samotné nájemní smlouvě. Nájem je již sám o sobě pojmově dočasný. Nájem je upraven v ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání. Pojem „dočasný“ tedy není u nájmu nic neobvyklého.
Ani ohledně "možnosti" prodloužení nevidím nic nestandardního. Spíše bych však doporučil ustanovení o automatickém prodloužení o dalších 5 let, pokud jedna ze smluvních stran předem nevysloví s prodloužením nesouhlas (např. 3 měsíce před skončením nájmu), popř. o sjednání delší doby nájmu.
Text nájemní smlouvy podrobně neznám, ovšem pokud máte pochybnosti, doporučuji před podpisem smlouvu zkonzultovat s advokátem. K podpisu nájemní smlouvy nuceni být nemůžete a záleží čistě na Vás, zda na smluvní podmínky Lesů ČR přistoupíte. Můžete rovněž navrhnout změny, které se Vám zdají být potřebné. Doporučuji také věnovat pozornost podmínkám ukončení smlouvy a výpovědi.
Pokud se opravdu jedná o pronájem pozemku, který budete užívat (tzn. okolo chaty), a tento pozemek si chcete nutně pronajmout, pak Vaše vyjednávací pozice však nemusí být tak silná.
Občanský zákoník naleznete např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4-hlava2-dil2-oddil3
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vypořádání od státu formou směny pozemků - postup
- Odmítnutí finančního vyrovnání od státu a upřednostnění směny pozemku - postup
Obdržel jsem kupní smlouvu k pozemkům, jako prodávající, od Ředitelství silnic a dálnic ČR. Mám zájem o vypořádání formou směny za vytipovaný státní pozemek (směnu orné půdy za lesní pozemek), ale ne o nabízené finanční vyrovnání. Jak prosím nejlépe postupovat? Děkuji, Broněk.
ODPOVĚĎ:
Pro Vámi popsaný případ nezakotvuje český právní řád žádný konkrétní postup, tzn. že budete postupovat stejným způsobem, jak je tomu při obvyklé kontraktaci tohoto typu. Zejména Vám lze doporučit vést veškerou komunikaci tak, aby bylo možné prokázat zpětně její předmět (písemná forma je tedy ideální).
Nemáte-li zájem o uzavření kupní smlouvy, předložte Ředitelství silnic a dálnic ČR vlastní návrh majetkového vyrovnání, tzn. že můžete navrhnout uzavření směnné smlouvy, popř. můžete přímo předložit návrh této smlouvy (což však není v počátku kontraktace samozřejmě zapotřebí).
Směna státního majetku za jiný majetek je českým právním řádem připuštěna, počítá s ní výslovně např. § 22/1 zákona o majetku České republiky.
S ohledem na skutečnost, že jedním ze směňovaných pozemků má být dle Vaší představy pozemek v majetku státu, bude zapotřebí nechat vypracovat znalecké posudky na ocenění obou směňovaných pozemků. Nepominutelnou roli bude v této souvislosti hrát i okolnost, jaké organizační složce státu či státní organizaci svědčí právo hospodaření k předmětnému pozemku.
Z důvodů shora uvedených se připravte na poměrně zdlouhavé vyjednávání, neboť jakákoli dispozice se státním nemovitým majetkem s sebou přináší mnoho administrativních povinností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Ručí člen dozorčí rady o. p. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí člen správní rady o. p. s. svým majetkem nebo ne?
- Ručí svým majetkem členové správní a dozorčí rady o. p. s. ?
- Odpovědnost členů dozorčí a správní rady o. p. s. za hospodaření
- Dluh o. p. s. - je člen rady povinen dluh zaplatit ze svého majetku?
- Kdo platí dluh o. p. s. - je odpovědný člen dozorčí a správní rady?
Kamarád mého manžela si v roce 2013 založil obecně prospěšnou společnost, která pomáhá handicapovaným osobám při uplatňování na trhu práce. Mého muže požádal, aby se nechal zapsat jako člen dozorčí rady. Tvrdil mu, že členové správní a dozorčí rady nemají hmotnou odpovědnost a tudíž svým majetkem neodpovídají za případné dluhy společnosti. Hmotnou odpovědnost má prý pouze on – ředitel společnosti. Ráda bych si tuto informaci ověřila. Je pravda, že členové správní a dozorčí rady neručí za případné dluhy společnosti svým majetkem?
Předem moc děkuji za odpověď.
Mariana
ODPOVĚĎ:
Přestože zákon o obecně prospěšných společnostech byl ke dni 1. 1. 2014 zrušen, mohou obecně prospěšné společnosti existovat i nadále, přičemž se i v současné době řídí (již zrušeným) zákonem o obecně prospěšných společnostech (jak vyplývá z § 3050 občanského zákoníku).
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti neručí za její dluhy. Stane-li se tedy obecně prospěšná společnost dlužníkem, bude za tento dluh svému věřiteli odpovídat pouze tato obecně prospěšná společnost (neboť se jedná o právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou).
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti nenesli za své jednání žádnou právní odpovědnost. Kdo zastává funkci člena správní či dozorčí rady obecně prospěšné společnosti, musí plnit veškeré povinnosti, které mu v této souvislosti ukládá zákon o obecně prospěšných společnostech (popř. občanský zákoník). Pakliže člen některého z těchto orgánů svou povinnost nedodrží a v důsledku tohoto nedodržení vznikne obecně prospěšné společnosti újma (např. škoda), může za tuto újmu dotyčný člen správní či dozorčí rady odpovídat (jedná se ostatně o běžný odpovědnostní mechanismus, platný prakticky pro všechny typy právnických osob).
Ve vztahu k členům správní rady obecně prospěšné společnosti je tento odpovědnostní mechanismus zakotven v § 10/5 zákona o obecně prospěšných společnostech, dle něhož platí, že:
- členové správní rady jsou povinni vykonávat svou funkci s péči řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo způsobit obecně prospěšné společnosti škodu;
- v případě pochybností, zda člen správní rady jednal s péčí řádného hospodáře, musí tento člen správní rady prokázat, že s péčí řádného hospodáře jednal;
- ti členové správní rady, kteří společným jednáním způsobili obecně prospěšné společnosti porušením povinností při výkonu funkce škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně;
- ujednání mezi členem správní rady a obecně prospěšnou společností vylučující nebo omezující odpovědnost člena správní rady za škodu je neplatné.
Pro doplnění ještě upozorňuji na § 159/3 občanského zákoníku, který zakládá možné ručení člena voleného orgánu právnické osoby za dluhy této právnické osoby (ovšem pouze za splnění všech tam uvedených podmínek). Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. V kontextu obecně prospěšných společností je však nutné dodat, že správní ani dozorčí rada obecně prospěšné společnosti nejsou jejími volenými orgány, neboť členové těchto rad jsou do svých funkcí jmenováni. Aplikovatelnost tohoto ustanovení na případ obecně prospěšných společností je proto dosti diskutabilní.
Vše shora uvedené lze stručně shrnout následovně:
- členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti neručí za dluhy této právnické osoby jejím věřitelům (tzn. že za dluhy obecně prospěšné společnosti neodpovídají „navenek“) ;
- členové správní a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti mohou této právnické osobě odpovídat za újmu, kterou jí případně způsobí porušením svých povinností (odpovídají tedy „dovnitř“).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Udržovací práce podle Stavebního zákona
- Co jsou to udržovací práce podle Stavebního zákona?
- Podhradník plotu - jde o černou stavbu
- Černá stavba - betonový podhradník plotu
- Je nutné stavební povolení na betonový podhradník plotu?
- Je nutná stavební ohláška na betonový podhradník plotu?
Co mohu udělat, domnívám-li se, že stavební úřad porušuje zákon. Konkrétně se tedy jedná o výklad toho, co jsou nebo nejsou udržovací práce. Ve stavebním zákoně je pod § 3 uvedeno: "Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost." Na hranici našeho pozemku jsme provedli údržbu plotu spočívající ve výměně pletiva, sloupků a nově jsme mezi sloupky osadili tenké betonové podhradníky (asi 30 cm vysoké), abychom při sekání trávy neničili pletivo. Bohužel referent na stavebním úřadě nám doslova řekl, že vyměnit pletivo nebo natřít sloupky je v pořádku, ale vyměnit sloupky nebo dát podhradníky už ne a řeší to s námi jako "černou" stavbu. Je možné v této situaci využít stížnosti podle § 175 Správního řádu (chci si stěžovat hlavně na porušování zákona) nebo dokonce využít námitku podjatosti podle § 14? Nebo jak jinak podle Vás postupovat? Děkuji, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Má odpověď pro Vás bude patrně překvapivá, nicméně se plně ztotožňuji s právním názorem referenta stavebního úřadu. Domnívám se, že výklad pojmu "údržba stavby", jak ho prezentoval referent stavebního úřadu je správný, zatímco Vy se ve svém výkladu mýlíte.
Jak v dotazu správně uvádíte, je pojem "údržba stavby" definován ve stavebním zákoně, a to konkrétně v jeho § 3/4. Dle tohoto ustanovení jsou údržbou stavby práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Pro správné pochopení významu pojmu "údržba stavby" je zapotřebí zdůraznit slovo "stavby", které předznamenává, že o údržbu se jedná pouze v případě, jsou-li udržovací práce vykonávány na konkrétní stavbě (která v průběhu udržovacích prací existuje a jejíž stavební stav má být těmito udržovacími pracemi zlepšen). Údržbou stavby však nemohou být práce, v jejichž rámci je jedna stavba odstraněna a nahrazena stavbou jinou (neboť tímto způsobem není zlepšován stavební stav konkrétní stavby, nýbrž vzniká stavba zcela nová).
Pakliže byl Váš starý plot tvořen sloupky a pletivem, přičemž jak sloupky, tak pletivo jste odstranil, nemohlo se instalací nových sloupků, nového pletiva a betonových podhradníků jednat o údržbu stavby, neboť původní stavba (starý plot) zcela zanikla (byla odstraněna), přičemž na jejím místě byla vybudována stavba nová (současný plot), která byla navíc kvalitativně odlišná (neboť obsahovala betonové podhradníky).
Pokud by byl Váš výklad pojmu "údržba stavby" správný, bylo by ad absurdum možné dojít k závěru, že demolice starého domu a vybudování domu nového představuje pouze údržbu stavby, což je výklad zjevně neudržitelný.
Ve Vašem případě tedy došlo k vybudování zcela nového oplocení, k čemuž bylo zapotřebí získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Stavební úřad tedy postupoval správně, pokud ve Vašem případě zahájil řízení o odstranění stavby (dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona).
Mé doporučení tedy zní: Požádejte v rámci řízení o odstranění stavby o její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby), jak vyplývá z § 129/2 a 3 stavebního zákona.
Ke shodnému závěru dospěla ve velmi podobném případě i veřejná ochránkyně práv, která ve svém stanovisku ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. : 8114/2014/VOP/MST, uvedla:
"Odstranění a zhotovení nové stavby, pokud původní stavba zcela zanikla, nelze považovat za udržovací práce (§ 3 odst. 4 stavebního zákona)."
Pokud i přes shora uvedené trváte na tom, že právní názor referenta stavebního úřadu je nesprávný, můžete vyčkat vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a proti tomuto rozhodnutí se bránit prostřednictvím řádného opravného prostředku (odvolání), vyloučen není následně ani soudní přezkum rozhodnutí stavebního úřadu. S ohledem na skutečnost, že Váš výklad pojmu "údržba stavby" neodpovídá smyslu § 3/4 stavebního zákona Vám však tuto variantu nedoporučuji, neboť bude-li v této věci vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, lze očekávat, že Vaše eventuální odvolání nebude úspěšné a nový plot tak budete nucen odstranit (což je, vzhledem k tomu, že plot lze nyní dodatečně legalizovat, skutečně zbytečné).
Své právní stanovisko můžete písemně shrnout a nechat vložit do spisu, který v této věci stavební úřad vede.
Námitka podjatosti (§ 14 správního řádu) je důvodná pouze v případě, máte-li povědomí o tom, že referent stavebního úřadu má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Pokud však pouze nesouhlasíte s právním názorem referenta stavebního úřadu, není to důvodem pro vznesení námitky podjatosti.
Stížnost dle § 175/1 správního řádu lze podat buď a/proti nevhodnému chování úředních osob (což však z Vašeho dotazu nevyplývá) nebo b/ proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany (proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby však správní řád poskytuje prostředek ochrany v podobě odvolání, ani podání stížnosti se tedy nejeví jako vhodné).
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
S ohledem na právní stanovisko veřejné ochránkyně práv, které ve věci výkladu pojmu "údržba stavby" zaujala (a které cituji výše) se však tento krok jeví jako zbytečný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může bytové družstvo vyžadovat doklady podnájemníka družstevníka?
- Může bytové družstvo vyžadovat občanský průkaz podnájemníka družstevníka?
- Může bytové družstvo vyžadovat povolení k pobytu podnájemníka cizince družstevníka?
- Kopie dokladů podnájemníka družstevníka bytového družstva - může je družstvo udělat?
- Kopie občanského průkazu podnájemníka družstevníka bytu bytového družstva - může si je družstvo udělat?
- Kopie dokladů podnájemníka družstevníka bytu bytového družstva - může si je družstvo udělat?
Má představenstvo bytového družstva nárok požadovat od podnájemce, kterému je byt poskytnutý k podnájmu nájemcem, kopie osobních dokladů?
A má představenstvo družstva nárok požadovat od spolubydlícího podnájemce osobní doklady (u cizince povolení k pobytu) a dělat si z nich kopie?
Děkuji. Jana
ODPOVĚĎ:
Poskytnout kopie osobních dokladů může jen vlastník dokladu na základě jeho svobodného uvážení. Představenstvo bytového družstva sice má právo si kopii vyžádat, ale majitel dokladu s tím nemusí souhlasit. Stejné je to i u cizince a povolení k pobytu. Představenstvo nesmí odevzdáním kopie podmiňovat žádné důležité rozhodnutí.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nemožnost odkoupení družstevního bytu do OV z důvodu vlastnictví jiné nemovitosti určené k bydlení
- Vlastnictví domu a nemožnost odkoupení družstevního bytu do osobního vlastnictví
- Vlastnictví nemovitosti určené k bydlení a nemožnost odkoupení družstevního bytu do osobního vlastnictví
- Může družstvo zakázat převod bytu do osobního vlastnictví z důvodu vlastnictví jiné nemovitostí určené k bydlení? (bytu, domu)
- Nepřevedení družstevního bytu z důvodu vlastnictví jiné nemovitosti určené k bydlení - může to družstvo udělat?
V restituci jsem dostala v Praze 3, Žižkov činžovní dům z 19. století. Dům, který byl na spadnutí jsem zrekonstruovala. Dům je ale na velmi "špatném" místě - dolní část Koněvovy ulice. Kromě toho nemá výtah, balkony, garáže a celkově odpovídá datu, kdy byl postaven. Proto jsme se do mého domu nikdy nepřestěhovali a ani přestěhovat nechceme. Lokalita i nájemní byt, kde bydlíme my (Praha 4) jsou nesrovnatelně lepší. Bydlíme tu již přes 30 let a máme tu i trvalé bydliště.
Vlastníkem bytového domu v Praze 4 v němž bydlíme je Magistrát hl. m. Prahy. Ten stanovil "Pravidla postupu při prodeji bytových jednotek". Jeden z bodů těchto Pravidel stručně cituji :
"Oprávněný nájemce nesmí být ke dni založení družstva vlastníkem jiného bytu či nemovitosti určené k bydlení, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt."
Dotaz :
Jak bychom se mohli na základě červeně napsané části stát oprávněnými nájemci? Popř. šlo by to na základě nějaké právní kličky? Máme zájem byt koupit, ale nesmíme.
Děkuji Magda
ODPOVĚĎ:
V daném případě je otázkou, co je myšleno pojmem "spravedlivě požadovat". Pokud vlastníte dům, v němž jsou byty, které užívají nájemníci, tak není příliš spravedlivé, abyste nájemníky vystěhovali pouze proto, že tam chcete bydlet, navíc za situace, kdy tam vlastně bydlet nechcete, ale nemáte jinou možnost, když se na základě Pravidel postupu při prodeji bytových jednotek ze stávajícího bydlení musíte vystěhovat. Doporučovala bych Vám prosazovat názor, že jde právě o Váš případ, kdy je spravedlivé, abyste se stali oprávněnými nájemci, neboť i když vlastníte nemovitost s byty, nemůžete v ní bydlet.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní řízení a soudní řízení - užívání konopí k léčebným účelům
- Užívání konopí k léčebným účelům - trestní a soudní řízení
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odvolání u soudu - trestný čin nakládání s omamnými a psychotropními látkami (konopí, kanabis, tráva)
1) Rozhodnutím odvolacího Krajského úřadu v Olomouci bylo obviněnému přikázáno uhradit pokutu za přestupek a do 5 dnů odevzdat řidičský průkaz, aniž krajský úřad zohlednil netrestnost dle § 2 přestupkového zákona, kdy obviněný je onkologicky nemocný ve 3. stupni invalidity a užívá konopí k léčebným důvodům, hodnota THC v krvi byla v normě limitu doporučeného vládě stanoviskem znalecké společnosti 2 ng/ml. a byly doloženy důkazy (vědecké studie), že obsah THC v krvi u dlouhodobých uživatelů nemá vliv na jejich psychické schopnosti a příbalové letáky konopných léčiv řízení nezakazují. Otázky: A) Lze požádat návrhem soud o vydání předběžného opatření ve věci odkladu rozhodnutí správního orgánu do vyřešení žaloby z důvodů sociálního a zdravotního ohrožení obviněného v případě odebrání ŘP a jeho imobility? B) Je to spojeno s nějakými penězi zaslanými soudu? C) Když soud nevyhoví, peníze propadají státu? D) Jakému soudu se adresuje předběžné opatření a žaloba? Správnímu soudu (Městský soud v Praze, Krajský soud v Olomouci? ) nebo obecnímu soudu (Okresní soud v Olomouci? ) E) Je to žaloba na nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí? F) Je žalováno rozhodnutí odvolacího orgánu, nebo prvoinstanční?
2) Všechny stupně policie včetně GIBS a státních zastupitelství včetně NSZ se odmítají zabývat doloženými trestnými činy konkrétních odpovědných osob u právnické osoby (krádež, zneužití funkce při správě svěřeného majetku, vědomý úpadek, poškozování cizích práv, útisk, poškození zdraví) a označují podněty přes doložené důkazy a svědectví na nedůvodné a věc odkládají. Stejně tak se odmítají zabývat nezákonným jednáním policie, která odmítá vydat protokoly o zkonfiskovaném majetku s odůvodněním, že vše zničila jako škodlivinu (konopí) a současně ale nikoho neobvinila. Otázka: Jakým postupem se proti tomu bránit a komu a s jakou formulací pochybení toto komu adresovat?
3) Všechny stupně policie včetně ÚOOZ (doporučeno GIBS), státních zastupitelství včetně NSZ a justice včetně ÚS a ministr spravedlnosti (7x ústavní stížnost, to stejné ESLP) se v hlavních líčeních odmítají zabývat soudním znalcem doloženými zločiny na životech a zdraví spáchaných soudci a státními zástupci dle § 149 odst. 4 TZ konfiskacemi konopí (apoptóza buněk rakoviny kanabinoidy doložena exaktně již v roce 1994) a v odůvodněních rozsudků o tom není ani slovo, stejně tak předsedové soudů včetně NS a ÚS a ministr spravedlnosti odmítají na soudce podat návrh na kárné řízení, přestože je doloženo, že vydávají neodůvodněná rozhodnutí (nevyjadřují se dále k netrestnosti obviněných dle unijní a české judikatury a netrestnosti dle §§ 28 a 31, odst. 1 TZ) a k odsouzení si v rozhodnutích vymýšlí vědomě nepravdy, že konopí je chemický prekurzor, což vylučuje zákon o prekurzorech i posudky znalců a znaleckých ústavů (jde o oslí můstek, jak nepoložit předběžné otázky Soudnímu dvoru, protože prekurzory jsou v gesci členské země, nikoliv výroba konopí jako léku, což se musí hlásit Komisi a neoznámený předpis je dle judikatury SDEU i trestních sporech nevymahatelný) Otázka: Existuje proti tomuto evropskému kartelu nějaká právní obrana? Soudní dvůr nám napsal, že když to opakovaně odmítá předat Komise k šetření SDEU, stejně tak odmítá opakovaně položit předběžné otázky NS a odmítl to projednat jak Štrasburk, tak ÚS (údajně zjevně nedůvodné! ), že unijní právo je v této věci děravé a nic s tím nepořídíme i když dokládáme porušení evropského práva a práva OSN (dle naší argumentace jsme mohli realizovat výzkum a vyrábět konopná léčiva od 1. 7. 2004).
4) Otázka: Lze v odvolání krajskému soudu v návrhu petitu současně navrhnout zrušení rozhodnutí pro nedoloženou trestnost skutku (opět konopí) a současně požadat soud, aby přes NS požádal o položení předběžných otázek? Igor
ODPOVĚĎ:
2 ng/ml THC v krvi jsou dolní hranicí pro považování řidiče motorového vozidla za ovlivněného takovou látkou (více nařízení vlády č. 41/2014 Sb.). Problematika užívání konopí, jeho schopnosti ovlivnit pozornost osoby při dlouhodobém užívání, léčebné účinky apod. je v poslední době značně diskutována, a to nejen laickou veřejností (judikatura soudů např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2015 sp. zn. 7 Tdo 979/2015).
1) Je možné společně s návrhem na zahájení řízení (žaloba ve správním soudnictví) podat návrh na přiznání odkladného účinku. Podmínky jsou stanoveny v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (SŘS) :
Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Návrh je zpoplatněn dle sazebníku částkou 1.000,- Kč, samotná žaloba pak částkou 3.000,- Kč, nicméně je zde možnost podat žádost o osvobození od soudních poplatků dle § 36 odst. 3 SŘS:
Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
V případě, že spor nevyhrajete, a nebudete současně osvobozen od soudních poplatků, zaplacené soudní poplatky připadají státu (příjem rozpočtu).
Žaloba i návrh na přiznání odkladného účinku se adresují totožnému soudu, a to ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. SŘS, přičemž je napadáno rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
2) V rámci soustavy státního zastupitelství je možnost podání podnětu k výkonu dozoru nadřízenému státnímu zastupitelství, dále je zde možnost napadnout usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odložení věci. GIBS je kontrolována orgánem „Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů“ https://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw?id=1136).
3) Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste vyčerpal všechny možné dostupné cesty.
4) Správní soud může zrušit rozhodnutí pouze z taxativně vymezených důvodů (§ 76 odst. 1 SŘS) :
Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem
a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
A dále § 78 odst. 1 SŘS: Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
Soud může usnesením řízení přerušit, pokud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce. Nelze tedy žádat přerušení za účelem rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyšším soudem.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zboření plotu sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?
- Zboření zídky sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?
- Zboření rozhrady mezi pozemky sousedem - jak ho donutit aby postavil nový?
Chci se zeptat, jak správně postupovat v případě, kdy soused zbořil společnou rozhradu skládající se z jeho vyzděné části a z naší části - pozůstatku kamenné zdi po hospodářském stavení a nehodlá ji opětovně vystavět, což mu občanský zákoník umožňuje. Podotýkám, že byla zcela odstraněna i naše část a tak přes jeho pozemek, který není oplocený (zbývající oplocení, nesousedící s naším pozemkem, odstranil pár dnů po odstranění rozhrady) a dle sdělení stavebního úřadu oplocen být nemusí, mohou na náš pozemek libovolně vstupovat cizí osoby a zvířata (k čemuž dochází). O skutečnosti, že chce rozhradu odstranit nás neinformoval a jak jsme se dopátrali, tuto skutečnost nemusí oznamovat ani stavebnímu úřadu. Stavební úřad nám pouze sdělil, že pokud chceme, aby naše pozemky byly odděleny plotem, máme si podat žádost o provedení oplocení podle stavebního zákona. Situace je navíc komplikovaná tím, že se pozemek nachází v památkové zóně a tak vše musíme konzultovat s Památkovým ústavem. Toto jsme již absolvovali a rovněž máme závazné stanovisko, jak má být stavba provedena. Toto trvalo 2 měsíce. Tyto podklady jsme rovněž potřebovali pro územní souhlas. Bohužel nám soused neudělil souhlas s provedením stavby a vše bude muset vyústit v územní řízení, které může trvat až 90 dnů. Jelikož jsme se stavbou již začali (jsou zabetonovány 3 sloupky), stavební úřad odmítá řízení zahájit a požaduje jejich odstranění jinak zahájí řízení o odstranění stavby. Chápu, že jsme se provinili proti stavebnímu zákonu, ale na straně druhé je nám odpíráno právo chránit si svůj majetek, zabránit utíkání zvířat (psi) a obnovit rozhradu. Bohužel, jak postupovat, nám nebyli schopni odpovědět ani zaměstnanci krajského úřadu, neboť vzhledem ke krátké platnosti občanského zákoníku, se zatím s touto problematikou nesetkali. Ilona
ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o rozhradu mezi sousedními pozemky, tak tato rozhrada je společná. Zákon stanoví, že "společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části." Již z tohoto ustanovení vyplývá, že soused především neměl bez Vašeho souhlasu rozhradu bourat a pokud to učinil, mohli byste se po něm dožadovat náhrady škody v částce odpovídající ceně postavení rozhrady nové. Zákon dále stanoví, že "Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady." I z tohoto titulu byste se tedy mohli po sousedovi dožadovat obnovení rozhrady. Pokud jde o postoj stavebního úřadu, tak i ten sám má možnost ve věci konat, neboť § 1027 Občanského zákoníku stanoví, že "Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků." Bylo by tedy možné požádat o stanovisko stavební úřad a následně podat k soudu žalobu, kterou byste se domáhali po sousedovi, aby oplotil svůj pozemek. Pokud jde o souběh územního řízení a zahájení řízení o odstranění stavby, je otázkou, zda územní řízení neproběhne rychleji než řízení o odstranění stavby. Já bych jednala tak, že bych zatím nic neodstraňovala a vyčkala (i přes výhrůžky stavebního úřadu) výsledku územního řízení.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmínka pronájmu bytů po postavení bytového domu pro seniory - může si obec takovou podmínku nárokovat?
- Může obec dát podmínku využití objektu (pronájem, ne prodej nemovitosti) do stavebního povolení?
- Zabránění prodeje soukromých bytů bytového domu obcí, městem - podmínka do stavebního povolení
- Zabránění prodeje bytů v osobním vlastnictví obcí, městem - podmínka do stavebního povolení
Koupil jsem pozemek, který je dle územního plánu určen pro bydlení pro seniory. Mým záměrem je postavit tam rezidenci - X bytů pro seniory, které jim hodlám prodat. Starosta obce záměr schvaluje, ale trvá na tom, abych objekt po kolaudaci pronajímal.
a) Může si tuto podmínku klást do stavebního povolení?
b) Může mi po kolaudaci zabránit prohlášení vlastníka a následnému rozprodeji bytových jednotek.
Děkuji moc za Váš názor.
Hana
ODPOVĚĎ:
Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému mj. stavebním povolením.
Dle ust. § 115 odst. 1 stavebního zákona ve stavebním povolení stavební úřad (nikoliv starosta obce) stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem.
Dále dle ust. § 119 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.
Tedy stavební povolení slouží k tomu, aby vymezilo, jakým způsobem má daná stavba (záměr) být postavena a užívána, a to mj. i z hlediska ochrany života a zdraví (apod.). Skutečnost, zda budou jednotlivé jednotky v nově vzniklé stavbě užívány osobami v nájemním vztahu, nebo těmito stejnými osobami na základě jejich vlastnického práva k dané jednotce, nespadá do oblasti podmínek, které by mohlo stavební povolení vymezovat.
Tedy zjednodušeně řečeno: pro vydání stavebního povolení není rozhodné, zda nově vzniklé byty budou osoby užívat na základě nájemní smlouvy, nebo na základě jejich vlastnického práva k bytu (koupě bytu).
Prohlášení vlastníka, kterým dochází práva k rozdělení nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám, není vázáno na souhlas obce/obecního úřadu/zastupitelstva/starosty obce.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Plot souseda za hranicí pozemku - jak se napojit na jeho plot a tak ohraničit vlastní pozemek?
- Jak se napojit na plot souseda který je 30 cm za hranicí pozemků? (soused nesouhlasí s napojením na jeho pozemku)
Prosím o radu, jde o napojení mého plotu na plot souseda. Já mám v projektové dokumentaci pro stavební povolení vyznačen plot, který kolmo navazuje na plot souseda. Sousedův plot je na mém výkrese označen jako "stávající oplocení". Soused má tento plot postaven v souladu se svým stavebním povolením, a to 30 cm rovnoběžne od společné hranice našich pozemků. Vznikl však spor se sousedem, zda se mohu napojit na tento jeho plot, a to v souladu s mou výkresovou dokumentací. V opačném případě by mezi ploty vznikla mezera uvedených cca 30 cm a můj plot by tak neplnil svou funkci, tj. můj pozemek by nebyl uzavřen. Dle mého názoru je zcela obvyklé, že ploty sousedících pozemků na sebe navazují, a to zejména z důvodu ochrany majetku a zabránění průchodu osob nebo zvěře (např. psa), a to v obou směrech. Stavební úřad mi sdělil, že mohu plot stavět pouze na svém pozemku a že jsem to měl řešit v rámci svého stavebního řízení. Soused ale v rámci tohoto řízení nevnesl námitku k napojení mého plotu na jeho. Projektant a ni já jsme nepočítali s nestandardním chováním souseda, stavební úřad ve stavebním řízení rovněž nevyžadoval doplnění - souhlas souseda s napojením plotu. Jsem si vědom, že uvedených 30 cm mého plotu by zasahovalo nadzemní částí na sousedův pozemek. Svůj plot mám tedy postaven pouze na svém
pozemku s tím, že jeho koncový sloupek je na naší společné hranici mezi těmito pozemky. Ale ani to se sousedovi nelíbí, a žádá, abych tento sloupek na společné hranici našich pozemků posunul a svou stranu. Nyní zasahuje podzemní část sloupku o průměru 20 cm a porchová část sloupku o průměru 5 cm z poloviny na jeho pozemek, dedy 10 resp. 2,5 cm. Pokud by došlo k posunutí tohoto mého sloupku o 10 cm, otvor na můj pozemek ze strany souseda by se stejnou měrou zvětšil.
Před zahájením stavby plotu jsem sousedovi navrhl, ať svůj plot postaví na hranici našich pozemků s tím, že mu polovinu nákladů na jeho stavbu uhradím. Bohužel se rozhodl postavit plot mezi našimi pozemky 30 cm od hranice těchto pozemků. Nechápu to, neboť mu mimo jiné vzniká problém s udržováním tak úzkého pruhu pozemku "za plotem". Nevím, zda obstojí i jeho námitka k výše uvedenému sloupku na společné hranici našich pozemků, že mu brání v přístupu na jeho pozemek (cca 2 cm nadzemní části tohoto sloupku! ). Prakticky musí při sekání této trávy vstoupit na můj pozemek, neboť je nereálné kolem pletiva s nataženou sítí tuto činnost vykonat.
K tomuto úzkému pruhu pozemku vstupuje v mé nepřítomnosti. Požádal jsem jej, aby mi oznámil, kdy na tento pozemek bude vstupovat, že jej tam pustím brankou/bránou a že mu kdykoliv v přiměřeném rozsahu umožním přístup k této části pozemku. Marně. Lze jej k tomu nějak přimět?
Co se dá tedy "udělat" se sloupkem na hranici našich pozemků a s napojením na sousedův plot?
Nechtěl bych kvůli tomuto malichernému problému stavět souběžně druhý plot. Déla plotu by byla cca 80 m a dva ploty těsně vedle sebe nesvědčí nic o zdravém rozumu. Najde se někde zastání proti takovému chování souseda? (Náčrtek v příloze)
Děkuji. Přeji hezký den.
Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Pokud jsem situaci z náčrtku dobře pochopila, tak část napojení, které nelze realizovat, je na sousedově pozemku. Jde bohužel o jeho vlastnictví, proto pokud dobrovolně nebude soused s napojením souhlasit, nijak ho k tomu nedonutíte právě s ohledem na fakt, že jde o jeho pozemek a s ním si může on nakládat podle svého uvážení. Stejné je to se sloupkem, pokud sloupek zasahuje do jeho pozemku bez jeho souhlasu, nelze ho nijak právně donutit, aby změnil názor. Jedinou možností je obrátit se ve věci na soud, nicméně zde by soud mohl rozhodnout o jeho povinnosti akceptovat napojení i sloupek pouze v případě, že by se jednalo o situaci, kterou s ohledem na místní poměry (terén, přístup k nemovitosti, apod…) nelze vyřešit jinak. Dle mého názoru nejméně stresu a peněz ve finále bude vyřešit si situaci postavením vlastního plotu, byť se skutečně v tomto konkrétním případě může zdát, že to odporuje zdravému rozumu.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost mezi okny postavených domů - je možné méně než 7 metrů?
- Vzálenost mezi okny obytných místností domů méně než 7 metrů - je to přípustné
- Schválí stavební úřad stavbu s okny směřující k sousedům méně než 7 metrů?
- Soused nechce dát souhlas se stavbou - okna směřující k sousedovi, vzdálenost méně než 7 metrů
- Sousední zkolaudovaný dům postavený blíže k plotu než je stavební dokumentace - jak se bránit?
- Sousední zkolaudovaný dům postavený blíže k hranici pozemků než je stavební dokumentace - jak se bránit?
- Zkolaudovaný dům souseda postavený příliš blízko u hranice pozemků v rozporu se stavební dokumentací (projektem) - jak se bránit?
Obracím se na Vás s problémem ohledně pozemku. Koupili jsme pozemek inzerovaný jako stavební. Pozemek je extrémně úzký, takže jediná možnost je postavit dům úzký a dlouhý a vzdálený 2 metry z každé strany od plotu. Kupní smlouva je ornou půdu. Vyřízené máme skoro celé stavební povolení. A teď došlo k problému se sousedy, kde nedodržujeme 7 metrů vzdálenost mezi okny obytných místností, ale jen 6,5 m. Sousedi nám nechtějí dát souhlas a vyhrožují, že tam nikdy stát dům nebude.
Stavební úřad nám vydal předběžné stavební povolení a nyní nám vlastně nechce vydat klasické stavební povolení. My jsme v pasti. Koupili jsme pozemek, na kterém se zřejmě nedá stavět, máme předběžné stavební povolení, ale klasické pro banku nám nikdo nedá.
Zjistili jsme, že sousední dům je postavený 1 m od plotu, na stavebním úřadě je ale dokumentace, která uvádí 4 m od plotu. Tedy dům je postaven jinak než byl v projektové dokumentaci a je zkolaudován. Žádný souhlas ale není evidován.
Údajně ho měl dát předchozí majitel, který nám pozemek prodal.
Kdo by mohl prosím odpovědný za celou situaci?
Stavební úřad, který vydal předběžné stavební povolení na základě nákresů a nakonec ho nevydá? Na základě toho jsme pozemek koupili.
Nebo původní majitel, který nám mohl zatajit, že se tam nedá vlastně stavět, a zřejmě někomu dal souhlas s tím, že si to mohou blíže postavit a tím pádem my se nevejdeme do 7m.
Nebo realitní kancelář, která pozemek inzerovala jako stavební a přitom se nedá stavět?
Máme ještě papír od realitního makléře, který nám na něm dal napsané údaje k pozemku, fotku a že se může stavět do 14 dní, že je již vše předběžně zařízeno.
Již to řešíme 7 měsíců. Mezitím nám běží hypotéka a doba, do které musíme postavit dům.
Děkuji za radu. Michaela
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Předběžné stavební povolení:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, co máte na mysli "předběžným stavebním povolením", neboť stavební zákon (ani jiný právní předpis) tento pojem nezná.
Ve svém § 177/5 písm. d) hovoří stavební zákon toliko o "předběžném povolení", tento pojem se však vztahuje ke stavbám, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, což, jak předpokládám, není Váš případ.
Mohu se proto pouze domnívat, že Vámi zmiňované "předběžné stavební povolení" je ve skutečnosti předběžnou informací ve smyslu § 139 správního řádu. Z důvodu této nejasnosti se nebudu Vámi zmiňovaným "předběžným stavebním povolením" dále zabývat.
2/ Vzájemné odstupy staveb:
Ve Vašem případě je klíčový § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Na tomto místě připomínám, že dle § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území lze rodinný dům umístit až na hranici pozemků. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu;
- v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory;
- musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek;
- stavba (ani její část) nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Ve Vašem případě je pak zejména nutné připomenout, že ze shora uvedených pravidel (dle § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) může být stavebním úřadem udělena výjimka (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Tzn. že maximální možná odstupová vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena, popř. že může být povoleno, aby byla proti sobě umístěna okna obytných místností v menší než povolené vzdálenosti.
Pro udělení výjimky je zapotřebí, aby nebyla ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. O udělení výjimky rozhoduje v rámci probíhajícího stavebního řízení stavební úřad (§ 169/2 a 3 stavebního zákona).
Řešením Vámi popsané situace proto může být podání žádosti o udělení výjimky z některého z pravidel dle § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (samozřejmě za podmínky, že Vaší žádosti bude stavebním úřadem vyhověno).
3/ Stavební povolení:
Přestože v dotazu zmiňujete, že stavební úřad rozhoduje o vydání stavebního povolení, mám o této skutečnosti určité pochybnosti (neboť stavební povolení je laickou veřejností často zaměňováno za jiné typy souhlasů, které stavební úřad vydává).
V této souvislosti upozorňuji, že dle § 104/1 písm. a) stavebního zákona postačí, aby stavební úřad vydal souhlas s ohlášením stavebního záměru rovněž v případě staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Pokud Váš stavební záměr nepřekračuje žádný z těchto limitů, postačí provést ohlášení tohoto stavebního záměru stavebnímu úřadu (přičemž stavební úřad musí toto ohlášení samozřejmě odsouhlasit).
Dle § 105/1 písm. f) stavebního zákona musí stavebník (Vy) ke svému ohlášení připojit rovněž písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků s ohlašovaným stavebním záměrem (tyto souhlasy musí být umístěny na situačním výkresu).
Nepodaří-li se Vám získat souhlasy všech Vašich sousedů, nevydá stavební úřad souhlas s ohlášením Vašeho stavebního záměru. To však neznamená konec Vašeho stavebního záměru. V souladu s § 107/1 totiž v takovém případě stavební úřad zahájí "klasické" stavební řízení, na jehož konci (za splnění všech předepsaných podmínek) vydá stavební povolení. Pro vydání stavebního povolení pak již není zapotřebí předkládat stavebnímu úřadu souhlasy Vašich sousedů (tzn. že sousedé nemohou svým nesouhlasem Váš stavební záměr definitivně zablokovat).
V současné chvíli Vám proto doporučuji:
- vyjasnit, zda ve Vašem případě proběhlo ohlášení stavebnímu úřadu, nebo zda jste skutečně žádali o vydání stavebního povolení (tato skutečnost je podstatná pro zodpovězení otázky, zda je zapotřebí získat písemné souhlasy všech sousedů či nikoli) ;
- navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde možnosti dalšího postupu (tzn. zda bude z důvodu absence souhlasů všech sousedů zahájeno "klasické" stavební řízení, zda je možné udělit výjimku z některého z pravidel dle § 25/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území) ;
- bude-li stavebním úřadem i přes veškerou Vaši snahu rozhodnuto ve Váš neprospěch, bude možné se proti tomuto rozhodnutí bránit (a to návrhem na přezkum či odvoláním).
Závěrem své odpovědi pouze dodávám, že možným řešením Vašeho problému by mohlo být zmenšení Vašeho domu o 0,5 m (pokud Vám tato vzdálenost "chybí" k dodržení předepsané sedmimetrové odstupové vzdálenosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku RK - dům se špatnou statikou
- Nestabilní dům s negativním statickým posudkem - právo na vrácení rezervačního poplatku od RK, realitní kanceláře
- Závažná vada nemovitosti a vrácení rezervačního poplatku od RK, realitní kanceláří
- Zrušení rezervační smlouvy - nemovitost se statickou závadou (nestabilní dům)
Chtěli jsme si na hypotéku koupit a opravit rodinný domek, ale nedostali jsme ji u banky z důvodu velkého opotřebení domu. V pátek 4.3.2016 jsme si domek prohlédli a v pondělí 7.3.2016 jsme složili rezervační poplatek. Banka nám zamítla hypotéku teď v červenci 2016. Znalec, který pracuje pro banku, nám při prohlídce a odhadu řekl, že dům má špatnou statiku. Pozvali jsme statika a ten nám potvrdil, že dům pracuje a roztahuje se a že pokud nedojde ke zpevnění, spadne. Při prohlídce jsme dostali informace o předchozím majiteli ten měl exekuce. Současný majitel koupil dům v dražbě, splatil exekuce a LV k domu je již čisté. O statice domu nám žádná zpráva podána nebyla a ani technická zpráva o celkovém stavu nemovitosti.
V rezervaci máme uvedeno na co se vztahuje rezervační poplatek a je tam napsáno, že je nevratná. Můžete mi, prosím, sdělit zde máme na vrácení rezervačního poplatku nárok nebo alespoň část, když jsme nevěděli nic o statice zmiňované nemovitosti?
Děkuji Nora
ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli rezervační poplatek realitní kanceláři, tak ten bohužel (pokud nemáte výslovně v rezervační smlouvě sjednáno, že bude vrácen v případě neschválení hypotéky či skryté vady nemovitosti) realitní kanceláře nevracejí a na vrácení není nárok. Realitní kancelář pouze zprostředkovává prodej a nákup nemovitostí a není odpovědná za kvalitu prodávané či kupované nemovitosti. Samozřejmě lze do rezervační smlouvy zakotvit, v jakých případech se rezervační poplatek vrací, pokud jste ale rezervační smlouvu v tomto smyslu nepřipomínkovali, vrácení rezervační zálohy ani poměrné části se bohužel nedomůžete.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající neinformoval kupujícího o vyřízení reklamace a požaduje úložné - je postup oprávněný?
- Požadování úložného za nevyzvednutí reklamovaného zboží - může to prodejce požadovat?
- Úložné za nevyzvednuté reklamované zboží - může to obchodník, prodejce požadovat?
Obracím se na Vás s prosbou o sdělení, zda je možné, aby provozovna, ve které jsem si kabelku zakoupila, si účtovala úložné. Doporučenou poštou jsem se obrátila na prodejnu, aby mi zaslali doklad o vyrozumění (tvrdí, že mi zaslali vyrozumění korespondenčním lístkem). Žádný doklad jsem neobdržela. Poslali mi sdělení, že postupovali dle reklamačního řádu, a pokud si kabelku nevyzvednu do 26.7, od dalšího dne mi budou účtovat úložné ve výši 10 Kč/den. ČOI jsem o dané věci písemně informovala.
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Ano, v obchodních podmínkách či reklamačním řádu je možné sjednat, že po marném uplynutí lhůty k vyzvednutí zboží si prodávající může účtovat částku za uložení věci nebo věc prodat. V případě sporu ovšem prodávající musí prokázat, že Vás o připravení zboží k vyzvednutí skutečně informoval. Pokud to neprokáže, nemůže úložné účtovat. Občanský zákoník dále v ust. § 2120 odst. 3 stanoví, že "Kdo uchovává věc pro druhou stranu, může ji zadržet, dokud mu druhá strana neuhradí účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věci". Teoreticky by tedy mohla nastat situace, že Vám prodávající odmítne věc vydat, dokud částku za uložení neuhradíte. Pak by nezbylo, než žalovat o vydání věci, kde by se právě prokazovalo i to, že jste nebyla o připravení věci k vyzvednutí řádně vyrozuměna.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vážné důvody pro ukončení pracovního poměru - příklad
- Důvody hodné zvláštního zřetele - příklad
- Co je vážný důvod pro ukončení pracovního poměru?
- Důvod hodný zvláštního zřetele pro výpověď v práci - příklad
- Důvod hodný zvláštního zřetele pro ukončení pracovního poměru - příklad
Patřím k věkové skupině 50+ a již nezvládám stále se zvyšující nároky zaměstnavatele. Tím myslím učení se novým technologiím, obsluze nových, digitalizovaných zařízení, počítačových programů a další technické záležitosti. Je pro mně stále obtížnější se adaptovat na nové, odlišné způsoby práce.
Pokud rozvážu pracovní poměr dohodou, ve které budou vyjmenovány výše uvedené důvody, tak je ÚP přijme jako vážné osobní důvody či důvody hodné zvláštního zřetele? Nebo to nejsou tzv. vážné důvody a ÚP mně sníží podporu? Nechápu, co patří mezi ony důvody hodné zvláštního zřetele. Podle mne je to čistě na subjektivním posouzení pracovníka ÚP.
Děkuji, Naděžda
ODPOVĚĎ:
Podle § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) platí:
„Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se nepoužije. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. “
Podle § 5 písm. c) ZoZ platí, že pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí:
„vážnými důvody důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele. “
U Vás by mohl připadat v úvahu z Vámi uvedených důvodů pouze bod 7 výše uvedeného ustanovení. V každém případě by záleželo na konkrétních okolnostech, tj. na vašich konkrétních důvodech, která by dle mého názoru bylo nutné velmi podrobně popsat. Úřady práce mají v daném směru určitou metodiku, jak postupovat, není tedy možné říci, že bude záležet jen na osobě, která bude vaši záležitost vyřizovat. Samozřejmě ale výklad zákona určitý prostor pro vlastní uvážení konkrétního případu dává. Osobně se domnívám, že Vámi uváděné důvody by nemusely býti brány jako vážné osobní důvody, ale neznám je do podrobností. Doporučila bych Vám se obrátit na místně příslušný úřad práce a tam se informovat.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obecní úřad zakázal parkoviště pro 2 auta na soukromém pozemku - jak se bránit?
- Obecní úřad zakázal soukromé stání pro 2 auta na pozemku občana - jak se bránit?
- Omezování práv majitele pozemku v obci - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Místo veřejné vybavenosti na soukromém pozemku - možnost postavení stání pro auto, automobily
- Místo veřejné vybavenosti na soukromém pozemku - obecní úřad omezuje využívat pozemek majiteli, jak se bránit?
2006 jsme koupili dům s pozemkem cca 2400 m2 přímo v centru obce. Na cca 1/2 pozemku, které je vedeno stále jako TTP bylo ještě za komunistů udělaná zpevněná plocha a parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky nedaleké školy a kostela či jiných kulturních akcí v Obci. Po nastěhování za námi byl starosta, že tu část pozemku s parkovištěm obec koupí. Že tu stejně nic postavit nepůjde a nabídl nám 20 Kč/m2, nebo že to smění za nějakou louku na kraji obce, že to údajně pro obec větší hodnotu nemá, že se tu vlastně jen otáčí autobus, pokud zrovna nejde až do druhé vesnice. S prodejem ani směnou jsme samozřejmě nesouhlasili.
V polovině července 2016 jsem, byl na stavebním úřadě zažádat, zda si na tomto (svém vlastním) pozemku mohu postavit stání na 2 auta. Oni neviděli žádný problém, jen mi sdělili ty klasické podmínky do 25 m2 a nad 25 m2. Po té ale přišla kolegyně z územního plánování s mapou a sdělila mi, že na tomto i když svém pozemku si nepostavím ani suché WC, protože si obec schválila a dala do Územního plánu jako místo Veřejné vybavenosti a bez jejího souhlasu, si tam nemůžu udělat vůbec nic. Prý můžu být vlastně rád, že mě tam vůbec nechají soukromě parkovat, protože v podmínkách využití mají dokonce napsaný, že tam je možné parkování pouze zajišťující hlavní činnost a to je pro školní, správní, kulturní a církevní účely. Když jsem byl na obci, řekli mi, že mi tam nic nedovolí, že tam nic takového nechtějí.
Takže já mám vlastně pozemek, na ketrém nemůžu vůbec nic, vlastně jediný co můžu (musím) je platit z něj daň.
Je tedy nějaká možnost získat pozemek zpět, postavit si v rohu stání na 2 auta a pak jim to k jejím účelům dále pronajmout?
Nechci si tu dělat zle, ale tohle mi přijde stejné jako za komunistů, kde se nikoho na nic neptali a úřady si zabavili a dělali s majetkem druhých co chtěli.
Dámy ze stavebního úřadu, mi řekly, že oni s tím nic neudělají, že tohle už je spíš jen výzva pro nějakého právníka či na soudní řízení a rozhodnutí ve věci.
Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Při vytváření/změně územního plánu zde vždy musí být veřejný zájem na stanoveném způsobu využití plochy (v případě, že plocha bude například vymezena jako plocha veřejného prostranství). Existence veřejného zájmu je tedy podmínkou pro řádný územní plán.
Za situace, kdy není ze strany obce vůle ke změně územního plánu, který by vyřešil Váš problém, jsou Vaše možnosti značně omezené, jelikož stavební zákon dopadající na tuto problematiku předpokládá aktivitu vlastníků dotčených pozemků při přijímání územního plánu, tedy vlastník pozemku má možnost chránit svá práva (napadnout způsob začlenění vlastního pozemku do územního plánu) v průběhu přijímání/schvalování územního plánu.
Územní plán jako celek může být ovšem přezkoumán v přezkumném řízení. Jeho případná náprava nadřízeným správním orgánem je však omezena, jelikož tento nemůže územní plán změnit, ale pouze zrušit. Přezkumné řízení se zahajuje z moci úřední, tedy můžete pouze podat podnět k zahájení tohoto řízení, zda ovšem bude zahájeno, záleží na příslušném správním orgánu.
Je zde také možnost podat návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu (jeho části). Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy (územní plán/jeho část) nabylo účinnosti. Návrh se podává ke krajskému soudu. V případě volby této cesty je vhodné a žádoucí (vzhledem k složitosti soudního řízení) nechat se zastoupit advokátem - kontakt zde: www.advokatikomora.cz.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Spolumajitel zakopal do pozemku kabel nízkého napětí bez souhlasu ostatních spoluvlastníků - jak odstranit černou stavbu?
- Nelegální umístění kabelu nízkého napětí do pozemku ve spoluvlastnictví - jak požádat o odstranění nelegálního vedení spoluvlastníka?
- Umístění kabelu NN do pozemku ve spoluvlastnictví - jak donutit spoluvlastníka kabel odstranit?
- Jak donutit spolumajitele odstranit kabel NN z pozemku ve spoluvlastnictví?
Jsem s 82 subjekty, spolumajitelem parcely - nezpevněných příjezdových komunikací k nemovitostem.
Jeden ze spolumajitelů překopal komunikaci a do výkopu uložil kabelové vedení distributora nízkého napětí NN.
Předpokládal bych následující postup (jaký mám osobně zažitý i v jiných situacích) : od „stavebníka“ obdržím doporučený dopis s popisem stavebního záměru, (tuším třicetidenní) lhůtou k připomínkovému řízení a návrh smlouvy o věcném břemeni.
Protože se nic takového nestalo, jsem přesvědčen, že stejně neinformováni byli i ostatní spolumajitelé. Z výše uvedeného také usuzuji, že podklady, jako projektová dokumentace, stavební povolení a kolaudační protokol neexistují. Samozřejmě také neexistuje žádná, výše zmíněná, smlouva o věcném břemeni. (O minimální hloubce výkopu pro kabelové vedení v komunikaci 80 cm mám také své mínění, vizte obor mého podnikání - elektro).
V každém případě se bez výše uvedených protokolů dle mne jedná o „černou“, tedy nepovolenou stavbu.
Prosím o Váš názor a radu, jak „stavebníka“ donutit černou stavbu - vedení nízkého napětí v pozemku ve spoluvlastnictví - odstranit a uvést komunikaci do výchozího stavu.
Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Věc je možné řešit v rámci správního i civilního řízení.
Můžete se obrátit na stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona s odůvodněním, že se jedná o stavbu, která nebyla řádně ohlášena či zkolaudována a - což je dost zásadní - nebyl vyžádán souhlas všech spoluvlastníků. Druhou možností je obrátit se na soud, v jehož obvodu se černá stavba nachází, s žalobou na odstranění stavby se stejným odůvodněním, tedy černá stavba a bez souhlasu spoluvlastníků. V rámci řízení u stavebního úřadu či soudu by byla v případě úspěchu ve věci sousedovi samozřejmě uložena i povinnost uvést komunikaci do původního stavu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Změna majitele pronajímaného bytu - je nutný dodatek k nájemní smlouvě?
- Nový majitel pronajímaného bytu - je nutný dodatek k nájemní smlouvě?
- Neplacení nájmu - zaslání výzvy neplatiči novým majitelem bytu, domu, nemovitosti
Před několika dny byl učiněn vklad do katastru a stal jsem se vlastníkem bytu s nespolehlivými nájemníky. Pochopil jsem, že uzavřená nájemní smlouva přechází na mě jako na nového pronajímatele. Proto se chci zeptat, je absolutně nezbytné vytvořit dodatek nájemní smlouvy podepsaný oběma stranami? Nájemní smlouva zůstává v platnosti tak jako tak a přechází na mě i bez dodatku, je tedy tento dodatek nutnost, nebo se bez něj mohu obejít?
Druhá věc je, že nájemníci k dnešnímu dni dluží už dva nájmy a hodlám jim poslat písemné upozornění, že v případě dalšího neuhrazení nájmu hodlám smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou. Mohu toto písemné upozornění poslat, přestože jsem majitelem bytu teprve pár dní a nájemníci dluží fakticky předchozímu vlastníkovi?
Pokud ano, mohu výzvu poslat i bez existence výše zmíněného dodatku nájemní smlouvy?
Moc děkuji, Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Správně uvádíte, že koupí bytu jste vstoupil do všech práv a povinností předchozího vlastníka, tedy i do práv a povinností pronajímatele. Žádný dodatek ke smlouvě není třeba uzavírat, závazek trvá dál tak, jak byl uzavřen, pouze došlo ke změně subjektu smlouvy, což obsah závazku nijak nemění. Pouze pokud byste se dostal do situace, že budete muset neuhrazený nájem žalovat, musel byste soudu doložit nejen nájemní smlouvu, ale i originál výpisu z katastru nemovitostí a kupní smlouvu, na základě které jste byt nabyl. Proto z důkazního hlediska lze doporučit, abyste dodatek uzavřel, z právního pohledu ovšem na Vaše postavení nemá žádný vliv.
Nájem souvisí s nájemním vztahem, nikoliv s osobou pronajímatele, proto můžete smlouvu vypovědět, i když byt vlastníte teprve pár dní. Výzvu lze zaslat i bez existence dodatku nájemní smlouvy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení závěti poštou - závěť uložená v centrálním registru závětí
- Zrušení závěti emailem - závěť uložená v centrálním registru závětí
- Zrušení závěti v centrálním registru závětí - postup
- Likvidace závěti v centrálním registru závětí - postup
- Jak požádat o likvidaci, zrušení závěti v centrálním registru závětí - postup
Dobrý den, prosím odpověď na dotaz:
Mohu z "domova", resp. jednoduše, rychle poslat někam (poštou, emailem) zrušení stařičké
závěti, která je uložena v Centrální evidenci závětí ČR. (Mám u sebe
"OPIS").
Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Závěť lze zrušit jen zákonem předepsaným způsobem (§ 1575 a násl. občanského zákoníku), a to stejnými způsoby, jakým se závěť tvoří, tedy:
1. sepsání a podepsání odvolání závěti vlastní rukou
2. sepsání odvolání závěti na počítači, na stroji, atp. , podepsání vlastní rukou s přibráním dvou svědků, kteří musí být na odvolání závěti rovněž podepsáni
3. odvolání závěti sepsané notářským zápisem.
Všechny tři druhy odvolání závěti mají stejnou váhu, takže i když byla závěť sepsána notářským zápisem, lze ji zrušit pouhým sepsáním odvolání závěti vlastní rukou. První dva druhy odvolání závěti nelze zaslat ani poštou ani e-mailem notáři. Notář si takovou listinu nemůže ponechat ani na základě takové listiny nemůže provést výmaz závěti z evidence závětí. Pořizovatel závěti by musel osobně přijít do notářské kanceláře za účelem předání listiny (odvolání závěti) do notářské úschovy. U notáře by pak zůstaly dvě listiny, a to závěť samotná a poté její pozdější odvolání. Lepší a levnější možností je požádat notáře o vydání závěti. Žádat o vydání své závěti od notáře však může pouze ten, kdo závěť pořizoval.
Další možností je sepsat odvolání závěti způsobem 1 či 2 a ponechat si toto odvolání doma či jej svěřit důvěryhodné osobě, která jej po smrti zůstavitele závěť předloží příslušnému notáři, který bude dědictví projednávat. Odvolat závěť lze také pořízením závěti novější - pozdější závěť automaticky ruší závěť předchozí.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet příspěvku na živobytí - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Stravné od zaměstnavatele a vliv na výpočet příspěvků na bydlení, živobytí
- Výpočet příspěvku na bydlení - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Výpočet hmotné nouze - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Stravné od zaměstnavatele a vliv na výpočet hmotné nouze, živobytí
- Výpočet příspěvku v hmotné nouzi - vliv příjmů a cestovních náhrad (stravné)
- Patří stravné (tzv. diety) do započitatelného příjmu pro účely posuzování nároku na příspěvek hmotné nouze?
- Vliv půjčky na výpočet příspěvku v hmotné nouzi - je půjčka započitatelný příjem při výpočtu hmotné nouze?
- Stravné, diety - patří do započitatelného příjmu při výpočtu hmotné nouze?
- Stravné, diety a hmotná nouze - započítávají se diety a stravné nebo ne?
V době mé nezaměstnanosti jsem pobíral příspěvek na živobytí.
Získal jsem místo řidiče kamionu. Pracovní poměr jsem však byl nucený po jednom zahraničním turnusu z důvodu nedostatečné jazykové vybavenosti z vlastního podnětu ukončit ve zkušební době.
V následujícím měsíci jsem tak měl příjem, který limit pro poskytnutí příspěvku na živobytí údajně převyšoval. Příspěvek na živobytí mi byl od dalšího měsíce odejmutý.
K rozhodnutí o odejmutí příspěvku použil Úřad práce jako můj započitatelný příjem součet mého čistého příjmu a cestovních náhrad (stravné v zahraničí).
Je tento postup správný?
Domnívám se, že stravným mi zaměstnavatel pouze kompenzoval zvýšené stravovací náklady v zahraničí a nelze ho tedy do započitatelného příjmu pro daný účel zahrnovat.
Započítáním mého čistého příjmu ve výši cca 4145 Kč (bez stravného) podle mého názoru k odejmutí příspěvku hmotné nouze dojít nemělo.
Patří stravné (tzv. diety) do započitatelného příjmu pro účely posuzování nároku na příspěvek hmotné nouze?
Dva měsíce po odejmutí příspěvku jsem podal novou žádost o jeho opětovné poskytnutí.
(Dříve to nebylo možné, protože informaci o zahájení řízení a vlastní rozhodnutí o odejmutí příspěvku jsem dostal opožděně.)
Odejmutím příspěvku jsem byl absolutně bez prostředků. Abych mohl nějak přežít, požádal jsem o půjčku rodiče.
Dohodli jsme se, že finanční prostředky mi budou posílat na můj jinak prakticky prázdný běžný účet, aby tak současně došlo k pokrytí plateb SIPO.
Na výpisech z účtu, které jsem na vyžádání Úřadu práce předal, jsou tyto položky označené “příspěvek od rodičů”.
V případě nové žádosti o příspěvek hmotné nouze se posuzuje průměrný příjem za předcházející tři měsíce.
K hodnocení nároku na příspěvek byl do výpočtu průměrného příjmu zahrnutý nejen čistý příjem a stravné (viz výše), ale také veškeré příspěvky od rodičů v dalších dvou měsících.
Jedná se při tom o půjčku, kterou rodičům vrátím, jakmile se moje finanční situace zlepší a stabilizuje.
Moje žádost o příspěvek byla zamítnuta.
Je tento postup správný?
Podporu v nezaměstnanosti přece není možné přenášet na rodiče.
Domnívám se, že můj celkový čistý příjem za posuzované tři měsíce činil právě jenom těch výše uvedených 4150 Kč, což znamená průměr 1383 Kč na měsíc (na stravu, nájem atd.).
Jak by se to řešilo, kdybych příspěvek od rodičů dostával v hotovosti a ve výpisu by se tak nic neobjevilo?
Rodičům jsem vděčný, že mne v kritickém období podrželi. V současné době již jsem zaměstnaný.
Patří do započitatelného příjmu pro účely posuzování žádosti o příspěvek hmotné nouze prostředky zapůjčené od rodičů, bez kterých bych jinak nepřežil? Milan
ODPOVĚĎ:
Problematika započitatelného příjmu pro účely dávek v hmotné nouzi je upravena zákonem o životním a existenčním minimu a zákonem o daních z příjmů. Z uvedených zákonů vyplývá, že i stravné je pro účely příspěvku na živobytí chápáno jako započitatelný příjem a stejně tak příspěvek od rodičů. Pokud byl daný příspěvek chápán jako půjčka, doporučovala bych si sepsat s rodiči smlouvu o půjčce a odvolat se proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti s odůvodněním, že příspěvek od rodičů není příjmem, nýbrž půjčkou. Tu nelze do započitatelného příjmu počítat. Pokud by Vám rodiče dávali peníze v hotovosti, pak pokud to do žádosti nepřiznáte, úřad to samozřejmě nemá jak zjistit a nemůže pak s takovým příjmem při rozhodování o přiznání příspěvku počítat.
__
RODINA-SJM
- Soudem schválená dohoda o SJM - je nutné ověření podpisů pro katastr nemovitostí?
- Manželka odmítá ověřit podpisy na dohodě o vypořádání SJM - jak zavkladovat změnu v katastru nemovitostí?
- Manžel odmítá ověřit podpisy na dohodě o vypořádání SJM - jak zavkladovat změnu v katastru nemovitostí?
K rozvodu jsme s bývalou manželkou předložili dohodu o rozdělení společného majetku manželů SJM. Teď když jsem chtěl vložit na katastr nemovitostí změnu bylo mi sděleno, že je to možné pouze s ověřenými podpisy na dohodě. Tyto máme pouze na dohodě, která byla předložena k soudu. A bývalá manželka nechce podepsané dohody nechat ověřit. Lze požádat soud o to aby mi bylo umožněno provést ověřenou kopii pro katastr? ". Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Máte právo do spisu nahlížet, ale ten nesmí opustit budovu. Sám si tedy ověřenou kopii pořídit nemůžete.
Je třeba podat odůvodněnou žádost předsedovi senátu (samosoudci), který věc rozhodoval o vydání úředního opisu dohody, či potvrzení o dohodě a jejím obsahu, případně o vrácení originálu dohody oproti založení prosté kopie, kterou si pořídí sám soud. Tyto činnosti jsou zpoplatněné.
__
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Jak zjistit majetek manžela při rozvodu (nemovitosti, bankovní účty)
- Zjištění majetku manžela soudem za poplatek - nemovitosti a bankovní účty
- Jak zjistit majetek manžela při rozvodu manželství - "odkloněný majetek"
- Jak zjistit odkloněný majetek manžela při rozvodu manželství
- Jak zjistit majetek manželky při rozvodu (nemovitosti, bankovní účty)
- Zjištění majetku manželky soudem za poplatek - nemovitosti a bankovní účty
- Jak zjistit majetek manželky při rozvodu manželství - "odkloněný majetek"
- Jak zjistit odkloněný majetek manželky při rozvodu manželství
- Majetek ukrytý manželem při rozvodu - jak ho zjistit?
- Majetek ukrytý manželkou při rozvodu - jak ho zjistit?
Jsem rozvedená 06/2016 a v tuto chvíli budeme řešit SJM. Manžel chce mimosoudní vypořádání. Dal mi nabídku, kterou nemohu akceptovat.
Slyšela jsem, že je možné za určitý poplatek požádat soud o vyhledání účtů a nemovitého majetku. Je to tak? Bývalý manžel v době našeho manželství vložil v roce 2010 do rekostrukce mého bytu v osobním vlastnictví 500 000, - Kč. Jak se vypořádává investice do mého bytu? Nedá se použít, že si to odbydlel? Děkuji, Miriam.
ODPOVĚĎ:
Předně, pokud se jako (bývalí) manželé nedohodnete o vypořádání, může jeden či druhý, navrhnout, aby rozhodl soud. Pokud se tedy Vaše představy vypořádání liší, doporučuji zvolit tuto variantu. Činnost vyhledávání nemovitého majetku a účtů, jak uvádíte, určitě není činností, kterou by soud vykonával, jeho činnost se při vypořádání omezuje na ocenění majetku. Je třeba uvést, že podíly obou manželů na vypořádávaném společném jmění manželů jsou stejné. Pokud Váš manžel vložil za trvání manželství 500 000, -, které již patřily do společného jmění manželů (např. je získal výplatami mzdy za práci), do rekonstrukce Vašeho bytu, pak se hodnota při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. V takovém případě byste mu měla vyplatit polovinu z částky 500 000, - zvýšené o to, o co se do rozvodu zvýšila hodnota rekonstruované části bytu, na kterou byly tyto peníze vynaloženy. Pokud se jednalo o vynaložených 500 000, - z manželových výlučných finančních prostředků, pak byste dle mého názoru analogicky měla vyplatit celou částku 500 000, - zvýšenou dle výše uvedeného. Bydlení manžela ve vašem bytě nijak započítávat do vypořádání nelze.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Vyhrožování od souseda - vadí mu kouření na balkoně z vedlejšího bytu
Bydlím s rodiči v pronájmu a potřebuji poradit. Problém je kouření na balkoně. Nad námi bydlí rodinka a než se jim 07/2015 narodilo dítě, tak kouřili též na balkoně, ale teď kouřit přestali a nám nadávají že jim to jde do bytu. Pán nám vyhrožoval se sociálkou (mám 2 letou holku), vyhrožoval že nám vykopne dveře když budeme kouřit večer na balkoně a že si půjde stěžovat na mého otce do práce. Máme nějakou šanci se bránit a dál kouřit na balkone. Děkuji Jindřiška
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že vlastník nesmí nad míru přiměřených poměrů závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (ust. § 1012 občanského zákoníku).
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů, a také na jejich pronájem.
Tedy kouřit na balkoně můžete, pokud kouřem neobtěžujete své sousedy v míře nepřiměřené místním poměrům – toto se posuzuje individuálně, vždy se zhodnocují konkrétní okolnosti případu a místní poměry (v domě).
Co se týká výhrůžek, je zde možnost se obrátit na policii, kdy dané jednání souseda může být posuzováno jako přestupek, popř. (za splnění zákonem stanovených podmínek) jako trestný čin (např. právě Vámi uvedené vyhrožování vykopnutím dveří, vyhrožováním poškození pověsti otce v práci…).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Krádež v kempu - odpovědnost za škodu klientovi kempu
- Odpovědnost kempu za krádež v areálu
Mám dotaz na obecnou odpovědnost za odcizení věci v areálu kempu. Příbuzní se ubytovali v kempu, jediným dokladem o pobytu je pokladní doklad o zaplacení pobytu na jméno plátce + 3 osoby (uvedeny anonymně). Jedním z nich je můj vnuk, který přijel do kempu na motorce v pozdních večerních hodinách s tím, že ráno zaplatí parkovací poplatek. V noci mu však byla motorka odcizena. Areál kempu je oplocený, nekontrolovaný vjezd však umožňuje odemčená závora v hlavním vjezdu. Odcizení bylo nahlášeno PČR a sepsán protokol.
Má kemp ze zákona jakousi obecnou odpovědnost za odcizení věci uložené v areálu?
Pro uplatnění přednostní odpovědi zasílám na váš b. ú. částku 300, -Kč.
Děkuji, a jsem s úctou, Kamila
ODPOVĚĎ:
Na daný případ je aplikovatelné ustanovení občanského zákoníku o věcech vnesených či odložených (§ 2945 až 2949 občanského zákoníku), z nichž vyplývá, že kemp má odpovědnost za odcizená motorová vozidla, pakliže jsou tam vozidla umístěna v souladu s provozním řádem. Tj. neodpovídal by pouze v případě, kdy by výslovně byl zákaz vjezdu vozidel do areálu kempu a vnuk by tam přesto "na černo" s motorkou vjel. To ale není určitě tento případ, když píšete, že měl platit parkovací poplatek. Provozovatel kempu tedy odpovědnost má. Je zde ale jedna podmínka, a to, že škoda musí být uplatněna u provozovatele kempu do 15 dnů po odcizení. Doporučuji tedy písemně požádat, aby provozovatel nahradil škodu ve výši hodnoty odcizených věcí. Pokud bude žádost zamítnuta, nezbývá, než podat žalobu o náhradu škody k soudu a požadovat částku odpovídající aktuální hodnotě motocyklu (ke stanovení hodnoty motocyklu doporučuji shlédnout buď ceny odpovídajících motorek v inzerci nebo lépe oslovit znalce z oboru motorových vozidel). Další věc je, že kemp by měl být pro účely krádeží pojištěn, takže případně ještě před soudním řízením oslovit i pojišťovnu, pakliže to samozřejmě neudělá kemp sám.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zákaz nošení zbraně do práce - co hrozí při porušení interního předpisu zaměstnavatele
- Trest od zaměstnavatele za nošení zbraně do práce, v areálu zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel zakázat vstup do zaměstnání se zbraní?
- Zákaz vstupu do práce se zbraní - může takové nařízení zaměstnavatel vydat?
Jsem držitelem zbrojního průkazu a mohu u sebe nosit střelnou zbraň. Zaměstnavatel má ale vydaný interní předpis, ve kterém doslova stojí, cituji:
„Vstup osob do areálu společnosti se zbraněmi je zakázán“.
Zaměstnavatel není vybaven na to, abych zbraň odevzdal při vstupu do areálu např. ostraze do trezoru do úschovy.
Zbraň nosím skrytě, a při převlékání do pracovního oděvu ukládám zbraň do šatní skříňky, respektive do malého trezoru, který je ve skříňce umístěn.
Při odchodu ze společnosti jsme docházkovým systémem namátkově vybíráni, abychom se podrobili osobní prohlídce a ukázali batoh/tašku. ¨
Má otázka zní: pokud by zaměstnavatel (resp. Strážní služba při osobní prohlídce) zjistil, že mám u sebe zbraň, a že jsem tedy porušil interní předpis, může mne za to nějakým způsobem sankciovat, případně mi dát výpověď za (hrubé) porušení pracovní kázně?
Když odmítnu osobní prohlídku z důvodu, že mám u sebe zbraň, může mne zaměstnavatel za to nějak „potrestat“?
Děkuji Libor
ODPOVĚĎ:
V první řadě považuji za vhodné vyjádřit se stručně k ne/oprávněnosti zaměstnavatelova zákazu nosit do zaměstnání zbraně.
V obecné rovině je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 a násl. zákoníku práce).
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (k těmto právním předpisům více v následujícím odstavci) a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (§ 102/1 a 2 zákoníku práce).
Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví (§ 349/1 zákoníku práce). Jedním z těchto právních předpisů je tedy bezpochyby i zákon o zbraních.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že zaměstnavatel je oprávněn regulovat (či zcela zakázat) nošení zbraní do zaměstnání, neboť tím realizuje svou povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci.
Současně platí, že pokud zaměstnanec do práce zbraň přinese, není zaměstnavatel (pokud nošení zbraní v zaměstnání zakázal) povinen tuto zbraň od zaměstnance převzít, ani ji jakkoli uschovat. Dle § 226 zákoníku práce je totiž zaměstnavatel povinen zajistit pouze bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (zbraň pak zajisté není osobním předmětem, který by zaměstnanci do práce běžně nosili).
Je-li na Vašem pracovišti nošení zbraní zakázáno vnitřním předpisem zaměstnavatele, je nutné upozornit na § 305/3 zákoníku práce, dle něhož je vnitřní předpis závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance (totéž pak platí i pro pracovní řád, který je dle § 306/1 zákoníku práce zvláštním druhem vnitřního předpisu).
Co se týče sankcí, kterými by Vás mohl zaměstnavatel postihnout pokud zjistí, že porušujete jeho vnitřní předpis (a tudíž i § 305/3 zákoníku práce), lze uvažovat o dvou základních skupinách:
1/ Sankce při zachování pracovního poměru:
V tomto případě si lze představit zejména postih na mzdové úrovni, tzn. že zaměstnavatel by Vám mohl na určitý čas snížit či zcela odebrat některou z nenárokových složek mzdy.
2/ Sankce spojené s ukončením pracovního poměru:
Dle § 55/1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit mimo jiné tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení zákazu nosit do zaměstnání zbraň, popř. odmítnutí osobní prohlídky z tohoto důvodu, však za zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance považovat nelze.
Dle § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr:
- jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (tyto důvody však ve Vašem případě dány nejsou, jak uvádím výše),
- pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (i v tomto případě mám určité pochybnosti o tom, zda by porušení zákazu nosit do práce zbraně mohlo být kvalifikováno jako závažné porušení zaměstnancových povinností, roli by zde bezpochyby sehrály i další okolnosti),
- pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi (tzn. že pokud byste byl zaměstnavatelem na porušení svých povinností již upozorněn, např. prostřednictvím tzv. výtky, přičemž ani poté byste nedbal zákazu nosit do práce zbraň).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Město seká trávu na soukromém pozemku - bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení města - seká trávu na soukromém pozemku
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zařazení pozemku "Příroda, krajina, zeleň" bez souhlasu majitele pozemku - může tak úřad rozhodnout?
- Oplocení pozemku "Příroda, krajina, zeleň" - může to majitel pozemku udělat?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postavení plotu majitelem kolem pozemku "Příroda, krajina, zeleň" - může to majitel pozemku udělat?
Mám pozemek na kterém je kosen travní porost, ale smlouvu jsem s nikým neuzavřel (ani ústně). Domnívám se, že jde o iniciativu města, který se na můj úkor obohacuje.
Může být soukromý pozemek zařazen k funkčnímu využití Příroda, krajina, zeleň (NL- louky, pastviny). Bylo mi sděleno: " Jedná o využití, které je v zásadě charakteristické pro volně přístupnou krajinu.", s čím se jako vlastník neztotožňuji ani jsem nedal souhlas.
Rád bych si pozemek oplotil nebo změnil jiné zemědělské využití (pozemek je mimo zastavěné území obce).
Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ
Funkční využití pozemku je stanoveno územním plánem, přičemž je nerozhodné, zda jde o soukromý pozemek či nikoliv. Vlastník pozemku, který nesouhlasí s tímto stanovením funkčního využití, může proti němu podat námitky v průběhu schvalování/projednávání návrhu územního plánu.
Pokud je ovšem územní plán v takové podobě schválen, nepožaduje se další souhlas vlastníka tohoto pozemku.
V případě tedy, že návrh územního plánu dosud nebyl schválen, je možné se v procesu jeho schvalování ohradit proti tomuto záměru podáním námitek. V případě, že územní plán je již schválen a vydán, je zde možnost podat návrh na jeho změnu, nicméně na změnu územního plánu není právní nárok, tzn. že záleží na obci (zastupitelstvu), zda souhlasí se změnou územního plánu či nikoliv. Obdobně je to s možností změny využití pozemku – opět je nutné postupovat skrze změnu územního plánu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození rostlin u zídky na hranici pozemků sousedem
- Poškození keře u zídky na hranicí pozemků sousedem při stavbě zídky - jak se bránit?
- Vstup na pozemek sousedem kvůli stavbě zídky - je nutný souhlas majitele dotčeného pozemku?
- Soused vstupuje na pozemek v době nepřítomnosti majitelů - porušuje tím zákon?
- Poškození rostlin u plotu na hranicí pozemků sousedem
- Poškození keře u zídky na hranicí pozemků sousedem při stavbě plotu - jak se bránit?
- Vstup na pozemek sousedem kvůli stavbě plotu - je nutný souhlas majitele dotčeného pozemku?
- Soused vstupuje na pozemek v době nepřítomnosti majitelů - může to udělat?
Soused 09/2014 postavil zeď 07/2015 zeď bez našeho povoleni nahodil tzv. lepidlem (vstoupil na pozemek bez naší přítomnosti) a 09/2016 chce na zeď dat fasádu. Při každém zásahu nám poničil záhony, vykácel vzrostlé tuje a zbylé chce vykácet teď. Zeď ke které jsme dali souhlas měla být o 30cm vyšší a měla být cihlová to mám písemně. Vždy říká že mu túje vadí a že je vykácet může (ty zbylé jsou v těsné blízkosti zdi, u které máme sezení, jsou 2,40 cm vysoké jednou za rok stříhané).
Mám strach z důvody fasády že nám je opravdu vykácí. Nemám šanci to uhlídat, chodíme s manželem do práce a on je celý den doma, všechno dělá v době když nejsme doma. Můžu se nějak bránit aby mi každoročně vstupoval na pozemek, dělal škody a nikdy to nedal to do pořádku. Jeho zeď byla jiná než jsme povolili? Musím mu tu fasádu dovolit, on tvrdí že ji může udělat i bez našeho souhlasu. Ještě se chci zeptat popřípadě negativní odpovědi, jestli mohu alespoň ovlinit délku úpravy. Protože soused např. zděný plolt o délce 17 m stavěl 4 měsíce. Mám obavy, že natažení fasády bude obdobné. Ještě jednou Děkuji,
Dita.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vstup na Váš pozemek:
Vstupu na Váš pozemek se soused může domáhat dvěma způsoby, a to dle občanského zákoníku nebo dle stavebního zákona.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba (např. i zeď) postavit, opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník (zde Váš soused) právo po sousedovi (zde po Vás) požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Vzhledem k tomu, že soused nemůže svou zeď nahodit fasádou jinak než z Vašeho pozemku, má skutečně právo, abyste ho na svůj pozemek pustila. V tomto ohledu však upozorňuji na několik podstatných skutečností:
- aby soused mohl na Váš pozemek vstoupit, potřebuje k tomu Váš výslovný souhlas (nemůže tedy na Váš pozemek vstupovat, kdy se mu zlíbí),
- dovolíte-li sousedovi, aby na Váš pozemek vstoupil, můžete mu zároveň stanovit podmínky tohoto vstupu (zejména kdy může na pozemek vstoupit, jak dlouho se zde může zdržet, jak se zde má chovat, popř. že po skončení prací musí pozemek uvést do původního stavu) ;
- za vstup na Váš pozemek můžete po sousedovi požadovat přiměřenou náhradu (zejména finanční).
Pokud mezi Vámi a Vaším sousedem nedojde k dohodě o podmínkách vstupu na Váš pozemek, nezbude Vašemu sousedovi, než se v této věci obrátit na soud (což však spíše nepředpokládám) nebo na místně příslušný stavební úřad. Dojde-li stavební úřad k závěru, že k nahození sousedovy zdi fasádou je skutečně zapotřebí vstupu na Váš pozemek, uloží Vám povinnost vstup na Váš pozemek strpět (§ 141/1 stavebního zákona).
V této souvislosti upozorňuji dále na § 141/2 stavebního zákona, dle něhož musí ten, v jehož prospěch byla povinnost ke strpění vstupu na pozemek uložena (zde Váš soused), dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Zároveň Vám doporučuji provést důkladnou fotodokumentaci té části Vašeho pozemku, která sousedí se sousedovou zdí (pro snazší budoucí prokázání vzniku škody na pozemku).
Pokud Váš soused vstoupí na Váš pozemek bez Vašeho svolení či bez přivolení stavebního úřadu, zasáhne tím do Vašeho vlastnického práva. Není vyloučeno, abyste se po sousedovi následně domáhala náhrady (i finanční) za tento zásah (a to i soudní cestou).
2/ Poškození Vašeho pozemku:
Soused není v žádném případě oprávněn bez Vašeho souhlasu kácet túje na Vašem pozemku. V této souvislosti připomínám, že vyrůstají-li túje z Vašeho pozemku, jsou Vaším vlastnictvím (§ 1067 občanského zákoníku), tzn. že o jejich ne/pokácení rozhodujete výhradně Vy.
Pokud sousedovi Vaše túje vadí, může se postupem dle § 1017 občanského zákoníku domáhat toho, abyste tyto túje pokácela sama (to však samozřejmě pouze v případě, že jsou splněny podmínky dle tohoto ustanovení občanského zákoníku). Nevyhovíte-li jeho žádosti, nezbude mu, než aby se pokácení tújí domáhal soudní cestou. Není však možné, aby soused pokácel Vaše túje svépomocí.
Pokud soused Vaše túje pokácí (či Váš pozemek jakkoli jinak poškodí), vznikne na Vaší straně škoda, k jejíž náhradě bude soused povinen. Nebude-li soused ochoten tuto škodu nahradit dobrovolně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Vnikne-li soused na Váš pozemek bez Vašeho souhlasu a pokácí zde túje, bude rovněž možné, abyste na něho podala trestní oznámení, neboť tímto počínáním se může dopustit trestného činu poškození cizí věci (dle § 228 trestního zákoníku). Lze předpokládat, že zahájení trestního stíhání by Vašeho souseda mohlo v tomto ohledu poněkud umravnit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání partnerů při rozchodu - nemovitost ve spoluvlastnictví na splátky splácená jedním ze spolumajitelů
- Vyrovnání druha a družky při rozchodu - nemovitost ve spoluvlastnictví na splátky splácená jedním ze spolumajitelů
- Vyrovnání spolumajitelů, spoluvlastníků při rozpadu vztahu - jeden z nich nesplácel nemovitost "a vezl se"
Dobrý den, jak bude vypadat vyrovnání v případě nemovitosti nesezdaného páru? 2001 jsem postavil dům svépomocí na hypoteční úvěr, já jako plátce, přítelkyně ručitel ale podmínkou bylo že ona bude polovičním vlastníkem nemovitosti a pozemku. Teď se rozcházíme. Celou dobu platím všechny výdaje, dům jsem postavil sám, partnerka neinvestovala žádnou finanční částku. Do konce platby hypotéky je 5 let. Děkuji, Ivo.
ODPOVĚĎ:
Zde můžete využít svého práva jako spoluvlastník kdykoli žádat zrušení spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou spoluvlastníků, ve které uvedou způsob vypořádání. V ideálním případě tedy využijte možnosti dohody, která v případě nemovité věci vyžaduje písemnou formu. Pokud se však o zrušení spoluvlastnictví nedohodnete, rozhodne o něm návrh některého ze spoluvlastníků soud. Ten v takovém případě rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Pokud by došlo k tomuto scénáři, soud zcela jistě přihlédne k tomu, že jste celou dobu platil všechny výdaje Vy.
__
OBČAN-AUTROSKÁ PRÁVA
- Dědění autorských práv pamětní mince
- Dědění práv k pamětní minci vydané k výročí slavné osoby
Pražská mincovna 10/2O13 vydala stříbrnou pamětní medaili k 100. výročí Zdeňka Galušky. Protože dědicem jeho veškerých práv je moje manželka, ptám se, zda má právo na podíl z vydán 616 ks této emise. V případě, že ano, jak má postupovat. Děkuji, Roman.
ODPOVĚĎ.
Vaše manželka nemá právo na podíl k pamětním medailím. Autorská práva k vyrobeným mincím má ten, kdo minci navrhl a vytvořil, nikoliv dědic osoby, která je na minci vyobrazena.
Autor mince ani nepotřeboval souhlas Vaší manželky s užitím jeho podobizny na minci - postupoval podle § 12 tehdy platného starého občanského zákoníku: "Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství."
__
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Časopis o zahraničním seriálu, filmu - autorská práva na obrázky, uvedení zdroje grafiky do časopisu
Dobrý den,
máme v úmyslu vydávat časopis o japonské manze, který bychom v malém nákladu i rádi prodávali. Chci se pouze ujistit o autorských právech. V případě recenze (hodnocení) na film, seriál knihu (komiks) s uvedením titulní strany, příp. několika obrázků přímo z filmu, je nutno žádat autory o povolení? Pokud ne, je nutné uvádět zdroje?
A jak je to v případě převzetí informačních článků (včetně obrázků) ze zahraničních/tuzemských webů a časopisů na toto téma? Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Recenze filmů, knih apod. :
Dle § 31/1 písm. b) autorského zákona nezasahuje do autorského práva ten, kdo užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Pro [účely recenze filmů, knih apod. je proto možné zveřejnit ve Vašem časopise obrázky, které tuto recenzi doplní (resp. o kterých bude recenze přímo pojednávat), aniž by bylo nutné získat souhlas autorů filmu, knihy (resp. osob, které vykonávají příslušná autorská práva). V tomto ohledu je vhodné pamatovat na to, že zveřejňování obrázků by nikdy nemělo překročit ilustrační mez, tzn. že hlavní složkou recenze by měl být text, který se může na obrázky např. odvolávat (což je dokonce vhodné).
2/ Přejímání cizích článků:
Pro tento případ nevymezuje autorský zákon prakticky žádnou výjimku, tzn. že pro převzetí cizího článku bude vždy zapotřebí získat souhlas jeho autora (který může být udělen např. v rámci licenční smlouvy).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změnu způsobu využití pozemku dle změny územního plánu provede na základě návrhu katastrální úřad - co to znamená?
- Změna územního plánu a změna využití pozemku v katastru nemovitostí
Změnu způsobu využití pozemku, ke které došlo na základě změny územního plánu, PROVEDE OPROTI NÁVRHU NA ZMĚNU příslušný katastrální úřad. Jak tomu mám rozumět? Podle kterého zákona se domůžu jako vlastník svého práva, když se tak nestalo?
Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Způsob využití pozemku je vymezen jak územním plánem, tak i vymezením pozemku v katastru nemovitostí.
Při této změně je nutné dát do souladu s novým stavem (novým způsobem využití pozemku) i stav zapsaný v katastru nemovitostí.
Zjednodušeně řečeno: musíte podat návrh na zápis změny způsobu využití pozemku do katastru nemovitostí, aby celý proces změny způsobu využití byl dokončen. Bližší informace (např. jaké podklady k tomu budete potřebovat…) naleznete zde: http://www.cuzk.cz/Nastaveni-webu/Vysledky-vyhledavani.aspx?searchtext=z%C3%A1pis+zm%C4%9Bny+zp%C5%AFsobu+vyu%C5%BEit%C3%AD+pozemku& searchmode=anyword
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedohledatelný dědic a dědictví, dědické řízení
- Promlčení dědictví - nedohledatelný dědic s neznámou adresou v zahraničí
- Neznámý pobyt dědice a promlčení dědictví
- Neznámá adresa dědice a promlčení dědictví
- Dědic v zahraničí neznámo kde - promlčení dědictví
Zemřel mi bratr a jelikož již nežije ani sestra ani rodiče, jsem já a tři sestřini synové jediní dědicové. Dva synové sestry pobývají víc než deset let v zahraničí a adresa nikomu z nás není známá, jelikož jsme se nikdy příliš nestýkali. Adresa jednoho známá je. Co se děje s dědictvím v případě, že tito dva dědicové nebudou dohledáni. Když zemřela maminka (rok po úmrtí sestry) rovněž se nedohledali, ale zde nebylo co dědit. Po smrti bratra je předmětem dědictví nemovitost a finanční obnos z penzijního spoření. Jak se v tomto případě postupuje a jak dlouho se dědicové dohledávají. Byt po bratrovi hradím já a je to pro mě finanční zátěž. Z tohoto důvodů se ptám na postup a dobu.
Děkuji, Iva.
ODPOVĚĎ:
Notář vždy nejdříve osloví rodinu, zda o dědicích neznámého pobytu nevědí jakékoliv informace. Sám poté zpravidla prověřuje adresy uvedené v centrální evidenci obyvatel, případně píše na misnisterstvo vnitra. Nepodaří-li se adresu dědice žádným způsobem zjistit, ustanoví dědici neznámého pobytu opatrovníka a vyzve ho, aby se ve lhůtě 6 měsíců ozval buď opatrovníkovi nebo notáři. Tato výzva se vyvěšuje na úřední desku soudu po dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li se tento dědic ve stanovené lhůtě, pak se k němu v dědickém řízení nepřihlíží, jeho dědické právo však nezaniká. Žádné závazné lhůty, do kdy musí být dědické řízení skončeno nebo do kdy musí být dědic vyhledán, nejsou stanoveny. Pokud jde o bratrův byt, můžete požádat notáře, aby Vás ustanovil správcem části dědictví - bytu, aby nedošlo k jeho zchátrání, atd. než bude řízení skončeno.
__
OBČAN-DLUHY
- Neplatná rozhodčí doložka - nárok na zaplacení nákladů rozhodčího řízení a exekuce
- Je možné požadovat po věřiteli proplacení nákladů rozhodčího řízení a exekuce při neplatné rozhodčí doložce?
- Neplatná rozhodčí doložka - kdo platí náklady rozhodčího řízení a exekuce?
Před časem jsem měl problémy se splácením u společnosti Essox. Ta celou věc předala rozhodci, který vydal rozhodčí nález, na základě kterého byla zahájena exekuce.
Nyní již mám vše uhrazené, ale zajímá mne jedna věc – dnes (19.07.2016) jsme zjistil, že rozhodčí doložka, která byla u smlouvy sjednána, byla neplatná a tudíž i exkeuce byla zahájena na základě neplatné rozhodčí doložky. Je možné zpětně požadovat po společnosti Essox navrácení nákladů rozhodčího řízení a náklady exekuce (celkem 60.000 Kč), byly-li tyto vyúčtovány na základě neplatné rozhodčí doložky.
Díky za odpověď. Kryštof
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, na základě čeho dovozujete, že je rozhodčí doložka neplatná. Domnívám se však, že se jedná o určení rozhodce netransparentním způsobem, kdy doložka odkazuje na „rozhodčí řád“ právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a z tohoto důvodu neměl rozhodce vůbec pravomoc k vydání rozhodčího nálezu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 958/2012). Takto neplatné rozhodčí doložky se v minulosti vyskytovali také u společnosti Essox a jsou absolutně neplatné.
Exekuce by podle rozhodčího nálezu vydaného podle výše zmíněné rozhodčí doložky opravdu neměla být provedena. Pokud by neplatnost rozhodčí doložky byla namítnuta v průběhu exekuce, došlo by k jejímu zastavení.
Po samotném provedení exekuce je však situace již dost složitá a vyhlídky poněkud nejisté. Již není možné se domáhat zastavení exekuce či zrušení rozhodčího nálezu.
Provedením exekuce a vyplacením plnění věřiteli došlo na jeho straně k bezdůvodnému obohacení, a to jak ohledně nákladů exekuce, rozhodčího řízení, tak v podstatě i ohledně samotné jistiny dluhu. Tyto částky je možné po věřiteli požadovat, nicméně u původní jistiny s příslušenstvím by připadalo v úvahu započtení ze strany věřitele, neboť dluh pravděpodobně skutečně vznikl. Proto bych po věřiteli doporučoval požadovat pouze náklady rozhodčího a exekučního řízení (ne však náklady soudního exekutora), jak v dotazu uvádíte.
Je však možné, že společnost Essox již není Vaším věřitelem, neboť často dochází u úvěrových společností k odprodání pohledávek jiným společnostem. Je tedy nutné se obracet na toho, komu bylo plnění v průběhu exekuce skutečně vyplaceno.
Doporučuji písemně vyzvat věřitele, kterému byly v rámci exekuce vyplaceny náklady rozhodčího a exekučního řízení, k vydání bezdůvodného obohacení. Je zde však třeba brát v úvahu možnost promlčení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 3 roky (pokud k němu došlo před 31.12.2013) nebo nejpozději za 10 let (pokud k němu došlo po 1.1.2014). Pokud by věřitel promlčení namítl, nebude možné se vydání bezdůvodného obohacení s úspěchem domáhat.
Druhou možností je požadovat náhradu škody po státu, neboť se lze domnívat, že soud, resp. soudní exekutor postupovali nesprávně, když soud měl z úřední povinnosti zastavit exekuci. V tomto případě je třeba postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“).
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce domu rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do domu rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky
- Rekonstrukce bytu rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do bytu rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky
- Dohoda potomků o investici do domu rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Dohoda potomků o investici do bytu rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Dohoda potomků o investici do nemovitosti rodičů - vliv na dědictví, velikost dědických podílů
- Rekonstrukce nemovitosti rodičů z peněz potomka - jak ovlivnit dědictví, dědický podíl?
- Dohoda o investici do nemovitosti rodiče, rodičů - vliv na dědictví, dědění ostatními potomky
S manželem chceme rekonstruovat půdu v domě mých rodičů. Zároveň mám další 3 sourozence. Rodiče i sourozenci s rekonstrukcí souhlasili, vzájemné vztahy máme všichni výborné. Rodiče mají velký rodinný dům (sklep, 1. patro, 2. patro a půdu). S manželem bychom rádi zrekonstruovali půdní prostory, kde bychom chtěli následně bydlet. Investice se dle předběžných odhadů bude pohybovat kolem 1.000.000 Kč, přišlo by nám nespravedlivé, kdyby se poté jednou v rámci dědického řízení měla "rozdělovat" i značně zhodnocená půda, resp. naše investice. S rodiči jsme přemýšleli a napadlo nás, že po provedené rekonstrukci by na nás půdu převedli. Nicméně nevíme, jakým způsobem se vypočítá podíl, který na nás převedou? Máme si nechat vyhotovit znalecký posudek před a po rekonstrukci a pak se dle porovnání těch dvou hodnot na nás s manželem převede určitá poměrná část? Např. kdyby dům před rekonstrukcí měl hodnotu 4 mil. Kč. a po rekonstrukci 6 mil. Kč, převedou nám rodiče 1/3 domu? Nebo máme nechat udělat znalecký posudek až po rekonstrukci a spočítáme skutečné náklady, které jsme do rekonstrukce vložili, a poměří se znalecký posudek a skutečné náklady?
Snazší by nejspíš bylo"přepsání" půdy na mě a manžela před provedením rekonstrukce, nicméně toto nebude možné, jelikož se v současnosti vyřizuje na dům žádost o dotaci z nové zelené úsporám, která bude právě v rámci rekonstrukce zahrnovat zateplení půdy a střechy včetně její výměny a výměny oken v celém domě. Žádost o dotaci se již právě vyřizuje jménem vlastníků celé nemovitosti, tj. jménem rodičů a na jejich nemovitost.
Jaký by tedy byl v našem případě nejlepší postup tak, abychom se my, rodiče i sourozenci v budoucnu případně vyhnuli nějakým zbytečným problémům a sporům? Máme i s mými sourozenci něco nějak smluvně uzavřít, že s úpravami domu nebo s převodem půdy na nás souhlasí?
Předem velice děkuji za Vaši radu!
Lenka
ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo domluvit přímo se sourozenci, jakou zvolit variantu s oceňováním domu - zda provést pusudky před a po rekonstrukci nebo jenom jeden po rekonstrukci (obě varianty jsou možné). Protože jde hlavně o vyrovnání mezi nimi a Vámi, a tak je nejlepší zvolit takovou variantu, která se bude zdát spravedlivější Vám i jim. Měli by se tedy na zjišťování ceny podílet tak, aby později nemohli namítat, že se měla dle jejich názoru cena zjistit druhou variantou. Po přepočítání pak rodiče na Vás darovací smlouvou převedou příslušnou část domu.
V případě úmrtí některého z Vašich rodičů by pak mohli v rámci dědického řízení Vaši sourozenci žádat o započtení darování na Váš dědický podíl - bylo by tedy vhodné mít od sourozenců podepsané jejich prohlášení, že nebudou uplatňovat započtení daru na Váš dědický podíl v dědickém řízení po Vašich rodičích.
Dle ust. § 13 odst. 1 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
V provedení exekuce lze patrně spatřovat nesprávný úřední postup. Nárok na náhradu škodu je třeba uplatnit u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo má poté 6 měsíců, aby o Vašem nároku rozhodlo. Nerozhodne-li v uvedené lhůtě, je možné se podle ust. § 15 odst. 2 ZOŠ domáhat náhrady u soudu. Opět je zde třeba brát v potaz promlčecí dobu, která činí dle § 32 ZOŠ tři roky ode dne, kdy jste se o škodě dozvěděl.
V případě uplatnění náhrady škody po státu bych doporučil vznést nárok ve výši celé vymožené částky v exekuci, tedy včetně původního dluhu s úroky, nejen náklady exekučního a rozhodčího řízení.
Upozorňuji, že se v tomto případě jedná o poměrně složitou věc, kterou nelze na základě dostupných informací jednoznačně posoudit, a rovněž výsledek je poměrně nejistý. Doporučil bych proto konzultaci s advokátem, který je schopen posoudit platnost rozhodčí doložky, promlčení, náklady budoucích soudních řízení a možné šance na vymožení požadované částky.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí obědu zaměstnancem - musí jíst zaměstnanec obědy zaměstnavatele?
- Povinnost zaměstnance odebírat obědy od zaměstnavatele
- Může zaměstnanec odmítnout obědy od zaměstnavatele?
- Odmítnutí obědu zaměstnancem - je nutné potvrzení od lékaře pro zaměstnavatele?
Pracovala jsem jako uklízečka v senioru a momentálně přecházím na jinou pracovní pozici do kuchyně. Jako pracovnice úklidu jsem přestala odebírat obědy protože mi strava nedělala dobře. Zaměstnavatel nás nutil odebírat obědy a když jsme nesouhlasily, musely jsme mít potvrzení od lékaře. V sekci úklidu jsme nechodily na oběd ani jedna a nebyl problém. Asi po roku zaměstnavatel vymyslel, že pokud obědy tedy nechceme nadále, tak máme donést potvrzení přímo od nějakého specialisty. Kolegyně poslala dotaz do nějaké poradny a odpověď byla že zaměstnavatel nás nemůže nutit odebírat obědy. Že je jeho povinnost nám zajistit obědy ale pokud zaměstnanec odmítne, tak ho zaměstnavatel nemůže nutit.
Jde tedy o to, že nastupuji do kuchyně a prý musím obědy odebírat. Budu tedy platit za to že oběd který si budu muset vzít tak vyhodím do koše. A nebo je možnost si svůj zaplacený oběd vzít po práci domů, např. pro maminku o kterou se starám?
Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel v žádném případě nesmí zaměstnance nutit odebírat obědy. Povinností zaměstnavatele dle zákoníku práce je pouze umožnit zaměstnancům přestávku na jídlo a oddech s možností se najíst a napít. Pokud oběd nechcete, zaměstnavatel Vás nemůže nutit.
Ohledně odnášení jídla mimo prostory výdejny/jídelny záleží na daném provozovateli tohoto zařízení, zda to umožní či nikoliv.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Prodej nevyzvednuté věci opravnou - za kolik dní to může udělat?
- Prodej nevyzvednuté věci čistírnou - za kolik dní to může udělat?
- Za kolik dní může čistírna prodat nevyzvednutou věc?
- Za kolik dní může opravna prodat nevyzvednutou věc?
Po jaké nejkratší době může čistírna nebo opravna věc, nevyzvednutou zákazníkem v určeném termínu, prodat a kde má tento akt oporu v zákoně, občanském nebo obchodním zákoníku.
Děkuji, Radek
ODPOVĚĎ:
Na vztah mezi čistírnou a zákazníkem se vztahují ustanovení smlouvy o dílo, kdy občanský zákoník v ust. § 2609 o svépomocném prodeji uvádí, že
(1) Je-li předmětem díla věc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, nepřevezme-li objednatel věc bez zbytečného odkladu poté, co dílo mělo být dokončeno; bylo-li dokončeno později, pak bez zbytečného odkladu po vyrozumění o dokončení díla. Nebrání-li tomu povaha věci, zhotovitel vyrozumí objednatele o zamýšleném prodeji a stanoví mu náhradní lhůtu k převzetí věci, avšak ne kratší než jeden měsíc.
(2) Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel o dílo po dobu delší než šest měsíců, popřípadě, brání-li tomu povaha věci, nehlásí-li se objednatel o věc po dobu přiměřenou její povaze, může zhotovitel věc na jeho účet prodat i bez vyrozumění.
Platí tedy tato zákonná ustanovení. Je třeba si ale ověřit, zda čistírna nebo opravna nemají např. na webových stránkách zveřejněny své všeobecné obchodní podmínky, které mohou tuto věc upravovat odlišně od zákona a pak je třeba se řídit těmito podmínkami.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Oprava plotu u bytového domu - placení stejným dílem nebo podle velikosti podlahové plochy bytů?
- Placení opravy plotu bytového domu - dle velikosti podlahové plochy nebo stejným dílem?
- Rozpočítání nákladů na opravu plotu bytového domu - stejným dílem nebo dle velikosti plochy bytu?
Vlastníme v Praze v třípodlažním domě byt. Dům má celkem 5 bytů. Náš byt byl postaven na naše náklady jako nástavba a má plochu jako 2 byty o patro níž. Dům leží na pozemku, který má katastrální číslo "A". Majitelé bytů kupovali podíl na tomto pozemku "A" pod domem za cenu, jejíž výše byla určena podle plochy bytů. Údržba společných částí domu je hrazena podle plochy bytů. Kolem je zahrada, která má katastrální číslo "B". Tuto zahradu kupovalo do společného vlastnictví všech pět vlastníků bytů ve stejném podílu (každý majitel jednu pětinu z ceny). Údržba zahrady je financovaná také ve stejné výši. Na pozemku zahrady "B" je postaven plot. Vznikla neshoda ohledně financování opravy plotu. My tvrdíme, že oprava plotu má být financována všemi pěti vlastníky ve stejném podílu stejně jako je financována údržba zahrady "B", na které je plot postaven. Ostatní oponují, že plot patří k domu a
oprava plotu má být financována nikoli stejným podílem, ale podle velikosti plochy bytu jako společná část domu.
Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Pravdu máte Vy, ostatní vlastníci bytů se mýlí.
V tomto ohledu je nutné si v první řadě uvědomit, že dle § 506/1 občanského zákoníku představuje stavba (např. tedy i oplocení) součást pozemku, na kterém je zřízena (tzn. že stavba není samostatnou věcí v právním smyslu, nýbrž představuje součást pozemku a sdílí s ním jeho právní osud).
Je-li předmětný pozemek (zahrada "B") předmětem spoluvlastnictví (přičemž podíly spoluvlastníků jsou stejné), upozorňuji dále na § 1122/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že spoluvlastnický podíl (zde 1/5) vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (má-li tedy být ve Vašem případě společná věc - zahrada "B", resp. oplocení jako její součást - opravena, bude se na financování této opravy podílet každý spoluvlastník dle velikosti svého spoluvlastnického podílu, tedy z 1/5).
Skutečnost, že zahrada "B" byla kupována všemi pěti spoluvlastníky, přičemž každý zaplatil stejnou část kupní ceny, však ještě nemusí znamenat, že zahrada "B" je předmětem podílového spoluvlastnictví, v jehož rámci jsou spoluvlastnické podíly všech spoluvlastníků stejné. Tuto skutečnost Vám proto doporučuji ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, což lze učinit online zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Co se týče argumentu zbývajících vlastníků bytů, spočívajícím v tvrzení, že oplocení je společnou částí bytového domu, je nutné vycházet z § 1160/2 občanského zákoníku, který (v obecné rovině) vymezuje, jaké části bytového domu se považují za společné (přičemž oplocení zde uvedeno není).
Společné části bytového domu jsou dále konkretizovány v § 4 - § 6 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Ani ve výčtech společných částí bytového domu, které tato ustanovení obsahují, však není oplocení uvedeno.
Shora uvedené lze proto uzavřít následovně:
- přestože jsou spoluvlastníky bytového domu a zahrady "B" stejní lidé, jedná se o dvě oddělená spoluvlastnictví s odlišnými spoluvlastnickými podíly;
- každý spoluvlastník zahrady "B" je povinen se na opravě oplocení podílet dle velikosti svého spoluvlastnického podílu (tedy z 1/5),
- bez ohledu na to, co je uvedeno v předchozí odrážce, se však spoluvlastníci zahrady "B" mohou dohodnout na tom, že oprava oplocení bude financována v jiném poměru, než jak to odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům.
Jelikož v právu téměř nic neplatí ze 100 %, upozorňuji závěrem své odpovědi na § 4 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle něhož může (nikoli musí) být společnou částí bytového domu (vedle pozemku, na němž je dům postaven) i pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Nelze proto vyloučit, že ve Vašem případě by mohla být zahrada "B" označena za pozemek, který s pozemkem pod bytovým domem z některého z těchto důvodů souvisí a je tudíž (samozřejmě včetně oplocení) společnou částí bytového domu. V takovém případě by se jednotliví vlastníci bytů podíleli na opravě oplocení ve stejném rozsahu, jak to činí v případě jiných udržovacích prací společných částí bytového domu (nejčastěji tedy dle velikosti jednotlivých bytů).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Platnost plné moci právníkovi - jak dlouho platí?
- Doba platnosti plné moci pro právníka, advokáta
- Na plné moci pro právníka není určeno do kdy platí
- Na plné moci pro advokáta není určeno do kdy platí
- Zneužití plné moci právníkem, advokátem - může k tomu dojít?
2000 jsem podepsal advokátovi plnou moc za účelem zastupování v soudním procesu, který trval 8 roků. Od skončení procesu jsem se s advokátem nekontaktoval. Plná moc advokátovi zhruba obsahuje zastupování v právních věcech, vykonávání veškerých úkonů, příjímání písemností atd. Nebyl specifikován účel uzavření, datum ukončení, ani nebyla mnou vypovězena. Má možnost advokát tuhle plnou moc zneužít a jak? Jaká je její v tomto případě platnost? Je pro mě jinak nebezpečná? Miloš
ODPOVĚĎ:
Pokud nebyla sjednána doba platnosti plné moci, platí, že je na dobu neurčitou.
V případě povinností advokáta lze odkázat na zákon o advokacii, který stanoví, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, přičemž o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dále, že při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě. Je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. A při výkonu advokacie postupuje tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu. Za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis. Uvedené mu tedy zakazuje zneužití uděleného zmocnění.
Za závažná porušení těchto povinností advokátovi hrozí kárné řízení s možností i případného vyškrtnutí z advokátní komory v případě těch nejzávažnějších případů.
K porušení povinností někdy dochází, jsou to však případy výjimečných osobních selhání osob, které k advokacii nemají předpoklady.
Z kárné praxe advokátní komory nicméně vyplývá, že nikdy nedošlo k tomu, aby například advokát na jméno klienta na základě plné moci sjednal smlouvu o úvěru, či uzavřel jinou smlouvu a obohatil se tak.
V běžné praxi se plné moci, byť na dobu neurčitou nevypovídají. Spis se u advokáta archivuje nejméně 5 let od ukončení zastupování. Je tak dobře možné, že je plná moc již skartována a fyzicky neexistuje.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Časové omezení věcného břemene, služebnosti
- Dočasné věcné břemeno (do doby zajištění nového bydlení) - lze ho tak upravit?
- Dočasná služebnost (do doby zajištění nového bydlení) - lze ho tak upravit?
- Přechodné věcné břemeno, služebnost - lze ho takto zapsat do katastru nemovitostí?
- Dočasné věcné břemeno, služebnost - lze ho takto zapsat do katastru nemovitostí?
- Věcné břemeno s podmínkou - lze zapsat do katastru nemovitostí?
- Služebnost s podmínkou - lze zapsat do katastru nemovitostí?
Zamýšlím koupi pozemku s rodinným domem a stodolou. Dům chci zbourat, stodolu opravit. Nemovitosti vlastní dvě sestry v pokročilém věku podílem 3/4 a 1/4. Majitelka menšího podílu byla jedinou obyvatelkou domu a má tam trvalé bydliště, ale již rok pobývá v sanatoriu, kde čeká na uvolnění místa v domově pro seniory. Obě majitelky s prodejem souhlasí za podmínky zřízení věcného břemene doživotního užívání pro majitelku, s trvalým bydlištěm v místě. Pro případ, že by se chtěla vrátit. Podotýkám, že dotyčná není schopna obejít se bez trvalé péče a i chůzi zvládá jen s oporou. Problém spočívá v tom, že pokud bude věcné břemeno zřízeno, tak budu s demolicí domu muset čekat až do smrti bývalé majitelky. Chci se tedy zeptat, jestli je možné věcné břemeno nějak omezit, např. v kupní smlouvě uvést, že bude trvat jen do přidělení místa v domově, apod. Nebo jestli by potom jedinou možností (samozřejmě kromě dohody) bylo napadení práva dožití u soudu kvůli jeho nevyužívání.
Dekuji. Filip
ODPOVĚĎ:
Zřídíte-li ve prospěch jedné spoluvlastnice předmětného rodinného domu služebnost (věcné břemeno) dožití, je samozřejmě možné, aby byl zánik této služebnosti vázán na splnění určité podmínky (jednalo by se o podmínku rozvazovací dle § 548/2 občanského zákoníku). V takovém případě bude vhodné ve smlouvě mimo jiné sjednat, jakým způsobem bude splnění podmínky prokázáno (resp. kdy se bude podmínka považovat za splněnou).
Na tomto místě si dovolím opravit omyl, kterého se v dotazu dopouštíte, když tvrdíte, že při zřízení služebnosti dožití budete nucen vyčkat s demolicí rodinného domu do smrti bývalé spoluvlastnice tohoto domu (oprávněné z věcného břemene).
Osobní služebnost (kterou je typicky právě služebnost dožití) skutečně nejčastěji zaniká smrtí oprávněné osoby (§ 1302/1 občanského zákoníku). Nejedná se však o jediný způsob zániku služebnosti. Dle § 1299 občanského zákoníku totiž platí, že:
- služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc (zde rodinný dům) již nemůže sloužit oprávněné osobě (takovou trvalou změnou může být např. zánik služebné věci) ;
- při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.
S ohledem na shora uvedené se proto domnívám, že zřízení služebnosti dožití Vás nebude omezovat v nakládání s rodinným domem, který bude možné i zbourat. Bude-li služebnost dožití vázána výslovně na tento rodinný dům, dojde s jeho demolicí k zániku této služebnosti.
Na tomto místě považuji za vhodné upozornit, že oprávněná z věcného břemene by se po Vás mohla domáhat náhrady újmy, pokud by se jí podařilo prokázat, že jste smlouvu o zřízení služebnosti dožití uzavřel s úmyslem předmětný rodinný dům okamžitě zbourat a zřízenou služebnost tak zrušit (v tomto jednání by za určitých okolností mohlo být spatřováno porušení dobrých mravů). Ponechávám však na Vašem uvážení, nakolik je varianta zahájení soudního řízení ze strany této spoluvlastnice předmětného domu (s ohledem na její věk a zdravotní stav) pravděpodobná.
Pro maximální předejití vzniku jakýchkoli sporů Vám doporučuji sjednat (ve smlouvě o zřízení služebnosti) rozvazovací podmínku (jak uvádím výše). Pro přípravu smlouvy o zřízení služebnosti dožití Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění registrovaných partnerů
- Registrované partnerství a dědění, dědictví
- Dědí registrovaný partner automaticky nebo je nutná závěť?
Uzavřel jsem 2014 s partnerem registrované partnerství. Bude v případě úmrtí jednoho z nás druhý výhradním dědicem? Oba jsme bezdětní, bez závazků. Každý máme po jednom sourozenci. Jedna naše známá nám řekla, že na registrované partnerství se dědictví nevztahuje. Jak je to ve skutečnosti? Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
Registrovaný partner dědí v první a v druhé třídě dědiců (§ 1635 a 1636 občanského zákoníku - dále jen o. z.) stejně jako manžel, což vyplývá z ust. § 3020 o. z. Vzhledem k tomu, že nemáte děti, nemůžete po sobě dědit v první třídě dědiců (stejně tak i manžel), ale až v druhé třídě dědiců společně s rodiči a spolužijícími osobami, přičemž ve Vašem případě není nikoho takového, tudíž dědíte jeden po druhém celý svůj majetek.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stavební povolení změna předzahrádky na parkovací plochu
- Stavební povolení změna předzahrádky na parkoviště
- Přestavba předzahrádky na parkoviště - je nutné stavební povolení?
Prosím o radu, jestli je nutné stavební povolení v případu úpravy předzahrádky vlastněné obcí na parkovací plochu. Chtěli bychom terén upravit - vykopat zeminu, nasypat vrstvu stěrku, vrstvu písku, na to vyskládat plastové zatravňovací čtverce, které se vysypou zeminou a vysadí se do nich tráva. Děkuji za odpověď
Libor.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorňuji na skutečnost, že je-li vlastníkem předmětného pozemku obec, bude v první řadě zapotřebí získat oprávnění k realizaci Vašeho stavebního záměru (tzn. získat souhlas obce s tím, že bude stavebně zasaženo do jejího majetku). Bez souhlasu vlastníka předmětného pozemku nebude možné, aby Vám stavební úřad schválil jakýkoli stavební záměr.
S ohledem na popis prací, které hodláte na pozemku provést, by se mohlo jednat o terénní úpravy. Dle § 3/1 stavebního zákona se terénní úpravou rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Dle § 80/3 písm. a) a c) stavebního zákona není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu v případě:
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- změn druhu pozemku o výměře do 300 m2 (nelze totiž vyloučit, že Váš stavební záměr by mohl být považován rovněž za změnu druhu pozemku)
(i v tomto případě však bude samozřejmě zapotřebí získat souhlas obce se stavebním zásahem do jejího majetku).
Dle § 96/2 písm. d) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní souhlas (zjednodušené přivolení stavebního úřadu) v případech:
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
Dle § 80/2 písm. a), e) a f) stavebního zákona je zapotřebí získat územní rozhodnutí o změně využití území v případech:
- terénních úprav podle § 3/1 stavebního zákona,
- změn druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
V některých ze shora uvedených případů pak nelze vyloučit, že na příslušné přivolení stavebního úřadu (v rámci územního řízení) bude navazovat rovněž příslušné přivolení v rámci řízení stavebního.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že bez bližších informací (např. co se týče plošného rozsahu Vašeho stavebního záměru) není možné jednoznačně určit, zda bude možné realizovat Váš stavební záměr bez jakékoli ingerence stavebního úřadu, s územním souhlasem či dokonce až po získání územního rozhodnutí. Z tohoto důvodu Vám především doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď podnájmu družstevního bytu a povinnost umožnit prohlídku zájemcům o byt
- Ukončen podnájmu - povinnost podnájemce umožnit prohlídku bytu zájemci o byt
- Ukončení podnájemní smlouvy - povinnost podnájemce umožnit prohlídku bytu zájemci o byt
Pronajala jsem družstevní byt a současní podnájemníci podali výpověď z podnájmu.
Jsou současní podnájemníci ve výpovědní lhůtě povinni umožnit prohlídku bytu dalším zájemcům o podnájem? V podnájemní smlouvě to není ošetřeno.
Děkuji, Jindřiška.
ODPOVĚĎ:
Na podnájemní vztah se použijí ustanovení o nájemní smlouvě. Vyplývá to z podstaty věci, kdy obsahem podnájmu jsou předmětově stejná práva a povinnosti jako v případě nájmu. Specifikem je nicméně akcesorita, k nájemnímu vztahu, tedy osud podnájemního vztahu závisí na nájemním, od kterého je odvozen.
Podnájemce tak má s odkazem na ust. § 2219 obč. zákoníku povinnost umožnit v nezbytném rozsahu prohlídku věci, oznámí-li to podnajímatel předem.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Výměna kabelu v zemi přikázané distributorem elektřiny - je nutné stavební povolení?
- Stavební povolení na výměnu kabelu v zemi - je nutné?
- Stavební povolení, souhlas, ohláška na výměnu kabelu nízkého napětí v zemi
Dobrý den.
Elektřinu chci pro provoz a údržbu zahrady. Dopis: "Pro zajištění Vámi požadovaného příkonu pro objekt Pi = 11kW (dle hl. jističe před elektroměrem: 3x16 A) je nutné upravit stávající a vybudovat nové energetické zařízení PREdistribuce, a. s. (dále jen PREdi) v následujícím rozsahu: a) Rozvody 1 kV
Ze stávajícího SS 102 na sousední parcele bude položen nový kabel AYKY 3x240+120mm2 na hraně mého pozemku. Uvedené technické řešení doporučujeme zapracovat do projektové dokumentace pro územní řízení v rámci celé výstavby. Návrh je zpracován pro standartní stupeň zajištění dodávky elektřiny. Projektovou dokumentaci DÚR předložte PREdi k odsouhlasení.
Na tomto základě nám prý bude vypracovaná smlouva o smlouvě budoucí o připojení v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. a souvisejících vyhlášek."
Ještě doplním, stará nika je stále na okraji našeho pozemku (současně zastavěný pozemek- zahrada bez stavby), taktéž cesta (mimo intravilán) po které se povede kabel (výkop) je v našem vlastnictví, sousedi na naši cestě již niku mají. Potřebujeme tedy k přivolení stavební úřad či nikoli? Elektriku chci pro provoz. Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není zřejmé, zda bude ve Vašem případě nutné vybudovat toliko elektrickou přípojku nebo jiné energetické zařízení (na odpověď to však nemá žádný podstatný vliv, jak uvádím níže). V tomto ohledu proto pouze doplňuji, že elektrickou přípojkou se rozumí zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení (§ 2/2 písm. a) bod 2. energetického zákona).
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 5. a 10. stavebního zákona platí, že pro vybudování:
- podzemního a nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny (včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov) a
- energetických přípojek (včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě stavby hlavní),
je zapotřebí pouze vydání územního souhlasu (tzn. že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nejsou zapotřebí).
Lze Vám proto doporučit řídit se radami, které Vám byly dány dodavatelem elektrické energie (jak z Vašeho dotazu předpokládám), tzn. zapracovat předmětné technické řešení do projektové dokumentace, kterou budete následně předkládat stavebnímu úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na vnuka, vnučku, vnouče
- Odpočet na dani na vnuka, vnučku, vnouče
- Může prarodič uplatnit slevu na dani na vnuka, vnučku, vnouče?
- Prarodič a sleva na dani na vnouče, vnuka, vnučku
- Sleva na dani na vnouče, vnuka, vnučku uplatněné dědečkem, babičkou (rodiče slevu nemohou uplatnit)
Se mnou a s manželem žije náš syn se svou přítelkyní – oběma je 21 let. Synova přítelkyně je na mateřské dovolené MD a nemá příjmy. Syn je OSVČ, výdaje si uplatňuje procentem, proto si nemůže uplatnit odpočty - slevu na dani na jejich společného syna – narozen 18.5.2016. Můžu si uplatnit v tomto případě odpočty – slevu na dani na jejich syna jako na svého vnuka já?
Děkuji, Zdislava
ODPOVĚĎ:
Prarodič může uplatnit daňové zvýhodnění v případě, že žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti a rodiče dítěte nemají příjmy, z nichž by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud má syn příjmy z podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nemůžete si jako prarodič daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud má Váš syn příjmy, které mu umožňují uplatnit daňové zvýhodnění na děti, ale rozhodne se uplatnit výdaje stanovené paušální částkou z příjmů, není to důvod pro uplatnění daňového zvýhodnění prarodiči.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pronajatý byt v rodinném domě a nárok na příspěvek na bydlení
- Podmínka přidělení příspěvku na bydlení - kolaudační rozhodnutí bytu
- Kolaudace bytu a nárok na příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení a kolaudace bytu - souvislost
Jsem na mateřské a bydlím v prvním patře rodinného domu s ročním dítětem (pronájem). Dům má 2 bytové jednotky. Byty mají samostatný vodoměr a elektroměr. Majitel domu i já s dítětem tu máme trvalý pobyt. Pří žádosti o příspěvek na bydlení mě požádali o kolaudační rozhodnutí, že je tento dům rozdělen na 2 bytové jednotky, jinak budu muset doložit příjmy své i majitele domu. Nic takového ale v kolaudačním rozhodnutí není. Pokud bych doložila i příjmy majitele, neměla bych na příspěvek žádnou šanci (jeho příjmy jsou vysoké). Je možné, jiným způsobem, či dokladem dospět k tomu aby se do příspěvku na bydlení nepočítaly příjmy majitele?
Vím že pokud bych měla pronajatý pouze pokoj v bytě tak na to se příspěvek nevztahuje. Ale já mám celé jedno parto.
Děkuji za odpověď, Dana.
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení máte tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v domě či bytě trvalý pobyt, za předchozí kalendářní čtvrtletí. Abyste se vyhnula tomu, že budete muset doložit také příjmy majitele domu, bude zapotřebí prokázat, že náklady na bydlení hradíte odděleně. Jestliže máte samostatný vodoměr i elektroměr a faktury za vodu i elektřinu máte na své jméno, pak by mohlo být dostačující doložit tyto faktury. Jestliže kolaudační rozhodnutí neobsahuje informaci o dvou samostatných bytových jednotkách, můžete k fakturám přiložit čestné prohlášení majitele bytu o tom, že se jedná o dvě samostatné bytové jednotky a že veškeré náklady spojené s bydlením hradíte odděleně.
Pokud je ale vyúčtování za energie společné, pak bude prokázání odděleného hrazení nákladů velmi obtížné. Poslední možností by mohlo být požádat úřad práce o vyloučení majitele bytu z okruhu společně posuzovaných osob. Podle § 7, odst. 6 zákona o státní sociální podpoře tak ale úřad práce může v případě příspěvku na bydlení učinit tehdy, pokud některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců byt či dům prokazatelně neužívá. Jestliže ale majitel v domě bydlí, pak s žádostí o vyloučení majitele z okruhu společně posuzovaných osob pravděpodobně neuspějete. Doporučuji tedy doložit faktury za energie uvedené na Vaše jméno a čestné prohlášení majitele domu o dvou samostatných bytových jednotkách.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Vakcíny způsobují autismus - soud, soudní rozhodnutí
- Očkování způsobuje autismus - soud, soudní rozhodnutí
- Autismus a očkování - rozhodnutí soudu
Bylo v ČR nebo je nějaký proces u soudu, který uznal, že vakcíny způsobují autismus? Nebo to bylo projednáno a zamítnuto (je něco v jednání)? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Není mi známo, že by v České republice probíhal v současné době soudní spor, jehož předmětem by bylo řešení otázky, zda může očkování způsobovat autismus. Na tomto místě je však nutné podotknout, že prakticky nikdo nemůže mít přehled o předmětu všech aktuálně probíhajících soudních sporů.
O očkování, jako údajné příčině autismu, se zmiňuje Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. : I. ÚS 1253/14. V tomto nálezu však Ústavní soud zmiňuje tuto problematiku v rámci shrnutí právních stanovisek stran, věcné řešení této otázky však nenabízí.
Neboť domnělý či skutečný vztah mezi povinným očkováním a autismem zasahuje do oblasti základních lidských práv, doporučuji Vám obrátit se s tímto dotazem na Ligu lidských práv:
http://llp.cz/
(která se problematikou povinných očkování rovněž zabývá).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kabel bez stavebního povolení - jak požádat o překládku kabelu?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení v chatové oblasti
- Zahájení řízení o odstranění kabelu na soukromém pozemku bez stavebního povolení v chatové oblasti
- Kabel bez stavebního povolení umístěný na soukromém pozemku - jak požádat o překládku kabelu?
- Kabel bez stavebního povolení umístěný na soukromém pozemku - koho požádat o odstranění kabelu?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení na soukromém pozemku v chatové oblasti
- Kabel v zemi na soukromém pozemku bez souhlasu majitele pozemku - jak, kde požádat o odstranění kabelu?
- Kabel NN umístěný na soukromém pozemku nemá majitele - koho požádat o odstranění, překládku kabelu?
- Kabel NN umístěný na soukromém pozemku nemá majitele - jak požádat o odstranění, překládku kabelu?
- Kabel na soukromém pozemku bez stavebního povolení - je možné ho odstranit svépomocí?
- Kabel na soukromém pozemku bez majitele - je možné ho odstranit svépomocí?
- Odstranění kabelu bez stavebního povolení ze soukromého pozemku svépomocí - je to právně přípustné?
Máme pozemek v Liběchově, který vlastníme od roku 1995 a nyní ho prodáváme. Přes pozemek vede podzemní kabel nízkého napětí cca 10 metrů nad spodní hranou pozemku. Je zrovna v místě, kde je nejlepší stavět, pak je pozemek prudce do kopce. Kabel vede k pěti chatám, kteří platí elektřinu ČEZu. ČEZ se vyjádřil, že kabel není v jejich majetku. Zahájil jsem tedy stavební řízení na odstranění kabelu. Dozvěděli jsme se tam od zástupce ČEZu, že ho v 90. letech kopaly zřejmě Kralupské rozvodárny (nebo chataři sami), ale nedošlo k předání hospodářskou smlouvou do vlastnictví ČEZu, tudíž není v jejich majetku. Na stavebním řízení se k němu vlastník nepřihlásil a stavební povolení nebylo nalezeno. Bylo nám ČEZem doporučeno vytyčení všech kabelů na pozemku. Neznámý kabel technik ČEZu vytyčil a řekl nám opět, že není v jejich majetku. ČEZ tedy distribuuje elektřinu přes kabel, který mu nepatří.
Jak zjistit vlastníka kabelu? Kdo o tom rozhodne? Kdo zaplatí chatám novou přípojku, pokud k tomuto kabelu není stavební povolení? Je nutné k řešení vlastníka vytyčit hranice pozemku, nebo je průkazný katastr nemovitostí? Pokud nebude stavební povolení a nebude známý vlastník, můžeme kabel na našem pozemku přestřihnout? Pokud se ukáže, že ČEZ distribuoval elektřinu přes náš pozemek bez stavebního povolení, máme nárok na odškodnění?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že v katastru nemovitostí kabel jako věcné břemeno zapsán není, takže katastr nemovitostí odpověď na otázku, kdo je vlastníkem, nedá. Postupovala bych tedy podle ust. par. 1045 až 1050 občanského zákoníku o přivlastnění, kde je uvedeno, že pokud tomu nebrání zákon ani právo jiného, může si každý přivlastnit věc, která nikomu nepatří. Tedy mohl byste se začít chovat jako vlastník kabelu. Jiná věc je věc vedení elektřiny, kdy chatám užívajícím elektřinu přes kabel vzniklo vydržením věcné břemeno vedení elektřiny (pokud elektřinu užívají přes kabel déle než deset let).
K Vašim dotazům tedy uvádím, že pokud není o vedení přípojky v katastru žádná smlouva, vlastníka nezjistíte, proto je dle mého názoru zbytečné vytyčovat, kudy kabel vede. Sám byste kabel neměl přestřihávat s ohledem na výše zmíněný vznik věcného břemene, mohl byste ovšem po chatách požadovat úhradu za věcné břemeno a po ČEZu nájem za vedení elektřiny kabelem, který jste si s ohledem na neexistenci vlastníka přivlastnil. Odškodnění za vedení elektřiny od ČEZu by dle mého názoru nebylo vymahatelné, neboť těžko prokážete, že Vám vedením kabelu vznikla nějaká škoda.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Formální chyby dizertační práce - neobhájení práce z tohoto důvodu
- Odvolání proti neobhájení dizertační práce a žádost o zkrácení doby mezi dvěma obhajobami práce
- Děkan nepředal odvolání proti neobhájení dizertační práce rektorovi - je to správný postup?
- Nepředání odvolání proti neobhájení dizertační práce děkanem rektorovi - je to správný postup?
- Zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o neobhájení dizertační práce - další opravné prostředky
Dobrý den,
v osmém roce doktorského studia na FF UK jsem odevzdal disertaci v posledním možném termínu, tedy 31. 3. tohoto roku. Bohužel jsem se pod vlivem těžké rodinné situace a dalších vážných osobních problémů dostal do časové nouze. Důsledkem byly víceré překlepy v práci a také v závěrečným spěchem způsobená problematická grafická úprava působící při čtení rušivě. Při obhajobě byla konstatována věcná správnost a objevnost mojí práce a její přínos pro obor, nicméně rozhodly výše zmíněné formální chyby, které vedly k "vrácení práce k opravě formálních chyb", tedy k neúspěšné obhajobě. Podle zkušebního řádu ale mezi dvěma obhajobami nesmí být kratší časový úsek než 6 měsíců, já jsem jí měl v červnu, osmý rok studia se naplní v září, tedy pouhé tři měsíce. Na radu školitele jsem poslal žádost děkanovi o udělení výjimky ze zkušebního řádu, proděkan pro studijní záležitosti mi zprvu nevyhověl s odvolávkou na samotný zkušební řád, jež nemá připouštět výjimky. Po sepsání odvolání mi odpověděl místo děkana znovu proděkan, s tím že proti zamítnutí mojí žádosti se v mém případě nelze odvolávat (žádat o přezkoumání), přičemž odkázal obecně na zákon o vysokých školách ustanovení § 68 odst. 4 č. 111/1998, ve znění pozdějších předpisů (konkrétní neuvedl a já nic k tomu na internetu nenašel).
Rád bych se Vás prosím zeptal, zda můžu uspět po odvolání se k rektorovi v této věci (ohledně nepředání odvolání k vyřízení děkanovi)? Je v pravomoci děkana rozhodnout v můj prospěch?
Děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením par. 68 odst. 4 zákona o vysokých školách měl děkan rozhodnout o Vaší žádosti, pokud rozhodl, pak měl znovu rozhodnout na základě žádosti o přezkoumání, nikoliv pouze odpovědět, že se nemůžete odvolávat. Mám za to, že tento procesní postup je špatný a rozhodně bych doporučovala se na rektora obrátit. Ať rozhodne, zda byla tato situace v kompetenci proděkana a zda vůbec procesně postupovali správně. V pravomoci děkana je rozhodnout o této záležitosti, zda to bude ve Váš prospěch je plně v jeho kompetenci.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Povinné hodnocení zaměstnavatele zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnanců zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení kolegů v práci zaměstnancem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení kolegů v práci pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnavatele pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
- Povinné hodnocení zaměstnanců pracovníkem - může zaměstnavatel nutit zaměstnance, aby ho hodnotil?
Pracuji v příspěvkové organizaci. Pravidelně ke konci roku máme všichni zaměstnanci tzv. hodnocení. Jde o to, do příslušného formuláře vypsat plusy a minusy organizace, co se mi líbí a co bych změnila kdybych mohla, jestli se zúčastňuji akcí pořádaných organizací a jestli ne tak z jakého důvodu. Taky musím hodnotit svoji práci jak ji vykonávám a taky práci svých kolegyň. Na to že pracuji v organizaci jen jako uklízečka mi to přijde úplně zbytečné. Podle zaměstnavatele je hodnocení povinné. Tak mě zajímá jestli to tak opravdu je. Děkuji Milada
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ani jiné právní předpisy nestanoví povinnost zaměstnance podílet se na hodnocení zaměstnavatele, ani na hodnocení své vlastní práce. To je náplní práce vedoucích zaměstnanců, aby hodnotili pracovní výkon podřízených. Je možné, že zaměstnavatel by tuto povinnost stanovil ve vnitřním předpise, domnívám se však, že by v tomto případě mohl postupovat v rozporu se zákoníkem práce, jelikož vnitřním předpisem nelze zaměstnanci stanovit dalš povinnosti nad rámec zákona. Takovéto hodnocení bych tedy označila za dobrovolné, neboť pokud by bylo povinné a zaměstnanci ho prováděli z donucení, nemuselo by mít tu výpovědní hodnotu, jakou by si zaměstnavatel představoval.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na náhradu škody - pozemek v PUPFL bez možnosti oplocení, hospodaření na něm
- Město zakázalo oplocení a hospodaření na soukromém pozemku PUPFL - jak se bránit?
- Omezení vlastnických práv soukromého pzemku PUPFL - jak se bránit?
Nárok na náhradu škody a u koho ji mohu uplatnit. Koupila jsem lesní pozemek s omezením PUPFL, chtěla jsem ho oplotit a hospodařit si na svém, ale kvůli PUPFLu nemůžu a musím ho nechat tak jak je pro veřejné užívání (příměstský les v Praze)
Děkuji, Vladimíra
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 13 odst. 1 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
Můžete tedy požádat o výjimku z tohoto obecného zákazu.
Nárok na náhradu škody zde nevzniká, jelikož již když jste (dle Vámi uvedených informací) tento pozemek kupovala, byl dle lesního zákona považován za PUPFL, tedy již při samotné koupi jste si musela (měla být) vědoma omezení z toho vyplývajících – jak dovozuje zásada „neznalost práva neomlouvá“.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Veřejné užívání soukromého pozemku se souhlasem města (zachování zvykové pěší cesty) - jak napadnout tento názor města, obce?
- Veřejné užívání soukromého pozemku bez souhlasu majitele pozemku v rámci zachování zvykové pěší cesty - jak se bránit?
- Zachování zvykové části pěší cesty - veřejné užívání soukromého pozemku bez souhlasu majitele pozemku, s posvěcením města, obce
Vlastním pozemek (mimo zastavěnou část obce) na jehož části je břemeno (zřídil jsem pouze pro sousední pozemky) pro chůze a jízdy, ale napříč mého pozemku vede vyšlapaná cesta se kterou nesouhlasím. Město argumentuje zachováním zvykové pěší cesty přes tuto lokalitu. Mohu nějak uplatnit vlastnická práva?
Děkuji, Dalibor.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě představuje „vyšlapaná cesta“ účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení je totiž účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Pakliže se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což ze znění dotazu předpokládám), vztahuje se na ni tzv. právo obecného užívání. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Ze znění dotazu rovněž (nepřímo) dovozuji, že ke vzniku předmětné účelové komunikace došlo na Vašem pozemku již v minulosti, tzn. že tato účelová komunikace existuje na Vašem pozemku tzv. od nepaměti. Tato skutečnost je podstatná pro vyřešení otázky, zda je pro existenci účelové komunikace zapotřebí Váš souhlas. Jedná-li se totiž o účelovou komunikaci, která existuje tzv. od nepaměti, není případný nesouhlas aktuálního vlastníka předmětného pozemku právně relevantní.
Přehledně zpracované téma účelových komunikací naleznete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/kdyz-mi-lide-chodi-po-pozemku-aneb-ucelova-komunikace-102139.html
Přestože se ve Vašem případě jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která podléhá právu obecného užívání, existuje samozřejmě možnost, jak užívání této účelové komunikace omezit či zcela vyloučit. V tomto ohledu je nutné zohlednit dva právní předpisy:
1/ Zákon o pozemních komunikacích:
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů (např. vlastnického práva) tohoto vlastníka.
S žádostí o úpravu či omezení veřejného přístupu na předmětnou účelovou komunikaci se proto můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností.
2/ Zákon o ochraně přírody a krajiny:
Jelikož se Vámi vlastněný pozemek nachází mimo zastavěné území obce, je nutné postupovat rovněž dle § 63/1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto ustanovení není dovoleno zřizovat nebo rušit veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody.
Souhlas se zrušením veřejně přístupné účelové komunikace, stezky nebo pěšiny (mimo zastavěné území obce) dává pověřený obecní úřad (§ 76/2 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny).
Možnosti, jak lze regulovat či zcela vyloučit veřejné užívání účelové komunikace, jsou tedy dosti omezené (přesto se o to samozřejmě můžete pokusit).
Ve své odpovědi se zmiňuji o pověřených obecních úřadech a o obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Pro Vaší lepší orientaci proto doplňuji:
- seznam pověřených obecních úřadů naleznete zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obc%C3%AD_s_pov%C4%9B%C5%99en%C3%BDm_obecn%C3%ADm_%C3%BA%C5%99adem
(popř. v příloze 1 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) ;
- seznam obcí s rozšířenou působností naleznete zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_obc%C3%AD_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD
(popř. v příloze 2 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností) ;
- správní obvody obcí s pověřenými obecními úřady a obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny ve vyhlášce o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 314/2002 Sb. , o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
vyhláška č. 388/2002 Sb. , o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Veřejné užívání soukromého pozmeku (lesoparku) dle vyhlášky - odškodnění, kompenzace od města, obce
- Kompenzace od města, obce za veřejné užívání soukromého pozemku, lesoparku
Z vyhlášky jsem se dozvěděl, že můj pozemek je zařazen jako veřejné prostranství, ale nedal jsem souhlas k všeobecnému užívání. Kde mohu žádat kompenzaci, že zůstává od r. 2007 veřejně přístupný lesopark (na soukromém pozemku) bez nájemní smlouvy.
Děkuji, Jaromír.
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona (bez ohledu na ne/souhlas jeho vlastníka), tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad, vyhláška může tento stav toliko deklarovat).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Rozšíření pracovních povinností bez úpravy pracovní smlouvy - jak se bránit?
- Rozšíření pracovních povinností bez zvýšení platu, mzdy - jak se bránit?
- Odmítnutí práce neuvedené v pracovní smlouvě - může to zaměstnanec udělat?
V současném zaměstnání pracuji od r. 2012 jako knihovnice. Od 10/2012 mi bylo nabídnuto navíc zpracovávat webové stránky - práci jsem přijala (nemám ji uvedenou v pracovní náplni). V 06/2016 mi bylo e-mailem sděleno, že na poradě vedení mi byla přidána další práce - celoústavní archivace. Dle mého názoru se jedná o značné rozšíření mé práce, ke které nemám kvalifikaci. Zvýšení platu nikdy nabídnuto nebylo a nikdo se mě tentokrát na můj názor neptal. Nová práce mi nebyla vysvětlena ani mi nebyl předán nějaký software pro archivaci fotodokumentace ani přiděleno místo na disku pro tento účel.
Tento zásah do mé pracovní činnosti se mi nelíbí, ale ráda bych si udržela své zaměstnání, tak nevím jak se bránit (např. jestli mohu navrhnout alespoň zredukovat počet nových úkolů). Knihovnictví a archivace není to samé, studuje se na jiných školách. Na e-mail, kde mi bylo oznámeno přidání práce jsem dosud nereagovala - doufám, že jsem neprošvihla nějaký termín, do kdy mohu vyjádřit svůj nesouhlas. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Žádnou lhůtu pro vyjádření jste nezmeškala. V současné chvíli Vám lze doporučit zahájit se zaměstnavatelem jednání o redukci Vašich pracovních úkolů, toto jednání může vyústit např. i ve změnu Vaší pracovní smlouvy (zejména co se týče druhu sjednané práce, jak se k němu vyjadřuji níže). S ohledem na skutečnost, že o setrvání v současném zaměstnání máte zájem, bude vhodné, abyste se zaměstnavatelem zatím pouze jednala (tzn. že podnikání právních kroků není namístě). Níže uvádím některá ustanovení zákoníku práce, která můžete použít ve své argumentaci (z těchto ustanovení totiž vyplývá, že zaměstnavatel není oprávněn jednostranně změnit druh Vámi vykonávané práce a že po Vás může požadovat výkon pouze té pracovní činnosti, která odpovídá Vámi uzavřené pracovní smlouvě).
V první řadě považuji za vhodné upozornit, že pracovní pozice "knihovník" se skutečně odlišuje od pracovní pozice "archivář". Nejen, že pro výkon těchto dvou povolání je vyžadováno jiné vzdělání (jak v dotazu správně uvádíte), nýbrž odlišnost těchto povolání je akcentována rovněž platnou právní úpravou. V tomto ohledu lze pomocně vycházet z nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, který ve své příloze v dílu 2.03 jednoznačně rozlišuje mezi povoláním "knihovník" a povoláním "archivář".
Dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce musí každá pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Obsah pracovního poměru (tedy např. druh sjednané práce) je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně (§ 40/1 zákoníku práce).
Dle § 38/1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel mimo jiné povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy zejména práci, která odpovídá druhu práce, který je v pracovní smlouvě sjednán).
Shora uvedené lze shrnout tak, že pozice "archivář" představuje bezpochyby druh práce, který se odlišuje od druhu práce, který je sjednán ve Vaší pracovní smlouvě. Z tohoto důvodu není zaměstnavatel oprávněn po Vás požadovat výkon jiné práce, než jaká odpovídá druhu práce "knihovník". V tomto ohledu ještě připomínám, že tzv. pracovní náplň je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, v němž konkretizuje pracovní činnosti, které je zaměstnanec povinen (v rámci sjednaného druhu práce) vykonávat. Ke změně pracovní náplně může dojít na základě rozhodnutí zaměstnavatele (souhlas zaměstnance není zapotřebí), tímto způsobem však nemůže být zaměstnanci uložena jiná práce, než jaká je sjednána v pracovní smlouvě, tzn. že pracovní náplň nemůže změnit sjednaný druh práce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 222/2010 Sb. , o katalogu prací ve veřejných službách a správě
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za zasahování ochranného pásma lesa na soukromý pozemek
- Odškodnění za zasahování ochranného pásma vysokého napětí na soukromý pozemek
- Ochranné pásmo na soukromém pozemku - odškodnění, satisfakce
- Ochranné pásmo vedení vysokého napětí VV zasahující na soukromý pozemek - odškodnění, satisfakce
Dobrý den, ochranné pásmo lesa a také vysoké napětí zasahují na můj pozemek bez mého souhlasu. Mám právo na finanční kompenzace, musím toto omezení strpět?
Děkuji, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vysoké napětí:
Je-li na Vámi vlastněném pozemku umístěno vedení vysokého napětí, je možné, aby Vám byla poskytnuta určitá kompenzace (ovšem pouze za splnění stanovených podmínek). Je velmi důležité, kdy bylo předmětné vedení na Vašem pozemku vybudováno (tzn. za jaké právní úpravy) ; některá práva totiž v průběhu času zanikají (nelze proto vyloučit, že tato práva zanikla např. již v době, kdy pozemek vlastnil Váš právní předchůdce). Jelikož z dotazu nevyplývá, kdy bylo předmětné vedení na Vašem pozemku vybudováno, budu se zabývat pouze současnou právní úpravou.
Dle § 24/3 písm. e) a f) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy.
Za účelem výkonu práv dle prvé odrážky výše je provozovatel přenosové soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožoující využití cizí nemovitosti (nebo její části), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, může provozovatel přenosové soustavy iniciovat zahájení vyvlastňovacího řízení (v jehož rámci by bylo věcné břemeno k nemovitosti zřízeno i bez souhlasu jejího vlastníka) (§ 24/4 energetického zákona).
Z dotazu nevyplývá, zda je k Vašemu pozemku takové věcné břemeno již zřízeno (resp. zda se tak nestalo v minulosti). Věcná břemena dle energetického zákona (resp. dle právních předpisů, které upravovaly oblast energetiky dříve) nemusí být zanesena do katastru nemovitostí. Zjistit, zda je věcné břemeno zřízeno či nikoli je tak možné dotazem u příslušného provozovatele přenosové soustavy.
Co se týče finanční kompenzace, je podstatný § 24/9 energetického zákona, dle něhož platí, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy (podle některé ze shora uvedených odrážek) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Obdobné pravidlo však bylo obsaženo i v předchozí právní úpravě, nelze proto vyloučit, že právo na finanční kompenzaci zaniklo již v době, kdy předmětný pozemek vlastnil Váš právní předchůdce.
Vše shora uvedené platí rovněž pro provozovatele distribuční soustavy (§ 25 energetického zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy s dotazem, zda bylo v minulosti k Vašemu pozemku zřízeno věcné břemeno (pakliže ne, můžete zahájit jednání o uzavření smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene) a máte-li právo na finanční kompenzaci za omezení ve výkonu Vašeho vlastnického práva.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence ochranného pásma vedení vysokého napětí neznamená, že by na Vašem pozemku byla definitivně vyloučena jakákoli stavební činnost. Podmínky pro stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy jsou zakotveny v § 46/8 a 11 energetického zákona.
2/ Ochranné pásmo lesa:
Dle § 14/2 lesního zákona platí, že má-li být na pozemku do vzdálenosti 50 m od okraje lesa provozována stavební činnost, bude v rámci předcházejícího územního a stavebního řízení zapotřebí získat (kromě jiného) i závazné stanovisko orgánu státní správy lesů.
V tomto případě však nelze hovořit o ochranném pásmu lesa, neboť na pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesa není lesním (ani jiným) zákonem zakázána určitá činnost, nýbrž lesní zákon toliko stanoví, že v rámci územního a stavebního řízení, která se budou týkat těchto pozemků, bude zapotřebí získat i závazné stanovisko orgánu státní správy lesů.
Z výše uvedených důvodů Vám nenáleží žádná finanční kompenzace, neboť výkon Vašeho vlastnického práva k pozemku není existencí "ochranného pásma lesa" nijak dotčen.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 20/2 lesního zákona je na pozemcích do vzdálenosti 50 m od okraje lesa zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pozemek určen jako LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - vydání bezdůvodného obohacení městem Praha
- Veřejné užívání soukromého lesa ve městě bez souhlasu majitele - nárok na vydání bezdůvodného obohacení městem, obcí
- Převod pole na les v katastru úřadem a veřejné užívání pozemku - odškodnění od města, obce
- Převod pozemku na veřejně užívaný les - nárok na odškodnění od města, obce
- Pozemek určen jako LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - nárok na odškodnění od obce, města
Od 2009 vlastním lesní pozemek, který má sloužit jako les zvláštního určení (bez mého svolení). Mohu uplatnit požadavek na náhradu bezdůvodného obohacení obce Prahy. Pokud ano, na koho se mám obrátit za současné užívání soukromého "veřejného" pozemku (zřízen z pole na les 1990)? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Dle § 6 lesního zákona se lesy podle převažujících funkcí člení do těchto kategorií:
- lesy ochranné,
- lesy zvláštního určení,
- lesy hospodářské.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde mimo jiné o lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (§ 8/2 písm. c) lesního zákona).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 8/3 lesního zákona, dle něhož rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení (podle § 8/2 lesního zákona) orgán státní správy lesů, a to buď na návrh vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Orgánem státní správy lesů je v tomto případě krajský úřad (§ 48a/1 písm. a) lesního zákona).
Ohledně ne/zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení je orgánem státní správy lesů vedeno správní řízení, jehož účastníkem je vlastník dotčeného lesa. V rámci tohoto správního řízení se může vlastník lesa k projednávané věci vyjádřit, jeho souhlas však není pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení zapotřebí. Proti vydanému rozhodnutí se tento účastník může bránit za využití opravných prostředků dle správního řádu.
Co se týče finanční kompenzace za zařazení Vašeho lesa do kategorie lesů zvláštního určení, platí v obecné rovině, že vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (§ 11/3 lesního zákona).
Ve Vašem případě je klíčový § 36/3, 4 a 5 lesního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich;
- vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou
- vlastník lesa zvláštního určení je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením; za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů;
- orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření.
O poskytnutí náhrady rozhodují krajské úřady (jako orgány státní správy lesů), nachází-li se Vámi vlastněný les v katastrálním území Hlavního města Prahy, je příslušným orgánem Magistrát Hlavního města Prahy.
Poskytování náhrad dle § 36 lesního zákona je podrobněji upraveno ve vyhlášce č. 80/1996 Sb.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že náhrada dle § 36 lesního zákona vlastníkovi lesa zvláštního určení nenáleží:
- pokud byl předmětný les vyhlášen za les zvláštního určení podle § 8/2 písm. g), lesního zákona (tedy pokud se jedná o les v uznané oboře nebo v samostatné bažantnici),
- pokud je úhrada zvýšených nákladů poskytována vlastníkovi lesa podle zvláštních právních předpisů (zejména dle § 42/8 vodního zákona nebo dle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
vyhláška č. 80/1996 Sb. , o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Lhůta na předání případu Policií do správního řízení úřadu
- Do kolika dnů musí Policie předat přestupek do správního řízení
- Předání přestupku na úřad Policií - lhůta, do kolika dnů
10.7.2016 mi byl zadržen ŘP Policií ČR kvůli tomu, že jsem nadýchal alkohol ve výši 0,36 promile v dechu. Z důvodu toho, že je pro mě existenčně důležitý jsem podnikal kroky, abych alespoň co nejdříve mohl tento problém řešit a spojil jsem se s úřednicí ze správního oddělení. Téměř každý druhý den jsem s ní telefonuji, zda to již Policie předala k nim a stále nic, což už je 5 týdnů. Oni mají snad zákonnou lhůtu 1 měsíc na předání. Dozvěděl jsem se, že pokud Policie ČR nepředá tento problém ve stanovené lhůtě příslušnému úřadu, mohl bych žádat o jeho navrácení. Toto samozřejmě nemám podloženo, a tak bych se rád zeptal zde, jestli byste mi mohli poradit. Děkuji, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
Zadržení řidičského průkazu je upraveno v § 118b a § 118c zákona o silničním provozu.
Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a/1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu (mimo jiné se jedná o podezření na řízení vozidla pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek) zadržet řidičský průkaz.
Po zadržení řidičského průkazu je Policie ČR povinna:
- oznámit bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů,
- písemně oznámit zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; toto oznámení je Policie ČR povinna odeslat (spolu se zadrženým řidičským průkazem) bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu.
Dle znění dotazu lze usuzovat, že lhůta pro odeslání zadrženého řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebyla Policií ČR ve Vašem případě dodržena.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu (§ 118c/1 zákona o silničním provozu).
V ideálním případě by tedy měl být postup následující:
1/ Policie ČR zadrží řidičský průkaz,
2/ nejpozději následující pracovní den po zadržení řidičského průkazu odešle Policie ČR zadržený řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (spolu s oznámením o zadržení řidičského průkazu),
3/ obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu (resp. ode dne doručení zadrženého řidičského průkazu) řízení, v němž rozhodne, zda bude řidičský průkaz dále zadržován či nikoli.
Dle § 118c/2 písm. a) zákona o silničním provozu je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen vrátit řidiči bez zbytečného odkladu zadržený řidičský průkaz, pokud nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle § 118c/1 zákona o silničním provozu.
Ze znění shora uvedeného § 118c/2 písm. a) zákona o silničním provozu bylo v minulosti dovozováno, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vrátit řidiči zadržený řidičský průkaz, pokud nezahájí příslušné správní řízení ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu. Tento výklad § 118c zákona o silničním provozu byl však judikaturou opakovaně označen za nesprávný. Konkrétně lze v této souvislosti poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 45/2013, ze dne 28. 11. 2013, nebo usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1474/14, ze dne 10. 6. 2014.
Soudy bylo v tomto případě dovozeno, že pětidenní lhůta nemá prekluzivní (propadný) charakter (tzn. že s marným uplynutím této lhůty by bylo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností znemožněno zahájit příslušné řízení), nýbrž se jedná toliko o lhůtu pořádkovou (jejíž nedodržení tyto účinky nemá).
Přestože ve Vašem případě spočívá problém nikoli v pětidenní lhůtě, nýbrž ve lhůtě jednoho pracovního dne, v jejímž rámci je Policie ČR povinna odeslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o zadržení řidičského průkazu, lze dle mého názoru vztáhnout závěry shora uvedené judikatury rovněž na Vaší situaci (tzn. že předmětná jednodenní lhůta má pouze pořádkový charakter, tzn. že pokud bude ze strany Policie ČR tato lhůta zmeškána, bude možné předmětné správní řízení stále zahájit).
Přehledné shrnutí problematiky zadržení řidičského průkazu naleznete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/k-zadrzeni-ridicskeho-prukazu-100587.html
V současné chvíli Vám zejména doporučuji směrovat urgence nikoli na obecní úřad obce s rozšířenou působností, nýbrž přímo na Policii ČR. Není samozřejmě vyloučeno, abyste z důvodu liknavosti Policie ČR podal stížnost. Za určitých okolností je rovněž možné, abyste požadoval náhradu újmy (škody), která Vám v důsledku protiprávního postupu (resp. pasivity) Policie ČR vznikla. Pro učinění konkrétnějšího závěru stran Vašeho práva na náhradu újmy (pokud Vám samozřejmě nějaká vznikla) by bylo nutné znát více podrobností.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti - lhůta na rozhodnutí soudu o předání případu jinému ze soudů
- Návrh na předání případu jinému soudu - do kdy musí soud rozhodnout?
Na konci března 2016 mi zemřela dcera, trvale žijící v severních Čechách, dne 12.4.2016 jsem zaplatila kolek 1000 Kč a podala spolu s pozůstalým otcem Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Oba s otcem žijeme na severní Moravě.
Ani jeden z nás nebyl informován, jak je s našim návrhem naloženo. 4.7.2016 jsem se dotázala emailem u Okresního soudu v Děčíně, proč dosud o věci nebylo rozhodnuto. Teprve dnes (18.07.2016), t. j. 18.7.2016, čtvrt roku po odeslání návrhu, mi bylo okresním osudem sděleno, že věc je u Nejvyššího soudu v Brně a o věci nebylo zatím rozhodnuto. Existují nějaké závazné termíny?
Neprojednávání pozůstalosti ztěžuje mou situaci nejen z hlediska psychické stránky, ale i praktické, kdy např. přesně nevím, jaké měla dcera závazky a musím zbytečně a někdy i nenávratně (pojištění auta, které bude zrušeno) platit různé platby ve výši několik tisíc měsíčně.
Mohu věc nějak urychlit, nebo jsem odkázána na libovůli soudů? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/2 a 3 Občanského soudního řádu může být věc (např. dědické řízení) přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O takovém přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a popř. též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Jelikož Okresní soud v Ostravě a Okresní soud v Děčíně nemají společně nadřízen žádný krajský soud ani vrchní soud (neboť Okresní soud v Děčíně spadá do působnosti Vrchního soudu v Praze, zatímco Okresní soud v Ostravě spadá do působnosti Vrchního soudu v Olomouci), musí věc skutečně vyřešit Nejvyšší soud ČR.
Aniž bych se chtěl dopustit jakéhokoli právnického cynismu, považuji za vhodné uvést, že čtvrtrok nepředstavuje v činnosti soudů prakticky žádnou dobu, tzn. že by bylo poměrně překvapující, pokud by bylo rozhodnuto o přikázání věci jinému okresnímu soudu v kratší lhůtě (navíc pak v rámci soudní agendy takového justičního kolosu, jakým je Nejvyšší soud ČR).
I přes shora uvedené však chápu Vaše rozladění z poměrně dlouhého čekání na rozhodnutí o Vašem návrhu. V této souvislosti připomínám, že dle § 164a násl. zákona o soudech a soudcích můžete podat stížnost na průtahy v řízení (v tomto případě by byla Vaše stížnost adresována předsedovi Nejvyššího soudu ČR).
Dalším možným krokem je podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích), kterýžto krok Vám doporučuji až v případě, kdy nebude o Vašem návrhu rozhodnuto ani na základě stížnosti na průtahy v řízení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Dědění majetku po rodiči a insolvence - co se bude dít?
- Dědění majetku po rodiči a oddlužení - co se bude dít?
- Dědění majetku po rodiči a osobní bankrot - co se bude dít?
Jsem od 07/2013 v insolvenci a řádně splácím. V říjnu 2015 mi zemřel otec a zdědil jsem 1/4 domu v hodnotě 700 000 Kč, kde bydlím. Jsem samoživitel, syna mám třetím rokem na vysoké škole. Dlužil jsem cca 500.000 Kč a cca 300.000 Kč splatím. Jak bude soud v této situaci postupovat? Jak mám postupovat já? Mám dvě sestry a matka ještě žije. V případě dalšího dědictví by si asi sestry měly nechat svůj díl dědictví? Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě co nejdříve informujte insolvenčního správce, že jste zdědil po otci majetek. Ins. správce navrhne nejvhodnější postup.
Dle Vašeho dotazu a informací z insolvenčního rejstříku předpokládám, že Vám byl schválen způsob oddlužení splátkovým kalendářem. V této situaci jste dle ust. § 412 odst. 1 píms. b) insolenčního zákona povinen hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Tato povinnost Vám byla také uložena v usnesení o schválení splátkového kalendáře.
Z uvedeného vyplývá, že ins. správce by měl Váš podíl na domě prodat a výtěžek použít pro uspokojení nad rámec schválených splátek. Z výtěžku by Vám připadla část pouze v případě, kdy by byly zcela uhrazeny Vaše závazky v ins. řízení a náklady ins. řízení. Je tedy pravděpodobné, že z výtěžku nezískáte nic.
Je však otázkou, zda se ins. správci podaří zpeněžit 1/4 podíl na domě s dalšími 3 vlastníky, cena by byla pravděpodobně dost podhodnocená. V úvahu by mohla přicházet také možnost odkoupit podíl někým z Vaší rodiny.
Dále jste povinen dle ust. § 412 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona předložit přehled svých příjmů ve lhůtě stanovené v usnesení o schválení splátkového kalendáře, tedy i včetně získaného dědictví.
V případě dalšího dědění po matce v době splácení splátkového kalendáře by se situace opět opakovala a Váš podíl by musel být prodán. Proto bych doporučoval, aby Vaše matka podíl na domě, případně další větší hodnoty, zejm. nemovitosti, darovala Vašim sestrám. Tímto se vyhnete tomu, aby podíl na domě byl předmětem dědictví, které nemůžete bez souhlasu isn. správce odmítnout. Darování by v tomto případě bylo osvobozeno od daňového zatížení. Po skončení oddlužení Vám pak mohou sestry podíl na domě opět darovat.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dohoda o složení zálohy na nemovitost bez podpisu, razítka realitní kanceláře - je třístranná dohoda platná?
- Dohoda o složení blokovacího depozita bez podpisu, razítka realitní kanceláře - je třístranná dohoda platná?
- Platnost dohody s realitní kanceláří bez razítka a podpisu RK - je dohoda závazná?
- Klamavé údaje o nemovitosti v dohodě o rezervaci sepsané s RK - výpověď dohody a vrácení zálohy, depozita
Uzavřela jsem dohodu o složení blokovacího depozita na koupi nemovitosti. Dohoda je třístranná, realitní kancelář, prodávající, kupující zájemce. Je tam mimo jiné prohlášení, že dohoda byla sepsána na základě pravdivých údajů a nebyla ujednána za jinak jednostranně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho účastníci připojují své podpisy. Zjistili jsme klamavé údaje ohledně stavu nemovitosti a chceme vrátit rezervační poplatek. Navíc v dohodě chybí razítko i podpis realitní kanceláře. Je vůbec smlouva platná? Jaké jsou naše šance?
Děkuji, Jaroslava.
ODPOVĚĎ:
Pokud dohoda nebyla uzavřena mezi všemi smluvními stranami, nebyla platně uzavřena. Lze se tedy domáhat po realitní kanceláři vrácení rezervační zálohy, kdy vyplacením zálohy došlo na straně realitní kanceláře k bezdůvodnému obohacení. Doporučuji tedy písemně vyzvat realitní kancelář k navrácení zálohy, a to jak dopisem zaslaným konkrétní pobočce realitní kanceláře, tak přímo na adresu sídla, pokud se jedná o větší realitní kancelář ve formě právnické osoby. Adresu sídla můžete zjistit v obchodním rejstříku na níže uvedeném odkazu, případně by též měla být uvedena v rezervační smlouvě.
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma
V případě sporu lze však předpokládat, že realitní kancelář, resp. prodávající budou argumentovat tím, že smlouva byla platně uzavřena, neboť na jejich výtiscích budou podepsány všechny tři smluvní strany. I v tomto případě se bude možné domoci vrácení rezervačního poplatku zpět. Pokud prodávající, resp. realitní kancelář zatajili rozhodné skutečnosti týkající se nemovitosti, lze předpokládat, že smlouva bude opět neplatná, neboť jste byla prodávajícím uvedena v omyl, případně by se jeho jednání příčilo dobrým mravům.
Standardně je v rezervačních smlouvách ustanovení, podle kterého máte právo na vrácení rezervační zálohy v případě, že nedojde k uzavření kupní smlouvy na straně prodávajícího, což by byl tento případ. I kdyby tedy byla smlouva shledána jako platná, měla byste nárok na vrácení zálohy z tohoto důvodu.
Možností k vrácení zálohy je tedy několik, jako primární doporučuji obrátit se na realitní kancelář s písemnou výzvou k vrácení zálohy, a to doporučeným dopisem. Pokud by realitní kancelář nárok odmítla, je možné se následně domáhat vrácení zálohy žalobou u příslušného soudu.
Do budoucna doporučuji konzultovat jak kupní smlouvu, tak i samotnou rezervační smlouvu s advokátem. U koupě nemovitosti se jedná o statisícové až milionové částky, proto se investice do právní konzultace jistě vyplatí. Můžete předejít obdobným potížím, které v důsledku mohou přinést mnohem vyšší náklady spojené se soudním řízením, než by byla odměna za právní posouzení smluv.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Diskriminace zaměstnance důchodce - nevalorizování mzdy
- Diskriminace zaměstnance důchodce - nevyplacení 13. platu, mzdy
- Nevyplacení 13. platu, mzdy důchodci - diskriminace kolektivní smlouvou
- Nevalorizování platu, mzdy důchodci - diskriminace kolektivní smlouvou
Od května 2010 pracuji jako účetní, tzn. vykonávám stále stejnou práci - stále na dobu neurčitou - na plný počet hodin a pobírám starobní důchod SD.
V kolektivní smlouvě jsou určité pasáže, které se netýkají tzv. pracujících důchodců.
Takže na základě takto uzavřené kolektivní smlouvy ten, kdo pobírá starobní důchod SD již nemá nárok na výplatu 13. platu,
neboť v kolektivní smlouvě je uvedeno, že tento plat nebude vyplácen zaměstnancům, kteří pobírají starobní důchod.
Ti kteří jej začnou pobírat během roku, jim bude vyplacena poměrná část mzdy k nástupu do důchodu.
Dále nemám jako starobní důchodce nárok na výplatu příspěvku na dovolenou - jehož roční výše činí 9.000 Kč, neboť osobní účet se nezřizuje pro
zaměstnance, kteří pobírají starobní důchod. Zaměstnancům, kteří začnou pobírat starobní důchod během roku bude osobní účet zrušen k datu nástupu důchodu a vyplacena poměrná část účtu.
2015 mi rovněž nebyla valorizována mzda. V kolektivní smlouvě je uvedeno, že "valorizace se týká zaměstnanců v hlavním pracovním poměru". Mně jako důchodci však valorizována nebyla.
Mám dotaz, zda se mohu obrátit na prošetření takto uzavřené kolektivní smlouvy na inspektorát práce a pokud by bylo zjištěno, pochybení v uzavření kolektivní smlouvy, co se týče pracujících důchodců, zda bych měla nárok na doplacení
výše uvedených částek, které mi nebyly vypláceny a za jakou dobu zpětně.
Pracovní poměr mi bude končit k 31.12.2016 dohodou.
Dříve, než skončím nemohu žádat o prošetření na Inspektorát práce, neboť bych měla v práci do konce roku peklo.
Děkuji, Zita
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je kolektivní smlouva v tomto směru v rozporu se zákoníkem práce, neboť dochází k nerovnému zacházení se zaměstnanci. Kolektivní smlouva může přiznat určité nároky jen některým skupinám zaměstnanců a jiným je naopak zapovědět, ale rozlišení by mělo vycházet z náplně práce. Takto postavená smlouva také odporuje základní zásadě zákoníku práce, že za stejnou práci přísluší zaměstnancům stejná odměna. Ve vašem případě by však dva zaměstnanci vykonávající stejnou práci byly odměňováno odlišně, pokud by jeden pobíral starobní důchod, což není dle zákona možné. Můžete se obrátit na inspektorát práce s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele. Inspektorát práce nebude zaměstnavateli sdělovat, od koho podnět přišel. Na druhé straně, i když inspektorát práce konstatuje u zaměstnavatele v tomto směru pochybení, pak mu může uložit pokutu a nařídit nápravu stavu. Nemůže zaměstnavateli ale už nařídit, aby konkrétním osobám např. vyplatil, co jim neprávem odepřel. Takže Vy byste po takovém konání ze strany inspektorátu práce mohla po zaměstnavateli požadovat doplacení daných částek, a to 3 roky zpětně. Pokud by však zaměstnavatel odmítl plnit, musela byste podat žalobu na plnění k soudu.
V daném případě Vám doporučuji písemně kontaktovat zaměstnavatele co nejdříve a z výše uvedených důvodů žádat doplacení dlužných částek, a to 3 roky zpětně. Kromě toho, pokud je v kolektivní smlouvě uvedeno, že se valorizuje mzda pouze zaměstnancům v hlavním pracovním poměru, tak tento pojem zákoník práce již nezná, existuje jen jeden pracovní poměr, bez jakéhokoliv rozdělení na hlavní a vedlejší, tudíž na valorizaci byste měla nárok už jen ze znění kolektivní smlouvy.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podnájemní smlouva podepsaná nezletilou osobou - platnost smlouvy
- Platnost podnájemní smlouvy s nezletilou osobou
- Může nezletilá osoba podepsat podnájemní smlouvu bez vědomí a souhlasu zákonného zástupce?
- Podepsání podnájemní smlouvy nezletilou osobou bez souhlasu zákonného zástupce - platnost smlouvy
- Platnost podnájemní smlouvy podepsané nezletilou osobou bez souhlasu zákonného zástupce
Pokud nezletilá dcera podepsala smlouvu na byt, kde je napsaná jako podnajímatel, podnájemce (někdo je ještě nad ní), je tato smlouva platná? Souhlas k podpisu této smlouvy o zákonného zástupce nebyl, ani o tom zákonný zástupce nevěděl.
Bohužel byli domluvené s její kamarádkou (na kterou je to napsané a dcera je podnajímatel), že byt budou mít společně, ‘‘kamarádka‘‘ ale odmítá cokoliv platit (dcera má doklad na své jméno o uhrazení většinové části nájmu) a svádí vše na dceru. Dokonce musela v bytě zasahovat policie, neboť odmítala dceři vydat věci, když se chtěla odstěhovat. Bojíme se že tuto částku, která je už poměrně vysoká, neboť počítají dceři nájem na další měsíc, přesto že do bytu se stěhovali teprve 7.7.2016 budu muset uhradit já jako zákonný zástupce, neboť druhá slečna peníze odmítá uhradit. Jako pro samoživitelku to pro mě bude velmi obtížné, ale majitel tvrdí že i když je dcera nezletilá (a tudíž dle mého názoru nemůže takovouto smlouvu podepsat) dluh již vznikl a musím jej uhradit já.
Děkuji předem za odpoved
Miroslava
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník v ust. § 581 uvádí, že "Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat." Z uvedeného vyplývá, že pokud by probíhalo řízení o neplatnost smlouvy o podnájmu z důvodu nezletilosti, soud by zkoumal, zda je dcera natolik psychicky vyspělá, že byla schopna pochopit následky svého jednání. Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že smlouva je bez dalšího neplatná, když byla uzavřena osobou, která ještě není plně svéprávná. A pokud by bylo rozhodnuto, že smlouva neplatná je, stejně by si strany musely poskytnout, co již bylo plněno, tedy pokud dcera v bytě bydlela, musel by její zákonný zástupce nájem uhradit. Otázka vymahatelnosti po kamarádce závisí na tom, zda existuje nějaký důkaz o tom, že tam kamarádka rovněž bydlela, a že se zavázala polovinou na nájem přispívat - tedy nejlépe důkaz písemný nebo svědecká výpověď.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka dítěte používá výživné pro své potřeby - jak postupovat?
- Rozhodnutí o zvýšení výživného vyšší soudní úřednicí - je takový postup v pořádku?
- Rozhodnutí o zvýšení alimentů vyšší soudní úřednicí - je takový postup v pořádku?
- Matka dítěte žádá bezdůvodně o zvýšení výživného - jak postupovat?
- Matka dítěte žádá bezdůvodně o zvýšení alimentů - jak postupovat?
Od 2008 mě neustále obtěžuje má bývalá žena. Přes soudy skrz naší dceru, kterou má ve své péči, bezdůvodnými trestními oznámeními, telefonickým obtěžováním, vydíráním a vyhrožováním. A to nejenom mě, ale také mé rodiče.
Dlouhé roky se ze mě snaží dostat peníze přes naší dceru. Mám důvodné podezření, že všechny peníze k dceři ani nedorazí. Má bývalá žena je používá ve svůj prospěch (na dovolenou, nové kolo atd. …). Odvolává se na zvýšené náklady dcery a špatný zdravotní stav, avšak nic z toho nemá podložené. I tak je soud na její straně.
Veškerá absurdní jednání vyvrcholila roku 2015, kdy byl údajný dluh na výživném přepsán na mé rodiče, i když já jsem vydělával a dle svých možností jsem vždy platil nad rámec stanoveného výživného (u kterého jsem mimochodem neúspěšně žádal o zvýšení).
Nyní bývalá žena žádá další peníze. Nepodloženě žádá na základě platebního výměru znovu částku, kterou již dostala. Bohužel bylo přiklepnuto vyšší soudní úřednicí, nechápu proč, a nyní mám blokovány peníze na základě rozhodnutí, které ani nenabylo právní moci.
Jak postupovat. Především o doporučení právního zástupce, který se této problematice věnuje. Již jsem kontaktoval Unii otců, jen si nejsem jistý, zda mi v tomto problému pomohou.
V současné době hledám právního zástupce, který se vyzná v Evropském právu. Jeho zastupování nemám problém zaplatit.
V případě jakýchkoliv dotazů z Vaší strany mě neváhejte kontaktovat. Obratem jsem Vám schopen poslat elektronicky zásadní dokumenty spisu.
Předem Vám děkuji za reakci,
Ivan
ODPOVĚĎ:
Nejprve k možnosti zneužití výživného ze strany matky. Rodič, který platí výživné, nemá ze zákona žádný nástroj, jak přimět druhého rodiče k vyúčtování užívání výživného.
Nevyužívání výživného v plné výši Vaší dcerou by mohlo být důvodem pro snížení výživného. V tomto případě bude nutné podat návrh na úpravu výše výživného k soudu, který naposledy rozhodoval o péči a výživném. Toto zneužívání výživného ze strany matky však budete muset prokázat, což může být značně problematické. Je rovněž možné se obrátit s touto záležitostí na orgán sociálně-právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, kterým je odbor městského úřadu dle místa bydliště Vaší dcery.
Pokud máte podezření na zneužití výživného pro Vaší dceru, přicházelo by v úvahu rovněž podání trestního oznámení. Zneužitím výživného by mohlo dojít ke spáchání trestného činu zpronevěry dle ust. § 206 trestního zákoníku, případně porušení povinností při správě cizího majetku dle ust. § 220 trestního zákoníku. V tomto případě je však nutná správná formulace tak, abyste se vyhnul možnosti stíhání za trestný čin křivého obvinění v případě, že by se Vaše domněnky neprokázaly. Pro podání trestního oznámení v každém případě doporučuji vyhledat advokáta.
Pokud máte blokovány peníze na bankovním účtu, zřejmě na Váš majetek probíhá exekuce pro nezaplacené výživné. Pokud jste však všechny splátky výživného řádně uhradil, doporučuji podat návrh na zastavení exekuce s doložením výpisů z účtu s úhradami výživného. Návrh podejte k exekutorovi/okresnímu soudu, který exekuci vede. Následně dojde k zastavení exekuce, kdy by Vaše bývalá manželka měla uhradit náklady exekuce včetně těch, které vzniknou Vám, zejm. za právní zastoupení. Pokud Vám však blokací účtu vznikne škoda, např. smluvní pokuta, úroky z prodlení pro neuhrazené splátky, bude možné se po bývalé manželce domáhat také náhrady veškeré vzniklé škody v důsledku bezdůvodného podání exekučního návrhu.
Ohledně právního zástupce pro spor s Vaší bývalou manželkou doporučuji vyhledat advokáta se specializací na rodinné právo.
Ohledně dotazu týkajícího se evropského práva lze uvést, že z poskytnutých informací nevyplývá, že by se tato záležitost týkala evropského práva. Nicméně evropské právo, resp. právo Evropské unie je přímo aplikovatelné v českém právním řádu, a proto by každý praktikující advokát měl být schopen se v této oblasti práva také orientovat.
V seznamu advokátů dostupném na níže uvedené adrese můžete vyhledat advokáta dle požadovaného zaměření, tj. včetně rodinného a evropského práva a také podle města.
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypínání ohřevu teplé vody v bytovém domě od 23 hod. - jak donutit SVJ aby nechalo teplou vodu v noci zapnutou?
- Vypínání topení v bytovém domě od 23 hod. - jak donutit SVJ aby nechalo teplou vodu v noci zapnutou?
- Jak požádat SVJ o noční ohřev vody a nevypínání topení (noční koupání, v zimě v noci zima v bytě)
- Zima, chladno v bytě v OV domě SVJ - jak požádat o nevypínání topení v noci?
Bydlíme v bytě pod střechou, v OV, celoročně se tu vypíná od cca 23 hod. teplá voda (po odpolední tedy nemáme možnost se osprchovat, pracujeme oba v prašném prostředí, přítel i s oleji), začíná téct až někdy po 6 hod. ráno, což už jsme zase na ranní v práci třeba. S tímto bychom tedy nějak ještě dokázali žít, ale druhá věc je ta, že nám vypínají v topné sezoně od cca 22 - 23 hod topení a opět tak do 6 ráno, byt je nezateplený a troufám si říct, že je tu opravdu docela zima, ne hned ale v noci a k ránu. Čekáme dvojčátka, která se mají narodit do prosince a přijde mi, že jim bude opravdu zima a to moc v pořádku není. Ve vyhlášce města se o tomto nic nepíše, tenhle problém je spíš zde na sídlišti. Společenství i bytovka je z 90% tvořena důchodci, problém je zde i přidat kabelovku o 20 Kč dražší a vypíná se od jara ob jedno patro světlo, a vztahy k mladým také nejsou nejlepší (máme 1 obyč. malou popelnici na 4 rodiny, jsou neustále plné), pomluvy atd. , takže tudy cesta nepovede.
Jak se brátnit? Jak požádat SVJ o nápravu?
Děkuji, Judita
ODPOVĚĎ:
Problematiku dodávek tepla a teplé vody upravuje vyhláška č. 197/2004 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Z této vyhlášky vyplývá, že dodávka tepla a teplé vody musí být zajištěna minimálně v čase od 6 hodin do 22 hodin. Zároveň pokud jde o teplo, tak i v nočních hodinách musí být zajištěna tepelná stabilita místností, což je teplota 16 až 18 stupňů. Pokud tedy nebude více vlastníků - zákon požaduje 2/3 - požadovat, aby byly dodávky zajištěny i v noci, po právní stránce s tímto stavem nelze nic dělat a je v souladu se zákonnou úpravou.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Jak dokázat počet odpracovaných hodin u zaměstnavatele (zaměstnavatel uměle snižuje počet hodin odpracovaných zaměstnancem)
- Manipulace s odpracovanými hodinami zaměstnavatelem - jak prokázat počet odpracovaných hodin?
OBČAN-DLUHY
- Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka - postup
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nový spolumajitel domu žádá nájemné po spoluvlastnících - má na to právo?
- Nový spoluvlastník domu žádá nájemné po spolumajitelích - má na to právo?
- Nájemné od ostatních spoluvlastníků nemovitosti za užívání celého bytu, domu - má na to nebydlící spolumajitel právo?
- Nájemné od ostatních spolumajitelů bytu, domu za užívání celé nemovitosti - má na to nebydlící spolumajitel právo?
Dobrý den, mám 3 otázky:
- Jak prokázat, že je u zaměstnavatele odpracováno více hodin než je uvedeno na výplatní pásce (pokud jsou upravovány hodiny příchodu a odchodu v počítači)? Je nějaký způsob, který by byl doložitelný i na soud, nevíme jak tuto skutečnost dokázat? Co by bylo třeba zajistit?
- Otec dcery je v insolvenčním řízení. Soudem je na dceru stanoveno výživné 2000 Kč, které neplatí. Nyní je doba, kdy je možné přihlásit pohledávky. Opět tedy otázka, jak toto udělat? Částku má platit v hotovosti a více jak rok nedal ani korunu. Je třeba podat trestní oznámení nebo jen zaslat přihlášku pohledávky na soud s částkou?
- Dům v dědictví po babičce byl rozdělen po 1/3 mezi její syny. Nyní byla 1/3 kvůli dluhům jednoho syna prodána v dražbě. Nový majitel 1/3 žádá po obou spoluvlastnících (i když tam nežijí) a původně zadluženém synovi (ten v domě žije) nájem. Chápu, že ho chce po tom, který v domě žije, ale proč po spoluvlastnících? Stejně tak přece mohou žádat nájem spoluvlastníci synové i po novém majiteli, ne? Dům není nijak přesně rozdělen jedná se o 4+1 (v domě je jedna koupelna, WC i kuchyň).
Předem děkuji za odpověď, Dana
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Musíte si opatřit nějaký důkaz o tom, že přicházíte či odcházíte v jiný čas, než je následně v evidenci docházky patrný. Může to být svědek, fotografie, nahrávka videa, apod… Případně nahlásit u inspektorátu práce, že máte podezření na protiprávní jednání zaměstnavatele, neboť tento za takové jednání může být pokutován a zavázán nahradit poškozeným zaměstnancům škodu.
2. Můžete podat trestní oznámení, neboť pokud více jak rok výživné nehradil, páchá tím trestný čin zanedbání povinné výživy. Bude mu uložen trest, nicméně tím peníze nezískáte. Pokud je otec dcery v oddlužení, tak výživné jakožto přednostní pohledávku ani přihlašovat nemusíte, stačí kontaktovat insolvenčního správce, zaslat mu rozsudek a rozpis plateb, co na základě rozsudku uhradil a co ne. Samozřejmě to lze učinit i v rámci přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, nicméně není to nutné.
3. Nájem může spoluvlastník, který podíl na domě vydražil, chtít pouze po osobě, která v domě žije, a to pouze poměrnou částkou, tj. pouze tou jednou třetinou. Tedy pokud by např. nájem, který je v dané lokalitě za obdobné nemovitosti obvyklý činil např. 9000, pak tento spoluvlastník by mohl požadovat pouze třetinu. Nemůže chtít nic po spoluvlastnících, kteří v domě nežijí.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o zvýšení příspěvku na péči ze 3. na 4. stupeň - zamítnutí žádosti a správní žaloba, znovupodání žádosti v době soudního řízení
- Správní žaloba - zamítnutí zvýšení příspěvku na péči ze 3. na 4. stupeň, znovupodání žádosti v průběhu soudního řízení
- Správní žaloba na zamítnutí žádosti a znovupodání žádosti v době podané žaloby - je to možné udělat?
Podávali jsme žádost na Úřad práce o navýšení příspěvku na péči (ze 3. stupně na 4. stupeň). Žádost o navýšení byla zamítnuta, rovněž tak odvolání. Podali jsme tedy správní žalobu k soudu. Chtěl bych se zeptat, jestli je možné podat novou žádost o navýšení příspěvku (správní žaloba není ještě rozhodnutá)? Zajímá mě jestli lze podat správní žalobu a novou žádost souběžně, jestli se to právně nevylučuje (např. jestli by z důvodu podání nové žádosti o navýšení byla pak zastavena žaloba). Předem děkuji za odpověď.
Evžen
ODPOVĚĎ:
Novou žádost o změnu výše příspěvku (jeho navýšení) můžete podávat opakovaně. Postup pro jeho případné přiznání je pak vždy stejný – proběhne šetření, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho zvýšení.
Probíhající soudní řízení nebrání tomu, abyste podal novou žádost. Soudní řízení by podáním nové žádosti zastaveno nebylo, jelikož jste podal žalobu proti konkrétnímu rozhodnutí, které se neruší podáním nové žádosti o navýšení příspěvku na péči.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluva na sociální síti že je uživatel zloděj - jak se bránit?
- Pomluva na Facebooku že je uživatel zloděj - jak se bránit?
- Veřejná pomluva na Facebooku - jak se bránit?
- Veřejná pomluva na Facebooku - nárok na odškodné za poškození dobrého jména
- Veřejná pomluva na Facebooku - nárok na veřejnou omluvu
S manželem prodáváme věci po jeho dceři. Věci prodávám já, na nejmenované sociální síti s mojí fotkou a mým jménem a názvem bydliště. V komentáři pod jistou fotkou, se objevil komentář od jeho bývalé partnerky doslovně cituji: "tato čtyřkolka je kradená, nekupovat prosím, na paní bude dáno trestní podání". Samozřejmě mě to poškozuje, vidí to lidé z okolí. Je možné podat trestní oznámení za pomluvu? Nebo je to jen boj s větrnými mlýny. Komentář mám zdokumentovaný a vyfocený. Bohužel účtenku od čtyřkolky již nemáme. Jen svědectví sousedů, že ta čtyřkolka patří nám, a stojí v kolárně dlouho.
Mohu dohodou nebo soudně požadovat odškodné za poškození dobrého jména nebo veřejnou omluvu?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení podat můžete – toto právo náleží každé osobě. Dle intenzity zásahu je možné toto jednání považovat (při splnění zákonem stanovených podmínek) za trestný čin pomluvy, popř. přestupek.
Problém ovšem bude v dokazování, nejlepším důkazem je samozřejmě účtenka o koupi čtyřkolky na Vaše jméno, nicméně toto neznamená, že máte svázané ruce. Svědectví sousedů může být užitečné, samozřejmě by se také dále posuzovalo, zda bývalá partnerka se domáhala svého domnělého vlastnického práva apod.
Dále je zde možnost domáhat se ochrany svého jména a dobré pověsti u civilního soudu, ovšem i zde vyvstává problém s prokázáním vlastnického práva ke čtyřkolce. Nicméně můžete alespoň tuto paní písemně vyzvat (předžalobní výzva) k tomu, aby se zdržela tohoto jednání a odstranila jeho následky s uvedením, že se v opačném případě budete domáhat svých práv u soudu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Značka zákaz vjezdu umístěná před pronajatým soukromým pozemkem - jak vjet na pozemek autem bez výjimky úřadu?
- Značka zákaz vjezdu umístěná před pronajatým lesem v soukromém vlastnictví - jak se na pozemek dostat autem?
- Obec zakazuje výjimku ze zákazu vjezdu na pronajatý soukromý pozemek - jak postupovat?
Už několik let firma, ve které si přivydělávám organizátorskou činností, má pronajatý pozemek, konkrétně les, který využívá k organizování sportovních akcí. Na pozemek vede účelová komunikace a jelikož pořádání našich akcí se bohužel bez přístupu vozidlem neobejde, je nutné komunikaci využívat pro příjezd. Stejně tak potřebují tuto komunikaci využívat k příjezdu i někteří naši zákazníci.
Místní radnice však v nedávné době na příjezdovou komunikaci nechala umístit značku zákaz vjezdu. Na místo posílají každý den zákaz vymáhat hlídku MP. Znemožňují tak nám i našim zákazníkům dostat se na pronajatý pozemek, což naše zákazníky odrazuje a nás tak poškozuje. Naše žádosti u udělení výjimky ignorují.
Je možné se nějak bránit, případně využít komunikaci k příjezdu i přes zákaz vjezdu, pokud máme pozemek řádně pronajatý a příjezd vozidly je pro naší činnost nezbytně nutný?
Děkuji za odpověď. Pavel
ODPOVĚĎ:
Využít komunikaci i přes umístěnou značku zákaz vjezdu nemůžete, jelikož se vystavujete postihu uložením pokuty. Zde není rozhodné, že je komunikace využívána jako příjezdová cesta k řádně pronajatému pozemku; pokud je vjezd na ni omezen/zabráněn značkou zákaz vjezdu, každý, kdo tento zákaz poruší, se vystavuje nebezpečí postihu.
Právní řád umožňuje na žádost vlastníka účelové komunikace omezit vjezd na tuto komunikaci. Zde je možností požádat o Vámi zmiňovanou výjimku, popř. napadnout akt, kterým došlo k umístění této značky (změně oprávnění k vjezdu) příslušnými právními prostředky (za situace, kdy jsou zde nějaké vady takového aktu).
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Určení duševní způsobilosti k právním úkonům jiným lékařem než psychiatrem
- Může jiný lékař než psychiatr stanovit duševní způsobilost k právním úkonům?
- Vyhodnocení duševní způsobilosti k právním úkonům psychiatrem nebo jiným lékařem - zákony
Z jakého paragrafu vyplývá část Vaší odpovědí a to cituji:
"Shora uvedené však nemění nic na tom, že pro relevantní posouzení pacientovi schopnosti orientovat se např. v textu smlouvy je skutečně zapotřebí psychologické/psychiatrické vyšetření. Ve Vámi popsaném případě tak lékařka-internistka mohla dát Vašemu bratrovi nanejvýš jakési dobrozdání, jehož odborná váha však může být snadno zpochybněna. "?
Děkuji a jsem s pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Při formulaci této části odpovědi jsem nevycházel z žádného konkrétního ustanovení, nýbrž toliko z logiky věci. Je-li současná medicína rozdělena na jednotlivé obory, může se v rámci těchto oborů (právně) relevantně vyjadřovat pouze lékař, který se profesně tomu kterému oboru věnuje (tzn. jehož odborná způsobilost odpovídá problematice, k níž se vyjadřuje). V rámci soudního řízení by stěží obstálo např. vyjádření stomatologa z oboru hrudní chirurgie či vyjádření oftalmologa z oboru psychiatrie.
Tato skutečnost je v obecné rovině promítnuta např. do § 49 /1 písm. a) zákona o zdravotních službách, dle něhož je zdravotnický pracovník (např. tedy lékař) povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost. Přestože toto ustanovení se výslovně zabývá poskytováním zdravotních služeb, lze v něm zřetelně rozlišit žádoucí specializaci lékařů. Z tohoto důvodu se domnívám, že pokud by bylo Vámi zmiňované dobrozdání lékařky – internistky o schopnosti Vaší matky pochopit text smlouvy v rámci soudního řízení napadeno s poukazem na jeho odbornou irelevanci, mohla by být tato námitka považována soudem za důvodnou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Neoprávněná pokuta, parkování a zachování 3 a více metrů jízdního pruhu (zastavení vozidla)
- Neoprávněná pokuta, parkování a zachování 3 a více metrů v každém jízdním pruhu (stání vozidla)
- Neoprávněná pokuta za špatné parkování dle § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000
- Automobil zaparkovaný tak, že zajišťuje jízdu v obou jízdních pruzích - neoprávněná pokuta
- Neoprávněná pokuta - vozidlo zaparkované tak, že zajišťuje jízdu v obou jízdních pruzích
Dostala jsem Výzvu k uhrazení určené částky (300 kč) za špatné parkování. Odkazují se na § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000:
"Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy."
Parkovala jsem stejně jako červené auto zde na google view: https://www.google.cz/maps/@49.9458772,15.2612246,3a, 75y, 210.23h, 68.17t/data=! 3m6! 1e1! 3m4! 1svaOF-Xixl1Lkquux_TzJAA! 2e0! 7i13312! 8i6656! 6m1! 1e1
A když změřím komunikaci od chodníku až ke garážím (dlážděný vjezd do garáže je také komunikace) : https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti& x=15.2610646& y=49.9458371& z=20& rm=9iVMCxXGlcLgNN
Tak je celková šířka komunikace 9m a moje auto má 1,6 tedy na projetí zbývalo ješte 7,4 m a výzva byla poslána neprávem.
Potřebovala bych vědět, jak se proti této výzvě odvolat a mohu takto v odvolání argumentovat?
Děkuji. Hana
ODPOVĚĎ:
Proti této výzvě není možné podat klasické odvolání, nicméně toto neznamená, že se nemůžete nijak bránit.
Předně, pokud určenou částku neuhradíte ve lhůtě stanovené ve výzvě, obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje dále v šetření přestupku. Tedy probíhá klasické správní řízení. Pokud byste tuto pokutu uhradila, věc by byla odložena (řízení skončeno).
O tomto postupu byste měla být ve výzvě poučena.
Dále samozřejmě můžete zaslat tomuto správnímu orgánu vyjádření v této věci a v něm uvést argumenty a důkazy, na základě kterých dovozujete, že jste se přestupku nedopustila a požadovat zastavení řízení v této věci.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod bytu z bytového družstva do osobního vlastnictví za odměnu - je to právně v pořádku?
- Úplatný převod družstvem do osobního vlastnictví
- Poplatek za převod družstevního bytu do osobního vlastnictví - může si bytové družstvo něco účtovat?
Čerstvě členem stavebního bytového družstva (SBD - zal. 1959) - proto nezažádáno o bezplatný převod do OV ze zákona (možno do konce června 1995). Družstvo převody umožňuje i nyní, od 01/2014 však pouze úplatně. Po plném splacení anuity si účtuje extra 15% tržní ceny. Na svém webu toto nazývá "prodejem za zvýhodněnou cenu".
1) Zná český zákon termín úplatný převod družstvem do osobního vlastnictví člena, nebo má družstvo pouze právo byt do OV převést/nepřevést, ale nemůže stanovit extra příplatek nad rámec odůvodněných nákladů takového převodu? (§3, odst. 1 zák. č. 311/2013 sb.)
2) Může si SBD dovolit na členech takový poplatek požadovat? Pokud ne, kam se obrátit, aby se tomuto jednání učinila přítrž?
3) Lze v tomto případě aplikovat porušení zákona o cenách, dobrých mravů, atp. ?
4) Existují obecně zákonná omezení pro usnesení členské schůze bytového družstva, případně rozhodnutí delegátů družstva?
5) Mají stanovy přednost před zákonem, i když obsahují něco, co zákon obecně upravuje jinak?
Děkuji Karel
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Úplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu:
Co se týče zákona o obchodních korporacích (který obsahuje právní úpravu bytových družstev), zmiňuje se o převodu vlastnického práva k družstevnímu bytu toliko ve svém § 751. Toto ustanovení se však na převod vlastnického práva k družstevnímu bytu (z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva/nájemce družstevních bytů) nevztahuje.
Převod vlastnického práva k družstevním bytům z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva (nájemce družstevních bytů) je řešen v zákoně o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, který ve svém § 3 a násl. výslovně počítá s bezúplatností takového převodu (což ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k tomuto zákonu).
2/ Oprávněnost požadavku bytového družstva a možnost obrany:
Pakliže jsou ve Vámi popsaném případě splněny všechny podmínky pro bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu z bytového družstva na jeho člena (zakotvená v § 3 a násl. zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev), není bytové družstvo skutečně oprávněno postupovat tak, jak v dotazu uvádíte (v tomto ohledu by bylo samozřejmě zapotřebí znát i právní názor dotyčného bytového družstva).
Nebude-li náprava možná uvnitř dotyčného bytového družstva (tzn. bude-li bytové družstvo na svém požadavku trvat jako na oprávněném), bude nutné řešit věc soudní cestou.
Dle § 663 zákona o obchodních korporacích platí, že:
- každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (konkrétně se jedná o § 258 a násl. občanského zákoníku) ;
- nebylo-li právo podle předchozí odrážky uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak;
- neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstva se mohou osoby uvedené v prvé odrážce dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti členské schůze; prvá a druhá odrážka se v takovém případě použijí přiměřeně;
- důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.
Pro přípravu žaloby na neplatnost konkrétního rozhodnutí členské schůze bytového družstva, popř. konkrétní části stanov bytového družstva doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
3/ Aplikace zákona o cenách a porušení dobrých mravů:
Argumentace za použití zákona o cenách či porušení dobrých mravů se jeví jako vcelku zbytečná, neboť důvodem neplatnosti předmětného ustanovení stanov bytového družstva je jeho rozpor se zákonem o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev (kterážto skutečnost sama o sobě postačuje).
4/ Zákonná omezení pro rozhodování orgánu bytového družstva:
V obecné rovině představují základní mantinely při rozhodování orgánů bytového družstva ustanovení zákonů, veřejný pořádek a dobré mravy.
Dle § 580/1 občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (v tomto případě se jedná o tzv. relativní neplatnost, tzn. neplatnost, které se musí dotčený subjekt dovolat).
Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku). V tomto případě se jedná o neplatnost absolutní, tzn. že právní jednání je neplatné ze zákona, tzn. od počátku a neplatnosti se netřeba dovolávat.
5/ Přednost stanov před zákonem:
V zásadě platí, že stanovami bytového družstva může být určitá oblast upravena odlišně od znění zákona. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 1/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Občanský zákoník (stejně jako další právní předpisy) se skládá z kogentních a dispozitivních norem. Od kogentních norem není možné se odchýlit, naopak oblasti, které jsou řešeny normami dispozitivními si mohou strany upravit dle vlastního uvážení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení povolení vstupu na soukromý pozemek geologům, geologické společnosti - postup
- Je možné zakázat vstup geologům na soukromý pozemek?
- Zákaz vstupu geologů na soukromý pozemek - je možné to udělat?
- Zrušení povolení vstupu na soukromý pozemek geodetům, geodetické společnosti - postup
- Je možné zakázat vstup geodetům na soukromý pozemek?
- Zákaz vstupu geodetům na soukromý pozemek - je možné to udělat?
06/2016 jsem povolil geologické společnosti vstup na můj neoplocený pozemek. Tato společnost mě oslovil, zda jim vstup povolím z důvodu provedení mělkého geologického vrtu a geofyzikálního měření. Tento odběr vzorku má být proveden jako součást projekčních prací před plánovanou výstavbou silnice. Nyní k mnou nově zjištěným skutečnostem, jsem se rozhodl, že již nechci, aby na mém pozemku byl odběr vzorků proveden, a chci tak zrušit resp. odvolat podpis povolení vstupu na můj pozemek.
Můj dotaz je: Mohu toto povolení vstupu na pozemek odvolat? Pokud ano, stačí napsat na adresu společnosti, že toto povolení odvolávám či co vše by mělo být v tomto odvolání uvedeno?
Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Jste vlastníkem pozemku a máte právo jakkoliv rozhodnout, kdo ho bude užívat či kdo na něj vstoupí. Pokud již nesouhlasíte s tím, aby pracovníci geologické společnosti na pozemek vstupovali, lze souhlas kdykoliv odvolat, samozřejmě bych doporučovala písemně doporučeně na adresu společnosti, přičemž alespoń stručně vymezte, o jaký pozemek se jedná, případně kdy byl prvotní souhlas udělen a za jakým účelem byl udělen.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 15. červenec 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
SPRÁVNÍ-OBCE
- Délka platnosti usnesení zastupitelstva obce o prodeji pozemku - jak dlouho platí takové rozhodnutí?
- Jak dlouho platí rozhodnutí zastupitelstva obce o prodeji pozemku?
- Jak vyvolat hlasování o zrušení usnesení zastupitelstva obce?
- Zrušení usnesení zastupitelstva obce - jak může občan vyvolat hlasování na obecní schůzi?
V případě, že se zastupitelstvo obce usnese hlasováním na nějakém stanovisku, např. o prodeji pozemku, jak dalece je toto stanovisko závazné a do kdy je platné? Lze při dalším zasedání zastupitelstva hlasovat o zrušení předešlého ustanovení a to takto zrušit?
Děkuji. Norbert
ODPOVĚĎ:
Zastupitelstvo obce rozhoduje vždy usnesením. Zrušit (popř. i změnit) přijaté usnesení zastupitelstva obce právní řád umožňuje.
Ke zrušení/změně již přijatého usnesení ovšem může dojít pouze přijetím nového usnesení (tzn. musí být i dodržen postup pro přijímání usnesení požadovaný zákonem o obcích), které opětovně přijímá zastupitelstvo obce.
V tomto novém (rušícím) usnesení musí být zrušované (původní) usnesení zastupitelstva obce jednoznačně identifikováno.
Dokud není zastupitelstvem rozhodnuto o zrušení/změně přijatého usnesení, je toto usnesení pro zastupitelstvo závazné.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předražená zakázka na zateplení bytového domu - možnost manipulace výborem SVJ
- Výběrové podmínky na zateplení bytového domu na míru jedné firmě - jak to dokázat výboru SVJ?
- Žaloba k soudu - zmanipulovaná zakázka na zateplení bytového domu výborem SVJ
V našem domě proběhlo výběrové řízení na zateplení tak, že zadávací podmínky výzvy splnila pouze jedna firma z osmi oslovených. Lze takové výběrové řízení považovat za platné nebo existuje obdobný zákon pro neveřejný sektor, jako je zákon č. 137/2006 Sb. zákon o veřejných zakázkách vztahující se na akce s veřejnými finančními prostředky? Jedna z vyřazených firem, firma Rebu-stav s. r. o. (která v okolí našeho domu úspěšně zrealizovala řadu revitalizací panelových domů) se dopisem obrátila na všechny vlastníky a upozornila, že její nabídka je o 2.250.000 Kč levnější a aby zvážili úsporu svých peněz. Firma Rebu-stav s. r. o. vlastníky v dopise upozornila na to, že je zakázka předražená. Upozornila je na to, že jí nejde o výhru ve výběrovém řízení, ale vidí nekalé obchodní praktiky při stanovení podmínek. Otvírání obálek bylo neveře
jné. Výbor SVJ na shromáždění vlastníků trval na svém výběru firmy Holborn Group s. r. o. i přes řadu připomínek vlastníků k průběhu výběrového řízení. Výbor ani na základě výzvy několika vlastníků nechtěl změkčit podmínky výběrového řízení, přesto, že výzva k podání nabídek toto umožňovala. Výbor tedy nedal shromáždění vlastníků jinou možnost, než vybrat firmu Holborn Group s. r. o. pro zateplení domu. Mohou se přehlasovaní vlastníci nějak bránit? Mohou se na základě nějakých zákonných norem, které takové řízení nesplnilo, obrátit i na soud?
Děkuji, Vladimíra
ODPOVĚĎ:
Bohužel žádný zákon, který by upravoval pro neveřejný sektor zakázky tak, jak to činí zákon o veřejných zakázkách, neexistuje. Přehlasovaní vlastníci mají právo se bránit pouze návrhem na přezkum rozhodnutí shromáždění SVJ adresovaným soudu, tedy řešit to v soudním řízení. Pokud je ale evidentní, že výbor tlačil na to, aby řízení vyhrála obchodní společnost, jejíž nabídka byla předražená, je na zvážení, zda se neobrátit s trestním oznámením na Policii, aby prošetřila, zda za věcí nestojí i snaha někoho z členů výboru se na revitalizaci soukromě obohatit.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba na malém pozemku obklopeném rodinnými domy ze 3 stran
Máme za naším pozemkem, takový malý pozemek 10x10 m. Patří jedné firmě, která sídlí asi 50 metrů od nás. Chtěli jsme ten pozemek od nich odkoupit, ale řekli nám, že pozemek není na prodej, že ho mají na budoucí výstavbu. Kolem pozemku je ze tří stran nalepen rodinný dům, a z jedné strany tak 1 metr široká cesta a zase rodinný dům. Můj dotaz zní, zda vůbec mohou stavět halu, či cokoliv jiného k firmě takhle blízko rodinných domů. Navíc se o ten pozemek nestarají, ale vůbec (samé harampádí a zarostlé bůhví co), a plot z každé strany jim chátrá.
Děkuji. Kristýna
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině je možné i na takovém pozemku stavit, nicméně vzhledem k jeho povaze, umístění a v návaznosti na okolní pozemky a stavby na nich umístěné, je nutné splnění dalších požadavků kladených především stavebním zákonem.
V prvé řadě vždy bude záležet na druhu stavby, která by se měla na takovém pozemku postavit – podle toho by se odvíjelo případná povinnost získat pro tuto stavbu ve stavebním řízení stavební povolení či ohlášení. Zde mají možnost vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich umístěných podávat námitky.
Dále jsou kladeny další požadavky vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.), dle které je např. u staveb pro skladování a výrobu nutné zajistit prostor pro příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a vykládání.
V neposlední řadě přichází také v úvahu (opět vzhledem k druhu stavby) požadavky kladené předpisy na ochranu životního prostředí a případná rizika, která by zbudováním stavby hrozila (případné užívání chemických látek apod.).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Komín souseda postavený na fasádě domu na hranici pozemků - obtěžování kouřem
Jedna strana našeho malého pozemku ve vesnici je ohraničena domem souseda. Ten si zde nyní po fasádě vytáhl nerez komín, zřejmě od kamen, asi si do přilehlé místnosti pořídil nová kamna.
Komín je na jediném slunném místě, kde věšíme prádlo, pozemek opravdu hyzdí a v neposlední řadě se bojíme, že při topení bude rozpálený a může se od něj někdo spálit, kousek od něj máme venkovní sezení. Navíc není vytažený až k hřebenu, ale jen asi do výše 5 metrů, takže nám bude na náš pozemek extrémně kouřit (již nyní, když soused roztápí kotel na uhlí tak nás hodně dusí a to je tento normálně vyveden až nad hřeben).
Na věc to snad nemá vliv, ale pro jistotu – jelikož původní pozemek byl extrémně malý, OÚ nám ještě malý kousek za původní hranici pronajal na dobu neurčitou. Vnější komín po fasádě pak vede již na této pronajaté části.
Má na to právo? Děkujeme za odpověď. Roman
ODPOVĚĎ:
Tato situace podléhá úpravě občanského zákoníku zabývající se sousedskými vztahy. Podstatou je, že každý by se měl zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiného. Pojem "míra přiměřená místním poměrům" není nikde jednoznačně definován a řešení situace vždy do značné míry závisí na úvaze soudu. Lze uzavřít, že pokud hrozí, že se od komínu může někdo spálit či bude pozemek zamořen kouřem, je na místě zvážit řešení prostřednictvím civilní žaloby a domáhat se, aby se soused zdržel takového obtěžování. Pokud komín vede nad pozemkem, který máte v nájmu, tak na to samozřejmě právo nemá a bylo by to možné řešit i žalobou na odstranění stavby. Ovšem první krok, který bych doporučovala, by bylo kontaktovat stavební úřad, aby se ten napřed situaci pokusil vyřešit.
__
RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí stavby bazénu na zahradě stavebním úřadem - odvolání, kam a jak se odvolat?
- Nevydání souhlasu se stavbou bazénu na zahradě - odvolání, kam a jak se odvolat?
- Nevydání územního souhlasu na vybudování bazénu - odvolání, kam a jak se odvolat?
Vlastním zahradu v zastavěné území (funkční využití zahrada, sad, vinice), a přesto je mi znemožněna stavba (jedná se o prvostavbu) bazénu 25 m2 (drobné vodní plochy) stavebním úřadem, prý podle §90 a § 96 stavebního zákona. Dále uvádí § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
Žádost jsem podal na formuláři Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu a přišla mi odpověď obsahující, že nesplňuji podmínky § 96 odst. 5 st. zákona a na základě nějakého usnesení úřad rozhodl o projednání záměru v územním řízení. Předem Vám děkuji. Miroslav
ODPOVĚĎ:
Váš závěr o tom, že je Vám stavebním úřadem znemožněna stavební činnost na Vašem pozemku, je mylný. Stavební úřad ve Vašem případě pouze usoudil, že není možné vydání územního souhlasu (jednodušší varianta přivolení v rámci územního řízení), nýbrž že je zapotřebí vydat územní rozhodnutí. Z tohoto důvodu bylo z úřední povinnosti zahájeno územní řízení (jak Vám stavební úřad oznámil), jehož výsledkem bude (budou-li splněny všechny podmínky) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).
V případě každého stavebního záměru je stavebním úřadem (v rámci územního řízení) posuzováno, zda je tento stavební záměr v souladu:
a/ s vydanou územně plánovací dokumentací,
b/ s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c/ s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,
d/ s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e/ s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení
(jak vyplývá z § 90 stavebního zákona).
Aby mohl být stavebním úřadem vydán územní souhlas, je dále nutné, aby:
- byl stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se realizací stavebního záměru podstatně nezměnily a tento stavební záměr nevyžadoval nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (§ 96/1 stavebního zákona),
- byly k žádosti o vydání územního souhlasu připojeny všechny povinné přílohy dle § 96/3 stavebního zákona.
Není-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, nemůže být územní souhlas vydán. Tehdy postupuje stavební úřad dle § 96/5 stavebního zákona (jak se stalo i ve Vašem případě). Dle tohoto ustanovení platí, že dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se (automaticky) považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být zpracována projektantem.
Nevyplývá-li důvod, proč nebylo Vaší žádosti o vydání územního souhlasu vyhověno (a proč bylo zahájeno územní řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby) přímo z Vám doručeného usnesení, můžete se obrátit s dotazem na stavební úřad, který toto usnesení vydal.
Každopádně platí, že řízení o přivolení k výstavbě bazénu ve Vašem případě běží dál (došlo toliko k jeho transformaci z jednodušší formy na formu mírně složitější), není tudíž třeba se proti postupu stavebního úřadu bránit. V tomto ohledu postačí splnit veškeré požadavky stavebního úřadu a vyčkat vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- EON odmítá uhradit údržbu elektrické přípojky - přípojka není vlastnictvím EON
- Přípojka není majetek EON - hradí opravu, údržbu EON nebo majitel přívodu elektřiny?
- Kdo platí údržbu elektrické přípojky před elektrohodinami - dodavatel eneregie tvrdí že přípojku nevlastní
- Kdo hradí údržbu elektrické přípojky před elektrohodinami - dodavatel eneregie tvrdí že přípojku nevlastní
2004 zakoupena nemovitost ve Valašských Kloboukách s původní rekonstruovanou elektrickou přípojkou. 2011 nemovitost zbourána a postavena na stejném místě novostavba. Nová nemovitost byla EONem připojena na původní elekrickou přípojku. 04/2016 porucha na elektrické přípojce. Pracovník EONu sdělil, že opravu elektrické přípojky si musíme zrealizovat na vlastní náklady, protože ji EON nevlastní (nemá ji zanesenou v majetku). Původní elektrická přípojka byla k původní nemovitosti zřízena ve 30. letech min století a byla zrekonstruována v 90. letech minulého století JmEz v rámci rekontrukce distribuční sítě v předmětné lokalitě. Elektrická přípojka je podzemní a vede přes cizí pozemek do mých odpočtových hodin umístěných na hranici mé nemovitosti. Dle zákona 9/1957 Sb. §2,4,5 (Elektrizační zákon) a dle vládního nařízení 80/1957 Sb. §1,2 mohl elektrické přípojky budovat pouze jako energetická díla pověřený energetický podnik (JmEz) a ne občan, jako fyzická osoba.
Dle mého názoru EON jako nástupnická organizace JmEz je ze zákona odpovědná za správu a údržbu elektrických přípojek zbudovaných dle výše uvedeného zákona. Děkuji. Robert
ODPOVĚĎ:
Vámi nastíněná právní otázka je přinejmenším sporná, lze nalézt argumenty (opírající se o tu či onu právní úpravu) pro oba názory.
Je pravdou, že z Vámi uváděných právních předpisů vyplývá, že energetická díla (kterými byly i elektrické přípojky) mohly zřizovat a provozovat v zásadě pouze státní podniky (které tudíž byly i jejich vlastníky, resp. disponovaly právem hospodařit s tímto státním majetkem).
Skutečnost, že elektrické přípojky byly státním vlastnictvím, lze dovodit např. také z vyhlášky o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (z roku 1958).
Byla-li však předmětná elektrická přípojka v 90. letech minulého století rekonstruována, je otázkou, zda by nemohla být tato rekonstrukce považována za vybudování nové elektrické přípojky (a to dle tehdy platné právní úpravy). V tomto ohledu upozorňuji na § 16 zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (účinného od 1. 1. 1995), dle něhož platilo, že:
- náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena;
- náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky;
- vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení;
- vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob;
- dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že obdobná pravidla jsou zakotvena rovněž v nyní platném energetickém zákoně (a to v jeho § 45).
Skutečnost, že elektrická přípojka je samostatnou věcí (v právním smyslu) a může mít tudíž jiného vlastníka než pozemek, kterým je vedena, vyplývá v současné době z § 509 občanského zákoníku.
Úvahu o přechodu vlastnického práva k elektrickým přípojkám z někdejších energetických podniků na společnost E. ON považuji za přinejmenším odvážnou. Skutečnost, že společnost E. ON podniká ve stejné oblasti, v jaké v minulosti vyvíjely svou činnost energetické podniky, ještě sama o sobě nezakládá právní nástupnictví.
Nepodaří-li se Vám na existenci vlastnického práva k předmětné elektrické přípojce se společností E. ON dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu) na soud. Pro učinění tohoto právního kroku můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Pro získání právního stanoviska (které: by mohlo mít i v soudním řízení určitou váhu) k otázce vlastnictví elektrické přípojky a právního nástupnictví společnosti E. ON můžete kontaktovat Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 10/1958 Ú. l. , o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky).
zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bonusové plnění na kvartál - nárok na bonus pokud zaměstnanec pracuje jen měsíc nebo dva z kvartálu
- Bonus za čtvrtletí v práci - nárok na bonus pokud zaměstnanec pracuje jen měsíc nebo dva z kvartálu
30.4. 2016 mě skončila půl roční pracovní smlouva. Zaměstnavatele jsem se dne 28.4. telefonicky ptala, zda mě bude smlouva prodloužena či nikoliv. Odpověď zněla, že ještě nemluvil s nadřízeným. Bylo to kolem 16:30 h. V 18:00 dne 28.4. 16 mě nadřízený volal, že se potkáme 29.4. na ÖMV ať v kladném či záporném smyslu. Dne 29.4. jsem tedy na benzinku přijela, tam mi poděkovali za odvedenou práci a řekli mi, že pracovní poměr se mnou dále neprodlouží.
Dotaz: je to správný postup, nebo musí zaměstnavatel několik dní dopředu oznámit zaměstnanci, zda mu bude smlouva prodloužena nebo ne?
03/2016 jsem podepsala bonusové plnění na druhý kvartál duben-červen. Jelikož jsem byla v dubnu celý měsíc v práci a vím, že část z plnění mám splněno, mám nárok na bonusy?
Poměr skončil 30.4. Od 3.5. jsem v pracovní neschopnosti. Má povinnost zaměstnavatel vyplatit nemocenskou, vztahuje se na to ochranná lhůta?
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel musí oznámit zaměstnanci, který má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, že jeho pracovní poměr skočí k určitému datu, pouze v případě, že doba sjednání pracovního poměru je omezena výkonem určitých prací. Pokud je délka omezena konkrétním datem, žádnou takovou povinnost nemá, neboť zaměstnanec jasně ví, kdy má jeho pracovní poměr skončit.
Ano, ochranná lhůta se na Váš případ vztahuje, neboť pracovní neschopnost vznikla do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.
__
FINANCE-DANĚ
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR - obsah nájemní smlouvy, odvod daně
FINANCE-DANĚ
- Daně při pronájmu pokoje cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR
Jsme tři sourozenci a všichni dohromady vlastníme jeden byt, kde dva z nás mají trvalé bydliště a já sama podnikám. Chtěli bychom pronajímat jeden pokoj studentovi z Ruska, který má dlouhodobý pobyt v ČR. Předpokládám, že uděláme klasickou nájemní smlouvu, jen s tím rozdílem, že bude upřesněno, že se jedná o pronájem jen části bytu. Splnomocní se jeden z nás, který bude rozhodovat a bude tedy vždycky stačit jen jeho podpis i na rozhodování do budoucna. Koho je lepší splnomocnit, mě jako OSVČ, nebo sestru – VŠ studentku, kvůli výši daně z pronájmu? Co musí smlouva navíc obsahovat jedná-li se o cizince? Co se týče nahlašování trvalého bydliště, musím to hlásit já, nebo to už je starost nájemníka, příp. kam a jaké dokumenty musím ještě podávat? Můžeme tomu studentovi nahlásit trvalé bydliště u nás, aniž by měl smlouvu? (jsme přátelé a on ztratil bydlení, bylo by to jen dočasné řešení.
Ještě u nás bydlí otec, který nemá žádnou smlouvu, ale má tu trvalé bydliště. Neplatí nájem, jen se všichni skládáme na inkaso. Měl by mít nějakou oficiální smlouvu? Kdo stanovuje výši nájmu? Daniel
ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva, pokud s jedná o cizince, nemusí obsahovat žádná speciální ustanovení. Pouze bych doporučovala dobře promyslet způsob ukončení smlouvy a hrazení nájmu či služeb, neboť pokud by se stalo, že by cizinec znenadání byt opustil a zůstal mu z nájmu nějaký dluh, těžko se pak takové dluhy po cizincích vymáhají. Pokud jste podílovými vlastníky bytu, musíte smlouvu uzavřít všichni a poměrný nájem danit všichni. Z tohoto pohledu tedy není vůbec rozhodující, kdo bude za všechny sourozence jednat.
Cizinci nenahlašujete trvalé bydliště, ale pouze pobyt na území, což se činí na pracovišti cizinecké policie dle místa pobytu. Tuto povinnost by měl splnit cizinec, ale můžete to místo něj jít ohlásit i Vy jakožto ubytovatelé. Jelikož na cizinecké policii budou chtít vidět nájemní smlouvu nebo minimálně písemné potvrzení, že souhlasíte s ubytováním cizince, volila bych z důvodu opatrnosti nájemní smlouvu. Nájemní smlouva dle současné úpravy musí být písemná a její součástí je i ujednání o výši nájmu, přičemž pokud není výše stanovena, pak by měl být hrazen nájem, který je v dané lokalitě u obdobných bytů obvyklý. Pokud otec bydlí v bytě, který vlastníte se sourozenci a nehradí nájem, bydlí v bytě z titulu výpůjčky, která je bezplatná a nemusí být písemná, takže je vše v pořádku.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Úmrtí nejasné příčiny v nemocnici - dělá se vždy pitva?
- Indikace k pitvě zemřelého - úmrtí nejasné příčiny v nemocnici
- Nejasná příčina smrti - musí lékař nemocnice pitvu?
Ráda bych Vás požádala o ozřejmění pitevního zákona, který 2014 díky novelizaci občanského zákoníku měnil podobu. Nejsem si jista, jak je to s povinností provést zdravotní pitvu - definice hovoří krom jiného o smrti neočekávané (je jí taková smrt, která nebyla důsledkem těžkého, např. onkologického onemocnění s nepříznivou prognózou nebo jak se tento fakt posuzuje? ) a také o tom, že k ní může dojít nejen mimo zdravotnické zařízení, ale i v něm - pokud tedy nebyla stanovena příčina úmrtí. Táži se konkrétně na případ pacientky, kdy mi lékař nebyl schopen sdělit příčinu smrti mé maminky, byla známa jen širokokomplexní tachykardie se zástavou srdce (EKG - další vyšetření neprovedena), bez kardiální anamnézy, 68-letá pacientka zemřela 2h po přijetí na hospitalizaci, záchranná služba uvedla ve své zprávě dušnost v předešlý večer). Na mé přání kardiolog vypsal návrh provést pitvu, avšak patolog. -
anatomickou, který mi nedal podepsat a ta nebyla patologickým oddělením schválena. Už se nikdy nedozvím, proč. Měla být provedena pitva zdravotní místo patologicko-anatomické?
Moc Vám děkuji za odpověď, Darja
ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi patologicko-anatomickými a zdravotními pitvami je vymezen v § 88/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
- patologicko-anatomické pitvy se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,
- zdravotní pitvy se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy.
Patologicko-anatomická pitva musí být provedena:
a/ u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,
b/ u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
c/ u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
d/ u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie,
e/ jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona,
f/ v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti,
g/ v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka
(jak vyplývá z § 88/2 zákona o zdravotních službách).
Zdravotní pitva musí být provedena:
a/ při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,
b/ při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
c/ při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému,
d/ při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
e/ u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
(jak vyplývá z § 88/3 zákona o zdravotních službách).
Bez důkladné znalosti zdravotního stavu Vaší matky, resp. bez prostudování zdravotnické dokumentace vedené o Vaší matce, se nelze k ne/správnosti indikace patologicko-anatomické pitvy namísto pitvy zdravotní vyjádřit. Toto posouzení by ostatně spíše než právník provedl lékař.
Je však pravdou, že dle Vašeho popisu skutkového stavu se zdá být provedení zdravotní pitvy jako povinné, neboť Vaše matka zemřela ve zdravotnickém zařízení náhle (bezprostředně po své hospitalizaci), přičemž při prohlídce jejího těla nebyla lékařem stanovena příčina smrti. V takovém případě by měl být aplikován § 88/3 písm. a) zákona o zdravotních službách a povinně provedena zdravotní pitva.
Mírně nad rámec dotazu dodávám, že v případě Vaší matky nebyly splněny podmínky pro neprovedení zdravotní pitvy (jak jsou vymezeny v § 89/3 a 5 písm. b) zákona o zdravotních službách), tzn. že poskytovatel zdravotních služeb neměl na výběr, zda zdravotní pitvu provést či nikoli, nýbrž byl povinen zdravotní pitvu provést.
V současné chvíli můžete nahlédnout do zdravotnické dokumentace Vaší matky (ve smyslu § 33/4 zákona o zdravotních službách) a ověřit, zda tam skutečně není uvedena příčina smrti Vaší matky. Pokud nikoli, přičemž zdravotní pitva nebyla provedena, můžete na tento postup poskytovatele zdravotních služeb podat stížnost, a to přímo k tomuto poskytovateli zdravotních služeb (dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Manžel v kómatu v nemocnici - jak vybrat jeho důchod?
- Manželka v kómatu v nemocnici - jak vybrat její důchod?
Dobrý den, manžel leží v kómatu a ja nemám nárok vybrat jeho důchod. Jak mám postupovat dal?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Bohužel nepíšete nic o tom, proč nemáte nárok manželův důchod vybrat a především jakým způsobem je manželovi důchod vyplácen, což je pro další postup důležité. Je-li manželovi důchod vyplácen na účet, může manžel jako poživatel (příjemce) důchodu požádat, aby byl důchod vyplácen na účet manželky (Váš účet). Žádost je zapotřebí podat na předepsaném tiskopise a důležitou podmínkou je skutečnost, aby žadatel (Váš manžel) měl v okamžiku podání žádosti právo disponovat prostředky na tomto účtu (dispoziční právo). Pokud by se jednalo o Váš soukromý účet, ke kterému by manžel neměl dispoziční právo, Česká správa sociálního zabezpečení takovému požadavku nevyhoví. Nezbytný je také Váš písemný souhlas jakožto majitele účtu. Vzhledem k tomu, že Váš manžel – vzhledem ke svému zdravotnímu stavu – není momentálně schopen takový souhlas udělit, doporučuji se obrátit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě bydliště manžela nebo přímo na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) se sídlem v Praze.
Pokud je manželovi důchod vyplácen v hotovosti, pak pravidla výplaty stanoví držitel poštovní licence, který výplatu důchodu provádí (Česká pošta, s. p.). Pro výplatu důchodu v hotovosti na poště obvykle platí, že důchod je možné vyplatit i manželovi/manželce, pokud spolu manželé prokazatelně žijí ve společné domácnosti a pokud důchodce svého manžela/manželku z převzetí důchodu předem písemně nevyloučil. Pokud je důchod Vašemu manželovi vyplácen v hotovosti na poště, doporučuji obrátit se na pobočku České pošty, kam si Váš manžel chodí důchod přebírat.
__
RODINA-OTCOVTVÍ
- Do kdy může matka požádat o určení otcovství dítěte?
- Lhůta na možnost podání žaloby na určení otcovství matkou
- Podání žaloby na určení otcovství matkou - lhůta
- Podání žaloby na určení otcovství matkou - do kdy to žena může udělat?
- Popření otcovství - lhůta podle nového občanského zákoníku
- Určení otcovství - lhůta podle nového občanského zákoníku
Chci se zeptat, mám 7letou dceru a nemá otce v RL. Po dobu 6 let mi platil výživné co jsme měli dohodu mezi sebou teď již neplatí. Mám málo peněz a tak se chci zeptat zda mohu zažádat u soudu o výživné nebo už je tech 7 let promlčena doba. Děkuji, Denisa.
ODPOVĚĎ:
Jestliže dcera nemá otce uvedeného v rodném listě a domnělý otec přestal platit výživné, bude zapotřebí nejprve dosáhnout určení otcovství. Otcovství je možné určit souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo před soudem. Pokud s tímto dceřin otec nebude souhlasit, budete muset podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce dítěte návrh (žalobu) na určení otcovství. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud pak nařídí provedení testů DNA a na základě jejich výsledků rozhodne o otcovství. Jakmile bude domnělý otec potvrzen jako otec rozhodnutím soudu, budete moci požádat o výživné a domáhat se i dlužného výživného, a to nejdéle za tři roky zpětně. Pokud tedy otec do šesti let věku dcery výživné platil, budete moci žádat o doplacení výživného za dobu, kdy výživné platit přestal, případně i o zvýšení výživného, pokud s jeho výší nesouhlasíte.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Důchodci nebyla valorizována mzda (ostatním zaměstnancům ano) - je to diskriminace?
- Důchodci nebyla valorizována mzda (ostatním zaměstnancům ano) - je to diskriminace?
- Nevalorizování mzdy pracujícímu důchodci zaměstnavatelem - je to diskriminující?
- Důchodce nemá nárok na 13. plat, ostatní zaměstnanci ano - je to diskriminace?
Od r. 2010 pracuji a pobírám starobní důchod.
V kolektivní smlouvě jsou určité pasáže, které se netýkají tzv. pracujících důchodců.
- kdo pobírá starobní důchod již nemá nárok na výplatu 13. platu,
- dále nemám jako starobní důchodce nárok na výplatu příspěvku na dovolenou - jehož roční výše činí 9.000 Kč
V roce 2015 mi rovněž nebyla valorizována mzda.
Mám dotaz, zda se mohu obrátit na prošetření takto uzavřené kolektivní smlouvy na inspektorát práce a pokud by bylo zjištěno pochybení v uzavření kolektivní kolektivní smlouvy, zda bych měla nárok
na doplacení výše uvedených částek, které mi nebyly vypláceny a za jakou dobu zpětně.
Zároveň bych prosila o sdělení, jak by se tato doba počítala.
Pracovní poměr mi bude končit k 31.12.2016 dohodou.
Pokud požádám o prošetření po skončení pracovního poměru a vyřízení mé žádosti o prošetření Inspektorátem práce by trvalo např.
6 měsíců - krátila by se mi potom doba od kdy mohu zpětně žádat o tuto dobu, než bych měla zprávu z inspektorátu?
Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ.
O prošetření inspektorát práce požádat můžete. Pokud inspektorát práce zjistí chyby na straně zaměstnavatele, s největší pravděpodobností zaměstnavateli udělí pokutu a bude požadovat nápravu vadného stavu. Nápravou vadného stavu je myšleno, že vadná ustanovení budou v kolektivní smlouvě změněna. Individuálních nároků se však zjištění inspektorátu práce nedotkne. Vy byste se pak písemně mohla na zaměstnavatele obrátit a s odkazem na pochybení zjištěná inspektorátem práce žádat doplacení daných plnění až 3 roky zpětně. Pokud Vám však zaměstnavatel nevyhoví, musela byste se obrátit s žalobou na soud, aby rozhodl váš spor, a jen soud může zaměstnavatele donutit k individuálnímu plnění. Skutečnost, že budete plnění žádat až po skončení pracovního poměru, nemá na Váš nárok žádný vliv.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Majitel nemovitosti chce zrušit věcné břemeno za úplatu a hrozí žalobou - má šanci vyhrát soudní spor?
- Bezdůvodná žaloba majitele nemovitosti na zrušení věcného břemene pro oprávněné osobě
- Majitel nemovitosti chce zrušit služebnost za úplatu a hrozí žalobou - má šanci vyhrát soudní spor?
- Bezdůvodná žaloba majitele nemovitosti na zrušení služebnosti pro oprávněnou osobu
Jedná se o mou sousedku, která mi i mé rodině už dlouho ubližuje… píše nejrůznější nesmysly na MěÚ. Vždy úřednici vše vyhodnotí, zkontrolují a vše je ok. Sousedku už zná celý úřad … tak ted´ vymyslela další věc a píše mi prostřednictvím svého právníka. 2012 jsme koupili pozemky, včetně stavebního - po 4 letech stavba stojí a budeme kolaudovat - a pozemky naši sousedky byly již od 2001 zatížené břemenem chůze a jízdy - kupovali jsme to i proto, že se jedná o krajinu CHKO a díky břemeni máme kousek do lesa, ke studánce. Mimo jiné proto jsme to od RK koupili.
Přes pozemek sousedky nejezdím - zřídili jsme při stavbě jiný vjezd. Abychom neobtěžovali a hlavně se ani nevídali se sousedkou. Dali jsme tam pouze v našem plotě branku a tam chodíme do lesa.
Sousedka tam staví bazén, nosí kameny - přímo pod naši branku, dává nějaké věci, parkuje u branky své auto dělá vše proto abychom tam neprošli.
Posílá předžalobní upomínku dle § 142a odst. 1 0. s. ř. zrušení věcného břemene a nabízí mi částku 15 000 Kč. Je možno tento spor u soudu vyhrát.
Mohu stavět na tvrzení, že takto jsme pozemky koupila - finanční částka mi nic neřeší - prostě chceme využívat tento vstup do lesa. Jedná se o více pozemků - více majitelů, které jsou zatížené břemenem - nikdo nemá námitky jen sousedka k nám nejblíž. Tudíž když mi zruší břemeno přes pozemek sousedky cca 5 m - tak se nedostanu na další pozemky, na které taky mohu vstupovat.
Jak postupovat, děkuji, zdravím Monika
ODPOVĚĎ:
Jedinou možností, jak se sousedka může domoct zrušení věcného břemene, je podat žalobu na zrušení věcného břemene k soudu. V tomto smyslu jste už obdrželi předžalobní upomínku. Jak by soud rozhodl, by záleželo na provedeném dokazování, tedy jak dlouho tam věcné břemeno je zřízeno, z jakého důvodu ji tak omezuje, atd… Pokud ale nebude mít sousedka žádný důležitý argument, proč chce věcné břemeno rušit, soud jej jen tak nezruší. Bohužel ale musíte počítat s tím, že asi bude dělat nadále různé naschvály. Pokud by tyto naschvály překračovaly únosnou mez, volejte Policii.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědecké výpovědi u soudu s odvoláním na výpověď na Policii (návrh nahlédnutí soudu do policejního spisu)
- Může soud použít výpověď na Policii místo osobní výpovědi u soudu?
- Odmítnutí se dostavení k soudu a odvolání se výpovědi na Policii
Dcera je předvolaná jako svědek k soudu. Vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu bych byla ráda, kdyby se nemusela zúčastnit. Slyšela jsem, že by bylo možné poslat na soud dopis (sepsaný u právníka, nebo nemusí), že se vzdává výpovědi a odvolává se na výpověď, kterou uskutečnila na PČR.
Nebo zda je nějaká jiná možnost, jak se této pro nás velmi nepříjemné povinnosti vyhnout.
Mockrát děkuji za odpověď, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Pokud je člověk předvolán k soudu, musí se dostavit nebo soudu zaslat písemnou omluvu s odůvodněním své neúčasti. V opačném případě hrozí, že soudce uloží pořádkovou pokutu až do výše 50.000,-Kč. Pokud není dcera schopna u soudu vypovídat, doporučuji napsat písemnou omluvu s tím, že plně odkazuje na výpověď učiněnou na Policii a k omluvě doložit nějakou lékařskou zprávu, ze které vyplývá její špatný zdravotní stav. Finální rozhodnutí je nicméně na soudci, zda ji k soudu bude opakovaně volat či nikoliv. Argumentem pro omluvu je určitě špatný zdravotní stav, ale ten musí být opravdu doložen lékařem, pouhé tvrzení nestačí.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamační lhůta vyúčtování služeb SVJ podle nového občanského zákoníku
- Zajištění vstupu do bytu SVJ v případě havárie (dlouhodobý pobyt majitele bytu v osobním vlastnictví mimo byt)
- Dlouhodobá nepřítomnost majitele bytu v osobním vlastnictví v domě SVJ - musí majitel bytu nahlásit telefon nebo zástupce?
Mám předložit připomínky k návrhu nových stanov SVJ.
V jednom článku je uvedeno: „Člen společenství má povinnosti určené v obecně závazných právních předpisech, těchto stanovách a v rozhodnutích orgánů společenství, a to zejména:
…
o) oznámit svou nepřítomnost v bytě, která má být delší než dva měsíce, včetně označení osoby, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu, bude-li toho nezbytně zapotřebí. Pro případ havárie sdělit telefonní číslo osoby, která umožní přístup do bytu. Nemá-li člen společenství takovou osobu k dispozici, je touto osobou kterýkoliv člen statutárního orgánu společenství“
1. Výbor SVJ nesdělil proč chce sledovat nepřítomnost v bytě. Existuje nějaký právní předpis na základě kterého musím oznamovat svoji přítomnost, případně zda je možné se proti tomuto požadavku účinně bránit?
2. Předpokládám, že pro případ havárie stačí sdělit své telefonní číslo a vstup do bytu sjednávat operativně. Předpokládám, že vstup do bytu bez souhlasu majitele je trestný čin Porušování domovní svobody. Nemám zájem udělovat souhlas vstupu do bytu a označovat nějakou osobu. Zásadně také nesouhlasím, aby do bytu vstupovat člen statutárního orgánu bez mého souhlasu. Prosím, jak se mohu tomuto znění stanov bránit?
V jednom článku je uvedeno: „Vyúčtování záloh na služby je společenství vlastníků povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování se doručí členům společenství na oznámenou doručovací adresu. Od doručení vyúčtování běží členům společenství lhůta 30 kalendářních dnů na uplatnění námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování. Po uplynutí této reklamační lhůty již reklamovat vyúčtování nelze. Vyřízení uplatněných námitek musí být uskutečněno do 30 dnů od doručení námitky. “
Podle nových stanov by byla reklamační lhůta jen 30 dní. To je ale v rozporu s § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , kde je termín vázán na doložení podkladů. V praxi výbor SVJ a správce nechce podklady dokládat. Minulý rok (2015) se dokládání podkladů a reklamace protáhla na půl roku. Předpokládám, že mám právo požadovat uvedení stanov do souladu se zákonem. Prosím, jak ale postupovat, když výbor SVJ stanovy nezmění a bude se schvalovat reklamační lhůta omezená na 30 dní.
Děkuji, Kryštof.
ODPOVĚĎ:
K jednotlivým dotazům:
1. žádný předpis, z něhož by vyplývala povinnost oznamovat Vaši nepřítomnost ve vlastním bytě neexistuje a naopak je to velké riziko. Stejně tak i navazující část prvního dotazu - máte plnou pravdu, nikdo bez Vašeho souhlasu nesmí to bytu vstupovat (samozřejmě mimo složky, které zajišťují veřejný zájem, tedy např. hasiči v případě požáru, Policie v případě podezření na spáchání trestného činu, apod.). Pokud i přesto toto znění stanov bude odsouhlaseno, jedinou možností je podat k soudu žalobu na neplatnost konkrétního článku stanov.
2. ve stanovách v souladu s novou úpravou (NOZ) mohou být sjednány i přísnější ustanovení, než stanoví zákon. Tedy i zkrácená lhůta. Proto i v tomto případě nezbývá, než se opět obrátit na soud, bude-li tato lhůta odsouhlasena.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Odstěhování matky s dítětem 100 km daleko - může to otec dítěte matce zakázat
- Zákaz od otce dítěte s odstěhováním matky s dítětem 100 km daleko - může to otec (rodič) zakázat?
S bývalým manželem máme soudně daný styk s dítětem 1x za 14 dní a každou středu, dceru mám ve své péči. Chci se časem s mým přítelem a dcerou odstěhovat 100 km od bývalého manžela a ráda bych věděla, zda mi v tom může bývalý manžel zabránit. Tedy vím, že mě samotné v tom zabránit nemůže, ale zda má právo rozhodovat o změně bydliště a základní školy u dcery. Středeční předání a společné rozhodování o věcech týkající se dcery máme písemně uvedené v rozsudku. Předem děkuji za Vaši odpověď. Ladislava
ODPOVĚĎ:
Na významných záležitostech, které se týkají dítěte, a mezi které nepochybně patří i otázka vzdělání, bydlení nebo třeba zdravotního stavu dítěte, by se měli oba rodiče dohodnout. Nedohodnou-li se, může o této záležitosti na žádost jednoho z rodičů rozhodnout soud. Váš bývalý manžel Vám a Vašemu příteli ve stěhování fyzicky zabránit nemůže. Protože ale Vaše odstěhování se bude mít vliv na jeho styk s dítětem (pravděpodobně nebude každou středu jezdit 100 kilometrů tam a zpět), může požádat o úpravu styku s dítětem. Protože také dojde k nárůstu jeho finančních nákladů, může požadovat (a uvést to do návrhu podávaného k soudu), abyste se podílela na dopravě syna (jednou povezete syna za bývalým manželem Vy, jednou přijede on) nebo abyste mu finančně přispívala na dopravu při pravidelných cestách za synem.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- RK si chce nechat peníze prodávajícího v depozitu od prodeje domu do zapsání v katastru - je to v pořádku?
- RK si chce nechat peníze prodávajícího v úschově od prodeje domu do zapsání v katastru - je to v pořádku?
- Depozit kupní ceny v RK, realitní kanceláři - je to běžný postup?
Syn prodává větší byt v osobním vlastnictví a chce si koupit 2 menší byty. RK tvrdí, že peníze z prodeje bytu syn může obdržet až bude byt přepsán na nového majitele v katastru nemovitostí tj. nejmíň 25 dnů. Po tuto dobu budou peníze v úschovně RK a on po tuto dobu nebudu mít ani byt ani peníze. Může peníze za byt dostat dřív, nebo jak je nejlepší uzavřit smlouvu, aby RK převedla peníze ihned po podepsání smlouvy. Pokud peníze neobdrží včas, nemůže vyklídit byt a přestěhovat se. Ivana
ODPOVĚĎ:
Ano, tento postup se v současné době téměř bezvýjimečně využívá, neboť má ochránit kupující pro případ, že by v procesu přepisu nemovitosti nastal nějaký problém. Peníze by totiž mohly být vyplaceny prodávajícímu a nemovitost by v důsledku nějaké chyby např. ve smluvní dokumentaci zůstala ve vlastnictví prodávajícího. Kupující by tak zůstal bez peněz i bez nemovitosti. Zároveń tento postup dává jistotu i prodávajícímu, že peníze mu budou třetí osobou vyplaceny z úschovy, nestane se tedy, že by byt byl např. v evidenci přepsán a prodávající by peníze neobdržel. Jediná možnost, kdy by peníze mohly být převedeny ihned po podpisu smlouvy, je, když s tím bude souhlasit kupující. Což ale nelze předpokládat, protože pak by mu hrozila výše zmíněná situace - převod vlastnického práva neproběhne, ale peníze budou vyplaceny. A to je riziko v případě, že prodávající peníze nevrátí a zároveň neposkytne součinnost k dalšímu přepisu.
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej nemovitosti po vypořádání SJM (nemovitost získal jeden z manželů) - placení daně z nabytí nemovitých věcí
- Daň z nabytí nemovitosti při prodeji nemovitosti jedním z manželů (vlastnictví po vypořádání SJM)
- Prodej nemovitosti získané z vypořádání SJM a daně, odvod daně
- Odvod daně při prodeji nemovitosti z vypořádání SJM
Jsem rozvedená od roku 2013. S exmanželem jsme měli ve společném jmění manželů SJM byt. Po rozvodu manželství byt zůstal dle soudního rozsudku a po naší dohodě ex manželovi jako výluční vlastnictví. 2015 byt prodal a 04/2016 mi přišla z Finančního úřadu výzva k podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Jsem tam uvedena jako solidární poplatník. Můj ex manžel daňové přiznání podal a vyžaduje po mě, abych zaplatila polovinu daně. Z katastru nemovitostí jsem vymazána nebyla.
Hrozí mi nějaká sankce z FÚ, když polovinu daně nezaplatím? Podotýkám, že z prodeje bytu jsem od ex manžela nepožadovala žádné peníze, tudíž nevidím důvod, abych platila daň. Jak mám postupovat, abych předešla problémům s FÚ? (poslat kopii soudního rozhodnutí že nejsem vlastník i když jsem z katastru nemovitostí vymazána nebyla? popř. jak ještě postupovat). Děkuji, Karolina
ODPOVĚĎ:
Pokud jste na základě rozhodnutí soudu, v němž byl byt přikázán bývalému manželovi (nebo v důsledku rozvodu a dohody o vypořádání SJM), nenechali vlastnické právo v katastru nemovitostí přepsat na manžela, tak byt zůstal pravděpodobně zapsán jako společné jmění manželů. Proto po Vás nyní finanční úřad daň požaduje. Doporučovala bych finančnímu úřadu zaslat sdělení, že jste rozvedeni, doložit rozsudek o rozvodu a dohodu o vypořádání SJM a sdělení, že peníze z prodeje bytu byly všechny poukázány manželovi. Pokud jste se vypořádali tak, že byt zůstal ve vlastnictví bývalého manžela, rozhodně po Vás on nemůže požadovat, abyste platila polovinu daně. Jde o nemovitost, která byla v okamžiku prodeje v jeho vlastnictví a on jediný je povinen daň hradit. V nejhorším případě byste polovinu daně uhradit musela a tuto polovinu následně - i soudně - mohla vymáhat po bývalém manželovi.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na svěření dítěte - je podstatné který z rodičů ho podá k soudu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dům ve spoluvlastnictví - může spoluvlastník svou polovinu domu pronajmout bez souhlasu druhého spolumajitele?
Mám dotaz na majetkové vyrovnání nemanželů.
S partnerem jsem byla zasnoubená, máme dvě děti, 1 a 3 roky, nicméně ke svatbě nikdy nedošlo a z různých důvodů, které bych nerada konkretizovala, jsem ze společné domácnosti nedávno odešla. Žili jsme tedy spolu jako druh a družka, zhruba 4 roky.
Jde mi hlavně o majetkové vyrovnání, koupili jsme dům za kupní cenu 14,5 milionu, na který jsme si vzali společnou hypotéku ve výši 9 milionů. Počáteční investice byla nestejnoměrná (v podstatě jsme oba dali hotovost, kterou jsme měli ušetřenou) - já platila 600 000, přítel 4,9 milionu. Hypotéku máme psanou na oba, a jsme spoluvlastníky této nemovitosti (podle katastru každý vlastní 1/2). Bonitní kvůli hypotéce byl hlavně přítel, já jsem plánovala mateřskou dovolenou, na které jsem dodnes (05.05.2016).
V tuto chvíli bydlíme odděleně, o děti zájem má a nějaké peníze mi na ně platí. Zatím si nejsem jistá, že mám řešit svěření do péče a alimenty soudní cestou, protože to vyvolá velký odpor z jeho strany a nerada bych vztahy ještě vyhrotila. Vzhledem k tomu, že nejsme manželé, ani žádný rozvod neproběhne.
Dotaz číslo jedna tedy zní - pokud se domluvíme na návštěvách dětí, má to nějakou váhu, nebo je pro mě lepší, aby tuto dohodu potvrdil soud? Osobně si myslím, že k soudu nechce hlavně kvůli dětem, časem má v plánu požadovat střídavou péči, a v tuto chvíli by jí pravděpodobně nedostal (děti jsou malé, mladší je kojený). Pokud by to v tuto chvíli před soud nešlo, a po několika letech zažádal o svěření do péče otec jako první, budu jako matka v nevýhodě?
Dotaz číslo dva: ohledně majetku mám trochu strach. Přítel v domě bydlí nadále, prodat ho odmítl. Hypotéku vždy platil ze svého vlastního účtu, a platí jí nadále. Bohužel tvrdí, že bych mu měla platit polovinu hypotéky, a ještě vypočítal své náklady na opravy a údržbu domu, které vzrůstají každý měsíc a údajně je po mě bude v budoucnu chtít. Přesto, že v domě s dětmi již nebydlím. Na jakou část domu mám podle práva nárok? Mohu svou polovinu například pronajmout, abych byla schopná platit polovinu hypotéky? Nebo - pokud on platí dobrovolně hypotéku celou, je v právu, pokud mi hrozí, že po pár letech na něj ráda darem svou polovinu nemovitosti převedu, nebo mě nechá zpětně doplatit polovinu splátek?
Jaký postup by mi navrhoval právník?
Moc děkuji za odpověď.
Romana
ODPOVĚĎ:
K jednotlivým dotazům:
1. pokud se domluvíte na styku s dětmi a tato dohoda nebude potvrzena soudem, je to v pořádku až do okamžiku, kdy nastane nějaký problém. Pokud není rozsudek, není povinen ani jeden z rodičů dodržovat to, co si domluvili. Pokud rozsudek je, jsou rodiče povinni ho dodržovat pod sankcí např. pokuty ze strany soudu, exekuce apod. Tedy prakticky - pokud byste měli domluveno, že se otec s dětmi bude stýkat např. v sobotu a Vy jste se rozhodla mu najednou styk bezdůvodně neumožnit, on s tím nic nenadělá. Pokud máte rozsudek, tak v případě neumožnění styku se otec může obrátit na soud či na policii. Je úplně jedno, kdo zažádá o svěření dětí do péče jako první, nemá to na nic vliv. V rámci soudního řízení se zkoumá, jak jsou rodiče schopni o děti pečovat, nikoliv to, kdo podal návrh.
2. je pravda, že pokud je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, tak by se na splátkách hypotéky měli oba spoluvlastníci podílet společně. Nicméně pokud on v domě bydlí a Vy již nikoliv, máte po něm právo požadovat nájem, jelikož užívá celou nemovitost, která z id. 1/2 patří Vám. Svou polovinu domu sice pronajmout můžete, nicméně k tomu, abyste ji pronajala, byste musela mít souhlas druhého spoluvlastníka, tedy přítele. Domáhat se po Vás poloviny splátek hypotéky přítel může, ale jen 3 roky zpětně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť je zde tříletá promlčecí doba. Osobně bych Vám doporučovala co nejdříve vyřešit vlastnictví k nemovitosti, tedy převést na něj svůj podíl s tím, že on Vás vyplatí - samozřejmě se zohledněním hypotéky, kterou bude do budoucna platit sám.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Umístění rozvodné skříně UPC na stěnu domu - věcné břemeno za úplatu
- Umístění rozvodné skříně UPC na stěnu domu - služebnost za úplatu
Jsem majitel nemovitosti RD od 10/2005 - přestavba původního objektu školní družiny (původně č. p. 336), dnes (02.05.2016) řadová zástavba (3 rodinné domy č. p. 411, 412, 413).
Společnost UPC umístila při rekonstrukci objektu na mém prostředním pozemku a v plášti budovy kabely a rozvodnici.
Dle § 104 zákona č. 127/2005 sb. o elektronických komunikacích (dále jen "ZEK") měla UPC povinnost uzavřít s vlastníkem smlouvu o zřízení věcného břemene, jednorázovou náhradu, či jinou smlouvu.
Právník UPC, až po mých připomínkách připouští, že se zákon vztahuje na technologie aplikované do budov po nabytí ZEK po 1.5.2005, ale namítá že došlo "jen" k výměně technologie, či přemístění na což se vztahuje zákonné věcné břemeno bez náhrady a odvolává se na původní objekt.
Původní, několik let chátrající objekt, na kterém byla okresním soudem omezena dispoziční práva, byl odkoupen 04/2004 od jedné podnikatelky stavební firmou, která provedla přestavbu na řadovou zástavbu tří RD s komplet novými rozvody (dle kolaudačního rozhodnutí které nabylo právní moci 10/2005).
Na webových stránkách UPC je konfigurátor pro ověření dostupnosti nabízených služeb. Pro moji adresu, jsou služby UPC nedostupné (opět připomínám že na mém pozemku je rozvodnice z které oba dva moji sousedé mají vedené přípojky a služeb UPC využívají). To vyvrací tvrzení UPC, že pouze přemístila svou původní technologii, ale žřídila nové přípojky při kolaudaci objektu, jelikož sousedi tenkrát měli zájem o jejich služby, já nikoliv.
Zanikl původní objekt s č. p. 336 přestavbou na tři RD s č. p. 411, 412, 413 a tudíž mělo UPC uzavřít smlouvu s novým vlastníkem?
Mám právo vidět smlouvu (pokud vůbec někdy nějakou uzavřela s předchozím vlastníkem)?
Uzavírá se nová smlouva při změně vlastníka?
Lze ještě po takové době požadovat náhradu a sepsání smlouvy pokud tak UPC doposud neučinilo?
Děkuji, s pozdravem Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud původní objekt, na němž vázlo věcné břemeno, zanikl, je třeba uzavřít smlouvy s novými vlastníky tak, aby to bylo v pořádku i v evidenci nemovitostí. Smlouvu máte právo vidět, doporučovala bych jít na katastr nemovitostí a nechat si ofotit smlouvu ze sbírky listin. Obecně u věcných břemen záleží na tom, zda jsou vázána na osobu či na nemovitost. Pokud se vážou k nemovitosti, pak není třeba uzavírat novou smlouvu při změně vlastníka, nový vlastník se stává po původním vlastníkovi tzv. povinným z věcného břemene. Náhradu za zřízení věcného břemene obecně žádat lze, pokud se jedná o nově zřizované věcné břemeno. V případě věcných břemen, které vznikly v minulosti a byly uzavřeny s původními vlastníky bezplatně, trvá stále původní domluva, která pokud byla o bezplatném věcném břemenu, zůstává bezplatná.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Těhotná zaměstnankyně dala výpověď v práci - nárok na PPM a nemocenskou
Jsem těhotná, termín porodu je 12/2016. Nyní jsem na rodičovské dovolené do 05/2016 a mám podanou výpověď v zaměstnání k 31.5.2016. Výpověď jsem podávala ještě v době, kdy jsem nevěděla o těhotenství a měla jsem v plánu, místo zaměstnání pracovat jako hlavní OSVČ (to mám již 3 roky jako aktivní, ale vedlejší).
U prvního těhotenství jsem neměla nárok na PPM, z důvodu účasti na nemocenském pojištění pouhých 200 dní. 09/2013 jsem se stala zaměstnancem, 10/2016 jsem odešla na nemocenskou, 03/2014 jsem porodila do 09/2014 jsem byla na nemocenské, otec na PPM, 10/2014 jsem nastoupila na RD, která mi končí nyní v 05/2016.
Pokud ukončím zaměstnání a nastoupím na nemocenskou v ochranné lhůtě 7 dnů a budu na ní až do možného nástupu na peněžitou podporu v mateřství PPM (zde bych využila ochranou lhůtu 180 dní), budu na ní vůbec mít tentokrát nárok? Nikde jsem nevyčetla, zda se rodičovská dovolená RD počítá do těch 270 dní, které mi minule utekly. Navíc, pokud 31.5. skončím jako zaměstnanec a 1.6. nastoupím na nemocenskou? Nebude mi tam nějak překážet to moje vedlejší OSVČ?
Sama už se v tom ztrácím, proto Vás prosím o radu.
Předem děkuji, Johana
ODPOVĚĎ:
Do potřebných 270 kalendářních dní nemocenského pojištění, které je zapotřebí získat pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) se započítává celá doba, po kterou trval Váš pracovní poměr, tedy i doba na mateřské a rodičovské dovolené. Vzhledem k těmto skutečnostem byste tedy u druhého dítěte s využitím ochranné lhůty měla na PPM dosáhnout a mohla byste si volit i výši rodičovského příspěvku.
Odlišná může být situace ohledně nároku na nemocenskou. Nemocenská je totiž náhradou za příjem, který zaměstnanci při emoci uchází. Vy ale čerpáte rodičovskou dovolenou a během té Vám žádný příjem neuchází. Pokud pro zaměstnavatele během rodičovské dovolené nepracujete a není za Vás odváděno nemocenské pojištění, nárok na nemocenské dávky během rodičovské dovolené Vám nevzniká. Rodičovská dovolená zpravidla trvá až do tří let věku dítěte, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na kratší době čerpání. Pokud jste se na kratší rodičovské dovolené se zaměstnavatelem nedohodla, měla byste na rodičovské dovolené být až do března 2017. V takovém případě by Vám nárok na nemocenskou nemusel vzniknout. Pokud jste se ale se zaměstnavatelem dohodla na dřívějším ukončení rodičovské dovolené a nástupu do práce, pak by Vám nárok na nemocenské dávky vzniknout mohl. Není důležité, kdy Vám končí čerpání rodičovského příspěvku (čerpání rodičovského příspěvku a rodičovské dovolené jsou dvě odlišné věci, jejichž délka trvání se může lišit), důležitá je pouze délka rodičovské dovolené.
Pokud by Vám nárok na nemocenské dávky nevznikl, mohla byste se zaevidovat na úřadě práce a zažádat si o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že se na úřadě práce budete evidovat bez toho, aniž byste nastoupila byť na krátkou dobu do zaměstnání, budete mít nárok pouze na minimální podporu v nezaměstnanosti, která bude první dva měsíce činit cca 3.600 Kč a poté se bude dále snižovat.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kupující si nepřepsal auto, automobil na sebe - co dělat?
- Nepřepsání automobilu kupujícím na své jméno - jak postupovat?
05/2015 jsem prodal auto do Rakovníka a i kupující měl bydliště v Rakovníku, vystavena plná moc na přepis, 2015 začal platit zákon o ověřené plné moci, kterou jsem samozřejmě neměl. Auto jsem prodal a v 11/2015 jsem zjistil tento fakt s plnou mocí, následovala cesta na registr, kde jsem zjistil, že si kupující auto na sebe nepřepsal, takže nedodržel smlouvu a jsem stále provozovatelem já. K tomu všemu si kupující ani nezaložil pojištění vozidla, aby snad nebyl dohledatelný a tím ohrožuje jak mě, tak všechny ostatní okolo, zároveň ale nevím, jestli auto používá nebo mu někde stojí nepojízdné. Mamka mi vyhodila složku s obsahem Ibiza - prodáno, takže nemám smlouvu a telefonický kontakt na kupujícího, protože se hovoru z předplacených SIM karet neuchovávají.
Policie mi s tím pomoci nedokáže. Zkusil jsem si nechat vystavit nový velký a malý TP, protože jsem doufal, ze by pana šmejda třeba mohli zastavit a při kontrole by zjistili neplatné doklady a kupující by mě zkusil kontaktovat, ale doposud nic. Co dělat?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Za této situace bohužel příliš nezmůžete.
Kritizovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy je možné vozidlo přepsat na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Žádost o přepis vozidla musí být podána do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva k vozidlu, jinak se osoba dopouští přestupku, za který je možné uložit pokutu. Tato pokuta by měla postihnout jak nového vlastníka vozidla, tak i původního vlastníka.
Jelikož nemáte žádné podklady, bude pro Vás značně obtížné cokoliv z tvrzených skutečností prokázat. Nicméně můžete vyzvat tuto osobu předžalobní upomínkou k tomu, aby Vám poskytla potřebnou součinnost pro přepis vozidla (dostavila se s Vámi na úřad), popř. Vám udělila k přepisu plnou moc s úředně ověřeným podpisem.
Vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
Tuto upomínku je ve Vaší situaci, kdy nedisponujete pro případ jakéhokoliv soudního řízení žádnými důkazy, vhodné napsat „ostřejším“ tónem. Doporučuji za tímto účelem v upomínce zdůraznit i případné náklady, které by této osobě vznikly v případě soudního řízení ve věci – zejména soudní poplatek, náklady právního zastoupení, další náklady účastníka řízení.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Šikana, šikanozní postup stavebního úřadu
1998, autonehoda, + dlouhá rekonvalescence, chodila jsem o berlích, (první předpoklad byl, že zůstanu na vozíku), neměla jsem skoro žádný příjem, -- z toho jsem se „nějakou dobu“ dostávala, náš RD byl rozestavěný, ale naštěstí pod střechou.
2003, Bylo mi jasné, že dům je potřeba dokončit, a tak jsem zažádala o prodloužení stavebního povolení. Z následků autonehody jsem se dostávala několik let, a tak to předchozí již pozbylo platnost.
2004-2005, Následovala dlouhá „písemná debata“, s dopisy do vlastních rukou, radil mi jednak můj stavební dozor, (velmi schopný pan Ing - stavební), a také jeden velmi dobrý odborník na bezpečnost práce, - můj dobrý známý.
Myslím si, že je dobré sdělit i to, že mému stav. dozoru i mému kamarádovi, (co se zabývá bezpečností práce), se dopisy ze stav. úřadu jevily jako „šikanózní“. Všechny ty dopisy ze stav. úřadu mám uschované, u přátel.
2005, Stav. úřad vytvořil „falešný“ statický. posudek, ten mi ani neposlali, dozvěděla jsem se o něm – jinou cestou.
Došla jsem na stav. úřad a ten „falešný“ posudek mi ani neokopírovali, a při návštěvě domu, za účelem prohlídky, ani nečekali až přijedu, -- přijela jsem na sch. včas, ale- klidně vlezli do baráku dřív. To je také zdokumentováno.
2005-2006, Nechala jsem udělat oponentní statický posudek, (s kulatým razítkem), ten dělala renomovaná firma, -- ta dělá i posudky továrních hal, mostů, + došli jsme s jedním – panem stavařem – byl to spolumajitel stav. firmy, na stav. úřad a sdělili jsme, že máme oponentní stav. posudek. Tento oponentní statický posudek mám také uschovaný.
2006-2007, Nastalo pak něco, o čem se mi těžko píše, -- vlastně i těžko mluví, - týká se to možnosti dále existovat v RD,
Domovní dveře byly otevřené dokořán, skoro pokaždé, když jsem přišla z práce domů, -- přestože jsem je ráno při odchodu z domu zamkla. V baráku jsme neměly žádné cenné věci, nebylo co zcizit. Nepomohla ani výměna zámku. Další členové rodiny již z domova odešli - necítily se v domě bezpečně, a já pak už také ne. Připadalo mi to jako kdyby měl někdo zájem abych někam „zmizela“. Podala jsem i trestní oznámení, na neznámého pachatele, s podezřením na urč. osobu, ale nedostala jsem žádnou odpověď.
2007 - a později, Sehnala jsem si práci uklízečky, psychicky jsem byla úplně na dně. Za úklid podle normy, 4 – hod – urč. plocha – vytírání podlahy, (ve skutečnosti se to nedalo udělat za kratší dobu než 6 –hodin), jsem dostávala 3500 – 4000 Kč za měsíc. Byla jsem ráda, že mám aspoň to, nebyla jsem schopná nic jiného dělat.
V tom domě jsme bydleli 20 let, koupila jsem jej v roce 1986, na dvě půjčky, které jsem splácela z mého platu.
Mezitím dal stav úřad povolení k výstavbě jednomu sousedovi, myslím že v roce 2004, + náš dům stíní na jejich zahradu, od jihozápadu.
Toť zatím popis skutku, snažila jsem se aby to bylo pokud možno chronologicky. Podklady mám uschované, -- u spolehlivých lidí, za dané situace je stále nemohu mít u sebe. Co nejdříve naskenuji alespoň ten posudek a další nejdůležitější podklady.
V příloze je situační mapka, 1 je náš pozemek, 2 je soused, 3 je pozemek starosty.
Konkrétní doklady - v papírové podobě,
1. Falešný statický posudek, mého RD,
2. Oponentní statický posudek,
3. Dopisy, -- komunikace se stav. úřadem,
4. Trestní oznámení, poslané na místní pobočku Policie.
Zdravím Vás a přeji, ať se Vám dobře daří, p. Milada
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jak předmětné stavební řízení skončilo, tzn. zda Vám byla platnost stavebního povolení prodloužena či nikoli, popř. zda toto řízení dosud probíhá.
Pokud stavební řízení dosud probíhá, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) a iniciovat zde přijetí některého z opatření proti nečinnosti (dle § 80 správního řádu).
Proti nevhodnému chování některého úředníka nebo proti postupu stavebního úřadu můžete podat k tomuto stavebnímu úřadu stížnost. Dle § 175 správního řádu platí, že:
- podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu;
- stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam;
- stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení; tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené;
- stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení; o vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn;
- byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě;
- má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
Pokud Vám nesprávným postupem stavebního úřadu (např. průtahy ve správním řízení) vznikla škoda, není vyloučeno, abyste byla ze strany státu odškodněna (a to dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
V této věci se můžete obrátit s podnětem také na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
Není-li Vaše domovní svoboda v současné době již narušována, nemá patrně smysl obracet se na Policii ČR s novým trestním oznámením. Byla-li věc Policií ČR před několika lety odložena, nelze očekávat, že by byl pachatel v současné době vypátrán. Je-li však Váš dům navštěvován nezvanými osobami i v současné době, je namístě Policii ČR samozřejmě kontaktovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Převod zaměstnanců do nově vzniklé firmy - práva a povinnosti zaměstnanců
- Změna zaměstnavatele příkazem od zaměstnavatele - práva a povinnosti zaměstnanců
Pracuji ve společnosti A, kterou 100% vlastní spol. B. Se spol. A mám uzavřenu Pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Z rozhodnutí zaměstnavatele dojde k „převodu“ pracovníků do společnosti C, kterou též vlastní spol. B, a to z 55%. Jedná se o novou pracovní smlouvu, nové pracovní zařazení, stejná práce.
Přesnou formu „převodu“ neznáme, mluví se obecně o „převodu“. V nové společnosti C bychom měli pracovat od 1.7.2016. „Převod“ není dobrovolný.
Nevíme, zda-li stávající prac. poměr bude ukončen Dohodou, výpovědí nebo převodem.
V nové společnosti C budeme mít nové pracovní smlouvy na dobu neurčitou.
Dotazy:
1) máme/nemáme podepsat dohodu o skončení pracovního poměru? Musí být doplněno nějaké ustanovení o odstupném?
2) máme/nemáme si nechat dát „výpověď“ z pracovního poměru – musel by být uveden důvod ukončení prac. poměru?
3) Kdy bychom měli nárok na odstupné a v jaké výši?
4) Pokud si nechám dát výpověď z organizačních důvodů a dostanu odstupné, mohu následně nastoupit do spol. C?
Stávající zaměstnavatel A tvrdí, že nám zabezpečil stejnou práci a že nárok na odstupné nemáme.
Žaneta
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popisovaném případě se pravděpodobně jedná o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Z rozhodnutí zaměstnavatele tak dochází u zaměstnanců ke změně subjektu zaměstnavatele, zaměstnanci však nadále vykonávají stejnou práci, pouze pod jiným zaměstnavatelem. Přechod není dobrovolný, ale zaměstnanci mají možnost rozvázat pracovní poměr výpovědí. Na odstupné mají však nárok pouze v případě uvedeném v § 339 a ZP, tj. soud by musel určit, že v souvislosti s přechodem došlo k podstatnému zhoršení pracovních podmínek zaměstnance.
V daném případě by měl zaměstnavatel zaměstnancům oznámit, že dochází k přechodu, dosavadní pracovní poměr se neukončuje. Nové pracovní smlouvy je možné sepsat, ale není to nutné, měla by to však být pouze formální náležitost (změna subjektu zaměstnavatele) bez podstatných změn pracovních podmínek, to není přípustné.
Je však pravdou, že někdy zaměstnavatelé dosavadní pracovní poměr ukončují, není to ale v souladu se zákonem. K ukončení výpovědí ze strany zaměstnavatele není zákonný důvod, pokud budete znovu zaměstnáni u jiného subjektu a navíc by zaměstnavatel např. u výpovědi z organizačních důvodů musel zaměstnancům platit odstupné, což je pro něj samozřejmě nevýhodné. Dohodu o ukončení pracovního poměru podepisovat nemusíte.
Pokud bych to měla shrnout, tak skutečně na odstupné nárok nemáte, můžete ze své vůle ukončit pracovní poměr.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Nájemní smlouva na dobu určitou a automatické prodloužení nájmu při užívání bytu nájemcem, nájemníkem
- Užívání bytu nájemcem i po ukončení smlouvy - automatické prodloužení nájemní smlouvy
Známá bydlí v nájemním bytě již 14. rok ale nájemní smlouvu měla pouze na dobu určitou na 1rok. Jiná smlouva, ani ústní neexistuje, nájem platí známá pravidelně a tvrdí, že se nájemní smlouva po roce automaticky prodlužuje na dobu neurčitou. Navíc má trvalé bydliště v jiné obci, nikoliv tam, co bydlí. Její jistota mi přijde lehkovážná. Prosím, jak to tedy vlastně dle zákona doopravdy je?
Moc děkuji za odpověď. Hana
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je třeba vyjít z právní úpravy platné před 14-ti lety, tj. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, který v ust. § 710 odst. 3 stanovil, že nájem sjednaný na dobu určitou končí uplynutím doby, přičemž pokud smlouva nestanoví jinak neuplatní se ustanovení o automatickém obnovení nájmu. Pokud to tedy není ve smlouvě sjednáno, skončil nájemní vztah uplynutím doby na kterou byl sjednán. Pokud je byt v současnosti užíván, jde o užívání bez právního důvodu a vlastníkovi náleží náhrada za bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklé výši nájemného. Pokud je nájemné hrazeno, je nasnadě, že se žádná ze stran neexistencí nájemní smlouvy nezabývá.
Dle současné právní úpravy (ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) může k automatické prolongaci také dojít, avšak nejdéle na dobu 2 let. Ve smlouvě si lze ujednat i prodlužování na dobu delší. Uzavření nové nájemní smlouvy je tedy třeba k založení platného nájemního vztahu doporučit.
__
RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Územní plán nepočítá se stavbou na pozemku - je možné nějak obejít územní plán?
Kupoval jsem zahradu v zastavěném území s možností do budoucna vystavět stavbu. Narazil jsem na stavební úřadě, že nemohu postavit vlastně na pozemku nic. Bylo mi řečeno, že na katastr se nemohu ohlížet, pro ně je směrodatný pouze územní plán s funkční plochou využití. Nemohl bych nějakým zákonem prorazit tuto bariéru? Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Označení druhu pozemku v katastru nemovitostí je provázáno s případným využitím tohoto pozemku (např. ke stavbě) právě s územním plánem. Abyste mohl stavit, musíte mít vhodný druh pozemku (určeno v katastru) a dále tento pozemek musí být určený jako pozemek ke stavbě i v územním plánu, jinak Vám stavební úřad nevydá potřebné stavební povolení.
Zde můžete pouze cílit na změnu územního plánu, na kterou ovšem není právní nárok, tedy de facto můžete podat pouze podnět ke změně územního plánu, ale zda ke změně dojde, záleží čistě na zastupitelstvu obce, která územní plán (popř. jeho změnu) schvaluje.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Chlupy ze psa padají z horního balkónu bytového domu - jak se bránit?
- Hluk od sousedů, štěkání psa - jak se bránit?
- Hluk od sousedů přes den: štěkající pes budí přes den malé dítě - jak se bránit?
Sousedi nad námi si pořídili psa a ten je celý den na balkóně nebo v místnosti nad naší ložnicí. Se štěkáním po čemkoli už se pomalu smiřuji, i když je to nechutné a budí mi tím dítě, ale co nemůžu překousnout je náš balkón plný černých chlupů. Cokoli tam nechám, je jich plné, sušící se prádlo nevyjímaje. Máme malého chlapečka (17 měsíců) a nebaví mě pokaždé balkón zametat, než ho tam pustím. Nehledě na to, že ty chlupy taháme na papučích i do místností.
Jak se dá proti takovým sousedům postupovat? Nechce se mi smířit s tím, že balkón přestaneme používat nebo že jediným řešením by bylo se odstěhovat. Domluva s nimi není, už dvakrát nás vytopili a ani se nepřišli omluvit a nabídnout kompenzaci škody.
Původně byli všichni nájemníci členy družstva, dnes (29.04.2016) 4 byty v osobním vlastnictví a 2 družstevní byty.
Děkuji, Adriana.
ODPOVĚĎ:
Obecná zásada říká, že moje právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. V tomto konkrétním případě sousedé nemají právo zasahovat do Vašeho vlastnického práva a znemožňovat Vám tak jeho pokojný výkon. V teorii je to snadné, hůř se pak postupuje v praxi. Doporučuji sousedy písemně vyzvat k nalezení nějakého řešení Vašeho problému byť píšete, že s nimi není moc řeč, přesto doporučuji tento krok nevynechat. Pokud nebudete úspěšná, zkuste problém přednést na shromáždění vlastníků jednotek. Přeci jen by se Vám hodila větší podpora. Pokud ani zde nebudete úspěšná zbývá už je obecní úřad a věc řešit v rámci přestupkového řízení a pak už jen soud.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení stavebního povolení, investor stavbu dokončil a čerpá na ni dotaci
- Čerpání dotace na stavbu se zrušeným stavebním povolením, stavba dokončená nelegálně načerno (povolení vydané porušením stavebního zákona a správního řádu)
- Nelegálně načerno dostavěná stavba (zrušené stavební povolení pro porušení zákonů) a čerpání dotace na tuto stavbu
- Nelegální stavba (zrušené stavební povolení pro porušení zákonů) a čerpání dotace na tuto stavbu
Jsme majitelé pozemku a nemovitosti, sousedícího se stavbou, jejíž stavební povolní bylo zrušeno z důvodu porušování stavebního a správního řádu (neproběhlo ÚŘ, nebyli vymezeni účastníci řízení, stavební řízení ani stavební povolení nebylo vyvěšeno na úřední desce, velikost stavby ve SP neodpovídala realizaci stavby-byla dvojnásobná). Investor stavbu přes protesty majitelů sousedících pozemků dokončil a na stavbu čerpal dotaci, přestože si byl vědom, že porušuje právní předpisy, normy i vyhlášku o odstupu mezi stavbami na pozemních komunikacích. V kolaudačním souhlasu je uvedeno jiné stavební povolení, než které se na stavbu vztahovalo. Je možné po 2 letech udělat opravu nesprávnosti na již zrušené stavební povolení? Nyní probíhá druhé obnovené stavební řízení. Jak lze nahlížet na čerpání dotace, jestliže stavební úřad a investor vědomě porušovali právní předpisy při projednávání stavby a stavba je nyní nelegální Je to v souladu
s legislativou na čerpání dotací nebo se jedná o neoprávněné čerpání dotace nebo o pokus o dotační podvod? Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona.
Zrušení původního stavebního povolení nebrání tomu, aby bylo vydáno nové stavební povolení.
Stavební úřad je povinen před vydáním kolaudačního souhlasu přezkoumat, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud stavební úřad nezjistí závady, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Tento kolaudační souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení (podle správního řádu – ust. § 94 a násl. správního řádu), které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Ve Vaší situaci již vypršela lhůta pro zahájení přezkumného řízení.
V případě ovšem, že stavební úřad zjistí nedostatky, není oprávněn vydat kolaudační souhlas.
Co se týká otázky dotací, zde nelze paušalizovat, jelikož dotace se odlišují (v mnoha bodech) podle jejich poskytovatele a schváleného dotačního programu, kdy je do značné míry umožněno orgánu, který dotaci zastřešuje, činit kroky a úkony podle konkrétních okolností.
Dotačního podvodu dle trestního zákoníku se může dopustit ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Dále také ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu (nejméně 25.000,- Kč), prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Osoba v evidenci úřadu práce nepřiznala nemovitosti - pokuta, vrácení sociálních dávek a hmotné nouze
- Osoba v evidenci úřadu práce nepřiznala dotace od státu - pokuta, vrácení sociálních dávek a hmotné nouze
- Nepřiznání majetku a pobírání sociálních dávek a hmotné nouze - pokuta, vrácení dávek a hmotné nouze
Jsem od roku 2012 evidována na pracovním úřadu a pobírám sociální dávky - životní minimum a také dávky v hmotné nouzi. Dohromady okolo 8000 Kč měsíčně. Zároveň jsem vlastníkem nemovitosti, ve které bydlím, ale také nemovitosti, která patří mým rodičům, ale kupní smlouva je psaná na mě, jelikož rodiče chtěli předejít případnému dědickému řízení, takže tato nemovitost je v katastru také vedena na mě. Dále jsou na mě napsané pozemky, dohromady asi 2 ha, které ale nemohu užívat s ohledem na můj špatný zdravotní stav, takže jsem je přenechala známému, který je využívá pro ovce a kozy. Na tyto pozemky máme mezi sebou smlouvu - užívání za 1 Kč a údržbu.
Pochybila jsem nejspíš v tom, že jsem zmíněnou nemovitost, kterou užívají moji rodiče, ani tyto pozemky, neuvedla ve výpisu majetku při žádosti o sociální dávky, jelikož mě to ani nenapadlo, když ani jedno neužívám.
Situace se také komplikuje tím, že ovce a kozy jsou také hlášeny na mě, protože mám na sebe psané číslo hospodářství, ale vše má v užívání můj známý, on si sám také vše financoval. Za rok 2013 a 2014 mě požádal, abych na pozemky podala žádost o dotaci u SZIFu, která mi také byla vyplacena na můj účet a já mu peníze předala na financování péče o zvířata. Za rok 2013 to bylo asi 20.000 Kč a 2014 asi 7.000 Kč. Na pracovním úřadu jsem však dotaci jako příjem nehlásila, právě proto, že nebyla pro mě, ale zřejmě to byl špatný postup. Nevím, zda jsem měla nárok na dotaci, když jsem pozemky pronajala a zvířata byla psaná na mě a také nevím, zda jsem měla nárok na proplácení sociálních dávek, když jsem neuvedla vlastnictví pozemků (pole a pastvina) a nemovitosti, kterou užívají rodiče.
Můžete mi, prosím, napsat, jak nyní postupovat a jak bych mohla být postihnuta, zda bych měla vrátit dotaci, nebo dávky v hmotné nouzi, nebo zda bych mohla platit i nějakou pokutu, případně jinou možnost?
Děkuji za odpověď. Yvona
ODPOVĚĎ:
Jak sama tušíte, to, že jste ve formuláři nazvaném „Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech“ neuvedla vlastnictví nemovitého majetku (budov a pozemků), nebyl správný postup. Ve výše uvedeném formuláři je jednoznačně formulovaný dotaz na to, zda nemovitý majetek vlastníte či nikoliv. Skutečnost, že nemovitý majetek nevyužíváte, není v tomto případě podstatná. Podstatné je to, že jste vlastníkem takového majetku a tudíž jste vlastnictví tohoto majetku měla do formuláře uvést. Vzhledem k tomu, že jste ve formuláři uvedla nepravdivé údaje, je pravděpodobné, že Vám na základě těchto nepravdivých údajů byly dávky pomoci v hmotné nouzi vyplaceny neoprávněně. V případě uvedení pravdivých údajů by po Vás totiž úřad práce mohl požadovat, abyste svou tíživou finanční situaci vyřešila nejprve prodejem zmíněného nemovitého majetku.
Podle § 51, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi platí, že pokud dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je příjemce povinen částky neprávem přijaté vrátit. Paragraf 61, odst. 7 téhož zákona pak říká, že povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Pokud se tedy úřad práce dozví, že jste při žádosti uvedla nepravdivé údaje, může po Vás požadovat vrácení neoprávněné vyplacených dávek za dobu až tří let zpětně, nemůže již ale požadovat vrácení dávek vyplacených v roce 2012 a v první polovině roku 2013. Nyní tedy máte dvě možnosti: buď nadále pobírat dávky a doufat, že úřad práce výše uvedené skutečnosti nezjistí (ale může se tak kdykoli v budoucnu stát) nebo úřadu práce přiznat svoji chybu, vysvětlit celou situaci a doufat, že úřad práce nebude požadovat vrácení vyplacených částek v plné výši.
Co se týče dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) pouze z informací uvedených ve Vašem dotazu nedokáži posoudit, zda jste měla na výplatu těchto dotací nárok či nikoliv, protože neznám podmínky pro výplatu těchto dotací.
__
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽ.
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nechce nemovitost prodat
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nechce byt prodat
- Manžel nechce prodat byt ač se k tomu zavázal v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Manželka nechce prodat byt ač se k tomu zavázala v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jak postupovat?
- Manžel nechce prodat rodinný dům ač se k tomu zavázal v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Manželka nechce prodat rodinný dům ač se k tomu zavázala v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
Ve vypořádání majetku po rozvodu je uvedeno, že manžele prodají byt v osobním vlastnictví a finanční částku si rozdělí stejným dílem. Již před rozvodem cca 6. měsíců byl byt nabídnut čtyřem realitním kancelářím. Vzhledem k tomu, že jeden z manželu trvá na vysoké ceně za prodej bytu, nelze tento byt prodat. Matka s dcerou
bydlí v podnájmu o výměře 20 metrů čtverečných. Otec využívá 3 pokojový byt. Po posledním tel. hovoru otec ten byt nechce prodat.
Prosím, poraďte jak lze vyřešit tento problém.
Děkuji. Irena
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je již byt v katastru nemovitostí zapsán jako podílové spoluvlastnictví. To by totiž bylo jediným řešením této situace. Z titulu podílového spoluvlastnictví by se paní, která v bytě nebydlí, mohla domáhat po bývalém manželovi, který v bytě zůstal, úhrady nájmu. Dále by mohla svůj ideální podíl na bytě nabídnout k prodeji, případě věc řešit žalobou na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pro bližší rozbor případu by v tomto případě bylo nutné dohodu o vypořádání SJM shlédnout.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta uvolněným krytem kanálu u bytového domu - kdo hradí škodu?
- Pronájem bytu s garáží a poškození auta uvolněným poklopem - náhrada škody
- Poklop kanálu na soukromém pozemku poškodil auto, automobil - kdo zaplatí škodu?
Máme pronajatý byt a k tomu patří garáž včetně prostoru před garáží. Byt se nachází v bytovém domě s dalšími 2 byty. Dle sousedky každý majitel bytu vlastní virtuální 1/3 z pozemku před domem, což jsou právě tyto prostory pro vjezd do garáže a krátký chodník. Přesně mezi dvěma nájezdy do garáže je kanál k revizní šachtě odpadní vody z domu (dle info z kanalizací patří k domu), u kterého není zajištěný poklop a ten se vyklápí - uvnitř je poškozená skruž. Sousedé tvrdí, že tento kanál je poškozený již od kolaudace domu (cca 2006-2016). A mně se stalo, že jsem autem (kolem od auta) najela na kanál, poklop se vyklopil tak, až úplně vyskočil z kanálu a poškodil mi auto - oprava cca 10.000,-Kč. Majitelka bytu je v cizině a veškeré věci spojené s bytem řeší osoba, určená majitelkou. Ptala jsem se tedy, zda mají pojištění pro podobné případy, ale tvrdí mi, že nic takového nemají. Mně tedy zajímá, zda je zákonem dáno, mít pojištění pro podobné případy (když někdo v zimě uklouzne na chodníku, který patří k domu, do kanálu může spadnou třeba dítě), zda mohu opravu vozu dát k náhradě majiteli bytu? Nebo zda se budou podílet všichni tři majitelé bytů?
Předem děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Pojištění pro takové případy není povinností, nicméně pokud se stane, že se na pozemku zraní osoba nebo je způsobena špatným stavem pozemku škoda na majetku, odpovídá za škodu vlastník takového pozemku, pokud není pojištěn, pak to nehradí pojišťovna, ale přímo vlastník ze svých prostředků. Ve Vaší situaci je nutné zjistit, komu pozemek, na němž se kanál nachází, patří, a ten je povinen Vám škodu nahradit. Je otázkou, zda v části, kde k události došlo, není pozemek chápán jako pozemní komunikace, jejímž vlastníkem je buď stát nebo obec. Doporučovala bych tedy nejdříve zjistit z evidence nemovitostí - www.cuzk.cz, kdo je vlastníkem pozemku a po něm posléze chtít nahradit škodu na vozidle.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba plotu na hranici pozemků - soused nesouhlasí, jak postupovat?
- Soused nesouhlasí se stavbou plotu na hranici pozemků - co můžu dělat?
01/2016 jsme zkolaudovali novostavbu RD, který je postaven ve staré zástavbě, tedy mezi dlouhodobými vlastníky nemovitostí. Již před kolaudací jsme věděli, že jsme navýšili terén oproti projektu cca o 30 cm. Tím jsme se ovšem dostali výš oproti sousednímu pozemku. (pokud bychom se drželi původního projektu, navýšení by vzniklo také cca 1 metr, nyní je to cca 130 cm). Samozřejmě jsme udělali podezdívku, pod kterou jsme vykopali rigol 5O cm hluboký a vysypali štěrkem kvůli odvodněni. Soused s tím souhlasil. Při kolaudaci jsme na toto "samozřejmě" neupozornili a kolaudace proběhla v pořádku.
Nyní užíváme dům cca půl roku a zjistili jsme, že náš soused (má cca 3 metry od našeho pozemku pergolu), je velmi hlučný, resp. jeho velká rodina pořádá pravidelné oslavy, mají několik psů, koupil si je až po našem nastěhování, prostě náš velmi obtěžuje. Proto jsme sousedovi navrhli, že si na společné hranici pozemku postavíme plot (dřevo-dílce), který sami i financujeme. Soused souhlasil, po koupi materiálů ale odmítl. Poté nás po prvním větším dešti obvinil z vytopení jeho pozemků. Dokonce na nás podal i udání na stavebním úřadě. Tam mi sdělili, že je vše v pořádku, kolaudace byla také v pořádku a souseda přemluvili, ať je v klidu. Takže nyní pouze čekáme, co přijde znovu. Mám vysazené túje cca 1 m od pozemků, samozřejmě předpokládám, že až dorostou, bude je chtít odstranit. Při větší výměně názorů mi jasně řekl, že pozemek si chtěl koupit on. Chtěla bych Vás velmi poprosit o radu, jak postupovat dále - v každém případě se chci pokusit přes stavební úřad požádat o umístění nového plotu cca 50 cm od jeho pozemku, výšku 180 cm (pro něho to ale bude již cca 280 cm), dřevěný plot.
Můj dotaz zní - souhlas souseda samozřejmě nedostanu, takže půjdeme asi do stavebního řízení a mne zajímá, jak bude úřad postupovat. Může soused poukázat na výšku úrovně s tím, že jsme moc vysoko a on plot proto nechce, můžeme mu v budoucnu i stínit - -jeho túje cca 2 m od pozemků jsou 4m vysoké). Může úřad zjistit i po kolaudaci, že máme terén zvednutý více? Soused to neví. Myslíte, že je možné získat od úřadů povolení? Jde pouze o plot, chceme trochu soukromí.
Předem Vám velmi děkuji za radu. Karel
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi si dovolím opravu chyby, které se v dotazu dopouštíte, když uvádíte, že pro výstavbu oplocení bude zapotřebí zahájit stavební řízení. Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona je totiž k výstavbě oplocení zapotřebí územní souhlas (tzn. že v těchto případech se stavební řízení vůbec nezahajuje).
Nepodaří-li se Vám od souseda získat písemný souhlas s Vaším stavebním záměrem, nebude možné, aby stavební úřad vydal územní souhlas, nýbrž dojde k zahájení územního řízení (na jehož konci vydá stavební úřad územní rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona).
O zahájení územního řízení bude Váš soused stavebním úřadem samozřejmě vyrozuměn, přičemž jako účastník tohoto řízení bude oprávněn vznášet v jeho rámci své námitky. V tomto ohledu poukazuji zejména na § 89/3 a 6 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- účastník řízení je povinen ve svých námitkách uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují stanovený rozsah, se nepřihlíží;
- námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti; nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci.
Váš soused je tedy oprávněn v rámci územního řízení namítat prakticky cokoli, stavební úřad by se měl nicméně zabývat pouze námitkami, které jsou objektivní a racionální (jakékoli spekulace jsou nepřípustné). Skutečnost, že Váš soused vznese své námitky, proto neznamená, že by bylo získání územního rozhodnutí znemožněno; stavební úřad se může s námitkami Vašeho souseda vypořádat a územní rozhodnutí vydat.
Pochybuji vcelku o tom, že by stavební úřad v rámci zahájeného územního řízení přeměřoval výšku terénu Vašeho pozemku ve srovnání se stavebním povolením.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Vykonstruovaná okamžitá výpověď od zaměstnavatele - jak ji napadnout?
- Napadnutí neoprávněné okamžité výpovědi od zaměstnavatele - postup, informace
Chytla jsem zdravotní problémy v práci. Po návštěvě lékaře a po vyšetření krevního obrazu a moci mě Pan doktor ujistil, že jsem nadále schopna vykonávat svoji práci, tudíž jsem v pořádku. Po úvaze se zemestnavatelovi strany jsme se domluvily na pár dní dovolené, abych si odpocinila s tím že zaměstnavatel po mě chtěl, abych hrála bolest zad u lékaře, abych si pravděpodobně na půl roku odpočinula. Což se mi nelíbilo. Po té jsem si to rozmyslela s tím, že nebudu hrát bolest zad a odmítla jsem jít k doktorovi na neschopenku. Což mi bylo ze strany 3 mích nadřízených zdeleno, že pro mé práci nemají a že jsme se domluvily jinak. Na to jsem jim řekla, že divadlo hrát nebudu a chci nastoupit do práce. Odpověď Paní šéfové (p. ŠALAMOUNOVÉ) mi bylo zdeleno, že takhle jsme se nedomluvily, že pro mé práci nemá, že si pracně schanela náhradu na půl roku, což náhrada tam je "zatím" na půl roku. Po té jsem chtěla ze strany zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru, když nemají pro mé práci. Po té se P. Šalamounova zvedla ze židle a řekla, že tohle semnou dále nebude řešit až do doby kdy se vrátí jeden ze spolumajitelů. A odešla. Na to mi volal manžel paní majitelky, s tím že jsme se domluvily trochu jinak a údajně jsem tam mela odcizit maso. Když jsem panu majiteli vysvětlila po telefonu, že nemají žádné důkazy na to, že jsem maso odnesla, tak mi bylo zdeleno, že den, kdy jsem mluvila s Paní Šalamounovou jsem měla být údajně v práci a bylo mi zdeleno že dostanu za A. To bylo 11.7.2016. Dne 14.7.2016 mi byla obdržená zásilka české Pošty od zaměstnavatele, že jsem hrubě porušila pracovní podmínky za dny 6.7 - 7.7 - 11.7.2016. Na dny 6a7.7 jsme byly s Paní Šalamounovou přes sms zprávy domluvené na dovolené, kterou paní Šalamounova potvrdila v sms datované 5.7.2016 to je můj problém a nevím jak ho řešit budu moc ráda za jakoukoliv odpověď a radu
Děkuji Monika
ODPOVĚĎ:
Pokud máte od nadřízené potvrzenu dovolenou, byť přes sms zprávu, má se za to, že daný den Vám zaměstnavatel nařídil dovolenou. Jinak obecně platí, že buď zaměstnavatel chodí do zaměstnání dle dopředu naplánovaných směn, nebo čerpá dovolenou nebo se zaměstnavateli omluví pro překážky v práci na jeho straně. pokud zaměstnanec nepřijde do práce, aniž by nastala jedna z těchto skutečností, pak má zaměstnavatel právo posoudit jeho nepřítomnost jako neomluvenou absenci. Pokud nesouhlasíte se stanoviskem zaměstnavatele, že jste hrubě porušila své povinnosti, tak máte nárok mu toto písemně sdělit. Zaměstnavatel Vás samozřejmě nemůže nutit k tomu, abyste byla určitou dobu v dočasné pracovní neschopnosti.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vyplacení dědice po dědickém řízení a vlastnictví vyplaceného majetku jen jednou osobou - Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil, co teď?
- Nejvyšší soud zrušil rozsudek o dědění majetku - co dělat při již vyplaceném spoluvlastnickém podílu?
2014 vstoupila v právní platnost usnesení o dědictví po mé zesnulé matce (zemřela 2009).
Největší položkou v dědictví byl její byt, který jsem zdědil na 1 s mým bratrem.
2015 vstoupila v právní platnost usnesení na to, že jsem vyplatil bratra a byt byl celý můj. Toto jsem musel učinit tím (s bratrem jsou problémy), že jsem požádal soud o zrušení spoluvlastnictví a bratra vyplatil. Stal jsem se tedy jediným vlastníkem bytu po zesnulé matce.
2016 ale vstoupila v právní platnost nové usnesení notáře, neboť na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, bylo původní usnesení z právní mocí 2014 přepracováno.
Vlastnictví k bytu (ale i v jiných položkách) mám teď cca 49%, bratr cca 49%, a nově ještě závětní dědic cca 2% (vnuk zůstavitelky a můj syn, který měl zdědit stavební spoření).
V novém usnesení notáře z r. 2016 ohledně bytu je napsáno :
"Dědici zůstavitelky mají každou majetkovou položku v spoluvlastnictví a to včetně bytu …. Po právní moci tohoto usnesení proto bez souhlasu pozůstalého vnuka M. K. nelze vycházet ze smíru schváleného usnesením OS 10 …… ze dne 21.4.2015. “
Rád bych se zeptal, jak mám obnovit mé výlučné vlastnictví k bytu. Má mi můj syn (vnuk zůstavitelky) převést své cca 2% a jak? Co s už vyplaceným bratrem?
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Pokud je v usnesení notáře uvedeno, že "bez souhlasu vnuka nelze vycházet ze smíru.", pak nejjednodušší varianta bude, když Vám Váš syn své 2% převede. Tento úkon bude chápán jako jeho souhlas a věc tím bude vyřízená. Nepíšete, zda je Váš syn již zletilý - pokud ano, využijte výše uvedeného doporučení, pokud není, pak bude věc komplikovanější, neboť všechny jeho úkony musí schválit soud a ten zkoumá, zda tyto úkony jsou v jeho zájmu. Zde by teoreticky mohla nastat komplikace, neboť soud by nemusel souhlasit s tím, že se Váš syn zbavuje majetku. Pak by se toto muselo do katastru nemovitostí promítnout tak, že on je vlastníkem 2% nemovitosti a Vy 98%.
___
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Příslib přednostního prodeje bytu po smrti majitele vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Příslib předkupního práva bytu po smrti majitele vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Dědic nesouhlasí se slíbeným předkupním právem bytu vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Vymahatelnost ústního slibu, příslibu
OBČAN-BYDLENÍ
- Zřízení trvalého bydliště - je to obdoba smlouvy o nájmu, pronájmu?
Koupě bytu: Od 03/2015 bydlím v bytě po mé již zesnulé babičce. Babička byla umístěna do zařízení s pečovatelskou službou DPS z důvodu vážné nemoci a ještě před tímto umístěním byla částečně zbavena svéprávnosti.
Jeden z mých strýců se stal opatrovníkem babičky i jejího majetku. Z důvodu, že by babičky důchod nepokryl platby v zařízení a i platby za byt, se její děti dohodly (v čele s opatrovníkem), že mi byt pronajmou a až dojde na vypořádání dědictví, bude znalcem stanovena cena, bude byt přednostně nabídnut mě k odkoupení. Bohužel se tak stalo bez smlouvy a vše proběhlo jen ústní dohodou. Já jsem s tímto návrhem souhlasil, nastěhoval se do bytu a s opatrovníkem jsme vyřídili mé trvalé bydliště v bytě (současně zde měla až do úmrtí trvalé bydliště i má babička). Po smrti babičky 05/2016 jsem ale začal mít osobní spory s druhým strýcem (dědicem) a netají se tím, že bude proti tomu, aby se prodal byt mě. Svoje stanovisko nechce za žádnou cenu změnit ani po naléhání z mé nebo opatrovníkovi strany, že dohody se mají dodržovat. Nutno dodat, že všechny poplatky v bytě řádně platím. Babička měla čtyři děti, její manžel zemřel již před několika lety, takže dědicové jsou jen čtyři.
Otázky:
1.) Pokud bude při prodeji bytu strýc i nadále proti prodeji mé osobě z čistě osobních důvodů, mohu se na základě předešlé ústní dohody proti tomu nějak bránit? Nestačí souhlas tří ze čtyř dědiců? V bytě jsem udělal se souhlasem opatrovníka menší rekonstrukci za mé náklady (výměna starých kohoutkových vodovodních baterií za pákové, výměna WC, svítidla, výmalba pokoje…) a proto se cítím poškozen strýcovým postojem.
2.) Když jsem s opatrovníkem na úřadě vyřizoval své trvalé bydliště v bytě. Dá se to chápat, že jsem nájemníkem na dobu neurčitou i když jsme neudělali smlouvu o pronájmu?
3.) Pokud bych si nakonec ten byt nemohl koupit, jsem povinen do bytu pouštět případné zájemce o koupi bytu?
Děkuji
Miloš
ODPOVĚĎ:
Danou domluvu by bylo možné chápat jako ujednání o předkupním právu. Toto nemusí být ze zákona ujednáno písemně, nicméně pokud by jeden z dědiců nesouhlasil s jeho realizací, nezbylo by Vám, než to prokazovat v soudním řízení, kdy by Vám ostatní dědicové museli potvrdit, že jste s babičkou měl ujednáno předkupní právo na byt, a bylo ujednáno, že tento závazek má přecházet i na její dědice.
K Vašim dotazům:
1. Souhlas pouze tří dědiců nestačí, musí souhlasit všichni, jinak byste se musel bytu domáhat z titulu výše popsaného předkupního práva. Pokud jste do bytu investoval, máte právo chtít od dědiců vrátit investice do bytu.
2. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nemá s nájemním vztahem nic společného. Nezakládá jakékoliv právo k bytu a i když máte v bytě trvalé bydliště, může Vás případný nový majitel bytu nechat soudně vystěhovat.
3. V podstatě jste povinen zájemce pouštět od okamžiku, kdy bude zřejmé, kdo je novým majitelem bytu- tedy až po ukončení dědického řízení. Protože pokud byt nemá nového vlastníka, těžko Vám může někdo dávat pokyny, že ve vztahu k bytu něco musíte či nesmíte.
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Družstvo nechce družstevníky zaplacené byty převést do osobního vlastnictví - jak postupovat?
- Žádost člena družstva o svolání mimořádné schůze družstva - může ji předseda zamítnout?
- Nepřevedení družstevních bytů do osobního vlastnictví - jak se bránit?
Družstevní byt: 2006 byl náš bytový dům zprivatizován, vytvořilo se družstvo a abychom se mohli stát členy, odkoupili jsme každý svůj členský podíl s příslibem, že jakmile bude celý bytový dům doplacen, převedou se bytové jednotky do osobního vlastnictví. I ve stanovách byla zmíněno, že se bytové jednotky budou po roce 2010 převádět do OV. Dům je již několik let vyplacen a zatím na převod nedošlo a představenstvo družstva se k tomu ani nechystá, dokonce nechali vymazat i tu zmínku o převodu ze stanov.
Nicméně měli bychom mít jako členové družstva možnost poskytnout byt do podnájmu 3. osobě za podmínky, že získáme souhlas bytového družstva.
Ozvali se mi slušní zájemci, kteří by se rádi nastěhovali už 19. srpna 2016, ale představenstvo se údajně sejde až 7.9.2016. Termíny jejich schůzek nejsou nikde oficielně vyvěšeny a ani nám bohužel nejsou předem oznámeny. Když jsem předsedu požádala o svolání mimořádné schůze, sdělil mi, že to není tak důležité, aby se kvůli tomu museli mimořádně scházet.
Hrozí mi, že mi to zájemci takto odřeknou a já budu muset hledat další a až je seženu, tak bůh ví kdy bude mít představenstvo zase schůzku, tak mi zase odřeknou a takhle to může být stále dokola.
Je proti tomuto nějaké odvolání? dá se proti tomuto nějak bránit? Když pošlu žádost o souhlas doporučeně, platí, že mají 30 dní od doručení čas na vyjádření a pokud se nevyjádří v dané době, bere se to jako souhlas z jejich strany?
Předem děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku souhlas k podnájmu nepotřebujete, pokud v bytě nadále budete bydlet i Vy - tedy např. pokud byste dávala do podnájmu jen pokoj. Pokud v bytě trvale nebydlíte, pak platí ust. § 2275 odst. 2, kde je uvedeno, že "Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu." Pokud tedy stanovy družstva přímo neuvádí, že je zakázáno dát byt do podnájmu, pak nečekejte na žádnou schůzi, k rukám vedení družstva adresujte písemnou žádost, pokud se družstvo do měsíce nevyjádří, má se za to, že souhlas je dán a nic Vám nebrání byt do podnájmu dát.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Co se započítává do koeficientu zastavění pozemku
- Co patří do koeficientu zastavění pozemku
- Zpevněná plocha a zpevněná zastřešená plocha - patří do koeficientu zastavění pozemku?
Na pozemek se vztahuje regulativ v textové části územního plánu „koeficient zastavění pozemku 0,10 při velikosti pozemku pro stavbu rekreační chaty nebo rodinného domu 1 800 m2“. Pozemek je o velikosti 2900 m2 a záměrem je vybudovat na něm stavby, které jsou v souladu s územním plánem ÚP (rodinný dům + garáž) o velikosti zastavěné plochy těchto dvou staveb celkem 290 m2. Tímto bychom splnili i požadavky územního plánu, avšak můj dotaz zní zda se do zastavěnosti pozemku (v UP doslovně popsané takto „Koeficient zastavění pozemku udává maximální podíl zastavěné plochy všech objektů na daném pozemku k celkové ploše tohoto pozemku.) započítávají i některé z těchto ploch:
- Zpevněné plochy (příjezdové cesty, terasy na terénu, chodníčky)
- Zpevněné zastřešené plochy (konkrétně zastřešená plocha mezi garáží a domem – pro letní posezení)
Lze v případě, že by se tam zmíněné plochy započítávali tento regulativ obejít (změna stavby před dokončením na později již vybudované chodníčky a příjezdové cesty, nebo místo zpevněných ploch využít zatravňovací dlaždice, stavby vedené jako dočasné, apod.) případně lze s dobrou pravděpodobností na úspěch žádat o výjimku z koeficientu zastavěnosti (pokud ano existuje nějaký vzor pro takovouto žádost? )?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Pojem zastavěná plocha je definován stavebním zákonem v ust. § 2 odst. 7, dle kterého zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zpevněná zastřešená plocha pro letní posezení do pojmu zastavěná plocha spadá (započítává se do zastavěné plochy), chodníčky, příjezdové cesty nikoliv (nezapočítávají se).
Vzhledem k tomu, že koeficient je stanovený územním plánem, změny můžete dosáhnout přes změnu územního plánu, přičemž se s návrhem se musíte obrátit na příslušnou obec.
__
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Vymáhání honoráře za knihu od nakladatelství - spisovatel nesepsal s nakladatelstvím smlouvu o výši honoráře
- Nakladatelství nechce vyplatit honorář za knihu spisovateli - vymáhání honoráře
Napsal jsem knihu, kterou nakladatelství vydalo v květnu 2014, od té doby je kniha v prodeji, tržbu inkasuje nakladatelství. Smlouvu na honorář jsem s nakladatelstvím neuzavřel, jen ústně jsme se domluvili, že na honoráři se dohodneme dodatečně. Bohužel se tak dosud nestalo a firma na mé urgence nereaguje. Mám šanci vymoci přiměřený honorář soudní cestou? Děkuji, Denis
ODPOVĚĎ:
Kniha je nepochybně ve smyslu § 2 autorského zákona autorským dílem a jako taková požívá zvláštní právní ochrany. S autorským dílem jsou spojena osobní a výlučná majetková práva. Majetková práva zahrnují právo dílo užít, rozmnožit, zveřejňovat a podobně. Majetková práva jsou převoditelná na základě licenční smlouvy, která v obecné rovině nevyžaduje písemnou formu, ale autor se jich tím nezbavuje a nadále mu patří. V popsané situaci máte nepochybně nárok na odměnu za rozmnožování a rozšiřování díla, tedy na honorář minimálně v obvyklé výši v době uzavření smlouvy a pro takové autorské dílo a poskytnutá oprávnění. Váš nárok nepochybně je soudně vymahatelný.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU, VÝPOVĚĎ
- Výpověď s odstupným po mateřské dovolené - datování
- Rozdíl výpověď s odstupným a výpověď z organizačních důvodů
Rodičovská dovolená mi končí v prosinci 2016, dceři budou 3 roky. Zaměstnavatel mi chce dát výpověď s odstupným. K jakému dni by měla být datována? Můžu podepsat dohodu už v září, kdyby šla dcera do školky, abych mohla hledat práci? Je rozdíl, jestli bude dohoda o ukončení pracovního poměru s odstupným nebo výpověď z organizačních důvodů? Pokud bych čekala na výpověď v prosinci, mohu nastoupit dříve u jiného zaměstnavatele? Pokud dostanu výpověď s odstupným, můžu se pak hlásit na úřad práce a jak je to pak s podporou v nezaměstnanosti, z čeho se počítá? Pokud bych dostala výpověď v prosinci a dcera šla v září do školky, musím už platit zdravotní a sociální pojištění?
Děkuji, s pozdravem Leona
ODPOVĚĎ:
Z hlediska výplaty odstupného není ze zákona rozdíl v tom, zda Vám zaměstnavatel dá výpověď nebo Vy ze stejného důvodu podepíšete dohodu o ukončení pracovního poměru. Je možné, že vnitřní předpisy zaměstnavatele, zejména kolektivní smlouva toto však diferencuje. Rozdíl by však mohl být v následujícím: Pokud Vám zaměstnavatel chce dát výpověď z důvodu, na který se vtahuje ochranná doba dle zákoníku práce, tj. zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď v době Vaší rodičovské dovolené, pak zaměstnavatel musí čekat, až Vám rodičovská dovolená skončí a první den po skončení Vám pravděpodobně výpověď předá. Poté však začne běžet výpovědní doba dle § 51 odst. 2 ZP. Pokud Vám zaměstnavatel nebude moci po tuto dobu přidělovat práci, pak jsou konstatovány překážky na jeho straně a po dobu výpovědní doby Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Odstupné se vyplácí pak v posledním výplatním termínu. Pokud by Vám tedy v prosinci předal výpověď, pak výpovědní doba skončí posledního února a v březnu byste tedy s poslední výplatou mzdy obdržela ještě výplatu odstupného. Toto by platilo zejména v případě, kdy zaměstnavatel už zrušil Vaše místo, a Vy byste dostala výpověď z nadbytečnosti. Je tedy důležité vědět, z jakého důvodu Vám zaměstnavatel chce dát výpověď.
Pokud byste v září podepsala dohodu o ukončení pracovního poměru, tak by Váš pracovní poměr skončil k dohodnutému datu, na odstupné byste měla nárok.
Pokud bude Váš pracovní poměr trvat, pak můžete uzavřít i pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem. Pouze v případě, že předmět činnosti těchto zaměstnavatelů je stejný, budete potřebovat od obou souhlas s jinou výdělečnou činností. Další omezení jsou možná také na základě jiných zvláštních zákonů, záleží na tom, kde pracujete a co vykonáváte.
Na úřad práce se hlásit můžete, podpora v nezaměstnanosti je vyplácena až po uplynutí doby, která je kryta výplatou odstupného. Pokud budete stále na rodičovské dovolené, pojištění je za Vás hrazeno státem.
_
OBČAN-DLUHY
- Splatnost směnky a převedení nemovitosti
- Platnost podmínky ve směnce
- Podmínka ve směnce - je podmínka vymahatelná?
Chtěl bych se zeptat jestli je možné sepsat splatnost směnky v následujícím znění:
Datum splatnosti: výše uvedené finanční prostředky budou použity na splacení Americké hypotéky, která byla poskytnuta peněžním ústavem Úvěrbank. Bezprostředně po úplném splacení výše uvedené Americké hypotéky a po zániku Omezení vlastnického práva (typ Zákaz zcizení a Zástavní právo smluvní) spojeného s nemovitostí, bude na základě platné právní legislativy v době převodu, převeden:
A) podíl ve výši 1/2 jednotky číslo 128/1 v budově č. p. 25, která je součástí pozemku p. č. st. 56, v katastrálním území 710911, číslo LV: 952, podíl na společných částech 11500/23000
B) podíl ve výší 1/4 jednotky číslo 128/3 v budově č. p. 25, která je součástí pozemku p. č. st. 56, v katastrálním území 710911, číslo LV: 952, podíl na společných částech 7298/30471
vystavitelem směnky Mgr. XY, nar. 00.00.0000 v Olomouci, bytem, Olomouc, a budou převedeny ve prospěch Ing. XX, nar. 00.00.0000 v Žiline, bytem Podhájská, Slovensko.
Ladislav
ODPOVĚĎ:
Tuto formulaci Vám k použití nedoporučuji. V první řadě upozorňuji na skutečnost, že směnka je cenným papírem, jehož náležitosti (mimo jiné i údaj o splatnosti) jsou zakotveny v zákoně směnečném a šekovém. Jakákoli (i drobná) vada směnky (byť ryze formálního charakteru) může snadno zapříčinit její neplatnost.
Vámi citovaná formulace svým charakterem do směnky vůbec nepatří; jedná se naopak o ustanovení, které je vhodné zařadit do smlouvy. Máte-li v úmyslu do budoucna ošetřit převod vlastnického práva k bytové jednotce, je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní či darovací. Vámi citované ustanovení však trpí několika vadami (např. neurčitostí). Máte-li zájem o přípravu smlouvy o smlouvě budoucí tak, aby Vám v budoucnu zaručovala uzavření kupní či darovací smlouvy k předmětné bytové jednotce (resp. spoluvlastnickému podílu na takové bytové jednotce), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 191/1950 Sb. , směnečný a šekový
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zabavení nemovitosti státem (trestní řízení) a zpětné vyměření nájmu, nájemného s úroky a pokutou v případě prodlení
- Zpětné vyměření nájmu za bydlení v nemovitosti zabavené státem a vysoké úroky z prodlení - jak se bránit?
- Trest propadnutí majetku (nemovitosti) státu a vyměření nájmu, nájemného původnímu majiteli bydlícímu v nemovitosti
- Vysoká pokuta, úrok z prodlení u nájmu vypočteného státem zpětně za zabavenou nemovitost v trestním řízení
- Úrok, pokuta z prodlení u státem zabavené nemovitosti - jak požádat o snížení úroku?
Pozadí případu:
Manžel paní A byl odsouzen 4.11.2015 pro finanční zpronevěru - 9 let + propadnutí nemovitého majetku. Podáno odvolání k nejvyššímu soudu - zatím neproběhlo. Konec února 2016 paní A navštívily 3 pracovnice u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových - ústně oznámily, že je nemovitost zabavena a bude vyměřen nájem.
05/2016 se dostavil pracovník kvůli zjištění rozměrů bytu.
Do 16.6.2016 se nedělo vůbec nic. Pak přišel dopis s doručenkou se zpětným výpočtem nájmu od 5.11.2015 do 30.6.2016 ve výši 55.244 Kč se splatností do 30.6.2016 (bez elektřiny, vody a plynu).
Do dnešní doby nebylo paní A nic podepsáno a částka za nájem jí nebyla ani předem sdělena. Byly pouze domluveni, že jakmile sežene byt, nemovitost uvolní. Byt si sehnala, ale nastěhování je možné až od 15.7.2016. Kdyby jí částka za nájem byla sdělena již v listopadu 2015, snad by sehnala něco dříve.
Dalším velmi znepokojivým bodem ve smlouvě, kterou ji poslali ohledně zpětného vyměření nájmu, a který vyvolává strach z nezaplacení, ačkoli si myslí, že to je špatný postup, je v čl. 9, odst. 2 a říká, že zaplatí "… pronajímateli za dobu prodlení smluvní pokutu ve výši 10% z měsíčního nájemného za každý den prodlení." Což je asi 700 Kč denně, a to se zdá být strašně moc.
Tato smlouva přišla, jak můžete vidět bez jakéhokoli podpisu a objevuje se tam například formulace "Smluvní strany se výslovně dohodly na… ", což mi přijde, že někdo něco zkouší, aby paní A podepsala a potvrdila něco, co ani neproběhlo.
Dotazy:
Je toto jednání ze strany státu zcela v pořádku?
Musí paní A zaplatit do zmíněného 30.6.2016 takhle vysoký nájem? Předpokládáme, že i kdyby se po zaplacení ukázalo, že byla v právu a nájem by takový nakonec být neměl, už by peníze nikdy znovu neviděla.
Může být po ní vymáháno tak vysoké penále, jaké po ni budou chtít? (Tedy cca 700 Kč denně)
Neměla by jí být výše nájmu oznámena předem?
Jaké kroky může paní A udělat, aby se chránila?
Případně, kam se může ještě obrátit? - již zaslala dopis (viz příloha - Dopis od paní A, pro co nejpřesnější informace) veřejné ochránkyni práv, ale zatím nedostala žádnou odpověď.
Případné nejasnosti rád zodpovím.
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud byl uložen trest propadnutí majetku, tak od právní moci takového rozhodnutí je stát oprávněn nájem požadovat, a to ve výši, jaká je pro danou lokalitu pro obdobné nemovitosti obvyklá. Proto nezbývá, než posoudit, zda je požadovaný nájem přiměřený, pokud ano, pak jej hradit. Co je ale skutečně nepřiměřené, je výše smluvní pokuty. 10% měsíčního nájmu denně je naprosto nehorázný požadavek a v tomto případě byste jistě uspěli u soudu, pokud jde o nepřiznání takové smluvní pokuty, s ohledem na dobré mravy. Dle mého názoru by přiměřená smluvní pokuta mohla činit 0,5% měsíčního nájmu denně.
Pokud jde o zpětný požadavek nájemného, je to sice nekorektní jednání, nicméně je možné požadovat i zpětně, s ohledem na promlčecí lhůtu až tři roky zpětně.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu a připomínky odboru životního prostředí
Řeším s obcí změnu územního plánu. Podal sem si na obec žádost se změnou územního plánu o můj pozemek. Změnu mi zastupitelstvo na veřejném zasedání odsouhlasilo. Na odboru územního plánování zpracovala paní zadání které ji trvalo 2 měsíce sepsat. Poté bylo zadání 1 měsíc vyvěšené na stránkách obce i odboru a teď jsou připomínky na obci, vše bylo kladné jen jedna byla záporná. Jedná se o odbor životního prostředí, paní se nelíbí že je v obci dostatek nezastavěného území a že by pozemek vyčníval z územního plánu.
Podrobnosti ohledně jaký je to pozemek rád doplním.
Když obec změnu schválila jak mam dále postupovat?
Poslední slovo má obec?
Dočetl sem se že plán může projít i přes námitky odboru životního prostředí z kraje je tomu tak?
Jedná se v současnosti o ornou půdu o rozloze 2200 m2.
Paní co změnu zpracovává na odboru územního plánování mi od začátku tvrdí že je všechno problém a že to nepůjde.
Přitom jsme žádali o zařazení pozemku již v roce 2013 kdy se dělal územní plán obce. Bohužel to řešil bratr a tomu jen sliby li že tam je.
Děkuji Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Postup změny územního plánu je složen z několika kroků, samotné „prvotní“ schválení návrhu ze strany obce nestačí, následuje Vámi zmiňované vypracování zadání změny územního plánu, kdy následně i toto zadání je přezkoumáváno a musí být schváleno, následně se vypracovává samotný návrh, který opět musí být schválen, poté se přistupuje k vydání změněného územního plánu. Jedná se do značné míry o zdlouhavý proces.
Odbor životního prostředí má v územním plánování postavení dotčeného orgánu, tedy mu přísluší podávat stanoviska k návrhu změny územního plánu, přičemž dle ust. § 53 odst. 4 písm. d) stavebního zákona (dostupný zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/) je pořizovatel povinen přezkoumat soulad návrhu změny územního plánu mj. i se stanovisky dotčených orgánů, např. právě odboru životního prostředí. Součástí odůvodnění změny územního plánu pak je i výsledek tohoto přezkoumání.
Dále platí, že pokud v průběhu tohoto postupu dojde pořizovatel (obecní úřad) k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4 (viz výše), předloží návrh na jeho zamítnutí.
Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu mj. se stanovisky dotčených orgánů (ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona).
Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, stanovisko odboru životního prostředí má podstatný vliv na pořízení a schválení změny územního plánu, kdy je v mnoha krocích brato v úvahu a je z něho při rozhodování o změně územního plánu vycházeno.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Pokus o rozvrat vztahu pomluvou - je to trestné?
- Pokus o rozvrat vztahu nepravdou, lží - trestný čin?
- Lhaní ve snaze rozvrátit vztah - je to trestné, trestný čin?
Jsem s přítelem 7 let (2009-2016) a z toho 4 roky spolu žijeme (2012-2016), tento týden mě zastavila cizí žena a tvrdila, že s ním měla půl roku sexuální vztah. Ona nemá žádné důkazy, tvrdí, že vše smazala. Můj přítel jí vůbec nezná. Viděl ji prvně. Může doložit i výpis hovoru, že si s ní nikdy nepsal. Jsme z toho hodně špatní, já příteli věřím. Jak se můžeme proti tomu nařčení bránit? Je na takovou to pomluvu nějaký zákon? Připadá nám to, jako by si to s ní někdo domluvil a nás chtěli rozdělil. Děkuji za odpověď. Ivana
ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik. Můžete se (resp. Váš partner) žalobou v civilním řízení domáhat, aby tato žena upustila od daného jednání (šíření smyšlených a nepravdivých tvrzení) a případně odstranila následky tím způsobené (pokud je to reálné).
Dále je zde teoretická možnost postihu takového jednání jako přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustí ten, kdo mj. jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch.
V případě značné intenzity zásahu je zde možnost postihu za trestný čin pomluvy.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Řízení vozidla v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Řízení auta, automobilu v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Zákaz řízení a řízení v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Řízení auta, automobilu bez řidičského oprávnění v nouzi - je to trestné?
- Okolnosti vylučující protiprávnost - definice, příklad, vysvětlení
- Krajní nouze, nutná obrana - příklad z praxe
Existuje nějaký důvod, kdy je možné porušit zákaz řízení motorových vozidel? Třeba když jde o život, havárie atd. ? Karel
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že každé porušení takového zákazu má svůj negativní důsledek. Nicméně jak sám uvádíte ve svém dotazu, za určitých okolností není shledána protiprávnost takového jednání (porušení daného zákazu řízení motorových vozidel).
V této souvislosti hovoříme o tzv. okolnostech vylučujících protiprávnost, jako je např. krajní nouze, nutná obrana apod.
Tyto okolnosti způsobují, že jednání, které by za jiných okolností bylo protiprávní, protiprávním jednáním není, jelikož jsou zde skutečnosti, které takové jednání činí „žádoucím“.
Jde např. o Vámi zmiňovaný případ porušení zákazu řízení motorových vozidel z důvodu záchrany života (situace, kdy je potřeba osobu neprodleně dopravit do nemocnice a není zde jiná možnost jak dovoz této osoby motorovým vozidlem, které bude řídit osoba, která má zákaz řízení).
Nelze ovšem paušalizovat – zákon nevymezuje konkrétní případy, kdy takové jednání není protiprávní, ale naopak žádoucí, vždy se vychází z konkrétních okolností, které jsou posuzovány a zohledňovány.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Do kolika dnů musí stavební úřad odpovědět na odvolání občana proti odstranění stavby
- Lhůta na reakci úřadu na odvolání občana (odvolání na stavební úřad proti odstranění stavby)
Odpovědní lhůta, lhůta na odpověď na odvolání občana: napsali jsme odvolání na stavební odbor Středočeského kraje, 7.5. 2016 nám přišlo vyjádření, že celou věc předávají na stavební odbor Magistrátu města Kladna, odvolávali jsme se ve věci odstranění stavby - resp. movitého domku, který není pevné spojen se zemí.
Do dnešního dne nám nepřišlo žádné vyjádření z kladenského úřadu. Jaké jsou lhůty pro vyřízení podání odvolání? Nebo to, že nám nepřišlo vyjádření k odvolání máme chápat, jako souhlasné stanovisko?
Děkuji za odpověď Kamila
ODPOVĚĎ:
Stavební zákon lhůty pro vyřízení odvolání neupravuje, proto se použije podpůrně správní řád.
Dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Primárně je tedy odvolací orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu. Tato lhůta může být prodloužena v souladu s výše uvedeným ust. § 71 odst. 3 správního řádu.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájem bytu, pronajímatel dluží za energie, distributor nemohl odmontovat měřič a odběr na nájemce odhlásit - jak postupovat?
- Pronajímatel nepustil do bytu technika na odmontování měřiče - jak může nájemce ukončit odběr energie? (pronajímatel dluží za energie)
Prosím o radu v problému, který právě řeším s majitelkou bytu, který jsem měl rok pronajatý.
Od konce května 2015 do konce května 2016 jsem obýval byt určité majitelky a v tomto bytě jsem si také sám platil zálohy za energie (energie byly napsané na mě). V nájemní smlouvě s majitelkou stojí, že „Nájemce souhlasí s tím, že při skončení nájmu bude elektroměr a plynoměr převeden opět na Pronajímatele. “
Bohužel paní majitelka dluží peníze společnostem dodávající elektřinu i plyn a převod energií na ní není/nebyl možný (podle toho co mi řekli pracovníci distributorských společností). S tímto vědomím jsem se rozhodl ukončit odběr elekritcké energie i plynu v bytě. Plyn technik stihl demontovat, ale termín odstranění elektroměru mi byl distribuční společností stanoven až po datu předání bytu (včetně klíčů, podpisu předávacího protokolu atd.).
S paní, prostřednictvím které jsem s majitelkou komunikoval, jsem dohodl, že technikovi v potřebný čas majitelka otevře a pustí ho ukončit odběr. Ovšem tady nastal problém. Majitelka odmítla pustit technika elektroměr odmontovat (je instalovaný přímo v bytě, pro přístup je potřeba mít klíče) a odmítá se mnou komunikovat (nebere telefony, nedá se zastihnout, neotvírá).
Bohužel jsem tedy zůstal s tím, že musím měsíčně platit poplatky za odběr energie v místě, kde už nebydlím a nemám tam přístup, a energii může na můj účet bez problémů vypotřebovávat někdo jiný.
Prosím tedy o radu. Rád bych věděl, jaké mám možnosti dosáhnout toho abych byl zproštěn povinnosti toto nesmyslně platit.
Moc děkuji Roman
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vám nezbude, než věc řešit soudně, jinak se do bytu bez souhlasu majitelky nedostanete. Pokud platíte poplatky nadále, doporučovala bych co nejdříve podat žalobu proti majitelce na bezdůvodné obohacení a domáhat se zpět všech poplatků, které jste za ni nucen platit a budete platit až do odmontování elektroměru. Tato žaloba bude určitě úspěšná. Dále je třeba neprodleně podat žalobu na stanovení povinnosti umožnit vstup za účelem odmontování elektroměru. Třetí varianta by byla obrátit se na Policii a řešit věc jako trestný čin, v úvahu by mohl připadat trestný čin podvodu, nicméně je zde reálná hrozba, že Policie se nebude chtít věcí zabývat, neboť má převážně občanskoprávní rozměr a svého cíle lépe dosáhnete zmíněnými žalobami podanými k civilnímu soudu.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace staršího ojetého kola, bicyklu - práva kupujícího
Na internetovém bazaru jsem prodala přes inzerát dětské kolo (jde o facebookovou skupinu, kde jsou dána pravidla jen co se týče vkládání fotek do alb). Paní si se mnou domluvila schůzku u mého bydliště, vzala s sebou i dceru, aby si mohla kolo vyzkoušet a na kolo se předem podívat. Paní věděla, že je kolo ježděné, že není nové. Paní i její dceři se kolo líbilo. Proto jsme obchod uzavřely, já dostala peníze a paní si kolo odvezla. Žádný doklad o prodeji nebyl vystaven.
Po třech dnech se paní ozvala SMS zprávou, že kolo chce vrátit, že je rezavé, že kolo drhne o brzdu a že prostě kolo nechce a chce peníze zpět.
Já ji odpověděla, že věděla, že kolo není nové, měla možnost si ho prohlédnout, vyzkoušet. Brzdy že je třeba seštelovat, že se mohly hnout dlouhým stáním ve sklepě či převozem autem, když si ho vezla domů, ale těžko takto posoudit, čím to bylo způsobené. Nechtěla jsem se ale dohadovat, nabízela jsem jí i finanční náhradu, když bude platit něco za seštelování kola.
Sdělila jsem ji také, že když kolo nechtěla, tak se mohla ozvat ještě ten den prodeje, ale po třech dnech si již nemůžu být jistá, že kolo bude v původním stavu, jak si ho brala. Stále opakovala, že kolo nechce a kdy budu doma, že mi ho přiveze zpět.
Nyní mi její muž několikrát volal (cizí čísla já ale nezvedám) a pak mi napsal SMS zprávu, že se mu mám ozvat ohledně dětského kola. Pokud to prý nechci řešit, tak to bude řešit on přes Policii ČR a dále právníci od společnosti DAS.
Jak se mohu bránit a jak mám teď postupovat?
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ.
Podle první věty ust. § § 2103 Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud se paní ozvala po třech dnech a tvrdí, že kolo je rezavé a drhne o brzdu, pak dle mého názoru jde právě o takové vady, které jí musely být zřejmé už při zkušební jízdě, proto práva z vadného plnění uplatnit nemůže. Vyhrožování Policií ČR není na místě, neboť jste žádný trestný čin nespáchala, Policie to určitě řešit nebude. A právníci samozřejmě můžou vyhrožovat, nicméně úplně v té nejhorší variantě si dokážu představit, že by soud mohl uznat práva z vadného plnění, ovšem kterým došlo pouze k nepodstatnému porušení smlouvy a mohl by uznat nárok kupující na slevu z kupní ceny. Proto bych doporučovala učinit jediný krok, a to napsat doporučený dopis, ve kterém jim sdělíte to, co uvádíte zde v dotazu - tedy kolo není nové, věděli to, vyzkoušeli si ho a proto jediné, co jim nabízíte, je přiměřená sleva z kupní ceny. Nevím, jaká byla kupní cena, proto neodhadnu přiměřenost slevy, nicméně by to mohlo být např. 5% kupní ceny.
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvence v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Oddlužení v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Osobní bankrot v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Přihlášení dluhů věřitelm - oddlužení dlužníka v zahraničí
- Přihlášení dluhů věřitelm - insolvence dlužníka v zahraničí
- Přihlášení dluhů věřitelm - osobní bankrot v zahraničí
Žiji ve Švédsku, chci zde zažádat o proces oddlužení. Chtěla bych do tohoto procesu zahrnout i dluhy z České republiky. Je to možné? Jak mám postupovat? Co musí udělat věřitelé v České republice, aby do tohoto procesu ve Švédsku byli zahrnuti? Pokud tyto informace nevíte, kde se mohu zeptat?
Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
Insolvenční řízení týkající se více členských států je upraveno v nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení. Dle něho obecně platí, že příslušným soudem by měl být ten, kde má dlužník hlavní zájmy. Zahrnutí zahraničních dluhů do insolvence v zásadě nic nebrání, ale závisí také na vnitrostátní úpravě, protože zmíněné nařízení upravuje jen základní rámec. Doporučil bych proto obrátit se na právní poradnu či odborníka ve Švédsku, která se ve Švédsku insolvenci věnuje.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak zjistit kdy soud nařídí soudní líčení, soudní stání
Je reálné nějakým způsobem zjistit, kdy bude příslušný KS řešit konkrétní správní žalobu, ve které jsem účastníkem řízení? Řízení bylo zahájeno v listopadu 2015 a doposud nemám jedinou zprávu.
Existuje nějaký instrument, jak se soudu dotázat?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Pokud nebylo ze strany KS nařízeno jednání, tuto skutečnost určit nelze. Nicméně vzhledem k tomu, že jste účastníkem daného řízení, můžete nahlédnout do spisu vedeného v této věci a z něj zjistíte, jaké kroky byly dosud v této věci učiněny.
Pokud nebyly učiněny žádné relevantní kroky, či jen v omezeném rozsahu nebo máte za to, že dochází k nedůvodným průtahům v zahájeném řízení, můžete se s žádostí o odstranění průtahů v řízení obrátit na předsedu daného KS.
Jinak se můžete obrátit přímo na daného soudce, který tuto věc projednává, a dotázat se jej, zda lze očekávat v brzké době nařízení jednání ve věci.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Porodné a sociální dávky - vyřazení manžela (cizince) z okruhu společně posuzovaných osob
- Manžel cizinec - vyřazení manžela ze společně posuzovaných osob při výpočtu sociálních dávek a porodného
Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se porodného, příp. dalších sociálních dávek. 01/2015 jsem se v Tunisku provdala za Tunisana. 10/2015 se nám narodil v ČR syn. Před porodem jsem byla nezaměstnaná. Manžel byl do 12/2015 v Tunisku, nyní je v ČR s uděleným přechodným pobytem, zatím nezaměstnaný. Před narozením syna pracoval v Tunisku s minimálním příjmem. Máme nárok na porodné, příp. nějaké další dávky? Četla jsem o možnosti vyřazení manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Za jakých podmínek je to možné? Za odpověď předem děkuji. Žaneta.
ODPOVĚĎ:
Porodné je dávkou státní sociální podpory a podmínky nároku na něj tudíž upravuje zákon o státní sociální podpoře. Základní podmínkou pro nárok na tyto dávky je skutečnost, že žadatel a osoby společně s ním posuzované (v případě porodného jste společně posuzovanými osobami Vy, Váš manžel a Vaše dítě) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu, jde-li o občany České republiky, nebo mají na území České republiky trvalý pobyt, jde-li o cizince. Podmínkou je, že žadatelé mají na území České republiky bydliště – to znamená, že se zde fakticky zdržují, že zde opravdu bydlí. Jestliže Váš manžel nemá v ČR trvalý pobyt nebo alespoň povolení k dlouhodobému pobytu, mohli byste mít nárok na porodné za předpokladu, že by uplynulo alespoň 365 dní od chvíle, kdy začal patřit mezi cizince hlášené na území České republiky k pobytu – jinými slovy musel by se v ČR legálně zdržovat alespoň 365 dní. Protože je o porodné zapotřebí požádat do jednoho roku věku dítěte, ve Vašem případě tedy do října 2016, Váš manžel už bohužel tuto podmínku splnit nestihne.
Požádat o vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob by mělo smysl například tehdy, pokud byste společně nehospodařili a nevedli tzv. společnou domácnost – tedy Vy byste žila v České republice a Váš manžel v Tunisku. Pokud ale bydlíte společně a společně hospodaříte, není k vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob žádný důvod. Poslední možností je tedy o porodné přece jen požádat a v případě zamítavého stanoviska se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle § 3, odst. 4 uvedeného zákona může v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Nelze na to ale spoléhat. Pokud ministerstvo podmínku trvalého pobytu nepromine, nárok na porodné vám bohužel nevznikne.
Obdobná je situace u přídavku na dítě, kde jste opět společně posuzovanými osobami Vy, Váš manžel a Vaše dítě. Zde by tedy bylo opět zapotřebí získat trvalý pobyt nebo dosáhnout prominutí této podmínky ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jiná situace je u příspěvku na bydlení. Na ten máte nárok tehdy, pokud jste vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pokud Váš manžel nemá v České republice trvalý pobyt, pak v tomto případě není společně posuzovanou osobou a při žádosti o příspěvek na bydlení tudíž nemusíte dokládat jeho příjem. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Dále by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nouzi. Při žádosti o tyto dávky je ale kromě příjmů zapotřebí doložit i tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Úřad práce tedy bude zajímat, zda Vy nebo Váš manžel máte nějaký (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním kontu, zda máte stavební spoření či životní pojištění. Nelze tedy předjímat, zda by Vám na tyto dávky vznikl nárok či nikoliv. O všechny uvedené dávky můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho trvalého bydliště.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Opakovaná výpověď nájmu bytu - první výpověď zneplatněna rozsudkem soudu, možnost podání výpovědi před nabytím právní moci rozsudku
- Výpověď nájmu zneplatněna soudem - kdy může pronajímatel podat novou výpověď nájmu bytu (čekání na právní moc rozsudku)
Dostali jsme výpověď z bytu ve kterém bydlíme již 30 let (nájem na dobu neurčitou), podali jsme proti této výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Ve výpovědi nebylo správně uvedené poučení a tak okresní soud tuto výpověď označil jako neplatnou. Majitel nám ihned poslal novou opravenou výpověď z bytu, rozsudek nám ještě nebyl doručen, tudíž nebyl v právní moci, nebo na právní moc tohoto rozsudku nemusí majitel čekat? Máme brát tuto výpověď jako platnou?
Děkujeme za odpověď
manželé Novákovi
ODPOVĚĎ:
Ano, novou výpověď z nájmu bytu je nutné chápat jako platnou (pokud samozřejmě obsahuje veškeré občanským zákoníkem stanovené náležitosti a netrpí jinými vadami).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že po dobu soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu není nájemní vztah nedotknutelný, tzn. že pronajímatel i nájemce mohou nájem ukončit občanským zákoníkem dovolenými způsoby. Je proto možné, aby v průběhu soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu např. nájemce s pronajímatelem uzavřeli dohodu o skončení nájmu, nebo aby pronajímatel doručil nájemci novou výpověď z nájmu bytu.
Pakliže byl ve Vašem případě rozsudek soudem zatím pouze vyhlášen (přičemž výpověď z nájmu bytu byla soudem prohlášena za neplatnou), byl pronajímatel oprávněn ukončit nájem bytu (který dle rozhodnutí soudu stále trvá) (např. opět výpovědí). Pronajímatel tím dal mimo jiné najevo, že se s největší pravděpodobností nehodlá proti rozsudku odvolat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zastavení soudu o určení neplatnosti darování duševně nemocnou osobou
- Zastavení soudního řízení o určení neplatnosti darování duševně nemocnou osobou
- Darování nemovitosti duševně nemocnou osobou - zastavení soudu, soudního řízení
Soudní znalec 11/2015 konstatoval, že můj bratr trpěl demencí mírné až středně těžké formy, jeho jednání v 2013 byla ovlivněna duševním onemocněním. V 2013 se bratr léčil na kardiologii, očním. 10/2013 na geriatrii diagnostikovali středně těžký kognitivní deficit. 05/2014 závěr, Alzheimerova mírná až středně těžká demence. 06/2015 byl bratr omezen v právním jednání v zdravotních a sociálních službách. V nakládání s majetkem nebyl omezen. 10/2013 uzavřel darovací smlouvu s věcným břemenem svého dožití. 02/2014 bylo zahájeno řízení na určení vlastnictví, že dárce jednal v duševní poruše. Bratr, dárce, zemřel 08/2015. Dědické řízení bylo pravomocně zastaveno - zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán vypravitelce pohřbu. Řízení proti dárci bylo ukončeno, protože nemá právních nástupců. Řízení proti obdarované pokračuje. Svědčila jsem u soudu, ale byla jsem označena jako laik. Od 02/2014 čelí soudní mašinérii a ta ji dovedla do stavu, že ji lékaři nasadili léky pro úzkost a panickou poruchu (agorafobií). Dá se řízení zastavit jinak než rozsudkem? Děkuji. Dana
ODPOVĚĎ:
Řízení lze zastavit, vezme-li některý z účastníků svůj návrh zpět (bylo-li řízení zahájeno na návrh). Zastavit řízení lze dále jen pokud nebudou splněny podmínky řízení a tyto podmínky nepůjdou v řízení odstranit nebo nastanou nějaké překážky postupu řízení, které neumožní v řízení pokračovat (např. ztráta způsobilosti být účastníkem řízení, atd.).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vynechat z dědictví syna který neprojevuje o rodiče zájem?
- Syn se nezajímá o rodiče - jak ho vydědit?
- Jak vynechat z dědictví dceru která neprojevuje o rodiče zájem?
- Dcera se nezajímá o rodiče - jak ji vydědit?
- Vydědění potomka pro nezájem o rodiče - postup, informace
- Vydědění syna, dcery pro nezájem o rodiče - postup, informace
Manžel má z prvního manželství dospělého syna (46). se kterým se neviděl už 24 let. My máme spolu 2 dospělé děti. Byt (3+1) a chatu máme v SJM. Chtěli bychom vědět optimální řešení, jak převést majetek (byt + chatu) na naše společné děti tak, aby to nebylo napadnutelné synem z 1. manželství ze zákona?
Pokud by došlo k úmrtí manžela, na jaký podíl by každý z nás měl nárok? (já- manželka, syn z 1. manž. , naše společné 2 děti)?
A v případě mého úmrtí před manželem? Po mně nic nedědí, protože není mým potomkem? Ale po úmrtí i mého manžela, jaká část by mu patřila? Jak se bude dělit zbývající část pozůstalosti mezi 3 děti? (jakým poměrem)
Není tedy nejrozumnější provést zúžení SJM a vše vlastně přepsat na mě (manželka)?
Děkuji, Jindřiška a Pavel
ODPOVĚĎ:
Byt i chatu můžete již teď převést darovací smlouvou na Vaše dvě děti s tím, že si na obou nemovitých věcech můžete zřídit věcné břemeno doživotního užívání a bydlení, které by bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Také můžete uzavřít smlouvu o zúžení SJM, kde se majetek přepíše pouze na Vás. Nebo může Váš manžel napsat závěť a listinu o vydědění, ve které vyděďuje svého syna z prvního manželství, protože o něj neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako syn měl projevovat. V tom případě by rovněž po Vašem manželovi nedědil, ovšem v rámci dědického řízení by ho musel notář kontaktovat a musel by se ho ptát, zda proti závěti a důvodům vydědění nic nenamítá a důvody vydědění uznává. Pokud by důvody vydědění neuznal, mohl by na Vás na dědice podat žalobu a až civilní soud by musel vyřešit, zda byl vyděděn platně či neplatně. Doporučila bych Vám sepsat buď smlouvu o zúžení SJM a zároveň ještě listinu o vydědění anebo darovací smlouvu a listinu o vydědění.
Pokud byste nepodnikli žádné kroky, tak by měl syn z 1. manželství v dědictví po Vaše manželovi nárok na 1/4 pozůstalosti, tedy 1/4 z poloviny SJM (druhá půlka SJM je Vaše). Pokud byste zemřela dříve, tak po Vás by nedědil a dědili by Váš manžel a Vaše děti každý 1/3 z poloviny SJM (manželovi by patřila druhá polovina SJM). Po jeho smrti by dědily jeho 3 děti rovným dílem.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna na hranici pozemků ve vlastnictví jednoho z majitelů pozemku - povinnosti majitele studny vůči sousedovi
Před lety jsme koupili chatu kde je i studna, která je polovinou na mém pozemku a polovinou na pozemku souseda. Studnu vlastním já. Jsem povinnen zpřístupnit sousedovi pitnou vodu i když s ní zalévá? Dále se chce připojit na novou koupelnu, kterou u sebe postavil.
Prosím vás o informaci, jaké jsou mé povinnosti k sousedovi? Děkuji, Denis.
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyřešit otázku, zda je předmětná studna stavbou, tzn. nemovitou věcí. Co se týče studní, je obecně přijímán názor, že studna zhotovená např. z betonových skruží je stavbou (a tudíž nemovitou věcí), naproti tomu pouhý vrt či kopaná studna (nezajištěná betonovými skružemi apod.) obvykle za stavbu považována není. Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vašem případě se o stavbu (a tudíž nemovitou věc) jedná.
Zadruhé je zapotřebí vyřešit otázku, z jakého důvodu se považujete za vlastníka předmětné studny (pokud tato studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousední pozemek). V tomto ohledu je podstatné, zda je studna např. zmíněna v kupní smlouvě, kterou jste nabyl předmětnou chatu a k ní náležející pozemek. Došlo-li by totiž v budoucnu ke sporu s Vaším sousedem, mohlo by být zpochybněno rovněž Vaše výlučné vlastnické právo ke studni (z tohoto důvodu je důležité, abyste byl schopen výlučnost svého vlastnického práva k předmětné studni řádně prokázat). Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná studna je Vaším výlučným vlastnictvím.
Je-li předmětná studna Vaším výlučným vlastnictvím, nemáte vůči svému sousedovi, co do přístupu k vodě z této studny, žádné povinnosti. Sama skutečnost, že Vaše studna stojí částečně na pozemku Vašeho souseda nezakládá jeho právo na vodu z této studny. Přivolíte-li proto k tomu, aby soused čerpal z Vaší studny vodu, bude se jednat pouze o Vaší dobrou vůli (popř. může být sousedovo právo na vodu zajištěno zřízením služebnosti či závazkového práva, jak uvádím níže).
Fakt, že Vaše studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousedův pozemek, samozřejmě zakládá mezi Vámi a Vaším sousedem určitý právní vztah:
- dle § 1087/1 občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku (jedná se o tzv. přestavek), stane se část cizího pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře (vzhledem k tomu, že ve Vašem případě zasahuje studna na sousedův pozemek přibližně polovinou své plochy, není toto ustanovení občanského zákoníku na Váš případ aplikovatelné) ;
- nastalý stav bude řešitelný dle ustanovení o stavbě na cizím pozemku (§ 1085 a § 1086 občanského zákoníku), tzn. že nebude-li dohoda se sousedem možná (např. dohoda o odkoupení části sousedova pozemku, který je zastavěn studnou), bude věc řešitelná u soudu (soud může např. rozhodnout, že část sousedova pozemku zastavěná studnou připadá do Vašeho vlastnictví, a to samozřejmě za náhradu).
Přístup souseda k vodě z Vaší studny může být zajištěn buď závazkově (např. uzavřením nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce), popř. můžete zřídit ve prospěch Vašeho souseda služebnost práva na vodu (věcné břemeno). Konkrétně dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Služebnost musí být zřízena prostřednictvím písemné smlouvy a vzniká jejím zápisem do katastru nemovitostí. Služebnost můžete založit ve prospěch Vašeho souseda (tzn. že v okamžiku jeho smrti služebnost zanikne), nebo ve prospěch sousedova pozemku (tzn. že tato služebnost by svědčila každému budoucímu vlastníkovi sousedova pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně či bezúplatně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Česká firma neproplácí v zahraničí zahraničnímu pracovníkovi stravné - je to dle Zákoníku práce?
- Neproplácení stravného českou firmou zaměstnanci v zahraničí - je to v pořádku?
Příbuzný, který je Slovák a trvale žije ve Slovenské republice, je zaměstnán u české firmy. Místo jeho výkonu práce v pracovní smlouvě je sídlo firmy v ČR. Od počátku roku 2016 mu je však trvale přidělována práce na Slovensku (řidič), tj. v místě jeho bydliště, hranice do ČR přejíždí velmi výjimečně. Firma mu proplácí denní paušál pro tuzemské stravné ve výši 70, -Kč (za odpracovanou směnu 5 - 12 hodin), s tím, že na zahraniční stravné nemá nárok - dle ZP, § 163, odst. 6.
Je postup české firmy správný? Příbuzný se zcela nevyzná v českém zákoníku práce.
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Dle § 163 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, náleží mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. “
Dále pak ale v ustanovení § 170 odst. 7 ZP je uvedeno následující: „Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. “
Z výše uvedeného vyplývá, že na zahraniční stravné má zaměstnanec, který je vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště nárok pouze po dobu cesty do bydliště a zpět, cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě, jinak má nárok pouze na stravné.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec odmítnout DPP nad rámec běžné pracovní smlouvy?
- Odmítnutí práce na DPP zaměstnancem od zaměstnavatele se kterým má zaměstnancec pracovní smlouvu - může to zaměstnanec udělat?
- Nepodepsání DPP na práci nad běžný úvazek u zaměstnavatele - může to zaměstnanec udělat?
Jsem zaměstnanec státní organizace. Mám pracovní poměr na dobu neurčitou. Vedoucí organizace mě jmenoval do inventarizační komise, ale musím podepsat Dohodu o provedení práce a tuto inventarizaci provádět ve volném čase. Mám povinnost tuto dohodu podepsat, když z rodinných důvodů mimo pracovní dobu nemohu toto vykonávat? Děkuji za odpověď Kamila
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že Vás nikdo nemůže nutit k tomu, abyste podepsala dohodu o provedení práce a uzavřela tak vedle svého pracovního poměru další pracovněprávní vztah. Svoje rozhodnutí můžete zaměstnavateli odůvodnit těmito důvody, ale pokud nechcete, žádné důvody uvádět nemusíte.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Ublížení na zdraví s měsíční pracovní neschopností, neschopenkou - jde o trestný čin nebo přestupek?
Dotazuji možnost opravného prostředku, resp. jiného možného postupu proti rozhodnutí státního zástupce.
Dne 28.2.2016 jsem byla napadena útočníkem, který mi způsobil úraz holí na pravé ruce s pracovní neschopností až do 21.3.2016. K mému naprostému údivu toto státní zástupce zcela bagatelizoval a celý čin zhodnotil pouze jako přestupek a odevzdal ho k projednání na Městský úřad.
Státní zástupce zcela ignoroval fakta – např. lékařskou zprávu ze dne 21.3.2016, kde je ortopedem konstatován přetrvávající otok a bolestivost a je doporučena další léčba, kdy jsem dále docházela na rehabilitace. Dále se státní zástupce ač nelékařského vzdělání pasoval do role ortopeda, kdy rozhodl, že po odstranění sádry je končetina zcela zhojena a schopna běžného způsobu života bez omezení.
Mne toto velice uráží, protože jsem si vytrpěla dost bolesti, po úrazu, pod sádrou a při další léčbě včetně rehabilitace při rozhýbávání kloubů, a nyní jsem dle státního zástupce jen simulantka s neadekvátními subjektivními stesky. Navíc jsem ne vlastní vinou byla krácena na příjmech po dobu pracovní neschopnosti a také mi vznikly další výdaje za doplatky na léky, dopravu na rehabilitace a v neposlední řadě i za fakturu za provedenou zkoušku na alkohol, o které jsem nebyla předem informována, že se platí.
Tímto vás tedy žádám o zhodnocení celé situace a o radu na případný další postup.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Eliška
Ke své žádosti přikládám následující přílohy:
1. Zpráva státního zástupce (zkrácená verze s fakty týkající se pouze mé osoby) – 3 strany
2. Lékařské zprávy – 3 ks, 2 strany
3. Foto ruky po odstranění sádry (dle st. zást. zcela zdravé) – 1 strana
4. Faktura za stanovení alkoholu – 1 strana
5. Tento text ve wordu (pokud by e-mail nebyl čitelný) – 1 strana
ODPOVĚĎ:
Právní posouzení tohoto skutku ze strany státního zástupce je sporné, jelikož jak sám státní zástupce uvádí, v obecné rovině platí, že o ublížení na zdraví se jedná v situaci, kdy (zjednodušeně řečeno) porucha zdraví znesnadňuje nikoliv jen po krátkou dobu obvyklý způsob života poškozené osoby, přičemž pojmem „nikoliv jen po krátkou dobu“ se rozumí zpravidla porucha trvající nejméně 7 dnů.
Proti odevzdání věci k projednání správním orgánem (posouzení jako přestupku) není možné podat opravný prostředek (odvolání). Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit. V případě nespokojenosti s postupem státního zastupitelství je možné požádat o provedení dohledu nad postupem státního zastupitelství.
Dohled vykonává vždy nejblíže vyšší státní zastupitelství, což znamená, že dohled nad postupem okresního státního zastupitelství vykonává krajské státní zastupitelství. Tedy se obraťte s písemným návrhem na krajské státní zastupitelství. V tomto podnětu popište co nejpřesněji, v čem spatřujete pochybení státního zástupce, a přiložte potřebné listiny, na které se odvoláváte.
Co se týká případné náhrady škody (např. výdaje na léky), tu můžete žádat jak v trestním řízení, tak i v řízení o přestupku. Další možností je požadovat náhradu vzniklé škody v civilním řízení před soudem.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Automatický vznik věcného břemene užíváním pozemku sousedem
- Užívání cesty sousedem a automatický vznik věcného břemene
Zajímalo by mne jestli může vzniknout věcné břemeno, když máme pozemek, který používáme jako příjezdovou cestu (je neoplocený) a dovolujeme
přes něj jezdit i sousedům, kteří ale mají možnost se dostat na své pozemky jinudy. Dá se popřípadě vzniku věcného břemene předejít? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Denisa
ODPOVĚĎ:
Ano, v tomto případě je reálné, že věcné břemeno sousedům vydržením vzniknout může. Ovšem v případě soudního sporu by věc byla složitější, soud by z provedeného dokazování nakonec mohl věc uzavřít i tak, že nevzniklo. Musel by ovšem posoudit okolnosti celého případu, možnost sousedů dostat se na jejich pozemek i jinak apod. Jak předejít tomuto možnému sporu o vydržení věcného břemene? Doporučila bych se sousedy písemně uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na dobu určitou, tuto případně prodlužovat nebo nikoliv. Tak lze vydržení věcného břemene předejít.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI, PODNIKÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnancem s. r. o. - může ho podepsat člen představenstva?
- Může člen představenstva podepsat mimosoudní dohodu
Jsem ve funkci jediného člena představenstva akciové společnosti.
Na základě dohody mezi jedním zaměstnancem a jediným akcionářem společnosti mi bylo nařízeno tohoto zaměstnance propustit z práce s okamžitou platností (z údajného důvodu hrubé urážky mé osoby). Tento zaměstnanec samozřejmě písemně s touto výpovědí nesouhlasil a po cca roce žádá soudní cestou po společnosti výplatu mzdy (za období ode dne výpovědi doposud) a výplatu odškodného. Celkem jde o vysokou částku v řádech milionů Kč.
Mezi společností a propuštěným zaměstnancem bylo domluveno mimosoudní vyrovnání a v současné době se jedná o výši. Jde o "dohodu" která je ze strany vlastníka společnosti (jediného akcionáře) odsouhlasená. Mám jako předseda společnosti možnost zodpovědnost za podepsání mimosoudního vyrovnání (v částce mil. Kč) přenést na někoho jiného?
Naše společnost doposud nikomu tímto způsobem "zlatý padák" nedala.
Ve společnosti řeším (přesto, že jsem jediným členem představenstva) pouze běžné provozní záležitosti. Veškeré ostatní investiční záležitosti (ročně ve výši cca 50 mil. Kč) řeší přímo vlastník společnosti (jediný akcionář) - bez nutnosti mého podpisu.
Mohu o odsouhlasení podpisu mimosoudního vyrovnání požádat vlastníka společnosti a tímto se vůči němu zbavit zodpovědnosti?
Mohu případně odsouhlasení mimosoudního vyrovnání nechat na dozorčí radě (jedniný člen)?
Děkuji za Vaši odpověď. Řehoř
ODPOVĚĎ:
Toto je věc, která by měla být řešena stanovami společnosti, nicméně nic Vám nebrání, abyste vznesl žádost k jedinému akcionáři, aby schválil mimosoudní vyrovnání a rovněž požádal o projednání dozorčí radu. Ve věcech zaměstnaneckých vztahů většinou jedná za akciovou společnost statutární orgán, což je představenstvo (předseda či člen), ovšem nařčení, že jste podpisem mimosoudního vyrovnání poškodil společnost se vyhnete právě předchozím souhlasem jediného akcionáře či projednáním dozorčí radou.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Převzetí vydražené nemovitosti - kolik dní od příklepu?
- Převzetí vydraženého bytu, domu - kolik dní od příklepu?
- Kolik dní má dlužník na vyklizení nemovitosti prodané exekutorem
- Kolik dní má dlužník na vyklizení nemovitosti vydražené zájemcem v exekuční dražbě?
V jedné odpovědi píšete, že "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu."
To je ovšem jiné tvrzení, než je uvedeno na
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/11427-jak-probiha-predani-vydrazene-nemovitosti-novemu-majiteli-vydraziteli.html
Rovněž toto tvrzení nesouhlasí s konkrétní dražební vyhláškou z 29.5.2012 a usnesením o příklepu z 21.3.2013, kde mám uvedeno, že: "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu"
Co tedy platí? Že mohu převzít nemovitost dnem po vydání usnesení o příklepu / nebo dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání + 15 dní od usnesení o příklepu?
Můžete svou odpověď prosím podložit citací konkrétního paragrafu? Problém je trochu v tom, že u dané konkrétní dražby
045 EX 154/05-357 uplynuly už více jak 3 měsíce a stále nebylo vydáno nabytí právní moci usnesení o příklepu (nevím proč, exekutorovi se nedá dovolat, na emaily nereaguje - http://www.exekutor-svoboda.cz/). Nejvyšší podání tudíž ani není doplaceno (nebylo řečeno kam).
Stále tudíž netuším, zda nemovitost mohu převzít či nemohu?
Pokud v současnosti mohu nemovitost převzít, mohu na ní udělat drobnou stavební úpravu (nevyžadující ohlášení ani stavební povolení)? Považuje se drobná stavební úprava za nakládání s nemovitostí?
Předem děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, v § 336 l jasně stanoví, že "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 (tj. 15 dní od zveřejnění usn. o příklepu) "
Teoreticky, pokud byste ihned na dražbě zaplatil plnou částku za vydraženou nemovitost, můžete s ní disponovat až onen 15 den po zveřejnění usnesení o příklepu. Tato lhůta je tu to, že soud (exekutor) ukládá povinnému povinnost nemovitost vyklidit, a to právě do 15ti dnů od zaplacení nejvyššího podání, nebo do 15 dní ode dne, kdy usnesení o příklepu nabude právní moci.
Je divné, že exekutor na telefonáty nereaguje, zkuste zavolat v úřední den (určitě pondělí a středa). Číslo účtu by neměl být problém - jde o účet exekutora, ale mohl by být problém s VS - ten platbu identifikuje. Není nic jednoduššího než dojet osobně na sídlo exekutora a osobně doplatit cenu nemovitosti v pokladně, kde jsou povinni sdělit vám údaje o platbě a je také možné se zeptat, zda již usnesení o příklepu nabylo právní moci. Jinak ale zaplacení nejvyššího podání nemá vliv na právní moc usnesení - lhůta k doplacení dokonce teprve počíná běžet dnem nabytí právní moci usn. o příklepu. Pro nabytí právní moci musí uběhnout lhůta 15 dní od doručení usnesení všem, kteří musejí být usnesením dle zákona obesláni. Obvykle je doručování problematické, a tak se objevují průtahy. Nemusíte se obávat, že promarníte lhůtu k zaplacení. Exekutor by Vám měl doručit usn. o příklepu s doložkou právní moci a vyzvat vás kam máte poslat zbylou cenu nemovitosti.
S těmi stavebními úpravami bych zásadně počkala. Nejste dosud vlastníkem nemovitosti, a tak s ní nemůžete nakládat. Respektive můžete, ale činí tak na cizí účet. Vlastníkem se stáváte až dnem doplacení nejvyššího podání + dnem nabytí právní moci usnesení o příklepu, a sice zpětně - ke dni udělení příklepu.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ založené ze zákona
- Kdy musí mít bytový dům založené SVJ ze zákona?
- Povinné založení SJV bytovým domem - kdy se musí ze zákona založit?
Dům má 6 stejně velkých bytových jednotek (1+2). Byty byly prodány obecním úřadem v roce 1994 stávajícím nájemníkům, kteří projevili o koupi zájem - 4 nájemci si byty odkoupili, z toho jedna nájemkyně, v té době pracující na témže obecním úřadě, si rovněž odkoupila zbývající dvě bytové jednotky, o které tehdejší nájemníci zájem neměli. Po odprodeji bytů nebylo v domě založeno družstvo ani SVJ.
Doklady za vodné a stočné, daň z nemovitostí, pojištění domu, faktury za spotřebu elektiřnu nebytových prostor jsou adresovány na majitelku v roce 1994 nabytých 3 bytů. 2011 jsem se obrátila na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Advokátkou mi bylo sděleno, že do SVJ nikdo nikoho nemůže nutit, a že by při jednání docházelo k patovým situacím. Z toho důvodu mi doporučila SVJ nezakládat. 2013 zmíněná majitelka své dva byty převedla na dcery, a před rokem jedna z nich odprodala byt kamarádovi. Předkupní právo jsem jí nepodepsala. Byt přesto prodala.
Nyní má náš dům "šest" vlastníků, ve značné míře jsou dva noví majitelé ovlivňování zmíněnou majitelkou - matkou.
Podle zákona splňujeme podmínky pro vznik SVJ, obrátím se opět na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Mám obavy, že se nikdo nezúčastní, neb ostatním dvěma majitelům daná situace zřejmě vyhovuje, s majitelkou chtějí mít klid. Za odpověď a doporučení postupu děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že za popisovaného stavu SVJ ve Vašem případě pravděpodobně vzniklo ze zákona.
SVJ je jednou z forem právnických osob, které jsou vymezeny v občanském zákoníku, a to jako „jiný subjekt o kterém to stanoví zákon“, ve smyslu § 18 odst. 2 písm. d) obč. zák. Jde o právnickou osobu zvláštního druhu, která vzniká ze zákona, jestliže jde o dům, v němž je alespoň pět jednotek (což je základním předpokladem, aby SVJ vůbec mohlo podle zákona o vlastnictví bytů vzniknout) a nastanou podmínky, s nimiž zákon spojuje vznik SVJ (tj. podmínky stanovené v § 9 odst. 3 nebo odst. 4 zákona o vlastnictví bytů - tedy např. skutečnost, že tři byty jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků).
Vzhledem k tomu, že SVJ vzniklo je na místě formalizovat jeho fungování, jinak se SVJ bude řídit vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády č. 371/2004 Sb.
K zodpovězení Vaší původní otázky, tedy k opravě havarijního komína lze uvést obecné pravidlo, podle nějž platí, že pokud se jedná o věc využívanou (resp. určenou) pro všechny bytové jednotky, podílí se všichni vlastníci rovným dílem; pokud se jedná o věc určenou pouze pro jednu bytovou jednotku je její údržba záležitostí vlastníka dané bytové jednotky.
_
FINANCE-DANĚ
- Daně z nájmu mezi rodinnými příslušníky - musí se zaplatit nebo ne?
- Nájem mezi rodinnými příslušníky - musí se zaplatit daň?
- Odvod daně za nájem mezi rodinnými příslušníky - je odvod daně povinný?
- Příspěvek na bydlení v rodině místo nájmu - daně
Žiji u svého přítele v jeho starém dvougeneračním domku. Jedná se o velký dvoupatrový dům 6+2. V druhém patře bydlí přitelova
dcera s malou vnučkou, která platí mému příteli (jakožto vlastníkovi nemovitosti) každý měsíc částku 5.000 Kč na bydlení, kterou ona vykazuje na úřadě jako příspěvek na bydlení. Jelikož se jedná o starý a velmi nehospodárný dům, které dříve stavěli lidé sami za minulého režimu, jdou tyto peníze zejména na nákup uhlí, nákup dřeva na zimu, platby za plyn (vytápění je pro celý dům společné, vodu a elektriku má každé poschodí zvlášť, každý napsaný na sebe), na opravy a udržování domu (oprava topení, výměna bojleru, oprava garážových dvěří. apod) a zahrady.
Nyní přišel dopis z finančního úřadu, že se bude projednávat, proč neplatíme daň z pronájmu nemovitosti. Je to vůbec možné? Přece byt
nikomu cizímu nepronájímá, ale dcera, která tam bydlí od narození, se pouze logicky spolupodílí na nezbytných nákladech na provoz domu.
Přece tam nemůže bydlet zadarmo? Má na to finanční úřad? Může po nás chtít zaplatit nějaké daně? Děkuji Jana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příspěvek na bydlení se poskytuje na platby za nájemné, energie, svoz odpadu. Pokud dcera příspěvek na bydlení pobírá, tak dle mého názoru by se tedy skutečně mohlo jednat o nájemné a o zdanitelný příjem Vašeho přítele dle § 9 Zákona o daních z příjmů. Váš přítel by měl tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání, může si však uplatnit výdaje s tím spojené. A to v paušální výši 30 %, nebo skutečné na základě doložených dokladů. Takže v konečném důsledku může být daň ve výši 0 Kč. Doporučuji spolupracovat s finančním úřadem a najít východisko. v rámci přestupkového řízení.
O trestný čin podvodu se nejedná, jelikož škoda nedosahuje výše 5.000,- Kč.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel nutí zaměstnance napracovat si státní svátek - je to dle Zákoníku práce?
- Napracování státního svátku - může to zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci?
- Povinnost napracování státního svátku - může to zaměstnavatel chtít po zaměstnanci?
Naše měsíční smluvní mzda je s ohledem na kombinaci kancelářské práce x exteriéry sjednána "s přihlédnutím k příp. práci přesčas v rozsahu dle § 93 odst. 2 Zákoníku práce" a skládá se s pevné a pohyblivé části - ta je stanovena v závislosti na plnění hodnotících ukazatelů. Jedním z nich je splnění týdenní pracovní doby 38,75 h. s půlročním vyrovnávacím obdobím. Nové vedení zavedlo povinnost napracování svátků, což třeba jen u vánoc znamená 23,25 h. a tento deficit mi zřejmě způsobí finanční sankci. Nevadí mi, bezdětnému, docházet na pracoviště přes svátky, práce je tam stále dost, ale to vysloveně nesmím, protože by mi podnik musel vyplatit příplatek, ač o něj nestojím. Je správné požadovat napracování státních svátků, prosím? Děkuji, Evžen
ODPOVĚĎ:
Napracování státních svátků je zcela v rozporu se zákonem. Zaměstnavatel po Vás toto žádat nesmí. Pokud byste měl být sankcionován v důsledku toho, že jste si státní svátek nenapracoval, jedná se opět o sankci v rozporu se zákonem. V případě udělení sankce ji tak můžete odmítnout a bez zbytečného odkladu sdělit zaměstnavateli, že ji splnit nehodláte z důvodu rozporu se zákonem. Pokud by zaměstnavatel i přesto trval na jejím udělení, můžete se obrátit na soud. Jednání zaměstnavatele lze také řešit podáním podnětu na oblastní inspektorát práce.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Verbální napadání od sousedů v domě - jak se bránit?
- Nadávky, nadávání od sousedů v domě SVJ - jak se bránit?
Bydlím v domě se 6 majiteli, máme SVJ, od 04/2012 mám problémy se sousedy - předtím 20 let v pořádku.
Napadání, vymýšlení nesmyslů, nadávání. Ignoruji je, ale stejně pokud mě potkají, je vždy problém, bojím se je potkat, osočují mě na ulici i v domě, vůbec nevím jak se mám bránit, prosím poraďte, děkuji moc. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Jedinou možnou obranou, pokud nebudu považovat řešení záležitosti s předsedou SVJ či na shromáždění za obranu, je podnět policii s podezřením na spáchání trestného činu (záleží na intenzitě útoku) nebo ke správnímu orgánu, pokud se jedná o útok v intenzitě přestupku, to v praxi znamená sepsat oznámení (uvést možné svědky ochotné věc dosvědčit) a podat na podatelnu obecního úřadu v místě, kde je přestupek spáchán. Pokud jste obyvatelkou menší obce a některou správní agendu pro Vaši obec zajišťuje úřad v nejbližším městě, předají si úřady Vaše podání automaticky k příslušnému vyřízení.
Jako důkaz můžete předložit zvukovou nebo obrazovou nahrávku - ovšem doporučuji pořídit výhradně na místě veřejnosti přístupném nebo před více přítomnými osobami, jelikož přestupek, jehož skutková podstata by mohla být naplněna (§ 49 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.) je spáchán tehdy pokud pachatel přestupku "jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch" ve skutkové podstatě se předpokládá, že újma, kterou je objektivně možné hodnotit jako urážku či vydání v posměch (tedy takové jednání, které budou i jiní vnímat jako dehonestující), nikoliv subjektivně.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství nebiologickým otcem dítěte
- Mimosoudní popření otcovstí - je nutné vždy oslovit soud?
- Dohoda o popření otcovství - je nutné odsouhlasení soudem?
Měla bych otázku, ohledně zrušení otcovství. Jak může nebiologický otec popřít otcovství? Jak jej může popřít matka dítěte? Lze se dohodnout i mimosoudně, popř. jaké listiny jsou k popření potřeba? Jaký vliv má nový občanský zákoník 2014? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Problematika určení rodičovství a popírání otcovství je upravena v § 50a - 62a zákona o rodině a v § 785 - 793 nového občanského zákoníku. Pokud muž dojde k závěru, že není otcem dítěte, může se žalobou podanou k soudu domáhat popření svého otcovství. Popření otcovství mimosoudní cestou - například vyplněním formuláře či sepsáním jiného dokumentu - tedy není možné.
Jestliže se dítě narodí před 160. dnem od uzavření manželství, může manžel popřít své otcovství už jen tím, že žalobu podá. Manželka se ale může hájit tím, že muž s ní souložil už před svatbou nebo že v době svatby o jejím těhotenství věděl. Pokud to bude prokázáno, žaloba o popření otcovství bude zamítnuta.
Manžel matky dítěte, které se narodilo mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300. dnem po jeho zániku nebo prohlášení manželství za neplatné, může své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Pokud manžel dal souhlas k umělému oplodnění manželky, lze otcovství popřít jen tehdy, lze-li prokázat, že manželka otěotněla jinak než umělým oplodněním.
Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otocvství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Obdobným způsobem jako otec dítěte - tedy podáním žaloby k soudu - může popřít otcovství i matka dítěte.
Podle dosavadní právní úpravy - § 57, odst. 1 zákona o rodině - mohl manžel u soudu popřít otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy mu vznikly důvodné pochybnosti, že je otcem dítěte. Své otcovství však mohl popřít nejdéle do tří let věku dítěte. Podle úpravy nového občanského zákoníku se prodlužuje lhůta k popření otcovství tak, že nejdéle je možné popřít otcovství do šesti let od narození dítěte. Podle § 792 nového občanského zákoníku platí, že je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Text ministerstva a autorská práva - je nutný souhlas ministerstva nebo licence?
- Autorská práva na texty vytovřené ministerstvem, státním orgánem
Vlastním soukromý web, na kterém jsem zveřejnil texty z webu ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti mne informovalo, že jde o neoprávněný krok a že si mám zažádat o licenci na jejich texty. Domníval jsem se, že na veřejné texty (státní správy) neplatí autorská práva, protože ministerstvo spravedlnosti platíme my všichni z našich daní. Jak je tomu tedy? Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
v této otázce se kloním jednoznačně k právnímu názoru Ministerstva spravedlnosti.
Při posuzování autorskoprávní povahy výkladových textů na webu Ministerstva spravedlnosti je nutné si uvědomit, že:
1/ tyto texty splňují znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona, tzn. jedná se o díla literární (zde slovesná vyjádřená písmem), která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně;
2/ tyto texty není rovněž možné podřadit pod některý z typů „neděl“ dle § 2/6 autorského zákona (kterými jsou námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě) ;
3/ stejně tak není možné dovodit, že na tato autorská díla by se nevztahovala ochrana dle autorského zákona (ve smyslu § 3 písm. a) autorského zákona), neboť předmětné texty neodpovídají definici úředního díla, tzn. nejedná se o právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejnou listinu, veřejně přístupný rejstřík a sbírku jeho listin, ani o úřední návrh úředního díla a jinou přípravnou úřední dokumentaci (včetně úředního překladu takového díla), sněmovní a senátní publikaci apod. ;
4/ jsou-li pak tyto texty volně dostupné ve veřejné části webu BPP, nemůže se jednat o volné užití díla pro osobní potřebu dle § 30/1 autorského zákona, citaci dle § 31 autorského zákona ani úřední či zpravodajskou licenci dle § 34 písm. b), c) nebo d) autorského zákona.
Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že výkladové texty na webu Ministerstva spravedlnosti jsou skutečně „plnohodnotnými“ autorskými díly (ve smyslu tzv. zaměstnaneckých děl), jimž svědčí veškerá ochrana přiznávaná autorským zákonem.
Pro předejití případnému sporu Vám proto doporučuji pokračovat v jednání o uzavření licenční smlouvy.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost o snížení výživného - soud rok nevyhlásil jednání, líčení
- Návrh na snížení výživného - soud rok nevyhlásil jednání, líčení
- Do kdy musí soud vyhlásit líčení u výživného, alimentů?
- Do kdy musí soud vyhlásit soudní stání u výživného, alimentů?
- Návrh na změnu výše výživného - do kdy musí soud rozhodnout?
- Návrh na snížení, zvýšení výživného - do kdy musí soud rozhodnout?
Mám dotaz ohledně snížení výživného. 01/2013 se mi v nynějším manželství narodilo další dítě, 02/2013 jsem si zažádal o snížení měsíčního výživného na děti z předchozího manželství. Doposud neproběhl žádný soud, v podstatě rok už čekám, stále tam telefonuji a zatím se nic neděje. Jak mám dále postupovat? Je nějaká stanovená maximální čekací lhůta? Mohu někde podat stížnost (např. předsedovi soudu) pro průtahy ve věci?
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Přestože žádný právní předpis nestanovuje konkrétní lhůtu, ve které musí soud rozhodnout, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je zakotveno jak v Listině základních práv a svobod, tak v zákoně o soudech a soudcích. Zákon o soudech a soudcích navíc stanovuje povinnost soudců a přísedících rozhodovat v přiměřených lhůtách.
Jako průtahy bývají označovány nepřiměřeně dlouhé prostoje mezi jednotlivými úkony řízení - jde například o situace, kdy soud delší dobu nenařídil jednání, nevyzval protistranu k vyjádření se k návrhu, dlouho čekal na provedení důkazů apod. Ministerstvo spravedlnosti, které délku soudního řízení posuzuje a případně poskytuje odškodnění, zpravidla za průtahy považuje u soudů prvního stupně nečinnost soudu po dobu alespoň půl roku, u soudů vyšších stupňů je za přiměřenou považována doba jednoho roku. Všechny průtahy v řízení jsou ale vždy posuzovány individuálně s ohledem na specifika konkrétního případu.
Pokud se domníváte, že ve Vašem případě dochází k průtahům v řízení, můžete podat stížnost na průtahy v řízení adresovanou předsedovi příslušného soudu. Další možností je adresovat předsedovi soudu návrh na určení lhůty k provedení úkonu. Z návrhu musí být zřejmé, kdo jej podává, o jakou věc se jedná a jaký konkrétní procesní úkon je požadován - ve Vašem případě půjde o nařízení soudního jednání. Využití tohoto opatření je podmínkou v případě budoucího podání stížnosti k Ústavnímu soudu.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Neobývaný byt SVJ - shromáždění SVJ odhlasovalo poplatek za výtah majiteli bytu, bytové jednotky
- Neobydlený byt SVJ - shromáždění SVJ odhlasovalo poplatek za výtah majiteli bytu, bytové jednotky
- Poplatek za výtah majitelem neobydleného, neobývaného bytu - musí ho platit?
Z titulu vlastnictví bytu jsem členem SVJ (IČO 27454185). Můj byt je prázdný a nikdo ho nepoužívá jelikož již 20 let pracuji v zahraničí. Až do shromáždění SVJ konaného dne 21.3.2016 jsem vždy měl v Evidenčním listě počet osob pro služby 0 a neplatil poplatky za provoz výtahu. Na uvedeném shromáždění prosadil nově zvolený člen výboru (který záhy rezignoval) nové rozúčtování, kdy jsou mi předepisovány měsíční poplatky za výtah. To by nebylo až tak zarážející, doba se mění, až na to, že od poplatků za výtah je zproštěno 6 bytových jednotek, i když je majitelé trvale obývají a jsou na rozdíl ode mne v domě fyziky přítomni. Nejsem v ČR přítomen a nemohu tedy ani podat žalobu s soudu. Hrozí mi soudní postih, pokud bych nově účtované poplatky za výtah přestal platit? S výborem SVJ není rozumná dohoda, neboť se jen odvolávají na odhlasované rozhodnutí, které uvádí jako důvod předepisovní poplatků za výtah i správcovská firma PMC Facitity, jež rozúčtování provádí.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, nebudete-li SVJ (resp. správcovské firmě) hradit poplatky za výtah, hrozí, že se bude SVJ domáhat úhrady soudní cestou.
Jedním dechem je však nutné dodat, že samotný fakt podání žaloby ještě zdaleka neznamená, že by SVJ v případném soudním sporu uspělo. Zjevná rozpornost rozhodnutí shromáždění SVJ s dobrými mravy by v tomto ohledu mohla zapříčinit zamítnutí žaloby (jak v obecné rovině vyplývá z § 8 občanského zákoníku).
Odvolává-li se výbor SVJ na rozhodnutí shromáždění SVJ, které je zjevně chybné, lze Vám doporučit, abyste na nejbližším zasedání shromáždění SVJ inicioval (je-li to možné na dálku) přijetí nového rozhodnutí v této věci.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je součástí kuchyňské linky i ostrůvek?
- Ostrůvek kuchyňské linky - je součástí linky nebo ne?
- Převzetí bytu s výhradou - původní majitel bytu odvezl věci které v bytě měly zůstat (dle smlouvy s novým majitelem, kupujícím)
Přebírám byt, kde jsme se dohodli v kupní smlouvě seznam věcí, které v bytě při předání budou.
Při revizi seznamu jsme narazili na to, že paní majitelka si odvezla i věci, které jsme si dohodli, že v bytě zůstanou.
V ideálním případě bychom přejímací protokol nepodepsali a počkali, až budou věci zpět. To bohužel nelze, protože jsme tlačeni se vystěhovat z pronájmu.
Chceme tedy převzít byt s výhradou, že věci, které byly odvezeny nad rámec dohodnutý v kupní smlouvě, původní majitelka navrátí zpět.
V kupní smlouvě je pro tento případ sjednána sankce v výši xxx Kč za každý den zpoždění.
Zajímalo by nás
1) zda je možné byt přebrat, aby současně platila sankce v kupní smlouvě nebo pokud byt přebereme, byť i s výhradou, tak penále z kupní smlouvy již nadále není v platnosti
2) co by mělo být uvedeno v Protokolu o převzetí, aby klauzule o sankcích při předání bytu byla nadále v platnosti.
_
V kupní smlouvě na byt je uvedeno, že byt je prodáván "s kuchyňskou linkou včetně příslušenství".
Nicméně paní majitelka po podepsání kupní smlouvy trvá na tom, že ostrůvek není součástí příslušenství a chce si jej odvézt. Je tedy ostrůvek nebo není součástí příslušenství? Děkuji Milena
ODPOVĚĎ:
Byt můžete bez problémů převzít a do předávacího protokolu zaznamenat výhrady, které k převzetí máte. Tj. ve vašem případě seznam věcí, které byly odvezeny. Následně písemně vyzvěte původní majitelku, aby věci, které měly zůstat v bytě, do bytu vrátila. Pokud tak neučiní, lze se samozřejmě domáhat sankce, pokud ji máte ve smlouvě uvedenu a k tomu i vydání věcí, které odvezla - i soudně.
Nevím přesně, co rozumíte pojmem "ostrůvek kuchyňské linky", nicméně celá kuchyňská linka je dle práva chápána jako součást bytu a pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že jste se dohodli, že si ji paní odveze, pak si ji odvézt nesmí a bylo by možné to kvalifikovat jako trestný čin krádeže, pokud by tak učinila.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vytvoření SVJ v družstevním domě - představenstvo bytového družstva BD nesouhlasí
- Založení SVJ bytovým družstvem
Prosím o radu ohledně družstevního domu, kde menšina členů družstva chce vytvořit SVJ, ale představenstvo je z různých důvodů proti.
1. Za jakých podmínek může souběžně existovat bytové družstvo (dále jen BD) a SVJ?
2. Má člen bytového družstva právo na doplnění programu členské schůze, když o to požádal daleko před tím, než byl program schůze představenstvem vyvěšen v zákonné lhůtě? (§ 643 ZOK)
3. Bytové BD splácí dům ministerstvu obrany v několika ročních splátkách. Každý člen BD splácí svou jednotku (podíl). Po určité době splácení se dva členové družstva se rozhodnou vystoupit z družstva a jejich byty je třeba zahrnout do splátkového kalendáře a to mezi všechny členy BD na základě schválení této varianty na členské schůzi. Musí bytové družstvo uzavřít s každým členem BD smlouvu o navýšení podílu? (jedná se o navýšení podílu nad rámec jednotky, kterou každý člen BD již průběžně splácí - ostatní členové musí zaplatit část bytů těch členů, kteří opustili BD)
4. Jak se může člen bytového družstva BD bránit proti představenstvu, které manipulací vyláká ze členů plné moci k hlasování a tím přehlasuje ostatní přítomné členy?
5. Jak může člen BD kontrolovat správnost hospodaření představenstva (má např. představenstvo povinnost poskytnout účetní doklady ke kontrole členovi družstva? )
Děkuji Vám. Libor
ODPOVĚĎ:
1. SVJ a bytové družstvo jsou samostatnými právnickými osobami, s vlastní strukturou, samostatným účetnictvím apod. , SVJ by mělo nadále samo provádět správu domu, v některých případech může SVJ nadále svěřit správu bytového domu do rukou družstva, které se tak dostává do role správcovské firmy. V tomto případě musí mezi SVJ a družstvem existovat kvalitní smlouva o správě bytového domu a SVJ by mělo činnost družstva kontrolovat, protože nadále nese za správu právní odpovědnost.
2. Ano, Vámi uvedené ustanovení uvádí, že člen má právo na doplnění programu členské schůze.
3. Tuto otázku by měly řešit stanovy družstva. Pokud ji neřeší, pak ano, dle mého názoru by měla být uzavřena smlouva o navýšení podílu nad rámec jednotky.
4. Pokud byla plná moc platně udělena, těžko se lze bránit. Bránit by se musel samotný zmocnitel, že ten, kdo ho zastupoval, ho nezastupoval v souladu s jeho vůlí.
5. Doporučovala bych následující postup: Svolat mimořádnou členskou schůzi, s předem stanoveným programem, kde bude požadována zpráva o hospodaření družstva za uplynulé období. Pokud toto představenstvo neučiní, může jej členská schůze na základě většinového hlasování odvolat a ustanovit nové. Je zapotřebí však v tomto dosáhnout jednoty a jednomyslnosti při hlasování a toho, aby se Vás na schůzi opravdu sešlo co nejvíce, a také co nejvíce lidí hlasovalo pro Vás. Dobré je si pozvat také notáře, který ověří správnost a zákonnost hlasování.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace obalu na mobil na míru (obal s fotografií)
- Obal na mobil na míru s fotografií - reklamace
- Reklamace krytu na mobil na míru (obal s fotografií)
- Kryt na mobil na míru s fotografií - reklamace
Nechal jsem si vyrobit obal na telefon na míru (nahrajete fotku, připraví vám dle toho obal). Nicméně výsledek dle mě je v rozporu s návrhem. Vizte příloha - fotografie na obalu je nepřirozeně zvětšená a posunutá oproti náhledu v objednávce.
Vím, že dle NOZ může být problém s vrácením věci, kterou kupujete a byla upravena s individuálním požadavkem pro zákazníka. Předpokládám, že ale tohle můžu bez problémů reklamovat? Jaký byste doporučovali postup? Děkuji moc Ivan
ODPOVĚĎ:
Zboží vyrobené podle požadavků zákazníka spadá pod zákonnou výjimku z práva na odstoupení do 14 dnů. Důvodem pro odstoupení od smlouvy je ovšem skutečnost, že zboží neodpovídá objednávce. Právo na zrušení smlouvy je však podmíněno nemožností dodání nového zboží, které by již bylo v souladu s Vašimi požadavky. Doporučuji tedy kontaktovat výrobce a namítnout, že výrobek neodpovídá objednávce ani návrhu s požadavkem na dodání nového obalu, případně úpravu původního - pokud to lze. Od okamžiku uplatnění práva na odstranění vady opravou či dodáním nového obalu, nestačí tedy jen upozornit na vadu, běží 30denní lhůta k vyřízení reklamace. Její marné uplynutí Vám založí právo od smlouvy odstoupit, tentokrát z důvodu nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Může jiný lékař než psychiatr posoudit psychický a mentální stav pacienta?
- Posouzení psychického stavu jiným lékařem než psychiatrem - objektivnost takového posudku
- Vyhodnocení mentální způsobilosti pacienta jiným lékařem než psychiatrem - objektivita takového názoru lékaře
- Vyhodnocení svéprávnosti pacienta jiným lékařem než psychiatrem - objektivita takového názoru lékaře
Moje těžce nemocná matka ležela v nemocnici, kde i v r. 2009 zemřela. Můj bratr rafinovaně, 3 týdny před její smrtí, si od ní nechal podepsat 17 různých smluv pro ní krajně nevýhodných. Je jasné (nebudu to podrobně rozvádět), že matka nemohla pořádně porozumět textu. A aby tyto podpisy můj bratr legalizoval, nechal si od začínající mladé lékařky - internistky podepsat potvrzení, že,, … matka je v současné chvíli orientována v čase i prostoru a je schopna objektivně posoudit předložené listiny k podpisu."
Domnívám se, a to je zároveň můj dotaz, zda-li lékař - internista vůbec může dát (posoudit) potvrzení, že,, … matka je schopna objektivně posoudit předložené listiny k podpisu".
Podle mého názoru toto přísluší pouze psychiatrovi nebo psychologovi a proto výše uvedené potvrzení by mělo být neplatné.
Je prosím tento můj výklad správný a pokud ano, o jaký paragraf se mohu opřít?
Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Posouzení orientace pacienta v čase a v prostoru:
Testování a posuzování základních kognitivních funkcí (schopností) pacienta (kam mimo jiné spadá i orientace v čase, prostoru, osobě a situaci) je běžnou součástí poskytování zdravotní (zejména lůžkové) péče. Zdravotničtí pracovníci tímto způsobem v průběhu hospitalizace ověřují vliv poskytované péče či vývoje zdravotního stavu na pacientovy mentální schopnosti.
K prověřování pacientovy orientace v čase a prostoru je tak oprávněn zejména jeho ošetřující lékař (bez ohledu na jeho specializaci), běžně tak činí i ošetřovatelský zdravotnický personál (zdravotní sestry). Zpravidla se tak děje pokládáním jednoduchých otázek, např. : „Jak se jmenujete? “, „Jaký je dnes (24.06.2016) den/měsíc? “, „Kde jste? “ apod.
Pokud tedy lékařka Vašemu bratrovi písemně potvrdila, že byla Vaše matka v určitou dobu orientována v čase a prostoru, neshledávám na tom nic právně závadného, neboť takového posouzení je schopen de facto každý (a to i bez zdravotnického vzdělání).
2/ Posouzení schopnosti porozumět smlouvě:
Není vyloučeno, aby ošetřující lékař (bez ohledu na jeho specializaci) posoudil i schopnost pacienta orientovat se v určitém právním jednání. V tomto ohledu lze odkázat na tzv. detenční řízení (tedy řízení, v jehož rámci rozhoduje soud o tom, zda byl nedobrovolně hospitalizovaný pacient do zdravotnického zařízení umístěn oprávněně či naopak protiprávně), v jehož rámci je ošetřující lékař pacienta oprávněn sdělit soudu, zda je dle jeho odborného názoru pacient schopen úsudku a projevu vlastního přání (jedná se však samozřejmě o poměrně specifický případ, který nelze paušalizovat).
Shora uvedené však nemění nic na tom, že pro relevantní posouzení pacientovi schopnosti orientovat se např. v textu smlouvy je skutečně zapotřebí psychologické/psychiatrické vyšetření. Ve Vámi popsaném případě tak lékařka-internistka mohla dát Vašemu bratrovi nanejvýš jakési dobrozdání, jehož odborná váha však může být snadno zpochybněna. Otázkou zároveň zůstává, zda byla dotyčná lékařka dle vnitřních pravidel nemocnice (jako jejího zaměstnavatele) vůbec oprávněna Vašemu bratrovi takové dobrozdání vydat (to je však okrajovým problémem).
3/ Neplatnost smluv:
Vzhledem k tomu, že Vaše matka podepsala předmětné smlouvy v roce 2009, tedy ještě za účinnosti “starého” Občanského zákoníku, upozorňuji zejména na tato jeho ustanovení:
- § 37/1, dle něhož musel být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak byl neplatný;
- § 38/2, dle něhož byl neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
Přestože tedy lze uvažovat o možnosti zpochybnit platnost předmětných smluv, upozorňuji na skutečnost, že posouzení psychických/mentálních schopností Vaší matky je cca 7 let po její smrti prakticky nemožné (tzn. že v případném soudním sporu by se Vám nemuselo podařit prokázat, že Vaše matka nebyla schopna správně posoudit obsah jí podepisovaných smluv).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřiměřeně vysoký dluh nájemníka za služby nájemního bytu - jak se bránit?
- Pronajímatel vypočítal vysoký dluh za služby (vodné) - jak se bránit
- Vysoký dluh nájemníka, nájemce za služby (vodu) - jak se bránit proti pronajímateli?
Bydlela jsem v podnájmu 2,5 roku. Ukončila jsem jej výpovědí a předáním bytu k poslednímu říjnu 2015. Byt jsem hradila řádně v termínu. Umožňovala jsem prohlídky bytu vždy na přání majitele. Vratná kauce činila 6.500 Kč. Její část mi byla vrácena 07.12.2015 4500 Kč. Po urgování a posílání zpráv na email majitele zbylé 2 000 (poplatky za služby) si majitel ponechal kvůli vyúčtování služeb. Podotýkám, že během 2,5 let mi žádné vyúčtování předloženo majitelem nebylo. 22.6.2016 mi přišel email, že v bytě je vysoký nedoplatek za vodu tj. minimálně 15.000 Kč. A že jej budu nucena uhradit, protože již komunikoval s právníkem realitní společnosti, které jsem hradila provizi za zprostředkování. A že se pan majitel ještě ozve až si vše spočítá. Vyúčtování prý SVJ provádí tak cca kolem 2 letech mi bylo vysvětleno.
Částka mi to přijde být nereálná. Např. poslední měsíc jsem v bytě nepobývala vůbec a před tím jen opravdu po večerech. No nicméně jak se proti tomuto jednání mohu bránit? Opravdu se provádí vyúčtování s nájemníky po 2,5 letech podnájmu a ještě po takové dlouhé době co jsem byt opustila? A je v pořádku, že s vyplacením kauce tak otálel, že já jsem jej musela urgovat?
Děkuji Leona
ODPOVĚĎ:
Vyúčtování s nájemníky se po dvou a půl letech rozhodně neprovádí. Můžete se bránit pouze tím, že budete chtít vidět přesné vyúčtování za období, kdy jste v bytě bydlela, a to přímo od poskytovatele služeb. Stejně tak není v pořádku, že s vyplacením kauce tak otálel a dokonce byste měla právo požadovat od vlastníka bytu, kterému jste kauci skládala, úrok ze složené kauce v takové výši, jakou požadují za úvěry banky. Tj. cca kolem minimálně 10% ročně.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada zakoupené nemovitosti - vadná elektroinstalace
- Reklamace skryté vady koupené nemovitosti - vadná elektroinstalace
- Zamítnutí skryté vady koupené nemovitosti (vadné elektroinstalace)
Skrytá technická vada nemovitosti: s přítelem jsme zakoupili byt v osobním vlastnictví a dne 27.5.2016 nám byl předán, protokol o předání bytu a kupní smlouvu zasílám v příloze mailu. Při prováděné plánované rekonstrukci se přítelovi nezdála elektroinstalace v bytě v pořádku a z toho důvodu oslovil nejprve telefonicky a potom mailem pana Horského, kterého si vyhledal na netu jako odborníka přes elektroinstalace a člena unie soudních znalců a po domluvě mu zaslal konkrétní fotky. Jejich komunikaci Vám zasílám v závěru tohoto mailu. Oslovili jsme i zprostředkující realitní kancelář, ale ta nám tvrdí, že se o žádné skryté vady nejedná, protože jsme si to měli zkontrolovat při přebírání bytu a že to máme případně řešit přímo s prodávajícími bez nich. Zajímalo by nás jak uplatnit zjištěné vady v elektroinstalaci? Zda je toto zjištění skutečně skrytá technická vada a jak se tyto situace řeší? Máme si elektroinstalaci nechat vyměnit a použité peníze požadovat po prodávajících nebo musí nějaký odborník situaci zhodnotit a určit částku k odstranění vady? Jde o problém, že stávájící elektroinstalace by pro nás byla stejně nedostatečná a chtěli jsme ji předělat. Byli bychom neradi, kdyby ji museli jen uvést do stavu "vyhovující" a my to pak zase bourali a předělávali. Díky tomuto problému nám vznikly problémy s již započatou přestavbou celého bytu a byla by pro nás nejvýhodnější finanční kompenzace. Prosím o radu, jak v této záležitosti postupovat, zda poprosit o součinnost realitní kancelář, zda případné znalecké posudky v případě, že nebude prodávající chtít závady uznat, zaplatí prodávající (samozřejmě pouze v případě, že bude v posudku stát, že je elektroinstalace nebezpečná).
Děkuji s přáním krásného dne Monika
Soudní znalec na elektro:
"- detail přímotopu ložnice
špatně zapojeno. Konvertor je zapojen na vodič PE, cože je samozřejmě špatně. Má být zapojen na modrý vodič N. Zelenožlutý slouží jen jako vodič ochranný a ne pracovní.
Myslím, že ten odborník nechal vodič N odpojený již v bytovém rozváděči. Sám si zcela jistě nic nepřepojujte. Musí se to přepojit již od bytového rozváděče!
- detail přímotopu obývák zde platí to samé jako v prvním odstavci
- elektrická skříň před bytem normální stav. Jedná se o svorkovnici, na které jsou zapojeny vodiče systému dom. telefonu a zvonků.
Taková prasárna je v 98% starších bytových domů.
To mě trápí asi tak nejméně vzhledem k vnitřní elektroinstalaci vašeho bytu.
- elektrika koupelna Zásuvky jsou zapojeny správně a zdá se, že i krabice je určena pro montáž na a do hořlavých látek.
- hlavní jistič před bytem V pořádku. Kromě prasácky vystřiženého otvoru v krycím plechu nevidím nic závažného.
- lidská tvořivost - Zásuvka na kuchyňské skříňce není podložena nehořlavou podložkou a je připojena nevhodným kabelem.
To si dělal bývalý majitel tutově sám. Nevěřím, že by toho byl schopný jakýkoli elektrikář.
Zásuvka pod nánosem sádry… … no to je tedy něco. Na něco takového musí mít v sobě tvůrce zakódováno hodně umělécké tvořivosti : -)
- jističe v bytě
Vidím starou - původní - skříň PL s černými jističi. Ta byla v bytě jako první.
Pak vedle přibyla skříň s jističi a stykači pro napájení přímotopů.
Jako poslední přibila skříňka s chráničem a jističi pro topení a zásuvky v koupelně (třeba se pletu).
Ještě pár zásahů a myslím, že by musel majitel přistavět novou zeď, aby měl skříně kam dávat.
No hrůza. Ten kdo to dělal, by si to doma takto tutově neprovedl.
- při bourání příčky v kuchyni
Vše špatně. Pod jeden šrou nelze dát dva vodiče. Je to v rozporu s použitím výrobce.
Dále je špatně zapojený odvod v CU… … Vodiče PE a N spojené pod jedním třmenem… takto prostě neeeee
Krabička s věnečkem. Špatné barvy vodičů. Vodič PEN nesmí být použit jako vodič fázový!
- zásuvka ložnice
Ač se to bude zdát divné, tak na této fotce je vše v pořádku. tedy s přihlédnutím k tomu, že montáž prováděl ještě pra pra děda dnešního elektrikáře za pomoci dřevěného šroubováku.
Co k tomu dodat?
Vy si pozvěte revizního technika, který vám vše sepíše. Elektroinstalace není vůbec bezpečná a s výhledem jejího dalšího používání bych v bytě zcela jistě nechtěl bydlet.
Doporučuji provedení kompletní rekonstrukce elektroinstalace.
S pozdravem, A. D."
ODPOVĚĎ:
Realitní kancelář z komunikace úplně vynechte, ta není odpovědná za stav nemovitosti, jejíž prodej zprostředkovává. Jediný dle mého názoru účinný postup je následující. Oslovit soudního znalce - seznam znalců dle oborů i lokality je dostupný na stránkách www.justice.cz. Znalec by měl zhodnotit stav elektroinstalace a stejně tak posoudit, o jak moc závažnou vadu se jedná. Pravděpodobně se bude jednat minimálně o vadu, která kupní smlouvu porušuje nepodstatně, tedy máte právo na bezplatné odstranění závady nebo slevu z kupní ceny nemovitosti. Tuto variantu bych volila, přičemž ocenit výši slevy byl měl rovněž soudní znalec. Jakmile bude posudek vypracovaný, obraťte se na prodávající s žádostí o poskytnutí slevy včetně částky uhrazené za znalecký posudek. Pokud bude odpověď zamítavá, nezbude, než se obrátit na soud s žalobou o zaplacení, kdy požadujte částku odpovídající slevě spočítané znalcem a náklady spojené s uplatněním pohledávky, což bude částka uhrazená znalci za posudek. Pokud budete mít v ruce při soudním řešení věci znalecký posudek a budete požadovat částku dle posudku, odhaduji, že budete u soudu úspěšní.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení dlouhodobě užívané a udržované části lesa uživatelem
- Omylem využívaná část lesa nemajitelem - možnost vydržení
- Vydržení omylem užívané části lesa, lesního porostu
2012 jsme pořídili rodinný domek cca. z roku 1890 se zahradou. Lokalita nebyla v katastru nemovitostí digitálně zaměřena - tedy informace z online katastrálních map byly zavádějící a při koupi jsme nedělali geodetické zaměření pozemku. 2015 proběhla digitalizace katastrálních map a v 03/2016 přišla výzva od Lesů ČR na odstranění všech staveb, které jsou na jejich pozemku (gril, pergola, plot), který je veden jako lesní a ukončení užívání (s tím že nesmíme ani sekat trávu). Snažili jsme se pozemek odkoupit či pronajmout, ale dostali jsme zamítavé stanovisko.
Celá situace nám přijde absurdní, pozemek lesy vzhledem k blízkosti našeho RD stejně není využitelný pro plnění funkce lesa a zahrada k domku prokazatelně patří víc než 100 let.
K mému dotazu, je možné se nějakým způsobem domoci pozemku, který je více než 100 let využíván jako zahrada? (lze doložit historickými foty). Nevztahuje se na tento případ vydržovací právo? Jak by postupovali v případě, že by na pozemku ještě stála stodola? Přílohy pro zorientování - žádost a zamítavé stanovisko lesy ČR.
Předem velice děkuji za Vaši odpověď
S pozdravem David
ODPOVĚĎ:
V případě, kdy jste nemovitosti koupili v roce 2012, podle mého názoru věc pro vás řešitelná zatím není.
Obecně by věc byla řešitelná v rámci tzv. mimořádného vydržení, které zavádí nový občanský zákoník. Řádné vydržení zde uplatnitelné není, neboť neprokážete právní důvod, na kterém se má držba zakládat. Mimořádné vydržení reflektuje výjimečně dlouhou dobu trvání držby, ovšem jsou zde mnohonásobně delší vydržecí doby, což je právě problém, pokud jste nemovitosti zakoupili v roce 2012. Dle ust. § 1095 NOZ držitel vydrží vlastnické právo, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, a to aniž by musel prokázat právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Uvedený závěr ovšem neplatí, pokud se držiteli prokáže nepoctivý úmysl (např. lest či podvod). Předpokladem mimořádného vydržení tedy je uplynutí dvojnásobné doby oproti standardním zákonem stanoveným lhůtám vydržení, tzn. u věcí movitých 6 let a u věcí nemovitých 20 let.
Pokud tedy budete nemovitosti užívat po dobu 20 let, teprve se můžete domáhat vzniku vlastnického práva vydržením.
_
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Doplacení SJM po rozvodu manželství - vymáhání bývalou manželkou
- Vymáhání doplatku z vyrovnání SJM po rozvodu manželkou, manželem
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte před nabytím platnosti rozsudku posílá už snížené výživné - má na to nárok?
- Matka chce podat odvolání proti snížení výživného - může otec dítěte posílat už snížené alimenty, výživné?
Po rozvodu si bývalý manžel zažádal o snížení alimentů. Jelikož legálně nepracuje, tak mu byly sníženy z 2000 Kč na 1100 Kč s odůvodněním pana soudce, že vzhledem výši finančního příjmu, více být nemůže, ač se mu to pro 17letého syna zdá málo.
Pan soudce na mou adresu naznačil, že se dá využít odvolání. Tak bych tak chtěla učinit, ale nevím jak ho formulovat.
Mám nárok při podání odvolání na doplacení rozdílu, jelikož on již od 04/2016 posílá pouze 1100 Kč?
Rozsudek mi bude doručen do 10 dnů.
A ještě jeden dotaz. Ještě stále mi dluží přeplatek nájmu za 2015 a část peněz z dovyúčtování prodeje bytu. Tvrdí, že mi to dá, až já jemu dám poloviny stavebního spoření a pojištění dětí.
U soudu o snížení alimentů, jsem se na to ptala pana soudce, a on před ním řekl, že na to nemá žádný nárok. U téhož soudu 21.3.2016 jsem mu osobně předala Žádost o dorovnání Společného jmění manželů se splatností 3 měsíce.
Do dnešního dne nic nedošlo. Poradili by jste mi co dál? Děkuji mnohokrát Diana.
ODPOVĚĎ:
Jestliže s rozhodnutím soudu o snížení výživného nesouhlasíte, můžete se proti rozhodnutí samozřejmě odvolat. Podle § 204 občanského soudního řádu se odvolání podává do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Náležitosti odvolání specifikují § 42, odst. 4. a § 205 občanského soudního řádu. Z odvolání musí být zřejmé, kterému soudu je určeno, kdo je činí, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno a je zapotřebí předložit jej s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a další stejnopis obdrželi účastníci řízení – ve Vašem případě je to pouze bývalý manžel, takže budou stačit tři stejnopisy. Obecné vzory pro odvolání lze najít i na internetu nebo Vám se sepsáním odvoláním může pomoci advokát, což rozhodně doporučuji.
Pokud jde o rozdíl ve výši výživného, záleží na tom, zda bylo Vašemu bývalému manželovi výživné sníženo zpětně či nikoliv. Jestliže ke snížení výživného došlo až nyní (v červnu 2016) a nešlo o zpětné snížení výživného, pak máte nárok na to, aby Vám za dobu do vydání rozhodnutí (duben, květen) bývalý manžel zaplatil výživné v plné výši, tedy částku 2.000 Kč. Pokud Vám bývalý manžel vyplatil méně, doporučuji ho písemně požádat o uhrazení dlužného výživného. Jestliže bývalý manžel odmítne dlužné výživné uhradit, můžete jej vymáhat podáním návrhu na exekuci. Pokud ale ke snížení výživného došlo zpětně – například od Vámi zmiňovaného dubna – pak nárok na doplacení rozdílu výživného nemáte, protože ani podané odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek.
Co se týče vypořádání společného jmění manželů, nevím, z jakého důvodu si Váš manžel nárokuje polovinu peněz ze stavebního spoření a z pojištění vašich dětí. V této věci se ztotožňuji s názorem soudce, že Váš bývalý manžel nemá na výplatu těchto prostředků žádný nárok. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda a jakým způsobem došlo po rozvodu manželství k vypořádání společného jmění manželů (SJM).
Obecně platí, že manželé mají ode dne, kdy rozhodnutí o rozvodu manželství nabude právní moci, tři roky na to, aby si majetek, který tvořil SJM, vypořádali (rozdělili). Vypořádání SJM je možné provést dohodou nebo pokud se manželé nemohou na vypořádání SJM dohodnout, musí být v uvedené lhůtě podán návrh k soudu, aby soud majetek vypořádal. Pokud jste vypořádání SJM řešili dohodou, předpokládám, že jste si v ní stanovili i termín, do kterého mají být závazky vyplaceny. V případě, že vypořádání SJM řešil soud, obvykle má být zaplaceno do určitého počtu dní ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci (termín vyplacení by měl být součástí písemného vyhotovení rozsudku). Pokud Vám bývalý manžel v dohodnutém (soudem stanoveném) termínu nevyplatil Váš podíl, doporučuji jej ještě jednou písemně vyzvat k zaplacení dlužné částky s uvedením termínu, do kdy má bývalý manžel částku uhradit. Pokud tak neučiní, můžete dlužnou částku vymáhat podáním návrhu na exekuci dlužné částky z exmanželova platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku.
Pokud k vypořádání majetku v tříleté lhůtě nedošlo, pak podle § 741 nového občanského zákoníku platí, že se bývalí manželé vypořádali tak, že:
a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné
_
PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
- Změna místa výkonu práce a dojíždění velkou dálku do zaměstnání - musí to zaměstnanec (řidič kamionu MKD) akceptovat?
PRÁCE-PLATY
- Zaměstnanec má místo výkonu práce ČR a EU - změna místa výkonu práce v rámci ČR a nárok na odstupné od zaměstnavatele
Pracuji jako řidič kamionu – přeprava námořních kontejnerů z vnitrostátních vlakových nádraží. V pracovní smlouvě mám jako místo výkonu práce uvedenou Českou republiku a Evropskou unii. Vozidlo parkuji podle instrukce zaměstnavatele na nákladovém nádraží Žižkov. Tento prostor nyní mění majitele, zaměstnavatel dostal z uvedeného parkoviště výpověď.
Zaměstnavatel proto od července 2016 své aktivity a místo parkování přesouvá z Prahy na Mělník. Jak mám postupovat, jestliže pro mne denní dojíždění na takovou vzdálenost není přijatelné? Zaměstnavatel nyní odmítl podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru s uvedením důvodu. Zdůvodňuje to tím, že za mne potřebuje nejprve zacvičit někoho jiného. I když místo nástupu do práce nemám ve smlouvě jednoznačně uvedené, nemohu přece akceptovat jeho změnu z místa dosud obvyklého a zaměstnavatelem ústně stanoveného na jakékoli jiné místo v ČR nebo EU.
1. Existuje v tomto případě možnost podání jednostranné výpovědi nebo jiný způsob rozvázání pracovního poměru z mojí strany k 30. červnu s udáním důvodu bez obvyklé výpovědní lhůty dvou měsíců?
2. Může zaměstnavatel na mně požadovat nějakou náhradu škody, jestliže odmítnu na Mělník dojíždět? Změna místa parkování vozidla pro mne fakticky znamená ztrátu zaměstnání.
3. Mám v tomto případě nárok na odstupné podobně, jak by tomu bylo v případě výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu přemístění jeho části podle §52 b)?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě takto široce stanoveno místo výkonu práce a nemáte v ní uvedeno nic o tom, že vozidlo máte parkovat v Praze, pak, bohužel, musíte akceptovat rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že budete vozidlo parkovat na Mělníku. Pokud s touto změnou nesouhlasíte, pak můžete podat výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Nárok na odstupné nemáte. Pokud byste výpověď podal a před skončením pracovního poměru byste odmítl pro zaměstnavatele vykonávat práci, pak by Vaše počínání mohlo být posouzeno jako porušení právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a zaměstnavatel by s Vámi i ve výpovědní době mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pokud byste v pracovní smlouvě měl nějakou zmínku o parkování vozidla, resp. o místu začátku výkonu Vaší práce, pak byste se změnou musel samozřejmě souhlasit.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv příjmů nové manželky na výpočet výživného, alimentů - sčítají se příjmy otce a jeho nové manželky?
- Vliv příjmů nového manžela na výpočet výživného, alimentů - sčítají se příjmy matky a jejího nového manžela při výpočtu výživného?
08/2015 rozvod po 20 letém manželství, 2 děti. V době rozvodu to byl 16-ti letý syn, který zůstal po vzájemné dohodě u otce z důvodu školy, kamarádů apod. Já se odstěhovala s mladším, v té době 5-ti letým synem na druhý konec republiky, kde jsem si našla další známost. V době rozvodu se dalo s otcem normálně komunikovat, dohodli jsme na rozvodu, na tom, kdo se bude starat o které dítě, majetek byl stejně tak rozdělený dohodou s tím, že jsem chtěla jen část majetku, protože manžel slíbil, že až syn dostuduje, předá mu firmu a dům. Pro staršího syna jsem ustoupila a podepsala pro mě dnes (21.06.2016) nevýhodnou smlouvu o majetku.
Manžel pracoval jako úředník za plat 17.000 Kč a protože nemohl pro střed zájmu podnikat, podnikal na mé jméno. Dohoda byla, že bude hradit všechny náklady (daně, sociální, zdravotní). Já taky podnikala, do roku 2007 ve finanční sféře, příjmy byly slušné, v roce 2008 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, ztratila spoustu klientů a po mateřské dovolené bylo těžké se k podnikání vrátit a nebylo možné se přihlásit na úřad práce, protože jsem měla na své jméno vedené podnikáni. S manželem jsme nežili ve společném manželském životě od března 2013, ovšem on na mé jméno podnikal do konce roku 2013, všechny zisky, příjmy šly na jeho účet, já z nich neviděla ani korunu. Já taky podnikala, do roku 2007 ve finanční sféře, příjmy byly slušné, v roce 2008 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, ztratila spoustu klientů a po mateřské dovolené bylo těžké se k podnikání vrátit a nebylo možné se přihlásit na úřad práce, protože jsem měla na své jméno vedené podnikáni. Když jsem se od manžela odstěhovala, žila jsem chvíli u maminky a živila se občasnými brigádami, práci jsem s malým dítětem nemohla najít. Po čase jsem se odstěhovala z Moravy do Čech. Tam jsem si práci ihned našla, pracovala jsem měsíc a půl jako prodavačka za 11.000 Kč, po té jsem práci kvůli financím ukončila a našla si práci ve společnosti O2 jako operátorka na call centru, kde pracuji dodnes (21.06.2016). Když jsem dělala daňové přiznání za rok 2013, zjistila jsem, že manžel neplatil celou dobu sociální a zdravotní pojištění, začaly mi chodit dopisy a celkový dluh činil přes 100.000 Kč. Dostala jsem exekucí na plat od zdravotní pojišťovny, brala jsem 9.500 Kč, zbytek sebral exekutor. Na sociální pojištění mi částečně půjčil kamarád, dodnes (21.06.2016) to splácím a na zbytek mám splátkový kalendář.
Co se týká děti starší syn je již plnoletý, soud mi na něj určil výživné 2.500 Kč. Se synem si voláme, navštěvuje mě, platím mu celou cestu, když jede k nám. (cca 1.000 Kč), asi 3-4x do roka, vídáme se i když jedu za matkou na Moravu, která bydlí naproti v domě, kde bydlí bývalý manžel se svou novou manželkou. Bývalý manžel dostal určené alimenty na mého mladšího syna 2.100 Kč. Starší syn dodělal maturitu, je přijatý na vysokou školu. Jeho otec ho nutil, aby soudně požádál o zvýšení alimentů. Nechtěla jsem stát před soudem s vlastním dítětem, proto jsem ustoupila a dobrovolně posílám synovi 3.000 Kč. Bývalý byl na dlouhodobé nemocenské snad kvůli cukrovce 2. typu + měl údajně srdeční příhodu. Dostal invalidní důchod cca 6.000 Kč. Dává soudu návrh na snížení alimentů z 2.100 Kč na 1.000 Kč. Jeho žena podniká od 2014. Jaké mají příjmy netuším, ale pokud vede bývalé své podnikání jako se mnou, dělají vše tak, aby neměli žádné zisky. Bývalý přestože ze sebe dělá chudáka pomáhá své manželce vést firmu, jezdí nákladním vozem. U něj se tedy změnilo od posledního soudu to, že nemá příjem 17.000 Kč, ale oženil se a vede se svou ženou firmu, a dělá ze sebe chudáka, který je skoro na smrt nemocný. Já mám svůj příjem ze zaměstnání cca 14.000 Kč čistého, to se od soudu nezměnilo. Co se změnilo je to, že syn již nastoupil na základní školu. Byla u něj zjištěná alergie se začínajícím asthmatem. Má atopický ekzén. Mé náklady na dopravu (nafta) do práce činí 2.500 Kč. Rozdíl mezi alimenty, které posílám a které dostávám v tuto chvíli je v můj neprospěch -900 Kč, synovi platím stravné, léky cca 800Kč/měs, ošatné cca 500Kč/m, škola cca 500 Kč/měsíc, dále drogerie cca 800 Kč, telefony 1000 Kč/měs, strava cca 8000 Kč, mé léky cca 300 Kč, jsem astmatička. Žijí ve společné domácnosti s přítelem, který má 18.000 Kč čistého, ale tady není možné ani náhodou platy sčítat. S přítelem nemáme společné finance. Máme dohodu, že já platím telefony a jídlo a on platí energie, proto jsem náklady na energie nepočítala. Ty činí cca 5.500 Kč/měs. Dále platí alimenty na svého syna 2.500 Kč, 500 Kč mu spoří. Splácí si měsíčně 2 půjčky na barák (3.260 + 1.700 Kč). Zbytek si odkládá a pomalinku si opravuje svůj dům.
Bývalý požádal o snížení alimentů z 2.500 Kč na 1000 Kč. Oženil se, jeho žena podniká. On má invalidní důchod 6.000 Kč, jak uvádí, náklady platí jeho žena, pro něj je částka 2.100 Kč likvidní. Můžu se nějak bránit? Můžu soud požádat o podrobný přehled zisku a výdajů z jejího podnikání? Vím, že si uměle snižují příjmy. Můžu požádat o přehled majetku a poukázat na to, kolik ho mají? Můžu udělat ještě něco dalšího, abych předešla snížení, příp. požádat o navýšení, z důvodu výše uvedených? Musí i přítel doložit příjmy, když opravdu nemáme společné peníze? Je možné ho nahradit nějakým čestným prohlášením, jak máme rozdělené financování domácnosti? Není povinný živit mé dítě a mě. Jsem ráda, že žijeme u něj v domě a neplatíme šílené nájmy v paneláku. Můžu poukázat na nevýhodnou smlouvu o rozdělení majetku s bývalým s tím, že slíbil, že vše přepíše na staršího syna a dohodu porušil? Můžu poukázat na to, že podnikal na mé jméno a já splácím sociální a zdravotní?
Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Při žádosti o změně výše výživného soud vždy bere v úvahu jak oprávněné zájmy a potřeby dětí, tak i finanční a majetkové poměry obou rodičů. Soud by tedy měl vzít v úvahu jak nástup Vašeho syna do školy (nástup do školy je vždy spojen se zvýšením nákladů – zejména na školní pomůcky), tak i zhoršení jeho zdravotního stavu, které je pravděpodobně opět spojeno se zvýšením nákladů za léky, lékařskou péči apod. Současně ale bere v úvahu finanční situaci obou rodičů, protože dítě má právo na zásadně stejnou životní úroveň jako mají jeho rodiče. Při posuzování celkových majetkových poměrů obou rodičů bude samozřejmě soud posuzovat i příjmy vašich partnerů – jak příjem manželky Vašeho bývalého manžela, tak příjem Vašeho nového partnera. Obávám se, že samotná skutečnost, že nemáte společně finance, u soudu neobstojí. Abyste měla šanci, že soud příjmy Vašeho partnera nezahrne, museli byste oba hospodařit odděleně. Pokud ale žijete ve společné domácnosti a každý z vás hradí část nákladů (Vy náklady na telefony a jídlo a Váš partner náklady na energie), pak se o oddělené hospodaření nejedná.
Soud samozřejmě bude u obou stran zohledňovat jak příjmy a majetek, tak i životní náklady. Jestliže se domníváte, že Váš bývalý manžel a jeho žena mají příjmy, které nepřiznávají, nebo další majetek, který by jim umožnil hradit výživné v současné výši, můžete to samozřejmě před soudem uvést. To, jakým způsobem si bude soud tyto informace ověřovat, záleží na jeho vlastním uvážení. Dále doporučuji uvést u soudu veškeré náklady, které v současné době hradíte (včetně dlužného zdravotního a sociálního pojištění) i to, že jste se vzdala části majetku, na který jste měla po rozvodu nárok, ve prospěch Vašeho staršího syna. Dále doporučuji upozornit na nárůst nákladů spojených se synovou výchovou a výživou, ke kterému nepochybně došlo od doby určení výše výživného.
Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí. Pokud nebudete s rozhodnutím soudu souhlasit, doporučuji se proti němu v zákonné lhůtě odvolá. V odvolání je pak opět zapotřebí uvést všechny argumenty, na základě kterých se domníváte, že rozhodnutí soudu bylo chybné.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna druhu pozemku majitelem - jak udělat změnu na katastru nemovitostí?
- Jak změnit typ druhu pozemku na katastru nemovitostí - postup, návod
Jak mám správně postupovat při zápisu do katastru nem. ? Jako vlastník mohu oznámit změnu, kterou provedu v terénu nebo musím nejprve žádat stavební ú. o povolení k této změně a pak teprve změnu provést v terénu (pokud mi to dovolí). Změna kultury z trvalého travního porostu na sad. Jaký je správný postup?
Děkuji, Agáta.
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu změnit trvalý travní porost na sad, bude se jednat o změnu druhu pozemku, k níž je v zásadě zapotřebí (ovšem ne ve všech případech, jak uvádím níže) předchozí přivolení stavebního úřadu. Rozhodující je v tomto ohledu rozloha pozemku, kterého se má zamýšlená změna týkat:
1/ Má-li předmětný pozemek rozlohu nad 1000 m2, bude zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Toto územní rozhodnutí je totiž (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) zapotřebí ke změně druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů.
2/ Má-li předmětný pozemek rozlohu od 300 do 1000 M2, bude zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního souhlasu se změnou využití území (jak vyplývá z § 96/2 písm. d) stavebního zákona).
3/ Má-li předmětný pozemek rozlohu menší než 300 M2, není ke změně jeho druhu zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (jak vyplývá z § 80/3 písm. c) stavebního zákona).
Po vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu (případy ad 1/ a 2/ výše) :
a/ můžete provést fyzickou změnu předmětného pozemku,
b/ po provedení fyzické změny dle písm. a/ se můžete obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s žádostí o zápis změny druhu pozemku do katastru nemovitostí. Územní rozhodnutí či územní souhlas se v tomto případě stanou podkladem pro provedení příslušného zápisu.
Není-li ve Vašem případě vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu zapotřebí (případ ad 3/ výše) :
a/ můžete provést fyzickou změnu předmětného pozemku,
b/ po provedení fyzické změny dle písm. a/ se můžete obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s ohlášením změny druhu pozemku. Neboť oprávněnost této fyzické změny nebudete moci doložit žádným rozhodnutím stavebního úřadu (neboť se v těchto případech žádné rozhodnutí nevydává), bude nutné, abyste k tomuto ohlášení připojila vlastní prohlášení (o tom, že k fyzické změně pozemku v terénu již došlo), opatřené Vaším úředně ověřeným podpisem (jak vyplývá z § 30/4 katastrální vyhlášky).
V případě jakékoli nejasnosti Vám doporučuji konzultovat správný postup (týkající se konkrétního pozemku) s příslušným stavebním úřadem či pracovištěm katastrálního úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk u pozemku - jak se bránit?
- Hlasitá hudba z vedlejšího pozemku - jak se bránit hluku?
- Hlučná mládež scházející se na obecním pozemku - jak se může bránit vyrušovaný majitel vedlejšího pozemku?
Za zdí mé zahrady je autobusová zastávka, na níž se v odpoledních hodinách schází místní mládež. Za zaparkovaného auta poslouchají hudbu, hlasitě se baví, kouří, popíjejí alkohol. Obrátila jsem se na Obecní úřad, který na základě mé stížnosti nechal odstranit lavičky. Mladí se tam schází dál, okupují vedlejší samoobsluhu, která je odpoledne již zavřena. Na zahradě v té době nemohu vydržet.
Děkuji za pomoc. Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Trvalé právní řešení Vámi popsané situace je velmi obtížné, až nemožné. Je nutné si uvědomit, že poslech hudby či hlasitý hovor nejsou protiprávní, tzn. že chování mládeže sice může být obtěžující, mládež tím však neporušuje žádný právní předpis.
I přes shora uvedené zmíním na tomto místě několik přestupků, kterých se může mládež (za určitých okolností) dopustit:
- přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí mimo jiné ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení, nebo ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení (§ 47/1 písm. c) a d) zákona o přestupcích) ;
- přestupku proti občanskému soužití se dopustí mimo jiné ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (§ 49/1 písm. c) zákona o přestupcích) ;
- přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se dopustí mimo jiné ten, kdo kouří na místech zákonem zakázaných, např. na krytém nástupišti, přístřešcích a čekárnách veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy (§ 30/1 písm. m) zákona o přestupcích ve spojení s § 8/1 písm. a) bodem 7. zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
Pokud se bude mládež dopouštět některého ze shora uvedených jednání, je možné, abyste na místo přivolala obecní policii nebo Policii ČR. Jsou-li mezi mládeží i nezletilí, kteří popíjejí alkohol, je pravděpodobné, že ten, kdo jim alkohol předal či prodal, se rovněž dopustil přestupku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku (§ 5/1 zákona o přestupcích). To však samozřejmě neznamená, že byste ve shora uvedených případech nemohla přivolat obecní policii nebo Policii ČR i tehdy, budou-li se závadného chování dopouštět osoby mladší 15 let.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad zakázal majiteli pozemku si ho oplotit - jak ochránit pozemek před vstupem bezdomovců a cizích osob?
- Zákaz oplocení pozemku od úřadu - jak zabránit vstupu bezdomovců a cizích osob na pozemek?
Jako vlastník pozemku, ale neoploceného, mám smůlu, že se zde poslední dobou shromažďují "bezdomovci". Řešili jsme to na úřadě - žádost o oplocení byla zamítnuta. Jak mám podle zákona postupovat? Policie je jen krátkodobé řešení. Vykolíkování a nápis soukromý majetek - k smíchu. Děkuji, Magdalena.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého důvodu Vám nebylo stavebním úřadem oplocení Vašeho pozemku povoleno. V této souvislosti připomínám, že pro vybudování oplocení je zapotřebí vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Pokud se Vám nepodaří splnit všechny podmínky pro vydání územního souhlasu (např. nezískáte souhlasy všech sousedů s vybudováním oplocení), zahájí stavební úřad automaticky územní řízení (§ 96/5 stavebního zákona), jehož výsledkem bude (budou-li splněny všechny podmínky) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).
Nachází-li se Vámi vlastněný pozemek v nezastavěném území (§ 18/5 stavebního zákona), popř. je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím (§ 34 zákona o obcích), nemusí Vám být vybudování oplocení skutečně povoleno.
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat znovu místně příslušný stavební úřad a podrobně zde konzultovat, z jakého důvodu (resp. na základě jakého ustanovení jakého právního předpisu) Vám nemůže být výstavba oplocení povolena. Bude-li Vaše případná budoucí žádost o vybudování oplocení zamítnuta, budete oprávněna se proti takovému rozhodnutí bránit (návrhem na přezkum či odvoláním).
Co se týče dalších možností obrany Vámi vlastněného pozemku, nenabízí Vám právní řád příliš mnoho. V každém případě můžete přivolat Policii ČR nebo obecní policii, máte však pravdu, že toto řešení není dlouhodobé.
Ve smyslu § 14 občanského zákoníku je možné, abyste své vlastnické právo bránila i svépomocně, a to za těchto podmínek:
- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;
- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.
Své vlastnické právo můžete bránit samozřejmě i soudní cestou, tzn. podáním žaloby na osoby, které Vaše vlastnické právo narušují, s ohledem na délku soudního řízení (a další s tím související praktické aspekty) je však takové řešení zcela iluzorní.
Jiné možnosti legální obrany (než asistenci Policie ČR či obecní policie, přiměřenou svépomoc či podání žaloby) však český právní řád de facto nenabízí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Rezervační smlouvu realitní kanceláře podepsal nadřízený makléře - platnost smlouvy
- Platnost rezervační smlouvy podepsané nadřízeným makléře realitní kanceláře - je smlouva platná?
- Smlouvu realitní kanceláře podepsal jednatel firmy místo makléře - platnost smlouvy
Podepsali jsme rezervační smlouvu na nemovitost, ve smlouvě je uvedeno, že za RK i majitele je oprávněná osoba makléřka, jenže smlouvu podepsal její nadřízený, v době kdy jsme mohli dojet do RK nebyla paní makléřka k zastižení, proto to podepsal kolega. Ten je jednatelem firmy. Je tato smlouva platná, když nikde není uvedeno jméno makléře, který smlouvu podepsal? a je od této smlouvy možné odstoupit, když jsme si tuto podmínku vepsali do smlouvy. Musí se tím RK řídit? Nebo po nás budou požadovat nějaké sankce. Od smlouvy chceme odstoupit, a běží nám 14ti denní lhůta. Děkuji Marek
ODPOVĚĎ:
Jednatel společnosti je oprávněn jednat jménem společnosti. Zmocnění makléřky v tomto jednotlivém případě nemá žádný vliv na jednatelské oprávnění jednatele. Smlouva je tedy platná. Pokud jste si ve smlouvě vyhradili právo na odstoupení od smlouvy, pak za sjednaných podmínek můžete od smlouvy odstoupit. Tím není dotčeno ani zákonné právo na odstoupení od smlouvy v případě podstatného porušení povinnosti. Jakoukoli sankci za odstoupení od smlouvy po vás není RK v žádném případě oprávněna požadovat.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Duplicitní vlastnictví v katastru nemovitostí KN - komu pozemkový úřad nemovitost přidělí?
- Komu přidělí pozemkový úřad nemovitost při duplicitním vlastnictví v katastru nemovitostí?
Duplicitní vlastnictví v katastru nemovitostí KN, na jakém základě může pozemkový úřad rozhodnout ve prospěch jednoho z majitelů? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že „pozemkovým úřadem“ máte na mysli příslušné pracoviště katastrálního úřadu (tedy úřad, který do katastru nemovitostí zaznamenává změny skutečností tam vedených).
Je-li v katastru nemovitostí zapsána duplicita vlastnictví, je tato situace (ve vztahu ke katastrálnímu úřadu) řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Předložením souhlasného prohlášení, v jehož rámci prohlásí oba vlastníci dotčené nemovité věci, kdo je jejím skutečným vlastníkem (§ 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), tzn. čí vlastnické právo přetrvá a čí vlastnické právo zanikne. Toto souhlasné prohlášení musí mít náležitosti uvedené v § 66/2 katastrální vyhlášky.
2/ Není-li dohoda mezi vlastníky předmětné nemovité věci možná, nezbývá, než aby se některý z těchto vlastníků obrátil na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu). Na základě pravomocného rozhodnutí soudu pak katastrální úřad provede změnu zápisu v katastru nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽLSTVÍ
- Nadhodnocení ceny SJM při vypořádání SJM - jak přehodnotit vyrovnání manželů?
- Nadcenění SJM - přehodnocení hodnoty SJM po rozvodu manželství
Manželka odešla ze společné domácnosti, byli jsme rozvedeni 2012. 06/2015 dala k soudu návrh na vypořádání společného majetku manželů SJM. Při jednání 04/2015 sama uvedla hodnoty majetku, já se vším souhlasil, částečně jsem ji finančně vyplatil a zbytek splácím. Po roce jsem zjistil, že cena bytu byla ve srovnání s tržní hodnotou srovnatelných bytů ve stejné lokalitě velmi nadhodnocena. Ceny nemovitostí se během tohoto roku nijak výrazně nezměnily. Je možné rozhodnutí soudu ohledně ceny bytu ještě změnit? Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že o vypořádání manželů bylo rozhodnuto soudem a v tuto chvíli již pravděpodobně pravomocně, není možné toto rozhodnutí již změnit.
Žaloba na obnovu řízení je přípustná pouze v případě, že nové důkazy, o které se opírá, nemohl účastník bez své viny uplatnit již v předchozím řízení.
Krajní variantou je dohoda s bývalou manželkou, ideálně ve formě potvrzení, že určitá (nadhodnocená část) byla již zaplacena. Nemá samozřejmě povinnost takovou smlouvu uzavřít.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Načerno postavená zídka v minulosti - problémy se stavebním úřadem
- Černá stavba zídky - hrozí problémy se stavebním úřadem?
- Soused naváží ke zdi, zídce aby navýšil terén, rovinu u domu - je potřeba stavební povolení?
Sousedé od města nyní zakoupili zahradu a její terén vyrovnávají, navyšují. Stávající cca 1,2 - 1,5 m vysokou opěrnou zídku na hranici se sousedy bez ohlášky či povolení postavil v 70. letech někdejší nájemník naší zahrady. Muselo na to být tehdy povolení?
Soused nyní navyšuje opěrnou zeď až ke 2,2m - patrně bez povolení. Obáváme se, že zídka nebude dlouhodobě stabilní a se stavbou nesouhlasíme - nechceme se v budoucnu podílet na sanaci sousedem nyní přetížené, byť dosud stabilně stojící opěrné zídky.
Při 'nabídce' toto řešit přes stavební úřad, namítá, že problém budeme mít i my, že ani původní zídka nebyla povolena a že vznikla kvůli odtěžení zeminy na našem pozemku pro získání roviny.
Hrozí nám nějaké administrativní problémy z titulu, že náš právní předchůdce před restitucí v 90. letech postavil stavbu - původní zídku (soused navíc nyní tvrdí, že se zeď nachází na jejich pozemku) bez povolení?
Čeho se týká 1 m limit výšky opěrné zdi pro stavbu bez povolení (stavební zákon), je to výška k hlavě zídky, nebo zeminou zasypané výšky?
Děkuji, Emil.
ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Povolení opěrné zdi dle předchozí právní úpravy:
V 70. letech se měnila právní regulace stavební činnosti, když byl zákon o stavebním řádu (z roku 1958) nahrazen stavebním zákonem (z roku 1976).
Dle § 11 zákona o stavebním řádu (stejně jako dle vyhlášky provádějící zákon o stavebním řádu) bylo vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadováno v zásadě u všech staveb.
Dle § 55/2 písm. a) stavebního zákona (z roku 1976) bylo ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případech drobných staveb, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohly podstatně ovlivnit životní prostředí (těmito stavbami byly i opěrné zdi).
Shora uvedené lze shrnout tak, že ke stavbě opěrné zdi bylo v 70. letech zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to bez ohledu na stavebně technické parametry opěrné zdi (výšku, délku, šířku), způsob provedení, použitý materiál apod.
2/ Právní postih za užívání „načerno“ postavené opěrné zdi:
Fyzická osoba a vlastník pozemku (či stavby) se mohou dopustit přestupku dle § 178/1 a § 179/3 stavebního zákona. Většina skutkových podstat těchto přestupků je vázána na konkrétní ustanovení nyní platného stavebního zákona. Lze si proto jen s obtížemi představit, že by stavební úřad aplikoval skutkovou podstatu některého přestupku na porušení stavebních předpisů ze 70. let. Nelze však vyloučit, že by stavební úřad dospěl k závěru, že ke spáchání přestupku došlo užíváním „černé stavby“ (byť tato stavba vznikla před mnoha lety a je tudíž již velmi dlouho protiprávně užívána) ; i tento závěr stavebního úřadu by však byl přinejmenším diskutabilní.
Pokud by se v současné době stavební úřad dozvěděl o tom, že opěrná zeď je „černou stavbou“, byl by povinen zahájit řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci je povinen umožnit vlastníkovi „černé stavby“ její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby).
V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že k tomu, aby stavební úřad mohl vůbec uvažovat o zahájení řízení o přestupku či zahájení řízení o nařízení odstranění stavby je nutné, aby byl schopen prokázat, že předmětná opěrná zeď je „černou stavbou“. Pakliže od vybudování opěrné zdi uplynulo přibližně 40 let, bude pro stavební úřad možná velmi obtížné (až nemožné) získat důkazy o tom, že pro vybudování předmětné opěrné zdi nebylo vydáno příslušné přivolení stavebního úřadu (dle tehdy platných právních předpisů).
3/ Výška opěrné zdi:
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro výstavbu opěrné zdi do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (tedy ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas, ani souhlas s ohlášením stavby, ani stavební povolení).
Ve stavebním zákoně (ani jeho prováděcích právních předpisech) není uvedeno, co má zákonodárce na mysli výškou opěrné zdi. Je-li ve Vašem případě opěrná zeď z jednoho pozemku viditelná, zatímco ze sousedního pozemku viditelná není (neboť je zcela či zčásti zasypána zeminou a její hřeben tak kopíruje povrch sousedního pozemku), doporučuji považovat za výšku opěrné zdi ten její výškový rozměr, který je vyšší (tedy při pohledu z Vašeho pozemku). Do výšky opěrné zdi se samozřejmě nezapočítávají její základy (tedy ta část opěrné zdi, která je z obou stran zasypána zeminou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 87/1958 Sb. , o stavebním řádu
vyhláška ministra - předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. , kterou se provádí zákon o stavebním řádu
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno chůze a jízdy - změna kultury příjezdové cesty schválená stavebním úřadem
Na soukromé cestě je zřízeno věcné břemeno právo chůze a jízdy (zapsané v katastru) pro sousedních pár domů a nás. Znamená to podle práva, že tímto zřízením břemene je povolen přístup a příjezd (pro stavbu okolních rodinných domů, pro popeláře, záchranku aj.) aniž bychom museli měnit kulturu příjezdové cesty a obracet se tak na stavební úřad?
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Užívání pozemní komunikace:
Vzhledem k tomu, že v dotazu se zmiňujete o „soukromé cestě“, dovolím si v první řadě upozornit na základní právní úpravu pozemních komunikací (která se může ukázat, jak uvádím níže v pojednání o obecném užívání pozemních komunikací, jako klíčová).
Je-li vlastníkem předmětné cesty fyzická či právnická osoba, jedná se o účelovou komunikaci, jak vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích.
Účelové komunikace se dělí na účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. V tomto ohledu lze odkázat na § 7 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
- účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu; tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.
Přestože to ze znění dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (tzn. že tato účelová komunikace se nenachází v uzavřeném prostoru nebo objektu). Z tohoto předpokladu budu nadále vycházet.
Co se týče užívání veřejně přístupné účelové komunikace, je podstatný § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. právo obecného užívání). Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Jedná-li se proto ve Vámi popsaném případě o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je každý oprávněn tuto komunikaci bezplatně užívat, přičemž vlastník této komunikace je povinen obecné užívání komunikace strpět. V takovém případě není samozřejmě zřízení věcného břemene zapotřebí.
Vznikne-li pochybnost o tom, zda se jedná o veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, je k vyřešení této otázky povolán místně příslušný silniční správní úřad dle § 40 zákona o pozemních komunikacích (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
2/ Rozsah věcného břemene:
Bez ohledu na závěry odpovědi ad 1/ výše (tzn. že zřízení či další existence věcného břemene není v případě veřejně přístupné účelové komunikace zapotřebí) se budu na tomto místě věnovat rozsahu oprávnění z věcného břemene chůze a jízdy.
Rozsah věcného břemene chůze a jízdy by měl být primárně zakotven ve smlouvě, na jejímž základě bylo toto věcné břemeno zřízeno.
Není-li rozsah věcného břemene ve smlouvě nijak podrobněji vymezen, lze v obecné rovině vycházet z § 1258 občanského zákoníku, dle něhož platí, že služebnost (věcné břemeno) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.
Co se týče věcného břemene chůze, je možné vycházet ze služebnosti stezky § 1274 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
Co se týče rozsahu věcného břemene jízdy, lze odkázat na § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož zakládá služebnost cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.
3/ Užívání cesty popeláři a zdravotnickou záchrannou službou:
Jedná-li se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je samozřejmě možné, aby tuto komunikaci užívali i popeláři. Pokud se však jedná o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou (tzn. že zřízení věcného břemene je namístě), není možné vztáhnout oprávnění chůze a jízdy i na třetí subjekty (např. popeláře), resp. by tak muselo být stanoveno ve smlouvě o zřízení věcného břemene.
Co se týče zdravotnické záchranné služby, je nerozhodné, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, neboť členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče na jakékoli cizí pozemky (tedy i na cesty), pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta (jak vyplývá z § 18/1 zákona o zdravotnické záchranné službě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 374/2011 Sb. , o zdravotnické záchranné službě
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Dohoda manželů o převodu členských práv a povinností bytového družstva z manžela na manželku
- Dohoda manželů o převodu členských práv a povinností bytového družstva z manželky na manžela
V době manželství vznik členského podílu v bytovém družstvu, následně v roce 2002 dohoda mezi manželi o zúžení SJM (nevztahuje se na členský podíl v bytovém družstvu BD). 2010 dohoda mezi manželi o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu BD z manžela na manželku (převod členského podílu a práva najmu). V roce 2013 rozvod manželů. Je dohoda mezi manželi o převodu členských práv a povinností platná, tzn. je manželka právoplatným nabyvatelem členského podílu? Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Neboť k rozhodným skutečnostem došlo před 1. 1. 2014, je nutné aplikovat příslušná ustanovení tehdy platné právní úpravy (konkrétně "starého" Občanského zákoníku).
Dle § 703/2 Občanského zákoníku platilo, že vzniklo-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vzniklo se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Toto ustanovení Občanského zákoníku mělo kogentní povahu, tzn. že nebylo možné se od něho odchýlit. Společný nájem družstevního bytu a společné členství manželů v bytovém družstvu vznikly za splnění shora uvedených podmínek ze zákona a trvaly po celou dobu, kdy byly tyto podmínky splněny (tzn. po celou dobu existence manželství, resp. po celou dobu, kdy spolu manželé v předmětném družstevním bytě vedli společnou domácnost).
Vypořádání společného nájmu družstevního bytu a společného členství manželů v bytovém družstvu po rozvodu manželství bylo upraveno v § 705 Občanského zákoníku. Přestože tedy byl členský podíl v bytovém družstvu součástí společného jmění manželů, byl vypořádáván dle zvláštního ustanovení Občanského zákoníku (byť se tak mohlo dít spolu s vypořádáním společného jmění manželů v rámci jediného soudního řízení).
S ohledem na kogentní povahu ustanovení Občanského zákoníku o společném nájmu družstevního bytu a společném členství manželů v bytovém družstvu nebylo možné, aby manželé na základě své dohody s členským podílem v bytovém družstvu disponovali (např. změnili společné členství na výlučné členství jednoho z manželů, přestože manželství stále trvalo).
Z důvodů shora uvedených lze Vámi zmíněnou dohodu z roku 2010 považovat za neplatnou, tzn. že společné členství manželů v bytovém družstvu trvalo i po uzavření této dohody a po rozvodu manželství bylo tudíž nutné ho vypořádat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
_
FINANCE-DANĚ
- Prodej darovaného pozemku a osvobození daně z příjmu (peníze na bytovou potřebu)
- Osvobození od daně z příjmu při prodeji pozemku získaného darem, darováním - informace
Vlastním pozemek který jsem dostala 11/2012 darem - tehdy jako pole, k pozemku jsem zavedla IS (chtěli jsme stavět) a nyní jej prodávám.
Peníze získané z jeho prodeje chceme použít na koupi bytu. Mohu tedy příjem osvobodit od daně z příjmu - napadlo mne že použiji peníze na uspokojení bytové potřeby. Děkuji, Lada.
ODPOVĚĎ:
Prodej pozemku nebude osvobozen od daně z příjmů. Osvobození se vztahuje pouze na příjmy z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než sklep, komoru nebo garáž, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště méně než 2 roky a získané prostředky použije do jednoho roku na uspokojení bytové potřeby. Na nezastavěné pozemky se toto osvobození nevztahuje.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Jak zabránit vstupu cizích osob do domu?
- Za jakých podmínek lze omezit či zrušit věcné břemeno?
- Osoba s věcným břemenem umožňuje vstup cizích lidí do bytu, domu - co dělat?
- Osoba se služebností umožňuje vstup cizích lidí do bytu, domu - co dělat?
Od rodičů jsme já a moje žena dostali darem ideální polovinu domu. V domě má věcné břemeno dožití moje babička - otcova matka. Věcné břemeno je specifikováno v darovací smlouvě rodičům, jako doživotní užívání. Ve stejné vesnici žije také otcova sestra (dcera babičky) s celou rodinou. Můj problém spočívá v tomto: teta a celá její rodina - syn, dcera, vnuci - chodí do našeho domu kdy chtějí - mají svůj klíč. Pochopil bych návštěvu, ale když se vám někdo objeví v domě kolem 21. hodiny a vy o tom ani nevíte (nezazvoní – prostě si odemknou), není to příjemné. V podstatě nemáme žádné soukromí. Otec se pokoušel se sestrou domluvit – marně. Prý ať se nestaráme, že babička tam má věcné břemeno a oni o tom s námi diskutovat nebudou. Rovněž je problém s věkem babičky (88 let) – potřebuje trvalou péči. Uvažujeme o jejím umístění do pečovatelského domu.
Teta zaútočila, že to v žádném případě, že tam má věcné břemeno a že ji doopatrujeme.
Je opravdu i takovýto nepoměr práv a povinností vlastníka nemovitosti a uživatele věcného břemene možný? Nevím, jak se bránit, kam se obrátit, s manželkou i rodiči jsme zoufalí. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem je oprávnění z věcného břemene, svědčící Vaší babičce, v příslušné smlouvě specifikováno, tzn. jaká konkrétní oprávnění z věcného břemene Vaší babičce vyplývají.
Je-li věcné břemeno specifikováno pouze slovy „doživotní užívání“, tzn. bez bližšího vymezení, lze dovodit, že Vaše babička má právo na všechny složky, které lze zařadit do kategorie běžného užívání obytného domu, zejména tedy právo se po domě volně pohybovat, obývat některou z místností, mít zde uskladněny své věci, užívat dodávky el. energie, teplé a studené vody, plynu apod.
V této souvislosti připomínám, že dle § 151n/3 Občanského zákoníku platí, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc (Vaše babička), povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
Mezi oprávnění, která Vaší babičce vyplývají z věcného břemene, by bylo možné zařadit i právo přijímat v domě návštěvy. Tato skutečnost však v žádném případě neznamená, že by měla mít Vaše teta (resp. členové její rodiny) do Vašeho domu volný přístup. V této souvislosti Vám proto doporučuji vyzvat Vaší tetu k odevzdání všech klíčů od Vašeho domu, nebude-li dohoda možná, doporučuji výměnu příslušných zámků Vašeho domu s tím, že jeden nový klíč (jehož duplikát nebude možné bez Vašeho souhlasu zhotovit) odevzdáte Vaší babičce.
Je-li oprávnění z věcného břemene specifikováno pouze jako „doživotní užívání“, nelze rovněž dovodit, že by zde byla obsažena povinnost vlastníka domu se o Vaší babičku jakkoli starat, případnému umístění Vaší babičky v pečovatelském domě proto není existence věcného břemene na překážku.
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Dle znění Vašeho dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě se nejedná ani tak o změnu poměrů, jako spíše o chybný výklad institutu věcného břemene a práv a povinností z něho vyplývajících.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Co dělat, pokud nebyl v dědickém řízení projednán některý majetek zůstavitele?
- Je možné zahájit dědické řízení opakovaně?
- Neprojednaný majetek po zemřelém - znovuotevření dědického řízení
- Znovuotevření dědického řízení - neprojednaný majetek zemřelého zůstavitele
Jak postupovat při zjištění spoluvlastníka nemovitosti za účelem odkoupení jeho podílu (jedná se o menšinový podíl - 1/4). Spoluvlastník je zapsaný v katastru nemovitostí a zemřel již v šedesátých letech minulého století. S uvedenou osobou nejsem v příbuzenském vztahu. O dědictví se doposud nikdo nepřihlásil. Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě může být právně závadný stav zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí zapříčiněn dvěma skutečnostmi:
1/ Nebyl-li předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti projednán v dědickém řízení, lze Vám doporučit kontaktovat matriční úřad a pokusit se zde získat jakýkoli doklad o úmrtí podílového spoluvlastníka. Tento doklad se pak může stát podnětem pro zahájení dědického řízení (který podáte k místně příslušnému okresnímu soudu). Dle § 138/2 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že soud zahájí dědické řízení i bez návrhu (např. tedy i na základě pouhého podnětu), jakmile se dozví, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou (obdobný princip pak samozřejmě platil rovněž v rámci předchozí právní úpravy).
Spoluvlastnický podíl se pak může stát rovněž předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (§ 192 zákona o zvláštních řízeních soudních), a to v případě, že dědické řízení po podílovém spoluvlastníkovi proběhlo, část jeho majetku však tímto způsobem nebyla vypořádána.
2/ Byl-li naopak předmětný spoluvlastnický podíl v dědickém řízení projednán (tzn. že novým podílovým spoluvlastníkem je některý z dědiců), mohlo dojít k opomenutí zanesení této změny do katastru nemovitostí. V tomto případě Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný okresní soud (dle posledního známého pobytu podílového spoluvlastníka) a pokusit se zde získat informace o proběhnuvším dědickém řízení (zejména pak kopii usnesení o skončení dědického řízení).
Pro získání dalších informací Vám pak v každém případě doporučuji obrátit se na notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Pozemek, parcela - rozdíl
- Jaký je rozdíl mezi pozemkem a parcelou?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zmenšení pozemku při obnově katastrálního operátu - může k tomu dojít?
Kolik může katastrální úřad proměřit na pozemku o výměře 26 583 m² a 14 448 m², a pokud je proměřena větší výměra než je povoleno zákonem, jak se to pak řeší? Co dostává majitel pozemku za kompenzaci? Kdo mu tuto ztrátu uhradí?
Čím by se měl řídit katastrální úřad při obnově katastrálního operátu – překreslování map do digitální verze? Zda výměrou pozemku, nebo zakreslením hranic? Tím myslím, zda by měl být pro katastrální úřad směrodatná výměra pozemku
Mám pozemek, který prošel obnovou katastrálního operátu. Po obnově byla velikost pozemek mnohem menší než původně, a to nad zákonem stanovenou mezní odchylku. Poté, co jsem se několikrát odvolal, jsem se sešel s ředitelem katastrálního úřadu. Ten mi řekl, že výměry byly zakreslovány do map v 18. století a pracovníci katastrálního úřadu při překreslování map do počítače pouze přeměřují hranice pozemku na těchto mapách a údajně se nemůžou řídit velikostí pozemku, která byla dříve zapsána. Myslím si, ale že během dvou století mohlo dojít při překreslování map k přesunutí hranic pozemku na mapě nové, ačkoliv byla výměra zapisována. Děkuji, Julie
ODPOVĚĎ:
V první řadě se pokusím vyvrátit jeden vcelku zásadní omyl, který se v souvislosti s vlastnictvím nemovitostí a obnovami katastrálních operátů často objevuje: Předmětem vlastnického práva mohou být dle § 118/1 a § 119 Občanského zákoníku rovněž pozemky, pojem pozemek však rozhodně nelze zaměňovat s pojmem parcela.
Dle § 27 písm. a) katastrálního zákona se pozemkem rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Dle písm. b) se naopak pojmem parcela dle katastrálního zákona chápe pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, přičemž výměrou parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku (§ 27 písm. g) katastrálního zákona).
Dle § 13/1 katastrálního zákona je obnovou katastrálního operátu vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, přičemž obnovu katastrálního operátu je možné provést a/ novým mapováním, b/ přepracováním souboru geodetických informací nebo c/ na podkladě výsledků pozemkových úprav.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla obnova katastrálního operátu provedena; jednalo-li se však pouze o zpřesnění výměry parcely, nebyla Vaše vlastnická práva k pozemku nijak dotčena. Je nutné si uvědomit, že zpřesněním evidované výměry parcely (na základě kvalitativně vyšších měřících metod) dochází pouze k „přepočítání“ výměry parcely, přičemž skutečné hranice pozemku v terénu zůstávají beze změny. Pokud tedy ve Vašem případě došlo pouze ke zpřesnění údaje o výměře parcely, zůstáváte i nadále vlastníkem naprosto stejné části zemského povrchu (tj. pozemku). Vaše vlastnické právo se totiž neváže na počet čtverečních metrů parcely (evidovaných v katastru nemovitostí), ale na ohraničený výsek zemského povrchu (přestože dle současné praxe jsou, poněkud nešťastně, rovněž pozemky oceňovány dle své výměry). Vaše vlastnické právo k pozemku tak nebylo nijak dotčeno ani v případě, že došlo ke změně údajů o výměře parcely nad stanovenou mezní odchylku dle § 29 katastrální vyhlášky (ve spojení s body 14.9 a 14.10 přílohy katastrální vyhlášky).
Nemožnost jakéhokoli ovlivnění vlastnických práv k pozemkům provedenými obnovami katastrálního operátu je výslovně zakotvena i v §5/7 katastrálního zákona.
Dle znění dotazu nepředpokládám, že ve Vašem případě došlo rovněž k tzv. zjišťování průběhu hranic pozemků (§ 14 katastrálního zákona). Zcela na okraj proto pouze připomínám, že v takových případech je důležité, zda vlastník předmětného pozemku podpisem protokolu stvrdil svůj souhlas s průběhem a označením vlastnických hranic v terénu (§ 14/5 katastrálního zákona) či zda výsledek zjišťování průběhu hranic u katastrálního úřadu rozporoval (§ 14/6 katastrálního zákona).
V současné chvíli můžete u katastrálního úřadu iniciovat opravu chyb dle § 8/1 písm. a) katastrálního zákona. Opravu na základě Vašeho návrhu provede katastrální úřad do 30 (popř. do 60) dnů od jeho doručení. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že oprava nebyla provedena, protože se nejedná o chybu, je katastrální úřad povinen Vám následně doručit (§ 8/4 katastrálního zákona). Pokud byste s tímto oznámením nesouhlasila, můžete to sdělit do 30 dnů od jeho doručení katastrálnímu úřadu. V takovém případě vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci proti kterému můžete podat odvolání k místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (§ 8/5 katastrálního zákona).
Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda jste proti obnovenému katastrálnímu operátu podala námitky dle § 16 katastrálního zákona. V této souvislosti je důležité, zda jste byla příslušnou obcí (resp. katastrálním úřadem) řádně informována o tzv. vyložení obnoveného katastrálního operátu (§ 16/2 katastrálního zákona), popř. zda byly Vámi podané námitky řádně vyřízeny (dle § 16/4 katastrálního zákona je proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách opět možné podat odvolání k místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak musí být zkolaudována provozovna dle živnostenského zákona?
- Kolaudace provozovny dle živnostenského zákona
- Jak musí vypadat provozovna dle živnostenského zákona?
- Co musí obsahovat provozovna dle živnostenského zákona
Od roku 2008 pracuji na živnostenský list jako lektorka jazyků. Doma mám k tomu účelu jednu místnost. Když jsem se ptala (na dvou živnostenských úřadech), zda je nutné tuto místnost zkolaudovat, dostala jsem pokaždé nejasnou odpověď, že by to asi bylo vhodné, ale že tak učí spousta lidí, a ti určitě zkolaudováno nemají, zvláště když si tak třeba jen přivydělávají.
Je nutné mou učebnu zkolaudovat a nahlásit jako provozovnu. Pokud ano, kde najdu přesný seznam náležitostí, které musí splňovat místnost pro výuku cizích jazyků? V živnostenském zákoně jsem našla jen obecné informace.
Hrozí mi nějaké sankce, pokud učebna měla být zkolaudována již dříve, popř. jestli je možné se jim nějak vyhnout. Moc děkuji! Uršula
ODPOVĚĎ:
Pro svou odpověď budu předpokládat, že Vámi zmiňovanou živností je živnost volná dle přílohy č. 4 živnostenského zákona, a to její položka 72 („Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“).
S ohledem na shora uvedené dále předpokládám, že živnostenskému úřadu jste svou provozovnu označila v rámci ohlášení živnosti, jak vyplývá z § 45/2 písm. g) živnostenského zákona (a nevztahuje se na Vás tudíž oznamovací povinnost dle § 17/3 a 5 živnostenského zákona).
Dle § 17/4 živnostenského zákona je podnikatel povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (kterými je míněn zejména stavební zákon a zákon o ochraně spotřebitele).
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci (podle § 119/1 stavebního zákona), lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
V současné chvíli Vám lze proto doporučit seznámit se s účelem Vaší stavby, jak je vymezen v jejím povolení (popř. účelem, za kterým byla stavba kolaudována). Nebude-li možné zde specifikovaný účel vztáhnout rovněž na pořádání jazykových kurzů, nabízí se Vám možnost oznámit místně příslušnému stavebnímu úřadu změnu v účelu užívání Vaší stavby (§ 126/2 stavebního zákona), přičemž budete povinna splnit podmínky vymezené v § 127 stavebního zákona. V každém případě Vám v tomto ohledu doporučuji konzultovat případnou „rekolaudaci“ Vaší stavby přímo na stavebním úřadě.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že určitou roli mohou při změně účelu užívání Vaší stavby hrát rovněž hygienické předpisy, pořádáte-li jazykové kurzy např. i pro děti či mladistvé, bude pro Vás podstatná vyhláška č. 410/2005 Sb. , o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Co se týče hrozících sankcí, je vhodné upozornit na § 62/1 písm. e) bod 2 a písm. g) živnostenského zákona, dle něhož se správního deliktu dopustí podnikající fyzická osoba, která neoznámí živnostenskému úřadu předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně či neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9 živnostenského zákona. Za tyto správní delikty může být podnikateli uložena pokuta do 100.000, - Kč (§ 62/4 písm. b) živnostenského zákona), pokuta (do výše 5.000, - Kč) však může být uložena rovněž v blokovém řízení. Nebyla-li však po Vás „rekolaudace“ stavby živnostenským úřadem přímo vyžadována, lze pochybovat, že případná změna v účelu užívání stavby by byla příčinou udělení pokuty (o této změně se navíc živnostenský úřad nemusí prakticky vůbec dozvědět).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná změna stavebního povolení
- Dodatečném povolení stavby - práva sousedů
- Dodatečném povolení stavby - práva majitelů sousedních pozemků
Prosím o informaci za jakých podmínek může stavební úřad dodatečně změnit stavební povolení.
Jedná se o stavbu souseda.
Má povolení na otevřený přístřešek, ale má to ze dvou stran uzavřené a omítnuté. Z naší zahrady se díváme na jeho nepořádek. Stavba má být 0,5m od hranice našeho pozemku, ve skutečnosti je 13cm od hranice našeho pozemku. Stavba je o 10 cm vyšší a o 80 cm delší.
Z obecního úřadu jsem docílila jen odstranění okapu, který přesahoval 25 cm na náš pozemek.
Jinak vzhledem k ceně (dělal to sám) ze staršího materiálu je vše v pořádku.
Byla jsem se nezávazně informovat na stavební policii - odkázali mě na krajský stavební úřad. Tam mi sdělili to samé co na obecním úřadě, že si tam mám dát 10m plot! A pak dodala paní z krajského úřadu, že se může dodatečně změnit stavební povolení.
Zajímalo by mě, který úřad ho může změnit a zda mě musí jako souseda informovat o jeho změně a já mohu nesouhlasit. Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu se domnívám, že úřednice krajského stavebního úřadu měla na mysli některou z následujících 2 variant:
1/ Změna stavby před jejím dokončením:
Dle § 118/1 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona (tzn. v souladu se souhlasem stavebního úřadu s provedením stavebního záměru, stavebním povolením, územním rozhodnutím apod.). Změnu stavby před jejím dokončením lze pak povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby a to pouze, je-li změna stavby v souladu s vydaným územním rozhodnutím (§ 118/2 stavebního zákona).
Stavební úřad je dle § 118/3stavebního zákona povinen projednat žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením s účastníky stavebního řízení (kterými jsou i vlastníci sousedních pozemků a staveb), a to v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv těchto účastníků. Účastníci řízení mají při tomto projednání obdobná práva, jako ve stavebním řízení samém (tzn. mohou vznést své námitky). V případě změny ohlašované stavby před jejím dokončením je rovněž zapotřebí souhlas vlastníků sousedních pozemků a staveb (§ 118/4 a § 105 stavebního zákona).
Zcela na závěr připomínám, že změna stavby před jejím dokončením, která se nedotýká práv zbývajících účastníků stavebního řízení může být dle § 118/6 stavebního zákona stavebním úřadem schválena rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci.
2/ Dodatečné povolení stavby:
Je-li však sousedova stavba již dokončena, měla úřednice krajského stavebního úřadu na mysli s největší pravděpodobností tzv. dodatečné povolení stavby dle § 129 stavebního zákona (de facto se jedná o zákonem dovolený způsob legalizace „černé stavby“).
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění takové stavby, která je prováděna (nebo byla provedena) bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním.
Zahájí-li stavební úřad řízení o odstranění stavby, je povinen stavebníka (resp. vlastníka stavby) poučit o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud stavebník požádá ve stanovené lhůtě o dodatečné povolení stavby, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.
Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Ve všech těchto případech jsou práva účastníků řízení zachována (§ 129/2 stavebního zákona), rovněž tedy právo vznášet námitky.
Budou-li stavebníkem splněny podmínky dle § 129/3 stavebního zákona, bude stavba dodatečně povolena, v opačném případě se obnoví řízení o jejím odstranění.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad (t. j. stavební úřad, u kterého se vedlo původní územní/stavební řízení) a informovat ho o právně závadném stavu sousedovy stavby s výzvou k zahájení řízení o jejím odstranění.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatek OSA za přezpívání písně žáky základní školy?
- Přespívání písně žáky školy - poplatek OSA za autorská práva
- Volné užití autorského díla školami - podmínky
- Volné užití autorského díla žáky, studenty školy - podmínky
Jsem vychovatelka ŠD na základní škole. Zúčastnili jsme se soutěže (od časopisu ABC) v hodu vlaštovkou. Na přání paní vedoucí jsem z natočených hodů sestříhala film, který mám dát na webové stránky. Pod film jsem vložila píseň od Jarka Nohavici - Vlaštovko leť. Bojím se ale, že když film i s písní umístím na web školy, může mě někdo nařknout z porušení autorských práv a nebo bude chtít OSA nějaký poplatek. (Bez písně to není ono) Dozvěděla jsem se, že když tu píseň nazpívají děti a nebude slyšet originál písně od autora, tak je to pro ZŠ od poplatků osvobozeno, ale moc se mi to nezdá.
Mohli byste mi, prosím, poradit? Video můžu samozřejmě zaslat k posouzení.
Za odpověď předem velice děkuji. Denisa
ODPOVĚĎ:
Vámi zmíněnou píseň (jako autorské dílo) by bylo možné tzv. volně užít pouze v případě dle § 35/2 autorského zákona, tzn. pokud by se jednalo o užití díla:
- nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
- při školním představení, v němž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení,
přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny kumulativně. S ohledem na shora uvedené se domnívám, že § 35/2 autorského zákona nelze na Vámi popsaný případ aplikovat.
Ve Vámi popsaném případě je tedy nezbytné kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv (zde se bude jednat o práva textaře a skladatele), kterým je Ochranný svaz autorský (http://www.osa.cz/) a sjednat s ním podmínky uzavření licenční smlouvy. V tomto ohledu je vhodnější, bude-li předmětná píseň přezpívána žáky školy.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může rodič vyžadovat provedení obřízky dítěte proti vůli druhého rodiče?
- Postačí k provedení obřízky dítěte souhlas jednoho rodiče?
- Obřízka dítěte - je nutný sohlas obou rodičů?
Chci se zeptat, jestli manžel Tunisan s trvalým pobytem v ČR si může proti mé vůli vynucovat u syna obřízku (syn 2,5 roku narozen v ČR, žijící v ČR)?
Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Dle § 31/1 písm. a) zákona o rodině představuje tzv. rodičovskou zodpovědnost souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Dle § 34/1 zákona o rodině pak náleží rodičovská zodpovědnost oběma rodičům.
Nedocházíte-li se svým manželem v otázce ne/provedení obřízky vašeho syna ke shodě, můžete se v této souvislosti obrátit na soud (§ 49 zákona o rodině), který po zvážení všech okolností a s přihlédnutím k zájmům vašeho syna rozhodne.
V této souvislosti je zároveň vhodné vědět, že k provedení tohoto chirurgického zákroku postačí souhlas jediného zákonného zástupce dítěte (§ 35 zákona o zdravotních službách). Máte-li proto obavu, že by manžel Váš nesouhlas nerespektoval, můžete se ještě před podáním návrhu dle § 49 zákona o rodině obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. občanského soudního řádu), jímž by soud Vašemu manželovi předběžně uložil povinnost zdržet se udělení souhlasu k tomuto zákroku (§ 76/1 písm. f) občanského soudního řádu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ve věci oprávnění k ne/udělení souhlasu s provedením obřízky by bylo možné uvažovat rovněž o aplikaci § 37 zákona o rodině, dle něhož nemůže žádný z rodičů zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem; pro tyto případy ustanoví soud dítěti opatrovníka, který ho bude při určitém právním úkonu zastupovat (nejčastěji je takovým opatrovníkem jmenován orgán sociálně-právní ochrany dětí).
Neboť předpokládám, že Váš manžel chce obřízku vašeho syna provést z náboženských důvodů, poukazuji rovněž na § 2/2 a 3 zákona o církvích, dle něhož je právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání zaručeno. Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva pouze usměrňovat, a to způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí (je-li váš syn stár pouze 2,5 roků, lze pak vcelku pochybovat o přiměřenosti obřízky jako nástroje usměrnění jeho náboženského života). Současně platí, že nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti. Obdobná práva jsou zakotvena rovněž v čl. 14 Úmluvy o právech dítěte.
Pro případné právní kroky ve Vámi popsané věci Vám doporučuji kontaktování advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zápočet vojenské služby do doby rozhodné pro určení výsluhových náležitostí pro vojáky z povolání.
- Jakým způsobem se započítává doba další vojenské služby do doby rozhodné pro nárok na výsluhy?
- Výsluha za vojenskou službu - výpočet, započtení služby do rozhodné doby
Jsem voják z povolání. V roce 1992 jsem ukončil civilní gymnázium, rok jsem byl zaměstnán. V letech 1993 až 1998 jsem vystudoval Vojenskou akademii v Brně. Zajímá mě, zda tato doba studia vojenské vysoké školy se započítává do doby pro přiznání výsluhy po ukončení služebního poměru. První rok studia byl brán jako náhradní vojenská služba, další 4 roky jsem byl "voják v další službě".
Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Dle § 143/1 zákona o vojácích z povolání se za dobu trvání služebního poměru (rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši) považuje doba trvání činné služby vojáka, s výjimkou doby trvání základní a náhradní vojenské služby.
Neboť jste vojenskou službu nastoupil ještě před účinností současného zákona o vojácích z povolání (tedy před 1. 12. 1999), je nutné zohlednit rovněž jeho § 165/6, dle něhož se vojákům do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí do dne účinnosti tohoto zákona započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle dosavadních předpisů (jde-li pak o nárok na odbytné, započítává se doba trvání služebního poměru stejným způsobem jako pro nárok na odchodné).
Přestože dle § 20/2 písm. c) branného zákona (zák. č. 92/1949 Sb.) zahrnovala vojenská činná služba i tzv. další službu (§ 37 branného zákona č. 92/1949 Sb.), přičemž však do této kategorie řadila rovněž základní službu, náhradní službu, službu vojáků z povolání, službu vojáků ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě, vojenská cvičení a mimořádnou službu, je nutné přihlédnout rovněž k § 25 branného zákona č. 92/1949 Sb. , dle něhož ve služebním poměru (nikoli tedy ve vojenské činné službě) vykonávají vojenskou službu jako své povolání pouze vojáci z povolání (§ 24/1 zákona č. 76/1959 Sb.), tzn. vojáci, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati na vlastní žádost po vykonání základní (náhradní) služby.
Podstatnou informací je ve Vašem případě dále charakter Vámi absolvované další služby, tzn. do jaké kategorie další služby dle § 37/2 zákona č. 92/1949 Sb. jste byl zařazen, tzn. a/ zda ve Vašem případě představovala další služba pokračování základní (náhradní) služby či b/ zda jste při nástupu další služby již vstoupil do služebního poměru a stal se vojákem z povolání.
S přihlédnutím ke shora uvedenému a k § 164/1 a § 5/4 zákona o vojácích z povolání a k § 33a/3 zákona č. 76/1959 Sb. tak lze shrnout, že do doby rozhodné pro výpočet výše tzv. výsluh by se ve Vašem případě neměla započítávat doba výkonu náhradní vojenské služby, doba další vojenské služby se pak do rozhodné doby započítá pouze v případě, že jste v tomto období již vstoupil do služebního poměru a stal se vojákem z povolání (případ ad b/ dle předchozího odstavce).
K této problematice lze částečně využít rovněž závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2011, č. j. 3 Ads 161/2010-73.
Pro ověření těchto skutečností Vám nicméně doporučuji kontaktovat též Vojenský úřad sociálního zabezpečení:
http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=12312
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vedení obecního vodovodu přes nemovitost soukromých osob - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
2005 jsme jako SBJ povolili městu rozvod tepla a vody přes náš dům, aby nemuseli kopat v silnici. Prosím o sdělení zda je možno v současné době po nich t, j. městu požadovat nějaký poplatek měsíční. Není učiněno žádné písemné povolení, jen vyhláška města, kde je to konstatováno. Tyto rozvody vedou sklepem a jsou pro jiná odběrní místa v našem městě. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že rozvody města vedou přes Váš pozemek, resp. Vaši budovu a město z toho má jistý prospěch, lze po městu „něco“, jak píšete chtít. Pokud existuje pouze ústní domluva, zkuste nejprve písemnou nabídkou zjistit stanovisko města. Ve Vašem případě přichází v úvahu pronájem prostor nebo zřízení věcného břemene. Každopádně doporučuji situaci písemně ztvrdit, protože jsou tu i otázky případné náhrady škody. Je možné, že rozvody budou chybné, dojde ke škodě a je potřeba si ujasnit, kdo pak bude odpovědný a v jaké výši.
_
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Původní majitel bytu SVJ zatajil novému majiteli úvěr na nová okna (fond SVJ) - co dělat?
- Zatajení dluhu SVJ původním majitelem bytu - možnosti nového majitele
Dcera koupila v 08/2014 byt. Původní majitel ji zatajil, že platí úvěr v Modré Pyramidě za okna, která tam byla vyměněna. Tato platba je zahrnuta do inkasa formou platby do fondu oprav /společ. vlastníků byt. jed. /, tudíž dcera platí úvěr původnímu majiteli a současně mu tím i spoří určitou částku. SVBJ vyzvalo dopisem původního majitele, aby se k závazku přihlásil, ten odmítá. Chce, aby si úvěr dcera převedla na sebe. Jak máme postupovat, na koho se obrátit. Skutečnost, že je nemovitost zatížena úvěrem nebyla známa před koupí nemovitosti a ani zmíněna v kupní smlouvě. Bez souhlasu SVBJ si nemůže samovolně ponížit zálohu do fondu oprav.
Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Bez detailní znalosti kupní smlouvy je poměrně těžké odpovědět. Obecně lze říci, že i takové jednání může být v souladu se zákonem. Blíže v ust. § 1888 odst. 2 občanského zákoníku, kdy přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Ovšem jak jsem již napsala, zde je velmi obtížné se vyjádřit, neboť je nutná konkrétní znalost situace. Raději se obraťte na advokáta, který s vámi věc projde a zjistí, zda-li je možné nemovitost reklamovat, neboť je zatížena skrytou vadou a nebo platí režim popsaný výše.
_
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Nalévání alkoholu nezletilému - trest, trestní řízení, sankce
- Jaký trest je za podání alkoholu nezletilému dítěti?
Můj 22letý syn koupil láhev alkoholu, dal napít 15letému kamarádovi v partě, pak mladistvému prodala obsluha diskotéky (kam se přesunuli) alkohol. Chlapci bylo zle, přijela matka s Policií. Nezletilý kluk řekl jak to bylo. Teď má jít syn k výslechu. Co z toho může mít prosím? Je trestné dát napít alkohol mladistvému chlapci? Jak z toho ven? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek. Zákaz podávání alkoholu osobám mladším 18 let stanoví zákon č. 379/2005 v § 12. Jelikož Váš syn jej dal kamarádovi jako fyzická osoba, nevztahuje se na něj systém sankcí za správní delikty tak, jak je stanoví zákon dále. Dojde pouze k naplnění skutkové podstaty § 30 přestupkového zákona, za který Vašemu synovi hrozí pokuta až 3.000,- Kč. Nic víc, provozovatel diskotéky na tom bude o dost hůře.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedí kouří ve společné plynové kotelně - jak jim to zakázat?
Dům SVJ, v suterénu budovy se nachází PLYNOVÁ kotelna se dvěma 18 kWh kotli, které vytápí celý dům. Majitelka jednoho bytu si zde udělala „společenskou místnost, kuřárnu“, vodí si tam kamarádky 2x denně. Mají tam i svíčky.
Už jsem se s tímto problémem obrátila na kominíka, hasiče, plynaře, bezpečnostního technika, Policii České republiky, oblastní inspektorát bezpečnosti práce, přestupkovou komisi. Všechny složky mi potvrdili, že kouřit v plynové kotelně je porušováním směrnic, ale nikdo s tím nic prý nemůže dělat.
Se sousedkou není řeč, prý to dělá 40 let a nic měnit nebude.
Já jsem samoživitelka s postiženým synem a nemíním si nechat vyhodit dům do povětří kvůli absolutní nezodpovědnosti a bezohlednosti jednoho člověka.
Kam se obrátit o pomoc. Můžete mi, prosím, poradit?
Děkuji.
ODPOVĚĎ :
v první řadě Vám doporučuji řešit tento problém na úrovni SVJ. SVJ, je-li správcem bytového domu, by se mělo samozřejmě zajímat o to, zda jednotliví členové SVJ užívají společné části bytového domu řádným způsobem.
Dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Soustavné porušování shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku Vaší sousedkou proto může být projednáno shromážděním vlastníků bytových jednotek, přičemž v návaznosti na to mohou být odpovídajícím způsobem upraveny stanovy SVJ (popř. domovní řád či jiný interní předpis SVJ). Není samozřejmě ani vyloučeno, aby byly klíče od kotelny svěřeny do opatrování např. pouze členům výboru SVJ (či jiné pověřené osobě).
Dle § 1176 občanského zákoníku dále platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku je proto nanejvýš vhodné zakotvit podrobná pravidla užívání kotelny (popř. jiných společných částí bytového domu) do některého z vnitřních předpisů SVJ.
Není rovněž vyloučeno, že se Vaše sousedka dopouští trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, který dle § 273/1 trestního zákoníku spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Případné podání trestního oznámení proto není rovněž vyloučeno.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Má svědek trestného činu právo na kopii z výslechu svědka?
- Svědek trestného činu - může vidět kopii trestního spisu?
- Svědek trestného činu - může vidět kopii z výslechu svědka?
01/2015, Jsem byla na Policii ČR, vyslechnuta jako svědek v trestním řízení.
Žádala jsem o kopii protokolu o výslechu svědka, (mou výpověď), po podepsání protokolu, mi policista nechtěl dat protokol o výslechu.
Zřejmě je to schválnost z jeho strany!
Prosím Vás o radu, jestli mám právo na svou kopii?
Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Trestní řád výslovně poskytnutí kopie svědkovi nepovoluje, nicméně ani nezakazuje. Jako svědek nemáte obecně právo nahlížet do spisu, takže se k protokolu nedostanete ani touto formou. Poskytnutí tak bude v dispozici konkrétního policisty, zda Vám jej poskytne nebo ne. Pokud bude v řízení vyslýcháno více osob, bylo by např. kontraproduktivní protokoly poskytnout, aby se svědci vzájemně neovlivňovali. V každém obvodu přistupují policisté k poskytování různě, proto nelze poskytnout ucelenou právní radu, o kterou byste se mohla opřít.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za ztracený čas - informace
- Náhrada škody za ztracený čas - informace
10/2014 nám byla způsobena dopravní nehoda, viník ujel, ale následně se sám přihlásil. Poškozený byl nárazník, pojišťovna viníka vše ohledala, zaslala poj. plnění odhadem dle našeho požadavku. Poté proběhlo druhé ohledání "vnitřních závad". Postup byl stejný. Majetková škoda byla uhrazena. Lze požadovat po pojišťovně náhradu ztraceného času s vyřizováním záležitosti - např. odměnou pro jednatele, který vše vyřídil nebo DPP? Pokud ano, jakými doklady mám požadavek doložit. Nejde mi o ždímání pojišťovny (nechtěli jsme ani náhradní vozidlo po dobu opravy), ale o náhradu času, který jsme ztratili nikoli vlastní vinou.
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 2894/1 občanského zákoníku platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (tzn. škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzn. ušlý zisk (§ 2952 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě představují výdaje za zastupování (při vyřizování výplaty pojistného plnění) skutečnou škodu, tzn. újmu, která nastala ve Vaší majetkové sféře, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.
Jste-li proto schopna výši nákladů za Vaše zastupování při vyřizování škodné události vyčíslit a všechny tyto skutečnosti doložit (zejména kopií příslušné smlouvy se zmocněncem či jinou osobou a dokladem o Vámi uhrazené odměně za zastupování), můžete se na pojišťovnu s tímto nárokem obrátit (nelze však samozřejmě vyloučit, že pojišťovna nebude k další platbě ochotna, v takovém případě by nezbylo, než pojišťovnu žalovat).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ z výšil zálohy do fondu oprav - jak se bránit?
- Zvýšení záloh do fondu oprav SVJ - odmítnutí členem SVJ, co když s tím nesouhlasím?
- Může člen SVJ odmítnout zvýšení záloh do fondu oprav?
Na posledním Shromáždění z 05/2014 nebyla předložena účetní závěrka 2013 a odhlasována výše záloh. Nehledě na to, výbor, který provádí samosprávu v domě, zálohy zvýšil. Tuto výši záloh jsem reklamovala a pokračuji v platbách záloh, které jsem měla nastavené dříve. Písemně mi výbor oznámil:
"Výbor SVJ nenese zodpovědnost za schválení či neschválení jakéhokoliv usnesení shromáždění, který je nadřízeným orgánem výboru. Protože nebyl vznesen žádný protinávrh, který by byl schválen, výbor postupuje v souladu s platnými stanovami."
Nahlížení do dokumentu, týkající se hospodaření SVJ, bankovních účtu mi výbor povolí jen jednou ročně pár dni před dalším shromážděním.
Má výbor právo strašit mne právníkem a požadovat uhradit rozdíl, který vzniká na platbě záloh, dokud neproběhlo řádné vyúčtování? Je možné dluh na zálohách soudně vymáhat? Jak mám v této situaci pokračovat? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ i:
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
přičemž rozhodování o těchto záležitostech nemůže být (např. ve stanovách SVJ) přiřčeno žádnému jinému orgánu SVJ.
Dle § 4/2 zákona č. 67/2013 Sb. dále platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí SVJ, určí poskytovatel služeb (zde SVJ) příjemci služeb (zde každému vlastníku bytové jednotky) měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Zákon tedy na tomto místě výslovně počítá se situací, kdy není shromážděním SVJ schválena účetní závěrka a druh poskytovaných služeb (ve smyslu § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku), v takovém případě tedy SVJ (zde jeho výbor) výši záloh určí jednostranně.
Neboť Vás výbor SVJ odkázal v dopise na platné stanovy SVJ, doporučuji Vám v první řadě jejich podrobné prostudování. Dle § 1200/2 písm. c), d) a g) občanského zákoníku musí stanovy mimo jiné obsahovat:
- členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro tvorbu rozpočtu SVJ, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co se týče nahlížení do účetních podkladů SVJ, je podstatný § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Občanský zákoník tedy nikterak neomezuje počet nahlédnutí vlastníka bytové jednotky do účetních dokladů, ze strany výboru SVJ proto nemůže být toto Vaše právo omezováno na jediné nahlédnutí za rok (pokud samozřejmě stanovy SVJ neurčují jinak).
Nahlížení vlastníka bytové jednotky do podkladů pro vyúčtování poskytovaných služeb je dále speciálně upraveno v § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde vlastníka bytové jednotky) je poskytovatel služeb (zde SVJ) povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů;
- případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů příjemci služeb; vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
Dle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je SVJ povinno zaplatit vlastníku bytové jednotky pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení se splněním jeho povinnosti upravené tímto zákonem ve stanovené lhůtě (týká se samozřejmě i lhůty pro umožnění nahlížení do účetních dokladů SVJ).
Co se týče vymahatelnosti úhradové povinnosti vlastníka bytové jednotky, je v první řadě vhodné poukázat na § 1181 občanského zákoníku, dle něhož:
- je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, přičemž má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období;
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené pod předchozí odrážkou.
Dluh vlastníka bytové jednotky na příspěvcích na poskytované služby (resp. neplnění povinnosti hradit pravidelně zálohy na tyto služby) pak může být ze strany SVJ samozřejmě vymáhán i soudní cestou. Dle § 13/2 zákona č. 67/2013 Sb. navíc platí, že dostane-li se vlastník bytové jednotky do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit SVJ poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10, - Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
V současné chvíli Vám doporučuji prostudovat stanovy SVJ, v nichž by mělo být určeno, jak výbor SVJ postupuje v případě, kdy není shromážděním SVJ odsouhlasena účetní závěrka a není odhlasována výše záloh na služby pro další rok (měla byste se zde rovněž dozvědět, zda výbor SVJ porušil nepředložením účetní závěrky své povinnosti).
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Řidič nevěděl o zákazu řízení (nepřevzal poštu) a řídil dál - opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel - kde požádat?
- Opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu - kde požádat?
- Kde požádat o prominutí zbytku trestu zákazu řízení?
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení auta, automobilu, vozidla - kde požádat?
03/2014 jsem se dopustil přestupku dle § 125c / 1f 2, za to jsem dostal trest 5 bodů a zákaz řízení na dobu půl roku, nevyzvedl jsem si poštu a o zákazu se dozvěděl až při další silniční kontrole, za to jsem dostal trest dle §125c/1e 1, rok zákaz řízení, 25000 Kč pokuty a 4 body. Při žádosti o prominutí zbytku trestu v jeho polovině jsem se dozvěděl že posledními čtyřmi body jsem se vybodoval a tím dostal zákaz řízení ještě na další rok. Chtěl jsem se zeptat, kdy mohu žádat o prominutí zbytku trestu, kde mám žádat, S úřednicí která se mnou přestupek řešila se nedá mluvit, můžu se obrátit jinam než na příslušný městský úřad? A dále by mne zajímal rozdíl mezi §125c/1e 1 a §125c/1e 2. Děkuji, Radek Vegricht
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Žádost o upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti:
V případě tzv. vybodování (tzn. získání 12 trestných bodů) platí dle § 123d/1 zákona o silničním provozu, že řidič, který tímto způsobem pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění.
Jelikož Vám byla nadto uložena současně sankce zákazu řízení motorových vozidel, je ve Vašem případě nutné aplikovat i § 123d/2 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li řidiči za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání sankce zákazu řízení motorových vozidel, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba zákazu řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. delší než 1 rok).
Neboť sankce zákazu řízení motorových vozidel Vám byla uložena na dobu 1 roku, tedy na dobu shodnou se zákazem řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. že tyto zákazy se co do své podstaty i délky překrývají, resp. téměř překrývají, a to s ohledem na § 123c/3 zákona o silničním provozu, tento rozdíl by však měl činit pouze několik dní), budete oprávněn zažádat o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí 1 roku od Vašeho vybodování.
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve Vašem případě se tedy jedná o místně příslušný městský úřad). Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d/3 zákona o silničním provozu).
Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
- jméno a příjmení žadatele,
- adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
- datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
- datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
- skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění musí být přiložen:
- platný doklad totožnosti žadatele,
- doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
2/ Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu:
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a zároveň není držitelem příslušného řidičského oprávnění.
Dle § 3/3 písm. a) zákona o silničním provozu může řídit motorové vozidlo pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu.
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se tak může dopustit např. ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přestože vůbec nedisponuje řidičským oprávněním či osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato.
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přičemž jí však byl zadržen řidičský průkaz.
Zadržení řidičského průkazu je speciálním nástrojem Policie ČR sloužícím k okamžitému zabránění pokračování v řízení motorových vozidel těm řidičům, kteří se dopustili závažného protiprávního jednání. Svou podstatou je zadržení řidičského průkazu bezprostředním zásahem, tzn. mocenským úkonem, kterému nepředchází správní řízení.
Dle § 118b/1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz, jestliže řidič:
- je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii,
- je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
- je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
- řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
- řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (§ 118b/3 a 4 zákona o silničním provozu).
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se tak dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, přestože mu byl zadržen řidičský průkaz (tzn. že řidičské oprávnění mu sice svědčilo, v danou chvíli však nebyl oprávněn motorové vozidlo řídit).
_
OBČAN-DLUHY
- Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývání (insolvenční řízení)
- Výjimka ze zákazu nabývání majetku - kde požádat o výjimku?
Prosím můžete mi pomoc sepsat žádost o udělení vyjímky ze zákazu nabývání. Rodiče jsou v insolvenci a my s manželem chceme koupit jejich dům v aukci. Máme totiž u nich trvalý pobyt. Bylo nám sděleno, že tuto žádost musíme zaslat na soud.
Děkuji, Pavla.
O
ODPOVĚĎ:
Vzor žádosti o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) najdete na níže uvedeném odkaze: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/zadost-o-udeleni-vyjimky-ze-zakazu-nabyvat-majetek-v-insolvencnim-rizeni-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
Vzor je pouze příkladem jak danou problematiku řešit. Text vzoru je nutné upravit podle skutečného případu. Zejména je nutné si dát pozor, jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena - zda mimo dražbu nebo prostřednictvím veřejné dražby. Dále také, v případě, že v insolvečním řízení byl ustanoven věřitelský výbor, je nutné získat jeho vyjádření (§ 295 odst. 3 IZ).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stromy na pozemku Lesy ČR ohrožují soukromý majetek - jak požádat o pokácení stromů?
Jak postupovat v případě, že mi pozemek a dum ohrožují vzrostlé akáty. Evidentně suché ale stojící na pozemku Lesu ČR. Podle vyjádření lesu jsem povinen tyto stromy na svoje náklady odstranit a dřevo jim jako vlastníkům ponechat. Jde prý o výklad § 22 nějakého zákonu o lesích. Ale do tohoto havarijního stavu tyto stromy přivedli Lesy ČR. samy, svojí neschopností včasné eliminace nebezpečí. Je nějaká šance se proti tomuto ohradit? Děkuji. Adam
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
s Lesy ČR lze souhlasit v tvrzení, že Vaše povinnost k svépomocnému odstranění předmětných stromů může být založena § 22 zákona o lesích. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníci nemovitostí (tedy i Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (a to i v případě, kdy tyto lesní pozemky nejsou jejich majetkem).
Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde Lesy ČR) je povinen provedení těchto opatření strpět.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat zde zahájení správního řízení ve věci odstranění předmětných stromů. Tento úřad posoudí, zda došlo k situaci, kdy je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a pokud k ní došlo, jaká nezbytně nutná opatření je nutné provést (pravděpodobně se bude jednat o pokácení předmětných stromů). Provedení nezbytně nutných opatření je tento úřad oprávněn uložit za povinnost Vám (a to na Vaše náklady).
Zároveň je však třeba poukázat na § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, zakotvující tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby mimo jiné nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž na ochranu těchto hodnot je povinen zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Povinnost k preventivnímu zásahu (v podobě pokácení předmětných stromů) má tedy i vlastník dotčeného lesního pozemku.
Dle § 2903 občanského zákoníku pak platí, že:
- nezakročí-li ten, komu újma hrozí (zde Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- při vážném ohrožení může ohrožený (zde Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě vyššího rizika pádu předmětných stromů můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (a dle jeho pokynů tyto stromy odstranit sám), nehrozí-li pád stromů bezprostředně (ovšem stále se jedná o vážné ohrožení Vašeho majetku, života či zdraví), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Hrozil-li by pád předmětných stromů okamžitě, resp. bezprostředně, budete samozřejmě oprávněn provést jejich odstranění svépomocí (tzn. bez předchozího správního či soudního řízení), a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, přičemž takto způsobenou újmu byste nebyl povinen nahradit (§ 2906 občanského zákoníku). I v tomto případě by však bylo nutné oznámit svépomocné pokácení stromů bezodkladně místně příslušnému orgánu státní správy lesů.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem?
- Věcné břemeno užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Bydlení potomka v místě věcného břemene rodiče - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení syna, dcery v místě věcného břemene otce, matky - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení potomka v místě služebnosti rodiče - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení syna, dcery v místě služebnosti otce, matky - může potomek bydlet u rodiče?
2014 mi matka darovala dům i s pozemkem. Na dům i pozemek jsme zřídily její věcné břemeno práva doživotního užívání. Žije v něm sama a dle darovací smlouvy se zřízením věcného břemene má přístup ke všem darovaným nemovitostem.
Problém nastal, když na dům i pozemek v současnosti uplatňuje nárok užívání (s odvoláním na svolení matky) i má sestra (garážování, ukládání věcí, volný přístup). Mám dojem, že pokud toto nebylo upraveno v darovací ani jiné smlouvě, nemá sestra žádná uživatelská ani vlastnická práva. Samozřejmě sestře neupírám možnost matku navštěvovat a starat se o ní, což vyplývá z vyživovací povinnosti. Sestra žije jinde společně s přítelem, který pro mne, de facto, je cizím člověkem.
Zajímalo by mne, jak je to s přístupem sestry na pozemek a do domu, bez přítomnosti mé a matky. Zda se můžou volně pohybovat po pozemku i domě, bez mého vědomí, disponovat klíči, které vlastní z doby, kdy dům patřil otci. Zda mohou s odvoláním na svolení matky garážovat přívěsný vozík v přilehlé kůlně a bez svolení půjčovat též darované technické vybavení (míchačku, cirkulárku atd.)
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Ve většině případů si strany práva a povinnosti oprávněného z věcného břemene nijak podrobněji neupravují, což se následně ukazuje jako nesprávné řešení. V takovém případě, kde není obsah nebo rozsah služebnosti určen, hovoří nový občanský zákoník o posouzení podle místních zvyklostí a není-li jich, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 NOZ). Takovým výkladem nedocílíte toho, aby vaše sestra nemohla v místě bydliště matky, matku navštěvovat, ale pokud již sama má své bydlení a je soběstačná tedy vaše matka již vůči ní neplní vyživovací povinnost, nemůže si odvozovat ani právo bydlet ve vašem domě od oprávnění matky. Stejně tak vaše matka jako oprávněná z věcného břemene může užívat zatíženou věc (rodinný dům) jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Tedy vaše sestra nemá jako třetí osoba žádné oprávnění ke garážování věcí na Vašem pozemku nebo darování jiných movitých věcí třetím osobám. Dokonce se nemůže ani odvolávat na souhlas vaší matky, neboť ta jako oprávněná z věcného břemene nedisponuje vlastnickým právem, aby mohla některé věci darovat. Taková smlouva je neplatná a vy můžete požadovat vrácení daru do 3 let bez problému, po uplynutí 3 let by mohl obdarovaný namítat vydržení, ale pokud byl obeznámen o stavu Vašeho majetku, neuplatnila by se u něj dobrá víra.
Stejně tak ani vaše sestra nemůže vstupovat na váš pozemek bez vašeho vědomí a bez přítomnosti vaší matky. V přítomnosti vaši matky lze hovořit o návštěvě. Ve vašem zájmu doporučuji vyměnit zámky u dveří. Promluvte si s vaší matkou o této situaci a zkuste se dohodnout na nějakých pravidlech, za jakých ji bude vaše sestra navštěvovat. Dále nesouhlasíte-li se skladováním věcí vaší sestry na vašem pozemku, vyzvěte ji, aby si je vyzvedla.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skryté vady nemovitosti a uplatnění slevy z kupní ceny soudně, soudní cestou
- Soudní vymáhí slevy z kupní ceny - skrytá vada nemovitosti
- Soudní vymáhí slevy z kupní ceny - skryté vady nemovitosti
04/2014 koupena polozděná chata určená k celoročnímu pobývání se zemí spjatou pevným základem. Se synem jsme se na chatu nastěhovali se záměrem ji celoročně obývat. Chata má zásadní vady, nelze ji trvale užívat, žiji s dítětem u rodičů.
Závady: do studny nedotéká dostatečné množství vody, vadná elektoinstalace v celém objektu, vadné teplovodné rozvody do pokojů, nefungující krb, mokré podlahy, hmyzem napadené izolace atd. Jsem matka samoživitelka, na chatě mám již trvalé bydliště, na soudní výlohy bych neměla finance, protože jsme chatu začali opravovat a bývalí majitelé se po prodeji rozešli a nemám na ně aktuální adresy. Proto bych chtěla požádat o právníka ef offo a o nastínění postupu v dané věci. Děkuji, Ester
ODPOVĚĎ:
Právního zástupce ex offo lze přidělit v trestním řízení. Ve vašem případě by se jednalo o občanskoprávní spor, kde lze také v případě, že vaše majetkové poměry vám neumožňují si právního zástupce zaplatit, požádat o přidělení právního zástupce. Než se do soudního sporu s prodávajícími pustíte, doporučuji prodávající vyhledat a pokusit se o mimosoudní řešení celé záležitosti. Pokud dohoda nebude možná a rozhodnete se pro soudní řízení,
1) můžete se obrátit na soud, aby vám ustanovil advokáta za sníženou odměnu nebo bezúplatně a současně vás osvobodil od soudních poplatků. Soud můžete požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce v případě, že nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatnění práva a vaše příjmová a majetková situace neumožňuje poplatek uhradit. Soud posuzuje podané žádosti vždy individuálně. Obvykle jsou osvobozovány osoby, které mají příjem pouze ze sociálních dávek (nap. : osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující o blízkou osobu atd.) Žádat může i osoba, která má příjem ze zaměstnání, jestliže jí příjem nedovoluje vzhledem k ostatním nákladům poplatek uhradit. Žádost o osvobození od soudních poplatků je možné podat společně s žalobou nebo později až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Návrh se podává témuž soudu, který rozhoduje nebo bude rozhodovat o podané žalobě. Soud rozhoduje na základě prokázaných majetkových a výdělkových poměrech žadatele, které vyplníte na formuláři, jenž vám soud na základě podané žádosti zašle. Se sepsáním žaloby vám může pomoc občanská poradna, která působí v každém větším městě.
2) Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, která osobě nesplňující podmínky pro ustanovení advokáta soudem, za splnění dalších podmínek určí zástupce z řad advokátů. Formulář žádosti o určení advokáta a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta najdete na internetových stránkách ČAK.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Odkoupení mateřské školky do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace
vlastním s. r. o. , která by chtěla odkoupit soukromou mateřskou školku a stát se tak novým zřizovatelem při zachování všech náležitostí. Zajímalo by mě, jak se v takové věci postupuje, jestli je potřeba zakládat novou ŠPO, nebo se převede ta stávající na nového zřizovatele a jak je to v tomto případě s převodem dotací? Časem bych chtěl školku přejmenovat. Dále by mě zajímalo, jaký je vztah mezi zřizovatelem, ředitelem a radou, zda mohu vykonávat souběžně více funkcí? Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Změna zřizovatele školy:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 8/6 školského zákona, dle něhož mohou právnické osoby (např. tedy i s. r. o.) zřizovat školy a školská zařízení:
a/ jako školské právnické osoby; školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů (§ 3 školského zákona) a školských služeb podle školského zákona (§ 124/1 školského zákona), nebo
b/ jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (např. tedy jako některou z obchodních korporací dle zákona o obchodních korporacích), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou právní formu má předmětná mateřská škola v současné době, tzn. zda se jedná o školskou právnickou osobu či jinou právnickou osobu (např. s. r. o. , a. s. nebo o. p. s.). Z Vašeho dotazu pak není rovněž možné dovodit, jakou právní formu má zřizovatel předmětné mateřské školy.
Je-li předmětná mateřská škola školskou právnickou osobou, je dále vhodné poukázat na § 124/2 školského zákona, dle něhož může být zřizovatelem školské právnické osoby:
a/ Ministerstvo školství, kraj, obec nebo svazek obcí,
b/ jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
Dle § 124/4 a 5 školského zákona platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, přičemž totéž platí i ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby.
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou (§ 125/1 školského zákona), která musí mimo jiné obsahovat:
- název, sídlo a IČO zřizovatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
- druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává.
Změna v osobě zřizovatele (která může být založena smlouvou mezi Vaší s. r. o. a současným zřizovatelem předmětné mateřské školy) se proto v každém případě musí promítnout do zřizovací listiny školské právnické osoby. Změna v osobě zřizovatele a s tím související změna zřizovací listiny pak musí být zanesena do rejstříku školských právnických osob (§ 154/1 písm. b) a l) a § 155/1 písm. a) školského zákona).
Žádost o zápis změny údajů v rejstříku školských právnických osob je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin (§ 159/1 školského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě změny v osobě zřizovatele není zapotřebí zřizovat novou školskou právnickou osobu, nýbrž postačí zanést příslušné změny do rejstříku školských právnických osob (vedeném Ministerstvem školství).
Nemá-li předmětná mateřská škola právní formu školské právnické osoby, nýbrž se jedná např. o obchodní korporaci, bude změna v osobě jejího zřizovatele ztotožnitelná se "zakoupením" této právnické osoby (v tomto případě je pak nezbytné postupovat dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, a to dle právní formy předmětné mateřské školy).
Některé změny je dále nezbytné zanést rovněž do rejstříku škol a školských zařízení (§ 142 a násl. školského zákona), který pro mateřské školy vede krajský úřad.
2/ Převod dotací v případě změny zřizovatele školy:
V obecné rovině dle § 162/3 a 4 školského zákona platí, že:
- Ministerstvo školství poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost tzv. soukromých škol a školských zařízení,
- krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje její využití.
Shora zmiňovaným zvláštním právním předpisem je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (zák. č. 306/1999 Sb. , v platném znění), který na změnu v osobě vykonávající činnost školy či školského zařízení pamatuje ve svém § 5/5. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.
V tomto ohledu samozřejmě nejvíce záleží na nastavení dotačních podmínek jednotlivých dotací.
3/ Vztah zřizovatele, rady a ředitele:
Je-li školská právnická osoba zřízena např. obchodní korporací či fyzickou osobou, jsou jejími orgány rada školské právnické osoby a ředitel školské právnické osoby (§ 130/2 školského zákona).
Dle § 129/3 školského zákona jmenuje a odvolává zřizovatel školské právnické osoby (je-li jím např. obchodní korporace či fyzická osoba) členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
Dle § 131/3 a 4 školského zákona jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby (a to opět v případě školské právnické osoby zřízené např. obchodní korporací či fyzickou osobou) zřizovatel na návrh rady školské právnické osoby. Ředitel školské právnické osoby je ze své činnosti odpovědný radě školské právnické osoby.
Vztah mezi ředitelem školské právnické osoby a radou školské právnické osoby je blíže vymezen v § 131/5 školského zákona.
Co se týče ředitele školské právnické osoby, je dále vhodné poukázat na § 166/1 školského zákona, dle něhož je ředitel školské právnické osoby zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává (pro výkon funkce ředitele školské právnické osoby pak musí splňovat předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 132/4 a 5 školského zákona má rada školské právnické osoby nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby. Členy rady školské právnické osoby jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak.
Členem rady školské právnické osoby může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě (§ 132/6 školského zákona), z tohoto důvodu nemůže být členem rady školské právnické osoby její ředitel.
Radu školské právnické osoby je zapotřebí odlišovat od školské rady, která se však v mateřských školách nezřizuje.
Je-li naopak činnost školy nebo školského zařízení vykonávána jinou osobou, než školskou právnickou osobou (tzn. v případě, kdy má škola např. právní formu s. r. o. , a. s. či o. p. s.), může být ředitelem školy pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené v § 5 zákona o pedagogických pracovnících (§ 166/7 školského zákona). V tomto případě proto může funkci ředitele školy vykonávat např. statutární zástupce zřizovatele školy (v případě s. r. o. tak může být ředitelem školy její jednatel, samozřejmě pokud současně splňuje podmínky dle zákona o pedagogických pracovnících).
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční řízení dlužníka - co to znamená pro ručitele dluhu?
- Oddlužení dlužníka - vliv na ručitele dluhu
- Osobní bankrot dlužníka - vliv na ručitele dluhu
- Musí ručitel zaplatit dluh při insolvenci dlužníka?
- Musí ručitel zaplatit dluh při oddlužení dlužníka?
- Musí ručitel zaplatit dluh při osobním bankrotu dlužníka?
2004 se stal přítel ručitelem svému nevlastnímu bratrovi, který si tehdy bral překlenovací úvěr u ČMSS na pořízení domu. Přítel s ručením souhlasil, protože mu bratr slíbil, že ho z ručení po navýšení ceny domu okamžitě vyváže. Nestalo se tak a peníze místo toho s manželkou utratili. Během posledních dvou let začaly chodit dopisy, že není zaplaceno a pokud zaplaceno nebude, bude muset platit přítel jakožto ručitel. K tomu naštěstí nedošlo, ale před rokem vyhlásil přítelův nevlastní bratr společně s manželkou osobní bankrot. Insolvenční řízení stále probíhá, rozhodnout by se mělo teď 20. ledna. Ať už jim ovšem bude uznáno oddlužení nebo půjdou do konkurzu, nevíme vůbec co to znamená pro přítele jakožto ručitele. Nikdo nám nebyl schopen poradit jak postupovat nebo co můžeme očekávat, ani na ČMSS se s námi nikdo nebaví, dokonce nám ani nechtějí sdělit jaká je vlastně výše dluhu, protože
přítel je „pouze“ ručitel. Nevlastní bratr a jeho manželka se s námi samozřejmě nebaví. Navíc plánují, že se všichni přestěhují do Anglie. Více na justice.cz - jméno Porcal Radim a Květoslava Porcalová.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Vážená paní,
Pro Vás, resp. Vašeho přítele, jakožto ručitele je důležitý § 183 insolvenčního zákona, který říká: „ (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 1; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. “
Z uvedeného ustanovení plyne, že i když si ČMSS přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, může se po Vašem příteli jakožto ručiteli domáhat uspokojení své pohledávky. Je však zcela na nich, zda vymáhání po něm budou realizovat či nikoliv. Výši pohledávky zjistíte mj. z insolvenčního rejstříku, když si otevřete přihlášku pohledávky ČMSS.
V případě, že bude ČMSS hradit pohledávku za dlužníka, má právo poté navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o jeho vstupu do insolvenčního řízení namísto věřitele (tedy ČMSS), a to v rozsahu poskytnutého plnění. Vůči dlužníkovi mu totiž, jak jistě víte, v případě plnění věřiteli, vzniká tzv. regresní pohledávka, která by tak byla taktéž uspokojena v rámci insolvenčního řízení.
- Uložil(a): Petr Coufal (admin, webtechnik)
- Kategorie: Vložit dotaz
- Zveřejněno: 17. červen 2016
1. POKUSTE SE PODOBNÝ DOTAZ VYHLEDAT.
Web poradny obsahuje 36.300 stránek s dotazy a odpověďmi. Na stejný dotaz se zřejmě již někdo ptal.
Stejný dotaz se může pokusit najít přes VYHLEDÁVÁNÍ.
2. NENAŠLI JSTE ODPOVĚĎ VE WEBU?
POŠLETE NÁM SVŮJ DOTAZ V PONDĚLÍ PO 10. HODINĚ.
Napište prosím STRUČNĚ základní fakta:
1. kdo (Vy osobně, Váš manžel, partner, zaměstnavatel, zaměstnanec, dlužník, pronajímatel, nájemník, jiná osoba? )
2. co, kde (co se přesně stalo a v jakém sledu, případně kde, byl mezi vámi smluvní nebo jiný vztah? )
3. kdy (kdy k události nebo událostem došlo)
Odpověď na dotaz vyhotovujeme maximálně do měsíce. Část dotazů je odpovězena obratem (cca. 20%), další část do 14 dnů (cca. 70%), zbytek odpovědí je zaslána tazatelům do 30 dnů (cca. 10%).
Doba vyhotovení odpovědi je přímo úměrná složitosti dotazu. Odpověď dostává klient poradny přímo na svůj email.
Pokud Váš dotaz spěchá, využijte prosím přednostního dotazování.
Dotazy týkající se exekucí ukládejte prosím kdykoliv zde.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 15. červen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku (úklidu na příkaz zaměstnavatele)
pracuji jako důchodce ve funkci vrátného. Zaměstnavatel po mně požaduje úklid chodníku okolo budovy firmy. Chodník je majetkem města. Kdo mně v případě úrazu odškodní? Město se mnou nemá smlouvu na úklid chodníků. Pojišťovna může odmítnout odškodnění s odůvodněním že jsem na tu práci nemněl oprávnění. Jak se zachová zamněstnavatel to nevím. Musím tuto práci vykonávat bez písemného nařízení zamněstnavatele?
Úklid je povinnost vrátného, která není daná pracovní smlouvou. Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neuhradila škodu, opravu automobilu - jak postupovat?
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neplní - jak má postupovat poškozený?
03/2014 jsem mel autonehodu. Policie určila viníkem druhého řidiče. Ten nesouhlasil. Pojišťovna žádala o fakturu, tak jsem dal auto 07/2014 do servisu. Okresní úřad řešil situaci do 1.11.2014 pojišťovna nic neuhradila. Je 9.2.2015 a stále nemám auto protože servis mi ho nevydá.
Viníkem byl určen druhý řidič. Policie nehodu podstoupila okresnímu úřadu, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil.
U okr. úřadu se dvakrát odvolal. I okresní úřad ho uznal vinným a právní moc proto nabyla až koncem října 2014. Okresní úřad zaslal rozhodnutí 2.11.2014 pojišťovně a ta nic neuhradila a to jsem urgoval telefonicky 7x. Auto mám v servisu od 31.7.2014 do dnes (28.06.2016), čeká na krycí dopis.
Škoda má být hrazena z jeho povinného ručení, druhého řidiče jsem viděl pouze jednou a to u okresního úřadu (byl jsem jako svědek).
Od doručení rozhodnutí okresního úřadu pojišťovně uplynulo víc jak 3 měsíce které má určené zákonem. Děkuji Oldřich
ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí příslušné přestupkové komise již pravomocné, doporučuji Vám v první řadě ověřit, z jakého důvodu není pojišťovna viníka dopravní nehody ochotna plnit z jeho povinného ručení. Zjistíte-li tímto způsobem, že pojišťovna se pouze vyhýbá splnění své smluvní povinnosti, můžete se na viníka dopravní nehody i jeho pojišťovnu obrátit s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž budete požadovat nahrazení Vám způsobené škody (v podobě proplacení vystavené faktury za servisní práce), a to v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte. Pro přípravu předžalobní výzvy (popř. pro podniknutí dalších právních kroků) Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
Nebudou-li viník dopravní nehody ani jeho pojišťovna ochotni vzniklou škodu na základě předžalobní výzvy uhradit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu.
Fakturu za servisní práce můžete samozřejmě uhradit také ze svého, přičemž po viníkovi dopravní nehody či jeho pojišťovně se budete následně domáhat náhrady takto vynaložených nákladů.
_
OBCHOD-DLUHY
- Darování domu před požádáním o osobní bankrot - má to vliv na schválení?
- Schválí soud osobní bankrot pokud dlužník daroval podíl nemovitosti před bankrotem osobě blízké?
- Vliv darování nemovitosti před osobním bankrotem v době před schválením insolvence
- Darování bytu, domu, nemovitosti - vliv na schválení insolvence, osobního bankrotu
- Darování bytu, domu, nemovitosti - vliv na schválení oddlužení
Chtěla bych požádat o osobní bankrot, nežli to udelám, chci se informovat na prodej části mého domu. Dlužila jsem bratrovi na směnce vysokou částku odpovídající hodnoty části domu v mém majetku. Jelikož jsem peníze neměla, darovala jsem mu svou část. Může soud napadnout darování, ač ho mam podloženo dlužnou směnkou? Četla jsem, že je darování 3 roky napadnutelné a nevím, zda to nevypadá, jako podvod. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Váš bratr byl jedním z Vašich věřitelů, který, kdyby se přihlásil do případného insolvenčního řízení, dostane, po případném zpeněžení majetkové podstaty, patrně jen poměrnou část své pohledávky. Tímto úkonem, kdy jste mu patrně splatila celý Váš dluh vůči němu, byl oproti ostatním věřitelům značně zvýhodněn. Nejedná se tedy o podvod, ale o tzv. zvýhodňující právní úkon. Tento definuje ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona, který říká: „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. “, což je zřejmě přesně Váš případ. Proti takovému úkonu je samozřejmě možné se bránit, a to podle § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, který stanoví: „Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. “. Jelikož je Váš bratr pro Vás osobou blízkou, lze skutečně takový úkon napadnout i tři roky zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Odporovat takovému úkonu však může pouze insolvenční správce dle ust. § 239 insolvenčního zákona.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost spolku za škodu - kdo platí škodu?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Odpovědnost spolku za přestupek - kdo platí pokutu?
Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1.1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení? Příklad: hasičský spolek bude pořádat zabíjačku a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu.
Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit? Zruší se spolek? Děkuji, Ondřej
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně.
Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy.
Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
2/ Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil. Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- statutární orgán spolku je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li spolek ve stavu úpadku (§ 3 insolvenčního zákona),
- pokud statutární orgán spolku nesplní oznamovací povinnost dle předchozí odrážky, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil (§ 98 a násl. insolvenčního zákona).
3/ Zrušení spolku:
V obecné rovině (dle § 168/1 občanského zákoníku) platí, že právnická osoba (tedy i spolek) se zrušuje právním jednáním (např. dohodou členů spolku), uplynutím doby (na kterou byl spolek zřízen), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Dle § 268/1 občanského zákoníku zruší soud spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn:
a/ vyvíjí činnost zakázanou v § 145 občanského zákoníku,
b/ vyvíjí činnost v rozporu s § 217 občanského zákoníku,
c/ nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo
d/ brání členům ze spolku vystoupit.
Dle § 172/1 občanského zákoníku pak soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu (tedy i spolek) a nařídí její likvidaci, jestliže:
a/ vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b/ již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c/ nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d/ tak stanoví zákon.
Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Neschopnost spolku hradit své dluhy není sama o sobě důvodem pro soudní zrušení takového spolku.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze, investice do rekonstrukce družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
Po 14 letech společného soužití se s přítelem rozcházíme. Máme 1 dítě (7 let). 10/2013 proběhla rekonstrukce družstevního bytu (byt je psaný na něj - přepsán 11/2001). Půjčka je psaná na mě 300.000,- Kč. Rok půjčku platil on a nyní mi chce dát 120.000,- Kč i když mu tam vše zůstane a já si mám prý vzít věci, které jsou už staré a počítá jejich původní hodnotu. Na některé věci mám doklady, že jsem to platila já nebo moji rodiče. Právnička mu řekla, že vše by mělo jít na půl. Jak je to tedy s bytem? Může to takhle vyřešit?
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že nejste sezdaní a také, že členem bytového družstva je pouze Váš přítel, pokud jsem to dobře pochopila, tak práva k družstevnímu bytu nemáte žádná. Máte právo "jen" na to, co jste během soužití prokazatelně vynaložila na zhodnocení tohoto bytu. Kupříkladu peníze použité na rekonstrukci. V případě movitých věcí platí, že pokud jste je pořizovali společně, má každý právo na polovinu hodnoty věci, pokud věc nejde rozdělit tak na přiměřenou kompenzaci za tuto věc. Při stanovení hodnoty věci se rovněž přihlédne k jejímu staří a opotřebení.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Darování polovinu družstevního bytu manželce, manželovi - postup, návod
- Jak darovat polovinu členských práv bytového družstva manželovi, manželce - informace, postup, návod
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování družstevního bytu bez pomoci notáře - informace
Chtěl bych do SJM vložit můj podíl v družstvu, tedy převést na manželku půlku podílu. Jaké jsou možnosti? Vedení družstva doporučuje notářský zápis, to však nejsou zrovna malé peníze, je i jiná možnost?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže nejste nájemcem nejméně dvou družstevních bytů, rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu není možné. Pokud jste Vy výlučným majitelem družstevního podílu, má rovněž Vaše manželka nájemní právo k družstevnímu bytu, které je odvozeno od Vašeho vlastnictví členského podílu, avšak členský podíl je nevzniká.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Positižené nezletilé dítě je vlastník automobilu a rodič provozovatel - co když matka nedostane SPZ kvůli absenci rozsudku opatrovnického soudu?
Můj těžce postižený 8letý syn dostane příspěvek na motorové vozidlo ve výši do 200tisíc, vozidlo bude muset být napsané na něj (on bude vlastník, já provozovatel). Co musí obsahovat kupní smlouva, co je potřeba, aby auto mohlo být na něj napsáno a já ho používala? Setkala jsem se se zkušeností rodičů, že nedostali SPZ dokud nedonesli rozhodnutí opatrovnického soudu. Kdyby bylo potřeba rozhodnutí soudu, stačí když o něj požádám já, když mám syna svěřeného do péče a otec s námi nežije?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Náležitosti kupní smlouvy:
Kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je motorové vozidlo, by měla v první řadě obsahovat řádnou identifikaci smluvních stran (prodávajícího a kupujícího, zde zastoupeného zákonným zástupcem), dále vymezení závazku prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt k němu vlastnické právo, smlouva by měla dále obsahovat závazek kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu jeho cenu. Důležité je řádné vymezení předmětu koupě (uvedením značky a typu motorového vozidla, jeho výrobního čísla, resp. výrobních čísel jeho hlavních částí, uvedením roku výroby apod.). Ve smlouvě je dále vhodné sjednat konkrétní kupní cenu (včetně vymezení DPH), platební podmínky (splatnost faktury, možné splátky), sjednat práva kupujícího z vad předmětu koupě (pokud mají být oproti občanskému zákoníku sjednána odlišně), je samozřejmě možné sjednat i záruční dobu apod.
Jelikož bude předmětem koupě motorové vozidlo, doporučuji Vám v kupní smlouvě jednoznačně dohodnout, která ze smluvních stran zařídí přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel (tzn. dokdy tak učiní a jaké jí hrozí smluvní sankce za případné prodlení), vhodné je samozřejmě sjednat zároveň povinnost druhé smluvní strany poskytnout k úspěšnému přepisu motorového vozidla na nového vlastníka potřebnou součinnost.
2/ Přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel:
Pro úspěšný přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel Vám doporučuji telefonicky kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy), který by Vám měl sdělit veškeré relevantní informace. Pro získání základního přehledu o obvyklém postupu Vás lze odkázat např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/
Je samozřejmě možné, aby byl v registru silničních vozidel Váš syn veden jako vlastník a Vy jako provozovatelka předmětného motorového vozidla.
3/ Souhlas opatrovnického soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání (např. tedy k uzavření kupní smlouvy), které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Jelikož pak koupě motorového vozidla dítětem zpravidla nepředstavuje běžnou záležitost a cena motorového vozidla není zanedbatelnou majetkovou hodnotou, bude ve Vámi popsaném případě souhlas soudu zapotřebí (obecně též v § 461/1 občanského zákoníku).
K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Pro získání souhlasu soudu oslovte okresní soud dle místa bydliště Vašeho syna (§ 4/2 a § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních) s návrhem, v němž popíšete skutkový stav (přičemž Vámi tvrzené skutečnosti rovněž doložíte, zejména kopií rodného listu Vašeho syna, kopií rozhodnutí o přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla) a budete se domáhat vyslovení souhlasu s použitím příspěvku na zakoupení motorového vozidla. V případě nutnosti doplnění Vašich tvrzení či důkazů budete soudem vyrozuměna.
V zahájeném řízení bude Váš syn zastoupen opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4/ Souhlas otce Vašeho syna:
Pro podání žádosti o přivolení soudu k nakládání se jměním Vašeho syna i pro uzavření kupní smlouvy není souhlas (či jakákoli jiná aktivita) ze strany otce Vašeho syna zapotřebí.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Pracovní úraz a renta - kolik si může vydělat rentiér jako OSVČ po ukončení pracovního poměru?
2008 jsem utrpěl pracovní úraz, po neschopence převeden na méňe placenou práci, trvalé následky, kooperativa rentu posílá pravidelně. 31.12.2013 propuštěn z důvodu nadbytečnosti a od té doby jsem veden na ÚP jako uchazeč, renta chodí i nadále pravidelně. nyní bych chtěl pracovat sezoně (duben- listopad) jako OSVČ. vím, že rentu dostanu až po roce zpětně, po daňovém přiznání, jen se nemohu nikde dopídit, jak mě bude renta vypočtena (hrubý výdělek před úrazem 20000kč) Kdybych si tolik vydělal na fakturaci jako OSVČ, paušální výdaj je 60%, kolik bude činit renta? Můžete napsat nějaký modelový příklad?
Bude mě renta náležet i když na zimu budu nucen živnost přerušit a sám od sebe se přihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, kde jsem i nyní a rentu beru?
Mám nárok na rentu i když mě po čase ÚP z různých důvodů vyřadí z evidence a já bych si sám platil zdravotní pojištění a nikde nepracoval?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu). K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 371/1 zákoníku práce).
Náhradu ztráty na výdělku lze proto vypočítat pomocí vzorce:
NŠ = PM - V
(kde NŠ je náhrada škody, PM je průměrný výdělek a V je výdělek poškozeného po skončení pracovní neschopnosti).
Ve Vašem případě bude aplikován rovněž § 371/3 zákoníku práce, dle něhož přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i tomu zaměstnanci (resp. bývalému zaměstnanci), který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Dle § 354 zákoníku práce je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné upozornit na výklad pojmu průměrný výdělek před vznikem škody. Tento průměrný výdělek totiž nemusí být vždy shodný s průměrným výdělkem zaměstnance před utrpěním pracovního úrazu. Tento stav je zapříčiněn skutečností, že průměrný výdělek je zpravidla zjišťován z průměrného výdělku předchozího kalendářního čtvrtletí (tedy toho čtvrtletí, které předchází výpočtu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti). Na výpočet průměrného výdělku v rozhodném období má pak vliv rovněž každoroční valorizace náhrad za ztrátu na výdělku, prováděná nařízením vlády zpravidla k 1. 1. každého kalendářního roku.
Užitečné informace ke správnému výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můžete nalézt např. zde:
http://www.nahradaskodynazdravi.cz/nahrada-za-ztratu-na-vydelku-po-skonceni-pracovni-neschopnosti
http://pravniradce.ihned.cz/c1-15370730-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z-povolani
http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/vyssi-nahrady-za-poskozene-zdravi.htm
Máte-li v úmyslu započít se samostatnou výdělečnou činností, je vhodné poukázat i na § 390/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného (ať už poměry zdravotní či výdělkové), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. V této souvislosti je proto nutné připomenout následující rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se problematice výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podstatné změně poměrů věnují:
1/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 732/2003, v němž dospěl soud k závěru, že: "Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu, protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu."
2/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1735/2001, v němž dospěl soud k závěru, že: "Vykonává-li zaměstnanec po pracovním úrazu jako podnikatel soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, představují jeho příjmy z podnikání výdělek po pracovním úrazu; jejich výši je třeba určit podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, v němž zaměstnanci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento průměrný výdělek se nezjišťuje podle pracovněprávních předpisů, ale podle jiných předpisů (např. podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.)."
3/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 786/98, v němž dospěl soud k závěru, že: "Dosáhne-li poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu vyšší výdělek, než kolik činí jeho průměrný výdělek zjištěný ke dni, v němž přestal konat dosavadní práci z důvodů nesouvisejících s pracovním úrazem (popřípadě než kolik činí jeho průměrný výdělek, upravený podle nařízení vlády), jde o podstatnou změnu poměrů poškozeného." K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutí, vydaném pod sp. zn. 21 Cdo 2483/98, v němž konstatoval: "O podstatnou změnu poměrů jde i tehdy, jestliže výdělky poškozeného zaměstnance po pracovním úrazu přesahují pravidelně za delší období, tj. nikoliv ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody. Důsledkem této změny je, že od okamžiku, kdy změna nastala, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší."
Shora uvedené lze shrnout tak, že Vámi dosažený výdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti bude pojišťovnou zohledněn při výpočtu průměrného výdělku za dané rozhodné období, po skončení Vaší samostatné výdělečné činnosti by Vám měla být náhrada za ztrátu na výdělku poskytována opět se zohledněním podpory v nezaměstnanosti. Ani Vaše případné vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání by nemělo mít na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zaručit dědění potomka v novém vztahu při daru nemovitosti potomkovi z prvního manželství
S přítelem, s kterým žiju ve společné domácnosti 19 let, mám 15letou dceru. Přítel daroval v roce 2012 synovi z prvního manželství byt v osobním vlastnictví, který zdědil po matce. Jak ošetřit situaci, přítel má ještě družstevní byt, u kterého už bude mít splacenou částku a myslím může převést do osobního vlastnictví a nějaké peníze na účtě, které našetřil za našeho soužití. Nevím, jestli lze darovaný byt nyní započítat do případného dědictví nebo napsat závěť? Myslím na naši dceru, aby byla zaopatřená. kdyby se něco přihodilo.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
obě děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že jim z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (§ 1642 občanského zákoníku).
Je-li nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele nezletilý, musí se mu (jako povinný díl) dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu; je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (§ 1643/2 občanského zákoníku).
Zákonný dědický podíl dětí Vašeho přítele je pak stanoven v § 1635/1 občanského zákoníku. Nebude-li mít Váš přítel v okamžiku smrti manželku, budou jeho dvě děti dědit rovným dílem (každé tedy polovinu pozůstalosti). Povinný díl každého dítěte Vašeho přítele se tedy bude vypočítávat z poloviny pozůstalosti, t. j. bude-li dítě v okamžiku smrti Vašeho přítele nezletilé, bude jeho povinný díl činit tři čtvrtiny z poloviny pozůstalosti (tzn. tři osminy pozůstalosti) ; bude-li dítě naopak zletilé, bude jeho povinný díl činit čtvrtinu z poloviny pozůstalosti (tzn. jednu osminu pozůstalosti).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti, tzn. po odečtení dluhů zůstavitele a závad, které na pozůstalosti vázly již v době zůstavitelovy smrti.
Rozhodne-li se Váš přítel sepsat závěť, je vhodné v první řadě poukázat na § 1492 občanského zákoníku, dle něhož nelze pořízením pro případ smrti (např. tedy závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Povinný díl tedy představuje pohledávku nepominutelného dědice vůči ostatním dědicům, tzn. že pokud by byl nepominutelný dědic např. závětí zkrácen na povinném dílu, nebude to znamenat (částečnou) neplatnost závěti, nýbrž nepominutelný dědic bude oprávněn se po ostatních dědicích domáhat vyrovnání své pohledávky na povinném dílu.
Co se týče započtení hodnoty bytu, který Váš přítel daroval svému synovi, je nezbytné vycházet z § 1659 občanského zákoníku, který stanoví, že při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto podle doby odevzdání (rozhodná je tedy hodnota darovaného bytu v roce 2012). V mimořádných případech může soud (v rámci dědického řízení) rozhodnout jinak.
Neboť v případě syna Vašeho přítele se jedná o započtení hodnoty darovaného bytu na jeho povinný díl, jsou rozhodnými § 1660 a § 1661 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením (toto ustanovení tedy umožňuje započíst vše, co se synu Vašeho přítele dostane v rámci dědického řízení, na případ darovaného bytu tedy není toto ustanovení aplikovatelné) ;
- na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu (chce-li proto Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna vždy, je zapotřebí, aby tak v závěti výslovně přikázal) ;
- potomku se započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek (na případ syna Vašeho přítele není aplikovatelné) ;
- při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním (darování bytu však v majetkových poměrech většiny obyvatelstva samozřejmě nepředstavuje darování obvyklé) ;
- na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání (pokud tedy Váš přítel daroval svému synovi byt „do života“ či jako příspěvek při započetí s podnikáním či nástupem do zaměstnání, bude se hodnota bytu na povinný díl započítávat bez časového omezení, tzn. aniž by tak musel Váš přítel výslovně v závěti přikázat) ;
- na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka.
Chce-li tedy Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna v každém případě (tzn. bez ohledu na případné uplynutí tříleté lhůty), je zapotřebí, aby tak Váš přítel výslovně (a písemně) přikázal. Neboť k úpravě rozdělení pozůstalosti nabízí občanský zákoník několik dalších nástrojů, doporučuji Vašemu příteli, aby případné sepsání závěti konzultoval s notářem:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
Váš přítel pak může samozřejmě darovat byt (po jeho převodu z družstevního vlastnictví do vlastnictví osobního) své dceři ještě za svého života.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Rekonstrukce plynovodu na soukromém pozemku a nárok na odškodné, úplatu, odměnu za užívání pozemku
- Rekonstrukce plynovodu na pozemku bez věcného břemene, služebnosti a náhrada škody
Na pozemku nám vede plynovod, věcné břemeno není zapsáno v katastru, ale o plynovodu víme od doby, kdy jsme stavěli dům (2002). nyní po 13 letech nastala situace, kdy soukromá firma chce rekonstruovat plynovod. U nás na pozemku by se měli pohybovat cca 2 měsíce, zaberou nám zhruba 300m2 pozemku. Máme nárok požadovat za tento zábor úplatu, případně je nějaká obvyklá výše? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Pokud si nejste jistá, zda bylo k Vámi vlastněnému pozemku v minulosti (např. předchozím vlastníkem) zřízeno věcné břemeno, doporučuji Vám se s dotazem obrátit na příslušného provozovatele distribuční soustavy (který předmětný plynovod vlastní).
2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.
Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku, resp. můžete započít jednání o výši této náhrady již nyní (tzn. před faktickým omezením Vašeho vlastnického práva k pozemku).
Výše jednorázové náhrady pak může být určena znaleckým posudkem (nedohodnete-li se s provozovatelem distribuční soustavy jinak) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte zaplatil výživné matce do ruky - ta to popřela a vymáhá dluh
- Zaplacení výživného matce dítěte - ta to popřela a vymáhá dluh
- Zaplacení alimentů matce dítěte - ta to popřela a vymáhá dluh
Přítel má vyživovací povinnost na 8letého syna. Vždy řádně alimenty platil. Posílal exmanželce alimenty na účet. Jelikož mu řekla, že účet bude měnit, dal jí 2x (09/2014 a 10/2014) peníze hotově do ruky. Při předávce peněz mu exmanželka nechtěla podepsat papír, že jí alimenty dal. Svědkem u toho byl jejich syn. Nyní ho ex zažalovala za neplacení výživného. Jak se může přítel bránit? Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Obrana přítele bude obtížná. Samozřejmě je nejlepší mít písemné potvrzení převzetí peněz, ale i bez něj lze prokázat, že k platbě přeci jen došlo. Soud přítele vyzve k vyjádření k žalobě. Zde je potřeba soudu odpovědět tak, že žalobu přítel odmítá, neboť k žalovanému plnění došlo a bývalá partnerka tedy nemá právní titul. Jako důkaz nechť přítel nevrhne výslech svědka - jeho syna. Za důkaz může sloužit vše, tudíž i Vaše výpověď, případně maily nebo sms, kde bývalá přítelkyně vyzývá přítele k plnění jiným způsobem než na účet.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - jde o přestupek nebo trestný čin?
TRESTNÍ-TRESTY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - trest, trestní sazba
Partnerka mi prohlíží mobilní telefon a neustále mě z něčeho podezřívá. Jde o nějaký trestný čin nebo přestupek? Např. porušování listovního tajemství a přepravovaných zpráv apod. ? Vašek
ODPOVĚĎ:
Úloha trestního práva nastupuje až jako nejzažší možnost, kdy jiné formy nápravy selžou. Proto se v tomto případě nebude o trestný čin jednat. Jedná se o problematiku ochrany osobnosti dle platného občanského práva, podle kterého má každý právo na soukromý, rodinný život atp. Soudně se můžete samozřejmě domáhat, aby tak nadále nečinila, příp. požadovat kompenzaci. Předpokládám, že v partnerském vztahu je ale takové řešení neudržitelné a nerealizovatelné. Jestliže však o něm přemýšlíte již jako reálném, existuje jediné řešení, které není právního charakteru.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstaviteli zemřel dědic a zůstavitel vydědil vnuka, vnučku - kdo dědí?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku, vnoučata pokud zůstaviteli před smrtí umřel potomek?
- Vydědění vnoučete, vnoučat zůstavitelem - kdo dědí když zemřel přímý potomek (přímý dědic)?
Zemřela mi manželka 6.1.2015. Měla syna, z prvního manželství. Tento syn se rozvedl a po
druhé se oženil. Před pěti lety zemřel a zůstala po něm dcera z prvního manželství.
Manželka tuto vnučku neviděla 20let neměla o babičku zájem, proto napsala listinu o vydědění.
V listině o vyděděni je poznámka, že vydědění se vztahuje i na potomky vnučky.
Vnučka má 2 malé nezletilé děti.
Prosím jak a kdo bude dědit. Poslední vůli nenapsala.
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Po Vaší manželce budete dědit Vy, a to celou pozůstalost. Není-li závěť, dědí se podle zákona. V první dědické skupině dědí děti a manžel rovným dílem a nedědí-li děti, dědí jejich potomci. Vnučku a její potomky Vaše žena vydědila. Vnučka bude notářem vyzvána, aby se vyjádřila k listině o vydědění. Pokud vydědění uzná, pak jediným dědicem ze zákona jste Vy jakožto manžel. Listinu o vydědění může vnučka napadnout u soudu - musela by však dokázat, že Vaše žena byla v době sepisu listiny o vydědění duševně nepříčetná a neschopná takovou listinu sepsat (což se těžko prokazuje).
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Matka u soudu odmítla peníze za slehnutí od otce dítěte - jak rozhodnutí změnit?
- Odmítnutí peněz za slehnutí od otce dítěte u soudu - jak požádat dodatečně o peníze za slednutí?
Před porodem mě opustil partner. Výbavičku a vše jsem musela nakoupit sama. Chtěla jsem u soudu na výživné i polovinu částky za věci. Můj
právník udělal u prvního soudu o výživném chybu a řekl, že se zříkám poloviny peněz za slehnutí. Rozsudek už dávno (asi před rokem tj. 2015)
nabyl právní moci a já se chci zeptat, zda mám ještě nárok nějak tyto peníze získat. Podat znovu žádost. Je nějaká možnost? Právník se k tomu
nemá a já už tak mám těžkou situaci. Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda máte ještě šanci se svého nároku domoci, je podstatné, kdy se Vaše dítě narodilo. Podle § 922, odst. 2 nového
občanského zákoníku totiž platí, že výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i zpětně,
nejdéle však dva roky ode dne porodu. Pokud tato doba již uplynula, pak je Váš nárok už bohužel promlčený, pokud ještě neuplynula, bylo by
možné o příspěvek na úhradu nákladů znovu žádat.
Při žádosti o příspěvek na úhradu nákladů je také zapotřebí odlišit náklady spojené s těhotenstvím a porodem a náklady, které se týkají dítěte.
Náklady spojené s nákupem Vámi zmiňované výbavičky (kočárek, postýlka, oblečení pro dítě apod.) totiž nespadají do nákladů spojených s
těhotenstvím a porodem. Jedná se o náklady na dítě, které by měly být hrazeny z výživného. Jako příspěvek na úhradu nákladů spojených s
těhotenstvím a porodem můžete po otci dítěte požadovat příspěvek na nákup těhotenského oblečení, léků, vitamínů, příspěvek na poplatky u lékařů
apod. , ale ne příspěvek na nákup výbavičky pro dítě.
Pokud Váš nárok na příspěvek není ještě promlčen, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte návrh na stanovení onoho
příspěvku. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést
zejména to, že vyjádření Vašeho právníka ohledně zřeknutí se Vašeho práva na příspěvek bylo chybné a že jste neměla v úmyslu se tohoto práva
zříci.
__
- Pozemek v katastru omylem zapsaný jako les, ale lesní porost to nikdy nebyl - jak udělat změnu v katastru nemovitostí?
- Pozemek určený k plnění funkce lesa co nikdy les nebyl - jak vyřídit změnu v katastru nemovitostí?
- Změna v katastru nemovitostí z lesa na normální pozemek - na pozemku nikdy nebyl les
- Na pozemku nikdy nebyl les, ale pozemek je na katastru nemovitostí jako les zapsaný - jak požádat o změnu?
- Jak požádat katastr o změnu pozemku z lesa (lesní porost) na běžný pozemek? (na pozemku nikdy les nebyl)
Vlastním parcelu 5804 m2 a přišla mi tato zpráva: "Pozemek plní mimoprodukční funkci lesa a je významný pro zdraví obyvatel Prahy. Tato
skutečnost je význačným veřejným zájmem, který v tomto případě musel právní orgán upřednostnit před zájmy vlastníka (- precedens! ). Dále musel
vzít v úvahu rovnost všech lidí ve svých právech a pokud by v tomto konkrétním případě příliš navýšil a upřednostnil vlastnické právo nad
zájmem na ochraně a existenci lesa - PUPFL, znamenalo by to ve svém důsledku jisté ohrožení existence dalších pozemků určených k PUPFLu na
území celé Prahy."
Jak se mohu bránit, když rozhodnutí o lese (bezlesí) bylo učiněno za socialismu (1979, 1980, 1985 Národním výborem), který politicky brojil
proti soukromému vlastnictví.
Tato zpráva mi přišla z odboru ochrany prostředí - státní správy lesů, jako rozhodnutí, že pozemek dle katastru je pozemek určený k plnění
funkce lesa ve smyslu § 3 odst. 1 pís. b) lesního zákona správního řízení odst. 3 §3. Jelikož na pozemku nikdy les vysazen nebyl, ale přesto je
chybný zápis v katastru, který jsem iniciovala změnit, ale právě katastr po mě chce rozhodnutí v pochybnostech, aby to mohla opravit. V územním
plánu nejsem jao využití LR (lesní porost) ale pro využití NL - trvalý travní porost = zemědělské využití.
Díky, Denisa
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že jste se na orgán státní správy lesů obrátila s návrhem na tzv. rozhodnutí v pochybnostech (dle § 3/3 lesního
zákona), přičemž tento orgán rozhodl o tom, že Vámi vlastněný pozemek spadá do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vzhledem k tomu, že cestou § 3/3 lesního zákona se Vám tedy druh předmětného pozemku změnit nepodaří, nezbývá Vám, než se obrátit na místně
příslušný stavební úřad s žádostí o změnu využití Vámi vlastněného pozemku (v tomto ohledu předpokládám, že Vámi vlastněný pozemek je v
katastru nemovitostí veden jako lesní pozemek, z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi dále vycházet).
Je zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Toto územní
rozhodnutí je totiž (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) zapotřebí ke změně druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic,
chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů.
S ohledem na rozlohu Vámi vlastněného pozemku bude zapotřebí vydání územního rozhodnutí, tzn. že věc nebude možné vyřídit bez ingerence
stavebního úřadu, přičemž nepostačí ani územní souhlas (jak vyplývá z § 80/3 písm. c) a § 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Před tím, než stavební úřad vydá územní rozhodnutí o změně využití území, vyžádá si od orgánu státní správy lesů závazné stanovisko (jak
vyplývá z § 14/2 lesního zákona, z § 4/2 písm. a) stavebního zákona a obecně z § 149 správního řádu).
Bude-li závazné stanovisko orgánu státní správy lesů záporné, stavební úřad Vaší žádosti nevyhoví a územní rozhodnutí nevydá. Proti zápornému
závaznému stanovisku je však samozřejmě možné se bránit. V tomto ohledu je vhodné vědět, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního
zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od
správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který
vydal závazné stanovisko.
V průběhu územního řízení (tedy ještě před vydáním územního rozhodnutí či před zamítnutím žádosti o vydání územního rozhodnutí) je proto možné
se proti zápornému závaznému stanovisku bránit prostřednictvím návrhu na přezkum tohoto závazného stanoviska. Po zamítnutí žádosti o vydání
územního rozhodnutí (z důvodu záporného závazného stanoviska) je možné se proti takovému zamítavému rozhodnutí bránit odvoláním (v jehož rámci
bude napaden obsah závazného stanoviska).
Vyloučena není ani následná soudní obrana proti zápornému závaznému stanovisku.
K možnostem obrany proti zápornému závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně
odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti zápornému závaznému stanovisku (resp. až bude vydáno) bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám
využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
Podaří-li se Vám získat územní rozhodnutí o změně využití území (tzn. že stavební úřad povolí změnu druhu Vašeho pozemku z lesního pozemku
např. na trvalý travní porost), bude nutné, abyste se obrátila na orgán státní správy lesů s žádostí o vydání rozhodnutí o trvalém odnětí
Vašeho pozemku plnění funkcí lesa (§ 15 a násl. lesního zákona). V tomto případě se jedná o samostatné správní rozhodnutí, tzn. že pokud by
orgán státní správy lesů Vaší žádost zamítl, bude možné, abyste se proti takovému rozhodnutí odvolala.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Komu je dítě svěřeno do doby než soud rozhodne o svěření jednomu z rodičů?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Odvedení dítěte rodičem před svěřením do péče - jde o únos?
- Únos dítěte rodičem před svěřením dítěte do péče - jde opravdu o únos?
Jak je to, prosím, když spolu žije muž a žena, nejsou manželé, narodí se jim dítě a oni se rozejdou (věk dítěte 1 rok) U koho musí být dítě po
rozchodu do doby, než rozhodne soud? Žena má trvalé bydliště ve svém domě, kde všichni zatím žijí společně. Muž má trvalé bydliště jinde.
Jednalo by se o únos, pokud by muž při rozchodu odvedl s sebou dítě do místa svého trvalého bydliště? Když je to jeho VLASTNÍ dítě? Samozřejmě
do doby, než rozhodne soud.
Děkuji Kamila
ODPOVĚĎ:
Primárně zde záleží na dohodě rodičů, přičemž se přihlíží k zájmům dítěte. Tedy dítě by mělo být ve styku s oběma rodiči, a to i v době před
rozhodnutím soudu o výchově nezletilého dítěte, přičemž žádný z rodičů nesmí bránit tomu druhému ve styku s dítětem (ledaže soud následně
takový styk zakáže nebo omezí). Kde má který rodič trvalé bydliště v této věci není vůbec podstatné.
Pokud se rodiče nedohodnou, musí rozhodnout soud. Pokud by ovšem některý z rodičů porušoval výše uvedenou povinnost a např. neumožnil druhému
rodiči styk s dítětem, je zde možnost se domáhat tohoto práva soudní cestou, přičemž je možné podat návrh na vydání předběžného opatření,
kterým by soud uložil danému rodiči zjednodušeně „umožňovat styk dítěte s druhým rodičem“.
Jinak dále platí, že dle ust. § 882 občanského zákoníku zadržuje-li jiná osoba dítě protiprávně, mají rodiče právo žádat, aby jim dítě předala;
to platí i mezi rodiči navzájem. Osoba, která dítě protiprávně zadržuje, má povinnost jej řádně předat tomu, kdo má dítě po právu v péči.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluva poškozující osobu podnikatele - jak se bránit?
Pohybuji se ve světě marketingu doporučení (MLM), kde se zabývám několik projekty. Toto prostředí je širokou veřejností stále považováno za
podvodné a s tím souvisí i můj dotaz. Jak se mohu bránit proti člověku (webmasterovi diskuzního webu), kdo mne označí doslova za podvodníka?
Snažím se pomáhat lidem, aby dosáhli své finanční svobody, dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud někdo daný projekt odsuzuje, ať si píše
svoje recenze, ale přímo jmenovitě označovat lidi za podvodníky se mi nelíbí. V tomto podnikání to má samozřejmě i negativní dopad na moji
činnost. Děkuji,
http://ekonomicka.poradna.net/a/comments/4102-dalsie-lietadlo-z-vychodu-kairos-technologies-a-jeho-pyramida
Mohu podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluvy, event. požádat formou žaloby soud o smazání diskuze o mé osobě?
Děkuji, Richard
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že provozovatel webových stránek neodpovídá za obsah informací vložených uživatelem na jeho stránky (typicky do diskuzí,
apod.).
Nicméně z tohoto pravidla existují výjimky.
Dle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 480/2004 Sb. , poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah
informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou
protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil
veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Tedy za situace, kdy jsou o Vás uváděny údaje, které jsou dle Vašeho názoru protiprávní, můžete provozovatele daných webových stránek upozornit
na protiprávnost takových informací a požadovat jejich smazání z takových internetových stránek. Pokud tak provozovatel neučiní, stává se
odpovědným za obsah takových příspěvků.
Dále se můžete pomoci tzv. předžalobní výzvy obrátit přímo na autora příspěvku a požadovat, ať se zdrží tohoto protiprávního jednání a smaže
příspěvek. Jinak je zde možnost se vůči němu domáhat práva na ochranu Vaší osobnosti – zejména dobrého jména, pověsti, cti apod. a požadovat
kromě zdržení se takového jednání i případně náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Kromě výše uvedené možnosti se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení – podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kdy bude ze
strany policie prověřováno, zda došlo k naplnění všech znaků tohoto trestného činu. Teoreticky přichází v úvahu také přestupek proti občanskému
soužití dle ust. § 49 přestupkového zákona. V těchto případech ovšem závisí na tom, jak bude toto jednání posouzeno ze strany příslušných
státních orgánů.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba bazénu na zahradě - je nutné stavební povolení?
- Stavba bazénu na zahradě - je nutná ohláška stavby na úřadě?
- Stavba bazénu na zahradě - dokumenty pro úřad
- Stavba bazénu na zahradě - co vše dodat úřadu kvůli ohlášce, stavebnímu povolení?
Chceme postavit na vlastní zahradě bazén 7x3m 27m3. Chci se zeptat je nutné na MěÚ - stavební úřad předložit nějaké papíry. Ohlášení stavby
nebo povolení stavby? Nebo platí, že do 40 m3 nemusíme nic hlásit? Děkuji, Lada
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území
umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby/územní souhlas (ust. § 79 odst. 2
písm. p) stavebního zákona) ani stavební povolení/ohlášení (ust. § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona).
Tedy pokud Vámi plánovaný bazén splňuje všechny výše uvedené parametry, nemusíte jeho stavbu se stavebním úřadem nijak projednávat.
Z tohoto pravidla ovšem existuje výjimka, a to pokud pozemek, na kterém chcete bazén stavit, jev památkové zóně, památkové rezervaci, ochranném
pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. V těchto případech by bazén nebylo
možné postavit bez zainteresování stavebního úřadu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zjistit výši dluhů zemřelého, zesnulého zůstavitele
- Jak se dozvědět kolik dlužil zemřelý, zesnulý zůstavitel?
- Dluhy zemřelého, zesnulého - jak se dědic může dozvědět jejich výši?
- Jak může zjistit dědic výši dluhů zemřelého, zesnulého zůstavitele?
Mému kamarádovi zemřel otec - umělecký fotograf - a zůstalo po něm jeho dílo, tj. archiv fotografií, filmů obrazů, ale také soukromé fotografie
a filmy z jeho cest. Zemřelý měl však větší dluhy, zejména na zdravotním pojištění, a také penále s tím související. Po zemřelém zůstal syn,
matka a sestra, kteří dluhy zaplatit nemohou. Většina osobních i pracovních věcí i umělecká díla a podklady k nim jsou momentálně u bývalé
přítelkyně mrtvého, se kterou asi rok žil u ní v bytě, ale rozešel se s ní několik týdnů před svou smrtí. Je možné zjistit výši dluhů zemřelého
a následně se dle této informace rozhodnout, zda dědictví odmítnout a další můj dotaz je, zda autorská práva jsou také součástí tohoto dědictví
a rodina bude moci s dílem nakládat i v případě odmítnutí "zadluženého" dědictví. Také prosím, jaké má rodina možnosti odebrat obrazy,
fotografie a související dokumenty od jeho bývalé přítelkyně, nebo jestli tot může vyřešit policie. Bývalá přítelkyně má také u sebe psa, který
po zemřelém zůstal a matka mrtvého by psa chtěla k sobě, aby po synovi měla alespoň jeho. Jaké má prosím rodina možnosti. Rádi bychom
uspořádali výstavu z jeho fotek a obrazů.
Moc děkuji, Naďa
ODPOVĚĎ:
Jestliže zemřelý nezanechal závěť, pak nastává dědění ze zákona a v první třídě dědiců bude jako jediný dědic dědit jeho syn. Notář si k
předběžnému šetření (prvnímu jednání) většinou zve vypravitele pohřbu. Jeho se ptá na příbuzenské a majetkové poměry zemřelého. Poté na základě
údajů z předběžného šetření dělá dotazy na příslušné instituce a zjišťuje majetek zemřelého. Pokud jeho syn není vypravitelem pohřbu a nebyl
notářem pozván k předběžnému šetření, bylo by vhodné, aby si přes okresní soud, který je v obvodu posledního bydliště zemřelého, zjistil, který
notář dědictví vyřizuje. Notáře by měl oslovit a sdělit mu, kam všude by měl notář učinit dotazy (např. VZP, čin jiné instituce, kde měl dluhy
a také by mu měl říct o autorských právech). Majetková autorská práva jsou předmětem dědění a nakládají s nimi následně dědicové. Osobnostní
majetková práva zanikají smrtí a na nikoho nepřechází.
Jakmile má notář zjištěna veškerá aktiva a pasiva a má všechny potřebné podklady ve spise, zve si k jednání dědice – zde syna. Tomu sdělí jaká
je výše aktiv a pasiv a teprve poté se ho ptá, zda chce dědictví přijmout či odmítnout.
Odmítnutí dědictví se však vztahuje na dědictví po zesnulém jako na celek. Tedy není možné přijmout fotografie, umělecké předměty, autorská
díla, pejska a zbytek odmítnout. Buď dědic přijme všechen majetek, včetně dluhů, nebo celý majetek odmítne. Dědictví však může dědic přijmout s
výhradou soupisu, tedy za dluhy zůstavitele by odpovídal jen do výše nabytého dědictví. Navíc pokud uplatní výhradu soupisu, může požádat
notáře, aby vydal usnesení o svolání věřitelů. Toto usnesení se vyvěšuje i na úřední desku soudu a všichni věřitelé zůstavitele musí do 1
měsíce zaslat notáři přihlášku svého dluhu, jinak jeho dluh zanikne.
Pokud dědictví odmítnou všichni nejbližší příbuzní, ale např. vzdálenější dědic dědictví přijme, mohou se s nimi domluvit na předání fotografií
či jiných podobných vzpomínkových předmětů z pozůstalosti po skončení dědického řízení. Pokud všichni dědicové dědictví postupně odmítnou, pak
dědictví připadne státu jako odúmrť. Se státem je možné rovněž se domluvit na předání případných vzpomínkových předmětů.
Notář by měl bývalou přítelkyni vyzvat k odevzdání veškerých předmětů zůstavitele za účelem úschovy těchto předmětů do doby, než budou zjištěni
dědicové zůstavitele nebo se případně notář může s bývalou přítelkyní domluvit, že sepíše veškeré věci zůstavitele uložené u bývalé přítelkyně
a do skončení dědického řízení budou tyto věci u ní uschovány. Po skončení řízení bude bývalá přítelkyně povinna dědicům odevzdat tyto věci.
Týká se to veškerého majetku zůstavitele, tedy i např. psa. Pes by měl být rovněž vydán až dědici, který dědictví přijme (notář však může po
dohodě s dědici určit, kdo se bude prozatím o psa starat). Policie nemá v tomto případě žádné pravomoci, vše již patří do dědického řízení a o
veškerých opatřeních již bude rozhodovat notář, nikoliv Policie.
Výstavu jeho uměleckých děl může učinit až dědic, který zdědí majetková autorská práva k jeho dílům a tedy nejdříve až po skončení dědického
řízení.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zvětšení autobusové zastávky - je nutné územní řízení?
- Územní řízení na zvětšení autobusové zastávky
Jsme majitelé pozemku, sousedícího s pozemkem, na kterém byla rekonstruována autobusová zastávka 60 m2 (původní zastávka byla 15 m2). Tato
zastávka je přímo proti vjezdu do naší garáže, odstup mezi zastávkou a vjezdem do garáže je necelých 7 m (původně byl 10 m a zastávka nebyla
přímo proti vjezdu do garáže). Zastávka je umístěna přímo před křižovatkou a nástupní hranou zasahuje cca jedním metrem do průběžného jízdního
pruhu komunikace v křižovatce. Je na tuto rekonstrukci požadováno územní řízení? Na zastávku byla zabrána značná část komunikace proti vjezdu
do garáže. Vztahuje se na tuto stavbu vyhláška 501/2006 § 22 bod 2) o odstupu mezi stavbami na pozemních komunikacích? Můžeme být ze stavebního
řízení vyloučeni, i když jsme majitelé sousedícího pozemku?
Děkuji a přeji hezký den. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Aplikovatelnost § 22 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území:
Dle § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
Toto ustanovení je na Váš případ aplikovatelné. V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že předmětné ustanovení vyhlášky o obecných
požadavcích na využívání území určuje minimální přípustnou šíři veřejného prostranství, nikoli minimální přípustnou šíři pozemní komunikace
(což výslovně vyplývá z dikce „… nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace …“).
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a
další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (§ 34 zákona o
obcích).
Ve Vašem případě je tedy ne/dodržení minimální přípustné šíře veřejného prostranství nutno posuzovat včetně šíře pozemní komunikace, autobusové
zastávky a popř. i dalších částí veřejného prostranství (obecně by se mělo jednat o šíři celé ulice).
2/ Řízení před stavebním úřadem:
V tomto ohledu je nutné v první řadě upozornit na § 2/4 a 5 písm. b) stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- změnou dokončené stavby je mimo jiné i přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní
stavbou;
pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu „stavba“, rozumí se tím podle okolností i změna dokončené stavby (tedy i přístavba).
Dle § 79/2 písm. r) stavebního zákona není vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu zapotřebí (tzn. že územní řízení se vůbec
nezahajuje) v případě přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a v případě jiných veřejně přístupných přístřešků do
40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
Toto ustanovení stavebního zákona lze bohužel vykládat dvěma způsoby, neboť korektiv “do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky“ 1/ může být
vztažen jak na přístřešky pro veřejnou dopravu, tak na jiné veřejně přístupné přístřešky, nebo 2/ může být vztažen pouze na jiné veřejně
přístupné přístřešky.
Jsem toho názoru, že správný je výklad ad 2/ výše, tzn. že územní řízení nemusí být zahajováno v případech:
a/ přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě (bez omezení jejich zastavěné plochy),
b/ jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
V takovém případě by rekonstrukce (přístavba) autobusové zastávky nevyžadovala zahájení ani územního řízení, ani řízení stavebního (jak vyplývá
z § 79/2 písm. r) a § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Pokud však stavební úpravy autobusové zastávky zahrnovaly i jiné práce, než pouze přístavbu přístřešku, je možné uvažovat o nutnosti zahájení
územního a stavebního řízení. Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné vědět, o jaké stavební práce (a v jakém rozsahu) se jednalo.
Pro zodpovězení otázky, z jakého důvodu jste nebyla o příslušném řízení informována (resp. zda a proč žádné řízení zahájeno nebylo) Vám
doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad. V této souvislosti není možné vyloučit ani tu variantu, že k zahájení územního a
stavebního řízení došlo, z důvodu velkého počtu účastníků takových řízení však byly příslušné listiny doručovány pouze veřejnou vyhláškou (jak
vyplývá z § 25 a § 144 správního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_____
OBČAN-BYDLENÍ
- Půdní okna směřující na pozemek souseda - jak se může soused ke kterému je vidět bránit?
- Jak zabránit instalaci střešních oken na sousedním domě (výhled na můj pozemek)
- Ohrožení soukromí - soused nainstaloval střešní okna
1) na popud souseda jsem si nechal vyměřit pozemek a zjistil jsem, že část mého plotu (10 m) je protažena i za můj pozemek a je tak načerno
mezi zmíněným sousedem a obecní cestou. Je nějaká lhůta pro informování obce a souseda na odstranění plotu nebo mohu přijít, oznámit sousedovi,
že jdu odstranit plot a rovnou ho odstranit (s tím, že bude mít soused najednou částečně neoplocený pozemek)?
2) soused začal rekonstruovat dům - z půdy dělá obytné podkroví a na střechu namontoval okna, která směřují na můj dvůr. Nikdy tam nebyla. Mezi
jeho barákem a společným plotem je dvůr souseda cca 5 m (pak stejně velký dvůr je i z mé strany a pak až je moje stavení - tedy vzdálenost od
obydlí bude splněna). Soused má za okny cedulku "Stavba povolena". Může montovat okna i bez mého svolení - tím jsem ztratil na dvoře jakékoliv
soukromí a odraz z oken na dvoře oslňuje, takže tam nejde ve slunných dnech pracovat. Popřípadě bránit? (o rekonstrukci jsem nebyl vůbec
informován-prostě vidím, jak soused jen staví)
Děkuji, Lubor.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstranění plotu:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že předmětný plot jste vybudoval před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti „starého“ Občanského zákoníku),
tzn. že předmětný plot (byť stojí na sousedově pozemku) je Vaším vlastnictvím.
Co se týče vstupu na sousedův pozemek za účelem odstranění plotu, je klíčový § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nemůže-li se stavba bourat jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel,
co je pro tyto práce potřebné;
- žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Je tedy nutné, abyste se se sousedem na vstupu na jeho pozemek dohodl (přičemž Vaše oprávnění k tomuto vstupu je založeno občanským zákoníkem).
Odmítne-li soused Vás na svůj pozemek pustit, jste samozřejmě povinen jeho rozhodnutí respektovat. V takovém případě se Vám nabízejí dvě
možnosti, jak se vstupu na sousedův pozemek domoci:
a/ zahájení soudního řízení, v jehož rámci se budete domáhat, aby Vám soused umožnil vstup na svůj pozemek ve smyslu § 1022 občanského zákoníku
(s ohledem na poměrnou zdlouhavost soudního řízení Vám tuto variantu nedoporučuji), nebo
b/ kontaktování místně příslušného stavebního úřadu s žádostí o vydání opatření dle § 141 stavebního zákona; dle tohoto ustanovení totiž
stavební úřad může za účelem odstranění stavby uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům, aby umožnili provedení prací ze
svých pozemků, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě; ten, v jehož prospěch byla sousedovi povinnost uložena, musí dbát, aby co
nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je
povinen uvést sousední pozemek do předchozího stavu.
Váš záměr odstranit část oplocení není zapotřebí stavebnímu úřadu oznamovat či ho dokonce žádat o povolení. Dle § 128/1 stavebního zákona se
totiž oznamovací povinnost nevztahuje na odstraňování staveb dle § 103 stavebního zákona (s několika výjimkami). Vzhledem k tomu, že výstavba
oplocení je v § 103 stavebního zákona uvedena (přičemž do shora uvedené výjimky nespadá), je možné odstranit oplocení bez jakéhokoli přivolení
stavebního úřadu.
Skutečnost, že po odstranění Vašeho oplocení ze sousedova pozemku zůstane sousedův pozemek částečně neoplocen není na závadu, neboť obecná
povinnost k oplocování pozemků neexistuje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že domlouvání (či právní vynucování) vstupu na sousedův pozemek ani odstraňování části Vašeho
oplocení by nebyly zapotřebí, pokud byste svému sousedovi předmětnou část oplocení prodal.
2/ Rekonstrukce sousedova domu:
V tomto ohledu je podstatné, jaký typ přivolení k rekonstrukci domu byl stavebním úřadem Vašemu sousedovi udělen. V každém případě platí, že o
zahájení příslušného řízení jste měl být informován (ať už sousedem, pokud by Vás žádal o udělení souhlasu, který je v určitých případech
stavebním zákonem požadován), nebo přímo stavebním úřadem.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podrobně se zde informovat o tom, z jakého důvodu jste nebyl o
zahájení řízení vyrozuměn.
Není vyloučeno, aby se na Váš případ vztáhla ustanovení správního řádu o tzv. opomenutém účastníkovi řízení.
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona) stavební povolení, je takto opomenutý
účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování,
dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho
správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník
samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již ve stavebním řízení.
Dojde-li k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře
(tzn. předpokládali, že stavební povolení je vydáno platně).
Obdobný postup lze zvolit i v případě, kdy nebylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení, nýbrž souhlas s ohlášením stavby (namísto odvolání
je možné se bránit návrhem na přezkum dle § 106/2 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této
otázce správní orgán usnesením, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu)
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přeložka telekomunikačního sloupku - platí to majitel pozemku nebo operátor?
- Kdo platí přeložku telefonního sloupku O2 - majitel pozemku nebo O2?
- Sloupek O2 bez věcného břemene a přeložka na jiné místo - platí přeložku majitel pozemku nebo O2?
Můj dotaz se týká telekomunikačního sloupku zřízeného v roce 1997 předchůdcem nynější firmy O2. Pro představu se jedná o cca 1,5 m vysoký
sloupek z bílých cihel. V té době vlastnil nemovitost můj děda a po předběžné komunikaci s O2 mi není známa existence žádné písemné smlouvy o
povolení stavby tohoto sloupku a na katastru nemovitostí také žádné věcné břemeno není vedeno.
Nyní jsem vlastníkem nemovitosti já a 2017 bude probíhat na domě rekonstrukce a toto místo potřebuji uvolnit pro vjezd těžší stavební techniky
na pozemek a následně trvalý vjezd na pozemek. Potřebuji tedy sloupek posunout cca o 2,5 metru. Informoval jsem O2 o mém záměru a bylo mi
řečeno, že sloupek posunou, ale za úplatu cca 25.000 Kč.
Přijde mi to jako přehnaná částka a domnívám se, že bych to na své náklady zvládl levněji, ale O2 o tom nechce slyšet. Ohledně neexistence
dokumentů se ohání tím, že byl sloupek postaven v roce 1997 ve veřejném zájmu a věcné břemeno pro něj tedy vzniklo ze zákona ve veřejném zájmu.
Rád bych se od Vás dozvěděl jaké mám v tomto případě možnosti.
Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Se stanoviskem společnosti O2 lze v zásadě souhlasit.
Byl-li předmětný sloupek vybudován v roce 1997, stalo se tak dle tehdy platného zákona o telekomunikacích (z roku 1964), dle jehož § 12 mimo
jiné platilo, že:
- organizacím spojů příslušelo ve veřejném zájmu oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a
podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů, stejně jako oprávnění vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování,
zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti;
- oprávnění podle předchozí odrážky byla věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech, která se nezapisovala do evidence nemovitostí
(dnes (17.06.2016) se jedná o katastr nemovitostí), tzn. že se skutečně jednalo o věcná břemena, která vznikala na základě zákona, aniž by byl
nutný jejich zápis do příslušné evidence.
Pro doplnění ještě dodávám, že jako „organizace spojů“ byly zákonem o telekomunikacích (z roku 1964) označovány ty právnické osoby, které byly
pověřeny příslušným orgánem státní správy telekomunikací ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení. Oprávnění dle § 12 zákona o
telekomunikacích (uvedená výše) náležela dle § 18 zákona o telekomunikacích rovněž dalším fyzickým a právnickým osobám.
Zákon o telekomunikacích (z roku 1964) byl nahrazen zákonem o telekomunikacích (z roku 2000), dle jehož § 107/14 platilo, že věcná břemena
vzniklá před účinností tohoto zákona zůstala nedotčena.
Zákon o telekomunikacích (z roku 2000) byl nahrazen zákonem o elektronických komunikacích (který je dosud platný), který dosavadní věcná
břemena rovněž zachoval. Konkrétně je v této souvislosti možné poukázat na § 104/11 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož přešla
oprávnění z věcných břemen vzniklých podle předchozích právních úprav na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť,
vlastníky či nabyvatele těchto vedení, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.
Shora uvedené lze shrnout v následujících bodech:
- na Vámi vlastněném pozemku s vysokou pravděpodobností vázne zákonné věcné břemeno, které nemusí být zapsáno v katastru nemovitostí,
- oprávnění z tohoto věcného břemene svědčí společnosti O2.
Co se týče Vašeho požadavku na posun předmětného sloupku, dopadá na tuto situaci § 104/17 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož
platí, že:
- stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací (zde Vy), nese
náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení;
- náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese
vlastník tohoto vedení (toto ustanovení se na Váš případ nevztahuje).
S ohledem na skutečnost, že nejste vlastníkem předmětného sloupku a zároveň nejste (jak předpokládám) oprávněn stavebně zasahovat do veřejné
komunikační sítě elektronických komunikací, je možné provést posun předmětného sloupku pouze tak, jak rozhodne společnost O2 (přičemž náklady
nutných prací ponesete Vy).
Pokud se Vám zdá společností O2 navržená cena příliš vysoká, můžete se obrátit na Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/
který v této oblasti vykonává dozorovou činnost, s žádostí o prověření navržené ceny.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích
zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů
zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOSTI
- Vybudování cesty osobou s věcným břemenem - majitel pozemek prodal a s budovatelem asfaltové cesty se nevyrovnal
- Vybudování asfaltové cesty osobou s věcným břemenem - vliv prodeje pozemku obci a poškození cesty nákladními automobily
- Vybudování cesty osobou se služebností - majitel pozemek prodal a s budovatelem asfaltové cesty se nevyrovnal
- Vybudování asfaltové cesty osobou se služebností - vliv prodeje pozemku obci a poškození cesty nákladními automobily
Můj problém se týká příjezdové cesty k mému domu. Když jsem pozemek kupovala, tak byl v soukromém vlastnictví a majitel mi dal věcné břemeno na
právo vjezdu s tím, že si musím cestu vybudovat na své vlastní náklady. To jsem učinila a vybudovala betonovou cestu v hodnotě 250.000 Kč. 2015
v létě majitel cestu prodal obci. Nejen, že se se mnou finančně nevyrovnal, ale od té doby začalo peklo. Bylo vydáno stavební povolení pro
stavbu dalších rodinných domů, začaly jezdit domíchávače, Tatry a cesta, která je v šířce 3m a není dimenzována na tak těžká vozidla, praskla.
Urgence na obci jsou k ničemu. Neustále dopisování, telefonáty - absolutně bez reakce. Pouze kopie výzev, které poslali stavebníkům, aby cestu
opravili. Řešení s magistrátem napsali, že cesta je majetkem obce a ta ať se stará. Tam jsem všem jen pro smích. 5.6.2016 jsem si na cestě
rozbila podběh od auta a budu požadovat náhradu škody po obci. Jak postupovat dále, protože toto zimní období už cesta nepřežije.
Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že s přechodem vlastnického práva přechází na nového vlastníka i věcná břemena váznoucí na dané věci (ve Vašem případě
pozemku).
Z informací uvedených ve Vašem dotazu vyplývá, že ke zřízení věcného břemene a stanovení povinnosti uhradit náklady na vznik cesty došlo
uzavřením smlouvy s původním vlastníkem daného pozemku. V této situaci je podstatná především tato smlouva, která upravuje (by měla upravovat)
rozsah užívání cesty, náklady na vybudování a další vztahy k této cestě.
Zde Vám doporučuji důkladně prostudovat danou smlouvu za účelem zjištění, zda (ne) obsahuje ustanovení o rozsahu užívání cesty, náhradě
případných oprav cesty, požadavcích na stavebnětechnické provedení cesty apod. Zjištěné skutečnosti je pak možné použít k argumentaci a je
možné na základě nich stanovovat konkrétní úpravu vzniklého vztahu.
Dále je nutné vzít v úvahu skutečnost, že cesta byla vybudována za určitým účelem – zajištění Vašeho přístupu na Váš pozemek a na základě
tohoto byla tak také technicky uzpůsobena. Tedy byla stavěna pro určitou zátěž v určité četnosti a nerespektování těchto požadavků se negativně
promítne do jejího technického stavu.
V případě, že obec nereaguje na Vaše žádosti a výzvy a „dává od všeho ruce pryč“, je vhodné využít pro ochranu svých práv služeb advokáta
(kontakt zde: www.advokatikomora.cz) a možnosti domáhat se tak svých práv soudní cestou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce nechal své věci v bývalém nájemním bytě - co s věcmi udělat?
- Nájemník nechal své věci v bývalém nájemním bytě - co s věcmi udělat?
- Má pronajímatel povinnost uskladnit věci nájemce po ukončení nájmu? (nájemník část věcí nechal v bývalém pronájmu u pronajímatele)
- Nájemce nechal po vystěhování část věcí v nájemním bytě - má pronajímatel povinnost věci uskladnit?
- Uskladnění věcí bývalého nájemce pronajímatelem - musí to pronajímatel udělat?
- Uskladnění věcí bývalého nájemníka pronajímatelem - musí to pronajímatel udělat?
- Co má pronajímatel dělat s věcmi nájemníka po vystěhování nájemce?
- Vystěhování nájemníka, nájemce bytu - co dělat s věcmi které nájemce v bytě bezdůvodně nechal?
Vydražil jsem nemovitost (RD), kde ještě dlouho po vydražení bydlela původní majitelka s dcerou.
Vyzval jsem je 02/2016, aby se nejpozději 15.3.2016 vystěhovali a ať si všechny věci odvezou.
Nestalo se. Potom jsem jim začal tedy já shánět sociální bydlení, což se mi po 6ti týdnech povedlo.
Odstěhovali si jen nejnutnější věci a zbytek mi tam nechali. Nábytek ve dvou pokojích, krabice s knihami a pytle s oblečením. Paní nemá kde to
uschovat, ale apeluje na mě, že podle zákona to musím uschovat a já chci vědět jestli to mohu zničit, nebo jestli musím uschovat, případně
jakou dobu a co s věcmi jakmile tato doba uplyne.
Věci mi tam překáží a oddalují rekonstrukci nemovitosti. Jak mám tedy postupovat?
Děkuji Vladimír
ODPOVĚĎ:
V žádném případě nemáte povinnost věci uschovat, naopak pokud u Vás stále věci mají, můžete po nich žádat přiměřený nájem za uskladnění, neboť
Vám tak blokují Vaši nemovitost. Řešením v tomto případě bude uložit věci do úschovy na náklady původní majitelky. Doporučuji tedy zjistit si u
obce, v jejímž obvodu nemovitost je, zda přímo obec by byla ochotna na základě smlouvy o úschově věci uschovat, případně máte možnost požádat
přímo o soudní úschovu, tedy podat k soudu návrh na zahájení řízení o úschově věcí. Bohužel úschova funguje tak, že případné náklady s úschovou
musíte uhradit a před vydáním věcí majitelce je po ní tato částka požadována a Vám následně vrácena. Úschova je jediný způsob, kdy se vyhnete
případnému nařčení původní majitelky, že jste jí např. něco z věcí odcizil nebo zničil apod. V okamžiku, kdy jsou věci takto oficiálně
uschovány u třetího subjektu, svou povinnost jste splnil a nemusí Vás dále zajímat, jak bylo s věcmi naloženo.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za omylem uvedenou zvýšenou cenu za převoz taxi službou, taxikář ale chtěl sníženou taxu pro svůj omyl - oprávněnost pokuty
Jsem dopravce a můj řidič taxislužby vezl zákazníka - cizince (v reálu šlo o kontrolu z Magistrátu hlavního města Prahy, ale to nevěděl).
V úvodu řekl zákazník cílové místo a ptal se na cenu (anglicky a šlo o rušné místo) a řidič cenu odhadl na 580 Kč. Řidič zapnul taxametr a
vyjel. V průběhu cesty ho zákazník upozornil, že jede jinam (šlo o omyl, řidič se skutečně spletl a přeslechl - Arbesovo náměstí x Ortenovo
náměstí).
Řidič si uvědomil chybu, otočil se a jel na správné místo.
Na taxametru byla částka 416 Kč a ta byla správná a odpovídající (odpovídala ujetým km, ceně za km i ceně za čekací dobu i nástupní sazba a
řidič vydal zákazníkovi účet).
Řidič vědom si svého pochybení ale nepožadoval 416 Kč, ale pouze 100 Kč. Špatně porozuměl cílové místo a tím zákazník ujel více km, než by bylo
původně nutné. Kdyby si řidič řekl o 416 Kč, de fakto by došlo k poškození zákazníka, protože tolik km řidič ujet neměl.
Magistrát hlavního města Prahy toto ohodnotil jako předražení a dostala jsem jako dopravce pokutu 40.000,-. Se zdůvodněním, že když si řidič
před jízdou řekl o 580 Kč, tak porušil zákon a kdyby mu zákazník tuto cenu zaplatil, tak by došlo k předražení, konkrétně o 164. Kdyby došlo k
předražení, tak je to porušení zákona a proto tato pokuta. Na morální aspekt, správné jednání řidiče a reálně zaplacenou cenu 100 Kč vůbec
nebylo přihlédnuto.
Bohužel i po odvolání zůstav stav neměnný a pokuta mi byla opětovně a se stejným zdůvodněním uložena znovu a v této výši.
Je toto právně správné a v krajním případě, je pokuta zpět vymahatelná soudně?
Přijde mi to úplně postavené na hlavu a naprosto postrádající logické uvažování a individuálnost případu. Děkuji a s pozdravem, Irena.
ODPOVĚĎ:
Provozování taxi služby je upraveno především v zákoně č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě.
Na základě tohoto zákona je provozovateli taxi služby (dopravci) uloženo značné množství povinností, např. povinnost, aby v taxametru byly
nastaveny údaje a hodnoty odpovídající skutečnosti, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu
přepravy, řidič taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídil jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě apod. (blíže viz ust. § 21 a
násl. tohoto zákona).
Nicméně i při porušení některé povinnosti dopravcem (provozovatelem taxi služby) je nutné při uložení sankce přihlédnout ke konkrétním
okolnostem případu a tyto okolnosti promítnout do uložené sankce a její výše. V této souvislosti mělo být přihlédnuto právě i k okolnostem
Vašeho případu.
Vzhledem k tomu, že jste vyčerpal všechny řádné opravné prostředky (odvolání), můžete se proti uložení pokuty bránit v rámci žaloby podané ve
správním soudnictví podle zákona o soudním řízení správním (naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/). Jedná se o
žalobu proti rozhodnutí správního orgánu upravenou v ust. § 65 a násl. tohoto zákona. Žalobu je možné podat do dvou měsíců od doručení
rozhodnutí (posledního - odvolacího) v této věci.
Samotné podání žaloby ovšem nemá vliv na vykonatelnost uložené pokuty, tedy i přesto, že podáte žalobu proti danému rozhodnutí o uložení
pokuty, podáním žaloby se toto rozhodnutí neruší, a pokuta je vymahatelná. Nicméně v případě zrušení napadeného rozhodnutí by Vám byla vrácena.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Opakované opožděné placení nájmu, nájemného nájemcem - může dát pronajímatel výpověď?
- Výpověď nájmu pronajímatelem z důvodu opakovaného opožděného placení nájmu, nájemného
- Opakované zpoždění úhrady nájmu, nájemného - důvod k výpovědi nájmu pronajímatelem?
Máme v bytě nastěhované nájemníky na dobu určitou (5 let – nyní běží druhý rok), v bytě mají taktéž trvalé bydliště. Nájemníci jsou ale velmi
nespolehliví s placením, zcela běžně čekáme na nájem dvacet dní nebo i měsíc. Nestane se však, že by nezaplatili tři měsíce v kuse, což by byl
důvod k výpovědi nájemní smlouvy. V nájemní smlouvě je ujednáno penále ve výši 25 Kč za den zpoždění, tuto možnost jsme ale zatím nevyužili,
protože nám je jasné, že by to vedlo pouze k dohadům a stejně bychom ty peníze nakonec neviděli.
Než jít cestou penále, raději bychom je z bytu nějak dostali a tyhle problémy už dál neřešili. Je zde nějaká možnost, jak nájemníkům vypovědět
smlouvu i bez toho, aby nezaplatili tři měsíce v kuse? Pokud bychom například písemně žádali o nápravu a placení nájemného včas a oni by
neuposlechli? Dalo by se to brát jako hrubé porušení své povinnosti vyplývající z nájmu podle § 2288 občanského zákoníku? Tři měsíce výpovědní
lhůty bychom už nějak zvládli.
Děkuji za odpověď. Milan
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vámi nastíněným postupem a tento je zcela po právu. Tedy doporučovala bych nájemníky vyzvat, aby hradili nájem včas s upozorněním,
že pokud budou nadále v prodlení s platbami, bude takové jednání chápáno jako hrubé porušení povinnosti (dle mého názoru opakované opožděné
úhrady hrubým porušením jsou), nicméně i v případě, že by případně soud uzavřel, že to hrubé porušení není, lze to chápat jako "jiný obdobně
závažný důvod pro vypovězení nájmu", jak je uvedeno v § 2288 odst. 1 písm. d) NOZ.
Proto po zaslání výzvy a jejím nerespektování lze nájem ukončit výpovědí ze strany pronajímatele s tříměsíční výpovědní lhůtou.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy, zaměstnavatel nedal podepsat zaměstnanci dohodu o změně pracovní smlouvy
- Stěhování firmy bez dohody o změně pracovní smlouvy - musí zaměstnanec nastoupit na novou adresu firmy?
- Musí zaměstnanec přijít do zaměstnání při stěhování firmy (zaměstnavatel nedal podepsat dohodu o změně smlouvy)
Jak se mám zachovat, jestliže dojde k přestěhování firmy, ale majitel mi ke dni přestěhování sídla firmy nedá podepsat dohodu o změně pracovní
smlouvy z důvodu změny sídla firmy.
Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Pokud se díky stěhování mění i místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě, pak má zaměstnavatel povinnost Vám nabídnout změnu
pracovní smlouvy, nebo Vám dát výpověď s vyplacením odstupného. Zaměstnavatele bych písemně kontaktovala, že má povinnost mi přidělovat práci v
místě, které máte sjednáno v pracovní smlouvě a Vy máte povinnost pracovat jen v tomto sjednaném místě. Pokud zaměstnavatel nebude chtít v
tomto nic konat, můžete mu písemně oznámit, že v tomto novém místě nemáte povinnost pracovat, a tudíž jsou překážky v práci na straně
zaměstnavatele a Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Noční klid v ubytovacím zařízení - odpovídá za něj ubytovatel nebo ubytovaný?
- Odpovědnost ubytovatele za noční klid v ubytovně
Zaujímalo by ma či existuje zákonná povinnosť prevádzkovateľa ubytovacieho zariadenia zabezpečiť nočný kľud. A ako postupovať v prípade, že
prevádzkovateľ ubytovacieho zariadenia nie je schopný nočný kľud zabezpečiť.
Samozrejme jedna z možností je odsťahovať sa inam, ale s touto možnosťou nerátam.
Hlavne ma zaujíma to, či sa prevádzkovateľ tým, že nedokáže zabezpečiť nerušené užívanie veci po dobu nájmu (§2205 zákona 89/2012 Nový občanský
zákoník) nedopúšta porušenia priestupkového, trestného, alebo iného zákona. Ďakujem. Peter
ODPOVĚĎ:
Právní úprava je uvedena v ust. § 1012 občanského zákoníku (89/2012 Sb.), dle kterého se vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně
rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že mj. hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na
pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na
pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů, rodinných domů, ubytovacích zařízení.
Skutečnost, že v ubytovacím zařízení bydlí nikoliv přímo jeho vlastník, ale nájemníci, jej (vlastníka) nezbavuje povinnosti neobtěžovat ostatní
sousedy výše zmíněným hlukem, otřesy apod.
Pokud se nedá domluvit s vlastníkem ubytovacího zařízení ani s nájemníky, máte dvě možnosti, jak postupovat:
1. Na základě tzv. předžalobní výzvy můžete vyzvat jak vlastníka ubytovacího zařízení, tak i nájemníky (vhodné zaslat tuto předžalobní výzvu
oběma) k tomu, aby se zdrželi tohoto neoprávněného chování – hluku. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále
přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (zde Vám doporučuji z důvodu řádné ochrany Vašich práv nechat se zastoupit v řízení
před soudem advokátem, kterého můžete kontaktovat na adrese: www.advokatikomora.cz).
2. Druhou možností je řešit tuto situaci jako přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona (zákon č.
220/1990 Sb.), dle kterého se tohoto přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid (22:00-6:00). V takovém případě kontaktujte policii. Za tento
přestupek je možné uložit pokutu do výše 5.000,- Kč.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce nemovitosti ve spoluvlastnictví - musí spolumajitel přistoupit na jakoukoliv rekonstrukci?
- Spoluvlastník chce rekonstruovat nemovitost a žádá polovinu nákladů po druhém spolumajiteli - musí spolumajitel vyplatit spoluvlastníka?
- Proplacení podílu nákladů za rekonstrukci nemovitosti ve spoluvlastnictví druhým ze spolumajitelů
- Může spolumajitel nesouhlasit s drahou rekonstrukcí nemovitosti kterou neužívá?
- Může spoluvlastník nesouhlasit s drahou rekonstrukcí nemovitosti kterou neužívá?
2014 nebo 2015 jsem od táty dostala 1/2 zahrady s chatou a druhou část můj starší bratr, táta má v DS věcné břemeno na dožití a podmínku, že po
dobu trvání věcného břemene nezmění zahrada vlastníka. Já tam jezdit nebudu a ani nechci a žádný užitek z toho taky mít nebudu, i přesto se to
napsalo na oba. Bratr tam chce dělat velké nákladné opravy a po mně chce polovinu peněz i přesto že já zahradu ani chatu nevyužívám a nebudu
využívat. Konkrétně se jedná o zavedení vodovodu do země. Odkoupit zahradu nechce ani nemůže, nemá na to peníze, jeho výplata činí okolo
12.000Kč měsíčně plus nějaké benefity. Jsem na rodičovské a beru 8.000 Kč měsíčně a ještě víc jak 2 roky budu, můj muž je ve firmě jen jako
konzultant a bere 4.500 Kč měsíčně. Jsem povinna mu přispívat přesnou polovinu, nebo když mu řeknu, že já to nechci tak on si to udělá na své
náklady sám? Chtěla jsem se s ním dohodnout, aby mě informoval předem, co tam bude dělat a kolik to bude stát, ale vyjel na mě se slovy, že
jednou není potřeba nic a pak je toho víc naráz za větší peníze. Jak se mohu bránit a co dělat? Děkuji Miroslava
ODPOVĚĎ:
V postavení spoluvlastníka máte právo podílet se na správě společné věci. Občanský zákoník v § 1129 stanoví, že k rozhodnutí o významné
záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba
alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
Zákon počítá s hlasováním o záležitosti. Každý ze spoluvlastníků má hlasy podle velikosti svého podílu. Ve Vašem případě 50%. Hlasování může
proběhnout písemně, osobně na schůzce, ústně telefonicky a podobně. Forma předepsána není. Určitě ale doporučuji komunikovat písemně, aby byly
Vaše jednání doložitelná.
Dle § 1129 odst. 2 obč. zák. pak platí, spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho
může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Takový návrh k soudu je ale třeba podat do 30-ti dnů od učinění rozhodnutí.
Jinak pokud by bylo více spoluvlastníků a rozhodnutí by bylo přijato řádně, vznikla by i přehlasovaným spoluvlastníkům povinnost podílet se na
nákladech zhodnocení, protože se tím zhodnotil i jejich podíl.
Ve Vašem případě bych tedy písemně sdělil, že s úpravami nesouhlasíte, případně se bránil soudně. Samostatným návrhem můžete také navrhnout
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Faktickou otázkou je, z čeho chce úpravy financovat. Doporučuji ale jednotlivé kroky konzultovat s
advokátem.
__
PRÁCE-BEZPEČNOST, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pracovní úraz - po návratu z neschopenky zaměstnavatel neposlal zaměstnance k závodnímu lékaři
- Je zaměstnavatel povinen poslat zaměstnance k závodnímu lékaři po pracovním úraze?
01/2013 se mi stal v práci v ocelárně pracovní úraz po pádu v kalichové jámě pod pecí. Pracovní neschopenka pak cca 22 měsíců. Moje míra
zavinění 30% zdůvodněno, že špatný terén v ocelárně. Ztížené společenské uplatnění maximální 1400 bodů vyplaceno na zranění.
Byl jsem převeden na jinou práci, ale vůbec pak neodeslán k závodnímu lékaři zda mohu tuto novou práci vykonávat. Přesto jsem to musel přijmout
na nátlak v podniku, aby mi nemuseli dát výpověd s nárokem 12 měsíců odstupné. Je to z právního hlediska platné? Takže ted vykonávám jinou
práci v podniku bez lékařského posudku. Posudek od závodního lékaře vydán jen na původní profesi, že pro následky po pracovním úraze nemohu
práci, v žádném případě vykonávat. Děkuji, Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel postupoval správně, pokud Vás převedl na jinou práci. Dle § 41/1 písm. b) zákoníku práce totiž platí, že zaměstnavatel je
povinen převést zaměstnance na jinou práci, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz (což
je i Váš případ).
V tomto případě je zaměstnavatel primárně povinen převést zaměstnance na jinou práci v rámci druhu práce, který je sjednán v pracovní smlouvě,
pakliže to není možné, může zaměstnavatel převést zaměstnance i na práci, která se od práce sjednané v pracovní smlouvě liší. Z Vašeho dotazu
nevyplývá, zda jste byl převeden na práci, která spadá do druhu práce dle Vaší pracovní smlouvy, nebo zda byl sjednaný druh práce ve Vašem
případě změněn (pro odpověď na Váš dotaz to není ostatně podstatné).
Dle § 41/6 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při převedení zaměstnance na jinou práci přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho
vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.
S ohledem na skutečnost, že jste utrpěl pracovní úraz (v jehož důsledku jste byl dlouhou dobu v pracovní neschopnosti), a že jste byl převeden
na jinou práci, byl zaměstnavatel povinen poslat Vás na prohlídku k závodnímu lékaři (výstupem takové prohlídky by pak byl příslušný lékařský
posudek). V tomto ohledu je nutné vycházet z následujících ustanovení vyhlášky o pracovnělékařských službách:
- § 10/2 vyhlášky o pracovnělékařských službách, dle něhož se vstupní lékařská prohlídka provádí rovněž před převedením zaměstnance na jinou
práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; odlišnými
podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden (z dotazu nevyplývá, zda vykonáváte nyní práci méně či více rizikovou, než
jakou jste vykonával před pracovním úrazem) ;
- § 13/2 písm. b) vyhlášky o pracovnělékařských službách, dle něhož se výstupní lékařská prohlídka provádí při převedení zaměstnance na práci
se sníženou zdravotní náročností (ve smyslu snížení míry rizika) nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla
posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.
Ať už jste byl převeden na práci více či naopak méně rizikovou (oproti práci, kterou jste vykonával před pracovním úrazem), tzn. ať už měla být
provedena vstupní či výstupní lékařská prohlídka, měla být ve Vašem případě provedena i mimořádná lékařská prohlídka (která by se de facto se
vstupní či výstupní lékařskou prohlídkou překrývala). Dle § 12/2 písm. f) bodu 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách se totiž mimořádná
lékařská prohlídka provádí, pokud byl výkon práce přerušen v důsledku úrazu s těžkými následky nebo jiné těžké újmy na zdraví.
V postupu Vašeho zaměstnavatele lze ze shora uvedených důvodů spatřovat pochybení. Je však otázkou, zda je pro Vás v současné chvíli výhodné
zpochybňovat platnost převedení na jinou práci, pakliže tuto práci již delší dobu vykonáváte (k učinění konkrétnějšího závěru by však bylo
nutné znát více podrobností o Vaší současné situaci). Zaměstnavatele můžete v každém případě vyzvat k dodatečnému provedení lékařské prohlídky
(aby bylo tímto způsobem zjištěno, zda jste zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou jste byl převeden).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
vyhláška č. 79/2013 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, (vyhláška o
pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnavateli za věci odcizené při výkonu práce
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnavateli - zaměstnanci se ztratily osobní věci z firemního vozidla
28.4.2016 jsem jako řidič MKD měl vážnou nehodu v Německu. Vozidlo bylo odtaženo na parkoviště zprvu v Německu. Z vozidla bylo odcizeno co
nebylo zničeno nehodou, jednalo se o věci denní potřeby pro výkon práce řidiče v MKD. Škodu jsem vyčíslil na 25.000 Kč po amortizaci.
Zaměstnavatel mně neumožnil jet v ČR k vozu si pro věci, že tam pojede sám. Poté mě volal, že ve vozidle nic není. Chtěl jsem podat trestní
oznámení neboť nevím kde k odcizení došlo zda v Německu nebo po přivezení vozu do ČR. Zaměstnavatele jsem vyzval k úhradě věcné škody dle
zákoníku práce a ponížil částku na 13.000 Kč s tím, když škodu uhradí do 2.6.2016. Sám mě navrhl uhrazení škody oproti nepodání trestního
oznámení. Do dnešního dne škodu neuhradil, a nereaguje na emaily. 2.6.2016 před půlnocí mi psala email pojišťovací makléřka, že zaměstnavatele
zastupuje a škodu mám vymáhat u nich, ale že to bude trvat déle. Jsem stále na dočasné pracovní neschopnosti a už nevím jak peníze získat, můj
plat činil 10.000 Kč a mám velké výdaje i na léky a s léčením vše spojené. Musel jsem si nakoupit i odcizené ošacení.
Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je Vámi utrpěnou újmu na zdraví možné kvalifikovat jako pracovní úraz či nikoli. Dle § 271k/1 zákoníku práce je
pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů
při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou
pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 269/1 zákoníku
práce). Ve své odpovědi budu předpokládat, že se ve Vašem případě o pracovní úraz jednalo.
V první řadě Vám lze doporučit navázat komunikaci se zaměstnavatelem a získat od něj potvrzení o tom, že Vámi utrpěnou újmu na zdraví považuje
za pracovní úraz (vzhledem k tomu, že Váš zaměstnavatel předal věc k vyřízení pojišťovně, předpokládám, že újmu na zdraví za pracovní úraz
skutečně považuje).
Přestože bude Vaše odškodnění vyřizovat pojišťovna Vašeho zaměstnavatele, odpovídá za Vámi utrpěnou újmu výhradně Váš zaměstnavatel. Komunikaci
Vám proto doporučuji vést s oběma těmito subjekty.
V souvislosti s pracovním úrazem máte v zásadě nárok na tato základní odškodnění:
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (na tomto místě připomínám, že dle § 271m/2 zákoníku práce je zaměstnavatel, popř.
za něj jeho pojišťovna, povinen vyplácet zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nedohodl se zaměstnancem
jiný způsob výplaty, jste-li tedy v současné době dočasně práce neschopný, je Váš zaměstnavatel povinen vyplácet Vám tuto náhradu každý měsíc),
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (i v tomto případě platí shora uvedené),
- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (tyto náhrady lze poskytnout dle ustálenosti Vašeho zdravotního stavu),
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením (jste-li v současné chvíli schopen prokázat, jaké náklady spojené s léčením Vám dosud vznikly,
není důvod, aby Vám nebyla tato náhrada poskytnuta již nyní),
- náhrada věcné škody (při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k
obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit, jak vyplývá z § 272 zákoníku práce, rovněž tato náhrada Vám může být poskytnuta ihned).
Je pravdou, že vyřízení škodní události může pojišťovně nějaký čas trvat, v tomto ohledu je důležité, abyste pojišťovně dodal veškeré jí
požadované dokumenty. Bude-li dle Vašeho názoru vyřízení věci trvat pojišťovně příliš dlouho, doporučuji Vám se obrátit s urgencí na Vašeho
zaměstnavatele (neboť za újmu odpovídá pouze on).
Nebude-li pojišťovna (či Váš zaměstnavatel) ochotna Vás odškodnit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění
tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Komu odevzdat nalezenou závěť před dědickým řízením?
- Nalezená závěť - komu ji odevzdat?
Babičce se udělalo špatně a nyní leží v nemocnici. Našel jsem vlastnoručně sepsanou závěť na moje jméno. Kam mám se závětí jít a kdy? Závěť je
na její veškerý majetek. Doktor říká, že babička brzy zemře.
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Závěť prozatím uschovejte. Po smrti Vaší babičky originál závěti předejte notáři, který bude dědictví po ní vyřizovat. Jméno notáře se dozvíte
u Okresního soudu, který je v obvodu posledního trvalého pobytu Vaší babičky. Notář s Vámi sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti,
originál závěti převezme a Vám může nechat pouze její prostou kopii. Originál závěti bude poté uschován ve sbírce listin u Okresního soudu,
který pověří notáře k projednání dědictví. Kopii závěti rovněž nechá v dědickém spise Vaší babičky a bude s Vámi následně jednat jako s dědicem
a účastníkem dědického řízení.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dluhy osoby s věcným břemenem za energie a fond oprav - zrušení věcného břemene pro opakované zadlužování
- Dluhy osoby se služebností za energie a fond oprav - zrušení věcného břemene pro opakované zadlužování
- Osoba se služebností neplatí do fondu oprav a za energie - lze zrušit věcné břemeno?
- Osoba s věcným břemenem neplatí do fondu oprav a za energie - lze zrušit služebnost?
- Zrušení služebnosti doživotního bydlení z důvodu zadlužování nemovitosti (fond oprav, energie)
Manžel dostal v roce 2011 (darovací smlouva) byt s věcným břemenem (služebností) doživotního užívání nemovitosti otcem. Ten nepracuje a stále
vznikají dluhy za energie a bytový fond. Vždy jsme tyto dluhy uhradily za otce. Zajímalo by mě, zda se
- dá tento byt s věcným břemenem prodat, či
- se vzdát daru dodatečně.
- Nebo jiné řešení (např. zrušení věcného břemene - služebnosti),
když už nechceme za otce pořád platit dluhy. Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Byt s věcným břemenem je možné prodat. Věcné břemene v tomto směru vlastníka neomezuje, podstatně ale snižuje hodnotu takové nemovitosti.
Právo odvolat dar náleží především dárci. Zákon obdarovanému možnost vzdát se dodatečně daru nepřiznává, tedy to není možné, ledaže to bylo
ujednáno v darovací smlouvě.
Nabízí se čistě teoretická úvaha o možnosti od smlouvy odstoupit pro její podstatné porušení v důsledku vad, za které by bylo snad možné
považovat soustavné porušování podmínek darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni, ale to je v tuto chvíli jen teoretická úvaha, protože
nejsou známy podrobnosti, obsah smluv, chování stran a podobně.
Věcné břemeno pak lze zrušit dohodou nebo se jeho zrušení domáhat rozhodnutím soudu, avšak pouze v případě, že po zřízení věcného břemene
nastane trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (bytu) a výhodou oprávněného, přičemž oprávněnému v případě
zrušení služebnosti náleží přiměřená náhrada. Ta bude zpravidla peněžitá, ale může být i ve formě náhradního bydlení. Bude záviset na
okolnostech konkrétního případu.
Zda jsou splněny důvody pro zrušení služebnosti v tomto případě je otázkou dalšího uvážení konkrétních okolností, protože ne každá skutečnost k
tíži povinného z věcného břemene je trvalou změnou zakládající hrubý nepoměr. Skutečnosti se pak hodnotí objektivně, nikoliv dle subjetivního
názoru dotčených osob.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel slíbil příspvek na životní pojištění a přestal ho platit - jak postupovat?
- Vymáhání slíbeného příspěvku na životní pojištění od zaměstnavatele - postup vymáhání
- Příslib zaměstnavatele placení příspěvku na životní pojitění a bezdůvodné ukončení placení - jak se bránit?
Jsem zaměstnancem malinké firmy, 2009 přišla šéfová (moje největší kamarádka), se svojí neteří, která sjednávala životní pojištění. Přemlouvali
nás až přemluvili s tím, že majitelka bude přispívat 750 Kč a 250 Kč/měs. si budu platit já, je to i ve smlouvě Vše probíhalo v pohodě až jsem
03/2016 onemocněla a vypadá to na delší dobu. Hned druhý měsíc mi šéfová přestala přispívat s tím, že když nemá ze mne zisk, tak mi nedá ani
korunu. Podotýkám, že v pracovní smlouvě o něčem podobném není zmínka, protože se tehdy o nějakém životním pojištění vůbec neuvažovalo. Ptám se
jestli jedná můj zaměstnavatel správně, že mi přestal přispívat a jak to řešit.
Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Pokud se Vám zaměstnavatel, ideálně písemně, zavázal, že Vám bude přispívat měsíčně na životní pojištění, nemá na to dočasná pracovní
neschopnost vliv. V zákoníku práce není s dočasnou pracovní neschopností žádné opravnění zaměstnavatele nevyplácet Vám příspěvek na životní
pojištění spojené.
Nároky na vyplacení příspěvku je třeba na zaměstnavateli nejlépe písemně uplatnit a případně nuceně (soudně) vymáhat. V úvahu přichází také
skončení pracovního poměru nebo podnět na Inspektorát práce, který sice zaměstnavateli neuloží povinnost V8m přípsěvek doplatit, ale uloží mu
spíše pokutu. Před podáním podnětu na Inspektorát práce bych na to zaměstnavatele ale určitě upozornil. Často jej to motivuje ke zjednání
nápravy.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného náhradního dílu při záruční opravě
- Vyměněný náhradní díl při záruční opravě - reklamace (od kdy do kdy je na náhradní díl záruka? )
- Záruka na náhradní díl vyměněný při záruční opravě
- Záruční oprava s náhradou dílu - záruka na vyměněný díl
28.1.2014 zakoupena automatická pračka Indesit. 22.10.2014 nahlášena závada (hlučnost při ždímání). O dva dny později provedena záruční oprava
(výměna celého agregátu). 6/ 2016 se opět projevuje tatáž závada. Je možné opět reklamovat agregát, když tento náhradní díl ještě není starý
více než 24 měsíců?
Dekuji, Nora
ODPOVĚĎ:
Ano, provedená oprava je dílem a ohledně jeho vad se použije právní úprava poplatná pro kupní smlouvu v rámci které se spotřebiteli poskytuje
záruka na bezvadnost v délce 24 měsíců. Ve Vašem případě záruka běží ode dne provedení opravy
__
FINANCE-DANĚ
- Přeplacená daň za les v Praze
- Omylem zaslaná daň za něco za co se daň neplatí - jak požádat o vrácení daně?
- Žádost o vrácení omylem zaplacené daně - informace
- Žádost o vrácení přeplatku daně z nemovitosti - informace
- Jak požádat o omylem zaplacenou daň?
- Jak požádat o vrácení přeplacené daně?
Vlastním v Praze pozemek určený k plnění funkce lesa od r. 2008. Každý rok řádně odvádím daň a letos (2016) se dozvídám (jelikož mi nepřišla
složenka), že se v Praze za lesy zvláštního určení podle zákona o dani 338/1992 neplatí. Kdo je tedy v právu, mají mi vrátit finance za ty
roky? Děkuji, Babora
ODPOVĚĎ:
Od daně z nemovitých věcí jsou osvobozeny lesní pozemky určené k plnění funkce lesa, které jsou zařazeny do dvou nejvyšších pásem ohrožení.
Přiznání se podává, ale uplatní se osvobození a daň je tudíž 0 Kč. Můžete podat dodatečná daňové přiznání za nepromlčená zdanitelná období,
základní promlčecí lhůta je 3 roky.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nedostatek práce v zaměstnání - zaměstnanci dluží pracovní dny a musí si je napracovat
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Překážka na straně zaměstnavatele (málo práce) - zaměstnanci nepobírají 60% mzdy a dluží pracovní dny
- Zaměstnanci nepobírají 60% mzdy při nedostatku práce v zaměstnání a dluží zaměstnavateli pracovní dny - je to legální?
Firma při nedostatku zakázek nařizuje zaměstnancům, aby zůstali vždy nějaký počet dnů doma. Ty dny pak zaměstnanci odpracovávají jindy (až je
"dostatek práce"), tzv. je "dluží" firmě. 1 zaměstnanec pak dluží 10-20 dní ročně. Trvá to již 3. rokem.
Zaměstancům neumožněno pobírat 60% mzdu. Je to legální? Postup? Karolína
ODPOVĚĎ:
Tento postup by byl v souladu se zákonem pouze v případě, že by se na zaměstnance vztahovalo tzv. konto pracovní doby dle § 86 zákona č.
262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Zavedení konta pracovní doby by muselo být uvedeno buď v kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním
předpise zaměstnavatele.
Pokud konto pracovní doby zavedeno není, pak takový přístup je v rozporu se zákonem. V případě nedostatku práce, je nutno konstatovat překážky
v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci mají právo na pobírání 60% průměrného výdělku dle § 209 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce,
v platném znění.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď v době pracovní neschopnosti - platnost výpovědi
Byla mi dána výpověď z práce po 36 letech zaměstnání. Tuto výpověď mi předali 8.8.2014, nepodepsal jsem ji, měl jsem od 7.8. 2014 nemocenskou.
Výpovědní lhůta byla 2 měsíce, takže pracovní poměr skončil k 31.10.2014, pokračoval jsem v nemocenské až do 31.5. 2015, kdy jsem pak přešel do
evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, tam jsem dodnes (06.06.2016) a budu si vyřizovat předčasný důchod. Během nemocenské, následkem
intrikářské výpovědi se u mne objevil posttraumatický syndrom.
Výpověď jsem dostal, když jsem byl již v nemocenském stavu, je toto porušení zákona již promlčeno?
Děkuji za odpověď Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, z jakého důvodu Vám byla výpověď dána, neboť zákaz výpovědi v ochranné době se vztahuje jen na některé důvody
dání výpovědi.
Zákaz výpovědi se neplatí, pokud byla výpověď dána z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, že se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho
část, dále z důvodů, pro které může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních
předpisů (§ 54 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Pokud Vám však dal zaměstnavatel výpověď z jiného důvodu, a přesto Vám dal v ochranné době výpověď, pak můžete žalovat neplatnost výpovědi v
tříleté promlčecí lhůtě.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost stavění na pozemku z důvodu vedení nízkého napětí - kdo platí přeložku kabelu?
- Přeložka kabelu nízkého napětí pro umožnění stavění na stavebním pozemku
Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně neuvedeného věcného břemena v případě přípojky nízkého napětí. Přes celý náš pozemek vede přípojka
nízkého napětí, což nám brání postavit na daném pozemku dům. Vlastníkem přípojky je společnost ČEZ, s touto společností jsme se již spojili.
Jejich odpověď zněla takto: "Vedení bylo postaveno v roce 2005 jako náhrada dožilého vedení vybudovaného v 60 letech minulého století. Ke
zřízení předmětného vedení došlo za účinnosti zákona č. 79/1957 Sb. elektrizačního zákona. Dle § 22 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, získaly
tehdejší energetické podniky oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení,
zejména zřizovat na nemovitostech trafostanice, podpěrné body, přetínat nemovitosti vodiči a umisťovat na nich vedení."
Jak již i z dopisu vyplývá nikdy jsme jim nedali žádné povolení ani nic nepodepsali, i přesto teď nemůžeme na vlastním pozemku stavět.
Následovalo dopis o tom, že jako nejvhodnější variantu zvolili přeložku, kterou vykalkulovali na 180 000 Kč. Dá se s tím něco dělat? Markéta
ODPOVĚĎ:
Bohužel nejen v případě elektrických rozvodů, ale i například v případě telekomunikačních sítí je ze zákona dána možnost provozovatelům těchto
sítí rozvody vybudovat a spravovat. V tomto případě bohužel není jiná možnost, než s nimi sjednat a nechat zrealizovat přeložku.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vstup do domu po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Požadavek budoucího dědice na vstup do nemovitosti před dědickým řízením
- Požadavek budoucího dědice na vstup do bytu, domu před dědickým řízením
- Vstup do nemovitosti po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Vstup do bytu po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Právo budoucích dědiců vstoupit do nemovitosti zesnulého rodiče
- Právo budoucího dědice vstoupit do nemovitosti zesnulého rodiče
- Právo budoucích dědiců vstoupit do bytu, domu zesnulého rodiče
- Právo budoucího dědice vstoupit do domu, bytu zesnulého rodiče
Partnerce 02/2016 umřel otec se kterým žila v domě a ve kterém má 1/3 podíl tj. má jedno patro domu které se dá uzamknout. Má ještě další 3
sourozence, kteří ale o otce nejevili zájem, mají vlastní životy i bydliště a nyní se dožadují klíčů a vstupu do bytu pod pohrůžkou odvrtaní
zámku a následné výměny bez nároku na klíč. Dědické řízení ještě neproběhlo a partnerka jako jediná má na toto misto udáno i trvalé bydliště a
pochopitelně tam má i většinu svých osobních věcí. Je povinna poskytnout přístup do bytu či nikoli a jaké nároky můžou mít sourozenci dokud
neproběhlo dědické řízení a v případě, že by se stalo odvrtaní a následná výměna zámku, jde o vloupání případně je k tomuto případu kompetentní
policie? Děkuji za odpověď. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Jestliže Vaše partnerka vlastní id. 1/3 nemovitostí, ve které zůstavitel žil a jedná se o samostatné patro, které lze uzamknout, a v tomto
jejím patře se ani nenachází žádné věci zůstavitele, pak dědicové nemají právo dožadovat se vstupu do míst, kde se nenachází žádné věci
zůstavitele. Rovněž notář, který dědictví vyřizuje, by měl poučit všechny dědice o tom, že s věcmi zůstavitele není možné nakládat před
skončením dědického řízení. Dědicové mohou vykonávat pouze běžnou správu dědictví, tedy dbát např. o to, aby nedošlo ke znehodnocení jeho
majetku. Mohou tedy např. vstoupit do místností, kde žil a kde se nachází jeho majetek a např. v tomto místě vyvětrat, zajistit rychle se
kazící potraviny, atd. Vaše partnerka by tedy měla ostatní dědice pustit do domu do míst, kde žil zůstavitel (nikoliv do svého bytu). Tuto
situaci by měla nastínit i notáři, který dědictví vyřizuje, aby mohl provést případná opatření. Může např. vyzvat Vaši partnerku, aby předala
do úschovy klíče od domu zůstavitele. Může také zapečetit vstup do míst, kde zůstavitel žil a dědicům předat klíče a umožnit odpečetění vstupu
až v době, kdy bude jasné, kdo a v jakém poměru dědictví dědí. Na žádost všech dědiců rovněž může proběhnout soupis všech věcí zůstavitele v
domě kde žil, případně může být v soupisu uvedeno, že v určité části domu (v bytě Vaší partnerky) se žádné jeho věci nenacházejí. Trvalé
bydliště nemá ve Vašem případě vůbec na nic vliv. Pokud by došlo k odvrtání a výměně zámku, mohli byste toto nahlásit na Policii, ovšem notář
by měl v první řadě provést zapečetění a také poučit dědice, že takové jednání není přípustné.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Obyvatelný stav bytu - definice
Jde o postarší byt, ve kterém je v podnájmu moje kamarádka. Je nějaká definice obyvatelného stavu bytu - naráží se na to v předávacím
protokolu? (Musí být čistý, vyklizený? Nebo sem patří jen to, že v něm musí být funkční topení, voda elekřina? )
Drobné opravy - je stále platný roční strop oprav 70 Kč na metr čtvereční? Tedy že toto je maximání částka, kterou zaplatí podnájemník za
drobné opravy/údržbu bytu ročně? (V zákoně je, že podnájemník má hradit opravy/nákup takových věcí jako jsou umyvadla, sporáky, podlahy
malování aj. vybavení a práce jejichž cena může přesáhnout tento roční limit. Co se v takových případech dělá?
Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se domnívám, že Vaše kamarádka je nájemkyní bytu, nikoliv podnájemkyní. Podnájemník je totiž v právním vztahu s nájemcem a
nikoliv pronajímatelem. Ohledně Vámi uvedených záležitostí musí s pronajímatelem jednat nájemce.
Pronajímatel musí nájemci předat byt způsobilý k nastěhování a obývání. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán
byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní
povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. Zákon stanoví pouze obecně co se rozumí bytem způsobilým k
nastěhování.
Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání,
pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu
nebo s ním souvisících.
Obvyklost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím k tomu, o jaký byt se právě jedná. Poskytováním nezbytných plnění spojených s užíváním
bytu nebo s ním souvisejících (nezbytnými službami) se rozumí napojení na vodu, odpady, elektřinu, zajištění topení apod.
Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy
související s užíváním bytu.
Nájemce tak má povinnost zajistit obvyklé udržování bytu a hrazení nákladů, které se obvykle při delším užívání provádějí, včetně zajištění
tzv. drobných oprav v bytě, které jsou s běžnou údržbou spojeny.
Nynější občanský zákoník pojmy drobné opravy bytu a náklady spojené s běžnou údržbou neupravuje. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti se
přikloni (2015) la k názoru, že pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak, lze použít právní předpisy vztahující se k již zrušenému
občanskému zákoníku.
Tímto se myslí nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , konkrétně § 5 a 6 tohoto nařízení vlády. Vámi uvedený limit je v podstatě stále platný, pokud
není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak. Nicméně samotné vymezení těchto pojmů je rozsáhlejší.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi
zejména pravidelné prohlídky a čištění (plynospotřebičů, vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií,
sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských
linek apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až
ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
Za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich
součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů,
zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny
zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy uzavíracích
armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené
vody.
Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů
vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek,
vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů
etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení;
nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
Za drobné opravy se také považují opravy bytu a jeho vybavení jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za
drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Eshop nevrátil peníze za vrácené zboží - jak se bránit?
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - eshop nevrátil cenu (kupní cenu věci)
- Vymáhání ceny vráceného zboží po prodávajícím - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
- Vymáhání ceny vráceného zboží po eshopu - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
- Vymáhání ceny vráceného zboží po internetovém obchodě - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
Stále se nám nedaří kontaktovat s. r. o. , která v minulosti provozovala e-shop. V zákonné lhůtě jsme vrátili telefon, ale peníze nepřišly.
Dopisy se vracejí z důvodu ADRESÁT NEZNÁMÝ. Místně příslušný Živnostenský úřad sice prověřil adresu sídla, ale pouze tím, že ve vestibulu domu
na uvedené adrese je uveden název firmy a její IČ (mezi mnohými dalšími). Slíbenou kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským
zákonem již zřejmě neprovedl. Že jde pouze o virtuální sídlo a firmu tam nikdo nezná, jsme se dověděli až z vyjádření České pošty k reklamaci.
Poslali jsme dopisy i na adresu bydliště jednatele a do jeho provozovny (podniká zároveň jako fyzická osoba), ale vrátily se nepřevzaty. Když
podáme žalobu, je šance, že soud firmu najde a případně odsoudí? V květnu uplynou dva roky od vrácení telefonu. Máme obavy, aby věc nebyla
promlčena.
Jak postupovat dál.
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis
neodpovídá skutečnosti. To znamená, že společnost nemůže namítat, že sídlí na jíném místě.
Obraťe se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu. Skutečnost, že společnost nemá sídlo tam, kde jej avizuje nebude překážkou řádnému
průběhu řízení. Zákon zná několik institutů, které pomohou tuto překážku překonat (doručování fikcí, ustanovení opatrovníka atd). Advokát
rovněž přezkoumá, zda byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby byla žaloba úspěšná (já tak učinit nemohu, neboť neznám žádné konrétní
infromace o závazku mezi Vámi a společností).
Pokud sou rozhodně ve Váš propěch, můžete zahájit exekuční řízení. Soudní exekutor si z nejrůznějších evidencí zjistí zda má společnost nějaký
majetek (nemovitost, banovní účet, pohledákvy atd.) a zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce. Jelikož je pravděpoboné, že se jedná o
velice pochybnou společnost, může se stát, že ta žádný majtek mít nebude a nebude tak z čeho uspokojit Vaši pohledáku. V takovém případě je
nutné počítat s tím, že soudní exekutor by mohl nákdy exekuce (které by se v takovém případě pohybovaly okolo 4000 Kč) naúčtovat Vám. Proto
bude nutné zvážit rozhodnutí o tom, zda má případná exekuce smysl. V tomto Vám rovněž může pomoci advokát.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace nemovitosti (rodinného domu) - poškozená vnější nosná zeď domu
S manželkou jsme zakoupili byt. Je již uhrazen. Dodatečně jsme zjistili, že poškozená stěna (vnější) v jedné místnosti (viz. foto v příloze).
Radi bychom věděli, kdo je možné uplatnit reklamaci.
Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.2.2015. Jsme mladí manželé, navíc oba se neslyšící, tudíž naše finanční prostředky jsou omezené. Děkujeme,
Jindřich
ODPOVĚĎ:
Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (tzv.
zjevné vady). To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Z uvedeného plyne, že kupující nemůže reklamovat vady, které věc měla v době uzavření smlouvy a zároveň to byly vady, které mohl kupující
zjistit pouhou prohlídkou věci. Vycházím z předpokladu, že před uzavřením smlouvy jste absolvovali prohlídku bytu a nebylo zde nic, co by vady
zakrývalo.
Uvedené však platí pouze v případě, že prodávající opožděnost reklamace v případném soudním sporu namítne. Tudíž se domnívám, že jediným
řešením může být pokud o smírné řešení s prodávajícím.
Rozhodně můžete zkusit vadu reklamovat u prodávajícího. Z fotografií vyplývá, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. To znamená, že
máte právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by prodávající vadu neodstranil, můžete i od smlouvy odstoupit.
Případné vynucení těchto práv však bude záležet na tom, zda by prodávající uplatnil námitku opožděnosti reklamace.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ neinformuje předem o schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí výboru (podpisy členů SVJ "mezi dveřmi", ne na schůzi)?
Jsem vlastníkem 20% podílu v bytovém domě. V domě nebydlím. Jsme SVJ a bohužel výbor nekoná tak jak má.
Od 01/2010 do 02/2015 jsem opakovaně žádal o svolání schůze, ale neuspěl jsem. Když potřeboval předseda výboru odsouhlasit investice z fondu
oprav, tak si v domě obešel několik vlastníků (důchodců), kteří mu k investici dali souhlas. Tím si jakože splnil povinnost svolané schůze.
Nikdo však nebyl dle platných stanov pozván písemně na předem (15 dní) daný termín.
K dnešnímu dni tak bylo proinvestováno několik set tisíc korun, aniž bych byl pozván na schůzi, kde by se hlasovalo. Ani dodatečně mi nebylo
sděleno zač se investovalo.
Vrcholem všeho bylo, když se 10/2014 sešla nadpoloviční většina majitelů bytových jednotek (opět bez zaslání pozvánky na mou adresu, ač to
ukládali stanovy) a za přítomnosti notáře odsouhlasili stanovy nové. Bylo mi tak upřeno mé právo volit a být volen a zároveň jsem se k novým
stanovám nemohl vyjádřit. Můžete mi sdělit jak bych měl nyní postupovat, abych nebyl výborem ignorován?
Můžete mi kvalifikovat k jakému porušení došlo?
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
V případě, který popisuje, se jedná o závažná pochybení. Jen namátkou ust. § 1207 OZ, který ustanovuje pravidla a četnost schůzí shromáždění.
Předseda nejedná na podkladě rozhodnutí shromáždění, resp. ani jej řádně nesvolává a lze se tak domnívat, že jeho investice nemusejí být konány
s péčí řádného hospodáře. Ideální variantou by bylo, abyste svolal schůzi za podmínek již zmiňovaného ust. § 1207 sám, kde byste měl vyvolat
debatu o činnosti předsedy. Pokud se Vám toto nepodaří, žádejte vyúčtování a dokumenty k provedeným investicím. Pokud ani zde nebudete úspěšný,
musíte se obrátit na soud. Ve Vašem případě se jedná o více nároků, takže je obtížné specifikovat konkrétní podání. Také není zcela ideální, že
ostatní vlastníci jsou poměrně pasivní a nejspíš bez dlouhého uvažování předsedovi podepíšou, co potřebuje.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kuchyňské linky
09/2012 koupena kompletní kuchyňská linka s deskou, 11/2012 reklamace polepení hrany u jedné skříňky (zesvětlení barvy), reklamace uznána,
nedodána, urgována, nedodána. Při návrhu jsme měli vybrat průtokový ohřívač pod dřez dle rozměrů, vybrán a oznámen typ, výrobce a rozměry
dodavateli, dodavatel neměl námitek na výběr. Při instalaci musela být upravena kuch. linka, výřez dřevěných zad, dřou o sebe šuplíky. Slíbeno
seřízení, neprovedeno. 07/2014 prasklá kuchyňská deska z umělého kamene, reklamace řešena po zaslání fotky, vyjádření po měsíci - reklamace
neuznána díky neúměrnému zatížení v místě korpusu (žádná bližší specifikace, co to je neúměrné zatížení jsme z nikoho nedostali).
Chtěli jsme tedy nechat prasklinu opravit. Před nákupem linky vznesen dotaz, zda-li se dá umělý kámen opravit při prasknutí - odpovězeno
kladně. Nelze to, opravit - pouze vyštípnutí kus. Jak lze tuto záležitost dále řešit, případně dá se odstoupit od smlouvy? Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
V případě nároků ze škod, které jste reklamovali již v roce 2012 se obávám, že dané nároky budou již promlčeny. Zákon Vám dává za povinnost
škodu reklamovat bez zbytečného odkladu, což se ve Vašem případě nejspíš sice stalo, leč následné vymáhání reklamace již z Vaší strany
neproběhlo. V případě prasklé kuchyňské desky máte právo vadu reklamovat a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovanou závadu, právo na
dostoupení od smlouvy máte. Pamatujte jen na to, že při odstoupení od smlouvy si strany vrací veškerá plnění, není-li to možné kupříkladu z
technických důvodů, lze poskytnout peněžité plnění.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru darovaného rodiči potomkovi před mnoha lety (desítky let) - dojde k započtení?
1.3.2015 umřela maminka. Nezanechala závěť. Jsme 4 sourozenci. Po své matce maminka zdědila v r. 1950 nemovitosti v Praze a na Moravě.
Z těchto nemovitostí darovala v roce 1952 před narozením mým a mé mladší sestry po 1/4 z těchto nemovitostí mým dvěma starším sourozencům.
Jaká je pravděpodobnost, že darované podíly z nemovitostí mých starších sourozenců soud započte na dědický podíl, abychom s mou mladší sestrou
nebyli neúměrně znevýhodněni v dědickém řízení?
Staral jsem se o maminku 7 let. Co pro započtení darovaných nemovitostí na dědický podíl mohu (mám) udělat já? Dědické řízení ještě nezačalo.
Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Můžete v řízení o pozůstalosti navrhnout započtení na povinný díl. Pro započtení platí následující pravidla daná zákonem (§ 1660 a násl. o. z.)
:
Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic (tj. Vaši sourozenci) od zůstavitele (tj. od Vaší maminky) bezplatně obdržel v posledních
třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu.
Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti,
se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel
použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení,
pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
Pokud ve Vašem případě nepůjde provést započtení, pak můžete Vašim sourozencům připomenout, že za života již získali nějaký majetek a poprosit
je, aby v dědickém řízení s Vámi a Vaší sestrou uzavřeli takovou dědickou dohodu, že veškerý majetek připadne pouze vám dvěma.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru - životohrožující závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
- Reklamace auta z autobazaru - nebezpečné závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
Zakoupil jsem v autobazaru auto (19.2.2015) když jsem poté zjistil že má spousty skrytých závad, zašel jsem do originál servisu kde mi závady
potvrdili a vypsali, doslovně mě upozornili že auto je až nebezpečné životu používat (auto bouráno + neodborná oprava bouraných dílu auta –
auto nemůže projit technickou, a opravy budou velice drahé) v tu chvíli jsem se zděsil jelikož ve smlouvě a ani při koupi auta mi nebylo řečeno
že auto je bouráno. Z papíry od servisu jsem šel reklamovat auto do autobazaru. Majitel autobazaru mi tvrdil že vše jsou korunové položky a že
většina nejsou vůbec těžké závady a že mi v servisu lhali. Auto jsem si tedy vzal a odjel do druhého originál servisu a nechal jsem si udělat
fotky a opět výpis vážných závad a potřebuji poradit jak mam postupovat v reklamaci a jaké mam vlastně možnosti.
Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Z toho co jste uvedl plyne, že prodávajícím je přímo autobazar a nikoliv někdo třetí (autobazary čassto vystupují pouze jako
zprostředkovatelé). Níže uvedené platí, jen pokud je prodávajícím autobazar a vy jako kupující nekupujete auto k podnikatelským účelům.
V tomto případě mělo auto vady již při převzetí (za vady nelze v případě koupě použité věci považovat obvyklé opotřebení způsobené užíváním). Z
Vašeho dotazu však plyne, že auto mělo zásadní vady, nikoliv jen běžně opotřebení. Prodávající tedy nesplnil svou povinnost dodat věc bez vad.
Jedná se o tzv. rozpor s kupní smlouvou, jelikož se vady vyskytly v době 6-ti měsíců od převzetí auta.
Prodavaná věc musí mít vlastnosti, které se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle
používá.
Má-li prodávaná věc větší počet vad (za větší počet se považují nejméně 3 vady), může kupující od smlouvy odstoupit.
Obraťte se na prodávajícího a uplatněte vady. Pokud Vám prodávající ve lhůtě 30 dnů nevyhoví, obraťte se na advokáta.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněná výpověď z nájmu bytu - může nájemník v bytě žít dokud soud nerozhodne?
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - je možné bydlet v bytě do rozhodnutí soudu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - může nájemník do rozhodnutí soudu v bytě žít?
Dostala jsem výpověď z bytu ve kterém bydlím se svými dětmi 25 let. Mám původní smlouvu na státní byt.
Díky privatizaci se stala majitelkou jistá paní xy a ta mi teď dala výpověď z bytu z důvodu, že byt potřebuje pro svojí dceru. Stejnou výpověď
dala mým sousedům o měsíc dřív. Ty se již vystěhovali a byt jí uvolnili. Ten je již víc než měsíc prázdný a nikdo se do něj nestěhuje.
Právník podal k soudu žalobu na neoprávněnou výpověď, já bych se měla vystěhovat k 31.3. Můžu zůstat v bytě bydlet za stávajících podmínek
dokud soud nerozhodne? Důvod výpovědi byl stejný jako u sousedů, byt potřebuje pro svou dceru - má jen jednu, a jeden byt už má prázdný.
Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník explicitně nestanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi v zákonné
lhůtě. To činil již dnes (28.06.2016) zrušený občanský zákoník z roku 1964.
Domnívám se, že i když toto oprávnění nájemce není výslovně občanském zákoníku stanoveno, nemusí nájemce byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě 2
měsíců ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům. Představme si situaci, kdy nájemce podá žalobu k soudu a soud mu vyhoví a určí, že výpověď je
neplatná (což se nestává zřídka). Pokud by se nájemce již odstěhoval, vznikly by mu nemalé náklady s opětovným stěhováním a další náklady
spojené s bydlením (např. opětovně uzavírat smlouvy na dodávku energií, internetu atd).
_
OBČAN-ZÁSTAVA
- Koupě bytu se zástavním právem smluvním od banky
Jakým způsobem mohu koupit byt, který je zatížený zástavním právem smluvním a zákazem zcizení. Na byt je uvalena zástava od banky. Výše
nesplaceného úvěru je ve výši kupní ceny.
Dekuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Pakliže je na nemovitost uvalen zákaz zcizení, koupě není možná. Zcizení totiž znamená převod práv, ke kterému dochází kupříkladu na základě
kupní smlouvy. Je mi líto.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy, zaměstnanec se nemůže dopravit na místo výkonu práce - co dělat?
- Nemožnost dopravy do místa výkonu práce (stěhování firmy) - jak postupovat?
Firma, kde pracuji se stěhuje do prostor bez možnosti dopravy veřejnými dopravními prostředky a já nemám auto ani prostředky na ně. Jak to lze
řešit? Pracovní smlouvu máme prozatím na staré místo a o změně tam není zmínka. U nás ve společnosti se dělá vše zpětně a jelikož v naší
oblasti není práce, tak buď se nám to líbí nebo "můžeme jít". Letos (2016) nám tímto způsobem snížili platy. Nikdo jsme nevěděli za co děláme a
platové výměry jsme obdrželi až s první výplatní páskou. Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen Vám přidělovat práci v místě, které je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnavatel
přestěhuje do jiného místa, jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změněn místa výkonu práce a práci Vám bude přidělovat v novém místě,
nebo se s Vámi nedohodne, a je to důvod pro výpověď z jeho strana dle § 52 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Skutečnost, že se nemáte do nového působiště zaměstnavatele jak dopravit, nemá na výše uvedené žádný vliv. Pokud ale nemáte např. v pracovní
smlouvě zakotvenu povinnost zaměstnavatele zajistit dopravu do místa výkonu práce.
Zpětné vyhotovování dokumentů je samozřejmě v rozporu se zákoníkem práce, pokud s tím však mlčky souhlasíte, pak zaměstnavatel postižen být
nemusí a může toto činit dále. Můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný inspektorát práce, který je povinen se podnětem zabývat a věc u
zaměstnavatele prošetřit, případně konstatovat porušení zákoníku práce a uložit pokutu a vyzvat zaměstnavatele k nápravě.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Malování portrétů podle fotografií - je nutné živnostenské povolení?
Jsem zaměstnána na HPP, dobu určitou. Chtěla bych se při zaměstnání věnovat kresbě malby portrétů dle fota. Načež chci formou inzerce, plakátů
zjistit, zda by vůbec o tento můj koníček byl zájem. Do jaké míry se mohu prezentovat na veřejnosti abych nepřišla do rozporu se zákonem a
případ. který orgán mně vydá povolení k této činnosti? Potřebuji živnostenské povolení? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, Jarka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
co se týče Vašeho inzertního záměru, doporučuji Vám využít inzertní rubriky místního periodika, popř. se dohodnout s obecním úřadem na využití
obecních plakátovacích ploch. Svépomocné vyvěšování plakátů (např. na sloupech veřejného osvětlení) není rovněž vyloučeno (v takovém případě by
od Vás obec neměla požadovat úhradu poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, nelze však vyloučit, že obec bude za využití
plakátovacích ploch či sloupů veřejného osvětlení požadovat nájemné).
Máte-li v úmyslu věnovat se výtvarné tvorbě, je dále vhodné vědět, že pro výkon této činnosti není zapotřebí živnostenské (ani jiné) oprávnění,
neboť se jedná o specifickou kategorii výdělečné činnosti (vykonávané dle autorského zákona).
Neboť pro výkon výtvarné činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, nebude Vám ani přiděleno IČO. Lze Vám však doporučit zaregistrovat se u
místně příslušného finančního úřadu, kterým Vám bude přiděleno DIČ (které můžete uvádět na fakturách).
Vaše umělecká výdělečná činnost bude samozřejmě podléhat dani z příjmu, a to jako samostatná činnost - výkon nezávislého povolání ve smyslu §
7/2 písm. c) zákona o daních z příjmů. K daňové otázce Vás lze odkázat např. zde:
http://www.danove-priznani-jednoduse.cz/danove-priznani-studentu/umelec-podnikani-a-dane
Co se týče vztahu k Vašemu zaměstnavateli, platí dle § 304/1 a 3 zákoníku práce, že pro výkon umělecké činnosti (tedy i výtvarné činnosti)
nepotřebujete souhlas zaměstnavatele.
Platby za malby portrétu nemají charakter autorského honoráře, inkasované příjmy zahrne v celé výši do svého daňového přiznání umělec a odvede
daň z příjmů. Náklady má možnost uplatnit využitím paušálu 40%.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pečovatelský příplatek u pečovatelky (pracovníka v přímé obslužné péči)
- Pečovatelský příplatek u pečovatelky (odlehčovací služba)
Pečovatelský příplatek ve mzdě: pracuji jako pracovník v přímé obslužné péči - pečovatelka. Jsem zaměstnána na odlehčovací službě která
zajišťuje péči nemohoucím seniorům 24 hod. denně. Vím, že pracovníci domova seniorů tento příplatek ke mzdě dostávají. Jak je to v zákoně
rozlišeno, když odvádíme stejnou práci. Prosím Vás také v jakém zákoně je toto upraveno. A jde napsat nějaký návrh, aby se tímto někdo zajímal.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 8 a v příloze č. 4 určuje zvláštní
příplatek určitých skupinám zaměstnanců, kteří vykonávají druh práce v příloze uvedené.
V daném případě se může jednat o příplatek za: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a
v zařízeních sociálních služeb“, (II. Skupina) a to za:
4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v
samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob,
4.3. tělesně nebo mentálně postiženým.
Může se však i jednat o příplatek za: „Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. “ (I. Skupina).
O tom, zda se zaměstnanci poskytne příplatek nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel vzhledem k vykonávaným pracím ze stany zaměstnance. Pokud se
domníváte, že máte na daný příplatek nárok a není Vám ze strany zaměstnavatele přiznán, můžete se obrátit na zaměstnavatele s písemnou žádostí
o poskytnutí příplatku, případně o vysvětlení, proč Vám není příplatek přiznán. Bude-li pro Vás odpověď neuspokojující, lze se obrátit na
místně příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k šetření v této oblasti. Další možností je obrátit se na
soud s žalobou o přiznání daného příplatku, to bych však doporučila pouze v případě, že budete jistě vědět, že Vám příplatek nebyl přiznán,
ačkoliv se tak mělo stát (např. provedenou kontrolou ze strany inspektorátu práce, nebo zaměstnanec na stejné pozici příplatek pobírá a Vy
nikoliv).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutý dědic a znovuotevření dědického řízení
- Dědictví nebylo nabídnuto potomkovi v dědickém řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
- Dospělý dědic nebyl přizván k dědickému řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
Je možné znovuotevřít dědictví po otci z roku 1968. Vše okolo dědictví zařizovala matka a mě do dědictví nezahrnula. V té době jsem byla
plnoletá a nebyla jsem vyděděna a ani jsem se dědictví nezřekla. Dokud matka žila, přišllo mi nepatřičné se jí na něco vyptávat. Po smrti matky
jsem zjistila, že veškerý majetek darovala mé sestře. Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Mohla jste podat žalobu na ochranu oprávněného dědice, avšak tu bylo nutno podat do 3 let od právní moci konečného rozhodnutí v dědickém
řízení. Nyní je váš nárok promlčen.
Ani znovuotevření dědického řízení Vám nepomůže, protože tam je rozhodný okruh dědiců zjištěný v původním dědickém řízení, navíc řízení lze
zahájit jen kvůli nově objevenému majetku.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje v bytě - práva nájemce, nájemníka
Syn se odstěhoval do Ostravy za prací a pronajal si přímo od majitele jeden pokoj v bytě 4+1, dočetl jsem se, že se na něj nevztahuje taková
právní ochrana, jako kdyby si pronajal celý byt (snadnější výpověď a pod.). Je to pravda, ře pokud se nepronajímá celá jednotka - prý nemá
nájmce tolik práv?
Děkuji Kamil
ODPOVĚĎ:
Uzavřel-li Váš syn nájemní smlouvu, dle které má užívat pouze jeden pokoj v bytě, bude rozhodující pro posouzení platnosti takové smlouvy její
přesné znění, tedy zda splňuje všechny podstatné náležitosti, které má nájemní smlouva mít. Má-li ve smlouvě vymezen pouze pronajatý pokoj,
vzniká mu s tím i právo na užívání společných prostor jako kuchyň, sanitární zařízení, přístupové cesty atd.
Majitel bytu může uzavřít na jeden byt nezávislé nájemní smlouvy, pro více nájemců. U takových to nájemců nevzniká společný nájem ani podnájem
a každý z nich má taková práva a povinnosti jaké dává zákon nájemci. Na druhou stranu jsou jejich práva a povinnosti omezena právy a
povinnostmi těch dalších nájemců. Bude se to týkat např. úhrady nákladů na nezbytné služby (dodávky vody, tepla ad.) nebo údržby a drobných
oprav souvisejících s užíváním bytu. Pro předejití případným sporům je vždy dobré, aby pronajímatel všechny v budoucnu sporné záležitosti
upravil v nájemní smlouvě.
_
OBČAN-DRAŽBY, EXEKUCE
- Koupě exekučně zabaveného bytu v dražbě i s nájemníkem, nájemcem - co s nájemníkem udělat?
OBČAN-BYDLENÍ
- Dražba bytu s nájemcem, nájemníkem - je možné nájemníka vystěhovat nebo s ním uzavřít nájemní smlouvu?
koupil jsem byt v dražbě, na který byla na původního majitele uvalena exekuce. Teď mi běží 15ti denní lhůta, do které mě může jiný účastník
dražby přeplatit o 1/4 z celkové ceny.
Když jsem se do bytu šel podívat, tak v něm je nájemník, který má pronájem od původního majitele - vůbec o tom nevěděl. Potřeboval bych prosím
poradit, jak mám dále postupovat. Ten byt bych chtěl pronajímat, takže mi nevadí, že tam někdo je. Musím nejspíš sepsat novou nájemní smlouvu.
Ale od kdy bych si měl nárokovat platbu nájmu? Jelikož teď ten byt už původního majitele není, tak by neměl být nájem zasílán původnímu
majiteli? Můj prakticky ten byt taky není, ale už bych v něm, kdybych chtěl, mohl bydlet (podle dražební vyhlášky a usnesení o příklepu). Ale
usnesení o příklepu ještě nenabylo právní moci. To může trvat 1-1,5 měsíce. To je ten důvod, že nevím, jak mám dále postupovat. Chtěl bych tam
i vyměnit zámky, ale nevím, zda to můžu. Předem děkuji moc za rady. Petr
ODPOVĚĎ:
Je zarážející, že nájemce o dražbě nevěděl, protože podle § 335b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "OSŘ"), se usnesení o nařízení prodeje nemovité věci doručí známé osobě, která má k nemovitosti nájemní právo. V případě
exekucí je to exekuční příkaz. Bývalý vlastník zřejmě exekutorovi neoznámil, že k bytu má jiná osoba nájemní právo.
Podle § 336l odst. 2 OSŘ se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a
zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Vlastníkem se tedy stáváte se zpětným účinekm ke dni vydání usnesení o
příklepu.
Podle § 336l odst. 5 písm. a) OSŘ nezaniká právo nájmu bytu. Pokud se tedy nenajde žádný vydražitel, stanete se pronajímatelem namísto
původního vlastníka. Nájemní smlouva tedy nezanikla a není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu.
Jak je uvedeno výše stáváte se vlastníkem bytu zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu. Od tohoto okamžiku vstupujete namísto původního
pronajímatele a náleží Vám veškeré práva a povinnosti ze smlouvy, tudíž i nájemné.
Vyměnit zámky můžete v podstatě jen po dohodě s nájemcem, resp. nesmíte mu znemožnit užívání bytu, neboť jak je uvedeno výše, nájemní smlouva
nezanikla a nájemce má tak právo na nerušené užívání bytu.
Ještě se vrátím k tomu, že jste o nájemníkovi nevěděl. Bývalý vlastník měl povinnost oznámit exekutorovi jemu známé závady na nemovitosti (tedy
i skutečnost, zda má někdo nájemní právo k nemovitosti). Pokud tak učinil, mělo být právo nájmu uvedeno v dražební vyhlášce. Pokud tak bývalý
vlastník neučinil, odpovídá za případnou škodu, která by tím vznikla (to by bylo relevantní zejména v případě, že byste chtěl byt sám užívat a
musel si zajistit náhradnů ubytování apod.).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění stavebního spoření druhem, družkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
- Dědění stavebního spoření partnerem, partnerkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
Společné stavební spoření. Chceme s družkou společně spořit na stáří či pro případ nemoci. Ale nevíme jako druh a družka jakým způsobem aby to
nešlo do dědictví pro naše děti. Mám stavební spoření na vysokou cílovou částku a má představa byla že by jsme tam každý stejným dílem ukládali
peníze a pokud by se nám něco stalo tak druhý by pak z těch peněz dožil. Jenže určitě to přejde do dědictví na mé dospělé dcery a i když vím že
by ho neošidily, tak nemůžu vědět koho si jednou vezmou za manžela a jak dalece jim bude zasahovat do takových věcí. Nejde že by se mé dcery
toho stavebního spoření už za mého života zřekly v přítelův prospěch? Nebo že by jsem sepsala závěť a tam určila přítele jako dědice stavebního
spoření? Pokud to tak nejde je nějaká možnost jak si společně může druh a družka šetřit aniž by se nemuseli bát že když jeden z nich zemře
tak ten druhý nebude mít z peněz nic?
Předem děkuji Květa
ODPOVĚĎ:
Takovým způsobem funguje penzijní připojištění. Penzijní připojištění se nezařazuje do dědického řízení vůbec, jestliže je ve smlouvě o
penzijním připojištění určena obmyšlená osoba v případě úmrtí. Každý si tedy můžete založit penzijní připojištění a ve smlouvách se můžete
navzájem určit jako obmyšlené osoby. Stavební spoření jde do dědického řízení vždy.
Pokud sepíšete závěť, ve které odkážete stavební spoření svému druhovi, mohou Vaše děti namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního vašeho
majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dopravní kontrola a složenka za krevní test na drogy - kdo složenku zaplatí?
- Kdo platí test na drogy při dopravní kontrole - stát nebo řidič vozidla?
24.10.2014 v nočních hodinách jsem se podrobil klasické dopravní kontrole … Test na alkohol 0promile posléze mi byl brán vzorek na drogy z
čela, kdy mi bylo oznámeno, že jsem pozitivní na amfetaminy (nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy - nekouřím, nepiju) … Neusnále mi
bylo oznámeno, že to je jen orientační. Provedl se odběr krve (řidičský průkaz mi zůstal) a teď si nejsem jistý, jestli vedou se mnou
"přestupkové řízení", ale přišly mi veškeré složenky na zaplacení vyšetření a posléze rozboru krve (vše ještě v 2015). 02/2016 jsem se byl ptát
u nás na PČR jak to vypadá, kde mi oznámili, že to bylo předáno na státního zástupce do Frýdku Místku, a že mám čekat. Můj dotaz zní co dál? !
Žádné vyjádření mi nepřišlo oni mi sami nic nesdělili. Jak jsem v úvodu řekl, nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy. Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Orienační vyšetření na drogy je běžné. Na základě pozitivního vzorku se dělá odborné lékařské vyšetření, které je dále pro řízení závazné. V
případě pozitivního výsledku může následovt buď přestupkové řízení, nebo řízení trestní, jestliže stav drogy v těle dosáhl limitní hodnoty
nezpůsobilosti. V obou případech Vám musí být výsledek sdělen. Z toho, že věc byla předána státnímu zástupci, lze předpokládat, že drogy bylo
zjištěno větší množství a hrozí Vám trestní stíhání. I státní zástupce však může věc předat spránímu úřadu jako přestupek, nebo věc zcela
odložit. Policejní orgány však neumí s drogovými testy příliš pracovat, proto doporučuji výsledky řádně zkontrolovat a postup včetně naměřených
hodnot napadnout. Zákon totiž přesné hranice nezná. Být Vámi, přemýšlel bych nad právní pomocí.
_
FINANCE-DANĚ
- Zprostředkovatelský eshop - stačí do účetnictví výpis z Paypall účtu?
budeme si zakládat e-shop na zprostředkování zboží ze zahraničí. Zboží které najdeme na zahraničních serverech budeme nabízet v našem e-shopu s
tím, že bude na objednání dle přání zákazníka s doručením na jeho adresu, bude se tedy jednat o zprostředkovatelskou činnost, kupuje zákazník,
daňové doklady jdou jemu, my pouze zprostředkujeme nákup. Bude nám do účetnictví stačit pouze výpis z účtu Paypall jako doklad o zaplacení a
doklady za zprostředkovatelskou činnost, kterou my vystavíme zákazníkovi?
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Bohužel nemohu zodpovědět bez doložení smluvního stavu!!!
Dotaz by bylo vhodnější řešit osobní konzultací.
Potřebovala bych vidět vaše obchodní podmínky. Jakou smlouvu uzavíráte se zákazníkem. Jednáte jeho jménem vy? Uzavíráte příkazní smlouvu? Kdo
objednává zboží u zahraničního e-schopu. Vy nebo zákazník? Jak probíhá platba. Kdo komu posílá peníze.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení - co vše se započítává do nákladů?
- Je náklad bydlení fond oprav, poplatek za TV, rozhlas, svoz odpadu, Internet
- Co patří do nákladů bydlení (výpočet příspěvku na bydlení)
Žádost o příspěvek na bydlení: počítá se mezi náklady i poplatek za televizi a rozhlas a fond oprav?? Je možné uvést mezi náklady i platbu za
internet a odpady? Děkuji za odpověď, Patrik
ODPOVĚĎ:
Otázku nákladů na bydlení upravuje § 25 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (u družstevních bytů a bytů
vlastníků srovnatelné náklady ve výši uvedené v zákoně) a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění
nebo za pevná paliva. Z Vámi uvedených položek si tedy můžete do nákladů na bydlení započít pouze platbu za odpady, poplatek za televizi a
rozhlas, platbu za internet a fond oprav ale nikoliv.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spolumajitel má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spoluvlastník umístil překážející věci na chodbu domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spolumajitel umístil překážející věci na chodbu domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
Zdědili jsme dům po otci (každý ideální polovinu) sestra obývá větší byt nahoře a já rekonstruuji menší byt po otci dole (po dokončení
rekonstrukce ho chci pronajmout). Dům má dva vchody: Hlavní z ulice a zadní ze zahrady (zahrada je ještě uzamčena vraty). V prostoru předního
vchodu si sestra zřídila provizorní obchod se zbožím, které vyrábí (nekolaudováno pro tento účel), který začala zamykat a znemožňuje tím vchod
do domu z ulice. I pokud by ho nezamykala, tak vystavené zboží brání volnému průchodu do domu a ven.
V prostoru od zadního vchodu do domu až po půdu (chodba, schodiště a podesty) navíc sestra s manželem skladují různé osobní věci (nábytek,
sportovní potřeby atd.) a materiál pro podnikání, které omezují pohyb a kazí vzhled interiéru.
Poslední dobou se bohužel agresivita sestry stupňuje, po tom co jsem při úklidu omylem vyhodil krabičku s odstřižky látky (označila ji za
materiál pro výrobu), která se nacházela hned za dveřmi bytu, který opravuji a vyvezl jsem ji s ostatním odpadem, napadá mne pod
vykonstruovanými záminkami-například, že jstem jí zaprášil židle (část věcí, které blokují chodbu vedle spodního bytu) a podobně. Požádal jsem
jí, zda by si mohla svůj materiál označit (aby, nemohlo dojít k záměně s věci na vyhození při úklidu nemovitosti), ale bez úspěchu.
Sestry cíl: využívat bez omezení celou nemovitost, aniž by se se mnou musela vyrovnat
Můj cíl: pronajmout spodní byt a zajistit aby nájemce měl volný přístup do bytu a nebyl omezován ze strany mé sestry.
Děkuji, Kryštof
ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každý z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům
rozdělen z hlediska právního na patra či na poloviny (samozřejmě dohoda spoluvlastníků na faktickém užívání na patra je velmi rozumná).
Asi jediným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k
budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně
doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
Chcete-li spodní "byt" pronajmout, měl byste k tomu za současného stavu mít souhlas sestry, respektive v pozici pronajímatele části domu byste
měli figurovat oba s tím, že nájemné bude placeno k Vašim rukám. Vlastníkem spodní (ale i vrchní) "jednotky" jste stále oba. Za situace, kdy se
na ničem nedomluvíte (jak odhaduji z Vašeho textu), je jakákoliv sebelepší rada marná. Pokud by k vypořádání nedošlo dohodou, musel by
rozhodovat soud.
Samozřejmě to lze jak se říká na dobré slovo udělat způsobem, který navrhujete, ale kdykoliv nastane nějaký problém, bude de iure neřešitelný.
_
OBČAN-DLUHY
§ 642 nového občanského zákoníku, NOZ - vysvětlení
Prosím o "přeložení" do mluvy obyčejné. Toto jsem našel v článku k § 642 NOZ.
1/ K § 642
Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující
se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.
Dotaz: Jelikož můj synovec půjčil peníze a s dlužníkem uzavřel dohodu o uznání dluhu v dobré víře, že platí i dle NOZ desetiletá promlčecí
lhůta,
není mi jasné, kdy tato 10 letá lhůta neplatí v případě, " že neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které
dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva." Co znamená pojem dospěly? Děkuji, Zdenek
ODPOVĚĎ:
Ano pan Dr. Eliáš skutečně neudělal srozumitelný a stručný kodex pro lidi, aneb code civil - zákoník občnanský pro občany.
Dospělostí dluhu se rozumí okamžik uplynutí splatnosti, tedy okamžik, kdy dlužníkovi uplynula lhůta ke splnění. Ustanovení o desetiletém
promlčení unaného dluhu je obsaženo i v NOZ v § 639. Tříletá promlčecí lhůta se může vztahovat tedy na případné dluhy, které se staly splatnými
po uznání dluhu.
V předmětném uznání by měl být dluh jasně specifikován co do důvodu (nezaplacená smlouva o půjčce) a výše (částka s úroky).
_
FINANCE-DANĚ
- Tchýně darovala nemovitost manželům - platí manžel dcery darovací daň?
- Darovací daň při darování nemovitosti manželům do SJM
Tchýně koupila pozemek za 400 tis. Kč, odhadní cena 20 tis. Kč. Ten posléze chtěla bezplatně převést na dceru, mojí manželku. Bohužel se stalo
to, že tchýně v dobré víře darovala pozemek nám oběma, tedy do SJM. Zatímco žena je tedy osvobozena od placení darovací daně, já nikoli. Až
posléze jsme zjistili, že obdarovaná měla být jen manželka, která by posléze mohla 1/2 pozemku převést na mě / SJM/. Je možné původní darovací
smlouvu vrátit zpět / než mi FÚ vyměří daň/, např. podle ustanovení paragrafu 2067, zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (nouze dárce,
nevděk obdarované apod.) a po nějakém čase udělat novou darovací smlouvu jen na manželku?
Děkuji za odpověď Karel
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Dobrý den, dar (bezúplatný příjem) matky dceři a jejímu manželovi je od daně osvobozen u obou příjemců. U manželky se jedná o bezúplatný příjem
od rodiče (linie přímá) a u Vás se jedná o bezúplatný příjem od rodiče manželky (linie vedlejší).
Pokud k darování došlo v roce 2014 a později, jedná se o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů na základě § 10 odst. 3 písm. d) 1
zákona o daních z příjmů. Tam jsou vyjmenovány osvobozené bezúplatné příjmy. Osvobozený je i bezúplatný příjem od rodiče manžela, tedy dar o
tchýně.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plavecké centrum zrušilo permenentky bez náhrady (vrácení peněz) - co dělat?
Firma zušila plavenky bez náhrady. Má na takovýto postup právo? Jak se mám bránit? Podrobnosti uvádím níže.
Máme dvě plavenky do krytého bazénu v Orlové každou na 20 vstupů. Tyto jsou zcela bez jakéhokoliv data platnosti a podle nás by tedy měly být
obě platné:
Uvedená cena každé plavenky je 1100, - Kč. Jejich neuznáním jsem nemohla využít 26 vstupů (v hodnotě 1430, - Kč při rozpočítání celkové částky
na jednotlivé vstupy). Plavenky manžel dostal jako dárek od svého nadřízeného. Až do naší poslední návštěvy bazénu jsme permanentky do bazénu
(a platily i do sauny) platně využívali. Bohužel nás na bazén paní u pokladny dne 21. listopadu 2014 na tyto plavenky odmítla pustit s
poukázáním na ceduli položenou na pultu poblíž pokladen (cedule nafocena mobilem a je v příloze).
Stejný text jsem poté našla na webu (po 21. listopadu 2014 - nevím zda tam byl dříve a případně jak dlouho) :
O možnosti vyžádání náhrady nebyla nikde zmínka a nenabídla ji ani obsluha.
Na ceduli na pultu ani na oznámení na webu nebyla nikde informace o datu vyvěšení ani o možnosti náhrady apod.
Děkuji, Blanka
ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o klasickou smlouvu na plnění služby, kdy já si koupím předplatné, které není časově omezeno a poskytovatel služby mi
předplacenou službu neposkytne, pak porušil smlouvu a já mám z toho příslušné nároky.
Ve Vašem případě se však mohlo jednat o výhru ve hře, která dle občanského zákoníku není vymahatelná (vyjma státem provozovaných her a
loterií).
V každém případě považuji jednání za značně neseriozní, když ta omezená platnost není uvedena přímo na "plavence." Taktéž mi není jasné, jak
firma tyto odlišuje od běžných "plavenek."
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Jak dlouho předem musí ohlásit otec rodičovskou dovolenou zaměstnavateli
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli zaměstnancem - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli zaměstnancem - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli zaměsntankyní - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli zaměstnankyní - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli pracovníkem, pracovnicí - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli pracovníkem, pracovnicí - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
Jsem otec, žena je doma na mateřské dovolené, zjistil jsem, že mohou oba rodiče být s dítětem doma, ale příspěvek od státu pobírá vždy jen
jeden. Jak dlouho předem musím požádat zaměstnavatele o nástup na rodičovskou dovolenou? Mohl bych se nechat případně zaměstnat jinde po dobu
rod. dovolené, abychom se mohli lépe starat o syna? Případně pracovat na živnostenský list? Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) mohou zaměstnanec i zaměstnankyně čerpat mateřskou a
rodičovskou dovolenou současně. Poskytování rodičovské dovolené upravuje § 196 ZP:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská
dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do
doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. “
Zákon tedy neřeší, jak dlouho dopředu musí zaměstnanec žádat, teoreticky lze tedy i ze dne na den. Na druhou stranu lze ale vzít v úvahu i
dobré mravy a skutečnost, že tato žádost se může zaměstnavateli jevit jako nepředvídatelná oproti stejné žádosti u zaměstnankyně, která před
tím čerpá mateřskou dovolenou, a může zaměstnavateli teoreticky způsobit i škodu. Toto je sice už krajní případ, který uvádím pro dokreslení
situace, že ze dne na den bych takovou žádost nepodávala, pokud by k tomu neexistovaly určité vážné skutečnosti. Konkrétní lhůta však psána
nikde není.
Jinou výdělečnou činnost v době rodičovské dovolené konat můžete (jak pracovní poměr, tak výkon živnostenského oprávnění), ale pozor na
případné omezení vyplývající z § 304 ZP, dle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním
pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho
předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Také další
zvláštní zákony mohou obsahovat omezení týkající se jiné výdělečné činnosti.
_
FINANCE-DANĚ
- Koupě nemovitosti od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě nemovitosti od otčíma - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od otčíma - daně, odvod daní
Jedná se mi o dar. Mám nevlastního otce, který je již s mojí matkou rozvedený. Nicméně mě vychovával celé mé dětství, až do dospělosti a jsme
stále v kontaktu.
Nemá děti ani žádné příbuzné. Chtěl by nějakým způsobem převést svůj byt na mne. Chtěla bych se zeptat, zda by to bylo vhodné formou daru nebo
prodeje. Nevím totiž, zda se v tomto případě mohu považovat za osobu blízkou. Dočetla jsem se, že jinak by byla daň 15%. Nebo zda by bylo lepší
domluvit se za symbolickou částku na prodeji. Přičemž je mi jasné, že daň bych platila z odhadní částky. Ale nevím, zda to tak mohu učinit.
Popřípadě jak by v tomto případě vypadala smlouva. Zda by mohla být na symbolickou částku? Popř. na koho se obrátit se sepsáním? Jsem z
hlediska daní považována za osobu blízkou?
Nebo jaký by byl nejvhodnější postup při přepsání jeho bytu na mé jméno, abych mohla být zapsána v katastru jako majitelka.
Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bohužel zákon osvobozuje darování pouze v případě, že by se jednalo o manžela matky.
Bylo by řešením stát se osobou blízkou tak, že s nevlastním otcem budete žít nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve
společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu by jste mu pečovala o domácnost.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení
obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení
o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
Aktuálně je možné jen darování podléhající 15% dani z příjmů nebo úplatný převod. Cena tohoto úplatného převodu by při příliš nízké částce
mohla vzbuzovat podezření z obcházení zákona. Nízká cena by musela být ekonomicky odůvodněná. Například existencí nějakého závazku, omezení
nakládání.
Rozhodně smlouvu doporučuji sepsat u notáře či právníka.
Při úplatném převodu bude správce daně požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané (prodejní) nebo zjištěné (daň se
platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny
zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Náhradní volno ve státní svátek - připouští to Zákoník práce?
Pracuji ve 12ti hodinovém nepřetržitém provozu, krátký-dlouhý týden. Zaměstnavatel nám vkládá náhradní volno, do všech svátků v roce. Tím pádem
nám svátky neplatí. Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Náhradní volno dle názvosloví zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel buď za práci přesčas nebo za práci ve svátek (dle § 114 a 115 zákona č.
262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jelikož pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, plánuje zaměstnavatel směny bez
ohledu na víkendy a svátky a může Vám náhradní volno určovat dle svého uvážení i na svátky.
Pokud s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas nesouhlasíte, máte nárok na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25% průměrného výdělku
namísto náhradního volna. Zákoník práce za práci přesčas primárně přiznává příplatek, náhradní volno je pouze na základě dohody mezi
zaměstnancem i zaměstnavatelem, součástí dohody může být i určení, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat.
Pokud myslíte náhradním volnem, nepřetržitou dobu odpočinku v týdnu, tj. dobu, na kdy nemáte naplánovanou směnu, u nerovnoměrně rozvržené
pracovní doby plánuje zaměstnavatel směny také bez ohledy na svátky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Věřitel zemřel a rodina požaduje zaplacení dluhu - jak má postupovat dlužník?
10/2013 jsem si půjčil od známého 10000 Kč, na písemnou smlouvu, 5/2014 odjel do lázní kde po několika dnech zemřel. 01/2015 přišel jeho bratr
ze chce po mně 40000 Kč a dával mi papír ať ho podepíšu, odmítl jsem ze vydírat se nenechám ať najdou naší smlouvu a to zaplatím, začal mi
vyhrožovat co mám dělat děkuji. Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho zemřelého známého si zjistěte, který notář projednává dědictví po něm. U tohoto notáře
poté přihlaste do dědického řízení pohledávku ve výši 10 000 Kč, kterou jsem dlužil známému. Pokud budou chtít dědicové přihlásit částku vyšší
než 10 000 Kč, u notáře tuto částku popřete a uznejte pouze svou pohledávku ve výši 10 000 Kč. Pokud bude pohledávka sporná, notář ji vyloučí z
dědického řízení úplně (dědické řízení je nesporné a sporné věci není notář oprávněn v dědickém řízení řešit). Dědicové by v případě
kompletního vyloučení celé pohledávky z dědictví museli podat žalobu u civilního soudu, kde by jako žalobci museli prokázat, že jste mu dlužil
více peněz.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předmět spadený na cizí pozemek - náleží majiteli pozemku nebo je toho, komu předmět upadl?
Lesy ČR, ale i soukromé firmy užívají k rampování natěženého dřeva plochu sousedící s mým pozemkem. Občas při stohování sjede kulatina na můj
pozemek.
Čí je v tomto případě dané dřevo ležící u mě na louce podle nového občanského zákoníku? Popř. musím jim povolit vstup na pozemek pro možnost
odvezení? Děkuji Jan
ODPOVĚĎ:
Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník pozemku povinnost bez zbytečného odkladu vydat cizí movitou věc, která se ocitne na jeho
pozemku jejímu vlastníku, případně tomu, kdo jí měl u sebe. Jinak musí vlastník pozemku umožnit takové osobě vstoupit na pozemek a věc si
odnést. V žádném případě se taková věc nestává vlastnictvím vlastníka pozemku.
Pokud by taková cizí movitá věc způsobila na Vašem pozemku škodu, máte právo na její náhradu a můžete zadržet tuto věc, dokud neobdržíte
náhradu škody nebo jinou jistotu.
Samozřejmě tím dochází k zásahu do Vašeho vlastnického práva. Pokud by tyto zásahy překročily přípustou mez, můžete se obrátit na soud a
požadovat, aby se těžařské společnosti takového zásahu zdržely.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu, mobilního telefonu Samsung Galaxy S III mini - nefunguje bluetooth smart ready
Dne 23. ledna 2015 jsem zaslal e-mailem odstoupení od kupní smlouvy tohoto znění:
Odstoupení od kupní smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou
Vážení,
koupil jsem od Vás 15. 10. 2013 mobilní telefon Samsung Galaxy S III mini za cenu 4.999 Kč, dodací list V013039130, faktura FV21337964 (viz
příloha). K přístroji jsem se neúspěšně pokoušel bezdrátově připojit funkční zařízení prostřednictvím „Bluetooth smart ready“. Následně jsem
přístroj u vaší společnosti reklamoval s uvedením závady „nefunguje bluetooth smart ready“. Výsledek reklamace R311405872 byl „neoprávněná
reklamace – uvedená závada se neprojevila, korekce SW/FR. Kontrolní testy bez závad. “
Z následné korespondence s obchodním zastoupením Samsung v ČR vyplynulo, že „Váš mobilní přistroj tuto funkci nepodporuje. “ Z uvedeného je
zřejmé, že přístroj – v souladu s vyjádřením v protokole o reklamaci a sdělením zastoupení Samsung ČR – tuto funkci nemá.
Porovnáním výše uvedených informací s údaji na obalu zakoupeného přístroje (viz přiložená fotografie) – kde je funkce „Bluetooth smart ready“
presentována – plyne, že se jedná o nesoulad skutečných a propagovaných vlastností, který je důvodem pro mé odstoupení od výše uvedené kupní
smlouvy, protože je nepochybné, že tento rozpor s kupní smlouvou existoval již v době koupě.
Žádám o vrácení kupní ceny 4.999 Kč na účet č. …. , a to nejpozději do 30 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení a sdělení, na jakou
adresu mám zakoupený přístroj doručit.
---------------
Potvrzení prodejce zaslal téhož dne.
Následně jsem prodejci osobně doručil kompletní přístroj s veškerým příslušenstvím, kopií prodejního dokladu a další doklady k případu.
Prodejce postupně písemně komunikoval a vyžadoval další upřesnění. ?
---------------
Dne 19. 2. 2015 prodejce moje odstoupení od kupní smlouvy "zamítl" a sdělil, že až obdrží můj mobilní telefon od servisu s příslušnými doklady,
dá mně vědět.
---------------
Dnes (28.06.2016), 24. 2. 2015 je to tedy 32. den po mém odstoupení od kupní smlouvy.
Zajímá mě:
1) Je třeba na takové odstoupení z důvodu rozporu pro klamavou reklamu hledět jako na jakoukoli jinou reklamaci - z hlediska počítání lhůty 30
dní?
2) Začíná tato lhůta běžet přijetím písemného odstoupení nebo až doručením vlastního přístroje prodejci?
3) Pokud by se ukázalo, že písemná informace zastoupení Samsungu byla mylná a zařízení by reklamovanou funkci ve skutečnosti mělo, jak by se na
mé odstoupení pohlíželo?
Jaký je dle Vás optimální postup ve věci? Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Na základě § 3028 odst. 3 NOZ se tento případ bude posuzovat podle právních předpisů účinných do 1. 1. 2014, tedy zejména "starý" občanský
zákoník. Jestliže prodejce proklamoval, že mobilní telefon má funkci Bluetooth smart ready a telefon ji ve skutečnosti nemá, jedná se o rozpor
s kupní smlouvou. Podle § 616 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník se za rozpor s kupní smlouvou považují situace, kdy prodávaná věc
NEMÁ jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované…
Podle třetího odstavce tohoto paragrafu máte nárok na bezplatnou výměnu či opravu. Není-li to možné, můžete od smlouvy odstoupit ihned.
Předpokládám, že pokud telefon tuto funkci nemá, zřejmě ani nepůjde opravit. Tudíž odstoupení bylo namístě.
Pokud telefon tuto funkci má mít, ale pouze z důvodu vady přístroje tato funkce nefunguje, jedná se o vadu, kterou je povinen prodávající
odstranit. Jedná se o běžnou reklamaci. Jestliže ji prodávající nevyřídil do 30 dnů (vyřídil znamená informoval Vás o výsledku reklamace), nebo
ji zamítl, ač byla oprávněná, dostáváme se k témuž závěru a odstoupení od smlouvy bylo namístě. Jen připomínám, že lhůtu 30 dnů na vyřízení
reklamace lze prodloužit. Zmíněný závěr tak platí, pokud jste se nedohodli na lhůtě delší. Lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace počíná běžet
dnem následujícím poté, kdy byl prodávajícímu doručen Váš požadavek na reklamaci telefonu, nikoliv až samotným převzetím přístroje. Zároveň
jsem toho názoru, že spotřebitel je povinen poskytnout prodávajícímu nezbytnou součinost a nejpozději na vyzvání mu přístroj doručit.
Odstoupení od smlouvy je jednostraným právním jednáním. Z toho plyne, že k tomuto není zapotřebí souhlasu druhé smluvní strany. Jejich
"zamítnutí" odstoupení je irelevantní. Stanovil jste lhůtu 30 dnů. Tato lhůta počala běžet dnem následujícím po dni, kdy Vaše odstoupení bylo
doručeno prodávajícímu.
Pokud tedy prodávající propagoval, že telefon funkci Bluetooth smart ready má, ač ji ve skutečnosti nemá, byla reklamace oprávněná. Pokud tuto
funkci telefon má, pouze z důvodu vady nefunguje a prodávající zamítl reklamaci, opět bylo odstoupení namístě.
Nyní bych vyzval prodávajícího k zaplacení dlužné částky. V dopise uveďte, že pokud peníze nevrátí, budete celou záležitost řešit soudní
cestou. Rovněž máte nárok na úhradu nákladů, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. poštovné). Jejich výši je nutné prokázat. Pokud
prodávající nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.
_
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Minimální hranice alkoholu v dechu při řízení auta, automobilu, vozidla
- Hodnota alkoholu do 0,24 promile - hranice kdy se posuzuje jako řízení vozidla ve střízlivém stavu
- Tolerovaná hladina alkoholu v krvi a zastavení správního řízení o odebrání řidičského průkazu, řidičského oprávnění
- Přirozená hladina alkoholu v těle a zastavení správního řízení o odebrání řidičského průkazu, řidičského oprávnění
21.2 2015 jsem byl zastaven hlídkou Policie ČR, naměřen zbytkový alkohol 0.22 promile, po 10 minutách 0.19 promile. Odběr krve, zabaven
řidičský průkaz. Odběr krve byl za 90 minut, výsledek nevím. Na Internetu jsem následně četl, že hodnoty do 0.24 promile by měly být brány jako
že jsem nepožil. Lze se nějak bránit odebrání řidičského průazu? Musím čekat na celý průběh šetření? Užívám léky na kašel, pomůže mi to ve
správním řízení? Děkuji, Marcel
ODPOVĚĎ:
S tolerovanou hladinou alkoholu máte pravdu. Do této hladiny se bere alkohol jako přirozený v lidském těle. Přestupkové řízení by tak mělo být
zastaveno. Jestliže Vám však byl zadržen řidičský průkaz ŘP, rozeběhlo se paralelní řízení, ve kterém se zabavení řeší. Vy musíte argumentovat
i v rámci tohoto správního řízení, aby Vám jej nezabavili dále správním rozhodnutím. Přestupkové řízení by mělo být tedy zastaveno, neboť
skutek se nestal, nicméně správní řízení o zadržení ŘP již vyžaduje Vaši iniciativu, jinak můžete na dočasnou dobu o ŘP přijít, i když jste se
přestupku nedopustil. Nepodceňte tuto fázi a vyhledejte právní pomoc. Nejde sice o nutné právní zastoupení, nicméně tato problematika je v
rámci správních řízení komplikovanější a sám byste nemusel pokrýt všechny aspekty obou paralelních řízení.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Osoba se služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
12/2003 jsem koupil dům a ve prospěch původního majitele bylo zřízeno věcné břemeno na určité místnosti.
Na zahradu patřící k domu se lze dostat pouze přes jednu z těchto místností. Původní majitel nám teď začal bránit ve vstupu na zahradu tím, že
danou místnost zamknul. Zahrada není předmětem věcného břemene. Má na to původní majitel právo? Jak se mohu domáhat vstupu na zahradu? Mohu
odstranit zámek? Mohu udělat dveře nezamykatelné? Mohu to udělat sám nebo je třeba asistence policie? Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Vlastník jste Vy, to je potřeba si uvědomit. Věcné břemeno je omezení vlastnického práva ve prospěch jeho držitele, avšak toto omezení nemůže
jít nad rámec dohody, což v tomto případě je, neboť Vám někdo brání v užívání Vašeho vlastnictví. Máte právo zámek odstranit, máte právo dveře
učinit nezamykatelné, neboť se jedná o Váš majetek. Nepotřebujete svědky ani přítomnost policie. Zkuste ještě původního majitele vyzvat, aby
zanechal tohoto chování pod pohrůžkou, že soudně jeho práva plynoucí mu z věcného břemene zrušíte.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nepouští zaměstnance na zkoušky dálkového studia (rekvalifikace, zvýšení kvalifikace)
- Povinnost zaměstnavatele dát volno zaměstnanci na zkoušku u dálkového studia souvisejícího se zvýšením kvalifikace
- Zvýšení kvalifikace dálkovým studiem a nárok na volno na zkoušku
2012-2016 studuji dálkově učitelství pro první st. na ZŠ. Loni (2015) jsem nastoupil jako učitel prvního stupně (s vědomím ředitele, který nepožadoval kvalifikační dohodu). Bohužel během roku jsem se rozhodl pro změnu a příští rok (2017) chci nastoupit na jiné škole. Poté co jsem o tom informoval ředitele tak mě odmítá pouštět na zkoušky, jaká je možnost obrany? Mám nárok na volno? (i když už to není v zájmu současného zaměstnavatele? ), Miloš
ODPOVĚĎ:
I bez uzavřené kvalifikační dohody máte nárok na volno v případě, že se jedná o zvyšování kvalifikace dle § 231 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. O zvyšování kvalifikace jde pouze v případě, že Vaše studium je v souladu s potřebami zaměstnavatele. Volno je Vám pak poskytováno dle § 232 ZP. Zaměstnavatel může zastavit poskytování úlev jen ze zákonných důvodů, které jsou uvedené v § 233 ZP, tj. dlouhodobá nezpůsobilost pro výkon práce a neplnění podstatných povinností při zvyšování kvalifikace.
O tom, zda v konkrétním případě je dané studium v souladu s potřebami zaměstnavatele rozhoduje jen zaměstnavatel. Takže v případě, že chcete změnit práci, tak zaměstnavatel usoudil, že Vaše studium už není v souladu s jeho potřebou a poskytování úlev Vám zastavil. Na druhou stranu zákon stanoví taxativní možnost zastavení poskytování úlev ze strany zaměstnavatele v § 233 ZP a zaměstnavatel si Vás mohl „pojistit“ uzavřením kvalifikační dohody.
Domnívám se tedy, že zaměstnavatel by měl právo Vám pozastavit poskytování volna, neboť je zde možné aplikovat ustanovení § 233 písm. a) ZP, neboť jste se pro zaměstnavatele skutečně stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce. Touto dlouhodobou nezpůsobilostí není myšlena jen nezpůsobilost zdravotní, ale jakákoliv, kterou zaměstnavatel takto posoudí.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení přesčasů zaměstnavatelem závozníkovi pekárny - jak se bránit?
- Vymáhání proplacení přesčasů zaměstnance (závozníka pekárny) po zaměstnavateli - informace, postup
- Fixní plat, mzda a proplácení přesčasů nad rámec celkové pracovní doby uvedené v pracovní smlouvě
- Proplácení přesčasů u fixního platu, mzdy - informace a vymáhání proplácení přesčasů
- Čekání na práci na pracovišti - proplácí se tato doba nebo ne?
- Proplacení čekání na práci v pracovní době zaměstnanci zaměstnavatelem
Zaměstnání a proplácení přesčasů: přítel - řidič dodávky pekárny, pracuje po-pá od 1:30 do 12:30 až 14:30 a soboty od 1:30 do 9:30 až 11:30. Čas, kdy začíná a končí v práci nemá smluvně nijak stanoven, vše se odvíjí od počtu obchodů, které daný den objíždí, stavu cest i zda na druhý závoz (kolem 6 hod) je již připraveno pečivo.
Takto odpracuje měsíčně 240 a více hodin. Na výplatní pásce má uveden počet hodin 160-184 (každý měsíc jinak). Přesčasy proplaceny nemá vůbec. A nemá je ani zahrnuty např. v prémiích. A náhradní volno také nedostal (dle zaměstnavatele by ho neměl kdo zaskočit).
Ve smlouvě má uvedeno:
"- Délka pracovní doby činí 40 hodin týdně. Přestávka 30 minut se nezapočítává.
- Zaměstnanec souhlasí s prací přesčas.
- Zaměstnavatel může zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu.
A ve mzdovém výměru je věta: Základní mzda je nároková složka mzdy, která vám náleží za odpracování předepsaného počtu hodin podle délky týdenní pracovní doby a rozvrhu směn."
Když se ohradil, že nemá přesčasy zaplaceny, bylo mu řečeno na účtárně i vedoucím, že má mzdu fixní. Nic takového jsme, ale ve smlouvě nevyčetli. Nebo jsme chybně smlouvě porozuměli?
Jde se proti takovému jednání nějak bránit?
Příchod a odchod do práce je zaznamenáván pomocí čipu do počítače, ale nevím, zda tyto údaje zaměstnavatel nějak upravuje nebo ne. Takže v podstatě, pokud by se něčeho chtěl domáhat, je to jen slovo zaměstnance proti slovu zaměstnavatele.
Přesčasy písemně nařízeny nemá, ale musí denně splnit celý závoz, což nelze v žádném případě stihnout během 8hod.
Dále by mne zajímalo, zda může zaměstnavatel odmítnout proplatit dobu, kdy čeká zaměstnanec na další várku zboží na rozvoz. V té době nemůže ze zaměstnání odejít a musí se zdržovat na firmě a není jeho chyba, že na výrobě nestíhají. Na zboží musí počkat a musí ho rozvést, dříve odejít z práce nelze.
Jde tedy ze zaměstnavatele nějak vymoci nezaplacené přesčasy?
A pokud by se přítel rozhodl práci ukončit, může ze dne na den podat výpověď pro neuhrazení části mzdy (tedy přesčasů) i bez výpovědní lhůty a s nárokem na odstupné? Dana
ODPOVĚĎ:
Z Vámi uvedených ustanovení jasně vyplývá, že sjednaná měsíční mzda je uvedena za 40 hodin práce týdně, přesčasy se zaměstnanci kompenzují navíc, buď penězi, nebo poskytnutím náhradního volna. I čekání na rozvoz je dle mého názoru výkonem práce, neboť to souvisí s prací řidiče pekárny. Zaměstnavatele můžete písemně upozornit na nedodržování zákoníku práce, popř. můžete na webových stránkách inspektorátu práce podat písemný podnět k šetření u zaměstnavatele, předtím bych však doporučila zaměstnavatele písemně vyzvat k plnění.
Zaměstnanec může při nezaplacení jakékoliv části mzdy nebo platu okamžitě zrušit pracovní poměr (pokud nebylo vyplaceno do 15-ti dnů ode dne splatnosti mzdy nebo platu - § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jakoby po výpovědní dobu zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Odstupné nenáleží.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Restituční nároky na nemovitost po praprastrýci
- Promlčení restitučního nároku
Jsem praprasynovec pana Antonína Červeného, který vlastnil známý hotel "U zlatého kola" v Písku na náměstí (http://tinyurl.com/zlate-kolo-1, http://tinyurl.com/zlate-kolo-2, http://tinyurl.com/zlate-kolo-3). Předpokládám, že praprastrýce stihnul s hotelem stejný osud v 1948 nebo později jako ostatní, on sám zůstal bezdětný. Problém je ten, že budova jako taková již nestojí od roku 1965/1966, kdy byla postavena na jejím místě prodejna pletařského průmyslu závodu Jitex. Mám z pozůstalosti "jako důkaz" jenom pohlednici hotelu a samozřejmě rodinné historky, jak můj děda jezdil jako malý kluk k panu Červenému na prázdniny.
1.) Je možné na výše popsanou situaci použít restituční nárok anebo jinou právní normu?
2.) V případě kladné odpovědi 1.), jaké dokumenty jakým úřadům (příp. v jaké lhůtě) je zapotřebí dodat?
Děkuji, Antonín
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti by bylo v první řadě zapotřebí ověřit, jaký majetkoprávní osud stihl předmětný hotel po roce 1948 (tzn. zda byl tento hotel znárodněn, zda byl Váš praprastrýc donucen tento hotel prodat apod.). V tomto ohledu se samozřejmě nelze spokojit se spekulacemi, resp. předpoklady.
Problematický je v kontextu Vašeho dotazu okruh oprávněných osob, který je v § 1 a § 3/1 a 2 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd vymezen následovně:
- tento zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. , o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb. , o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948; za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. ;
- zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:
a/ dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona;
- b/ děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci;
- c/ rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka;
d/ sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti;
- nejsou-li osoby uvedené v druhé odrážce, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem.
Pro úspěšné uplatnění práva na vrácení věci bylo dále nutné dodržet lhůtu dle § 19 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd, která, jak předpokládám, ve Vašem případě již uplynula.
V tomto ohledu můžete pro získání dalších informací kontaktovat Ministerstvo financí ČR:
http://www.mfcr.cz/
Obdobným způsobem jsou vymezeny rovněž oprávněné osoby v rámci restitucí půdy a jiného zemědělského majetku. Dle § 4 zákona o půdě je okruh oprávněných osob vymezen následovně:
- oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6/1 tohoto zákona;
zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a/ dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b/ dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,
c/ děti a manžel osoby uvedené v prvé odrážce, všichni rovným dílem;
d/ rodiče osoby uvedené v prvé odrážce,
e/ sourozenci osoby uvedené v prvé odrážce, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.
Pro získání konkrétních informací, týkajících se restituce půdy nebo jiného zemědělského majetku, lze kontaktovat Státní pozemkový úřad:
http://www.spucr.cz/
(na který se můžete zkusit obrátit rovněž ve věci předmětného hotelu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd
zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Podpis nájemní smlouvy s nemajitelem bytu - je smlouva platná?
- Platnost nájemní smlouvy - podpis nemajitele bytu
Před třemi měsíci (02/2016) jsem si pronajal byt a smlouvu jsem podepisoval s účetní majitele bytu. Ta však smlouvu podepsala jeho jménem a jeho podpisem. I kdyby měla plnou moc, tak podepisuje svým, zplnomocněným jménem a ne cizím podpisem. Nebo se pletu? Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, pokud účetní neměla od pronajímatele plnou moc, neměla smlouvu podepisovat pronajímatelovým jménem. V případě plné moci podepisuje svým s dodatkem, že se tak děje v zastoupení.
Právně jde o neplatnou smlouvu. V případě, že máte o nájem zájem, zřejmě její neplatnost nebudete namítat. V případě, že ji bude namítat pronajímatel, s ohledem na soukromou povahu listiny bude na Vás, jako jejím předkladateli, prokázat její pravost a tedy pravost pronajímatelovo podpisu.
Lze tedy jasně doporučit uzavření nové nájemní smlouvy, podepsané tentokrát osobně pronajímatelem.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Matka spravuje jmění nezletilého potomka - musí uvádět úřadům své majetkové poměry?
- Správa majetku nezletilého potomka - jak se vyhnout dotazům pracovníků úřadu na soukromí opatrovníka majetku?
Spravuji jmění nezletilého syna a potřebuji souhlas, když vkládám peníze nebo požaduji výběr u několika finančních institucí. Vždy když je nařízeno soudní řízení ustanoví pro řízení opatrovníka městský úřad, který má se mnou provést šetření. Problém mám v tom, že se ptají na můj majetek - byty, finance, s kým žiju apod. Mě to strašně vadí, jelikož já zhodnocují peníze syna, jsem jeho matka a ne zloděj a nechápu tuhle souvislost můj majetek a vklad na zhodnocení financí apod. Navíc tyto věci jako příjem měsíční apod je součástí rozsudku a v bankách si to kopírují apod. opravdu mi to nepřijde důstojné. Mohu něco s tím dělat? Mají na to opravdu nárok. Co se stane když odmítnu toto sdělovat? Je to strašně ponižující. Děkuji Renata.
ODPOVĚĎ:
Opatrovník odpovídá za řádné plnění své funkce, ochranu zájmů dítěte a v souvislosti se správou jmění dítěte také za účelné nakládání s příjmy a majetkem dítěte. Dále také opatrovník podává zprávy o výkonu své funkce.
Za tímto účelem potřebuje opatrovník znát relevantní údaje, které se týkají jak jmění dítěte, tak i jeho životních podmínek apod. Pokud dítě žije ve společné domácnosti s rodiči/rodičem, jsou podstatné právě i informace o rodiči, jeho příjmech, majetku, dluzích. V určitých situacích totiž mohou rodiče použít majetek dítěte pro sebe či nezletilého sourozence.
Samozřejmě požadování informací po rodičích má své limity. Vždy se musí jednat pouze o takové informace, které jsou potřebné pro řádným výkon funkce opatrovníka a řádnou správu jmění dítěte.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody v naturáliích nebo odpracováním si hodnoty škody - může to poškozený požadovat, když škůdce nemá peníze?
Chci se zeptat, jestli má věřitel právo požadovat od dlužníka úhradu dluhu i v jiné, než finanční formě: Například odpracováním si hodnoty svého závazku (dluhu, způsobené škody, .). Když dlužník "nemá peníze", mohl by splatit svůj dluh prací pro věřitele. Děkuji, Olina.
ODPOVĚĎ:
Dluh lze splnit i jinak, tedy např. prací ovšem pouze v případě, že taková možnost vyplývá ze smlouvy nebo se na tom věřitel a dlužník dohodnou. Nucená práce je zakázána a nelze to tedy po dlužníkovi požadovat.
V případě dohody se důrazně doporučuje pořídit o takovém ujednání písemný zápis, tedy dohodu, že část dluhu bude splněna provedením prací spolu s jejich konkretizací, termíny plnění a podobně.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osobní závazek sepsaný notářským zápisem ale bez věcného břemene - vliv změny majitele věci
- Osobní závazek sepsaný notářským zápisem ale bez služebnosti - vliv změny majitele věci
Mám zájem koupit zahradu od paní Xxxxxxxxxx. Tento pozemek byl součástí většího celku, který si v roce 1982 rozdělili tři majitelé. Na pozemku paní Xxxxxxxxxxx je studna. O ní se v notářském zápise z té doby píše:
Na parcele … zahrady zřízena je studna s pumpou. U příležitosti tohoto reálného dělení paní Xxxxxxxxx ve vlastnictví této propůjčuje vlastníku zahrady č. parc…. paní Yyyyyyyyyy a vlastníku zahrady č. parc. … panu Zzzzzzzzz právo čerpati z této studny pro potřebu vlastní a potřebu zahrad č. parc…. vodu s právem volného příchodu a odchodu k tomuto vodnímu zdroji.
Náklady veškeré údržby, čištění a oprav této studny s pumpou půjdou na vrub všech tří účastníků této smlouvy, rovným dílem.
Účastníci berou na vědomí, že touto dohodou nezakládají věcné právo k nemovitosti, že jde o závazek povahy osobní.
Tolik citace z notářského zápisu.
Dnes (26.05.2016) navíc oba sousedé mají na svých zahradách vlastní vrty.
Zajímalo by mě, jestli tato dohoda pozbývá platnosti se změnou majitele pozemku se studnou a o co se případně při tomto tvrzení opřít.
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu usuzuji, že k zániku zmiňovaného závazku dojde skutečně se změnou vlastníka předmětného pozemku.
V tomto ohledu je možné vycházet zejména z posledních slov Vámi citované pasáže notářského zápisu: "… jde o závazek povahy osobní … ". Jelikož v notářském zápisu je výslovně zmíněno, že a/ se nejedná o věcné právo (zde věcné břemeno), nýbrž b/ jde pouze o osobní závazek, lze dojít k závěru, že zmíněný závazek je vázán k osobě paní Xxx, tzn. že stane-li se vlastníkem předmětného pozemku jiná osoba (Vy), tento závazek zanikne (na nového vlastníka pozemku tedy nepřejde).
Pro jistotu Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, což lze učinit i online:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
a ověřit, že předmětný pozemek není zatížen věcným břemenem ve prospěch sousedů.
Aby však nebyla situace tak jednoznačná, poukazuji na § 1893 občanského zákoníku, který upravuje převzetí majetku. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět; nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl;
- opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné.
Jelikož tento právní institut představuje v českém soukromém právu novinku (je zde zakotven teprve od 1. 1. 2014), není odborný názor na toto ustanovení dosud ustálen (přičemž související judikatura zatím nevznikla). Není především jasné, zda lze ve Vašem případě (při koupi jediného pozemku od paní Xxx) hovořit o převzetí poměrně určené části majetku. Dále je otázkou, zda je možné závazek strpět čerpání vody vůbec považovat za dluh, o němž toto ustanovení občanského zákoníku hovoří.
S ohledem na skutečnost, že sousedé se prostřednictvím notářského zápisu dohodli na tom, že se má jednat o osobní závazek, soudím, že k jeho přechodu na Vás nedojde, a to ani dle § 1893 občanského zákoníku, neboť dohoda smluvních stran (k níž došlo ještě před účinností občanského zákoníku) má v zásadě přednost před dikcí zákona.
Hodláte-li nabýt o této otázce jistoty, můžete zprostředkovat uzavření dohody mezi sousedy (stranami notářského zápisu) o tom, že předmětný závazek zrušují (popř. si můžete od sousedů vyžádat písemné prohlášení o tom, že tento závazek považují se změnou vlastnického práva k předmětnému pozemku za zaniklý).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice a nabídka jiné práce od zaměstnavatele - musí to zaměstnanec přijmout?
- Odmítnutí jiné pozice ve firmě - nárok na odstupné¨
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vliv na nárok na odstupné při odmítnutí zrušení pracovní pozice a nabídky jiné pracovní pozice od zaměstnavatele
Pracovala jsem u firmy 8 let, následně 3 roky na mateřské, která mi za chvíli končí. Když jsem se byla domluvit, zda je možné získat částečný úvazek na 6 hodin denně nebo je nutný plný úvazek (jako samoživitelka, navíc bez hlídacích příbuzných či známých bych nestíhala dítě vyzvedávat z MŠ), nadřízený mi sdělil, že mé místo je zrušené (pracovala jsem jako hlavní účetní - nevysvětlil mi, zda firma přestala vést účetnictví) a kolegyně, která nastupovala za mne teď prý dělá něco jiného a potřebuje k tomu navíc dokonalejší angličtinu než mám já. Při dotazu na jiné možnosti mi nabídl pozici obchodníka. Má reakce: "nejsem obchodník, dělat to nechci, ani nemohu - nemůžu jezdit na dvou či třídenní služební cestu jak je zvykem"
Odpověď: "když to zvládneš, dělej to klidně bez cestování z domu"
Mé dotazy:
- Má firma povinnost přijmout můj požadavek na zkrácenou pracovní dobu?
- Pokud mě budou chtít propustit, na co mám nárok (výpovědní doba, odstupné)?
- V případě, že by mě na jeden měsíc zaměstnali na zkrácený úvazek, a propustili následně - mám nárok na nějaké odstupné, nebo už ne? Po jeho reakci se obávám, aby to nebyla jen finta jak vyplatit méně peněz - nebo žádné…
- Pokud mi nabídne pozici neodpovídající mému oboru (obchodník), jsem povinná přijmout? Pokud nepřijmu, znamená to, že se tím může vyhnout odstupnému??? Pokud přijmu a nebudu vykonávat (tj. nabídl mi ať to dělám z domu, ale v oboru není reálné takto uzavírat obchody), může mě vyhodit na nějaký paragraf, za nesplněný objem obchodů atd… nebo mám nárok na nějakou výpovědní lhůtu?
- Pokud budu pevně trvat na tom, že chci buď svou původní pozici nebo odstupné, mám na to právo?? Jde o malou firmu, pozici obchodníka ani pozici podřízenou nechci. Potřebuji zůstat v oboru, a jiná možnost další tam není.
Omlouvám se za množství dotazů, děkuji za odpovědi. Denisa
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, jaký druh práce máte sjednán v pracovní smlouvě. Pokud je to „hlavní účetní“, tak bych se zaměstnavatele dotázala (nejlépe písemně), jakým způsobem je tedy teď vedeno účetnictví. Předpokládám, že pokud jste byla hlavní účetní, tak u zaměstnavatele existují i další účetní, jak je tedy daná struktura ohledně těchto pozic u zaměstnavatele. Odůvodněn, že zaměstnankyně, která je vzata do pracovního poměru jako Váš zástup, umí lépe anglicky, nemá žádný význam. Zaměstnavatel Vám musí po Vašem návratu z rodičovské dovolené nabídnout práci odpovídající sjednanému druhu práce ve Vaší pracovní smlouvě. Pokud takovou práci nemá, protože byla např. zrušena, musí Vám dát výpověď (§ 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), tu Vám může předat až první den po skončení Vaší rodičovské dovolené. Po předání výpovědi Vám začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet první den kalendářního měsíce, který následuje po předání výpovědi a skončí uplynutím dvou měsíců (§ 51 odst. 2 ZP). Pokud bylo místo zrušeno, tak po tuto dobu Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci, ale musí konstatovat překážky v práci na jeho straně a nechat Vás doma a platit Vám 100% průměrného výdělku. Poté je povinen Vám vyplatit minimálně zákonné odstupné, které činí trojnásobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. c) ZP).
Zaměstnavatel Vám samozřejmě může nabídnout i jinou pozici, než odpovídá vašemu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Tuto nabídku však nemusíte přijmout, Vaše odmítnutí nemá vliv na Váš nárok na odstupné.
Pokud nabídku na jinou pozici přijmete, pak by pro dání výpovědi ze strany zaměstnavatele musel být dán zákonný důvod. Pokud vy byste např. po měsíci chtěla sama dát z nové pozice výpověď, pak nárok na odstupné již nemáte.
Jaké jsou nároky a požadavky na práci obchodníka, rozhoduje zaměstnavatel (zda musíte splnit určitý objem obchodů, apod.).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pokousání psem - náhrada škody na zdraví za bolestné, ztížení společenského uplatnění
- Náhrada škody za pokousání psem od majitele psa - vymáhání
Na konci května 2016 mě napadl pes a prokousl mi lýtko, stále se ještě léčím – pročetla jsem si Vaše informace na Internetu, není mi ale jasné, proč nemohu požadovat po majitelce psa odškodné, bolestné a navíc na ni podat trestní oznámení (už z důvodu jejího arogantního chování), když je případ zaznamenán u Policie.
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obcanske-pravo/odpovednost-za-skodu-nahrada-skody/14759-postup-pri-odskodneni-pri-pokousani-psem.html
Děkuji, Ladislava
ODPOVĚĎ:
Věc můžete řešit v rámci soukromoprávního sporu - tedy podat žalobu na náhradu škody na zdraví a domáhat se nároků, které jsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny ve Vámi uvedeném odkazu. K tomu lze samozřejmě podat i trestní oznámení na majitelku psa, kdy by tento incident mohl být vyhodnocen minimálně jako ublížení na zdraví z nedbalosti. V rámci trestního řízení by majitelce psa mohl být uložen trest za spáchaný trestný čin (tedy např. obecně prospěšné práce, nepodmíněný trest s podmíněným odkladem, apod.), ale pokud byste v době, kdy byste podala trestní oznámení, již řešila náhradu škody u civilního soudu, nemohla byste se v rámci trestního řízení domáhat, aby majitelce psa trestní soud uložil povinnost Vám škodu nahradit, neboť není možné, aby o téže věci jednaly dva soudy zároveň. Jinak pokud je škoda hodnověrně doložena platí, že o nároku na náhradu škody může rozhodnout i trestní soud a vedle trestu tak uložit pachateli i povinnost nahradit škodu. Pokud bude výše škody ovšem pro trestní soud sporná, odkáže poškozeného na to, aby si podal civilní žalobu na náhradu škody, neboť na rozdíl od civilního soudu není povinností trestního soudu detailně škodu zkoumat, to činí až civilní soud. Trestní soud primárně ukládá trest.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání peněz z faktury (mezi podnikately, podnikatelskými subjekty)
Můj bývalý "zaměstnavatel", kde jsem pracovala na základě ŽL/faktuce, mi více jak rok dluží cca 30.000 Kč. Již pro něho nepracuji. Část nesplacené faktury mi byla splácena po mikro částkách a též jsem si od něj odebrala zboží, abych alespoň něco měla. Stále slibuje jak zaplatí a že je to na cestě. Ale jsou to jen lži. Vždy stejná písnička. Takto dluží velkému počtu subjektů. Prosím o radu jak mohu z něj dostat peníze. Návrh na insolvenci? Platební příkaz?
Mám kontakty na firmy, s kterými obchoduje a které jsem mu z části našla já. Mohu jim napsat, že je to podvodník? Díky. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych napřed se vydat cestou návrhu na platební rozkaz nebo-li žaloby o zaplacení. Výsledkem bude platební rozkaz či rozsudek, které se v okamžiku, kdy nabudou právní moci, stávají tzv. exekučním titulem, tedy jakmile uplyne lhůta k plnění v nich stanovená, můžete se obrátit na exekutora, který začne dlužnou částku vymáhat. Teprve v případě, že by exekutor nic nevymohl, zvažovala bych návrh na insolvenci.
Nedoporučovala bych třetím osobám písemně sdělovat, že se jedná o podvodníka, mohl by Vás následně žalovat o náhradu škody, která by mu sdělením této informace mohla vzniknout, případně na Vás podat trestní oznámení pro pomluvu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční podnájemníci družstevního bytu - důvod k výpovědi podnájemní smlouvy? (hluk mimo noční hodiny)
Mám družstevní byt, který neobývám. Dle stanov jsem požádala vlastníka o souhlas s podnájmem bytu. Zaplatila jsem poplatek, podala žádost (veškeré údaje i o nájemnících včetně RČ) a získala souhlas do 28.2.2017. V domě se však nad nás přistěhovali důchodci, kteří nesnáší psy a malé děti. Nejprve mi volala domovní důvěrnice, abych podnájemníkům domluvila. Jenže křik, třískání dveří je slyšet jen do 21h, takže jsem brala, že neporušují domovní řád a nemůžu jim tím pádem dát výpověď.
9.5.2016 mi na mail přišla VÝSTRAH z mailu právničky BD (elektronicky nepodepsané) :
"Protože se jedná o opakované porušování dobrých mravů, byli jsme požádáni jako vlastníci bytu o zásah vůči nájemníkům, nedodržujícím vhodné a slušné chování a tím porušování domovního řádu a Stanov SBD NH."
Je tato výstraha platná, když já nic neporušila a bylo to doručeno mi, i když v bytě nebydlím a ještě na mail a bez elektronického podpisu? Mám se bránit proti takovému doručování námitkou, že věc mají řešit s podnájemníky, které schválili?
Kdo prokazuje, že je to pravda? PČR nikdy nikdo nevolal, neboť v době 21-7 je klid.
Děkuji. Michaela
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bytové družstvo je oprávněno s Vámi tuto věc řešit, neboť za chování podnájemců odpovídáte.
Klíčovým je v této souvislosti § 2216 občanského zákoníku, dle něhož platí, že umožní-li nájemce (zde Vy) užívat věc (zde byt) třetí osobě (zde podnájemcům), odpovídá pronajímateli (zde bytovému družstvu) za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.
Dle § 2255/1 a § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen:
- užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou;
- dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.
Neboť za chování podnájemců odpovídáte, je samozřejmé, že pravidla pro chování v bytovém domě (zakotvená např. v domovním řádu) jsou závazná i pro podnájemce.
Je-li v domovním řádu vymezen časový úsek (noční hodiny) v němž je nutné v bytovém domě zachovat klid, neznamená to, že mimo tento časový úsek se mohou obyvatelé domu chovat libovolně hlučně. Chování obyvatel domu (co do jejich hlučnosti) by nikdy nemělo překročit míru přiměřenou místním poměrům.
Skutečnost, že dosud nebyla z důvodu chování podnájemců přivolána Policie ČR, není rozhodná. Vámi popsaný problém je ostatně ryze soukromoprávní povahy, bylo by proto poměrně nevhodné, aby do jeho řešení vstupovala Policie ČR (která má v tomto ohledu navíc dosti omezené pravomoci).
Na výzvu ze strany bytového družstva Vám proto doporučuji reagovat a pokusit se zjednat nápravu. Skutečnost, že výzva ze strany bytového družstva nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, nehraje v této souvislosti podstatnou roli, neboť projev vůle bytového družstva je zřejmý.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Asfaltová obecní cesta zasahující na soukromý pozemek - práva uživatele cesty a majitele pozemku
2002 jsem skolaudovala rodinný dům k němuž mám příjezdovou komunikaci (obecní vozovka) původní šíře činila kolem 5 metrů. Při kolaudaci došlo k námitce sousedů, že přípojku kterou jsme vedli (v okraji vozovky) vedeme na jejich pozemku. Stavební úřad nařídil abychom nechali vytýčit kde je jejich hranice a zda opravdu nejsme na jejich pozemku. Došlo k vytýčení, ke kolaudaci s tím že se provedl travní pás ohrazený obrubníky aby se neohrožoval vodní hydrant ležící taktéž v okraji vozovky. Není zde žádné věcné břemeno. Nyní po 15 letech vleknoucích se sporů (od doby kdy jsme to nechali vytýčit - do té doby, něvěděli pokud přesně pozemenk sahá) žádají o odstranění asfaltového povrchu z jejich pozemku, že se jedná o černou stavbu. Obecní úřad nemá žádné doklady o pokládce. Asfaltový povrch byl položen několik let před vydáním stavebního povolení na můj RD. Jak se mám bránit a na koho se obrátit či jak postupovat abych neztratila příjezd k domu? Mám příjezd i z druhé strany, avšak tam je těsně průjezdných 3 metry avšak nákladní vozidlo zde neprojede, protože zde zasahuje střecha. Děkuji, Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že v popsaném sporu nefigurujete jako jeho strana (neboť se jedná o spor Vašich sousedů, jako vlastníků předmětného pozemku, a obce), je Vaše obrana prakticky vyloučena.
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda předmětná pozemní komunikace spadá do kategorie „místní komunikace“. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (§ 6/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem místní komunikace je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Předmětná pozemní komunikace může být i účelovou komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích).
Zařazení předmětné pozemní komunikace do kategorie „místní komunikace“ či „účelová komunikace“ si můžete ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40 zákona o pozemních komunikacích).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace vybudována bez příslušného přivolení stavebního úřadu, může se jednat o nepovolenou stavbu (tzv. černou stavbu). V takovém případě zahájí stavební úřad řízení o nařízení jejího odstranění, přičemž v rámci tohoto řízení bude možné černou stavbu tzv. legalizovat, tedy získat dodatečně povolení k její výstavbě (§ 129 stavebního zákona).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace zčásti zřízena na cizím pozemku, jedná se zároveň o tzv. neoprávněnou stavbu, jejíhož odstranění se mohou dotčení sousedé domáhat. V takovém případě se však jedná o soukromoprávní spor, k jehož řešení (nebude-li dohoda možná) je příslušný soud (§ 1084 a násl. občanského zákoníku). V rámci eventuálně zahájeného soudního řízení byste se mohla stát vedlejší účastnicí na straně obce (§ 93 Občanského soudního řádu), neboť budete mít právní zájem na výsledku soudního sporu.
Zasahuje-li pozemní komunikace na pozemek sousedů pouze z malé části, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 1087 občanského zákoníku, který upravuje tzv. přestavek. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
V tomto ohledu však vše závisí na strategii, kterou v rámci vzniklého sporu obec zvolí.
Řešením nastalé situace by mohlo být samozřejmě i zřízení služebnosti (věcného břemene) ve prospěch obce (což lze učinit i za úplatu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace použitého bazarového zboží na sbazar.cz - práva kupujícího
Kupující ode mě 02/2016 zakoupila zboží (kabelka v novém stavu) na inzerním portálu sbazar.cz. Nyní mi napsala, že ji chce reklamovat. V inzerátu jsem neuváděla, že poskytuji záruku. Má kupující nárok na reklamaci? Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Rozlišuje se odpovědnost za vady a záruka za jakost. V rámci odpovědnosti za vady je prodávající povinnen předat kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení, které je ujednáno, případně v takovém, jaké je obvyklé a jehož účel je patrný ze smlouvy (§ 2095 obč. zák.) Za vady zboží jako prodávající odpovídáte.
Zárukou za jakost se prodávající zavazuje věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová určité vlastnosti (§ 2113 obč. zák.).
Není-li tedy záruka poskytnuta, platí, že kupující může vady reklamovat ve lhůtě 6 měsíců od převzetí. Zda je reklamace důvodná, závisí na tom, zda se skutečně jedná o vadu.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Žádost o výmaz osobních údajů ze soukromého registru - stačí emailem nebo musí jít o dopis či doporučený dopis?
Je nutné požadavek na smazání poskytnutých osobních údajů a materialů např. u personální agentury zaslat dopisem poštou či stačí (a je právně plnohodnotné) zaslat tuto žádost emailem? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
V případě, že máte platný uznávaný elektronický podpis dle zákona č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, od certifikační autority (lze vyřídit na pobočkách Czechpoint), je možné žádost zaslat také emailem, protože potom má takto podepsaný email stejnou právní váhu jako klasický dopis.
V případě emailu určitě vyžadujete zaslání potvrzení o doručení a přečtení.
V případě, že uznávaný elektronický podpis nemáte, je lepší odeslat žádost prostřednictvím pošty.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo v insolvenci a prodej družstevního bytu
- Bytové družstvo v insolvenci - možnost prodeje členských práv družstva nájemcem bytu
Nalézá-li se bytové družstvo v insolvenčním řízení, jsou tím dotčeny jednotlivé členské podíly k jednotlivým bytům?
Tedy když někdo prodává družstevní byt a tedy i svůj členský podíl v družstvu, které se nalézá v insolvenčním řízení, může ve smlouvě o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu napsat následující? : „převádějící prohlašuje, že na převáděném členském podílu neváznou žádné závazky či právní povinnosti, které by výkon práv a povinností k členskému podílu jakkoliv omezovaly“.
V 8/2014 jsem takovouto smlouvu podepsala a následně po zjištění insolvence družstva jsem od smlouvy odstoupila z důvodu vážného porušení smlouvy. Prodávající ale tvrdí, že jsem neměla právo od smlouvy odstoupit a domáhá se po mne zaplacení celé dlužné částky i přes to, že mu ten byt zůstal.
Prosím o Váš názor, jak je to s členským podílem v bytovém družstvu, zdali to je po právní stránce vážný důvod k odstoupení od smlouvy a jak se právo dívá na to, že ve smlouvě uvedl adresu, kde nepřebírá poštu a tudíž se mi dopis vrátil.
Děkuji za odpověď, Kamila
ODPOVĚĎ:
Družstevní byty jsou do doby jejich převodu do osobního vlastnictví ve vlastnictví družstva. Členové tedy byty nevlastní, vlastní pouze podíly, které jsou reprezentovány právě byty, k nimž pak mají členové právo nájmu.
Samotná insolvence družstva pak nepostihuje členské podíly, ale družstvo samotné. Prakticky to znamená, že insolvenční správce zřejmě prodá byty a z výtěžku uhradí primárně dluhy družstva.
Ve Vašem případě zřejmě nelze od smlouvy platně odstoupit a to proto, že v době prodeje (z Vašeho dotazu vyplývá, že v době prodeje se družstvo v insolvenci nenacházelo) jednak nebyl podíl nijak omezen, jednak insolvence není právně vzato vadou, která by umožňovala od smlouvy odstoupit. Nejvyšší soud v roce 2010 judikoval, že pokud si strany sjednaní vlastnosti podílu a ty se následně ukáží jako nepravdivé, lze na to aplikovat úpravu o vadách. Tato judikatura je zřejmě použitelná i dnes (09.06.2016), ale pokud nemáte ve smlouvě vlastnosti podílu výslovně sjednány nebo nemáte výslovně sjednanou možnost od smlouvy pro insolvenci družstva odstoupit (její analýzu i analýzu celé záležitosti by bylo vhodné konzultovat s odborníkem), není odstoupení po právu.
Dopis který se Vám vrátil není řádně došlým projevem vůle a nenastávají tak zamýšlené následky. Lze doporučit zjistit adresu pobytu adresáta například u družstva.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Maximální poplatek za komunální odpad, svoz TKO - kolik Kč?
- Maximální poplatek za odvoz popelnic obcí - kolik Kč?
- Dva poplatky za popelnice: směsný odpad a bioodpad - je to právně v pořádku?
Poplatek za komunální odpad (svoz TKO) se vybírá vyhláškou nebo podle zákona o odpadech (podle něj lze vybrat max. 1000 Kč na osobu). V obci Krmelín se vybírá vyhláškou a ta stanoví poplatek za popelnici se směsným odpadem 1620 Kč a poplatek za popelnici s bioodpadem 716 Kč. Je možné stanovit takto dva poplatky? Lze překročit částku 1000 Kč na osobu? V domech bydlí někde i 1 nebo 2 osoby. Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí zejména:
- fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
- fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu
(jak vyplývá z § 10b/1 písm. a) bod 1 a písm. b) zákona o místních poplatcích).
Sazbu tohoto místního poplatku dle § 10b/5 zákona o místních poplatcích tvoří:
- částka až 250, - Kč za osobu (poplatníka) a kalendářní rok, a
- částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu, a to až 750, - Kč za osobu (poplatníka) a kalendářní rok.
Co se týče obce Krmelín, je zpoplatnění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů upraveno obecně závaznou vyhláškou č. 2/2015, dostupnou zde:
http://www.krmelin.cz/e_download.php?file=data/editor/91cs_22.pdf& original=OZV_2_2015_poplatky_komunalni_odpad. pdf
Z této obecně závazné vyhlášky vyplývá, že obec Krmelín nevybírá místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích, nýbrž dle § 17a zákona o odpadech (což představuje samozřejmě podstatný rozdíl).
Vzhledem k tomu, že obcí Krmelín je vybírán poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, neplatí pro tento poplatek limit 1.000, Kč na osobu a kalendářní rok (neboť toto omezení se vztahuje pouze na místní poplatek za svoz komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích).
Maximální výše poplatku za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech (tedy i v případě obce Krmelín) se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu; v poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu). Obec Krmelín tedy není při stanovení výše poplatku limitována žádnou konkrétní částkou.
Poplatníkem poplatku dle § 17a zákona o odpadech je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad.
Není rovněž vyloučeno, aby obec v obecně závazné vyhlášce odlišila jednotlivé výše poplatků dle druhů komunálního odpadu.
Pro doplnění pouze dodávám, že provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů může být ještě zpoplatněn na základě smlouvy (mezi obcí a poplatníkem) dle § 17/6 zákona o odpadech (v takovém případě není horní hranice platby rovněž zákonem nijak upravena, tzn. že je vše ponecháno na ujednání ve smlouvě) ;
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Stížnost na zdlouhavé vyšetřování trestného činu pohlavní zneužití - otec má zájem setkávat se s dítětem
- Jak urychlit zdlouhavé vyšetřování trestného činu (otec obviněn ze sexuálního obtěžování dítěte, kterého se nedopustil)
Prosím Vás, můžete mě poradit, jestli a komu mohu podat stížnost na zdlouhavé, či uměle prodlužované trestní řízení proti mé osobě. Toto řízení považuji za neoprávněné a v mnoha ohledech i omezující a tristní. Trestní řízení je vedeno proti mě za údajné pohlavní zneužívání mé, tehdy 5leté, dcery. Celá záležitost se táhne 2014-2016. Okresní soud, ze dne 29.1.2015! , vrátil státní zástupkyni celou věc k došetření, neboť původní tzv. vyšetřování, proběhlo v podstatě nezákonným způsobem, což potvrdil i odvolací krajský soud ze dne 31.3.2015. Od té doby se, z mého pohledu, nic neděje a vzhledem k tomu, že mě není umožněno se s dcerou stýkat - i když žádné takové soudní rozhodnutí není - je tato doba již příliš dlouhá a nebere to konce. Dcera i já se chceme spolu normálně dále stýkat, ale není nám to umožněno.
Z tohoto důvodu, chci podat stížnost na urychlení vyřešení této hororové situace.
Můžete mě tedy prosím poradit, komu mohu podat tuto stížnost (nebo jiné řešení), tak aby se to neminulo účinkem?
Děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Je zde několik možností, jak se můžete bránit proti průtahům v řízení:
1. Podle § 164 zákona o soudech a soudcích se účastník soudního řízení může se stížností na průtahy obracet na orgány státní správy soudů. Státní správu soudů vykonávají příslušní předsedové a místopředsedové soudů a dále ministerstvo spravedlnosti. Ve Vašem případě je pro vyřizování stížnosti na postup okresního soudu příslušný předseda tohoto soudu. Můžete se tedy obrátit písemně na něj. Pokud nebudete souhlasit s vyřízením žádosti předsedou okresního soudu, můžete o přešetření požádat předsedu krajského soudu.
2. Můžete podat podnět k vykonání dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství (krajské státní zastupitelství) – nesprávný postup ze strany státního zastupitelství.
3. Po pravomocném skončení věci můžete žádat po státu náhradu škody způsobené právě průtahy v řízení.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající tvrdí že vyřídil reklamaci do 30 dnů, ale nestalo se tak - jak to dokázat?
- Jak může prodávající dokázat, že informoval kupujícího o vyřízení reklamace?
- Vyřízení reklamace prodávajícím prodejcem ve 30denní lhůtě - jak může dokázat že informoval zákazníka o vyřízení reklamace?
- Dokázání informování kupujícího o vyřízení reklamace - jak to může prodávající odkázat?
- Nevyřízení reklamace ve 30denní lhůtě - jak dokázat že prodávající neinformoval kupujícího o vyřízení reklamace?
Jak dál postupovat při vyřízení reklamace. V kamenném obchodě jsem si zakoupila kabelku. Bohužel, až po příchodu domů, jsem si všimla, že je seknutá. Ze zdravotních důvodů jsem ji reklamovala až po měsíci. Byl mi vystaven reklamační lístek, kde prodávající si zaznamenala pouze moji adresu. Po uplynutí 35-ti dnů od reklamace, jsem se telefonicky dotázala, zda a jak je reklamace vyřízena. Bylo mi pouze sděleno, že vyřízena je, ať se dostavím do provozovny. Tam jsem se dostavila hned další den. Prodávající mi bylo sděleno, že reklamace mi nebyla uznána. Dotázala jsem se, proč mě neuvědomili o vyřízení v měsíční lhůtě danou zákonem (adresu moji měli, telefonní číslo si nevyžádali). Bylo mi odpovězeno: "A kde jste to viděla? My nejsme povinni vás obeznamovat o vyřízení".
Z prodejny jsem odešla. Doporučenou poštou jsem majiteli obchodu zaslala dopis, že z důvodu nedodržení doby 30-ti dnů na vyřízení reklamace a nedodržení lhůty pro informaci o vyřízení, od kupní smlouvy odstupuji a žádám o zaslání kupní ceny na můj účet.
Do třech dnů mi byl zaslán tentokráte doporučený dopis, kde prodávající uvádí, že mi bylo dáno ve lhůtě 30-ti dnů od reklamace korespondenčním lístkem na vědomí, že reklamace nebyla uznána, ať se do prodejny pro kabelku dostavím. Jak mám nyní postupovat? Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem Dita
ODPOVĚĎ:
Pokud ve stanovené lhůtě - tedy 30 dní - nebyla reklamace vyřízena, postupovala jste naprosto správně, pokud jste od smlouvy odstoupila a požadujete peníze zpět. Pokud prodávající tvrdí, že jste vyrozuměna byla, tak to samozřejmě musí prokázat, tedy musí prokázat, že dopis skutečně odeslal. Bohužel Vám nyní již nezbývá nic jiného, než podat žalobu o zaplacení, tedy žalovat vrácení kupní ceny kabelky. Z hlediska vymáhání nejde o nijak složitou záležitost, tyto žaloby o zaplacení, pokud jsou dobře důkazně podloženy, často soud rozhoduje bez nařízení jednání. Za účelem sepisu žaloby bych Vám doporučila se obrátit buď na advokáta, jejichž seznam nejdete na stránkách www.cak.cz nebo na sdružení obrany spotřebitelů - www.asociace-sos.cz, kteří jsou rovněž schopni Vám dobře se sepisem žaloby pomoct. Ještě před samotným řešením soudní cestou bych dále doporučovala případ nahlásit na Českou obchodní inspekci.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nesplácení půjčky - hrozba trestního oznámení a stíhání za podvod (dlužník neměl v plánu půjčku splácet)
- Vysoký úrok u dluhu - jde o lichvu?
2014 jsem si ještě jako Obchodní zástupce (na VPP) spol. Door, poskytující krátkodobé hotovostní půjčky s týdenní splátkou, vzal půjčku u této společnosti 10.000,-Kč. Tu jsem řádně splácel, a to z provizí za činnost OZ. Později mi však činnost byla ukončena (pro malý počet zákazníků) a já se dostal do situace, kdy jsem půjčku nemohl řádně splácet. Snažil jsem se pravidelně, alespoň jednou měsíčně, nějakou platbu uhradit. Nyní mi přišel dopis od jisté společnosti řešící inkaso pohledávek, že na základě plné moci se spol. Door byla moje pohledávka převzata k vymáhání. Dále je uvedena částka Základ pohledávky a Poplatek za správu (2.490,-Kč). Dále v dopise stojí, že mi hrozí podání trestního oznámení podvodu, že jsem neměl v úmyslu úvěr řádně splácet. Přitom při podpisu smlouvy o zápůjčce jsem pracoval jako jejich OZ a zpočátku jsem půjčku řádně splácel.
Můj dotaz: Někde jsem slyšel, že při prodeji pohledávky musí věřitel zákazníka (v tomto případě mě) písemně informovat o postoupení mé pohledávky (což se nestalo). Mám přesto jednat s inkasní společností? Dále prosím, zda výše uvedené citace z dopisu nejsou už zastrašováním bezmocných lidí. Také jsem se dozvěděl, že úroky z prodlení jsou 0,25% denně, což mi připadá jako lichva. A neměl bych být přesně informován z čeho se skládá pohledávka, protože zůstatek půjčky je o 4.000,-menší.
Děkuji předem za vaši odpověď. Milan
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel (původní věřitel, Door) dlužníka (Vás) nevyrozumí, nebo dokud postupník (nový věřitel, inkasní společnost) postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník zprostit své povinnosti (=zaplatit dluh) tím, že splní postupiteli (Door).
Tedy jsou dvě možnosti, jak se může dlužník kvalifikovaně dozvědět, že došlo k postoupení pohledávky vůči němu na třetí osobu: buď původní věřitel (Door) vyrozumí dlužníka o postoupení pohledávky nebo nový věřitel prokáže postoupení pohledávky.
Prokázání postoupení pohledávky je typické předložením uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky mezi původním a novým věřitelem (tedy Door a inkasní společnost).
Nicméně u Vás to spíše vypadá, že nedošlo k postoupení pohledávky, ale pouze udělení plné moci pro zastupování ve věci vymáhání této pohledávky – tedy Vaším věřitelem je stále Door, inkasní společnost je pouze ze strany Door zmocněna po Vás vymáhat pohledávku ve prospěch Door. Zde doporučuji důkladně prostudovat dokumenty, které Vám byly zaslány. Dále také důkladně prostuduje smlouvu, na základě které jste si půjčil danou částku od společnosti Door a zjistěte, zda Vám nejsou účtovány nějaké poplatky, na které není ze strany Door nárok, a zda Door splnila všechny své povinnosti.
Co se týká informace o tom, že Vám hrozí trestní stíhání. Na základě Vámi poskytnutých informací tuto možnost nepovažuji za aktuální. Inkasní společnosti často používají tuto možnost k tomu, aby „přinutily“ danou osobu uhradit svůj dluh, jelikož představa hrozby trestního stíhání značně ovlivní postoj osoby k úhradě dluhu, ať už zde možnost trestního stíhání reálně existuje či nikoliv.
Úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky obecně za lichvu považovaný není, je zde nutné ovšem vzít v úvahu smlouvu jako celek a to v souvislosti i s dalšími uplatňovanými sankcemi.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vliv posudku psychologa na způsobilost k právním úkonům - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na způsobilost k právním úkonům - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychologa na nesvéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na nesvéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychologa na svéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na svéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
Slyšel jsem, že o právní způsobilosti např. nemocného člověka rozhoduje psychiatr nebo psycholog.
Prosím na základě jakého je to zákona a paragrafu?
Nemůže to být třeba zákon č. 372/2011Sb. ?
Děkuji a jsem s pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Máte asi na mysli svéprávnost člověka, tedy případné omezení některých jeho právních jednání (např. omezení nakládání s penězi, uzavírání smluv apod.) O tom vždy rozhoduje pouze soud, přičemž si vždy vyžádá znalecký posudek psychiatra-znalce. Celé řízení je upraveno v zákoně č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, konkrétně ustanovení § 34 až § 43.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí daň z nemovitosti u pronájmu bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Kdo platí daň z nemovitosti pronajaté nemovitosti - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Kdo platí pojištění nájemního bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Kdo platí pojištění pronajatého bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Pronajímatel nesepsal s nájemcem nájemní smlouvu - je to v pořádku?
- Pronajímatel nesepsal s nájemníkem nájemní smlouvu - je to v pořádku?
- Soudní spor nájemce, nájemníka s pronajímatelem o vydání peněžitého plnění - šance nájemce na výhru ve sporu
Nájem bytu bez nájemní smlouvy a nároky nájemníka. Má dcera měla pronajatý byt na dobu neurčitou, bez nájemní smlouvy, sice žádala majitelku o smlouvu v písemné formě, ona ale odmítla. Při předání bytu obě strany zapsaly na papírových listů výši nájemného a záloh za služby a také stav měřidel a vše potvrdily svými podpisy. Majitelka stanovila výši nájmu 10.000 Kč měsíčně a 3.600 Kč na zálohách a také kauce 11.000 Kč. Majitelka zahrnula do služeb také pojištění bytu, televizní poplatek a daň z nemovitosti, což si myslím je to protizákonně, nájemce to nemusí platit. Několikrát jsme to majitelce říkali, ale ona stejně nutila nájemce platit. Nájemce se nastěhoval do bytu 14.2.2016, ale bydlel v podnájmu do 4.5.2016, jen 81 dnů. Nájemce vždy včas zaplatil nájemné a zálohy předem za následující měsíc. Pak nájemce rozhodl nájem ukončit a oznámil to majitelce koncem dubna, s tím souhlasila a přišla na předání bytu. Nájemce byt předal se zápisem stavu měřidel, kde se podepsal vlastnoručně, majitelka nedala svůj podpis, ale stav měřidel si psala sama vlastnoručně. Nájemce se vystěhoval 4.5.2016. Nájemce zaplatil za období 14.2-4.5.2016 na zálohách 9.000 Kč + 11.000 Kč kauce, celkem 20.000 Kč. Majitelka souhlasila s vystěhováním nájemce, ale vyúčtování sama provedla pozdě, skoro po měsíci od vystěhování nájemce. Myslíme si ale, že vyúčtování provedla špatně, se kterým nesouhlasíme. Z částky 20.000 Kč vrátila jen 1900 Kč na účet nájemce. Majitelka započítala ve vyúčtování nájem a služby za dalších 10 dni do 14.5.2016, za období, kdy nájemce nebydlel v bytě, a odůvodnola tím, že byla dohoda mezí nájemcem a majitelem, že nájemce dá vědět měsíc dopředu o vystěhování, což není pravda, žádná taková dohoda nebyla, majitelka si vymýšlí. Proto nájemce nesouhlasí s vyúčtováním za dalších 10 dní. Prosím Vás má majitelka na to právo? Nakonec doposud nemáme správně spočítané vyúčtování služeb a také zbylou částku zpět. Máme potřebné písemné podklady k našemu případu (lístečky se zápisem o stavu měřidel, vyúčtování majitelky, poslané na email dcery). Co máme dělat, prosím Vás, a jak dále postupovat? Pokud podáme tuto žalobu k soudu, jestli budeme potřebovat zastoupení advokáta, kdo má správně spočítat vyúčtování služeb a kdo má zaplatit soudní poplatky a také služby advokáta? A hlavně nás s dcerou zajímá jestli můžeme uspět u soudu? Děkujeme pěkně, Marcela a Mirka
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nebyla uzavřena písemná nájemní smlouva, nevznikl platně nájemní vztah. Zákon vyžaduje, aby v případě nájemních smluv na byty a domy za účelem bydlení byla uzavřena písemná nájemní smlouva pod sankcí její neplatnosti.
V tomto případě tak jde o bezdůvodné obohacení na Vaší straně spočívající v užívání bytu, vyrovnané na druhé straně tím, že vlastnice bytu za to od dcery dostala peníze.
Z toho vyplývá, že majitelka jednak nemá nárok na poplatky za pojištění bytu a daň z nemovitostí, protože sama je osobou povinnou je hradit a pakliže je za ní uhradila Vaše dcera, vlastnice se na její úkor bezdůvodně obohatila a je povinna dceři toto bezdůvodné obohacení vrátit. Stejně tak jde o bezdůvodné obohacení v případě kauce a záloh na služby, které převyšují skutečně spotřebované energie. Zjednodušeně lze uzavřít, že majitelka má nárok pouze na náhradu odpovídající obvyklému nájemnému za dobu užívání bytu a na náhradu za spotřebované energie za tu dobu.
V případě, že máte doklady o stavu měřidel, je třeba si skutečnou cenu spotřebovaných energií vyčíslit a rozdíl po majitelce požadovat nejdéle ve 2 leté promlčecí lhůtě. V případě vymáhání doporučuji využít služeb advokáta, který má s vedením soudního sporu zkušenosti, protože pro samotného laika může být soudní řízení často problém. Soudní poplatek budete hradit Vy, ale pokud si advokáta vezmete a budete ve sporu úspěšná, je protistrana povinna Vám náhradu nákladů za právní zastoupení i za soudní poplatek zaplatit. Šance na úspěch se s ohledem na uvedené skutečnosti zdá poměrně vysoká. Vždy je ale třeba hodnotit každý případ jednotlivě podle konkrétních okolností a důkazů.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnankyně po rodičovské dovolené žádá zkrácený úvazek - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zkrácení úvazku zaměstnankyni po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel požadavku vyhovět?
- Zaměstnankyně po rodičovské dovolené žádá zkrácení pracovní doby - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zkrácení pracovní doby po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel požadavku vyhovět?
- Zkrácení úvazku a pracovní doby zaměstnankyni po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel vyhovět?
Pracovala jsem u firmy 8 let, nyní se vracím po dalších 3 letech z rodičovské dovolené. Pokud o to požádám, má zaměstnavatel povinnost mi nabídnout zkrácenou pracovní dobu?? Odpověděl, že na mé bývalé pozici zkrácená není reálná. Jiná (finančně odpovídající pozice) tam není. Nabídl mi pozici podřízenou, kde je mnohem nižší plat a pozici finančně stejnou, ale v jiném oboru, což nechci. Na plný úvazek pracovat nemohu (samoživitelka s malým dítětem, nestíhala bych).
Pokud svou původní pozici na plný úvazek odmítnu, mám nadále nárok na odstupné, nebo je to odmítnutí z mé strany??? A pokud současně odmítnu pozici podřízenou (s výrazně nižším platem) i onu další pozici finančně adekvátní ale v trochu jiném oboru??
Chápu, že zaměstnavatele stavím do složité situace, ale nemohu si dovolit jít finančně o tolik dolů, a kvůli dítěti potřebuji úvazek zkrácený, na co mám tedy nárok??
Děkuji, Michaela
ODPOVĚĎ:
Dle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že pokud požádá zaměstnankyně, která pečuje o dítě mladší 15-ti let, o kratší pracovní dobu, popř. jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen ji vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody.
Zaměstnavatel má tedy povinnost Vám zkrácený úvazek umožnit, pokud ale však uvede vážné provozní důvody, které mu toto neumožňují, tak tuto povinnost nemá. Neuvádíte, na jaké pozici pracujete, domnívám se, že např. u jakékoliv kancelářské práce vážené provozní důvody se hledají obtížně. Vážné provozní důvody jsou dány např. tehdy, kdy by Vaše nepřítomnost na pracovišti po určitou dobu určitým způsobem znemožňovala provoz zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel bude trvat na tom, že vážné provozní důvody na jeho straně existují, Vy máte povinnost nastoupit do zaměstnání dle Vaší platné pracovní smlouvy. Pokud tak nemůžete učinit, pak musíte dát výpověď nebo se se zaměstnavatelem dohodnout na ukončení pracovního poměru, obojí bez odstupného. Pokud odmítnete pozici, která neodpovídá druhu práce sjednanému ve Vaší pracovní smlouvě, pak na toto odmítnutí máte právo a nejsou s tím spojeny žádné důsledky.
Pokud zaměstnavatel bude trvat na názoru, že kratší úvazek poskytnout nelze a vy s tím nebudete souhlasit, máte povinnost postupovat dle výše uvedeného a můžete se svých práv domáhat u soudu podáním žaloby.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žádost zaměstnance s částečným invalidním důchodem o zkrácený pracovní úvazek - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Žádost zaměstnance s částečným invalidním důchodem o zkrácení pracovní doby - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zaměstnanec s ČID chce zkrátit pracovní dobu - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zaměstnanec s částečným invalidním důvodem a požadavek zkrácení pracovního úvazku - musí zaměstnavatel vyhovět?
Pracuji osm let jako uklízečka v domově důchodců. Mám částečný důchod. Chtěla bych změnit pracovní dobu na šest hodin denně. Je zaměstnavatel povinen mi to umožnit? Děkuji Ludmila
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má tuto povinnost pouze v případě, že zaměstnanec pečuje o osobu mladší 15-ti let, nebo osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, a i to jen tehdy, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody (§ 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnky vlastní s poznámkou bez útrat, bez protestu
- Vliv poznámky BEZ ÚTRAT, BEZ PROTESTU na promlčení směnky vlastní
- Promlčení směnky - jak zvrátit promlčení?
- Jak zrušit promlčení směnky
Chápu dobře dle čl. I. § 70 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb. , že směnka vlastní je promlčena po roce od její splatnosti, pokud na ní je uvedena doložka "bez útrat", nebo "bez protestu", resp. po roce již vlastním neplatný cár papíru?
Pokud ano, existuje proti tomu nějaká obrana, pokud tuto skutečnost namítl ustanovený opatrovník u soudu?
Děkuji Theodor
ODPOVĚĎ:
§ 70 odst. 2 zákona směnečného a šekového byl již zrušen - bohužel nedohledám v zákoně, kdy, nicméně skutečně již neplatí, proto se na splatnost směnky vztahuje obecná tříletá lhůta, tímto doporučuji argumentovat u soudu. Roční promlčecí doba zůstala pouze u šeku.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Otevření trezoru zesnulého - kdo musí být přítomen (notář, policie? )
- Zajištění dědictví notářem - kdo musí být přítomen při otevření trezoru zemřelého, zesnulého?
Chtěl bych se zeptat na zajištění dědictví. Jak by mělo proběhnou zjištění, zajištění dědictví.
Jedná se mi finanční hotovost šperky které má zesnulá v trezoru.
Při otevírání trezoru nebudou všichni dědicové.
Kdo má byt přítomen, notářka, policie?
Trezor je doma.
Děkuji za informaci.
Leopold
ODPOVĚĎ:
Notář nařídí jednání na místě samém - doma u zůstavitele, kde se trezor nachází. K jednání na místě samém notář předvolá všechny v úvahu přicházející dědice ze zákona, a pokud zůstavitel sepsal závěť, tak všechny závětní dědice. U soupisu obsahu trezoru má právo být přítomen pouze notář nebo jeho pracovníci a dále účastníci dědického řízení, tedy dědicové. Dědické řízení je neveřejné, tudíž nikdo jiný než účastník řízení by neměl být tomuto jednání přítomen, takže ani Policie ČR ne.
Notář při jednání na místě samém sepíše veškerý obsah trezoru. Pokud se v trezoru nachází hotovost a šperky, tak do protokolu uvede výši hotovosti a dále popis šperků (např. 1 ks prstenu ze žlutého kovu s modrým kamenem, atd.). Notář může šperky i hotovost na žádost dědiců z trezoru převzít do úschovy notáře - soudního komisaře a vydat je dědicům až po pravomocném skončení dědického řízení (zpravidla se tak děje v případě sporů mezi dědici).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nemovitost v ideálním spoluvlastnictví - jak určit kterou místnost kdo bude užívat?
- Rodinný dům v ideálním spoluvlastnictví - jak určit kterou místnost kdo bude užívat?
- Spoluvlastníci se nemohou dohodnout kdo kterou část nemovitosti bude užívat - jak postupovat?
Vlastním 1 rodinného domu, sestra svou 1, kterou na ni přepsal při rozvodu otec už odprodala mamce, takže je vyplacená. Bude mi 30, plánuji rodinu, bohužel s mamkou se nijak nedá dohodnout na určení konkrétních pokojů a oddělení mé části. Prosím o radu, jak se domoci určení konkrétních pokojů a části domu, která je moje a oddělení, nejlépe bez drahých soudů, kolik by takový soud stál a pomohl by mi k tomu? Také bych ráda věděla, jestli mám právo svou část pronajímat ne/oddělenou a dělat zde nějaké úpravy bez souhlasu většinového majitele? A jestli v případě, že bych byla nucena odsud odejít po mně může chtít nějaké poplatky za energie a opravy?
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Oddělení části rodinného domu:
Se svou matkou máte rodinný dům v tzv. ideálním spoluvlastnictví, tzn. že Vám nepatří pouze určitá část tohoto domu, nýbrž dům celý (stejně jako Vaší matce). Dle § 1117 občanského zákoníku totiž platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
Se svou matkou se samozřejmě můžete dohodnout na tom, že určitou část domu budete užívat pouze Vy a určitou část Vaše matka, je však nutné si uvědomit, že tato dohoda se bude týkat pouze užívání rodinného domu, na skutečnosti, že Vám i Vaší matce patří celý dům, se nic nezmění.
Máte-li zájem o vyčlenění určité části rodinného domu, která by patřila pouze Vám (byla by tedy předmětem Vašeho výlučného vlastnictví), je jedinou možností zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se současným rozdělením rodinného domu na dvě bytové jednotky.
V zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 občanského zákoníku).
Co se týče zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nabízejí se Vám dvě varianty, a to dle toho, zda bude možné se s Vaší matkou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout či nikoli:
a/ Dohoda je možná:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu.
Pro sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Zároveň s touto dohodou je možné s Vaší matkou sepsat prohlášení vlastníka (dle § 1166 a násl. občanského zákoníku), na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové
spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu, jak vyplývá z § 1158 a násl. občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že spoluvlastnictví může být (po svém zrušení) vypořádáno i jinými způsoby, a to prodejem společné věci (tzv. prodejem z volné ruky) nebo prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141/2 občanského zákoníku).
b/ Dohoda není možná:
Nebude-li možné se s Vaší matkou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout, nezbude Vám, než řešit věc soudně. Dle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
V návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete soudu samozřejmě navrhnout, že rodinný dům má být rozdělen na dvě bytové jednotky, přičemž vlastnicí jedné z nich se stanete Vy a druhé Vaše matka. Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je výslovně připuštěn v § 1165 občanského zákoníku, dle něhož bytová jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví nebo při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Rovněž pro přípravu návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji advokátní zastoupení.
Je samozřejmě také možné, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví i některým z dalších způsobů, které občanský zákoník zná (prodejem společné věci, jejím přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků s vyplacením ostatních). Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k reálnému rozdělení rodinného domu, nebudu se těmito variantami dále zabývat.
Co se týče soudního poplatku za podání návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je stanoven v příloze zákona o soudních poplatcích, konkrétně pak v její položce 6, dle které platí, že:
- soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví činí 2.000,- Kč;
- sazba poplatku podle předchozí odrážky se zvyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc.
Ve Vašem případě by tedy činil soudní poplatek 7.000,- Kč.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že osvobození od soudního poplatku dle § 11 zákona o soudních poplatcích se na Vámi popsaný případ nevztahuje. Je však možné, abyste soud požádala o částečné či úplné osvobození od soudního poplatku dle § 138/1 Občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
2/ Nakládání s „Vaší“ částí rodinného domu:
Jak jsem uvedl v odpovědi ad 1/, vztahuje se Vaše spoluvlastnické právo k celému rodinnému domu (stejně jako spoluvlastnické právo Vaší matky). V rámci rodinného domu proto neexistuje žádná část, která by byla výlučně Vaše.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku). Jedná-li se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, je zapotřebí dokonce dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že Vaše matka je většinovou spoluvlastnicí rodinného domu, není možné, abyste např. část domu pronajala či provedla stavební úpravy bez jejího souhlasu.
3/ Platby za rodinný dům:
Dle § 1127 občanského zákoníku platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Vůči státu (daň z nemovitých věcí apod.) či dodavatelům energií proto odpovídáte za případné dluhy na platbách stejně jako Vaše matka.
Pakliže byste se z domu odstěhovala, nebyla by Vaše matka oprávněna po Vás požadovat spoluúčast na úhradě těch energií, které spotřebovala sama (např. dodávky studené a teplé vody, dodávky elektřiny apod.). Pokud by však Vaše matka některou z těchto plateb neuhradila, mohl by se příslušný dodavatel obrátit s požadavkem na úhradu na Vás (mezi Vámi a Vaší matkou by následně muselo dojít k vyrovnání).
Pokud by Vaše matka provedla na rodinném domě např. stavební úpravy, byla by oprávněna se po Vás domáhat úplaty za zhodnocení domu pouze v případě, kdy by Vám umožnila se k tomuto stavebnímu záměru vyjádřit (tzn. hlasovat pro či proti). Je pravdou, že jako většinová spoluvlastnice však může Vaše matka o případných stavebních úpravách rozhodovat bez ohledu na Váš názor (k jehož vyjádření Vám však musí dát prostor). Proti tomuto postupu Vaší matky by bylo za určitých okolností možné se bránit i soudní cestou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnancem - § 56 odst. 1 písm, b) Zákoníku práce
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v průběhu výpovědní lhůty (dluh části mzdy domnívaný zaměstnancem)
Zaměstnanec dal výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou, ta byla přijata. Po uplynutí 14 ti dnů dal výpověď - „okamžité zrušení pracovního poměru“ s požadavkem odstupného 2 měsíce. (§ 56 odst. 1 písm, b)
Zaměstnavatel uvedenou výpověď považuje za neplatnou - jedná se o zástupný problém za použití bagatelních důvodů (rozdílný názor na výpočet mzdy a neporozumění schválené výplatní pásce – částka cca 5% mzdy)
Zaměstnavatel nemá dále tuto pracovnici zájem zaměstnávat proto jsme použili § 70 odst. 2 a ukončili pracovní poměr dohodou. (tedy dříve než byl termín té dvouměsíční výpovědi)
Jak dál? Nikde jsme nenašli odpověď na tuto výpověď v době řádně přijaté výpovědi
Lze uplatnit náhradu škody způsobenou zaměstnavateli (cca 1 čisté mzdy) § 70/3 - § 71
Děkuji Mojmír
ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec vykoná v čase dva úkony vedoucí ke skončení pracovního poměru, pak pro skončení pracovního poměru platí ten úkon, jehož účinky nastanou dříve. Pokud tedy zaměstnanec podal výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou a poté podal okamžité zrušení pracovního poměru, zaměstnavatel s tímto druhým jeho úkonem nesouhlasil, avšak se se zaměstnancem dohodne dle § 70 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění na tom, že na dalším zaměstnávání netrvá, a dohodnou se na datu ukončení pracovního poměru, pak v tento den pracovní poměr končí. Uplatní se pak ustanovení § 70 odst. 3 ZP, že v tomto případě není možné po zaměstnanci požadovat náhradu škody. Prvně podaná výpověď pak nemá už žádné účinky.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Sexuální obtěžování věřitelem - jak se bránit?
Pracuji ve skladu s ceninami, 04/2016 mi přidělili kolegu, v té době jsem byla ve svízelné finanční situaci a on sám se ochotně nabízel s finanční pomocí, kterou nechce vrátit. Podotýkam nikdy jsem ho já sama o nic nežádala. Po nějaké době začalo z jeho strany sexuální obtěžování. Šla jsem věc nahlásit na vedení firmy. On mi začal vyhrožovat, že řekne skutečnost dluhu. A tak také učinil. Nemám problém mu vše splatit. Zpětně vystavil smlouvu o půjčce, kterou jsem podepsala a splátku poslala. A z jeho strany vše trvá, neustále SMS, tlačí na mě ať podám výpověď a stáhnu obvinění ze sexuálního obtěžování. Nejhorší je, že netuším co řediteli přímo řekl. Ale zda se že je vše na jeho straně. Předem moc děkuji, jsem zoufala.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že k tomuto sexuálnímu obtěžování dochází na pracovišti, je nutné se obrátit nejdříve (nejlépe za přítomnosti svědků či písemně) na zaměstnavatele, protože ten je povinen zajistit, aby nedocházelo mezi zaměstnanci k diskriminaci, přičemž za diskriminaci se považuje i obtěžování ze strany jiného zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel byl nečinný, vystavuje se riziku uložení pokuty ze strany inspekce práce. V této věci můžete podat i podnět na inspekci práce.
Další možností je obrátit se na policii a žádat prošetření chování kolegy policií. V úvahu přichází postih za některý trestný čin, popř. přestupek.
Dále je možné se bránit žalobou u soudu v občanském soudním řízení, kdy se můžete domáhat, aby se kolega daného chování zdržel, odstranil následky takového chování (pokud jsou) a event. Vám zaplatil přiměřené zadostiučinění.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Práce na franšízovou smlouvu - nárok na odstupné
- Práce na franšízovou smlouvu - musí dát při ukončení zaměstnavatel výpověď a odstupné?
- Ukončení franšízové smlouvy - práva zaměstnance pracujícího na tuto smlouvu
- Přechod frančízové smlouvy na nového zaměstnavatele
Jsem zaměstnána od 01/2015 na franšíze, která je v současné době pod správou banky. Mám pracovní poměr na dobu určitou do 12/2016, uzavřený přímo s bankou. V současné době se objevil kupec franšízy, který zde začne podnikat od 07/2016. Jelikož mi nabídl pouze práci na IČO za pro mě nevýhodných podmínek, což jsem nepřijala, zajímá mne, zda mi:
1) musí dát výpověď banka pro nadbytečnost a zároveň odstupné, nebo:
2) musím podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru, když už o dané situaci vím téměř dva měsíce a bez odstupného nebo
3) přejdu pod správu nového majitele a toto budu řešit až s ním? Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Pokud dochází pouze ke změně v subjektu zaměstnavatele, pak by se měla uplatnit ustanovení § 33á a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. měla byste nadále pracovat na základě dosavadní smlouvy (pokud byste se s novým zaměstnavatelem nedohodla na její změně), pouze pod jiným zaměstnavatelem. Pokud máte uzavřenu pracovní smlouvu, pak by nový zaměstnavatel musel mít k výpovědi důvod, nemůže Vás nutit pracovat na IČO, pokud s tím nebudete souhlasit.
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Umisťování kamenů (jako překážka) na obecní pozemek před domem - jde o přestupek proti veřejnému pořádku?
- Umisťování kamenů (jako překážka) na městský pozemek před domem - jde o přestupek proti veřejnému pořádku?
- Předseda SVJ překračuje své pravomoci - jak se bránit?
- Předseda SVJ obtěžuje členy SVJ nevhodným chováním - jak se bránit?
Pozemek města obklopuje naši bytovou jednotku, stává se, že pes svému majiteli občas zaběhne do zeleného pásu před domem, naše paní předsedkyně Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ v takovém případě slovně občany na pozemku města napadá a zastrašuje
(pro představu - jeden z případů vypadal např. takto: "vypadni z našeho pozemku, já tady hájím zájmy společenství vlastníků …"),
nic se při tom neděje, majitel si psa hlídá, nejde o žádný přestupek, městu žádná škoda nevzniká.
Dochází jednáním paní předsedkyně k přestupkům proti občanskému soužití?
Podobné případy napadání nastávají, když si majitelé bytů potřebují organizačně zajet po chodníku města do blízkosti vstupu, například za účelem krátkodobé opravy nebo stěhování, přitom se vozidla zaparkují tak, ať nedochází k žádnému omezení.
Paní předsedkyně dokonce začala na pozemek města bez jeho souhlasu svévolně umisťovat jako překážky kameny. Dochází jednáním paní předsedkyně k přestupkům proti občanskému soužití?
Na podzim 2015 jsem upozorňoval paní předsedkyni Společenství vlastníků bytových jednotek, že svým jednáním překračuje svůj mandát, chtěl jsem to projednat na schůzi vlastníků.
Paní předsedkyně celou věc otočila, na interní schůzi výboru konané 5. října 2015 dokonce mé připomínky projednala s dalšími 2 členy výboru jako „nevhodné chování vůči ní“.
O tomto zápise jsem vůbec nevěděl, moji rodinu šokovalo, když jsme ho začátkem června 2016 uviděli vyvěšený na veřejné nástěnce u vstupu domu.
Zápis je přístupný pro všechny kolemjdoucí občany, v zápise je nepravdivě uvedeno mé jméno u nevhodného chování jako 5. bod.
Dejte mi prosím vědět, jak se mohu bránit, nepravdivé veřejné obvinění vrhá špatné světlo na moji rodinu, manželku a děti. David
ODPOVĚĎ:
Jednání paní předsedkyně vůči osobám vstupujícím na pozemek před domem by teoreticky bylo možné považovat za Vámi zmíněný přestupek proti občanskému soužití.
Dle ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se tohoto přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Pokud tedy výkřiky této paní mají vulgární charakter, jsou urážlivé či posměšné, je teoreticky možné takové jednání posoudit jako tento přestupek.
Nicméně takový přestupek se projednává pouze na návrh postižené osoby, tedy ten, na koho paní předsedkyně takto křičí, by se musel obrátit na policii.
Jednání paní předsedkyně vůči Vám se určitě braňte. Doporučuji Vám ji písemně vyzvat, aby se zdržela protiprávního jednání spočívajícího v uvádění a rozšiřování nepravdivých informací o Vaší osobě na veřejnosti, jelikož tím poškozuje Vaši osobnost (jméno, pověst, čest apod.). Pokud by od tohoto jednání neupustila, můžete se soudní cestou domáhat ochrany svého jména a pověsti a požadovat případně i náhradu způsobené nemajetkové újmy.
Dále se můžete v této věci obrátit na policii a žádat prošetření takového jednání (ať už klasifikace jako přestupek proti občanskému soužití, či při naplnění podmínek případně i trestný čin pomluvy).
Dále Vám doporučuji prostudovat stanovy společenství vlastníků jednotek za účelem zjištění, zda a za jakých podmínek je paní předsedkyni možné z její funkce odvolat.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ideální spoluvlastník nemovitosti chce užívat všechny místnosti v nemovitosti - má na to právo?
- Ideální spoluvlastník domu chce užívat všechny místnosti v domě - má na to právo?
- Ideální spoluvlastník bytu chce užívat všechny místnosti v bytě - má na to právo?
- Ideální spolumajitel nemovitosti chce užívat všechny místnosti v nemovitosti - má na to právo?
- Ideální spolumajitel domu chce užívat všechny místnosti v domě - má na to právo?
- Ideální spolumajitel bytu chce užívat všechny místnosti v bytě - má na to právo?
Jsem vlastníkem ideální poloviny rodinného domu se dvěma byty (společná voda, elektřina, topení). Druhým podílovým vlastníkem je moje sestra. V domě žije ještě naše matka (má nájemní smlouvu na celou nemovitost, my máme v nájemní smlouvě právo spoluužívání). Sestra jezdí do domu pouze občas, přesto trvá na tom, že je vlastníkem poloviny všeho, tedy i každého pokoje. Já obývám část jednoho bytu, ale takto ani v té části nemám žádné soukromí. Zamkla jsem si jeden pokoj (po písemné dohodě s matkou) a sestra si zavolala zámečníka na otevření. Žádná domluva o rozdělení užívaného prostoru s ní není možná. Dá se tato situace nějak právně vyřešit?
Prosím o odpověď, již jsem posílala tento dotaz před měsícem, nevím, jestli se někde nezatoulal.
Děkuji, zdravím, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Se svou sestrou máte rodinný dům v tzv. ideálním spoluvlastnictví, tzn. že Vám nepatří pouze určitá část tohoto domu, nýbrž dům celý (stejně jako Vaší sestře). Dle § 1117 občanského zákoníku totiž platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
Se svou sestrou se samozřejmě můžete dohodnout na tom, že určitou část domu budete užívat pouze Vy a určitou část Vaše sestra, je však nutné si uvědomit, že tato dohoda se bude týkat pouze užívání rodinného domu, na skutečnosti, že Vám i Vaší sestře patří celý dům, se nic nezmění.
Z dotazu bohužel jasně nevyplývá, zda je předmětný rodinný dům rozdělen na dvě bytové jednotky či zda „dva byty“ (o kterých se v dotazu zmiňujete) jsou např. pouze označením jednotlivých pater rodinného domu. Skutečnost, zda jsou v rámci domu vyčleněny dvě bytové jednotky či nikoli můžete ověřit online náhledem do katastru nemovitostí:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Správné zodpovězení této otázky je důležité pro další postup, tzn. aby bylo přikročeno ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu či zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dvou bytových jednotek. V další odpovědi budu vycházet z předpokladu, že bytové jednotky v domě vyčleněny nejsou.
Máte-li zájem o vyčlenění určité části rodinného domu, která by patřila pouze Vám (byla by tedy předmětem Vašeho výlučného vlastnictví), je jedinou možností zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se současným rozdělením rodinného domu na dvě bytové jednotky.
V zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 občanského zákoníku).
Co se týče zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nabízejí se Vám dvě varianty, a to dle toho, zda bude možné se s Vaší sestrou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout či nikoli:
a/ Dohoda je možná:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu.
Pro sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám (i Vaší sestře) doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Zároveň s touto dohodou je možné s Vaší sestrou sepsat prohlášení vlastníka (dle § 1166 a násl. občanského zákoníku), na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu, jak vyplývá z § 1158 a násl. občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že spoluvlastnictví může být (po svém zrušení) vypořádáno i jinými způsoby, a to prodejem společné věci (tzv. prodejem z volné ruky) nebo prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141/2 občanského zákoníku). Neboť Váš dotaz k žádnému z těchto způsobů vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nesměřuje, nebudu se jimi dále zabývat.
b/ Dohoda není možná:
Nebude-li možné se s Vaší sestrou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout, nezbude Vám, než řešit věc soudně. Dle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
V návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete soudu samozřejmě navrhnout, že rodinný dům má být rozdělen na dvě bytové jednotky, přičemž vlastnicí jedné z nich se stanete Vy a druhé Vaše sestra. Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je výslovně připuštěn v § 1165 občanského zákoníku, dle něhož bytová jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví nebo při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Rovněž pro přípravu návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji advokátní zastoupení.
Je samozřejmě také možné, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví i některým z dalších způsobů, které občanský zákoník zná (prodejem společné věci, jejím přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků s vyplacením ostatních). Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k reálnému rozdělení rodinného domu, nebudu se těmito variantami dále zabývat.
Co se týče soudního poplatku za podání návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je stanoven v příloze zákona o soudních poplatcích, konkrétně pak v její položce 6, dle které platí, že:
- soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví činí 2.000,- Kč;
- sazba poplatku podle předchozí odrážky se zvyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc.
Ve Vašem případě by tedy činil soudní poplatek 7.000,- Kč.
Pakliže jsou v rámci domu vyčleněny dvě bytové jednotky (přičemž obě jsou předmětem ideálního spoluvlastnictví Vás a Vaší sestry), lze postupovat v zásadě stejně, jako je uvedeno výše, s tím rozdílem, že dohoda (popř. návrh k soudu) se nebude týkat rodinného domu, nýbrž dvou bytových jednotek.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Neusnášeníschopné představenstvo bytového družstva
- Bytové družstvo bez představenstva - určení opatrovníka soudem
- Soudní stanovení opatrovníka bytového družstva při neusnášeníschopném představenstvu
- Návrh soudu na určení opatrovníka bytovému družstvu
V našem bytovém družstvu došlo k situaci, kdy 2 členové představenstva odstoupili z funkce a nejsou žádní zájemci na dané funkce. Představenstvo bude usnášeníschopné do 25.6.2016. Nabízí se tedy pouze varianta ustanovení opatrovnictví soudem podle NOZ.
1) kdo může dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka?
2) podnět soudu lze napsat "volnou rukou" nebo musí splňovat nějaká formální pravidla?
3) lze navrhnout soudu konkrétní osobu opatrovníka? 4) jaké důkazy musí být soudu v žádosti doloženy?
5) přihlíží soud při ustanovení opatrovníka k tomu, kde je sídlo družstva?
6) kdo určuje výši odměny opatrovníka?
7) ustanovením opatrovníka automaticky zanikne funkce zbývajícímu členu představenstva, který nerezignoval?
8) může si opatrovník bytového družstva přibrat nějakého pomocníka?
9) může opatrovník bytového družstva ukončit pracovní poměr zaměstnanci družstva? 10) jak dlouho může opatrovnictví trvat?
11) může dát někdo z družstva podnět k
ukončení opatrovnictví pakliže se najdou osoby, které by byly ochotny zastávat funkce v představenstvu?
12) existuje jiná varianta za daného stavu než opatrovnictví?
Děkuji, Roman
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Kdo může dát soudu podnět:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 165/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Ve Vámi popsané situaci tedy občanský zákoník primárně počítá s tím, že soudem budou jmenováni chybějící členové statutárního orgánu. Pokud však nemá o členství v představenstvu bytového družstva nikdo zájem, nezbude soudu, než bytovému družstvu ustanovit opatrovníka.
S návrhem na ustanovení opatrovníka se může na soud obrátit v zásadě kdokoli, kdo na tom má právní zájem. Ve Vámi popsaném případě může být takovou osobou některý z členů představenstva bytového družstva, popř. i kterýkoli člen bytového družstva (lze totiž předpokládat, že člen bytového družstva má zájem na tom, aby byl jeho statutární orgán usnášeníschopný).
2/ Forma návrhu na ustanovení opatrovníka:
Je nezbytné, aby byl návrh na ustanovení opatrovníka určitý, tzn. aby z něj jasně vyplývalo, jakému soudu je tento návrh určen, kdo je navrhovatelem a jaký má vztah k bytovému družstvu, jakého bytového družstva se návrh týká, jaký je skutkový stav a čeho se navrhovatel domáhá (resp. co navrhuje). V návrhu je zároveň vhodné stručně uvést, v čem spočívá právní zájem navrhovatele na ustanovení opatrovníka bytovému družstvu. Podpis a datace návrhu jsou samozřejmostí.
Jinak však nemusí návrh splňovat žádné speciální formální požadavky, tzn. že může být napsán běžným jazykem, na počítači, psacím stroji či ručně.
V této souvislosti připomínám, že v případě soudního řízení o opatrovnictví právnické osoby je věcně příslušným ten soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku, v případě bytového družstva se tedy jedná o krajský soud dle sídla tohoto družstva (jak vyplývá z § 85 písm. d) a § 86/1 zákona o zvláštních řízeních soudních a z § 75/1 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
3/ Návrh konkrétní osoby opatrovníka:
Ano, soudu je možné navrhnout pro výkon opatrovnické funkce konkrétní osobu. Tímto návrhem není soud samozřejmě vázán, v odůvodnění svého rozhodnutí by však měl uvést, proč návrhu vyhověl nebo nevyhověl.
4/ Jaké důkazy musí být doloženy:
Obecně platí, že cokoli je v žalobě (či návrhu) tvrzeno, musí být rovněž prokázáno. Ve Vámi popsaném případě lze doporučit především prokázání těchto skutečností:
- že došlo k rezignaci dvou ze tří členů představenstva bytového družstva (předložením kopií písemných rezignací, soudu je možné zároveň předložit kopii stanov bytového družstva, z nichž vyplývá, kolik členů představenstvo má apod.),
- že ze strany představenstva bytového družstva byl učiněn pokus o vyřešení nastalé situace (předložením kopie písemné výzvy členům bytového družstva ke kandidatuře na uprázdněná místa v představenstvu, popř. obdobný dokument).
Bude-li soud považovat předložené důkazy za nedostatečné, vyzve navrhovatele k jejich doplnění.
5/ Zohlednění sídla družstva při ustanovování opatrovníka:
Žádný právní předpis neukládá soudu, aby při ustanovování opatrovníka zohledňoval adresu sídla právnické osoby, které má být tento opatrovník ustanoven. Z logiky věci však vyplývá, že se soudce při úvaze o osobě opatrovníka zabývá i touto otázkou. V návrhu je samozřejmě možné požádat soud i o zohlednění této skutečnosti.
6/ Určení výše odměny opatrovníka:
O výši odměny opatrovníka rozhoduje soud.
7/ Zánik funkce zbývajícího člena představenstva:
V tomto ohledu lze vycházet z § 487 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu (zde představenstva bytového družstva),
- působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu,
- soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby,
- je-li toho třeba, soud působnost opatrovníka dále vymezí s přihlédnutím k působnosti dalších orgánů právnické osoby, popřípadě i k právům společníků.
Opatrovník je soudem jmenován na místo statutárního orgánu právnické osoby, tzn. že po dobu opatrovnictví právnické osoby je právní jednání statutárního orgánu neúčinné. Zbývající člen představenstva bytového družstva tak zůstane členem představenstva i nadále, nebude však oprávněn tuto funkci vykonávat (resp. jakékoli jeho právní jednání bude neúčinné), tzn. že členem představenstva bytového družstva zůstane pouze titulárně. S obnovou činnosti představenstva bytového družstva (tedy po zvolení dalších dvou členů představenstva) a po skončení opatrovnictví bytového družstva se tento člen stane opět „plnohodnotným“ členem představenstva bytového družstva.
Mírně nad rámec tohoto dotazu doplňuji, že dle § 486/2 občanského zákoníku může soud jmenovat opatrovníkem právnické osoby jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.
8/ Pomocník opatrovníka právnické osoby:
Žádný právní předpis nepočítá s tím, že by si byl opatrovník právnické osoby oprávněn přibrat pomocníka. Použije-li opatrovník právnické osoby při své činnosti třetí osobu, bude za její činnost odpovídat, jako by jí provedl sám. I v tomto ohledu je možné navrhnout soudu, aby postup opatrovníka zvlášť upravil (aby např. stanovil, že opatrovník je povinen vykonávat svou funkci osobně apod.).
9/ Ukončení pracovního poměru zaměstnanci bytového družstva:
Dle § 486/1 občanského zákoníku jmenuje soud opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Vzhledem k tomu, že opatrovník vstupuje do působnosti statutárního orgánu, je oprávněn za opatrovanou právnickou osobu právně jednat, a to samozřejmě i v pracovněprávních záležitostech (je-li tato právnická osoba zaměstnavatelem). Odpověď na tento dotaz proto zní: ano, opatrovník je oprávněn ukončit pracovní poměr se zaměstnancem bytového družstva.
I na tomto místě opakuji, že působnost opatrovníka může být soudem omezena (což lze soudu navrhnout), tzn. že nemá-li bytové družstvo zájem na tom, aby mohl opatrovník zasahovat do pracovněprávních záležitostí tohoto bytového družstva, je možné, aby bylo v návrhu na ustanovení opatrovníka uvedeno, že navrhovatel navrhuje, aby byla působnost opatrovníka v této oblasti omezena (resp. aby nebyla vůbec založena).
10/ Trvání opatrovnictví právnické osoby:
Opatrovnictví právnické osoby trvá v zásadě po dobu, kdy jsou dány důvody, pro které byl opatrovník právnické osobě ustanoven (tzn. po celou dobu, kdy to právnická osoba potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva).
Ve Vámi popsaném případě bude opatrovnictví trvat do doby, kdy budou řádně zvoleni chybějící členové představenstva bytového družstva. Poté bude možné, aby soud svým rozhodnutím opatrovníka odvolal (a to i bez návrhu, popř. na základě návrhu osoby, která na tom osvědčí právní zájem, typicky na základě návrhu členů nového představenstva bytového družstva).
11/ Podání podnětu k ukončení opatrovnictví členem bytového družstva:
Na tento dotaz bylo odpovězeno v odpovědi na dotaz č. 10. Nestačí, aby se našli takoví členové bytového družstva, kteří by byli ochotni se stát členy představenstva, nýbrž je zapotřebí, a by se členy představenstva bytového družstva skutečně stali (a to postupem dle stanov bytového družstva). Následně bude možné, aby se kdokoli, kdo na tom osvědčí právní zájem, obrátil na soud s návrhem na odvolání opatrovníka.
12/ Jiná varianta:
Není-li v současné chvíli nikdo ochoten stát se členem představenstva bytového družstva (tzn. že nemůže být soudem jmenován ve smyslu § 165/1 občanského zákoníku), je opatrovnictví právnické osoby jedinou myslitelnou variantou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Kurýr omylem nevybral peníze od příjemce balíku - může je dodatečně vymáhat po adresátovi?
- Omylem nevybrané peníze za balík kurýrem po adresátovi - dodatečné vymáhání peněz po adresátovi
Můj přítel pracuje pro dopravní společnost a nedávno doručoval balíček za necelých 10tisíc Kč. Balík byl objednán s platbou při převzetí, bohužel si toho přítel nevšiml, balík předal a peníze nevybral. Nyní po něm dodavatel chce balík zaplatit a pán kterému byl balík adresován jej již nechce zaplatit s tím, že balík převzal a tudíž nemá povinnost zpětně cokoli zaplatit. Je nějaká cesta jak z něj peníze dostat, nebo musí balík zaplatit přítel ze svých peněz? Děkuji, Magdalena.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel s jistotou nevyplývá, koho označujete jako „dodavatele“, tedy subjekt, který se po Vašem příteli domáhá úhrady ceny balíku. Ve své odpovědi budu předpokládat, že tímto dodavatelem je subjekt, který si přepravu balíku u dopravní společnosti objednal (tedy zákazník dopravní společnosti).
V první řadě je nutné si uvědomit, že je-li Váš přítel u dopravní společnosti zaměstnán (tzn. pokud s dopravní společností uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), odpovídá (vůči dodavateli) za vzniklou škodu dopravní společnost. Toto pravidlo je zakotveno v § 2914 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo při své činnosti použije zaměstnance, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.
Za vzniklou škodu tedy dodavateli (jako zákazníkovi) odpovídá dopravní společnost. V tomto ohledu je dále podstatné, zda je dopravní společnost pro případ vzniku své odpovědnosti za škodu pojištěna. Pakliže ano, může být škoda uhrazena příslušnou pojišťovnou (dopravní společnost by se pak na náhradě škody podílela pouze do výše spoluúčasti, je-li nějaká sjednána). Pakliže dopravní společnost pojištěna není, bude dodavateli povinna nahradit vzniklou škodu z vlastních prostředků.
Jelikož vznik škody byl Vaším přítelem bezpochyby zaviněn (konkrétně se jednalo o nedbalost Vašeho přítele), ponese Váš přítel odpovědnost za škodu, která v důsledku jeho nedbalosti vznikne dopravní společnosti (jako zaměstnavateli Vašeho přítele). Tato škoda bude na straně dopravní společnosti spočívat v částce, kterou dopravní společnost vynaloží na náhradu škody (buď se bude jednat o celou náhradu škody, tzn. cca 10.000,- Kč, nebo o částku nižší, pokud je dopravní společnost pojištěna a na náhradě škody se tudíž bude podílet pouze sjednanou spoluúčastí).
Dle § 250/1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vzhledem k tomu, že zavinění spočívalo na straně Vašeho přítele v nedbalosti, může po něm dopravní společnost požadovat náhradu škody maximálně ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu (§ 257/2 zákoníku práce). Předpokládám však, že výdělek Vašeho přítele (resp. čtyřapůlnásobek tohoto výdělku, je vyšší než 10.000,- Kč, tzn. že dopravní společnost bude oprávněna po Vašem příteli vymáhat celou tuto částku).
Je samozřejmě možné, aby se dopravní společnost (jako soukromá firma) rozhodla, že náhradu vzniklé škody po Vašem příteli vymáhat nebude, popř. ne celou tuto škodu (v tomto ohledu závisí vše na uvážení dopravní společnosti).
Co se týče vymáhání úhrady ceny balíku po jeho příjemci (který balík nezaplatil, ač k tomu byl povinen), je samozřejmě možné, aby se úhrady balíku dopravní společnost domáhala (a to v krajním případě i soudní cestou). Vzhledem k tomu, že právní vztah je založen mezi dopravní společností a příjemcem balíku, nemůže v tomto ohledu Váš přítel nic podniknout (tzn. že záleží pouze na rozhodnutí dopravní společnosti, zda se pokusí cenu balíku od jeho příjemce dodatečně získat, na což má dopravní společnost samozřejmě právo) či nikoli.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Zablokování účtu dítěte v insolvenci rodiče - jak požádat o odblokování účtu dítěte?
- Zablokování účtu dítěte v oddlužení rodiče - jak požádat o odblokování účtu nezletilého potomka?
- Zablokování účtu dítěte v osobním bankrotu rodiče - jak požádat o odblokování účtu nezletilého potomka?
Jsem v insolvenci. Insolvenční správce zablokoval účet mého dítěte - dcery na který mi chodí přídavky na dítě a případná finanční výpomoc od rodičů.
Insolvenční soud už proběhl v květnu 2016. Insolvence mi byla povolena a od července 2016 začínám splácet dluh. Můj účet mi odblokovali, ale účet dcery je pořád zablokovaný. Kam se mohu obrátit s odblokováním účtu? Ty peníze co tam chodí potřebuji. Ať už na placení školních obědů pro dceru tak na její dopravu do školy.
Prosím vás moc o radu jak postupovat. Už 3 měsíce mi tam chodí peníze a já se k nim nemohu dostat.
Děkuji, Klaudie.
ODPOVĚĎ:
Pokud ve Vašem případě nabylo rozhodnutí o schválení oddlužení právní moci, došlo zároveň ke zrušení omezení Vašich dispozičních oprávnění k majetkové podstatě (předpokládám, že bankovní účet byl zablokován na základě předběžného opatření insolvenčního soudu), tzn. že s finančními prostředky na předmětném bankovním účtu (které na tento účet budou připsány po schválení oddlužení) byste měla být oprávněna disponovat opět pouze Vy (jak vyplývá z § 407/2 a § 409/1 insolvenčního zákona).
V tomto ohledu Vám doporučuji obrátit se s žádostí o odblokování předmětného účtu na Vám přiděleného insolvenčního správce. Pokud insolvenční správce Vaší žádosti nevyhoví, předpokládám, že své rozhodnutí řádně odůvodní (včetně odkazu na příslušné ustanovení insolvenčního zákona). Následně by mělo být možné se proti takovému rozhodnutí insolvenčního správce bránit (pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Požadování občanského průkazu vrátným na vrátnici - může vrátný legitimovat?
- Požadování občanského průkazu strážným na vrátnici - může vrátný legitimovat?
- Může chtít vrátný občanský průkaz po návštěvě podniku, firmy, fabriky?
- Může vrátný legitimovat návštěvy procházející vrátnicí?
Má vrátný či strážný na vrátnici právo po návštěvě, která vstupuje do areálu podniku, požadovat předložení občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti?
Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Na prakticky shodný dotaz jsem nedávno odpovídal, z tohoto důvodu Vás odkazuji na tuto odpověď:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/nezarazene-dotazy/25987-musi-obcan-ukazat-obcansky-prukaz-vratnemu-ochrance.html
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace sanace vlhkého sklepa odbornou firmou
2014 jsme zadali odborné firmě na sanace vlhkých prostor provedení díla s názvem "Sanace zdiva a podlah sklepa v RD".
Při prohlídce na místě jednatel této firmy provedl návrh konkrétního způsobu sanace - chemickými prostředky firmy Schomburg. Ve smlouvě o dílo je uvedeno "Specifikace předmětu této smlouvy (včetně všech součástí a výkonů) je obsažena v nabídce ze dne 09.07.2014, která jako Příloha č. 1 tvoří nedílnou součást této smlouvy.") Ve jmenované příloze jsou uvedeny konkrétní přípravky na stěny, podlahy atd. Firma na dílo poskytla 7letou záruku bez uvedení, na co se konkrétně záruka vztahuje: "Zhotovitel poskytuje objednateli na předmět díla záruku za jakost. Záruční doba činí 72 měsíců a počíná běžet ode dne předání díla" a
"Zhotovitel se zavazuje odstranit uznané reklamované vady ve lhůtě 30 dní od doručení reklamace objednatelem."
Dílo bylo dokončeno v září 2014.
03/2016 došlo ke znovuobjevení se vlhkosti na podlaze předmětného sklepa, která se během 14 dnů rozšířila na celou podlahu a i na spodní části stěn sklepa. Při měření vlhkoměrem stupnice ukazuje maximální měřitelné hodnoty vlhkosti. Stav sklepa je po provedeném díle v ceně cca. 60.000 Kč horší než před jeho provedením.
Dílo jsme ještě v březnu 2016 reklamovali. Reklamace byla zamítnuta s uvedením těchto důvodů:
1. Vlhkost zřejmě vznikla odstávkou čerpadla vody z drenáže, kdy voda v jímce byla výše než úroveň podlahy sklepa
2. Na podlaze zřejmě nedošlo k dostatečné chemické reakci, neboť beton byl zřejmě nekvalitní, zřejmě s vysokým obsahem popílku a kalcia
3. Ve sklepě působí zřejmě tlaková voda. Chemické utěsnění je dimenzováno pouze na vzlínající vlhkost, ne na tlakovou vodu.
Obrátili jsme se na výrobce přípravků, jimiž byla sanace provedena, německou firmu Schomburg. Obdrželi jsme od ní toto vyjádření:
1. Při řádném provedení její přípravky odolávají i vodnímu sloupci 10m. (Náš sklep má max. hloubku 2,3 m)
2. V technickém listu k výrobku je uvedeno, že přípravek funguje správně pouze tehdy, je-li aplikován na kvalitní beton bez nadměrného obsahu kalcia a popílku
3. Přípravek funguje správně i při tlakové vodě do jistého tlaku.
Moje otázky na Vás:
1. Já i můj manžel jsme ve stavařině laici. Žádali jsme odbornou firmu o zabránění pronikání vlhkosti do sklepa. Volbu přípravků a způsob jejich aplikace jsme ponechali na této firmě. Jak by podle Vašich zkušeností rozhodl soud, pokud by firma tvrdila, že jsme si u ní objednali přímo konkrétní produkty a postupy a tudíž že nemůže za to, "námi vybrané produkty a postupy" špatně fungují? Ve smlouvě však není uvedeno "suchý sklep" nýbrž "dílo podle přílohy". Pouze v názvu dílo stojí "Sanace".
2. Mám za to, že firma musí dodržet při aplikaci přípravku dodržet technické postupy uvedené v Technickém listu výrobce. Jestliže je tam uvedeno "kvalitní beton", "tlaková voda max. do tlaku x", kdo je povinen tyto skutečnosti ověřit? Dodavatel? Nebo objednatel? Přinejmenším by dodavatel jako odborník měl vyslovit pochybnosti a žádat provedení zkoušek, event. na objednateli, ne? Písemně. Na skutečnost, že opatření event. nebude fungovat jsme dodavatelem nebyli ústně neřku-li písemně nikterak upozorněni.
3. Může vyjádření výrobce u soudu nahradit posudek soudního znalce?
Uveďte prosím též Vaše doporučení, zda se při uvedených nákladech vyplatí jít do sporu nebo zda máme tu hořkou pilulku spolknout a zajistit si nápravu u jiné firmy.
Děkuji předem za Váš právní názor. Daniela
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Z Občanského zákoníku, konkrétně ustanovení upravujících smlouvu o dílo vyplývá, že zhotovitel opatřuje všechny věci, které jsou k provedení díla třeba. Pokud zhotovitel opatřuje věci k provedení díla, má ve vztahu k objednateli postavení prodávajícího těchto věcí s celou odpovědností, která se k tomu váže. Pokud by objednatel chtěl použít ke zhotovení jiné věci, které by byly nevhodné, musí na tuto skutečnost zhotovitel objednatele upozornit. Dle mého názoru - i kdyby zhotovitel tvrdil, že jste věci potřebné k provedení díla chtěli sami a sami jste si je vybrali, těžko se mu tato varianta bude prokazovat, když v celé transakci není pravděpodobně zmínka, že jste chtěli něco jiného, než co Vám zhotovitel nabízel. Dále smlouva o dílo je smlouvou o zhotovení celého díla, nikoliv o jednotlivých postupech, už tím by si jejich tvrzení protiřečilo, že na jednu stranu uzavírají smlouvu o dílo, na druhou stranu se vlastně o dílo nejedná.
2. Pokud je aplikace přípravku součástí díla, což v tomto případě je, pak za aplikaci odpovídá pouze zhotovitel, s objednatelem to nemá nic společného. Navíc předpokládám, že jste smlouvu uzavírali jako spotřebitelé, nikoliv právnická osoba, pak je zde posílena ochrana spotřebitele, který nemá povinnost hlídat, jak byla aplikace prováděna či zda je zhotovitel v této oblasti zkušený, … to vše je povinností zhotovitele.
3. Rozhodně bych doporučovala oslovit znalce z oboru stavebnictví, seznam soudních znalců naleznete na stránkách www.justice.cz, který by vypracoval znalecký posudek na zjištěné závady, čím byly způsobeny, apod. Znalec je schopen zjistit, co je příčinou vad díla, pokud by bylo znalcem zjištěno, že příčinou zjištěných vad je špatná aplikace, či nevhodný přípravek s ohledem na prostředí, rozhodně bych doporučovala do soudního sporu jít. Asi by ale bylo dobré oslovit nějakého advokáta - www.cak.cz, který by Vám po detailním rozboru případu naformuloval otázky pro znalce do posudku, aby byl posudek u soudu použitelný.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zkrácení pracovní doby a vliv na dovolenou (celkovou délku dovolené za kalendářní rok)
- Zkrácený pracovní úvazek a vliv na dovolenou (celkovou délku dovolené za kalendářní rok)
- Délka dovolené u 6hodinové pracovní doby - kolik dní dovolené za rok?
Pracuji v příspěvkové organizaci jako uklízečka a mám 25 dní dovolené za rok. Potřebuji přejít na šestihodinovky a zajímá mě, jestli se mi dovolená nějak krátí nebo mi zůstane celých 25 dní jak u osmihodinové pracovní doby.
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Počet dní dovolené vám zůstane stejný, pokud budete stále pracovat 5 dní v týdnu (předpokládám, že tak pracujete i nyní), pouze Vám při čerpání dovolené bude proplaceno jen 6 hodin a nikoliv 8.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Uvedení obchodního jména na faktuře bez uvedené skutečného jména podnikatele - je to přípustné?
Jsem rezidentem ve Španělsku a zároveň mám trvalé bydliště v ČR. Zajímalo by mě také, jestli je nějaká určená minimální lhůta od založení živnosti ve které se musí vykázat nějaký obrat? V mém případě bych pravděpodobně prvních 6-12 měsíců neměl žádnou vydanou fakturu jen náklady na zdravotní a sociální pojištění, web, administrativu, etc Tuto dobu chci využít na průzkum trhu a získávání nových zákazníků, ale už s registrovanou živností.
Chtěl bych, pokud je to možné, vystupovat od obchodním jménem. Proto bych se chtěl zeptat, jestli se toto obchodní jméno musí nějak zvlášť zaregistrovat a jestli existuje nějaký způsob, aby na mých fakturách bylo uvedeno jen toto obchodní jméno a ne mé vlastní jméno.
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
V případě podnikání na základě živnostenského oprávnění máte povinnost podat každoročně daňové přiznání, kde se výše příjmů a výdajů souvisejících s podnikáním uvádí a z jejichž rozdílu se stanovuje výše daně z příjmů. Povinnost prokázat výši příjmů, například po 3 měsících od založení živnosti, stanovena není.
Živností je pak dle § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Z toho vyplývá, že na základě samostatného živnostenského oprávnění není možné podnikat pod fiktivním jménem, ale pouze pod vlastním s případným dodatkem (například: Umělecký řezbář Vojtěch Kučera).
Pro podnikání pod smyšleným názvem možné je třeba buď založit některou z obchodních společností (například společnost s ručením omezeným) nebo se jako fyzická osoba nechat zapsat do obchodního rejstříku. Zde ale platí, že taková osoba musí podnikat na území České republiky.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda chcete podnikat výlučně na území ČR či i jinde. Pokud i jinde, mohou v jiných státech v tomto směru platit jiné podmínky.
__
FINANCE-DANĚ
- Daňový odpis při pronájmu části nemovitosti
- Pronájem části nemovitosti a daňový odpis
2010 jsem koupil dům a po částečné opravě začal pronajímat. 2014 jsem se rozhodl celou nemovitost vložit do hmotného majetku firmy s odpisem. Pronajímám přízemí (prodejna) a první nadzemní podlaží (denní místnost, kancelář, sociální zařízení).
2016 bych si chtěl v prvním nadzemním podlaží zřídit bytovou jednotku 1+1 + sociální zařízení a v dalších letech (po rekonstrukci) využít na bydlení i půdní prostory. Pronajímat budu pouze přízemní prostory. Poraďte mi prosím, jakým poměrem mám upravit odpisy za rok 2016, když budu pronajímat pouze část nemovitosti a zbytek využívat na svoje bytové účely?
Jak upravit v účetnictví již sníženou cenu odpisovaného majetku, ze které jsem již za rok 2014 a 2015 použil odpisy z částky 2 000 000, -Kč (kupní cena)?
Děkuji za odpovědi, s pozdravem Libor.
ODPOVĚĎ:
Zde záleží, zda jste nemovitost vložil do obchodního majetku fyzické osoby nebo do majetku právnické osoby. Což z dotazu není zřejmé.
Pokud jste nemovitost vložil do obchodního majetku fyzické osoby, tak si vypočtete odpisy z celé vstupní ceny nemovitosti, a jako uznatelný výdaj si uplatníte část odpisů připadající na podnikatelskou činnost. Odpisy můžete rozdělit např. poměrem podlahových ploch využívaných pro podnikání a pro soukromou potřebu. Vstupní cenu budete upravovat pouze v případě, že na nemovitosti bylo provedeno technické zhodnocení.
Pokud jste nemovitost vložil do právnické osoby, bude zde nejdříve potřeba právně vyřešit bytovou jednotku užívanou k Vašemu bydlení. Zde bych viděla jako východisko, že Vám právnická osoba bude byt pronajímat za cenou obvyklou v místě a čase. V tomto případě si právnická osoba uplatní odpisy v plné výši, protože příjem z pronájmu bude pro ni výnosem, a naproti tomu odpisy budou nákladem. Vstupní cenu nemovitosti nebudete nijak upravovat, zahrnete celou vstupní cenu do majetku právnické osoby. Pozor však na stanovení správné výše vstupní ceny a odpisů v závislosti na způsobu pořízení nemovitosti právnickou osobou. Více v § 26 - § 30 zákona o daních z příjmů.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Čí je nájemné po smrti majitele bytu (dědictví - potomek nemovitost, jiná osoba účet s penězy)
- Dědění nájmu dědicem po smrti majitele pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
Zesnulý otec vlastnil byt, v němž byli dlouhodobě nájemníci a platili dle nájemní smlouvy měsíční nájemné na jeho bankovní účet. V rámci dědického řízení jsem dle ustanovení v otcově závěti tento byt zdědil já a účet včetně zůstatku ke dnu úmrtí otcova družka.
Co se děje s nájemným, které nájemníci zasílali od doby úmrtí otce do vyřízení dědického řízení na tento účet (tzn. není součástí zůstatku ke dni úmrtí, který má dle závěti dědit otcova družka)? Celkem se jedná o 12 měsíčních nájmů.
V případě, že mám na tyto peníze nárok já, jakým způsobem a od koho je mohu vymáhat?
A druhý dotaz: Dle ústní dohody otec posílal již několik let před svou smrtí vždy pololetně polovinu nájmu svému bratrovi. Poslední platbu ovšem otec neprovedl, neboť těsně (několik dnů) před koncem pololetí zemřel. Je možné nějak vymáhat tuto nesplacenou polovinu nájmu?
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Záleží, jak byla závěť zůstavitele napsána. Pokud Váš otec v závěti uvedl, že dědicem svého bytu ustanovuje Vás, tak Vás povolal k dědění nemovité věci jako takové. Pokud chtěl, abyste dědil i nájemné, tak by to musel v závěti specifikovat nebo by se závěť musela vyložit ze strany notáře a se souhlasem všech účastníků řízení tak, že děděním bytu Váš otec myslel rovněž i dědění veškerého majetku s tím souvisejícího, tedy i nájemného. Pak byste měl nárok na výplatu peněz z účtu zůstvitele odpovídající výši nájemného, a to vůči družce. Vzhledem k tomu, že se jedná o peníze, které přišly na účet až po datu úmrtí a v dědickém řízení se zůstatek na účtu vyčísluje ke dni úmrtí, tak byste měl nárok na výplatu částky z účtu až po skončení dědického řízení, tedy až po tom, co notář družce potvrdí, že účet nabyla (ledaže by Vám notář na Vaši žádost tento nárok zařadil do pasiv dědictví). Poté můžete výplatu částky požadovat po družce a pokud Vám odmítne částku vyplatit, tak na ni můžete podat žalobu. Záleží však v první řadě na tom, jakým způsobem bude vyložena závěť zůstavitele.
Bratr Vašeho otce může přihlásit do dědického řízení dluh na nájemném. Notář tento dluh zařadí do pasiv dědictví a pokud tento dluh všichni účastníci uznají co do důvodu a výše, tak budou mít všichni dědicové povinnost tuto částku bratrovi Vašeho otce vyplatit. Pokud tento dluh účastníci neuznají, tak notář vyzve Vašeho strýce, aby tento dluh nějakým způsobem prokázal a pokud se dluh stane mezi účastníky sporným, tak ho notář vyloučí z dědictví a Váš strýc poté bude moct zažalovat dědice u soudu a tuto částku si na nich může vymoci žalobou.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kupující nepřevedl vozidlo na sebe v registru vozidel - jak postupovat?
- Jak donutit nového majitele auta k převodu auta v registru vozidel na sebe
- Jak donutit nového majitele vozidla, automobilu k převodu auta v registru vozidel na sebe
23.3.2016 jsem prodal auto p. Xxxxxxx pro firmu HP Cars ČR, předal mu velký a malý techničák s tím, že nový majitel v následujícím týdnu udělá evidenční kontrolu a povinné ručení, a druhý den jsem zrušil povinné ručení na toto vozidlo na mé jméno.
Po měsíci když se nic nedělo jsem se pokoušel zavolat p. Xxxxxxxxxx, bezúspěšně, dovolal jsem se p. Yyyyyyyyy, majiteli firmy, a ten mi sdělil že evidenční kontrola nejde udělat jen tak, a že jelikož je to v mém zájmu, přiveze mi auto zpět abych si to zařídil. To jsem odmítl protože jednak jsem auto měsíc neviděl a nevím co s ním prováděli, a hlavně to má zařizovat kupující. Pouze jsem na Internetu zjistil, že auto pojistili od 2.4. Informoval jsem se na registru, tam pouze registrují, na nikoho auto bez jeho souhlasu nepřevedou a pokuty navymáhají. Je sice špatný zákon, ale nic s tím neudělají. Kancelář pojistitelů mě také ujistila že po mě nic požadovat nebudou, a Policie ČR mi sdělila že vše můžu nahlásit, ale pak to použít při soudním sporu. Sám bych se udal že jsem něco, na co nemám páky jak, nezařídil. Jak postupovat prosím. Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
Vámi zmiňovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy nyní je možné vozidlo přepsat pouze na základě společné žádosti původního vlastníka a vlastníka nového (tedy společná přítomnost těchto osob na úřadu), popř. přepis vozidla na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Evidenční kontrola je povinnou podmínkou pro přepis vozidla na nového vlastníka, bez této kontroly není možné přepis žádným způsobem uskutečnit.
Pokud máte s kupujícím uzavřenou písemnou smlouvu o prodeji tohoto vozidla, a tato smlouva obsahuje ujednání o tom, kdo je povinen provést evidenční kontrolu, je možné se domáhat splnění této povinnosti soudní cestou (nejdříve je nutné vyzvat kupujícího předžalobní upomínkou, vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud písemnou smlouvu nemáte, i tak můžete využít výše uvedenou předžalobní upomínku, nicméně pokud na ni nebude ze strany kupujícího adekvátním způsobem reagováno, dalším navazujícím krokem může být pouze soudní řízení.
Jestliže ovšem nevlastníte řádné písemné podklady, bude v tomto soudním řízení značně obtížné prokázat, že se kupující k této povinnosti zavázal.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování ojetého auta v rodině a ekologická daň
- Ekologická daň při darování ojetého auta v rodině
Zemřel mi tatínek a maminka se rozhodla věnovat jejich auto mému synovi, jejich vnukovi. Na notářství, které dědictví vyřizovalo, mi řekli, že přímo to není možné, ale je nutný převod nejprve na mě jako přímou dědičku a pak teprve na syna. Musí syn v tomto případě (asi dar ode mě, co by i toto obnášelo, jak postupovat? ) uhradit ekologickou daň (jde o auto z roku 1992) nebo se to převodů v rodině netýká? Také se chci zeptat, kde se celá záležitost vyřizuje, v místě, kde bylo auto za tatínka přihlášeno (Praha) nebo v místě našeho bydliště (Vimperk)? Jestli jste dočetli až sem, děkuji Vám za trpělivost i za pomoc a zůstávám se srdečným pozdravem Milada
ODPOVĚĎ:
V technickém průkazu vozidla je uveden emisní limit. Výše ekologické daně se určuje dle toho, zda emisní limit spadá do hodnot emisí EURO 1, EURO 2, EURO 3. Ověřit si, zda budete platit a příp. kolik ekologickou daň, můžete např. zde: ekodan.eu
Výjimku pro neplacení ekologické daně mají držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Další výjimkou je převod v rámci majetkového vypořádání, např. dědictví. Převod na syna zřejmě do výjimky zahrnut není.
Doporučuji Vám se synem sepsat darovací smlouvu. Pro syna bude tento majetkový prospěch osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Žádost o přepis musí být podána v místě bydliště původního vlastníka vozidla, tj. Vašeho, protože v době převodu budete vlastníkem vozidla již Vy (po vypořádání dědictví).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zalévání zahrádek několika vlastníků bytů ze společného vodovodu - jak tomu zabránit?
- Dohoda členů SVJ o používání společné vody na zalévání zahrádek - jak dohodu zrušit?
- Někteří majitelé bytů domu SVJ zalévají zahrádku ze společného vodovodu domu SVJ - jak tomu zabránit?
Nedávno jsem se stala vlastníkem bytu v panelovém domě, kde na společných pozemcích pod barákem mají dva z vlastníků zahrádky, to jim bylo umožněno na dřívějším shromáždění vlastníků. Zároveň si vlastníci kdysi schválili, že tyto zahrádky budou zalévány ze společného vodovodu a na platbě za spotřebovanou vodu se tak budou podílet všichni.
Je možné se proti tomuto ohradit i z toho důvodu, že vybraní vlastníci mají přístup ke společnému vodovodu a nikdo nekontroluje, zda odebírají vodu pouze na zalévání společných pozemků a je možné odmítnout se podílet na této spotřebě vody i přesto, že by na shromáždění vlastníků byla valná většina pro spoluúčast? Děkuji, Lada
ODPOVĚĎ:
Nesouhlasíte-li s tímto rozhodnutím shromáždění SVJ, lze Vám doporučit předložit na nejbližší schůzi shromáždění SVJ návrh na zrušení tohoto rozhodnutí, resp. předložit návrh, který by odpovídal Vašim představám.
Nebude-li Váš návrh přijat (tzn. budete-li přehlasována a shromáždění SVJ se přikloní k zachování platnosti starého rozhodnutí), budete oprávněna se v této věci obrátit s žalobou na soud. Dle § 1209/1 občanského zákoníku totiž platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (je tudíž nutné zachovat tuto zákonnou lhůtu).
Staré rozhodnutí shromáždění SVJ je pro Vás závazné i v případě, že jste v době jeho přijetí nebyla členkou SVJ (což ostatně vyplývá ze samé podstaty rozhodování o společné věci jejími spoluvlastníky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE
- Svěření dítěte po úmrtí matky do péče zletilého potomka - práva otce
- Svěření dítěte po smrti matky do péče dospělého potomka - práva otce
- Práva otce na setkávání, styk s dítětem při svěření dítěte po smrti matky do péče dospělého potomka
Po úmrtí manželky 4.5.2016, soud rozhodl (usnesení) přechodně svěřit mého nezletilého syna (16) do péče jeho starší sestry (24). Navrhovatel byl sociální úřad který předložil soudu zprávu plnou lží, desinformací a bludů. S manželkou jsme žili odděleně přes 2012-2016.
1 - Jak mohu zpět získat syna do své péčí? (odpor jsem již dal soudu v zákonnné lhůtě)
2 - jako otec dítěte jsem přišel o svá práva? O čem mohu dále rozhodnout (přechodně)? Dcera nepřeje a dělá vše aby znemožnila kontakt se synem a komunikace s ním je na mrtvém bodě.
3 - mohu požádat soudu aby mi stanovil kdy mohu syna vidět a kdy může u mně přespávat? (přechodně) (vzor? )
4 - jaká jsou povinnosti dcery (vůči mně a syna) když má mého syna do své péčí přechodně? (zákon? )
Mockrát děkují za odpověď
Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud s rozhodnutím soudu o svěření Vašeho syna do péče jeho sestry (Vaší dcery) nesouhlasíte, je v pořádku, že jste se proti tomuto rozhodnutí odvolal (podal odpor). Nyní máte dvě možnosti: můžete vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu nebo na rozhodnutí odvolacího soudu nečekat a podat návrh na svěření syna do Vaší péče. Soud pak bude rozhodovat, zda je v synově zájmu, aby byl ve Vaší péči nebo v péči své starší sestry. Vzhledem k věku syna by měl soud přihlédnout i k jeho názoru.
2. + 4. Co se týče práv a povinností Vás jako otce a vaší sestry, § 955 nového občanského zákoníku stanoví, že povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství. Práva a povinnosti Vaší dcery jako pečující osoby by tedy měla být vymezena v usnesení, kterým jí byl Váš syn svěřen do péče. Z tohoto vymezení by pak měla vyplývat i Vaše práva a povinnosti – ta, která nemá Vaše dcera, by měla zůstat Vám jako otci. Pokud v soudním rozhodnutí nejsou dceřina práva (a povinnosti) jednoznačně vymezena, doporučuji se obrátit se žádostí o tuto informaci na soud, který usnesení o svěření syna do péče Vaši dcery vydal.
3. Jako otec samozřejmě máte právo na kontakt se synem i tehdy, kdy je přechodně svěřen do péče Vaší dcery. Nejlepším řešením by bylo se na podmínkách styku se synem dohodnout s Vaší dcerou. Jestliže dohoda nebude možná, budete se muset obrátit na soud. Vzory návrhu na úpravu styku se synem najdete k dispozici na internetu – například zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/navrh-na-upravu-styku-s-nezletilym-ditetem-vzor-ke-stazeni - nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna, za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Náklady na pohřeb, dědic je nezletilá osoba - jak dostat peníze?
- Jak získat pohřebné od nezletilého dědice (uzavřené dědické řízení)
- Znovuotevření dědického řízení - zaplacení pohřebného, nákladů na pohřeb zůstavitele
Před několika dny bylo ukončeno dědické řízení nezletilého, které nepotřebuje schválení opatrovnického soudu. Do dědického řízení jsem přihlásila pohledávku za úhradu pohřbu. Paní notářka vyhotovila usnesení které jsem podepsala a vzdala se lhůty odvolání. Až doma jsem si všimla, že tam nejsou náklady na pohřeb uvedené. Kontaktovala jsem notářku a ta mi sdělila, že to je moje chyba a nedala to tam že by to byl střet zájmu mezi mnou a nezletilým synem a jestli to chci přihlásit tak se bude muset znovu otevřít řízení přes soud nebo že mám stejně automatický nárok na tyto náklady a mohu si tyto peníze od nezletilého vzít? Prosím o váš názor. Já vím, že jsem podepsala usnesení, ale důvěřovala jsem ji a nenapadlo mě, že tam pohřebné není i když jsem přihlásila tuto pohledávku a úplně to necítím, že je to vyloženě moje chyba a a znovu ji přihlásit, když přihlášena byla. Děkuji, Irena.
ODPOVĚĎ:
Dodatečné dědické řízení se zahajuje pouze v případě, že se objeví nový majetek (aktivum), ale kvůli dluhům není možné dědické řízení znovu zahájit. Náklady pohřbu jsou dluh dědictví, tedy kvůli nákladům pohřbu by nebylo možné dědické řízení znovu zahajovat.
Dědicové však ze zákona odpovídají za dluhy v tom poměru, v jakém nabývají dědictví. Je-li účastníkem řízení nezletilý, pak tento dědic automaticky uplatňuje výhradu soupisu pozůstalosti, což znamená, že tento dědic odpovídá za dluhy pouze do výše nabytého dědictví, resp. do výše svého dědického podílu. Pokud nebylo dědictví předluženo, můžete po kterémkoliv z dědiců požadovat jakožto věřitelka úhradu nákladů pohřbu. Pokud nejste účastníkem řízení, můžete notáře vyzvat, aby Vám sdělil, kdo se stal dědicem a kdo tedy a v jakém poměru odpovídá i za dluhy zůstavitele. Poté můžete tyto dědice vyzvat k úhradě nákladů pohřbu. Pokud jste účastníkem řízení a dědicem, např. pokud byste dědila Vy a dále nezletilé dítě a pokud byste nabývali pozůstalost rovným dílem, pak byste měli zároveň Vy i nezletilý rovným dílem hradit náklady pohřbu, tudíž byste měla nárok vůči nezletilému na náhradu poloviny nákladů pohřbu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu bez souhlasu vlastníka pozemku
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Znehodnocení pozemku změnou územního plánu - stavební pozemky změněny na nestavební
- Změna územního plánu a znehodnocení pozemku - stavební pozemky převedeny na nestavební
Prosím o radu ve věci mezi mnou a Obecním úřadem. Dnes (28.05.2016) 23.06.2016 v 17.00 hodin proběhne na obecním úřadu VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. Má se zde projednávat změna u pozemků, které byly již dříve zaneseny do územního plánu jako stavební pozemky. Nyní by tyto pozemky měly být vyjmuty, a to bez mého souhlasu. Tím vlastně dojde k znehodnocení těchto mých pozemků a znemožnění prodejte těchto pozemků pro stavební účely. Rovněž touto změnou znemožní nyní, třeba i našim dospívajícím dětem, stavbu na těchto pozemcích nebo jiné mladé rodině, která by zde měla zájem si postavit. Proto bych se ráda zeptala zda může Obecní úřad sám navrhnout a hlavně takto schválit změnu územního plánu a já jsem nucena s tímto souhlasit nebo nejpozději do 7 dnů ode dne projednání uplatnit připomínku nebo námitku, která bude asi bezpředmětná.
Prosím o právní poradu co možná nejdříve, jelikož projednání proběhne již dnes (28.05.2016) odpoledne. Přeji hezký den. Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Zastupitelstvo obce je oprávněné dle stavebního zákona provést změnu územního plánu, a to na základě vlastního podnětu – tedy obec sama (zastupitelstvo) může bez jakéhokoliv podnětu od třetí osoby nebo např. vlastníka dotčeného pozemku, přistoupit ke změně územního plánu. Nicméně musí tak učinit způsobem stanoveným stavebním zákonem (č. 183/2006 Sb.).
Jako vlastník dotčeného pozemku máte, jak sama uvádíte, možnost se této změně územního plánu bránit, a to právě ve formě námitek. Námitky je třeba uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu změny územního plánu.
Námitka musí obsahovat označení osoby, která ji podává, označení orgánu, ke kterému směřuje, označení věci, které se týká, čeho se domáhá daná osoba, odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezení území dotčeného námitkou. Dále je nutné datovat a podepsat takovou námitku.
Pokud je námitka podána včas, musí se jí daný orgán zabývat a musí o ní vydat rozhodnutí. I pokud by bylo rozhodnuto ve Váš neprospěch, můžete se proti tomuto rozhodnutí dále bránit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnanci ZPS - povinnost zaměstnavatele proplácet návštěvy u lékaře
- Návštěva zaměstnance ZPS u lékaře - náhrada mzdy v době návštěvy lékaře
- Zaměstnanci ZPS - musí zaměstnavatel nahradit mzdu za dobu návštěvy u lékaře?
Zaměstnávám ve své firmě osoby ZPS. Nepracují na plný úvazek. Je z mé strany povinnost proplácet návštěvy u lékaře, pokud ten den mají volno a kolik hodin? A taky jak to je v případě, že ten den mají směnu. Většinou se na směnách domlouváme dle potřeby, tudíž nemají přesně dopředu stanovené dny, ani délku směny. Většinou však požadují celý den t. j. 8 hod, aby pak mohly mít zase celý den volno. Jde o práci v obchodě. Jsou to částečně invalidní osoby a pobírají inv. důchody. Děkuji s pozdravem Ivana
ODPOVĚĎ:
V daném případě není rozhodné, zda se jedná o zaměstnance invalidní či nikoliv, pro všechny zaměstnance v tomto případě platí stejná pravidla uvedená v ustanovení bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře. Pokud jde zaměstnance k lékaři v den, který má mít směnu, pak můžete po zaměstnanci vyžadovat potvrzení od lékaře, jak dlouhou dobu tam byl, lékaři mají povinnost toto potvrzovat. Není možné, aby zaměstnanec vyžadoval určitou dobu k ošetření od zaměstnavatele bez odůvodnění, popř. paušálně pro všechna vyšetření. Pokud zaměstnanec jde k lékaři v době, kdy nemá naplánovanou směnu, tak mu samozřejmě nic neproplácíte, jde k lékaři ve svém volnu a to je zcela vpořádku a není důvod mu tuto dobu nějak kompenzovat, neboť by stejně nepracoval.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nepřítomnost spoluvlastníka na shromáždění SVJ - je nutná plná moc pro druhého ze spoluvlastníků pro rozhodování o věcech SVJ?
- Plná moc pro zbývajícího spoluvlastníka bytové jednotky SVJ na schůzi SVJ
- Nepřítomnost spoluvlastníka bytu na schůzi SVJ - je nutná plná moc pro druhého ze spoluvlastníků pro rozhodování o věcech SVJ?
Jako výbor SVJ jsme pořádali shromáždění. Od manželů majících jednotku ve společném jmění, kdy se dostavil pouze jeden z nich, jsme požadovali plnou moc od nepřítomného. Je nutné mít plnou moc, či zmocnění písemně i pokud se na shromáždění dostaví oba manželé? Není na jejich ústní domluvě, kdo z nich bude hlasovat? Mám tento § chápat tak, že od doby platnosti NOZ jsme si jako výbor měli vyžádat od jednotlivých spoluvlastníků (ať už SJM nebo spoluvlastníků jedné jednotky) písemné zmocnění jen pro jednoho z nich, který bude hlasovat, přebírat vyúčtování ap. a ten druhý tímto ztratí i např. právo převzít vyúčtování služeb, ač je také jejich plátcem? Nebo se jako výbor máme stát archiváři plných mocí, kdy je spoluvlastníci budou neustále měnit dle svého času a potřeb? Máme znění tohoto § i ve stanovách. Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1185/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že spoluvlastníci bytové jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu bytového domu. To platí i v případě manželů, kteří mají bytovou jednotku ve společném jmění.
Občanský zákoník tedy skutečně ukládá manželům a spoluvlastníkům povinnost zmocnit společného zástupce, který bude vystupovat a právně jednat vůči správci bytového domu.
Dostaví-li se oba manželé (či všichni spoluvlastníci) na shromáždění SVJ, je samozřejmě možné, aby se na místě dohodli, kdo z nich je bude při hlasování zastupovat (čímž je k zastupování tento manžel/spoluvlastník ústně zmocněn). Občanský zákoník totiž v této souvislosti nevyžaduje písemné zmocnění (byť je, jak níže uvádím, samozřejmě praktičtější).
S ohledem na skutečnost, že společný zástupce manželů/spoluvlastníků nebude omezen pouze na hlasování na shromáždění SVJ, nýbrž bude oba manžele/všechny spoluvlastníky zastupovat i při výkonu jiných práv (ve vztahu ke správci bytového domu), je samozřejmě vhodnější, aby bylo zmocnění provedeno písemně (resp. aby byla tomuto manželovi/spoluvlastníkovi vystavena písemná plná moc, s jejíž pomocí by své zmocnění vůči správci bytového domu prokazoval).
Není tudíž nutné, aby výbor (či jiný orgán) SVJ archivoval písemné plné moci manželů/spoluvlastníků, nýbrž postačí, pokud se příslušní zmocněnci před hlasováním shromáždění SVJ (či před jiným právním jednáním vůči správci bytového domu) prokáží písemnou plnou mocí.
Je pravdou, že manželé/spoluvlastníci mohou společného zástupce kdykoli změnit, tzn. odvolat zmocnění a zmocnit jinou osobu. V této souvislosti upozorňuji, že společným zástupcem nemusí být některý z manželů/spoluvlastníků, neboť občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nezakazuje, aby se společným zástupcem stala třetí osoba (byť takové řešení nebude patrně časté).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta za neúčast na shromáždění SVJ - je vymahatelná, oprávněná?
- Oprávněnost pokuty od SVJ za nepřítomnost na shromáždění SVJ
- Vymahatelnost pokuty od SVJ za nepřítomnost na shromáždění SVJ
- Nepřítomnost na shromáždění SVJ - pokuta a její vymahatelnost
Do stanov má být zavedena povinnost vlastníka účastnit se shromáždění SVJ. V případě neúčasti pak budou použity pokuty.
Někteří vlastníci se domnívají, že toto ustanovení je v rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod (že tedy NOZ nezakládá povinnost zúčastnit se jednání, pouze právo zúčastnit se) nebo je možné takto stanovy přizpůsobit, aby se vždy dosáhlo potřebného počtu vlastníků?
Děkuji za odpověď. Vlasta
ODPOVĚĎ:
Nevím přesně, v čem je spatřován rozpor s Listinou základních práv a svobod, naopak lze poukázat na čl. 11 odst. 3 listiny, kde je uvedeno, že "Vlastnictví zavazuje", s vlastnictvím jsou tedy spojena práva, povinnosti, ale i jistá omezení. Povinnost vlastníka účastnit se shromáždění SVJ dle mého názoru do stanov zakotvit lze, ovšem sporné je vymáhání pokut za nedostavení se. Do účinnosti nového občanského zákoníku převládal názor o protiprávním charakteru smluvních pokut za porušování povinností ukládaných SVJ vlastníkům jednotek na základě stanov SVJ a v současné době se vlastně čeká na to, jak se k otázce smluvních pokut budou stavět soudy. Aktuální judikatura k tomuto problému prozatím neexistuje. Lze tedy doporučit, aby pokuty ve stanovách byly, nicméně je otázkou, zda budou vymahatelné. Na to odpoví až judikatura.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Skrytá vada automobilu - auto bylo bouráno, je navařená nová střecha
- Reklamace auta - náhlé prasknutí čelního skla z důvodu skryté vady auta (neodborné navaření střechy po autonehodě, bouračce)
Známý si koupil v červenci 2015 renault megane kombi 2006, na který jsem se byl i s ním před koupí podívat. Upozorňoval jsem ho na převařený držák motoru a jiné čelo z megane sport i přesto ho koupil a 17.5.2016 mu prasklo podruhé čelní sklo na stejný straně z ničeho nic, při tom se zjistilo, že na vozidle je navařená jiná střecha. Z toho je jasný, že auto bylo nabouraný na předek, podle toho že jsem viděl převařený držák a čelo a šlo i přes střechu, možná je to jedna nehoda nebo dvě různé vážné nehody, ale každopádně o navařený jiný střeše se nám prodávající nesvěřil, u mého odhalení, že to bylo bořený na předek říkal že o tom vůbec neví, ale to pochybuji, každý přece za celou dobu vlastnictví přece otevře kapotu i lajk a všimne si toho každý, kdybych si toho nevšiml tak o tom ani nepípne. Dá se s tím něco dělat ikdyž je po lhůtě 6 měsíců? Popřípadě jak věc reklamovat pro skrytou vadu? František
ODPOVĚĎ:
Lhůta pro uplatnění skrytých vad činí 2 roky, respektive i zde platí povinnost vadu oznámit bez zbytečného odkladu. Pokud tedy převařenost vozu zjistil až v květnu 2016, je stále ve lhůtě pro reklamování. Nezapomínejte však, že jako kupující měl povinnost vozidlo při převzetí řádně prohlédnout. Samozřejmě některé vady jsou takového charakteru, že je nelze ani při řádné prohlídce zjistit. Pokud tedy kupující mohl tyto vady zjistit již při prohlídce, lze předpokládat, že to bude prodávající namítat a soud kupujícímu nároky z toho důvodu nepřizná. Dalším důležitým faktorem je také samotný obsah smlouvy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo nechce sdělit dluhy nájemníků BD - jak postupovat?
- Netransparentní prostředí financí v bytovém družstvu, BD - jak se dozvědět o finančním stavu družsva
- Právo člena bytového družstva BD znát dluhy členů družstva BD
V BD, kam jsme vstoupili minulý rok (2015), vytváří představenstvo netransparentní prostředí, postrádáme řadu informací, které se snažíme získat.
Za zásadní považujeme informaci o dluzích jiných nájemníků.
Představenstvo nejprve odmítalo informace poskytnout s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů, což jsme dotazem na ÚOOÚ vyvrátili a nyní se odvolávají na to, že se jedná o provozní informace a že na jejich kontrolu má právo jen kontrolní komise, která údajně s jejich názorem, že nám informaci poskytnout nemusejí, souhlasí.
Ve stanovách právo člena na informace o hospodaření družstva specificky uvedené není. Je ale uvedeno členské právo podílet se na veškeré činnosti družstva.
V části stanov, týkající se činnosti družstva je pak dále mj. uvedeno i zabezpečení správy domovního majetku družstva. Pokud bychom se měli na této činnosti, byť jen svými podněty podílet, potřebujeme k tomu informace zejména o dluzích. Je tato naše úvaha správná? Nebo lze použít jiných obecně platných právních předpisů nebo odkazu na nějaký soudní judikát, které by právo na příslušné info justifikovaly? Jana
ODPOVĚĎ:
V případě bytového družstva jsou rozhodující především stanovy. Základní úprava práv a povinností členů družstva je obsažena v zákoně o obchodních korporacích, nicméně zákon umožňuje, aby se družstvo stanovami odchýlilo od této zákonné úpravy a nastavilo si práva a povinnosti v mnoha případech odlišně.
Nicméně můžete se i tak obrátit se stížností v této věci přímo na kontrolní komisi, která kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva.
Vámi citovaná ustanovení ze stanov, jak ostatně sami uvádíte, neodkazují přímo na právo na informace o hospodaření družstva. Nicméně výkladem by toto teoreticky bylo možné dovodit (zde záleží na celé koncepci stanov). Můžete podat představenstvu oficiální žádost na zpřístupnění Vámi požadovaných údajů a v ní takto argumentovat a požadovat plnění povinností z jejich strany, pokud se tak nestane, můžete se obrátit v této věci na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz) a domáhat se svých práv soudní cestou.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA, SPOTŘEBITEL
- Eshop odmítl zboží vrácené ve 14denní lhůtě vyprané oblečení - jak postupovat (eshop se odvolává na obchodní podmínky)
- Odmítnutí vrácení zboží prodávajícím ve 14denní lhůtě - vyprané oblečení
Vrátila jsem eshopu zboží ve 14denní lhůtě, ale bylo vyprané (zboží jsem vyprala před prvním použitím - zvyk). Eshop se odvolává na své obchodní podmínky, ve kterých zmiňuje, že zboží při vrácení nesmí být vypráno. Prosím, jaký postup byste mi nyní doporučili?
Obchodní podmínky: "Právo na odstoupení od smlouvy či výměnu zboží, spotřebitel nemá, v případě smluv:
na poskytování Služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,
na dodávku Zboží nebo Služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli Prodávajícího,
na dodávku zboží upravené či vyrobené podle přání / zakázky/ kupujícího nebo pro jeho osobu, například změnou zakázkových rozměrů, změnou či požadavku výšivky, výšivkou jména, výrobou nenabízených rozměrů, změnou materiálu, dle vlastní volby a jiných zakázkových prací, které standartně nejsou vyráběny (nafoceny) atd. a znehodnocení zboží vypráním."
Moc děkuju Pavlína
ODPOVĚĎ:
Vámi citovaná pasáž všeobecných obchodních podmínek eshopu je z větší části kopií § 1837 občanského zákoníku, který skutečně vymezuje případy, kdy spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy. Občanský zákoník však v tomto ustanovení nezmiňuje „znehodnocení zboží“ a už vůbec ne „jeho vypráním“ (v tomto ohledu se jedná o doplnění textu ze strany eshopu, které nemá oporu v občanském zákoníku).
Vzhledem k tomu, že Vámi citovaná pasáž všeobecných obchodních podmínek omezuje Vaše spotřebitelská práva, není pro Vás závazná. V tomto ohledu znovu odkazuji na § 1833 občanského zákoníku, dle něhož spotřebitel odpovídá prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti).
Při běžném používání oblečení dochází samozřejmě k jeho praní, tzn. že vyprání oblečení (ať zcela nového či po nějaké době jeho nošení) není nakládáním s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti). Je navíc absurdní dovozovat, že po jediném vyprání oblečení dochází k jeho znehodnocení.
Eshop při formulaci svých všeobecných obchodních podmínek možná vycházel i z § 2110 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kupující (Vy) nemůže odstoupit od kupní smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. I v tomto případě je však absurdní argument spočívající v tvrzení, že po jediném vyprání se oblečení nachází v odlišném stavu, než v jakém bylo při jeho dodání kupujícímu.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat v této věci místně příslušnou pobočku Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/
které poskytuje spotřebitelům bezplatné poradenství v obdobných případech.
Eshopu můžete eventuálně pohrozit i kontaktováním České obchodní inspekce, která v této oblasti vykonává státní dohled (a může případně udílet pokuty) :
http://www.coi.cz/
Nepodaří-li se Vám s eshopem dohodnout ani s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku, nezbude Vám, než učinit některý z následujících právních kroků:
1/ Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (dle § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele) ; Váš spor s eshopem může být mimosoudně řešen před Českou obchodní inspekcí:
https://adr.coi.cz/cs
2/ Nebude-li mimosoudní řešení spotřebitelského sporu možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Přeřazení v práci se snížením mzdy bez souhlasu zaměstnance - vymáhání ušlé mzdy
- Přeřazení v práci se snížením platu bez souhlasu zaměstnance - vymáhání ušlého platu
Mám pracovní smlouvu na soukromé vysoké škole a zvlášť mzdový výměr se základní mzdou 350, - Kč za vyučovací hodinu (jsem tedy placena za odučené hodiny).
2013 mi byl zaslán doporučený dopis, kde mi zaměstnavatel oznámil, že mne přeřazuje z pracovní pozice asistenta na pozici lektora s finančním ohodnocením 250, - Kč za hodinu (já jsem v tomto směru nic nepodepisovala). V současné době budu měnit zaměstnavatele a chtěla bych se zeptat, zda mám právní nárok vymáhat ušlou mzdu (tj. 100, - Kč za každou odučenou hodinu) zpětně za poslední 3 roky. Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Přeřazení na jinou pracovní pozici:
Je velmi důležité, jaký druh práce je sjednán ve Vaší pracovní smlouvě. V tomto ohledu připomínám, že dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce představuje "druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat" povinnou náležitost každé pracovní smlouvy. Z dotazu není bohužel zřejmé, zda je ve Vaší pracovní smlouvě jako druh práce uvedeno "asistent", nebo zda je sjednán jiný druh práce.
V zásadě platí, že ke změně pracovní smlouvy (např. tedy vymezení sjednaného druhu práce) je zapotřebí dohody zaměstnance a zaměstnavatele (tzn. že pracovní smlouva nemůže být v zásadě měněna na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele. V tomto ohledu lze v obecné rovině odkázat na § 40 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně;
- konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v tomto zákoně.
Za určitých podmínek je možné, aby zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci (a to i změnou druhu vykonávané práce). Tyto podmínky jsou zakotveny v § 41 zákoníku práce. Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by byla některá z těchto podmínek v roce 2013 splněna (touto variantou se proto nebudu dále zabývat).
Dále je podstatné, zda se změnou Vaší pracovní pozice změnil charakter a obsah práce, kterou jste pro svého zaměstnavatele vykonávala. Nelze totiž vyloučit možnost, že změna pracovní pozice z "asistent" na "lektor" neměla vliv na druh práce (dle Vaší pracovní smlouvy), nýbrž se jednalo o pracovní pozici v přímé vazbě na mzdový výměr (tzn. že se jednalo toliko o změnu ve Vašem mzdovém zařazení). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
Shora uvedené lze shrnout tak, že není-li splněna některá z podmínek dle § 41 zákoníku práce, není zaměstnavatel v zásadě oprávněn jednostranně měnit sjednaný druh práce.
2/ Změna mzdového výměru:
V tomto ohledu odkazuji v obecné rovině na § 113/1 a 4 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem;
- zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva nebo vnitřní předpis;
- dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (nelze vyloučit, že ve Vašem případě představoval dopis z roku 2013 právě takové oznámení).
Pakliže jste po změně své pracovní pozice (ať už šlo pouze o změnu Vašeho mzdového zařazení, nebo se jednalo o změnu druhu práce) pro zaměstnavatele vykonávala zcela shodnou práci jako před touto změnou (přičemž jste však za tuto práci pobírala nižší mzdu než Vaši kolegové, kteří vykonávali stejnou práci), nelze vyloučit, že tím zaměstnavatel porušil následující ustanovení zákoníku práce:
- § 16/1 zákoníku práce, dle něhož jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde (mimo jiné) o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty;
- § 110/1 zákoníku práce, dle něhož přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejná mzda.
Na vysvětlenou pak ještě dodávám, že:
- stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce;
- složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce;
- pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí;
- pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality
(jak vyplývá z § 110 zákoníku práce).
Dospějete-li k závěru, že od roku 2013 jste ve srovnání s Vašimi kolegy pobírala za stejnou práci nedůvodně nižší mzdu (než Vaši kolegové, kteří vykonávali stejnou práci), není vyloučeno, abyste se jejího dorovnání domáhala, a to i soudní cestou. Pro zahájení mimosoudního jednání s Vašim zaměstnavatelem, popř. pro následné podání žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odkrytí identity u osoby podezřelé z trestného činu v novinách a televizi
- Odkrytí identity u osoby nepravomocně odsouzené za trestný čin
- Zveřejnění identity u osoby podezřelé z trestného činu v novinách a televizi
- Zveřejnění identity u osoby nepravomocně odsouzené za trestný čin
04/2016 obžalovaná z pokusu o vraždu nezletilého vnuka, v deníku její odkryté foto i s celým jménem, zároveň i v TV zpravodajství.
05/2016 vynesení rozsudku, v deníku tvář i jméno zůstává, v konkurenčním deníku článek bez fota a s poznámkou: že její jméno redakce nemůže podle zákona zveřejnit s ohledem na ochranu obětí, neboť její vnuk má stejné příjmení, v TV zakrytá tvář. Podivné, že nejprve můžou být odkryté informace i s fotem, pak již ne. Je žalovatelný deník, který uvedl jméno a Tvář obžalované a ve kterém tento stav setrvává i nadále? Může to spadat do presumpce neviny? Obžalovaná 19. 5. 2016 nepravomocně odsouzená. Děkuji, Štefan
ODPOVĚĎ:
Právní regulace zveřejňování informací týkajících se probíhajícího trestního řízení je vůči médiím zakotvena v § 8b/2 a 3 trestního řádu, dle něhož platí, že:
- nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán některý z trestných činů, které jsou v tomto ustanovení vyjmenovány (mimo jiné je tu uveden i trestný čin vraždy a zabití) ;
- zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného dle předchozí odrážky, je zakázáno.
Ochrany tedy (v souvislosti se zveřejňováním informací ze strany médií) požívá toliko poškozený (zvláště pak, je-li mladší 18 let), tato ochrana se však na osobu obžalovaného nevztahuje.
Otázkou zůstává, zda Vámi zmíněný deník neporušil zákaz dle první odrážky, tzn. zda nezveřejnil informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného (vzhledem k tomu, že obžalovaná i poškozený mají stejné příjmení). S ohledem na skutečnost, že prarodiče nemusí mít shodné příjmení jako jejich vnuci, se však domnívám, že tento zákaz deníkem porušen nebyl (tzn. že čtenář deníku nemohl po získání informace o příjmení obžalované získat rovněž povědomí o příjmení, resp. o totožnosti poškozeného).
Pokud se druhý deník zdržel zveřejnění jména a příjmení odsouzené z důvodu zákonné povinnosti chránit totožnost poškozeného, jednalo se dle mého názoru ze strany tohoto deníku o přílišnou opatrnost.
Co se týče podobizny obžalované, byl předmětný deník (resp. TV) oprávněn ji zveřejnit, a to i bez souhlasu obžalované. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 89 občanského zákoníku, dle něhož platí, že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Z výše uvedeného důvodu se domnívám, že případná žaloba na předmětný deník by úspěšná spíše nebyla (neboť tento deník s vysokou pravděpodobností žádnou právní povinnost neporušil).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předkupní právo na obecní pozemek - dlouhodobé užívání majitelem vedlejší parcely
Vedle našeho domu užíváme obecní pozemek od r. 1985, jednak k našemu prospěchu, jako zahrádku, a na druhou stranu jsme ho udržovali na naše náklady.
2013 jsme s obcí uzavřeli smlouvu o pronájmu, neboť v té době neměla zájem o prodej.
Nyní se ukázalo, že tato smlouva je neplatná, protože tento záměr nebyl na 15 dní uveřejněn.
Nyní nové vedení obce je ochotno pozemek prodat, přihlásil se ovšem i další zájemce.
Obec tvrdí, že nemáme předkupní právo, a že bude rozhodnuto obálkovou metodou.
V případě, že zájemce nabídne více, velmi by nám znemožnil přístup ke šťítové zdi (zateplení) a provedení izolace ke sklepu. Jedná se podnikatele se kterým se velmi obtížně komunikuje.
Jak můžeme my nebo obec postupovat, aby nám pozemek dále zůstal. O další pronájem obec nemá zájem.
Obec by nám ráda vyhověla, ale má také obavu aby jejich rozhodnutí nebylo napadnutelné.
Jedné se katastr XX (JC), dům katasr. č. 1, pozemek 1/1 (chceme odkoupit pouze část cca 119 m2). Děkuji Miroslav
ODPOVĚĎ:
Obec je povinna nakládat s obecním majetkem dle určitých pravidel, která jsou zakotvena v zákoně o obcích (č. 128/2000 Sb.).
Dle ust. § 38 odst. 1 zákona o obcích majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Záměr na prodej pozemku je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce tak, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky.
Užíváním pozemku nevzniká předkupní právo k němu pro případ prodeje takového pozemku, ať už je tento pozemek užíván po krátkou dobu nebo po dobu více než 30 let tak, jak se stalo u Vás.
Obec, přestože má zájem přenechat tento pozemek Vám, musí dodržet závazná pravidla daná zákonem o obcích a umožnit dalším osobám podat nabídku na odkup takového pozemku.
Obec může také stanovit (oprávněné) podmínky týkající se prodeje pozemku. Doporučuji Vám zjistit, zda tyto další případné podmínky byly stanoveny či nikoliv.
Určitě podejte nabídku na odkup pozemku a použijte i argumentaci potřebného přístupu k zateplení a izolaci sklepu.
Ovšem zda budete se svou nabídkou úspěšní závisí do značné míry i na nabídce daného podnikatele.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zkolaudovaná kanalizace přes septik a požadavek odpojení septiku - musí to majitel nemovitosti udělat?
- Požadavek vlastníka kanalizace na odpojení septiku kanalizace a přímé napojení - musí to majitel nemovitost udělat?
Více jak 35 let (1980-2016) ) zkolaudovaná nemovitost – rodinný domek. Přes septik připojena k veřejné kanalizaci, do které je odváděna splašková i dešťová voda. Řádně placeno stočné. Vlastník kanalizace vybudoval novou splaškovou kanalizaci s ČOV. Požaduje po vlastníku nemovitosti vyřazení septiku a realizovat nové připojení nemovitosti přímo na splaškovou kanalizaci. To vše na náklady vlastníka nemovitosti. Dotaz: Má vlastník kanalizace na výše uvedený požadavek právní nárok. Musí vlastník nemovitosti hradit náklady vybudování nové kanalizační přípojky za uvedených podmínek?
Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdo je ve Vámi popsaném případě vlastníkem kanalizace.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 3/6 a 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné;
- kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak;
- vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
Vzhledem k tomu, že v dotazu uvádíte: „vlastník kanalizace … požaduje po vlastníku nemovitosti … realizovat nové připojení nemovitosti přímo na splaškovou kanalizaci … “, předpokládám, že vlastníkem kanalizace je ve Vámi popsaném případě obec, která (resp. její obecní úřad) je zároveň oprávněna uložit vlastníkovi povinnost se na nově vybudovanou kanalizaci připojit.
Je nerozhodné, zda má vlastník pozemku zároveň řádně povolenou např. suchou jímku nebo čistírnu odpadních vod.
Postup obecního úřadu se tedy dle Vašeho dotazu jeví jako oprávněný (pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné seznámit se zejména s textem předmětného rozhodnutí obecního úřadu).
V této souvislosti upozorňuji, že povinnost připojit se ke kanalizaci musí být obecním úřadem uložena každému vlastníku pozemku (resp. stavby) zvlášť, a to jako výsledek individuálně vedeného správního řízení (jehož účastníkem se vlastník pozemku samozřejmě stane). V rámci tohoto správního řízení je vlastník pozemku oprávněn vznášet své námitky, nahlížet do správního spisu, navrhovat důkazy apod. Ve správním řízení musí obecní úřad zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro nařízení připojit se ke kanalizaci (zejména pak musí obecní úřad zkoumat, je-li připojení ke kanalizaci v daném případě technicky možné).
V této souvislosti upozorňuji na výkladové stanovisko Ministerstva zemědělství (do jehož gesce spadá i problematika vodního hospodářství, vodovodů a kanalizací), dostupné např. zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/voda/legislativa/vyklady/zakon-vodovody-kanalizace/?pos=0
dle jehož závěrů je k úhradě nákladů spojených s povinným připojením ke kanalizaci povinen ten, kdo dal k vydání nařízení podnět. Toto výkladové stanovisko je v tomto bodě přinejmenším sporné (stanovisko bylo navíc vydáno před delší dobou), v každém případě může vlastník pozemku na závěry tohoto stanoviska v rámci správního řízení poukazovat a dovolávat se toho, aby byly náklady připojení jeho pozemku ke kanalizaci neseny obcí.
Obecní úřad se může s vlastníkem pozemku rovněž dohodnout na tom, že náklady připojení ke kanalizaci ponese vlastník pozemku jen zčásti či dokonce vůbec (v tomto ohledu nicméně vše závisí na rozhodnutí obecního úřadu).
Proti nařízení připojit se ke kanalizaci je možné se odvolat (neboť se jedná o běžné správní rozhodnutí).
Pokud by se vlastník pozemku nebyl ochoten připojit ke kanalizaci (navzdory pravomocnému rozhodnutí obecního úřadu), je vydané rozhodnutí obecního úřadu exekučním titulem podle správního řádu (tzn. že splnění nařízené povinnosti by se mohl obecní úřad domáhat např. opakovaným ukládáním donucovacích pokut).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti provdané dceři - vliv na SJM s jejím manželem
- Darování nemovitosti ženatému synovi - vliv na SJM s jeho manželkou
Dobrý den, s manželkou chceme dceři darovat rodinný dům i s přináležejícím pozemkem. Dcera je vdaná a chce přepis uskutečnit tak, aby se při něm vyloučil podíl jejího manžela. Jak toto zajistit?
- je tento přepis formou darování zpoplatněn?
- jaké nás čekají poplatky v rámci přepisu a za jaké konkrétní úkony?
- jak se vypořádá podíl SJM pro dceru za 20let manželství?
- jaké procento z ceny nemovitosti představuje výše notářských poplatků?
- spadá darovaná nemovitost do SJM (dceři, manželů)?
- závisí zpoplatnění darování na ceně nemovitosti?
- jak starý může být cenový odhad pro přepis?
- je způsob darování nejvýhodnější formou z hlediska finančního?
Děkuji, Ivoš.
ODPOVĚĎ:
- ano, nejedná se pouze o nějaký „přepis“, ale o převod nemovitosti formou darování na základě darovací smlouvy; Takové jednání, aby bylo dokonáno ze zákona vyžaduje zápis do katastru nemovitostí
- to je otázkou, pokud budete chtít darovací smlouvy sepsat u advokáta, musíte počítat s náklady (pokud by se jednalo o mimosmluvní odměnu, tedy odměnu, kdy se na ceně nedohodnete, cena se stanoví ve výši advokátního tarifu, tam máte přesný výčet toho, za co a kolik se u advokátů platí), také je možné že budete potřebovat úředně ověřenou plnou moc, je těžké takto stanovit celkovou cenu, tu lze odvodit dle konkrétního postupu, v případě vkladu do katastru nemovitostí poplatek činí 1 000 Kč, ale je možné, že se na něj dle konkrétní situace „nabalí“ ještě jiné poplatky, doporučuji se podívat na sazebník poplatků katastru nemovitostí, který najdete na jejich stránkách
- opět, toto je takto od stolu obecně říci hodně těžké; Podle zákona platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku; Pozor součástí společného jmění jsou také dluhy nabyté za trvání manželství; Při majetkovém vypořádání se postupuje tak, že se zjišťuje, co vše patří do společného jmění a co každému z manželů; Co patří do výhradního vlastnictví manželů jim zůstává, co mají společné se v ideálním případě dělí nebo vypořádává tak, že někomu připadne jedna věc, druhému jiná
- co se týče výše notářských poplatků, zde nedokážu přesně odpověď, dotaz je příliš obecný
- z výše uvedeného plyne, že dar do společného jmění nespadá
- darování není úplatný převod, není tedy předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, tzn. daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete
- pro dceru bude dar osvobozený od daně z příjmů z důvodu darování od příbuzného v linii přímé, může se však na ni vztahovat povinnost oznámit osvobozené příjmy finančnímu úřadu, pokud by hodnota domu přesáhla 5 000 000 Kč. Za neoznámení jsou vysoké sankce. Pokud si nejste jisti hodnotou domu, doporučuji nechat si zpracovat znalecký posudek, který by měl být vypracován podle zákonných předpisů platných ke dni převodu nemovitosti.
- darování příbuznému v linii přímé se jeví z daňového hlediska jako nejvýhodnější forma převodu nemovitosti.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění v USA - koho kontaktovat, jak získat dědictví?
- Dědictví v USA - koho kontaktovat, jak získat dědictví?
- Jak se dostat k dědictví v USA (dlouho trvající dědické řízení)
05/2015 mi umřela teta, která bydlela v Shelter Island, stát New York, U. S. A. Neměla žádné blízké příbuzné (manžel před lety zemřel, děti žádné). V 06/2014 sepsala závěť s tím, že po její smrti budu dědit část zbylého majetku. V současné době se závěť se nachází na soudě okresu Suffolk, stát N. Y. , kde v 02/2016 ji zaregistroval hlavní tajemník. V závěti je uvedená jako vykonavatelka paní Elizabeth Surozenski (bez dalších bližších údajů) a záležitost je v kompetenci notářky Mary-Faith Westervelt, které pověření končí v 08/2017. Do dnešního dne mě nikdo nekontaktoval v této záležitosti. Od známého jsem se dozvěděl, že v dané záležitosti mám postupovat podle anglosaského práva a českého práva. Protože nevím jak postupovat, tak se obracím na vaši právní poradnu. Děkuji, Jaromír.
ODPOVĚĎ:
Řešení Vaší situace nejlépe popisují webové stránky ministerstva zahraničních věcí:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
Doporučila bych Vám obrátit se na buď na zastupitelský úřad USA v ČR nebo na advokáta zabývajícího se mezinárodním právem.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Revokování žádosti na změnu územního plánu
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu - důvodová zpráva neobsahuje odůvodnění
Podal jsem podnět na změnu Územního plánu na pozemku v roce 2014. Jelikož v konečné fázi neprošel zastupitelstvem souhlasně, podal jsem žádost o změnu prostřednictvím městské části znovu v r. 2016. Je z právního hlediska standartní postup starosty, když můj podnět (z 2014) na změnu "revokuje"? Pročetl jsem si důvodovou zprávu, ale zdůvodnění, proč je navržen nesouhlas, tam není. Děkuji, Evžen.
ODPOVĚĎ:
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce mj. na základě návrhu občana obce. Toto platí i pro případnou změnu územního plánu, tedy změna územního plánu je mj. možná na základě návrhu občana obce. Zastupitelstvo obce ovšem není povinno tuto navrhovanou změnu schválit (na změnu územního plánu není právní nárok). O výsledku jednání zastupitelstva obec navrhovatele bezodkladně informuje (§ 46 odst. 3 stavebního zákona).
Tedy předně nerozhoduje starosta obce, ale zastupitelstvo obce. Dále musí být v případě návrhu změny dodržen výše uvedený postup – tedy pokud jste podal návrh na změnu územního plánu, musí se tímto návrhem zastupitelstvo obce zabývat a musíte být informován o výsledku jednání zastupitelstva.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zatékání vody od sousedů - náhrada škody
- Vymáhání škody od souseda - zatékání vody z bytu nad námi
Dotaz je, na co přesně mám nárok a jak přesně mám postupovat, když mi od sousedů nade mnou zatékala do mého bytu voda, a chci nahradit vzniklou škodu.
Bytový dům, byty v osobním vlastnictví, voda zatékala 12/2015-02/2016, skvrna cca 30cm, ještě je vidět a postupně se zmenšuje. Sousedi 2 měsíce odmítali odstranit zatékání vody, poté ho odstranili, pomohlo i jednání výboru společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Není možná standardní slovní komunikace a domluva, chovají se asociálně a říkají věci mimo realitu, proto potřebuji vědět přesně, na co mám dále správně nárok a jakým způsobem postupovat.
A jak mám postupovat, když na žádost o náhradu škody nebudou reagovat. Děkuji, Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že s náhradou škody se budete muset obrátit na soud žalobou na náhradu škody. V žalobě nezapomeňte kromě obecných náležitostí přesně vymezit, jak škoda vznikla, tedy jednání sousedů a následek v podobě škody. K úspěšnému uplatnění nároku je nutné, aby mezi příčinnou a následkem byla tzv. příčinná souvislost, tedy že následek nemohl vzniknout nijak jinak než z Vámi uvedené příčiny. Pro úspěšné uplatnění nároku je také třeba, abyste škodu náležitě vyčíslili a doložili. Nestačí pouhé konstatování, že máte mokrý flek na zdi. Je nutné jej zdokumentovat (fotky), doložit, že jste kupříkladu museli malovat, cenu za barvy, za práci atd. Pokud sousedé na žalobu nebudou reagovat, mohou dostat tzv. rozsudek pro zmeškání, kdy soud Vašemu nároku plně vyhoví. Soud v podstatě může proběhnout i bez nich. Po nalézacím řízení však předpokládám, že v tomto případě bude nutné přistoupit ještě k exekučnímu řízení a případný úspěšně uplatněný nárok na náhradu škody vymoci.
__
RODINA-VZNIK MANŽELSTVÍ
- Musí budoucí manželka informovat budoucího manžela o dluzích, závazcích?
- Dluhy a závazky před manželstvím - musí o nich informovat budoucí manžel, manželka?
Chtěla jsem se zeptat - chceme se s přítelem vzít, ale mám aktuálně nějaké půjčky, které ještě splácím. Je nutné, aby o těchto půjčkách, vzniklých před manželstvím, věděl? Musím mu to říct, pokud chceme vstoupit do manželství ze zákona? Zjišťuje se to nějak? Nebo se můžeme vzít a já můžu půjčku dál splácet, aniž by o tom věděl? Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Zákon říká, že manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Podmínkou k uzavření manželství to sice není, ale v případě, že by později došlo k nějakým problémům spojeným s Vašimi půjčkami by se manžel v krajním případě mohl dovolávat až odpovědnosti za případnou škodu vůči Vám. Toto však vidím jako velmi nepravděpodobné. Spíše než právních důsledků zatajení této kapitoly Vašeho života bych se obávala důsledků citových.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží z Číny - postup, návod, práva českého kupujícího občana
09/2014 koupen tablet z Číny (firma BuyinCoins) za $212,99; 03/2015 firma kontaktována, že je tablet poškozen; odpověděli, abych to dal k místním opravářům, že proplatí pár $ -> byl neopravitelný; průběžné pokusy číňanů nahradit to kupónem (různé hodnoty $10-$17) ; odmítali, abych jim to poslal k reklamaci zpět; 10/2015 souhlasili se zasláním zpět pro reklamaci; 12/2015 dle poštovních záznamů přijali balík; 03/2016 napsali, že dostali balík a že tablet je neopravitelný; stále odmítání proplatit cenu tabletu; 04/2016 jejich poslední návrh $110 + 5% sleva na jejich zboží;
Neustálé protahování; doslova odmítnutí proplatit cenu tabletu; veškeré zprávy mám k dispozici nafocené
Firma navíc úmyslně posílá zboží jako nehodnotné a také to chtějí po svých zákaznících - Není to protizákonné?
Mám nárok na plné proplacení zboží? Mohu podat trestní oznámení? Co všechno pro podání TO musím udělat/opatřit? Je možné podat trestní oznámení hromadně v případě, že by se vyskytli i jiní poškození po světě? Vše jsem kupoval na bratrovo jméno; je možné, aby mi k tomu dal plnou moc? Ivan
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, jakým právním řádem se Váš smluvní vztah s prodávajícím řídí. V tomto ohledu je podstatné, zda jste s prodávajícím uzavřel písemnou smlouvu, v níž byla zakotvena tzv. volba práva (lze předpokládat, že smluvní vztah se řídí čínským či českým právním řádem). Pokud kupní smlouva v tomto ohledu mlčí, bylo by nutné vycházet z příslušných kolizních norem mezinárodního práva soukromého.
Ať už se předmětný smluvní vztah řídí českým, čínským či jiným právním řádem, tkví zásadní potíž v jiné věci, kterou je vymahatelnost Vašeho práva. Je sice nepochybné, že v případě neopravitelnosti zboží má kupující právo na vrácení kupní ceny, v tomto případě je však nutné si uvědomit, že kupujícího a prodávajícího od sebe dělí vzdálenost natolik velká, že to má vliv i na praktickou uplatnitelnost práv z vad zboží.
Nebude-li totiž prodávající ochoten vyhovět Vašim požadavkům (a Vy se zároveň nespokojíte s jeho nabídkou), budete nucen domáhat se svých práv soudní cestou. To v praxi znamená podat na prodávajícího žalobu v Čínské lidové republice (předpokládám, že prodávající sídlí právě zde), což je samo o sobě značným problémem. Zároveň je nutné si uvědomit, že postup při vymáhání práva se v Číně může diametrálně odlišovat od postupu v České republice. S ohledem na výši kupní ceny tabletu Vám doporučuji zohlednit i náklady případného soudního řízení, které by s největší pravděpodobností mnohonásobně převýšily kupní cenu tabletu. Výsledek žádného soudního sporu (soudní spory v Číně nevyjímaje) nelze nikdy s jistotou předjímat, není proto možné vyloučit ani tu variantu, že byste předmětný soudní spor prohrál a byl nucen hradit veškeré vlastní soudní výlohy i výlohy protistrany.
Jste-li i přes shora uvedené stále odhodlán domáhat se svých práv soudní cestou, doporučuji Vám si vyhledat buď čínského advokáta, popř. českého advokáta, který se zabývá mezinárodním právem soukromým, resp. má povědomí o čínském právním řádu:
www.advokatikomora.cz
Další informace můžete získat kontaktováním velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice:
http://www.chinaembassy.cz/cze/
Popř. konzultujte svůj případ s Česko - čínskou obchodní komorou:
http://www.ccok.cz/
Není tajemstvím, že čínské obchodní společnosti zaplavují evropský trh nekvalitními výrobky, přičemž proti tomuto postupu není na úrovni jednotlivců prakticky žádné obrany, neboť vymahatelnost práva evropského kupujícího je v Číně nulová. Je-li Vám v současné chvíli čínským prodávajícím nabízeno vrácení alespoň části kupní ceny tabletu, doporučuji Vám tuto nabídku využít a napříště se při nákupu výpočetní techniky orientovat toliko na evropské prodávající.
Závěrem své odpovědi podotýkám, že trestní oznámení v této věci nic nevyřeší, neboť předmět Vašeho sporu je ryze soukromoprávní povahy. České orgány činné v trestním řízení mají navíc svou pravomoc omezenu na území České republiky, v Číně Vám tedy Policie České republiky nepomůže.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel pozemku nesouhlasí s postavením domu - jak postupovat?
- Rozdělení pozemku na poloviny z důvodu nesouhlasu spoluvlastníka s postavením domu na pozemku
Vlastníme 1/2 pozemku, který je veden jako Zemědělský půdní fond (druh pozemku: Ovocný sad cca 3000 m2- zhruba 42x 73 m), chceme tento pozemek rozdělit a z naší části udělat stavební pozemek, druhá strana nesouhlasí s naší představou rozdělení. Navrhuje rozdělení schválně tak, aby nebylo možné na dané parcele postavit dům (pozemek dlouhý ale úzký), ohrazuje se vysázenými ovocnými stromky. Na nabídku finanční kompenzace anebo pomoci při přesázení nereaguje. Zjevně nás tam nechce. Jedná se o pozemek uprostřed obce se vší vybaveností – v územním plánu obce je pozemek zahrnut jako plánovaná zastavěná plocha. Bohužel druhá polovina je starého pána (strýc), který žije sám a zjevně nás tam nechce. My jsme mladí pracující lidé a na nákup nového pozemku nám nezbývají finance, jsme z toho nešťastni, přišly by jsme tím o krásný pozemek a možnost hezkého bydlení na úkor pár ovocných stromků v zahradě. Máme nějakou možnost vymoci si rozdělení dle našich představ (z obdélníku udělat dva čtverce??? ) anebo je to neřešitelná situace? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je rozhodně řešitelná. Ze znění dotazu předpokládám, že pozemek je předmětem podílového spoluvlastnictví, přičemž 50 % tohoto pozemku vlastní Váš strýc a zbývajících 50 % vlastníte Vy.
V obecné rovině dle § 1140 občanského zákoníku platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví; nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví se přednostně zrušuje dohodou všech spoluvlastníků (§ 1141/1 občanského zákoníku).
Není-li dohoda spoluvlastníků možná (což dle znění dotazu předpokládám), je nutné zrušit a vypořádat spoluvlastnictví soudní cestou (jak vyplývá z § 1143 občanského zákoníku). Podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám tudíž lze doporučit. Uvedete-li v této žalobě důvody, které Vás vedou ke zrušení spoluvlastnictví (stavební záměr, příznivé nastavení územního plánu apod.), lze předpokládat, že soud Vaší žalobě vyhoví. Nadále se budu ve své odpovědi věnovat pouze variantě soudního zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (což ve Vašem případě nepředpokládám). Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To však neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby, což je i Váš případ, tzn. že pozemek nemusí být ve Vašem případě rozdělen tak, aby byly nově vzniklé části účelně obdělávatelné (§ 1144/1 a § 1142/2 občanského zákoníku).
Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost (dříve věcné břemeno) nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem (§ 1145 občanského zákoníku). V tomto ohledu se může jednat např. o služebnost stezky či cesty, popř. o služebnost vody (vše samozřejmě závisí na přístupnosti obou budoucích polovin pozemku).
Pro přípravu žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Příkaz započtení daru do závěti (darování nemovitosti potomkovi za života)
- Příkaz vypořádání dědiců do závěti
- Závěť a příkaz započtení daru potomkovi za života
- Závěť a příkaz vypořádání dědiců (darování nemovitosti za života zůstavitele)
Máme dva syny ve věku 40 a 43 let. Já (65 let) jsem s manželkou (61 let) již v důchodu. Oba synové bydlí se svými rodinami mimo nás. V průběhu 8 let jsme jednomu synovi postupně dali z důvodu jeho špatné finanční situace celkem 1 mil. Kč. S druhým synem jsme se domluvili, že zdědí náš rodinný domek se zahradou v hodnotě cca 4 mil. Kč a bratrovi vyplatí polovinu z uvedené částky sníženou o 1 mil. Kč. Oba synové s tímto souhlasí.
Prosím o právní doporučení, jak nejlépe zajistit, aby se uvedená dohoda v průběhu pozdějšího dědického řízení opravdu dodržela. Neradi bychom tuto situaci řešili ještě za života darováním uvedených nemovitostí, kde trvale s manželkou bydlíme. Josef
ODPOVĚĎ:
Tuto situaci lze řešit tím, že Vy i manželka každý sepíšete závěť, ve které dědicem své ideální poloviny rodinného domu ustanovujete svého syna (s ohledem na to, že dům je v SJM a tedy každý vlastníte ideální 1/2) a dědicem peněžních prostředků ve výši poloviny hodnoty poloviny domu svého druhého syna s tím, že první syn je povinen tuto částku svému bratrovi vyplatit. Dále musíte v závětech uvést příkaz k započtení daru, který Váš syn od Vás za života obdržel ve výši 1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že takové závěti je složité naformulovat, doporučovala bych Vám obrátit se na notářem, aby Vám je sepsal.
__
OBČAN-BYDLENÍ
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Předseda bytového družstva hlasuje dle výhod pro sebe - jde o trestný čin?
- Trestní oznámení na předsedu bytového družstva - hlasuje pro své výhody, ne pro výhody bytového družstva
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo odmítlo přidělit byt družstevníkovi, v bytě bydlí předseda družstva
- Předseda družstva bydlí v bytě družstva - může hlasovat proti vydání bytu jinému členovi družstva?
Jsem členem bytového družstva, které 2013 privatizovalo obecní dům se šesti byty.
Dům měl v době privatizace volné tři byty a ve zbývajících třech bytech bydleli oprávnění nájemci ze zmiňovaných třech rodin. Plán byl takový, že tři volné byty se přidělí rodinným členům oprávněných nájemců. Každý z těchto bytů má rozdílnou kvalitu a vybavení. Ještě v době než se předsedkyně nastěhovala do zrekonstruovaného bytu jsem svolal členskou schůzi a nabídl družstvu částku 100.000 Kč za přidělení zrekonstruovaného bytu mému synovi, který je též členem družstva. Tato nabídka nebyla ostatními členy družstva jednohlasně přijata. V zápisu z členské schůze je i jmenovitě uvedeno kdo hlasoval proti. Hlavně předsedkyně. Nejde ze strany předsedkyně, která z osobních zájmů odmítla přijmout částku 100.000 Kč pro družstvo, aby mohla nejkvalitnější byt obsadit sama o trestný čin špatné hospodaření se svěřeným majetkem? Jaký je případný postih? Zvažuji trestní oznámení na předsedkyni.
Děkuji za odpověď. David
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že v tomto případě s trestněprávním řešením problému nebudete úspěšný. Předně je třeba uvést, že trestní řízení se řídí zásadou ultima ratio, což volně řečeno znamená, že pakliže si lze záležitosti urovnat bez trestního rozměru, pak má tento „netrestní“ způsob řešení přednost. V tomto případě jste byl, pokud to dobře chápu, přehlasován. Obecně platí, že nikdo nemůže jiného nutit, co zákon neukládá. Avšak také platí, že každý má právo brát se za svá práva. Pokud nedošlo ke zmanipulování hlasování, nátlaku či diskriminaci nebo k jinému závadnému chování, pak byl způsob odmítnutí Vaší nabídky v pořádku dokonce i v civilněprávní rovině, natož pak v trestní. Navíc orgány činné v trestním řízení by musely předsedkyni prokázat naplnění znaků skutkové podstaty některého z trestných činů, z nichž mnohé vyžadují úmysl. A ten by se v tomto případě jen velmi těžko prokazoval.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpočet průměrné hodinové náhrady mzdy za dovolenou - z hrubé nebo čisté mzdy?
- Počítá se náhrada mzdy za dovolenou z čisté mzdy nebo hrubé mzdy?
- Výpočet průměrné hodinové náhrady platu za dovolenou - z hrubého nebo čistého platu?
- Počítá se náhrada platu za dovolenou z čistého platu nebo hrubého platu?
Jakým způsobem se počítá průměrná hodinová náhrada mzdy na dovolenou? Vybírám si ji po mateřské, aby se mi nekrátila. Do 3/15 jsem byla v pracovním poměru, od 1.4. na rizikovém těhotenství, od 18.9.15 na mateřské, od 2.4.16 na rodičovské dovolené. Počítá se z hrubé mzdy (co mám na platovém výměru), nebo z čisté, kterou jsem dostala na účet? Za jaké kalendářní čtvrtletí v mém případě? Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 222/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Co se týče výpočtu výše průměrného výdělku, platí tato základní pravidla:
- průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek (§ 352 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353/1 zákoníku práce) ;
- rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354/1 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, tedy vždy k 1. 1. , 1. 4. , 1. 7. a 1. 10. (§ 354/2 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (§ 356/1 zákoníku práce).
Vzhledem k tomu, že v současné době čerpáte rodičovskou dovolenou (tzn. že pro svého zaměstnavatele nepracujete, resp. jste v rozhodném období nepracovala), nejsou shora uvedená ustanovení zákoníku práce přímo použitelná. Ve Vašem případě je proto nutné vypočítat nikoli průměrný, nýbrž pravděpodobný výdělek dle § 355 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což ve Vašem případě předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek;
- pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Jak vyplývá z druhé odrážky (výše), nezakotvuje zákoník práce jediný povinný způsob výpočtu výše pravděpodobného výdělku, nýbrž nastiňuje hned 2 možné způsoby, jak pravděpodobný výdělek vypočítat:
a/ z hrubé mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období a to podle skutečného dosaženého platu nebo mzdy (tento výpočtový mechanismus se použije především tehdy, pokud se počet odpracovaných dnů blíží hranici 21 dnů v rozhodném období, což však není Váš případ) ;
b/ z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl (např. podle mzdového nebo platového výměru), nebo s přihlédnutím k průměrnému výdělku zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (tento výpočtový mechanismus je vhodné aplikovat v případě zaměstnanců, kteří v rozhodném období pro zaměstnavatele vůbec nepracovali, což je Váš případ).
Pokud se budete do zaměstnání vracet po delší době, je vhodnější, aby byl předpokládaný výdělek vypočítán s přihlédnutím k průměrnému výdělku zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, a to v době, kdy se do práce vrátíte (neboť Váš mzdový výměr může oproti Vašim kolegům za uplynulou dobu zastarat a nesloužil by tudíž jako vhodný podklad pro výpočet). Volba výpočtového mechanismu je nicméně ponechána na rozhodnutí zaměstnavatele.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od smlouvy o odběru zemního plynu - podmínky ze zákona
- Sankce za odstoupení od smlouvy na zemní plyn
- Podmínky odstoupení od smlouvy o dodávce zemního plynu - pokuta, sankce dovolená zákonem
16.3.2016 jsem podepsal smlouvu odběru plynu na dobu určitou (3 roky), zahájení odběru od 11.6.2016.
Písemně jsem zažádal o odstoupení smlouvy, dodavatel mi odpověděl emailem, že můžu skončit až 30.6.2019. Prosím o radu jestli má pravdu. Děkuji, Kamil.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz naleznete ve Vámi uzavřené smlouvě o dodávkách plynu a ve všeobecných (popř. jiných) obchodních podmínkách, které jsou (jak předpokládám) její součástí.
Dle § 72/1 písm. c) a d) energetického zákona musí smlouva o dodávce plynu se zákazníkem mimo jiné obsahovat:
- délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh,
- oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek.
Energetický zákon tedy dodavatelům plynu neukládá povinnost zakotvit v případě smluv uzavíraných na dobu určitou (což je i Váš případ) do těchto smluv ustanovení o jejich vypověditelnosti. Od těchto smluv pak lze odstoupit (dle energetického zákona) pouze v případě dle druhé odrážky (výše).
Ani v § 11a energetického zákona (který se věnuje dalším právům zákazníků) není možné nalézt ustanovení, které by umožňovalo vypovědět smlouvu o dodávkách energií za všech okolností, popř. právo od takové smlouvy odstoupit.
Shora uvedené lze shrnout tak, že úprava podmínek jednostranného ukončení platnosti smlouvy o dodávkách plynu (uzavřené na dobu určitou) je energetickým zákonem ponechána do značné míry na smluvní volnosti stran. Z tohoto důvodu je nutné (jak uvádím již výše), abyste prostudoval Vámi uzavřenou smlouvu a s ní související všeobecné obchodní podmínky. Lze totiž předpokládat, že podmínky pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy zde budou zakotveny.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste smlouvu o dodávkách plynu uzavřel jako spotřebitel (tzn. nikoli pro účely Vaší podnikatelské činnosti), bude nutné na smluvní vztah s dodavatelem plynu aplikovat rovněž příslušná ustanovení občanského zákoníku.
Dle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Zvláště se pak zakazují ujednání, která:
- zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,
- zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,
- zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy
(jak vyplývá z § 1814 písm. d), e) a f) občanského zákoníku).
Ze znění dotazu nicméně předpokládám, že shora zmíněná ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ spíše nevztahují. Pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nicméně nutné seznámit se podrobně s textem smlouvy o dodávkách plynu a s textem všeobecných obchodních podmínek.
V této věci se můžete obrátit na Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/
které poskytuje spotřebitelům poradenství (i v oblasti dodávek energií) zdarma.
Dále můžete kontaktovat Energetický regulační úřad, který v této oblasti vykonává dohled:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Darování družstevního bytu potomkovi po svatbě - je manžel, manželka potomka automaticky družstevníkem?
- Darování členských práv bytového družstva provdané dceři - je i její manžel družstevník?
- Darování členských práv bytového družstva ženatému synovi - je i jeho manželka družstevník?
Na vdanou dceru převedli rodiče bezúplatně (ve smlouve uvedeno "darem") svůj podíl v bytovém družstvu (tzv. družstevní podíl). Stal se manžel dcery společným členem družstva, či je výlučným členem pouze dcera? Rozlišuje zákon u převodu družstevního podílu, zda byl převeden obvyklým způsobem nebo byl darován?
Děkuji, Ladislava.
ODPOVĚĎ:
Podle současné právní úpravy platné od 1. 1. 2014 společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Vzhledem ke skutečnosti, že byl členský podíl dceři darován, pak se tento ve společném jmění manželů nenachází.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Počet dnů dovolené recepční příspěvkové organizace - na kolik dní dovolené má nárok?
- Na kolik dní dovolené má právo recepční v příspěvkové organizaci?
Zaměstnavatel - příspěvková organizace, nadřízený orgán Magistrát.
Já: recepční, úvazek 8 hod na platovém výměru. (platnost od 1.11.2015) Dlouhý (5 pracovních dnů) a krátký (2 pracovní dny) pracovní týden.
Září-duben: 8-18 hod / květen-srpen: 8-19 hod.
Mám 18 dnů dovolené, zdá se mně i kolegyním málo, je to tak v pořádku?
Původně v naší profesi bylo 25 dní dovolené-pracovaly jsme nepřetržitě 7 dnů a dalších 7 dnů pracovní volno. Po kontrole z inspekce úřadu práce provedena tato změna. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Výměra dovolené je vpořádku, neboť neodpracujete každý týden pět dní v týdnu, ale v průměru 3,5 dní v týdnu (jeden týden 5 dní, druhý 2 dny). Pokud zaměstnavatel poskytuje při pětidenním pracovním týdnu dovolenou v rozsahu 25-ti dnů, pak Vy máte nárok na 18 dní (resp. 17,5 dne se zaokrouhlením nahoru).
__
OBČAN-NÁJMY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Obecní vodovod na soukromém pozemku - nárok na nájemné, placené věcné břemeno
1995 jsem po svých prarodičích zdědil pozemek. Před několika lety tento pozemek obec začlenila v územním plánu mezi pozemky stavební. Následně jsem zjistil, že přes tento pozemek vede obecní vodovod, který byl údajně vystaven někdy v 70. letech. Na obci ale žádné plány nemají. Mohu požadovat na majiteli tohoto vodovodního řádu (Vodovody a kanalizace) nebo na obci finanční náhradu (nájem apod.)? Dále tento vodovod brání výstavbě nového domku. Aby mohl být postaven, je nutné vodovod přeložit. Tato přeložka bude finančně nákladná. Mohu opět na VaKu nebo na obci požadovat finanční náhradu? Děkuji, Mirek.
ODPOVĚĎ:
Dle § 509 občanského zákoníku nejsou součástí pozemku inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení. Tyto inženýrské sítě jsou tedy samostatnými věcmi a může je tudíž vlastnit osoba odlišná od vlastníka pozemku.
Ze znění dotazu předpokládám, že Vámi vlastněný pozemek není zatížen věcným břemenem (služebností) ve prospěch vlastníka předmětného vodovodu. Tuto skutečnost můžete ověřit náhledem do katastru nemovitostí, což lze učinit i online:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Dále rozdělím odpověď na Váš dotaz pracovně do 2 částí:
1/ Náhrada:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
vlastník (či provozovatel) vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z předchozích dvou odrážek, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností) ;
- práva podle prvních dvou odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li osobě uvedené v předchozí odrážce výkonem práv vlastníka vodovodu majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
V této souvislosti proto můžete zahájit s vlastníkem vodovodu jednání o poskytnutí náhrady, která může mít i periodický charakter. K Vašemu pozemku může být rovněž zřízena služebnost inženýrské sítě (dříve věcné břemeno) dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Rovněž tato služebnost může být zřízena úplatně.
2/ Přeložka vodovodu:
V tomto ohledu je klíčový § 24 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- přeložkou vodovodu se rozumí dílčí změna jeho směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení;
- přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu;
- přeložku vodovodu zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala;
- vlastnictví vodovodu se po provedení přeložky nemění;
- stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Přestože tedy zákon o vodovodech a kanalizacích počítá primárně s tím, že přeložka by byla financována Vámi (jako osobou, z jejíhož podnětu by se přeložka realizovala), není vyloučeno, abyste se s vlastníkem vodovodu dohodl na jiném režimu. V tomto ohledu závisí vše na výsledku jednání s vlastníkem vodovodu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Sbírka věcí pro charitu a azylové domy - jaká právní forma? (spolek, zapsaný spolek, nezisková organizace? )
Ráda bych se zeptala, jaká forma z hlediska neziskové organizace by byla pro mnou zvolený účel nejlepší. Již několik let se věnuji jako soukromá osoba sbírce oblečení, nábytku a předmětů pro diagnostické ústavy či azylové domy. Nyní bych chtěla založit neziskovku, obecně prospěšnou organizaci/spolek či zapsaný spolek. Z hlediska finančního a účelového nevím, která varianta by byla nejlepší, abych mohla například těm, kteří přispívají vydat potvrzení o daru.
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že vhodnou formou bude spolek. Spolek nevytváří základní kapitál, tudíž není nutná žádná investice. K založení spolku jsou však potřeba alespoň tři osoby.
Další vhodnou formou by mohl být nadační fond. Do nadačního fondu se již počítá s nějakým vkladem, ať peněžitým či nepeněžitým.
Nadační fond však povinně vytváří správní radu, která musí mít alespoň tři členy, a dále musí někdo vykonávat funkci revizora.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Novela energetického zákona a zrušení povinnosti zřízení věcného břemeno vedení kabelu
- Zrušení povinnosti zřízení věcného břemene vedení kabelu elektřiny novelou energetického zákona
- Novela energetického zákona a zrušení povinnosti zřízení služebnosti vedení kabelu
- Zrušení povinnosti zřízení služebnosti vedení kabelu elektřiny novelou energetického zákona
- Novela energetického zákona a věcné břemeno vedení kabelu NN, VN
- Novela energetického zákona a služebnost vedení kabelu NN, VN
Všude slyším, že novelou energetického zákona se "úplně" zrušila povinnost zřízení věcných břemen např. pro distributora elektřiny k NN kabelu. Avšak někdo zase říká, že se tím zrušila jen "časová" povinnost jej uzavřít do roku 2017 nikoliv však samotná povinnost jej uzavřít. A je pravda, že např. v §25 odstavec 4 pořád povinnost zřízení věcného břemene vidím i v novele. Mám takovou smlouvu od svého distributora elektřiny zaslanou z loňska a nevím, zda ji tedy podepisovat mám či je to už zbytečné (jde o stávající NN kabel). Můžete mi poradit jak to tedy nyní vlastně je? Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
V této oblasti došlo skutečně k 1. 1. 2016 k určité změně. Není však pravdou, že by byla zrušena povinnost provozovatelů energetických zařízení zřizovat (smluvně či prostřednictvím vyvlastnění) věcná břemena (služebnosti) k cizím pozemkům, zároveň není pravdou, že by byla povinnost zřídit tato věcná břemena časově limitována do konce roku 2017. Vámi zaslechnuté informace jsou tak pouze fámami, vznikajícími zpravidla v důsledku nesprávného pochopení obsahu určitého právního předpisu.
Do 31. 12. 2015 stanovil § 98/13 energetického zákona následující:
„Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis. “
K 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 131/2015 Sb. , kterým byl energetický zákon novelizován. V části první, bodu 480. této novely pak byl § 98/13 energetického zákona zrušen.
Od 1. 1. 2016 tak nejsou provozovatelé, resp. výrobci již povinni zajistit promítnutí existujících věcných břemen do katastru nemovitostí (platí pro energetické sítě a zařízení daná do provozu před nabytím účinnosti energetického zákona, tedy před 1. 1. 2001).
Pro využití cizích pozemků pro výstavbu zařízení energetických sítí jsou provozovatelé těchto sítí i nadále samozřejmě povinni zřizovat s vlastníky těchto pozemků věcná břemena, a to smluvně (jak to vyplývá např. z § 24 nebo § 25 energetického zákona). Není-li smluvní zřízení věcného břemene možné, jsou provozovatelé energetických sítí oprávněni zřídit věcná břemena v rámci vyvlastňovacího řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 131/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu emailem - je právně prokazatelná nebo ne?
- Výpověď podnájmu emailem - je právně prokazatelná nebo ne?
- Je možné poslat výpověď podnájmu emailem?
- Výpověď nájmu elektronickou poštou - je právně prokazatelná nebo ne?
- Výpověď podnájmu elektronickou poštou - je právně prokazatelná nebo ne?
Mám podnájemní smlouvu na dobu určitou. Ukončuji předčasně. Ve smlouvě: . Výpovědní lhůta činí 2 měsíce od 1. dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Výpověď jsem poslala 30.5.2016/s ukončením k 31.7.2016/ emailem a vhodila do poštovní schránky majitele a na tuto skutečnost upozornila telefonicky. Ale doporučeně poštou jsem odesílala až 1.6.2016.
Je tato výpověď platná od 1.6. nebo se email neuznává jako písemná výpověď a platí tedy až od 1.7.2016? Platí 2. měsíční podle smlouvy nebo musí být 3. měsíční podle Obč. zákoníku?
Lze na doplacení nájmu použít vratnou kauci?
Děkuji Dana
ODPOVĚĎ:
Důležité je, kdy byla výpověď doručena druhé straně, nikoliv kdy byla odeslána. Pravděpodobně jediným způsobem, u kterého lze prokázat doručení, je odeslání doporučenou poštou, kdy lze na stránkách České pošty dohledat, kdy si adresát zásilku převzal. Nemůžete nijak prokázat, kdy si email druhá strana přečetla nebo zda mail neotevřel někdo úplně jiný. Proto doporučuji řídit se tím, kdy byla doporučená zásilka doručena druhé straně, což bylo pravděpodobně až v červnu, nájem by tedy měl skončit až 31. srpna. Pokud máte sjednánu dvouměsíční výpovědní dobu, je to v souladu se zákonem, nemusíte se při sjednání výpovědní doby řídit tím, co stanoví Občanský zákoník. Pokud jde o kauci, tak tu na doplacení samozřejmě použít lze, ale pouze po domluvě obou stran. Pokud s tím pronajímatel nebude souhlasit, pak to nelze.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Opožděná registrace do evidence ÚP po ukončení pracovního poměru - vliv na placení podpory v nezaměstnanosti
- Nemoc po ukončení pracovního poměru a opožděné přihlášení na Úřadu práce - vliv na podporu v nezaměstnanosti
- Opožděné přihlášení na Úřadu práce - vliv na výši podpory v nezaměstnanosti
Nahlásil jsem se na Úřad práce 6. pracovní den po ukončení zaměstnání, kvůli nemoci, kterou mám potvrzenou od doktora a která mi vzala 3 pracovní dny. Z mého pohledu jsem se tedy nahlásil 3. pracovní den, jelikož jsem dříve skrze nemoc na ÚP nemohl.
Pro úplnost uvádím, že první pracovní den byl pátek 1. dubna, o víkendu jsem pak onemocněl až do středy, a další pátek jsem se dostavil na ÚP. Omluvenka je od pondělí do středy. Slečna na ÚP mi tvrdí, že jsem nesplnil povinnost nahlášení do 3 dnů a tedy má podpora bude relevantní až od pátku 8. dne měsíce (tedy 6 pracovního dne).
Chci se zeptat zda mi nemoc omlouvá 3 pracovní dny nezbytné pro nahlášeni a tedy zda mám nárok na podporu od již začátku měsíce? V případě že ano, na jakou legislativu se mám odkazovat.
S pozdravem, Dalimil
ODPOVĚĎ:
Zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání se zabývá § 26, odst. 1 zákona o zaměstnání. Ten říká, že: "Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dní po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností."
Vzhledem k tomu, že pracovní neschopnost není zaměstnáním ani náhradní dobou pojištění ani jinou činností zmíněnou ve výše uvedených paragrafech zákona o zaměstnanosti, je naprosto v pořádku, že jste byl do evidence uchazečů o zaměstnání přijat až od 8.4. Od tohoto dne Vám bude také náležet podpora v nezaměstnanosti. Postup pracovnice úřadu práce byl tedy zcela v souladu se zákonem o zaměstnanosti.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace minimální závady zánovního zboží - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace vady věci nemající vliv na funkčnost - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace nošené kabelky, má odřeninu uvnitř - právo kupujícího na vrácení kabelky a peněz?
- Závada nemající vliv na užívání bazarového zboží - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
Dcera prodala na Facebooku v bazarové skupině svou kabelku, kterou nenosila. Kabelka byla bez vad - žádných jsme si nevšimly, proto nebyly uvedeny u inzerátu. Kupující se ale ozvala, že kabelka má uvnitř odřeniny, poslala fota (jde o gumovou kabelku z Itálie). Dcera jí napsala, že uvnitř si toho nevšimla, protože ji nikdy nenosila a že to na funkčnost a užívání věci nemá vliv a muselo to být už od koupě. Nabídla za to jako kompenzaci drobnou slevu, že si toho nevšimla. Kupující však chce kabelku vrátit za každou cenu.
Prosím Vás o "polopatické, laické" vysvětlení. Myslím si, že u věci koupené na bazaru nemusíme brát věc zpět a adekvátní slevu jí dcera nabídla. Byla nová, ale už rok ležela doma. Vada nebrání v užívání věci, je to uvnitř schované, takže kabelku to zvenku nehyzdí a slevu na vnitřní kaz, kterého jsme si nevšimly, jsme nabídly. Je to tak správně? Na záruce se dcera s kupující předem nedohodla.
Je to drobnost, ale nevíme jak správně postupovat.
Velice děkuji za radu a přeji hezký den.
Kristýna
ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena přes internet, má kupující do 14 dnů právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu. Pokud se tedy kupující ozvala v této lhůtě, je povinností prodávajícího věc převzít zpět a vrátit peníze. Pokud se kupující ozvala až po této lhůtě, pak máte plnou pravdu v tom, co uvádíte. Občanský zákoník rozlišuje podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Stručně řečeno podstatným porušením je takové porušení, kdy věc nelze užívat k účelu, ke kterému je určena. Ve vašem případě se rozhodně o podstatné porušení smlouvy nejedná, jedná se o nepodstatné porušení, kdy má kupující právo požadovat odstranění vady, je-li to možné nebo slevu z kupní ceny. V tomto konkrétním případě je pak návrh Vaší dcery plně v souladu s právem a může tak trvat na svém a poskytnout slevu z ceny. Opět připomínám, že to vše pouze v případě, že kupující neuplatnila právo odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě po uzavření obchodu.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zrušení kupní smlouvy - náležitosti
- Náležitosti žaloby na zrušení kupní smlouvy
prosím o radu co vše musí obsahovat žaloba o zrušení kupní smlouvy.
9.1. jsem kupoval ojeté vozidlo od společnosti AAA Auto. Vozidlo mělo závady, ktreré nešlo zjistit při prvotní prohlídce. Vozidlo bylo i předražené oproti deklarované ceně v nabídce vozidel. Dokonce mi byly i naúčtovány služby, které nebyly vůbec provedeny. A nakonec a to byla ta poslední kapka, kde jsem odmítl vozidlo provozovat mi nezaslali odpovědní pracovníci společnosti veškeré doklady k přihlášení vozidla, kde mi na DI odmítli vozidlo přihlásit. Se společností AAA Auto a Auto Diskont jsem vedl rozsáhlou korespondenci, která nevedla k výsledku. Proto jsem se rozhodl celou věc předat k soudu a to z následujících důvodů:
1. vozidlo má závady, které nemohly být odhaleny při zběžné prohlídce
2. mylně jsem byl informován, že plná moc k zapsání do TP úvěrové společnosti bude v datové schránce úřadu, tam my sdělili, že to nebývá obvyklé.
3. nebyl jsem vybaven plnou mocí k přehlášení vozidla a to jsem nemohl přihlásit v zákonem stanovené době, čímž mě vystavili riziku postihu.
4. plné moci, které přišli s týdenním spožděním nejsou k přihlášení vozidla způsobilé.
Pevně jsem se rozhodl, že do sporu se společností AAA Auto půjdu i kdyby mé vyhlídky byly nejisté.
Prosím o rady:
1, ke kterému příslušnému soudu a kde mohu žalobu podat
2. co daná žaloba musí obsahovat, na jaké náležitosti je třeba dát pozor.
S pozdravem
Milan
ODPOVĚĎ:
V první řadě musíte odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy a vyzvat prodávajícího k převzetí vozidla a vrácení peněz. Pokud už toto bylo učiněno, pak ještě zaslat předžalobní upomínku, kde upozorníte společnost, že budete svůj nárok vymáhat soudně. Posléze se můžete vrácení peněz domáhat soudně. Žalobu budete podávat k soudu, v jehož obvodu má sídlo žalovaný. Doporučuji se podívat na stránky www.justice.cz a tam dle IČ dohledat, kde má společnost zapsáno hlavní sídlo (nikoliv pobočku) a k tomu soudu žalobu podat. Žalobu budete podávat k soudu 1. stupně, tedy k Okresnímu (případně Obvodnímu v Praze či Městskému v Brně).
Každá žaloba musí obsahovat především označení účastníků, vymezení předmětu sporu, popis celé situace a označení důkazů k prokázání svých tvrzení. Na závěr musí být uvedeno, čeho se konkrétně domáháte - tedy ve Vašem případě pravděpodobně vrácení kupní ceny. Upozorňuji, že za podání žaloby se hradí soudní poplatek, který činí 5% ze žalované částky. V případě Vašeho úspěchu ve sporu pak bude žalované straně soudem uloženo, aby Vám uhrazený soudní poplatek a případně i další náklady, např. na advokáta, nahradila.
__
RODINA-SJM
- Ručení jedním z manželů potomkovi - může to druhý z manželů (neručitel) zakázat (ochrana SJM)
- Zákaz ručení manželovi - může manželka takový zákaz dát? (ochrana SJM)
- Ochrana SJM - zákaz ručení manželem jiné osobě
- Ochrana SJM - zákaz ručení manželkou jiné osobě
- Může manžel zakázat manželce aby ručila jiné osobě?
- Může manželka zakázat manželovi aby ručil jiné osobě?
Manželův syn si chce vzít půjčku, ale výší příjmu nedosahuje na požadovanou výši půjčky, proto žádá svého otce o ručení. Nesouhlasím s tím a proto by mě zajímalo, zda může manžel ručit bez mého vědomí a zda se v případě nesplácení vztahuje dluh i na mě a na moji polovinu domu?
Děkuji za odpověď.
Irena
ODPOVĚĎ:
V daném případě se z pohledu nového občanského zákoníku nejedná o obstarávání běžných potřeb rodiny, a proto v případě ručení by banka měla chtít i Váš souhlas. Pokud tomu tak není, pak doporučuji písemně sdělit manželovi, že s jeho krokem nesouhlasíte a případně se v nejhorším soudně dovolat neplatnosti jeho právního jednání. Nejjistější by ale bylo, abyste si ještě před podpisem ručení veřejnou listinou u notáře sepsali tzv. zúžení společného jmění manželů, čímž byste mohli ochránit majetek spadající do SJM před případnou exekucí z titulu ručení. V opačném případě musíte počítat s tím, že v případě nesplácení je ohrožena i Vaše polovina domu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se dozvědět o vydědění ještě za života rodiče (budoucího zůstavitele)
- Jak zjistit vydědění rodičem ještě za jeho života?
Psychicky nemocná matka - schizofrenie. Sdělila mi 1996, že mě úředně vydědila. S matkou jsem v kontaktu, má mizivý majetek. Mohu se za jejího života dozvědět, zda mne skutečně vydědila? Např. v centrální evidenci závětí (pořízení) pro případ smrti- Notářská Komora České republiky?
Děkuji předem za upřesnění a odpověď.
Ludmila
ODPOVĚĎ:
Závěti, prohlášení o vydědění a jiné listiny pro případ smrti jsou evidovány v neveřejné Evidenci právních jednání pro případ smrti (dříve centrální evidence závětí), kterou vede Notářská komora České republiky (dále jen NK ČR).
Podle § 9 předpisu NK ČR o Evidenci právních jednání pro případ smrti má za života pořizovatele listiny přístup k evidovaným údajům pouze notář, u kterého je listina uložena (za účelem změn, úprav či oprav) a notářská komora (za účelem plnění povinností, které jí ukládá zákon).
Za života Vaší matky se tedy nedozvíte z této Evidence, zda Vaše matka sepsala či nesepsala prohlášení o vydědění.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění prodeje auta, automobilu
- Prodej auta - daně, zdanění
- Zdanění prodeje motorového vozidla
- Prodej motorového vozidla a daně, zdanění
Jak se zákon o daních staví prodeji soukromého vozu? Řekněme třeba vůz za 500 000Kč. Je potřeba tento příjem uvést někde v daňovém přiznání a zdanit? Pokud ano jakou daní?
Je zákonem nařízeno, že při tomto prodeji je povinnost sepsat kupní smlouvu?
Děkuji. Pavel
Zaslání informace správci k dotazu č. : 9676
Dobrý den, odpověděla jsem na daňovou část. Mohl by právník odpovědět na druhou část týkající se povinnosti uzavření kupní smlouvy? Děkuji Janečková
ODPOVĚĎ:
Prodej movitých věcí fyzickými osobami je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození se však nevztahuje na motorová vozidla, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem 1 rok. Pokud jste vůz pořídil méně než 1 rok před jeho prodejem, tak musíte příjem z prodeje zdanit v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu vozu. Pokud jste vůz pořídil více než 1 rok před prodejem, je jeho prodej osvobozený a příjem nikde neuvádíte. Povinnost oznámit na finanční úřad osvobozené příjmy se vztahuje na příjmy vyšší než 5 000 000 Kč. Jiným daním prodej soukromého vozu (tj. není zahrnut v obchodním majetku podnikatele) nepodléhá.
__
RODIN-SJM
- Manžel odkloni (2015) l peníze a schoval si je pro sebe - jak peníze vrátit do SJM?
- Jak vrátit peníze SJM odkloněné jedním z manželů?
- Odkloněné peníze jedním z manželů - jak je vrátit zpět do SJM?
- Manžel ukládá peníze SJM na soukromý účet na který manželka nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manžel odklání peníze SJM na soukromý účet na který manželka nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manžel manipulujuje s penězi SJM bez souhlasu manželky - jak se bránit?
- Manželka odklání peníze SJM na soukromý účet na který manžel nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manželka manipulujuje s penězi SJM bez souhlasu manžela - jak se bránit?
Já i manžel jsme důchodci ve věku 65 let, v manželství žijeme již více nežli 40 let. Do manželství jsme vstupovali bez majetku a nic z toho, co dnes (01.06.2016) máme jsme nezískali formou ani dědictví ani darů, tedy lze říci, že veškerý náš majetek je společné jmění manželů SJM.
Vlastníme rodinný dům, který jsme si svépomocí postavili v osmdesátých letech minulého století a oba máme poměrně slušné důchody (12649 + 15380 Kč).
Manžel ovšem dospěl k jinému názoru a rozhodl se svůj další život prožívat, jako by mne nebylo.
Chápu, že se takové či podobné situace stávají, a že i já se budu muset s tou mojí smířit a vyrovnat. Zjistila jsem ovšem, že se manžel do "dalšího života" vybavil tajně vytvořenou finanční rezervou v objemu několika set tisíc korun a potřebuji poradit, jak bych měla postupovat, aby se i zmíněný obnos stal součástí SJM.
Abych byla konkrétní, tak:
1. manžel zakoupil před pěti lety státní dluhopisy o objemu 100 000 Kč, ze kterých vyinkasoval v 12/2015 110 000 Kč a tyto uložil na účet, ke kterému nemám přístup ani neznám jeho číslo.
2. z výpisu stavebního spoření za 2015 jsem zjistila, že manžel v srpnu na svůj účet učinil jednorázovou úložku ve výši 100.000 Kč a protože termín tohoto stavebního spoření vyprší 06/2016, bude mít opět další finanční prostředky "odkloněné" ze SJM.
3. zjistila jsem, že bez mého vědomí, tedy ze svých tajných fondů manžel půjčil přes 270 tisíc korun, které mu již byly do letoška vráceny a které manžel znovu zařadil mimo SJM.
Toto jsou případy, o kterých vím a ke kterým existují písemná doložení, jež v případě 2 a 3 mám a v případě jedna by bylo možné je soudem dohledat, avšak je možné, že takových případů je mnohem více.
Velice Vás prosím o radu jak mám postupovat, abych docílila návratu finančních prostředků do BJM, jež manžel protiprávně z BJM odkloni (2015) l.
Děkuji, Vaše vděčná Miriam
ODPOVĚĎ:
Pokud mohu situaci chápat tak, že se rozvádíte, pak je třeba po rozvodu co nejdříve podat žalobu o vypořádání SJM a požádat soud, aby se dotázal peněžních ústavů, u kterých pravděpodobně finanční prostředky jsou uloženy, aby tyto peněžní ústavy sdělily, jaké obnosy na jakých účtech byly na manželovo jméno ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V rámci tzv. ediční povinnosti jsou peněžní ústavy povinny výzvě soudu vyhovět. Upozorňuji, že soud majetek vypořádává ke stavu, jaký byl v době právní moci rozsudku o rozvodu manželství, takže pokud byste manžela upozornila, že o obnosech víte, mohlo by se stát, že by se pokusil finance někam "odkloni (2015) t". Pokud by bylo prokázáno, že ke dni PM rozsudku o rozvodu měl na svých účtech nějaké finance, musel by Vám v rámci vypořádání polovinu vyplatit.
Pokud byste ještě nebyli ve fázi rozvodu a chtěla byste pouze docílit návratu finančních prostředků do SJM a zatím zůstávat v manželství, tedy abyste s finančními prostředky mohla i Vy disponovat, musela byste to opět řešit soudně a navrhovat, aby byla manželovi uložena povinnost zajistit Vám přístup k finančním prostředkům.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství s cizincem z Egypta (manžel bez českého občanství) - postup, návod, informace
- Rozvod manželství s Egypťanem (manžel bez českého občanství) - postup, návod, informace
- Jak se rozvést s cizincem bez českého občanství
- Rozvod s cizincem bez českého občanství - postup, informace
Chtěla bych podat žádost o rozvod. Můj manžel je cizinec, jsme spolu 13 let, ale delší dobu vztah nefunguje. Manžel se odstěhoval zpět do zahraničí, více jak 6 měsíců zde nebyl. S rozvodem ale nesouhlasí. Můžu podat návrh na rozvod manželství i bez jeho souhlasu, jak v tomto případě postupuje soud? Nemáme ani děti ani společný nemovitý majetek.
Manžel je z Egypta, nemá české občanství.
Děkuji za info, Linda
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
V otázce rozvodového řízení je zapotřebí se řídit Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto Nařízení platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště nebo
- měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí nebo
- má odpůrce bydliště nebo
- v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu nebo – v případě Spojeného království a Irska – zde má tzv. domicil
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo v případě Spojeného království a Irska se jedná o zemi domicilu obou manželů
Z výše uvedených podmínek vyplývá, že vzhledem k tomu, že má obvyklé bydliště v ČR a s manželem jste zde měli poslední společné obvyklé bydliště, můžete žádost o rozvod podat v České republice a rozvod se bude řídit českým právním řádem. Žádost o rozvod můžete podat i bez manželova souhlasu, ale musíte počítat s tím, že půjde o tzv. sporný rozvod, který je časově i finančně náročnější než tzv. nesporný rozvod, tedy rozvod dohodou. Vzhledem k tomu že se jedná o rozvod s cizincem, doporučuji podobu (text) návrhu na rozvod manželství jednoznačně konzultovat s advokátem. Přestože uvádíte, že s manželem nemáte společný nemovitý majetek, společné jmění manželů (SJM) tvoří veškerý majetek nabytý některým z manželů nebo oběma manžely společně za trvání manželství, zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, dluhy převzaté během trvání manželství, případně podíl manžela/manželky v obchodní společnosti nebo družstvu. Součástí rozvodového řízení tedy bude muset být i vypořádání SJM.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Náhrada škody na zdraví za úraz ve škole - pojišťovna tvrdí že šlo o napadení
- Pojišťovna požaduje náhradu škody po rodičích dítěte které mělo napadnout jiné dítě - jak dokázat že nešlo o napadení?
Syn 14 let v osmé třídě ZŠ v době vyučování, pracovní činnosti, ne záměrně podrazil nohy spolužačce násadou od smetáku. Spolužačka byla doma cca 10 dní naspalo plnění z pojistky školy.
Pojišťovna následně vymáhá toto plnění po nás, po zák. zástupcích. Syn se omluvil a uznal, že zakopla o násadu, kterou v rukou držel on. Dle pojišťovny se jednalo o napadení, uplatňují nárok na postih podle ust. §2917 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. (Byla to pubertální klukovina bez záměru ublížit). Po odvolání nám bylo dluh obratem snížen na polovinu.
Dotaz: Mám se pustit do právního odvolání s tím, že se úraz stal v době vyučování - tedy pod dozorem vyučujícího, kdy škola pojistku má a poškozené bylo vše řádně vyplacemo. Škola po synovi nic nepožaduje. Přiznám se, že vymáhaná částka je nyní 7.800,- Kč což pro nás není málo. (Původně 15 600, - Kč).
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné konstatovat, že současný postup pojišťovny je oprávněný. Dle § 2917 občanského zákoníku platí, že kdo je povinen k náhradě škody (zde pojišťovna) způsobené jinou osobou (zde Vaším synem), má proti ní postih. V oblasti pojištění je přechod práva vymáhat již vyplacenou náhradu škody na pojistitele (pojišťovnu) zakotven v § 2820 občanského zákoníku.
Co se týče kvalifikace činu Vašeho syna jako napadení (jak tento čin vyhodnotila pojišťovna), není pro současný postup pojišťovny rozhodné, zda Váš syn jednal v úmyslu své spolužačce ublížit nebo zda se jednalo toliko o jeho neopatrnost (nedbalost).
Správná kvalifikace činu Vašeho syna by nicméně mohla vést pojišťovnu k dalšímu snížení vymáhané částky, z tohoto důvodu Vám doporučuji zastávat vůči pojišťovně stanovisko, že Váš syn nejednal úmyslně. V tomto ohledu na vysvětlenou připomínám, že zavinění škůdce může mít buď formu úmyslu (který se dělí na úmysl přímý a nepřímý) či formu nedbalosti (která se dělí na nedbalost vědomou a nevědomou).
Vzhledem k věku Vašeho syna a způsobu vzniku škody (jak z Vašeho dotazu vyplývá) Vám doporučuji zastávat názor, že Váš syn jednal ve vědomé nedbalosti. O vědomou nedbalost se jedná v případě, kdy škůdce (Váš syn) věděl, že může svým jednáním způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Nastavil-li Váš syn z žertu své spolužačce násadu od koštěte, musel si být (vzhledem ke svému věku a odpovídající rozumové vyspělosti) vědom toho, že o tuto násadu může jeho spolužačka zakopnout a způsobit si zranění. Pakliže i přes toto vědomí jednal Váš syn tak jak jednal (a spoléhal na to, že škoda nevznikne), šlo o vědomou nedbalost (vědomou neopatrnost).
V současné chvíli se proto můžete opět obrátit na pojišťovnu s žádostí o další snížení vymáhané částky (popř. s žádostí o její odpuštění), a to s argumentem, který bude spočívat v tvrzení, že Váš syn nejednal úmyslně, nýbrž pouze nedbale. Na pojišťovnu můžete samozřejmě apelovat rovněž s poukazem na sociální situaci Vaší rodiny apod.
Bude-li pojišťovna na postihu vůči Vám trvat, bude záviset na Vašem rozhodnutí, zda vymáhanou částku pojišťovně uhradíte či nikoli. Pokud se rozhodnete pojišťovně nevyhovět, bude pojišťovna oprávněna podat na Vás k soudu žalobu.
Co se týče námitek (zmíněných v dotazu), které hodláte vůči pojišťovně vznést, dovolím si stručný komentář:
a/ Můžete samozřejmě tvrdit, že ze strany školy byl zanedbán povinný dohled nad žáky, tzn. že za vzniklou škodu odpovídá (či alespoň spoluodpovídá) škola. Dle § 2920/1 a § 2921 občanského zákoníku platí, že:
- nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky;
- společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled.
S ohledem na skutečnost, že Váš syn jednal vědomě, tzn. že své spolužačce chtěl nastavit násadu od koštěte, se domnívám, že tato námitka nemůže obstát. Sebelepší dohled ze strany pedagogických pracovníků nemůže nikdy zabránit tomu, aby se žák nedopustil jednání, kterého se dopustit chce (typicky se může jednat právě o různé druhy žertů a klukovin). Neodpovídalo by spravedlnosti, aby byla odpovědnost za počínání čtrnáctiletého žáka automaticky přenášena na pedagoga (resp. školu) jen proto, že ke škodě došlo ve škole. Pro učinění konkrétnějšího závěru by nicméně bylo nutné znát více podrobností.
b/ Skutečnost, že škola byla pro případ své odpovědnosti pojištěna a že poškozené bylo vše vyplaceno nemůže být použita jako relevantní argument. Jedná se de facto pouze o popis současného právního stavu, který Vašemu zájmu nikterak neprospívá.
c/ Nepožaduje-li škola po Vašem synovi žádnou náhradu, může to znamenat, že veškerá vzniklá škoda byla uhrazena pojišťovnou (tzn. že škola nemá po Vašem synovi co vymáhat), nebo že škola se na náhradě škody podílela do výše své spoluúčasti (která vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy), přičemž se škola rozhodla nepodnikat proti Vašemu synovi žádné právní kroky (v tomto ohledu závisí vše na rozhodnutí školy). Ani tento argument nemá tedy proti pojišťovně žádnou zvláštní váhu.
Rozhodnete-li se vymáhanou částku pojišťovně neuhradit a pojišťovna na Vás podá k soudu žalobu, je vhodné pamatovat na skutečnost, že v případě Vašeho procesního nezdaru budete povinna hradit i náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení pojišťovny), které mohou v součtu převýšit vymáhanou částku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok z kauce nájmu - výše úroku
- Jak vysoký je úrok z kauce nájmu, nájemného
- Vymáhání úroku z kauce nájmu, nájemného
04/2016 jsem ukončil nájemní smlouvu a majitel by mi měl poslat kauci. Chci ho požádat i o úrok z kauce, vím že by ho měl zjišťovat majitel ve své lokalitě. Když jsem zjišťoval za kolik v daném období poskytovali úvěry banky tak mi řekli že to záleží na klientovi a úrok měli od 6-20% panu majiteli bych tedy navrhl férový střed tj. 13% konec konců nemám problém si do banky v jeho lokalitě zavolat a úrok ověřit. Jak postupovat pokud si v jeho lokalitě úrok ověřím navrhnu střední cestu a on nebude souhlasit co mám dělat? Kdyby jsme se dostali do sporu a skončilo to u soudu nemůže u soudu tvrdit že on se chtěl domluvit a že mi navrhl např. 5% a tím splnil povinnost a to on je poškozeným? Děkuji.
S pozdravem Martin
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník posílil pozici nájemců a zakotvil povinnost pronajímatele vrátit nájemci i úroky z kauce. Výši úroku ovšem již zákon neuvádí, proto je vždy dobré mít tento úrok sjednán ve smlouvě. Pokud ho sjednaný nemáte, pak musíte postupovat přesně tak, jak uvádíte. Doporučovala bych tedy zvolit takový postup, že doporučenou poštou zašlete pronajímateli výzvu, aby Vám s kaucí vrátil i úrok ve vámi požadované sazbě, přičemž uvedete, z čeho jste při stanovení této sazby vycházel. Pokud pronajímatel nebude souhlasit, nezbude, než se nároku domáhat soudně. Bohužel s ohledem na skutečnost, že se jedná o nové ustanovení, není v této oblasti vůbec žádná judikatura soudů, takže Vám nemůžu sdělit, jakou sazbu úroku soudy považují za přijatelnou. Již několik sporů s předmětem úroku z kauce je vedeno, ale ještě není žádný ukončen. Ovšem vámi uvedený úrok je z mého pohledu naprosto přijatelný a sama bych v případě soudního sporu volila stejnou cestu, tedy zlatý střed.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna oken v bytě SVJ - je nutný souhlas členů SVJ a výboru SVJ?
- Souhlas SVJ s výměnou oken v bytě v OV v domě SVJ - je nutný nebo ne?
Jsem vlastníkem bytové jednotky v bytovém domě, který je ve výpisu katastru nemovitostí veden jako objekt v „památkově chráněném území. “ Od stavebního odboru Prahy 4 mám potvrzeno, že si mohu nechat vyměnit stará špaletová okna za plastová bez jakéhokoliv souhlasu ať už odboru památkové péče nebo Společenství vlastníků jednotek SVJ. Když jsem tuto skutečnost oznámila členům výboru SVJ, bylo mi řečeno, že v našich stanovách je určeno, že výměna oken je možná pouze za dřevěná (špaletová, nebo jednoduchá euro okna) a že k tomuto kroku potřebuji souhlas členů výboru SVJ i všech spoluvlastníků. Můžete mi, prosím, poradit, jak mám v tomto případě postupovat? Má přednost stavební úřad nebo stanovy SVJ? Martina
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Přednost má SVJ.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v potvrzení, které jste obdržela, vyjádřil stavební úřad pouze svůj právní názor (je otázkou, zda stavební úřad při formulaci svého právního názoru zohlednil platnou právní úpravu v oblasti bytového spoluvlastnictví a zda nahlédl rovněž do stanov předmětného SVJ). Toto potvrzení však nemá žádnou právní závaznost.
V první řadě je nutné vyřešit otázku, zda představují okna součást Vámi vlastněného bytu, nebo zda se jedná o společnou část bytového domu. V tomto ohledu je klíčové vymezení bytu dle prohlášení vlastníka (či jiného interního dokumentu SVJ), popř. dle smlouvy, kterou uzavřel první vlastník Vašeho bytu (zpravidla jsou totiž v těchto dokumentech podrobně vymezeny hranice bytu). S ohledem na skutečnost, že tyto údaje z dotazu nevyplývají, budu dále vycházet pouze z platné právní úpravy.
V obecné rovině jsou společné části bytového domu vymezeny v § 1160/2 občanského zákoníku. Podrobněji jsou pak jednotlivé společné části bytového domu vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Co se týče oken, je podstatný § 5/1 písm. d) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle něhož představují společné části bytového domu mimo jiné i výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic).
Dle platné právní úpravy (která však může být ve stanovách SVJ modifikována) tedy okna představují společnou část bytového domu.
Dle § 1208 písm. f) bodu 7 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části bytového domu, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného.
Shora zmíněným prováděcím právním předpisem je nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 13/2 platí, že do působnosti výboru SVJ patří rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují- li náklady v jednotlivých případech částku 1.000,- Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud stanovy SVJ určí něco jiného.
Dle platné právní úpravy by tedy měl o výměně oken rozhodovat buď výbor SVJ nebo shromáždění SVJ. Nelze však samozřejmě vyloučit, aby stanovy SVJ určily pro tento případ rozhodování obou těchto orgánů (byť je to poněkud nepraktické).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná legalizace stavby (chata, chalupa)
- Dodatečná legalizace postavené chaty, chalupy - postup
- Prodej pozemku s černou stavbou - dodatečná lokalizace stavby
Mám zájem o koupi nemovitosti je to pozemek s chatou. Problém tkví v tom, že pozemek je veden způsobem využití jako jiná plocha a druh pozemku je uveden jako ostatní plocha.
Na pozemku je umístěna chata 3+kk, která ale není zanesena v katastru nemovitostí. Je to stará stavba s kamennými základy bez popisného čísla. Jak by to bylo s případnou "legalizací" když není objekt zanesen v katastru? Děkuji za odpověď.
Jedná se o: https://www.mmreality.cz/nemovitosti/520471/#form82
S pozdravem a přáním pěkného dne,
Ivan
ODPOVĚĎ:
Pro zápis stavby do katastru nemovitostí potřebujete její „legalizaci“ z pohledu stavebního práva.
V této situaci můžete podat žádost o dodatečné povolení stavby dle ust. § 129 odst. 2 stavebního zákona. Současně se zahájením řízení v této věci je ovšem stavební úřad povinen zahájit řízení o odstranění stavby, v rámci kterého se bude dodatečné povolení řešit (v případě legalizace již existující stavby je možné žádat o povolení jen v rámci řízení o odstranění stavby).
Podle povahy stavby a velikosti zastavěné plochy bude nutné doložit všechny potřebné podklady (v rozsahu buď pro stavební povolení nebo pro ohlášení, u ohlášení nejsou kladeny tak velké požadavky jako v případě stavebního povolení).
Úskalím tohoto postupu je, že pokud z jakéhokoliv důvodu nezískáte stavební povolení, může Vám stavební úřad nařídit odstranění takové stavby.
Pokud ovšem stavební povolení získáte, můžete se následně obrátit na katastr nemovitostí a zapsat do něj stavbu.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Styk otce s dítětem - je matka povinna dítě odvézt otci?
- Odvezení dítěte matkou (setkávání otce s dítětem) - je matka povinna dítě k otci vozit?
Jsem svobodná matka, synovi jsou 2 roky. Co se týče jeho otce, je zapsán v rodném listě RL, platí alimenty a navštěvuje ho vždy tak 1-3x do měsíce. Syn je zvyklý přes 2 roky pouze na mě a návštěvu otce bere spíše opravdu jako návštěvu, kde si spolu hrají atd. Syn ho zrovna moc zatím neposlouchá, spíš se před ním předvádí a hrají si. Do 1 roku ho nějak moc extra nenavštěvoval, pak trochu víc začal, a teď kolem 2 let si usmyslel, že by s ním chtěl být víc. Bývalý přítel teď přišel s tím, že by si ho začal brát i sám, že by si ho vzal na týden na noc. Snažím se mu to vymluvit, protože pokud jde o dítě, bude to pro něho velká změna. Je zvyklý téměř 24 hodin jen na mě, i v noci mě volá a teď by byl v cizím prostředí a beze mě. Oficiálně je malý v mé péči, proběhl soud a ten ho svěřil mě. Ale bývalý přítel mi začal vyhrožovat soudem, že si snad zařídí víkendy. Navíc já mám auto, on ho nemá a neustále mi přikazuje, že mojí povinností je, abych ho vezla k němu domů (cca 15 km). Prosím o radu, jak se v této chvíli zachovat. Existuje nějaká věková hranice, kdy by mohl bývalý přítel zažádat o nějakou střídavou péči? Jsem povinna otci dítě vozit k setkávání (styku)? Denisa
ODPOVĚĎ:
Nyní záleží do značné míry na Vašem bývalém příteli, jaké kroky v současné situaci podnikne. Pokud se bude chtít se synem vídat častěji, může si k okresnímu soudu v místě synova bydliště podat žádost o rozšíření styku se synem na víkendy nebo rovnou žádost o svěření syna do střídavé péče. Dle mého názoru by bylo vhodnější začít nejprve s postupným rozšiřováním styku se synem a teprve poté případně přistoupit ke střídavé péči. Žádná minimální věková hranice pro svěření dítěte do střídavé péče není stanovena, ale svěření takto malého dítěte do střídavé péče je málo pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že bývalý přítel uspěje se žádostí o rozšíření styku se synem na celé víkendy.
Pokud jde o dopravu syna k otci, není pravdou, že jste syna povinna otci vozit. Dle zákona jste povinna dítě ke styku připravit, což ale neznamená, že jste povinná dítě odvézt k otci a poté zpět. Na druhou stranu by ale nebylo spravedlivé, aby veškeré náklady na cestování za synem nesl jeho otec. Otec tedy může požadovat například to, abyste se v dopravě syna střídali nebo abyste mu finančně přispívala na náklady spojené s cestováním za synem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ má nedostatečný počet členů, jsou rozhodnutí výboru platná?
- Platnost rozhodnutí výboru SVJ s nedostatečným počtem zvolených členů výboru
- Nedostatečný počet zvolených členů výboru SVJ - je usnášeníschopný takový výbor?
- Usnášeníschopnost výboru SVJ s nedostatečným počtem zvolených členů
Ve stanovách SVJ je uvedeno, že výbor SVJ má mít 6 členů, ale výbor má zvolených jen 5 členů. Výbor SVJ v tomto složení rozhoduje o investicích, provádí schůze výboru SVJ a svolává Shromáždění SVJ resp. vykonává veškerou činnost s chodem SVJ, a zároveň nejedná v souladu se stanovami daného SVJ. I v obchodním rejstříku pro toto SVJ je vyjmenováno jen 5 členů a pod uvedenými jmény je uvedeno:
„Počet členů statutárního orgánu: 6“.
Dotazy k odpovědi:
1, je jednání a rozhodování Výboru SVJ v nižším počtu, než ukládají stanovy platné a zda se dá takovéto jednání výboru SVJ označit za protizákonné?
2, Výbor SVJ v nižším počtu, než ukládají stanovy, svolal Shromáždění SVJ a na tomto Shromáždění byly lidmi odsouhlaseny nové stanovy. Je možné pokládat stanovy za neplatné, a podat na jednání Výboru žalobu? … jelikož Výbor SVJ jednal v nižším počtu
3, jak je možné se bránit a jaké kroky je nutné podniknout, když Výbor SVJ ignoruje požadavky stanov SVJ na počet členů ve výboru SVJ
4, do kolika dnů musí Výbor SVJ požádat o změnu v Obchodním rejstříku?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
K Vaši dotazům uvádím:
1. Jednání výboru, které se příčí ustanovení stanov, není platné, nicméně domáhat se neplatnosti je nutné soudně, napadením rozhodnutí (usnesení), která výbor takto přijímá.
2. Ano, dle mého názoru bylo shromáždění svoláno neplatně a v důsledku toho je usnesení o přijetí stanov také neplatné, nicméně opět je třeba napadnout takové usnesení o přijetí stanov soudně.
3. Pokud výbor ignoruje požadavky stanov na počet členů výboru a pravděpodobně tedy ani nevyužije možnosti tzv. kooptace (= členové volených orgánů, jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou kooptovat, nebo-li povolat náhradní členy tohoto voleného orgánu do nejbližšího zasedání shromáždění. Kooptace je přípustná pouze v případě, že ji stanovy SVJ nezakazují nebo jinak neomezují. O tom, kdo bude kooptován, rozhoduje tedy přímo orgán, kterému daný člen/členové chybí.), pak je zde jediná možnost, a to podat žalobu o určení chybějících členů k soudu, kdy soud jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným ve stanovách, jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoliv se o tom při své činnosti dozví.
4. Pro podání návrhu na zápis změn do veřejného rejstříku není stanovena žádná lhůta, zákon uvádí, že návrh by měl být podán bez zbytečného odkladu po změně skutečností. Pokud by ovšem pozdním podáním návrhu vznikla škoda, může se ten, jemuž škoda vznikla, domáhat náhrady škody po osobě odpovědné za provedení zápisu změn.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Lodžie bytu SVJ - je součástí bytové jednotky v osobním vlatniství nebo patří do společných prostor SVJ?
- Lodžie bytu SVJ - je to společný prostor SVJ nebo součást osobního vlastnictví bytu?
Jsme SVJ (2000), které vzniklo 2012 podle zákona ZoVB. Do dnešního dne nebyly ještě všechny byty převedeny na vlastníky. Všichni máme ve smlouvách o převodu a příslušného spoluvlastnického podílu k pozemku do vlastnictví člena uvedeno, že lodžie je součástí vlastnictví bytu. NOZ ovšem stanovuje, že práva a povinnosti, které souvisejí s vlastnictvím bytu (nyní s bytovým spoluvlastnictvím), se nově řídí právě NOZ. Pro nás však by měla existovat výjimka, protože část bytů byla převedena ještě před účinností NOZ. To znamená, že by pro nás měl platit ZoVB do doby převodu posledního bytu. Potom pokud podle § 1169 NOZ změní vlastníci Prohlášení vlastníka budovy, dojde k transformaci ze starých jednotek na nové bytové jednotky. Zástupci našeho výboru SVJ tvrdí, že v Prohlášení vlastníka budovy není žádná zmínka o lodžiích, přestože je máme všichni uvedeny v kupních smlouvách. Zástupci SVJ tvrdí, že jsou součástí společných prostor a o jejich změně bude rozhodovat shromáždění. Ptám se na váš názor z tohoto důvodu, že se připravuje revitalizace a při zateplení lodžií dojde k jejich významnému zmenšení zhruba o 1/5. Můžeme jako vlastníci s tímto zmenšením nesouhlasit nebo o této součásti bytu bude rozhodovat SVJ?
Děkuji, Darina
ODPOVĚĎ:
Pokud máte v kupní smlouvě uvedeno, že lodžie kupujete rovněž do svého vlastnictví, pak jsou lodžie výlučným vlastnictvím jednotlivých vlastníků bytů, nikoliv součástí společných prostor. Pokud Prohlášení vlastníka budovy není s tímto faktickým stavem v souladu, je nutné prohlášení opravit dle §
1168 NOZ a v souladu s tímto ustanovením se lze nápravy domáhat i soudně.
Zástupci výboru mají evidentně zájem na tom, aby jednotliví vlastníci "nedělali problémy" a revitalizace proběhla pro výbor bez větších komplikací. Mám za to, že jakožto vlastníci můžete se zmenšením nesouhlasit a není to v kompetenci SVJ.
__
OBCHODNÍ-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodní podmínky - musí být zákazníkovi automaticky zaslány nebo ne?
- Povinnost prodejce zaslat obchodní podmínky zákazníkovi
- Musí prodávající firma zaslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
- Musí prodávající podnikatel zaslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
- Musí prodejce poslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
Chcel by som sa spýtať či sú firmy poskytujúce služby svojim klientom viazané zákonnou povinnosťou pri zasielaní obchodných podmienok. V prípade, že ano či zákon stanovuje aj nejaké pokuty, resp trestné sadzby.
Príklad:
Mám servisnú zmluvu na program, v rámci ktorej platím zálohové FA. Na FA sa firma odkazuje na všeobecné obchodné podmienky. Počas cca 2 rokov mi firma nezaslala ani raz tieto obchodné podmienky ani som s nimi nebol oboznámený pri podpise zmluvy.
Ďakujem. Miloš
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1751 platí, že část obsahu smlouvy je možné určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Aby byl odkaz platný, je tedy důležité, aby měl zákazník možnost si podmínky prostudovat před uzavřením smlouvy. Zda zákazník tuto možnost měl pak prokazuje druhá strana.
V některých případech ovšem není třeba, aby byly všeobecné obchodní podmínky ke smlouvě připojeny a to typicky v případě závazků mezi podnikateli, kdy odkáží na podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.
Ve Vašem případě tak závisí především na tom, jak probíhalo jednání o uzavření smlouvy, ale i to jak vypadá smlouva samotná a také v jakém postavení (zda jako spotřebitel, či jako podnikatel) jste vystupoval. Odkaz na faktuře není v tomto směru rozhodný. V případě nepřipojení všeobecných obchodních podmínek či neprokázání jejich připojení nejsou jejich ustanovení účinná.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Náklady na předsedu SVJ - předseda si nechává proplatit sociální a zdravotní pojištění
Naše Společenství vlastníků (SVJ) odsouhlasilo předsedovi SVJ roční odměnu 17 200 Kč hrubého. Členové výboru 0 Kč.
Náš správce však z účtu SVJ odvádí ještě „za organizaci“ také 1 548 Kč na zdravotní pojištění a 4 300 Kč na sociální zabezpečení předsedy.
Je to správný výpočet a odvod, když se tu jedná o (letos (2016) 70letého) příjemce starobního důchodu?
A co má předseda ze své hrubé odměny sám zaplatit? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Odměna by měla být zúčtována měsíčně. Její měsíční výše nepřesáhuje 2.499, což je hranice od níž podléhá příjem i sociálnímu pojištění. Odměna podléhá pouze zdravotnímu pojištění, skutečnost, že je starobním důchodcem nemá na odvod vliv. Dále příjem podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud předseda nemá jiné příjmy, které by mu bránily podepsat "růžové " prohlášení, pak má nárok na měsíčně daňovou slevu a výsledná záloha na daň bude 0.
Dle § 6, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů představuje odměna člena orgánu právnické osoby příjem ze závislé činnosti a podléhá tudíž zdanění. Předseda SVJ je členem orgánu právnické osoby, kterou je SVJ. Jako poplatník s příjmy ze závislé činnosti je podle zákona o daních z příjmů považován za zaměstnance a SVJ je považováno za zaměstnavatele. I v případě, že předseda odměnu nepobírá pravidelně (nepobírá ji každý měsíc), musí být po dobu výkonu funkce, z níž odměna plyne, přihlášen u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec a SVJ musí být přihlášeno jako zaměstnavatel.
Dle § 5, písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec plátcem pojistného, je-li zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zvláštního právního předpisu, kterým je právě zákon o daních z příjmů (viz výše). Odměnu předsedy SVJ je tedy nutné krátit o odvod na zdravotní pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění činí 13,5%, z toho jednu třetinu hradí předseda jakožto zaměstnanec a dvě třetiny SVJ jako zaměstnavatel. SVJ jako zaměstnavatel je povinno v každém měsíci předložit zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné. Pokud v některém měsíci nebude předsedovi zúčtována žádná odměna, odevzdá SVJ pojišťovně údaje o nulovém vyměřovacím základu a nulovém odvodu pojistného.
Dle § 3, odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na sociální (důchodové) pojištění, pokud jsou účastníky nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Vzhledem k výši odměny předsedy není předseda účasten nemocenského pojištění a tudíž za něj nemá být odváděno ani pojištění důchodové.
_
RODINA-SJM
- Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - je možné darovat nebo se musí zúžit SJM?
Pokud máme s manželem rodinný dům ve SJM můžeme opravdu použít darovací smlouvu na převedení jeho podílu na můj podíl. Jeden notář mi říkal že pokud máme SJM včetně rodinného domu, darovací smlouvu použít nelze. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Taková darovací smlouva skutečně není možná. Mohli byste s manželem uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, přičemž rodinný dům by byl ode dne účinnosti smlouvy pouze ve Vašem vlastnictví. Taková smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu, aby byla platná.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Darování nemovitosti pro případ smrti - notářský poplatek
Prosím o stručnou odpověď přesně jen na to, na co se ptám a moc děkuji.
Pokud daruje rodič za svého života svému dospělému dítěti nemovitost, vyhne se obdarovaný potomek v dědickém řízení zaplacení odměny notářovi. Platí totéž při "Darování (nemovitosti) po případ smrti"? Tzn. že v dědickém řízení rovněž nebude platit odměnu notářovi, protože vlastně už nemovitost nedědí?
(Při nemovitosti nad 30 mil. se jedná o nezanedbatelnou částku 38.300 Kč).
Může být smlouva napsaná na počítači? Musí být ověřené podpisy? Bára
ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je závazek zůstavitele a přechází na dědice. Dědic tedy darované nemovitosti zdědí v dědickém řízení, kde z nemovitostí zaplatí odměnu notáři a poté musí závazku dostát a darovat nemovitosti obdarovanému.
Ve Vašem případě dle mého názoru by splýval dědic s obdarovaným, tedy by Vaše dítě tak jako tak muselo odměnu notáři zaplatit.
Při sepisování darování pro případ smrti je nutno pamatovat na § 2058 odst. 1 věta druhá: Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma. Smlouva může být sepsána na počítači a na jednom vyhotovení by měly být ověřené podpisy pro katastr nemovitostí. Darování pro případ smrti je dále upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zřeknutí se dědictví v dědickém řízení - postup, návod, informace
02/2015 mě umřela manželka a r. 2010 udělala závěť. K vyřizování dědictví jsem dostal od dětí ověřenou plnou moc k vyřízení. , Řekli mě, že mám veškeré dědictví po manželce si nechat napsat na sebe. U notáře mě řekli, že to nejde, že závěť má vyšší prioritu. Je sice pravda, že jsem nedonesl žádné potvrzení o zřeknutí dědictví v můj prospěch.
Prosím Vás, jak má být formulováno takové zřeknutí v můj prospěch, samozřejmě to podepíšou ověřeně.
Žádné dluhy nemají, ale nikdo předem neví, tak kdyby se objevile u některého z nich exekuce, jak tedy postupovat. Jsem tam registrován, poplatek jsem za informace zaplatil. Děkuji a s pozdravem Luboš.
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od 1.1.2014 klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než předchozí občanský zákoník. NOZ neumožňuje dohodu dědiců v případě, kdy zůstavitel sepsal závěť a notář ji musí respektovat a rozdělit majetek přesně podle přání zůstavitele. Zůstavitel by musel v závěti výslovně připustit dohodu dědiců (na rozdíl od starého občanského zákoníku, kde byla dohoda dědiců možná, i když byla sepsána závěť a nebylo v ní výslovně uvedeno, že se mohou dědicové dohodnout i jinak). Děti se tedy nemohou zříct dědictví ve Váš prospěch a notář musí závěť respektovat. Po skončení dědického řízení Vám mohou děti zděděný majetek darovat.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM
V současné době žijeme v jiné zemi EU než v ČR (Malta). Já i moje manželka regulerně pracujeme s pracovní smlouvou. Manželka otěhotněla a plánujeme návrat do ČR během druhé poloviny 2016. Tedy nějakou dobou potom co se dítě narodí.
Chtěl bych se zeptat zda bude mít manželka nárok na rodičovský příspěvek a následně na mateřskou?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Aby vznikl Vaší manželce nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), jejíž výplata předchází výplatě rodičovského příspěvku, musel byste být Vy nebo Vaše manželka v ČR alespoň nějakou dobu zaměstnán (nemocensky pojištěn). V opačném případě bude mít Vaše manželka při splnění podmínek nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je také to, že zde oba budete mít bydliště (budete zde bydlet) a trvalý pobyt.
Doporučuji Vám si rovněž zjistit, zda by Vaší manželce nevznikl nárok na mateřské či rodičovské dávky přímo na Maltě. Pak by bylo možné požádat o výplatu těchto dávek do ČR.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podmínky pro nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie ČR
PČR v trestní řízení věc uložila. Na základě § 65 tr. řádu jsem požádal o nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mi nahlédnutí do spisu zamítl vzhledem k tomu, že nebyly naplněny formální náležitosti pro nahlédnutí do spisu. Narozumím tomu, jaké formální náležitosti musím naplnit.
Děkuji za radu S pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Podle § 65 může nahlížet do spisu jen obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba. Nikdo jiný. Nerozumím uložení věci. Pokud však nebylo zahájeno trestní stíhání, nelze do spisu takto nahlížet.
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJITĚNÍ
- Placení sociálního pojištění u studenta s přivýdělkem - dohodou o provedení práce, DPP
Dobrý den měl bych dotaz ohledně sociálního pojištění. Toto léto mi bude 26 let avšak budu stále student.
Jde mi o to, zda v 26 budu muset platit sociální pojištění, pokud si při studiu vydělávám a to Dohodou o provedení práce, plus ještě prodejem autorských uměleckých děl (jsem výtvarník). Jak to je tedy se Sociálním pojištěním, je povinné ho v tomto případě platit?
A budu ho muset platit dále za stejných podmínek když mi skončí studium?
Dodatek: Na finančním úřadě jsem se dozvěděl, že musím být v mém případě osvč a tudíž si sociální pojištění budu muset platit. Je to tak musím být pokud si vydělávám
Dohodou o provedení práce a prodejem uměleckých děl osvč? Děkuji, Radovan
ODPOVĚĎ:
Z dohody o provedení práce je za Vás zdravotní, sociální a nemocenské pojištění odváděno až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Toto pojištění odvádí zaměstnavatel, takže si s ním nemusíte dělat žádné starosti.
Podle § 9, odst. 3, písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Těmito příjmy jsou autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá povinnost být OSVČ. Jestliže studujete, do dosažení 26 let věku jste tzv. nezaopatřeným dítětem, díky čemuž můžete být OSVČ s vedlejší činností. Při vedlejší činnosti pak platí, že pokud byl Váš daňový základ za rok 2014 nižší než 62.261 Kč (pro příjmy za rok 2015 platí částka 63.685 Kč), nemáte za rok 2014 povinnou účast na důchodovém pojištění. To znamená, že až do podání Přehledu za rok 2015 nemusíte platit zálohy na sociální pojištění.
Po dosažení 26 let věku ale přestanete být nezaopatřeným dítětem a pokud si například nenajdete zaměstnání, budete již považován za OSVČ s hlavní činností, což znamená, že budete muset hradit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1.943 Kč měsíčně.
_
FINANCE-DANĚ
- Daně při dědění podílu nemovitosti
- Dědění podílu nemovitosti - daně, daňová povinnost
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Poplatek za vyřízení dědictví po otci, matce, rodiči, rodičích
Maminka, já a bratr jsme byli ideální spoluvlastníci nemovitého majetku (zemědělská půda, zemědělská usedlost) nabytého v restituci dle zák. o půdě. Maminka zemřela 19.2.2015. Jako dědicové podílu maminky budeme já a bratr. Notářské řízení dosud nezačalo. Dotaz: vztahuje se na nás osvobození od jakýchkoliv daní? Bude nutno zadávat znalecké posudky? A budou osvobozeny od zpoplatnění? Budeme osvobozeni od notářských poplatků? Děkuji, Ing. Josef Vítek.
ODPOVĚĎ:
Dědická daň je od 1. 1. 2014 zrušena. Zdědíte-li nějaké nemovitosti, budete muset hradit daň z nemovitostí.
Notáři zpravidla vyžadují ocenění nemovitostí, nemusí to být ale znalecké posudky – stačí vyjádření realitní kanceláře nebo odhadce nemovitostí. Ve výjimečných případech notář umožňuje nemovitosti ocenit prohlášením účastníků. Toto ocenění si dědicové zajišťují sami a poplatek za vyhotovení ocenění se neproplácí.
Dědické řízení je osvobozeno od soudního poplatku. Od poplatku notáře však osvobození neexistuje. Notář podniká na své riziko, musí hradit své náklady apod. Je tedy jen na něm, zda za nějakou službu poskytne nějakou slevu. Notářské poplatky se vypočítávají dle notářského tarifu následujícím způsobem:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#odmena-notare-za-dedicke-rizeni
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
TRESTNÍ-TRESTY (TRESTNÍ SAZBY)
- Odsouzený neuhradil škodu - je možné požádat soud o změnu podmíněného trestu na nepodmíněný?
04/2012 byl můj dlužník odsouzen obvodním soudem za podvod a byl mu udělen trest ve výši 1 roku odn. svobody a povinnost uhradit mi dluh 220 tis. Kč.
Odvolací soud 08/2012 uznal trestný čin, ale změnil mu trest na 1 rok s podmínkkou na 3 roky. Zároveň mu byla uložena povinnost podle §82 odst. 2 tr. zák. , aby obžalovaný během zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil.
Do dnešního dne obžalovaný neuhradil nic, komunikuje se mnou sporadicky prostřednictvím emailu, kde opakovaně slibuje úhradu, ale žádné termíny neplní, na trvalé adrese se nezdržuje a poštu si nevybírá.
Mohu požádat soud, aby mu v takovém případě změnil podmíněný trest? Co v tomto případě, když se na obžalovaného vztahovala amnestie z 01/2013? Vím, že amnestie ho povinnosti uhradit škodu nezbavila.
Zkoušela jsem kontaktovat exekutora a vymáhací agentury, ale vždy to znamená další výdaje a záruku vrácení peněz nemám. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Je důležité, zda byla odsouzenému uložena povinnost náhrady škody 200tis přímo ve výroku rozsudku, nebo zda byla pouze uložena povinnost dle § 82 odst. 2 TZ. Pokud byl odvolacím soudem ponechán výrok k náhradě škody 200 tis, můžete skutečně kontaktovat exekutora, náklady na exekuci potom ponese odsouzený. Pokud existuje pouze výrok směřující k povinnosti dle § 82 odst. 2 TZ, nelze tuto povinnost vymáhat, nelze ji vymáhat exekučně. Jesliže se placení vyhýbá, ačkoli jeho poměry placení umožňují, jednalo by se o porušení podmínek zkušební doby a trest by skutečně mmohl být přeměněn. Doporučuji proto i situaci informovat soud, který by měl informaci využít u hodnocení zkušební doby.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti prodat dům a peníze rozdělit mezi dědice a jejich potomky - je podmínka platná?
- Podmínka závěti prodej nemovitosti a rozdělení peněz mezi dědice a vnoučata - platnost podmínky v závěti
- Platnost podmínky v závěti - prodej nemovitosti a rozdělení peněz mezi dědice a vnoučata
Mohu nesouhlasit se závětí svého otce? Musí být závěť bezpodmínečně splněna? Stanovil, že máme s bratrem jeho dům prodat a rozdělit peníze mezi sebe a naše děti-jeho vnoučata. Co mohu učinit, pokud v době řešení závěti nebudu chtít dům prodat, ale nechat ho svému synovi a vyplatit ostatní? Mohu takto "nedodržet" závěť? Případně mohu si ponechat z prodáváneho domu zahradu, která těsně sousedí s mým domem? Dále prosím o info-pokud vnoučata nebudou v době řešení závěti dospělá, budou muset dostat opatrovníka kvůli odkázané částce z dědictví?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) neumožňuje odchýlit se od závěti, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nedovolil. V NOZ se totiž klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než tomu bylo ve starém občanském zákoníku. Pokud v závěti není specifikováno, kdo nesmí dům koupit, pak byste jej nejspíš mohl koupit Vy pro svého syna a vyplatit ostatní.
Pokud budou nezletilé děti účastníky dědického řízení, musí být v tomto řízení zastoupeny svým zákonným zástupcem, který zároveň není účastníkem dědického řízení sám. Nemohl byste je tedy zastupovat Vy, ale jejich matka by je zastupovat mohla. Opatrovníka by musely mít v případě, že by oba jejich zákonní zástupci byli účastníky dědického řízení. Pokud jde o nakládání s penězi nezletilých, rozhodují o tom zákonní zástupci. Ti však vykonávají pouze běžnou správu peněz svých nezletilých dětí. Jednání s jejich penězi, které je nad rámec běžné správy, musí za nezletilé schválit opatrovnický soud.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník neplatí nájemné - je možné ho po 2 nezaplacených nájmech vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka pro 2 nezaplacené nájmy, nájemné - je to důvod k ukončení, vypovězení nájmu, nájemní smlouvy?
- Nezaplacení 2 nájmů nájemníkem, nájemcem - je to důvod k vystěhování a vypovězení nájemní smlouvy?
V polovině 03/2015 jsme uzavřeli smlouvu o podnájmu (já nájemce, paní T. podnájemce). Paní T. hned od začátku neplatí nájemné.
Dle smlouvy: „Pokud by však podnájemce byl v prodlení s placením nájemného po dobu delší než 2 měsíce, je nájemce oprávněn ukončit nájemní vztah bez dodržení výpovědní lhůty. “
Chápu to tedy správně, že když paní T. má platit vždy do 20. dne v měsíci, tak tedy od 21.3. začala být v prodlení a 21.5. (nebo 22.5.?? ) jí mohu poslat výpověď? Nebo je to tak, že nezaplatila za březen, nezaplatila ani za duben, to jsou dva měsíce, takže 21.4. jí mohu poslat výpověď? Dále předpokládám, že „být v prodlení s placením nájmu“ se vztahuje nejen na případy, kdy podnájemník nezaplatí vůbec nic, ale také na ty případy, kdy by paní T. zaplatila např. místo 10 000 Kč jen 3 000 Kč, tedy by nikdy za ty 2 měsíce neuhradila celou dlužnou částku? A za jakých podmínek
podnájemce dostane v bytě trvalé bydliště (TB)? Já jsem tam TB neměla a družstvo dalo souhlas k tomu, že byt mohu paní T. pronajmout, ovšem nikoli k tomu, že si tam paní T. může zřídit TB? Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Formulace PO dobu delší naž 2 měsíce obvykle znamená, že se dlužník ocitá v prodlení, které již déle než 2 měsíce trvá. Nejde zde tedy o výši dluhu, ale délku prodlení. Tzn. musí být v prodlení s nájemem za březen déle než 2 měsíce, s nájemem za duben déle než 2 měsíce atd.
Pokud by bylo smluveno, že musí být v prodlení s placením nájemného ZA dobu ALESPOŇ 2 měsíců, znamenalo by to, že musí dlužit částku, která přesahuje 2 měsíční nájmy. Lhostejno jak dlouho jí dluží (to je Vámi uvedený druhý příklad).
Pokud má podnájemkyně platit vždy k 20. dni v měsíci, dostává se 21. den v měsící do prodlení. Pokud prodlení nastane 21.3., pak jí můžete dát výpověď 22.5., neboť teprve tehdy to budou 2 měsíce a jeden den (doba delší než 2 měsíce).
Není důležité o jakou částku se bude jednat. Nicméně podnájemkyně musí být v prodlení po dobu delší než 2 měsíce s platbou za konkrétní měsíc. Pokud by podnájemkyně platila pravidelně nájemné po době splatnosti, ale nikdy by se nedostala do prodlení delšího než 2 měsíce, nelze ji dát výpověď. Alespoň ne podle zmíněného ujednání.
Pokud chce podnájemkyně mít adresu trvalého pobytu v bytě, který je ve vlastnictví družstva, a jehož jste vy nájemkyní, musí obecnímu úřadu předložit následující:
1) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který je k dispozici na obecním úřadě v obci, kde se byt nachází
2) předložit občanský průkaz
3) prokázat vlastnictví bytu, oprávnění k jeho užívání, nebo souhlas oprávněné osoby.
V tomto případě bude stačit podnájemní smlouva uzavřená mezi Vámi a podnájemkyní a nájemní smlouva mezi družstvem a Vámi (aby bylo zřejmé, že užívací právo podnájemkyně je odvozeno od Vašeho. Jinak řečeno, aby bylo zřejmé, že jste oprávněna dát byt do podnájmu).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odložení dědictví v závěti (budoucí dědic vede nezřízený život) - platnost takové podmínky
- Je možné aby dědic zdědil majetek až v určitém věku?
- Podmínka v závěti - odložení vydání dědictví dědici
- Nezřízený život a podmínka odložení vydání dědictví dědici až v určitém věku
- Zadlužení dědice a podmínka odložení vydání dědictví dědici až v určitém věku
Přejeme si v závěti uvést doložku času tak, aby náš syn mohl užívat movité jmění /v řádu milionů/ až po určitém datu /při dovršení 60 let věku/ z důvodů zahálčivého způsobu života. Jediné zkrácení této podmínky by byly zdrav. důvody-upoutání na inval. vozík, nebo oslepnutí, pak by tyto fin. prostředky mohl čerpat ihned. Ze strany notáře však není ochota tuto doložku použít. Prosíme sdělit, v čem je problém a jak na to. Děkuji Ivo a Michaela Otcovských
Děkuji, Ivo
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den oslepnutí či utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti by měl být určen vykonavatel závěti – osoba, která bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a která notáři nahlásí případné porušení závěti (tj. syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí. Vykonavateli závěti můžete určit i odměnu za výkon této funkce.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětný manžel - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?
V našem manželstvi mam 2 děti, manžel je bezdětný. Byt máme společný. Chtěla bych vědet, kdo bude dědit po našem úmrtí. Jestli v připadě po mém i muzově úmrtí připadne nemovitost mým dětem, nebo jeho půlka bytu přibuzným z jeho strany. A zároveň při mém dřívějším úmrtí jestli nebude muset vyplácet mé děti manžel z mé půlky bytu. Lze toto sepsat u notáře? Totez se jedná s naspořenými úsporami.
Dèkuji za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel před Vámi, budete po něm ze zákona dědit veškerý majetek Vy jako manželka. Zemřete-li dříve Vy, dědí ze zákona Váš manžel a Vaše děti, každý 1/3 dědictví. Ovšem nejdříve se vypořádá společné jmění manželů tak, že Váš manžel bude mít 1/2 bytu a úspor po vypořádání SJM a druhá polovina jde do dědictví a z této 1/2 každému náleží 1/3. Musel by tedy vyplácet každému synovi 1/6. Dědicové však mohou uzavřít jakoukoli dědickou dohodu, tj. Vaše děti se mohou svého podílu vzdát ve prospěch Vašeho manžela.
Zemřete-li oba dva zároveň, budou Vaši polovinu společného jmění manželů dědit Vaše děti a manželovu polovinu jeho dědicové ze zákona, tj. jeho rodiče, pokud již nežijí, tak jeho sourozenci, atd.
U notáře můžete sepsat závěť. Poplatek za sepsání závěti u notáře činí cca 2250 Kč.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narodění dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
- Porod Slovenky žijící v ČR - - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2015, nepretržite (od 01/2004). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2008-2015 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách.
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výroba software na míru, po vyhotovení chce klient odstoupit od smlouvy a vrátit peníze
- Klient software firmy požaduje vrácení peněz za již vytvořený program - má na to právo?
Jsme vývojářská společnost (software na míru) a 3.7.2015 jsme podepsali s klientem Smlouvu o dílo - vývoj mobilní aplikace. Termín dodání byl 120 dnů po odsouhlasení designu, který jsme pro klienta také zajišťovali.
Ve smlouvě je specifikace funkčnosti díla, ale tuto klient od začátku upravuje (i po podpisu smlouvy). Dle našeho mínění nám dodnes (28.05.2016) klient neodsouhlasil design. I přes to (neboť komunikace a vztah mezi námi byl na přátelské úrovni) jsme aplikaci vyvíjeli a 12/2015 jsme aplikaci klientovi nahráli. Od této doby klient přicházel s novými funkcemi až do chvíle, kdy vznesl požadavek, že by aplikace měla fungovat offline. To je zásadní změna a vyžaduje kompletní přeprogramování. Toto jsme klientovi sdělili a nabídli mu nákladovou cenu, od té doby se odmlčel.
Přibližně po dvou měsících nám přišla výzva od klientovo advokáta, že odstupuje od smlouvy a požaduje navrácení zaplacených záloh na aplikaci. Žádné takové ustanovení ve smlouvě domluvené nemáme. Nyní jde celá záležitost na základě přání klienta k soudu.
Jak bychom se měli dále zachovat a kdo je v právu?
Děkuji moc Kamil
ODPOVĚĎ:
Kdo je ve Vámi popsaném případě v právu nelze skutečně ze znění dotazu dovodit (pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné seznámit se podrobně s textem smlouvy o dílo a související korespondencí a jinou komunikací smluvních stran).
Co se týče průběžného vznášení dalších požadavků (pozměňujících původní objednávku), je podstatné, jakým způsobem mohla být uzavřená smlouva o dílo měněna. V zásadě totiž platí, že i písemně uzavřená smlouva může být měněna ústními dodatky či dokonce konkludentně (tzn. mlčky), není-li tento způsob smlouvou výslovně vyloučen (jak vyplývá z § 564 občanského zákoníku). Je proto možné, že v průběhu komunikace objednatele a zhotovitele (následující po uzavření smlouvy o dílo) došlo ke změnám předmětu díla (v tomto ohledu závisí vše na projevech vůle smluvních stran, tedy na tom, co zhotovitel a objednatel zamýšleli a na čem se dohodli).
Není-li jednostranné ukončení platnosti smlouvy odstoupením ve smlouvě o dílo nijak výslovně zakotveno, byl objednatel oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit dle § 2002/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Ze znění dotazu nicméně nevyplývá, v čem objednatel spatřuje podstatné porušení smlouvy o dílo (nelze proto vyloučit variantu, že odstoupení od smlouvy je neoprávněné a tudíž bez právních účinků).
Byla-li objednatelem podána k soudu žaloba, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí bude možné se proti podané žalobě bránit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Rozvod s alkoholikem a družstevní byt - jak docílit aby byt získala manželka?
- Rozdělení družstevního bytu při rozvodu s manželem alkoholikem - komu DB byt připadne?
- Kdo dostane družstevní byt při rozvodu manželství (rozvod s manželem alkoholikem)
V družstevním bytě bydlí manželé a dospělý syn, byt není v osobním vlastnictví. Muž je roky neléčený alkoholik, zatím je zaměstnaný, s rapidně se zhoršující hygienou a zdravotním stavem. Není nebezpečný. Je otázka času než přijde o práci a další nesežene. Žena a syn zaměstnaní, bez problémů. Jak prosím postupovat v případě rozvodu, aby se musel z bytu vystěhovat muž a mohla v něm zůstat žena se synem.
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá zásadní skutečnost, a to, kdo je členem bytového družstva (tzn. zda je jím pouze jeden z manželů či oba manželé a členský podíl tudíž tvoří součást jejich společného jmění).
Pro správné zodpovězení této otázky je nutné vědět, kdy bylo členství v bytovém družstvu založeno (tzn. zda se tak stalo před nebo až po uzavření manželství). Bez důležitosti nezůstává ani skutečnost, zda bylo členství v bytovém družstvu založeno před 31. 12. 2013 (v takovém případě by totiž bylo nutné aplikovat § 703 a § 704 „starého“ Občanského zákoníku), nebo až po tomto datu.
Pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji kontaktovat bytové družstvo, které by mělo mít tuto informaci ve své evidenci.
Fakt, zda jsou oba manželé společnými členy bytového družstva a zároveň společnými nájemci družstevního bytu, nebo zda je členem bytového družstva pouze jeden z manželů je klíčový pro vypořádání bydlení bývalých manželů po rozvodu.
V rámci „klasického“ rozvodového řízení (tzv. sporného rozvodu) není společné jmění manželů vůbec řešeno (to se vypořádává po rozvodu, a to dohodou bývalých manželů, rozhodnutím soudu či zákonnou fikcí, která nastoupí v případě pasivity bývalých manželů, jak vyplývá z § 736 a násl. občanského zákoníku).
Pokud se manžel připojí k žalobě druhého manžela, může se jednat o tzv. nesporný rozvod. V takovém případě je (mimo jiné) zapotřebí, aby manželé soudu předložili písemnou dohodu o tom, jak vypořádali své společné jmění a jak mají zajištěno bydlení po rozvodu (§ 757 občanského zákoníku).
Jelikož z dotazu nevyplývá, jaká varianta členství v bytovém družstvu platí ve Vámi popsaném případě, nebudu se touto otázkou podrobněji zabývat (obnášelo by to totiž vyjmenování všech myslitelných možností). V této souvislosti proto pouze doplňuji, že bydlení manželů po rozvodu je občanským zákoníkem řešeno v jeho § 768 - § 770. Co se týče vztahu manželů k členskému podílu v bytovém družstvu, lze dále odkázat na § 739 a § 746 zákona o obchodních korporacích.
Po případném doplnění Vašeho dotazu bude možné podat konkrétnější informaci o možném porozvodovém vývoji bydlení manželů v družstevním bytě.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Reklamace koupené nemovitosti - DDT v půdě (skrytá vada nemovitosti)
- Odstoupení od koupi nemovitosti - DDT v půdě (skrytá vada nemovitosti)
29.10.2015 jsme s manželem koupili nemovitost- zemědělskou stavbu (bývalý mlýn) s pozemky. Bývalý majitel nám řekl, že v mlýně bylo skladováno krmení pro ryby. 4/2016 jsme po upozornění sousedů, že to krmivo pro ryby nebylo, nechali udělat rozbory půdy a zjistilo se obrovské množství DDT. Můžeme bývalého majitele žalovat pro zamlčení takové informace? A co když to opravdu nevěděl? Mohli bychom žádat stát o pomoc s likvidací a odstranění kontaminovaného objektu a okolní půdy? Miriam
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Možný postup vůči prodávajícímu:
V obecné rovině platí (dle § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku), že dlužník (zde prodávající) plní vadně, pokud:
- poskytne předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele (Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.
Práva kupujícího z vad předmětu koupě se liší dle toho, zda vada předmětu koupě představuje podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě nemovité věci nepřichází příliš do úvahy),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy (tzn. vrátit prodávajícímu předmět koupě oproti vrácení kupní ceny).
Je-li vadné plnění naopak pouze nepodstatným porušením smlouvy, má kupující dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady (dodáním nové věci či opravou věci),
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
V současné chvíli se můžete na prodávajícího obrátit s písemnou reklamací předmětu koupě, v níž popíšete (a popř. doložíte) zjištěné vady a uplatníte některé z práv, která jsou uvedena výše (dle toho, zda zjištěné vady považujete za podstatné či nepodstatné porušení smlouvy). Nebude-li dohoda s prodávajícím možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou (prodávajícího lze samozřejmě žalovat i na náhradu škody, která Vám v této souvislosti vznikla či ještě vznikne) na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
S pomocí advokáta můžete samozřejmě připravit již písemnou reklamaci (je pravdou, že reklamace na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, doplněná o plnou moc, kterou advokátovi udělíte, zapůsobí na prodávajícího jistě mocnějším dojmem).
Z časového hlediska Vám doporučuji neotálet, a to z těchto důvodů:
- dle § 2112 občanského zákoníku platí, že neoznámí-li kupující vadu předmětu koupě prodávajícímu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná; jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci; prodávající však nemá právo na námitku promlčení, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (dvouletá lhůta se vztahuje na vytčení vad zakoupeného pozemku) ;
- dle § 2129/2 občanského zákoníku platí, že neoznámí-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od jejího nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena; prodávající však nemá právo na námitku promlčení, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (pětiletá lhůta se vztahuje na vytčení vad stavby).
2/ Veřejnoprávní důsledky kontaminace pozemku:
V tomto ohledu se na Váš případ vztahuje hned několik právních předpisů, z nichž stojí za zmínku především:
a/ Zákon o životním prostředí:
Tento zákon je značně obecným právním předpisem. Na Váš případ lze vztáhnout jeho § 19. Dle tohoto ustanovení je každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.
b/ Zákon o předcházení ekologické újmě:
Tento právní předpis je pro veřejnoprávní řešení Vašeho případu klíčový. Tento zákon se dle svého § 1/2 vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny:
- provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
- jinou provozní činností (neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu).
V zásadě platí, že povinnost k náhradě nákladů spojených s likvidací následků ekologické újmy nese původce této újmy (tzn. že k náhradě těchto nákladů nebudete povinni Vy, nýbrž ten, kdo pozemek skutečně znečistil), jak vyplývá z § 12 a násl. zákona o předcházení ekologické újmě.
Dojde-li v mezidobí od vzniku ekologické újmy ke změně vlastníka zasaženého pozemku (což je i Váš případ), ukládá zákon o předcházení ekologické újmě některé povinnosti i stávajícímu vlastníkovi pozemku (přestože není původcem ekologické újmy).
Dle § 9 zákona o předcházení ekologické újmě platí, že:
- pověření zaměstnanci příslušného orgánu provádějící preventivní opatření nebo nápravná opatření jsou oprávněni při výkonu této činnosti po předchozím oznámení vlastníkovi nemovitosti a v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dotčené ekologickou újmou; společně s nimi mohou na cizí nemovitosti vstupovat nebo vjíždět i jejich pomocní pracovníci nebo jiné osoby zajišťující z jejich rozhodnutí provádění preventivních opatření nebo nápravných opatření;
- v případě nezbytnosti provedení bezprostředního a neodkladného preventivního opatření nebo nápravného opatření mohou osoby uvedené v předchozí odrážce na cizí nemovitost vstupovat nebo vjíždět i bez vědomí jejího vlastníka; o tom musí vlastníka nemovitosti příslušný orgán bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly;
- preventivní opatření a nápravná opatření prováděná na cizích nemovitostech musí být prováděna tak, aby co nejméně omezovala vlastníka dotčené nemovitosti;
- vlastníci nemovitostí, na kterých se mají provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a kteří nejsou těmi, jimž bylo preventivní opatření nebo nápravné opatření uloženo, jsou povinni strpět jejich provedení po nezbytně nutnou dobu, v nezbytném rozsahu a za náhradu; dále jsou povinni osobám, které je provádějí, umožnit vstup a vjezd na své nemovitosti a strpět omezení jejich obvyklého užívání.
Pokud jste tak dosud neučinili, doporučuji Vám oznámit zjištění ekologické újmy bezodkladně České inspekci životního prostředí:
http://www.cizp.cz/Hlaseni-havarii
která na tomto úseku vykonává státní správu.
c/ Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
Tento zákon ve svém § 3c zakotvuje postupy při znečištění zemědělské půdy a opatření k nápravě, a to následovně:
- orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu (tedy opět nikoli vlastníkovi pozemku, nýbrž tomu, kdo znečištění půdy skutečně způsobil) opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností dle tohoto zákona; náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce;
- jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku;
- opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě;
- vlastníci zemědělské půdy, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě; za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání svých pozemků.
V této souvislosti Vám doporučuji oznámit kontaminaci pozemku místně příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
d/ Vodní zákon:
Pokud mohla mít kontaminace Vašeho pozemku vliv i na povrchové či podzemní vody, je namístě postupovat rovněž dle vodního zákona.
Dle § 41/2 a 3 vodního zákona platí, že:
- kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí;
- hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí;
- řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.
Opatření k nápravě jsou i dle vodního zákona (a to jeho § 42) ukládána původci havárie. V tomto ohledu je vhodné upozornit na tato ustanovení (§ 42/6 a 9 vodního zákona), která se vztahují na vlastníka dotčeného pozemku (přestože není původcem havárie) :
- vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem; za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb;
- náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo; právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
3/ Finanční pomoc ze strany státu:
Náklady uložených opatření k nápravě by měl, jak shora uvedeno, nést původce znečištění. Pokud by Vám i přesto v souvislosti se znečištěním pozemku, které jste nezavinili, vznikly určité náklady, můžete se obrátit na Státní fond životního prostředí České republiky:
https://www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/
s žádostí o příspěvek na zmírnění finančních dopadů likvidace ekologické újmy, kterou jste nezpůsobili. Je však nutné upozornit na skutečnost, že poskytnutí příspěvku z tohoto státního fondu není nárokové, tzn. že ne/přidělení příspěvku závisí pouze na uvážení tohoto fondu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí
zákon č. 167/2008 Sb. , o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování potomka s exekucí - postup, návod
- Vystěhování syna, dcery s exekucí a dluhy
Mé rodiče neustále okrádá sestra, užívá drogy, má podmínku za spoluúčast za vykradení sousedů. Rodiče se museli už bránit i exekuci, vedenou proti ní, ale z bytu se nechce odstěhovat.
Všude jsem se dočetl, že trvalý pobyt nijak neopravňuje uživatele užívat danou nemovitost. A že je to pouze evidenční údaj státu, který nemá vliv na užívací práva nemovitosti. Přesto policie tvrdí, že nemůže nic dělat a sestru z bytu nemůže násilím vystěhovat.
Jak to tedy je prosím? Cítíme se zcela bezmocní.
Šlo by podat trestí oznámení na neoprávněné užívání cizí věci bez souhlasu majitele nemovitosti?
Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, trvalý pobyt má spíše charakter evidenční, nicméně neopravňuje k užívání nemovitosti. Policie ČR ovšem není oprávněna osobu vystěhovat z domu.
Je zde možnost domáhat se vyklizení tohoto bytu ze strany Vaší sestry soudní cestou, a to žalobou na vyklizení (vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně náročnou problematiku, doporučuji Vám, pokud byste se rozhodli jít touto cestou, kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz).
Co se týká řešení formou trestního oznámení, zde teoreticky přichází v úvahu trestný čin porušování domovní svobody dle ust. § 178 trestního zákoníku. Záleží ovšem, jak by se k této otázce postavila policie, potažmo soud.
V obou případech ovšem musíte počítat s tím, že vyřešení se nedostaví okamžitě, jelikož oba procesy jsou svázány formálními náležitostmi a postupy, které musejí být vždy dodrženy.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parif role - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to cesta parif role - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to skladiště parif role - definice, vysvětlení, příklad
Prosím o vysvětlení pojmu "parif role" pro označení pozemkové parcely "cesta parif role" nebo "Skladiště parif role" vedené takto v bývalé pozemkové knize z roku 1950. Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
„Parif. “ je zkratkou slova „parifikát“, popř. též „parifikační půda“ (odvozeného od slova parifikace, tzn. vyrovnání, zrovnoprávnění).
Co se týče právního významu slova parifikát, dovolím si na tomto místě krátkou citaci z diplomové práce Jana Janeše, s názvem: Oceňování zemědělské půdy:
„23. 12. 1817 vydal František I. císařský patent, v němž byla stanovena pravidla nového katastru pro daň pozemkovou. Hlavním cílem byla snaha vytvořit podklad pro rozdělování pozemkové daně a dále získat přesné vojenské mapy celé říše.
Katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti, polohy a čistého výnosu, jehož dosahoval držitel pozemku při v místě obvyklém obhospodařování půdy v roce průměrné úrody, po odečtení všech nutných a v obci obvyklých výloh s obděláváním pozemků a sklízením úrody. Stanovení čistého výnosu pozemku se dosahovalo oceněním a vtříděním každé jednotlivé parcely.
Katastr rozlišoval dani podrobené a osvobozené pozemky. Pozemky dani podrobené tvořily plodná půda a parifikáty, tj. pozemky využívané k jiným než zemědělským a lesnickým účelům, jež měly být zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky- parifikací. “
Tato diplomová práce je dostupná zde:
is. muni.cz/th/76827/pravf_m/Diplomova_prace-final. doc
K tomuto tématu lze odkázat např. i zde:
http://www.zememeric.cz/3+4-98/knkapky2.html
Rovněž na tomto místě si dovolím stručnou citaci ze shora odkazované webové stránky:
„Podrobené a osvobozené pozemky
Katastr rozlišoval pozemky dani podrobené a pozemky od daně osvobozené. Mezi pozemky podrobené dani patřila půda plodná a tzv. parifikáty, což byly pozemky využívané k jiným účelům než zemědělským a lesnickým, které měly být zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky – parifikací.
Plodná půda byla členěna podle následujících kultur: zahrady, vinice, role, louky, pastviny, lesy. K parifikátům patřily např. zastavěné plochy domů a budov včetně dvorů, stavební místa, plochy lomů, soukromé cesty, kanály, dráhy atd. K pozemkům osvobozeným od daně patřila neplodná půda, ale také rybníky bez užitku, koryta řek a potoků, veřejné kanály, náměstí, návsi, veřejné cesty, státní dráhy, kostely, kaple, hřbitovy, budovy sloužící státu, veřejné vzdělávací ústavy atd. “
Konkrétní zákonné zakotvení termínu „parifikát“ je možné zhlédnout např. v Ottově naučném slovníku:
https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Parifik%C3%A1t
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zpoplatnění ostatní komunikace majitelem cesty - může to udělat?
- Nájemné za užívání cesty k pozemku v katastru vedené jako OSTATNÍ KOMUNIKACE
- Zpoplatnění užívání cesty k pozemku v katastru vedené jako OSTATNÍ KOMUNIKACE
Rodiče jsou vlastníky pozemku v zahrádkářské koloni (2015) i. Přístupovou cestu k jejich zahradě a dalším zahradám koupil náš soused 2011. Jedná se o jedinou přístupovou cestu k pozemkům, v katastru nemovitostí vedena jako ostatní komunikace. Žádná omezení vlastnického práva v katastru nemovitostí nejsou. Soused nám ostatním co cestu užíváme, ztěžuje její užívání tím, že při vjezdu do ní umístil 2015 kovový sloupek 1-1,5 metru od kraje cesty, takže omezil prostor pro auto. Auto se do vymezeného prostoru vejde, ale jelikož se do této cesty odbočuje v pravém úhlu, není snadné na ni odbočit a vejít se vedle sloupku, širší auta mají velký problém. Dále vyhrožuje, že průchod zpoplatní. Je možné užívání přístupové cesty zpoplatnit? Je někde definována minimální šíře ostatní komunikace? Může vlastník ostatní komunikace umístit v prostoru sloupek znepříjemňující užívání komunikace? Pokud soused zamýšlí svou zahradu rozšířit o část ostatní komunikace (tím že posune plot o 1-2 metry a ostatní komunikace bude užší), je k tomu potřeba souhlasu sousedů nebo to může učinit bez našeho souhlasu? Jana
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zpoplatnění užívání pozemní komunikace:
Dle znění dotazu předpokládám, že předmětná pozemní komunikace je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vlastníkem účelové komunikace může být fyzická či právnická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Každá pozemní komunikace (účelové komunikace nevyjímaje) podléhá tzv. obecnému užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Zpoplatnění užívání účelové komunikace (přestože je vlastněna fyzickou osobou) tudíž není možné; Váš soused je naopak povinen strpět bezplatné obecné užívání jím vlastněné účelové komunikace.
2/ Minimální šíře pozemní komunikace:
Účelové komunikace představují jakousi zbytkovou kategorii pozemních komunikací (vedle dálnic, silnic a místních komunikací), do které spadají jak asfaltové pozemní komunikace, tak např. obyčejné polní cesty. Z tohoto důvodu nejsou minimální rozměry účelových komunikací zakotveny.
3/ Umístění sloupku:
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Jakékoli svévolné omezení obecného užívání účelové komunikace je tudíž nepřípustné. V tomto ohledu Vám, resp. Vašim rodičům, doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a o počínání souseda ho informovat (přičemž Vaši rodiče se zde mohou zároveň domáhat zjednání nápravy).
Pokud by se soused bránil argumentem o výkonu svého vlastnického práva, bylo by možné odpovědět poukazem na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva (tedy i vlastnického práva) nepožívá právní ochrany.
4/ Posun plotu:
Pokud by se soused rozhodl rozšířit svou zahradu posunem plotu, je vhodné vědět, že k výstavbě oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Konkrétně je dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona nutné získat územní souhlas (s umístěním stavby).
Pro vydání územního souhlasu je dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona zapotřebí, aby žadatel předložil písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pokud by se sousedovi nepodařilo získat souhlasy ostatních sousedů s posunem jeho plotu (což předpokládám), byl by nucen zahájit v této věci územní řízení o vydání územního rozhodnutí (v jehož rámci by mohli ostatní sousedé vznášet námitky, popř. se proti vydanému územnímu rozhodnutí i odvolat).
Posune-li soused svůj plot bez příslušného přivolení stavebního úřadu, lze Vašim rodičům doporučit iniciovat u místně příslušného stavebního úřadu zahájení řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení přesčasových hodin pracovníkovi příspěvkové organizaci města
- Město dluží proplacení přesčasových hodin zaměstnanci příspěvkové organizace - vymáhání dluhu
- Dluh za přesčasovou práci zaměstnance příspěvkové organizace - vymáhání dluhu zaměstnancem
Pracovala jsem jako ředitelka (+ statutární zástupce) P. O. města (ta byla v dezolátním stavu, podezření na úniky financí, chybějící základními dokumenty atd.), což jsem měla napravit. Vlivem neúnosné situace (velký pracovní zápal, který vyústil v mou měsíční hospitalizaci pro celkové vyčerpání + postoj města k mé práci) jsem rezignovala na svou funkci, od 3/15 jsem se stala řadovým zaměstnancem, od 1.4. jsem byla do na rizikovém těhotenství. Během své roční práce, která nebyla finančně doceněna (nebyly dodrženy ústní sliby ohledně platu + odměn) jsem jako ředitelka nasbírala 370 hodin přesčasů. Ty jsem vykázala na svém docházkovém listu z 3/15 (už jako kulturní referentka). Je nějaká možnost jejich proplacení nebo vybrání formou náhradního volna? Příp. je nějak časově omezeno do kdy? (Vybírám si letos (2016) ještě přes 50 dnů dovolené.) Je nějaká možnost získat alespoň nějakou finanční kompenzaci jako poděkování z
a svoji práci? Jsem z toho smutná, protože jsem udělala maximum, co jsem mohla, aby se situace v organizaci zprůhlednila a zlepšila. Velmi děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Otázka platu nebo náhradního volna za práci přesčas upravuje § 127 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Primárně náleží zaměstnanci plat a příplatek za práci přesčas, až sekundárně mu náleží pracovní volno místo platu za práci přesčas. Pro poskytnutí pracovního volna je nutná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Také platí, že pokud zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci pracovní volno do 3 měsíců po výkonu práce přesčas, pak zaměstnanci náleží plat a příplatek.
Pokud se ve vašem případě jednalo o dohodnutou nebo nařízenou práci přesčas, máte nárok na její proplacení. Pokud se tak nestalo, můžete i nyní po zaměstnavateli požadovat proplacení vykázané práce přesčas. Pokud zaměstnavatel vaši žádosti nevyhoví, musela byste se obrátit na soud s žalobou na zaplacení požadované částky.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bytu od developera - špatná neprůzvučnost stěn
- Hluk od sousedů z důvodu špatné neprůzvučnosti stěn - reklamace bytu developera
- Špatné protihlukové vlastnosti stěny a reklamace bytu od developera pro hluk slyšitelný od sousedů
Koupila jsem od developera novostavbu řadového rodinného domu. Od souseda slyším veškerý hluk, hudbu, mluvené slovo, zavírání dveří. Toto jsem reklamovala, developer provedl měření neprůzvučnosti stěn. Výsledek je 28dB-30dB. Toto nesplňuje noční normu. Dle vyjádření developera je vše v pořádku a dále toto nehodlá řešit. Mám nějakou možnost ho donutit k nápravě? Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětný rodinný dům jste zakoupila již za účinnosti občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014).
Snížená zvukotěsnost stěn řadového rodinného domu je bezesporu vadou, kterou je možné reklamovat. V tomto ohledu je důležité, zda tuto vadu rodinného domu považujete za podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.
Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde developer) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Představuje-li pro Vás snížená zvukotěsnost stěn takovou vadu, při jejíž znalosti byste kupní smlouvu vůbec neuzavřela (a developer o tom věděl či musel vědět), jedná se o podstatné porušení kupní smlouvy. V takovém případě máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě rodinného domu nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy (tzn. vrátit developerovi rodinný dům oproti vrácení kupní ceny).
Je-li snížená zvukotěsnost stěn naopak pouze nepodstatným porušením kupní smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady (zejména tedy opravou), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Z dotazu nevyplývá, zda jste reklamaci uplatnila písemně (tzn. zda je možné z písemné reklamace a návazné korespondence prokázat, že došlo k uplatnění reklamace a jejímu vyřízení developerem). V této souvislosti se proto můžete na developera opakovaně obrátit s písemnou reklamací (v níž popíšete zjištěné vady a uplatníte některé z práv, která Vám občanský zákoník přiznává).
Nebude-li developer ochoten se Vaší reklamací dále zabývat, popř. zamítne-li znovu Vaší reklamaci, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V rámci žaloby se můžete po developerovi (jako žalovaném) domáhat např. toho, aby Vám poskytl přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo aby zjištěné vady opravil. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVA-OBCE
- Změna pozemku na "zeleň městská a krajinná" městskou vyhláškou - co to znamená pro majitele pozemku?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Lidé chodí po soukromém pozemku "zeleň městská a krajinná" co může dělat majitel pozemku?
Zjistila jsem, že můj pozemek byl zařazen jako zeleň městská a krajinná obecně závaznou vyhláškou č. 22/2011 Sb. hl. m. Prahy (kterou se měnila č. 5/2011), taktéž figuroval tento pozemek i v 17/2013, ale již v 2/2016 jsem ho tam nenašla. Jakým právním úkonem došlo k těmto změnám (nezaregistrovala jsem ji ani na vývěsce místního úřadu)? Jak tyto změny souvisí s osobním vlastnictvím z pohledu právníka? Zažádám znovu o oplocení úřední cestou, mají teď §, podle kterého by mi to mohli záměr zamítnout? Užíváním vznikla vyšlapaná cestička skrz můj pozemek, musím ji dle práva zachovat? Děkuji, Danuše.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy:
Všechny Vámi zmiňované právní předpisy mají právní formu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a týkají se místního poplatku za užívání veřejného prostranství.
Co se týče vydávání obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy, je nutné vycházet z § 45 zákona o hlavním městě Praze, dle něhož platí, že:
- podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je její vyhlášení;
- vyhlášení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy;
- obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti;
- redakci Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy vykonává Magistrát hlavního města Prahy;
- obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy;
- Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu vnitra.
2/ Vliv na vlastnické právo k pozemku:
V tomto ohledu je nutné si především uvědomit, že veřejným prostranstvím se pozemek stane ze zákona, pokud naplňuje znaky veřejného prostranství dle § 34 zákona o obcích (resp. dle § 14b zákona o hlavním městě Praze, co se týče pražských pozemků, toto ustanovení je však s § 34 zákona o obcích zcela shodné). Aby se tedy určitý pozemek stal veřejným prostranstvím, není zapotřebí, aby o tom rozhodl nějaký úřad, nýbrž k tomu dojde automaticky (ze zákona).
Byl-li Váš pozemek uveden v obecně závazné vyhlášce hlavního města Prahy, která se týkala místních poplatků za užívání veřejného prostranství, znamená to pouze tolik, že v době účinnosti této obecně závazné vyhlášky považovalo hlavní město Praha tento pozemek za veřejné prostranství (nikoli, že tento pozemek veřejným prostranstvím skutečně byl). Pokud v současné chvíli není Váš pozemek v předmětné obecně závazné vyhlášce zmíněn, znamená to pouze, že hlavní město Praha nehodlá podrobit užívání tohoto pozemku veřejností místnímu poplatku (což však ještě neznamená, že by tento pozemek nebyl veřejným prostranstvím).
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, znamená to pro výkon Vašeho vlastnického práva určité omezení (zejména v podobě povinnosti strpět veřejné užívání tohoto pozemku, tzn. užívat vlastní pozemek pouze tak, aby to nebránilo jeho veřejnému užívání).
3/ Oplocení pozemku:
K výstavbě oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Konkrétně je dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona nutné získat územní souhlas (s umístěním stavby).
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen zkoumat, zda stavební záměr žadatele není v rozporu se zájmy, které jsou uvedeny v § 90 stavebního zákona. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že zde rozpor je (např. v případě, kdy by bylo realizací stavebního záměru zasaženo do obecného užívání veřejného prostranství), územní souhlas nevydá.
Rozhodnete-li se vybudovat oplocení bez přivolení stavebního úřadu, stane se oplocení nepovolenou stavbou, jejíž odstranění bude stavební úřad oprávněn nařídit (§ 129 stavebního zákona). Zároveň byste se mohla dopustit přestupku dle stavebního zákona a rovněž přestupku dle § 47/1 písm. h) zákona o přestupcích (dle tohoto ustanovení se přestupku dopustí mimo jiné ten, kdo neoprávněně zabere veřejné prostranství, přičemž za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 50.000,- Kč).
4/ Pěšina:
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, doporučuji Vám pěšinu zachovat. Zároveň Vám doporučuji zahájit s hlavním městem Prahou jednání o poskytnutí náhrady za veřejné užívání Vašeho pozemku (jak jsem Vám před časem doporučoval v odpovědi na první dotaz, vedený pod číslem 9245).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Oprávněnost výpovědi o stavebním spoření dle § 2675 odst. 1 Občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.)
- Výpověď stavebního spoření stavební spořitelnou - oprávněnost výpovědi
Dotaz se týká výpovědi stavebního spoření, kterou jsme obdrželi od stavebním spoření 18.4.2016.
Důvod:
§ 2675 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, vypovídáme Vaši Smlouvu uzavřenou dne 22.12.1999.
V ustanovení § 2675 Občanského zákoníku je upravena výpověď jiného než platebního účtu, kterým je i účet stavebního spoření. Dle ustanovení § 3077 odst. 1 Občanského zákoníku se výše uvedená ustanovení uplatní i na smlouvy uzavřené přede dnem jeho účinnosti.
V souladu s tímto zákonem činí výpovědní doba jeden měsíc, začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi, tj. skončí 31.5.2016.
Všeobecné obchodní podmínky pro tuto smlouvu – zde uvedeno (§10, odst. 2), že stavební spořitelna může smlouvu vypovědět jen v případě, že účastník neplní smluvní podmínky. To není můj případ (naspořeno 60 procent cílové částky).
Ve smlouvě uvedeno, že se opírá o zákon o stavebním spoření a o VOP, jiný zákon citován není. Pro výpověď platí primárně VOP, nikoli Občanský zákoník-je to tak? Chceme poslat st. spoř. nesouhlas s výpovědí–jak dopis formulovat a jaká je lhůta pro reagování? Pavel
ODPOVĚĎ:
Se stavební spořitelnou lze souhlasit v tvrzení, že účet stavebního spoření může být považován za „jiný než platební účet“, jak o něm v § 2670 a násl. hovoří občanský zákoník. Je rovněž pravdou, že jiný než platební účet může být ze strany toho, kdo tento účet vede (např. tedy ze strany stavební spořitelny) vypovězen postupem dle § 2675 občanského zákoníku (což platí i pro účty zřízené před nabytím účinnosti současného občanského zákoníku, tedy před 1. 1. 2014).
Shora uvedené však neznamená, že je postup stavební spořitelny ve Vašem případě správný.
Máte pravdu v úvaze, že při výkladu práv a povinností ze stavebního spoření má před ustanoveními zákona přednost znění smlouvy a všeobecných obchodních podmínek (jsou-li samozřejmě v souladu s příslušnými právními předpisy). V této souvislosti připomínám, že dle § 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí upravovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování.
Pokud je tedy ve Vašem případě ve všeobecných obchodních podmínkách uvedeno, že stavební spořitelna je oprávněna ukončit platnost smlouvy o stavebním spoření „jen“ v případech tam uvedených, není skutečně možné, aby stavební spořitelna rozšiřovala v současné době výpovědní důvody o § 2675 občanského zákoníku (či o jakýkoli jiný důvod).
Mírně nad rámec shora uvedeného doplňuji, že nemožnost vypovězení smlouvy o stavebním spoření by mohla být rovněž dána skutečností, zda je tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou (pak by mohla být vypovězena), nebo na dobu určitou (v takovém případě je namístě, s ohledem na § 2674 občanského zákoníku, uvažovat o nevypověditelnosti smlouvy).
Nesouhlas s obdrženou výpovědí můžete koncipovat jako dopis (v tomto ohledu nejsou stanoveny žádné zvláštní formální náležitosti, je samozřejmě nutné, aby bylo z tohoto dopisu zřejmé, kdo je jeho pisatelem, adresátem a čeho se tento dopis týká, datace a podpis dopisu jsou samozřejmostí).
Lhůta pro reakci na obdrženou výpověď není rovněž stanovena. V tomto ohledu Vám však doporučuji, abyste stavební spořitelně dopis odeslali (prokazatelným způsobem, tedy doporučeně s dodejkou, přičemž jeden stejnopis si ponechte) před uplynutím výpovědní doby (jak je ve výpovědi stanovena).
V této věci můžete kontaktovat rovněž Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která v této oblasti vykonává dozorovou činnost.
Nebude-li stavební spořitelna ochotna přistoupit na Vaší argumentaci a podanou výpověď stáhnout, nezbude Vám, než se bránit soudní cestou. Pro učinění dalších právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Zrušení styku s dítětem - otec agresivní alkoholik
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku s dítětem, potomkem
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku se synem, dcerou, potomkem
chtěla by jsem zrušit styk mezi synem a bývalím přítele. Soudně máme daný že ho má mít jednou za 2 týdny. Bývalí přítel je násilník a alkoholik, ale to nemůžu dokázat že pije. Když jsme spolu žili tak mě a syna mále několikrát zabil, kyž přišel domu opilej tak nechával v kuchyni zapnutý plyn, nebo když hlídal kluka tak ho nechával úplně samotnýho ve vaně a on byl opilej v kuchyni, klukovy byl rok. Když jsme spolu žili tak byl opilej každý den nebo obden. Kluka mi pořád vrací nemocnýho a samou modřinu. Sociální pracovnice my nechce pomoct. V sobotu 16.5.2015 mě zbil, nebylo to poprvé co mě zbil, když jsme spolu žili tak me bil často, a v neděli 17.5.2015 vytáhl na mého přítele nůž a málem ho pobodal. Bojím se že může příště zbít mého syna nebo na něho dokonce vytáhnout nůž. Když mi vrací syna tak je opilej nebo je zněho cítit alkohol. Pořád mi vyhrožuje že kluka odveze do zahraničí a já ho už nikdy
neuvidim. Nemám v ruce nic čím by jsem mohla dokázat že pije a je pro mého syna nebezpečný, a aby byl zrušen styk mezi synem a bývalím. Porad tě mi co mám dělat. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Protože zákaz styku s dítětem je citelným zásahem do rodičovských práv, soudy k němu přistupují jen v těch případech, kdy je zákaz styku v zájmu dítěte – to znamená například v případech, kdy je ohrožen mravní vývoj, zdraví či dokonce život dítěte. Pro úplný zákaz styku otce s dítětem musí být dány opravdu závažné důvody jako alkoholismus otce, agresivita otce vůči dítěti apod. Pokud se chcete o zákaz styku pokusit, můžete podat takový návrh k okresnímu soud v místě bydliště dítěte. Za podání návrhu se neplatí žádný poplatek, vzory takového návrhu můžete najít k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, které jsou podle Vás důvodem pro zákaz styku otce s dítětem. Uvedené skutečnosti je ale zapotřebí prokázat.
Proto doporučuji o důsledcích synových kontaktů s otcem pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD – nejlépe osobně – a trvat na tom, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a založeny do spisu. Můžete sociální pracovnici také požádat, aby provedla u synova otce sociální šetření v době, kdy je se synem v kontaktu. Jestliže nejste s prací sociální pracovnice spokojená, můžete požádat její nadřízenou o přidělení jiné sociální pracovnice. Dále doporučuji veškeré fyzické útoky synova otce vůči Vám oznamovat na policii – i policejní protokoly poté mohou být důkazním materiálem. Dále doporučuji se synovým otcem jednat pokud možno v přítomnosti třetí osoby, aby mohl někdo dosvědčit jeho násilné či vulgární jednání vůči Vám nebo synovi. Bez těchto důkazů zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rodič si nechává přídavky na dítě i když dítě bydlí jinde - nárok potomka na vydání přídavků od rodiče
- Nárok potomka na vydání přídavků na dítě od rodiče zpětně - potomek nebydlí s rodičem a rodič přídavky pobírá
Bydlím s přítelem, je mi 22 a studuji vysokou školu, za týden mám státnice a potom přijímačky na navazující magisterské studium, bakalářské studium jsem řádně splnila bez opakování ročníků. Rodiče mají soudně určeno posílat mi každý 1500, což bylo vypočteno z otcova důchodu a matčina platu. Posílali mi oba rodiče po domluvě každý 2000 Potom se máma vdala. Matka na mě pobírá přídavky na děti a úlevy na daních, nyní má potíže s tím, že pokračuji navazujícím magisterským studiem (respektive chci pokračovat), nazývá mě dokonce věčným studentem. Nyní mi oznámila, že mi bude dávat už jen 1500, jestli vůbec. Někde jsem se však dočetla, že pokud potomek s rodičem nebydlí, měl by přídavky dostávat on a ne rodič, je to skutečně tak? V takovém případě bych po ní mohla chtít vyplatit zbytek zpětně, myslím, že je to asi zhruba kolem těch 500, co mi dávala navíc, potřebovala bych informace, abych
věděla, jak se bránit, ona mi přímo řekla, ať si ji dám pro zvýšení poplatku k soudu, na to nemam žaludek, spíš bych ráda měla připravený argument
Děkuji, Erika
ODPOVĚĎ:
Co se týče přídavku na dítě ve výši 700 Kč měsíčně, vzhledem k tomu, že jste již zletilá, máte právo na to, aby přídavek byl vyplácen přímo Vám, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste dosáhla zletilosti. To je ostatně stanoveno v § 19 zákona o státní sociální podpoře, který výplatu přídavku na dítě upravuje. Máte právo tedy po matce požadovat, aby přídavek poukazovala přímo Vám. Pokud tak matka odmítne učinit, doporučuji obrátit se na úřad práce, který jí přídavek vyplácí.
Pokud jde o výživné, je matka povinna Vám platit částku stanovenou soudem, tedy 1.500 Kč. Jestliže Vám platí více, je to její dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže se tedy nyní rozhodla platit opět jen 1.500 Kč, je to její právo. Pokud s touto výší výživného nesouhlasíte a nepodaří se Vám s matkou na výši výživného dohodnout, nezbude Vám nic jiného, než požádat o zvýšení výživného soud. Matka ale nemůže začít sama bez dohody s Vámi platit nižší výživné než soudem stanovenou částku. Jestliže by tak učinila, mohla byste po ní dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jejího platu nebo prodejem jejího (ne) movitého majetku. Je-li matčina situace špatná, může zkusit požádat soud o snížení výživného. Pokračování v magisterském studiu ale nelze považovat za „věčné studium“ a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by dosáhla úplného zrušení vyživovací povinnosti vůči Vám.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Historické vozidlo nebylo přespáno na nového majitele a neprošlo dědickým řízením - jak se může nový majitel domáhat vlastnictví?
1985 se prodala motorka Java 250 a a než se přepsala majitel náhle zemřel. Dodnes (15.06.2016) nebyla přepsána a nynější majitel jí chce přepsat na sebe. Nějak se zapomněla dát do dědictví a já jako syn jí zatím nezdědil. Co se dá udělat aby se to dalo do pořádku. Děkuji za radu, Láďa
ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví po Vašem otci. Na okresním soudě, který je v obvodu místa posledního bydliště Vašeho otce, Vám poskytnou příslušný formulář, který vyplníte a odevzdáte ho na podatelně tohoto soudu. Soud zahájí řízení o nově objeveném majetku zůstavitele a pověří notáře, který motorku projedná. Na základě konečného pravomocného usnesení poté budete moct nakládat s touto motorkou.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Pomluvy bývalého manžela - je možné udělat nahrávku a nahrát co říká na diktafon, mobil, tablet, skrytou kameru?
- Nahrávka pomluvy jako důkaz trestního nebo soudního řízení
- Nahrávka trestného činu jako důkaz trestního nebo soudního řízení
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Finanční odškodnění a omluva za pomluvy od bývalého manžela
Bývalý manžel o mě, našich dětech a celé mé rodině šíří pomluvy a vyslovené lži. Nedávno mě sama kontaktovala jeho nová přítelkyně, které napovídal spoustu naprostých výmyslů, např. že jsem mu ukradla jakési historické motocykly, Které ovšem NIKY NEVLASTNIL, a mnoho jiného. Tyto lži šíří i o mé rodině, sestře, a to nejen před svou současnou partnerkou, které už se některé věci nezdály, a proto mě oslovila. Vím, že se mohu bránit, ale jak mu to mohu dokázat v případě, že by jeho partnerka nechtěla proti němu svědčit? Mohu si na schůzce, kterou plánujeme a kde jej chceme konfrontovat s těmito pomluvami učinit záznam, např na tablet či mobilní telefon? A jelikož jsou to lži opravdu urážející, jako že udržuji intimní poměr s jeho vlastním otcem, jelikož nemůže přenést přes srdce, že jeho otec nás, tedy mě a děti - obě dospělé, často navštěvuje, jelikož miluje své vnučky. Mohu
např. u soudu žádat jako omluvu např. i finanční částku? ale o ní mi nejde. Děkuji Marie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v případě, že Vám lživými řečmi vznikne nemajetková újma např. na cti či společenském zařazení, jistě lze u civilního soudu požadovat jak omluvu, tak i finanční kompenzaci. Z Vašeho uvedeného popisu by se mohlo jednat i o trestný čin pomluvy. Zde by bylo prvnotním účelem potrestání bývalého manžela, kompenzace až na druhém místě. Případné lživé pomluvy si můžete bez problému nahrát.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Advokát prohrál spor - jaká je odměna advokáta (palmare)?
- Advokát prohrál spor a požaduje 11% z prohrané částky - má na to právo?
1) Jak se řeší honorář pro advokáta, který nevyhrál můj případ a navíc není mezi námi sepsaná smlouva o jeho honoráři (pouze jsem podepsal Plnou moc na zastupování mé osoby ve sporu s bývalým rakouským zaměstnavatelem)?
Protože i přesto, že zadaný úkol nesplnil a nevymohl ani korunu (euro), mi momentálně zaslal fakturu na astronomickou částku se splatností do 7 dnů. O honoráři jsme mluvili pouze telefonicky (! ) a to pouze v kladném smyslu výsledku sporu takto: 93% pro mne, 7% pro něho. Protože spor nevyhrál, tedy výsledek = 0, získal jsem 0% a tudíž logicky 0% pro advokáta. On mi však bez ostychu a vysvětlení poslal fakturu na 11% z nevyhrané částky - je to normální a standardní postup dle českých zákonů či Etického kodexu?
2) Hodlám tuto fakturu nezaplatit a stěžovat si - komu?
3) Faktura je dle mého názoru neoprávněná, co mi hrozí po lhůtě splatnosti v případě nezaplacení - exekuce? Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Odměnu advokátů řeší vyhláška č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Ten upravuje odměnu advokáta tak, že buď je s advokátem sjednána odměna smluvní (lze ji sjednat např. procenty, podle stráveného času, apod, …), pokud není sjednána smluvní odměna, pak je třeba se řídit textem vyhlášky o mimosmluvní odměně, kdy advokát má nárok na odměnu dle počtu vykonaných úkonů právní služby a částka za jeden úkon právní služby se odvíjí od hodnoty sporu. Pokud tedy nemáte žádnou písemnou smlouvu o tom, jak jste se ve věci odměny s advokátem dohodli, pak má advokát právo po Vás chtít odměnu bez ohledu na výsledek sporu, přičemž odměna nemůže být stanovena procenty z předmětu sporu, nýbrž počtem úkonů právní služby. Stěžovat si můžete České advokátní komoře - www.cak.cz, v případě nezaplacení faktury hrozí řešení soudní cestou - tedy po vyhlášení rozsudku či vydání platebního rozkazu - exekučně.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Účinnost zákona o loteriích na českého občana pobývajícího v zahraničí
- Občan pobývající přechodně v zahraničí a zákon o loteriích - vztahuje se na něj nebo ne?
- Sázky v zahraničí a zákon o loteriích - vztahuje se na občana s přechodným pobytem v zahraničí?
Vztahuje se na mě český zákon o loteriích i v ostatních státech EU?
Například řekněme, že bych se krátkodobě odstěhoval na Slovensko (krátkodobý pobyt do 3 měsíců). Ze Slovenska bych sázel online na sázkové kanceláře, které v ČR nemají licenci, ale na Slovensku licenci mají. Vyhrané peníze bych si nechal posílat na slovenský bankovní účet. Bylo by legální sázet tímto způsobem?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Na tomto postupu není nic nelegálního, tato činnost by podléhala slovenským zákonům, v rámci Evropské unie není sázení nijak unifikováno pro všechny občany EU.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu ze stavebního pozemku na nezastavitelný pozemek - jak to zvrátit?
Partner dostal stavební pozemek od maminky s tím, že v původním územním plánu byl veden jako stavební celý pozemek (3990 m). Nyní kdy jsme začali řešit stavbu rodinného domku, jsme zjistili, že někdy v mezidobí přepisu se změnil územní plán a to tím stylem že dvě třetiny tohoto pozemku byly vráceny do nezastavitelné oblasti obce. Vzhledem k tomu, že jsme mysleli, že tyto záležitosti, když už je takto pozemek schválen, se nás netýkají, o územní plán jsme se nezajímali a tudíž vše zjistili až po uplynutí všech dob na námitky. Ve zbývající třetině se nachází mrazová kotlina, která by velmi zvýšila následné náklady na vytopení domku navíc, s ohledem na zákonné odstupy domů od plotu bychom zde byli schopni postavit pouze malý rekreační domek, navíc s výhledem do sousedových oken. Chtěla jsem se zeptat, zda ještě máme možnost se proti tomuto bránit a jak, nebo zda se nás týká možnost získání finanční náhrady za snížení ceny nemovitosti? Podotýkám, že v místě navráceného území je naprosto úchvatný výhled, který developeři oceňují velmi draze. Děkuji Petra
ODPOVĚĎ:
Za této situace již příliš možností obrany není, jelikož stavební zákon, který upravuje vydávání územního plánu, předpokládá obranu již v průběhu projednávání návrhu územního plánu. Obranou jsou míněny právě Vámi uváděné námitky.
Ve Vašem případě přichází v úvahu podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územní plán se vydává ve formě opatření obecné povahy), přičemž tento návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Konkrétní náležitosti návrhu a postup v takovém řízení jsou upraveny v ust. § 101a a násl. soudního řádu správního. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně komplikovanou problematiku, Vám doporučuji (pokud byste se rozhodli vydat touto soudní cestou), kontaktovat advokáta (adresa: www.advokatikomora.cz). Finanční kompenzaci vzhledem k tomu, že jste neuplatnili žádné námitky v průběhu schvalování územního plánu, žádat nelze.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič neplatící výživné si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící výživné si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?
- Rodič neplatící alimenty si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící alimenty si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?
- Dlužník výživného chce adoptovat, osvojit cizí dítě - jak to překazit?
- Dlužník aliementů chce adoptovat, Osvojit cizí dítě - jak to překazit?
Mám s bývalým manželem jedno dítě. O dítě se nestará alimenty neplatí a chce si adoptovat cizí dítě. Chci se zeptat jestli lze do toho nějak zasáhnout a nesouhlasit s osvojením. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám bývalý manžel nehradí výživné na dítě, můžete podat návrh na exekuci výživného z jeho platu (je-li zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Můžete na něj také podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Jedním z důležitých předpokladů pro to, aby si mohl někdo adoptovat dítě, je totiž mít čistý trestní rejstřík. Pokud by tedy Váš bývalý manžel byl za výše uvedený trestný čin odsouzen, mohlo by to jeho žádost o adopci zkomplikovat.
Další možností je obrátit se na městský úřad, konkrétně na orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště adoptovaného dítěte. Pracovníky OSPOD můžete informovat o tom, že vzhledem k tomu, že Váš bývalý manžel není schopen či ochoten živit ani své vlastní dítě, máte pochybnosti o tom, že by vyživoval dítě "cizí". O adopci ale s konečnou platností rozhoduje soud. Vzhledem k tomu, že účastníkem tohoto soudního řízení nebudete, do samotného rozhodnutí soudu už nebude z Vaší strany možné zasáhnout.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti - vzor výpovědi
- Vzor výpovědi ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti
Syn pracuje ve firmě na dobu určitou, která mu končí k 29.2.2016. Syn chce pracovní poměr ukončit, je invalidní a vzhledem ke zdravotním potížím mu doktor tuto práci nedoporučuje, ale ani nezakazuje.
Chci se zeptat jak má formulovat výpověď, aby se mu nekrátila podpora v nezaměstnanosti, která dosahuje 65 %, a pokud možno prosím i o uvedení náležitosti takové výpovědi.
Tlačí na něho, ať již nyní přijde podepsat výpověď, ale my se bojíme, že ji můžou napsat pro syna nevýhodně a podpora bude nižší.
Děkuji předem za odpověď
Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Jestliže synův pracovní poměr končí uplynutím doby určité dne 29.2.2016, je nyní zcela zbytečné, aby podával výpověď. U výpovědi totiž běží dvouměsíční výpovědní doba, která začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena zaměstnavateli. Pokud by tedy syn podal výpověď teď v únoru, výpovědní doba by začala běžet až na počátku března a pracovní poměr by skončil až na konci dubna 2016. Podávat výpověď je tedy opravdu zbytečné, když synův pracovní poměr skončí ve skutečnosti mnohem dříve.
Pokud syn nechce čekat až do 29.2., může se pokusit se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodnout. Dohodou je možné pracovní poměr ukončit k jakémukoliv datu, bez souhlasu zaměstnavatele to ale nepůjde. Pokud navíc syn ukončí zaměstnání dohodou bez tzv. vážného důvodu, bude se mu podpora v nezaměstnanosti již od počátku podpůrčí doby krátit na pouhých 45% jeho průměrného čistého výdělku (místo standardních 65%). Vážné důvody jsou vymezeny v § 5, písm. c) zákona o zaměstnanosti – příslušnou část zákona najdete zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx
Pokud tedy syn nemá k ukončení zaměstnání vážný důvod (žádný z důvodů uvedených v zákoně na něj „nesedí“) doporučuji vyčkat do 29.2.2016, kdy pracovní poměr skončí uplynutím doby určité. Při tomto ukončení pracovního poměru bude mít syn nárok na podporu ve standardní výši.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Vymáhání nájmu za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ
- Nájemné za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ
Od 2000 jsme vlastníky budovy a zároveň pozemku. Tato budova má plochou střechu. Je třeba zmínit, že celý komplex byl postaven ještě před 1989.
Na části naší střechy (470 m2) je bytový komplex (SVJ). Není tam věcné břemeno, toto SVJ nechce platit nájem za užívání plochy, brání nám tím tak v užívani vlastnických práv, nemluvně o znečištění plochy oharky apod.
Můžete mi poradit, jak se bránit? Máme přece právo na náhradu, nájem za uzivani střešní plochy?
Je i možné určit jakou?
Děkuji Milada
ODPOVĚĎ:
Ano, na nájem či zřízení věcného břemene samozřejmě právo máte, nicméně pokud SVJ nereaguje, není možné to řešit jinak, než podat k soudu žalobu buď na zřízení věcného břemene či práva nájmu. Cena nájmu se v dnešní době stanovuje dle ceny, která je přiměřená a obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Ve vašem případě to vůbec nebude jednoduchá záležitost a pravděpodobně by toto musel řešit znalec z oboru stavebnictví. A to jak co do výše nájmu, tak co do ocenění věcného břemene, pokud byste s rozhodli pro tento krok.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti neuznání nemoci z povolání
Co mohu dělat dál, když mi neuznali nemoc z povolání. Onemocněla jsem s ramenem v létě 2013-nejprve vše šetřili podle zákona, který platil v tuto dobu, poté byly změny v zákoně-vypustili bod č. 11 (nařízení vlády č. 290/1995) a nyní mě zamítli podle nového znění - podle bodu 9, prý bych musela mít poškození třetího stupně a já mám jen lehké poškození prvního stupně.
Dále měření na pracovišti proběhlo za mé přítomnosti, ale v tom shonu jsem si neuvědomila, že jsem pracovala v sedě a měření proběhlo ve stoje -pracovníci, co tam právě pracovali, pracovali ve stoje a židle byla odsunuta pryč. Na tuto námitku v odvolání reagovali tím, že jsem byla přítomna měření a podepsala jsem protokol, že vše proběhlo správně. Odvolala jsem se už 3x a 3x mi to zamítli. Nyní mi přišlo čtvrté zamítnutí s tím, že už se nemohu odvolat, pouze to dát k soudu. Součástí zprávy je zpráva od jiného odborníka, který píše, že by mi měli vyhovět a vše přeměřit na pracovišti, na to nikdo nereagoval. Nevím jak mám pokračovat, co budu potřebovat, co mě to bude stát, kde najít právníka, který se zabývá nemocemi z povolání v okolí Sokolova. Prosím poraďte. Jsem si jista, že je moje nemoc nemoc z povolání, ale nevím jak to dokázat. Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Za této situace už je zde možnost řešení pouze zmíněnou soudní cestou. Advokáta můžete naleznout zde: www.advokatikomora.cz, kde naleznete i kontakty na advokáty působící v Sokolově a okolí.
Spory týkající se nemocí z povolání jsou časově a náplňově náročné, počítejte tedy, že soudní řízení bude trvat delší dobu. Co se týká konkrétní částky, zde záleží na Vaší domluvě s Vaším právním zástupcem a na konkrétním průběhu soudního řízení, nelze tedy bohužel konkretizovat konečnou částku.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro urážku na cti
- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro pomluvu (trestný čin pomluvy)
- Urážka na cti od zaměstnavatele, obvinění z krádeže zaměstnancem - jak se bránit proti šíření pomluvy?
- Trestní oznámení pro pomluvu - křivé obvinění zaměstnavatele z krádeže zboží zaměstnancem
Dělám promotéra pro jednu značku a tak po domluvě se store managerem prodejny mohu promovat právě u nich. Má prodejna je stálá, promuji tam již půl roku a předtím jsem pro tu prodejnu 2 roky pracovala.
V úterý 2.2.2016 mi zavolal můj nadřízený, že na prodejnu již nesmím, důvod: store Manager mě obvinil, že jim tam kradu. Na prodejně je security ochranka, která kontroluje příchod a odchod (kontroluje kabelky a vše) každého zaměstnance i promotéra. Mám účty téměř od každého pití, které jsem tam kdy zakoupila a jelikož jsem vše platila kartou, tak to mám i na mém výpisu. Store mě obvinil, že jim tam zmizely tablety (obchod s elektronikou) a tak, že jsem to byla já.
Na tomto základě mi teď hrozí, že přijdu o práci, na které jsem finančně závislá. Dočasně mě přesunuli na prodejnu, která je na druhém konci Prahy, ačkoliv já ani nejsem Pražák, nýbrž středočech.
Mohu na store managera podat trestní oznámení za urážku na cti? Každý z mého okolí se na mě tváří, jako na zlodějku, přičemž jsem tam nikdy nic nevzala…
Děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je samozřejmě nutné se tomuto smyšlenému obvinění bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti veřejného práva: Jednání store managera je teoreticky možné kvalifikovat jako trestný čin pomluvy ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat na danou osobu trestní oznámení.
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodla využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození plotu popínavými rostlinami - jak zakázat sousedovi pěstovat břečťan, zimolez, trubač u plotu?
- Ppěstování břečťanu, zimoleze, trubače u plotu - jak to zakázat sousedovi?
Pokud na společný plot, který dělí naše zahrady si sousedka umístí popínavé rostliny, které zatěžují pletivo, bohužel vztahy nejsou mezi nami vpořádku. Proto dotaz, jelikož si neumím představit jak by to fungovalo (není možné se na ničem rozumně domluvit) pokud by došlo k poškození plotu vlivem jejich popí. rostlin břečťan, zimolez, trubač. Písemńě jsem ji požádala o odstranění rostlin ze společného plotu, pokud ktomu nedojde, náklady spojené s poskozením plotu, že si ponese sama a my se na nich odmítáme podílet. Stínící sít z naší strany jsme kvůli poškození plotu a na její písemnou žadost odstranili. Avsak sousedka nasi žádost ignoruje. Jaký je vtuto chvíli postup? Má nárok vědomě poškozovat náš společný majetek ikdyž sito nepřejem? a kdo bude platit pokud dojde k poskozeni spolecného plotu né naším zapříčiněním? Pokud dojde k poskození plotu za jak dlouho je povinna plot uvest do puvodního stavu? Existuje nějaky zakon ketrý říká, že ten kdo zapříčiní poskozeni umyslné spolecného majetku je povinnen sjednat nápravu a uvest majetek do původního stavu?
Ohledně rostlin veškeré rostliny z naší zahrady jí vadí (žádná rostlina neprorůsta na její pozemek) pritom jsou zasazené pul metru od plotu zatímco její přímo u plotu a logicky jelikož rostliny jsou popínavé všechny prorůstají na naš pozemek skrz plot to je z její strany vpořádku? Jaké máme možnosti?
S pozdravem děkuji za odpověd, Libor
ODPOVĚĎ:
Ve všem případě se jedná o klasický sousedský spor, kdy z dikce zákona vyplývá, že "každý je povinen počínat si tak, aby jiného neobtěžoval či neohrožoval nad míru přiměřenou místním poměrům". Pokud sousedka jedná tak, že poškozuje Váš majetek, může čelit civilní žalobě, kterou se můžete domáhat, aby ustala v takovém počínání nebo vám nahradila způsobenou škodu nebo uvedla plot do původního stavu. Žádný zákon neupravuje, za jak dlouho to musí udělat, tuto lhůtu stanovuje svým rozhodnutím soud. Doporučuji v tomto případě veškeré výzvy směrem k sousedce vypracovat písemně pro potřeby případného doložení u soudního řízení.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nesložení zkoušek v rekvalifikačním kurzu - právo na opravnou zkoušku
2015 zúčastnil jsem se rekvalifikačního kurzu na instruktora v oblasti sportu.
3 prodloužené víkendy za 10.000 Kč. Po absolvování tohoto kurzu měl jsem obdržet certifikát, na základě jehož mám právo žádat o živnostenské oprávnění.
Ze 13 účastníků jsem jediný neuspěl. Dejme tomu, že to beru. Že to je moje chyba. Složil jsem písemnou i ústní zkoušku, bohužel praktickou v terénu ne.
Ale od té doby se domáhám opravné zkoušky a stále jen slyším vydrž, věř, potřebuju odstup, není čas…. atd. Jedinou jistotou je, že mi umožní opakovat zkoušku při dalším kurzu v květnu. Ovšem to je pro mne dlouho.
Jak v této situaci postupovat? Není to žádný rekv. kurz přes ÚP. Nebyla podepsána žádná smlouva. Jindřich
ODPOVĚĎ:
Na rekvalifikační kurzy se vztahuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 176/2009 Sb. , kterou se stanoví náležitosti žádosti o rekvalifikaci a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Z těchto předpisů vyplývá, že již v žádosti o akreditaci musí poskytovatel kurzu uvést harmonogram zkoušek včetně opravných. Ve vašem případě tedy nezbývá, než si případně u poskytovatele vyžádat stanovený harmonogram zkoušek a podle něj je třeba se řídit. Pokud je v něm uvedeno, že na opravnou zkoušku máte nárok až při dalším kurzu, nedá se v dané situaci dělat nic jiného, než vyčkat dalšího termínu v květnu. V opačném případě se můžete se stížností obrátit na školský úřad či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dále doporučuji podívat se na stránky Ministerstva - www.msmt.cz - kde jsou přímo uvedeny kontakty na pracovnice, které poskytují informace účastníkům rekvalifikačních kurzů.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna objektu k bydlení na rodinný dům - postup, návod
- Jak změnit na katastru objekt k bydlení na rodinný dům nebo bytovou jednotku? - postup
25.01.16 odmítnuta žádost o kotlíkovou dotaci z důvodu, že dům je zapsán v katastru nemovitostí jako "objekt k bydlení". Dotace jsou pro RD a bytové domy. Dům má číslo popisné. Zakoupen v r. 1994 a od té doby užíván. Kromě kupní smlouvy a znaleckého posudku žádná jiná dokumentace. Na stavebním úřadu kromě nezájmu nic nemají. Jak změnit na RD?
Děkuji, Luboš
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se stručně pozastavím u Vaší poznámky o neexistenci jakékoli dokumentace Vámi vlastněné stavby. Na tyto případy pamatuje § 125 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení;
- při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat dokumentaci novému vlastníkovi stavby (k čemuž ve Vašem případě patrně nedošlo) ;
- v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby;
- neplní-li vlastník stavby povinnost dle první odrážky výše, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby; pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
I ve Vašem případě je tedy možné pořídit dodatečně dokumentaci skutečného provedení stavby (a to ve spolupráci se stavebním úřadem).
Co se týče Vámi udávané kategorie stavby "objekt k bydlení", uvádím, že § 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území rozlišuje v této souvislosti toliko:
- stavbu pro bydlení (kterou je buď rodinný dům nebo bytový dům),
- stavbu pro rodinnou rekreaci,
- stavbu ubytovacího zařízení.
Tento nesoulad může být způsoben kolaudací Vámi vlastněného domu ještě za účinnosti předchozí právní úpravy (pro konkrétnější závěr by bylo nutné znát více podrobností).
Rodinným domem je dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území stavba, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Vámi popsaný problém je řešitelný změnou v užívání stavby, která je upravena v § 126 a § 127 stavebního zákona. V obecné rovině platí, že:
- stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu;
- nevyžaduje-li stavba kolaudaci, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby;
- změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě a/ souhlasu nebo b/ povolení stavebního úřadu;
- změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě nebude změna v užívání stavby vyžadovat žádnou stavební změnu stavby (tzn. že půjde o pouhou změnu kategorie stavby z "objektu pro bydlení" na "rodinný dům"). V takovém případě je podstatný zejména § 127/1 stavebního zákona, dle něhož je vlastník stavby povinen oznámit stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby (tzn. že nejsou zapotřebí žádné stavební úpravy). Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny a její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
a/ doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí na internetu,
b/ dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
c/ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
d/ závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
Souhlas stavebního úřadu obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem.
Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat.
Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh a souhlasu stavebního úřadu se změnou v užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (formulář oznámení o změně v užívání stavby je umístěn v příloze č. 14 této vyhlášky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 503/2006 Sb. , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Vrácení voucheru s vrácením peněz - může se toho zákazník domáhat?
- Podmínky pro vrácení voucheru s nárokem na vrácení peněz (vrácení kupní ceny za voucher)
- Lhůta na vrácení voucheru ze zákona
- Vrácení peněz za nevyužití voucher - lhůta ze zákona
Přes slevový portál jsem za cca 5.000 Kč koupil 4 ks voucherů na pětidenní pobyt do určitého hotelu s platností pro celý rok 2016. Zatím nebyla provedena rezervace a vouchery jsou stále nevyužité. Následně na vícero různých cestovních webech jsme vyčetli katastrofické recenze na uvedený hotel (štěnice, špína, nedostatečné služby, strava, hygiena atd.), prostě se jedná o novodobý podvod na lidech. Ideálně bych chtěl dosáhnout vrácení peněz za nevyužitou službu. Slevový portál mi odpověděl, že vrácení platby za voucher je možné do 14 dní od zakoupení. Po této době je možné prodloužit platnost, nebo vouchery vyměnit za jiné s tím, že max. vratka může být do 10% původní nákupní ceny. Dále ve svých všeobecných podmínkách mají uvedeno:
"Vztahy, které neupravují tyto Obchodní podmínky, se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb. , Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů."
Lze dosáhnout vrácení plné původní ceny, případně jakou cestou? Na vyžádání mohu poslat detaily, děkuji. Čeněk
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že čtrnáctidenní lhůta od zakoupení voucherů ve Vašem případě již uplynula. V takovém případě skutečně platí, že vrácení voucherů (tedy odstoupení od kupní smlouvy) není již (bez udání důvodu) možné a pro vrácení kupní ceny či výměnu voucherů za jiné musíte postupovat dle podmínek předmětného slevového portálu.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Vámi zakoupené vouchery nejsou vadné, tzn. že slevový portál plnil své povinnosti (z kupní smlouvy) řádně. Skutečnost, že jste se z jiných zdrojů dozvěděl, že předmětný hotel je (údajně) hygienicky (a jinak) nevyhovující, nemění nic na tom, že slevový portál Vám za kupní cenu dodal to, co jste si objednal (kvalitu předmětného hotelu jste si ostatně mohl ověřit i před zakoupením voucherů). Právní nárok na vrácení kupní ceny tedy na Vaší straně skutečně neexistuje.
Jelikož kupní smlouva byla ve Vašem případě uzavřena distančním způsobem, tedy na dálku (prostřednictvím internetu), je nezbytné zohlednit ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují oblast spotřebitelských smluv.
Předně dle § 1829/1 občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy (uzavřené distančním způsobem) ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta běží ode dne uzavření smlouvy. Jak však předpokládám, tato lhůta ve Vašem případě již uplynula.
Dále je nezbytné ověřit, zda jste byl o shora zmíněném právu odstoupit od smlouvy (ve čtrnáctidenní lhůtě) ze strany slevového portálu řádně poučen. Tato poučovací povinnost slevového portálu je zakotvena v § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden prostředek komunikace na dálku (např. internet), sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že formulář pro odstoupení od smlouvy je upraven nařízením vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv.
V případě pochybností musí podnikatel prokázat, že sdělil spotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle shora uvedeného ustanovení (§ 1839 občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám proto doporučuji ověřit, zda jste byl před zakoupením voucherů slevovým portálem poučen o právu od kupní smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě odstoupit (např. ve všeobecných obchodních podmínkách slevového portálu apod.).
Pokud byste tímto způsobem dospěl k závěru, že se Vám řádného poučení nedostalo, bylo by na Váš případ možné aplikovat § 1829/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy (v souladu s § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení (tedy od uzavření kupní smlouvy),
- jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě (tedy ve lhůtě jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření kupní smlouvy), běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.
Dospějete-li naopak k závěru, že se Vám řádného poučení dostalo, platí výše uvedené (tzn. že na vrácení kupní ceny voucherů nemáte právní nárok a bude nutné se řídit podmínkami slevového portálu).
Závěrem své odpovědi pouze podotýkám, že zákon č. 40/1964 Sb. , na který slevový portál odkazuje, byl k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen současným občanským zákoníkem (všeobecné obchodní podmínky slevového portálu by proto měly být v tomto ohledu aktualizovány).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 363/2013 Sb. , o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti otčímem - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti macechou - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastním otcem (novým manželem matky) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastní matkou (novou manželkou otce) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Daně při darování nemovitosti otčímem
- Daně při darování nemovitosti macechou
Jsem invalidní důchodce a vlastním rodinný domek. Z prvého manželství mám dceru. Z druhého manželství nemám děti. Moje druhá manželka má dospělou dceru a syna. Chci RD darovací smlovou převést na mojí druhou současnou manželku a ona poté převede darovací smlouvou RD pouze na svojí dceru. Je to možné, co je k tomu potřeba a jaké jsou poplatky? Je možné vynechat mezikrok a darovat nemovitost rovnou nevlastní dceři - budeme osvobozeni od daně z nabytí nemovitosti?
Nebude její syn i v budoucnu mít nějaký nárok na tento RD ani nějaká část. V budoucnu jej o další dědictví nechce nijak omezit. Jde mi o to aby RD dostala pouze moje nevlastní dcera tj. dcera mé druhé manželky.
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Darování RD bude od daně z příjmů osvobozeno, pokud ho darujete nevlastní dceři, protože dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy mj. od manžela rodičů. Pokud RD převedete nejdříve na manželku a ta poté na svoji dceru, budou tyto oba převody také od daně z příjmů osvobozeny. Převod nebude předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, protože se nejedná o převod úplatný (tj. daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete). Nový nabyvatel bude muset do konce ledna následujícího roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Syn manželky žádné nároky uplatnit nemůže.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Akcesorický výrok o nákladech řízení
Neúspěšná žaloba, potažmo povinnost hradit náklady řízení, uhrazeny v celé výši 47.750 Kč. Avšak úspěšné dovolání, zrušeno, vráceno k novému projednání, včetně náklad§ řízení. Nové projednání, neúspěch, nové náklady řízení + za řízení původní tedy 63480, -Kč. Odvolací rozsudek potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení. Znovu dovolání, zpracováno ustanoveným advokátem, podáno, avšak bez dovolání do nákldů řízení z důvodu § 238 c) prý je nepřípustné a nedůvodné. Advokát protistrany požaduje uhradit náklady řízení, byť je z původní úhrady přeplacen a měl by naopak vracet.
Která AK má pravdu, abych se nedostal neznalostí do potíží případného nedoplatku nákladů řízení. Za původní řízení, oba stupně, jsem uhradil 47.750 Kč v předstihu úspěšného dovolání, moje AK říká, že mi měly být vráceny a platit bych tak měl pouze za nové projednání, to pak nenaplňuje dovolací důvod. V novém
projednání mi byly znovu nařízeny původní + za nové projednání ještě další, tedy 63480 Kč + odvolání 12.600 Kč. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu jednoznačně nevyplývá, zda bylo druhé dovolání podáno, resp. zda bylo Nejvyšším soudem odmítnuto či nikoli. V tomto ohledu proto pouze připomínám, že dle § 238/1 písm. c) Občanského soudního řádu není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 243g/1 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (popř. i rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení, přičemž o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.
Při náhradě nákladů předešlých soudních řízení tedy musíte postupovat dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu, který byl povinen rozhodnout o náhradě nákladů všech předchozích řízení. Pokud jste v minulosti již část nákladů řízení protistraně nahradil, je samozřejmě nezbytné tuto částku od celkových nákladů řízení (k jejichž náhradě jste dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu povinen) odečíst.
Nebylo-li druhé dovolání již projednáváno, je pro Vás klíčové druhé rozhodnutí odvolacího soudu, v jehož výrokové části by mělo být uvedeno, jak vysoké náklady celého předchozího soudního řízení (tzn. první instance, odvolací instance, Nejvyšší soud, podruhé první instance a podruhé odvolací instance) jste povinen protistraně nahradit. Od této částky odečtěte 47.750,- Kč, které jste protistraně v průběhu soudního řízení již zaplatil.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Zaúčtování faktury v případě že je jednatel ve vězení (pro účely odvodu daně, daní)
- Jednatel ve vězení (výkonu trestu odnětí svobody) - jak zaúčtovat fakturu a jak řešit odvod DPH?
2015 jsem obchodoval s jinou s. r. o. (já také s. r. o.) a vystavili mi zálohovou fakturu, kterou jsem zaplatil. Tato faktura byla bez DPH, neboť přenesli daňovou povinnost na sebe.
Když měla ke konci r. 2015 přijít konečná faktura, zjistil jsem, že jediný jednatel firmy je ve výkonu trestu a firma má pozastavenou činnost.
Prosím, jak mám celou částku zaúčtovat? Děkuji. Filip
ODPOVĚĎ:
Jednou z možností je nechat zálohu na účtu 314. Pokud byly práce provedeny, můžete vytvořit dohadnou položku a tím vytvořit daňově uznatelný náklad. Případně můžete nechat plnění ocenit znaleckým posudkem a na základě toho vytvořit v účetnictví náklad. Nerozumím formulaci "přenesli daňovou povinnost na sebe". Pokud se jedná o stavební práce, přiznává DPH odběratel, tedy Vy, a to k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se nejedná o stavební práce, tak jste za určitých podmínek v pozici ručitele, pokud by dodavatel DPH neodvedl.
__
OBČAN-EXEKUCE
- Pokuta od exekutora za nesoučinnost - oprávněnost, vymahatelnost pokuty
Mému známému byla jako jednateli (statutárnímu orgánu) společnosti s. r. o. 01/2015 uložena exekutorem pokuta za nesoučinnost. Výrok usnesení o pokutě zní: "Statutárnímu orgánu společnosti Josefu Novákovi se ukládá pokuta… " Tato s. r. o. však byla během roku 2015 po konkurzu zrušena likvidací a vymazána z OR. Může nyní soud, který je pověřen vymáháním pokuty, pokutu po jednateli vymáhat, když mu byla pokuta uložena jako statutárnímu orgánu a soud tuto pokutu ani nepřihlásil do insolvenčního řízení? A nebo na tom nezáleží a soud může pokutu nadále vymáhat po bývalém jednateli, tedy po fyzické osobě? Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: B je správně.
Z dotazu předpokládám, že Vašemu známému byla exekutorem uložena pořádková pokuta dle § 53 Občanského soudního řádu (ve spojení s § 34/4 exekučního řádu). Tato pokuta může být uložena tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu (resp. k exekutorovi) nebo neuposlechne příkazu soudu (resp. exekutora), nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil další povinnosti. Pořádková pokuta může být uložena do výše 50.000,- Kč.
Není tedy podstatné, zda byla Vašemu známému pořádková pokuta uložena jako jednateli s. r. o. , neboť tato pokuta mu byla uložena proto, že (jako fyzická osoba) ztěžoval průběh exekučního řízení. Skutečnost, že předmětná s. r. o. již zanikla, proto nehraje při vymáhání uložené pořádkové pokuty žádnou roli.
Nebylo rovněž nutné přihlašovat pořádkovou pokutu do insolvenčního řízení, neboť toto insolvenční řízení se týkalo (jak předpokládám) předmětné s. r. o. Pořádková pokuta však není dluhem s. r. o. , nýbrž Vašeho známého, její přihlášení do insolvenčního řízení tudíž nebylo ani možné.
Pro provedení důkladnější právní analýzy případu Vašeho známého by nicméně bylo nutné znát více podrobností (zejména ověřit, zda byla Vašemu známému skutečně uložena pořádková pokuta dle shora uvedených ustanovení Občanského soudního řádu a exekučního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Udržování obecní účelové cesty - obec ji neudržuje, neopravuje, jak se bránit, jak postupovat?
- Neudržovaná veřejná cesta (účelová komunikace) - hrozba nemožnosti projetí sanitky, sanitního vozu
Jako příjezd k našemu RD (kolaudace 2001) byla "Rozhodnutím o umístění stavby" určena obecní zpevněná cesta 80 bm dl. , která je součástí jakési přirozené dopravní tangenty nové části obce. V době vydání stavebního povolení splňovala příjezdová komunikace veškeré potřebné parametry. Tehdy dešťová voda po jejím rovném povrchu stékala, v současnosti se usazuje ve vyjetých kolejích, podmáčí podloží, vytváří hluboká blátivá ložiska a tím neplní svoji funkci nejen pro naše potřeby, ale zřejmě také pro potřeby zdravotní záchranné pomoci a pod. Starosta obce písemně sdělil, že příjezdová komunikace je komunikací účelovou a žadný zákon Obecnímu úřadu povinnost údržby neukládá. Proto ji dosud OÚ neudržoval a udržovat nehodlá. Vše doplnil na veřejné schůzi zastupitelů následovně, cituji: ". sanitní vozy jsou dneska (04.02.2016) terénní vozidla, která se dostanou všude, tedy i k vám pane."
Z přístupu a jednání obecních představitelů je zřejmá i když se bez řádného přístupu stává RD neobyvatelný a zmařenou investicí, lhostejnost.
Prosím poraďte jak situaci řešit. Miriam
ODPOVĚĎ:
Spadá-li předmětná pozemní komunikace do kategorie (veřejně přístupných) účelových komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích), lze souhlasit s tvrzením obce, že žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto komunikaci udržovat v dobrém technickém stavu (tzn. především sjízdnou). Tato povinnost se vztahuje toliko na vlastníky dálnic, silnic a místních komunikací (§ 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích), přičemž při porušení této povinnosti může vlastník dálnice, silnice a místní komunikace odpovídat za vzniklou škodu.
V tomto ohledu je dále nutné upozornit na § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Přestože žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto pozemní komunikaci udržovat, lze tuto povinnost dovodit (alespoň v obecné rovině) z občanského zákoníku. Dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku (které upravují tzv. generální prevenční povinnost) totiž platí, že:
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného;
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami; stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
Obě shora zmíněná ustanovení občanského zákoníku jsou konkretizací čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví zavazuje (tzn. že vlastník věci je nadán nejen vlastnickým právem, nýbrž mu z tohoto důvodu vznikají i určité povinnosti, např. povinnost vykonávat své vlastnické právo tak, aby jiným nevznikala bezdůvodně škoda či jiná újma).
Co se týče výkonu vlastnického práva obce, je vhodné poukázat rovněž na § 38 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti;
- obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku;
- majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.
Z tohoto ustanovení zákona o obcích (ve spojení se shora uvedenými ustanoveními občanského zákoníku) lze dovodit povinnost obce (přinejmenším) péči o obecní majetek nezanedbávat (tzn. starat se o účelové komunikace v obecním vlastnictví alespoň tak, aby stavebně-technický stav těchto pozemních komunikací nezpůsoboval občanům obce škody).
V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Podnět obci (petice) :
Dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích má občan obce právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů;
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Na obec se proto můžete obrátit s podnětem (podepsaným ideálně co největším počtem občanů obce), jehož prostřednictvím se budete domáhat provedení nutných oprav předmětné účelové komunikace. Při přípravě tohoto podnětu můžete podpůrně vycházet ze zákona o právu petičním.
2/ Místní referendum:
Dle § 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce (typicky se jedná právě o nakládání s obecním majetkem).
Místní referendum se koná, jestliže:
a/ se na tom usnese zastupitelstvo obce, nebo
b/ přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení.
Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci:
- do 3 000 obyvatel - 30 % oprávněných osob,
- do 20 000 obyvatel - 20 % oprávněných osob,
- do 200 000 obyvatel - 10 % oprávněných osob,
- nad 200 000 obyvatel - 6 % oprávněných osob.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce a orgány obce závazné. Rozhodnutí v místním referendu je však závazné pouze tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob (§ 48 a § 49 zákona o místním referendu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 85/1990 Sb. , o právu petičním
zákon č. 22/2004 Sb. , o místním referendu a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy u Bohemia energy (vliv podepsání dodatku ke smlouvě)
Chci ukončit smluvní vztah s Bohemia Energy na dodávky plynu a elektřiny. Původní pětiletá smlouva byly uzavřena 11.4.2011. Souhlasil jsem však s jejím dodatkem, sjednaným 19.11.2013, kterým mně byly zafixovány ceny plynu a elektřiny na 36 měsíců. Dodatek mně tak prodloužil smlouvu asi o osm měsíců. Problémem bylo zjištění doby účinnosti dodatku. Bohemia Energy zřejmě záměrně neuvádí tento údaj, uvádí pouze rozpětí max. 30tidenní účinnosti od data sjednání dodatku, potřebnou pro nastavení změn v evidenčním systému. Myslím, že tak chtějí klientům znesnadnit případný odchod. Po několika telefonátech jsem nakonec z Bohemia Energy „vydoloval“ kopii první vyúčtovací faktury po datu obdržení dodatku a z ní zjistil datum jeho účinnosti: 28.11.2013. A nyní k mému dotazu. Dodatek smlouvy má tedy platnost 3 roky (v dodatku psáno 36 měsíců). Neumím však stanovit konec jeho platnosti a ani můj pravděpodobný
příští dodavatel energií (ČEZ), mně toto datum nedokáže jednoznačně určit. Končí dodatek 27. nebo 28.11.2016? Problém je v tom, že já ve výpovědi smlouvy musím udat přesné datum jejího konce. Pokud tedy účinnost smlouvy začala 28.11.2013, měla by dle mého končit 27.11.2016. Mohu se ale mýlit. Nebo mám výpověď stylizovat takto: " smlouvu požaduji ukončit k datu 28.11.2016". Díky za odpověď Dalibor
ODPOVĚĎ:
Dle § 122/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k uzavření dodatku došlo) platilo, že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.
Toto pravidlo pro počítání času bylo přejato i do současného občanského zákoníku, dle jehož § 605/2 platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Pokud tedy ve Vašem případě nabyl dodatek účinnosti dne 28. 11. 2013, připadá konec doby jeho platnosti na den, který se svým číselným označením shoduje s tímto datem (a to po uplynutí 36 měsíců), tzn. že doba platnosti dodatku končí dne 28. 11. 2016.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu si dovolím několik poznámek, které Vám mohou při řešení Vašeho problému pomoci:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda byla dodatkem skutečně prodloužena platnost původní smlouvy o dodávkách plynu a elektřiny. Skutečnost, že dodatkem byly ceny dodávek fixovány na další 3 roky totiž ještě nemusí znamenat, že tímto způsobem došlo zároveň k prodloužení doby platnosti smlouvy (tato skutečnost by měla být v dodatku výslovně zmíněna). Předpokládám však, že k prodloužení platnosti smlouvy spíše došlo (své doporučení formuluji pouze z toho důvodu, že z Vašeho dotazu nevyplývá, zda měl dodatek přímý vliv na délku platnosti smlouvy).
Dále vyjadřuji určitou pochybnost o Vaší povinnosti uvést ve výpovědi přesné datum konce doby platnosti smlouvy (resp. dodatku), resp. si nedovedu představit, že by případně chybně uvedené datum mohlo zapříčinit neplatnost Vámi podané výpovědi. Tato podmínka pro "přijatelnost" výpovědi zákazníka totiž může představovat ukládání neodůvodněných povinností zákazníkům, jehož prostřednictvím se dodavatel plynu a elektřiny pouze snaží zákazníky od ukončování smluvních vztahů odradit (a je tak de facto nástrojem šikany zákazníků ze strany dodavatele).
Dle § 30/2 písm. m) energetického zákona platí, že obchodník s elektřinou je povinen v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele elektřiny sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách.
Zcela shodná povinnost je pak stanovena i obchodníkům s plynem, kteří jsou dle § 61/2 písm. m) energetického zákona povinni v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jejich obchodních podmínkách.
Datum ukončení platnosti dodatku by tedy mělo vyplývat z obchodních podmínek Vašeho dodavatele; není-li tomu tak, je Vám Váš dodavatel povinen toto datum sdělit, a to i poté, co smlouvu o dodávkách plynu a elektřiny vypovíte. Nebude-li dodavatel ochoten tuto svou povinnost splnit, můžete se obrátit na příslušný dozorový orgán, kterým je v tomto případě Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení z funkce předsedy družstva
- Výpověď předsedy družstva - ukončení funkce
Chci se zeptat, jak se má postupovat, pokud chci rezignovat z funkce předstedy družstva (ne bytového), když není možné svolat schůzi (členové jsou delší dobu neaktivní) a tudíž se odstup od funkce neprojedná. Stačí pouze zaslat prohlášení o odstupu na adresu družstva a vyčkat na marné uplynutí lhůty 3 měsíců, kdy bude odstoupení pokládáno za projednané? A pokud ano, tak jak se má dále postupovat, aby byl předseda odepsán z funkce i v Obchodním rejstříku (pokud si prohlášení na adrese družstva nikdo nevyzvedne, jak se to dostane k OR? )?
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Úpravu družstva obsahuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích. Tento zákon stanoví, že máte právo odstoupit z funkce předsedy a toto odstoupení musí být projednáno na členské schůzi. Jakožto předseda tedy svolejte dle stanov členskou schůzi, pokud se tato nesejde, pak svolejte náhradní členskou schůzi, která je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. Z této schůze pořiďte zápis (i když budete přítomna sama) a ten společně s návrhem na výmaz vaší osoby podejte na Obchodní rejstřík. Tím by mělo dojít k výmazu Vaší osoby z Obchodního rejstříku.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Náležitosti dopisu k soudu - věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení
- Věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení - vzor, dopis soudu (náležitosti)
Jedná se o to, že mám již téměř rok schválenou insolvenci. Tu řádně splácím splátkovým kalendářem.
V roce 2012 jsem byla zaměstnána u firmy World Invest v. o. s. , která mě nyní žaluje o náhradu škody ve výši 22 286, -Kč (inventura). V létě 2013 mi byl zaslán platební rozkaz, proti kterému jsem se odvolala, protože s uvedenou částkou nesouhlasím. Nyní má dojít k soudnímu jednání.
Insolvenční správce mi řekl, že jednání je bezpředmětné, protože jsem v insolvenci a žalobce se k pohledávce v insolv. řízení nepřihlásil. Mám prý pouze soudu zaslat dopis s touto informací. Prosím Vás o radu, jak správně dopis sepsat abych se nedopustila nějaké chyby.
V příloze zasílám nascenované předvolání a úvodní stranu usnesení o insolv. řízení.
Předem děkuji za Vaši pomoc a radu
S pozdravem
Naďa
ODPOVĚĎ:
Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že po zahájení insolvenčního řízení, pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. To znamená, že pokud insolvenční zákon nestanoví jinak, musí věřitelé svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení.
V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud vyzval všechny věřitele k tomu, aby své pohledávky přihlásily. Pokud tak neučinili, nemůžou nyní uplatňovat svá práva mimo insolvenční řízení. Přihlásit je nutné i ty pohledávky, o kterých jsou vedeny soudní spory, i pohledávky vykonatelné a také ty, pro které je vedeno exekuční řízení.
Podle § 140a insolvenčního zákona platí, že rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.
Soud, který vede řízení o náhradu škody by měl řízení přerušit. Navíc, pokud splníte podmínky oddlužení, soud Vás na jeho konci může osvobodit od placení nepřihlášených pohledávek a těch pohledávek, které byly přihlášeny, ale v souladu s insolvenčním zákonem nebyly uspokojeny.
V přípise by mělo být uvedeno, kterému soudu je určen (okresní soud v.), dále by tam mělo být uvedeno k jaké věci to podání činíte (v předvolání je uvedeno číslo jednací - č. j. , nebo spisoví značka - sp. zn.). Dále uveďte, že 21. 1. 2015 bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno rozhodnutí o úpadku, tudíž by měl soud řízení přerušit. Tento přípis podepište a uveďte datum.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Zákazník autoservisu nezaplatil fakturu z důvodu špatně provedené opravy, žádá odstranění vad
- Zákazník nereklamoval opravu automobilu a nehradil fakturu - jak postupovat?
Náš autoservis provedl požadovanou opravu firemního automobilu dle uzavřené zakázky a zákazníkovi poslal fakturu s rozpisem provedených prací. Zákazník fakturu nezaplatil ani po uplynutí lhůty splatnosti. Na telefonické a písemné upomínky neodpovídal. Teprve po zaslání poslední upomínky sdělil písemně, že oprava nebyla provedena podle požadavku a že zaplatí až po odstranění dvou zbývajících závad.
Domníváme se, že takový postup není správný a proto vás žádáme o radu, jak máme postupovat. David
ODPOVĚĎ:
Na tento právní vztah by měla být aplikována ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o dílo, konkrétně ustanovení § 2618 občanského zákoníku, které stanoví, že "Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně." V tomto případě tedy lze namítnout, že pokud zákazník fakturu neuhradil, a až po zaslání poslední upomínky sdělil, že oprava nebyla provedena dle požadavku, lze uzavřít, že zákazník vady neoznámil bez zbytečného odkladu. Váš následující postup by měl být takový, že byste zákazníkovi měli písemně doporučeně oznámit, že pokud fakturu neuhradí, budete se úhrady domáhat soudně a pokud neuhradí ani na základě takové upomínky, podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu, kdy výsledkem bude platební rozkaz či rozsudek, kterým bude zákazníkovi uložena povinnost dlužnou částku uhradit. Pokud i přesto tak neučiní, doporučuji obrátit se na exekutora.
_
OBČAN-DLUHY
- Platnost směnky s uvedením špatného rodného čísla dlužníka
- Nesprávné, špatné rodné číslo dlužníka na směnce - je směnka platná?
- Špatné rodné číslo dlužníka - vliv na platnost směnky
- Neplatnost směnky pro nesprávné rodné číslo dlužníka
Je směnka platná, když ve stejném rámečku, kde jsou informace o plátci - dlužníku je jeho podpis, adresa - a je tam rodné číslo, které, ale není jeho? Je to ve stejném rámečku s podpisem … a tedy RČ není vyjmuto z kontextu. I když směnka je delší dobu, není propadlá. Věřitel to řešil. Děkuji za odpověd. Minule jsem zapomněla napsat, že směnka není propadlá, jelikož věřitel to řešil, proto upřesňuji
Pěkný den Ivana
ODPOVĚĎ:
Směnka musí obsahovat následující údaje:
1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. údaj splatnosti - tedy datum splatnosti;
4. údaj místa, kde má být placena;
5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
6. datum a místo vystavení směnky;
7. podpis výstavce.
Pokud směnka obsahuje všechny tyto náležitosti, je platná. Rodné číslo, které není dlužníkovo, neplatnost směnky nezpůsobuje.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti nepříbuzné osobě
- Darování nemovitosti - je pro obdarovaného výhodnější darovací nebo kupní smlouva?
- Darování bytu, domu - je pro obdarovaného výhodnější darovací nebo kupní smlouva?
- Je výhodnější darovací nebo kupní smlouva při darování nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
Chtěla bych se zeptat na způsoby změny vlastníka, poplatky s tím spojené a co je třeba zařídit. Vlastník mi podle jeho slov nemůže nemovitost darovat, protože nejsme v příbuzenském vztahu. Je toto pravda? Vlastník nechá udělat odhad nemovitosti a poté dá u právníka sepsat kupní smlouvu, ale nebude po mě chtít žádné peníze. Já zaplatím jen výdaje spojené s odhadem, převodem, daní z nemovitosti, atd. Je možné to takto řešit? A neměla bych zajít za notářem i s vlastníkem, aby sepsal, že po mě nikdy žádné peníze nebude chtít?
Pokud by šla sepsat darovací smlouva je finančně výhodnější? Tím myslím levnější? Zajímá mě to, protože vše budu platit já. A musí se udělat odhad nemovitosti i když se jedná o dar?
Děkuji Kamila
ODPOVĚĎ:
Darovat nemovitost lze komukoliv, nemusí jít jen o dar mezi příbuznými. Ale pokud příbuzní nejste, je darování drahé, neboť se musí ZAplatit darovací daň, která činí 15% hodnoty daru, tedy je výrazně vyšší, než daň z nabytí nemovité věci, která se platí u koupě a činí jen 4%. Ovšem pokud se ve Vašem případě bude jednat o bezúplatné nabytí, tak kupní smlouva je vlastně obcházením zákona a krácením daně. I když to takto můžete provést, vystavujete se riziku, že se o tuto transakci může začít zajímat Finanční úřad. Cena za právní služby při sepisu kupní či darovací smlouvy by měla být stejná, odhad již v současné době dělat nemusíte, vše je už schopen si zajistit finanční úřad sám.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Původní majitel bytu má dluh u SVJ - jak postupovat?
- Původní majitel čestně prohlásil že nic nedluží SVJ a přitom dluží - jak postupovat?
- Dluh původního majitele bytu SVJ - přechází dluh na nového majitele bytu v OV SVJ?
- Čestné prohlášení původního majitele bytu o bezdlužnosti - je však dlužník SVJ, přechází dluh na nového majitele?
- Přechod dluhu původního majitele bytu na nového majitele (dluh vůči SVJ)
- Dluh původního majitele bytu SVJ - vymáhání novým majitelem
21.9. jsem s manželkou koupil byt v OV přes realitní kancelář. Prodávající nám doložil, že na bytě je dluh jednoho nezaplaceného měsíce (náklady do fondu oprav, st. +teplá voda, teplo, které se platí SBD, cca 5300Kč) a tvrdil že už došlo k úhradě, jen to tam ještě není započtené. Toto doložení a tvrzení mám potvrzeno čestným prohlášením našeho finančního poradce, který se podpisu smlouvy účastnil kvůli zpracovávané hypotéce. Ještě tento den se podal návrh na vklad do katastru. Ten proběhl koncem října 2015 s datem platnosti 21.9.
29.10.proběhlo předání a převzetí bytu. 29.12.2015 nám přišel dopis z SBD že na nás přechází dluh ve výši 16.600,- za neuhrazené zálohy (na základě §1186 NOZ). Prodávající totiž nejen že neuhradil dlužnou zálohu, o které tvrdil že je uhrazená, ale neuhradil ani zálohy za září a říjen, splatné vždy 25. v měsíci. V kupní smlouvě se navíc zavázal svým podpisem spolu s manželkou že na bytě nevázne žádný dluh a že bude až do řádného předání bytu hradit veškeré náklady spojené s bytem.
Chtěl bych vás požádat o váš názor na to, jestli jsem povinen tento dluh na základě uvedeného § uhradit jak tvrdí SBD i přestože se cítím podvedeným a poškozeným.
Předem moc děkuji za radu a názor. Norbert
ODPOVĚĎ:
Podle § 1107 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "NOZ") platí, že kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
Podle § 1186 NOZ platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Výše uvedené ustanovení stanoví, že osoba odpovědná za správu domu (ve většině případů to bude SVJ) není povinna vypořádat příspěvky na správu domu.
Na základě uvedených ustanovení lze dospět k závěru, že dluhy související se správou domu a pozemku přechází na nabyvatele jednotky.
Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že se prodávající zavázal, že bude zálohy na služby a další platby hradit až do předání bytu. Tato skutečnost však může mít vliv na náhradu škody.
Domnívám se, že jste povinen uhradit dluh, který na Vás na základě § 1186 občanského zákoníku přešel, ale můžete požadovat náhradu vzniklé škody po prodávající straně.
Doporučuji, abyste vyzval prodávajícího k náhradě vzniklé škody. Pokud by Vám ji odmítl nahradit, doporučuji, abyste se s celou záležitostí obrátil na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokousání psem - trest pro majitele, postih, pokuta, správní řízení
- Trest pro majitele psa za pokousání člověka
Na začátku dubna 2016 jsem venčila našeho psa (německý boxer, pes, 1,5 roku) na poli u lesa, bylo to ráno, měla jsem ho na volno. Bohužel jsem si nevšimla, že za námi šla paní se svým psem (staford, pes, cca 2 roky). Náš Max byl bohužel zvědavý, tak šel za nimi, staford se bohužel ohnal a Max také zaútočil, paní nepochopitelně stihla zalehnout svého psa, než jsem k nim doběhla. Ptala jsem se jí, jestli se něco nestalo a chce pomoc. Pomoc odmítla a odešla domů. Večer u nás byla městská policie s tím, že by chtěli očkovací průkaz a paní je kousnutá na ruce. Očkovací průkaz jsme poskytli, naočkovaného psa máme. Bohužel jsem žádné její zranění neviděla, pomoc nechtěla a zranění bylo na dlani, takže se mi nezdá vůbec pravděpodobné, že by to způsobil náš pes, na tomto místě a který navíc na lidi opravdu neútočí a ani na psy, jen v sebeobraně. Na poli jsme byli sami a je to mimo město, takže bohužel svědkové nejsou. Paní trestní oznámení nepodala. Policie nám řekla, že má oznamovací povinnost, takže to předávají na město jako přestupek.
Nyní nám přišel dopis, že se máme dostavit na okresní úřad a podat vysvětlení ohledně nezabezpečení psa proti úniku a zranění osoby. Chtěla bych se tedy zeptat, co nás teď asi tak čeká a jaké hrozí sankce, atd?
Dále bych se chtěla zeptat, jestli je v pořádku, když město zakáže volný pohyb psa naprosto všude a neurčí žádné plochy, kde by to bylo možné? Přikládám vyhlášku v příloze. Předem děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 13 odst. 1 zákona o ochraně zvířat je každý povinen učinit opatření proti úniku zvířete chovaného v zájmovém chovu, jinak se dopustí přestupku, za který je možné uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Na základě ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zvířat je možné stanovit pravidla pohybu psů na všech veřejných prostranstvích v obci. Pokud se pravidla pro pohyb psů mají vztahovat pouze na některá veřejná prostranství v obci, musí být z důvodu právní jistoty tato veřejná prostranství v obecně závazné vyhlášce, resp. v její příloze, dostatečně konkretizována.
Nicméně není možné stanovit zákaz volného pobíhání psů na všech veřejných prostranstvích v obci, aniž by současně obecně závaznou vyhláškou obce byly vymezeny prostory pro volné pobíhání psů, jinak je taková vyhláška v rozporu se zákonem.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely
Manželství dcery přestalo plnit svou funkci, zeť navázal jiný vztah a odstěhoval se. Momentálně uvedení manželé řeší smírnou cestou vypořádání majetkových vztahů, úpravu společného bydlení a vyživovací povinnost zetě k dceři (těhotenství).
Dohoda, kterou hodlají uzavřít bude mít písemnou podobu, s úředně ověřenými podpisy obou zúčastněných. Dohodu zamýšlejí uzavřít v současné době s okamžitou platností s tím, že bude současně i podkladem k rozvodovému řízení, ke kterému dojde až v pozdější době (po splnění podmínky 1 ročního odloučení).
Je možno považovat za přijatelnou formulaci že se jedná o „Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely? “
V závěru dohody pak že : “Ustanovení této smlouvy nabývají účinnosti dnem jejího podpisu oběma účastníky a jsou platná i pro dobu po rozvodu manželství? “
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ano, název dohody je zcela v souladu s požadavkem zákona a měla by vše, co je v názvu uvedeno, obsahovat. Tedy úpravu vypořádání majetku spadajícího do SJM, kde budou manželé po rozvodu bydlet a kdo koho bude po rozvodu a jak dlouho vyživovat, případně že výživné žádný z nich nebude požadovat. Dále pokud jde o platnost a účinnost, pak dohoda je platná ode dne podpisu, ale účinnosti nabývá až rozvodem, pokud by se manželé rozhodli nakonec nerozvést se, pak dohoda účinnosti vůbec nenabude. Proto by klauzule uvedená v závěru dohody měla znít: " Ustanovení této smlouvy nabývají platnosti dnem podpisu oběma účastníky a účinnosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství."
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Návštěva lékaře a propustka z práce - kolik hodin maximálně?
- Kolik hodin může být zaměstnanec u lékaře na propustku?
- Propustka k lékaři - kolik hodin tam zaměstnanec může být?
Jsem zaměstnaná 2008-2016 u příspěvkové organizace Senior. Pracuji jen na ranní směnu od 6:30 do 15:00. Zaměstnavatel má věčně výhrady když musím navštívit lékaře. Jde o to, že mi oznámil, že mi proplatí propustku jen na čtyři hodiny. Když mám lékaře poblíž pracoviště tak to samozřejmě stihnu, většinou dojdu ještě dřív. Ale když musím k lékaři do vedlejšího města a objednaná jsem např. na deset hodin tak z práce odcházím už v sedm hodin abych na objednaný čas byla na místě, než proběhne vyšetření atd. a do zaměstnání se už nestihnu vrátit. To samé platí když jdu k lékaři se synem. Nejdřív k dětské doktorce a ta nás většinou posílá ke specialistovi. Zaměstnavatel mi tvrdí že ho to nezajímá a když to nestihnu tak si mám vzít jednu propustku a půl dne dovolenou. Prosím proto o upřesnění jak je to správně. Děkuji. Lada
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře. Ze strany zaměstnavatele není přípustný postup, který uvádíte, tj. paušálně poskytovat pracovní volno při této překážce v práci, neboť právní předpis jasně hovoří o „nezbytně nutné době“, které je zcela individuální.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Ve vašem případě bych u zaměstnavatele argumentovala výše uvedeným, popř. můžete požadovat písemné vyrozumění na dotaz, z jakého titulu zaměstnavatel takto postupuje. Je možné podat také na místně příslušný inspektorát práce písemný podnět k provedení kontroly u zaměstnavatele, zda v této oblasti neporušuje pracovněprávní předpisy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Co musí splnit nájemce aby mohl předčasně vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou?
- Předčasná výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Podmínky pro výpověď nájemní smlouvy na dobu určitou nájemcem
- Ukončení nájmu - musí být byt vymalovaný?
- Předání nevymalovaného bytu na konci nájmu - právo pronajímatele strhnout z kauce částku za vymalování
Mám uzavřenou smlouvu o nájmu na dobu určitou. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel může vypovědět smlouvu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Mohu tuto smlouvu vypovědět i já?
Pronajímatel mi nabídl následující řešení (cituji) :
"Dobrý den, smlouva je fixní a tedy pro obě strany závazná na dobu 12 měsíců.
Pro případy předčasného ukončení dohodou máme zaveden následující postup:
1) nájemník vyklidí byt a uvede ho do stavu v jakém ho převzal - tedy vymalovaný a uklizený. Pokud to z nějakého důvodu zůstane na nás, odečítáme z kauce 1500, -Kč za vymalování a 1000, -Kč za úklid.
2) nájemník nám předá klíče a byt (je provedena kontrola případného poškození a vše je vyřešeno v den předání)
3) nájemní smlouva běží dál, dokud se nenajde nový nájemník (současný nájemník platí každý započatý měsíc)
4) náklady za realitního makléře jsou fixně 6000, -Kč (cena obsahuje i náklady na inzerci - cca 80kč/den) - platí nájemník
Jakmile je uzavřena smlouva s novým nájemníkem, je po odečtech navrácena zbylá část kauce na účet.
Dějte nám tedy prosím vědět, jak chcete postupovat. _
Kroky týkající se platby za realitního makléře nejsou uvedeny ve smlouvě, stejně tak krok 3. Nabídl jsem se také, že za sebe seženu náhradu a bylo mi řečeno, že musí jít o známého nebo kolegu z práce, což mi přijde jako úplná hloupost.
Jsem živnostník a chci vykonávat živnost v jiném městě, takže si chci také najít bydlení v tom daném městě. Na přání mohu poslat nájemní smlouvu.
Musím byt předat vymalovaný? Pokud ne, má pronajímatel právo strhnout mi vymalování z kauce nájmu?
Děkuji za vaši pomoc. Lubomír
ODPOVĚĎ:
Pokud přímo ve smlouvě nemáte ujednánu formu ukončení i pro nájemce, lze ze zákona nájem ze strany nájemce ukončit dříve pouze pokud by byly splněny důvody pro užití ust. § 2287 občanského zákoníku, který stanoví, že "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval." Bohužel jinak nájem předčasně ukončit nelze a tím pádem i podmínky, které si klade pronajímatel a v případě skončení nájmu uplynutím doby či při výpovědi na dobu neurčitou (včetně vymalování) by neobstály, v tomto případě asi budete muset splnit. V opačném případě smlouvu prostě ukončit nemůžete.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy
- Odstoupení od smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy
Kupní smlouva z 30.4.2016, kterou jsem s největší pravděpodobností uzavřel podpisem objednávky autopotahů ve stánku na prodejní výstavbě květin: Teprve doma jsme si uvědomili, že bychom potahy měli přednostně opatřit naše druhé staré auto, konkr. Suzuky Jimmy. Prodejce mě do telefonu ujistil, že toto malinké vozidlo zná, když se však dověděl, že bychom chtěli původní objednávku na Peugeot 307 změnit, okamžitě "vypálil" cenu za potahy na toto vozítko ještě o jeden tisíc korun vyšší. Na veškeré argumenty o nižší spotřebě materiálu i práce nereagoval, poté přislíbil, že toto ještě prověří a že určitě příští den zavolá. Samozřejmě že se již neozval.
Dá se takto uzavřená smlouva ještě vypovědět a nebo mám poslat nějaký návrh na zrušení této smlouvy? Špatně čitelnou kopii objednávky přikládám. Je z ní zřejmé označení firmy, telefon i nějaká emailová adresa, není zde uvedena adresa firmy. Nečitelné rubriky můžu dodatečně popsat. Děkuji Vám za odpověď. Petr
ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci se vztahuje ustanovení občanského zákoníku o uzavírání smluv mimo obchodní prostory podnikatele (§1820 a násl.) Do 14 dnů od uzavření smlouvy máte právo na odstoupení od smlouvy. Doporučuji tedy napsat odstoupení od smlouvy, kde pouze uvedete, že v zákonné lhůtě odstupujete od smlouvy uzavřené dne 30.4., (uveďte specifikaci smlouvy - tedy číslo smlouvy, případně mezi kým a kde byla uzavřena, …) bez udání důvodu a toto odstoupení zašlete doporučeně na adresu prodejce) Adresu prodejce si ověřte ve veřejném rejstříku www.justice.cz. Tím bude smlouva zrušena a nemáte povinnost se s prodejcem nadále jakkoliv kontaktovat.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Dopis ze zahraničí o odebrání řidičského průkazu - co když občan ČR dopis ignoruje?
04/2015 mě zastavili policajti v Německu kvůli vysoké rychlosti. Zaplatil jsem na místě pokutu 188,5 EUR.
Cca měsíc po události mi přišel dopis, že mám odevzdat na měsíc řidičský průkaz a odeslat jej do té oblasti, kde mě zastavili, což jsem neudělal, jelikož bych nemohl řídit u nás. Poté přišlo ještě pár dopisů s upozorněním a urgencí, ale posledních 6 měsíců už nepřišly žádné. Obávám se, že jsem to podcenil a rád bych zase v Německu řídil.
Mohu poprosit radu, jak nyní postupovat?
Díky moc, Radoslav
ODPOVĚĎ:
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES, o řidičských průkazech, může jedině členský stát, ve kterém má držitel řidičského průkazu obvyklé bydliště (ve Vašem případě ČR), přijmout opatření k omezení, pozastavení, odnětí nebo zrušení řidičského průkazu, která jsou účinná ve všech členských státech. Naproti tomu ale tato směrnice umožňuje všem (ostatním) členským státům, aby na základě jejich vlastní vnitrostátní právní úpravy a z důvodu deliktu (přestupku) spáchaného na jejich území přijaly opatření, jejichž působnost je omezena na toto území (Německo).
Tedy ve Vašem případě pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu České republiky Vám může být odňat řidičský průkaz, nicméně Německo je oprávněno neuznat Vaše řidičské oprávnění na svém území. Současně je Německo oprávněno stanovit podmínky, kterým se držitel řidičského průkazu musí podřídit k tomu, aby mohl znovu získat řidičské oprávnění na jeho území. Ve Vaší situaci je tedy, pokud chcete legálně řídit motorové vozidlo v Německu, nutné zjistit, jaké podmínky byste musel splnit k tomu, abyste opětovně mohl v Německu řídit. V této věci je vhodné se obrátit přímo na německé úřady.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené z předminulého roku - průběh, kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou?
- Kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou u dovolené z předminulého roku?
- Finanční "odškodnění" od zaměstnavatele - doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou
- Dovolená z předloni (2015) - kdo určuje kdy zaměstnanec na dovolenou nastoupí?
- Dovolená z předminulého roku - kdo určuje kdy zaměstnanec na dovolenou nastoupí?
Jsem téměř rok v pracovní neschopnosti z důvodu šikany ze strany zaměstnavatele. Příští týden mi končí podpůrčí doba a lékař ukončí mou nemocenskou. Po ukončení nemocenské nastoupím zpět do práce a zaměstnavatel mě ihned předá výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. K dnešnímu dni mám nevyčerpanou dovolenou za rok 2013 (9 dnů), za rok 2014 (20 dnů) a za rok 2015 (15 dnů). Nemohla jsem si ji vyčerpat z důvodu nezastupitelnosti v mé pracovní pozici. Zaměstnavatel mi nenařídil do dnešního dne čerpání této řádné dovolené za rok 2013 a 2014 (byla mě převáděna z roku na rok), tudíž dle ZP bych si její čerpání měla určit sama.
Dotaz: Jak to bude s určením čerpání mé staré dovolené v případě, že dostanu výpověď z pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou? Může mi v tomto případě zaměstnavatel nařídit, abych vyčerpala během výpovědní lhůty starou dovolenou za rok 2013-2014 nebo její čerpání záleží jen na mě, a pokud ji čerpat nechci, zaměstnavatel mi ji musí proplatit? A jak je to s dovolenou za rok 2015? Předpokládám, že v tomto případě má zaměstnavatel právo určit čerpání této dovolené, avšak termín nástupu na dovolenou mi musí oznámit 14 dní dopředu.
Zaměstnavatel mi nabízí z výše uvedeného důvodu mé pracovní neschopnosti tzv. finanční odškodnění, a to doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou, kterou bych měla, kdybych pracovala. Dotaz: Musí tato částka být vyplacena jako mzda (s odvody zdravotního a sociálního pojištění a odvodem daně) nebo může být vyplacena mimo mzdu na základě dohody o finančním vyrovnání?
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené je upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v § 218 následovně:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
(3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
(4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste byla v pracovní neschopnosti od jara/léta 2015 do jara 2016.
Dovolená za rok 2013 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2014, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel.
Dovolená za rok 2014 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2015, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel (Vy jste si ji mohla sama určit jen od 30.6. – 31. 12. 2015).
Dovolenou za rok 2015 může určit zaměstnavatel dle § 218 odst. 2 ZP do konce následujícího kalendářního roku, pokud tak zaměstnavatel neučiní do 30.6. následujícího kalendářního roku (stačí, když zaměstnavatel do tohoto data určí termín čerpání dovolené např. na podzim), má zaměstnanec právo si dovolenou určit sám dle § 218 odst. 3. ZP. Právo určit si takto dovolenou má zaměstnanec ale vždy jen od 1.7. do 31.12. toho kalendářního roku (kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, kdy mu právo na dovolenou vzniklo), pokud tuto možnost nevyužije, od dalšího kalendářního roku toto právo zaniká a zůstává pouze povinnost na straně zaměstnavatele dovolenou určit.
Pokud dostanete od zaměstnavatele výpověď a budou zároveň i po výpovědní dobu konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele (neboť např. Vaše pozice už byla zrušena a zaměstnavatel Vám nemůže přidělovat práci po výpovědní dobu), pak na dobu těchto překážek v práci vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, neboť překážky v práci na straně zaměstnavatele mají přednost před dovolenou.
Pokud však budete po výpovědní dobu normálně pracovat, pak Vám zaměstnavatel může na tuto dobu nařídit dovolenou, Vy sama s tím nemusíte souhlasit a sama si dovolenou určit nemůžete.
Pokud Vám zaměstnavatel dovolenou bude při skončení pracovního poměru proplácet, daná částka bude podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
__
FINANCE-DANĚ
- Vyrovnání partnerů za nemovitost a placení daně, odvod daní
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící partnerce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící družce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu příteli - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící přítelkyni - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi, družce
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu příteli, přítelkyni
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi, partnerce
2009 jsme s přítelkyní zakoupili společně rodinný dům. Vše jsme platili napůl a dům jsme vlastnili napůl (ideální 1/2). 2015 jsme se rozešli a zároveň dohodli, že mi přítelkyně zaplatí vše, co jsem do domu vložil a já na ní převedu svojí polovinu. Jednalo se o finanční prostředky na pořízení domu, splátky hypotéky a náklady na rekonstrukci. Sepsali jsme kupní smlouvu na dohodnutou částku a podali návrh na katastr.
2016 mi přišla z finančního úřadu výzva, abych doplatil 4% z ceny celé ideální poloviny domu, neboť do kupní smlouvy jsem dal podhodnocenou částku.
Chci se zeptat, za jakých okolností mohu získat výjimku a daň neplatit. Ony ty 4% vyměřeně FÚ dělají cca 20% z částky, kterou jsem dostal zpět neboť se počítají z celé ceny ideální poloviny.
Můžeme kupní smlouvu zrušit a nahradit např. smlouvou darovací pokud by to pomohlo. S přítelkyní jsme bydleli 6 let spolu (2009-2015) a v tomto případě jde o partnerské vyrovnání než prodej.
Děkuji Libor
Vyjádření od daň. poradkyně:
"Dobrý den, mohl by se vyjádřit nejdříve právník? Podle mě se jedná o prodej a nic nelze zpětně měnit (darovací smlouva nešla použít, protože se jednalo o úplatný převod), daňové důsledky jsou jasné. Ještě by se mohlo jednat o vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale na to měli pomyslet před tím, než převod nemovitosti uskutečnili. Byla bych ráda, aby mi to posvětil právník. Děkuji Janečková"
ODPOVĚĎ:
Bohužel v této situaci nelze nic dělat. Jednalo se o úplatný převod - vypořádání podílového spoluvlastnictví a ze zákona je zde nutné uhradit daň z nabytí nemovité věci, kterou v současné době hradí prodávající, tedy v tomto případě ten, kdo podíl na druhou osobu převedl. Darovací smlouva zde není možná ze dvou důvodů - jednak se jednalo o úplatný převod a darování by v tomto případě bylo obcházením zákona a druhý důvod - jelikož nejste s přítelkyní dle práva chápáni jako příbuzní, museli byste zde hradit daň darovací, která je mnohem vyšší, než 4%. Žádná výjimka zde možná není a daň je nutno uhradit.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Byt při koupi napsaný na potomka - potomek odmítá byt přepsat zpět na rodiče, co dělat?
- Byt zakoupený rodiči pro sebe ale na jméno potomka - potomek odmítá byt vydat a převést ho na rodiče, co dělat?
Na podzim 2015 jsem dal svému synovi plnou moc k prodeji bytu v Plzni po mé matce. Tento se uskutečnil 12/2015. Zároveň jsem ho požádal o pomoc při koupi bytu pro mne z prostředků získaných z prodeje bytu po mé matce. Bohužel jsem souhlasil s tím, ač pouze ústně, že byt napíše na své jméno, v dobré vůli, že jde o pouhou formalitu, a v bytě budu trvale bydlet. Za tímto účelem syn nechal poslat peníze z prodeje bytu v Plzni přímo na svůj bankovní účet. Naše domluva nebyla nijak právně ošetřena. Šlo pouze o ústní dohodu. Byt byl koupen v prosinci 2015 v obci Čachrov. V bytě jsem bydlel dva měsíce. V únoru jsem se seznámil, a záhy přestěhoval k přítelkyni, u níž mám teď trvalý pobyt. Tím se moje situace zásadně změnila. Syna jsem požádal o přepis bytu na mé jméno, abych s ním mohl volně disponovat, nebo alespoň o finanční vyrovnání, jelikož syn byt používá k rekreačním účelům, a nemá zájem ho prodat.
Vzhledem k tomu, že syn i nadále nemá zájem situaci jakkoliv řešit, obracím se na Vás s dotazem, zda je možné činit si nárok na finanční vyrovnání za byt v Čachrově, který byl pořízen z peněz utržených za prodej bytu mé matky. K prodeji bytu mé matky jsem synovi dal plnou moc, ke koupi bytu v Čachrově nikoliv.
Syn se tvářil, že byt bude fakticky můj, i když psaný na něj. Teď vím, že ho už od počátku plánoval koupit pro sebe za mé finanční prostředky.
Existuje nějaký způsob, jak tyto prostředky od něj vymoct právní cestou zpět?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace pro Vás nešťastná a velmi závislá na důkazech. Pokud syn koupil byt v obci Čachrov na své jméno, je byt jeho vlastnictvím a nijak jej nepřinutíte, aby Vám byt přepsal (darovací či kupní smlouvou). Jediné, čeho se samozřejmě můžete domáhat zpět, jsou finanční prostředky z prodeje bytu po Vaší matce. A zde může být situace rovněž zamotaná, nepíšete, zda byt po Vaší matce byl v době prodeje ve Vašem vlastnictví či ve vlastnictví maminky (pokud už nežila, tak byl asi ve Vašem vlastnictví). Pokud tedy byl ve Vašem vlastnictví, peníze z prodeje měly být Vaše a bylo by možné věc řešit jako trestný čin zpronevěry - tedy že syn místo toho, aby vám peníze vydal, za ně koupil nový byt. Nebo pak druhá varianta, domáhat se vrácení daru - syn může tvrdit, že jste mu peníze daroval, není tedy důvod je vracet, musel byste v tomto případě podat žalobu o vrácení daru - tedy peněz z prodeje bytu. Napadá mě dost variant, jak by se dala situace řešit, ovšem napřed je nutné znát stanovisko syna, neboť tato věc bude záviset zejména na důkazech, které prokáží, jak celá transakce byla domluvena. Tedy případné svědecké výpovědi, listinné důkazy apod. Pokud by syn nebyl ochoten k dohodě, doporučovala bych obrátit se na právníka a začít věc řešit přes Policii či soudní cestou.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Vypořádání SJM žalobou k soudu
Před manželstvím jsme koupili pozemek do podílového spoluvlastnictví, který byl na úvěr. Ten se splatil až za trvání manželství částečně z mých finančních prostředků, které jsem měla našetřené ještě před uzavřením manželství (250.000 Kč, které mohu doložit).
Pozemek se za trvání manželství dále zhodnotil – zapuštěný bazén, dlažba, oplocení, dětské hřiště, kůlna, přístřešek na dřevo, zatravnění, zahrada - z našich společných peněz i z úvěru, který jsme si vzali na stavbu domu. Dále jsme na pozemku za trvání manželství postavili rodinný dům. Na stavbu oplocení a stavbu domu vznikl dluh, na úvěrové smlouvě je bývalý manžel jako dlužník a já jako spoludlužník.
Během rozvodového řízení jsem bývalému manželovi darovala svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. 1 pozemku, v darovací smlouvě je uvedeno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností a se všemi součástmi a příslušenstvím. Dále je zde uvedeno, že obdarovaný bere na vědomí, že na nemovitosti vázne zástavní právo.
Nyní jsme už rozvedeni a SJM se vypořádává soudně, bývalý manžel podal žalobu.
1. Mám nárok v rámci vypořádání SJM na své finanční prostředky (250 tis. , nebo alespoň polovinu vzhledem k daru), které jsem vložila do splacení úvěru na pozemek? Mám za to, že jsem vložila své prostředky do výlučného vlastnictví bývalého manžela (do jeho podílu).
2. Je darovaná smlouva sepsána správně? Mohu darovat součásti a příslušenství na pozemku, které byly financovány ze společných peněz v SJM?
3. Mám nárok na finance ze zhodnocení pozemku během manželství? Patří zhodnocení pozemku do SJM?
4. Na pozemku vznikl dluh (stavba oplocení) za trvání manželství ještě před tím, než jsem bývalému manželovi darovala svůj podíl. V darovací smlouvě je napsáno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností. Znamená to, že přebírá i dluh na pozemek?
5. Může soud přikázat rodinný dům bývalému manželovi bez mého souhlasu? Jde o to, že na stavbu domu a pozemku vznikl velmi vysoký dluh, kde je bývalý manžel jako dlužník a já spoludlužník. Bývalý manžel je v pokročilém věku a nemám jistotu, že dluh splatí. Není ani vůle bývalého manžela mě spoludlužení zbavit (např. že by si našel jiného spoludlužníka). Nechci, aby došlo k situaci, že dům bude přikázán bývalému manželovi a já nadále spoludlužila. Mohu se nějak bránit? Třeba aby dům byl nadále vlastnictvím nás obou – mohu toto prosazovat u soudu?
Jak se dá tato situace řešit, když bych byla donucena soudem přepsat dům na bývalého manžela? V případě jeho smrti nebudu moci dům ani prodat, aby se dluh splatil. Může soud takto vůbec rozhodnout?
6. Měla jsem za trvání manželství osobní účet u banky, který byl založený ještě před manželstvím. Bývalý manžel měl několik osobních účtů včetně podnikatelského i vkladový účet u ČMSS (založený za trvání manželství). Chtěla bych, aby se stavy na našich osobních účtech ke dni rozvodu rozdělili napůl, a proto jsem u jednání u soudu navrhovala, aby si soud vyžádal zprávy od peněžních ústavů bývalého manžela a jaké byly zůstatky těchto účtů ke dni rozvodu manželství.
Překvapily mne však věty z protokolu o jednání, kde je napsáno toto:
Žalovaná souhlasí s tím, aby zůstatkové hodnoty na vkladových účtech u peněžních ústavů a znějící na jména obou účastníků samostatně, byly i nadále přikázány do výlučného vlastnictví každému z nich.
Zástupce žalobce žádá soud o poskytnutí dodatečné lhůty ke specifikaci peněžních a bankovních účtů, znějících na jména obou účastníků, která byla založena za trvání manželství účastníků.
Podotýkám však, že společný účet jsme neměli založený, což soudce zjišťoval při minulém jednání pouze výslechem účastníků.
Prosím o vysvětlení, co tyto věty vyjadřují, zda tímto tvrzením se stavy účtů nebudou dělit? Nebo dojde k vyrovnání a tím rozdělení zůstatků až po celkovém součtu všech položek našeho společného jmění a dluhů?
7. Pokud nesouhlasím s protokolem o jednání, protože tam jsou tvrzení, které nebyly řečeny nebo které si odporují požadavkům, jež byly u jednání vzneseny, co mohu dělat a jak dál postupovat?
Mám čekat na rozsudek soudu a pak podat odvolání nebo se mohu bránit již teď v průběhu jednání?
Johana
ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům uvádím:
1. pokud jste do pozemku investovala peníze, které jste měla naspořeny před manželstvím, je to chápáno jako vnos do SJM a máte právo je požadovat zpět, resp. je započíst na celkové vypořádání, a to v plné výši.
2. darovat manželovi můžete pouze to, co je Vaším výlučným vlastnictvím nikoliv to, co je součástí SJM. Pokud je tedy na pozemku stavba (je jeho součástí), která je součástí SJM, tak tuto mu darovat nemůžete stejně jako mu nemůžete darovat např. rostliny, které na pozemku za dobu trvání manželství byly vysazeny. Pokud by ovšem na pozemku byla stavba, která je součástí SJM, pak by katastr nemovitostí takovou darovací smlouvu nezapsal. Právní poměr rostlin katastr nezajímá, takže z tohoto pohledu by stejně darovací smlouvu nikdo nenapadl a bylo by možné ji chápat jako platnou.
3. Zhodnocení pozemku za dobu trvání manželství patří do SJM a máte právo na finance ze zhodnocení.
4. Pokud dluh vznikl za dobu trvání manželství, je dluh součástí SJM. S darováním to nemá nic společného a z tohoto titulu manželovi nevzniká povinnost jej hradit. Tato povinnost mu vzniká z titulu SJM.
5. U soudu můžete prosazovat jakoukoliv variantu a soud může dům přikázat i manželovi. Zde je důležité dokazování, tedy např. kdo dům stále užívá, kdo je více schopen vyplatit druhého, apod.
6. Věta v protokolu znamená, že finanční prostředky na účtech zůstanou tomu z vás, na koho je účet veden. Tedy na Vašem účtě budou finance jen vaše, na manželově účtě budou finance jen jeho.
7. Pokud nesouhlasíte s protokolem o jednání, máte právo vznést námitku k protokolaci, nejlépe hned poté, co soudce u jednání takto větu zaprotokoluje. Případně máte možnost hned na následujícím jednání upozornit, že v protokolaci je chyba. Rozhodně nevyčkávejte až do vyhlášení rozsudku, to už je pozdě. Odvolací soud se pak striktně řídí jen spisem a obsahem protokolů, nic dalšího ho nezajímá. Je tedy třeba všechny námitky k protokolaci, případně všechna skutková tvrzení i důkazy označit před vyhlášením rozsudku soudu 1. stupně.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvolení člena výboru SVJ neusnášeníschopným schůzi SVJ (účastnici se nevlastníci bytových jednotek)
- Nevlastníci bytových jednotek volili na schůzi SVJ člena výboru - je volba platná?
- Napadnutí rozhodnutí SVJ - neusnášeníschopná schůze na které byl zvolen nový člen výboru SVJ
- Zvolení člena výboru SVJ na neusnášeníschopné schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí schůze SVJ?
V našem SVJ se konalo 15. března 2016 shromáždění, kde je sporné zda bylo usnášeníschopné. Na tomto shromáždění došlo k volbě člena výboru. Dva vlastníky zastupovali nevlastníci (členové rodin - matka vlastníka a snacha) nebyly vybaveni písemnou plnou mocí. Další vlastník, který má jednotku v SJM pověřil písemnou plnou mocí předsedu, plnou moc manželka neparafovala. Za to se podepsala do prezenční listiny ale na shromáždění nebyla. Pokud by tyto tři hlasy nebyly uznány bylo by shromáždění neusnášeníschopné.
Můj dotaz tedy zní. Je potřeba písemné plné moci na hlasování na shromáždění? Musí manželé s ohledem na § 1185 odst. 2 NOZ podepsat plnou moc společně.
Ve stanovách nemáme "povoleno" použít plnou moc, je možné plnou moc (písemnou, ústní) s ohledem na rozsudek NS ČR ze dne 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 nyní po NOZ použít? Do kdy a jak nejefektivněji lze usnášeníschopnost shromáždění napadnout? Předem Vám děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Podle § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Předně je třeba uvést, že zástupcem nemusí být vlastník jednotky. Zákon pro plnou moc nestanoví písemnou formu (ačkoliv ji lze vřele doporučit), a tento požadavek neplyne zřejmě ani z § 560 o formě právních jednání. Navíc z tohoto důvodu by měl zpochybnit případné jednání zástupce spíše zastoupený.
Jednání manželů v zákonném režimu je upraveno v § 714 OZ. V případě běžných záležitostí (což bude pravděpodobně většina otázek, které se na shromáždění rozhodují) postačí, když by jednal jeden z manželů. Pouze v případě, že by se jednalo záležitosti nikoliv běžné, pak by byl nutný souhlas druhého manžela. I kdyby se jednalo o neběžnou záležitost, pak by takové jednání bylo platné, dokud by se druhý manžel neplatnosti nedovolal (srov. § 714 odst. 2 OZ). Nikdo jiný by se této neplatnosti nemohl dovolat (srov. § 586 OZ).
Z uvedeného vyplývá, že plná moc vystavená jen jedním z manželů bude platná a případné neplatnosti by se mohl dovolat jen „opomenutý“ manžel, a to jen v případě, že by se jednalo o nikoliv běžnou záležitost.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který jste zmínil, jsem konfrontoval s názory v odborné literatuře, která se kloní k závěru, že zastoupení člena SVJ je možné na základě plné moci, aniž by tuto možnost výslovně připouštěly stanovy. Osobně se k tomuto závěru kloním také, ale není vyloučeno, že by soud v konkrétním případě rozhodl jinak.
Právo člena SVJ brojit proti usnesení, pak je nutné poukázat na § 1221 OZ ve spojení s § 258 OZ, kterého vyplývá, že každý člen SVJ nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů SVJ.
Podle následujících ustanovení pak platí, že právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
Pokud byste se uchýlil k žalobě, domnívám se, že vzhledem ke složitosti věci by bylo vhodné obrátit se na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz
__
PRÁCE-RŮZNÉ (NEZAŘAZENÉ)
- Zaměstnanec se stejnou pracovní smlouvou má bezdůvodně úlevy v práci - mohou ostatní zaměstnanci protestovat?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Při dovolené zaměstnance ostatní zaměstnanci vykonávají jeho práci - je to v pořádku?
- Ostatní zaměstnanci zastupují práci osoby na dovolené - je to v pořádku?
- Vykonávání práce za osobu na dovolené ostatními zaměstnanci - měli by dostat zaplacenou práci jako zástup za zaměstnance na dovolené?
V našem zařízení je 6 pracovnic na úklid. Z toho 5 pracovnic dle svého pracovního zařazení svou právi vykonává a 6 pracovnice, přestože je vedená u úklidu práci vykonává pouze výjimečně. Na dotaz, jak je to možné nám vedoucí sdělila, že patří do výdejny stravy, kde ale nemůže být pracovně zařazená, protože je tam plný stav. Nám se to nelíbí, protože smlouvu má stejnou jako ostatní na úklid, tak by měla uklízet a pomáhat nám. Je to možné, aby někdo měl pracovní zařazení a přitom tu práci nedělal?
Když dlouhodobě chybí některá pracovnice-kolegyně, tak ostatní si musí rozdělit její práci. To znamená, že ve své pracovní době musí zvládnout vykonat více práce za kterou nemáme zaplaceno. Je toto jednání v pořádku? Dělat více práce zadarmo? Bez jakéhokoliv navýšení platu? Nebo příplatky? Odměny nebo prémie? Děkuji
Děkuji. Miriam
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy. Ve vašem případě je otázkou, zda daná pracovnice ve výdejně stravy skutečně práci vykonává č nikoliv. Pokud by ji vykonávala, tj. vykonávala by práci, pouze odlišnou od pracovního zařazení, dalo by se hovořit o ústní změně pracovní smlouvy, a postup by byl relativně dle zákoníku práce. Pokud by pracovnice byla ve výdejně stravy zařazena jen fiktivně a žádnou práci by nevykonávala, avšak dostávala by mzdu nebo plat stejně jako vy, pak by se na straně zaměstnavatele jednalo o nerovné zacházení a bylo by možné se dožadovat nápravy u zaměstnavatele, popř. u místně příslušného inspektorátu práce, popř. i u soudu.
Pokud jedna ze zaměstnankyň chybí a ostatní musí vykonat práci za ní, tzn. navýší se ostatním práce bez navýšení mzdy nebo platu, pak tato situace není zákoníkem práce přímo řešena. Zaměstnavatel by však měl zaměstnanci přidělovat práci dle pracovní smlouvy, popř. bližšího určení výkonu práce (popis pracovní činnosti, apod.). Pokud by byla požadovaná práce v době absence jedné kolegyně větší než je dané určení, pak by bylo možné u zaměstnavatele požadovat přidělování práce jen v určeném rozsahu, popř. požadovat peněžitou kompenzaci. Je však nutné ale dodat, že např. bližší popis výkonu práce, pokud to výslovně není součástí pracovní smlouvy, tak může zaměstnavatel jednostranně měnit. Bylo by možné také se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem ke kontrole, zda by však na straně zaměstnavatele byla zjištěna pochybení, je těžké v dané situaci posoudit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Reklamace výplaty, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Reklamace platu, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Do kdy musí zaměstnavatel vyřídit reklamaci výplatní pásky, mzdy, platu?
Zaměstnavatel mi zasílá výplatnici každý měsíc s informací, že dotazy k výplatnici jsou přijímány cca 7 dní po jejím obdržení s tím, že po uplynutí této lhůty je prý nelze brát v potaz skrze následné platby. Dne 16.2. jsem zaměstnavateli zaslal dotaz k výplatnici a odpovědí mi bylo, že odpověď dostanu, ale že ji nejprve musí zkontrolovat právník a na urgence odpovědi mi sdělili, že není žádná lhůta, do které mi musí odpovědět a ať čekám, že mi odpoví. Do dnešního dne (10.5.) jsem ještě odpověď nedostal. Prosím o informaci zda existuje nějaká zákonná lhůta, do kdy mi zaměstnavatel musí odpověď dát, či doporučení jak postupovat. Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Žádná taková lhůta pro zaměstnavatele neexistuje, zaměstnavatel však má povinnost zaměstnanci odpovědět v adekvátní době. Informace zaměstnavatele, že dotazy k výplatnici přijímá jen 7 dní po obdržení, jsou právně irelevantní, zaměstnavatel musí řešit nesrovnalosti i po uplynutí této lhůty.
Ve Vašem případě bych znovu písemně urgovala zaměstnavatele o odpověď, pokud by se jednalo o nevyplacení nějaké peněžité částky, tak by bylo možné poukázat i na možnost okamžitého ukončení pracovního poměru z Vaší strany, popř. by bylo možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, ale to bych doporučila až po písemné urgenci.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ, ZDRAVOTNÍ
- Živnost v ČR s odvody sociálního, zdravotního, daně a podnikání v zahraničí - je nutné ohlásit podnikání v zahraničí?
- Odvod sociálního a zdravotního pojištění - živnost v ČR a podnikání v zahraničí
- Duplicitní odvod sociálního a zdravotního pojištění v ČR a zahraničí - zohledňuje se zahraniční odvod?
Pracuji dlouhodobě ve Španělsku na pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zde také odvádím daně, sociální - zdravotní pojištěni.
Chtěl bych si založit živnost, registrovanou v ČR na živnostenském úřadě (služby ve sjednávání mezinárodní dopravy zboží) a zajímalo by mě, jestli musím v ČR nahlásit že pracuji v jiném státě EU, zdanění živnosti, sociální - zdravotní pojištění bych si platil v ČR.
Další věc kterou bych chtěl objasnit se tyká opět daní a již zmíněného pojištěni. Braly by se v úvahu částky placené zde ve Španělsku a nebo by se odvádělo vše v každém státě beze změny? Ve Španělsku odvody ze zaměstnání a v ČR odvody z podnikání?
Předem děkuji
S pozdravem Emil
ODPOVĚĎ:
Nejdříve musíte určit, zda jste rezidentem ČR, Španělska anebo obou států. Rezidentem ČR jste v případě, že zde máte bydliště nebo se zde obvykle zdržujete (183 dní v roce). Píšete, že dlouhodobě pracujete ve Španělsku. Pokud se zde také dlouhodobě zdržujete, jste nejspíš rezidentem Španělska a v ČR budete zdaňovat jen příjmy ze zdrojů na území ČR. Zaměstnání ve Španělsku hlásit nemusíte. Do přiznání k dani z příjmů v ČR uvedete pouze příjmy ze živnosti v ČR, odvedete zdravotní a sociální pojištění dle českých předpisů. Neznám španělské předpisy, ale je možné, že příjmy ze živnosti budete muset vypořádat i ve španělském daňovém přiznání.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zákaz stavění 50 metrů v ochranném pásmu lesa - jak získat výjimku?
- Jak získat výjimku na stavbu u lesa (do 50 metrů od lesa)
1938 postavil původní majitel na lesním pozemku dřevěný rodinný domek na kameném soklu. Časem okolní les vykácel a na pozemku tak vznikla velká zahrada a stavební pozemek.
1971 tuto nemovitost koupili moji rodiče. V současné době uvažuji o prodeji a nebo stavbě nového domu. Ale tento pozemek se nachází na hranici lesa a jeho ochrané pásmo ho celý pokrývá. Pak není možná žádná stavební činost. Úředník na životním prostředí odmítá udělit jakoukoli vyjímku z Lesního zákona o 50 m ochranném pásmu lesa. (Plzeňsko). Les nepatří státu, ale soukromé osobě. Stavební odbor proti nové stavbě nic nenamítá, jen si musím získat tu výjimku. Pozemek je tak zatím znehodnocen a je možné ho prodat jen jako zahradu. Je nějaké řešení?
Sousedův pozemek ja na katastru veden jako les. Ale na starém, nynějším, územním planu města je veden jako a " zahrady a sady ". V připravovaném plánu je pozemek veden jako "les se speciálním využitím. Co je pro mě lepší? " Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda je předmětný les v soukromém, státním či jiném vlastnictví, není pro řešení Vašeho případu rozhodná.
Co se týče Vámi zmiňovaného předpokládaného využití předmětných pozemků dle současného a připravovaného územního plánu, je nutné si uvědomit, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných pozemků např. z „lesních pozemků“ na „zahrady“. Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
Ve Vašem případě je tedy určující, jak je Váš pozemek (a pozemky sousedící s Vaším pozemkem) druhově začleněn v katastru nemovitostí, údaje dle územního plánu nejsou v tomto ohledu podstatné.
Co se týče Vámi zmiňované výjimky z ochranného pásma lesa, je podstatný § 14/2 lesního zákona, dle něhož platí, že dotýká-li se územní řízení (dle stavebního zákona) zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Pro možnou obranu proti postoji úředníka odboru životního prostředí je podstatné vědět, že jím vydávané stanovisko má právní formu závazného stanoviska dle § 149 správního řádu. V tomto ohledu platí, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko.
V současné chvíli Vám lze doporučit vyžádat si od orgánu státní správy lesů (odbor životního prostředí) vydání závazného stanoviska k Vašemu stavebnímu záměru. Bude-li toto závazné stanovisko negativní (což předpokládám), budete oprávněn se obrátit na nadřízený orgán státní správy lesů (krajský úřad) s podnětem k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu).
Druhou možností je zahájení územního řízení (tzn. podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby), v jehož rámci budete povinen předložit závazné stanovisko orgánu státní správy lesů (popř. si toto stanovisko vyžádá přímo stavební úřad). Bude-li toto stanovisko negativní, zamítne stavební úřad Vaší žádost, přičemž proti tomuto rozhodnutí budete oprávněn se odvolat.
Vyloučena není ani následná soudní obrana.
K možnostem obrany proti závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti negativnímu závaznému stanovisku bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Upravený státní znak pro inzertní účely - kdo to může zakázat?
- Soukromá nestátní firma využila státní znak a upravila ho - je možné státní znak využít na propagačním materiálu (letáku)?
- Státní znak na propagačním letáku soukromé firmy - je to legální?
Dobrý den. Přišel mi domů leták od firmy Jatka XY. Když pominu, že na letáku bylo "domácí" (což ze zákona nesmí být), všiml jsem si, že v záhlaví je upravený český státní symbol - lev v erbu s řeznickou sekyrou. Domnívám se, že byl porušen Zákon č. 352/2001 Sb.
Rád bych se zeptal, který státní orgán ve věci může zasáhnout a zakázat dle mého názoru dehonestování státního znaku a parazitování na něm. Děkuji. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1/2 zákona o užívání státních symbolu České republiky platí, že státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem.
S ohledem na skutečnost, že v tomto případě jednal provozovatel jatek v rámci své podnikatelské činnosti, přichází do úvahy § 13a/1 písm. a) zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky. Za spáchání tohoto správního deliktu hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Dle § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky platí, že malý státní znak užívají oprávněné osoby (uvedené v § 2/1 písm. a) až t) tohoto zákona) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona; malý státní znak může být též vyobrazen na mincích České republiky.
Odpověď na Váš dotaz dává § 13b/4 zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož projednává správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části.
Závěrem své odpovědi si dovolím stručně zformulovat vlastní názor: Dle mého mínění v tomto případě správní delikt spáchán nebyl.
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na skutečnost, že malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (§ 2/3 zákona o státních symbolech České republiky), jak lze zhlédnout např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#/media/File: Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic. svg
Znak užívaný předmětnými jatky se však od malého státního znaku České republiky odlišuje (přestože značná podobnost tu samozřejmě je) :
http://www.jatkabrodek.cz/
a to umístěním širočiny do předních lvích tlap. V této souvislosti je však zejména nutné si uvědomit, že tento znak není reklamním výmyslem předmětných jatek, nýbrž se jedná o prastaré znamení řeznického cechu (užívané snad již ve středověku) :
http://www.znojemskarotunda.cz/kamkrize.htm
Použitím tohoto cechovního znamení se tak předmětná jatka toliko hlásí k pokračovatelům řeznického řemesla.
Mělo-li by totiž být užití tohoto cechovního znamení kvalifikováno jako správní delikt dle zákona o užívání státních symbolů České republiky, mohlo by se, spíše než Česká republika, nápravy domáhat především Norsko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Norska
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 352/2001 Sb. , o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 3/1993 Sb. , o státních symbolech České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí nátěr oken - pronajímatel nebo nájemník (nájemce)?
- Natření oken v pronajímaném bytě - platí to pronajímatel nebo nájemník?
- Natření oken v nájemním bytě - platí to pronajímatel nebo nájemce?
- Byt v pronájmu a natření oken - platí to pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
Bydlím již řadu let v nájemním bytě (již staršího domu) soukromého majitele. Velké kuchyňské okno bylo instalováno a natřeno před cca 30ti lety a před cca 15ti lety byl proveden jen ‘udržovací‘ nekvalitní nátěr vnější strany okna (jedno přetření slabou vrstvou). Nyní se barva olupuje až na dřevo. Již před několika lety jsem okno chtěl natřít na vlastní náklady. Tehdy mi majitel řekl, že vlastní náklady to zajistí on. Nyní se zástupce majitele k tomu nezná a oznámil mi: „Co se týče nátěru oken, tato povinnost vždy patřila a stále patří do drobných oprav a běžné údržby, kterou má na starosti nájemce nikoli majitel bytu. Jediný limit je, že vaše vynaložená částka by neměla překročit částku 100, -Kč/m2 podlahové plochy bytu za rok. Ve vašem případě cca 10 000, -Kč/rok. Pokud by částka za nátěry měla být vyšší, bude třeba dát žádost včetně rozpočtu a nechat rozhodnout majitele bytu. “
Na internetových stránkách http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a157-Prava-a-povinnosti-najemniku.aspx je napsáno: „Nátěry oken. Vnější okenní rám je součástí fasády, a proto je jejich nátěr povinností majitele domu. Pokud majitel odmítá okna natřít nebo opravit, může to udělat nájemce sám a vynaloženou částku si potom odečíst z nájmu. Předtím musí ovšem majitele písemně o opravu oken požádat, a když ten odmítne nebo nereaguje, je nutné mu písemně oznámit, že ji nájemník provede opravu na své náklady. Vynaloženou částku musí nájemci doložit. Družstevníci nebo členové společenství vlastníků jednotek se mohou dohodnout jinak. “ Je to aktuální informace?
Jak tuto moji situaci řeší současná právní úprava?
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Podle § 2257 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Pojmy běžná údržba a drobné opravy jsou vymezeny nařízením vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Podle § 3 tohoto nařízení vlády platí, že za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.
Podle § 4 písm. b) tohoto nařízení vlády platí, že podle věcného vymezení se za drobné opravy považují opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že nátěr oken lze podřadit pod drobné opravy, k jejichž provedení je povinen nájemce. Současně však platí, že částka oprav nesmí přesáhnout limit, který jste ve svém dotazu uvedl.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Občané obce platí různě vysoké stočné z důvodu částečného vlastnictví kanalizace jiným subjektem než obcí - je to v pořádku?
- Kanalizace ve vlastnictví více subjektů a různá výše stočného v obci - je to právně v pořádku?
Chci se zeptat na stočné v obci JALUBÍ, která má svou čističku na odvádění odpadních, která má sloužit pro občany obce Jalubí a samozřejmě na tu to čističku obec dostala dotaci. Přece je moje právo platit obci jako občan této obce když kanalizace skoro celá patří obci a to i když třeba jen 50 metrů patří například vodárnám které tyto přípojky neprodali obci.
Podle mne je to věc přece jejich aby si to právně vyřešily a ne moje jako občana který by mněl mít stejné právo jak jinný občan té samé obce a né abych platil více jak ten druhý.
Přece potom by to byla diskriminace občana obce.
Vizte příloha. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Pokud máte smlouvu uzavřenu se Slováckými vodárnami a kanalizacemi, musíte na základě této smlouvy hradit jim. Pokud obec Jalubí není provozovatelem hospodářské infrastruktury, nelze jí ani nic hradit. Pokud má obec jakožto provozovatele nasmlouvány Slovácké vodárny, nic s tím nenaděláte, pouze máte právo od nich vodu neodebírat.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak zjistit jestli mám soudce přiděleného podle pravidel
- Kontrola náhodného přidělení soudního spisu soudci - jak ověřit náhodnost?
- Jak ověřit náhodnost přidělení soudního případu soudci?
- Náhodné přidělení soudního spisu soudci - jak to ověřit?
Mám právo si prověřit zda mám přiděleného soudce dle pravidel? Mělo by to být snad podle tzv. kolečka
nebo jak? Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Ano, přidělení věci konkrétnímu soudci se děje podle rozvrhu práce stanoveném předsedou soudu, tedy podle tzv. kolečka. Máte právo na informaci, zda ve Vašem případě tomu tak skutečně bylo a v tomto případě bych doporučila obrátit se přímo na předsedu příslušného soudu, který musí mít úřední hodiny stanovené pro veřejnost, ovšem je nutné se předem objednat, případně nejlépe vznést dotaz k jeho rukám písemně.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o spoření stavební spořitelnou - lhůta na odvolání finančnímu arbitrovi o neplatnost výpovědi
- Od kdy běží lhůta na odvolání proti zrušení smlouvy stavební spořitelnou (návrh o neplatnost finančnímu arbitrovi)
Stavební spořitelna mi 2016 vypověděla spoření z roku 2000. Prosím o informaci, jaká je lhůta pro podání návrhu finančnímu arbitrovi o neplatnost této výpovědi a kdy začíná běžet. Předem Vám děkuji. Libor
ODPOVĚĎ:
Ze zákona žádná lhůta pro žalobu o neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření nevyplývá, nicméně ji musíte podat ještě před tím, než jsou vám finanční prostředky vyplaceny, protože vyplacením se smlouva považuje za ukončenou. Dovozuji tedy, že se zde dá aplikovat obecná tříletá promlčecí doba. Obecně se
smlouva o stavebním spoření řídí jednak zákonem č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření, jednak občanským zákoníkem. Součástí každé smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a zákazník se vždy řídí tou verzí, která byla účinná v době, kdy sjednával smlouvu, nebo ji měnil a s novými obchodními podmínkami souhlasil. Právě obchodní podmínky určují (mimo jiné), jakým způsobem lze smlouvu ukončit nebo vypovědět. Obecně platí, že pokud není nějaká záležitost upravená smlouvou, řídí se podpůrně zákonem. Pokud tedy ve smlouvě otázka výpovědi není řešena, je nutné podívat se, jak to řeší zákon. Pokud ale smlouva stanoví, za jakých podmínek ji lze vypovědět, pak už se obecná ustanovení zákona nepoužijí, pokud na ně smlouva neodkazuje přímo. Doporučuji tedy prostudovat obchodní podmínky a pokud tyto otázku výpovědi neupravují, obrátit se na soud se žalobou o neplatnost výpovědi.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vrácení přeplatku mateřské matkou z důvodu předčasně narozeného dítěte
Byla jsem na rodičovské dovolené (RD) se synem narozeným 17. 8. 2014 a v době RD jsem otěhotněla. Jelikož mám nárok na pomoc v mateřství (MD), tak jsem 10. 1. 2016 na MD odešla. Termín porodu byl 21.2. 2016. Druhé dítě se narodilo 27. 1. 2016 (předčasně). Práce mi zaplatila od 10. 1. 2016, což chápu, ale úřad práce mi nechce daných 10 dní v lednu zaplatit, i když jsem prvních 10 dní v lednu pečovala o nejstarší dítě.
Odůvodňují to, že to počítají na měsíce, a pokud by se mi druhé dítě narodilo v únoru, tak by mi daných 10 dní zaplatili, ale protože se narodil předčasně, mám jim přeplatek vrátit a za 10 dní v lednu od nich neuvidím ani korunu. Je to možné? Dopis mi od ÚP přišel 29. 4. 2016 a já jim následující středu poslala odvolání. Zkoušela jsem se odvolat na doplacení k výši RD (RD jsem pobírala 11.500 Kč a v lednu od práce jsem dostala 9.707 Kč), takže jsem žádala o 1.793 Kč.
Př. : Takže kdybych na MD odešla 30. 1. 2016, protože bych termín porodu měla třeba 1.3.2016 a dítě se narodilo 31.1.2016 mám vyjít s 1.000 Kč, které dostanu od práce, na celý měsíc? Irena
ODPOVĚĎ:
Situaci, kdy v jednom měsíci dochází k souběhu nároku na rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc v mateřství, upravuje § 30, písm. b) zákona o státní sociální podpoře. Ten říká, že: „Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. “
Pokud jste rodičovský příspěvek za měsíc leden neobdržela vůbec, je to nejspíše proto, že byl nižší než peněžitá pomoc v mateřství. Pokud by byl rodičovský příspěvek vyšší, pak byste měla z něj měla obdržet rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- 10denní pracovní cykly, nepřetržitý odpočinek v týdnu a volno ve formě dovolené nebo náhradního volna
Chtěl bych se zeptat, zaměstnavatel nám naplánoval 10-denní pracovní cykly. Kvůli dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu máme jezdit od úterý do čtvrtka dalšiho týdne. A nařídil že si na pondělí a pátek máme vzít dovolenou nebo náhradní volno. Je tento postup dle Zákoníku práce? Děkuji, Štěpán
ODPOVĚĎ:
Daný postup není v souladu se zákoníkem práce, neboť není možné naplánovat směny bez nutného dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu a odpočinku mezi směnami (§ 90 a § 92 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Tyto potřebné odpočinky nelze řešit nařízením dovolené, ale z rozvrhu směn musí být jasné, že zaměstnanec má potřebné volno. V daném případě se obraťte na zaměstnavatele s požadavkem nápravy, popř. na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem ke kontrole u zaměstnavatele.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno ze zaměstnání ve zkouškovém období - kolik dní? (zvýšení kvalifikace)
- Zvýšení kvalifikace, zkouškové období - na kolik dní volna má nárok zaměstnanec?
- Volno v práci - rekvalifikace a zkoušky, zkouškové období, kolik dní?
Plánované ukončení studia: pracuji jako učitelka v MŠ. Jsem kvalifikovaná - mám vystudovanou střední pedagogickou školu. Můj zaměstnavatel po mě chtěl abych studovala vysokou školu v oboru - učitelství pro mateřské školy. Studuji již třetí ročník a v 2015 jsem tento problém neřešila, protože jsem dostávala od zaměstnavatele tzv. volno k samostudiu.
2016 mě čekají velmi brzy státní závěrečné zkoušky a potřebovala bych dostat volno na přípravu.
Ředitelka mi oznámila, že mi dá dovolenou pouze dva dny tzn. v den konání státní zkoušky a jeden den předem. Státní zkoušky mám ve dvou termínech, takže mi umožní tedy 4 dny dovolené.
Argumentuje tím, že jsem dostala 3 dny dovolené před odevzdáním bakalářské práce a víc dovolené mi už nedá.
Četla jsem, že mi zaměstnavatel musí umožnit volno ke studiu.
Potřebovala bych vědět, jestli mám nárok na volno, nebo ne. Dokonce jsem četla že bych mohla dostat placené volno a nemusela si vybírat tolik dovolenou.
Jak mám postupovat a mám nárok na nějaké placené volno? Kvalifikaci si zvyšuji, ale nevím jestli mi neřekne ředitelka, že to není povinné že studuji a proto nemám na nic nárok.
Děkuji moc za odpověď.
Pavlína
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o zvyšování kvalifikace, která je v souladu s potřebou zaměstnavatele, pokud studium po Vás zaměstnavatel požadoval. Při zvyšování kvalifikace Vám náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dle § 232 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to:
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Není tedy možné, abyste kvůli studiu čerpala namísto výše uvedeného volna dovolenou.
Ve Vašem případě bych zaměstnavatele písemně upozornila na výše uvedené ustanovení zákoníku práce. Problémem by mohlo být prokázání, že zvyšování kvalifikace bylo v souladu s potřebami zaměstnavatele, tj. že nestudujete ze svého vlastního rozhodnutí, ale na popud zaměstnavatele. Zde by bylo dobré mít nějaký důkaz, o který byste se mohla opřít. Zároveň byste také mohla argumentovat, proč v minulém roce jste dostala volno na samostudium a v letošním roce nikoliv, když se jedná o stejný případ studia a zákonná úprava je také totožná.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Zamítnutí žádosti o přidělení nebytového prostoru bytovém družstvem
- Nepřidělení nebytového prostoru bytovým družstvem - kam se odvolat?
BD zařadilo na členské schůzi 25.5.2016 cituji : "projednání žádosti pí. AA o přidělení nebytového prostoru". Jaký dopad má výsledek hlasování v případě zamítnutí. Prostor mě byl přidělen minulým majitelem MČ P-8 na základě mandátní smlouvy, kterou měla správní firma Austis. Mám platné stavební povolení "Rekonstrukce části přízemí a přidělení nebytového prostoru k bytu č. 15 Praha 8 - Karlín č. p. 381" s nabytím právní moci do konce roku 2016. Žádost o přidělení prostoru jsem nikdy na BD nedala, pouze žádost o souhlas s provedením prací. Nicméně podle mě ani tento souhlas ze zákona není třeba.
BD tento prostor cca 6m2 používá pro kýbl a koště na úklid objektu, což je pro představenstvo hlavní důvod zamítnutí přidělení neb. prostoru.
Děkuji za odpověď.
Ladislava
ODPOVĚĎ:
Pokud již máte uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které užíváte konkrétní nebytový prostor, pak je nerozhodné, zda Vám tento nebytový prostor družstvo opětovně přidělí (resp. pronajmou či udělí jiný typ souhlasu s užíváním).
Z vašeho dotazu vyplývá, že nájemní smlouvu máte uzavřenou s právním předchůdcem družstva. Pokud tato teze odpovídá skutečnosti, pak na existenci nájemního vztahu nemá vliv skutečnost, že došlo ke změně vlastníka příslušného nebytového prostoru.
Pokud však nemáte platný právní důvod, na základě kterého můžete konkrétní nebytový prostor užívat (např. již zmíněná nájemní smlouva, pachtovní smlouva příp. jiná), pak musíte mít minimálně souhlas družstva k užívání tohoto prostoru. Nebytový prostor bude pravděpodobně ve vlastnictví bytového družstva, tedy jedná se o cizí věc, kterou nesmíte užívat bez právního důvodu.
Váš dotaz neobsahuje více informací, tudíž nelze učinit bližší závěr, a proto jsem se omezil ve své odpovědi na poskytnutí toliko obecných informací.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Snížení alimentů - výpověď z práce ze zdravotních důvodů
- Snížení výživného - výpověď z práce ze zdravotních důvodů
Partner se rozešel s manželkou před 5 lety. Mají spolu 2 děti. Sám si z platu 13000 Kč-ze kterého platil ještě exekuci- určil výživné 5000 Kč, kdy manželka byla výdělečně činná, ale sama na 2 děti. Nyní jsou 2 roky rozvedení a bývalá žena je na úřadu práce, má partnera 3 roky, který s nimi bydlí v bytě a je výdělečně činný. Nastala situace že můj partner (tedy její bývalý manžel) dlouhodobě marodí a léčí se s močovým měchýřem a s prostatou. V zaměstnání na něj tlačili-až dal výpověď dohodou. Já jeho partnerka jsem propuštěna z práce pro nadbytečnost a právě jsem nastoupila na úřad práce. Bude soud posuzovat i mé poměry? Je možné žádat alespoň dočasně na snížení alimentů, nežli bude jasné jestli partner bude vyléčen z nemoci a schopen nastoupit do práce? Děkuji za odpověď Daniela
ODPOVĚĎ:
Vašemu partnerovi doporučuji, aby své bývalé manželce vysvětlil současnou situaci a pokusil se s ní dohodnout na dočasném snížení výživného do doby, než se jeho pracovní a finanční situace zlepší. Pokud dohoda s bývalou manželkou nebude možná, záleží do značné míry na tom, jakým způsobem, byla Vámi uvedená výše výživného dohodnuta. Ve svém dotazu uvádíte, že si Váš partner určil výživné sám, pravděpodobně po dohodě se svou bývalou manželkou. Pokud se jednalo o ústní dohodu, pak Váš partner může v případě nutnosti začít hradit i nižší výživné. Doporučuji však, aby o tom svou bývalou partnerku – nejlépe písemně – informoval a vysvětlil ji důvody snížení výživného. Pokud partnerka nebude se snížením výživného souhlasit, bude se muset obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení či zvýšení výše výživného.
Jestliže je ale výše výživného určená rozhodnutím soudu nebo písemnou dohodou mezi Vaším partnerem a jeho bývalou manželkou, měl by Váš partner do doby, než se s bývalou manželkou dohodne jinak – tuto dohodu opět doporučuji uzavřít písemně - nebo do doby, než o výživném rozhodne soud, hradit výživné ve výši uvedené v dohodě. V takovém případě to bude Váš partner, kdo by se měl obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení nižšího výživného. Soud při posuzování návrhu bude zkoumat nejen finanční a majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné zájmy a potřeby dítěte.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Fond pro válečné sirotky SRN - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN
- Fond pro válečné sirotky v Německu - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN
Mamka se narodila 25.6.1940 v Kocléřově, p. o. Dvůr Králové n/Labem. Její otec, František Weisner byl jako příslušník německé branné moci odvelen a po těžkém zranění v roce 1944 se stal nezvěstným. Okresním soudem ve Dvoře Králové n/Labem byl dne 29.1.1948 prohlášen za mrtvého. Nyní se k nám dostávají kusé informace, že snad existuje v SRN nějaký fond pro válečné sirotky. Je to možné a kam se obrátit pro podrobnější informace?
Děkuji Alois
ODPOVĚĎ:
Tato poradna se zaměřuje výhradně na poskytování poradenství ohledně českého práva, tudíž nemůžeme poskytnout bližší informace ohledně Vámi zmíněného fondu.
Vzhledem k tomu, že se má jednat o fond německý, doporučuji, abyste se obrátil s dotazem na Ministerstvo zahraničních věcí. Pokud budou mít o tomto fondu nějaké informace, jistě Vám je poskytnou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Poškození kuchyňské linky nájemníkem - stržení z kauce
- Stržení části kauce - poškození kuchyňské linky nájemníkem, nájemcem
Pronajímám byt v osobním vlastnictví. Nájemce mi poškodil desku kuchyňské linky? jak mám postupovat při uplatňování škody a jaké jsou tam termíny. Podotýkám, že nájemce složil kauci ve výši 20.000Kč, což předpokládám, že by stačilo na pokrytí této škody, Je možné to hradit z této kauce a požadovat její doplnění do výše 20.000Kč?
prosím o sdělení konkrétního postupu při řešení této situace, děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Podle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, podle kterého platí, že za drobné opravy, ke kterým je povinen nájemce, se považují mj. opravy kuchyňských linek.
Toto nařízení vlády stanoví omezení, podle kterého nesmí částka vynaložená nájemcem za drobné opravy překročit součin částky 100 a podlahové plochy bytu (v m2).
Podle § 2254 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Zákon umožňuje pronajimateli, aby při skončení nájmu použil složenou jistotu na úhradu pohledávek, které má za nájemcem. Smluvní strany si však mohou dohodnout také čerpání jistoty během trvání nájmu. Bez takového ujednání je však čerpání jistoty na úhradu pohledávek problematické (ani odborná literatura v tomto směru není jednotná).
Doporučuji Vám vyzvat nájemce k tomu, aby Vám uhradil škodu, kterou ve výzvě vyčíslíte a výši škody doložíte. Pokud máte v nájemní smlouvě ujednáno, že jste oprávněn čerpat jistotu i během trvání nájmu, pak si můžete dlužnou částku jednostranným prohlášením započíst a v takovém případě by byl nájemce povinen jistotu doplnit do smluvené výše podle § 2017 občanského zákoníku.
Pokud tuto doložku v nájemní smlouvě nemáte, pak je čerpání jistoty problematické a s jistotou věc vyřešíte buď soudní cestou, nebo až při skončení nájmu.
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej zrestituované nemovitosti - daně, odvod daní
- Daně při prodeji nemovitosti získané restitucí
V rámci restituce mi byla v roce 2010 vrácena část pozemku, který byl naší rodině v roce 1969 vyvlastněn.
Tento pozemek jsem v roce 2016 prodala.
Jakou mám daňovou povinnost vůči finančnímu úřadu?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Do konce třetího měsíce po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, máte povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit daň. Pokud jste se tedy nedohodli s kupujícím v kupní smlouvě, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Daň činí 4 % ze základu daně, kterým je buď kupní cena, anebo 75 % hodnoty znaleckého posudku či směrné hodnoty, a to ta cena, která je vyšší.
Do konce ledna 2017 máte povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí, kde uvedete zbývající nemovitosti v daném kraji. Pokud již žádnou jinou nemovitost v kraji, kde se nacházel pozemek, nemáte, oznámíte finančnímu úřadu, že Vám zanikla daňová povinnost.
Pozemek jste vlastnila déle než 5 let, bude tedy osvobozen od daně z příjmů, pokud nebyl zahrnut v obchodním majetku podnikatele. Může se na Vás vztahovat povinnost dle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit finančnímu úřadu osvobozené příjmy fyzických osob, pokud prodejní cena pozemku byla vyšší než 5 000 000 Kč. Lhůta pro oznámení osvobozených příjmů je do konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém jste příjem obdržela.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro zahraniční firmu jako OSVČ 40 hodin týdně - jde o švarc systém?
Mám nabídku práce jako OSVČ pro zahraniční firmu, která nemá stálou provozovnu zde v ČR (kancelář je v Londýně).
Nabídka je na 40 hodin týdně, měsíční paušální plat, PC by poskytovala firma, místo výkonu práce by nebylo určeno, pracovní dobu by bylo možné částečně upravovat.
Jedná se v tomto případě o Švarc systém? Případně jak upravit smlouvu a podmínky, aby se o Švarc systém nejednalo.
Děkuji, Patricie.
ODPOVĚĎ:
V pracovněprávním vztah je nutné vykonávat závislou práci, která je definována v § 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
V daném případě tedy hodně záleží na tom, jak je definován vztah zaměstnanec – zaměstnavatel, co budete pro zaměstnavatele vykonávat, jak budete odvádět práci. Obecně řečeno, pokud máte stanovenou pracovní dobu, práci Vám zadává zaměstnavatel a její výkon kontroluje, poskytuje Vám pracovní prostředky na své náklady, pak bych daný vztah jako závislou práci s největší pravděpodobností posoudila. O závislou práci by se nejednalo, pokud byste měl s určitým subjektem uzavřen obchodněprávní vztah a na základě zadání pro něho na základě své zodpovědnosti dle svého časového uvážení např. v dohodnutém termínu zpracoval určitý úkol, za který by Vám náležela odměna.
__
OBČAN-DLUHY
- Osobní bankrot - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Oddlužení - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Insolvence dlužníka - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
Moje maminka nedávno využila osobního bankrotu a nyní je ji tedy z výplaty strhávána splátka a na vyžití ji zbyde cca 8500 Kč, tedy jisté životní minimum.
Problém však je, že toto životní minimum nezohledňuje např. nájem. Pokud maminka zaplatí nájem, nemůže ji zbýt dost peněz na jídlo a jiné potřeby. Je možné v tomto případě požádat o příspěvek na bydlení?
Děkuji a přeji hezký den. Damián
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má Vaše maminka tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pro nárok na příspěvek na bydlení se ale dokládají příjmy před srážkou provedenou insolvenčním správcem. Vaše maminka tudíž nebude jako svůj příjem dokládat Vámi uvedenou částku 8.500 Kč, ale příjem před provedením insolvenčních srážek. Zda Vaše maminka podmínky pro nárok na příspěvek splní, nelze pouze na základě Vámi uvedených informací posoudit, podat žádost o příspěvek na bydlení si na úřadě práce samozřejmě může.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží koupeného přes bazos.cz - skryté vady bazarového zboží
- Reklamace zboží koupeného přes internetový bazar - skryté vady bazarového zboží
Na Internetu přes web bazos.cz jsme si vybrali dětskou kolébku – v inzerátu prodejce psal „Použitá max 5×, v perfektním stavu jen par flíčků, které stačí vyprat. “ Pro kolébku jsem vyslala přítele, když ji přivezl a já si kolébku mohla prohlédnout, zjistila jsem, že je velmi poškozená. Deska pod matrací zlámaná, stojánek od kolotoče olámaný, … – vše vady, které nejsou na první pohled vidět, ale musí se sundat látka, která toto zakrývá. Ihned přítel volal prodejci zpět (cca do hodiny), že kolébka je poničená a že ji přiveze zpět a chce vrátit peníze. Do telefonu prodejce souhlasil. Avšak když na místo přijel, akorát na něj křičeli a začali tvrdit, že si to přítel zničil sám. O těchto vadách nebyl prodejcem informován, je možné se nějakým způsobem domoci „reklamace“? Slyšela jsem, že na použité zboží by měla být „záruka“ 6 měsíců? Mohu toto řešit právně, podat nějaké oznámení? Nebo jak mohu v tomto případě postupovat a jaké jsou šance?
Předem mockrát děkuji za Vaši radu
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milada
ODPOVĚĎ:
Dle aktuální právní úpravy máte právo do 14 dní od uskutečnění obchodu bez udání důvodu odstoupit od smlouvy. V tomto případě musíte postupovat tak, že zašlete prodejci doporučený dopis, v němž uveďte, že odstupujete od kupní smlouvy a uveďte číslo účtu a lhůtu, do které Vám má prodejce vrátit peníze. Následně zašlete zboží zpět, dle zákona prodávající není povinen vrátit peníze dříve, než mu je vráceno zboží nebo alespoň prokázáno, že zboží bylo odesláno. Máte samozřejmě právo chtít po prodejci, aby Vám uhradil i částku odpovídající ceně balíku - vráceného zboží. Pokud by prodávající peníze nevrátil, podejte ihned žalobu o zaplacení. Z důvodu důkazní situace doporučuji kolébku nafotit. V těchto případech jsou soudní spory o vrácení kupní ceny poměrně jednoduchou záležitostí.
Horší by byla situace v případě, že by vám již čtrnáctidenní lhůta uplynula, zde byste museli prokazovat, že zboží má vady a požadovat dle charakteru vady buď slevu z ceny či odstoupení od smlouvy.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace dovolené - ubytování v jiném hotelu
Reklamace dovolené: 10/2015 jsme si přes CA Airstop koupili dovolenou v Egyptě s odletem 6.12.2015. Pořadatel byla německá CK Schauinsland.
Cestovka nás nechala odletět na místo a mi jsme při příletu zjistili, že nás ubytují v jiném hotelu, protože náš je z důvodu nedostatku klientů uzavřen. Německá CK věděla od 10.11.2015, že hotel je uzavřený a nedala nám to vědět. Teď se s nimi dohadujeme o kompenzaci. Požadujeme zpět 100% což je cca 1800 EUR, oni nám nabídli 462 EUR. Za to, že porušili své vlastní obchodní podmínky je to dost málo.
Vizte příloha.
Děkuji za radu a přeji hezký den
Darina
_
Dobrý den paní Xxxxxxxxxx,
níže zasílám vyjádření k Vaší reklamaci, které jsme obdrželi od německé cestovní kanceláře Schauisland Reisen.
Dovolte mi Vám toto vyjádření ve stručnosti přeložit.
Cestovní kancelář velice mrzí, že Vaše dovolená neproběhla podle Vašich představ.
Bohužel Vašemu požadavku - navrácení celé částky za zájezd cestovní kancelář nemůže vyhovět. Právo klienta na ukončení dovolená vzniká podle všeobecných podmínek pořadatele zájezd (bod 12d) pouze tehdy, jestliže pořadatel zájezdu není schopen zajistit nápravu dané situace. Z dostupných informací je zřejmé, že delegát se snažil zajistit náhradu. Do aquaparku hotelu Fun City Makadi měli klienti volný vstup.
Jako kompenzaci Vám německá cestovní kancelář nabízí částku v celkové výši 465 euro. Tzn. 207,48 euro za nevyužité služby v termínu 10.12.-13.12, náklady za zpáteční let ve výši 220 euro a 37 euro za víza. Prosím o zaslání Vašich bankovních údajů (jméno majitele účtu, IBAN a BIC/SWIFT kód.
ODPOVĚĎ:
Za účelem výpočtu snížení ceny zájezdu v důsledku jeho reklamace byla Zemským soudem ve Frankfurtu v roce 1985 vytvořena tzv. Frankfurtská tabulka slev. Tabulka není právně závazná, přesto ji soudy v Německu ve velké míře užívají. Současně se touto tabulkou řídí mnoho soudů především v zemích západní Evropy, neboť v oblasti cestovního ruchu Evropské unie dosud nebyl přijat žádný jednotný dokument týkající se kvality služeb. Česká republika rovněž nemá žádnou podobnou listinu, takže Frankfurtská tabulka slev může sloužit jako orientační pomůcka pro přístup k řešení reklamací kvality služeb poskytovaných v rámci zájezdů. Dle této tabulky má zákazník při ubytování v jiném hotelu nárok na 10 až 25% slevu z ceny zájezdu. Rozhodně chápu Vaše rozhořčení, když jste nebyli dopředu seznámeni se skutečností, že budete ubytovaní jinde, čímž Vám byla odňata možnost svobodně se rozhodnout, zda neodstoupit od smlouvy, nicméně s odkazem na tuto tabulku se obávám, že kdybyste chtěli věc řešit např. soudně, víc, než Vám CK nabízí, by Vám vráceno nebylo.
__
FINANCE-DANĚ
- Nárok na odpočet úroků z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán
- Daňová úleva - úroky z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán
Mám nárok na uplatnění odpočtu úroků z hypotéky za rok 2015 na byt, který jsem prodal v listopadu 2015?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Úroky z hypotéky jako nezdanitelnou část základu daně můžete uplatnit dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pokud jste byt vlastnil po celé zdaňovací období. Ve Vašem případě si nemůžete úroky uplatnit.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Rodičovská dovolená následně s pracovní neschopností a následně opět mateřská a rodičovská dovolená - povinnost zaměstnavatele zachovat stejné pracovní podmínky
Můj dotaz se týká návratu do zaměstnání po 2. rodičovské dovolené. U zaměstnavatele mám smlouvu na dobu neurčitou.
První rodičovská dovolená byla od 07/2013 do 03/2016 (do tří let věku dítěte), poté ihned následovala pracovní neschopnost kvůli druhému rizikovému těhotenství. Tato neschopnost stále trvá a s největší pravděpodobností do práce už nenastoupím, takže bude ihned navazovat mateřská dovolená (cca v 7/2016) a poté další rodičovská dovolená. (max. do tří let věku dítěte). Zajímalo by mne, jestli v mém případě, kdy mezi první a druhou rodičovskou dovolenou nebude odpracován ani jeden den, ale místo toho budu mít pracovní neschopnost, mi zaměstnavatel musí po návratu z 2. rodičovské dovolené zachovat podmínky, které odpovídají návratu po rodičovské dovolené do tří let věku dítěte - tzn. stejný plat a pozici odpovídající kvalifikaci, kterou jsem měla uvedenou ve smlouvě na dobu neurčitou. Nebo tímto ztratím nárok a zaměstnavatel mi může přidělit jakoukoliv práci za jakýkoukoliv mzdu?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Rodičovská dovolená je překážka v práci na straně zaměstnance a po jejím skončení má zaměstnavatel povinnost Vám přidělovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě sjednánu přímo i mzdu, pak je povinen Vám za vykonanou práci zaplatit i tuto mzdu.
Pracovní neschopnost je také překážka v práci na straně zaměstnance. Pokud jste v dočasné pracovní neschopnosti po rodičovské dovolené a poté budete čerpat opět rodičovskou dovolenou, nic se nemění na povinnosti zaměstnavatele Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy po odpadnutí poslední překážky v práci na Vaší straně, tj. pravděpodobně po vyčerpání druhé rodičovské dovolené.
Zaměstnavatel Vám pak nemůže přidělovat jakoukoliv práci, ale pouze práci dle pracovní smlouvy. Nemusí se však jednat o úplně stejnou pozici, jakou jste vykonávala před vznikem překážky v práci, zaměstnavatel musí respektovat pouze obecný druh práce v pracovní smlouvě.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stažení návrhu na revokaci a neprojednání návrhu občana na změnu územního plánu - je to legální postup zastupitelstva města, obce?
Bylo odhlasováno stažení návrhu na revokaci podnětu z r. 2014 s tím, že se podnět podaný v r. 2016 neprojednával. Jak mám z hlediska práva postupovat? Mám podat podnět nový?
Na zasedání zastupitelstva byl stažen bod pod názvem "revokace", která se týkala mého podnětu (z roku 2014 - tehdy schváleno zastupitelstvem) nýbrž v r. 2016 jsem podal podnět nový na změnu územ. plánu, který ale byl radou nedoporučen ke schválení, ale na zastupitelstvu se neprojednával tento podnět nýbrž z r. 2014 pod názvem revokace. Je tonto postup běžný?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině platí, že občan obce má právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů
(jak vyplývá z § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích). Návrh fyzické osoby na změnu územního plánu je dále upraven v § 55/2 stavebního zákona.
Podrobnější postup při projednávání jednotlivých podnětů naleznete v jednacím řádu konkrétního zastupitelstva a rady obce (jednací řád není pro tyto případy upraven žádným právním předpisem s celostátní působností).
Byl-li projednán Váš podnět z roku 2014 namísto podnětu z roku 2016, doporučuji Vám na to zastupitelstvo a radu obce upozornit a podat podnět nový (který můžete zdůvodnit právě řádným neprojednáním podnětu z roku 2016).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Audit účetní závěrky SVJ bez auditora - audit neobsahuje jméno auditora a číslo jeho oprávnění
Oslovili jsme společnost nabízející audit účetní závěrky o provedení auditu účetní závěrky.
Zatím bohužel nevíme, jak přesně zněla objednávka zadaná jednateli objednatele, SVJ.
Nicméně nyní nám, vlastníků, byla doručena Zpráva o ověření účetní závěrky, která však neobsahuje identifikaci auditora s číslem jeho oprávnění. Na můj požadavek o doplnění identifikace auditora oslovená společnost uvádí, že z jejich strany bylo dodrženo zadání.
Pokud budu předpokládát, že zadání neobsahuje explicitní pojem "audit účetní závěrky" a společnost tedy vykonala "nějaké" ověření:
1) je přípustné ve zprávě z tohoto ověření uvést "Výrok auditora", pokud toto ověření nevykonal auditor?
2) Je přípustné ve zprávě uvést
"Audit jsme provedli v souladu se zákonem o účetnictví účetními předpisy a účetními standardy České republiky"
pokud se nejedná dle sdělení samotné společnosti o audit?
Nejedná se o případ povinného ověření účetní závěrky, jsme SVJ. V zásadě nevíme, zda nám může v. u. společnost poskytnout ověření účetní závěrky
(1.) bez prověření správnosti výše aktiv a pasiv a jejich zařazení a
(2.) bez účasti auditora a nazývat to auditem. Cítíme se uvedeni v omyl a rádi bychom se bránili.
Děkuji. Miloš
Zaslání informace správci k dotazu č. : 9563
Dobrý den, snažila jsem se na otázku odpovědět, ale v auditu se neorientuji. Pokud je tady nějaký znalec účetního auditu, bylo by dobré, aby odpověděl on. Příp. můžeme zaslat jako odpověď jen moje nastínění?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, prostudujte si podrobně objednávku. Audit účetní závěrky může provádět pouze osoba zapsaná v seznamu auditorů. Bez hlubší znalosti problému nedokážu na otázku odpovědět. V případě nesrovnalostí se můžete obrátit na Komoru auditorů České republiky.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Poradenství od studenta - je nutné mít živnostenský list?
Rád bych se zeptal na právní podmínky ohledně živnosti poradenská činnost u studenta.
Náplní mé práce by bylo poskytovat lidem tipy na kurzové sázení s největší důvěrou na základě analýz.
Na měsíc za cca 500 Kč. Rád bych se zeptal, zda-li je potřeba mít živnost a co všechno to u studenta obnáší. Případně nějaká doporučená literatura ve které se dozvím více. Děkuji David
ODPOVĚĎ:
Na studenta, stejně na jako každou jinou fyzickou osobu, se vztahují totožné podmínky pro získání živnostenského oprávnění, tedy zejména plná svéprávnost a bezúhonnost (prokazuje se výpisem z Rejstříku trestů). Překážky provozování živnosti jsou uvedeny v ust. § 9 a násl. živnostenského zákona.
Ve Vašem případě přichází v úvahu živnost Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, která je živností volnou, tedy u ní není jako podmínka provozování takové živnosti stanovena odborná způsobilost (prokazuje se studiem, praxí). Pokud chcete provozovat takovou živnost, musíte tuto skutečnost ohlásit na příslušném živnostenském úřadě. Náležitosti ohlášení jsou stanoveny v ust. § 45 a násl. živnostenského zákona.
Literatury k tomuto tématu je spousta, nicméně nejpřesnější a nejaktuálnější informace získáte přímo na živnostenském úřadě. Dále můžete získat informace také ze živnostenského zákona, odkaz na něj přikládám zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& name=~C5~BEivnostensk~C3~BD& rpp=15#seznam.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Návrh na změnu územního plánu - který zákon chrání majitele nemovitostí?
Při připravování územního plánu se nerozlišuje soukromé vlastnictví od státního, což lze pochopit, ale už nepochopím, když podám podnět na změnu a plánuji svůj pozemek využít jinak než někdo naplánoval, jaké právo (zákon, paragraf) chrání tedy vlastníky pozemku? Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Jako vlastník pozemku máte právo v případě projednávání návrhu územního plánu podat námitky, o kterých musí být příslušným orgánem rozhodnuto (toto je podmínkou pro řádné vydání územního plánu). Dále také může každý podat připomínky k návrhu územního plánu.
Nicméně po schválení územního plánu už je obrana omezená, jelikož ten, kdo mohl být na svých právech dotčen, měl možnost svá práva chránit v průběhu schvalování územního plánu např. výše uvedenými námitkami.
Na změnu územního plánu navíc není právní nárok, tedy i když o změnu požádáte (podáte návrh), nevzniká povinnost tomuto návrhu vyhovět.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozpadající se dřevěná stavba na hranici pozemků - jak donutit souseda aby stavbu zboural a posunul dále od hranice pozemků?
V blízkosti hranice pozemků (cca 0,5 m) má soused dřevěnou, minimálně 40 let starou kůlnu. Když jsem ho požádal, aby rozpadající se stavbu odstranil a novou si postavil alespoň 2 metry od plotu, reagoval tím, že si stávající stavbu opraví. Následně kůlnu zakryl novou střechou. Je nějaká cesta k tomu, aby musel stavbu posunout dále od plotu? Dohoda se mi bohužel nejeví jako reálná. Předem děkuji za radu. Agáta
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda je předmětná kůlna nepovolenou (tzv. černou) stavbou či nikoli. V tomto ohledu je samozřejmě rozhodující, za jaké právní úpravy byla kůlna vybudována, tzn. zda bylo k její výstavbě zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu (a pakliže ano, zda o toto přivolení Váš soused požádal).
V současné chvíli se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této záležitosti. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že se jedná o černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona).
Z dotazu nevyplývá, zda je pro Vás kůlna zdrojem nadměrných imisí (např. stínění). S ohledem na skutečnost, že kůlna stojí na témže místě již dlouhou dobu, předpokládám, že výkon Vašeho vlastnického práva není její existencí nijak rušen. Z tohoto důvodu není příliš použitelný § 1013/1 občanského zákoníku, který vymezuje základní rámec sousedských vztahů.
Pokud se domníváte, že stav kůlny je natolik havarijní, že kůlna Vás např. ohrožuje na zdraví či ohrožuje Váš majetek, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k nařízení:
- neodkladného odstranění stavby,
- provedení nutných zabezpečovacích prací, nebo
- provedení nezbytných úprav stavby
(dle § 135 a § 137 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Návrh na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Místní příslušnost soudu - svěření dítěte do péče
Jsem na rodičovské dovolené, dítě 2,6 s partnerem nežijeme ve společné domácnosti od října roku 2015. Chci zažádat o svěření dítěte do péče. Kvůli školce jsem po dohodě s otcem dítěte přehlasili bydliště dceři do Prahy, kam se chceme stěhovat. Vzhledem k tomu, že spolu nežijeme od října 2015, chci podat žádost o svěření dítěte do péče. Vídáme se a snažíme se vycházet. Na jaký soud mám podat žádost, když dítě má bydliště v Praze, ale doteď bydlíme na vesnici spadající pod Třebíč. Do Prahy se budeme stěhovat asi za 5 měsícu. Mám počkat ještě půl roku, nebo přehlásit bydĺiště dceři zpět a podat návrh? A zároveň jaký bude postup? Děkuji, s pozdravem Eva
ODPOVĚĎ:
Podle § 88, písm. c) občanského soudního řádu je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. Bydlištěm se v tomto případě myslí faktické bydliště, tedy místo, kde se dítě společně s Vámi nyní zdržuje.
Pokud v současné době žijete s dítětem v blízkosti Třebíče, bude zapotřebí podat návrh na svěření dítěte do vaší péče k okresnímu soudu v Třebíči. Je ale zapotřebí brát v úvahu i to, že soudní řízení může trvat i několik měsíců. Pokud se v průběhu soudního řízení přestěhujete do Prahy, bude nezbytné o tom informovat soud, ke kterému jste návrh podala. Jestliže bude soud v Třebíči následně předávat agendu soudu v Praze, může se celé soudní řízení ještě více protáhnout. Nejméně komplikovaným řešením by tedy bylo buď podat návrh na svěření dítěte do péče k soudu v Třebíči a se stěhováním počkat, až bude soudní řízení ukončeno, nebo počkat s podáním návrhu až poté, kdy se odstěhujete do Prahy.
Vzory návrhu na svěření dítěte do péče najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání takového návrhu se nehradí žádný soudní poplatek.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Jak darovat pozemek městu, obci - postup, návod, informace
- Darování pozemku městu, obci - postup, návod, informace
1984 jsem s manželkou koupil pozemek na stavbu rodinného domu. Ke stavbě RD nedošlo.
A až nyní, kdy se rozhodl stavět náš syn (duben 2016) jsme zjistili, že došlo ke změně územního plánu a náš pozemek byl změněn na lesopark bez možnosti stavby. Pozemek je veřejně přístupný protože se jedná o část parkové zeleně a není oplocen. (Parcela č. 1258/40 obec Ústí nad Labem 554804, katastrální území Ústí nad Labem 774871, č. LV 2710).
Vzhledem k tomu, že stále musíme platit daň z pozemku a pozemek musíme dvakrát ročně posekat za cca 10.000 Kč, chtěli bychom se pozemku vzdát pokud nebude jiná možnost.
Jakým způsobem se tohoto pozemku jednostranně vzdát tak, aby přešel do vlastnictví státu.
Otázka druhá: na webu http://frankbold.org/poradna/kategorie/ostatni/rada/verejna-prostranstvi jsem se dočetl, že pokud nedošlo k uzavření smlouvy o užívání pozemku, mezi městem a vlastníkem, je možné požadovat od města vydání částky, o kterou se neoprávněně obohatilo užíváním tohoto pozemku. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se Váš pozemek stal veřejným prostranstvím, přičemž platí, že u pozemků, které jsou v soukromém vlastnictví jiných osob, je obecné užívání omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je možno omezit obecným užíváním pouze v souladu s vůlí vlastníka, tj. s jeho souhlasem nebo po dohodě s ním. Bez souhlasu vlastníka je možné omezení vlastnického práva pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Tedy pokud je to nutné, může obec za veřejné prostranství prohlásit i soukromý pozemek, nicméně to musí být za úplatu. Měli byste tedy po obci požadovat úplatu, ovšem cenu bych doporučovala nechat si stanovit soudním znalcem. Pokud by obec dobrovolně nic hradit nechtěla, můžete se toho domáhat prostřednictvím žaloby o vydání bezdůvodného obohacení. Pozemku se bohužel nelze vzdát bez zájmu jakékoliv třetí osoby, nicméně se můžete pokusit ho nabídnout obci ke koupi. S ohledem na skutečnost, že máte ovšem právo žádat od obce úplatu za zábor pozemku, tato úplata jistě převýší náklady, které do pozemku musíte ročně investovat a ponechat si pozemek by mohlo být do budoucna i výhodné.
__
OBČAN-NÁJMY
- Výpověď nájemní smlouvy zemědělskému družstvu novým majitelem pozemku - podmínky, lhůty
- Podmínky pro ukončení nájmu pozemku nájemnímu družstvu novým majitelem pozemku
Rádi bychom koupili pozemek a využili jej, ale je zatížen nájemní smlouvou s místním JZD.
V příloze posílám smlouvy aktuálního majitele a JZD.
Je možné po změně majitele (až pozemek koupíme) zrušit tento nájemní vztah?
Děkuji! Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Koupí pozemku vstupujete do všech práv a povinností předchozího vlastníka. Dle dodatku je smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou pět let, přičemž ale tato lhůta neskončí dříve, než 30.9.2018, jinak vždy končí k říjnu. Po změně majitele se tedy musíte nadále smlouvou řídit a jedinou možností je smlouvu vypovědět a počítat s tím, že ještě pět let musíte nájemce nechat na pozemku hospodařit. Kdybyste tedy smlouvu vypověděli nyní, nájem bude ukončen až v říjnu roku 2021.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členských práv bytového družstva na potomka - předseda BD to zdržuje
- Lhůta na převod družstevního bytu na potomka, syna, dceru
- Předseda bytového družstva zdržuje přepis, darování členských práv nájemce BD na jeho potomka - jak se bránit?
Jedná se o insolvenci o kterou bych si chtěla zažádat, ale jelikož mám členský podíl na bytě chtěla bych ho přepsat na syna. Požádala jsem o přepsání předsedu našeho družstva který mi původně přepsání přislíbil ale k tomu již nedošlo, vymlouvá se že nemá čas a mám pocit že to prostě nechce učinit. Předseda se začíná chovat jako by mu to patřilo. Byla jsem i na správě bytů a informovala jsem paní která je k tomuhle kompetentní. Paní opět přislíbila, že přepis bude k 1. 6. 2016 ale mám z toho dojem z chování z obou lidí že k tomu nedojde.
Mám jako nájemník bytového družstva na tohle právo i bez udání důvodu? Děkuji Monika
ODPOVĚĎ:
K převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu se souhlas družstva vůbec nevyžaduje, se synem sepíšete dohodu o převodu a písemně oznámíte družstvu, že došlo k převodu a doložíte ještě písemný souhlas nabyvatele členství (tedy syna). Vůbec do této transakce nemusíte zapojovat předsedu družstva. Doporučuji obrátit se ohledně sepisu dohody na advokáta, který by měl i prostudovat stanovy družstva a zjistit, jestli samotné stanovy převod nějak neomezují nebo nestanovují nějaké speciální podmínky k převodu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zeď zasypaná hlínou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Hlína od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?
- Zeď zasypaná zeminou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Zemina od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?
Zakoupil jsem 2015 řadovou garáž postavenou 1986. Vzhledem k tomu, že za řadou garáží se do 2016 nacházela pastvina svažující se směrem ke garážím, zemina za onu dobu zasypala garáže do výšky přibližně 1,5m od výšky od podlahy. 2006 kolem garáží byla cesta a zděná zídka ohraničující garáže od pastviny. Nově část pastviny za garážemi koupil nový majitel pro stavbu obytného domu, který již při uzemním řízení o umístnění stavby odmítl zeminu odstranit. Do mé garáže kvůli zemině silně proniká vlhkost a vyžaduji její odstranění. Mám právo po majiteli pozemku požadovat, aby na vlastní náklady zeminu ze zdi garáže odstranil? Stačí, když požadavek vznesu sám, nebo je zapotřebí součinnosti ostatní majitelů garáží? Pozemek za garážemi je nyní oplocen a nemám přistup k zadní stěně garáže. Mohu také po majiteli požadovat, aby za garážemi obnovil úzkou cestu, abychom měli k zadní části garáží stálý přístup, jak tomu bylo doposud? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Spor se sousedem spadá do kategorie tzv. sousedských sporů, kdy vlastník věci má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Dále zákon stanoví, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval jiného či ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami na svém pozemku, aniž by učinil dostatečná opatření proti takovému ohrožení či poškození.
Navrhovala bych tedy věc řešit nejprve domluvou, pokud tato nebude možná, nezbude, než věc řešit soudně a domáhat se, aby se soused zdržel znehodnocování Vašeho pozemku (tedy ve svém důsledku zeminu na své náklady odstranil) a dále se domáhat náhrady vzniklé škody. Za účelem stanovení výše škody by bylo dobré se obrátit na znalce, který by rozsah škody stanovil. Pokud jsou garáže zapsány v evidenci nemovitostí jako samostatné jednotky a nejde o garážový dům, který by byl ve spoluvlastnictví všech, můžete požadavek vznést sám bez součinnosti ostatních.
Co se týče cesty, tak zde by bylo možné aplikovat ustanovení § 1029 a násl. Občanského zákoníku o Nezbytné cestě, kde je stanoveno, že "Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek." Tedy můžete se domáhat zřízení cesty za účelem péče o svou nemovitost. Nařízení takové cesty by bylo plně na rozhodnutí soudu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Objekt pro individuální rekreaci - definice, vysvětlení, příklad
- Rekonstrukce stavby, nemovitosti - definice, vysvětlení
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Nestejný přístup ke stavebníkovi - jak se bránit?
- Diskriminace stavebníka stavebním úřadem - nestejný přístup
- Stavební úřad rozhoduje u stavebníků ve stejné lokalitě rozdílně - jak se bránit diskriminaci?
- Diskriminace od stavebního úřadu - jak se bránit?
- Soused dostal výjimku z územního plánu a mě ji zamítl - jak se bránit?
- Zamítnutí výjimky stavebním úřadem na rekonstrukci stavby a stavební povolení pro souseda - diskriminace?
Vlastním nemovitost - rekreační chatu, kterou jsem nabyla v dražbě (tzn. nebyla možná prohlídka) a je umístěna v obci, která má územní plán (ÚP). Chata je dle územního plánu v zóně individuální rekreace, která je vymezena následovně - přípustné : individuální rekreace ve stávajících objektech, nepřípustné: jakékoliv jiné kromě trvalého bydlení v objektech k trvalému bydlení již dříve určených (předchozí majitel měl v naší chatě trvalé bydliště). Zóna je též označena jako trvalá zástavba. Objekt je 2podlažní z části zděný a zčásti dřevěný a vyžaduje rekonstrukci, neboť do něj několik let zatékalo a dřevěné konstrukce (která tvoří cca 60% konstrukce) je zčásti prohnilá a rádi bychom objekt současně mírně rozšířili (aktuální zastavěná plocha 60m2, obest. prostor - 350 m3, náš záměr 70m2/400m3) a řešíme problém se stavebním úřadem obce. Nejprve nechtěli připustit žádnou rekonstrukci s tím, že se jedná o dočasnou zástavbu chat (chybně si spletli s jinou lokalitou obce - tzv. dočasné chaty) a aktuálně chtějí dodržet rozsah velikosti současné stavby. Paradoxem je že v těsném sousedství (= stejná zóna) jsou již 2 objekty, které byly rekonstruovány v době platnosti současného územního plánu a jejichž parametry několikanásobně převýšili původní chaty (pro informaci - 1. zastavěná plocha 100m2, obestavěný prostor cca 450m3 a 2. 120 m2/600 m3. Dle odboru územního plánování v lokalitě nejsou dle územního plánu žádná omezení na zastavěnost území a velikost a parametry objektu. (Plánovaná zastavěnost představuje 20% pozemku.) Současně je v projednávání obce nový územní plán, který má vstoupit v platnost cca 05/2017 a kde bude pro naši lokalitu definována zastavitelnost na 10% a výška stavby do 4m.
Mé dotazy jsou následující -
1. Existuje legislativní výklad pojmu objektu individuální rekreace dle stavebního zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek? Dohledala jsem jedinou definici dle vyhlášky o oceňování, kde je objekt individuální rekreace charakteristický zastavěnou plochou do 80 m2 a obestavěným prostorem do 360 m3, je tato vyhláška závazná i pro stavební úřad?
2. Ve stavebním zákoně jsem nedohledala definici "rekonstrukce", respektive přístavby, nástavby, stavebních úprav … a jde mi o to kolik toho musí, ze stávající chaty zůstat, aby se jednalo o "rekonstrukci". Byl by např. směrodatný posudek statika s definováním části stavby, které musí být odstraněny.
Pokud se budeme snažit ponechat 3 zděné stěny, které by tvořily 1 obvodovou a 2 vnitřní příčky, bylo by to dostačující z pohledu legislativy "rekonstrukce"?
3. Lze se opřít o skutečnost, že okolní stavby byly povoleny a tím se domáhat našeho záměru?
4. Dle čeho posuzuje stavební úřad oblasti, které přesně nedefinuje legislativa ani územní plán ("dle nálady úřednice")?
Děkuji, s pozdravem Renata
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Legislativní vymezení stavby pro rodinnou rekreaci:
Odpověď na tento dotaz dává § 2 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Nejvýše přípustná zastavěná plocha stavby pro rodinnou rekreaci, ani další minimální či maximální parametry této stavby nejsou vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území stanoveny. Jediným korektivem tak v této souvislosti zůstává neurčitý požadavek, aby objemové parametry a vzhled stavby odpovídaly požadavkům na rodinnou rekreaci.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že základní technické požadavky na stavbu pro rodinnou rekreaci jsou zakotveny v § 40 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Legislativní vymezení rekonstrukce stavby:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 2/4 a 5 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- nástavbou se stavba zvyšuje,
- přístavbou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- při provádění stavební úpravy se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Vše shora uvedené je stavebním zákonem zahrnuto do kategorie změna dokončené stavby, přičemž tam, kde stavební zákon hovoří o „stavbě“, myslí se tím (dle okolností) i změna dokončené stavby (tzn. že nástavby, přístavby ani stavební úpravy nemají ve stavebním zákoně svou zvláštní právní úpravu, nýbrž se na ně aplikují běžná pravidla pro stavby).
Další kritéria pro rozlišení jednotlivých typů změn dokončených staveb stavební zákon nezná. Stavební zákon rovněž podrobněji neurčuje, kdy se již jedná o rekonstrukci (resp. některou ze změn dokončených staveb), a kdy nikoli; v tomto ohledu je rozhodování ponecháno na správním uvážení příslušného stavebního úřadu (k pojmu správního uvážení více v odpovědi na dotaz č. 4/).
3/ Povolení obdobných stavebních záměrů v okolí:
Pokud byly v okolí za účinnosti téhož územního plánu povoleny změny dokončených staveb (např. tedy přístavby), které odpovídají Vašemu stavebnímu záměru, rozhodně Vám doporučuji se domáhat povolení Vámi zamýšlené přístavby s poukazem na tyto jiné případy.
V tomto ohledu je vhodné stavebnímu úřadu připomenout, že dle § 2/4 správního řádu (kterým je povinen se řídit i stavební úřad) je správní orgán (zde stavební úřad) povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Shora uvedené ustanovení správního řádu odráží princip zásadní vázanosti správního orgánu jeho vlastní rozhodovací praxí. Toto pravidlo pramení ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (zakotveného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Pokud na základě rozhodovací praxe stavebního úřadu vzniklo na Vaší straně legitimní očekávání, že ve Vašem případě rozhodne stavební úřad stejně, jak rozhodl ve skutkově podobných případech, je stavební úřad svou rozhodovací praxí vázán (tzn. že by měl a/ skutečně rozhodnout tak, jak rozhodl již několikrát v minulosti, nebo b/ přesvědčivě zdůvodnit, proč je nutné ve Vašem případě učinit výjimku ze zavedené rozhodovací praxe). Správní orgány jsou povinny přistupovat k subjektům v obdobných situacích rovným způsobem, jakákoli libovůle či svévole je ve správním rozhodování nepřípustná.
4. Nálada úřednice:
To, co ve svém dotazu označujete „náladou úřednice“, se v oblasti správního práva nazývá „správní uvážení“, popř. „diskrece“.
Správním uvážením je postup správního orgánu v situaci, kdy mu příslušné právní předpisy nabízí více způsobů řešení určité situace. Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby postihl veškeré situace, které reálný život přináší. Z tohoto důvodu dávají právní předpisy na určitých místech správním orgánům možnost rozhodnout dle vlastní úvahy, popř. si vybrat některou z právním předpisem nabízených variant (které bývají často pouze příkladmé). Správní uvážení vytváří rozhodovací praxi správního orgánu, která zakládá legitimní očekávání adresátů správního rozhodování, tzn. že správní orgán je povinen používat správní uvážení v obdobných případech stejným způsobem (jinak by se totiž správní uvážení snadno změnilo v libovůli, která je ve správním rozhodování nepřípustná).
K institutu správního uvážení se (ve stručné a přehledné podobě) více dočtete např. zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Spr%C3%A1vn%C3%AD_uv%C3%A1%C5%BEen%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskre%C4%8Dn%C3%AD_pravomoc
http://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-uvazeni-10088.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Obtěžování a urážení dětmi souseda - jak se bránit?
Několik let mám problémy se sousedovými syny. Mladší z nich šikanoval mého syna. Když jsem se snažila vzájemnému kontaktu zabránit, nalhal starší otci, že jsem mu dala facku. Jejich otec nevěří, že k inzultaci jeho syna z mé strany nedošlo. Následně jsem našla na schránce nalepený vzkaz, že jsem 1. tlustá 2. kurva a smutného smajlíka. V obchodě mi starší z hochů zpoza regálu řekl, že jsem piča. Kromě toho mi poškodili lak na autě hřebíkem, později kuličkovou pistolí, na parkovacím místě se často nachází ostré předměty. Ze strany otce jsem po každé takové události čelila slovním útokům. Po zklidnění celé situace došlo k recidivě potíží, krom jiného i k poškození pošty, cca od 3/2016. Po po rozluce rodičů v 1/2016 bývají děti několik hodin denně doma bez dozoru. Věk dětí je devět a dvanáct let. Dá se v tomto případě něco dělat, nebo je díky věkové hranici takové chování nepostižitelné?
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k jejich nízkému věku nepřichází v úvahu trestněprávní postih. Z tohoto důvodu je také vyloučen postih v rámci správního řízení – za přestupek. Nicméně nic Vám nebrání obrátit se na policii a min. žádat prošetření, kdo Vám způsobil škodu na vozidle, popř. ji upozornit na ostré předměty na Vašem parkovacím místě. Je zde také možnost obrátit se na orgán sociálně právní ochrany dětí, nicméně všechny tyto kroky Vám nezajistí, že nebude k tomuto chování vůči Vaší osobě docházet dále.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství
- Vypořádání SJM po rozvodu manželství
2. června se s manželem po 27 letech rozvádíme, rok s ním nežiji v našem dosavadním bytě.
Vlastníme podíl 3/8 na domě + pozemku, který jsme si nechali ohodnotit znalci.
Jeden odhad byl na 954.000.-, druhý na 670.000.-
Nemůžeme se dohodnout na majetkovém vypořádání, já od něho vyžaduji vyplacení s tím, že můj podíl na majetku přepíšeme na něho.
Při odchodu jsem si vzala auto v hodnotě 10.000,-, osobní věci a jinak jsem všechno nechala manželovi s tím, že se spolu vypořádáme poději.
Nedávno jsem zjistila, že auta (dohromady asi za 200.000,-) a garáž (40.000,-) nechal manžel napsat na našeho již dospělého syna, který ale studuje a není výdělečně činný.
Kromě syna máme ještě dvě dcery, ale ty už žijí jinde se svými partnery.
Kromě auta jsem si ještě odnes (15.06.2016) la dluh na půjčce ve výši 250.000,-, který řádně splácím. Tuto půjčku jsem si vzala, protože mi manžel nepřispíval na domácnost a můj příjem na pokrytí provozu pětičlenné domácnosti nestačil.
Chtěla jsem se zeptat: Pokud by došlo k vypořádání sjm prostřednictvím soudu, na co všechno bych měla nárok?
Můžu po něm chtít i vyplacení z vybavení bytu?
Syn zůstal v bytě s manželem.
Děkuji za odpověď
Pavla
ODPOVĚĎ:
V rámci vypořádání SJM máte právo na vypořádání ze všeho, co je součástí SJM. Pokud nechcete žádný majetek, který jste si v rámci SJM pořídili, můžete samozřejmě trvat na tom, aby nemovitosti i movité věci (i vybavení bytu) byly přikázány do vlastnictví manžela a Vy jste byla manželem vyplacena. Částka vyplacení bude stanovena znaleckými posudky, které zadá soud, pokud se na ceně s manželem neshodnete. Pokud jste si během manželství vyřídila půjčku, která byla použita na chod domácnosti, musí se na jejím splácení podílet i manžel a povinnost ji zpoloviny uhradit na něj bude přecházet i po rozvodu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej přístupového pozemku obcí soukromé osobě - jak se dostat na vlastní pozemek
- Prodej obecního pozemku (přístupové cesty k soukromému pozemku) jiné osobě - jak se dostat na vlastní pozemek bez přístupové cesty?
- Pozemek bez přístupové cesty po prodeji obecního pozemku obcí - jak se dostat na svůj pozemek?
Zdědil jsem po rodičích zahradu v obci BB, pp. 289/2, která sousedí se stavební parcelou 379/1 v téže obci. Na zmíněné stavební parcele v BB stojí budova čp. 11, která byla v minulosti využívána pro autobus ČSAD a byla majetkem obce BB. Před garáží pro autobus je zpevněná - vyasfaltovaná plocha a přes tuto plochu jsme již od roku 1964, kdy rodiče zahradu koupili vstupovali či vjížděli na zahradu - pp. 289/2. Začátkem roku 2016 obecní úřad prodal budovu čp. 11 včetně parcely 379/1 soukromým majitelům. Ti parcelu 379/1 označili tabulkou "Soukromý pozemek, vstup zakázán" a přes vjezd natáhli ocelové lano a tím mi znemožnili vstup či vjezd na zahradu. Ze silnice vstup není možný - mezi silnicí a pp 289/2 teče potok, z horní strany zahrady je prudký svah, tam je přístup nemožný. Zajímalo by mě, jak postupovat, abych mohl na zahradu normálně jezdit tak jako dřív. Podle mě se obec BB dopustila chyby, když si před prodejem neověřila, co může způsobit prodejem obecní parcely soukromým majitelům.
Popsaná situace je zřejmá z příloh - výřez z katastrální mapy a foto zmíněných parcel
Děkuji Vám. V příloze foto a mapka.
František
ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1964 cestu využívali a nyní nemáte možnost přístup zřídit jinak, je třeba to řešit věcným břemenem. Pokud byla cesta od roku 1964 využívána nepřetržitě až dosud, věcné břemeno cesty Vám vzniklo vydržením. V případě, že by toto bylo mezi stranami nesporné, je dobré tuto skutečnost zapsat do katastru nemovitostí (sejít se u notáře, formou veřejné listiny prohlásit vznik vydržení a tuto listinu vložit do katastru). Pokud ovšem druhá strana zamezuje užívání cesty, asi Vám součinnost k zápisu do katastru neposkytne a pak je zde jediná možnost - podat k soudu žalobu o zřízení věcného břemene. Pokud byla cesta tak dlouho využívána a není zde jiná možnost, jak se na zahradu dostat, je velmi pravděpodobné, že soud vašemu návrhu vyhoví a věcné břemeno cesty zřídí.
__
OBČAN-DLUHY
- Insolvence věřitele - vliv na vymáhání dluhu dlužníkem věřitele v insolvenci
Stala se mě taková zajímavá věc ohledně postoupení dluhu přičemž já jsem dlužníkem.
Měl jsem dluh u banky ge money, ta dluh postoupila jedné firmě a ta tuto pohledávku postoupila další firmě.
Tato firma jménem Somerbruk podala na mě exekuci a sama ta firma šla do insolvence a mám za to že již firma byla v insolvenci když teprve soud uznal na mě exekuci.
Můj dotaz je, zda-li dluh je platný a popřípadě v jakém případě není když firma je v insolvenci, a s kým bych měl jednat zda li s jednatelem firmy nebo zda-li s insolvenčním správcem ohledně mého když vynechán exekutora. Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Váš dluh stále trvá, pouze za věřitele nyní bude jednat insolvenční správce, nikoliv statutární orgán zapsaný v rejstříku. Exekuce může běžet dál tak, jak byla nařízena. Ve věci byste se měl obrátit a nadále jednat pouze s exekutorem či insolvenčním správcem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nemovitost rodičů splacená potomkem nepřevedená na potomka v katastru nemovitosti - jak vypořádat po smrti rodiče, rodičů?
- Potomek koupil nemovitost a nechal majitelem rodiče - jak získat nemovitost do výlučného vlastnictví při dědění?
Mému příteli zemřela matka. Celý život žil s maminkou a staral se o ní. Bydlí v bytě v panelovém domě.
V době kdy se odkupovali byty do osobního vlastnictví si vzal hypotéku a řádně jí splatil. Ovšem byt musel tehdy napsat na matku. Byl ručitelem lidem, kteří neplatili své závazky. Tudíž se bál, že by i s matkou o byt přišli. Po mamince jiný majetek nezbyl. Nyní po smrti se řádně postaral po finanční stránce o pohřebné a jiné záležitosti spojené s úmrtím matky. V současné době (od úmrtí matky) v bytě nežije, ale nájem a jiné věci udržuje v chodu do vyřízení pozůstalosti. Nyní se přihlásil jeho jediný bratr o svůj podíl. Chce polovinu z bytu, přestože ví jak vše bylo. Před smrtí chtěla matka byt přepsat formou darovací smlouvy na mého přítele, bohužel jsme to nestihli. Bratr se s matkou již nestýkal, je to bezdomovec a pohybuje se po celé republice. Sliboval, že se nároku na dědictví vzdá. Ještě při rozloučení s maminkou tvrdil, že nic nechce. Prosím o radu dříve, než přijde předvolání k notáři. Na Váš účet zasílám ještě dnes (19.05.2016) 300 kč.
Děkuji a přeji hezký den, Drahomíra.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byl byt zapsaný v katastru nemovitostí ke dni úmrtí na jméno matky Vašeho přítele, není možné tuto nemovitost z dědictví vyloučit. Nemovitost se tedy musí projednat a v rámci dědického řízení se musí určit, kdo a v jakém poměru bude tento byt dědit. Nezanechala-li zůstavitelka závěť, dědí ze zákona její děti rovným dílem, nedohodnout-li se jinak. Váš přítel Vašeho bratra nemůže nutit vzdát se svého práva nabýt svůj dědický podíl, který mu ze zákona náleží - může se s ním však snažit dohodnout a v rámci dědické dohody byt sám nabýt.
Situace by se změnila, kdyby Váš přítel měl se svou matku alespoň sepsanou darovací smlouvu na byt, kterou však před její smrtí nestihli podat na katastr (nebo nějakou smlouvu o smlouvě budoucí, že jakmile se situace s ručitelstvím vyřeší, dojde k přepisu bytu na Vašeho přítele). V tom případě by stačilo notáři tuto smlouvu předložit a požádat o zařazení práv a povinností vyplývající ze smlouvy do pasiv dědictví. V tom případě by dědicové vstoupili jak do aktiv, tak do pasiv po svém předkovi, což by znamenalo to, že Váš přítel a jeho bratr by byt zdědili, ale rovněž by odpovídali za pasiva a tedy by měli následně povinnost vyplývající ze smlouvy -převést byt na nabyvatele dle darovací smlouvy, tedy na Vašeho přítele.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vyplavení pronajatých prostor prasklou vodou - odpovědnost za škodu pronajímatele
- Kdo je odpovědný za škodu vytopením prasklou vodou v nájemním prostoru
- Vytopení vodou pronajaté nemovitosti - odpovědnost pronajímatele za vzniklou škodu (prasklá přívodní vodovodní trubka, roura)
- Prasklý vodovod, vyplavení nebytového prostoru - odpovědnost pronajímatele za škodu
Jsme v pozici pronajímatele nebytového prostoru, ve kterém v nočních hodinách praskla trubka vedoucí k umyvadlu a došlo k vyplavení nebytového prostoru, kde se nachází prodejna obuvi. Tímto došlo k poškození nájemcem prodávaného zboží, který se domáhá zaplacení vzniklé škody. My, jako pronajímatelé, máme uzavřenou pojistku pouze na nemovitost v souvislosti s živelnou pohromou, a tak se tato pojistka na tuto škodu nevztahuje. Nájemce veškerou odpovědnost přenáší na nás, tudíž ani nevíme, zda vodovodní trubka nebyla nějakým způsobem poškozená již dříve a voda mohla prosakovat již třeba několik dní, což nemůže být vyloučeno, ale taky ani prokázáno. Ovšem předchozí okolnosti tedy brát v úvahu nemůžeme. Jde tedy pouze o řešení situace vzniku škody na zboží nájemce způsobenou vodou z prasklé vodovodní trubky u naší nemovitosti. Prosím tedy o právní radu, kdo nese v tomto případě za zničené zboží odpovědnost a jak bychom měli situaci řešit. Jelikož jde o bezodkladnou situaci, prosím o zodpovězení mého dotazu co nejdříve. Děkuji mockrát za vstřícnost a odpověď. Hezký den.
Renata
ODPOVĚĎ:
Zde je jednoznačně dána občanskoprávní odpovědnost vlastníka nemovitosti, tedy vás. Pouze pokud by bylo prokázáno, že nájemce např. s trubkou nějak manipuloval, prováděl v prostoru opravy bez Vašeho vědomí apod. , pak byste za havárii neodpovídali. Do budoucna doporučuji uzavřít pořádnou pojistku, neboť škoda může vzniknout i např. zkratem v elektřině apod. a ve vztahu k nájemci budete vždy primárně za škodu odpovídat - i na věcech, které jsou v prostoru uskladněny. Nezbývá tedy jiné řešení, než se shodnout na částce náhrady škody a tuto uhradit.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvloastníkovi nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu bytu, domu - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvlastníkovi bytu, domu - postup
- Spolumajitel nemovitosti v pronájmu si nechává všechny peníze z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spoluvlastník nemovitosti v pronájmu si nechává celé nájemné z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spolumajitel nemovitosti v nájmu si nechává celé nájemné - vymáhání nájemného po spoluvlastníkovi, spoluvlastníkovi
- Vymáhání podílu nájmu po spoluvlastníkovi, spolumajiteli pronajatého bytu, domu, nemovitosti - postup
Vypořádání SJM: 2011 jsem odešla od manžela a zažádala o zúžení SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. SJM bylo rozsudkem soudu zúženo od ledna 2012 až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. S manželem vlastníme od 2007 nemovitost, která slouží a vždy sloužila k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozsudku o zúžení SJM zmiňována.
S manželem jsme uzavřeli 2012 ústní dohodu o tom, že mi bude měsíčně vyplácet 1/3 z čistého zisku z pronájmu (manžel vyinkasuje nájemné, zaplatí všechny náklady a ze zbylého čistého zisku mi vyplatí 1/3, dvě třetiny si ponechá). Příjmy jsou daněny dle §9 jako příjmy z pronájmu, nejedná se o podnikání dle §7. Manžel však dohodu nejprve neplnil vůbec, až v 2013 mě začal vyplácet část z čistých příjmů, tyto se však snažil všemožně zkreslovat. Tato situace přetrvává dodnes (26.05.2016), přesto že jsem mu z důvodu neplnění v 2014 tuto dohodu vypověděla, rovněž ústně, z důvodu jejího neplnění a od 2015 požaduji po něm 1/2 ze zisku, na kterou mám ze zákona nárok (patří mi 1/2 nemovitosti). Dohoda byla uzavřena ústně, manžel toto ale nijak nepopírá, přiznal to i u soudu o výživném na nezletilé děti, takže existenci dohody můžu doložit.
06/2015 bylo naše manželství rozvedeno.
Od r. 2012 do dnes (26.05.2016) mi manžel dluží větší částku z podílu na nájemném, který mi vyplácel buď částečně, nebo nějakou dobu vůbec. Odmítá vyplatit, tvrdí, že je stejně všechny utratil a ke dni rozvodu žádné finančné prostředky na účtu neměl a všechno spotřeboval. Nájemné se vybírá v hotovosti, já mohu soudu event. prokázat, kolik manžel za dané období vyinkasoval, rovněž jsou mi známy všechny náklady spojené s provozem nemovitosti, tudíž nemám problém prokázat, kolik činil čistý zisk.
Jak se můžu domoci zaplacení dlužného podílu na nájemném? Mám vůbec nějakou šanci u soudu uspět?
Na katastru je nemovitost pořád zapsána jako SJM, přesto, že se domnívám, že od ledna 2015 je v režimu spoluvlastniství, kdy se takto stalo zákonnou fikcí uplynutím 3 let od zúžení SJM. Nevím ale, zda je tato má doměnka správná.
Děkuji, Romana
ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je správná. Pokud bylo Vaše SJM zúženo obecně, pak od právní moci rozsudku o zúžení běží 3 roky na vypořádání, které pokud neproběhne, automaticky po třech letech se nemovitost, která byla v SJM, stává nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví. Pokud bývalý manžel nemovitost pronajímá a poměrný díl nájmu Vám neplatí, máte právo podat žalobu na bezdůvodné obohacení, ovšem pouze za nájem tři roky zpětně (promlčecí doba bezdůvodného obohacení je dle NOZ tříletá) nebo podat rovnou trestní oznámení pro zpronevěru. To by ho mohlo motivovat více, záznam v trestním rejstříku pro majetkovou trestnou činnost není ideální, zvlášť pokud bývalý manžel podniká.
__
OBČAN-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
OBČAN-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnanec odmítl nové místo výkonu práce - nárok na odstupné při výpovědi pracovní smlouvy
- Nárok na odstupné při odmítnutí změny pracovní smlouvy (změna místa výkonu práce)
- Odstupné pří výpovědi z důvodu stěhování firmy (zaměstnanec nepodepsal dodatek k pracovní smlouvě)
Pracuji ve firmě již 5 let. Mám nárok na 3 měsíční odstupné, jestliže zaměstnavatel mění ke dni 1.7.2016 místo výkonu práce a já mu nepodepíši dohodu o změně pracovní smlouvy. Nová adresa místa výkonu práce je od původní vzdálená cca 500m. Předpokládám, že bude následovat 2 měsíční výpovědní lhůta nebo dohoda o okamžitém ukončení pracovního poměru. Zároveň mi od 20.9.2016 vzniká nárok na starobní důchod, což je dříve než 3 měsíce, na které bych dostala odstupné.
Děkuji Ivana
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, zda se tímto přestěhováním zaměstnavatele mění místo sjednaného výkonu práce, jak ho máte uvedeno v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě např. uvedenu adresu zaměstnavatele a ten se přestěhuje byť jen o ulici vedle, pak se s vámi buď dohodne na změně pracovní smlouvy, nebo vám bude muset dát výpověď z důvodu přestěhování zaměstnavatele a zde by Vám pak náleželo odstupné, ve vašem případě trojnásobek průměrného výdělku. Nárok na starobní důchod nemá na odstupné žádný vliv.
Pokud však máte místo výkonu práce uvedeno v pracovní smlouvě šířeji, např. jako obec a zaměstnavatel se stěhuje v rámci obce, tj. stále v rámci vašeho místa výkonu práce, pak máte povinnost se stěhovat s ním. Pokud byste toto odmítla, mohlo by to být kvalifikováno jako porušení vašich pracovních povinností.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuční práva na vydražené nemovitosti - jak zástavu exekutora zrušit?
- Obmeškaný vydražitel chce doplatit částku kterou dlužil a kvůli které byla vyhlášena nová dražba
- Odvolání proti usnesení o závazcích obmeškaného vydražitele (obmeškaný vydražitel nezaplatil celou dražební částku)
- Zrušení exekuce na vydražené věci v dražbě - postup, návod
- Zrušení exekuce na vydražené nemovitosti v dražbě - postup, návod
- Zrušení exekuce na vydraženém bytě, domě v dražbě - postup, návod
Jedná se o to, že jsem v druhém kole dražby vydražil nemovitost, řádně ji zaplatil a je na mě již zapsaná v katastru nemovitostí.
ALE … jsou tam zároveň ještě ponechána exekuční zástavní práva.
V prvním kole dražby totiž dražitel uskutečnil nejvyšší podání, ale částku nedoplatil. Proto byla nařízená nová dražba, kterou jsem vyhrál.
Obmeškaný vydražitel se teď však odvolává z povinnosti doplatit rozdíl mezi mnou zaplacenou a jeho vydraženou částkou.
Exekutorský úřad tvrdí, že do doby zaplacení obmeškaného dražitele mi nemůže zástavy smazat. Což je pro mě velká komplikace, protože mám schválenou hypotéku na rekonstrukci, ale banka mi ji nedá dokud nepředložím čisté LV.
Obrátil jsem se na exekutorskou komoru a ta mi odpověděla:
"Dobrý den, je-li vydražitelem doplaceno nejvyšší podání a nabylo-li usnesení o příklepu právní moci, odešle soudní exekutor na příslušný Katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech a nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty (u řízení zahájených do 31.12.2012 je tomu tak z úřední povinnosti, u řízení zahájených po 1.1.2013 se tak děje pouze na žádost alespoň jednoho z věřitelů, oprávněného nebo povinného). Výsledkem je vydání usnesení o rozvrhu, poté, kdy nabyde toto usnesení právní moci, informuje o tom soudní exekutor opět příslušný Katastrální úřad a s tímto oznámení spojí žádost o výmaz veškerých zástavních práv váznoucích na nemovité věci (§ 337h zákona č. 99/1963 Sbírky, Občanského soudního řádu.). Pokud v tomto konkrétním případě došlo zároveň k vydání usnesení o obmeškaném vydražiteli a tímto mu byla uložena povinnost doplatit rozdíl mezi jím učiněným nejvyšším podáním a vámi doplaceným nejvyšším podáním, bude tento rozdíl rozvrhován v samostatném usnesení. Tato skutečnost by tedy neměla být důvodem, proč ještě nedošlo k rozvržení Vámi učiněného nejvyššího podání.
Soudní exekutor na to však reagoval:
"Obmeškalý vydražitel dosud nedoplatil rozdíl na nejvyšším podání, resp. podal odvolání proti usnesení o závazcích obmeškalého vydražitele č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, nelze provést rozvrh celé rozdělované podstaty. Pokud by exekutor přistoupil k rozvrhu části rozdělované podstaty, nemohlo by dojít k výmazu zástavních práv váznoucích na vydražených nemovitých věcech, když by tato práva zanikla pouze poměrně ve vztahu k rozdělené části podstaty. Nařízení rozvrhového jednání se tak v současné chvíli jeví jako neúčelné, v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soudní exekutor má za to, že je vhodné vyčkat právní moci usnesení č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, resp. doplacení rozdílu na nejvyšším podání obmeškalým vydražitelem.
Obrátil jsem se tedy znovu na exekutorskou komoru a dočkal jsem se odpovědi:
Dobrý den pane Letocha, na tomto místě se plně ztotožňuji s vyjádřením Mgr. Bláhové. Zkuste kontaktovat soudního exekutora s možností sjednání schůzky, kde by došlo k probrání celé záležitosti, popřípadě kontaktujte banku a sdělte jí stanovisko soudního exekutora v dané věci. Za exekutorskou komoru Mgr. Jana Copková
No a já teď hledám kde je tedy pravda a zda existuje nějaký způsob jak LV vyčistit dříve než dostanou ex. úřad peníze z obmeškaného dražitele.
Případně pokud má komora pravdu jak se mohu připravit na jednání s exekutorským úřadem a o jaké zákony či legislativu se mám opřít.
Předem děkuji za fundovanou odpověď : )
S pozdravem | Best Regards
Zdeněk
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Zdravím Vás, mám za to, že v tomto případě má skutečně pravdu soudní exekutor, neboť až po nabytí právní moci usnesení proti kterému se původní vydražitel odvolal, bude jasné jak se bude v této věci dále postupovat. S tímto bohužel zatím moc nenaděláte. I toto je jedno z rizik nabývání nemovitostí v exekuci od povinných.
Možná by bylo vhodné, aby se schůzky u exekutora zúčastnil i Váš hypoteční poradce a vše by se probralo, a to i s ním. Dále by bylo nutné vidět i samotné usnesení o příklepu. V této věci by patrně nebylo od věci obrátit se na advokáta, který by Vás při jednání s exekutorem zastupoval, neboť i Vy máte povinnosti vůči bance, které pro Vás plynou z hypotečního úvěru. Na druhé straně je nutné respektovat i povinnosti exekutora plynoucí z občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.) a z exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.). Ono by totiž bylo nutné vidět všechny podklady, a to včetně odvolání původního vydražitele, tedy jak a čím argumentuje, zda součástí jeho odvolání není např. i nabídka tzv. předražku. Bez možnosti shlédnutí těchto listin Vám bohužel nemohu poradit, jinak než, že je skutečně nutné vyčkat na právní moc onoho usnesení. Kontakty na advokáty naleznete na stránkách www.advokatikomora.cz nebo na www.cak.cz. K advokátovi si vezměte s sebou veškeré listiny, které k věci máte, a to včetně usnesení o příklepu.
Mám za to, že kdyby původní vydražitel odvolání nepodal, po právní moci rozvrhového usnesení by exekutor měl sám podat návrh na výmaz právních vad (exekutorských zástavních práv) z katastru nemovitostí, neboť tato zanikla v důsledku prodeje předmětu zajištění na jinou osobu.
Přeji Vám hodně štěstí v této věci a pevné nervy.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání bolestného po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli trestného činu
Pro pachatele co mi ublížil to je pouze přestupek mám číslo jednací, (neměl jsem napsanou pracovní neschopnost), jeho si pozval na MU v bydlišti a tam
mu vynadali a platil malou pokutu ani výši pokuty mě nesdělili. Jsem pojištěný pro úraz, ale rád bych nějakou korunu dostal taky z pachatele aby si uvědomil, že tímto způsobem se věci neřeší. Hledal jsem nějaký formulář na internetu ohledně bolestného, ale žádný obecný jsem
nenašel. Mohu použít třeba tento
http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-zprava-o-poskozeni-zdravi-bolestne.html,
i když nejsem u této pojišťovny pojištěný? Jak to je pak s plněním, dostanu tedy plnění jak od mé pojišťovny po nahlášení úrazu, tak i od pachatele?
Mohl bych po pachateli požadovat i to co bylo placeno záchranné službě a v nemocnici kde jsem byl ošetřovaný z veřejného pojištění? Mám tedy v tomto
případě svůj nárok poslat na Státní Zastupitelství, nebo přímo podat žalobu k soudu dle vašeho vzoru?
Děkuji Vám, Kamil
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám někdo svým protiprávní jednáním způsobil úraz a byl uznán vinným z přestupku, máte právo po pachateli požadovat náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud se úraz stal po 1.1.2014, bohužel se na otázku bolestného a ztížení společenského uplatnění již nevztahuje vyhláška č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, která byla novým občanským zákoníkem zrušena. Podle této vyhlášky mohl lékař jednoduše spočítat, jaké bolestné a ztížení společenského uplatnění by Vám náleželo a celkem jednoduše jste se toho mohl domáhat i soudní cestou. Od 1.1.2014 je situace taková, že se již nepoužije výše zmíněná vyhláška, ale Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy (dostupná např. na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), která opět hodnotí bolestné počtem bodů dle utrpěného úrazu, přičemž hodnota jednoho bodu je cca 250, -Kč. Bolestné lze tedy zjistit vynásobením počtu bodů částkou 250, -Kč. Pokud by Vám v důsledku úrazu vznikl i nárok na ztížení společenského uplatnění (např. v důsledku úrazu již nemůžete vykonávat práci, kterou jste dosud vykonával), pak ztížení společenského uplatnění Vám vypočte pouze znalec z oboru stanovení majetkové újmy na zdraví, což je nová znalecká odbornost, pro kterou musí být příslušný znalec proškolen a získat osvědčení o kvalifikaci v této nové odbornosti. Pokud jste byl hospitalizován v nemocnici, pak by po Vás zdravotní pojišťovna nic chtít neměla a měla by to vymáhat přímo po pachateli, stejně jako náklady na záchrannou službu, neboť toto ve vztahu k Vám mělo být hrazeno z veřejného pojištění a pouze pokud by se prokázalo, že viníkem konfliktu nebyl pachatel, ale Vy, pak by to po Vás pojišťovna mohla chtít uhradit. Pokud ale byl uznán vinným z přestupku, pak nehrozí, že byste to měl platit Vy.
Pokud jste pojištěný pro úraz v rámci úrazového pojištění, pak jsou-li pro to splněny podmínky, bude Vám plněno z titulu pojistné události, což nemá nic společného s bolestným, které můžete po pachateli žádat bez ohledu na fakt, zda Vám bylo či nebylo plněno z titulu pojistné události.
Závěrem tedy: máte právo po pachateli chtít bolestné, vypočtené dle výše uvedeného a případně i ztížení společenského uplatnění. Pokud nebude ochoten to uhradit dobrovolně, musíte se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na náhradu nemajetkové újmy, státní zastupitelství Vám v tom nijak nepomůže. Dále uplatněte pojistnou událost z titulu Vašeho úrazového pojištění a máte tak právo získat z toho další finanční prostředky, bez ohledu na vyplacení bolestného a případně ztížení společenského uplatnění.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může spolumajitel domu vodit cizí osoby do společných prostor nemovitosti (realitního makléře na prohlídku domu)
- Je spolumajitel povinen informovat spoluvlastníka o prohlídce společných prostor realitním makléřem (prodej podílu nemovitosti)
Bratr chce prodat podíl nemovitosti.
Měl tu realitní kancelář na prohlídku asi za účelem inzerování prodeje.
Chci se zeptat zda je povinen mne informovat alespoň o termínech prohlídek?
Vzhledem k tomu, že se prohlídka bude konat i ve společných prostorách kde máme osobní věci.
Děkuji za informaci a přeji hezký den, Josef
ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, nejen že Vás musí informovat, ale především potřebuje ke vstupu realitní kanceláře do domu Váš souhlas.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - firma přijme nového zaměstnance s dotací od ÚP a o původního zaměstnance nemá zájem
- Výpověď pro nadbytečnost - může firma přijmout jiného zaměstnance na podobnou pozici?
- Firma propustila zaměstnance a přijala nového z evidence uchazečů Úřadu práce - je to v pořádku?
Dostala jsem k 1.5.2016 výpověď s dvouměsíční lhůtou z důvodu, že se bude mé místo rušit. Následně jsem se dověděla, že naše společnost bude přijímat nového pracovníka na nově zřízenou pozici. Jsem samoživitelka s jedním nezaopatřeným dítětem (student střední školy) a tak jsem projevila o nové místo zájem s tím, že znám program a mé zaučení tudíž nebude tak časově náročné jako u nového pracovníka. Bylo mi řečeno, že vezmou raději nezaměstnaného v evidenci ÚP, protože jim to Úřad práce zaplatí. Neměla bych mít přednost na obsazení nové pracovní pozice z důvodů, které jsem uvedla? Děkuji za odpověď.
Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o místo s jiným druhem práce, než jste vykonávala Vy (tudíž se nejedná o účelové zrušení Vašeho pracovního místa za účelem přijetí nového zaměstnance na stejnou práci třeba právě s finanční podporou od úřadu práce), pak zaměstnavatel nemá povinnost s Vámi jednat jinak než s jakýmkoliv jiným uchazečem o tuto pozici. Rozhodující vliv by však měla být „odborná vhodnost“ na danou pozici, dané odůvodnění Vašeho zaměstnavatele, že raději vezme uchazeče z úřadu práce, neboť poté dostane určitou finanční podporu, není v souladu se zákonem. Pokud by toto zaměstnavatel prokazatelně prezentoval, pak byste to mohla napadnout např. u místně příslušného inspektorátu práce. Ten by však pouze mohl konstatovat pochybení a uložit pokutu, Váš osobní nárok na dané místo by toto nevyřešil. To by musel rozhodnout až soud na základě žaloby. Skutečnost, že jste samoživitelka, nemá na danou věc žádný vliv.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nepřidělil zaměstnankyni po návratu z rodičovské dovolené práci, ta odešla - okamžitá výpověď pro opuštění pracoviště
Pracovní poměr uzavřený na pozici mzdová účetní v roce 1.6.2007 na dobu neurčitou. Odchod na 1. mateřskou, rodičovskou a neplacené volno - 2008-2012. Odchod na 2. mateřskou a rodičovskou - 2013-2016. Mladší dcera dovršila 13.4.2016 tří let. Po celou dobu mé omluvené absence mě zaměstnavatel nijak nekontaktoval. 01/2016 jsem požádala o neplacené volno do 4let věku mladší dcery - bylo mi zamítnuto a odpověď mi byla zaslána až s téměř 7mi týdenním zpoždění, v březnu 2016. 04/2016 jsem zaměstnavatele kontaktovala s žádostí o snížení pracovní doby na 3h denně - od 7-10h, a také s dotazem, který den, v kolik hodin se mám hlásit do zaměstnání a kdo bude mým vedoucím pracovníkem. Bez reakce.
Nastoupila jsem tedy 14.4.2016 v 7h do zaměstnání. Můj přímý nadřízený mě ústně informoval, že práci mzdové účetní pro mě nemají, ale že mi nabízí práci finanční účetní. Tuto pozici jsem odmítla a žádala jsem toto písemně potvrdit. Nadřízený i výkonný ředitel mi toto odmítl.
Poslali mě na vstupní prohlídku k závodnímu lékaři a po mém návratu mě posadili do kanceláře finanční účetní restaurace, kde byl prázdný stůl s počítačem. Když nadřízený odcházel, řekl mi, že mi někdo přinese práci. Ptala jsem se kdo a řekl mi, že buď on nebo mzdová.
Do cca 9.15h jsem se přidělení práce nedočkala. Oznámila jsem tedy svému nadřízenému, že v 10h pracoviště opustím. Řekl mi, ať dělám, jak myslím, jen ať zamknu kancelář a klíče vrátím zpět na vrátnici. Sama jsem si sepsala prohlášení, že jsem odmítla práci finanční účetní, že jsem seděla v prázdné kanceláři, nebyla mi přidělena práce a že až pro mě zaměstnavatel práci bude mít, ať mě vyzve a že se dostavím k výkonu zaměstnání. Toto jsem předala svému vedoucímu (za přítomnosti sekretářky), která mi přijetí mého spisu potvrdila. Vedoucí mi při odchodu ještě řekl, že budu mít možná problém, že odcházím z pracoviště když mi ještě neskončila pracovní doba a zeptal se mě, zda zítra (25.05.2016) do práce přijdu. Odvětila jsem, že pokud pro mě budou mít práci, tak že přijdu. Na to se mi dostala odpověď, že mi dával práci. Ptala jsem se jakou? "Místo jsi měla, počítač taky, seděla jsi v teplé kanceláři." Odešla jsem a šla jsem s dcerou k lékaři na plánovou tří-letou prohlídku. Mám na toto vyšetření propustku, kterou jsem také zaměstnavateli následující den ráno předala s tím, že trvám na překážkách na straně zaměstnavatele a až je odstraní a bude pro mě mít práci, po jeho výzvě se dostavím do zaměstnání. Reakce mého zaměstnavatele den následující je email s pořízením fotografie mého pracoviště dne 15.4. (tedy den po mém nástupu) kde jsou na stole u počítače rozložené zákony s komentářem, že pracoviště jsem měla připravené a mohla se začít vzdělávat po době mateřské dovolené. Na to jsem opět zareagovala tím, že mi práce nebyla přidělena a že na tom nemění ani pozdě zdokumentované mé pracoviště. Zaměstnavatel mě k nástupu do zaměstnání nevyzval s tím, že tvrdí, že mi práci přidělil, já čekám na výzvu a přidělení práce. 14.4. mi zaměstnavatel poslal doporučeným dopisem s doručenkou sdělení, že jsem bez vědomí a dovolení nadřízeného pracovníka opustila pracoviště. 20.4.2016 mi zaměstnavatel poslal okamžité zrušení pracovní poměru. Obě tyto písemnosti jsem převzala 28.4.2016. Jak mám konkrétně pokračovat při řešení tohoto problému? Domnívám se, že výpověď je neplatná a uvažuji o tom, dožadovat se svého práva u soudu. Ještě bych prosila o upřesnění, zda je platná výpověď, která je doručená doporučeným dopisem (poštou) bez předchozího kontaktování zaměstnatelem a snahy k osobnímu předání výpovědi? Zajímá mě názor advokáta jakou úspěšnost mám při řešení tohoto problému? Linda
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ne/platnost okamžitého zrušení pracovního poměru:
Dle § 55/1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Porušením zaměstnancových povinností zvlášť hrubým způsobem (tedy v nejvyšší intenzitě, kterou zákoník práce zná) může být např. zaviněná dlouhodobá neomluvená absence, jednání zaměstnance jsoucí v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, hrubé slovní či fyzické napadení zaměstnavatele, krádež zaměstnavatelova majetku či požívání alkoholu (či jiných návykových látek) v pracovní době.
S ohledem na popis skutkového stavu (v dotazu) lze pochybovat o tom, že k porušení nějaké povinnosti zaměstnance ve Vašem případě vůbec došlo; pakliže ano, nejedná se s vysokou pravděpodobností o hrubé porušení zaměstnancových povinností (tzn. že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru není dán).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 zákoníku práce).
Máte-li v úmyslu se proti obdrženému okamžitému zrušení pracovního poměru bránit, jsou pro Vás klíčové § 69/1 a § 70 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- zrušil-li zaměstnavatel se zaměstnancem neplatně pracovní poměr (ve smyslu okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce), a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu;
- náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru;
- neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
V současné chvíli Vám doporučuji vyhledat bez zbytečného odkladu advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se na svého zaměstnavatele obrátíte s písemným nesouhlasem s rozvázáním pracovního poměru (a budete se domáhat dalšího zaměstnávání) a případně podáte žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu.
2/ Doručení okamžitého zrušení pracovního poměru:
Co se týče doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci (např. písemností, které se týkají rozvázání pracovního poměru), platí dle § 334/1 a 2 zákoníku práce, že:
- tyto písemnosti musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou;
- tyto písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Pravidla pro doručování písemností zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jsou dále rozvedena v § 336 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa;
- písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance;
- doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení;
- nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu; zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout; v tomto oznámení musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti;
- povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme;
- jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty;
- jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo; zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.
Skutečnost, že ve Vašem případě zvolil zaměstnavatel pro doručení okamžitého zrušení pracovního poměru poštovních služeb, aniž by se před tím pokusil Vám tuto písemnost doručit osobně, nemá na platnost okamžitého zrušení pracovního poměru vliv (tzn. že neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru je zapotřebí napadnout z důvodu nesplnění zákonných podmínek, nikoli pro způsob jeho doručení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí výboru SVJ?
- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí shromáždění SVJ?
- Kopie ze zápisů schůze výboru a shromáždění SVJ - má na ně majitel bytu SVJ právo nebo ne?
Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013. 03/2016 jsem požádal Výbor SVJ, aby mi dle zákona 106/199 Sb. , ve znění pozdějších předpisů o svobodném přístupu k informacím umožnil zpřístupnit následující informace:
1, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze schůzí Výboru SVJ za období: leden 2002 – únor 2016 /
2, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze Shromáždění SVJ za období: leden 2002 – 2015 /
3, seznámení se s informacemi o hospodaření (tj. účetnictví) a správě SVJ za období: 2006 – 2016.
Předseda Výboru SVJ tento dopis v dubnu 2016 otevřel na schůzi výboru SVJ a jelikož jsem na obálku napsal adresu SVJ a nechal doporučeně zaslat, předseda (výbor SVJ), tak aby mi nemusel o poskytnutí informací rozhodovat si adresování dopisu vyložil po svém, a rozhodnutí o poskytnutí zahrnul jako jeden z bodu Shromáždění SVJ, které se shodnou okolností konalo na konci dubna 2016 … tak aby Shromáždění samo rozhodlo, zda na tyto informace mám právo a nemusel o nich rozhodovat Výbor SVJ. Na shromáždění následně předseda nechal hlasovat Shromáždění SVJ o tom zda mám právo na informace či ne Shromáždění odsouhlasilo, že NEMÁM.
Dotazy:
Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013, ale žádal jsem Výbor SVJ o informace za celé období existence tohoto společenství (tj. od roku 2002).
1, Chci se tak zeptat, zda mám právo na informace o fungování SVJ pouze za dobu, kdy jsem majitelem bytové jednotky nebo za celou dobu existence společenství, tedy i za dobu před vznikem mého vlastnictví. Jde o to, že pře vznikem mého vlastnictví byla učiněna rozhodnutí, která mají vliv na moje vlastnictví.
2, Má Shromáždění SVJ právo rozhodovat o tom jaké informace mi mohou být poskytnuty nebo je toto pouze úkolem Výboru SVJ a přesměrování odpovědnosti na Shromáždění SVJ je v rozporu se zákonem? V zákoně o svobodném přístupu k informacím se píše, že povinnost poskytnout/neposkytnout informace je do 15 dnů od zažádání. V případě, že o poskytnutí informací by mělo rozhodovat Shromáždění SVJ, pak by zřejmě ve velké části roku nemohla být dodržena zákonná lhůta, jelikož Shromáždění SVJ se koná zpravidla pouze 1x ročně.
3, Jak mám dále postupovat, jestli mi bylo odepřeno právo na přístup k informacím?
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Podle § 1179 občanského zákoníku „Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. “ Občanský zákoník dále v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. V těchto pravidlech by mělo být vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu nebo pozemku. Je možné si například upravit pořizování kopií, umožnit nahlížení jen za přítomnosti statutárního orgánu společenství nebo např. si stanovit lhůtu, ve které je člen společenství povinen předem oznámit statutárnímu orgánu společenství svůj záměr realizovat své právo spočívající v nahlížení do listin společenství.
Za použití judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že každý člen společenství má právo nejen nahlížet do listin společenství, ale také si prostřednictvím techniky pořizovat kopie.
Pokud i přes výše uvedené SVJ neumožní svému členovi nahlédnout do listin souvisejících se správou a hospodařením společenství dochází takovýmto jednáním k zásahu do práva na majetek, které je garantováno čl. 11 Listiny.
Nahlédnutí do listin souvisejících se správou a hospodařením SVJ tedy nelze odepřít, ovšem povinností žadatele o nahlédnutí je řádně označit listiny, do kterých má být nahlíženo, což vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 544/2013. Pokud i přesto bude nahlédnutí do předmětných listin odepřeno, lze se bránit žalobou v občanskoprávním řízení.
Na základě výše uvedených informací tedy k Vašim dotazům uvádím:
1. máte právo nahlížet i do listin, které byly přijaty či se vztahují k období, kdy jste ještě nebyl členem SVJ.
2. Ani Výbor ani Shromáždění nemají právo rozhodovat o Vaší žádosti o informace, neboť na informace máte právo přímo ze zákona.
3. Pokud Vám bylo odepřeno právo na informace, máte možnost se obrátit na soud a žádat, aby soud povinnost poskytnout Vám informace nařídil SVJ rozsudkem.
__
OBČAN-NÁJMY
- Zvýšení nájmu nebytového prostoru obcí po ukončení nájemní smlouvy - je to právně v pořádku?
Prosím o radu, zda se obec dopouští protiprávního jednání, či ne. Jsem ředitelkou školy, která je v nájmu obce. K 30. 6. 2016 vyprší platnost stávající smlouvy. Dne 11. 4. 2016 obec zveřejnila záměr pronájmu budovy školy v obci. Naše škola byla jediným zájemcem s nabídkou 402 400, - Kč za jeden rok. Poté proběhlo zasedání zastupitelstva obce, kdy po obdržení této naší nabídky požadovali někteří zastupitelé částku 430-450 tis. Kč.
Před konečným usnesením se snaží získat můj souhlas (ředitelky a zřizovatelky) s navýšenou cenou. Pokud budu trvat na tom, že nesouhlasím – existuje varianta, že nebude vypsáno nové výběrové řízení, ale začne běžet výpovědní lhůta a tedy i možné ukončení provozu školy.
Je tento postup (navyšování ceny) ze strany obce právně v pořádku? Děkuji za odpověď. Leona
ODPOVĚĎ:
Obec má při nakládání s majetkem postavení jako kterýkoliv jiný vlastník. Na druhou stranu je obec subjektem veřejného práva a má tedy povinnost s majetkem nakládat s péčí řádného hospodáře. Čímž se myslí, že obec má mimo jiné při rozhodování zvážit i přínosnost pro obec. Pokud obec stanovuje cenu nájmu, pak ji musí stanovit ve výši, která je v dané lokalitě obvyklá a nesmí ji stanovit v částce nižší. To lze jen výjimečně a obec musí takový krok zdůvodnit (např. pokud by budovu pronajala herně za vyšší nájem než škole za nižší nájem, nebylo by to v pořádku).
Závěrem tedy uvádím, že pokud došlo k navýšení nájmu, pak se nic protiprávního nestalo, otázkou je přiměřenost takového zvýšení. Pokud o přiměřenosti zvýšení máte pochyb, jediným řešením by bylo oslovit soudního znalce, který by byl schopen stanovit částku nájmu v dané lokalitě obvyklou a v takovém případě byste mohla napadnout rozhodnutí zastupitelstva, kterým byla taková cena schválena.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY, SPOTŘEBITEL
- Vrácení vypraného oblečení eshopu ve 14denní lhůtě - vadí vyprání?
- Vyprání zakoupeného oblečení a možnost vrácení ve 14denní lhůtě zpět eshopu
Zakoupila jsem dětské oblečení v eshopu. V zákonné lhůtě 14 dnů jsem oblečení chtěla vrátit (neseděla velikost). Ale bohužel jsem ho před vyzkoušením vyprala. Jinak je oblečení nenošené. Prosím, mám nárok na vrácení peněz / výměnu za jinou velikost? Katka
ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, 1/ zda jste zakoupené zboží skutečně vrátila (nebo o tom pouze uvažujete) a především 2/ zda ve Vašem případě zákonná 14-tidenní lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy již uplynula (či dosud běží).
Dle § 1829/1 písm. a) občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu (což je i Váš případ), ode dne převzetí zboží.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste nebyla prodávajícím řádně poučena o právu od kupní smlouvy odstoupit (ve smyslu § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), můžete od kupní smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne doručení zboží (tato lhůta se zkrátí, pokud Vás o právu odstoupit od smlouvy prodávající poučí dodatečně).
Vzájemné povinnosti spotřebitele a prodávajícího jsou při odstoupení od kupní smlouvy zakotveny v § 1831/1 a v § 1832/1 a 4 občanského zákoníku:
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel;
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem;
- odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1833 občanského zákoníku, dle něhož spotřebitel odpovídá prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti).
Skutečnost, že jste zakoupené oblečení vyprala (což představuje zcela běžný způsob používání oblečení) tak nemá na Vaše právo od kupní smlouvy odstoupit žádný vliv (tzn. že od kupní smlouvy odstoupit můžete, je-li dosud zachována 14-tidenní lhůta).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Právník klienta nedostal doplnění od protistrany doručené odvolacímu soudu - je možné se odvolat?
- Právník nedostal od soudu doplnění spisu protistrany - možnost odvolání proti rozsudku
Mám dotaz, 24.5.2016 jsem se i po odvolání rozvedla, manžel nepřistoupil na žádnou dohodu ohledně vypořádání. Ještě před rozvodem zničil všechny doklady, takže nemám v ruce doklad o ničem co jsme spolu nakoupili. V rozvodu i po upozornění, není z čí strany je rozvod a zbyly mi jen dluhy na mém účtu a manžel i když o tom věděl, dělá mrtvého brouka a to i přesto, že jsem mu pomohla s obdobím, kdy byl bez práce a jen na podpoře a to bylo vícekrát, s jeho exekucemi, které chtěl také zatajit a dnes (24.05.2016) už mě vyhání z domu, který je jeho. Hypotéku mi nedají, kvůli dluhům. Naspořeno nemám nic, a manžel si zařidil v práci že jen polovina platu je přiznaná a zbytek jim doplácí na ruku. Mám vůbec nějakou naději, mám nějaké možnosti? Právnička mě stála 10.000 Kč a nikdy mi ani neporadila co mám a nemám říkat. Manžel měl 3 právníky a vyšla jsem z toho jako blázen a psychpat, se kterým se nedá domluvit, který si vymýšlí a to i přesto, že jim manžel opakovaně lhal např. s těmo jeho exekucemi. Nic co řekl on se neprozkoumávalo a teď mi zbyly jen oči pro pláč a za pár dní i rozsudek s nesmysly, který když dnes (24.05.2016) četli u odvolacího soudu jsem nevěřila vlastním uším a to i přesto, že manžel podával ještě doplnění a moje právnička ho ani neobdržela, takže jsme se nemohly vyjádřit a už to ani nejde co teď? Regina
ODPOVĚĎ:
Do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu máte právo podat žalobu na vypořádání SJM. Máte právo chtít vypořádat vše, co bylo nabyto v době manželství (pokud to nebyl dar či dědictví jen jednoho z manželů). Tedy i dluhy vzniklé za dobu manželství, movité i nemovité věci. Váš dotaz je velmi obecný, proto nelze konkrétně uvést, na co máte právo, ale vše, co je v SJM v den právní moci rozsudku o rozvodu lze vypořádat. Pokud jste bydleli v domě, který je ve výlučném majetku manžela, je např. možné požadovat vypořádání vnosů, které byly do domu po dobu manželství investovány, pokud si manžel nechá vybavení domu, můžete požadovat finanční náhradu.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Otec dítěte žije s nezletilou přítelkyní a ta trestá děti - jak může zasáhnout matka dětí?
Budeme se s manželem rozvádět. Můj manžel začal žít s 16letou "ženou". Přijde mi, že ona se nechová dobře k našim malým dětem. Trestá je, bije (malé pohlavky, plácnutí přes ruce, napomínání…) Lze toto nějak smluvně ošetřit, anebo se musím smířit s tím, že když jsou u otce, je povoleno vše, co on povolí? A dále - lze nějak brát v potaz její neplnoletos (2016) t? Prostě mi vadí, že se takové dítě má jakkoli podílet na výchově mých dětí.
Děkuju. Milada
ODPOVĚĎ:
Jestliže již žijete s manželem odděleně, bylo by dobré se s manželem co nejdříve dohodnout na úpravě výchovy vašich dětí. Pokud manželství spěje k rozvodu, časově i finančně nejméně náročnou cestou je tzv. nesporný rozvod neboli rozvod dohodou. Aby mohl takový rozvod proběhnout, je k žádosti o rozvod zapotřebí doložit pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. V dohodě by mělo být uvedeno zejména to, s kterým z rodičů budou děti žít, měl by v ní být upraven styk dětí s druhým rodičem a výše výživného. V dohodě však mohou být uvedeny i jakékoliv další skutečnosti, na kterých se s manželem dohodnete.
Jestliže je pro Vás nepřípustné, aby manželova nová partnerka dětem udělovala tresty (zejména ty fyzické), doporučuji to Vašemu manželovi sdělit a trvat na tom, aby ustanovení o tom, že tresty bude udělovat pouze Váš manžel, bylo součástí dohody o úpravě poměru nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu, záleží však také na tom, zda s takovým ustanovením bude Váš manžel souhlasit. Pokud nebude chtít, aby takové ujednání bylo součástí písemné dohody, budete se buď muset spokojit s ústní dohodou nebo jít cestou tzv. sporného rozvodu, kdy se veškeré detaily péče o děti budou řešit před soudem. Pak můžete své požadavky zopakovat soudu a bude záležet na jeho posouzení celé záležitosti, zda takovému požadavku vyhoví či nikoliv. Zcela zamezit výchovnému působení nové partnerky na děti pravděpodobně nebude možné – obzvlášť tehdy, pokud spolu žijí – ale můžete požadovat například to, aby děti manželova nová partnerka nehlídala sama, protože vzhledem k tomu, že ještě není plnoletá, nemá za děti plnou odpovědnost.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Darování věci v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování věci v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
Manžel daroval movité a nemovité věci (garáž, auta) v SJM, synovi bez mého souhlasu. Všechno platil manžel, syn ještě studuje. Udělal to právě z důvodu, aby mě z těchto věcí nemusel po rozvodu vyplácet.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud jste s darováním nesouhlasila, jedná se o neplatné právní jednání. Nepříjemné je, že neplatnosti se nedomůžete jinak, než prostřednictvím soudu žalobou o neplatnost takového právního jednání z důvodu absence souhlasu druhého manžela s darováním.
__
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Přepětí v nájemním bytě způsobené rozvodem majitele nemovitosti - náhrada škody za poškozené spotřebiče
- Náhrada škody za poškozené spotřebiče - přepětí v síti nájemního bytu nezpůsobené elektrárnou
Jsem nájemníkem městského bytu v Českých Velenicích.
22.5.2016 dopoledne, se v bytě bez zjevné příčiny ozvala rána, doprovázena zápachem spálenin. Zároveň i vypadly některé z jističů v mém bytě. Poté jsem vytáhl všechny spotřebiče ze zásuvek elektrické energie a pokoušel se hledat problém.
Jelikož jsem v oblasti elektrikářské laikem, nic jsem nenašel.
Poté jsem se pokusil ohlásit problém u dodavatele elektřiny EON. Zde mi bylo řečeno, že se nejedná s největší pravděpodobností o jejich problém. Musím podotknout, že to nakonec byla pravda. Oni měli vše v pořádku.
Zkoušel jsem se tedy spojit s elektrikářem, který je pro město Č. Velenice. Byl bohužel mimo město a mohl přijet až v pondělí 23.5.2016 v 7 hodin. S tím jsem souhlasil.
Po příjezdu v pondělí, elektrikář v podstatě ihned odhalil problém, kterým byl uvolněný drát v rozvodné skříni, která je na společné chodbě. Drát poté za přítomnosti osoby z bytového úřadu utáhl, já jsem v bytě vyzkoušel elektriku, která již šla bez problémů. Poté jsem já i on odjel.
Zásadním problémem v tomto incidentu je to, že po zjištění všech škod, jsem přišel na to, že jsou rozbité tyto elektrospotřebiče :
Automatická pračka,
pákový kávovar,
americká lednice,
robotický vysavač.
Nyní se dostávám k vyjádření protistrany, tedy vedoucího městského odboru. V pondělí 23.5.2016, jsem s manželkou šel na úřad, probrat věci ohledně oprav, popř. nakoupení nových spotřebičů.
Již ze začátku byla vidět snaha tohoto úředníka o bagatelizaci problému. Při mém dotazu jak pokračovat dál, se několikrát snažil zpochybnit to, že se jedná o prostor, za který nese město zodpovědnost. Snažil se mi říct, že se jedná o přívod do bytu a že za tento oni pravděpodobně nejsou zodpovědní. Podotýkám, že tento rozvod je ve druhém patře a náš pronajímaný byt je v patře třetím.
Poté mi navrhl, že si mám všechny spotřebiče nechat opravit a následně se prý můžeme bavit o tom, zda nám město opravy zaplatí, nebo ne. V podstatě se neprovedl žádný zápis o tomto incidentu, vše proběhlo pouze ústně.
Moje otázky, resp. žádosti o radu jsou tyto:
Doporučili by jste nějaký návrh, jak danou situaci řešit? Může být rozvod energie, který je ve společných prostorech, být majetkem? Nebo se jedná o klasickou snahu, přehodit problém na někoho jiného?
Doporučujete trvat mi na sepsání poškozených věcí? Je návrh úředníka o tom, abych si vše zaplatil a poté vymáhal náklady jediným způsobem, nebo by jste mi doporučili jiný?
Co by mi mohlo podle Vás pomoci, byl bych vděčný. Děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám obstarat si o všem písemné listiny, tedy pokud možno zprávu elektrikáře o problému, který nastal a jak jej vyřešil. Pokud by taková zpráva neexistovala či ji nechtěl dodatečně vystavit, nezbude, než ho v případě případného soudního sporu nechat předvolat jako svědka. Dále bych Vám doporučila, abyste si uvedené spotřebiče nechali opravit, ale důrazně upozorňuji v autorizovaném servisu a nechat si vystavit potvrzení o tom, kolik oprava stála a hlavně, co bylo příčinou zničení a kdy ke zničení došlo. Poté se obrátit na město s výzvou k náhradě škody, jejíž výše bude odpovídat ceně oprav. Pokud byste spotřebiče opravovat nechtěli, tak přesto se pokusit v servisu získat informaci o tom, jakou cenu spotřebiče měly v době zničení a v rámci náhrady škody požadovat tuto částku. Pokud by město odmítlo odpovědnost, pak nezbude, než se s žalobou o náhradu škody obrátit přímo na soud. Pokud byl problém způsoben drátem v rozvodné skříni, která je umístěna ve společných prostorách domu, je za to město rozhodně zodpovědné vůči Vám. Pokud by se město domnívalo, že za uvolněný drát odpovídá někdo jiný, musí se následně hojit a něm, nikoliv tuto povinnost delegovat na Vás s tím, že si máte zjišťovat viníka. Upozorňuji, že v případě náhrady škody platí tříletá promlčecí doba, takže nejpozději po třech letech je třeba podat žalobu, pokud by se věc protahovala.
__
RODINA-SJM
- Splácení hypotéky výhradně jedním z manželů - patří splátky hypotéky do SJM?
Čelím žalobě o vypořádaní SJM (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012), nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím v roce 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď.
Otázka 1: Bývalá žena požaduje podíl z hypotéky, i když se nikdy na splátkách nepodílela, mám nějakou šanci tento podíl aspoň částečně vyloučit (předmanželskou smlouvu jsme bohužel neuzavřeli, ale veškeré platby po celou dobu jdou výhradně z mého účtu, manželka měla svůj)?
Otázka 2: Setkal jsem se s dvěma pohledy na výpočet pro vyrovnání SJM z výše uvedeného případu:
Aktiva: investice ze SJM do mého výlučného majetku (hypotéka 1.000.000, -) mínus pasiva: závazek z hypotečního úvěru (stav hypotéky ke dne rozvodu 700.000,-) rovná se 300.000,- z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 150.000,-
Nebo
Potvrzení z banky, že bylo ke dni rozvodu, resp. k 31.12.12 zaplaceno 560.000,- včetně úroků, poplatků atd. z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 280.000 Kč.
Který z těchto výpočtů je správný?
Otázka 3: Zahrnují se do výpočtů SJM i úroky a poplatky za vedení hypotečního účtu, případně pojištění k hypotéce?
Předem děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. splátky hypotéky, které byly hrazeny v době manželství, jsou chápány jako vnos ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů. Pokud jste splátky nehradil výlučně z peněz, které jste dostal darem či z dědictví (muselo by to být prokazatelné), pak i když jste je hradil ze svého účtu, pokud na účet přicházela např. mzda, pak je to i tak chápáno jako SJM. Manželka tedy má právo na vrácení poměrné výše splátek, ovšem zase po zohlednění skutečnosti, že v domě bydlela a užívala ho.
2. Kloni (2015) la bych se k druhé variantě, tedy k tomu, co bylo ke dni rozvodu na hypotéce splaceno, sice bych to dělila dvěma, nicméně bych brala v úvahu, jak výše uvádím, že manželka v domě bydlela a jisté peníze "probydlela". To je věc, která se obtížně počítá a stav opotřebení by přesně spočítal pouze znalec, nicméně rozumný soudce či advokát to dokáže stranám vysvětlit tak, aby se nemusely navyšovat náklady soudního řízení o náklady na znalecký posudek.
3. Úroky, poplatky i pojištění se samozřejmě do SJM počítá, tedy počítají se splátky včetně těchto plateb, které byly v souvislosti s hypotékou hrazeny.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědicové mají zájem o dům - kdo z nich dostane přednost dům vlastnit a vyplatí ostatní dědice?
- Zájem všech dědiců o dům po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
- Zájem všech dědiců o byt po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
- Zájem všech dědiců o nemovitost po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
Dva sourozenci dědí 2/3 domu, jiní dva zbylou 1/3 domu (nejsou k prvním přízeň). Nezávisle si nechali udělat odhady domu, ty se však dost liší. Za jakou cenu se bude dům nabízet k prodeji, kdo bude prodejem pověřen?
(předejít tomu, aby dům byl prodán pod cenu a prodejce za to dostal provizi).
Pokud někteří z nich projeví zájem o dům s tím, že ostatní vyplatí, kdo z nich na to bude mít přednostní právo, pokud se nebudou schopni domluvit?
Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení se dům neprodává. V dědickém řízení se pouze určí, kdo a v jakém poměru dědictví nabývá. Po skončení dědického řízení je na spoluvlastnících, jak se domluví o rozdělení společné věci. Pravidla pro správu společné věci jsou obsažena v občanském zákoníku (§ 1126 a násl.).
Zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k nemovitosti bylo od 1.1.2015 zrušeno, tudíž kterýkoli spoluvlastník nemovitosti může svůj podíl na nemovitosti prodat kdykoliv a komukoliv, aniž by ostatní spoluvlastníky o tom musel informovat.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1140 a násl. o. z.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na cizím pozemku a předkupní právo majitele pozemku
- Má majitel pozemku předkupní právo na stavbu na pozemku stojící?
Vlastním s bratrem na půl chatu, kterou již před váLkou postavil náš dědeček. Chata stojí na pozemku, který však je ve vlastnictví jiného člověka. Každoročně platíme majiteli pozemku nájem ve výši 800, - Kč za rok. Ráda bych prodala svoji polovinu chaty bratrovi, který o ni má zájem. Nemá, prosím, předkupní právo majitel pozemku? Platí se z prodeje daň? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, současná právní úprava zavedla princip, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že zde přes 50 let platila zásada opačná, existuje spousta případů, kdy tomu tak v reálu není, což je i Váš případ. Aby v budoucnu došlo k postupné harmonizaci reality a právní teorie, má vlastník pozemku předkupní právo na stavbu a naopak. Zákon přímo říká, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak prokázat peníze získané před manželstvím a investované do movitých a nemovitých věcí
- Peníze získané před manželstvím a investované do majetku v době manželství - rozvod manželství
- Rozvod manželství a vypořádání majetku koupeného z vlastních peněz jednoho z manželů (získaných před manželstvím)
Před uzavřením manželství cca rok jsem prodal dům v Praze. Za ty peníze koupil dům na vesnici do výlučně svého vlastnictví.
Z těch samých peněz zrekonstruoval a vybavil (televize, počítače, kávovar, pračka, lednice atd). Koupil si i nějaké další věci (veterán, zahradní techniku atd.) platil účty a veškerý provoz domácnosti (benzin, dřevo, STK, pojištění, elektřinu vše.)
Nepracuji.
Mám občasný příjem z pronájmu nemovitosti.
Nyní peníze došly a rozvod je na krku. Musím a jak prokáži, že jsem vše pořizoval ze svých peněz nabytých před sňatkem?
Nerad bych nyní při rozvodu musel dát část svého majetku (drahé) polovičce, která si ho hodlá nárokovat, protože mi za dobu sňatku prala a vařila. Její příjem byl zanedbatelný a nyní je přes rok na mateřské.
Já platím veškerý provoz a podporuji jí deseti-tisíci měsíčně.
Žena přišla s igelitkou, ale v objetí láska neřeší, až nyní, kdy vše pohaslo by chtěla víc.
ODPOVĚĎ:
Prokazovat opravdu budete muset. Při rozvodu zjednodušeně řečeno platí, že si každý odnes (15.06.2016) e, co do manželství přinesl + polovinu toho, co manželé nabyli za trvání manželství. V případě sporů, co do společného jmění patří a co do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je nutné doložení skutečností osvědčující vlastnictví toho či onoho manžela. Není úplně nutné mít na vše paragon, neboť ten spíše svědčí o tom, že věc byla zakoupena, ale už ne kým a z jakých finančních prostředků (zda-li manžela či manželky). Za důkaz v tomto případě může sloužit vše, co prokazuje Vaše tvrzení. Svědectví, výpis z účtů, ale i kupříkladu potvrzení o zaměstnání atd. Platí, že kdo tvrdí, musí prokázat. Pokud si tedy manželka bude činit právo na Váš majetek, musí bezpečně prokázat existenci právního titulu (SJM, koupě, dar atd.).
_
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM bez souhlasu druhého z manželů - jak napadnout dar a vrátit peníze do SJM (do dědického řízení)?
- Peníze darované ze SJM před smrtí bez souhlasu druhého z manželů - projednání peněz v dědickém řízení
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování peněz pod vlivem léků na psychiku - je takový dar platný?
- Darování peněz ze SJM pod vlivem léků na psychiku - napadení daru druhým z manželů
Manžel před svým úmrtím převáděl na účet příbuzných značné finanční prostředky ze svých účtů zřízených před manželství. Jednalo se o jeho prostředky před sňatkem a dále na tyto účtu šly i jeho příjmy z podnikání, které by spadaly do SJM. Celkem Jednalo se o 4 převody, přičemž u 3 převodů uvedl důvod darování, u jednoho důvod uveden nebyl. Tyto 3 převody chci respektovat, ale převod bez uvedení důvodu byl chtěla vrátit do projednání dědictví. Všechny převody byly provedeny v době kdy byl manžel prokazatelně již pod vlivem psychotropních látek. Je možno úspěšně žádat o vrácení těchto prostředků do dědictví? Převod byl proveden na osobu mimo okruh dědiců. Děkuji za odpověď Zita
ODPOVĚĎ:
Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jestliže by bylo jednání zůstavitele z důvodu psychické poruchy neplatné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení osoby, která od něj peníze obdržela. Pokud máte nějaký důkaz, že zůstavitel byl v době převodu peněz psychicky nezpůsobilý takové jednání učinit, např. lékařskou zprávu, pak navrhněte u notáře, který dědictví projednává, o zařazení této pohledávky do aktiv dědictví. Pokud osoba, která peníze od zůstavitele obdržela, nebude s Vaším tvrzením souhlasit a pohledávka bude sporná, odkáže Vás notář k podání žaloby k civilnímu soudu a ke sporné pohledávce nebude v dědickém řízení přihlížet.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a Zákoník práce - vysvětlení, definice, příklad
Prosím o odpověď na dotaz ve věci rozvžení kratší týdenní pracovní doby. Konkrétně se je jedná o zaměstnance příspěvkové organizace, pozice pracovník v sociálních službách, týdenní pracovní doba 15 hodin (přepočtený úvazek 0,375). Lze pracovní dobu tohoto zaměstnance rozvrhnout jinak než 5 x 3 hodiny denně? Např. podle potřeb zaměstnavatele do dvou nebo tří pracovních dnů?
Personalista organizace argumentuje, že takové rozvržení pracovní doby je nerovnoměrné, s čímž nesouhlasím, protože Zákoník práce uvádí nerovnoměrné rozvržení pracovní doby jak stav, kdy zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně pracovní dobu na jednotlivé týdny. Což v tomto případě neplatí, týdenní pracovní doba zaměstnance je vždy dodržena.
Existuje nějaký jiný argument, proč by pracovní doba tohoto zaměstnance v rámci pracovního týdne nemohla být rozdělena do méně než 5 pracovních dnů (např. do pravidelných směn)?
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Záleží zcela na zaměstnavateli, jak práci zaměstnanci rozvrhne, rozhodující je potřeba zaměstnavatele. Pokud by však bylo rozvržení pracovní doby obsaženo v pracovní smlouvě, musel by s tímto rozvržením zaměstnanec souhlasit. Jinak je zcela běžné, že zaměstnanci pracují třeba jen některé dny v týdnu, o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nejedná, neboť každý týden je zaměstnanci rozvržena pracovní doba stejně.
_
RODINA-SJM
- Otec dítěte, dětí pracuje načerno a neplatí alimenty, výživné - jak postupovat?
- Práce načerno a neplacení výživného, alimentů - jak postupovat?
- Práce na černo a neplacení výživného, alimentů - jak postupovat?
Bývalý manžel úmyslně neplatí 4 m. výživné na 2 děti (8 a 12r.) - 7500, -Kč/ m. Pracuje, jako OSVČ, vyplácen je hotově. B. účet nemá. Máme RD (nemáme vypořádané SJM) formou hypo, kterou taktéž nehradí a zatěžuje dluhy - vypsanou exekucí pro neplacení záloh z podníkání (OSSZ a VOZP).
Bývalý manžel pracuje jako OSVČ - ve stavebnictví, výškové práce … "na černo", vyplácen je hotovostí. Vpodstatě neprokazatelné. V 09/2013 jsem na něě podala trestní oznámení přes policii. V té době jsem znala firmu u které pracoval. Tyto informace nyní nemám. Některé částky, kolik si bývalý manžel v loňském roce vydělával jsem mohla i dokázat (Viz příloha). Z přehledu je zřejmý jeho částečný příjem, který mi nechal zaslat na účet. Nicméně tyto částky pokrývaly i spoustu jeho výdajů + náklady na bydlení.
Když se s ním snažím telefonicky spojit, tak tel. údajně nebere, z důvodu pracovní vytíženosti a poté zase tvrdí, že do zaměstnání nechodí, proto žádné peníze poslat nemůže.
Ohledně majetku - máme společně dům, placený formou hypotéky (17000, -). Hypotéku taktéž neplatí ani poplatky spojené s domem. Z toho ted vyvstávají další problémy. Jsme v jednání exekutorů, pomalu před dražbou majetku. Dům navíc zatížil dalšími exekučními pohledávkami - z podnikání - neplatí už několik let zdravotní a sociální zálohy, daně. Jiný majetek nemá.
Z těchto důvodů + strachu dětí z něj (agresivita, alkohol.), jsem byla nucela s dětma odstěhovat se k rodičům do jejich bytu. Jsem zaměstnaná jako sestřička v nemocnici, již pracuji na dvě pracovní smlouvy, ale není v mých silách vše platit sama.
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš bývalý manžel neplatí déle než čtyři měsíce výživné, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení. Samotné podání trestního oznámení Vám sice dlužné výživné nevymůže, ale mohlo by Vašeho bývalého manžela přimět k lepší platební morálce.
Pokud se tak nestane, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Jestliže ale Váš bývalý manžel nemá žádný příjem z výdělečné činnosti ani žádný majetek, je bohužel možné, že dlužné výživné zkrátka nevymůžete.
V případě, že by bývalý manžel z objektivních důvodů nemohl svou vyživovací povinnost plnit – objektivním důvodem je například vážný zdravotní stav bránící vykonávat výdělečnou činnost – mohla by vyživovací povinnost přejít na jeho rodiče, tedy na prarodiče dítěte. V takovém případě se ale jedná o novou vyživovací povinnost a tímto způsobem nelze řešit dlužné výživné. V tomto případě by navíc soud zahájil řízení proti všem prarodičům, tedy i proti Vašim rodičům.
Co se týče nehrazení splátek hypotéky, pokud nejste schopni se s bývalým manželem na splácení dohodnout, může spor o správu společného jmění manželů rozhodnout soud. Nejste-li tedy schopni se ohledně způsobu úhrady společného závazku (hypotéky) dohodnout, můžete váš spor předložit k rozhodnutí soudu.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předkupní právo na zahrádku, zahradu od českého svazu zahrádkářů - je automatické nebo ne?
Mám od roku 2005 pronajatou zahrádku v koloni (2015) i Českého zahrádkářského svazu. Pozemek je ve vlastnictví města. Nyní na vyžádání zahrádkářů město i čzs předběžně souhlasí s odprodejem zahrádek. Mám v takovém případě předkupní právo, i když není uvedeno ve smlouvě? Nebo ho má místní zahrádkářský svaz jako celek nebo zahrádky může odkoupit kdokoliv z veřejnosti, kdo je rychlejší, informovanější nebo kdo dá více peněz? Jak takový převod obvykle probíhá? Jaké kroky mám podniknout, abych mohla později zahrádku vlastnit? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Pokud předkupní právo nemáte stanoveno smlouvou nebo dohodou, toto Vám nenáleží. Nová právní úprava se výslovně zmiňuje o předkupním právu v případě, že pozemek a nemovitost na něm stojící má odlišného vlastníka. V takovém případě náleží předkupní právo oběma stranám. U prodeje je to opravdu tak, že záleží na prodávajícím, komu majetek prodá a za jakých podmínek. Avšak pakliže máte nájem na dobu neurčitou, tak rovněž Vaše právo je chráněno a nelze Vám jen tak nájem ukončit. V případě nájmu na dobu určitou je samozřejmě nebezpečí, že po uplynutí doby nájmu Vám smlouva nebude prodloužena, což pronajímatel nemusí nikterak zdůvodňovat. Určitě doporučuji začít s městem vyjednávat a dát najevo Váš zájem o odkoupení pozemku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné nastěhovat rodinné příslušníky do bytu po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením?
- Bydlení v bytě po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením - kdo rozhoduje o bydlení v bytě?
02/2015 zemřela moje matka, žila sama v bytě (OV).
Dosud nezahájeno dědické řízení, bratr do bytu nastěhoval svou dceru (bez mého vědomí) tato zde bydlí dosud.
Dotaz: je jednání bratra v souladu ze zákonem?
Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
§ 1680 o. z. říká, že dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci.
Sdělte notáři, který dědictví projednává, že je s majetkem zůstavitele neoprávněně nakládáno.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 6. květen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Příjmy v minulosti a vliv na výpočet alimentů, výživného
- Placení výživného a nezabavitelné minimum
- Kolik peněz minimálně musí rodiči zůstat po zaplacení alimentů, výživného (nezabavitelné minimum po zaplacení alimentů, výživného)
- Nezabavitelné minimum po zaplacení alimentů, výživného - kolik Kč musí rodiči zůstat?
- Výživné na matku dítěte (matka pracuje, otec je na rodičovské dovolené)
- Vliv příjmů partnerky na výpočet výživného, alimentů
- Vliv příjmů družky na výpočet výživného, alimentů
- Vliv příjmů přítelkyně na výpočet výživného, alimentů
- Vliv arogantního chování potomka vůči rodiči při stanovení výše výživného, alimentů
1) Rozhoduje soud při určení výše výživného podle aktuálního příjmu rodiny nebo se „dívá“ několik roků zpátky? Např. výživné v roce 2015 mi bylo okresním soudem vyměřeno z příjmů z roku 2010.
2) Existuje nějaké nezabavitelné minimum, které mi musí po zaplacení výživného zůstat?
3) Může mi soud vyměřit výživné pouze z rodičovského příspěvku?
4) Má otec vyživovací povinnost vůči neprovdané matce podle § 920 občanského zákoníku, když je sám na rodičovské dovolené a matka je zaměstnaná? Podle krajského odvolacího soudu ne. V případě, že otec skutečně vyživovací povinnost k neprovdané matce nemá, bude jí mít opět v případě, že půjde pracovat a matka zůstane na rodičovské dovolené v období dvou let od porodu?
5) Může soud vypočítat otci výživné ze společného příjmu s jeho přítelkyní, aniž by se zajímal také o její výdaje na čtyři nezletilé děti, z nichž se dvě dlouhodobě léčí (epilepsie, nemoc ledvin). Přítelkyně chce být předvolaná k soudu a sama předložit svůj příjem, ale také výdaje.
6) Dá se z příjmů obou rodin odhadnout přibližná výše výživného na dvě děti ve věku 16 a 18 let? V rodině exmanželky jsou 2 dospělí lidé, 1 plnoletý student, 1 nezletilý student ve věku 16 let a jedno dítě do šesti let. Příjem rodiny exmanželky bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 26.900,- Kč. V rodině otce jsou 2 dospělí lidé, 2 děti mezi 6 -15 lety a dvě děti do šesti let. Dvě děti se dlouhodobě léčí (epilepsie, onemocnění ledvin). Příjem rodiny bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 22.800,- Kč. Otec má vyživovací povinnost k dětem (16 a 18 let) které bydlí u exmanželky a k dětem přítelkyně (1 a 1 rok). Sám otec má rodičovský příspěvek 5500, - Kč a příjem z pronájmu bytu 1800, -Kč.
7) Může soud přihlédnout k chování syna (16 let) při jednání o výši výživného? (urážlivý email na adresu otcovo dalších dětí)
Děkuji, Ludvík
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše otázky:
1) Soud si může vyžádat přehled i za delší časové období než jeden rok. Děje se tak zejména proto, že finanční situace jednoho či obou rodičů se v průběhu let mění, ale také například v situacích, kdy je výživné či změna jeho výše požadována zpětně.
2) Nezabavitelné minimum je termín, který se používá v souvislosti s exekučními srážkami výživného (či jiných pohledávek). V případě nařízené exekuce jde tedy o částku, která Vám musí zůstat. Základní nezabavitelná částka pro rok 2016 činí pro jednotlivce 6178.67 Kč a pro každou další osobu, které je jednotlivec povinen poskytovat výživné, se jedná o částku 1544,67 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se však o nezabavitelné částky využívání při exekučních srážkách, což není Váš případ.
3) Při určování výše výživného soud vždy zohledňuje finanční situaci obou rodičů. Může však vzít v úvahu i příjmy nových partnerů, protože jejich příjmy zvyšují životní úroveň daného rodiče a podle § 915 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. I když Vaším příjem je pouze rodičovský příspěvek a příjem z pronájmu bytu, povinnosti hradit výživné Vás to nezbavuje. Výživné Vám tedy může být stanoveno i pouze z těchto příjmů, ale nemusí jít o vysokou částku.
4) Jestliže má neprovdaná matka vyšší příjem než otec dítěte a její finanční situace je lepší než situace otce dítěte, je spíše nepravděpodobné, že by jí soud výživné přiznal. Pokud by se ale v době do dvou let od porodu dítěte situace změnila Vámi naznačovaným způsobem (matka bude na rodičovské dovolené a otec zaměstnán), pak samozřejmě k obnovení této vyživovací povinnosti dojít může a matka může na otci dítěte výživné pro neprovdanou matku požadovat.
5) Jak již bylo uvedeno, při určování výše výživného bere soud v úvahu příjmy obou rodičů a oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale měl by vzít v úvahu i náklady spojené s výchovou a výživou dětí. Pokud máte ohledně dětí zvýšené výdaje související s jejich léčbou, měl by tyto výdaje soud vzít v úvahu.
6) Výše výživného se odhaduje poměrně obtížně, protože soud vždy bere v úvahu celou řadu individuálních faktorů, které jsou u každé rodiny odlišné. Kromě příjmů záleží právě i na výši celkových životních nákladů. Rozhodnutí soudu ohledně výše výživného tedy nelze dopředu předjímat. Obvyklá výše výživného se však pohybuje v rozmezí 2.000 až 5.000 Kč.
7) Ze zákona nelze výživné přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy není v žádném právním předpise jednoznačně definován, mohlo by však jít i o situaci, kdy se dítě opakovaně chová k otci urážlivě, slovně či fyzicky ho napadá, odmítá kontakt s ním, odmítá mu poskytnout potřebnou pomoc apod. Nicméně jeden urážlivý e-mail nebude mít na výši výživného vliv. Pokud by se ale syn vůči Vám nebo Vaší nové rodině takto choval opakovaně a jeho jednání by nabíralo na intenzitě, mohlo by to být důvodem pro další soudní jednání ohledně výše výživného.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vrácení přeplatku za služby bytu SVJ - lhůta, do kdy se musí vyplatit?
- Do kdy musí SVJ vrátit přeplatek za služby bytu SVJ?
- Vrácení přeplatku za služby v domě SVJ - lhůta
- Úrok z prodlení - nevyplacený přeplatek za služby bytu SVJ v osobním vlastnictví OV
- Úrok za opožděné vyplacení přeplatku za služby bytu SVJ
Vrácení přeplatků za služby. Prý je splatnost, dle zákona do konce dubna. A za každý opožděný den je sankce 100 Kč. Náš správce nám píše, že dle zákona do konce června, letos (2016) dokonce až do konce července 2016. Leoš
ODPOVĚĎ:
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků v bytech a nebytových prostorech upravuje zákon č. 67/2013 Sb. , který v § 7 jasně stanoví, že "skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.". Zúčtovací období je definováno jako období max. 12 měsíců po sobě jdoucích, takže pokud je ve vašem případě zúčtovacím obdobím vždy kalendářní rok od ledna do prosince - o čemž nepochybuji, pak vyúčtování Vám musí být doručeno nejpozději do konce dubna a přeplatek vrácen nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Pokud tedy bude vyúčtování doručeno až v dubnu, přeplatek může být vrácen až v srpnu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva o užívání výtahu v bytovém domě (koupě výtahu jen částí bydlících)
Založili jsme občanské sdružení bytového domu, (nájemníci, kteří zainvestovali stavbu půdní vestavby v domě, který patří městu). Bylo to z důvodu, že ostatní obyvatele domu chtěli také používat výtah, který jsme zakoupili. Tito uživatelé platí poplatek za výtah na účet občanského sdružení. Je prosím třeba, aby měli nějaké smlouvy o užívání?
Děkuji Andrea
ODPOVĚĎ:
Pokud takto chcete "pronajímat" výtah, pak doporučuji uzavřít písemnou smlouvu, jejímž obsahem bude právo dané osoby (či uživatelů konkrétního bytu) užívat výtah a jejich povinnost platit nějakou úhradu.
Podle § 217 zákona č. 89/2012 sb. , občanský zákoník platí, že hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.
Uvedené znamená, že spolek může vyvíjet hospodářskou činnost, ale tato činnost nemůže být jeho hlavním "posláním". Navíc zisk z této vedlejší podnikatelské činnosti má být použit k podpoře hlavního "poslání" spolku (např. ochrana nějakých veřejných zájmů, charita apod.). Pro účely nájmu výtahu je zřejmě vhodnější forma obchodní společnosti
__
OBČAN-DLUHY
- Dlužník přiznává dluh na facebooku a v telefonu - vymahatelnost dluhu
- Vyhamahatelnost dluhu přiznaného na facebooku a v telefonátu
- Přiznání dluhu na Facebooku a SMS - je to důkaz pro soud?
K půjčce na základě ústní dohody došlo 3.2.2016. Pracoval jsem v té době na recepci hotelu, který již nefunguje. Paní X (mám její IČ) si ode mne půjčila z hotelové kasy 15,000 Kč. Než byl hotel předán novým vlastníkům, musel jsem dluh v kase uhradit. Jediné, čím to mohu doložit, je potvrzení podepsané nadřízeným - manažerem hotelu, že jsem uhradila zmíněnou částku, kterou si vypůjčila paní X. Zároveň jsou zde ještě minimálně dva další věřitelé, jeden z nich má písemnou smlouvu o půjčce (celková dlužná částka přesahuje 40,000 Kč).
S paní X se snažím komunikovat telefonicky a přes facebook, odpovídá sporadicky a stále slibuje, že jakmile to bude možné, peníze vrátí. Tvrdí, že na účtu má přes 100,000, ale nemůže je zatím uvolnit, protože čeká na udělení pracovního víza. Tato situace už ale trvá od vzniku dluhu.
Chtěl bych vědět jaký by byl doporučený postup. Na soud se obracet z neznalosti nechceme (bojíme se průtahů a vysokých poplatků.) a nevíme jestli by inkasní agentury byli schopny pomoci (několika jsme poslali email, zatím bez odpovědi). Policie nám oznámila, že máme podat žalobu. Zároveň by nás zajímalo, zda můžeme nějak upozornit úřady vyřizující její pracovní vízum, protože pokud je těch 100,000 opravdu potřeba, tak minimálně třetinu peněz nabyla nelegálně. Děkuji, Richard
ODPOVĚĎ:
Bohužel jinak než prostřednictvím soudu se peněz pravděpodobně nedomůžete a souhlasím s informací od Policie, že máte podat žalobu. Vymáhání dlužných částek ovšem v dnešní době není nijak problematické a pokud máte písemný důkaz, je i poměrně rychlé a je i reálné, že věc bude rozhodnuta bez jednání. Dokud není paní X uznána vinnou ze spáchání nějakého trestného činu, tedy neexistuje žádný rozsudek, žádný úřad nebude brát v úvahu informaci, že tato osoba někomu něco dluží, a že nabyla své finance nelegálně. Touto cestou bych se nepouštěla i z důvodu, že naopak paní X může namítat, že je bezúhonná a že se dopouštíte pomluvy.
__
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod a vypořádání SJM podle starého občanského zákoníku
- Rozvod a vypořádání SJM podle nového občanského zákoníku
- Hypotéka v manželství na nemovitost jednoho z manželů - vypořádání majetku podle nového občanského zákoníku
Rozvod manželství a vypořádání SJM: jedná se mojí nemovitost nabytou před manželstvím, během manželství byla sjednána hypotéka, kde je bývalá žena jako spoludlužník - nikdy však nepřispěla na hypotéku ani inkaso, nyní jsem invalidní důchodce a mám nízkou bonitu.
Po rozvodu – rozsudek nabyl právní moci 16.12.2012 – na mne bývalá žena – navrhovatelka rozvodu - podala v 3 leté lhůtě žalobu o vypořádání SJM – listopad 2015. Posuzuje se náš případ dle starého nebo nového občanského zákoníku? V případě, že podle nového – existuje ještě nějaká možnost, jak soud přimět k posuzování dle starého OZ?
Existuje způsob, jak přesně vypočítat na co má bývalá žena nárok, za předpokladu, že nepřispívala na hypotéku, inkaso a ještě si odnes (22.04.2016) la auto a další movité věci?
Jsem invalidní důchodce, pobírám invalidní důchod 8700 + výplatu z částečného zaměstnání 5400, - čistého a platím alimenty na dceru z prvního manželství dané rozsudkem 2500, - měsíčně. Mám nárok na osvobození od soudního poplatku? V případě, že ano, mohu požádat soud o dodatečně osvobození?
Mám ve výše uvedené soc. situaci nárok ještě na další pomoc jako bezplatná právní pomoc, konzultace, poradenství nebo cenově dostupnější právní zastupování atd. ?
Mohu soudu nějakým způsobem dát najevo, že jsem přesvědčen o tom, že žalobkyně společně s její právní zástupkyní zkonstruovaly situaci v době podání žaloby tak, aby to vypadalo, že má nárok na osvobození od soudního poplatku, avšak rozhodně měla podle mého boční příjem, a pak později na mediaci za přítomnosti mediátora přiznává, že má již vyšší oficiální příjem?
Je možné za výše uvedených okolností poukázat na nekorektnost, podjatost nebo klamání soudu a požadovat zrušení nebo anulování žaloby?
V mém případu se nemohu zbavit pocitu, že žalobce má zásadní výhodu, nemusí nic prokazovat pouze používá tvrzení a já pak musím neustále konzultovat, vyvracet, přesvědčovat, prokazovat. Dále podává žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty a tak, aby se případ posuzoval podle nového, lépe vyhovujícího občanského zákoníku. Existuje možnost jak podat na bývalou ženu žalobu ve smyslu, že mě během manželství citově, zdravotně a finančně poškodila a nadále mě popsaným způsobem chce kompromitovat?
Předem děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Tento případ se v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (22 Cdo 3779/2014) posuzuje podle zákona, který byl platný a účinný v době zániku SJM. K zániku SJM došlo ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Tedy na vypořádání vašeho SJM se vztahuje starý občanský zákoník č. 40/1964 Sb.
O osvobození od soudního poplatku a ustanovení bezplatného právního zastoupení můžete soud kdykoliv požádat, dle Vámi doložených majetkových poměrů soud sám usoudí, zda této žádosti vyhoví či nikoliv. V rámci řízení, tedy v postavení žalovaného máte právo uvádět jakékoliv informace, soud k nim bude ale přihlížet pouze v případě, že svá tvrzení můžete doložit důkazy a v případě, že jsou tyto informace důležité z hlediska předmětu sporu. Pokud tedy budete chtít prokazovat, že Vás manželka v průběhu manželství vydírala, pravděpodobně k tomu soud v rámci žaloby o vypořádání SJM přihlížet nebude, neboť tam se řeší pouze majetek. Otázka citového vydírání by pak byla předmětem samostatné žaloby o ochranu osobnosti.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ ignoruje zákony a dělá si co chce - jak postupovat?
- Předseda SVJ jedná bez souhlasu členů SVJ - jak postupovat?
- Žaloba na předsedu SVJ - ignoruje zákony a rozhoduje bez souhlasu členů SVJ
- Žaloba na výbor SVJ - ignoruje zákony a rozhoduje bez souhlasu členů SVJ
Předseda SVJ ignoruje lidi v domě, schůze k řešení problémů se nekonají, rozpočet SVJ ani účetnictví se neprojednává (prý rozpočet není potřeba) ani neschvaluje, odměny si výbor vyplácí bez odsouhlasení shromážděním, sám předseda disponuje účtem SVJ, svévolně a bez vědomí lidí z fondu oprav vyplácí určitým lidem příspěvky na nákup bojlerů (v domě jsou karmy). Požadované podklady a doklady se neposkytují ani na písemnou žádost, v domě není stanoven žádný komunikační kanál ani domovní pravidla. Předseda SVJ (a potažmo celý 3členný výbor) naprosto ignorují nové zákonné normy (zákon č. 67/2013, nový občanský zákoník) a absolutně je neaplikují do chodu domu ani do své činnosti. Marná jsou jakákoliv moje písemná upozornění. Lidé v domě se o nic nezajímají, neznají právní předpisy a výbor toho patřičně zneužívá, protože ví, že nikdo
z vlastníků se nestará o své věci.
Za jakých podmínek je možné bránit se i soudně, i když vím, že těch problémů v domě na jednu konkrétní žalobu je mnoho a soudy neberou vše v potaz. Kamil
ODPOVĚĎ:
Je to přesně, jak píšete, problémům je mnoho a zobecnit vše do jedné přehledné odpovědi, je v tomto případě velmi těžké. Zjednodušeně řečeno, ale ano, soudně se bránit jistě můžete. Pokud nefungují urgence, písemná upozornění a předseda a výbor SVJ jednoznačně jedná v rozporu se zákonem. Aby Vaše případná žaloba byla u soudu úspěšná, je dobře každý jednotlivý problém izolovat, resp. pojmenovat, označit, v čem vidíte rozpor se zákonem, v tom Vám pomůžou Vámi uvedené předpisy a soudu přesně sdělit, co po něm chcete, resp. jak chcete, aby vypadalo jeho rozhodnutí. Nemusíte se bát vše uvést v jedné žalobě, ale řiďte se tím, co bylo uvedeno výše. Raději se vyhněte sesumírování všech problémů a následnému zobecnění. Dejte si tu práci a uveďte vše zvlášť. Nezapomeňte svá tvrzení podložit důkazy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Stavba domu druhem a družkou a dědění dětí z předchozího manželství
- Stavba domu partnery a dědění dětí z předchozího manželství
- Stavba domu druhem a družkou - jak zajistit aby nemovitost vlastnila jen družka?
- Stavba domu druhem a družkou - jak zajistit aby nemovitost vlastnil jen druh?
- Stavba domu partnery - jak zajistit aby nemovitost vlastnil jen jeden z partnerů?
- Je žadatele, spoludlužník, ručitele hypotéky automaticky spolumajitelem nemovitosti?
- Automatické spoluvlastnictví nemovitosti ručitelem, spoludlužníkem hypotéky
Vlastním pozemek, na kterém s přítelem hodláme postavit rodinný dům. Budeme žádat o hypotéku na stavbu domu. Přítel má 2 děti z předchozího manželství, které se zřídka s přítelem stýkají. Chtěli bychom, aby neměly při dědění nárok na dům. Vydědění nepřichází v úvahu. Máme s přítelem syna a chtěli bychom, aby dům do budoucna připadl jemu.
1. Zakládá pozice žadatele, spoludlužníka či ručitele v úvěrové smlouvě u hypotéky příteli právo na vlastnictví stavby, domu, pozemku?
2. Jak zajistit, aby během stavby i při zápisu do katastru nemovitostí bylo zaručeno, že nemovitost i pozemek bude v mém výlučném vlastnictví?
3. Je možné, aby přítelovo děti nedědily v případě, že by byl přítel spoluvlastníkem stavby?
4. Jak řešit otázku zajištění přítele (právo doživotního bydlení, finanční vyrovnání), když bychom spláceli hypotéku společně, vlastníkem domu bych byla já a došlo by k mé smrti či našemu rozchodu? Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
1. Nezakládá, pozice spoludlužníka neznamená, že má přítel jakékoliv vlastnické nároky na nemovitost. V případě problémů by měl pouze právo na vyplacení toho, co investoval do společného bydlení, tedy de facto do Vašeho domu.
2. Současná právní úprava hovoří v tom smyslu, že stavba je součástí pozemku. Vy jste vlastníkem pozemku, na němž „přiroste“ stavba, která bude ve Vašem vlastnictví. Nerozhodnete-li se však jinak, kupříkladu příteli část domu darovat nebo prodat.
3. Pokud se Vám jedná pouze o to, aby přítelovy děti nedědily stavbu v případě, že by byl přítel jejím spoluvlastníkem, tak toto učinit lze, ať už formou závěti nebo dědické smlouvy. U dědické smlouvy platí, že ji nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Pokud se chcete vyhnout vydědění, pak mějte na paměti, že nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl a nepominutelní dědicové jsou právě děti zůstavitele – tedy přítele. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Pro bližší vyjasnění bych potřebovala znát konkrétní majetkové a rodinné poměry přítele.
4. Pokud se přítel nestane spoluvlastníkem nemovitosti, je jeho právo na užívání nemovitosti odvozené od Vašeho. V případě Vašeho rozchodu bude mít právo na finanční kompenzaci toho, co do Vašeho majetku investoval. V případě, že byste zemřela, spadla by nemovitost do dědického řízení. Ze zákona se přítel nachází v tzv. druhé dědické skupině, v první jsou děti a manželé. Zákon přímo říká, že nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Neznám Vaše rodinné ani majetkové poměry, ale doporučuji situaci řešit nejspíš opět formou závěti, odkazu nebo dědické smlouvy.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zablokování účtu podvodníka Policí - jak se dostat k penězům?
- Jak se dostat k zablokovaným penězům podvodníka (peníze zablokované Policií ČR)
Několik tisíc lidí poslalo 2013 na účet podvodníka částky od 10 Kč do 1000 Kč. Policie ČR 10/2013 účet zablokovala a 06/2015 složila peníze v řádu milionů do soudní úschovy (§ 80 odst 1 věta 3). U soudu jsem vznesl svůj nárok na vydání jako přihlašovatel. Obvodní soud Praha 4 odepsal, že musím uplatnit své právo žalobou ve sporném řízení. Pak se má postupovat dle par. 298 z. č. 292/2013 sb. Jak formulovat žalobu? Koho žalovat? Jaký bude soudní poplatek? Čeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud to dobře chápu, bude třeba, abyste svůj nárok vznesl žalobou na zaplacení Vámi uplatňované částky proti osobě či osobám, kterým jste částku poskytl. Kromě obecných náležitostí žaloby (označení stran, čeho se domáháte, na základě čeho, data, označení důkazů, podpisu a formulace toho, jak chcete, aby soud rozhodl) se zaměřte především na část, kde budete formulovat a dokládat svůj nárok. Zjednodušeně řečeno to vypadá tak, že soudu popíšete, co se stalo (co Vám bylo slíbeno, co jste udělal, co se dál stalo/nestalo), uvedete, že se cítíte podveden, protože nebyly splněné podmínky, druhá strana něco neudělala atd. , že chcete peníze zpět a doložíte dokumenty. Tzv. petit, tedy to, jak chcete, aby soud rozhodl vypadá přibližně takto "žádám soud, aby vydal rozhodnutí, kdy se tomu a tomu dává za povinnost uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částka ve výši té a té". Soudní poplatek odvisí na výše částky, kterou budete uplatňovat. Nemějte strach, na internetu najdete spoustu vzorů žalob a rovněž kalkulačky na výpočet soudního poplatku.
__
FINANCE-DANĚ
- Podnikání v ČR a práce na HPP v zahraničí - odvod daní v ČR jen z podnikání nebo i z HPP?
- Odvod daní při podnikání v ČR a hlavním pracovním poměru v zahraničí
V ČR jsem začala podnikat (OSVČ, VPP), z podnikání mám zatím zanedbatelný příjem a neplatím daň, pracuji ale na HPP v Rakousku. Na základě formuláře A1 jsem byla zařazena do rakouského sociálního systému a sociální a zdravotní odvody patří do Rakouska. Daň z příjmu z podnikání mám platit v ČR. Při zpracování daňové evidence mi ale vyšlo, že musím v ČR doplatit daň ze svého příjmu z Rakouska (v Rakousku jsem od daně z příjmu vzhledem k výši příjmu (do 11 000 EUR) osvobozena, odvedená částka na dani je v Rakousku tedy 0. Podléhám vlastně tedy dvojímu zdanění, i když je v AT nulové. Nakonec jsem tedy odeslala na finanční úřad v ČR ca 10 000 Kč jako daň z mého platu z Rakouska, z podnikání jsem neplatila nic. Můj dotaz zní, zda je normální, abych platila daň v ČR z peněz vydělaných v Rakousku (jsem rakouský státní zaměstnanec) jen proto, že jsem se rozhodla a začala
podnikat, tudíž tu podávám přehled, lidé z mého okolí, kteří v Čechách nepodnikají (tudíž žádný přehled nepodávají) ze svého rakouského platu neodvádí do ČR nic.
Děkuji, Drahomíra
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nejdříve musíte určit, zda jste daňovým rezidentem ČR anebo Rakouska. Rezidentem ČR jste v případě, že zde máte bydliště nebo se zde obvykle zdržujete, tj. alespoň 183 dní v roce. V Rakousku jste daňovým rezidentem v případě, že se zde zdržujete alespoň 183 dní v roce, včetně dnů příjezdu a odjezdu. Je možné, že jste daňovým rezidentem obou států. V tomto případě si u finančního úřadu musíte vyžádat potvrzení o daňovém domicilu.
Pokud jste daňový rezident České republiky, zdaňujete zde své celosvětové příjmy. Ale dle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů vyjmete příjmy ze závislé činnosti z Rakouska ze zdanění. Příjmy z Rakouska se tedy nepočítají do základu daně.
Pokud jste daňovým rezidentem Rakouska, zdaňujete v ČR jen příjmy ze zdrojů na území České republiky, tj. ve Vašem případě příjmy z podnikání.
Doporučuji Vám podat dodatečné přiznání k dani z příjmů a uplatnit metodu vynětí, pokud jste rezidentem ČR, či příjmy z Rakouska do přiznání vůbec nezahrnovat, pokud jste rezidentem Rakouska.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce na HPP, DPP a proplácení svátků formou krácení z DPP
- Práce na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce - proplácení svátků formou krácení z DPP
Pracuji pro jednu soukromou BA. Zaměstnavatel dává zaměstnancům dvě smlouvy - na HPP - firma "A" a DPP - firma "B". Na HPP zaměstnavatel proplácí fond pracovní doby a zbytek hodin jde na dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel slibuje proplácet příplatky - noc, dny pracovního klidu (sobota a neděle) a svátek. Pokud vyjde zaměstnanci svátek na HPP a má ještě hodiny na dohodu o provedení práce, tyto hodiny sebere z dohody o provedení práce tak aby zaměstnanci svátek zaplatil. Tzn, zaměstnanec odpracuje 204 hodin, má tom 12 h svátku. 168 h jde zaměstnanci na HPP, zbytek, 36 h na DPP. Ovšem má-li svátek na HPP, sebere zaměstnanci tolik hodin z DPP kolik mu vychází z průměru. Tedy zaplatí 168 h, 12 h svátek - to na HPP a zbytek, 24 h na DPP. Velmi podstatné je to, že společnost nabízí klientům náhradní plnění, pobírá od státu dotace za ČID a PID. Jde o podvod? O trestný čin? Děkuji, Ladislav.
ODPOVĚĎ:
Z hlediska zákoníku práce je toto jednání nepřijatelné a je s tímto zákonem v rozporu. Pokud má jedna fyzická osoba uzavřen se stejným zaměstnavatelem jak pracovní poměr, tak i dohodu o provedení práce, pak se oba dva pracovněprávní vztahy posuzují samostatně a nelze přesouvat odpracované hodiny z pracovního poměru na dohodu a naopak. Také druh práce musí být odlišný. Zaměstnavatel by mohl za toto jednání dostat od inspektorátu práce pokutu za přestupek či správní delikt. Ohledně náhradního plnění a dotací by se muselo posoudit, zda tato Vámi uvedená skutečnost toto ovlivňuje či nikoliv. Každopádně jednání zaměstnavatele není v souladu se zákonem.
__
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE)
- Darování nemovitosti se zástavou - musí souhlasit zastavitel?
- Darování nemovitosti se zástavním právem - musí souhlasit zastavitel?
- Darování zastavené nemovitosti - je nutný souhlas zastavitele?
03/2009 mě a manželovi ručí moji rodiče při hypotečním úvěru bytem, který mají v osobním vlastnictví. Dle smlouvy s bankou budou ručit dokud se se se splácením úvěru nedostaneme na 80% ceny nemovitosti, což bude ještě asi 2 roky (2016-2018). Platíme řádně, s tím není žádný problém. Rodiče by ale teď chtěli převést jejich byt na vnoučata (naše děti). Lze to udělat, když se bytem ručí? Příp. jak máme postupovat?
Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Je potřeba se podívat do smlouvy o úvěru s bankou, kde je vymezeno ručení resp. zástava nemovitosti rodičů, zda – li si banka nevyhradila nějaké omezení, co se týká převodu vlastnických práv. Pokud ne, převod by měl jít uskutečnit, avšak pokud si dobře domýšlím obsah ručitelského závazku, znamenalo by to pak, že ručiteli Vaší nemovitosti by byly Vaše děti. Pokud jsou děti ještě nezletilé, mohl by v tomto bodě nastat rozpor s dobrými mravy (představme si kupříkladu situaci, kdy byste se dostali do prodlením se splácením a nezletilé děti by přišly o svůj majetek). Obecně doporučuji detailně prostudovat ručitelský závazek Vašich rodičů, zda je dispozice s nemovitostí bankou omezena a potažmo se informovat u samotné banky, jak se k věci staví.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Přenechání podkroví jednomu členovi družstva za peníze a kompenzaci - kolik členů družstva musí souhlasit?
- Kolik členů bytového družstva musí souhlasit s darováním podkroví jednomu ze členů BD?
Jeden z členů našeho bytového družstva si chce z půdy našeho domu zbudovat byty. Družstvu za přenechání půdy poskytne náhradu (novou střechu, peníze). Předpokládám, že i nové byty budou družstevní. Kolik členů družstva musí udělit souhlas s touto akcí? Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku hledejte ve stanovách družstva. Jedná se o podstatnou změnu družstva, proto lze předpokládat, že pro tyto případy družstvo zvolilo přísnější režim pro přijímání takových změn, avšak jaký, to Vám řeknou stanovy. Pokud ve stanovách nic takového nenajdete, nezbývá než vycházet ze zákona, který hovoří o přijetí usnesení za předpokladu, že pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna využívaná více majiteli pozemků - může ji majitel pozemku na kterém studna je zamčít a znemožnit používání?
Při výkopu základů jsme zjistili, že přes náš pozemek vede kabel elektrického vedení našeho souseda, o kterém jsme neměli tušení a ani není nikde zanesen. Jak se v tomto případě postupuje? Jak uvést věci do spravných mezí a je možné proti tomu argumentovat?
Byla vybudována společná studna se sousedy na zalévání zahrad, sloužila okolním sousedům a my v ní dokonce máme zabudované sací zařízení. S novým digitálním zaměřením tato studna zůstala na pozemku našeho problémového souseda. On si studnu tím pádem přivlastnil, prostor k ní uzamkl a používání umožní pouze za poplatek. Má na to právo, když studna je jediný zdroj vody? Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Elektrický kabel:
Dle znění dotazu předpokládám, že předmětný kabel je elektrickou přípojkou. V tomto ohledu je důležité zjistit, kdo je vlastníkem této elektrické přípojky (ve smyslu § 45 energetického zákona), tzn. patří-li tato přípojka Vašemu sousedovi nebo dodavateli elektřiny. V první řadě Vám doporučuji ověřit, kdo je dodavatelem elektřiny Vašeho souseda; následně se na tohoto dodavatele obraťte s dotazem, kdo je vlastníkem předmětné elektrické přípojky.
V této souvislosti upozorňuji, že součástí pozemku je dle § 506/1 občanského zákoníku i prostor pod tímto pozemkem (tzn. že pozemek je občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). Vede-li proto elektrická přípojka pod povrchem Vašeho pozemku, je tím bezpochyby zasaženo do Vašeho vlastnického práva. Inženýrské sítě (např. tedy elektrické přípojky) nejsou dle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku, kterým vedou.
Na tomto místě připomínám, že podstatnou roli může hrát i právní úprava platná v době, kdy byla předmětná elektrická přípojka zřízena. Jelikož doba zřízení elektrické přípojky není v dotazu zmíněna, nebudu se tímto aspektem dále zabývat.
Podaří-li se Vám zjistit, kdo je vlastníkem elektrické přípojky ve Vašem pozemku, můžete se na něj obrátit:
- s požadavkem na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), neboť je Váš pozemek užíván bez právního důvodu,
- s požadavkem na smluvní zřízení služebnosti (věcného břemene) inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku),
- s požadavkem na odstranění elektrické přípojky z Vašeho pozemku.
Nelze vyloučit, že vlastník elektrické přípojky se nepokusí o obranu za využití § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. V tomto ohledu je však možné zpochybnit splnění podmínky neexistence rozumného důvodu pro bránění ve využití Vašeho pozemku jinou osobou; překáží-li Vám totiž elektrická přípojka ve výkopu základů, popř. obecně ve stavební činnosti na Vašem pozemku, existuje bezesporu rozumný důvod pro to, abyste takovému využívání Vašeho pozemku bránili.
2/ Studna:
Byla-li předmětná studna vybudována nákladem všech sousedů, přičemž tímto způsobem bylo investováno do pozemku Vašeho souseda, mohou se zbývající sousedé domáhat vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), které na straně Vašeho souseda (vlastníka studny) vzniklo. Z dotazu nevyplývá, kdy byla předmětná studna vybudována, nelze proto posoudit, zda již nedošlo k promlčení (či částečnému promlčení) práva na vydání bezdůvodného obohacení.
V úvahu rovněž přichází smluvní zřízení služebnosti (věcného břemene) práva na vodu (§ 1272 občanského zákoníku). Smluvní zřízení této služebnosti může být sousedy např. požadováno výměnou za nevymáhání vydání bezdůvodného obohacení.
Argument o jedinečnosti studny jako zdroje vody v dané oblasti není v této souvislosti relevantní.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti s podmínkou souhlasu dárce s prodejem v případě prodeje třetí osobě
- Darování nemovitosti s podmínkou souhlasu dárce s darování v případě darování třetí osobě
Chtěla bych dceři darovat dům s podmínkou, pokud by dům chtěla prodat, musí mít můj souhlas. Je možné napsat si samy darovací smlouvu? Jak máme postupovat? Chci se vyhnout zpoplatněné službě právníka, tak abych neudělala chybu. Děkuji, Ladislava.
ODPOVĚĎ:
Vámi zmíněné smluvní omezení Vaší dcery v dispozicích s darovaným domem může být kvalifikováno jako darování s příkazem (ve smyslu § 2064 občanského zákoníku), nebo jako sjednání podmínky (ve smyslu § 548 a § 549 občanského zákoníku) a je v zásadě možné. V této souvislosti lze vycházet rovněž z § 1761 občanského zákoníku, dle něhož působí zákaz zatížení nebo zcizení věci jen mezi stranami (tedy mezi Vámi a Vaší dcerou). Tento zákaz je však možné sjednat rovněž jako věcné právo (pak by platil rovněž vůči třetím osobám).
V darovací smlouvě (která musí být písemná) je zejména zapotřebí řádně identifikovat smluvní strany (tedy Vás jako dárce a Vaší dceru jako obdarovaného), specifikovat předmět daru (tedy dům, a to tak, aby byl natolik identifikovatelný, že bude možné zapsat změnu vlastnického práva do katastru nemovitostí) a jednoznačně projevit vůli k bezúplatnému převodu vlastnického práva z dárce na obdarovaného (stejně jako vůli obdarovaného dar do svého vlastnictví přijmout).
Vámi zamýšlené omezení Vaší dcery v dispozicích s domem je nezbytné podrobně promyslet a náležitě formulovat. V této souvislosti upozorňuji, že tato podmínka by měla být sjednána tak, aby byla Vaše dcera oprávněna předmětný dům prodat např. i v případě, kdy nebudete ze zdravotních důvodů schopna tento souhlas udělit (omezení svéprávnosti, umělý spánek apod.).
Z výše uvedených důvodů Vám doporučuji využít při přípravě darovací smlouvy služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
nebo notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Holubi souseda znečišťují fasádu, jak se bránit?
- Holubi souseda znečišťují mé auto, jak se bránit?
- Výkaly od holubů souseda znečišťují fasádu a auto - jak se bránit?
2006-2016 mám problém se sousedovými holuby, kteří když krouží, svými exkrementy znečišťují fasádu domu a venku stojící auto, ty pak musím hlavně z fasády pracně umývat. Přes zimní měsíce (i když v přírodě jsou jiní ptáci) tento problém není, protože holubi jsou zavření a nelítají. Je proti tom nějaká právní obrana? Obecní úřad s tím nechce mít nic společného a nechává rozhodnutí na soudu. Normální domluva s majitelem holubů není možná.
Děkuji za odpověď. Josef
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto platí o pro vnikání zvířat.
Pokud způsobí zvíře na pozemku (či na věci) škodu, jste oprávněn po vlastníkovi holubů požadovat náhradu této škody.
Můžete tuto osobu vyzvat pomocí předžalobní výzvy k tomu, aby se zdržela tohoto chování – tedy zamezil vzniku škody na Vašich věcech jeho holuby a vzniklou škodu Vám uhradila (vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud na tuto výzvu nebude reagovat, je nutné se obrátit na soud. V případě řešení sporu soudní cestou Vám doporučuji kontaktovat advokáta (adresa zde: www.advokatikomora.cz).
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Odstřižení štítku na oblečení a zamítnutí reklamace z tohoto důvodu
- Odstřižení etikety na oblečení a zamítnutí reklamace z tohoto důvodu
- Je etiketa, štítek oblečení podmínkou uznání reklamace oblečení?
Zakoupila jsem si v kamenném obchodě prádlo od českého výrobce. Tištěnou etiketu s názvem firmy, s uvedením velikosti a etiketu s doporučením praní jsem si odstřihla. Nyní jsem chtěla toto zboží reklamovat. Může mi kvůli těmto odstřiženým etiketám výrobce vrátit zboží zpět, s tím že vzhledem k tomu, že jsem zasáhla do výrobku neuznává mou reklamaci?
Děkuji za odpověď. Leona
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je podstatný § 2110 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kupující (Vy) nemůže odstoupit od kupní smlouvy (tedy vrátit zboží oproti vrácení kupní ceny), ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel (z tohoto ustanovení existuje několik výjimek, které se však na Váš případ nevztahují, nebudu se jimi proto dále zabývat).
V zásadě tedy platí, že pokud není kupující schopen vrátit věc v nezměněné podobě (tedy ve stavu, v jakém věc od prodávajícího převzal), nemůže se po prodávajícím domáhat dodání nové věci nebo odstoupit od kupní smlouvy. Věc je změněna, je-li na věci jakákoli odchylka, jež způsobuje, že prodávající nemůže (po odstranění vady) tuto věc prodat jako věc novou, nýbrž toliko jako věc použitou.
Ve Vašem případě je podstatné, zda jste odstřižením etikety zasáhla do věci (oblečení) do té míry, že došlo k jeho změně. Je tedy významné, zda jste pouze odstřihla visačku připevněnou k oblečení např. plastovým lankem, nebo zda jste odstřihla etiketu, která byla všita do oblečení (a zda jste tím zasáhla do švu oblečení).
V tomto ohledu připomínám, že dle § 10 zákona o ochraně spotřebitele je výrobce (resp. prodejce) povinen označit zboží informacemi o výrobci, použitých materiálech, základní péči o zboží apod. Většina prodejců plní tuto povinnost právě prostřednictvím etiket, visaček, cedulek apod. připevněných ke zboží. Technické provedení připevnění těchto etiket pak může být klíčové při rozhodování, zda je etiketa samostatnou věcí (která je ke zboží pouze připevněna), nebo zda je etiketa součástí zboží ve smyslu § 505 občanského zákoníku (tzn. že odstraněním etikety by mohlo dojít ke znehodnocení zboží).
Zastávám názor, že většina etiket není součástí věci (zboží), tzn. že jejich oddělením (např. odstřižením) nedochází ke změně zboží a toto zboží tudíž může být zpravidla reklamováno bez omezení.
I pokud byste oblečení odstřižením etiket změnila (částečně znehodnotila), neznamená to, že Vám bude prodávajícím reklamace odmítnuta. V takovém případě pouze ztrácíte možnost uplatnit dvě (z celkových čtyř) práv z vad zboží. Nebudete tedy oprávněna požadovat dodání nového zboží, ani nebudete oprávněna odstoupit od kupní smlouvy (a požadovat vrácení kupní ceny) ; nadále však budete oprávněna požadovat poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny zboží, stejně jako budete oprávněna požadovat odstranění reklamované vady (tedy opravu zboží).
Ať už tedy došlo ve Vašem případě ke změně oblečení (odstřižením etiket) či nikoli, určitá práva z vad zboží (konkrétně dvě ze čtyř) Vám zůstávají k dispozici vždy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ (KOMERČNÍ)
- Dorovnání škody od pojištěného viníka autonehody (pojišťovna neuhradila celou škodu)
- Pojišťovna viníka autonehody neuhradila reálnou škodu - je možné požadovat dorovnání od viníka autonehody?
Měla jsem autohavárii, kterou jsem nezavinila (viník nedal přednost při odbočování vlevo). Vozidlo bylo pojišťovnou označeno na totální odpis. Škoda byla vyčíslena na 180.000 Kč, pojišťovna mi má uhradit 170 tis Kč. Za tuto cenu bych si mohla pořídit vozidlo z autobazaru, které je podstatně starší a má najeto podstatně více km, než moje, zničené. Měla jsem nový Seat Ibiza z 2011, najeto pouze 35.000km, vozidlo bylo jako nové, nijak nepoškozené. 2016 plánuji odchod do důchodu, jsem sama a na novější auto již nemám finance. Můžu požadovat finanční částku cca 30 tis. Kč jako dorovnání od viníka nehody, abych si mohla koupit auto alespoň v takovém stavu, jako bylo moje? Mojí Ibizu bych měla už do smrti a jiné bych si už nepořizovala, čili to beru jako křivdu a připadá mi nespravedlivé, že musím doplácet ze svých rezerv na pořízení jiného auta. Za viníka to uhradí pojišťovna, jeho to nestojí nic a já přišla o auto, které jsem si opečovávala s tím, že už se na jiné nezmůžu.
Děkuji za odpověď. Miriam
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že vyčíslení vzniklé škody, provedené pojišťovnou škůdce (viníka autonehody), pro Vás není nikterak závazné. Domníváte-li se proto, že Vám byla způsobena vyšší škoda, než jaká Vám byla pojišťovnou škůdce nahrazena, můžete se samozřejmě obrátit na škůdce s žádostí o náhradu zbývající škody.
Pokud Vám škůdce dobrovolně nahradí další Vám způsobenou škodu (resp. rozdíl mezi skutečně způsobenou škodou a náhradou, která Vám byla pojišťovnou vyplacena), bude oprávněn se v této věci obrátit na svou pojišťovnu s žádostí o refundaci takto vyplacené částky (následné řešení této záležitosti mezi škůdcem a jeho pojišťovnou Vás však již samozřejmě nemusí zajímat).
V souvislosti se shora uvedeným nicméně upozorňuji, že byste měla být schopna veškerá svá tvrzení rovněž prokázat (a to pro případ, že škůdce nebude ochoten Vám škodu nahradit dobrovolně). Byla-li výše vzniklé škody vyčíslena pouze odhadem pojišťovny, přičemž předmětný automobil již neexistuje, bude pro Vás poměrně obtížné prokázat, že skutečně vzniklá škoda je o cca 30.000,- Kč vyšší než náhrada, která Vám byla pojišťovnou škůdce vyplacena.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Prostor užívaný jedním z členů SVJ - předkupní právo
- Prostor užívaný jedním z majitelů bytů domu SVJ - předkupní právo
- Dlouhodobé užívání prostoru v domě SVJ jedním majitelem bytu a předkupní právo
Jsem majitelem bytu, který jsem zakoupil 2014, v bytovém domě, který spravuje SVJ. V tomto bytě žiji od jeho výstavby 1959. V tomto domě je umístěna kotelna, dnes (12.04.2016) již nepoužívaná, která zasahuje pod můj byt a částečně mimo budovu. Střecha kotelny tvoří terasu, která je přístupná pouze z mého bytu. V současné době je prostor kotelny a tedy i terasy veden jako společné prostory. SVJ uvažuje o prodeji těchto prostor nebo jejich přestavbu na garáže či prodejnu. Mám ze zákona nějaký nárok na předkupní právo na tyto prostory? Případně nějaké uživatelské právo na uvedenou terasu ve formě věcného břemena?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník upravuje v § 1187. Podle tohoto ustanovení platí, že vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. To platí i v případě nájmu nebytového prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytem v tomtéž domě. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že předkupní právo k příslušnému nebytovému prostoru by Vám vzniklo pouze v případě, že byste jej měl pronajat v době, než došlo ke vzniku jednotek a užíval jej v souvislosti s bytem, který jste měl rovněž pronajat (předpokládám, že jste bydlel v daném bytě na základě nájemní smlouvy a poté jste jej koupil, jelikož došlo k rozdělení vlastnického práva k domu na vlastnictví jednotek).
Nejčastěji se bude jednat o garáž pronajímanou a užívanou v souvislosti s užívání předmětného bytu. Obecné pravidlo lze jen obtížně stanovit; v každém případě bude třeba posoudit věcnou a funkční souvislost s bytem.
Pokud jste tuto kotelnu neužíval na základě nájmu, pak Vám předkupní právo nevzniklo.
Zákon v takových situacích nestanoví vznik věcného břemene.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Přetěžování dítěte jedním z rodičů (sport) - může to druhý rodič zakázat?
- Sportovní přetěžování dítěte jedním z rodičů - jak může druhý rodič zasáhnout?
Mám jedenáctiletého syna, který hraje fotbal. V současné době má růstové problémy s patami. Někteří lékaři doporučení úplný klid, netrénovat. Někteří doporučují omezení sportovní aktivity.
Otec syna je přímo jeho trenérem a rozhodl se, že omezí tréninkovou aktivitu syna na 3 tréninky za týden. Já jako matka mám samozřejmě obavy o synovo zdraví a pokud by měl syn bolesti, chtěla bych tréninkovou aktivitu omezit více, aby syn neměl zdravotní problémy v dospělosti. Otec se se mnou o snížení zátěže nechce bavit. Také v jiných fotbalových záležitostech týkajících se syna jedná za mými zády, aniž by mě informoval. Může otec jednat podle svého uvážení i bez mého svolení? Mohu se na někoho obrátit, pokud mě bude otec nadále vylučovat z rozhodování o našem synovi?
Syna máme v péči oba. Žije s námi ve společné domácnosti, nejsme rozvedeni. Věc zatím nebyla s nikým dalším řešena. Doteď jsem se obracela pouze na manžela, aby uvážil zdravotní rizika a fotbalovou aktivitu syna snížil. Když se chci obrátit na někoho z fotbalového klubu, manžel mi to zakazuje s tím, že můj názor stejně nikoho nezajímá. Prosím poraďte.
Předem děkuji za odpověď. Ivana
ODPOVĚĎ:
Jako rodiče máte oba vůči svému synovi tzv. rodičovskou odpovědnost, která dle nového občanského zákoníku zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání atd. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům a oba rodiče ji vykonávají ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte. Podle § 877 nového občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne na návrh rodiče soud. To platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
Doporučuji tedy Vašemu manželovi v prvé řadě sdělit, že máte vůči synovi oba stejná práva (a povinnosti) a že tedy máte stejné právo podílet se na rozhodování o synových aktivitách jako on. Vysvětlete mu své důvody, proč se domníváte, že by se synova současná tréninková zátěž měla snížit a sdělte mu, že nemá právo Vás vylučovat z rozhodování o podstatných záležitostech, které se týkají Vašeho syna a že má naopak povinnost Vás o všech takových podstatných záležitostech a rozhodnutích informovat. Můžete mu i naznačit, že se v krajním případě – kdy manžel nebude Váš postoj a názory respektovat a bude jednat a rozhodovat za Vašimi zády – můžete obrátit na soud. Využití soudní cesty by ale mělo být až tím nejkrajnějším řešením.
__
OČAN-SLUŽEBNOST (VĚCNÉ BŘEMENO)
- Elektrický sloup postavený bez věcného břemene před rokem 1995 - nárok na vydání odměny za užívání soukromého pozemku
- Nárok na vydání odměny za užívání, znehodnocení pozemku sloupem elektřiny postaveným před rokem 1995
- Elektrický sloup postavený před rokem 1995 a nárok na zpětné proplacení za užívání pozemku elektrárnou (odměna za věcné břemeno, služebnost, vydání bezdůvodného obohacení)
2015 jsem v dodatečném dědickém řízení zdědila po dědečkovi pozemek - zahradu, na kterém stojí betonový sloup elektrického vedení a vrchem vedou kabely ke dvou sousedním nemovitostem. Spojila jsem se se správcem sítě - ČEZ a požádala jsem o uzavření úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene (služebnosti). Bylo mi sděleno, že předmětné vedení bylo vybudováno před rokem 1995, tj. v souladu s ustanovením §22 a 26 zákona č. 79/1957 Sb. příslušelo energetickým podnikům stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu stavebního povolení stavby trafostanic do 30 m2 zastavěné plochy a vstupovat, vjíždět na cizí nemovitost. Povinnost trpět výkon shora uvedených oprávnění vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno (služebnost), které se nezapisovalo do pozemkových knih. Za výkon těchto oprávnění energetické podniky nebyly povinny poskytovat finanční náhradu. Tato oprávnění zůstala energeti podnikům zachována v §98 odst.
4 zákona č. 458/2000 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem na dotčené nemovitosti vázne zákonné věcné břemeno ve prospěch firmy ČEZ.
Má správce sítě pravdu?
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, společnost ČEZ má pravdu.
Dle § 22/1 elektrisačního zákona (platného do 1. 1. 1995) příslušelo energetickým podnikům oprávnění:
a/ stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím, zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení;
b/ vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti;
c/ odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení.
Za výkon oprávnění (uvedených výše) nebyly energetické podniky povinny poskytovat náhradu (§ 22/2 elektrisačního zákona).
Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v § 22/1 elektrisačního zákona vázla na dotčených nemovitých věcech jako věcné břemeno, přičemž tato věcná břemena se nezapisovala do pozemkových knih (§ 22/5 a § 26/1 elektrisačního zákona).
Shora zmíněná oprávnění k cizím nemovitým věcem (jakož i omezení v užívání cizích nemovitých věcí), která vznikla před účinností dnes (20.04.2016) platného energetického zákona, zůstávají zachována (§ 98/4 energetického zákona). Je tedy pravdou, že na Vašem pozemku může váznout zákonné věcné břemeno, které je bezúplatné a které nemusí být zapsáno v katastru nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- DPH u vrtané studny u sociálního bydlení
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to sociální bydlení - definice, vysvětlení
- Podlahová plocha nemovitosti u sociálního bydlení
- Sociální bydlení - počítá se do plochy nemovitosti i garáž?
- Sociální bydlení, výpočet obytné plochy - je obytná plocha i garáž?
Budeme stavět RD a chtěli bychom si u něj nechat vyvrtat studnu (pitná vodo pro celý dům). Firma, která se nám nabídla uvádí, že u sociálního bydlení by bylo DPH za vyvrtání studny i materiál 15%.
Podle předpisu č. 235/2004 Sb. § 48, odst 5, písm. b se za sociální bydlení považuje stavba RD, jehož podlahová plocha nepřesáhne 350 m. Počítá se do této plochy i garáž, která je součástí domu? Stojí na stejné základové desce jako obytná plocha.
Děkuji, Drahomíra
ODPOVĚĎ:
Rodinným domem je dle katastrální vyhlášky i dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území takový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Přestože český právní řád používá v řadě předpisů pojem „podlahová plocha“, není tento pojem žádným z právních předpisů jasně definován. Pro výpočet podlahové plochy bytů je v současné době používán § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Vzhledem k tomu, že svůj dotaz směřujete na rodinný dům, nikoli na byt (resp. bytovou jednotku), není § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím použitelný (resp. není použitelný přímo).
V této souvislosti Vám doporučuji vycházet z Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1. 1. 2008, kterou vydalo Ministerstvo financí, a která je dostupná např. zde:
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-sc-pri-prvodu-a-naj-ne-a-byt-druz/informace-k-uplatnovani-zakona-o-dph-1646
(otázkou výpočtu podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se tato informace rovněž zabývá).
S ohledem na skutečnost, že platná právní úprava výpočet podlahové plochy rodinného domu v žádném právním předpise přímo neupravuje, doporučuji Vám se s tímto dotazem obrátit zejména na místně příslušného správce daně (finanční úřad), neboť tento orgán bude případně kontrolovat, zda byla ve Vašem případě DPH správně uplatněna.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výpočet výživného podle platu v zahraničí (otec žije a vydělává v zaraničí) - vliv nákladů na bydlení ad.
- Výpočet alimentů podle platu v zahraničí (otec žije a vydělává v zaraničí) - vliv nákladů na bydlení ad.
Jsem Čech a mám nemanželské dítě narozené v r. 2001. Od roku 2006 žiji v Norsku, mám zde trvalou adresu.
Jsem teď poprvé ženatý, mám 8-mi měsíčního syna a pracuji jako dojič v kravíně. Pobírám minimální mzdu 16 000 NOK (45.000 Kč) čistého.
Nabídl jsem předchozí partnerce žijící v Čechách zvýšení výživného. Spočítal jsem si na kalkulačce výživného, že na 15leté dítě je to z mého platu 16 000 (NOK) cca 3 000 - 3 500 Kč.
Předchozí partnerka nesouhlasí a chce vyplatit výživné ze 45 000 Kc. Je to možné? Já žiji v zahraničí a 45 000 Kč nepobírám,
pobírám min. mzdu v dané zemi! Jak je to, prosím, s výší výživného v takových případech?
A poslední věc, měli bysme spolu sepsat nějakou písemnou dohodu (popř. jakou formou) nebo stačí, když se domluvíme jenom ústně?
Děkuji, Michal
ODPOVĚĎ:
Nejlepším řešením by bylo pokusit se s Vaší bývalou partnerku na výši výživného dohodnout. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, ale její existence se – například v případě soudního sporu v budoucnu – obtížně prokazuje. Proto lze jednoznačně doporučit, abyste v případě, že se s partnerkou na výši výživného dohodnete, tuto dohodu sepsali písemně.
Jestliže dohoda s bývalou partnerkou nebude možná a ona bude požadovat vyšší výživné než to, které jste ochoten jí poskytovat, doporučuji, abyste jí začal posílat výživné dle svého uvážení – například Vámi zmiňovaných 3.000 – 3.500 Kč. To je v České republice standardní výše výživného na jedno dítě. Pokud Vaše bývalá partnerka nebude s touto výší výživného souhlasit, bude se muset obrátit na soud, který pak bude posuzovat oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale i finanční situaci obou rodičů. Vzhledem k tomu, že mzda, kterou v Norsku pobíráte, je minimální mzdou a soud by měl vzít v úvahu i Vaše životní náklady v dané zemi a také Vaše další vyživovací povinnosti vůči manželce a synovi, považuji za nepravděpodobné, že by Vám soud určil výživné z příjmu 45.000 Kč. Záleží ale samozřejmě také na finanční situaci Vaší bývalé přítelkyně. Pokud je její finanční situace špatná, je možné, že by soud Vámi navrhované výživné částečně navýšil, ale velmi pravděpodobně nepůjde o výživné z příjmu 45.000 Kč.
__
RODINA-SJM
- Byt zakoupený z vlastních peněz na začátku manželství - patří do SJM nebo ne?
- Patří do společného jmění manželů SJM byt zakoupený na začátku manželství z prostředků jednoho z manželů?
04/2015 jsem podepsal smlouvu o smlouvě budoucí na stavbu bytu. Smlouva je na mé jméno. Byt budu z velké většiny financovat ze svých zdrojů. Část (cca 1/4) budu hradit z hypotečního úvěru (již ho mám podepsaný a je rovněž jen na mé jméno).
Jakým způsobem vstoupí byt do SJM v případě, že se ještě před podepsáním finální kupní smlouvy ožením?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu mi není zcela jasné, zda-li byt budete stavět nebo jej teprve budete kupovat. Každopádně obecně platí, že součástí společného jmění je mimo jiné to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Jedná se tedy o závazek v budoucnu uzavřít nějakou smlouvu. O nabytí nemovitosti tedy nejde. Pokud uzavřete kupní smlouvu až po uzavření manželství, pravděpodobně Váš byt bude spadat do společného jmění.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Určení hranice pozemku ohraničeného potokem - informace, postup
- Jak přesně určit hranice pozemku ohraničeného potokem, potůčkem, řekou
1991 jsme koupili parcelu. Po straně se sousedovou parcelou protéká místní potůček, který není katastrován. Od r. 1991 do 07/2015 byla celá parcela oplocená drátěným pletivem přichyceným za potůčkem na sloupek plotu souseda. Břeh souseda je zpevněn betonovou zdí vybudovanou v r. 1956, která tvoří podezdívku jeho plotu. V 07/2015 soused bez našeho souhlasu sňal pletivo tažené přes potůček s tvrzením, že až na náš břeh je jeho parcela. Šíře potůčku je cca 2 metry. Máme dopis bývalého majitele naší nemovitosti z roku 1956, kdy výstavbu zdi v korytu potůčku rozporoval u MNV s tím, že je stavba zdi budována bez stavebního povolení na hranici pozemků. V 05/ 2012 bylo povodím na náš úkor rozšířeno koryto cca 1 m. Protože není šance se se sousedem dohodnout kudy vede hranice pozemků, chtěla bych se zeptat jak v této věci postupovat? Zda podat u soudu určovací žalobu na stanovení hrani
ce pozemků, podat návrh na určení vlastnictví rozporované části pozemku, anebo lze uplatnit právo na vydržení?
Ivan
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě lze postupovat dle § 1028 občanského zákoníku, dle něhož platí, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Žaloba podaná dle tohoto ustanovení občanského zákoníku bude svým typem žalobou určovací (§ 80 Občanského soudního řádu).
Při řešení případu dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku bude pro soud rozhodující poslední pokojná držba (tedy držba pozemku v takovém rozsahu, který byl oběma sousedy respektován před tím, než k pochybnostem o hranici došlo). Jako podklad pro své rozhodování může soud využít i geometrický plán, který při digitálním zpracování tvoří spolehlivý základ pro určení hranic sousedících pozemků.
Co se týče možného vydržení sporné části pozemku (koryta potoka), doporučuji Vám se případného vydržení domáhat až v případě, kdy se řízení o určení sporné hranice nebude vyvíjet Vámi očekávaným směrem. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že pro úspěšné vydržení je zapotřebí splnit několik podmínek, zejména pak podmínku existence dobré víry (tedy prokázat, že jste po celou vydržecí dobu byli se zřetelem ke všem okolnostem přesvědčeni o tom, že Vám koryto potoka skutečně patří).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že sporná hranice sousedících pozemků může být určena i katastrálním úřadem, a to v rámci vytyčování hranic pozemků (§ 49 katastrálního zákona a § 35 katastrální vyhlášky), k němuž musí být přizváni i vlastníci sousedících pozemků.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba proti zamítnutí invalidního důchodu PID - lhůta ve které musí soud rozhodnout
- Do kdy musí soud rozhodnout - žaloba proti nepřiznání plného invalidního důchodu PID
Jak dlouho může trvat od podání k soudnímu řízení týkajícího se žaloby na zamítnutí plného invalidního důchodu? Předem moc děkuji za odpověď.
Miroslava.
ODPOVĚĎ:
Pakliže podáte tzv. správní žalobu, tedy žalobu v níž napadáte rozhodnutí správního orgánu, tak okamžikem, kdy žaloba byla správnímu soudu doručena, je zahájeno soudní řízení. Ptáte-li se, jak dlouho může soudu trvat než dospěje k rozhodnutí v meritu věci, pak Vám na tuto otázku nikdo není schopen odpověď. Na soudní řízení neexistuje lhůta, resp. existuje, ale není úplně snadno měřitelná, délka soudního řízení by totiž neměla být nepřiměřená. U každého případu záleží na nápadu žalob na příslušný soud, na složitosti věci, množství důkazního materiálu, ale také i na počtu soudců na daném soudě. Obecně lze říci, že kupříkladu u Městského soudu v Praze průměrná délka soudních řízení o správních žalobách činí cca 3 roky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod s Irem, Irkou - postup, informace, průběh
- Rozvod s občanem Irska - postup, informace, průběh
Od roku 2003 žiji v Irsku, kde jsem i potkal svou ženou, původem ze Zimbabwe. V létě roku 2010 jsme se v ČR, Praha 6 vzali. Máme spolu dvě nezletilé děti. Nevlastním žádný společný majetek, či cennosti.
Nedlouho po svatbě náš vztah přestal fungovat a od počátku roku 2014 žijeme odděleně. Já po domluvě přispívám na děti 300 euro měsíčně a pokud je to možné je jednou týdně navštěvuji.
Manželka obdržela díky naturalizaci Irské občanství (toho ze Zimbabwe se musela vzdát) a žije poslední dva roky střídavě v Irsku a Jižní Africe (u své rodiny). Já jsem vstoupil do nového vztahu a letos (2016) se mi narodila dcera.
Chtěl bych legálně ukončit náš svazek rozvodem, nejsem si ovšem jist, zda-li:
1. tak mohu učinit ze zahraničí?
2. bych měl žádat u českých autorit, či mohu u evropských (irských)?
2. bych měl požádat o rozvod samostatně nebo se pokusit o dohodu s manželkou (co v případě, že by odmítla spolupracovat? )
3. je nutné k rozvodu mít právní zastoupení?
4. je změna občanství komplikací?
Mám kopii oddacího listu a soudně přeložené rodné listy dětí. Potřebuji ještě jiné doklady?
Dalibor
ODPOVĚĎ:
V otázce rozvodového řízení je zapotřebí se řídit Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto Nařízení platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště nebo
- měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí nebo
- má odpůrce bydliště nebo
- v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu nebo – v případě Spojeného království a Irska – zde má tzv. domicil
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo v případě Spojeného království a Irska se jedná o zemi domicilu obou manželů
Vzhledem k tomu, že Vy ani Vaše manželka nejste státními příslušníky ČR, nemáte v ČR obvyklé bydliště ani domicil, není soud v ČR příslušný k rozvodu Vašeho manželství (přestože bylo manželství v ČR uzavřeno). O rozvod manželství tedy bude zapotřebí požádat v Irsku.
Irský právní řád bohužel neznám – v Bezplatné právní poradně odpovídáme pouze v rámci českého právního řádu – nicméně dle informací uvedených na Portálu evropské e-Justice je pro rozvod v Irsku zapotřebí splnit zejména tu podmínku, že k datu zahájení řízení o rozvodu manželé žili odloučeně v posledních pěti letech nejméně po celkovou dobu čtyř let. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že s manželkou žijete odděleně „teprve“ od začátku roku 2014, obávám se, že v tomto případě bude možné žádost o rozvod manželství podat až v roce 2018. Žádost o rozvod je zapotřebí podat k obvodnímu soudu v místě Vašeho bydliště v Irsku. Více informací najdete na zmíněném portálu zde: https://e-justice.europa.eu/content_divorce-45-ie-cs.do
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví jen jedním majitelem - nárok na nájemné pro ostatní spolumajitele, spoluvlastníky
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na nájemné (znemožněné užívání druhému z manželů)
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na vydání bezdůvodného obohacení (znemožněné užívání druhému z manželů)
Vlastním polovinou rekreační chatu s bývalým manželem. Je mi znemožněno užívání mé poloviny chaty z důvodu, že bývalý manžel se tam trvale na důchod nastěhoval. Můžu požadovat nájemné z mé poloviny chaty, kterou nyní zdarma se svou přítelkyní užívá? Rekreaci jsem nucena si nyní platit, kde týdenní pobyt na jiné stejně vybavené chatě stojí 6 -10 tisíc týdně. Peníze na vyplacení mé poloviny chaty nemá…
Děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Jste stejným vlastníkem chaty, jako je Váš bývalý manžel. Ten tak nemá právo Vám jakkoliv bránit v užívání Vaše vlastnického práva. V případě, že by tak učinil, můžete se obrátit na soud tzv. zápůrčí žalobou. Nájemné jistě po manželovi požadovat můžete, ale pouze za předpokladu, že se na něm předem dohodnete. Abych byla konkrétnější bývalý manžel v současné době užívá celou chatu a Vy jste zatím nepodnikla žádné kroky, kterým byste se chtěla domoci svých práv. Vypadá to tedy, že se stavem, jaký teď je, souhlasíte. Musíte dát najevo jasně svou vůli. Nejlépe písemně vyzvěte manžela, že máte zájem o užívání chaty (klidně můžete požadovat, že se dohodnete na rozpisu doby, kdy kdo na chatě bude pobývat), případně že žádáte nájemné. Pakliže toto bývalý manžel nepřijme, ani s Vámi nezačne jednat o jiném možném řešení a bude Vám i nadále bránit ve Vašem vlastnickém právu, obraťte se na soud výše uvedenou žalobou a zároveň požadujte náhradu škody představující právě nájemné příp. náklady vynaložené s pobytem na jiné chatě.
__
TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin výtržnictví - trest, trestní sazba
- Trestný čin ublížení na zdraví - trest, trestní sazba
07/2015 hádka v hospodě, venku rvačka, 4 osoby vč. mě. Slovní potyčku začali ti dva muži. Jednoho muže jsem přetáhl láhví od piva přes hlavu. Jediný svědek celého incidentu byla patrně přítelkyně jednoho z mužů ve rvačce. Muže poté převezla sanitka na chirurgii, při vědomí s tržnými ranami na hlavě a byl ponechán na pozorování. Pracovní neschopnost déle než týden.
Všichni 4 jsme byli obviněni z výtržnictví, ublížení na zdraví, výslech na Policii, po 2-3 měsících mi přišel dopis, že do případu je přibrán Soudní lékařský znalec aby posoudil jaká byla zranění, intenzita atd.
Jaký trest mi hrozí ať už budu viníkem označen já, on nebo oba. Trestní rejstřík mám čistý.
Vím že použití lahve bylo velmi špatné a tím že jsem obviněn z výtržnictví + ublížení na zdraví, mám velké obavy aby můj trest neskočil někde Ve vězení či něco takového. Aby můj čin nebyl posuzován nejak extremně i když to tak bohužel vypadá.
Jak poznám jestli je můj čin klasifikován jako přestupek nebo trestný čin. Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
trestní zákoník stanoví o trestném činu ublížení na zdraví následující:
§ 146 Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(3) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,
b) spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo
c) spáchá-li takový čin na dítěti mladším patnácti let.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.
Rozlišení mezi přestupkem a trestným činem záleží na orgánech činných v trestním řízení, ale dle judikatury se má za to, že existuje lhůta 7 dnů, kdy je porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadněn výkon obvyklé činnosti. Nedá se tedy říci, že by toto naplnilo, že poškozený byl v pracovní neschopnosti 7 dnů, ale je důležité, aby změněný stav, který nastal např. déle trvajícími bolestmi, horečkami, nespavostí, poruchami čití, nechutí k jídlu, déletrvajícím vrhnutím, nemožností pohybu, upoutáním na lůžko apod. ; patří sem také případy, kdy nemoc, kterou již poškozený měl, se zhoršila, příznaků, jak co do množství, tak co do intenzity, přibylo. Pracovní neschopnost je tedy důležitým kritériem při posuzování pojmu „ublížení na zdraví“, není však kritériem jediným, ani rozhodujícím. Právě proto byl přibrán soudní znalec, aby rozhodl o tomto.
Dalším krokem v řešení situace by bylo, byl-li by čin posouzen jako trestný čin, zda půjde jednání kvalifikovat jako ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, zda tedy to, že se to stalo ve rvačce, tedy v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Každé posuzování však přísně individuální, takže jakékoliv předvídání výsledku by bylo jen věštěním z křišťálové koule.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytový dům ve spoluvlastnictví a výměna některých oken - jak se rozpočítat z fondu oprav?
Bytový dům se 7 byty. Jsme stále ještě Občanské sdružení (toto bude do konce roku změněno na spolek), nejsme vlastníky bytů, ale máme každý nějaký podíl na nemovitosti. Byty nejsou stejné, takže někdo má 90/1000, někdo 134/1000 a někdo 182/1000, i toto se ještě do konce roku změní.
Nyní se budou vyměňovat okna u sklepů a to jen u někoho. Jak se na konci roku bude rozúčtovávat toto ve fondu oprav. Zatím jsme vždy z fondu oprav dělali věci společné - oprava střech a to se rozúčtovalo podle podílu každému. Nyní se přeme a nejsme jednotní a tak by mě zajímalo jak je to správně. Jak se vlastně považuje sklep jednotlivce (to jako můj vlastní sklep kde já mám své věci) - je to společný prostor nebo je to jen moje? A bude se částka vyúčtovávat všem rovnoměrně z fondu oprav jako u ty střechy nebo jen těm, kteří si nechají
dělat nová okna, je jich většina. Do fondu oprav přispíváme všichni každý měsíc částkou podle toho jak velký má kdo podíl. Jak to je, prosím Vás.
Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V tomto případě neplatí, že některý spoluvlastník vlastní jen svůj byt, příp. nebytový prostor a podíl na společných částech. Skutečnost, že každý spoluvlastník užívá konkrétní byt, je jen věcí dohody spoluvlastníků. Neznamená to, že jeden konkrétní spoluvlastník je výlučným vlastníkem konkrétního bytu.
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud
Z uvedeného vyplývá, že záleží pouze na spoluvlastnících jak se mezi sebou dohodnou. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne soud. Pokud k dohodě dojde, může se přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, obrátit na soud a navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil.
Výhodnější formou vlastnictví bytového domu je bytové spoluvlastnictví, kde platí, že každý má vlastnické právo k bytové jednotce a podíl na společných částech domu. Dům je pak spravován společenstvím vlastníků.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější insolvenci, insolvenční řízení
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější oddlužení, osobní bankrot
Známý se před 7 lety zadlužil. Zadlužil se u banky i u nebankovního sektoru. Má zaměstnání na hlavní pracovní poměr (doba neurčitá) a poradili mu návrh na insolvenci, protože pořád jsou jiní věřitelé a dluhy i přes srážky ze mzdy stále narůstají. Problém je, že tenkrát do smluv uvedl a doložil nepravdivé informace zvláště o příjmu. Tyto dokumenty má teď doložit, co mu tedy hrozí pokud se na to přijde nebo jaký bude další postup?
Děkuji, Miloslava
ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš známý zadlužil na základě úvěrové smlouvy a hrubě zkreslil údaje o svém příjmu, pak se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Jelikož se tak stalo před 7 lety, pak i kdyby se skutečně jednalo o trestný čin, pak by trestní odpovědnost již zanikla, protože trestný čin se promlčel.
Návrh na oddlužení by skutečně mohl situaci vyřešit. Rozhodně se však neobracejte na společnosti, které "zaručují oddlužení" atd. Obraťte se na advokáta nebo specializované poradny, které Vám pomohou sepsat návrh na oddlužení a poradí Vám jaké přílohy je nutné k tomuto návrhu připojit.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Demolice řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?
Matka zdědila rodinný dům, před svatbou staršího syna nechala matka na katastru rozdělit dům na dvě části, kterým byla přiřazena samostatná parcelní čísla (pozemky i budovy). Jednu část darovala synovi a druhou si ponechala. Před svatbou mladšího syna nechala přiřadit a zapsat do katastru další číslo popisné. Tuto druhou polovinu pak mladšímu synovi darovala.
Mladší ze synů se o svoji část domu řádně staral a udržoval v dobrém stavu. Starší syn do své části peníze neinvestoval, protože se odstěhoval a nechal budovu chátrat, ale ne zase natolik, aby nějak ohrožovala okolí.
Po třiceti letech starší syn daroval svoji část domu zase svému synovi. A ten nyní tuto část chce zbourat. Ačkoli byl několikrát vyzván, aby budovu udržoval v řádném stavu. Budova ale není v takovém stavu, aby někoho ohrožovala, jen do ní nebylo investováno. Jelikož defakto mezi oběma částmi domů není štítová zeď, jen společné stěny 30 cm a dokonce 15 cm, musela by být nová štítová zeď zbudována. Tento synovec chce, aby se strýc finančně podílel 50% na všem, co by se týkalo stavebních úprav pro zbudování této stěny, aby potom následně mohl demolici realizovat.
Má na takové požadavky nějaký nárok, jetliže strýc s demolici části budovy nesouhlasí a trvá na udržování
této části v řádném stavu? Může strýc zažádat, aby vzniklý stav byl řešen tak, aby se budova posuzovala jako dům se dvěma bytovými jednotkami, u kterých je vymezeno užívání i udržování pro každého majitele?
Protože jinak obě části domů jsou užívány nezávisle na sobě. A jednotlivé části jsou jasně vytyčeny geometrickým zaměřením. Strýc rozhodně nechápe, proč by se měl angažovat v této záležitosti, a to i finančně, když celá záležitost je účelově směřována jen pro osobní zájem jeho synovce.
Děkuji. Ivan
ODPOVĚĎ:
V prvním kroku je třeba zjistit, jak je vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí. Pokud se jedná o podílové spoluvlastnictví, tak dle zákona nelze provádět zásadní zásahy bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Ale i v případě, že by byl dům rozdělen na bytové jednotky, i za této situace by nebylo možno bez dalšího část (byť relativně samostatnou) bourat, jelikož se zásah významně dotýká společných částí domu. Musela by na to být dohoda obou vlastníků jednotek, nehledě na nutná povolení stavebního úřadu. Rozhodně zde není dán právní nárok na úhradu 50 % ze strany druhého spoluvlastníka na stavební úpravy, které plánuje realizovat.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Falešná směnka - jak se bránit?
- Falešná směnka - trestní oznámení
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Falešná směnka - odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu
Dcera obdržela v pátek 18.9.2015 dopis od firmy HEINEKEN - Výzva k úhradě.
V dopise je uvedeno, že na základě osobního ručení za splatný závazek dlužníka Bistro Zličín s. r. o. má do 14 dní uhradit jeho dluh ve výši 404.509 Kč. Spojila jsem se s firmou HEINEKEN a bylo mi řečeno, že dlužníka nemohou sehnat a mají podepsanou směnku, kde je sice správné datum narození i číslo občanského průkazu mé dcery, ale chybná adresa bydliště. Směnku údajně ověřili 2 obchodní zástupci firmy HEINEKEN. Kopii směnky dceři poslat nechtějí. Domnívám se, že pokud by směnku někdo ověřoval, tak tam bude správná adresa bydliště. Jde zřejmě o podvod. Dcera žádnou směnku nepodepsala. Co s tím máme dělat? Jak se může dcera bránit? Vyhrožují předat vymáhání částky externí společnosti, popř. přistoupí k vymáhání soudní cestou. Uvažujeme o podání trestního oznámení na jednatele dlužníka Bistro Zličín s. r. o. Co když věřitel předá směnku k vymáhání? Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně došlo k nějakému podvodu ze strany dlužníka, pokud je vyloučeno, aby Vaše dcera za nějakou takovou směnku skutečně ručila. Je dobré s uvedeným věřitelem společností Heineken komunikovat a věc řešit nejprve spolu, protože pokud by došlo k soudnímu sporu, pravděpodobně by se přišlo na to, že dcera ručitelem směnky není. Můžete samozřejmě společnosti sdělit, že se obrátíte na orgány činné v trestním řízení, protože zde zjevně došlo k trestnému činu podvodu. Je možné se s dopisem skutečně na tyto orgány obrátit a pokusit se předem řešit případné komplikace. Domnívám se, že by viníkem nemusela být jen společnost Bistro Zličín, ale i druhá strana, když tvrdí, že směnka byla z jejich strany ověřena a nyní odmítají komunikaci a předložit důkazy.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a podání návrhu na insolvenci - je možné současně?
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a připojení dluhu do seznamu věřitelů v insolvenci, insolvenčním řízení
Pohledávku z obchodního styku jsem uplatnila u soudu, ale řízení je nyní pozastavené, k žádnému soudnímu jednání zatím nedošlo. nyní mě oslovili další věřitelé stejné firmy s tím, že budou podávat návrh na insolvenci, abych se připojila. Obávám se, že nemůžu pohledávku zároveň mít přihlášenou u soudu a zároveň v insolvenci - stornovat podanou žalobu nechci, protože už jsou zaplaceny soudní poplatky a byly provedeny některé úkony advokátem. Právní zástupce ostatních věřitelů tvrdí, že je možné, abych pohledávku uplatňovala duplicitně v insolvenčním řízení bez ohledu na probíhající, resp. dočasně pozastavené, soudní jednání.
Je opravdu takový postup je možný, případně jestli by takový postup pro mě naopak nepředstavoval nějaká rizika. Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Pokud jiný věřitel dlužníka zahájí insolvenční řízení a insolvenční soud dojde k závěru, že dlužník je v úpadku, pak se ze zákona přeruší řízení, které jste již zahájila (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolveční zákon).
Pokud budete chtít, aby Vaše pohledávka byla alespoň částečně uspokojena, pak se stejně budete muset přihlásit do insolvenčního řízení se svou pohledávkou.
Pokud je dlužník skutečně v úpadku, pak je insolveční řízení zřejmě jedinou cestou, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení Vaší pohledávky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnučkou - jak toho dosáhnout?
- Smrt syna, dcery a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
Píši dotaz za svoji tetu (80 let), která nemá Internet. Je majitelkou dvou bytů v Plzni. Její jediný syn 2010 zemřel. Zůstala po něm dcera a vnuk. Teta by chtěla, vše odkázat svému pravnukovi (3 roky). Jak má sepsat závěť nabo uzavřít dědickou smlouvu, aby do jeho plnoletos (2016)ti nemohla vnučka byty prodat nebo zatížit hypotékou a on mohl ve svých 18 letech majetek převzít? Event. jak majetek rozdělit, aby vnučka dostala jen povinný podíl a zbytek pravnuk, ale aby ho vnučka do jeho plnoletos (2016)ti mohla jen spravovat a ne prodat?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné vnučce v závěti odkázat její povinný díl (tj. 1/4 pozůstalosti), aby nemohla závěť napadnout, např. v penězích. Není-li v pozůstalosti tolik peněz, mohla by jedině odkázat čtvrtinu každého bytu vnučce. Zbytek poté může Vaše teta odkázat svému pravnukovi. V závěti může Vaše teta rovněž uvést příkaz, aby se odkázaná nemovitost do 18. roku věku pravnuka nezcizila nebo nezatížila.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - spolumajitel užívá celou nemovitost, celý byt, dům
- Vydání bezdůvodného obohacení - spolumajitel užívá celý byt, dům, nemovitost
2013 jsem od svého přítele zakoupila ideální polovinu nemovitosti a pozemku na Praze-západ v obci Hvozdnice. Můj otec si vzal na sebe hypoteční úvěr a zastavil svůj vlastní dům, abychom mohli provést rekonstrukci domu ve Hvoznici, který byl v neobyvatelném stavu.
Po proběhlé rekonstrukci jsme začali já i můj expřítel v domě bydlet a rovným dílem jsme spláceli hypotéku mému otci. Po čase jsme se rozešli, a jelikož bývalý přítel byl psychicky labilní a občas měl i vlny nekontrolovatelného vzteku vůči mně, rozhodla jsem se z domu odstěhovat.
Od 1.1.2015 si pronajímám byt v Praze.
S přítelem jsem se chtěla domluvit na společném prodeji domu a rozdělení prostředků. Bohužel domluva s přítelem se ukazuje nemožná. Nedodržuje ani to, na čem se písemně dohodneme. Dům stále užívá, mému otci polovinu hypotéky splácí. Dům prodat nechce.
Vidíte reálnou šanci vysoudit na protistraně i částku za můj ušlý zisk – polovinu komerčního nájmu domu, když v něm nebydlím? Může fakt, že můj otec si vzal na sebe hypotéku, ovlivnit rozhodnutí soudu?
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám podat žalobu na rozdělení společné věci. Podle § 1144 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Domnívám se, že na ušlý zisk nemáte nárok, protože v domě nemáte žádného nájemce, se kterým byste měli uzavřenou nájemní smlouvu a na základě kterého by Vám vznikla nějaká škoda (ušlý zisk). Fakt, že Váš otec vzal na sebe hypotéku, nemá na rozhodnutí soudu vliv.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členství bytového družstva za života cizí osobě - vliv na dědění, dědictví potomky, dětmi
Je mi 51 let. Můj otec (78) převedl na bytovém družstvu svá vlastnická práva k bytu na svou kamarádku, s věcným břemenem pro sebe. Bylo tak učiněno v době, kdy byl v rekonvalescenci po mozkové mrtvici. Otázka: Jaká mám v této situaci dědická práva, v případě otcovi smrti? Zda a jaká závěť existuje, mi není známo. Děkuji, Váňová.
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš otec není ženatý a má pouze jedno dítě – Vás, tak jste jeho jedinou dědičkou ze zákona. Jestliže Váš otec zanechá závěť a Vy podle ní nedostanete svůj povinný díl (tj. 1/4 celé pozůstalosti), mohla byste závěť napadnout a požadovat svůj povinný díl. Na družstevní byt však nemáte nárok, protože jej Váš otec převedl již za života na jinou osobu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění dětmi a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
Jak napsat platnou závěť? Chceme s manželem napsat vlastnoručně každý svou závěť. Máme dvě zletilé děti, syna a dceru. Syn dostal před 9 (v roce 1996) darem byt 3+1 v OV, který měl odhad asi 1.005.000, - Kč. Dcera nedostala nic a nic nechce, jelikož žije v zahraničí a je finančně zaopatřena.
Chtěli bychom v závěti odkázat veškerý majetek manželovi/manželce, čili jeden druhému, protože nemáme žádné peníze na vyplacení dětí. Vlastníme RD a zahrádku s garáží.
Jak uplatnit v závěti započtení daru synovi?
A jak ještě včlenit dar (byt) do závěti, kdyby syn zemřel dříve, než jeden z nás rodičů a dědictví pak po smrti jednoho z nás manželů, chtěla vyplatit nevěsta pro synovy děti (naše vnoučata)?
Nemáme uspořeny peníze a bojíme se, abychom si nemuseli prodat střechu nad hlavou. Už ani nemáme síly vše vyřizovat, vše sbalit a stěhovat se, když nemáme kam. A aby jeden z nás manželů, který zůstane naživu, neměl kromě smutku a žalu další starost s vyplácením dědictví. Jsme již důchodci, nemáme zdraví a nemůžeme si jít přivydělat.
Předem děkuji za odpověď. Petra
ODPOVĚĎ:
Každý z Vás může sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek odkazuje druhému manželu. Náležitosti závěti, aby byla sepsána platně, naleznete např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
V závěti uveďte, že si přejete, aby Vaše děti závěť respektovaly, a kdyby Váš syn odmítl závěť respektovat, uveďte v závěti, že přikazujete, aby se na podíl Vašeho syna započetla hodnota bytu, který od Vás obdržel za života.
Kdyby Váš syn zemřel dříve, musel by on do své závěti uvést, komu byt odkazuje, protože je teď pouze v jeho vlastnictví. Vy ve Vaší závěti nemůžete řešit výplatu bytu, který Vám již nepatří.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy:
Komu se tento návrh podává? Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje? Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření?
S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.
Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).
Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.
Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření
Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)
Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.
Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).
Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.
Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Opožděné dodání studie a nárok na vrácení ceny za studii (studie předána klientovi)
- Odstoupení od smlouvy na vytvoření studie pro pozdní dodání studie (studie byla již předána)
- Je možné odstoupit od smlouvy o dílo po předání díla z důvodu pozdního předání díla (opoždění o 1 měsíc)
Klient si objednal zpracování odborné studie, termín jejího vyhotovení byl překročen o jeden měsíc, zákazníkovi za to byla vyslovena omluva a studie byla rozšířena o další informace jako kompenzace. Po odevzdání studie (odevzdání v digitální podobě, dokument pdf.) zákazník žádá vrácení celé částky, kterou za studii zaplatil, vyhrožuje policejním stíháním, veřejně na internetu naši firmu pomlouvá apod. A zdůrazňuje, že má nárok na vrácení celé částky. Klient uvádí jako důvod - pozdní dodání. Jinak odborná studie je po formální stránce v pořádku, byla odevzdána v takové podobě v jaké bylo předesláno + klient měl před objednáním studie k dispozici vzor toho, co obdrží, tzn. ukázkovou práci. Odevzdaný výstup se nijak nelišil od výstupů, které obdrželi jiní klienti, kteří objednali totéž.
Cituji přímo z emailu od klienta, který poslal několik dnů poté, co práci obdržel: "/… / Prodejce nedodržel dobu zpracování, proto jsem se rozhodl od smlouvy odstoupit dle zákona."
V dalším emailu uvádí:
"Dobrý den, v případě, že mne nebudou vráceny peníze budu tuto nastalou situaci řešit s policí ČR. Jako koncovému zákazníkovi mne nezajímají důvody, prostě kupující nedodržel podmínky nabídky. A chci vrátit peníze. A odstupují tím od smlouvy. Opakuji dle zákona na tom mám nárok."
Ve druhém emailu zaměňuje pojmy, píše, že: kupující nedodržel podmínky… tím by označoval sám sebe, má jistě na mysli prodávajícího, respektive zpracovatele odborné studie.
Jak v uvedené věci postupovat? Má skutečně právo na nárok vrácení celé částky i když práci již obdržel? Od smlouvy se rozhodl odstoupit tedy až po obdržení odborné studie, nikoliv předtím.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Podle popisu situace předpokládám, že tento smluvní vztah byl uzavřen v intencích ustanovení smlouvy o dílo. Nepíšete, zda jste měli uzavřenou nějakou písemnou smlouvu, nicméně obecně dle ustanovení občanského zákoníku je důležité, zda porušení smlouvy lze chápat jako podstatné či nepodstatné. V daném případě pozdní dodání nelze chápat jako podstatné porušení smlouvy a pokud bylo dílo řádně předáno, akorát v pozdějším termínu, má druhá strana právo žádat maximálně slevu z ceny, případně náhradu škody, která mu byla prokazatelně pozdním dodáním způsobena. Doporučuji tedy zahájit jednání o případně slevě, určitě nevracet druhé straně celou částku, když plnění poskytnuto bylo, byť později.
Pokud vám druhá strana vyhrožuje Policií, tak jde skutečně pouze o výhrůžku, neboť žádný trestný čin jste nespáchali a policie nic šetřit nebude. Druhá strana má právo se max. obrátit na civilní soud a žádat právě výše uvedenou slevu z ceny či náhradu škody. Musel by ale prokázat, jaká škoda a v jaké výši mu způsobena opravdu byla.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odložení mediace z důvodu zaneprázdněnosti právníka, advokáta, právního zástupce
Čelím žalobě o vypořádání SJM od bývalé ženy (jsme rozvedeni 2012-2016), soud přikázal mediaci, kterou jsem navrhoval já a na 3 měsíce jednání odročil. Mediace proběhla minulý týden a byla také odročena, protože tam žalobkyně měla právního zástupce a já ne. Další schůzka byla naplánována na 4.5.16, ale můj právní zástupce je momentálně zaneprázdněn a může mě přijmout až později. Je dost pravděpodobné, že se poté, co budu mít právní zastoupení konečně domluvíme už v právní kanceláři žalobkyně.
Mohu touto cestou požádat o odpověď jak se korektně vyjádřit mediátorovi, že potřebuji více času na dohodnutí se se svým právním zástupcem na zastupování při další schůzce tak, aby se to neprojevilo negativně pro mojí osobu při dalším případném soudním jednání?
Jsem invalidní důchodce, pobírám invalidní důchod 8700 + výplatu z částečného zaměstnání 5400, - čistého a platím alimenty na dceru z prvního manželství dané rozsudkem 2500, - měsíčně. Pravděpodobně mám nárok na osvobození od soudního poplatku (absolutně nevím, jak se to zjišťuje a kdo mi řekne jestli mám nebo nemám). Mám v této sociální situaci nárok ještě na další pomoc jako konzultace, poradenství nebo cenově dostupnější právní zastupování atd. ? Na koho se mohu obrátit, aby mi o tom řekl víc a poradil mi, co v této situaci dělat?
Mohu při SJM výpočtu zohlednit i fakt, že mě při zhoršení zdravotního stavu - operace, invalidní důchod - finančně pomohla se splátkami hypotéky finančním darem moje rodina (peníze jsem dostal několikrát v hotovosti a vložil je na bankovní účet)?
Předem děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Mediátorovi jednoduše můžete napsat dopis či mail - pokud máte mailovou adresu, kde uvedete, že Váš právní zástupce Vás z důvodu vytíženosti může přijmout až po určitém datu a z tohoto důvodu žádáte o změnu termínu schůzky na pozdější datum.
Pokud jde o osvobození od soudního poplatku a bezplatné právní zastoupení, napište k soudu k uvedené spisové značce žádost o osvobození od SP a ustanovení právního zástupce, doložte výměru důchodu a výplatu ze zaměstnání, soud Vám pošle k vyplnění listinu, kde uvedete své majetkové poměry a na základě těchto informací soud rozhodne, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv. Při výpočtu částky k vypořádání SJM můžete samozřejmě zohlednit fakt, že jste hradil hypotéku výlučně z peněz, které jste získal darem. Toto tvrzení bude ovšem třeba prokázat - výpisy z účtu, svědecké výpovědi apod.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Opatrovnictví peněz nezletilého - může matka koupit pračku nebo potřeby pro dítě?
- Peníze nezletilého z dědictví - může matka utratit za pračku, věci pro dítě?
Byl soudem určen opatrovník financí pro mého nezletilého syna. Opatrovníkem byl určen můj bratr.
Jelikož jsem v insolvenci nemůžu nakládat z financemi já.
Pozůstalost je ve výši 48.000,- z penzijního připojjištění. Jedná se o peníze po mém partnerovi a otci nezletilého syna.
V insolvenci budu ještě nadále 4 roky.
Můj dotaz zní, jestli můžu finance využít například na koupi nové pračky nebo lednice. A popřípadě jak to mám udělat.
Děkuji za odpovědˇ Jana
ODPOVĚĎ:
Jestliže byl Vašemu synovi ustanoven opatrovník, který se má starat o jeho finanční záležitosti, pak se synovými financemi – tedy i s jeho dědictvím – opravdu nakládat nemůžete. Toto právo nyní patří pouze jeho opatrovníkovi – Vašemu bratrovi.
Co se týče peněz, které jste po partnerovi zdědila přímo Vy, dle § 412, odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona platí, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen „hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. “ Zděděnou částku tedy musíte předat insolvenčnímu správci jako mimořádnou splátku, nakoupit z této částky pračku či lednici tedy nelze.
Abyste získala peníze na nákup potřebných spotřebičů, můžete si zažádat o jednu z dávek pomoci v hmotné nouzi, která se nazývá mimořádná okamžitá pomoc. Tato dávka je mj. určena na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí v kalendářním roce překročit 10násobek částky životního minima jednotlivce, tedy částku 34100 Kč/rok. Mimořádná okamžitá pomoc je ale nenárokovou dávkou – záleží na úřadu práce, jak Vaši žádost posoudí.
__
OBCHOD-ŽIVNOSTI, PODNIKÁNÍ
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - forma podnikání
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - stačí živnostenský list?
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - stavební parametry: WC, pozemek se zahradou ad.
Náš spolek provozuje jazykový kroužek pro předškolní děti. Rádi bychom provoz rozšířili na celodenní, tj. každé dítě by trávilo v našem klubu celý jeden den (od 8:00-15:00, příp. 17:00), ostatní dny děti navštěvují klasické školky. Program je velmi podobný programu ve školce - tvoření, vycházka ven, svačina, oběd.
V současné době se mi jeví jako nejjednodušší cesta založit klub na základě živnostenského zákona.
Existuje ještě jiná právní možnost pro provoz, kde bychom nemuseli splňovat stavební předpisy, např. dětské záchody? Musí mít takový klub i pozemek nebo je přípustné chodit s dětmi na veřejná hřiště a do parků? Vzhledem k tomu, že by se nejednalo o klasickou školku s 5-denní docházkou (každé dítě bude v klubu 1x týdně) bych ráda znala 'minimální' variantu provozu.
Děkuji.
Andrea
ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám prostudovat stránky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde je detailně rozebrána problematika zájmového vzdělávání - odkaz http://www.msmt.cz/mladez/zajmove-vzdelavani-1.
Pod zájmové vzdělávání patří Váš záměr a požadavky na provoz zařízení pro děti předškolního věku řeší vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Konkrétně je tam stanoveno, že klub musí mít pozemek s pevnou i travnatou plochou, šatny, toalety, … Bohužel žádná jiná možnost pro zájmovou činnost předškolních dětí není a je nutné se řídit touto vyhláškou.
__
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Může otec požadovat předložení dokladů za utracené alimenty?
- Může otec požadovat předložení dokladů za utracené výživné?
- Výpočet výživného na manželku pečující o děti podle platu, mzdy, příjmu otce dětí
- Výpočet alimentů na manželku pečující o děti podle platu, mzdy, příjmu otce dětí
Měl bych dva dotazy ohledně výživného na děti a manželku. Lze nějakým právním způsobem "donutit" manželku aby mi dokladovala jak nakládá s penězi výživného pro děti?
Kolik peněz musí rozvedený manžel platit manželce na výživném? Manželka je na rodičovské a nyní platím 4500, - (ještě nerozvedený), dá se nějak spočítat kolik to bude po rozvodu?
V předchozím zaměstnání jsem měl dle pracovní smlouvy 42500, - hrubého, ale přičítaly se k tomu photovosti takže částka se měnila dle toho kolik týdnů pohotovosti jsem odsloužil. Takže třeba v 2/2015 = 34.723 a v 5/2015 = 42.036 čistého.
Pak jsem dal výpověď abych se přiblížil k dětem a hledal si místo v místě bydliště dětí. To se mi, ale stejně nepodařilo. 5 měsíců jsem na ÚP.
05/2016, ale nastupuji do nové práce kde budu mít podle smlouvy 48000, - hrubého.
Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ
Z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda platíte výživné pouze na děti (a na kolik dětí) nebo i výživné na manželku. Pokud se jedná o výživné pro manželku, po rozvodu manželství by na výživné měla nárok pouze tehdy, pokud by nebyla schopná se živit a tato její neschopnost se živit by měla svůj původ v manželství. Neschopností se živit, která má svůj původ v manželství, je myšlena například situace, kdy manželka nemůže pracovat, protože pečuje o malé děti.
Spíše předpokládám, že se jedná o výživné pro děti. Pokud se jedná o dvě děti, platíte na jedno dítě částku 2.500 Kč. To není nijak vysoké výživné, obzvlášť s přihlédnutím k výši Vašeho platu v předchozím a budoucím zaměstnání. Soud při určování výše výživného bere vždy v úvahu nejen oprávněné zájmy a potřeby dětí, ale také finanční situaci obou rodičů. Vzhledem k tomu, že Vaše manželka je nyní na rodičovské dovolené a pravděpodobně pobírá pouze rodičovský příspěvek (a případné další sociální dávky), její finanční situace je tedy velmi pravděpodobně podstatně horší než ta Vaše. Nepředpokládám, že by samotný rozvod měl na výši výživného nějaký zásadní vliv. Ke změně výše výživného ale může dojít tehdy, pokud by se změnila finanční situace některého z rodičů nebo pokud by došlo ke zvýšení nákladů spojených s výchovou a výživou dětí. Typickou situací, kdy ke zvýšení těchto nákladů dochází, je nástup dětí do školy a s ním spojené zvýšené náklady na školní pomůcky.
Co se týče dokládání toho, na co matka Vámi zaplacené výživné použije, žádný zákon jí neukládá povinnost schovávat si účtenky z nákupů a dokládat Vám, na co konkrétně peníze použila. Žádný právní nástroj, kterým byste ji donutil, aby Vám předkládala účty, tedy neexistuje. Pokud by ale děti například chodily špinavé, nedostatečně oblečené a nebyly by zajištěny jejich základní potřeby, byl by to důvod obrátit se v této záležitosti na soud.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zasazení stromů na hranici dvou lesů - jak daleko musí být stromu zasazeny aby neprorůstaly kořeny a nebyly přesahy větví
- Sázení stromů v lese - kolik cm od sebe
- Sázení stromů v lese - jak daleko od hranice pozemků, aby neprorůstaly a nebyl přesah větví?
Soused před nedávnem vysadil v bezprostřední blízkosti vlastnické hranice (cca 20-30cm) mezi lesními pozemky sazenice lesních dřevin (řada střídavě bor a modřín, vzdálenost v řadě cca 50cm). Na obou těchto pozemcích se nacházejí dospělé stromy vysazeny původními vlastníky před 60ti lety. Porosty byly původně vysazeny tak, aby v místě vlast. hranice byla ponechána mezera cca 1m na každé straně.
Jak jsem již předeslal, soused "využil"tuto přirozenou hranici a provedl tam svoji výsadbu.
Obávám se, že do budoucna bych mohl být omezen na svých právech, především tím, že sousedovy kořeny by mohly vyčerpat podzemní vláhu svými kořeny popř. větvemi zastínit v budoucnu moji novou výsadbu po obnovní těžbě.
Na první pohled je zřejmé, že tuto situaci spolehlivě řeší § 1017 nov. OZ, ten by však neměl obsahovat odst. 2. jež jeho použití v lese (a nejen v lese) vylučuje. Nabízí se otázka -jak tedy OZ řeší tuto situaci v lese nebo sadu? To jsou přece ty nejběžnější kolize.
Možná lze namítnout, že je tady taky k využití (podle mého názoru "barbarský") § 1016, podle kterého lze škodící a nebo jinou újmu působící přesahující větve nebo kořeny odstranit (čímž mladý strom zcela určitě "zmrzačíme"). Podle mého názoru, ještě než k tomuto zásahu dojde, bude třeba ze strany poškozeného souseda prokázat vznik škody nebo jiných obtíží (komu to mám prokazovat? ) a navíc bude muset nějaká "odborná instituce" rozhodnout zda škoda či obtíže převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu.
Pokud tedy poškozovaný soused zahájí, byť šetrným způsobem a ve vhodné roční době, odstraňovat větve či kořeny sousedova stromu (v drtivé většině tak vlastník "dobrovolně" neučiní) může se tak dostat do značných problémů. Takže další nepoužitelné ustanovení. Hlavně, že jsem se dověděl, že jsem získal kořeny do svého vlastnictví.
Znáte prosím jiná zákonná ustanovení, výklad a nebo dokonce judikaturu, která by mi napomohla tuto situaci zvládnout?
Pro tentokrát už svoje dotazování ukončím, nicméně bych se později rád informoval, jak postupovat, v případě svévolného přemístění hraničních mezníků sousedem (pozemky v této lokalitě byly v roce 2003 úředně vytyčeny) a já mám důvodné podezření, že min. ve dvou případech došlo k přemístění.
V této záležitosti jsem již kontaktoval zodpovědného geometra, který toto vytyčování prováděl.
Předesílám, že se v případě mého souseda jedná o člověka poměrně jednoduchého a jakákoliv dohoda je předem vyloučena.
V případě potřeby Vám upřesním, kdo je oním sousedem a ve které lokalitě se předmět sporu nachází.
Děkuji Vám za pomoc.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ § 1017 občanského zákoníku:
Zakotvením nemožnosti použití § 1017/1 občanského zákoníku rovněž na případy, kdy se na sousedním pozemku nachází les, hodlal dle mého názoru zákonodárce vyjádřit zvláštní ochranu lesních porostů. § 1017/2 občanského zákoníku tudíž nepředstavuje chybu ani mezeru v zákoně, nýbrž je projevem zákonodárcovi vůle.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pokud by bylo možné § 1017/1 občanského zákoníku aplikovat rovněž na lesní pozemky, mohlo by to mít za následek nežádoucí zřídnutí lesních porostů. Pokud totiž občanský zákoník stanoví pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m (kterých je v lesích drtivá většina) jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m, bylo by možné ad absurdum dojít k závěru, že hranice lesních pozemků mohou být po každé straně lemovány třímetrovými pásy bez stromů (tzn. že les by byl křižován šestimetrovými nezalesněnými „pruhy“).
Dále je nezbytné zohlednit korekční podmínku, dle které je vlastník pozemku oprávněn domáhat se odstranění zasazených či vzrostlých stromů na sousedním pozemku pouze v případě, že k tomu má rozumný důvod. Takový důvod pak musí být rozumný z objektivního hlediska (nestačí tedy pouze nepodložená subjektivní obava).
Jsou-li ve Vašem případě ve vzdálenosti 1 m od hranice pozemků vysazeny 60-tileté (tedy dosti vzrostlé) stromy, lze předpokládat, že jejich kořenový systém podrůstá pod sousední pozemek, stejně jako jejich větve zasahují nad sousední pozemek. Vaše obava z možného budoucího vyčerpání vláhy či zastínění tak, dle mého názoru, není objektivně udržitelná. Je podstatou lesního porostu, že jednotlivé stromy mohou růst i značně blízko u sebe, přičemž jejich kořenový systém i větvoví jsou zpravidla navzájem propleteny.
Přestože tedy může být les vlastnicky rozdělen na mnoho pozemků, vyplývá z podstaty věci, že všechna občanskoprávní pravidla sousedských vztahů zde nemohou být aplikována (v opačném případě by totiž mohl les utrpět). Předpokládám, že právě ochrana lesních porostů byla hodnotou, kterou zákonodárce nadřadil ochraně vlastnického práva vlastníků lesních pozemků, když do občanského zákoníku zakotvil § 1017/2. Občanský zákoník cílí svým § 1017 zejména na sousedské vztahy „zahradního“ typu, tzn. že se aplikuje především v těch případech, kdy výsadbou stromu či jeho vzrůstem může být ovlivněn výkon vlastnického práva k sousední zahradě, rodinnému domu, rekreačnímu objektu apod. Charakter lesa, tedy místa s vysokou hustotou stromů, aplikaci tohoto ustanovení vylučuje.
2/ § 1016/2 občanského zákoníku:
Aplikace § 1016/2 občanského zákoníku není dle mého mínění v případě lesních pozemků možná, neboť odstraněním podrůstajících kořenů či přerůstajících větví by bezesporu došlo k poškození lesních stromů, což je činnost v lesích zakázaná (jak vyplývá z § 20/1 písm. d) lesního zákona). Poškozování lesních stromů může být kvalifikováno jako přestupek, za který hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Na tomto místě proto pouze stručně doplňuji, že existenci důvodů pro postup dle § 1016/2 občanského zákoníku není zapotřebí prokazovat žádnému orgánu či instituci. V tomto ohledu ponechává občanský zákoník vše na uvážení dotyčného souseda. Proti svévolnému odstraňování podrůstajících kořenů či přerůstajících větví (tedy proti takovému postupu, pro který nejsou dány podmínky dle § 1016 občanského zákoníku) se pak může dotčený vlastník bránit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukazuji ještě na § 1013/1 občanského zákoníku, který je základním ustanovením pro regulaci sousedských vztahů. S ohledem na skutečnost, že toto ustanovení obsahuje korektiv „míry nepřiměřené místním poměrům“, je rovněž § 1013/1 občanského zákoníku na Váš případ prakticky nepoužitelný (odpovídá totiž zajisté místním poměrům, pokud lesní stromy stíní vedlejším lesním pozemkům).
3/ Postup dle lesního zákona:
V obecné rovině dle § 32/6 lesního zákona platí, že vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
Zajištění bezpečnosti majetku se věnuje § 22/1 lesního zákona, dle něhož jsou vlastníci nemovitostí povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné přesahem větví a kořenů či zastíněním. Tato opatření jsou vlastníci sousedních pozemků oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tedy i na sousedních pozemcích, které nejsou jejich vlastnictvím). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
Shora zmíněné ustanovení lesního zákona se tedy na Váš případ teoreticky vztahuje, nutno však upozornit na účel tohoto ustanovení, kterým je ochrana nelesních pozemků, staveb a zařízení před škodami způsobenými sousedním lesem. Aplikovatelnost § 22/1 lesního zákona rovněž na vztah dvou sousedících lesních pozemků je tedy přinejmenším sporná.
V souvislosti s ne/použitelností § 22/1 lesního zákona na Váš případ Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (jako orgán státní správy lesů), do jehož pravomocí náleží i rozhodování o uložení opatření k zajištění bezpečnosti majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 48/1 písm. h) lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy na zemědělský stroj - nevyhovující technický stav, lež od prodávajícího
- Uvedení v omyl kupujícího a odstoupení od kupní smlouvy na zemědělský stroj
Přes internet jsem oslovil dovozce zemědělské techniky agrodovoz.cz, pana Kolaříka, s poptávkou na starší sklízecí mlátičku (kombajn). Ten mi nabídl Claas Mercator 50, r. v. 1970. Pan Kolařík mi mailem i telefonicky garantoval slušný slav, stroj pravidelně servisovaný, udržovaný, garážovaný. Stroj jsem převzal (pověřená třetí osoba) 22.4.2016. Na místě jsem zjistil, že stav naprosto neodpovída, je to vrak. Do ruky se mi dostal dodací list od původního prodejce, který stroj označil jako zdroj náhradních dílů, tedy bez záruky. Rozhodl jsem se odstoupit od smlouvy.
Posílám tedy panu Kolaříkovi vyplněný vzorový formulář o výpovědi smlouvy + důvody výpovědi.
Chci se zeptat, zda mám čekat až mi vrátí peníze, jakým způsobem předat stroj (vyžaduje speciální přepravník) apod. Dále jak mám postupovat pokud nebude prodejce ochoten komunikovat.
Podotýkám, že nejsem podnikatel, pouze FO, stroj mám na hobby (záhumenkář).
Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahují ustanovení o odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 až 1837 občanského zákoníku a měl byste postupovat následovně.
1. odeslat prodejci doporučeně odstoupení od smlouvy a případně jej vyzvat ke sdělení, jak a kam mu máte zboží vrátit.
2. nejpozději do 14 dnů po odstoupení byste měl prodejci zboží vrátit, přičemž máte právo po něm požadovat i úhradu nákladů spojených s odesláním.
3. prodejce je povinen Vám vrátit peníze do 14 dnů po obdržení odstoupení, na druhou stranu není povinen Vám peníze vrátit dokud mu neprokážete, že jste zboží odeslal.
4 pokud prodejce nebude ochoten komunikovat, není to žádná překážka, odešlete mu odstoupení a následně stroj, pokud Vám peníze nevrátí, je třeba to ihned zažalovat u soudu, dnes (29.04.2016) to lze poměrně jednoduše a rychle prostřednictvím návrhu na elektronický platební rozkaz.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem výtahu bez zisku - je nutné vést účetnictví když není odvedena žádná daň?
Část spolumajitelů domu vlastní výtah, ostatní nájemníci domu platí těmto spoumajitelům poplatky. Kromě elektřiny a pravidelných kontrol, teď platíme (my - majitelé výtahu) i pozáruční opravy, výměnu oleje a jednou za rok účetního. Ten dokonce říkal, že pokud není zisk z pronájmu výtahu, tak by se učetnictví ani vést nemuselo, je to pravda? Není nějaká jiná možnost jak výtah provozovat jednodušeji prosím? Když jsme my 4 nájemci (co zainvestovali půdní byty a za to máme od města předplacený nájem) chtěli po městu výtah, nemělo peníze, takže jsme jej koupili my. Ostatní v domě jej ale také chtěli užívat (samozřejmě ale platit se jim moc nechce, neustále řeší, že oni jezdí jen do prvního patra apod.) Přitom ale to byli oni co výtah chtěli používat, my jsme jej původně chtěli jen pro nejvyšší patro. Prý si máme vzít penize co chybí z fondu oprav, což není možné, protože výtah městu nepatří. Jak by šel provozovat bez těchto dohadů a je tedy nutné vést učetnictví? Sdružení má na ten výtah vedený účet, kam se může kdokoliv podívat.
Děkuji Kamila
ODPOVĚĎ:
Na spolek (dříve občanské sdružení) se jako na právnickou osobu vztahuje zákon o účetnictví. Od roku 2016 se do zákona o účetnictví vrátil pojem "jednoduché účetnictví". To mohou vést spolky, které nejsou plátcem DPH, celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč a hodnota majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč. V jednoduchém účetnictví stačí vést peněžní deník (evidenci příjmů a výdajů, informace o stavu peněžních prostředků a evidenci průběžných položek), knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
Na jednoduché účetnictví může účetní jednotka přejít po uplynutí 5ti let, kdy vedla účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Spolek má povinnost vést účetnictví, ať je v zisku nebo ve ztrátě.
Co se týče přiznání k dani z příjmů právnických osob, tak spolek jako veřejně prospěšný poplatník nemusí podávat přiznání, pokud měl ve zdaňovacím období pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (což jsou příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním této činnost jsou vyšší, tj. vznikne ztráta), příjmy osvobozené a příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
__
OBČAN-NÁJEMNÉ
- Zvýšení nájemného pronajímatelem (smlouva na dobu určitou) - může to udělat?
- Zvýšení nájmu pronajímatelem u nájemní smlouvy na dobu určitou - může to udělat?
Pronajímatel bytu nám chce zvýšit nájemné od června 2016. Smlouvu máme na dobu určitou (už druhým rokem) do prosince 2016. Ve smlouvě není ani zmínka o zvyšování nájmu, situace tedy smlouvou není nijak omezená. Jako důvod pronajímatel uvedl přizpůsobení se tržním cenám. Má pronajímatel na zvýšení nájemného z tohoto důvodu právo? Děkuji, Miloslava.
ODPOVĚĎ:
Podle § 2249 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
Postup pro stanovení srovnatelného nájemného je upraven v nařízení vlády č. 453/2013 Sb.
Podle § 2249 odst. 3 občanského zákoníku platí, že souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
Z výše uvedeného vyplývá, že z důvodu dorovnání nájemného do výše srovnatelného nájemného, je přípustné. Pro takové jednostranné navýšení nájemného však musí být splněny všechny výše uvedené podmínky (např. doložení podmínek zvýšení nájemného - pronajímatel by měl prokázat konrkétní výši nájemného).
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podání odporu proti směnečnému platebnímu rozkazu - formální nedostatky směnky a chybějící směnečná smlouva
Finanční půjčka 15.000,-na střední opravu a nákup náhradních dílů na osobní automobil zajištěna prodejem nemovitosti (stavební pozemek) a kromě toho také Směnkou majitelem realitní kanceláři "Bydlete s námi" v Mostě, Pavel Mleziva. Po třech letech k dni 30.6.2014 exkluzivní zprostředkovatelská smlouva s realitní kanceláří ukončena. Současně se snižováním ceny nemovitosti nabídnuty měsíční splátky - odmítnuto s požadavkem jednorázového splacení, tudíž podáno na manželku, jako vlastníka nemovitosti směnečný platební rozkaz č. j. Cm440/2014 ze 7.7.2015 podaný KS v UL. Manželka donucena okolnostmi a půjčeni ze strany příbuzných zaplatila 17.7.2015 částku 25.837 Kč do rukou majitele "Návrh na podání žaloby na odškodnění":
- konání řízení u věcně a místně příslušného soudu, porušení zákona 99/196 Sb.
- námitka promlčení, neúplnosti a neplatnosti směnky-chybí smlouva o vyplnění směnky, není uvedeno datum splatnosti a bez kvitanční doložky- porušení zák 191/1950 - směnečný zákon
- podání žaloby na odškodnění dle NOZ 89/2012 za újmu na zdraví (jsme starobní důchodci r. nar. 1947/1950), vyvolání stresů v rodině, spol. újma v místě bydliště ve výši 125.000 Kč.
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem popisu situace není bohužel obsažen žádný dotaz. Z tohoto důvodu omezím svou odpověď toliko na stručnou reakci na Vámi zmiňovanou žalobu na náhradu škody.
Není zřejmé, zda byla tato žaloba již podána či nikoli. V každém případě připomínám, že veškerá žalobní tvrzení musí být vždy řádně prokázána. Co se týče odpovědnosti za škodu (újmu na zdraví apod.), musí být splněny v zásadě tři podmínky:
- protiprávnost (z dotazu není jasné, zda se žalovaný svým počínáním vůbec dopustil protiprávního jednání),
- škodlivý následek (který v dotazu zmiňujete, a který musí být přesně specifikován a vyčíslen) ;
- vztah příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (v tomto ohledu může být velmi obtížné, až nemožné, prokázat, že zhoršení Vašeho zdravotního stavu bylo způsobeno právě počínáním žalovaného).
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu je nicméně nutné, abyste svůj dotaz upřesnil a formuloval konkrétní otázky.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování kočkami sousedů - fekálie na zahrádce, zahradě
- Obtěžování kočkami sousedů - kočky si dělají WC na zahrádce
Postavili jsme rodinný dům na vesnici a sousedi chovají doma 3 a více koček.
Nyní upravujeme okolí domu okrasnou i užitkovou výsadbou. Tyto kočky si na tomto pozemku dělají toaletu a to i mezi bylinkami určenými do kuchyně. Navíc není zrovna příjemné při práci narážet na jejich fekálie, rozhrabaváním ničí naší práci a potažmo i nakoupené rostliny za nemalé peníze. Ani nedomýšlíme na důsledky roznášení parazitů a možnost nákazy malých dětí. Dále se již i několikrát stalo, že při práci na zahradě máme otevřené dveře na terasu a kočky jdou i do domu. Na terase nemůžeme nechat ani rozložené sezení s polstry.
Sousedku jsem několikrát na toto upozorníla a žádala ať předloží svým mazlíčků pískové toalety v okolí jejich domu. Odpovědí je, že jsme na vesnici.
Nemáme nic proti domácím mazlíčkům, ale toto nás obtěžuje.
Prosím, poraďte jak tuto situaci elegantně řešit. Přeci jenom jde o sousedské vztahy, ale rozhodně se nechceme, díky bezohlednému chování sousedů, této situaci přizpůsobovat. Elektronický plašič nepomáhá.
Děkuji, Dagmar.
ODPOVĚĎ:
Sousedka má povinnost zdržet se jakýchkoliv zásahů do Vašich vlastnických práv. Ačkoliv je to těžké, je její povinností zabránit kočkám vstupu na Váš pozemek. To, že žijete na vesnici není argument. Pokud ústní urgence nepomáhají, vyzvěte ji písemně a pohrozte, že v případě, že nebude na Vaši urgenci adekvátně reagovat, obrátíte se na příslušný obecní úřad. Tam můžete požadovat jeho zásah ve Váš prospěch. Po sousedce si rovněž můžete nárokovat náhradu škody v případě, že kočky něco vyvedou. Tuto náhradu však budete muset uplatnit, pakliže nedojde k dobrovolnému uhrazení, až soudně. Chápu Vaši situace, avšak zdržte se případných fyzických zásahů vůči kočkám, dostali byste se rovněž do rozporu se zákonem.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na výživné a náklady spojené s těhotenstvím a porodem
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - výživné pro těhotnou ženu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na výživné na matku po porodu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na alimenty a náklady spojené s těhotenstvím a porodem
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - alimenty pro těhotnou ženu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na alimenty na matku po porodu
Jsem na konci 4. měsíce těhotenství a přítel mě beze slova opustil. Pokud na tom budu trvat, souhlasí s určením otcovství před matrikou, aby byl zapsán v RL dítěte. Jak mám prosím postupovat dál? Četla jsem, že mám nárok na alimenty na dítě, na jednorázové uhrazení části nákladů spojené s těhotenstvím a porodem a také výživné na sebe po dobu dvou let od narození dítěte. Jak postupovat dál? Bydlím v obecním bytě, práci mám, ale jak odejdu na mateřskou dovolenou, bude to samozřejmě s financemi velice těžké pro mě. Kdy je tedy vhodná doba vše řešit a jakým způsobem? Děkuji, Karolina.
ODPOVĚĎ:
Jestliže otec dítěte se svým otcovstvím souhlasí, můžete společně učinit tzv. souhlasné prohlášení o otcovství. Prohlášení je zapotřebí učinit osobně před soudem nebo matričním úřadem v místě narození dítěte. Na základě tohoto souhlasného prohlášení bude otec dítěte zapsán do jeho rodného listu. Pokud by si to otec rozmyslel a souhlasné prohlášení by odmítal učinit, musela byste podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce návrh na určení otcovství. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud by pak nařídil provedení testů DNA a na základě jejich výsledků by rozhodl o otcovství.
Podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Po narození dítěte máte samozřejmě právo žádat po otci dítěte také výživné pro dítě. Nejlepší by bylo se na výši obou výživných (pro Vás i dítě) s otcem dítěte dohodnout a tuto dohodu sepsat písemně. Ústní dohoda je sice také platná, ale její existence se – například v případě následného soudního řízení – obtížně prokazuje a závazky z ústní dohody jsou velmi obtížně vymahatelné.
Pokud by dohoda nebyla možná, budete muset podat k okresnímu soudu návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh na určení výživného neprovdané matce je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte, návrh na určení výživného pro nezletilé dítě je třeba podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte. Za podání těchto návrhů se neplatí žádný soudní poplatek.
__
OBČAN-DLUHY
- Dlužník pracující legálně v cizině - jak vymáhat dluh?
- Dlužník pracující legálně v zahraničí - jak vymáhat dluh?
- Vymáhání dluhu po dlužníkovi žijícím a pracujícím legálně v zahraničí
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na plat dlužníka v zahraničí
08/2014 jsem půjčil na směnku známé 20 tis. kč, se splatností na 3 měsíce, do dnešní doby mi to nevrátila, stále jsme v komunikaci a vždy navrhne termín, kdy mi to splatí, ale ke schůzce nedojde. Pak měla ještě na smlouvu o pronájmu půjčený vůz, v období 06/2015-10/2015, s nájmem 7000, - měsíčně. Zaplatila jednu splátku pak už nikoliv. Vůz mi vrátila. nyní mi dluží celkem cca 42 tisíc. Kč. Pracuje ve Švýcarsku legálně. Je možné žalobou k soudu či exekucí docílit srážky na její plat v cizině? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Nejsem odborníkem na právo s mezinárodním prvkem, ale domnívám se, že ano. Ovšem bude to velmi těžké. Doporučovala bych obrátit se na soud přímo ve Švýcarsku a vést řízení tam. Neznám Švýcarský právní řád, ale předpokládám, že v České republice budou specializované právnické kanceláře, jejichž služeb bych Vám v tomto případě doporučovala využít. Ještě je možnost, pokud má Vaše dlužnice nějaký majetek v Čechách, obrátit se na soudy v tuzemsku. Pokud ale nic nevlastní (cokoliv, co by se dalo zpeněžit a uspokojit tak Vaši pohledávku), pak se jedná o prakticky zbytečný spor.
__
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na majitele nemovitosti - změna majitele nemovitosti nebyla zapsána v katastru nemovitostí
- Exekuce na majitele nemovitosti - majitel nebyl v katastru nemovitostí změněn
09/2013, jsem se rozvedla. Majetkové vztahy máme vyrovnané až na chatu. Kupní smlouva na chatu je napsaná na bývalého manžela, který ji nezapsal do katastru nemovitostí. Pozemek chaty patří Osadě XY, není zapsán v označení nemovitostí pro zápis vlastnictví do katastru nemovitostí. Chata je v exekuci, bývalý manžel nadělal dluhy. Nelze ho dovést k vyřešení, nekomunikuje, nic neřeší. Já o ni nemám zájem, ale chci se zeptat, jestli já nebo mé již zletilé děti, nebudeme mít do budoucna nějaké problémy. Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, až se v dražbě chata prodá, z jejího výtěžku bude uspokojena exekučně vymáhaná pohledávka a věc by se již měla řešit zejména proti Vašemu bývalému manželovi, neboť on je povinný. Vaše děti by problémy v souvislosti s touto exekucí neměly mít vůbec, neboť ony nejsou povinnými.
Ve Vašem případě hodně záleží i na tom, kdy Váš bývalý manžel ony dluhy "nadělal". Pokud tomu tak bylo až po rozvodu manželství, problémy s exekucí či exekucemi manžela by se Vás již týkat neměli. Problémy byste však mohla mít v případě, že by manželovi dluhy vznikly za trvání manželství, tedy do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud by Váš manžel nepracoval, neměl účet a neměl by z čeho platit exekuce, tak není vyloučeno, aby exekutor tyto dluhy, vymáhal i po Vás, jakožto po manželce povinného v té době. V tomto případě by bylo nutné podat k exekutorovi návrh na částečné zastavení exekuce v souladu s ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. K tomuto návrh by bylo nutné přiložit úředně ověřenou kopii rozsudku o rozvodu manželství a dále i dohodu o vypořádání SJM s Vašimi úředně ověřenými podpisy, nebo schválenou soudem. Pokud byste o těchto dluzích neměla ani tušení je možné rovněž argumentovat i nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 1/14 ze dne 31.3.2015 a počkat jak danou věc exekutor posoudí.
__
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství provdanou matkou - jak zapsat biologického otce do rodného listu?
- Provdaná žena a dítě s jiným mužem - jak zapsat otcovství biologickému otci dítěte?
- Popření otcovství matkou dítěte - provdaná žena má nemanželské dítě s mužem, který není její manžel
Dobrý den,
jsem vdaná od 09/2009. Vydrželo nám to 2 roky a rozešli jsme se. S manželem děti nemám, ani žádný společný majetek. 06/2014 se mi narodil syn. Chci v RL mít biologickeho otce a nikoliv manžela a chci se rozvést. Jak co nejrychleji vyřešit mou situaci? Manžel si nevyzvedává poštu, nepracuje (dle jeho slov bude už "makat" pouze na černo kvůli dluhům) mě jeho exekuce postihly zděděné nemovitosti. Nevím kde ho najít. O mém vztahu i synovi ale ví. Mám nejdříve požádat o popření otcovství? Nebo rozvod? Nemáme penize na právníka a netuším jak můj problém vyřešit co nejrychleji. Děkuji, Romana.
ODPOVĚĎ:
Podle § 789 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, platí, že matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Toto ustanovení platí obdobně pro popření otcovství manželem. Podle § 785 může manžel popřít své otcovství nejdéle do šesti let věku dítěte. Svou lhůtu k popření otcovství dítěte jste tedy bohužel promeškala. Určitou naději dává ještě § 792, který říká, že: „Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. “ Můžete se tedy pokusit žalobu ohledně popření otcovství k soudu podat a požádat soud o prominutí popěrné lhůty. Bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí. Žalobu na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho manžela. Pokud nevíte, kde se Váš manžel zdržuje a nepodaří se Vám to zjistit, podejte žalobu k soudu v místě jeho posledního bydliště, které je Vám známé, a do návrhu uveďte, že nevíte, kde se manžel momentálně zdržuje. Pokud se soudu nepodaří manžela najít, ustanoví mu opatrovníka, který jej bude u soudu zastupovat. Jestliže soud Vaší žádosti o prominutí uplynutí popěrné lhůty nevyhoví, budete se muset pokusit manžela najít a požádat ho, aby žalobu na popření otcovství podal on sám.
Jestliže se chcete s manželem rozvést, můžete rozvod začít řešit souběžně s popřením otcovství. Nejjednodušším řešením by bylo s manželem se na rozvodu dohodnout – jednalo by se o tzv. nesporný rozvod. Nesporný rozvod může proběhnout tehdy, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí a k návrhu na rozvod manželství se připojí i druhý z manželů. Opět by tedy bylo zapotřebí vyhledat Vašeho manžela a na rozvodu se s ním dohodnout. Vzhledem k tomu, že nemáte děti, k nespornému rozvodu by pak stačilo doložit písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.
Pokud si z finančních důvodů nemůžete dovolit využít právní služby, doporučuji se obrátit na Českou advokátní komoru, která nabízí i bezplatné právní služby. Více informací o těchto službách najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení částky do fondu oprav SVJ - jak se může bránit člen SVJ?
- Může člen SVJ odmítnout zvýšení částky do fondu oprav FO domu SVJ?
- Navýšení platby do fondu oprav FO domu SVJ - může to člen SVJ odmítnout?
Platím fond oprav na můj byt 837 Kč od 5/2011. 10/2015 si ostatní vlastníci podepsali na nějaký papír, že budou platit o 100% víc. Nikdo mě o tom neinformoval. Souhlasili všichni kromě mě. Na větší platbu finance nemám, takže s tím nesouhlasím. Žádnou smlouvu od počátku koupi bytu ohledně fondu podepsanou nemáme. Musím tedy platit větší zálohu? Nebo to není povinné.
Děkuji, Michaela.
ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku (zde náleží i příspěvek na opravy) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Vlastník jednotky dále platí příspěvky na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti.
Vlastník jednotky dále zálohově platí náklady na služby spojené s užíváním bytu.
Podle § 1208 písm. d) občanského zákoníku platí, že rozhodování o celkové výši příspěvků na správu domu, rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu náleží do působnosti shromáždění.
Shromáždění by mělo vždy rozhodnout o celkové výši příspěvku na správu domu a pozemku, který bude posléze placen všemi vlastníky jednotek podle výše podílu na společných částech.
Rozhodnutí, které shromáždění přijme, jsou závazná pro vlastníky jednotek.
Pokud tedy shromáždění rozhodlo o zvýšení příspěvků na správu domu a pozemku, pak je toto rozhodnutí závazné i pro Vás, a to i tehdy, pokud jste hlasovala proti němu.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Ústní zrušení smlouvy o reklamě - poskytovatel ústní zrušení ignoruje a požaduje uzavření smlouvy
- Zrušená objednávka bez písemného potvrzení - jak dokázat zrušení objednávky?
12/2015 jsem podepsala objednávku na reklamu při promítání na letním kině (07-08/2016). V objednávce byla uvedená poznámka, že do konce 01/2016 lze od objednávky bez storno poplatků odstoupit. Jinak v 04/2016 bude podepsaná řádná smlouva. 01/2016 ústně objednávka zrušena (nikde v ní není psané, že to musí být udělané písemně). I přes to mi teď přišla smlouva k podepsání. Paní, s kterou byla uzavřena i zrušena objednávka ve firmě už nedělá. Pan majitel mi nevěří a chce po mně podepsat smlouvu, jinak vyhrožuje soudem. Můžete mi poradit, jak teď postupovat? Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Je mi líto, máte sice pravdu, že pokud ve smlouvě nebylo, že objednávka musí být zrušena písemně, tak tomu tak být nemusí, ale dostala jste se tím do důkazní nouze. Pokud se Vám jakkoliv nepodaří prokázat skutečnost, že jste objednávku rušila, pak má druhá strana nárok po Vás požadovat slíbené plnění a domáhat se svého práva i soudně.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vliv majetkového vyrovnání při rozvodu na dluhy a exekuční vymáhání dluhů vzniklých v manželství
Jsem rozvedená, ale manžel jako OSVČ, během manželství nadělal spoustu dluhů, soukromé půjčky, dluhy na OSSZ, VZP. V majetkovém vyrovnání máme uvedeno, že nemáme žádné společné pohledávky a závazky spadající do SJM. Chci se informovat, nehrozí-li mně do budoucna vymáhání dluhů po mně. Má tu stále trvalé bydliště.
Matka chce na mě nechat přepsat nemovitost, ale já mám obavy z manželových dluhů. Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
U majetkového vyrovnání mezi dvěma osobami se to má tak, že tento dokument je z pravidla závazný jenom mezi těmi, kterých se to týká a nikoliv vůči třetím osobám, tedy vůči věřitelům. Klidně se Vám tedy může stát, že se na Vás obrátí některý z věřitelů manžela a bude žádat proplacení dluhu, který vznikl za trvání manželství. Je otázka, zda-li takový dluh do společného jmění bude spadat, ale ta možnost zde je. Těžko Vám poradit, pokud neznáte rozsah manželových dluhů, raději bych v tuto chvíli s převodem nemovitosti posečkala. Obecná promlčecí doba činí 3 roky, u uznaných dluhů či u pohledávek vzniklých na základě soudního rozhodnutí 10 let.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nadměrný hluk z vířivky v bytě bytového domu - jak se bránit?
- Hluk vířivky v bytě bytového domu - jak se mohou bránit sousedi?
Mám byt v osobním vlastnictví. Většinovým vlastníkem domu je SBD. Byt nade mnou, tj. ve 3.
patře bytového domu 26 let starého, je nyní nově v osobním vlastnictví. Byl rekonstruován, připojen k sousednímu bytu vybouráním průchodu. Při rekonstrukci bylo odstraněno původní vybavení kuchyně a do prostoru kuchyně a obýváku instalována velkokapacitní vířivka, která váží 260 kg, pojme 1000 l vody a je pro 6 osob. Soused nemá kladné statické posouzení, vířivka při provozu nadměrně hlučí. SBD zaslalo majiteli bytu dopis, že mu zakazují provoz vířivky, neboť nadměrně zatěžuje panely a ohrožuje sousední byty. Při kontrole z SBD byla vířivka plná vody, soused jí nadále bez příslušných povolení (tj. správce domu a statického kladného vyjádření) používá. Strop mi zatím nepraská, jde mi hlavně o nadměrný hluk, který je dle mého názoru nad zvyklosti v daném domě. Jak mám dále postupovat a jak se mohu bránit? Děkuji, Irena.
ODPOVĚĎ:
Je dobré, že za Vámi bytové družstvo stojí. Zkuste zajít na družstvo a poradit se na společném postupu. Ačkoliv soused není členem bytové družstva, zákony na něj rovněž doléhají. Jedním ze základních principů je, že jeho právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. V tomto případě Vaše. Soused nemá právo Vás obtěžovat nadměrným hlukem a tím Vám znemožňovat pokojný výkon vlastnických práv. Ještě větší problém je ale skutečnost, že se soused neobtěžoval se statikou v případě umístění vířivky. Soused tím de facto ohrožuje život a zdraví osob žijících v domě. Zkuste společně s družstvem souseda písemně vyzvat k upuštění od užívání vířivky, tentokrát mu ale pohrozte soudním řízením za předpokladu, že tak neučiní. Pokud i tak bude Vaši výzvu ignorovat, obraťte se na soud. Zde můžete žádat rovněž vydání předběžného opatření, v tomto případě patrně zajištění věci, aby se soused opravdu vzdal užívání vířivky a neohrožoval ostatní, než soud rozhodně v meritu věci. Po sousedovi pak můžete žádat uhrazení soudních výloh a případně škodu, kterou Vám svým zásahem způsobil.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení pozemku se stavbou - postup, návod, informace
- Rozdělení domu s více byty z ideálního spoluvlastnictví na vlastnické podíly - postup, návod, informace
- Předkupní právo na nemovitost rozdělenou ze spoluvlastnictví na vlastnické podíly
Vlastníme v ideální polovině dvougaráž na jedné parcele. Fyzicky se jedná o dvě samostatně stojící garáže. Dvougaráž chceme rozdělit včetně pozemku pod a zapsat jako dvě stavby a dva samostatné pozemky, každá s jedním vlastníkem. Současně rozdělujeme i sousedící dům rovněž v ideální polovině na bytové jednotky. K rozděleným garážím bychom chtěli zapsat předkupní právo v pořadí:
1. je osoba kupující současně s garáží i bytovou jednotku v domě,
2. v pořadí jsou ostatní majitelé jednotek v domě, jejichž pořadí určuje prodávající. Právo by bylo trvalé, přenosné na další majitele.
Je možné něco takového zřídit? Děkuji.
Karel
ODPOVĚĎ:
Ano, nový občanský zákoník s takovou variantou předkupního práva počítá a lze ho takto zřídit. Je třeba to ošetřit smluvně, a to buď v kupní smlouvě jako tzv. vedlejší ujednání, nebo může být uzavřena i samostatně smlouva o předkupním právu. Předkupník pak nabývá předkupní právo k nemovité věci jako právo věcné až jeho zápisem do katastru nemovitostí.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok z kauce nájmu od pronajímatele - kolik %?
- Poškození staré pracovní desky škrábancem v pronajatém nájemním bytě - je adekvátní zakoupení celé nové pracovní desky?
- Škrábanec kuchyňské linky (pracovní desky) - má pronajímatel právo požadovat novou celou pracovní desku?
Pronajatý byt, mnou způsobená škoda - škrábanec pracovní desky kuchyňské linky. Cca 1 cm jsem pro uhrazení škody ale přijde mi trochu nekorektní, abych hradil výměnu celé pracovní desky v plné výši, hlavně z důvodu že linka má už 7-8 let.
Jak postupovat, a jaké je správné řešení věci.
Majitel bytu měl ke kauci kterou jsem zaplatil, vrátit i s úrokem za který banky běžně půjčují peníze. Kolik % je úrok z kauce nájmu?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Podle § 2293 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Z výše uvedeného vyplývá, že se nepřihlíží k běžnému opotřebení, které vzniká při běžném užívání, nebo k vadám, které je povinen odstraňovat pronajímatel. Pakliže jsou v bytě přítomny jen tyto vady, nic nebrání tomu, aby v případě, že nájemce byt s těmito vadami odevzdává, bylo jeho odevzdání bytu považováno za řádné.
Bude záležet na konkrétních okolnostech případu, zda je daný škrábanec vadou, která vznikla při běžném opotřebení či nikoliv. Je nutné vzít v úvahu to, jak škrábanec vznikl a účel k jakému slouží poškozená věc. Domnívám se, že pracovní deska v kuchyni slouží k přípravě jídel. Pokud však škrábanec vznikl nešetrným zacházením, pak nelze vyloučit případnou náhradu škody.
Domnívám se, že výměna celé pracovní desky kuchyňské linky kvůli jednomu škrábanci je nepřiměřená, neboť v konečném důsledku by se pronajímatel obohatil, neboť díky nepatrné škodě by získal novou pracovní desku kuchyňské linky.
Nyní k jistotě. Pokud nebyla ujednána výše tohoto úroku, pak nájemci náleží úrok ve výši požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
Nemohu odpovědět na otázku, jaká je výše tohoto úroku. Za účelem zjištění výše úroků budete muset provést malý "průzkum trhu" s úvěry od bank v místě uzavření smlouvy.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přetěžování zaměstnanců zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Propouštění zaměstnanců a rozdělení práce mezi ostatní zaměstnance - je to v pořádku?
- Který úřad vyhodnotí únosnost pracovních podmínek zaměstnance?
- Přidání práce bez zvýšení mzdy, platu - je to v pořádku?
- Navýšení objemu práce bez zvýšení platu, mzdy - je to v pořádku?
Zaměstnavatel neustále snižuje stav pracovnic účtárny přirozeným úbytkem (odchod do důchodu). Práce je vždy rozdělena mezi zbývající účetní, ale situace už je neúnosná neboť neustále narůstá objem práce (bez zvýšení smluvní mzdy). V případě nemoci nebo čerpání dovolené se nedá objem práce už vůbec zvládat. Po upozornění nadřízené na tyto skutečnosti nám je sděleno, že jsme přecitlivělé a jsme hned dotazovány na to kolik máme přesčasů, když je to tedy tak neúnosné.
Abychom nemusely práci "dohánět" v přesčasových hodinách pracujeme pouze s přestávkou na oběd v tempu, které se ale nedá dlouhodobě zvládat.
Argument s přesčasy se totiž používá i opačně, tj. máte moc přesčasů = jste neschopné zvládat pracovní náplň.
Kde je hranice toho kolik práce je schopna zvládnout jedna účetní? Nechci zvýšit mzdu, chci v normálním pracovním tempu v klidu bez neustálého stresu a tlaku normálně pracovat.
Jak se dá posoudit zda je únosné a zvládnutelné množství agendy přidělené v náplni práce jednotlivé účetní?
Děkuji za odpověď Milena
ODPOVĚĎ:
Posoudit, jaké množství práce je pro daného zaměstnance ještě zvládnutelné, a jaké již nikoliv je velmi složité. Při posuzování hraje roli mnoho faktorů, jedním z nich je i osoba samotného zaměstnance (co jeden bez problémů zvládne, druhý nemusí – myšleno v obecné rovině). Pokud však všichni zaměstnanci si na neúnosné množství práce stěžují, je to signál, že by na straně zaměstnavatele mohla být chyba. Jednou z povinností a zároveň i právem zaměstnavatele je určit množství požadované práce a pracovní tempo. To je však nutné určit s ohledem na fyziologické a neuropsychické potřeby zaměstnance a také předpisy o bezpečnosti práce.
V daném případě bych Vám doporučila se písemně obrátit na zaměstnavatele s Vašimi požadavky. Lze napsat i hromadný dopis a požadovat po zaměstnavateli písemně jeho stanovisko a řešení. Pokud odpověď zaměstnavatele pro Vás nebude přijatelná, pak je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 12. duben 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?
Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
- Nahlas puštěné rádio, televize u sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
Rušící soused si v zahradě rodinného domu pouští denně od rána do 22. hodiny velmi nahlas rádio. Mnoho sousedů si již na toto stěžovalo a i písemně žádalo souseda, ať tuto hudbu alespoň ztiší. On však nikdy na toto nepřistoupil, protože tvrdí, že do 22. hodiny si může pouštět hudbu tak hlasitě, jak jen bude chtít.
Prosím, máme nějakou šanci uspět? Co všechno můžeme pro to udělat? Velmi Vám děkuji za všechny občany předem za kladné vyřízení mé žádosti, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
a vnitřní i venkovní hluk se vztahují hygienické limity stanovené nařízením vlády. Podle těch nesmí vnitřní hluk v obytných místnostech přesáhnout v době od 6:00 do 22:00 (denní hluk) 40 decibelů a v době od 22:00 do 6:00 (noční hluk) 30 dB. Hluk z hudby, zpěvu a řeči má dokonce speciální limit 35 dB ve dne a 25 dB v noci. Pro venkovní hluk je stanoven limit o něco vyšší, přesněji 50 dB ve dne a 40 dB v noci. V případě podezření, že jsou tyto limity překročeny, je možné se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici s žádostí o změření hluku. Pokud hygienická stanice této žádosti nevyhoví, můžete si hluk nechat změřit u autorizované osoby i na vlastní náklady. Je-li zjištěno, že limit pro hluk byl překročen, měla by hygienická stanice zasáhnout a vymáhat na původci snížení zátěže na únosnou míru.
Kromě krajské hygienické stanice se lze obrátit také na obecní úřad se stížností na narušení pokojného stavu. Ten je kompetentní vydat nařízení, aby byl obnoven stav předchozí – tedy než někdo začal klid v sousedství narušovat. Obtížná však bude vymahatelnost tohoto nařízení. Dále může hlukem obtěžovaný soused podat tzv. sousedskou žalobu k soudu. Soudní cesta však může být velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Samozřejmě, že Vaše kroky budou účinnější, když je budete dělat ve větším počtu, když tuto záležitost budete řešit ve shodě s ostatními sousedy.
S pozdravem
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod pro dítě a snížení invalidního důchodu rodiče - je to v pořádku?
- Snížení invadlidního důchodu rodiče z důvodu sirotčího důchodu dítěte - je to v pořádku?
Jsem v ČID 1. stupně ve výši 5.019Kč v únoru 2015 mi náhle zemřel manžel se kterým mám 15letou dceru.
OSSZ mi dala na dceru sirotčí důchod 6387Kč a můj částečný invalidní důchod ČID mi snížila na 1.310 Kč. Bylo mi vysvětleno že nemohu pobírat dva důchody. Mám za to, že sirotčí důchod je nárokem nezaopatřeného dítěte a neměl by se tak započítávat k mému částečnému invalidnímu důchodu, pletu se?
V únoru 2015 jsem se nervově zhroutila a doposud nejsem schopna pracovat. Jsem vedena na ÚP.
ODPOVĚĎ:
Problémem je skutečnost, že Vaše dcera je dosud nezletilá a tudíž nemůže být příjemcem sirotčího důchodu. Je to obdobná situace jako u výživného nebo přídavku na dítě. Tyto příjmy jsou až do dosažení zletilosti dítěte vypláceny rodičům (a nikoliv dítěti), přestože jsou určeny na úhradu potřeb dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera ještě není zletilá, jste tedy za příjemce sirotčího důchodu považována Vy, a proto u Vás dochází k souběhu dvou důchodů. Podle zákona o důchodovém pojištění pak platí, že v případě souběhu invalidního a sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z nižšího důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Proto okresní správa rozhodla o snížení invalidního důchodu, který byl nižší, na Vámi uvedenou částku.
Až dcera dosáhne zletilosti, měl by být sirotčí důchod vyplácen přímo jí, a pak by mohlo dojít k opětovnému navýšení Vašeho invalidního důchodu.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění instruktážních videí v obchodě a autorské právo
- Instruktážní videa v obchodě a autorské právo
Chceme si s kamarádkou otevřít sexshop se specifickým zaměřením a pro klienty mít kabinky, kde budou mít možnost shlédnout instruktážní videa (volně ke shlédnutí na internetu), která bychom jim tam pouštěly. Na koho je potřeba se prosím obrátit, co se týče poplatků, abychom později neměly nějaké licenční, koncesionářské či jiné problémy? Děkuji za odpověď. M.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorským dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V kontextu Vašeho dotazu je otázkou, zda lze instruktážní video, týkající se erotické pomůcky, vůbec považovat za autorské dílo, tzn. zda se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vtělený v tomto případě do audiovizuálního díla. Z důvodu nutné opatrnosti (tzn. jako prevence eventuálních budoucích sporů) je nezbytné vycházet z předpokladu, že rovněž tato videa jsou autorskými díly ve smyslu shora citovaného ustanovení autorského zákona.
Pro vyřešení otázky, zda je možné použít předmětná videa v rámci Vašeho podnikání je nerozhodné, že tato videa jsou na internetu volně ke shlédnutí. Autor těchto videí udělil jejich umístěním na internet toliko souhlas k jejich nekomerčnímu užití (zejména tedy pro osobní potřebu uživatelů internetu).
Jelikož však hodláte užít tato videa za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za komerčním účelem), bude nutné, abyste k tomu získali souhlas autora těchto videí (resp. toho, komu k těmto videím svědčí majetková autorská práva).
V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv a dotázat se ho, zda zastupuje rovněž autora předmětných videí. Jelikož se ve Vašem případě jedná o díla audiovizuální, přicházejí do úvahy (jako kolektivní správci autorských práv) společnosti DILIA, INTERGRAM a OOA-S:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
Pokud žádný ze shora uvedených kolektivních správců nezastupuje autora předmětných videí, nezbude Vám, než oslovit autora těchto videí přímo a podmínky uzavření licenční smlouvy s ním dojednat.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční agresivní nájemci družstevního bytu - jak ukončit nájemní smlouvu a vystěhovat je?
- Vystěhování a ukončení nájemní smlouvy nájemci družstevního bytu pro hlučnost a agresivitu
Mám jako nájemce uzavřenou smlouvu o podnájmu družstevního bytu se svobodnou matkou dvou malých dětí. Otec jednoho z dětí v bytě žije také, přestože ve smlouvě není uveden. Smlouva je na dobu určitou do konce roku 2015. Na tyto podnájemce jsem v průběhu roku dostávala opakované stížnosti sousedů na hlučnost (křik, hádky, bouchání, pláč dětí) a to i v době nočního klidu, případně i na slovní napadání sousedů, pokud jim někdo z nich něco vytkl. Toto chování se přes domluvy stále zhoršovalo. Několikrát již byla volána i policie. Z těchto důvodů podnájemkyně obdržela a podepsala výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou do konce listopadu 2015. Bohužel se ale chování podnájemců již stalo pro sousedy neúnosné a tvrdí, že už to ty 2,5 měsíce nevydrží.
Proto se chci zeptat, za jakých podmínek by bylo možné podnájemce vystěhovat okamžitě. Ve smlouvě je jako jeden z důvodů pro okamžité odstoupení od smlouvy nájemcem "opakované rušení nočního klidu či jakékoliv porušování domovního řádu ze strany podnájemce". Podmínkou je pochopitelně písemné odstoupení. Je to ale opravdu možné? A pokud ano, ale podnájemkyně nebude ochotná se vystěhovat, lze v tom něco podniknout (vystěhování za asistence policie apod.) nebo se to dá řešit jen soudní žalobou?
Děkuji Marcela
ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podnájemce nepožívá stejné právní ochrany jako nájemce bytu. Nájem lze vypovědět jen z důvodů uvedených v zákoně. V případě podnájmu toto neplatí. Pokud jste si v podnájemní smlouvě ujednali, že můžete vypovědět podnájemní smlouvu v případě, že podnájemce bude opakovaně porušovat noční klid či domovní řád, pak je takové ujednání platné.
Doporučoval bych, abyste měl případné důkazy o tom, že tak podnájemci skutečně činili (např. svědecké výpovědi).
Pokud se podnájemce odmítne při skončení podnájmu vystěhovat a předat byt, pak se musíte vyklizení bytu domáhat žalobou na vyklizení bytu.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka nehody chce vrátit půjčené auto před uhrazením faktury poškozeného vozidla - je to v pořádku?
Měla jsem dopravní nehodu, která nebyla mnou zaviněna.
Po rozhovoru s pojišťovnou viníka jsem domluvila autorizovaný servis (půjde o opravu dražší a min. 14 dní).
V den odevzdání vozidla do servisu mi bude na náklady pojišťovny poskytnuto náhradní vozidlo, které potřebuji (práce - vozím zboží atd. děti škola, kroužky, bydlím v místě, kde dopraví spojení neumožňuje navazovat na tyto činnosti).
Až doteď vše v pořádku.
Ovšem bylo mi řečeno, že v den, kdy bude mé auto opraveno, jsem povinna náhradní vozidlo vrátit, ale mé vozidlo mi vráceno nebude. Bude se čekat, až pojišťovna uhradí fakturu a teprve poté mi bude mé vozidlo vráceno.
Tudíž se mohu vyskytovat jeden týden, klidně deset dní bez vozidla a toto mi způsobí problémy.
Bylo mi řečeno, že po tyto dny si mohu auto i nadále půjčit, ale sama zaplatit, což samozřejmě odmítám.
Je postup servisu a pojišťovny správný?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle mého názoru je to nesmysl, je-li zakázka splněna, je nutno vozidlo předat jeho majiteli, a to bez ohledu na splatnost faktury. Je mi jasné, že servis chce mít zajištěnu úhradu své pohledávky a zdráhá se vydat vozidlo (uplatnění zadržovacího práva). Nevím, zda jste uzavřeli nějakou smlouvu, kde by byly podmínky odevzdání díla a splatnost stanoveny. Obecně je cena splatná provedením díla, zde tedy provedením opravy.
Na druhou stranu pojišťovna by Vám měla zajistit náhradní
vozidlo po dobu, kdy nemůžete řádně uživat svoje vozidlo. Informoval bych proto pojišťovnu s dotázal bych se, jak danou situaci řešit.
Jistým řešením by bylo uhrazení faktury servisu a předložení této spotvrzením o zaplacení pojišťovně s tím, aby plnila Vám, k takovému jednání bych však požadoval předchozí písemný souhlas pojišťovny (mohlo by být součástí výše uvedeného dotazu).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
- Spoluvlastník nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spolumajitel nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spoluvlastník bytu, domu brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Většinový spoluvlastník bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
mám dotaz ohledně podílového vlastnictví. S dětmi jsem vlastníkem 1/3 zahrady. 2/3 zahrady vlastní tchán nám zakazuje užívat zahradu a v současnosti osázel už většinu plochy. Tchán nám ale při každém sekání trývy na naší části (kterou on považuje za 1/3 (tudiž ji neosázel, ale je to mnohem méně) vyhrožuje zákazem vstupu na zahradu a argumentuje tím, že má na to právo jako většinový vlastník. Navrhly jsme mu zaměření a rozdělení plochy dle podílu (celé námi hrazené) a následnou výstavbu plotu, ale on s námi odmítá diskutovat.
Pro další časté neshody bychom nemovitost rádi prodali, ale díky jemu je náš majetek vlastně neprodejný. Protože v katastru není zaměřená tchánova část (protože se na to vykašlal) ale bytové jednotky jsou bohužel na stejném pozemku (dům nešlo rozdělit, protože se odmítá vzdát sklepa pod naší částí). Ale zaměření i celého domu námi hrazený odmítá, stejně jako zahrady. Proto bych se ráda zeptala, zda je nějaká možnost zaměřit vše i bez jeho souhlasu, dále zda má právo nám jako většino vlastník zakázat přístup na zahradu.
Děkuji Romana
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše podílové spoluvlastnictví vzniklo ještě před 1.1.2014, tudíž se bude řídit právní úpravou tzv. starého občanského zákoníku. Zde platilo, že podíl vyjadřoval míru, jakou se spoluvlastníci podíleli na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. O hospodaření se společnou věcí rozhodovali spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Nicméně chování tchána není úplně v souladu se zákonem, neboť byť jste podílovým vlastníkem s menším podílem, přeci jen jste vlastníkem a tudíž Vám nikdo, ani většinový vlastník, nemůže zakázat vstup a řádné užívání Vašeho majetku. Tchán se tak musí zdržet jakéhokoliv chování, které by Vaše vlastnická práva narušovalo. Co se týče možného řešení, za předpokladu, že dohoda s tchánem není možná, obraťte se s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví na soud. V návrhu již uveďte, jaké konkrétní řešení byste si představovala. Se soudem již tchán bude nucen komunikovat.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení smlouvy uzavřené za života zůstavitelem - může ji dědic zrušit, stornovat?
- Stornování smlouvy dědicem uzavřené zůstavitelem za života - může to dědic udělat?
- Může dědic zrušit smlouvu uzavřenou zůstavitelem za života?
Můj zesnulý otec dne 3.6.2015 podepsal smlouvu číslo 1111111 s firmou Zepter na zakoupení čističe vzduchu za 22.500 Kč. Do 1.10.2015 bylo uhrazeno 0 Kč a smlouvu ani čistič vzduchu jsem nenašel. Je nějaká možnost smlouvu stornovat? Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Ať si notář, který pozůstalost po Vašem otci projednává, vyžádá smlouvu, kterou Váš otec se společností Zepter uzavřel a také sdělení, jaká je dlužná částka zůstavitele ke dni úmrtí. Můžete přes notáře zjistit i to, zda bylo zboží Vašemu otci touto společností dodáno. Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisu a smlouvu a další potřebné dokumenty si ve spise přečíst i okopírovat. Ve smlouvě pak budou uvedeny podmínky pro odstoupení od smlouvy atd. Pravděpodobně však již od smlouvy nebude možné odstoupit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Napadení závěti z důvodu duševní nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z důvodu psychické nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
Pečuji se svým otcem o dlouhodobě nemocnou matku trpící progresující Alzheimerovou chorobou. Žijeme ve společné domácnosti. Matka není schopna se o sebe sama postarat, je dezorientovaná, má IV. stupeň závislosti na jiné osobě. Právně však není uznána jako osoba s omezenou svéprávností (návrh jsme nepodávali). Psychicky je velmi závislá na mém otci a udělá vše, co jí poví. S otcem mám v poslední době osobní spory a ten chce, aby mě matka vydědila. Ona sama by nic takového neudělala, ale když jí otec o mně něco zlé napovídá, ona to zopakuje a dokument podepíše, aniž by si ho přečetla. Číst ostatně již není schopna, podepsat jen stěží. Otec prozradil, že již připravuje podklady na mé vydědění s právníkem. Jak se mohu bránit? Jsem jediná z jejích 3 dětí, kdo se o ni stará. Pokud podám návrh na omezení její svéprávnosti, otec ještě před vydáním rozhodnutí matku přiměje, aby mě vydědila či mě
vyloučila ze závěti a napovídá jí, že ji tahám k soudu a chci jí uškodit. Nechci zbytečně „dělat zle“, ale také chci hájit svá práva. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
I kdyby Vaše matka podepsala listinu o vydědění, můžete v řízení o pozůstalosti prokázat, že důvod vydědění není dán. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 o. z. V řízení o pozůstalosti byste prokázala, že jste se o matku starala, tudíž jste jí poskytovala potřebnou pomoc v nouzi a o zůstavitelku tím, že jste se o ni starala, jste projevovala opravdový zájem, jaký byste projevovat měla. Předpokládám, že trestný čin jste nespáchala a nevedete trvalé nezřízený život. Důvod vydědění tedy není dán a není možné Vás tedy vydědit. Toto můžete v řízení o pozůstalosti prokázat např. navrženým výslechem svědků, kteří Vás viděli za Vaši matkou chodit a starat se o ni, atd. Také byste mohla prokázat vůbec neplatnost celé listiny o vydědění s tím, že Vaše matka nemohla v době podepsání listiny právně jednat. To byste musela podložit lékařskými zprávami z doby podpisu listiny.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do bytu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do domu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do nemovitosti před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
Otec sepsal notářskou závěť. V ní uvádí, že byt je přenechán mě, Bratr a sestra byli vyplaceni a do smrti otce pobírali dary. Já jsem na své náklady byt zrekonstruovala (cca 300 tisíc), platila veškeré náklady spojené s užíváním bytu a bydlela v bytě s dcerou a otcem do roku 2013 kdy jsem přišla o práci a musela se odstěhovat. V roce 2O15 otec zemřel a já se až po jeho smrti dozvěděla, že byt daroval vnučce krátce před svoji smrtí. V darovací smlouvě je uvedeno, že na byt není žádný závazek a notář závěť popřel. Jaká jsou v tomto případě má práva? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Pokud otec byt daroval před svou smrtí vnučce, nemohl pak odkázat něco, co již nebylo v jeho vlastnictví, resp. jako nevlastník bytu s ním nemohl volně disponovat. Závěť, byť byla sepsána dříve, než došlo k darování nemovitosti, pak bude v tomto bodě nerealizovatelná. Jen mi není jasné, z jakého důvodu došlo k popření závěti ze strany notáře. Uvádíte, že závěť byla sepsána u notáře, v takovém případě si nedokážu představit její neplatnost nebo že by notář fakticky popřel její existenci. Co se týče na finanční hotovost, kterou jste v dobré víře, že byt jednou bude Váš, do rekonstrukce nemovitosti vložila, tak tuto si následně můžete nárokovat na dědičce bytu. Jako podklad by Vám pak sloužila právě ona závěť a samozřejmě doklady osvědčující, že jste rekonstrukci provedla a především uhradila (účtenky, faktury, smlouvy o dílo atd.)
_
OBČAN-SPOLKY
- Může se předseda Spolku rodičů a přátel školy odměnit i za funkci hospodáře spolku?
- Hospodář spolku rodičů a přátel školy a jeho finanční odměna za tuto činnost
Mohu, jako předseda Spolku rodičů a přátel školy, odměnit za práci hospodáře Spolku? A za jakých podmínek na straně Spolku a na straně hospodáře?
Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ :
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli poskytnutí jednorázové peněžní odměny, tzn. finanční ocenění služeb, které hospodář spolku prokázal.
V tomto ohledu je klíčový § 217/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. K tomuto ustanovení se pak v komentáři k občanskému zákoníku, jehož autorem je doc. JUDr. T. Dvořák, Ph. D. , lze dočíst následující (komentář je dostupný v systému ASPI) :
„Nezisková povaha spolku značí, že spolek bezvýjimečně nikdy nesmí tento zisk rozdělovat svým členům (nebo zaměstnancům nebo jakýmkoliv třetím osobám) formou podílu na zisku (popř. tantiém). S výhradou tohoto zákazu je však plněna členech, resp. rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, jakým způsobem s případným ziskem naloží. Doporučit tu lze výslovnou předchozí úpravu této otázky ve stanovách (a stejně tak i výslovnou předchozí úpravu otázky sanace případné ztráty spolku). “
Ve Vámi popsaném případě je tak nezbytné odpovědět na otázku, z jakých zdrojů by měla být předmětná odměna hospodáři spolku poskytnuta. Představují-li např. jediný zdroj zisku spolku členské příspěvky, přičemž též hospodář spolku je jeho členem, lze si použití části takového zisku představit pouze v případě, že bude činnost hospodáře kvalifikována jako „správa spolku“ (jak o ní hovoří § 217/3 občanského zákoníku).
Aby se však zamýšlené poskytnutí odměny hospodáři spolku nedostalo do rozporu s účelem spolku (kterým je, jak předpokládám, podpora školy), doporučuji, aby byla odměna hospodáři vyplacena nikoli jako finanční dar, nýbrž jako odměna za odvedenou práci (bude tedy vhodné, aby hospodář uzavřel se spolkem např. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Co se týče kompetencí pro rozhodnutí o poskytnutí odměny, závisí vše na znění stanov spolku, k této otázce není proto možné se blíže vyjádřit.
V tomto ohledu je současně vhodné mít na zřeteli sankci, která spolku hrozí v případě nesprávného nakládání se ziskem. Touto sankcí je zrušení spolku soudem (který by se však o této skutečnosti musel dozvědět). S ohledem na skutečnost, že poskytnutí jednorázové odměny (která může mít, a je to vhodné, formu odměny za práci dle DPP či DPČ), představuje vcelku marginální použití zisku spolku (záleží samozřejmě na výši zamýšlené odměny), lze si soudní zrušení spolku z tohoto důvodu představit poměrně obtížně.
Z hlediska minimalizace administrativní náročnosti doporučuji odměnu za práci hospodáře vyplatit na základě uzavřené dohody o provedení práce. Podmínkou je, že rozsah sjednané práce nesmí přesáhnout 300 hod ročně a měsíční výše odměny může být maximálně 10.000 Kč. Pak tato mzda podléhá pouze odvodu srážkové daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%.
Pokud by měla být měsíční odměna vyšší než 10 tis. Kč nebo časový rozsah přesáhne 300 hod ročně, je potřeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti či klasickou pracovní smlouvu. Pak ale odměna podléhá ještě sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Změna otcovství na biologického otce dítěte a vrácení výživného, alimentů - kdo výživné vyplatí?
- Vrácení výživného domnělému otci od skutečného biologického otce - nový občanský zákoník
Po pěti letech mi oznámila bývalá partnerka že můj syn není můj ale ženatého kolegy. Čeká mně soud o zrušení otcovství mám nárok na vrácení výživného?
Mám nárok na odškodnění co se týče psychycké ujmy?
Děkuji, Bohumil
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, je dítěti pět let. Neuvádíte, zda žalobu na popření otcovství podáváte Vy a nebo matka dítěte, ale domnívám se, že nejprve je na místě se zamyslet nad tím, zda to tak skutečně chcete. Zda opravdu dokážete škrtnout pět let života s dítětem, kdy jste mu byl otcem, kdy dítě považovalo za otce Vás a zda se faktem, že biologicky je "původcem" dítěte někdo jiný, na vztahu k dítěti něco mění, zda to tedy nebude lepší brát tak, jak to musí brát muž, který je otcem dítěti počatého z dárcovství.
Matka totiž může pouze do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Matka rozhodně lhůtu na popření otcovství promeškala a o Vaše otcovství Vás ze svého rozhodnutí nepřipraví.
Z dotazu soudím, že jste s matkou dítěte nebyli manželé a že tedy k určení otcovství došlo asi na základě souhlasného prohlášení rodičů.
Problematiku popření otcovství v případě souhlasného prohlášení rodičů upravuje v současné době občanský zákoník v § 790. Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. U testu DNA by otcovství samozřejmě vyloučeno bylo, ale již jste dávno promeškal lhůtu k popření otcovství. Občanský zákoník ještě zná možnost, jak tuto lhůtu i překročit, ale zde je podstatným hlediskem zájem dítěte, což ve Vámi popisovaném případě nebudete pravděpodobně schopen uhájit. Pravděpodobně Vás má dítě rádo, plníte vyživovací povinnost, je v zájmu dítěte, aby otce mělo, s biologickým otcem se, předpokládám, počítat nedá, ani by v zájmu dítěte nebylo, tak by těžko soud naznal, že by popření otcovství bylo v zájmu dítěte.
Spotřebované výživné se již nevrací, takže nárok na vrácení byste nevysoudil. U psychické újmy by bylo nutno počítat se zvláštním soudním řízením, šlo by o náhradu škody, o nemajetkovou újmu, bylo by třeba tuto újmu vyčíslit, prokázat a další zatím neodhadnutelné kroky.
Související právní předpis:
Zákon č. 898/2012 Sb. , občanský zákoník
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene odpadové roury
Přes pozemek vede přepad obecního panelového domu, který není věcným břemenem a ani není nikde zapsán.
V roce 2011 potrubí prasklo a zamořilo větší část pozemku, město nechalo potrubí vykopat a dělníci
potrubí provizorně opravili.
V letošním roce nebylo možné v létě pozemek využívat z důvodu zápachu, potrubí také za posledí 4 roky pravidelně zamořuje
potok splašky.
Pokusili jsme se s městem dohodnout na nápravě a případné kompenzaci za znečistění a omezení možností využití pozemku.
Město naše návrhy odmítlo s odůvodněním, že je potrubí "vydrženo" protože bylo zřízeno v roce 1965, nicméně o jeho existenci
jsme se dozvěděli práve v roce 2011, kdy jsme si mysleli, že jde o havárii vodovodu.
Nyní chce město opět rozkopat pozemek protože u paneláku chtějí stavět čističku, která bude vodu odvádět opět stejným
potrubím, které se ale bude muset vyměnit.
Zajímalo by nás jestli se město může takto zachovat a využívat náš pozemek i bez našeho souhlasu a bez jakékoli kompenzace
(nájem apod.). Iva
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz naleznete v § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vlastník kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí; stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace;
- práva podle předchozí odrážky musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- výkon práva podle první odrážky musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby (např. nájemci pozemků či staveb) a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem;
- vznikla-li vlastníku pozemku či stavby (popř. jiným osobám, které pozemek či stavbu užívají) výkonem práv stavebníka nebo vlastníka kanalizace majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník kanalizace dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- práva a povinnosti podle předchozích odrážek přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
O každé zamýšlené stavební činnosti na Vašem pozemku je tudíž město povinno Vás s předstihem informovat, přičemž případný vznik Vašeho práva na finanční kompenzaci není vyloučen. V tomto ohledu dále upozorňuji, že dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vznikne-li spor o rozsah oprávnění vlastníka či provozovatele kanalizace, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče obtěžování zápachem, upozorňuji na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat; zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo; to neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.
Přestože § 1013 občanského zákoníku upravuje především sousedské vztahy, je použitelný rovněž i na Váš případ. V této souvislosti lze pak v obecné rovině vycházet také z § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Máte-li proto zájem o vyřešení Vámi popsané situace, můžete se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, s nímž je možné vyřešit otázku rozsahu oprávnění města (jako vlastníka kanalizace). Dále se můžete (ideálně spolu s dalšími obdobně postiženými vlastníky pozemků a staveb) obrátit na advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete zahájit jednání s městem o vyplacení finanční kompenzace za ztížení užívání Vašich pozemků a staveb, popř. se můžete zároveň obrátit na soud s žalobou na odstranění obtěžování zápachem z kanalizace.
Co se týče městem tvrzeného vydržení kanalizace, uvádím pouze stručně, že pro vydržení určitého práva (např. práva umístit do cizího pozemku kanalizaci) nestačí pouze uplynutí vydržecí doby, nýbrž musí být splněny i další podmínky (zejména tu musí existovat tzv. dobrá víra na straně vlastníka kanalizace). Svou argumentaci proto můžete zaměřit rovněž tímto směrem, tzn. že můžete zpochybnit oprávněnost umístění kanalizace do Vašich pozemků (kanalizace by tak mohla představovat tzv. černou stavbu).
Závěrem pouze uvádím, že ve své odpovědi jsem vycházel z předpokladu, že předmětné potrubí je kanalizací ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Dle § 2/2 tohoto zákona je kanalizací provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Disponování s bytem v neukončeném dědickém řízení
- Prodej bytu v neukončeném dědickém řízení - může dědic uzavřít smlouvu o kupní smlouvě budoucí?
Po smrti otce jsme se sestrou zdědily (budeme dědit, ještě není ukončeno pozůstalostní řízení) byt, který chceme prodat - můžeme už dopředu byt (který nám ještě nepatří) nabízet a případně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě? Anebo by i toto bylo považováno za dispozici s bytem?
Děkuji předem za odpověď, Alice
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v řízení o pozůstalosti již byly poučeny o dědickém právu a dědictví jste neodmítly, je jasné, že budete dědičkami a tudíž byt zdědíte. V takovém případě můžete uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí (ještě před ukončením řízení o pozůstalosti) s tím, že kupní smlouvu můžete uzavřít až po právní moci usnesení o skončení řízení.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Záskok za jiného pracovníka a přeměna záskoku na dobu neurčitou
- Záskok v práci a automatická změna na dobu neurčitou
- Automatická změna pracovního poměru na dobu neurčitou u záskoku za zaměstnance na dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Automatická přeměna pracovního poměru na dobu neurčitou u záskoku za zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené
- Záskok za osobu na mateřské, rodičovské dovolené a změna pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Změna pracovního poměru na dobu neurčitou u dlouhodobého záskoku za jiného zaměstnance
S pracovnicí jsme uzavřeli PP na dobu určitou po dobu dlouhodobé nemoci a následně mateřské a rodičovské dovolené p. XY od 1.12.2012. Máme pevně daný počet pracovníků, který nesmíme překročit. 8.3.2016 jsem zjistila, že tato pracovnice by měla být už na dobu neurčitou když už smlouva je déle než 3 roky? Existuje nějaký paragraf, který by umožnil zaměstnat na dobu určitou déle než 3 roky (par. 39 odst. 4 ZP)? Pracovnici zaměstnáme na dobu neurčitou, ale až od května 2016? Děkuji Leona
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění zná dvě výjimky z obecného omezení uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, a to vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Pod tyto dvě výjimky se mohou podřadit i případy, kdy se do pracovního poměru na dobu určitou přijme zaměstnanec jako zástup za dočasně nepřítomného zaměstnance, jako ve Vašem případě. Podmínkou uplatnění této výjimky je však splnění všech dalších podmínek v tomto ustanovení uvedených, tj. např. bližší vymezení těchto podmínek (např. uvedete, že zástup za zaměstnankyni na MD a RD je výjimkou z vážných provozních důvodů, neboť není možné spravedlivě po zaměstnavateli požadovat, aby v takových případech zaměstnal nového zaměstnance na dobu neurčitou) a apod. buď ve vnitřním předpise zaměstnavatele, nebo v dohodě s odborovou organizací. Pokud tento důvod takto nemáte u zaměstnavatele zakotven, pak nemůžete danou výjimku použít a zaměstnankyně je skutečně nyní zaměstnána na dobu neurčitou.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nástup muže na rodičovskou dovolenou - zákony, paragrafy
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Muž na rodičovské dovolené - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zálohy na daně, daní
- Muž na rodičovské dovolené - a sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně, odvod daní
- Muž na RD - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění, odvod daně, daní
- Částečný pracovní úvazek u muže na rodičovské dovolené a placení sociálního, zdravotního, důchodového pojištění a daně
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Muž na rodičovské dovolené - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
- Muž na RD - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
FINANCE-DANĚ
- Muž na RD - sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně (odvod daní)
Jsem muž v zaměstnaneckém poměru na HPP a navíc podnikám na živnostenský list VPP (nejsem plátce DPH). Mám malého syna a po narození druhého dítěte si přeji nastoupit na rodičovskou dovolenou, dále RD (pouze manželka by pobírala mateřskou+rodičovskou). Níže prosím o zodpovězení dotazů.
1) Četl jsem, že zaměstnavatel mi musí umožnit nástup na RD. Dle jakého zákona a paragrafu toto najdu?
2) Jak se změní můj status vůči FÚ, ČSSZ a zdrav. pojišťovně? Budu muset platit zálohy na daň, důchodové pojištění, zdravotní pojištění?
3) Pokud nastoupím na RD a dohodnu se zaměstnavatelem na částečném (třetinovém) úvazku, bude můj status vůči institucím v bodu 2) jiný?
4) Musím už předem hlásit dobu, jak dlouho chci být na RD nebo ji mohu změnit v průběhu RD?
5) Budu v ochranné době jako manželka, tzn. nebudu moci být propuštěn? Děkuji, Filip
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákoník práce v § 196 stanoví, že prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Musíte požádat o konkrétní délku trvání rodičovské dovolené, ale není stanoveno, jak dlouho to má být, můžete žádat opakovaně a zaměstnavatel až do tří let věku dítěte musí vyhovět.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené jste chráněn zákazem výpovědi.
Nemůžete čerpat rodičovskou dovolenou a zároveň chtít ve svém pracovním poměru pracovat na zkrácený úvazek, to se logicky vylučuje čerpat volno a pracovat. Můžete uzavřít nějakou dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, ale u stejného zaměstnavatele nemůžete mít uzavřeny dvě smlouvy se stejným druhem práce.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:
• vykonávala zaměstnání,
• pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
• byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že e třeba abyste Vy pobíral rodičovský příspěvek.
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Poplatek za autorská práva na logo firmy
- Tantiemy, autorská práva na logo firmy
- Postoupení autorských práv na logo firmy (faktura za logo byla uhrazená)
- Jak vypočítat cenu za autorské právo na logo - informace
1994 vypsala firma (neveřejně) výběrové řízení na návrh svého loga. Návrh jsem vypracoval a zaslal spolu s fakturou na 4.000 Kč za vypracování návrhu. Firma můj návrh přijala a dodnes (27.04.2016) logo používá, aniž bych obdržel nějakou náhradu za autorská práva. Mám nárok na zpětné doplacení a uzavření smlouvy např. na postoupení autorských práv a podle čeho se řídí výše výpočtu odměny? Mnohokrát děkuji za odpověď. Děkuji, Vítězslav
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejná soutěž:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou firma předmětnou soutěž vypsala, v této souvislosti proto pouze upozorňuji, že se mohlo jednat zejména o veřejnou soutěž (§ 847 - § 849 starého Občanského zákoníku). Dle § 847 starého Občanského zákoníku platilo, že vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.
Z dotazu není nicméně jasné, zda firma skutečně nějaké podmínky soutěže (včetně stanovení cen) vyhlásila, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
2/ Porušení autorských práv:
V tomto ohledu je podstatný § 32/1 a 2 starého autorského zákona, dle něhož platilo, že:
- autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby a/ rušení jeho práva bylo zakázáno, b/ následky porušení odstraněny a c/ poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění;
- vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo;
- vznikla-li autorovi porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle Občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v současné době jsou práva autora z porušení jeho autorských práv zakotvena v § 40 autorského zákona.
Ve Vašem případě je důležité, jak byly firmou nastaveny podmínky pro vyplacení odměny autorovi vítězného loga (tzn. zda byla v soutěžních podmínkách vypsána určitá cena či zda bylo připuštěno, aby autor firmě vyfakturoval odměnu dle vlastního uvážení).
V každém případě platí, že užíváním Vašeho autorského díla bez uzavření licenční smlouvy (či jiného vyjádření Vašeho souhlasu) jsou porušena Vaše autorská práva.
V této souvislosti je nutné vzít na zřetel také hledisko času, neboť od vypsání předmětné soutěže uplynula poměrně dlouhá doba. Obecná promlčecí lhůta činila dle § 100 a § 101 starého Občanského zákoníku 3 roky, tzn. že Vaše právo na odměnu (byla-li v podmínkách soutěže vypsána) či proplacení Vámi vystavené faktury, je již dlouho promlčeno.
V této souvislosti je však jedním dechem nutné dodat, že promlčením práva toto právo nezaniká, je pouze do jisté míry oslabeno. Odměna či fakturovaná částka Vám proto může být firmou stále proplacena. Nebude-li však firma k proplacení ochotna a v případném soudním řízení vznese tzv. námitku promlčení, soud Vaší žalobu zamítne. V tomto ohledu proto vše závisí na dobré vůli firmy.
Neboť obecná promlčecí lhůta činí 3 roky i v současné době (§ 629/1 občanského zákoníku), je možné, abyste se po firmě domáhal (bez rizika úspěšného vznesení námitky promlčení ze strany firmy) náhrady za porušení Vašich autorských práv za poslední 3 roky. Pro učinění prvního právního kroku, kterým je příprava tzv. předžalobní výzvy, Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Automatické právo příjezdové cesty pro majitele pozemku bez příjezdové cesty
- Právo příjezdové cesty a nový občanský zákoník
V rámci dědictví jsem získala pozemek ornou půdu, kde vede příjezdová cesta od obecní cesty přes sousední pozemky - pole. Existuje nějaká nová právní úprava v občan. zákoníku, kde by byla přímo povinnost umožnit sousedovi vstup na pozemek přes vlastní území? Něco jako věcné břemeno? Nebo je to věc domluvy a ten, kdo má pozemek uprostřed pole se tam nedostane, když např. ZD - majitel okolních pozemků ho tam nepustí? Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník co do vzniku věcných břemen žádnou novinku nepřinesl. Věcné břemeno lze sjednat buď dohodou - úplatně nebo bezúplatně nebo např. i soudně, pokud by se osoba, která se nemůže na své pozemky dostat, domáhala zřízení věcného břemene průchodu či příjezdu, formou soudního řízení. Zde je samozřejmě riziko, že ve sporu bude vlastník takového pozemku úspěšný a majitelé pozemků, kteří nechtěli zřídit věcné břemeno dohodou, budou muset respektovat zřízení věcného břemene soudně a ještě uhradit náklady soudního řízení.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí souhlasu žalovaného se zapůjčením soudního spisu žalobci - vliv na soudní řízení
- Důsledky odmítnutí zapůjčení soudního spisu jednou ze stran sporu
Zapůjčení spisu: v minulosti se dořešil spor Rozhodčím soudem v Praze. Výsledek, žalovaná strana mi uhradila částku sporu 20019, - Kč. Podali pak stížnost a chtějí částku zpět. Pověřený Obvodní soud pro Prahu 1 oslovil Rozhodčí soud a ten oslovil mě dopisem s předmětem "Vaše Stanovisko k zapůjčení spisu Rsp 429/13". Zajímá mě, zda mám nebo nemám soudu vyhovět. Jaký postup je lepší? Mám právo nevyhovět? Když nevyhovím, může to mít negativní důsledek? Z jakého důvodu může Soud chtít spis? Problém s tím nemám, ale zajímá mě, zda je to standardní.
Děkuji Vám. Vladimír
ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně půjde o přezkoumání rozhodčího nálezu soudem, proto je nutné, aby se Obvodní soud pro Prahu 1 seznámil se spisem rozhodčího soudu. Z tohoto důvodu si rozhodčí soud žádá Vaše stanovisko, zda s vydáním spisu Obvodnímu soudu souhlasíte či nikoliv (ve spise jsou osobní údaje, proto je třeba Váš souhlas). Otázka, zda vyhovět či nevyhovět - pokud vyhovíte, rozhodčí soud spis zapůjčí, pokud nevyhovíte, bude mít druhá strana těžší pozici a bude muset spis ofotit na své náklady a začernit všechny osobní údaje nebo se domáhat nahrazení Vašeho souhlasu soudně. Osobně se domnívám, že je lepší vyhovět, nevyhovění by komplikovalo situaci a protahovalo řízení, nicméně stejně by nakonec rozhodnuto o přezkoumání rozhodčího nálezu bylo.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájmu s příslibem vrácení kauce při zajištění náhradního nájemce
- Zajištění náhradního nájemce při ukončení nájmu a příslib vrácení kauce
- Nesplnění ústní dohody o vrácení kauce nájemci při nalezení náhradního nájemce při ukončení nájemní smlouvy
12/2015 byla předčasně ukončena nájemní smlouva z mé strany (jako nájemce). V původní nájemní smlouvě, kterou mohu doložit, je sjednáno, že pokud je smlouva ukončena předčasně ze strany nájemců před uplynutím jednoho roku (smlouva byla uzavřena 31.3.2015) kauce ve výši jednoho nájmu propadá pronajímateli a jsme povinni uhradit pokutu ve výši jednoho měsíčního nájmu. Pronajímatelem a vlastníkem je rodina, matka a syn, v některých věcech zastupování správní firmou. Například podpis nájemní smlouvy, prohlídky bytu zařizoval syn, opravy a závady v bytě správní firma. Po doručení výpovědi z najmu 11/2015 jsem si vyžádala schůzku s majiteli, na které byl přítomen syn majitelky, kde jsme se ústně dohodli, že pokud najdeme nového nájemníka, tak aby nevznikla mezera mezi nájemným kauce nám bude vrácena a my nebudeme muset nic (pokutu) platit. Nového nájemníka jsme našli, nová nájemní smlouva byla podepsána začátkem prosince 2015, byt jsme předali k 30.12.2015 a nový nájemník se nastěhoval začátkem ledna 2016. Naplnili jsme tedy dohodu, když jsme chtěli potvrzení o vracení kauce a oproštění od pokuty, syn majitelky už s námi odmítal jednat a majitelka tvrdila že o žádné dohodě neví. Kauce vyplacena nebyla a dnes (18.04.2016) přišla faktura na uhrazení pokuty. Cítíme se podvedeně. U ústní dohody která se vedla v angličtině jsem byla přítomna já, můj manžel a moje matka které jsem výsledek přetlumočila do češtiny. Má ústní dohoda váhu? Je možné získat kauci nazpět? Budeme muset zaplatit i pokutu? Dodám že nežiji trvale v ČR Děkuji, Drahoslava
ODPOVĚĎ:
Nejprve bych se zabýval ukončením nájemního vztahu. Ve Vašem dotazu není uvedeno, zda byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou. V obou případech však platí, že výpovědní doba činí 3 měsíce, pokud nebylo ujednáno jinak (v případě, že byl nájem sjednán na dobu určitou, může tak navíc učinit jen v případě, že se změnily okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval).
Vzhledem k tomu, že ve Vašem dotazu není nic bližšího uvedeno, nemohu se blíže vyjádřit k tomu, zda došlo k platnému skončení nájmu.
Podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
Podle § 2239 občanského zákoníku platí, že nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.
Podle mého názoru z výše citovaných ustanovení vyplývá, že ujednání o "propadnutí kauce" a smluvní pokutě jsou nicotná, tedy nepřihlíží se k nim (jako by nebyla napsána). S jistotou to však nelze říct, neboť nepřiměřenost ujednání je nutné zkoumat ve vztahu ke konkrétnímu případu.
Pokud by platil závěr, podle kterého by byla tato ujednání nicotná, pak by Vám pronajímatel byl povinen vrátit kauci po skončení nájmu podle § 2254. To však platí jen v případě, že nájem byl řádně ukončen (viz výše). Dále by byl jeho požadavek na zaplacení smluvní pokuty neoprávněný. V takovém případě by byla ústní dohoda neplatná, neboť jejím předmětem by bylo něco právně nemožného.
Jak vidno, je zde mnoho neznámých a nemohu tak podat bližší informace. Vzhledem k tomu Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Pokud budete v případném soudním sporu úspěšná, pronajímatel Vám nahradí náklady na advokáta. Advokát také může po bližším posouzení věci navrhnout ten nejvhodnější postup. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz. Jestliže se nezdržujete v ČR, můžete k jednání zmocnit někoho blízkého.
__
OBČAN-DLUHY
- Záměna "uznání dluhu" za "smlouvu o půjčce" - vliv na rozsudek soudu a platebním rozkaz
Podal jsem žalobu na dlužníka, kde jsem špatně označil důkazní materiál. Události půjčky proběhly následovně: půjčka proběhla ústní smlouvou 2.5.2005.
3.12.2007 došlo k uznání dluhu dlužníkem se splatností půjčky 30.6.2008. V žalobě jsem chybně označil uznání dluhu, jako smlouvu o půjčce. Soud vydal "platební rozkaz ", proti němu se dlužník podal odpor a využil chyby důkazního materiálu (označení smlouvy). V odporu namítl promlčení (tříletá promlčecí doba). Našel jsem, že při uznání dluhu je promlčecí doba desetiletá. Soud nyní zaslal odpor k mému vyjádření a to ve lhůtě 15 dní. Dopis jsem převzal 9.4.2016. Žádám Vás tímto o radu, jak mám dále postupovat. Dominik
ODPOVĚĎ:
Ano, pokud dlužník dluh uzná, prodlužuje se promlčecí doba na 10 let. Není důležité, jak jste listiny nazval, ale co je jejich obsahem. Pokud tedy skutečně uznání dluhu máte, můžete se vyjádřit v tom smyslu, že žalobním důvodem je půjčení peněz z titulu půjčky, ovšem máte k dispozici i uznání dluhu, a proto je vznesená námitka promlčení nedůvodná.
__
OBČAN-DLUHY
- Půjčka příteli bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka přítelkyni bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka partnerovi bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka partnerce bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka druhovi bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka družce bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka příteli bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka přítelkyni bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka partnerovi bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka partnerce bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka druhovi bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka družce bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
08/2015 jsem si vzala na sebe půjčku pro tehdejšího přítele, půjčka šla na vyplacení spolumajitele jeho domu a splacení jeho kontokorentu + právnické výlohy ohledně kupní smlouvy, atd. Částka je kolem 150 000 Kč + splátky, které naběhly do ledna 2015, 3990 Kč měsíčně, vysoký úrok, takže se téměř nic nesplatilo. Půjčku jsem si na sebe tenkrát brala, protože neměl ještě čisté registry s tím, že od 2016 požádá o přepsání půjčky na něj. Stále to nejde, kvůli registrům.
Domluvili jsme se tedy na splátkách 3 500 Kč měsíčně, půjčku jsem si nechala refinancovat na výhodnější a splatnost do 14. v měsíci. Nicméně peníze mi posílá o 7-10 dní později a posílá pouze 2 000 Kč a ne dohodnutou částku 3500 Kč. Upozorňovala jsem ho na to několikrát, bez úspěchu.
Podepsat splátkový kalendář nebo cokoliv odmítá, mám od něj několik SMS zpráv, kde je domluvená částka, výše půjčky i napsané to, že mi nic podepisovat nehodlá, až mi jednou nezaplatí, že mi pak něco podepíše (pochybuji).
Je nějaká šance na vymožení celé částky? Vzhledem k tomu, že mu nikde nepůjčí momentálně kvůli registrům.
Je nějaká šance jak mu přikázat soudně výši splátky? Nebo dá se vůbec něco dělat, kdyby mi přestal posílat peníze? Je to přeci jen na několik let.
Smlouvu jsme tenkrát nesepisovali. Dnes (18.04.2016) už bych byla rozhodně chytřejší, i když jde o partnera.
Částka šla převodem z mého účtu na účet uvedený v kupní smlouvě od právníka, v ten den byl i splacen kontokorent. Smlouvu bohužel u sebe také nemám, má jí on, jeho strýc (spolumajitel) a právník. Možná by se dala přes někoho sehnat, kdyby to pomohl + je to ten typ, kterému stačí nějaké úřední oznámení k vystrašení a mohl by začít normálně fungovat (vzhledem k tomu, že měl už exekuci).
O půjčce ví celá má rodina + finanční poradkyně.
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Sice není ideální, že věc nemáte s bývalým partnerem ošetřenu písemně, nicméně z dalších důkazů - pokud šla půjčka přímo na účet spolumajitele, výslechy svědků, skutečnost, že Vám posílá splátky, … by soud pravděpodobně dovodil, že půjčka skutečně poskytnuta byla. Doporučovala bych jako další krok vyzvat bývalého přítele písemně, aby s Vámi sepsal uznání dluhu a dohodu o splátkách a pokud odmítne, nelenila bych a řešila to soudně žalobou. Je totiž problém, že po třech letech bude nárok na vrácení promlčený a vrácení peněz se již nedomůžete. Soud vydá rozhodnutí, které bude exekučním titulem a pokud přítel dluh neuhradí, máte 10 let po nabytí právní moci soudního rozhodnutí na to, abyste se rozhodla, zda to budete řešit exekučně. Rozhodně nadále doporučuji s ním vše řešit písemně.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zablokování účtu zůstavitele v dědickém řízení (účet využívaný oběma manžely) - jak se má manžel dostat k penězům na účtě
RODINA-SJM
- Zablokování společného účtu manželů napsaného na zemřelého, zemřelou - jak se má druhý z manželů dostat na účet kam chodí důchod?
Otec s matkou měli jeden účet, resp. ten byl pouze na jméno matky (otec tam neměl zřízeno ani dispoz. právo.). Matka zemřela, účet je zablokován. Otci tam celé roky chodil jeho důchod. Část peněz na účtě je tedy jeho, a neměla by spadat do dědictví. Je toto nutné nějak dokazovat - bude k tomu přihlíženo, i když tedy účet byl psán pouze na matku? Děkuji. Miroslava
ODPOVĚĎ:
Veškerý majetek získaný oběma manžely za trvání manželství (např. výplata, důchod, různé výnosy z nájmů, cenných papírů, atd.) spadá do společného jmění manželů. Nezáleží tedy na tom, na kterého z manželů je účet vedený, protože veškeré peněžní prostředky na něm uložené, spadají do jejich společného jmění manželů, neboť je nabyli společně za trvání manželství. V dědickém řízení má notář povinnost dohledat majetek ve společném jmění zemřelého a jeho manžela, tento majetek musí v rámci dědického řízení vypořádat (zpravidla rozdělením půl na půl nebo jinou dohodou pozůstalého manžela a dědiců) a teprve poté notář vypořádává majetek, který ze společného jmění manželů připadá do dědictví.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- SČVK žádá rekontrukci vodoměru (ventil s výpustnou částí před vodoměrem) na náklady odběratale vody - má na to právo?
- Kdo platí rekonstrukci vodovodní přípojky (ventil s výpustnou části před vodoměrem) - vodárna (SČVK) nebo odběratel vody?
Vodoměrná sestava SČVK: koupil jsem objekt, rodinný dům se všemi přípojkami a bez problémů. 16.4.2016 přišel dopis, že byla provedena firmou SČVK (Severočeské vodovody a kanalizace) kontrola vodoměrů a že má vodoměrná sestava, na kterou SČVK dává 50 let cejchované vodoměry, je v nepořádku. Že prý neodpovídá normě. Ona opravdu neodpovídá normě, má ventil s výpustnou částí před vodoměrem, což by mohlo být zneužito pro černý odběr. Ale takto je ta přípojka na ulici už minimálně 50 let a takhle ji dle mého názoru SČVK převzala a patří ji.
Mně však dnes (18.04.2016) píšou, že si mám od nich za své peníze vodoměrnou sestavu nechat vyměnit, nebo mě odpojí od vody! A že na to mám 30 dní od odeslání jejich dopisu!
1.) Přípojka je moje nebo sčvaku, v místě před vodoměrem?
2.) Musím sjednat nápravu, když to léta nevadilo a stav je původní, nebo nápravu musím sjednat v případě, že by se přípojka měnila, měnila se trasa a uvedla se znovu do provozu?
3.) Myslím si, že vodoměrnou sestavu si mohu nechat instalovat i jinou firmou, než jsou oni, jen je požádat o odplombování a vypnutí vody, je tomu tak? (je běžně k zakoupení, firma hawle)
4.) Ve smlouvě je uveden bod, článek V, bod 6, odstavec e, ve zkratce jsou oprávněni mě odpojit, pokud neodstraním vady na přípojce. Ale je vadou něco, co celou dobu, naposledy v roce 2014, při zaplombování vodoměru vadou nebylo???
Osobně si myslím, že by to měl dělat sčvk na své náklady, obávám se, že ta přípojka není ani moje, před vodoměrem do ni zasahovat nemohu. Působí to spíše jen jako nalezení závady na jejich distribuční síti, mohl by je někdo okrádat, léta o tom věděli a dnes (18.04.2016) to chtějí opravit. Tak napíší dopis, ať si to každý zákazník nechá opravit na své náklady přímo od nich, nebo je odpojí. Poněkud vyděračský způsob, jak si zajistit práci pro své zaměstnance za peníze nic netušících zákazníků a zhodnotit si tím svou distribuční síť…
Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Vodovodní přípojka je tvořena úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vlastníkem vodovodní přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak.
Vlastníkem přípojky jste tedy Vy jako vlastník pozemku (rodinného domu) připojeného na vodovod. Při nevyhovujícím technickém stavu vodovodní přípojky, tedy při její obnově nebo rekonstrukci, hradí náklady vždy vlastník přípojky nebo její části.
Zde upozorňuji na skutečnost, že odběr vody před vodoměrem je považován za neoprávněný odběr vody – přestupek, za který je možné uložit pokutu až 50.000,- Kč.
Potřebné práce může provést i jiná společnost jak SČVK, jelikož vlastníkem přípojky jste Vy, nikoliv SČVK.
Dále provozovatel vodovodu je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused uřízl stromy na mém pozemku - jak se mám právně bránit?
- Soused odřízl přívod elektřiny k mé nemovitosti - jak se mám právně bránit?
- Soused na mém pozemku zabetonoval sloupek plotu - jak se právně bránit?
- Protiprávní činnost souseda na mém pozemku - jak se bránit?
Marně jsem se snažil najít v trestní zákoníku, jakého případného porušení zákona se konkrétní osoba dopustila, když mi na mém prokazatelném pozemku (dle vkladu do KN KÚ zaměřeného a označeného GPS souřadnicemi) zcela uřízla čtyři vzrostlé ovocné stromky, odřezala přívodní elektrický kabel včetně sloupku pro nadzemní vedení a především do výkopu na mém pozemku, zabetonovala sloupek pro budoucí oplocení, zhotovované taktéž v rozporu se stavebním zákonem. Na stavebním úřadě jsem ověřil, že nebyla splněna ohlašovací povinnost s přísl. náležitostmi. Děkuji za odpověď. Martin
ODPOVĚĎ:
Zde přichází v úvahu především trestný čin poškození cizí věci dle ust. § 228 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou – tedy škodu ve výši nejméně 5.000,- Kč.
V případě úmyslného poškození elektrického vedení je zde možný postih i za trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení dle ust. § 276 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Volba výboru nebo pověřeného vlastníka shromážděním SVJ - nové stanovy dle nového občanského zákoníku
- "Shromáždění SVJ volí výbor, nebo předsedu" - lze to uvést ve stanovách SVJ dle nového občanského zákoníku?
Nové stanovy SVJ (společenství vlastníků bytů, bytových jednotek) : ve vzorových stanovách dříve bylo že shromáždění si zvolí výbor nebo pověřeného vlastníka. Nyní dle NOZ nejsou vzorové stanovy a tak je sestavuji sama, neexistuje už tam pověřený vlastník, ale je nahrazen voleným předsedou a já mám v úmyslu ve stanovách znovu uvést variantu "výbor nebo volený předseda", lze to?
"Shromáždění volí výbor, nebo předsedu", dále volí kontrolní komisi nejméně tříčlennou.
Předem děkuji za odpověď, Barbora
ODPOVĚĎ:
Podle § 1205 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Totéž ustanovení dále stanoví, že ve stanovách může být zakotven také další orgán (např. kontrolní komisi).
Pokud stanovy neurčí jinak, bude statutárním orgánem výbor. Pokud chce SVJ, aby byl statutárním orgánem předseda, musí tak stanovit ve stanovách. Stanovy však musí jednoznačně vymezovat, jakou podobu bude mít statutární orgán. To znamená, že ve stanovách musí být provedena volba, tj. musí v nich být uvedeno, zda je statutárním orgánem výbor, nebo předseda, a nemůže v nich být uvedeno, že statutárním orgánem je výbor nebo předseda.
Ve stanovách může být zakotven také další orgán. Ve stanovách musí být uvedeno, kolik členů má tento orgán (nikoliv nejvyšší počet), jak jsou členové tohoto orgánu do funkce povoláváni, jaké jsou pravomoci tohoto orgánu, jak funkce zaniká, příp. další práva a povinnosti. Dále bych upozornil na znění výše citovaného ustanovení, které dále stanoví, že zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o poskytnutí služby (výživový poradce, individuální jídelníček)
- Vypovězení smlouvy o poskytnutí služby (výživový poradce, individuální jídelníček)
- Výpověď smlouvy s výživovým poradcem do 14 dnů
- Vypovězení smlouvy o poskytnutí služby na individuální jídelníček s výživovým poradcem
Dá se z jakkékoliv smlouvy odejít do 14-ti dnů?
Dne 4.4.2016 moje mamka uzavrela smlouvu s Svět zdraví. Zaplatila poplatek za služby 7500, -. První konzultace v rámci zaplaceného programu měla proběhnout az po 20.4. (Jídelníček apod.). Mamka 11.4. osobně na pobočce odstoupila od smlouvy.
Svět zdraví jí nyní nechce vrátit plnou sumu, účtují si 30% za odstoupení od smlouvy. Můžeme se jim n2jak bránit? 14 dni na odstoupení? Či tím, ze smlouva byla uzavřena na 3 měsíční lhůtu od 20.4. a od smlouvy bylo odstoupeno 11.4.? Tedy před začátkem služby? Předem moc děkuji za odpověď. Jindřiška.
ODPOVĚĎ:
do 14 dnů bez uvedení důvodu můžete odstoupit pouze u tzv. distančních smluv a uzavíraných mimo obchodní prostory, tedy typicky smlouvy uzavírané přes internet, telefon nebo na mobilních provozovnách. V dalších případech je to vždy předmětem smluvních ujednání a zakládá to i nárok na tzv. odstupné. Pokud tedy maminka smlouvu uzavřela tzv. distančně, má právo na odstoupení a nikdo po ní 30% uhrazeného poplatku chtít nemůže, v ostatních případech ano.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vytvoření loga a přerušení turnaje
16.3.2016 jsme firmě Design Turnaj v. o. s. IČO: 02751771 zaplatili celkem 5.500 Kč na "Design Turnaj" v našem případě na tvorbu loga a to jako firma Attos Solutions s. r. o. IČO: 03228487.
Dne 14.4.2016 jsme požádali o přerušení turnaje, dle pravidel Design Turnaje, přidávám bod ze smluvních podmínek.
Smlouva:
bod č. 11.1 Provozovatel může z mimořádných důvodů nebo na žádost klienta dočasně pozastavit turnaj, maximálně však na dobu 90 dní. Pokud nebude v této lhůtě turnaj uzavřen, má provozovatel právo takový turnaj zrušit.
Po dvou telefonátech ze strany DT nám bylo napsáno, že turnaj pozastaví na dobu 3 dnů a následně za nás turnaj dokončí a vyberou vítěze tak, jak říkají jejich pravidla. Prý můžou, ale nebo nemusí turnaj pozastavit. Ovšem ve větě mají napsáno na žádost klienta.
Ovšem my jsme nežádali přerušení na tři dny, pouze jsme žádali o přerušení turnaje, z dodaných návrhu na logo není snadné vybrat a rádi bychom využili naší možnost a výherce vybrali ve chvíli, kdy budeme mít čas a možnost správně zvolit. Dále čekáme na další návrh a chceme jen využít možnosti a nepromarnit peníze. Tento turnaj se hradí předem, ovšem u jiných hradíme až po dodání finálního výsledku.
Po tom co nám zdělili své stanoviska, bychom rádi odstoupili od smlouvy, ale jejich smluvní podmínky vůbec tento problém neřeší.
Vím jaká jsou pravidla v případě soukromé osoby, ale jaká pravidla se vztahují pro firmu?
Dle Design turnaj nemáme žádný nárok na ukončení a dále nám tvrdí, že si jako správce můžou řídit turnaj dle libosti i když nic takového v podmínkách nemají.
Ze strany Design turnaj je velký nátlak na rychlé dokončení turnaje a uzavření situace.
Máme nějakou šanci na pozastavení nebo na zrušení turnaje? V příloze přiloženy smluvní podmínky společnosti DT. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Šanci na pozastavení či zrušení turnaje dle přiložených smluvních podmínek nemáte. Ze zákona máte právo smlouvu vypovědět, ale výpovědní doba končí uplynutím kalendářního čtvrtletí a výpověď musí být dána alespoň 3 měsíce předem. Pokud jde o dočasné pozastavení turnaje, mají to v podmínkách napsáno dost neurčitě, protože je tam uvedeno z "mimořádných důvodů" nebo na žádost klienta. Pod mimořádné důvody mohou podřadit ledacos. Je to určitě koncipované převážně v jejich prospěch a pokud jde o smluvní vztah mezi podnikatelskými subjekty, nelze se v tomto případě bránit.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zahrada - právní definice, vysvětlení, příklad
- Co je to zahrada z pohledu práva a zákona
Dá se hovořit o zahradě jakožto o pozemku zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví)? Děkuji, Vesecká
ODPOVĚĎ:
sousloví "pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) " se vyskytuje v § 58/2 stavebního zákona (který vymezuje zastavěné území).
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Odpověď na Váš dotaz proto zní: ano, pozemek, zařazený do druhu využití "zahrada" může (ovšem nutně nemusí) náležet do kategorie pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví). Zároveň však platí, že ne každá zahrada je takovým pozemkem. Jak je shora uvedeno, je zahrada zemědělským pozemkem, tzn. pozemkem zemědělsky obhospodařovaným. Slouží-li pak zahrada fakticky současně k zajištění speciální zemědělské výroby - zahradnictví, spadá takový pozemek do kategorie dle § 58/2 stavebního zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalá manželka nepřispívá na splátky hypotéky na dům v SVJ - jak postupovat?
- Dům v nevypořádaném SJM - bývalá manželka nepřispívá na splátky hypotéky, co dělat?
S bývalou manželkou jsme si v době manželství vzali hypotéku. Jsme rozvedeni, ale nemáme vyřešené SJM. V tuto chvíli hypotéku splácím jen já a bývalá manželka mi vůbec nepřispívá na splátky. Jak mám donutit bývalou ex, aby mi přispívala na polovinu splátek? Je to na žalobu?
Děkuji za odpověď Stanislav
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte vyřešené SJM, pak to nevyřešíte jinak, než podáním žaloby na vypořádání SJM, kde ve Váš prospěch započtete po rozvodu Vámi uhrazené splátky a do budoucna se budete domáhat úpravy splátek - tedy buď splácení převezmete sám a o polovinu budoucích splátek bude snížena částka k vypořádání manželky nebo se budete podílet na splácení rovným dílem. Pokud to ovšem není možné dohodou, nezbude, než věc řešit soudně, přičemž připomínám, že žaloba o vypořádání SJM musí být u soudu do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Volno na hledání nové práce ve výpovědní lhůtě (výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost).
- Výpověď pro nadbytečnost a placené volno na hledání nové práce, nového zaměstnání (výpovědní doba, lhůta)
Mám pracovní poměr u firmy. Dostala jsem výpověď z organizačních důvodů (nadbytečnost). Jsem ve výpovědní lhůtě. Kolik hodin v týdnu mám placeného volna na hledání nového zaměstnání? Děkuji. Dagmar
ODPOVĚĎ:
Dle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (bod. 11) máte nárok na max. jeden půlden v týdnu po výpovědní dobu. Se souhlasem zaměstnavatele je možné toto volno slučovat.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Vrácení pokuty za dopravní přestupek po vyhraném soudu - jak, kde požádat o vrácení pokuty a soudních výloh?
- Vrácení pokuty a soudních nákladů - vyhraný spor o pokutu (dopravní přestupek)
Jakým způsobem probíhá případné vrácení pokuty zaplacené v rámci správního řízení (přestupek v dopravě) ve chvíli, kdy řidič uspěje se žalobou u krajského soudu a soud rozhodnutí úřadu zruší (nebo dojde po roce k promlčení).
Příklad: Pokuta od správního úřadu 1500 + 1000 náklady řízení. Poplatek 3000 pro řízení u krajského soudu. Má řidič nárok na vrácení všech nákladů? Jakým způsobem žádá o vrácení?
Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Pokud dojde ke zrušení rozhodnutí správního orgánu krajským soudem, tento soud zároveň v souladu s ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního rozhodne o vrácení věci dalšímu řízení tomuto správnímu orgánu. Tedy za této situace nemá zatím smysl žádat o vrácení pokuty/úhrady nákladů řízení, jelikož řízení dosud pravomocně neskončilo.
Náklady řízení před krajským soudem jsou součástí rozhodnutí tohoto soudu, tedy pokud se podíváte do tohoto rozhodnutí, ve výroku rozhodnutí by měly být tyto náklady vypořádány.
Vrácení nákladů správního řízení by mělo být součástí nového rozhodnutí v této věci. Se zaplacenou pokutou se bude nakládat dle daňového řádu, kdy primárně (automaticky ze zákona) bude tato pokuta (přeplatek ve smyslu daňového řádu) použita na případný Váš nedoplatek na dani, pokud žádný takový není, můžete požádat o vrácení tohoto přeplatku.
Žádost musí být písemná, musí obsahovat potřebné údaje (kdo žádost podává, komu směřuje, čeho se týká, co je žádáno, odkaz na příslušná rozhodnutí, datum, podpis).
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene nesvéprávné osobě - postup, návod, informace
- Jak zrušit věcné břemeno nesvéprávné osobě
- Zrušení věcného břemene osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Jak zrušit věcné břemeno osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Zrušení služebnosti nesvéprávné osobě - postup, návod, informace
- Jak zrušit služebnost nesvéprávné osobě
- Zrušení služebnosti osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Jak zrušit služebnost osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
Se sestrami spoluvlastníme nemovitost, ve které bydlela naše teta a měla zde zřízeno věcné břemeno užívání bytu na dožití. Nyní je již přes rok umístěna v Alzheimercentru, má Alzheimerovu chorobu, je zbavená svéprávnosti a jejím opatrovníkem je jedna ze sester, která spoluvlastní nemovitost (tety neteř). Žádnou jinou rodinu již nemá.
Dům bysme chtěly prodat, ale potřebujeme zrušit věcné břemeno. Jak by měla vypadat žádost na soud a kdo jí má podat?
Děkuji Miriam
ODPOVĚĎ:
Musíte jakožto vlastníci nemovitosti k soudu podat žalobu o zrušení věcného břemene, přičemž žaloba by měla obsahovat označení majitelů nemovitosti jakožto žalobců - (je třeba uvést všechny spoluvlastníky, pokud jich je více) jména, příjmení, bydliště, datum narození, označení žalované - tedy tety a specifikaci nemovitosti. Dále musíte popsat skutkový stav, tedy že je teta dlouhodobě hospitalizována a věcné břemeno neužívá, ani nelze očekávat, že se kdy do nemovitosti ještě vrátí. Pokud je zbavena či omezena ve svéprávnosti, doložte k soudu rozsudek, dále si soud vyžádá pravděpodobně zprávu z Alzheimer centra, zda tam pobývá a jaký je její zdravotní stav. Je reálné, že od data podání žaloby soud rozhodne o zrušení věcného břemene nejdříve cca za rok.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manžel opustil těhotnou manželku kvůli jiné ženě - výživné, aliementy na manželku
- Výživné, alimenty na těhotnou manželku opuštěnou manželem kvůli jiné ženě
Dceru ve vysokém stádiu těhotenství po necelém dvouletém manželství opustil manžel z důvodu navázání jiného vztahu.
Manželství uzavřeno v 8/2014, očekáváno narození 1. dítěte. Manželé bydlí v bytě v osobním vlastnictví, splácejí hypotéku ve výši 4 500 Kč měsíčně + běžné služby. Jako majitelka bytu je evidována dcera. Byt byl pořízen za dobu trvání manželství, avšak za účelem poskytnutí hypotéky mají manželé úředně rozděleno SJM – manžel je evidován v registru dlužníků z důvodů, které vznikly před seznámením (dnes (19.04.2016) všechny závazky vyrovnány)
Manžel má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 20 000 Kč, v současnosti se odstěhoval na ubytovnu. Dcera má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 17000 Kč, na konci května 20016 nastoupí MD, bydlí nadále v uváděném bytě. Manželé prozatím nezvažují rozvod, dcera nadále hodlá bydlet v bytě, manžel hodlá bydlet mimo a slibuje, že bude dceři (matce dítěte) pomáhat, včetně finanční výpomoci.
1. Je pro dceru vhodné výše uvedené uspořádání, včetně finanční stránky?
2. Pokud ano, jaká je adekvátní výše částky, kterou by měla dcera po manželovi, otci dítěte požadovat? Jinými slovy, jak by asi rozhodl soud v případě řešení soudní cestou.
3. Je uváděné řešení vhodné z pohledu potencionálního rizika, že by se manžel opět ocitl v dluzích? Je rozdělení majetku dostatečnou ochranou např. před exekucí v případě potencionálních dluhů manžela?
4. Jak řešit případné manželovo vypovězení trvalého pobytu z bytu, pokud by s ním nesouhlasil?
5. Není vhodnějším řešením klasický rozvod manželství, včetně majetkového vypořádání?
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Lze jednoznačně doporučit, aby jakákoliv dohoda, které dcera s manželem dosáhne, byla uzavřena písemně. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, ale její existence – například v případě soudního řízení v budoucnu – se hůře prokazuje a závazky vzniklé z ústní dohody jsou také obtížněji vymahatelné. Dohoda by měla obsahovat informace ohledně výchovy a výživy dítěte – kdo bude o dítě pečovat, jakou finanční částkou bude přispívat druhý rodič a jak často se bude s dítětem stýkat – ale i úpravu bydlení manželů – kdo bude bydlet v bytě a zda a jak bude druhý manžel přispívat na splátky hypotéky a provozní náklady spojené s bytem.
Pokud jde o výživné na dítě, jeho obvyklá výše se pohybuje v rozmezí od 2.000 do 5.000 Kč v závislosti na finanční situaci obou rodičů a oprávněných zájmech a potřebách dítěte. Soud vždy posuzuje každý případ individuálně, a proto nelze jeho rozhodnutí (ani se znalostí výše platu obou rodičů) jednoznačně předjímat.
Co se týče manželových dluhů, dle § 710 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se nestávají součástí společného jmění manželů (SJM) dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Dluhy v manželství lze ale řešit také vytvořením režimu tzv. oddělených jmění nebo zúžením SJM. Oddělením jmění manželů dochází k úplnému oddělení majetku obou manželů a de facto k zániku SJM. V tomto režimu může každý z manželů se svým majetkem nakládat bez souhlasu druhého manžela – veškerý majetek nabytý během manželství je jen jeho majetkem a veškeré dluhy jsou také pouze jeho. Zúžením SJM manželé ze SJM vyloučí jen některé věci (například právě dluhy), na kterých se společně dohodli. Pokud se dcera s manželem rozhodli pro některé z těchto uvedených řešení, je to dostatečnou ochranou před dluhy druhého z manželů.
Z Vašeho dotazu zcela jednoznačně nevyplývá, zda je zakoupený byt součástí SJM či nikoliv. Pokud byl by zakoupen během trvání manželství ze společných finančních prostředků, je součástí SJM a oba manželé k němu mají stejná práva. Pokud byl byt zakoupen výhradně z prostředků Vaší dcery nebo byl dohodou mezi manžely vyňat ze SJM a je výlučným majetkem Vaší dcery, její manžel má i tak po dobu trvání manželství právo v bytě bydlet. Pokud by se tedy dceřin manžel kdykoliv před rozvodem manželství rozhodl opustit ubytovnu a opět v bytě bydlet, Vaše dcera mu to musí umožnit. Právo manžela bydlet v dceřině bytě by zaniklo až rozvodem, konkrétně dnem, kdy by rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci.
Trvalé bydliště je pouze evidenčním údajem, který nezakládá právo v bytě bydlet. Protože je ale právo dceřina manžela v bytě bydlet odvozeno právě z manželství s Vaší dcerou, samotným zrušením trvalého bydliště manžela tedy nedojde ke zrušení jeho práva v bytě bydlet. Pro zrušení trvalého bydliště je také zapotřebí splnit zákonem stanovené podmínky – více informací najdete například zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
Rozvodem by došlo k zániku manželství a k definitivnímu majetkovému a finančnímu vypořádání manželů. Zanikla by také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Při rozhodování, zda podstoupit rozvod či nikoliv, je důležité také to, zda by šlo o rozvod nesporný (tzv. dohodou), při kterém se manželé na rozdělení majetku a podstatných záležitostech dohodnou a rozvodové řízení se neprotahuje, nebo o sporný rozvod, který je finančně i časově náročnější. Rozhodnutí, kterou variantu zvolí, je zcela na Vaší dceři.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného zletilému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení alimentů zletilému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení výživného dospělému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení alimentů dospělému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
Dcera 22 let, která žije s matkou a já stále platím výživné. Moje dcera přerušila z psychických důvodů studium a je to 2,5 roku co sedí doma. Po této době také zanechala školu na vlastní žádost a škola ji tak vyřadila z evidence. Její přerušení bylo spojeno s tím, že zpočátku začala vynechávat školu a psát si omluvenky jak dovršila 18 let, a jednoho krásného dne šla na psychiatrii a dodnes (19.04.2016) si tam chodí stále pro potvrzení o neschopnosti. Na pracovním úřadě je po celou tuto dobu zaevidována a nabídku práce dle jejího stavu nechce žádnou vykonávat. Nekomunikuje se mnou a léky které by měla brát také nebere a případnou léčbu odmítá. Proto se ptám, zda takový stav a její nezájem se nijak léčit má smysl aby toto zařízení stále navštěvovala a také konkretní paní doktorku která ani není schopna řešit její možný stav a poslat ji k jinému lékaři ve státním zařízení. Dále jestli mám právo požadovat o posouzení jejího opravdového zdravotního stavu soudním znalcem nebo komisí?
Myslím si, jestli její stav je na tolik vážný tak by si měla požádat o částečný invalidní důchod a já tímto bych platil méně a nebo by mně výživné bylo zrušeno. Prosím vás o vaší radu. Děkuji moc za radu. S pozdravem Jindřich
ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvá do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže však dcera studium nejprve přerušila a poté na vlastní žádost ukončila, je otázkou, zda jsou její psychické (či jiné zdravotní) problémy opravdu natolik závažné, že jí znemožňují najít si zaměstnání a samostatně se živit.
Pokud se domníváte, že dcera je schopná se sama živit, ale pouze se jí nechce a bez vážného důvodu se práci vyhýbá a dohoda s dcerou ohledně ukončení vyživovací povinnosti nebude možná, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést zejména důvody, pro které se domníváte, že by Vaše vyživovací povinnost vůči dceři měla skončit. Doporučuji zmínit zejména následující skutečnosti:
- že dcera sice ukončila studium a je v evidenci úřadu práce, ale zaměstnání si nehledá a svou situaci aktivně neřeší
- že neužívá léky, které by měla užívat, a odmítá léčbu
- že nevyužívá všech možností, jak si zajistit příjem – žádost o invalidní důchod (pokud má sníženou pracovní schopnost), žádost o sociální dávky (dávky pomoci v hmotné nouzi apod.)
V návrhu můžete samozřejmě uvést i Váš požadavek na vyšetření dcery soudním znalcem příslušného oboru, ale bude záležet na soudu, jaké důkazy při soudním řízení navrhne provést. Na základě posouzení celé situace pak soud Vašemu návrhu vyhoví nebo jej zamítne. V případě nesouhlasu s rozhodnutím soudu se samozřejmě můžete v zákonné lhůtě odvolat.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sociální a zdravotní pojištění placené v zahraničí a nárok na dávky v ČR
- Nárok na mateřskou v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na peněžitou podporu v mateřství v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na PPM v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na mateřskou při návratu po dlouhodobém pobytu v zahraničí (sociální a zdravotní placené v zahraničí)
Přechodně žiji v UK s manželem a jedním dítětem. Všichni jsme občany ČR a trvalé bydliště máme v ČR. Sociální i zdravotní pojištění já i manžel platíme v UK. Asi rok jsem v UK pracovala a po narození dítěte pobírala v UK dávky v mateřství. Nyní očekávám narození druhého dítěte a už mi bylo oznámeno, že na žádné dávky v UK nebudu mít nárok. Příjmem celé rodiny bude pouze výdělek manžela. I druhé dítě bude občanem ČR s českým rodným listem a bydlištěm v ČR, jen narozené v UK.
Mám nárok na dávky v ČR (podpora v mateřství, porodné, dětské přídavky), i když přechodně bydlíme v UK?
Vznikne mi nárok na tyto dávky, pokud se celá rodina, po narození druhého dítěte, vrátíme zpět do ČR? Na jaké a v jaké výši? Před odchodem do UK jsme oba v ČR pracovali a platili sociální a zdravotní pojištění. Já po škole asi půl roku, manžel několik let. Děkuji za odpověď. Milena
ODPOVĚĎ:
Aby Vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) v ČR, musela byste v ČR před nástupem na mateřskou dovolenou vykonávat alespoň nějakou dobu zaměstnání, ze kterého za Vás bude odváděno nemocenské pojištění. V opačném případě – pokud jste v poslední době pracovala pouze v UK ale v ČR nikoliv – Vám v ČR nárok na mateřskou nevznikne.
Jestliže ale máte v ČR trvalý pobyt a budete zde mít faktické bydliště (budete v ČR skutečně bydlet), budete si moci požádat o rodičovský příspěvek a další dávky státní sociální podpory. Bez nároku na mateřskou budete moci pobírat pouze čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. O rodičovský příspěvek si můžete zažádat na úřadu práce po narození dítěte, budete potřebovat jeho rodný list.
Jestliže jsou příjmy Vaší domácnosti nižší než 2,7násobek jejího životního minima, můžete si také u druhého dítěte požádat o porodné ve výši 10.000 Kč. Životní minimum Vaší domácnosti je (v případě, že starší dítě je mladší šesti let věku) vyjádřeno částkou 9.450 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tak příjem ve výši 25.515 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.
Jestliže je příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima, můžete si zažádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč na každé dítě. Pro nárok na přídavek je ale zapotřebí doložit příjmy za uplynulý kalendářní rok. Pokud si budete o přídavek na děti žádat v období od října 2016 do září 2017, budete dokládat příjmy za rok 2015. O všechny výše uvedené dávky si můžete zažádat na úřadě práce v místě bydliště.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Pozemek v hranicích současně zastavěného území v území nezastavitelném - definice, vysvětlení, příklad
Zajímalo by mě právní vysvětlení termínu - pozemek v hranicích současně zastavěného území, ale v území nezastavitelném? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
S termínem „současně zastavěné území obce“ je možné se setkat v § 12/1 vyhlášky č. 13/1994 Sb. , dle něhož je současně zastavěným územím obce katastrální území obce, které je (ke dni zjišťování) trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro bydlení, výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely. Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území obce k 1. 9. 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou současně zastavěným územím obce vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená kritéria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určené pro zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví, zelinářství).
S tímto termínem dále pracuje zákon o myslivosti, který ve svém § 2 písm. e) stanoví, že toto území je nehonebním pozemkem.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, v jakém kontextu Vás obsah předmětného termínu zajímá, tzn. ptáte-li se za účelem objasnění některého ustanovení právního předpisu či za jiným účelem.
Základní definice pojmů, které se vztahují ke kategorizaci území, je nutné hledat ve stavebním zákoně. Konkrétně dle § 2/1 písm. d), e), f) a j) stavebního zákona platí, že:
- zastavěným územím je území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona (k tomu více níže) ; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (o takovém území se často hovoří také jako o intravilánu),
- nezastavitelným pozemkem je pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to:
1/ pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání,
2/ v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
- nezastavěným územím jsou pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
- zastavitelnou plochou je plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
Zastavěné území je podrobněji upraveno v § 58 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území;
- hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích;
- do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to:
a/ zastavěné stavební pozemky,
b/ stavební proluky,
c/ pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
d/ ostatní veřejná prostranství,
e/ další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví;
- zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
Nemá-li obec vydán územní plán, může své zastavěné území vymezit postupem dle § 59 a § 60 stavebního zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 13/1994 Sb. , kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
zákon č. 449/2001 Sb. , o myslivosti
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení členů rodiny s družstevníkem (majitelem družstevního bytu) - povinnost informovat bytové družstvo
- Majitel bytu a jeho povinnost informovat družstvo o spolubydlících osobách (členech rodiny)
Pro potřeby Úřadu práce pro Žádost o příspěvek na živobytí sepisuji s mým dítětem smlouvu o podnájmu. Jsem členkou družstva. V současné době vzhledem ke zdravotnímu stavu bydlím v mém druhém bytě. Podívala jsem se pro kontrolu na Stanovy bytového družstva a je tam uvedené toto:
"Se členem – nájemcem družstevního bytu a s manželi – společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s členy – nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen – nájemce neprodleně oznámit družstvu. Pokud člen nájemce nesplní tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností."
Neumím si z textu pořádně a přesně vyložit, jak je myšlené - Se členem mohou na základě jejich práva bydlet atd. viz výše. Znamená to, že nepotřebuji souhlas od družstva, abych mu byt mohla podnajímat/z mého hlediska jde pouze o formalitu, aby byl papír pro úřad/? Nevím také, co přesně znamená - Se členem mohou bydlet atd. znamená to, že tento článek Stanov platí pouze v tom případě, že v bytě trvale fyzicky bydlím, a pak je splněná podmínka, že bydlí se mnou a pokud v současné době bydlím ve svém druhém bytě, není tato podmínka splněná a je nutný souhlas družstva s podnájmem mého dítěte?
Doufám, že jsem to napsala snad srozumitelně : -) a děkuji předem za odpověď.
Pouze na okraj - jsem dlouhodobě nemocná a je možné, že nějakou dobu budu bývat v jednom bytě a nějakou dobu ve druhém bytě vzhledem k dostupnosti zdravotní péče a když si představím, že bych měla neustále psát nějaké formální změny, tak se mi moc nechce.
Milada
ODPOVĚĎ:
Ustanovení stanov družstva, které jste v dotazu citovala, se na podnájem bytu nevztahuje.
Podnájem bytu je upraven v čl. 47 stanov. Podle tohoto článku platí, že pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za důvod pro postup podle čl. 23 (vyloučení z družstva).
Otázkou je, zda je takové ujednání platné, a to z důvodu souladu tohoto ujednání s § 2274 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.
V odborné literatuře se objevují rozdílné názory na to, zda se ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu použijí také na nájem družstevního bytu.
Pokud by se užilo také občanského zákoníku, pak by bylo uvedené ustanovení stanov částečně neplatné, protože byste nepotřebovala souhlas družstva v případě, že byste v bytě sama bydlela. Pokud by se občanského zákoníku neužilo, pak by výše citované ustanovení stanov bylo platné. Tato otázka by však byla relevantní v případě, kdy byste v bytě sama bydlela.
Vzhledem k tomu, že v bytě sama nebydlíte, pak je i podle občanského zákoníku vyžadován souhlas pronajímatele (ve Vašem případě družstva).
Z tohoto důvodu a také z důvodu právní jistoty bych se přikloni (2015) l k závěru, že můžete dát synovi do podnájmu byt nebo jeho část jen s písemným souhlasem družstva.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zrušení rozhodčí doložky - Profi credit
29. 4. 2010 jsem v Novém Bydžově prostřednictvím zástupce společnosti Profi Credit Czech a. s. uzavřel s touto společností smlouvu o revolvingovém úvěru č. XX ve výši 74.000,00 Kč.
Tato půjčka byla uzavřena s tím, že smluvní odměna činí 115.756,00 Kč (! ), což se mi zdálo hodně, ale pod tlakem okolností, v nichž jsem se v té době nacházel, jsem s touto lichvou souhlasil. Měsíční splátka v té době činila 5.271,00 Kč.
Postupem času jsem se dostal v důsledku dlouhodobé vážné nemoci do finančních problémů a nemohl jsem požadovanou splátku pravidelně hradit v dostatečné výši. Profi Credit vůči mně uplatnila smluvní pokutu ve výši 94.878,00 Kč, čímž celkový můj dluh u této společnosti rázem vzrostl na 251.270,00 Kč.
Společnost Profi Credit následně podala u Rozhodčí společnosti Pardubice návrh na vydání rozhodčího nálezu. Proti tomu jsem u Rozhodčí společnosti podal odpor, přesto RS Pardubice rozhodčí nález vydala.
Obrátil jsem se proto na soud, aby rozhodl o zrušení rozhodčí doložky. OS Pardubice mi svým rozsudkem za dne 27. 9. 2012 (příloha) sdělil, že mé žalobě by vyhověl, kdyby byla vedena přímo proti společnosti Profi Credit a ne proti Rozhodčí společnosti Pardubice.
KS Praha mi svým usnesením ze dne 27. 3. 2012 povolil oddlužení formou plnění splátkového kalendáře.
Chci se zeptat, zda je možné u téhož soudu (OS Pardubuce) opět podat žalobu na zrušení rozhodčí doložky, tentokrát přímo na společnost Profi Credit. Děkuji předem.
Leoš
ODPOVĚĎ:
Žalobu o zrušení rozhodčího nálezu musíte podat do tří měsíců od doručení tohoto rozhodčího nálezu, nárok domáhat se nápravy u soudu je v tomto případě bohužel již promlčený. Je pravdou, že pokud by byla žaloba v minulosti podána vůči správné straně, soud by pravděpodobně rozhodl o zrušení rozhodčího nálezu minimálně s odkazem na rozpor s dobrými mravy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedědění potomky a zdědění majetku druhým z rodičů - jak na to?
Máme dvě dospělé děti s rodinami, chceme však zabránit automatickému dědění dle zákonů v případě úmrtí jednoho z rodičů. Jedno z dětí je zralé na vydědění, to však zatím nechceme realizovat písemnou formou, rádi bychom zvolili možnost závěti obou rodičů samostatně v tom smyslu, že v případě úmrtí jednoho z rodičů veškerý jeho movitý i nemovitý majetek zdědí druhý z rodičů. Prosím o radu, jak formulovat závěť, aby v takovémto případě žádný ze zákonných dědiců se nepodílel na dědictví. Předpokládáme to jako předběžné opatření s tím, že další konkrétní kroky je čas udělat až veškerý majetek bude mít jednoho majitele, který bude mít výhradní vlastnictví k bývalému společnému vlastnictví.
Děkuji za radu a jsem s pozdravem Mojmír
ODPOVĚĎ:
Takové jednání bohužel nelze provést. Děti jakožto tzv. nepominutelní dědicové vždy budou mít svůj nárok na povinný díl, i když byste sepsali závěti v takovém znění, jak uvádíte.
Můžete sepsat závěti tak, že veškerý majetek bude dědit vždy druhý z manželů, a uvést v nich svá přání, aby děti Vaši závěť takto respektovali. Děti mohou závěť v dědickém řízení takto respektovat a prohlásit, že z dědictví nic nepožadují nebo naopak mohou závěť napadnout a jako nepominutelní dědicové mohou žádat svůj povinný díl. Ve Vašem případě by každé dítě mohlo žádat svůj povinný díl ve výši 1/4 ze zákonného dědického podílu, tedy z 1/3, tj. každému dítěti by náležela 1/12 pozůstalosti. Pokud byste jedno dítě vydědili, tak by nemělo nárok ani na povinný díl.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění od stavebního úřadu za nesprávné informace o metropolitním plánu a jeho realizaci
- Odškodné od stavebního úřadu za nesprávné informace o metropolitním plánu a jeho realizaci
2012 mě dle mého názoru poškodil stavební úřad. Chtěl jsem stavět na zahradě domek 7x5 m načež mi bylo sděleno pracovnicí stavebního úřadu, že navržená stavba není stavbou jednoduchou ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 pís. d) a § 104 odst. 2 pís. a) až d) zákona č. 183/2006 Sb. Jelikož prý můj pozemek není součástí zastavěného území ani zastavitelné plochy. Dle územního plánu jsem součástí zastavěného území. Stavby a zařízení prý mají souviset s funkcí pozemku. Mám právo na nějakou kompenzaci?
Tehdy mi přišla písemná odpověď pracovnice ze stavebního úřadu. Vzniklá škoda, potažmo ano, protože jsem nemohl provést zamýšlenou stavbu na zahradě a nynější "Metropolitní plán" mě dává do úbytku ze zastavěného území a znemožňujeme mi výstavbu do budoucna už vůbec. Vzhledem k tomu, že nedalekou zahrádkářskou osadu (prý vzhledem ke stavbě a spol. oplocení) zařadil do obytného území. Děkuji, Dan.
ODPOVĚĎ:
Rozhodné je vždy znění platného a účinného územního plánu.
Pokud v době, kdy Vám bylo sděleno stavebním úřadem, že Váš pozemek není součástí zastavěného území, tento pozemek součástí zastavěného území byl, došlo zde k chybě. Nicméně abyste mohl žádat náhradu škody, muselo by zde být rozhodnutí, které by vycházelo právě z těchto mylných informací.
Dle Vašeho dotazu Vám ovšem došla ze stavebního úřadu pouze písemná odpověď, k řízení v této věci (a potažmo vydání rozhodnutí) nedošlo, tedy nevzniklo ani právo žádat náhradu škody.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nedokončení díla zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?
- Nedokončení díla (rekonstrukce koupelny) zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?
- Nedokončení díla (rekonstrukce kuchyně) zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?
7. 9. 2015 jsem uzavřela smlouvu o dílo podle občanského zákoníku na kompletní rekonstrukci koupelny a kuchyně v mém rodinném domě. Veškeré práce měly být hotové nejpozději 31. 10. 2015. Nedílnou součástí smlouvy je položkový rozpočet zhotovitele.
Ve smlouvě je nastaveno, že závazek zhotovitele je splněn předáním dokončeného předmětu díla objednateli. O předání sepíší smluvní strany zápis, v němž objednatel zejména prohlásí, že předmět díla přejímá. V případě nedodržení termínu byl zhotovitel povinen zažádat o termín náhradní, jako písemnou přílohu této smlouvy. Objednatel dále není povinen převzít předmět díla, vykazuje-li byť jedinou vadu nebo nedodělek. Vlastnické právo ke zhotovované věci a nebezpečí škody přechází na objednatele okamžikem splnění závazku zhotovitele provést dílo. Záruka na dílo je 3 roky a v případě, že zhotovitel nedodrží termín, uhradí objednateli smluvní pokutu za každý den prodlení 0,1% z celkové hodnoty nedodaného zboží nebo nedodělku.
Zhotovitel k dnešnímu dni zatím nic oficiálně nepředal, o prodloužení termínu písemně nepožádal. Chybí mu pouze osadit 4 obložkové dveře a zalištovat podlahu a zalištovat několik drobností na kuchyňské lince. Jinak je vše s velkým zpožděním hotové. Já mu dlužím ještě 10% ceny, kterou mám ale zaplatit až po předání díla. Jinak jsem vše hradila přesně v souladu se smlouvou. Dne 7. 4. 2015 jsem ho proto naposled písemně vyzvala k dokončení a předání zakázky ve lhůtě 10 pracovních dnů. Tuto výzvu si na poště převzal, slíbil, že zavolá, ale opět nekomunikuje. Lhůta vyprší tento pátek.
1. Mohu odstoupit od smlouvy, dveře si objednat sama jinde?
2. Mohu po něm požadovat 0,1% z celkové částky položkového rozpočtu, protože v souladu se smlouvou (písemně) mi dosud nepředal vůbec nic?
3. Jak mám postupovat, když přestane úplně komunikovat? Mám za to, že zakázku dokončit nechce, protože si vše špatně spočítal a prodražuje se mu.
Mockrát děkuji za odpověď,
Miroslava
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné postupovat podle ustanovení občanského zákoníku o vadách věci. Ty dělíme na podstatné a nepodstatné. Ve Všem případě se jedná o nepodstatné vady a máte tedy možnost volit mezi dvěma nároky, a to buď nárokem na odstranění vady, tedy aby dílo dokončil dle smlouvy nebo požadovat slevu z ceny. Měla byste si tedy mezi těmito nároky zvolit a v tomto duchu mu zaslat výzvu s přesným popisem toho, co chybí. Pokud jste ho vyzvala již dopisem se stanovením lhůty a on na něj nereaguje, pak máte právo od smlouvy odstoupit, opět doporučeným dopisem a pak máte právo požadovat smluvní pokutu dle smluvních ujednání. Pokud přestane úplně komunikovat, postup je následující: Zaslala jste mu výzvu k dokončení díla - nereaguje, zaslala jste mu odstoupení od smlouvy, kde mimo jiné uplatníte i smluvní pokutu- nereaguje, nedoplácejte mu 10% ceny díla. Pokud těchto 10% činí méně, než by činila smluvní pokuta, můžete samozřejmě smluvní pokutu zažalovat, pokud těch 10% činí více, nevyvíjela bych už žádnou aktivitu, dokud se on neozve. Do tří let se stane nárok promlčený a on nebude mít na těch 10% nárok, ani kdyby to chtěl řešit soudně.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene užívání půdy - postup, návod, podmínky
Můj dotaz se týká dvou nemovitostí s jedním dvorkem, kde před několika málo lety žily dvě sestry s rodinami – naše maminka se svoji ještě žijící sestrou, mojí tetou. Každá z nich vlastnila půlku z každé nemovitosti. (viz příloha – parcely č. 34/4 a 34/3).
Tehdy prý mohly prodat svoji půlku nemovitostí pouze jedna druhé, nebo prodat společně obě nemovitosti cizí straně najednou.
* Se sestrou jsme po úmrtí naší maminky v lednu 2011 zdědily část z první nemovitosti čp. - polovinu z první nemovitosti (tj. 1 já a 1 moje sestra). Druhou polovinu vlastnila sestra naší matky (teta), která nechala cca před 15 lety přepsat svůj podíl na svoji dceru, tedy v současné době vlastní uvedenou druhou polovinu a je tedy uvedená jako vlastník.
Z druhé nemovitosti jsme opět zdědily polovinu (tj. já 1 a moje sestra další 1). Druhou polovinou je vlastníkem naše sestřenice – totéž, jako u první nemovitosti.
Můj dotaz zní: můžeme prodat se sestrou své podíly cizímu zájemci?
Nezanikají tyto staré podmínky smrtí jednoho z předešlých majitelů – tj. naší maminky?
* Zánik (zrušení) věcného břemene (služebnosti).
Pokud staré pravidlo o prodeji podílů zmiňovaných dvou nemovitostí i po smrti naší maminky a přepsání dalšího podílu nemovitosti na naši sestřenici před 15 lety přetrvává, nezbývá nám nic jiného, než na základě hl. architekta pozemek a nemovitosti rozdělit. (Toto řešení lze provést po předchozí konzultaci na stavebním oboru s hl. architektem, což jsme již provedly – přikládám návrh).
Tam se však objevuje další problém k řešení a to věcné břemeno (služebnost) pro parcelu č. 34/4 (po rozdělení bych byla vlastníkem se sestrou) k parcele 34/2 – vlez na půdu, která není společná, ale pouze zmiňovaný vchod. Vlastníkem této parcely č. 34/2 je cca 25 let opět naše sestřenice, která tuto nemovitost používá pouze jako garáž s jednou skladovou místností.
Půdu nepoužívá a v budoucnosti má prý v plánu nemovitost zrekonstruovat vč. veškerých stavebních úprav vyplývajících z její povinnosti.
Toto věcné břemeno (služebnost) – vchod na půdu – bychom chtěly po případném rozdělení majetku po dohodě s majitelkou – naší sestřenicí zrušit a zanést ihned do katastru nemovitostí, protože toto neodstraněné břemeno by mohlo náš pozdější prodej nemovitosti na parcele č. 34/3 ztěžovat.
Co k tomu budeme všechno potřebovat a co je k odstranění věcného břemene (služebnosti) potřeba zařídit?
Bylo by nutné břemeno odstranit i v případě prodeje podílů v mém prvním dotazu?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
K první části Vašeho dotazu - Nový občanský zákoník předkupní právo mezi spoluvlastníky až na dvě výjimky zrušil. Výjimka, která by se vztahovala na Váš případ by byla ta, že jste povinni nabídnout část nemovitosti ke koupi napřed spoluvlastníkům pouze v případě, že jste nemovitost nabyli dědictvím a nemovitost prodáváte ve lhůtě do 6 měsíců po takovém nabytí. Pokud prodáváte později, předkupní právo už zde neplatí a můžete prodat i cizí osobě.
K druhé části dotazu - věcné břemeno můžete zrušit buď dohodou nebo soudně. Dohoda vyžaduje specifikaci smluvních stran a nemovitosti a ujednání, že věcné břemeno se zrušuje. Taková dohoda se musí vložit do katastru nemovitostí, musí být opatřena úředně ověřenými podpisy. Pokud by nebylo možné zrušit věcné břemeno dohodou, je nutné je zrušit soudně, tedy podat žalobu a tuto řádně zdůvodnit - tedy proč zrušení věcného břemene soudně žádáte. Takové soudní řízení by trvalo min. rok.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nákup kovošrotu v zahraničí a prodej v ČR - je to legální?
- Přeprodej elektrošrotu ze zahraničí - je to legální, podle zákona?
Porušuji nějaký zákon, když koupím v zahraničí elektrošrot (počítačové součástky apod.) a přeprodám ho české firmě zpracovávající tento druh odpadu? Jsem OSVČ. Předem děkuji za odpověď. Mojmír
ODPOVĚĎ:
Přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku se řídí jednak nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů a také zákonem č. 185/2001 Sb. , o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 54 odst. 2 zákona o odpadech platí, že přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze (pokud nařízení nestanoví jinak).
K přepravě odpadů je nutný souhlas Ministerstva životního prostředí. Vzhledem k tomu, že k žádosti je nutné připojit mnoho příloh, doporučuji kontaktovat Ministerstvo životního prostředí, kde Vám jistě sdělí bližší informace, a to jednak k potřebným přílohám a podmínkám a také ve vztahu ke konkrétní činnosti, kterou hodláte vykonávat.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je vnuk, vnučka nepominutelný nástupce dědice?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku při smrti, úmrtí potomka?
- Je vnuk, vnučka neopominutelný nástupce dědice?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku při smrti, úmrtí potomka (syna, dcery zůstavitele)
Mám 2 sourozence, a zemřela nám babička, která vlastní 1/2 rodinného domu. Já vlastním 1/6, bratr 1/6 a sestra 1/6 a babička vlatsnila 1/2. v Závěti babička uvedla, že si přeje abych zdědil vše já. Jenže nás ujistili, že sourozenci jsou neopomenutelný dědici a že to nebude lehké. Dnes (19.04.2016) mi přišel znalecký posudek na odhadní cenu prodeje všeho v částce 1.000.000, -. (Pozemky 500.000,- a Rodinný dům 500.000,-). Pozemky prodám, a rodinný dům si chci nechat. Kolik tedy činní čístka sourozencům kolik mám vyplatit? Děkuji za odpověd Václav
ODPOVĚĎ:
Nepominutelnými dědici jsou dle § 1643 o. z. děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci (tedy vnuci, pravnuci, atd.). Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Záleží na tom, kolik má Vaše babička případných zákonných dědiců. Pokud byla ke dni úmrtí vdova a její děti zemřely a zanechala pouze své 3 vnuky, pak každému vnukovi náleží dědický podíl 1/3 a povinný díl každého vnuka činí (při předpokladu, že jsou všichni zletilí) 1/4 z 1/3, tedy každý vnuk musí dostat 1/12 hodnoty pozůstalosti.
Jiný příklad: pokud by byla Vaše babička ke dni úmrtí např. vdaná, měla dvě děti, z toho jedno dítě žije a druhé zemřelo a zanechalo tři děti, tedy 3 vnuky, pak je dohromady 5 dědiců (manžel, jedno dítě a 3 vnuci) a každý má dědický podíl 1/5 a povinný díl jednoho dítěte a tří vnuků je 1/4 z 1/5, tedy 1/20 z celé pozůstalosti. Pak byste musel vyplácet 1/20 z 1.000.000 Kč.
Také je možné v rámci řízení o pozůstalosti s ostatními dědici uzavřít tzv. dohodu o odbytném, ve které si můžete domluvit výplatu jakékoliv částky (vyšší i nižší než zákonem stanovenou).
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Minimální hloubka dezénu zimních pneumatik v létě, letních měsících (1,6 nebo 4 mm? )
- Letní pneumatiky v létě jen na jedné nápravě - je to legální, podle zákona?
- Zimní pneumatiky v létě - je možné je použít na jednu nápravu?
- Zimní pneumatiky v létě - minimální hloubka dezénu (1,6 mm nebo 4 mm? )
Lze v létě obout osobní vozidlo do 3,5t zimními pneumatikami pouze na jedné z náprav, nebo musí být roční typ pneumatik všech 4 kol ve shodě? Tedy jen všechny 4 letní, nebo všechny 4 zimní?
Platí při užití zimních pneumatik v letních měsících minimální přípustná hloubka dezénu 1,6 mm, nebo 4 mm? Děkuji, Damián
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že je možné mít na jedné z náprav zimní pneumatiky a na druhé letní (pokud dodržíte další požadavky kladené na pneumatiky a jejich instalaci do vozidla – vyvážení apod.).
Je zakázáno mít na totožné nápravě pneumatiky různého rozměru (ust. § 40 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 341/2014 Sb.).
Zimní pneumatiky musíte mít nasazeny od 1.11 do 31.3., pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, přičemž musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm.
V době od 1.4. do 31.10 je možné mít nasazené pneumatiky (zimní či letní), které musí mít hloubku dezénu min. 1,6 mm (bez ohledu na druh pneumatiky).
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ
- Předdůchod OSVČ a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Předčasný důchod OSVČ a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Práce v předdůchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Podnikání v předdůchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Práce v předčasném důchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Podnikání v předčasném důchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
Pracuji jako OSVČ, od 1.1.16 jsem si vyřídil tzv. předdůchod. Z dostupných materiálů jsem vyčetl, že bych měl platit sociální a zdravotní pojištění pouze z prokazatelných příjmů daného roku. ČSSZ však předdůchody neuznává a požaduje, abych platil plné zálohy jako bych byl OSVČ s hlavní činností. Chtěl bych vědět, jaké je právní postavení předdůchodce vůči správě sociálního zabezpečení.
Děkuji, Alois
ODPOVĚĎ:
Podmínky, při jejichž splnění je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší činnost, jsou vymezeny v § 9, odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší činnost například tehdy, pokud OSVČ vykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírá invalidní či (předčasný) starobní důchod, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, je nezaopatřeným dítětem apod. Podmínkou pro výkon vedlejší činnosti je tedy pobírání řádného či předčasného starobního důchodu, ale nikoliv tzv. předdůchodu. Pokud byste pobíral předčasný starobní důchod, byl byste považován za OSVČ s vedlejší činností a mohl byste platit nižší (případně vůbec žádné) zálohy. Při pobírání předdůchodu jste ale stále považován za OSVČ s hlavní činností a tomu musí odpovídat i výše záloh na zdravotní a sociální pojištění.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Sloučení dvou bytů do jednoho v domě SVJ - je nutné rozhodnutí SVJ?
- Spojení dvou bytů do jednoho v domě SVJ - je nutné rozhodnutí SVJ?
Bytový dům, 6 bytů stavebně propojených do dvou velkých, 1/3 manželé, 1/3 jednotlivec a 1/3 manželé. Jeden z velkých bytů má kolaudační rozhodnutí 2006 s povolením užívání 1 bytu sloučeného ze 2. Katastr odmítá změnu ze 2 bytů na 1 a vyžaduje založení a souhlas SVJ. SVJ však svorně nepotřebujeme. Lze toto krátkodobé a účelové založení SVJ obejít, abychom byty sloučili a vypadli z podmínek bez nutnosti zakládat a obratem rušit SVJ? Děkuji! Matouš
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, o jaké ustanovení jakého právního předpisu katastrální úřad své stanovisko opírá. Předpokládám však, že tímto ustanovením je § 1198 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebylo-li SVJ založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce;
- do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí) se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik SVJ; to však neplatí při nabytí bytové jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.
Jsou-li ve Vašem případě podmínky dle prvé odrážky splněny, musí být SVJ založeno (jedná se o zákonnou povinnost, při jejímž nesplnění nezbývá katastrálnímu úřadu nic jiného, než Vaší žádost blokovat).
V tomto ohledu odkazuji na jedno z výkladových stanovisek Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, které se tímto ustanovením občanského zákoníku zabývá:
„Dotčené ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ je třeba vykládat tak, že jde o první další převod. Úmyslem zákonodárce bylo, že první převedenou jednotkou se má na mysli převod až po převodu tří jednotek. To znamená, že vlastníci jednotek založí společenství vlastníků nejpozději po vzniku vlastnického práva ke čtvrté jednotce. Společenství vlastníků se zakládá schválením stanov (§ 1200 odst. 1 NOZ).
Ustanovení § 1198 odst. 2 NOZ je tzv. blokačním ustanovením, neboť katastr nemovitostí nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. Společenství vlastníků nově vzniká až dnem zápisu do rejstříku bytových jednotek (§ 1204 NOZ), který vedou krajské soudy. “
Toto stanovisko (a to jako stanovisko č. 11) je dostupné např. zde:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/home/zakony-a-stanoviska/vykladova-stanoviska
V současné chvíli Vám doporučuji ověřit, 1/ zda je současný postoj katastrálního úřadu založen skutečně na § 1198 občanského zákoníku a 2/ zda jsou ve Vámi popsaném případě skutečně splněny podmínky dle § 1198/1 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ nedělá vyúčtování fondu oprav - jak postupovat?
- SVJ nedělá kontrolu účetnictví - jak postupovat?
- SVJ nevytvořilo revizní komisi - jak postupovat?
- Předseda SVJ porušil stanovy SVJ (disponování s penězy SVJ) - vyšetřování Policií
- Pořizování zápisů ze schůze SVJ - je SVJ povinno zápisy vytvářet?
2009-2016 mám byt v osobním vlastnictví, SVBJ bylo založeno v 2001. Nikdo nikdy nedostal vyúčtování fondu oprav, ale krom mne, to nikomu zřejmě nevadí. Je tu 37 vlastníků a platíme do fond oprav 1300 Kč. Neexistuje vůbec žádná kontrola účetnictví, není tu ani revizní komise. Předseda je stejný od založení SVBJ. Žádala jsem mnohokrát předsedu i správce o zasílání tohoto, alespoň 1x ročně, marně. Podala jsem i trestní oznámení, bylo mi sděleno, že mi není nikdo povinen nic dávat, na mé upozornění, že předseda překročil limit, může bez souhlasu sdružení disponovat 50.000 Kč, o 70.000 Kč policie uvedla, že porušil pouze stanovy. Nedělaly se ani zápisy, ani schůze, předseda si toto vše dopisoval doma, podle toho, jak mu to vyhovovalo. Nyní se již schůze 1xročně konají, ale zápisy nedostáváme. Téměř 5let se snažím o nemožné. Co právník, to jiný výklad zákona a policie? Darmo mluvit. Prosím o radu, jak se mohu domoci svých práv. Chci pouze vědět, jak se hospodaří s penězi a dostávat zápisy ze schůzí. Prý stačí, když předseda seznámí shromáždění ústně na schůzi, děkuji.
Miroslava
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zápisy ze schůzí, tak pokud to výslovně neuvádí stanovy SVJ, pak není povinnost zápisy vyhotovit písemně.
Pokud jde o hospodaření s penězi, pak máte právo nahlížet do účetnictví SVJ. I toto by stanovy měly obsahovat, nicméně bych doporučovala postupovat tak, že písemně vyzvete předsedu, aby Vám nahlédnutí umožnil. Pokud tak neučiní, máte právo z důvodu neplnění jeho povinností dát podnět k odvolání předsedy (opět by mělo být upraveno ve stanovách). A zde se následně nabízí řešit věc prostřednictvím Policie, která mě překvapuje, že reagovala tak, jak reagovala. Tam je otázka, zda se neměla podat žádost na přezkoumání postupu Policie ke Státnímu zastupitelství. Pak by se nabízela pouze civilní žaloba, např. o bezdůvodné obohacení.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Snížení denního odškodného důchodci pojišťovnou formou nové smlouvy
- Pojišťovna poslala novou smlouvu se sníženým denním odškodným z důvodu nástupu do důchodu - je to v pořádku?
07/2004 jsem uzavřela smlouvu životního pojištění s úrazovým pojištěním do 07/2022. 2015 byla smlouva, bez mého souhlasu, změněna s odůvodněním:
"Jelikož jsme zjistili změnu povolání zasíláme novou pojistnou smlouvu. Vzhledem k Vašemu povolání (důchodce) je možné sjednání úrazového pojištění pouze na jednonásobek".
Je možné, aby pojišťovna, bez mého souhlasu, změnila smluvní ujednání takovým způsobem, jako kdybych uzavírala smlouvu novou, tzn. až v r. 2015 z důvodu, že jsem začala pobírat starobní důchod, když nedošlo ke změně rizikové skupiny? V návrhu smlouvy, ve smlouvě ani ve Všeobecných pojistných podmínkách to uvedeno není.
V návrhu smlouvy, který jsem podepsala je smluvní ujednání: "Ujednává se, že denní odškodné za úraz u osob pobírajících plný invalidní nebo starobní důchod a u osob, které se v průběhu pojištění stanou nezaměstnanými je maximálně 100, -Kč/den".
Není toto ujednání v rozporu s antidiskriminačním zákonem, § 2769 občanského zákoníku a § 13a zák. č. 37/2004 Sb. či jiným právním předpisem? V OZ jsem dohledala pouze jediné ustanovení (§ 2793 odst. 2), kdy je pojistitel oprávněn pojistné plnění snížit.
Je přípustné, aby pojistitel vybranému okruhu osob (invalidní a starobní důchodci, nezaměstnaní) stanovil jinou výši pojistného a pojistného plnění, oproti osobám ostatním z důvodu, že pobírají sociální dávky, když jsou ve srovnatelné situaci (rozhodné podmínky jsou stejné)?
Např. žena v domácnosti, 58 let, které nevznikl nárok na přiznání starobního důchodu x stejně stará žena, které nárok vznikl. Děkuji, Františka
ODPOVĚĎ:
Smluvní ujednání pojišťovna jednostranně měnit nemůže. Může to učinit pouze v případě, že tuto situaci smlouva či pojistné podmínky upravují. Jelikož smluvní vztah s pojišťovnou je vztahem soukromoprávním, pojišťovna si podmínky bohužel může nastavit dle svého uvážení a osoba, která pojištění uzavírá se může svobodně rozhodnout, zda za těchto podmínek pojištění sjedná či nikoliv. Ano, je pravdou, že pojišťovny se v mnoha případech chovají k seniorům diskriminačně a tuto otázku řešil už v roce 2013 veřejný ochránce práv. Nicméně kromě konstatování, že k diskriminaci skutečně dochází, se dosud ve věci nezměnilo z hlediska legislativy nic. Stejně tak je to i u dalších skupin obyvatelstva. Jediné, co je zatím pro pojišťovny uzákoněno v rámci celé Evropské unie, je zákaz diskriminace podle pohlaví.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Soused chce vedle mého pozemku stavět dům s okny - problém pro budoucí stavbu na mém pozemku
- Námitka na stavbu souseda - okna směřující na můj pozemek
Vlastníme pozemek v Praze - Žižkov, který nyní slouží jako zahrada. Naši noví sousedé budou stavět rodinný dům a na společné straně (pro ně jih,
pro nás sever) mají zájem o vybudování oken. Vzdálenost zdi od hranic
pozemku mají dle projektu 3,5 m.
Rádi bychom jim vyšli vstříc, ale nevíme, jaký dům budou v budoucnu stavět naše děti nebo jiný majitel. Dle zákona mohu stavět dům od hranic pozemku 2 m. Pokud ale dovolíme sousedům okna, musíme stavbu posunout na vzdálenost 3,5 od hrany pozemku abychom splňovali podmínku 7 m zeď-zeď s
otvory.
Je možné sepsat u právníka, notáře nebo jiné instituce dohodu s tím, že když my jim povolíme okna nebudou nás oni pak tlačit ke stavbě vzdálené
7m (tedy odstup na našem pozemku 3,5.) a můžeme stavet 2 m od hranic pozemku. bojím se aby neexitoval jiný nadzákon, který tuto dohodu zruší.
Ráda bych aby tato dohoda přešla případně i na nové majitele - v případě prodeje domu, dědictví atd.
Navrhovala jsem věcné břemeno, ale prý z důvodu hypotéky není možné. Bydlíme v lokalitě, kde 2 domy mají vždy společnou zeď, pozemky jsou
malé cca 260m2 a pozemky jsou dlouhé cca 12-13 m.
Nerada bych tím našim dětem způsobila komplikace nebo znehodnocovala
cenu pozemku pro případný prodej.
Jak postupovat.
Děkuji za odpověď
S práním hezkého dne Vladislava
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 25/2 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit rodinný dům (popř. garáž a další související stavby) až na hranici pozemku; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory.
Dle znění dotazu předpokládám, že Vaši sousedé hodlají u místně příslušného stavebního úřadu požádat o vydání územního souhlasu. Pro vydání územního souhlasu (s umístěním stavby) je mimo jiné zapotřebí, aby žadatel (Vaši sousedé) doložil písemné souhlasy vlastníků všech sousedních pozemků s předmětným stavebním záměrem (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Na tomto místě si dovolím opravu drobné nepřesnosti, které se ve svém dotazu dopouštíte. Je pravdou, že Vaši sousedé potřebují pro získání územního souhlasu Váš písemný souhlas, neznamená to však, že byste stavební záměr sousedů povolovala/schvalovala. Pokud byste se se svými sousedy na umístění jejich rodinného domu nedohodla (popř. sousedé Váš písemný souhlas z jakéhokoli jiného důvodu nezískali), mohli by Vaši sousedé požádat stavební úřad o vydání stavebního povolení (k jehož vydání již písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků zapotřebí nejsou). Co se teedy týče realizace stavebního záměru Vašich sousedů, nedisponujete Vy (ani žádný z ostatních sousedů) právem veta.
Vzhledem ke skutečnosti, že minimální vzájemné odstupy staveb (zde rodinných domů) jsou zakotveny v právním předpise (ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území), bude možné si budoucí právní vztahy upravit dohodou pouze do určité míry.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že vzájemné odstupy staveb jsou upraveny právním předpisem veřejného práva, přičemž získání písemného souhlasu vlastníka sousedního pozemku spadá rovněž do této oblasti (tzn. že ne/udělení písemného souhlasu se stavebním záměrem souseda není soukromoprávním oprávněním).
Se svými sousedy můžete uzavřít soukromoprávní dohodu, jejímž předmětem bude závazek Vašich sousedů udělit vlastníkovi Vašeho pozemku (tedy Vám, Vašim dětem či třetí osobě) v budoucnu písemný souhlas s umístěním stavby rodinného domu, a to za podmínek, které v dohodě zakotvíte (např. za podmínky, že vzdálenost rodinného domu od hranice pozemků bude minimálně 2 m).
Předmětná dohoda však založí povinnost Vašich sousedů pouze v závazkové rovině, tzn. že v zásadě nebude zavazovat i případné právní nástupce Vašich sousedů.
Přestože vyhláška o obecných požadavcích na využívání území stanoví minimální odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků, je nutné dodat, že tato vyhláška umožňuje stavebnímu úřadu udělit ze všech těchto limitů výjimku (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území a z § 169 stavebního zákona). Ve Vámi popsaném případě proto není nutné, aby byla mezi rodinnými domy zachována odstupová vzdálenost 7 m, rovněž neexistence oken obytných místností v protilehlých stěnách není nezbytnou podmínkou. Při rozhodování o ne/udělení výjimky však bude mít poslední slovo vždy stavební úřad (právě z tohoto důvodu je případné uzavření dohody s Vašimi sousedy pouze částečným řešením, neboť stavební úřad nebude takovou dohodou samozřejmě nikterak vázán).
Budete-li mít zájem o přípravu předmětné dohody s Vašimi sousedy, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
či notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej zděděné nemovitosti - daň, odvod daně
- Prodej nemovitosti získané dědictvím - daň, odvod daně
- Daň při prodeji zděděné nemovitotosti
- Daň z prodeje zděděné nemovitosti
- Prodej nemovitosti získané dědictvím - musím podat daňové přiznání?
02/2016 jsem zdědila po sestře, spolu s bratrem a neteří, finanční hotovost, cenné papíry (podílové listy Sporobond), byt a garáž. V bytě jsme nikdy nebydleli ani garáž nepoužívali. Sestra byt vlastnila, bydlela v něm a byla zde trvale přihlášena více než 10 let (2006-2016). V souladu s usnesením jsme uhradili odměnu notáři v dědickém řízení. Byt i garáž nyní prodáváme patrně za vyšší cenu než je úřední odhad. Je zřejmé, že budeme platit 3% daň z převodu nemovitosti. Ptám se, zda budeme navíc platit daň z příjmu z prodeje zděděných nemovitostí, přesáhne-li prodejní cena nemovitostí cenu odhadní, a zda a kdy musíme podat daňové přiznání.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Drahuše
ODPOVĚĎ:
Do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy byl zapsán návrh na vklad do katastru nemovitostí, máte povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, pokud jste se ve smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Sazba daně činí 4 %. Základem daně je kupní cena, anebo hodnota nemovitosti zjištěná na základě znaleckého posudku či směrné hodnoty, přičemž základem daně je ta cena, která je vyšší.
Jelikož jste nemovitosti vlastnili méně než 5 let, budete muset jejich prodej zahrnout do přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém nemovitosti prodáte. Daňové přiznání se podává do 1. 4. následujícího roku. Jako výdaj si můžete uplatnit cenu určenou podle zvláštního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. Dále si můžete uplatnit zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí a další výdaje související s uskutečněním prodeje, výdaje na technické zhodnocení a opravy. Vše musíte mít doloženo doklady od dodavatelů.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může být místopředseda představenstva bytového družstva nečlen družstva?
- Vystoupení z družstva a vliv na roli místopředsedy představenstva bytového družstva
Je možné, aby ve funkci místopředsedy představenstva bytového družstva setrval nadále člověk, který již přestal být členem družstva (převedl svá členská práva na jiného - "prodal" byt)? V době svého zvolení byl členem družstva. Domnívám se, že mu tato funkce zanikla se zánikem členství, prý tomu tak není. Děkuji Adriana
ODPOVĚĎ:
Podle § 630 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členem orgánu družstva může být jen člen družstva.
Toto pravidlo platí jak pro volené orgány družstva (např. pro představenstvo či kontrolní komisi), tak pro členskou schůzi, jejímiž „členy“ jsou všichni členové družstva ze zákona.
Byla-li do voleného orgánu družstva (např. představenstvo) povolána osoba, která není členem družstva nebo k výkonu funkce není podle zákona způsobilá, hledí se na její volbu, jako by neproběhla. Přestane-li člen voleného orgánu družstva být členem družstva nebo ztratí-li potřebnou způsobilost, jeho funkce v orgánu družstva zaniká. Zánik funkce je bývalý člen povinen družstvu bez zbytečného odkladu oznámit.
Z výše uvedeného vyplývá, že společně se zánikem členství v družstvu, zanikl také výkon funkce místopředsedy představenstva.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného - otec simuluje nemajetnost, přitom má drahou nemovitost na hypotéku a jezdí k moři
- Zvýšení alimentů - otec simuluje nemajetnost, přitom má drahou nemovitost na hypotéku a jezdí k moři
- Nezdaněný příjem otce a zvýšení výživného - jak prokázat majetkové poměry otce?
- Nezdaněný příjem otce a zvýšení alimentů - jak prokázat majetkové poměry otce?
Alimenty na syna (1997) ve výši rok 1998–2008 1000, -Kč, rok 2009 2/2014 1650 Kč a od 3.3.2014 2000, -Kč. Exmanžel se živil prodejem sladkostí po poutích. U soudu vždy tvrdil že je nemajetný, zadlužený atp. V té době ho údajně živila manželka která vydělala 13.000 Kč měsíčně. 01/2015 jsem zjistila, že bydlí ve vlastní nemovitosti o rozloze 1.275 m2 na kterou má úvěr u banky ve výši 2.200.000 Kč do roku 2038 tudíž musí splácet minimálně 7.000 Kč měsíčně, dále náklady na bydlení. Na zahradě mají stáje, vlastní 2 koně, jeho dcera (15 let) má velmi drahý koníček - parkurové skákání, dceru posílá 2x ročně do hereckých táborů, 2010 byl dokonce v Las Vegas, létá k moři s celou rodinou. V domě bydlí již od 2008.
Nebyl schopný doložit, kde na všechny věci vzal.
Od 04/2014 je zaměstnán ve firmě, která patří bratru manželky, vyplácí mu minimální mzdu. Firma má adresu na místě kde bydlí s rodinou. Veškeré info jsem zaslala k soudu a proběhlo řízení, o zvýšení alimentů na 5.000 Kč. Soudkyně zatím nerozhodla. Budu se určitě odvolávat. Mám šanci na úspěch v soudním sporu? Kateřina
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste zjistila, že exmanželovy životní náklady neodpovídají výši jeho příjmů, je v pořádku, že jste na tyto nesrovnalosti soud upozornila. Při posuzování Vašeho požadavku na výživné bude soud zohledňovat oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale i finanční a majetkové poměry obou rodičů. To, zda soud Vaší žádosti o zvýšení výživného vyhoví, tedy bude záležet i na Vaší finanční situaci, o které nic nepíšete. Podle § 916 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) ale platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti osoba výživou povinná soudu řádné své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, platí, že měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce. Pokud by tedy Váš exmanžel nespolupracoval a nedoložil soudu požadované dokumenty, mohl by mu soud určit i vyšší než Vámi požadované výživné. Jestliže soud Vaší žádosti nevyhoví nebo nebudete s jeho rozhodnutím souhlasit, odvolat se samozřejmě můžete.
_
OBČAN-DLUHY
OBČAN-EXEKUCE
- Dlužník splácí vysokou částku věřiteli - byla by lepší exekuce s nezabavitelným minimem?
- Splácení vysokého dluhu - je výhodnější exekuce s nezabavitelným minimem?
12/2014 mi byl zesplatněn úvěr u KB začátkem roku 2015 mne kontaktovala advokátní kancelář, která to převzala od KB, že se mohu domluvit na splátkovém kalendáři. Když jsem je kontaktoval byl jsem stále ještě veden na ÚP pouze se mě zeptali kolik bych mohl platit a když jsem jim to řekl, tak mi bylo řečeno, že to je málo a nejmenší splátka je 11.500 Kč a v současné době mám příjem 12.500 Kč vůbec tam nikoho nezajímalo kolik beru nebo zda jsem zaměstnán, když jsem 12/2015 slušně požádal jestli by se nemohla udělat nějaká úprava splátkového kalendáře, protože je to pro mě doslova likvidační tak mi bylo pouze odpovězeno, že s tím nejde nic udělat a že bud to budu platit nebo se to bude vymáhat soudně. Na tento kalendář jsem přistoupil ze strachu z exekuce, ale jelikož mi nezbývá prakticky nic z výplaty a mámě z důchodu jelikož mi pomáhá s ostatními výdaji, když musím dát téměř celou výplatu pryč bych se vás rád zeptal jestli to není už za hranicí etiky nebo zákona a případně jestli se s tím dá něco udělat jelikož nevím jak to dlouho vydržím. Děkuji Lubomír
ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás za hranicí zákona to není. Splátkový kalendář je dobrá vůle věřitele, může a nemusí na něj přistoupit. Nicméně i Vy máte svá práva. Doporučuji banku nejlépe písemně kontaktovat s tím, že Vaše momentální finanční situace je taková a tedy, že navrhujete Vámi uvedenou splátku. Pokud nepřijmou, na což mají právo a nikdo je nemůže nutit k opaku, holt se nechte žalovat. Nicméně s žalobou přijdou rovněž náklady soudního řízení, což je sice špatná zpráva pro Vás, ale na straně druhé, pokud by Vás soud poslal do exekuce, pak Vám v případě, že nemáte hodnotný majetek, který se dá zpeněžit (nemovitost, auto …), hrozí to, že Vám bude z příjmu odcházet částka, která však nebude moci jít přes zákonem stanovenou hodnotu, která bude s největší pravděpodobností vyšší než ta, kterou popisujete. Kolik tato částka činí záleží na více faktorech. Pro bližší informace doporučuji obrátit se na poradnu při finanční tísni, kde Vám udělají detailnější rozbor Vaší situace. Její služby jsou zdarma.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Námitka proti územnímu plánu - do kdy musí úřad na námitku reagovat?
- Lhůta na reakci magistrátu na námitku proti územnímu plánu občana
- Lhůta do kdy musí úřad reagovat na námitku občana proti územnímu plánu
2009 jsem uplatnil námitku, ale do dnešního dne mi z Magistrátu nepřišla žádná řádná odpověď. Ptal jsem se proč tomu tak je, a prý v r. 2012 byla STOPKA vše pozastaveno, námitka je v evidenci, ale kvůli p. Hudečkovi se začala připravovat velkolepá akce "Vracíme Vám Prahu". Cítím se poškozen, jelikož nemohu nakládat se svým majetkem dle svých představ a navíc se domnívám, že na námitky se musí ze zákona odpovědět?
2009 jsme mohl jako dotčený vlastník uplatnit námitky, jelikož probíhala změna územního plánu. Námitku jsem v daném termínu uplatnil, ale bez budoucí odezvy ze strany Magistrátu. Po celou dobu je pozemek využíván způsobem se kterým jako vlastník nesouhlasím, proto si přijdu krácen na svých právech. Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona jsou námitky proti návrhu územního plánu oprávněni podat mj. vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení. Námitky jsou tyto osoby oprávněny podat nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu územního plánu. Námitky slouží jako obrana oprávněných osob proti navrhovanému územnímu plánu.
Obecně platí, že o každé podané námitce musí být dle stavebního zákona vydáno rozhodnutí, které se zabývá touto námitkou a řeší ji, jelikož toto rozhodnutí je podmínkou vydání územního plánu. Za situace, kdy je upuštěno od přijetí takového územního plánu, není nutné se zabývat podanými námitkami.
Nicméně pokud by došlo k ukončení příprav územního plánu s tím, že bude vypracován nový návrh územního plánu, tak stále platí zákonem stanovený postup pro přijetí tohoto nového územního plánu. Tedy i za situace vypracování nového návrhu územního plánu jste oprávněný ve stanovených lhůtách podat námitky, o kterých musí být ze strany příslušných úřadů rozhodnuto.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM, auto zůstává manželce - manžel odmítá vydat auto manželce a platit povinné ručení
- Vypořádání SJM, auto zůstává manželovi - manželka odmítá vydat auto manželce a platit povinné ručení
- Manžel odmítá vydat automobil přidělený při rozdělení SJM manželce - jak postupovat?
- Manželka odmítá vydat automobil přidělený při rozdělení SJM manželovi - jak postupovat?
S bývalým manželem jsme uzavřeli dohodu o vyrovnání SJM 7/2015, sepsána byla právníkem, podpisy ověřeny. Manželovi zůstalo jedno auto (psané na mě). Auto užívá, má oba technické průkazy, ale nemohu ho přesvědčit, aby jej přepsal. Povinné ručení neplatí, musím jej hradit já. Co teď? Děkuji, Patricie.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji manžela písemně vyzvat, ať do Vám stanovené lhůty auto přepíše na sebe, jinak že jej odhlásíte. Pakliže auto nepřihlásí na sebe, auto odhlašte. Nejste povinna hradit za manžela provoz jeho auta.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění nezletilé osoby ze sexuálního obtěžování - jak se bránit?
Vzal jsem stopaře (5 km), který podal trestní oznámení, že jsem mu nabízel peníze za sexuální "ruční"službu. Vůbec jsem ho neznal on údajně mne také ne. Jsem z venkova, tato informace se z Policie rozšířila přes příslib mlčenlivosti. Ačkoliv ani podle výpovědi dotyčného, věk 17 let, k ničemu
reálnému nedošlo a nabídka byly uskutečněna až při vystupování z auta, Policie začala intenzivně "vyšetřovat". Chce, abych absolvoval sexuologické vyšetření. Je mi přes 60 let, mám 2 děti, dobrou pověst a nikdy jsem neměl takové problémy. Dotyčný hoch je nezaměstnaný, nestuduje a např. se svou partou obsadili cizí chalupu a používali jako "klubovnu". Po zkušenostech s dosavadním vyšetřováním a údajným skutkem chci toto sexuologické vyšetření odmítnout, ne z důvodu obavy z výsledku, i když víme jaké bývají posudky znalců, ale z důvodu dalšího drastického dopadu na mou pověst v místě bydliště. Nejen, že ho vyšetřuje policie, ale i sexuolog. Je to určitě úchyl. Celá záležitost má na můj duševní stav fatální dopad.
Prosím o radu, jak postupovat a zda ve věci kontaktovat právního zástupce. Děkuji. Miloš
ODPOVĚĎ:
V této situaci určitě advokáta kontaktujte (adresa zde: www.advokatikomora.cz), a to nejen z důvodu ochrany Vašich práv v trestním řízení, ale také z důvodu ochrany Vaší pověsti, jelikož čest člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna a výše uvedené jednání by bylo možné postihnout jak v oblasti soukromého práva (žaloba včetně případné náhrady způsobené újmy), tak i v oblasti práva trestního (zde přichází v úvahu trestný čin pomluvy či trestný čin křivého obvinění).
Pokud neposkytnete potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku cestou vyšetření ambulantního, hrozí Vám, že bude nařízeno pozorování ústavní. Toto ovšem neplatí paušálně, nařízení ústavního vyšetření podléhá přísnému přezkumu z hlediska jeho potřebnosti.
Dále v případě, že nesouhlasíte se závěry znaleckého posudku, je možné nechat vyhotovit revizní znalecký posudek jiným znalcem, který přezkoumá závěry původního znaleckého posudku.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod manželství a vyrovnání ze splácené hypotéky (nemovitost není v SJM)
- Nemovitost není v SJM - vypořádání hypotéky při rozvodu manželství
2008 jsme s manželem uzavřeli hypotéku na dům. Dům není v SJM, manžel dostal dům darem. Od 2008 jsme dům kompletně zrekonstruovali. S manželem od října 2015 nežiji, mám v péči naše 2 děti. Budu mít v případě rozvodu nárok na nějaké vyrovnání? Za vynaložené náklady na hypotéku apod. ? Děkuji, Petra P.
ODPOVĚĎ:
Ano, velmi zjednodušeně řečeno platí, že každý by se měl v případě zániku společného jmění manželů odnést nejen polovinu ze společně nabytých věcí, ale rovněž to, co do manželství vynaložil ze svého majetku. Pokud jste přispívala na opravu a provoz domu, který je ve vlastnictví manžela a ztratíte možnost jeho užívání – rozvod, máte právo na finanční kompenzaci toho, co jste do domu vynaložila ze svých prostředků. Avšak pozor v případě nemožnosti dohody s manželem a případném soudním sporu, to budete Vy, kdo bude muset prokázat výši a opodstatněnost částky, kterou si budete nárokovat. Z důkaz pak můžete použít výpisy z účtů, faktury, fotografie, ale i svědectví, zkrátka vše, co prokáže, že jste investovala své peníze.
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení nezaplaceného regulačního poplatku v nemocnici (hospitalizace)
- Promlčení dluhu - regulační poplatek nemocnici (hospitalizace, pobyt v nemocnici)
- Promlčení nezaplaceného regulačního poplatku - rozhodnutí Ústavního soudu 2016
Nezaplacený pobyt v nemocnici z r. 2012 (asi), celkem 1 200, - Kč. Musí se hradit i když byly poplatky zrušeny? Připočte si nemocnice penále?
Strach z navýšení částky. Postup? Děkuji moc za odpověď. Aneta
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli dluh z důvodu neuhrazeného regulačního poplatku (dle § 16a zákona o veřejném zdravotním pojištění).
S ohledem na skutečnost, že regulační poplatky za hospitalizaci byly s účinností ke dni 31. 12. 2013 zrušeny, a to jako protiústavní, nejsou dluhy z důvodu neuhrazených regulačních poplatků v současné době soudně vymahatelné (jak vyplývá z § 71 zákona o Ústavním soudu).
Právo nemocnice na úhradu regulačního poplatku stále existuje (dlužníci proto mohou dlužné regulační poplatky dobrovolně splnit), pokud by se však nemocnice rozhodla z tohoto důvodu zahájit soudní řízení, nebude úspěšná (neboť toto její právo je soudně nevymahatelné).
V této souvislosti odkazuji na tiskové prohlášení Ústavního soudu, v němž je tato problematika shrnuta:
http://www.usoud.cz/aktualne/nalez-ustavniho-soudu-k-vymahani-poplatku-za-hospitalizaci-nevyzaduje-jejich-zpetne-vracen/
Ovšem pozor: Vše shora uvedené se vztahuje pouze na ty regulační poplatky, které činily 100, - Kč/1 den hospitalizace. Starší regulační poplatky, které činily pouze 60, - Kč/1 den hospitalizace jsou soudně vymahatelné i v současné době. Pokud Váš dluh vznikl v roce 2012, není se čeho obávat. V roce 2012 totiž činily regulační poplatky 100, - Kč/1 den hospitalizace, tzn. že dluhy z důvodu neuhrazených regulačních poplatků za hospitalizaci v roce 2012 jsou v současné době skutečně soudně nevymahatelné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že i pokud by byly regulační poplatky za hospitalizaci v roce 2012 stále vymahatelné, bylo by právo nemocnice ve Vašem případě pravděpodobně promlčeno. Dle § 100/1 a § 101 Občanského zákoníku (platného v roce 2012) činila promlčecí lhůta 3 roky. Právo nemocnice na úhradu dlužného regulačního poplatku se tudíž s vysokou pravděpodobností promlčelo v roce 2015. Pro učinění konkrétnějšího závěru o ne/promlčení práva nemocnice na úhradu dlužného regulačního poplatku by nicméně bylo nutné znát více podrobností (které z Vašeho dotazu nevyplývají).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak může spolumajitel zabránit aby nebytové prostory byly hospoda, nevěstinec apod.
- Zabránění využití nebytového prostoru ve spoluvlastnictví jako hospoda, nevěstinec apod.
Rodinný dům je momentálně v ideálním vlastnictví dvou vlastníků a chceme jej rozdělit na 4 bytové jednotky, BJ. Po rozdělení budeme vlastnit 50% společných částí domu (2 bytové jednotky). Přízemí bylo kolaudováno jako nebytový kancelářský prostor, který nebudeme vlastnit. Lze nějak zabránit v prohlášení vlastníka nebo nějakým typem smlouvy, aby tato jednotka v budoucnu nemohla sloužit jako hospoda nebo restaurace? Děkuji. S pozdravem Václav
ODPOVĚĎ:
Zabránit budoucímu využití části domu jako restaurace je možné, a to ideálně kombinací zřízení věcného břemene (služebnosti) a prohlášení vlastníka (při rozdělení práv k domu na práva k bytovým jednotkám).
Dle § 1257/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde konkrétní bytové, resp. nebytové jednotky) může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet (tedy zdržet se určitého způsobu využití nebytového prostoru).
Služebnost musí být v tomto případě zřízena písemnou smlouvou spoluvlastníků domu, a to jako služebnost „in rem“ (tedy taková služebnost, která vázne přímo na nebytové jednotce a bude tudíž zatěžovat každého budoucího vlastníka této nebytové jednotky). Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí.
Služebnost může být sjednána jako úplatná či bezúplatná, na dobu určitou i neurčitou. Za porušení povinnosti může být sjednána smluvní pokuta; proti porušování práv ze služebnosti je samozřejmě možné se bránit soudní cestou.
Dle § 1166/1 písm. c) občanského zákoníku platí, že při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k bytovým jednotkám se v prohlášení vlastníka uvede rovněž jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k bytové jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich. V prohlášení vlastníka je proto vhodné výslovně zmínit (budoucí) vznik služebnosti (která bude zatěžovat vlastníka konkrétní bytové, resp. nebytové jednotky).
Pro přípravu smlouvy o zřízení služebnosti (popř. i pro přípravu prohlášení vlastníka) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
či notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Reedice knihy a nesouhlas s tiskem rodiny spisovatele
- Nesouhlas s reedicí knihy rodinou spisovatele - jak postupovat?
Hodlám provést reedici jedné knihy – i když se jedná spíš o jakousi formu rukopisu. Kniha byla vydána jen v několika výtiscích, údajně mnohem méně než 10 (slovy deset) kusů. Bylo to totiž vyrobené formou knižního svázání strojem psaných stránek.
Autor je známý, zemřel v roce 1962. S rodinou mám zatím dohodnutý souhlas s přetištěním původního díla, které ale hodlám doplnit o spoustu dalších informací z jiných zdrojů, takže rozsah nového díla bude přibližně dvojnásobný.
Zajímalo by mne, zda se dá souhlas rodiny nějak obejít v případě, že by si to nakonec z nějakých důvodů rozmysleli (uvedením díla a autora)? Z přímých dědiců žije jeden, dále pak vnuci a pravnuci. Jak daleko sahají dědická práva v případě majetkových práv – o autorském právu se asi už bavit nemusíme… Je dobré mít souhlas písemně?
Veškeré náklady (hlavně tisk a vazba) budou hrazeny formou dotace, nejedná se totiž o cíl vytvořit nějaký zisk například formou prodeje.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že majetková autorská práva (§ 12 a násl. autorského zákona) trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (§ 27/1 autorského zákona), bude ve Vámi popsaném případě k užití předmětného autorského díla v zásadě zapotřebí přivolení autorových dědiců.
Až po uplynutí doby trvání majetkových práv se totiž předmětné dílo stane tzv. dílem volným (§ 28/1 autorského zákona), kdy bude každý oprávněn takové dílo bez dalšího volně užít.
Přestože autor předmětného díla již nežije, bude při užití předmětného díla zapotřebí:
- neosobovat si autorství k dílu,
- užít dílo jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
- uvést autora díla, je-li to obvyklé,
(jak vyplývá z § 11/5 autorského zákona).
Souhlas autorových dědiců Vám doporučuji v každém případě získat v písemné formě, ideální je vtělit takový souhlas do licenční smlouvy (§ 2371 a násl. občanského zákoníku).
Souhlas autorových dědiců by nebyl zapotřebí v případě, kdy byste užil dílo v režimu volného užití dle § 30/1 autorského zákona. Dle tohoto ustanovení se za užití díla podle autorského zákona nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
V úvahu dále přichází i využití některé z bezúplatných zákonných licencí (§ 31 a násl. autorského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej nemovitosti na Slovensku občanem ČR - odvod daně
- Daně při prodeji zděděné nemovitosti na Slovensku českým občanem
- Prodej zděděné nemovitosti na Slovensku - daně v ČR
- Prodej nemovitosti v zahraničí občanem ČR - odvod daně
- Daně při prodeji zděděné nemovitosti v zahraničí českým občanem
- Prodej zděděné nemovitosti v zahraničí občanem ČR - daně v ČR
Manžel, který je občan ČR, zdědil v roce 2001 pozemky na Slovensku. Nyní je chce prodat občanovi SR. Prosím o radu jak postupovat ve věci daní jak na Slovensku, tak u nás.
Víme, že daň z převodu nemovitostí byla na Slovensku zrušena, ale jak je to s daní z příjmů?
Domnívám se, že daň z převodu nemovitostí v ČR také platit nemusí. Ale jak je to s daní s příjmů v ČR?
Manžel pobírá starobní důchod a jiné příjmy nemá.
Děkuji, Milena.
ODPOVĚĎ:
Pozemky na Slovensku nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí v ČR, nebudete tedy přiznání v ČR podávat ani platit daň. Pozemky měl manžel ve vlastnictví déle než 5 let, a pokud nebyly zařazeny do obchodního majetku v období 5 let před jejich prodejem, bude příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmů v ČR. Přiznání k dani z příjmů nemáte z důvodu prodeje pozemků podat. Můžete mít ale povinnost podat přiznání z jiných důvodů nesouvisejících s touto transakcí. Osvobozené příjmy se do přiznání neuvádějí.
Daňové povinnosti na Slovensku budete muset konzultovat se slovenským daňovým poradcem.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Majitel odtahové služby odmítá vydat SPZ k odhlášení vozidla (zahraniční řidič) - jak se bránit?
- Majitel odtahové služby zabavil SPZ k odhlášení vozidla (zahraniční řidič) - jak se bránit?
Před Vánocemi 2015 jsme pořádal konferenci s mezinárodní účastí. Okolo 20.12.2015 se Dr. XY vracel do Německa a cestou havaroval auto. Vyproštění zařizovala odtahová služba BB, která si také auto odvezla - auto bylo nepojízdné. Dr. XY nakonec do Berlína dojel stopem.
Dr. XY potřebuje v Německu auto odhlásit, k čemuž potřebuje SPZ, ale majitel odtahové služby se jejich odeslání brání. Navíc tento člověk neumí ani slovo cizím jazykem, takže se všechna komunikace děje skrze mě nebo mojí kolegyni. Majiteli jsem několikrát volal už o Vánocích 2016 a v lednu 2016. Pokaždé se ptal na to, kolik mu zaplatíme, když SPZ vydá, navíc tuto částku při každém telefonátu stupňoval. Dr. XY mu dokonce nabídl, ať si auto nechá výměnou za SPZ, ale na to tento pán začal namítat, že je to bezcenný šrot atd.
Dokonce v lednu 2016 ještě zapíral, že by byl v kontaktu s mojí kolegyní (my jsme mu samozřejmě neřekli, že o sobě víme). Od února mi už ani nezvedá telefon.
Co teď? Jiří
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že majitel odtahové služby odmítá vydat věc, která není jeho majetkem (a to bez odpovídajícího právního důvodu), doporučuji Vám (resp. vlastníkovi předmětného automobilu a SPZ), aby majiteli odtahové služby pohrozil podáním trestního oznámení, popř. aby trestní oznámení na majitele odtahové služby podal. Nelze totiž vyloučit, že se majitel odtahové služby nedopustil některého přestupku či trestného činu proti majetku.
Nastalá situace je samozřejmě řešitelná i prostředky občanského soudního řízení, předpokládám však, že vlastník předmětného automobilu a SPZ nebude mít chuť k zahajování soudního řízení v České republice. Pokud se vlastník předmětného automobilu SPZ rozhodne přesto věc řešit občanskoprávní cestou, doporučuji mu využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Za zkoušku by v této souvislosti stálo alespoň zaslání tzv. předžalobní výzvy. Nelze totiž vyloučit, že předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, udělá na majitele odtahové služby dojem, v jehož důsledku se rozhodne SPZ dobrovolně odevzdat jejich vlastníkovi.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že německá právní úprava zajisté zná i způsob, jakým je možné odhlásit automobil z registru motorových vozidel bez odevzdání SPZ (tento způsob musí být využíván např. v případech, kdy dojde k úplnému zániku automobilu, popř. k zániku SPZ). V tomto ohledu můžete kontaktovat Ministerstvo dopravy ČR a informovat se zde, zda nemá povědomí o obdobné právní úpravě v Německu:
http://www.mdcr.cz/cs/default.htm
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady škody rozhodnutím soudu
- Promlčecí doba náhrady škody poškozenému (promlčení nároku z rozhodnutí soudu)
- Regres náhrady škody po ostatních pachatelích (platí jen jeden škůdce a ostatní škodu nesplácí)
1999 jsem byl právoplatně odsouzen pro trestné činy krádeže spolu s dalšími třemi lidmi s tím že máme zaplatit způsobenou škodu rukou společnou a nerozdílnou. Jenže jediný kdo platí jsem já. Dvakrát jsem již volal na poškozenou firmu jestli platí i ostatní, ale vždy mi bylo řečeno že jako dlužníka evidují pouze mne. dá se s tím ještě něco delat pokud v rozsudku bylo psáno že máme platit všichni. Je náhrada škody promlčená?
Děkuji, Kamil.
ODPOVĚĎ:
V případě tzv. solidárního plnění platí, že se věřitel, ve Vašem případě poškozený, může obrátit na všechny dlužníky nebo jen na jednoho z Vás. Pro věřitele je samozřejmě komfortnější komunikovat s Vámi a požadovat celou částku po Vás, když s ním, podle všeho, jako jediný jednáte. To, co jste zaplatil nad rámec, si můžete nárokovat po ostatních odsouzených. Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Avšak pozor, záleží také na tom, jak mělo být plněno. Bylo - li plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno a hypotéka - zřízení věcného břemene na byt, dům s hypotékou
- Služebnost a hypotéka - zřízení služebnosti na byt, dům s hypotékou
- Hypotéka a zřízení věcného břemene - bude souhlasit banka se zřízením věcného břemene na byt, dům?
- Hypotéka a zřízení věcného břemene - bude souhlasit banka se zřízením služebnosti na byt, dům?
Chtěl bych se zeptat na možnosti věcného břemene. Vzal jsem si hypotéku na opravu rodinného domu, z toho důvodu jsem nemohl mít věcné břemeno pro maminku, která obývá spodní patro domu. Chtěl bych se zeptat, jestli lze sjednat věcné břemeno nyní, kdy je nemovitost zatížená hypotékou? Pokud tak nelze jakým způsobem či smlouvou (dědická) by šlo věcné břemeno provést. Jedná se o to, že pokud by se mi něco stalo, bude mít maminka jistotu bydlení.
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Pokud tomu dobře rozumím, věcné břemeno jste pro maminku nezřizoval, protože jste si bral hypotéku. Tu ale doposud nemáte zaplacenou, na Vaší situaci se tedy nic nezměnilo nebo se pletu? K odpovědi na dotaz bych potřebovala vědět, z čeho vycházíte, když říkáte, že věcné břemeno nemůžete zřídit. Co konkrétně máte uvedené ve smlouvě s bankou?
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odmítnutí operačního výkonu nemocnicí z důvodu nepotvrzení garance úhrady nad rámec paušálu
- Odmítnutí operace schválené revizním lékařem nemocnicí z důvodu nepotvrzení garance úhrady operace, operačního výkonu
Má nemocnice právo odmítnout pacientovi provést zákrok, který na žádost nemocnice schválil revizní lékař smluvní ZP, na základě obavy z neuhrazení zákroku zdravotní pojišťovnou. A zda má nemocnice právo žádat po ZP garanci platby nad paušál. A do vyjasnění úhrady zákroku odmítat provést oboustrannou kochleární implantaci u našeho syna.
Cituji email od pana doktora:
„žádost naší nemocnice o schválení provedení oboustranné kochleární implantace u Vašeho syna A. B. (oboustranný implantát Advance Bionic) byla pojišťovnou 201 schválena.
Zdravotní pojišťovna, u které jste registrováni, bohužel odmítá dát nemocnici garanci, že zaplatí náklady na implantáty (1.140.000 Kč) ´nad rámec paušální úhrady´. Je mi to líto, ale implantaci nelze z tohoto důvodu v tuto chvíli provést do vyjasnění způsobu úhrady. “ Děkuji, Jarmila.
ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že v dotazu uvádíte, že předmětná zdravotní péče byla na žádost nemocnice schválena revizním lékařem zdravotní pojišťovny, budu ve své odpovědi předpokládat, že ve Vámi popsaném případě se jedná o úhradový mechanismus dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce;
- s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozí odrážky vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.
Co se týče odmítnutí poskytnutí zdravotní péče do doby vyjasnění úhrady této péče ze strany zdravotní pojišťovny, je nutné si uvědomit, že jediný důvod, pro který může poskytovatel zdravotních služeb (např. nemocnice) odmítnout přijetí pacienta do péče, a který se týká zdravotního pojištění tohoto pacienta, je uveden v § 48/1 písm. c) zákona o zdravotních službách. Dle tohoto ustanovení platí, že poskytovatel zdravotních služeb, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud tento pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Má-li tedy ve Vašem případě nemocnice s pojišťovnou 201 (jejímž pojištěncem je Váš syn) uzavřenu smlouvu o úhradě poskytnuté zdravotní péče (což dle znění dotazu předpokládám), není nemocnice oprávněna odmítnout poskytnutí zdravotní péče Vašemu synovi pouze z důvodu nevyjasnění postupu při úhradě této péče.
Odmítáním přijetí pacienta do péče z jiného důvodu, než jaký je uveden v § 48 zákona o zdravotních službách se může poskytovatel zdravotních služeb dopustit správního deliktu dle § 117/3 písm. a) zákona o zdravotních službách. Za spáchání tohoto správního deliktu hrozí poskytovateli zdravotních služeb pokuta do 300.000,- Kč.
Jako prostředek určitého nátlaku na poskytovatele zdravotních služeb Vám doporučuji využít Vašeho oprávnění dle § 48/5 zákona o zdravotních službách. Dle tohoto ustanovení je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat pacientovi písemnou zprávu o odmítnutí převzetí tohoto pacienta do péče, přičemž do této zprávy je poskytovatel zdravotních služeb povinen uvést důvod tohoto odmítnutí.
V současné chvíli Vám doporučuji upozornit nemocnici na protiprávnost jejího postupu (s poukazem na § 48/1 písm. c) zákona o zdravotních službách). Bude-li nemocnice na svém stanovisku trvat, doporučuji Vám si na nemocnici vyžádat vydání písemné zprávy dle § 48/5 zákona o zdravotních službách. Tuto písemnou zprávu můžete následně postoupit místně příslušnému krajskému úřadu (dle sídla nemocnice), který může s nemocnicí zahájit správní řízení o spáchání správního deliktu (a případně uložit nemocnici pokutu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Střídavá péče a navštěvování 2 škol - může to soud, OSPOD apod. zakázat?
- Střídavá péče - vliv vzdálenosti rodičů na možnost dítěte studovat na 2 školách
Mám syna ve střídavé péči, matka syna bydlí v sousedním městě 20 km daleko. Zajímá mě, jestli mi soud, škola, OSPOD nebo někdo jiný může zakázat, aby kluk navštěvoval dvě základní školy. Kde by na jednu chodil týden nebo dva, a na druhou taky. Znám případy kde to funguje, ale školy jsou od sebe 50 km. Nikde nevím dohledat, jestli je vzdálenost škol nějak omezená, pokud dítě navštěvuje dvě základní školy v rámci střídavé péče. Děkuji, Alexandr.
ODPOVĚĎ:
Při střídavé péči je možné, aby dítě navštěvovalo dvě různé základní školy. Žádný právní předpis přitom nestanovuje maximální vzdálenost mezi takovými školami. Skutečnost, že jsou školy od sebe vzdáleny 50 km, tedy nemusí být překážkou pro to, aby Váš syn obě navštěvoval. Důležité je, jak bude Váš syn docházku do dvou různých základních škol zvládat. Bude se muset vyrovnat s dvěma různými třídními kolektivy, s dvojnásobným množstvím učitelů, kteří budou vyučovat odlišným způsobem a klást na něj odlišné požadavky. V případě, že by se ukázalo, že Váš syn docházku do dvou různých škol nezvládá a že docházení do dvou různých škol tudíž není v jeho zájmu, poté by mohl například OSPOD či soud mít vůči takovému jednání námitky a požadovat, aby syn navštěvoval pouze jednu školu. Samotná vzdálenost obou škol ale není důvodem pro to, aby docházka syna do dvou škol byla zamítnuta.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Placené poradenství rodičům s výchovou dětí - jakou smlouvu sepsat s rodiči?
- Poradna pro rodiče s výchovou dětí - jakou smlouvu s rodiči sepsat?
Začínám jako OSVČ poskytovat mj. poradenství rodičům, kteří si nevědí rady s výchovou svých dětí. Poradenství probíhá za přímou platbu za hodinu práce. Chci se zeptat, zda pro takový typ poskytované služby je s klienty nutné uzavírat písemnou smlouvu, jakou by měla mít formu a zda je rozdíl v tom, když službu poskytuji dospělému, nebo když terapeuticky pracuji pouze s dítětem (za nějž jsou právně odpovědní rodiče).
Děkuji za vysvětlení, s pozdravem Magdalena
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že s klienty budete uzavírat smlouvu o poskytnutí služby poradenství, resp. smlouvu o poradenství (či smlouvu s obdobným názvem a obsahem). V takovém případě se bude jednat o tzv. nepojmenovanou (inominátní) smlouvu (§ 1746/2 občanského zákoníku), tedy smlouvu, kterou občanský zákoník výslovně neupravuje. Opakem nepojmenovaných smluv jsou smlouvy pojmenované, tedy takové smlouvy, jejichž právní úprava je v občanském zákoníku zakotvena (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva, příkazní smlouva apod.).
Pro nepojmenované smlouvy není občanským zákoníkem předepsána povinná písemná forma, smlouvy o poradenství proto můžete se svými klienty uzavírat i ústně. V tomto ohledu není žádného rozdílu v tom, zda budete terapeuticky pracovat s dospělými klienty či s dětmi (smlouvu o poradenství s Vámi budou za všech okolností uzavírat, jak předpokládám, zletilí klienti).
I přes shora uvedené Vám však uzavírání písemné smlouvy o poradenství velmi doporučuji. Budou-li všechny Vámi uzavírané smlouvy v podstatných rysech stejné (lišit se budou pouze ve smluvních stranách a např. počtu hodin zaplaceného poradenství), bude Vám stačit jednoduchá smlouva formulářového typu (tedy předtištěná smlouva, kterou před podpisem pouze vyplníte).
Nespornou výhodou uzavírání písemných smluv je snadnější prokazatelnost existence smluvního vztahu (vystavené faktury nemusí v tomto ohledu postačovat, neboť se jedná pouze o daňové a účetní doklady) a zejména snadnější prokazatelnost předmětu takového smluvního vztahu (pro případ sporu s klientem o obsah, resp. kvalitu, rozsah či cenu poskytnutých služeb).
Písemnou formu smluv o poradenství Vám lze doporučit také s ohledem na skutečnost, že vůči klientům budete vystupovat jako podnikatelka, zatímco klienti budou vystupovat v postavení spotřebitelů. Písemná forma smlouvy Vám zajistí snazší prokázání toho, že jste svým klientům (jako spotřebitelům) předala všechny povinné informace (dle § 1810 a násl. občanského zákoníku).
Pro přípravu formulářové smlouvy (popř. jejího vzorového dodatku) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Rozdíl mezi veřejnoprávní smlouvou a územním rozhodnutím (změna využití pozemku / stavby)
- Územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva - rozdíl
Jaký je rozdíl mezi veřejnoprávní smlouvou a územním rozhodnutím v praxi o změně využití pozemku či stavby? Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území, jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Změna druhu pozemku a změna způsobu využití pozemku se jako změny jiných údajů zapisují do katastru nemovitostí po jejich realizaci v terénu na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného. Pro změnu druhu pozemku se podle stavebního zákona vyžaduje územní rozhodnutí nebo územní souhlas.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti
S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně - matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.
ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce).
Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.
_
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Uplatnění slevy na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Sleva na dani za studenta v červenci a srpnu - je možné ji uplatnit?
- Sleva na dani za studenta červenec, srpen - je možné ji uplatnit?
Syn ukončil bakalářské studium státní zkouškou v měsíci únoru 2015. Následně po přijímací zkoušce by přijat přijat na magisterské studium a k zápisu se dostavil dne 3.7.2015. Na studijním oddělení fakulty byl informován, že tímto dnem (t. j. 3.7.2015) má opět status studenta a stát mu z tohoto důvodu již za měsíc červenec hradil zdravotní pojištění (které si v mezidobí od skončení bakalářského studia hradil sám).
Studijní oddělení fakulty mu rovněž pro účely slevy na dani vystavilo potvrzení o studiu. Slevu na dani jsem na syna čerpala já ve svém zaměstnání.
Ve mzdové účtárně jsem však byla odmítnuta s tím, že nárok na slevu na dani za měsíce červenec a srpen nevznikl, vzhledem k tomu, že ještě nezačal semestr.
Tento postup mne zarazil, neboť je v rozporu s tvrzením fakulty. Prosím Vás tedy o odpověď, zda jsem měla nárok na slevu na dani i za měsíc červenec a srpen. Děkuji předem za odpověď. Lucie
ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš syn zápisem 3.7. 2015 stal studentem, máte nárok na daňové zvýhodnění od července 2015. Počítání nároku se řídí zákonem o státní sociální podpoře § 14 odst. 1: "Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium." Není tam nic o tom, kdy začíná či nezačíná semestr. Doporučuji požádat mzdovou účtárnu o potvrzení za rok 2015 a udělat si přiznání sama, tam si pak uplatnit daňové zvýhodnění za leden, únor, červenec-prosinec 2015.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Část pozemku využívá soused - je možné zpoplatnit užívání?
OBČAN-NÁJEMNÉ
- Soused vstupuje na svůj pozemek přes cizí pozemek - je možné zpoplatnit užívání cesty?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Služebnost vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek se služebností vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek s věcným břemenem vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
S nemovitostí jsme koupili 2011 i pozemky, z nichž jeden o výměře 134 m2 je umístěn před sousedovým pozemkem mimo naši zahradu a je zatížen věcným břemenem (inženýrské sítě obce). Soused na něm parkuje, má zde složeno dřevo a má přes něj zatím jediný vstup na svůj pozemek. Je třeba k věcnému břemeni tohoto typu mít smlouvu s obcí a jak s ním můžeme nakládat? Je možno jej prodat jinému vlastníku, než obci (nevíme, zda má obce předkupní právo) nebo případně zpoplatnit jeho využívání sousedem, který v občansko-právních vztazích směrem k nám vystupuje nevstřícně? Děkuji, Martina.
ODPOVĚĎ:
Co se týče chování souseda, tak toto odporuje zákonu, neboť soused bez jakéhokoliv právního titulu využívá Váš majetek. V případě, že byste chtěli zřídit reálné břemeno, což by spíše měl chtít on, bude dobré souseda písemně vyzvat k nápravě, tedy k tomu, aby již bez důvodu neužíval cizí majetek a navrhnout mu možné řešení. Pakliže soused nebude reagovat, máte plné právo na to, abyste sousedovi v užívání svého pozemku zabránili. Pokud jsem to dobře pochopila, reálné břemeno je uzavřeno pouze s obcí a toto spočívá ve zřízení inženýrských sítí, tedy nikoliv k jakémukoliv jinému užívání Vašeho pozemku. Máte pravdu, že reálné břemeno vzniká na základě smlouvy o jeho zřízení. Tato smlouva většinou bývá písemná, avšak je možné, že v minulosti se mohlo jednat o ústní dohodu. Navrhuji kontaktovat obec a pokud smlouva není k dispozici žádat o její písemné vyhotovení, kde si rovněž jasně vymezíte pravidla užívání Vašeho pozemku. Reálné břemeno prodat lze. Podle nynější právní úpravy obec předkupní právo nemá.
_
RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství a umělé oplodnění
- Umělé oplodnění po rozvodu manželství a popření otcovství mezi 160 a 300. dnem od početí
Mám dotaz ohledně popírání otcovství OZ paragraf 787.
"Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění."
Znamená to, že otcovství lze popřít do 160dnu od oplodnění? Tj že by dítě nemuselo mít v papírech oficiálního otce? Předem děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to si špatně vykládáte význam věty.
Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak."
Podstatou věty je slovo "narozeného", tedy jestliže se dítě narodí mezi 160 dnem a 300 dnem od umělého oplodnění, tak nelze jeho otcovství popřít. Dítě narozené před 160 dnem se narodí ve 23 týdnu a při porodu před dokončením 23. týdne těhotenství se již nejedná o porod, ale o potrat, dle lékařských pravidel, proto je v občanském zákoníku stanovena tato hranice. Ustanovení občanského zákoníku tedy neurčuje lhůtu pro popření otcovství, ale lhůtu pro narození dítěte.
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak získat certifikát o bezpečnosti zásilky (balík na letišti)
Mám na letišti v Londýně u celní správy balík, který nelze otevřít a potřebovala bych nějaký certifikát o bezpečnosti zásilky. Můžete mi poradit co to je a kde to vzít? Zda jde vystavit na mě nebo ho musí nechat vystavit odesílatel? Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Český právní řád nezná institut, který by se nazýval "certifikát o bezpečnosti zásilky". Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat celní správu ČR:
https://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx
která by měla být schopna (po upřesnění Vašeho dotazu) říci, jaký certifikát/osvědčení budete pro vydání balíku potřebovat.
V úvahu přichází např. osvědčení AEO, které se však vztahuje toliko na obchodní subjekty:
https://www.celnisprava.cz/cz/clo/e-customs/opravneny-hospodarsky-subjekt-aeo/Stranky/default.aspx
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Dům v SJM zakoupený částečně z výlučných peněz jednoho z manželů - rozdělení majetku při rozvodu manželství
- Rozdělení majetku při rozvodu manželství - dům v SJM zakoupený částečně z výlučných peněz jednoho z manželů
Chtěl bych se zeptat na způsob dělení majetku a nároky zúčastněných – rozcházejícího se páru, který vlastní dům s pozemkem, přičemž:
- vlastníkem pozemku je ona (dostala jej darem)
- vlastníkem domu je ona – dům celý financoval a svépomocně stavěl on (v podstatě on postavil dům na jejím pozemku a nechal jej - asi to bylo úředně nutné – napsat na ni)
- ona nepopírá, že dům stavěl a financoval on
Na co má on a ona nárok? Je ohrožena jeho investice na stavbě domu?
Nejsou a nebyli manželé, byli dlouholetý pár, žili spolu ve společné domácnosti. Jak se pohlíží v takovém případě na majetek? Je vůbec něco společného? Je možné to brát jako u společného jmění manželů, nebo je způsob vlastnictví a dělení odlišný? Má ona nárok na „jeho“ dům, nebo je společný (je tedy napsán na ni, ale nepopírá že investoval a stavěl jej on)?
Jde mi především o jeho práva – když ona uzná že dům realizoval on, jaký bude jeho a její podíl na domu? Jak se toto dá vypořádat? On by si chtěl od ní koupit její pozemek a vyplatit ji z podílu na domu pokud na takový podíl má ona nárok (stavěl jej on, ale byli dlouholetý pár, tak jestli z tohoto titulu existuje nárok na společný majetek).
Detailně: jsem před rozvodem a chtěl bych zjistit jak se přistupuje k dělení majetku mezi manželi, konkrétně rodinného domu. Rodinný dům jsme stavěli svépomocí – já jsem dům rukama stavěl, manželka se starala o děti. Dům byl financován převážně ze společných peněz (v poměru cca manželka 15/já 85%, což zřejmě nehraje roli v rámci manželství a SJM). Nicméně proto, abychom dům dostavěli, jsem byl nucen prodat svou nemovitost, které jsem byl vlastníkem již před uzavřením manželství (manželství od roku 2005) a která proto jak se domnívám nespadá do SJM. Suma za prodej nemovitosti činila 700tis a jen díky tomu jsme dům dostavěli. Nyní chci dům do svého vlastnictví a manželku vyplatit. Mohu/mám právo si z ceny (např. z odhadní ceny) domu odečíst uvedenou částku 700tis za prodej nemovitosti, která byla součástí financováni domu a která nespadala do SJM? Jak by k tomu bylo přistupování případně u soudu – zohlednil by soud tuto mou investici do realizace stavby domu?
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
První část dotazu se týká nesezdaného páru, druhá manželů. V obou případech je tedy řešení úplně jiné. V případě nesezdaného páru má On nárok pouze na vrácení investic do nemovitosti, nikoliv na např. určitou část tržní ceny nemovitosti. V případě nesezdaného páru neexistuje nic obdobného jako společné jmění manželů, každý má svůj majetek, jako by to byli dva cizí lidé.
Pokud jde o druhou část dotazu, pak to sám uvádíte správně. Pokud jste finanční obnos z prodeje svého bytu vložil do nemovitosti, která je součástí SJM, pak máte právo, aby tento vnos byl zohledněn při vypořádání SJM. V případě sporu je ale důležité, zda tuto skutečnost můžete prokázat, tedy že opravdu tyto prostředky byly investovány do společné nemovitosti. Pak nic nebrání tuto částku započítat na svůj podíl vypořádání.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Náplň práce asistenta v pracovní smlouvě - co vše dělá asistent?
- Příliš obecná náplň práce v pracovní smlouvě - je to v souladu se Zákoníkem práce?
- Příliš obecná náplň práce v pracovní smlouvě - musí být práce přesně specifikovaná?
Ve své pracovní smlouvě mám uvedeno " Zaměstnanec bude pro zaměstnavatele vykonávat pracovní činnost ve funkci asistent, a to v souladu se svou pracovní náplní určenou nadřízeným vedoucím zaměstnancem a podle jeho pokynů a instrukcí"
- v práci se v budoucnu mají konat změny, které se mi nelíbí je tato formulace v pořádku? Mám možnost se bránit? Kde bych mohl zjistit co konkrétně je v mé náplni práce, toto se mi zdá hodně nekonkrétní.
Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Dle § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru zaměstnance o bližším označení druhu práce, neobsahuje-li tyto informace pracovní smlouva. Pokud máte takto uveden druh práce v pracovní smlouvě a neobdržel jste žádnou jinou písemnou informaci od zaměstnavatele, můžete se na zaměstnavatele obrátit s tímto požadavkem. Odůvodnění vaší žádosti může být výše uvedené ustanovení zákona a dále skutečnost, že práva a povinnosti zaměstnance musí být určitá, což vyplývá ze základních principů pracovního práva.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na dluh nájemníka (nedoplatek za služby) - místní příslušnost soudu
- Žaloba na dluh nájemníka (nedoplatek za služby) - kterému soudu žalobu poslat?
- Je nutné ověřit podpis na žalobě pro soud nebo ne?
- Notářské ověření podpisu na žalobě - je nutné nebo ne?
- Žaloba pronajímatele pro dluh nájemce - přílohy k žalobě
- Žaloba pronajímatele pro dluh nájemníka - přílohy k žalobě
Připravuji žalobu na zaplacení dlužného nedoplatku na službách vyplývající z nájemní smlouvy bytu.
Na jaký soud (okres) mám žalobu podat, podle svého trvalého pobytu nebo podle pobytu žalovaného nebo ještě nějak jinak?
Musím nechat svůj podpis jakožto žalobce notářsky ověřit?
Přikládají se běžně nějaké přílohy, např. Nájemní smlouvy, výpis z KN, dlužné vyúčtování? nebo se to důkazní břemeno nechává na žalovaném.
Děkuji a jsem s pozdravem
Lucie
ODPOVĚĎ:
Podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), platí, že k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 OSŘ platí, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Podle § 9 odst. 1 OSŘ platí, že nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že příslušným soudem bude okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný své bydliště. Tuto skutečnost bych odvodil od toho, jakou adresu uvedl v nájemní smlouvě.
Podpis na žalobě nemusí být úředně ověřen.
Předpokládám, že žalobu podáte písemně. V takovém případě je nutné žalobu podat v tolika vyhotoveních (i všechny přílohy), aby jedno zůstalo na soudě a každý z žalovaných dostal jedno vyhotovení. Z žaloby musí být obecně zřejmé, komu je určena, proti komu směřuje, čeho se domáháte, o jaké skutečnosti opíráte svůj nárok, musí být podepsána a datována. K dalším náležitostem žaloby si Vás dovolím odkázat na § 42 a § 79 OSŘ.
V žalobě pak musíte uvést všechny rozhodné skutečnosti - např. nájemní smlouva vznikla dne…, povinnost platit zálohy na služby, jejich splatnost, řádné vyúčtování apod. Civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční a projednací, to znamená, že musíte uvést všechny rozhodné skutečnosti a nabídnout soudu důkazy o těchto skutečnostech. Pokud neunesete své důkazní břemeno, soud žalobu zamítne. Zjednodušeně řečeno lze toto pravidlo uvést tvrzením: "Kdo něco tvrdí, musí to prokázat".
Rovněž si Vás dovolím upozornit na povinnost zaslat žalovanému předžalobní výzvu podle § 142a OSŘ.
Z výše uvedeného vyplývá, že úspěch ve věci závisí na mnoha faktorech a následky porušení stanovených pravidel mohou znamenat ztrátu sporu. Soud má sice povinnost poučit účastníky o jejich právech a povinnostech, nebude však žalobci radit, aby doložil konkrétní důkazy.
Z tohoto důvodu Vám doporučuji, abyste kontaktovala advokáta, který Vám pomůže alespoň napsat žalobu. Pokud budete ve sporu úspěšná, žalovaný Vám nahradí náklady na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Plná moc pro dražby - náležitosti, co musí obsahovat?
- Dražební plná moc - náležitosti, co musí obsahovat?
Jsem dlouhodobě v Anglii. Před odjezdem z ČR jsem vystavil obecnou plnou moc na svého otce v zastupování slovy na „všech“ dražbách pro případnou účast v nějaké dražbě. Na první dražbě plnou moc použil bez problémů, pro druhou dražbu ho ale dražitel odmítl zapsat s tím, že plná moc je příliš obecná. Dle jeho názoru plná moc měla být konkrétnějšího rázu – např. tam mohlo být vytečkované místo, ve kterém bude vždy konkrétní dražební jednání (jeho specifikace) doplněno. Doplňování údajů do plné moci po ověření přece znehodnotí plnou moc (aspoň jak mi bylo v době vystavení vysvětle no)? Je možno se proti rozhodnutí dražitele nějak odvolat (vlastní dražba bude až za 14 dní)?
Děkuji za jakoukoliv radu jak mám postupovat. Vím o možnosti dražitelem požadované dokumenty ověřit na ambasádě, ale tato možnost je pro mě nedosažitelná.
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Pokud není plná moc sepsána přímo notářským zápisem, pak do ní můžete vlastní rukou dopsat číslo dražebního jednání, pokud z plné moci vyplývá, že byla udělena k zastoupení u dražeb, což dle Vašich slov byla. Doporučuji tedy dopsat vlastní rukou do již ověřené. Pokud máte k dispozici přímo rozhodnutí dražitele, mělo by tam být i poučení o opravném prostředku. Pokud rozhodnutí nevydal, požadujte po něm písemné rozhodnutí s odůvodněním a poté na základě této listiny můžete podat námitky proti rozhodnutí o příklepu jinému dražiteli.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnance na neschopence - od kdy běží výpovědní lhůta?
- Výpověď zaměstnance na v pracovní neschopnosti - od kdy běží výpovědní lhůta?
- Výpovědní lhůta při výpovědi zaměstnancem na neschopence, v pracovní neschopnosti
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Roční bonus zaměstnance a výpověď - vliv výpovědi za bonus za uplynulý kalendářní rok
- Výpověď a roční bonus zaměstnance za minulý kalendářní rok - má zaměstnanec nárok nebo ne?
mám pracovní smlouvu na hl. pracovní poměr na dobu neurčitou z r. 2009. Nyní jsem v pracovní neschopnosti a zajímá mě:
1) Může dát zaměstnanec výpověď v pracovní neschopnosti?
2) Pokud ano, od kdy se počítá výpovědní doba?
3) Poběží-li výpovědní doba v době pracovní neschopnosti, má zaměstnavatel právo výpovědní dobu prodloužit? Resp. existují práva zaměstnavatele v tomto ohledu při výpovědi v pracovní neschopnosti, o kterých bych měla vědět?
4) Skončí-li pracovní poměr výpovědí v době pracovní neschopnosti, je právně ošetřeno, jak/kdy se předává práce? Kdy se potvrzuje výstupní list? (vrácení vstupní karty, klíčů, finanční vypořádání - bonusy, stravenky, apod.)
5) Dle interní směrnice zaměstnavatel nevyplácí roční bonusy za práci zaměstnance za uplynulý rok, je-li zaměstnanec v termínu jejich výplaty ve výpovědní době, přestože zaměstnanec celý rok 2015 odpracoval a podmínky pro výplatu ročního bonusu jsou splněny. Jde o nenárokovou složku. Mám za to, že existuje judikát, kdy zaměstnavatel v takovém případě musel roční bonus vyplatit. Prosím, poradíte jak s tímto?
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Ano, zaměstnanec může dát výpověď i v době pracovní neschopnosti, žádná omezení se na něj nevztahují. Výpovědní doba začne běžet první den kalendářního měsíce po dání výpovědí a skončí uplynutím dvou měsíců, jeli výpovědní doba dvouměsíční. Žádné prodloužení ze strany zaměstnavatele není možné, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, zaměstnavatel do toho nemůže zasahovat.
Pokud Vám skončí pracovní poměr v pracovní neschopnosti, není nikde uvedeno, jakým způsobem má dojít k předání agendy. Danou problematiku může upravit vnitřní předpis zaměstnavatele, popř. zaměstnavatel Vás může vyzvat k vrácení klíčů, apod. Zápočtový list Vám zaměstnavatel vystaví po skončení vaší pracovní neschopnosti, neboť i po případném skončení pracovního poměru dostáváte nemocenskou na základě podkladů od lékaře, které předáváte minulému zaměstnavateli.
V daném případě se k problematice vyjádřil nejvyšší soud např. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1486/2005 ze dne 24.8.2006, ve kterém stanovil, že tento Vámi uváděný postup by mohl znamenat nerovné zacházení. Na jednu stranu je možné chápat neochotu zaměstnavatelů vyplácet roční bonusy zaměstnancům, kteří ukončují pracovní poměr, na druhou stranu to není přípustné kritérium pro přiznání či nepřiznání ročního bonusu, neb kritériem může být pouze kvalita odvedené práce.
__
OBČAN-DLUHY
- Dluh O2 vymáhaný bez upomínky - komunikace s ČTÚ
- Využití ČTÚ při vymáhání dluhu zákazníka O2 (O2 neposlal dlužníkovi upomínku)
- Dluh u mobilního operátora vymáhaný bez upomínky - komunikace s ČTÚ
- Využití ČTÚ při vymáhání dluhu zákazníka mobilního operátora (operátor neposlal dlužníkovi upomínku)
- Mobilní operátor neposlal upomínku zákazníkovi - způsob vymáhání dluhu
9.1.2012 v Praze jsem podepsal s prodejcem smlouvu na poskytování služby internet na adresu Plzeňská XX/YY, kde jsem služby odebíral a pravidelně obdržel vyúčtování formou faktury zaslané skrze Českou Poštu, které jsem platil vždy převodem na účet.
Jelikož jsem se stěhoval, proběhlo k datu 26.3.2013 převedení služby, kdy jsem s technikem třetí strany vyplnil „předávací protokol“ spolu s uvedením nové adresy „Řeznická XX/YY“ v Praze. V průběhu dalších 3 měsíců jsem nadále službu využíval a platil převodem, ale již mi nedocházela žádná vyúčtování poštou, jak tomu bylo dříve.
Nyní nastává trochu komplikovanější část, jelikož si vzhledem k roku proběhlých změn vše přesně nepamatuji, tedy budu uvádět pouze známa fakta.
Jelikož mi nové místo umožnilo využít nového poskytovatele s lepšími podmínkami, po třech měsících jsem podepsal novou smlouvu a začal využívat jeho služby. Služby původní společnosti O2 jsem již nevyužíval (od 7. měsíce roku 2016), ale jelikož nejsem schopen dohledat emailovou komunikaci, ani nejspíše neukončil, a smlouva i nadále běžela až do 28.2.2014 (dle zúčtovacího období později uvedeného ve správním spisu). Jsem schopen dohledat automatický email doručený společností oznamující ukončení poskytované služby na základě "mého požadavku ze dne 7.2.2014", který si plně nevybavuji vzhledem k časovému údobí.
Správní řízení
V průběhu měsíce února 2016 mi bylo poštou doporučené doručen dopis od odboru ČTÚ pro severomoravskou oblast, kde jsem se dozvěděl, že společnost proti mně zahájila správní řízení (§10 č. 500/2004 Sb. správního řádu; §129 odst. 1 č. 127/2005 Sb. zákona o elektronických komunikacích) a žádá mne o uhrazená 7515,76 Kč za zúčtovací období 1.6.2013 - 28.2.2014 plus 301 Kč za správní poplatek.
Po telefonátu na ČTÚ jsem se dozvěděl, že společnost zasílala faktury na adresu „Řevnická XX/YY“ (NE tedy Řeznická) a tudíž mi nikdy nebyla řádná faktura doručena, stejně jako ani jiná informace od dané společnosti. Zde je nutno uvést moji původní domněnku, a to, že jsem společnosti výpověď služeb oznamoval a tudíž si myslel, že je vše v pořádku a nic neočekával; ovšem jelikož nejsem schopen tento fakt v současnosti nijak dokázat, není možné s ním nadále pracovat (v této souvislosti chci požádat společnost o záznamy telefonních rozhovorů). Zde bych dodal, že společnost disponuje/disponovala jak mojí emailovou adresou, tak i telefonním kontaktem.
Status quo
Na základě telefonátu s panem radou s ČTÚ jsem se vyjádřil písemnou formou a uvedl svoji původní nevědomost využívání služeb po převedení a zejména neplatnost adresy, stejně jako mou neinformovanost upomínkou. Zároveň jsem požádal o přeložení spisu do Prahy. Můj první dopis je bez uvedení jakýchkoliv zákonů či odkazu na všeobecné podmínky společnosti.
Jako odpověď společnost uvedla, že jsem platil během dalších 3 měsíců po převedení a žádá doložit žádost o ukončení smlouvy. Nyní o víkendu jsem si byl schopen vybavit, že jsem službu opravdu používal i 3 měsíce po přeložení na nové bydliště, jak výše píši, a platil ji bez doručení faktur a teprve pak přešel k nové společnosti – vzhledem k časovému údobí se na tyto skutečnosti vzpomíná opravu jen těžko.
Na tuto poslední reakci jsem zatím neodpověděl, ale raději se obrátil na Vás, abych si nenasypal více popelu na hlavu.
Závěrem chci dodat, že mi jde o řádné vyřešení sporu a ne jen o vyhnutí se platbě. Na jednu stranu chápu, že jsem „nejspíše“ neukončil smlouvu a společnost neinformoval. Na druhou stranu pokud by mi byla doručeno i jedno vyúčtování o službách nebo upomínka, okamžitě bych se na společnost obrátil - od toho si myslím že upomínky jsou. Společnost se mi nejeví jako solidní ve svém jednání a mám podezření, že jen využívá nastalého stavu, než aby předcházela jeho vzniknutí.
Otázky
Jaké jsou mé možnosti se dále v průběhu řízení bránit?
Procházel jsem informace, které jsem byl schopen dohledat, a napadají mne varianty níže:
1) 1) Jsem tedy žádán o uhrazení dané částky, ale dle ; § 64 odst. 2 č. 127/2005 Sb. je poskytovatel povinen zasílat mi vyúčtování. Ta mi nikdy nebyla doručena a zde se domnívám, že společnost sama porušuje zákon na základě celé řízení vzniká. V této souvislosti společnosti ve všeobecných podmínkách z roku 2016 uvádí
„5.4.4 Nedorazí-li vyúčtování včas: V případě, že u Služeb v Mobilních sítích nebude Účastníkovi doručeno vyúčtování do 12. kalendářního dne od ukončení zúčtovacího období, je Účastník oprávněn požádat O2 o opis vyúčtování, který mu bude předán nebo zaslán dohodnutým způsobem. U Služeb v Pevných sítích činí tato lhůta 16 dní. Nepožádá-li Účastník u Služeb v Mobilních sítích o opis vyúčtování do 18 kalendářních dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, má se za to, že vyúčtování bylo doručeno 12. kalendářní den ode dne ukončení zúčtovacího období. U Služeb v Pevných sítích se má vyúčtování za doručené 16. kalendářní den ode dne ukončení zúčtovacího období, nepožádá-li Účastník o opis vyúčtování nejpozději do 22 kalendářních dnů ode dne ukončení zúčtovacího období. “
Osobní názor: mohu se proti tomu nějak bránit? Napadla mne zpětná reklamace kterou by mohl ČTÚ uznát.
2) 2) Dále mi společnost nikdy nedoručila upomínku, jak uvádí ve svých všeobecných podmínkách jako svou povinnost.
„5.7 Postup O2 při nehrazení vyúčtování: Nezaplatil-li Účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté Služby, O2 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než jeden týden ode dne dodání upozornění či upomínky. Účastník se zavazuje zaplatit cenu každé takové upomínky a veškeré náklady spojené s případným vymáháním pohledávky O2 za Účastníkem. Po marném uplynutí náhradní lhůty může O2 Účastníkovi omezit poskytování všech Služeb poskytovaných na základě Smlouvy zamezením aktivního přístupu ke každé Službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. O2 neodpovídá za škody ani jiné újmy Účastníkovi tím vzniklé. “
3) 3) Dále, jelikož je společnost známá svými podivnými praktikami, tak na základě zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
A. § 4 Nekalé obchodní praktiky odst. 1,
„Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. “
Osobní názor: Je možné využít tento odstavec a zejména odbornou péči, kdy očekávám seriózní přístup společnosti a zejména v úkonech stanovených jejími všeobecnými podmínkami? Dále zasílání faktur a nejspíš i upomínek na špatnou adresu bych se býval rozhodl jinak, aneb urovnal spor již v počátku.
B. Případně pak § 5 Nekalé obchodní praktiky odst. 1,
§ 5 Klamavé obchodní praktiky body a) a e)
(1) Obchodní praktika je klamavá,
a) je-li při ní užit nepravdivý údaj,
e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem.
Osobní názor: a) Faktury, doložené společností ve správním spisu, byly adresovány na špatnou adresu, navzdory adrese správně uvedené v předávacím protokolu ze dne 26.3.2013. e) jak je výše uvedeno, dle všeobecných podmínek společnosti jsem měl být informován upomínkou, což se nestalo.
4) Jaké jsou mé možnosti o uhrazení nákladů spojených s řízením (telefonáty – mám pouze kredit, doporučený dopis, vyřízení elektronického podpisu, případně platba na Váš účet pro obdržení rady do 3 dnů)?
5) Jsou zde jiné obranné mechanismy které bych mohl využít?
6) V případě nutnosti částku společnosti uhradit, je možné využít splátkový kalendář nebo musí být částka uhrazena najednou?
Děkuji, Drahomír
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 64 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb. , se vyúčtování zasílá elektronicky, ledaže se smluvní strany dohodnou na jiném způsobu doručování. Tedy pokud jste se nedohodli jinak, vyúčtování Vám mělo být zasíláno elektronicky. Pokud nebylo, jde zde o pochybení ze strany předmětné společnosti.
Vámi uvedená fikce doručení (tedy stanovení, že pokud nepožádáte o dodatečné zaslání vyúčtování, tak se vyúčtování považuje za doručené určitým dnem), je neplatné. Zde odkazuji na judikaturu, např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 5508/2007 nebo 5 Cmo 161/2009 (dostupné zde http://www.nsoud.cz/), dle které nelze smluvně stanovit takovou fikci, jelikož je nutné vycházet z informací, kdy skutečně bylo doručeno.
Pokud společnost měla zaznamenanou chybnou adresu, je možné (a pravděpodobné), že byla upomínka zaslána na tuto adresu. Pokud máte k dispozici protokol, na kterém je uvedena správná adresa, určitě jej použijte jako důkaz.
Vámi uváděné nekalé obchodní praktiky na tuto situaci nedopadají. O nekalé praktiky by se jednalo např. v situaci, kdy by ze strany společnosti byly uváděny zkreslené údaje, na základě kterých byste se rozhodl uzavřít smlouvu, kterou byste ovšem za znalosti skutečných údajů neuzavřel. Obdobně klamavé obchodní praktiky.
Náhradu nákladů upravuje ust. § 129 odst. 4 výše uvedeného zákona:
Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.
Pokud byste musel částku uhradit, určitě je vhodné žádat hrazení formou splátkového kalendáře, zde záleží, jak bude Vaše žádost posouzena. Jinak obecně platí, že pokud nebudete s rozhodnutím souhlasit, můžete proti němu podat opravný prostředek a nechat toto rozhodnutí přezkoumat nadřízeným orgánem.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymahatelnost směnky a její platnost
- Platnost směnky a její vymahatelnost
- Náležitosti směnky ze zákona
- Platnost směnky - náležitosti ze zákona
- Co musí obsahovat směnka aby byla platná?
Směnka - 2010 manžel vzal úvěr (1.100.000 Kč), a oni mu dali podepsat prázdnou směnku per aval a sumu doplnili dodatečně. 2011 byla směnka splatná. Po smrti manžela firma dala na mě 2x insolvenční návrh, který jim neprošel. Chtěla jsem se zeptat, jelikož s touto firmou jsme měli spory, směnka nebyla zaplacena. Manžel zemřel a nyní se firma soudí se mnou. Jedná se o to zda je směnka platná, když manželův podpis s adresou je v rámečku a je tam v tom stejném rámečku pod jeho podpisem moje rodné číslo, místo manželova RČ. Směnku jsem přiložila v souboru. Na druhý den po podpisu bylo zřízenou touto firmou věcné břemeno a zástavní právo - prý by manželovi jinak peníze nepůjčili. Četla jsem, že někdy méně znamená více, že směnka musí být čitelná zleva doprava, bez čar oddělujících text. Velmi by mi pomohla vaše rada, zda mám jít s touto firmou do sporu. Neboť už tak jsem nucena prodat dům. Žiji jen z PID a starám se o ZTP/P dceru a výdaje za soudy by nás přivedly úplně na mizinu a přišly bychom i o střechu nad hlavou. Děkuji moc za odpověd Jiřina
ODPOVĚĎ:
Aby byla směnka platná, musí obsahovat následující náležitosti:
- Název SMĚNKA v těle směnky v jazyce, v jakém je směnka vystavena.
-Bezpodmínečný slib zaplatit určitou sumu peněz
-Kdy má být zaplaceno
-Kde má být zaplaceno
-Jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
-Datum vystavení
-Podpis výstavce
S ohledem na uvedené skutečnosti dle mého názoru špatné rodné číslo pod jménem nezpůsobuje neplatnost směnky za předpokladu, že směnka obsahuje jinak všechny požadované náležitosti.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy SVJ z roku 2012 - jsou platné nebo ne?
Máme ve stanovách pro naše SVJ (2000), které vzniklo ze zákona ZoVB (Zákon o vlastnictví bytů) 04/2012 některá ustanovení NOZ, která by měla platit pouze pro SVJ (2012) např. technické zhodnocení a vytváření záloh na účtu dlouhodobých záloh pro rekonstrukci a modernizaci. Jsou tyto stanovy platné? Stanovy jsou k nahlédnutí na www.hekrova.cz. Pro jistotu uvádím další detaily - upravené vzorové stanovy byly schváleny v 2014 pouze 67%ním vlastnickým podílem a SVJ (2000) bylo zapsáno do veřejného rejstříku až 04/2015. Pokud by bylo potřeba, dodám další podklady.
Děkuji, Romana
ODPOVĚĎ:
Společenství vlastníků jednotek může i po účinnosti NOZ nadále vycházet ze vzorových stanov. Stanovy jsou součástí vnitřních právních poměrů SVJ a nepřestanou platit jako celek, ale musí se přizpůsobit nové legislativě. Toto se týká těch SVJ, která vznikla do doby nabytí účinnosti NOZ přímo ze zákona a platila pro ně vzorové stanovy pokud nepřijaly vlastní.
Oproti tomu dle úpravy nového občanského zákoníku § 2004 vzniká Společenství vlastníků jednotek nově až dnem zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Nově vzniklá společenství musí mít tedy stanovy vlastní, protože SVJ se nyní podle nového občanského zákoníku zakládá schválením stanov.
Nový občanský zákoník v § 1200 stanoví, jaké minimální body musí stanovy mít:
název, který obsahuje slova „společenství vlastníků“ a označení domu, pro který společenství vzniklo,
sídlo určené v domě pro který společenství vzniklo; není-li to možné na jiném vhodném místě,
členská práva a povinnosti vlastníků jednotek jakož i způsob jejich uplatňování,
určení orgánů jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkční období, jakož i způsobu svolávání jednání a usnášení,
určení prvních členů statutárního orgánu,
pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí,
pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení její výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zhotovitel s pozastavenou živností podniká - může uzavřít smlouvu o dílo?
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zhotovitel nedokonči dílo - jak ho donutit dílo dokončit?
- Nedokončené dílo zhotovitele a odstoupení od smlouvy
04/2015 rodiče uzavřeli dohodu o provedení práce - příloha č. 1. Předmětem dohody byla rekonstrukce oplocení. Cena díla byla sjednána na 136.394 Kč a dne 13.5.2015 byla zhotoviteli poslána záloha ve výši 100.000 Kč.
Posléze jsme si uvědomili, že se měla správně uzavřít smlouva o dílo. Nicméně si myslím, že obsah uzavřené dohody odpovídá smlouvě o dílo.
Ze živnostenského rejstříku jsme dále zjistili, že zhotovitel má na období 2013-2018 přerušené provozování živnosti.
Vinnou zhotovitele nebyla rekonstrukce plotu provedena v obvyklé jakosti. Na vady díla a způsoby nápravy byl zhotovitel 20.10.2015 poštovní zásilkou
s dodejkou upozorněn - příloha č. 2 (zápis z prohlídky zadavatelem před předáním díla). Na toto však zhotovitel nereagoval.
Proto si rodiče nechali vyhotovit znalecký posudek, který se popisem závad oplocení shodoval s výše uvedeným zápisem z prohlídky a stanovil dne 23.1.2016 obvyklou cenu opravy oplocení na 42.000 Kč. Výňatek ze znaleckého posudku je v příloze č. 3. Kompletní znalecký posudek mohu zaslat dodatečně.
Znalecký posudek byl zaslán zhotoviteli s konstatováním, že dlužná částka 36.000 Kč je menší než obvyklá cena opravy oplocení, kterou budeme potřebovat na opravu a s návrhem, že ani jedna strana nebude do budoucna vznášet požadavky na finanční vyrovnání. Na toto zhotovitel nepřistoupil.
K převzetí dokončeného díla nedošlo, protože jsme nebyli zatím zhotovitelem vyzvání.
Co máme nyní dělat, co byste udělala/udělal v naší situaci, výhody a nevýhody jednotlivých variant řešení:
- Nepodnikat žádné kroky, čekat na reakci zhotovitele (dle jeho sdělení má dostatek času na řešení vzniklé situace). Jako výhodu vidím, že do doby předání díla nemusíme doplácet zbytek ceny díla a zhotovitel nese nebezpečí škody na stavbě. Nevýhoda je, že budeme žít v jakési nejistotě, chtěli bychom to už nějak uzavřít.
- Sami vyzvat zhotovitele k předání stavby. Dílo převezmeme s výhradami, do protokolu o předání uvedeme všechny zjevné vady a jako způsob nápravy si zvolíme slevu ve výši znaleckého posudku + náklady na vypracování (odstranění vad už od daného zhotovitele nechceme). Dle § 2108 NOZ nemusíme platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající právu na slevu. Zhotovitel má pak 30 dní na to aby reagoval na naši reklamaci. Pokud vady stavby odmítne odstranit, tak můžeme dle § 2107 NOZ následně odstoupit od smlouvy?
- Rovnou odstoupit od smlouvy dle § 2593 NOZ. Zde mi není jasné, jestli se v našem případě jedná o vadné plnění, které způsobuje podstatné porušení smlouvy a zda uplynula přiměřená doba. Lze i podle § 2107 NOZ rovnou odstoupit od smlouvy, nebo se tento paragraf může použít až po předání díla? Při odstoupení od smlouvy bychom zřejmě měli povinnost zaplatit částku připadající na již vykonané práce - tj. doplatit 36.000Kč. Platí tato povinnost i v případě vad na díle a znaleckého posudku, který stanoví opravu na větší částku?
- Nějaké jiné řešení?
Děkujeme Renata a Jiří
ODPOVĚĎ:
Vámi nastíněné varianty by se daly použít, nicméně je zde jeden dost zásadní problém. Uzavřením dohody o provedení práce mezi Vámi vznikl vztah podléhající zákoníku práce, a proto zde ustanovení o vadách díla dle občanského zákoníku vůbec nemůžete použít. Zhotovitel musí mít tento postup dobře promyšlený, neboť dle pracovněprávních předpisů mu hrozí sankce max. ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, dle občanského zákoníku je samozřejmě náhrada škody v plné výši (tedy sleva z ceny, případně vrácení si vzájemného plnění na základě odstoupení od smlouvy). Odkazuji na ust. § 257 odst. 2 Zákoníku práce: „Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “
Dohoda o provedení práce je ukončena provedením práce. Proto pokud má dílo vady, doporučovala bych postupovat následovně:
1. vyzvat zhotovitele písemně k neprodlenému dokončení díla tak, aby bylo bez vad.
2. Pokud k tomu zhotovitel nepřistoupí, uplatnit z titulu náhrady škody dle § 257 odst. 2 ZP náhradu škody ve výši 4,5 násobku měsíčního výdělku (pokud jste sjednali finální částku, tak ji rozpočítat dle měsíců, po které byla dohoda plněna). Nejlépe tedy navrhnout zhotoviteli dohodu o narovnání, kde si sjednáte způsob vypořádání - tedy zda mu neuhradíte zbytek nebo on vám nějakou částku doplatí.
3. pokud se nedomluvíte, pak jsou zde dvě varianty - buď nechat věc být a zhotoviteli nic nedoplatit, pokud by se domáhal placení, pak se v případném soudním řízení bránit vadami nebo mu zbytek doplatit a rovnou podat žalobu na náhradu škody ve výši dle znaleckého posudku. Z titulu pracovního práva byste mu totiž odměnu za práci zadržovat neměli.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Práce na DPP v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na DPČ v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na dohodu o provedení práce v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na dohodu o pracovní činnosti v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na rodičovské dovolené na DPP, DPČ u svého zaměstnavatele
- Práce na DPP, DPČ na rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele
- Je možné pracovat na rodičovské dovolené na dohodu u svého zaměstnavatele? (DPP, DPČ)
Chtěla bych se zeptat, zda může zaměstnanec na rodičovské dovolené pracovat u stejného zaměstnavatele na DPP či DPČ na pozici stejného druhu práce? Vím, že nemůže, když není na rodičovské dovolené nebo je mateřské, ale nejsem si jistá, jak je to s RD. Děkuji Ivana.
ODPOVĚĎ:
Dle § 34b odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu, u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. “
Na jednu stranu platí, že zákoník práce z tohoto zákazu nevylučuje případy, kdy zaměstnanec je např. na mateřské či rodičovské dovolené a uzavřel by další pracovněprávní vztah, který by vykonával. Na druhou stranu zákoník práce mluví o zákazu výkonu práce, nikoliv o zákazu uzavření nebo existence takového pracovněprávního vztahu. Na danou problematiku tedy mohou být i rozdílné názory, neboť zákon toto výslovně neřeší. Pokud bychom ale přihlédli k důvodu tohoto zákazu (obcházení ustanovení zákoníku práce o práci přesčas, nutnou dobou odpočinku mezi směnami, apod), tak bych se přikláněla k názoru, že to možné je.
__
OBČAN-DLUHY
- Insolvence manžela, vliv na manželku a její majetek
- Insolvence manželky, vliv na manžel a jeho majetek
- Oddlužení manžela, vliv na manželku a její majetek
- Oddlužení manželky, vliv na manžela a jeho majetek
- Osobní bankrot manžela, vliv na manželku a její majetek
- Osobní bankrot manželky, vliv na manžela a jeho majetek
Na manžela vyplavaly dluhy vzniklé před uzavřením manželství (minimálně půl milionu, co zatím vím), které jsou již v exekuci, mám zablokovaný účet atd. Já jsem na rodičovské dovolené (dítě 1,5 roku), manžel má 3 měsíce nové zaměstnání. Žijeme v bytě v OV (já jako vlastník). Byt jsem kupovala před uzavřením manželství, je zatížený hypotékou, která se sice momentálně platí převážně z manželova platu, ale vedena je na mě.
Aktuálně bych se hlavně ráda zeptala, jak chránit sebe a své dítě. Manžel chce zkusit žádat o insolvenci resp. oddlužení. Může se mě jako manželky toto řešení dotknou i jinak než jen tím, že manžel do rodinného rozpočtu přinese méně peněz? Nemusím jít do bankrotu s ním? nehrozí mi například nucený prodej/zabavení bytu? Bylo by lepší/bezpečnější řešení (pro mne a dítě) rozvod?
Děkuji, Iveta.
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o dluhy, které manželovi vznikly před uzavřením manželství, pak k jejich uspokojení nemůže být použit majetek, který je ve Vašem výlučném vlastnictví (zejména byt, který jste nabyla ještě před uzavřením manželství).
Pokud sama nejste v úpadku, pak ani nemůžete s manželem podat společný návrh na oddlužení. Jelikož uvádíte, že dluhy má pouze manžel, pak požádá o oddlužení pouze on. Ve svém důsledku to pro Vás znamená, že drtivá většina manželova příjmu, bude určena na úhradu splátek, a to po dobu trvání oddlužení (5 let).
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace díla bez reklamačního protokolu - jak dokázat že reklamace proběhla?
- Zhotovitel díla nevyřídil reklamaci řádně a včas - jak postupovat dál?
- Uznání reklamace SMS zprávou - obstálo by jako důkaz u soudu?
Ráda bych se zeptala na svá práva při jednání s truhlářem. 9/2014 jsme si nechali na zakázku vyrobit kuchyňskou linku, dveře a schody. Od 3/2015 řešíme reklamaci. 7/2015 přijel, sepsal si další vady, které nám brání v normální užívání věcí. Od truhláře jsem nedostala žádné potvrzení s tím, že přijede za týden. Od té doby jsme ho SMS zprávami urgovali k dokončení závazků. Bohužel nám byly sdělovány pouze výmluvy, k další návštěvě jsme ho donutili až 1/2016! Opět přislíbil opravy a nic se nestalo. 3/2016 opravil lehké vady, odvezl zkroucené dveře a slíbil, že dorazí. Za 5 dní nám pouze vrátil vyreklamované dveře, které jsou v horším stavu, než když si je odvážel. Než jsem došla pro papír pro sepsání reklamace, truhlář odjel a už jsme ho neviděli. Poslala jsem mu doporučený dopis s reklamací.
Jak máme dál postupovat? Dílo jsme již zaplatili, reklamovali jsme hned po předání díla, ovšem nebyl nám už nikdy předán protokol o jeho opravě, neboť nikdy k tomu nedošlo. Mohou být SMS zprávy uznány jako písemný důkaz, že truhlář vědomě odkládal návštěvu?
Děkuji Drahomíra.
ODPOVĚĎ:
Podle § 2615 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.
Podle § 2106 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (vzhledem k výše uvedenému však tento nárok zřejmě nepřipadá v úvahu), na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Při oznámení vady je objednatel povinen zvolit jeden z výše uvedených nároků. Neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud objednatel neoznámí svůj nárok včas, má práva uvedená v § 2107.
Podle § 2107 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má objednatel právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z ceny. Dokud objednatel neuplatní právo na slevu z ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může zhotovitel dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může zhotovitel odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí objednateli způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li zhotovitel vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.
Vzhledem k tomu co uvádíte, a také z důvodu právní jistoty, bych vycházel z § 2107 a předpokládal, že nebyly splněny podmínky uvedené v § 2106.
Pokud jste již v minulosti uplatnila vady u zhotovitele a ten je dodnes (12.04.2016) neodstranil, domnívám se, že na základě § 2107 můžete odstoupit od smlouvy (vzhledem k tomu, že mi nejsou známy podrobnosti, nemohu to tvrdit s jistotou).
Pokud si tím nejste jistá, písemně vyzvěte zhotovitele k tomu, aby opravil vzniklé vady a stanovte mu k tomu přiměřenou lhůtu (např. měsíc). Upozorněte jej na skutečnost, že od smlouvy odstoupíte, pokud nezjedná nápravu. Doporučuji, abyste tak učinila doporučeným dopisem s dodejkou.
I SMS zprávy mohou být použity při soudním sporu jako důkaz.
Vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o poměrně značnou sumu, doporučuji Vám, abyste se, v případě, že Vám zhotovitel nevyhoví, obrátila na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním práv u soudu. Pokud budete úspěšná, zhotovitel Vám bude povinen nahradit také náklady na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz
__
FINANCE-DANĚ
- Nulové příjmy, zrušení DPH a odvod daně za uskladněné zboží
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nezaslání přiznání k DPH elektronicky ale klasickou poštou - je možné se odvolat proti udělené pokutě?
DPH - 2015 jsem měla nulové příjmy a tedy daňová přiznání podávaná čtvrtletně byla nulová. Nyní jsem byla informovaná z FÚ, že mi z tohoto důvodu zruší placení DPH a tedy nebudu už plátce daně. Chci se zeptat, jak to bude se skladem, kde mám zboží v hodnotě asi 80.000 Kč - některé jsou dovoz z Německa, budu muset doplatit celou DPH naráz nebo jak budu ten sklad vypořádávat - dá se něco převést, aniž bych musela platit celou DPH naráz?
DPH za IV/2015 podala písemně poštou a dostala 2000 Kč pokutu, že to nebylo elektronicky. Mohla bych se proti tomu nějak bránit? Vždyť to bylo za období 2015.
A nyní právě sleduji TV zprávy o kontrolním hlášení - prý nepodalo značné množství podnikatelů žádné kontrolní hlášení a pokuta jim zatím žádná nehrozí, protože to bude ještě upravovat nějaká novela v červnu 2016. Netýká se to také té "mé" pokuty?
Děkuji moc za Vaši odpověď. Aneta
ODPOVĚĎ:
Při zrušení registrace máte povinnost dle § 79a zákona o DPH snížit uplatněný nárok na odpočet u majetku, který je ke dni zrušení registrace ve Vašem obchodním majetku. U zásob se částka snížení nároku na odpočet daně určí ve výši původně uplatněného odpočtu daně. Snížení nároku na odpočet provedete v poslední přiznání k DPH. Částku snížení nároku na odpočet nemůžete rozdělit do více zdaňovacích období. Můžete však požádat o posečkání daně dle § 156 daňového řádu. V tom případě bude sazba úroku z posečkané částky ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšená o 7% bodů, tj. cca poloviční sazba, než u úroku z prodlení.
Pokud se na Vás vztahovala výjimka účinná do konce roku 2015, tak dle § 101a zákona o DPH máte s účinností od 1. 1. 2016 povinnost podávat daňové přiznání, hlášení a přílohy elektronicky. Toto se vztahuje na všechna podání učiněná po 1. 1. 2016, tedy i na DPH za 4. čtvrtletí 2015. Pokuta 2000 Kč je oprávněná. Tato pokuta s kontrolním hlášením nesouvisí a musíte ji zaplatit.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený úvazek a proplacení návštěvy u lékaře
- Zkrácený úvazek a náhrada mzdy za návštěvu u lékaře
- Nárok na plat - návštěva u lékaře u zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem
- Zkrácený úvazek a návštěva u lékaře - nárok na proplacení platu, mzdy za tuto dobu
- zkrácený úvazek (6 hod) a návštěva u lékaře
Zaměstnanec s pracovní dobou 8-14,30 navštíví lékaře právě v tuto dobu. Jak je to s proplácením tohoto času? Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne Alena
ODPOVĚĎ:
I při zkráceném úvazku platí ustanovení o překážce v práci na straně zaměstnance:
Bod 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení okna z důvodu vybudování výtahu v domě SJV - jak se bránit?
- SVJ chce zrušit okna kvůli vybudování výtahu - jak se bránit?
- Jak se bránit zrušení okna z důvodu budování výtahu v domě SJV?
Koupila jsem 2 byty do OV (nad sebou, 1. a 2. patro) v činžovním domě. Vzhledem k umístění do dvora jsou poměrně tmavé, slunce se sem celý den nedostane, bojujeme o každý kousek denního světla. SVJ si tříčtvrtinovou většinou odhlasovalo přístavbu výtahu ve dvorním traktu v místech, kde mám koupelnové okénko a ten druhý byt v 2. patře předsíňové okno. Šachta má být zděná, projekt zat& iacute; m není hotový, ale podle předběžných plánů v prostoru před těmito okny vznikne buď otvor 2 m x 20 cm (otevřete okénko a 20 cm před očima bude stát zeď šachty, tedy tma, prakticky bez odvětrání, špína, pavučiny), nebo budou okna zazděna úplně. Byty mají po 3 oknech (koupelna/předsíň, kuchyň, pokoj) a bohužel všechna situovaná stejným směrem – šachta bude navíc končit cca 20 cm vlevo od okna stávající kuchyně. I když moderní výtahy splňují normy, mám vážné obavy i z hluku a vibrací – téměř na úrovni bytu v 1. patře (v mezipatře) budou nástupní dveře výtahu, v domě, kde žije přes 50 lidí, pojede v těchto místech výtah prakticky neustále. Naprosto chápu potřebu výtahu lidí z horních pater, ale zatímco jim se život v domě zkvalitní, naše bydlení značně utrpí. Opravdu je možné v zájmu většiny omezit některého z vlastníků takovým způsobem (sebrat denní světlo, větrání)? V druhém bytě bydlí babička, chtěli jsme tam jednou místo předsíně mít kuchyňský kout, kde by bylo stávající předsíňové okno velmi potřeba, ale předpokládám, že to nikdo nebude brát v potaz, když je to „hypotetická varianta“. Mám nějakou šanci se bránit?
Děkuji, Adéla
ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí shromáždění SVJ se můžete v každém případě bránit. V této souvislosti upozorňuji na § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky (Vy) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Pokud dosud neuplynula zákonná tříměsíční lhůta, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
S ohledem na skutečnost, že výtah se bezpochyby stane (má stát) společnou částí bytového domu, bude zapotřebí změnit i tzv. prohlášení vlastníka. V této souvislosti upozorňuji dále na § 1169/2 občanského zákoníku, dle něhož se ke změně prohlášení vlastníka vyžaduje dohoda dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě (ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě k uzavření takové dohody, jejíž stranou byste musela být, nedošlo). Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů (popř. s kvalifikovanou většinou hlasů) a to i když nejsou stranami dohody (odhlasování záležitosti shromážděním SVJ nelze za takový souhlas považovat, rovněž v tomto aspektu lze proto postup SVJ považovat za chybný). Tyto skutečnosti můžete použít v rámci své žalobní argumentace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak vyměnit právníka ex offo (trestní právo)
- Jak vyměnit právníka přiděleného z moci úřední (trestní právo)
- Může zmocněná osoba vyřídit výměnu právníka ex offo za jiného? (trestní záležitost)
- Může zmocněná osoba vyřídit výměnu právníka přiděleného z moci úřední za jiného? (trestní záležitost)
Syn byl 22.2.2016 vzat do vazby. V příkazu k prohlídce mé kanceláře byl uveden důvod - výroba a prodej drogy ve skupině. Byl mu přidělen obhájce ex offo (s kterým mám na zítra (15.03.2016) domluvenou schůzku). Mám obavu, že by se obhájce nemusel případu dostatečně věnovat. A ani se to nedozvím.
1) S jakým zdůvodněním bych mohla požádat o výměnu právníka ex offo, za svého právníka?
2) Mohla bych požádat právníka ex offo, aby převzal obhajobu, jako soukromý právník? A byl by tento právník levnější než právník, kterého bych si našla sama?
Děkuji Jolana
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 37 odst. 2 trestního řádu si obvinění může místo obhájce, který mu byl ustanoven (ex offo), zvolit obhájce jiného (zvolený obhájce). V takovém případě není obviněný povinen své rozhodnutí jakkoliv odůvodňovat, pouze je nutné vyrozumět orgán činný v trestním řízení (podle stádia trestního řízení buď Policie ČR nebo soud) o této skutečnosti.
Je zde také možnost žádat, aby ustanovený (ex offo) obhájce byl této obhajoby zproštěn a nahrazen jiným obhájcem ustanoveným ex offo. Zde je nutná žádost obviněného, ve které musí obviněný uvést důvody pro změnu obhájce ex offo. Tyto důvody musejí být důležité, aby soud rozhodl o „výměně“ obhájce ex offo za nového obhájce ustanoveného ex offo.
Samozřejmě se můžete dohodnout s ustanoveným obhájcem (ex offo), aby zastupoval Vašeho syna na základě plné moci, tady by se jednalo o situaci uvedenou v prvním odstavci a nebylo by nutné tuto změnu jakkoliv zdůvodňovat, pouze oznámit.
Ustanovený obhájce (ex offo) uplatňuje náklady obhajoby vůči státu. V případě, že je obviněný shledán vinným (pravomocně), je povinen nahradit státu náklady, které stát za něj vynaložil na obhájce ex offo (pokud mu nevznikl nárok na bezplatnou obhajobu obhájcem). Zvolený obhájce je placen svým klientem.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodej franšízové prodejny a převod zaměstnance - je nutná nová pracovní smlouva?
- Prodej franšízové prodejny a kvalifikační dohoda zaměstnance - musí zaměstnanec původnímu majiteli prodejny zaplatit zvýšení kvalifikace?
Pracuji na pozici konzultanta na franšízové prodejně už půl roku. Zde mám podepsanou pracovní smlouvu, ve které je kvalifikační dohoda vyčíslena na 25.000 Kč. Tuto částku bych musel uhradit, pokud ukončím zaměstnání do 1 roku od sepsání pracovní smlouvy.
Minulý týden jsem se dozvěděl, že majitel prodal franšízu jiné firmě. S tímto prodejem je spojeno sepsání nové pracovní smlouvy na dobu půl roku, poté případně další půlrok.
Prodejna má být převedena nejpozději k 1. 5.2016 pod nového majitele – zaměstnavatele. Může být převedena i dříve.
Odpadá tímto úhrada částky uvedené v kvalifikační dohodě u stávajícího zaměstnavatele? Může po mě zaměstnavatel chtít v nějakém případě tuto částku uhradit? Např. před podpisem nové pracovní smlouvy s novým majitelem prodejny, který bude zároveň novým zaměstnavatelem, případně požadovat úhradu po nějaké době, i když budu mít novou smlouvu u jiného zaměstnavatele? Může se tato částka z kvalifikační dohody převést i do nové pracovní smlouvy u nového zaměstnavatele?
Děkuji, Lubomír
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o prodej podniku jinému subjektu, tj. dojde ke změně v osobě zaměstnavatele, jedná se o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. V tomto případě zůstávají zachována práva a povinnosti zaměstnanců a také dosavadního zaměstnavatele, ta však přecházejí na zaměstnavatele nového. Vaše kvalifikační dohoda by měla zůstat nadále v platnosti. Stejná by měla zůstat i Vaše pracovní smlouva, se stejnými náležitostmi. Dosavadní majitel po Vás v souvislosti s prodejem podniku nemůže požadovat žádné plnění, neboť vy jste své povinnosti vyplývající z kvalifikační dohody neporušil.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď zaměstnance ze zdravotních důvodů a nárok na 65% podporu v nezaměstnanosti u invalidního důchodce
- Ukončení pracovního poměru dohodou zaměstnancem a krácení podpory v nezaměstnanosti (45% výdělku)
2004-2016 pracuji u jedné společnosti. 02/2014 jsem vážně onemocněla, jsem invalidní. 02/2015 jsem se vrátila do práce na svoji pozici.
Vzhledem k reorganizaci mě nabídli jinou pozici se stávajícími smlouvou i platovými podmínkami.
Přijala a byla spokojená. 08/2015 jsem onemocněla, protože se mi zhoršil zdravotní stav a do práce se již nechci vrátit. Zaměstnavatel mi prý nebude dělat problémy, když budu chtít skončit. Jak mám správně formulovat rozvázání pracovního poměru, abych, když odejdu na PÚ dostala ¨nezkrácenou podporu tzn. 65 % výdělku? Chci jen upozornit, že se do práce mohu vrátit, je to jen moje rozhodnutí, protože se již na tuto práci necítím a ani jinou pozici, kterou by mi nabídli nechci vzít. Slyšela jsem, že když rozvážu pracovní poměr dohodou, tak mi podporu zkrátí na 45% výdělku. Jak to mám v mém případě správně napsat? Děkuji, Drahoslava
ODPOVĚĎ:
Dle § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , zákon o zaměstnanosti, v platném znění platí: „…. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. …. “
Pokud tedy sama chcete ukončit pracovní poměr, ať již dohodou nebo výpovědí, pak budete muset vůči Úřadu práce prokázat tento vážný důvod. Za ten je možno považovat i zdravotní stav. Doporučovala bych Vám jako důvod rozvázání pracovního poměru buď ve výpovědi, nebo v dohodě uvést zdravotní důvody. I přesto pak Úřad práce může prokázání tohoto důvodu po Vás dodatečně prokázat.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zhodnotit zděděné peníze ve vlastnictví nezletilé osoby
- Péče o majetek nezletilé osoby a jeho zhodnocení
- Zhodnocení zděděného majetku nezletilého potomka (jednostranného sirotka) - jak s penězy a majetkem disponovat?
- Jak disponovat a zhodnotit zděděný majetek nezletilé osoby - zhodnocení rodičem
- Jak disponovat a zhodnotit peníze zděděné nezletilou osoby - zhodnocení rodičem
- Zhodnocení peněz zděděných nezletilou osobou - postup odsouhlasený opatrovnickým soudem
Jsem svobodná, partner zemřel, máme spolu syna 2 roky. Jsem zákonný zástupce syna. Syn v rámci dědického řízení získal nemovitosti a finance jde o několik milionů. Takže ještě 16 let budu spravovat tento majetek, já větší majetek nemám a jsem ještě na rodičovské dovolené. Mám majetek spravovat, ale nikdo mi nedokáže říct jak mám právně udělat následující, když má být vše schváleno opatrovnickým soudem.
FINANCE V podstatě syn přišel za dva roky o zhodnocení financí a kde je do 18 let a jedná se o milionové částky takže zhodnocení zde je v řádu cca 100.000 Kč rok.
Rizikové produkty mi opatrovnický soud neschválí. Klasické termínované a spořicí účty s dobrým úrokem nejsou na nezletilé, co je na nezletilé tak nemá téměř žádný úrok. Můžete mi poradit jestli mohu soud požádat a jak, že budou vklady založené na mě? Nebo zda vás napadá něco jiného. Zhodnotit peníze jde, ale potřebuji to mít napsané na sebe a manipulovat s tím rychle a ne čekat než mi to schválí soud a pak v reálu klesne úrok apod. I když požádám o urychlení soud tak pod cca 3-4 měsíce se nedostanu. Jaroslava
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu bude vše záležet na posouzení situace konkrétním soudcem. Zvýšená opatrnost soudů při přivolování k určitému naložení s majetkem dítěte je dána zejména § 896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat;
- s peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí rodiče bezpečně nakládat;
- poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.
K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte (nebo jednotlivé součásti tohoto jmění), potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná a/ o běžné záležitosti, nebo b/ o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/1 a 3 občanského zákoníku).
Co se týče Vašeho dotazu, lze si představit např. uzavření příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. občanského zákoníku) či smlouvy komisionářské (§ 2455 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě Vám syn svěří část svého majetku a Vy se zavážete s tímto majetkem určitým způsobem naložit (např. tento majetek s využitím konkrétních bankovních produktů za stanovenou dobu zhodnotit).
Majetek Vašeho syna by mohl být zhodnocen rovněž jeho „vložením“ do určité právnické osoby (která by mohla být založena za tímto účelem). Další možnost představuje vložení synova majetku do svěřenského fondu (§ 1448 a násl. občanského zákoníku), který může být založen i v soukromém zájmu určité osoby (např. tedy za účelem nabytí zisku ze zhodnocení vložených peněžních prostředků). Je však pravdou, že osud institutu svěřenského fondu je před připravovanou novelizací občanského zákoníku poměrně nejistý.
Co se týče rychlosti soudu při rozhodování ve věcech nezletilých, platí dle § 471/2 zákona o zvláštních řízeních soudních, že v těchto věcech rozhoduje soud s největším urychlením. Je však pravdou, že v mnohých případech je toto ustanovení pouze zbožným přáním zákonodárce.
Pro přípravu příkazní či komisionářské smlouvy, popř. pro zvolení jiného postupu, můžete využít advokátních služeb:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Výdělky přes smlouvy o dílo - daně, zdanění, odvod daní
- Výdělky přes smlouvy o dílo u osoby bez zdanitelných příjmů - je nutné řešit daně, zdanění výdělku (daň už odvádí plátce)
- Výdělky přes smlouvy o dílo u OBZP - je nutné řešit daně, zdanění výdělku (daň už odvádí plátce)
Jsem osoba bez zdanitelných příjmů, sám si platím zdravotní pojištění.
Můžu si soustavně, dlouhodobě vydělávat na smlouvu o dílo aniž bych z toho musel odvádět daň?
Měsíčně si nevydělám víc než 10tis tzn. že 15% srážkovou daň odvádí už plátce.
Děkuji, Jindřich.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte příjmy dle autorského zákona. Příjmy do 10 000 Kč od téhož plátce jsou zdaněny srážkovou daní, Vy už tento příjem nikam neuvádíte, zdanění je konečné. Můžete si soustavně a dlouhodobě přivydělávat na smlouvu o dílo, daňové přiznání nejste povinen podávat.
Pokud by se jednalo o příjmy, které nejsou zdaněny srážkovou daní, máte povinnost podat přiznání k dani z příjmů a tyto příjmy zdanit. Zároveň budete muset podat přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a zaplatit pojistné. Nejspíš si i zřídit živnostenský list. Což záleží na činnosti, kterou vykonáváte.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Kompenzace za stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
OBČAN-NÁJMY
- Nájem, nájemné za stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za znehodnocení pozemku - stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
- Kompenzace za znehodnocení pozemku - stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
Majitel vlastní pozemek, přes který vedou rozvodné sítě elektrického napětí - 2 stožáry vysokého napětí. Má nárok na nějaký druh kompenzace nebo nájmu, protože je tímto vedením pozemek defakto znehodnocen.
Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, které zakotvují nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí:
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
Dále je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vámi zmiňovanému pozemku zřízeno již v minulosti (např. právním předchůdcem současného vlastníka), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
V současné chvíli lze proto vlastníkovi předmětného pozemku doporučit kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy (který provozuje vedení vysokého napětí na jím vlastněném pozemku) a:
- informovat se u něj, zda byla k předmětnému pozemku v minulosti již uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (popř. si kopii této smlouvy vyžádat) ; pakliže k uzavření smlouvy dosud nedošlo, může vlastník pozemku u provozovatele přenosové/distribuční soustavy iniciovat zahájení jednání o uzavření této smlouvy (jejímž předmětem bude úplatné zřízení věcného břemene, resp. služebnosti, k předmětnému pozemku) ;
- uplatnit u něj právo na poskytnutí jednorázové náhrady za omezení v užívání pozemku.
Není-li si vlastník předmětného pozemku jist, kdo je provozovatelem vedení vysokého napětí, nechť kontaktuje v této věci Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vedení vysokého napětí není absolutní překážkou pro využití předmětného pozemku, a to i pro stavební činnost. Dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Dle § 46/11 energetického zákona pak platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a/ stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a/ nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu vedení vysokého napětí není tudíž stavební činnost zcela vyloučena, je nicméně možná pouze se souhlasem provozovatele přenosové/distribuční soustavy a po splnění jím stanovených podmínek. I v tomto ohledu proto může vlastník předmětného pozemku zahájit s příslušným provozovatelem přenosové/distribuční soustavy jednání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SJM
- Manžel užívá celý dům ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celý dům ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manžel užívá celý byt ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celý byt ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manžel užívá celou nemovitost ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celou nemovitost ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
Jsem spoluvlastník domu s bývalým manželem, nyní po rozvodu soudně řešíme vyrovnání SJM. Splácíme ještě hypotéku na úvěr, který jsme si pořídili na stavbu. Bývalý manžel zůstal v domě bydlet. Mohu po něm žádat nějakou finanční náhradu za to, že užívá moji polovinu nemovitosti? Mohu do nemovitosti přivést znalce k odhadu nemovitosti, když bych chtěla zjistit cenu domu pro případ návrhu soudu k vyrovnání SJM? Pozemek vlastní bývalý manžel.
Děkuji, Johana
ODPOVĚĎ:
Pokud to dobře chápu, dům je ve Vašem spoluvlastnictví, kdy oba vlastníte ideální polovinu nemovitosti. Reálně je ale těžké oddělit část, která bude patřit manželovi a která jen Vám. Nájemné byste od manžela mohla požadovat v případě, že se na něm předem domluvíte. Pokud taková domluva není možná, musíte manželovi navrhnout jiné řešení, což ale stejně bude předmětem soudního řízení o vypořádání SJM. Znalce do domu přivést jistě můžete, jedná se o Váš majetek.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba oprávněná věcným břemenem nezamyká vrata na pozemek - jak se bránit?
- Osoba se služebností nezamyká vrata na pozemek - jak se bránit?
- Osoba s věcným břemenem jezdí po cestě těžkým vozidlem a poškozuje cestu - nárok na odškodné
- Osoba s věcným břemenem jezdí po cestě těžkým vozidlem a poškozuje cestu - nárok na poplatek za věcné břemeno, služebnost
Vlastním rodinný dům s pozemkem vše vedeno jako zastavěná plocha a nádvoří. Za mnou jsou ještě 2 rodinné domy, s uzavřenými vraty, které mají přes můj pozemek v šíři cca 3 m věcné břemeno chůze, jízdy a vedení sítí. Ptám se jestli tento můj pozemek mohu užívat tj. třeba nechat stát vozidlo. Samozřejmě, že na požádání okamžitě v co nejkratší době umožním vjezd i výjezd ostatním rodinným domům s věcným břemenem (služebností). Také mi vadí, že obyvatelé dvou rodinných domů s věcným břemenem (služebností) někdy má vrata u hlavní frekventované silnice nechají otevřené / nezamčené. Je nebezpečí, že mi někdo cizí vnikne na pozemek a bojím se, že má vnoučata vyběhnou na frekventovanou silnici a budou sražena projíždějícím vozidlem. Co mám dělat, řeší to Policie. Přes můj pozemek několikrát denně jezdí skříňovým vozidlem pro své soukromé podnikání. Mohu mu toto zakázat, nebo požadovat poplatek. Kolik měsíčně a kolik roků zpětně.
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, na základě jakého právního titulu bylo věcné břemeno (služebnost) k Vašemu pozemku zřízeno (tzn. zda se tak stalo na základě smlouvy, rozhodnutí soudu apod.). V každém případě je podstatné, jakým způsobem (jakými slovy) je obsah věcného břemene v předmětném právním titulu vymezen (tzn. zda je zde uvedeno pouze „věcné břemeno jízdy“, nebo zda je zde konkretizováno, na jaké dopravní prostředky se toto věcné břemeno vztahuje, jak často mohou oprávněné osoby přes Váš pozemek přejíždět apod.).
Není-li obsah věcného břemene konkretizován, je nutné vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji zejména na:
- § 1274/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly;
- § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož je osoba, které přísluší služebnost cesty, povinna přispívat poměrně k udržování cesty (včetně lávek a mostů) ; vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá;
- § 1267/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat; vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
Služebnost (tedy každá služebnost) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 občanského zákoníku).
Dle § 1264/1 občanského zákoníku dále platí, že není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku.
Co se týče parkování Vašeho vozidla na cestě (využívané Vašimi sousedy v rámci věcného břemene) a zavírání Vašich vrat, záleží vše zejména na dohodě s Vašimi sousedy.
Budou-li Vaši sousedé ochotni případně několik minut posečkat, než přeparkujete své vozidlo, je tento postup samozřejmě možný. Nebude-li však některý z Vašich sousedů s parkováním Vašeho vozidla na cestě souhlasit, doporučuji Vám od tohoto postupu upustit (neboť by mohl být kvalifikován jako bránění ve výkonu práva služebnosti).
K zavírání vrat můžete své sousedy případně i písemně vyzvat, přičemž v této výzvě můžete své sousedy rovněž upozornit na možný vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v příčinné souvislosti s nezavřením Vašich vrat. Na svá vrata můžete případně pověsit i upozornění na nutnost tato vrata pokaždé zavřít.
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdo přejíždí přes Váš pozemek skříňovým vozidlem. Jedná-li se o jednoho ze sousedů (oprávněných z věcného břemene), není možné mu to zakázat, neboť tím pouze vykonává své právo (samozřejmě za předpokladu, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene, v rozhodnutí soudu či v jiném právním titulu není obsah služebnosti cesty vymezen úžeji).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodník požaduje doplatek z důvodu špatně vystavené faktury - musí zákazník, klient dluh uhradit?
Byla jsem v lednu 2016 se svým vozem v nejmenovaném autorizovaném servisu na pravidelné prohlídce v rámci níž byly provedeny jisté úkony. Za dané úkony jsem obdržela fakturu a ihned ji na místě kartou uhradila. Po měsíci se mi ze servisu ozvali, že u jedné položky jim ze systému vyjela špatná cena za danou položku a je potřeba provést doplatek. Jelikož se mi praktiky daného servisu nezamlouvají, snažila jsem se s nimi domluvit, že jelikož se jedná o chybu na jejich straně, uhradím jim polovinu a polovinu ať si nějak zařídí – jednodušší pro ně bylo mě pro příště poslat do jiného servisu a ať jim tedy neplatím nic, že si to odnes (27.04.2016) e zaměstnanec, který to chybně vyfakturoval.
Mají nějaké právo ze zákona po mě ten doplatek požadovat?
Děkuji. Honza
ODPOVĚĎ:
Z tvrzení servisu, podle mého názoru vyplývá, že po Vás doplatek ani požadovat nebudou, jelikož jim vzniklou škodu nahradí zaměstnanec servisu. Tudíž se celou situací nemusíte zabývat.
Obecně však záleží na tom, jak je stanoven výpočet kupní ceny, např. , v obchodních podmínkách. Pokud hodina práce stojí např. 200 Kč a na faktuře bude uveden zjevně chybný výpočet, přikloni (2015) l bych se k závěru, že by mohl mít servis nárok na doplatek.
Pokud však takové pravidla nastavena nejsou a pouze Vám sdělí určitou cenu a posléze zjistí, že by měla být vyšší, jde toto pochybení k tíži servisu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic oznámil že není biologickým dítětem otce - jak bude dědické řízení probíhat?
- Dědické řízení s námitkou že dědic není biologickým potomkem zemřelého zůstavitele - bude se určovat dle DNA testů biologická příslušnost rodiče?
Jsme čtyři dědici, z toho dva mají jiné biologické otce. Již jsme podepsali, že se dědictví nevzdáváme a teď najednou jeden dědic notáři oznámil, že má jiného biologického otce a chce určit jeho otcovství. Co to pro nás ostatní znamená? Může dědit od obou?
Dále v dědickém řízení je auto a družstevní byt, jaké kroky máme s bytem udělat? Kdy se zaplatí dluh na nájemném? Až po uzavření řízení? A kdy se může prodat auto? Notář určí sám hodnotu auta? Nemáme žádné zkušenosti a nevíme co dělat. Chceme vše prodat a dělit na čtyři díly. Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Každý může dědit pouze po jednom otci. Dědické řízení by mělo být přerušeno do pravomocného skončení řízení o určení otcovství – teprve pak bude možno v dědickém řízení pokračovat, a to buď i se 4. dědicem nebo bez něho (podle toho, jak skončí řízení o určení otcovství).
Jestliže bude dědické řízení přerušeno, požádejte notáře o určení správce pozůstalosti, který bude provádět běžnou správu s věcmi z pozůstalosti tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení, než bude řízení skončeno. Dluh na nájemném hradí dědicové v tom poměru, v jakém nabývají dědictví. Družstevní byt i auto nechte ocenit (např. prostřednictvím realitní kanceláře a auto prostřednictvím prodejce aut či autobazaru). Někteří notáři takové ocenění nevyžadují a stačí jim pouze společné prohlášení dědiců o ceně nemovitostí a auta. Obraťte se tedy na notáře, který dědictví vyřizuje. Věci z pozůstalosti je možné prodat až po skončení řízení o pozůstalosti. Notář může udělit souhlas s prodejem věcí z pozůstalosti před skončením řízení, avšak pouze pokud je přesně určený okruh dědiců a všichni dědicové s tímto souhlasí. Ve Vašem případě však okruh dědiců není znám (buď budete 3 nebo 4), takže není možné takový souhlas udělit.
__
FINANCE-DANĚ
- Odpis daní u neprodejných věcí
- Neprodejné věci ve skladu a daně, daňový odpis
Jak je to s DPH v případě dovezených věcí (dám. oblečení) z Německa, které delší dobu ležely v skladu a nyní jsou už neprodejné. Ráda bych je věnovala aspoň charitě, která by mi vystavila darovací smlouvu. Jak by to bylo s DPH? Děkuji za odpověď.
Ilona
ODPOVĚĎ:
Poskytnutí nepeněžního daru se dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH považuje za dodání zboží, konkrétně použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně (§ 13 odst. 5) zakládá povinnost DPH z darovaných věcí přiznat. V případě dovezených věcí z Německa jste měli při jejich nákupu povinnost samovyměřit DPH a uplatnit si nárok na odpočet, tj. budete muset přiznat daň na výstupu při jejich darování.
__
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce manžela a stráhávání platu, mzdy manželky - exekuce nařízená před 1.7.2015 (exekuční příkaz před 1.7.2015)
- Exekuční příkaz před 1.7.2015 a strhávání peněz z platu, mzdy zadluženého manžela, manželky
Pokud má manžel exekuci, může exekutor strhávat manželce z platu? Myslela, že dle novely od 1.7.2015 exekutor na plat manželky povinného nemůže a na exekutorském úřadě jí sdělili, že ovšem onen exekutor ještě před platností tohoto zákona zaslal předešlému zaměstnavateli exekuční příkaz již v roce 2013 a tudíž to může dělat i nyní. Je to pravda? Děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Exekuční postih manžela povinného je možný v případě, že se jedná o vymáhání dluhu vzniklého za trvání manželství a pokud o tento dluh nebylo zúženo společné jmění manželů (SJM). Pokud by exekučně vymáhaná pohledávka vznikla před uzavřením manželství, nebo by SJM bylo notářsky, soudně zúženo, nebo by smlouva o zúžení SJM byla uzavřena před vznikem tohoto dluhu, neměl by být manžel povinného exekučně postihován a byl by zde důvod pro zastavení exekuce v souladu s ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.). K tomuto návrhu na zastavení exekuce je však nutné přiložit buď úředně ověřenou kopii oddacího listu nebo úředně ověřenou kopii smlouvy o zúžení SJM.
Pokud je exekučně vymáhána pohledávka vzniklá za trvání manželství, tak exekuční postih manžela povinného je možný, nicméně i exekutor by měl respektovat zákon a dodržovat zákonná omezení dle platného práva. I když je pravdou, že zde je skutečně rozhodující datum vydání exekučního příkazu k provádění srážek ze mzdy manžela povinného, takže exekutor má bohužel v tomto případě pravdu. Mám však za to, že bylo-li provádění srážek ze mzdy manžela povinného od 01.07.2015 zakázáno, měl by exekutor toto ustanovení respektovat a exekuční příkaz zrušit. To je ale věc výkladu, na tuto věc existuje více právních názorů a je jasné, že exekutoři budou obhajovat ten, který jim umožní pohledávky co nejlépe vymáhat. Osobně bych se přikláněla k tomu, že by tento exekuční příkaz měl být zrušen a v případě novely by mohl být vydán znovu. Pokud se tek nestalo je to dle mého názoru důvodem pro zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Mám však za to, že tento právní názor je však spíše v menšině.
__
FINANCE-DANĚ
- Pronájem nemovitosti v obchodním majetku - daně, odvod daní
- Pronájem nemovitosti v obchodním majetku a daňová povinnost
Jsem FO plátce DPH a od r. 2015 mám v obchodním majetku nemovitost, ve které sám podnikám (maloobchod) a současně část pronajímám (maloobchod). Výdaje používám skutečné. V jakém paragrafu se prosím tento příjem daní? (§7 nebo §10? případně jaký jiný §)
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den, Luděk
ODPOVĚĎ:
Příjem z pronájmu nemovitosti zařazené v obchodním majetku je příjmem dle § 7 odst. 2 písm. b). Příjem z pronájmu tedy budete zdaňovat v § 7 a budete platit i sociální a zdravotní pojištění.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nesplnění dohody o vyrovnání dědictví - obrátit se na soud nebo na exekutora?
- Na koho se obrátit při nesplnění dohody o vypořádání dědictví - soud nebo exekutor?
- Nevyplacení dědictví - vymáhání exekutorem nebo soudem?
- Nevyplacení dědictví - nemovitost v zahraničí (EU)
Mám dotaz ohledně dědictví po zesnulé matce.
Moje mamka má koupený byt v bytovce na Slovensku a ten se má rozdělit mezi 3 děti, s tím, že jedna se postará o mamku do její smrti a v bytu bude nadále bydlet a se sourozenci se rozdělí peněžitě. Jenže sestra se zdráhá mi peníze vyplatit do 31.3.2016
Jak mám dále pokračovat? Je možnost dát to k soudu a mám vůbec šanci peníze získat když se jedná o Slovenský stát?
Matka už nežije, do 10 let mě měla vyplatit podle papíru tkz. Dohoda na vyporiadanie a rozdelenie nehnteľnosti.
Měla mi dát 70 000 SK (slovenských peněz), bratra vyplatila a mě se zdráhá, termín má do konce března 2016.
Mockrát děkuji za odpověď Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám do termínu, tedy do 31.3.2016, sestra peníze nevyplatila, měla byste ji následující den písemně vyzvat k úhradě a stanovit nové datum úhrady, které by mělo být minimálně 7 dní. V dopisu sestru upozorněte, že jste odhodlána věc řešit soudně, a že tak vzniknou náklady, které bude sestra nucena nakonec uhradit. Pokud i přesto nezaplatí, musíte věc řešit soudně, což je v tomto případě poměrně jednoduchá záležitost - i když místně příslušným k řešení věci bude soud na Slovensku. Ano, je reálná šance peníze získat, i když se jedná o Slovensko. Doporučovala bych se s případnou přípravou žaloby obrátit na právníka.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo je majitel nemovitosti před ukončením dědického řízení?
- Kdo je majitel nemovitosti před nabytím právní moci po ukončení dědického řízení?
- Kdo je majitel domu před uzavřením dědictví?
- Kdo je majitel bytu před uzavřením dědictví?
- Kdo je nemovitosti před uzavřením dědictví?
Moje matka zemřela 05/2008. Zdědil jsem po ní polovinu domku. Právní moc dědického usnesení nastala až 09/2014. Kdo byl vlastníkem této poloviny domku v roce 2013? Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Při posuzování této situace je potřeba vycházet z § 3069 občanského zákoníku: při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. V roce 2008 byl platný starý občanský zákoník, tedy zákon č. 40/1964 Sb. Podle § 460 starého občanského zákoníku se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. To znamená, že nezávisle na tom, zda se dědí ze závěti nebo ze zákona, nabývá dědic majetek zůstavitele sice až po soudním řízení, ale zpět k okamžiku zůstavitelovi smrti. Vlastníkem poloviny domku jste tedy byl v roce 2013 Vy.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď pro nadbytečnost s odstupným a podpora v nezaměstnanosti
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď od zaměstnavatele)
- Pracovní neschopnost pro úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď od zaměstnavatele)
Dotaz na ukončení pracovního poměru: pracovní poměr byl ukončen na základě dohody, ale v dohodě byl uveden § 52 písm. c zákoníku práce (nadbytečnost). Na základě tohoto ukončení bylo zaměstnanci vyplaceno odstupné ve výši třech platů, tudíž je možné se v první den nezaměstnanosti zaevidovat na úřad práce, kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění, ale podpora v nezaměstnanosti bude vyplácena až po uplynutí lhůty 3 měsíců. Co když se zaměstnanci (bývalému) ve lhůtě 3 dnů od ukončení pracovního poměru stane úraz a jde na nemocenskou. Platí pro tento případ nějaká ochranná lhůta, bude zaměstnanci ze strany zaměstnavatele vyplácena mzda prvních 14 dnů nemoci?
Dále by mne zajímalo, jak bude po ukončení neschopnosti a uplynutí 3 měsíců, doby kdy byla tato část pokryta odstupným, vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Zda bude výpočet podpory dle částky, která byla pobírána v době nemoci nebo se bude výpočet provádět dle průměrné měsíční mzdy, kterou zaměstnanec pobíral v době, kdy byl v pracovním poměru? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské. Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).
Podpora v nezaměstnanosti je přiznána tomu, kdo získal v posledních dvou letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb. , zákon o zaměstnanosti, v platném znění). Výše podpory se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku v předchozím zaměstnání. Rozhodný bude tedy průměrný výdělek v posledním zaměstnání.
__
FINANCE-DANĚ
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI, …
- Daňový odpis domu k podnikání - od kdy ho může odepisovat v daních?
- Daňový odpis bytu k podnikání - od kdy ho může odepisovat v daních?
- Daňový odpis nemovitosti k podnikání - od kdy ji může odepisovat v daních?
- Daňový odpis auta, automobilu v podnikání - od kdy se může odepisovat v daních?
- Od kdy se může odepisovat auto v daních v podnikání
- Od kdy se může odepisovat nemovitost v daních (nemovitost k podnikání)
Podnikatel v prosinci 2015 pořídil auto, zahrnul jej do obchodního majetku. K silniční dani se však přihlásil až od února 2016. Může automobil odepisovat již v r. 2015?
Podnikatel vlastní dům, který byl do 2014 využíván pouze jako bytový - určený k pronajímání dle § 9. V r. 2015 jednu bytovou jednotku předělal a podniká v ní. Do r. 2014 odepisoval dům v § 9. Může v r. 2015 dům odepisovat (alespoň v částce přestavby) v § 7? Jedná se o to, že sociální a zdravotní pojištění se vypočítává z výdělku z podnikání, čímž by mohl snížit základ pro odvody.
Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Pokud přešla vlastnická práva k automobilu na podnikatele v prosinci, je možné uplatnit daňový odpis za rok 2015, i když se auto pro podnikání nepoužívalo. Předpokládám, že se začalo používat v únoru 2016, kdy se registroval k dani silniční.
V dotazu č. 2 neuvádíte, zda je bytový dům rozdělen na jednotky. Pokud ano, tak lze bytovou jednotku, kde podniká, zahrnout do obchodního majetku a odpisy uplatnit v § 7. Vstupní cena pro odpisování se navýší o provedené technické zhodnocení.
Pokud není dům rozdělení na jednotky, můžete ho zahrnout do obchodního majetku. Budete si moci uplatnit odpisy v § 7, ale příjmy z pronájmu budete také zdaňovat v § 7 a ne jako doposud v § 9.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví způsobená špatně nainstalovanými skříňkami kuchyňské linky
- Náhrada škody - spadená špatně nainstalovaná kuchyňská linka (nainstalovaná najatou firmou)
Najatá firma před necelými dvěma roky špatně zavěsila kuchyňské skříňky (otvory ve zdi byly o 2 mm širší, než měly být) a díky tomu na mě všechny skříňky tento týden spadly a způsobily úraz hlavy, rukou a pohmoždění levé nohy.
Chci se zeptat, jaká mám práva ohledně kompenzace hmotné škody (rozbité talíře, skleničky, kuchyňské skříňky atd.) a především zda mohu požadovat nějakou peněžní kompenzaci za mé zranění (jsem klavíristka a obě ruce jsou nyní zraněné, není jisté, zda budou ruce opět plně funkční). Děkuji za odpověď, Leona
ODPOVĚĎ:
Pokud by tato firma sama dobrovolně vinu uznala nebo by byla prokázáno její zavinění v soudním řízení, pak samozřejmě ano. Máte nárok na náhradu škody jak na majetku (rozbité nádobí, zničený nábytek, …), tak na zdraví. Pokud jde o škodu na zdraví, tak zde je možné uplatnit náhradu za bolest i ztížení společenského uplatnění (pokud by Vám např. úraz bránil dále vykonávat práci klavíristky jako dosud, …). Pokud budete v pracovní neschopnosti, jsou Vám povinni nahradit i rozdíl mezi nemocenskou a mzdou, kterou byste dosahovala, kdybyste na nemocenskou jít nemusela.
Předpokladem pro získání tohoto odškodnění ale je prokázat, že to byla skutečně vina této firmy. Pokud by se zhotovitel k uznání viny neměl, nezbývalo by Vám, než se obrátit na soud a v tom případě bych doporučovala začít tím, že oslovíte soudního znalce, který by Vám pro účely soudního řízení vypracoval posudek na to, že ze stavebního hlediska pochybení bylo na jejich straně. Pokud by posudkem bylo skutečně zjištěno, že se jedná o jejich pochybení, doporučovala bych bez dalšího obrátit se na soud.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nedává nájemci vyúčtování služeb pronajatého bytu - jak se jich domoci?
- Jak donutit pronajímatele aby vystavil vyúčtování služeb pronajatého bytu?
- Lhůta na uplatnění reklamace vyúčtování nájmu - musí ji pronajímatel uvést ve vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu?
Jsem nájemcem bytu. Pronajímatel dluží několik vyúčtování nákladů spojenými se službami spojenými s bydlením konkrétně od 9.2011 do 8.2013. Na výzvy nereaguje. První část mého dotazu se týká poplatků z prodlení. Od jakého zúčtovacího období mohu požadovat pokutu 100 Kč a poplatek z prodlení podle zákona 67/2013? A podle jakého zákona se řídí vyúčtování služeb a poplatky z prodlení před nabytím účinnosti zákona 67/2013?
Druhá část dotazu se týká náležitostí vyúčtování a to konkrétně, zda musí pronajímatel ve vyúčtování uvádět, jakou mám lhůtu na reklamaci vyúčtování (vyúčtování, které neobsahuje teplou vodu a teplo)? Zajímalo by mě, jak tato záležitost byla regulována před nabytím účinnosti zákona 67/2013 a jak je to nyní. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Pokutu a poplatek z prodlení ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. můžete uplatnit až od zúčtovacího období roku 2014. Do té doby nebyly upraveny.
Výše specifikovaný zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Do té doby byla právní úprava roztříštěná, specifikace plnění a jejich ocenění se řídily především zvláštními právními předpisy pro jednotlivé druhy plnění (voda, teplo a teplá voda, odpad apod.) nebo speciálními úpravami pro jednotlivé formy bydlení (byty ve vlastnictví, nájemní bydlení).
Do 1. 1. 2014 neexistoval právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku služeb. Neexistovala právní úprava, která by zastřešila úpravu služeb spojených s užíváním bytu, stanovila obecná pravidla rozúčtování a upravila práva a povinnosti stran, postupy a lhůty pro rozúčtování. Úprava obsažená ve zvláštních právních předpisech některé tyto otázky řešila, ale jen pro jednotlivé typy služeb, nikoliv však komplexně.
Např. Vámi uvedené služby - teplo a teplá voda byly do 31. 12. 2015 upraveny ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Od 1. 1. 2016 je tato problematika upravena ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (použitelná pro zúčtovací období roku 2016).
Lhůta pro reklamaci je povinnou náležitostí vyučování za teplo a teplou vodu (k dalším náležitostem vyúčtování srov. výše citované vyhlášky).
Důležité však je, že pokud vyúčtování neobsahuje stanovené náležitosti, pak se případný nedoplatek za tyto služby nestává splatným, neboť takové vyúčtování nebylo provedeno řádně (to platilo i před účinností zákona č. 67/2013, a platí to i za jeho účinnosti).
__
OBČAN-DLUHY
- Insolvence dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Insolvence dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Osobní bankrot dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Osobní bankrot dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Oddlužení dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Oddlužení dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
Přítekyně je na mateřské a zjistil jsem že má dluhy. Nejsme sezdaní. Lze v jejím případě učinit osobní bankrot? Dluhy jsou ve výši cca 1 milion korun. Vlastní byt v hodnotě cca 500 tisíc a pobírá mateřskou na dva roky ve výši 9500, -.
Pokud ne, je možné že kvůli jejím dluhům můžou sebrat i můj majetek? Auto nebo můj druhý byt. Mám u ní totiž trvalé bydliště.
Děkuji Roman
ODPOVĚĎ:
Osobní bankrot, neboli oddlužení je upraveno v § 389 a násl. zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Základní podmínkou je, že fyzická osoba nesmí mít dluhy z podnikání (v takovém případě by s tím museli souhlasit věřitelé). Oddlužení by nebylo schváleno v případě, že by soud shledal, že jím je sledován nepoctivý záměr a také tehdy, pokud hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže by tito věřitelé s nižším plněním souhlasili.
Rodičovský příspěvek (neboli rodičovská) sice podléhá výkonu rozhodnutí, ale vzhledem k její výši se domnívám, že by nebylo možné za 5 let uhradit alespoň 30% pohledávek. Tudíž oddlužení formou splátkového kalendáře zřejmě nepřipadá v úvahu bez dalšího. Je též možné, aby se třetí osoba (např. vy) zavázala smlouvou, že bude po dobu 5 let Vaší přítelkyni poskytovat peněžité částky, které budou použity právě na úhradu přihlášených pohledávek. V takovém případě by soud mohl povolit oddlužení formou splátkového kalendáře.
V úvahu též připadá oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty. V takovém případě by došlo k prodeji bytu a uspokojení části přihlášených pohledávek.
V obou případech jsou však účinky oddlužení stejné, a to že by mohlo dojít k osvobození Vaší přítelkyně od neuhrazených pohledávek (zde je nutné pečlivě plnit podmínky uložené zákonem a soudem).
Dlužník za dluhy odpovídá pouze svým majetkem. Pokud jste se nezavázal k tomu, že za přítelkyni dluhy uhradíte (např. jako ručitel), pak se její věřitelé nemohou uspokojit z Vašeho majetku.
Jak auto, tak byt jsou zapsány ve veřejných registrech. Pokud jste v katastru zapsán jako vlastník bytu, nemůže být zpeněžen a použit k úhradě dluhů. Trvalý pobyt na věci nic nemění. Jedná se jen o evidenční údaj významný zejména pro veřejnou správu.
Pokud jste zapsán jako vlastník auta (a nedošlo k převedení vlastnického práva k němu), pak jej opět nelze použít k uspokojení dluhů Vaší přítelkyně.
Totéž platí u jiných movitých věcí. Zde by mohl nastat problém v případě, kdy by např. v bytě Vaší přítelky byla Vaše televize, a soudní exekutor by se domníval, že je ve skutečnosti Vaší přítelkyně. Pak byste musel prokázat, že je ve skutečnosti Vaše.
__
RODINA-SJM
- Investice do společného majetku manželů jedním z manželů (peníze našetřené před manželstvím) - co se stane při rozvodu nebo úmrtí jednoho z manželů?
- Investice do podnikání manželky výlučnými finančními prostředky manžela - jak se pojistit v případě rozvodu, úmrtí
- Investice do podnikání manžela výlučnými finančními prostředky manželky - jak se pojistit v případě rozvodu, úmrtí
- Jak pojistit investice do majetku manžela (soukromé peníze manželky před manželstvím)
- Jak pojistit investice do majetku manželky (soukromé peníze manžela před manželstvím)
12/2013 jsem se provdala za svého o deset let staršího přítele. Já mám z předchozího manželství dvě dospělé děti, on má z předchozích dvou manželství tři dospělé děti.
02/2014 – ač důchodce - manžel začal oficiálně podnikat jako OSVČ – soukromý zemědělec (sadař), já jsem stále zaměstnaná. Již před sňatkem a před oficiálním zahájení činnosti jsme spolu založili sad, na čemž jsem se podílela jak finančně tak vlastní prací. Pozemky, na nichž manžel podniká (a já se i nadále podnikání účastním „dobrovolně“ jak finančně, tak vlastními silami a nápady), patří částečně výhradně jemu a získal je před uzavřením manželství, částečně jsme rovným dílem jejich spoluvlastníky. Pro potřeby podnikání manžel (i já) jsme nakoupili již před sňatkem celou řadu movitých věcí a další nákupy pro tento účel manžel zajišťuje i aktuálně.
Nyní po mne manžel požaduje značnou finanční částku pro zvelebení podniku (konkrétně investice do závlahového systému), kterou sice mám, ale která vznikla za předchozí období z mých vlastních úspor pro potřeby mého zajištění v důchodu.
Žádné z našich dětí dosud nikdy o uvedené podnikání neprojevilo zájem a nijak konkrétně nám nebylo nápomocno. V některých případech naopak některé z dětí neustále požadují finanční „výpomoc“ pro sebe.
Prosím o odpověď na dotaz:
1) Kým a jakým dílem bude po případném úmrtí manžela, resp. mne děděn majetek každého z nás získaný před uzavřením manželství?
2) Kým a jakým dílem bude po případném úmrtí manžela, resp. mne děděn majetek týkající se podnikatelské činnosti?
3) Jsem povinna – a pokud ano – jakou formou manželovi požadovanou částku poskytnout?
4) Jak mám postupovat, abych po případném úmrtí manžela nepřišla o podnik, do něhož již několik let vkládám peníze, vlastní práci i myšlenky?
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. v případě úmrtí manžela - pokud nezanechá závěť - dědíte Vy jako manželka a jeho biologické děti (pakliže si Vaše děti neosvojil), všichni rovným dílem.
2. majetek týkající se podnikání se dědí stejně jako uvádím v předchozím bodě.
3. Nejste povinna manželovi požadovanou částku poskytnout, neboť uvádíte, že mu pomáháte, ale živnost má vedenu na sebe. Pokud nepodnikáte formou tzv. rodinného podniku, kde byste musela být jakožto spolupracující osoba hlášena na správě sociálního zabezpečení, FÚ, …, tak se jedná pouze o jeho podnikání bez nároku po Vás cokoliv požadovat.
4. S ohledem na možnost dědění dětí by bylo nejvhodnější založit s. r. o. , kde byste byla minimálně 50% společníkem. Manželův obchodní podíl by sice byl předmětem dědění, nicméně by byl značně menší než v případě, kdy podniká jako OSVČ.
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Užívání družstevního bytu jen jedním z manželů a bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení - užívání družstevního bytu v SJM jedním z manželů po rozvodu
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - užívání družstevního bytu v SJM jedním z manželů po rozvodu
Jaký mám nárok uspět s nadužíváním bytu při vypořádání SJM. 2012 jsem se odstěhoval z družstevního bytu 3+kk který jsme získali za dobu manželství. V bytě dodnes (21.03.2016) bydlí teď už bývalá manželka s nezletilou dcerou a jejím novým přítelem.
Po několika měsících jsem přestal platit nájemné spojené se splátkami úvěrů (družstevního podílu) na zmiňovaný byt. Protože jsem musel platit byt ve kterém bydlím, výživné atd. Několikrát jsem se snažil s bývalou manželkou situaci řešit, ale neúspěšně. Protože jsme už rozvedeni skoro 3 roky (2013-2016) a SJM stále není vyřešeno podal jsem žalobu na vypořádání majetku a zajímá mě jestli mám nárok na vyplacení částky za nadužívání bytu bývalou manželkou.
Moje úvaha/návrh: tržní hodnota bytu ve výši 2.450.000 Kč mínus zůstatky úvěrů ve výši 458.530 Kč a 527.900,00 Kč, to celé děleno dvěma, a dále plus hodnota nadužívání vlastnictví členského podílu bývalou manželkou ve výši 336.000 Kč, a dále mínus úhrady úvěrů provedených bývalou manželkou za mě ve výši 228.888 Kč, a dále plus můj vnos do SJM z mých výhradních prostředků ve výši 119.416 Kč
Celé to vychází, že by mi měla bývalá manželka vyplatit 958.313,00 Kč. Pokud si ale z nějakého důvodu nemůžu nárokovat nadužívání dostanu se s částkou úplně někam jinam. Je tedy moje nárokování na nadužívání oprávněné? Děkuji Petr
ODPOVĚĎ:
Užívání družstevního bytu souvisí s problematikou členského podílu v družstvu a právem nájmu bytu, o který se jedná. Nejste tedy vlastníky bytu, nýbrž nájemci a v případě rozvodu je nutné převést členský podíl a právo nájmu na jednoho z bývalých manželů. Druhý manžel má právo na tzv. vypořádací podíl, jehož výše není regulována žádným cenovým předpisem. Vychází se z ceny obvyklé, tj. z ceny, kterou by bylo možné za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout. Může to samozřejmě být Vámi uvedená částka. Dle mého názoru s argumentem nadužívání družstevního bytu neuspějete, neboť se jedná o byt družstevní, kde je bydleno z titulu vlastnictví členského podílu a nájmu k bytu, nikoliv z titulu vlastnického práva, které by umožňovalo požadovat např. nájem či bezdůvodné obohacení.
__
OBČAN-DLUHY
- Darování nemovitosti dlužníkem v insolvenci - informace, postup
- Darování nemovitosti dlužníkem v oddlužení - informace, postup
- Darování nemovitosti dlužníkem v osobním bankrotu - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v insolvenci - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v oddlužení - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v osobním bankrotu - informace, postup
Jsem vlastníkem nemovitosti (RD), kterou mám v úmyslu darovat synovi mé družky. Na nemovitost byla v roce 2012 uvalena exekuce. Tato je od 3. 4. 2012 zastavena s ohledem na mé Krajským soudem v Praze povolené oddlužení, jež probíhá již pátým, tedy posledním, rokem. Navíc jsem u OS v Pardubicích podal návrh na zrušení rozhodčí doložky, týkající se dluhu ze smlouvy o úvěru u Profi Credit.
Zajímalo by mě, zda lze za těchto okolností nemovitost darovat, případně, jak dále postupovat.
Předem děkuji za Vaši radu.
Zdeněk
ODPOVĚĎ:
S nemovitostí nemůžete nakládat do doby, než bude ukončeno insolvenční řízení a posléze též exekuční řízení. Stále totiž trvají účinky zahájené exekuce a vydaného exekučního příkazu a převod na syna Vaší družky by byl neplatný. Předpokládám, že pohledávka, pro jejíž vymožení byla zahájena exekuce, byla a mohla být přihlášena do insolvenčního řízení.
Pokud splníte podmínky, za kterých bylo oddlužení povoleno, a požádáte o to, soud Vás osvobodí od placení neuhrazených pohledávek podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Osvobození se však nevztahuje na pohledávky, které ani nemohly být přihlášeny, tudíž uspokojovány v insolvenčním řízení (doporučuji konzultovat s insolvenčním správcem, zda se osvobození vztahuje také na konkrétní pohledávku).
Poté co Vás soud osvobodí, můžete navrhnout, aby byla exekuce zastavena podle § 55 zákona č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů a § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by však pohledávka, pro kterou bylo zahájeno exekuční řízení, nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení, pak by se na ní osvobození nevztahovalo (nebo též z jiného důvodu, viz níže) a musel byste ji uhradit, resp. exekuce by probíhala dále (pokud byste nedosáhl zrušení exekučního titulu - viz Vaše žaloba proti zrušení rozhodčí doložky).
Otázku toho, zda se osvobození vztahuje také na danou pohledávku, doporučuji konzultovat s insolvenčním správcem, protože zde může být také jiný důvod, pro který by se osvobození na pohledávku nemuselo vztahovat, např. § 414 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého platí, že při osvobození dlužníka podle zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odmítnutí podepsání smlouvy o věcném břemeni na plynovod od plynařské společnosti
- Odmítnutí podepsání smlouvy o služebnosti na plynovod pro nízkou cenu od plynařské společnosti
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání smlouvy o smlouvě budoucí - je možné odmítnout podepsat navrženou budoucí smlouvu?
Jsem s bratrem spoluvlastníkem pozemku zapsaného na LV jako louka na kterém hospodaří zemědělské družstvo. Přes část pozemku je položen už několik let plynovod. Před jeho výstavbou se nás o povolení nikdo neptal. 12/2014 nám byla doručena k podpisu smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ve které se píše že věcné břemeno bude zřízeno úplatně a to za jednorázovou náhradu ve výši 50, -Kč za běžný metr což dohromady dělá 3 500 Kč. Smlouvu jsme nakonec podepsali. Nyní nám byla doručena k podpisu smlouva o zřízení věcného břemene. Máme za to že částka 50 Kč za metr je nedostatečná, že cena takto zatíženého pozemku klesne daleko víc. Nevíme jestli máme ještě nějakou možnost žádat výší částku a ani nevíme jak velkou. Co nám hrozí když smlouvu odmítneme podepsat a jak postupovat když i oni odmítnou částku navýšit.
Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Věcné břemeno může ocenit soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, ovšem jeho znalecký posudek bude pravděpodobně dražší, než uvedená částka 3500, -Kč. Za situace, kdy jste podepsali smlouvu o smlouvě budoucí se druhá strana může domáhat soudně, abyste konečnou smlouvu uzavřeli, neboť jste se k tomu zavázali zmíněnou smlouvou o smlouvě budoucí. V případě soudního sporu byste museli zdůvodnit, proč jste se rozhodli konečnou smlouvu neuzavřít a soud by musel posoudit, zda by Vaše obrana z důvodu požadavku vyšší částky byla důvodná. Spíše se ale obávám, že v tomto ohledu moc šancí nemáte a je zde riziko, že pokud by věc byla řešena prostřednictvím soudu, uhradili byste nemalé náklady na soudní řízení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nový majitel nepřevedl auto na sebe - jak postupovat?
- Nový majitel nepřevedl vozidlo na sebe - jak postupovat?
15. 2. 2015 jsem prodal panu Rostilavovi vozidlo zn. AUDI. Současně jsem dotyčnému předal příslušné doklady k vozidlu (malý a velký TP). Následně jsem mu prostřednictvím České pošty zaslal ověřenou plnou moc k převodu vozidla. Toto jsem provedl v dobré víře v solidnost kupujícího. Pan Rostislav se zavázal v co nejkratší lhůtě požádat příslušný úřad o provovedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel.
V srpnu 2015 jsem byl OOP Jičín telefonicky informován, že dotčené vozidlo AUDI se nachází odstavené na místní komunikaci. Policie se domnívala, že se jedná o vozidlo, které mi bylo ukradeno. Když jsem vysvětlil, jak se věci mají, prohlásil, že tím je to pro OO Policie Jičín vyřízené. Okamžitě jsem se telefonicky spojil s panem Rostislavem, který mi sdělll, že vozidlo nechal stát v oné obci kvůli poruše u svých rodičů. Tvrdil, že vozidlo nestihl přihlásit z důvodu nemoci a znovu slíbil (už poněkolikáté), že vozidlo přehlásí, jakmile mu to zdravotní stav umožní. Současně mi e-mailem zaslal potvrzení o zaplacení povinného ručení, protokol o provedené technické prohlídce a lékařskou zprávu o jeho nemoci. Dále mi prostřednictvím e-mailové pošty sdělil, že byl před dvěma měsíci na DI v Hlučíně, kde údajně mladé úřednice nevěděly, co s tím mají dělat. Policie se prý o vozidlo zajímala z důvodu obavy, zda vozidlo není kradené.
Dne 12. 8. 2015 jsem navštívil příslušný odbor MěÚ Jičín, kde jsem se informoval o postupu přehlášení vozidla. Pracovnicí tohoto odboru mi bylo sděleno, že se musím dostavit s novým majitelem, teprve pak bude možné převod uskutečnit. Informoval jsem o této skutečnosti pana Rostislava a ten mi sdělil, že se z důvodu nemoci a nepojízdnosti vozidla nemůže do Jičína dostavit, nicméně opět přislíbil, že dá celou věc do pořádku.
Protože se stále nic nedělo, dostavil jsem se dne 3. 12. 2015 na OO Policie v Jičíně, kde jsem na podezřelé jednání pana Rostislava podal oznámení. Policie telefonicky v mé přítomnosti kontaktovala Rostislava a ten prohlásil, že věc vyřídí. Naposledy mi volal 3. 3. 2016 a opět mě ujišťoval, že vozidlo přehlásí. Opět neudělal nic! Dne 19. 1. 2016 vydal MěÚ Jičín, odbor dopravy a životního prostředí, oddělení dopravně správní Příkaz o uložení pokuty za přestupek (vizte příloha). Proti tomuto Příkazu jsem v řádném termínu podal odpor (příloha) a následně jsem byl předvolán k ústnímu jednání na dnešní den, tedy 24. 3. 2016 (zápis v příloze).
Domníval jsem se, že celou věc správnímu orgánu vysvětlím a ten věc odloží. Nestalo se tak a pokuta ve výši 2.000,00 Kč zůstává v platnosti. Dostal jsem lhůtu deseti pracovních dnů k vyjádření. Má slova v tom smyslu, že jsem jednal v dobré víře, orgán zpochybnil a ani nedokázal odpovědět na moji otázku, jak tedy mám donutit kupujícího, aby převod uskutečnil.
Rovněž negoval moji poznámku, že kdybych já sám Policii ČR nesdělil, že jsem vůz prodal, správní orgán by se o tom vůbec nedozvěděl a nebyl by důvod mě stíhat. K mému sdělení, že mi OO Policie Jičín řekla, že když mám platnou kupní smlouvu a dal jsem kupujícímu plnou moc k uskutečnění převodu, jsem z obliga, mi správní orgán řekl, že Policie ČR do toho nemá co kecat (doslova). Zeptal jsem se, co by se stalo, kdybych tvrdil, že jsem panu Rostislavovi auto pouze zapůjčil a nevznikla by tedy nutnost vůz převádět. Vůz je zapsaný na mé jméno, povinné ručení je zaplaceno a auto má platnou technickou prohlídku. Podle mě se tedy žádný přestupek nestal. Ani na tuto otázku se mi nedostalo odpovědi.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je ještě možné se proti postupu správního orgánu nějak bránit.
Děkuji. Leoš
ODPOVĚĎ:
Za této situace bohužel s uloženou pokutou nic nezmůžete. Kritizovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy je možné vozidlo přepsat pouze na základě společné žádosti původního vlastníka a vlastníka nového (tedy společná přítomnost těchto osob na úřadu), popř. přepis vozidla na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Tato žádost musí být podána do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva k vozidlu, jinak se osoba dopouští přestupku, za který je možné uložit pokutu. Tedy tato pokuta by měla postihnout jak nového vlastníka vozidla, tak i původního vlastníka.
Vzhledem k tomu, že jste udělil kupujícímu plnou moc k zápisu nového vlastníka, je možné se po něm domáhat součinnosti, tedy splnění toho, co slíbil. Zde je možné mu zaslat předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil povinnost a vozidlo ve Vámi určené lhůtě přepsal. Pokud by na tuto výzvu nereagoval, je možné se domáhat splnění povinností soudní cestou, nicméně řízení před soudem by bylo časově zdlouhavé. Jinak se můžete pokusit s kupujícím domluvit, aby on Vám udělil plnou moc k přepisu vozidla.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec přišel do práce v neschválenou dobu (dříve) - jak se má zachovat zaměstnavatel
- Co má dělat zaměstnavatel když zaměstnanec přijde dříve do práce o 2 hodiny a zkrátí si tak konec pracovní doby?
Zaměstanec požádal o změnu pracovní doby od 8 do 14,30 v 2015. Tato změna mu byla schválena. Dnes (24.03.2016) ovšem nastoupil bez oznámení v 6 hodin. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes (24.03.2016) sdělil, že bude dělat do 12.30 hod. Vzhledem k tomu, že je to pro mne nová situace, prosím o radu jak postupovat. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14.30? (běžná doba ostatních zaměstnanců-jednosměnný provoz)
Děkuji za odpověď. Kamila
ODPOVĚĎ:
Z ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění jasně vyplývá, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směny. Dle § 81 odst. 3 pak platí, že zaměstnanec je povinen být na začátku směny na pracovišti a odcházet z něj až po skončení pracovní doby.
Pokud měl zaměstnanec jasně stanovenou pracovní dobu) v pracovní smlouvě, v jiném jednostranném oznámení ze strany zaměstnavatele, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, apod.), pak musí tuto pracovní dobu respektovat, s jakoukoliv změnou musí zaměstnavatel souhlasit, zaměstnanec si nemůže sám určit, že jeho pracovní doba bude jinak rozvržena.
V daném případě bych u zaměstnance trvala na stanovené pracovní době, pokud by toto zaměstnanec odmítal, pak bych ho písemně upozornila na porušování jeho povinností vyplývajících z právních předpisů, a to při každém takovém porušení, považovala bych to za závažné porušení, zejména pokud by Vám tímto způsobí nějaké provozní problémy. Důsledkem by mohla být výpověď dle § 52 písm. g) ZP.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Jak omluvit nepřítomnost v práci - stačí SMS nebo telefonát zaměstnaveteli?
- Jak omluvit absenci v práci - stačí SMS nebo telefonát zaměstnaveteli?
- Lhůta na oznámení nemoci dítěte zaměstnavateli (paragraf)
- Lhůta na oznámení paragrafu (péči o dítě) zaměstnavateli
Zaměstnankyně nepřišla v pondělí do práce, jen SMS oznámila, že musí s dítětem k lékaři. Nedala vědět ani v úterý. Až ve středu zavolala, že má paragraf. Je stanovena lhůta pro oznámení nemocenské, OČR nebo jiných překážek na straně zaměstnavatele. Může toto považovat zaměstnavatel za porušení pracovní kázně, neomluvenou absenci? Jak v takovém případě postupovat?
Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ :
Dle § 206 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnanec je povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané délce jejího trvání bez zbytečného odkladu. Žádnou konkrétní lhůtu zákon tedy nestanoví.
Postup Vaší zaměstnankyně není úplně standartní, avšak posouzení úterý jako neomluvené absence by mohlo býti sporné. V daném případě bych zaměstnankyni doručila písemné upozornění s odkazem na výše uvedené ustanovení zákoníku práce, že absenci je třeba zaměstnavateli skutečně ohlašovat bez zbytečného odkladu, jinak by se mohlo jednat o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a zároveň by zaměstnavatel dané období označil jako neomluvenou absenci.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice a nucení zaměstnavatelem k vykonávání jiné práce která není v pracovní smlouvě
- Zaměstnavatel nutí dělat zaměstnance práci která není v pracovní smlouvě a zrušil původní pracovní pozici - nárok na výpověď pro nadbytečnost
- Právo na výpověď pro nadbytečnost - zánik pracovní pozice a nucení zaměstnavatelem vykonávat práci která není v pracovní smlouvě zaměstnance
Od 03/2015 se u nás v práci začalo postupně propouštět pro nadbytečnost. Několik zaměstnanců dostalo výpověď s odstupným, já jsem jí nedostala s tím, že práci pro mojí funkci zatím mají, ale bude jí míň. Z toho důvodu mi přidali práci, která není obsažena v mé pracovní náplni, ani se mé funkce netýká. Já jsem doposud tedy vykonávala svou práci, na kterou má smlouvu + práci, kterou mi navíc přidělil zaměstnavatel. Nyní mi bylo oznámeno, že funkce, na kterou mám smlouvu k 31.3.2016 končí. Řekla jsem tedy, že chci výpověď pro nadbytečnost. Toto mi bylo zamítnuto s tím, že mi výpověď nedají, že pro mě práci mají (chtějí, abych dál vykonávala práci, kterou mi přidělili navíc). Mají na to právo? Děkuj předem za odpověď. Karolína
ODPOVĚĎ:
Daný případ může být poněkud komplikovaný, neboť sice na jedné straně máte pracovní smlouvu pouze na druh práce, který zaměstnavatel ruší, tudíž byste měla obdržet výpověď pro nadbytečnost, na druhou stranu však platí § 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, dle kterého platí následující: „Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti dovolat u těch jednání, kterým vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. “
Pracovní smlouva a její změny musí být provedeny písemně, jinak jsou dle občanského zákoníku neplatné. Pokud Vám ale zaměstnavatel začal přidělovat jinou práci, než je sjednáno ve Vaší pracovní smlouvě a Vy jste ji začala vykonávat a nadále vykonáváte, můžeme tu mluvit o ústně uzavřené změně pracovní smlouvy, jelikož se jedná o změnu základního pracovněprávního vztahu, pak není možné se dovolat neplatnosti tohoto ústního jednání pro nedodržení písemné formy a zaměstnavatel by mohl argumentovat tím, že druh práce v pracovní smlouvě Vám byl takto změněn.
Je možné vůči zaměstnavateli písemně argumentovat bez ohledu na § 20 ZP a vyčkat jeho reakce a odůvodnění, proč Vám není výpověď pro nadbytečnost dána, když v písemné pracovní smlouvě máte druh práce, který zaměstnavatel ruší.
__
RODINA-SJM
- Kdy zaniká SJM - rozsudkem nebo neodvoláním stran proti rozsudku?
- Zánik SJM - v den vynesení rozsudku nebo uplynutím lhůty na odvolání?
Kdy zaniká SJM? Dnem právní moci rozsudku, tj. když se nikdo neodvolá do 15 dnů od doručení, nebo už v den vynesení rozsudku?
ODPOVĚĎ:
Vždy až právní mocí. V den vynesení rozsudku by to bylo pouze v případě, že při vynesení jsou všichni účastníci přítomni, vzdají se práva odvolání a soudce jim rovnou rozsudek při jednání v písemné formě předá. Tím rozsudek vlastně nabude právní moci v den, kdy byl vyhlášen.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví nemovitosti a darování podílu potomkovi - jak získat zpět zbytečně vynaložené prostředky na soudní řízení?
Jsem vlastníkem ideální poloviny rodinného domku, druhou polovinu vlastnil Petr. Ani jeden z nás nemovitost neužíval. V nemovitosti totiž bydlela neoprávněně Petrova dcera (právní moc její povinnosti vyklidit domek: 2015). Na mé písemné výzvy k dohodě o vypořádání spoluvlastnictví Petr nereagoval. Žalobu proti Petrovi o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsem podal 2015. I když Petr souhlasil 2006 s žalobou o vyklizení, 2015 mi poslal dopis, že nesouhlasí s vyklizením dcery. Prakticky tím znemožnil vyklizení domku. Petr teď převedl svoji polovinu domku na dceru, která má povinnost domek vyklidit. Stranou žalovanou v řízení o zrušení spoluvlastnictví tedy asi bude namísto Petra jeho dcera. Jak dosáhnu toho, aby soudní poplatek (a další náklady řízení) mi v případě úspěchu musel nahradit Petr, když asi přestane být účastníkem řízení? Popsaným jednáním zmařil výkon výsledku soudního řízení, s jehož vedením souhlasil a zapříčinil, že jsem musel podat a zaplatit žalobu o zrušení spoluvlastnictví. Děkuji, Drahoslav
ODPOVĚĎ:
Pokud Petr převedl vlastnické právo na dceru, pak dcera vstupuje do všech práv a povinností původního spoluvlastníka, tedy i do řízení o vypořádání spoluvlastnictví. Proto v případě neúspěchu ve sporu bude povinna Vám nahradit náklady řízení i uhrazený soudní poplatek, nelze nijak dosáhnout toho, aby Vám je nahradil Petr, když již není účastníkem soudního řízení.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic žijící v zahraničí nebyl pozván k dědickému řízení - jak může zjistit výsledek dědického řízení?
- Nedohledatelný dědic v zahraničí se nezúčastnil dědického řízení - jak se může dozvědět výsledek řízení?
Máma zemřela mladá, tri sourozenci, babička zemřela v roce 2002, majetek barák jinak zanedbatelný, bydlím v cizině,
Po babiččiné smrti mi teta řekla, že babička dala barák strejdovi, staral se o babičku do smrti. Žádné dokumenty jsem neviděla.
Můžu vidět dědické rozhodnutí i po takové době a jak to zařídit z ciziny (USA)?
V roce 2014 jsem začala sepisovat rodokmen, vypravila jsem se za tetou s kterou se nestýkam a její manžel mi řekl, že nic nedostanu a basta… nevím co bych od nich měla dostat a nic jiného mě nenapadá než dědictví po babičce.
Také jsem zjistila, že prý babička zemřela v domově důchodců a ne u strejdy, psala jsem několikrát na matriku v roce 2015, ale nedostala jsem odpověď, takže vlastně ani nevím co je pravda. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Vaše babička pravděpodobně převedla dům na Vašeho strýce ještě za života formou darovací či kupní smlouvy a dědické řízení pak nejspíš bylo zastaveno pro nepatrný majetek a tento majetek byl vydán tomu, kdo vypravoval pohřeb, a proto jste nebyla k dědickému řízení přizvána. Pokud by dědické řízení nebylo zastaveno, tak byste přicházela v úvahu jako dědička ze zákona, a vstoupila byste do nároku Vaší maminky, tedy byste byla přímou dědičkou Vaší babičky. Tyto informace se dají ověřit. Na katastru nemovitostí si stačí vyžádat nabývací listinu k domu – může to být kupní smlouva, darovací smlouva nebo rozhodnutí o dědictví či jiná podobná nabývací listina.
Pokud Vám nabývací listina k domu z katastru nepomůže zjistit potřebné informace, můžete si na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší babičky, vyžádat nahlédnutí do spisu. Jako důvod uvedete právní zájem na výsledku řízení s tím, že jste případná v úvahu přicházející dědička, což můžete dokázat Vaším rodným listem a rodným a úmrtním listem Vaší matky.
Pro získání úmrtního listu Vaší babičky stačí zajít na příslušnou matriku a prokázat svůj příbuzenský vztah (svým rodným listem a rodným listem Vaší maminky).
Bylo by asi nejlepší, kdybyste toto vše zařídila osobně, avšak vzhledem k Vašemu bydlišti v zahraničí by mohlo stačit vystavit speciální plnou moc pro tyto úkony a k těmto jednání zplnomocnit jinou osobu. Podpis na plné moci si nechte úředně ověřit.
__
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva o poskytování služeb dle nového občanského zákoníku - vzor
- Smlouvy o poskytování služeb (výuka jazyka) dle nového občanského zákoníku - vzor
Mám dotaz ohledně smlouvy o poskytování služeb dle nového občanského zákoníku. Měli byste vzor teto nové smlouvy? Co je tam potřeba doplnit nového? Zabývám se vyučováním anglického jazyka, s některýma lidmi potřebují uzavřít smlouvu. Má to byt smlouva o poskytovaní služeb (§ 1724 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) nebo Smlouva o zajištění jazykové výuky podle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník? Měli byste vzory tech smluv? Děkuji, Jitka
ODPOVĚĎ:
Smlouvu, kterou budete uzavírat, budete uzavírat podle zákona č. 89/2014 Sb. , občanský zákoník. Upozorňuji, že novým občanským zákoníkem byl obchodní zákoník zrušen, podle obchodního zákoníku tedy nic neuzavírejte ani na něj neodkazujte, již není platný a účinný. Měla byste tedy uzavřít smlouvu, kterou můžete nazvat jakkoliv - o poskytování služeb, o jazykové výuce, …, jejíž obsahem musí být vymezení smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy - tedy jaký jazyk, případně na co specializovaný (na právo, zdravotnictví, .) vyučujete, jak často a kde výuka probíhá, cenové podmínky, jak řešíte zrušení výuky či náhradu zrušené výuky, případná další práva a povinnosti smluvních stran, na jakou dobu je smlouva uzavřena a jak ji lze ukončit.
__
RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod manželství - kdo získá automobil v SJM?
- Rozvod manželství - kdo získá auto, vozidlo v SJM?
- Auto ve společném jmění manželů SJM - kdo ho získá po rozvodu manželství?
Máme s bývalou manželkou po rozvodu. Za trvání manželství jsme si s manželkou pořídili na splátky automobil za 250.000 Kč a ten jsme splatili a manželka si ho nechala, tak by mi měla vrátit polovinu splátek+úroky. Celkově nás tento automobil vyšel na splátky+úroky 350.000,-kč. Tj měla by mi dát za automobil 175.000,-kč. ?
Co na to § 742 odst. 2.
§ 742
(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Děkuji za odpověď Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud jste splátky uhradili za trvání manželství, pak Vám manželka musí uhradit polovinu tržní ceny vozidla ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tedy polovinu ceny, za kterou by se vám v době rozvodu vozidlo podařilo prodat, nikoliv polovinu splátek.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace autobaterie - je nutný záruční list?
- Záruční list u reklamace autobaterie - je nutností k vyřízení reklamace u prodávajícího?
Chtěl jsem se prosím zeptat cca před rokem a půl jsem u jisté firmy kupoval přes internet autobaterii, objednanná autobaterie přišla v
pořádku, ale byla moc široká a nevešla se mi do auta, proto jsem se domluvil s prodejcem že mi ji vymění za jinou, což udělal přijel a
dovezl mi novou, ale již mi nedal nový daň. doklad, kde by bylo naspáno něco o změně, rovněž osobně nevím jestli mi ji při výměně dal asi ano…
Ale k věci bohužel teď při konci záruky autobaterie přestala fungovat, tak jsem ji zaslal zpět prodejci s žádostí o reklamaci a ten mi
telefonicky sdělil, že není ani tak problém v daň. dokladu ve kterém je napsaná jiná autobaterie, ale v tom že nenám záruční list od
autobaterie, prý na každém záruční listu je prý nějaký unikátní kód, a bez toho prodejce nevyraklamuje od svého dodavatele moji autobaterii má
pravdu? Slyšel jsem že vyšel nový zákon a tom že jde reklamaovat zboží i bez záručního listu je tomu tak? Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, záruční list není nezbytnou podmínkou pro uplatnění práv z vadného plnění. Toto ovšem není novinka, takto to bylo zakotveno již jednou z novel starého občanského zákoníku cca od roku 2012 a nový občanský zákoník toto ustanovení převzal. Doporučuji opětovně prodejce kontaktovat a pokud nebude ochoten reklamaci řešit, nezbývá, než se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci. Problematiku obrany spotřebitele řeší např. Sdružení obrany spotřebitelů, které poskytuje ke spotřebitelským sporům detailní poradenství - viz. www.asociace-sos.cz.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel vypsal výběrové řízení a nedal zaměstnanci výpověď - co s bude dít dál?
- Zaměstnavatel vypsal výběrové řízení na práci důchodce, důchodce nedostal výpověď - co se bude dít dál?
- Důchodce nedostal výpověď a zaměstnavatel vypsal výběrové řízení na jeho pozici - co se bude dít?
Pracuji jako vedoucí informační soustavy (hlavní účetní) a zjistila jsem, že bylo na mou funkci vyhlášeno výběrové řízení. Výpověď z pracovního poměru jsem nedala, ani mi nebyla dána. Vůči mé práci nebyly nikdy žádné námitky ani ze strany mých podřízených, ani ředitelů našich 9ti poboček. Mám pracovní poměr na dobu neurčitou v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. L. po dobu 15 let.
V současné době pracuji jako pracující důchodce. Můj nadřízený ukončil pracovní poměr ve funkci ekonomického náměstka k 1.2.2016, v současné době pracuje jako poradce nově nastoupivšího náměstka do 30.6.2016. Jeho snahou bylo, abych ukončila pracovní poměr rovněž k 1.2.2016, tzn. před ukončením účetní závěrky a prakticky bez jakéhokoliv předání funkce. Tento postup odsuzuje i nově nastoupivší ekonomický náměstek a připadá mu tento postup přinejmenším podivný, avšak netroufá si jít při nástupu proti vůli vedení organizace. Bývalý náměstek se snažil ovlivnit pro tento postup i ředitele organizace, který mi v tomto směru rovněž nepomůže. (Jeho motivací je zřejmě odstranit práci důchodců, i když v ostatních případech nepostupuje stejným způsobem). 1. kolo výběrového řízení již proběhlo a bylo vyhlášeno další kolo. Funkce je dosti náročná, máme 9 poboček po celé ČR a mám na starosti 15 účetních, které metodicky řídím. Zastávám rovněž funkci rozpočtáře a rozboráře naší organizace. Pracovní poměr jsem měla v úmyslu ukončit nejdříve až za rok, po závěru letošního roku, což by vyhovovalo i novému ekonomickému náměstkovi dle jeho vyjádření.
Zajímalo by mne, zda vůbec je možné, aby vedení organizace takto postupovalo, aniž by byl akceptováno moje rozhodnutí, zda tím nejsou porušena nějaká další pravidla dle Zákoníku práce. Ani jeden bod § 52 se na mne nevztahuje,
nemám zdravotní problémy, ani jsem pracovní povinnosti neporušila, naopak neobvyklý pracovní nápor (nové zahraniční projekty atd.) jsem musela řešit přesčasovou prací prakticky i v současné době.
Ze strany vedení organizace se mi jeví postup jako diskriminační a navíc je patrná snaha bývalého náměstka o to, aby na ekonomickém pracovišti vznikly komplikace a problémy, aby tak bylo uměle vytvořeno všeobecné vědomí, že za jeho působení ekonomický úsek fungoval bez problémů. Pracuje rovněž jako důchodce již po dobu 3 let. Jeho funkce je však jmenovaná, což je zřejmě jiná situace. Také by mne zajímalo, zda má organizace právo mne převést případně na méně kvalifikovanou práci, pochopitelně s finančním dopadem. (I takový návrh byl vyřčen).
Za Vaše vyjádření Vám předem děkuji
Adriana
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. i dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pokud by Vás převáděl na jinou práci bez Vašeho souhlasu, pak mu toto umožňuje zákoník práce pouze v jasně daných případech uvedených v § 41 ZP (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Uvádíte, že na Vaše místo bylo vypsáno výběrové řízení, avšak z Vašeho dotazu nevyplývá, že by s Vámi zaměstnavatel již nějak ukončil pracovní poměr, resp. učinil nějaké kroky, které by k ukončení pracovního poměru mohly vést. Vypsat výběrové řízení na obsazenou pozici je krok nestandartní, avšak nemohu říci, že je protizákonný, neb neznám pohnutku zaměstnavatele v tomto směru. Je také možné, že chce vaši práci rozdělit mezi dva zaměstnance.
Teprve kdyby zaměstnavatel učinil konkrétní krok k ukončení Vašeho pracovního poměru, bylo by možné jeho jednání posoudit, případně se proti němu bránit. Obecně lze říci, že pro výpověď z pracovního poměru musí mít zaměstnavatel důvod uvedený v § 52 ZP, je také možné že se s Vámi bude chtít na ukončení pracovního poměru dohodnout.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář odmítl komunikovat se zákonným zástupcem nezletilého dědice - je to v pořádku?
- Může notář odmítnout řešit dědictví se zákonným zástupcem nezletilého dědice?
- Vyplacení dědice za života a vynechání v dědictví, dědickém řízení
- Vyplacení dědice za života a jeho vydědění z tohoto důvodu
- Vydědění dědice z důvodu vyplacení za života zůstavitelem
- Může rodič vstupovat do dědického řízení nezletilých dědiců?
Vlastním polovinu rodinného domu se svou sestrou, která před půl rokem zemřela. Svou půlku domu odkázala svému druhovi. Sestřin vlastní syn byl ze závěti účelově vyjmut /tzn. že mu sestra ještě za života vyplatila hotovost, aby se necítil poškozen/. Syn je rozvedený, kdy má z manželství dvě nezletilé děti na které léta neplatí alimenty. Druh chce půlku domu co nejrychleji prodat, jelikož se mu zde nelíbí a také se bude ženit s novou známostí.
Jsme v kontaktu s bývalou manželkou synovce, která nám sdělila, že chtěla napadnout u soudu závěť, protože si myslí, že nezletilé děti by měli nárok na povinný díl z půlky domu. Soudkyně jí sdělila, že k zahájení procesu napadnutí závěti je potřeba mít od notářky napsané, že vnoučata nejsou jmenovitě vyděděná. Notářka matku nezletilých dětí odmítla s tím, že ona nemá nárok do dědictví vstupovat.
I nám, spoluvlastníkům domu se zdá postup notářky nestandartní a znění závěti neuvěřitelné. Sestra za života mluvila tak, že dědictví zanechá svým vlastním vnoučatům.
Moc děkuji za radu
Ladislav
ODPOVĚĎ:
Pokud Vaše sestra sepsala závěť, ve které dědicem svého majetku ustanovila svého druha a svého syna v závěti záměrně opominula, avšak ho nevydědila, pak má její syn právo požadovat svůj povinný díl z pozůstalosti. Jestliže je jediným synem Vaší sestry, pak měl nárok na 1/4 hodnoty pozůstalosti. Závěť by tedy musel napadnout syn Vaší sestry jako nepominutelný dědic. Pokud se v pozůstalostním řízení vyjádřil tak, že závěť uznává a nežádá svůj povinný díl, tak jeho podíl nepřechází na jeho děti, tedy vnoučata Vaší sestry a jediným dědicem v řízení zůstává její druh. Notářka tedy postupovala správně, když matce nezletilých dětí sdělila, že nemá nárok do dědictví vstupovat, protože není účastníkem řízení (ani jako zákonná zástupkyně pozůstalých vnoučat, protože vnoučata rovněž nejsou účastníky řízení).
Pokud Vaše sestra sepsala závěť, ve které svého syna vydědila, tak podle § 1646 odst. 3. o. z. nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli.
Vnuci Vaší sestry by byly dědici nebo by se mohly vyjadřovat k závěti pouze v případě, že by jejich otec byl dědicem a dědictví by odmítl. Do jeho dědického nároku by pak vstoupily jeho děti a jen v tomto případě by se vnuci Vaší sestry mohly stát účastníky řízení.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odběr krve při vstupní lékařské prohlídce do zaměstnání
- Odběr krve - může si pacient zvolit kde mu bude krev odebrána?
- Odběr krve - může si zaměstnanec zvolit kde mu bude krev odebrána?
- Vstupní vyšetření do nové práce a odběr krve
Nastoupil jsem 02/2016 do nového zaměstnání jako servisní technik a řidič, kategorie práce 2 bez rizika. Nyní mám absolvovat vstupní lékařské vyšetření pro posouzení způsobilosti k práci. Závodní lékař mi po telefonu sdělil, že se kromě jiného musím podrobit odběru žilní krve. Tyto odběry mi způsobují nepřekonatelné potíže a značné tělesné i psychické trauma. Navrhl jsem tedy, že si nechám krev odebrat v jiné laboratoři (kde o mém problému vědí, mám v ně důvěru a umí si se mnou poradit). To ovšem lékař ihned zamítl.
Rád bych vás požádal o radu, jaká mám v této situaci práva a možnosti, co musí zahrnovat vstupní lékařská prohlídka pro práci kat. 2 bez rizika a co mi případně hrozí, když odmítnu problematický odběr žilní krve. Mohu případně navrhnout alternativní odběr krve z prstu?
Předem děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
V případě řidičů, u nichž je řízení vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, se bude postupovat podle z. č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění, a prováděcí vyhlášky č. 277/2004 Sb. , o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, v platném znění (nikoliv pouze podle vyhlášky č. č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
Dle této vyhlášky posuzující lékař vydá posudek o způsobilosti k práci na základě zde uvedených údajů, mimo jiné i na základě dalších odborných vyšetření, které si vyžádá (§ 2). Z právních předpisů tedy jednoznačně nevyplývá povinnost absolvovat žilní odběr krve, postup záleží na lékaři a Vašem zdravotním stavu, což platí i u zaměstnanců neřidičů.
Ve vašem případě bych se spojila s lékařem, který má vstupní prohlídku provést, a domluvila bych se s ním na postupu. Je možné požadovat odůvodnění nutnosti odběru krve ze žíly, komunikujte písemně a informujte i zaměstnavatele. Pokud by lékař trval na řešení, které by pro Vás bylo nepřijatelné, a Vy byste prohlídku odmítl, mohl by lékař vydat posudek pro Vaši nezpůsobilost k práci, proti posudku byste se mohl odvolat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Disciplinární řízení - podvod studenta vysoké školy
- Podvod studenta, falšování potvrzení o studiu a disciplinární řízení vysoké školy
Dcera 05/2015 předložila na Dopravním podniku města Brna falešné studijní potvrzení z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovi univerzity (s přepsaným datem studijního období) za účelem získání studentské slevy na režijní jízdenku v době, kdy měla na fakultě přerušené studium a studentkou nebyla. Dopravní podnik na to přišel na základě dožádání si potvrzení o pravosti studijního potvrzení u výše zmíněné fakulty. Dcera doplatila plné jízdné a ze strany Dopravního podniku řízení bylo ukončené. 02/2016 si ale dcera aktivovala studium na fakultě a přišlo ji oznámení o zahájení disciplinárního řízení pro podezření z podvodu, kdy se prokazovala zfalšovaným studijním potvrzením.
Zajímá mě, jestli je toto přestupkem, který může řešit disciplinární komise fakulty (ve výčtu přestupcích studijního řádu jsem to nenašla) a pokud ano, jak se bude postupovat, když datum disciplinárního řízení je stanoveno na den, kdy dcera bude mít studium opět přerušeno (aktivovala si ho kvůli uznání předmětu a dále si ho bude aktivovat až v květnu 2016 na státnice)? Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Dle § 64 zákona o vysokých školách je disciplinárním přestupkem zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy (a jejích součástí). Zákon o vysokých školách tedy neobsahuje podrobnější úpravu skutkových podstat disciplinárních přestupků a ponechává tudíž vysokým školám poměrně široký prostor pro úvahu, která jednání budou za disciplinární přestupek považována.
V této souvislosti je dále vhodné nahlédnout do Disciplinárního řádu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který je dostupný zde:
http://www.muni.cz/econ/general/legal_standards/disciplinary_code
Dle čl. 1/1 písm. a) disciplinárního řádu je disciplinárním přestupkem zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem o vysokých školách nebo jiným právním předpisem (toto vymezení disciplinárního přestupku dle disciplinárního řádu tak koresponduje jeho definici dle zákona o vysokých školách). Disciplinárním přestupkem tak může být např. hrubé porušení povinností, pravidel a zákazů vyplývajících ze zákona o vysokých školách nebo z jiných právních předpisů (jak vyplývá z čl. 1/2 písm. f) disciplinárního řádu).
Skutek Vaší dcery tak může být kvalifikován jako disciplinární přestupek i v případě, že není v disciplinárním řádu (či jiném vnitřním předpise vysoké školy) výslovně popsán.
Dle § 65/1 zákona o vysokých školách lze za disciplinární přestupek uložit některou z následujících sankcí:
a/ napomenutí,
b/ podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c/ vyloučení ze studia.
Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
Co se týče přerušení studia Vaší dcerou, je podstatné upozornit na § 66 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.
Toto pravidlo bylo transponováno rovněž do disciplinárního řádu, a to do jeho čl. 5, který stanoví:
„Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže v téže věci již bylo rozhodnuto anebo jestliže od spáchání skutku, v němž je disciplinární přestupek spatřován, nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci uplynula lhůta jednoho roku. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. “
Pokud má Vaše dcera v současné době studium přerušeno, jednoletá promlčecí lhůta disciplinárního přestupku neběží (její běh se obnoví, až se Vaše dcera opět stane studentem).
Je-li jednání disciplinární komise stanoveno na den, kdy bude mít Vaše dcera studium přerušené, nechť se Vaše dcera obrátí na disciplinární komisi (popř. na děkana) s žádostí o stanovení jiného termínu jednání disciplinární komise. Skutečnost, že osoba není studentem, totiž představuje překážku jednání disciplinární komise (jak vyplývá z čl. 6/4 disciplinárního řádu).
Rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou (§ 68/3 písm. h) zákona o vysokých školách).
Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o disciplinárním přestupku doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává děkanovi. Děkan může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti (§ 68/4 zákona o vysokých školách, totéž je zakotveno rovněž v čl. 9/2 disciplinárního řádu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vaše dcera se zároveň mohla dopustit:
- trestného činu podvodu dle § 209/1 trestního zákoníku, pokud se tímto způsobem hodlala obohatit o částku od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč (nebo více) ;
- přestupku proti majetku dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích, pokud se hodlala obohatit o částku do 4.999,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Budoucí zůstavitel nepodepsal sepsanou závěť - je závěť platná?
- Nepodepsaná závěť napsaná vlastní rukou - je platná nebo ne?
- Závěť napsaná vlastní rukou bez podpisu - je platná nebo ne?
10/2015 zemřela moje teta, manželka bratra mé matky, který už je také po smrti (2013). Dlouhodobě oba chtěli, abychom já a můj bratr zdědili jejich byt. Loni (2015) na jaře teta nechala sepsat u notáře závěť, ale nakonec ji nepodepsala (důvod neznám, v úvahu přicházejí zdravotní důvody, léčila se s rakovinou a byla po operaci šedého zákalu). Je nějaká šance dědictví získat na základě této nepodepsané závěti, případně svědectví lidí, kteří o záměru tety i strýce ohledně jejich bytu věděli? Teta žádné příbuzné, kteří by měli nárok na dědictví ze zákona, nemá.
Děkuji, Magdalena
ODPOVĚĎ:
Zákon jasně specifikuje, jaké náležitosti musí závěť mít, aby byla platná (§ 1533 a násl. o. z.). Závěť musí mít písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1542 a násl. o. z.). Ústně může závěť pořídit pouze osoba, která je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života nebo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po ní rozumně požadovat, aby pořídila v jiné formě. Ve Vašem případě tedy bohužel není možné dědit na základě nepodepsané závěti.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zaměstnavatel se vyhýbá vyplacení náhrady škody zaměstnanci za odcizené věci v šatně zaměstnance
- Zaměstnavatel se vyhýbá odškodnění zaměstnanci za ukradené věci a peníze v šatně zaměstnance (na místě určeném k úschově věcí zaměstnance v době práce, pracovního procesu)
Jsem přes pracovní agenturu zaměstnaná u jedné oděvní firmy. Dne 16.2.2015 mi byly z šatny, kde jsem měla odložené své osobní věci, odcizeny peníze z peněženky (částka 2500 Kč). Tento incident je zaprotokolován Městskou policií. Jelikož viník je neznámý a v prostorách nejsou kamery, které by umožnily jeho identifikaci, chtěla jsem tak získat náhradu škody od svého zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je mým zaměstnavatelem pracovní agentura. Ve smlouvě, uzavřenou mezi mnou a pracovní agenturou, je napsáno, že zaměstnavatel hradí škodu podle zákoníku práce. I přesto mi agentura odmítá vyplatit náhradu škody. Neustále se na něco vymlouvá například, že nejsou na tohle pojištění nebo že jsem měla mít své věci ve skřínce. Nikdy mě však nebyla skříňka poskytnuta a nebylo mi ani řečeno, že je nutnost mít věci takto uschovány. Má zaměstnavatel právo mi škodu neuhradit, přestože se ve smlouvě na zákoník práce odkazuje? Jak bych prosím měla postupovat? Mám právo na uhrazení škody? Musí mi škodu agentura zaplatit? Děkuji za rady. Julie
ODPOVĚĎ:
V § 309 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění se stanoví agentuře povinnost uhradit jejímu zaměstnanci škodu, která mu vznikla u uživatele při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Agentura práce má následně možnost se domáhat náhrady této škody vůči uživateli.
Pokud tedy byly splněny podmínky pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu, pak agentura má povinnost tuto škodu uhradit. Odůvodnění, že není za tímto účelem pojištění, je bezvýznamné. Pokud agentura argumentuje tím, že jste měla mít věci jinde, než jste měla, obraťte se na uživatele a žádejte jeho vyjádření o dané věci. Písemně žádejte agenturu o úhradu škody, případně mžete podat písemný podnět k inspektorátu práce na porušení zákona ze strany agentury. V krajním případě byste se musela zaplacení škody domáhat u soudu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s nemožností prodeje zděděného majetku - je taková podmínka v závěti platná?
- Závěť se zákazem prodeje zděděného majetku - je taková podmínka v závěti platná?
- Podmínka v závěti neprodávat zděděný majetek - je taková podmínka platná?
Babička mi chce darovat nemovitost (momentálně neobyvatelný dům) a pole. Problém je v tom, že chce do darovací smlouvy uvést podmínku, že nesmím nemovitost ani pole prodat (chce, aby to jednou zdědili moje děti - zatím žádné nemám). Zajímalo by mě, dle jakého paragrafu Občan. Zákoníka je možné tuto podmínku do smlouvy dát a zda lze uvést nějaké podmínky, kdy to lze porušit např. finanční tíseň? Momentálně nemám dostatek financí, abych za nemovitost platila daně a energie, dále mám hypotéku na vlastní barák ve kterém bydlím. Nedokážu si tak představit, jak by šlo v reálu naplnit její přání, aniž bych na tom nějak tratila já.
Moc Vám děkuji za odpověď. Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Podmínku zákazu zcizení (zcizení = darování, prodej) je možné ve smlouvě zřídit podle § 1761 občanského zákoníku. Pokud ve smlouvě Vaše babička zřídí toto právo jako věcné, tak to znamená, že tato podmínka bude zapsána v katastru nemovitostí, takže při případném prodeji by se každý dozvěděl, že není možné nemovitost prodat. Žádné výjimky z tohoto zákazu nejsou možné, ledaže byste si babičkou ve smlouvě ujednaly něco jiného.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec zadlužený vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Matka zadlužený vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného na matku?
- Rodič zadlužený vlastní vinou a výživné od zletilého potomka - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Otec zadlužený vlastní vinou a výživné od dospělého potomka, dítěte - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Matka zadlužený vlastní vinou a výživné od dospělého potomka, dítěte - jak se vyhnout placení výživného na matku?
- Placení výživného rodiči zadluženému vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného?
Já studentka (25), rozvod rodičů 09/2015 z důvodu gamblerství otce, lhaní a zadlužení bez maminčina vědomí. SJM na bytovou jednotku, otec se v majetkovém vyrovnání zavázal, že svojí polovinu daruje mě a sestře (21). Je možné darovací smlouvu ošetřit tak, abychom ho nemuseli v pozdějším životě živit nebo mu byt zaplatit, protože sestře vzal stavební spoření od babičky (ne jeho peníze) v hodnotě více než 150.000,- a já studuji prezenčně vysokou školu na vlastní náklady.
Děkuji, Mariana.
ODPOVĚĎ:
Samotná skutečnost, že otec Vám a sestře daruje polovinu bytové jednotky, Vás ani Vaši sestru v budoucnu nezbavuje případné vyživovací povinnosti vůči Vašemu otci. Není tedy možné v darovací smlouvě uvést, že se otec do budoucna vzdává svého nároku na výživné – výživného se totiž nelze vzdát ani předem, ani jinak - takové ujednání by bylo neplatné.
Co se týče stavebního spoření, jestliže byla smlouva o stavebním spoření uzavřena na jméno Vaší sestry, pak jsou naspořené peníze jejím majetkem. Pokud si tyto peníze otec přivlastnil, z hlediska zákona jde o tzv. bezdůvodné obohacení. Jestliže otec odmítá peníze vydat, může na něj sestra podat žalobu pro bezdůvodné obohacení. Podle nového občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Nejpozději se toto právo promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, pak za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
Nejste-li Vy sama schopná se živit, můžete požádat rodiče o poskytování výživného. Jestliže dohoda nebude možná, budete se muset obrátit na soud a žádat stanovení výživného. Samotná skutečnost, že Vám otec nehradí výživné a že se pravděpodobně bezdůvodně obohatil na úkor Vaší sestry Vás však nezbavuje do budoucna vyživovací povinnosti vůči němu. Jak už bylo uvedeno, nároku na výživné se nelze do budoucna vzdát.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdělení nebytového prostoru v OV sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí?
- Rozdělení části půdy sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí? (půda v osobním vlastnictví jednoho člena SVJ)
- Rozdělení nebytového prostoru sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí?
- SVJ žádá zápis změny v katastru nemovitostí po rozdělení nebytového prostoru v osobním vlastnictví sádrokartonovými deskami
Jsem vlastníkem půdního nebytového prostoru v domě, kde je SVJ a 23 jednotek (bytových i nebytových). Můj nebytový prostor má 97 m2 a tomu odpovídá podíl na společných prostorách. Půdní prostor v mém vlastnictví jsme předělili sádrokartonovými příčkami. Z jedné velké místnosti vznikly tři malé. Do nosných konstrukcí ani do obvodových zdí jsme nezasahovali, celková plocha se nezměnila. Vedení SVJ chce po nás přesnou plochu jednotlivých místností s tím, že se musí dělat nové prohlášení vlastníka a zapsání do katastru prý bude stát cca 20.000,-Kč. Je to naše povinnost, když podíl na domě zůstal stejný?
Prostor zabírá pořád 97m2. Je možné, že se v budoucnu jedna příčka odstraní a opět se bude dělat nové prohlášení vlastníka?
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Dle § 1166/3 občanského zákoníku tvoří přílohu prohlášení vlastníka půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.
Prakticky totéž platilo rovněž před účinností občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013). Konkrétně dle § 4/2 písm. b) zákona o vlastnictví bytů muselo prohlášení vlastníka mimo jiné obsahovat popis bytů, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení, přičemž přílohou prohlášení musely být opět půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách bytů (§ 4/3 zákona o vlastnictví bytů).
Ve Vašem případě je podstatné, jak podrobně je zpracován půdorys Vašeho podlaží v prohlášení vlastníka (tzn. zda je tu pouze schematicky určena poloha jednotlivých bytů a nebytových prostor, nebo zda je zde každý byt a nebytový prostor podrobněji rozkreslen).
V každém případě platí, že povinnou součástí (přílohou) prohlášení vlastníka je údaj o podlahové ploše bytu (nebytového prostoru) jako celku, tzn. že údaje o podlahových plochách nově vzniklých místností není nutné do prohlášení vlastníka zanášet.
Je-li prohlášení vlastníka v případě Vámi obývaného bytového domu natolik podrobné, že jsou zde uvedeny i podlahové plochy jednotlivých místností (v rámci každého bytu či nebytového prostoru), nemění tato skutečnost nic na tom, že povinnost změnit prohlášení vlastníka (resp. aktualizovat jeho přílohu) by nastala až v okamžiku, kdy by došlo ke změně podlahové plochy bytu či nebytového prostoru jako celku.
V této souvislosti Vám doporučuji nahlédnout rovněž do stanov SVJ (popř. do jiného obdobného interního předpisu SVJ), zda zde není Vámi popsaná situace upravena odlišně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Přestěhování matky s dětmi do ČR, otec cizinec - hrozí stíhání za únos?
- Jde o únos pokud se matka s dětmi přestěhuje ze zahraničí do ČR (otec dětí cizinec)
- Přestěhování matky s dítětem do ČR, otec cizinec - hrozí stíhání za únos?
- Jde o únos pokud se matka s dítětem přestěhuje ze zahraničí do ČR (otec dětí cizinec)
- Dítě s českým a zahraničním občanstvím a přestěhování matky do ČR bez souhlasu otce - je to únos?
V současnosti žiji ve Velké Británii s 2 nezletilými dcerami (obě mají dvoje občanství, po otci Anglické a české po mě, jen starší 04/2009 má uvedeného otce v rodném listě). Ráda bych se přestěhovala zpět do ČR k rodině. Bývalý druh - Angličan - mi odjezd nedovolí. S dcerami se vidí velice zřídka, 1-2x do měsíce na pár hodin. S dcerami komunikuje přes Skype. Mladší dcera se narodila 02/2013. Neplatí mi žádné výživné, nemám u něj žádnou oporu.
Přestěhujeme-li se bez souhlasu otce nebo rozhodnutí soudu v Anglii, budu nějak stíhána za únos dcer do ČR? Je tuto situaci lépe řešit přes soud v ČR žádosti o přidělení dcer výhradně do mé péče? Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Jestliže mladší dcera otce v rodném listě uvedeného nemá, zde (zatím) žádný problém nevzniká. S mladší cestou byste z Británie do ČR odcestovat mohla. Problém nastává pouze u starší dcery. Pokud je u starší dcery uveden otec v rodném listě, pak máte jako rodiče vůči dceři stejnou rodičovskou odpovědnost, stejná práva a povinnosti. Odstěhováním do ČR byste výrazně omezila nejen styk s dcery s otcem, ale i jeho rodičovskou odpovědnost a výkon jeho rodičovských práv vůči ní. To platí i v případě, že by dcery byly svěřeny do Vaší péče. Svěřením dítěte (dětí) do péče jednoho z rodičů totiž nezanikají práva druhého rodiče vůči dítěti (dětem). Tedy i v případě, že by dcery byly svěřeny do Vaší péče, byste potřebovala souhlas otce s Vaším odstěhováním do ČR. Přemístění dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče lze považovat za protiprávní jednání – jedná se o tzv. mezinárodní únos. Bez souhlasu druhého rodiče bude vycestování se starší dcerou obtížné. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě jde o mezinárodní záležitost, doporučuji kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Veškeré kontaktní údaje naleznete na webových stránkách www.umpod.cz
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Člen výboru spolku je ve střetu zájmu - měl by se na schůzi zdržet hlasování?
- Platnost hlasování výboru spolku pokud je člen výboru ve střetu zájmu
Chtěl bych se zeptat na možnosti – platnost/oprávněnost hlasování. Řekněme, že existuje výkonný výbor, který rozhoduje o určitých organizačních věcech spolku. K rozhodování využívá hlasování jednotlivých členů tohoto výboru. Nyní máme případ, kdy se jedná o věc, ve které je jeden z členů výboru ve střetu zájmu - příklad: hlasuje se ve věci kdo bude zajišťovat službu – např. sekání trávy na hřišti, za úplatu – tedy výdělečnou činnost a má o tuto službu zájem rovněž jeden z členů výboru, který má hlas a hlasuje logicky ve svůj prospěch. Dá se považovat takové hlasování za platné, má ten kdo je ve střetu zájmu právo hlasovat, nebo by se měl hlasování zdržet, resp. jeho hlas by neměl být počítán ve výsledku hlasování? Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte problematiku střetu zájmů řešenu ve stanovách spolku, kde si samozřejmě můžete vymezit, co se považuje za střet zájmů, a nemáte tam ustanovení, které by tuto situaci za střet zájmů považovalo, pak je hlasování platné i za situace, kdy tento člen hlasuje ve svůj prospěch. Jakožto spolek nespadáte pod zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. , který vymezuje hned v počátečních ustanoveních, které subjekty a za jakých podmínek tomuto zákonu podléhají. Z pohledu právní úpravy tedy není nutné, aby se tento člen výboru hlasování zdržel.
__
FINANCE-DANĚ
- Bydlení potomka s rodinou v bytě rodičů - jak se vyhnout dani z příjmu?
- Odvod daně z příjmu - nájemné od potomka rodičů (byt ve vlastictví rodičů)
- Odvod daně z příjmu - nájemné od potomka rodiče (byt je ve vlastnictví rodiče)
- Pronájem bytu potomkovi a jeho rodině - platí se daň z nájmu, nájemného?
Rodiče žijí v domku, jejich dcera s manželem a dítětem bydlí v podnájmu v bytě 3+1. Jeden pokoj obývá jajich kamarád (je to vzdálený příbuzný) a tím jim pomáhá s placením nájmu. Rodiče kupují ve stejném městě byt do osobního vlastnictví, také 3+1. Na 6 let mají hypotéku, měsíčně budou splácet 31 000 Kč. Jakmile dojde k předání bytu, nastěhuje se do něj dcera+manžel+vnučka+kamarád. Budou v bytě bydlet do doby, než si zajistí své bydlení. Pak budou rodiče byt pronajímat a ve stáří (až nebudou moci sami bydlet v rodinném domku) se tam nastěhují.
Rodiče budou platit inkaso a stejnou částku bude dcera rodičům posílat na účet.
Vedle toho se dohodli, že dcera bude platit 5 000 Kč měsíčně (podobu 6 let, pak se částka zvýšÍ - rodiče půjdou do důchodu) jako příspěvek rodičům na splácení hypotéky (je to podstatně nižší částka, něž platí nyní).
V bytě budou mít trvalý pobyt dcera, její manžel a vnučka. Kamarád tam bude bydlet nejvýše asi 2 roky a trvalý pobyt má u svých rodičů.
Dotaz:
Jak provést smlouvu o užívání bytu, aby nevznikla daňová povinnost platit daň z příjmu?
Děkuji za odpověď. S pozdravem Monika
ODPOVĚĎ:
Dobrý den.
* Právník: Napadá mě jen zřízení služebnosti bytu na dobu určitou, ale nevím, zdali by i tyto příjmy nepodléhaly dani z příjmu (dcera by rodičům platila úplatu a ta by také zřejmě podléhala dani z příjmu). Tato varianta by se jistě nelíbila poskytovateli úvěru, neboť cena bytu, na kterém zřejmě bude zástavní právo k zajištění úvěru, by zřejmě rapidně klesla. Je možné, že zřízení takové služebnosti by bylo možné jen se souhlasem poskytovatele úvěru. Jiná varianta mě nenapadá a domnívám se, že se rodiče dani z příjmu nevyhnou. Navíc je otázka, zda vůbec někomu radit, jak se dá obejít zákon. Ale to už nechám na Vašem posouzení. Předložíte prosím můj názor daňové poradkyni? Děkuji.
* Daňová poradkyně: V případě rodičů se jedná o příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy nejsou osvobozeny a budete je muset zdanit. K příjmům si můžete uplatnit buď skutečné výdaje, anebo výdaje ve výši 30 % příjmů.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku (manželé spolu nežijí)
- Výživné na manželku (manželé spolu nežijí)
- Výživné na nerozvedeného manžela (manželé spolu nežijí)
- Výživné na manžela (manželé spolu nežijí)
Rodiče se po 40 ti letech manželství rozešli, ale nerozvedli se. Máma si našla nový podnájem, finančně je pro ni příliš drahé bydlet samostatně. Má malý důchod. Proto chceme zažádat o vyživovací povinnost otce. Má otec vyživovací povinnost, pokud spolu nežijí? Jakým způsobem o ni zažádat? Jak mohu matce pomoct? Má otec nárok na společné jmění manželů, pokud máma vlastní družstevní byt zděděný po její matce? Děkuji za odpověď. Iveta
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou Vaši rodiče stále manželi, mají vůči sobě nadále vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže se tedy Vaše maminka ocitla v tíživé finanční situaci a její příjmy nestačí k úhradě jejích životních nákladů, může požadovat výživné po svém manželovi – Vašem otci. Pokud nebude možné se s manželem na výši výživného dohodnout, bude muset maminka podat k okresnímu soudu v místě bydliště manžela návrh (žalobu) na určení výše výživného pro sebe jako manželku. Vzory takového návrhu najde maminka k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním takového návrhu může pomoci advokát.
V žalobě by maminka měla uvést všechny důležité okolnosti a důvody, na základě kterých se domnívá, že by jí měl manžel platit výživné. Zejména by měla uvést to, jaké má příjmy, jaké jsou její výdaje a z jakého důvodu nemá možnost si své příjmy zvýšit vlastním přičiněním. Měla by uvést také to, jaké jsou příjmy a životní úroveň jejího manžela, navrhnout výši výživného, kterou by jí měl soud přiznat a od jaké doby - výživné je možné požadovat nejdříve ode dne podání žaloby, zpětně to není možné. Součástí žaloby může být také návrh na tzv. předběžné opatření, o kterém soudy rozhodují během několika dní.
Pokud je maminčin příjem nízký, může požádat o přidělení advokáta ex offo, který by ji zastupoval bezplatně a pomohl jí se sepsáním žádosti k soudu. Ohledně bezplatné právní pomoci se můžete obrátit na Českou advokátní komoru – více informací zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
Vyživovací povinnost vůči rodičům mají i jejich děti, takže vůči mamince máte vyživovací povinnost i Vy jako její dcera. Vyživovací povinnost mezi manželi ale předchází vyživovací povinnosti dětí k rodičům, takže nejdříve by měl výživné Vaší mamince poskytnout její manžel – Váš otec.
Doporučuji Vaší mamince zvážit i další možnosti, jak si zvýšit příjem – například podat žádost o příspěvek na bydlení či dávky pomoci v hmotné nouzi.
Věci získané dědictvím – a to jak děděním ze zákona, tak ze závěti – nepatří do společného jmění manželů. Zděděný družstevní byt tedy patří pouze Vaší mamince a Váš otec na něj nemá právní nárok.
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Napadení volně pobíhajícím psem se zraněním a přestupkové řízení
28.3.2016 jsem venčila našeho psa na blízkém poli. Po chvíli jsem si všimla ještě paní za mnou s dalším psem, který na nás vrčel a štěkal, přivolala jsem Maxe, který se rozběhl směrem ke mě, ale po chvíli si to rozmyslel a otočil se k druhému psovi. Pes se po Maxovi ohnal a než stačil něco udělat, paní si toho svého psa zalehla, Max jim dal pokoj a stál u nich, načež ho paní udeřila do oka (má ho ještě oteklé) a on se jí ohnal po ruce a chytil jí, když si to uvědomil, tak mi běžel naproti a dala jsem ho na vodítko.
Ptala jsem se paní, jestli jsou v pořádku a chtějí pomoc. Mou pomoc odmítla a odešla domů. Osobně se neznáme, nevím, jak se jmenuje a ani ona se na kontakt nebo na cokoliv jiného nezeptala. Bydlíme ale na menším městě a pravděpodobně na stejném sídlišti.
Večer 28.3.2016 u nás ale zvonila policie, že má paní kousanec na ruce a má jí obvázanou a že zjistila naše jméno a byla ve stresu, tak neví, jestli je pes naočkovaný a jestli bychom byli schopni dodat očkovací průkaz, až se nám znovu ozvou. Zároveň bylo vše předáno na město jako přestupek za volné pobíhání psů (bohužel jsem dodnes (29.03.2016) měla zato, že je to zakázáno jen na veřejném prostranství, ale město to zakázalo všude a nevydalo žádný seznam, kde by pes mohl na volno běhat). Paní to 28.3.2016 ošetřili, předložila lékařskou zprávu a říkala, že jí to budou možná dneska (29.03.2016) šít.
Na policii jsme byli sami, nikdo nemá žádný záznam, ránu jsem neviděla (měla zimní bundu). Pokud bude paní slušná, ráda bych za ní zašla a vyřešila to mimo, ale obávám se, že to nepůjde, vzhledem k tomu podanému přestupku. Jak lze toto řešit? Musela by nějak prokázat, že jí kousnul náš pes? Co když jí kousnul její pes? Zblízka to viděla jen ona. Dá se nějak prokázat, že náš pes se volně pohyboval bez vodítka? Policie k nám přijela cca po 12 hodinách od incidentu. A hraje nějakou roli to, že její pes vystartoval po našem a celou dobu provokoval?
Předem děkuji za odpověď. Hezký den. Žaneta
ODPOVĚĎ:
Zde záleží na tom, co se podaří prokázat. Obecně platí, že se na obviněného z přestupku hledí jako na nevinného, dokud není jeho vina vyslovena pravomocným rozhodnutím.
Tedy musí být prokázáno, že se dané jednání stalo uvedeným způsobem a že jste za tento přestupek odpovědná.
Vy nemáte povinnost prokazovat svou nevinu, nicméně je žádoucí uvádět důkazy na svou obhajobu.
Skutečnost, že cizí pes napadl Vašeho může sehrát určitou roli při posuzování jednání, ale spíše okrajovou, jelikož je podstatná skutečnost, že Váš pes kousl jinou osobu.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Výrobce nábytku ho dodal pozdě - nárok na úhradu vedlejších nákladů (bydlení mimo domov)
- Náhrada vedlejších nákladů z důvodu nedodání nábytku včas (úhrada vedlejších nákladů s tím spojených)
U Sconta nábytku jsme si objednali kuchyň a na objednávce byl stanoven fixní týden dodání - 12. kalendářním týdnu. Při náhodném telefonátu v minulém, tedy 12. kalendářním týdnu, jsem zjistila, že kuchyň bude dodána až v 15. kalendářním týdnu, tedy o 3 týdny později. O této skutečnosti nás informovali cca 3 dny po telefonátu omluvnou SMS zprávou. Vzhledem k tomu, že již na instalaci kuchyně máme vše připravené, jsme teď nuceni další 3 týdny na kuchyň čekat a bydle "mimo", jelikož máme 2 letou dceru.
Uvažovali jsme o odstoupení od smlouvy, ale dnes (29.03.2016) jsem si prostudovala obchodní podmínky Sconta nábytku a zjistila jsem, že při odstoupení od smlouvy si účtují 30% pořizovací ceny jako penále, ale na druhou stranu za pozdní dodání poskytují pouze 0,3% slevu z ceny za každý započatý týden zpoždění, což mi připadne značně nepřiměřené vzhledem k tomu, jaké náklady (především s náhradním ubytováním) a problémy nám toto zpoždění činí. Jak tedy v tomto případě postupovat a na co má zákazník v tomto případě nárok? Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Bohužel při pozdním dodání zboží lze od smlouvy odstoupit pouze u tzv. fixních smluv, ze kterých vyplývá, že na pozdním dodání nemůže mít kupující zájem - např. koupě letenek, dovolené apod. Pokud jste si přímo ve smlouvě nesjednali, že při pozdním dodání lze od smlouvy odstoupit, tak v tomto případě odstoupit nelze a máte právo požadovat "přiměřenou" slevu z ceny. Pokud je výše slevy sjednaná, tedy uvedená v obchodních podmínkách a činí 0,3%, nezbude, než se tímto řídit. Otázku přiměřenosti této částky byste pochopitelně mohli řešit soudně, ale náklady řízení by v tomto případě mohly dosáhnout téměř hodnoty samotného sporu.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Úhrada nákladů soudního řízení
Soud 1. stupně mě odmítl přiznat úhradu nákladu řízení a odmítl do spisu založit doklady o těchto nákladech s tím, že je to zbytečné. V odvolacím řízení soud 2. stupně rozhodl jinak a požádal mne o doložení všech nákladů. S tím, jsem však nepočítala a v den jednání jsem je neměla u sebe. Musím je ve stanované lhůtě soudu doložit a chci mít vše úplně správně spočteno, abych už více nemusela se soudem jednat. Je mi obecně známo, že náklady řízení se dle OZ rozumí
§ 137
(1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 3.
ale, výklad § není pro mne jako laika jednoduchý, proto se dotazuji, zda je ušlým výdělkem i to, že jsem si na jednání vzala dovolenou, jak je to s jízdným a s úhradou odměny advokátovi.
Vím, že jsem měla nárok na neplacené volno v den konání jednání před soudem a to po celou pracovní dobu, neboť soud se konal na druhém konci republiky a jen dojezd na místo trval 4,5 hodiny. Nechtěla jsem však zaměstnavateli sdělovat, jakou kauzou procházím a tak jsem si na tyto dny vzala dovolenou (na každé jednání jeden den dovolené). Tento čas bych mohla místo u soudu strávit odpočinkem. Zaměstnavatel je ochoten soudu dovolenou potvrdit i znovu vyčíslit, jaký jsem měla tyto dny výdělek. Je jej možno považovat za ušlý a dát jej do nákladů na řízení?
Dále nevím, zda jízdným se rozumí náklady na cestu k soudu, nebo i na cestu zpět.
A zda se náklady na advokáta míní i náklady na jedno jednorázové poradenství (které bylo provedeno v jeho AK a mám na něj účet). Advokát mi totiž při první konzultační návštěvě vyčíslil odměnu za zastupování před soudem předběžně na 50.000,- Kč + jízdné na opačný konec republiky, což bych finančně nezvládla. Po dohodě mi poskytl jednorázové poradenství, jak ve věci postupovat a řekl si o odměnu 5.000,- Kč. Je to nákladem řízení? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Pokud jste čerpala na soudní řízení dovolenou, tak to bohužel není ušlým výdělkem a do nákladů zahrnout nelze. Náklady na cestu k soudu určitě požadujte a máte nárok i na náklady na cestu zpět. Kopii jízdenek soudu zašlete společně s vyúčtováním. Náklady spojené s jednorázovým poradenstvím uplatnit nelze, musí se jednat o náklady na právní zastoupení advokátem, který by Vás na základě plné moci zastupoval přímo u tohoto jednání. Na druhou stranu, Vy vyčíslujete náklady a soud je buď přizná nebo pokrátí. Proto i když tento náklad na jednorázové poradenství do vyúčtování zahrnete a doložíte dokladem, je možné, že soud Vám tento náklad přizná s ohledem např. na mimořádnost případu nebo jej prostě nepřizná.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může správce hřbitova pokácet stromy na hrobě, hrobu?
- Kácení stromů na hrobě hřbitova - může to správce hřbitova udělat?
Platím řádně nájem za hrob. Na hrobě jsem měla dva vzrostlé stromy, které byly zdravé. Když jsem navštívila po nějake době hřbitov, stromy byly pokácené. Má správa hřbitova právo zasahovat tímto způsobem přímo na hrobě? Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Řešit stav zeleně na hřbitově je v kompetenci Správy hřbitova, která vyhodnocuje zdravotní stav stromů a nese odpovědnost za případné ohrožení bezpečnosti v důsledku špatného stavu stromů. Z tohoto důvodu je možné, že došlo k pokácení stromů. Pokud máte za to, že stromy byly zdravé, učiňte dotaz na Správu hřbitova, z jakého důvodu byly pokáceny, nicméně pokud bude správa trvat na tom, že zdravé nebyly, můžete se obrátit na odbor životního prostředí s žádostí o prošetření této situace.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno bydlení u vydražené nemovitosti (exekuční dražba)
- Služebnost bydlení u vydražené nemovitosti (exekuční dražba)
V dražbě jsem zakoupil byt, příklep bude brzy přidělen a tak s bytem už budu nakládat podle svého. Oprávněný dlužník je majitel bytu, který má v bytě trvalou adresu, ale neobývá byt. Pouze jeho nemocná babička v bytě žije. Nekomunikuji s oprávněným, ale s jeho otce, kde jsme se bez problému dohodli, že v bytě jeho nemocnou mámu necháme o kterou se stará a vytvoříme nájemní smlouvu, kde budu dostávat měsíční nájemné.
Řekneme ze mám tedy tento vzor smlouvy, bylo by dobré přidat do smlouvy v mém případě nějaký dodatek nebo byste smlouva takto ponechala. Děkuji za odpověď. Případně návrh na doplnění ve smlouvě.
Dále zde uvádím, jak je psané v usnesení v příloze níže, věcná břemena a to darovací smlouva Žanety Novákové pro Pavla Nováka, který je povinný a byt již nevlastní. Vlastníkem jsem já, nicméně v darovací smlouvě je psáno, že se s bytem nesmí nic dělat po dobu života Žanety a Pavla Nováka, kteří byt obývají. Samozřejmě jsem se s nimi dohodl a budou platit řádně nájem. Kdyby, ale nastala situace, že by nebyla domluva nebo bych chtěl byt začít obývat a nepronajímat, případně pronajmout někomu jinému, tak díky tomuto břemenu nemohu? Dokud budou živí? Nebo případně mohu získat příkaz k vystěhování, Děkuji. Karel
ODPOVĚĎ:
Moc se omlouvám, ale trochu se v dotazu ztrácím. Jestli jsem dobře pochopila, tak jste vydražil byt, na který je vázáno věcné břemeno dožití ve prospěch Žanety a Pavla? V takovém případě je jedinou možností, jak se věcného břemene zbavit a začít byt obývat či pronajímat někomu jinému, zahájit soudní řízení o zrušení věcného břemene, ovšem musely by zde opravdu existovat pádné argumenty, aby soud věcné břemeno zrušil. Případně je samozřejmě možné věcné břemeno zrušit dohodou obou stran.
De facto byste od těchto lidí, kteří jsou oprávněnými z věcného břemene, neměl požadovat ani nájem, protože pokud byl byt vydražen s věcným břemenem, tak tomu měla být v rámci dražby přizpůsobena vyvolávací cena, kdy nemovitost zatížená věcným břemenem má výrazně nižší cenu než nemovitost nezatížená. Pokud by tedy s oprávněnými z věcného břemene domluva nebyla, musíte se domáhat zrušení věcného břemene pouze dohodou s nimi nebo soudně. v případě, že jsem nezodpověděla všechny Vaše dotazy, prosím o upřesnění a zodpovím.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání majetku v dědickém řízení u notáře - informace
- Darování zděděného majetku potomkům hned v dědickém řízení u notáře - lze to udělat?
Umřel mi tatínek bez závěti ale jeho vůle byla, aby chatu dostal vnuk (můj syn), další vnuk dostal garáž a auto, já (dcera) dostala pozemek a maminka (manželka) měla byt. Bude toto rozdělení možné? Bude toto akceptovat i notář? Pokud notář toto akceptovat nebude, můžeme si sami sepsat darovací smlouvu, aby jsme takto majetek rozdělili? A stačí u darovací smlouvy jen ověřit podpisy? Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení není možné takto rozdělit majetek, a to z důvodu, že podle zákonné dědické posloupnosti dědí vždy manželka a děti a nedědí-li děti, dědí jejich děti. V reálu by to znamenalo, že v dědickém řízení buď bude dědit manželka a Vy jako dcera nebo dědictví odmítnete a tím do Vašeho dědického nároku vstoupí Vaše děti, takže by dědila manželka a vnuci, ale Vy už ne. Doporučila bych Vám, aby v rámci dědického řízení dědila manželka byt a Vy chatu, pozemek, garáž a auto a po skončení dědického řízení byste chatu, garáž a auto darovací smlouvou převedla na vnuky. Darovací smlouvy sepište písemně a nechte si ověřit podpisy. Auto následně vnuk na úřadě přepíše na základě dědického rozhodnutí a darovací smlouvy. U darovací smlouvy na chatu a garáž rovněž stačí ověřit podpisy, je však ještě potřeba podat návrh na vklad do katastru nemovitostí společně s darovací smlouvou s úředně ověřenými podpisy, aby došlo k oficiálnímu přepisu nemovitostí na vnuky.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vedení účetnictví svěřenského fondu
- Vedení účetnictví svěřeneckého fondu
FINANCE-DANĚ
- Daně a svěřenský fondu
- Daně a svěřenecký fond
- Odvod daní u svěřenského fondu
- Odvod daní u svěřeneckého fondu
Jsem zakladatel svěřenského fondu. Z mé snahy bylo zjištěno, že svěřenský fond je povinen platit daně mimo zákonných výjimek a vést podvojné účetnictví. Statut svěřeneckého fondu bude zcela jednoduchý a to vyčleněný byt a běžný bankovní účet u 400.000,-. Plnění obmyšlenému - právnické osobě Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ bude měsíční úhrada dříve nájemného bytovému družstvu, nyní měsíční předpis na úhradu příspěvků vlastníka a záloh na poskytované služby a to bude pohyb zaznamenaný na běžném účtu svěřenského fondu ve prospěch účtu Společenství vlastníků bytových jednotek. Z účtu vlastního na účet cizí. Samozřejmě bude docházet k doplňování zůstatku BÚ zakladatelem fondu, poplatky bance, připsané úroky. Fond nebude podnikat ani byt nebude pronajímán. Daňová povinnost není. Z důvodu naprosté mé neznalosti je obtížné správně vést podvojné účetnictví fondu, a tím asi budu muset požádat o službu placeného daňového poradce.
Není vám známa nějaká úleva finanční správou nebo rada jak daný problém zvládnout? Děkuji. Pavel.
ODPOVĚĎ:
Svěřenský fond bude mít povinnost vést účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví. Za jeho správnost odpovídá správce fondu. Bude nutné také podávat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Doporučuji využít služeb daňového poradce. Nezapomeňte, při vyčlenění bytu do svěřenského fondu, podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odkoupení městského bytu babičky rodinou - jak zajistit pozdější převod na osobu která poskytla peníze?
- Odkoupení městského bytu dědečka rodinou - jak zajistit pozdější převod na osobu která poskytla peníze?
- Smlouva o pozdějším převodu bytu v osobním vlastnictví na osobu která poskytla kupní cenu na původně městský byt
Babička bydlí v městském bytě, má možnost jej odkoupit za zvýhodněnou cenu. Nicméně nemá finance. Nabídla nám tedy, že pokud částku uhradíme, po roce byt přepíše na nás (dřív než za rok to možné není) a necháme ji tam dožít s tím, že bude hradit částku do fondu oprav a inkaso. Jenže to začala řešit dost pozdě, takže peníze se musí odeslat nejpozději zítra (29.02.2016).
Rád bych ji peníze zapůjčil/dal s tím, že za rok se byt přepíše na mne. Ale nevím, jak to ošetřit. Je to sice babička, ale člověk nikdy neví a z rodiny ji může kdokoliv cokoliv navykládat a tak aby nakonec byt třeba nechtěla přepsat. Jakou smlouvu mám napsat? Nebo mi zaslat odkaz na stažení takové smlouvy? Popřípadě, kolik by stálo vypracování od Vás takové smlouvy?
A co by se stalo, kdyby byt byl teď napsán na babičku, já s ní měl smlouvu o tom, že to za rok na mne přepíše, a babička by zemřela. Bude byt součástí dědictví a nebo bude vyřazen z dědictví, protože bude existovat smlouva se mnou? Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych doporučovala sepsat s babičkou smlouvu o zápůjčce peněz s termínem splatnosti např. za rok. V případě jejího úmrtí by závazek vrátit Vám peníze přešel v rámci dědického řízení na její dědice. Pro případ úmrtí lze dále doporučit, aby babička sepsala závěť, v níž byt připadne Vám. Je ovšem nutné respektovat zákonná ustanovení pro dědění ze závěti. Nevím, kolik má babička žijících dětí, proto je riziko, že pokud by měla babička ke dni úmrtí pouze tento byt, který byste měl zdědit, byla by závěť neplatná, protože v závěti opomenula své děti. Další možností je sepsat smlouvu o smlouvě budoucí darovací, kterou se zaváže, že za rok Vám byt daruje. Kdyby si to do té doby rozmyslela, můžete na základě této smlouvy podat k soudu žalobu, aby svému závazku z této smlouvy dostála a finální darovací smlouvu uzavřela. Opět pokud by v mezidobí zemřela, musel by tomuto závazku dostát některý z dědiců.
__
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nevyplnění obmyšlené osoby na životní pojistce - nárok pečující osoby na vyplacení pojistného (slib od pojistníka, pečující osoba není zákonný dědic)
Starali jsme se více jak 20 let o paní která v 11/2013 zemřela. na naši rodinu mela uzavřenou pojistku. Vše zařizoval osob bankéř z kB, který měl u sebe všechny její písemnosti. Dédic-bratr žije 50rokú v Californii. Pojistku jsem hledala s pomocí soudu. Objevila jsem více pojistek ovšem nebyly vyplněny obmyšlene osoby. Zaslala jsem do kB pojišťovna Jihlava ''usnesení o děd řízení'' a na základě toho byly částky vyplaceny v 11/14 bratrovi zemřelé. Podotýkám, že dědic o pojistkách vůbec nevěděl. Muj dotaz_mám nárok alespoň na nějaké procento z dohledaných pojistek? Podle mého názoru se dědic bezdůvodné obohatil. Bere jako samozřejmost, že mu vše spadlo do klína a o nějakém vyrovnání vůbec neuvažuje i když jsem s ním situaci konzultovala. Samozřejmě mana tom podíl i osobní bankéř, který obmyšlené osoby neuvedl. Děkuji za odpověď. Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže bylo již dědické řízení uzavřeno a nenastaly žádné nové skutečnosti, které během dědického řízení nebyly známy, není možné se domáhat jeho opětovného "otevření" a především jeho revize v oblasti okruhu dědiců. Co se týče Vašich nároků vůči oprávněnému dědici. Morálně nárok na podíl z dědictví patrně máte, ale podle zákona zde není dán titul, z jakého by Vám měl oprávněný dědic cokoliv poskytnout.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - kdy může zaměstnavatel na stejnou pracovní pozici přijmout nového zaměstnance?
Pracovní poměr skončil 30.11.2015. Byl na dobu neurčitou a výpověď byla dána z důvodu nadbytečnosti. Odstupné bylo vyplaceno. Kdy nejdříve může firma přijmout nového pracovníka na moje bývalé místo. Děkuji, Adéla
ODPOVĚĎ:
Žádná taková lhůta stanovena není, zaměstnavatel si však musí obhájit své rozhodnutí o znovuobnovení místa např. tím, že vznikly nové okolnosti, které ho k tomuto kroku vedly, tj. že zrušení vašeho místa a jeho rozhodnutí o Vaší nadbytečnosti nebylo pouze účelovou záležitostí s cílem ukončit s Vámi Váš pracovní poměr.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Nemožnost zkolaudování stavby dokončené jiným subjektem než který má stavební povolení - jak zkolaudovat stavbu?
2004 jsme si koupili rodinný domek, který stavěla developerská firma na pozemku obce.
Developer nedokončil obslužnou komunikaci pro 8 rodinných domů a 1 řadový čtyřdům.
Proběhlo několik soudních řízení s konečným rozhodnutím soudu ve prospěch obce.
Developerská firma nezanikla, ale byla několikrát převedena na různé subjekty a také několikrát změnila adresu.
Obec se snaží komunikaci dokončit, ale pořád naráží na stejný problém. Stavební povolení které bylo vydáno na developerskou firmu je nutné převést na nového stavebníka, tedy obec. Developerská firma nekomunikuje, doporučené dopisy se vracejí. Bez platného stavebního povolení magistrát příslušného města odmítá komunikaci zkolaudovat, zároveň nedoporučuje žádné stavební aktivity a nové stavební povolení také vydat nejde. Prosím poraďte. Richard
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětná pozemní komunikace je již dokončena (vzhledem k tomu, že obec má zájem o její kolaudaci), přičemž vlastníkem této pozemní komunikace je právě obec.
Vzhledem k tomu, že stavbou je ve Vámi popsaném případě pozemní komunikace, bude obec potřebovat získat kolaudační souhlas (§ 122 stavebního zákona). V tomto ohledu je podstatné si uvědomit, že stavební zákon pracuje v souvislosti s přivolením k užívání stavby (ať už má formu kolaudačního souhlasu či formu jinou) s termínem "stavebník" (tzn. že stavebník je oprávněn požádat stavební úřad o schválení používání předmětné stavby).
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji na § 2/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož se za stavebníka považuje:
- osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce,
- osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti,
- investor a objednatel stavby.
Vzhledem k tomu, že obec je (jak předpokládám) investorem a objednatelem předmětné pozemní komunikace, může být obec označena za stavebníka (a je tudíž oprávněna zahájit u místně příslušného stavebního úřadu kolaudační řízení).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že developerskou společnost by mohlo přimět k větší aktivitě (např. ke smluvnímu převodu stavebního povolení na obec), pokud by obec přikročila k zahájení exekučního řízení (svědčí-li obci pravomocné rozhodnutí soudu, které může být exekučním titulem). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné vědět, jak zní výrok předmětného rozhodnutí soudu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejné informování o profesních chybách konkrétní osoby - je možné to publikovat bez právních problémů?
Chci založit web a dát ke stažení dát textově-obrazový PDF soubor s radami. V ČR existuje guru na danou oblast, ale dělá chyby, které by odborník neměl. Chci zmínit svou zákaznickou zkušenost s jeho chybami. Ne jako pomluvu, jeho odbornost uznám, ale jako inspiraci, že nikdo není dokonalý. Jeho jméno chci použít v názvu materiálu: jak se vyvarovat chyb, které dělá i podnikatel XY. Je to právně ok, nehrozí mi nějaká pokuta? Je možné takto použít známá jména v materiálech či nadpisech článků? Jde mi o to, zmínit svoji zkušenost a použít veřejně známé jméno pro zatraktivnění nadpisu. PDF bude zdarma za e-mail. Ale pokud bych v budoucnu vymyslela placený produkt, na tyto e-maily bych zaslala nabídku. Děkuji. František
ODPOVĚĎ:
V první části své odpovědi zmíním ta ustanovení právních předpisů, která regulují použití jména jiné osoby, popř. zveřejňování informací o jiných osobách.
Dle § 184 trestního zákoníku se trestného činu pomluvy dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Za spáchání tohoto trestného činu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Vyšší trestní sazba (trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti) hrozí pachateli, dopustí-li se trestného činu pomluvy prostřednictvím tisku, filmu, rozhlasu, televize, veřejně přístupné počítačové sítě (nebo jiného obdobně účinného způsobu).
Dle § 49/1 písm. a) a c) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, nebo kdo úmyslně naruší občanské soužití nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Dle § 78/1 občanského zákoníku se může člověk, který byl dotčen zpochybněním svého práva ke jménu nebo který utrpěl újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva (zejména neoprávněným užitím jména) domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Dle § 81/2 občanského zákoníku požívá ochrany rovněž vážnost člověka, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku), takový člověk je oprávněn požadovat rovněž zadostiučinění (morální, zejména omluvu, či peněžité).
Pokud zamýšlený článek pojmete jako sdělení své zákaznické zkušenosti, popř. jako kritiku (v jejímž rámci nepřekročíte mantinely ochrany osobnosti dotyčného podnikatele), bude možné, abyste v článku uvedla rovněž podnikatelovo jméno. Bude-li tedy Váš článek koncipován věcně a konkrétně a bude (co do rozsahu a formy) přiměřený, mělo by být vše v pořádku (svým článkem budete toliko realizovat svobodu projevu).
Podstatnou roli při psaní článku bude hrát rovněž skutečnost, zda jste s dotyčným podnikatelem v soutěžním (konkurenčním) vztahu. Ze znění dotazu však usuzuji, že tomu tak spíše není.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola ze stavebního úřadu - kočky v bytě v osobním vlastnictví (dům SVJ)
Dostala jsem Výzvu od Stavebního úřadu - musím se v jimi určený datum a hodinu dostavit PŘED DŮM - já, SVJ a osoba, která nemá právně společné s mým bytem nic - kamarádka, která u mě byla 4 měsíce na soukromé návštěvě. Předmětem je kontrolní prohlídka – užívání bytu v osobním vlastnictví zkolaudovaném 2005. Od 2011 bydlím jinde byt prázdný, nevyužívaný, nemám tam ani trvalý pobyt, pouze jako rezerva. Kamarádka byt využívala k bydlení na základě smlouvy o výpůjčce (zdarma). Kamarádka má spolek pro opuštěné kočky, tyto kočky měla s sebou v mém bytě na návštěvě. Sousedi to zjistili, volali Městskou policii. Od řvaní souseda na chodbě o „smradu“ a pak hlasitého telefonátu na MP - a prý kvůli zápachu šířícímu se v domě - pod záminkou vylákala hlídka městské policie kamarádku z bytu, legitimovala ji bez udání důvodu, od té chvíle soused (kamarád hlídky městské policie) začal ve svých udáních používat osobní data mojí návštěvy. Byla tam 3x KVS - vše v pořádku. Musím kontrolu umožnit? Je oprávněná? Jarmila
ODPOVĚĎ:
Jako vlastník bytu jste povinná umožnit provedení kontrolní prohlídky (vyplývá tak z ust. § 154 stavebního zákona). Dále pokud tomu nebrání závažné důvody, musíte se této prohlídky zúčastnit. Pokud byste neumožnila provedení kontrolní prohlídky, vystavujete se riziku uložení pořádkové pokuty ve výši až 50.000,- Kč.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická dohoda mezi rodiči a potomky o odkázání části majetku
Je možné pro zjednodušení dědického řízení odkázat závětí věci osobní potřeby či osobní automobil jednomu z dětí po dohodě s ostatními. Nebude to pak považováno za opominutí dětí ostatních jako dědiců ze zákona? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Věci osobní potřeby i automobil je možné závětí odkázat pouze jedinému dítěti, ale aby některé Vaše jiné dítě závěť po Vaší smrti nenapadlo, měl byste přitom dodržet zákonné pravidlo, že zletilé děti musí obdržet z pozůstalosti alespoň 1/4 zákonného dědického podílu. Pokud byste měl např. 3 děti (a nebyl ženatý), tak každé z nich má nárok na 1/4 z 1/3, tedy na 1/12 pozůstalosti. Pokud tedy věci osobní potřeby a automobil tvoří pouze část pozůstalosti a ze zbytku pozůstalosti by byly uspokojeny Vaše ostatní děti, pak není problém napsat závěť v takovém znění a nebylo by to považováno za jejich opominutí.
Pokud by věci osobní potřeby a automobil tvořily celou pozůstalost (nebo největší hodnotu pozůstalosti), pak by to opominutí ostatních bylo a ostatní děti by mohly žádat svůj povinný díl. V závěti můžete uvést, že žádáte, aby Vaši vůli Vaše ostatní děti respektovaly, tedy aby v rámci dědického řízení nežádaly výplatu dědického podílu – bude to však čistě jejich rozhodnutí.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění krycí sítě vedle společného plotu - jde o černou stavbu (výška sítě 160 cm)
- Krycí síť u plotu 160 cm - jde o černou stavbu?
Řešíme sousedské spory. Momentálně se týká nahlášení paní sousedkou na stavebním úřadě, černé stavby, která mela být vytvořena námi, a to tím, že vedle našeho společného plotu, který je jednoduchý pletivový nestabilní, na kterém má paní sousedka umístěny popínavé rostliny jsme si dovolili vedle našeho společného plotu umístit z naší strany cca 5-10 cm od společného plotu 4 zemní vruty, dali jsme do nich plotové tyčky 1m 60cm. Ve stejné úrovni jako je společný plot, na tyto tyčky umístili napínací drát nahoře, uprostřed a dole. Na tuto konstrukci bez pletiva jsme umístili krycí síť, neprůhlednost 90%. Důvod: popínavé rostliny poškozují svou vahou společný plot.
Je to černá stavba? 1.3.2016 přijde kontrola ze stavebního úřadu. Musím stavbu odstranit? Co nám hrozí pokud tak neučiním? Rádi bychom, alespoň do půlky společného plotu měli soukromí, které nám zajišťuje krycí sít.
Bydlíme v řadových domech a sousedka má družstevní vlastnictví souhlas nám na jí nahlášenou černou stavbu nedá a tím pádem ani družstvo. Máme vůbec možnost nějakého soukromí z naší strany? Na spol plot nemůžeme nic navěsit z důvodu vyvrácení, jediná možnost je to co jsme udělali nyní a co je nahlášené jako černá stavba. Prosím o jakékoliv informace které nám umožní tuto nahlášenou černou stavbu ponechat.
Děkuji. Kristýna
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčovou otázka, zda lze Vámi vybudovanou konstrukci vůbec považovat za stavbu.
Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavbu považují:
- veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání,
- výrobky plnící funkci stavby.
Vámi vybudovaná konstrukce by mohla být považována buď za oplocení, nebo by mohla být označena právě za výrobek plnící funkci stavby. V obou případech je pro zřízení takové stavby zapotřebí vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 14 a 16 stavebního zákona).
Pokud jste předmětnou konstrukci vybudovali bez vydání územního souhlasu, nelze vyloučit, že bude stavebním úřadem skutečně označena za tzv. černou stavbu (stejně tak však nelze vyloučit, že stavební úřad nebude předmětnou konstrukci za stavbu vůbec považovat a věcí se nebude dále zabývat).
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se jedná o černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení Vám bude umožněno černou stavbu tzv. legalizovat, tzn. získat dodatečně její povolení (v tomto případě ve formě vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí o umístění stavby). Ani zahájení řízení o nařízení odstranění stavby tedy neznamená definitivní povinnost černou stavbu odstranit. Legalizace černé stavby bude samozřejmě vyžadovat Váš aktivní přístup (tzn. že budete povinna předložit stavebnímu úřadu veškerou dokumentaci a souhlasy, jaké jsou zapotřebí při vedení standardního územního řízení).
Další postup Vám doporučuji konzultovat přímo s tím úředníkem stavebního úřadu, který u Vás bude provádět kontrolu.
Soukromí na svém pozemku nejlépe docílíte výstavbou plného oplocení, k jehož zřízení je zapotřebí získání územního souhlasu (k němuž je však nutné doložit souhlasy sousedů) či územního rozhodnutí (pokud se vám souhlasy sousedů získat nepodaří). V podrobnostech odkazuji na odpověď, kterou jsem dal na Váš dotaz z 15. 10. 2015.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Veřejné prostranství změněné na stavební pozemek a vstup cizích osob na tento soukromý pozemek
RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění plechového zahradního domku 4x7 metrů na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
- Je zapotřebí stavební povolení na mobilní zahradní domek 4x7 metrů?
- Stavební úřad nedovolil oplocení soukromého pozemku (původně byl veřejné prostranství)
- Oplocení soukromého pozemku který byl původně veřejným prostranstvím a změnil se v soukromý stavební pozemek
- Zákaz oplocení soukromého pozemku stavebním úřadem
2013-2016 vlastním dva malé pozemky 52 m2 (původně veřejné prostranství od 2016 změnou územního plánu změněno na stavební pozemek) a 49 m2 zahrada oba tvoří jeden celek. Nevázne na nich věcné břemeno a sousedí z jedné strany s jiným sousedem z druhé strany s chodníkem a dál silnici. Na pozemcích nebylo nic postaveno. Já jsem si zakoupila plechový mobilní zahradní domek na nářadí, vozík za auto apod. O velikosti 3,5 x 6,5 který jsem volně umístila na stavební pozemek. Bohužel nyní Stavební úřad rozhodl o odstranění plechového mobilního domku, který je menší než 25m2, původně zakázal parcely oplotit a dál musím umožnit průchod sousedovi na jeho zahradu, i když ten si vchod na svůj pozemek zbudoval na jiném míste mimo moje pozemky. Stavební povolení mě nebylo vydáno.
Potřebuji vědět zda na tento postup a jednání má stavební úřad právo a je v souladu se zákonem a jak mám postupovat a jednat dál já sama?
Žádné věcné břemeno zřízeno není, zkrátka úřednice stavebního úřadu řekla, že máme povinnost ji tam pustit, protože ten pozemek byl veřejné prostranství.
Děkuji za vaši radu. Andrea
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejné prostranství:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda lze Vámi vlastněné pozemky stále považovat za veřejné prostranství či nikoli. V tomto ohledu připomínám, že veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
2/ Instalace plechového zahradního domku a oplocení:
V první řadě připomínám, že pro instalaci plechového zahradního domku a pro vybudování oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to v podobě územního souhlasu (s umístěním stavby).
Za stavbu totiž stavební zákon považuje veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby, např. právě plechový zahradní domek (§ 2/3 stavebního zákona).
Zastavěná plocha plechového zahradního domku není jediným kritériem, které by rozhodovalo o tom, zda je k jeho instalaci zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu. V tomto ohledu upozorňuji na § 79/2 písm. o) stavebního zákona, dle něhož není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí v případě stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. K tomu, aby mohla být stavba zřízena bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu, je zapotřebí, aby byly splněny všechny shora vyjmenované podmínky.
Pro instalaci plechového zahradního domku (který lze považovat za výrobek plnící funkci stavby) a pro vybudování oplocení postačí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 14 a 16 stavebního zákona).
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo ve Vašem případě již zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení Vám musí být umožněna tzv. legalizace černé stavby (tedy dodatečné povolení instalace plechového zahradního domku).
V každém případě Vám doporučuji se proti rozhodnutí stavebního úřadu bránit (a to buď prostřednictvím odvolání či prostřednictvím návrhu na přezkum rozhodnutí stavebního úřadu). Pro učinění konkrétnějšího závěru je důležité vědět, jak stavební úřad své rozhodnutí odůvodní a jaké řízení se ve Vaší věci u stavebního úřadu v současné chvíli vlastně vede.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odměna za zlepšovák v práci
- Nárok na odměnu za vylepšení pracovního postupu
Když zaměstnanec pro zaměstnavatele vymyslí nový technický produkt či zlepší výrobní postup (v oblasti elektro), zpracuje si všechny plánky sám a zaměstnavatel s tím souhlasí a chce aby tak postupoval, tak má nárok na odměnu? A má zaměstnavatel právo požadovat aby mu zaměstnanec všechny své plánky jen tak odevzdal za účelem aby se používaly i v jiných firmách? V případě neodevzdání vyhrožuje okamžitou výpovědí.
Děkuji, Taťána
ODPOVĚĎ:
V tomto případě záleží v jistém ohledu i na Vaší domluvě se zaměstnavatelem, resp. i na pracovní pozici a druhu práce, který pro zaměstnavatele vykonáváte, můžete mít ohledně této situace i ujednání v pracovní smlouvě, popř. zaměstnavatel může mít tento stav ošetřen ve vnitřním předpise.
Obecně platí, že pokud jste určitou věc vymyslela v rámci pracovní doby, při plnění svých pracovních povinností, za použití prostředků zaměstnavatele (materiál, počítač, kancelář), pak s výsledkem této práce může nakládat zaměstnavatel dle libosti a Vy máte povinnost mu to umožnit.
Obecně na odměnu nárok také nemáte, záleží na domluvě se zaměstnavatelem a na podmínkách, které jste si vzájemně dohodli. Pokud by však zaměstnavatel chtěl tento Váš technický produkt přihlásit jako např. vynález, zlepšovací návrh, průmyslový, či užitý vzor, pak byste na určitou odměnu nárok měla, postup pak upravují zvláštní předpisy týkající se těchto průmyslových práv (např. zákona č. 527/1990 Sb. , o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění).
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné u "věčného studenta"
- Alimenty u "věčného studenta"
Dcera mého přítele má 19 let a chodí na soukromou střední hotelovou školu, příští rok (2017) by měla maturovat. Dcera školu docela fláká, v pololetí propadla, neomluvené hodiny atd. Zvažuje, že po maturitě půjde na další soukromou střední školu na další 3 roky. Jinak má pravidelné brigády každý víkend v baru, vydělá si asi 8tisíc měsíčně. Odstěhovala se od matky, ale ta ji nic nechce dávat, že si vydělá dost. Dle nás, pokud půjde na další střední školu, není to již příprava na budoucí povolání, ale věčný student. Budeme muset i nadále platit výživné a co matka ta nechce platit nic. Přece nemůžeme stále platit výživné a dcera si bude chodit do další střední školy. Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Dokud bude dcera studovat stávající školu – byť se špatným prospěchem – doporučuji výživné nadále hradit. Pokud ale dcera bez vážného důvodu (například zdravotního) studium ukončí a začne studovat jinou střední školu, mohl by to být důvod pro ukončení vyživovací povinnosti. Výživné totiž nelze přiznat, pokud je to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy může být právě situace, kdy dítě bez vážného důvodu ukončuje a opět začíná studovat vzájemně nesouvisející obory, čímž si jen prodlužuje dobu studia a finančního zajištění ze strany rodičů.
Jestliže dcera bez vážného důvodu studium ukončí, doporučuji zkusit se s ní na ukončení vyživovací povinnosti dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, bude muset Váš přítel podat k okresnímu soudu v místě bydliště dcery návrh (žalobu) na ukončení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Vzory takové žaloby najde k dispozici na internetu nebo mu s jejím sepsáním může pomoci advokát. V žalobě by měl uvést zejména důvody, pro které se domnívá, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila a v čem spatřuje rozpor s dobrými mravy.
Soud při svém rozhodování bude posuzovat také to, zda je přítelova dcera schopná se sama živit, tedy to, zda její příjmy z brigád stačí k pokrytí jejích životních nákladů. Občasné brigády se za schopnost se živit nepovažují, ale záleží na výši příjmů z těchto brigád a na výši dceřiných životních nákladů. Vyživovací povinnost vůči dítěti mají oba rodiče, tedy nikoliv pouze Váš přítel, ale i dceřina matka. Jestliže dceřiny příjmy nebudou dostatečné, měla by žádat výživné nejen po Vašem příteli, ale i po své matce.
__
RODINA-MANŽELSTVÍ A DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Družstevní byt získaný před manželstvím a rozvod, vypořádání majetku - má nedružstevník nárok na vyrovnání od družstevníka?
- Družstevní byt před manželstvím a vypořádání majetku manželů - nároky nedružstevníka
Prosím o radu ve věci družst. bytu, který dostal manžel od podniku v roce 12/1991 půl roku před naší svatbou 6/1992. Na to dostal půjčku od svého zaměstnavatele 60.000,-kč, kterou jsme spláceli společně. Zajímalo by mne, zda v případě rozvodu mám nárok na nějaké finanční vyrovnání - manžel tvrdí, že byt dostal on, tudíž je jeho a já mám smůlu. Dále prosím o radu jak mám postupovat, když bych si chtěla vzít půjčku, abych si zařídila nové bydlení, když jsme stále ještě manželé, ale chceme se rozvést.
Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Manžel má pravdu v tom, že do společného jmění manželů patří až na zákonné a smluvní výjimky jen ty aktiva a pasiva, která manželé nabyly za trvání manželů, což není tento případ. Avšak v případě majetkového vyrovnání po rozvodu máte jistě právo na vyplacení toho, čím jste ze svého majetku přispěla do společného jmění, příp. na majetek druhého manžela. V tomto případě jeho bytu. Avšak pozor, pokud mezi Vámi nedojde k dohodě a majetkové vypořádání bude muset provést na návrh některého z vás soud, bude nutné, abyste požadovanou částku nejen náležitě vyčíslila (nelze říci, že požadujete kompenzaci za splacenou půjčku), ale rovněž i doložila (faktury, výpisy z účtů, svědecké výpovědi). Vzít si půjčku jistě můžete, na tom nejste omezená. Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Ve Vašem případě se patrně bude jednat přesně o výše uvedené případy. Abyste nebyla nařčena z toho, že chcete před rozvodem manžela zadlužit, doporučuji věřitele seznámit se skutečností, že jste v rozvodovém řízení a že půjčka je ryze Vaše osobní. Toto si nechce dopsat do smlouvy o půjčce.
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej obchodního podílu s. r. o. - je nutný znalecký posudek hodnoty s. r. o. kvůli odvodu daně?
- Daně při prodeji obchodního podílu s. r. o. - je nutný znalecký posudek na hodnotu s. r. o. ?
Je nutný odhad soudního znalce, na hodnotu obchodního podílu, při prodeji obchodního podílu s. r. o. kvůli odvodu daně z prodeje obchodního podílu? Nebo to záleží jen a jen domluvě mezi prodávajícím a kupujícím? Děkuji Čeněk
ODPOVĚĎ:
Odhad není při prodeji obchodního podílu potřeba. Do daňového přiznání uvedete částku, za kterou jste obchodní podíl prodal. Jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu obchodního podílu. Pouze pokud byl obchodní podíl nabyt bezúplatně, tak můžete jako výdaj použít dle § 24 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů nabývací cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí obchodního podílu.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů - musí zaměstnavatel na dohodu přistoupit?
- Dohoda o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů od zaměstnance - musí na ni zaměstnavatel přistoupit?
Mohu skončit pracovní poměr dohodou ze zdravotních důvodů? Byla by možná výpověď bez výpovědní lhůty? Co když zaměstnavatel nebude souhlasit?
Denisa
ODPOVĚĎ:
Z obecných zdravotních důvodů můžete dát zaměstnavateli výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, nebo se s ním domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou, pokud bude s dohodou souhlasit.
Pokud by se na Vaší straně jednalo o takové zdravotní důvody, které Vám znemožňují konat dosavadní práci, pak máte možnost požádat zaměstnavatele o mimořádnou lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče). Zaměstnavatel má povinnost Vás na Vaší žádost na takovou prohlídku poslat a tento lékař bude potom posuzovat Vaši způsobilost nadále konat dosavadní práci. Pokud by vás shledal nezpůsobilým, pak o tom uvědomí zaměstnavatele a ten Vás nadále nemůže nechat konat danou práci a musí s Vámi řešit buď Vaše převedení na jinou práci, nebo ukončení Vašeho pracovního poměru. Podstatou však je, že již nemůžete nadále tuto práci vykonávat.
Záleží tedy i na zdravotních potížích, které máte. Obecně ale platí, že zkrácení výpovědní doby pro zdravotní důvody nebo donucení zaměstnavatele podepsat výpověď zákoník práce nezná.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za věcné břemeno od elektrárny, ČEZ
- Odškodnění za služebnost od elektrárny, ČEZ
- Zřízení služebnosti pro elektrárnu, ČEZ - odškodnění za kabel v zemi
- Zřízení věcného břemene pro elektrárnu, ČEZ - odškodnění
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Cena věcného břemene vedení kabelu ČEZ v zemi na soukromém pozemku
- Cena služebnosti vedení kabelu ČEZ v zemi na soukromém pozemku
Koupil jsem nemovitost (přes realitní kancelář) a asi 1 měsíc poté mi přišla žádost od firmy Elektrosun s. r. o. , která zastupuje společnost ČEZ, o zřízení věcného břemene a to na dobu neomezenou. Jedná se o novou elektrickou přípojku (zemní kabelové vedení a přípojková skříň v pilíři o rozsahu 12,2 m2), která zasáhla mé dva pozemky o výměře 918m2 a 126m2 (pro detailnější nahlédnutí se jedná o LV 340, katastrální území Ktová, parcelní číslo 98/1 a 98/2). Jedná se o to že předchozí majitel zamlčel (protože podepsal smlouvu o smlouvě budoucí), že nemovitost bude touto událostí zasažená, jak mohu v tomto případě postupovat. Mám právo na odškodnění a v jaké výši? Přikládám foto části kupní smlouvy, kde se hovoří o těchto skutečnostech. Co by se stalo, když není v mém zájmu zapsat toto věcné břemeno a budu dělat tzv. ,, mrtvého brouka´´. V opačném případě, jakou mohu požadovat náhradu od ČEZu za zřízení tohoto břemene? Děkuji, přeji hezký den Miloš
ODPOVĚĎ:
V kupní smlouvě se bohužel hovoří pouze o stavu ke dni uzavření kupní smlouvy, nikoliv do budoucna. Pokud už jste vlastníkem a ve věci věcného břemene Vás oslovili až nyní, nejedná se o pochybení prodávajícího a z tohoto titulu po něm nelze požadovat odškodnění. Za zřízení věcného břemene samozřejmě můžete žádat úplatu, nicméně její výši by Vám sdělil pouze znalec, který by na ocenění věcného břemene vypracoval znalecký posudek či odborné vyjádření. Můžete dělat i "mrtvého brouka" a vyčkat, zda se ČEZ ozve znovu nebo to vyřeší jinak se zatížením jiných pozemků.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy společenství vlastníků bytových jednotek, SVJ - příklad
- Stanovy SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek - příklad
Do stanov, které se budou zpracovávat, zakomponovat ustanovení s následujícím obsahem (samozřejmě s příslušným značením článků, odstavců, atd. a s náležitou formulací).
Bytový (panelový) dům společenství o šesti vchodech a osmi nadzemními podlažími zahrnuje 3 skupiny bytů o velikosti 1+1, 2+1 a 3+1.
Jednotlivé skupiny bytů jsou typizované, stejné velikosti a mají následující podlahou plochu:
byty 1+1 mají podlahovou plochu 38, 90 m2,
byty 2+1 mají podlahovou plochu 60, 30 m2,
byty 3+1 myjí podlahovou plochu 78, 40 m2.
V souladu s ustanovením § 1161 o. z. jsou pro uvedené skupiny bytů stanoveny následující podíly na společných částech:
pro byty 1+1 je podíl 3890 / 843980,
pro byty 2+1 je podíl 6030 / 843980.
pro byty 3+1 je podíl 7840 / 843980.
Podlahové plochy všech bytů, které vlastní členové společenství a jejich podíly na společných částech jsou zapsány na katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.
Vzájemné porovnání velikosti podílů jednotlivých skupin bytů je následující:
velikost podílu pro byty 2+1 je větší 1,55 násobně oproti podílu pro byty 1+1,
velikost podílu pro byty 3+1 je větší 2,01 násobně oproti podílu pro byty 1+1.
V souladu s ustanovením § 1206 odst. 1) o. z. mají vlastníci bytů tyto počty hlasů:
vlastníci bytů 1+1 mají 1 hlas,
vlastníci bytů 2+1 mají 1,5 hlasu,
vlastníci bytů 3+1 mají 2 hlasy.
Členové společenství v bytovém domě vlastní celkem 138 bytů.
Z toho bytů o velikosti 3+1 je 54, bytů o velikosti 2+1 je 42 a bytů o velikosti 1+1 je 42.
Celkovému počtu bytů ve výši 138 odpovídá celkem 213 hlasů. Toto je 100 % hlasů.
75 % hlasů činí 160 hlasů,
50 % hlasů činí 107 hlasů,
25 % hlasů činí 54 hlasů.
V souladu s ustanovením § 1 odst. 2) o. z. způsob hlasování na jednání shromáždění se bude uskutečňovat postupně po skupinách bytů jednotlivých velikostí.
Počty hlasujících členů v jednotlivých skupinách bytů se vynásobí počtem hlasů, které jsou příslušné pro jednotlivé skupiny bytů.
Tímto se získají věrohodné počty hlasů vlastníků bytů, kteří hlasují postupně v jednotlivých skupinách bytů.
Celkový počet hlasů konkrétního hlasování celého shromáždění se získá sečtením počtu hlasů z jednotlivých skupin vlastníků bytů.
Řídící jednáním shromáždění ihned poté vyhlásí celkové počty hlasů, které byly spočítány v průběhu konkrétního daného hlasování o projednávané záležitosti, o které se hlasovalo.
Zpracovatel zápisu vyhlášené počty souběžně zapíše do zápisu.
Pane magistře, tímto striktně dodržuji zákon. Jsou vytvořeny podmínky k používání hlasů, jak požaduje zákon a jak připomněl p. prof. Eliáš v 1 odpovědi.
Jsou respektovány velikosti podílu na společných částech, jak požaduje zákon.
Podíly jsou zachovány tak, jak jsou na katastru nemovitostí a ve smlouvách o převodu vlastnictví jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb. , které mají u sebe vlastníci bytových jednotek - členové společenství. Není nutné zmíněné podíly upravovat nebo měnit.
Tímto jsou vytvořeny podmínky a je otevřena cesta k poctivému a věrohodnému hlasování.
Počty hlasů odpovídají velikosti podílů, jak stanovuje § 1206 odst. 1).
Že je tam 1 setina (u bytů 3+1) a 5 setin (u bytů 2+1) rozdíl, to nemůže hrát žádnou roli.
Pane magistře, buďte prosím tak laskav, napište mi stručně, třeba jednou větou, Váš názor. Budu Vám velice vděčný.
Děkuji. S pozdravem Roman
ODPOVĚĎ:
Jak sám uvádíte, hlasy přesně neodpovídají velikostem podílů.
Zcela chápu Váš záměr, ale hlasy musí odpovídat podílům (pokud se vlastníci jednotek v prohlášení od tohoto pravidla neodchýlí). Domnívám se, že výše uvedené bude možné v případě, že budou hlasy zcela odpovídat podílům na společných částech.
Nicméně, jak již bylo uvedeno, ke změně prohlášení bude zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků (předpokládám, že jednotky ve Vašem domě vznikly za účinnosti zákona o vlastnictví bytů).
Pokud Vám však jde jen o kontrolu počtů, může Vám výše uvedené přerozdělení sloužit jako "osobní pomůcka" pro snadné přepočítání hlasů a kontrolu usnesení.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy na dobu určitou nájemníkem, nájemcem
- Předčasné ukončení pronájmu na dobu určitou nájemcem, nájemníkem
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy na dobu určitou podle nového občanského zákoníku
Uzavřeli jsme smlouvu o pronájmu dle platného občanského zákoníku / vyhotovila renomovaná realitní společnost /. Ve smlouvě byl odstavec o 3 měsíční výpověďní lhůtě. Nájemce nám však po 10- ti dnech emailem sdělil, že se s partnerkou rozešel a tímto by chtěl ukončit nájem. Smlouvu nám pak vypověděl písemně doporučeným dopisem cca po měsíci trvání nájemní smlouvy. Nyní se zdráhá zaplatit nájem ve výši 3 měsíčního odstupného, přestože jiného podnájemníka jako náhradu nemáme. Odvolává se na to, že od nájemní smlouvy odstoupil do 14-ti dnů od uzavření a tím pádem pro něj neplatí ani 3 měsíční výpovědní lhůta.
Chtěl bych se zeptat, zdali je tomu opravdu tak.
Smlouva byla na dobu určitou, resp. Od 11/2015 do 12/2016.
Děkuji Denis
ODPOVĚĎ:
Podle § 2287 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Takovými okolnostmi jsou např. získání zaměstnání v místě, kde není možné denně dojíždět. Výpovědní doba je 3 měsíce. Smluvní strany si však mohou ujednat, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou z jakéhokoliv důvodu (nemám k dispozici smlouvu, tudíž se nemohu více zabývat oprávněností výpovědi).
Důležité je, že nájemní smlouva zaniká teprve uplynutím výpovědní doby. Do té doby mají smluvní strany stejné povinnosti jako by nebyla výpověď učiněna (tzn. pronajímatel je povinen umožni nájemci užívat byt, nájemce je povinen zejména platit nájemné a zálohy za služby).
Nájemce rozhodně nemá právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů jako v případě spotřebitelských smluv uzavřených na dálku nebo mimo obvyklé obchodní prostory. Toto právo mu zákon nezakládá (předpokládám, že ve smlouvě takové právo nájemce uvedeno není).
Nájemce je rozhodně povinen zaplatit Vám nájem a zálohy za služby i za výpovědní dobu. Jen připomínám, že výpovědní doba začne běžet až prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém Vám výpověď došla.
Př: pokud Vám byla výpověď doručena 11. 12. 2015, běží výpovědní doba od 1. 1. 2016 a skončí běžet 31. 3. 2016, takže za této situace byste měl nárok na nájemné a zálohy za služby za prosinec, leden, únor a březen.
Rovněž připomínám, že nájemce je povinen odevzdat byt ke dni, kdy nájem skončí. Pokud tak neučiní, máte nárok na náhradu až do doby, než byt odevzdá.
Stále však platí splatnost nájemného, jak je uvedena v nájemní smlouvě. Doporučuji proto případně žalovat až po skončení nájmu. Před podáním žaloby je nutné nájemce písemně vyzvat. Pokud byste uvažoval o podání žaloby, vyhledejte pomoc advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz
__
OBČAN-DLUHY
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVONTÍ POJIŠTĚNÍ
- Promlčení penále za neplacení zdravotního pojištění
- Promlčecí lhůta penále za neplacení zdravotního pojištění
Jsem OSVČ od 2010, musím si platit sám zdravotní pojištění to je v pořádku, vždy jsem odevzdal v březnu daňové přiznání a jelikož jsem neposílal pravidelné zálohy, tak jsem uhradil cca v květnu vše najednou. Bohužel finanční situace mne přinutila že zdravotní pojištění za rok 2014 budu hradit 02/2016, krom zdravotního pojištění mi přičetly penále ale né za rok 2014 ale od začátku mého podnikání, tedy od roku 2010. Na dotaz proč mi neposílali dodatečný doklad každý rok na uhrazení penálů za přislušný rok mi nebyla paní od pojišťovny odpovědět a já se ptám mají na to právo? Není nějaká možnost že by penále po nějaké době propadlo? Přece velká pojišťovna nemůže 4 roky nic nevystavit a patým rokem co podnikám si najednou vzpomenout že mi naúčtuje 5 let zpětně penále. Děkuji za Vaše vyádření Děkuji Leoš
ODPOVĚĎ:
Problematiku promlčení pojistného řeší § 16 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na zdravotní pojištění. Zde je stanoveno, že právo předepsat dlužné pojistné (včetně penále) se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Tato lhůta je platná a účinná až od 1.1.2012, pro předchozí období platila promlčecí doba pětiletá. Pokud by tedy některé zálohy za rok 2010 byly již promlčené, hradit je včetně penále samozřejmě nemusíte a promlčení můžete namítnout. Nicméně ano, penále může pojišťovna nárokovat kdykoliv ve stanovené - dnes (19.02.2016) již desetileté promlčecí lhůtě.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej spoluvlastnického podílu spoluvlastníkovi do výlučného vlastnictví - informace
- Prodej spoluvlastnického podílu spolumajiteli do výlučného vlastnictví - informace
Jsme spolumajitelé ideální poloviny nemovitosti a pozemku a spolumajitelé mají postavenou garáž na společném pozemku. Oni se najednou 2016 (po 23 letech) rozhodli, že chtějí abychom jim naši část společného pozemku prodali. My ji ale prodat nechceme. Chtěli bychom se zeptat, jestli je zákon, že jim naši část prodat musíme a nebo jestli stačí jen pronajmout či jak to dále řešit, aby se nenarušila ideální polovina. Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Podle principu, který je ostatně obsažen i v Ústavě ČR nikdo nemůže být nucen k tomu, co zákon neukládá. Žádný zákon, který by Vás v tomto případě nutil k prodání své poloviny majetku není. Jsou to spoluvlastníci, kteří po Vás něco chtějí, vyzvěte je proto, ať Vám učiní nabídku a trvejte na tom, že prodávat nic nechcete. Bude na spoluvlastnicích, ať vymyslí řešení, které bude vyhovat oběma stranám. Mimo prodej ve Vašem případě přichází v úvahu Vámi již zmiňovaný pronájem části pozemku a nebo zřízení tzv. reálného břemene.
__
- Zdědění pozemku se silnicí a benzinovou pumpou - nároky nového majitele pozemku (nemovitosti)
Manželka 11.2.2016 zdědila dodatečně zapomenutý pozemek na kterém je benzinová pumpa a vede přes něj silnice 1. třídy. Co můžeme požadovat?
Děkuji, Matěj.
ODPOVĚĎ:
Nejprve bych na Vašem místě zjistila, zda-li pozemek není zatížen věcným břemenem, v případě, že ano, jaké jsou podmínky jeho zřízení. Pokud ne, začněte vyjednávat s majitelem benzínové pumpy a silnice 1. třídy o možnostech nájmu příp. zřízení věcného břemene, neboť za současného stavu tito lidé využívají Váš majetek bez právního titulu.
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Metropolitní plán a jeho opora v zákoně pokud vypršela platnost starého původního územního plánu
Má Metropolitní plán oporu v zákoně? Pokud totiž není schválen nový územní plán a starý již pozbyl platnost, pak je prostor pro volnou tvorbu úředníků. Jak tomu mám rozumět? Děkuji, František.
ODPOVĚĎ:
"Metropolitní plán" je názvem pro územní plán Prahy, který se v současné chvíli připravuje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metropolitn%C3%AD_pl%C3%A1n_hlavn%C3%ADho_m%C4%9Bsta_Prahy
Oporu ve stavebním zákoně (který upravuje rovněž územní plánování) tedy Metropolitní plán nachází.
Co se týče situace, kdy starý územní plán pozbyl platnosti a nový územní plán platnosti dosud nenabyl, pamatuje stavební zákon i na tyto případy, a to v těchto ustanoveních:
- § 18/5 stavebního zákona, dle něhož lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra (tyto stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje) ;
- § 59/1 stavebního zákona, dle něhož platí, že není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem nebo požádat o pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální mapě;
- § 188a stavebního zákona, dle něhož lze na území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2020, umisťovat v nezastavěném území (kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18/5 stavebního zákona) také:
a/ stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. 12. 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
b/ stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,
c/ stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
d/ stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
e/ stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak ovlivnit kdo bude opatrovník dítěte v případě smrti rodiče nebo prarodiče
Opatrovnictví dítěte: dcera nemá v rodném listu zapsaného otce. V případě, že by se mi něco stalo, chci aby byla svěřená do péče mého bratrance a jeho partnerky (šťastný rodinný život, mají 2 děti, všichni mají dcerku mají rádi, jsou na sebe zvyklí)
Mám ještě dva bratry (oba spořádaný rodinný život, k dcerce ale nenašli vztah ani oni ani jejich děti, vídáme se 1x do roka).
Pro případ že by se mi něco stalo: co mohu udělat pro to, aby soud při určení opatrovníka určil mého bratrance, byť je "vzdálenější" příbuzný? Jakou formou dát najevo svou "vůli" - musí být sepsaná u právníka? Musí bratranec prohlášení rovněž podepisovat?
Dcerce jsou 3 roky, biologický otec se nikdy nezajímal, nyní uvažuje o zapsání do RL. Jeho partnerka ale dceru odmítá akceptovat. Jak se změní situace, pokud by byl otec do RL dodatečně uveden? Tj. pokud budu mít dceru svěřenou do péče, v případě mého úmrtí by šla automaticky k otci, nebo by bylo respektované výše uvedené "přání" matky?
Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Na situace, kdy se žádný z rodičů nemůže o dítě starat, pamatuje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platný od 1. 1. 2014 institutem tzv. poručenství. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče dítěte. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dítěte. Jestliže by rodiči nebyl nikdo doporučen, bude soud poručníka vybírat z řad příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě bude hledat jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít k dítěti citový vztah.
Osoba, která má být ustavena poručníkem musí být zletilá, svéprávná a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte. Poručník má vůči dítěti v zásadě stejná práva a povinnosti jako rodiče, ale nenahrazuje péči rodičů zcela – nemá například vůči dítěti vyživovací povinnost. Dále poručník podléhá kontrole ze strany soudu. Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a jeho vývoji a předkládá účty ze správy jeho jmění. Pro jakékoliv rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. K těmto podstatným záležitostem patří například otázka výběru školy, volby povolání, stěhování se, osvojení apod.
Poručenství zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti nebo tehdy, je-li dítě osvojeno. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě úmrtí poručníka stanoví soud poručníka nového.
Na projev přání rodičů o osobě budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální nároky. To znamená, že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. V každém případě, chcete-li své dítě dopředu takto zabezpečit, je nutné s osobou, kterou chcete dítěti určit jako poručníka, toto prodiskutovat, aby s poručenství souhlasila – to je velmi důležité. Pak tuto osobu můžete určit závětí nebo nemusíte, protože tato osoba se sama k poručenství přihlásí.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - jak vymanit pozemek z veřejné zeleně?
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - je možné oplotit takový pozemek?
Jak to, že může být soukromý pozemek veden jako zeleň městská a krajinná a vlastník si jej nesmí ani oplotit? Proč má být něco soukromého k užívání všech? Jak se mohu bránit? Děkuji, Vanda.
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 101/1 stavebního zákona má obec, kraj nebo stát předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
„Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. “
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie a FB profilu v televizním vysílání - je nutný souhlas zveřejněné osoby?
- Je nutný souhlas zveřejněné osoby se zveřejněním fotografie a FB profilu v TV, televizi, televizním pořadu?
14.2. TV Prima v pořadu Applikace, ve kterém představovala seznamovací aplikace, zveřejnila můj Facebook profil vč. moji fotografie, a to velmi viditelně. Bez mého vědomí a souhlasu.
Je možné se nějak bránit? Pořad je dostupný on-line.
Předem velice děkuji za radu a přeji příjemný den.
Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorním na ta ustanovení občanského zákoníku, která se na Váš případ vztahují.
Dle § 85 občanského zákoníku platí, že rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit (§ 86 občanského zákoníku).
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 89 občanského zákoníku). Ani v takovém případě však nesmí být podobizna člověka využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90 občanského zákoníku).
Otázkou zůstává, zda lze Vámi zmíněný televizní pořad označit za televizní zpravodajství (jak o něm hovoří shora citovaný § 89 občanského zákoníku). Za zpravodajství lze totiž obecně označit činnost, při níž je referováno o skutečnostech reálného světa. V tomto ohleduje dle mého názoru možné vykládat pojem zpravodajství šířeji, tzn. že za zpravodajství lze označit každý televizní pořad, jehož cílem je diváka zpravit o dění ve světě a společnosti (za zpravodajství tak nemusí být považovány pouze politické či sportovní události). Z tohoto důvodu lze uzavřít, že TV Prima využila při použití Vašeho facebookového profilu tzv. zpravodajskou licenci (dle § 89 občanského zákoníku), tzn. že pro přiměřené využití Vaší podobizny nepotřebovali autoři předmětného televizního pořadu Váš souhlas.
Na tomto místě zdůrazňuji, že předmětná problematika je do jisté míry sporná, tzn. že je možné se setkat i s odlišnými názory na rozsah výkladu pojmu "televizní zpravodajství". Je proto vhodné upozornit zároveň na § 82/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že člověk, jehož osobnost (např. jeho právo k podobizně) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto dotčený člověk je zároveň oprávněn požadovat morální (omluva) či peněžní satisfakci. Budete-li proto přesvědčen, že předmětný televizní pořad není televizním zpravodajstvím (a Vaše podobizna tudíž nebyla použita v rámci zpravodajské licence), budete se moci obrátit na TV Prima s uplatněním některého ze shora uvedených práv. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Převod dětské vkladní knížky na dětský účet - lhůta na vyřízení bankou
10/2001 založena dětská vkladní knížka pro syna nar. 08/10/2001, v Raiffeisenbank a. s. , pobočka Olomouc. Do 2004 vklady, do 4000 Kč. 24.11.2015 dotaz bance o možnosti převedení na dětský účet. 26.11.2015 odpověď o zrušení vkladních knížek a uplynutí promlčecí lhůty, neuvedena žádná data ze strany banky, vyzvání k zaslání žádosti o dodatečné proplacení. 17.12.2015 žádost, čestné prohlášení a vkladní knížka zaslána na pobočku Olomouc, dle instrukcí. 09.01.2016 můj dotaz ohledně stavu věci k bance. 11.01.2016 odpověď, že jsme v řešení.
Jaká je odpovědní doba na řešení? Jak jsem se měla dozvědět o zrušení knížek, platí neznalost neomlouvá? Mohu pro věc ještě něco udělat? Mám nějaká práva? Nemám už v ruce žádný doklad.
Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou vkladní knížku se ve Vašem případě jednalo. V této souvislosti mohu proto pouze předpokládat, že se jednalo o vkladní knížku na doručitele (tzn. že nebyla psána přímo na jméno Vašeho syna, nýbrž byla „anonymní“). Vkladní knížky na doručitele byly zrušeny ke dni 31. 12. 2002, přičemž Vaše právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčelo uplynutím 10 let, tj. ke dni 31. 12. 2012 (čl. III zákona č. 126/2002 Sb.).
Co se týče Vaší informovanosti o zrušení vkladních knížek na doručitele, platí skutečně, že “neznalost neomlouvá”, tzn. že každý má být ve věcech svých práv bdělý.
Žádný právní předpis nezakotvuje lhůtu, v níž je banka povinna odpovědět na dotaz klienta, popř. vyřídit jeho žádost. V tomto ohledu Vám proto doporučuji vyčkat, až budete bankou o vyřízení Vaší záležitosti vyrozuměna.
Pokud by banka s vyřízením Vaší záležitosti otálela, můžete v této věci kontaktovat Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která vykonává dohled nad zbývajícími bankami na českém bankovním trhu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 126/2002 Sb. , kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb. , devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb. , o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb. , zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb. , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Zrušení, ukončení placení koncesionářských poplatků za TV, rádio, rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti
- Placení koncesionářských poplatků za TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti - zrušení placení
- Jak zrušit placení poplatku za televizi, TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele bytu
Žiji ve společné domácnosti s přítelem, kde platíme televizní i rozhlasový poplatek-nemám tam ale trvalé bydliště.
Maminka letos (2016) v lednu zemřela, bydlela v místě mého trvalý pobyt, vlastnila televizní přijímač, proto jsem na výzvu přihlásila i rozhlasový poplatek. Jak je to s povinností platit tyto poplatky nadále - v domku nikdo nebydlí, dědicové platí poplatky za své domácnosti.
Děkuji. Milada.
ODPOVĚĎ:
Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, tedy z rozhlasového přijímače. Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, tedy z televizního přijímače (jak vyplývá z § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
K úhradě rozhlasového poplatku je povinna fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, poplatníkem televizního poplatku je pak fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (§ 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož je fyzická osoba povinna platit rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní více (včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jí provozovaného dopravního prostředku).
Pokud všichni dědici po Vaší matce platí rozhlasové a televizní poplatky za vlastní domácnosti, nic se pro ně nezmění. Jelikož totiž každý dědic již vlastní rozhlasový a televizní přijímač (či více takových přijímačů), platí rozhlasový a televizní poplatek (a to bez ohledu na to, kolik rozhlasových a televizních přijímačů vlastní). Pokud pak dědici po Vaší matce nabudou (v rámci dědického řízení) do vlastnictví rozhlasový či televizní přijímač po Vaší matce, nic to nezmění na tom, že k úhradě rozhlasového a televizního poplatku budou povinni i nadále (a to v nezměněné výši).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úhradový režim rozhlasového a televizního poplatku je odlišný v případě, kdy je fyzická osoba podnikatelem, přičemž rozhlasový či televizní přijímač používá v rámci svého podnikání. V takovém případě je podnikající fyzická osoba povinna hradit rozhlasový či televizní poplatek z každého rozhlasového a televizního přijímače, který vlastní a používá pro své podnikání (§ 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Doprovod s dítětem k psychologovi - zaměstnavatel nechce proplácet propustky, jak se bránit?
- Zaměstnavatel nechce proplácet propustky k psychologovi (doprovod dítěte rodičem) - co dělat?
- Doprovod dítěte k psychologovi a proplacení propustky zaměstnavatelem
- Proplacení propustky zaměstnavatelem - rodič doprovod k psychologovi
Navštěvuji s 13letou dcerou klinického psychologa, jde o zdravotnické zařízení, které má smluvní vztah s pojišťovnami. Termíny máme hlavně dopoledne, na odpolední bychom moc dlouho čekali. Zaměstnavatel mi nechce na to proplácet propustky. Domnívám se, že jde o doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, tudíž by mělo být omluveno i proplaceno. Nebo to tak není? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
„ Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že pokud jde o zařízení, které má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a návštěvy Vaší dcery jsou hrazeny ze zdravotního pojištění (tj. nenavštěvujete s dcerou psychologa ze své vlastní vůle, ale např. z rozhodnutí lékaře), pak by se jednalo o překážku v práci, která je stanovena v daném nařízení vlády. Problematičtější bych viděla skutečnost, že toto ošetření dcery nelze provést mimo pracovní dobu, což je podmínka uznání této překážky dle výše uvedeného, a což dle Vašich informací lze, i když s určitými časovými obtížemi.
Pokud tedy zaměstnavatel argumentuje tím, že návštěva klinického psychologa nespadá pod zdravotnické zařízení, pak bych tento jeho argument viděla jako nesprávný. Pokud však argumentuje tím, že k psychologovi můžete chodit mimo pracovní dobu (musí být brán zřetel na to, že to skutečně můžete stihnout vzhledem k Vaší pracovní době, apod.), pak bych jeho odůvodnění viděla jako oprávněné. Nejlepší možná cesta je se se zaměstnavatelem dohodnout.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nadlimitní hluk v obytné části - jak zabránit postavení nové silnice a parkoviště
- Nadlimitní hluk u silnice III. třídy v obytné části a plán výstavby parkoviště, silnice a průmyslové budovy - jak to napadnout?
Jsem majitelkou domu a zahrady u silnice III. třídy. Ta je páteřní silnicí do průmyslové zóny pro kamionovou dopravu. Naproti domu stojí parkoviště pro 40 aut a firma s kovovýrobou. Dvě akreditovaná měření hluku prokázala nadlimitní hodnoty v chráněném prostoru staveb z celkového hluku. Firma chce přímo naproti mému domu postavit další parkoviště pro cca 60 aut.
Dotaz: může stavební úřad (případně krajský úřad) povolit stavbu parkoviště, které nadále navýší již nadlimitní hluk v obytné části?
Navíc město Červený Kostelec chystá v novém územním plánu násobné navýšení kapacity prům. zony, aniž by řešil problematiku nadlim. hluku za silnice. Pozn. samozřejmě se budu jako účastník řízení bránit, případně zvažuji žalobu. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji na § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že:
- orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem), které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví (jak ostatně vyplývá rovněž z § 4/2 stavebního zákona) ;
- stavební úřad je vždy povinen zajistit, aby záměr žadatele ke stavbě zdroje hluku (kterým může být ve smyslu § 30/1 zákona o ochraně veřejného zdraví i pozemní komunikace a parkoviště) byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;
- žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě zdroje hluku (do území zatíženého zdrojem hluku) předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska (pro územní či stavební řízení) měření hluku (provedené podle § 32a zákona o ochraně veřejného zdraví) a návrh opatření k ochraně před hlukem.
Ve Vámi popsaném případě bude tedy klíčové měření hluku, které bude podkladem pro vydání stanoviska krajské hygienické stanice pro účely územního a stavebního řízení.
V tomto ohledu připomínám, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní mimo jiné požadavky na ochranu proti hluku (§ 156/1 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou obranu můžete vést rovněž prostředky soukromého práva. Konkrétně dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (tedy i vlastník) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrný hluk) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče staveb (zdrojů hluku) již existujících, je stavební úřad oprávněn nařídit vlastníkovi takových staveb nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení mimo jiné nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy a vibracemi (jak vyplývá z § 137/1 písm. a) a b) stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování výtahu v družstevním domě - musí vybudování zaplatit i lidé v přízemí?
- Postavení výtahu v bytovém domě - platí to i lidé v přízemí?
- Družstevníci bydlící v přízemí - musí zaplatit za vybudování výtahu v družstevním domě?
Náš bytový dům ve vlastnictví družstva tvoří dvě samostatné budovy. V jedné si chtějí zbudovat výtah, mají většinu hlasů. Tuším, že podle dřívějších předpisů nemuseli za výtah platit ani lidé v přízemí, nyní už ano. Mají nějakou možnost neplatit za výtah (stavbu + provoz) alespoň lidé z jiného traktu? Dobrovolně se našich plateb samozřejmě nevzdají. Děkuji, Anežka.
ODPOVĚĎ:
Podle § 744 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členové družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů.
Povinnost podílet se na úhradě nákladů na rekonstrukci a modernizaci vyplývá přímo ze zákona. Záleží však na družstvu samotném, zda nějak zohlední, že výtah bude vybudován jen v jednom z domů. Družstvo by mělo zohlednit, že výtah je pouze v jedné z budov a nájemci bytů situovaných v této budově by se měli podílet na financování výtahu.
Co se týká nákladů za provoz, pak je nutné vycházet ze zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona platí, že službami se myslí mj. provoz výtahu. Poskytovatelem služeb se v tomto případě myslí bytové družstvo.
Podle § 4 vyplývá, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo.
Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
Podle § 5 tohoto zákona dále platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, rozúčtují se náklady na provoz výtahu podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Samozřejmě platí, že poskytovatel smí příjemcům služeb (nájemci bytů) účtovat jen takové služby, které jim poskytuje. Pokud ve Vašem domě není výtah, pak Vám poskytovatel služeb z povahy věci nemůže účtovat poměrnou část nákladů na provoz výtahu.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odpůrce si nechal vyhotovit vyjádření advokáta - má navrhovatel nárok na úhradu právníka, advokáta (právních služeb)?
- Protistrana si nechala vyhotovit právní vyjádření, je oprávněna požadovat úhradu nákladů na právníka, advokáta, právní služby?
Chtěla bych Vás požádat o radu, zda mám uhradit níže uvedenou částku, která
měla vzniknout mým zaviněním bytovému družstvu.
Mám spor s bytovým družstvem, které mi neoprávněně (konzultovala jsem s advokátem) účtovalo dvojnásobné platby do fondu oprav, protože jsem byt pronajímala. Advokát, na kterého jsem se obrátila, považoval tyto platby za neoprávněné a družstvo se tak mělo dopustit bezdůvodného obohacení. Advokát
mi ale doporučil ustoupit od žaloby, protože můj nárok na navrácení plateb je již promlčený (rok 2011 a dříve) - ještě jen pro doplnění, když jsem se
domáhala svých nároků u družstva ústně dříve, bylo mi jasně naznačeno, že družstvo mi pronájem zakáže, což bylo dle stanov v jeho kompetenci. Proto
jsem nemohla oficiálně nárok vznést dříve, ale až nyní, kdy je družstvo v likvidaci a byty byly převedeny do osobního vlastnictví a nemusí mi tedy
nikdo nájem povolovat.
Já jsem přesto ještě poslala družstvu oficiální žádost do jejich datové schránky, aby mi neoprávněně účtované platby vrátilo s tím, že jsem uvedla:
"V případě nevyhovění mému požadavku jsem připravena domáhat se svého nároku soudní cestou."
Nyní jsem dostala mailem vyjádření advokáta zastupujícího bytové družstvo, že mému požadavku nevyhoví a platby byly prý oprávněné. I když s tímto nesouhlasím, akceptuji doporučení, které mi dal advokát, a soudit se nebudu, protože z důvodu promlčení by mi soud pravděpodobně nevyhověl.
Advokát družstva nyní ale po mně požaduje toto:
Výzva podle § 142a občanského soudního řádu k úhradě xxx Kč
Jelikož Vaše „Žádost o vrácení přeplatku za platby do fondu oprav ze dne xxx" obsahovala právní argumentaci a výklad právních předpisů včetně upozornění na domáhání se Vašeho nároku
soudní cestou, tak likvidátorovi BD xxx nezbylo nic jiného, než vyhledat právní pomoc a zadat zpracování tohoto stanovisko, které Vám ušetří další náklady v soudním řízení.
Vyzývám Vás k úhradě dosud vzniklých nákladů právního zastoupení vzniklých Vaším zaviněním BD xxx dle advokátního tarifu (viz příloha č. 4) ve výší xxx Kč do 15.4.2015 na ucet cislo xxx.
Požadovaná částka je cca 10.000,- Kč. Domnívám se, že advokát družstva nemůže určit vinu jedné či druhé strany. Mně koneckonců také již vznikly náklady na právní zastoupení, když jsem oprávněnost nároků konzultovala s advokátem.
Vím, že podle § 142a občanského soudního řádu musí strany 7 dní před podáním žaloby požádat o úhradu nákladů, aby jim je v případě výhry soud přiznal. Jelikož ale žalobu na družstvo podávat nebudu, potřebuji vědět, zda mám na výzvu
reagovat a částku uhradit, aby po mně nemohla být později vymáhána s případnými dalšími úroky a poplatky. Děkuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád v ust. § 147 odst. 1 stanoví, že "Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila." Z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokud jste protistraně zaslala předžalobní výzvu a protistrana se obrátila na advokáta, vznikly jí náklady, které by po Vás případně mohla vymáhat i soudně. Doporučovala bych tedy částku uhradit. Pokud byste mi sdělila částku přeplatku, spočítala bych, zda náklady 10.000,-Kč jsou ze strany advokáta protistrany oprávněné. Dále bych doporučovala zvážit, zda věc neřešit trestní cestou jako trestný čin zpronevěry, pokud Vám družstvo něco účtovalo dvakrát, zajisté to není v pořádku.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování světlem ze sousedního domu - jak se bránit LED reflektorům?
- Obtěžování světlem od souseda - jak donutit souseda aby světle v noci vypnul?
- Světelný smog od souseda - jak se bránit?
- LED reflektory svítí v noci od souseda - jak ho donutit aby je vypnul?
- Jak donutit souseda aby v noci vypnul světlo (obtěžování světlem, světelný smog)
Soused má na svém domě nainstalovaná ledková světla, která míří přímo na náš pozemek. Jeho dům je od plotu vzdálen 1,5 m. Světla silně osvětlují naší zahradu celou noc. Lze nějakým způsobem zamezit tomuto svícení alespoň v nočních hodinách? Na naše žádosti o vypínání nereaguje.
Děkuji Luboš
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník zakazuje obtěžování souseda jdoucí "nad míru přiměřenou místním poměrům". Tento pojem je dosti neurčitý a vyřešení věci je tedy do značné míry závislé na úvaze soudu. Proto v tomto případě nelze s jistotou uvést, že soud by sousedovi zakázal používat tato světla, nicméně pokud soused na Vaše žádosti nereaguje, nezbude, než se pokusit tuto věc řešit tzv. sousedskou žalobou, tedy domáhat se, aby se soused zdržel jednání, které vás obtěžuje. Lze v žalobě samozřejmě vymezit i čas, např. noční hodiny, kdy má světla vypínat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak napadnout znalecký posudek - informace
- Napadení znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak napadnout zmanipulovaný zkreslený znalecký posudek odhadu nemovitosti - informace
- Napadení zmanipulovaného zkresleného znaleckého posudku odhadu nemovitosti - informace
- Jak nechat zkontrolovat znalecký posudek (odhad nemovitosti) - informace
- Revize znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak může občan nechat zkontrolovat znalecký posudek na nemovitost města?
Jak postupovat v případě podezření na "neobjektivní" znalecké posudky. Jedná se o tuto kauzu:
Dne 25.1.2016 schválila Rada ÚMČ Praha 12 usnesení č. RXXX "Záměr směny pozemků parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova"
V rámci tohoto záměru byla navržena směna pozemků
- parc. č. X/1 o výměře 2.286 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/2 o výměře 2.061 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/3 o výměře 90 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemků o celkové výměře 4437 m2 byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.580.000 Kč (cena 2835 Kč za m2)
za pozemek
- parc. č. XX/97 o výměře 4.975 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.160.000 Kč (cena 2444 Kč za m2)
Dne 23.2.2016 byl na poslední chvíli na program zasedání Zastupitelstva ÚMČ Praha 12 doplněn bod "Směnná smlouva na pozemky parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova". Tento bod byl schválen jako usnesení č. Z-16
ÚMČ Praha 12 nabízí ve směně pozemek s kódem VN (Výroba nerušící) o výměře 4.975 m2, kde nový vlastník chce postavit supermarket, za sousední pozemky s kódem ZMK (městská zeleň) o celkové výměře 4.437 m2, kde je z části zelená plocha a z části komunikace. Takže laicky řečeno za bezcenné pozemky dostal stavební parcelu a ještě s větší výměrou.
Jakou formou lze znalecké posudky či práci daného soudního znalce nechat zrevidovat či napadnout? Jak se bránit proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem?
ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek, který se zdá být neobjektivní, lze vyvrátit nejlépe dalším znaleckým posudkem, který znevěrohodní závěry toho původního. Postačilo by rovněž sepsat námitky ke znaleckému posudku, nicméně by měly být sepsány za pomoci osoby, která danému oboru rozumí, aby byly způsobilé tento znalecký posudek vyvrátit.
Bránit se proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem můžete tím, že se obrátíte na Krajský úřad, případně na Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude tato cesta úspěšná, lze napadnout realizovanou směnu žalobou o určení neplatnosti právního jednání podanou k místně příslušnému prvostupňovému (Okresnímu či v Praze Obvodnímu) soudu.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Bydlení potomka v družstevním bytě rodiče - je nutná nájemní smlouva kvůli příspěvku na bydlení od státu?
- Příspěvek na bydlení spolužijící osoby v družstevním bytě - je nutná nájemní smlouva družstevníka se spolubydlícím?
Mám podíl ve dvou družstvech, tedy dva byty. V jednom bytě zůstalo bydlet moje dítě, ve druhém bydlím já. Podle stanov bytového družstva mám právo u sebe ubytovat přímého potomka, tím pádem nepotřebuji ještě souhlas družstva, je pouze mojí povinností, aby byl nahlášený na družstvo, a to je. Pro úřad (požadavek příspěvku) potřebuje vyčíslit, jaké platí nájemné a energie. Dodala jsem jakési písemné prohlášení, že zde platí pouze skutečné náklady, které jsem vyčíslila přesně na korunu a dodala i podklady, ze kterých vycházím. Úřad tvrdí, že je nutné dodat i nájemní smlouvu. Podle mě to není nutné, protože tam bydlí jako můj přímý potomek? Možné to je, ale pouze jako podnájemní smlouva? Nevím, jak to brát, když je to rodinný příslušník.
Děkuji. Monika
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Podmínku vlastnictví bytu či domu nebo nájemní smlouvy stanovuje zákon o státní sociální podpoře a úřad práce proto musí dodání nájemní smlouvy požadovat. Vy sama jako člen bytového družstva bohužel nemůžete se svým dítětem nájemní smlouvu uzavřít - mohla byste tak učinit v případě, že by šlo o byt v osobním vlastnictví, který byste vlastnila. Vy můžete s Vaším dítětem uzavřít pouze podnájemní smlouvu, která ale pro získání příspěvku na bydlení nestačí.
Vaše dítě tedy nárok na příspěvek na bydlení nemá, mohlo by si ale zkusit zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů dokládat také tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda má Váš potomek nějaké finance na bankovním účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek), zda má stavební spoření či životní pojištění. O dávky hmotné nouze může Váš potomek požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukromých vlastníků
- Zábor pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
- Obsazení pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukr. vlastníků:
Obec vlastní obecní lesní cestu, která vede i po 3 lesních pozemcích soukromých vlastníků.
Vlastníci pozemků se domnívají, že obecní cesta byla časem při užívání poněkud posunuta a vede dnes (01.04.2016) přes zmíněné pozemky poněkud jinou trasou. Domnívám se, že si tuto věc zavnili sami, když neznají svoje hranice z doby předávání lesů správci LČR či po digitálním zaměření někdy v roce 2010.
Vlastníci nyní chtějí, aby obec svou cestu zaměřila a uvedla věci "na správnou míru", aby oni nebyli poškozeni. Dle jejich názoru by cesta měla vést po jejich pozemku, ale polohově umístěna na jejich pozemcích jinak, navíc pravděpodobně místy, kde je v současné době neprůjezdná strž, která by se musela upravit na cestu. Sami nechtějí svoje pozemky zaměřovat kvůli nákladům na zaměření, nejraději by vše přenesli na obec.
Obec ale vychází ze skutečnosti, že nyní tam je nějaká cesta, která vyhovuje, je desítky let bez problémů využívána, nemá tedy potřebu něco měnit.
Navrhoval jsem jim, aby si zaměřili své pozemky, z toho pak bude patrná i cesta, s čímž oni ale nesouhlasí, nechtějí nést náklady na zaměření svých pozemků.
Dotaz:
Je obec povinna v tomto případě aktivně, i když vlastně "z donucení" vlastníky, řešit tento problém vlastníků přilehlých pozemků? A pokud by k posunu došlo po zaměření, a cesta by se posunula do neprůjezdného místa, kde by se musela nově vytvořit a terén pro ni připravit, kdo by nesl náklady této změny, když všichni v dobré víře po desítky let využívají tuto cestu?
2. Hranice pozemků v obci
Zajímal by mě názor právníka, jak řešit hranice pozemků v obci.
Víme z různých informací, že řada občanů nezjistitelným postupným posouváním hranic svých pozemků zabírá nyní obecní pozemky, což je ale těžko prokazatelné bez kompletního zaměření celé obce = obecních pozemků a tedy i hranic.
Někde jsem četl, že kolem roku 2020 má nastat situace, že se navodí nový stav v celé republice tak, že v tom období užívané pozemky, tedy i ty které budou např. zasahovat či zabírat obecní pozemky, automaticky přejdou do vlastnictví toho, kdo je zabral a obec tedy o své pozemky přijde, neboť nelze 100% uhlídat různé zábory, které jsou léta např. občany cíleně vytvářeny.
Zaměření celého katastru kvůli tomuto problému by činilo velké náklady pro obec, přičemž i po zaměření by takto mohl někdo opět tyto hranice neoprávněným záborem změnit.
Jak postupovat, příp. je možné tento stav nějak vyřešit elegantně bez značných finančních nákladů na zaměřování katastru? Je pravda tedy, že kolem roku 2020 nastane stav popisovaný výše?
Děkuji. Mojmír
ODPOVĚĎ:
K jednotlivým bodům dotazu:
1. obec nemá povinnost "z donucení" cokoliv nechat zaměřit, pokud se vlastníci domnívají, že hranice jejich pozemku zasahují do cesty, je plně v jejich kompetenci nechat si zaměřit své pozemky a na základě zaměření se teprve domáhat nápravy. Zde odkazuji na ust. § 1028 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že v případě neznatelných nebo pochybných hranic se vlastník pozemku může obrátit na soud a ten určí hranice buď podle poslední pokojné držby, a není-li to možné, podle slušného uvážení. Tato formulace je samozřejmě obecná a bohužel z ní vyplývá, že přesnou odpověď na určení hranic pozemků a zejména změnu trasy stávající cesty by dal až soud. Ovšem právě s ohledem na zásadu poslední pokojné držby by i soud dle mého názoru rozhodl tak, že cesta má zůstat na stávajících pozemcích, nikoliv ji "přenášet" za vysokých nákladů do strže.
2. Bohužel bez zaměření je problematické se bránit záboru obecních pozemků soukromými vlastníky. Pokud totiž k takovému záboru dojde a věc případně skončí u soudu, bude nutné hranice pozemků prokázat zaměřením. Ačkoliv jsem prostudovala různé zdroje, nikde jsem informaci o změně v roce 2020 nenašla a domnívám se, že taková změna nenastane, neboť by se příčila ústavně zaručeným principům (právo vlastnit majetek, ochrana vlastnického práva, …).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Průkaz energetické náročnosti a pronájem, podnájem družstevního bytu - je potřeba nebo ne?
- Pronájem, podnáem družstevního bytu - je nutný průkaz energetické náročnosti bytu?
- PEN a pronájmem, podnájem družstevního bytu - je PEN potřeba nebo ne?
Potřebovala bych vědět, jestli se na družstevní byty vztahuje povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy - podle některých názorů se při pronájmu družstevního bytu jedná o podnájem - a tudíž průkaz není nutný. Je tento výklad správný? Děkuji, Diana
ODPOVĚĎ:
Ano, tento výklad je správný, u družstevního bytu se jedná o převod práva k užívání, nikoliv o prodej. Průkaz energetické náročnosti nepotřebujete. Stejně tak není třeba, pokud chcete družstevní byt pronajmout.
__
OCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skrytých vad komerční nemovitosti - problém s kanalizací a tukovým lapačem
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - lhůta podle starého občanského zákoníku
20.4.2011 zakoupen penzion s restaurací, v kupní smlouvě "kupující výslovně prohlašuje, že mu je dobře znám stav nemovitosti, nemovitost si před podpisem smlouvy prohlédl a kupuje ho ve stavu, který při prohlídkách zjistil." V nemovitosti série závad:
- velmi malý lapač tuků, který nedokáže účinně zabránit nátoku tuků do ČOVky, jejíž obsah znehodnocuje
- při porušení ústní dohody, kupní smlouvou převedla prodávající na třetí osoby sousední pozemky, na kterých se nacházela stavba „vsakovací nádrže“, kterou jsme zakoupili společně s penzionem, který bez nich nelze provozovat (existenci nádrží, které znehodnocují prodané pozemky zatajila s úmyslem navýšit jejich cenu i před novými majiteli těchto pozemků)
- při prodeji penzionu neupozornila na skutečnost, že podle rozhodnutí hygieny nemůže být provozována současně jeho ubytovací část a veřejně přístupná restaurace (otázkou je zda o tomto dvacet let starém rozhodnutí, které jsem nalezl po podrobném hledání až na upozornění pamětníka, prodávající věděla)
Při snaze svépomocí odstranit alespoň některé z výše uvedených vad bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti stávající ČOVky se nalézají nezasypané nádrže původního septiku, do kterých díky neodborné (patrně provizorní) instalaci odtokového potrubí, natékají z ČOVky odpadní vody, které teprve následně odcházejí potrubím do již zmíněných vsakovacích nádrží (tuto závadu nebylo možné dříve odhalit, neboť obě původní nádrže byly zastavěny materiálem), ani o této závadě nemusela prodávající teoreticky vědět neboť jejich nahrazení ČOVkou bylo provedenou několik let před tím, než penzion, stejně jako všechny předmětné nemovitosti, zdědila.
Původní majitelka nemovitosti odmítá vady odstranit, tvrdí "vše je v pořádku" neboť jsme uvedli, že je nám stav nemovitosti znám. Maximálně je ochotna finančně se podílet (zatím pouze ústní slib) na přemístění vsakovacích nádrží, neboť si uvědomuje, že by noví majitelé pozemků na nichž se nádrže nacházejí, mohli odstoupit od kupní smlouvy na tyto pozemky, které vsakovací nádrže znehodnocují.
Vady bychom rádi reklamovali ve 5leté lhůtě (jak se v tomto případě posuzuje okolnost, že smlouva byla uzavřena za účinnosti jiného zákona).
Jaké jsou naše šance?
V civilním řízení (změna zákona a jeho retroaktivita). V trestním řízení (při znalosti jakékoliv z těchto závad bychom penzion, u kterého hrozí kdykoliv jeho uzavření a vysoká pokuta, nikdy nekoupily - škoda nejméně 4 mil. Kč)
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Klauzule, že je vám stav nemovitosti znám neznamená, že vám byly známy i vady předmětu koupě. Lze argumentovat § 2103 nového občanského zákoníku, že "Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy". Charakter vad, které zmiňujete, je takový, že jste je s vynaložením obvyklé pozornosti nemohli poznat a máte proto práva z vadného plnění. V tomto případě dle mého názoru i na odstoupení od smlouvy. pokud byste jej nevyužili, pak máte právo na slevu z kupní ceny či odstranění vad. Pokud byla smlouva uzavřena ještě podle starého občanského zákoníku, použijí se na váš případ ustanovení starého OZ (pokud si nesjednáte výslovně s prodávající, že se použijí ustanovení nového OZ) kde s odkazem na ust. § 597 by bylo rovněž možné od smlouvy odstoupit, ovšem musíte do 6 měsíců poté, co jste vady zjistili, tyto písemně vytknout prodávající a vyzvat k řešení situace.
Z hlediska trestního práva je otázkou, zda by se toto dalo kvalifikovat jako trestný čin např. podvodu, neboť je třeba prokázat zavinění prodávající. Dle mého názoru by to Policie ČR odložila.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - jak se může občan bránit?
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - může občan pozemek oplotit?
Obec si na mém pozemku po kanalizaci udělala asfaltovou cestu. S kterou jsem ale nesouhlasil s kanalizací ano, tam mám věcné břemeno. Přitom obecni cesta je hned vedle. Když jsem chtěl vyměnit metry za metry at to sedí jak v realitě, tak v katastrálních mapách bylo mi to zamítnuto a ještě starosta řekl, že ted mají i cestu i ten svůj obecní pozemek. Můžu si v takovémto případě ohradit svůj pozemek? (povolení na oplocení mám) byt i s kouskem asfaltu? Děkuji Leona
ODPOVĚĎ:
Pokud jste nesouhlasil s asfaltovou cestou na svém pozemku, postupovala obec protiprávně, pokud tam cestu zřídila a v tomto případě bych doporučila obrátit se na silniční správní úřad, případně na krajský úřad či posléze na Veřejného ochránce práv. Další možností je pak domáhat se soudně odstranění stavby či se domáhat úplatného zřízení věcného břemene cesty. Pokud si pozemek i s částí cesty oplotíte - na což máte bezpochyby právo, může se každý, kdo cestu užívá z nutné komunikační potřeby a domnívá se, že jde o pozemní komunikaci, obrátit na silniční správní úřad a žádat vydání rozhodnutí, jímž úřad nařídí odstranění pevných překážek z této komunikace. Silniční správní úřad má povinnost o návrhu na odstranění překážek z pozemní komunikace rozhodnout a v kladném případě nařídit odstranění překážky. Pokud úřad po provedeném řízení zjistí, že se nejedná o pozemní komunikaci, návrh zamítne. Z uvedeného tedy plyne, že si pozemek oplotit můžete, nicméně pokud se bude kdokoliv domáhat odstranění oplocení, hrozí Vá, že budete muset oplocení odstranit a případně ještě uhradit náklady správního či soudního řízení.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Antidatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antedatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antidatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Antedatovaná výpověď a zvýšení mzdy - nelogický postup zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance
Můj syn nastoupil do zaměstnání 21.12.2015 s 3 měsíční zkušební dobou. Mezitím onemocněl streptokokem a o dobu nemoci se mu prodloužila zkušební doba do 31.3.2016. Dne 31.3. po ukončení směny mu byla dána k podepsání výpověď nazvaná Zrušení pracovního poměru ve zkušební době s tím, že již druhý den nemá nastoupit. Máme ale problém s tím, že výpověď byla napsána již dne 14.3.2016, synovi doručena 31.3.2016. Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr, kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy : výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení pracovního poměru ve zkušební době datována dnem 14.3.. Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3.. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci. Je, prosím, možné se nějakým způsobem bránit? Žádný problém, mimo nemoci, za kterou nemohl, v době zkušební doby neměl, dokonce odpracoval směnu mimo svoji obvyklou pracovní dobu, a to ve státní svátek 25.3. a mimořádně pracoval i v neděli 27.3.16. Nikdo ho na skutečnost, že by měl končit 31.3.2016 neupozornil, ale až po směně večer kolem 19.00 hodiny byl zavolán do kanceláře, kde mu paní, která byla zrovna přítomna dala výpověď podepsat. K podpisu připojil, že " nesouhlasí".
Až nyní se syn dozvěděl, že je normální praxí vyhodit ve zk. době každého, kdo během této doby onemocní. Přitom nechtěl být nemocný a sám jeho vedoucí ho posla k lékaři, protože měl vysokou horečku a zimnici. Nevím, nepřipadá nám obvyklé mít připravené zrušení pracovního poměru ve zkušební době (napsané dne 14.3.), dále (18.3. - předáno 22.3. - předat již takto předem vyhozenému zaměstnanci mzdový výměr a informace o mimořádné odměně s platností od 1.4.2016 a následně ho 31.3. vyhodit a k tomu použít výpověď napsanou 14.3.2016. Syn měl v jednání jinou práci, kdyby mu právě u České pošty zrušili pracovní poměr ve zkušební době (sám odejít nechtěl), ale po obdržení nového mzdového výměru dne 22.3. s platností od 1.4. a s mimořádnou měsíční odměnou jednání o nové pracovní pozici zrušil, jelikož měl zato, že bude nadále u České pošty pracovat. Cítí se svým zaměstnavatelem oklamán, nehledě na finanční dopady.
Předem děkuji za Váš názor. Daniela
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný postup zaměstnavatele není úplně obvyklý, ale dle mého názoru je v souladu s právními předpisy. Až do konce zkušební doby má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel právo zrušit zkušební poměr ve zkušební době, což v tomto případě zaměstnavatel využil.
Časová posloupnost předávání a vyhotovování jednotlivých písemností, které zaměstnavatel zaměstnanci předával, je zvláštní, ale není mi však známa pohnutka zaměstnavatele, která ho vedla k ukončení pracovního poměru ve zkušební době. I zákon umožňuje zaměstnavateli tento krok učinit bez uvedení důvodů. V případě, že byste se se zaměstnavatelem přeli o uvedení v omyl předáním platebního výměru s účinností od 1.4., pak by mohl zaměstnavatel např. argumentovat tím, že se po předání změnil jeho náhled na zaměstnance a rozhodl se s ním ukončit pracovní poměr, že v písemnosti ukončení pracovního poměru ve zkušební době došlo k chybě v psaní ohledně data vyhotovení, mohla by se také řešit skutečnost, zda se zaměstnanec zajímal o to, zda po zkušební době v zaměstnání zůstane, jaká je u zaměstnavatele praxe ohledně vyhotovování platebních výměru na další období, apod. Domnívám se, že zaměstnanec by v dané při moc neuspěl.
Je samozřejmě možné zaměstnavatele písemně kontaktovat s tím, že zaměstnanec byl veden v omyl, a že trvá na dalším zaměstnávání, nedomnívám se však, že by to na rozhodnutí zaměstnavatele něco změnilo.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Služebnost rozlivu suchého poldru
- Věcné břemeno rozlivu suchého poldru
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za služebnost od RWE
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za věcné břemeno od RWE
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
1) přes pozemek v druhu orná půda mi vede podzemní vedení vysokotlaku plynu (RWE), jedná se o staré vedení (nikoliv realizované v posledních 15 letech). Dále mi přes pozemek vede nadzemní vedení ČEZ (také staré).
Je povinno (RVE a ČEZ) ze zákona mi plnit za služebnost (v šířce OP - ochranného pásma), pokud nárok na úhradu za služebnost uplatním?
2) pozemek v nivě vodoteče. Povodí Ohře vybudovalo stavbu tzv. suchý poldr, kdy v případě povodně dojde z zaplavení
mého pozemku. Jedná se o novou stavbu. Již rok se jedná o zřízení služebnosti "rozlivu" a výsledek není. Je povinno Povodí Ohře ze zákona plnit za služebnost dotčeného pozemku rozlivem a do jaké doby od ukončení stavby? Může být stavba zkolaudována pokud není dohoda o služebnosti sjednána?
Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Ano, pokud je Váš pozemek zatížen služebností, máte právo za něj žádat úplatu. Bohužel praxe je taková, že v těchto případech oprávnění ze služebnosti nabízí částku od 1000, -Kč za celou služebnost, ovšem v některých případech je reálné žádat i cca 200, -Kč za metr vedení. Stejné je to i pokud jde o druhou část Vašeho dotazu. Zřídit služebnost lze různými způsoby, nejméně problematická je samozřejmě služebnost zřízená smluvně. Není nikde stanoveno, že Povodí Ohře má povinnost plnit služebnost ze zákona a od jakého termínu, vše je na smluvním ujednání, případně na soudním rozhodnutí, pokud se nedohodnete. Bez dohody o služebnosti stavbu teoreticky zkolaudovat lze, toto záleží na rozhodnutí vodoprávního úřadu, proti kterému se samozřejmě můžete odvolat. Praxe bývá taková, že v době kolaudace bývá s vlastníkem pozemku minimálně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti.
__
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Koupě webu a převod autorských práv k článkům na Internetu
- Převod autorských práv článků při koupi webu
Jak je to v případě prodeje magazínu na Internetu, kde jsou články psané také copywritery, jak je to s autorskými právy k těmto článkům, které jsem u nich objednala a zaplatila. Musím je znovu oslovit, jestli souhlasí s prodejem toho webu nebo už to můžu převést s tím, že bych např. napsala do smlouvy, že vlastnictví článků psaných copywritery zůstává nedotčeno a platí na ně autorský zákon? Nebo to můžu převést, když jsem za ně zaplatila? Děkuji za odpověď. S pozdravem Anežka
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s jednotlivými autory článků na Vámi provozovaném webu jste uzavřela licenční smlouvy, v jejichž rámci jste ve smyslu § 12/4 autorského zákona sjednala zejména způsob užití "kupovaných" článků (dále pak předpokládám, že dle těchto licenčních smluv jste dle § 18 autorského zákona oprávněna tato autorská díla sdělovat veřejnosti).
Je podstatné, jakým způsobem bylo Vaše oprávnění sdělovat autorská díla (články) veřejnosti v licenčních smlouvách upraveno, tzn. zda se toto právo vztahuje ke konkrétním webovým stránkám, nebo zda je vázáno toliko na Vaší osobu.
V obecné rovině platí, že prodejem předmětných webových stránek vstoupí kupující do Vašeho právního postavení, tzn. že se stane Vaším právním nástupcem. Práva a povinnosti z licenční smlouvy v zásadě přecházejí na právního nástupce osoby, které byla licence udělena (pokud samozřejmě licenční smlouva takový přechod práv a povinností výslovně nevylučuje).
V této souvislosti je však dále nezbytné upozornit na § 2364 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nabyvatel (zde Vy) může licenci postoupit třetí osobě (zde osobě kupující od Vás předmětný web) zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele (zde jednotliví autoři článků) ; tento souhlas vyžaduje písemnou formu;
- nabyvatel je povinen sdělit poskytovateli bez zbytečného odkladu, že licenci postoupil, jakož i osobu postupníka.
S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku Vám doporučuji vyžádat si od každého autora článku, který je umístěn na předmětném webu, písemný souhlas s tím, že Vám udělenou licenci převedete na třetí osobu (nového vlastníka předmětného webu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě ve střídavé péči a trvalé bydliště, trvalý pobyt - rozhoduje otec nebo matka?
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém bydlišti dítěte (střídavá péče)
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém pobytu dítěte (střídavá péče)
Přítelkyně se rozvedla a má ve střídavé péči dceru. Po rozvodu se prodal dům, který byl v SJM a kde měli všichni trvalé bydliště.
1) Bývalý manžel přítelkyně přehlásil trvalé bydliště její dcery na svojí novou adresu, které je v jiné části Prahy než předchozí trvalé bydliště. Je možné takto postupovat bez souhlasu druhého rodiče?
2) Přítelkyně chodí s dcerou k lékaři. Lékař je místně příslušný k předchozímu bydlištim které je na opačném konci Prahy než kde současně přítelkyně bydlí. Lékařka odmítla vydat přítelkyni lékařskou dokumentaci, aby přítelkyně mohla dceru přehlásit blíže současnému bydlišti bez souhlasu druhého rodiče. Je druhý souhlas nutný?
3) Pokud bude mít dcera bydliště na nové adrese u bývalého manžela, může ji samovolně, tj. bez souhlasu druhého z rodičů, přehlásit k místnímu praktickému lékaři a na jinou školu než je dnes (30.03.2016) nahlášená?
Děkuji Stanislav
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, ke změně trvalého bydliště není třeba souhlasu obou rodičů a de facto může nastat situace, že rodiče budou trvalé bydliště neustále přehlašovat. Ovšem při střídavé péči se předpokládá, že rodiče jsou schopni rozumně komunikovat, pokud zde nastávají takové problémy, je na zvážení, zda nepožádat o výlučnou péči místo střídavé.
2. Dle zákona o zdravotních službách je dosavadní ošetřující lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování všech zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Mělo by se tak dít zasláním výpisu ze zdravotní dokumentace či kopií zdravotní dokumentace celé. Naopak originál zdravotní dokumentace by v žádném případě neměl být pacientovi vydán, neboť předešlé zdravotnické zařízení má povinnost tuto dokumentaci uchovat. Pokud lékařka odmítá vydat i výpis s odkazem na nesouhlas druhého rodiče, nejedná v souladu se zákonem. Lékařka by Vám měla výpis vydat a zároveň Vás sama aktivně poučit, abyste podala návrh na ustanovení kolizního opatrovníka - orgánu péče o dítě, který se pokusí rozpor mezi rodiči odstranit a situaci vyřešit.
3. V této odpovědi navážu na předchozí, kdy možnost přehlášení k jinému lékaři je stejná jako odhlášení od předchozího. Pokud by vznikl spor, do jaké školy dítě nastoupí, pak se postupuje dle zákona a žák nastoupí do spádové školy podle adresy trvalého bydliště. Mezitím lze samozřejmě vyvolat soudní spor, kdy soud může sám na návrh rozhodnout, jakou školu bude žák následně navštěvovat.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vstup pověřené osoby do bytu a plná moc od osoby s věcným břemenem užívání nemovitosti
- Věcné břemeno užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Vstup osoby do bytu a plná moc od osoby se služebností užívání nemovitosti
- Služebnost užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Oprávněný neužívá byt (služebnost) - může dát ponou moc na vstup do nemovitosti jiné osobě?
- Vstup do nemovitosti (služebnosti) jiné osobě na základě plné moci
Zakoupili jsme s manželem byt, kde je věcné břemeno na dožití rodičů předchozí majitelky. Dožití je bezplatné, ale oni se zavazují platit veškeré platby spojené s chodem bytu, opravami atd.
Předchozí majitelka žije v zahraničí a její bratr odvezl její rodiče (kteří mají věcné břemeno) do domova důchodců, protože se o sebe nemohou sami postarat, veškeré vyřizování ohledně bytu, platby nájmu, záloh, pojištění, odečty ad. jsme zajišťovali my s manželem (ona nám to samozřejmě pak platila). Bohužel po 2 letech, kdy musela hradit nemalé měsíční náklady za neobydlený byt se po poradě s právníkem rozhodla byt prodat. Bylo jí řečeno, že to může, věcné břemeno zůstalo zachováno).
Koupili jsme ho. Bylo nám řečeno, že její rodiče jsou v dost vážném zdravotním stavu a vrátit se do bytu nemohou, matka je dokonce na vozíku, otec má rakovinu. Původní majitelka si doklady a další osobní věci rodičů odvezla a některé uskladnila ve sklepě (který náleží k tomuto bytu). Některé věci jim odvezla. Sama některé nepotřebné věci (bezcenné) vyhodila. Rodiče byli již dost nemohoucí a skladovali spousty věcí. V bytě zůstaly nějaké obrazy, nábytek, nějaké oblečení a jediná hodnotná věc - malá lednička.
Radili jsme se taky před koupí bytu, co můžeme a nemůžeme dělat s věcmi at… A tak jsme (na základě porady) byt vyklidili, zrekonstruovali, nábytek vrátili, jen ošacení, obrazy uskladnili mimo byt.
Byt pronajímáme.
Bohužel, bratr předchozí majitelky nás i nájemce kontaktoval, chce přístup do bytu, klíče, chce na nás poslat Policii, že jsme s věcmi manipulovali. Že nejsou v bytě! Nám bylo ale řečeno, že v bytě být nemusí, pokud tam oni nebydlí.
Obtěžuje nájemce.
Tvrdí, že se tam rodiče chtějí vrátit, ale původní majitelka (věříme jí) tvrdí, že jejich zdravotní stav rozhodně nedovoluje.
Může po nás žádat přístup do bytu, když má od rodičů plnou moc? Věcné břemeno se přeci na něho nevztahuje. Co máme dělat?
Pokud by se chtěli rodiče vrátit, můžeme chtít např. potvrzení o tom, že se budou o sebe moci postarat? Že jsou schopni i když není byt bezbariérový? Původní majitelka si myslí, že bude jednat takto i na úkor zdraví rodičů.
Jak mu dokážeme, které věci jsme koupili s bytem? Jaký nábylek, obrazy atd? Nevíme, co bylo součástí bytu, než jsme ho koupili my.
Omlouvám se za delší text. Je těžké vylíčit situaci.
Moc děkuji za radu.
Žaneta
ODPOVĚĎ:
Situace je poněkud nešťastná s ohledem na věci, které v bytě zůstaly. Doporučovala bych nyní sepsat si protokol obsahující věci, které v bytě byly při jeho koupi a pokud možno zajistit na něm i podpis původní majitelky bytu a vyjasnit si s majitelkou bytu, zda tyto věci považuje za prodané vám či nikoliv. Na druhou stranu, pokud o věci nikdo nejevil zájem déle než 3 roky, můžete se bránit tím, že jste k nim vlastnické právo vydrželi, neboť jste byli v dobré víře, že byly prodány společně s bytem a patří vám. Dále bych doporučovala zvážit, zda neuzavřete s rodiči smlouvu o zrušení věcného břemene, když v bytě už nebydlí nebo případně podali žalobu na zrušení věcného břemene soudem.
Pokud se jejich syn domáhá vstupu do bytu, může tak učinit pouze s plnou mocí a za účelem vyzvednutí jejich věcí. Pokud je ale sporné, které věci to jsou, do bytu ho nepouštějte, ať si to případně řeší rodiče žalobou na vydání věcí a to neudělají, těžko prokážou, jaké věci tam zůstaly, a že jsou jejich.
__
OBČAN-DLUHY
- Spoluvlastník neplatí poplatky za popelnice - musí ostatní spolumajitelé zaplatit poplatek za něj a vymáhat ho po něm?
- Vymáhání poplatku za popelnice po spoluvlastníkovi, spolumajiteli nemovitosti
Pokud se na poplatku za popelnice (svoz TKO) jiná osoba odmítne podílet a obec zasílá složenky pouze mně,
1) musím platit celou částku i za jinou fyzickou osobu?
2) jakým způsobem mohu částku z druhé osoby vymoci - jedná se o 300 Kč ročně
Děkuji Dominika
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích tento poplatek platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
Formulace „společně a nerozdílně“ znamená, že obec je oprávněna požadovat poplatek v celé výši po jednom spoluvlastníkovi a pokud tak žádá, musí tento spoluvlastník uhradit celou částku (i část, která připadá na druhého spoluvlastníka).
Nicméně máte možnost tzv. regresu, tedy můžete před tím, než poplatek v celé výši uhradíte, vyzvat (písemně dopisem) tohoto druhého spoluvlastníka, aby uhradil tu část, která na něj připadá. Pokud tak neučiní a vy poplatek uhradíte v celé výši, máte právo následně po něm požadovat, aby Vám část, která na něj připadá, uhradil. V takovém případě je nutné mu zaslat předžalobní výzvu – vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného na osvojenou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovanou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojeného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovaného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
Nevlastní dcera. 2003 jsem přijal za vlastní formou nezrušitelného osvojení a zápisem do rodného listu dceru mé nyní už bývalé manželky Annu. Biologický otec nejevil zájem a dobrovolně, v dobré víře jsem podepsal nezrušitelné osvojení. O nevlastní dceru Annu jsem tedy pečoval a živil ji až do jejich 18 let. 2013 jsem se s její matkou rozvedl.
S osvojenou dcerou Annou se nyní nestýkám cca rok, do prosince 2014 jsem jí sám a dobrovolně přispíval každý měsíc částkou 1500 Kč. Nestýkáme se již rok z toho důvodu, že dcera byla spolčená proti mě s její vlastní matkou, přikláněla se ze strany na stranu podle toho, jak se jí to hodilo. S exmanželkou mám ještě 12letého syna Matěje, o kterého Anna nikdy nejevila zájem a žárlila na něj. I po rozvodu manželství jsem jí v dobré víře poskytl u mě ubytování, po většinu času mě jen využívala, po odstěhování k příteli do 20 km vzdáleného města se vždy ozvala, jen když něco potřebovala. Odstěhování byla její dobrovolná a svobodná volba. Ještě bych chtěl zmínit, že po rozvodu jsem cca 1,5 roku bydlel se svou přítelkyní a také s nevlastní dcerou, která byla hlavním důvodem rozchodu s tehdejší přítelkyní, byla zde z její strany nesnášenlivost a velká žárlivost.
Na podzim 2015 mě nevlastní dcera upozornila formou SMS, že jí mnou zasílaná částka 1500, - nestačí a žádá mě o zvýšení částky na 3000, - vzhledem k tomu, že v té době jsme se již cca půl roku nestýkali. Do té doby nebyla žádná snaha z její strany, pouze tato SMS na zvýšení peněz. Když jsem ji v průběhu léta 2015 kontaktoval s tím, že umřela babička z mé strany, tedy její nevlastní prababička, s kterou se stýkala po dobu dětství, ani se neozvala s upřímnou soustrastí mě, ani nikomu dalšímu z mé rodiny. Tudíž bych chtěl zdůraznit absolutní nezájem o mě i mou rodinu.
Zvýšení výživného na 3000, - jsem jí zamítl a nevlastní dcera mě dala k soudu na zvýšení výživného, kde si jako svého svědka vzala svou matku, mou exmanželku. K její osobě bych zmínil jen to, že má problémy s alkoholismem, žádost o rozvod jsem podal já, jelikož jsem současně zjistil i to, že udržuje poměr s jinými muži a exmanželka u rozvodu prohlásila to, že mě zničí. S exmanželkou se také soudím o vlastního syna Matěje, kdy poslední rozsudek zní syn svěřen do mé péče, exmanželka se opět odvolala. Situace je nyní taková, že syn, který má 12 let, k exmanželce odmítá chodit i na víkendy.
K mé současné situaci: jsem již necelý rok ve vztahu se současnou přítelkyní, mou snoubenkou. Bydlíme společně s mým synem Matějem a jejím 4letým synem. S přítelkyní očekáváme dítě, je v 5. měsíci těhotenství.
Soud s nevlastní dcerou se již konal, prohrál jsem ho a soud mi určil výživné požadované nevlastní dcerou 3000 Kč. Její vlastní matka jí přispívá dle svých možností, u soudu se prokazovala účelově navedeným trvalým příkazem od září 2015. Soud měl k dispozici výpisy z účtu nevlastní dcery Anny, které si vyžádal od její banky, České spořitelny. Má snoubenka shodou okolností u České spořitelny pracuje. Po líčení, kde byly výpisy použity, došlo mé snoubence jménem mé nevlastní dcery Anny do práce udání, kde se ona ohání tím, že snoubenka jí nahlížela na účet a poskytla výpisy z jejího účtu a jak je to možné, jestli to není bankovní tajemství, atd. O tom, že soud si výpisy vyžádal u České spořitelny, byla samozřejmě nevlastní dcera informována na začátku soudního líčení, šlo tedy o účelové udání s cílem poškodit mou snoubenku v práci.
Na prohraný soud jsem podal odvolání, kde jako svědci budou můj syn, má snoubenka i dědeček ze strany matky mé nevlastní dcery Anny, kteří budou jednat o jejím chování ke mně, kdy mě i před lidmi využívala, shazovala.
Tady u vás v poradně jsem se dočetl o popření otcovství, můžete mi prosím sdělit, zda by šlo aplikovat na můj případ?
Ještě k osobě nevlastní dcery - bydlí v nájmu s přítelem, je to její svobodné rozhodnutí, je jí 18 let, je studentkou, dle jejích slov bude pokračovat ve studiu i po maturitě. Nikdy neměla brigádu, ani zájem ji sehnat. U soudu tvrdila, že přítel je nezaměstnaný, ovšem ten pracuje, a soud si to nijak neověřoval.
Celá tato situace mě velmi trápí a sužuje prosím o radu, jak postupovat a celou situaci vyřešit.
Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
Pokud s výší výživného stanovenou soudem nesouhlasíte, máte samozřejmě právo se proti rozhodnutí soudu odvolat. Nicméně výživné ve výši 3.000 Kč není nijak přemrštěným požadavkem, jedná se o standardní výši výživného. Záleží ale samozřejmě také na Vašich finančních možnostech, vyživovacích povinnostech, které máte vůči dalším lidem apod. Co se týče přítele Vaší nevlastní dcery, dokud spolu nejsou sezdání, přítel nemá vůči Vaší dceři vyživovací povinnost. Tu by měl až jako její manžel. Pokud bydlí společně, měli by samozřejmě společně hradit náklady na bydlení, jídlo apod. , ale na výživné od přítele Vaše dcera nárok nemá.
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku lze otcovství popřít nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Popření otcovství je ale v zájmu dítěte jen v ojedinělých případech, takže byste se svou žádostí o popření otcovství pravděpodobně neuspěl. Pokud byste to přece jen chtěl zkusit, vzory návrhu (žaloby) na popření otcovství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci advokát. Návrh na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší nevlastní dcery.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení křivého obvinění - promlčecí lhůta, doba
- Promlčení nepravdivého lživého obvinění - promlčecí lhůta, doba
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění (lhaní na Policii a u soudu)
Promlčecí doba v případě křivého svědectví, podaného od prvopočátku po incidentu, v přípravném trestním řízení jako svědek a jako svědek před soudem. Před sedmi, coby zcela bezúhonný jsem byl napaden kriminální osobou. Ve věci proti mě bylo vedeno trestní řízení, kde jsem byl i nepravomocně odsouzen. Toliko soudní řízení trvalo tři roky, konalo se 7 stání (! ). Svědčila proti mě spřátelená osoba útočníka. Znalec spolehlivě i při stání před soudem její svědectví vyvrátil. Ve věci jsem byl zcela zproštěn obžaloby pro nutnou obranu. Státní zástupce se neodvolal. Mohu podat i po několika letech proti této osobě trestní oznámení pro křivé svědectví, eventuálně se domáhat odškodnění mi tímto vzniklé, které jsem promeškal uplatnit u státu? Děkuji za odpověď. Kamil
ODPOVĚĎ:
Délka promlčecí doby trestného činu se odvíjí podle výše trestu, který za něj je možné uložit. Za trestný čin křivého svědectví (správně křivé výpovědi) lze uložit trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta. Trestní odpovědnost za tento trestný čin tak dle ust. § 34 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let. Tedy trestní oznámení v této věci má smysl, pokud dosud neuplynulo pět let ode dne spáchání tohoto činu.
Škodu, která Vám vznikla, můžete uplatnit po případném zahájení trestního řízení v této věci.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodloužení členství u BE2.CZ
- Je legální automatické prodloužení členství v BE2.cz?
2015 jsem se registroval pro měsíční zkušební členství na seznamce Be2 (http://www.be2.cz/) za poplatek 147 Kč. Bohužel jsem si nevšimnul klauzule o automatickém prodloužení členství na 3 měsíce po uplynutí zkušebního měsíce za cca 2.500 Kč. O stržení částky z mé kreditní karty se společnost dokonce pokusila, naštěstí bezúspěšně. Nyní již je však ode mě pohledávka vymáhána německou právní kanceláří (http://www.auerwittethiel.com/), a to ve výši cca 4.500 Kč.
Je možnost tuto praktiku automatického prodloužení členství nějak napadnout? Ano, mají ji v podmínkách. Nicméně ihned po uplynutí měsíčního zkušebního období mi můj profil na stránkách zablokovali s informací, že jim chybí platba za 3 měsíce, tudíž jsem jejich "služby" ani nemohl využívat. Je případná exekuce z jejich strany oprávněná?
Nespokojených klientů je poměrně hodně dokonce i v zahraničí, u nás např. zde:
http://podvodnefirmy.cz/www-be2-cz/#commentform
http://www.vasestiznosti.cz/firm/detail/1930?page=1& do=page
Bylo řešeno i mediálně (medializováno) :
http://bit.ly/1qbV0JR
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Pokud je ve smlouvě či smluvních podmínkách ujednání o automatickém prodloužení smlouvy včetně uvedení poplatku, nedá se s touto situací nic dělat a poskytovatel služby má právo ji účtovat. Spíše mě překvapuje výše částky, která je po Vás nyní vymáhána, neboť téměř zdvojnásobuje výši dluhu. Bylo by tedy spíše možné se bránit této částce. Pokud samotný dluh činí 2500, -Kč, pak nechť vám vyčíslí, za co účtují ty další dva tisíce. Proti tomu bych rozhodně doporučovala se ohradit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta od SVJ - je vymahatelná a oprávněná nebo ne?
- Může SVJ udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu majiteli bytu SVJ?
- Vymahatelnost pokuty od SVJ - je SVJ oprávněno udělit pokutu majiteli bytu?
- Vymahatelnost pokuty od společenství vlastníků bytů (bytových jednotek) - je SVJ oprávněno udělit pokutu?
Vlastním byt v panel. domě, kde existuje Společenství vlastníků jedotek. V souvislosti s NOZ se chystáme schválit nové stanovy (přesněji řečeno změnit stávající stanovy) a domovní řád. Nové stanovy odkazují na domovní řád takto:
-Člen společenství má povinnost zejména: dodržovat právní předpisy, tyto stanovy vč. domovního řádu
Tento text je v návrhu dom. řádu:
-Porušování domovního řádu může být sankciováno podle Čl. XI tohoto domovního řádu.
-Domovní řád je schvalován ve smyslu stanov společenství a to na shromáždění členů společenství.
V dom. řádu je spousta ustanovení, s nimiž nesouhlasím, např. pokuty a nesmyslné pravomoci výboru, budu tedy hlasovat proti. Za předpokladu, že budu přehlasován a stanovy i dom. řád budou schváleny a já se v zák. lhůtě 3měsíců neodvolám k soudu budou pak pro mne pokuty v dom. řádu závazné?
Pro ilustraci uvádím jen malou část textu pokut (je tam 14 různých „prohřešků“, jen 2 jsou pod 1000Kč) :
-neohlášení způsobené škody na společných částech domu výboru společenství 5000 Kč
-poškození bezpečnostního kamerového systému 10000 Kč
-provádění stavebních úprav v bytě bez vědomí společenství vlastníků bytových jednotek SVJ 3000 Kč.
Druhý dotaz se týká závaznosti odstavce z domovního řádu (viz níže) pro předmětného vlastníka bytu:
V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankciované osoby.
Výbor jako autora textu stanov jsem sice písemně se svými připomínkami seznámil, ale berou vše osobně (jako útok na svoje "dítko") a teď jsme uvízli na mrtvém bodě. Děkuji. Marek
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům lze obecně odpovědět, že pokud jsou stanovy i domovní řád schváleny, pak platí a jsou závazné pro všechny vlastníky, i ty, kteří hlasovali proti. Vámi citované ustanovení domovního řádu "V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankcionované osoby" je podle mého názoru absolutně neurčité a de facto nevymahatelné, protože nikde není jednoznačně vymezeno, kdo je osobou, která " je plně odpovědná za jednání takto sankcionované osoby". Takovou odpovědnou osobou může být pronajímatel, manžel, rodič, … Myslím, že ani u soudu by případná sankce uložená v důsledku tohoto ustanovení nebyla přiznána.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví a prodej z volné ruky - je nutný souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - jak zabránit prodeji za nízkou cenu?
- Příliš nízká cena při prodeji nemovitosti dražbou (žaloba na zrušení spoluvlastnictví)
- Prodej z volné ruky při rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví
Vlastním ideální polovinu rodinného domu, neužívám ji. Spoluvlastník dům užívá s dospělou dcerou k bydlení, řadu let neoprávněně, 2015 získal spoluvlastnictví. Vztah mezi spoluvlastníky je vyhrocený. Dům nelze rozdělit. Spoluvlastníci nemají peníze na vyplacení druhého spoluvlastníka. Podal jsem 2015 žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za pár dní bude první soudní jednání.
Mám před soudem usilovat o prodej z volné ruky nebo o veřejnou dražbu? S prodejem z volné ruky musí souhlasit oba spoluvlastníci? Která ustanovení upravují prodej z volné ruky (kromě § 1141 ObčZ)? Jak snížit nebezpečí, že dům se zahradou bude prodán za nízkou cenu? Jak za této situace snížit náklady spojené s prodejem nemovitostí?
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 1143 občanského zákoníku stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně uvedeny následovně a jedná se o taxativní, tedy konečný výčet: 1. rozdělení věci, 2. přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, 3. prodej věci ve veřejné dražbě. Soud postupuje tak, že nejprve zvažuje, zda je možné rozdělení věci, pokud není, pak zvažuje přikázání věci jednomu a pokud ani toto není možné, teprve poté využije možnosti veřejné dražby. Pokud ve vašem případě není možné reálně nemovitost rozdělit ani ji přikázat jednomu, pak navrhněte veřejnou dražbu. Za účelem veřejné dražby musí být vypracován znalecký posudek, který určí cenu nemovitosti. Vyvolávací cena je pak 2/3 odhadní ceny. Pokud nebude žádný, resp. bude jeden zájemce a ten uhradí 2/3 odhadní ceny, nijak se tomu bránit nelze. To je riziko veřejné dražby. Náklady spojené s prodejem nemovitosti jsou vždy náklady na právní servis, správní poplatky, znalecké posudky, … Snížit náklady můžete jen tím, že si dopředu zjistíte, kolik např. za právní servis budete muset uhradit a případně si to poptáte jinde.
Prodej z volné ruky, který je specifikován pouze ve Vámi zmíněném § 1141 se vůbec netýká soudních řízení, zde je nutný souhlas všech spoluvlastníků, jedná se tedy o případ, kdy je spoluvlastnictví vypořádáno dohodou.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nevratná záloha ve smlouvě z autobazaru - není to nezákonné, protizákonné?
- Poplatek za parkování v kupní smlouvě autobazaru - je to v pořádku?
Chtěla bych Vás požádat o radu. Od renomované společnost chceme koupit ojeté osobní auto. Auto jsme viděli, projeli se s ním a vyhovuje nám. Prodejce nám poskytne kompletní výpis technické diagnostiky a historie vozu. Prodejce nám také umožní abychom si přivedli vlastního technika který pro nás auto prohlédne.
Nelíbí se nám ale, že nám prodejce předal svou „standardní“ kupní smlouvu. V této smlouvě jsou některé věci, které se nám nelíbí a které jsme chtěli opravit. To nám bylo odmítnuto s tím, že je smlouva odsouhlasena jejich právníkem a že je v pořádku a že jsou velká firma a že kam prý by došli kdyby si každý kupující chtěl upravovat smlouvu.
Ve smlouvě se nám nelíbí formulace „Nevratné zálohy“, „poplatku za parkování“, uchování osobních údajů na 10 let pro komerční účely a fakt že není nikde uvedena garance prodávajícího za původ auta.
Auto je v dobrém stavu a máme o něj zájem. Argument prodávajícího že nemůže každou smlouvu opravovat si myslím není naše starost.
Vím, že pokud se mi smlouva nelíbí, nemusím a nemám ji podepsat. Můžete mi prosím poradit?
Jsou moje obavy oprávněné?
Neporušuje prodávající textem své smlouvy zákon?
Jak byste mi doporučili postupovat?
Děkuji Vám za radu, Miloš
ODPOVĚĎ:
Koupě a prodej je vždy výsledkem dohody obou stran. Tedy i smlouva by měla být výsledkem jakéhosi kompromisu. Pokud ovšem prodávající odmítá do smlouvy zapracovat vaše požadavky, pak máte dvě možnosti, buď smlouvu nepodepsat a vozidlo nekoupit nebo přistoupit na jejich podmínky. Není žádná síla, jak prodávajícího donutit k přepracování smlouvy. Dle zásad občanského práva může být smlouva sjednána s jakýmkoliv textem, pokud se text vysloveně nepříčí zákonu - tedy obsah smlouvy je možný a dovolený. V tomto případě neplatnost smlouvy neshledávám. Je samozřejmě vypracována tak, aby zejména chránila prodávajícího, nicméně pokud on odmítá smlouvu přepracovat tak, aby chránila aspoň částečně i kupujícího, nelze ho k tomu skutečně nijak přinutit a lépe je pak koupi nerealizovat.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Svatba, sňatek a vliv na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení po svatbě, sňatku
S přítelkyní se chceme vzít jenom ješte nevíme pár informaci. Přítelkyně je na mateřské dovolené a pobíra příspěk na bydlení - zůstane jí? když nebudeme mít společné trvalé bydlište??
Když já budu mít trvalé bydliště jinde mohu na ní a jeji děti uplatňovat daňové zvýhodnění. Jsem Slovák několik let žijící v ČR, je to složité s trvalým pobytem.
Je možné udělat předmanželskou smlouvu u notaře s tím že pouze já chci koupit bydlení tak aby se to nezahrnalo do společného jmění manželů SJM?
Děkuji Jiří
ODPOVĚĎ:
Jestliže jako manželé nebudete mít stejné trvalé bydliště - Vy máte (budete mít) trvalé bydliště jinde než Vaše manželka - bude se při žádosti o příspěvek na bydlení posuzovat pouze její příjem. Vy nebudete společně posuzovanou osobou a Váš příjem tudíž nebude zapotřebí dokládat. Při splnění podmínek tak Vaší manželce příspěvek na bydlení zůstane.
Jestliže jste Slovák a v ČR sice žijete, ale pravděpodobně zde nemáte trvalé bydliště (z Vašeho dotazu to není zcela jasné), pravděpodobně nebudete v ČR považován za tzv. daňového rezidenta, což je základní podmínka pro to, abyste mohl uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jako poplatníka, případně na manželku a děti. Abyste se mohl stát daňovým rezidentem v ČR, budete muset prokázat, že právě v ČR je tzv. středisko Vašich životních zájmů. Za tím účelem si můžete na finančním úřadě v místě Vašeho bydliště v ČR podat žádost o tzv. daňový domicil v ČR. Při kladném vyřízení žádosti pak budete považován za daňového rezidenta ČR a budete si moci uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jakožto poplatníka, na manželku a na její děti.
Co se týče nákupu domu či bytu nejjednodušším řešením by bylo koupit dům či byt ještě před uzavřením manželství. Pak by byl Vaším výlučným majetkem a nespadal by do společného jmění manželů (SJM). V případě, že byste dům či byt zakoupil až během manželství, nespadal by do SJM pouze v případě, že byste jej zakoupil výlučně z vlastně financí nespadajících do SJM. Dalším řešením by pak bylo to, které navrhujete - sepsat u notáře tzv. zúžení společného jmění manželů.
_
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Osoba s věcným břemenem dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Osoba se služebností dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
Jsem od 1994 vlastníkem rodinného domku. Rodiče měli stanovené věcné břemeno ponovu služebnost bezplatného doživotního užívání. (samostatný pokoj, společné užívání kuchyně, koupelny a wc). Maminka již zemřela a otec nejprve užíval věcné břemeno (služebnost) a přispíval mi dohodnutou částkou na enegie. Soužití s ním ale bylo postupem času velmi stresující a složité, a tak jsem se odstěhovala za manželem, se kterým jsem kvůli péči o rodiče žila 8 let odděleně. Tatínek se za půl roku po mém odstěhování ze zdravotních důvodů nastěhoval k bratrovi. V tomto období jsem hradila veškeré udržovací energie sama bez jeho přispění. Ve chvíli, kdy jsem jako vlastník chtěla nechat užívat nemovitost mému synovi s dodržením věcného břemene (služebnosti), začal otec ač tam nebydlí, dělat naschvály a hlavně úmyslně plýtvá energiemi. Syn se proto raději ani nenastěhoval. Otec nechává na plno zapnuté plynové topení, rozsvíceno i když v domě v podstatě nebydlí, ale jezdí se tam na pár hodin podívat (má tam stále hlášené trvalé bydliště). Většinu svých osobních věcí má odstěhovanou. Na energie odmítá přispívat s tím, že tam nebydlí a že je mojí povinností vše hradit v rámci bezplatného užívání věcného břemene (služebnosti). Já sama tam již nemám ani trvalé bydliště. Otce jsem vyzvala, že odběr energií nechám převést na něho jako jediného uživatele. S tím on ale nesouhlasí, odmítá komunikovat a plýtvá dál. Pouze píše výhružné vzkazy apod. V podstatě již nemám sílu svoji nemovitost ani navštěvovat natož ji užívat a udržovat v technickém stavu na což opět nikdy nepřispíval. Chování otce je silně podporováno mým bratrem, který ač dostal vyplacený svůj podíl v rámci darování nemovitosti již před lety, se nemůže smířit s faktem, že po 20 letech, kdy jsem se o oba rodiče celou dobu starala (společná domácnost, 5 let imobilní maminka apod.) jsem se odstěhovala za manželem.
Mohu v daném případě odhlásit odběr veškerých energií v nemovitosti? Neporuším tím právo věcného břemene (služebnost) doživotního bezplatného užívání? Veškeré klíče od nemovitosti má i můj bratr, který se tam pohybuje bez mého souhlasu a mnohdy bez otcovy přítomnosti. Bojím se, když vyměním u nemovitosti zámky, bude to chápáno jako bránění užívání věcného břemene (služebnosti).
Je případně možné věcné břemeno zrušit (naschvály od osoby oprávněné věcným břemenem)?
Předem děkuji za odpověď. Miriam
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nezbývá, než se pokusit věcné břemeno zrušit prostřednictvím soudu, tedy podat žalobu na zrušení věcného břemene, kterou odůvodníte schválnostmi ze strany otce. Odhlásit energie či vyměnit zámek bohužel nemůžete, protože musíte oprávněnému z věcného břemene zajistit, aby své věcné břemeno mohl užívat řádně, pokud má tedy právo nemovitost užívat k bydlení, musíte mu zajistit jak energie, tak přístup do nemovitosti. Jediné řešení je tedy usilovat o zrušení věcného břemene.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti - do kolika dní musí úřad rozhodnout?
02/2016 jsem s Vámi konzultoval odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti.
10.4. uběhne 60 dní ode dne podání a stále jsem nedostal žádnou odpověď.
Jak bych měl nadále postupovat a jaká jsou má práva v této věci? Jakou má úřad lhůtu na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti?
Děkuji moc.
S pozdravem Zbyněk
ODPOVĚĎ:
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je stanovena správním řádem.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Příslušný odvolací orgán je tak povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.
Pokud tedy max. do 60 dnů nebude vydáno rozhodnutí o odvolání, můžete podat žádost o přijetí opatření proti nečinnosti na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezjedná-li ministerstvo nápravu, můžete podat žalobu proti nečinnosti nebo se obrátit na veřejného ochránce práv.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu ošetřování člena rodiny OČR
- Ošetřování člena rodiny OČR a výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele
- Výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele a ošetřování člena rodiny OČR
Zaměstnanec má vystaven doklad ošetřování člena rodiny OČR ze dne 4.4.2016 na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná, než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4.4.2016 zaměstnanec převzít a podepsat s tím, že to podepíše po skončení ošetřování člena rodiny OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní s následným vložením do schránky. Který den se počítá za den ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době úložní době ještě předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti?
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
V daném případě závisí na zaměstnavateli, jak tuto věc pojme. Pokud bych já byla na místě zaměstnavatele, pak bych Vám zrušení pracovního poměru ve zkušební době předávala v nejméně dvou lidech (vycházím tedy z toho, že zaměstnavatel se Vám za Vaší přítomnosti snažil doručit daný dokument, nikoliv, že jste o tom mluvili třeba po telefonu) a v případě Vašeho odmítnutí, bychom si udělali záznam, že jste písemnost odmítl převzít a za den skončení pracovního poměru bych považovala den, který je uveden v dané písemnosti jako den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nepotřebuje Váš souhlas a ani podpis, stačí, že Vám chtěl písemnost osobně předat a Vy jste odmítla. Pokud bych zaměstnanci danou písemnost doručovala ještě poštou, pak už jen z důvodu právní jistoty, aby v případě soudního sporu bylo jasně dané, že pracovní poměr skončil, za den ukončení pracovního poměru bych stejně považovala den uvedený v písemnosti.
Pokud by zaměstnavatel takto nepostupoval a chtěl Vám písemnost doručovat pouze poštou, pak doručuje na poslední známou adresu, což by mohlo být v daném případě sporné, zda je to adresa Vašeho bydliště nebo adresa uvedená na potvrzení o ošetřování. V případě, že byste se v úložní době stal dočasně práce neschopným, pak by Vám v době Vaší dočasné pracovní neschopnosti nemohl zaměstnavatel písemnost o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit. V případě uložení písemnosti na poště a Vašeho nevyzvednutí se za den doručení považuje poslední den lhůty, kdy je zásilka na poště uložena.
__
OBČAN-DLUHY
- Založení s. r. o. nezadluženým z manželů (exekuce v manželství)
Realizoace založení s. r. o. : Na úvod bych chtěla vysvětlit jak to máme s manželovou exekuci na velkou částku.
Dluh manželovi vznikl před manželstvím a jelikož jsme se soudili o odpuštění dluhů několik let, tak jsme bohužel prohráli - veřejnoprávní soud s bankou. V době našeho manželství vzniklo rozhodnutí soudu o zaplacení dluhů. O několik měsíců později jsem dostala manželovou exekuci na svůj účet, kde mne vzali všechny moje peníze a ještě jsem zůstala v mínusu. Reagovala jsem na to dopisem na příslušný exekuční úřad a nedostala jsem žádnou odpověď. Považuji to tím pádem za bezpředmětné kontaktovat exekutora - už ani on nás nekontaktuje a jen obnovuje exekuční "titul" u soudu, aby mohl stále pátrat na účtech. Většinou jednou za půl roku.
Teď bych se potřebovala poradit ohledně založení s. r. o. na mou osobu. Což znamená, že bych byla jediným společníkem a zároveň jednatelem ve společnosti. Může mi hrozit v tomto případě manželova exekuce nebo ne? Nebo jak to lépe udělat tak, aby se na tuto společnost manželova exekuce nevztahovala?
Napadají mne dvě možnosti:
1. Společník by byl někdo jiný (rodinný příslušník) a já jen jednatelem --- je to možné? Jsem chráněná? Respektive, je takto založená s. r. o. "nedotknutelná" danou exekuci?
2. Viz otázka výše --- já jednatel a společník.
Předem děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné vysvětlit postavení obchodních společností (potažmo všech právnických osob) a jejich společníků a orgánů.
Obchodní společnost (SRO) je samostatnou právnickou osobou, která má vlastní právní osobnost (je samostatným subjektem práva), která má vlastní majetek, vystupuje s ním v právních vztazích, hospodaří s ním a nese za něj odpovědnost.
Tento majetek právnická osoba získá vkladem od svých zakladatelů. Při založení je nutné do společnosti vložit základní kapitál, se kterým pak právnická osoba hospodaří a snaží se jej rozmnožit (např. provozováním živnosti - tj. podnikáním).
Tento majetek, který společnost vlastní je čistě její a nikoliv jejich společníků či členů orgánů (jednatelů, členů dozorčí rady). Pokud je na majetek společníků nařízena exekuce, pak jí nepodléhá majetek společnosti.
Takové exekuci by však podléhal samotný obchodní podíl, který je ve vlastnictví společníka (tedy Vás). Společník prostřednictvím tohoto podílu ve společnosti rozhoduje. Pokud by však tento podíl nebyl součástí společného jmění manželů, pak, podle mého názoru, nemůže být postihnut exekucí, která byla nařízena pro vymožení dluhu, který nenáleží do společného jmění manželů. Totéž platí o odměně, kterou byste dostávala jako jednatelka - odměna za výkon funkce. Obecně nemůže být majetek, který nespadá do společného jmění manželů použit k uspokojení dluhu, který je výlučně druhého z manželů.
Není však možné např. zablokovat bankovní účty společnosti za účelem uspokojení dluhu Vašeho manžela.
Pokud tedy založíte SRO, vznikne samostatná osoba, která má svůj majetek (tento majetek je společnosti, nikoliv Váš a Vy s ním můžete nakládat jen v rozsahu zákona).
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na platební rozkaz dlužníků a těžce nemocný věřitel - vymáhání dědici
- Vymáhání dluhu dědici - návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života
- Návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života - vymáhání dluhu dědici
Mamince byla zjištěna rozsáhlá rakovina.
Má několik dlužníků a snažíme se z nich dostat peníze nazpět.
V současnosti řeším s maminkou platební rozkazy na tři dlužníky.
Maminka se již vrácení peněz nedožije ale jak to bude s dlužníky?
Návrhy na platební rozkazy zaniknou?
Maminka se už z nemocnice nevrátí a nechci ji s tím zatěžovat? Děkuji za informaci.
Daniel
ODPOVĚĎ:
Pokud byly návrhy na platební rozkaz podány na soud, pak má soud povinnost o nich rozhodnout. Pokud maminka zemře dříve, než soud stihne rozhodnout, pak by soud měl postupovat tak, že si od notáře, který bude vyřizovat dědictví po Vaší mamince, vyžádá sdělení dědiců maminky a s těmi bude pokračovat v řízení. Dále je pak možné v rámci dědického řízení zařadit pohledávky maminky vůči jejím dlužníkům – k tomu je potřeba doložit notáři veškeré podklady k těmto dluhům. Tyto dluhy budou zařazeny jako aktiva pozůstalosti a dědicové je pak na základě rozhodnutí v dědickém řízení či na základě platebních rozkazů budou moci vymáhat po dlužnících.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení příspěvku na služby v domě SVJ - má vliv velikost bytu?
- Vliv velikosti bytu na výši příspěvku na služby v domě SVJ
V našem SVJ byl podán návrh pro zvýšení příspěvku na právní služby pro SVJ ve výši 2.000 Kč za každou bytovou jednotku.
V bytovém domě jsou byty o velikosti 45 m2 až po 150 m2. Podle mého skromného názoru, může být náklad účtován za bytovou jednotku ve stejné výši pouze pokud jde o odměnu správci nebo za vedení účetnictví.
Zbytek příspěvků na správu domu a pozemku má být podle velikosti na společných prostorech tj. podle velikosti bytu.
Lze právní služby SVJ považovat za správu domu a pozemku a přispívání je tak podle velikosti na společných prostorech a nikoliv příspěvek ve stejné výši za každou bytovou jednotku?
S díky a pozdravem
Bedřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Pojem "podobné náklady vlastní správní činnosti" jsou demonstrativně (příkladmo) definovány v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Podle písm. e) tohoto ustanovení platí, že podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na právní služby se rozúčtovávají mezi jednotlivé vlastníky jednotek na základě pravidla uvedeného v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku, tj. stejně na každou jednotku.
Podle názoru komentářové literatury však vlastníkům nic nebrání, aby si ve stanovách ujednali jiné pravidlo.
__
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Kolikrát za měsíc může zaměstnanec navštívit lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolikrát za měsíc to může zaměstnanec udělat?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné naddělat čas strávený u lékaře?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné odpracovat čas strávený u lékaře?
kolikrát během měsíce může zaměstnanec navštívit lékaře na dobu nezbytně nutnou.
Ve firmě kde pracuji, dosud nebyl problém s návštěvami lékaře. Proplácelo se půl směny a dotyčný mohl k lékaři dle potřeby. Pokud je možnost, snažím se návštěvy lékařů směřovat mimo pracovní dobu, ale teď jsem se dostala do problému a vychází mi návštěva lékaře během pracovní doby.
Jsem samoživitelka a moje dcera má zlomený prst na ruce. Když jsem oznámila nadřízenému, že s ní musím na kontrolu, souhlasil bez námitek jako obvykle. Další den mi však bylo oznámeno, že nemám nárok na náhradu mzdy, protože dceři bude 13 let a další návštěvy lékaře si mám nadpracovat. Na internetu jsem se dočetla, že je možné doprovázet k lékaři nejen dítě, ale i manžela, rodiče atd. takže to není věkově omezeno a není uvedeno kolikrát během měsíce. Jsem tedy v právu a mohu své dítě k lékaři doprovázet, aniž bych musela směnu nadpracovat? Navíc se mám i já dostavit ke dvěma lékařům na předem objednanou preventivní prohlídku. Mohu tedy za měsíc uplatit u zaměstnavatele 3 propustky k lékaři?
A jak se postupuje, když má zaměstnanec náhlé zdravotní problémy a musí absolvovat řadu vyšetření a nechce si brát nemocenskou ze strachu o své místo. Většina lékařů ordinuje dopoledne. Kolikrát může zaměstnanec lékaře navštívit, aniž by musel směny naddělávat? Protože v případě, že je dotyčnému hrozně špatně a je rád, že směnu vydrží, jak může být v práci déle? Na co má vlastně zaměstnanec právo? V dnešní době zaměstnavatelé využívají strachu svých zaměstnanců o místo a upírají svým zaměstnancům jejich práva.
Děkuji za odpověď. Bohuslava
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že máte nárok na volno, pokud jdete s dcerou k lékaři, věk není nikde stanoven, nadělávat si nic nemusíte. Ani právní předpisy nikde nestanoví počet návštěv u lékaře, pokud jde zaměstnanec k lékaři sám se sebou nebo s jiným rodinným příslušníkem. Pokud budete mít návštěvu potvrzenu od lékaře, musí Vás zaměstnavatel omluvit. Požadovat napracování zameškané doby není možné. Nesprávný je také postup zaměstnavatele, kdy paušálně poskytuje zaměstnancům volno v předem stanoveném rozsahu, bez ohledu na skutečně nutnou dobu strávenou u lékaře.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 35 odst. 2, písm r) (taxislužba)
Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb, § 35 odst. 2, písm r). Existuje tato část, v zákoně jsem to vůbec nenašla.
Má jít o naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v této části.
Děkuji, Milena.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-111#cast5
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený odkaz na ustanovení zákona existuje a níže uvádím jeho znění:
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který v rozporu s § 21 odst. 3 písm. g) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
§ 21 odst. 3 písm. g) říká, že Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak má nezletilý dědic odmítnout dědictví v zahraničí?
- Odmítnutí dědictví nezletilým dědicem (dědictví ze zahraničí) - postup
- Dědictví v zahraničí - odmítnutí dědictví nezletilým dědicem
Naše babička byla Polka a žila v Polsku. Měla tři dcery, z toho jedna byla naše matka, která se provdala do Česka. Babička zemřela v roce 2005. Matka v roce 2007. Teprve letos (2016) jsme my 3 sourozenci (vnuci po babičce z Polska) byli v Polsku u soudu kvůli dědictví po polské babičce. Všichni 3 sourozenci jsme se dědictví zřekli, protože dědictví nechceme. Já a sestra nemáme děti. Náš 3. sourozenec má jedno nezletilé dítě, které se také musí zříct dědictví, protože ho také nechce. Polský soudce nás odkázal na české úřady. Náš bratr, otec nezletilého dítěte, které se má zříct dědictví, neví, jak postupovat. Má se obrátit na český soud, aby jej stanovil opatrovníkem své dcery, aby se za ni mohl zříct dědictví po polské babičce? Jak se toto řeší? Děkuji za odpověď. Andrea
ODPOVĚĎ:
Podle českých zákonů Váš bratr nemusí být jmenován opatrovníkem nezletilé, protože dědictví odmítl a tak již přestal být účastníkem dědického řízení, tudíž zanikla kolize zájmů. Jako zákonný zástupce své nezletilé dcery za ni může společně s jejím druhým zákonným zástupcem (matkou nezletilé) jednat. Jednání, které překračuje hranice běžné správy, však musí schválit tzv. opatrovnický soud (okresní soud, který je v obvodu bydliště nezletilého dítěte). Rodiče nezletilé tedy sepíší odmítnutí dědictví za nezletilou a podají návrh na příslušný okresní soud za účelem schválení tohoto jednání za nezletilou. Soud bude posuzovat, co je v nejlepším zájmu dítěte, pravděpodobně Vás či instituci v Polsku vyzve k doložení potřebných dokumentů týkající se dědického řízení (pravděpodobně bude chtít seznam aktiv a pasiv dědictví, atd.). Na základě těchto podkladů poté rozhodne. Toto rozhodnutí poté předloží Váš bratr polské instituci, která dědictví vyřizuje. Ta by si měla nechat rozhodnutí přeložit a tímto rozhodnutím se řídit. Bylo by vhodné však oslovit instituci v Polsku, která dědictví vyřizuje, zda takové jednání musí Váš bratr stihnout v určité lhůtě, případně jaké nebo jaké další postupy jsou pro polské úřady potřeba (v Polsku může být dědické právo a postupy v občanském právu jiné než v ČR, proto je předtím vhodné se informovat přímo u zdroje, jestli je potřeba od českých úřadů něco speciálního a případně do jaké lhůty je nutné schválené odmítnutí dědictví předložit).
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Dítě ve střídavé péči a výběr, zvolení lékaře rodičem - který z rodičů rozhoduje ke kterému z lékařů bude dítě chodit?
- Výběr lékaře rodičem u dítěte ve střídavé péči - který rodič rozhoduje?
Je možné i přes nesouhlas jednoho z rodičů, aby stávající lékař na žádost druhého rodiče, zrušil/odhlásil dceru u zdravotní pojišťovny, aby ji mohl zaregistrovat nový lékař?
Pokud ano, prosím odkaz podle jakého zákona se má lékař řídit. Děkuji Milan
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že obecně postačí, aby za dítě vůči třetí osobě jednal jeden rodič. Situaci kdy dva zákonní zástupci jednají vůči lékaři rozdílně, řeší, tak že se nepřihlédne k projevu žádného z nich (§ 32 NOZ) a lékař tedy nemůže poskytnout žádné zdravotní služby. Tedy např. může poskytnout výpis ze zdravotnické dokumentace, nicméně přihlašující lékař dítě nemůže přihlásit.
Pokud spor mezi rodiči přetrvá (a nejedná se o akutní péči, jejíž neposkytnutí by ohrozilo život dítěte, nebo naopak o naprosto obvyklé zákroky jako např. předepsání obvyklých léků) použije se ustanovení, podle kterého soud na návrh jednoho z rodičů rozhodne, který z rodičů a jak bude za dítě vůči lékaři jednat (§ 877 NOZ).
Dále má k věci právo vyjádřit se i samotné dítě, neboť pokud mu to jeho rozumová a volní vyspělost umožňuje, může se samo dítě vyjádřit, jakého lékaře bude navštěvovat.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Babička si přivlastnila majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Dědeček si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Prarodič si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Krádež dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
- Odcizení movitých věcí z dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
Je mi 22 let, jsem studentkou, bydlím u své matky. Rodiče jsou rozvedení a otec dlouhodobě bydlel po podnájmech. Poslední 1-2 roky bydlel v magistrátním bytě, jehož původním nájemcem byl jeho bratr, můj strýc (včetně sídla své firmy). Toho můj otec vyplatil penězi z hotovostního úvěru, které čerpal ještě před onemocněním. Já jsem o této skutečnosti byla poprvé informována na začátku prosince 2015 od svého otce, kdy jeho zdravotní stav byl již velmi vážný, přesto jeho diagnóza mu byla, stejně jako mě, zatajena lékaři na přání jeho rodičů. Ti se také snažili mě od něj držet co nejdál. Přesto mi otec o magistrátním bytu řekl a plánoval, až se uzdraví, jak ho budu moci navštěvovat a že konečně budeme moci být také spolu. Jednoho dne, že byt bude pro mne, ale že je to teď tajné. Hlavně, že se o tom nesmí dovědět babička, že o tom vím, že by ho rodiče vyhodili z baráku, kam za ním docházela zdravotní sestra. Vztahy s babičkou byly velmi špatné, byla jednou z příčin stejně jako otcovy dluhy, rozvodu mých rodičů, a její přístup ke mně j její vnučce velmi chladný. Mou matku přímo nenáviděla.
Zdravotní stav otce po několika operacích byl nezvratný a byl propuštěn do domácího ošetřování s pravidelnými každodenními návštěvami zdravotní sestry. Dům babičky je od mého bydliště nedaleko cca 30km, obvodního lékaře měl táta přímo na našem sídlišti, přesto závažnost jeho stavu mi byla z jejich strany utajována. Poté, co jsem jednoho dne otci volala, jeho telefon zvedla babička, která mi sdělila, že táta umírá a pokud ho chci vidět, že mě tedy pustí k sobě (poprvé) do jejich domu. Musím jim však slíbit, že otci neprozradím, že umírá. S otcem jsem se viděla pak ještě jednou. To již moc nevnímal.
Na konci ledna 2016 po dlouhodobé nemoci zemřel. Poslední dny před smrtí trávil v rodinném domku svojí matky, mé babičky, pod jejím neustálým dohledem, aby nedošlo mezi mnou či kýmkoli jiným k něčemu, co by nebylo pod její kontrolou. Nyní již tomu rozumím, šlo především o majetek.
Druhý den po smrti otce, tu mi oznámili telefonicky až do pohřbu se mnou pak už odmítali jakkoli komunikovat, z magistrátního bytu jeho bratr odhlásil sídlo své firmy bratr a babička začala nakládat bez jakéhokoli pověření s majetkem mého otce. Klíče od bytu zůstaly u ní. Jsem jedinou předpokládanou dědičkou, přesto mě od všeho odstavili. Na nic se neptali, jednali sami z vlastního rozhodnutí. Po pohřbu bylo jednání v bance, kde se projednávaly další kroky s úvěrem, který měl táta naštěstí pojištěný. Klíče od bytu mi babička odmítla dát.
Protože jsem nevěděla co dělat, byla jsem se na Magistrátu hl. Města Praha informovat jak postupovat. Tam mi sdělili, že pokud jsem nebyla přihlášena do bytu a otec zemřel jinde než v bytě, po dědickém řízení mě vyzvou k jeho navrácení. Nicméně, že matka nájemce již odhlásila média a domluvila si vrácení klíčů. Neměla jsem se jak bránit. Prý mám počkat do dědického řízení.
Dnes (04.04.2016) proběhlo první setkání na notářské kanceláři, kdy mě notářka telefonicky informovala, že proběhlo jednání s rodiči pozůstalého a já budu pozvána následovně s tím, že výše zmíněný byt byl babičkou vystěhován, klíče vráceny a hotovo….
Ráda bych od Vás právní radu. Jak se bránit proti tomu, že si babička přivlastnila majetek mého otce, ještě před dědickým řízením? Vím, že s magistrátním bytem bych nemohla počítat, jelikož jsem v něm neměla trvalé bydliště. Ovšem byt byl zařízený dle vyprávění mého otce.
Cítím se okradená a podvedení. Pokud pominu, že mi umřel táta. Celý život mi vypráví, že nemá peníze na alimenty, že by mi rád něco dal, ale že nic nemá a nakonec se dovím, že splácí úvěr, kdy vyplatil bratra ze zařízeného bytu, který nakonec vystěhují jeho rodiče a co po tátovi zbylo u notáře tvrdili že zlikvidovali, ale tím se nevylučuje, že věci prodali.
Jak se mohu bránit? Všude se dovídám, že mám smůlu. Děkuji za radu, pokud nějaká vůbec existuje.
Karolína
ODPOVĚĎ:
Zajděte za notářem, který dědické řízení vyřizuje a uvedené informace mu sdělte. Notář by měl Vaše prarodiče informovat o o tom, že nejsou dědici a tudíž že nemohou nakládat s majetkem zůstavitele. Pokud napíšete seznam vybavení bytu, který vlastnil Váš otec, mohou být tyto věci zařazeny do dědického řízení. Pravděpobně však Vaše babička popře, že by tyto věci měla či že je prodala, atd. V takovém případě bude tento majetek v rámci dědického řízení sporný a notář je povinen sporné věci vyloučit z dědického řízení a poučit Vás o tom, že můžete podat žalobu k civilnímu soudu o určení vlastnictví majetku. Tam byste však musela prokazovat, co vše otec vlastnil - např. mít účtenky od všeho, co koupil, či mít svědky, kteří byli u něj v bytě (nezaujaté, např. sousedy, atd.), kteří by Vám u soudu dosvědčili, že v bytě měl otec takové a takové zařízení v takové a takové hodnotě. Důkazní břemeno by leželo na žalobci, tedy na Vás, tedy Vy byste musela u soudu bez pochyby prokázat, že šlo o majetek Vašeho otce a že si jej babička neoprávněně přisvojila. Pokud soud vyhrajete, pak bude znovu otevřeno dědické řízení, kde by bylo určeno, že se stáváte dědicem majetku, který byl v rámci řízení o žalobě určen jako vlastnictví Vašeho otce.
__
OBCHOD-REKALAMCE
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - praskliny domu
- Skryté praskliny domu - reklamace skrytých vad nemovitosti
- Kupující nevěděl o prasklinách zdi domu - reklamace nemovitosti
11/2015 jsem zakoupil starší nemovitost kolaudovanou v roce 1976.
Při zakoupení mi byly předloženy dokumenty o stavbě + znalecký posudek o ceně souboru nemovitých věcí + průkaz energetické náročnosti budovy + statické posouzení trhliny pod oknem, na který byl vypracován statický posudek (o této závadě jsem věděl). Další praskliny jsou na stropu ale i o těchto jsem při obhlídce nemovitosti věděl.
V průběhu částečné rekonstrukce domu (odstranění starších vrstev malby) jsem nacházel další trhliny, o kterých jsem nevěděl. V jedné části domu je pod starší malbou (v obývacím pokoji) za nábytkem trhlina vedena od stropu k podlaze (nosná zeď cca 2,7m, jedná se o trhlinu z jiné části domu, než byl vypracovaný statický posudek) a po částečném otlouknutí omítky je popraskán zdící materiál plynosilikát z kterého je dům postaven. Tato popraskaná zeď je společnou zdí v další místnosti, kde je ložnice a tato trhlina kopíruje trhlinu z druhé strany, jak jsem popsal. Tuto trhlinu při obhlídce domu nešlo zjistit, protože tam byla obývací stěna a z druhé strany zdi byl nábytek velké skříně ložnice.
Další trhliny jsou ve vrchním patře na podlaze, které bylo pokryto linoleem (půdní prostor) s touto skutečností jsem také nebyl seznámen + další trhliny ve fasádě které kopírují praskliny do vnitřní části domu na vícero místech na které jsem nebyl upozorněn. Tyto praskliny zdárně překrývala malba.
O této závadě jsem nevěděl, a pokud bych byl s touto skutečností seznámen tak dům bych nekupoval. Případně bych chtěl slevu z kupní ceny.
Býval bych odstoupil i od smlouvy ale problém je že ve smlouvě není uvedena žádná záruka na nemovitost či skryté závady.
Ve smlouvě je uveden odstavec:
Nemovité věci se tedy převádí bez dluhů a jiných právních závad. Kupující prohlašují, že si nemovitosti, které jsou jim prodávaný touto smlouvou, prohlédli a prohlašují, že je jim dobře znám jejich současný stav.
Prodávající prohlašuje, že mu není známa žádná skrytá vada převáděných nemovitostí a nejsou mu známy žádné skutečností, jejichž důsledkem by skrytá vada mohla vzniknout.
V domě jsme už provedly nějaké rekonstrukce: nové odpady a voda v plastu + bojler, nová elektroinstalace v mědí - koupelna - kuchyň + obývací pokoj. Nová kuchyň + snížení stropu v kuchyni (sádro karton) + vyzdění menší příčky mezi kuchyní a obývací místností.
V této nemovitosti od 15.3.2016 už bydlíme v jedné místnosti ve vrchním pokoji a dole provádíme rekonstrukci. Vzal jsem si na tento dům větší hypoteční úvěr + nějaké finance z rodiny (od rodičů).
Do nemovitosti jsem vložil veškeré finance, které jsme měli. Dříve naše bydlení byl byt o velikosti 2+kk o celkové ploše 51m2 ale jsme rodina s dvěma dětmi (3 roky a 9 let) začalo to být pro nás malé, proto jsem chtěl zakoupit něco většího.
Prodávající pří sepisování smlouvy u notáře chtěl vypustit ze smlouvy po poradě se svou právničkou odstavec o záruce či skrytých vad a nároků navrácení kupní ceny při zjištění závad z mé strany, protože danou nemovitost dostatečně nezná a nebydlel v ní. Zdědil ji od své příbuzné o kterou do smrti pečoval a danou nemovitost na něj přepsala v roce 2011.
Prodávajícího jsem zatím nekontaktoval. Tyto závady jsem zjistil o minulém víkendu. Ale mám velké obavy, že u něj nepochodím. Dle mého názoru o těchto prasklinách musel vědět, ale nepodal mi žádnou informaci o tomto problému. Na fotce kde je prasklá tvárnice plynosilikát se mi zdá že před malováním se někdo pokusil to zakrýt sádrou….
Děkuji za přečtení těchto řádků a případnou radu či pomoc s řešením mého problému.
S úctou Miloš
ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena v roce 2015, řídí se novým občanským zákoníkem, podle kterého musíte skryté vady vytknout písemně prodávajícímu ve lhůtě do 5 let od koupě nemovitosti a zároveň mu sdělit, jak požadujete vadu napravit. Nový občanský zákoník nároky, kterých se můžete domáhat, rozděluje podle toho, zda vadné plnění je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. U podstatného porušení máte právo žádat opravu na náklady prodávajícího, slevu z ceny nebo odstoupení od smlouvy, u nepodstatného porušení opravu či slevu, a až pokud je oprava odmítnuta, pak slevu či odstoupení od smlouvy. Zbývá si vyjasnit, co je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. Podle ust. § 2002 odst. 1 NOZ "Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. " Dá se tedy dovodit, že praskliny takového rozsahu, jak uvádíte, zakládají podstatné porušení smlouvy a bylo by možné od smlouvy i odstoupit. Ovšem jako problém zde vidím skutečnost, že provádíte rozsáhlou rekonstrukci a prodávající se může snažit namítat, že praskliny vznikly až v důsledku Vašich zásahů. S tím je třeba počítat, a proto bych volbu nároku - zda odstoupení či slevu z ceny doporučovala případně konzultovat osobně s právníkem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ vytvořit fond oprav nebo je to nezákonné?
- Fond oprav SVJ - je legální a zákonné aby SVJ vytvořilo fond s penězy?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek vytovřit fond oprav SVJ?
- Legálnost fondu oprav společenství vlastníků bytových jednotek
V rámci dohadů ohledně nových stanov v našem SVJ vyvstal probém s tzv. fondem oprav, který někteří vlastníci považují za nezákonný, protože SVJ žádné fondy vytvářet nemůže. My ovšem tam již mnoho let přispíváme, kdy tento fond stále narůstá. Je tedy možné odmítnout tyto příspěvky, či naopak stačí tento fond přejmenovat na "Příspěvek na správu domu", jak navrhuje výbor (ovšem poplatek za správu domu tedy poplatek správcovské firmě platíme také, zvlášť). Děkuji, Leontýna
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: SVJ je nejen oprávněno, nýbrž dokonce povinno tvořit tzv. fond oprav.
V první řadě je nutné zdůraznit, že "fond oprav" je termínem, který český právní řád (v souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím) nezná. "Fond oprav"
je hovorovým označením dlouhodobých záloh na budoucí opravy společných částí bytového domu a pozemku pod tímto bytovým domem (či s tímto bytovým domem jinak souvisejícím).
"Fond oprav" tedy nepředstavuje účelové sdružení majetku, jak je tomu např.
u nadačních či svěřenských fondů, není samozřejmě ani investičním fondem (nejedná se tedy o fond v právním slova smyslu).
Jako "fond oprav" bývá nejčastěji označováno sdružování finančních příspěvků vlastníků bytových jednotek, určených na správu bytového domu a pozemku, které je realizováno např. na k tomu určeném bankovním účtu.
V tomto ohledu připomínám, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje všechny činnosti, které nenáležejí jednotlivým vlastníkům bytových jednotek, a které jsou v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa bytového domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí bytového domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v bytovém domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům bytového domu (§ 1189/1 občanského zákoníku). Činnosti týkající se správy bytového domu a pozemku jsou podrobněji upraveny v § 7 a násl. nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Klíčový je v této souvislosti § 1180 občanského zákoníku, dle něhož platí,
že:
a/ vlastník bytové jednotky je povinen přispívat na správu domu a pozemku (tedy do tzv. fondu oprav) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech;
b/ příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje (nebo členů jejích orgánů), na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Dle znění dotazu předpokládám, že příspěvek dle písm. b/ výše je ve Vašem SVJ hrazen právě na činnost správcovské firmy. Vedle tohoto příspěvku je každý vlastník bytové jednotky povinen hradit (zejména) příspěvek na správu domu a pozemku (písm. a/ výše), kterým se budu dále zabývat.
Dle § 1200/2 písm. g) občanského zákoníku je povinnou náležitostí stanov SVJ mimo jiné i zakotvení pravidel pro tvorbu rozpočtu SVJ a pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky bytových jednotek.
Příspěvky vlastníků bytových jednotek na správu bytového domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku jsou zpravidla jedním z hlavních zdrojů příjmů každého SVJ (§ 16/1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).
"Fond oprav" není fondem v právním slova smyslu také z toho důvodu, že příspěvky zde shromažďované mají zálohový charakter. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení a vypořádání celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
Skutečnost, že příspěvky na správu bytového domu a pozemku jsou zálohovými platbami, vyplývá rovněž z § 8 písm. b) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Statutární orgán SVJ (výbor či předseda SVJ) by tedy měl v praxi vytvořit plán správy bytového domu a pozemku (souhrn a rozvaha předpokládaných oprav, rekonstrukcí, stavebních a technických úprav apod.) pro stanovené období (kterým může být např. 1 rok, může se však jednat i o období jiné), přičemž na základě tohoto plánu (tedy na základě očekávané výše nákladů prací) bude následně shromážděním SVJ určena výše příspěvků na správu bytového domu a pozemku pro jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Tyto příspěvky budou shromažďovány v tzv. fondu oprav (který může být nazýván samozřejmě i jinak, což je dokonce vhodnější, neboť správa bytového domu a pozemku nezahrnuje dle občanského zákoníku pouze opravy). Vyjde-li najevo, že uhrazené příspěvky (zálohy) např. pro realizaci stavebních úprav či pro odstraňování následků havárie nedostačují, rozhodne shromáždění SVJ o povinnosti každého vlastníka bytové jednotky uhradit další (mimořádný) příspěvek. Vyjde-li (po uplynutí stanoveného období) naopak najevo, že hrazené příspěvky nebyly na plánované práce vyčerpány, rozhodne shromáždění SVJ o jejich dalším osudu (např. vrácení zbylých finančních prostředků vlastníkům bytových jednotek či jeho převod do dalšího období, což může mít za následek např. snížení příspěvků na správu bytového domu a pozemku v následujícím období).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta na veřejném parkovišti a úhrada spoluúčasti provozovatelem parkoviště
- Může se provozovatel hlídaného parkoviště zbavit odpovědnosti provozním řádem?
- Odpovědnost hlídaného parkoviště za poškození auta, automobilu, vozidla - náhrada škody
Parkuji na veřejném hlídaném parkovišti. Při příchodu na parkoviště jsem zjistila, že moje auto bylo poškozeno. Neprodleně jsme tuto skutečnost nahlásila službě na parkovišti. Přivolala jsem policii. Zároveň jsem skutečnost písemně oznámila provozovateli parkoviště. Vůz jsem předala k opravě autorizované opravně
Opravně jsem předala
- Záznam policie
- Popis škody
- Kontakt na pojišťovnu provozovalele parkoviště
- Cena opravy činila 21 tis Kč
Škoda byla uhrazena pojišťovnou provozovatele parkoviště, po odečtení spoluúčasti Kč 5000 Kč.
Opravna mi zaslala fakturu na spoluúčast Kč 5000, -
Policie mi zaslala oznámení, že pachatel nebyl zjištěn.
Ve smlouvě o parkování není spoluúčast zmíněna
Provozovatel parkoviště mi telefonicky sdělil, že spouúčast řeší provozní řád parkoviště.
Provozní řád parkoviště ale na parkovišti vyvěšen není. Jak dále postupovat?
Musím na veřejných prostorech (myslím tím např. restaurace, sauny, kadeřnictví, apod.) pátrat po provozním řádu?
Díky za info, Simona
ODPOVĚĎ:
Provozovatel parkoviště není oprávněn po Vás vyžadovat, abyste se podílela na náhradě vzniklé škody, a to ani ve formě spoluúčasti. Povinnost provozovatele parkoviště zaplatit částku rovnající se spoluúčasti (a to buď autoopravně, nebo přímo Vám, pokud jste fakturu autoopravně již uhradila) lze dovodit hned dvěma způsoby:
1/ Odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu dle občanského zákoníku:
Dle § 2945/1 občanského zákoníku platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil (popř. vlastníku věci). Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Toto ustanovení občanského zákoníku zakládá odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu na vozidlech tam umístěných, přičemž tato odpovědnost je objektivní (tzn. že není zapotřebí, aby byla škoda provozovatelem parkoviště zaviněna, postačí, že tato škoda za podmínek § 2945/1 občanského zákoníku vznikla).
Co se týče odvolání provozovatele parkoviště na provozní řád (který má údajně obsahovat ustanovení o spoluúčasti), je nezbytné pamatovat na:
- § 2896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (tedy i škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu;
- § 2898 občanského zákoníku, dle něhož se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany (zde Vás, jako spotřebitele) na náhradu jakékoli újmy.
Odpovědnost provozovatele parkoviště je tedy za splnění podmínek dle § 2945/1 občanského zákoníku dána, přičemž provozovatel parkoviště není oprávněn se této odpovědnosti jednostranně (tedy ani prostřednictvím provozního řádu) zříci (či tuto odpovědnost omezit.
2/ Vztah podnikatele a spotřebitele:
Jak dle znění dotazu předpokládám, byla smlouva o parkování uzavřena jako smlouva spotřebitelská (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že provozovatel parkoviště jednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco Vy jste smlouvu uzavírala jako nepodnikatel (tedy spotřebitel).
Tvrdí-li provozovatel parkoviště, že na základě uzavřené smlouvy o parkování jste byla povinna se řídit provozním řádem (resp. že tento provozní řád je součástí smlouvy a je pro Vás tudíž závazný), je nezbytné poukázat na § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se ve smlouvách mezi podnikatelem a spotřebitelem zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva na náhradu újmy (tedy i škody).
Ani v tomto případě tedy nepožívá stanovisko provozovatele parkoviště právní opory.
V současné chvíli Vám doporučuji vyzvat provozovatele parkoviště písemně k tomu, aby uhradil částku 5.000,- Kč na účet autoopravny nebo na Váš účet (pokud jste fakturu autoopravny již uhradila). Bude-li hrozit, že se s úhradou faktury dostanete do prodlení, uhraďte tuto fakturu autoopravně sama a proplacení tohoto nákladu dále vymáhejte na provozovateli parkoviště.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli parkoviště prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka).
Nebude-li provozovatel parkoviště ochoten částku 5.000,- Kč uhradit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- U bytového domu nemůže zastavit hasičské auto v případě požáru - kde požádat o dopravní značení?
- Nemožnost přistavení hasičského vozidla z důvodu překážejícího parkoviště - kde požádat o vodorovné dopravní značení?
- Kde požádat o dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o vodorovnou dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o žlutý pruh zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
Bytové domy Pujmanové 1584/42, 1585/44, 1586/46, 1587/48 a 1588/50, Praha 4-Nusle, nemají zajištěný pohotovostní přistup pro vozidla v případě potřeby přistavit dopravní prostředek k uvedeným vchodům – jako například vozidla zdravnotní pohotovosti, hasičského záchranného sboru, nebo vozidla přistupující k těmto vchodům z důvodu technické údržby a opravy budov/zařízení budov (jako např. havarie vodní/tepelné infrastruktury, apod.). V případě havárie nebo ohrožení života nebo majetku v těchto bytových domech hrozí nemožnost přístupu záchranných složek k daným bytovým jednotkám.
Z ulice Plamínkové (na straně vchodu Pujmanové 1588/50) jsou schody a jinak nepřístupný terén, ze strany Pujmanové 1584/42 jsou parkovací stání. Právě z této strany by měl být podle nás zabezpečen pohotovostní přístup pro vozidla s nutností přístupu k nahoře uvedeným vchodům vodorovným značením zákazu parkování pro všechny vozidla bez rozdílu. V případě zájmu můžu poslat náčrt situace, mám ho připraven.
Dotaz: Na jakou instituci se mám obrátit, a jakým způsobem (může o analýzu situace požádat soukromá osoba, nebo to musí být např. SVJ lidí žijících v těch vchodech? )? Mám požádat o přezkoumání, nebo rovnou nápravu?
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině je problematika přístupnosti staveb složkám integrovaného záchranného systému řešena vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. V tomto ohledu se proto můžete v první řadě informovat u místně příslušného stavebního úřadu (resp. u toho odboru úřadu městské části, který se zabývá územním plánováním).
Dále se můžete obrátit na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s dotazem, jak jsou v okolí předmětného bytového domu vyřešeny nástupní plochy pro požární techniku (jak o nich hovoří zákon o požární ochraně).
V této souvislosti připomínám, že dle § 11/2 písm. c) vyhlášky o požární prevenci jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny k provedení rychlého a účinného zásahu zajistit, aby byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů.
Pro získání dalších informací se můžete obrátit na některý z orgánů integrovaného záchranného systému dle § 6 a násl. zákona o integrovaném záchranném systému:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_z%C3%A1chrann%C3%BD_syst%C3%A9m
Dle § 25/1 zákona o integrovaném záchranném systému má každá fyzická osoba pobývající na území ČR právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva. Informace, které Vás v této souvislosti zajímají, můžete získávat dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018
_
FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - daně, daňová povinnost
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)
01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi
Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.
_
FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení
Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.
_
FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení
Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?
Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši,
pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení
alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem? !
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - jak vymanit pozemek z veřejné zeleně?
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - je možné oplotit takový pozemek?
Jak to, že může být soukromý pozemek veden jako zeleň městská a krajinná a vlastník si jej nesmí ani oplotit? Proč má být něco soukromého k užívání všech? Jak se mohu bránit? Děkuji, Vanda.
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 101/1 stavebního zákona má obec, kraj nebo stát předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
„Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. “
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie a FB profilu v televizním vysílání - je nutný souhlas zveřejněné osoby?
- Je nutný souhlas zveřejněné osoby se zveřejněním fotografie a FB profilu v TV, televizi, televizním pořadu?
14.2. TV Prima v pořadu Applikace, ve kterém představovala seznamovací aplikace, zveřejnila můj Facebook profil vč. moji fotografie, a to velmi viditelně. Bez mého vědomí a souhlasu.
Je možné se nějak bránit? Pořad je dostupný on-line.
Předem velice děkuji za radu a přeji příjemný den.
Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorním na ta ustanovení občanského zákoníku, která se na Váš případ vztahují.
Dle § 85 občanského zákoníku platí, že rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit (§ 86 občanského zákoníku).
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 89 občanského zákoníku). Ani v takovém případě však nesmí být podobizna člověka využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90 občanského zákoníku).
Otázkou zůstává, zda lze Vámi zmíněný televizní pořad označit za televizní zpravodajství (jak o něm hovoří shora citovaný § 89 občanského zákoníku). Za zpravodajství lze totiž obecně označit činnost, při níž je referováno o skutečnostech reálného světa. V tomto ohleduje dle mého názoru možné vykládat pojem zpravodajství šířeji, tzn. že za zpravodajství lze označit každý televizní pořad, jehož cílem je diváka zpravit o dění ve světě a společnosti (za zpravodajství tak nemusí být považovány pouze politické či sportovní události). Z tohoto důvodu lze uzavřít, že TV Prima využila při použití Vašeho facebookového profilu tzv. zpravodajskou licenci (dle § 89 občanského zákoníku), tzn. že pro přiměřené využití Vaší podobizny nepotřebovali autoři předmětného televizního pořadu Váš souhlas.
Na tomto místě zdůrazňuji, že předmětná problematika je do jisté míry sporná, tzn. že je možné se setkat i s odlišnými názory na rozsah výkladu pojmu "televizní zpravodajství". Je proto vhodné upozornit zároveň na § 82/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že člověk, jehož osobnost (např. jeho právo k podobizně) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto dotčený člověk je zároveň oprávněn požadovat morální (omluva) či peněžní satisfakci. Budete-li proto přesvědčen, že předmětný televizní pořad není televizním zpravodajstvím (a Vaše podobizna tudíž nebyla použita v rámci zpravodajské licence), budete se moci obrátit na TV Prima s uplatněním některého ze shora uvedených práv. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Převod dětské vkladní knížky na dětský účet - lhůta na vyřízení bankou
10/2001 založena dětská vkladní knížka pro syna nar. 08/10/2001, v Raiffeisenbank a. s. , pobočka Olomouc. Do 2004 vklady, do 4000 Kč. 24.11.2015 dotaz bance o možnosti převedení na dětský účet. 26.11.2015 odpověď o zrušení vkladních knížek a uplynutí promlčecí lhůty, neuvedena žádná data ze strany banky, vyzvání k zaslání žádosti o dodatečné proplacení. 17.12.2015 žádost, čestné prohlášení a vkladní knížka zaslána na pobočku Olomouc, dle instrukcí. 09.01.2016 můj dotaz ohledně stavu věci k bance. 11.01.2016 odpověď, že jsme v řešení.
Jaká je odpovědní doba na řešení? Jak jsem se měla dozvědět o zrušení knížek, platí neznalost neomlouvá? Mohu pro věc ještě něco udělat? Mám nějaká práva? Nemám už v ruce žádný doklad.
Děkuji, Jolana.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou vkladní knížku se ve Vašem případě jednalo. V této souvislosti mohu proto pouze předpokládat, že se jednalo o vkladní knížku na doručitele (tzn. že nebyla psána přímo na jméno Vašeho syna, nýbrž byla „anonymní“). Vkladní knížky na doručitele byly zrušeny ke dni 31. 12. 2002, přičemž Vaše právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčelo uplynutím 10 let, tj. ke dni 31. 12. 2012 (čl. III zákona č. 126/2002 Sb.).
Co se týče Vaší informovanosti o zrušení vkladních knížek na doručitele, platí skutečně, že “neznalost neomlouvá”, tzn. že každý má být ve věcech svých práv bdělý.
Žádný právní předpis nezakotvuje lhůtu, v níž je banka povinna odpovědět na dotaz klienta, popř. vyřídit jeho žádost. V tomto ohledu Vám proto doporučuji vyčkat, až budete bankou o vyřízení Vaší záležitosti vyrozuměna.
Pokud by banka s vyřízením Vaší záležitosti otálela, můžete v této věci kontaktovat Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která vykonává dohled nad zbývajícími bankami na českém bankovním trhu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 126/2002 Sb. , kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb. , devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb. , o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb. , zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb. , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Zrušení, ukončení placení koncesionářských poplatků za TV, rádio, rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti
- Placení koncesionářských poplatků za TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti - zrušení placení
- Jak zrušit placení poplatku za televizi, TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele bytu
Žiji ve společné domácnosti s přítelem, kde platíme televizní i rozhlasový poplatek-nemám tam ale trvalé bydliště.
Maminka letos (2016) v lednu zemřela, bydlela v místě mého trvalý pobyt, vlastnila televizní přijímač, proto jsem na výzvu přihlásila i rozhlasový poplatek. Jak je to s povinností platit tyto poplatky nadále - v domku nikdo nebydlí, dědicové platí poplatky za své domácnosti.
Děkuji. Milada.
ODPOVĚĎ:
Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, tedy z rozhlasového přijímače. Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, tedy z televizního přijímače (jak vyplývá z § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
K úhradě rozhlasového poplatku je povinna fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, poplatníkem televizního poplatku je pak fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (§ 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož je fyzická osoba povinna platit rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní více (včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jí provozovaného dopravního prostředku).
Pokud všichni dědici po Vaší matce platí rozhlasové a televizní poplatky za vlastní domácnosti, nic se pro ně nezmění. Jelikož totiž každý dědic již vlastní rozhlasový a televizní přijímač (či více takových přijímačů), platí rozhlasový a televizní poplatek (a to bez ohledu na to, kolik rozhlasových a televizních přijímačů vlastní). Pokud pak dědici po Vaší matce nabudou (v rámci dědického řízení) do vlastnictví rozhlasový či televizní přijímač po Vaší matce, nic to nezmění na tom, že k úhradě rozhlasového a televizního poplatku budou povinni i nadále (a to v nezměněné výši).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úhradový režim rozhlasového a televizního poplatku je odlišný v případě, kdy je fyzická osoba podnikatelem, přičemž rozhlasový či televizní přijímač používá v rámci svého podnikání. V takovém případě je podnikající fyzická osoba povinna hradit rozhlasový či televizní poplatek z každého rozhlasového a televizního přijímače, který vlastní a používá pro své podnikání (§ 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Doprovod s dítětem k psychologovi - zaměstnavatel nechce proplácet propustky, jak se bránit?
- Zaměstnavatel nechce proplácet propustky k psychologovi (doprovod dítěte rodičem) - co dělat?
- Doprovod dítěte k psychologovi a proplacení propustky zaměstnavatelem
- Proplacení propustky zaměstnavatelem - rodič doprovod k psychologovi
Navštěvuji s 13letou dcerou klinického psychologa, jde o zdravotnické zařízení, které má smluvní vztah s pojišťovnami. Termíny máme hlavně dopoledne, na odpolední bychom moc dlouho čekali. Zaměstnavatel mi nechce na to proplácet propustky. Domnívám se, že jde o doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, tudíž by mělo být omluveno i proplaceno. Nebo to tak není? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Kamila.
ODPOVĚĎ:
Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
„ Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že pokud jde o zařízení, které má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a návštěvy Vaší dcery jsou hrazeny ze zdravotního pojištění (tj. nenavštěvujete s dcerou psychologa ze své vlastní vůle, ale např. z rozhodnutí lékaře), pak by se jednalo o překážku v práci, která je stanovena v daném nařízení vlády. Problematičtější bych viděla skutečnost, že toto ošetření dcery nelze provést mimo pracovní dobu, což je podmínka uznání této překážky dle výše uvedeného, a což dle Vašich informací lze, i když s určitými časovými obtížemi.
Pokud tedy zaměstnavatel argumentuje tím, že návštěva klinického psychologa nespadá pod zdravotnické zařízení, pak bych tento jeho argument viděla jako nesprávný. Pokud však argumentuje tím, že k psychologovi můžete chodit mimo pracovní dobu (musí být brán zřetel na to, že to skutečně můžete stihnout vzhledem k Vaší pracovní době, apod.), pak bych jeho odůvodnění viděla jako oprávněné. Nejlepší možná cesta je se se zaměstnavatelem dohodnout.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nadlimitní hluk v obytné části - jak zabránit postavení nové silnice a parkoviště
- Nadlimitní hluk u silnice III. třídy v obytné části a plán výstavby parkoviště, silnice a průmyslové budovy - jak to napadnout?
Jsem majitelkou domu a zahrady u silnice III. třídy. Ta je páteřní silnicí do průmyslové zóny pro kamionovou dopravu. Naproti domu stojí parkoviště pro 40 aut a firma s kovovýrobou. Dvě akreditovaná měření hluku prokázala nadlimitní hodnoty v chráněném prostoru staveb z celkového hluku. Firma chce přímo naproti mému domu postavit další parkoviště pro cca 60 aut.
Dotaz: může stavební úřad (případně krajský úřad) povolit stavbu parkoviště, které nadále navýší již nadlimitní hluk v obytné části?
Navíc město Červený Kostelec chystá v novém územním plánu násobné navýšení kapacity prům. zony, aniž by řešil problematiku nadlim. hluku za silnice. Pozn. samozřejmě se budu jako účastník řízení bránit, případně zvažuji žalobu. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji na § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že:
- orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem), které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví (jak ostatně vyplývá rovněž z § 4/2 stavebního zákona) ;
- stavební úřad je vždy povinen zajistit, aby záměr žadatele ke stavbě zdroje hluku (kterým může být ve smyslu § 30/1 zákona o ochraně veřejného zdraví i pozemní komunikace a parkoviště) byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;
- žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě zdroje hluku (do území zatíženého zdrojem hluku) předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska (pro územní či stavební řízení) měření hluku (provedené podle § 32a zákona o ochraně veřejného zdraví) a návrh opatření k ochraně před hlukem.
Ve Vámi popsaném případě bude tedy klíčové měření hluku, které bude podkladem pro vydání stanoviska krajské hygienické stanice pro účely územního a stavebního řízení.
V tomto ohledu připomínám, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní mimo jiné požadavky na ochranu proti hluku (§ 156/1 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou obranu můžete vést rovněž prostředky soukromého práva. Konkrétně dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (tedy i vlastník) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrný hluk) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče staveb (zdrojů hluku) již existujících, je stavební úřad oprávněn nařídit vlastníkovi takových staveb nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení mimo jiné nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy a vibracemi (jak vyplývá z § 137/1 písm. a) a b) stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování výtahu v družstevním domě - musí vybudování zaplatit i lidé v přízemí?
- Postavení výtahu v bytovém domě - platí to i lidé v přízemí?
- Družstevníci bydlící v přízemí - musí zaplatit za vybudování výtahu v družstevním domě?
Náš bytový dům ve vlastnictví družstva tvoří dvě samostatné budovy. V jedné si chtějí zbudovat výtah, mají většinu hlasů. Tuším, že podle dřívějších předpisů nemuseli za výtah platit ani lidé v přízemí, nyní už ano. Mají nějakou možnost neplatit za výtah (stavbu + provoz) alespoň lidé z jiného traktu? Dobrovolně se našich plateb samozřejmě nevzdají. Děkuji, Anežka.
ODPOVĚĎ:
Podle § 744 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členové družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů.
Povinnost podílet se na úhradě nákladů na rekonstrukci a modernizaci vyplývá přímo ze zákona. Záleží však na družstvu samotném, zda nějak zohlední, že výtah bude vybudován jen v jednom z domů. Družstvo by mělo zohlednit, že výtah je pouze v jedné z budov a nájemci bytů situovaných v této budově by se měli podílet na financování výtahu.
Co se týká nákladů za provoz, pak je nutné vycházet ze zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona platí, že službami se myslí mj. provoz výtahu. Poskytovatelem služeb se v tomto případě myslí bytové družstvo.
Podle § 4 vyplývá, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo.
Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
Podle § 5 tohoto zákona dále platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, rozúčtují se náklady na provoz výtahu podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Samozřejmě platí, že poskytovatel smí příjemcům služeb (nájemci bytů) účtovat jen takové služby, které jim poskytuje. Pokud ve Vašem domě není výtah, pak Vám poskytovatel služeb z povahy věci nemůže účtovat poměrnou část nákladů na provoz výtahu.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odpůrce si nechal vyhotovit vyjádření advokáta - má navrhovatel nárok na úhradu právníka, advokáta (právních služeb)?
- Protistrana si nechala vyhotovit právní vyjádření, je oprávněna požadovat úhradu nákladů na právníka, advokáta, právní služby?
Chtěla bych Vás požádat o radu, zda mám uhradit níže uvedenou částku, která
měla vzniknout mým zaviněním bytovému družstvu.
Mám spor s bytovým družstvem, které mi neoprávněně (konzultovala jsem s advokátem) účtovalo dvojnásobné platby do fondu oprav, protože jsem byt pronajímala. Advokát, na kterého jsem se obrátila, považoval tyto platby za neoprávněné a družstvo se tak mělo dopustit bezdůvodného obohacení. Advokát
mi ale doporučil ustoupit od žaloby, protože můj nárok na navrácení plateb je již promlčený (rok 2011 a dříve) - ještě jen pro doplnění, když jsem se
domáhala svých nároků u družstva ústně dříve, bylo mi jasně naznačeno, že družstvo mi pronájem zakáže, což bylo dle stanov v jeho kompetenci. Proto
jsem nemohla oficiálně nárok vznést dříve, ale až nyní, kdy je družstvo v likvidaci a byty byly převedeny do osobního vlastnictví a nemusí mi tedy
nikdo nájem povolovat.
Já jsem přesto ještě poslala družstvu oficiální žádost do jejich datové schránky, aby mi neoprávněně účtované platby vrátilo s tím, že jsem uvedla:
"V případě nevyhovění mému požadavku jsem připravena domáhat se svého nároku soudní cestou."
Nyní jsem dostala mailem vyjádření advokáta zastupujícího bytové družstvo, že mému požadavku nevyhoví a platby byly prý oprávněné. I když s tímto nesouhlasím, akceptuji doporučení, které mi dal advokát, a soudit se nebudu, protože z důvodu promlčení by mi soud pravděpodobně nevyhověl.
Advokát družstva nyní ale po mně požaduje toto:
Výzva podle § 142a občanského soudního řádu k úhradě xxx Kč
Jelikož Vaše „Žádost o vrácení přeplatku za platby do fondu oprav ze dne xxx" obsahovala právní argumentaci a výklad právních předpisů včetně upozornění na domáhání se Vašeho nároku
soudní cestou, tak likvidátorovi BD xxx nezbylo nic jiného, než vyhledat právní pomoc a zadat zpracování tohoto stanovisko, které Vám ušetří další náklady v soudním řízení.
Vyzývám Vás k úhradě dosud vzniklých nákladů právního zastoupení vzniklých Vaším zaviněním BD xxx dle advokátního tarifu (viz příloha č. 4) ve výší xxx Kč do 15.4.2015 na ucet cislo xxx.
Požadovaná částka je cca 10.000,- Kč. Domnívám se, že advokát družstva nemůže určit vinu jedné či druhé strany. Mně koneckonců také již vznikly náklady na právní zastoupení, když jsem oprávněnost nároků konzultovala s advokátem.
Vím, že podle § 142a občanského soudního řádu musí strany 7 dní před podáním žaloby požádat o úhradu nákladů, aby jim je v případě výhry soud přiznal. Jelikož ale žalobu na družstvo podávat nebudu, potřebuji vědět, zda mám na výzvu
reagovat a částku uhradit, aby po mně nemohla být později vymáhána s případnými dalšími úroky a poplatky. Děkuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád v ust. § 147 odst. 1 stanoví, že "Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila." Z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokud jste protistraně zaslala předžalobní výzvu a protistrana se obrátila na advokáta, vznikly jí náklady, které by po Vás případně mohla vymáhat i soudně. Doporučovala bych tedy částku uhradit. Pokud byste mi sdělila částku přeplatku, spočítala bych, zda náklady 10.000,-Kč jsou ze strany advokáta protistrany oprávněné. Dále bych doporučovala zvážit, zda věc neřešit trestní cestou jako trestný čin zpronevěry, pokud Vám družstvo něco účtovalo dvakrát, zajisté to není v pořádku.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování světlem ze sousedního domu - jak se bránit LED reflektorům?
- Obtěžování světlem od souseda - jak donutit souseda aby světle v noci vypnul?
- Světelný smog od souseda - jak se bránit?
- LED reflektory svítí v noci od souseda - jak ho donutit aby je vypnul?
- Jak donutit souseda aby v noci vypnul světlo (obtěžování světlem, světelný smog)
Soused má na svém domě nainstalovaná ledková světla, která míří přímo na náš pozemek. Jeho dům je od plotu vzdálen 1,5 m. Světla silně osvětlují naší zahradu celou noc. Lze nějakým způsobem zamezit tomuto svícení alespoň v nočních hodinách? Na naše žádosti o vypínání nereaguje.
Děkuji Luboš
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník zakazuje obtěžování souseda jdoucí "nad míru přiměřenou místním poměrům". Tento pojem je dosti neurčitý a vyřešení věci je tedy do značné míry závislé na úvaze soudu. Proto v tomto případě nelze s jistotou uvést, že soud by sousedovi zakázal používat tato světla, nicméně pokud soused na Vaše žádosti nereaguje, nezbude, než se pokusit tuto věc řešit tzv. sousedskou žalobou, tedy domáhat se, aby se soused zdržel jednání, které vás obtěžuje. Lze v žalobě samozřejmě vymezit i čas, např. noční hodiny, kdy má světla vypínat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak napadnout znalecký posudek - informace
- Napadení znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak napadnout zmanipulovaný zkreslený znalecký posudek odhadu nemovitosti - informace
- Napadení zmanipulovaného zkresleného znaleckého posudku odhadu nemovitosti - informace
- Jak nechat zkontrolovat znalecký posudek (odhad nemovitosti) - informace
- Revize znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak může občan nechat zkontrolovat znalecký posudek na nemovitost města?
Jak postupovat v případě podezření na "neobjektivní" znalecké posudky. Jedná se o tuto kauzu:
Dne 25.1.2016 schválila Rada ÚMČ Praha 12 usnesení č. RXXX "Záměr směny pozemků parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova"
V rámci tohoto záměru byla navržena směna pozemků
- parc. č. X/1 o výměře 2.286 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/2 o výměře 2.061 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/3 o výměře 90 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemků o celkové výměře 4437 m2 byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.580.000 Kč (cena 2835 Kč za m2)
za pozemek
- parc. č. XX/97 o výměře 4.975 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.160.000 Kč (cena 2444 Kč za m2)
Dne 23.2.2016 byl na poslední chvíli na program zasedání Zastupitelstva ÚMČ Praha 12 doplněn bod "Směnná smlouva na pozemky parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova". Tento bod byl schválen jako usnesení č. Z-16
ÚMČ Praha 12 nabízí ve směně pozemek s kódem VN (Výroba nerušící) o výměře 4.975 m2, kde nový vlastník chce postavit supermarket, za sousední pozemky s kódem ZMK (městská zeleň) o celkové výměře 4.437 m2, kde je z části zelená plocha a z části komunikace. Takže laicky řečeno za bezcenné pozemky dostal stavební parcelu a ještě s větší výměrou.
Jakou formou lze znalecké posudky či práci daného soudního znalce nechat zrevidovat či napadnout? Jak se bránit proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem?
ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek, který se zdá být neobjektivní, lze vyvrátit nejlépe dalším znaleckým posudkem, který znevěrohodní závěry toho původního. Postačilo by rovněž sepsat námitky ke znaleckému posudku, nicméně by měly být sepsány za pomoci osoby, která danému oboru rozumí, aby byly způsobilé tento znalecký posudek vyvrátit.
Bránit se proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem můžete tím, že se obrátíte na Krajský úřad, případně na Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude tato cesta úspěšná, lze napadnout realizovanou směnu žalobou o určení neplatnosti právního jednání podanou k místně příslušnému prvostupňovému (Okresnímu či v Praze Obvodnímu) soudu.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Bydlení potomka v družstevním bytě rodiče - je nutná nájemní smlouva kvůli příspěvku na bydlení od státu?
- Příspěvek na bydlení spolužijící osoby v družstevním bytě - je nutná nájemní smlouva družstevníka se spolubydlícím?
Mám podíl ve dvou družstvech, tedy dva byty. V jednom bytě zůstalo bydlet moje dítě, ve druhém bydlím já. Podle stanov bytového družstva mám právo u sebe ubytovat přímého potomka, tím pádem nepotřebuji ještě souhlas družstva, je pouze mojí povinností, aby byl nahlášený na družstvo, a to je. Pro úřad (požadavek příspěvku) potřebuje vyčíslit, jaké platí nájemné a energie. Dodala jsem jakési písemné prohlášení, že zde platí pouze skutečné náklady, které jsem vyčíslila přesně na korunu a dodala i podklady, ze kterých vycházím. Úřad tvrdí, že je nutné dodat i nájemní smlouvu. Podle mě to není nutné, protože tam bydlí jako můj přímý potomek? Možné to je, ale pouze jako podnájemní smlouva? Nevím, jak to brát, když je to rodinný příslušník.
Děkuji. Monika
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Podmínku vlastnictví bytu či domu nebo nájemní smlouvy stanovuje zákon o státní sociální podpoře a úřad práce proto musí dodání nájemní smlouvy požadovat. Vy sama jako člen bytového družstva bohužel nemůžete se svým dítětem nájemní smlouvu uzavřít - mohla byste tak učinit v případě, že by šlo o byt v osobním vlastnictví, který byste vlastnila. Vy můžete s Vaším dítětem uzavřít pouze podnájemní smlouvu, která ale pro získání příspěvku na bydlení nestačí.
Vaše dítě tedy nárok na příspěvek na bydlení nemá, mohlo by si ale zkusit zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů dokládat také tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda má Váš potomek nějaké finance na bankovním účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek), zda má stavební spoření či životní pojištění. O dávky hmotné nouze může Váš potomek požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukromých vlastníků
- Zábor pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
- Obsazení pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukr. vlastníků:
Obec vlastní obecní lesní cestu, která vede i po 3 lesních pozemcích soukromých vlastníků.
Vlastníci pozemků se domnívají, že obecní cesta byla časem při užívání poněkud posunuta a vede dnes (01.04.2016) přes zmíněné pozemky poněkud jinou trasou. Domnívám se, že si tuto věc zavnili sami, když neznají svoje hranice z doby předávání lesů správci LČR či po digitálním zaměření někdy v roce 2010.
Vlastníci nyní chtějí, aby obec svou cestu zaměřila a uvedla věci "na správnou míru", aby oni nebyli poškozeni. Dle jejich názoru by cesta měla vést po jejich pozemku, ale polohově umístěna na jejich pozemcích jinak, navíc pravděpodobně místy, kde je v současné době neprůjezdná strž, která by se musela upravit na cestu. Sami nechtějí svoje pozemky zaměřovat kvůli nákladům na zaměření, nejraději by vše přenesli na obec.
Obec ale vychází ze skutečnosti, že nyní tam je nějaká cesta, která vyhovuje, je desítky let bez problémů využívána, nemá tedy potřebu něco měnit.
Navrhoval jsem jim, aby si zaměřili své pozemky, z toho pak bude patrná i cesta, s čímž oni ale nesouhlasí, nechtějí nést náklady na zaměření svých pozemků.
Dotaz:
Je obec povinna v tomto případě aktivně, i když vlastně "z donucení" vlastníky, řešit tento problém vlastníků přilehlých pozemků? A pokud by k posunu došlo po zaměření, a cesta by se posunula do neprůjezdného místa, kde by se musela nově vytvořit a terén pro ni připravit, kdo by nesl náklady této změny, když všichni v dobré víře po desítky let využívají tuto cestu?
2. Hranice pozemků v obci
Zajímal by mě názor právníka, jak řešit hranice pozemků v obci.
Víme z různých informací, že řada občanů nezjistitelným postupným posouváním hranic svých pozemků zabírá nyní obecní pozemky, což je ale těžko prokazatelné bez kompletního zaměření celé obce = obecních pozemků a tedy i hranic.
Někde jsem četl, že kolem roku 2020 má nastat situace, že se navodí nový stav v celé republice tak, že v tom období užívané pozemky, tedy i ty které budou např. zasahovat či zabírat obecní pozemky, automaticky přejdou do vlastnictví toho, kdo je zabral a obec tedy o své pozemky přijde, neboť nelze 100% uhlídat různé zábory, které jsou léta např. občany cíleně vytvářeny.
Zaměření celého katastru kvůli tomuto problému by činilo velké náklady pro obec, přičemž i po zaměření by takto mohl někdo opět tyto hranice neoprávněným záborem změnit.
Jak postupovat, příp. je možné tento stav nějak vyřešit elegantně bez značných finančních nákladů na zaměřování katastru? Je pravda tedy, že kolem roku 2020 nastane stav popisovaný výše?
Děkuji. Mojmír
ODPOVĚĎ:
K jednotlivým bodům dotazu:
1. obec nemá povinnost "z donucení" cokoliv nechat zaměřit, pokud se vlastníci domnívají, že hranice jejich pozemku zasahují do cesty, je plně v jejich kompetenci nechat si zaměřit své pozemky a na základě zaměření se teprve domáhat nápravy. Zde odkazuji na ust. § 1028 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že v případě neznatelných nebo pochybných hranic se vlastník pozemku může obrátit na soud a ten určí hranice buď podle poslední pokojné držby, a není-li to možné, podle slušného uvážení. Tato formulace je samozřejmě obecná a bohužel z ní vyplývá, že přesnou odpověď na určení hranic pozemků a zejména změnu trasy stávající cesty by dal až soud. Ovšem právě s ohledem na zásadu poslední pokojné držby by i soud dle mého názoru rozhodl tak, že cesta má zůstat na stávajících pozemcích, nikoliv ji "přenášet" za vysokých nákladů do strže.
2. Bohužel bez zaměření je problematické se bránit záboru obecních pozemků soukromými vlastníky. Pokud totiž k takovému záboru dojde a věc případně skončí u soudu, bude nutné hranice pozemků prokázat zaměřením. Ačkoliv jsem prostudovala různé zdroje, nikde jsem informaci o změně v roce 2020 nenašla a domnívám se, že taková změna nenastane, neboť by se příčila ústavně zaručeným principům (právo vlastnit majetek, ochrana vlastnického práva, …).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Průkaz energetické náročnosti a pronájem, podnájem družstevního bytu - je potřeba nebo ne?
- Pronájem, podnáem družstevního bytu - je nutný průkaz energetické náročnosti bytu?
- PEN a pronájmem, podnájem družstevního bytu - je PEN potřeba nebo ne?
Potřebovala bych vědět, jestli se na družstevní byty vztahuje povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy - podle některých názorů se při pronájmu družstevního bytu jedná o podnájem - a tudíž průkaz není nutný. Je tento výklad správný? Děkuji, Diana
ODPOVĚĎ:
Ano, tento výklad je správný, u družstevního bytu se jedná o převod práva k užívání, nikoliv o prodej. Průkaz energetické náročnosti nepotřebujete. Stejně tak není třeba, pokud chcete družstevní byt pronajmout.
__
OCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skrytých vad komerční nemovitosti - problém s kanalizací a tukovým lapačem
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - lhůta podle starého občanského zákoníku
20.4.2011 zakoupen penzion s restaurací, v kupní smlouvě "kupující výslovně prohlašuje, že mu je dobře znám stav nemovitosti, nemovitost si před podpisem smlouvy prohlédl a kupuje ho ve stavu, který při prohlídkách zjistil." V nemovitosti série závad:
- velmi malý lapač tuků, který nedokáže účinně zabránit nátoku tuků do ČOVky, jejíž obsah znehodnocuje
- při porušení ústní dohody, kupní smlouvou převedla prodávající na třetí osoby sousední pozemky, na kterých se nacházela stavba „vsakovací nádrže“, kterou jsme zakoupili společně s penzionem, který bez nich nelze provozovat (existenci nádrží, které znehodnocují prodané pozemky zatajila s úmyslem navýšit jejich cenu i před novými majiteli těchto pozemků)
- při prodeji penzionu neupozornila na skutečnost, že podle rozhodnutí hygieny nemůže být provozována současně jeho ubytovací část a veřejně přístupná restaurace (otázkou je zda o tomto dvacet let starém rozhodnutí, které jsem nalezl po podrobném hledání až na upozornění pamětníka, prodávající věděla)
Při snaze svépomocí odstranit alespoň některé z výše uvedených vad bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti stávající ČOVky se nalézají nezasypané nádrže původního septiku, do kterých díky neodborné (patrně provizorní) instalaci odtokového potrubí, natékají z ČOVky odpadní vody, které teprve následně odcházejí potrubím do již zmíněných vsakovacích nádrží (tuto závadu nebylo možné dříve odhalit, neboť obě původní nádrže byly zastavěny materiálem), ani o této závadě nemusela prodávající teoreticky vědět neboť jejich nahrazení ČOVkou bylo provedenou několik let před tím, než penzion, stejně jako všechny předmětné nemovitosti, zdědila.
Původní majitelka nemovitosti odmítá vady odstranit, tvrdí "vše je v pořádku" neboť jsme uvedli, že je nám stav nemovitosti znám. Maximálně je ochotna finančně se podílet (zatím pouze ústní slib) na přemístění vsakovacích nádrží, neboť si uvědomuje, že by noví majitelé pozemků na nichž se nádrže nacházejí, mohli odstoupit od kupní smlouvy na tyto pozemky, které vsakovací nádrže znehodnocují.
Vady bychom rádi reklamovali ve 5leté lhůtě (jak se v tomto případě posuzuje okolnost, že smlouva byla uzavřena za účinnosti jiného zákona).
Jaké jsou naše šance?
V civilním řízení (změna zákona a jeho retroaktivita). V trestním řízení (při znalosti jakékoliv z těchto závad bychom penzion, u kterého hrozí kdykoliv jeho uzavření a vysoká pokuta, nikdy nekoupily - škoda nejméně 4 mil. Kč)
Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Klauzule, že je vám stav nemovitosti znám neznamená, že vám byly známy i vady předmětu koupě. Lze argumentovat § 2103 nového občanského zákoníku, že "Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy". Charakter vad, které zmiňujete, je takový, že jste je s vynaložením obvyklé pozornosti nemohli poznat a máte proto práva z vadného plnění. V tomto případě dle mého názoru i na odstoupení od smlouvy. pokud byste jej nevyužili, pak máte právo na slevu z kupní ceny či odstranění vad. Pokud byla smlouva uzavřena ještě podle starého občanského zákoníku, použijí se na váš případ ustanovení starého OZ (pokud si nesjednáte výslovně s prodávající, že se použijí ustanovení nového OZ) kde s odkazem na ust. § 597 by bylo rovněž možné od smlouvy odstoupit, ovšem musíte do 6 měsíců poté, co jste vady zjistili, tyto písemně vytknout prodávající a vyzvat k řešení situace.
Z hlediska trestního práva je otázkou, zda by se toto dalo kvalifikovat jako trestný čin např. podvodu, neboť je třeba prokázat zavinění prodávající. Dle mého názoru by to Policie ČR odložila.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - jak se může občan bránit?
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - může občan pozemek oplotit?
Obec si na mém pozemku po kanalizaci udělala asfaltovou cestu. S kterou jsem ale nesouhlasil s kanalizací ano, tam mám věcné břemeno. Přitom obecni cesta je hned vedle. Když jsem chtěl vyměnit metry za metry at to sedí jak v realitě, tak v katastrálních mapách bylo mi to zamítnuto a ještě starosta řekl, že ted mají i cestu i ten svůj obecní pozemek. Můžu si v takovémto případě ohradit svůj pozemek? (povolení na oplocení mám) byt i s kouskem asfaltu? Děkuji Leona
ODPOVĚĎ:
Pokud jste nesouhlasil s asfaltovou cestou na svém pozemku, postupovala obec protiprávně, pokud tam cestu zřídila a v tomto případě bych doporučila obrátit se na silniční správní úřad, případně na krajský úřad či posléze na Veřejného ochránce práv. Další možností je pak domáhat se soudně odstranění stavby či se domáhat úplatného zřízení věcného břemene cesty. Pokud si pozemek i s částí cesty oplotíte - na což máte bezpochyby právo, může se každý, kdo cestu užívá z nutné komunikační potřeby a domnívá se, že jde o pozemní komunikaci, obrátit na silniční správní úřad a žádat vydání rozhodnutí, jímž úřad nařídí odstranění pevných překážek z této komunikace. Silniční správní úřad má povinnost o návrhu na odstranění překážek z pozemní komunikace rozhodnout a v kladném případě nařídit odstranění překážky. Pokud úřad po provedeném řízení zjistí, že se nejedná o pozemní komunikaci, návrh zamítne. Z uvedeného tedy plyne, že si pozemek oplotit můžete, nicméně pokud se bude kdokoliv domáhat odstranění oplocení, hrozí Vá, že budete muset oplocení odstranit a případně ještě uhradit náklady správního či soudního řízení.
__
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Antidatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antedatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antidatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Antedatovaná výpověď a zvýšení mzdy - nelogický postup zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance
Můj syn nastoupil do zaměstnání 21.12.2015 s 3 měsíční zkušební dobou. Mezitím onemocněl streptokokem a o dobu nemoci se mu prodloužila zkušební doba do 31.3.2016. Dne 31.3. po ukončení směny mu byla dána k podepsání výpověď nazvaná Zrušení pracovního poměru ve zkušební době s tím, že již druhý den nemá nastoupit. Máme ale problém s tím, že výpověď byla napsána již dne 14.3.2016, synovi doručena 31.3.2016. Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr, kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy : výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení pracovního poměru ve zkušební době datována dnem 14.3.. Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3.. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci. Je, prosím, možné se nějakým způsobem bránit? Žádný problém, mimo nemoci, za kterou nemohl, v době zkušební doby neměl, dokonce odpracoval směnu mimo svoji obvyklou pracovní dobu, a to ve státní svátek 25.3. a mimořádně pracoval i v neděli 27.3.16. Nikdo ho na skutečnost, že by měl končit 31.3.2016 neupozornil, ale až po směně večer kolem 19.00 hodiny byl zavolán do kanceláře, kde mu paní, která byla zrovna přítomna dala výpověď podepsat. K podpisu připojil, že " nesouhlasí".
Až nyní se syn dozvěděl, že je normální praxí vyhodit ve zk. době každého, kdo během této doby onemocní. Přitom nechtěl být nemocný a sám jeho vedoucí ho posla k lékaři, protože měl vysokou horečku a zimnici. Nevím, nepřipadá nám obvyklé mít připravené zrušení pracovního poměru ve zkušební době (napsané dne 14.3.), dále (18.3. - předáno 22.3. - předat již takto předem vyhozenému zaměstnanci mzdový výměr a informace o mimořádné odměně s platností od 1.4.2016 a následně ho 31.3. vyhodit a k tomu použít výpověď napsanou 14.3.2016. Syn měl v jednání jinou práci, kdyby mu právě u České pošty zrušili pracovní poměr ve zkušební době (sám odejít nechtěl), ale po obdržení nového mzdového výměru dne 22.3. s platností od 1.4. a s mimořádnou měsíční odměnou jednání o nové pracovní pozici zrušil, jelikož měl zato, že bude nadále u České pošty pracovat. Cítí se svým zaměstnavatelem oklamán, nehledě na finanční dopady.
Předem děkuji za Váš názor. Daniela
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný postup zaměstnavatele není úplně obvyklý, ale dle mého názoru je v souladu s právními předpisy. Až do konce zkušební doby má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel právo zrušit zkušební poměr ve zkušební době, což v tomto případě zaměstnavatel využil.
Časová posloupnost předávání a vyhotovování jednotlivých písemností, které zaměstnavatel zaměstnanci předával, je zvláštní, ale není mi však známa pohnutka zaměstnavatele, která ho vedla k ukončení pracovního poměru ve zkušební době. I zákon umožňuje zaměstnavateli tento krok učinit bez uvedení důvodů. V případě, že byste se se zaměstnavatelem přeli o uvedení v omyl předáním platebního výměru s účinností od 1.4., pak by mohl zaměstnavatel např. argumentovat tím, že se po předání změnil jeho náhled na zaměstnance a rozhodl se s ním ukončit pracovní poměr, že v písemnosti ukončení pracovního poměru ve zkušební době došlo k chybě v psaní ohledně data vyhotovení, mohla by se také řešit skutečnost, zda se zaměstnanec zajímal o to, zda po zkušební době v zaměstnání zůstane, jaká je u zaměstnavatele praxe ohledně vyhotovování platebních výměru na další období, apod. Domnívám se, že zaměstnanec by v dané při moc neuspěl.
Je samozřejmě možné zaměstnavatele písemně kontaktovat s tím, že zaměstnanec byl veden v omyl, a že trvá na dalším zaměstnávání, nedomnívám se však, že by to na rozhodnutí zaměstnavatele něco změnilo.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Služebnost rozlivu suchého poldru
- Věcné břemeno rozlivu suchého poldru
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za služebnost od RWE
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za věcné břemeno od RWE
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
1) přes pozemek v druhu orná půda mi vede podzemní vedení vysokotlaku plynu (RWE), jedná se o staré vedení (nikoliv realizované v posledních 15 letech). Dále mi přes pozemek vede nadzemní vedení ČEZ (také staré).
Je povinno (RVE a ČEZ) ze zákona mi plnit za služebnost (v šířce OP - ochranného pásma), pokud nárok na úhradu za služebnost uplatním?
2) pozemek v nivě vodoteče. Povodí Ohře vybudovalo stavbu tzv. suchý poldr, kdy v případě povodně dojde z zaplavení
mého pozemku. Jedná se o novou stavbu. Již rok se jedná o zřízení služebnosti "rozlivu" a výsledek není. Je povinno Povodí Ohře ze zákona plnit za služebnost dotčeného pozemku rozlivem a do jaké doby od ukončení stavby? Může být stavba zkolaudována pokud není dohoda o služebnosti sjednána?
Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Ano, pokud je Váš pozemek zatížen služebností, máte právo za něj žádat úplatu. Bohužel praxe je taková, že v těchto případech oprávnění ze služebnosti nabízí částku od 1000, -Kč za celou služebnost, ovšem v některých případech je reálné žádat i cca 200, -Kč za metr vedení. Stejné je to i pokud jde o druhou část Vašeho dotazu. Zřídit služebnost lze různými způsoby, nejméně problematická je samozřejmě služebnost zřízená smluvně. Není nikde stanoveno, že Povodí Ohře má povinnost plnit služebnost ze zákona a od jakého termínu, vše je na smluvním ujednání, případně na soudním rozhodnutí, pokud se nedohodnete. Bez dohody o služebnosti stavbu teoreticky zkolaudovat lze, toto záleží na rozhodnutí vodoprávního úřadu, proti kterému se samozřejmě můžete odvolat. Praxe bývá taková, že v době kolaudace bývá s vlastníkem pozemku minimálně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti.
__
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Koupě webu a převod autorských práv k článkům na Internetu
- Převod autorských práv článků při koupi webu
Jak je to v případě prodeje magazínu na Internetu, kde jsou články psané také copywritery, jak je to s autorskými právy k těmto článkům, které jsem u nich objednala a zaplatila. Musím je znovu oslovit, jestli souhlasí s prodejem toho webu nebo už to můžu převést s tím, že bych např. napsala do smlouvy, že vlastnictví článků psaných copywritery zůstává nedotčeno a platí na ně autorský zákon? Nebo to můžu převést, když jsem za ně zaplatila? Děkuji za odpověď. S pozdravem Anežka
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s jednotlivými autory článků na Vámi provozovaném webu jste uzavřela licenční smlouvy, v jejichž rámci jste ve smyslu § 12/4 autorského zákona sjednala zejména způsob užití "kupovaných" článků (dále pak předpokládám, že dle těchto licenčních smluv jste dle § 18 autorského zákona oprávněna tato autorská díla sdělovat veřejnosti).
Je podstatné, jakým způsobem bylo Vaše oprávnění sdělovat autorská díla (články) veřejnosti v licenčních smlouvách upraveno, tzn. zda se toto právo vztahuje ke konkrétním webovým stránkám, nebo zda je vázáno toliko na Vaší osobu.
V obecné rovině platí, že prodejem předmětných webových stránek vstoupí kupující do Vašeho právního postavení, tzn. že se stane Vaším právním nástupcem. Práva a povinnosti z licenční smlouvy v zásadě přecházejí na právního nástupce osoby, které byla licence udělena (pokud samozřejmě licenční smlouva takový přechod práv a povinností výslovně nevylučuje).
V této souvislosti je však dále nezbytné upozornit na § 2364 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nabyvatel (zde Vy) může licenci postoupit třetí osobě (zde osobě kupující od Vás předmětný web) zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele (zde jednotliví autoři článků) ; tento souhlas vyžaduje písemnou formu;
- nabyvatel je povinen sdělit poskytovateli bez zbytečného odkladu, že licenci postoupil, jakož i osobu postupníka.
S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku Vám doporučuji vyžádat si od každého autora článku, který je umístěn na předmětném webu, písemný souhlas s tím, že Vám udělenou licenci převedete na třetí osobu (nového vlastníka předmětného webu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě ve střídavé péči a trvalé bydliště, trvalý pobyt - rozhoduje otec nebo matka?
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém bydlišti dítěte (střídavá péče)
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém pobytu dítěte (střídavá péče)
Přítelkyně se rozvedla a má ve střídavé péči dceru. Po rozvodu se prodal dům, který byl v SJM a kde měli všichni trvalé bydliště.
1) Bývalý manžel přítelkyně přehlásil trvalé bydliště její dcery na svojí novou adresu, které je v jiné části Prahy než předchozí trvalé bydliště. Je možné takto postupovat bez souhlasu druhého rodiče?
2) Přítelkyně chodí s dcerou k lékaři. Lékař je místně příslušný k předchozímu bydlištim které je na opačném konci Prahy než kde současně přítelkyně bydlí. Lékařka odmítla vydat přítelkyni lékařskou dokumentaci, aby přítelkyně mohla dceru přehlásit blíže současnému bydlišti bez souhlasu druhého rodiče. Je druhý souhlas nutný?
3) Pokud bude mít dcera bydliště na nové adrese u bývalého manžela, může ji samovolně, tj. bez souhlasu druhého z rodičů, přehlásit k místnímu praktickému lékaři a na jinou školu než je dnes (30.03.2016) nahlášená?
Děkuji Stanislav
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, ke změně trvalého bydliště není třeba souhlasu obou rodičů a de facto může nastat situace, že rodiče budou trvalé bydliště neustále přehlašovat. Ovšem při střídavé péči se předpokládá, že rodiče jsou schopni rozumně komunikovat, pokud zde nastávají takové problémy, je na zvážení, zda nepožádat o výlučnou péči místo střídavé.
2. Dle zákona o zdravotních službách je dosavadní ošetřující lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování všech zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Mělo by se tak dít zasláním výpisu ze zdravotní dokumentace či kopií zdravotní dokumentace celé. Naopak originál zdravotní dokumentace by v žádném případě neměl být pacientovi vydán, neboť předešlé zdravotnické zařízení má povinnost tuto dokumentaci uchovat. Pokud lékařka odmítá vydat i výpis s odkazem na nesouhlas druhého rodiče, nejedná v souladu se zákonem. Lékařka by Vám měla výpis vydat a zároveň Vás sama aktivně poučit, abyste podala návrh na ustanovení kolizního opatrovníka - orgánu péče o dítě, který se pokusí rozpor mezi rodiči odstranit a situaci vyřešit.
3. V této odpovědi navážu na předchozí, kdy možnost přehlášení k jinému lékaři je stejná jako odhlášení od předchozího. Pokud by vznikl spor, do jaké školy dítě nastoupí, pak se postupuje dle zákona a žák nastoupí do spádové školy podle adresy trvalého bydliště. Mezitím lze samozřejmě vyvolat soudní spor, kdy soud může sám na návrh rozhodnout, jakou školu bude žák následně navštěvovat.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vstup pověřené osoby do bytu a plná moc od osoby s věcným břemenem užívání nemovitosti
- Věcné břemeno užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Vstup osoby do bytu a plná moc od osoby se služebností užívání nemovitosti
- Služebnost užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Oprávněný neužívá byt (služebnost) - může dát ponou moc na vstup do nemovitosti jiné osobě?
- Vstup do nemovitosti (služebnosti) jiné osobě na základě plné moci
Zakoupili jsme s manželem byt, kde je věcné břemeno na dožití rodičů předchozí majitelky. Dožití je bezplatné, ale oni se zavazují platit veškeré platby spojené s chodem bytu, opravami atd.
Předchozí majitelka žije v zahraničí a její bratr odvezl její rodiče (kteří mají věcné břemeno) do domova důchodců, protože se o sebe nemohou sami postarat, veškeré vyřizování ohledně bytu, platby nájmu, záloh, pojištění, odečty ad. jsme zajišťovali my s manželem (ona nám to samozřejmě pak platila). Bohužel po 2 letech, kdy musela hradit nemalé měsíční náklady za neobydlený byt se po poradě s právníkem rozhodla byt prodat. Bylo jí řečeno, že to může, věcné břemeno zůstalo zachováno).
Koupili jsme ho. Bylo nám řečeno, že její rodiče jsou v dost vážném zdravotním stavu a vrátit se do bytu nemohou, matka je dokonce na vozíku, otec má rakovinu. Původní majitelka si doklady a další osobní věci rodičů odvezla a některé uskladnila ve sklepě (který náleží k tomuto bytu). Některé věci jim odvezla. Sama některé nepotřebné věci (bezcenné) vyhodila. Rodiče byli již dost nemohoucí a skladovali spousty věcí. V bytě zůstaly nějaké obrazy, nábytek, nějaké oblečení a jediná hodnotná věc - malá lednička.
Radili jsme se taky před koupí bytu, co můžeme a nemůžeme dělat s věcmi at… A tak jsme (na základě porady) byt vyklidili, zrekonstruovali, nábytek vrátili, jen ošacení, obrazy uskladnili mimo byt.
Byt pronajímáme.
Bohužel, bratr předchozí majitelky nás i nájemce kontaktoval, chce přístup do bytu, klíče, chce na nás poslat Policii, že jsme s věcmi manipulovali. Že nejsou v bytě! Nám bylo ale řečeno, že v bytě být nemusí, pokud tam oni nebydlí.
Obtěžuje nájemce.
Tvrdí, že se tam rodiče chtějí vrátit, ale původní majitelka (věříme jí) tvrdí, že jejich zdravotní stav rozhodně nedovoluje.
Může po nás žádat přístup do bytu, když má od rodičů plnou moc? Věcné břemeno se přeci na něho nevztahuje. Co máme dělat?
Pokud by se chtěli rodiče vrátit, můžeme chtít např. potvrzení o tom, že se budou o sebe moci postarat? Že jsou schopni i když není byt bezbariérový? Původní majitelka si myslí, že bude jednat takto i na úkor zdraví rodičů.
Jak mu dokážeme, které věci jsme koupili s bytem? Jaký nábylek, obrazy atd? Nevíme, co bylo součástí bytu, než jsme ho koupili my.
Omlouvám se za delší text. Je těžké vylíčit situaci.
Moc děkuji za radu.
Žaneta
ODPOVĚĎ:
Situace je poněkud nešťastná s ohledem na věci, které v bytě zůstaly. Doporučovala bych nyní sepsat si protokol obsahující věci, které v bytě byly při jeho koupi a pokud možno zajistit na něm i podpis původní majitelky bytu a vyjasnit si s majitelkou bytu, zda tyto věci považuje za prodané vám či nikoliv. Na druhou stranu, pokud o věci nikdo nejevil zájem déle než 3 roky, můžete se bránit tím, že jste k nim vlastnické právo vydrželi, neboť jste byli v dobré víře, že byly prodány společně s bytem a patří vám. Dále bych doporučovala zvážit, zda neuzavřete s rodiči smlouvu o zrušení věcného břemene, když v bytě už nebydlí nebo případně podali žalobu na zrušení věcného břemene soudem.
Pokud se jejich syn domáhá vstupu do bytu, může tak učinit pouze s plnou mocí a za účelem vyzvednutí jejich věcí. Pokud je ale sporné, které věci to jsou, do bytu ho nepouštějte, ať si to případně řeší rodiče žalobou na vydání věcí a to neudělají, těžko prokážou, jaké věci tam zůstaly, a že jsou jejich.
__
OBČAN-DLUHY
- Spoluvlastník neplatí poplatky za popelnice - musí ostatní spolumajitelé zaplatit poplatek za něj a vymáhat ho po něm?
- Vymáhání poplatku za popelnice po spoluvlastníkovi, spolumajiteli nemovitosti
Pokud se na poplatku za popelnice (svoz TKO) jiná osoba odmítne podílet a obec zasílá složenky pouze mně,
1) musím platit celou částku i za jinou fyzickou osobu?
2) jakým způsobem mohu částku z druhé osoby vymoci - jedná se o 300 Kč ročně
Děkuji Dominika
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích tento poplatek platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
Formulace „společně a nerozdílně“ znamená, že obec je oprávněna požadovat poplatek v celé výši po jednom spoluvlastníkovi a pokud tak žádá, musí tento spoluvlastník uhradit celou částku (i část, která připadá na druhého spoluvlastníka).
Nicméně máte možnost tzv. regresu, tedy můžete před tím, než poplatek v celé výši uhradíte, vyzvat (písemně dopisem) tohoto druhého spoluvlastníka, aby uhradil tu část, která na něj připadá. Pokud tak neučiní a vy poplatek uhradíte v celé výši, máte právo následně po něm požadovat, aby Vám část, která na něj připadá, uhradil. V takovém případě je nutné mu zaslat předžalobní výzvu – vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného na osvojenou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovanou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojeného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovaného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
Nevlastní dcera. 2003 jsem přijal za vlastní formou nezrušitelného osvojení a zápisem do rodného listu dceru mé nyní už bývalé manželky Annu. Biologický otec nejevil zájem a dobrovolně, v dobré víře jsem podepsal nezrušitelné osvojení. O nevlastní dceru Annu jsem tedy pečoval a živil ji až do jejich 18 let. 2013 jsem se s její matkou rozvedl.
S osvojenou dcerou Annou se nyní nestýkám cca rok, do prosince 2014 jsem jí sám a dobrovolně přispíval každý měsíc částkou 1500 Kč. Nestýkáme se již rok z toho důvodu, že dcera byla spolčená proti mě s její vlastní matkou, přikláněla se ze strany na stranu podle toho, jak se jí to hodilo. S exmanželkou mám ještě 12letého syna Matěje, o kterého Anna nikdy nejevila zájem a žárlila na něj. I po rozvodu manželství jsem jí v dobré víře poskytl u mě ubytování, po většinu času mě jen využívala, po odstěhování k příteli do 20 km vzdáleného města se vždy ozvala, jen když něco potřebovala. Odstěhování byla její dobrovolná a svobodná volba. Ještě bych chtěl zmínit, že po rozvodu jsem cca 1,5 roku bydlel se svou přítelkyní a také s nevlastní dcerou, která byla hlavním důvodem rozchodu s tehdejší přítelkyní, byla zde z její strany nesnášenlivost a velká žárlivost.
Na podzim 2015 mě nevlastní dcera upozornila formou SMS, že jí mnou zasílaná částka 1500, - nestačí a žádá mě o zvýšení částky na 3000, - vzhledem k tomu, že v té době jsme se již cca půl roku nestýkali. Do té doby nebyla žádná snaha z její strany, pouze tato SMS na zvýšení peněz. Když jsem ji v průběhu léta 2015 kontaktoval s tím, že umřela babička z mé strany, tedy její nevlastní prababička, s kterou se stýkala po dobu dětství, ani se neozvala s upřímnou soustrastí mě, ani nikomu dalšímu z mé rodiny. Tudíž bych chtěl zdůraznit absolutní nezájem o mě i mou rodinu.
Zvýšení výživného na 3000, - jsem jí zamítl a nevlastní dcera mě dala k soudu na zvýšení výživného, kde si jako svého svědka vzala svou matku, mou exmanželku. K její osobě bych zmínil jen to, že má problémy s alkoholismem, žádost o rozvod jsem podal já, jelikož jsem současně zjistil i to, že udržuje poměr s jinými muži a exmanželka u rozvodu prohlásila to, že mě zničí. S exmanželkou se také soudím o vlastního syna Matěje, kdy poslední rozsudek zní syn svěřen do mé péče, exmanželka se opět odvolala. Situace je nyní taková, že syn, který má 12 let, k exmanželce odmítá chodit i na víkendy.
K mé současné situaci: jsem již necelý rok ve vztahu se současnou přítelkyní, mou snoubenkou. Bydlíme společně s mým synem Matějem a jejím 4letým synem. S přítelkyní očekáváme dítě, je v 5. měsíci těhotenství.
Soud s nevlastní dcerou se již konal, prohrál jsem ho a soud mi určil výživné požadované nevlastní dcerou 3000 Kč. Její vlastní matka jí přispívá dle svých možností, u soudu se prokazovala účelově navedeným trvalým příkazem od září 2015. Soud měl k dispozici výpisy z účtu nevlastní dcery Anny, které si vyžádal od její banky, České spořitelny. Má snoubenka shodou okolností u České spořitelny pracuje. Po líčení, kde byly výpisy použity, došlo mé snoubence jménem mé nevlastní dcery Anny do práce udání, kde se ona ohání tím, že snoubenka jí nahlížela na účet a poskytla výpisy z jejího účtu a jak je to možné, jestli to není bankovní tajemství, atd. O tom, že soud si výpisy vyžádal u České spořitelny, byla samozřejmě nevlastní dcera informována na začátku soudního líčení, šlo tedy o účelové udání s cílem poškodit mou snoubenku v práci.
Na prohraný soud jsem podal odvolání, kde jako svědci budou můj syn, má snoubenka i dědeček ze strany matky mé nevlastní dcery Anny, kteří budou jednat o jejím chování ke mně, kdy mě i před lidmi využívala, shazovala.
Tady u vás v poradně jsem se dočetl o popření otcovství, můžete mi prosím sdělit, zda by šlo aplikovat na můj případ?
Ještě k osobě nevlastní dcery - bydlí v nájmu s přítelem, je to její svobodné rozhodnutí, je jí 18 let, je studentkou, dle jejích slov bude pokračovat ve studiu i po maturitě. Nikdy neměla brigádu, ani zájem ji sehnat. U soudu tvrdila, že přítel je nezaměstnaný, ovšem ten pracuje, a soud si to nijak neověřoval.
Celá tato situace mě velmi trápí a sužuje prosím o radu, jak postupovat a celou situaci vyřešit.
Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
Pokud s výší výživného stanovenou soudem nesouhlasíte, máte samozřejmě právo se proti rozhodnutí soudu odvolat. Nicméně výživné ve výši 3.000 Kč není nijak přemrštěným požadavkem, jedná se o standardní výši výživného. Záleží ale samozřejmě také na Vašich finančních možnostech, vyživovacích povinnostech, které máte vůči dalším lidem apod. Co se týče přítele Vaší nevlastní dcery, dokud spolu nejsou sezdání, přítel nemá vůči Vaší dceři vyživovací povinnost. Tu by měl až jako její manžel. Pokud bydlí společně, měli by samozřejmě společně hradit náklady na bydlení, jídlo apod. , ale na výživné od přítele Vaše dcera nárok nemá.
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku lze otcovství popřít nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Popření otcovství je ale v zájmu dítěte jen v ojedinělých případech, takže byste se svou žádostí o popření otcovství pravděpodobně neuspěl. Pokud byste to přece jen chtěl zkusit, vzory návrhu (žaloby) na popření otcovství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci advokát. Návrh na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší nevlastní dcery.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení křivého obvinění - promlčecí lhůta, doba
- Promlčení nepravdivého lživého obvinění - promlčecí lhůta, doba
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění (lhaní na Policii a u soudu)
Promlčecí doba v případě křivého svědectví, podaného od prvopočátku po incidentu, v přípravném trestním řízení jako svědek a jako svědek před soudem. Před sedmi, coby zcela bezúhonný jsem byl napaden kriminální osobou. Ve věci proti mě bylo vedeno trestní řízení, kde jsem byl i nepravomocně odsouzen. Toliko soudní řízení trvalo tři roky, konalo se 7 stání (! ). Svědčila proti mě spřátelená osoba útočníka. Znalec spolehlivě i při stání před soudem její svědectví vyvrátil. Ve věci jsem byl zcela zproštěn obžaloby pro nutnou obranu. Státní zástupce se neodvolal. Mohu podat i po několika letech proti této osobě trestní oznámení pro křivé svědectví, eventuálně se domáhat odškodnění mi tímto vzniklé, které jsem promeškal uplatnit u státu? Děkuji za odpověď. Kamil
ODPOVĚĎ:
Délka promlčecí doby trestného činu se odvíjí podle výše trestu, který za něj je možné uložit. Za trestný čin křivého svědectví (správně křivé výpovědi) lze uložit trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta. Trestní odpovědnost za tento trestný čin tak dle ust. § 34 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let. Tedy trestní oznámení v této věci má smysl, pokud dosud neuplynulo pět let ode dne spáchání tohoto činu.
Škodu, která Vám vznikla, můžete uplatnit po případném zahájení trestního řízení v této věci.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodloužení členství u BE2.CZ
- Je legální automatické prodloužení členství v BE2.cz?
2015 jsem se registroval pro měsíční zkušební členství na seznamce Be2 (http://www.be2.cz/) za poplatek 147 Kč. Bohužel jsem si nevšimnul klauzule o automatickém prodloužení členství na 3 měsíce po uplynutí zkušebního měsíce za cca 2.500 Kč. O stržení částky z mé kreditní karty se společnost dokonce pokusila, naštěstí bezúspěšně. Nyní již je však ode mě pohledávka vymáhána německou právní kanceláří (http://www.auerwittethiel.com/), a to ve výši cca 4.500 Kč.
Je možnost tuto praktiku automatického prodloužení členství nějak napadnout? Ano, mají ji v podmínkách. Nicméně ihned po uplynutí měsíčního zkušebního období mi můj profil na stránkách zablokovali s informací, že jim chybí platba za 3 měsíce, tudíž jsem jejich "služby" ani nemohl využívat. Je případná exekuce z jejich strany oprávněná?
Nespokojených klientů je poměrně hodně dokonce i v zahraničí, u nás např. zde:
http://podvodnefirmy.cz/www-be2-cz/#commentform
http://www.vasestiznosti.cz/firm/detail/1930?page=1& do=page
Bylo řešeno i mediálně (medializováno) :
http://bit.ly/1qbV0JR
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Pokud je ve smlouvě či smluvních podmínkách ujednání o automatickém prodloužení smlouvy včetně uvedení poplatku, nedá se s touto situací nic dělat a poskytovatel služby má právo ji účtovat. Spíše mě překvapuje výše částky, která je po Vás nyní vymáhána, neboť téměř zdvojnásobuje výši dluhu. Bylo by tedy spíše možné se bránit této částce. Pokud samotný dluh činí 2500, -Kč, pak nechť vám vyčíslí, za co účtují ty další dva tisíce. Proti tomu bych rozhodně doporučovala se ohradit.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta od SVJ - je vymahatelná a oprávněná nebo ne?
- Může SVJ udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu majiteli bytu SVJ?
- Vymahatelnost pokuty od SVJ - je SVJ oprávněno udělit pokutu majiteli bytu?
- Vymahatelnost pokuty od společenství vlastníků bytů (bytových jednotek) - je SVJ oprávněno udělit pokutu?
Vlastním byt v panel. domě, kde existuje Společenství vlastníků jedotek. V souvislosti s NOZ se chystáme schválit nové stanovy (přesněji řečeno změnit stávající stanovy) a domovní řád. Nové stanovy odkazují na domovní řád takto:
-Člen společenství má povinnost zejména: dodržovat právní předpisy, tyto stanovy vč. domovního řádu
Tento text je v návrhu dom. řádu:
-Porušování domovního řádu může být sankciováno podle Čl. XI tohoto domovního řádu.
-Domovní řád je schvalován ve smyslu stanov společenství a to na shromáždění členů společenství.
V dom. řádu je spousta ustanovení, s nimiž nesouhlasím, např. pokuty a nesmyslné pravomoci výboru, budu tedy hlasovat proti. Za předpokladu, že budu přehlasován a stanovy i dom. řád budou schváleny a já se v zák. lhůtě 3měsíců neodvolám k soudu budou pak pro mne pokuty v dom. řádu závazné?
Pro ilustraci uvádím jen malou část textu pokut (je tam 14 různých „prohřešků“, jen 2 jsou pod 1000Kč) :
-neohlášení způsobené škody na společných částech domu výboru společenství 5000 Kč
-poškození bezpečnostního kamerového systému 10000 Kč
-provádění stavebních úprav v bytě bez vědomí společenství vlastníků bytových jednotek SVJ 3000 Kč.
Druhý dotaz se týká závaznosti odstavce z domovního řádu (viz níže) pro předmětného vlastníka bytu:
V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankciované osoby.
Výbor jako autora textu stanov jsem sice písemně se svými připomínkami seznámil, ale berou vše osobně (jako útok na svoje "dítko") a teď jsme uvízli na mrtvém bodě. Děkuji. Marek
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům lze obecně odpovědět, že pokud jsou stanovy i domovní řád schváleny, pak platí a jsou závazné pro všechny vlastníky, i ty, kteří hlasovali proti. Vámi citované ustanovení domovního řádu "V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankcionované osoby" je podle mého názoru absolutně neurčité a de facto nevymahatelné, protože nikde není jednoznačně vymezeno, kdo je osobou, která " je plně odpovědná za jednání takto sankcionované osoby". Takovou odpovědnou osobou může být pronajímatel, manžel, rodič, … Myslím, že ani u soudu by případná sankce uložená v důsledku tohoto ustanovení nebyla přiznána.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví a prodej z volné ruky - je nutný souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - jak zabránit prodeji za nízkou cenu?
- Příliš nízká cena při prodeji nemovitosti dražbou (žaloba na zrušení spoluvlastnictví)
- Prodej z volné ruky při rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví
Vlastním ideální polovinu rodinného domu, neužívám ji. Spoluvlastník dům užívá s dospělou dcerou k bydlení, řadu let neoprávněně, 2015 získal spoluvlastnictví. Vztah mezi spoluvlastníky je vyhrocený. Dům nelze rozdělit. Spoluvlastníci nemají peníze na vyplacení druhého spoluvlastníka. Podal jsem 2015 žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za pár dní bude první soudní jednání.
Mám před soudem usilovat o prodej z volné ruky nebo o veřejnou dražbu? S prodejem z volné ruky musí souhlasit oba spoluvlastníci? Která ustanovení upravují prodej z volné ruky (kromě § 1141 ObčZ)? Jak snížit nebezpečí, že dům se zahradou bude prodán za nízkou cenu? Jak za této situace snížit náklady spojené s prodejem nemovitostí?
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 1143 občanského zákoníku stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně uvedeny následovně a jedná se o taxativní, tedy konečný výčet: 1. rozdělení věci, 2. přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, 3. prodej věci ve veřejné dražbě. Soud postupuje tak, že nejprve zvažuje, zda je možné rozdělení věci, pokud není, pak zvažuje přikázání věci jednomu a pokud ani toto není možné, teprve poté využije možnosti veřejné dražby. Pokud ve vašem případě není možné reálně nemovitost rozdělit ani ji přikázat jednomu, pak navrhněte veřejnou dražbu. Za účelem veřejné dražby musí být vypracován znalecký posudek, který určí cenu nemovitosti. Vyvolávací cena je pak 2/3 odhadní ceny. Pokud nebude žádný, resp. bude jeden zájemce a ten uhradí 2/3 odhadní ceny, nijak se tomu bránit nelze. To je riziko veřejné dražby. Náklady spojené s prodejem nemovitosti jsou vždy náklady na právní servis, správní poplatky, znalecké posudky, … Snížit náklady můžete jen tím, že si dopředu zjistíte, kolik např. za právní servis budete muset uhradit a případně si to poptáte jinde.
Prodej z volné ruky, který je specifikován pouze ve Vámi zmíněném § 1141 se vůbec netýká soudních řízení, zde je nutný souhlas všech spoluvlastníků, jedná se tedy o případ, kdy je spoluvlastnictví vypořádáno dohodou.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nevratná záloha ve smlouvě z autobazaru - není to nezákonné, protizákonné?
- Poplatek za parkování v kupní smlouvě autobazaru - je to v pořádku?
Chtěla bych Vás požádat o radu. Od renomované společnost chceme koupit ojeté osobní auto. Auto jsme viděli, projeli se s ním a vyhovuje nám. Prodejce nám poskytne kompletní výpis technické diagnostiky a historie vozu. Prodejce nám také umožní abychom si přivedli vlastního technika který pro nás auto prohlédne.
Nelíbí se nám ale, že nám prodejce předal svou „standardní“ kupní smlouvu. V této smlouvě jsou některé věci, které se nám nelíbí a které jsme chtěli opravit. To nám bylo odmítnuto s tím, že je smlouva odsouhlasena jejich právníkem a že je v pořádku a že jsou velká firma a že kam prý by došli kdyby si každý kupující chtěl upravovat smlouvu.
Ve smlouvě se nám nelíbí formulace „Nevratné zálohy“, „poplatku za parkování“, uchování osobních údajů na 10 let pro komerční účely a fakt že není nikde uvedena garance prodávajícího za původ auta.
Auto je v dobrém stavu a máme o něj zájem. Argument prodávajícího že nemůže každou smlouvu opravovat si myslím není naše starost.
Vím, že pokud se mi smlouva nelíbí, nemusím a nemám ji podepsat. Můžete mi prosím poradit?
Jsou moje obavy oprávněné?
Neporušuje prodávající textem své smlouvy zákon?
Jak byste mi doporučili postupovat?
Děkuji Vám za radu, Miloš
ODPOVĚĎ:
Koupě a prodej je vždy výsledkem dohody obou stran. Tedy i smlouva by měla být výsledkem jakéhosi kompromisu. Pokud ovšem prodávající odmítá do smlouvy zapracovat vaše požadavky, pak máte dvě možnosti, buď smlouvu nepodepsat a vozidlo nekoupit nebo přistoupit na jejich podmínky. Není žádná síla, jak prodávajícího donutit k přepracování smlouvy. Dle zásad občanského práva může být smlouva sjednána s jakýmkoliv textem, pokud se text vysloveně nepříčí zákonu - tedy obsah smlouvy je možný a dovolený. V tomto případě neplatnost smlouvy neshledávám. Je samozřejmě vypracována tak, aby zejména chránila prodávajícího, nicméně pokud on odmítá smlouvu přepracovat tak, aby chránila aspoň částečně i kupujícího, nelze ho k tomu skutečně nijak přinutit a lépe je pak koupi nerealizovat.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Svatba, sňatek a vliv na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení po svatbě, sňatku
S přítelkyní se chceme vzít jenom ješte nevíme pár informaci. Přítelkyně je na mateřské dovolené a pobíra příspěk na bydlení - zůstane jí? když nebudeme mít společné trvalé bydlište??
Když já budu mít trvalé bydliště jinde mohu na ní a jeji děti uplatňovat daňové zvýhodnění. Jsem Slovák několik let žijící v ČR, je to složité s trvalým pobytem.
Je možné udělat předmanželskou smlouvu u notaře s tím že pouze já chci koupit bydlení tak aby se to nezahrnalo do společného jmění manželů SJM?
Děkuji Jiří
ODPOVĚĎ:
Jestliže jako manželé nebudete mít stejné trvalé bydliště - Vy máte (budete mít) trvalé bydliště jinde než Vaše manželka - bude se při žádosti o příspěvek na bydlení posuzovat pouze její příjem. Vy nebudete společně posuzovanou osobou a Váš příjem tudíž nebude zapotřebí dokládat. Při splnění podmínek tak Vaší manželce příspěvek na bydlení zůstane.
Jestliže jste Slovák a v ČR sice žijete, ale pravděpodobně zde nemáte trvalé bydliště (z Vašeho dotazu to není zcela jasné), pravděpodobně nebudete v ČR považován za tzv. daňového rezidenta, což je základní podmínka pro to, abyste mohl uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jako poplatníka, případně na manželku a děti. Abyste se mohl stát daňovým rezidentem v ČR, budete muset prokázat, že právě v ČR je tzv. středisko Vašich životních zájmů. Za tím účelem si můžete na finančním úřadě v místě Vašeho bydliště v ČR podat žádost o tzv. daňový domicil v ČR. Při kladném vyřízení žádosti pak budete považován za daňového rezidenta ČR a budete si moci uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jakožto poplatníka, na manželku a na její děti.
Co se týče nákupu domu či bytu nejjednodušším řešením by bylo koupit dům či byt ještě před uzavřením manželství. Pak by byl Vaším výlučným majetkem a nespadal by do společného jmění manželů (SJM). V případě, že byste dům či byt zakoupil až během manželství, nespadal by do SJM pouze v případě, že byste jej zakoupil výlučně z vlastně financí nespadajících do SJM. Dalším řešením by pak bylo to, které navrhujete - sepsat u notáře tzv. zúžení společného jmění manželů.
_
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Osoba s věcným břemenem dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Osoba se služebností dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
Jsem od 1994 vlastníkem rodinného domku. Rodiče měli stanovené věcné břemeno ponovu služebnost bezplatného doživotního užívání. (samostatný pokoj, společné užívání kuchyně, koupelny a wc). Maminka již zemřela a otec nejprve užíval věcné břemeno (služebnost) a přispíval mi dohodnutou částkou na enegie. Soužití s ním ale bylo postupem času velmi stresující a složité, a tak jsem se odstěhovala za manželem, se kterým jsem kvůli péči o rodiče žila 8 let odděleně. Tatínek se za půl roku po mém odstěhování ze zdravotních důvodů nastěhoval k bratrovi. V tomto období jsem hradila veškeré udržovací energie sama bez jeho přispění. Ve chvíli, kdy jsem jako vlastník chtěla nechat užívat nemovitost mému synovi s dodržením věcného břemene (služebnosti), začal otec ač tam nebydlí, dělat naschvály a hlavně úmyslně plýtvá energiemi. Syn se proto raději ani nenastěhoval. Otec nechává na plno zapnuté plynové topení, rozsvíceno i když v domě v podstatě nebydlí, ale jezdí se tam na pár hodin podívat (má tam stále hlášené trvalé bydliště). Většinu svých osobních věcí má odstěhovanou. Na energie odmítá přispívat s tím, že tam nebydlí a že je mojí povinností vše hradit v rámci bezplatného užívání věcného břemene (služebnosti). Já sama tam již nemám ani trvalé bydliště. Otce jsem vyzvala, že odběr energií nechám převést na něho jako jediného uživatele. S tím on ale nesouhlasí, odmítá komunikovat a plýtvá dál. Pouze píše výhružné vzkazy apod. V podstatě již nemám sílu svoji nemovitost ani navštěvovat natož ji užívat a udržovat v technickém stavu na což opět nikdy nepřispíval. Chování otce je silně podporováno mým bratrem, který ač dostal vyplacený svůj podíl v rámci darování nemovitosti již před lety, se nemůže smířit s faktem, že po 20 letech, kdy jsem se o oba rodiče celou dobu starala (společná domácnost, 5 let imobilní maminka apod.) jsem se odstěhovala za manželem.
Mohu v daném případě odhlásit odběr veškerých energií v nemovitosti? Neporuším tím právo věcného břemene (služebnost) doživotního bezplatného užívání? Veškeré klíče od nemovitosti má i můj bratr, který se tam pohybuje bez mého souhlasu a mnohdy bez otcovy přítomnosti. Bojím se, když vyměním u nemovitosti zámky, bude to chápáno jako bránění užívání věcného břemene (služebnosti).
Je případně možné věcné břemeno zrušit (naschvály od osoby oprávněné věcným břemenem)?
Předem děkuji za odpověď. Miriam
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nezbývá, než se pokusit věcné břemeno zrušit prostřednictvím soudu, tedy podat žalobu na zrušení věcného břemene, kterou odůvodníte schválnostmi ze strany otce. Odhlásit energie či vyměnit zámek bohužel nemůžete, protože musíte oprávněnému z věcného břemene zajistit, aby své věcné břemeno mohl užívat řádně, pokud má tedy právo nemovitost užívat k bydlení, musíte mu zajistit jak energie, tak přístup do nemovitosti. Jediné řešení je tedy usilovat o zrušení věcného břemene.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti - do kolika dní musí úřad rozhodnout?
02/2016 jsem s Vámi konzultoval odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti.
10.4. uběhne 60 dní ode dne podání a stále jsem nedostal žádnou odpověď.
Jak bych měl nadále postupovat a jaká jsou má práva v této věci? Jakou má úřad lhůtu na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti?
Děkuji moc.
S pozdravem Zbyněk
ODPOVĚĎ:
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je stanovena správním řádem.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Příslušný odvolací orgán je tak povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.
Pokud tedy max. do 60 dnů nebude vydáno rozhodnutí o odvolání, můžete podat žádost o přijetí opatření proti nečinnosti na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezjedná-li ministerstvo nápravu, můžete podat žalobu proti nečinnosti nebo se obrátit na veřejného ochránce práv.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu ošetřování člena rodiny OČR
- Ošetřování člena rodiny OČR a výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele
- Výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele a ošetřování člena rodiny OČR
Zaměstnanec má vystaven doklad ošetřování člena rodiny OČR ze dne 4.4.2016 na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná, než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4.4.2016 zaměstnanec převzít a podepsat s tím, že to podepíše po skončení ošetřování člena rodiny OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní s následným vložením do schránky. Který den se počítá za den ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době úložní době ještě předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti?
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
V daném případě závisí na zaměstnavateli, jak tuto věc pojme. Pokud bych já byla na místě zaměstnavatele, pak bych Vám zrušení pracovního poměru ve zkušební době předávala v nejméně dvou lidech (vycházím tedy z toho, že zaměstnavatel se Vám za Vaší přítomnosti snažil doručit daný dokument, nikoliv, že jste o tom mluvili třeba po telefonu) a v případě Vašeho odmítnutí, bychom si udělali záznam, že jste písemnost odmítl převzít a za den skončení pracovního poměru bych považovala den, který je uveden v dané písemnosti jako den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nepotřebuje Váš souhlas a ani podpis, stačí, že Vám chtěl písemnost osobně předat a Vy jste odmítla. Pokud bych zaměstnanci danou písemnost doručovala ještě poštou, pak už jen z důvodu právní jistoty, aby v případě soudního sporu bylo jasně dané, že pracovní poměr skončil, za den ukončení pracovního poměru bych stejně považovala den uvedený v písemnosti.
Pokud by zaměstnavatel takto nepostupoval a chtěl Vám písemnost doručovat pouze poštou, pak doručuje na poslední známou adresu, což by mohlo být v daném případě sporné, zda je to adresa Vašeho bydliště nebo adresa uvedená na potvrzení o ošetřování. V případě, že byste se v úložní době stal dočasně práce neschopným, pak by Vám v době Vaší dočasné pracovní neschopnosti nemohl zaměstnavatel písemnost o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit. V případě uložení písemnosti na poště a Vašeho nevyzvednutí se za den doručení považuje poslední den lhůty, kdy je zásilka na poště uložena.
__
OBČAN-DLUHY
- Založení s. r. o. nezadluženým z manželů (exekuce v manželství)
Realizoace založení s. r. o. : Na úvod bych chtěla vysvětlit jak to máme s manželovou exekuci na velkou částku.
Dluh manželovi vznikl před manželstvím a jelikož jsme se soudili o odpuštění dluhů několik let, tak jsme bohužel prohráli - veřejnoprávní soud s bankou. V době našeho manželství vzniklo rozhodnutí soudu o zaplacení dluhů. O několik měsíců později jsem dostala manželovou exekuci na svůj účet, kde mne vzali všechny moje peníze a ještě jsem zůstala v mínusu. Reagovala jsem na to dopisem na příslušný exekuční úřad a nedostala jsem žádnou odpověď. Považuji to tím pádem za bezpředmětné kontaktovat exekutora - už ani on nás nekontaktuje a jen obnovuje exekuční "titul" u soudu, aby mohl stále pátrat na účtech. Většinou jednou za půl roku.
Teď bych se potřebovala poradit ohledně založení s. r. o. na mou osobu. Což znamená, že bych byla jediným společníkem a zároveň jednatelem ve společnosti. Může mi hrozit v tomto případě manželova exekuce nebo ne? Nebo jak to lépe udělat tak, aby se na tuto společnost manželova exekuce nevztahovala?
Napadají mne dvě možnosti:
1. Společník by byl někdo jiný (rodinný příslušník) a já jen jednatelem --- je to možné? Jsem chráněná? Respektive, je takto založená s. r. o. "nedotknutelná" danou exekuci?
2. Viz otázka výše --- já jednatel a společník.
Předem děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné vysvětlit postavení obchodních společností (potažmo všech právnických osob) a jejich společníků a orgánů.
Obchodní společnost (SRO) je samostatnou právnickou osobou, která má vlastní právní osobnost (je samostatným subjektem práva), která má vlastní majetek, vystupuje s ním v právních vztazích, hospodaří s ním a nese za něj odpovědnost.
Tento majetek právnická osoba získá vkladem od svých zakladatelů. Při založení je nutné do společnosti vložit základní kapitál, se kterým pak právnická osoba hospodaří a snaží se jej rozmnožit (např. provozováním živnosti - tj. podnikáním).
Tento majetek, který společnost vlastní je čistě její a nikoliv jejich společníků či členů orgánů (jednatelů, členů dozorčí rady). Pokud je na majetek společníků nařízena exekuce, pak jí nepodléhá majetek společnosti.
Takové exekuci by však podléhal samotný obchodní podíl, který je ve vlastnictví společníka (tedy Vás). Společník prostřednictvím tohoto podílu ve společnosti rozhoduje. Pokud by však tento podíl nebyl součástí společného jmění manželů, pak, podle mého názoru, nemůže být postihnut exekucí, která byla nařízena pro vymožení dluhu, který nenáleží do společného jmění manželů. Totéž platí o odměně, kterou byste dostávala jako jednatelka - odměna za výkon funkce. Obecně nemůže být majetek, který nespadá do společného jmění manželů použit k uspokojení dluhu, který je výlučně druhého z manželů.
Není však možné např. zablokovat bankovní účty společnosti za účelem uspokojení dluhu Vašeho manžela.
Pokud tedy založíte SRO, vznikne samostatná osoba, která má svůj majetek (tento majetek je společnosti, nikoliv Váš a Vy s ním můžete nakládat jen v rozsahu zákona).
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na platební rozkaz dlužníků a těžce nemocný věřitel - vymáhání dědici
- Vymáhání dluhu dědici - návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života
- Návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života - vymáhání dluhu dědici
Mamince byla zjištěna rozsáhlá rakovina.
Má několik dlužníků a snažíme se z nich dostat peníze nazpět.
V současnosti řeším s maminkou platební rozkazy na tři dlužníky.
Maminka se již vrácení peněz nedožije ale jak to bude s dlužníky?
Návrhy na platební rozkazy zaniknou?
Maminka se už z nemocnice nevrátí a nechci ji s tím zatěžovat? Děkuji za informaci.
Daniel
ODPOVĚĎ:
Pokud byly návrhy na platební rozkaz podány na soud, pak má soud povinnost o nich rozhodnout. Pokud maminka zemře dříve, než soud stihne rozhodnout, pak by soud měl postupovat tak, že si od notáře, který bude vyřizovat dědictví po Vaší mamince, vyžádá sdělení dědiců maminky a s těmi bude pokračovat v řízení. Dále je pak možné v rámci dědického řízení zařadit pohledávky maminky vůči jejím dlužníkům – k tomu je potřeba doložit notáři veškeré podklady k těmto dluhům. Tyto dluhy budou zařazeny jako aktiva pozůstalosti a dědicové je pak na základě rozhodnutí v dědickém řízení či na základě platebních rozkazů budou moci vymáhat po dlužnících.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení příspěvku na služby v domě SVJ - má vliv velikost bytu?
- Vliv velikosti bytu na výši příspěvku na služby v domě SVJ
V našem SVJ byl podán návrh pro zvýšení příspěvku na právní služby pro SVJ ve výši 2.000 Kč za každou bytovou jednotku.
V bytovém domě jsou byty o velikosti 45 m2 až po 150 m2. Podle mého skromného názoru, může být náklad účtován za bytovou jednotku ve stejné výši pouze pokud jde o odměnu správci nebo za vedení účetnictví.
Zbytek příspěvků na správu domu a pozemku má být podle velikosti na společných prostorech tj. podle velikosti bytu.
Lze právní služby SVJ považovat za správu domu a pozemku a přispívání je tak podle velikosti na společných prostorech a nikoliv příspěvek ve stejné výši za každou bytovou jednotku?
S díky a pozdravem
Bedřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Pojem "podobné náklady vlastní správní činnosti" jsou demonstrativně (příkladmo) definovány v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Podle písm. e) tohoto ustanovení platí, že podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na právní služby se rozúčtovávají mezi jednotlivé vlastníky jednotek na základě pravidla uvedeného v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku, tj. stejně na každou jednotku.
Podle názoru komentářové literatury však vlastníkům nic nebrání, aby si ve stanovách ujednali jiné pravidlo.
__
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Kolikrát za měsíc může zaměstnanec navštívit lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolikrát za měsíc to může zaměstnanec udělat?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné naddělat čas strávený u lékaře?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné odpracovat čas strávený u lékaře?
kolikrát během měsíce může zaměstnanec navštívit lékaře na dobu nezbytně nutnou.
Ve firmě kde pracuji, dosud nebyl problém s návštěvami lékaře. Proplácelo se půl směny a dotyčný mohl k lékaři dle potřeby. Pokud je možnost, snažím se návštěvy lékařů směřovat mimo pracovní dobu, ale teď jsem se dostala do problému a vychází mi návštěva lékaře během pracovní doby.
Jsem samoživitelka a moje dcera má zlomený prst na ruce. Když jsem oznámila nadřízenému, že s ní musím na kontrolu, souhlasil bez námitek jako obvykle. Další den mi však bylo oznámeno, že nemám nárok na náhradu mzdy, protože dceři bude 13 let a další návštěvy lékaře si mám nadpracovat. Na internetu jsem se dočetla, že je možné doprovázet k lékaři nejen dítě, ale i manžela, rodiče atd. takže to není věkově omezeno a není uvedeno kolikrát během měsíce. Jsem tedy v právu a mohu své dítě k lékaři doprovázet, aniž bych musela směnu nadpracovat? Navíc se mám i já dostavit ke dvěma lékařům na předem objednanou preventivní prohlídku. Mohu tedy za měsíc uplatit u zaměstnavatele 3 propustky k lékaři?
A jak se postupuje, když má zaměstnanec náhlé zdravotní problémy a musí absolvovat řadu vyšetření a nechce si brát nemocenskou ze strachu o své místo. Většina lékařů ordinuje dopoledne. Kolikrát může zaměstnanec lékaře navštívit, aniž by musel směny naddělávat? Protože v případě, že je dotyčnému hrozně špatně a je rád, že směnu vydrží, jak může být v práci déle? Na co má vlastně zaměstnanec právo? V dnešní době zaměstnavatelé využívají strachu svých zaměstnanců o místo a upírají svým zaměstnancům jejich práva.
Děkuji za odpověď. Bohuslava
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že máte nárok na volno, pokud jdete s dcerou k lékaři, věk není nikde stanoven, nadělávat si nic nemusíte. Ani právní předpisy nikde nestanoví počet návštěv u lékaře, pokud jde zaměstnanec k lékaři sám se sebou nebo s jiným rodinným příslušníkem. Pokud budete mít návštěvu potvrzenu od lékaře, musí Vás zaměstnavatel omluvit. Požadovat napracování zameškané doby není možné. Nesprávný je také postup zaměstnavatele, kdy paušálně poskytuje zaměstnancům volno v předem stanoveném rozsahu, bez ohledu na skutečně nutnou dobu strávenou u lékaře.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 35 odst. 2, písm r) (taxislužba)
Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb, § 35 odst. 2, písm r). Existuje tato část, v zákoně jsem to vůbec nenašla.
Má jít o naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v této části.
Děkuji, Milena.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-111#cast5
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený odkaz na ustanovení zákona existuje a níže uvádím jeho znění:
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který v rozporu s § 21 odst. 3 písm. g) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
§ 21 odst. 3 písm. g) říká, že Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak má nezletilý dědic odmítnout dědictví v zahraničí?
- Odmítnutí dědictví nezletilým dědicem (dědictví ze zahraničí) - postup
- Dědictví v zahraničí - odmítnutí dědictví nezletilým dědicem
Naše babička byla Polka a žila v Polsku. Měla tři dcery, z toho jedna byla naše matka, která se provdala do Česka. Babička zemřela v roce 2005. Matka v roce 2007. Teprve letos (2016) jsme my 3 sourozenci (vnuci po babičce z Polska) byli v Polsku u soudu kvůli dědictví po polské babičce. Všichni 3 sourozenci jsme se dědictví zřekli, protože dědictví nechceme. Já a sestra nemáme děti. Náš 3. sourozenec má jedno nezletilé dítě, které se také musí zříct dědictví, protože ho také nechce. Polský soudce nás odkázal na české úřady. Náš bratr, otec nezletilého dítěte, které se má zříct dědictví, neví, jak postupovat. Má se obrátit na český soud, aby jej stanovil opatrovníkem své dcery, aby se za ni mohl zříct dědictví po polské babičce? Jak se toto řeší? Děkuji za odpověď. Andrea
ODPOVĚĎ:
Podle českých zákonů Váš bratr nemusí být jmenován opatrovníkem nezletilé, protože dědictví odmítl a tak již přestal být účastníkem dědického řízení, tudíž zanikla kolize zájmů. Jako zákonný zástupce své nezletilé dcery za ni může společně s jejím druhým zákonným zástupcem (matkou nezletilé) jednat. Jednání, které překračuje hranice běžné správy, však musí schválit tzv. opatrovnický soud (okresní soud, který je v obvodu bydliště nezletilého dítěte). Rodiče nezletilé tedy sepíší odmítnutí dědictví za nezletilou a podají návrh na příslušný okresní soud za účelem schválení tohoto jednání za nezletilou. Soud bude posuzovat, co je v nejlepším zájmu dítěte, pravděpodobně Vás či instituci v Polsku vyzve k doložení potřebných dokumentů týkající se dědického řízení (pravděpodobně bude chtít seznam aktiv a pasiv dědictví, atd.). Na základě těchto podkladů poté rozhodne. Toto rozhodnutí poté předloží Váš bratr polské instituci, která dědictví vyřizuje. Ta by si měla nechat rozhodnutí přeložit a tímto rozhodnutím se řídit. Bylo by vhodné však oslovit instituci v Polsku, která dědictví vyřizuje, zda takové jednání musí Váš bratr stihnout v určité lhůtě, případně jaké nebo jaké další postupy jsou pro polské úřady potřeba (v Polsku může být dědické právo a postupy v občanském právu jiné než v ČR, proto je předtím vhodné se informovat přímo u zdroje, jestli je potřeba od českých úřadů něco speciálního a případně do jaké lhůty je nutné schválené odmítnutí dědictví předložit).
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Dítě ve střídavé péči a výběr, zvolení lékaře rodičem - který z rodičů rozhoduje ke kterému z lékařů bude dítě chodit?
- Výběr lékaře rodičem u dítěte ve střídavé péči - který rodič rozhoduje?
Je možné i přes nesouhlas jednoho z rodičů, aby stávající lékař na žádost druhého rodiče, zrušil/odhlásil dceru u zdravotní pojišťovny, aby ji mohl zaregistrovat nový lékař?
Pokud ano, prosím odkaz podle jakého zákona se má lékař řídit. Děkuji Milan
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že obecně postačí, aby za dítě vůči třetí osobě jednal jeden rodič. Situaci kdy dva zákonní zástupci jednají vůči lékaři rozdílně, řeší, tak že se nepřihlédne k projevu žádného z nich (§ 32 NOZ) a lékař tedy nemůže poskytnout žádné zdravotní služby. Tedy např. může poskytnout výpis ze zdravotnické dokumentace, nicméně přihlašující lékař dítě nemůže přihlásit.
Pokud spor mezi rodiči přetrvá (a nejedná se o akutní péči, jejíž neposkytnutí by ohrozilo život dítěte, nebo naopak o naprosto obvyklé zákroky jako např. předepsání obvyklých léků) použije se ustanovení, podle kterého soud na návrh jednoho z rodičů rozhodne, který z rodičů a jak bude za dítě vůči lékaři jednat (§ 877 NOZ).
Dále má k věci právo vyjádřit se i samotné dítě, neboť pokud mu to jeho rozumová a volní vyspělost umožňuje, může se samo dítě vyjádřit, jakého lékaře bude navštěvovat.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Babička si přivlastnila majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Dědeček si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Prarodič si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Krádež dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
- Odcizení movitých věcí z dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
Je mi 22 let, jsem studentkou, bydlím u své matky. Rodiče jsou rozvedení a otec dlouhodobě bydlel po podnájmech. Poslední 1-2 roky bydlel v magistrátním bytě, jehož původním nájemcem byl jeho bratr, můj strýc (včetně sídla své firmy). Toho můj otec vyplatil penězi z hotovostního úvěru, které čerpal ještě před onemocněním. Já jsem o této skutečnosti byla poprvé informována na začátku prosince 2015 od svého otce, kdy jeho zdravotní stav byl již velmi vážný, přesto jeho diagnóza mu byla, stejně jako mě, zatajena lékaři na přání jeho rodičů. Ti se také snažili mě od něj držet co nejdál. Přesto mi otec o magistrátním bytu řekl a plánoval, až se uzdraví, jak ho budu moci navštěvovat a že konečně budeme moci být také spolu. Jednoho dne, že byt bude pro mne, ale že je to teď tajné. Hlavně, že se o tom nesmí dovědět babička, že o tom vím, že by ho rodiče vyhodili z baráku, kam za ním docházela zdravotní sestra. Vztahy s babičkou byly velmi špatné, byla jednou z příčin stejně jako otcovy dluhy, rozvodu mých rodičů, a její přístup ke mně j její vnučce velmi chladný. Mou matku přímo nenáviděla.
Zdravotní stav otce po několika operacích byl nezvratný a byl propuštěn do domácího ošetřování s pravidelnými každodenními návštěvami zdravotní sestry. Dům babičky je od mého bydliště nedaleko cca 30km, obvodního lékaře měl táta přímo na našem sídlišti, přesto závažnost jeho stavu mi byla z jejich strany utajována. Poté, co jsem jednoho dne otci volala, jeho telefon zvedla babička, která mi sdělila, že táta umírá a pokud ho chci vidět, že mě tedy pustí k sobě (poprvé) do jejich domu. Musím jim však slíbit, že otci neprozradím, že umírá. S otcem jsem se viděla pak ještě jednou. To již moc nevnímal.
Na konci ledna 2016 po dlouhodobé nemoci zemřel. Poslední dny před smrtí trávil v rodinném domku svojí matky, mé babičky, pod jejím neustálým dohledem, aby nedošlo mezi mnou či kýmkoli jiným k něčemu, co by nebylo pod její kontrolou. Nyní již tomu rozumím, šlo především o majetek.
Druhý den po smrti otce, tu mi oznámili telefonicky až do pohřbu se mnou pak už odmítali jakkoli komunikovat, z magistrátního bytu jeho bratr odhlásil sídlo své firmy bratr a babička začala nakládat bez jakéhokoli pověření s majetkem mého otce. Klíče od bytu zůstaly u ní. Jsem jedinou předpokládanou dědičkou, přesto mě od všeho odstavili. Na nic se neptali, jednali sami z vlastního rozhodnutí. Po pohřbu bylo jednání v bance, kde se projednávaly další kroky s úvěrem, který měl táta naštěstí pojištěný. Klíče od bytu mi babička odmítla dát.
Protože jsem nevěděla co dělat, byla jsem se na Magistrátu hl. Města Praha informovat jak postupovat. Tam mi sdělili, že pokud jsem nebyla přihlášena do bytu a otec zemřel jinde než v bytě, po dědickém řízení mě vyzvou k jeho navrácení. Nicméně, že matka nájemce již odhlásila média a domluvila si vrácení klíčů. Neměla jsem se jak bránit. Prý mám počkat do dědického řízení.
Dnes (04.04.2016) proběhlo první setkání na notářské kanceláři, kdy mě notářka telefonicky informovala, že proběhlo jednání s rodiči pozůstalého a já budu pozvána následovně s tím, že výše zmíněný byt byl babičkou vystěhován, klíče vráceny a hotovo….
Ráda bych od Vás právní radu. Jak se bránit proti tomu, že si babička přivlastnila majetek mého otce, ještě před dědickým řízením? Vím, že s magistrátním bytem bych nemohla počítat, jelikož jsem v něm neměla trvalé bydliště. Ovšem byt byl zařízený dle vyprávění mého otce.
Cítím se okradená a podvedení. Pokud pominu, že mi umřel táta. Celý život mi vypráví, že nemá peníze na alimenty, že by mi rád něco dal, ale že nic nemá a nakonec se dovím, že splácí úvěr, kdy vyplatil bratra ze zařízeného bytu, který nakonec vystěhují jeho rodiče a co po tátovi zbylo u notáře tvrdili že zlikvidovali, ale tím se nevylučuje, že věci prodali.
Jak se mohu bránit? Všude se dovídám, že mám smůlu. Děkuji za radu, pokud nějaká vůbec existuje.
Karolína
ODPOVĚĎ:
Zajděte za notářem, který dědické řízení vyřizuje a uvedené informace mu sdělte. Notář by měl Vaše prarodiče informovat o o tom, že nejsou dědici a tudíž že nemohou nakládat s majetkem zůstavitele. Pokud napíšete seznam vybavení bytu, který vlastnil Váš otec, mohou být tyto věci zařazeny do dědického řízení. Pravděpobně však Vaše babička popře, že by tyto věci měla či že je prodala, atd. V takovém případě bude tento majetek v rámci dědického řízení sporný a notář je povinen sporné věci vyloučit z dědického řízení a poučit Vás o tom, že můžete podat žalobu k civilnímu soudu o určení vlastnictví majetku. Tam byste však musela prokazovat, co vše otec vlastnil - např. mít účtenky od všeho, co koupil, či mít svědky, kteří byli u něj v bytě (nezaujaté, např. sousedy, atd.), kteří by Vám u soudu dosvědčili, že v bytě měl otec takové a takové zařízení v takové a takové hodnotě. Důkazní břemeno by leželo na žalobci, tedy na Vás, tedy Vy byste musela u soudu bez pochyby prokázat, že šlo o majetek Vašeho otce a že si jej babička neoprávněně přisvojila. Pokud soud vyhrajete, pak bude znovu otevřeno dědické řízení, kde by bylo určeno, že se stáváte dědicem majetku, který byl v rámci řízení o žalobě určen jako vlastnictví Vašeho otce.
__
OBCHOD-REKALAMCE
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - praskliny domu
- Skryté praskliny domu - reklamace skrytých vad nemovitosti
- Kupující nevěděl o prasklinách zdi domu - reklamace nemovitosti
11/2015 jsem zakoupil starší nemovitost kolaudovanou v roce 1976.
Při zakoupení mi byly předloženy dokumenty o stavbě + znalecký posudek o ceně souboru nemovitých věcí + průkaz energetické náročnosti budovy + statické posouzení trhliny pod oknem, na který byl vypracován statický posudek (o této závadě jsem věděl). Další praskliny jsou na stropu ale i o těchto jsem při obhlídce nemovitosti věděl.
V průběhu částečné rekonstrukce domu (odstranění starších vrstev malby) jsem nacházel další trhliny, o kterých jsem nevěděl. V jedné části domu je pod starší malbou (v obývacím pokoji) za nábytkem trhlina vedena od stropu k podlaze (nosná zeď cca 2,7m, jedná se o trhlinu z jiné části domu, než byl vypracovaný statický posudek) a po částečném otlouknutí omítky je popraskán zdící materiál plynosilikát z kterého je dům postaven. Tato popraskaná zeď je společnou zdí v další místnosti, kde je ložnice a tato trhlina kopíruje trhlinu z druhé strany, jak jsem popsal. Tuto trhlinu při obhlídce domu nešlo zjistit, protože tam byla obývací stěna a z druhé strany zdi byl nábytek velké skříně ložnice.
Další trhliny jsou ve vrchním patře na podlaze, které bylo pokryto linoleem (půdní prostor) s touto skutečností jsem také nebyl seznámen + další trhliny ve fasádě které kopírují praskliny do vnitřní části domu na vícero místech na které jsem nebyl upozorněn. Tyto praskliny zdárně překrývala malba.
O této závadě jsem nevěděl, a pokud bych byl s touto skutečností seznámen tak dům bych nekupoval. Případně bych chtěl slevu z kupní ceny.
Býval bych odstoupil i od smlouvy ale problém je že ve smlouvě není uvedena žádná záruka na nemovitost či skryté závady.
Ve smlouvě je uveden odstavec:
Nemovité věci se tedy převádí bez dluhů a jiných právních závad. Kupující prohlašují, že si nemovitosti, které jsou jim prodávaný touto smlouvou, prohlédli a prohlašují, že je jim dobře znám jejich současný stav.
Prodávající prohlašuje, že mu není známa žádná skrytá vada převáděných nemovitostí a nejsou mu známy žádné skutečností, jejichž důsledkem by skrytá vada mohla vzniknout.
V domě jsme už provedly nějaké rekonstrukce: nové odpady a voda v plastu + bojler, nová elektroinstalace v mědí - koupelna - kuchyň + obývací pokoj. Nová kuchyň + snížení stropu v kuchyni (sádro karton) + vyzdění menší příčky mezi kuchyní a obývací místností.
V této nemovitosti od 15.3.2016 už bydlíme v jedné místnosti ve vrchním pokoji a dole provádíme rekonstrukci. Vzal jsem si na tento dům větší hypoteční úvěr + nějaké finance z rodiny (od rodičů).
Do nemovitosti jsem vložil veškeré finance, které jsme měli. Dříve naše bydlení byl byt o velikosti 2+kk o celkové ploše 51m2 ale jsme rodina s dvěma dětmi (3 roky a 9 let) začalo to být pro nás malé, proto jsem chtěl zakoupit něco většího.
Prodávající pří sepisování smlouvy u notáře chtěl vypustit ze smlouvy po poradě se svou právničkou odstavec o záruce či skrytých vad a nároků navrácení kupní ceny při zjištění závad z mé strany, protože danou nemovitost dostatečně nezná a nebydlel v ní. Zdědil ji od své příbuzné o kterou do smrti pečoval a danou nemovitost na něj přepsala v roce 2011.
Prodávajícího jsem zatím nekontaktoval. Tyto závady jsem zjistil o minulém víkendu. Ale mám velké obavy, že u něj nepochodím. Dle mého názoru o těchto prasklinách musel vědět, ale nepodal mi žádnou informaci o tomto problému. Na fotce kde je prasklá tvárnice plynosilikát se mi zdá že před malováním se někdo pokusil to zakrýt sádrou….
Děkuji za přečtení těchto řádků a případnou radu či pomoc s řešením mého problému.
S úctou Miloš
ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena v roce 2015, řídí se novým občanským zákoníkem, podle kterého musíte skryté vady vytknout písemně prodávajícímu ve lhůtě do 5 let od koupě nemovitosti a zároveň mu sdělit, jak požadujete vadu napravit. Nový občanský zákoník nároky, kterých se můžete domáhat, rozděluje podle toho, zda vadné plnění je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. U podstatného porušení máte právo žádat opravu na náklady prodávajícího, slevu z ceny nebo odstoupení od smlouvy, u nepodstatného porušení opravu či slevu, a až pokud je oprava odmítnuta, pak slevu či odstoupení od smlouvy. Zbývá si vyjasnit, co je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. Podle ust. § 2002 odst. 1 NOZ "Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. " Dá se tedy dovodit, že praskliny takového rozsahu, jak uvádíte, zakládají podstatné porušení smlouvy a bylo by možné od smlouvy i odstoupit. Ovšem jako problém zde vidím skutečnost, že provádíte rozsáhlou rekonstrukci a prodávající se může snažit namítat, že praskliny vznikly až v důsledku Vašich zásahů. S tím je třeba počítat, a proto bych volbu nároku - zda odstoupení či slevu z ceny doporučovala případně konzultovat osobně s právníkem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ vytvořit fond oprav nebo je to nezákonné?
- Fond oprav SVJ - je legální a zákonné aby SVJ vytvořilo fond s penězy?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek vytovřit fond oprav SVJ?
- Legálnost fondu oprav společenství vlastníků bytových jednotek
V rámci dohadů ohledně nových stanov v našem SVJ vyvstal probém s tzv. fondem oprav, který někteří vlastníci považují za nezákonný, protože SVJ žádné fondy vytvářet nemůže. My ovšem tam již mnoho let přispíváme, kdy tento fond stále narůstá. Je tedy možné odmítnout tyto příspěvky, či naopak stačí tento fond přejmenovat na "Příspěvek na správu domu", jak navrhuje výbor (ovšem poplatek za správu domu tedy poplatek správcovské firmě platíme také, zvlášť). Děkuji, Leontýna
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: SVJ je nejen oprávněno, nýbrž dokonce povinno tvořit tzv. fond oprav.
V první řadě je nutné zdůraznit, že "fond oprav" je termínem, který český právní řád (v souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím) nezná. "Fond oprav"
je hovorovým označením dlouhodobých záloh na budoucí opravy společných částí bytového domu a pozemku pod tímto bytovým domem (či s tímto bytovým domem jinak souvisejícím).
"Fond oprav" tedy nepředstavuje účelové sdružení majetku, jak je tomu např.
u nadačních či svěřenských fondů, není samozřejmě ani investičním fondem (nejedná se tedy o fond v právním slova smyslu).
Jako "fond oprav" bývá nejčastěji označováno sdružování finančních příspěvků vlastníků bytových jednotek, určených na správu bytového domu a pozemku, které je realizováno např. na k tomu určeném bankovním účtu.
V tomto ohledu připomínám, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje všechny činnosti, které nenáležejí jednotlivým vlastníkům bytových jednotek, a které jsou v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa bytového domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí bytového domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v bytovém domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům bytového domu (§ 1189/1 občanského zákoníku). Činnosti týkající se správy bytového domu a pozemku jsou podrobněji upraveny v § 7 a násl. nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Klíčový je v této souvislosti § 1180 občanského zákoníku, dle něhož platí,
že:
a/ vlastník bytové jednotky je povinen přispívat na správu domu a pozemku (tedy do tzv. fondu oprav) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech;
b/ příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje (nebo členů jejích orgánů), na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Dle znění dotazu předpokládám, že příspěvek dle písm. b/ výše je ve Vašem SVJ hrazen právě na činnost správcovské firmy. Vedle tohoto příspěvku je každý vlastník bytové jednotky povinen hradit (zejména) příspěvek na správu domu a pozemku (písm. a/ výše), kterým se budu dále zabývat.
Dle § 1200/2 písm. g) občanského zákoníku je povinnou náležitostí stanov SVJ mimo jiné i zakotvení pravidel pro tvorbu rozpočtu SVJ a pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky bytových jednotek.
Příspěvky vlastníků bytových jednotek na správu bytového domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku jsou zpravidla jedním z hlavních zdrojů příjmů každého SVJ (§ 16/1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).
"Fond oprav" není fondem v právním slova smyslu také z toho důvodu, že příspěvky zde shromažďované mají zálohový charakter. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení a vypořádání celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
Skutečnost, že příspěvky na správu bytového domu a pozemku jsou zálohovými platbami, vyplývá rovněž z § 8 písm. b) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Statutární orgán SVJ (výbor či předseda SVJ) by tedy měl v praxi vytvořit plán správy bytového domu a pozemku (souhrn a rozvaha předpokládaných oprav, rekonstrukcí, stavebních a technických úprav apod.) pro stanovené období (kterým může být např. 1 rok, může se však jednat i o období jiné), přičemž na základě tohoto plánu (tedy na základě očekávané výše nákladů prací) bude následně shromážděním SVJ určena výše příspěvků na správu bytového domu a pozemku pro jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Tyto příspěvky budou shromažďovány v tzv. fondu oprav (který může být nazýván samozřejmě i jinak, což je dokonce vhodnější, neboť správa bytového domu a pozemku nezahrnuje dle občanského zákoníku pouze opravy). Vyjde-li najevo, že uhrazené příspěvky (zálohy) např. pro realizaci stavebních úprav či pro odstraňování následků havárie nedostačují, rozhodne shromáždění SVJ o povinnosti každého vlastníka bytové jednotky uhradit další (mimořádný) příspěvek. Vyjde-li (po uplynutí stanoveného období) naopak najevo, že hrazené příspěvky nebyly na plánované práce vyčerpány, rozhodne shromáždění SVJ o jejich dalším osudu (např. vrácení zbylých finančních prostředků vlastníkům bytových jednotek či jeho převod do dalšího období, což může mít za následek např. snížení příspěvků na správu bytového domu a pozemku v následujícím období).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta na veřejném parkovišti a úhrada spoluúčasti provozovatelem parkoviště
- Může se provozovatel hlídaného parkoviště zbavit odpovědnosti provozním řádem?
- Odpovědnost hlídaného parkoviště za poškození auta, automobilu, vozidla - náhrada škody
Parkuji na veřejném hlídaném parkovišti. Při příchodu na parkoviště jsem zjistila, že moje auto bylo poškozeno. Neprodleně jsme tuto skutečnost nahlásila službě na parkovišti. Přivolala jsem policii. Zároveň jsem skutečnost písemně oznámila provozovateli parkoviště. Vůz jsem předala k opravě autorizované opravně
Opravně jsem předala
- Záznam policie
- Popis škody
- Kontakt na pojišťovnu provozovalele parkoviště
- Cena opravy činila 21 tis Kč
Škoda byla uhrazena pojišťovnou provozovatele parkoviště, po odečtení spoluúčasti Kč 5000 Kč.
Opravna mi zaslala fakturu na spoluúčast Kč 5000, -
Policie mi zaslala oznámení, že pachatel nebyl zjištěn.
Ve smlouvě o parkování není spoluúčast zmíněna
Provozovatel parkoviště mi telefonicky sdělil, že spouúčast řeší provozní řád parkoviště.
Provozní řád parkoviště ale na parkovišti vyvěšen není. Jak dále postupovat?
Musím na veřejných prostorech (myslím tím např. restaurace, sauny, kadeřnictví, apod.) pátrat po provozním řádu?
Díky za info, Simona
ODPOVĚĎ:
Provozovatel parkoviště není oprávněn po Vás vyžadovat, abyste se podílela na náhradě vzniklé škody, a to ani ve formě spoluúčasti. Povinnost provozovatele parkoviště zaplatit částku rovnající se spoluúčasti (a to buď autoopravně, nebo přímo Vám, pokud jste fakturu autoopravně již uhradila) lze dovodit hned dvěma způsoby:
1/ Odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu dle občanského zákoníku:
Dle § 2945/1 občanského zákoníku platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil (popř. vlastníku věci). Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Toto ustanovení občanského zákoníku zakládá odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu na vozidlech tam umístěných, přičemž tato odpovědnost je objektivní (tzn. že není zapotřebí, aby byla škoda provozovatelem parkoviště zaviněna, postačí, že tato škoda za podmínek § 2945/1 občanského zákoníku vznikla).
Co se týče odvolání provozovatele parkoviště na provozní řád (který má údajně obsahovat ustanovení o spoluúčasti), je nezbytné pamatovat na:
- § 2896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (tedy i škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu;
- § 2898 občanského zákoníku, dle něhož se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany (zde Vás, jako spotřebitele) na náhradu jakékoli újmy.
Odpovědnost provozovatele parkoviště je tedy za splnění podmínek dle § 2945/1 občanského zákoníku dána, přičemž provozovatel parkoviště není oprávněn se této odpovědnosti jednostranně (tedy ani prostřednictvím provozního řádu) zříci (či tuto odpovědnost omezit.
2/ Vztah podnikatele a spotřebitele:
Jak dle znění dotazu předpokládám, byla smlouva o parkování uzavřena jako smlouva spotřebitelská (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že provozovatel parkoviště jednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco Vy jste smlouvu uzavírala jako nepodnikatel (tedy spotřebitel).
Tvrdí-li provozovatel parkoviště, že na základě uzavřené smlouvy o parkování jste byla povinna se řídit provozním řádem (resp. že tento provozní řád je součástí smlouvy a je pro Vás tudíž závazný), je nezbytné poukázat na § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se ve smlouvách mezi podnikatelem a spotřebitelem zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva na náhradu újmy (tedy i škody).
Ani v tomto případě tedy nepožívá stanovisko provozovatele parkoviště právní opory.
V současné chvíli Vám doporučuji vyzvat provozovatele parkoviště písemně k tomu, aby uhradil částku 5.000,- Kč na účet autoopravny nebo na Váš účet (pokud jste fakturu autoopravny již uhradila). Bude-li hrozit, že se s úhradou faktury dostanete do prodlení, uhraďte tuto fakturu autoopravně sama a proplacení tohoto nákladu dále vymáhejte na provozovateli parkoviště.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli parkoviště prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka).
Nebude-li provozovatel parkoviště ochoten částku 5.000,- Kč uhradit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- U bytového domu nemůže zastavit hasičské auto v případě požáru - kde požádat o dopravní značení?
- Nemožnost přistavení hasičského vozidla z důvodu překážejícího parkoviště - kde požádat o vodorovné dopravní značení?
- Kde požádat o dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o vodorovnou dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o žlutý pruh zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
Bytové domy Pujmanové 1584/42, 1585/44, 1586/46, 1587/48 a 1588/50, Praha 4-Nusle, nemají zajištěný pohotovostní přistup pro vozidla v případě potřeby přistavit dopravní prostředek k uvedeným vchodům – jako například vozidla zdravnotní pohotovosti, hasičského záchranného sboru, nebo vozidla přistupující k těmto vchodům z důvodu technické údržby a opravy budov/zařízení budov (jako např. havarie vodní/tepelné infrastruktury, apod.). V případě havárie nebo ohrožení života nebo majetku v těchto bytových domech hrozí nemožnost přístupu záchranných složek k daným bytovým jednotkám.
Z ulice Plamínkové (na straně vchodu Pujmanové 1588/50) jsou schody a jinak nepřístupný terén, ze strany Pujmanové 1584/42 jsou parkovací stání. Právě z této strany by měl být podle nás zabezpečen pohotovostní přístup pro vozidla s nutností přístupu k nahoře uvedeným vchodům vodorovným značením zákazu parkování pro všechny vozidla bez rozdílu. V případě zájmu můžu poslat náčrt situace, mám ho připraven.
Dotaz: Na jakou instituci se mám obrátit, a jakým způsobem (může o analýzu situace požádat soukromá osoba, nebo to musí být např. SVJ lidí žijících v těch vchodech? )? Mám požádat o přezkoumání, nebo rovnou nápravu?
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině je problematika přístupnosti staveb složkám integrovaného záchranného systému řešena vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. V tomto ohledu se proto můžete v první řadě informovat u místně příslušného stavebního úřadu (resp. u toho odboru úřadu městské části, který se zabývá územním plánováním).
Dále se můžete obrátit na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s dotazem, jak jsou v okolí předmětného bytového domu vyřešeny nástupní plochy pro požární techniku (jak o nich hovoří zákon o požární ochraně).
V této souvislosti připomínám, že dle § 11/2 písm. c) vyhlášky o požární prevenci jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny k provedení rychlého a účinného zásahu zajistit, aby byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů.
Pro získání dalších informací se můžete obrátit na některý z orgánů integrovaného záchranného systému dle § 6 a násl. zákona o integrovaném záchranném systému:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_z%C3%A1chrann%C3%BD_syst%C3%A9m
Dle § 25/1 zákona o integrovaném záchranném systému má každá fyzická osoba pobývající na území ČR právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva. Informace, které Vás v této souvislosti zajímají, můžete získávat dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018
_
FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - daně, daňová povinnost
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)
01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi
Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.
_
FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení
Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.
_
FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení
Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?
Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši,
pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení
alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem? !
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.
===
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nepodepsání dohody o vypořádání SJM a výhrůžka žaloby na vznik podílového spoluvlastnictví (nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů)
- Žaloba na vznik spoluvlastnictví - manželé se neshodli na dohodě o vyrovnání SJM
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a chce vysokou částku za vypořádání SJM - má na to nárok?
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a před rozvodem vyhrožuje žalobou na vznik spoluvlastnictví nemovitosti - vyhoví soud?
Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela se mnou v domě i má přítelkyně. Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy.
2009 jsme se vzali a pomocí hypotéky jsme přistavěli k mému domu přístavbu a celkově jsme dům zateplili a pokryli novou střešní krytinou. 08/2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné. Manželka nikdy za dobu co jsme spolu byli nepracovala a byla na rodičovské dovolené. Celý dům je v katastru napsán jen na mě. Manželka v mém domě bydlet nechce. Hypotéku splácím výhradně já. Celý dům je zastaven bance proti hypotečnímu úvěru. Právní zástupce mé manželky mě nutí podepsat pro mě nevýhodnou dohodu o vyrovnání SJM a vyhrožuje mi, že když ji nepodepíšu, tak podá na mě žalobu aby manželka byla podílový spoluvlastník domu. Já se spoluvlastnictvím nesouhlasím a chci manželku vyplatit, ale spravedlivě. Jakou má šanci manželka, aby se stala spoluvlastnicí mého domu? Je možné aby se to stalo? Děkuji za odpověď Martin
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v žádném případě není možné, aby soud na základě případných společných investic přikázal nemovitost, jejímž výlučným vlastníkem jste Vy, do podílového spoluvlastnictví. Jedinou žalobu, kterou lze v tomto případě proti Vám podat, je žaloba o vypořádání společného jmění manželů, v níž bude zohledněna částka investic učiněných za dobu manželství, jejichž polovinu může samozřejmě manželka žádat. Může tedy žádat vypořádání v podobě financí, nikoliv v podobě majetku, který vůbec není součástí společného jmění manželů.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď prokuristy - postup jak dát výpověď na funkci prokuristy u zaměstnavatele ve firmě
- Ukončení funkce prokuristy - informace, postup
Dávám výpověď ze zaměstnání z důvodu nevyplacení mzdy včas. Jsem také prokuristou firmy. Jak můžu ukončit výkon funkce prokuristy?
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
u zániku prokury se uplatní obecná úprava pro zánik plné moci. Tedy výkon funkce prokuristy může sám prokurista ukončit vypovězením prokury nebo ukončením vzájemnou dohodou mezi podnikatelem a prokuristou. Následně je podnikatel povinen zajistit výmaz prokury z obchodního rejstříku, a to co nejdříve po okamžiku zániku prokury. V případě prodlení s výmazem by jednání prokuristy stále zavazovala, pokud by třetí osoby byly v dobré víře v rejstříkový zápis.
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva o dílo s umělcem - obsah, náležitosti, vzor
Potřeboval bych poradit ohledně smlouvy o dílo. Pořádáme charitativní akci, na níž nám vystoupí jednotliví umělečtí interpreti. Vystoupí zdarma. My bychom je ale rádi zavázali k vystoupení právě smlouvou o dílo, ve které by třeba byla oceněna jejich služba/práce pro nás, avšak aby bylo zřejmé, že si i přesto nic účtovat nebudou. Nechceme aby příslib o podpoře na této akci stál jen na ústní domluvě a na stranu druhou, bychom rádi svým donátorům a sponzorům podložili to, kdo vystoupí a na kolik by za běžných podmínek jejich vystoupení stálo.
Existuje nějaký formulář k takovéto smlouvě? Nebo jak upravit smlouvu o dílo, podle výše uvedených parametrů?
Děkuji za odpověď a radu. S přáním všeho dobrého, Otmar
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
občanský zákoník umožňuje uzavřít tzv. smlouvu nepojmenovanou, tedy nemusíte se striktně držet ustanoveními smlouvy o dílo. Ano, můžete uzavřít smlouvu podle Vámi uvedených parametrů a název smlouvy není rozhodující, smlouvy bývají nazvány jako smlouvy o hudebním vystoupení, o realizaci uměleckého výkonu, apod. Důležité je, aby smlouva měla všechny náležitosti smlouvy tak, jak vyžaduje zákon, tedy musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, musí být identifikováni účastníci, předmět smlouvy a obsah smlouvy (práva a povinnosti), např. místo a délka vystoupení, ujednání pro případ, že dojde k nepředvídaným okolnostem, jako je zrušení akce, onemocnění umělce, apod. , dále případné sankce za nedodržení smlouvy.
_
RODINA-SJM
- Manžel utratil firemní peníze v SJM pro účely třetí osoby - jak se bránit?
- Utracení velké sumy peněz ze SJM jedním z manželů - jak se může druhý z manželů bránit?
Jsem 24 let vdaná. Máme s manželem jednu dceru, která studuje na VŠ. Manželé jsme od roku 1993. Manžel je od roku 1991 OSVČ, já jsem do firmy vstoupila jako spolupracující osoba po mateřské dovolené v roce 1997 a jsem tam doposud. Za tu dobu jsme nastřádali určitý majetek a finance.
11/2015 jsem se dozvěděla o manželově nevěře a o trvajícím dlouhodobém vztahu.
Z firemního konta zmizela velká částka peněz na stavbu jejího domu. Jak mám postupovat a zabránit manželovi aby toto dál financoval. Jak můžu postupovat. Manžel tvrdí, že peníze vydělal především on. Děkuji za odpověď Gábina
Zaslání informace správci k dotazu č. : 8745
Dobrý večer, poprosila bych informaci k dotazu č. 8745. Paní dotaz píše obecně, takže nevím, zda podnikají jako obchodní společnost (napřed píše OSVČ, pak píše o firemním účtu, takže to plete trochu dohromady) - právnická osoba nebo jako osoba fyzická. A s tím se pojí problematika hrazení soukromých potřeb z firemního účtu. Kdyby totiž šlo o účet obchodní společnosti - např. s. r. o. , tak to by byl dotaz na účetní, zda z tohoto účtu lze hradit soukromé aktivity. Já jako právník si myslím, že ne, ale radši bych to ověřila u člověka, který rozumí účetnictví. Je někdo takový v poradně nebo se mám pokusit zjistit někde jinde? Děkuji a zdravím,
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
samozřejmě nevím, jakou formou podnikáte, uvádíte OSVČ (tedy podnikající fyzická osoba), ale následně poukazujete na firemní konto. V případě, že za účelem podnikání máte s manželem založenu obchodní společnost, lze nechat provést audit a pokud by bylo zjištěno, že manžel firemní peníze použil pro soukromé účely, pak lze na něj podat i trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry. Z titulu společného jmění manželů máte samozřejmě právo rozhodovat o tom, co a v jaké částce manžel ze společných peněz financuje. Máte proto několik možností - bohužel pouze formou soudního řízení - a to např. domáhat se zúžení společného jmění manželů s odkazem na situaci, že manžel zcizuje finance náležející do SJM, máte dále právo podat žalobu na vrácení části peněz investovaných ze společného jmění manželů do domu ženy, které měl manžel dům financovat nebo se lze dokonce dožadovat i určení, že jste na základě investice podílovým spoluvlastníkem uvedené nemovitosti.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Hluk a prach z nákladních aut při rekonstrukci obce - jak se bránit?
- Rekonstrukce obce, hluk a prach z nákladních aut - jak se bránit?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození statiky domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?
- Popraskené zdi rodinného domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?
Bydlím s manželkou a dvouletým synem v malé obci západočeského kraje.
Poslední dva roky probíhala v naší obci stavba kanalizace, kdy pro odpadový materiál (zemina, asfalt apod.) byl vybrán obecní pozemek mimo obecní zástavbu avšak křižovatka ke konečné přímé komunikaci vedoucí k tomuto pozemku je v těsné blízkosti našeho domu- cca 5m a pozemku (plotu) - cca 1m.
Problém tedy spočíval v tom, že veškeré velké nákladní automobily plné zeminy a jiného projíždějí od rána do večera okolo našeho domu, který se vibacemi otřásal (drnčí okna, skla, jsou cítit celým tělem)
Obdobný velmi intenzivní problém byl hluk a prach.
Prakticky od narození syna jsme ho nemohli nechat spát venku, sušit prádlo a v jarních a letních měsících pobývat na dvoře domu. Auta ho budila celý den a prach pokrýval vše během 1 hodiny.
Stavba kanalizace je skončena, ale protože na obecním pozemku je ohromné množství zeminy a odpadního stavebního materiálu, při zahájení revitalizace blízké železniční tratě těžká nákladní auta opět začala velmi intenzivně jezdit v naší blízkosti. Tzn, bude se opakovat to samé.
důvody proč musím situaci řešit:
1. Mému synovi jsou dva roky a obávám se o jeho fyzické (prach, emise, hluk) i duševní zdraví (stres)
2. Manželka se chce odstěhovat, nemáme kam : ). stejná situace jako u syna.
3. Obecní komunikace nejsou uzpůsobené pro provoz těžkých nákladních aut a mám obavy o statiku domu, který je ve svahu a po předešlých dvou letech se objevily praskliny (neprokazatelné)
Co můžu v mé situaci dělat? Co se týká domu, můžu získat nějakou záruku proti případnému poškození a jak?
Co se týká zdraví a pohody malého syna, existuje nějaká použitelná "páka", která by mohla zamezit výše popsaným potížím? Lze požadovat po obci odškodné za sníženou úroveň bydlení a poškození nemovitosti (praskliny) a narušení statiky rodinného domu?
Předem děkuji za čas a ochotu. Robert
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je nutné aplikovat ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, ať na majetku či na zdraví.
K dotazu ohledně poškození domu lze uvést, že škodu způsobenou na domě stavební činností Vám musí uhradit stavebník (doporučuji ale dokumentovat všechny praskliny, nejlépe odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, před zajištěním odborného posouzení neopravovat). Pokud by došlo k soudnímu řízení, tak povinnosti nahradit způsobenou škodu se stavebník zprostí pouze pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Pokud jde o hluk a vibrace, tak tuto situaci řeší nařízení vlády č. 272/2011 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny hlukové limity. V tomto případě bych doporučovala obrátit se na Krajskou hygienickou stanici, která je povinna limity hluku přeměřit. V případě jejich překročení musí sama hygienická stanice požadovat nápravu, tedy požadovat po obci např. výstavbu protihlukové stěny, omezení dopravy, apod. Vy se také můžete domáhat, aby se stavebník zdržel obtěžování hlukem, ale v tomto případě byste musel podstoupit soudní řízení.
_
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Měření rychlosti radarem města - oprávněnost pokuty za překročení rychlosti
- Jak se vyhnout placení pokuty za překročení rychlosti změřené radarem
- Změření rychlosti stacionárním radarem - oprávněnost pokuty od města, obce
Měření rychlosti radarem města. Jak má prokazovat město oprávněnost sankce za údajné překročení rychlosti. Dostal jsem dopis že jsem v měřeném úseku překročil rychlost a mám zaplatit 1000 Kčč, přiloženou poukázkou. Je možné bez obeznámení s důkazy takto postupovat. Děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Pokutu za překročení povolené rychlosti můžete dostat vždy jen za situace, kdy je Vám tento přestupek prokázán. Úprava řízení o přestupku a případném uložení sankce za něj probíhá dle zákona o přestupcích (zákon č. 220/1990 Sb.).
V obecné rovině platí, že o přestupku se koná v prvním stupni ústní jednání (ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích), kdy k tomuto jednání je předvoláván i osoba obviněná z přestupku. Níže přikládám znění tohoto ustanovení:
O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Nicméně zákon o přestupcích umožňuje výjimku z klasického ústního vedení řízení, a to v případě tzv. příkazního řízení, které je upraveno v ust. § 87 zákona o přestupcích.
Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o přestupcích není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty.
Tedy zákon o přestupcích umožňuje, aby prvním úkonem v tzv. příkazním řízení bylo vydání rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky výše uvedeného ustanovení.
Tento postup je tradičním v případě překročení povolené rychlosti, vzhledem k tomu, že radary jsou vybavené i záznamovým zařízením, díky jehož výstupu je možné identifikovat osobu, která dané vozidlo řídila, má tak příslušný orgán města k dispozici důkaz o naměřené rychlosti i identitě řidiče vozidla.
Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit.
Dle ust. § 87 odst. 4 zákona o přestupcích obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
O právu podat odpor proti příkazu, kterým Vám byla uložena pokuta 1.000,- Kč, byste měl být poučen přímo v příkazu (dopisu), který Vám přišel. Pokud tedy tento odpor podáte, rozhodnutí, které Vám došlo poštou, se automaticky zruší, a proběhne klasické ústní jednání o přestupku.
_
FINANCE-DANĚ
- Podání daňového přiznání za nemovitost u nemovitosti ve spoluvlastnictví - musí podat každý spoluvlastník?
- Daňové přiznání za spoluvlastněnou nemovitost - stačí 1 přiznání za všechny spoluvlastníky, spolumajitele?
- Stačí 1 daňové přiznání za celou nemovitost ve spoluvlastnictví více osob?
2015 jsem zdědil 16/200 nemovitosti a sestra 17/200 (dům s pozemkem a zahradou). Musí každý spolumajitel podávat samostatné přiznání, nebo stačí, když to udělá většinový majitel? Jak to ověřit, jestli se tak stalo? Děkuji za odpověď. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud se spoluvlastníci dohodnou, může podat přiznání jeden z nich. Ostatní spoluvlastníci by mu pak měli uhradit poměrnou část daně. Ověřit to můžete nejlépe na FÚ. Na správce daně se můžete obrátit s dotazem, zda je zaplacená daň z nemovitých věcí za konkrétní nemovitost, jejíž jste spoluvlastník.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušené představení - kdo platí poštovné za zaslané vstupenky?
- Zrušené divadlo, divadelní představení a náhrada nákladů na poštovné (zaslání vstupenek poštou)
- Kdo platí poštovné u zrušeného představení v divadle (vstupenky zaslané poštou)?
Mám právo žádat náhradu poštovného (tam i zpět) za lístky na představení, které bylo zrušeno. V podmínkách má agentura napsáno, že vrací jen hodnotu vstupenek, mě to ale připadá nesmysl, když jsem nic z toho nezavinil. Popřípadě mě odkazují na samotné divadlo, ale dle mě jsem to koupil u nich a oni by se měli starat.
Děkuji a jsem s pozdravem Leoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
tento případ řeší ust. § 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, které uvádí, že - aplikováno na Váš případ - pokud nekupujete lístky osobně, ale prostřednictvím komunikace na dálku (tedy přes internet, po telefonu, apod. , ), musí Vás prodávající předem informovat o tom, že "v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží". Pokud to tedy agentura v podmínkách uvádí, bohužel poštovné musíte uhradit Vy.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování záloh za služby - spor nájemníka, nájemce a pronajímatele
- Reklamace vyúčtování záloh za služby
- Promlčení dluhu záloh na služby nájemce, nájemníka v bytovém domě
Rád bych konzultoval situaci v záležitosti předpisu záloh na služby a jejich vyúčtování. Předesílám, že 20 let žiji jako nájemník bytu, nájemné i zálohy na služby pravidelně hradím dle předpisů, které jsem v minulosti obdržel. Poslední „Vyúčtování služeb“ poskytl majitel na počátku roku 2013 souhrnně za roky 2006-2011 – bylo u něj reklamováno, dodnes (26.01.2016) bez jakékoli odezvy (nedořešeno).
V současné době mě majitel VYZVAL EMAILEM (tento způsob komunikace není mezi námi domluven jako oficiální) k doplacení dluhu cca 30 tis. Kč, který má plynout ze skutečnosti, že mnou placené zálohy na služby od 1/2012 až do současnosti neodpovídají jejich předepsané výši. Tvrzení doložil majitel zasláním oskenovaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh z období let 2012 – 2014, ze kterých plyne, že částka záloh byla postupně navyšována a tak v průběhu let 2012 – 2015 vznikl uvedený nedoplatek. Dále mě vyzval, ať navštívím správcovskou firmu, vyzvednu Vyúčtování služeb 2012, 2013 a 2014 a až uhradím dluh na zálohách, může dojít k vypořádání přeplatků/nedoplatků z Vyúčtování. Pokud dluh neuhradím, je majitel připraven podat žalobu.
K uvedeným skutečnostem uvádím, že jsem žádný z nyní emailem doručených oskenovaných zaslaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh a ani žádné z Vyúčtování služeb za roky 2012-2014 v minulých letech NEOBDRŽEL/NEPŘEVZAL.
Po laickém průzkumu dané problematiky jsem seznámen se zákonem č. 67/2013 Sb. účinném od 1.1.2014 a novelizovaném od 1.1.2016 a vyhláškou 372/2001 Sb. , jenž problematiku vyúčtování některých poskytnutých služeb a předpisu záloh upravují (sankce, reklamace, forma). Též jsem prošel řadu diskuzí, které se této problematice věnují, nejsem tedy úplný laik - vím, že stejně jako já má i majitel své povinnosti. Ještě dodám, že z vyúčtování, které byly poskytnuty sousedovi (jiný majitel) je patrné, že nesplňují náležitosti předepsané zákonem ani vyhláškou. Já své doposud nemám, nemohu tedy reklamovat. Na základě zjištěného Vás prosím o fundovanou radu:
1. Lze u neuhrazených částí záloh z oskenovaných Výpočtových listů za roky 2012, případně 2013 uvažovat o institutu jejich promlčení (souvisí datum promlčení s předpisem plateb nebo až s jejich Vyúčtováním? )? Jaká je promlčecí lhůta a jaké by byly případn& eacut e; termíny?
2. Lze při nenaplnění pravidel řádného doručení jednotlivých Vyúčtování mé osobě požadovat vrácení mnou zaplacených záloh? Zálohy byly placeny, Vyúčtování však nebyly provedeny/předány. Tak nemohla být např. naplněna následná možnost jejich reklamace, současně ani nedošlo několik let k upomínce ze strany majitele, že nějaký DLUH VZNIKÁ.
3. Lze s reálným výhledem na úspěch požadovat (soudně) po majiteli uhrazení pokuty ve výši 100, - Kč za den (§ 13 o dst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) u nedoručeného Vyúčtování služeb za rok 2014, které mělo být předáno dle zákona nejpozději do 30. dubna 2015?
4. Kdo je pro mne zákonným partnerem pro záležitosti předpisu služeb a jejich Vyúčtování – majitel bytu, zástupce SVJ, správcovská firma? V žádném dokumentu mezi mnou a majitelem to není specifikováno. Musí být toto někde upraveno a jak to lze zjistit? Z mé zkuše nosti zpravidla správní firma odkazuje na majitele, majitel na správní firmu, řešení požadavku se nekoná.
5. Lze se dostat ke stanovám našeho SVJ – mám nárok je jako nájemník znát? Kdo je poskytne? Ve Sbírce listin našeho SVJ ve Veřejném rejstříku nejsou. Ve stanovách mají být „Pravidla rozúčtování a vyúčtování služeb“, která se samozřejmě dot& yacu te; kají i mě jako koncového spotřebitele služeb, proto mě tento bod/stanovy zajímá.
6. Jaký postup v mé situaci doporučit? Čekat pasivně co bude dál – nejspíš doručení doposud nedoručených Vyúčtování a předpisů plateb řádným způsobem a poté možná i soud v případě nedohody anebo aktivně přistoupit k oslovení majitele, upozornit ho na porušen& ia cute; zákonných norem a vyzvat ho k předložení Vyúčtování i s upozorněním jaké pokuty pro něj plynou? Jiným způsobem?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Spíše než promlčení je relevantní, že pronajímatel má povinnost doručit nájemci bytu.
Ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.
O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20. 7. 2011).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud Vám nebylo vyúčtování služeb řádně doručeno nebo pokud nebylo provedeno řádně, (domnělý) vzniklý nedoplatek na službách se nestal splatným.
Ad. 2
Platby za služby spojené s užíváním bytu jsou placeny zálohově. Právní důvod k jejich platbám je dán zákonem a nájemní smlouvou. Jedná se sice o zálohy, avšak platíte je za služby, které skutečně spotřebováváte. Nelze požadovat navrácení zaplacených záloh z důvodu, že nebylo řádně provedeno jejich vyúčtování.
Ad. 3
Tento Váš nárok je oprávněný. Nejprve bude nutné pronajímatele písemně vyzvat k tomu, aby penále uhradil, poté podat žalobu u soudu. Nejlépe byste měl tento nárok uplatnit až poté, co Vám bude vyúčtování doručeno. Tímto nárokem můžete pohrozit pronajímateli s tím, aby řádně plnil své povinnosti.
Ad. 4
V § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. , o službách je uvedeno, že poskytovatelem služeb je vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Podle písmene b) tého ustanovení platí, že příjemcem služeb je nájemce bytu.
Výše uvedené platí ve vztahu pronajímatel - nájemce. Ve vztahu k vlastníku jednotky a SVJ je tomu jinak a poskytovatelem služeb je SVJ, příjemcem vlastník jednotky.
Pronajímatel se samozřejmě může nechat zastoupit, nicméně on je zodpovědný za to, že Vám bude řádně doručeno vyúčtování, že bude provedeno řádně atd.
V podstatě vy platíte zálohy pronajímateli a ten pak zřejmě SVJ, případně osobě, která správu vykonává namísto SVJ.
Ad. 5
Pravidla uvedená ve stanovách zavazují především vlastníka jednotky. Vás tento bod stanov může zavazovat v případě, že je na něj odkázáno v nájemní smlouvě. Jak jsem již uvedl výše, poskytovatelem služeb ve vztahu k Vám je pronajímatel.
Stanovy by měly být založeny ve sbírce listin veřejného rejstříku. Požádejte o ně členy statutárního orgánu, příp. jiné členy SVJ.
Ad 6.
Můžete pronajímatele poučito o tom, že vyúčtování není splatné, pokud nebylo řádně doručeno a provedeno a odkázat na výše uvedený rozsudek. Rovněž jej můžete upozornit na povinnost platit pokuty. Další postup se pak bude odvíjet od postupu pronajímatele, ale jestliže nebylo vyúčtování splatné, pak nemusíte nic platit.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů před manželstvím před více než 3 lety - nárok na vypořádání nemajitele nemovitosti
Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela semnou v domě i má přítelkyně.
Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy. Dále jsem dům rekonstruoval, na zahradě jsem postavil altán,
dítěti houpačku se skluzavkou. V roce 2009 jsme se vzali a dále rekonstruovali a přistavěli jsme s použitím hypotéky 800.000,- od roku 2010.
V srpnu v roce 2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné.
Zajímá mne jak se bude dělit to, co jsme vybudovali před sňatkem.
A dále jak budu manželku vyplácet z hypotéky.
Do té doby než se odtěhovala byl dluh ještě 750.000,-.
V tuto chvíli je 680.000,- a splácím výhradně jen já sám. Manželka stále od roku 2004 nepracuje. Děkuji, Roman
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to, co jste vybudovali před sňatkem se dělit nebude. Pokud jste prokazatelně rekonstrukci před sňatkem hradil pouze Vy (do nemovitosti, k níž máte vlastnické právo pouze Vy) a z Vašich financí, nemá manželka za tu dobu nárok na žádné vypořádání. Pokud jde o vypořádání od okamžiku uzavření manželství, pak je situace jiná. Majetek se vypořádává ke stavu, v jakém byl (či bude) v době nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. Tedy pokud bude ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ještě existovat nějaký dluh, máte právo chtít po manželce, aby se nadále polovinou na splácení podílela nebo dluh celý uhradit sám, ale o tuto její polovinu jí snížit případnou částku vypořádání, protože ona samozřejmě bude mít zase nárok na vyplacení poloviny investic do domu, učiněných v době manželství.
Pokud se ve věci finančního vypořádání nedohodnete, pravděpodobně v rámci soudního řízení bude zadán znalecký posudek, který ohodnotí investice do domu učiněné v době manželství.
_
OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Spolek vlastní nebytové prostory - musí udělat výběrové řízení pokud je chce pronajmout
- Nebytové prostory ve vlastnictví spolku - musí spolek v případě nabídky pronájmu udělat výběrové řízení?
Jsme spolek provozující tělovýchovnou a sportovní činnost (TJ). Jsme rovněž vlastníkem restauračního zařízení, kde v krátké době skončí nájemní smlouva. Zajímá mne, zdali je nutné pro výběr nového nájemce restaurace vyhlašovat výběrové řízení. Pakliže ano, co nás k tomu legislativně zavazuje. V interní dokumentaci nemáme nikde takovou povinnost uvedenou. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
povinnost vyhlásit výběrové řízení obecně existuje ve dvou případech, tedy pokud tuto povinnost má subjekt zakotvenu v interní dokumentaci (což jak uvádíte není váš případ) nebo pokud je subjekt povinen řídit se zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. , kde je v §2 vymezeno, které subjekty jsou povinny výběrová řízení provádět. V případě spolku je tedy důležité, zda je převážně financován státem či nikoliv. Pokud státem převážně financováni nejste, nejste ani povinni vyhlásit výběrové řízení.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod vztahu ze kterého vzniklo dítě - jak finančně zajistit syna, dceru, potomka?
- Jak finančně zajistit potomka mé sociálně slabé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé chudé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé sociálně slabé expřítelkyně
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Převzetí dítěte do péče otce od matky - postup, informace
- Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
01/2014 jsem se seznámil s mojí současnou partnerkou (přítelkyní) v té době byla nezaměstnaná a pracovala v nočních klubech. Zajistil jsem ji jak finančně tak sociálně, poplatil dluhy a zajistil normální život, 01/2015 se nám narodila dcera. Partnerka bere peněžitou podporu v mateřství PPM na mateřské dovolené MD z které splácí ještě dluhy které měla. Větší část jsem uhradil, ale na dva dluhy již jsem neměl. Žijeme v mém rodinném domě jsem OSVČ. Finančně soběstačný a zajištěný. Partnerka je mladší a nyní se rozhodla, že ode mne chce odejít, prý chce žít sama bez chlapa. V současné době nemá kde bydlet ani finance jak zajistit dceru. Chtěl bych dceři dát to nejlepší. V prvním manželství mi dcera zemřela a tak jsem se upnul na ní.
Chci dceru do výhradní péče s možností, aby jí matka pokud odejde mohla kdykoliv navštívit, ale aby nemohla ovlivnit její život ohledně vzdělaní a života jako takového z hlediska bydlení, financí a vzdělání. Partnerka má z předešlých několika vztahů syna 19 let bez vzdělání pouze se základním.
Nechci partnerce ublížit, ale pokud chce odejít nezměním to, ale dcera nesmí tím trpět a žit v sociálním nejistotě a nedostatku. Dcera v matrice má mé jméno, má i veškeré spoření pojištění a podobně tak aby byla zajištěná. Což ale nejsou finance určené pro partnerku.
Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
Děkuji za odpovědi.
ODPOVĚĎ:
Pokud se s partnerkou dohodnete na tom, že dcera zůstane ve Vaší péči a partnerka s tím bude souhlasit, můžete takovou dohodu sepsat mezi sebou, bez nutnosti absolvovat soudní řízení. Nicméně v případě, že Vaše partnerka v budoucnu změní názor, může kdykoliv žádat o svěření dcery do své péče a stanovení výživného. Pokud by písemná dohoda obsahovala ujednání, že se partnerka této možnosti vzdává, bylo by takové ujednání neplatné. Jestliže by tedy partnerka v budoucnu změnila názor, musel by celou záležitost rozhodnout soud.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace baterie do mobilu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace
- Reklamace baterie do mobilního telefonu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace
Nákup a výměna autorizované baterie u Iphone 5 provedena servisem 24.11.2015. Po výměně se baterie vybíjí při 40% kapacity. Reklamace baterie 10.12.2015. Baterie i s telefonem zanechána v servisu s tím, že obojí bude odesláno do autorizovaného obchodu na přezkoušení. Po 30ti dnech 12.01.2016 mě v servisu odbudou s tím, že servis 21.12.2015 změnil majitele a že vše, co bylo předtím než přišli, postupně dohledávají. Mám jim poslat kopii servisního protokolu emailem, co nejdříve se mi ozvou. Email poslán hned 12.01.2015. 15.01.2015 jdu znovu do servisu. Odpovědí mi je, že vše je řešeno postupně, jak jim přichází emaily od zákazníků, zatím nikdo neví, kde je můj telefon! Dají mi vědět do dalších 5ti dnů, tedy do 22.01.2016. Jak se můžu proti tomuto bránit? Servis porušuje 30ti denní lhůtu pro vyřízení reklamace. Jak postupovat v případě, že telefon vůbec nenajdou? Bylo mi řečeno, že nový nedostanu, leda si
můžu vybrat zboží ve stejné hodnotě v jejich obchodě nebo podat trestní oznámení.
Telefon nebyl kupován u tohoto obchodníka. Telefon je 3 roky starý a u obchodníka jsem kupovala pouze novou baterii a zároveň její výměnu, která byla provedena jejich servisem.
Odstoupení od smlouvy by tedy znamenalo pouze vrácení peněz za baterii?
Ale co dělat v případě, že ztratili i můj telefon? Jakým způsobem se můžu domoci toho, aby mi obchodník ztracený telefon uhradil v adekvátní výši? Na reklamačním protokolu je samozřejmě uvedno, že i s baterii si nechali můj telefon.
Oznámení závadného jednání samozřejmě na ČOI nahlásím.
Ale ČOI může obchodníka pouze pokutovat za toto jednání, ale nezaručí mi, vrácení telefonu či peněz za něj, je to tak?
Děkuji Vám. Milena
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, platí, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
Pakliže nebyla reklamace vyřízena ve výše uvedené lhůtě, pak lze konstatovat, že prodávající podstatně porušil svou povinnost. V takovém případě má kupující práva podle § 2106 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a může mj. od smlouvy odstoupit.
Pokud odstoupíte od smlouvy je prodávající povinen Vám vrátit plnou hodnotu baterie. Kupní smlouvy na baterii se od počátku zruší. Co se týká telefonu, pak Vám jej buď vrátí, nebo bude odpovídat za vzniklou škodu (hodnota telefonu při předání do opravy), a to podle § 2944 OZ, podle kterého platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Argument prodávajícího ohledně změny provozovatele servisu je zcela irelevantní.
Zašlete prodávajícímu písemnou výzvu (nejlépe doporučeně s dodejkou), ve které uveďte, že odstupujete od smlouvy na koupi baterie (smlouvu specifikejte předmětem koupě, tj. označte baterii a dnem zakoupení) a vyzvěte prodávajícího k tomu, aby Vám vrátil kupní cenu baterie a brátil zpět telefon, nebo nahradil škodu (odhadněte hodnotu telefonu, např. dle cen, za kterou se nyní prodává). K tomu stanovte prodávajícímu lhůtu 7 dní.
Pokud této lhůtě nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu a bude Vás zastupovat při soudním sporu (budete muset prokázat výši škody, což nemusí být jednoduché). Pokud budete mít ve věci úspěch, prodávající Vám nahradí vzniklé náklady. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
ČOI může prodávajícímu udělit pokutu, pokud došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, ale nemá pravomoc donutit prodávajícího k tomu, aby Vám nahradil škodu nebo vydal telefon.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Dočasné bezplatné užívání nemovitosti po prodeji novému majiteli - úhrada nákladů na elektřinu, topení, internet ad.
Prodala jsem rodinný dům bylo domluveno že barák předám do 30.4.2016 a bezplatně ho budu užívat za to jsem jim nechala určité věci. Ve smlouvě to není - jen že mohu předat barák do 30.4.2016. Nový majitel už v jednom patře bydlí a je zapsán na katastru jako majitel. Já zatím nemám kam jít, vytápím celý dům, platím elektriku tu jen za sebe takže mají topení zadarmo, dokonce internet a požadují za to, že tam ještě jsem, nájemné. Mohou ho požadovat a pokud ano, mohu si nechat od nich proplatit topení a ohřev vody a Internet.
Kolik mohou chtít nájem je 3+1 a garáž a půda 2x a sklepy mám hodně věcí také mi zakazují aby ke mě jezdily děti a různě mě šikanují a vyhrožují soudem i za to že otevřu dveře. Moc děkuji za radu.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, nájemné požadovat mohou, a to v ceně, která je obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Neexistuje na to žádná přesná tabulka, proto je vhodné se podívat na stránky či tisk s realitami nebo se přímo zeptat v realitní kanceláři, jak se v dané lokalitě ceny nájmů u podobných nemovitostí pohybují.
Pokud všechny služby (i ty, které využívají noví majitelé) hradíte pouze Vy, máte právo od nich požadovat, aby se na hrazení služeb poměrně podíleli.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost realitní kanceláře za špatně sepsanou smlouvu - náhrada škody
- Náhrada škody od realitní kanceláře - špatně sepsaná smlouva
- Špatně sepsaná kupní smlouva na byt, dům, nemovitost - odpovědnost realitní kanceláře
Ráda bych věděla, když pronajmu nebo prodám byt přes realitní kancelář a oni smlouvu sepíšou špatně, potom by mohly vzniknout soudní spory o neplatnost prodeje nebo pronájmu, je za to zodpovědná ta realitní kancelář, která smlouvu sepsala? Měla bych ve smlouvě nějakou větu o jejich zodpovědnosti ohledně případných sporů požadovat? Nejsem právník a předpokládám, že za správnost smlouvy ručí oni, že to je v ceně té jejich provize. Eva
ODPOVĚĎ:
Především bych doporučovala, aby ve smlouvě o zprostředkování, kterou uzavíráte s realitní kanceláří, bylo jasně písemně uvedeno, co všechno zahrnuje servis z jejich strany. Praxe je taková, že zahrnuje i právní služby a v takovém případě jsou za správnost smluv odpovědní. Nicméně pokud by to ve smlouvě o zprostředkování uvedeno nebylo a smlouva by nebyla právně v pořádku, mohou se bránit tím, že provizi mají pouze za zprostředkování, nikoliv za právní služby. Upozorňuji, že správností smlouvy se nemyslí situace, kdy si např. koupíte nemovitost, která se po koupi ukáže natolik závadná, že budete mít právo odstoupit od smlouvy a dostat své peníze zpět. Tam realitní kancelář není povinna provizi vracet, protože na provizi má nárok pouze za "zprostředkování", nikoliv kvalitu předmětu koupě.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo hradí platbu za srážkovou vodu - nájemce nebo pronajímatel?
- Placení srážkové vody v nájmu nebytových prostor k podnikání
2015 jsem byla v nájmu a provozovala živnost pohostinství. S majitelem jsem podepsala nájemní smlouvu, kde byla určena výše nájemného a dále pak toto:
"V souvislosti s nájmem bude pronajímatel poskytovat nájemci studenou vodu z vlastní studny. Platby za elektrickou energii a plyn bude hradit nájemce nad rámec nájemného."
Ke konci roku 2015 jsem provozovnu uzavřela. Majitel ale po mne začal vyžadovat platby za vodné a stočné (což se mi zdá v pořádku). Dále ale po mne chce platbu za srážkové vody. A o tuto platbu se mi jedná. Mám povinnost ji uhradit nebo ji podle zákona, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak hradí majitel nemovitosti?
Děkuji, s pozdravem! Andrea
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
podle ustanovení zákona má povinnost platit za odvod srážkové vody majitel nemovitosti, ve které je prováděna podnikatelská činnost. Pokud v nájemní smlouvě nemáte nic o platbě srážkové vody, nejste povinna ji jako nájemce hradit.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nezaviněná dopravní nehoda řidičem autobusu MHD - spoluúčast na náhradě škody
- Spoluúčast řidiče autobusu MHD na náhradě škody (nezaviněná dopravní nehoda)
Jsem rok řidič z povolaní, konkrétně řídím autobus MHD v dopravním podniku města Most a Litvínov. 19.1.2016 jsem měl první dopravní nehodu s osobním automobilem, jel jsem dvouproudou ulicí. Na pravé straně vozovky stojí zaparkovaná vozidla, projíždím rychlostí 50 km/h, když v tom se přede mnou cca 30 m otevřou dveře ze zaparkované dodávky. Při této rychlosti urazím 13,8 m/s takže vzdálenost 20-30 m je v čase vyjádřená cca 2 sekundami. V protisměru jela auta a vozovka byla pokrytá sněhem. Na situaci jsem reagoval výrazným snížením rychlosti, vzhledem také k obsazenosti autobusu cca 35 cestujících, samozřejmě došlo ke střetu s vozidlem, řidič uvedeného vozidla nestihl vystoupit, nedošlo k jeho ani jinému zranění. Autobus má rozbité zrcátko a dveře uvedeného vozidla jsou zcela bez viditelného poškození. Po nehodě jsem jak je mou povinností informoval náš dispečink, s řidičem dodávky jsem se na chybě nedohodl, neobviňoval mě, řekl, že řešení neví, je to dle něj hloupá situace. Já jsem to viděl tak, že se řidič nepodíval do zrcátka jak by měl, když vystupuje do vozovky a ohrozil mou bezpečnost a lidí v autobuse. Před příjezdem Policie přijel sám dispečer, který po zjištění měl na situaci úplně jiný názor, a použil jednoduché tvrzení s úsměvem na tváři "ty jsi jel a on stál, je to tvoje vina" (je to asi stejné jako kdyby mi někdo mezi zaparkovanými auty vběhl do jízdní dráhy autobusu, jsou to situace, které se v daných místech nedají očekávat). Pán poškozený vůz neměl poslal jej pryč, že si to DP vyřeší sám, když je pouze škoda na autobuse. Dal mi vnitropodnikový papír o nehodě k podpisu, kterým stvrzuji zavinění. Po pár minutách přesvědčování, že je to věc DP a ten si to sám vyřeší aniž bych platil spoluúčast k pojistce, kterou mám také přes DP, jsem tedy podepsal zavinění. Ještě ten den jsem se od kolegů dozvěděl, že jsem udělal hloupost. Můj vedoucí s dispečerem projednal neoprávněné rozhodnutí o odvolání Policie na místo nehody, když se řidiči nemohli dohodnout a já bych nakonec měl platit i spoluúčast.
Závěrem zní otázka: Dá se se situací něco dělat, nebo když jsem na protokolu podepsán, je to už vyřešené.
Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a namítat neplatnost Vašeho předchozího jednání, např. z důvodu, že jste byl uveden v omyl dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění. Můžete zde uvést Vaši verzi celé záležitosti včetně záležitost ohledně podepisování dokumentu, kde stvrzujete zavinění.
DOPLNĚNÍ:
Bohužel v tomto případě se asi soudnímu sporu nevyhnete, pokud zaměstnavatel neplatnost jednání neuzná, bude třeba se neplatnosti jednání domáhat soudně a zároveň podat k soudu žalobu na úhradu částky, kterou jste byl povinen z titulu této situace uhradit a argumentovat ust. § 26 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, který uvádí, že otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto pohledu se dle mého názoru rozhodně jedná o pochybení řidiče dodávky a jeho zavinění by bylo prokázáno.
_
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Určení výživného soudně - řešilo by se i setkávání dítěte s otcem?
- Soudní určení výživného - dovolil by soud i styk (setkávání) otce s dítětem, potomkem?
s partnerem jsme se rozešli, máme 1 ročního syna. Partner zatím na syna nic neplatí, pokud bych požádala o placení výživného, mám obavy, že by soud stanovil otci návštěvy, aby si mohl syna odvézt na víkend. Můj bývalý partner a otec dítěte je nespolehlivý, obávám se o zdraví dítěte (úraz, týrání.), pokud by s ním měl být syn sám bez mé přítomnosti. Je možno docílit toho, abych mohla při návštěvě syna být vždy přítomna? Od té doby co nás opustil zatím o návštěvu syna neprojevil žádný zájem, ale obávám se, že až by musel platit, bude se mně a synovi mstít.
Předem děkuji za odpověď. Eva
ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti práva i povinnosti. Abyste mohla po otci požadovat výživné, musíte si zažádat o svěření syna do Vaší výhradní péče (a současně o stanovení výživného). Soud však v takovém případě rozhodne také o styku syna s otcem, určí jeho frekvenci a rozsah. Přestože Váš syn je ještě hodně malý, nebývá pravidlem, aby u styku s dítětem byl přítomen i druhý rodič. Pokud byste chtěla dosáhnout své přítomnosti u styku, musela byste soud přesvědčit o tom, že Vaše obavy jsou opodstatněné. V případě, že se synův otec již v minulosti o syna nedostatečně staral nebo se k němu nějak nevhodně choval, pomohly by například svědecké výpovědi, které by tato Vaše tvrzení potvrdily. Jako argument můžete uvést také to, že se otec o syna dosud vůbec nezajímal a je pro něj tedy prakticky cizím člověkem, ale tento argument sám o sobě nemusí soud přimět k tomu, aby Vaši přítomnost u styku stanovil jako povinnou podmínku. Můžete tedy v soudním řízení Vaši přítomnost u styku požadovat, ale pokud otec přesvědčí soud, že je schopen se o syna postarat sám, soud Vaší žádosti nemusí vyhovět.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neuskutečněná dovolená s CK Marine tour (úpadek CK) - pojišťovna zaplatila jen část dovolené, zájezdu
- Částečné proplacení pojišťovnou za neuskutečněnou dovolenou - je možné požadovat zbytek ceny dovolené, zájezdu?
- Pojišťovna zaplatila jen část dovolené po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Pojišťovna zaplatila jen část zájezdu po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Úpadek CK Marine tour - pojišťovna zaplatila jen část ceny dovolené, zájezdu - vymáhání zbytku ceny
Obracím se prosbou o radu v souvislosti s neuskutečněnou dovolenou v důsledku úpadku CK. V 02/2015 jsme zaplatila dovolenou u CK Marine tour s odletem 30.6.2015 za 7 osob 110 720, - Kč. Dne 25.6.2015 vyhlásila CK Marine tour úpadek a ukončila svoji činnost. Tudíž se dovolená neuskutečnila. Pojištění proti úpadku měla CK Marine tour u Generali pojišťovny. V zákonné lhůtě jsem uplatnila své nároky u asistenční centrály Europ Assistance. Náhrada za neuskutečněnou dovolenou od Europ Assistance došlo 14.1.2015. Bohužel ve zkrácené výši o 16 624, - Kč. Je možné se domáhat plné úhrady nákladů za neuskutečněný zájezd? Děkuji Zora
ODPOVĚĎ:
Kromě práva na vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu máte dle § 2535/1 občanského zákoníku právo na penále ve výši 10 % z ceny zájezdu (toto penále je pořadatel povinen zákazníkovi vyplatit, zruší-li pořadatel zájezd ve lhůtě kratší než dvacet dnů před jeho zahájením). Zůstává Vám samozřejmě zachováno i právo na náhradu případně vzniklé škody.
Co se týče povinného pojištění cestovních kanceláří, platí dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil.
Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce (§ 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu).
Pro Váš případ je podstatný zejména § 8/5 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, dle něhož platí, že všeobecné pojistné podmínky stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události (tzn. jaká je spoluúčast cestovní kanceláře na likvidaci každé pojistné události). Výše spoluúčasti cestovní kanceláře nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.
Sjednání spoluúčasti cestovních kanceláří na plnění z pojistných událostí nebylo zákonem o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu zakázáno, snížení Vám poskytnuté náhrady je proto (ze strany pojišťovny) možné.
Ve Vašem případě lze tedy předpokládat, že snížení Vám poskytnuté náhrady o částku 16.624,- Kč představuje spoluúčast cestovní kanceláře na plnění z pojistné události, tzn. že k úhradě částky 16.624,- Kč není povinna pojišťovna, nýbrž přímo cestovní kancelář.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že § 8 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu prošel s účinností ke dni 28. 12. 2015 novelizací (která se na Váš případ ovšem nevztahuje), přičemž v současné době tento paragraf mimo jiné stanoví, že:
- je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka;
- plnění v rozsahu stanoveném v § 6/1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.
Jelikož k vyplacení částky 16.624,- Kč je povinna přímo cestovní kancelář, ohledně níž v současné chvíli probíhá insolvenční řízení, je nezbytné, abyste svou pohledávku za cestovní kanceláří uplatnila jako její věřitel v rámci probíhajícího insolvenčního řízení.
Dle aktuálních informací, které je možné ohledně insolvenčního řízení předmětné cestovní kanceláře zjistit, nebylo dosud Městským soudem v Praze (který toto insolvenční řízení vede) rozhodnuto o úpadku cestovní kanceláře Marine Tour. Informace o aktuálním stavu tohoto insolvenčního řízení naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=0aa025dc-ed30-48cc-b8a7-813aad073bf5
V současné chvíli je proto nezbytné, abyste se bezodkladně obrátila na Městský soud v Praze s písemnou přihláškou Vaší pohledávky do probíhajícího insolvenčního řízení. Obecné informace o přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení naleznete zde:
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/pohledavky-a-jejich-prihlaseni-.html
Předepsaný formulář přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení pak naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 159/1999 Sb. , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SJM
- Nastěhování třetí osoby do domu v SJM - je nutný souhlas obou manželů?
- Je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním třetí osoby do domu ve vlastnictví manželů (společné jmění manželů SJM)
- Nastěhování třetí osoby do domu ve společném jmění manželů - je nutný souhlas obou manželů?
- Nemovitost manželů - je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním jiné osoby?
Pokud mají manželé dům v SJM, může jeden z manželů nastěhovat do domu třetí osobu bez souhlasu druhého z manželů?
Pokud ano, tak za jakých podmínek? Jak je toto právně ošetřeno? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez souhlasu druhého manžela "nastěhovat" do domu, který je součástí společného jmění manželů, třetí osobu nelze, nicméně pokud tak manžel učiní, nezbude, než se domáhat např. neplatnosti smlouvy o nájmu třetí osoby nebo vyklizení této osoby soudně.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?
01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí. Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Neplacení výživného z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení výživného pro nemajetnost rodiče
- Neplacení alimentů z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení alimentů pro nemajetnost rodiče
mohu jít do vězení za to, že nejsem schopna platit výživné na nezletilou dceru? Rozsudek byl vydán odvolacím Krajským soudem. Já žiji v zahraničí (EU) a nemám žádné příjmy. Vše platí partner. Ve zdejší zemi čekám na udělení rodného čísla bez kterého tu nemáte nárok pracovat, studovat, atd. Jak mohu situaci ohledně alimentů řešit? Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, zda se jedná o rozsudek vydaný v rámci civilního řízení – tedy rozsudek, jímž se určuje výše výživného na nezletilé dítě, nebo rozsudek vydaný v rámci trestního řízení.
V případě, že neplatíte výživné stanovené rozhodnutím soudu v civilním řízení, je zde možnost vymáhat po Vás placení výživného skrze exekuční řízení. Můžete ale k soudu podat návrh na snížení výživného na nezletilou dceru, který je nutné odůvodnit především tím, že Vaše finanční situace nedovoluje platit výživné ve stanovené výši.
V případě, že Vámi zmiňovaný rozsudek byl vydán v rámci trestního řízení vedeného proti Vám pro trestný čin zanedbání povinné výživy dle ust. § 196 trestního zákoníku, je zde samozřejmě možný výkon trestu ve věznici (zde záleží, jaký trest a v jaké výši Vám byl uložen).
Pokud tedy nejste schopna plnit výživné ve stanovené výši, je vhodné platit výživné alespoň v nějaké výši, kdy v takovém případě se soudy většinou přiklánějí k ponechání pachatele na svobodě, jelikož případným umístěním do vězení by pachatel ztratil možnosti získání výdělku a potažmo tak zabezpečení úhrady výživného na nezletilé dítě.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Lesní cesta jako věcné břemeno - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
- Lesní cesta jako služebnost - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
Rád bych se informoval, když je lesní cesta s věcným břemenem pro chůzi a jízdy. Je možné ji používat při stavbě RD nebo se musí žádat o odnětí? Je to v rozporu s přístupem přes plochy neumožňující dopravní obsluhu z hlediska regulativů? Tato cesta fakticky nikdy funkci lesa neplnila (papírově ale spadá do PUPFL). Děkuji, L.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 3/1 lesního zákona spadají do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa:
a/ lesní pozemky, tzn. pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
b/ jiné pozemky, tzn. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.
Ve smyslu § 2 písm. a) lesního zákona se za les považují:
a/ lesní porosty s jejich prostředím,
b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Dle § 20/1 písm. g) lesního zákona je v lesích (tedy i na všech pozemcích určených k plnění funkcí lesa) zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu však může být vlastníkem lesa udělena výjimka (jak vyplývá z § 20/4 lesního zákona). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
K tomu, aby mohl být pozemek určený k plnění funkcí lesa (tedy např. cesta) používán k příjezdu ke stavbě rodinného domu tudíž není zapotřebí měnit kategorizaci předmětného pozemku, postačí, bude-li s tím vlastník lesa (resp. vlastník předmětné cesty) souhlasit (souhlas je samozřejmě vhodné opatřit v písemné formě).
Svědčí-li Vám služebnost chůze a jízdy (věcné břemeno), lze soudit, že zřízením této služebnosti vyjádřil vlastník předmětného pozemku souhlas s jeho používáním pro příjezd ke stavbě rodinného domu. Pokud však není ve smlouvě o zřízení služebnosti výslovně uvedeno, že "jízda" se vztahuje rovněž na jízdu motorovými vozidly (a s vlastníkem lesa byste se tudíž mohl dostat do sporu o rozsahu služebnosti), doporučuji Vám i přes existující služebnost si výslovný písemný souhlas vlastníka lesa dle § 20/4 lesního zákona opatřit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Necitlivost tváře po odstranění osmičky, zubu moudrosti - odškodnění od zubaře či jeho pojišťovny
- Odstranění osmičky (zubu moudrosti) a odškodnění od zubaře (jeho pojišťovny)
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Stížnost na postup lékaře - neodborně provedený lékařský výkon
30.4.2013 my byl proveden chirurgický zákrok na odstranění „zubu moudrosti“. Po tomto zákroku jsem ztratil cit levé dolní poloviny rtu a brady. Nyní po opakované aplikaci Thiogammy (lék na podporu obnovy nervů) mám stále sníženou citlivost v kombinaci s brněním dané oblasti. Po konzultaci s primářem a neurologem byl můj stav konstatován stacionárním. Pouze si mohu vyžádat léky na potlačení brnění (3x denně do konce života). Lékař, který zákrok prováděl mi doporučil na jeho osobu podat stížnost se žádostí o odškodnění. Rád bych vás požádal o posouzení a případnou radu, jak tuto stížnost/žádost podat. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Stížnost na postup lékaře:
Dle § 93/1 písm. a) zákona o zdravotních službách může pacient podat stížnost proti postupu poskytovatele zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami. Stížnost se podává poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému směřuje. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, u něhož jste absolvoval předmětný chirurgický zákrok. Poskytovatelem zdravotních služeb může být nemocnice, soukromá ambulantní praxe, soukromý specialista apod. Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte rozhodné skutečnosti (uveďte své rodné číslo, dle něhož bude poskytovatel zdravotních služeb schopen vyhledat Vaší zdravotnickou dokumentaci a celý případ přezkoumat) a uveďte, v čem spatřujete pochybení lékaře, resp. jaké jsou Vaše současné zdravotní obtíže.
Poskytovatel zdravotních služeb je v souvislosti s obdrženou stížností mimo jiné povinen:
- navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
Pokud nebudete s vyřízením stížnosti spokojen, můžete podat stížnost místně příslušnému krajskému úřadu. V tomto "odvolání" zároveň uveďte důvody nesouhlasu s vyřízením první stížnosti poskytovatelem zdravotních služeb.
2/ Žádost o náhradu škody:
V rámci stížnosti (či samostatným dopisem) se můžete na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s žádostí o odčinění Vám způsobené újmy na zdraví. Výši finančního odčinění újmy na zdraví můžete navrhnout sám, popř. nechat návrh přímo na poskytovateli zdravotních služeb.
S ohledem na skutečnost, že předmětný chirurgický zákrok jste absolvoval v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), upozorňuji na to, že Vaše právo na náhradu škody na zdraví (tedy náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění) je již pravděpodobně promlčeno (ovšem promlčeno být nemusí, v tomto ohledu je podstatné, kdy k poškození Vašeho zdraví došlo). Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku totiž platilo, že právo na náhradu škody se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění (tedy de facto náhrady za trvalé následky poškození zdraví), počínal běh promlčecí lhůty až od chvíle, kdy se zdravotní stav poškozeného (resp. jeho zdravotní postižení) ustálil. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění dosud promlčeno není (pro učinění konkrétního závěru by bylo nutné znát více podrobností).
Poskytovatele zdravotních služeb můžete žádat rovněž o náhradu za zásah do Vašich osobnostních práv (zejména práva na zdraví). Toto právo se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (k jeho promlčení proto ve Vašem případě dosud nedošlo).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud (dle sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli a třetím osobám (mimo pracoviště) - odpovědnost zaměstnance za škodu
Způsobil jsem velkou škodu svému zaměstnavateli. Může na mě spadnout odpovědnost 3. osob, což jsou zranění zaměstnanci (bolestné), nebo pojišťovny, která jim hradí léčbu, pracovní neschopnost při pracovním úrazu a doživotní renty. Dále jestli po mne může pojišťovna, která hradí opravu zařízení a ušlý zisk firmě nějakým způsobem vymoct plnění? Škoda je z nedbalosti. Děkuji a jsem s pozdravem Eduard
ODPOVĚĎ:
Pokud jste jako zaměstnanec způsobil v souvislosti s výkonem Vaší práce škodu 3. osobám, pak tyto osoby mohou požadovat náhradu škody pouze po Vašem zaměstnavateli, nikoliv tedy po Vás, Vy jste do jisté míry v tomto případě chráněn zaměstnaneckým poměrem. Poškození se nemohou ani v případném trestním řízení připojit jako poškození a požadovat po Vás náhradu škody, to musí udělat vůči Vašemu zaměstnavateli.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu - maximální sankce od poskytovatele služby
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu (zákon č. 127/2005 Sb.)
23.10.2013 jsem uzavřel ze společnosti COMA, s. r. o. IČO 47471557, Polička smlouvu na přenos dat (poskytování Internetu) na dobu určitou t. j. na 48 měsíců. Smlouvu chci vypovědět před ukončením doby platnosti t. j. do 31.10.2017. Poskytovatel Coma s. r. o. požaduje uhrazení sankce za všechny kalendářní měsíce, včetně i započatých měsíců v minimální částce 5000 Kč bez DPH. Jejich právní zástupce tvrdí, že max. výš sankce v částce 1/5 dle zákona č. 127/2005 Sb. pro uvedeného poskytovatele neplatí. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na smluvní vztah s poskytovatelem internetu se vztahuje zákon o elektronických komunikacích. Ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona o el. komunikacích uvádí, že smlouva o poskytování služby musí obsahovat informaci o výši úhrady pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena, přičemž tato úhrada nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Toto zákonné ustanovení je pro Vás směrodatné. Pro více informací, případně pro stížnost na postup poskytovatele doporučuji se obrátit na Český telekomunikační úřad (www.ctu.cz).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí mít vychovatelka v dětském domově pedagogické vzdělání?
- Vzdělání vychovatelky v dětském domově - jakou školu musí vychovatelka mít?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď vychovatelky v dětském domově kvůli nedostatečnému vzdělání
- Výpověď od zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity (pracovní smlouva na dobu určitou)
Jsem 2013-2015 zaměstnaná v Dětském domově jako vychovatelka, smlouva na dobu neurčitou. V současné době jsem těhotná a zaměstnavatelka mi náhle oznámila, že nemám dostatečné vzdělání a budu z tohoto důvodu na hodinu propuštěna. Mám středoškolské vzdělání v oboru 7531M005 Předškolní a mimoškolní pedagogika a vysokoškolské bakalářské v oboru B7507 – Specializace v pedagogice, obor Učitelství pro mateřské školy, státní zkouška z pedagogiky a speciální pedagogiky, z psychologie a obhajoby bp. Prý mi chybí speciálně - pedagogické vzdělání. Já z něj ale mám SZZ, má tedy zaměstnavatelka pravdu a právo mi dát výpověď z pracovního poměru? A nejsem v ochranné lhůtě, když jsem v jiném stavu? Děkuji Vám za odpověď, Petra
ODPOVĚĎ:
Dle § 16 zákona č. 563/2004 Sb. , zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů platí:
„Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že požadované vzdělání skutečně nesplňujete, neboť Váš obor byl zaměřen na učitelství v mateřské škole, nikoliv na speciální pedagogiku. Skutečnost, že máte ze speciální pedagogiky státní zkoušku, zde dle mého názoru nehraje roli.
Zaměstnavatel by Vám tak mohl dát výpověď dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to pro nesplňování předpokladů stanovenými právními předpisy pro výkon sjednané práce. Jste-li těhotná, pak jste v ochranné době dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP, výpověď Vám tedy nelze dát.
Nerozumím Vašemu termínu „na hodinu vyhozena“, pokud je tímto myšleno okamžité zrušení pracovního poměru, tedy ukončení ze dne na den, pak tento postup by byl v rozporu se zákonem, i kdybyste nebyla těhotná.
_
PRÁCE-BOZP, ÚRAZY
- Zaměstnavatel chce proplatit pracovní pomůcky zaměstnance - má na to právo?
- Zaměstnavatel chce proplatit rukavice a oblečení zaměstnance - má na to právo?
- Kdo platí pracovní pomůcky zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
10/2015 jsem nastoupil na DPP do firmy, která vyrábí rozvaděče, instaluje kamery apod. Smlouvu jsem měl do 31.12. 2015. Jelikož jsem nebyl spokojený a našel jsem si práci na HPP, tak jsem majiteli firmy sdělil, že odcházím. Při nástupu jsem dostal nové pracovní ošacení - boty, monterky, blůzu, rukavice. Po příchodu pro výplatu mi zaměstnavatel oznámil, že mi z výplaty strhává peníze za věci, které jsem od něj dostal, také mi sdělil, že je tak hodný a že po mě nechce DPH a pokud bych odešel tak jak je psáno ve smlouvě, tak by po mě peníze nechtěl. Dokonce mi na výplatní pásku nenapsal částku, kterou jsem si skutečně vydělal (jen mi ji ukázal na papíře, který mi nedal), ale částku po odečtu pracovního oděvu. Chtěl bych se tímto zeptat zda má zaměstnavatel na tohle právo a zda tohle můžu brát jako ponížení, zesměšnění a obrátit se tímto k soudu. Děkuji za odpověď. S pozdravem Ondřej
ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Zaměstnavatel je povinen Vám v rámci svých povinností ohledně bezpečnosti práce na pracovišti poskytnout ochranné pracovní pomůcky, jsou-li k výkonu Vaší práce třeba. To se týká i oblečení. Úhradu těchto nákladů nemůže požadovat po zaměstnanci. Ale i v případě, že by zaměstnavatel poskytl pracovní oděv zaměstnanci nad rámec jeho povinností, není možné zaměstnanci z mzdy jednostranně strhnout určitou částku v jiných případech, než stanoví zákoník práce, což není tento případ.
U soudu byste mohl požadovat vyplacení neprávem ztržené částky.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod družstevního bytu na základě generální plné moci od družstevníka - na co si dát pozor?
Uvažuji o koupi družstevního bytu. Členství v BD je vedeno na starší paní, která je cca od 01/2015 umístěna v domově se zvláštním režimem (nic bližšího o jejím zdravotním stavu mi není známo). Za paní jedná její syn, který od ní má generální plnou moc (úředně ověřenou, měsíc starou, bez data platnosti a bližší specifikace). Na co si dát pozor při převodu členských práv v BD? Jak zjistit že paní nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo zda toto nebude zpochybněno v budoucnu? Je lepší dohodu o převodu podepsat se zplnomocněným synem nebo lépe přímo s paní „majitelkou“ (současnou členkou družstva). Děkuji. Taťána
ODPOVĚĎ:
Každý má právo nechat se v právních vztazích zastoupit. V případě oné paní se jedná se o tzv. smluvní zastoupení, tedy zastoupení na základě plné moci, ve které osoba, která se chce nechat zastoupit, deleguje některá svá práva (právo nakládat se svým vlastnictvím - bytem) na svého zástupce. I kdyby byla paní nesvéprávná nebo svéprávná na věci, že je zde zástupce, nic nemění. V plné moci je důležité, aby obsahovala následující - datum, kdy byla pořízena, kdo plnou moc uděluje (starší paní), komu ji uděluje (syn), čeho se plná moc týká. Pokud hovoříte o tom, že je generální, platí, že syn může za paní jednat ve všech jejich záležitostech, tedy i v případě koupi bytu. Zaměřte se detailněji na plnou moc, pokud ta je v pořádku, jednejte o koupi bytu se zástupcem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě domovní správou z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Pokud nájemník dluží nájemné, má nárok na opravy v bytě od pronajímatele?
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě pronajímatelem pro dluhu nájemníka, nájemce
- Dluh na nájemném a zamítnutí opravy v nájemním bytě z tohoto důvodu
Obracím se na Vás s dotazem, ohledně opravy v nájemním bytě, byt vlastní město. Již delší dobu mám problém s plynovým kotlem (poruch je podle mě více - přehřívá se, teče z něj voda, vypíná se, občas netopí a nehřeje řádně vodu). Dnes (04.01.2016) 4.1.2016 jsem volala na bytovou správu s žádostí o opravu. Podstatné je ještě zmínit, že jsem již skoro rok v insolvenci, kterou řádně splácím. Do insolvence se přihlásila i domovní správa na dlužné nájemné (dluh vznikl tím, že jsem 2010 nepřistoupila na zvýšené nájemné, tedy je to rozdíl od řádně placeného nájmu a zvýšeným nájemným). Referentka mi řekla, že pokud dlužím, nemůžou mi kotel opravit. Stanovy, nebo něco podobného k dispozici nemám, nejsou ani na webových stránkách DS a v nájemní smlouvě je pouze uvedeno: " opravy v bytě se zavazuje nájemce hradit dle platných právních předpisů. ". Má domovní správa právo zamítnout mi opravu kotle, pokud
splácím "dluh" v insolvenci? Jak dále postupovat? Na opravu takového rozsahu nemám fin. prostředky. Co když kotel bude na výměnu? Předem děkuji
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v první řadě se budu zabývat argumentem města (jako pronajímatele), kterého zastupuje domovní správa, spočívajícím v tvrzení, že pokud městu dlužíte na nájemném, není povinno provést opravu zařízení bytu.
Dle § 2253/2 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se nájemce plnění z nájemní smlouvy (např. se tedy domáhá opravy bytu či jeho zařízení) a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, je nájemce povinen uložit dlužné nájemné, (popř. jeho spornou část) do notářské úschovy a vyrozumět o tom pronajímatele.
Z tohoto ustanovení lze skutečně dovodit, že pokud nájemce pronajímateli dluží na nájemném (popř. je určitá část nájemného mezi nájemcem a pronajímatelem sporná), není pronajímatel povinen plnit své povinnosti z nájemní smlouvy (např. povinnost opravit byt či jeho zařízení), dokud nájemce buď svůj dluh nevyrovná, nebo nesloží dlužnou (či spornou) částku do notářské úschovy (a dokud o tom pronajímatele nevyrozumí), následně je již pronajímatel zavázán své smluvní povinnosti plnit. Složením částky do notářské úschovy nájemce samozřejmě svůj dluh nikterak neuznává, tyto finanční prostředky náleží i nadále nájemci.
I přesto, že sdělení domovní správy vychází z platné právní úpravy, nelze shora uvedený § 2253/2 občanského zákoníku na Váš případ aplikovat, a to právě z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení (přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že ve Vašem případě bylo soudem schváleno oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře).
V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky do insolvenčního řízení, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení (což je i Váš případ), jak vyplývá z § 165/1 insolvenčního zákona.
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku; kterou dlužník rozvrhne prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení (§ 398/3 insolvenčního zákona, totéž vyplývá např. i z § 409/1 insolvenčního zákona).
Oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře je tedy řízeným splácením dlužníkových dluhů. Pokud se město, jako Váš věřitel, přihlásilo do insolvenčního řízení, splácíte v současné době i jeho pohledávku, a to ve výši a způsobem, jak o tom rozhodl insolvenční soud (a jak je toto rozhodnutí realizováno Vám přiděleným insolvenčním správcem). Z tohoto důvodu na Váš případ § 2253/2 občanského zákoníku nedopadá, neboť přestože městu na nájemném dlužíte, svůj dluh řádně (a to se souhlasem města a insolvenčního soudu) splácíte.
Pokud byste se nyní rozhodla celý svůj dluh na nájemném vyrovnat, porušila byste tím svou povinnost neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody (jak vyplývá z § 412/1 písm. f) insolvenčního zákona). Porušení tohoto zákazu by pro Vás mohlo mít velmi neblahé důsledky:
- dle § 418/1 písm. a) insolvenčního zákona by mohl insolvenční soud rozhodnout o zrušení schváleného oddlužení a zároveň rozhodnout o řešení Vašeho úpadku konkursem (tzn. zpeněžením veškerého Vašeho majetku),
- za splnění určitých podmínek byste se mohla dopustit i trestného činu zvýhodnění věřitele dle § 223 trestního zákoníku.
Shora uvedené lze shrnout tak, že současné tvrzení pronajímatele, resp. domovní správy, nemá oporu v platné právní úpravě. Níže se proto budu zabývat otázkou, kdo (zda pronajímatel či nájemce) je povinen hradit opravu či výměnu plynového kotle v nájemním bytě:
Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce je povinen provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Co se rozumí pojmem "drobné opravy bytu" stanoví nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Dle § 4 písm. h) a i) nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení. Za drobné opravy se dále považují i výměny drobných součástí shora vyjmenovaných předmětů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že opravu plynového kotle (popř. výměny jeho drobných součástí) je povinen provádět a hradit nájemce, zatímco výměnu celého plynového kotle (či výměnu jeho větších součástí) je povinen provádět a hradit pronajímatel.
Přesáhne-li součet nákladů za shora uvedené drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se již nepovažují za drobné opravy (§ 6/1 nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu). Podstatnou roli tedy hraje i cena případné opravy plynového kotle (na financování téže opravy se tak může podílet nájemce i pronajímatel).
Podlahovou plochou bytu se rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
V současné chvíli Vám proto doporučuji konzultovat technický stav kotle s odborníkem, který Vám sdělí, zda je zapotřebí provedení opravy (či více oprav) plynového kotle, nebo bude nutné plynový kotel vyměnit. Tuto konzultaci můžete dohodnout samozřejmě i s pronajímatelem (jedná se ostatně o jeho plynový kotel).
Dospějete-li k závěru, že:
- je zapotřebí vyměnit větší součásti plynového kotle, nebo
- je zapotřebí vyměnit celý plynový kotel, nebo
- převyšují náklady opravy plynového kotle shora uvedený roční finanční limit,
můžete se opakovaně (s poukazem na shora uvedená ustanovení příslušných právních předpisů) obrátit na pronajímatele s výzvou k odstranění vad bytu, za které pronajímatel odpovídá (a k jejichž odstranění je tudíž povinen).
V souvislosti s odstraňováním vad bytu, za které odpovídá pronajímatel, upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2265/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.
Nebude-li pronajímatel k výměně či opravě plynového kotle ochoten ani přes Vaší výzvu (kterou Vám doporučuji učinit písemně, a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis výzvy zůstal a druhý jste pronajímateli doručila poštou s dodejkou), nezbude Vám, než se splnění pronajímatelových povinností domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Změna nebytové jednotky na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - je nutný souhlas všech členů SVJ?
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - který úřad požádat o přeměnu?
- Který úřad požádat o změnu nebytových prostor na bytové v domě SVJ
- Kdo rozhodne o převodu nebytového prostoru na bytový v domě SVJ?
Není problém převést nebytovou jednotku (doposud běžně obývanou) na bytovou, v domě s SVJ? Pokud jde pouze o vnitřní úpravy, je třeba souhlas SVJ? Kdo o tom tedy rozhodne? Místní stavební úřad? Může dělat obstrukce nebo je povinen souhlas vydat? Je toto rozhodnutí zpoplatněno? Děkuji. Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Kdo rozhoduje:
O změně nebytové jednotky na jednotku bytovou rozhoduje jak SVJ, tak stavební úřad.
V rámci SVJ náleží rozhodování o změně nebytové jednotky na jednotku bytovou do působnosti shromáždění SVJ, jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž do působnosti shromáždění SVJ patří i rozhodování o změně účelu užívání domu (tedy i jeho části, např. nebytové jednotky) nebo bytu.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde (článek se sice zabývá změnou bytu na nebytový prostor, tam uvedené závěry jsou však vztažitelné rovněž na Váš případ) :
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
2/ Povinnost stavebního úřadu rozhodnout:
Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby, popř. rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pouze tehdy, budou-li splněny všechny podmínky, které pro tyto případy stavební zákon (ve svých § 126 a § 127) zakotvuje. Stavební úřad tedy v žádném případě není povinen změnu v užívání stavby automaticky odsouhlasit.
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky pro změnu nebytové jednotky na jednotku bytovou zde konzultovat.
3/ Zpoplatnění řízení před stavebním úřadem:
Dle části I položky 18 bodů 10 a 11 přílohy (sazebníku) zákona o správních poplatcích činí v tomto případě správní poplatky:
- 1.000,- Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby,
- 500, - Kč za vydání souhlasu se změnou v užívání stavby
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY
- Půjčka peněz mezi manželi na rekonstrukci domu ve vlastnictví jednoho z nich - smlouva
- Dodatečné sepsání smlouvy o půjčce peněz mezi manželi (peníze na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich)
Mám dotaz ohledně půjčky peněz od manželky, na rekonstrukci rodinného domu, kterého jsem jediný vlastník, ještě před vstupem do manželství 6/2013. Dům jsem získal darem od svého otce 12/2010. Manželka mi před uzavřením manželství poskytla "půjčku na dobré slovo" a v manželství další finanční obnos na vybavení domu a další rekonstrukcí. Samozřejmě, že na starém domě není rekonstrukce tak jednoduchá a navíc je nyní manželka na rodičovské dovolené. Abychom mohli v rekonstrukci pokračovat, tak je potřeba dalších peněz cca 300.000 Kč. Do nynějška se do domu investovalo nějakých 220.000 Kč. Dochází mezi námi ke sporu, že v případě rozvodu má manželka strach, že o tyto peníze přijde, nebo je bude velmi těžce vymáhat, protože není mezi námi žádná smlouva o půjčce. Chce po mne, abych na ní napsal 1/2 domu. Tomu se trochu bráním, protože v případě rozvodu bude mít dům jinou hodnotu, než měl před uzavřením manželství. Dům bude potřebovat údržbu v menším či větším rozsahu v době manželství. Jde mi o spravedlivé ošetření pro obě strany. Děkuji Marcel
ODPOVĚĎ:
Podle zákona má manželka v případě sporu nárok na vyplacení částky, kterou vynaložila ze svého majetku na správu a opravu Vaší nemovitosti. Taková částka se později velmi obtížně dohledává a dokládá, proto bych doporučovala písemné ujednání, kde si budete s manželkou evidovat její příspěvky na de facto Váš majetek. V případě rozvodu byste pak ženě vyplatil tento finanční obnos.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy zaměstnavatelem a pracovní úraz - zaměstnavatel odmítl znovu prodloužit pracovní smlouvu
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát to může zaměstnavatel udělat?
- Pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
- Náhrada mzdy za pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
Uzavřela jsem pracovní smlouvu na dobu určitou od 10.1.2011 do 10.4.2011.
Dne 23.3.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 11.4.2011 do 31.12.2011.
Dne 5.11.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012
Dne 13.6.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.7.2012 do 31.12.2012
Dne 4.12.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2013 do 9.1.2014.
Před koncem posledního dodatku jsem měla pracovní úraz a po uzdravení což bylo po 9.1.2014, jsem již nebyla do práce přijata a musela jsem na pracovní úřad.
Mohu zaměstnavatele žalovat za nesprávný postup a žádat náhradu mzdy? Předem děkuji za objasnění. Alena
ODPOVĚĎ:
Není mi zcela jasné, jaký nesprávný postup zaměstnavatele máte na mysli. Zaměstnavatel ohledně uzavírání pracovního poměru na dobu určitou postupoval v souladu se zákonem. Od 1.1.2012 se měnila právní úprava uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr od. 1.1. 2012 do 30.6.2012 se považuje za první pracovní poměr dle nové právní úpravy, je možné ho dvakrát prodloužit, vždy na dobu max. 3 let, což zaměstnavatel dodržel.
Pokud máte uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, pak pracovní úraz ani pracovní neschopnost není důvodem pro prodloužení pracovního poměru, pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby.
Pokud byl Váš úraz uznán ze strany zaměstnavatele jako pracovní, pak máte nárok na náhrady ze strany zaměstnavatele dle zákoníku práce.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- SMS, email jako důkaz o neuctivém chování u soudu - vydědění potomka
- Vydědění potomka - stačí jako důkaz SMS, email (neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života)
- Neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života - důkaz ve formě SMS, emailu
Chtěla bych se optat, chci vydědit potomka, ale 50-60% byl rozhovor u kterého není svědek, nebo nechce svědek se do záležitosti plést (bojí se napadení). Zůstatek jsou SMS a E-maily. Mohu je použít při své závěti? A je lepší sepsat nenapadnutelnou závěď u notáře či advokáta, je i nějaké specializované pracoviště pro sepsání závětí?
Chtěla jsem vědět, zda výpisy z E-mailu a SMS je legální doklad, který mohu použít jako důkaz k vydědění za špatné chování a za důkaz jak mě ublížit. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání, které lze učinit třemi způsoby, více např. zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#zavet.
Všechny typy závěti (vlastnoručně sepsaná závěť, závěť nesepsaná vlastní rukou se dvěma svědky a závěť psaná formou notářského zápisu) mají stejnou váhu, přičemž závěť psaná u notáře má dvě výhody: lze ji těžko zpochybnit či zneplatnit a vždy se po smrti pořizovatele závěti najde, protože ji notář automaticky zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, která je přístupná všem notářům. Specializované pracoviště pro sepisování závětí neexistuje, ovšem dalo by se říct, že specialisty na sepisování závětí jsou právě notáři.
Vzhledem k tomu, že závěť i vědění jsou jednostranné právní jednání, není třeba pro jejich sepis žádného dokazování. Notář Vám závěť i vydědění sepíše bez jakéhokoliv Vašeho dokazování. Až po Vaší smrti v rámci dědického řízení se bude moct vyděděný potomek vyjádřit k Vaší závěti a k vydědění – pro tyto případy můžete emaily vytisknout a dát je nějaké Vámi zvolené důvěryhodné osoby, která by pro případ, že by to bylo potřeba, předložila notáři, který bude dědictví po Vás projednávat.
_
RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nepožádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
- Opomenutí požádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
Mám na pozemku postavené víceúčelové zařízení s částečným podsklepením a půdním prostorem od 1995. Jde o dočasnou stavba vždy na 10 let. 2015 jsem zapomněl požádat o prodloužení v územním plánu. Jak postupovat? Děkuju.
ODPOVĚĎ:
V současné situaci Vám hrozí, že Vám stavební úřad nařídí odstranění této stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. f) stavebního řádu. Za této situace Vám tedy doporučuji podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání, nebo můžete požádat stavební úřad o změnu stavby na stavbu trvalou (ust. § 129 odst. 6 stavebního řádu).
Žádost se podává na formuláři, který si můžete stáhnout na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, odkaz zde: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-a-legislativa- (1) /Stavebni-zakon/Archiv/Informace-k-novelizaci-zakonem-c-350-2012-Sb/Provadeci-vyhlasky/Informace-k-provadecim-vyhlaskam-ke-stavebnimu-zak, vzor č. 14.
_
OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Postup odvolání statutárního orgánu občanského sdružení - forma odvolání
- Postup odvolání statutárního orgánu spolku - forma odvolání
Občanské sdružení, které funguje už 25 let, se dle nového Občanského zákoníku změnilo ve spolek, na valné hromadě 27.10. 2015 schválilo stanovy a zvolilo nový statutární orgán. Odvolání minulého statutárního orgánu proběhlo (dle zápisu z valné hromady) slovy: "Děkujeme statutárnímu orgánu občanského sdružení, který středisko vedl od roku 2010. Jeho členy byla zakladatel střediska Mgr. K. H. , dále paní L. M. a Mgr. J. Š."
Můj dotaz: Je toto poděkování dostačující jako oficiální odvolání členů statutárního orgánu? Nemělo by to odvolání být konkrétněji formulováno? Mohla by se současná situace vykládat tak, že původní statutární orgán není právoplatně odvolán a že jsou tudíž ve funkci ještě ti původní členové statutárního orgánu? Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dokumenty je potřeba vykládat podle svého obsahu, nikoliv podle formy. Pakliže ze zápisu z valné hromady je patrné, že těmito slovy se myslí odvolání statutárů, pak je vše v pořádku. Samozřejmě za předpokladu, že stanovy nehovoří o jiném konkrétnějším způsobu odvolání statutárů. Pokud ze zápisu z jednání valné hromady tato skutečnost patrná není, pak se obávám, že z formálního hlediska k odvolání statutárů nedošlo.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
RŮZNÉ-POJIŠŤOVNY (KOMERČNÍ)
- Pojišťovna doplatila zbytek pojistného plnění ale nezaplatila právníka pojistitele - jak postupovat?
- Nárok na proplacení právníka pojistitele pokud pojišťovna uhradila plnění až po výzvě právníka
Mám dotaz ohledně pojistného plnění a nároku za úhradu nákladů za právní pomoc. Měla jsem pojistnou událost 5/2015 (voda v koupelně). Postup opravy byl osobně u mne doma konzultován s technikem pojišťovny. Likvidátor pojišťovny nejdříve opravu zamítl proplatit. Odvolala jsem se, pojišťovna poslala soudního znalce, který na postupu neshledal závadu a opět vše odsouhlasil a doporučil proplacení faktury za opravu. Pojišťovna na základě jeho posudku vyplatila 10/2015 pojistné plnění, ale bez sebemenšího vysvětlení provedla krácení ve výši 25 % (mám nový dům).
Obrátila jsem se na právníka, aby mne zastupoval při vymáhání zbytku pojistného plnění. Právník sepsal odvolání a pojišťovna bez sebemenšího vysvětlení zaslala 12/2015 zbytek (25 %) pojistného plnění. Mám dotaz, zda mohu po pojišťovně vymáhat proplacení faktury za právní službu (zpracování výzvy pojišťovně), protože je zřejmé, že postup pojišťovny (krácení) nebylo ze strany pojišťovny evidentně v pořádku, když po napsání jednoho dopisu právníkem, pojišťovna poslala zbytek pojistného plnění. Děkuji, Mariana
ODPOVĚĎ:
Ano máte. Každý má právo na právní pomoc. A vzhledem k faktu, že pojišťovna v průběhu řízení měnila svá právní stanoviska (nejprve plnění nevyplatí, pak ano, pak jej krátí) je zde právní pomoc takřka nutná. Pojišťovna svůj dluh vůči Vám opožděně uznala v plné výši, máte tedy nárok na proplacení nákladů. Avšak pakliže Vám pojišťovna dobrovolně na Vaši výzvu náklady za právní zastoupení neuhradí, budete se muset obrátit na soud žalobou na zaplacení částky. Zde je pak na zvážení, zda výše částky stojí za soudní spor. Ačkoliv i zde si pak můžete nárokovat náklady řízení (soudní poplatek, náklady právní zastoupení). Jak ale jistě víte, jedna věc je nárok a druhá soudem přiznaný nárok.
_
OBČAN-SPOLKY, SDRUŽENÍ
- Nikdo z o. p. s. nechce dělat předsedu - jak postupovat
- Nikdo z obecně prospěšné společnosti nechce dělat předsedu - jak postupovat
- O. p. s. bez předsedy - je možné aby obecně prospěšnou společnost nikdo neřídil?
Jsem v dozorčí radě obecně prospěšné společnosti OPS poskytující sociální služby. Má dva zakladatele. Jedním je ředitel, druhým obec. Po odstoupení předsedkyně správní rady 10/2015 na návrh ředitele nebyl nový předseda volen a jednání správní rady má řídit předsedkyně dozorčí rady.
Upozornila jsem zakladatele, že podle zakládací smlouvy členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává, řídí zasedání správní rady a podepisuje rozhodnutí správní rady a navrhla jsem, aby pověřili jednoho z členů správní rady dočasně jejím řízením na dobu nezbytně nutnou do doby, než bude předseda správní rady zvolen, případně dva členy, kteří se budou podepisovat společně.
Zakladatelé odpověděli, že bude končit tříleté funkční období 05/2016 a nikdo nechce předsednictví vykonávat. Je možné, aby správní rada byla 7 měsíců bez předsedy? Rozhodnutí - schvalování rozpočtu, plánu činnosti, odměňování ředitele, nejsou předsedou správní rady podepsaná a bez podpisu jsou platná? Děkuji Gabriela
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku, bych primárně hledala v zakládací smlouvě, příp. ve stanovách společnosti. Pakliže zde odpověď, jakým způsobem lze volit a kdy nejpozději předsedu správní rady, pak je nutné se podívat do zákona. Ten obecně hovoří o tom, že členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady. Tedy situace, kdy předsedy správní rady není jejím členem je v rozporu se zákonem. Neobsazené místo předsedy rovněž. Argument, že do pěti měsíců bude volena nová rada je lichý, neboť předsedou může být rovněž osoba, která je na tuto funkci jmenována dočasně, avšak za splnění zákonných podmínek, tedy, že je členem správní rády. Ke druhé části Vaší otázky, zde bych odpověď opět hledala ve stanovách společnosti. Obecně však lze říci, pokud vznik platnost nějakého právního úkonu (stvrzeného smlouvou) spojená se souhlasem předsedy správní rady (podpis) a ten není ani není, pak jsou tyto úkony neplatné. Berte prosím tuto odpověď jako velmi obecnou, nejsem seznámena s konkrétními skutečnostmi.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti
S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně=matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.
ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce). Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nové podlahy - neodstranitelná vada s nutností vytvoření nové podlahy
- Neodstranitelná vada nové podlahy vyrobené stěrkováním - jak postupovat?
- Odstoupení od smlouvy o dílo pro neodstranitelnou vadu díla (nové podlahy)
Dopředu avizuji, že smlouva byla ústní a stále nedošlo k předání díla ani platbě. 6/2015 jsem objednal novou podlahu v chodbě a obývácím pokoji. Stěrkování a položení v chodbě ok. Za týden se v obýváku objevila boule cca 5cm. Oprava proběhla vysekáním díry 2x2m, trvala 3 týdny a teď se podlaha prohýbá 0,5-1cm. Firma nereagovala na moje žádosti o nápravu až do 11/2015. Do té doby jsem odeslal několik SMS, e-maily a 2 dopisy, ve kterých žádám o opravu do 14ti nebo odstupuji od smlouvy. Lhůta na opravu skončila 29.10.2015 a 4.11.2015 mi majitel firmy poslal SMS, že přijde. 10.11.2015 jsem mu ukázal vady (prohýbání a křivost podlahy na několika místech) a sdělil mi, že mám nechat podlahu v obýváku odstranit se vším, co je pod ní, sehnat zedníky, podlahu vylít betonem a poté opět podlahu položit. Tuto variantu odmítám. Ve firmu jsem ztratil důvěru. Jak se na tento případ dívá zákon? Jaké mám možnosti? Musím zaplatit za křivou podlahu? Jak se mohu bránit? Mohu opravu svěřit jiné firmě? S pozdravem Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Podle § 2610 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Podle ustálené judikatura však platí, že dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme, pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak. V takovém případě zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla nevznikne.
Z uvedeného a Vaše dotazu vyplývá, že dílo bylo provedeno vadně, tudíž zhotoviteli ani nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílo (pokud nebylo dohodnuto jinak).
Dále je nutné zmínit, že zhotovitel neodstranil vadu, ani ve stanovené lhůtě. Tudíž se domnívámm, že můžete od smlouvy odstoupit. Zde je však nutné dodat, že zhotovitel by mohl mít nárok na část plnění, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Nemoc z povolání (rakovina) a nárok na rentu
- Práce s rakovinotvornou látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Nárok na rentu u rakoviny po práci s rakovinotvornou látkou
Devět let jsem pracovala s vinylchloridem, 5. nejkarcinogenejší látkou pro člověka. Nyní na penzi jsem onemocněla rakovinou, (nemoc z povolání 27). Mám nárok na nějakou rentu? V době práce s VC se o jeho zákeřnosti vůbec nevědělo, takže jsem žádné poplatky za rizikovou práci nedostávala. K tomu dodávám:
V r. 1992, kdy už jsem v riziku nepracovala, mi byla přidělena zpětně 1. kategorie rizikového zaměstnání s dřívějším odchodem do důchodu a údajně vyšším důchodem jako u horníků uranových dolů. Ta však byla v r 1996 zrušena a mně bylo 16měsíců ještě přidáno.
Děkuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 269/2 a 4 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (zejména tím, že by prokázal, že onemocnění zaměstnance nemá původ v jím vykonávané práci, nebo že zaměstnanec si onemocnění přivodil nedodržováním bezpečnostních pravidel apod.).
Nemocemi z povolání jsou dle § 271k/4 zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (účinné od 1. 1. 1996), seznam nemocí z povolání je umístěn v příloze č. 1 tohoto nařízení.
Dle § 1/1 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemoci z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Dle § 2 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemocemi z povolání též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. 12. 1995 a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. Před 1. 1. 1996 byl seznam nemocí z povolání zakotven v příloze č. 1 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Pro řešení Vašeho případu je podstatný § 269/3 zákoníku práce, dle něhož se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pokud jste však onemocněla až v době, kdy bylo Vaše onemocnění zařazeno do seznamu nemocí z povolání, nebude toto ustanovení zapotřebí aplikovat.
Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že i onemocnění, které není zařazeno do seznamu nemocí z povolání, může být zaměstnavatelem odškodněno, a to jako tzv. jiná škoda nebo nemajetková újma na zdraví (ve smyslu § 271n/2 zákoníku práce).
Domníváte-li se, že Vaše současné onemocnění je nemocí z povolání, tzn. že jeho příčinou je charakter a podmínky Vámi dříve vykonávané práce, můžete se obrátit na Vašeho tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o uznání Vašeho onemocnění jako nemoci z povolání a s žádostí o příslušné odškodnění.
Pokud jste již dosáhla důchodového věku, přichází v úvahu zejména uplatnění Vašeho nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (a to dle počtu bodů, které budou Vašemu zdravotnímu stavu přiděleny dle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), popř. nárokování náhrady nákladů Vašeho léčení. Vyloučeno není ani poskytnutí náhrady za nemajetkovou újmu v podobě narušení Vašeho osobnostního práva (typicky práva na zdraví).
Bude-li Vaše onemocnění uznáno poskytovatelem pracovnělékařských služeb Vašeho bývalého zaměstnavatele jako nemoc z povolání, bude možné, aby Vás pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele odškodnila.
Dojde-li v této souvislosti mezi Vámi a Vaším bývalým zaměstnavatelem ke sporu, bude zapotřebí, abyste si opatřila znalecký posudek (z něhož bude vyplývat, že Vaše onemocnění je nemocí z povolání), a abyste se v této věci obrátila na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
vyhláška č. 149/1988 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepřetržitého provozu - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce v nepřetržitém provozu?
- Dovolená ve státní svátek u práce nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou
Pracuji jako strojvedoucí u jedné menší firmy. Jedná se mi o problém proplácení státních svátků, když si na tento den vezmu dovolenou.
Stanovisko zaměstnance je následující: U zaměstnance nepřetržitém provozu (tzn. s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou) nelze uplatnit ustanovení §219 odst. 2 Zákoníku práce. Pokud tedy takový zaměstnanec čerpá dovolenou v den státního svátku, výše dovolené se čerpá dle délky směny a dovolená se v této výši odečítá. Výjimkou je případ, kdy má zaměstnanec naplánovanou dovolenou minimálně 5 prac. dnů po sobě jdoucích kde minimálně jeden den z dovolené připadne na státní svátek. Pak za tento den neodečte dovolená a proplatí se ve výši průměrného výdělku. V ostatních případech se s dovolenou ve státní svátek pracuje jako v jiné dny. Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel nepostupuje správně, nikde v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění není stanoveno, že by se ustanovení § 219 odst. 2 u nepřetržitého provozu neuplatnilo. Zaměstnavatel toto své stanovisko navíc popírá v případě, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou v délce nejméně 5-ti dnů, pak mu svátek do dovolené nezapočítává, v ostatních případech ano.
Jednak není možné, aby zaměstnavatel postupoval rozdílně v těchto dvou případech, neboť skutečnost, že zda zaměstnanec čerpá jeden den dovolené nebo více, nemá na dané ustanovení ZP žádný vliv. A za druhé není možné, aby si toto ustanovení zaměstnavatel upravil dle svých potřeb.
I u Vás tedy platí, že pokud máte naplánovanou směnu na svátek a v tento den čerpáte dovolenou, náleží Vám náhrada mzdy nebo platu za svátek, dovolená se vám ale za tento den neodečítá.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace fotoaparátu pro opakující se závadu - nárok na odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Opakované reklamace stejné vady fotoaparátu a odstoupení od koupi, kupní smlouvy - informace
Koupil jsem si fotoaparát Nikon D5100 (5/2014). Letos (2016) 6/2015 se začala projevovat vada, kdy při focení nelze zaostřit, pořídit snímek, nebo je fotka úplně černá. To je způsobeno, jak mi bylo řečeno servisem, vadným komtaktem a komunikaci mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Ktomu se přidala vada blesku. Obě vady jsem reklamoval 10/2015, reklamace uznána, vyřízana. Hned po druhém použití byla vada objektivu zpátky. Další reklamace 11/2015, vyjádření servisu: vada se neprojevila. Při včerejším focení mi to udělalo 13černých fotek z 50 nafocených! Fotoaparát nelze plně využívat. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? Jak mám postpovat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen reklamaci vyřídit ve lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Za vyřízení se považuje, že vyrozumí kupujícího o způsobu vyřízení. Vyřízení musí proběhnout řádně, tj. pokud měla reklamovaná věc vadu, musí reklamaci kladně vyřídit. Pokud má věc vadu, ale prodávající reklamaci zamítne, pak nelze hovořit o tom, že reklamaci vyřídil řádně.
Pokud měl fotoaparát vadu a reklamace byla zamítnuta, můžete odstoupit na základě § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém uvedete, že odstupujete od smlouvy (zaslat nejlépe doporučeně s dodejkou) a požádejte o vrácení peněz a stanovte mu přřiměřenou lhůtu. Prodávajícímu sdělete, že nevyřídil druhou reklamaci včas a řádně. Uveďte, že fotoaparát nafotil několik černých fotek. Pokud nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.
_
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 8. březen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Přestupkové řízení za odmítnutí změření alkoholu z dechu a krve při řízení automobilu - co říci na obhajobu u přestupkové komise?
- Odmítnutí změření alkoholu z dechu a krve při řízení automobilu a přestupkové řízení - co říci na obhajobu u přestupkové komise?
28.12.2015 mi utekl pes a zamířil přímo na hlavní silnici. Sedla jsem pro to do auta a zamířila za ním. Po té mě zastavila hlídka policie a požádala mě o dýchnutí. Uvědomila jsem si, že před několika hodinami jsem požila alkohol tak jsem raději odmítla. Musela jsem na místě složit kauci Kč 40000, - (tu přivezl přítel) a odevzdat řidičský průkaz. Teď mi přišlo oznámení o zahájení správního řízení o přestupku a předvolání k ústnímu projednání. Můj dotaz spočívá v tom, co asi nejlepší můžu říct na svoji obhajobu a jaký postih mám očekávat. Děkuji, Žofie
ODPOVĚĎ:
Jako řidička motorového vozidla jste povinna se podrobit vyšetření za účelem zjištění, zda nejste pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky (ust. § 5 odst. 1 psím. f), g) zákona o silničním provozu).
Pokud se odmítnete tomuto vyšetření podrobit, dopouštíte se přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. d) tohoto zákona, za který je možné uložit pokutu ve výši 25.000,- Kč až 50.000,- Kč.
Konkrétní výše pokuty se odvíjí od konkrétních okolností činu a dále od osoby pachatele – zda mu byla již v minulosti uložena pokuta za tento přestupek, zda se dopustil jiných přestupků v silničním provozu apod.
Dále Vám hrozí zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) v délce 1-2 roky.
Za této situace se jeví jako jedna z možností obhajoby přiznání se k jednání spolu s vysvětlením důvodů, které k tomuto jednání vedly, což by následně bylo zohledněno při stanovení výše pokuty, nicméně bez znalosti konkrétních okolností nelze nejvhodnější způsob obrany stanovit, proto výše uvedené považujte za nezávazné doporučení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Náhrada za omezení vlastnického práva vedení kabelu v zemi na soukromém pozemku
- Odškodnění za omezení vlastnického práva vedení kabelu v zemi na soukromém pozemku
Jsem majitelem 2 pozemků na sebe navazujících, které jsem nabyl:
1. Pozemek (stavební) na základě kupní smlouvy ze dne 22.8.2006.
2. Pozemek (zahrada) na základě kupní smlouvy (prodej mimo dražbu) ze dne 1.7.2014.
Ani jeden z pozemků nebyl zatížen věcným břemenem / služebností, jak podle výpisu z KN, tak i podle kupní smlouvy.
2015 jsem se rozhodl stavět na pozemcích RD. 09/2015 jsem v rámci stavebního řízení zjistil, že přes oba pozemky vedou sítě elektronických komunikací a to konkrétně 2 trasy:
1. Trasa elektronických komunikací z roku 1999 – zasahuje do obou pozemků, nicméně mi umožňuje stavbu RD, omezuje však mé vlastnické právo a to konkrétně při výstavbě oplocení, kdy správce elektronických komunikaci (SEK) požaduje:
- ochránit kabely na mé náklady chráničkou, nebo
- dodržet ochranné pásmo 1,5 metru nebo
- přeložit kabely na mé náklady mimo pozemek.
2. Trasa elektronických komunikací z let 1982 až 1991 – tato by zasahovala do RD, proto jsem byl nucen ji na mé náklady nechat přeložit (po vzájemné dohodě se SEK). Zemní práce jsem zajistil ve vlastní režii na vlastní náklady. Na fyzickou překládku mi byl ze strany SEK ustanoven dodavatel, u kterého jsem překládku objednal (fakturu za překládku jsem doposud neuhradil, vzhledem k tomu, že mi SEK doposud nedoložil Územní rozhodnutí o umístění staveb, viz níže)
Správce elektronických komunikaci jsem v rámci překládky trasy č. 2 požádal o doložení Územního rozhodnutí o umístění staveb výše uvedených a sdělení, zda došlo k dohodě o náhradě za omezení vlastnického práva podle par. 147, odst. 1 zákona č. 127/2005 mezi SEK a tehdejším vlastníkem nemovitostí.
Ten mi nevyhověl a odkázal mě na příslušný stavební úřad. K otázce náhrady za omezení vlastnického práva podle par. 147, odst. 1 zákona č. 127/2005 mezi SEK a tehdejším vlastníkem nemovitosti mi sdělil, že mi do toho nic není. Stavební úřad mi vydal kopii územního rozhodnuti k trase elektronických komunikací č. 1, které nabylo právní moci dne 1.4.1999 a dle kterého trasa elektronických komunikací nemá zasahovat do mého pozemku, ale má vést po obecním pozemku. Kolaudace stavby ani zaměření skutečného provedení stavby není na příslušném stavebním ani obecním úřadě k dispozici – kolaudace prý tehdy být nemusela a stavba podléhala nadřízenému telekomunikačnímu zákonu (?? ).
DOTAZ:
1. Je postup SEK v souladu se zákonem? Je SEK v právu? Skutečně si mohli v těch letech stavět, kde chtěli a jak chtěli a nejsou mi povinni dnes (29.02.2016) dokládat dokumenty, které je opravňovali k provedení stavby a já jsem dnes (29.02.2016) povinen bezúplatné jejich věcné břemeno / služebnost strpět i když vlastně trasy nevedou v souladu s územním rozhodnutím a kolaudační rozhodnuti není?
2. Jsou požadavky SEK v případě trasy č. 1 oprávněné?
3. Vzhledem k tomu, že jsem doposud neuhradil fakturu za vlastní překládku kabelu (trasy č. 2), vyhrožuje mi dodavatel, že bude finanční prostředky vymáhat soudní cestou, že ho nezajímají problémy mezi SEK a mnou, je v právu? Prosím, jaký postup byste mi v celé věci doporučili?
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Bohužel je pravdou, že dodnes (02.03.2016) existuje mnoho pozemků zatížených věcnými břemeny z minulých dob, která nejsou evidována v katastru nemovitostí. V tomto případě byste měla nárok požadovat po prodávajícím slevu z kupní ceny, protože pokud jste v době koupě o věcných břemenech nebyla vyrozuměna, předpokládám, že jste uhradila cenu za nemovitost, jako by zatížena nebyla, tedy vyšší. V okamžiku, kdy jste povinnou z věcného břemene, musíte umožnit jeho řádné vykonání, tedy jednat tak, aby věcné břemeno nebylo ohroženo (stavbou apod.) V tomto případě jsou tedy požadavky SEK oprávněné. Není ovšem oprávněné, že kabely vedou jinak, než měly dle územního rozhodnutí. Zde byste se mohla domáhat náhrady škody, ovšem zde by bylo nutné zjistit, kdo pochybil, zda SEK či obec, a po nich náhradu škody vymáhat. Za překládku kabelu dodavateli uhradit fakturu musíte a následně si případně nárokovat investované peníze po SEK.
Každopádně bych Vám doporučila se obrátit na právní pomoc odborníka - advokáta orientujícího se ve stavebním právu. Je to totiž věc složitá vyžadující v případě soudního sporu i znalecké zkoumání.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žalobce prohrál soud - musí zaplatit znalce, soudní poplatek a odvolání žalovaného proti rozsudku 1. stupně
06/2001 byla podepsána smlouva o dílo na inženýrskou a dodavatelskou činnost na výstavbu rodinného domu, 05/2002 byla stavba zahájena, v 05/2003 byla na stavbě žalobcem dána plechové dveře. Nedali mi klíče a pozvali do hrubé rozestavěné stavby na montážní práce jiné řemeslníky, 08/2003 mi byl doručen dopis o odstoupení od smlouvy, 09/2015 Krajský soud v Plzni vydal rozsudek, kterému nerozumím:
"Rozsudek - nemusím žalobci vrátit 966 tis. Kč, žalobci musí zaplatit veškeré náklady a žádný z účastníků nemá právo na nákladu řízení před soudy obou stupňů."
Je žalobce povinen hradit znalce a moje odvolání? Soud I. stupně můj poplatek za odvolání připsal žalobci a upravil na dnešní procentní sazbu - je to správné?
Můj obhájce nemá nárok na úhradu. Soudní znalec PROFI-TEN a. s. Praha ve znaleckém posudku udělal chybu, soudce a žalobce se domluvili na úpravě o 100.000 Kč bez výpočtu. Správně měla být úprava cca 350.000 Kč. Na stavbě se ztratil stavební deník, 2002 byly záplavy, žalobce nikdy neměl zájem o deník a tak jsem jej nepřepsala. Je to velká chyba. Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
K přesnému posouzení věci bych potřebovala nahlédnout do rozsudku Krajského soudu v Plzni. Z toho, co píšete mi vyplývá následující. Znalečné patří mezi náklady řízení a pakliže výrok krajského soudu zní, že veškeré náklady má hradit žalobce, pak mezi ně patří i náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Vaše odvolání jsou tzv. náklady odvolacího řízení, patří mezi ně náklady spojené s odvoláním soudní poplatek, poštovné, výlohy za právní pomoc atd. Vzhledem k tomu, vzhledem k tomu, že podle výroku krajského soudu, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů, Vaše odvolání, jak píšete, Vám žalobce povinen uhradit není. Je mi líto, ale zbývajícím otázkám nerozumím, bez znalosti případu by se z mé strany jednalo pouze o spekulace.
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani pro poplatníky DPFO (invalidní důchodce)
- Sleva na dani u pracujícího starobního důchodce
A) sleva na dani pro poplatníky DPFO, pokud se jedná o invalidní důchodce (I. , II. , III. st.), kterému zanikl nárok na inval. důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto inval. důchodu a starobního důchodu (586/1992, §35ba, odst. 1, písm. c, d)
1) Může být na pracující důchodce, který pobírá starobní důchod uplatněna sleva na dani 2520, - i po 65 let věku? 2) Jedná se tedy pouze o občany, kteří měli inval. důchod přiznán TRVALE a přešli do starobního důchodu? Nebo měli přiznán starob. důchod a dosud nevypršela doba, po kterou byli uznaní invalidní? 3) Tato sleva na dani lze uplatnit pouze v případě, že invalidní důchod byl VYPLÁCEN. Pokud by občan splňoval podmínky z hlediska zdrav. stavu pro přiznání invalidity, ale tento mu nebyl vyplácen z důvodu nesplnění doby pojištění, sleva uplatnit NELZE. 4) V těchto případech postačí doložit na FÚ „Posudek o invaliditě“ z odd. lékařské posudkové služby OSSZ? Potvrzení o výplatě důchodu se již nedokládá?
B) DPPO - sleva daně na zdravotně postižené zaměstnance. Lze uplatnit, i když invalidní důchod není vyplácen (nesplnění doby sociálního pojištění)? Max do 65 let? František
ODPOVĚĎ:
Při zániku nároku na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu můžete nadále uplatňovat slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c), příp. písm. d). Doložíte potvrzení správce daně příslušného podle místa bydliště, že Vám zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu. Potvrzení o výplatě důchodu se již nedokládá.
Zaměstnavatel může uplatnit slevu na zaměstnance se zdravotním postižením, i když zaměstnanec nepobírá invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na invalidní a starobní důchod. Zaměstnanec invaliditu dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel se odmítá vystěhovat z nemovitosti manželky - jak postupovat?
- Manžel se odmítá vystěhovat z bytu, domu manželky - jak postupovat?
- Manželka se odmítá vystěhovat z nemovitosti manžela - jak postupovat?
- Manželka se odmítá vystěhovat z bytu, domu manžela - jak postupovat?
Jsem majitelkou rodinného domu, který jsem dostala od rodičů ještě před svatbou. Nejsem rozvedena, 8 let zde již fakticky nebydlím z důvodu manželovy agresivity, ale zabezpečuji prokazatelně revize komínů, platím daň z nemovitosti apod. Manžel zde bydlí, má trvalý pobyt a nehodlá se odstěhovat. Nechci, aby i nadále v dome bydlel a měl zde trvalý pobyt. Jaká mám práva a jaké povinnosti? Rozvádět se manžel nechce, situace mu vyhovuje.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v průběhu manželství na manžela nepřevedla byť i část vlastnických práv k nemovitosti, jste výhradní majitelkou domu. Manželovo právo nemovitost užívat je odvozena od skutečnosti, že v této nemovitosti máte tzv. rodinnou domácnost manželů, resp. jedná se o Váš majetek, který má manžel z titulu trvajícího manželství nárok obývat. Avšak nejedná se o vlastnické právo. Toto právo je závislé na existenci manželství. Občanský zákoník tuto situaci upravuje tak, že soud může na Váš návrh omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet a to právě z důvodu manželovi agresivity vůči Vaší osobě. Doporučovala bych podat žádost o rozvod a následné majetkové vyrovnání. Protože Vaše situace je poměrně napjatá, můžete žádat soud o vydání předběžného opatření týkající se užívání nemovitosti. V případě zrušení institutu trvalého bydliště je zapotřebí splnit naráz dvě podmínky, nejprve, že osoba, které má být trvalé bydliště zrušeno, se v domě delší dobu nezdržuje, což by mělo být splněno jeho nucenou absencí, a následně, že osoba nemá žádný právní titul k užívání nemovitosti, což je problematika, o které jsem se zmiňovala výše. Když už jsem zmínila soudní vyrovnání. Vzhledem k tomu, že Vám manžel de facto po dobu 8 let bránil ve využívání Vašeho majetku, máte rovněž právo po něm žádat náhradu škody. Ta může představovat nutné opravy, lze však také zahrnout amortizaci nemovitosti a jiné.
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z nabytí nemovitosti při směnné smlouvě
- Kdo platí daň při směně nemovitostí (bytů, domů, pozemků, garáží)?
- Směna nemovitostí a daně, odvod daní
- Výpočet daně při směně nemovitosti (pozemku, bytu, domu, garáže)
Daň z nabytí nemovitosti při směnné smlouvě. Ve smlouvě není specifikováno, kdo je převodce a kdo nabyvatel, obě strany jsou nazvány jako směňující. Ve smlouvě není uvedena hodnota nemovitostí, jedná se o směnu pozemků bez doplatku. Nechali jsme si udělat znalecký posudek na oba pozemky. Musíme vyhotovit daňové přiznání každý směňující za sebe? Daň budeme odvádět z ceny pozemku, který převádíme nebo který nabýváme? Základem daně je 75% z ceny určené ve znaleckém posudku?
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jsou oba účastníci směnné smlouvy, jedná se o dva převody, bude potřeba podat dvě přiznání a zaplatit daň. Každý z účastníků je převodce i nabyvatel. V obou Vašich případech je poplatníkem daně převodce.
Základ daně se stanoví tak, že 75 % hodnoty převáděné nemovitosti (tzv. srovnávací daňová hodnota) porovnáte se 100 % hodnoty nabývané nemovitosti. Základem daně bude vyšší z obou hodnot. Pro stanovení hodnoty nemovitostí můžete použít znalecké posudky.
__
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu (akontace za auto po přítelkyni) - postup, návod
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zaplacení části automobilu a automatické spoluvlastnictví věci
- Zaplacení části auta, vozidla a automatické spoluvlastnictví věci
06/2015 si přítelkyně vzala auto na splátky. Neměla ale tak vysoký příjem tak jsem v autobazaru musel zaplatit akontaci (dá se prokázat výpisem z kartového účtu). Jelikož mi nechala na krku nějaké dluhy a není možné se s ní jakkoliv dohodnout tak bych ty peníze chtěl zpátky. Je možné to nějakým způsobem vymáhat? Někde jsem četl že bych mohl být i spoluvlastník když v tom autě mám prokazatelně nějaké peníze, je to možné? Předem děkuji za odpověď. Jiří
ODPOVĚĎ:
Vymáhat to jistě jde, protože pokud tomu dobře rozumím, poskytl jste přítelkyni de facto půjčku na koupi automobilu. Nezáleží na tom, že tato půjčka není stvrzená písemně, ale na tom, jak konkrétně zněla dohoda. Co se spoluvlastnictví týče, ideální by bylo, pokud byste byl v kupní smlouvě uveden jako vlastník. Pokud jste se na spoluvlastnění auta dohodli ústně, ani toto není vyloučeno, avšak v případném sporu by bylo na Vás, abyste takovou dohodu prokázal. K prokázání však zatím máte jen výpis z účtu, pokud tomu rozumím správně. Proto bych se držela jen toho, že se jedná o půjčku. Vyzvěte proto písemně přítelkyni k navrácení půjčené částky a pohrozte jí, že pakliže tuto částku do Vámi poskytnuté doby nezaplatí (z pravidla se poskytuje lhůta 7 – 30 dní), obrátíte se na soud, což by pro ni znamenalo nejen úhradu soudních výloh, ale rovněž také zaplacení úroku z prodlení.
__
FINANCE-DANĚ
- Daň z příjmu z prodeje zděděných obrazů
- Zdědění obrazů a jejich prodej a daně, daň z příjmu
- Od jakého příjmu za prodej uměleckého díla se odvádí daň, daně?
Zajímalo by mě, jestli musíme platit daň z příjmu z prodeje zděděných obrazů. Nejde o cenné starožitné obrazy, nýbrž o obrazy zděděné po otci, které sám maloval. Vzhledem k tomu, že se je snažil sám prodávat než zemřel, platili jsme z nich notářskou odměnu. Zajímalo by mě tedy, pokud prodám třeba 300 obrazů po 500, - Kč zda z toho musím platit daň nebo zda takovýto prodej spadá pod příležitostní jednorázový prodej získaný dědictvím a je od daně osvobozen. Děkuji, Adriana.
ODPOVĚĎ:
Prodej hmotných movitých věcí je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c), což se vztahuje i na Vaše zděděné obrazy. Finanční úřad ale může požadovat, abyste doložili, že se nejedná o soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku. Bude potřeba např. prokázat, jak jste obrazy získali.
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej cenný papírů a daně (odvod daně z příjmu)
- Cenné papíry vlastněné déle než 3 roky (36 měsíců) a daně
- Obchod s cennými papíry - příjmy, výdaje a daně
Daně z prodeje cenných papírů - příklad: po dobu 4 let budu nakupovat podíly v akciovém fondu a to za částku 10.000 Kč/ měsíc. Po 42 měsících se rozhodnu všechny cenné papíry prodat. Tržní cena bude například 500.000 Kč. Nyní otázky:
1) chápu správně, že akcie, které držím déle jak 36 měsíců nepodléhají dani z příjmu a nebudou tedy uváděny v daňovém přiznání?
2) jak mám stanovit daňový příjem z prodeje cenných papírů, které zdanění podléhají? (k dispozici mám roční výpisy). Vím, že celkem jsem získal 500.000 Kč, ale jaká část z této částky podléhá zdanění a jaká už nikoliv?
3) Daň se platí z rozdílu mezi příjmem a výdajem. Stanovení zdanitelného příjmu jsem řešil v předchozím bodě 2. Nyní bych se rád zeptal, jak stanovím výdaj. Bude to jen částka, kterou jsem zaplatil v posledním kalendářním roce (tedy 30.000 Kč)? Nebo to bude částka, za kterou jsem nakoupil „zdaňované akcie“ (tedy 36 měsíců x 10.000 Kč/měsíc = 360.000 Kč)?
Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Osvobození příjmů z úplatného převodu cenného papíru řeší § 4 odst. 1 písm. w) Zákona o daních z příjmů. Příjem je osvobozený, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem 3 roky. Osvobození se však nevztahuje na cenné papíry, které byly zahrnuty do obchodního majetku podnikatele.
Pokud však úhrn příjmů z úplatného převodu cenných papírů nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, postupuje se dle § 4 odst. 1 písm. v), tedy bez ohledu na časový test 3 roky.
U cenných papírů pořízených do 31.12.2013 se při jejich prodeji postupuje dle § 4 odst. 1 písm. w) ve znění platném do konce roku 2013, tj. použije se časový test 6 měsíců pro poplatníky, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5 %.
Při prodeji si budete muset jednotlivé cenné papíry rozdělit dle data jejich nabytí, určit, zda je jejich prodej osvobozený či nikoliv s ohledem na ustanovení zákona platného ke dni nabytí cenného papíru. U neosvobozených převodů stanovíte jako výdaj částku, za kterou jste cenný papír pořídil.
Více ve zmiňovaných ustanoveních zákona o daních z příjmů a Pokynu GFŘ D-22
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Chráněné rostliny a možnost stavby
- Bledule jarní a stavba v místě výskytu této chráněné rostliny
- Důvod veřejného zájmu pro stavbu na pozemku s chráněnými rostlinami
Chci postavit rodinný dům z části na stavební parcele (nyní zde stojí zchátralý dům, který bych zboural) a z části na pozemku, který je v katastru nemovitostí vedený jako zahrada. Problém je, že na louce rostou chráněné bledule jarní a zahradu chci zasypat do úrovně silnice navážkou ornice a suti z demolice starého domu (zahrada je mokrá). V územním plánu obce je pozemek vedený jako zastavěné území. U krajského úřadu v Pardubicích sem podal žádost o výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny. Úřad požaduje důvod v čem spatřuji veřejný zájem, který je nutný k udělení výjimky. Je možné za veřejný zájem považovat to, že na místě staré rozpadlé neobydlené chalupy postavím nový hezký dům, výrazně se zlepší vzhled obce a příjezd do obce, bude dům stát v místě kde se bydlelo už kolem roku 1860, do budoucna zvýšení počtu obyvatel obce, není třeba budovat přístupovou cestu, úspora zastavitelného území obce.
Napadá vás něco co by se dalo považovat za veřejný zájem abych uspěl se žádostí o výjimku? Jak bych měl důvody formulovat? Na okolních pozemcích rostou bledule ještě ve větším počtu. Přikládám orientační plánek. Děkuji. Adrian
ODPOVĚĎ:
Na začátku své odpovědi uvádím, že bledule jarní (leucojum vernum) je v části 3 přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazena do kategorie ohrožených druhů cévnatých rostlin (která je podmnožinou zvláště chráněných druhů rostlin).
Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 49/1 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin je blíže specifikována v § 15 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , dle něhož mimo jiné platí, že:
- základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí, Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala;
- za zásahy, při nichž může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, se považuje zejména odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí a manipulace s výškou hladiny vodních ploch;
- za zásahy do půdního povrchu se považuje veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese;
- za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.
V souvislosti s Vaším stavebním záměrem upozorňuji zejména na § 15/6 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , který umožňuje provedení záchranného přenosu celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště (dle § 52 zákona o ochraně přírody a krajiny), a to v případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin. I k realizaci přenesení rostlin je však nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Svou žádost o udělení výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny proto můžete podpořit návrhem na provedení záchranného přenosu bledulí jarních z Vašeho pozemku na jiná stanoviště.
Dle § 56/1 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že výjimky ze zákazu dle § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy v případě zvláště chráněných druhů rostlin) mohou být uděleny pouze v případě, kdy a/ jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo b/ v zájmu ochrany přírody. Na Vámi popsaný případ je pak možné aplikovat § 56/2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož lze výjimku udělit také v zájmu:
- veřejného zdraví,
- veřejné bezpečnosti,
- z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí.
Ve zdůvodnění své žádosti akcentujte zejména třetí odrážku, tzn. že svůj případ musíte zařadit do kategorie jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu (včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru). Důvody, které jste v dotazu zmínil, považuji za použitelné. V žádosti neopomeňte zdůraznit, že svůj stavební záměr hodláte realizovat v zastavěném území obce. Sama skutečnost, že bude stavěno v zastavěném území obce, by mohla být považována za veřejný zájem (je nepochybně veřejným zájmem, dochází-li ke stavebnímu rozvoji obce v místech, kde s tím územní plán obce počítá). V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat obecní úřad s žádostí o vyjádření, že považuje stavební rozvoj v zastavěném území obce (tedy naplňování územního plánu) za veřejný zájem. Co se týče ostatních Vámi uváděných důvodů, doporučuji Vám akcentovat vždy buď nutnost uspokojování bytových potřeb (tedy sociální charakter), nebo ochranu životního prostředí v širším smyslu (např. nevybudování přístupové cesty).
Závěrem své odpovědi připomínám, že "veřejný zájem" je tzv. neurčitým právním pojmem, tzn. že jeho definici nenalezneme v žádném právním předpise a jeho obsah se tudíž liší v závislosti na charakteru právní normy, která s tímto pojmem pracuje. Veřejný zájem může mít charakter rovněž zájmu soukromého, resp. skupiny (souhrnu) soukromých zájmů určitého počtu subjektů. Je samozřejmě možné, aby se několik veřejných zájmů dostalo do konfliktu, v takových případech musí správní orgán rozhodnout, který z veřejných zájmů převáží.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak zabránit převodu majetku z rodiče na potomka (nemovitost ve spoluvlastnictví)
- Jak může zabránit spoluvlastník převodu spoluvlastnického podílu na jinou osobu?
- Znemožnění převodu, darování spoluvlastnického podílu spolumajitelem na jeho potomka, potomky
- Jak zabránit darování spoluvlastnického podílu spolumajitelem na svého potomka?
Vlastním ideální polovinu rodinného domku. Druhou polovinu vlastní Petr. Ani jeden z nás nemovitost neužívá. V nemovitosti totiž bydlí mnoho let neoprávněně Petrova dcera s dospělým synem (právní moc rozsudku o její povinnosti vyklidit domek: 2015). Petr souhlasil 2006 s žalobou o vyklizení, avšak 2015 mi poslal doporučený dopis, že nesouhlasí s vyklizením dcery.
V katastru je nyní plomba, zahájeno řízení o převodu vlastnického práva k domku z Petra na jeho dceru (tu, která má povinnost domek vyklidit). V katastru je také zahájení exekuce proti Petrovi, asi z důvodu drobné pohledávky, kterou od něho exekučně vymáhám. Žalobu proti Petrovi o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k domku jsem podal 2015.
Mohu zabránit převodu vlastnictví z Petra na jeho dceru, nebo jej oddálit, a jak?
Předem Vám děkuji.
S pozdravem David
ODPOVĚĎ:
NOZ v ust. § 589 stanoví, že "pokud právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné". Pokud tedy exekučně vymáháte od spoluvlastníka pohledávku, můžete se úspěšně domáhat neúčinnosti právního jednání, kterým převedl spoluvlastník svůj podíl na dceru. Bohužel to ale předpokládá zahájení soudního řízení o neúčinnost právního jednání. Soudní řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví nemá vliv na skutečnost, kdo bude druhým spoluvlastníkem, pokud by se druhým spoluvlastníkem stala dcera toho původního, pak by v zahájeném soudním řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví vstupovala do všech práv a povinností toho původního a stala by se tak účastníkem řízení. Ovšem jak uvádím výše, s ohledem na existující pohledávku k této situaci pravděpodobně nedojde za předpokladu, že podáte žalobu o neúčinnost převodu podílu spoluvlastníkem na jeho dceru s odůvodněním, že spoluvlastník se zbavuje majetku, aniž by Vaši pohledávku uspokojil.
__
FINANCE-DANĚ
- Koupě auta v zahraničí (Belgii) OSVČ podnikatelem plátcem DPH a DPH v ČR - informace
- DPH při koupi auta v zahraničí (auto pro podnikání)
Jsem OSVČ na plný úvazek, plátce DPH. V Belgii (BEL) jsem si do soukromého majetku koupil ojeté osobní auto z roku 2010, za 200000 CZK. Na faktuře z BEL je uvedeno: "maržový režim §90 (DPH nelze odečíst) ". Auto nebylo vloženo do majetku firmy, ani používáno k podnikání.
Ihned po dovozu auta jsem toto prodal za 200000 CZK kupujícímu z České republiky (CZE). Prosím o odpovědi na dotazy níže.
1. bude tento nákup a prodej uváděn v přiznání o DPH?
2. bude se z prodeje na území CZE odvádět DPH?
3. bude tento nákup a prodej uváděn v přiznání DPFO?
4. bude se z prodeje na území CZE odvádět daň ze zisku?
Děkuji za odpovědi, a jsem s pozdavem, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Nákup ojetého osobního automobilu jako soukromá osoba neuvádíte v přiznání DPH, ani nebudete DPH z prodeje odvádět. Prodej automobilu nebude od daně z příjmů osvobozen, protože jste nedodržel časový test jednoho roku mezi nákupem a prodejem dle § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje vozidla zdaníte dle § 10 zákona o daních z příjmů, jako výdaj si uplatníte kupní cenu vozidla. Ve Vašem případě bude základ daně 0, musíte však prodej vozidla v přiznání k dani z příjmů uvést.
__
OBČAN-NÁJEM
- Pronájem nebytových prostor po převodu nemovitosti do bytového družstva - možnost zvýšení nájmu, nájemného podnikateli
- Pronájem nebytových prostor podnikateli a převod nemovitosti do bytového družstva - zvýšení nájmu, nájemného podnikateli
- Zvýšení nájmu nebytových prostor podnikateli - nemovitost bytového družstva
Jsme nájemníky obecního bytového domu na Praze 4 (celkem 16 bytových jednotek), který bychom rádi, jako celek včetně nebytových prostor, odkoupili po založení bytového družstva. V domě se nacházejí nebytové prostory, určené k podnikání, které jsou aktuálně MČ Praha 4 pronajímány za 80, -Kč za metr/měsíc, doba nájmu neurčitá.
Po odkoupení těchto nebytových prostor, přechází povinnost družstva nájemníků zachovat stejné finanční podmínky pronájmu nebytovým prostorům nebo je možné navýšit cenu pronájmu za metr/měsíc?
Ráda bych Vás poprosila o více informací, co je a co není možné?
Předem děkuji, Magdalena
ODPOVĚĎ:
Podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.
Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že nově vzniklé bytové družstvo by vstoupilo do právního postavení pronajímatele předmětných nebytových prostor namísto dosavadního vlastníka. Smlouva uzavřená mezi Prahou 4 a nájemcem by tak zavazovala i bytové družstvo (až na uvedené výjimky), tedy i ujednání týkající se nájemného.
Občanský zákoník v případě nájmu prostor sloužících k podnikání neobsahuje ustanovení upravující zvyšování sjednaného nájemného (jako tomu činí v případě nájmu bytu). Záleží tak na obsahu současné smlouvy uzavřené mezi nájemcem a Prahou 4.
Pokud taková smlouva obsahuje ujednání, podle kterého je pronajímatel oprávněn zvýšit nájemné jednostranně, nebo jiný obdobný proces zvyšování nájemného, bude tento proces zavazovat i družstvo. Pokud by nájemní smlouva takové ujednání neobsahovala, pak bude nutné ke změně výše nájemného dohoda obou smluvních stran.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Odstranění okna směřujícího na zahradu souseda - může to stavební úřad přikázat majiteli nemovitosti (rodinného domu)?
Chtěl bych se zeptat, zda nám stavební úřad může nařídit odstranění okna, které vede na zahradu souseda. Dům je v Praze v hustější zástavbě a venkovní zeď je přímo na hranici pozemku. Část domu, o kterou se jedná, byla postavena začátkem 20 století, v archivu stavebního úřadu jsme dohledali původní plány, kde je okno obsaženo. Kolaudace tenkrát byla provedena pouhým zápisem na plánek domu. Od té doby došlo na domě k několika úpravám a rekolaudacím, žádná ovšem v této části domu. Další plánek v archivu je pak ze šedesátých let, kde architekt okno do plánku nezakreslil, změna a rekolaudace se ale této části netýkala, což je zřejmé z přiložených dokumentů.
Aktuálně chceme opravit (znovu jinou) část domu, potřebujeme k tomu stavební povolení. Plány pro povolení se ale dávají k celému domu a architekt nám (na naší žádost) zakreslil původní stav tak, jak byl kolaudován, tj. s původním oknem.
Může nám stavební úřad nařídit odstranění zmíněného okna? (které bylo dne nás řádně kolaudováno, již 100 let na budově je a nikdy nebylo odstraněno ani na něm nebyla dělána žádná změna)
Děkuji za názor
Hezký den
Damián
ODPOVĚĎ:
Stavební úřad přezkoumává podklady z hlediska, zda stavbu (či její změnu) lze podle nich provést (ust. § 111 stavebního zákona).
V rámci uděleného stavebního povolení stavební úřad stanovuje podmínky, za kterých je možné stavbu (či její změnu) provést. Podmínkou může být např. i odstranění okna či jiné stavební úpravy.
Nicméně vzhledem k tomu, že Vámi plánované úpravy se mají dotknout jiné části domu, není důvod předpokládat, že by stavební úřad požadoval odstranění okna, které se daného stavebního záměru vůbec nedotýká.
Navíc je nutné vycházet ze skutečnosti, že stavební úřad zkoumá žádost o vydání stavebního povolení včetně přiložených podkladů pouze ve vztahu k navrhovaným stavebním úpravám, tedy nedochází k úplnému přezkumu celé stavby.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Okna projektu nového domu směřující na dům souseda - jak se bránit?
- Naprojektovaný dům bude stínit - jak se bránit a znemožnit stavbu přes stavební úřad, SÚ?
- Okna naprojektovaného domu míří na náš dům - jak se bránit a znemožnit stavbu přes stavební úřad, SÚ?
- Nesouhlas s projektem domu na sousedním pozemku - postup na stavebním úřadu
- Nesouhlas s projektem domu na sousední stavební parcele - postup na stavebním úřadu
4 sousedící parcely cca 20x50 m orientované v SZ-JV směru (viz příloha), KU: Vyšehořovice, Praha východ.
Na 2 z parcel jsou již postavené domy (470/19, 470/17), třetí parcela již schválené stavební povolení (470/20), všechny tři domy v přirozené linii.
Náš dům byl postaven jako první, parcela 470/19, hlavní obytné místnosti v přízemí i 1 nadzemním patře jsou orientovány dolů do údolí (JV/J směrem), v tomto směru k domu přiléhá terasa a související relaxační prostor zahrady.
Problém je s posledním projektem (parcela 470/18), kde majitelé parcely nyní podávají projekt ke stavebnímu úřadu, aktuálně jsme byli pozváni k ústnímu jednání na stavení úřad (9.3.2016 Čelákovice)
* navržené umístění je cca 10-15 m pod linii existujících domů, níže ve svahu (tj v úrovni naší terasy a oken našich obytných místností)
* navrhovaný dům je na násypu, tj. výrazně bude vyčnívat nad údolí a tím také zastíní velkou část naší zahrady včetně celé terasy (odpolední a podvečerní hodiny).
* orientace všech oken (na bočních fasádách) v navrhovaném domu je na S/SV, tj. právě přímo do prostoru naší terasy, v opačném směru (na J) není navrhováno jediné okno.
* velká část výhledu z našich oken (v přízemí i 1NP) a velká část výhledu z terasy bude zakryta navrhovaným domem.
Primárně tedy nesouhlasíme:
--------------------------
* s umístěním domu mimo linii existujících domů.
* pokud by náhodou dům měl být tam, kde je navržen, pak zcela nesouhlasíme s umístěním oken na severo - východní fasádě, která významným způsobem omezuje a narušuje veškeré soukromí na zahradě i v obytných místnostech.
Podle všeho ale návrh aktuálně respektuje veškeré regulativy a stavební zákon (uliční čára není obcí dána, odstup od hranice pozemku je dodržen podle UR, výška budovy a další věci jsou všechny v souladu s územním rozhodnutím).
Problém nicméně vidíme ve:
--------------------------
* zneužití faktu, že jde o poslední realizovaný projekt.
* neochota se jakoli domluvit na kompromisu (bylo nám řečeno, že se s námi budou bavit jen přes úřady/soudy).
* případná realizace by znamenala:
** výrazné znehodnocení našich předchozích investic do pozemku, existujícího domu a terasy.
** výrazné narušení soukromí (tak jak byl náš projekt koncipován).
Prosíme proto o Vaši radu, jak se můžeme bránit a jak co nejlíp postupovat v dalším jednání. V příloze posíláme zákres z katastru pro rychlejší pochopení situace.
Níže v příloze ještě pro doplnění situační zakreslení zamýšleného domu a pohledy na dům, které budou směřovat směrem k nám.
Děkujeme. Lucie
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rada poměrně jednoduchá: Lze Vám doporučit v maximální míře využít všech práv účastníka územního a stavebního řízení (zejména se jedná o právo vznášet námitky, nahlížet do spisu, předkládat důkazy, vyjadřovat se k podkladům a účastnit se ústních jednání). Je vhodné, abyste veškerá svá tvrzení (např. o znehodnocení výhledu, zastínění, nevhodném umístění oken apod.) prokázali (Vámi předložené materiály se stanou součástí spisu a mohou Vám následně posloužit v druhoinstančním řízení), popř. požadujte, aby stavební úřad Vaše tvrzení posoudil (ideálně ve formě zadání znaleckého posudku v příslušném odvětví). Je samozřejmě rovněž možné, abyste svá stanoviska podpořili vlastním (tedy Vámi zadaným a financovaným) znaleckým posudkem:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Bude-li i přes veškerou Vaši snahu stavebním úřadem přivoleno k výstavbě sousedního domu v podobě, která Vám nevyhovuje, budete oprávněni (jakožto účastníci územního a stavebního řízení) podat proti územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení odvolání (popř. podat návrh na přezkum, nebude-li územní a stavební řízení zahajováno). V případě neúspěchu v druhoinstančním řízení nelze vyloučit ani následný soudní přezkum. Pro přípravu příslušné žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče vzájemných odstupů staveb, upozorňuji zejména na § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vzájemné odstupy staveb musí splňovat mimo jiné požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.
Podrobnější úpravu zastínění a proslunění pobytových místností naleznete v § 12/4 a v § 13 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Svou obranu můžete vést (vedle územního a stavebního řízení) i prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrné zastínění) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel (u soudu) domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení (zde územním a stavebním řízení), jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná i pro uplatnění občanskoprávní obrany). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Odvod daní u umělce, zpěváka DPP (dohoda o provedení práce)
- Umělec, zpěvák a daně, odvod daní z DPP (dohody o provedení práce)
STRUČNĚ: Lze s někým uzavřít DPP na pozici “zpěvák” a vyplácet mu za tuto činnost nějakou odměnu?
KONKRÉTNĚ:
Má-li někdo živnost v kategorii živnosti volné číslo 73 - pořádání kulturních produkcí…. může pod sebe zaměstnat zpěváka na DPP, který pro něj bude živě zpívat písně na zajištěných akcích typu výstavy, zábavné show atd. ? Za toto by živnostník/zaměstnavatel přijal vždy od pořadatele akce honorář za zajištění tohoto vystoupení. Z honoráře by zpěvákovi na DPP vyplatil živnostník odměnu za vystoupení a zbytek měl jako svůj zisk. Samozřejmě v rozsahu max. 300h za rok.
Nejsem si jist legálností této formy. Tedy zda není nutné, aby přijímal zpěvák své příjmy vždy jen v režimu nezávislého povolání, umělec - autorské honoráře.
Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Můžete uzavřít DPP se zaměstnancem na pozici zpěvák, v tom Vám nic nebrání. Po uzavření DPP je potřeba se zaregistrovat na finanční úřad jako plátce daně ze závislé činnosti, příp. jako plátce daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud Váš zaměstnanec podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů a bude uplatňovat slevu na dani, budete mu od daně odečítat měsíčně slevu 2070 Kč. Pokud nepodepíše "Prohlášení" a měsíční odměna bude do 10 000 Kč, pak budete uplatňovat srážkovou daň. Pokud odměna převýší 10 000 Kč měsíčně, budete uplatňovat zálohovou daň a zároveň se budete muset registrovat jako zaměstnavatel na Českou správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu, z odměny odvádět zdravotní a sociální pojištění a měsíčně posílat na úřady přehledy o výši pojistného. Na finanční úřad budete každý rok podávat do konce února, pokud budete podávat elektronicky, tak do 20. 3. Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příp. Vyúčtování daně vybírané srážkou, podle toho, k jakým daním budete registrován.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Původní pronajímatel poskytl osobní údaje nájemce novému pronajímateli - porušení zákona o ochraně osobních údajů?
- Původní majitel pronajaté nemovitosti poskytl osobní údaje nájemce novému majiteli - porušení zákona o ochraně osobních údajů?
Byl jsem dlouhodobě v nájmu objektu (garáže a pozemku) právnické osoby, které jsem podepsal souhlas se zpracováním osobních údajů. Tato, aniž by mne o tom zpravila, prodala objekt a část pozemku fyzické osobě. Právně jsem zůstal v nájmu dvou subjektů. Původní jediný nájemce, však předal bez mého vědomí, společně s dokumentací mé osobní údaje novému nabyvateli. Jde zejména o mé rodné číslo, telefonní číslo a dále běžné kontaktní údaje jméno a adresu. Původní nájemce sdělil i novému nájemci, jak mezi námi byly vypořádány finanční náležitosti. Nový majitel všechny uvedené osobní údaje používá, aniž by mne o souhlas s jejich zpracováním požádal. Nedošlo v daném případě z jedné, druhé, či obou stran k porušení zákona o ochraně osobních údajů? Děkuji za odpověď. Jindřich
ODPOVĚĎ:
K porušení zákona v tomto případě nedošlo, jelikož zákon o ochraně osobních údajů v ust. § 5 předvídá možnost zpracování osobních údajů i bez souhlasu osoby, o jejíž údaje se jedná, a to jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů.
Vzhledem k tomu, že s převodem vlastnického práva k věci (ve Vašem případě ke garáži a části pozemku) dochází automaticky (ze zákona) také k převodu nájmu (nikoliv k jeho zániku), je nezbytné, aby nový vlastník věci měl potřebné informace o nájemci, který užívání nemovitosti v jeho vlastnictví. Tedy předání Vámi uvedených osobních údajů v tomto případě není v rozporu se zákonem.
K porušení zákona by došlo za situace, kdy by byly předány údaje nadbytečné, např. fotografie.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Obnovení vyživovací povinnosti při nástupu na vysokou školu po práci,
- Nárok na výživné pokud potomek pracuje a pak nastoupí na vysokou školu nesouvisející s předchozím studiem
- Nárok na alimenty pokud potomek pracuje a pak nastoupí na vysokou školu nesouvisející s předchozím studiem
- Alimenty - škola, přechodně práce a pak nastoupení na vysokou školu
Strýc má dceru, která v roce 2011 odmaturovala, ukončila studium a začala hned pracovat - byla schopna sama se živit a strýc přestal platit alimenty (po dohodě s ní). V září roku 2015 ukončila však pracovní poměr a vrátila se ke studiím - na vysokou školu (škola nenavazuje ani na středoškolské v zdělání, ani k vykonávanému povolání) a chce opět obnovit vyživovací povinnost po svém otci. Žádá po otci nemalou částku. Strýc žije v Německu, kde pracuje jako OSVČ, má manželku na invalidním důchodě, a v létě 2015 se mu stal pracovní úraz a ještě pořád není schopen pracovat.
Otázka z ní bude vyživovací povinnost znovu obnovena, nebo soud přihlédne k dobrým mravům? Nemůže přeci znovu chtít po 4 letech kdy pracovala, hodit vyživovací povinnost na svého otce? Případně jaké doklady a papíry potřebuje k soudu.
Děkuji za vyřízení a projasnění situace. Aneta
ODPOVĚĎ:
Případné obnovení vyživovací povinnosti rozhodně není automatické, vyživovací povinnost tedy rozhodně nebude obnovena jen proto, že dcera začala opět studovat. Záleží zejména na tom, zda u dcery dochází ke zvyšování či prohlubování kvalifikace. Studium na vysoké škole je sice vyšším stupněm vzdělání než maturita, ale soud určitě přihlédne i k tomu, že jde o jiný, nesouvisející obor studia. Tím, že dcera čtyři roky pracovala, dostatečně prokázala svou schopnost se živit a s určitou praxí už by pro ni neměl být problém najít odpovídající zaměstnání.
Navíc byla po ukončení zaměstnání finančně zajištěna podporou v nezaměstnanosti, o kterou si určitě požádala. Může si požádat také o další dávky - příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi - které by jí měly umožnit se samostatně (u) živit). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuji obnovení vyživovací povinnosti za nepravděpodobné.
Doporučuji tedy Vašemu strýci, aby dceři sdělil, že z jeho pohledu jeho vyživovací povinnost vůči ní souhlasila a pokud dcera nesouhlasí, ať se obrátí na soud. Pokud by došlo k soudnímu řízení, doporučuji argumentovat zejména tím, že:
1. dcera čtyři roky pracovala a tudíž prokázala schopnost se živit sama
2. dcera nyní studuje obor nesouvisející s jejím předchozím studiem či zaměstnáním
3. dcera by měla nejprve využít dalších možností, jak se finančně zajistit - požádat o sociální dávky - a teprve poté žádat výživné
4. strýc není pro pracovní úraz schopen pracovat a jeho finanční situace je tudíž špatná, navíc má vyživovací povinnost vůči invalidní manželce
Jak jsem již uvedla, vzhledem k těmto skutečnostem považuji obnovení vyživovací povinnosti za nepravděpodobné.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Povinnost uzavření zprostředkovatelské smlouvy frenčízantem realitní kanceláře
- Musí frenčízant realitní kanceláře uzavřít zprostředkovatelskou smlouvu?
OBČAN-DLUHY
- Zrušení insolvence pro neuvedení pohledávky do seznamu pohledávek
Dobrý den,
po podání odporu jsem se na webu justice - info o řízení dozvěděla, že věc byla vyřízena (viz níže). Považovala jsem tedy celou věc za uzavřenou s tím, že nebyla dodána zprostředkovatelská smlouva. Před rokem jsem požádala o oddlužení, toto mi bylo insolvenčním soudem povoleno. Po půl roce mi přišlo do datové schránky oznámení soudu - předvolání k projednání věci níže uvedeného EPRu. Do seznamu pohledávek jsem v oddlužení tuto částku neuváděla (domnívala jsem se že je věc uzavřená). Nové jednání pro soud již neoznačují zprostředkovatelskou smlouvu - ale jakýsi e-mail.
Je frenčízant realitní kanceláře povinnen uzavřít zprostředkovatelskou smlouvu?
Je ohroženo zrušení insolvence z důvodu neuvedení pohledávky do seznamu pohledávek?
Mohu žádat předložení zprostředkovatelské smlouvy která byla uvedena v návrhu k vydání EPRu a nyní se o ní již nezmiňuje v odporu žalobce?
děkuji za informace. S pozdravem Natálie
ODPOVĚĎ:
Smlouva o zprostředkování nemusí být uzavřena písemně. Je uzavřena i ústně už v okamžiku, kdy z jednání stran je zřejmé, že se jedna strana zavazuje obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, a že za obstarání bude požadována odměna. Můžete nejen žádat předložení smlouvy, ale máte především právo nahlédnout do celého soudního spisu a zjistit podrobnosti případu, tedy i ohledně zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud jde o otázku vzniku dluhu ve vztahu k oddlužení, tak si zkontrolujte datum vzniku závazku a datum splatnosti závazku. Pokud závazek vznikl před zahájením insolvenčního řízení a splatnost závazku nastala v době před rozhodnutím soudu o Vašem úpadku, závazek hradit nemusíte, protože věřitel si měl přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Pokud tak neučinil, nejde to k vaší tíži, oddlužení tím není ohroženo a pokud jej budete plnit a získáte potvrzení o bezdlužnosti, tak tento věřitel svou pohledávku nemůže vymáhat a může ji daňově odepsat.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vízum na sloučení a vliv bydlení v nemovitosti neschválené jako byt (bytové prostory) - pohled úředníků
Můj přítel je cizinec. Přes rok jsme spolu bydleli v garsonce, oficiálně to byl ateliér. Při prodlužování víza nám bylo řečeno, že nám to na tuto smlouvu neprodlouží. Byt nesmí mít status ateliér. Tak jsme se přestěhovali. Vizum poté příteli prodloužili.
Existuje nějaká možnost podat si vízum na sloučení, když jsme jen partneři? Budou nám případně akceptovat, že jsme spolu žili v ateliéru? Jak se postupuje v případě žádosti pro vizum na sloučení?
Vízum musí přítel každý rok prodlužovat, toto by bylo pro nás jednodušší.
Děkuji za odpověď. Jarmila
ODPOVĚĎ:
Úpravu vízové problematiky naleznete v zákoně č. 326/1999 Sb.
Víza (bez ohledu na druh) se dle ust. § 30 odst. 3 tohoto zákona udělují na dobu max. 1 roku.
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny („vízum na sloučení“) se uděluje s platností na 6 měsíců, tedy využití této varianty není ve Vašem případě žádoucí.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet podpory v nezaměstnanosti podle výše platu, mzdy
- Vliv odstupného na výši podpory v nezaměstnanosti
- Odstupné v práci a podpora v nezaměstnanosti
Jsem zaměstnána, avšak dostala jsem výpověď pro nadbytečnost s 3 měsíčním odstupným.
Můj průměrný měsíční čistý výdělek pro stanovení podpory v nezaměstnanosti činí 19.975 Kč.
Je mi 59 let, budu pobírat 11 měsíců podporu v nezaměstnanosti (pokud neseženu práci) :
První 3 měsíce "supluje" hmotné zabezpečení mé 3 měsíční odstupné.
Další dva měsíce = 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku
Další dva měsíce = 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku
Zbytek 8 měsíců = 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku
DOTAZ:
Jaká bude výše podpory v nezaměstnanosti poskytovaná úřadem práce, když jsem současně invalidním důchodcem 2. stupně s vypláceným důchodem 9.300 Kč měsíčně?
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pobírání invalidního důchodu 2. stupně nemá žádný vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti a její výši. Můžete tedy pobírat invalidní důchod a současně podporu v nezaměstnanosti. Podpora Vám bude vyplácena ve výši, kterou jste uvedla v dotazu, nebude kvůli invalidnímu důchodu nijak krácena. První dva měsíce tedy budete pobírat 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit zneužití osobních údajů finančním poradcem vyřizujícím hypotéku?
Vyřizujeme si hypotéku u jednoho finančního
poradce "něco podobného" jak firma Partners. K žádosti o hypotéku je potřeba kopie našich občanek, daňové přiznání, jelikož podnikáme, potvrzení výše přijmu od manželky z práce apod. Samé citlivé údaje. Máme mu dát k podpisu nějaký dokument že nás bude zastupovat a samozřejmě nezneužije naše data, existuje takový dokument?
Popř. můžete mi jej zaslat. Stačí aby tento dokument tento finanční poradce podepsal anebo musí být i ověřený podpis?
Děkuji Arnošt
ODPOVĚĎ:
Ano, bylo by dobré, abyste udělili tomuto člověku plnou moc, kde uvedete, k jakým úkonům ho zmocňujete a za jakým účelem bude Vaše osobní a citlivé údaje využívat. Vyplatí se do plné moci detailně vypsat, co mu předáváte a za jakým účelem to on použije. Bohužel takovou listinu si musíte sepsat sami, žádný obecně užívaný vzor k tomuto neexistuje. Právem není vyžadováno, aby podpisy na této plné moci byly ověřené, nicméně to lze doporučit.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Objednatel nezaplatil za programátorské práce - jak vymáhat cenu díla?
- Vymáhání odměny za provedené programátorské práce nedokončené z důvodu překážek na straně objednatele
01/2016 jsem jako dodavatel (jakožto OSVČ) podepsal s objednatelem objednávku na dodání programátorských prací u jeho klienta. Jednalo se o období 4.1.2016 až 31.3.2016. Domluvili jsme se na určité ceně za člověkoden a v návrhu objednávky, který mi objednatel předem poslal k revizi byly uvedeny čtyři milníky vyplácení peněz - první milník zde byl za 15% odvedené práce, což odpovídá cca 9 člověkodnům. Ve finální objednávce, kterou jsem podepsal však tyto milníky chyběly (což jsem si uvědomil až později) a byla zde uvedena pouze celková cena za práci na celé tři měsíce.
Na projektu jsem začal pracovat, avšak v důsledku nevyhovujícího prostředí pro práci (velký openspace, kde jsem musel sdílet jeden stůl ještě s dalším člověkem, což rozhodně není standardní řešení), jsem po necelém měsíci objednatele upozornil, že ukončím spolupráci, pokud se situace nevyřeší a nedostanu vlastní stůl. Počkal jsem 2 dny a k žádnému posunu nedošlo, už jsem situaci neunesl, a proto jsem poslední den v měsíci ráno objednateli sdělil, že již nepřijdu.
Nyní od konce ledna uběhlo 22 dní a nejsem schopen se s objednatelem dohodnout o finanční kompenzaci za leden. Objednatel tvrdí, že není možné, abych mu poslal fakturu, jelikož nejprve mi on musí vystavit akceptační protokol. K tomu prý potřebuje statistiku z turniketů, tedy jak přesně jsem u jeho klienta trávil čas. Tu asi zatím nemá, nevím, na poslední e-mail mi už ani neodepsal. Každopádně by mi měl zaplatit minimálně za první milník, což by znamenalo cca 50% z času, který jsem odpracoval. To jsem mu nabízel, ale nereaguje.
Prosím o radu, jak mám nyní postupovat, abych v rozumném čase získal peníze za odpracované hodiny, nebo alespoň za první milník, který, jak jsem psal, byl v návrhu objednávky, ale z finální verze tyto milníky objednatel odstranil. Na koho se nyní mám obrátit? Na právníky/soudy, nebo by stačil inspektorát práce? Jaké mám případně šance uspět u soudu? Co na to vše říká zákon?
Předem děkuji za radu. Děkuji, Ivo
ODPOVĚĎ:
V tomto případě by bylo dobré shlédnout smlouvu nebo alespoň finální text objednávky, pakliže nemáte uzavřenu písemnou smlouvu. Doporučovala bych fakturu vystavit a nadále komunikovat pouze písemně nebo alespoň mailem, nikoliv telefonicky - z důvodu prokazování v případě soudního řízení. Na vystavenou fakturu lze reagovat pouze dvěma způsoby - uhradit ji nebo ji rozporovat a v tom případě uvést důvody neuhrazení. Pak již máte podklady pro případné soudní řízení. Inspektorát práce Vám v tomto případě nepomůže, protože váš vztah nebyl pracovněprávní, ale obchodněprávní - podnikatelský, který nevyřeší v případě sporu nikdo jiný než soud. Zákon tuto situaci chápe jako odstoupení od smlouvy, jejímž důsledkem je povinnost vrátit si vše, co bylo navzájem poskytnuto. Vy jste určitý objem práce odvedl a předal a máte nárok na částečnou kompenzaci. Je to ale věc, která může být z hlediska prokazování a výpočtu Vámi nárokované částky složitá a doporučoval bych obrátit se v případě, že věc nevyřešíte smírně, na právníka.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Křivé obvinění klientem podniku - neoprávněný trest pro pracovníka
- Jak se bránit trestu od nadřízeného na nepravdivé křivé obvinění zákazníkem, klientem podniku?
Jsem řidič autobusu a při odbavování cestujícího došlo z jeho strany k urážce mojí osoby a z mé strany jsem pouze na něho tzv. vlítnul, řekl jsem mu, co si to dovoluje atp. Cestující se lekl, praštil se o rám okna. Jeho matka (student asi 17 let) podala trestní oznámení na Policii ČR. Dále byla u doktora a samozřejmě tvrdí, že jsem ho udeřil. Všechno tohle dala i na podnik vedoucímu v kopiích. Policie to s největší pravděpodobností předá přestupkové komisi na naše město. Jak to všechno dopadne nevím. Mám svědky, ale ona (matka) prý také. Lékařský posudek jsem neviděl, takže nevím vůbec nic o tom, co se tomu cestujícímu vlastně stalo. Takže, abych to zhrnul. Půjdu před přestupkovou komisi, výsledek bude nějaký. Ale můj vedoucí už mně chce potrestat podle Zákoníku práce a to písemným upozorněním na hrubé porušení pracovní kázně (porušení pracovních povinností), odebráním prémií (nevím na jak dlouho) a ještě přeřazením.
Můžu být trestaný jak u přestupkové komise (nevím jak to dopadne) a zároveň jestli mně může takovýmto způsobem trestat i můj vedoucí (je pravda, že to bylo v pracovní době při výkonu mojí práce), když věc řeší vlastně policie ČR. A jestli mně může trestat za případný přestupek několikrát. aniž by věděl, jak to vlastně všechno dopadne. To nevím ani já, i když mám svědomí čisté. Děkuji Libor
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel, pokud má k dispozici pádné důkazy, tak může z Vašeho jednání vyvodit určité závěry bez ohledu na skutečnost, že Vaše jednání řeší i Policie. Postih za trestný čin či přestupek je postihem veřejnoprávním, postih ze strany zaměstnavatele je ve sféře soukromoprávní.
Podmínkou pro určitá jednání ze strany zaměstnavatele je jejich soulad se zákoníkem práce. Za určitých okolností je možné, abyste na toto jednání byl postihnut upozorněním ze strany zaměstnavatele na hrubé porušení svých povinností, neznám však podrobnosti celého případu, od řidiče autobusu se však obecně bude asi vyžadovat určité korektní jednání k cestujícím. Ohledně odebrání prémií záleží na tom, jak jsou prémie koncipovány, za co je zaměstnanci dostávají. Nejproblematičtější bych viděla přeřazení na jinou práci, zaměstnavatel Vám musím přiřazovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, jinak musí mít Váš souhlas (nejčastěji ve formě změny pracovní smlouvy) se změnou druhu práce, který Vám chce nově přidělovat. Váš souhlas nepotřebuje jen v omezených případech, které jsou uvedeny v § 41 odst. 1 a 2 ZP. Je tu např. možnost převedení na jinou práci zaměstnance, proti kterému bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů, což ale asi nebude Váš případ. Pokud s některým krokem zaměstnavatele nesouhlasíte, máte právo se na něj písemně obrátit a požadovat vysvětlení jeho jednání. V krajním případě byste se musel obrátit na soud.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nevytvořená štítová zeď po rozdělení bytového domu na dva samostatné domy - kdo je za to odpovědný?
- Kdo je odpovědný za nevytvoření štítové zdi při rozdělení bytového domu na dva samostatné domy?
1979 došlo k rozdělení jednoho domu na dvě části, které jsou dnes (21.02.2016) zapsány na různých listech vlastníků, mají samostatná čísla popisná a různé vlastníky. Ve skutečnosti ale k rozdělení domu došlo jen na základě geometrického zaměření, ale k reálnému rozdělení nedošlo, protože nebyla splněna podmínka vystavění samostatného štítového zdiva, vyvedeného nad střechu, stanovená Odborem výstavby a územního plánování ONV v Kroměříži. Jeden z vlastníků vyvolal jednání na stavebním úřadě. Stavební úřad provedl kontrolní prohlídky a na jejich základě vyvolal řízení o dodatečném řešení oné neexistující štítové zdi. Otázkou ale je, kdo udělal chybu a kdo a jak ji dnes (21.02.2016) má napravit.
Původní majitelka domu prodala na základě kupní smlouvy, ve které je odkazováno na geometrický plán oddělení, část tohoto domu synovi. V tomto geometrickém plánu je zase odkaz na podmínky reálného rozdělení. Přestože podmínky reálného rozdělení nemovitosti splněny nebyly, na katastru nemovitostí byly jako samostatné zapsány. V této smlouvě je uvedeno, že nabyvatel nepřejímá žádné dluhy a závady, které podle prohlášení převodkyně a stavu evidence nemovitostí ani nejsou:
1983 prodala majitelka svůj dům, na základě kupní smlouvy, ve které opět stojí, že nejsou žádné závady, druhému synovi, který je i dnes (21.02.2016) jeho majitelem.
Dům, který byl oddělen z domu původního a jehož majitelem byl syn majitelky, byl darován zase jeho synovi (tedy vnuku původní majitelky nerozděleného domu). A dál v řadě zase tento dům byl darován bratrovi.
Před jednáním se stavebním úřadem, na koho tedy přechází povinnost zbudování dělící štítové zdi, když majitelka původní nemovitosti již zemřela.
Šlo by vrátit ono rozdělení zpět tak, aby se nemusela štítová stěna stavět, že by z těchto domů byl zase jeden, se dvěma jednotkami v osobním vlastnictví nynějších majitelů, kde by užívání bylo stanoveno na základě více než 30-ti letého samostatného užívání. Co by to pro současné majitele znamenalo, za jakých podmínek pro ně, by to bylo možné? Jak by se v tomto kroku muselo právně postupovat? Musela by se napadnout neplatnost původního rozdělení? A pokud ano, stal by se tento dům předmětem dědictví po bývalé majitelce?
Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Zde je samozřejmě nutné uvést právní stav (zaspaný v katastru nemovitostí) do souladu s faktickým stavem.
Rozdělení domu probíhá na základě prohlášení jediného vlastníka domu (celého), kterým se dům dělí na (ve Vašem případě) dvě bytové jednotky. Tedy pokud současně v kupní smlouvě, kterou byla jedna nově vytvořená jednotka prodána jiné osobě (prvnímu synovi) není stanovena povinnost tomuto synovi postavit štítové zdivo, byla k tomu povinna původní majitelka. Z té tato povinnost přecházela postupně na nové majitele té části domu, která byla ze strany původní majitelky převedena později (druhému synovi). Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, zda noví majitelé věděli o této povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že převody probíhali v rámci rodiny (prvnímu a druhému synovi), lze předpokládat, že o této skutečnosti věděli, pouze nebyla z jejich strany reflektována.
Rozhodnutí, kterým byla stanovena podmínka postavení štítového zdiva, nelze „vrátit“, neplatnost původního rozdělení by teoreticky bylo možné napadnout, nicméně spíše lze očekávat, že by tomuto návrhu nebylo vyhověno, jelikož (jak je uvedeno i výše), převody probíhaly v rámci rodiny, tedy mezi osobami, které min. měly vědět o povinnosti postavit štítové zdivo, a faktický stav takto funguje již více než 30 let. Je zde ovšem také podstatné, jaký postoj zaujme příslušný stavební úřad, který se v současnosti tímto problémem zabývá.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Převod zubní praxe (OSVČ) na s. r. o. - postup, návod, informace
- Převod OSVČ podnikání na s. r. o - postup, návod, informace
Zubní lékař podnikající jako privátní OSVČ chce provést převod svého podnikání na s. r. o. V podstatě se nabízí dvě možnosti:
1. První možný způsob, jak přejít z živnosti na s. r. o. , spočívá v tom, že podnikatel založí novou s. r. o. a do jejího základního kapitálu vloží celý svůj obchodní závod, jako nepeněžitý vklad na základní kapitál.
Otázka: bude tento nepeněžní vklad předmětem daně u FO nebo s. r. o. ?
2. má možnost jej nové společnosti prodat. Společnost se založí se základním kapitálem, který v dnešní době může být i pouhá jedna koruna, a následně dojde k uzavření smlouvy o prodeji obchodního závodu mezi podnikatelem – FO jako prodávajícím a s. r. o. jako kupujícím.
Otázka : jak se bude danit prodej u FO a jak u s. r. o. ? Jak se uplatní náklady koupě u FO a jak u s. r. o. ?
Děkuji Robert
ODPOVĚĎ:
1) Pokud FO vkládá obchodní závod do s. r. o. , nevzniká mu zdanitelný příjem. Odpisy majetku uplatní v poloviční výši. Obchodní závod je potřeba ocenit znaleckým posudkem, u s. r. o. vzniká tedy oceňovací rozdíl anebo goodwill, jehož odpisy nejsou daňově uznatelné. Při odpisování majetku pokračuje v daňových odpisech započatých vkladatelem. S. r. o. nevzniká z titulu vkladu obchodního závodu do základního kapitálu zdanitelný příjem.
2) Dle § 23 odst. 16 zákona o daních z příjmů vstupuje do základu daně u fyzické osoby, která nevede účetnictví, příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Pokud jste plátce DPH, hodnota dluhů se započítává včetně DPH.
Výdajem u FO (pokud neuplatňuje výdaje procentem z příjmů) je součet zůstatkových cen majetku, hodnota peněžních prostředků a cenin, hodnota finančního majetku, hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem. Hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem. (§ 24 odst. 12 ZDP)
S. r. o. zaeviduje nakoupení majetek, a bude ho odpisovat. Pokud je součástí převodu např. databáze klientů, jedná se o nehmotný majetek, který bude odpisovat. Zásoby zahrne do obchodního majetku atd. Pokud se rozhodne vyjít z přecenění jednotlivých složek majetku dle znaleckého posudku, bude účtovat o goodwillu, v opačném případě vznikne oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Oceňovací rozdíl se daňově odpisuje 180 měsíců, a to jak kladný, tak záporný oceňovací rozdíl. Goodwill se daňově odpisuje 180 měsíců.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání přeplatku vyúčtování za služby po pronajímateli
- Pronajímatel nevrátil přeplatek za služby (vyúčtování služeb) - vymáhání přeplatku z vyúčtování služeb nájemního bytu
OBČAN-DLUHY
- Úroky z nevráceného přeplatku za služby (vyúčtování nájemního bytu)
Nevyplacení vysokého přeplatku za rok: 2014 bývalým pronajímatelem se kterým byl ukončen nájem dokumentem Dohodou 31.10.2015, . kde se jasně uvádí, že vysoký přeplatek za zálohy měl být vyplacen nejpozději do 31.12.2015. Doteď můj vysoký přeplatek nebyl vůbec vyplacen ani část mého přeplatku a už je únor 2016. Chci se zeptat jak mám postupovat a co všechno můžu právně udělat aby mně bývalý pronajímatel zaplatil můj vysoký přeplatek, který podle Dohody o ukončení nájmu měl už dávno zaplatit a který mi patří, protože se jedná o moje peníze, které byly bývalému pronajímatelovi zaplaceny navíc za služby a které mi měl už dávno vyplatit.
Pocházím ze Slovenska mám už od 2009 dlouhodobý pobyt na území České republiky za účelem zaměstnání.
Pronajímatel se mnou podepsal dohodu o ukončení nájmu ve které se v šestém bodě uvádí, že vyplatí ve třech splátkách nejpozději do 31.12.2015.
01/2016. byla zaslána bývalému pronajímateli urgentní upomínka. Co všechno můžu udělat aby mi byly už konečně moje peníze bývalým pronajímatelem vyplaceny. Mám nárok na úroky z prodlení? Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě máte právo i na úhradu úroku z prodlení, který můžete požadovat ode dne následujícího po dni splatnosti každé splátky - pokud jste jejich datum měli v dohodě sjednáno. Pokud ne, pak můžete úroky nárokovat ode dne následujícího po splatnosti celé částky, tedy od 1.1.2016. Výše úroků z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a nyní činí 8,05% z dlužné částky ročně. Pokud Vám bývalý pronajímatel nevyplatí peníze dobrovolně, musíte se s nárokem obrátit na soud formou návrhu na vydání platebního rozkazu. Jedná se o poměrně jednoduchý návrh, jehož vzor naleznete na internetu. Za návrh hradíte soudní poplatek ve výši 5% z dlužné částky, v případě úspěchu ve sporu bude pronajímateli uložena povinnost Vám nahradit i všechny náklady, které jste musela vynaložit v souvislosti se soudním vymáháním.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Záruční lhůta na náhradní součástky po reklamaci
- Výměna součástek při reklamaci - jaká je záruční lhůta na součástky?
- Může druhý majitel věci uplatnit reklamaci nebo musí první kupující?
- Uplatnění reklamace druhým majitelem věci - musí reklamaci uplatnit první majitel?
Mám nárok na novou 2letou záruční lhůtu na vyměněné součástky v rámci reklamace, pokud o ni prodejce požádám?
Dále by mne zajímalo - při odstoupení od kupní smlouvy v případě uplatnění práva z vadného plnění platí stejná lhůta pro vráceních finančních prostředků, jako při odstoupení od kupní smlouvy do 14ti dnů, tedy 14 dní?
Pokud zakoupím přes inzerci nějaký výrobek, který je ještě v záruční době, mohu na něj u prodejce uplatnit právo z vadného plnění, jako druhý majitel?
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Nikoliv. Nárok na "novou" dvouletou záruční dobu ze zákona nemáte. Po dobu reklamace však záruka neběží. To znamená, že původní záruka se ze zákona prodlužuje o dobu, po kterou jste věc nemohla užívat z důvodu reklamace.
Pokud odstoupíte od smlouvy z důvodu vad, smlouva zaniká v den, kdy odstoupení dojde druhé smluvní straně (smlouva se od počátku ruší). Pokud druhou smluvní stranu v této písemnosti vyzvete k vrácení peněz, je povinna plnit ihned. Doporučuji stanovit lhůtu např. 5 dnů. Naopak povinnost vrátit peníze není odvislá od vrácení zboží (to však neznamená, že nemáte povinnost zakoupené zboží vrátit).
Odpovědnost za vady a záruka na zboží jsou závazky, které vzniknou mezi prodávajícím a kupujícím a dalším prodejem věci automaticky nepřecházejí na dalšího nabyvatele. Pokud zakoupíte od jiné osoby věc, která je v záruce, nemáte vůči původnímu prodávajícímu žádná práva (otázkou je, zda to však prodávající zjistí). Ze zákona Vám však odpovídá za vady prodávající, který věc prodal Vám.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Legitimování vrátným - musí návštěva ukázat občanský průkaz?
- Legitimování ochrankou - musí návštěva ukázat občanský průkaz?
- Musí občan ukázat občanský průkaz vrátnému, ochrance?
- Ukázání občanského průkazu vrátnému, ochrance - musí to občan udělat?
často se mi stává, že při vstupu do areálu nějakého podniku po mě chce vrátný/ochranka předložit občanský průkaz. Má na to právo? Pokud ne, co všechno musí obsahovat jiný doklad, kterým se prokážu?
Děkuji, Čeněk
ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis nezakotvuje oprávnění vrátných, zaměstnanců bezpečnostních agentur apod. vyžadovat po Vás prokázání Vaší totožnosti. Jedná se o požadavek subjektu střežícího určitý objekt či areál, kterému můžete, ale nemusíte vyhovět. V případě, že požadavku na prokázání totožnosti nevyhovíte, nemusí Vás vrátný do objektu či areálu vpustit. V tomto ohledu se tedy jedná o splnění určité podmínky pro vstup do objektu či areálu (je pouze na Vašem rozhodnutí, zda stanovenou podmínku splníte a do objektu či areálu budete vpuštěn, nebo zda se rozhodnete podmínku nesplnit, přičemž do objektu či areálu vpuštěn nebudete).
Co se rozumí prokázáním totožnosti není v českém právním řádu upraveno jednotně, tzn. že význam tohoto úkonu upravuje každý právní předpis (který prokázání totožnosti zmiňuje) zvlášť. V tomto ohledu upozorňuji např. na:
- § 63/1 zákona o Policii České republiky, dle něhož se prokázáním totožnosti rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti;
- § 12/1 zákona o obecní policii, dle něhož se prokázáním totožnosti rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, rodného čísla a bydliště osoby;
- § 36/5 správního řádu, dle něhož se průkazem totožnosti rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.
Je-li po Vás vrátným či zaměstnancem bezpečnostní agentury požadováno prokázání totožnosti, neměl by tento požadavek směřovat k prokázání údajů ve větším rozsahu, než je uvedeno výše. Bylo by ostatně přinejmenším nelogické, pokud by si vrátný dělal nárok na prokázání většího množství osobních údajů, než je oprávněn po Vás požadovat např. příslušník Policie České republiky.
V českém právním řádu je oprávnění požadovat prokázání totožnosti přiznáno řadě subjektů, např. příslušníkovi Policie České republiky (§ 63/2 zákona o Policii České republiky), příslušníkovi obecní policie (§ 12/2 zákona o obecní policii) či oprávněné úřední osobě (§ 36/5 správního řádu).
Svou totožnost můžete prokázat jakoukoli veřejnou listinou, z níž jsou patrné požadované údaje (např. tedy jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu apod.).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že ohledně veřejných listin obsahuje český právní řád domněnku, že údaje uvedené na těchto listinách jsou pravdivé a není třeba je prokazovat jiným způsobem. Tato vlastnost veřejných listin je zakotvena v těchto právních předpisech:
- v § 567 a § 568/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena;
- v § 134 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno;
- v § 53/3 správního řádu, dle něhož platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal a pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
Na tomto místě zbývá upozornit na ty průkazy, které jsou veřejnými listinami, a které má většina (či alespoň určitá část) občanů běžně k dispozici. Těmito průkazy (s jejichž pomocí lze prokazovat totožnost) jsou:
1/ Občanský průkaz:
Dle § 2/1 zákona o občanských průkazech je občanský průkaz veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
Na tomto místě (mírně nad rámec Vašeho dotazu) připomínám, že občanský průkaz je zakázáno přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky, přičemž je zároveň zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán (§ 15a/1 a 2 zákona o občanských průkazech).
2/ Cestovní doklad:
Dle § 2/1 zákona o cestovních dokladech je cestovní doklad veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
3/ Řidičský průkaz:
Dle § 103/1 zákona o silničním provozu je řidičský průkaz veřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
Na tomto místě opět připomínám, že řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky (§ 103/2 zákona o silničním provozu).
4/ Průkaz osoby se zdravotním postižením:
Dle § 34/5 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je průkaz osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P) veřejnou listinou.
5/ Zbrojní průkaz:
Dle § 16/1 zákona o zbraních je zbrojní průkaz veřejná listina, která fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní. Jelikož je zbrojní průkaz veřejnou listinou, je jeho držitel oprávněn prokazovat svou totožnost (v rozsahu údajů uvedených ve zbrojním průkazu) jeho prostřednictvím.
Veřejnou listinou naopak není např. průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny, neboť není žádným právním předpisem za veřejnou listinu prohlášen.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky
zákon č. 553/1991 Sb. , o obecní policii
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech
zákon č. 329/1999 Sb. , o cestovních dokladech
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
zákon č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Obec slíbila prodej nájemních bytů a neprodala - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Rekonstrukce obecního bytu nájemcem - nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci bytu
- Rekonstrukce městského bytu nájemcem - nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci bytu
- Město slíbilo prodej nájemních bytů a neprodalo - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Obec slíbila privatizaci nájemních bytů a neudělala to - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Město slíbilo privatizaci nájemních bytů a neudělalo to - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci městského bytu nájemníkem, nájemcem
- Právo na náhradu nákladů na rekonstrukci obecního bytu nájemníkem, nájemcem
- Proplacení nákladů na rekonstrukci městského bytu nájemníkem, nájemcem
- Proplacení nákladů na rekonstrukci obecního bytu nájemníkem, nájemcem
Bydlím v obecním bytě v paneláku. V 2005 se dům renovoval a postavily nástavby - družstvo vlastníků. Obecní úřad nás na veřejné schůzi informoval, že po opravě domu nám byty dají k privatizaci.
Během renovace došlo k havárii, zatopení bytů v posl. poschodí - můj byt. Škody materiální mi byly nahrazeny ale byly narušeny umakartové zdi jádra a zatečena voda do podlah.
Rozhodla jsem se během přestavby a na základě slibu o privatizaci bytu, zrenovovat celý můj byt- 300 tis. Kč. Mě. Úřad ale rozhodl, že byty neprodá. Mám nárok na proplacení za rekonstrukci bytu, který není můj? Úřad nechce proplatit, že jsem si byt renovovala na vlastní náklady se stavebním povolení úřadu.
Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že k renovaci Vámi obývaného bytu došlo v roce 2005 (či krátce poté), tzn. ještě za účinnosti „starého“ Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 694 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
- nájemce nesměl provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad;
- v případě porušení této povinnosti byl pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.
Pro renovaci bytu jste tedy v každém případě potřebovala souhlas města (jako pronajímatele). Pokud jste byt renovovala bez tohoto souhlasu, stalo se tak v rozporu s Občanským zákoníkem.
V tomto ohledu upozorňuji dále na § 667/1 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
- úhradu nákladů změn pronajaté věci (např. tedy nákladů renovace pronajatého bytu) může nájemce po pronajímateli požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal;
- dal-li pronajímatel souhlas se změnou pronajaté věci, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.
Shora uvedené lze shrnout tak, že k úhradě nákladů renovace pronajatého bytu by bylo město povinno pouze v případě, že a/ by tyto renovace odsouhlasilo a b/ by se zároveň zavázalo Vám náklady renovace nahradit.
Pokud jste provedla renovaci bytu bez souhlasu pronajímatele, nemáte právo na náhradu jejích nákladů.
V tomto ohledu je dále nutné vzít v potaz i značný časový odstup (cca 10 let) od okamžiku, kdy bylo městem sděleno, že budou byty privatizovány. Právo na náhradu škody (vzniklé v důsledku nedodržení příslibu) by mohlo být vymahatelné (ovšem spíše pouze teoreticky), pokud by Vám byl tento příslib dán jednoznačně a písemně. I v takovém případě by však bylo Vaše právo na náhradu škody či na náhradu nákladů renovace bytu promlčeno.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- 2 darování stejné nemovitosti jedním majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti
- 2 darování stejného bytu původním majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti
- 2 darování stejného domu stejným majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti
23/10/2013 mi má matka darovala byt (smlouva u notáře), totéž udělala na nátlak 29/11/2013 s mým synovcem, v tu dobu jsem byl mimo republiku a synovec byl na katastru rychlejší, několikrát se u něho domáhala vrácení bytu, ale marně, na katastru jsem se dozvěděl, že není žádná šance na navrácení, byť mám platnou smlouvu s dřívějším datem. Nevím, co dál, protože hrozí, že má sestra se synovcem matku z bytu vyhodí, snaží se jí dotlačit k do domova důchodců, můžete prosím poradit?
Děkuji, Alois.
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dřívější datum uzavření darovací smlouvy není pro vznik vlastnického práva k bytu rozhodné, neboť vlastnické právo k nemovité věci (zapsané v katastru nemovitostí) se v roce 2013 nabývalo až vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí, nikoli tedy již uzavřením smlouvy (jak vyplývalo z § 133/2 Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že stejné pravidlo platí také dnes (10.03.2016), přičemž je zakotveno:
- v § 1105 občanského zákoníku, dle něhož platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu;
- v § 1100/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že převede-li strana (např. dárce) vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později (tedy např. i tehdy, byla-li s touto stranou uzavřena darovací smlouva jako druhá v pořadí).
Pokud si Vaše matka se svým vnukem v darovací smlouvě nesjednala žádné podrobnější podmínky pro zrušení této smlouvy (a vrácení daru), může Vaše matka uplatnit po svém vnukovi právo na vrácení daru pouze ze dvou důvodů, které zakotvuje občanský zákoník:
1/ Odvolání daru pro nouzi:
Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní (nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen), může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce (§ 2068 občanského zákoníku).
Právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti (§ 2071 občanského zákoníku).
2/ Odvolání daru pro nevděk:
Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké (§ 2072 občanského zákoníku).
Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání daru nepřihlédne (§ 2075 občanského zákoníku).
Rozhodne-li se Vaše matka odvolat dar z některého ze shora uvedených důvodů, může tak učinit prostřednictvím dopisu, v němž identifikuje strany darovací smlouvy (tedy sebe a svého vnuka), specifikuje darovací smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření), specifikuje předmět daru, popíše, v čem spočívá její nouze/v čem spočívá nevděk obdarovaného a výslovně obdarovaného vyzve k vrácení darovaného bytu. Nebude-li Váš synovec na odvolání daru reagovat jeho vrácením, nezbude Vaší matce, než se vrácení daru domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby (popř. již pro přípravu odvolání daru) může Vaše matka využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Vaše matka by se mohla zároveň domáhat zrušení darovací smlouvy s poukazem na nátlak, který na ní byl při podpisu této smlouvy činěn, tzn. že by Vaše matka mohla tvrdit, že darovací smlouvu uzavřela nesvobodně a tudíž absolutně neplatně (jak v roce 2013 vyplývalo z § 37/1 Občanského zákoníku). I v tomto případě platí, že nebude-li dohoda s Vaším synovcem možná, nezbude Vaší matce, než se zrušení darovací smlouvy domáhat soudní cestou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných)
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Může nájemník pověřený pronajímatelem hlasovat na schůzi SVJ pokud má plnou moc?
- Hlasující nájemník, nájemce - může ho pronajímatel pověřit tímto právem plnou mocí?
Bydlím v pronajatém bytě a majitel bytu, který bydlí
v jiném městě se nemůže zúčastňovat na shromážděních a jednáních SVJ.
Jakým způsobem mě může majitel bytu pověřit, abych se těchto shromáždění a jednání mohl zúčastnit?
Mohu hlasovat na schůzi SVJ, pokud to bude např. uvedeno v plné moci od pronajímatele?
Děkuji, Marian.
ODPOVĚĎ:
Postačí, pokud Vás vlastník jednotky zmocní k tomu, abyste jej zastupoval při shromáždění.
Doporučuji, aby byla plná moc udělena písemně, podpisy nemusí být úředně ověřeny (pokud to nevyžadují stanovy).
V plné moci by mělo být uvedeno, zda se zmocnění vztahuje jen na jednu či vícero shromáždění a jaké úkony smíte činit za vlastníka jednotky (tj. činit návrhy, hlasovat aj.).
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění příspěvku na domácnost od druha, družky žijící ve stejné domácnosti
- Příspěvek na domácnost od spolužijící osoby a daně, zdanění
- Neoficiální příspěvek na domácnost od partnera - daně, zdanění
Rád bych se zeptal, zda se mě týká daňová povinnost v případě, kdy bydlíme společně s partnerkou v rodinném domě (jsem jeho výlučným vlastníkem) a ona mi přispívá částkou 7.000 Kč měsíčně na provoz domácnosti (mandatorní měsíční výdaje mám 15.000 - hypotéka, sipo, internet.) a společné výdaje.
Děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Platba od Vaší partnerky nepodléhá dani z příjmů. Tento příjem je pro Vás osvobozen dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2. zákona o daních z příjmů - žijete s partnerkou ve společně hospodařící domácnosti.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního dílu - kdo hradí demontáž dílu?
- Kdo platí vedlejší výdaje při reklamaci zboží (vymontování vadného nového náhradního dílu)?
- Reklamace - kdo platí demontáž a montáž vadného dílu?
Zakoupil jsem náhradní díl na moje vozidlo (servočerpadlo) v internetovém obchodě. Náhradní díl jsem si nechal vyměnit v autoservisu. Po namontování bylo zjištěno, že náhradní díl je vadný. Mám nárok na úhradu nákladů spojených z reklamací? Vadný náhradní musím nechat z auta servisem demontovat a po výměně dílu opět namontovat. V podstatě budu tedy muset autoservisu zaplatit práci 2x.
Jak se liší nárok v případě zakoupení dílu tzv. na firmu od zakoupení dílu jako běžný občan?
V obchodních podmínkách eshopu není o nákladech spojených s reklamací ani zmínka.
Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Rozdíl při spotřebitelské koupi a koupi mezi podnikateli je v tom, že mezi podnikateli neexistuje zákonná záruka. Pokud chce podnikatel druhému podnikateli poskytnout na své zboží záruku, musí si ji výslovně sjednat.
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako spotřebitel (nikoliv v rámci své podnikatelské činnosti; tj. neuvedl jste IČ v kupní smlouvě), pak Vám stačí vadu oznámit (pokud byl náhradní díl zakoupen ne déle než před 6 měsíci, pak se má za to, že vada existovala již při převzetí). Pokud od koupě uběhlo více než 6 měsíců, rovněž postačí prokázat, že vada existuje (tj. zboží budete reklamovat běžným způsobem).
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako podnikatel a byla smluvena záruka, postačí, že vadu uplatníte, tj. stejně jako spotřebitel. Ale prodávající nemá povinnost reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako podnikatel a záruka nebyla sjednána, pak musíte prokázat, že náhradní díl byl vadný již při převzetí. Rozdíl oproti záruce je v tom, že u záruky postačí, že vada vznikne kdykoliv v průběhu záruční doby. Pokud záruka sjednána nebyla, musíte dokázat, že náhradní díl byl vadný již při převzetí, přestože se vada projevila až později (důležitý je tak vznik vady, nikoliv to, kdy se existence vady projeví).
Vaše nároky se pak odvíjí od povahy vady. Vzhledem k tomu, že ve Vašem dotazu není uvedena povaha vady, odkážu Vás na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Pokud jste věc zakoupil jako spotřebitel a vada se projevila do 6 měsíců, máte práva uvedená v § 2169.
V ostatních případech máte práva uvedená v § 2106 a 2107.
Pro všechny výše popsané situace je společné to, že máte nárok na úhradu nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s uplatněním vady. Doporučuji náklady uplatnit současně s reklamací. Uvedené právo je uvedeno v § 1924 a vyplývá přímo ze zákona, nemusí být uvedeno ve smluvních podmínkách.
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nakažení infekční nemocí na pracovní cestě v zahraničí - odškodnění od zaměstnavatele
- Odškodnění za nakažení infekční nemocí na pracovní cestě
- Odškodnění od zaměstnavatele za nakažení infekční nemocí na pracovní cestě v zemi třetího světa (Indii)
Pokud mě zaměstnavatel vyšle na několika týdenní pracovní cestu do zahraničí, do tzv. "země třetího světa" a já se tam - vzhledem k hygienickým podmínkám, čistotě ovzduší apod. - nakazím nějakou nemocí - např. černý kašel, tuberkulóza atd…, mám poté nárok na nějakou kompenzaci od zaměstnavatele? Ať už by se jednalo o placené volno, placenou nemocenskou či jiný druh kompenzace?
Nebo mám prostě jen smůlu a musím jít na klasickou nemocenskou? Mám nyní na mysli konkrétně Indii. Několik mých kolegů se vrátilo přiotrávených z jídla a vody, jeden kolega si dovezl černý kašel.
(Několik z nás bylo hospitalizováno přímo v Indii).
Mě také trápí kašel a silné střevní problémy. Zatím čekám na výsledky testů.
Ještě bych chtěl podotknout, že nikdo z nás tam nejel dobrovolně, ale byli jsme pod různými výhrůžkami donuceni tam odletět.
Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by měl zejména v daném případě zajistit potřebné očkování. Pokud by k nákaze došlo, bylo by možné dané onemocnění považovat za nemoc z povolání (tzv. Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí dle přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání). S pracovní cestou musí zaměstnanec vyslovit souhlas, jednou daný souhlas je možné později odvolat, např. s odvoláním na změnu podmínek pracovních cest, osobních důvodech, atd.
Při nemoci z povolání máte nárok na všechny náhrady, které zákoník práce pro nemoci z povolání a pracovní úrazy uvádí (po dobu pracovní neschopnosti např. ztrátu na ušlém výdělku, apod. , náklady vzniklé s léčením, apod.).
__
OBČAN-DLUHY
- Vyplacená pojistky a insolvence - spadají peníze do majetkové podstaty insolvenčnímu správci?
- Vyplacení pojistky v oddlužení - dostane pojistku pojištěný nebo insolvenční správce?
- Vyplacení pojistky v osobním bankrotu - dostane pojistku pojištěný nebo insolvenční správce?
Chtěl bych se zeptat na jeden problém. Jsem na začátku v insolvenci, mám dům který se asi bude někdy v budoucnu prodávat aby se vše uspokojilo. V tom domě hořelo, nebo spíše jen kůlně. Dům je klasicky pojištěný. Já to pojišťoval a platil. Dle insolvenční správkyně, ale veškeré pojistné plnění získá ona do majetkové podstaty. Má pravdu? Já jen, že se již pokusila prodat jiné mé nemovitosti svým známým ještě před rozhodnutím soudu, ale to se mi přes soud podařilo zastavit.
Děkuji, Dalimil
ODPOVĚĎ:
Podle § 205 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
Podle § 217 insolvenčního zákona platí, že insolvenční správce sepíše soupis majetku dlužníka, který náleží do majetkové podstaty.
Podle § 398 odst. 2 insolvenčního zákona platí, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.
Podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona platí, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou proběhne Vaše oddlužení. Samotný prodej domu naznačuje, že oddlužení proběhne formou zpeněžení majetkové podstaty, nicméně se též může jednat také o pouhé zpeněžení domu pro účely uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů a zbytek oddlužení proběhne ve formě splátkového kalendáře.
Pokud Vaše oddlužení proběhne formou plnění splátkového kalendáře, pak platí, že právo na pojistné plnění bude náležet do majetkové podstaty a budete povinen je použít k úhradě dluhů dle schváleného splátkového kalendáře (§ 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona).
Pokud Vaše oddlužení proběhne formou zpeněžení majetkové podstaty, pak bude důležité to, kdy Vám vzniklo právo (ne kdy jste peníze skutečně obdržel) na pojistné plnění. Pokud by vzniklo až poté, co bylo rozhodnutí o formě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zveřejněno v insolvenčním rejstříku, pak toto pojistné plnění nenáleží do majetkové podstaty. Pokud by vzniklo dříve, pak do ní náležet bude. Tuto skutečnost nejlépe zjistíte z rozhodnutí o způsobu řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty, v něm totiž musí soud uvést majetek, který podle stavu ke dni vydání tohoto rozhodnutí náleží do majetkové podstaty.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Nemovitost ve spoluvlastnictví s věcným břemenem pro bytové družstvo
- Nemovitost ve spoluvlastnictví se služebností pro bytové družstvo
Máme nemovitost v ideálním spoluvlastnictví (16 spoluvlastníků) ve které se nacházejí i 3 bytové jednotky s věcným břemenem / služebností užívacího práva pro bytové družstvo. Jednotlivé byty neodpovídají podílům jednotlivých vlastníků. Někteří spoluvlastníci v nemovitosti ani nebydlí. Spoluvlastníci kteří užívají nemovitost nad svůj spoluvlastnický podíl kompenzují spoluvlastníkům, kteří nemovitost nemohou užívat tuto ztrátu finančně tak, že si odsouhlasili částku Kč 125/m2 za každý metr, který užívají nad svůj spoluvlastnický podíl uvedený v KN.
Bytová plocha všech bytů je 1487,45 m2 z toho 3 byty se služebností užívacího práva pro SBD, ale ve vlastnictví spoluvlastníků domu. Jeden z bytů SBD je užíván uživatelem, který je zároveň spoluvlastníkem a členem SBD, druhý je užíván dcerou spoluvlastníka, která je členem SBD a pouze 3. byt je užíván členem SBD bez vztahu k ostatním spoluvlastníkům.
Až dosud se při výpočtu více či méně metrů brala celková bytová plocha v domě a nárok na počet metrů se vypočítával podle podílů v KN. Nyní byla provedena změna (bez předchozího projednání se všemi spoluvlastníky) a do celkové bytové plochy se přestala započítávat bytová plocha bytů se služebností užívacího práva a plocha 1 bytu, který je pronajímán ve prospěch všech spoluvlastníků. Je tento postup správný? Máme pocit, že nelze při výpočtu nároku jednotlivých spoluvlastníků na určitou plochu z nemovitosti vypustit část nemovitosti jenom proto, že z ni nemůžeme mít žádný profit a služebnost musíme strpět bez jakékoli náhrady. Jsme z nevýhodněni již samotným faktem, že s těmito byty nemůžeme žádným způsobem nakládat a mít z nich užitek. Navíc byty se služebností užívacího práva, které jsou užívány i spoluvlastníky se jim nezapočítávají do užívání
a berou od ostatních náhradu jako by byty neužívali z titulu toho, že se jedná o služebnost, která přísluší stavebnímu družstvu. Je to zdůvodnitelné?
Děkuji za Vaše posouzení a radu jak správně postupovat a na jaká právní stanoviska se můžeme odvolat.
S pozdravem Lýdie
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou některé byty zatíženy služebností, tato služebnost pravděpodobně vznikla na základě smlouvy, ze které plyne, zda je tato služebnost zřízena úplatně či bezúplatně. V této smlouvě by měl být návod, jak postupovat, protože pokud byla zřízena bezúplatně, nelze se nijak domáhat následné úplaty, pokud úplatně, je třeba respektovat ustanovení smlouvy. Pokud byste byla schopna mi k nahlédnutí zajistit smlouvu o zřízení služebnosti, mohla bych se k tomu podrobněji vyjádřit.
Děkuji.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Trvalý pobyt nájemce v bytě pronajímatele - rizika
- Trvalý pobyt nájemníka v bytě pronajímatele - rizika
- Rizika trvalého bydliště nájemníka v bytě pronajímatele
- Rizika trvalého bydliště nájemce v bytě pronajímatele
Několik let pronajímám byt v osobním vlastnictví mladému nesezdanému páru a nájemníci se nyní chtějí přihlásit k trvalému pobytu (zatím ho mají na obecním úřadě). Jak na najitele bytů pamatuje nový OZ v situacích např. že pár otěhotní, bude na ně uvalená exekuce, nebudou se chtít po ukončení nájmu vystěhovat, apod. ? Jaká práva by nájemníci mohli dle nového OZ uplatňovat v případě, že budou mít v mém bytě TP? Děkuji, Roman.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi připomínám, že k přihlášení místa trvalého pobytu na adresu Vašeho bytu nepotřebují nájemci Váš souhlas. Dle § 10/6 zákona o evidenci obyvatel totiž platí, že při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen:
a/ vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu,
b/ předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část,
c/ doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu.
Ve Vámi popsaném případě tedy postačí, pokud nájemci na místně příslušné ohlašovně vyplní formulář (přihlašovací lístek), předloží své občanské průkazy a předloží platnou nájemní smlouvu (neboť tato smlouva je opravňuje k užívání Vašeho bytu, jak stanoví písm. c/ výše).
Žádají-li Vás nájemci o souhlas k přihlášení místa trvalého pobytu na adresu Vašeho bytu (který na základě nájemní smlouvy užívají), jedná se o výraz jejich slušnosti či neznalosti právní úpravy.
Skutečnost, zda nájemci čekají narození dítěte či nikoli, nehraje v rámci nájemního vztahu s Vámi žádnou roli.
Bude-li proti některému z nájemců zahájeno exekuční řízení, mohla by se Vás tato skutečnost dotknout pouze v případě, že v pronajímaném bytě máte umístěné některé své věci. Pokud by totiž exekutor přistoupil k tzv. mobiliární exekuci (zabavení a prodej movitých věcí), mohl by za tímto účelem navštívit i Váš byt (neboť lze předpokládat, že zde mají nájemci (resp. ten nájemce, proti němuž by bylo exekuční řízení vedeno) své věci. V rámci mobiliární exekuce může dojít k přehmatu exekutora, kdy exekutor zabaví i některou věc, která nepatří povinnému (nájemci), nýbrž třetí osobě (Vám). V takovém případě je však samozřejmě možné, abyste se proti takovému přehmatu bránil a požadoval vrácení svých věcí.
Nejsou-li v bytě umístěny žádné Vaše věci, popř. pouze takové věci, které exekutor nesmí zabavit, popř. by nezabavil pro jejich zanedbatelnou hodnotu, nemusíte se ani přehmatu při případném exekučním řízení obávat.
Dle § 2285 občanského zákoníku platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. K tomuto automatickému prodloužení nájmu bytu tedy dojde pouze v případě, pokud nájemce v průběhu 3 měsíců po skončení nájmu písemně nevyzvete, aby byt opustili.
Nebudou-li se chtít nájemci po skončení nájmu dobrovolně vystěhovat, lze Vám doporučit aktivní přístup, tzn. nájemce v průběhu 3 měsíců po skončení nájmu alespoň jednou (lépe vícekrát) písemně vyzvat k okamžitému vyklizení bytu. Tuto výzvu je zapotřebí doručit nájemcům prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka.
Pokud nájemci neuposlechnou Vaší písemné výzvy k vystěhování, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení bytu.
Pokud si nájemci přihlásí na adresu Vašeho bytu místo svého trvalého pobytu, nevzniknou jim z tohoto důvodu vůči bytu ani vůči Vám žádná nová práva. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že místo trvalého pobytu je pouze administrativním údajem o adrese, na které se člověk zpravidla nejčastěji vyskytuje a kam mu proto mohou být doručovány zásilky. Toto pravidlo je ostatně výslovně zakotveno v § 10/2 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož platí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu (na jehož adrese je trvalý pobyt přihlášen) ani k vlastníkovi nemovitosti.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené nevyčerpané výživné - promlčení bezdůvodného obohacení
- Rodič vyplatil výživné a pak dostal dítě do péče - musí rodič příjemce výživné vrátit?
- Otec vyplatil výživné a pak dostal dítě do péče - musí matka výživné vrátit?
Dostala jsem na syna předplacené výživné od 02/2013 na období následujících 45 měsíců. Syn je od 07/2015 v péči otce. Jsem povina vrátit otci předplacené výživné? V 02/2016 by mělo být promlčené, je tomu tak? Děkuji, Milada.
ODPOVĚĎ:
Výživné náleží dítěti, na které je vypláceno. V podstatě se jedná o částku, která má pokrýt jeho výdaje na živobytí. Pokud se syn zdržuje u otce, budou výdaje spojené s jeho existencí logicky vyšší na straně otce a měla byste to být Vy, kdo otci bude výživné hradit. Tedy ano, výživné byste otci měla vrátit a to především z důvodu, že výživné nenáleží Vám, ale Vašemu dítěti. Konkrétně se bude jednat o částku vzniklou rozdílem mezi původní předplacenou částkou a částkou představující součet měsíců, po které syn setrvával u Vás, vynásobenou o částku představující výživné za jeden měsíc. Pokud výživné nevrátíte, z Vaší strany se tak jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď na odvolání proti nepřiznání sociální podpory od úřadu práce
- Odvolání proti nepřiznání sociální podpory od úřadu práce - lhůta na odpověď od úřadu
Dobrý den,
prosím Vás, jaká je zákonná lhůta na aby úřad práce odpověděl na mé odvolání proti nepřiznání podpory.
S pozdravem Matěj.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že úprava odvolání a rozhodování o něm není uvedena v zákoně o zaměstnanosti, který se podporou v nezaměstnanosti zabývá, použije se pro rozhodnutí o odvolání správní řád.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Primárně tedy je příslušný orgán povinen rozhodnout v odvolacím řízení bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Znečištění veřejného průchodu domu SVJ občany a zřízení věcného břemene pro město za úplatu
- Znečištění veřejného průchodu domu SVJ občany a zřízení služebnosti pro město za úplatu
SVJ požádalo město o souhlas s uzavřením průchodu (železnou mříží kvůli zachování průhledu) naším domem pro veřejnost. V průchodu se shromažďuje mládež, znečisťuje prostor, poškozuje opravenou fasádu. Město se odmítlo spolupodílet na financování úklidu a oprav, navrhuje zapsat průchod jako věcné břemeno za úplatu. Prosíme o vysvětlení, co by to pro SVJ znamenalo, jaká omezení, popř. jakou výši úplaty bychom mohli požadovat. Děkuji, Albert
ODPOVĚĎ:
Z dotazu usuzuji, že bytovým domem vede průchod (chodník), který se nachází na pozemku, který je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek (a spravuje ho tudíž SVJ).
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (chodníku), může se jednat i o fyzickou osobu (resp. více fyzických osob), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství). Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
Nabídka města na zřízení věcného břemene (služebnosti) tak koresponduje rozhodovací praxi soudů, tzn. že postup města je možné označit za správný.
Dle § 1257/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde pozemek s chodníkem) může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Předmětem služebnosti (kterou by spoluvlastníci pozemku, prostřednictvím SVJ, smluvně zřídili s městem), by tedy byl závazek spoluvlastníků (resp. SVJ) strpět veřejné užívání předmětného pozemku a závazek města uhradit za to sjednanou úplatu (popř. hradit pravidelné platby). Služebnost může být smluvně (v písemné formě) zřízena na dobu určitou i neurčitou, pro její zřízení je (v případě nemovitých věcí) nutný vklad do katastru nemovitostí.
Výše úplaty za smluvní zřízení služebnosti je věcí dohody SVJ a města. V tomto ohledu lze vycházet např. z výše nájemného za obdobný pozemek, které je v daném místě a čase obvyklé. V této souvislosti může SVJ oslovit některou z realitních kanceláří s dotazem na aktuální výši nájemného pozemků (s chodníky) v daném městě, popř. je možné se obrátit na soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na tomto místě upozorňuji ještě na § 16b zákona o oceňování majetku (jehož aplikace není ve Vašem případě povinná, může však být použit jako vodítko), dle něhož mimo jiné platí, že:
- služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny;
- roční užitek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti;
- nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10.000,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel chce prodat dům ve spoluvlastnictví - co má dělat bývalá manželka s dětmi pokud nemá peníze na odkoupení podílu nemovitosti?
- Manžel chce prodat byt ve spoluvlastnictví - co má dělat bývalá manželka s dětmi pokud nemá peníze na odkoupení podílu nemovitosti?
1991 jsme koupili pozemek od mého strýce velmi levně, napsán na mne a manžela. Na koupi z větší části přidali moji příbuzní. Pak pozemek prodán a koupen v Podkrkonoší nový a postaven dům - vše z peněz z pozemku. Můj otec vše zařizoval kolem stavby a přidával peníze. Manžel měl milenky. Nechtěl zde nic pomáhat. 2013 se nastěhoval k milence. Mám si tu prý dělat co chci. 10/2014 rozvod. Smlouva o majetku podepsaná před úředníkem - dům bude patřit oběma, budeme se o něj starat oba a budeme se spolupodílet na nákladech. Eventuelně dům rozdělíme na 2 bytové jednotky. Ústně jsme domluveni, že dům necháme a bude pak dětí. Nyní nová milenka. On chce dům prodat. Na nákladech se nespolupodílí. Starám se sama. Žiju tu s nezaopatřenou dcerou. Mám práci v místě. Může mne donutit - přes soud - prodat dům? Jsou zde hlášeny i další 2 děti. Může soud přihlédnout k tomu, že finančně i fyzicky pomáhali zde moji příbuzní a chtěli, aby dům byl celé rodiny, ne proto, aby ex dům prodal? Do stavby nedal nic, stále má dluhy na soc. i zdrav. atd. Děkuji za odpověď. Děkuji, Ladislava
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych co nejdříve vyřešit Vaše manželské majetkové právo, neboť dle Vašeho líčení soudím, že změny názorů v souvislosti se změnou partnerek budou časté. Pokud to dobře chápu, vlastníte s manželem každý ideální polovinu domu. Při vypořádání takového spoluvlastnictví, pakliže by se dělo soudní cestou, soud přihlíží ke skutečnostem, které jste jmenovala. Tedy, kdo se finančně na domě a jakou měrou angažoval (peníze z výhradního vlastnictví jednoho z manželů – ve Vašem případě dar od příbuzných na koupi pozemku, z jehož výtěžku byl dům pořizován) kdo v domě bydlí, zda-li jsou dotčeny nezaopatřené děti, sociální a pracovní zázemí. Vše hovoří pro Vás, avšak pozor, podíl manžela nelze jen tak vymazat. Soud by mohl určit, že jeho podíl budete muset vyplatit. Proto je dobré sesumírovat veškeré dary, finanční pomoc, ale i práci Vašich příbuzných, zkrátka vše, čímž jste se na správě domu podíleli. Pokuste se případné nepeněžité hodnoty vyčíslit (kupříkladu u pomoci příbuzných na stavbě, jaká byla průměrná mzda dělníka na stavbě vykonávající činnost, se kterou Vám bylo pomáháno v danou dobu a v daném regionu). Především je pak ale nutné Vaše tvrzení prokázat, svědecké výpovědi, faktury, fotodokumentace, výpisy z účtů. Jakmile budete mít k dispozici tuto sumarizaci, požadujte odečtení této částky od finanční částky představující podíl manžela na nemovitosti.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nezkolaudovaného bytu
- Vyúčtování za energie v nezkolaudovaném bytě a vymáhání dluhu pronajímatelem
15.10.2015 uzavřena nájemní smlouva bytu. Není zkolaudovaný a nachází se v domě, ve kterém jsou pouze nebytové prostory. 30.2.2016 provedeno vyúčtování energií (hodiny nejsou v bytě a energie má pronajímatel přihlášen na sebe). Pronajímatel žádá uhradit částku ve výši 25.000 Kč pouze za spotřebu plynu. Za 3,5 měsíce nájmu je taková spotřeba nereálná, byt je evidentně nezpůsobilý k bydlení a má obrovské energetické ztráty. Může pronajímatel z důvodu chybějící kolaudace dlužnou částku žádat v plné výši a potažmo ji právně vymáhat v případě že odmítnu zaplatit a odejdu z bytu? Je vůbec možné nezkolaudovaný byt pronajímat nájemníkům - lidem? Děkuji. Milada
ODPOVĚĎ:
Dle § 2236/1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (stavebním úřadem v kolaudačním rozhodnutí) a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.
Zároveň dle § 2236/2 občanského zákoníku platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.
Shora uvedené lze shrnout tak, že:
- smlouvu o nájmu bytu lze uzavřít primárně k prostoru, který je zkolaudován jako byt;
- je-li jako byt pronajat jiný prostor (nebytový prostor), je smlouva o nájmu bytu platně uzavřena;
- je-li jako byt pronajat jiný prostor (nebytový prostor), nemůže pronajímatel zpochybňovat platnost nájemní smlouvy právě z tohoto důvodu.
S ohledem na třetí odrážku (výše) je možné se setkat s názorem, že platnost smlouvy může být (z důvodu pronajmutí nebytového prostoru jako bytu) zpochybněna ze strany nájemce (neboť toto zpochybnění je občanským zákoníkem zapovězeno pouze pronajímateli).
Dle § 2227 občanského zákoníku platí, že stane-li se věc (byt) nepoužitelnou k ujednanému účelu (tzn. je-li k bydlení pronajat nebytový prostor), a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby (ve spojení s § 2232 občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že užívání nebytového prostoru k bydlení by mohlo být stavebním úřadem kvalifikováno jako přestupek dle § 178 stavebního zákona.
Co se týče vyúčtování nákladů za dodávky plynu, upozorňuji na § 2252 občanského zákoníku, dle něhož platí, že požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni. Na pronajímatele se proto můžete v první řadě obrátit s žádostí o předložení vyúčtování spotřeby plynu za období, kdy jste předmětný nebytový prostor obýval. Podrobnější pravidla pro účtování spotřeby energií jsou zakotvena v zákoně č. 67/2013 Sb.
Úhrada spotřeby plynu je ze strany pronajímatele samozřejmě vymahatelná, a to i soudní cestou. V tomto ohledu je však nutné si uvědomit, že veškerá svá tvrzení by musel pronajímatel před soudem řádně prokázat (což může být u nereálné spotřeby plynu obtížné).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PODNIKÁNÍ-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Jednatel s. r. o. s jedním zaměstnancem si nemůže podepsat pracovní smlouvu - jak vykázat odměnu?
- Jak si vykázat odměnu v s. r. o. s jedním zaměstnancem (jednatel s. r. o. si nemůže podepsat pracovní smlouvu)
Jako jednatel s. r. o. s jedním zaměstnancem si nemohu podepsat pracovní smlouvu. Jakým způsobem mohu získat finanční odměnu za prováděné práce. Kde je řešen právní vztah ke společnosti když nemám právní smluvní vztah. Děkuji, Adam.
ODPOVĚĎ:
Právní vztah mezi společností a členy jejích orgánů bývá upraven smlouvou o výkonu funkce (srov. § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, kde je upravena právě smlouva o výkonu funkce).
Domnívám se, že tuto smlouvu je možné uzavřít též v jednočlenné společnosti, kde je jediný společník zároveň jediným jednatelem.
Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí ji schválit valná hromada (v případě jednočlenných společností jediný společník). Podpisy musí být úředně ověřeny (srov. § 13 zákona o obchodních korporacích).
Domnívám se, že taková smlouva by měla být platná. Doporučuji však celou záležitost konzultovat s notářem, který též může zároveň ověřit podpisy.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Dědicové zpochybnili kupní smlouvu v dědickém řízení po zemřelém - co má dělat kupující?
19.06.2015 jsem koupil osobní automobil (mám kupní smlouvy a doklad o zaplacení). Prodávající náhle umřel a nestihli jsme převést automobil na dopravním odboru města. V rámci dědického řízení jsem zaslal ustanovené notářce kopii kupní smlouvy a doklad o zaplacení se žádostí o vyjmutí automobilu z dědictví. Notářka projednala veškeré dědictví. Automobil však zůstal mezi dědici sporný a jedna strana zpochybňuje pravost kupní smlouvy a automobil po mě požadují vydat. Automobil užívám na základě kupní smlouvy, když jsem v dobré víře tento kupoval a prodávající mi ho prodal.
Jak mám nyní postupovat, abych se domohl uznání kupní smlouvy od strany dědiců, kteří mou kupní smlouvu zpochybňují? Notářka mi sdělila, že dědicové by měli sporný majetek vyřešit ve sporném řízení u soudu či dodatečně se dohodnout (což je nereálné). Budu se muset soudit i já (podat žalobu)? Děkuji Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Notář postupoval správně v souladu s § 172 odst. 2 z. ř. s. a sporné aktivum nezařadil do aktiv pozůstalosti („Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. “). Pokud se dědicové mezi sebou nedokážou dohodnout a někteří po Vás požadují vrácení automobilu, bylo by pro Vás asi nejvhodnější podat žalobu. Dědicové zůstavitele tím, že dědictví po něm neodmítli, vstoupili do jeho práv a povinností, tudíž by měli nechat společně s Vámi automobil přepsat na příslušném odboru města (při přepisu by se městu dokládala kupní smlouva a usnesení o skončení dědického řízení ze strany dědiců). Při formulování žaloby bych Vám doporučila se obrátit na advokáta.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Fúze firem a vliv na zaměstnance a náplň jeho práce
- Omezení náplně práce (odebrání 1 funkce) - může s tím zaměstnanec nesouhlasit?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Omezení náplně práce zaměstnavatelem a nárok na odstupné při zrušení 1 pracovní funkce
- Nárok na odstupné při zrušení 1 pracovní funkce firmy fúzující se s jinou firmou
V blízké době (několik týdnů) naši firmu čeká fúze s jinou firmou, která nás koupila, podniká ve stejném oboru a jejich současný management bude vést firmu po spojení.
Já pracuji ve firmě na dvou pozicích zároveň (názvy obou pozic jsou uvedeny v pracovní smlouvě). Bližší definice pracovní náplně ve smlouvě není ani není pracovní náplň přílohou smlouvy. Náplň práce je v tuto chvíli určena pouze interním dokumentem.
Chtěl bych Vás požádat o zodpovězení několika otázek.
1. Jak jsem již zmínil zastávám dvě pozice. Očekávám, že budoucí zaměstnavatel respektive jeho vedení bude chtít, abych vykonával pouze jednu z pozic. Já osobně smlouvu měnit nechci.
• Bude se jednat o porušení pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele, pokud ve smlouvě mám dvě pozice a on mi nabídne, že mi bude přidělovat práci jen pro jednu z nich?
• Budu mít nárok na odstupné, pokud mi nedovolí dělat obě pozice při současném znění pozic ve smlouvě a způsobu stanovení pracovní náplně interní směrnicí?
• Co bych měl zaměstnavateli komunikovat, o jaký zákon se mohu opřít?
Karel
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nabídka práce odpovídající pouze jedné pracovní pozici:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 38/1 písm. a) zákoníku práce, dle něhož platí, že od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, pracovní smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.
Bude-li Vám zaměstnavatelem nabídnuta změna pracovní smlouvy (spočívající ve vyškrtnutí jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic) či bude-li Vám zaměstnavatelem sděleno, že Vám bude přidělována práce odpovídající pouze jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, nebude se ještě jednat o porušení pracovní smlouvy. V okamžiku, kdy Vám však zaměstnavatel přestane přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, dostane se do konfliktu se shora uvedeným ustanovením zákoníku práce, resp. poruší pracovní smlouvu (v níž se zavázal přidělovat Vám práci pro obě pracovní pozice).
V tomto ohledu je podstatné, jakým způsobem je ve Vaší pracovní smlouvě sjednáno odměňování za vykonanou práci. Jelikož z dotazu v této souvislosti nic nevyplývá, nebudu se touto otázkou dále zabývat. Připomínám pouze, že pokud by Vám zaměstnavatel přestal přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, mohl by být tento stav kvalifikován jako jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které zaměstnanci (dle § 208 zákoníku práce) přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
2/ Právo na odstupné:
Přestane-li Vám zaměstnavatel přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, právo na odstupné Vám nevznikne.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že zaměstnanci vzniká dle § 67/1 a 2 zákoníku práce právo na odstupné pouze v případě, že u takového zaměstnance dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů dle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce (nebo dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů). Jelikož ve Vašem případě by k rozvázání pracovního poměru výpovědí (danou zaměstnavatelem) ani dohodou nedošlo, právo na odstupné by Vám nevzniklo.
Tato skutečnost nemá samozřejmě žádný vliv na Vaše právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v případě jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele (jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše).
3/ Jak argumentovat:
Při jednání se zaměstnavatelem můžete odkázat na shora zmíněná ustanovení zákoníku práce. V krajním případě můžete zaměstnavateli pohrozit i iniciací kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce (resp. místně příslušného oblastního inspektorátu práce) :
http://www.suip.cz/
Je však pravdou, že Váš případný spor se zaměstnavatelem bude ryze soukromoprávní povahy, tzn. že inspektorát práce není oprávněn v takovém sporu rozhodnout.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Propustka k lékaři na celý den a náhrada platu, mzdy
- Náhrada platu, mzdy při návštěvě lékaře
Od začátku kalendářního týdne 7/2016 jsem se pokoušel vyřešit střevní potíže pomocí bylinek, diety a černého uhlí. Bohužel bezvýsledně. V pátek ráno jsem tedy navštívil v místě mého bydliště lékaře, který mi předepsal antibiotika proti infekčnímu průjmu. Nabízenou neschopenku jsem vzhledem k nadcházejícímu víkendu s díky odmítl a nechal si potvrdit propustku jako doklad o návštěvě lékaře. V tento den (pátek 19.2.2016) jsem s ohledem na akutní potíže zůstal doma. Antibiotika jsem užíval od pátku 19.2.2016 do pondělí 22.2.2016, přičemž v pondělí 22.2.2016 jsem šel již do práce (antibiotika zabrala).
Mám v tomto případě nárok na celodenní pracovní volno za pátek 19.2.2016 s náhradou mzdy? Mám standardní smlouvu na dobu neurčitou.
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Ve Vašem případě není důvod k tomu, abyste měl od zaměstnavatele omluven celý den nepřítomnosti v práci, byl jste u lékaře, který Vám provedl ošetření, tam máte nárok na nezbytně nutnou dobu, a pokud jste daný den nemohl ze zdravotních důvodů jít do zaměstnání, pak Vás měl lékař byť pro tento jediný den uznat dočasně práce neschopným dle § 191 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Pokud tak neučinil, bylo Vaší povinností jít do zaměstnání, nárok na celodenní pracovní volno v tomto případě nemáte, naopak by to mohlo být zaměstnavatele posouzeno jako neomluvená absence.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno v práci na doprovod dítěte k lékaři - nárok na náhradu mzdy, platu
- Volno na doprovod dítěte k lékaři - právo na plat, mzdu
Mám nárok na pracovní volno s náhradou mzdy i v případě, že doprovázím dítě k lékaři dle níže uvedeného scénáře?
Odejdu z práce, ve školce vyzvednu dítě, které autem odvezu k lékaři, jenž je nejblíže místu bydliště (případně nejblíže mému pracovišti) a po ošetření/vyšetření zpět do školky. Poté se vracím do práce.
Mám za předpokladu, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu, nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na celou dobu strávenou mimo pracoviště (samotné vyšetření u lékaře, čas na dopravu, čekání u doktora)? Jde mi aktuální (rok 2016) právní pohled na tuto problematiku. Pracuji na zkrácený úvazek 32,5hod týdně, ale to možná nemá vliv na výše popsanou situaci. Děkuji. Karolina
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Dle mého názoru máte nárok na celé Vámi uváděné doby, neboť tato překážka je označena jako doprovod, a pokud by se tam např. nepočítala doprava dítěte ze školky a zpět, ztrácela by tato překážka částečně svůj smysl, neboť je zřejmé, že malé dítě je nutné někde vyzvednout a zase ho např. do školky zpět dopravit. Skutečnost, že máte zkrácený úvazek, na toto nemá žádný vliv.
__
FINANCE-DANĚ
- Převod nemovitosti do firmy a z firmy a daňový odpočet
- Daňová optimalizace při vyvedení nemovitého majetku z firmy
- Daňová optimalizace při vyvedení nemovitosti z firmy
- Vyvedení nemovitosti z firmy a daně, daňová optimalizace
2006 jsem zdědil 1/2 RD v hodnotě 400.000 Kč a 2012 jsem odkoupil od bratra zbylou 1/2 RD za 400.000 Kč.
2015 jsem nemovitost prodal a utržil 1.200.000 Kč.
Dle mého jsem byl tedy ze své 1/2 držené více jak 5 let osvobozen a měl jsem tedy z utržené ceny brát jako základ pouze 1/2 tedy 600.000,- Kč od které jsem navíc odečetl pořizovací cenu 1/2 koupené od bratra tedy 400.000,- Kč. Ke zdanění tedy zbývalo 200.000,- Kč.
2012 jsem vložil celou nemovitost do obchodního majetku a tuto jsem na konci 2014 z majetku firmy opět vyvedl se zůstatkovou hodnotou po odpisech 660.000,-Kč.
Tedy, když jsem nemovitost v roce 2015 prodal za 1.200.000, - Kč - 660.000 (zůstatková hodnota po vyvedení z OM) = 540.000.- Kč ke zdanění. Což je výrazný nepoměr oproti prvním situaci, kdybych nedal majetek do obchodního jmění.
2014 jsem si půjčil 500.000,-Kč na odkup bytu z BD do vlastnictví a tak jsem se domníval, že pokud jsem RD v roce 2014 převedl do osobního jmění, tak budu moci peníze z prodeje v roce 2015 použít na umoření půjčky a tedy 500.000,- Kč odečíst, nebo uplatnit celý odečet protože z mého pohledu jsem v nemovitosti bydlel méně jak rok a peníze použil do 1 roku na uspokojení vlastního bydlení.
Údajně toto však nejde, když byla jednou nemovitost v majetku firmy a tím bych musel dodržet opět jakousi lhůtu 2 let atd.
Je nějaká možnost jak provést daňovou optimalizaci? Jelikož z původních 200 tis. Kč platit daň za stejnou věc nyní v základu 540 tis. mi přijde naprosto nelogické a nespravedlivé.
Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje RD by byl osvobozen v případě, že byste prodej uskutečnil po 2 letech, příp. po 5ti letech, pokud jste neměl v RD bydliště, od vyřazení z obchodního majetku (§4 odst. 1 písm. a) bod 1. , příp. písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů). Ve Vašem případě nebude prodej RD osvobozen a budete ho muset zdanit dle § 10 zákona. Jako výdaj si můžete dle §10 odst. 5 uplatnit zůstatkovou cenu, výdaje prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu a další výdaje související s uskutečněním prodeje. Uplatnit si můžete také zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí.
__
RODINA-SJM
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZŮDVODNÉ OBOHACENÍ
- Manželka užívá celý byt v SJM a zamezila přístup manželovi - nárok na nájem, bezdůvodné obohacení
- Manžel užívá celý byt v SJM a zamezila přístup manželce - nárok na nájem, bezdůvodné obohacení
- Zamezení vstupu do nemovitosti v SJM manželovi - nárok na nájemné, vydání bezdůvodného obohacení
- Zamezení vstupu do nemovitosti v SJM manželce - nárok na nájemné, vydání bezdůvodného obohacení
Jsem v rozvodovém řízení. Byl jsem donucen odejít 04/2015 z bytu 4+kk a nyní bydlím v pronájmu 1+kk. Na byt stále platíme hypotéku rovným dílem, ale do bytu přístup nemám. Žena tak užívá i mou polovinu bytu.
Mám nárok na finanční náhradu (nájem) za užívání bytu a to před i po rozvodu do vyrovnání SJM?
Děkuji, Lubomír
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že byt je součástí společného jmění manželů, pak platí, že jste stejným vlastníkem nemovitosti, jako Vaše žena. Ta pak nemá právo Vám v užívání bytu jakkoliv bránit. Pokud jste dobrovolně z bytu odešel, tak na úhradu Vašich dalších nákladů spojených s bydlením, nárok nemáte, resp. nárok byste měl, avšak za předpokladu, že se na tom s ženou domluvíte. Chápu, že domluva v rozvodovém řízení je složitější, nicméně při vypořádání nemovitosti, můžete požadovat zohlednění částky, kterou jste na nemovitost vynaložil (platba hypotéky), aniž jste ji mohl užívat. S nájemným to však bude složitější. Reakcí Vaší ženy totiž na Váš návrh na příspěvek na nájem, může být, že Vám nikdo nebrání, abyste svou nemovitost dále užíval.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odpojil energie - jak se bránit?
- Spolumajitel domu zničil věci spoluvlastníka - jak postupovat?
- Spoluvlastník domu zlikvidoval věci spolumajitele - jak se bránit?
Majetek po rozvodu více jak 10let; zákonná 3letá lhůta fikce vypořádání je zrušena sepsáním dohody. Investice do domu, který byl původně rodičů bývalého manžela. Sám mě v tomto duchu oslovil, že potřebuje užívat celý dům sám. Moje investice zatajil. Bývalý manžel neustále porušuje naše dohody a smlouvy, sám zatajil důležité doklady, které sám podepsal či vlastnoručně sepsal. Jedná dle svého uvážení bez ohledu na dohody a smlouvy, nebere zřetel ani na moje dříve uživatelská, nyní spoluvlastnická práva. Odpojil energie v domě, znehodnotil můj majetek, vše bez svolení či náhrady.
Osobní jednání mé advokátce odmítl, žaloba byla podaná, ale objevila se samosoudkyně - sousedka jeho přítelkyně, u níž bydlí víc jak 1,5 roku, námitka nebyla uznaná. Umožnil užívání dalším osobám. Hledá jen záminku, nic nevyrovnat, vše si ponechat bez náhrady a požaduje neustále
další neoprávněné náklady.
Jsme 11 let po rozvodu, neustále se to jen táhne, nabaluje a zhoršuje, nic se neřeší už 3 roky. Co vím, jde o porušení i trestního zákona.
Děkuji, Drahomíra
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu bohužel neformulujete žádnou otázku. Ve své odpovědi proto pouze nastíním možná řešení Vámi popsané situace.
Užívá-li Váš bývalý manžel dům, který je předmětem spoluvlastnictví, přičemž Vám neumožňuje tento dům rovněž užívat (a to v míře, která odpovídá velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu), vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je povinen. Totéž se týká rovněž vypořádání Vašich investic do tohoto domu. Zároveň je však nutné upozornit, že právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení (délka promlčecí lhůty se liší dle právní úpravy, která v době vzniku bezdůvodného obohacení platila) ; nelze proto vyloučit, že Vaše právo na vrácení bezdůvodného obohacení (resp. určitá jeho část) je již promlčeno.
Jelikož jste spoluvlastnicí předmětného domu, můžete se po svém bývalém manželovi domáhat rovněž umožnění spoluužívání tohoto domu.
Nemáte-li o setrvání ve spoluvlastnictví zájem, můžete se domáhat jeho zrušení a vypořádání. Dle § 1140/2 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví může být zrušeno:
- dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání; jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci (např. domu), vyžaduje dohoda písemnou formu (§ 1141 občanského zákoníku) ;
- rozhodnutím soudu na návrh některého ze spoluvlastníků; rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků; není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1143 a násl. občanského zákoníku).
Není-li dohoda s Vaším bývalým manželem možná, nezbývá Vám, než se s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví obrátit na soud.
Co se týče Vámi zmiňovaného trestněprávního rozměru problematiky, upozorňuji na § 208/1 a 2 trestního zákoníku, dle něhož se trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, popř. ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. V této souvislosti nicméně upozorňuji, že Vámi popsaný případ je ryze soukromoprávní povahy, tzn. že případné zahájení trestního stíhání Vašeho bývalého manžela Váš problém nevyřeší.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Společná střecha na dvou domech - majitel jednoho domu chce opravit střechu a druhý majitel ne, co teď?
- Majitel jednoho domu se společnou střechou chce udělat rekontrukci střechy - hrozí ohrožení střechy druhého domu, co teď?
Jsem majitelkou rodinného domu-jedná se o dvojdomek, kde byla bohužel při stavbě udělána společná střecha se sousedy, tj. majiteli druhého domu. Jde o eternitovou střechu, tj. jednotlivé palety kladené přes sebe. V minulosti jsem chtěla střechu opravovat, resp. udělat novou já, ale sousedi z finančních důvodů odmítli, nyní ji chtějí udělat novou oni, ale z finančních důvodů si to zase nemůžu dovolit já. Pokrývačská firma mně již v minulosti řekla, že pokud se bude dělat nová střecha, musíme ji opět dělat společně, protože v případě, že by se dělala jen půlka, tak dojde k vážnému narušení střechy sousedů. Já jsem se vždy sousedů pouze zeptala a když mně řekli, že to řešit nebudou, tak jsem to neřešila. Jenže nyní chtějí dělat novou střechu oni, prozměnu já jsem se dostala do špatné finanční situace, ale to je bohužel nezajímá a chtějí svou polovinu vyměnit a tvrdí mně, že by k poškození mé střechy nedošlo apod. Chci se proto zeptat, zda můžou skutečně bez mého souhlasu svou polovinu vyměnit, i když tím vážně naruší moji střechu, může se jednat i o skryté narušeni. Děkuji, Nataša.
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že výlučnou vlastnicí jednoho rodinného domu (poloviny dvojdomu) jste Vy, zatímco výlučnými vlastníky druhého rodinného domu (druhé poloviny dvojdomu) jsou Vaši sousedé (vlastnictví obou polovin dvojdomu je tudíž v katastru nemovitostí odděleno, jedná se tedy o dvě samostatné stavby).
Je-li tomu tak, nelze ve Vašem případě hovořit o spoluvlastnictví střechy (resp. o společné střeše). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že střecha (krov, izolace i střešní krytina) není samostatnou věcí, nýbrž je součástí domu. Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí (§ 505 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je tedy střecha společná pouze fyzicky, tzn. že jedno těleso střechy překrývá oba rodinné domy, z právního hlediska je však vlastnictví střechy rozděleno, tzn. že Vy vlastníte tu část střechy, která překrývá Váš dům a Vaši sousedé vlastní obdobně druhou část střechy (je nesporné, že faktický stav se ve Vašem případě dostává do určité kolize se stavem právním).
Vaši sousedé jsou proto oprávněni přikročit k výměně střešní krytiny na své střeše, aniž by k tomu potřebovali Váš souhlas. Zároveň však samozřejmě platí, že vznikne-li Vám v přímé souvislosti s prováděnými pracemi škoda, bude možné požadovat po sousedech její náhradu.
Dle § 2900 občanského zákoníku platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. Vznikne-li proto v přímé souvislosti s prováděnými pracemi škoda na Vaší střeše, bude možné po sousedech požadovat, aby Vám tuto škodu nahradili (ať uvedením v předešlý stav, nebo v penězích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník nemovitosti neplatí svoz odpadu - jak postupovat
- Spolumajitel (ÚZVSM) neplatí podíl poplatku za svoz odpadu (svoz TKO) - je stát povinen platit poplatky za popelnice?
- Stát (spoluvlastník nemovitosti) neplatí podíl poplatku za svoz TKO (popelnice) - je stát povinen platit popelnice v nemovitosti kterou spoluvlastní?
Jsem vlastníkem 2/3 chaty v chatové oblasti. Zbylou 1/3 vlastnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZVSM), který 03/2015 svoji část odprodal v dražbě fyzické osobě.
Každý rok mi obec zasílá složenku na 900 Kč, která slouží k pokrytí ročních poplatků na odvoz odpadu. Částka, kterou mi obec zasílá je za 3/3 chaty (tj. plných 900 Kč).
Můj dotaz je, jestli jsem jako většinový majitel povinen platit celou částku nebo mohu platit pouze do výše svého majetkového podílu.
ÚZVSM se k problému postavil tak, že mi sdělil, že chatu nevyužívá a v průběhu svého vlastnictví neplatil nic. Já platím každoročně 2/3 - tj. 600 Kč. Chatu rovněž nevyužívám a naposledy jsem tam byl 2013 - obec mi ale každý rok naúčtuje nedoplatek 300 Kč a postupně je kumuluje.
Díky Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Poplatek za odpad může být vybírán na základě zákona o místních poplatcích či na základě zákona o odpadech.
Dle zákona o odpadech je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Dle zákona o místních poplatcích je poplatníkem mj. fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
V obou případech je poplatkem zatížena pouze fyzická osoba.
Za situace, kdy část vlastníte Vy a část jiný fyzická osoba, měla by se na tomto poplatku kromě Vás podílet i tato jiná fyzická osoba.
Co se týká předchozího stavu, kdy spoluvlastníkem nebyla fyzická osoba. Jak je uvedeno výše, poplatkem je zatížena pouze fyzická osoba, tedy obec ani nemůže poplatek vyměřit jiné jak fyzické osobě.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podání insolvenčního návrhu do datové schránky - je možné datovou schránku použít nebo ne?
- Kterému soudu poslat insolvenční návrh a jak?
- Věcná příslušnost soudu k podání insolvenčního návrhu
Měl bych krátký dotaz, lze insolvenční návrh podat prostřednictvím datové schránky? Se soudy a státní správou tak běžně komunikuji v rámci (vyjádření, odvolání atd), nejsem si jistý zda to platí i pro insolvenční návrhy. Dále pro upřesnění v regionu Praha se tyto návrhy podávají pouze u městského soudu v Praze Spálená 2?
Děkuji za informaci.
S pozdravem
Daniel
ODPOVĚĎ:
Podle § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že insolvenční návrh musí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky.
Podle § 7a insolvenčního zákona platí, že insolvenčním soudem je krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště.
Z výše uvedeného platí, že insolvenční návrh je možné podat prostřednictvím datové schránky. Pokud má dlužník bydliště v Praze, je příslušným insolvenčním soudem Městský soud v Praze. Pokud by měl dlužník bydliště ve Středočeském kraji, bude příslušným insolvenčním soudem Krajský soud v Praze.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Prodej kradeného kola koupeného od zloděje - kdo uhradí škodu novému majiteli?
Léto 2015 jsem koupil 2 kola, později jejich prodej. Nyní jsem byl na službě kriminální policie ČR. Pán předtím kola ukradl. Nový majitel kola si stěžuje, že mu Policie kolo zabavila. Kdo ponese vinu, kdo to zaplatí. Děkuji. Josef
ODPOVĚĎ:
Pokud jste obě kola nabyl v dobré víře, že jej kupuje od vlastníka, pak jistě nemůžete být obviněn z trestného činu. Spíše budete na straně poškozených, neboť jste byl uveden v omyl. Otázka náhrady škody se pak týká toho, kdo škodu způsobil, tedy zloděj a jeho příp. spolupracovníci a toho, komu škoda vznikla. Pokud jste ovšem věděl, že kola pocházejí z trestné činnosti a policie Vám tuto skutečnost prokáže, může být obviněn z různých přečinů od legalizace trestné činnosti po kupříkladu spoluúčast na krádeži.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otec nechce sdělit zdravotní anamnézu potomkovi - jak se může potomek dozvědět dědičné nemoci?
- Jak právní cestou zjistit genetické nemoci od rodiče (rodič to odmítá sdělit nebo nekomunikuje)
1) Alimenty má otec zplacené, ale chci se zeptat pokud dcera nenajde práci a nevrátí se do školy jestli může opět o ně žádat. Je registrovaná na UP, do konce dubna má nespecifický kurz s praxi, dostává zatím měsíčně přes 3000 Kč.
2) Nemáme žádné informace ohledně otcova zdravotního stavu, popř. i jeho rodiny ohledně dědičnosti nemoci a alergií. Jestli je možné to zařídit, aby je měla zapsané ohledně budoucnosti v její zdravotní dokumentaci. Otec nám na to neodpovídá - nereaguje. Děkuji. Milada
(ŘEŠENÍM BY MOHLO BÝT I GENETICKÉ VYŠETŘENÍ DANÉHO POTOMKA, JE-LI INDIKOVÁNO)
ODPOVĚĎ:
1. U výživného na dítě platí, že rodič je povinen přispívat na jeho obživu po dobu, co potomek není schopen se sám živit. Tou samostatností není myšleno pouze to, že dítě najde práci, ale skutečnost, že dítě má možnost živit se samo. Dávky od ÚP, případně následně jiné dávky státní sociální podpory jsou brány jako příjem. Tudíž ne, otec již na dítě povinnost přispívat nemá.
2. Nemůžete nikoho donutit, aby Vám sdělil svůj zdravotní stav, pakliže tak neuvádí zákon. Obávám se, že ohledně zjištění zdravotního stavu a možných genetických nemocí, budete muset „jít“ po vlastní ose, resp. zajistit si příslušná vyšetření Vaší osoby.
__
OBČAN-NÁJMY (BYDLENÍ)
- Manžel odmítá vyklidit pronajatý pozemek po konci nájemní smlouvy - může pozemek vyklidit manželka (ve snaze vyhnout se dluhům)?
- Nevyklizení pozemku po konci nájmu - může pozemek vyklidit manželka nájemce? (snaha vyhnout se soudnímu řízení, nákladům exekuce na vyklizení)
Manžel podnikal a jako fyzická osoba měl v pronájmu pozemek. Za 2009 nezaplatil nájem 120 000 Kč. Majitel 2010 s ním zrušil smlouvu a každoročně jej žádá o vyklízení pozemku (jedná se o zařízení staveniště, rozpadající se buňky, stavební materiál, nákladní auto). Zda jej urguje i o peníze se mi zatím nepodařilo zjistit. S manželem 8 let nežijí, ale ráda bych situaci vyřešila. Nechci aby případně dluhy zůstaly na mně. Mohu se s majitelem pozemku dohodnout i já, jako manželka na způsobu likvidace zařízení staveniště a bez vědomí manžela, který odmítá cokoliv řešit? Děkuji, Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Podle právní úpravy platné v době kolem roku 2010 společné jmění manželů tvoří mimo jiné závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Pokud se tedy ve Vašem případě nejedná o některou z výše popsaných výjimek, je velmi pravděpodobné, že manželův dluh může spadnout do společného jmění, čímž by postihl i Váš majetek. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva bude nejspíš znít na jméno Vašeho manžela a v tomto případě by se nejednalo o tzv. běžné zastoupení manželi, nebudete do nájemního vztahu „přizvána“. Doporučuji proto podat na soud návrh na vydání předběžného opatření, kdy budete žádat z důvodu neustále narůstajících manželových dluhů a jeho neochotu věc řešit o zúžení společného jmění. Jakmile soud předběžné opatření vyhoví, podejte návrh na zúžení společného jmění, resp. zvažte rozvod manželství, kdy společné jmění manželů ze zákona zaniká a následuje jeho vyrovnání. Ve Vašem případě bych doporučovala, aby toto vyrovnání proběhlo rovněž u soudu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Starosta zakázal stavebnímu úřadu vydat souhlas s rekonstrukcí plotu, oplocení, zídky na hranici pozemku
- Rekonstrukce plotu v zátopové oblasti - starosta sabotuje povolení povodí a odboru životního prostředí
Podél mé zahrady v Podbořanech okr. Louny protéká potok, takže se nachází v aktivní zátopové zóně. Potřebuji zde provést rekonstrukci oplocení. Vodní zákon toto umožňuje pokud kromě jiného nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Povodí Ohře, státní podnik jako správce toku vyjádřil souhlas po splnění svých požadavků. Odbor životního prostředí také vydal svůj souhlas a stanovil své podmínky. Požadavky Povodí Ohře a Odboru životního prostředí jsem splnila, přesto starosta Města zakázal Stavebnímu úřadu vydat udělení souhlasu k rekonstrukci oplocení pozemku. Jak mám nadále postupovat abych souhlas získala? Kam se mohu odvolat. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co chápete rekonstrukcí oplocení, resp. zda jste svůj stavební záměr předem konzultovala se stavebním úřadem.
Z tohoto důvodu upozorňuji, že máte-li v úmyslu provést práce, jimiž bude zabezpečen dobrý stavební stav oplocení tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení a co nejvíce se prodloužila jeho uživatelnost, bude se jednat o údržbu stavby (ve smyslu § 3/4 stavebního zákona.
Co se týče přivolení stavebního úřadu, které je zapotřebí k provedení udržovacích prací, upozorňuji na tato ustanovení stavebního zákona:
- § 79/6 stavebního zákona, dle něhož nevyžadují udržovací práce vydání územního rozhodnutí (o umístění stavby), ani vydání územního souhlasu (z hlediska územního řízení se tedy udržovací práce nacházejí ve volném režimu) ;
- § 103/1 písm. c) stavebního zákona, dle něhož nevyžadují vydání stavebního povolení ani souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu takové udržovací práce, a/ jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a b/ nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (při splnění všech těchto podmínek se udržovací práce nacházejí i v rámci stavebního řízení ve volném režimu; ve Vámi popsaném případě však předpokládám, že není splněna podmínka neovlivnění životního prostředí, bude tedy nutné postupovat dle následující odrážky) ;
- § 104/1 písm. j) stavebního zákona, dle něhož je ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případech všech udržovacích prací, které nesplňují některou z podmínek dle předchozí odrážky.
Pakliže může dojít prováděním rekonstrukce Vašeho plotu k negativnímu ovlivnění životního prostředí, bude nutné, abyste provedla ohlášení svého stavebního záměru stavebnímu úřadu a aby stavební úřad s tímto ohlášením souhlasil (§ 104 a násl. stavebního zákona).
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda jste již ohlášení stavebnímu úřadu provedla či nikoli. V každém případě platí, že starosta obce není v žádném případě oprávněn jakkoli ovlivňovat rozhodování stavebního úřadu (neboť tato pravomoc mu nepřísluší ani dle stavebního zákona, ani dle § 103 a násl. zákona o obcích). Je však možné, že Vámi zmiňovaný „zákaz“ byl ve skutečnosti prostým nesouhlasem obce (kterou starosta zastupuje) s prováděním Vašeho stavebního záměru (pro úspěšné ohlášení stavebnímu úřadu je zapotřebí, abyste získala souhlasy všech sousedů).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a ověřit zde, zda bude pro rekonstrukci Vašeho oplocení skutečně zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu, popř. zda žádné přivolení ze strany stavebního úřadu zapotřebí nebude.
Pokud stavební úřad neudělí souhlas s Vaším ohlášením, můžete se bránit návrhem na zahájení přezkumného řízení. Toto řízení lze (dle § 106/2 stavebního zákona) zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas (resp. sdělení o neudělení souhlasu) nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Možnost užívání celého domu ve spouluvlastnictví po smrti spolumajitele - jak toho docílit?
- Bydlení v celém domě ve spouluvlastnictví po smrti spolumajitele - jak toho docílit?
- Spoluvlastník zemřel - jak bydlet v celém domě do vlastní smrti?
- Doživotní užívání celé nemovitosti po smrti spoluvlastníka - jak toho dosáhnout? (odklad vyplacení dědiců)
- Doživotní užívání celého bytu po smrti spoluvlastníka - jak toho dosáhnout? (odklad vyplacení dědiců)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak odložit vyplacení dědiců zesnulého spoluvlastníka
- Odklad vyplacení dědiců a doživotní užívání nemovitosti po smrti spoluvlastníka
Žiji s partnerkou, jsem svobodný a bez potomků, partnerka rozvedená, z předchozího manželství má 2 zletilé děti; jsme nesezdaní, spolu děti nemáme. V 06/2015) jsme si vzali hypoteční úvěr a koupili domek, jež užíváme ve spoluvlastnictví (každý 1/2). Zvažujeme sňatek. Ve vztahu k domku bych rád, abychom si s (budoucí manželkou) vzájemně dopřáli rovné postavení při nemilé události předčasného úmrtí jednoho z nás. Otázkou je bezprostřední vypořádání dědictví. V případě mé smrti by náležel veškerý můj majetek manželce, s ohledem na to, že nemám vlastní děti. V dané situaci by tedy před manželkou stál pouze závazek splnění zbytku úvěru.
Otazníkem pro mne však zůstává představa mé pozice v případě předčasného úmrtí manželky, kdy bych mohl "čelit" povinnosti neodkladného vypořádání dědických podílů manželčiných dětí z manželčiny 1/2 domu. Existuje právní institut, který by zaručil budoucí odklad vypořádání dědických podílů manželčiných dětí, nepominutelných dědiců, abych mohl dům dále v soukromí doživotně užít a k realizaci užívat a k realizaci dědictví došlo až po mé smrti. Luděk
ODPOVĚĎ:
Vaše partnerka by musela sepsat závěť, ve které by zřídila tzv. svěřenské nástupnictví (podle § 1512 a násl. o. z.). Partnerka by musela sepsat závěť a nařídit v ní, že dědictví má přejít až po smrti dědice na svěřenské nástupce jako následné dědice (tedy na její děti). Vzhledem ke komplikované formulaci svěřenského nástupnictví bych Vám (jí) doporučila obrátit se na notáře, aby takovou závěť sepsal ve formě notářského zápisu.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu kvůli výživnému, alimentům
- Jak určit opatrovníka majetku nezletilé osoby v případě smrti rodiče?
Mám dvouletou dceru jejíž otec není zapsán v rodném listě. Do dnešního dne dceru neviděl ani o to nejeví zájem. Já jsem ráda, protože bohužel až pozdě jsem zjistila, že výběr partnera byl hodně špatný (kriminální činnost atd.). Ale jen kvůli alimentům bych chtěla otce nechat zapsat do rodného listu.
Mám dokument kde doznává že je její otec. Vím, že v tu chvíli mu vznikají různé nároky na dceru ale jsem si na 100% jistá, že jich nevyužije, protože má svojí vlastní rodinu. A teď důvod proč vám píši a s čím bych potřebovala poradit. Stát se může cokoliv a já se bojím pokud bude otec zapsán v rodném listě co by bylo s dcerou v případě mé smrti. V žádném případě bych nechtěla aby byla svěřena otci a tak bych se chtěla zeptat jestli je toto možné nějak opatřit, třeba závětí, nevím jaké jsou možnosti.
Na dceru je přepsána polovina rodinného domu, takže opět ten stejný dotaz. Jak ošetřit aby v případě mé smrti on neměl sebemenší právo nakládat s jejím majetkem pokud by dcera ještě nebyla plnoletá. Druhá polovina rodinného domu je napsána na mého syna, který už je plnoletý. Tak jestli by to třeba nešlo udělat tak, že do její plnoletos (2016) ti bude vše spravovat syn? Nemohu uvést syna který je plnoletý jako zákonného zástupce dcery? Možná píšu nesmysly ale moc vás prosím o radu. Jsem samoživitelka a nechce se mi přijít o alimenty, každá korunka se hodí.
Předem velmi děkuji za vaší odpověď.
Zlata
ODPOVĚĎ:
Ikdyž otec o dceru nejeví zájem, pokud není omezen či zbaven rodičovské odpovědnosti (např. z důvodu trestné činnosti vůči dceři, závažná nemoc bránící péči o dítě, …), pak nelze nijak zajistit, aby v případě Vaší smrti neexistovala reálná hrozba, že by mu byla svěřena do péče. Ano, lze např. do závěti uvést osobu, která by v případě Vaší smrti o dceru pečovala, ale toto vše by muselo být součástí soudního řízení a jeho výsledkem rozhodnutí, zda bude dítěti ustanoven poručník či bude dítě svěřeno do péče otci. Tedy jak uvádím výše, stoprocentně toto ošetřit v současné době nelze.
Lepší zprávu pro Vás mám ve věci dotazu ohledně majetku. V závěti můžete určit tzv. správce dědictví, který by o dědictví v případě Vaší smrti do zletilosti dcery pečoval a otec se tedy ke zděděnému majetku nedostane. Touto osobou může být i Váš plnoletý syn. Je třeba ale vzít v úvahu, že v případě Vašeho úmrtí a následně případného úmrtí dcery by její majetek (za stávajícího stavu, kdy nemá manžela ani své děti) dědil její otec.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Doplacení zbytku náhrady mzdy při pracovním úrazu - zaplatí pojišťovna nebo zaměstnavatel?
- Lhůta na doplacení zbytku náhrady mzdy - pracovní úraz
Utrpěla jsem pracovní úraz s dobou léčení 1 měsíc. Bylo mi přiznáno 90 % náhrady mzdy, neschopenka byla 60%, kdo mi doplatí zbylých 30% a v jaké lhůtě. Už je to 3 měsíce a ještě to není vyřízeno. Ještě mi dali potvrdit lékařem tiskopis pro pojišťovnu, co to znamená. Děkuji Žaneta
ODPOVĚĎ:
Povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 271m odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dříve 382 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnavatel nemá právo odkazovat zaměstnance na pojišťovnu, u které je pojištěn. Obraťte se tedy písemně na svého zaměstnavatele a požadujte plnění jeho povinnosti dle výše uvedeného ustanovení. Toto platí v případě, že není pochyb o tom, že daný úraz byl ze strany zaměstnavatele uznán jako pracovní.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě pozemku s chodníkem - může si majitel pozemek oplotit a chodník zrušit?
- Oplocení zakoupeného chodníku - může to nový majitel udělat?
Dobrý den,
máme nabídku koupi parcely v Praze, která je přilehlá k našemu pozemku s rodinným domem. Jedná se o úzký pruh cca 30m x 10 m.
Parcela se podélně v šířce 10 m skládá z pásu trávníku, chodníku (cca 2 m) a dalšího pásu trávníku.
Hranicí parcely v délce 30 m je z jedné strany náš pozemek a z druhé strany pozemní komunikace.
Kdybychom tuto parcelu koupili, můžeme si jí přidat k našemu pozemku a celý pozemek si oplotit?
Přerušili bychom tak v délce cca 30 m chodník podél pozemní komunikace. Chodník vybudovala Městská část.
Jaké jiné práva a povinnosti bychom z nabytí této parcely eventuelně získali?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Pokud předmětný pozemek zakoupíte, bude samozřejmě možné, abyste jej scelili s Vaším stávajícím pozemkem. Pro scelení pozemků je v zásadě zapotřebí vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dle § 82 stavebního zákona. Podmínky případného scelení pozemků Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
Rozhodnete-li se oba své pozemky (resp. jeden pozemek po scelení) oplotit, bude nutné, abyste pro tento stavební záměr získali přivolení stavebního úřadu v podobě vydání územního souhlasu (ve smyslu § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že na "novém" pozemku se nachází chodník, nebude oplocení tohoto pozemku s vysokou pravděpodobností stavebním úřadem povoleno (neboť oplocením chodníku by bylo vyloučeno jeho veřejné užívání).
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (chodníku), může se jednat i o fyzickou osobu, podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství). Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
Budete-li tedy nuceni strpět veřejné užívání chodníku na Vašem pozemku (což spíše předpokládám), lze Vám doporučit zahájit s městem jednání o zřízení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě by Vám město vyplácelo náhradu za strpění veřejného užívání chodníku.
Práva a povinnosti, která Vám se zakoupením pozemku vzniknou (mohou vzniknout) rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vlastnictví chodníku:
V tomto ohledu je klíčový § 27 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- uživatelé chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku;
- vlastník chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům chodníku, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá podle obecných právních předpisů (občanský zákoník) vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu, resp. užívání chodníku;
- úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu; vymezení takových úseků chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením;
- obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků.
2/ Sousedství pozemní komunikace:
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji zjistit, do jaké kategorie spadá pozemní komunikace, s níž "nový" pozemek sousedí. Dle § 2/2 zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie:
a/ dálnice,
b/ silnice,
c/ místní komunikace (které se ještě dělí na I. - IV. třídu),
d/ účelová komunikace.
Pro zjištění této skutečnosti se můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. úřad městské části).
Pakliže "nový" pozemek bezprostředně sousedí s dálnicí, silnicí nebo místní komunikací I. nebo II. třídy, nachází se v silničním ochranném pásmu této pozemní komunikace (§ 30 zákona o pozemních komunikacích). V této souvislosti proto upozorňuji na § 32/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož lze v silničních ochranných pásmech:
a/ provádět stavby, které podle stavebního zákona vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
b/ provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky,
jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených.
Nachází-li se "nový" pozemek na vnitřní straně zatáčky pozemní komunikace (a zároveň v silničním ochranném pásmu), je dále nutné upozornit na § 33 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší.
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad (§ 35/1 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů (§ 35/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Jedná-li se o pozemní komunikaci, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky (§ 34/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření 8letého dítěte do péče bohatého movitého otce - jaké jsou šance matky když je chudá a bez práce?
Nyní jsem v situaci, kdy nevím co mám čekat od bývalého přítele. Máme syna 8 let, od jeho 0,5 roku žijeme odděleně v bytě, který on koupil a je napsán na syna. Já hradím veškeré poplatky. Nicméně, nyní jsme fungovali téměř bezproblémově, platil mi cca 13000 měsíčně a občas i mimořádné výdaje. Já jsem mu za to vozila x let syna přes půl republiky několikrát do měsíce, vycházela jsem mu maximálně vstříc. Automobil jsem od něj měla k dispozici. Domluvili jsme si při rozchodu jisté podmínky, co se týče financí. Tyto předem smluvené podmínky začal rušit, když jsem si našla nového přítele (13000 zasílá stále). Nyní jsem na MD a pobírám minimum a nejsou možnosti jak mu vyjít vstříc ohledně předávání syna. Prostě zvyknul si z mé strany na určitý komfort, který ted není, nikdy jsem o něm nemluvila špatně (i přes to, že mi během vztahu ubližoval), nikdy jsem mu nedělala žádné naschvály ani nevyhrožovala. Vím, že mi ted bude posílat minimum a zažádal o svěření syna do péče.
Můj dotaz je následující.
Vždy se řádně o syna staral a pomáhal mi. Další věc je, že hodně movitý, majitel několika společností. Jaké má šance získat syna do péče?
Děkuji za odpověd, Miriam
ODPOVĚĎ:
Nejlepší by samozřejmě bylo, kdybyste se s bývalým přítelem na péči o syna i výši výživného dohodli a tuto dohodu byste sepsali písemně. Pokud dohoda nebude možná, bude muset rozhodnout soud. Soud při svém rozhodování o tom, kterému rodiči bude dítě svěřeno do péče, posuzuje celou řadu skutečností, které se případ od případu liší. Schopnost dítě finančně zabezpečit je pouze jednou z nich. To, že Váš bývalý přítel vydělává více peněz a má větší majetek tedy neznamená, že má větší šanci získat syna do své péče.
Ve Váš prospěch mluví skutečnost, že o syna dlouhodobě pečujete a že má u Vás širší sociální zázemí - je zvyklý chodit do určité školy, určitě má v místě bydliště kamarády apod. Soud bude také zajímat synův vztah k vám oběma. Vzhledem k synově věku by soud už mohl přihlédnout i k jeho názoru a zjišťovat, ke kterému z rodičů má bližší vztah a s kým by chtěl žít.
Rozhodnutí soudu tedy nelze jednoznačně předjímat, ale jak již bylo uvedeno, finanční zaopatřenost nemusí být vůbec rozhodujícím faktorem.
__
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Převzetí rizik pacientem - léčba přesně podle přání pacienta
- Pacient odmítá léky od lékaře a chce užívat jiné léky - převzetí rizik pacientem oficiálně
Už nějakou dobu se léčím s hormonálními problémy, ale předepsané prášky mi způsobovaly velmi nepříjemné (nikoli nebezpečné) vedlejší účinky. Místní předpis pro léčbu ale s jinými prášky nepočítá a nejsou tedy nabízeny. Na dotazy ohledně jiných prášků/dávek se mi od lékařů dostalo jednoznačně negativních, často agresivních odpovědí
Informovala jsem se tedy u lékařů v zahraničí, kde je nabídka širší. S mojí situací se setkávají poměrně běžně a bylo mi nabídnuto řešení… bohužel však mimo moje finanční možnosti.
Všechny léky, které používají, je v ČR možno získat na předpis. Konkrétně na můj problém ale předepisovány nejsou.
Narazila jsem na informaci, podle které zákon údajně umožňuje podepsat prohlášení, kterým přijmu veškerá rizika spojená s léčbou na sebe a mohu si takto na vlastní náklady nechat předepsat prakticky cokoli, z čeho není možné vyrobit drogy. Nepodařilo se mi ale žádný takový zákon dohledat. Je to pravda? Pokud ano, podle jakých zákonů se postup řídí?
Jaké případné další možnosti řešení situace existují?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaký léčivý přípravek má ten který poskytovatel zdravotních služeb "nasmlouván" s Vaší zdravotní pojišťovnou (tzn. jaké léčivé přípravky je Vaše zdravotní pojišťovna pro konkrétní diagnózu ochotna proplácet).
Co se týče Vámi uváděné informace, bylo by nutné prověřit její zdroj. Níže se proto budu zabývat způsoby, kterými by mohla být Vaše situace řešitelná.
V první řadě upozorňuji na § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož platí, že:
- příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce;
- s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb (podle předchozí odrážky) vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.
Pokud by tedy Váš ošetřující lékař požádal Vaší zdravotní pojišťovnu o proplacení jiného léčivého přípravku a tuto žádost odůvodnil tak, že by z ní vyplývalo, že tento léčivý přípravek je (např. s ohledem na vedlejší účinky dosud podávaného léčivého přípravku) jediný, který je pro Vás vhodný, bylo by možné (bude-li to odsouhlaseno i revizním lékařem Vaší zdravotní pojišťovny), aby Vám byl tento léčivý přípravek pojišťovnou proplacen. Žádost dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění můžete případně podat ke své zdravotní pojišťovně sama, přičemž jí doplníte např. dobrozdáním Vašeho ošetřujícího lékaře.
Využití § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění lze ve Vámi popsaném případě považovat za nejvhodnější způsob, jak získat pojišťovnou jinak nehrazený léčivý přípravek.
Je-li v zahraničí běžně předepisován léčivý přípravek, který by pro Vás byl vhodnější, bylo by možné uvažovat o čerpání přeshraniční zdravotní péče (§ 14a a násl. zákona o veřejném zdravotním pojištění). V tomto ohledu Vám doporučuji informovat se u národního kontaktního místa (§ 14c zákona o veřejném zdravotním pojištění), kterým je v rámci České republiky Centrum mezistátních úhrad:
http://www.cmu.cz/cs/
Další možná východiska Vaší situace Vám doporučuji konzultovat s Vaší zdravotní pojišťovnou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Platba soudních poplatků při nemajetnosti
- Osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost
Stále se to týká kauzy mého známého a směnečném platebním rozkazu.
Známý podal odvolání, doložil vše, co bylo potřeba a znovu a opakovaně požádal o přidělení právníka z důvodu nemajenosti. Toto uváděl o počátku opakovaně písemně a také u projednání u soudu a v odvolání, protože jeho majetek a příjmy nestačí ani na zaplacení poplatků a nákladů řízení. K tomu má již soudní rozhodnutí jiného soudu, potvrzení ze zaměstnání a další dokumenty. Přesto ho opět soudce vyzval k zaplacení poplatku za odvolání. Přestože podle doloženého příjmu ví, že výše poplatku je vyšší než jeho měsíční příjem a platební povinnost, kterou musí splnit spolu s novými náklady právníka protistrany a exekutora, by při současných možnostech (splátky z příjmu) splácel cca 110 let.
A nebyl mu stále přidělen právník. Nebylo mu odpovězeno na námitku podjatosti. Od podání uplynul již více než měsíc.
Přítel má rozsudek jiného soudu, který zastavil jiné podobné jednání právě z důvodu nemajetnosti a že jeho příjmy a majetek nepokryjí ani náklady.
Je možné, aby soudce takto ignoroval doloženou nemajetnost a stále vymáhal, přestože má doloženo, že to přítel není schopen zaplatit (teda až za těch cca 110 let)?
Mezitím příteli došlo rozhodnutí prvoinstančního soudu, který rozhodoval o této směnce bez jeho přítomnosti a násladně pověřil exekutora konáním bez nabytí právní moci, že se tato exekuce zastavuje, protože jednání je nepravomocné a běží u krajského soudu. Přítel teď v tuto chvíli chce podat stížnost na Ministerstvo spravedlnosti (toto jednání trvá už více než 13 let) a také na exekutora, protože konal bez pravomocného rozhodnutí. Má nárok i na vrácení v tuto chvíli neoprávněně zabaveného majetku? Jedná se o hotovost, spoření, pojistné plnění apod. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Pokud ve věci byla podána žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce, musí o této žádosti soud rozhodnout, tedy jí usnesením vyhovět či nevyhovět. Pokud soudce tuto žádost zcela ignoruje a bez rozhodnutí o osvobození od SP stále úhradu poplatku požaduje, nezbývá, než se obrátit se stížností na postup soudce k předsedovi daného soudu.
V případě exekuce, pokud byla vedena neoprávněně, je možné se domáhat po exekutorovi zabaveného majetku případně náhrady způsobené škody.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy zaměstnavatele a dojíždění - musí to zaměstnanec akceptovat?
- Stěhování firmy zaměstnavatele a dojíždění - jde o pracovní cestu?
Mám dotaz ohledně Pokynu zaměstnavatele k výkonu práce zaměstnance, který jsem obdržela 07.03.2016
Tento pokyn obsahuje provozovnu mého zaměstnavatele v jiném městě, je uveden počátek 09.03.2016, je uvedeno pravidelné pracoviště, způsob dopravy, dále jsou uvedené cestovní výdaje + stravné.
Pracovní úkoly přiděluje a kontroluje vedoucí zaměstnanec v určené provozovně, kam mám dojíždět každý den 141 km tam a 141 km zpět.
Mimo tento pokyn mi bylo řečeno, že výkon práce je od 7:30 - 16:00 hod. Byl mi určen vlak, kterým musím jezdit a to již ve 4:47 hod. Můj návrat domů je kolem 19:00 hod. Mohu totiž odcházet až po 16:00 hod. Toto vše ale není součástí Pokynu.
Můj dotaz zaměstnavateli zněl, jak dlouho toto bude trvat - prý je to trvalá záležitost. Na Pokyn jsem napsala, že nesouhlasím, přesto jsem odjela. V pracovní smlouvě mám podepsaný souhlas se služebními cestami.
Můj dotaz zní, zda se jedná o přeložení či služební cestu? Zda v tomto případě, mohu požadovat ubytování. Po příjezdu jsem zjistila, že tato provozovna mě nepotřebuje, nemají pro mne žádnou práci. Jde cíleně o to, abych podala výpověď. Děkuji, Nora
ODPOVĚĎ:
Přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Úkoly zaměstnanci pak přiděluje vedoucí zaměstnanec této nové složky (§ 43 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
„Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle věty první musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat. “ (§ 42 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že jak s přeložením, tak i s pracovní cestou musíte vyslovit souhlas. Pokud máte v pracovní smlouvě uveden souhlas s pracovními cestami, neznamená to, že tento souhlas je dán se všemi pracovními cestami jednou pro vždy. Tento souhlas můžete odvolat, nejlépe písemně, s odůvodněním, že se změnily okolnosti, že s takovými podmínkami pracovní cesty nesouhlasíte.
Pokud je toto trvalá záležitost, měl by Vám to zaměstnavatel oznámit písemně, pokud tak neučinil, tak mu dotaz doručte písemně. V takovém případě bych danou situaci viděla jako přeložení, nikoliv pracovní cestu. Pokud nebudete souhlasit, nemůže Vás nutit s ohledem na výše uvedené ustanovení.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů splácená oběma manželi - právo na spoluvlastnictví
- Byt, dům ve vlastnictví jednoho z manželů splácená oběma manželi - právo na spoluvlastnictví
- Nárok na spoluvlastnictví nemovitosti při splácení bytu jednoho z manželů společnou hypotékou
- Nárok na spoluvlastnictví bytu, domu při splácení bytu jednoho z manželů společnou hypotékou
S ex manželkou nás právě rozvedli. Na dům v mém osobním vlastnictví jsme si společně s manželkou vzali hypotéku na rekonstrukci a přístavbu. SJM nemáme vyřešeno. Mnaželka hodlá podat žalobu na spoluvlastnictí. Splátky hypotéky platím výhradně já, ale zajímá mne jak to má být teď, když jsme rozvedeni. Měla by mi ex manželka přispívat na 1/2 splátky hypotéky? Pokud ano a časem se vypořádá SJM a hypoteční dluh převezmu já, tak asi ji budu muset vrátit ty splátky které mi zaplatila. To je mi jasné, ale co všechno ji budu povinen vrátit. Úmor i úroky, nebo jen úmor?
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Ano, po rozvodu manželství byste měli každý hradit polovinu splátky hypotéky. V rámci vypořádání SJM se vypořádává vše, dlužná částka i úroky.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění s výhradou soupisu - co to znamená pro věřitele zemřelého zůstavitele?
- Dědění s výhradou soupisu - příklad
Soud mi sdělil, že dědic mého dlužníka dědí s výhradou soupisu, že čistá hodnota pozůstalosti činila 3.000 Kč a výše dluhů 200.000 Kč. Je to jediný dědic dlužníka, dědické řízení začalo 2014 a skončilo 2016.
Znamená to, že:
a) aktiva činila 203.000 Kč?
b) dědic zdědil 203.000 Kč, nebo 3.000 Kč?
c) dědic odpovídá za dluhy zůstavitele do výše 3.000 Kč?
d) dluhy 200.000 Kč byly, nebo nebyly uhrazeny v rámci dědického řízení?
Přemýšlím, jestli vzít zpět žalobu proti (tehdy neznámému) dědici o vydání bezdůvodného obohacení zůstavitele. Moje pohledávka nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti, neboť zůstala sporná. Nebyl jsem vyzván, abych se vyjádřil k soupisu.
Předem Vám děkuji. Libor
ODPOVĚĎ:
Znamená to, že aktiva činila 203.000 Kč, pasiva činila 200.000 Kč, čistá hodnota dědictví jsou aktiva mínus pasiva, tedy 3.000 Kč. Dědic ve Vašem případě zdědil 203.000 Kč a při uplatnění výhrady soupisu odpovídá za dluhy do výše nabytého dědictví, tedy do výše 203.000 Kč. Dluhy nebyly uhrazeny v rámci dědického řízení – v dědickém řízení se pouze určuje, kdo je dědicem zůstavitele. Dědic má po skončení dědického řízení povinnost uhradit věřitelům dluhy zůstavitele – ve Vašem případě však hradí dluhy zůstavitele pouze do výše 203.000 Kč.
__
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo na melodie hrané lidmi na virtuálním piánu na plátně - je nutné platit poplatky OSA, Instagramu?
Chystám se vytvořit mobilní aplikaci (hru), ve které bych chtěl dát uživatelům možnost hrát muziku na virtuální piáno.
"Piáno" jim bude radit, které tóny hrát ve kterou dobu. Tím se jim v lepším případě podaří zahrát melodii, která bude odpovídat nějaké známé
skladbě (bude to znít podobně jako starší vyzváněcí tóny). Pokud se budou trefovat do jiných kláves (než těch označených), nebo ve špatný
čas, melodie bude pozměněná. Chtěl jsem zjistit, jestli toto spadá do kompetencí OSA, případně jestli existuje jiná organizace, která by se
tímto zabývala. Případně jaké jsou regulace, pravidla apod.
Děkuji za informaci, Matyáš
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je třeba získat souhlas od autorů hudby, která bude předlohou melodií pro virtuální piano. Je tedy třeba se v této věci obrátit na Ochranný svaz autorský (OSA).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po pachateli trestného činu s amnestií
Vracím se dnešním dotazem ke "kauze" řešené dříve (viz níže). Obrátila jsem podle Vašeho doporučení na soud, který změnil odsouzenému trest na podmínku (Městský soud v Praze). Tento soud mi vůbec neodpověděl, jen jsem dostala od Obvodního soudu pro Prahu 3 přípis, že odsouzení obžalovaného podléhá amnestii a z toho důvodu již nelze obžalovaného v rámci trestního vykonávacího řízení jakkoliv sankcionovat za to, že škodu nesplácí. Dále mi bylo doporučeno, že jsem na základě původního rozsudku nabyla exekučního titulu a mám se obrátit na Exekutorský úřad. To jsem učinila a zde jsem zjistila, že na obviněného je vedeno hned několik exekucí a některé z nich již v době, kdy právě odvolací soud změnil původní rozsudek na podmínku. Domnívám se, že změna původního rozsudku na podmínku byl nesprávný postup, který ještě následně v důsledku amnestie způsobil to, že prakticky nemám žádnou šanci jakkoliv se domoci vrácení dluhu. Kromě toho způsobil, že člověk, o kterém lze říci, že je recidivista, zůstane nepotrestán.
Domnívám se, že mi byla nesprávným úředním postupem nebo rozhodnutím způsobena škoda a mohu se domáhat náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Mám především na mysli změnu rozsudku na podmínku, následnou amnestii a dále nekonání soudu po uplynutí zkušební doby, v které bylo obviněnému uloženo splatit mi dluh, na kteroužto povinnost se amnestie nevztahovala.
Jak se prosím díváte na moje šance něčeho se domoci a v případě, že mi tento postup doporučujete, kam mám svou stížnost adresovat?
Děkuji Vám předem za odpověď. Monika
ODPOVĚĎ:
To, zda odsouzenému byla uložena podmínka či nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody nemá z hlediska vymožení jeho dluhu vůči Vám žádný význam, jelikož tento trest má vliv pouze na jeho osobní svobodu.
I pokud by mu byl uložen trest nepodmíněný, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že jsou proti němu již vedeny exekuce a tudíž Vaše šance na vymožení jeho dluhu vůči Vám je podstatně snížena.
Nepodmíněný trest odnětí svobody nijak neupřednostňuje Vaše právo na náhradu škody před ostatními pohledávkami uplatněnými u exekutora.
Tedy Vám ani žádná škoda přeměnou trestu na podmínku vzniknout nemohla.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Podmínka půl roku spolu nežít před rozvodem manželství - platí tato podmínka i nyní (2016)?
- 6 měsíců odděleného bydlení manželů před rozvodem - platí tato podmínka i v roce 2016?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za rozvod manželství 2016
Vypořádání majetku manželů při rozvodu? Manžel dostal po svatbě peníze od svých rodičů, jako vypořádání dědictví ještě za jejich života. Peníze byly použity, spolu s našimi úsporami, na koupi bytu. Rodičům manžel podepsal papír o převzetí peněz.
Je nutné při rozvodu nesporném (dohodou) dodržení podmínky odděleného bydlení půl roku? Máme 9. měsíční dítě a je komplikace kam se stěhovat.
Musí být přesně stanovena doba, kdy může manžel dítě vídat, nebo postačí, že mu nebudu upírat v kontaktu a bude to ponecháno na naší dohodě, bez předem vymezených dnů?
Poplatek za celý rozvod se platí jednorázově nebo za každé soudní projednání př. majetek, péče o dítě.
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Dědictví či dar věnovaný pouze jednomu z manželů se stává výlučným majetkem tohoto manžela a nespadá do společného jmění manželů (SJM). Jestliže byl ale byt koupen nejen z těchto prostředků, nýbrž i z Vašich úspor, pak byt není výlučným vlastnictvím Vašeho manžela ale jednoznačně spadá do SJM a bude tudíž součástí majetkového vypořádání.
Podmínka nesporného rozvodu, že manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, neznamená, že musí každý z manželů bydlet na jiné adrese. Jde spíše o to, že společně nehospodaříte apod. Může tedy jít o dvě oddělené domácnosti v rámci. Jestliže i nadále žijete s manželem v jednom bytě, není to tedy překážkou pro nesporný rozvod.
Co se týče dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, zákon jednoznačně nestanoví, co vše by mělo být obsahem této dohody. Do značné míry tedy záleží na Vás a Vašem manželovi, co vše si v dohodě dohodnete. V dohodě tedy nutně nemusí být stanoveno, že se manžel bude s dítětem vídat v určité dny a hodiny, dohoda může být formulována i volněji. Vzhledem k tomu, že soud dohody po právní stránce nezkoumá a nemá tedy odpovědnost za jejich obsah, doporučuji text obou dohod - ohledně majetku i péče o děti - zkonzultovat s právníkem.
Výše soudního poplatku za žádost o rozvod manželství je 2.000 Kč. Případné další náklady už se týkají pouze právních konzultací při sepisování potřebných dokumentů.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď zaměstnancem v práci) - prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu pracovní neschpnosti?
- Pracovní úraz ve výpovědní lhůtě a náhrada mzdy, platu (ušlého výdělku)
11/2015 jsem podal u zaměstnavatele výpověď. Od 27.11.2015 tedy beží zákonná dvouměsíční lhůta a pracovní poměr má skončit ke dni 29.1.2016. Dne 7.1.2016 jsem však měl pracovní úraz a od 8.1.2016 jsem v pracovní neschopnosti, která potrvá nejméně do 19.2.2016. (zlomenina na PHK). Prodlužuje se tedy pracovní poměr o nějakou dobu? A po jakou dobu mám nárok na náhradu ušlého výdělku a případně nějaké další náhrady? Musím po skončení pracovní neschopnosti ještě nastoupit do původního zaměstnání a "dopracovat" si nějaké dny? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pracovní neschopnost je ochrannou dobou dle § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Pokud byla zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavatel, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (§ 53 odst. 2 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že od 8.1. výpovědní doba neběží a její zbývající část by opět začala běžet až po skončení Vaší pracovní neschopnosti. Poté byste měl nastoupit do zaměstnání a po zbytek výpovědní doby pro zaměstnavatele pracovat, pokud Vám může přidělovat práci, popř. by měly být konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele. Pokud byste nechtěl pracovní poměr prodloužit, měl jste ale před původním datem skončení pracovního poměru toto zaměstnavateli písemně oznámit.
Pokud zaměstnavatel uznal Váš úraz jako pracovní, máte nárok na náhradu:
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a ZP)
- Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (§ 271b ZP)
- Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově (§ 271c ZP)
- Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (§ 271d ZP)
- náhrada za věcnou škodu (§ 271e ZP).
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění příslušenství bytu - co je to příslušenství (vybavení) bytu?
- Dědění příslušenství domu - co je to příslušenství (vybavení) domu?
Žiji ve společné domácnosti s přítelem 09/2013-03/2016. Plánujeme se do budoucna vzít. Přítel pro nás koupil do osobního vlastnictví byt, který jsem vyhlédla a já do něj přinesla zařízení z prvního manželství. Nechala jsem za své finance zrekonstruovat koupelnu. Dále se podílíme na všem rovným dílem. Já mám dvě děti ve věku 17 a 13 let, přítel jedno dítě ve věku 11 let, které žije se svou matkou. Nyní přítel sepsal závěť pro případ jeho úmrtí, dojíždí denně 145 km do práce. Do dědictví napsal svou dceru a mě, ale uvádí, že obě dědíme rovným dílem, jak dluhy (hypotéka na byt), tak vše, včetně součástí bytu a příslušenství. Co prosím spadá to tzv. příslušenství? Chápu dobře, že do případného dědictví zahrnul i vše, co mám z prvního manželství (vybavení dětských pokojů, kuchyně, obývacího pokoje)? Měla bych se v nejhorším případě dělit o to, co je pouze mé, s jeho dcerou? Nebo by měl do závěti uvést vše, co do ní nespadá? Děkuji za Vaši odpověď. Daniela
ODPOVĚĎ:
Součástí bytu se rozumí např. podlahy, okna, dveře, atd. a příslušenstvím bytu se rozumí např. sklep, balkon, atd. V závěti nemusí být uvedeno, co nespadá do dědictví po Vašem příteli. Věci, které jste nabyla před uzavřením manželství do Vašeho výlučného vlastnictví, nadále i po uzavření manželství zůstávají ve Vašem osobním vlastnictví a nestávají se součástí společného jmění manželů (dále jen SJM). Bylo by však vhodné mít s budoucím manželem ujasněné, které věci zůstávají ve Vašem výlučném vlastnictví (např. tím, že spolu sepíšete souhlasné prohlášení, ve kterém oba uznáváte, že určité věci patří pouze do Vašeho výlučného vlastnictví), a to právě z důvodu případného úmrtí Vašeho přítele a předejití pochybností v dědickém řízení, co zařadit či nezařadit do SJM.
Nicméně základní vybavení rodinné domácnosti nespadá vůbec do SJM a při úmrtí jednoho z manželů se nestává předmětem dědictví a automaticky ze zákona přechází na pozůstalého manžela.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Tarifní hodnota za právní úkon advokáta - rozvod manželství
- Kolik stojí advokát na rozvod manželství
- Rozvod manželství - cena advokáta
- Rozvod manželství - kolik stojí advokát?
- Advokát rozvod manželství - cena, ceník
- Odměna advokáta - rozvod manželství
Jaká je tarifní hodnota advokátovi za jeden úkon právní služby ve věci rozvodu manželství?
Dočetl jsem se: "Pokud se s advokátem výslovně nedohodnete na jiné odměně, vypočítá se její výše podle tzv. advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Odměna se počítá za každý jednotlivý úkon právní služby z hodnoty právní věci, která se projednává (tzv. tarifní hodnota). Tarifní hodnotou tak je například vypůjčená částka peněz, cena prodávané nemovitosti, dlužná mzda apod. Pro případy, kdy nelze hodnotu věci takto určit, stanoví tarifní hodnotu paušálně advokátní tarif (například za spory o děti, ochranu osobnosti, správní soudnictví, trestní řízení podle závažnosti trestného řinu apod.). Advokátní tarif pak říká, kolik se zaplatí za jeden úkon právní služby podle výše tarifní hodnoty. Například z tarifní hodnoty od 500 do 1000 Kč se za jeden úkon platí 500 Kč, od 1 do 5 tis. Kč 1000 Kč atd. Pro bližší informace o stanovení tarifní hodnoty a sazbách odměn za jeden úkon viz. advokátní tarif.
Advokáti jsou oprávněni pracovat i za sníženou odměnu nebo zcela bez nároku na odměnu. Zákon o advokacii v § 22 pouze obecně konstatuje, že advokacie se vykonává zpravidla za odměnu. Pokud zpravidla, tak ne tedy nutně vždy. Záleží zcela na vůli advokáta, ve kterých případech a pro které klienty bude pracovat bez nároku na odměnu. Čl. 18 etického navíc říká, že advokát je povinen, byl-li k tomu vyzván, podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod, a to i bez nároku na odměnu, ledaže mu v tom brání vážné důvody. Za stejných podmínek je také povinen podílet se na výzvu České advokátní komory na projektech, jejichž cílem je uskutečňování principů demokratického právního státu nebo zdokonalení právního řádu České republiky. V poslední době se začíná i u nás rozvíjet systematičtější poskytování právních služeb bez nároku na odměnu, tzv. pro bono. Informace o jednom takovém projektu, který je zaměřen na neziskové organizace.
Advokátní tarif je zde: http://bit.ly/1pdWlA2 Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Odměna za jeden úkon právní služby v případě rozvodového řízení činí ve smyslu ust. § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu částku 1.500 Kč. Ke každému úkonu je dále advokát oprávněn účtovat tzv. režijní paušál v částce 300, -Kč. V případě rozvodu dohodou tak advokát účtuje standardně minimálně 3 úkony právní služby á 1.800,-Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a konzultaci s klientem, sepis návrhu na rozvod manželství a zastoupení u rozvodového jednání). V případě sporného rozvodu může být konečná částka vyšší s ohledem na počet konzultací s klientem, jednání s protistranou či počet soudních stání.
__
RŮZN-STAVBY
- Jak změnit nezastavitelnou funkční plochu na stavební parcelu, stavební pozemek?
- Jak udělat z nezastavitelné funkční plochy stavební pozemek, stavební parcelu?
- Převod zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby na stavební pozemek - postup
- Převod zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby na stavební parcelu - postup
Mám zahradu, která je v hranicích současně zastavěného území, ale podle § 58 a územně plánovací informace mi bylo sděleno, že jde o nezastavitelnou funkční plochu (zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby).
Může být pozemek stavebním pozemkem? Jana
ODPOVĚĎ:
Dle § 58/2 stavebního zákona se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou:
- vinic,
- chmelnic,
- pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo
- pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků.
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Na tomto místě připomínám, že:
- ornou půdou je zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem, zemědělské plodiny a která není travním porostem,
- zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu figurují v územních a stavebních řízeních jako tzv. dotčené orgány, tzn. že jejich kladné vyjádření je v rámci územních a stavebních řízení nezbytné pro vydání příslušného rozhodnutí.
Pokud územní plán počítá s Vaším pozemkem pro zemědělskou výrobu (resp. zahradnictví, které vylučuje jeho zastavění), můžete iniciovat změnu územního plánu (§ 55/2 stavebního zákona) tak, aby se určení Vašeho pozemku změnilo. K přípravě podnětu na změnu územního plánu Vás lze odkázat např. zde:
http://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo& id=185& IDtema=22
http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-planovani/dotaz/podnet-obci-ke-zmene-uzemniho-planu
Z dotazu nevyplývá, zda je Váš pozemek veden v katastru nemovitostí pod druhem pozemku "zahrada" či pod jiným druhem pozemku. Druh pozemku (jak je zapsán v katastru nemovitostí) by měl odpovídat jeho skutečnému využívání (přestože praxe bývá často odlišná). V každém případě Vám lze doporučit (po změně územního plánu) o kontaktování místně příslušného stavebního úřadu s žádostí o změnu druhu Vašeho pozemku.
Pro změnu druhu Vašeho pozemku je zapotřebí, aby stavební úřad přivolil ke změně druhu jeho využití. Dle § 80/1 stavebního zákona je v rozhodnutí o změně využití území stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů. Jedná-li se o změnu druhu využití pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, postačí vydání územního souhlasu (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Výjimku z tohoto pravidla představuje § 80/3 písm. c) stavebního zákona, dle něhož rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas) nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.
Při změně druhu Vašeho pozemku bude rovněž zapotřebí vyjmout Váš pozemek ze zemědělského půdního fondu. Dle § 9/1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu platí, že:
- k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu;
- záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze podle stavebního zákona povolit bez tohoto souhlasu;
- při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.
Výjimku ze shora uvedeného představuje § 9/2 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že souhlasu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda v zastavěném území obce pro:
- stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
- stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.
Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou (§ 9/4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu).
Pro získání konkrétních informací o podmínkách iniciace změny územního plánu, podání žádosti o změnu využití území a podání žádosti o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a místně příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je dle § 13/1 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu obecní úřad obce s rozšířenou působností).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář nedohledal dědice - jak má dodatečně získat dědic svůj dědický podíl?
- Nedohledatelný dědic - jak má získat svůj dědický podíl až se dozví o dědění?
- Promlčení dědictví - nedohledatelný dědic
- Promlčení dědictví - dědic s neznámým pobytem
- Dědic s neznámým pobytem - jak získat dědický podíl až se dozví o dědění?
12/2015 jsem zjistil, že matka zemřela 10/2013. Proběhlo pozůstalostní řízení. Nabylo právní moci 5/2014. Žádná závěť. Několik nemovitostí. Účastni: Bratr, manžel matky.
K mé osobě se nepřihlíželo, byl jsem neznámého pobytu. (§ 468 obč. zák.)
1) Jak postupovat, abych dostal spravedlivý díl z dědictví bez závěti?
2) Prý existuje 3leta lhůta na promlčení nároku na dědictví? Takže mám šanci?
3) Co mám dělat v případě když bych našel závěť?
Další podrobnosti emailem.
Předem děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
U civilního soudu můžete podat žalobu proti nepravým dědicům a domáhat se, aby Vám dědictví vydali. Právo na vydání dědictví se promlčuje ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno dědické řízení. Žalobu byste podával proti manželovi Vaší matky a proti svému bratrovi. Žaloba bude znít na vydání adekvátního podílu na dědictví, který by Vám ze zákona náležel (ve Vašem případě na 1/3 dědictví). Pokud byste dohledal závěť, ve které by Vám náležel větší podíl než 1/3, můžete v žalobě žádat tento vyšší podíl (žalobu však rovněž musíte podat do 3 let od skončení dědického řízení). Pokud dědicové majetek z dědictví již prodali, darovali, atd. , máte jako oprávněný dědic právo na peněžitou náhradu odpovídající Vašemu podílu.
__
RODINA-SJM
- Patří bolestné do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří náhrada za ztížení společenského uplatnění do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří odstupné ze zaměstnání do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří pravidelná renta z nemoci z povolání do SJM (společného jmění manželů)?
Nemoc z povolání - bolestné, náhrada za ztrátu společenského uplatnění, 12ti měsíční odstupné plus pravidelná měsíční renta - co všechno se vztahuje do SJM? Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že příjem z titulu náhrady škody (ať už škody na zdraví, výdělku apod.) sdílí právní osud toho, na čem škoda vznikla.
Dle § 709/1 písm. c) občanského zákoníku není součástí společného jmění manželů to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.
Neboť náhrada za bolest (tzv. bolestné) i náhrada za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 občanského zákoníku) náleží do kategorie náhrad při újmě na přirozených právech člověka, nespadá náhrada za bolest ani náhrada za ztížení společenského uplatnění do společného jmění manželů.
Dle § 711/2 občanského zákoníku platí, že částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti jsou součástí společného jmění manželů. Totéž se pak vztahuje rovněž na náhrady těchto příjmů.
Jak odstupné (§ 67 zákoníku práce), tak náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, resp. po skončení pracovní neschopnosti, nazývaná hovorově „renta“ (§ 271a a § 271b zákoníku práce) proto do společného jmění manželů spadají.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odměna pro předsedu SVJ - jakým způsobem ji vykázat v účetnictví?
- Jak vykázat odměnu předsedovi v účetnictví SVJ?
- Odměna pro brigádníka pracujícího pro SVJ - jakým způsobem ji vykázat v účetnictví?
- Jak vykázat odměnu brigádníkovi pracujícím pro SVJ v účetnictví?
Jsme společenstí vlastníků bytů (bytových jednotek) SVJ a řešíme pro předsedu odměnu za vykonávání funkce předsedy - (administrativní záležitosti, vedení schůze, ne účetnictví - to vede pověřený správce, apod.). Jakým způsobem je možné ji vyplatit – jako „příležitostnou práci „nebo jako „dohodu o provedení práce“ (po případě jiným způsobem)? Odměna, která je schválená shromážděním vlastníků (jako nejvyšším orgánem Společenství) je 1600, -Kč ročně.
Podobný problém máme s vyplacením odměny jednomu členu „Společenství“, který pro „Společenství“ seče na pozemku, který patří „Společenství“ trávu se schválenou odměnou 1400, - Kč za rok. Jakým způsobem je zde možnost odměnu vyplatit?
Děkuji za radu a odpověď.
Za „Společenství“
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva, dohoda o provedení práce ani dohoda o pracovní činnosti nesmí být uzavřeny na činnosti, které jsou náplní činnosti statutárního orgánu SVJ (předpokládám, že Vaše SVJ má jen předsedu, tudíž bude dále mluvit jen o předsedovi jako statutárním orgánu SVJ). Tyto činnosti totiž podle většinového názoru odborné veřejnosti nemohou být předmětem pracovněprávní smlouvy. Toto bude zřejmě Váš případ.
Zde bude nutné využít např. příkazní smlouvu, nebo jinou, nepojmenovanou smlouvu, ve které budou podrobně upraveny vzájemná práva a povinnosti SVJ a předsedy.
Pokud by však předseda SVJ napař. Uklízel pravidelně chodbu, pak by bylo možné využít např. dohodu o provedení práce. Tato činnost totiž nespadá do náplně statutárních orgánů.
V případě člena, který seče trávu lze využít dohodu o provedení práce.
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo platí cestovné při podání vysvětlení na Policii ČR
- Kdo platí náhradu cestovného při podání vysvětlení na Policii ČR
- Kdo platí náklady na cestu na Policii při podání vysvětlení
4.1.2016 jsem na linku 158 podal trestní oznámení (§ 280 TZ). Dostavila se hlídka Policie ČR, požádala o vysvětlení a předvolala mě na 5.1.2016 k dalšímu podání vysvětlení. 5.1. jsem se dostavil, sepsán protokol, do nějž jsem mj. uvedl, že v souladu s § 61 odst. 4 zák. o Policii ČR žádám o proplacení cestovních výdajů. 29.1.2016 mně Policie doručila „Vyrozumění oznamovatele“, kde uvádí, že věc byla „založena“, a že na náhradu nutných výdajů nemám nárok, neboť jsem se dostavil jen ve vlastním zájmu, který se týkal mého podezření z protiprávního jednání. Se zamítnutím nároku na náhradu cestovného nesouhlasím, neboť jsem byl předvolán (nedostavil-li bych se, mohl bych být předveden; ze 4.1. mám audiozáznam) a sama Policie mě označuje jako oznamovatele a ne poškozeného (tedy jak ve vlastním zájmu). Mám na cest. náhradu nárok? Co mám dělat jestli ano? Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, osoba, která se dostaví na výzvu Policie ČR k podání vysvětlení, má dle ust. § 61 odst. 4 zákona o Policii ČR právo na náhradu nutných výdajů a ušlého výdělku, kterou poskytuje policie.
Tento nárok nevzniká, pokud se osoba dostavila jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
Ve Vašem případě (dle Vámi uvedených informací) by přicházelo v úvahu pouze dostavení se „ve vlastním zájmu“. Pro posouzení, zda byla splněna tato podmínka, je nutné vycházet z konkrétních okolností oznámení a daného jednání.
Nicméně v případě, že nárok na náhradu nákladů vznikne, musí být osoba poučena o možnosti žádat tyto náklady, přičemž pokud tato osoba právo na náhradu nákladů neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu dostavila na policii, nárok na náhradu nákladů jí zaniká.
O uplatněné žádosti musí policie rozhodnout, přičemž pokud osoba nesouhlasí s rozhodnutím policie o vzniklých nákladech, je zde možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat k nadřízenému orgánu.
Dále je možné podat podnět k přezkumu činnosti policie (výkonu dozoru) nadřízenému útvaru policie.
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Změna členů spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Úmrtí člena spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Noví členové spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Jak zapsat, vymazat člena spolku - postup, návod, informace
Můj dotaz se týká změn u již zapsaného spolku. Zapsaným spolkem jsme asi půl roku. Během této doby se nám však změnil počet členů našeho spolku (1 člen zemřel). Je nutné informovat soud o této skutečnosti? V příštím roce hodláme přijmout 3 nové členy? Opět – budu o tom muset vyrozumět soud, který nás zapsal? A je vůbec nějaký údaj, při jehož změně bude nutno informovat příslušný soud např. změna člena statutárního orgánu atd? Jsou někde vyjmenovány ty údaje, které budeme muset, v případě změny, soudu ohlásit? Děkuji za odpověď.
Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Problematiku veřejných rejstříků upravuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Počet členů a jejich identifikace není skutečností, která by se zapisovala do spolkového rejstříku, tudíž tuto změnu rejstříkovému soudu neoznamujete.
Rejstříkový soud musíte informovat o skutečnostech zapisovaných do spolkového rejstříku. Tyto skutečnosti jsou uvedeny v § 25 a § 29 výše uvedeného zákona.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Požadavek vrácení daru (nemovitosti) darovaného KUPNÍ smlouvou - je požadavek původního majitele na vrácení daru možný?
- Požadavek rácení daru (bytu, domu) darovaného KUPNÍ smlouvou - je požadavek původního majitele vrácení daru možný?
2005 jsme dostali společně s bratrem dům od otce. Vyhlídnutý domek se zakoupil přes realitní kancelář, otci se zřídilo věcné břemeno, které je řádně zapsáno na katastru. Celou částku za nemovitost uhradil otec i další rekonstrukce a přístavbu.
2016 se otec rozhodl o odebrání tohoto daru mému bratrovi z důvodu jeho špatného jednání i nezájmu o dům. Polovina bratrova domu je již po několikáte v exekuci, prozatímně nedošlo k dražbě. Bratr také neumožnuje užívat prostory domu tak, jak vyplývá z práv břemene uvedených ve smlouvě atd.
Při koupi domu byla ovšem sepsána kupní smlouva, kde jsme jako kupující, uvedeni já a můj bratr, ale účty jsou na jméno otce, které má uloženy. Smlouva nese také název "kupní" nikoliv "darovací".
Vyplývá z toho tedy, že se jedná či nejedná o dar? Může otec žádat soudně o vrácení daru či nikoliv? Je věc jednoznačná?
Bratr mi oznámil, že jeho polovinu domu prodá, má na to právo, pokud by se tedy jednalo o dar?
Jak je možné situaci řešit?
Děkujeme. Čeněk a Radomír
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Koupě či darování:
Jelikož k nabytí předmětného domu došlo v roce 2005, je zapotřebí zohlednit příslušná ustanovení Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
Dle § 628/1 Občanského zákoníku platilo, že darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechával nebo sliboval obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímal (obdobně v § 2055/1 nyní účinného občanského zákoníku).
Dle § 588 Občanského zákoníku platilo, že z kupní smlouvy vznikla prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu (obdobně v § 2079/1 nyní účinného občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedené zastávám názor, že v popsaném případě byl dům zakoupen, nikoli darován. V tomto ohledu je podstatné, že nabývacím titulem k domu je kupní smlouva, v níž jako kupující figurujete Vy a Váš bratr, Váš otec není v kupní smlouvě zmíněn. Skutečnost, že v kupní smlouvě jsou uvedeny bankovní účty vedené na jméno Vašeho otce, nemůže na tomto závěru nic změnit, neboť se jedná toliko o specifikaci zdroje úhrady kupní ceny (která nemůže předmět sjednané kupní smlouvy, tzn. úplatný převod vlastnického práva k předmětnému domu z prodávajícího na Vás a Vašeho bratra, ovlivnit).
Ze znění dotazu však usuzuji, že mezi Vámi, Vaším bratrem a Vaším otcem došlo k uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem byly finanční prostředky, a to ve výši kupní ceny předmětného domu (popř. ceny následně provedených rekonstrukčních prací a přístavby). Pro učinění tohoto závěru je podstatné, zda bylo vůlí Vašeho otce (jako dárce) převést na Vás a Vašeho bratra finanční prostředky, resp. tyto finanční prostředky uhradit za Vás a Vašeho bratra prodávajícímu (a to bez nároku na protiplnění), a zda bylo Vaší vůlí a vůlí Vašeho bratra finanční prostředky od Vašeho otce přijmout (resp. nechat tímto způsobem uhradit kupní cenu předmětného domu). Bylo-li tomu tak, lze uvažovat o uzavření darovací smlouvy, a to v ústní formě (což platnost takové smlouvy neovlivňuje, může však představovat určitý handicap v případě nutnosti obsah takové smlouvy prokázat).
2/ Odvolání a vrácení daru:
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že Váš otec může vůči Vašemu bratrovi odvolat finanční dar (předpokládám, že ve výši poloviny kupní ceny předmětného domu a následně provedených rekonstrukčních prací a přístavby) a požadovat jeho vrácení.
Vzhledem k tomu, že darovací smlouva byla uzavřena v ústní formě, předpokládám, že mezi Vámi, Vaším bratrem a Vaším otcem nebyly dohodnuty zvláštní podmínky pro odvolání a vrácení daru. Z tohoto důvodu bude při odvolání daru nutné vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. V první řadě je nezbytné si uvědomit, že dárce není oprávněn odvolat dar z jakéhokoli důvodu, nýbrž v zásadě pouze z těch důvodů, které občanský zákoník zakotvuje; konkrétně se jedná o tyto dva důvody:
a/ Odvolání daru pro nouzi:
Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní (nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen), může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba (§ 2068/1 občanského zákoníku). Jelikož z dotazu nevyplývá, že by Váš otec trpěl nouzí, nebudu se tímto důvodem pro odvolání daru dále zabývat.
b/ Odvolání daru pro nevděk:
Dle § 2072 občanského zákoníku platí, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké.
Skutečnost, že Váš bratr nejeví o předmětný dům zájem, tak sama o sobě nepostačuje k odvolání daru pro nevděk. Toto chování Vašeho bratra by muselo být takové intenzity, aby Vašemu otci ublížilo (toto ublížení by musel Váš bratr způsobit úmyslně či z hrubé nedbalosti), přičemž by tím zároveň musel zjevně porušit dobré mravy.
Domnívá-li se Váš otec, že byly v jeho případě splněny podmínky pro odvolání daru pro nevděk, může se na svého syna obrátit s písemným oznámením o odstoupení od darovací smlouvy, v němž ho vyzve, aby mu přijatý dar vrátil. V tomto oznámení je nutné řádně identifikovat Vašeho otce a Vašeho bratra, specifikovat darovací smlouvu (např. uvedením data či doby jejího uzavření), vymezit předmět daru (tzn. vyčíslit darovanou částku), uvést, v čem Váš otec spatřuje synův nevděk, výslovně zmínit, že Váš otec od darovací smlouvy odstupuje a vyzvat Vašeho bratra k vrácení daru (ve lhůtě a způsobem, který mu Váš otec v oznámení stanoví). Jeden podepsaný stejnopis oznámení je nutné doručit Vašemu bratrovi prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou), druhý nechť si Váš otec ponechá.
Nevrátí-li Váš bratr finanční dar dle výzvy Vašeho otce, nezbude Vašemu otci, než se vrácení daru domáhat soudní cestou. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vašemu otci advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
V souvislosti se shora uvedeným ještě připomínám, že dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne (§ 2075 občanského zákoníku).
3/ Prodej bratrova spoluvlastnického podílu:
Dle § 1123 občanského zákoníku je každý spoluvlastník oprávněn se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Váš bratr je tedy oprávněn svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domu prodat (samozřejmě pouze v době, kdy nebude z důvodu probíhajícího exekučního řízení omezen v dispozicích se svým majetkem).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lesní správa navrhuje přeřazení pozemku z "les" na "orná půda" - co má dělat majitel pozemku?
Můj pozemek je (byl) součástí zastavěného území veden v územním plánu jako zeleň městská a krajinná (louky, pastviny) v katastru nemovitostí je jako pozemek určený k plnění funkce lesa. Na základě sdělení lesní správy má fyzický charakter orné půdy a dle jejich názoru má být i v KN zapsán. Tak nevím co vlastním a nemohu s pozemkem nakládat? S městem nemám uzavřenou žádnou smlouvu o veřejném prostranství. Pídila jsem se proč a kdo je 1x ročně seká, bez odpovědi). Ročně za pozemek hradím asi 90, - Kč.
Našla jsem zmínku: OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA,
kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 5/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění obecně
závazné vyhlášky č. 22/2011 Sb. hl. m. Prahy
Prosím Vás o radu. Simona
ODPOVĚĎ:
Vlastníte pozemek, který je určený k plnění funkce lesa (stav zapsaný v katastru nemovitostí). Nicméně využití pozemku je limitováno platným územním plánem, který stanovuje pravidla pro využití území, na které se území plán vztahuje. Např. na tomto pozemku nebude možné postavit dům, jelikož by Vám stavební úřad nevydal povolení k jeho stavbě právě mj. i z důvodu, že je tento pozemek vymezen územním plánem jako městská zeleň.
Obecně platí, že stav zapsaný v katastru nemovitostí má odpovídat faktickému stavu, tedy pokud je pozemek zapsán jako pozemek určený k plnění funkce lesa, ale fakticky je to spíše orná půda, mělo by dojít k úpravě zápisu v katastru nemovitostí, ovšem i zde je komplikací územní plán.
Ve svém dotazu neuvádíte, kde a jakým způsobem jste se pídila po informaci, kdo seká Váš pozemek 1x ročně. Zde doporučuji zaslat písemný dotaz na obecní úřad (úřad městské části) a žádat sdělení této informace. V dotazu musíte uvést, kdo jej podává, čeho se týká, konkrétně uvést i pozemek, nejlépe číslem parcelním, Vaše identifikační údaje (jméno, příjmení, adresa, datum narození). Obec je povinna Vám na tento dotaz odpovědět.
Vámi zmiňovaná vyhláška na tuto problematiku nedopadá. Tato vyhláška (o místním poplatku za užívání veřejného prostranství) by se užila např. v případě, kdy by na nějaké veřejné prostranství (třeba zeleň u silnice) chtěla osoba umístit (trvale) reklamní zařízení.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Manžel postavil černou stavbu - může stavební úřad požadovat zaplacení demolice po bývalé manželce (exekučně nařízená demolice)
- Exekuční demolice černé stavby postavené bývalým manželem - může exekutor požadovat náklady po bývalé manželce černého stavitele?
- Černá stavba manžela a zaplacení demolice manželkou (donucení stavebním úřadem)
V době manželství jsme koupili parcelu s chatou, vše bylo hrazeno s peněz manžela, který získal před manželstvím. Manžel (v době manželství) na této parcele stavěl chatu na černo. Z manželem jsem se 2015 rozvedla a přes 2 roky jsme se sním přela o alimenty na děti. Ze stavebního úřadu jsme obdželi demoliční výměr a hrozí pokuta a uhrazení demolice, kterou stavební úřad nařídí. Exmanžel nejeví zájem tuto situaci řešit.
Pokud mám písemnou výpověď ze stavebního úřadu, že exmanžel i sousedé potvrdil, že jsem stavbu neprováděla, může exekutor demolice nařídit a úhradu mě, když jí neuhradí on. Chtěla jsem již delší dobu vyjmout tento pozemek ze společného jmění ale exmanžel je k nedostižení a tím bez jeho souhlasu toto vyjmutí nemůžu udělat. Na pozemek nemám umožněn přístup a ani sama bych demolici nezvládla jak fyzicky tak finačně. Jak tedy postupovat dál nebo lze pozemek ze souhlasem ex prodat (pod cenou) i s věcným břemenem (demolice). Aby se uhradili správní pokuty. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdy došlo k zakoupení předmětného pozemku a chaty, tzn. zda se tak stalo za účinnosti Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013), nebo až za účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014).
Dle § 143/1 písm. a) Občanského zákoníku platilo, že do společného jmění manželů nenáležel majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. V současné době je obdobné pravidlo zakotveno v § 709/1 písm. d) občanského zákoníku.
Pokud tedy Váš bývalý manžel zakoupil předmětný pozemek a chatu za finanční prostředky, které tvořily jeho výlučné vlastnictví (tzn. že tyto finanční prostředky nebyly součástí společného jmění manželů), stal se tento pozemek i chata výlučným vlastnictvím Vašeho bývalého manžela. Je-li v současné době tento majetek v katastru nemovitostí veden jako součást společného jmění manželů, jedná se o chybu (tzn. že údaj v katastru nemovitostí neodráží skutečný právní stav).
Není-li Vaše společné jmění dosud vypořádáno, přičemž dohoda s Vaším bývalým manželem není možná, doporučuji Vám se v této věci obrátit na soud. Dle § 740 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. V rámci soudního řízení se můžete domáhat toho, aby soud vyslovil, že předmětný pozemek a chata nikdy netvořily součást společného jmění manželů, tzn. že nemohou být ani předmětem soudního vypořádání. Pro podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Veškeré dluhy, které se týkají výlučného majetku Vašeho bývalého manžela (např. jemu uložené pokuty) jsou pak výlučnými dluhy Vašeho bývalého manžela, za které neodpovídáte (§ 710 občanského zákoníku). Pokud byste za svého bývalého manžela uhradila některou z jemu uložených pokut (popř. jste např. hradila náklady prací, k jejichž úhradě je povinen Váš bývalý manžel), budete oprávněna se domáhat nahrazení těchto plateb ze strany Vašeho bývalého manžela (a to z titulu bezdůvodného obohacení).
Současně se soudním vypořádáním společného jmění manželů můžete nastalou situaci řešit u místně příslušného stavebního úřadu.
Dle § 2/2 písm. c) stavebního zákona je stavebníkem osoba, která stavbu provádí. Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění tzv. černé stavby jejímu vlastníkovi, popř. se souhlasem vlastníka jejímu stavebníkovi. Z dotazu nevyplývá, zda bylo odstranění stavby nařízeno pouze Vašemu manželovi (jako stavebníkovi černé stavby), popř. i Vám. Jste-li adresátem rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení odstranění černé stavby, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde o podmínkách „přepisu“ tohoto rozhodnutí pouze na Vašeho bývalého manžela (jako stavebníka černé stavby a výlučného vlastníka předmětného pozemku a chaty).
Prodej předmětného pozemku je možný i v případě, že stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění černé stavby. Hodláte-li prodat předmětný pozemek rychle, bude vhodnější, aby na kupní smlouvě jako prodávající figuroval Váš bývalý manžel i Vy (tzn. aby kupní smlouva odpovídala údajům v katastru nemovitostí). Tento způsob prodeje je však samozřejmě problematický s ohledem na skutečnost, že předmětný pozemek je výlučným vlastnictvím Vašeho bývalého manžela.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Vyjádření likvidátora k likvidaci občanského sdružení
Prosím o radu, jak má vypadat formulace vyjádření likvidátora k likvidaci občanského sdružení.
Likvidátor byl jmenován valným sdružením o. s. Likvidované občanské sdružení nemá žádný majetek, žádné závazky mezi členy ani ve vztahu k třetím osobám.
Předpokládám, že v takovém případě není vyjádření likvidátora složité. prosím o to jaké formuláře (formulace) je možné použít, aby likvidace proběhla bez problémů.
Děkuji předem za odpověď.
S pozdravem Radek
ODPOVĚĎ:
Do zprávy je nutné uvést, kdy byla informace o likvidaci zveřejněna, zda někdo přihlásil do likvidace své pohledávky, zda byla zpracována zahajovací likvidační účetní rozvaha a soupis majetku, zda a jaké má subjekt aktiva či pasiva, závazky a pohledávky, zda subjekt v průběhu likvidace vyvíjel činnost a jakou, jak byly vypořádány pracovněprávní vztahy, jak bylo naloženo s likvidačním zůstatkem.
Zpráva stačí stručná, na jeden list papíru.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lázně chtějí poplatek za ubytování i když klient denně dojíždí - je to v pořádku?
- Povinný poplatek za ubytování v lázních i když klient denně dojíždí - je to legální?
Obracím se na vás s prosbou, zda postup lázní k nároku na platební poplatek za ubytování, i když není požadováno, je v souladu se zákonem o omezování osobní svobody. Na moji žádost a po doporučení ošetřujícího lékaře na pobyt v lázních s lázeňskou léčbou, který byl schválen mojí pojišťovnou, jsem obdržel poukaz na příspěvkovou lázeňskou péči, při které si úhrady za ubytování a stravování hradí sám pacient. Jsem důchodce a jelikož bydlím 25 km od lázní, jsem požadoval pouze lázeňskou léčbu bez ubytování, které v Lázních Kunratice představuje částku 405. -Kč denně a já mohu do lázní dojíždět k lázeňské léčbě denně vlastním autem. K mému úžasu mi bylo řečeno, že lázeňská péče bez ubytování není možná, že musím v lázních bydlet a že tento postup lázní je od letošního roku (2016) v souladu se zákonem a nařízením pojišťoven, které prý nebudou hradit lázeňskou péči, pokud není spojena s ubytováním. Ubytování tedy musím uhradit, což při 21 dnech pobytu v lázních představuje částku 8.505.-Kč
a to ještě bez stravování, které představuje dalších 268. -Kč denně. Nemohu uvěřit tomu, že pacient, i kdyby bydlel přímo v místě lázní, by musel platit ubytování. Vzhledem k tomu, že i já, kterému trvá dojíždění do lázní cca 20 minut, musím platit zbytečně tak vysokou částku peněz, aniž bych to požadoval. Děkuji, Zbyněk
ODPOVĚĎ:
Jelikož Vám byla poskytnuta "Příspěvková lázeňská péče", hradíte si ubytování a stravu sám. Lázeňská léčba s užitím přírodního léčivého zdroje je dle platné legislativy lůžkovou formou zdravotní péče. Proto ji nelze poskytovat ambulantní formou bez ubytování v registrovaném zdravotnickém zařízení. Z tohoto důvodu je bohužel pro Vás situace opravdu taková, že musíte uhradit ubytování i stravu v lázních, ve kterých Vám má být péče poskytnuta bez ohledu na to, že bydlíte kousek od místa lázní.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ)
- Vypracování domácího úkolu za peníze - je to legální pro žáka a zhotovitele?
- Nabídka služby vypracování domácího úkolu za peníze - je to legální?
- Domácí úkol vypracovaný za peníze - je to legální pro žáka a pro toho, kdo ho vypracuje?
Řekněme že by existoval webový portál, který by umožnil provádět domácí úkoly za úplatu. Žák vloží zadání, někdo za úplatu zadání vypracuje a web si vezme provizi za zprostředkování. Etické otázky stranou. Bylo by nelegální pro jakoukoli ze stran tuto službu provádět? Nebavíme se o bakalářských nebo disertačních pracích, ale spíše o referátu do vlastivědy nebo příkladu do matematiky na druhý den pro ZŠ/SŠ.
S pozdravem, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Od okamžiku, kdy je jakákoliv myšlenka vyslovena, zachycena na papír, se stává autorským dílem. Tím je myšlen i referát z vlastivědy či výpočet matematického úkolu. Z hlediska trestního práva to v tomto rozsahu postižitelné není, nicméně od okamžiku, kdy tuto myšlenku někdo vydává za svou, se jedná o plagiátorství, tedy porušování autorského práva. Tedy pokud takovou činnost zprostředkováváte, nejedná se o nic vyloženě protiprávního, nicméně se může stát, že se skutečný autor - vypracovatel - takového úkolu následně rozhodne, že z titulu autorského práva bude požadovat nějakou vyšší částku za porušení autorského práva - tedy vydávání úkolu za svůj a ten, kdo si takový úkol zaplatil náhradu škody za to, že se ve škole zjistilo, že jeho dílo je plagiátem.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na byt, dům, nemovitost a nový občanský zákoník
- Spoluvlastník chce moc peněz za odkup podílu nemovitosti - jak je to s předkupním právem?
Jsem spoluvlastník ideální poloviny domu společně s mou sestrou, která před časem zemřela. Svou polovinu odkázala druhovi, který se svůj podíl rozhodl prodat.
Jak je to s předkupním právem, včetně času na rozhodnutí a zajištění částky, kterou druh po mě chce? Dále by mne zajímalo, jak postupovat, když druh chce za polovinu domu přehnanou částku (oproti odhadu), kdy on se do domu nastěhoval před 10 lety, kdy investovala moje sestra pouze do svého bytu. Do její smrti zde nebyl ani přihlášený. Moc děkuji za odpověď. Kamil
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník možnost uplatnit předkupní právo mezi spoluvlastníky značně omezil a upravuje jej tak, že zákonné předkupní právo platí jen v případech, kdy spoluvlastnictví vznikne bezesmluvně (např. v rámci dědictví závětí, soudního rozhodnutí apod.). Takové předkupní právo platí pouze šest měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví - poté předkupní právo zaniká. Na rozhodnutí a zajištění částky máte 3 měsíce od učinění nabídky ze strany spoluvlastníka. Pokud chce druh za polovinu domu přehnanou částku, je otázka, zda mu tuto částku bude ochoten uhradit případný jiný kupec. Fakticky předkupní právo funguje tak, že spoluvlastník má kupce, ujedná s ním cenu a za těchto ujednaných podmínek má povinnost Vám učinit písemnou nabídku. Vy ji buď přijmete či odmítnete a teprve poté on může nemovitost nabídnout kupci. Pokud by tomuto kupci následně prodal nemovitost za nižší cenu, než nabízel Vám, úspěšně se u soudu domůžete neplatnosti takové smlouvy.
__
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani DPFO uplatněná u zaměstnavatele - jak správně zapsat do formuláře
- Sleva na poplatníka DPFO uplatněná u zaměstnavatele - jak správně zapsat do formuláře
Jak správně do DPFO zapsat: HPP hlavním zdrojem příjmů - 12 měsíců, OSVČ takřka nevykonávána - vedlejším zdrojem příjmů - 12 měsíců
Příjmy ze závislé činnosti - 610226 CZK, pojistné zaměstnavatelem - 207482 CZK, základ daně - 817708 CZK, sražená daň - 97920 CZK, - záloha na daň celkem - 97920 CZK, bonusy - 0 CZK. V případě, že osoba u zaměstnavatele podepsala prohlášení o slevě na dani na 2015, může si ještě uplatnit slevu na poplatníka 24840 CZK? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy dle §6 zákona o daních z příjmů a do přiznání je uvedete následovně:
- příjmy ze závislé činnosti - 610226 CZK - řádek 31
- pojistné zaměstnavatelem - 207482 CZK - ř. 32
- základ daně - 817708 CZK - ř. 36
- sražená daň - 97920 CZK - --
- záloha na daň celkem - 97920 CZK - ř. 84
- bonusy - 0 CZK
Do daňového přiznání uvádíte všechny příjmy kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní. Poté si uplatníte nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Slevu na poplatníka 24 840 Kč můžete v přiznání uplatnit.
K vyplnění přiznání doporučuji využít daňový portál finanční správy www.daneelektronicky.cz. On-line formulář Vás navede a upozorní na případné chyby, budete tak mít jistotu, že daňové přiznání budete mít v pořádku. Následně budete moci přiznání podat elektronicky.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pronájem bytu ve spoluvlastnictví bez souhlasu spolumajitele - je nájemní smlouva uzavřená jen jedním spoluvlastníkem platná
- Pronájem bytu ve spoluvlastnictví bez souhlasu spoluvlstníka - je nájemní smlouva uzavřená jen jedním spolumajitelem platná
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem bytu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem domu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pronájmem bytu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pronájmem domu ve spoluvlastnictví?
- Spoluvlastník si nechává celý nájem - jak získat podíl nájmu?
- Spolumajitel si nechává celý nájem - jak získat podíl nájmu?
- Vymáhání podílu nájmu po spoluvlastníkovi (byt pronajatý bez souhlasu druhého spolumajitele)
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli (byt pronajatý bez souhlasu druhého spoluvlastníka)
Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu. Druhy spoluvlastník bez mého souhlasu uzavřel třetí osobou (říkejme jí ABC) nájemní smlouvu. Smlouvu jsem nikdy ani neviděla, vím jenom že existuje. Upozornila jsem ABC na neplatnost smlouvy, na toto nijak nereaguje, odmítá se mnou komunikovat.
Nájemné platí druhému spoluvlastníkovi, já z pronájmu nijak neprofituji. Tento stav trvá již od září 2015. Mohu po ABC požadovat hrazení poloviny nájmu přímo mně? Můžu se toho domoci soudně? Nebo musím žádat nejdřív soud o určení neplatnosti nájemní smlouvy?
Mohu ABC žalovat za to, že z mého pohledu užíval nemovitost od září 2015 bezplatně, tj. dluží mi na nájemném? Mně totiž nevadí, že tam bydlí, ale vadí mi, že platí nájem pouze druhému spoluvlastníkovi. Podle mně by měl polovinu nájemného vyplácet mně. Je ABC úplně beztrestný, přestože o všem věděl a několikrát jsem ho upozornila, že nemá můj souhlas k tomu, aby nemovitost užíval. Vím že mohu chtít po spoluvlastníkovi aby mi vyplatil poměrnou část z nájmu, mně ale zajímá, jestli mohu postupovat obráceně, tj. požadovat zaplacení poloviny nájmu zpětně od září 2015 po ABC s tím, že následně se musí ABC domáhat vrácení části nájmu od druhého spoluvlastníka, kterému nájem platil.
Důležité je, že o celé situaci ví, ví že s nájemní smlouvou musím souhlasit i já a přesto nijak nereaguje. Když jsem chtěla aby nemovitost opustil a on odmítal, přivolala jsem policii a ti mi sdělili, že nemůžou nic dělat, že ABC má nájemní smlouvu (byť dle mého názoru neplatnou) a že vše musím řešit občanskoprávním soudem.
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
v dané věci máte dvě možnosti - buď žalovat o neplatnost nájemní smlouvy, tedy absolvovat soudní řízení, které byste s velkou pravděpodobností vyhrála nebo se tvářit, že s nájmem souhlasíte a požadovat svou polovinu po spoluvlastníkovi z titulu bezdůvodného obohacení. Výsledkem první varianty bude následně Vaše právo nájemníka nechat vyklidit nebo uzavřít novou nájemní smlouvu s podpisy obou spoluvlastníků, kdy obsahem smlouvy by bylo ujednání, jakou částku nájmu bude nájemník jednotlivým spoluvlastníkům hradit. Za dobu, kdy v nemovitosti nájemník bydlel z titulu neplatné nájemní smlouvy byste po nájemníkovi mohla žádat bezdůvodné obohacení, přičemž nájemník by mohl požadovat poměrně uhrazené nájemné zpět po druhém spoluvlastníkovi. Pokud byste se tvářila, že s nájmem souhlasíte - tedy druhá varianta, nemusela byste absolvovat žádné jednání o neplatnost nájemní smlouvy, ale rovnou žádat bezdůvodné obohacení po spoluvlastníkovi, který inkasuje celý nájem. Tato varianta je z pohledu počtu hrozících soudních jednání a vymahatelnosti dle mého názoru reálnější.
_
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Smlouva o důchodu v závěti - plnění do skončení platnosti
- Smlouva o důchodu v závěti, poslední vůli, testamentu
Je možné Smlouvu o důchodu na dobu určitou uvést v závěti, aby bylo v jejím plnění pokračováno do skončení její platnosti? Jde o případ, že plátce důchodu zemře dříve. Pro výplatu z této Smlouvy o důchodu bude v pozůstalosti odkazem určen peněžní účet. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že smlouva o důchodu smrtí jak plátce, tak příjemce, zaniká. Není tedy možné v závěti nařídit pokračování v této smlouvě (jak z názvu plyne, jedná se o smlouvu, tedy o dvoustranné jednání, ke kterému je potřeba souhlasu obou stran smlouvy). V závěti je však možné dát svému dědici příkaz, aby třetí osobě (odkazníkovi) po dobu určenou v závěti, platil plnění v konkrétní výši (jako odkaz) po stanovenou dobu po úmrtí zůstavitele.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vadný díl způsobil velkou škodu na majetku - kdo nahradí škodu? (výrobce dílu, prodejce dílu nebo montážní firma)
- Kdo nahradí škodu způsobenou vadným dílem (škoda velkého rozsahu)
- Odpovědnost za škodu způsobenou vadnou součástkou, dílem - kdo nese odpovědnost za škodu (prodávající, výrobce nebo montážní firma)?
Aktuálně řeším problém, kdy jsem dodával montážní firmě výrobky, které jsem zakoupil u výrobce.
Výrobky byly namontovány, odzkoušeny (odtlakovány) a v provozu cca tři měsíce. Po této době jeden výrobek praskl a vytopil čtyři byty a garáže.
Montážní firma u mě výrobek reklamovala, já jsem reklamaci postoupil výrobci, ale tento se i přesto, že je pravděpodobně chyba na straně výrobku, zříká jakékoli odpovědnosti.
Odpovědnosti se taktéž zříká i montážní firma a já jsem mezi nimi zůstal jako prostředník reklamačního řízení, kterému žádná ze stran nehodlá uznat jakoukoli svojí vinu.
Odhad škody je vyčíslen cca na 500.000,-Kč a já se dotazuji.
Jak donutit výrobce, aby uznal vinu a kryl škody ze svého pojištění odpovědnosti? Když je zřejmě vina na jeho straně? Podotýkám že předmětný výrobek mám stále k dispozici pro další zkoumání nezávislé instituce například zkušebního ústavu.
Na kom zůstává vina pokud se obě strany nedohodnou a ani jedna nebude ochotna krýt škodní událost ze svého pojištění?
Může požadovat někdo odškodnění například po mě?
Kam se mám případně obrátit? (nějaká instituce, například soud? )
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Tato záležitost bude dosti komplikovaná, nikoliv z hlediska skutečnosti, kdo je odpovědný, ale prokazování, z jakého důvodu k vytopení došlo. Výrobce se může bránit, že k tomu mohlo dojít neodbornou montáží, montážní firma zase tím, že výrobek byl vadný. Pokud se prokáže, že výrobek byl vadný, tak za to samozřejmě odpovídá výrobce, nicméně postup je takový, že Vy odpovídáte koncovému uživateli a Vám odpovídá výrobce. Pokud tedy mezi sebou nemáte uzavřenu nějakou smlouvu, která by toto zákonné pravidlo mezi vámi smluvně upravovala jinak. Pokud tedy nedojde k dohodě, může se stát, že koncový uživatel či montážní firma bude žalovat Vás a Vy byste měl žalovat výrobce. Ovšem na začátku sporu bych doporučovala investovat do odborného vyjádření či znaleckého posudku vypracovaného znalcem, který by se měl vyjádřit k tomu, z jakého důvodu k vytopení došlo. Pokud neodbornou montáží, pak v této věci nefigurujete, pokud vadou výrobku, měl byste nahradit škodu a tuto následně požadovat po výrobci. Pokud výrobce nebude ochoten plnění poskytnout dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit na soud.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Dědění družstevního bytu - matka a nový manžel matky (otčím)
Rád bych se informoval, jaký by nastal stav při případném dědictví.
Poměry jsou následující:
Maminka žije s novým manželem. Otčím se k nám přistěhoval do družstevního bytu, který nám přenechal můj otec při rozvodu. Práva jsou tedy psána na maminku. Byt od manželství s otčímem prošel revitalizací (bytového domu) + kompletní rekonstrukcí. Ostatní majetek byl nabyt do SJM (motorka, auto apod.). Na jaký majetek by měl nárok otčím při nečekaném úmrtí maminky a naopak na co by měly nárok otčímovy děti (2) v případě úmrtí otčíma a třetím případem by bylo úmrtí obou zároveň, aby se dědictví dalo ošetřit případně dědickou smlouvou (maminka si přeje, aby mi za jakýchkoli událostí připadl byt). Otčím i maminka mají samozřejmě svoje bankovní účty + pojistky (ale zde jsou určeni zůstavitelé).
Děkuji za odpověď, Kamil
ODPOVĚĎ:
V případě úmrtí Vaší maminky by v rámci dědického řízení došlo nejprve k vypořádání společného jmění manželů, kdy se předpokládá, že by SJM mělo být vypořádáno půl na půl (pokud se dědicové s pozůstalým manželem nedohodnou jinak). Polovina SJM připadající na zůstavitele (polovina motorky, auta, atd.) pak spadá do dědictví a dědictví byste poté dědili Vy a Váš otčím, a to každý 1/2. Ve výsledku tedy Váš otčím bude vlastnit 3/4 věcí ze SJM a Vy 1/4. K dědění věcí, které nenáleží do SJM, jste povoláni Vy a Váš otčím, každý k 1/2.
V případě úmrtí Vašeho otčíma pak opět dojde k vypořádání SJM, kdy manželka má nárok na 1/2 a druhá polovina jde do pozůstalosti, přičemž pozůstalost poté dědí manželka a děti otčíma rovným dílem, tedy každý 1/3 (z poloviny, tj. každý 1/6 z celého SJM). Na věci ve výlučném vlastnictví Vaší maminky by děti otčíma neměly při dědění nárok.
V případě úmrtí obou manželů zároveň by probíhala dvě dědická řízení, přičemž by se SJM rozdělilo půl na půl, majetek ve výlučném vlastnictví každého z manželů by se projednával jen v jeho dědickém řízení a po Vaší matce byste dědil pouze Vy a po Vašem otčímovi by dědily pouze jeho děti.
Předesílám, že i když mají manželé vlastní účty vedené na vlastní jména, tak prostředky na ně vložené za trvání manželství patří do společného jmění manželů, neboť i mzda, důchod či jiné výnosy za trvání manželství spadají do SJM. Pojistky a penzijní připojištění nespadají do dědictví, pakliže jsou ve smlouvě určeny obmyšlené osoby pro případ úmrtí.
Dědickou smlouvu je možné uzavřít, tato se však uzavírá pouze ve formě notářského zápisu u notáře, jinak je neplatná. Rovněž si při uzavírání smlouvy musíte dát pozor na § 1585 o. z. (Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.), ale s tím už by Vám poradil notář, který by dědickou smlouvu sepisoval.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Prodej dědictví v době insolvence
- Prodej dědictví v době oddlužení
- Prodej dědictví v době osobního bankrotu
- Prodej dědického podílu v době insolvence, oddlužení, osobního bankrotu
- Jak mohou spoluvlastníci nemovitosti získat podíl dlužníka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Darování dědictví dlužníkem v insolvenci - postup, informace
- Darování dědictví dlužníkem v oddlužení - postup, informace
- Darování dědictví dlužníkem v osobním bankrotu - postup, informace
Moje teta, sestra mé matky, se dostala do insolvence v září 2013. Krátce na to v březnu 2014 zemřela moje babička. Moje matka, teta a můj děda zdědili každý 1/3 domu rovným dílem, který babička celý vlastnila. Děda přenechal svoji třetinu mé matce, která i s ním v domě žije. Můžeme něco udělat, abychom získali tu třetinu od tety? Může s ní ona něco udělat, když jí zdědila až po schválení insolvence? Dům v ní není zahrnutý a ani tam nemá trvalý pobyt? Mohla by ji darovat nebo prodat? Moc děkuji za odpověď, Marie
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá jakým způsobem je úpadek Vaší tety řešen, tedy zda jde o konkurz či oddlužení. Vzhledem k tomu, že nejčastějším řešením úpadku fyzických osob je oddlužení, zaměřím se na tento způsob řešení konkurzu a níže uvedené platí jen v případě oddlužení.
Pro případ, že oddlužení je plněno formou splátkového kalendáře:
Podle § 205 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , inoslvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
Veškerý majetek, který Vaše teta získá od podání insolvenčního návrhu až do ukončení oddlužení, spadá do majetkové podstaty.
Podle 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona platí, že hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.
Vaše teta by o nabytí dědictví měla uvědomit insolvenčního správce a ten by měl podíl zpeněžit a výtěžek použít k placení přihlášených pohledávek nad rámec splátkového kalendáře.
Doporučuji tedy informovat insolvečního správce, který posléze navrhne nejvhodnější postup (i s ohledem na to, že se jedná o podíl domu, který může být třetím osobám jen těžko zcizitelný).
Pokud je Vaše teta v oddlužení, které probíhá formou zpeněžení majetkové podstaty:
V takovém případě platí, že majetek, který dlužník nabude po tom, kdy bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nespadá do majetkové podstaty a dlužník s ním může nakládat libovolně (§ 398 odst. 2 insolvenčního zákona).
Z uvedeného vyplývá, že pokud babička zemřela až poté, co bylo rozhodnutí o schválení oddlužením zpeněžením majetkové podstaty zveřejněno v insolvenčním rejstříku, pak se tento podíl do oddlužení "nezahrnuje" a Vaše teta s ním může nakládat dle libosti.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Česká podnikatelská pojišťovna poslala majitele poškozeného auta do smluvního servisu a zamítla proplacení opravy - může servis auto zadržet?
- Pojišťovna zamítla proplacení opravy - může servis auto zadržet?
- Zadržení auta ve smluvním auteservisu pojišťovny z důvodu zamítnutí proplacení opravy poškozeného auta, automobilu
Prosím o informaci zda má smluvní servis pojišťovny právo zadržovat opravený vůz s tím, že pojišťovna odmítla proplatit opravu, když do tohoto servisu zákazníka poslala?
Pro širší pochopení posílám v příloze pojistné podmíny pojišťovny s vyznačenou částí balíčku servis pro. Pokud by došlo k nabourání pojištěného vozu klienta, který má u ČPP sjednán produkt Servis Pro, ale viník, který byl určen ve správním řízení, měl v době nehody propadlé povinné ručení, ale vůz měl přihlášen v registru, je dle Vašeho názoru pojišťovna povinna likvidovat tuto škodu z produktu Servis Pro a neodkazovat klienta k tomu, aby si věc řešil sám s Českou kanceláří pojistitelů?
Podle mého názoru ano vzhledem k pojistným podmínkám ve vyznačené části.
Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Servis je oprávněn realizovat tzv. zadržovací právo, dokud není uhrazena částka za opravu. Pokud tuto odmítá hradit pojišťovna, musí opravu uhradit vlastník vozidla a následně požadovat plnění po pojišťovně, resp. po člověku, který nehodu způsobil s tím, že pojišťovna by v tomto případě měla postavení vedlejšího účastníka. Z pojistných podmínek vyplývá, že nárok na pojistné plnění je pouze v případě, že viník má sjednáno pojištění odpovědnosti - tzv. povinné ručení. Proto bych se v tomto případě obrátila na Českou kancelář pojistitelů.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE)
- Původní majitel bytu SVJ zatajil novému majiteli úvěr na nová okna (fond SVJ) - co dělat?
Dcera koupila v 08/2014 byt. Původní majitel ji zatajil, že platí úvěr v Modré Pyramidě za okna, která tam byla vyměněna. Tato platba je zahrnuta do inkasa formou platby do fondu oprav /společ. vlastníků byt. jed. /, tudíž dcera platí úvěr původnímu majiteli a současně mu tím i spoří určitou částku. SVBJ vyzvalo dopisem původního majitele, aby se k závazku přihlásil, ten odmítá. Chce, aby si úvěr dcera převedla na sebe. Jak máme postupovat, na koho se obrátit. Skutečnost, že je nemovitost zatížena úvěrem nebyla známa před koupí nemovitosti a ani zmíněna v kupní smlouvě. Bez souhlasu SVBJ si nemůže samovolně ponížit zálohu do fondu oprav.
Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Bez detailní znalosti kupní smlouvy je poměrně těžké odpovědět. Obecně lze říci, že i takové jednání může být v souladu se zákonem. Blíže v ust. § 1888 odst. 2 občanského zákoníku, kdy přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Ovšem jak jsem již napsala, zde je velmi obtížné se vyjádřit, neboť je nutná konkrétní znalost situace. Raději se obraťte na advokáta, který s vámi věc projde a zjistí, zda-li je možné nemovitost reklamovat, neboť je zatížena skrytou vadou a nebo platí režim popsaný výše.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nalévání alkoholu nezletilému - trest, trestní řízení, sankce
- Jaký trest je za podání alkoholu nezletilému dítěti?
Můj 22letý syn koupil láhev alkoholu, dal napít 15letému kamarádovi v partě, pak mladistvému prodala obsluha diskotéky (kam se přesunuli) alkohol. Chlapci bylo zle, přijela matka s Policií. Nezletilý kluk řekl jak to bylo. Teď má jít syn k výslechu. Co z toho může mít prosím? Je trestné dát napít alkohol mladistvému chlapci? Jak z toho ven? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek. Zákaz podávání alkoholu osobám mladším 18 let stanoví zákon č. 379/2005 v § 12. Jelikož Váš syn jej dal kamarádovi jako fyzická osoba, nevztahuje se na něj systém sankcí za správní delikty tak, jak je stanoví zákon dále. Dojde pouze k naplnění skutkové podstaty § 30 přestupkového zákona, za který Vašemu synovi hrozí pokuta až 3.000,- Kč. Nic víc, provozovatel diskotéky na tom bude o dost hůře.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedé kouří ve společné plynové kotelně - jak jim to zakázat?
- Sousedé kouří ve společných prostorách bytového domu - jak jim to zakázat?
- Jak zakázat sousedům kouřit ve společných prostorách bytového domu
Dům SVJ, v suterénu budovy se nachází PLYNOVÁ kotelna se dvěma 18 kWh kotli, které vytápí celý dům. Majitelka jednoho bytu si zde udělala „společenskou místnost, kuřárnu“, vodí si tam kamarádky 2x denně. Mají tam i svíčky.
Už jsem se s tímto problémem obrátila na kominíka, hasiče, plynaře, bezpečnostního technika, Policii České republiky, oblastní inspektorát bezpečnosti práce, přestupkovou komisi. Všechny složky mi potvrdili, že kouřit v plynové kotelně je porušováním směrnic, ale nikdo s tím nic prý nemůže dělat. Se sousedkou není řeč, prý to dělá 40 let a nic měnit nebude.
Já jsem samoživitelka s postiženým synem a nemíním si nechat vyhodit dům do povětří kvůli absolutní nezodpovědnosti a bezohlednosti jednoho člověka. Kam se obrátit o pomoc. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji.
ODPOVĚĎ :
Dobrý den,
v první řadě Vám doporučuji řešit tento problém na úrovni SVJ. SVJ, je-li správcem bytového domu, by se mělo samozřejmě zajímat o to, zda jednotliví členové SVJ užívají společné části bytového domu řádným způsobem.
Dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Soustavné porušování shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku Vaší sousedkou proto může být projednáno shromážděním vlastníků bytových jednotek, přičemž v návaznosti na to mohou být odpovídajícím způsobem upraveny stanovy SVJ (popř. domovní řád či jiný interní předpis SVJ). Není samozřejmě ani vyloučeno, aby byly klíče od kotelny svěřeny do opatrování např. pouze členům výboru SVJ (či jiné pověřené osobě).
Dle § 1176 občanského zákoníku dále platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku je proto nanejvýš vhodné zakotvit podrobná pravidla užívání kotelny (popř. jiných společných částí bytového domu) do některého z vnitřních předpisů SVJ.
Není rovněž vyloučeno, že se Vaše sousedka dopouští trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, který dle § 273/1 trestního zákoníku spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Případné podání trestního oznámení proto není rovněž vyloučeno.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Má svědek trestného činu právo na kopii z výslechu svědka?
01/2015, Jsem byla na Policii ČR, vyslechnuta jako svědek v trestním řízení.
Žádala jsem o kopii protokolu o výslechu svědka, (mou výpověď), po podepsání protokolu, mi policista nechtěl dat protokol o výslechu.
Zřejmě je to schválnost z jeho strany! Prosím Vás o radu, jestli mám právo na svou kopii? Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Trestní řád výslovně poskytnutí kopie svědkovi nepovoluje, nicméně ani nezakazuje. Jako svědek nemáte obecně právo nahlížet do spisu, takže se k protokolu nedostanete ani touto formou. Poskytnutí tak bude v dispozici konkrétního policisty, zda Vám jej poskytne nebo ne. Pokud bude v řízení vyslýcháno více osob, bylo by např. kontraproduktivní protokoly poskytnout, aby se svědci vzájemně neovlivňovali. V každém obvodu přistupují policisté k poskytování různě, proto nelze poskytnout ucelenou právní radu, o kterou byste se mohla opřít.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za ztracený čas - informace
- Odškodnění za čas strávený řešením pojistné události způsobené škůdcem
- Odškodnění za čas strávený řešením nabouraného auta s pojišťovnou
10/2014 nám byla způsobena dopravní nehoda, viník ujel, ale následně se sám přihlásil. Poškozený byl nárazník, pojišťovna viníka vše ohledala, zaslala poj. plnění odhadem dle našeho požadavku. Poté proběhlo druhé ohledání "vnitřních závad". Postup byl stejný. Majetková škoda byla uhrazena. Lze požadovat po pojišťovně náhradu ztraceného času s vyřizováním záležitosti - např. odměnou pro jednatele, který vše vyřídil nebo DPP? Pokud ano, jakými doklady mám požadavek doložit. Nejde mi o ždímání pojišťovny (nechtěli jsme ani náhradní vozidlo po dobu opravy), ale o náhradu času, který jsme ztratili nikoli vlastní vinou.
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 2894/1 občanského zákoníku platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (tzn. škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzn. ušlý zisk (§ 2952 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě představují výdaje za zastupování (při vyřizování výplaty pojistného plnění) skutečnou škodu, tzn. újmu, která nastala ve Vaší majetkové sféře, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.
Jste-li proto schopna výši nákladů za Vaše zastupování při vyřizování škodné události vyčíslit a všechny tyto skutečnosti doložit (zejména kopií příslušné smlouvy se zmocněncem či jinou osobou a dokladem o Vámi uhrazené odměně za zastupování), můžete se na pojišťovnu s tímto nárokem obrátit (nelze však samozřejmě vyloučit, že pojišťovna nebude k další platbě ochotna, v takovém případě by nezbylo, než pojišťovnu žalovat).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ zvýšil zálohy do fondu oprav - jak se bránit?
- Nesouhlas se zuvýšením záloh do fondu oprav SVJ - jak se může majitel bytu bránit?
Na posledním Shromáždění z 05/2014 nebyla předložena účetní závěrka 2013 a odhlasována výše záloh. Nehledě na to, výbor, který provádí samosprávu v domě, zálohy zvýšil. Tuto výši záloh jsem reklamovala a pokračuji v platbách záloh, které jsem měla nastavené dříve. Písemně mi výbor oznámil:
"Výbor SVJ nenese zodpovědnost za schválení či neschválení jakéhokoliv usnesení shromáždění, který je nadřízeným orgánem výboru. Protože nebyl vznesen žádný protinávrh, který by byl schválen, výbor postupuje v souladu s platnými stanovami."
Nahlížení do dokumentu, týkající se hospodaření SVJ, bankovních účtu mi výbor povolí jen jednou ročně pár dni před dalším shromážděním.
Má výbor právo strašit mne právníkem a požadovat uhradit rozdíl, který vzniká na platbě záloh, dokud neproběhlo řádné vyúčtování? Je možné dluh na zálohách soudně vymáhat? Jak mám v této situaci pokračovat? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ i:
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
přičemž rozhodování o těchto záležitostech nemůže být (např. ve stanovách SVJ) přiřčeno žádnému jinému orgánu SVJ.
Dle § 4/2 zákona č. 67/2013 Sb. dále platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí SVJ, určí poskytovatel služeb (zde SVJ) příjemci služeb (zde každému vlastníku bytové jednotky) měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Zákon tedy na tomto místě výslovně počítá se situací, kdy není shromážděním SVJ schválena účetní závěrka a druh poskytovaných služeb (ve smyslu § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku), v takovém případě tedy SVJ (zde jeho výbor) výši záloh určí jednostranně.
Neboť Vás výbor SVJ odkázal v dopise na platné stanovy SVJ, doporučuji Vám v první řadě jejich podrobné prostudování. Dle § 1200/2 písm. c), d) a g) občanského zákoníku musí stanovy mimo jiné obsahovat:
- členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro tvorbu rozpočtu SVJ, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co se týče nahlížení do účetních podkladů SVJ, je podstatný § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Občanský zákoník tedy nikterak neomezuje počet nahlédnutí vlastníka bytové jednotky do účetních dokladů, ze strany výboru SVJ proto nemůže být toto Vaše právo omezováno na jediné nahlédnutí za rok (pokud samozřejmě stanovy SVJ neurčují jinak).
Nahlížení vlastníka bytové jednotky do podkladů pro vyúčtování poskytovaných služeb je dále speciálně upraveno v § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde vlastníka bytové jednotky) je poskytovatel služeb (zde SVJ) povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů;
- případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů příjemci služeb; vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
Dle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je SVJ povinno zaplatit vlastníku bytové jednotky pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení se splněním jeho povinnosti upravené tímto zákonem ve stanovené lhůtě (týká se samozřejmě i lhůty pro umožnění nahlížení do účetních dokladů SVJ).
Co se týče vymahatelnosti úhradové povinnosti vlastníka bytové jednotky, je v první řadě vhodné poukázat na § 1181 občanského zákoníku, dle něhož:
- je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, přičemž má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období;
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené pod předchozí odrážkou.
Dluh vlastníka bytové jednotky na příspěvcích na poskytované služby (resp. neplnění povinnosti hradit pravidelně zálohy na tyto služby) pak může být ze strany SVJ samozřejmě vymáhán i soudní cestou. Dle § 13/2 zákona č. 67/2013 Sb. navíc platí, že dostane-li se vlastník bytové jednotky do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit SVJ poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10, - Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
V současné chvíli Vám doporučuji prostudovat stanovy SVJ, v nichž by mělo být určeno, jak výbor SVJ postupuje v případě, kdy není shromážděním SVJ odsouhlasena účetní závěrka a není odhlasována výše záloh na služby pro další rok (měla byste se zde rovněž dozvědět, zda výbor SVJ porušil nepředložením účetní závěrky své povinnosti).
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Řidič nevěděl o zákazu řízení (nepřevzal poštu) a řídil dál - opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel - kde požádat?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu
03/2014 jsem se dopustil přestupku dle § 125c / 1f 2, za to jsem dostal trest 5 bodů a zákaz řízení na dobu půl roku, nevyzvedl jsem si poštu a o zákazu se dozvěděl až při další silniční kontrole, za to jsem dostal trest dle §125c/1e 1, rok zákaz řízení, 25.000 Kč pokuty a 4 body. Při žádosti o prominutí zbytku trestu v jeho polovině jsem se dozvěděl, že posledními čtyřmi body jsem se vybodoval a tím dostal zákaz řízení ještě na další rok. Chtěl jsem se zeptat, kdy mohu žádat o prominutí zbytku trestu, kde mám žádat, S úřednicí která se mnou přestupek řešila se nedá mluvit, můžu se obrátit jinam než na příslušný městský úřad? A dále by mne zajímal rozdíl mezi §125c/1e 1 a §125c/1e 2. Děkuji, Radek Vegricht
ODPOVĚĎ:
1/ Žádost o upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti:
V případě tzv. vybodování (tzn. získání 12 trestných bodů) platí dle § 123d/1 zákona o silničním provozu, že řidič, který tímto způsobem pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění.
Jelikož Vám byla nadto uložena současně sankce zákazu řízení motorových vozidel, je ve Vašem případě nutné aplikovat i § 123d/2 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li řidiči za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání sankce zákazu řízení motorových vozidel, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba zákazu řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. delší než 1 rok).
Neboť sankce zákazu řízení motorových vozidel Vám byla uložena na dobu 1 roku, tedy na dobu shodnou se zákazem řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. že tyto zákazy se co do své podstaty i délky překrývají, resp. téměř překrývají, a to s ohledem na § 123c/3 zákona o silničním provozu, tento rozdíl by však měl činit pouze několik dní), budete oprávněn zažádat o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí 1 roku od Vašeho vybodování.
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve Vašem případě se tedy jedná o místně příslušný městský úřad). Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d/3 zákona o silničním provozu).
Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
- jméno a příjmení žadatele,
- adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
- datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
- datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
- skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění musí být přiložen:
- platný doklad totožnosti žadatele,
- doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
2/ Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu:
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a zároveň není držitelem příslušného řidičského oprávnění.
Dle § 3/3 písm. a) zákona o silničním provozu může řídit motorové vozidlo pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu.
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se tak může dopustit např. ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přestože vůbec nedisponuje řidičským oprávněním či osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato.
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přičemž jí však byl zadržen řidičský průkaz.
Zadržení řidičského průkazu je speciálním nástrojem Policie ČR sloužícím k okamžitému zabránění pokračování v řízení motorových vozidel těm řidičům, kteří se dopustili závažného protiprávního jednání. Svou podstatou je zadržení řidičského průkazu bezprostředním zásahem, tzn. mocenským úkonem, kterému nepředchází správní řízení.
Dle § 118b/1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz, jestliže řidič:
- je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii,
- je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
- je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
- řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
- řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (§ 118b/3 a 4 zákona o silničním provozu).
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se tak dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, přestože mu byl zadržen řidičský průkaz (tzn. že řidičské oprávnění mu sice svědčilo, v danou chvíli však nebyl oprávněn motorové vozidlo řídit).
_
OBČAN-DLUHY
- Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývání (insolvenční řízení)
- Výjimka ze zákazu nabývání v insolvenci
- Odkoupení domu od osoby v insolvenci - postup, informace
- Odkoupení domu majitele v insolvenci (insolvenční aukce)
Prosím můžete mi pomoc sepsat žádost o udělení vyjímky ze zákazu nabývání. Rodiče jsou v insolvenci a my s manželem chceme koupit jejich dům v aukci. Máme totiž u nich trvalý pobyt. Bylo nám sděleno, že tuto žádost musíme zaslat na soud.
Děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
Vzor žádosti o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) najdete na níže uvedeném odkaze:
http://www.bit.ly/1DMlS5h
Vzor je pouze příkladem jak danou problematiku řešit. Text vzoru je nutné upravit podle skutečného případu. Zejména je nutné si dát pozor, jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena - zda mimo dražbu nebo prostřednictvím veřejné dražby. Dále také, v případě, že v insolvečním řízení byl ustanoven věřitelský výbor, je nutné získat jeho vyjádření (§ 295 odst. 3 IZ).
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stromy na pozemku Lesy ČR ohrožují soukromý majetek - jak požádat o pokácení stromů?
- Stromy lesů ČR ohrožují soukromý majetek na okolních pozemcích - jak postupovat?
- Je možné pokácet strom Lesů ČR pokud ohrožuje majetek občana na jeho pozemku?
Jak postupovat v případě, že mi pozemek a dum ohrožují vzrostlé akáty. Evidentně suché ale stojící na pozemku Lesu ČR. Podle vyjádření lesu jsem povinen tyto stromy na svoje náklady odstranit a dřevo jim jako vlastníkům ponechat. Jde prý o výklad § 22 nějakého zákonu o lesích. Ale do tohoto havarijního stavu tyto stromy přivedli Lesy ČR. samy, svojí neschopností včasné eliminace nebezpečí. Je nějaká šance se proti tomuto ohradit? Děkuji. Adam
ODPOVĚĎ:
S Lesy ČR lze souhlasit v tvrzení, že Vaše povinnost k svépomocnému odstranění předmětných stromů může být založena § 22 zákona o lesích. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníci nemovitostí (tedy i Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (a to i v případě, kdy tyto lesní pozemky nejsou jejich majetkem).
Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde Lesy ČR) je povinen provedení těchto opatření strpět.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat zde zahájení správního řízení ve věci odstranění předmětných stromů. Tento úřad posoudí, zda došlo k situaci, kdy je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a pokud k ní došlo, jaká nezbytně nutná opatření je nutné provést (pravděpodobně se bude jednat o pokácení předmětných stromů). Provedení nezbytně nutných opatření je tento úřad oprávněn uložit za povinnost Vám (a to na Vaše náklady).
Zároveň je však třeba poukázat na § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, zakotvující tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby mimo jiné nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž na ochranu těchto hodnot je povinen zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Povinnost k preventivnímu zásahu (v podobě pokácení předmětných stromů) má tedy i vlastník dotčeného lesního pozemku.
Dle § 2903 občanského zákoníku pak platí, že:
- nezakročí-li ten, komu újma hrozí (zde Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- při vážném ohrožení může ohrožený (zde Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě vyššího rizika pádu předmětných stromů můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (a dle jeho pokynů tyto stromy odstranit sám), nehrozí-li pád stromů bezprostředně (ovšem stále se jedná o vážné ohrožení Vašeho majetku, života či zdraví), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Hrozil-li by pád předmětných stromů okamžitě, resp. bezprostředně, budete samozřejmě oprávněn provést jejich odstranění svépomocí (tzn. bez předchozího správního či soudního řízení), a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, přičemž takto způsobenou újmu byste nebyl povinen nahradit (§ 2906 občanského zákoníku). I v tomto případě by však bylo nutné oznámit svépomocné pokácení stromů bezodkladně místně příslušnému orgánu státní správy lesů.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem
- Věcné břemeno užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Věcné břemeno užívání bytu, domu rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Skladování věcí osobou s věcným břemenem - jak se bránit?
- Služebnost pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem
- Služebnost užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Služebnost užívání bytu, domu rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Skladování věcí osobou se služebností užívání nemovitosti - jak se bránit?
2014 mi matka darovala dům i s pozemkem. Na dům i pozemek jsme zřídily její věcné břemeno práva doživotního užívání. Žije v něm sama a dle darovací smlouvy se zřízením věcného břemene má přístup ke všem darovaným nemovitostem.
Problém nastal, když na dům i pozemek v současnosti uplatňuje nárok užívání (s odvoláním na svolení matky) i má sestra (garážování, ukládání věcí, volný přístup). Mám dojem, že pokud toto nebylo upraveno v darovací ani jiné smlouvě, nemá sestra žádná uživatelská ani vlastnická práva. Samozřejmě sestře neupírám možnost matku navštěvovat a starat se o ní, což vyplývá z vyživovací povinnosti. Sestra žije jinde společně s přítelem, který pro mne, de facto, je cizím člověkem.
Zajímalo by mne, jak je to s přístupem sestry na pozemek a do domu, bez přítomnosti mé a matky. Zda se můžou volně pohybovat po pozemku i domě, bez mého vědomí, disponovat klíči, které vlastní z doby, kdy dům patřil otci. Zda mohou s odvoláním na svolení matky garážovat přívěsný vozík v přilehlé kůlně a bez svolení půjčovat též darované technické vybavení (míchačku, cirkulárku atd.). Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Ve většině případů si strany práva a povinnosti oprávněného z věcného břemene nijak podrobněji neupravují, což se následně ukazuje jako nesprávné řešení. V takovém případě, kde není obsah nebo rozsah služebnosti určen, hovoří nový občanský zákoník o posouzení podle místních zvyklostí a není-li jich, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 NOZ). Takovým výkladem nedocílíte toho, aby vaše sestra nemohla v místě bydliště matky, matku navštěvovat, ale pokud již sama má své bydlení a je soběstačná tedy vaše matka již vůči ní neplní vyživovací povinnost, nemůže si odvozovat ani právo bydlet ve vašem domě od oprávnění matky. Stejně tak vaše matka jako oprávněná z věcného břemene může užívat zatíženou věc (rodinný dům) jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Tedy vaše sestra nemá jako třetí osoba žádné oprávnění ke garážování věcí na Vašem pozemku nebo darování jiných movitých věcí třetím osobám. Dokonce se nemůže ani odvolávat na souhlas vaší matky, neboť ta jako oprávněná z věcného břemene nedisponuje vlastnickým právem, aby mohla některé věci darovat. Taková smlouva je neplatná a vy můžete požadovat vrácení daru do 3 let bez problému, po uplynutí 3 let by mohl obdarovaný namítat vydržení, ale pokud byl obeznámen o stavu Vašeho majetku, neuplatnila by se u něj dobrá víra.
Stejně tak ani vaše sestra nemůže vstupovat na váš pozemek bez vašeho vědomí a bez přítomnosti vaší matky. V přítomnosti vaši matky lze hovořit o návštěvě. Ve vašem zájmu doporučuji vyměnit zámky u dveří. Promluvte si s vaší matkou o této situaci a zkuste se dohodnout na nějakých pravidlech, za jakých ji bude vaše sestra navštěvovat. Dále nesouhlasíte-li se skladováním věcí vaší sestry na vašem pozemku, vyzvěte ji, aby si je vyzvedla.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skryté vady nemovitosti a uplatnění slevy z kupní ceny soudně, soudní cestou
- Sleva u nemovitosti se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Sleva u bytu se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Sleva u domu se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti - skryté vady
04/2014 koupena polozděná chata určená k celoročnímu pobývání se zemí spjatou pevným základem. Se synem jsme se na chatu nastěhovali se záměrem ji celoročně obývat. Chata má zásadní vady, nelze ji trvale užívat, žiji s dítětem u rodičů.
Závady: do studny nedotéká dostatečné množství vody, vadná elektoinstalace v celém objektu, vadné teplovodné rozvody do pokojů, nefungující krb, mokré podlahy, hmyzem napadené izolace atd. Jsem matka samoživitelka, na chatě mám již trvalé bydliště, na soudní výlohy bych neměla finance, protože jsme chatu začali opravovat a bývalí majitelé se po prodeji rozešli a nemám na ně aktuální adresy. Proto bych chtěla požádat o právníka ef offo a o nastínění postupu v dané věci. Děkuji, Ester
ODPOVĚĎ:
Právního zástupce ex offo lze přidělit v trestním řízení. Ve vašem případě by se jednalo o občanskoprávní spor, kde lze také v případě, že vaše majetkové poměry vám neumožňují si právního zástupce zaplatit, požádat o přidělení právního zástupce. Než se do soudního sporu s prodávajícími pustíte, doporučuji prodávající vyhledat a pokusit se o mimosoudní řešení celé záležitosti. Pokud dohoda nebude možná a rozhodnete se pro soudní řízení,
1) můžete se obrátit na soud, aby vám ustanovil advokáta za sníženou odměnu nebo bezúplatně a současně vás osvobodil od soudních poplatků. Soud můžete požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce v případě, že nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatnění práva a vaše příjmová a majetková situace neumožňuje poplatek uhradit. Soud posuzuje podané žádosti vždy individuálně. Obvykle jsou osvobozovány osoby, které mají příjem pouze ze sociálních dávek (nap. : osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující o blízkou osobu atd.) Žádat může i osoba, která má příjem ze zaměstnání, jestliže jí příjem nedovoluje vzhledem k ostatním nákladům poplatek uhradit. Žádost o osvobození od soudních poplatků je možné podat společně s žalobou nebo později až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Návrh se podává témuž soudu, který rozhoduje nebo bude rozhodovat o podané žalobě. Soud rozhoduje na základě prokázaných majetkových a výdělkových poměrech žadatele, které vyplníte na formuláři, jenž vám soud na základě podané žádosti zašle. Se sepsáním žaloby vám může pomoc občanská poradna, která působí v každém větším městě.
2) Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, která osobě nesplňující podmínky pro ustanovení advokáta soudem, za splnění dalších podmínek určí zástupce z řad advokátů. Formulář žádosti o určení advokáta a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta najdete na internetových stránkách ČAK.
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční řízení dlužníka - co to znamená pro ručitele dluhu?
- Ručení dlužníkovi a insolvenční řízení - vliv na ručitele
- Co bude s ručitelem dlužníkovi s insolvencí?
2004 se stal přítel ručitelem svému nevlastnímu bratrovi, který si tehdy bral překlenovací úvěr u ČMSS na pořízení domu. Přítel s ručením souhlasil, protože mu bratr slíbil, že ho z ručení po navýšení ceny domu okamžitě vyváže. Nestalo se tak a peníze místo toho s manželkou utratili. Během posledních dvou let začaly chodit dopisy, že není zaplaceno a pokud zaplaceno nebude, bude muset platit přítel jakožto ručitel. K tomu naštěstí nedošlo, ale před rokem vyhlásil přítelův nevlastní bratr společně s manželkou osobní bankrot. Insolvenční řízení stále probíhá, rozhodnout by se mělo teď 20. ledna. Ať už jim ovšem bude uznáno oddlužení nebo půjdou do konkurzu, nevíme vůbec co to znamená pro přítele jakožto ručitele. Nikdo nám nebyl schopen poradit jak postupovat nebo co můžeme očekávat, ani na ČMSS se s námi nikdo nebaví, dokonce nám ani nechtějí sdělit jaká je vlastně výše dluhu, protože
přítel je „pouze“ ručitel. Nevlastní bratr a jeho manželka se s námi samozřejmě nebaví. Navíc plánují, že se všichni přestěhují do Anglie. Více na justice.cz - jméno Porcal Radim a Květoslava Porcalová.
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pro Vás, resp. Vašeho přítele, jakožto ručitele je důležitý § 183 insolvenčního zákona, který říká: „ (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. “
Z uvedeného ustanovení plyne, že i když si ČMSS přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, může se po Vašem příteli jakožto ručiteli domáhat uspokojení své pohledávky. Je však zcela na nich, zda vymáhání po něm budou realizovat či nikoliv. Výši pohledávky zjistíte mj. z insolvenčního rejstříku, když si otevřete přihlášku pohledávky ČMSS.
V případě, že bude ČMSS hradit pohledávku za dlužníka, má právo poté navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o jeho vstupu do insolvenčního řízení namísto věřitele (tedy ČMSS), a to v rozsahu poskytnutého plnění. Vůči dlužníkovi mu totiž, jak jistě víte, v případě plnění věřiteli, vzniká tzv. regresní pohledávka, která by tak byla taktéž uspokojena v rámci insolvenčního řízení.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Maximální hranice alkoholu v dechu při řízení auta, automobilu, vozidla
- Hodnota alkoholu do 0,24 promile - hranice kdy se posuzuje jako řízení vozidla ve střízlivém stavu
21.2 2015 jsem byl zastaven hlídkou Policie ČR, naměřen zbytkový alkohol 0.22 promile, 10 minutách 0.19 promile. Odběr krve, zabaven řidičský průkaz. Odběr krve byl za 90 minut, výsledek nevím.
Na internetu jsem následně četl, že hodnoty do 0.24 promile by měli být brány jako že jsem nepožil. Lze se nějak bránit odebrání řidičského průazu? Musím čekat na celý průběh šetření? Užívám léky na kašel, pomůže mi to ve správním řízení? Děkuji, Marcel
ODPOVĚĎ:
S tolerovanou hladinou alkoholu máte pravdu. do této hladiny se bere alkohol jako přirozený v lidském těle. Přestupkové řízení by tak mělo být zastaveno. Jestliže Vám však byl zadržen ŘP, rozeběhlo se paralelní řízení, ve kterém se zabavení řeší. Vy musíte argumentovat i v rámci tohoto správního řízení, aby Vám jej nezabavili dále správním rozhodnutím. Přestupkové řízení by mělo být tedy zastaveno, neboť skutek se nestal, nicméně správní řízení o zadržení ŘP již vyžaduje Vaši iniciativu, jinak můžete na dočasnou dobu o ŘP přijít, i když jste se přestupku nedopustil. Prosím nepodceňte tuto fázi a vyhledejte právní pomoc. Nejde sice o nutné právní zastoupení, nicméně tato problematika je v rámci správních řízení komplikovanější a sám byste nemusel pokrýt všechny aspekty obou paralelních řízení. K uvedenému bych Vám rád pomohl více, nicméně není v silách této poradny činit konkrétní procesní návrhy. Přeji hodně úspěchů.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Osoba se služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
12/2003 jsem koupil dům a ve prospěch původního majitele bylo zřízeno věcné břemeno na určité místnosti.
Na zahradu patřící k domu se lze dostat pouze přes jednu z těchto místností. Původní majitel nám teď začal bránit ve vstupu na zahradu tím, že danou místnost zamknul. Zahrada není předmětem věcného břemene. Má na to původní majitel právo? Jak se mohu domáhat vstupu na zahradu? Mohu odstranit zámek? Mohu udělat dveře nezamykatelné? Mohu to udělat sám nebo je třeba asistence policie? Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Vlastník jste Vy, to je potřeba si uvědomit. Věcné břemeno je omezení vlastnického práva ve prospěch jeho držitele, avšak toto omezení nemůže jít nad rámec dohody, což v tomto případě je, neboť Vám někdo brání v užívání Vašeho vlastnictví. Máte právo zámek odstranit, máte právo dveře učinit nezamykatelné, neboť se jedná o Váš majetek. Nepotřebujete svědky ani přítomnost policie. Zkuste ještě původního majitele vyzvat, aby zanechal tohoto chování pod pohrůžkou, že soudně jeho práva plynoucí mu z věcného břemene zrušíte.
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku při úklidu na příkaz zaměstnavatele
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu v práci (práce na příkaz zaměstnavatele)
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku při úklidu na příkaz zaměstnavatele
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu v práci (práce na příkaz zaměstnavatele)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vrátný v pracovní smlouvě nemá uvedenou povinnost úklidu chodníku před firmou - musí to dělat?
- Vrátný v pracovní smlouvě nemá uvedenou povinnost odhrabování sněhu na chodníku před firmou - musí to dělat?
Pracuji jako důchodce ve funkci vrátného. Zaměstnavatel po mně požaduje úklid chodníku okolo budovy firmy. Chodník je majetkem města. Kdo mně v případě úrazu odškodní? Město se mnou nemá smlouvu na úklid chodníků. Pojišťovna může odmítnout odškodnění s odůvodněním že jsem na tu práci nemněl oprávnění. Jak se zachová zamněstnavatel to nevím. Musím tuto práci vykonávat bez písemného nařízení zamněstnavatele?
Úklid je povinnost vrátného, která není daná pracovní smlouvou. Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neuhradila škodu, opravu automobilu - jak postupovat?
- Musí škůdce nahradit škodu poškozenému když pojišťovna nezaplatí vzniklou škodu?
03/2014 jsem mel autonehodu. Policie určila viníkem druhého řidiče. Ten nesouhlasil. Pojišťovna žádala o fakturu, tak jsem dal auto 07/2014 do servisu. Okresní úřad řešil situaci do 1.11.2014 pojišťovna nic neuhradila. Je 9.2.2015 a stále nemám auto protože servis mi ho nevydá.
Viníkem byl určen druhý řidič. Policie nehodu podstoupila okresnímu úřadu, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil.
U okr. úřadu se dvakrát odvolal. I okresní úřad ho uznal vinným a právní moc proto nabyla až koncem října 2014. Okresní úřad zaslal rozhodnutí 2.11.2014 pojišťovně a ta nic neuhradila a to jsem urgoval telefonicky 7x. Auto mám v servisu od 31.7.2014 do dnes (08.03.2016), čeká na krycí dopis.
Škoda má být hrazena z jeho povinného ručení, druhého řidiče jsem viděl pouze jednou a to u okresního úřadu (byl jsem jako svědek).
Od doručení rozhodnutí okresního úřadu pojišťovně uplynulo víc jak 3 měsíce které má určené zákonem. Děkuji Oldřich
ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí příslušné přestupkové komise již pravomocné, doporučuji Vám v první řadě ověřit, z jakého důvodu není pojišťovna viníka dopravní nehody ochotna plnit z jeho povinného ručení. Zjistíte-li tímto způsobem, že pojišťovna se pouze vyhýbá splnění své smluvní povinnosti, můžete se na viníka dopravní nehody i jeho pojišťovnu obrátit s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž budete požadovat nahrazení Vám způsobené škody (v podobě proplacení vystavené faktury za servisní práce), a to v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte. Pro přípravu předžalobní výzvy (popř. pro podniknutí dalších právních kroků) Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
Nebudou-li viník dopravní nehody ani jeho pojišťovna ochotni vzniklou škodu na základě předžalobní výzvy uhradit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu.
Fakturu za servisní práce můžete samozřejmě uhradit také ze svého, přičemž po viníkovi dopravní nehody či jeho pojišťovně se budete následně domáhat náhrady takto vynaložených nákladů.
_
OBČAN-DLUHY
- Darování domu před požádáním o osobní bankrot - má to vliv na schválení?
- Schválí soud osobní bankrot pokud dlužník daroval podíl nemovitosti před bankrotem osobě blízké?
- Vliv darování nemovitosti před osobním bankrotem v době před schválením insolvence
Chtěla bych požádat o osobní bankrot, nežli to udelám, chci se informovat na prodej části mého domu. Dlužila jsem bratrovi na směnce vysokou částku odpovídající hodnoty části domu v mém majetku. Jelikož jsem peníze neměla, darovala jsem mu svou část. Může soud napadnout darování, ač ho mam podloženo dlužnou směnkou? Četla jsem, že je darování 3 roky napadnutelné a nevím, zda to nevypadá, jako podvod. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Váš bratr byl jedním z Vašich věřitelů, který, kdyby se přihlásil do případného insolvenčního řízení, dostane, po případném zpeněžení majetkové podstaty, patrně jen poměrnou část své pohledávky. Tímto úkonem, kdy jste mu patrně splatila celý Váš dluh vůči němu, byl oproti ostatním věřitelům značně zvýhodněn. Nejedná se tedy o podvod, ale o tzv. zvýhodňující právní úkon. Tento definuje ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona, který říká: „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. “, což je zřejmě přesně Váš případ. Proti takovému úkonu je samozřejmě možné se bránit, a to podle § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, který stanoví: „Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. “. Jelikož je Váš bratr pro Vás osobou blízkou, lze skutečně takový úkon napadnout i tři roky zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Odporovat takovému úkonu však může pouze insolvenční správce dle ust. § 239 insolvenčního zákona.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost spolku za škodu - kdo platí škodu?
- Odpovědnost spolku za přestupek - kdo platí pokutu?
Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1.1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení? Příklad: hasičský spolek bude pořádat zabíjačku a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu.
Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit? Zruší se spolek? Děkuji, Ondřej
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně.
Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy.
Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
2/ Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil. Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- statutární orgán spolku je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li spolek ve stavu úpadku (§ 3 insolvenčního zákona),
- pokud statutární orgán spolku nesplní oznamovací povinnost dle předchozí odrážky, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil (§ 98 a násl. insolvenčního zákona).
3/ Zrušení spolku:
V obecné rovině (dle § 168/1 občanského zákoníku) platí, že právnická osoba (tedy i spolek) se zrušuje právním jednáním (např. dohodou členů spolku), uplynutím doby (na kterou byl spolek zřízen), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Dle § 268/1 občanského zákoníku zruší soud spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn:
a/ vyvíjí činnost zakázanou v § 145 občanského zákoníku,
b/ vyvíjí činnost v rozporu s § 217 občanského zákoníku,
c/ nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo
d/ brání členům ze spolku vystoupit.
Dle § 172/1 občanského zákoníku pak soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu (tedy i spolek) a nařídí její likvidaci, jestliže:
a/ vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b/ již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c/ nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d/ tak stanoví zákon.
Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Neschopnost spolku hradit své dluhy není sama o sobě důvodem pro soudní zrušení takového spolku.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze, investice do družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
- Bezdůvodné obohacení - investice do družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
- Rekonstrukce družstevního bytu partnera - vydání bezdůvodného obohacení při rozchodu vztahu
Po 14 letech společného soužití se s přítelem rozcházíme. Máme 1 dítě (7 let). 10/2013 proběhla rekonstrukce družstevního bytu (byt je psaný na něj - přepsán 11/2001). Půjčka je psaná na mě 300.000,- Kč. Rok půjčku platil on a nyní mi chce dát 120.000,- Kč i když mu tam vše zůstane a já si mám prý vzít věci, které jsou už staré a počítá jejich původní hodnotu. Na některé věci mám doklady, že jsem to platila já nebo moji rodiče. Právnička mu řekla, že vše by mělo jít na půl. Jak je to tedy s bytem? Může to takhle vyřešit?
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že nejste sezdaní a také, že členem bytového družstva je pouze Váš přítel, pokud jsem to dobře pochopila, tak práva k družstevnímu bytu nemáte žádná. Máte právo "jen" na to, co jste během soužití prokazatelně vynaložila na zhodnocení tohoto bytu. Kupříkladu peníze použité na rekonstrukci. V případě movitých věcí platí, že pokud jste je pořizovali společně, má každý právo na polovinu hodnoty věci, pokud věc nejde rozdělit tak na přiměřenou kompenzaci za tuto věc. Při stanovení hodnoty věci se rovněž přihlédne k jejímu staří a opotřebení.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Darování poloviny družstevního bytu manželce, manželovi - postup, návod
- Jak darovat polovinu členských práv bytového družstva manželovi, manželce - informace, postup, návod
- Darování družstevního bytu bez pomoci notáře - informace
Chtěl bych do SJM vložit můj podíl v družstvu, tedy převést na manželku půlku podílu. Jaké jsou možnosti? Vedení družstva doporučuje notářský zápis, to však nejsou zrovna malé peníze, je i jiná možnost?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže nejste nájemcem nejméně dvou družstevních bytů, rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu není možné. Pokud jste Vy výlučným majitelem družstevního podílu, má rovněž Vaše manželka nájemní právo k družstevnímu bytu, které je odvozeno od Vašeho vlastnictví členského podílu, avšak členský podíl je nevzniká.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Positižené nezletilé dítě je vlastník automobilu a rodič provozovatel - co když matka nedostane SPZ kvůli absenci rozsudku opatrovnického soudu?
- SPZ na auto ve vlastnictví nezletilé osoby (rodič provozovatel vozidla) - nutnost vydání rozsudku opatrovnického soudu
Můj těžce postižený 8letý syn dostane příspěvek na motorové vozidlo ve výši do 200tisíc, vozidlo bude muset být napsané na něj (on bude vlastník, já provozovatel). Co musí obsahovat kupní smlouva, co je potřeba, aby auto mohlo být na něj napsáno a já ho používala? Setkala jsem se se zkušeností rodičů, že nedostali SPZ dokud nedonesli rozhodnutí opatrovnického soudu. Kdyby bylo potřeba rozhodnutí soudu, stačí když o něj požádám já, když mám syna svěřeného do péče a otec s námi nežije?
ODPOVĚĎ:
1/ Náležitosti kupní smlouvy:
Kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je motorové vozidlo, by měla v první řadě obsahovat řádnou identifikaci smluvních stran (prodávajícího a kupujícího, zde zastoupeného zákonným zástupcem), dále vymezení závazku prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt k němu vlastnické právo, smlouva by měla dále obsahovat závazek kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu jeho cenu. Důležité je řádné vymezení předmětu koupě (uvedením značky a typu motorového vozidla, jeho výrobního čísla, resp. výrobních čísel jeho hlavních částí, uvedením roku výroby apod.). Ve smlouvě je dále vhodné sjednat konkrétní kupní cenu (včetně vymezení DPH), platební podmínky (splatnost faktury, možné splátky), sjednat práva kupujícího z vad předmětu koupě (pokud mají být oproti občanskému zákoníku sjednána odlišně), je samozřejmě možné sjednat i záruční dobu apod.
Jelikož bude předmětem koupě motorové vozidlo, doporučuji Vám v kupní smlouvě jednoznačně dohodnout, která ze smluvních stran zařídí přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel (tzn. dokdy tak učiní a jaké jí hrozí smluvní sankce za případné prodlení), vhodné je samozřejmě sjednat zároveň povinnost druhé smluvní strany poskytnout k úspěšnému přepisu motorového vozidla na nového vlastníka potřebnou součinnost.
2/ Přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel:
Pro úspěšný přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel Vám doporučuji telefonicky kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy), který by Vám měl sdělit veškeré relevantní informace. Pro získání základního přehledu o obvyklém postupu Vás lze odkázat např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/
Je samozřejmě možné, aby byl v registru silničních vozidel Váš syn veden jako vlastník a Vy jako provozovatelka předmětného motorového vozidla.
3/ Souhlas opatrovnického soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání (např. tedy k uzavření kupní smlouvy), které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Jelikož pak koupě motorového vozidla dítětem zpravidla nepředstavuje běžnou záležitost a cena motorového vozidla není zanedbatelnou majetkovou hodnotou, bude ve Vámi popsaném případě souhlas soudu zapotřebí (obecně též v § 461/1 občanského zákoníku).
K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Pro získání souhlasu soudu oslovte okresní soud dle místa bydliště Vašeho syna (§ 4/2 a § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních) s návrhem, v němž popíšete skutkový stav (přičemž Vámi tvrzené skutečnosti rovněž doložíte, zejména kopií rodného listu Vašeho syna, kopií rozhodnutí o přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla) a budete se domáhat vyslovení souhlasu s použitím příspěvku na zakoupení motorového vozidla. V případě nutnosti doplnění Vašich tvrzení či důkazů budete soudem vyrozuměna.
V zahájeném řízení bude Váš syn zastoupen opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4/ Souhlas otce Vašeho syna:
Pro podání žádosti o přivolení soudu k nakládání se jměním Vašeho syna i pro uzavření kupní smlouvy není souhlas (či jakákoli jiná aktivita) ze strany otce Vašeho syna zapotřebí.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Pracovní úraz a renta - kolik si může vydělat rentiér jako OSVČ po ukončení pracovního poměru?
- Výpočet náhrady ztráty na výdělku - vzorec
- Výpočet náhrady ztráty na výdělku - kalkulačka
2008 jsem utrpěl pracovní úraz, po neschopence převeden na méňe placenou práci, trvalé následky, kooperativa rentu posílá pravidelně. 31.12.2013 propuštěn z důvodu nadbytečnosti a od té doby jsem veden na ÚP jako uchazeč, renta chodí i nadále pravidelně. nyní bych chtěl pracovat sezoně (duben- listopad) jako OSVČ. vím, že rentu dostanu až po roce zpětně, po daňovém přiznání, jen se nemohu nikde dopídit, jak mě bude renta vypočtena (hrubý výdělek před úrazem 20000kč) Kdybych si tolik vydělal na fakturaci jako OSVČ, paušální výdaj je 60%, kolik bude činit renta? Můžete napsat nějaký modelový příklad?
Bude mě renta náležet i když na zimu budu nucen živnost přerušit a sám od sebe se přihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, kde jsem i nyní a rentu beru?
Mám nárok na rentu i když mě po čase ÚP z různých důvodů vyřadí z evidence a já bych si sám platil zdravotní pojištění a nikde nepracoval?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu). K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 371/1 zákoníku práce).
Náhradu ztráty na výdělku lze proto vypočítat pomocí vzorce:
NŠ = PM - V
(kde NŠ je náhrada škody, PM je průměrný výdělek a V je výdělek poškozeného po skončení pracovní neschopnosti).
Ve Vašem případě bude aplikován rovněž § 371/3 zákoníku práce, dle něhož přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i tomu zaměstnanci (resp. bývalému zaměstnanci), který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Dle § 354 zákoníku práce je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné upozornit na výklad pojmu průměrný výdělek před vznikem škody. Tento průměrný výdělek totiž nemusí být vždy shodný s průměrným výdělkem zaměstnance před utrpěním pracovního úrazu. Tento stav je zapříčiněn skutečností, že průměrný výdělek je zpravidla zjišťován z průměrného výdělku předchozího kalendářního čtvrtletí (tedy toho čtvrtletí, které předchází výpočtu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti). Na výpočet průměrného výdělku v rozhodném období má pak vliv rovněž každoroční valorizace náhrad za ztrátu na výdělku, prováděná nařízením vlády zpravidla k 1. 1. každého kalendářního roku.
Užitečné informace ke správnému výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můžete nalézt např. zde:
http://www.nahradaskodynazdravi.cz/nahrada-za-ztratu-na-vydelku-po-skonceni-pracovni-neschopnosti
http://pravniradce.ihned.cz/c1-15370730-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z-povolani
http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/vyssi-nahrady-za-poskozene-zdravi.htm
Máte-li v úmyslu započít se samostatnou výdělečnou činností, je vhodné poukázat i na § 390/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného (ať už poměry zdravotní či výdělkové), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. V této souvislosti je proto nutné připomenout následující rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se problematice výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podstatné změně poměrů věnují:
1/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 732/2003, v němž dospěl soud k závěru, že: "Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu, protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu."
2/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1735/2001, v němž dospěl soud k závěru, že: "Vykonává-li zaměstnanec po pracovním úrazu jako podnikatel soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, představují jeho příjmy z podnikání výdělek po pracovním úrazu; jejich výši je třeba určit podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, v němž zaměstnanci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento průměrný výdělek se nezjišťuje podle pracovněprávních předpisů, ale podle jiných předpisů (např. podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.)."
3/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 786/98, v němž dospěl soud k závěru, že: "Dosáhne-li poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu vyšší výdělek, než kolik činí jeho průměrný výdělek zjištěný ke dni, v němž přestal konat dosavadní práci z důvodů nesouvisejících s pracovním úrazem (popřípadě než kolik činí jeho průměrný výdělek, upravený podle nařízení vlády), jde o podstatnou změnu poměrů poškozeného." K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutí, vydaném pod sp. zn. 21 Cdo 2483/98, v němž konstatoval: "O podstatnou změnu poměrů jde i tehdy, jestliže výdělky poškozeného zaměstnance po pracovním úrazu přesahují pravidelně za delší období, tj. nikoliv ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody. Důsledkem této změny je, že od okamžiku, kdy změna nastala, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší."
Shora uvedené lze shrnout tak, že Vámi dosažený výdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti bude pojišťovnou zohledněn při výpočtu průměrného výdělku za dané rozhodné období, po skončení Vaší samostatné výdělečné činnosti by Vám měla být náhrada za ztrátu na výdělku poskytována opět se zohledněním podpory v nezaměstnanosti. Ani Vaše případné vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání by nemělo mít na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zaručit dědění potomka v novém vztahu při daru nemovitosti potomkovi z prvního manželství
S přítelem, s kterým žiju ve společné domácnosti 19 let, mám 15letou dceru. Přítel daroval v roce 2012 synovi z prvního manželství byt v osobním vlastnictví, který zdědil po matce. Jak ošetřit situaci, přítel má ještě družstevní byt, u kterého už bude mít splacenou částku a myslím může převést do osobního vlastnictví a nějaké peníze na účtě, které našetřil za našeho soužití. Nevím, jestli lze darovaný byt nyní započítat do případného dědictví nebo napsat závěť? Myslím na naši dceru, aby byla zaopatřená. kdyby se něco přihodilo.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
obě děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že jim z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (§ 1642 občanského zákoníku).
Je-li nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele nezletilý, musí se mu (jako povinný díl) dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu; je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (§ 1643/2 občanského zákoníku).
Zákonný dědický podíl dětí Vašeho přítele je pak stanoven v § 1635/1 občanského zákoníku. Nebude-li mít Váš přítel v okamžiku smrti manželku, budou jeho dvě děti dědit rovným dílem (každé tedy polovinu pozůstalosti). Povinný díl každého dítěte Vašeho přítele se tedy bude vypočítávat z poloviny pozůstalosti, t. j. bude-li dítě v okamžiku smrti Vašeho přítele nezletilé, bude jeho povinný díl činit tři čtvrtiny z poloviny pozůstalosti (tzn. tři osminy pozůstalosti) ; bude-li dítě naopak zletilé, bude jeho povinný díl činit čtvrtinu z poloviny pozůstalosti (tzn. jednu osminu pozůstalosti).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti, tzn. po odečtení dluhů zůstavitele a závad, které na pozůstalosti vázly již v době zůstavitelovy smrti.
Rozhodne-li se Váš přítel sepsat závěť, je vhodné v první řadě poukázat na § 1492 občanského zákoníku, dle něhož nelze pořízením pro případ smrti (např. tedy závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Povinný díl tedy představuje pohledávku nepominutelného dědice vůči ostatním dědicům, tzn. že pokud by byl nepominutelný dědic např. závětí zkrácen na povinném dílu, nebude to znamenat (částečnou) neplatnost závěti, nýbrž nepominutelný dědic bude oprávněn se po ostatních dědicích domáhat vyrovnání své pohledávky na povinném dílu.
Co se týče započtení hodnoty bytu, který Váš přítel daroval svému synovi, je nezbytné vycházet z § 1659 občanského zákoníku, který stanoví, že při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto podle doby odevzdání (rozhodná je tedy hodnota darovaného bytu v roce 2012). V mimořádných případech může soud (v rámci dědického řízení) rozhodnout jinak.
Neboť v případě syna Vašeho přítele se jedná o započtení hodnoty darovaného bytu na jeho povinný díl, jsou rozhodnými § 1660 a § 1661 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením (toto ustanovení tedy umožňuje započíst vše, co se synu Vašeho přítele dostane v rámci dědického řízení, na případ darovaného bytu tedy není toto ustanovení aplikovatelné) ;
- na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu (chce-li proto Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna vždy, je zapotřebí, aby tak v závěti výslovně přikázal) ;
- potomku se započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek (na případ syna Vašeho přítele není aplikovatelné) ;
- při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním (darování bytu však v majetkových poměrech většiny obyvatelstva samozřejmě nepředstavuje darování obvyklé) ;
- na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání (pokud tedy Váš přítel daroval svému synovi byt „do života“ či jako příspěvek při započetí s podnikáním či nástupem do zaměstnání, bude se hodnota bytu na povinný díl započítávat bez časového omezení, tzn. aniž by tak musel Váš přítel výslovně v závěti přikázat) ;
- na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka.
Chce-li tedy Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna v každém případě (tzn. bez ohledu na případné uplynutí tříleté lhůty), je zapotřebí, aby tak Váš přítel výslovně (a písemně) přikázal. Neboť k úpravě rozdělení pozůstalosti nabízí občanský zákoník několik dalších nástrojů, doporučuji Vašemu příteli, aby případné sepsání závěti konzultoval s notářem:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
Váš přítel pak může samozřejmě darovat byt (po jeho převodu z družstevního vlastnictví do vlastnictví osobního) své dceři ještě za svého života.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODU
- Rekonstrukce plynovodu na soukromém pozemku a nárok na odškodné, úplatu, odměnu za užívání pozemku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Rekonstrukce plynovodu na pozemku bez věcného břemene, služebnosti
Na pozemku nám vede plynovod, věcné břemeno není zapsáno v katastru, ale o plynovodu víme od doby, kdy jsme stavěli dům (2002). nyní po 13 letech nastala situace, kdy soukromá firma chce rekonstruovat plynovod. U nás na pozemku by se měli pohybovat cca 2 měsíce, zaberou nám zhruba 300m2 pozemku. Máme nárok požadovat za tento zábor úplatu, případně je nějaká obvyklá výše? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Pokud si nejste jistá, zda bylo k Vámi vlastněnému pozemku v minulosti (např. předchozím vlastníkem) zřízeno věcné břemeno, doporučuji Vám se s dotazem obrátit na příslušného provozovatele distribuční soustavy (který předmětný plynovod vlastní).
2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.
Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku, resp. můžete započít jednání o výši této náhrady již nyní (tzn. před faktickým omezením Vašeho vlastnického práva k pozemku).
Výše jednorázové náhrady pak může být určena znaleckým posudkem (nedohodnete-li se s provozovatelem distribuční soustavy jinak) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Otec dítěte zaplatil výživné matce do ruky - ta to popřela a vymáhá dluh
Přítel má vyživovací povinnost na 8letého syna. Vždy řádně alimenty platil. Posílal exmanželce alimenty na účet. Jelikož mu řekla, že účet bude měnit, dal jí 2x (09/2014 a 10/2014) peníze hotově do ruky. Při předávce peněz mu exmanželka nechtěla podepsat papír, že jí alimenty dal. Svědkem u toho byl jejich syn. Nyní ho ex zažalovala za neplacení výživného. Jak se může přítel bránit? Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Obrana přítele bude obtížná. Samozřejmě je nejlepší mít písemné potvrzení převzetí peněz, ale i bez něj lze prokázat, že k platbě přeci jen došlo. Soud přítele vyzve k vyjádření k žalobě. Zde je potřeba soudu odpovědět tak, že žalobu přítel odmítá, neboť k žalovanému plnění došlo a bývalá partnerka tedy nemá právní titul. Jako důkaz nechť přítel nevrhne výslech svědka - jeho syna. Za důkaz může sloužit vše, tudíž i Vaše výpověď, případně maily nebo sms, kde bývalá přítelkyně vyzývá přítele k plnění jiným způsobem než na účet.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - jde o přestupek nebo trestný čin?
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - trest, trestní sazba
Partnerka mi prohlíží mobilní telefon a neustále mě z něčeho podezřívá. Jde o nějaký trestný čin nebo přestupek? Např. porušování listovního tajemství a přepravovaných zpráv apod. ? Vašek
ODPOVĚĎ:
Úloha trestního práva nastupuje až jako nejzažší možnost, kdy jiné formy nápravy selžou. Proto se v tomto případě nebude o trestný čin jednat. Jedná se o problematiku ochrany osobnosti dle platného občanského práva, podle kterého má každý právo na soukromý, rodinný život atp. Soudně se můžete samozřejmě domáhat, aby tak nadále nečinila, příp. požadovat kompenzaci. Předpokládám, že v partnerském vztahu je ale takové řešení neudržitelné a nerealizovatelné. Jestliže však o něm přemýšlíte již jako reálném, existuje jediné řešení, které není právního charakteru.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstaviteli zemřel dědic a zůstavitel vydědil vnuka, vnučku - kdo dědí?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku, vnoučata pokud zůstaviteli před smrtí umřel potomek?
- Smrt dědice a vydědění jeho následovníků - kdo dědí? ¨
- Vydědění vnuka, vnučky za situace kdy je potomek zůstavitele již po smrti
Zemřela mi manželka 6.1.2015. Měla syna, z prvního manželství. Tento syn se rozvedl a po
druhé se oženil. Před pěti lety zemřel a zůstala po něm dcera z prvního manželství.
Manželka tuto vnučku neviděla 20let neměla o babičku zájem, proto napsala listinu o vydědění.
V listině o vyděděni je poznámka, že vydědění se vztahuje i na potomky vnučky.
Vnučka má 2 malé nezletilé děti.
Prosím jak a kdo bude dědit. Poslední vůli nenapsala.
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Po Vaší manželce budete dědit Vy, a to celou pozůstalost. Není-li závěť, dědí se podle zákona. V první dědické skupině dědí děti a manžel rovným dílem a nedědí-li děti, dědí jejich potomci. Vnučku a její potomky Vaše žena vydědila. Vnučka bude notářem vyzvána, aby se vyjádřila k listině o vydědění. Pokud vydědění uzná, pak jediným dědicem ze zákona jste Vy jakožto manžel. Listinu o vydědění může vnučka napadnout u soudu - musela by však dokázat, že Vaše žena byla v době sepisu listiny o vydědění duševně nepříčetná a neschopná takovou listinu sepsat (což se těžko prokazuje).
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Odkoupení mateřské školky do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace
- Odkoupení školského zařízení do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace
vlastním s. r. o. , která by chtěla odkoupit soukromou mateřskou školku a stát se tak novým zřizovatelem při zachování všech náležitostí. Zajímalo by mě, jak se v takové věci postupuje, jestli je potřeba zakládat novou ŠPO, nebo se převede ta stávající na nového zřizovatele a jak je to v tomto případě s převodem dotací? Časem bych chtěl školku přejmenovat. Dále by mě zajímalo, jaký je vztah mezi zřizovatelem, ředitelem a radou, zda mohu vykonávat souběžně více funkcí? Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Změna zřizovatele školy:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 8/6 školského zákona, dle něhož mohou právnické osoby (např. tedy i s. r. o.) zřizovat školy a školská zařízení:
a/ jako školské právnické osoby; školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů (§ 3 školského zákona) a školských služeb podle školského zákona (§ 124/1 školského zákona), nebo
b/ jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (např. tedy jako některou z obchodních korporací dle zákona o obchodních korporacích), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou právní formu má předmětná mateřská škola v současné době, tzn. zda se jedná o školskou právnickou osobu či jinou právnickou osobu (např. s. r. o. , a. s. nebo o. p. s.). Z Vašeho dotazu pak není rovněž možné dovodit, jakou právní formu má zřizovatel předmětné mateřské školy.
Je-li předmětná mateřská škola školskou právnickou osobou, je dále vhodné poukázat na § 124/2 školského zákona, dle něhož může být zřizovatelem školské právnické osoby:
a/ Ministerstvo školství, kraj, obec nebo svazek obcí,
b/ jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
Dle § 124/4 a 5 školského zákona platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, přičemž totéž platí i ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby.
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou (§ 125/1 školského zákona), která musí mimo jiné obsahovat:
- název, sídlo a IČO zřizovatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
- druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává.
Změna v osobě zřizovatele (která může být založena smlouvou mezi Vaší s. r. o. a současným zřizovatelem předmětné mateřské školy) se proto v každém případě musí promítnout do zřizovací listiny školské právnické osoby. Změna v osobě zřizovatele a s tím související změna zřizovací listiny pak musí být zanesena do rejstříku školských právnických osob (§ 154/1 písm. b) a l) a § 155/1 písm. a) školského zákona).
Žádost o zápis změny údajů v rejstříku školských právnických osob je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin (§ 159/1 školského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě změny v osobě zřizovatele není zapotřebí zřizovat novou školskou právnickou osobu, nýbrž postačí zanést příslušné změny do rejstříku školských právnických osob (vedeném Ministerstvem školství).
Nemá-li předmětná mateřská škola právní formu školské právnické osoby, nýbrž se jedná např. o obchodní korporaci, bude změna v osobě jejího zřizovatele ztotožnitelná se "zakoupením" této právnické osoby (v tomto případě je pak nezbytné postupovat dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, a to dle právní formy předmětné mateřské školy).
Některé změny je dále nezbytné zanést rovněž do rejstříku škol a školských zařízení (§ 142 a násl. školského zákona), který pro mateřské školy vede krajský úřad.
2/ Převod dotací v případě změny zřizovatele školy:
V obecné rovině dle § 162/3 a 4 školského zákona platí, že:
- Ministerstvo školství poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost tzv. soukromých škol a školských zařízení,
- krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje její využití.
Shora zmiňovaným zvláštním právním předpisem je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (zák. č. 306/1999 Sb. , v platném znění), který na změnu v osobě vykonávající činnost školy či školského zařízení pamatuje ve svém § 5/5. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.
V tomto ohledu samozřejmě nejvíce záleží na nastavení dotačních podmínek jednotlivých dotací.
3/ Vztah zřizovatele, rady a ředitele:
Je-li školská právnická osoba zřízena např. obchodní korporací či fyzickou osobou, jsou jejími orgány rada školské právnické osoby a ředitel školské právnické osoby (§ 130/2 školského zákona).
Dle § 129/3 školského zákona jmenuje a odvolává zřizovatel školské právnické osoby (je-li jím např. obchodní korporace či fyzická osoba) členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
Dle § 131/3 a 4 školského zákona jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby (a to opět v případě školské právnické osoby zřízené např. obchodní korporací či fyzickou osobou) zřizovatel na návrh rady školské právnické osoby. Ředitel školské právnické osoby je ze své činnosti odpovědný radě školské právnické osoby.
Vztah mezi ředitelem školské právnické osoby a radou školské právnické osoby je blíže vymezen v § 131/5 školského zákona.
Co se týče ředitele školské právnické osoby, je dále vhodné poukázat na § 166/1 školského zákona, dle něhož je ředitel školské právnické osoby zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává (pro výkon funkce ředitele školské právnické osoby pak musí splňovat předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 132/4 a 5 školského zákona má rada školské právnické osoby nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby. Členy rady školské právnické osoby jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak.
Členem rady školské právnické osoby může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě (§ 132/6 školského zákona), z tohoto důvodu nemůže být členem rady školské právnické osoby její ředitel.
Radu školské právnické osoby je zapotřebí odlišovat od školské rady, která se však v mateřských školách nezřizuje.
Je-li naopak činnost školy nebo školského zařízení vykonávána jinou osobou, než školskou právnickou osobou (tzn. v případě, kdy má škola např. právní formu s. r. o. , a. s. či o. p. s.), může být ředitelem školy pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené v § 5 zákona o pedagogických pracovnících (§ 166/7 školského zákona). V tomto případě proto může funkci ředitele školy vykonávat např. statutární zástupce zřizovatele školy (v případě s. r. o. tak může být ředitelem školy její jednatel, samozřejmě pokud současně splňuje podmínky dle zákona o pedagogických pracovnících).
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení obecního vodovodu přes nemovitost soukromých osob - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Vedení obecní inženýrské sítě přes soukromou nemovitost - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Poplatek za věcné břemeno vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek
- Poplatek za služebnost vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek
2005 jsme jako SBJ povolili městu rozvod tepla a vody přes náš dům, aby nemuseli kopat v silnici. Prosím o sdělení zda je možno v současné době po nich t, j. městu požadovat nějaký poplatek měsíční. Není učiněno žádné písemné povolení, jen vyhláška města, kde je to konstatováno. Tyto rozvody vedou sklepem a jsou pro jiná odběrní místa v našem městě. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že rozvody města vedou přes Váš pozemek, resp. Vaši budovu a město z toho má jistý prospěch, lze po městu „něco“, jak píšete chtít. Pokud existuje pouze ústní domluva, zkuste nejprve písemnou nabídkou zjistit stanovisko města. Ve Vašem případě přichází v úvahu pronájem prostor nebo zřízení věcného břemene. Každopádně doporučuji situaci písemně ztvrdit, protože jsou tu i otázky případné náhrady škody. Je možné, že rozvody budou chybné, dojde ke škodě a je potřeba si ujasnit, kdo pak bude odpovědný a v jaké výši.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dopravní kontrola a složenka za krevní test na drogy - kdo složenku zaplatí?
24.10.2014 v nočních hodinách jsem se podrobil klasické dopravní kontrole … Test na alkohol 0promile posléze mi byl brán vzorek na drogy z čela, kdy mi bylo oznámeno, že jsem pozitivní na amfetaminy (nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy - nekouřím, nepiju) … Neusnále mi bylo oznámeno, že to je jen orientační. Provedl se odběr krve (řidičský průkaz mi zůstal) a teď si nejsem jistý, jestli vedou semnou "přestupkové řízení", ale přišli mi veškeré složenky na zaplacení vyšetření a posléze rozboru krve (vše ještě v loňském roce). V polovině února jsem se byl ptát u nás na PČR jak to vypadá, kde mi oznámili, že to bylo předáno na státního zástupce do FM, a že mám čekat. Můj dotaz zní co dál? ! Žádné vyjádření mi nepřišlo oni mi sami nic nesdělili.
Jak jsem v úvodu řekl, nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy. Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Orienační vyšetření na drogy je běžné. Na základě pozitivního vzorku se dělá odborné lékařské vyšetření, které je dále pro řízení závazné. V případě pozitivního výsledku může následovt buď přestupkové řízení, nebo řízení trestní, jestliže stav drogy v těle dosáhl limitní hodnoty nezpůsobilosti. V obou případech Vám musí být výsledek sdělen. Z toho, že věc byla předána státnímu zástupci, lze předpokládat, že drogy bylo zjištěno větší množství a hrozí Vám trestní stíhání. I státní zástupce však může věc předat spránímu úřadu jako přestupek, nebo věc zcela odložit. Policejní orgány však neumí s drogovými testy příliš pracovat, proto doporučuji výsledky řádně zkontrolovat a postup včetně naměřených hodnot napadnout. Zákon totiž přesné hranice nezná. Být Vámi, přemýšlel bych nad právní pomocí.
_
FINANCE-DANĚ
- Zprostředkovatelský eshop - stačí do účetnictví výpis z Paypall účtu?
budeme si zakládat e-shop na zprostředkování zboží ze zahraničí. Zboží které najdeme na zahraničních serverech budeme nabízet v našem e-shopu s tím, že bude na objednání dle přání zákazníka s doručením na jeho adresu, bude se tedy jednat o zprostředkovatelskou činnost, kupuje zákazník, daňové doklady jdou jemu, my pouze zprostředkujeme nákup. Bude nám do účetnictví stačit pouze výpis z účtu Paypall jako doklad o zaplacení a doklady za zprostředkovatelskou činnost, kterou my vystavíme zákazníkovi?
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Bohužel nemohu zodpovědět bez doložení smluvního stavu!!!
Dotaz by bylo vhodnější řešit osobní konzultací.
Potřebovala bych vidět vaše obchodní podmínky. Jakou smlouvu uzavíráte se zákazníkem. Jednáte jeho jménem vy? Uzavíráte příkazní smlouvu? Kdo objednává zboží u zahraničního e-schopu. Vy nebo zákazník? Jak probíhá platba. Kdo komu posílá peníze.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení - co vše se započítává do nákladů?
- Je náklad bydlení fond oprav, poplatek za TV, rozhlas, svoz odpadu, Internet (příspěvek na bydlení)
Žádost o příspěvek na bydlení: počítá se mezi náklady i poplatek za televizi a rozhlas a fond oprav?? Je možné uvést mezi náklady i platbu za internet a odpady? Děkuji za odpověď, Patrik
ODPOVĚĎ:
Otázku nákladů na bydlení upravuje § 25 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady ve výši uvedené v zákoně) a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. Z Vámi uvedených položek si tedy můžete do nákladů na bydlení započít pouze platbu za odpady, poplatek za televizi a rozhlas, platbu za internet a fond oprav ale nikoliv.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Jak se domáhat vyklizení společné chodby - spoluvlastník domu má předměty na chodbě domu
- Jak se domáhat vyklizení společné chodby - spolumajitel nemovitosti má předměty na chodbě domu
Zdědili jsme dům po otci (každý ideální polovinu) sestra obývá větší byt nahoře a já rekonstruuji menší byt po otci dole (po dokončení rekonstrukce ho chci pronajmout).
Dům má dva vchody: Hlavní z ulice a zadní ze zahrady (zahrada je ještě uzamčena vraty). V prostoru předního vchodu si sestra zřídila provizorní obchod se zbožím, které vyrábí (nekolaudováno pro tento účel), který začala zamykat a znemožňuje tím vchod do domu z ulice. I pokud by ho nezamykala, tak vystavené zboží brání volnému průchodu do domu a ven.
V prostoru od zadního vchodu do domu až po půdu (chodba, schodiště a podesty) navíc sestra s manželem skladují různé osobní věci (nábytek, sportovní potřeby atd.) a materiál pro podnikání, které omezují pohyb a kazí vzhled interiéru.
Poslední dobou se bohužel agresivita sestry stupňuje, po tom co jsem při úklidu omylem vyhodil krabičku s odstřižky látky (označila ji za materiál pro výrobu), která se nacházela hned za dveřmi bytu, který opravuji a vyvezl jsem ji s ostatním odpadem, napadá mne pod vykonstruovanými záminkami-například, že jstem jí zaprášil židle (část věcí, které blokují chodbu vedle spodního bytu) a podobně. Požádal jsem jí, zda by si mohla svůj materiál označit (aby, nemohlo dojít k záměně s věci na vyhození při úklidu nemovitosti), ale bez úspěchu.
Sestry cíl: využívat bez omezení celou nemovitost, aniž by se se mnou musela vyrovnat
Můj cíl: pronajmout spodní byt a zajistit aby nájemce měl volný přístup do bytu a nebyl omezován ze strany mé sestry.
Děkuji, Kryštof
ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každý z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům rozdělen z hlediska právního na patra či na poloviny (samozřejmě dohoda spoluvlastníků na faktickém užívání na patra je velmi rozumná).
Asi jediným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
Chcete-li spodní "byt" pronajmout, měl byste k tomu za současného stavu mít souhlas sestry, respektive v pozici pronajímatele části domu byste měli figurovat oba s tím, že nájemné bude placeno k Vašim rukám. Vlastníkem spodní (ale i vrchní) "jednotky" jste stále oba. Za situace, kdy se na ničem nedomluvíte (jak odhaduji z Vašeho textu), je jakákoliv sebelepší rada marná. Pokud by k vypořádání nedošlo dohodou, musel by rozhodovat soud.
Samozřejmě to lze jak se říká na dobré slovo udělat způsobem, který navrhujete, ale kdykoliv nastane nějaký problém, bude de iure neřešitelný.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- § 642 nového občanského zákoníku, promlčecí doba dluhu - vysvětlení
Prosím o "přeložení" do mluvy obyčejné. Toto jsem našel v článku k § 642 NOZ.
1/ K § 642
Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.
Jelikož můj synovec půjčil peníze a s dlužníkem uzavřel dohodu o uznání dluhu v dobré víře, že platí i dle NOZ desetiletá promlčecí lhůta,
není mi jasné, kdy tato 10 letá lhůta neplatí v případě, " že neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva." Co znamená pojem dospěly? Děkuji předem za názorné vysvětlení. S pozdravem Zdenek
ODPOVĚĎ:
Ano pan Dr. Eliáš skutečně neudělal srozumitelný a stručný kodex pro lidi, aneb code civil - zákoník občnanský pro občany.
Dospělostí dluhu se rozumí okamžik uplynutí splatnosti, tedy okamžik, kdy dlužníkovi uplynula lhůta ke splnění. Ustanovení o desetiletém promlčení unaného dluhu je obsaženo i v NOZ v § 639. Tříletá promlčecí lhůta se může vztahovat tedy na případné dluhy, které se staly splatnými po uznání dluhu.
V předmětném uznání by měl být dluh jasně specifikován co do důvodu (nezaplacená smlouva o půjčce) a výše (částka s úroky).
_
FINANCE-DANĚ
- Tchýně darovala nemovitost manželům - platí manžel dcery darovací daň?
- Darovací daň při darování nemovitosti manželům do SJM
Tchýně koupila pozemek za 400 tis. Kč, odhadní cena 20 tis. Kč. Ten posléze chtěla bezplatně převést na dceru, mojí manželku. Bohužel se stalo to, že tchýně v dobré víře darovala pozemek nám oběma, tedy do SJM. Zatímco žena je tedy osvobozena od placení darovací daně, já nikoli. Až posléze jsme zjistili, že obdarovaná měla být jen manželka, která by posléze mohla 1/2 pozemku převést na mě / SJM/. Je možné původní darovací smlouvu vrátit zpět / než mi FÚ vyměří daň/, např. podle ustanovení paragrafu 2067, zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (nouze dárce, nevděk obdarované apod.) a po nějakém čase udělat novou darovací smlouvu jen na manželku?
Děkuji za odpověď Karel
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Dobrý den, dar (bezúplatný příjem) matky dceři a jejímu manželovi je od daně osvobozen u obou příjemců. U manželky se jedná o bezúplatný příjem od rodiče (linie přímá) a u Vás se jedná o bezúplatný příjem od rodiče manželky (linie vedlejší).
Pokud k darování došlo v roce 2014 a později, jedná se o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů na základě § 10 odst. 3 písm. d) 1 zákona o daních z příjmů. Tam jsou vyjmenovány osvobozené bezúplatné příjmy. Osvobozený je i bezúplatný příjem od rodiče manžela, tedy dar o tchýně.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plavecké centrum zrušilo permenentky bez náhrady (vrácení peněz) - co dělat?
- Jak vymáhat vrácení peněz za zrušené pernamentky sportovním centrem?
Firma zušila plavenky bez náhrady. Má na takovýto postup právo? Jak se mám bránit? Podrobnosti uvádím níže.
Máme dvě plavenky do krytého bazénu v Orlové každou na 20 vstupů. Tyto jsou zcela bez jakéhokoliv data platnosti a podle nás by tedy měly být obě platné: Uvedená cena každé plavenky je 1100, - Kč. Jejich neuznáním jsem nemohla využít 26 vstupů (v hodnotě 1430, - Kč při rozpočítání celkové částky na jednotlivé vstupy). Plavenky manžel dostal jako dárek od svého nadřízeného. Až do naší poslední návštěvy bazénu jsme permanentky do bazénu (a platily i do sauny) platně využívali. Bohužel nás na bazén paní u pokladny dne 21. listopadu 2014 na tyto plavenky odmítla pustit s poukázáním na ceduli položenou na pultu poblíž pokladen (cedule nafocena mobilem a je v příloze).
Stejný text jsem poté našla na webu (po 21. listopadu 2014 - nevím zda tam byl dříve a případně jak dlouho) : O možnosti vyžádání náhrady nebyla nikde zmínka a nenabídla ji ani obsluha. Na ceduli na pultu ani na oznámení na webu nebyla nikde informace o datu vyvěšení ani o možnosti náhrady apod. Děkuji, Blanka
ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o klasickou smlouvu na plnění služby, kdy já si koupím předplatné, které není časově omezeno a poskytovatel služby mi předplacenou službu neposkytne, pak porušil smlouvu a já mám z toho příslušné nároky.
Ve Vašem případě se však mohlo jednat o výhru ve hře, která dle občanského zákoníku není vymahatelná (vyjma státem provozovaných her a loterií).
V každém případě považuji jednání za značně neseriozní, když ta omezená platnost není uvedena přímo na "plavence." Taktéž mi není jasné, jak firma tyto odlišuje od běžných "plavenek."
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Jak dlouho předem musí ohlásit otec rodičovskou dovolenou zaměstnavateli
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli předem - kolik dní, týdnů, měsíců předem to musí zaměstnanec udělat?
Jsem otec, žena je doma na mateřské dovolené,
zjistil jsem, že mohou oba rodiče být s dítětem doma, ale příspěvek od státu pobírá vždy jen jeden.
Jak dlouho předem musím požádat zaměstnavatele o nástup na rodičovskou dovolenou? Mohl bych se nechat případně zaměstnat jinde po dobu rod. dovolené, abychom se mohli lépe starat o syna? Případně pracovat na živnostenský list? Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) mohou zaměstnanec i zaměstnankyně čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně. Poskytování rodičovské dovolené upravuje § 196 ZP:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. “
Zákon tedy neřeší, jak dlouho dopředu musí zaměstnanec žádat, teoreticky lze tedy i ze dne na den. Na druhou stranu lze ale vzít v úvahu i dobré mravy a skutečnost, že tato žádost se může zaměstnavateli jevit jako nepředvídatelná oproti stejné žádosti u zaměstnankyně, která před tím čerpá mateřskou dovolenou, a může zaměstnavateli teoreticky způsobit i škodu. Toto je sice už krajní případ, který uvádím pro dokreslení situace, že ze dne na den bych takovou žádost nepodávala, pokud by k tomu neexistovaly určité vážné skutečnosti. Konkrétní lhůta však psána nikde není.
Jinou výdělečnou činnost v době rodičovské dovolené konat můžete (jak pracovní poměr, tak výkon živnostenského oprávnění), ale pozor na případné omezení vyplývající z § 304 ZP, dle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Také další zvláštní zákony mohou obsahovat omezení týkající se jiné výdělečné činnosti.
_
FINANCE-DANĚ
- Koupě nemovitosti od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě nemovitosti od otčíma - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od otčíma - daně, odvod daní
Jedná se mi o dar. Mám nevlastního otce, který je již s mojí matkou rozvedený. Nicméně mě vychovával celé mé dětství, až do dospělosti a jsme stále v kontaktu.
Nemá děti ani žádné příbuzné. Chtěl by nějakým způsobem převést svůj byt na mne. Chtěla bych se zeptat, zda by to bylo vhodné formou daru nebo prodeje. Nevím totiž, zda se v tomto případě mohu považovat za osobu blízkou. Dočetla jsem se, že jinak by byla daň 15%. Nebo zda by bylo lepší domluvit se za symbolickou částku na prodeji. Přičemž je mi jasné, že daň bych platila z odhadní částky. Ale nevím, zda to tak mohu učinit. Popřípadě jak by v tomto případě vypadala smlouva. Zda by mohla být na symbolickou částku? Popř. na koho se obrátit se sepsáním? Jsem z hlediska daní považována za osobu blízkou?
Nebo jaký by byl nejvhodnější postup při přepsání jeho bytu na mé jméno, abych mohla být zapsána v katastru jako majitelka.
Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bohužel zákon osvobozuje darování pouze v případě, že by se jednalo o manžela matky.
Bylo by řešením stát se osobou blízkou tak, že s nevlastním otcem budete žít nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu by jste mu pečovala o domácnost.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
Aktuálně je možné jen darování podléhající 15% dani z příjmů nebo úplatný převod. Cena tohoto úplatného převodu by při příliš nízké částce mohla vzbuzovat podezření z obcházení zákona. Nízká cena by musela být ekonomicky odůvodněná. Například existencí nějakého závazku, omezení nakládání.
Rozhodně smlouvu doporučuji sepsat u notáře či právníka.
Při úplatném převodu bude správce daně požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané (prodejní) nebo zjištěné (daň se platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.
_
PRÁCE-PRACOVÍ DOBA
- Náhradní volno ve státní svátek - připouští to Zákoník práce?
Pracuji ve 12ti hodinovém nepřetržitém provozu, krátký-dlouhý týden. Zaměstnavatel nám vkládá náhradní volno, do všech svátků v roce. Tím pádem nám svátky neplatí. Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Náhradní volno dle názvosloví zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel buď za práci přesčas nebo za práci ve svátek (dle § 114 a 115 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jelikož pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, plánuje zaměstnavatel směny bez ohledu na víkendy a svátky a může Vám náhradní volno určovat dle svého uvážení i na svátky.
Pokud s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas nesouhlasíte, máte nárok na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25% průměrného výdělku namísto náhradního volna. Zákoník práce za práci přesčas primárně přiznává příplatek, náhradní volno je pouze na základě dohody mezi zaměstnancem i zaměstnavatelem, součástí dohody může být i určení, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat.
Pokud myslíte náhradním volnem, nepřetržitou dobu odpočinku v týdnu, tj. dobu, na kdy nemáte naplánovanou směnu, u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby plánuje zaměstnavatel směny také bez ohledy na svátky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Věřitel zemřel a rodina požaduje zaplacení dluhu - jak má postupovat dlužník?
- Dluh vymáhaný dědici věřitele - jak se má zachovat dlužník?
10/2013 jsem si půjčil od známého 10000 Kč, na písemnou smlouvu, 5/2014 odjel do lázní kde po několika dnech zemřel. 01/2015 přišel jeho bratr ze chce po mně 40000 Kč a dával mi papír ať ho podepíšu, odmítl jsem ze vydírat se nenechám ať najdou naší smlouvu a to zaplatím, začal mi vyhrožovat co mám dělat děkuji. Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho zemřelého známého si zjistěte, který notář projednává dědictví po něm. U tohoto notáře poté přihlaste do dědického řízení pohledávku ve výši 10 000 Kč, kterou jsem dlužil známému. Pokud budou chtít dědicové přihlásit částku vyšší než 10 000 Kč, u notáře tuto částku popřete a uznejte pouze svou pohledávku ve výši 10 000 Kč. Pokud bude pohledávka sporná, notář ji vyloučí z dědického řízení úplně (dědické řízení je nesporné a sporné věci není notář oprávněn v dědickém řízení řešit). Dědicové by v případě kompletního vyloučení celé pohledávky z dědictví museli podat žalobu u civilního soudu, kde by jako žalobci museli prokázat, že jste mu dlužil více peněz.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předmět spadený na cizí pozemek - náleží majiteli pozemku nebo je toho, komu předmět upadl?
- Kdo je majitelem věci spadené na cizí pozemek - majitel pozemku nebo majitel věci?
Lesy ČR, ale i soukromé firmy užívají k rampování natěženého dřeva plochu sousedící s mým pozemkem. Občas při stohování sjede kulatina na můj pozemek.
Čí je v tomto případě dané dřevo ležící u mě na louce podle nového občanského zákoníku? Popř. musím jim povolit vstup na pozemek pro možnost odvezení? Děkuji Jan
ODPOVĚĎ:
Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník pozemku povinnost bez zbytečného odkladu vydat cizí movitou věc, která se ocitne na jeho pozemku jejímu vlastníku, případně tomu, kdo jí měl u sebe. Jinak musí vlastník pozemku umožnit takové osobě vstoupit na pozemek a věc si odnést. V žádném případě se taková věc nestává vlastnictvím vlastníka pozemku.
Pokud by taková cizí movitá věc způsobila na Vašem pozemku škodu, máte právo na její náhradu a můžete zadržet tuto věc, dokud neobdržíte náhradu škody nebo jinou jistotu.
Samozřejmě tím dochází k zásahu do Vašeho vlastnického práva. Pokud by tyto zásahy překročily přípustou mez, můžete se obrátit na soud a požadovat, aby se těžařské společnosti takového zásahu zdržely.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu, mobilního telefonu Samsung Galaxy S III mini, nefunguje bluetooth smart ready
- Vyřízení reklamace mobilního telefonu, přístroj nemá deklarované vlastnosti
- Vyřízení reklamace mobilního telefonu (klamavá reklama - přístroj nemá deklarované vlastnosti)
Dne 23. ledna 2015 jsem zaslal e-mailem odstoupení od kupní smlouvy tohoto znění: "Odstoupení od kupní smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou
Vážení, koupil jsem od Vás 15. 10. 2013 mobilní telefon Samsung Galaxy S III mini za cenu 4.999 Kč, dodací list V013039130, faktura FV21337964 (viz příloha). K přístroji jsem se neúspěšně pokoušel bezdrátově připojit funkční zařízení prostřednictvím „Bluetooth smart ready“. Následně jsem přístroj u vaší společnosti reklamoval s uvedením závady „nefunguje bluetooth smart ready“. Výsledek reklamace R311405872 byl „neoprávněná reklamace – uvedená závada se neprojevila, korekce SW/FR. Kontrolní testy bez závad. “
Z následné korespondence s obchodním zastoupením Samsung v ČR vyplynulo, že „Váš mobilní přistroj tuto funkci nepodporuje. “ Z uvedeného je zřejmé, že přístroj – v souladu s vyjádřením v protokole o reklamaci a sdělením zastoupení Samsung ČR – tuto funkci nemá.
Porovnáním výše uvedených informací s údaji na obalu zakoupeného přístroje (viz přiložená fotografie) – kde je funkce „Bluetooth smart ready“ presentována – plyne, že se jedná o nesoulad skutečných a propagovaných vlastností, který je důvodem pro mé odstoupení od výše uvedené kupní smlouvy, protože je nepochybné, že tento rozpor s kupní smlouvou existoval již v době koupě.
Žádám o vrácení kupní ceny 4.999 Kč na účet č. …. , a to nejpozději do 30 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení a sdělení, na jakou adresu mám zakoupený přístroj doručit."
Potvrzení prodejce zaslal téhož dne. Následně jsem prodejci osobně doručil kompletní přístroj s veškerým příslušenstvím, kopií prodejního dokladu a další doklady k případu. Prodejce postupně písemně komunikoval a vyžadoval další upřesnění. ?
Dne 19. 2. 2015 prodejce moje odstoupení od kupní smlouvy "zamítl" a sdělil, že až obdrží můj mobilní telefon od servisu s příslušnými doklady, dá mně vědět.
Dnes (08.03.2016), 24. 2. 2015 je to tedy 32. den po mém odstoupení od kupní smlouvy. Zajímá mě:
1) Je třeba na takové odstoupení z důvodu rozporu pro klamavou reklamu hledět jako na jakoukoli jinou reklamaci - z hlediska počítání lhůty 30 dní?
2) Začíná tato lhůta běžet přijetím písemného odstoupení nebo až doručením vlastního přístroje prodejci?
3) Pokud by se ukázalo, že písemná informace zastoupení Samsungu byla mylná a zařízení by reklamovanou funkci ve skutečnosti mělo, jak by se na mé odstoupení pohlíželo?
Jaký je dle Vás optimální postup ve věci? Viktor
ODPOVĚĎ:
Na základě § 3028 odst. 3 NOZ se tento případ bude posuzovat podle právních předpisů účinných do 1. 1. 2014, tedy zejména "starý" občanský zákoník.
Jestliže prodejce proklamoval, že mobilní telefon má funkci Bluetooth smart ready a telefon ji ve skutečnosti nemá, jedná se o rozpor s kupní smlouvou. Podle § 616 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník se za rozpor s kupní smlouvou považují situace, kdy prodávaná věc NEMÁ jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované…
Podle třetího odstavce tohoto paragrafu máte nárok na bezplatnou výměnu či opravu. Není-li to možné, můžete od smlouvy odstoupit ihned. Předpokládám, že pokud telefon tuto funkci nemá, zřejmě ani nepůjde opravit. Tudíž odstoupení bylo namístě.
Pokud telefon tuto funkci má mít, ale pouze z důvodu vady přístroje tato funkce nefunguje, jedná se o vadu, kterou je povinen prodávající odstranit. Jedná se o běžnou reklamaci. Jestliže ji prodávající nevyřídil do 30 dnů (vyřídil znamená informoval Vás o výsledku reklamace), nebo ji zamítl, ač byla oprávněná, dostáváme se k témuž závěru a odstoupení od smlouvy bylo namístě. Jen připomínám, že lhůtu 30 dnů na vyřízení reklamace lze prodloužit. Zmíněný závěr tak platí, pokud jste se nedohodli na lhůtě delší. Lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace počíná běžet dnem následujícím poté, kdy byl prodávajícímu doručen Váš požadavek na reklamaci telefonu, nikoliv až samotným převzetím přístroje. Zároveň jsem toho názoru, že spotřebitel je povinen poskytnout prodávajícímu nezbytnou součinost a nejpozději na vyzvání mu přístroj doručit.
Odstoupení od smlouvy je jednostraným právním jednáním. Z toho plyne, že k tomuto není zapotřebí souhlasu druhé smluvní strany. Jejich "zamítnutí" odstoupení je irelevantní. Stanovil jste lhůtu 30 dnů. Tato lhůta počala běžet dnem následujícím po dni, kdy Vaše odstoupení bylo doručeno prodávajícímu.
Pokud tedy prodávající propagoval, že telefon funkci Bluetooth smart ready má, ač ji ve skutečnosti nemá, byla reklamace oprávněná. Pokud tuto funkci telefon má, pouze z důvodu vady nefunguje a prodávající zamítl reklamaci, opět bylo odstoupení namístě.
Nyní bych vyzval prodávajícího k zaplacení dlužné částky. V dopise uveďte, že pokud peníze nevrátí, budete celou záležitost řešit soudní cestou. Rovněž máte nárok na úhradu nákladů, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. poštovné). Jejich výši je nutné prokázat. Pokud prodávající nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Odsouzený neuhradil škodu - je možné požádat soud o změnu podmíněného trestu na nepodmíněný?
04/2012 byl můj dlužník odsouzen obvodním soudem za podvod a byl mu udělen trest ve výši 1 roku odn. svobody a povinnost uhradit mi dluh 220 tis. Kč. Odvolací soud 08/2012 uznal trestný čin, ale změnil mu trest na 1 rok s podmínkkou na 3 roky. Zároveň mu byla uložena povinnost podle §82 odst. 2 tr. zák. , aby obžalovaný během zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil. Do dnešního dne obžalovaný neuhradil nic, komunikuje se mnou sporadicky prostřednictvím emailu, kde opakovaně slibuje úhradu, ale žádné termíny neplní, na trvalé adrese se nezdržuje a poštu si nevybírá. Mohu požádat soud, aby mu v takovém případě změnil podmíněný trest? Co v tomto případě, když se na obžalovaného vztahovala amnestie z 01/2013? Vím, že amnestie ho povinnosti uhradit škodu nezbavila. Zkoušela jsem kontaktovat exekutora a vymáhací agentury, ale vždy to znamená další výdaje a záruku vrácení peněz nemám. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Je důležité, zda byla odsouzenému uložena povinnost náhrady škody 200tis přímo ve výroku rozsudku, nebo zda byla pouze uložena povinnost dle § 82 odst. 2 TZ. Pokud byl odvolacím soudem ponechán výrok k náhradě škody 200 tis, můžete skutečně kontaktovat exekutora, náklady na exekuci potom ponese odsouzený. Pokud existuje pouze výrok směřující k povinnosti dle § 82 odst. 2 TZ, nelze tuto povinnost vymáhat, nelze ji vymáhat exekučně. Jesliže se placení vyhýbá, ačkoli jeho poměry placení umožňují, jednalo by se o porušení podmínek zkušební doby a trest by skutečně mmohl být přeměněn. Doporučuji proto i situaci informovat soud, který by měl informaci využít u hodnocení zkušební doby.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti prodat dům a peníze rozdělit mezi dědice a jejich potomky - je podmínka platná?
- Prodej domu a rozdělení peněz mezi potomky jako podmínka v závěti - je právně přípustná?
Mohu nesouhlasit se závětí svého otce? Musí být závěť bezpodmínečně splněna? Stanovil, že máme s bratrem jeho dům prodat a rozdělit peníze mezi sebe a naše děti-jeho vnoučata. Co mohu učinit, pokud v době řešení závěti nebudu chtít dům prodat, ale nechat ho svému synovi a vyplatit ostatní? Mohu takto "nedodržet" závěť? Případně mohu si ponechat z prodáváneho domu zahradu, která těsně sousedí s mým domem? Dále prosím o info-pokud vnoučata nebudou v době řešení závěti dospělá, budou muset dostat opatrovníka kvůli odkázané částce z dědictví?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) neumožňuje odchýlit se od závěti, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nedovolil. V NOZ se totiž klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než tomu bylo ve starém občanském zákoníku. Pokud v závěti není specifikováno, kdo nesmí dům koupit, pak byste jej nejspíš mohl koupit Vy pro svého syna a vyplatit ostatní.
Pokud budou nezletilé děti účastníky dědického řízení, musí být v tomto řízení zastoupeny svým zákonným zástupcem, který zároveň není účastníkem dědického řízení sám. Nemohl byste je tedy zastupovat Vy, ale jejich matka by je zastupovat mohla. Opatrovníka by musely mít v případě, že by oba jejich zákonní zástupci byli účastníky dědického řízení. Pokud jde o nakládání s penězi nezletilých, rozhodují o tom zákonní zástupci. Ti však vykonávají pouze běžnou správu peněz svých nezletilých dětí. Jednání s jejich penězi, které je nad rámec běžné správy, musí za nezletilé schválit opatrovnický soud.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník neplatí nájemné - je možné ho po 2 nezaplacených nájmech vystěhovat?
- Vystěhování podnájemníka pro neplacení nájemného (podnájemného) - kdy je možné ho vystěhovat?
- Vystěhování podnájemníka pro neplacení nájmu, nájemného, podnájemného - kolik nezaplacených nájmů je podmínkou?
V polovině 03/2015 jsme uzavřeli smlouvu o podnájmu (já nájemce, paní T. podnájemce). Paní T. hned od začátku neplatí nájemné.
Dle smlouvy: „Pokud by však podnájemce byl v prodlení s placením nájemného po dobu delší než 2 měsíce, je nájemce oprávněn ukončit nájemní vztah bez dodržení výpovědní lhůty. “
Chápu to tedy správně, že když paní T. má platit vždy do 20. dne v měsíci, tak tedy od 21.3. začala být v prodlení a 21.5. (nebo 22.5.?? ) jí mohu poslat výpověď? Nebo je to tak, že nezaplatila za březen, nezaplatila ani za duben, to jsou dva měsíce, takže 21.4. jí mohu poslat výpověď? Dále předpokládám, že „být v prodlení s placením nájmu“ se vztahuje nejen na případy, kdy podnájemník nezaplatí vůbec nic, ale také na ty případy, kdy by paní T. zaplatila např. místo 10 000 Kč jen 3 000 Kč, tedy by nikdy za ty 2 měsíce neuhradila celou dlužnou částku? A za jakých podmínek
podnájemce dostane v bytě trvalé bydliště (TB)? Já jsem tam TB neměla a družstvo dalo souhlas k tomu, že byt mohu paní T. pronajmout, ovšem nikoli k tomu, že si tam paní T. může zřídit TB? Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Formulace PO dobu delší naž 2 měsíce obvykle znamená, že se dlužník ocitá v prodlení, které již déle než 2 měsíce trvá. Nejde zde tedy o výši dluhu, ale délku prodlení. Tzn. musí být v prodlení s nájemem za březen déle než 2 měsíce, s nájemem za duben déle než 2 měsíce atd.
Pokud by bylo smluveno, že musí být v prodlení s placením nájemného ZA dobu ALESPOŇ 2 měsíců, znamenalo by to, že musí dlužit částku, která přesahuje 2 měsíční nájmy. Lhostejno jak dlouho jí dluží (to je Vámi uvedený druhý příklad).
Pokud má podnájemkyně platit vždy k 20. dni v měsíci, dostává se 21. den v měsící do prodlení. Pokud prodlení nastane 21.3., pak jí můžete dát výpověď 22.5., neboť teprve tehdy to budou 2 měsíce a jeden den (doba delší než 2 měsíce).
Není důležité o jakou částku se bude jednat. Nicméně podnájemkyně musí být v prodlení po dobu delší než 2 měsíce s platbou za konkrétní měsíc. Pokud by podnájemkyně platila pravidelně nájemné po době splatnosti, ale nikdy by se nedostala do prodlení delšího než 2 měsíce, nelze ji dát výpověď. Alespoň ne podle zmíněného ujednání.
Pokud chce podnájemkyně mít adresu trvalého pobytu v bytě, který je ve vlastnictví družstva, a jehož jste vy nájemkyní, musí obecnímu úřadu předložit následující:
1) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který je k dispozici na obecním úřadě v obci, kde se byt nachází
2) předložit občanský průkaz
3) prokázat vlastnictví bytu, oprávnění k jeho užívání, nebo souhlas oprávněné osoby.
V tomto případě bude stačit podnájemní smlouva uzavřená mezi Vámi a podnájemkyní a nájemní smlouva mezi družstvem a Vámi (aby bylo zřejmé, že užívací právo podnájemkyně je odvozeno od Vašeho. Jinak řečeno, aby bylo zřejmé, že jste oprávněna dát byt do podnájmu).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odložení dědictví v závěti (budoucí dědic vede nezřízený život)
- Je možné aby dědic zdědil majetek až v určitém věku?
- Odklad dědění dědicem jako podmínka v závěti - je taková podmínka právně v pořádku přípustná?
- Přípustnost podmínky v závěti - odklad dědění z důvodu nezřízeného života
Přejeme si v závěti uvést doložku času tak, aby náš syn mohl užívat movité jmění /v řádu milionů/ až po určitém datu /při dovršení 60 let věku/ z důvodů zahálčivého způsobu života. Jediné zkrácení této podmínky by byly zdrav. důvody-upoutání na inval. vozík, nebo oslepnutí, pak by tyto fin. prostředky mohl čerpat ihned. Ze strany notáře však není ochota tuto doložku použít. Prosíme sdělit, v čem je problém a jak na to. Děkuji Ivo a Michaela Otcovských
Děkuji, Ivo
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den oslepnutí či utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti by měl být určen vykonavatel závěti – osoba, která bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a která notáři nahlásí případné porušení závěti (tj. syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí. Vykonavateli závěti můžete určit i odměnu za výkon této funkce.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětný manžel - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?
- Bezdětná manželka - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?
V našem manželstvi mam 2 děti, manžel je bezdětný. Byt máme společný. Chtěla bych vědet, kdo bude dědit po našem úmrtí. Jestli v připadě po mém i muzově úmrtí připadne nemovitost mým dětem, nebo jeho půlka bytu přibuzným z jeho strany. A zároveň při mém dřívějším úmrtí jestli nebude muset vyplácet mé děti manžel z mé půlky bytu. Lze toto sepsat u notáře? Totez se jedná s naspořenými úsporami.
Dèkuji za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel před Vámi, budete po něm ze zákona dědit veškerý majetek Vy jako manželka. Zemřete-li dříve Vy, dědí ze zákona Váš manžel a Vaše děti, každý 1/3 dědictví. Ovšem nejdříve se vypořádá společné jmění manželů tak, že Váš manžel bude mít 1/2 bytu a úspor po vypořádání SJM a druhá polovina jde do dědictví a z této 1/2 každému náleží 1/3. Musel by tedy vyplácet každému synovi 1/6. Dědicové však mohou uzavřít jakoukoli dědickou dohodu, tj. Vaše děti se mohou svého podílu vzdát ve prospěch Vašeho manžela.
Zemřete-li oba dva zároveň, budou Vaši polovinu společného jmění manželů dědit Vaše děti a manželovu polovinu jeho dědicové ze zákona, tj. jeho rodiče, pokud již nežijí, tak jeho sourozenci, atd.
U notáře můžete sepsat závěť. Poplatek za sepsání závěti u notáře činí cca 2250 Kč.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Narození dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2015, nepretržite (od 01/2004). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2008-2015 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách.
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Obyvatelný stav bytu - definice
Jde o postarší byt, ve kterém je v podnájmu moje kamarádka. Je nějaká definice obyvatelného stavu bytu - naráží se na to v předávacím protokolu? (Musí být čistý, vyklizený? Nebo sem patří jen to, že v něm musí být funkční topení, voda elekřina? )
Drobné opravy - je stále platný roční strop oprav 70 Kč na metr čtvereční? Tedy že toto je maximání částka, kterou zaplatí podnájemník za drobné opravy/údržbu bytu ročně? (V zákoně je, že podnájemník má hradit opravy/nákup takových věcí jako jsou umyvadla, sporáky, podlahy malování aj. vybavení a práce jejichž cena může přesáhnout tento roční limit. Co se v takových případech dělá?
Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se domnívám, že Vaše kamarádka je nájemkyní bytu, nikoliv podnájemkyní. Podnájemník je totiž v právním vztahu s nájemcem a nikoliv pronajímatelem. Ohledně Vámi uvedených záležitostí musí s pronajímatelem jednat nájemce.
Pronajímatel musí nájemci předat byt způsobilý k nastěhování a obývání. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. Zákon stanoví pouze obecně co se rozumí bytem způsobilým k nastěhování.
Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Obvyklost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím k tomu, o jaký byt se právě jedná. Poskytováním nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících (nezbytnými službami) se rozumí napojení na vodu, odpady, elektřinu, zajištění topení apod.
Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Nájemce tak má povinnost zajistit obvyklé udržování bytu a hrazení nákladů, které se obvykle při delším užívání provádějí, včetně zajištění tzv. drobných oprav v bytě, které jsou s běžnou údržbou spojeny.
Nynější občanský zákoník pojmy drobné opravy bytu a náklady spojené s běžnou údržbou neupravuje. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti se přikloni (2015) la k názoru, že pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak, lze použít právní předpisy vztahující se k již zrušenému občanskému zákoníku.
Tímto se myslí nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , konkrétně § 5 a 6 tohoto nařízení vlády. Vámi uvedený limit je v podstatě stále platný, pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak. Nicméně samotné vymezení těchto pojmů je rozsáhlejší.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění (plynospotřebičů, vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
Za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.
Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
Za drobné opravy se také považují opravy bytu a jeho vybavení jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zboží a nevrácené peníze u firmy s virtuálním sídlem firmy
- Obchodník přijal vrácené zboží a nevrátil peníze kupujícímu - jak vymáhat peníze po zrušeném eshopu
- Zrušený eshop přijal vrácené zboží ale nevrátil peníze kupujícímu - jak postupovat?
Stále se nám nedaří kontaktovat s. r. o. , která v minulosti provozovala e-shop. V zákonné lhůtě jsme vrátili telefon, ale peníze nepřišly. Dopisy se vracejí z důvodu ADRESÁT NEZNÁMÝ. Místně příslušný Živnostenský úřad sice prověřil adresu sídla, ale pouze tím, že ve vestibulu domu na uvedené adrese je uveden název firmy a její IČ (mezi mnohými dalšími). Slíbenou kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem již zřejmě neprovedl. Že jde pouze o virtuální sídlo a firmu tam nikdo nezná, jsme se dověděli až z vyjádření České pošty k reklamaci.
Poslali jsme dopisy i na adresu bydliště jednatele a do jeho provozovny (podniká zároveň jako fyzická osoba), ale vrátily se nepřevzaty. Když podáme žalobu, je šance, že soud firmu najde a případně odsoudí? V květnu uplynou dva roky od vrácení telefonu. Máme obavy, aby věc nebyla promlčena. Jak postupovat dál. Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. To znamená, že společnost nemůže namítat, že sídlí na jíném místě.
Obraťe se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu. Skutečnost, že společnost nemá sídlo tam, kde jej avizuje nebude překážkou řádnému průběhu řízení. Zákon zná několik institutů, které pomohou tuto překážku překonat (doručování fikcí, ustanovení opatrovníka atd). Advokát rovněž přezkoumá, zda byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby byla žaloba úspěšná (já tak učinit nemohu, neboť neznám žádné konrétní infromace o závazku mezi Vámi a společností).
Pokud sou rozhodně ve Váš propěch, můžete zahájit exekuční řízení. Soudní exekutor si z nejrůznějších evidencí zjistí zda má společnost nějaký majetek (nemovitost, banovní účet, pohledákvy atd.) a zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce. Jelikož je pravděpoboné, že se jedná o velice pochybnou společnost, může se stát, že ta žádný majtek mít nebude a nebude tak z čeho uspokojit Vaši pohledáku. V takovém případě je nutné počítat s tím, že soudní exekutor by mohl nákdy exekuce (které by se v takovém případě pohybovaly okolo 4000 Kč) naúčtovat Vám. Proto bude nutné zvážit rozhodnutí o tom, zda má případná exekuce smysl. V tomto Vám rovněž může pomoci advokát.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Reklamace nemovitosti (rodinného domu) - poškozená vnější nosná zeď domu
- Reklamace bytu - poškozená vnější nosná zeď domu
S manželkou jsme zakoupili byt. Je již uhrazen. Dodatečně jsme zjistili, že poškozená stěna (vnější) v jedné místnosti.
Radi bychom věděli, kdo je možné uplatnit reklamaci. Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.2.2015. Jsme mladí manželé, navíc oba se neslyšící, tudíž naše finanční prostředky jsou omezené. Děkujeme, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (tzv. zjevné vady). To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Z uvedeného plyne, že kupující nemůže reklamovat vady, které věc měla v době uzavření smlouvy a zároveň to byly vady, které mohl kupující zjistit pouhou prohlídkou věci. Vycházím z předpokladu, že před uzavřením smlouvy jste absolvovali prohlídku bytu a nebylo zde nic, co by vady zakrývalo.
Uvedené však platí pouze v případě, že prodávající opožděnost reklamace v případném soudním sporu namítne. Tudíž se domnívám, že jediným řešením může být pokud o smírné řešení s prodávajícím.
Rozhodně můžete zkusit vadu reklamovat u prodávajícího. Z fotografií vyplývá, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. To znamená, že máte právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by prodávající vadu neodstranil, můžete i od smlouvy odstoupit. Případné vynucení těchto práv však bude záležet na tom, zda by prodávající uplatnil námitku opožděnosti reklamace.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ neinformuje předem o schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí výboru (podpisy členů SVJ "mezi dveřmi", ne na schůzi)?
- Odvolání proti rozhodnut výboru SVJ - neinformoval předem o schůzi výboru SVJ
Jsem vlastníkem 20% podílu v bytovém domě. V domě nebydlím. Jsme SVJ a bohužel výbor nekoná tak jak má.
Od 01/2010 do 02/2015 jsem opakovaně žádal o svolání schůze, ale neuspěl jsem. Když potřeboval předseda výboru odsouhlasit investice z fondu oprav, tak si v domě obešel několik vlastníků (důchodců), kteří mu k investici dali souhlas. Tím si jakože splnil povinnost svolané schůze. Nikdo však nebyl dle platných stanov pozván písemně na předem (15 dní) daný termín.
K dnešnímu dni tak bylo proinvestováno několik set tisíc korun, aniž bych byl pozván na schůzi, kde by se hlasovalo. Ani dodatečně mi nebylo sděleno zač se investovalo.
Vrcholem všeho bylo, když se 10/2014 sešla nadpoloviční většina majitelů bytových jednotek (opět bez zaslání pozvánky na mou adresu, ač to ukládali stanovy) a za přítomnosti notáře odsouhlasili stanovy nové. Bylo mi tak upřeno mé právo volit a být volen a zároveň jsem se k novým stanovám nemohl vyjádřit. Můžete mi sdělit jak bych měl nyní postupovat, abych nebyl výborem ignorován?
Můžete mi kvalifikovat k jakému porušení došlo?
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
V případě, který popisuje, se jedná o závažná pochybení. Jen namátkou ust. § 1207 OZ, který ustanovuje pravidla a četnost schůzí shromáždění. Předseda nejedná na podkladě rozhodnutí shromáždění, resp. ani jej řádně nesvolává a lze se tak domnívat, že jeho investice nemusejí být konány s péčí řádného hospodáře. Ideální variantou by bylo, abyste svolal schůzi za podmínek již zmiňovaného ust. § 1207 sám, kde byste měl vyvolat debatu o činnosti předsedy. Pokud se Vám toto nepodaří, žádejte vyúčtování a dokumenty k provedeným investicím. Pokud ani zde nebudete úspěšný, musíte se obrátit na soud. Ve Vašem případě se jedná o více nároků, takže je obtížné specifikovat konkrétní podání. Také není zcela ideální, že ostatní vlastníci jsou poměrně pasivní a nejspíš bez dlouhého uvažování předsedovi podepíšou, co potřebuje.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kuchyňské linky
09/2012 koupena kompletní kuchyňská linka s deskou, 11/12 reklamace polepení hrany u jedné skříňky (zesvětlení barvy), reklamace uznána, nedodána, urgována, nedodána. Při návrhu jsme měli vybrat průtokový ohřívač pod dřez dle rozměrů, vybrán a oznámen typ, výrobce a rozměry dodavateli, dodavatel neměl námitek na výběr. Při instalaci musela být upravena kuch. linka, výřez dřevěných zad, dřou o sebe šuplíky. Slíbeno seřízení, neprovedeno. 7/2014 prasklá kuchyňská deska z umělého kamene, reklamace řešena po zaslání fotky, vyjádření po měsíci - reklamace neuznána díky neúměrnému zatížení v místě korpusu (žádná bližší specifikace, co to je neúměrné zatížení jsme z nikoho nedostali).
Chtěli jsme tedy nechat prasklinu opravit. Před nákupem linky vznesen dotaz, zda-li se dá umělý kámen opravit při prasknutí - odpovězeno kladně. Nelze to, opr. pouze vyštípnutí kus. Jak lze tuto záležitost dále řešit, případně dá se odstoupit od smlouvy?
Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
V případě nároků ze škod, které jste reklamovali již v roce 2012 se obávám, že dané nároky budou již promlčeny. Zákon Vám dává za povinnost škodu reklamovat bez zbytečného odkladu, což se ve Vašem případě nejspíš sice stalo, leč následné vymáhání reklamace již z Vaší strany neproběhlo. V případě prasklé kuchyňské desky máte právo vadu reklamovat a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovanou závadu, právo na dostoupení od smlouvy máte. Pamatujte jen na to, že při odstoupení od smlouvy si strany vrací veškerá plnění, není-li to možné kupříkladu z technických důvodů, lze poskytnout peněžité plnění.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru darovaného rodiči potomkovi před mnoha lety (desítky let) - dojde k započtení?
- Dar od rodičů v dávné minulosti - započtení do dědického podílu v dědickém řízení
1.3.2015 umřela maminka. Nezanechala závěť. Jsme 4 sourozenci. Po své matce maminka zdědila v r. 1950 nemovitosti v Praze a na Moravě.
Z těchto nemovitostí darovala v roce 1952 před narozením mým a mé mladší sestry po 1/4 z těchto nemovitostí mým dvěma starším sourozencům.
Jaká je pravděpodobnost, že darované podíly z nemovitostí mých starších sourozenců soud započte na dědický podíl, abychom s mou mladší sestrou nebyli neúměrně znevýhodněni v dědickém řízení?
Staral jsem se o maminku 7 let. Co pro započtení darovaných nemovitostí na dědický podíl mohu (mám) udělat já? Dědické řízení ještě nezačalo.
Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Můžete v řízení o pozůstalosti navrhnout započtení na povinný díl. Pro započtení platí následující pravidla daná zákonem (§ 1660 a násl. o. z.) :
Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic (tj. Vaši sourozenci) od zůstavitele (tj. od Vaší maminky) bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu.
Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
Pokud ve Vašem případě nepůjde provést započtení, pak můžete Vašim sourozencům připomenout, že za života již získali nějaký majetek a poprosit je, aby v dědickém řízení s Vámi a Vaší sestrou uzavřeli takovou dědickou dohodu, že veškerý majetek připadne pouze vám dvěma.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru - životohrožující závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
- Životohrožující závady auta, automobilu, vozidla - reklamace
Zakoupil jsem v autobazaru auto (19.2.2015) když jsem poté zjistil že má spousty skrytých závad, zašel jsem do originál servisu kde mi závady potvrdili a vypsali, doslovně mě upozornili že auto je až nebezpečné životu používat (auto bouráno + neodborná oprava bouraných dílu auta – auto nemůže projit technickou, a opravy budou velice drahé) v tu chvíli jsem se zděsil jelikož ve smlouvě a ani při koupi auta mi nebylo řečeno že auto je bouráno. Z papíry od servisu jsem šel reklamovat auto do autobazaru. Majitel autobazaru mi tvrdil že vše jsou korunové položky a že většina nejsou vůbec těžké závady a že mi v servisu lhali. Auto jsem si tedy vzal a odjel do druhého originál servisu a nechal jsem si udělat fotky a opět výpis vážných závad a potřebuji poradit jak mam postupovat v reklamaci a jaké mam vlastně možnosti.
Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Z toho co jste uvedl plyne, že prodávajícím je přímo autobazar a nikoliv někdo třetí (autobazary čassto vystupují pouze jako zprostředkovatelé). Níže uvedené platí, jen pokud je prodávajícím autobazar a vy jako kupující nekupujete auto k podnikatelským účelům.
V tomto případě mělo auto vady již při převzetí (za vady nelze v případě koupě použité věci považovat obvyklé opotřebení způsobené užíváním). Z Vašeho dotazu však plyne, že auto mělo zásadní vady, nikoliv jen běžně opotřebení. Prodávající tedy nesplnil svou povinnost dodat věc bez vad. Jedná se o tzv. rozpor s kupní smlouvou, jelikož se vady vyskytly v době 6-ti měsíců od převzetí auta.
Prodavaná věc musí mít vlastnosti, které se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá.
Má-li prodávaná věc větší počet vad (za větší počet se považují nejméně 3 vady), může kupující od smlouvy odstoupit.
Obraťte se na prodávajícího a uplatněte vady. Pokud Vám prodávající ve lhůtě 30 dnů nevyhoví, obraťte se na advokáta.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněná výpověď z nájmu bytu - může nájemník v bytě žít dokud soud nerozhodne?
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - je možné bydlet v bytě do rozhodnutí soudu?
Dostala jsem výpověď z bytu ve kterém bydlím se svými dětmi 25 let. Mám původní smlouvu na státní byt.
Díky privatizaci se stala majitelkou jistá paní xy a ta mi teď dala výpověď z bytu z důvodu, že byt potřebuje pro svojí dceru. Stejnou výpověď dala mým sousedům o měsíc dřív. Ty se již vystěhovali a byt jí uvolnili. Ten je již víc než měsíc prázdný a nikdo se do něj nestěhuje.
Právník podal k soudu žalobu na neoprávněnou výpověď, já bych se měla vystěhovat k 31.3. Můžu zůstat v bytě bydlet za stávajících podmínek dokud soud nerozhodne? Důvod výpovědi byl stejný jako u sousedů, byt potřebuje pro svou dceru - má jen jednu, a jeden byt už má prázdný. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník explicitně nestanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi v zákonné lhůtě. To činil již dnes (08.03.2016) zrušený občanský zákoník z roku 1964.
Domnívám se, že i když toto oprávnění nájemce není výslovně občanském zákoníku stanoveno, nemusí nájemce byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům. Představme si situaci, kdy nájemce podá žalobu k soudu a soud mu vyhoví a určí, že výpověď je neplatná (což se nestává zřídka). Pokud by se nájemce již odstěhoval, vznikly by mu nemalé náklady s opětovným stěhováním a další náklady spojené s bydlením (např. opětovně uzavírat smlouvy na dodávku energií, internetu atd).
_
OBČAN-ZÁSTAVA
- Koupě bytu se zástavním právem smluvním od banky (zákaz darování, zákaz prodeje)
- Jak koupit byt se zástavou u banky (zákaz darování, zákaz prodeje)
Jakým způsobem mohu koupit byt, který je zatížený zástavním právem smluvním a zákazem zcizení (zákaz darování, zákaz prodeje). Na byt je uvalena zástava od banky. Výše nesplaceného úvěru je ve výši kupní ceny. Dekuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Pakliže je na nemovitost uvalen zákaz zcizení, koupě není možná. Zcizení totiž znamená převod práv, ke kterému dochází kupříkladu na základě kupní smlouvy. Je mi líto.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Stěhování firmy, zaměstnanec se nemůže dopravit na místo výkonu práce - co dělat?
- Stěhování zaměstnavatele a nemožnost dopravit se do zaměstnání - co má zaměstnanec dělat?
- Stěhování firmy a nemožnost dopravit se do zaměstnání - co má zaměstnanec dělat?
Firma, kde pracuji se stěhuje do prostor bez možnosti dopravy veřejnými dopravními prostředky a já nemám auto ani prostředky na ně. Jak to lze řešit?
Pracovní smlouvu máme prozatím na staré místo a o změně tam není zmínka. U nás ve společnosti se dělá vše zpětně a jelikož v naší oblasti není práce, tak buď se nám to líbí nebo "můžeme jít". Letos (2016) nám tímto způsobem snížili platy. Nikdo jsme nevěděli za co děláme a platové výměry jsme obdrželi až s první výplatní páskou. Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen Vám přidělovat práci v místě, které je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnavatel přestěhuje do jiného místa, jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změněn místa výkonu práce a práci Vám bude přidělovat v novém místě, nebo se s Vámi nedohodne, a je to důvod pro výpověď z jeho strana dle § 52 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Skutečnost, že se nemáte do nového působiště zaměstnavatele jak dopravit, nemá na výše uvedené žádný vliv. Pokud ale nemáte např. v pracovní smlouvě zakotvenu povinnost zaměstnavatele zajistit dopravu do místa výkonu práce.
Zpětné vyhotovování dokumentů je samozřejmě v rozporu se zákoníkem práce, pokud s tím však mlčky souhlasíte, pak zaměstnavatel postižen být nemusí a může toto činit dále. Můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný inspektorát práce, který je povinen se podnětem zabývat a věc u zaměstnavatele prošetřit, případně konstatovat porušení zákoníku práce a uložit pokutu a vyzvat zaměstnavatele k nápravě.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Malování portrétů podle fotografií - je nutné živnostenské povolení?
- Živnostenský list na malování portrétů podle fotografií - je živnostenský list zapotřebí?
Jsem zaměstnána na HPP, dobu určitou. Chtěla bych se při zaměstnání věnovat kresbě malby portrétů dle fota. Načež chci formou inzerce, plakátů zjistit, zda by vůbec o tento můj koníček byl zájem. Do jaké míry se mohu prezentovat na veřejnosti abych nepřišla do rozporu se zákonem a případ. který orgán mně vydá povolení k této činnosti? Potřebuji živnostenské povolení? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, Jarka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
co se týče Vašeho inzertního záměru, doporučuji Vám využít inzertní rubriky místního periodika, popř. se dohodnout s obecním úřadem na využití obecních plakátovacích ploch. Svépomocné vyvěšování plakátů (např. na sloupech veřejného osvětlení) není rovněž vyloučeno (v takovém případě by od Vás obec neměla požadovat úhradu poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, nelze však vyloučit, že obec bude za využití plakátovacích ploch či sloupů veřejného osvětlení požadovat nájemné).
Máte-li v úmyslu věnovat se výtvarné tvorbě, je dále vhodné vědět, že pro výkon této činnosti není zapotřebí živnostenské (ani jiné) oprávnění, neboť se jedná o specifickou kategorii výdělečné činnosti (vykonávané dle autorského zákona).
Neboť pro výkon výtvarné činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, nebude Vám ani přiděleno IČO. Lze Vám však doporučit zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu, kterým Vám bude přiděleno DIČ (které můžete uvádět na fakturách).
Vaše umělecká výdělečná činnost bude samozřejmě podléhat dani z příjmu, a to jako samostatná činnost - výkon nezávislého povolání ve smyslu § 7/2 písm. c) zákona o daních z příjmů. K daňové otázce Vás lze odkázat např. zde:
http://www.danove-priznani-jednoduse.cz/danove-priznani-studentu/umelec-podnikani-a-dane
Co se týče vztahu k Vašemu zaměstnavateli, platí dle § 304/1 a 3 zákoníku práce, že pro výkon umělecké činnosti (tedy i výtvarné činnosti) nepotřebujete souhlas zaměstnavatele.
Daňový pohled: platby za malby portrétu nemají charakter autorského honoráře, inkasované příjmy zahrne v celé výši do svého daňového přiznání umělec a odvede daň z příjmů. Náklady má možnost uplatnit využitím paušálu 40%.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pečovatelský příplatek na odlehčovací službě o nemohoucí seniory (24hodinová péče)
Pečovatelský příplatek ve mzdě: pracuji jako pracovník v přímé obslužné péči - pečovatelka. Jsem zaměstnána na odlehčovací službě která zajišťuje péči nemohoucím seniorům 24 hod. denně. Vím, že pracovníci domova seniorů tento příplatek ke mzdě dostávají. Jak je to v zákoně rozlišeno, když odvádíme stejnou práci. Prosím Vás také v jakém zákoně je toto upraveno. A jde napsat nějaký návrh, aby se tímto někdo zajímal.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 8 a v příloze č. 4 určuje zvláštní příplatek určitých skupinám zaměstnanců, kteří vykonávají druh práce v příloze uvedené.
V daném případě se může jednat o příplatek za: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb“, (II. Skupina) a to za:
4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob,
4.3. tělesně nebo mentálně postiženým.
Může se však i jednat o příplatek za: „Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. “ (I. Skupina).
O tom, zda se zaměstnanci poskytne příplatek nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel vzhledem k vykonávaným pracím ze stany zaměstnance. Pokud se domníváte, že máte na daný příplatek nárok a není Vám ze strany zaměstnavatele přiznán, můžete se obrátit na zaměstnavatele s písemnou žádostí o poskytnutí příplatku, případně o vysvětlení, proč Vám není příplatek přiznán. Bude-li pro Vás odpověď neuspokojující, lze se obrátit na místně příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k šetření v této oblasti. Další možností je obrátit se na soud s žalobou o přiznání daného příplatku, to bych však doporučila pouze v případě, že budete jistě vědět, že Vám příplatek nebyl přiznán, ačkoliv se tak mělo stát (např. provedenou kontrolou ze strany inspektorátu práce, nebo zaměstnanec na stejné pozici příplatek pobírá a Vy nikoliv).
_
- Opomenutý dědic a znovuotevření dědického řízení
- Dědictví nebylo nabídnuto potomkovi v dědickém řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
- Dospělý dědic nebyl přizván k dědickému řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
Je možné znovuotevřít dědictví po otci z roku 1968. Vše okolo dědictví zařizovala matka a mě do dědictví nezahrnula. V té době jsem byla plnoletá a nebyla jsem vyděděna a ani jsem se dědictví nezřekla. Dokud matka žila, přišllo mi nepatřičné se jí na něco vyptávat. Po smrti matky jsem zjistila, že veškerý majetek darovala mé sestře. Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Mohla jste podat žalobu na ochranu oprávněného dědice, avšak tu bylo nutno podat do 3 let od právní moci konečného rozhodnutí v dědickém řízení. Nyní je váš nárok promlčen.
Ani znovuotevření dědického řízení Vám nepomůže, protože tam je rozhodný okruh dědiců zjištěný v původním dědickém řízení, navíc řízení lze zahájit jen kvůli nově objevenému majetku.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje v bytě - práva nájemce, nájemníka
Syn se odstěhoval do Ostravy za prací a pronajal si přímo od majitele jeden pokoj v bytě 4+1, dočetl jsem se, že se na něj nevztahuje taková právní ochrana, jako kdyby si pronajal celý byt (snadnější výpověď a pod.). Je to pravda, ře pokud se nepronajímá celá jednotka - prý nemá nájmce tolik práv? Děkuji Kamil
ODPOVĚĎ:
Uzavřel-li Váš syn nájemní smlouvu, dle které má užívat pouze jeden pokoj v bytě, bude rozhodující pro posouzení platnosti takové smlouvy její přesné znění, tedy zda splňuje všechny podstatné náležitosti, které má nájemní smlouva mít. Má-li ve smlouvě vymezen pouze pronajatý pokoj, vzniká mu s tím i právo na užívání společných prostor jako kuchyň, sanitární zařízení, přístupové cesty atd.
Majitel bytu může uzavřít na jeden byt nezávislé nájemní smlouvy, pro více nájemců. U takových to nájemců nevzniká společný nájem ani podnájem a každý z nich má taková práva a povinnosti jaké dává zákon nájemci. Na druhou stranu jsou jejich práva a povinnosti omezena právy a povinnostmi těch dalších nájemců. Bude se to týkat např. úhrady nákladů na nezbytné služby (dodávky vody, tepla ad.) nebo údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním bytu. Pro předejití případným sporům je vždy dobré, aby pronajímatel všechny v budoucnu sporné záležitosti upravil v nájemní smlouvě.
_
OBČAN-EXEKUCE
OBČAN-BYDLENÍ
- Koupě exekučně zabaveného bytu v dražbě i s nájemníkem, nájemcem - co s nájemníkem udělat?
- Dražba bytu s nájemcem, nájemníkem - je možné nájemníka vystěhovat nebo s ním uzavřít nájemní smlouvu?
- Vystěhování nájemce z vydraženého bytu v exekuční dražbě - je možné nájemníka vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka z vydraženého bytu v exekuční dražbě - je možné nájemníka vystěhovat?
koupil jsem byt v dražbě, na který byla na původního majitele uvalena exekuce. Teď mi běží 15ti denní lhůta, do které mě může jiný účastník dražby přeplatit o 1/4 z celkové ceny.
Když jsem se do bytu šel podívat, tak v něm je nájemník, který má pronájem od původního majitele - vůbec o tom nevěděl. Potřeboval bych prosím poradit, jak mám dále postupovat. Ten byt bych chtěl pronajímat, takže mi nevadí, že tam někdo je. Musím nejspíš sepsat novou nájemní smlouvu. Ale od kdy bych si měl nárokovat platbu nájmu? Jelikož teď ten byt už původního majitele není, tak by neměl být nájem zasílán původnímu majiteli? Můj prakticky ten byt taky není, ale už bych v něm, kdybych chtěl, mohl bydlet (podle dražební vyhlášky a usnesení o příklepu). Ale usnesení o příklepu ještě nenabylo právní moci. To může trvat 1-1,5 měsíce. To je ten důvod, že nevím, jak mám dále postupovat. Chtěl bych tam i vyměnit zámky, ale nevím, zda to můžu. Předem děkuji moc za rady. Petr
ODPOVĚĎ:
Je zarážející, že nájemce o dražbě nevěděl, protože podle § 335b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), se usnesení o nařízení prodeje nemovité věci doručí známé osobě, která má k nemovitosti nájemní právo. V případě exekucí je to exekuční příkaz. Bývalý vlastník zřejmě exekutorovi neoznámil, že k bytu má jiná osoba nájemní právo.
Podle § 336l odst. 2 OSŘ se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Vlastníkem se tedy stáváte se zpětným účinekm ke dni vydání usnesení o příklepu.
Podle § 336l odst. 5 písm. a) OSŘ nezaniká právo nájmu bytu. Pokud se tedy nenajde žádný vydražitel, stanete se pronajímatelem namísto původního vlastníka. Nájemní smlouva tedy nezanikla a není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu.
Jak je uvedeno výše stáváte se vlastníkem bytu zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu. Od tohoto okamžiku vstupujete namísto původního pronajímatele a náleží Vám veškeré práva a povinnosti ze smlouvy, tudíž i nájemné.
Vyměnit zámky můžete v podstatě jen po dohodě s nájemcem, resp. nesmíte mu znemožnit užívání bytu, neboť jak je uvedeno výše, nájemní smlouva nezanikla a nájemce má tak právo na nerušené užívání bytu.
Ještě se vrátím k tomu, že jste o nájemníkovi nevěděl. Bývalý vlastník měl povinnost oznámit exekutorovi jemu známé závady na nemovitosti (tedy i skutečnost, zda má někdo nájemní právo k nemovitosti). Pokud tak učinil, mělo být právo nájmu uvedeno v dražební vyhlášce. Pokud tak bývalý vlastník neučinil, odpovídá za případnou škodu, která by tím vznikla (to by bylo relevantní zejména v případě, že byste chtěl byt sám užívat a musel si zajistit náhradnů ubytování apod.).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Dědění stavebního spoření druhem, družkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
- Dědění stavebního spoření partnerem, partnerkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
Společné stavební spoření. Chceme s družkou společně spořit na stáří či pro případ nemoci. Ale nevíme jako druh a družka jakým způsobem aby to nešlo do dědictví pro naše děti. Mám stavební spoření na vysokou cílovou částku a má představa byla že by jsme tam každý stejným dílem ukládali peníze a pokud by se nám něco stalo tak druhý by pak z těch peněz dožil. Jenže určitě to přejde do dědictví na mé dospělé dcery a i když vím že by ho neošidily, tak nemůžu vědět koho si jednou vezmou za manžela a jak dalece jim bude zasahovat do takových věcí. Nejde že by se mé dcery toho stavebního spoření už za mého života zřekly v přítelův prospěch? Nebo že by jsem sepsala závěť a tam určila přítele jako dědice stavebního spoření? Pokud to tak nejde je nějaká možnost jak si společně může druh a družka šetřit aniž by se nemuseli bát že když jeden z nich zemře
tak ten druhý nebude mít z peněz nic?
Předem děkuji Květa
ODPOVĚĎ:
Takovým způsobem funguje penzijní připojištění. Penzijní připojištění se nezařazuje do dědického řízení vůbec, jestliže je ve smlouvě o penzijním připojištění určena obmyšlená osoba v případě úmrtí. Každý si tedy můžete založit penzijní připojištění a ve smlouvách se můžete navzájem určit jako obmyšlené osoby. Stavební spoření jde do dědického řízení vždy.
Pokud sepíšete závěť, ve které odkážete stavební spoření svému druhovi, mohou Vaše děti namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního vašeho majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Historické vozidlo nebylo přespáno na nového majitele a neprošlo dědickým řízením - jak se může nový majitel domáhat vlastnictví?
- Nepřepsání historického vozidla na nového majitele - dodatečný převod majetku po smrti zůstavitele
- Nepřepsání historického vozidla na nového majitele před dědickým řízením - jak to dát do pořádku?
1985 se prodala motorka Java 250 a a než se přepsala majitel náhle zemřel. Dodnes (05.03.2016) nebyla přepsána a nynější majitel jí chce přepsat na sebe. Nějak se zapomněla dát do dědictví a já jako syn jí zatím nezdědil. Co se dá udělat aby se to dalo do pořádku. Děkuji za radu, Láďa
ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví po Vašem otci. Na okresním soudě, který je v obvodu místa posledního bydliště Vašeho otce, Vám poskytnou příslušný formulář, který vyplníte a odevzdáte ho na podatelně tohoto soudu. Soud zahájí řízení o nově objeveném majetku zůstavitele a pověří notáře, který motorku projedná. Na základě konečného pravomocného usnesení poté budete moct nakládat s touto motorkou.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Pomluvy bývalého manžela - je možné udělat nahrávku a nahrát co říká na diktafon, mobil, tablet, skrytou kameru (důkaz pro soudní řízení)?
- Nahrávka manžela při týrání manželky jako důkaz k soudu, soudnímu řízení
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Finanční odškodnění a omluva za pomluvy od bývalého manžela
Bývalý manžel o mě, našich dětech a celé mé rodině šíří pomluvy a vyslovené lži. Nedávno mě sama kontaktovala jeho nová přítelkyně, které napovídal spoustu naprostých výmyslů, např. že jsem mu ukradla jakési historické motocykly, Které ovšem NIKY NEVLASTNIL, a mnoho jiného. Tyto lži šíří i o mé rodině, sestře, a to nejen před svou současnou partnerkou, které už se některé věci nezdály, a proto mě oslovila. Vím, že se mohu bránit, ale jak mu to mohu dokázat v případě, že by jeho partnerka nechtěla proti němu svědčit? Mohu si na schůzce, kterou plánujeme a kde jej chceme konfrontovat s těmito pomluvami učinit záznam, např na tablet či mobilní telefon? A jelikož jsou to lži opravdu urážející, jako že udržuji intimní poměr s jeho vlastním otcem, jelikož nemůže přenést přes srdce, že jeho otec nás, tedy mě a děti - obě dospělé, často navštěvuje, jelikož miluje své vnučky. Mohu
např. u soudu žádat jako omluvu např. i finanční částku? ale o ní mi nejde. Děkuji Marie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v případě, že Vám lživými řečmi vznikne nemajetková újma např. na cti či společenském zařazení, jistě lze u civilního soudu požadovat jak omluvu, tak i finanční kompenzaci. Z Vašeho uvedeného popisu by se mohlo jednat i o trestný čin pomluvy. Zde by bylo prvnotním účelem potrestání bývalého manžela, kompenzace až na druhém místě. Případné lživé pomluvy si můžete bez problému nahrát.
_
RODINA-SJM
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - je možné darovat nebo se musí zúžit SJM?
Pokud máme s manželem rodinný dům ve SJM můžeme opravdu použít darovací smlouvu na převedení jeho podílu na můj podíl. Jeden notář mi říkal že pokud máme SJM včetně rodinného domu, darovací smlouvu použít nelze. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Taková darovací smlouva skutečně není možná. Mohli byste s manželem uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, přičemž rodinný dům by byl ode dne účinnosti smlouvy pouze ve Vašem vlastnictví. Taková smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu, aby byla platná.
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Darování nemovitosti pro případ smrti - notářský poplatek
Prosím o stručnou odpověď přesně jen na to, na co se ptám a moc děkuji.
Pokud daruje rodič za svého života svému dospělému dítěti nemovitost, vyhne se obdarovaný potomek v dědickém řízení zaplacení odměny notářovi. Platí totéž při "Darování (nemovitosti) po případ smrti"? Tzn. že v dědickém řízení rovněž nebude platit odměnu notářovi, protože vlastně už nemovitost nedědí?
(Při nemovitosti nad 30 mil. se jedná o nezanedbatelnou částku 38.300 Kč).
Může být smlouva napsaná na počítači? Musí být ověřené podpisy? Bára
ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je závazek zůstavitele a přechází na dědice. Dědic tedy darované nemovitosti zdědí v dědickém řízení, kde z nemovitostí zaplatí odměnu notáři a poté musí závazku dostát a darovat nemovitosti obdarovanému.
Ve Vašem případě dle mého názoru by splýval dědic s obdarovaným, tedy by Vaše dítě tak jako tak muselo odměnu notáři zaplatit.
Při sepisování darování pro případ smrti je nutno pamatovat na § 2058 odst. 1 věta druhá: Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma. Smlouva může být sepsána na počítači a na jednom vyhotovení by měly být ověřené podpisy pro katastr nemovitostí. Darování pro případ smrti je dále upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zřeknutí se dědictví v dědickém řízení - postup, návod, informace
02/2015 mě umřela manželka a r. 2010 udělala závěť. K vyřizování dědictví jsem dostal od dětí ověřenou plnou moc k vyřízení. , Řekli mě, že mám veškeré dědictví po manželce si nechat napsat na sebe. U notáře mě řekli, že to nejde, že závěť má vyšší prioritu. Je sice pravda, že jsem nedonesl žádné potvrzení o zřeknutí dědictví v můj prospěch.
Prosím Vás, jak má být formulováno takové zřeknutí v můj prospěch, samozřejmě to podepíšou ověřeně.
Žádné dluhy nemají, ale nikdo předem neví, tak kdyby se objevile u některého z nich exekuce, jak tedy postupovat. Jsem tam registrován, poplatek jsem za informace zaplatil. Děkuji a s pozdravem Luboš.
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od 1.1.2014 klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než předchozí občanský zákoník. NOZ neumožňuje dohodu dědiců v případě, kdy zůstavitel sepsal závěť a notář ji musí respektovat a rozdělit majetek přesně podle přání zůstavitele. Zůstavitel by musel v závěti výslovně připustit dohodu dědiců (na rozdíl od starého občanského zákoníku, kde byla dohoda dědiců možná, i když byla sepsána závěť a nebylo v ní výslovně uvedeno, že se mohou dědicové dohodnout i jinak). Děti se tedy nemohou zříct dědictví ve Váš prospěch a notář musí závěť respektovat. Po skončení dědického řízení Vám mohou děti zděděný majetek darovat.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM
- Nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM po návratu do ČR (práce v zahraničí)
V současné době žijeme v jiné zemi EU než v ČR (Malta). Já i moje manželka regulerně pracujeme s pracovní smlouvou. Manželka otěhotněla a plánujeme návrat do ČR během druhé poloviny 2016. Tedy nějakou dobou potom co se dítě narodí.
Chtěl bych se zeptat zda bude mít manželka nárok na rodičovský příspěvek a následně na mateřskou?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Aby vznikl Vaší manželce nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), jejíž výplata předchází výplatě rodičovského příspěvku, musel byste být Vy nebo Vaše manželka v ČR alespoň nějakou dobu zaměstnán (nemocensky pojištěn). V opačném případě bude mít Vaše manželka při splnění podmínek nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je také to, že zde oba budete mít bydliště (budete zde bydlet) a trvalý pobyt.
Doporučuji Vám si rovněž zjistit, zda by Vaší manželce nevznikl nárok na mateřské či rodičovské dávky přímo na Maltě. Pak by bylo možné požádat o výplatu těchto dávek do ČR.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podmínky pro nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie ČR
PČR v trestní řízení věc uložila. Na základě § 65 tr. řádu jsem požádal o nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mi nahlédnutí do spisu zamítl vzhledem k tomu, že nebyly naplněny formální náležitosti pro nahlédnutí do spisu. Narozumím tomu, jaké formální náležitosti musím naplnit.
Děkuji za radu S pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Podle § 65 může nahlížet do spisu jen obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba. Nikdo jiný. Nerozumím uložení věci. Pokud však nebylo zahájeno trestní stíhání, nelze do spisu takto nahlížet.
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Placení sociálního pojištění u studenta s přivýdělkem - dohodou o provedení práce, DPP
Dobrý den měl bych dotaz ohledně sociálního pojištění. Toto léto mi bude 26 let avšak budu stále student.
Jde mi o to, zda v 26 budu muset platit sociální pojištění, pokud si při studiu vydělávám a to Dohodou o provedení práce, plus ještě prodejem autorských uměleckých děl (jsem výtvarník). Jak to je tedy se Sociálním pojištěním, je povinné ho v tomto případě platit?
A budu ho muset platit dále za stejných podmínek když mi skončí studium?
Dodatek: Na finančním úřadě jsem se dozvěděl, že musím být v mém případě osvč a tudíž si sociální pojištění budu muset platit. Je to tak musím být pokud si vydělávám
Dohodou o provedení práce a prodejem uměleckých děl osvč? Děkuji, Radovan
ODPOVĚĎ:
Z dohody o provedení práce je za Vás zdravotní, sociální a nemocenské pojištění odváděno až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Toto pojištění odvádí zaměstnavatel, takže si s ním nemusíte dělat žádné starosti.
Podle § 9, odst. 3, písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Těmito příjmy jsou autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá povinnost být OSVČ. Jestliže studujete, do dosažení 26 let věku jste tzv. nezaopatřeným dítětem, díky čemuž můžete být OSVČ s vedlejší činností. Při vedlejší činnosti pak platí, že pokud byl Váš daňový základ za rok 2014 nižší než 62.261 Kč (pro příjmy za rok 2015 platí částka 63.685 Kč), nemáte za rok 2014 povinnou účast na důchodovém pojištění. To znamená, že až do podání Přehledu za rok 2015 nemusíte platit zálohy na sociální pojištění.
Po dosažení 26 let věku ale přestanete být nezaopatřeným dítětem a pokud si například nenajdete zaměstnání, budete již považován za OSVČ s hlavní činností, což znamená, že budete muset hradit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1.943 Kč měsíčně.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene odpadové roury
Přes pozemek vede přepad obecního panelového domu, který není věcným břemenem a ani není nikde zapsán.
V roce 2011 potrubí prasklo a zamořilo větší část pozemku, město nechalo potrubí vykopat a dělníci
potrubí provizorně opravili. V letošním roce nebylo možné v létě pozemek využívat z důvodu zápachu, potrubí také za posledí 4 roky pravidelně zamořuje potok splašky.
Pokusili jsme se s městem dohodnout na nápravě a případné kompenzaci za znečistění a omezení možností využití pozemku. Město naše návrhy odmítlo s odůvodněním, že je potrubí "vydrženo" protože bylo zřízeno v roce 1965, nicméně o jeho existenci jsme se dozvěděli práve v roce 2011, kdy jsme si mysleli, že jde o havárii vodovodu.
Nyní chce město opět rozkopat pozemek protože u paneláku chtějí stavět čističku, která bude vodu odvádět opět stejným potrubím, které se ale bude muset vyměnit. Zajímalo by nás jestli se město může takto zachovat a využívat náš pozemek i bez našeho souhlasu a bez jakékoli kompenzace (nájem apod.). Iva
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz naleznete v § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vlastník kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí; stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace;
- práva podle předchozí odrážky musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- výkon práva podle první odrážky musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby (např. nájemci pozemků či staveb) a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem;
- vznikla-li vlastníku pozemku či stavby (popř. jiným osobám, které pozemek či stavbu užívají) výkonem práv stavebníka nebo vlastníka kanalizace majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník kanalizace dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- práva a povinnosti podle předchozích odrážek přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
O každé zamýšlené stavební činnosti na Vašem pozemku je tudíž město povinno Vás s předstihem informovat, přičemž případný vznik Vašeho práva na finanční kompenzaci není vyloučen. V tomto ohledu dále upozorňuji, že dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vznikne-li spor o rozsah oprávnění vlastníka či provozovatele kanalizace, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče obtěžování zápachem, upozorňuji na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat; zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo; to neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.
Přestože § 1013 občanského zákoníku upravuje především sousedské vztahy, je použitelný rovněž i na Váš případ.
V této souvislosti lze pak v obecné rovině vycházet také z § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Máte-li proto zájem o vyřešení Vámi popsané situace, můžete se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, s nímž je možné vyřešit otázku rozsahu oprávnění města (jako vlastníka kanalizace). Dále se můžete (ideálně spolu s dalšími obdobně postiženými vlastníky pozemků a staveb) obrátit na advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete zahájit jednání s městem o vyplacení finanční kompenzace za ztížení užívání Vašich pozemků a staveb, popř. se můžete zároveň obrátit na soud s žalobou na odstranění obtěžování zápachem z kanalizace.
Co se týče městem tvrzeného vydržení kanalizace, uvádím pouze stručně, že pro vydržení určitého práva (např. práva umístit do cizího pozemku kanalizaci) nestačí pouze uplynutí vydržecí doby, nýbrž musí být splněny i další podmínky (zejména tu musí existovat tzv. dobrá víra na straně vlastníka kanalizace). Svou argumentaci proto můžete zaměřit rovněž tímto směrem, tzn. že můžete zpochybnit oprávněnost umístění kanalizace do Vašich pozemků (kanalizace by tak mohla představovat tzv. černou stavbu).
Závěrem pouze uvádím, že ve své odpovědi jsem vycházel z předpokladu, že předmětné potrubí je kanalizací ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Dle § 2/2 tohoto zákona je kanalizací provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Disponování s bytem v neukončeném dědickém řízení
- Prodej bytu v neukončeném dědickém řízení - může dědic uzavřít smlouvu o kupní smlouvě budoucí?
Po smrti otce jsme se sestrou zdědily (budeme dědit, ještě není ukončeno pozůstalostní řízení) byt, který chceme prodat - můžeme už dopředu byt (který nám ještě nepatří) nabízet a případně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě? Anebo by i toto bylo považováno za dispozici s bytem?
Děkuji předem za odpověď, Alice
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v řízení o pozůstalosti již byly poučeny o dědickém právu a dědictví jste neodmítly, je jasné, že budete dědičkami a tudíž byt zdědíte. V takovém případě můžete uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí (ještě před ukončením řízení o pozůstalosti) s tím, že kupní smlouvu můžete uzavřít až po právní moci usnesení o skončení řízení.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Omezení svéprávnosti 2016 - postup, návod
- Omezení způsobilosti k právním úkonům 2016 - postup, návod
Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy: Komu se tento návrh podává?
2. Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje? Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření?
4. S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat? Děkuji za jednotlivé odpovědi s informacemi,
Karel
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
k problematice vizte náš článek na stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/svepravnost/
Sděluji, že návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.
Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).
Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.
Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření
Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)
Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.
Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).
Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.
Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin výtržnictví - trest, trestní sazba
- Trestný čin ublížení na zdraví - trest, trestní sazba
07/2015 hádka v hospodě, venku rvačka, 4 osoby vč. mě. Slovní potyčku začali ti dva muži. Jednoho muže jsem přetáhl láhví od piva přes hlavu. Jediný svědek celého incidentu byla patrně přítelkyně jednoho z mužů ve rvačce. Muže poté převezla sanitka na chirurgii, při vědomí s tržnými ranami na hlavě a byl ponechán na pozorování. Pracovní neschopnost déle než týden.
Všichni 4 jsme byli obviněni z výtržnictví, ublížení na zdraví, výslech na Policii, po 2-3 měsících mi přišel dopis, že do případu je přibrán Soudní lékařský znalec aby posoudil jaká byla zranění, intenzita atd.
Jaký trest mi hrozí ať už budu viníkem označen já, on nebo oba. Trestní rejstřík mám čistý.
Vím že použití lahve bylo velmi špatné a tím že jsem obviněn z výtržnictví + ublížení na zdraví, mám velké obavy aby můj trest neskočil někde Ve vězení či něco takového. Aby můj čin nebyl posuzován nejak extremně i když to tak bohužel vypadá.
Jak poznám jestli je můj čin klasifikován jako přestupek nebo trestný čin. Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Trestní zákoník stanoví o trestném činu ublížení na zdraví následující:
§ 146 Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(3) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,
b) spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo
c) spáchá-li takový čin na dítěti mladším patnácti let.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.
Rozlišení mezi přestupkem a trestným činem záleží na orgánech činných v trestním řízení, ale dle judikatury se má za to, že existuje lhůta 7 dnů, kdy je porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadněn výkon obvyklé činnosti. Nedá se tedy říci, že by toto naplnilo, že poškozený byl v pracovní neschopnosti 7 dnů, ale je důležité, aby změněný stav, který nastal např. déle trvajícími bolestmi, horečkami, nespavostí, poruchami čití, nechutí k jídlu, déletrvajícím vrhnutím, nemožností pohybu, upoutáním na lůžko apod. ; patří sem také případy, kdy nemoc, kterou již poškozený měl, se zhoršila, příznaků, jak co do množství, tak co do intenzity, přibylo. Pracovní neschopnost je tedy důležitým kritériem při posuzování pojmu „ublížení na zdraví“, není však kritériem jediným, ani rozhodujícím. Právě proto byl přibrán soudní znalec, aby rozhodl o tomto.
Dalším krokem v řešení situace by bylo, byl-li by čin posouzen jako trestný čin, zda půjde jednání kvalifikovat jako ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, zda tedy to, že se to stalo ve rvačce, tedy v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Každé posuzování však přísně individuální, takže jakékoliv předvídání výsledku by bylo jen věštěním z křišťálové koule.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bytový dům ve spoluvlastnictví a výměna některých oken - jak se rozpočítat z fondu oprav?
Bytový dům se 7 byty. Jsme stále ještě Občanské sdružení (toto bude do konce roku změněno na spolek), nejsme vlastníky bytů, ale máme každý nějaký podíl na nemovitosti. Byty nejsou stejné, takže někdo má 90/1000, někdo 134/1000 a někdo 182/1000, i toto se ještě do konce roku změní.
Nyní se budou vyměňovat okna u sklepů a to jen u někoho. Jak se na konci roku bude rozúčtovávat toto ve fondu oprav. Zatím jsme vždy z fondu oprav dělali věci společné - oprava střech a to se rozúčtovalo podle podílu každému. Nyní se přeme a nejsme jednotní a tak by mě zajímalo jak je to správně. Jak se vlastně považuje sklep jednotlivce (to jako můj vlastní sklep kde já mám své věci) - je to společný prostor nebo je to jen moje? A bude se částka vyúčtovávat všem rovnoměrně z fondu oprav jako u ty střechy nebo jen těm, kteří si nechají
dělat nová okna, je jich většina. Do fondu oprav přispíváme všichni každý měsíc částkou podle toho jak velký má kdo podíl. Jak to je, prosím Vás. Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V tomto případě neplatí, že některý spoluvlastník vlastní jen svůj byt, příp. nebytový prostor a podíl na společných částech. Skutečnost, že každý spoluvlastník užívá konkrétní byt, je jen věcí dohody spoluvlastníků. Neznamená to, že jeden konkrétní spoluvlastník je výlučným vlastníkem konkrétního bytu.
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud
Z uvedeného vyplývá, že záleží pouze na spoluvlastnících jak se mezi sebou dohodnou. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne soud. Pokud k dohodě dojde, může se přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, obrátit na soud a navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil.
Výhodnější formou vlastnictví bytového domu je bytové spoluvlastnictví, kde platí, že každý má vlastnické právo k bytové jednotce a podíl na společných částech domu. Dům je pak spravován společenstvím vlastníků.
_
OBČAN-DLUHY
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější insolvenci, insolvenční řízení
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější oddlužení, osobní bankrot
Známý se před 7 lety zadlužil. Zadlužil se u banky i u nebankovního sektoru. Má zaměstnání na hlavní pracovní poměr (doba neurčitá) a poradili mu návrh na insolvenci, protože pořád jsou jiní věřitelé a dluhy i přes srážky ze mzdy stále narůstají. Problém je, že tenkrát do smluv uvedl a doložil nepravdivé informace zvláště o příjmu. Tyto dokumenty má teď doložit, co mu tedy hrozí pokud se na to přijde nebo jaký bude další postup?
Děkuji, Miloslava
ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš známý zadlužil na základě úvěrové smlouvy a hrubě zkreslil údaje o svém příjmu, pak se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Jelikož se tak stalo před 7 lety, pak i kdyby se skutečně jednalo o trestný čin, pak by trestní odpovědnost již zanikla, protože trestný čin se promlčel.
Návrh na oddlužení by skutečně mohl situaci vyřešit. Rozhodně se však neobracejte na společnosti, které "zaručují oddlužení" atd. Obraťte se na advokáta nebo specializované poradny, které Vám pomohou sepsat návrh na oddlužení a poradí Vám jaké přílohy je nutné k tomuto návrhu připojit.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Demolice řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?
- Ztluštění zdi vedlejšího domu z důvodu demolice řadové budovy
- Zbourání řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?
- Ztluštění zdi vedlejšího domu z důvodu zbourání řadové budovy
Matka zdědila rodinný dům, před svatbou staršího syna nechala matka na katastru rozdělit dům na dvě části, kterým byla přiřazena samostatná parcelní čísla (pozemky i budovy). Jednu část darovala synovi a druhou si ponechala. Před svatbou mladšího syna nechala přiřadit a zapsat do katastru další číslo popisné. Tuto druhou polovinu pak mladšímu synovi darovala.
Mladší ze synů se o svoji část domu řádně staral a udržoval v dobrém stavu. Starší syn do své části peníze neinvestoval, protože se odstěhoval a nechal budovu chátrat, ale ne zase natolik, aby nějak ohrožovala okolí.
Po třiceti letech starší syn daroval svoji část domu zase svému synovi. A ten nyní tuto část chce zbourat. Ačkoli byl několikrát vyzván, aby budovu udržoval v řádném stavu. Budova ale není v takovém stavu, aby někoho ohrožovala, jen do ní nebylo investováno. Jelikož defakto mezi oběma částmi domů není štítová zeď, jen společné stěny 30 cm a dokonce 15 cm, musela by být nová štítová zeď zbudována. Tento synovec chce, aby se strýc finančně podílel 50% na všem, co by se týkalo stavebních úprav pro zbudování této stěny, aby potom následně mohl demolici realizovat.
Má na takové požadavky nějaký nárok, jetliže strýc s demolici části budovy nesouhlasí a trvá na udržování
této části v řádném stavu? Může strýc zažádat, aby vzniklý stav byl řešen tak, aby se budova posuzovala jako dům se dvěma bytovými jednotkami, u kterých je vymezeno užívání i udržování pro každého majitele?
Protože jinak obě části domů jsou užívány nezávisle na sobě. A jednotlivé části jsou jasně vytyčeny geometrickým zaměřením. Strýc rozhodně nechápe, proč by se měl angažovat v této záležitosti, a to i finančně, když celá záležitost je účelově směřována jen pro osobní zájem jeho synovce.
Děkuji. Ivan
ODPOVĚĎ:
V prvním kroku je třeba zjistit, jak je vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí. Pokud se jedná o podílové spoluvlastnictví, tak dle zákona nelze provádět zásadní zásahy bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Ale i v případě, že by byl dům rozdělen na bytové jednotky, i za této situace by nebylo možno bez dalšího část (byť relativně samostatnou) bourat, jelikož se zásah významně dotýká společných částí domu. Musela by na to být dohoda obou vlastníků jednotek, nehledě na nutná povolení stavebního úřadu. Rozhodně zde není dán právní nárok na úhradu 50 % ze strany druhého spoluvlastníka na stavební úpravy, které plánuje realizovat.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešná směnka - jak se bránit?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Falešná směnka - trestní oznámení
OBČAN-DLUHY
- Falešná směnka - odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu
Dcera obdržela v pátek 18.9.2015 dopis od firmy HEINEKEN - Výzva k úhradě. V dopise je uvedeno, že na základě osobního ručení za splatný závazek dlužníka Bistro Zličín s. r. o. má do 14 dní uhradit jeho dluh ve výši 404.509 Kč. Spojila jsem se s firmou HEINEKEN a bylo mi řečeno, že dlužníka nemohou sehnat a mají podepsanou směnku, kde je sice správné datum narození i číslo občanského průkazu mé dcery, ale chybná adresa bydliště. Směnku údajně ověřili 2 obchodní zástupci firmy HEINEKEN. Kopii směnky dceři poslat nechtějí. Domnívám se, že pokud by směnku někdo ověřoval, tak tam bude správná adresa bydliště. Jde zřejmě o podvod. Dcera žádnou směnku nepodepsala. Co s tím máme dělat? Jak se může dcera bránit? Vyhrožují předat vymáhání částky externí společnosti, popř. přistoupí k vymáhání soudní cestou. Uvažujeme o podání trestního oznámení na jednatele dlužníka Bistro Zličín s. r. o. Co když věřitel předá směnku k vymáhání? Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pravděpodobně došlo k nějakému podvodu ze strany dlužníka, pokud je vyloučeno, aby Vaše dcera za nějakou takovou směnku skutečně ručila. Je dobré s uvedeným věřitelem společností Heineken komunikovat a věc řešit nejprve spolu, protože pokud by došlo k soudnímu sporu, pravděpodobně by se přišlo na to, že dcera ručitelem směnky není. Můžete samozřejmě společnosti sdělit, že se obrátíte na orgány činné v trestním řízení, protože zde zjevně došlo k trestnému činu podvodu. Je možné se s dopisem skutečně na tyto orgány obrátit a pokusit se předem řešit případné komplikace. Domnívám se, že by viníkem nemusela být jen společnost Bistro Zličín, ale i druhá strana, když tvrdí, že směnka byla z jejich strany ověřena a nyní odmítají komunikaci a předložit důkazy.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a podání návrhu na insolvenci - je možné současně?
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a připojení dluhu do seznamu věřitelů v insolvenci, insolvenčním řízení
Pohledávku z obchodního styku jsem uplatnila u soudu, ale řízení je nyní pozastavené, k žádnému soudnímu jednání zatím nedošlo. nyní mě oslovili další věřitelé stejné firmy s tím, že budou podávat návrh na insolvenci, abych se připojila. Obávám se, že nemůžu pohledávku zároveň mít přihlášenou u soudu a zároveň v insolvenci - stornovat podanou žalobu nechci, protože už jsou zaplaceny soudní poplatky a byly provedeny některé úkony advokátem. Právní zástupce ostatních věřitelů tvrdí, že je možné, abych pohledávku uplatňovala duplicitně v insolvenčním řízení bez ohledu na probíhající, resp. dočasně pozastavené, soudní jednání.
Je opravdu takový postup je možný, případně jestli by takový postup pro mě naopak nepředstavoval nějaká rizika. Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Pokud jiný věřitel dlužníka zahájí insolvenční řízení a insolvenční soud dojde k závěru, že dlužník je v úpadku, pak se ze zákona přeruší řízení, které jste již zahájila (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolveční zákon).
Pokud budete chtít, aby Vaše pohledávka byla alespoň částečně uspokojena, pak se stejně budete muset přihlásit do insolvenčního řízení se svou pohledávkou.
Pokud je dlužník skutečně v úpadku, pak je insolveční řízení zřejmě jedinou cestou, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení Vaší pohledávky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnučkou - jak toho dosáhnout?
- Smrt syna, dcery a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
Píši dotaz za svoji tetu (80 let), která nemá Internet. Je majitelkou dvou bytů v Plzni. Její jediný syn 2010 zemřel. Zůstala po něm dcera a vnuk. Teta by chtěla, vše odkázat svému pravnukovi (3 roky). Jak má sepsat závěť nabo uzavřít dědickou smlouvu, aby do jeho plnoletos (2016) ti nemohla vnučka byty prodat nebo zatížit hypotékou a on mohl ve svých 18 letech majetek převzít? Event. jak majetek rozdělit, aby vnučka dostala jen povinný podíl a zbytek pravnuk, ale aby ho vnučka do jeho plnoletos (2016) ti mohla jen spravovat a ne prodat?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné vnučce v závěti odkázat její povinný díl (tj. 1/4 pozůstalosti), aby nemohla závěť napadnout, např. v penězích. Není-li v pozůstalosti tolik peněz, mohla by jedině odkázat čtvrtinu každého bytu vnučce. Zbytek poté může Vaše teta odkázat svému pravnukovi. V závěti může Vaše teta rovněž uvést příkaz, aby se odkázaná nemovitost do 18. roku věku pravnuka nezcizila nebo nezatížila.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - spolumajitel užívá celou nemovitost, celý byt, dům
- Vydání bezdůvodného obohacení - spolumajitel užívá celý byt, dům, nemovitost
2013 jsem od svého přítele zakoupila ideální polovinu nemovitosti a pozemku na Praze-západ v obci Hvozdnice. Můj otec si vzal na sebe hypoteční úvěr a zastavil svůj vlastní dům, abychom mohli provést rekonstrukci domu ve Hvoznici, který byl v neobyvatelném stavu. Po proběhlé rekonstrukci jsme začali já i můj expřítel v domě bydlet a rovným dílem jsme spláceli hypotéku mému otci. Po čase jsme se rozešli, a jelikož bývalý přítel byl psychicky labilní a občas měl i vlny nekontrolovatelného vzteku vůči mně, rozhodla jsem se z domu odstěhovat. Od 1.1.2015 si pronajímám byt v Praze. S přítelem jsem se chtěla domluvit na společném prodeji domu a rozdělení prostředků. Bohužel domluva s přítelem se ukazuje nemožná. Nedodržuje ani to, na čem se písemně dohodneme. Dům stále užívá, mému otci polovinu hypotéky splácí. Dům prodat nechce. Vidíte reálnou šanci vysoudit na protistraně i částku za můj ušlý zisk – polovinu komerčního nájmu domu, když v něm nebydlím? Může fakt, že můj otec si vzal na sebe hypotéku, ovlivnit rozhodnutí soudu? Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám podat žalobu na rozdělení společné věci. Podle § 1144 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Domnívám se, že na ušlý zisk nemáte nárok, protože v domě nemáte žádného nájemce, se kterým byste měli uzavřenou nájemní smlouvu a na základě kterého by Vám vznikla nějaká škoda (ušlý zisk). Fakt, že Váš otec vzal na sebe hypotéku, nemá na rozhodnutí soudu vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Převod členství bytového družstva za života cizí osobě - vliv na dědění, dědictví potomky, dětmi
Je mi 51 let. Můj otec (78) převedl na bytovém družstvu svá vlastnická práva k bytu na svou kamarádku, s věcným břemenem pro sebe. Bylo tak učiněno v době, kdy byl v rekonvalescenci po mozkové mrtvici. Otázka: Jaká mám v této situaci dědická práva, v případě otcovi smrti? Zda a jaká závěť existuje, mi není známo. Děkuji, Váňová.
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš otec není ženatý a má pouze jedno dítě – Vás, tak jste jeho jedinou dědičkou ze zákona. Jestliže Váš otec zanechá závěť a Vy podle ní nedostanete svůj povinný díl (tj. 1/4 celé pozůstalosti), mohla byste závěť napadnout a požadovat svůj povinný díl. Na družstevní byt však nemáte nárok, protože jej Váš otec převedl již za života na jinou osobu.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dětmi a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů v bytě, domě ve spoluvlastnictví manželů
Jak napsat platnou závěť? Chceme s manželem napsat vlastnoručně každý svou závěť. Máme dvě zletilé děti, syna a dceru. Syn dostal před 9 (v roce 1996) darem byt 3+1 v OV, který měl odhad asi 1.005.000, - Kč. Dcera nedostala nic a nic nechce, jelikož žije v zahraničí a je finančně zaopatřena. Chtěli bychom v závěti odkázat veškerý majetek manželovi/manželce, čili jeden druhému, protože nemáme žádné peníze na vyplacení dětí. Vlastníme RD a zahrádku s garáží. Jak uplatnit v závěti započtení daru synovi? A jak ještě včlenit dar (byt) do závěti, kdyby syn zemřel dříve, než jeden z nás rodičů a dědictví pak po smrti jednoho z nás manželů, chtěla vyplatit nevěsta pro synovy děti (naše vnoučata)? Nemáme uspořeny peníze a bojíme se, abychom si nemuseli prodat střechu nad hlavou. Už ani nemáme síly vše vyřizovat, vše sbalit a stěhovat se, když nemáme kam. A aby jeden z nás manželů, který zůstane naživu, neměl kromě smutku a žalu další starost s vyplácením dědictví. Jsme již důchodci, nemáme zdraví a nemůžeme si jít přivydělat. Předem děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Každý z Vás může sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek odkazuje druhému manželu. Náležitosti závěti, aby byla sepsána platně, naleznete např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
V závěti uveďte, že si přejete, aby Vaše děti závěť respektovaly, a kdyby Váš syn odmítl závěť respektovat, uveďte v závěti, že přikazujete, aby se na podíl Vašeho syna započetla hodnota bytu, který od Vás obdržel za života.
Kdyby Váš syn zemřel dříve, musel by on do své závěti uvést, komu byt odkazuje, protože je teď pouze v jeho vlastnictví. Vy ve Vaší závěti nemůžete řešit výplatu bytu, který Vám již nepatří.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědicové mají zájem o dům - kdo z nich dostane přednost dům vlastnit a vyplatí ostatní dědice? ¨
- Kdo z dědiců získá nemovitost když o ni mají všichni zájem a nechtějí spoluvlastnictví?
- Kdo z dědiců získá byt, dům když o ni mají všichni zájem a nechtějí spoluvlastnictví?
Dva sourozenci dědí 2/3 domu, jiní dva zbylou 1/3 domu (nejsou k prvním přízeň). Nezávisle si nechali udělat odhady domu, ty se však dost liší. Za jakou cenu se bude dům nabízet k prodeji, kdo bude prodejem pověřen?
(předejít tomu, aby dům byl prodán pod cenu a prodejce za to dostal provizi).
Pokud někteří z nich projeví zájem o dům s tím, že ostatní vyplatí, kdo z nich na to bude mít přednostní právo, pokud se nebudou schopni domluvit? Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení se dům neprodává. V dědickém řízení se pouze určí, kdo a v jakém poměru dědictví nabývá. Po skončení dědického řízení je na spoluvlastnících, jak se domluví o rozdělení společné věci. Pravidla pro správu společné věci jsou obsažena v občanském zákoníku (§ 1126 a násl.).
Zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k nemovitosti bylo od 1.1.2015 zrušeno, tudíž kterýkoli spoluvlastník nemovitosti může svůj podíl na nemovitosti prodat kdykoliv a komukoliv, aniž by ostatní spoluvlastníky o tom musel informovat.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1140 a násl. o. z.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na cizím pozemku a předkupní právo majitele pozemku
- Má majitel pozemku předkupní právo na stavbu na pozemku stojící?
Vlastním s bratrem na půl chatu, kterou již před váLkou postavil náš dědeček. Chata stojí na pozemku, který však je ve vlastnictví jiného člověka. Každoročně platíme majiteli pozemku nájem ve výši 800, - Kč za rok. Ráda bych prodala svoji polovinu chaty bratrovi, který o ni má zájem. Nemá, prosím, předkupní právo majitel pozemku? Platí se z prodeje daň? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, současná právní úprava zavedla princip, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že zde přes 50 let platila zásada opačná, existuje spousta případů, kdy tomu tak v reálu není, což je i Váš případ. Aby v budoucnu došlo k postupné harmonizaci reality a právní teorie, má vlastník pozemku předkupní právo na stavbu a naopak. Zákon přímo říká, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak prokázat peníze získané před manželstvím a investované do movitých a nemovitých věcí
- Peníze získané před manželstvím a investované do majetku v době manželství - rozvod manželství
- Rozvod manželství a vypořádání majetku koupeného z vlastních peněz jednoho z manželů (získaných před manželstvím)
Před uzavřením manželství cca rok jsem prodal dům v Praze. Za ty peníze koupil dům na vesnici do výlučně svého vlastnictví. Z těch samých peněz zrekonstruoval a vybavil (televize, počítače, kávovar, pračka, lednice atd). Koupil si i nějaké další věci (veterán, zahradní techniku atd.) platil účty a veškerý provoz domácnosti (benzin, dřevo, STK, pojištění, elektřinu vše.) Nepracuji. Mám občasný příjem z pronájmu nemovitosti.
Nyní peníze došly a rozvod je na krku. Musím a jak prokáži, že jsem vše pořizoval ze svých peněz nabytých před sňatkem? Nerad bych nyní při rozvodu musel dát část svého majetku (drahé) polovičce, která si ho hodlá nárokovat, protože mi za dobu sňatku prala a vařila. Její příjem byl zanedbatelný a nyní je přes rok na mateřské. Já platím veškerý provoz a podporuji jí deseti-tisíci měsíčně. Žena přišla s igelitkou, ale v objetí láska neřeší, až nyní, kdy vše pohaslo by chtěla víc.
ODPOVĚĎ:
Prokazovat opravdu budete muset. Při rozvodu zjednodušeně řečeno platí, že si každý odnes (05.03.2016) e, co do manželství přinesl + polovinu toho, co manželé nabyli za trvání manželství. V případě sporů, co do společného jmění patří a co do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je nutné doložení skutečností osvědčující vlastnictví toho či onoho manžela.
Není úplně nutné mít na vše paragon, neboť ten spíše svědčí o tom, že věc byla zakoupena, ale už ne kým a z jakých finančních prostředků (zda-li manžela či manželky). Za důkaz v tomto případě může sloužit vše, co prokazuje Vaše tvrzení. Svědectví, výpis z účtů, ale i kupříkladu potvrzení o zaměstnání atd. Platí, že kdo tvrdí, musí prokázat. Pokud si tedy manželka bude činit právo na Váš majetek, musí bezpečně prokázat existenci právního titulu (SJM, koupě, dar atd.).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM bez souhlasu druhého z manželů - jak napadnout dar a vrátit peníze do SJM (do dědického řízení)?
- Peníze darované ze SJM před smrtí bez souhlasu druhého z manželů - projednání peněz v dědickém řízení
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM pod vlivem léků na psychiku - napadení daru druhým z manželů
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování peněz pod vlivem léků na psychiku - je takový dar platný?
Manžel před svým úmrtím převáděl na účet příbuzných značné finanční prostředky ze svých účtů zřízených před manželství. Jednalo se o jeho prostředky před sňatkem a dále na tyto účtu šly i jeho příjmy z podnikání, které by spadaly do SJM. Celkem Jednalo se o 4 převody, přičemž u 3 převodů uvedl důvod darování, u jednoho důvod uveden nebyl. Tyto 3 převody chci respektovat, ale převod bez uvedení důvodu byl chtěla vrátit do projednání dědictví. Všechny převody byly provedeny v době kdy byl manžel prokazatelně již pod vlivem psychotropních látek. Je možno úspěšně žádat o vrácení těchto prostředků do dědictví? Převod byl proveden na osobu mimo okruh dědiců. Děkuji za odpověď Zita
ODPOVĚĎ:
Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jestliže by bylo jednání zůstavitele z důvodu psychické poruchy neplatné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení osoby, která od něj peníze obdržela. Pokud máte nějaký důkaz, že zůstavitel byl v době převodu peněz psychicky nezpůsobilý takové jednání učinit, např. lékařskou zprávu, pak navrhněte u notáře, který dědictví projednává, o zařazení této pohledávky do aktiv dědictví. Pokud osoba, která peníze od zůstavitele obdržela, nebude s Vaším tvrzením souhlasit a pohledávka bude sporná, odkáže Vás notář k podání žaloby k civilnímu soudu a ke sporné pohledávce nebude v dědickém řízení přihlížet.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a Zákoník práce - vysvětlení, definice, příklad
Prosím o odpověď na dotaz ve věci rozvžení kratší týdenní pracovní doby. Konkrétně se je jedná o zaměstnance příspěvkové organizace, pozice pracovník v sociálních službách, týdenní pracovní doba 15 hodin (přepočtený úvazek 0,375). Lze pracovní dobu tohoto zaměstnance rozvrhnout jinak než 5 x 3 hodiny denně? Např. podle potřeb zaměstnavatele do dvou nebo tří pracovních dnů?
Personalista organizace argumentuje, že takové rozvržení pracovní doby je nerovnoměrné, s čímž nesouhlasím, protože Zákoník práce uvádí nerovnoměrné rozvržení pracovní doby jak stav, kdy zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně pracovní dobu na jednotlivé týdny. Což v tomto případě neplatí, týdenní pracovní doba zaměstnance je vždy dodržena.
Existuje nějaký jiný argument, proč by pracovní doba tohoto zaměstnance v rámci pracovního týdne nemohla být rozdělena do méně než 5 pracovních dnů (např. do pravidelných směn)?
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Záleží zcela na zaměstnavateli, jak práci zaměstnanci rozvrhne, rozhodující je potřeba zaměstnavatele. Pokud by však bylo rozvržení pracovní doby obsaženo v pracovní smlouvě, musel by s tímto rozvržením zaměstnanec souhlasit. Jinak je zcela běžné, že zaměstnanci pracují třeba jen některé dny v týdnu, o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nejedná, neboť každý týden je zaměstnanci rozvržena pracovní doba stejně.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte, dětí pracuje načerno a neplatí alimenty, výživné - jak postupovat?
Bývalý manžel úmyslně neplatí 4 m. výživné na 2 děti (8 a 12r.) - 7500, -Kč/ m. Pracuje, jako OSVČ, vyplácen je hotově. B. účet nemá. Máme RD (nemáme vypořádané SJM) formou hypo, kterou taktéž nehradí a zatěžuje dluhy - vypsanou exekucí pro neplacení záloh z podníkání (OSSZ a VOZP). Bývalý manžel pracuje jako OSVČ - ve stavebnictví, výškové práce … "na černo", vyplácen je hotovostí. Vpodstatě neprokazatelné. V 09/2013 jsem na něě podala trestní oznámení přes policii. V té době jsem znala firmu u které pracoval. Tyto informace nyní nemám. Některé částky, kolik si bývalý manžel v loňském roce vydělával jsem mohla i dokázat (Viz příloha). Z přehledu je zřejmý jeho částečný příjem, který mi nechal zaslat na účet. Nicméně tyto částky pokrývaly i spoustu jeho výdajů + náklady na bydlení.
Když se s ním snažím telefonicky spojit, tak tel. údajně nebere, z důvodu pracovní vytíženosti a poté zase tvrdí, že do zaměstnání nechodí, proto žádné peníze poslat nemůže.
Ohledně majetku - máme společně dům, placený formou hypotéky (17000, -). Hypotéku taktéž neplatí ani poplatky spojené s domem. Z toho ted vyvstávají další problémy. Jsme v jednání exekutorů, pomalu před dražbou majetku. Dům navíc zatížil dalšími exekučními pohledávkami - z podnikání - neplatí už několik let zdravotní a sociální zálohy, daně. Jiný majetek nemá.
Z těchto důvodů + strachu dětí z něj (agresivita, alkohol.), jsem byla nucela s dětma odstěhovat se k rodičům do jejich bytu. Jsem zaměstnaná jako sestřička v nemocnici, již pracuji na dvě pracovní smlouvy, ale není v mých silách vše platit sama.
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš bývalý manžel neplatí déle než čtyři měsíce výživné, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení. Samotné podání trestního oznámení Vám sice dlužné výživné nevymůže, ale mohlo by Vašeho bývalého manžela přimět k lepší platební morálce.
Pokud se tak nestane, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Jestliže ale Váš bývalý manžel nemá žádný příjem z výdělečné činnosti ani žádný majetek, je bohužel možné, že dlužné výživné zkrátka nevymůžete.
V případě, že by bývalý manžel z objektivních důvodů nemohl svou vyživovací povinnost plnit – objektivním důvodem je například vážný zdravotní stav bránící vykonávat výdělečnou činnost – mohla by vyživovací povinnost přejít na jeho rodiče, tedy na prarodiče dítěte. V takovém případě se ale jedná o novou vyživovací povinnost a tímto způsobem nelze řešit dlužné výživné. V tomto případě by navíc soud zahájil řízení proti všem prarodičům, tedy i proti Vašim rodičům.
Co se týče nehrazení splátek hypotéky, pokud nejste schopni se s bývalým manželem na splácení dohodnout, může spor o správu společného jmění manželů rozhodnout soud. Nejste-li tedy schopni se ohledně způsobu úhrady společného závazku (hypotéky) dohodnout, můžete váš spor předložit k rozhodnutí soudu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na zahrádku, zahradu od českého svazu zahrádkářů - je automatické nebo ne?
Mám od roku 2005 pronajatou zahrádku v koloni (2015) i Českého zahrádkářského svazu. Pozemek je ve vlastnictví města. Nyní na vyžádání zahrádkářů město i čzs předběžně souhlasí s odprodejem zahrádek. Mám v takovém případě předkupní právo, i když není uvedeno ve smlouvě? Nebo ho má místní zahrádkářský svaz jako celek nebo zahrádky může odkoupit kdokoliv z veřejnosti, kdo je rychlejší, informovanější nebo kdo dá více peněz? Jak takový převod obvykle probíhá? Jaké kroky mám podniknout, abych mohla později zahrádku vlastnit? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Pokud předkupní právo nemáte stanoveno smlouvou nebo dohodou, toto Vám nenáleží. Nová právní úprava se výslovně zmiňuje o předkupním právu v případě, že pozemek a nemovitost na něm stojící má odlišného vlastníka. V takovém případě náleží předkupní právo oběma stranám. U prodeje je to opravdu tak, že záleží na prodávajícím, komu majetek prodá a za jakých podmínek. Avšak pakliže máte nájem na dobu neurčitou, tak rovněž Vaše právo je chráněno a nelze Vám jen tak nájem ukončit. V případě nájmu na dobu určitou je samozřejmě nebezpečí, že po uplynutí doby nájmu Vám smlouva nebude prodloužena, což pronajímatel nemusí nikterak zdůvodňovat. Určitě doporučuji začít s městem vyjednávat a dát najevo Váš zájem o odkoupení pozemku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné nastěhovat rodinné příslušníky do bytu po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením?
- Bydlení v bytě po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením - kdo rozhoduje o bydlení v bytě?
- Užívání nemovitosti po smrti majitele před dědickým řízením - je monžé nastěhovat někoho do bytu, domu?
- Užívání bytu, domu po smrti majitele před dědickým řízením - je monžé nastěhovat někoho do nemovitosti?
02/2015 zemřela moje matka, žila sama v bytě (OV).
Dosud nezahájeno dědické řízení, bratr do bytu nastěhoval svou dceru (bez mého vědomí) tato zde bydlí dosud.
Dotaz: je jednání bratra v souladu ze zákonem?
Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
§ 1680 o. z. říká, že dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci.
Sdělte notáři, který dědictví projednává, že je s majetkem zůstavitele neoprávněně nakládáno.
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Zrušení styku s dítětem - otec je agresivní alkoholik
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku s dítětem, potomkem
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku se synem, dcerou, potomkem
chtěla by jsem zrušit styk mezi synem a bývalím přítele. Soudně máme daný že ho má mít jednou za 2týdny. Bývalí přítel je násilník a alkoholik, ale to nemůžu dokázat že pije. Když jsme spolu žili tak mě a syna mále několikrát zabil, kyž přišel domu opilej tak nechával v kuchyni zapnutý plyn, nebo když hlídal kluka tak ho nechával úplně samotnýho ve vaně a on byl opilej v kuchyni, klukovy byl rok. Když jsme spolu žili tak byl opilej každý den nebo obden. Kluka mi pořád vrací nemocnýho a samou modřinu. Sociální pracovnice my nechce pomoct. V sobotu 16.5.2015 mě zbil, nebylo to poprvé co mě zbil, když jsme spolu žili tak me bil často, a v neděli 17.5.2015 vytáhl na mého přítele nůž a málem ho pobodal. Bojím se že může příště zbít mého syna nebo na něho dokonce vytáhnout nůž. Když mi vrací syna tak je opilej nebo je zněho cítit alkohol. Pořád mi vyhrožuje že kluka odveze do zahraničí a já ho už nikdy
neuvidim. Nemám v ruce nic čím by jsem mohla dokázat že pije a je pro mého syna nebezpečný, a aby byl zrušen styk mezi synem a bývalím. Porad tě mi co mám dělat. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Protože zákaz styku s dítětem je citelným zásahem do rodičovských práv, soudy k němu přistupují jen v těch případech, kdy je zákaz styku v zájmu dítěte – to znamená například v případech, kdy je ohrožen mravní vývoj, zdraví či dokonce život dítěte. Pro úplný zákaz styku otce s dítětem musí být dány opravdu závažné důvody jako alkoholismus otce, agresivita otce vůči dítěti apod. Pokud se chcete o zákaz styku pokusit, můžete podat takový návrh k okresnímu soud v místě bydliště dítěte. Za podání návrhu se neplatí žádný poplatek, vzory takového návrhu můžete najít k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, které jsou podle Vás důvodem pro zákaz styku otce s dítětem. Uvedené skutečnosti je ale zapotřebí prokázat.
Proto doporučuji o důsledcích synových kontaktů s otcem pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD – nejlépe osobně – a trvat na tom, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a založeny do spisu. Můžete sociální pracovnici také požádat, aby provedla u synova otce sociální šetření v době, kdy je se synem v kontaktu. Jestliže nejste s prací sociální pracovnice spokojená, můžete požádat její nadřízenou o přidělení jiné sociální pracovnice. Dále doporučuji veškeré fyzické útoky synova otce vůči Vám oznamovat na policii – i policejní protokoly poté mohou být důkazním materiálem. Dále doporučuji se synovým otcem jednat pokud možno v přítomnosti třetí osoby, aby mohl někdo dosvědčit jeho násilné či vulgární jednání vůči Vám nebo synovi. Bez těchto důkazů zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rodič si nechává přídavky na dítě i když dítě bydlí jinde - nárok potomka na vydání přídavků od rodiče
- Nárok potomka na vydání přídavků na dítě od rodiče zpětně - potomek nebydlí s rodičem a rodič přídavky pobírá
Bydlím s přítelem, je mi 22 a studuji vysokou školu, za týden mám státnice a potom přijímačky na navazující magisterské studium, bakalářské studium jsem řádně splnila bez opakování ročníků. Rodiče mají soudně určeno posílat mi každý 1500, což bylo vypočteno z otcova důchodu a matčina platu. Posílali mi oba rodiče po domluvě každý 2000 Potom se máma vdala. Matka na mě pobírá přídavky na děti a úlevy na daních, nyní má potíže s tím, že pokračuji navazujícím magisterským studiem (respektive chci pokračovat), nazývá mě dokonce věčným studentem. Nyní mi oznámila, že mi bude dávat už jen 1500, jestli vůbec. Někde jsem se však dočetla, že pokud potomek s rodičem nebydlí, měl by přídavky dostávat on a ne rodič, je to skutečně tak? V takovém případě bych po ní mohla chtít vyplatit zbytek zpětně, myslím, že je to asi zhruba kolem těch 500, co mi dávala navíc, potřebovala bych informace, abych
věděla, jak se bránit, ona mi přímo řekla, ať si ji dám pro zvýšení poplatku k soudu, na to nemam žaludek, spíš bych ráda měla připravený argument
Děkuji, Erika
ODPOVĚĎ:
Co se týče přídavku na dítě ve výši 700 Kč měsíčně, vzhledem k tomu, že jste již zletilá, máte právo na to, aby přídavek byl vyplácen přímo Vám, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste dosáhla zletilosti. To je ostatně stanoveno v § 19 zákona o státní sociální podpoře, který výplatu přídavku na dítě upravuje. Máte právo tedy po matce požadovat, aby přídavek poukazovala přímo Vám. Pokud tak matka odmítne učinit, doporučuji obrátit se na úřad práce, který jí přídavek vyplácí.
Pokud jde o výživné, je matka povinna Vám platit částku stanovenou soudem, tedy 1.500 Kč. Jestliže Vám platí více, je to její dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže se tedy nyní rozhodla platit opět jen 1.500 Kč, je to její právo. Pokud s touto výší výživného nesouhlasíte a nepodaří se Vám s matkou na výši výživného dohodnout, nezbude Vám nic jiného, než požádat o zvýšení výživného soud. Matka ale nemůže začít sama bez dohody s Vámi platit nižší výživné než soudem stanovenou částku. Jestliže by tak učinila, mohla byste po ní dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jejího platu nebo prodejem jejího (ne) movitého majetku. Je-li matčina situace špatná, může zkusit požádat soud o snížení výživného. Pokračování v magisterském studiu ale nelze považovat za „věčné studium“ a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by dosáhla úplného zrušení vyživovací povinnosti vůči Vám.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka nehody chce vrátit půjčené auto před uhrazením faktury poškozeného vozidla - je to v pořádku?
Měla jsem dopravní nehodu, která nebyla mnou zaviněna.
Po rozhovoru s pojišťovnou viníka jsem domluvila autorizovaný servis (půjde o opravu dražší a min. 14 dní).
V den odevzdání vozidla do servisu mi bude na náklady pojišťovny poskytnuto náhradní vozidlo, které potřebuji (práce - vozím zboží atd. děti škola, kroužky, bydlím v místě, kde dopraví spojení neumožňuje navazovat na tyto činnosti). Až doteď vše v pořádku. Ovšem bylo mi řečeno, že v den, kdy bude mé auto opraveno, jsem povinna náhradní vozidlo vrátit, ale mé vozidlo mi vráceno nebude. Bude se čekat, až pojišťovna uhradí fakturu a teprve poté mi bude mé vozidlo vráceno. Tudíž se mohu vyskytovat jeden týden, klidně deset dní bez vozidla a toto mi způsobí problémy.
Bylo mi řečeno, že po tyto dny si mohu auto i nadále půjčit, ale sama zaplatit, což samozřejmě odmítám.
Je postup servisu a pojišťovny správný? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle mého názoru je to nesmysl, je-li zakázka splněna, je nutno vozidlo předat jeho majiteli, a to bez ohledu na splatnost faktury. Je mi jasné, že servis chce mít zajištěnu úhradu své pohledávky a zdráhá se vydat vozidlo (uplatnění zadržovacího práva). Nevím, zda jste uzavřeli nějakou smlouvu, kde by byly podmínky odevzdání díla a splatnost stanoveny. Obecně je cena splatná provedením díla, zde tedy provedením opravy.
Na druhou stranu pojišťovna by Vám měla zajistit náhradní
vozidlo po dobu, kdy nemůžete řádně uživat svoje vozidlo. Informoval bych proto pojišťovnu s dotázal bych se, jak danou situaci řešit.
Jistým řešením by bylo uhrazení faktury servisu a předložení této spotvrzením o zaplacení pojišťovně s tím, aby plnila Vám, k takovému jednání bych však požadoval předchozí písemný souhlas pojišťovny (mohlo by být součástí výše uvedeného dotazu).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
- Spoluvlastník nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spoluvlastník bytu, domu brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Většinový spoluvlastník bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
mám dotaz ohledně podílového vlastnictví. S dětmi jsem vlastníkem 1/3 zahrady. 2/3 zahrady vlastní tchán nám zakazuje užívat zahradu a v současnosti osázel už většinu plochy. Tchán nám ale při každém sekání trývy na naší části (kterou on považuje za 1/3 (tudiž ji neosázel, ale je to mnohem méně) vyhrožuje zákazem vstupu na zahradu a argumentuje tím, že má na to právo jako většinový vlastník. Navrhly jsme mu zaměření a rozdělení plochy dle podílu (celé námi hrazené) a následnou výstavbu plotu, ale on s námi odmítá diskutovat.
Pro další časté neshody bychom nemovitost rádi prodali, ale díky jemu je náš majetek vlastně neprodejný. Protože v katastru není zaměřená tchánova část (protože se na to vykašlal) ale bytové jednotky jsou bohužel na stejném pozemku (dům nešlo rozdělit, protože se odmítá vzdát sklepa pod naší částí). Ale zaměření i celého domu námi hrazený odmítá, stejně jako zahrady. Proto bych se ráda zeptala, zda je nějaká možnost zaměřit vše i bez jeho souhlasu, dále zda má právo nám jako většino vlastník zakázat přístup na zahradu.
Děkuji Romana
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše podílové spoluvlastnictví vzniklo ještě před 1.1.2014, tudíž se bude řídit právní úpravou tzv. starého občanského zákoníku. Zde platilo, že podíl vyjadřoval míru, jakou se spoluvlastníci podíleli na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. O hospodaření se společnou věcí rozhodovali spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Nicméně chování tchána není úplně v souladu se zákonem, neboť byť jste podílovým vlastníkem s menším podílem, přeci jen jste vlastníkem a tudíž Vám nikdo, ani většinový vlastník, nemůže zakázat vstup a řádné užívání Vašeho majetku. Tchán se tak musí zdržet jakéhokoliv chování, které by Vaše vlastnická práva narušovalo. Co se týče možného řešení, za předpokladu, že dohoda s tchánem není možná, obraťte se s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví na soud. V návrhu již uveďte, jaké konkrétní řešení byste si představovala. Se soudem již tchán bude nucen komunikovat.
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy uzavřené za života zůstavitelem - může ji dědic zrušit, stornovat?
- Zrušení smlouvy zůstavitele dědicem - může to zůstavitel udělat?
- Kdo může zrušit smlouvu po smrti smluvní strany?
- Kdo může zrušit smlouvu po úmrtí smluvní strany?
Můj zesnulý otec dne 3.6.2015 podepsal smlouvu číslo 1111111 s firmou Zepter na zakoupení čističe vzduchu za 22.500 Kč. Do 1.10.2015 bylo uhrazeno 0 Kč a smlouvu ani čistič vzduchu jsem nenašel. Je nějaká možnost smlouvu stornovat? Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Ať si notář, který pozůstalost po Vašem otci projednává, vyžádá smlouvu, kterou Váš otec se společností Zepter uzavřel a také sdělení, jaká je dlužná částka zůstavitele ke dni úmrtí. Můžete přes notáře zjistit i to, zda bylo zboží Vašemu otci touto společností dodáno. Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisu a smlouvu a další potřebné dokumenty si ve spise přečíst i okopírovat. Ve smlouvě pak budou uvedeny podmínky pro odstoupení od smlouvy atd. Pravděpodobně však již od smlouvy nebude možné odstoupit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Napadení závěti z důvodu duševní nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z důvodu psychické nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z psychické, psychiatrické onemocnění (Alzheimerova nemoc, choroba)
- Alzheimerova nemoc, choroba a závěť - platnost závěti
- Alzheimerova nemoc, choroba a testament - platnost závěti
- Alzheimerova nemoc, choroba a poslední vůle - platnost závěti
- Platnost závěti sepsané člověkem s Alzheimerovou chorobou
- Platnost poslední vůle sepsané člověkem s Alzheimerovou chorobou
Pečuji se svým otcem o dlouhodobě nemocnou matku trpící progresující Alzheimerovou chorobou. Žijeme ve společné domácnosti. Matka není schopna se o sebe sama postarat, je dezorientovaná, má IV. stupeň závislosti na jiné osobě. Právně však není uznána jako osoba s omezenou svéprávností (návrh jsme nepodávali). Psychicky je velmi závislá na mém otci a udělá vše, co jí poví. S otcem mám v poslední době osobní spory a ten chce, aby mě matka vydědila. Ona sama by nic takového neudělala, ale když jí otec o mně něco zlé napovídá, ona to zopakuje a dokument podepíše, aniž by si ho přečetla. Číst ostatně již není schopna, podepsat jen stěží. Otec prozradil, že již připravuje podklady na mé vydědění s právníkem. Jak se mohu bránit? Jsem jediná z jejích 3 dětí, kdo se o ni stará. Pokud podám návrh na omezení její svéprávnosti, otec ještě před vydáním rozhodnutí matku přiměje, aby mě vydědila či mě
vyloučila ze závěti a napovídá jí, že ji tahám k soudu a chci jí uškodit. Nechci zbytečně „dělat zle“, ale také chci hájit svá práva. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
I kdyby Vaše matka podepsala listinu o vydědění, můžete v řízení o pozůstalosti prokázat, že důvod vydědění není dán. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 o. z. V řízení o pozůstalosti byste prokázala, že jste se o matku starala, tudíž jste jí poskytovala potřebnou pomoc v nouzi a o zůstavitelku tím, že jste se o ni starala, jste projevovala opravdový zájem, jaký byste projevovat měla. Předpokládám, že trestný čin jste nespáchala a nevedete trvalé nezřízený život. Důvod vydědění tedy není dán a není možné Vás tedy vydědit. Toto můžete v řízení o pozůstalosti prokázat např. navrženým výslechem svědků, kteří Vás viděli za Vaši matkou chodit a starat se o ni, atd. Také byste mohla prokázat vůbec neplatnost celé listiny o vydědění s tím, že Vaše matka nemohla v době podepsání listiny právně jednat. To byste musela podložit lékařskými zprávami z doby podpisu listiny.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Investice do bytu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do domu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do nemovitosti před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
Otec sepsal notářskou závěť. V ní uvádí, že byt je přenechán mě, Bratr a sestra byli vyplaceni a do smrti otce pobírali dary. Já jsem na své náklady byt zrekonstruovala (cca 300 tisíc), platila veškeré náklady spojené s užíváním bytu a bydlela v bytě s dcerou a otcem do roku 2013 kdy jsem přišla o práci a musela se odstěhovat. V roce 2O15 otec zemřel a já se až po jeho smrti dozvěděla, že byt daroval vnučce krátce před svoji smrtí. V darovací smlouvě je uvedeno, že na byt není žádný závazek a notář závěť popřel. Jaká jsou v tomto případě má práva? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Pokud otec byt daroval před svou smrtí vnučce, nemohl pak odkázat něco, co již nebylo v jeho vlastnictví, resp. jako nevlastník bytu s ním nemohl volně disponovat. Závěť, byť byla sepsána dříve, než došlo k darování nemovitosti, pak bude v tomto bodě nerealizovatelná. Jen mi není jasné, z jakého důvodu došlo k popření závěti ze strany notáře. Uvádíte, že závěť byla sepsána u notáře, v takovém případě si nedokážu představit její neplatnost nebo že by notář fakticky popřel její existenci. Co se týče na finanční hotovost, kterou jste v dobré víře, že byt jednou bude Váš, do rekonstrukce nemovitosti vložila, tak tuto si následně můžete nárokovat na dědičce bytu. Jako podklad by Vám pak sloužila právě ona závěť a samozřejmě doklady osvědčující, že jste rekonstrukci provedla a především uhradila (účtenky, faktury, smlouvy o dílo atd.)
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může se předseda Spolku rodičů a přátel školy odměnit i za funkci hospodáře spolku?
- Hospodář spolku rodičů a přátel školy - finanční odměna za tuto činnost
Mohu, jako předseda Spolku rodičů a přátel školy, odměnit za práci hospodáře Spolku? A za jakých podmínek na straně Spolku a na straně hospodáře? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ :
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli poskytnutí jednorázové peněžní odměny, tzn. finanční ocenění služeb, které hospodář spolku prokázal.
V tomto ohledu je klíčový § 217/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. K tomuto ustanovení se pak v komentáři k občanskému zákoníku, jehož autorem je doc. JUDr. T. Dvořák, Ph. D. , lze dočíst následující (komentář je dostupný v systému ASPI) :
„Nezisková povaha spolku značí, že spolek bezvýjimečně nikdy nesmí tento zisk rozdělovat svým členům (nebo zaměstnancům nebo jakýmkoliv třetím osobám) formou podílu na zisku (popř. tantiém). S výhradou tohoto zákazu je však plněna členech, resp. rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, jakým způsobem s případným ziskem naloží. Doporučit tu lze výslovnou předchozí úpravu této otázky ve stanovách (a stejně tak i výslovnou předchozí úpravu otázky sanace případné ztráty spolku). “
Ve Vámi popsaném případě je tak nezbytné odpovědět na otázku, z jakých zdrojů by měla být předmětná odměna hospodáři spolku poskytnuta. Představují-li např. jediný zdroj zisku spolku členské příspěvky, přičemž též hospodář spolku je jeho členem, lze si použití části takového zisku představit pouze v případě, že bude činnost hospodáře kvalifikována jako „správa spolku“ (jak o ní hovoří § 217/3 občanského zákoníku).
Aby se však zamýšlené poskytnutí odměny hospodáři spolku nedostalo do rozporu s účelem spolku (kterým je, jak předpokládám, podpora školy), doporučuji, aby byla odměna hospodáři vyplacena nikoli jako finanční dar, nýbrž jako odměna za odvedenou práci (bude tedy vhodné, aby hospodář uzavřel se spolkem např. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Co se týče kompetencí pro rozhodnutí o poskytnutí odměny, závisí vše na znění stanov spolku, k této otázce není proto možné se blíže vyjádřit.
V tomto ohledu je současně vhodné mít na zřeteli sankci, která spolku hrozí v případě nesprávného nakládání se ziskem. Touto sankcí je zrušení spolku soudem (který by se však o této skutečnosti musel dozvědět). S ohledem na skutečnost, že poskytnutí jednorázové odměny (která může mít, a je to vhodné, formu odměny za práci dle DPP či DPČ), představuje vcelku marginální použití zisku spolku (záleží samozřejmě na výši zamýšlené odměny), lze si soudní zrušení spolku z tohoto důvodu představit poměrně obtížně.
Z hlediska minimalizace administrativní náročnosti doporučuji odměnu za práci hospodáře vyplatit na základě uzavřené dohody o provedení práce. Podmínkou je, že rozsah sjednané práce nesmí přesáhnout 300 hod ročně a měsíční výše odměny může být maximálně 10.000 Kč. Pak tato mzda podléhá pouze odvodu srážkové daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%.
Pokud by měla být měsíční odměna vyšší než 10 tis. Kč nebo časový rozsah přesáhne 300 hod ročně, je potřeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti či klasickou pracovní smlouvu. Pak ale odměna podléhá ještě sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Změna otcovství na biologického otce dítěte a vrácení výživného, alimentů - kdo výživné vyplatí?
- Vrácení výživného domnělému otci od skutečného biologického otce - nový občanský zákoník
Po pěti letech mi oznámila bývalá partnerka že můj syn není můj ale ženatého kolegy. Čeká mně soud o zrušení otcovství mám nárok na vrácení výživného?
Mám nárok na odškodnění co se týče psychycké ujmy?
Děkuji, Bohumil
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, je dítěti pět let. Neuvádíte, zda žalobu na popření otcovství podáváte Vy a nebo matka dítěte, ale domnívám se, že nejprve je na místě se zamyslet nad tím, zda to tak skutečně chcete. Zda opravdu dokážete škrtnout pět let života s dítětem, kdy jste mu byl otcem, kdy dítě považovalo za otce Vás a zda se faktem, že biologicky je "původcem" dítěte někdo jiný, na vztahu k dítěti něco mění, zda to tedy nebude lepší brát tak, jak to musí brát muž, který je otcem dítěti počatého z dárcovství.
Matka totiž může pouze do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Matka rozhodně lhůtu na popření otcovství promeškala a o Vaše otcovství Vás ze svého rozhodnutí nepřipraví.
Z dotazu soudím, že jste s matkou dítěte nebyli manželé a že tedy k určení otcovství došlo asi na základě souhlasného prohlášení rodičů.
Problematiku popření otcovství v případě souhlasného prohlášení rodičů upravuje v současné době občanský zákoník v § 790. Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. U testu DNA by otcovství samozřejmě vyloučeno bylo, ale již jste dávno promeškal lhůtu k popření otcovství. Občanský zákoník ještě zná možnost, jak tuto lhůtu i překročit, ale zde je podstatným hlediskem zájem dítěte, což ve Vámi popisovaném případě nebudete pravděpodobně schopen uhájit. Pravděpodobně Vás má dítě rádo, plníte vyživovací povinnost, je v zájmu dítěte, aby otce mělo, s biologickým otcem se, předpokládám, počítat nedá, ani by v zájmu dítěte nebylo, tak by těžko soud naznal, že by popření otcovství bylo v zájmu dítěte.
Spotřebované výživné se již nevrací, takže nárok na vrácení byste nevysoudil. U psychické újmy by bylo nutno počítat se zvláštním soudním řízením, šlo by o náhradu škody, o nemajetkovou újmu, bylo by třeba tuto újmu vyčíslit, prokázat a další zatím neodhadnutelné kroky.
Související právní předpis:
Zákon č. 898/2012 Sb. , občanský zákoník
_
FINANCE-DANĚ
- Pronájem bytu členovi rodiny - odvod daně
- Placení daně při pronájmu bytu členovi rodiny
- Pronájem části rodinného domu (patra) členovi rodiny - odvod daně
- Placení daně při pronájmu čísto domu (patra) členovi rodiny
Žiji u svého přítele v jeho starém dvougeneračním domku. Jedná se o velký dvoupatrový dům 6+2. V druhém patře bydlí přitelova
dcera s malou vnučkou, která platí mému příteli (jakožto vlastníkovi nemovitosti) každý měsíc částku 5.000,-Kč na bydlení, kterou ona vykazuje na úřadě jako příspěvek na bydlení.
Jelikož se jedná o starý a velmi nehospodárný dům, které dříve stavěli lidé sami za minulého režimu, jdou tyto peníze zejména na nákup uhlí,
nákup dřeva na zimu, platby za plyn (vytápění je pro celý dům společné, vodu a elektriku má každé poschodí zvlášť, každý napsaný na sebe), na
opravy a udržování domu (oprava topení, výměna bojleru, oprava garážových dvěří. apod) a zahrady.
Nyní přišel dopis z finančního úřadu, že se bude projednávat, proč neplatíme daň z pronájmu nemovitosti. Je to vůbec možné? Přece byt
nikomu cizímu nepronájímá, ale dcera, která tam bydlí od narození, se pouze logicky spolupodílí na nezbytných nákladech na provoz domu.
Přece tam nemůže bydlet zadarmo? Má na to finanční úřad? Může po nás chtít zaplatit nějaké daně?
Děkuji Jana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příspěvek na bydlení se poskytuje na platby za nájemné, energie, svoz odpadu. Pokud dcera příspěvek na bydlení pobírá, tak dle mého názoru by se tedy skutečně mohlo jednat o nájemné a o zdanitelný příjem Vašeho přítele dle § 9 Zákona o daních z příjmů. Váš přítel by měl tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání, může si však uplatnit výdaje s tím spojené. A to v paušální výši 30 %, nebo skutečné na základě doložených dokladů. Takže v konečném důsledku může být daň ve výši 0 Kč. Doporučuji spolupracovat s finančním úřadem a najít východisko.
_
SPRÁVA-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zpětvzetí žádosti a zrušení správního řízení
Podal jsem žádost, která bude nejspíše posuzována jako správní řízení. Zatím mi nepřišel žádný dopis s odpovědí. Mohu svou žádost zrušit vzhledem k tomu, když se objeví nové skutečnosti?
Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
V případě zahájení správního řízení na základě žádosti je žadatel oprávněn s touto žádostí jako návrhem na zahájení řízení disponovat.
Dle ust. § 45 odst. 2 správního řádu může žadatel zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.
Tedy jste oprávněn vzít podanou žádost zpět, což ovšem nemůžete učinit v mezidobí počínající vydáním rozhodnutí orgánu, který v dané věci jedná jako orgán 1. stupně, a končící zahájením odvolacího řízení.
Zde přikládám vzor, který je nutné upravit vzhledem ke konkrétní situaci: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/zruseni-zpetvzeti-odvolani-vzor-ke-stazeni-zdarma
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dodatečné požádání o vyplacení vdovského důchodu (manželka zemřela před 10 lety)
- Dodatečné vyplacení vdovského důchodu (smrt manželky 10 let zpět)
Jsem vdovec. O vdovecký důchod jsem si nežádal s tím, že mi někdo řekl, že nemám nárok na vdovecký důchod. Chtěl bych vědět jestli mi tehdy nevznikl nárok ne tento důchod, žena zemřela 27.6.2006 v té době pobírala plný invalidní důchod. Bylo jí 49 let. Mě bylo v tehdy 51 let. Děti jsme nevyživovali. Moc děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Na vdovecký důchod jste měl nárok tehdy, pokud Vaše manželka byla poživatelem starobního či invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřela následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Jestliže Vaše manželka pobírala plný invalidní důchod, nárok na vdovecký důchod Vám vznikl.
Dle § 55 zákona o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času, ale nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Nárok na výplatu vdoveckého důchodu za období jednoho roku od smrti manželky tedy již bohužel uplatňovat nemůžete, protože od této doby uplynulo více než pět let. Teoreticky byste nárok na vdovecký důchod mohl zpětně uplatňovat pouze tehdy, pokud jste splnil podmínky pro obnovu vdoveckého důchodu do dvou let od zániku dřívějšího nároku na vdovecký důchod. Z Vašeho dotazu však toto nevyplývá.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kauce zadržená zaměstnavatelem - úrok z prodlení
- Úroky z kauce u zaměstnavatele
- Úrok z prodlení - kauce nevrácená zaměstnavatelem
Opustila jsem kancelář a v pořádku ji předala. U společnosti mám složenou kauci, kterou mi ve lhůtě stanovené smlouvou nevrátili a naprosto nekomunikují a neodpovídají na mé připomínky.
Je dle zákona stanovena procentuální částka, kterou si mohu účtovat ze den prodlení, pokud není přímo a konkrétně uvedena ve smlouvě? Tam je uveden pouze termín, kdy ji mají vrátit.
Všechny závazky mám vyrovnané a platila jsem vždy včas a bez prodlení.
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, tuto problematiku upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a konkrétně uvádí, že "Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů." Od roku 2012 je výše repo sazby stále 0,05%, máte tedy právo požadovat roční úrok z prodlení ve výši 8,05% počínající dnem následujícím po splatnosti, tedy po dni, kdy měla být kauce dle smlouvy vrácena.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Akceptace návrhů na koncept metropolitního územního plánu - stávající a nové návrhy úprav
Prosím o radu, týkající se konceptu nového Územního plánu - metropolitní. Bude se projednávat (asi delší dobu) než vejde v platnost, neboť se pořizují navržené změny dle stávajícího územního plánu podané 2015. Jak to bude s navrženou změnou podanou do 26. 3. 2016? Nebo se nemohou již podávat nové návrhy prostřednictvím městských částí po dobu projednávání? Podle kterého klíče se asi pojede?
Děkuji, Marek.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. 47 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu. Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou uplatnit podněty. K připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
Tedy připomínky či jiná vyjádření a stanoviska musejí být uplatněna ve lhůtě počínající od doručení návrhu ZADÁNÍ územního plánu, k později podaným se nepřihlíží.
Obdobná úprava je i v případě projednávání samotného návrhu územního plánu, kdy dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží.
Podání případných připomínek, návrhů apod. je tedy vždy limitováno nějakou lhůtou. Po jejím uplynutí již je bezpředmětné podávání dalších připomínek, jelikož ze zákona se k takto pozdě podaným připomínkám již nepřihlíží.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Námitka proti konceptu územního metropolitního plánu - lhůta na odpověď od města, obce
Podám-li námitku proti konceptu nového Územního plánu - metropolitní (v platném termínu), musím na ni obdržet písemnou odpověď (lhůta? )? Pokud i tato odpověď nebude opodstatněná, mohu se proti ni znovu a znovu odvolávat novou námitkou? Děkuji, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Tyto námitky musejí být podány nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu územního plánu, k později podaným námitkám se nepřihlíží.
Dle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel návrhu územního plánu zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách. Návrh doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k němu ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
Tedy po podání námitek je zde lhůta 30 dnů pro vyjádření k nim příslušnými orgány.
Vzhledem k tomu, že musí být o námitkách a vypořádání s nimi vydáno rozhodnutí, užije se podpůrně správní řád.
Dle ust. § 67 odst. 2 správního řádu se rozhodnutí vyhotovuje v písemné formě.
Tedy rozhodnutí o Vámi podaných námitkách musí být učiněno v písemné formě.
Rozhodnutí o námitkách lze přezkoumat pouze v rámci přezkumu územního plánu. Je proto třeba případnou námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách uplatnit v návrhu na zrušení části předmětného územního plánu podaného u správního soudu.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající z internetového bazaru poslal úplně jiné zboží než bylo objednané - jde o podvod (trestný čin podvodu)?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin podvodu - prodávající poslal záměrně jiné zboží než bylo objednané a prezentované na internetovém bazaru
Manžel 06/2015 objednal na www.sbazar.cz koloběžku, předem zaplatil 3900, - Kč (poštovní poukázkou), koloběžka mu ale nebyla zaslána, trestní oznámení na Policii. Po té od prodávajícího přišel poštou balík, kde ale nebyla koloběžka, ale obnošené šatstvo a použitý mobil, nic z toho nebylo objednáno, takže manžel věci opět zabalil a poslal zpět na adresu prodávajícího, balík se ale jako nevyzvednutý vrátil zpět manželovi a věci máme doma.
V současné době je případ u přestupkové komise, kde jsme uplatnili nárok na náhradu majetkové škody, mám právo na náhradu škody i za poštovné, kdy jsme posílat balík zpět, peníze prodávajícímu nebo oznámení činu policii?
Dalo by se jednání prodávajícího posuzovat jako podvod a máme nějakou šanci na vymožení uhrazené částky nebo dodání koloběžky, jaké doklady budu potřebovat? Co dělat s neobjednaným zbožím, které nelze vrátit zpět, protože odesílatel si balík nevyzvedl? Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Plnění jiné věci je považována za vadné plnění. Ve Vašem případě máte právo při vadném plnění na dodání chybějící věci (koloběžky) či odstoupení od smlouvy, přičemž svou volbu musíte oznámit při oznámení vady provádějícímu nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení vady. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste volili možnost odstoupení od smlouvy, či dodání koloběžky.
V případě volby odstoupení od smlouvy by se uzavřená smlouva zrušila a strany by byly povinny si vrátit již poskytnuté plnění, tedy Vám by vznikl nárok na vrácení zaplacených 3.900,- Kč. V případě, že by peníze nebyly vráceny, je možné zaslat prodávajícímu předžalobní výzvu (Vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014) a v případě, že by prodávající ani na tuto výzvu nereagoval a peníze nevrátil, je zde možnost podat návrh na soud. Výzvu stačí zaslat doporučeně, i když si ji prodávající nevyzvedne, můžete se následně obrátit na soud.
V případě volby dodání chybějící věci (tedy koloběžky) opět pokud by nedodal ve stanovené lhůtě, můžete postupovat obdobně jako v případě žádosti vrácení peněz, tedy žaloba na soud (tady je nutné ovšem žádat vydání věci – koloběžky, nikoliv peněz), anebo můžete od smlouvy odstoupit a opět se obrátit na soud a žádat vrácení peněz (podle výše uvedeného odstavce).
Co se týká balíku, který Vám došel. Zde stačí výzva prodávajícímu (můžete ji učinit současně s výše uvedenými výzvami), aby si tento balík převzal a upozornit jej, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, budete postupovat v souladu s ust. § 2126 občanského zákoníku a tento balík prodáte.
Nárok na vrácení poštovného můžete uplatnit jako škodu- Pronájem bytu členovi rodiny - odvod daně
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Velký počet skrytých vad auta z autobazaru - možnost reklamace, odstoupení od kupní smlouvy
- Velký počet skrytých vad automobilu, vozidla z autobazaru - možnost reklamace, odstoupení od kupní smlouvy
- Velký počet skrytých vad auta z autobazaru a zamítnutí reklamace - jak se bránit?
- Velký počet skrytých vad automobilu z autobazaru a zamítnutí reklamace autobazarem - jak se bránit?
- Velký počet skrytých vad osobního vozidla z autobazaru a zamítnutí reklamace autobazarem - jak se bránit?
2.10.2015 jsme s přítelem zakoupili ojetý automobil od autobazaru. Bohužel se na něm objevila řada závad, které jsme při zakoupení nemohli zjistit. Dle informací prodejce mělo být bez dalších investic. Nyní by nás opravy vyšly přibližně na 70.000 Kč (cena vozu byla 150 000 Kč, 20.000Kč jsme do něj již investovali).
Automobil má snížený počet ujetých kilometrů o 70.000 km, přehranou řídící jednotku neoriginálním softwarem, turbo má špatnou kompresi tlaku, vadné čepy řízení a další.
O závadách jsme autobazar informovali s tím, že budeme chtít podat reklamaci. Bohužel toto prodejce odmítá. Servis, ve kterém nyní automobil máme, nám vystaví protokol o závadách spolu s přibližných naceněním a také chci nechat udělat znalecký posudek. Oba dokumenty připojím k oficiální reklamaci. Předpokládám však, že ji prodejce zamítne a bude chtít věc "smést ze stolu". Již během prvního týdne, co jsme auto měli, jsme chtěli odstoupit od smlouvy. To nám prodejce však zamítl. Tehdy jsme ještě nevěděli, kolik je toho špatně.
Je možné od smlouvy odstoupit nebo požadovat slevu ze zaplacené částky? V případě, že to prodejce odmítne, jak máme dále pokračovat?
Předem děkuji za Vaši odpověď, Markéta
ODPOVĚĎ:
Nejprve bych se pozastavil nad tím, kdo byl prodávajícím vozu. Autobazary často bývají pouze zprostředkovatelé koupě, avšak prodávajícím je někdo jiný. Od povahy prodávajícího se pak odvíjí práva z vadného plnění. Níže uvedené platí pouze v případě, že jste skutečně koupili automobil jako spotřebitelé (mimo svou podnikatelskou činnost) a prodávajícím byl autobazar, tedy podnikatel (právnická či fyzická osoba).
Vzhledem k tomu, že se vada projevila do 6 měsíců od převzetí věci, máse za to, že existovala v době převzetí věci.
Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
Na základě toho co uvádíté v dotazu a výše uvedeného se domnívám, že můžete od kupní smlouvy odstoupit a rovněž máte nárok na slevu z kupní ceny.
Pokud budete mít existenci vad podloženou protokolem, máte větší šanci na úspěch.
Obraťte se na prodávajícího a oznamte mu, že odstupujete od smlouvy (příp. požadujete slevu). Je povinností prodávajícího sepsat s Vámi reklamační protokol, ve kterém uveďte, že chcete od smlouvy odstoupit. Prodávající má na vyřízení reklamace 30 dnů (pokud se nedohodnete na lhůtě delší).
Pokud prodávající reklamaci v této lhůtě nevyřídí, nebo ji nevyřídí řádně (zamítne ji, ač ji měl akceptovat), je to dalším důvodem pro odstoupení.
Po uplynutí 30 denní lhůty se obraťte na prodávajícího a pokud by Vám nevyhověl a nevrátil peníze, písemně jej k tomu vyzvěte (doporučeně s dodejkou). Rovněž můžete uplatnit nárok na úhradu nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s reklamací (posudky, znalečné, poštovné).
Pokud Vám ani na tuto vázvu nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou, příp. cestou mimosoudního řešení sporů u České obchodní inspekce (více na www.coi.cz). Pokud se rozhodnete pro soudní řešení sporu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta, jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz. Náklady na advokáta Vám prodávající nahradí v případě, že budete ve sporu úspěšní. Náklady na mimosoudní řešení sportu si nesete sama.
Ve své odpovědi jste uvedla, že tachometr auta byl přetočen. Takové jednání by mohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu (pravděpodobně podvodu). Pokud se tak skutečně stalo, můžete se obrátit na Policii ČR nebo na kterékoliv státní zastupitelství.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti - při prodeji zděděné nemovitosti vyplatit strýce, přechází nároky na potomky strýce?
- Podmínka v závěti - při prodeji zděděné nemovitosti vyplatit tetu, přechází nároky na potomky strýce?
- Vliv hodnoty nemovitosti s věcným břemenem na výši odměny notáře vyřizujícího dědictví
Po otci zesnulém v létě 2015 mám v rámci dědického řízení dle jeho poslední vůle zdědit nemovitost. V textu vůle je zmíněno, že při jejím případném prodeji jsem povinnen vyplatit 50 procent prodejní ceny otcovu bratrovi.
Přechází po případné smrti otcova bratra právo získat tuto částku na dědice otcova bratra, nebo toto právo zaniká?
A druhý dotaz se týká odměny za vyřízení dědického řízení pro pověřeného notáře: Na této děděné nemovitosti je zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení a užívání pro otcovu družku. Má se odměna pro notáře odvíjet od ceny obvyklé této nemovitosti bez zohlednění břemene nebo s jeho zohledněním? Pakliže se břemeno zohledňuje, kdo vyčísluje jeho hodnotu?
Děkuji mockrát za radu, David
ODPOVĚĎ:
Podle § 1494 odst. 2 o. z. je závěť třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. Závěť Vašeho otce bych vykládala pravděpodobně tak, že se výplata poloviny prodejní ceny bude týkat pouze otcova bratra a nebude se již vztahovat na jeho potomky.
U určení obvyklé ceny nemovitostí se nezohledňuje věcné břemeno na nemovitosti. Obvyklou cenu nemovitosti sdělují dědicové notáři na základě vyhotovení a předložení znaleckého posudku či jiného ocenění nemovitostí např. realitní kanceláří či odhadcem nemovitostí.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavební buňka na zakoupeném pozemku - jak donutit minulého majitele ji odstranit?
- Cizí majetek na zakoupeném pozemku - jak donutit majitele aby ho odvezl, odstranil?
- Cizí majetek na soukromém pozemku - majetek je zkrachovalé firmy v insolvenci
Chtěl bych se zeptat jak postupovat. Koupili jsme pozemek, na kterém je umístěná stavební buňka. Zjistili jsme, že buňka patří firmě, která zde pracovala na příjezdové komunikaci a jelikož náš pozemek nebyl zastavěn, buňku postavili na náš pozemek (pozemek jsme koupili v roce 2015, ale práce a umístění té buňky bylo někdy v roce 2013 tudíž jsme pozemek koupili i s buňkou, ale není to uvedeno ve smlouvě samozřejmě). Pokoušel jsem se kontaktovat majitele firmy, ale zjistil jsem, že firma je v insolvenčním řízení a veškerý kontakt byl zbytečný. K buňce se nikdo nehlásí. Nám by se hodila pro budoucí stavbu domu, ale předpokládám, že si ji nemůžeme přivlastnit. Co máme dělat?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Stavební buňka je věc movitá, nestala se součástí pozemku a je stále ve vlastnictví původníhl vlastníka (stavební společnosti).
Stavební společnost tím neoprávněně zasahuje do Vašeho vlastnického práva. Můžete se domáhat jejího odstranění. Jelikož je však společnost v insolvenčním řízení, obraťte se na insolvenčního správce. Buňka bude pravděpodobně součástí majetkové podstaty a pro další postup bude nutné zjistit, v jakém typu řízení se stavební společnost ocitla.
Uvědomte o všem insolvenčního správce. Pokud máte zájem o koupi, je možné, že by Vám ji mohl insolvenční správce prodat (pokud je společnost v konkurzu). Výtěžek prodeje se stane součástí majetkové podstaty a bude použit na uspokojení věřitelů.
Insolvenčního správce zjistíte z insolvenčního rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz.
_
FINANCE-DANĚ
- Odvod daní na začátku podnikání
- Výroba zmrzliny v EU - odvod daní
- Odvod DPH při nákupu materiálu v zahraničí pro podnikání v ČR - hranice investice
Chci založit firmu, budu kupovat stroj a následně surovinu pro výrobu zmrzliny v EU. Není mi vůbec jasné jak je to prakticky s identifikovanou osobou. Zákon udává, že nakoupím-li za kalendářní rok pod 320 000 Kč nemusím být nic ale po překročení limitu se musím stát I. osobou a platit u zahraničních nákupů DPH. První faktura bude pod limit, Tzn. Dodavatel mi fakturuje v rámci vývozu bez jejich DPH a já tady nemusím odvést DPH? Druhá faktura třeba limit překročí, znamená to, že z celé faktury která překročí limit musím odvést jako i. osoba DPH (a z každé další) nebo jen z částek které limit překročili, nebo ze všech zahraničních nákupů? (včetně té 1. faktury která byla pod limitem)
Na FU byli z mých dotazů vedle jak ta jedle.
Děkuji za ujasnění, Michaela
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, identifikovanou osobou se stáváte s prvním pořízením zboží z jiného členského státu EU, který překročí limit 326 000 Kč v kalendářním roce. DPH tedy musíte odvést již z dodávky (faktury), kterou limit překročíte, a ze všech následujících. Do překročení limitu Vám dodavatel fakturuje s DPH, která je platná v jeho státě.
_
FINANCE-DANĚ
- Od kolika Kč se musí danit nájem, nájemné (pronájem nebytových prostor SVJ)
- Zdanění nájmu, nájemného - od kolika Kč se musí příjem zdanit?
SVJ Vsetín Dukelská 1819 na shromáždění vlastníků rozhodlo o pronájmu nebytových prostor 3 provozovatelům internetu za roční úhradu 1.000,-Kč
Celkem tedy 3.000,- za rok.
Toto shromáždění rozhodlo, že se částka nebude dělit mezi vlastníky, kterých je 52 a jednalo by se o částku 57,70 kč na jednoho vlastníka, a dá se do fondu oprav.
Smlouvy platí od 1.1.2015.
Je nutné aby,
1) každý vlastník odvedl z částky 57,70 daň z pronájmu nebytových prostor
2) nebo lze daň odvést z celkové částky 3000, - prostřednictvím správce nemovitosti
3) nebo se jedná o částku bezvýznamnou a daň není nutno odvádět.
Smlouva byla uzavřena se třemi majiteli internetových firem vždy k 1.1.2015.
Prosím, poraďte. Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Zdanit příjmy z nájmu musí každý vlastník, daň nelze odvést prostřednictvím správce. Pokud má poplatník příjmy pouze ze závislé činnosti a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč za zdaňovací období, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů, a tudíž příjmy z nájmu zdaňovat. Poplatník, který má povinnost podat daňové přiznání, anebo podává přiznání z jiného důvodu, musí příjmy z nájmu nebytových prostor ve svém přiznání uvést. Více v § 38g Zákona o daních z příjmů.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Výměna součástek při reklamaci - jaká je záruční lhůta na součástky?
- Může druhý majitel věci uplatnit reklamaci nebo musí první kupující?
- Uplatnění reklamace druhým majitelem věci - musí reklamaci uplatnit první majitel?
Mám nárok na novou 2letou záruční lhůtu na vyměněné součástky v rámci reklamace, pokud o ni prodejce požádám?
Dále by mne zajímalo - při odstoupení od kupní smlouvy v případě uplatnění práva z vadného plnění platí stejná lhůta pro vráceních finančních prostředků, jako při odstoupení od kupní smlouvy do 14ti dnů, tedy 14 dní?
Pokud zakoupím přes inzerci nějaký výrobek, který je ještě v záruční době, mohu na něj u prodejce uplatnit právo z vadného plnění, jako druhý majitel?
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Nikoliv. Nárok na "novou" dvouletou záruční dobu ze zákona nemáte. Po dobu reklamace však záruka neběží. To znamená, že původní záruka se ze zákona prodlužuje o dobu, po kterou jste věc nemohla užívat z důvodu reklamace.
Pokud odstoupíte od smlouvy z důvodu vad, smlouva zaniká v den, kdy odstoupení dojde druhé smluvní straně (smlouva se od počátku ruší). Pokud druhou smluvní stranu v této písemnosti vyzvete k vrácení peněz, je povinna plnit ihned. Doporučuji stanovit lhůtu např. 5 dnů. Naopak povinnost vrátit peníze není odvislá od vrácení zboží (to však neznamená, že nemáte povinnost zakoupené zboží vrátit).
Odpovědnost za vady a záruka na zboží jsou závazky, které vzniknou mezi prodávajícím a kupujícím a dalším prodejem věci automaticky nepřecházejí na dalšího nabyvatele. Pokud zakoupíte od jiné osoby věc, která je v záruce, nemáte vůči původnímu prodávajícímu žádná práva (otázkou je, zda to však prodávající zjistí). Ze zákona Vám však odpovídá za vady prodávající, který věc prodal Vám.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018
MOŇULI, PROSÍM UDĚLAT PUNTÍKY POMOCÍ FORMÁTOVÁNÍ V EDITORU WEBU, DĚKUJI
_
FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)
01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi
Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.
_
FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení
Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.
_
FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení
Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?
Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav
ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši, pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem?
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nepodepsání dohody o vypořádání SJM a výhrůžka žaloby na vznik podílového spoluvlastnictví (nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů)
- Žaloba na vznik spoluvlastnictví - manželé se neshodli na dohodě o vyrovnání SJM
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a chce vysokou částku za vypořádání SJM - má na to nárok?
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a před rozvodem vyhrožuje žalobou na vznik spoluvlastnictví nemovitosti - vyhoví soud?
Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela se mnou v domě i má přítelkyně. Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy.
2009 jsme se vzali a pomocí hypotéky jsme přistavěli k mému domu přístavbu a celkově jsme dům zateplili a pokryli novou střešní krytinou. 08/2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné. Manželka nikdy za dobu co jsme spolu byli nepracovala a byla na rodičovské dovolené. Celý dům je v katastru napsán jen na mě. Manželka v mém domě bydlet nechce. Hypotéku splácím výhradně já. Celý dům je zastaven bance proti hypotečnímu úvěru. Právní zástupce mé manželky mě nutí podepsat pro mě nevýhodnou dohodu o vyrovnání SJM a vyhrožuje mi, že když ji nepodepíšu, tak podá na mě žalobu aby manželka byla podílový spoluvlastník domu. Já se spoluvlastnictvím nesouhlasím a chci manželku vyplatit, ale spravedlivě. Jakou má šanci manželka, aby se stala spoluvlastnicí mého domu? Je možné aby se to stalo? Děkuji za odpověď Martin
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v žádném případě není možné, aby soud na základě případných společných investic přikázal nemovitost, jejímž výlučným vlastníkem jste Vy, do podílového spoluvlastnictví. Jedinou žalobu, kterou lze v tomto případě proti Vám podat, je žaloba o vypořádání společného jmění manželů, v níž bude zohledněna částka investic učiněných za dobu manželství, jejichž polovinu může samozřejmě manželka žádat. Může tedy žádat vypořádání v podobě financí, nikoliv v podobě majetku, který vůbec není součástí společného jmění manželů.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Výpověď prokuristy - postup jak dát výpověď na funkci prokuristy u zaměstnavatele ve firmě
- Ukončení funkce prokuristy - informace, postup
Dávám výpověď ze zaměstnání z důvodu nevyplacení mzdy včas. Jsem také prokuristou firmy. Jak můžu ukončit výkon funkce prokuristy?
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
U zániku prokury se uplatní obecná úprava pro zánik plné moci. Tedy výkon funkce prokuristy může sám prokurista ukončit vypovězením prokury nebo ukončením vzájemnou dohodou mezi podnikatelem a prokuristou. Následně je podnikatel povinen zajistit výmaz prokury z obchodního rejstříku, a to co nejdříve po okamžiku zániku prokury. V případě prodlení s výmazem by jednání prokuristy stále zavazovala, pokud by třetí osoby byly v dobré víře v rejstříkový zápis.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva o dílo s umělcem - obsah, náležitosti, vzor
Potřeboval bych poradit ohledně smlouvy o dílo. Pořádáme charitativní akci, na níž nám vystoupí jednotliví umělečtí interpreti. Vystoupí zdarma. My bychom je ale rádi zavázali k vystoupení právě smlouvou o dílo, ve které by třeba byla oceněna jejich služba/práce pro nás, avšak aby bylo zřejmé, že si i přesto nic účtovat nebudou. Nechceme aby příslib o podpoře na této akci stál jen na ústní domluvě a na stranu druhou, bychom rádi svým donátorům a sponzorům podložili to, kdo vystoupí a na kolik by za běžných podmínek jejich vystoupení stálo.
Existuje nějaký formulář k takovéto smlouvě? Nebo jak upravit smlouvu o dílo, podle výše uvedených parametrů?
Děkuji za odpověď a radu. S přáním všeho dobrého, Otmar
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník umožňuje uzavřít tzv. smlouvu nepojmenovanou, tedy nemusíte se striktně držet ustanoveními smlouvy o dílo. Ano, můžete uzavřít smlouvu podle Vámi uvedených parametrů a název smlouvy není rozhodující, smlouvy bývají nazvány jako smlouvy o hudebním vystoupení, o realizaci uměleckého výkonu, apod. Důležité je, aby smlouva měla všechny náležitosti smlouvy tak, jak vyžaduje zákon, tedy musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, musí být identifikováni účastníci, předmět smlouvy a obsah smlouvy (práva a povinnosti), např. místo a délka vystoupení, ujednání pro případ, že dojde k nepředvídaným okolnostem, jako je zrušení akce, onemocnění umělce, apod. , dále případné sankce za nedodržení smlouvy.
_
RODINA-SJM
- Manžel utratil firemní peníze v SJM pro účely třetí osoby - jak se bránit?
- Utracení velké sumy peněz ze SJM jedním z manželů - jak se může druhý z manželů bránit?
Jsem 24 let vdaná. Máme s manželem jednu dceru, která studuje na VŠ. Manželé jsme od roku 1993. Manžel je od roku 1991 OSVČ, já jsem do firmy vstoupila jako spolupracující osoba po mateřské dovolené v roce 1997 a jsem tam doposud. Za tu dobu jsme nastřádali určitý majetek a finance.
11/2015 jsem se dozvěděla o manželově nevěře a o trvajícím dlouhodobém vztahu.
Z firemního konta zmizela velká částka peněz na stavbu jejího domu. Jak mám postupovat a zabránit manželovi aby toto dál financoval. Jak můžu postupovat. Manžel tvrdí, že peníze vydělal především on. Děkuji za odpověď Gábina
Zaslání informace správci k dotazu č. : 8745
Dobrý večer, poprosila bych informaci k dotazu č. 8745. Paní dotaz píše obecně, takže nevím, zda podnikají jako obchodní společnost (napřed píše OSVČ, pak píše o firemním účtu, takže to plete trochu dohromady) - právnická osoba nebo jako osoba fyzická. A s tím se pojí problematika hrazení soukromých potřeb z firemního účtu. Kdyby totiž šlo o účet obchodní společnosti - např. s. r. o. , tak to by byl dotaz na účetní, zda z tohoto účtu lze hradit soukromé aktivity. Já jako právník si myslím, že ne, ale radši bych to ověřila u člověka, který rozumí účetnictví. Je někdo takový v poradně nebo se mám pokusit zjistit někde jinde? Děkuji a zdravím,
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
samozřejmě nevím, jakou formou podnikáte, uvádíte OSVČ (tedy podnikající fyzická osoba), ale následně poukazujete na firemní konto. V případě, že za účelem podnikání máte s manželem založenu obchodní společnost, lze nechat provést audit a pokud by bylo zjištěno, že manžel firemní peníze použil pro soukromé účely, pak lze na něj podat i trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry. Z titulu společného jmění manželů máte samozřejmě právo rozhodovat o tom, co a v jaké částce manžel ze společných peněz financuje. Máte proto několik možností - bohužel pouze formou soudního řízení - a to např. domáhat se zúžení společného jmění manželů s odkazem na situaci, že manžel zcizuje finance náležející do SJM, máte dále právo podat žalobu na vrácení části peněz investovaných ze společného jmění manželů do domu ženy, které měl manžel dům financovat nebo se lze dokonce dožadovat i určení, že jste na základě investice podílovým spoluvlastníkem uvedené nemovitosti.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk a prach z nákladních aut při rekonstrukci obce - jak se bránit?
- Rekonstrukce obce, hluk a prach z nákladních aut - jak se bránit?
- Poškození statiky domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?
- Popraskené zdi rodinného domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat oškodné?
Bydlím s manželkou a dvouletým synem v malé obci západočeského kraje.
Poslední dva roky probíhala v naší obci stavba kanalizace, kdy pro odpadový materiál (zemina, asfalt apod.) byl vybrán obecní pozemek mimo obecní zástavbu avšak křižovatka ke konečné přímé komunikaci vedoucí k tomuto pozemku je v těsné blízkosti našeho domu- cca 5m a pozemku (plotu) - cca 1m.
Problém tedy spočíval v tom, že veškeré velké nákladní automobily plné zeminy a jiného projíždějí od rána do večera okolo našeho domu, který se vibacemi otřásal (drnčí okna, skla, jsou cítit celým tělem)
Obdobný velmi intenzivní problém byl hluk a prach.
Prakticky od narození syna jsme ho nemohli nechat spát venku, sušit prádlo a v jarních a letních měsících pobývat na dvoře domu. Auta ho budila celý den a prach pokrýval vše během 1 hodiny.
Stavba kanalizace je skončena, ale protože na obecním pozemku je ohromné množství zeminy a odpadního stavebního materiálu, při zahájení revitalizace blízké železniční tratě těžká nákladní auta opět začala velmi intenzivně jezdit v naší blízkosti. Tzn, bude se opakovat to samé.
důvody proč musím situaci řešit:
1. Mému synovi jsou dva roky a obávám se o jeho fyzické (prach, emise, hluk) i duševní zdraví (stres)
2. Manželka se chce odstěhovat, nemáme kam : ). stejná situace jako u syna.
3. Obecní komunikace nejsou uzpůsobené pro provoz těžkých nákladních aut a mám obavy o statiku domu, který je ve svahu a po předešlých dvou letech se objevily praskliny (neprokazatelné)
Co můžu v mé situaci dělat? Co se týká domu, můžu získat nějakou záruku proti případnému poškození a jak?
Co se týká zdraví a pohody malého syna, existuje nějaká použitelná "páka", která by mohla zamezit výše popsaným potížím? Lze požadovat po obci odškodné za sníženou úroveň bydlení a poškození nemovitosti (praskliny) a narušení statiky rodinného domu?
Předem děkuji za čas a ochotu. Robert
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je nutné aplikovat ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, ať na majetku či na zdraví.
K dotazu ohledně poškození domu lze uvést, že škodu způsobenou na domě stavební činností Vám musí uhradit stavebník (doporučuji ale dokumentovat všechny praskliny, nejlépe odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, před zajištěním odborného posouzení neopravovat). Pokud by došlo k soudnímu řízení, tak povinnosti nahradit způsobenou škodu se stavebník zprostí pouze pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Pokud jde o hluk a vibrace, tak tuto situaci řeší nařízení vlády č. 272/2011 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny hlukové limity. V tomto případě bych doporučovala obrátit se na Krajskou hygienickou stanici, která je povinna limity hluku přeměřit. V případě jejich překročení musí sama hygienická stanice požadovat nápravu, tedy požadovat po obci např. výstavbu protihlukové stěny, omezení dopravy, apod. Vy se také můžete domáhat, aby se stavebník zdržel obtěžování hlukem, ale v tomto případě byste musel podstoupit soudní řízení.
_
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Měření rychlosti radarem města - oprávněnost sankce za překročení rychlosti
- Jak se vyhnout placení pokuty za překročení rychlosti změřené radarem
- Změření rychlosti stacionárním radarem - oprávněnost pokuty od města, obce
Měření rychlosti radarem města. Jak má prokazovat město oprávněnost sankce za údajné překročení rychlosti. Dostal jsem dopis že jsem v měřeném úseku překročil rychlost a mám zaplatit 1000 Kčč, přiloženou poukázkou. Je možné bez obeznámení s důkazy takto postupovat. Děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Pokutu za překročení povolené rychlosti můžete dostat vždy jen za situace, kdy je Vám tento přestupek prokázán. Úprava řízení o přestupku a případném uložení sankce za něj probíhá dle zákona o přestupcích (zákon č. 220/1990 Sb.).
V obecné rovině platí, že o přestupku se koná v prvním stupni ústní jednání (ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích), kdy k tomuto jednání je předvoláván i osoba obviněná z přestupku. Níže přikládám znění tohoto ustanovení:
O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Nicméně zákon o přestupcích umožňuje výjimku z klasického ústního vedení řízení, a to v případě tzv. příkazního řízení, které je upraveno v ust. § 87 zákona o přestupcích.
Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o přestupcích není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty.
Tedy zákon o přestupcích umožňuje, aby prvním úkonem v tzv. příkazním řízení bylo vydání rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky výše uvedeného ustanovení.
Tento postup je tradičním v případě překročení povolené rychlosti, vzhledem k tomu, že radary jsou vybavené i záznamovým zařízením, díky jehož výstupu je možné identifikovat osobu, která dané vozidlo řídila, má tak příslušný orgán města k dispozici důkaz o naměřené rychlosti i identitě řidiče vozidla.
Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit.
Dle ust. § 87 odst. 4 zákona o přestupcích obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
O právu podat odpor proti příkazu, kterým Vám byla uložena pokuta 1.000,- Kč, byste měl být poučen přímo v příkazu (dopisu), který Vám přišel. Pokud tedy tento odpor podáte, rozhodnutí, které Vám došlo poštou, se automaticky zruší, a proběhne klasické ústní jednání o přestupku.
_
FINANCE-DANĚ
- Podání daňového přiznání za nemovitost u nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Daňové přiznání za spoluvlastněnou nemovitost - stačí 1 přiznání za všechny spoluvlastníky, spolumajitele?
- Stačí 1 daňové přiznání za celou nemovitost ve spoluvlastnictví více osob?
2015 jsem zdědil 16/200 nemovitosti a sestra 17/200 (dům s pozemkem a zahradou). Musí každý spolumajitel podávat samostatné přiznání, nebo stačí, když to udělá většinový majitel? Jak to ověřit, jestli se tak stalo? Děkuji za odpověď. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud se spoluvlastníci dohodnou, může podat přiznání jeden z nich. Ostatní spoluvlastníci by mu pak měli uhradit poměrnou část daně. Ověřit to můžete nejlépe na FÚ. Na správce daně se můžete obrátit s dotazem, zda je zaplacená daň z nemovitých věcí za konkrétní nemovitost, jejíž jste spoluvlastník.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušené představení - kdo platí poštovné za zaslané vstupenky?
- Zrušené divadlo, divadelní představení a náhrada nákladů na poštovné (zaslání vstupenek poštou)
- Kdo platí poštovné u zrušeného představení v divadle (vstupenky zaslané poštou)?
Mám právo žádat náhradu poštovného (tam i zpět) za lístky na představení, které bylo zrušeno. V podmínkách má agentura napsáno, že vrací jen hodnotu vstupenek, mě to ale připadá nesmysl, když jsem nic z toho nezavinil. Popřípadě mě odkazují na samotné divadlo, ale dle mě jsem to koupil u nich a oni by se měli starat.
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
tento případ řeší ust. § 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, které uvádí, že - aplikováno na Váš případ - pokud nekupujete lístky osobně, ale prostřednictvím komunikace na dálku (tedy přes internet, po telefonu, apod. , ), musí Vás prodávající předem informovat o tom, že "v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží". Pokud to tedy agentura v podmínkách uvádí, bohužel poštovné musíte uhradit Vy.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování záloh za služby - spor nájemníka, nájemce a pronajímatele
- Reklamace vyúčtování záloh za služby
- Promlčení dluhu záloh na služby nájemce, nájemníka v bytovém domě
Rád bych konzultoval situaci v záležitosti předpisu záloh na služby a jejich vyúčtování. Předesílám, že 20 let žiji jako nájemník bytu, nájemné i zálohy na služby pravidelně hradím dle předpisů, které jsem v minulosti obdržel. Poslední „Vyúčtování služeb“ poskytl majitel na počátku roku 2013 souhrnně za roky 2006-2011 – bylo u něj reklamováno, dodnes (26.01.2016) bez jakékoli odezvy (nedořešeno).
V současné době mě majitel VYZVAL EMAILEM (tento způsob komunikace není mezi námi domluven jako oficiální) k doplacení dluhu cca 30 tis. Kč, který má plynout ze skutečnosti, že mnou placené zálohy na služby od 1/2012 až do současnosti neodpovídají jejich předepsané výši. Tvrzení doložil majitel zasláním oskenovaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh z období let 2012 – 2014, ze kterých plyne, že částka záloh byla postupně navyšována a tak v průběhu let 2012 – 2015 vznikl uvedený nedoplatek. Dále mě vyzval, ať navštívím správcovskou firmu, vyzvednu Vyúčtování služeb 2012, 2013 a 2014 a až uhradím dluh na zálohách, může dojít k vypořádání přeplatků/nedoplatků z Vyúčtování. Pokud dluh neuhradím, je majitel připraven podat žalobu.
K uvedeným skutečnostem uvádím, že jsem žádný z nyní emailem doručených oskenovaných zaslaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh a ani žádné z Vyúčtování služeb za roky 2012-2014 v minulých letech NEOBDRŽEL/NEPŘEVZAL.
Po laickém průzkumu dané problematiky jsem seznámen se zákonem č. 67/2013 Sb. účinném od 1.1.2014 a novelizovaném od 1.1.2016 a vyhláškou 372/2001 Sb. , jenž problematiku vyúčtování některých poskytnutých služeb a předpisu záloh upravují (sankce, reklamace, forma). Též jsem prošel řadu diskuzí, které se této problematice věnují, nejsem tedy úplný laik - vím, že stejně jako já má i majitel své povinnosti. Ještě dodám, že z vyúčtování, které byly poskytnuty sousedovi (jiný majitel) je patrné, že nesplňují náležitosti předepsané zákonem ani vyhláškou. Já své doposud nemám, nemohu tedy reklamovat. Na základě zjištěného Vás prosím o fundovanou radu:
1. Lze u neuhrazených částí záloh z oskenovaných Výpočtových listů za roky 2012, případně 2013 uvažovat o institutu jejich promlčení (souvisí datum promlčení s předpisem plateb nebo až s jejich Vyúčtováním? )? Jaká je promlčecí lhůta a jaké by byly případn& eacut e; termíny?
2. Lze při nenaplnění pravidel řádného doručení jednotlivých Vyúčtování mé osobě požadovat vrácení mnou zaplacených záloh? Zálohy byly placeny, Vyúčtování však nebyly provedeny/předány. Tak nemohla být např. naplněna následná možnost jejich reklamace, současně ani nedošlo několik let k upomínce ze strany majitele, že nějaký DLUH VZNIKÁ.
3. Lze s reálným výhledem na úspěch požadovat (soudně) po majiteli uhrazení pokuty ve výši 100, - Kč za den (§ 13 o dst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) u nedoručeného Vyúčtování služeb za rok 2014, které mělo být předáno dle zákona nejpozději do 30. dubna 2015?
4. Kdo je pro mne zákonným partnerem pro záležitosti předpisu služeb a jejich Vyúčtování – majitel bytu, zástupce SVJ, správcovská firma? V žádném dokumentu mezi mnou a majitelem to není specifikováno. Musí být toto někde upraveno a jak to lze zjistit? Z mé zkuše nosti zpravidla správní firma odkazuje na majitele, majitel na správní firmu, řešení požadavku se nekoná.
5. Lze se dostat ke stanovám našeho SVJ – mám nárok je jako nájemník znát? Kdo je poskytne? Ve Sbírce listin našeho SVJ ve Veřejném rejstříku nejsou. Ve stanovách mají být „Pravidla rozúčtování a vyúčtování služeb“, která se samozřejmě dot& yacu te; kají i mě jako koncového spotřebitele služeb, proto mě tento bod/stanovy zajímá.
6. Jaký postup v mé situaci doporučit? Čekat pasivně co bude dál – nejspíš doručení doposud nedoručených Vyúčtování a předpisů plateb řádným způsobem a poté možná i soud v případě nedohody anebo aktivně přistoupit k oslovení majitele, upozornit ho na porušen& ia cute; zákonných norem a vyzvat ho k předložení Vyúčtování i s upozorněním jaké pokuty pro něj plynou? Jiným způsobem? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Spíše než promlčení je relevantní, že pronajímatel má povinnost doručit nájemci bytu.
Ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.
O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20. 7. 2011).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud Vám nebylo vyúčtování služeb řádně doručeno nebo pokud nebylo provedeno řádně, (domnělý) vzniklý nedoplatek na službách se nestal splatným.
Ad. 2
Platby za služby spojené s užíváním bytu jsou placeny zálohově. Právní důvod k jejich platbám je dán zákonem a nájemní smlouvou. Jedná se sice o zálohy, avšak platíte je za služby, které skutečně spotřebováváte. Nelze požadovat navrácení zaplacených záloh z důvodu, že nebylo řádně provedeno jejich vyúčtování.
Ad. 3
Tento Váš nárok je oprávněný. Nejprve bude nutné pronajímatele písemně vyzvat k tomu, aby penále uhradil, poté podat žalobu u soudu. Nejlépe byste měl tento nárok uplatnit až poté, co Vám bude vyúčtování doručeno. Tímto nárokem můžete pohrozit pronajímateli s tím, aby řádně plnil své povinnosti.
Ad. 4
V § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. , o službách je uvedeno, že poskytovatelem služeb je vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Podle písmene b) tého ustanovení platí, že příjemcem služeb je nájemce bytu.
Výše uvedené platí ve vztahu pronajímatel - nájemce. Ve vztahu k vlastníku jednotky a SVJ je tomu jinak a poskytovatelem služeb je SVJ, příjemcem vlastník jednotky.
Pronajímatel se samozřejmě může nechat zastoupit, nicméně on je zodpovědný za to, že Vám bude řádně doručeno vyúčtování, že bude provedeno řádně atd.
V podstatě vy platíte zálohy pronajímateli a ten pak zřejmě SVJ, případně osobě, která správu vykonává namísto SVJ.
Ad. 5
Pravidla uvedená ve stanovách zavazují především vlastníka jednotky. Vás tento bod stanov může zavazovat v případě, že je na něj odkázáno v nájemní smlouvě. Jak jsem již uvedl výše, poskytovatelem služeb ve vztahu k Vám je pronajímatel.
Stanovy by měly být založeny ve sbírce listin veřejného rejstříku. Požádejte o ně členy statutárního orgánu, příp. jiné členy SVJ.
Ad 6.
Můžete pronajímatele poučito o tom, že vyúčtování není splatné, pokud nebylo řádně doručeno a provedeno a odkázat na výše uvedený rozsudek. Rovněž jej můžete upozornit na povinnost platit pokuty. Další postup se pak bude odvíjet od postupu pronajímatele, ale jestliže nebylo vyúčtování splatné, pak nemusíte nic platit.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů před manželstvím před více než 3 lety - nárok na vypořádání nemajitele nemovitosti
Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela semnou v domě i má přítelkyně.
Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy. Dále jsem dům rekonstruoval, na zahradě jsem postavil altán,
dítěti houpačku se skluzavkou. V roce 2009 jsme se vzali a dále rekonstruovali a přistavěli jsme s použitím hypotéky 800.000,- od roku 2010.
V srpnu v roce 2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné.
Zajímá mne jak se bude dělit to, co jsme vybudovali před sňatkem. A dále jak budu manželku vyplácet z hypotéky.
Do té doby než se odtěhovala byl dluh ještě 750.000,-. V tuto chvíli je 680.000,- a splácím výhradně jen já sám. Manželka stále od roku 2004 nepracuje. Děkuji, Roman
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to, co jste vybudovali před sňatkem se dělit nebude. Pokud jste prokazatelně rekonstrukci před sňatkem hradil pouze Vy (do nemovitosti, k níž máte vlastnické právo pouze Vy) a z Vašich financí, nemá manželka za tu dobu nárok na žádné vypořádání. Pokud jde o vypořádání od okamžiku uzavření manželství, pak je situace jiná. Majetek se vypořádává ke stavu, v jakém byl (či bude) v době nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. Tedy pokud bude ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ještě existovat nějaký dluh, máte právo chtít po manželce, aby se nadále polovinou na splácení podílela nebo dluh celý uhradit sám, ale o tuto její polovinu jí snížit případnou částku vypořádání, protože ona samozřejmě bude mít zase nárok na vyplacení poloviny investic do domu, učiněných v době manželství.
Pokud se ve věci finančního vypořádání nedohodnete, pravděpodobně v rámci soudního řízení bude zadán znalecký posudek, který ohodnotí investice do domu učiněné v době manželství.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Spolek vlastní nebytové prostory - musí udělat výběrové řízení pokud je chce pronajmout?
- Nebytové prostory ve vlastnictví spolku - musí spolek v případě nabídky pronájmu udělat výběrové řízení?
Jsme spolek provozující tělovýchovnou a sportovní činnost (TJ). Jsme rovněž vlastníkem restauračního zařízení, kde v krátké době skončí nájemní smlouva. Zajímá mne, zdali je nutné pro výběr nového nájemce restaurace vyhlašovat výběrové řízení. Pakliže ano, co nás k tomu legislativně zavazuje. V interní dokumentaci nemáme nikde takovou povinnost uvedenou. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Povinnost vyhlásit výběrové řízení obecně existuje ve dvou případech, tedy pokud tuto povinnost má subjekt zakotvenu v interní dokumentaci (což jak uvádíte není váš případ) nebo pokud je subjekt povinen řídit se zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. , kde je v §2 vymezeno, které subjekty jsou povinny výběrová řízení provádět. V případě spolku je tedy důležité, zda je převážně financován státem či nikoliv. Pokud státem převážně financováni nejste, nejste ani povinni vyhlásit výběrové řízení.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod vztahu - jak finančně zajistit syna, dceru, potomka?
- Jak ekonomicky zajistit dítě po rozchod vztahu bohatého otce a chudé matky
- Jak finančně zajistit potomka mé sociálně slabé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé chudé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé sociálně slabé expřítelkyně
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Převzetí dítěte do péče otce od matky - postup, informace
- Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
01/2014 jsem se seznámil s mojí současnou partnerkou (přítelkyní) v té době byla nezaměstnaná a pracovala v nočních klubech. Zajistil jsem ji jak finančně tak sociálně, poplatil dluhy a zajistil normální život, 01/2015 se nám narodila dcera. Partnerka bere peněžitou podporu v mateřství PPM na mateřské dovolené MD z které splácí ještě dluhy které měla. Větší část jsem uhradil, ale na dva dluhy již jsem neměl. Žijeme v mém rodinném domě jsem OSVČ. Finančně soběstačný a zajištěný. Partnerka je mladší a nyní se rozhodla, že ode mne chce odejít, prý chce žít sama bez chlapa. V současné době nemá kde bydlet ani finance jak zajistit dceru. Chtěl bych dceři dát to nejlepší. V prvním manželství mi dcera zemřela a tak jsem se upnul na ní.
Chci dceru do výhradní péče s možností, aby jí matka pokud odejde mohla kdykoliv navštívit, ale aby nemohla ovlivnit její život ohledně vzdělaní a života jako takového z hlediska bydlení, financí a vzdělání. Partnerka má z předešlých několika vztahů syna 19 let bez vzdělání pouze se základním.
Nechci partnerce ublížit, ale pokud chce odejít nezměním to, ale dcera nesmí tím trpět a žit v sociálním nejistotě a nedostatku. Dcera v matrice má mé jméno, má i veškeré spoření pojištění a podobně tak aby byla zajištěná. Což ale nejsou finance určené pro partnerku.
Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
Děkuji za odpovědi.
ODPOVĚĎ:
Pokud se s partnerkou dohodnete na tom, že dcera zůstane ve Vaší péči a partnerka s tím bude souhlasit, můžete takovou dohodu sepsat mezi sebou, bez nutnosti absolvovat soudní řízení. Nicméně v případě, že Vaše partnerka v budoucnu změní názor, může kdykoliv žádat o svěření dcery do své péče a stanovení výživného. Pokud by písemná dohoda obsahovala ujednání, že se partnerka této možnosti vzdává, bylo by takové ujednání neplatné. Jestliže by tedy partnerka v budoucnu změnila názor, musel by celou záležitost rozhodnout soud.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace baterie do mobilu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace
Nákup a výměna autorizované baterie u Iphone 5 provedena servisem 24.11.2015. Po výměně se baterie vybíjí při 40% kapacity. Reklamace baterie 10.12.2015. Baterie i s telefonem zanechána v servisu s tím, že obojí bude odesláno do autorizovaného obchodu na přezkoušení. Po 30ti dnech 12.01.2016 mě v servisu odbudou s tím, že servis 21.12.2015 změnil majitele a že vše, co bylo předtím než přišli, postupně dohledávají. Mám jim poslat kopii servisního protokolu emailem, co nejdříve se mi ozvou. Email poslán hned 12.01.2015. 15.01.2015 jdu znovu do servisu. Odpovědí mi je, že vše je řešeno postupně, jak jim přichází emaily od zákazníků, zatím nikdo neví, kde je můj telefon! Dají mi vědět do dalších 5ti dnů, tedy do 22.01.2016. Jak se můžu proti tomuto bránit? Servis porušuje 30ti denní lhůtu pro vyřízení reklamace. Jak postupovat v případě, že telefon vůbec nenajdou? Bylo mi řečeno, že nový nedostanu, leda si
můžu vybrat zboží ve stejné hodnotě v jejich obchodě nebo podat trestní oznámení.
Telefon nebyl kupován u tohoto obchodníka. Telefon je 3 roky starý a u obchodníka jsem kupovala pouze novou baterii a zároveň její výměnu, která byla provedena jejich servisem.
Odstoupení od smlouvy by tedy znamenalo pouze vrácení peněz za baterii?
Ale co dělat v případě, že ztratili i můj telefon? Jakým způsobem se můžu domoci toho, aby mi obchodník ztracený telefon uhradil v adekvátní výši? Na reklamačním protokolu je samozřejmě uvedno, že i s baterii si nechali můj telefon.
Oznámení závadného jednání samozřejmě na ČOI nahlásím.
Ale ČOI může obchodníka pouze pokutovat za toto jednání, ale nezaručí mi, vrácení telefonu či peněz za něj, je to tak?
Děkuji Vám. Milena
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, platí, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
Pakliže nebyla reklamace vyřízena ve výše uvedené lhůtě, pak lze konstatovat, že prodávající podstatně porušil svou povinnost. V takovém případě má kupující práva podle § 2106 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a může mj. od smlouvy odstoupit.
Pokud odstoupíte od smlouvy je prodávající povinen Vám vrátit plnou hodnotu baterie. Kupní smlouvy na baterii se od počátku zruší. Co se týká telefonu, pak Vám jej buď vrátí, nebo bude odpovídat za vzniklou škodu (hodnota telefonu při předání do opravy), a to podle § 2944 OZ, podle kterého platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Argument prodávajícího ohledně změny provozovatele servisu je zcela irelevantní.
Zašlete prodávajícímu písemnou výzvu (nejlépe doporučeně s dodejkou), ve které uveďte, že odstupujete od smlouvy na koupi baterie (smlouvu specifikejte předmětem koupě, tj. označte baterii a dnem zakoupení) a vyzvěte prodávajícího k tomu, aby Vám vrátil kupní cenu baterie a brátil zpět telefon, nebo nahradil škodu (odhadněte hodnotu telefonu, např. dle cen, za kterou se nyní prodává). K tomu stanovte prodávajícímu lhůtu 7 dní.
Pokud této lhůtě nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu a bude Vás zastupovat při soudním sporu (budete muset prokázat výši škody, což nemusí být jednoduché). Pokud budete mít ve věci úspěch, prodávající Vám nahradí vzniklé náklady. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
ČOI může prodávajícímu udělit pokutu, pokud došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, ale nemá pravomoc donutit prodávajícího k tomu, aby Vám nahradil škodu nebo vydal telefon.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Dočasné bezplatné užívání nemovitosti po prodeji novému majiteli - úhrada nákladů na elektřinu, topení, internet ad.
Prodala jsem rodinný dům bylo domluveno že barák předám do 30.4.2016 a bezplatně ho budu užívat za to jsem jim nechala určité věci. Ve smlouvě to není - jen že mohu předat barák do 30.4.2016. Nový majitel už v jednom patře bydlí a je zapsán na katastru jako majitel. Já zatím nemám kam jít, vytápím celý dům, platím elektriku tu jen za sebe takže mají topení zadarmo, dokonce internet a požadují za to, že tam ještě jsem, nájemné. Mohou ho požadovat a pokud ano, mohu si nechat od nich proplatit topení a ohřev vody a Internet.
Kolik mohou chtít nájem je 3+1 a garáž a půda 2x a sklepy mám hodně věcí také mi zakazují aby ke mě jezdily děti a různě mě šikanují a vyhrožují soudem i za to že otevřu dveře. Moc děkuji za radu.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, nájemné požadovat mohou, a to v ceně, která je obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Neexistuje na to žádná přesná tabulka, proto je vhodné se podívat na stránky či tisk s realitami nebo se přímo zeptat v realitní kanceláři, jak se v dané lokalitě ceny nájmů u podobných nemovitostí pohybují.
Pokud všechny služby (i ty, které využívají noví majitelé) hradíte pouze Vy, máte právo od nich požadovat, aby se na hrazení služeb poměrně podíleli.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost realitní kanceláře za špatně sepsanou smlouvu - náhrada škody
- Náhrada škody od realitní kanceláře - špatně sepsaná smlouva
- Špatně sepsaná kupní smlouva na byt, dům, nemovitost - odpovědnost realitní kanceláře
Ráda bych věděla, když pronajmu nebo prodám byt přes realitní kancelář a oni smlouvu sepíšou špatně, potom by mohly vzniknout soudní spory o neplatnost prodeje nebo pronájmu, je za to zodpovědná ta realitní kancelář, která smlouvu sepsala? Měla bych ve smlouvě nějakou větu o jejich zodpovědnosti ohledně případných sporů požadovat? Nejsem právník a předpokládám, že za správnost smlouvy ručí oni, že to je v ceně té jejich provize. Eva
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
především bych doporučovala, aby ve smlouvě o zprostředkování, kterou uzavíráte s realitní kanceláří, bylo jasně písemně uvedeno, co všechno zahrnuje servis z jejich strany. Praxe je taková, že zahrnuje i právní služby a v takovém případě jsou za správnost smluv odpovědní. Nicméně pokud by to ve smlouvě o zprostředkování uvedeno nebylo a smlouva by nebyla právně v pořádku, mohou se bránit tím, že provizi mají pouze za zprostředkování, nikoliv za právní služby. Upozorňuji, že správností smlouvy se nemyslí situace, kdy si např. koupíte nemovitost, která se po koupi ukáže natolik závadná, že budete mít právo odstoupit od smlouvy a dostat své peníze zpět. Tam realitní kancelář není povinna provizi vracet, protože na provizi má nárok pouze za "zprostředkování", nikoliv kvalitu předmětu koupě.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo hradí platbu za srážkovou vodu - nájemce nebo pronajímatel?
- Placení srážkové vody v nájmu nebytových prostor k podnikání
2015 jsem byla v nájmu a provozovala živnost pohostinství. S majitelem jsem podepsala nájemní smlouvu, kde byla určena výše nájemného a dále pak toto:
"V souvislosti s nájmem bude pronajímatel poskytovat nájemci studenou vodu z vlastní studny. Platby za elektrickou energii a plyn bude hradit nájemce nad rámec nájemného."
Ke konci roku 2015 jsem provozovnu uzavřela. Majitel ale po mne začal vyžadovat platby za vodné a stočné (což se mi zdá v pořádku). Dále ale po mne chce platbu za srážkové vody. A o tuto platbu se mi jedná. Mám povinnost ji uhradit nebo ji podle zákona, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak hradí majitel nemovitosti?
Děkuji, s pozdravem! Andrea
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
podle ustanovení zákona má povinnost platit za odvod srážkové vody majitel nemovitosti, ve které je prováděna podnikatelská činnost. Pokud v nájemní smlouvě nemáte nic o platbě srážkové vody, nejste povinna ji jako nájemce hradit.
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nezaviněná dopravní nehoda řidičem autobusu MHD - spoluúčast na škodě
- Nezaviněná škoda zaměstnancem - zaměstnavatel vyžaduje spoluúčast za škodu
- Nezaviněná škoda způsobená řidičem autobusu MHD - zaměstnavatel vyžaduje spoluúčast za škodu
Jsem rok řidič z povolaní, konkrétně řídím autobus MHD v dopravním podniku města Most a Litvínov. 19.1.2016 jsem měl první dopravní nehodu s osobním automobilem, jel jsem dvouproudou ulicí. Na pravé straně vozovky stojí zaparkovaná vozidla, projíždím rychlostí 50 km/h, když v tom se přede mnou cca 30 m otevřou dveře ze zaparkované dodávky. Při této rychlosti urazím 13,8 m/s takže vzdálenost 20-30 m je v čase vyjádřená cca 2 sekundami. V protisměru jela auta a vozovka byla pokrytá sněhem. Na situaci jsem reagoval výrazným snížením rychlosti, vzhledem také k obsazenosti autobusu cca 35 cestujících, samozřejmě došlo ke střetu s vozidlem, řidič uvedeného vozidla nestihl vystoupit, nedošlo k jeho ani jinému zranění. Autobus má rozbité zrcátko a dveře uvedeného vozidla jsou zcela bez viditelného poškození. Po nehodě jsem jak je mou povinností informoval náš dispečink, s řidičem dodávky jsem se na chybě nedohodl, neobviňoval mě, řekl, že řešení neví, je to dle něj hloupá situace. Já jsem to viděl tak, že se řidič nepodíval do zrcátka jak by měl, když vystupuje do vozovky a ohrozil mou bezpečnost a lidí v autobuse. Před příjezdem Policie přijel sám dispečer, který po zjištění měl na situaci úplně jiný názor, a použil jednoduché tvrzení s úsměvem na tváři "ty jsi jel a on stál, je to tvoje vina" (je to asi stejné jako kdyby mi někdo mezi zaparkovanými auty vběhl do jízdní dráhy autobusu, jsou to situace, které se v daných místech nedají očekávat). Pán poškozený vůz neměl poslal jej pryč, že si to DP vyřeší sám, když je pouze škoda na autobuse. Dal mi vnitropodnikový papír o nehodě k podpisu, kterým stvrzuji zavinění. Po pár minutách přesvědčování, že je to věc DP a ten si to sám vyřeší aniž bych platil spoluúčast k pojistce, kterou mám také přes DP, jsem tedy podepsal zavinění. Ještě ten den jsem se od kolegů dozvěděl, že jsem udělal hloupost. Můj vedoucí s dispečerem projednal neoprávněné rozhodnutí o odvolání Policie na místo nehody, když se řidiči nemohli dohodnout a já bych nakonec měl platit i spoluúčast.
Závěrem zní otázka: Dá se se situací něco dělat, nebo když jsem na protokolu podepsán, je to už vyřešené.
Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a namítat neplatnost Vašeho předchozího jednání, např. z důvodu, že jste byl uveden v omyl dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění. Můžete zde uvést Vaši verzi celé záležitosti včetně záležitost ohledně podepisování dokumentu, kde stvrzujete zavinění.
Pokud zaměstnavatel neplatnost jednání neuzná, bude třeba se neplatnosti jednání domáhat soudně a zároveň podat k soudu žalobu na úhradu částky, kterou jste byl povinen z titulu této situace uhradit a argumentovat ust. § 26 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, který uvádí, že otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto pohledu se dle mého názoru rozhodně jedná o pochybení řidiče dodávky a jeho zavinění by bylo prokázáno.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Určení výživného soudně - řešilo by se i setkávání dítěte s otcem?
- Soudní určení výživného - řešil by soud i styk (setkávání) otce s dítětem, potomkem?
s partnerem jsme se rozešli, máme 1 ročního syna. Partner zatím na syna nic neplatí, pokud bych požádala o placení výživného, mám obavy, že by soud stanovil otci návštěvy, aby si mohl syna odvézt na víkend. Můj bývalý partner a otec dítěte je nespolehlivý, obávám se o zdraví dítěte (úraz, týrání.), pokud by s ním měl být syn sám bez mé přítomnosti. Je možno docílit toho, abych mohla při návštěvě syna být vždy přítomna? Od té doby co nás opustil zatím o návštěvu syna neprojevil žádný zájem, ale obávám se, že až by musel platit, bude se mně a synovi mstít.
Předem děkuji za odpověď. Eva
ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti práva i povinnosti. Abyste mohla po otci požadovat výživné, musíte si zažádat o svěření syna do Vaší výhradní péče (a současně o stanovení výživného). Soud však v takovém případě rozhodne také o styku syna s otcem, určí jeho frekvenci a rozsah. Přestože Váš syn je ještě hodně malý, nebývá pravidlem, aby u styku s dítětem byl přítomen i druhý rodič. Pokud byste chtěla dosáhnout své přítomnosti u styku, musela byste soud přesvědčit o tom, že Vaše obavy jsou opodstatněné. V případě, že se synův otec již v minulosti o syna nedostatečně staral nebo se k němu nějak nevhodně choval, pomohly by například svědecké výpovědi, které by tato Vaše tvrzení potvrdily. Jako argument můžete uvést také to, že se otec o syna dosud vůbec nezajímal a je pro něj tedy prakticky cizím člověkem, ale tento argument sám o sobě nemusí soud přimět k tomu, aby Vaši přítomnost u styku stanovil jako povinnou podmínku. Můžete tedy v soudním řízení Vaši přítomnost u styku požadovat, ale pokud otec přesvědčí soud, že je schopen se o syna postarat sám, soud Vaší žádosti nemusí vyhovět.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neuskutečněná dovolená s CK Marine tour (úpadek CK) - pojišťovna zaplatila jen část dovolené, zájezdu
- Částečné proplacení pojišťovnou za neuskutečněnou dovolenou - je možné požadovat zbytek ceny dovolené, zájezdu?
- Pojišťovna zaplatila jen část dovolené po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Pojišťovna zaplatila jen část zájezdu po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Úpadek CK Marine tour - pojišťovna zaplatila jen část ceny dovolené, zájezdu - vymáhání zbytku ceny
Obracím se prosbou o radu v souvislosti s neuskutečněnou dovolenou v důsledku úpadku CK. V 02/2015 jsme zaplatila dovolenou u CK Marine tour s odletem 30.6.2015 za 7 osob 110 720, - Kč. Dne 25.6.2015 vyhlásila CK Marine tour úpadek a ukončila svoji činnost. Tudíž se dovolená neuskutečnila. Pojištění proti úpadku měla CK Marine tour u Generali pojišťovny. V zákonné lhůtě jsem uplatnila své nároky u asistenční centrály Europ Assistance. Náhrada za neuskutečněnou dovolenou od Europ Assistance došlo 14.1.2015. Bohužel ve zkrácené výši o 16 624, - Kč. Je možné se domáhat plné úhrady nákladů za neuskutečněný zájezd? Děkuji Zora
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
kromě práva na vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu máte dle § 2535/1 občanského zákoníku právo na penále ve výši 10 % z ceny zájezdu (toto penále je pořadatel povinen zákazníkovi vyplatit, zruší-li pořadatel zájezd ve lhůtě kratší než dvacet dnů před jeho zahájením). Zůstává Vám samozřejmě zachováno i právo na náhradu případně vzniklé škody.
Co se týče povinného pojištění cestovních kanceláří, platí dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil.
Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce (§ 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu).
Pro Váš případ je podstatný zejména § 8/5 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, dle něhož platí, že všeobecné pojistné podmínky stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události (tzn. jaká je spoluúčast cestovní kanceláře na likvidaci každé pojistné události). Výše spoluúčasti cestovní kanceláře nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.
Sjednání spoluúčasti cestovních kanceláří na plnění z pojistných událostí nebylo zákonem o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu zakázáno, snížení Vám poskytnuté náhrady je proto (ze strany pojišťovny) možné.
Ve Vašem případě lze tedy předpokládat, že snížení Vám poskytnuté náhrady o částku 16.624,- Kč představuje spoluúčast cestovní kanceláře na plnění z pojistné události, tzn. že k úhradě částky 16.624,- Kč není povinna pojišťovna, nýbrž přímo cestovní kancelář.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že § 8 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu prošel s účinností ke dni 28. 12. 2015 novelizací (která se na Váš případ ovšem nevztahuje), přičemž v současné době tento paragraf mimo jiné stanoví, že:
- je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka;
- plnění v rozsahu stanoveném v § 6/1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.
Jelikož k vyplacení částky 16.624,- Kč je povinna přímo cestovní kancelář, ohledně níž v současné chvíli probíhá insolvenční řízení, je nezbytné, abyste svou pohledávku za cestovní kanceláří uplatnila jako její věřitel v rámci probíhajícího insolvenčního řízení.
Dle aktuálních informací, které je možné ohledně insolvenčního řízení předmětné cestovní kanceláře zjistit, nebylo dosud Městským soudem v Praze (který toto insolvenční řízení vede) rozhodnuto o úpadku cestovní kanceláře Marine Tour. Informace o aktuálním stavu tohoto insolvenčního řízení naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=0aa025dc-ed30-48cc-b8a7-813aad073bf5
V současné chvíli je proto nezbytné, abyste se bezodkladně obrátila na Městský soud v Praze s písemnou přihláškou Vaší pohledávky do probíhajícího insolvenčního řízení. Obecné informace o přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení naleznete zde:
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/pohledavky-a-jejich-prihlaseni-.html
Předepsaný formulář přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení pak naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 159/1999 Sb. , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-SJM
OBČAN-BYDLENÍ
- Nastěhování třetí osoby do domu v SJM - je nutný souhlas obou manželů?
- Je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním třetí osoby do domu ve vlastnictví manželů (společné jmění manželů SJM)
- Nastěhování třetí osoby do domu ve společném jmění manželů - je nutný souhlas obou manželů?
Pokud mají manželé dům v SJM, může jeden z manželů nastěhovat do domu třetí osobu bez souhlasu druhého z manželů?
Pokud ano, tak za jakých podmínek? Jak je toto právně ošetřeno? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez souhlasu druhého manžela "nastěhovat" do domu, který je součástí společného jmění manželů, třetí osobu nelze, nicméně pokud tak manžel učiní, nezbude, než se domáhat např. neplatnosti smlouvy o nájmu třetí osoby nebo vyklizení této osoby soudně.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?
01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí. Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Neplacení výživného z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení výživného pro nemajetnost rodiče
- Neplacení alimentů z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení alimentů pro nemajetnost rodiče
mohu jít do vězení za to, že nejsem schopna platit výživné na nezletilou dceru? Rozsudek byl vydán odvolacím Krajským soudem. Já žiji v zahraničí (EU) a nemám žádné příjmy. Vše platí partner. Ve zdejší zemi čekám na udělení rodného čísla bez kterého tu nemáte nárok pracovat, studovat, atd. Jak mohu situaci ohledně alimentů řešit? Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, zda se jedná o rozsudek vydaný v rámci civilního řízení – tedy rozsudek, jímž se určuje výše výživného na nezletilé dítě, nebo rozsudek vydaný v rámci trestního řízení.
V případě, že neplatíte výživné stanovené rozhodnutím soudu v civilním řízení, je zde možnost vymáhat po Vás placení výživného skrze exekuční řízení. Můžete ale k soudu podat návrh na snížení výživného na nezletilou dceru, který je nutné odůvodnit především tím, že Vaše finanční situace nedovoluje platit výživné ve stanovené výši.
V případě, že Vámi zmiňovaný rozsudek byl vydán v rámci trestního řízení vedeného proti Vám pro trestný čin zanedbání povinné výživy dle ust. § 196 trestního zákoníku, je zde samozřejmě možný výkon trestu ve věznici (zde záleží, jaký trest a v jaké výši Vám byl uložen).
Pokud tedy nejste schopna plnit výživné ve stanovené výši, je vhodné platit výživné alespoň v nějaké výši, kdy v takovém případě se soudy většinou přiklánějí k ponechání pachatele na svobodě, jelikož případným umístěním do vězení by pachatel ztratil možnosti získání výdělku a potažmo tak zabezpečení úhrady výživného na nezletilé dítě.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Lesní cesta jako věcné břemeno - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
- Lesní cesta jako služebnost - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
Rád bych se informoval, když je lesní cesta s věcným břemenem pro chůzi a jízdy. Je možné ji používat při stavbě RD nebo se musí žádat o odnětí? Je to v rozporu s přístupem přes plochy neumožňující dopravní obsluhu z hlediska regulativů? Tato cesta fakticky nikdy funkci lesa neplnila (papírově ale spadá do PUPFL). Děkuji, L.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 3/1 lesního zákona spadají do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa:
a/ lesní pozemky, tzn. pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
b/ jiné pozemky, tzn. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.
Ve smyslu § 2 písm. a) lesního zákona se za les považují:
a/ lesní porosty s jejich prostředím,
b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Dle § 20/1 písm. g) lesního zákona je v lesích (tedy i na všech pozemcích určených k plnění funkcí lesa) zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu však může být vlastníkem lesa udělena výjimka (jak vyplývá z § 20/4 lesního zákona). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
K tomu, aby mohl být pozemek určený k plnění funkcí lesa (tedy např. cesta) používán k příjezdu ke stavbě rodinného domu tudíž není zapotřebí měnit kategorizaci předmětného pozemku, postačí, bude-li s tím vlastník lesa (resp. vlastník předmětné cesty) souhlasit (souhlas je samozřejmě vhodné opatřit v písemné formě).
Svědčí-li Vám služebnost chůze a jízdy (věcné břemeno), lze soudit, že zřízením této služebnosti vyjádřil vlastník předmětného pozemku souhlas s jeho používáním pro příjezd ke stavbě rodinného domu. Pokud však není ve smlouvě o zřízení služebnosti výslovně uvedeno, že "jízda" se vztahuje rovněž na jízdu motorovými vozidly (a s vlastníkem lesa byste se tudíž mohl dostat do sporu o rozsahu služebnosti), doporučuji Vám i přes existující služebnost si výslovný písemný souhlas vlastníka lesa dle § 20/4 lesního zákona opatřit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Necitlivost tváře po odstranění osmičky, zubu moudrosti - odškodnění od zubaře či jeho pojišťovny
- Odstranění osmičky (zubu moudrosti) a odškodnění od zubaře (jeho pojišťovny)
30.4.2013 my byl proveden chirurgický zákrok na odstranění „zubu moudrosti“. Po tomto zákroku jsem ztratil cit levé dolní poloviny rtu a brady. Nyní po opakované aplikaci Thiogammy (lék na podporu obnovy nervů) mám stále sníženou citlivost v kombinaci s brněním dané oblasti. Po konzultaci s primářem a neurologem byl můj stav konstatován stacionárním. Pouze si mohu vyžádat léky na potlačení brnění (3x denně do konce života). Lékař, který zákrok prováděl mi doporučil na jeho osobu podat stížnost se žádostí o odškodnění. Rád bych vás požádal o posouzení a případnou radu, jak tuto stížnost/žádost podat. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Stížnost na postup lékaře:
Dle § 93/1 písm. a) zákona o zdravotních službách může pacient podat stížnost proti postupu poskytovatele zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami. Stížnost se podává poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému směřuje. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, u něhož jste absolvoval předmětný chirurgický zákrok. Poskytovatelem zdravotních služeb může být nemocnice, soukromá ambulantní praxe, soukromý specialista apod. Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte rozhodné skutečnosti (uveďte své rodné číslo, dle něhož bude poskytovatel zdravotních služeb schopen vyhledat Vaší zdravotnickou dokumentaci a celý případ přezkoumat) a uveďte, v čem spatřujete pochybení lékaře, resp. jaké jsou Vaše současné zdravotní obtíže.
Poskytovatel zdravotních služeb je v souvislosti s obdrženou stížností mimo jiné povinen:
- navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
Pokud nebudete s vyřízením stížnosti spokojen, můžete podat stížnost místně příslušnému krajskému úřadu. V tomto "odvolání" zároveň uveďte důvody nesouhlasu s vyřízením první stížnosti poskytovatelem zdravotních služeb.
2/ Žádost o náhradu škody:
V rámci stížnosti (či samostatným dopisem) se můžete na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s žádostí o odčinění Vám způsobené újmy na zdraví. Výši finančního odčinění újmy na zdraví můžete navrhnout sám, popř. nechat návrh přímo na poskytovateli zdravotních služeb.
S ohledem na skutečnost, že předmětný chirurgický zákrok jste absolvoval v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), upozorňuji na to, že Vaše právo na náhradu škody na zdraví (tedy náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění) je již pravděpodobně promlčeno (ovšem promlčeno být nemusí, v tomto ohledu je podstatné, kdy k poškození Vašeho zdraví došlo). Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku totiž platilo, že právo na náhradu škody se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění (tedy de facto náhrady za trvalé následky poškození zdraví), počínal běh promlčecí lhůty až od chvíle, kdy se zdravotní stav poškozeného (resp. jeho zdravotní postižení) ustálil. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění dosud promlčeno není (pro učinění konkrétního závěru by bylo nutné znát více podrobností).
Poskytovatele zdravotních služeb můžete žádat rovněž o náhradu za zásah do Vašich osobnostních práv (zejména práva na zdraví). Toto právo se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (k jeho promlčení proto ve Vašem případě dosud nedošlo).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud (dle sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli a třetím osobám (mimo pracoviště) - odpovědnost zaměstnance za škodu
- Zranění zaměstnance způsobené neodborným postupem zaměstnance - kdo zaplatí bolestné a náhadu mzdy
- Zaviněné zranění zaměstnance zaměstnancem - kdo zaplatí náhradu mzdy, bolestné (pojišťovna, zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?
Způsobil jsem velkou škodu svému zaměstnavateli. Může na mě spadnout odpovědnost 3. osob, což jsou zranění zaměstnanci (bolestné), nebo pojišťovny, která jim hradí léčbu, pracovní neschopnost při pracovním úrazu a doživotní renty. Dále jestli po mne může pojišťovna, která hradí opravu zařízení a ušlý zisk firmě nějakým způsobem vymoct plnění? Škoda je z nedbalosti. Děkuji a jsem s pozdravem Eduard
ODPOVĚĎ:
Pokud jste jako zaměstnanec způsobil v souvislosti s výkonem Vaší práce škodu 3. osobám, pak tyto osoby mohou požadovat náhradu škody pouze po Vašem zaměstnavateli, nikoliv tedy po Vás, Vy jste do jisté míry v tomto případě chráněn zaměstnaneckým poměrem. Poškození se nemohou ani v případném trestním řízení připojit jako poškození a požadovat po Vás náhradu škody, to musí udělat vůči Vašemu zaměstnavateli.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu - maximální sankce od poskytovatele služby
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu (zákon č. 127/2005 Sb.)
23.10.2013 jsem uzavřel ze společnosti COMA, s. r. o. IČO 47471557, Polička smlouvu na přenos dat (poskytování Internetu) na dobu určitou t. j. na 48 měsíců. Smlouvu chci vypovědět před ukončením doby platnosti t. j. do 31.10.2017. Poskytovatel Coma s. r. o. požaduje uhrazení sankce za všechny kalendářní měsíce, včetně i započatých měsíců v minimální částce 5000 Kč bez DPH. Jejich právní zástupce tvrdí, že max. výš sankce v částce 1/5 dle zákona č. 127/2005 Sb. pro uvedeného poskytovatele neplatí. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na smluvní vztah s poskytovatelem internetu se vztahuje zákon o elektronických komunikacích. Ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona o el. komunikacích uvádí, že smlouva o poskytování služby musí obsahovat informaci o výši úhrady pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena, přičemž tato úhrada nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Toto zákonné ustanovení je pro Vás směrodatné. Pro více informací, případně pro stížnost na postup poskytovatele doporučuji se obrátit na Český telekomunikační úřad (www.ctu.cz).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí mít vychovatelka v dětském domově pedagogické vzdělání?
- Vzdělání vychovatelky v dětském domově - jakou školu musí vychovatelka mít?
- Výpověď vychovatelky v dětském domově kvůli nedostatečnému vzdělání
- Výpověď od zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity (pracovní smlouva na dobu určitou)
Jsem 2013-2015 zaměstnaná v Dětském domově jako vychovatelka, smlouva na dobu neurčitou. V současné době jsem těhotná a zaměstnavatelka mi náhle oznámila, že nemám dostatečné vzdělání a budu z tohoto důvodu na hodinu propuštěna. Mám středoškolské vzdělání v oboru 7531M005 Předškolní a mimoškolní pedagogika a vysokoškolské bakalářské v oboru B7507 – Specializace v pedagogice, obor Učitelství pro mateřské školy, státní zkouška z pedagogiky a speciální pedagogiky, z psychologie a obhajoby bp. Prý mi chybí speciálně - pedagogické vzdělání. Já z něj ale mám SZZ, má tedy zaměstnavatelka pravdu a právo mi dát výpověď z pracovního poměru? A nejsem v ochranné lhůtě, když jsem v jiném stavu? Děkuji Vám za odpověď, Petra
ODPOVĚĎ:
Dle § 16 zákona č. 563/2004 Sb. , zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů platí:
„Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že požadované vzdělání skutečně nesplňujete, neboť Váš obor byl zaměřen na učitelství v mateřské škole, nikoliv na speciální pedagogiku. Skutečnost, že máte ze speciální pedagogiky státní zkoušku, zde dle mého názoru nehraje roli.
Zaměstnavatel by Vám tak mohl dát výpověď dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to pro nesplňování předpokladů stanovenými právními předpisy pro výkon sjednané práce. Jste-li těhotná, pak jste v ochranné době dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP, výpověď Vám tedy nelze dát.
Nerozumím Vašemu termínu „na hodinu vyhozena“, pokud je tímto myšleno okamžité zrušení pracovního poměru, tedy ukončení ze dne na den, pak tento postup by byl v rozporu se zákonem, i kdybyste nebyla těhotná.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel chce proplatit pracovní pomůcky zaměstnance - má na to právo?
- Zaměstnavatel chce proplatit rukavice a oblečení zaměstnance - má na to právo?
- Kdo platí pracovní pomůcky zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
10/2015 jsem nastoupil na DPP do firmy, která vyrábí rozvaděče, instaluje kamery apod. Smlouvu jsem měl do 31.12. 2015. Jelikož jsem nebyl spokojený a našel jsem si práci na HPP, tak jsem majiteli firmy sdělil, že odcházím. Při nástupu jsem dostal nové pracovní ošacení - boty, monterky, blůzu, rukavice. Po příchodu pro výplatu mi zaměstnavatel oznámil, že mi z výplaty strhává peníze za věci, které jsem od něj dostal, také mi sdělil, že je tak hodný a že po mě nechce DPH a pokud bych odešel tak jak je psáno ve smlouvě, tak by po mě peníze nechtěl. Dokonce mi na výplatní pásku nenapsal částku, kterou jsem si skutečně vydělal (jen mi ji ukázal na papíře, který mi nedal), ale částku po odečtu pracovního oděvu. Chtěl bych se tímto zeptat zda má zaměstnavatel na tohle právo a zda tohle můžu brát jako ponížení, zesměšnění a obrátit se tímto k soudu. Děkuji za odpověď. S pozdravem Ondřej
ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Zaměstnavatel je povinen Vám v rámci svých povinností ohledně bezpečnosti práce na pracovišti poskytnout ochranné pracovní pomůcky, jsou-li k výkonu Vaší práce třeba. To se týká i oblečení. Úhradu těchto nákladů nemůže požadovat po zaměstnanci. Ale i v případě, že by zaměstnavatel poskytl pracovní oděv zaměstnanci nad rámec jeho povinností, není možné zaměstnanci z mzdy jednostranně strhnout určitou částku v jiných případech, než stanoví zákoník práce, což není tento případ.
U soudu byste mohl požadovat vyplacení neprávem ztržené částky.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu na základě generální plné moci od družstevníka - na co si dát pozor?
Uvažuji o koupi družstevního bytu. Členství v BD je vedeno na starší paní, která je cca od 01/2015 umístěna v domově se zvláštním režimem (nic bližšího o jejím zdravotním stavu mi není známo). Za paní jedná její syn, který od ní má generální plnou moc (úředně ověřenou, měsíc starou, bez data platnosti a bližší specifikace). Na co si dát pozor při převodu členských práv v BD? Jak zjistit že paní nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo zda toto nebude zpochybněno v budoucnu? Je lepší dohodu o převodu podepsat se zplnomocněným synem nebo lépe přímo s paní „majitelkou“ (současnou členkou družstva). Děkuji. Taťána
ODPOVĚĎ:
Každý má právo nechat se v právních vztazích zastoupit. V případě oné paní se jedná se o tzv. smluvní zastoupení, tedy zastoupení na základě plné moci, ve které osoba, která se chce nechat zastoupit, deleguje některá svá práva (právo nakládat se svým vlastnictvím - bytem) na svého zástupce. I kdyby byla paní nesvéprávná nebo svéprávná na věci, že je zde zástupce, nic nemění. V plné moci je důležité, aby obsahovala následující - datum, kdy byla pořízena, kdo plnou moc uděluje (starší paní), komu ji uděluje (syn), čeho se plná moc týká. Pokud hovoříte o tom, že je generální, platí, že syn může za paní jednat ve všech jejich záležitostech, tedy i v případě koupi bytu. Zaměřte se detailněji na plnou moc, pokud ta je v pořádku, jednejte o koupi bytu se zástupcem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě domovní správou z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Pokud nájemník dluží nájemné, má nárok na opravy v bytě od pronajímatele?
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě pronajímatelem z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Dluh na nájemném - je důvodem k zamítnutí opravy v nájemním bytě?
obracím se na Vás s dotazem, ohledně opravy v nájemním bytě, byt vlastní město. Již delší dobu mám problém s plynovým kotlem (poruch je podle mě více - přehřívá se, teče z něj voda, vypíná se, občas netopí a nehřeje řádně vodu). Dnes (04.01.2016) 4.1.2016 jsem volala na bytovou správu s žádostí o opravu. Podstatné je ještě zmínit, že jsem již skoro rok v insolvenci, kterou řádně splácím. Do insolvence se přihlásila i domovní správa na dlužné nájemné (dluh vznikl tím, že jsem 2010 nepřistoupila na zvýšené nájemné, tedy je to rozdíl od řádně placeného nájmu a zvýšeným nájemným). Referentka mi řekla, že pokud dlužím, nemůžou mi kotel opravit. Stanovy, nebo něco podobného k dispozici nemám, nejsou ani na webových stránkách DS a v nájemní smlouvě je pouze uvedeno: " opravy v bytě se zavazuje nájemce hradit dle platných právních předpisů. ". Má domovní správa právo zamítnout mi opravu kotle, pokud
splácím "dluh" v insolvenci? Jak dále postupovat? Na opravu takového rozsahu nemám fin. prostředky. Co když kotel bude na výměnu? Předem děkuji
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v první řadě se budu zabývat argumentem města (jako pronajímatele), kterého zastupuje domovní správa, spočívajícím v tvrzení, že pokud městu dlužíte na nájemném, není povinno provést opravu zařízení bytu.
Dle § 2253/2 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se nájemce plnění z nájemní smlouvy (např. se tedy domáhá opravy bytu či jeho zařízení) a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, je nájemce povinen uložit dlužné nájemné, (popř. jeho spornou část) do notářské úschovy a vyrozumět o tom pronajímatele.
Z tohoto ustanovení lze skutečně dovodit, že pokud nájemce pronajímateli dluží na nájemném (popř. je určitá část nájemného mezi nájemcem a pronajímatelem sporná), není pronajímatel povinen plnit své povinnosti z nájemní smlouvy (např. povinnost opravit byt či jeho zařízení), dokud nájemce buď svůj dluh nevyrovná, nebo nesloží dlužnou (či spornou) částku do notářské úschovy (a dokud o tom pronajímatele nevyrozumí), následně je již pronajímatel zavázán své smluvní povinnosti plnit. Složením částky do notářské úschovy nájemce samozřejmě svůj dluh nikterak neuznává, tyto finanční prostředky náleží i nadále nájemci.
I přesto, že sdělení domovní správy vychází z platné právní úpravy, nelze shora uvedený § 2253/2 občanského zákoníku na Váš případ aplikovat, a to právě z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení (přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že ve Vašem případě bylo soudem schváleno oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře).
V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky do insolvenčního řízení, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení (což je i Váš případ), jak vyplývá z § 165/1 insolvenčního zákona.
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku; kterou dlužník rozvrhne prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení (§ 398/3 insolvenčního zákona, totéž vyplývá např. i z § 409/1 insolvenčního zákona).
Oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře je tedy řízeným splácením dlužníkových dluhů. Pokud se město, jako Váš věřitel, přihlásilo do insolvenčního řízení, splácíte v současné době i jeho pohledávku, a to ve výši a způsobem, jak o tom rozhodl insolvenční soud (a jak je toto rozhodnutí realizováno Vám přiděleným insolvenčním správcem). Z tohoto důvodu na Váš případ § 2253/2 občanského zákoníku nedopadá, neboť přestože městu na nájemném dlužíte, svůj dluh řádně (a to se souhlasem města a insolvenčního soudu) splácíte.
Pokud byste se nyní rozhodla celý svůj dluh na nájemném vyrovnat, porušila byste tím svou povinnost neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody (jak vyplývá z § 412/1 písm. f) insolvenčního zákona). Porušení tohoto zákazu by pro Vás mohlo mít velmi neblahé důsledky:
- dle § 418/1 písm. a) insolvenčního zákona by mohl insolvenční soud rozhodnout o zrušení schváleného oddlužení a zároveň rozhodnout o řešení Vašeho úpadku konkursem (tzn. zpeněžením veškerého Vašeho majetku),
- za splnění určitých podmínek byste se mohla dopustit i trestného činu zvýhodnění věřitele dle § 223 trestního zákoníku.
Shora uvedené lze shrnout tak, že současné tvrzení pronajímatele, resp. domovní správy, nemá oporu v platné právní úpravě. Níže se proto budu zabývat otázkou, kdo (zda pronajímatel či nájemce) je povinen hradit opravu či výměnu plynového kotle v nájemním bytě:
Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce je povinen provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Co se rozumí pojmem "drobné opravy bytu" stanoví nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Dle § 4 písm. h) a i) nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení. Za drobné opravy se dále považují i výměny drobných součástí shora vyjmenovaných předmětů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že opravu plynového kotle (popř. výměny jeho drobných součástí) je povinen provádět a hradit nájemce, zatímco výměnu celého plynového kotle (či výměnu jeho větších součástí) je povinen provádět a hradit pronajímatel.
Přesáhne-li součet nákladů za shora uvedené drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se již nepovažují za drobné opravy (§ 6/1 nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu). Podstatnou roli tedy hraje i cena případné opravy plynového kotle (na financování téže opravy se tak může podílet nájemce i pronajímatel).
Podlahovou plochou bytu se rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
V současné chvíli Vám proto doporučuji konzultovat technický stav kotle s odborníkem, který Vám sdělí, zda je zapotřebí provedení opravy (či více oprav) plynového kotle, nebo bude nutné plynový kotel vyměnit. Tuto konzultaci můžete dohodnout samozřejmě i s pronajímatelem (jedná se ostatně o jeho plynový kotel).
Dospějete-li k závěru, že:
- je zapotřebí vyměnit větší součásti plynového kotle, nebo
- je zapotřebí vyměnit celý plynový kotel, nebo
- převyšují náklady opravy plynového kotle shora uvedený roční finanční limit,
můžete se opakovaně (s poukazem na shora uvedená ustanovení příslušných právních předpisů) obrátit na pronajímatele s výzvou k odstranění vad bytu, za které pronajímatel odpovídá (a k jejichž odstranění je tudíž povinen).
V souvislosti s odstraňováním vad bytu, za které odpovídá pronajímatel, upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2265/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.
Nebude-li pronajímatel k výměně či opravě plynového kotle ochoten ani přes Vaší výzvu (kterou Vám doporučuji učinit písemně, a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis výzvy zůstal a druhý jste pronajímateli doručila poštou s dodejkou), nezbude Vám, než se splnění pronajímatelových povinností domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVA-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Který úřad požádat o změnu nebytových prostor na bytové v domě SVJ
- Kdo rozhodne o převodu nebytového prostoru na bytový v domě SVJ?
- Změna nebytové jednotky na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové - postup, informace
OBČAN-BYDLENÍ
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - je nutný souhlas všech členů SVJ?
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - který úřad požádat o přeměnu?
Není problém převést nebytovou jednotku (doposud běžně obývanou) na bytovou, v domě s SVJ? Pokud jde pouze o vnitřní úpravy, je třeba souhlas SVJ? Kdo o tom tedy rozhodne? Místní stavební úřad? Může dělat obstrukce nebo je povinen souhlas vydat? Je toto rozhodnutí zpoplatněno? Děkuji. Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Kdo rozhoduje:
O změně nebytové jednotky na jednotku bytovou rozhoduje jak SVJ, tak stavební úřad.
V rámci SVJ náleží rozhodování o změně nebytové jednotky na jednotku bytovou do působnosti shromáždění SVJ, jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž do působnosti shromáždění SVJ patří i rozhodování o změně účelu užívání domu (tedy i jeho části, např. nebytové jednotky) nebo bytu.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde (článek se sice zabývá změnou bytu na nebytový prostor, tam uvedené závěry jsou však vztažitelné rovněž na Váš případ) :
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
2/ Povinnost stavebního úřadu rozhodnout:
Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby, popř. rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pouze tehdy, budou-li splněny všechny podmínky, které pro tyto případy stavební zákon (ve svých § 126 a § 127) zakotvuje. Stavební úřad tedy v žádném případě není povinen změnu v užívání stavby automaticky odsouhlasit.
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky pro změnu nebytové jednotky na jednotku bytovou zde konzultovat.
3/ Zpoplatnění řízení před stavebním úřadem:
Dle části I položky 18 bodů 10 a 11 přílohy (sazebníku) zákona o správních poplatcích činí v tomto případě správní poplatky:
- 1.000,- Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby,
- 500, - Kč za vydání souhlasu se změnou v užívání stavby
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Půjčka peněz mezi manželi na rekonstrukci domu ve vlastnictví jednoho z nich - smlouva
- Dodatečné sepsání smlouvy o půjčce peněz mezi manželi (peníze na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich)
Mám dotaz ohledně půjčky peněz od manželky, na rekonstrukci rodinného domu, kterého jsem jediný vlastník, ještě před vstupem do manželství 6/2013. Dům jsem získal darem od svého otce 12/2010. Manželka mi před uzavřením manželství poskytla "půjčku na dobré slovo" a v manželství další finanční obnos na vybavení domu a další rekonstrukcí. Samozřejmě, že na starém domě není rekonstrukce tak jednoduchá a navíc je nyní manželka na rodičovské dovolené. Abychom mohli v rekonstrukci pokračovat, tak je potřeba dalších peněz cca 300.000 Kč. Do nynějška se do domu investovalo nějakých 220.000 Kč. Dochází mezi námi ke sporu, že v případě rozvodu má manželka strach, že o tyto peníze přijde, nebo je bude velmi těžce vymáhat, protože není mezi námi žádná smlouva o půjčce. Chce po mne, abych na ní napsal 1/2 domu. Tomu se trochu bráním, protože v případě rozvodu bude mít dům jinou hodnotu, než měl před uzavřením manželství. Dům bude potřebovat údržbu v menším či větším rozsahu v době manželství. Jde mi o spravedlivé ošetření pro obě strany. Děkuji Marcel
ODPOVĚĎ:
Podle zákona má manželka v případě sporu nárok na vyplacení částky, kterou vynaložila ze svého majetku na správu a opravu Vaší nemovitosti. Taková částka se později velmi obtížně dohledává a dokládá, proto bych doporučovala písemné ujednání, kde si budete s manželkou evidovat její příspěvky na de facto Váš majetek. V případě rozvodu byste pak ženě vyplatil tento finanční obnos.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-BOZP, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy zaměstnavatelem a pracovní úraz - zaměstnavatel odmítl znovu prodloužit pracovní smlouvu
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát to může zaměstnavatel udělat?
- Pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
- Náhrada mzdy za pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
Uzavřela jsem pracovní smlouvu na dobu určitou od 10.1.2011 do 10.4.2011.
Dne 23.3.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 11.4.2011 do 31.12.2011.
Dne 5.11.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012
Dne 13.6.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.7.2012 do 31.12.2012
Dne 4.12.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2013 do 9.1.2014.
Před koncem posledního dodatku jsem měla pracovní úraz a po uzdravení což bylo po 9.1.2014, jsem již nebyla do práce přijata a musela jsem na pracovní úřad.
Mohu zaměstnavatele žalovat za nesprávný postup a žádat náhradu mzdy? Předem děkuji za objasnění. Alena
ODPOVĚĎ:
Není mi zcela jasné, jaký nesprávný postup zaměstnavatele máte na mysli. Zaměstnavatel ohledně uzavírání pracovního poměru na dobu určitou postupoval v souladu se zákonem. Od 1.1.2012 se měnila právní úprava uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr od. 1.1. 2012 do 30.6.2012 se považuje za první pracovní poměr dle nové právní úpravy, je možné ho dvakrát prodloužit, vždy na dobu max. 3 let, což zaměstnavatel dodržel.
Pokud máte uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, pak pracovní úraz ani pracovní neschopnost není důvodem pro prodloužení pracovního poměru, pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby.
Pokud byl Váš úraz uznán ze strany zaměstnavatele jako pracovní, pak máte nárok na náhrady ze strany zaměstnavatele dle zákoníku práce.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- SMS, email jako důkaz o neuctivém chování u soudu - vydědění potomka
- Vydědění potomka - stačí jako důkaz SMS, email (neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života)
Chtěla bych se optat, chci vydědit potomka, ale 50-60% byl rozhovor u kterého není svědek, nebo nechce svědek se do záležitosti plést (bojí se napadení). Zůstatek jsou SMS a E-maily. Mohu je použít při své závěti? A je lepší sepsat nenapadnutelnou závěď u notáře či advokáta, je i nějaké specializované pracoviště pro sepsání závětí?
Chtěla jsem vědět, zda výpisy z E-mailu a SMS je legální doklad, který mohu použít jako důkaz k vydědění za špatné chování a za důkaz jak mě ublížit. Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání, které lze učinit třemi způsoby, více např. zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#zavet.
Všechny typy závěti (vlastnoručně sepsaná závěť, závěť nesepsaná vlastní rukou se dvěma svědky a závěť psaná formou notářského zápisu) mají stejnou váhu, přičemž závěť psaná u notáře má dvě výhody: lze ji těžko zpochybnit či zneplatnit a vždy se po smrti pořizovatele závěti najde, protože ji notář automaticky zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, která je přístupná všem notářům. Specializované pracoviště pro sepisování závětí neexistuje, ovšem dalo by se říct, že specialisty na sepisování závětí jsou právě notáři.
Vzhledem k tomu, že závěť i vědění jsou jednostranné právní jednání, není třeba pro jejich sepis žádného dokazování. Notář Vám závěť i vydědění sepíše bez jakéhokoliv Vašeho dokazování. Až po Vaší smrti v rámci dědického řízení se bude moct vyděděný potomek vyjádřit k Vaší závěti a k vydědění – pro tyto případy můžete emaily vytisknout a dát je nějaké Vámi zvolené důvěryhodné osoby, která by pro případ, že by to bylo potřeba, předložila notáři, který bude dědictví po Vás projednávat.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Nepožádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
- Opomenutí požádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
Mám na pozemku postavené víceúčelové zařízení s částečným podsklepením a půdním prostorem od 1995. Jde o dočasnou stavba vždy na 10 let. 2015 jsem zapomněl požádat o prodloužení v územním plánu. Jak postupovat? Děkuju.
ODPOVĚĎ:
V současné situaci Vám hrozí, že Vám stavební úřad nařídí odstranění této stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. f) stavebního řádu. Za této situace Vám tedy doporučuji podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání, nebo můžete požádat stavební úřad o změnu stavby na stavbu trvalou (ust. § 129 odst. 6 stavebního řádu).
Žádost se podává na formuláři, který si můžete stáhnout na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, odkaz zde: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-a-legislativa- (1) /Stavebni-zakon/Archiv/Informace-k-novelizaci-zakonem-c-350-2012-Sb/Provadeci-vyhlasky/Informace-k-provadecim-vyhlaskam-ke-stavebnimu-zak, vzor č. 14.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Postup odvolání statutárního orgánu občanského sdružení - forma odvolání
- Postup odvolání statutárního orgánu spolku - forma odvolání
Občanské sdružení, které funguje už 25 let, se dle nového Občanského zákoníku změnilo ve spolek, na valné hromadě 27.10. 2015 schválilo stanovy a zvolilo nový statutární orgán. Odvolání minulého statutárního orgánu proběhlo (dle zápisu z valné hromady) slovy: "Děkujeme statutárnímu orgánu občanského sdružení, který středisko vedl od roku 2010. Jeho členy byla zakladatel střediska Mgr. K. H. , dále paní L. M. a Mgr. J. Š."
Můj dotaz: Je toto poděkování dostačující jako oficiální odvolání členů statutárního orgánu? Nemělo by to odvolání být konkrétněji formulováno? Mohla by se současná situace vykládat tak, že původní statutární orgán není právoplatně odvolán a že jsou tudíž ve funkci ještě ti původní členové statutárního orgánu? Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dokumenty je potřeba vykládat podle svého obsahu, nikoliv podle formy. Pakliže ze zápisu z valné hromady je patrné, že těmito slovy se myslí odvolání statutárů, pak je vše v pořádku. Samozřejmě za předpokladu, že stanovy nehovoří o jiném konkrétnějším způsobu odvolání statutárů. Pokud ze zápisu z jednání valné hromady tato skutečnost patrná není, pak se obávám, že z formálního hlediska k odvolání statutárů nedošlo.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Pojišťovna doplatila zbytek pojistného plnění ale nezaplatila právníka pojistitele - jak postupovat?
- Nárok na proplacení právníka pojistitele pokud pojišťovna uhradila plnění až po výzvě právníka
Mám dotaz ohledně pojistného plnění a nároku za úhradu nákladů za právní pomoc. Měla jsem pojistnou událost 5/2015 (voda v koupelně). Postup opravy byl osobně u mne doma konzultován s technikem pojišťovny. Likvidátor pojišťovny nejdříve opravu zamítl proplatit. Odvolala jsem se, pojišťovna poslala soudního znalce, který na postupu neshledal závadu a opět vše odsouhlasil a doporučil proplacení faktury za opravu. Pojišťovna na základě jeho posudku vyplatila 10/2015 pojistné plnění, ale bez sebemenšího vysvětlení provedla krácení ve výši 25 % (mám nový dům).
Obrátila jsem se na právníka, aby mne zastupoval při vymáhání zbytku pojistného plnění. Právník sepsal odvolání a pojišťovna bez sebemenšího vysvětlení zaslala 12/2015 zbytek (25 %) pojistného plnění. Mám dotaz, zda mohu po pojišťovně vymáhat proplacení faktury za právní službu (zpracování výzvy pojišťovně), protože je zřejmé, že postup pojišťovny (krácení) nebylo ze strany pojišťovny evidentně v pořádku, když po napsání jednoho dopisu právníkem, pojišťovna poslala zbytek pojistného plnění. Děkuji, Mariana
ODPOVĚĎ:
Ano máte. Každý má právo na právní pomoc. A vzhledem k faktu, že pojišťovna v průběhu řízení měnila svá právní stanoviska (nejprve plnění nevyplatí, pak ano, pak jej krátí) je zde právní pomoc takřka nutná. Pojišťovna svůj dluh vůči Vám opožděně uznala v plné výši, máte tedy nárok na proplacení nákladů. Avšak pakliže Vám pojišťovna dobrovolně na Vaši výzvu náklady za právní zastoupení neuhradí, budete se muset obrátit na soud žalobou na zaplacení částky. Zde je pak na zvážení, zda výše částky stojí za soudní spor. Ačkoliv i zde si pak můžete nárokovat náklady řízení (soudní poplatek, náklady právní zastoupení). Jak ale jistě víte, jedna věc je nárok a druhá soudem přiznaný nárok.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nikdo z o. p. s. nechce dělat předsedu - jak postupovat
- Nikdo z obecně prospěšné společnosti nechce dělat předsedu - jak postupovat
- O. p. s. bez předsedy - je možné aby obecně prospěšnou společnost nikdo neřídil?
Jsem v dozorčí radě obecně prospěšné společnosti OPS poskytující sociální služby. Má dva zakladatele. Jedním je ředitel, druhým obec. Po odstoupení předsedkyně správní rady 10/2015 na návrh ředitele nebyl nový předseda volen a jednání správní rady má řídit předsedkyně dozorčí rady.
Upozornila jsem zakladatele, že podle zakládací smlouvy členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává, řídí zasedání správní rady a podepisuje rozhodnutí správní rady a navrhla jsem, aby pověřili jednoho z členů správní rady dočasně jejím řízením na dobu nezbytně nutnou do doby, než bude předseda správní rady zvolen, případně dva členy, kteří se budou podepisovat společně.
Zakladatelé odpověděli, že bude končit tříleté funkční období 05/2016 a nikdo nechce předsednictví vykonávat. Je možné, aby správní rada byla 7 měsíců bez předsedy? Rozhodnutí - schvalování rozpočtu, plánu činnosti, odměňování ředitele, nejsou předsedou správní rady podepsaná a bez podpisu jsou platná? Děkuji Gabriela
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku, bych primárně hledala v zakládací smlouvě, příp. ve stanovách společnosti. Pakliže zde odpověď, jakým způsobem lze volit a kdy nejpozději předsedu správní rady, pak je nutné se podívat do zákona. Ten obecně hovoří o tom, že členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady. Tedy situace, kdy předsedy správní rady není jejím členem je v rozporu se zákonem. Neobsazené místo předsedy rovněž. Argument, že do pěti měsíců bude volena nová rada je lichý, neboť předsedou může být rovněž osoba, která je na tuto funkci jmenována dočasně, avšak za splnění zákonných podmínek, tedy, že je členem správní rády. Ke druhé části Vaší otázky, zde bych odpověď opět hledala ve stanovách společnosti. Obecně však lze říci, pokud vznik platnost nějakého právního úkonu (stvrzeného smlouvou) spojená se souhlasem předsedy správní rady (podpis) a ten není ani není, pak jsou tyto úkony neplatné. Berte prosím tuto odpověď jako velmi obecnou, nejsem seznámena s konkrétními skutečnostmi.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti
S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně=matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.
ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce). Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nové podlahy - neodstranitelná vada s nutností vytvoření nové podlahy
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neodstranitelná vada nové podlahy vyrobené stěrkováním - jak postupovat?
- Odstoupení od smlouvy o dílo pro neodstranitelnou vadu díla (nové podlahy)
Dopředu avizuji, že smlouva byla ústní a stále nedošlo k předání díla ani platbě. 6/2015 jsem objednal novou podlahu v chodbě a obývácím pokoji. Stěrkování a položení v chodbě ok. Za týden se v obýváku objevila boule cca 5cm. Oprava proběhla vysekáním díry 2x2m, trvala 3 týdny a teď se podlaha prohýbá 0,5-1cm. Firma nereagovala na moje žádosti o nápravu až do 11/2015. Do té doby jsem odeslal několik SMS, e-maily a 2 dopisy, ve kterých žádám o opravu do 14ti nebo odstupuji od smlouvy. Lhůta na opravu skončila 29.10.2015 a 4.11.2015 mi majitel firmy poslal SMS, že přijde. 10.11.2015 jsem mu ukázal vady (prohýbání a křivost podlahy na několika místech) a sdělil mi, že mám nechat podlahu v obýváku odstranit se vším, co je pod ní, sehnat zedníky, podlahu vylít betonem a poté opět podlahu položit. Tuto variantu odmítám. Ve firmu jsem ztratil důvěru. Jak se na tento případ dívá zákon? Jaké mám možnosti? Musím zaplatit za křivou podlahu? Jak se mohu bránit? Mohu opravu svěřit jiné firmě? S pozdravem Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Podle § 2610 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Podle ustálené judikatura však platí, že dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme, pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak. V takovém případě zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla nevznikne.
Z uvedeného a Vaše dotazu vyplývá, že dílo bylo provedeno vadně, tudíž zhotoviteli ani nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílo (pokud nebylo dohodnuto jinak).
Dále je nutné zmínit, že zhotovitel neodstranil vadu, ani ve stanovené lhůtě. Tudíž se domnívámm, že můžete od smlouvy odstoupit. Zde je však nutné dodat, že zhotovitel by mohl mít nárok na část plnění, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nemoc z povolání (rakovina) a nárok na rentu
- Práce s rakovinotvornou látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Práce s vinylchloridem látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Nárok na rentu u rakoviny po práci s rakovinotvornou látkou
Devět let jsem pracovala s vinylchloridem, 5. nejkarcinogenejší látkou pro člověka. Nyní na penzi jsem onemocněla rakovinou, (nemoc z povolání 27). Mám nárok na nějakou rentu? V době práce s VC se o jeho zákeřnosti vůbec nevědělo, takže jsem žádné poplatky za rizikovou práci nedostávala. K tomu dodávám:
V r. 1992, kdy už jsem v riziku nepracovala, mi byla přidělena zpětně 1. kategorie rizikového zaměstnání s dřívějším odchodem do důchodu a údajně vyšším důchodem jako u horníků uranových dolů. Ta však byla v r 1996 zrušena a mně bylo 16měsíců ještě přidáno.
Děkuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 269/2 a 4 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (zejména tím, že by prokázal, že onemocnění zaměstnance nemá původ v jím vykonávané práci, nebo že zaměstnanec si onemocnění přivodil nedodržováním bezpečnostních pravidel apod.).
Nemocemi z povolání jsou dle § 271k/4 zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (účinné od 1. 1. 1996), seznam nemocí z povolání je umístěn v příloze č. 1 tohoto nařízení.
Dle § 1/1 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemoci z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Dle § 2 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemocemi z povolání též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. 12. 1995 a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. Před 1. 1. 1996 byl seznam nemocí z povolání zakotven v příloze č. 1 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Pro řešení Vašeho případu je podstatný § 269/3 zákoníku práce, dle něhož se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pokud jste však onemocněla až v době, kdy bylo Vaše onemocnění zařazeno do seznamu nemocí z povolání, nebude toto ustanovení zapotřebí aplikovat.
Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že i onemocnění, které není zařazeno do seznamu nemocí z povolání, může být zaměstnavatelem odškodněno, a to jako tzv. jiná škoda nebo nemajetková újma na zdraví (ve smyslu § 271n/2 zákoníku práce).
Domníváte-li se, že Vaše současné onemocnění je nemocí z povolání, tzn. že jeho příčinou je charakter a podmínky Vámi dříve vykonávané práce, můžete se obrátit na Vašeho tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o uznání Vašeho onemocnění jako nemoci z povolání a s žádostí o příslušné odškodnění.
Pokud jste již dosáhla důchodového věku, přichází v úvahu zejména uplatnění Vašeho nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (a to dle počtu bodů, které budou Vašemu zdravotnímu stavu přiděleny dle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), popř. nárokování náhrady nákladů Vašeho léčení. Vyloučeno není ani poskytnutí náhrady za nemajetkovou újmu v podobě narušení Vašeho osobnostního práva (typicky práva na zdraví).
Bude-li Vaše onemocnění uznáno poskytovatelem pracovnělékařských služeb Vašeho bývalého zaměstnavatele jako nemoc z povolání, bude možné, aby Vás pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele odškodnila.
Dojde-li v této souvislosti mezi Vámi a Vaším bývalým zaměstnavatelem ke sporu, bude zapotřebí, abyste si opatřila znalecký posudek (z něhož bude vyplývat, že Vaše onemocnění je nemocí z povolání), a abyste se v této věci obrátila na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
vyhláška č. 149/1988 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepřetržitého provozu - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce v nepřetržitém provozu?
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Dovolená ve státní svátek u práce nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou - nárok na mzdu, plat
Pracuji jako strojvedoucí u jedné menší firmy. Jedná se mi o problém proplácení státních svátků, když si na tento den vezmu dovolenou.
Stanovisko zaměstnance je následující: U zaměstnance nepřetržitém provozu (tzn. s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou) nelze uplatnit ustanovení §219 odst. 2 Zákoníku práce. Pokud tedy takový zaměstnanec čerpá dovolenou v den státního svátku, výše dovolené se čerpá dle délky směny a dovolená se v této výši odečítá. Výjimkou je případ, kdy má zaměstnanec naplánovanou dovolenou minimálně 5 prac. dnů po sobě jdoucích kde minimálně jeden den z dovolené připadne na státní svátek. Pak za tento den neodečte dovolená a proplatí se ve výši průměrného výdělku. V ostatních případech se s dovolenou ve státní svátek pracuje jako v jiné dny. Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel nepostupuje správně, nikde v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění není stanoveno, že by se ustanovení § 219 odst. 2 u nepřetržitého provozu neuplatnilo. Zaměstnavatel toto své stanovisko navíc popírá v případě, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou v délce nejméně 5-ti dnů, pak mu svátek do dovolené nezapočítává, v ostatních případech ano.
Jednak není možné, aby zaměstnavatel postupoval rozdílně v těchto dvou případech, neboť skutečnost, že zda zaměstnanec čerpá jeden den dovolené nebo více, nemá na dané ustanovení ZP žádný vliv. A za druhé není možné, aby si toto ustanovení zaměstnavatel upravil dle svých potřeb.
I u Vás tedy platí, že pokud máte naplánovanou směnu na svátek a v tento den čerpáte dovolenou, náleží Vám náhrada mzdy nebo platu za svátek, dovolená se vám ale za tento den neodečítá.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace fotoaparátu pro opakující se závadu - nárok na odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Opakované reklamace stejné vady fotoaparátu a odstoupení od koupi, kupní smlouvy - informace
Koupil jsem si fotoaparát Nikon D5100 (5/2014). Letos (2016) 6/2015 se začala projevovat vada, kdy při focení nelze zaostřit, pořídit snímek, nebo je fotka úplně černá. To je způsobeno, jak mi bylo řečeno servisem, vadným komtaktem a komunikaci mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Ktomu se přidala vada blesku. Obě vady jsem reklamoval 10/2015, reklamace uznána, vyřízana. Hned po druhém použití byla vada objektivu zpátky. Další reklamace 11/2015, vyjádření servisu: vada se neprojevila. Při včerejším focení mi to udělalo 13černých fotek z 50 nafocených! Fotoaparát nelze plně využívat. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? Jak mám postpovat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen reklamaci vyřídit ve lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Za vyřízení se považuje, že vyrozumí kupujícího o způsobu vyřízení. Vyřízení musí proběhnout řádně, tj. pokud měla reklamovaná věc vadu, musí reklamaci kladně vyřídit. Pokud má věc vadu, ale prodávající reklamaci zamítne, pak nelze hovořit o tom, že reklamaci vyřídil řádně.
Pokud měl fotoaparát vadu a reklamace byla zamítnuta, můžete odstoupit na základě § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém uvedete, že odstupujete od smlouvy (zaslat nejlépe doporučeně s dodejkou) a požádejte o vrácení peněz a stanovte mu přřiměřenou lhůtu. Prodávajícímu sdělete, že nevyřídil druhou reklamaci včas a řádně. Uveďte, že fotoaparát nafotil několik černých fotek. Pokud nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nástup muže na rodičovskou dovolenou - zákony, paragrafy
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
FINANCE-DANĚ
- Muž na rodičovské dovolené - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zálohy na daně, daní
- Muž na rodičovské dovolené - a sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně, odvod daní
- Muž na RD - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění, odvod daně, daní
- Muž na RD - sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně (odvod daní)
- Částečný pracovní úvazek u muže na rodičovské dovolené a placení sociálního, zdravotního, důchodového pojištění a daně
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Muž na rodičovské dovolené - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
- Muž na RD - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
Jsem muž v zaměstnaneckém poměru na HPP a navíc podnikám na živnostenský list VPP (nejsem plátce DPH). Mám malého syna a po narození druhého dítěte si přeji nastoupit na rodičovskou dovolenou, dále RD (pouze manželka by pobírala mateřskou+rodičovskou). Níže prosím o zodpovězení dotazů.
1) Četl jsem, že zaměstnavatel mi musí umožnit nástup na RD. Dle jakého zákona a paragrafu toto najdu?
2) Jak se změní můj status vůči FÚ, ČSSZ a zdrav. pojišťovně? Budu muset platit zálohy na daň, důchodové pojištění, zdravotní pojištění?
3) Pokud nastoupím na RD a dohodnu se zaměstnavatelem na částečném (třetinovém) úvazku, bude můj status vůči institucím v bodu 2) jiný?
4) Musím už předem hlásit dobu, jak dlouho chci být na RD nebo ji mohu změnit v průběhu RD?
5) Budu v ochranné době jako manželka, tzn. nebudu moci být propuštěn? Děkuji, Filip
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákoník práce v § 196 stanoví, že prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Musíte požádat o konkrétní délku trvání rodičovské dovolené, ale není stanoveno, jak dlouho to má být, můžete žádat opakovaně a zaměstnavatel až do tří let věku dítěte musí vyhovět.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené jste chráněn zákazem výpovědi.
Nemůžete čerpat rodičovskou dovolenou a zároveň chtít ve svém pracovním poměru pracovat na zkrácený úvazek, to se logicky vylučuje čerpat volno a pracovat. Můžete uzavřít nějakou dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, ale u stejného zaměstnavatele nemůžete mít uzavřeny dvě smlouvy se stejným druhem práce.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:
• vykonávala zaměstnání,
• pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
• byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že e třeba abyste Vy pobíral rodičovský příspěvek.
OPĚT PROSÍM O PUNTÍKOVÁNÍ FORMÁTOVÁNÍM V EDITORU, DĚKUJI
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatek za autorská práva na logo firmy
- Tantiemy, autorská práva na logo firmy
- Postoupení autorských práv na logo firmy (faktura za logo byla uhrazená)
- Jak vypočítat cenu za autorské právo na logo - informace
1994 vypsala firma (neveřejně) výběrové řízení na návrh svého loga. Návrh jsem vypracoval a zaslal spolu s fakturou na 4.000 Kč za vypracování návrhu. Firma můj návrh přijala a dodnes (05.03.2016) logo používá, aniž bych obdržel nějakou náhradu za autorská práva. Mám nárok na zpětné doplacení a uzavření smlouvy např. na postoupení autorských práv a podle čeho se řídí výše výpočtu odměny? Mnohokrát děkuji za odpověď. Děkuji, Vítězslav
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejná soutěž:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou firma předmětnou soutěž vypsala, v této souvislosti proto pouze upozorňuji, že se mohlo jednat zejména o veřejnou soutěž (§ 847 - § 849 starého Občanského zákoníku). Dle § 847 starého Občanského zákoníku platilo, že vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.
Z dotazu není nicméně jasné, zda firma skutečně nějaké podmínky soutěže (včetně stanovení cen) vyhlásila, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
2/ Porušení autorských práv:
V tomto ohledu je podstatný § 32/1 a 2 starého autorského zákona, dle něhož platilo, že:
- autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby a/ rušení jeho práva bylo zakázáno, b/ následky porušení odstraněny a c/ poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění;
- vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo;
- vznikla-li autorovi porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle Občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v současné době jsou práva autora z porušení jeho autorských práv zakotvena v § 40 autorského zákona.
Ve Vašem případě je důležité, jak byly firmou nastaveny podmínky pro vyplacení odměny autorovi vítězného loga (tzn. zda byla v soutěžních podmínkách vypsána určitá cena či zda bylo připuštěno, aby autor firmě vyfakturoval odměnu dle vlastního uvážení).
V každém případě platí, že užíváním Vašeho autorského díla bez uzavření licenční smlouvy (či jiného vyjádření Vašeho souhlasu) jsou porušena Vaše autorská práva.
V této souvislosti je nutné vzít na zřetel také hledisko času, neboť od vypsání předmětné soutěže uplynula poměrně dlouhá doba. Obecná promlčecí lhůta činila dle § 100 a § 101 starého Občanského zákoníku 3 roky, tzn. že Vaše právo na odměnu (byla-li v podmínkách soutěže vypsána) či proplacení Vámi vystavené faktury, je již dlouho promlčeno.
V této souvislosti je však jedním dechem nutné dodat, že promlčením práva toto právo nezaniká, je pouze do jisté míry oslabeno. Odměna či fakturovaná částka Vám proto může být firmou stále proplacena. Nebude-li však firma k proplacení ochotna a v případném soudním řízení vznese tzv. námitku promlčení, soud Vaší žalobu zamítne. V tomto ohledu proto vše závisí na dobré vůli firmy.
Neboť obecná promlčecí lhůta činí 3 roky i v současné době (§ 629/1 občanského zákoníku), je možné, abyste se po firmě domáhal (bez rizika úspěšného vznesení námitky promlčení ze strany firmy) náhrady za porušení Vašich autorských práv za poslední 3 roky. Pro učinění prvního právního kroku, kterým je příprava tzv. předžalobní výzvy, Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Uplatnění slevy na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Sleva na dani za studenta v červenci a srpnu - je možné ji uplatnit?
- Sleva na dani za studenta červenec, srpen - je možné ji uplatnit?
Syn ukončil bakalářské studium státní zkouškou v měsíci únoru 2015. Následně po přijímací zkoušce by přijat přijat na magisterské studium a k zápisu se dostavil dne 3.7.2015. Na studijním oddělení fakulty byl informován, že tímto dnem (t. j. 3.7.2015) má opět status studenta a stát mu z tohoto důvodu již za měsíc červenec hradil zdravotní pojištění (které si v mezidobí od skončení bakalářského studia hradil sám).
Studijní oddělení fakulty mu rovněž pro účely slevy na dani vystavilo potvrzení o studiu. Slevu na dani jsem na syna čerpala já ve svém zaměstnání.
Ve mzdové účtárně jsem však byla odmítnuta s tím, že nárok na slevu na dani za měsíce červenec a srpen nevznikl, vzhledem k tomu, že ještě nezačal semestr.
Tento postup mne zarazil, neboť je v rozporu s tvrzením fakulty. Prosím Vás tedy o odpověď, zda jsem měla nárok na slevu na dani i za měsíc červenec a srpen. Děkuji předem za odpověď. Lucie
ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš syn zápisem 3.7. 2015 stal studentem, máte nárok na daňové zvýhodnění od července 2015. Počítání nároku se řídí zákonem o státní sociální podpoře § 14 odst. 1: "Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium." Není tam nic o tom, kdy začíná či nezačíná semestr. Doporučuji požádat mzdovou účtárnu o potvrzení za rok 2015 a udělat si přiznání sama, tam si pak uplatnit daňové zvýhodnění za leden, únor, červenec-prosinec 2015.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Část pozemku využívá soused - je možné zpoplatnit užívání?
- Soused vstupuje na svůj pozemek přes cizí pozemek - je možné zpoplatnit užívání cesty?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek s věcným břemenem vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
- Služebnost vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek se služebností vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
S nemovitostí jsme koupili 2011 i pozemky, z nichž jeden o výměře 134 m2 je umístěn před sousedovým pozemkem mimo naši zahradu a je zatížen věcným břemenem (inženýrské sítě obce). Soused na něm parkuje, má zde složeno dřevo a má přes něj zatím jediný vstup na svůj pozemek. Je třeba k věcnému břemeni tohoto typu mít smlouvu s obcí a jak s ním můžeme nakládat? Je možno jej prodat jinému vlastníku, než obci (nevíme, zda má obce předkupní právo) nebo případně zpoplatnit jeho využívání sousedem, který v občansko-právních vztazích směrem k nám vystupuje nevstřícně? Děkuji, Martina.
ODPOVĚĎ:
Co se týče chování souseda, tak toto odporuje zákonu, neboť soused bez jakéhokoliv právního titulu využívá Váš majetek. V případě, že byste chtěli zřídit reálné břemeno, což by spíše měl chtít on, bude dobré souseda písemně vyzvat k nápravě, tedy k tomu, aby již bez důvodu neužíval cizí majetek a navrhnout mu možné řešení. Pakliže soused nebude reagovat, máte plné právo na to, abyste sousedovi v užívání svého pozemku zabránili. Pokud jsem to dobře pochopila, reálné břemeno je uzavřeno pouze s obcí a toto spočívá ve zřízení inženýrských sítí, tedy nikoliv k jakémukoliv jinému užívání Vašeho pozemku. Máte pravdu, že reálné břemeno vzniká na základě smlouvy o jeho zřízení. Tato smlouva většinou bývá písemná, avšak je možné, že v minulosti se mohlo jednat o ústní dohodu. Navrhuji kontaktovat obec a pokud smlouva není k dispozici žádat o její písemné vyhotovení, kde si rovněž jasně vymezíte pravidla užívání Vašeho pozemku. Reálné břemeno prodat lze. Podle nynější právní úpravy obec předkupní právo nemá.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství a umělé oplodnění
- Umělé oplodnění po rozvodu manželství a popření otcovství mezi 160 a 300. dnem
Mám dotaz ohledně popírání otcovství OZ paragraf 787.
"Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění."
Znamená to, že otcovství lze popřít do 160dnu od oplodnění? Tj že by dítě nemuselo mít v papírech oficiálního otce? Předem děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
To si špatně vykládáte význam věty. Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak."
Podstatou věty je slovo "narozeného", tedy jestliže se dítě narodí mezi 160 dnem a 300 dnem od umělého oplodnění, tak nelze jeho otcovství popřít. Dítě narozené před 160 dnem se narodí ve 23 týdnu a při porodu před dokončením 23. týdne těhotenství se již nejedná o porod, ale o potrat, dle lékařských pravidel, proto je v občanském zákoníku stanovena tato hranice. Ustanovení občanského zákoníku tedy neurčuje lhůtu pro popření otcovství, ale lhůtu pro narození dítěte.
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování spoluvlastnického podílu nemovitosti v rodině - je nutný souhlas spolumajitele?
- Je potřeba souhlas spoluvlastníka při darování podílu nemovitosti v rodině?
Bratr vlastní 55% domku. Manžel a já vlastníme 45%. Můj a manželův díl chceme převést na syna. Bratr s převodem souhlasí. Potřebujeme od něho jako spoluvlastníka plnou moc? Jsme staří. Jak máme co nejvhodněji kvůli poplatkům provést převod? Formou daru nebo jinou? Co všechno musíme pro to udělat? Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
V tomto případě plnou moc nepotřebujete. Stejně jako bratr i Vy jste vlastníky domu a pokud budete převádět jen Vaši část, tak k tomu souhlas dalšího spoluvlastníka není potřeba. Zákon přímo říká, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
_
OBČAN-DLUHY
- Nemocenská v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu - jak požádat o snížení splátek?
- Snížení splátek v insolvenci v době pracovní neschopnosti
- Snížení splátek v insolvenci na neschopence
S manželem jsme společně v insolvenci od 08/2014. Celková částka, která se řeší, je 800.000 korun. Za dobu, kdy splácíme soudem stanovenou částku, jsme zaplatili 176000 korun. Manželka má zdravotní problém, lékaři doporučují operaci ruky. Pracovní neschopnost je pravděpodobně 8 týdnů. Pokud operaci neprodělá, dle lékaře může dojít k nezvratnému poškození funkce ruky. Zjišťovali jsme, jak bude vypadat vyplácení nemocenských dávek a zjistili jsme, že jí bude vypláceno životní minimum, tj. asi 5900 korun. Nyní pobíráme já 9831, -, manželka 12200 korun. Platíme 7200 nájem, 7000 inkaso. Částka, kterou bychom pobírali při pracovní neschopnosti by nám tedy pokryla pouze tyto dvě výlohy a nezbylo by nám nic z čeho bychom ty dva měsíce přežili. Máme nějakou možnost, jak tuto situaci řešit? Máme obavy, že pokud dojde ke ztrátě úchopu ruky, přijde manželka o práci. Julie
ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru insolvenční zákon neumožňuje, aby byly splátky takto na žádost sníženy, resp. takovou žádost může dlužník podat pouze před tím, než soud schválí oddlužení a věřitelé s tímto návrhem musí vyslovit souhlas. Poté co soud schválí oddlužení, již takový návrh dlužníka není možný.
Doporučuji Vám kontaktovat insolvenčního správce a uvědomit ho o Vaší situaci. Třeba se podaří nalézt řešení jemu.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Odpuštění zbytku peněžitého trestu při řádném splácení pokuty
TRESTNÍ-TRESTY
OBČAN-DLUHY
- Insolvence a odpuštění peněžitého trestu - informace
Manželovi byl udělen trest ve formě odebrání řidičského oprávnění a trest peněžitý. Jelikož jsme v insolvenci, peněžitý trest jsme chtěli řešit prodejem vozidla, ale auto nám bylo vráceno úřadem pro zastupování státu bez klíčů a bez technického průkazu, který ztratili. Auto je tudíž nelze prodat a manžel je již půl roku v dlouhodobé neschopnosti. Lze žádat soud o prominuti zbytku peněžitého trestu, když splátky trestu byly hrazeny vždy včas a z 20.000 Kč má zaplaceno 12.000? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
§ 344 trestního řádu stanoví, že soud upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit. O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací rozhodne předseda senátu ve veřejném zasedání.
Lze tedy podat návrh na prominutí zbytku peněžitého trestu, kde je třeba uvést všechny rozhodující skutečnosti.
Zároveň je nutno zvážit uplatnění nároku na náhradu škody vůči úřadu, který ztratil doklady k Vašemu vozu a způsobil Vám tak jednoznačně škodu. Je třeba se nejprve obrátit na úřad samotný a když nebude vyhověno, je třeba podat žalobu na náhradu škody.
S pozdravem
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné aby majetek manželky zdědil manžel a děti nedědily?
- Je možné aby majetek manžela zdědila manželka a děti nedědily?
- Jak zohlednit peněžitý dar jednomu z potomků v dědickém řízení po smrti rodiče, rodičů?
- Jak zohlednit peněžitý dar jednomu z dětí v dědickém řízení po smrti rodiče, rodičů?
Máme chalupu a 2 děti, můžeme každý z manželů udělat závěť ve prospěch druhého manžela s tím, že ten pak rozhodne sám co udělá? Nechceme aby se o dědictví děti hádaly za našeho života a nechtěli by nás donutit k prodeji dříve. Myslela jsem že by se chalupa pak prodala po smrti druhého manžela a peníze by si rozdělili.
Jde stanovit i poměr ceny? Jeden z potomků dostal již značnou částku na úkor druhého, tak spravedlivé by bylo 3:2
Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Můžete sepsat závěť, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovíte vždy druhého manžela s tím, že předpokládáte, že Vaše děti budou tuto Vaši závěť respektovat. Jistotu, že celou Vaši pozůstalost zdědí pouze vždy druhý z manželů, nebudete mít nikdy. Vaše děti jsou totiž ze zákona nepominutelnými dědici, což znamená, že pokud jim závětí neodkážete žádný majetek, mohou požadovat svůj povinný díl z Vaší pozůstalosti. Zletilé děti mohou požadovat 1/4 svého zákonného dědického podílu (zákonný podíl každého dítěte je 1/3), tedy každé dítě může požadovat 1/12 z pozůstalosti. Můžete jen doufat, že Vaše děti budou v dědickém řízení závěť respektovat a nebudou nic požadovat.
Do závěti lze napsat, že pokud nebudou děti závěť respektovat, přikazujete, aby se konkrétnímu dítěti započetlo na jeho dědický podíl, resp. povinný díl to, co od Vás obdrželo již za života (uveďte konkrétní částku).
Pokud budou děti závěť respektovat, nebudou dědit a po skončení dědického řízení může pozůstalý manžel chalupu prodat a peníze rozdělit dle svého uvážení.
_
RODINA-SJM
- Patří úroky ze stavebního spoření výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?
- Patří úroky z penzijního spoření výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?
- Patří úroky z penzijního připojištění výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?
Pořídili jsme byt po svatbě za moje peníze, které jsem naspořil já před svatbou. Bude mi to při rozvodu ze strany manželky nějak kompenzováno?
Jde tedy o koupi bytu v manželství za peníze moje, uspořené za svobodna. Ty mi manželka má v případě rozvodu manželství vrátit celé nebo polovinu?
Když si v manželství spořím ze svého účtu (peníze získané za svobodna) na svůj účet, třeba stavební nebo penzijní spoření, bude to součástí společného jmění - myslím ať základ nebo úroky na účtě.
Děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
Pokud se bude jednat o nesporný rozvod, budete s manželkou soudu předkládat dohodu o rozdělení majetku, takže bude pouze na Vás a Vaší ženě, jak si vypořádáte Vámi vložené peníze do SJM.
Pokud se bude jednat o sporný rozvod, rozdělí váš majetek soud, a to zpravidla všechen majetek rovným dílem. Aby soud přihlédl při vypořádání SJM k tomu, že jste byt pořídili z peněz získaných před uzavřením manželství, musela by to Vaše žena před soudem uznat, případně byste to musel před soudem prokázat (např. výpisem z účtu před uzavřením manželství, atd.). Všechny peníze naspořené Vámi po uzavření manželství včetně všech úroků tvoří společné jmění manželů a měly by se mezi manžely při vypořádání dělit rovným dílem.
_
SPRÁVNÍ-TRESTY
- Překročení rychlosti v době podmíněného odpuštění trestu za jízdu pod alkoholem - hrozí zabavení řidičského průkazu?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zabavení řidičského průkazu v podmínce z důvodu dalšího přestupku
08/2013 jsem spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Dostal jsem 2 roky zákaz řízení motorových vozidel. Po půlce trestu jsem zažádal o upuštění od výkonu zbytku trestu.
Mojí žádostí vyhověli a já udělal přezkoušení, dopravně psychologické vyšetření a ostatní nezbytně nutné věci.
12/2014 mně byl vrácen řidičský průkaz, ale s podmínkou na 2 roky.
09/2015 jsem spáchal přestupek nejvyšší povolená rychlost v obci překročil jsem rychlost o 15 km/h. Pokuta 1000 Kč a 2 body.
Hrozí mi zabavení řidičského průkazu, tj. pozastavení řidičského oprávnění?
Krom tohoto přečinu a přestupku jsem se jinak v minulosti nedopustil ničeho jiného tudíž můj aktuální bodový stav je 9 bodů.
Hledal jsem dotaz podobného typu, ale nikde jsem nic podobného nenašel.
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez znalosti rozhodnutí a podrobností uděleného trestu nelze odhadnout, jak by mohl Váš případ dopadnout, protože neznám přesná pravidla podmínečného prominutí zbytku trestu. V rozhodnutí o prominutí trestu by mělo být uvedeno, čeho se nesmíte dopustit, aby nebyl trest obnoven.
S pozdravem
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parkování autem u žluté čáry - jak daleko od ní je možné stát?
- Jak daleko od žluté čáry na silnici je možné parkovat?
23.10.2015 jsem dostal výzvu k dostavění se na městskou policii. volal jsem tam a bylo mi zděleno že to mám z nedodržení šířky vozovky. Jednalo se o parkoviště mezi paneláky. Kolem mně by projel i kamion s návěsem.
Vizte fotografie v příloze: zelené místo - můj vůz.
Zajímalo by mne jak daleko mohu stát od žluté čáry na silnici?
A mohu stát u elektrické rozvodny před vstupem do ní?
Auta po levé straně na silnici před panelákem taky nesplňují (podle Policie) 6 metrů šířku? Silnice na parkovišti jak příjezdová silnice nemají středovou čáru. Při vjezdu od hlavní silnice není zákaz zastavení ani zákaz stání. Je podle vas rozhodnuti městské policii správné? S tím že trestány jsem byl jenom já … zbytek aut tam stojí permanentně. Mněl bych se odvolat?
Jde mi hlavně o to že pokud už jsem něco porušil tak at jsou všichni měření jedním metrem.
V příloze zasílam screen s popisem jak to vypadá na parkovišti pres den … vo večerních hodinách je tam mnohem větší na třesk.
Žlutá - žlutá čára / Zelený box - moje auto / Elektro stanice / Označeni zákaz stání v jednom směru.
Děkuji. Ivan
ODPOVĚĎ:
Úpravu stání vozidla na pozemní komunikaci nalezneme v zákoně č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Dle ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu smí řidič stát jen vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a musí stát v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace, přičemž nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
Nicméně vždy musí při stání vozidla zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy (ust. § 25 odst. 3 zákona o silničním provozu).
Tedy jako řidič vozidla musíte vždy dodržet v případě stání vozidla (parkování na delší dobu jak na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu) pravidlo, že každý jízdní pruh dané pozemní komunikace musí zůstat volný v šířce min. 3 metry.
Co se týká Vaší otázky, jak daleko může vozidlo stát od žluté čáry na silnici:
Žlutá vodorovná značka přerušovaná značí zákaz stání. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu musí vozidlo stát co nejblíže k okraji pozemní komunikace, není možné, aby vozidlo stálo tam, kde je vyznačena tato přerušovaná žlutá čára. V tomto místě je možné pouze zastavit vozidlo na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.
Kolem elektrické stanice platí tzv. ochranné pásmo. Dle ust. § 46 odst. 6 energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve vech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
Dle ust. § 46 odst. 12 energetického zákona v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Tedy každý je v ochranném pásmu mj. povinen se zdržet jednání, které by mohlo omezit či ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy. Vzhledem k tomuto by tak parkování vozidla v ochranném pásmu elektrické stanice mohlo být za určitých okolností považováno jako jednání, které právě omezuje bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy.
_
RODINA-SJM
- Patří do SJM bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky
- Patří do společného jmění manželů i bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky?
- Spadá do SJM i bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky jednoho z manželů?
- Co patří do SJM - bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky
- Bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za TN - patří do SJM?
Syn měl krátce po sňatku úraz a je trvale invalidní. Jeho manželka jako opatrovník disponovala se všemi jeho finančními produkty, které do sňatku platili rodiče, nebo on sám (stavební spoření, životní a úrazové pojištění, osobní bankovní účet). Na úhradu nákladů ke stavbě rodinného domu použila i jeho výlučných prostředků (bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky). Jejich manželství bylo pak rozvedeno, opatrovnictví bylo svěřeno otci. Následně byl syn na základě znaleckého posudku zbaven svéprávnosti. V současné době probíhá soudní vyrovnání SJM.
Zajímá mně, zda jmenované prostředky patří do SJM?
Je součástí SJM i os. automobil, darovaný rodiči před sňatkem, ale prodaný až v době manželství, či finanční obnos, darovaný synovi v době manželství?
Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ :
Dobrý den,
do SJM nepatří to, co jen jeden z manželů nabyl darem a děděním (nebo nově odkazem), avšak dárce při darování, resp. zůstavitel v pořízení pro případ smrti může projevit jiný úmysl, tedy darovat či odkázat věc do SJM, dále do SJM nepatří to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, dále co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého „výhradního majetku“. Do SJM nikdy nepatřilo to, co, nabyl jeden z manželů před vznikem manželství, tedy auto do SJM nepatřilo a utržené peníze tak také do SJM neputovaly. Finanční obnosy datované během manželství jen jednomu z manželů také do SJM nepatří.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 občanský zákoník
S pozdravem
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Příspěvek na podnikání od Úřadu práce, ÚP - podmínky, kdo má nárok?
- Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání
- Podmínky přidělení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání
Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda je možné získat od ÚP Příspěvek na podnikání, pokud jsem již v daném oboru podnikala (Překladatelská a tlumočnická činnost), ovšem jen na rodičovské dovolené a jako přivýdělek (cca. 5.000,- Kč/měsíčně) při částečném úvazku při zaměstnání.
Od 07/2015 jsem vedena na ÚP, svou podnikatelskou činnost jsem přerušila k 30.06.2015 a hledala práci v oboru překladatelství. Zatím bezúspěšně. Tuto práci budu moci naplno věnovat, jen pokud opět budu OSVČ na "plný úvazek".
Ač jsem v tomto oboru podnikala, ale jen pro přivýdělek, mám na "Příspěvek na podnikání od ÚP" nárok?
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, zjednodušeně nazýván též příspěvek na podnikání, je jednorázová finanční výpomoc určená uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce a rozhodli se začít podnikat.
Příspěvek je nenárokový, o jeho přidělení rozhoduje komise a přiděluje ho jen vybraným uchazečům o zaměstnání. Tento příspěvek je určen uchazečům o zaměstnání, kteří se rozhodli samostatně podnikat.
Výše příspěvku na podnikání není pevně stanovena a rozhoduje o ni speciální komise. Příspěvek má však svou maximální výši, a to 6 násobek průměrné mzdy.
Jedná se o finanční výpomoc formou:
- návratného příspěvku,
- příspěvku na úhradu úroků z úvěrů nebo
- jiného účelově určeného příspěvku.
Můžete jej tedy použít například na investici do začátku podnikání, spojenou s nákupem potřebného zařízení.
Žadatel musí být době podání žádosti veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud svoji evidenci na Úřadu práce žadatel v průběhu schvalování jeho žádosti ukončí, žádost se zamítne.
Při schvalování žádosti se zvažuje několik aspektů, jako např. situace na trhu práce, délka evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadu práce, jeho věk, kvalita podnikatelského záměru, náklady souvisejícím se zřízením nového pracovního místa. Tato kritéria, stejně jako jejich důležitost závisí na podmínkách daného regionu.
Pro získání příspěvku postupujte následovně:
Svůj záměr začít podnikat a získat na něj tento příspěvek konzultujte s příslušným Úřadem práce, vyžádejte si potřebné informace a ujistěte se o tom, že váš záměr je v souladu s podmínkami získání příspěvku v daném regionu.
Podejte žádost na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Tiskopis žádosti si můžete vyzvednout na příslušné pobočce Úřadu práce nebo ho vytisknout z níže uvedené internetové adresy.
K žádosti dále doložte:
podnikatelský záměr (zpracovaný podle požadavků Úřadu práce),
ekonomickou rozvahu (váš předpoklad na období od zahájení podnikání do konce příslušného kalendářního roku a na období následujícího roku),
seznam předpokládaných kalkulovaných nákladů na zřízení pracovního místa,
doklad opravňující žadatele k podnikání v daném oboru (např. živnostenské oprávnění),
potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – lze vyřešit jednoduše tak, že Úřadu práce dáte přímo na formuláři žádosti souhlas s tím, aby si tyto informace získal sám,
doklad o zřízení bankovního účtu.
Domnívám se tedy, že nebude podstatné, zda jste v tomto oboru podnikala, ale zda přesvědčíte komisi, že příspěvek vyřeší problém s jedním pracovním místem, a zda Váš podnikatelský plán má opodstatnění.
Doporučuji vám pro další informace webovou stránku http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/243/253/6160.html
S pozdravem
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?
Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
- Nahlas puštěné rádio, televize u sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
Rušící soused si v zahradě rodinného domu pouští denně od rána do 22. hodiny velmi nahlas rádio. Mnoho sousedů si již na toto stěžovalo a i písemně žádalo souseda, ať tuto hudbu alespoň ztiší. On však nikdy na toto nepřistoupil, protože tvrdí, že do 22. hodiny si může pouštět hudbu tak hlasitě, jak jen bude chtít.
Prosím, máme nějakou šanci uspět? Co všechno můžeme pro to udělat? Velmi Vám děkuji za všechny občany předem za kladné vyřízení mé žádosti, Jaroslav.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
a vnitřní i venkovní hluk se vztahují hygienické limity stanovené nařízením vlády. Podle těch nesmí vnitřní hluk v obytných místnostech přesáhnout v době od 6:00 do 22:00 (denní hluk) 40 decibelů a v době od 22:00 do 6:00 (noční hluk) 30 dB. Hluk z hudby, zpěvu a řeči má dokonce speciální limit 35 dB ve dne a 25 dB v noci. Pro venkovní hluk je stanoven limit o něco vyšší, přesněji 50 dB ve dne a 40 dB v noci. V případě podezření, že jsou tyto limity překročeny, je možné se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici s žádostí o změření hluku. Pokud hygienická stanice této žádosti nevyhoví, můžete si hluk nechat změřit u autorizované osoby i na vlastní náklady. Je-li zjištěno, že limit pro hluk byl překročen, měla by hygienická stanice zasáhnout a vymáhat na původci snížení zátěže na únosnou míru.
Kromě krajské hygienické stanice se lze obrátit také na obecní úřad se stížností na narušení pokojného stavu. Ten je kompetentní vydat nařízení, aby byl obnoven stav předchozí – tedy než někdo začal klid v sousedství narušovat. Obtížná však bude vymahatelnost tohoto nařízení. Dále může hlukem obtěžovaný soused podat tzv. sousedskou žalobu k soudu. Soudní cesta však může být velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Samozřejmě, že Vaše kroky budou účinnější, když je budete dělat ve větším počtu, když tuto záležitost budete řešit ve shodě s ostatními sousedy.
S pozdravem
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod pro dítě a snížení invalidního důchodu rodiče - je to v pořádku?
- Snížení invalidního důchodu rodiče a sirotčí důchod dítěte - vliv na výši
Jsem v ČID 1. stupně ve výši 5.019Kč v únoru 2015 mi náhle zemřel manžel se kterým mám 15letou dceru.
OSSZ mi dala na dceru sirotčí důchod 6387Kč a můj částečný invalidní důchod ČID mi snížila na 1.310 Kč. Bylo mi vysvětleno že nemohu pobírat dva důchody. Mám za to, že sirotčí důchod je nárokem nezaopatřeného dítěte a neměl by se tak započítávat k mému částečnému invalidnímu důchodu, pletu se?
V únoru 2015 jsem se nervově zhroutila a doposud nejsem schopna pracovat. Jsem vedena na ÚP.
ODPOVĚĎ:
Problémem je skutečnost, že Vaše dcera je dosud nezletilá a tudíž nemůže být příjemcem sirotčího důchodu. Je to obdobná situace jako u výživného nebo přídavku na dítě. Tyto příjmy jsou až do dosažení zletilosti dítěte vypláceny rodičům (a nikoliv dítěti), přestože jsou určeny na úhradu potřeb dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera ještě není zletilá, jste tedy za příjemce sirotčího důchodu považována Vy, a proto u Vás dochází k souběhu dvou důchodů. Podle zákona o důchodovém pojištění pak platí, že v případě souběhu invalidního a sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z nižšího důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Proto okresní správa rozhodla o snížení invalidního důchodu, který byl nižší, na Vámi uvedenou částku.
Až dcera dosáhne zletilosti, měl by být sirotčí důchod vyplácen přímo jí, a pak by mohlo dojít k opětovnému navýšení Vašeho invalidního důchodu.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění instruktážních videí v obchodě a autorské právo
Chceme si s kamarádkou otevřít sexshop se specifickým zaměřením a pro klienty mít kabinky, kde budou mít možnost shlédnout instruktážní videa (volně ke shlédnutí na internetu), která bychom jim tam pouštěly. Na koho je potřeba se prosím obrátit, co se týče poplatků, abychom později neměly nějaké licenční, koncesionářské či jiné problémy? Děkuji za odpověď. M.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorským dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V kontextu Vašeho dotazu je otázkou, zda lze instruktážní video, týkající se erotické pomůcky, vůbec považovat za autorské dílo, tzn. zda se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vtělený v tomto případě do audiovizuálního díla. Z důvodu nutné opatrnosti (tzn. jako prevence eventuálních budoucích sporů) je nezbytné vycházet z předpokladu, že rovněž tato videa jsou autorskými díly ve smyslu shora citovaného ustanovení autorského zákona.
Pro vyřešení otázky, zda je možné použít předmětná videa v rámci Vašeho podnikání je nerozhodné, že tato videa jsou na internetu volně ke shlédnutí. Autor těchto videí udělil jejich umístěním na internet toliko souhlas k jejich nekomerčnímu užití (zejména tedy pro osobní potřebu uživatelů internetu).
Jelikož však hodláte užít tato videa za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za komerčním účelem), bude nutné, abyste k tomu získali souhlas autora těchto videí (resp. toho, komu k těmto videím svědčí majetková autorská práva).
V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv a dotázat se ho, zda zastupuje rovněž autora předmětných videí. Jelikož se ve Vašem případě jedná o díla audiovizuální, přicházejí do úvahy (jako kolektivní správci autorských práv) společnosti DILIA, INTERGRAM a OOA-S:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
Pokud žádný ze shora uvedených kolektivních správců nezastupuje autora předmětných videí, nezbude Vám, než oslovit autora těchto videí přímo a podmínky uzavření licenční smlouvy s ním dojednat.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční agresivní nájemci družstevního bytu - jak ukončit nájemní smlouvu a vystěhovat je?
- Vystěhování a ukončení nájemní smlouvy nájemci družstevního bytu pro hlučnost a agresivitu
Mám jako nájemce uzavřenou smlouvu o podnájmu družstevního bytu se svobodnou matkou dvou malých dětí. Otec jednoho z dětí v bytě žije také, přestože ve smlouvě není uveden. Smlouva je na dobu určitou do konce roku 2015. Na tyto podnájemce jsem v průběhu roku dostávala opakované stížnosti sousedů na hlučnost (křik, hádky, bouchání, pláč dětí) a to i v době nočního klidu, případně i na slovní napadání sousedů, pokud jim někdo z nich něco vytkl. Toto chování se přes domluvy stále zhoršovalo. Několikrát již byla volána i policie. Z těchto důvodů podnájemkyně obdržela a podepsala výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou do konce listopadu 2015. Bohužel se ale chování podnájemců již stalo pro sousedy neúnosné a tvrdí, že už to ty 2,5 měsíce nevydrží.
Proto se chci zeptat, za jakých podmínek by bylo možné podnájemce vystěhovat okamžitě. Ve smlouvě je jako jeden z důvodů pro okamžité odstoupení od smlouvy nájemcem "opakované rušení nočního klidu či jakékoliv porušování domovního řádu ze strany podnájemce". Podmínkou je pochopitelně písemné odstoupení. Je to ale opravdu možné? A pokud ano, ale podnájemkyně nebude ochotná se vystěhovat, lze v tom něco podniknout (vystěhování za asistence policie apod.) nebo se to dá řešit jen soudní žalobou?
Děkuji Marcela
ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podnájemce nepožívá stejné právní ochrany jako nájemce bytu. Nájem lze vypovědět jen z důvodů uvedených v zákoně. V případě podnájmu toto neplatí. Pokud jste si v podnájemní smlouvě ujednali, že můžete vypovědět podnájemní smlouvu v případě, že podnájemce bude opakovaně porušovat noční klid či domovní řád, pak je takové ujednání platné.
Doporučoval bych, abyste měl případné důkazy o tom, že tak podnájemci skutečně činili (např. svědecké výpovědi).
Pokud se podnájemce odmítne při skončení podnájmu vystěhovat a předat byt, pak se musíte vyklizení bytu domáhat žalobou na vyklizení bytu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Odpovězené neroztříděné dotazy
- Zveřejněno: 25. leden 2016
STRÁNKA OBSAHUJE ODPOVĚZENÉ ZANONYMNĚNÉ DOTAZY PŘIPRAVENÉ K POJMENOVÁNÍ A ULOŽENÍ DO JEDNOTLIVÝCH STRÁNEK PŘÍSLUŠNÝCH SEKCÍ WEBU PORADNY
Nezájem zemřelého před smrtí o dědice - je to důvod pro vydědění? Jak dokázat zájem dědiců za života zůstavitele?
V neděli 21.1.2018 mi zemřela babička. Měli jsme složité rodinné vztahy a nechtěla udržovat kontakty. Maminku týrala a o vnoučatech nechtěla slyšet. I přesto jsem jí občas psala, ale nikdy neodpověděla. Dozvěděla jsem se, že byla vážně nemocná, ale o pomoc mě nikdy nepožádala. Nakonec se jí do přízně vnutil syn sousedky a ten jí pomáhal. Z vděčnosti mu napsala byt, který měla v osobním vlastnictví. Nejsem si jistá do jaké míry mu byla vděčna a zda nezanechala po sobě závěť, kde by mu odkázala veškerý majetek.
Je možné závěť napadnout nebo zpochybnit? A jaká je šance popřípadě vyloučit tuto osobu z dědického řízení.
Dále by mě zajímalo, kdy je vhodné vyhledat právní pomoc. Předpokládám, že po prvním šetření notářem.
Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Za svého života má člověk právo převést svůj majetek komukoliv, to nijak zpochybnit nelze. Pouze pokud by zde existovalo podezření, že tento člověk nechápe následky svého jednání (demence, duševní porucha, apod.), by bylo ze strany dědiců možné domáhat se neplatnosti takového jednání. Pokud jde o závěť a změnu vlastnictví babiččina majetku až po její smrti, tak za situace, kdy babička měla děti či vnoučata, musela by tyto vydědit, aby mohl vše dědit jen syn sousedky. Pro vydědění by ale musely existovat jasné a prokazatelné důvody, jinak by rozhodně stálo zato bránit se vydědění prostřednictvím žaloby. Rozhodně doporučuji si právní zastoupení opatřit už před první schůzkou u notáře a k notáři vzít právního zástupce ssebou. Pokud by se jednalo o neplatnost vydědění, pak by tím byl syn sousedky vyloučen z dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Vymáhání mzdy zemřelého v dědickém řízení - práce notáře nebo dědiců?
26.2.2017 nám zahynul syn při automobilové nehodě cestou do práce (Německo - český zaměstnavatel, řidič TIR). Nedojel. Úmrtní list, po všech peripetiích byl vystaven v červnu 201, pan notář zahájil dědické řízení.
Já, matka, jako jediný dědic ze zákona jsem upozornila, že synovi nebyla vyplacena mzda za jím odpracovaný měsíc únor cca 40.000,- Kč.
Pan notář teprve nyní kontaktoval zaměstnavatele a ten mu sdělil, že mají někde deponovanou částku 35.000 Kč. Nevím proč a z jakého důvodu výplata"nepřistála" na bankovním účtě syna, kam mu dříve posílali výplaty. Když jsem 2017 mluvila telefonicky se zaměstnavatelem, tak mi řekl, že ho nikdo nevyzval, myslel tím notáře aby něco vůbec posílal.
Nyní pan notář nařídil k 13.2. 2018 konec dědického řízení, s tou informací že zaměstnavatel někde deponuje tu již zmíněnou částku. Jak se k té částce dědic dostane, když již částku započetl jako plusovou do své odměny, kterou mi již nahlásil, že si mám připravit 5.300 Kč. Je to práce pana notáře, aby zaměstnavatele vyzval k odeslání peněz na BÚ syna nebo popř. můj? Nebo mi vystaví nějaký doklad? A ještě prosím o radu jakým způsobem uplatnit u pojišťovny, kde byl syn pojištěn, náhradu za ztracenou německou SIM kartu zaměstnavatele v mobilu, který se při autohavárii ztratil (zaměstnavatel mi toto vyčetl, my ale tento jediný telefon nedostali, ostatní rozsekanou elektroniku ano). Loni (2017) (2017) v březnu jsem na pojišťovnu volala kvůli zrušení pojistky, ani se nechtěli se mnou bavit o to jsem teď více překvapená, že než aby vrátili nespotřebované pojistné (mrtvý nepotřebuje pojistné krytí) mne odbyli a nyní chtějí další roční pojistné.
Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o nevyplacenou mzdu, tak tato fakticky po dobu dědického řízení nemusí být deponována nikde u notáře. Notář vydá na konci dědického řízení usnesení, kde bude mezi pohledávkami uvedeno, že dědic dědí oprávnění na výplatu mzdy. Jakmile usnesení o dědictví nabude právní moci, budete kontaktovat zaměstnavatele a ten je povinen mzdu vyplatit k Vašim rukám. Pokud by to neučinil, můžete se i s usnesením o dědictví obrátit na exekutora. Pokud jde o komunikaci s pojišťovnou, tak ta s Vámi bude rovněž komunikovat až po předložení pravomocného usnesení o dědictví. Pojišťovnu tedy budete kontaktovat, jakmile Vám bude vydáno usnesení o dědictví, neboť na jeho základě vstupujete do všech práv a povinností zemřelého.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Stavebník nevlastní pozemek - zápis na katastru nemovitostí a bude stavební úřad souhlasit se stavbou?
Manžel ještě před svatbou získal pozemek, který mu darovali rodiče. Jedná se o zahradu s výměrou několik tisíc m2, která je v územním plánu vedena jako stavební pozemek. Nyní bychom na pozemku rádi společně postavili rodinný dům, tedy RD. Naše představa byla, že pozemek zůstane ve vlastnictví manžela a nově postavený dům budou součástí SJM, tudíž vlastníci domu budeme oba.
Podle stanoviska místně příslušného stavebního úřadu, lze situaci řešit v rámci stavebního řízení takto:
Pokud stavebník není vlastníkem pozemku nebo stavby, na kterém má být stavba prováděna, postačí doložit k žádosti o umístění a provedení stavby (ohlášení stavby, stavební povolení) souhlas k umístění a provedení stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona, který musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Tedy na žádosti budou uvedeni oba manželé a na situačním výkresu bude souhlas vlastníka.
Následně jsme zjišťovali stanovisko katastrálního úřadu, který nám ovšem sdělil, že se řídí občanským zákoníkem, podle kterého od roku 2014 platí pravidlo vlastník pozemku = vlastník stavby. Proto by byl do katastru zapsán jako jediný vlastník rodinného domu manžel, protože náš případ nespadá do žádné zákonné výjimka, která by umožňovala zapsat i mě jako spoluvlastníka domu.
Znamená to tedy, že toto právo vlastníka nemovitosti (pozemku) je nadřazeno nad společné jmění manželů (společně postavený dům)? Lze tedy situaci vůbec řešit podle našich představ (pozemek manžela, dům společný)? Nebo je nutné, abych mi manžel část pozemku daroval a dál pak situaci řešili např. podílovým vlastnictvím?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku. Pokud tedy stavíte dům, katastr nemovitostí vám skutečně nepovolí, aby byl pozemek psán pouze na jednoho z manželů, a dům na oba. Znamená to tedy, že dle evidence by byl dům psán pouze na manžela. Z právního pohledu (když pomíjím zápis do evidence nemovitostí), kdy je dům vystavěn za manželství, je dům automaticky součástí SJM, i když v katastru je psán pouze na manžela. Prakticky to znamená, že v případě soudního sporu, např. rozvodu manželství, soud vychází z předpokladu, že dům je součástí SJM, pokud není prokázán opak, ale z hlediska katastru nemovitostí by se mohlo stát, že manžel dům klidně prodá bez Vašeho souhlasu (neboť katastr vlastnické právo přepíše z důvodu, že je psán pouze na manžela) a Vy byste se případně musela domáhat u soudu neplatnosti prodeje z důvodu, že dům je součástí SJM a Vy jste s prodejem nesouhlasila. Osobně bych spíše doporučovala, zejména pro Vaši ochranu, abyste pozemek formou notářského zápisu vložili do SJM (tzv. rozšíření SJM) a dům pak postavili a zapsali také jako SJM.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba na nevlastním, nevlastněném pozemku- podmínky stavebního úřadu a katastru nemovitostí
___
Stížnost na průtahy soudního řízení z důvodu nedostavení se protistrany soudního sporu nebo jeho právního zástupce
Chtěla bych se zeptat zda je možné podat stížnost na protahování soudního řízení když se druhá strana odmítá dostavit k soudu s tím že je to vždy omluveno nemocí či případně pracovní vytížeností právního zástupce.
Děkuji Zlata
ODPOVĚĎ:
Soud by měl zkoumat, zda nemoc účastníkovi řízení skutečně znemožňuje se tohoto účastnit. Tj. soudce by si měl vyžádat vyjádření lékaře, pokud se jedná o opětovné protahování. Pokud se Vám zdá, že soudce vyhovuje žádostem o odročení nadmíru, můžete se obrátit na předsedu soudu s žádostí o prověření situace. Následně byste se mohla obrátit na stát s žádostí o odškodnění za průtahy v řízení. Zde by ovšem Ministerstvo spravedlnosti zkoumalo, zda skutečně důvod průtahů stojí na straně soudu či nebylo možno soudem průtahům z důvodů obstrukcí druhé strany zabránit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Nájemní smlouva - kolik vyhotovení musí mít?
Chtěla bych se zeptat, zda nájemní smlouva může být sepsána pouze v jednom vyhotovení? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Ano může. Záleží jen na dohodě stran, kolik vyhotovení smlouvy s platností originálu vyhotoví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Dohledání majetku Čecha žijícího v zahraničí (USA) - pro účely dědického řízení
Jak postupovat při dohledání majetku v USA ke dni úmrtí českého občana, který měl i americké občanství.
Jsem dědičkou 1. stupně po mém dědovi, spolu s mými bratry (náš otec zemřel) a spolu se strýcem (Čechem), který byl vypravitel pohřbu na území ČR v 06/2016. Potřebuji pomoc ohledně dohledání stavu majetku (bankovních účtů akcií, schránek, depozitních certifikátů apod.) na území USA ke dni úmrtí mého dědy.
Bohužel jsem neoficiální formou zjistila, že můj strýc po dědově pohřbu, vyslal do USA svého zetě (který má pracovní vízum, ), aby mu v USA vybral peníze z účtů po dědovi, spolu ve spolupráci se spravovateli dědových účtů v USA, kteří žijí na území USA (děda měl u spravovatelů svých účtů na území USA nahlášenou rezidenci). Vše probíhalo, jakoby děda ještě žil, neboť USA úřadům v té době nebylo nahlášeno dědovo úmrtí a stále mu chodil do ČR americký důchod.
Celá skutečnost se odehrála v období mezi koncem srpna a začátkem září 2016.
Až o 6 měsíců později proběhlo v ČR první notářské předvoální dědického řízení (březen 2017), kde strýc uváděl, že kromě depozitního certifikátu vkladu peněz v USA (který byl součástí dědový závěti), děda již v USA nic neměl, ale že se mu nepodařilo peníze dohladat (částku přes 50. tisíc dolarů při vkladu), takže se vzdává možnosti, aby bylo po částce dále pátráno.
US ambasádě v Praze strýc oznámil dědovo úmrtí na území ČR až o 5 měsíců později 16.11.2016, ale nám i notáři sdělil, že vše nahlásil okamžitě po dědově úmrtí a že na vystavení oficiálního US dokumentu o úmrtí amerického občana se musí pravděpodobně tak dlouho čekat, .
Komunikovala jsem s US ambasádou v Praze v září 2017 a ta mi v listopadu 2017 odpověděla,, že dokumenty vystavují do 3 pracovních dnů po nahlášení o úmrtí amerického občana, a aby se pozastavilo vyplácení US důchodů, a že zprávu o úmrtí mého dědy obdrželi až 16.11.2016 a dokument o úmrtí odeslali strýci 18.11.2016 ve 20 kopiích.
Když jsem notářku obeznámila o mých pochybnostech a žádala jsem ji, aby učinila kroky k dohledání majetku v USA ke dni úmrtí mého dědy úřady v USA, tak mi sdělila, že dle prohlášení mého strýce existuje v USA pouze depozitní certifikát na částku přesahujíc 50. tisíc dolarů, ale že dle sdělení mého strýce daná banka kde byl depozitní certifikát v roce 2007 byla odkoupená jinou bankou a nelze se peněz dohledat, takže jiný majetek ke dni úmrtí nehodlá dohledávat, neboť nebyly předloženy podklady ze strany mého strýto jakožto vyřizovatele pohřbu, takže celé dědické řízení uzavře bez mé přítomnosti v lednu 2018.
Prosím o pomoc, jak mám postupovat. Notářku jsem žádala o pozastavení celého dědického řízení s tím, že sama na své náklady se obrátím na schopného právníka, aby dohledání majetku ke dni dědova úmrtí dohledal, a že ji budu řádně o všem informovat a veškeré zjištěním dodám do dědického řízení. ale bylo odpovězeno, že dědické řízení uzavře bez přítomnosti v lednu 2018.
Notářka je známá mého strýce (vzdálená rodina) a již v samotném dědickém řízení byly velké nedostatky ze strany notáře co se týče jeho postupu při dohledávání majetku (neprovedl překlad obsahu depozitního certifikátu, nekomunikoval se spravovateli dědových účtů, kteří sou součásti dědovy závěti, nekomunikoval s bankou, která odkoupila původní banku, kde byl vložen depozitní certifikát. atd.).
Notář vůbec nejevil zájem se mnou spolupracovat. Vůbec nepožádal USA úřady, aby se začalo na území USA dohledávat oficiální úřední cestou případný majetek amerického občana ke dni úmrtí.
Děkuji, Vladislava
ODPOVĚĎ:
Pokud se Vám postup notářky nejeví v pořádku, obraťte se se stížností na notářskou komoru - www.nkcr.cz. Ukončení dědictví ale není zas takový problém, protože pokud by se Vám podařilo další majetek dohledat, můžete podat návrh na dodatečné projednání dědictví a notář je povinen dodatečné dědictví projednat. Otázka dohledání majetku bude velmi složitá, neboť ve veřejných rejstřících USA se vyzná pouze americký právník či právník v ČR, který s tímto má zkušenosti. Doporučila bych Vám obrátit se ještě na Ministerstvo zahraničních věcí, které by Vám ve věci mohlo poskytnout nějaké kontaktní údaje a bližší informace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Darovací smlouva pro případ smrti 2018
S manželkou pomalu stárneme a chceme všechen majetek, který máme ještě v SJM (v podstatě již pouze dům a chalupu) uspořádat tak, že když jeden umře, tak vše, co je v SJM, připadne ještě tomu žijícímu druhému manželovi a naopak. Máme sice dvě děti a řadu od nich vnoučat, ty jsme však již řádně a stejně podělili, jsou zabezpečeni a na dědění toho zbytku po nás, co máme ještě v SJM (dům a chalupa) jsou připraveni až v době, kdy budeme po smrti již oba.
Zjišťovali jsme, co a jak nejlépe udělat a kamarád doporučil: Nejdříve ten domek a chalupu v SJM rozdělit dohodou o vypořádání SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a tak to vložit do katastru. Následně pak každý z nás manželů napíše na toho druhého manžela darovací smlouvu pro případ smrti (nový institut v OZ), kterou lze vložit do příslušného rejstříku. Samozřejmě prý to lze udělat i jinak (např. závěť každého z nás doplněná zřeknutím se dědictví oběma našimi dětmi a pod), to je však složitější a drahé s notářskými poplatky. Prý se domnívá, že tu dohodu o vypořádání SJM i následné darovací smlouvy si můžeme napsat sami a mimo poplatku za vklad dohody do katastru a poplatku za vložení darovacích smluv pro případ smrti do rejstříku zaplatíme prý oproti notářským zápisům nepoměrně méně. Prosím tedy o odpověď takto:
Je tedy právně možné řešit náš zájem o ponechání celého domku i chalupy plnohodnotně na tom z nás, který bude ještě na živu a dědit budou děti až po smrti i toho druhého? Tedy, aby při smrti jednoho z nás vše připadlo, bez jakýchkoliv závazků, jen tomu druhému žijícímu?
Mohu si dohodu o vypořádání nemovitosti v SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a následný vklad tohoto do katastru napsat a řešit sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Mohu následně (až nemovitosti budou v katastru ½ : ½), ty darovací smlouvy pro případ smrti napsat pro sebe i manželku sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Jak a kam je vhodné ty darovací smlouvy pro případ smrti uložit, aby byly v případě smrti každého z nás manželů k dispozici notáři, který vše po smrti řeší.
Poznámka: Nerozvádíme se, nehádáme se, nemíníme se nějak vyrovnávat, nemíníme nijak usilovat o smrt druhého a nevíme kdo z nás manželů umře dříve.
Předem děkuji. Vilém
ODPOVĚĎ:
Bohužel nemůžete pořídit pro případ smrti tak, abyste vynechali děti. Děti vždy, pokud nejsou vyděděny, musí dědit. Tj. pokud by jeden z manželů zemřel, musí po něm dědit jeho dědicové rovným dílem. Tj. v případě dvou dětí musí dědit manžel a obě děti, každý třetinu. Změna SJM do podílového vlastnictví není dle mého názoru řešením, navíc toto vyžaduje vždy formu notářského zápisu, jedná se o tzv. zúžení SJM. Darování pro případ smrti notářský zápis nevyžaduje, ovšem bylo by neplatné, jelikož byste tím fakticky vydědili děti a to nelze. Vámi navržené řešení tedy není tímto způsobem možné. Spíše bych viděla řešení v sepsání tzv. dědické dohody, která se ale musí sepsat u notáře, a v té byste tuto situaci za pomoci notáře ošetřit mohli. V tomto směru bych nedoporučovala na notáři šetřit, jelikož pouze formou notářského zápisu tuto situaci vyřešíte. V rámci dědické dohody se lze do budoucna domluvit, jak dědictví vyřešíte, a v tomto případě je i možné, aby se děti svého dědického podílu vzdaly.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Vlastním pozemek 209 m2, přibližně obdélníkového tvaru cca 16 x 13 m. Ráda bych na něj umístila dřevěnou chatku cca do 30 m2 (nezáleží mi na poměru stran), postavenou svépomocí. Info o parcele z katastru: způsob využití: neplodná půda; druh pozemku: ostatní plocha; parcela nemá ev. BPEJ; žádná břemena apod. V roce 2015 nám na životním prostředí ústně sdělili, že proti umístění chatky nemají de facto námitky. V územním plánu je parcela také vhodná pro individuální rekreaci a sousedí s obecní cestou. Nyní řešíme el. přípojku. V obci není vodovod a kanalizace by se měla údajně stavět, ale to už posloucháme více jak 3 roky. Pozemek je na skále cca 15 m nad úrovní řeky a vzhledem k rozměrům pozemku a skále asi není moc reálný zdroj vody ze studny. Máme šanci stavět i bez zdroje vody s tím, že bychom pitnou vodu dováželi a odpad řešili chem. /pilinových záchodem, popř. jímkou? A pokud by nám soused nepovolil el. přípojku přes jeho pozemek, dovolí nám řešit enerigii pouze solárními panely? Předem velice děkuji za Vaši odpověď, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš stavební záměr se týká rekreační chatky, je Vámi navržené řešení dodávek pitné vody, odvodu splaškové vody a dodávek elektrické energie představitelné (jedná se ostatně o řešení, která jsou u drobných rekreačních objektů vcelku obvyklá).
Jedním dechem je však nutné dodat, že v tomto ohledu bude vše záviset na názoru (resp. na požadavcích) místně příslušného stavebního úřadu. Pro získání konkrétnějších informací Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a vyžádat si od něj vydání územně plánovací informace (§ 21 stavebního zákona). Jedná se o předběžnou informaci o podmínkách umístění Vámi zamýšlené stavby na konkrétním pozemku. Tímto způsobem byste se tedy měla dozvědět, jaké podmínky bude nutné pro výstavbu rekreační chatky splnit.
Není-li v obci zaveden obecní vodovod, nemůže po Vás samozřejmě stavební úřad požadovat, abyste si zajistila dodávky pitné vody jinak než jejím dovozem. Likvidace splaškových vod jinak než jejich odvodem do obecní kanalizace je rovněž přípustná (§ 24b vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). V této souvislosti upozorňuji, že bude-li v budoucnu v obci zřízena obecní kanalizace, může Vám být ze strany obce nařízeno se k této kanalizaci připojit (§ 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj dotaz se týká výpovědi z nájmu. 27.1.2018 se stěhuji z Karviné do Varnsdorfu. Pronajimatel o tom ví a však trvá na 3-měsíční výpovědní lhůtě. Já však nejsem schopna platit ještě v únoru a březnu nájem v Karviné i Varnsdorfu. Navíc když majitelce vracím i klíče od bytu v měsíci lednu a ví, že tady již nebudu. Práci mám slíbenou od března, ale jsem samoživitelka a zatím na soc. dávkách.
Děkuji za odpověď, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud byla ve smlouvě stanovena 3-měsíční výpovědní lhůta a pronajímatel se s Vámi nechce dohodnout na dřívějším ukončením nájmu, musíte do skončení nájemní smlouvy hradit nájem, jinak jej po Vás bude moci majitelka vymáhat. Jedinou možností je najít na tuto dobu podnájemníky či nabídnout pronajímateli, aby s nimi již uzavřel nájemní smlouvu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Důvody pro svěření dítěte do péče matky při rozvodu manželství
Je mně 41 let, jsem (ještě) vdaná, z Brna, OSVČ na mateřské, a beru 7600 Kč měsíčně rodičovský příspěvek na naší 18měsíční dceru. Manžel (43), taky z Brna, (ještě) ženatý, taky OSVČ, se chce rozvézt (oznámil 18.9.2017, kdy jsem měla 3 dny po potratu - zamlklém těhotenství) a chystá se podat žádost o rozvod. Manžel u nás od listopadu 2017 nebydlí, bydlí se svou novou partnerkou ve studentském bytě, kde má pronajatý pokoj. Během cca. 6 měsíců se budu stěhovat asi o ulici dál, do domku, který jsem před 2,5 lety pořídila a který momentálně opravuji.
S manželem moc dobře nevycházíme, což je daný tím že mne velice zranil a já přestala k němu mít důvěru. Manžel chce čistě z psychologických důvodů společnou péčí (prý aby naše Viktorka nebyla na papíře "jen moje"), já chci výlučnou péči s širokým stykem pro otce, protože to odpovídá realitě. Moje důvody pro výlučnou péči jsou takové:
- o dítě se vůbec nesnažil a když jsem otěhotněla, dostal z toho depresi (nicméně, když se dcera narodila, byl náhle nejšťastnější člověk na světě a mne za vše vděčný. Je umělec a má emocionální výkyvy).
- o naší dceru se od jejího narození starám jen já a taky jí všechno platím a pořizuji výhradně já ze svých peněz (a to do dnes (08.02.2018) ). Máme totiž s manželem společný podnikání (kavárnu), tj. společný peníze, a pak děláme každý ještě svou jinou práci
- manžel si půjčuje dceru jen "na hraní", nic s ní nemusí řešit, nikdy jí nic nepořídil, neprodělal s ní žádnou nemoc, nechodí s ní k doktorům ani do kroužku, nic ji nikdy neuvařil, strávil s ní zatím všehovšudy jen 2 noci sám atd. Prostě o všechno se starám já a dcera je až na ty výjimky kdy ji má manžel 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, se mnou. Manžel ji má průměrně 2-3x týdně po dobu 1-3 hodin, kdy já zrovna učím, a nebo když chce (to není moc často, nemá čas).
- dcera je tím pádem pochopitelně ne mě fixovaná a když je delší dobu beze mne, nese to špatně (pak mne třeba týden nepustí ani z očí).
S manželem chceme rozvod s DOHODOU, tj. ne sporný, a řešíme teď formu péče a co má být napsáno v té dohodě. A zde jsou moje dotazy:
1) Jaká šance vůbec je že nám za daných okolností vůbec udělí společnou péčí? Jsou k tomu nějaké podmínky?
2) Pokud by manžel přistoupil na mou výlučnou peci s širokým stykem pro otce, co mu pak "hrozí"? Bojí se na příklad, že se odstěhuji (což na rozdíl od něj opravdu neplánuji.
On naopak touží odjakživa po tom, žít na venkově), nebo že můžu jednoduše změnit a omezit jeho styk s dcerou. Ujišťuji ho, že bych to nikdy neudělala (už jenom kvůli dceři a taky proto, že budu potřebovat aby ji měl když budu pracovat - učím jazyky), ale chápu že to chce mít pojištěny i nějak právně.
3) Pokud bych přistoupila na společnou péčí (což se mne opravdu moc nechce), s tím že se v naší dohodě stanoví částka kterou mne bude platit na dceru a po zbytek mě mateřské ještě i nějaké výživné na mě (nebo? ), jak (snadno) tu společnou péčí pak mohu změnit na výlučnou péči, pokud by naše dohoda nefungovala (třeba pokud by mne manžel neplatil nebo pokud bychom se začali hádat kolem dcery)?
4) Hraje nějakou roli, kdo podá žádost o rozvod, tj. jestli manžel sám nebo my společné, třeba v případě že bychom chtěli společnou péčí? Manžel totiž chce abychom to už rychle rychle podali a spolu, a já se cítím pod tlakem že musím přistoupit na společnou péčí, přitom to vůbec neodpovídá okolnostem ve kterých naše dcera vyrůstá.
Děkuji moc za informace. Žaneta
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud uvažujete o tom, že dcera bude ve Vaší společné (nikoliv střídavé) péči, základní podmínkou pro společnou péči je souhlas obou rodičů Dle § 907 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. “ Žádné jiné ustanovení, které by blíže definovalo podmínky pro společnou péči a její fungování, ale v občanském zákoníku ani v jiném právním předpise nejsou definovány. Přestože zákonná definice společné péče chybí, lze konstatovat, že společná péče rodičů znamená, že oba rodiče budou nadále vykonávat péči a výchovu dítěte společně bez nutnosti soudní úpravy poměrů, neboť se na všech otázkách, včetně vyživovací povinnosti vzájemně dohodnou. V případě rozvodu manželství, kdy je úprava poměrů k nezletilým dětem jednou z podmínek rozvodu, soud schválí dohodu rodičů o společné péči.
2. Pokud bude dcera svěřena do Vaší výlučné péče a Vy byste se přece jen rozhodla v budoucnu odstěhovat, nemůže Vám dceřin otec ve stěhování bránit. Jestliže se otec do budoucna obává omezení styku s dcerou, může požádat soud, aby styk s dcerou byl určen rozhodnutím soudu. Vy byste pak byla povinna otci ve stanovenou dobu styk s dcerou umožnit. Jakákoliv další úprava (změna) styku by pak opět měla proběhnout soudní cestou.
3. Jestliže soud rozhodne (schválí dohodu) o společné péči, ale Vám toto uspořádání nebude vyhovovat, budete se muset v budoucnu opět obrátit na soud. Soud pak bude zkoumat, zda a jak se změnila situace od posledního rozhodnutí, zda je společná péče stále v zájmu dcery a proč jste s ní přestala souhlasit. Nelze tedy jednoznačně říci, zda by soud Vaší žádosti o změnu společné péče na střídavou vyhověl či nikoliv.
4. V případě nesporného rozvodu není důležité, kdo podá návrh na rozvod jako první. Podstatné je to, zda se druhý manžel k návrhu připojí. V případě nesporného rozvodu je ale zapotřebí, aby soud nejprve schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství. Nikdo nemá právo Vás k uzavření takovéto dohody nutit, pokud s ní nesouhlasíte, nemusíte na ni přistoupit. Jestliže se ale nedohodnete na úpravě poměrů k dceři, nebude se jednat o nesporný rozvod, nýbrž o rozvod sporný.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Odpovědnost majitele bytu, domu za odpadky vyhozené nájemníky z okna bytu, domu, nemovitosti
Máme sousedy, kteří nám z oken hází na zahradu odpad (hračky, jídlo, špinavé pleny – prostě cokoliv čeho se chtějí zbavit).
Kontaktovali jsme majitele nemovitosti, ale ten tvrdí, že nepořádek není jeho - respektive, že za něj nezodpovídá (tvrdil, že to neudělali jeho nájemníci, ale my je několikrát viděli).
K tomu všemu ještě dochází k neoprávněnému vstupu na soukromý pozemek – sousedi mají okno v přízemí bez mříží a vylézají z něj na náš pozemek a prohrabují se v tom nepořádku.
Zajímalo by mne jak můžeme majitele nemovitosti donutit k úklidu nepořádku a zajištění okna, aby nedocházelo k neoprávněnému vstupu na náš pozemek.
Popřípadě jestli jde vůbec nějak dokázat, že je za nepořádek zodpovědný on a kdo by měl tedy odklidit nepořádek – kdybychom ho nechali odklidit my, tak vyjde na celkem vysokou částku.
Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku platí:
Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
V této situaci doporučuji zaslat vlastníkovi, a taky nájemníkům, tzv. předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby se zdržel (jako vlastník zajistil, že se nájemníci zdrží) tohoto nežádoucího chování. Vzor naleznete zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
V případě, že by na výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat ochrany u soudu, kdy se můžete nechat zastupovat advokátem – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz. Taky se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení, aby bylo posouzeno, zda takovým jednáním nedochází k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Recence na Odtahová služba Votice - majitel autoservisu kontaktoval obtěžoval rodinu kvůli urovnání situace a smazání pravdivé recenze
12/2017 jsem dal své auto do servisu. Byly s tím nějaké problémy, ale 23.12.2017 to bylo hotové a vůz jsem si převzal. 18.1.2018 jsem měl čas, tak jsem napsal na Googlu recenzi (po cca. 3 hodinách pro telefonní obtěžování odstraněna) na onen servis (viz příloha). Na toto majitel reagoval SMSkou, kterou mi poslal, taktéž přikládám v příloze.
Nehodlal jsem to nikterak řešit, dle mého to byla normální recenze založená na faktech, nikoho neurážela ani nijak nepohoršovala. Jednalo se pouze o mou zkušenost.
24.1.2018 přišel otci dopis (otec a majitel servisu se znají) dopis taktéž přikládám. Jediné urážlivé chování a jednání vidím na straně majitele servisu. Navíc některé věci z dopisu vůbec nejsou pravdivé, třeba o tom, že po ujetí dalších 70 km mám přijet a motor se doladí - to tom nepadlo jediné slovo, není to uvedeno ani ve faktuře. Stejně znečištění vozu, psal jsem o znečištění od špinavých rukou na sedačkách, olejem na koberečku řidiče a na zadní sedadla nejspíš vběhl pes podle chlupů a tlap, nikoli o znečištění od dílů, které jsem dal do krabic a do kufru.
Naprosto absurdní mi přijde obesílání po rodině, pokud chce něco řešit tak jsem ochoten si to vyjasnit. Přeci když tu práci prováděl on, tak nepíšu jeho manželce o tom, že to udělal tak jak to udělal.
Nemám náladu ani čas toto řešit, ale uráží mě toto lživé osočování za recenzi, která byla napsána podle reálných a pravdivých faktů. Prosím o vyjádření Vašeho názoru a právního pohledu na tento problém.
Dopustil se majitel autoservisu nějakého přestupku nebo trestného činu? Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
V této věci doporučuji obrátit se na policii a podat trestní oznámení, aby bylo prošetřeno, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu (trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku), popř. přestupku dle § 7 zákona č. 251/2016 Sb. Oznámení můžete podat na kterékoliv pobočce policie ČR, pokud bude ze strany tohoto orgánu shledáno, že toto jednání nelze charakterizovat jako trestný čin, bude daná záležitost předána přestupkové komisi, aby ta posoudila, zda lze takové jednání postihnout jako přestupek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Město v loňském roce nechalo rekonstruovat chodníky v naší ulici. Byla položena zámková dlažba. Po nějaké době se ale začaly objevovat stopy vlhkosti na zdech a v místnosti pod úrovní chodníku jsou vlhká místa, která začínají plesnivět. Když jsem kontaktoval odpovědného pracovníka Měú, byl jsem pouze odkázán na to, že vše bylo provedeno dle projektu a nic s tím nelze dělat. Domnívám se, a dotazy u různých stavebních firem mi toto potvrdily, že jsme měli být před zahájením rekonstrukce upozorněni na nutnost dodělání příslušných izolací a toto nám mělo být umožněno. Bohužel nikdo nám takové informace nedal, firma odtěžila starý podklad, navezla kačírek a na něj položila novou zámkovou dlažbu. Došlo k poškození našeho domu a já nevím, jak mám postupovat. Za případnou radu předem děkuji. Jiří
ODPOVĚĎ:
Pro získání podrobnějších informací o provádění předmětných rekonstrukčních prací (resp. o projektu, dle něhož mělo být postupováno) můžete u místně příslušného speciálního stavebního úřadu (kterým by měl být odbor dopravy městského úřadu) nahlédnout do správního spisu, který je v této věci veden.
Povinnost upozornit při rekonstrukci chodníku vlastníky sousedních domů na vhodnost provedení izolací není v žádném právním předpise výslovně zakotvena. Je však pravdou, že tuto informační povinnost je možné (alespoň v obecné rovině) dovodit z prevenční povinnosti dle § 2901 občanského zákoníku.
Dle tohoto ustanovení totiž platí, že každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu (například škodu na majetku), o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, má povinnost zakročit na ochranu jiného.
Město, jako zadavatel a investor předmětných rekonstrukčních prací, které v dané věci disponuje odbornými znalostmi, si muselo být vědomo toho, že rekonstrukcí chodníku může dojít k poškození sousedních domů (ve smyslu vlhnutí těch jejich částí, které se nacházejí pod úrovní chodníku). Této újmě mohlo město snadno zabránit tím, že by vlastníky sousedních domů upozornilo na hrozící škodu a vhodnost provedení izolace. Pakliže město tuto svou upozorňovací (prevenční) povinnost zaviněně nesplnilo, odpovídá za vzniklou škodu (§ 2910 občanského zákoníku).
Pro potvrzení Vašeho názoru si můžete opatřit znalecký posudek. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě se bude jednat o znalce z oboru „stavebnictví“ a odvětví „stavby dopravní“).
Současný stav Vašeho domu Vám samozřejmě doporučuji řádně zdokumentovat (vyfotografovat), přičemž je vhodné postupovat v této věci ve shodě s dalšími obdobně postiženými sousedy.
Dospěje-li znalec k závěru, že příčinou vlhnutí sousedních domů je skutečně rekonstrukce chodníku, resp. neprovedení izolace domů (na kterou měli být vlastníci sousedních domů předem upozorněni), bude možné, abyste zahájil s městem jednání o nahrazení Vám vzniklé újmy (i v rámci tohoto jednání je vhodné postupovat ve shodě s dalšími sousedy).
Nepovede-li jednání s městem k náhradě Vám vzniklé škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mé tchyni zemřel minulý týden otec. Posledních 30 let žil v Brazílii. Jak se má tchyně zachovat. Bude jí ohledně dědictví někdo kontaktovat, nebo musí ona sama podniknout nějaké kroky. Zemřelý, byl vdovec, v Brazílii má ještě další dceru z druhého manželství, která s tchyní nekomunikuje. Není jí známo byla-li pořízena nějaká závěť či nikoliv. Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz se týká mezinárodního práva soukromého, což přesahuje rámec této poradny, která se orientuje jen na vnitrostátní právo. Je však velmi pravděpodobné, že brazilské úřady nebudou sami po dceři zemřelého pátrat, proto by bylo vhodné, aby se Vaše tchyně sama podnikla nějaké kroky, nejlépe aby se obrátila na advokáta zabývajícího se mezinárodním právem soukromým.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 29Cm 187/2013-11, ze dne 6.8.2014, které nabylo právní moci dne 28.10.2014, byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Likvidátorem jsem byl určen já, jako jediný jednatel spol. (ičo 27795047 Velkoobchod Domino). Teď jsem přišel o práci, ale jako likvidátor spol. , nesplňuji podmínky přijetí na ÚP. Chtěl bych se teda zeptat, jak se dá likvidátorství co nejrychleji zbavit. Podotýkám, že firma nefunguje nějakých 8 - 9let, žádný majetek nemám a sám jsem v osobním bankrotu od 05/2014. Děkuji za pomoc, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že uchazečem o zaměstnání nemůže být (mimo jiné) likvidátor obchodní korporace (jak vyplývá z § 25/1 písm. o) zákona o zaměstnanosti).
Ve Vašem případě je klíčový § 191 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora,
- nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu; takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit (předpokládám, že právě toto je Váš případ) ; může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.
V současné chvíli Vám doporučuji postupovat dle druhé odrážky (výše), tzn. obrátit se písemně na Krajský soud v Ostravě s návrhem, aby Vás funkce likvidátora předmětné obchodní korporace zprostil. Tento návrh budete muset odůvodnit (a uvedené důvody prokázat) tak, aby bylo zřejmé, že po Vás nemůže být soudem spravedlivě požadováno, abyste funkci likvidátora nadále vykonával.
Svůj návrh můžete odůvodnit především ekonomicky, tzn. že vzhledem k tomu, že a/ jste nezaměstnaný, b/ nemůžete být z důvodu výkonu funkce likvidátora přijat do evidence uchazečů o zaměstnání a c/ jste v oddlužení, ohrožuje další výkon funkce likvidátora Vaší sociální situaci (neboť má přímý a negativní vliv na výši Vašich příjmů). Tato tvrzení je nezbytné prokázat odpovídajícími listinami. Použitelné jsou samozřejmě i další argumenty (obecně platí, že čím více argumentů a důkazů k jejich prokázání, tím lépe).
Z dotazu nevyplývá, zda Vám byla soudem určena nějaká odměna za výkon funkce likvidátora (§ 195 občanského zákoníku a § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pobíráte-li z důvodu výkonu funkce likvidátora nějakou odměnu, je nezbytné tento fakt v návrhu zohlednit. Má-li být naopak odměna vypočtena např. z čistého majetkového zůstatku (který bude v případě Vámi likvidované obchodní korporace nulový), je samozřejmě vhodné tuto skutečnost v návrhu vyzdvihnout.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Někdy cestuji MHD a ze zastávky, kde nastupuji na zastávku, kde vystupuji to trvá dle jízdního řádu 14 minut. Zakoupila jsem si tedy 15 minutovou jízdenku. Avšak autobus nabral zpoždění a cesta trvala 18 minut. Na předposlední zastávce mě zastavil revizor a udělil mi pokutu. A to i přes mé protesty, že s takovou si musím koupit vždy celodenní jízdenku, neboť MHD má často zpoždění. Ale přece je poněkud zvláštní, že někdo neplní své závazky (jízdu načas), a já kvůli tomu musím platit. Je to opravdu tak, že musím neustále kupovat další a další jízdenky úměrně s narůstajícím zpožděním, nebo si mohu koupit jízdenku podle délky trasy uvedenou v jízdním řádě a za případné zpoždění a překročení tak délky jízdenky nemusím pokutu platit? Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ umožňuje několik vzájemně protichůdných právních výkladů (což ostatně platí téměř o všem ve světě práva), předesílám proto, že v následujícím textu budu prezentovat toliko vlastní právní názor, nebude se tedy jednat o nezpochybnitelné dogma.
V okamžiku, kdy jste si zakoupila časovou jízdenku, resp. v okamžiku, kdy jste nastoupila do autobusu a tuto jízdenku použila, byla mezi Vámi a provozovatelem městské hromadné dopravy uzavřena smlouva o přepravě osoby (§ 2550 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího zaplatit jízdné.
Jelikož právní úprava přepravy osob je v občanském zákoníku dosti stručná, je tato problematika dále rozvedena ve vyhlášce č. 175/2000 Sb. , která upravuje přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (jak ostatně předpokládá i § 2578 občanského zákoníku). V rámci této vyhlášky stojí za zmínku především tato její ustanovení:
- § 3/1, dle něhož platí, že uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu;
- § 6/1 písm. g), dle něhož je jízdní doklad neplatný, jestliže uplynula doba jeho platnosti.
Ze shora uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je zřejmé, že ve Vámi popsaném případě nedodržel dopravce závazek, který mu vyplýval z uzavřené smlouvy, neboť nerealizoval Vaší přepravu včas, tedy dle jízdního řádu (povinnost dopravce realizovat přepravu cestujícího včas vyplývá rovněž z § 2553/1 občanského zákoníku), zároveň je však pravdou, že jízdní doklad (časová jízdenka), kterým jste se revizorovi prokázala, byl již neplatný. Tento (zdánlivý) rozpor obou uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je dle mého názoru řešitelný za pomoci tří základních ustanovení občanského zákoníku. Těmito ustanoveními jsou:
- § 2/3 občanského zákoníku, dle něhož nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy,
- § 6/2 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo těžit ze svého protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu,
- § 8 občanského zákoníku, dle něhož nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.
Provozovatel městské hromadné dopravy porušil svou smluvní povinnost (tedy povinnost přepravit Vás do cílové stanice včas dle jízdního řádu), čímž bezpochyby vyvolal protiprávní stav (resp. měl kontrolu nad protiprávním stavem, který v důsledku zpoždění autobusu vznikl). Za těchto okolností se příčí dobrým mravům, abyste byla pokutována, pakliže jste si zakoupila časovou jízdenku, která svou hodnotou (časovým rozsahem) odpovídala údajům dle jízdního řádu (vydaného provozovatelem městské hromadné dopravy a pro něj závazného). Došlo-li ke vzniku zpoždění autobusu z důvodu vyšší moci (například vlivem dopravní zácpy), nejste ani tak povinna pokutu hradit, neboť důsledky působení vyšší moci spadají do podnikatelského rizika provozovatele městské hromadné dopravy, který nemůže toto riziko přenášet na cestující (kteří v tomto případě navíc figurují v postavení spotřebitelů).
Lze Vám doporučit nahlédnout ještě do smluvních přepravních podmínek dotyčného provozovatele městské hromadné dopravy a ověřit, zda zde není Vámi popsaný případ nějak upraven.
Shora uvedenou právní argumentaci můžete převzít do dopisu, kterým se obrátíte na provozovatele městské hromadné dopravy, a ve kterém ho vyzvete, aby Vám vyúčtovanou smluvní pokutu stornoval (a následně Vám o tom podal zprávu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj bratr, který se před 35 lety odstěhoval, tak v květnu 2017 zemřel, jeho podíl na mé nemovitosti je 1/12. Dle výpisu z katastru je zřejmé, že podíl zdědil jeho syn. O tom všem jsem se dozvěděl až nyní, nestýkali jsme se 35 let. S jeho synem jsem se tedy ještě nespojil. Prosím, zda může po vkladu do kat. nem. svůj podíl 1/12 prodat bez mého vědomí dále, někomu jinému, aniž by to nabídl k prodeji mne a manželce, máme totiž 11/12 rod. domku. A zda je možno při zpracování odhadu nemovitosti poukazovat na domu 35 let, co jsme do domu investovali počínaje střechou, okny, atd atd. Vím, že si zřejmě stejně budu muset vzít právníka, ale předem bych potřeboval vědět, jak se mám zachovat, protože vlastně ani nevím, jak se bude chovat dědic. Pokud nebudu mít na celou částku vyplatit a budu ochoten splácet, jestli mohou dát dům do exekuce. Děkuji Vám. Pokud by nebylo možno dotaz zodpovědět, jsem ochoten na Vaši výzvu se dostavit a jednání zaplatit. Odhad ještě nemám, nemovitost zhruba kolem 5.000.000 Kč. Děkuji, Waldemar
ODPOVĚĎ:
Do konce roku 2017 platilo znění občanského zákoníku (§ 1124), dle kterého mají ostatní dědicové předkupní právo po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví. (Od 1.1.2018 mají již všichni spoluvlastníci předkupní právo,
jako tomu bylo dle starého občanského zákoníku, který byl účinný do 31.12.2013). Váš synovec tedy vzhledem k uplynutí lhůty 6 měsíců již může prodat svůj podíl komukoliv, aniž by jej musel nejprve nabídnout Vám k odkupu. Doporučuji Vám tedy synovce kontaktovat a pokusit se s ním domluvit na odprodeji jeho podílu. Pokud jde o cenu, bude záležet jen na Vaší dohodě se synovcem, zda budete v posudku počítat i Vašimi investicemi do domu. Stejně tak si můžete v případné kupní smlouvě sjednat uhrazení ceny ve splátkách. Pokud by na to synovec nepřistoupil a ve smlouvě by bylo ujednáno jednorázové uhrazení ceny, pak by při Vašem prodlení s platbou samozřejmě mohl synovec částku vymáhat a mohlo by dojít až k exekuci na dům.
V každém případě však můžete za předpokladu, že nedojde k dohodě se synovcem, podat k soudu žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Dle zákona totiž nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. V žalobě byste navrhl, nechť je dům přikázán Vám s tím, že synovci bude vyplacena finanční náhrada.
Doporučuji Vám tedy jednat rychle, aby nedošlo k prodeji podílu třetí osobě. Navrhněte nejprve doporučeným dopisem synovcovi odkoupení jeho podílu, a pokud se nebude možné na tomto domluvit, podejte žalobu na zrušení spoluvlastnictví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Přítelkyně je na vozíku po dětské mozkové obrně, chodíme spolu už rok a 3 měsíce, a teď by jsme chtěli spolu bydlet, byt mám. Problém je v tom, že její matka nám v tom dělá problémy, nechce to povolit, přítelkyně je "zbavená svéprávnosti z hlediska finančních operací", ale to nevím, zda je pravda. A jako její opatrovník soud určil její matku. Problém je v tom, že přítelkyně se doma necítí bezpečně, často jí nechávají samotnou doma. Na jídlo má pravidelně instantní ovesnou kaši ze sáčku, to bylo odůvodněno tím, že její matka nemá čas vařit, ale do restaurací čas chodit mají, ovšem bez mé přítelkyně. Na vaší stránce jsem četl, že i když je takto omezena, může se rozhodnout, kde bude bydlet, ale vás jsem se chtěl zeptat, jak to vše vyřešit, aby mohla u mě bydlet? Přítelkyně ze svého důchodu vidí úplné minimum. Po týdnu už má po důchodu, jelikož její matka si za to nakupuje oblečení atd. Když je přítelkyně u mě živím ji já a to se z jednoho plátu utáhnout bohužel nedá. Její matka dle mého úsudku ji využívá jen na peníze a má na přítelkyni napsané i auto, které ani nechce půjčit. Michal
ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně by měla podat návrh na změnu opatrovníka a jako důvod uvést, že opatrovník jedná v rozporu s jejími zájmy. V návrhu je pak nutné srozumitelně popsat důvody, pro které opatrovaný o změnu opatrovníka žádá. Popište důvody, proč opatrovník nehájí zájmy, v čem si odporuje s vůlí opatrovance, jaké mají spory, co vidíte jinak a proč. Čili popište situaci s bydlením, nedostatečnou výživou, používání důchodu z velké části pro vlastní potřebu příp. další skutečnosti prokazující, že opatrovník jedná v rozporu se zájmy opatrovance (Vaší přítelkyně).
Návrh může vypadat např. takto:
Rozhodnutím Okresního soudu v... ze dne. sp. zn. … mi byla ustanovena opatrovnicí paní. , nar. ..., která je povinna spravovat mé jmění (či vypsat dle rozhodnutí o ustanovení opatrovníka, které by měla mít Vaše přítelkyně k dispozici, případně si jej může vyžádat na příslušném soudě). Nejsem však spokojena s tím, jakým způsobem pan í... funkci opatrovníka vykonává, a proto žádám, aby mi byl ustanoven opatrovník jiný. V dalším odstavci pak popíše důvody, proč již nechcete, aby byla matka opatrovnicí (jak jsem již uvedla výše). Dále navrhne soudu, aby byla ustanovena jiná osoba (např. Vy jakožto její přítel) a popíše, v jakém jsou vztahu a proč si myslí, že by byl lepším opatrovníkem. V posledním odstavci pak uvede: S ohledem na výše uvedené Vás žádám o změnu opatrovníka. Poté datum a podpis.
Níže zasílám odkaz, kde se můžete inspirovat. Jde o vzor žádosti o jmenování opatrovníka s výkladem k dané problematice:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/navrh-na-omezeni-svepravnosti-navrh-na-opatrovnika-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Několik souvisejících dotazů z oblasti družstevního bydlení:
1) Umožňuje stávající legislativa, aby družstvo (SBD) podmínilo převod bytu do OV za úplatu nad rámec administrativních nákladů převodu, jsem-li momentálně statutem družstevník a mám takřka zplacenou anuitu? (viz zde: https://www.pokrok.cz/vyzva-clenum-druzstva, třetí odstavec od konce)
2) Pokud je to nezákonné, ale přesto bych chtěl byt převést, dá se bránit ex post - po uhrazení oné úplaty družstvu navíc, aniž by hrozilo, že o OV bytu zase přijdu?
3) Případně jaký postup lze doporučit, aby převod do OV proběhl, ale nebyla na něj aplikována ta procentuální přirážka z ceny?
4) Jak by to v takovém případě bylo s daní z nabytí nemovitosti - platila by se? Pokud ano, z jakého základu?
5) Je-li to proti zákonu, jak se lze případně bránit?
Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
K Vaším otázkám:
1) Stávající legislativa ponechává rozhodnutí o převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví na rozhodnutí družstva, stejně jako stanovení podmínek převodu. Je tedy možné, aby družstvo požadovalo úplatu.
2) Požadovat úplatu není nezákonné.
3) Zrušení poplatku lze docílit Jedině odhlasováním na schůzi družstva.
4) Při převodu bytu ať už úplatnému či bezúplatnému jste od daně z nabytí nemovitostí osvobozen, je však nutné podat daňové přiznání.
5) Nejde o protizákonný postup.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně splácení koupě domu. Komu se splátky (dokud nebude splacena celá částka daná ve smlouvě) dávají, v případě, že ten komu se splácí zemře dříve, než se mu stačí splatit celá částka? Přechází splácení ze zákona na další členy rodiny (jde o vdovu)? Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
V případě, že věřitel zemře, pohledávka nezanikne (neváže-li se pohledávka čistě na konkrétní osobu – např. náhrada újmy na zdraví) a na místo věřitele nastupují jeho dědicové. Ve Vámi popisovaném případě bude dědit vdova po zemřelém a jeho děti, pokud nějaké má, neboť manželka a děti zůstavitele dědí v první dědické skupině. Pokud bylo spláceno dle smlouvy na konkrétní bankovní účet, zasílejte splátky na tento účet, dokud Vám případně dědicové či notář soudem pověřený vyřízením dědictví nesdělí jiný způsob úhrady. Pokud bylo spláceno v hotovosti, doporučuji splácet k rukám vdovy po zemřelém a o tomto informovat pověřeného notáře a samozřejmě si ponechat doklad o každé splátce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsme společenství, které vzniklo před účinností nového občanského zákoníku. Tomuto zákoníku jsme přizpůsobili za přítomnosti notáře stanovy. Je nutná přítomnost notáře k jakékoliv změně (třeba i jen přidání či vypuštění jednoho slova, či věty) v textu stanov? Slyšel jsem, že společenství vzniklá před účinností nového OZ, nemusí mít ke změně stanov zajištěnou přítomnost notáře. Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda účast notáře vyžadují vaše stanovy. Pokud ne, měl by Vám rejstříkový soud změnu stanov zapsat. Nicméně v této oblasti je bohužel rozpolcená judikatura vyšších soudů. Pokud by Vám změnu stanov bez ověření notáře nechtěli zapsat, argumentujte usnesením Vrchního soudu v Praze VS 7 Cmo 79/2015.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jak je v právním státě možné, že správce akcií z kuponové privatizace (za jehož služby občan - majitel platí) mu jeho akcie zruší - prodá - prostě nejsou! ? Co zase stát zanedbal a někdo se napakoval?
Zdědil jsem po rodičích 2 x 70 akcií TATRA.
Jelikož asi jediný prostředník pro manipulaci s nimi je nyní FIO, musel jsem je u nich, samozřejmě za poplatek, zaregistrovat
a akcie takzvaně oživit. Když jsem si šel zaevidovat druhou polovinu po matce, dostal jsem informaci, že vlastně žádné akcie již nejsou, že byly zrušeny. Takže nemám jako nic, i když si myslím, že TATROVKA JDE NYNÍ NAHORU. Je toto normální? S pozdravem Ivan
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že „TATROU“ máte na mysli společnost TATRA TRUCKS a. s. , IČ: 01482840, sídlící v Kopřivnici (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Vámi popsaný problém pramení s největší pravděpodobností ze skutečnosti, že původně listinné akcie společnosti TATRA TRUCKS a. s. byly v nedávné době zaknihovány, tzn. že listinné akcie byly touto společností od akcionářů staženy a nahrazeny za zápis do příslušné evidence; takové akcie nemohou být napříště převáděny jejich odevzdáním, nýbrž toliko změnou zápisu v této evidenci (jak vyplývá z § 525/1 občanského zákoníku).
Společnost TATRA TRUCKS a. s. rozhodla o přeměně svých listinných akcií na akcie zaknihované v říjnu 2016. O tomto rozhodnutí a o dalších nezbytných krocích byli akcionáři informováni na webových stránkách této společnosti:
http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/aktualne/oznameni-o-premene-podoby-akcii-na-zaknihovane/
Příslušné rozhodnutí společnosti TATRA TRUCKS a. s. naleznete ve sbírce listin obchodního rejstříku zde:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=274834
(konkrétně se jedná o notářský zápis z 10. 10. 2016).
Přeměny cenných papírů (tedy i akcií) na zaknihované cenné papíry jsou upraveny v § 529 a násl. občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji především na tato ustanovení:
- § 529/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodl-li emitent (zde společnost TATRA TRUCKS a. s.) o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, bez zbytečného odkladu zveřejní své rozhodnutí včetně lhůty, ve které vlastník cenného papíru emitentovi cenný papír odevzdá, a rozhodnutí v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (k čemuž došlo prostřednictvím oznámení na webových stránkách společnosti TATRA TRUCKS a. s. , na které odkazuji výše) ;
- § 529/2 občanského zákoníku, dle něhož nemůže být lhůta k odevzdání cenného papíru emitentovi kratší než dva měsíce a delší než šest měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí (což bylo v případě společnosti TATRA TRUCKS a. s. splněno, neboť jí určená lhůta byla dvouměsíční) ;
- § 529/3 občanského zákoníku, dle něhož je emitent, kterému jiný právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, povinen zaslat osobě uvedené v této evidenci a na adresu tam uvedenou oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír (pokud jste po zdědění cenných papírů po svých rodičích neoznámil společnosti TATRA TRUCKS a. s. , že jste novým vlastníkem akcií a neuvedl jste svou adresu, je možné, že společnost TATRA TRUCKS a. s. zaslala oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované Vašim rodičům; bez povědomí o skutečné povaze Vašich akcií, tzn. zda se jedná o akcie „na jméno“ či akcie „na majitele“, však nelze určit, zda byla společnost TATRA TRUCKS a. s. vůbec povinna zaslat Vám, resp. Vašim rodičům, oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované).
Pokud jste společnosti TATRA TRUCKS a. s. neodevzdal své akcie k jejich zaknihování ve lhůtě, která byla touto společností určena, měla být touto společností stanovena dodatečná lhůta k odevzdání listinných akcií, a to s upozorněním, že po marném uplynutí této lhůty budou neodevzdané akcie prohlášeny za neplatné (jak vyplývá z § 531 občanského zákoníku).
Dle znění dotazu předpokládám, že Vaše listinné akcie byly společností TATRA TRUCKS a. s. prohlášeny za neplatné, a to z důvodu jejich včasného neodevzdání k zaknihování (§ 534/1 občanského zákoníku). Bylo-li tomu skutečně tak, je pro Vás v současné době klíčový § 534/2 a 3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- po prohlášení cenného papíru za neplatný prodá emitent zaknihovaný cenný papír, který jej nahrazuje, s odbornou péčí;
- emitent vyplatí výtěžek z prodeje zaknihovaného cenného papíru osobě, jejíž cenný papír byl prohlášen za neplatný, po započtení pohledávek vzniklých emitentovi prohlášením cenného papíru za neplatný a prodejem zaknihovaného cenného papíru, který jej nahrazuje.
Pokud tedy společnost TATRA TRUCKS a. s. již přikročila k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné listinné akcie, vzniklo Vám právo na výtěžek tohoto prodeje, tedy zisk z prodeje těchto akcií (samozřejmě po započtení nákladů, které s tímto prodejem společnosti TATRA TRUCKS a. s. vznikly).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat společnost TATRA TRUCKS a. s. , sdělit jí čísla Vámi vlastněných akcií a informovat se u ní:
1/ zda skutečně došlo k zaknihování listinných akcií této společnosti,
2/ kdy skončila dodatečná lhůta pro odevzdání listinných akcií,
3/ zda byly Vámi vlastněné listinné akcie zneplatněny v důsledku jejich včasného neodevzdání,
4/ zda došlo k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné akcie, a kolik činí výtěžek z tohoto prodeje, který Vám přísluší.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení dotazu pro moji kamarádku. Jedná se o to, že věkově už by měla být v důchodu (cca 3 roky), ale dosud si o důchod nezažádala. Nyní, před 2 měsíci jí zemřel manžel a ona teď řeší otázku, když si o důchod nyní požádá a bude jí vyplacena částka za cca 3 roky nazpět, zda-li tato částka nespadne do "společného jmění manželů" tedy nebude její část předmětem dědictví, protože kdyby o důchod zažádala v řádném termínu, byl by jí vyplacen v době, kdy byl ještě manžel naživu. Nebo by byla nyní vyplacená částka důchodu za 3 roky nazpět současným příjmem, který by neměl s dědictvím nic společného? Vzhledem k nedobrým vztahům s dětmi z prvního manželova manželství se bojí, aby o důchod nepřišla. Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Část zpětně vyplaceného důchodu, která by připadala na dobu, po kterou manžel Vaší kamarádky žil, by spadala do společného jmění manželů a měla by být tedy i součástí dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Manžel si "koupil" družstevní byt 1+1, v 3/1992, v tehdy tržní hodnotě 50.000 Kč. Byl svobodný a koupil ho za jeho peníze. 6/1992 jsme měli svatbu, 9/1992 jsme tento byt vyměnili za 2+1 s doplatkem, takže se z jeho bytu stalo SJM. Až jsme se dopracovali k současnému domu. Teď jsme před rozvodem. Chtěla bych se rozvést společným návrhem, bez soudu. Na rozdělení SJM jsme se dohodli, jen se neshodneme na hodnotě jeho bývalého bytu 1+1. Na co má dle práva nárok?
1. Na tržní hodnotu z roku, kdy jsme uzavřeli manželství, t. j. 50.000 Kč?
2. Na tržní hodnotu současnou?
3. Je oprávněný požadovat, abych mu já zaplatila koupě bytu "stejných parametrů" jako měl za svobodna?
Moc vám předem děkuji za odpověď. Karin.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze chápat peníze vložené z manželova bytu do SJM jako vnos a fakticky by se mělo vycházet z tržní hodnoty bytu, která byla ke dni, kdy došlo k výměně bytů. Pokud byste tedy chtěli postupovat naprosto transparentně, měli byste si nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu v době, kdy byl vyměněn za jiný. Manžel není oprávněn požadovat koupi bytu stejných parametrů, jako měl za svobodna, má právo požadovat pouze finance odpovídající hodnotě bytu v době výměny.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 2014 jsem uzavřela manželství, máme každý dvě dospělé děti z předchozích manželství. Manžel se svými dětmi nevychází dobře, s dcerou nepromluvil asi tak 10 let a ani se synem není v kontaktu. Již před sňatkem jsem koupila do osobního vlastnictví byt, kterým jsem byla vlastníkem. Byt jsem prodala v roce 2016. Příští rok budu kupovat byt do osobního vlastnictví, kde také budu majitelem pouze já. Otázka, která mě zajímá je: Byt, který budu kupovat, bude mít určitě větší cenu než za kolik jsem prodala předchozí byt. Manžel mi před koupí podepíše u notáře podepsaný dokument, kde se zřekne nároku na byt co by mohl nastat po mé smrti. Chci, aby byt, který tu zanechám po mé smrti si rozdělili pouze mé dvě děti. Je napadnutelná později smlouva (dokument) od manžela po mé smrti, kde by si mohl nárokovat podíl vlastnictví na bytu? Je možné, aby mohli začít nárokovat vlastnictví na můj byt manželovo děti po mé smrti? I když mám podepsaný dokument, že se nároku na můj byt manžel zříká. Jak 100% ošetřit, aby můj veškerý majetek (byt i peníze) zdědili jen mé dvě děti? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám po koupi bytu sepsat dohodu o zúžení společného jmění manželů, ve které vyloučíte byt ze společného jmění. Samozřejmě pokud byste byt zakoupila výhradě za Vaše výlučné prostředky, pak by do SJM nespadal, nicméně z Vašeho dotazu vyplývá, že bude nutné na kupní cenu přispět z prostředků náležejících do SJM (např. z Vašich příjmů). Obávám se, že smlouva o „zřeknutí se nároku na byt“ by byla napadnutelná, neboť jediným zákonným prostředkem jak vyloučit některé věci ze SJM je právě institut zúžení společného jmění manželů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám problém se společností E-on, která hodlá na hranici mého pozemku nově položit kabel pro trafostanici na vedlejším pozemku. Ochranné pásmo nového el. vedení zasáhne na můj pozemek a znemožní mi připojení sítí pro stavbu RD, protože kabel a jeho ochranné pásmo jsou naprojektovány právě v místě, které je JEDINÉ, kde můj pozemek navazuje na silnici, v níž jsou veškeré sítě (kanalizace, voda). Je to krátký úsek, ale fakticky jediné místo, které mi umožňuje realizovat zde přípojky vody, kanalizace a elektrického napojení i příjezdové cesty pro plánovanou stavbu domku. Položením kabelu, který přitom zde nikdy nebyl a může být položen o kus dále - buďto na obecním pozemku nebo na pozemku developera, který tuto investici inicioval, mi tak znemožní jakoukoliv stavbu a fakticky tak celý můj pozemek znehodnotí. V územním plánu zde bylo počítáno se stavbou RD již před více, než 20 lety. Má i podle NOZ EON více práv než ochrana soukr. vlastnictví, když je kabel možno položit na obecním pozemku nebo pozemku developera, který tuto investici inicioval? Jak se mohu bránit? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Proti položení kabelu v těsné blízkosti Vašeho pozemku je možné se bránit především v rámci územního řízení, které bude v této věci (jak předpokládám) zahájeno. Pro položení kabelu není (s největší pravděpodobností) zapotřebí vydání stavebního povolení ani stavební ohlášky (jak vyplývá z § 103/1 písm. e) bodů 5. a 10. stavebního zákona, tzn. že obrana v rámci územního řízení je jediná možná (myšleno: obrana před stavebním úřadem).
Jako vlastník sousedního pozemku se stanete účastníkem územního řízení se všemi právy z toho vyplývajícími. Především tak budete oprávněn nahlížet do správního spisu, vznášet námitky (se kterými se bude muset stavební úřad vypořádat), předkládat důkazy apod. Proti územnímu rozhodnutí budete následně oprávněn podat opravný prostředek (odvolání).
Lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda již v této věci bylo zahájeno územní řízení (pro případ, že by Vás stavební úřad opomněl obeslat jako účastníka řízení). Svého účastenství v územním řízení se můžete případně domáhat dle § 28 správního řádu.
V této souvislosti bude vhodné, abyste zároveň sledoval úřední desku místně příslušného stavebního úřadu.
Pakliže dospěje stavební úřad k závěru, že pro položení kabelu není zapotřebí vydání územního rozhodnutí, bude nutné, aby stavebník získal územní souhlas. K vydání územního souhlasu je však nezbytné, aby stavebník shromáždil písemné souhlasy všech vlastníků sousedních pozemků (a to ve formě podpisu výkresu, na kterém je budoucí stavba znázorněna). Pakliže budete stavebníkem kontaktován s žádostí o podpis takového výkresu, bude samozřejmě nutné, abyste takový podpis odmítl.
Budete-li v rámci územního řízení aktivní (což Vám lze jednoznačně doporučit), bude možné se proti položení kabelu bránit i občanskoprávní cestou (tedy prostřednictvím žaloby). Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Pokud by měl být kabel položen bez předcházejícího územního řízení či bez získání územního souhlasu (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (občanskoprávní cestou) proti realizaci stavebního záměru bránit pomocí § 1020 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Pro učinění jakéhokoli kroku v rámci případného občanskoprávního řešení sporu Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Bude-li v budoucnu na sousedním pozemku kabel skutečně položen, a to tak, že jeho ochranné pásmo bude zasahovat na Váš pozemek, je vhodné, abyste měl základní představu o právním rámci ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy.
V tomto ohledu je klíčový § 46 energetického zákona, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu;
- u podzemního vedení elektrizační soustavy o napětí nad 110 kV činí ochranné pásmo 3 m po obou stranách krajního kabelu;
- v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením;
- v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t;
- v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;
- fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
Stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy však není zcela vyloučena. Dle § 46/11 písm. b) energetického zákona totiž platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
Vzhledem k tomu, že existence ochranného pásma zasahujícího na Váš pozemek bude mít za následek znehodnocení Vašeho pozemku (přinejmenším znesnadněním stavební činnosti na příslušné části Vašeho pozemku), je namístě uvažovat o Vašem odškodnění.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (to vše samozřejmě postupem dle stavebního zákona). § 24/9 energetického zákona pak stanoví, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle § 24/3 písm. e) energetického zákona omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Totéž pak platí v případě provozovatelů distribuční soustavy (jak vyplývá z § 25/3 písm. e) a § 25/9 energetického zákona).
Dojde-li proto v budoucnu k položení předmětného kabelu, bude možné, abyste zkusil na společnosti E-on nárokovat poskytnutí jednorázové náhrady. Upozorňuji však, že jazykovým výkladem předmětných ustanovení energetického zákona lze dospět k závěru, že tato náhrada přísluší spíše pouze vlastníkům těch nemovitostí, které byly zřízením energetického zařízení přímo dotčeny. Budou-li však stejná ustanovení interpretována s ohledem na jejich účel, bude možné dospět k názoru, že jednorázová náhrada přísluší vlastníkům všech dotčených nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Bydlím v 6 bytovce a byty máme ve vlastnictví. 5 bytů je vytápěných naši vlastní společnou kotelnou. Účetnictví nám dělá bytové družstvo na jehož popud (? ) nám v listopadu 2016 namontovali indikátory vytápění. Chtěl bych se zeptat, jestli v takové malé bytovce s vlastní kotelnou musí být? My dáme za rozúčtování za rok 4.574 Kč (až za tuto sezonu), což je skoro tisícovka, kterou musím ušetřit pro firmu Techem a když budu chtít ušetřit alespoň něco pro sebe, tak bych musel zmrzat! Připadá mi to jako obyčejná zlodějna a ne zákon! Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 237/2014 Sb. uvádí jedinou výjimku z plošné povinnosti a to tam, kde nedochází k rozúčtování nákladů. Tuto podmínku naplňuje tzv. paušální platba podle zákona č. 67/2013 Sb. , § 9, kdy nedochází k rozúčtování nákladů na službu vytápění, ale tato služba je pouze vyúčtována.
Vaše společenství vlastníků si tedy může na schůzi odhlasovat způsob úhrady energie za teplo dle předem stanovené jednotkové ceny za m2 započitatelné podlahové plochy vytápěných místností či prostorů. Dále je třeba uzavřít dvoustranné smlouvy mezi SVJ a jednotlivými členy. Nesmí se tedy již dodatečně rozúčtovat skutečně vzniklé náklady na vytápění za uplynulé zúčtovací období.
V případě kontroly ze Státní energetické inspekce SVJ prokáže, že se v domě neprovádí rozúčtování nákladů, zápisem ze schromážděníí o schválení způsobu úhrady služby a předpisem plateb.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Zajímalo by mne, zda je možné prodávat obrázky na stěnu, které budou zapaspartované pohlednice s obrázky českých výtvarníků? Předpokládám, že se na to vztahuje autorské právo a toto právo je uplatnitelné celosvětově tzn. je třeba získat souhlas patřičného výtvarníka? Jednalo by se o prodej na Novém Zélandu. Děkuji, Zita.
ODPOVĚĎ:
Ano, Váš předpoklad je v zásadě správný.
Máte-li v úmyslu založit svou výdělečnou činnost na prodeji kopií cizích autorských děl, je zapotřebí získat souhlas dotyčných autorů. Tento souhlas získáte nejsnáze prostřednictvím příslušného kolektivního správce autorských práv. V případě děl výtvarného umění je tímto kolektivním správcem OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, z. s. :
http://www.ooas.cz/
Oblasti děl výtvarného umění se věnuje ještě GESTOR – ochranný svaz autorský z. s. :
http://www.gestor.cz/cs/
(jeho zaměření se však vymyká Vašemu záměru).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Bydlím v domě svých rodičů až prarodičů. Zjistil jsem, že na mou prababičku Alžbětu (11/1842-12/1950) jsou stále vedeny dva pozemky. Podal jsem žádost o dodat. dědické řízení k notáři. Bylo mi sděleno, že na soudu skartovali nějaké původní usnesení z roku, kdy prab. zemřela, ať se obrátím na soud. Tam mi řekli že po 50 letech běžně listiny skartují a že věc předali k vyřízení tomuto notáři. Ten zase tvrdí, že bez tohoto dokumentu nemůže žádost vyřídit. Doložil jsem i soupis žijících dědiců, ale jiné dokumenty jsme nenašli. Jedná se o 2 parc. celkem asi 3800 m2. Dá se tato věc nějak vyřešit? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Toto je bohužel běžný problém. Nezbývá Vám, než se pokusit potřebné dokumenty pro dodatečné projednání dědictví vyhledat v oblastním archivu, kam příslušný soud spadá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Máme v ulici vodovodní přípojku budovanou v roce 1950, která byla budována přes zahrady 6. sousedících pozemků. Každý pozemek má svou vodovodní šachtu s přípojku k domu. Vodárna oficiálně registruje a fakturuje pouze 1. z řady. Zbytek pozemků (domů) má své neoficiální osobní vodoměry, podle kterých se jednotlivým sousedům spotřeba rozpočítává. Zmíněná 1. vodovodní šachta s přípojkou dál, není chráněna věcným břemenem. Pozemek je jen zahrada bez nemovitosti a majitelka tu nebydlí a nejezdí sem, nebyla s ní možná téměř žádná komunikace, pouze se nám podařilo s ní dohodnout, že alespoň fakturace za vodu chodí na mé jméno. Nedávno jsme se dověděli, že tento pozemek před pár týdny prodala. Bojíme se, aby si nový majitel nechtěl nechat vodu pro sebe a zbytek domů odstřihne. Já a naši sousedé, se chceme domluvit s novým vlastníkem na zřízení věcného břemene na vodovodní přípojku a šachtu k ní. Co ale dělat, když to odmítne? Může nám pomoct místní úřad, jaké máme vůbec možnosti? Možnost vést vodovod jinudy, není možné. Předem děkuji za odpověď, Ludmila
ODPOVĚĎ:
V daném případě je dle mého názoru věcné břemeno vydrženo a pokud bude nový majitel dělat problémy, nezbude, než se obrátit na soud s žalobou o určení, že věcné břemeno vedení vody bylo vydrženo a posléze rozsudek vložit na evidenci nemovitostí, aby věcné břemeno zapsala. Lhůta pro vydržení činí 10 let. Nepíšete, jak dlouho to takto funguje, nicméně z kontextu dotazu plyne, že i přípojky k ostatním zahradám byly budovány v roce 1950 nebo bezprostředně poté, takže by již měly být rozhodně vydrženy. Takže pro právní jistotu všech by bylo nejlepší kontaktovat nového majitele s tím, aby byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene a tato vložena do katastru nemovitostí a pokud odmítne, máte zmíněnou možnost obrátit se na soud a žádat o zápis věcného břemene z důvodu vydržení, které nastalo již před desetiletími.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám manželku a dva syny Petra a Josefa. Petrovi jsem daroval nějaké pozemky před 10-ti lety. Nyní chci napsat závěť, ve které odkazuji veškerý svůj majetek manželce a Petrovi rovným dílem. Má smysl do závěti připsat, že si nepřeji provádět zápočet darů na povinný díl? Pro případ, že by se Josef (nestýkáme se) přihlásil jako nepominutelný dědic, aby se jeho podíl, na který má nárok, nevypočítával i z ceny dříve darovaných pozemků Petrovi. Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
V případě dědění dle pořízení pro případ smrti se zápočet na dědický podíl provede jen tehdy, přikázal-li to zůstavitel projevem vůle ve formě předepsaní pro pořízení závěti (viz § 1663 občanského zákoníku). Pokud tedy v závěti výslovně neuvedete, že chcete, aby se podíl nepominutelného dědice počítal i z ceny dříve darovaných pozemků, nebude takový zápočet v dědickém řízení proveden.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na trvalé bydliště (kde se nezdržuji) 10/2017 přišel dopis pojišťovny Allianz. V dopise vyrozumění, že jsem údajně ukončil studium a jsem plátce zdravotního pojištění. Vyžadují 30.894 Kč + 5.174 Kč (penále). SŠ jsem ale navštěvoval a stále navštěvuji. Přes email doložení potvrzení o studiu ze školního r. 2014/2015 a 2017/2018. Odpověď na email až 1/2018 (nevědomost o existenci dopisu). Samozřejmě 15 denní lhůta na vyjádření propásnuta. Lze mě na základě potvrzení oddlužit? Hrozí mi nějaký postih za tříměsíční nekomunikaci? Děkuji, Hunert.
ODPOVĚĎ:
Ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše zdravotní pojišťovna dospěla k mylnému závěru, že jste přestal být žákem střední školy. Vaše zdravotní pojišťovna tak (pravděpodobně) předpokládá, že jste se stal plátcem zdravotního pojištění dle § 5 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění (tedy tzv. plátcem bez zdanitelného příjmu) a jste tudíž povinen pojistné na zdravotní pojištění platit sám (jak vyplývá z § 8/1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Pakliže jste za těchto okolností pojistné na zdravotní pojištění neplatil (alespoň jak to Vaše zdravotní pojišťovna mylně předpokládala), byla Vaše zdravotní pojišťovna povinna ho po Vás vymáhat, a to včetně penále (§ 8/5 zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Vzhledem k tomu, že postup Vaší zdravotní pojišťovny byl založen na omylu, nic ze shora uvedeného by nemělo platit. Není přitom důležité, kdo předmětný omyl způsobil. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období jste byl žákem střední školy, spadal jste do kategorie nezaopatřených dětí (§ 11/1 písm. a) a § 12 a § 13 zákona o státní sociální podpoře), tzn. že pojistné na zdravotní pojištění za Vás hradil, resp. měl hradit stát (jak vyplývá z § 7/1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Pokud své zdravotní pojišťovně prokážete, že jste byl v rozhodném období žákem střední školy (a tudíž i tzv. státním pojištěncem), nebudete povinen hradit účtované pojistné na zdravotní pojištění, ani účtované penále (neboť Vám zákonná povinnost k jeho úhradě nevznikla). V této souvislosti Vám lze doporučit zvolit aktivní přístup k věci (tzn. se zdravotní pojišťovnou komunikovat a spolupracovat na vyjasnění vzniklého omylu).
Pokud jste studium na střední škole například přerušil a následně v něm opět pokračoval (nebo na Vaší straně došlo k jiné relevantní změně poměrů), je možné, že jste zanedbal svou oznamovací povinnost. Nelze proto vyloučit, že po Vás Vaše zdravotní pojišťovna nebude požadovat úhradu nějaké s tím související smluvní pokuty. Svou zdravotní pojišťovnu můžete v každém případě požádat o její prominutí či alespoň snížení.
Pro eliminaci obdobných obtíží Vám doporučuji přenést adresu Vašeho trvalého pobytu tam, kde skutečně pobýváte, nebo si na této adrese alespoň zřídit adresu korespondenční.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Celkem čtyři spoluvlastníci v dědickém řízení nabyli nemovitost - byt v osobním vlastnictví. Všichni spoluvlastníci se dohodli na prodeji bytu a rozdělení utržené částky. Jeden ze spoluvlastníků ale byt odmítá opustit a přestal s ostatními komunikovat. Pokusy o osobní či telefonické jednání selhávají. Nereaguje ani na dopisy a výzvy zaslané prostřednictvím doporučeného psaní ČP. Můj dotaz - jakou formou je třeba spoluvlastníka kontaktovat, aby měly zaslané listiny právní/oficiální platnost a musel na ně reagovat? Např. chtějí-li ostatní spoluvlastníci zaslat písemný nesouhlas s užíváním nemovitosti, smlouvu o kompenzaci za nadužívání nemovitosti, případně dále návrh na odkoupení ostatních vlastnických podílů a podobně.
Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Listiny mají oficiální platnost v okamžiku, kdy mu je adresujete na adresu trvalého pobytu či na adresu, na které se obvykle zdržuje. Pokud přesto nereaguje, z právního pohledu to na jakékoliv případné soudní řešení stačí a prokážete, že jste se snažili ho kontaktovat. Je jeho problém, že nereagoval či si poštu nepřebíral. Jde to k jeho tíži. Následné řešení by bylo takové, že byste mohli k soudu podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde by o osudu nemovitosti rozhodl soud. Tj. přikázal do spoluvlastnictví např. jednomu, nařídil prodej, atd...
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dcera zdědila závětí po svém dědovi majetek, který obsahuje jeden důchod a pohledávku vůči osobě, která byla v trestním řízení uznána vinou. Soud není pravomocný, obžalovaná se odvolala. Dcera nesprávně poučena, dědictví přijala s tím, že pohledávka bude vyčíslena na 1 Kč. Soupis byl takto sepsán a díky tomu dcera dědictví přijala. Nyní se má sestra jako neopomenutelný dědic odvolala, proti soupisu a požaduje zapsat a tedy od mé dcery vyplatit podíl z celé částky, o kterou byl náš otec okraden. Od notáře jsme se dozvěděli, že neopomenutelný dědic má právo na svůj díl, bez ohledu na náklady a na to zda vůbec kdy bude něco vymoženo a nehledě na to, že se dcera nechtěla do takového procesu vůbec zapojit, máme pohledávku za nedobytnou. Je možné, po nabytí dědictví, přenechat darovací smlouvou nebo jiným nástrojem ten povinný podíl neopomenutelnému dědici. Nebo jak z toho ven? Děkuji Vám předem za odpověď. S pozdravem Hana.
ODPOVĚĎ:
Prohlášení o neodmítnutí dědictví se vztahuje i na majetek nově objevený a projednávaný v řízení o dodatečném projednání dědictví. Nicméně mám za to, že by se s pohledávkou představující náhradu škody z trestní činností nemělo počítat, dokud nebude náhrada škody přiznána pravomocným rozsudkem (tedy dokud neskončí odvolací řízení).
Obecně má nepominutelný dědic právo na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu (viz § 1654 občanského zákoníku), dědicové se však mohou dohodnout i jinak, tedy např. tak že Vaše sestra zdědí právě onu pohledávku. Vaše dcera a Vaše sestra tedy mohou v rámci dědického řízení uzavřít dohodu o vypořádání dědictví (§ 1670 a následující obč. zák.), resp. dohodu o rozdělení pozůstalosti, popř. o určení dědických podílů, dle kterých některý z dědiců nenabude ničeho a nepožaduje ani vyplacení dědického podílu.
Vaše dcera se rovněž může v řízení rovněž dědictví, které nabyla, či jeho části, vzdát ve prospěch své tedy, která však s tímto musí souhlasit (§ 1490 obč. zák.)
Samozřejmě nic nebrání tomu, aby v případě, že pohledávku zdědí Vaše dcera, uzavřela poté se svou tetou smlouvu o postoupení pohledávky.
Bez souhlasu Vaší sestry s některou výše uvedenou variantou tedy nelze dělat nic.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Městský úřad v Semilech požaduje předložení OP kterémukoli dělníkovi, nebo zaměstnanci, který pracuje na městském směsném odpadišti. Ten si OP vezme a pak si opíše rodné číslo a jméno a vše ostatní v OP. Rád bych věděl, podle jakého zákona má právo sběrný dvůr toto požadovat. Já pouze vyhazuji směsný odpad a neprodávám zde nic. Kdo má podle zákona právo, aby ode mně vyžadoval předložení OP? Mockrát děkuji. Bohdan
ODPOVĚĎ:
Zákon k tomuto stanoví následující: Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob. Identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. Bez ověření údajů provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám svědčit u soudu, ale je to 400 km daleko a líčení začíná ráno v 8:45. Mám nárok na proplacení nákladů na ubytování? Pokud ano, jak mám postupovat. Dále zda mohu jet vlastním osobním automobilem. Pokud ano, tak co pro to mám udělat. U předvolání je, že je dovolena jízda jen hromadnou dopravou.
Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Mezi tyto náklady spadají také náklady na ubytování, kdy ve Vašem případě není pochybností o tom, že takové náklady budou oprávněně vynaložené. Obecně je možno využívat i jiný dopravní prostředek, takové náklady bývají propláceny, pouze musíte předložit velký technický průkaz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
◙ Vyvázání manžela, manželky z hypotéky - kdo se stane majitelem nemovitosti? (hypotéka před manželstvím)
Ráda bych se zeptala na problematiku hypotéky. Pořídila jsem si hypotéku 06/2013, kde k hypotéce přistoupil i spolužadatel tehdy můj přítel. Vdala jsem se v září 2013 za přítele, který je ve smlouvě. Výstavba nemovitosti, byla provedena na pozemku mých rodičů. V katastru nemovitostí jsou vlastníci moji rodiče. Žádala jsem hypoteční banku o vyvázání manžela ze smlouvy. Žádost mi byla zamítnuta, že vyvázání manžela je pouze výjimečně a to z důvodu rozvodu viz info z banky
--- Cituji: "Vyvázání jednoho z manželů ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru banka umožňuje jen ve výjimečných případech, zejména v souvislosti s rozvodem, kdy v rámci vypořádání společného jmění manželů se stává výlučným vlastníkem úvěrované nemovitosti ten z manželů, který na sebe rovněž přebírá závazek vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, a to především za podmínky, že má dostatečné příjmy ke splácení úvěru, závazky z úvěru jsou řádně spláceny apod. V případě, že se nejedná o změnu z důvodu rozvodu, vyžaduje banka účast obou manželů v úvěrové smlouvě, a proto nelze žádosti o vyvázání." ---
Když jsem podepsala smlouvu před uzavřením manželství, tak ten to dluh se váže pouze na moji osobu? Banka tvrdí, že se stanu výlučným vlastníkem nemovitosti, což není pravda, neboť nemovitost není moje ani manžela. My jsme uvedeni pouze jako investoři.
Ráda bych argumentovala bance, aby mi vyhověli, ale nevím na čem můžu přímo stavět.
Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
V daném případě není rozhodné, že Váš manžel vstupoval jako spoludlužník v době, kdy ještě manželem nebyl. Bylo by možné jej vyvázat, jelikož závazek není součástí SJM, když byl zřízen před manželstvím. Pro banku je ale spíše problém, aby měla jistotu, že v případě nesplácení hypotéky se má na koho obrátit, tedy na spoludlužníka. Aby manžela vyvázali, je třeba, abyste dosahovala určité výše příjmu. Jediný argument pro banku tedy bude dostatečná výše Vašeho příjmu nebo jim nabídnout jiného solventního spoludlužníka.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Kde požádat o opravu veřejné komunikace, silnice k rodinným domům?
K našemu domu na maloměstě vedou dvě cesty. Jedna vede po místní komunikaci - silnici. Druhá, široká pro jedno vozidlo a dlouhá cca 300-400 m je příjezdovou, obecní cestou k naší zahradě. Po 200 m asfaltu je řada osmi garáží pro obyvatele nedalekého sídliště. Zbytek je hliněná cesta vedoucí až k nám. Můj dotaz se týká druhé cesty.
V létě 2017 se vedle nás dokončil menší dům, kde nové žijí 3 rodiny s 4 auty. Dříve jsme hliněnou cestu užívali jen my. Tím, že po hliněné cestě začala nově jezdit další auta, se stala blátivou a rozmáčenou. Nelze tam projít suchou nohou, auta jsou stále špinavá. Původní upravená cesta s kolejemi a travnatým středem je pryč. Asfaltová část cesty vybudována na konci 80. let je nyní už také v dezolátním stavu a musíme jezdit skoro rychlosti chůze.
Mohli byste mi poradit, prosím, jak mám jednat s městským úřadem - vlastníkem, aby došlo bez zbytečných průtahů k nápravě nebo zbudování odpovídající cesty? Jaké argumenty mohu použít?
Pokud by u nás hořelo, hasiči by měli problém se k nám dostat. Totéž sanitka např. v případě infarktu nebo mrtvice.
Děkuji, Hubert
ODPOVĚĎ:
Vlastník silnice je povinen se o silnici starat a udržovat ji v technickém stavu, který umožňuje její bezpečné užívání. Jak sám uvádíte, tato komunikace je rozježděná, nezpevněná a i např. záchranná služba by měla problémy projet, což je rozhodně důvodem pro zajištění řádného stavu vozovky (i samozřejmě bez tohoto platí, že vlastník je povinen udržovat vozovku v řádném technickém stavu).
Vlastník silnice, místní komunikace je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
V případě, že by obec byla v této věci liknavá, a Vám užíváním komunikace vznikla škoda, můžete požadovat náhradu škody po obci jako vlastníkovi komunikace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Sídlo firmy u osoby blízké - nárok na trvalé bydliště podnikatele OSVČ
◙ Zrušení sídla firmy na adrese osoby blízké na její žádost - za kolik dní dojde ke zrušení?
Bydlím s rodiči v rodinném domku (já žena 45 let) a všichni tři tady máme vlastnické právo a trvalé bydliště. Můj přítel, který se nedávno rozvedl, tak přišel o trvalé bydliště, které má v současné době nahlášené na obecním úřadě. Jelikož je OSVČ tak měl sídlo firmy na adrese u bývalé manželky, takže teď musí sídlo firmy změnit a chtěl by ho právě na mojí adrese. Jaké nebezpečí z toho pro mě a mé rodiče vyplývá a co když jednou budu chtít sídlo firmy okamžitě zrušit z důvodu např. našeho rozchodu, půjde to okamžitě a jak?
A po celou tu dobu, kdyby měl sídlo firmy na mojí adrese, tak ho zřejmě z domu nemohu “vyhodit”, bude mít zřejmě právo být v tomto domě i přestože tady nemá trvalé bydliště? Nebo prosím o radu, jak nejlépe tuto situaci vyřešit, aby sídlo své firmy nemusel mít na mojí adrese. To že existují virtuální sídla vím. potřebovala bych něco levnějšího a schůdnějšího.
přítel vlastní 3 nepohyblivé stánky s občerstvením, ale na všech adresách není číslo popisné, adresa je, ale právě bez tohoto čísla. Jeden stánek je takový dřevěný domeček a 2 stánky jsou plechové kontejnery. Šlo by sídlo firmy zaspat na tyto adresy. Slyšela jsem, že prý ne. Děkuji. Jana
ODPOVĚĎ:
I když bude mít Váš přítel sídlo ve Vašem domě, nevzniká mu tím žádné právo k domu. Kdyby například byl v exekuci, dům či Vaše vybavení by nemohl exekutor prodat. I kdybyste se rozešli, nebude mít právo vstupu do domu.
Okamžitě zrušit sídlo Však nebude možné, živnostenský úřad změní sídlo pouze na základě oznámení Vašeho přítele. Doporučuji proto sepsat s přítelem smlouvu, na základě které se zaváže sídlo změnit, pokud jej k tomu písemně vyzvete. Pro případ porušení takové povinnosti si sjednejte smluvní pokutu, např. 500, - Kč denně. Pokud byste takto odvolali souhlas s umístěním sídla, můžete toto následně oznámit živnostenskému úřadu s tím, aby vyzval přítele, aby uvedl své nové sídlo. Pokud by tak neučinil, mohl by mu také zrušit živnostenské oprávnění.
Pokud stánky přítele nejsou zapsány jako stavby v katastru nemovitostí a nemají ani číslo popisné, nebude v nich možné zapsat sídlo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Náhrada ušlého zisku od protistrany soudního sporu - protistrana se nedostavila k soudu k líčení
◙ Nedostavení se protistrany k soudu a náhrada ušlého zisku za ztracený čas OSVČ
Jsem předvolán k soudu jako účastník řízení. Soud bude odročen, protože žalující strana se "asi" nedostaví. V případě, že bude jednání odročeno, mohu požadovat náhradu ušlého zisku? Pracuji jako OSVČ několik desítek km od místa soudu, ale bydliště mám několik set km. K soudu pojedu z místa výkonu práce, ale veřejnou dopravou by to zabralo spoustu času. Takže musím autem. Mám vůbec na něco nárok a pokud ano, jak o to požádat a jaké dokumenty dodat?
Děkuji
ODPOVĚĎ:
Doufám, že jsem pochopila správně, že se jedná o účastenství v civilním řízení (nikoliv svědek). Náhradu ušlého zisku v civilním řízení požadovat můžete, jako účastník ale nikoliv po soudu (jak je to možné u svědků), ale po protistraně. Je ale otázkou, do jaké míry by se Vám podařilo výši ušlého zisku prokázat, když jste OSVČ. Pokud byste se o to pokusil, pak s sebou k soudu určitě vezměte daňové přiznání za poslední rok. Pokud jde o použití osobního motorového vozidla, upozorňuji, že soudy uznávají cestovné autem pouze v případech, kdy to předběžně schválí. Měl byste tedy soudu zaslat sdělení, že pojedete autem, z jakého důvodu jedete autem (vzdálenost místa bydliště, časová náročnost, náročné spoje, apod...). Jinak v rámci soudního řízení máte právo požadovat po protistraně jakékoliv náklady, které Vám vzniknou, ale to pouze v případě, že budete ve sporu úspěšný.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Propustka z vězení, vazby na pohřeb
2014 mi zemřela maminka, ostatky mám stále doma, jelikož mi babička nedovolila umístění do rodinného hrobu. Teď zemřela babička a hrobku tedy zdědím. Chtěla bych maminku do hrobu umístit a uspořádat obřad. Bohužel se bratr mezi tím dostal do vězení s dozorem. Má i jako vězeň právo se obřadu zúčastnit a jak může požádat a koho o propustku.
Děkuji za odpověď Olga
ODPOVĚĎ:
Dle zákona o výkonu trestu odnětí svobody platí: Pro naléhavé rodinné důvody může ředitel věznice přerušit odsouzenému výkon trestu až na 10 dnů během kalendářního roku.
Jak shledala i ombudsmanka (sp. zn. Sp. zn. : 1640/2016/VOP/PD), je účast na pohřbu, popř. obřadu Ve Vašem případě, zcela jistě naléhavým rodinným důvodem. Je nezbytné se tedy s žádostí obrátit přímo na ředitele příslušné věznice a odůvodnit tuto žádost.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Snížení variabilní složky mzdy zaměstnavatelem kvůli neuspokojivým pracovním výsledkům - lze napadnou rozhodnutí zaměstnavatele?
Rád bych se vás zeptal na radu ohledně jednání mého bývalého zaměstnavatele. Pracoval jsem jako provozní manažer v soukromé základní škole. K 31.11.2017 mi vypršela pracovní smlouva a já již nechtěl prodlužovat, což jsem řediteli se zhruba měsíčním předstihem oznámil. mimo jiného jsem měl hmotnou zodpovědnost za pokladnu, kde se s mým předáním kasy, které proběhlo v posledním týdnu, možná posledních 3 dnech mého tamního pracovního poměru, vyskytl rozdíl, něco přes 8.000 Kč. Protože jsem měl hmotnou zodpovědnost, bral jsem jako svou pracovní povinnost toto uhradit a tak jsem to podepsal s tím, že si s ředitelem napíšeme emailem nějaký splátkový kalendář. V půlce prosince 2017 mi psal pan účetní, kolik mám přesně zaplatit a já poslal e-mailem dotaz, na jaký účet a jaký variabilní symbol s tím, že jim to pošlu rovnou. Dostal jsem odpověď, že to musí nechat schválit někým jiným. Ve zhruba stejnou dobu +/- 1 den mi přišla výplata (mou mzdu skládala pevná složka 18.000,- Kč + 0 - 6.000,- Kč variabilní složka, na kterou se mi za celý rok ani nesáhlo, vždy jsem ji dostal celou) pokrácena o variabilní složku. Když jsem psal řediteli, aby mi řekl, jestli mi za něco nechával strhnout peníze, tak mi asi po týdnu napsal, že část mi strhl, protože se mu nelíbila má práce a část jako to manko, ale neřekl mi, kolik peněz použil na jaký účel. Zeptal jsem se ho tedy znovu a on mi asi po měsíci odpověděl emailem, kterým shazoval mou práci u něj, nařkl mě z finančních ztrát v průběhu roku, neodpověděl mi opět na otázku, jakou částku z výplaty na co použil a navíc mi oznámil, že mají nesrovnalosti v penězích, které vybrali v listopadu 2017 na adventních trzích v listopadu, které jsem organizoval (na těchto trzích se postavilo několik stánků, ke kterým byli postaveni děti a učitelé, každému se dala záloha cca 300, - Kč z pokladny, aby mohli vracet lidem, jenž si od nich kupovali výrobky vytvořené dětmi - nikdo nevydával účtenky, peníze se na konci prostě spočítali a do pokladny se vrátily rozdané zálohy, navíc tyto peníze vedli bokem mimo pokladnu, myslím, že jsem k nim ani nic nepodepisoval, ale to už si nejsem jistý - před odchodem jsem je předa sekretářce a všem oznámil interním e-mailem, se sekretářkou v kopii, aby bylo jasné, že to není za ničími zády, že jsou v trezoru).
Ředitel mi v půlce ledna 2018, po tom, co s těmi penězi manipulovali, napsal, že jim něco chybí.
Dalším bodem, který v e-mailu napsal bylo, že peníze, které jsem navrhl na lyžařský výcvik nestačily a museli za každé dítě doplatit 500 Kč, tedy že tam je další schod 47.000 Kč. Lyžařský výcvik se konal až v lednu 2018, přestože jsem cenu výcviku pro děti tvořil já, resp. sekretářka a já nesl odpovědnost, stále si přeci mohli zařídit, aby se do rozpočtu vešli nebo informovat rodiče, že je nutné navýšit cenu výcviku - navíc jejich praxe je, že přerozdělují peníze různých dětí tak, aby každé platilo podle toho, jestli tam lyžuje nebo ne, tedy mi přijde divné, že by to bylo pro celou školu rovnoměrně 500, -Kč /os.
Pan ředitel není zrovna výborný charakter a už v e-mailu začal, krom mého ponižování, ještě lhát, mimo jiné, že jsme se domluvili na tom, že mu nechám v kanceláři splátkový kalendář za tu pokladnu, což není pravda. Byli jsme domluveni na e-mailové komunikaci. (e-maily pro představu v příloze: Denis = hlavní ředitel, Michal = ředitel jiné školy, který tvoří mzdy, Pavel = personální/účetní).
Za dobu, co jsem u něj pracoval mě psychicky naprosto vydeptal a teď už jsem z něj zoufalý.
Mé dotazy k tomuto případu:
1) Přestože variabilní složka mzdy je čistě na vůli zaměstnavatele, může mi z ní strhnout peníze za dvě různé věci, aniž by se ani po zažádání nevyjádřil kolik na co použil? Teď může říct, že na tu pokladnu si vzal buď 1.000,- a bude po mě chtít ještě 7.000 doplatit, nebo řekne, že si vzal 4.000,- a bude chtít doplatit jen 4.000,- Kč. Jenomže to je čistě na jeho vůli a má mě v hrsti, když po mě něco bude chtít a já to neudělám, zvolí například první variantu.
2) Může po mě chtít po měsíci a půl od mého odchodu peníze, které se jim za tu dobu ztratily z těch adventních trhů?
3) Může po mě chtít nějakou náhradu toho lyžařského výcviku?
Omlouvám se za tu délku e-mailu, jsem z toho zoufalý a nejraději bych popsal každý detail a ještě se doptával, abych věděl, na čem jsem. Momentálně, jak je vidět z přiložených mailů mě chce přimět k tomu, abych se za ním zastavil, jenomže já z něj už mám takové skličující stavy, že ho ani nechci vidět - nemyslím si, že by to s ním nebylo možné vyřešit po e-mailech a vím, že mě tam chce jen, aby se kochal, jak mě týrá (on si v tom libuje nejen u mě).
Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
1) Záleží na tom, jak je ve mzdovém výměru nebo ve smlouvě definována pohyblivá složka. Za určitých okolností se i pohyblivá složka může stát nárokovou. I v případě, kdy je na vůli zaměstnavatele, kolik bude v daném měsíci tato složka činit, jestliže proti ní provede započtení své pohledávky, je povinen započtení vyúčtovat, už jen proto, aby bylo zjevné, o kolik se celkový dluh snížil a kolik zbývá doplatit.
2) Podle § 254 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen provést inventuru při skončení pracovního poměru. Pokud byly při skončení Vašeho pracovního poměru provedena inventura, v níž se nesrovnalosti z adventních trhů neprojevily a za situace, kdy byly peníze mimo Váš dosah a neměl jste možnost s nimi manipulovat (naopak s nimi manipulovali jiní), nenesete za případnou škodu odpovědnost.
3) Pokud jde o peníze za lyžařský výcvik, bylo by nutné znát náplň Vaší práce, vědět, kdo dělal konečné rozhodnutí ohledně ceny, kdo vyjednával podmínky konání lyžařského výcviku atd.
Vzhledem ke stupňujícím se nárokům a dalším nově objeveným pochybením vedoucím k finanční škodě bych doporučila kontaktovat advokáta a nechat se při jednání s ředitelem školy zastoupit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Odjetí od nehody - řidič nevěděl že k nehodě došlo, jak se bránit v přestupkovém, trestním řízení?
Prosím o radu k níže popsané dopravní nehodě.
30.1.2018 jsem přijala doporučený dopis z Magistrátu, přišel příkaz k zaplacení pokuty 2500 Kč (nejnižší možná sazba s přihlédnutím na žádný záznam v kartě řidiče).
30.10.2017 jsem byla účastníkem dopravní nehody. V obci, kde je možno předjíždět, jsem se rozhodla předjet vozidlo, které nejelo ani 40 km/h, neblikalo ani vpravo ani vlevo.
Když jsem byla v půlce předjíždění, všimla jsem si, že řidič druhého vozu stáčí vozidlo směrem k mému (pořád neblikal).
V dobré víře vyhnout se střetu, jsem vyjela mimo pozemní komunikaci, na trávník, kde jsem se hned znovu stáčela, abych nevrazila do domu a po té opět stáčela, abych se vyhnula veřejnému osvětlení. V mých očích jsem se málem zabila, ale všemu jsem se vyhnula. V rozčilení jsem přibrzdila, že zastavím a aspoň křiknu na dotyčného, jestli neumí vyhodit blinkr. Pak jsem si ale řekla, že můžeme být rádi, že se nic nestalo a odjela jsem.
Když jsem dorazila domů, z hrůzou jsem zjistila, že mám odřený celý pravý bok vozidla a došlo mi, že jsem v podstatě odjela od nehody.
Doma jsem to honem vysvětlila příteli, sedli jsme do auta a jeli zpět.
Na místě už ovšem byla policie a bylo to zapsáno, jako odjetí od nehody.
Jako viník byl předběžně určen druhý řidič.
Vím, že jsem v podstatě od té nehody odjela, ale v době, kdy jsem odjížděla, jsem nevěděla, že se nějaká nehoda stala.
Přijde mi nefér být trestná za to, že jsem se kvůli někomu málem zabila.
Nevím, jak je možné, že jsem nic necítila, snad, že jsme jeli oba tak pomalu nebo že mám auto z hliníku nic jsem neslyšela (k čemuž asi nikdo nepřihlédl), sama si to nedovedu vysvětlit, ale je to tak.
Dotaz: má smysl podávat odpor, je nějaká šance uspět bez nějakého záznamu v kartě řidiče? Pro mě je odjetí od nehody jako vidět vraždu a dělat, že nic.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
V případě, že v rámci nehody nedošlo ke vzniku újmy na zdraví, není možné takové jednání posuzovat jako trestný čin. Ujetí od dopravní nehody je ovšem považováno za přestupek dle zákona o silničním provozu, konkrétně dle § 125c odst. 1 psím. i). Nicméně určitě má pro Vás význam bránit se proti uložené sankci, kdy můžete např. argumentovat tím, že ujetí od dopravní nehody bylo důsledkem šoku, kdy jste se ovšem vzápětí na místo nehody vrátila.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Zdravotní důvody pro odklad vězení, trestu odnětí svobody
Přítel byl 06/2017 odsouzen k trestu odnětí svobody neboli vězení. Termín nástupu 12.2.2018 do vězení. Chce zažádat o posunutí výkonu trestu o 3 měsíce, ze zdravotních důvodu - chodí k lékaři již několik měsíců pro bolesti páteře, bolesti zad (aktuálně již 7 měsíců dočasná pracovní neschopnost, DPN). Je možné z těchto zdravotních důvodů odklad vězení? Díky Jitka
ODPOVĚĎ:
Je možné o něj požádat, pokud z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
Je tedy nezbytné doložit příslušnou lékařskou zprávu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Věcné břemeno dožití v nemovitosti a dědění této nemovitosti - vylučuje se to?
V lednu 2017 ji napsal na náš dům věcné břemeno na užívání celého domu 6+1, bezplatné s tím, že ani opravy a údržbu apod. dělat nemusí.
Již dříve mi bylo odpovězeno ohledně této záležitosti, že nemůže dědit 1/4 (jsme 3 sestry a ta paní) a zároveň mít břemeno. Je tomu tak? Buď jedno, nebo druhé. Navíc má svůj byt, který pronajímá.
A pokud by si vybrala doživotní břemeno, můžeme tedy dům užívat i my? (dvě z nás bydlí v 2+1 a nevíme, proč by ona měla mít celý dům pro sebe) Nebo můžeme ho pronajmou i když ona tam má břemeno? A musíme se ohlašovat, když budeme chtít do domu? Musí nás tam pustit?
Čeká nás dědické řízení a vzhledem k našim vztahům potřebuji vědět raději předem nějaké informace, na co se mohu připravit. Otec prodal veškerý majetek co měl, ukončil stavební spoření, penzijní připojištění apod. Pokud to již nebude na otcově účtě, ale bůhví kde, máme nárok na to znát, kde peníze jsou a vznést na ně nárok? Dokonce i prodal pole, které bylo dědictvím po naší mamince a další po dědečkovi. Netušíme, kde peníze skončily, jestli na jejím účtě, nebo jestli je částečně nepoužila na úhradu dluhů své dcery, která je v insolvenci.
Věděla jsem, že to jednou budeme řešit, ale už teď jsem z toho zoufalá, protože všechno náš dědeček s babičkou postavili a dali našemu otci by teď měl spolknout někdo cizí, kdo se ani nakonec o našeho otce nepostaral.
Můžete mi prosím nějak přiblížit na co by jsme mohly mít nárok a na co již nikoliv?
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o věcné břemeno, tak toto neznamená, že dům nemůžete užívat vy jako vlastníci. Pokud je dům z dispozičního hlediska takový, že lze další prostory pronajmout, tak tyto prostory klidně pronajmout můžete. Ohledně ohlašování - měli byste dodržovat jakási pravidla slušnosti a do domu vstupovat a pohybovat se v něm tak, aby nebylo narušováno užívání z hlediska věcného břemene. Pustit do domu vás musí, resp. není jejím oprávněním se k tomuto vyjadřovat. Jako vlastníci máte právo mít klíče od domu. Pokud má paní svůj byt, který pronajímá a vaše bytové poměry nejsou zdaleka tak dobré, jako poměry dotyčné paní, stálo by za to i zvážit, zda se nebudete domáhat zrušení věcného břemene soudně.
V rámci dědického řízení notář po tom, kde zmizely peníze, bohužel pátrat nebude. Pokud k tomu došlo za života zůstavitele, tak to bohužel vůbec předmětem řešení dědictví ani jakéhokoliv jiného řízení být nemůže. Pokud by se tak stalo po jeho smrti, mohli byste se domáhat vrácení peněz do dědictví, ale museli byste prokázat, že skutečně k použití peněz zemřelého po jeho smrti neoprávněnou osobou došlo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Odvolání proti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP
Potřebuji poradit ve věci odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
V září 2017 jsem dal ve své práci (po 16 letech) výpověď a od října jsem byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na místním ÚP. Dne 7. 12. 2017 jsem se měl dostavit na schůzku na ÚP, nicméně na tuto schůzku jsem se nemohl dostavit kvůli svému úrazu z 6. 12. , které způsobilo, že jsem nemohl chodit. Protože 6. 12. byla u nás na návštěvě rodinná známá pediatrička, která mě ošetřila a stanovila léčbu, nepovažoval jsem za nezbytné se se svým zraněním ještě nechávat znovu ošetřit u svého obvodního lékaře. Nicméně tato pediatrička mi nechala pro mého obvodního lékaře zprávu, ve které mimo jiné popisuje datum a míru zranění.
Dne 12. 12. 2017 jsem již mohl chodit, a dostavil jsem se proto ke svému obvodnímu lékaři pro zprávu pro ÚP, ve které by lékař na základě zprávy od pediatričky potvrdil mé zranění z 6. 12. a také mou pracovní neschopnost.
Můj obvodní lékař mi 12. 12. toto potvrzení neschopnosti práce pro ÚP vystavil, ale v potvrzení udělal dvě chyby. Jednak místo neschopnosti práce použil formulaci, že jsem nebyl schopen fyzické zátěže a jednak nedal na zprávu datum vystavení. Ještě ten den jsem toto potvrzení zaslal na ÚP s otázkou, jestli je toto potvrzení dostatečné a zažádal jsem o náhradní termín schůzky. ÚP na tento můj email neodpověděl.
Místo toho se mnou ÚP zahájil řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů, s odůvodněním, že jsem úřadu nedodal potvrzení o neschopnosti práce v den ošetření lékařem. To ale nebyla pravda. Pediatr mi nemůže vydat potvrzení o neschopnosti a potvrzení o neschopnosti, které mi vydal obvodní lékař, jsem zaslal na ÚP v den ošetření obvodním lékařem.
Navštívil jsem tedy znovu obvodního lékaře s prosbou, aby na svou zprávu pro ÚP doplnil datum ošetření. Ten mi vyhověl, ale tentokrát na zprávu zapomněl dát razítko. Toho jsem si nevšiml a zprávu jsem poslal na ÚP. Jako odpověď jsem obdržel rozhodnutí, že ÚP ukončuje správní řízení z důvodu neoznámení lékařského ošetření, pro které jsem se nedostavil na schůzku na ÚP v den ošetření a zároveň se mnou zahájil nové řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nedostatečného zdůvodnění.
Navštívil jsem tedy znovu svého obvodního lékaře, který mi již vystavil klasickou neschopenku na dobu od 6. 12. do 12. 12. se všemi zákonnými náležitostmi. Tuto neschopenku jsem donesl osobně na ÚP a zde jsem úřednicím sdělil, že dalším důvodem, proč jsem se nedostavil na ÚP byly vážné náboženské důvody. Jelikož jsem kvůli svému zranění věděl, že se nebudu moci v tehdy neděli dostavit do kostela na svátost smíření, musel jsem požádat našeho kněze, aby mi přišel udělit rozhřešení, protože absoluci nelze vykonat na dálku. Přitom termín návštěvy na ÚP byl jediný den, kdy měl náš kněz možnost se k nám dostavit. Dokonce jsem ÚP nabídl i čestné prohlášení kněze, že mi 7. 12. absoluci udělil.
Přes to všechno mě ÚP vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání a zdůvodnil to tak, že 12. 12. nemohl lékař posoudit, že jsem dne 7. 12. nebyl schopen práce. Mnou zmíněný náboženský důvod odmítl ÚP akceptovat s tím, že se jedná o osobní záležitost, která je podřazená povinnostem uchazeče v evidenci na ÚP.
Vzhledem k tomu, že se domnívám, že jsem splnil všechny zákonné povinnosti pro to, abych nebyl vyřazen z evidence na ÚP, rozhodl jsem se sepsat odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Proto se na vás obracím, neboť potřebuji někoho, kdo by mi s formulací tohoto odvolání pomohl.
Rád se s vámi setkám, pokud to bude vhodné (jsem z Prahy), případně vám mohu zaslat veškeré dokumenty k této věci.
Od 5. 2. 2018 již nastupuji do nového zaměstnání, ale nerad bych přišel o dávky z ÚP, na které mám podle mého názoru nárok.
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Tato právní poradna neposkytuje služby ve Vámi uváděném rozsahu, pouze poradenskou – konzultační činnost, nevyhotovuje ovšem různá podání apod. Nicméně se můžete obrátit na kteréhokoliv advokáta (kontakt www.advokatikomora.cz), popř. Česká advokátní komora poskytuje bezplatné právní poradenství v Praze – je nezbytné se objednat, podrobnosti naleznete zde: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj otec zemřel v roce 2016. Bratr zdědil dům, který na něho otec přepsal ještě za života. Já jsem nebyla pozvaná k notáři ani na podpis, že po otci nezůstal žádný majetek, ani nevím, kde jsou jeho lovecké zbraně ani kolik peněz zůstalo na jeho účtu a bratr se se mnou o tom nechce bavit. Nevím co je se zahradou a zahrádkou, jestli i to je součástí domu nebo na koho se obrátit s pomocí. Matka, když zemřela, tak mi řekli, že po ní žádný majetek taky nezůstal, přitom žili společně, nikdy se nerozvedli. Taky jsem nebyla nikomu nic podepisovat, tak tomu nerozumím. Dělají ze mne blázna nebo je to tak v pořádku? Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Určitě to v pořádku není. I když nezůstal po rodičích žádný majetek, notář Vás kontaktovat musí, aby projednal, zda o nějakém dalším majetku případně nevíte. Doporučuji nahlédnout do soudního spisu o dědictví po Vašich rodičích, tam zjistíte veškeré podrobnosti. Spis je veden u soudu, v jehož obvodu rodiče před smrtí bydleli.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Strejda zemřel v mém bytě 17.12.2017. Našel jsem dokumenty, kde má úvěr u banky. Mám zajít do banky a informovat je nebo počkat na soud až bude dědické řízení a zjišťování dluhu. Také platí inkaso z jeho účtu, jak to zastavit.
Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
Sám nemusíte činit žádné kroky. Samozřejmě by bylo slušné, abyste banku informoval, stejně tak i ohledně inkasa. Jde ale pouze o jejich informaci, vše se bude finálně řešit až v dědickém řízení u notáře. Zálohy na služby se platit musí, i když člověk zemře a následně je v dědickém řízení určen dědic, kterému se budou vracet přeplatky či bude hradit případné nedoplatky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Zůstala jsem sama s dcerou 13. let, ve vlastním bytě s měsíčními náklady 9.800 Kč. Kvůli stěhování jsem předtím pracovala jen na dohodu. Nyní jsem na úřadu práce, nemám nárok na vyplácení. Zjistila jsem, že jsem těhotná, přítel mě opustil. Nemám žádný příjem, jediné co dostávám jsou alimenty na dceru ve výši 3.500 Kč, dosud přítel vše platil, chtěl abych zůstala doma. Dcera je navíc celiak a výdaje na stravu jsou vyšší. Poradíte mi prosím, mohu někde žádat o nějaké přídavky, případně o jaké? Je možné dosáhnout na nějakou pomoc? Zatím si jen půjčuji a pomáhá mi matka, která je v důchodu a sama nemá nic, ale to už nejde dál. Hledání práce mi stěžuje to, že jsem bohužel kvůli rodinným problémům byla nucena přerušit studium a mám tedy v podstatě jen základní vzdělání. Je nějaká naděje na pomoc? Děkuji, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,7násobek jejího životního minima, můžete si zažádat o přídavek na dítě ve výši 610 Kč měsíčně (po narození dítěte byste mohla mít nárok na přídavek i na mladší dítě). Žijete-li s dcerou sama, je životní minimum Vaší domácnosti vyjádřeno částkou 5.280 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek je tedy příjem ve výši 14.256 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek je zapotřebí doložit příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, mohla byste si požádat o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě/domě trvalé bydliště, za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Dále by připadaly v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění.
Co se týče finanční podpory při celiakii, příspěvky nabízí některé zdravotní pojišťovny – například Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá až 6.000 Kč ročně. Doporučuji tedy nejprve zjistit, zda přispívá i zdravotní pojišťovna, u které je pojištěná Vaše dcera. V úvahu by připadal i příspěvek na péči. Pokud ale Vaše dcera nemá kromě celiakie jiné zdravotní problémy, je málo pravděpodobné, že by na příspěvek na péči dosáhla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem důchodce. Loni (2017) (2017) jsem směnnou smlouvou vyměnil moje pozemky vytypované na stavbu komunikace s ŘSD za jiné. Ty jsem následně prodal. Mám povinnost zaplatit daň z příjmu (ne z nabytí nemovitosti) a kolik? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Při prodeji pozemku jste nesplnil podmínky pro osvobození od daně z příjmů, tj. vlastnil jste pozemek méně než 5 let. Vznikla Vám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (pokud již nemáte povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu). Příjmem bude cena, za kterou jste pozemek prodal a jako výdaj můžete uplatnit hodnotu pozemku určenou na základě znaleckého posudku. Dále si můžete uplatnit prokazatelné výdaje související s prodejem pozemku, např. provizi realitní kanceláři. Sazba daně z příjmů je 15 %.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Vlastníme stodolu a malý zahradní domek, který jsme zdědili po manželově mamince. Její manžel a mého muže otčím byl v závěti uveden jako uživatel - věcné břemeno na dožití. Chci se zeptat co to znamená pro nás? Chtěli bychom rekonstruovat ten zahradní domek, kde má jen pár drobností, které by tam ani mít nemusel a mohl by je mít ve stodole a ten domek využít k bydlení pro mou maminku. A jestli máme právo mít klíče od naší stodoly i když tam má věci? Nebo je lepší je raději nemít a nechat si od něj podepsat, že ty klíče nemáme, kdyby si náhodou vymyslel, že jsme mu něco odcizili. Má otázka zní, jestli máme právo mít klíče od vlastní stodoly a můžeme ji také využívat nebo tam nesmíme bez jeho vědomí chodit i když je naše? A můžeme rekonstruovat tu stodolu a zahr. domek a chtít po něm, aby si ty věci na čas odstěhoval? Potřebujeme nějaké povolení? Děkuji předem za radu
Zdenka
ODPOVĚĎ:
Vy jste vlastníci a otčím pouze uživatel na základě věcného břemene. Vy jako vlastníci máte právo stodolu i zahradní domek rekonstruovat a máte právo od nich mít klíče i vstupovat tam. Vaše povinnost jako vlastníků a zároveň povinných z věcného břemene je, abyste otčímovi - oprávněnému z věcného břemene - umožnili nerušený výkon jeho práva, to ale neznamená, že Vy své vlastnické právo realizovat nemůžete. tj. měli byste se o užívání podělit jakousi rozumnou domluvou. Pokud chcete rekonstruovat, měli byste na své náklady věci, které tam má, někam uschovat. Žádné povolení k tomu nepotřebujete. Pokud jde o zahradní domek. pokud jej otčím k bydlení neužívá, pak je na zvážení, zda věcné břemeno nezrušit, a to buď dohodu nebo soudně. Pokud by bylo prokázáno, že jej k bydlení neužívá a má kde bydlet, je reálné, že by soud věcné břemeno zrušil.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chci se zeptat, jestli budu plátcem 10% DPH nebo 15% DPH. Jedná se o instantní nápoj v prášku, který je bez lepku, tudíž ho mohou konzumovat běžní lidé i lidé trpící celiakií. Jaké jsou požadavky na získání 10% DPH? Velice vám děkuji za váš čas a vážím si vaší práce, přeji krásný den.
ODPOVĚĎ:
Druhé snížené sazbě DPH (10 %) podléhá zboží uvedené v příloze č. 3a k zákonu o DPH. Pokud Váš nápoj bude zařazen do kódu nomenklatury celního sazebníku uvedeného v této příloze, bude sazba DPH 10 %.
Můžete požádat Generální finanční ředitelství o závazné posouzení určení sazby DPH dle § 47b Zákona o DPH. V žádosti uvedete popis zboží a návrh výroku rozhodnutí. Poplatek za závazné posouzení je 10 000 Kč.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na základě Benešových dekretů nám byl zkonfiskován pozemek. Tento pozemek je stále v katastru evidován na jméno mé pratety. Tzn. , že stát zapomněl tyto pozemky zkonfiskovat. Pozemky od roku 1946 užíváme a platíme pozemkovou daň. V současné době jsou údaje o nemovitosti předány do evidence ÚZSVM. Jak by jsme se měli postupovat? Děkuji, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou pozemky evidovány na jméno člověka, který už nežije, podejte k soudu, v jehož obvodu prateta bydlela, návrh na dodatečné projednání dědictví a soud prostřednictvím notáře jako soudního komisaře tyto pozemky přidělí do vlastnictví v úvahu přicházejícím dědicům. Poplatek notáři v tomto případě nebude nijak vysoký, neboť se bude určovat dle ceny pozemků k době, kdy prateta zemřela. Bude se tedy jednat pravděpodobně o řády stovek korun.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 1999 jsem měla těžký úraz, od pojišťovny jsem dostala odškodné + peníze na ztrátě na výdělku + na výpomoc v domácnosti + na náklady spojené s léčením. Peníze mě přišly na společný účet s manželem. Chci se zeptat zda tyto peníze patří do dědictví. Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Nikoliv, jedná se o nároky, které přísluší pouze Vám, veškeré finance jako odškodnění jsou pouze vaše a do společného jmění manželů a tedy ani do dědictví nepatří.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Moji rodiče vlastnili RD, který za života převedli na svého vnuka a měli břemeno doživotního užívání bytu v tomto RD, které bylo zaneseno i v kat. nem. V 11/17 zemřela naše maminka, 94 let, a 12/17 i otec, 95 let. Dědictví po matce vyřizoval bratr, kdy řízení po matce bylo zastaveno pro bezmajetnost, aniž bychom ostatní byli informováni. Je toto správné? Ten samý notář vyřizuje dědictví po otci. Před tímto jednáním jsem chtěl umožnit přístup do bytu rodičů, za účelem zjistit majetek rodičů. Bratr nám přístup do bytu neumožnil.
1. Musí nám být umožněn přístup do bytu rodičů v RD vnuka?
2. Nebo tento přístup do bytu rodičů nám musí vnuk umožnit pouze do doby než rozhodnutí o dědictví nabude právní moci?
3. Jak toho můžeme dosáhnout?
4. Je možné, aby notář řízení o dědictví na naši žádost přerušil do doby, kdy bude zjištěn skutečný stav věci, tj. prohlídkou bytu po rodičích za naší přítomnosti, případně za asistence soudního komisaře, nebo policie? Jak je to v případě, když bratr zapře hotovost cca 500.000 Kč, která není na účtech?
ODPOVĚĎ:
Pokud v dědictví není žádný majetek, notář informuje pouze vypravitele pohřbu. Proto se asi stalo, že Vás notář vůbec o projednání dědictví neinformoval. Dle nového občanského zákoníku má i notář možnost sám nařídit či umožnit prohlídku nemovitosti nebo sám ustanovit správce dědictví. Dokud není dědické řízení ukončeno, neměl by do bytu bez souhlasu notáře vstupovat nikdo, neboť není určen dědic. Pokud tedy máte podezření, že v bytě se nachází věci, které by mohly být předmětem dědictví, informujte notáře. Pokud se nesetkáte s pomocí, nezbude, než se obrátit na soud prostřednictvím předběžného opatření, aby byla bratrovi soudně uložena povinnost umožnit Vám vstup do bytu. Pokud bratr zapře hotovost, je bohužel problém, že se asi těžko prokáže, zda hotovost existuje a kde hotovost je. Museli byste mít nějaké důkazy na tom, že hotovost v bytě je. V tomto případě by to bylo tak, že notář v rámci dědického řízení rozhodne pouze o tom, co je v dědictví zjištěno a pokud se následně objeví jakékoliv jiné hodnoty, lze kdykoliv podat návrh na dodatečné projednání dědictví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
S bývalkou mám syna 1 rok 4 měsíce starého, teď jsme se rozešli a ona se se synem odstěhovala, má soudně kluka v péči a já platím výživné. Doteď jsem v práci bral úlevu na kluka, když jsme bydleli spolu. Ona chce, abych si úlevu zrušil, že už spolu nežijeme, tak nemám právo jí pobírat. Právník mi zatím říkal, že to nemám řešit. Ona chce po mě potvrzení, že ji nepobírám, aby si mohla zažádat o nějaké další dávky od státu na sebe. Moje otázka zní: je nějaký způsob, jak si slevu na dani ponechat, abych neporušoval nějaký zákon? Četl jsem na netu něco o spoření, že když udělám klukovi spoření a budu tam dávat tu úlevu, tak ona s tím nemůže nic dělat. Děkuji za rady.
ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na dítě může uplatňovat pouze rodič, který s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Pokud synovi založíte spoření, nebude to mít na uplatnění daňového zvýhodnění vliv. Nárok na daňové zvýhodnění nemáte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Prodej nemovitosti a daň z kapitálových výnosů
08/2011 mi prarodiče darovali jejich nemovitost, s věcným břemenem. Od února 2016 je věcné břemeno zrušeno z důvodu úmrtí posledního z prarodičů. Nemovitost jsem v prosinci 2017 prodala. Daň z nemovitosti platí kupující.
Jak je to, v mém případě, s platbou daně z kapitálových výnosů z prodeje této nemovitosti.
Nemovitost byla v mém vlastnictví více než 5 let ale nikdy jsem v ní nebydlela, tj. neměla trvalý ani přechodný pobyt.
Žiji v zahraničí a v České Republice neplatím sociální a zdravotní pojištění.
Děkuji Vám za odpověď a odkazy na příslušné vyhlášky či zákoníky. Jiřina
ODPOVĚĎ:
V případě, že jste nemovistost vlastnila déle než 5 let, je příjem z jejího prodeje osvobozen dle § 4 odst. 1, písm. b) Zákona o daních z příjmů.
V případě, že příjem z prodeje nemovitosti byl vyšší než 5 mil. Kč, máte povinnost tento osvobozený příjem oznámit finančnímu úřadu dle § 38v Zákona o daních z příjmů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Nevyužité stravenky, stravné - může ho zaměstnavatel zabavit nebo ho musí vyplatit zaměstnanci?
V současném zaměstnání pobírám méně, než kolik bych měl pobírat podle dané třídy odpovídající mé práci a k ní stanovené zaručené mzdě. Mám dotaz ohledně toho, zda se zaručená mzda porovnává se mzdovým listem nebo mohou vzniknout i jiné (nepeněžní příjmy) mimo mzdový list, které je také třeba zohlednit?
V mojí situaci se jedná o stravování a zaměstnaneckou slevu. U stravování máme limit 100 Kč na den na oběd, což vychází akorát na menu (máme jej tedy za 0 Kč). Pokud bych si vzal dražší položku, tak bych musel rozdíl doplatit ze svého v daný den na pokladně. V obou případech mi na pokladně vyjedou účtenku s EET kódy a se slevou - takže je tam buď 0 Kč nebo doplatek 10, 20 Kč, které reálně zaplatím. Pokud tuto nabídku v daný den nevyužiji, tak propadne (nejde to ani nastřádat a ani nechat vyplatit na konci měsíce). Ve mzdě se mi stravování nijak neprojevuje (v minulé práci se mi střádalo stravné a to se pak v daném měsíci odečetlo od mzdy, což bylo mnohem přehlednější).
Mám v tomto případě počítat s rovnicí: mzda + počet dní, kdy jsem se takto stravoval x 100Kč? takže při stravování každý pracovní den celý měsíc bych měl navíc ke mzdě připočíst 2000 Kč a toto číslo pak porovnat se zaručenou mzdou? Pokud by to takto bylo, tak mě ale napadá, zda by se spíše neměly brát jen výrobní náklady na jídlo a ne plná prodejní cena?
Máme také 10% zaměstnaneckou slevu na firemní produkty - je třeba i toto promítnout do výši mojí mzdy, pokud tuto slevu v daném měsíci využiji?
Děkuji. Zdraví Zdeněk
PUBLIKOVAT 05/2018
ODPOVĚĎ:
Pracovněprávně lze odměny zaměstnanců obecně členit na:
- odměnu za práci, tj. mzdu/plat (mzda) – za mzdu jsou obecně považovány i odměny, prémie, bonusy, příplatky a jiná plnění poskytovaná vedle základní mzdy za výkon činnosti pro zaměstnavatele,
- jinou odměnu, která má povahu zaměstnanecké výhody (benefitu) – je poskytována v souvislosti s existencí pracovního poměru a lze ji považovat za nadstandardní či mimopracovní podmínky a plnění, k jejichž vytváření a poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně nad rámec své právní povinnosti s cílem např. stimulovat zaměstnance k setrvání u zaměstnavatele či ocenit jeho věrnost.
Mzda podle § 109 ZP přísluší zaměstnanci za vykonanou práci a rozumí se jí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda, za podmínek ad výše) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Jiná odměna alias benefit není mzdou – tato jiná odměna zaměstnanci obecně zhodnocuje pouhou existenci pracovněprávního vztahu a má obvykle stabilizační a věrnostní charakter a je součástí péče o zaměstnance, a může být poskytována v peněžní či nepeněžní formě.
Proto ani příspěvek na stravování, ani zaměstnaneckou slevu nelze započítat do mzdy z hlediska dosažení nejnižší úrovně zaručené mzdy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Prodáváme nemovitost, je nás 8 vlastníku. těsně před prodejem a podpisem kupní smlouvy zemřel 1 z vlastníku. kupec čekal až bude vyřízená pozůstalost. Teď jeden z vlastníků uplatňuje předkupní právo pro svého syna i když před 1.1.2018 souhlasil s prodejem.
Poraďte prosím. Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2018 mají opět všichni spoluvlastníci předkupní právo. Dle nového znění ustanovení § 1124 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník„ převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Znamená to tedy, že právo odkoupit nemovitost ve spoluvlastnictví nebo podíl na ní mají (jen) ostatní spoluvlastníci, nikoliv jejich rodinní příslušníci. Váš spoluvlastník tedy může nemovitost odkoupit sám, nikoliv jeho syn.
Předmětná zákonná ustanovení:
§ 1124
(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám invalid. důchod 2. stupně 4.600 Kč. Chtěla bych se rozvést. Je mi neustále nevěrný. Je pravda, že by mi musel přispívat po rozvodu. Hřeší na to, že nemám dostatek peněz, tak mě deptá. Děkuji Regina
ODPOVĚĎ:
Výživné rozvedeného manžela upravují § 760 – 763 nového občanského zákoníku. První možnost nabízí § 760, odst. 1, který říká, že: „Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. “ Zde je podstatné, aby neschopnost se živit měla svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním – příkladem může být situace, kdy žena není schopná se živit z důvodu péče o malé dítě (děti). Předpokládám ale, že Váš invalidní důchod s manželstvím nijak nesouvisí, takže dle § 760 Vám nárok na výživné nevzniká.
Druhou možnost nabízí § 762, odst. 1: „Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli zásadně stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let po rozvodu. “ V tomto případě bude zapotřebí prokázat, že s rozvodem nesouhlasíte nebo jste ho převážně nezapříčinila a že Vám rozvodem bude způsobena závažná újma. V případě přiznání výživného musíte počítat s tím, že výživné bude přiznáno jen na omezenou dobu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Podal jsem k soudu návrh na platební rozkaz na zaplacení 515.000 Kč, nákladů řízení a zákonného úroku z prodlení. Platební rozkaz zatím nebyl vydán. Ze smlouvy ještě mám možnost žalovat dlužníka o zaplacení sankčního úroku ve výši 0.2% denně z dlužné částky, což činí cca 1.050 Kč denně. Soud mě sdělil, že soudní poplatek za žalování sankčního úroku činí pětinásobek ročního plnění, což by soudní poplatek činil cca 100.000 Kč. Dotaz zní: mohu zaplacení sankčního úroku zažalovat až později, dodatečně, až budu mít peníze na zaplacení soudního poplatku? Existuje nějaká lhůta nebo podmínky, po kterých už bych žalobu na zaplacení sankčního úroku nemohl u soudu uplatnit? Žalovaný mě z dluhu 520.000 Kč uhradil toliko 5.000 Kč a to až po předžalobní výzvě. Děkuji, Martin.
ODPOVĚĎ:
Pro vymáhání úroku platí stejná promlčecí lhůta jako pro jistinu a ta je ze zákona tříletá. Tj. počíná běžet od okamžiku, kdy a něj vznikl nárok, tedy dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k úhradě jistiny. Pokuste se podat k soudu žádost o osvobození, či alespoň částečné osvobození od soudního poplatku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám vlastní byt + nějaký další majetek. V bytě žiji s přítelem, se kterým plánuji svatbu. Co se stane s tímto majetkem po svatbě, v případě rozvodu nebo v případě mé smrti? Přítel splácí hypotéku - jak se to dotkne mě (v případě rozvodu, nebo v případě, že nebude moci splácet)? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
Majetek nabytý před uzavřením manželství je tzv. výlučným majetkem každého z manželů a nestává se tedy součástí společného jmění manželů (SJM). Stejně tak se součástí SJM nestanou dluhy převzaté před uzavřením manželství. Byt tedy zůstane pouze ve Vašem vlastnictví po celou dobu manželství, i po případném rozvodu. V případě Vašeho úmrtí pak manžel a děti dědí v první dědické třídě každý rovným dílem.
K hypotéce Vašeho přítele, kterou uzavřel před uzavřením manželství, nebudete mít žádné povinnosti (jinak by to bylo v případě, že by Váš přítel uzavřel hypotéku až za trvání manželství, pak by nezáleželo na to, zda by ji uzavřel pouze na své jméno – dluh by byl součástí SJM).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem důchodce, 70 let, z Olomouce. V pátek 26.1.2018 jsem dostal poštou vzkaz od notáře z Vídně, že jsem dědicem 1/6 nemovitosti, a mám se s ním spojit a domluvit schůzku. Neumím německy, ale mám synovce, který umí německy. Jde mi v prvé řadě o to, zda nehrozí přijití o dědictví z titulu prodlení, jaké jsou termíny, do kdy nejpozději musím notáře ve Vídni kontaktovat. Děkuji, Čeněk.
ODPOVĚĎ:
Žádné lhůty v tomto případě nejsou, notář by sám měl v listině nějakou lhůtu stanovit. I pokud byste nereagoval, měl by Vám poslat předvolání k dědickému jednání a i kdybyste se nedostavil, měl by rozhodnout o Vašem nároku v souladu s tím, na co máte z titulu dědictví nárok. Jelikož se ale jedná o dědictví, které bude projednáváno podle rakouského práva, doporučuji reagovat neprodleně, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Případná náprava přes rakouské úřady by byla jistě velmi složitá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Pokud starobní důchodce pracuje v roce 2018 na dohodu o provedení práce a za odpracovaný měsíc mu náleží odměna přesahující 10.000 Kč, je povinen z této částky odvádět zdravotní pojištění nebo je plátcem zdravotního pojištění stát a on ze mzdy odvede pouze sociální pojištění a daň? Děkuji, Zita.
ODPOVĚĎ:
Při výdělečné činnosti na dohodu o provedení práce (DPP) a výdělku nad 10.000 Kč měsíčně je z výdělku odváděno zdravotní pojištění i tehdy, když se jedná o pojištěnce, za které hradí zdravotní pojištění stát (starobní a invalidní důchodci, studenti, rodiče na rodičovské dovolené). Z výdělku tedy bude odvedeno jak zdravotní pojištění, tak i sociální pojištění a daň.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Pokud je v minulosti (rok a půl před rozsudkem) zaplaceno výživné na dítě, i když v té době nebylo rozsudkem dané, je možné toto již zaplacené výživné započítat do doby, kdy už je výživné stanoveno rozsudkem? Tím mám na mysli ponížení budoucího výživného o částku již v minulosti zaplacenou? Děkuji předem za odpověď. Milena.
ODPOVĚĎ:
Rodiče mají vůči dítěti vyživovací povinnost od narození dítěte, nikoliv od doby, kdy jim tuto povinnost stanoví soud. Tato povinnost tedy vyplývá ze zákona, nikoliv z rozhodnutí soudu. Jestliže jeden z rodičů plnil vyživovací povinnost i v době, kdy výživné ještě nebylo stanoveno soudním rozhodnutím, plnil svou zákonnou povinnost a není tedy důvod pro to, aby mu toto výživné bylo započítáno do doby od soudního určení výživného (odečteno od výživného, které stanoví soud). Pokud by soud rozhodl o určení výživného zpětně (u dětí je možné požadovat výživné až tři roky zpětně), pak by se v minulosti zaplacené výživné do povinnosti uhradit výživné zpětně samozřejmě počítalo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám přítele a má s bývalou přítelkyní 4 letého syna. Ona ho má v péči a nemají určený styk, mají dáno po domluvě, ale ona mému příteli zamezuje styk se synem. Dá mu ho jen, když se jí to hodí a nemá hlídání, teď mu ho nedala půl roku a po půl roce mu ho jen na pár hodin ukázala. Proto bych se chtěla zeptat, jestli ho nemusí dát pokud nemají určený styk, když s ní domluvy nefungují. A ještě jeden dotaz. Pobírá příspěvek na bydlení a na černo pracuje v nočním klubu a syna furt někdo hlídá, má nárok na příspěvek nebo zda se s tím dá něco dělat, že se dítěti dostatečně nevěnuje. Děkuji, Miluše.
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš přítel nemá styk se synem určen soudním rozhodnutím a jeho bývalá partnerka mu ve styku se synem brání, doporučuji Vašemu příteli obrátit se na soud a podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem. Vzory takového návrhu najde Váš přítel na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát – nejlépe se specializací na rodinné právo. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Jakmile soud o návrhu rozhodne, bude mít synova matka povinnost v určenou dobu syna Vašemu příteli předat a umožnit mu styk s otcem.
Příspěvek na bydlení s péčí o syna a jeho hlídáním nijak nesouvisí. Pokud se domníváte, že se matka synovi dostatečně nevěnuje, můžete na tuto situaci upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. Ta může situaci v rodině prošetřit a v případě zjištěných nedostatků se pokusit zjednat nápravu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Sourozenci dědicové, nemovitost rozdělena na 1/3, za dluhy zodpovídají společně a nerozdílně (úvěr). Jeden dědic v exekuci na jeho 1/3 příkaz k prodeji. Chystá se do insolvence, pokud mu bude schválena jsou ostatní dědicové povinni zaplatit celý úvěr? Banka tvrdí, že dohoda o úhradě platí jen mezi dědici, práv věřitelů se nedotýká. Může po nás banka vyžadovat zaplacení celého dluhu nebo si může dlužník svoji 1/3 dluhu přihlásit do insolvence? Děkuji, Gábina.
ODPOVĚĎ:
Banka je oprávněna po dědicích vyžadovat jen tolik, kolik činí jejich dědický podíl. Tedy pokud přijmete závazek něco uhradit, tj. např. třetinu dluhu a takto to bude zakotveno i v usnesení o dědictví, nemůže po Vás banka požadovat více a část dluhu, kterou zdědí osoba, která se chystá do insolvence, musí přihlásit do insolvence. Nemůže ji požadovat po ostatních dědicích, pokud ti přijmou pouze třetinu dluhu, jsou povinni uhradit pouze třetinu dluhu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 2014 mi děda daroval pozemek (vinice). Já na tomto pozemku chtěl stavět a v následujícím roce byl pozemek v územním plánu zapsán do území určeném k výstavbě. Vzhledem k nějakým skutečnostem jsme se však rozhodli na daném místě nestavět a pozemek jsem minulý týden prodal za 1,5 milionu. Chci Vás požádat o radu k dani z příjmu za prodej tohoto pozemku. Jelikož jsem ho dostal darem, tak budu muset zaplatit 15% z 1.500.000 Kč, anebo si musím sehnat nějakého znalce, který by ohodnotil, jakou cenu mohl mít pozemek v roce 2014 a vypočítat rozdíl z této částky? Děkuji za odpověď. Radek.
ODPOVĚĎ:
Pozemek jste vlastnil méně než 5 let, příjem z prodeje nebude osvobozen od daně z příjmů. Zdanitelným příjmem bude cena, za kterou jste pozemek prodal a jako výdaj můžete uplatnit hodnotu pozemku určenou dle znaleckého posudku ke dni darování a další prokazatelné výdaje s prodejem související (např. provize realitní kanceláři).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dotaz se týká osvobození od daně z příjmu z prodeje nemovitosti. Mám ve vyrozumění z katastru nemovitosti napsáno : vklad proveden 13.4.2016 s právními účinky k 21.3.2016. Bydlím a služby platím od 21.3.2016. V občance mám trvalý pobyt od 12.5.2016. Kdy můžu byt prodat s osvobozením od daně? Zatím se opírám na zákon 286 o daních z příjmu paragraf 4 a zákon 89 občanského zákona paragraf 80. Zajímá mne taky co znamená:
- bydliště
- od kdy vlastním byt
- co znamená a od kdy se počítá prodej?
Děkuji, Michal.
ODPOVĚĎ:
Příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, je osvobozen, pokud jste zde měl bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem. Pojem "bydliště" pro účely daně z příjmů je vymezen v § 2 odst. 4, poslední věta Zákona o daních z příjmů. Jedná se o stálý byt za úmyslem se zde trvale zdržovat. Kde máte trvalý pobyt je pro tyto účely irelevantní, jedná se o to, kde skutečně bydlíte.
Vlastníkem bytu jste se stal 21. 3. 2016 (právní účinky vkladu na katastr nemovitostí).
Pokud zde máte bydliště od 21. 3. 2016, měl by příjem z prodeje bytu být osvobozen od 22. 3. 2018. Rozhodující jsou opět právní účinky vkladu na katastr nemovitostí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Já a moje manželka jsme každý ve druhém manželství, manželka si do našeho druhého manželství přivedla syna z prvního manželství. Tento je nositelem mého příjmení, ale nebyl osvojen. V našem společném manželství máme ještě dceru. Máme dobré vztahy, ale nevíme jak se o nás děti ve stáří postarají, a dále bychom je chtěli podělit stejným dědickým podílem. Proto Vám předkládám k posouzení stylizaci našich závětí:
ZÁVĚŤ (manžel) – u manželky v podstatě stačí použít jen první odstavec:
Za dědice veškerého svého majetku, ať movitého či nemovitého, který v době úmrtí budu vlastnit, povolávám svoji manželku Zdeňku. a další nacionále.
Pro případ, že moje manželka Zdeňka... zemře dříve než já, pozbývá shora uvedený první odstavec závěti platnosti, a jako svoje dědice povolávám vlastní dceru Marii...atd. a nevlastního syna Josefa...atd. , každého ½ dědické pozůstalosti, ať movité či nemovité. Nebo prosím poraďte jiný, finančně nenáročný způsob, kterým bychom dosáhli stejného cíle, tj. rovného dědického podílu pro obě děti. Děkuji Vám předem za radu a jsem s pozdravem.
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená závěť není možná, jelikož děti biologické či osvojené musí vždy dědit, pokud nejsou vyděděny. Pokud byste tedy zemřel dříve než manželka a závěť by neexistovala, dědila by manželka a dcera. Pokud byste sepsal závěť, pak zletilé děti musí dědit dle závěti aspoň čtvrtinu toho, co by jinak dědily, kdyby závěť neexistovala. Tedy dcera by musela dostat aspoň čtvrtinu té poloviny, která by jí náležela, kdyby závěť sepsána nebyla. O zbytku byste pak mohl rozhodnout jakkoliv a odkázat ho i nevlastnímu synovi, který ale není Vaším zákonným dědicem. Pokud by zemřela dříve manželka, pak by v případě neexistence závěti byli její dědicové děti a manžel, každý rovným dílem, tedy třetinu. Opět dle závěti by děti musely dědit aspoň čtvrtinu třetiny. U nezletilých dětí pak zákon vyžaduje v případě závěti, aby dědily aspoň tři čtvrtiny dědického podílu. Doporučila bych Vám navštívit advokáta či notáře, kteří by Vám pomohli sepsat takovou listinu, která by ve svém důsledku ošetřila rovné podíly pro obě děti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Já se svým bratrem jsme přijali dědictví po smrti otce, další dědičkou byla jeho druhá manželka (Usnesení 11/2017). Zdědili jsme 2/3 z poloviny rodinného domku a také dluhy, které jsme již zaplatili. Pozůstalá manželka má ještě nesplacenou hypotéku a další dluhy. Hypotéka se splácela dosud z BÚ mrtvého otce, ale pokud manželka peníze z účtu nyní vybere (je alkoholička a nemá zájem splácet hypotéku a po vydání Usnesení již jí je účet zpřístupněn), hypotéka se přestane splácet. V katastru již máme svůj podíl na pozůstalosti napsaný, jaké máme možnosti získat náš podíl na rodinném domku. Pokud bychom se rozhodli odkoupit její podíl, vyplatit i její dluhy, můžeme nemovitost získat k prodeji nebo i k užívání ovšem se zárukou, že tuto nemovitost opustí. Děkuji za odpověď. Tereza.
ODPOVĚĎ:
Jako podíloví spoluvlastníci můžete druhé manželce nabídnout odkup jejího podílu. V okamžiku, kdy se stanete vlastníky celé nemovitosti, můžete paní vystěhovat. Resp. ona ztratí prodejem nemovitosti právní titul k užívání a pokud jí část nemovitosti nepronajmete, je povinna se vystěhovat. Pokud by se nevystěhovala, můžete situaci řešit prostřednictvím žaloby o vyklizení. Za dané situace se domnívám, že soudní řízení by bylo poměrně rychlé a úspěšné.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Co vše je zapotřebí k tomu, aby nemovitost darovaná jednomu z manželů (za trvání manželství) byla zahrnuta do společného jmění manželů. Kdo tak může učinit a kdo napsat a podat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
Vložit nemovitost do společného jmění manželů lze pouze notářským zápisem. Notář sepíše notářský zápis o tzv. rozšíření SJM. Tuto listinu je třeba následně vložit do evidence nemovitostí. Notář Vám může kromě notářského zápisu nachystat i návrh na vklad a vyřídit vklad do evidence nemovitostí. Vklad stojí 1.000,-Kč jako správní poplatek katastru, odměna notáře se bude odvíjet od hodnoty nemovitosti, která je do SJM vkládána a bude činit v řádu tisíce až desetitisíce korun.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem podnikatel v nákladní autodopravě. Mám jediné nákladní vozidlo, které nezbytně nutně potřebuji k výkonu své podnikatelské činnosti. Přesto mi od exekutorského úřadu přišel dopis Protokol o soupisu movitých věcí, na kterém se toto vozidlo jako jediná věc nachází. Volal jsem tam a exekutor mi řekl, že pokud nezaplatím najednou celou částku 18.200 Kč, tak mi ho prostě vezme. Co můžu dělat a je vůbec exekutor v právu? Jak se můžu pro příště bránit? Děkuji Radovan
ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 322 občanského soudního řádu exekuci nepodléhají věci, které dlužník nezbytně potřebuje k výkonu svého povolání. Pokud jste podnikatel, tak toto detailněji rozvádí odst. 3 uvedeného paragrafu, který stanoví, že "Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna." Uvedené vozidlo exekutor tedy rozhodně sepsat neměl, pakliže na něm nevázlo zástavní právo. Pokud již máte věc vyřešenu, pro příště ihned po soupisu podejte návrh na částečné zastavení exekuce, kde přesně vymezte věc, která neměla být sepsána a důvod, proč neměla být sepsána. Návrh podáváte k exekutorovi. Pokud on exekuci na základě Vašeho návrhu částečně nezastaví, musí věc postoupit soudu, který o věci rozhodne.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Platím na dceru výživné, má dokončenou střední školu. V srpnu 2018 se má stěhovat do USA. Tam se chce vdát za občana USA (partner je zaměstnaný) a studuje VŠ. Chce si přivydělávat jako učitelka (trenérka) tance. Jak to bude s platbou výživného dál? Neumím si představit, že budu částku výživného dávat k rukám bývalé ženy tady v ČR, když je dcera jinde. Děkuji, Bruno.
ODPOVĚĎ:
Pokud je Vaše dcera již zletilá, nemusíte už výživné hradit Vaší bývalé ženě, ale můžete je dávat přímo Vaší dceři, které výživné náleží. Případné trvání Vaší vyživovací povinnosti pak záleží na tom, zda bude Vaše dcera schopná se sama živit. Jestliže se ale Vaše dcera za svého partnera provdá, bude mít vyživovací povinnost vůči ní primárně on jako její manžel. Podle § 697, odst. 1 nového občanského zákoníku totiž vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Prosím o radu se zařazením majetku do odpisových skupin. Pořizovací cena je nad 40.000 Kč bez DPH.
1) dřevěný sud na víno o objemu 6 hl - uvažuji o odpis. skupině č. 2 - Ocelové sudy a podobné nádoby...nevím, zda sem sud patří, když je dřevěný a ne ocelový
2) kontejner vyřazený z námořní dopravy určený ke skladování - nevím, zda zařadit do odp. skup. č. 2 - Přívěsy, návěsy, kontejnery nebo do odp. skupiny č. 3 - ostatní kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby.
Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Hmotný majetek se do odpisových skupin zařazuje dle klasifikace CZ-CPA. Tato klasifikace je přístupná na stránkách Českého statistického úřadu. Vámi uváděný hmotný majetek musíte nejdříve zatřídit do klasifikace CZ-CPA, poté do odpisové skupiny.
Případně můžete pro zatřiďování využít specializovaných společností např. Siak Zlín nebo Orges consulting.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Tchyně bydlí v pronajatém bytě od 11/2014 a má vždy smlouvu na rok. Poslední smlouva byla do 31.12.2017. Teď ji majitelka bytu volala, že chce, aby se okamžitě vystěhovala. Platí v tomto případě 3 měsíční výpovědní doba? Nebo po ní může chtít vystěhování bez jakéhokoli písemného upozornění, když teď nemá žádnou smlouvu? Vše vždy řádně a včas platila. Děkuji, Justýna.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že již nebyla uzavřena nová nájemní smlouva, užívá Vaše tchyně byt neoprávněně a majitelka může požadovat okamžité vystěhování. Skutečnost, že nájem vždy řádně platila, nemá v tomto ohledu žádný význam. (Pouze pokud by byt užívala po dobu tří měsíců od skončení nájmu a majitelka by ji v této době nevyzvala k opuštění bytu, pak by byl nájem automaticky prodloužen na tutéž dobu, aniž by bylo nutné smlouvu písemně uzavřít.)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Žiji s přítelkyní (rozvedená) v pronajatém bytě (HOSTEL), který je psán na mě a veškeré zařízení je moje. Přítelkyně zde má jen oblečení, věci osob. potřeby. Problém je v tom, že přítelkyně dělá bývalému manželovi ručitele na fin. půjčky. Rádi bychom spolu něco sepsali, pro případ, kdyby bývalý manžel přestal splácet a mělo dojít k vymáhání dluhu po ručitelce, aby nebyl třeba zabaven, ohrožen můj majetek, když bude ručitelka bydlet u mě, kde nic nevlastní, krom oblečení a věcí os. potřeby. Trvalý pobyt u mě hlášen též nemá. Oba s tím souhlasíme a prosíme o radu, co a jak sepsat, případně podniknout, pokud je to vůbec třeba. Děkuji předem za rady, případný vzor formuláře. Tibor
ODPOVĚĎ:
V daném případě by bylo nejlepší mít nachystaná čestná prohlášení od rodiny či sousedů či pronajímatele, že věci, které jsou v bytě, jsou vaše. Dál je dobré mít pohromadě účtenky od dražších věcí. S přítelkyní není nutné nic sepisovat nebo je samozřejmě možné i od ní mít podepsané čestné prohlášení se stejným obsahem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Přítel má 2 děti z minulých vztahů, 6 let (2.800 Kč), 11 let (3.200 Kč), návštěva 1x za měsíc + miminko 4 měsíce v současném vztahu. Čistá mzda 28.000 Kč. Matka od 11 let, nesouhlasí s navýšením na 3.600 Kč dohodou, chce 4.000 Kč soudně, i když ročně obdrží navíc 3.500 Kč. Má přítel vyživovací povinnost i vůči mě (rodičák), když žijeme spolu a nejsme manželé? Musí toto zohlednit soud při výši alimentů? Byla by změna, kdybychom byli manželé? Jaká je max výše alimentů z platu? Vyplatí se přistoupit na dohodu či řešit soudně? Děkuji, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Vzájemná vyživovací povinnost existuje mezi manžely, nikoliv mezi partnery (druhem a družkou). Jestliže jste pouze partneři, ale nikoliv manželé, nemá Váš partner vyživovací povinnost k Vám jako manželce, ale mohl by ji mít k Vám jako neprovdané matce. Paragraf 920, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) totiž říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “ Pokud budete toto výživné po partnerovi požadovat, měl by tuto vyživovací povinnost soud zohlednit stejně jako vyživovací povinnost vůči vašemu společnému dítěti.
Co se týče výživného na děti z předchozích vztahů, podle § 913 NOZ jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dětí), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dětí). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné nejen finanční a majetkové poměry Vašeho přítele, ale i matky dětí – o jejích finančních a majetkových poměrech bohužel nic nepíšete.
Podle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů nebo k nárůstu výdajů na výchovu a výživu dětí. To, zda bude matka dětí se žádostí o zvýšení výživného úspěšná, záleží tedy na tom, zda a jak se změnily náklady na výchovu a výživu dětí a majetkové poměry obou rodičů od doby posledního určení výživného. Dohoda je samozřejmě časově i finančně méně náročným řešením celé situace, ale předpokládá souhlas obou stran. Pokud by došlo k novému určení výše výživného, nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že Váš přítel je povinen hradit pouze soudně stanovené výživné, ale není povinen matce dětí přispívat žádné další částky navíc. V případě nesouhlasu se soudem určenou výší výživného se Váš přítel proti rozhodnutí soudu může v zákonné lhůtě odvolat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsme nezisková organizace poskytující ubytování zdravotně postiženým. Je možné uvést v nájemní smlouvě paušální poplatky za elektřinu, vodu a plyn bez ročního vyúčtování? Lze dát do smlouvy, že pronajímatel a nájemce nebudou požadovat přeplatky či nedoplatky za el. , vodu a plyn (vyúčtování)? Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
Ano, v nájemní smlouvě si můžete sjednat paušální poplatky za uvedené služby, aniž by bylo nutné provádět roční vyúčtování. Vaše nezisková organizace však poté musí při vyúčtování příjmy za pronájem dělit na tržby z prodeje služeb a vzniklé náklady (nakoupené energie, služby od externích dodavatelů, odpis pronajímaného majetku). Služby obsažené v nájmu dále zvyšují příjmy pronajímatele, což může mít vliv povinnosti vážící se k ročnímu obratu (registrace k DPH, povinný audit).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V 4/2017 mně a 2 sourozencům zemřela matka, proběhlo dědické řízení, soud dohodu o rozdělení pozůstalosti schválil a bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, ve kterém se určuje v usnesení /mimo jiné/, že hotovost uloženou v domě a hotovost vybranou bratrem z vkladní knížky matky, po její smrti, kdy tyto finanční prostředky vzal bratr po smrti matky k sobě, nabývají rovným dílem 3 děti zemřelé. Bratr s dohodou souhlasil, podepsal ji, ovšem nyní odmítá dědický podíl vyplatit. Bratra jsem vyzvala k plnění, s určením termínu plnění, ale on neplní.
- mám šanci získat svůj dědický podíl stanovený usnesením /není určen datum vyplacení/
- jak dlouhá je v tomto případě promlčecí doba?
- jakým způsobem se mohu domáhat vyplacení dědického podílu – žalobou k soudu, platebním rozkazem či zadáním exekuce?
Co znamená svolení při návrhu exekuce a kdo jej dává?
Děkuji za odpověď, Růžena.
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ano, máte možnost svůj podíl získat. Pokud jste bratra již písemně vyzvala k plnění a on neplnil, pak je zde důvod podat rovnou návrh na nařízení exekuce, neboť dle judikatury jsou usnesení v dědickém řízení exekučními tituly, není tedy třeba již podávat návrh na platební rozkaz.
2. Jelikož právo bylo přiznáno soudním rozhodnutím (usnesením o dědictví), promlčecí lhůta je desetiletá.
3. viz. odpověď na dotaz č. 1, podáním návrhu na nařízení exekuce.
Svolení při návrhu exekuce - v souvislosti s popsanou situací tento pojem nechápu, zákon toto spojení nijak nedefinuje, takže by bylo třeba napsat, v jakém kontextu je tento pojem někde napsán a v jaké souvislosti jej potřebujete vysvětlit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Zrušení a vypořádání podílu bytu, domu - určení ceny podílu nemovitosti
Měl bych dotaz týkající se vypořádání spoluvlastnictnictví nemovitosti. Účastnil jsem se dražby podílu nemovitosti (ta se dražila celá, ale v několika dražbách na podíly) a celá věc se vyvinula tak, že aktuálně vlastním necelou polovinu předmětné nemovitosti.
Můj dotaz zní, jak se bude postupovat, pokud by bylo nutné situaci nakonec řešit žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Znám obecnou teorii, ale zajímá mě například, zda v případě, že bych já nebo protistrana chtěl koupit zbytek, od jaké ceny se to bude odvíjet? Soud pověří znalce odhadem a potom jednoduchou aritmetikou přes velikost podílu určí, kdo má protistraně kolik zaplatit nebo se bude brát v úvahu například to, za kolik kdo svůj podíl nabyl? V případě, že by se došlo k společnému prodeji, bude opět nějak do celkového rozdělení výtěžku vstupovat kdo za jakou cenu svou část nabyl nebo dosažená cena bude čistě aritmeticky rozdělena?
Děkuji, Mikuláš
ODPOVĚĎ:
V daném případě správně uvádíte, že soud by zadal znalecký posudek na tržní cenu nemovitosti a následně by se při rozdělení vycházelo z této ceny čistě aritmeticky. Není vůbec rozhodné, za jakou cenu kdo svůj podíl nabyl. Jednoduše matematicky se spočítá, jaká částka odpovídá kterému podílu. Problémy se vyskytují spíše v případech, kdy některý ze spoluvlastníků tvrdí, že do nemovitosti investoval oproti druhému spoluvlastníkovi značné prostředky a chce tyto investice zohlednit při vypořádání. Pak je dokazování a počítání složitější.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem majitelkou bytu a dům je ve společenství vlastníků. Je tu 12 bytů. Měli jsme asi 10 let předsedu, který po opětovných žádostech po nájemnících chtěl, aby jeho funkci převzal někdo jiný. Nikdo se ale k tomu nehlásí a lidi jsou k celé věci laxní. Já to dělat nemohu, jsem důchodkyně a dům jenom uklízím. Ve finanční záležitosti jsme najali firmu ennergeting. Protože dům potřebuje mnoho oprav a znehodnocuje se naše nemovitost, tak jsem na nástěnku vyvěsila prosbu, abychom se všichni domluvili na novém předsedovi popř. firmě, která nás zastoupí. Nikdo se ale neozval a vlastníci vůbec nereagují. Pokud přijde dopis „předsedovi“ tak se obálka přišpendlí na nástěnku. Otevřela jsem ji a byla tam zpráva o nezaplacení pojištění bytového domu 3.981 Kč. Pokud se tu něco stane nikdo nám nic nedá. Mně to velmi vadí a nejsem tak bohatá jako asi ostatní, ale nevím co se dá dál dělat.
Prosím můžete mně poradit co dělat dál? Děkuji za radu, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Podle § 165/1 občanského zákoníku platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem (např. tedy na návrh kteréhokoli vlastníka bytové jednotky), chybějící členy statutárního orgánu soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském dokumentu (v tomto případě ve stanovách SVJ).
Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka (§ 486 - § 488 občanského zákoníku), a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
V souvislosti s absencí statutárního orgánu Vašeho SVJ upozorňuji na § 172/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož zruší soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tato právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.
Z uvedeného plyne, že v případě vašeho SVJ a jeho přístupu je to poměrně nebezpečná situace, neboť rejstříkový soud může nařídit likvidaci SVJ. Pokud nikdo nereagoval na Vaši prosbu, abyste situaci řešili, nezbude Vám, než se obrátit na rejstříkový soud - Krajský soud, který je místně příslušný dle sídla vašeho SVJ. Soud zašle SVJ výzvu a předpokládám, že pokud se bude jednat o výzvu ze strany soudu, již si vlastníci netroufnou být ve věci laxní.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám s přítelem ročního syna. Vztah nám neklape a zvažuji odchod. Jsem na mateřské dovolené. Partner vydělává nadprůměrně a zvažuje ukončení práce a žití z našetřených peněz. Synovi je rok a půl. Pokud by se stalo, že by partner přestal pracovat, z čeho se vypočítají alimenty a nehrozí riziko svěření syna do jeho péče nebo střídavá péče, když bude doma? Děkuji, Dita.
ODPOVĚĎ:
Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dítěte), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dítěte). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry obou rodičů – Vás i Vašeho přítele.
V souvislosti s tím, že Váš přítel uvažuje o ukončení zaměstnání, by pro Vás mohl být důležitý § 913, odst. 2 NOZ: „Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. “ Pokud nastane situace, kterou ve svém dotazu popisujete, a dojde k soudnímu řízení ohledně výživného, můžete poukazovat právě na to, že se Váš přítel vzdal výdělečné činnosti bez důležitého důvodu.
Nad rámec Vašeho dotazu ještě podotýkám, že pokud nejste manželé, mohla byste mít nárok také na výživné pro neprovdanou matku. Paragraf 920, odst. 1 NOZ totiž říká, že: „Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. “ Po partnerovi tedy můžete požadovat nejen výživné pro dítě, ale po dobu dvou let od porodu také výživné pro sebe.
Co se týče péče o syna, nejlepším řešením by bylo, abyste se na péči o syna dohodli. Pokud budete například Vy požadovat svěření syna do Vaší výlučné péče a Váš partner bude požadovat péči střídavou, bude muset v této záležitosti rozhodnout soud, který bude při svém rozhodování zohledňovat velké množství informací. Pokud soud neshledá závažné překážky proti střídavé péči, je možné že rozhodne o svěření syna do střídavé péče, i když s tím Vy nebudete souhlasit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V únoru 2018 mi bude 60 let a vzniká mi nárok na předčasný důchod. Již sedmý rok jsem evidován na úřadu práce. Pobírám výsluhový příspěvek po 29 letech práce u policie. 9 roků mám evidováno u české správy sociálního zabezpečení před nástupem k policii. Chci se zeptat, zda délka evidence na úřadu práce ovlivňuje výpočet výše důchodu a zda v této souvislosti pro mne není výhodnější odejít do důchodu předčasného. Děkuji za poskytnuté informace. Václav
ODPOVĚĎ:
Doba vedení v evidenci úřadu práce je tzv. náhradní dobou pojištění a rozsah zápočtu této doby je závislý na tom, v jakém období byla získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Doba vedení v evidenci úřadu práce se započítá vždy, když je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doba, po kterou není podpora vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze hodnotit pouze jeden rok. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31.12.2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80%.
Doba evidence na úřadě práce zasahující do tzv. rozhodného období (období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu) je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na úřadě práce se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou výdělečnou činností. Nemusíte se tedy obávat, že by doba evidence na úřadě práce měla na důchod negativní vliv. Oproti tomu procentní výměra předčasného důchodu se snižuje za každých i započatých 90 dní z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení řádného důchodového věku. Čím dříve odejdete do předčasného starobního důchodu, o to větší bude krácení jeho výše. Např. odejdete-li do důchodu 180 dní před dosažením důchodového věku, bude srážka činit 1,8% z výpočtového základu, odejdete-li dříve o celé tři roky, bude výpočtový základ nižší o 15,9%. Krácení tohoto důchodu je trvalé, takže ani po dosažení řádného důchodového věku se výše tohoto důchodu nezvýší.
Bližší informace o náhradních dobách pojištění a jejich hodnocení pro důchodové účely Vám podají pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle: 800 050 248.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V práci máme benefit, že za odpracovaný rok nám náleží body, které si pak můžeme přeměnit na různě flexipassy. Já jsem nastoupila na mateřskou dovolenou od 13.7.2017 do 24.1.2018 a bylo mi řečeno, že na ně nemám nárok, že mi nástupem na mateřskou skončila pracovní smlouva a tím pádem nemám odpracovaný rok. Je to možné? Já myslela, že ženy na mateřské mají ochranné právo, že by měli mít stejné výhody jako kdyby byly stále zaměstnané. Děkuji, Viola.
ODPOVĚĎ:
Vyplácení benefitů a jejich podmínky určuje zaměstnavatel. Ženy na mateřské dovolené jsou chráněny např. proti výpovědi. Benefitů a jejich poskytování se ochrana netýká.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Stížnost na nefunkčnost, nelegitimnost školské rady ZŠ - neprobíhají řádné volby, jen ad hoc doplňování
Na který orgán je možné se obrátit ve věci stížnosti na nefunkčnost a nelegitimnost (neprobíhají řádné volby, jen ad hoc doplňování) školské rady ZŠ (zřizovatel obec). Na krajském úřadě i školské inspekci mi řekli, že to nespadá do jejich kompetence. Stěžovat si u zřizovatele (obce) nelze, protože stav věcí vyplývá z osobních vazeb mezi obcí a vedením školy. Napadá mne již jen Ministerstvo vnitra, pokud jde o nečinnost obce, nicméně obávám se stejné odpovědi, protože školská rada spadá pod školský zákon.
2. Pod školou působí SRPDŠ, které ovšem nemá jakýkoliv právní status (spolek), registrace členství není, stejně jako nefunguje podíl rodičů na činnosti. Škola pod záminkou SRPDŠ vybírá příspěvky, ale veškeré výdaje jsou zcela v režii vedení školy. - Jakým způsobem to lze napadnout?
3. V případě založení spolku (SRPDŠ), je možné ve stanovách stanovit vznik automatického členství rodičů pouze tím, že do dané školy začnou chodit jejich děti? Tedy bez jejich výslovného a předchozího souhlasu?
Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že je zřizovatelem obec, je nezbytné se (bohužel) obrátit na ni. Až následně poté by teoreticky v úvahu přicházela možnost obrátit se na jiné instituce.
SRPŠ dříve, před účinností občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , měly status sdružení. Nyní je možné je vést jako spolky. Právní úprava spolků je obsažena právě v občanském zákoníku, mj. vyžaduje dodržení formálních požadavků – stanovy apod. Není možné, aby SRPŠ fungovalo v „bublině“ bez právního základu. Stanovy SRPŠ, které musejí být přijaty, následně vymezí i případné vybírání příspěvků.
Ve stanovách určitě není možné stanovit vznik automatického členství tím, že dítě bude přijato na danou školu. Nadále totiž platí, že nikdo nesmí být nucen k účasti na spolku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Navýšení odměny za služby advokátem, advokátní kanceláří - jak se bránit?
01/2017 proběhl soud, kde došlo ke smíru ohledně mého uznaného dluhu. Viz příloha - rozsudek. Já jsem platila jak jsem mohla, jen jsem své finanční závazky již neměla jak hradit, tak jsem prodala dům a obrátila se na zastupující advokátní kancelář, aby mi sdělili výši dluhu. Jaké bylo mě zděšení, když dluh za rok narostl od 50.000 Kč.
Žádala jsem advokátní kancelář o vyčíslení a úrokovou sazbu, a bylo mi sděleno, že nic nedostanu. Přikládám komunikaci s kanceláří. Já měla pro nachystáno 280 tisíc na okamžité splacení. Ale asi je to málo. Přičemž se mi nezdá, že za rok vzrostl dluh o 50 tisíc.
V rozsudku je psáno, že proběhne 36 splátek po 4500 Kč
A jednorázová platba 100 000.
Celkem 262 000, -
Já poslala 6 splátek po 4500Kč celkem 27000 Kč
Mají nárok na také navýšení? Nebo jak dále mám postupovat?
Děkuji, Diana
ODPOVĚĎ:
Dle usnesení o smíru máte povinnost kromě jistiny - dlužné částky, hradit také obchodní úroky a úroky z prodlení. Tyto stále běží a narůstají a dle smíru jste je měla uhradit až společně s poslední splátkou. Je tedy třeba, abyste si spočítala úroky od počátku dosud, zda to může činit 50.000,-Kč. Pokud máte částku na jednorázové splacení, spočítejte si úrok a vše uhraďte co nejdříve jednou částkou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Prodávám nemovitost, kterou vlastním rok (od 2/2017), budu tedy muset uhradit daň z příjmu. Předně bych se ráda ujistila, že daň budu počítat z částky (cena nemovitosti, za kterou jsem ji pořídila) minus (cena, za kterou ji prodávám). A nyní dotaz. Nemovitost bude hrazena ve splátkách rozložených do více let. V prvním roce bude uhrazeno dejme tomu 500.000 Kč, ve druhém až pátém roce každý rok cca 200.000 Kč a v šestém roce zbývající část kupní ceny. Kdy mám podat daňové přiznání? Na celou částku po roce, v němž došlo k podpisu smlouvy, nebo každý rok za roky, v nichž budu dostávat části kupní ceny? V případě, že daňové přiznání budu podávat každý rok, jakým způsobem se uplatňují náklady? A nakonec – v případě, že bych nyní uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí, kupní smlouvu až onen šestý rok a průběžně přijímané částky byly zálohou na kupní cenu, vyřešilo by to problém? Kdy by se v tomto případě podávalo daňové přiznání? Předem děkuji za radu, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Zdanitelným příjmem je cena, za kterou jste nemovitost prodala. Jako výdaj můžete uplatnit cenu, za kterou jste nemovitost prokazateně nabyla, výdaje prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje.
Pokud bude cena hrazena ve splátkách, budete podávat každý rok, kdy splátku obdržíte, přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zdaňovat budete přijatou splátku a můžete uplatnit část výdajů, maximálně do výše této splátky.
V případě uzavření smlouvy o smlouvě budoucí budete zdaňovat také jednotlivé splátky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Řeším teď problém za polorodého bratra (máme společnou matku) - zjistili jsme, že mu v roce 2015 zemřel otec a on měl být jediným dědicem, bohužel matka zemřelého syna vnuka popřela, pan notář si skutečnosti neověřil v evidenci obyvatel a neprávem tak veškeré dědictví dle usnesení získala matka zemřelého místo jeho syna. Již jsme dali žádost o obnovu řízení na soud, současně jsme se tam stavovali a volali, ale bohužel nám nikdo nebyl schopen říct, jaký by měl být další postup, že se s tím ještě nesetkali. Tak tedy zatím čekáme a ráda bych to probrala s někým dalším, kdo by měl nejlépe přímou zkušenost. Děkuji, Karin.
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že návrh na obnovu řízení Váš problém nevyřeší. Váš bratr by měl podat tzv. vlastnickou žalobu, čili žalobu na vydání věci, v níž se bude vycházet z toho, že žalobce je oprávněný dědic a žalovaná (pouze) držitel, přestože jí bylo dědictví vydáno. V žalobě bude nutné prokázat oprávněnost nároku Vašeho bratra – čili doložit rodný list, z něhož vyplývá, kdo je jeho otcem. Dále bude nutné přesně specifikovat, co žalobce požaduje – tedy přesnou hodnotu dědictví, které bylo vydáno žalované. Jde o poměrně složitou žalobu, proto se neobejde bez pomoci advokáta.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jako předseda výboru SVJ vás prosím o odpověď a vysvětlení. V r. 2018 končí výboru SVJ 5 leté funkční období. V podstatě v nezměněné sestavě funguje již 19 let. Nyní ale členové výboru už dále z různých důvodů pokračovat nechtějí. Podle dosavadních zkušeností očekáváme, že na shromáždění, které nyní připravujeme, nedojde ke zvolení nového výboru. Výbor se pokouší delší dobu získat nástupce, zatím marně. Zájem je nulový, nepomáhá ani motivace zvýšením finanční odměny. Navíc v posledních dvou konaných shromážděních (2016 a 2017) toto nebylo usnášeníschopné. Jak má v takové situaci výbor, kterému skončil mandát, postupovat a komu mám, jako předseda, předat u mě v bytě uloženou a vedenou veškerou dokumentaci k domu, kdo bude dále vyřizovat běžnou agendu, např. faktury, poštu a další písemnosti, kdo řeší nenadálé události?
ODPOVĚĎ:
V případě, že se nepodaří zvolit po zániku dosavadního výboru nové členy výboru, může každý, kdo na tom má právní zájem, tedy každý vlastník, podat návrh k soudu, aby chybějící členy výboru na dočasnou dobu jmenoval soud. Doporučují Vám tedy sdělit tuto skutečnost všem vlastníkům před konáním schůze. Pokud by nebyl nový výbor zvolen a mandát původního výboru by již skončil, může soud (i bez návrhu) jmenovat společenství vlastníků opatrovníka (zpravidla některého z vlastníků, který za společenství bude dočasně jednat. Soud také opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti výboru. Na jeho postavení se vztahuje ustanovení o zákonném zastoupení a opatrovnictví dle občanského zákoníku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsme manželé, 67 a 68 let, dva dospělí synové s rodinami. Jeden ze synů za našeho života již svůj podíl na dědictví dostal a to
1. rodinný dům formou darovací smlouvy
2. fyzickou firmu manžela formou darovací smlouvy
3. firmu s. r. o. s tím, že jsme oba přenechali podíly svému synovi a syn se stal jediným společníkem firmy.
Druhý syn zatím nedostal nic. Jak postupovat, aby veškerý majetek po smrti jednoho z nás dědil jen jeden z manželů a druhý syn dědil až po smrti nás obou. Lze řešit darovacími smlouvami pro případ smrti (na manžel - manželka) a jeden z pozůstalých pak vyřeší sepsáním závěti na druhého syna s vyloučením ze závěti prvního syna, který již svůj podíl dostal za našeho života, tak jak je popsáno výše? V případě, že lze takto (nebo jinak) dědictví našeho majetku vyřešit, aby po právní stránce a do budoucna bylo platné, prosím, zdali by bylo možné, si takto sepsanou dědickou smlouvu u vás za úplatu objednat. Děkuji za odpověď, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Nejpve obecně k dědické smlouvě:
Dědickou smlouvu lze uzavřít pouze ve formě veřejné listiny, tedy prostřednictvím notářského zápisu, přičemž cena za sepsání se pohybuje od 0,05 do 2 % hodnoty předmětného majetku. Jestliže se tedy rozhodnete k uzavření dědické smlouvy, bude nejlepší, když se obrátíte přímo na kteréhokoli notáře.
Dědickou smlouvou lze uzavřít jen o třech čtvrtinách dědictví. Poslední čtvrtina musí zůstat pro jiné dědické důvody – bude se tedy rozdělovat podle závěti nebo podle zákonné dědické posloupnosti, pokud zemřelý člověk závěť nezanechal. Závětí lze však zbývající čtvrtinu přenechat témuž dědici, který dědí na základě dědické smlouvy.
Manželé mohou v dědické smlouvě určit jeden druhého jako dědice a druhý to přijme, případně se mohou za dědice povolat navzájem.
Dědickou smlouvou (ale také závětí) nesmíte z dědictví vyloučit nepominutelné dědice, kterými jsou děti, případně jejich potomci (pokud děti nedědí). Nepominutelný dědic pak musí dostat povinný díl pozůstalosti, pokud nebyl vyděděn či se sám dědictví nezřekl.
Nyní k Vaší situaci:
Můžete uzavřít vícestrannou dědickou smlouvu ohledně ¾ majetku, v níž se s manželkou povoláte za dědice navzájem a synové se dědictví zřeknou a nebudou mít tedy nárok jako nepominutelní dědicové ani na povinný díl. Ohledně zbývající ¼ majetku pak můžete sepsat závěť, v níž povoláte druhého manžela za dědice. Nicméně závětí nelze vyloučit nárok potomků na povinný díl, lze však stanovit, aby bylo započteno, co bylo dědicovi darováno za života (specifické podmínky jsou upraveny v ustanovení § 1660 a 1661 občanského zákoníku). Výsledek by byl ten, že syn, který dosud nic neobdržel, by dědil svůj povinný díl (čili ¼ zákonného dědického podílu, tj. 1/12). Synové se také mohou svého dědictví v dědickém řízení vzdát.
Příslušná zákonná ustanovení, zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník:
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 2014 jsme zdědili byt po otci. Čtyři spoluvlastníci rovným dílem (1/4). Jeden ze spoluvlastníků ale porušil ústní dohodu, dle které mělo dojít k prodeji bytu. Tři spoluvlastníci chtějí nemovitost prodat, čtvrtý dělá vše proto, aby tomu zabránil a mohl celou nemovitost využívat sám. Všechny pokusy o dohodu selhali. Jak máme postupovat, abychom zákonnou cestou spoluvlastnictví co nejrychleji vypořádali, přesto, že vlastník 1/4 podílu vše blokuje? Druhý dotaz: Mají ostatní spoluvlastníci možnost požadovat po vzdorujícím spoluvlastníkovi, aby nemovitost nadále neužíval (tzn. , odstěhoval se)? Děkuji, Radomír.
ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám nezbude, než vypořádání řešit soudní cestou, konkrétně žalobou o vypořádání spoluvlastnictví. Můžete samozřejmě své podíly prodat i třetí osobě, nemusíte byt prodávat pouze za souhlasu všech. Můžete prodat své podíly, pokud je odkoupí někdo, kdo se zabývá trhem s nemovitostmi, podíly je schopen koupit a se spoluvlastníkem z pohledu majoritního podílníka se již vypořádá sám. Pouze zdůrazňuji, že od ledna 2018 je již opět uzákoněno předkupní právo a své podíly byste museli napřed nabídnout spoluvlastníkovi. Upozorňuji, že pokud spoluvlastník nemovitost sám užívá, máte právo po něm požadovat nájem, neboť užívá i majetek spoluvlastníků. Jelikož se jedná ze čtvrtiny i o jeho majetek, nejste oprávněni ho nutit, aby se vystěhoval, ale jste oprávněni po něm požadovat nájem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V době 01/2018 jsme byli ubytováni v hotelu v Praze, využili jsme k uschování hotovosti 6.000 Kč pokojový trezor, který jsme zakódovali dle přiloženého návodu. Před odjezdem jsme po odkódování trezoru zjistili, že je prázdný. Ihned jsme to oznámili na recepci hotelu, bylo nám sděleno, že je to záležitost policie, hotelový pracovník zavolal policii, která tuto věc nyní řeší. Dodatečně jsme zjistili, že dle občanského zákoníku odpovídá za vnesené věci do ubytovacích služeb ubytovatel, právo na náhradu škody je nutno uplatnit do 15 dnů. Prosíme o upřesnění dalšího postupu, zda můžeme požádat o náhradu škody provozovatele hotelu, jaké náležitosti by měla žádost mít a to se zohledněním na policejní šetření. My jsme s pracovníkem hotelu žádný písemný doklad o odcizení nesepsali, policie psala úřední záznam pouze s námi (ne s pracovníky hotelu). Děkuji, Šimon.
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, zde přichází v úvahu odpovědnost za škodu na vnesených věcech. Současně také platí: Neuplatní-li se právo na náhradu škody u ubytovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud ubytovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět.
Zákon blíže nestanovuje, jak má být právo uplatněno, není tedy nezbytné písemně, může být i ústně (prokázání je možné svědeckou výpovědí), kdy by mělo vyplývat, o jakou škodu se jedná, na jaké věci.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
__
Reklamace dekoru objednaných dveří - barva se neshoduje s barvou v katalogu
V jednom místním obchodě jsem objednal obložkové zárubně a dveře. Odstín (typ) dekoru jsem vybíral z tištěného katalogu a při objednávce jsem zaplatil zálohu 15.000 a 15.000 jsem doplácel při převzetí, jen odstín dveří neodpovídal barvě v katalogu a dveře jsou v úplně jiné barvě. Nicméně jsem na to upozornil, ale obsluha obchodu se ohradila, že jsem objednal typ dekoru, který je v pořádku. Ale na to, že barva není ani náznakem shodná v katalogu nereagovala.
Nyní celou zakázku reklamuji, ale vedení obchodu naznačilo, že reklamace v žádném případě nebude realizována, jelikož to bylo zboží na objednávku. Obchod je tedy pouze prostředník, jelikož obchod zboží objednávalo u svého dodavatele. Já jsem tedy reklamoval u obchodu a ten dále prý poslal reklamaci dodavateli (dveře SoloDoor). Při reklamaci jsem nic nepodepisoval. Reklamace proběhla pouze ústním jednáním a doložením fotografií reálného dekoru dveří.
Jelikož byla zakázka z mé strany zcela zaplacena, tak jsem si vše odvezl, ale nerozbalil (vše je v transparentní folii, obal tedy nebylo nutné narušit).
Potřebuji od Vás radu jak postupovat, jelikož bylo dodáno zboží, které neodpovídá nabídce co se týká barvy. Existuje nějaký zákon, který je na mé straně a budu moci zboží vrátit a to tak, že výměnou za správné zboží, nebo vrácením částky?
Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
Odpovědnost prodejce řeší občanský zákoník. Prodejce Vám v tomto případě plnil vadně, neboť dodal jiné zboží (v jiné barvě), než jste si objednal. To, že předal dál reklamaci svému dodavateli, jej nezbavuje odpovědnosti. Prodejce je rovněž povinen vystavit Vám písemné potvrzení o reklamaci, trvejte tedy na písemném potvrzení reklamace. Z důvodu jistoty však doporučuji reklamaci zaslat také písemně na email prodejce a doporučeným dopisem s tím, že trváte na dodání dekoru, který jste si vybral, jinak odstoupíte od smlouvy a budete požadovat vrácení peněz. Pokud by reklamace nebyla vyřízena do 30 dnů. obraťte se na Českou obchodní inspekci, neboť prodejce by se dopustil správního deliktu, za který mu hrozí uložení pokuty.
Je však třeba upozornit, že v případě sporu bude na Vás, abyste prokázal, jaký dekor jste si skutečně objednal. To by mělo být především uvedeno v objednávce. Pokud jste však objednávku provedl ústně a nemáte žádný listinný důkaz, ve kterém by byl uveden odkaz na katalog a na dekor dveří, bude prokazování poměrně složité.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Dobrovolné převzetí dluhu novým dlužníkem - postup
Pokud v promlčecí lhůtě přistoupí k dluhů věřitel (bez vědomí dlužníka). Jak je to dál s promlčecí lhůtou? Lze ji nějak ujednat?
Máme dluh který je 3 měsíce před koncem promlčecí lhůty. Dlužníci odmítli podepsat uznání dluhu. Tento dluh chce splácet člen jejich rodiny - jakýsi nový ručitel nebo postupitel dluhu.
Jakou listinu s nim máme sepsat abychom to nemuseli dávat k soudu a aby se zastavila nebo prodloužila touto listinou promlčecí lhůta?
Děkuji, Lívie
ODPOVĚĎ:
V daném případě lze přistoupení nového dlužníka chápat jako převzetí dluhu ve smyslu ust. § 1888 a násl. NOZ nebo přistoupení k dluhu ve smyslu ust. § 1892 a násl. NOZ. Podmínkou je souhlas věřitele. V obou případech se promlčecí doba nemění ani nijak nestaví a jedinou možností je sepsat uznání dluhu. V případě převzetí dluhu se tím promlčecí doba prodlouží na 10 let, v případě přistoupení k dluhu - pokud uznání přistoupivší dlužník podepíše, a stávající dlužník nikoliv, můžete dluh následně vymáhat pouze vůči přistoupivšímu dlužníkovi, který dluh uznal.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Pronájem lesa - daň z nájmu, od kolika Kč výdělku?
2017 jsem zdědila kousek lesa, daň z převodu nemovitosti a ostatních zděděných věcí zaplatila má sestra, která zdědila větší část.
Chtěla bych se ujistit, zda bych neměla platit daň z nájmu. Jedná se o necelých 10.000 Kč za rok. Nemám příjem kromě rodičovské. Hraje tato skutečnost nějakou roli?
Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem Pavlína
ODPOVĚĎ:
Přiznání k dani z příjmů není povinen podat poplatník, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Rodičovský příspěvek je od daně z příjmů osvobozen, nezapočítává se tedy do limitu. Pokud nemáte žádné jiné příjmy, nemáte daňové přiznání povinnost podat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jaké všechny náklady může zaměstnavatel po zaměstnanci, v případě podepsaní kvalifikační dohody požadovat? Cenu školení, cestovní výdeje, ubytování či stravné? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Podle § 234 odst. 3 písm. c) zákoníku práce musí v kvalifikační dohodě být obsaženy i druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Záleží tedy na dohodě mezi zaměstnance a zaměstnavatelem.
Obecně lze říci, že druhy nákladů jsou zejména: Náhrada mzdy (platu) při zvyšování kvalifikace, nikoliv však již mzda (plat) poskytnutá při prohlubování kvalifikace. Cestovní náhrady v případě prohlubování kvalifikace, kurzovné, školné, popř. náklady na učební materiály a jiné obdobné náklady. Někteří právníci také do nákladů zahrnují zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění odvedené zaměstnavatelem za zaměstnance.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Ohledně nemoci z povolání jste mi poradili, ale mám ještě dotaz jak je to s rentou. Momentálně jsem na nemocenské, ale bude mi končit. V práci chtějí, abych podepsala dohodou. Mám strach, že přijdu o všechno a jinou práci těžko najdu. Mám po operaci obou loktů. V jakém případě můžu dostat rentu a na co si dát pozor v paragrafech se nevyznám. Moc děkuji, Dominika.
ODPOVĚĎ:
V případě, že byl uznána nemoc z povolání, renta Vám náleží, dokud budete dosahovat nižšího výdělku než před nemocí z povolání.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr dohodou, doporučuji trvat na tom, aby jako důvod ukončení byl uveden § 52 písm. d) zákoníku práce (nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí). V takovém případě budete mít nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dotaz ohledně kvalifikační dohody - prohlubování kvalifikace. Tuto dohodu nemohu použít pokud náklady na školení nejsou alespoň 75.000 Kč. Je možné v kvalifikační dohodě použít souhrn nákladů na školení za daný rok? Např. Na začátku ledna 2018 vím, že zaměstnanec se bude v roce 2018 účastnit 5-ti školení a vím, že součet nákladů na tato školení budou vyšší než 75.000 Kč, mohu tedy použít kvalifikační dohodu na prohlubování kvalifikace? Popř. že ano, od kdy bude závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začínat? A mohu kvalifikační dohodu dávat zaměstnanci opakovaně po skončení dané lhůty k setrvání v zaměstnání? A také patří do prohloubení kvalifikace i udržování kvalifikace nebo pro udržování kvalifikace jsou jiné podmínky? Děkuji, Jiřina.
ODPOVĚĎ:
Pokud prohlubování kvalifikace zahrnuje několik souvisejících školení v delším časovém období, je možné pro stanovení celkových nákladů, platby za jednotlivá školení sečíst.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Zainvestoval jsem do dluhopisů a akcií firmy, která není na burze a sídlo má v Londýně. Zajímalo by mě, když firma nesplatí to co slíbila ve smlouvě, jaká je šance na vymožení peněz zpátky? Údaje o firmě:
Green Victory Capital Ltd.
20-22 Wenlock Road,
N1 7GU London
United Kingdom
(smlouvy mám v papírové podobě podepsané oběma stranami)
www.greenvictorycapital.com
Děkuji, Viktor.
ODPOVĚĎ:
Vymáhat dluh můžete prostřednictvím tzv. evropského platebního rozkazu, který podáváte k místně příslušnému soudu ve Velké Británii. Návrh na takový platební rozkaz se podává na formuláři, který obsahuje předtištěná pole pro vyplnění údajů, jež odpovídají požadavkům klasické žaloby. Soud nenařizuje jednání, nezkoumá existenci nároku, vychází pouze z toho, že poskytnutá tvrzení jsou pravdivá. V podrobnostech odkazuji na "Nařízení o evropském platebním rozkazu" č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, které naleznete na stránkách Evropské komise https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order-353-cs.do?clang=cs.
Šance na vymožitelnost je vysoká, v těchto věcech soudy spolupracují poměrně pružně, poplatky rovněž nejsou nijak zásadně vysoké.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Maminka má v osobním vlastnictví byt v panelovém domě. Od května 2017 je umístěna v domě pro osoby se zdravotním postižením. Má demenci a Alzheimera, nemůže se ani podepsat. Je ležící, domů se už nemůže vrátit. Jsme 3 děti, všichni důchodci. Každý měsíc jí hradíme všechny nezbytné náklady na byt, což jsou vlastně vyhozené peníze. Nevíme co s tím, zbavení svéprávnosti je složité, takže bychom byt chtěli prodat (my máme vlastní), ale nevíme jak. Je nějaká možnost? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Pokud maminka trpí demencí, asi není úplně reálné, že je ve stavu, kdy by byla schopna chápat následky svého jednání. Pokud byste tedy byt prodali, maminka jako vlastník by se musela podepsat na kupní smlouvu, a to úředně ověřeným podpisem. Pokud je ale ve stavu, kdy není schopna chápat následky svého jednání, byla by kupní smlouva napadnutelná z důvodu neplatnosti, jelikož byla činěna osobou, která není schopna posoudit následky svého jednání. Ovšem v tomto případě lze aplikovat pravidlo "Kde není žalobce, není soudce". Pokud tedy nikdy toto jednání nenapadne, lze úspěšně takto byt prodat. Jiná varianta bohužel neexistuje, a pokud by maminka nebyla schopna se podepsat, nezbývá bohužel, než vyčkat dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Syn studuje VŠ denní studium. V současné době si našel zaměstnání na HPP. U svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a předložil potvrzení o studiu. Vzhledem k tomu, že jsem samoživitelka a syn se mnou bydlí ve společné domácnosti - můžu si ho u svého zaměstnavatele uplatňovat stále jako vyživovací osobu? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňovat můžete, pokud splňujete podmínky (syn nedovršil věku 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání, žijete ve společně hospodařící domácnosti). Zaměstnání Vašeho syna není překážkou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Žijeme s manželem společně v domku u mých rodičů, kteří se nyní rozhodli nám dům darovat. Je nějaký podstatný rozdíl po finanční nebo dědické stránce (máme 2 dospělé děti) zda bude nemovitost napsána pouze na mě (dcera) nebo i na manžela? Co je pro nás všechny nejvýhodnější? Děkuji. Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
V daném případě žádný rozdíl není. Pouze v případě, že by manželství dospělo k rozvodu, musíte počítat s tím, že by bylo třeba vlastnické vztahy k nemovitosti vypořádat. Jinak žádný rozdíl není, darovací daň neplatíte, jelikož jste příbuzní. Pokud by nemovitost byla darována vám oběma, v případě úmrtí jednoho z vás by jeho polovina byla součástí dědického řízení, pokud máte dvě děti, jako dědicové v úvahu připadají pozůstalý manžel a děti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Pracujem v ČR ako OBZP na dohodu do 10.000 Kč a iný príjem nemám a teda som aj samoplatca zdravotného poistenia. "Prohlášení poplatníka z dane." mám u zamestnávateľa podpísané. Chcela by som sa spýtať či musím podávať daňové priznanie. Učetní tvrdí, že v ČR nemusím žiadne daňové priznanie podávať, a po skončení roku mi zašle potvrzení o příjmech, ktoré si mám doložiť k môjmu daňovému priznaniu, ktoré podám na Slovensku. Avšak nerozumiem prečo by som vôbec mala podávať daňové p. na SVK ak tam nemám žiadnu prácu, neplatím ani soc. ani zdrav, poistenie, iba mi tam zostal zatiaľ trvalý pobyt, pričom bývam v Prahe v podnájme a celý rok sa zdržujem tu. Som povinná z dohody do 10.000 Kč podávať danové priznanie v ČR, ak je to moj jediný príjem? Ďakujem za odpoveď, Janka.
ODPOVĚĎ:
V České republice nemáte povinnost podat daňové přiznání k příjmům, které Vám plynou z dohody o provedení práce. Splňujete podmínku §38g, odst. 2, první věta Zákona o daních z příjmů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Oprava chyby v předané výpovědi dané zaměstnancem - postup jak chybu opravit
Od 2.8.2016 jsem byla zaměstnána u firmy na HPP doba neurčitá.
Hrubý příjem dle smlouvy byl 20.000 Kč měsíčně, výplatní termín 15. kalendářní den v měsíci. Nemám žádné srážky ze mzdy (děti, exekuce, atd.)
Poslední výplatu jsem dostala za srpen 2017 a to 15.9.2017.
Za září jsem dostala pouze 2.500 čistého a do dnešního dne již nic.
Pobočka firmy u nás skončila 31.10.2017, já jsem však v rámci dobrých vztahů se zákazníky řešila některé záležitosti v listopadu a prosinci.
Zaměstnavatel mi chtěl předat dohodu o ukončení pracovního poměru 5.11.2016, s tím, že datum ukončení na výpovědi bylo 31.10.2017.
Podruhé mi předložil výpověď 16.11., opět s datem 31.10.2017. Ani dohodu o ukončení pracovního poměru, ani výpověď od zaměstnavatele jsem nepřijala.
15.12.2017 jsem sepsala výpověď - okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení části mzdy. Dopis byl doporučeně s dodejkou, adresát nezastižen, dopis uložen a následně přebrán zaměstnavatelem 3.1.2018.
3.1.2018 jsem šla na úřad práce ČR, kde jsem v evidenci uchazečů o zaměstnání.
6.1.2018 jsem se setkala znovu se zaměstnavatelem za účelem předání věcí, které jsem používala v práci (PC, tiskárna, telefon, atd.), vše řádně předáno na předávacím protokolu. Znovu se mi snažili předat výpověď, tentokrát datem 16.11.2017 s tím, že už mě k tomuto datu odhlásili ze zdravotního a sociálního pojištění. Nepřijala jsem ji.
Až nyní jsem si všimla, že ve výpovědi mnou podané mám chybu - mám uvedeno, že dávám výpověď z důvodu dluhu na mzdě za září a říjen 2016 (má být 2017).
Jaký by měl být další postup?
1. Mám poslat pouze korekci původní výpovědi, tzn. uvést že dluh na mzdě je za měsíce září a říjen 2017 a nechat datum výpovědi 15.12.2017?
2. Mám poslat novou výpověď např. k 31.12.2017 s tím, že bude odeslána nyní?
3. Mám do výpovědi uvést všechny měsíce za kdy nemám mzdu (září-prosinec, včetně 20 dnů dovolené) nebo jsou různé spatnosti mezd v různých měsících?
Děkuji, Vladislava
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych zaslat korekci výpovědi a ponechat původní datum, tedy 15.12. V této korekci uvést všechny měsíce, za něž nebyla mzda vyplacena, a zároveň uvést počet dnů dovolené, které nebyly při ukončení pracovního poměru "proplaceny".
Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pravidelný termín výplaty v tomto období určuje zaměstnavatel (např. vnitřním předpisem), pokud pravidelný termín výplaty nebyl sjednán v kolektivní nebo jiné smlouvě. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že je nutné rozlišovat okamžik splatnosti mzdy a termín výplaty. Například výplatní termín je stanoven na 15. den v měsíci. Nicméně například mzda za listopad je splatná nejpozději 31.12.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Odhlášení trvalého pobytu v ČR a vyplácení důchodu - vlastnictví nemovitosti a problém s ověřením podpisu bez OP
Jsem vdaná v cizině, trvalý pobyt mám v CZ. Chtěla bych se odhlásit z pobytu v CZ. Vlastním ale byt, který je v katastrálním úřadu zapsán na moje jméno. Dále mám účet v bance v CZ na moje jméno. ze zdrav. pojištění jsem odhlášená. Jsem důchodce a pro výplatu důchodu v CZ musím měsíčně doložit ověřený doklad o žití. Důchod mi posílají do banky v CZ. Pokud nebudu mít OP, jak ověřím podpis v CZ? Řidičský průkaz mám cizí.
Jak mám postupovat, abych nějakým způsobem o nemovitost nepřišla? Děkuji za odpověď. Kateřina
ODPOVĚĎ:
Otázku trvalého pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Ukončení trvalého pobytu v České republiky upravuje § 10, odst. 12 uvedeného zákona: „Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana. To neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. “ Za ohlášení ukončení trvalého pobytu se platí správní poplatek ve výši 100 Kč.
Občan je povinen odevzdat občanský průkaz do 15 pracovních dnů od oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který vydal jeho občanský průkaz, nebo matričnímu úřadu podle místa trvalého pobytu. V případě, že tak neučiní, rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností o skončení platnosti občanského průkazu. Ukončení trvalého pobytu nemá vliv na státní občanství ČR ani na držení cestovního pasu ČR. Občan může požádat o vydání nového občanského průkazu, v němž nebude uvedena adresa trvalého pobytu na území ČR. Tento postup je možným řešením i pro Vás.
Zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí, že o fyzické osobě se do katastru zapisuje adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště. Nemovitost nacházející se v ČR tedy může do svého vlastnictví nabýt (vlastnit) i cizinec (občan bez trvalého pobytu v ČR). Nemusíte se tedy obávat toho, že byste kvůli ukončení trvalého pobytu o Vaši nemovitost přišla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Zvýšení platu sociálního pracovníka - od 1.1.2018 nebo už 1.11.2017?
Pracuji podle pracovní smlouvy na pozici - pracovník v sociálních službách a jsem zařazena do 6. platové třídy, 10. stupně. Zaměstnavatel mi odmítl vydat nový platový výměr s odůvodněním, že na zvýšení platu dle nařízení vlády nemám nárok od 1.11.2017, ale až od 1.1.2018. Můj platový výměr z 1.7.2017, podle kterého jsem dosud vyplácena vyměřuje v základním tarifu částku 19.550 Kč. Pracuji v příspěvkové organizaci na zdravotně-sociálním oddělení.
Můj dotaz tedy zní: mám nárok na zvýšení platu už od 1.11.2017? Jakým způsobem se mohu domoci svých práv, pokud zaměstnavatel pochybyl? Děkuji Tamara
ODPOVĚĎ:
Podle nařízení vlády č. 340/2017 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se zvýšení platů od 1.11.2017 týkalo pracovníků sociálních služeb a sociálních pracovníků v sociálních službách. Dále sociálních pracovníků u poskytovatele zdravotních služeb. Podle mého názoru, jste-li pracovníkem v sociálních službách, náleželo Vám zvýšení od 1.11.2017 a název oddělení, kde pracujete, nemůže hrát roli.
Zaměstnavatel se tak pravděpodobně dopustil nevyplacení části mzdy a je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce nebo na soud.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Zkolaudování nebytového prostoru na bytový bez návštěvy a přístupu pracovníky stavebního úřadu
Má pronajatá garáž – protokolárně pro železniční drezínu s kolejištěm vně i uvnitř, jako samostatný přistavěný nebytový objekt, přešla prodejem na nového majitele. Tento nyní již majitel, byl původně nájemcem sousedního stavebně odlišného objektu (v minulosti útulku dělníků ČD) smluvně pronajatého, jako objekt rekreační. Zřejmě korupčním jednání, aby se objekt neprodal ve výběrovém řízení (žádal jsem též o jeho odkoupením) prodejce ČD mimo mé vědomí, tyto dva objekty sloučil v jeden, provedl za mými zády kolaudaci, jako už jednoho bytového objektu.
Do mnou pronajatého objektu přitom nemohl nikdo při kolaudaci vstoupit vzhledem k jeho uzamčení. Stejně tomu bylo, když byl zpracován znalecký posudek o němž jsem též nebyl informován. Nový majitel se do objektu přihlásil k trvalému pobytu a tento mu byl prodán dokonce za cenu nižší než odhadní. Má původní smlouva však nebyla změněna z důvodu, abych se o prodeji nedozvěděl a stále zní na objekt nebytový.
Jistě došlo k porušení zákona už proto, že dle zákona 183/2006 Sb § 178 odst. 1 g. je objekt je mnou užíván v rozporu s tímto zákonným ustanovením.
Nyní čelím žalobě, mimo jiné, že novému majiteli ušel značný zisk z prostoru garáže (tedy z prostoru nebytového ač tak není zkolaudován), kterou měli určenou k podnikání.
Prosím, poraďte dle možnosti, nejlépe paragrafově, jak se úspěšně bránit.
Nyní je věc ve fázi mého vyjádření k žalobě s termínem 20.1.2017.
K soudu přiberu advokáta, jen jsem nepochopil, zda i jeho účast je součástí nákladů řízení při prohraném sporu, když jak jsem již byl vámi informován, žalobce mi nedoručil předžalobní výzvu.
Děkuji, Vladimír
ODPOVĚĎ:
Zda byla kolaudace Vámi užívaného objektu provedena správně či nikoli, nelze ze znění dotazu posoudit. Za provedení kolaudace nese odpovědnost místně příslušný stavební úřad. Máte-li zájem o získání podrobnějších informací o proběhlém kolaudačním řízení, můžete u místně příslušného stavebního úřadu nahlédnout do správního spisu. Potvrdí-li se Vaše domněnka o nesprávně provedené kolaudaci, můžete na tuto skutečnost upozornit místně příslušný krajský stavební úřad s podnětem k přezkumu rozhodnutí o kolaudaci.
Stejně tak není možné se (na základě Vašeho dotazu) vyjádřit ke správnosti či nesprávnosti postupu bývalého vlastníka předmětného objektu při jeho prodeji novému majiteli.
Došlo-li za trvání platnosti nájemní smlouvy ke změně vlastníka pronajaté věci (zde garáže), vstoupil nový vlastník do právního postavení pronajímatele, tzn. že se stal novým pronajímatelem, aniž by bylo nutné původní nájemní smlouvu upravovat či rušit (jak výslovně vyplývá z § 2221/1 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je podstatný § 2209 občanského zákoníku, dle něhož nemá pronajímatel právo během nájmu o své vůli pronajatou věc měnit. Za změnu pronajaté věci pak lze bezpochyby považovat i takovou kolaudaci pronajaté věci, která bude mít za následek rozpor užívání objektu dle nájemní smlouvy s povoleným užíváním dle kolaudačního rozhodnutí.
Porušil-li tedy původní vlastník objektu výše uvedené ustanovení občanského zákoníku, byl na základě Vaší výzvy povinen uvést právní poměry do původního stavu. Pokud jste se o této nežádoucí změně účelu užívání objektu dozvěděl až v době, kdy je vlastníkem objektu někdo jiný, přešla povinnost k nápravě poměrů právě na nového vlastníka objektu (tedy Vašeho současného pronajímatele). V této souvislosti je totiž nutné pamatovat na § 2205 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen:
a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Pokud bývalý pronajímatel o své vůli (tedy na základě vlastního rozhodnutí, přičemž k tomu nebyl nucen například rozhodnutím stavebního úřadu) provedl kolaudaci objektu tak, že tento objekt nyní užíváte sice v souladu s nájemní smlouvou, ovšem v rozporu s rozhodnutím o kolaudaci, jedná se o jednoznačné pochybení pronajímatele, v jehož důsledku můžete po pronajímateli požadovat nápravu. Povinnost k provedení nápravy pak samozřejmě přešla na nového pronajímatele objektu.
Užíváte-li objekt v souladu s nájemní smlouvou (tzn. že pronajímateli řádně platíte sjednané nájemné), je pronajímatel povinen tento stav respektovat. Na straně pronajímatele tak nemohla vzniknout finanční újma, za kterou byste nesl odpovědnost (neboť pronajímatel je dle nájemní smlouvy povinen strpět užívání svého majetku, a to i v případě, kdy to pro něj není zcela finančně výhodné).
Lze Vám doporučit, abyste využil služeb advokáta co nejdříve:
www.advokatikomora.cz
Vyjádření k žalobě Vám doporučuji připravit již ve spolupráci s advokátem. Vzhledem k blížícímu se konci lhůty pro Vaše vyjádření se můžete obrátit na soud s žádostí o prodloužení stanovené lhůty (tyto procesní úkony za Vás může samozřejmě obstarat advokát).
Co se týče Vámi zmiňované náhrady nákladů soudního řízení, je nutné vycházet z § 142a/1 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování (případně na poslední známou adresu) výzvu k plnění.
Toto ustanovení Občanského soudního řádu tedy upravuje pouze náklady žalobce. Pokud by byl žalobce procesně úspěšný, je možné, že mu nebudou přiznány náklady soudního řízení právě z toho důvodu, že Vám před podáním žaloby nedoručil tzv. předžalobní výzvu.
Budete-li v rámci soudního řízení zastoupen advokátem, budou náklady advokátního zastoupení představovat náklady soudního řízení na Vaší straně. Pokud budete procesně neúspěšný, ponesete tyto náklady samozřejmě sám. Budete-li naopak procesně úspěšný, je pravděpodobné, že náklady soudního řízení (vzniklé na Vaší straně, tedy zejména náklady Vašeho advokátního zastoupení) ponese procesně neúspěšný žalobce (jak vyplývá z § 142/1 Občanského soudního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Jak co nejvíce snížit daně z nájmu, pronájmu bytu, nemovitosti - náklady do fondu, opravy ad.
Vlastníme se ženou nějaké menší pronájmy, garsonky atd. , na které máme smlouvy a necháváme si peníze zasílat na účet. Víme, že lze odečíst 30% nákladů od těchto příjmů z nájmů, ale to je stále ještě vysoká částka ke zdanění. Nemovitosti jsme postupně nakoupili, většinou ve velmi špatném stavu a opravili tak, aby byli vhodné k pronájmu. Zjistili jsme, že investice na nákup, opravy a měsíční odvody do společenství vlastníků na údržbu, jsou celkem hodně vysoké. Proto hledáme možnost jak legálně snížit tyto příjmy z nájmu, aby částka ke zdanění byla co nejnižší. Moje otázka:
Prosím o uvedení možností uplatňování nákladů. Odpisy, 30% nákladů a je ještě nějaká jiná forma možnosti uplatňování nákladů?
1) Je možné uplatnit (jsem živnostník) svoji práci na opravu jednotlivých nemovitostí. (Jedná se např. o vybudování nového sprch. koutu, instalace nového záchodu, obklady v kuchyni, výroba a instalace nové kuchyňské linky, injektáž ve sklepním bytě proti vlhkosti, oprava omítek, vybudování zádveří, úklid, vymalování, údržba pozemku - sekání trávy před domem a mnoho dalších prací, na které nemám mimo nákupních dokladů za materiál jiný doklad. Vše jsem opravil a udělal sám s kolegem důchodcem.
Mimoto, některé opravy nemovitostí jsem udělal již v před rokem i déle, ale dosud ani práci ani materiál jsem neuplatnil.
2) Je možné tuto práci i doklady uplatnit zpětně a pokud ano, kolik roků?
3) Pokud jsem minulý rok uplatňoval 30 % nákladů a zpětně náklady nelze uplatnit, lze alespoň tyto výše zmíněné náklady uplatňovat letos (2018)?
4) Je možné uplatnit i třeba dopravu na místo nemovitostí při opravách a pokud ano, jak tuto dopravu prokázat?
5) Je možné uplatnit měsíční náklady na opravy a údržbu do společenství vlastníků?
6) Jaké málo známé, ale legální náklady je ještě možné u pronájmu nemovitostí uplatnit?
Děkuji Miloš
ODPOVĚĎ:
Zpětně výdaje uplatnit nelze, ty byly zahrnuty v 30 % paušálních výdajích. „Letos“ nemůžete uplatnit výdaje vynaložené v minulých zdaňovacích obdobích. K hodnotě vlastní práce se nepřihlíží. Pozor na některé výdaje, které mohou být technickým zhodnocením nemovitosti (výdaje na nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci, pokud hodnota u jednotlivého majetku převýší 40 000 Kč za zdaňovací období). Technické zhodnocení nelze uplatnit do výdajů v daném roce, ale navyšuje vstupní cenu nemovitosti pro odpisování.
Výdaje na dopravu v souvislosti s pronájmy uplatnit můžete, oprávněnost těchto výdajů se prokazuje knihou jízd. Můžete využít paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem za podmínek uvedených v § 24 odst. 2, písm. zt) Zákona o daních z příjmů. A to ve výši 5000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo měsíčně, anebo 4 000 Kč měsíčně, pokud vozidlo nepoužíváte pouze v souvislosti s dosažením, zajištěním nebo udržením příjmů, ale i soukromě.
Platby do fondu oprav společenství vlastníků uplatnit do výdajů nelze – není jisté, jakým způsobem budou prostředky využity. Výdaje na opravy společných částí domu uplatnit můžete, od SVJ si vyžádáte doklady a uplatníte poměrnou část.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Zrušení otcovství na pokyn matky - zapsaný otec není biologickým otcem
Může matka zakázat vycestování dítěte do zahraničí při styku otce s dítětem
Jsem vdaná 2014-2018. S manželem se nám v manželství narodila má dcera, která ale není biologickou dcerou manžela. Zhruba rok po svatbě jsme se rozešli a dodnes nerozvedli. Slibuje, že podá žádost a stále tak neudělal. Soudně na žádost manžela je dcera v mé výhradní péči, o návštěvy soudně nežádal. Výživné dceři platí 4000 Kč měsíčně celkem pravidelně. Bere si ji 1-2 krát měsíčně na 2 noci. Dcera k němu ale odmítá jezdit a dělá hrozné scény, pokud ji informuji dopředu, tak se i v noci počůrá, i když je už 2016-2018 bez plen a nemáme s tím žádný problém.
Občas má noční můry a pláče ze spaní a když se ji zeptám, co se jí zdálo, tak odpoví, že byla u táty. Chce ji vzít na Slovensko, za rodinou na 4 dny, já s tím souhlasila, ale navrhla jsem mu, že mu ji tam ale odvezu, nechám ji tam a zase odvezu do Prahy. Mám z takto dlouhé cesty obavy, protože sama jsem s ní zvyklá jezdit často, ale dcera je dosti upovídaná a vyžaduje pozornost a tak. Manžel není zdatný řidič a neumí s dcerou úplně komunikovat. Prostě se o ní bojím, proto návrh zadarmo ji odvézt, předat, vyzvednout a odvézt zpět domu. Mohu mu zakázat vyjet na Slovensko a nebo jak mám prosím jednat.
Dále pak bych potřebovala řešit i kvůli budoucnu, zda je možné zbavit manžela otcovství, když není její biologický otec a neví to.
Dcera necelé 4 roky, narozena po 4 měsících manželství
Manželství cca 4,5 roku, zatím nerozvedeni
3 roky spolu nežijeme
Dcera je v mé výhradní péči, bez soudem určených návštěv, o které manžel nežádal
Otec není biologický a neví o tom, ale je mým cílem ho informovat a udělat testy otcovství. Děkuji moc. S přáním krásného dne, Leona.
ODPOVĚĎ:
Jestliže styk dcery s otcem není upraven soudně, záleží jen na Vás, jak se s dceřiným otcem dohodnete. To platí i pro Vámi zmiňovanou cestu na Slovensko. Pokud se nedomníváte, že by se Váš manžel dopustil dceřina únosu, nevidím důvod, proč mu cestu s dcerou na Slovensko zakazovat. Jestliže se obáváte toho, jak dcera dlouhou cestu s otcem zvládne, nabídka, že ji přivezete a zase odvezete, může být dobrým kompromisem.
Co se týče otcovství, pokud nechcete, aby Váš manžel byl nadále uveden jako dceřin biologický otec, je zapotřebí přistoupit k popření otcovství. Dle § 789 nového občanského zákoníku ale může matka dítěte opřít, že otcem dítěte je její manžel, jen do šesti měsíců od narození dítěte. Tuto lhůtu jste tedy již bohužel promeškala. Zákon sice umožňuje zmeškání popěrné lhůty prominout, ale pouze v případě, že to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Situace, kdy dítě zůstane bez otce, v zájmu dítěte zpravidla nebývá.
V současné situaci tedy může otcovství popřít Váš manžel, a to nejdéle do šesti let věku dítěte. Současně platí, že: „Narodí-li se dítě před stošedesátým dnem od uzavření manželství (což pravděpodobně bude Váš případ), postačí k tomu, aby se nemělo za to, že otcem dítěte je manžel matky, aby popřel své otcovství. To neplatí, souložil-li manžel s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než stošedesát a více než tři sta dní, nebo věděl-li při uzavřením manželství, že je těhotná. Záleží tedy také na okolnostech, za jakých k početí Vaší dcery došlo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Situace: zaměstnavatel (s. r. o.) podniká na základě živnostenského oprávnění s předmětem obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnostmi. Např. nákup/prodej (IT zboží). Jeho zaměstnanec by si zavedl živnost (fyzická osoba) jako vedlejší a měl by rovněž zapsáno oprávnění obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnosti - např. reklamní činnosti (pomáhal by s marketingem firmám z oblasti potravin). Jednalo by se o střet zájmů - tedy ač je předmět podnikání podle živnostenského oprávnění shodný, tak z hlediska posouzení intenzity není naplněn smysl a účel § 304 ZP – pro upřesnění by rozsah takové činnosti zaměstnance byl s malým finančním rozpočtem, v jiném odvětví (IT vs. potraviny a prodej vs. reklamní služby), takže by nedocházelo k omezování činnosti zaměstnavatele.
Pokud by tedy zaměstnavatel v tomto případě dal zaměstnanci výpověď pro porušení tohoto paragrafu, tak by při případném soudním sporu byla velká pravděpodobnost, že bude prohlášena za neplatnou? Je jinak v tomto případě nutné, aby si zaměstnanec obstaral souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti od svého zaměstnavatele?
Děkuji, Zdraví Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud by zaměstnanec podnikal ve zcela jiném oboru, pak by toto nemělo být důvodem pro výpověď.
Ačkoliv je dle zákoníku práce zakázána činnost zaměstnance shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, je v případě předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
třeba zkoumat, jaké obory zaměstnavatel a zaměstnanec skutečně vykonávají. Pokud se jedná o jiné obory, nemělo by být jednání zaměstnance považováno za porušení zákazu konkurence.
Posouzení platnosti výpovědi a důvodů pro ni by však v konkrétním případě posuzoval jedině soud.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Otázka je tato: Můžu očekávat nějaké problémy v případě občasnskoprávní žaloby v případě popsaném níže? Jak se mám chovat, pokud dostanu předžalobní upomínku? Nerad bych na základě výhrůžek od člověka s nekalým jednáním stahoval stránky, které slouží jako varování před jeho praktikami. Trestní žaloby se nebojím, předpokládám, že policie má v tomto případě soudnost a bude stačit předložit fakta.
Zrušená objednávka:
V listopadu jsem si objednal v dobré víře na síti Facebook od člověka XX produkt s názvem Smrčkový sirup. Zaplatil jsem dopředu převodem na účet. Další den jsem našel v jeho prodejní skupině otisky obrazovky, kde zobrazil konverzaci s jiným zákazníkem (který se jenom ptal, kdy dostane své předem zaplacené zboží) a vyjadřoval jsem se o něm velmi nelichotivě. Já jsem se slušně ohradil: Nezlobte se, ale dnes (08.02.2018) je standardem se zákazníkem komunikovat do druhého dne. Na základě této konverzace mě pan X zrušil (zřejmě jako trest) mou předem zaplacenou objednávku s tím, že mi peníze zašle na konci měsíce. Já mu na to napsal (parafrázuji) : Toto se mi opravdu nelíbí a tuhle zkušenost s Vámi zveřejním jako varování ostatním. Na to mi pan X vyhrožoval "sejdeme se u soudu" a okamžitě mě na Facebooku zablokoval. To prakticky znamená, že nevidím žádné jeho příspěvky ani s ním nemohu komunikovat.
Zveřejnění konverzace a další nespokojení zákazníci:
Svou konverzaci jsem zveřejnil ve skupině, kde jsem objednával zboží. Je možno vidět zde: https://www.facebook.com/groups/dom.potr/permalink/1343369819106865/.
Na to se mi dostalo další vyhrožování soudem komentáři pod tímto příspěvkem. Opakovanou komunikací a vyzýváním přes další lidi se mi podařilo své peníze asi po 20 dnech získat zpět. Ale soukromě se mi začali na základě zveřejnění ozývat lidé s podobným přiběhem: "Dotázal jsem se Levého na to, kdy dostanu zboží a on mi sprostě nadával a okamžitě mě zablokoval.". Jedné paní, co podala na Levého trestní oznámení, jsem poradil, ať založí na Facebooku skupinu, kde se budou podobně postižení lidé organizovat. Ale ona to technicky neuměla, takže jsem se nabídl, že to udělám.
Skupina na Facebooku
Založil jsem na Facebooku skupinu "Pozor na: Domácí výrobky... (XX, YY, ZZ) " https://www.facebook.com/groups/1963030560650972/?ref=bookmarks.
Do této skupiny se začali přidávat obdobně postižení lidé a probíhala v ní komunikace s cílem zkoordinovat podaná trestní oznámení tak, aby jednotlivé útvary policie o sobě věděly.
Tato skupina je uzavřená, tzn. její příspěvky vidí pouze lidé, kteří požádají o připojení a já je osobně schválím. Postupně jsem založil i veřejné stránky, kde uvěřejňuji pouze pravdivé informace o panu Levém a jeho podnikání: "Pozor na: Domácí výrobky XX, YY, ZZ" https://www.facebook.com/pozor.na.milan.levy.hana.raskova.milada.plodrova/.
Tyto stránky jsou přistupné všem na síti Facebook.
Vyhrožování a urážení členů skupiny
Milan levý se pokusil pod několika falešnými identitami proniknout do skupiny. Začal její členy veřejně nazývat "blby", "pipinami", "kretény" a podobně. Začal jejím členům vyhrožovat, že až s nimi skončí, budou rádi, že mohou dýchat. Začal vyhrožovat žalobami, předžalobními upomínkami a soudy.
Fakta o panu Levém
Postupně se nám s pomocí policie a lidí ve skupině podařilo zjistit, že pan X je několikrát odsouzený recidivista, který podniká bez jakéhokoliv oprávnění. Nevykazuje žádné příjmy a pro platby používá účty cizích žen. Nemá povolení ani pro podnikání ani pro výrobu přípravků, které podává. Je na něj podané několik trestních oznámení pro nedodání zboží (celkem asi 3700 Kč) a policie ho vyšetřuje pro trestný čin neoprávněného podnikání. Jsou podány podněty na živnostenský úřad pro neoprávněné podnikání, na ČZPI na nepovolenou výrobu potravin atd.
Má otázka je napsaná v úvodu:
Můžu očekávat nějaké problémy v případě občasnskoprávní žaloby v případě popsaném výše? Jak se mám chovat, pokud dostanu předžalobní upomínku? Má pan XX v tomto případě šanci něco vysoudit? Celou dobu jsem si dával pozor, abych o něm uváděl pouze pravdivá fakta.
Odpovídám jako správce skupiny na sociální síti za to, co napíší členové skupiny v uzavřené skupině? Podle mne ne.
Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
V případě, že by Vám byla doručena předžalobní upomínka, je nezbytné ji důkladně prostudovat, co přesně tento člověk požaduje (zda abyste se zdržel dalšího jednání či abyste mu nahradil vzniklou újmu). Samotné zaslání předžalobní upomínky neznamená, že automaticky bude následovat žaloba. Není povinnost podat po zaslání předžalobní upomínky žalobu. Nicméně je vhodné na ni nějak reagovat, nejlépe dopisem (zaslaným doporučeně), ve kterém budete oponovat takovým domnělým nárokům. Pokud by byla podána žaloba, doporučuji obrátit se na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz). Nicméně tento druh žalob je poměrně náročný a obtížný a také nákladný a je otázkou, zda by do tohoto typu soudního sporu daná osoba šla. Jako správce skupiny nejste odpovědný za příspěvky jednotlivých členů, odpovědnost je u osob, které takové příspěvky vkládají.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Reklamace plavek - na tělo nepřiléhá horní díl (drží křížením provázků za zády)
Koupila jsem na internetu dvojdílné plavky, ale při plavání a pobytu ve vodě jsem zjistila, že vůbec na těle nedrží vršek plavek. Mají vzadu překřížení, které drží plavky zároveň za krkem i na hrudi, a při každém pohybu se plavky posouvají, a prostě nedrží. Že je mám nasazeny dobře, jsem si mohla ověřit z videí i fotek na stránce prodejce.
Plavky jsem dala vyzkoušet několika dalším ženám kvůli vyloučení subjektivnosti, a všechny potvrdily, že plavky skutečně nedrží i při sebevětším utažení.
Domnívám se, že plavky jsou prostě špatně vymyšleny, a neplní svůj účel - čili pobyt ve vodě, plavání atd.
Plavky však byly zakoupeny před dvěma měsíci, ale měla jsem možnost je vyzkoušet ve vodě až nyní - samozřejmě po odstřižení všech cedulek.
Chci se tedy zeptat, co mám uvést v reklamaci? A také se chci zeptat, zda s vrškem plavek můžu vrátit i spodek? V internetovém obchodě je sice každý díl prodáván zvlášť, ale vršek i spodek jsou pojmenovány stejně a patří k sobě. Navíc mají velice atypický vzor, a tedy pouze spodek plavek by mi byl k ničemu. Ještě dodám, že spodek a vršek jsem kupovala najednou v rámci jedné objednávky. Zajímá mne tedy, jestli zboží, které má dvě části a reklamuje se jen jedna, je možno vrátit společně, pokud jeden bez druhého je víceméně nepoužitelný?
Ještě mám jeden dotaz ohledně reklamací obecně. Pokud do 6 měsíců od koupě reklamuji nějaké zboží, musí mi prodejce vyhovět v požadavku na typ vyřízení reklamace? Když např. zvolím výměnu zboží a prodejce jej místo toho opraví, nebo když zvolím vrácení peněz a prodejce mi místo toho vymění zboží, tak je možno odstoupit od kupní smlouvy a žádat vrácení peněz? Nebo je i v této 6 měsíční lhůtě jen na prodejci, jako formu reklamace zvolí?
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Prodávající především odpovídá za to, že se nabízená věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, Plavky by tedy skutečně měly být použitelné pro plavání. Vzhledem k tomu, že nebude možné vadu odstranit, a nové plavky by pravděpodobně měly stejnou vadu, jste oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz.
Pokud jde o vrácení peněz za spodek plavek, zde by nárok na vrácení peněz být dán neměl, neboť se jedná o samostatně prodávané zboží. Na druhou stranu je zřejmé, že se jedná o provázané zboží, doporučil bych tedy od smlouvy odstoupit ohledně obou částí plavek a případně vyčkat na reakci prodejce.
K obecnému dotazu ohledně reklamací lze uvést, že je na zákazníkovi, jaký způsob vyřízení reklamace bude požadovat. Primárně však může žádat o opravu, resp. odstranění vady. Následně by mohl požadovat dodání nové věci, a pokud to nebude možné, pak od smlouvy odstoupit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Rozvod u soudu - co když se jedem z manželů nedostaví na soudní stání, řízení?
Podala jsem návrh na rozvod - nesporný.
Soud údajně zašle termín, kdy proběhne stání u soudu.
Když např. manžel pozvánku nevyzvedne a nedorazí k soudu, má to na průběh rozvodu nějaký vliv?
Vím, že ke stání vůbec nemusíme dorazit, že? Musíme se z nějakého důvodu omluvit nebo se prostě naše účast neočekává?
Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Naopak, i v případě smluveného rozvodu se účast očekává a pokud byste nedorazili, je velmi pravděpodobné, že na tomto prvním jednání bez vaší účasti rozvedeni nebudete. Pokud ale plánujete neúčast, bylo by minimálně dobré, aby místo účastníků k jednání přišli jejich advokáti. Pokud se druhá strana nedostaví, je velmi pravděpodobné, že manželství bude rozvedeno, ale vždy záleží na konkrétním soudci, každý se k neúčasti v případě rozvodu staví jinak. Pokud tedy chcete mít stoprocentní jistotu, že rozvod na první stání proběhne, k jednání jděte osobně, je důležité, aby tam alespoň jeden z účastníků byl přítomen.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Konkludentní uznání dluhu - promlčecí doba, lhůta
Potřebuji udělat jasno v tom jak má vypadat konkludentní uznání dluhu v praxi a jak je to s promlčecí lhůtou. Nyní mám závazek po splatnosti a jsem 2 měsíce před koncem promlčecí lhůty (3 roky splatnost, 3 roky promlčecí lhůta). Dlužníci (partneři, ne manželé) nechtějí podepsat uznání dluhu. Tak mě napadl ještě ten konkludentní způsob uznání. Můžu vyhotovit tabulku s nadpisem "Přehled splátek k dlužné částce 100 000, -" do tabulky napsat jednotlivé splátky s datem, které proběhly od počátku i během promlčecí lhůty? Všechny tyto splátky by byly bez podpisu (zpětně mi ho asi nedá) a nechala bych si podepsat pouze poslední splátku, která teď proběhne. Je toto konkludentním uznáním dluhu nebo jsem to špatně pochopila? Dlužnice si to tak vede, aby tím prokázala úhradu dluhu (má u splátky podpis věřitele). Jak je to s promlčecí lhůtou? Pokud by byla 10 let od poslední splátky, tak by šla promlčecí lhůta do nekonečna. Přitom někde jsem četla v občanském zákoníku, že promlčecí lhůta může být maximálně 15 let. Jaký vliv na to má, že tam bude vždy jen podpis jednoho dlužníku a druhý o tom jako neví? Je tedy možné že podpisem jedné poslední splátky se promlčecí lhůta staví a začíná běžet nová?
Děkuji, Gabriela
ZPOŽDĚNÉ PUBLIKOVÁNÍ DOTAZU VE VEŘEJNÉ SEKCI BPP
ODPOVĚĎ:
Konkludentním uznáním dluhu je takové plnění, kdy dlužník plní dluh jen zčásti a lze-li z okolností věci usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Dlužník tedy nečiní výslovné formální uznání, ale jiné právní jednání, se kterým zákon spojuje právní domněnku uznání dluhu, na nějž je částečně plněno, dochází tedy k uznání dluhu faktickým jednáním dlužníka.
Pokud jsou dlužníci manželé a dluh je součástí SJM, stačí, když hradí jeden a dle popisu Vaší situace lze uzavřít, že se v tomto případě jedná o konkludentní uznání, aniž byste je nechala cokoliv podepisovat. Promlčecí lhůta běží od splatnosti každé splátky, maximální promlčecí lhůta na to nemá vliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Kontrolní komise s nedostatečným počtem členů - usnášeníschopnost a nárok na odměnu v nefunkčním orgánu SVJ
V našich stanovách SVJ máme jedním z volených orgánů kontrolní komisi, jejíž počet mají tvořit 3 členové a jejich funkční období má být pětileté.
Od 1.8.2017 zůstal v komisi pouze její předseda a nikdo z vlastníků nemá o členství v kontrolní komisi dlouhodobě zájem. Předseda této komise však vystupuje jako by komise byla funkční a na stránkách našeho SVJ se dokonce objevil i zápis z jednání této již pouze jednočlenné komise.
Lze považovat 1 člena za funkční komisi a pokud ne, má tento člen nárok na odměnu za svou práci v takto nefunkčním orgánu?
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Pokud neodpovídá počet členů počtu stanovenému ve stanovách, nelze považovat rozhodnutí takové komise za platná a bylo by tedy nutné - za předpokladu - že se nikdo nechce členem komise stát, změnit ve stanovách počet členů na jednoho, tzv. revizora SVJ. Otázka, zda má nárok na odměnu, by měla být předmětem schůze SVJ, na které by měly být změněny stanovy a uvedeny do souladu s faktickým stavem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Neschválení výjimky ze stavební uzávěry z důvodu nepodepsání smlouvy o spolupráci - stavebník nedostal žádnou smlouvu k podpisu
Opakovaná nečinnost zastupitelstva města - kam poslat stížnost, jak postupovat a donutit zastupitelstvo k rozhodnutí
Na území, kde chceme postavit RD, je stavební uzávěra s možností udělení výjimky ze stavební uzávěry.
Od října 2016 jsme 6x podali žádost o výjimku ze stavební uzávěry. Ani v jednom případě jsme nedostali písemné rozhodnutí, které se doručuje do vlastních rukou.
4x se vůbec naší žádostí nezabývali ani ji zastupitelé neprojednali.
2x ji projednali, ale nerozhodli, pouze odložili (v obou případech na základě jiných podmínek, v prvním případě z důvodů nepředložení územní studie, v druhém případě do doby podepsání smlouvy.).
10/2017 upozornili krajský úřad jako nadřízený orgán na nečinnosti Zatupitelstva města.
KÚ nařídil příkazem ze dne 04.10.2017 městskému úřadu, aby rozhodl do 60 PRACOVNÍCH dnů ne do 60 dnů. Zde vidíme jak spolupracuje krajský úřad s městem. Takže se naše čekání na vyjádření o výjimce ze stavební uzávěry prodloužilo díky PRACOVNÍM dnům ze dvou na tři měsíce. Neuvěřitelné při upozornění krajského úřadu na roční nečinnost orgánů???
Opět jsme se dozvěděli pouze ze zápisu zastupitelstva, že 22.11.2017 rozhodli: "Zastupitelstvo města neschvaluje výjimku ze zákazu stavební činnosti podle Územního opatření o stavební uzávěře pro novostavbu rodinného domu z důvodu nepodepsání smlouvy o spolupráci".
Bohužel jsme žádnou smlouvu k podpisu nedostali, ani nebyla žádná smlouva navržena nebo projednána, takže jsme taky nemohli žádnou smlouvu podepsat?
29.12.2017 doběhla lhůta 60 pracovních dnů, kdy mělo zastupitelstvo rozhodnout. Opět jsme nedostali žádné písemné rozhodnutí podle § 72 odst. 1 správního řádu.
Poněvadž proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat, nabízí se nám pouze možnost napadnout zamítavé rozhodnutí obce správní žalobou dle § 65 a násl. soudního řádu správního, ale k tomu potřebujeme právě výše zmíněné písemné rozhodnutí, abychom mohli podniknout další kroky.
Máme se opět obrátit na KÚ, aby obec upozornil na §72 správního řádu, podle kterého má postupoval?
Chtěla bych požádat o radu, zda máme přes advokátní zastoupení požádat o správní žalobu na zamítnutí výjimky ze stavební uzávěry nebo máme sepsat smlouvu, kterou jsme údajně nepodepsali (Zde máme obavy, že budou chtít do smlouvy zavést pro nás nerealizovatelné podmínky, jako vybudovat příjezdovou cestu k ostatním dvěma pozemkům patřícím obci, které se nacházejí nad naším pozemkem, jejich zasíťování a následné předání obci, jinak nám nepovolí výjimku ze stavební uzávěry).
Zde to bohužel tak funguje, že si zastupitelstvo diktuje podmínky, které má stavitel splnit, jinak nedostane výjimku ze su. V říjnu 2005 schválilo zastupitelstvo nařízení o stavební uzávěře na celé území. V březnu 2011 bylo toto nařízení rozsudkem Nejvyššího soudu zrušeno, ale v říjnu 2011 zastupitelstvo schválilo znovu zpracování návrhu o stavební uzávěře s tím, že územní opatření o stavební uzávěře v daném území bude platit do doby, než bude pro danou oblast vydán regulační plán. Stavební uzávěra zde trvá dodnes. 6 a 1/4 roku již trvá proces vydání regulačního plánu. Z toho zřejmě vyplývá, že se stavební uzávěra zastupitelstvu zamlouvá a nespěchají se schválením regulačního plánu, poněvadž mohou kohokoliv "vykořisťovat" oficiální cestou. Neslouží stavební uzávěra v tomto případě pouze k nucení podání žádosti o výjimku ze zákazu a omezení a s tím spojených finančních plnění městu a jeho představivelům?
Za jak dlouho rozhodne krajský soud o žalobě? Ke stavbě RD máme hotovou kompletní projektovou dokumentaci i s vyjádřením všech dotčených orgánů, čekáme pouze na stavební uzávěru. Děkuji za odpověď. S pozdravem Šárka
ODPOVĚĎ:
Územní opatření o stavební uzávěře vydává rada obce, event. rada kraje. Podmínky pro povolení výjimek z uzávěry jsou uvedeny přímo v tomto územním opatření a měly by být jednoznačně vymezeny (např. i pokud je vyžadováno uzavření smlouvy o spolupráci, mělo by být toto vymezeno v takovém územním rozhodnutí včetně skutečností, co má být obsahem smlouvy o spolupráci – alespoň v obecných obrysech).
Nemá pro Vás příliš velký význam pokoušet se sepsat smlouvu o spolupráci, pokud netušíte, co má být jejím obsahem. V tomto směru doporučuji se obrátit na radu a zjistit, jaké má požadavky.
Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat. Samotný zákon tedy předvídá, že o výjimce bude vydáno rozhodnutí, kdy vzhledem ke skutečnosti, že rozhoduje rada obce/kraje, musí být dodržena náležitá (písemná) forma pro takové rozhodnutí. Což jak vyplývá z Vámi uvedených skutečností, nebylo splněno.
Nelze zcela předvídat, jak dlouho by trvalo řízení před krajským soudem. Délka je závislá na složitosti případu, zahlcenosti soudu apod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Účastník soudního řízení může požadovat náhradu nákladů - co to znamená?
Jsem předvolán k soudu o určení poměrů k nezl. dětem v rámci rozvodu manželství. S manželkou máme sepsanou dohodu, jde o rozvod nesporný. V poučení k předvolání je psáno: "Jako účastník řízení můžete požadovat náhradu nákladů, které vám vzniknou, zejména hotové výdaje... a odměnu za zastupování advokátem nebo notářem."
Pokud soud rozhodne dle naší dohody, je to bezpředmětné. Pokud by ale soud rozhodl jinak, a to v můj neprospěch, budu mít zřejmě právo se odvolat a dojde k dalšímu jednání. Pokud se v tomto dalším jednání nechám zastupovat advokátem, a požádám dle výše uvedeného o náhradu nákladů vynaložených na odměnu advokátovi, bude mi náhrada přiznána? Jaká jsou kritéria pro (ne) přiznání náhrady?
Děkuji. Tomáš
ODPOVĚĎ:
V daném případě by Vám náhrada nákladů byla přiznaná pouze v případě, že by jedna strana na rozvodu trvala a druhá s ním nesouhlasila. Pak by soud přiznal náhradu nákladů úspěšné straně, tj. té, která by navrhovala to, čemu by soud vyhověl. V řízení o rozvod manželství lze v neprospěch manžela rozhodnout pouze v případě, že by jeden rozvod chtěl a druhý ne. Žádná jiná varianta neúspěchu u rozvodu neexistuje. A u smluvených rozvodů, jak správně uvádíte, je otázka náhrady nákladů řízení naprosto bezpředmětná, vždy si každý nese své náklady sám.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Vystěhování potomků nájemníka s ukončenou nájemní smlouvou - práva, nároky potomků nájemníka
1997 jsem koupil byt s nájemnicí. Byty prodávalo město. Původní nájemnice již v bytě nebydlí, ale jsou tam její děti. Ani oni nemají /odmítají podepsat/ se mnou nájemní smlouvu. Platí náklady za energie a do bytového fondu.
Před třemi lety neplatily ani toto a mě hrozila exekuce na byt proto jsem začal tyto platby platit sám a oni mi to splácí.
V současný době je nájemnice v insolvenci. a platby chodí včas. Nicméně dlužné nájemné které neplatila před třemi lety, které po nich žádám okamžitě uhradit mi odmítají zaplatit, rovněž požaduji nájemné,
V bytě bydlí dvě dospělé pracující osoby. Jedna je v insolvenci.
Dotaz:
1/ Můžu požadovat platby po které koli z nich- tedy po té co není v insolvenci?
2/ Můžu je vystěhovat okamžitě, když se mnou nemají žádnou nájemní smlouvu?
Z jakého důvodu?
- Odmítnutí nájemní smlouvy?
- Neplacení nákladů spojených s bydlením před 2-3 lety? nyní zálohy platí ale jen tyto zálohy.
- Neplacení nájemného -nemám s nimi smlouvu v jaké výši- lze i zpětně?
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Podle § 2238 NOZ "Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou". Ve Vašem případě je otázkou, do jaké míry tito nájemníci žili a žijí v bytě v dobré víře, nicméně za situace, kdy v bytě tyto osoby, resp. jejich matka žili už od roku 1997 a Vy jste se nesnažil je vystěhovat, bych se do určování neplatnosti nájemní smlouvy nepouštěla a k věci přistupovala spíše tak, že smlouva existuje a byla uzavřena. Dlužný nájem, který vznikl před dvěma lety, není nyní důvodem pro okamžitou výpověď, nicméně bych doporučila podat výpověď s tříměsíční výpovědní dobou s odůvodněním, že vznikl dluh na nájmu, čímž se dopustili bezdůvodného obohacení. Dlužné nájemné pak můžete vymáhat po kterékoliv z osob, tedy i té, která není v insolvenci a pokud jde o výši nájmu, tak tu můžete vymáhat v částce, jaká je obvyklá v dané lokalitě (podívejte se na realitní servery). Upozorňuji, že můžete požadovat z důvodu promlčení pouze tři roky zpětně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Přivýdělek opatrovníka pečujícího o osobu blízkou - jak nepřijít o příspěvek na péči?
Jsem soudem stanovený opatrovník své maminky, přesto bych si ráda formou brigády (záskok za nemoc a pod.) přivydělala. Mamince náleží od ÚP příspěvek na opatrovníka ve výši 8000Kč + 400Kč na mobilitu, které mi nechává.
Zaměstnavatel se mnou chce sepsat smlouvu/dohodou za podmínek, pro mne, obávám se že nevýhodných. Vzhledem k tomu, že chce abych vykonávala v plném rozsahu práci za nemocného (či jinak chybějícího) zaměstnance, skutečnosti kdykoli zastoupit a vykonávat práci (do 1/2hod. jsem na místě) a samostatnosti při plnění úkolů. Ve smlouvě totiž uvádí jako výkon práce - úklid a vybalování zboží (což je minimum z požadované činnosti) hlavní náplní je obslužný úsek uzenin a lahůdek. Odměna za odvedenou práci je 65Kč/hod. tedy min. a navíc mne tato činnost není započítávána do důchodového pojištění.
Můj dotaz: jak by měla vypadat smlouva, pokud tedy tato možnost existuje, která by pro mne byla v mém případě nejvýhodnější. Nyní mám výše uvedený příjem, který ale pobírá moje maminka na péči a za mě platí stát soc. a zdr. pojištění a doba péče je započítávána do důchodu. Mohu tuto situaci ještě nějak vylepšit vhodnou smlouvou nebo ne? Respektive jak nebo co si mohu ještě dovolit ke zlepšení finanční situace potažmo důchodu (jsem ročník 1965, vdaná a mám dvě dospělé děti, jedno ještě nezaopatřené/ VŠ) děkuji za odpověď
Miroslava
ODPOVĚĎ:
Jako opatrovník a pečující osoba si přivydělat můžete, výše výdělku není v tomto případě nijak omezena. Pro Vás je samozřejmě výhodnější pracovat na klasickou pracovní smlouvu nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) než na dohodu o provedení práce (DPP). Z klasické pracovní smlouvy je za Vás odváděno zdravotní, sociální i nemocenské pojištění. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) platí totéž, pokud Vaše měsíční hrubá mzda bude alespoň 2.500 Kč měsíčně. Na DPČ nesmíte průměrně u jednoho zaměstnavatele pracovat více než 20 hodin týdně, tedy polovinu běžné pracovní doby. U dohody o provedení práce (DPP) za Vás bude zdravotní, sociální i nemocenské pojištění odváděno až při výdělku nad 10.000 Kč měsíčně, na tuto dohodu můžete u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok.
Od ledna 2018 dochází k navýšení minimální mzdy – minimální měsíční hrubá mzda se navyšuje z 11.000 Kč na 12.200 Kč a hodinová hrubá mzda se navyšuje z 66 Kč na 73,20 Kč na hodinu. Pokud Vám zaměstnavatel nabízí nižší hodinovou mzdu (odpovídající roku 2017), měla byste ho na toto navýšení upozornit a na nižší hodinovou hrubou mzdu nepřistupovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Jak donutit manžela ke zrušení a vypořádání nemovitosti v SJM z důvodu nepečování o nemovitosti
S manželem máme rozdílné trvalé bydliště, manžel ho má 01/2015-01/2018 v nemovitosti, která jako jediná je v našem SJM. Nemovitost vlastníme cca 20 let, většina investic byla pořízena z mých prostředků. Manžel nechal vše zchátrat, problémy se sousedy, kteří věc i medializovali a situaci se snažili využít k levnému odkupu.
Vše vyvrcholilo jeho alkoholismem a následnou léčbou.
V době jeho léčení jsem najala člověka, který alespoň pozemek (3000 m2) a rozpadlé hospodářské objekty dal do pořádku.
Od té doby manžel snad abstinuje, ale o nemovitost stále nepečuje, ale hlavně ani řešit nechce. Situace se vrací. V objektu jsou i zvířata, která komplikují snadné řešení situace, v podstatě mě tím vydírá, v nemovitostí chce být sám, akceptuje, abych během víkendu uklidila nejnutnější a zase odjela.
2017 se ztratila voda ve studni, z peněz ze svého dědictví jsem zaplatila vrt. Pozemek je od té doby nezkultivován, nedodělané rozvody vody atd.
Jaké jsou možné právní nástroje k tomu, aby manžel dobrovolně odešel za finanční vyrovnání?
Děkuji, Saša
ODPOVĚĎ:
Dokud jste manželé, právní nástroj k vystěhování manžela není žádný. Bohužel z titulu manželství a SJM jste povinni o nemovitost pečovat společně a není rozhodné, kdo se případně stará více. Stejně tak jste oba oprávněni nemovitost užívat. Jediná možnost mimo rozvod by byla, kdybyste uvedenou nemovitost formou notářského zápisu za souhlasu obou manželů vyjmuli ze SJM a vložili do Vašeho výlučného vlastnictví. Pak byste byla oprávněna manželovi přístup do nemovitosti odepřít.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Pokuta za nesprávně vedené účetnictví účetní z důvodu nedodání podkladů plátcem daně a nesoučinnosti plátce
Měl bych dotaz ohledně vedení účetnictví firmy s. r. o. , nesoučinnosti klienta. V průběhu 2014 a 2015 jsem zpracovával účetnictví jednomu klientovi za jeho s. r. o. , fyzickou osobu a honební společenstvo, kde byl myslivcem. Klient mi posílal doklady vždy na poslední chvíli v s. r. o. , např. v den podání, někdy i později. Vždy jsem ale všechno podal. Bohužel jsem neměl žádný živnostenský list a smlouvu jsme mezi sebou také neměli, pouze emailovou korespondenci, takže jsem žádné peníze následně nedostal.
V průběhu roku 2016 po mě chtěl podat daňové přiznání, ovšem nedodal mi bankovní výpisy a žádné úhrady, které provedl nebo které jemu byly provedeny. Daňové přiznání odmítl podat, mám potvrzené s tím, že jsem ho seznámil o tom, že si musí přiznání podat sám a předal jsem mu veškeré doklady za 2014,2015.
Během 2016 se mnou klient nekomunikoval, přiznání k DPH jsem tudíž podával nulové a podepisoval, i když jsem neměl plnou moc.
2017 mi zavolal z jiného čísla, jestli mu dám všechno do pořádku, jelikož měl v průběhu roku 2016 problémy (dostal se do insolvence jako fyzická osoba a následně spadl do konkurzu – přišel o dům). Nakonec jsem mu řekl, že ano, ale že mi musí dodat dokumenty ke zpracování. Zaslal mi dokumenty pouze za fyzickou osobu a honební společenstvo, které jsem mu opět zpracoval, ale za s. r. o. nic. Jelikož jsem to chtěl dořešit, volal jsem mu i 6x denně, nebral mi ovšem telefon nebo napsal zprávu typu „aspoň v neděli chci mít volno nebo seču trávu“.
Když jsem mu zavolal z jiného čísla, telefon mi vzal a slíbil mi doklady zaslat, bohužel nezaslal a opět nezvedal telefon. Navštívil jsem v té době i daňové poradce, se kterým se jsem radil a následně jsem došel i k právníkovi. Ten mi řekl, že pokud se mnou nekomunikuje a nemá zájem, tak ať mu doklady předám a přestanu s ním také komunikovat. Doklady jsem mu tedy předal – osobně jsem dojel k jeho domu, nemám ovšem žádný protokol o předání a rozvázání spolupráce, pouze doklad o tom, že v průběhu roku 2016 mi nebyly dodány žádné doklady. Seznámil jsem ho ústně s tím, že je třeba si všechno dodělat a zkontaktovat Finanční úřad, jinak je to trestně právní jednání. A že si na to musí najít někoho jiného, že já už na to sílu nemám někoho uhánět. Myslím si ovšem, že on nic neřešil a doklady na Finanční úřad nepředložil – alespoň podle zveřejnění a co jsem se ptal přes známé, co mám……
Email mám poslední ohledně firmy 25.3.2016 a pak následně až další rok, když mi tvrdil, že to chce dát do pořádku - v červnu 2017.
Nakonec bych chtěl ještě zdůraznit, že přístup do datové schránky mi nebyl poskytnut – nebyl schopný vyřídit údaje k přihlášení do datové schránky firmy, i když jsem žádal, aby si to vyřídil na poště a plná moc mi také nebyla svěřena.
Určitě dostane nějaké pokuty a penále za nepodání, nesoučinnost s Finančním úřad, atd. Jde mi ovšem o to, aby to nešlo za mnou. Jaké riziko tam je a co udělat pro to, aby za mnou někdo nepřišel za několik let, že jsem to měl dělat já a že chce po mě nějaké miliónové náhrady, které tam během těch x let mohou třeba naskákat. Mohu se nějak zařídit v tuto chvíli? Mám zaslat nějaký dopis o rozvázání spolupráce? Nebo už opravdu nekomunikovat? A jak se případně krýt? Můžete mi poradit, co mám v tuto chvíli udělat? Nebo mi zaslat nějaký vzorový dopis nebo výpověď. Právník mi říkal, že on je povinen škody minimalizovat, ale chci mít nějakou písemnou jistotu.
Další dotaz mám ještě o poskytování služeb, i když jsem neměl živnostenské oprávnění. Co mi v tomto případě hrozí? Je nějaká možnost to dát také ještě nějak do pořádku zpětně? V dnešní době už živnost mám. V té době jsem, co jsem neměl živnost, tak jsem dělal pouze tuto firmy, za kterou jsem nedostal zaplaceno a pak asi dvěma, třem známým jsem připravil daňové přiznání za fyzickou osobu, kteří mi poslali třeba v součtu 2-3 tis. Kč.
Hrozí mi něco? Pochybil jsem nějak? Mohu dostat nějakou pokutu ve správním řízení nebo dopustil jsem se nějakého trestného činu?
Děkuji, Hubert
ODPOVĚĎ:
Pokud jste neměl udělenou plnou moc či jinak z jeho strany pověřen, nebyl oprávněn podávat za klienta daňové přiznání a toto podepisovat. Bohužel jak sám uvádíte, je poněkud komplikující to, že nemáte skoro žádné „hmatatelné“ důkazy a většina věcí se řešila ústní dohodou. Zasláním dopisu teď, po více než 1-2 letech, asi nemá příliš na významu, nicméně pokud by Vás chtěl z něčeho obvinit, bude velice obtížné s ohledem na skutečnost, že se vše řešilo ústně a beze svědků, cokoliv dokázat.
Provozování živnosti bez oprávnění je považováno za přestupek. O trestném činu by bylo možné hovořit v případě neoprávněného podnikání ve velkém rozsahu, což asi nenaplňujete.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Nahlédnutí občanem do neveřejného zápisu rady města bez anonymizace údajů - jde o porušení zákona?
Rád bych se zeptal, zdali je možné nahlédnutí občanem do neveřejného zápisu rady města bez anonymizace údajů chápat jako trestní čin nebo přestupek. Případně jaká sankce hrozí úředníkovi.
Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Osobní údaje uvedené v zápise rady mají být před poskytnutím zápisu na základě žádosti znečitelněny. V opačném případě zde teoreticky hrozí postih dle zákona o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.) - tomu, kdo tak neučinil (nikoliv občanovi, který nahlíží), pokud by došlo ke vzniku vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, přichází do úvahy trestný čin. Nicméně tento druhý případ asi není příliš pravděpodobný ve Vámi popsané situaci.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Návštěvy nájemníka znečišťují společné prostory domu a kouří na chodbě - důvod pro výpověď nájemní smlouvy?
◙ Hrubé porušení nájemní smlouvy - návštěvy nájemníka znečišťují společné prostory domu SVJ a kouří na chodbě
Nájemní smlouva na byt je v souladu s NOZ. Za nájemcem chodí návštěvy, které prokazatelně porušují domovní řád i podmínky smlouvy a to tím, že ve společných prostorách kouří a i jinak znečišťují společné prostory. Na porušování byl nájemce písemně upozorněn minulý měsíc, telefonicky i několikrát dříve. Chování nájemcových návštěv je v podstatě denně předmětem stížností spolu-obyvatel domu na SVJ, které žádá okamžitou nápravu.
Je možné na základě tohoto porušování (ze strany návštěv nikoliv nájemce) dát výpověď nájemci pro hrubé porušení smlouvy s jednoměsíční dobou na vystěhování? (kouření ve společných prostorách je zakázáno domovním řádem a je v nájemní smlouvě specifikováno jako hrubé porušení smlouvy).
Děkuji předem za vyjádření. Přeji pěkný den, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě bych aplikovala ustanovení o výpovědi s jednoměsíční lhůtou i na případ, kdy jsou problémy způsobeny návštěvami nájemníka. On je povinen zabezpečit, aby z titulu nájmu nebyly v domě problémy, byť je nezpůsobuje přímo on, ale osoby, které se do domu dostanou právě pouze díky jeho nájemní smlouvě. Takže bych doporučila ho písemně vyzvat k okamžité nápravě a upozornit ho, že v případě pokračování problémů mu bude dána výpověď pro hrubé porušení povinností nájemce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Může duševně nemocná osoba (schizofrenie) s různě velkými atakami
1) sama účinně požádat soud o omezení svéprávnosti k nakládání
se svým majetkem, protože uznává, že nedokáže sama bezpečně pro sebe rozhodovat o vynakládání finanančních prostředků a o nakládání s nemovitým majetkem
2) nebo dát písemný ověřený souhlas, že souhlasí, aby příbuzní a pomáhající
známí podali tuto žádost na soud a byli opatrovníky v opatrovnické radě, která by pečovala, aby
nerozhodoval samostatně ke své škodě s :
a) finančními prostředky (invalidní důchod, nájemné od nájemníka v domě
b) nemovitostmi -dům, zahrada
c) movitými věcmi-vybavení bytu, domácí dílny, obrazy po rodičích
Po uklidnění v léčebně si opět uvědomuje a uznává za chybné, že rozpůjčil nezajištěně přes 2 miliony korun zděděné po rodičích a nově 200 tis. za vykoupený pozemek.
Postižený souhlasí s tím, aby s ním spolurozhodovali o vynakládání uvedených financí a o nemovitém majetku dva příbuzní a jeden dobrý známý, kteří už osobě pomohli právně vyřídit, aby vypůjčitel-soused, pravidelně splácel podle splátkového kalendáře svůj dluh.
Soused umí sugestivně vzbudit soucit, či působit vyhrůžkami, že neposkytne pomoc, (kterou stejně
za léta nemocnému neposkytl a jen vymámil půjčky na opravy svého domu, ) pokud mu nemocný neposkytne další půjčky. Dluží tak se svoji ženou už 2,500.000, -Kč.
Postižený už během deseti let opakovaně slíbil, že bez porady nepůjčí, vždy podlehne, lže, tajně půjčí a pak žádá pomoc při splácení.
Kaje se, uznává slovně, že není schopný čelit prosbám, výhrůžkám souseda a opět půjčuje, protože mu přijde sugestivního souseda "líto¨" a dokonce běhá po dalších sousedech, když nemá své prostředky, pokouší se vypůjčit, aby mohl "charismatickému" darebákovi opět půjčovat.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Řízení o omezení svéprávnosti je řízením, které vůbec návrh nevyžaduje, resp. návrh může podat kdokoliv, kdo má za to, že jistá osoba by měla být ve svéprávnosti omezena. Návrh na omezení svéprávnosti ale musí být doložen listinami, z nichž vyplývá, že je vůbec důvod se návrhem zabývat. Nejčastěji tedy podávají návrh rodinní příslušníci, kteří mají přístup k lékařským zprávám, kterými návrh doloží. I sám omezovaný tedy může návrh podat, ale je třeba, aby byl schopen návrh také řádně doložit. Soud už pak zadá znalecký posudek, který se v rámci řízení vyjádří k tomu, zda je na místě svéprávnost omezovat. V řízení soud v rozsudku jednotlivě uvede, co není omezený ve svéprávnosti oprávněn činit, a co je tedy případně oprávněn činit jeho opatrovník. Sám omezovaný ve svéprávnosti se může k osobě opatrovníka vyjádřit a pokud není prokázáno, že by ze strany opatrovníka hrozila opatrovanému závažná újma, soud v rozhodnutí respektuje názor omezovaného ve svéprávnosti na osobu opatrovníka. Písemně tedy může svůj souhlas k osobám opatrovníků předem dát, ale soud se ho stejně bude dotazovat i v rámci soudního řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Smluvní sankce ve smlouvě o poskytování energií
Prosím o právní názor k níže uvedeným ustanovením, která obsahují moje smlouvy na dodávku elektřiny a plynu od jednoho shodného dodavatele.
______________
„…Zákazník se zavazuje, že v době od zahájení dodávek elektřiny dle této Smlouvy do okamžiku skončení účinnosti této Smlouvy nebude účastníkem závazkového vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, na základě kterého by v tomto období měla být dodávána elektřina do Odběrných míst Zákazníka; porušení této povinnosti se považuje za podstatné porušení Smlouvy, které opravňuje Dodavatele k odstoupení od Smlouvy. “ Navazuje ustanovení o smluvní pokutě 5000 Kč v případě, že zákazník toto ustanovení nedodrží. Jinými slovy, po dobu trvání smluvního vztahu s tímto dodavatelem o dodávce energie na jedno odběrné místo pro mne platí zákaz odběru energie od jiného dodavatele nejen na místě, které je předmětem smlouvy, ale i na jakémkoli jiném odběrném místě.
Stejná ustanovení – s výjimkou specifikace dodávané komodity - obsahuje také smlouva na dodávku plynu.
Smí dodavatel zákazníkovi takto odebrat možnost svobodné volby dodavatele na odběrných místech, kterých se smlouva netýká?
______________
SANKCE
.
“Vedle nároku na zaplacení úroků z prodlení má oprávněná Strana též nárok na náhradu způsobené újmy, a to v plné výši. Strany vylučují použití § 1971 Občanského zákoníku. ”
...
§ 1971: Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
.
“Strany pro účely uzavírání Smlouvy a jejích dodatků vylučují použití ustanovení § 1752 odst. 2 Občanského zákoníku. ”
.
§ 1752
(1) Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
(2) Nebyl-li ujednán rozsah změn obchodních podmínek, nepřihlíží se ke změnám vyvolaným takovou změnou okolností, kterou již při uzavření smlouvy strana odkazující na obchodní podmínky musela předpokládat, ani ke změnám vyvolaným změnou jejích osobních nebo majetkových poměrů.
Mohou se smluvní strany vzájemnou dohodou takto vyvázat z plnění ustanovení Obchodního zákoníku?
Má taková smlouva v těchto bodech právní sílu?
Zákazník obvykle nemá možnost s jednotlivými body smlouvy nesouhlasit. kromě odstoupení smlouvy jako celku.
Dodavatel si svoje podmínky jednoduše diktuje. Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Z Vámi citovaného ustanovení se domnívám, že se bude jednat o odběrné místo, do kterého je dodávána elektřina na základě smlouvy, a to s ohledem na velké O ve slově odběrné, které by mělo značit zkratku, na kterou je ve smlouvě odkazováno.
Zákaz vstupovat do závazkových vztahů na jiných odběrných místech považuji za nepřiměřený a tudíž nevymahatelný. Dle zákona platí, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
Smluvně je možné vyloučit některá zákonná ustanovení, U § 1971 by toto mělo být možné, u § 1752 odst. 2 se domnívám, že spíše nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Potřebovala bych vědět, zda ze zákona existuje nějaká sankce za neplnění nefinančních závazků kupujícího, uvedených v dodatku kupní smlouvy, které ale výrazně ovlivnily prodejní cenu.
Prodávám rekreační stavení vzdálené cca 100 km od Prahy, přitom já sama od roku 1996 po vážném onemocnění s 5 týdny bezvědomí neudržím rovnováhu (nemohu stát bez držení nemohu vůbec vycházet z domu), i domluva o něčem po telefonu je pro mne velice obtížná.
Internet je jediný prostředek, jak mohu komunikovat a také jak mohu něco koupit či prodat.
Žiji sama, vařím si, starám se plně o domácnost, domek, zahradu a psa. Žiji sama u Prahy. Nemám manžela, děti, sourozence ani rodiče, peníze průběžně spotřebovávám na pokrytí zvýšených nákladů svého života, nemohu je ponechat nedotknuté a odstoupit od smlouvy.
Děkuji za odpověď. Petra
ODPOVĚĎ:
Pokud porušení uvedených povinností není sankcionováno smluvní pokutou přímo ve smlouvě, nebudou ze zákona plynout žádné peněžité nároky. Mohla byste však uplatňovat nárok na náhradu škody, která Vám mohla porušením povinností protistrany vzniknout.
Pokud by se mělo jednat o podstatné porušení smlouvy, mohl by vzniknout nárok na odstoupení od smlouvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Výpočet dovolené u zkráceného pracovního úvazku 2018
Jsem zaměstnaná na zkrácený úvazek u státní správy. Mám pravidelnou pracovní dobu 5 dní v týdnu, úvazek 6 hodin denně.
Zaměstnavatel mi ovšem přiznal nárok na dovolenou o 7 dní menší než ostatním zaměstnancům, kteří mají taktéž pravidelnou pracovní dobu, ovšem na plný úvazek (8 hodin denně).
Domnívám se, že zaměstnavatel nepostupuje správně, jelikož mám nárok na stejný počet dnů dovolené jako ostatní zaměstnanci. Rozdíl je pouze ve výši náhrady za 1 den dovolené, kdy mě má být proplaceno průměrem pouze 6 hodin (zkrácený pracovní úvazek).
Prosím o odpověď a odkaz na příslušné paragrafy zákoníku práce, abych mohla argumentovat u zaměstnavatele.
Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Vaše závěry jsou zcela správné. Obecná pravidla výpočtu nároku na dovolenou § 212 a násl. zákoníku práce.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.
Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
To znamená, že i zaměstnanec s kratší pracovní dobou má nárok na nejméně 4 týdny dovolené za odpracovaný kalendářní rok, popř. krácený nárok nebo dovolenou za odpracované dny
Výměra dovolené není závislá na velikosti pracovního úvazku, je vždy taková jakou má zaměstnavatel pro své zaměstnance určenu, minimálně v délce 4 týdny (resp. 5 týdnů), jak je stanoveno v zákoníku práce. Počet dnů dovolené se nijak při zkráceném úvazku nepřepočítává.
Dovolená jakoby zastupovala jednotlivé směny, které má zaměstnanec odpracovat, lhostejno, jak mají být dlouhé.
Ve Vašem případě tedy nárok bude 25 dní dovolené s náhradou mzdy odpovídající 6hod.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Vypořádání SJM účtu v dědictví, dědickém řízení - jak prokázat že nejde o peníze SJM, ale o výlučné peníze jednoho z manželů?
Prosím o radu, jak se postupuje v níže uvedeném případě:
· klasický model – 2 manželé – SJM
· manžel vlastní bankovní účet v rámci SJM
· manželka vlastní bankovní účet v rámci SJM
Pokud zemře jeden z manželů, spadají do dědického řízení i úspory na účtu žijícího z manželů?
Pokud bude odpověď na předchozí otázku kladná, jak prokáže žijící manžel, že se jedná o finance, které nabyl před vznikem manželství?
Děkuji, Bohdan
ODPOVĚĎ:
V uvedeném případě, pokud by měl notář postupovat striktně v souladu se zákonem, pak by musel do dědického řízení pojmout i účet, resp. finanční prostředky na účtu pozůstalého manžela. Praxe je taková, že notář osloví po úmrtí osoby banky, které mu podle rodného čísla sdělí účty, s nimiž osoba pod tímto rodným číslem disponovala. Tyto účty jsou následně pro účely dědického řízení zablokovány. Pokud hrozí spor, praxe je taková, že notář blokuje i účet pozůstalého manžela, pokud spor v rámci dědictví nehrozí, ponechá účet volný a finanční prostředky na něm neřeší. I pokud spor nehrozí, účet pozůstalého manžela blokuje pouze v případě, že je zemřelý manžel na tomto účtu uveden např. jako vkladatel či disponent.
Pokud by nastala situace, že je blokován i účet pozůstalého, pak se automaticky má za to, že všechny finance na něm jsou součástí SJM, pokud není prokázán opak. Ten lze prokázat pouze tak, že bude jasně popsáno, o jaké finance se jedná, např. ve výpisu z účtu u příchozích položek bude napsáno "dar", nebo peníze budou poukázány např. od rodičů, kteří mohou pak v rámci dokazování uvést, že se jednalo o dar.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Krácení příspěvku penzijního připojištění u zaměstnanců na zkrácenou pracovní dobu - diskriminace?
Mám dotaz k tvorbě podmínek sociálního fondu obce. Odbory nemáme a nově přišla paní personální s tím, že zaměstnanci pracující na 6 hodinový úvazek budou kráceni na příspěvku pro penzijní připojištění, na rehabilitace a na příspěvku na dovolenou. Mám postižené dítě ve věku 3 let, takže bohužel není možné, abych nastoupila na plný úvazek. Na dotaz, proč bychom měli být kráceni mi bylo odpovězeno, že pracujeme na 6 hodin, tudíž máme menší příjem a menší odvody do sociálního fondu.
Podle mě je to špatně, protože já na šestihodinový úvazek vydělám jako úřednice, která je ve státní správě 20 let více, než jakýkoliv zaměstnanec s nižší třídou na plný úvazek, či mladé úřednice, které nedosáhnou mého platu na plný úvazek nebo mají stejný příjem. Děkuji za odpověď a radu zda lze situaci řešit.
Šarlota
ODPOVĚĎ:
Statut fondu a podmínky čerpání peněz určuje obec. Musí při tom dodržet zásadu nediskriminace, tedy rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Pokud obec přistupuje ke všem zaměstnancům se zkráceným úvazkem při čerpání stejně, o diskriminace se obvykle nejedná. Zdůvodnění zaměstnavatele ale může vzbudit pochybnosti. Doporučuji vyjasnit si situaci se zaměstnavatelem. Obvyklým důvodem pro snížení čerpání ze sociálního fondu pro zaměstnance se zkráceným úvazkem, je kratší odpracované doba a tedy "nižší zásluhovost".
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Bydlel jsem v nájmu u pronajímatele (smlouva o nájmu 12/2013 - 10/2016). Pokud vím, voda, teplo a plyn šla na družstvo a to pak dále rozúčtovávalo pro celý blok domů každému z majitelů bytů. Elektřinu měl majitel napsánu na sobě.
2016: Až při vánočním úklidu jsem zjistil, že mi chybí vyúčtování za předchozí rok, takže jsem o něj pronajímatele požádal emailem 20.12.17. Obratem mi zaslal následující zprávu:
EON přeplatek 1892
Inkaso nedoplatek -1163
Celkově přeplatek 729 Kč
Načež jsem ho poprosil o detailní rozpis, na který odpověděl, že pro něj je situace uzavřená a peníze už odeslal. Po další urgenci zaslal fakturu z Eonu, která je ovšem za období 11.3.16-13.3.17 (tedy cca třetina termínu se mne netýká a naopak relevantní více než dva měsíce chybí). Další energie vyúčtovány nejsou.
1) Po studiu plánuji písemně požádat o řádné rozúčtování záloh dle 104/2015 Sb. Je můj postup správný?
2) Během studia jsem narazil na §13 uvedeného zákona o penále z prodlení. Platí i v tomto případě? Pokud ano, mám na něj v žádosti o rozúčtování upozornit?
3) K předchozímu bodu, od kterého data se bude počítat? Platí datum dodání posledního vyúčtování (tedy v tomto případě pravděpodobně cca 16.3.17, kdy byla doručena faktura Eon) prodloužena o čtyři měsíce?
4) Pouze hypoteticky: Jaký je termín pro vyúčtování, pokud by majitel měl účtovací období končící např. v polovině prosince? Platil by termín dodání pro vyúčtování 15,5 měsíce po konci roku nebo pro něj platí zúčtovací období vůči mne vždy ke konci roku, tedy vyúčtovat by měl do konce dubna?
2015: Za tento rok mi odeslal vyúčtování pouze jedním řádkem. Neměl jsem důvod jej řešit, viz rok 2014.
2014: Vyúčtování přišlo jedním řádkem 19.6.2015. Jelikož mi částka přeplatků přišla neúměrně vysoká, požádal jsem o detailní rozpis, který jsem dostal. Šlo nicméně o rozúčtování družstva jemu, bez elektřiny, uvedený datum vystavení je 10.4.2015. Vyúčtování obsahuje i poplatky do fondu oprav.
5) Mohu dodatečně řešit reklamaci vyúčtování (chybějící elektřina) za roky 14+15? Dle 67/2013 Sb. §8 je zřejmě pouze měsíční termín.
6) Dle mého studia by poplatky/zálohy do fondu oprav neměly být součástí vyúčtování vůči mne jako nájemníkovi. Mohu zpětně reklamovat/požadovat vrácení této části "záloh"?
2013: Při kontrole dokladů jsem zjistil, že vyúčtování za rok 2013 zcela chybí.
7) Mohu vyúčtování takto po 4 letech požadovat? Pokud ano, jakým způsobem na tuto skutečnost upozornit?
8) Pokud ano, vztahuje se na toto vyúčtování 67/2013 Sb. §13 o penále? Pokud ano, ke kterému dni?
Obecně:
9) Jelikož pronajímatel pravděpodobně zaslané žádosti bude ignorovat, případně je vyřídí nedostatečně, aniž by splňovaly nutné náležitosti, nejspíše nezbyde, než se obrátit na soud. Jak a kam směřovat tuto žádost?
10) Vzhledem k obecně laxnímu přístupu pronajímatele je pravděpodobné, že nájem nemá správně přiznaný ve svém finančním přiznání. Má smysl na toto upozornit FÚ, může případně jejich kontrola sloužit jako důkazní materiál? Pokud ano, kam, jak a jaké zaslat informace?
Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. ano, Vámi naznačený postup je správný.
2. ano, na penále máte právo a pronajímatele na tento nárok a na odhodlání jej uplatnit upozorněte.
3. ano
4. vyúčtování by měl dodat vždy do konce dubna
5. reklamace vyúčtování za roky 2014 a 2015 již možná není, neboť lhůta tzv. prekludovala dle Vámi citovaného ustanovení.
6. ano, vrácení záloh do fondu oprav můžete požadovat zpět z titulu tzv. bezdůvodného obohacení, kde je tříletá promlčecí doba - tj. můžete požadovat zálohy za 3 roky zpět.
7. a 8. vyúčtování sice požadovat můžete, nicméně pronajímatel není povinen Vám ho již poskytnout. Pouze pokud by bylo jednoznačně prokazatelné (opětovné žádosti atd...), že Vám jej skutečně nedodal, mohl byste uplatňovat penále a domáhat se vyúčtování soudně. Penále můžete požadovat od prvního dne následujícího po marném uplynutí lhůty k předložení vyúčtování.
9. Měl byste se obrátit na okresní soud, v jehož obvodu pronajímatel bydlí, a to podáním písemné žaloby, ve které se budete domáhat vydání příslušných listin.
10. Dobrý den, ano, finanční úřad kontaktovat můžete a měl byste podat písemnou zprávu na podatelnu Finančního úřadu, který je příslušný podle místa bydliště pronajímatele. FÚ vaše podání prověří a podá Vám zprávu, jak s ním naložil.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Jak zjistit výši platu státního zaměstnance - poskytnutí informace dle zákona 106/1999, Sb.
Chci Vás požádat o reakci v souvislosti s žádostí o poskytnutí informace (dle 106/1999) o výši platu ředitele školy ze strany obce jako povinného subjektu. Obec tuto informaci poskytla, nicméně současně jako dovětek k ní uvedla, že "informace - o výši platu - jsou osobního charakteru, tedy konkrétními osobními údaji konkrétně dotčené osoby" a "tyto informace nesmíte dál šířit".
Tuto argumentaci pokládám za zcestnou, potvrzující nepochopení daného zákona 106, stejně jako nerespektující existující judikaturu.
Současně se v této souvislosti chci dotázat, jestli dle paragrafu 5, odst. 3 zákona, je povinný subjekt povinen zveřejnit požadovanou informaci kompletně tak, jak ji zaslal žadateli, nebo pouze stačí zveřejnění informace o tom, jaká informace byla požadována.
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Poskytování informací o platech zaměstnanců veřejné správy je stále ožehavým tématem s odlišnými názory. Obec má povinnost poskytnout takové údaje, nicméně skutečnost, že došlo k poskytnutí takových údajů neznamená, že daná osoba ztrácí veškerá svá práva na ochranu soukromí. I takové údaje splňují definici osobního údaje a je třeba s nimi zacházet také v intencích občanského zákoníku a zákona o ochraně osobních údajů. Ostatně jak uvádí i komentáře, zpracováním veřejně přístupných údajů nesmí být dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. Osobně tedy považuji za důležité při užití (šíření) takových údajů zohlednit důvod jejich šíření a zákonem stanovené možnosti. Ostatně i Úřad pro ochranu osobních údajů opakovaně prohlásil, že bude posuzovat zveřejňování platů zaměstnanců veřejné správy, zda k němu dochází oprávněně či zda jsou překročeny oprávnění stanovená zákonem.
Co se týká otázky zveřejnění poskytnuté informace, účelem je nepochybně zveřejnění informace v takové podobě, která byla poskytnuta žadateli. Někteří autoři jsou zcela striktní ohledně otázky zveřejnění, kdy požadují, aby byla vždy taková informace zveřejněna, naopak např. Metodické doporučení Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu osobních údajů počítá s tím, že ke zveřejnění má dojít anonymně – tedy postačí uvést, že byla poskytnuta informace o výši platu konkrétní osoby bez dalších doplňujících údajů o takové výši. Nicméně je otázkou, zda nedochází ze strany těchto orgánům k (až) překrucování smyslu a účelu zákona a daného ustanovení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na základě nájemní smlouvy na neurčito z 1/2005 jsme nájemci obecního bytu 2+k. k. v přízemí, jehož vlastníkem je městská část Prahy 6. Jeden z pokojů sousedí s místností, kterou vlastník pronajímá dle kolaudačního rozhodnutí z roku 2007 jako provozovnu kadeřnictví. Ze stavební dokumentace však vyplývá, že současná provozovna byla původně součástí bytu a tudíž příčka mezi pokoji je tenká (asi sádrokarton). V září 2017 proběhla v provozovně rekonstrukce a od té doby se celý týden
(včetně víkendů a státních svátků) z místnosti od rána od 8 hod. do večera 22 hod. ozývají duté rány, otřesy, kročejový hluk a hlasité hovory. V říjnu 2017 jsem osobně byla na MČ Prahy 6, abych celou situaci řešila, ale byla jsem neoprávněně odkázána na současného nájemce nebytových prostor. Z výše uvedených důvodů se nedá pokoj řádně užívat. Jakým způsobem se můžeme domáhat nápravy a jak máme dále postupovat? Děkuji, Alžběta.
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že vlastník bytu (MČ Praha 6) Vás neoprávněně odkázal na nájemníka. Než budete věc řešit podáním žaloby, můžete požádat místně příslušnou hygienickou stanici k přeměření hluku a otřesů, zda není překračována jejich nejvyšší povolená přípustnost. V případě překročení nejvyšší povolené míry může hygienická stanice uložit pokutu (samozřejmě vlastníkovi). Rovněž Vám toto měření může sloužit jako důkaz v případném soudním řízení (nicméně pro soud není nutné, aby byla překročena nejvyšší povolená přípustnosti hluku, neboť ta je stanovena veřejnoprávními předpisy, kdežto sousedská žaloba se opírá o předpisy soukromoprávní, konkrétně občanský zákoník, dle jehož § 1013 je kritériem pro omezování vlastníka tzv. míra nepřiměřená místním poměrům.
Rovněž Vám doporučuji zaslat jak majiteli nebytového prostoru tak nájemníkovi písemnou výzvu (od níž si ponechejte doručenku či si nechte podepsat převzetí na druhém výtisku), aby byla sjednána náprava s tím, že nestane-li se tak, požádáte o pomoc soud. Tato výzva pak také poslouží jako důkaz u případného soudního sporu, že jste se situaci snažila řešit smírně jak s majitelem, tak s nájemníkem. Nejvhodnější by bylo podat tzv. negatorní (zápůrčí) žalobu, přičemž žalovaným by byl majitel domu. V žalobě je pak nutné přesně specifikovat, jakého konkrétního jednání se má rušivý vlastník (resp. jeho nájemník) zdržet.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Syn půjčil auto za účelem technické kontroly kamarádovi, ten mu ho vyboural. Škoda totálka, cena - 80.000 Kč. Jeho matka událost vzala před policií na sebe (důvod nevíme). Kamarád se ústně zavázal uhradit škodu. Vybourání se stalo mimo cestu na TK. Dnes (08.02.2018) syn nemá ani peníze a ani auto. Auto je umístěno na pozemku matky, veškeré doklady mají u sebe. Událost se stala červenec 2016. Syn se snažil po celou dobu s nimi domluvit. Ze začátku mu bylo přislíbeno, že auto prodají na součástky a škodu postupně uhradí. Bohužel kamarád se synovi vyhýbá a matka kamaráda odkazuje syna na jejího syna, i když havárii vzala na sebe. Syn jim několikrát nabízel nějaké řešení, ale bez výsledků. V prosinci 2017 matce odeslal doporučený dopis, kde je žádá o vydání auta a dokladů, aby mohl učinit odhlášení a šrotaci, plus přepis kamarádova staršího auta na něho. Auto má hodnotu asi 35.000 Kč. Bylo mu zapůjčeno prozatím. Vše bylo bez odezvy. Pokaždé ho odkazují na jejich syna. Co s tím? Děkuji, Justýna.
ODPOVĚĎ:
Soudně vymáhat škodu na základě pouze ústního závazku bohužel v podstatě nemá smysl. Syn má však právo tzv. zadržet zapůjčený starší automobil, dokud mu nebude škoda vyplacena – o čemž je nutné kamaráda vyrozumět (lépe písemně). Pokud mu kamarád škodu ve stanovené lhůtě neuhradí, může auto i prodat a výtěžek si ponechat, což by byla alespoň částečná satisfakce.
Jestliže nabouraný automobil matka kamaráda dobrovolně nevydá, pak synovi nezbude než podat žalobu na vydání věci, kdy žalovanou bude matka jeho kamaráda. V žalobě uvede, že je vlastníkem toho a toho automobilu, vlastnictví doloží technickým průkazem, dále uvede, že je mu známo, že automobil neoprávně zadržuje ta a ta osoba (matka jeho kamaráda) a že ji písemně vyzval k jeho dobrovolnému vydání, k čemuž však dosud nedošlo (a výzvu i s dokladem o odeslání k žalobě přiloží). Nakonec je třeba navrhnout výrok rozsudku např. ve znění: Žalované... se ukládá povinnost vrátit zpět automobil zn. r. z. …. žalobci …. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému se také ukládá povinnost nahradit žalobci náklady tohoto řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně dohody o vypořádání majetku po rozvodu. S manželem jsme rozvedeni od 9/2017 a rozhodnutí nabylo právní moci 19.10.2017. V rámci rozvodu jsme s právníkem sepsaly dohodu o majetku. Máme družstevní byt po matce od bývalého manžela a jelikož muž má dluhy, chtěli jsme byt darovat našim nezl. synům 16 a 11 let prostřednictvím opatrovnického soudu. Volala jsem na bytové družstvo a tam mi sdělily, že darování nelze uskutečnit z toho důvodu, že děti jsou nezletilé a stanovy to nedovolují. Převod by byl možný jen v případě v rámci dědictví. Tak se ptám: Sepsal s námi právník špatnou dohodu nebo jdou nějak obejít stanovy? Nebo mám počkat až bude mít starší syn 18 let (5/2019) a bude možný oficiální převod? Ale je také možné, že muž nebude platit své pohledávky a byt už bude mezitím v exekuci...je možný můj přednostní odkup družstevního podílu? Musí mi to exekutor předem oznámit, abych se mohla podle toho zařídit? Jedná se o byt Stavebního bytového družstva Hlubina se sídlem Rudná 1131/70, Ostrava, IČO 00051071. Děkuji za odpovědi, Olina.
ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš bývalý manžel dluhy a už byla nařízena exekuce, není bývalý manžel oprávněn byt převést na jakoukoliv třetí osobu, neboť by se jednalo o neúčinné právní jednání a kterýkoliv z věřitelů by se neúčinnosti mohl soudně domáhat. Pokud již exekuce na bytě vázne, pak by ani katastr nemovitostí vlastnické právo nepřevedl. Ustanovení ve stanovách družstva o nemožnosti převést byt nezletilému s výjimkou dědictví se mi zdá diskriminační, nicméně pokud si to družstvo odhlasovalo a nebránili jste se bezprostředně po přijetí takových stanov, nic s tím nenaděláte. Případná možnost by ještě byla staršího syna zplnoletnit, neboť nový občanský zákoník tuto možnost připouští již od 16 let, pokud dotyčný prokáže, že jeho psychická vyspělost je na úrovni osmnáctiletého. Pak byste synovi byt darovat mohli. Doporučila bych Vám navštívit nějakou občanskou poradnu či advokáta - seznam www.advokatikomora.cz, neboť se jedná o široký problém, který je třeba detailně vysvětlit a probrat ze všech stran.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rodiče mají stavební spoření, spořím tam pouze já. Existuje právní nástroj, jak v případě úmrtí rodičů uspořené prostředky získat nazpět kompletně, aby nepřešly nekontrolovaně do dědictví? Děkuji, Luboš.
ODPOVĚĎ:
Stavební spoření jde do dědického řízení vždy. Je zde možnost, že by rodiče sepsali závěť, ve které odkáží stavební spoření Vám, nicméně v takovém případě mohou další potomci namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.
Určit obmyšlenou či oprávněnou osoby u stavebního spoření zřídit nelze, jako je tomu např. u penzijního připojištění.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Partner (nebyli jsme oddáni, žili jsme spolu 22 let, mohu doložit - máme stejné trvalé bydliště a máme spolu 21 syna) mě opustil v říjnu 2017 a já v té době byla a stále jsem na Úřadu práce a momentálně mám ještě zlomenou nohu, takže si nemohu hledat zaměstnání, protože mě ještě čeká operace. Koncem ledna 2018 mě končí podpora, takže budu bez prostředků. Mám nárok, když jsme nebyli oddáni na to, aby na mě partner platil výživné, nevím jak se tomu přesně říká - že bych měla mít zajištěnou stejnou životní úroveň, jak když jsme spolu žili společně. Syn momentálně začal vydělávat a žije se mnou v domácnosti. Žijeme v rodinném domě, který je výhradním majetkem mé matky se synem v jedné domácnosti a v druhé domácnosti žije maminka se sestrou. Děkuji, Ilona.
ODPOVĚĎ:
Vzájemná vyživovací povinnost platí pouze mezi manžely, nikoliv mezi partnery (druhem a družkou). Při splnění určitých podmínek je možné žádat výživné také po bývalém manželovi, ale nikoliv po bývalém partnerovi. Váš bývalý partner vůči Vám žádnou vyživovací povinnost nemá, tudíž nemáte nárok na stejnou životní úroveň jako on a nemůžete po něm žádat výživné.
Pokud to bude Vaše finanční situace vyžadovat, můžete si zažádat o sociální dávky – v úvahu by připadal příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na bydlení máte tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. V první řadě byste se tedy musela stát vlastníkem či nájemcem bytu/domu. Dále by bylo zapotřebí, aby Vaše domácnost měla samostatný elektroměr, plynoměr apod. Z hlediska nároku na příspěvek je problematický velký počet osob, které v domě bydlí. Pro nárok na příspěvek je totiž zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy všech osob, které mají v bytě/domě trvalé bydliště, za poslední kalendářní čtvrtletí. Pokud byste nechtěla dokládat jejich příjmy, musela byste doložit čestné prohlášení, že tyto osoby s Vámi trvale nežijí a nehradí náklady na životní potřeby a požádat úřad práce o jejich vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob. Záleží na posouzení úřadu práce, zda by Vaší žádosti vyhověl či nikoliv.
Pokud byste nedosáhla na příspěvek na bydlení, připadaly by v úvahu ještě dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, zda máte uzavřené stavební spoření či životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám na dávky pomoci v hmotné nouzi vznikne nárok či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Může se stát, že pokud manžel daruje za svého života našim 2 dětem majetek např. 2.000.000 Kč, pak po jeho smrti na mě "nic nezbude", protože to málo co zůstane, např. 100.000 Kč, zdědí jeho 2 děti z 1. manželství? I kdyby napsal závěť v můj prospěch, mají přednost při započtení darů nepominutelní dědicové? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Při zákonné posloupnosti dědí děti a manželka, každý rovným dílem. Pokud má Váš manžel dvě děti, pak byste dědila jednu třetinu pozůstalosti. V souladu s ust. § 1663 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, by se dar otce dětem započetl – to znamená, že by se o tento dar navýšila hodnota pozůstalosti a dědické podíly by se stanovily z této hodnoty, pokud by to otec přikázal (formou, jakou se pořizuje závěť) a byly by splěny podmínky dle § 1660 a 1661 obč. zákona (viz níže). Podíly, které by připadly dětem, by se pak ponížily o majetek jim darovaný za života otce, čili by pravděpodobně nedědily vůbec,
Pokud by manžel sepsal závěť, podle které byste vše dědila jen Vy, mají nezletilé děti nárok na povinný díl ve výši tří čtvrtin toho, co by obdržely v případě dědění za zákona, zletilé pak ve ve výši jedné třetiny, musí však svůj nárok uplatnit (přihlásit se o něj). Jestliže by dar obdrželi dříve, než tři roky před otcovou smrtí, provede se započtení, jen pokud by to otec nevyloučil.
-----------------
Započtení na povinný díl a na dědický podíl
§ 1658
Započtení na povinný díl nebo na dědický podíl nezakládá povinnost něco vydat, ledaže se jedná o případ uvedený v § 2072.
§ 1659
Při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, podle doby odevzdání. V mimořádných případech může soud rozhodnout jinak.
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Započtení na dědický podíl
§ 1662
Dědické podíly se vypočtou stejně jako povinný díl.
§ 1663
Při posloupnosti dědiců podle pořízení pro případ smrti nebo při zákonné dědické posloupnosti se započtení na dědický podíl provede, jen přikázal-li to zůstavitel projevem vůle učiněným ve formě předepsané pro pořízení závěti.
§ 1664
Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Od 1.7.2010 bydlím v pronajatém bytě v Praze na základě smlouvy o nájmu bytu. „Nájem se sjednává na dobu určitou od 1.7.2010 do 30.6.2011. Doba nájmu bude každoročně automaticky prodloužena na dobu dalšího roku a to na základě písemné žádosti nájemce. V bytě bydlím až do teď a mám zde trvalé bydliště. Za celou dobu jsem nikdy žádnou písemnou žádost o prodloužení smlouvy nedoručil a ani nájemce prodloužení nijak neřešil. Vždy došlo k automatickému prodloužení nájmu, což ve většině případů bylo stvrzeno dodatkem, o který jsem požádal často i několik měsíců po uplynutí doby nájmu. Posledním 6. dodatkem došlo k prodloužení nájemní smlouvy ze dne 29.6.2010 a to na dobu určitou do 31.10.2017. Jako každý rok jsem nepodal žádnou písemnou žádost o prodloužení smlouvy a ani od nájemce jsem jako vždy nedostal žádnou zprávu. Až před Vánoci mi volal správce, že nedošlo k prodloužení smlouvy a že mám byt vyklidit. Byt fakticky obývám a platím nájem. Byl nájem automaticky prodloužen? Nebo alespoň fakticky nájem pokračuje a pronajímatel musí dát výpověď? Může okamžitě vyměnit zámek?
ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 2285 občanského zákoníku "Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu." Na základě shora uvedeného by ve Vašem případě smlouva byla automaticky prodloužena o další rok, pokud byste v bytě setrvával i po 31.10.2017 a vlastník by Vás do 31.1.2018 nestihl písemně vyzvat k opuštění bytu. Telefonické sdělení, že nedošlo k prodloužení smlouvy, není dostačující, proto pokud neobdržíte výzvu k vystěhování do 31.1.2018, prodlužuje se nájem opět o rok, pokud ji obdržíte, musíte se bohužel vystěhovat. Pokud to neučiníte, měl by vlastník podat žalobu o vyklizení, nikoliv vyměnit zámek, ovšem je důležité, jak toto máte sjednáno ve smlouvě. Vyměněním zámku by Vám fakticky odepřel přístup k Vašim věcem v bytě a protiprávně by tím jednal zase on.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Osoba v závěti ručně psané odkazuje veškerý majetek rovným dílem osobám A, B, C. Bude správný zápis: "Pokud některá z výše uvedených osob z jakéhokoliv důvodu nedědí, dědí zbývající výše uvedené osoby rovným dílem"? Případně byl by správný zápis: "Pokud osoba A z jakéhokoliv důvodu nedědí, dědí osoby B a C rovným dílem."? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Srozumitelnější by byly tyto formulace:
1) „Pokud některá z výše uvedených osob z jakéhokoliv důvodu nedědí, podíl připadající na tuto osobu se rozdělí mezi zbývající osoby, a to rovným dílem. “
2) „Pokud osoba A z jakéhokoliv důvodu nedědí, podíl připadající na tuto osobu se rozdělí mezi osoby B a C, a to rovným dílem."
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Prodloužení zkušební doby o dobu pracovní neschopnosti - výpočet podle pracovních dnů nebo i víkendů (sobot, nedělí)?
Můžete mi prosím poradit o správném prodloužení zkušební doby. Pracovní poměr je od 4.9.2017 se zkušební dobou do 3.12.2017. V této době pracovní neschopnost od 16.11.2017 do 5.1.2018. Jak a do kdy se prodlužuje zkušební doba? Pracovní neschopnost do 5.1.2018, ale první pracovní den je 8.1.2018. Počítá se mi zkušební doba až od prvního pracovního dne po pracovní neschopnosti?
Jde mi o toto: prodlužuje se jen o tu dobu nemoci, co zasahuje do zkušební doby a nebo o celou neschopnost?
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Podle § 35 odst. 4 zákoníku práce se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby. Zkušební doba se tedy prodlužuje jen o pracovní neschopnost, která zasahuje do jejího běhu, ale prodloužení začne běžet až po ukončení pracovní neschopnosti. Smyslem zkušební doby je ověřit si, zda daná práce zaměstnanci vyhovuje a zda zaměstnanec vyhovuje zaměstnavateli. Proto není možné tuto dobu strávit v pracovní neschopnosti, na druhou stranu není možné zkušební dobu neúměrně prodlužovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Odpis zdravotnického přístroje z daní lékařem - postup, průběh
Praktický lékař zakoupil lékařský přístroj v ceně 663766 Kč. jelikož je první majitel, může si odepsat dalších 10 % ze vstupní ceny. 66376 Kč, zrychlený odpis první rok je 132754 Kč. Celkem tedy dohromady první rok odepíše 199130 Kč? V následujících letech se pak provádí odpis z nezměněné tabulky, pro druhý a další roky, nebo se tabulka ještě nějak koriguje? Děkuji Vlastimil
ODPOVĚĎ:
Zrychlený odpis pro první rok zvýšený o 10 % vstupní ceny máte vypočtený správně. V dalších zdaňovacích obdobích stanovíte odpis jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi koeficientem (v dalších letech odpisování) sníženého o počet let, po které byl odpis uplatněn. Pokračujete tedy standardně, jako by v prvním roce nebyla vstupní cena navýšena. Ve druhém roce bude odpis 185 855 Kč, ve třetím 139 391 Kč, ve čtvrtém 92 927 Kč, v pátém 46 463 Kč.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Kdo platí kontrolu havarovaného vozidla v autoservisu - pojišťovna viníka dopravní nehody?
18.1.2018 jsem byl jako poškozený účastníkem dopravní nehody, při níž mi bylo "vraženo" do tažného zařízení osobního vozidla. K dopravní nehodě byla volána PČR, od níž mám potvrzený formulář.
Mám vůz Toyota, který byl koupen u autorizovaného prodejce v Příbrami, je k němu kompletní elektronická servisní historie, všechny předepsané servisní prohlídky a všechny opravy byly prováděny výhradně u tohoto prodejce.
Není důvod nechávat cokoli na vozidle servisovat jinde.
Jednak, kromě Toyoty Tsusho v HK (která servisy vozů, které nejsou koupeny u nich, nechce dělat) to u někoho bez autorizace nepadá v úvahu a jednak hrozí problém při zápisu do servisní historie, což by následně byl problém při pozdějším prodeji vozu - spousta aut v bazarech si o servisní knížce může nechat leda zdát nebo je mají do nějaké doby a poté se záhadně "ztratila" - samozřejmě z důvodu rozsáhlých poškození při dopravních nehodách, kterýžto je při dalším prodeji nežádoucím faktorem.
Vůz používám k podnikání, platí se za něj silniční daň.
Z důvodu uvedeného výše jsem potřeboval nechat provést prohlídku tažného zařízení, zda nedošlo k jeho poškození (bylo instalováno 08/2017).
19.1.2018 jsem tedy jel z Hradce Králové do Příbrami. Samotná prohlídka mě nestála nic, ale cesta mě stála dle mého platného ceníku OSVČ cca 3580 Kč.
Prosím o informaci, zda existuje právní nárokovatelnost úhrady dopravních nákladů v takovýchto případech po pojišťovně z "povinného ručení" viníka dopravní nehody a jak postupovat dále.
Děkuji, Ignác
ODPOVĚĎ:
Váš nárok na náhradu nákladů, resp. na náhradu škody, která Vám v souvislosti s návštěvou autorizovaného servisu vznikla, je dle mého názoru dán.
V této souvislosti je nutné vycházet z § 6/2 písm. b) a c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož má pojištěný (viník dopravní nehody) právo, aby pojistitel (pojišťovna) za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému (Vám) :
- způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci,
- ušlý zisk,
pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti.
Za škodu na Vaší straně lze bezpochyby považovat rovněž náklady, které Vám vznikly v souvislosti s návštěvou autorizovaného servisu (neboť k této návštěvě by jinak, nebýt autonehody, nedošlo).
V souvislosti s cestou do a z autorizovaného servisu můžete nárokovat:
-náhradu za použití silničního motorového vozidla (de facto se jedná o amortizaci Vašeho automobilu po dobu cesty do a z autorizovaného servisu), a to ve výši dle § 1 vyhlášky č. 463/2017 Sb. ,
- náhradu za spotřebované pohonné hmoty, a to ve výši dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb. (popř. dle skutečné ceny pohonných hmot, pokud jste je před cestou čerpal a jste schopen prokázat jejich cenu).
Co se týče času, který jste byl nucen do cesty do a z autorizovaného servisu investovat (a samozřejmě i po dobu servisní prohlídky), můžete požadovat náhradu zisku, který Vám v této souvislosti ušel. Jako vhodný nástroj pro určení výše zisku, který jste ztratil, může posloužit právě Vámi zmiňovaný ceník.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat viníka dopravní nehody a s jeho pomocí zjistit, pod jakým číslem je předmětná škodní událost vedena jeho pojišťovnou. Na tuto pojišťovnu bude následně nutné se obrátit s písemnou výzvou k náhradě Vám vzniklé škody, kterou bude samozřejmě zapotřebí přesně vyčíslit a prokázat.
Pokud by nebyla pojišťovna z jakéhokoli důvodu ochotna Vám vzniklou škodu nahradit, připomínám, že osobou, která je za Vám vzniklou škodu odpovědná, je viník autonehody (nikoli jeho pojišťovna). Nebudete-li tedy při jednání s pojišťovnou úspěšný, můžete se obrátit přímo na viníka autonehody s požadavkem na náhradu Vám způsobené škody (přičemž tato výzva může být koncipována jako výzva předžalobní). Pokud Vám viník autonehody škodu nahradí, bude následně oprávněn požadovat proplacení této částky po své pojišťovně, což Vás však již nemusí tížit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
vyhláška č. 463/2017 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
2012 mne sestra se svým přítelem vyplatili formou nákupu bytu, ve kterém po celou dobu bydlím (mám zde i trvalý pobyt). "Švagr" si vzal na byt hypotéku, kterou by měl v budoucím půl roce splatit, nastane tedy situace, kdy se bude byt převádět, avšak přemýšlíme, zda to situace nějak umožňuje, abychom nemuseli znova platit daň z nabytí nemovitosti 4%. Dočetl jsem se různé informace, že lze být v tzv. přímé a nepřímé linii (skrz příbuzenské vztahy), nebo například stačí pobývat (mít trvalé bydliště) s dotyčným majitelem v bytě alespoň 1 rok. Má otázka zní, jak lze situaci řešit, případně mi osvětlit i jiné varianty (sestra s přítelem nejsou zdaní a jedná se o byt v osobním vlastnictví = není družstevní).
Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatný převod nemovitosti. Osvobození z hlediska příbuzenských vztahů a bydliště se vztahuje k dani z příjmů a ne k dani z nabytí nemovitých věcí. Pokud bude byt převeden úplatně, musíte daň z nabytí nemovitých věcí zaplatit.
V případě bezúplatného převodu bude tento bezúplatný příjem podléhat dani z příjmů a zde lze za splnění podmínek uplatnit osvobození. Rozhodující je, kdo je vlastníkem bytu, zda Vaše sestra nebo její přítel. Přítel Vaší sestry není s Vámi v příbuzenské linii, a pokud s dárcem nežijete ve společně hospodařící domácnosti 1 rok bezprostředně před darováním, nelze uplatnit osvobození od daně z příjmů. Kde máte trvalé bydliště, není rozhodující, důležitý je skutečný stav. Jako výdaj si však můžete uplatnit hodnotu bytu oceněného znaleckým posudkem ke dni darování.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Snížení výživného, alimentů zpětně - dluh na výživném vymáhaný exekučeně v exekuci
Momentálně probíhá opatrovnické řízení, kdy otec žádá střídavou péči (děti byly svěřeny do péče matky) a zároveň, vzhledem k tomu, že je obviněn z přečinu zanedbání povinné výživy, žádá o snížení výživného zpětně od roku 2014.
Od roku 2017 je dle mého názoru - cíleně - v částečném invalidním důchodu má mnoho známých...).
Před tím byl cíleně nezaměstnaný (středoškolské vzdělání, mnohaletá praxe v pojišťovnictví, produktivní věk - r. 1981), evidentně si vydělával načerno.
Mám tyto dotazy:
1. je možné, že mu zpětně sníží opatr. soud výživné, když v část. inv. důchodu je až od r. 2017?
2. vzhledem k tomu, že je nařízena exekuce na výživné od r. 2015, když mu sníží výživné zpětně, náklady na exekuci bude hradit kdo? (dluh na výživném je jen na děti přes 300.000 Kč, náklady na exekuci přes 150.000 Kč)
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (dětí), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dětí). Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry Vás i otce dětí
Podle § 923 NOZ dále platí, že: Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném. Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává například tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů. To, zda otec dětí se žádostí o zpětné snížení výživného uspěje, záleží tedy zejména na tom, zda se od posledního určení výše výživného změnila Vaše a jeho finanční situace. Píšete, že od roku 2017 je otec dětí v částečném invalidním důchodu – záleží také na jeho příjmech před rokem 2017. Pokud se od posledního určení výše výživného Vaše finanční situace nezměnila (nebo dokonce zlepšila) a situace otce zhoršila, mohl by soud žádosti o zpětné snížení výživného vyhovět. Pokud se ale zhoršila nejen finanční situace otce dítěte, ale i Vaše, je to spíše nepravděpodobné.
Pokud jde o úhradu nákladů exekuce, doporučuji tento dotaz položit v naší exekuční a insolvenční poradně zde: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/dotazy-exekuce.html
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Rozvod a vypořádání domu na hypotéku - žádný z manželů nemá na vyplacení druhého z nich
Jsem ženatý, postavil jsem dům, ze kterého jsem odešel, před 4 měsíci. Manželka v něm zůstala. Chci se rozvést. Jelikož ani jeden nemáme na vyplacení a já splácím stále hypotéku na dům, je potřeba dům prodat
Jak postupovat ohledně rozvodu manželství a vypořádání společeného jmění manželů SJM. Děti nemáme. Děkuji, Mikuláš
ODPOVĚĎ:
Pokud jste s manželkou schopni se na rozvodu i majetkovém vypořádání dohodnout, byla by to nejideálnější varianta, neboť můžete věc vyřešit tzv. společným návrhem na rozvod manželství, jehož podmínkou je, že oba manželé souhlasí a doloží dohodu o vypořádání SJM s úředně ověřenými podpisy. V rámci takové dohody budete mimo jiné řešit i to, jak naložíte s domem a hypotékou, tj. zda dům prodáte, hypotéku vyplatíte a případný zbytek si rozdělíte nebo nemovitost převezme jeden z manželů a druhého vyplatí, atd...Možnosti řešení je více, ale pro hlubší analýzu celé situace je dobré obrátit se na advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, s nímž proberete konkrétní možnosti řešení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Náhled na odhadní cenu pozemku obecním úřad (OÚ je zájemce o koupi pozemku)
Chtěla by jsem se zeptat zda máme právo podle zákona č. 106/1999 nahlédnout na odhadní cenu pozemku.
Dali jsme si žádost na koupi sousedního pozemku, ten je ve vlastnictví státu v zastoupení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Byl to proces 2 let na vyřízení. Tento úřad stanovil prodej výběrového řízení s aukcí. Již bylo 1. kolo a stanovena minimální vyvolávací cena 170.000 Kč, dnes (08.02.2018) bylo vyhlášeno 2. kolo a cena 153.000 Kč.
Jsme obec do 1000 obyvatel a jedná se o nestavební pozemek v tzv. DT zóně - je to zóna kde není možná výstavba, pouze je možná výstavba pomníků a soch, křížů. Úřední cena pozemků v naší obci je na finančním úřadě 370 Kč/m2 a jejich je přes 1000 Kč/m2.
Chceme nahlédnout na odhad tohoto pozemku, který si úřad nechal vypracovat, máme tedy na to právo?
Jestli ano prosím o napsání jaký je to přesně zákon a jak máme úřad vyzvat.
...
Už jsem zaslala na příslušný úřad žádost o přístup k informacím podle zákona 106/1999.
Děkuji, Zita
ODPOVĚĎ:
Máte právo požádat o poskytnutí informace – vypracovaného odhadu. Žádost se podává, jak správně uvádíte, dle zákona č. 106/1999 Sb. , dle kterého platí k žádosti následující:
Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Za této situace doporučuji podat žádost písemně.
Ze žádosti musí být zřejmé, kterému úřadu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.
Pokud by úřad žádosti, byť i jen zčásti, nevyhověl, je povinen o tom vydat rozhodnutí (o odmítnutí žádosti), popřípadě o odmítnutí části žádosti. Proti takovému rozhodnutí jste pak oprávněni podat odvolání.
Pokud byste nebyli spokojeni s vyřízením žádosti, můžete také podat stížnost, a to k tomuto úřadu, který ji následně postoupí k vyřízení nadřízenému orgánu.
Dále platí, že povinný subjekt (tj. úřad) je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
Vzor žádosti naleznete zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/zadost-o-poskytnuti-informace-vzor-ke-stazenihttp: //www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/spravni-pravo-vzory/zadost-o-poskytnuti-informace-vzor-ke-stazeni
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
(název dotazu dle odpovědi právničky)
Před lety jsme koupili dům i s pozemkem, na části jeho střechy, naší střechy, byl postaven bytový dům. Abych to upřesnila, to se stalo ještě před rokem 1989, tento bytový dům před i po r. 89 spravovalo město. Mohlo by se zdát, že pokud je bytový dům na naší střeše a tím pádem i pozemku existuje předností právo při prodeji. To se obešlo a byty byly prodány, ovšem bez pozemku a vytvořily SVJ. Toto se stalo ještě před novelizaci občanského zákoníku.
Nyní k mým otázkám :
1) podle NOZ - komu patří podle práva ten vystavěný objekt nad střechou, když bytové jednotky kupovali bez pozemku?
2) Jak je možné, že město obešlo přednostní předkupní právo? Je možné s tím ještě něco udělat?
Musí platit jednotliví majitelé bytových jednotek nájem za užívání pozemku?
Nebo zda tento nájem má platit SVJ a případně zda tato záležitost jde řešit jinak věčným břemenem?
A co je třeba při zaregistrování věcného břemene u SVJ, zda to může schválit výbor. Jednoduše jaká jsou práva a povinnosti majitelů bytových jednotek a SVJ. Jaká práva a povinnosti mají majitelé pozemku a zda mají nárok na proplacení věcného břemene. SVJ toto totiž neustále oddaluje.
Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Vlastnické právo k budově může náležet jednotlivým vlastníkům bytů, tj. mohou ji mít v podílovém spoluvlastnictví. Toto je možné zjistit pouze z evidence nemovitostí. Pokud byly byty prodány za účinnosti starého občanského zákoníku, tak tehdy platilo, že stavba není součástí pozemku a tedy neexistovalo zákonné předkupní právo vlastníka pozemku (§ 3056 NOZ). Jednotliví vlastníci jednotek, pokud to po nich bude žádáno, budou povinni platit nájem za pozemek, se SVJ to nemá nic společného. Věc lze řešit i zřízením služebnosti, v tomto případě by byla věc řešitelná sepsáním smlouvy o zřízení služebnosti, se kterou by ale museli souhlasit všichni vlastníci bytů, nikoliv SVJ. Taková služebnost by měla být zřízena úplatně (lze i bezplatně), přičemž v případě sporu by na hodnotu služebnosti měl být zpracován znalecký posudek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Lhůta úřadu na vyřízení přestupku - kolik dnů, týdnů, měsíců?
◙ Nepřítomnost u přestupkového řízení z důvodu dovolené přestupce - stačí omluva předem?
Jak, kde zjistit jestli byl dopis od úřadu zaslán přestupci přestupku
Chtěl jsem se zeptat jak dlouho může trvat než přijde dopis s výzvou k dostavení se na úřad k přestupkové komisi. Za přestupek jsem byl chycen na začátku listopadu 2017 a stále nic nepřišlo. Taky jsem se chtěl informovat jestli je možné případné datum ke komisi změnit jelikož jsme již zakoupili rodinnou dovolenou nebo jestli to je úplně vyloučeno. Co by se stalo v případě že bych se nedostavil?
Bojím se aby mi dopis byl doručen správně - co když skončil na poště a já to ani nevěděl. Dá se někde informovat jestli už mi tento dopis z úřadu někdo zasílal?
Děkuji s pozdravem Štefan.
ODPOVĚĎ:
Tuto lhůtu nelze přesně stanovit, odvíjí se od mnoha skutečností, např. i od toho, kolik jednání má přestupková komise na starosti. Ústní jednání může, ale nemusí být nařízeno. Případné ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. Pokud by bylo nařízeno ústní jednání a Vy jste v daný termín nemohl, můžete se omluvit a požádat o přesun na jiný termín. Toto je nezbytné odůvodnit.
Dopis je zasílán na adresu Vašeho trvalého pobytu, pokud si tedy vybíráte poštu, min. v ní najdete oznámení o uložení zásilky na poště. Nicméně můžete pro jistotu zajít na poštu a zeptat se, zda tam nemáte uloženou zásilku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Snížení příplatku za vedení dle zákona 564/2006 Sb. a 222/2010 Sb. - zaměstnanec ve státním sektoru
Pracuji ve státním sektoru. 18.12.2017 jsem dostala nový platový výměr, ve kterém mi byl snížen příplatek za vedení (jsem v prvním stupni řízení) z 3 000, -Kč na 1 500, -Kč. Chtěla jsem doplnit zdůvodnění, ale ředitelka mi jen řekla, že je to podle zákona 564/2006 Sb. a 222/2010 Sb.
dne 17.1.2018 mi ředitelka přinesla nový platový výměr s datem 29.12.2017, který jsem odmítla podepsat, dokud se tam nenapsal skutečný den předání.
Je tam připsáno do zdůvodnění, že příplatek za vedení - nastaven dle vnitřního platebního předpisu k 1.1.2018. V tomto vnitřním platebním předpisu, který má účinnost od 1.1.2018
je okopírován Zákoník práce. Má zaměstnavatel na takové odejmutí finančních prostředků právo? Pokud ne, jak mám postupovat? Moje pracovní smlouva ani náplň práce mi nebyla změněna.
Děkuji za radu Magda
ODPOVĚĎ:
Podle § 124 odst. 1 zákoníku práce vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Pokud nedošlo ke změně pracovní náplně, kterou by se snížil stupeň řízení nebo náročnost řízení, není možné takto příplatek snížit.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. , o katalogu prací ve veřejných službách a správě, se příplatku za vedení vůbec netýká. Zákon č. 564/2006 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem č. 341/2017 Sb. , který ale také úpravu příplatku za vedení neobsahuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Dovolání k nejvyššímu soudu - jak sehnat advokáta když nemám peníze, lze ex offo (z moci úřední)?
Jsem rozvedená pravomocně k 1.11.2016. Žádost o rozvod jsem podala v květnu 2013 (díky obstrukcím ze strany manžela - rozvod trval dlouho, hlavně díky jeho fiktivním převodům majetku v SJM a díky jeho výhradním dluhům, které se mu bohužel podařilo převést na mne - exekuce za účasti manželky - cca přes 10 exekucí).
Dosud není vypořádáno SJM, ačkoliv jsem podala Žalobu na vypořádání SJM v lednu 2017 (dosud nebylo nařízeno jednání ve věci).
Cca. 2014 (v květnu 2013 po fyzickém napadení ze strany bývalého manžela za účasti dvou malých dětí jsem se v noci s dětmi odstěhovala) si sám pro sebe uzavřel službu - datové služby (fi NetSmart), kdy nezaplatil 3 splátky po 300 Kč.
2016 mi přišla exekuce. Podala jsem exekutorovi Návrh na zastavení, ten jí odmítl a předal soudu. Soud I. a i II. stupně návrh zamítl. Současně jsem žádala o přidělení právního zástupce ex-offo, marně.
Podala jsem Dovolání k Nejvyššímu soudu, předevčírem mi přišla výzva, že do 15 dnů musím dodat své Dovolání pouze prostřednictvím advokáta (tedy moje Dovolání, které jsem sama poslala odmítají).
Na advokáta nemám finance (jsem samoživitelka s 2 dětmi a dluhem na výživném přes 400.000 Kč), advokát mne byl zamítnut, podala jsem odvolání, dodnes bez reakce.
Prosím o radu, jak jednat, popř. o pomoc sepsat Dovolání k Nejvyššímu soudu (svoje Dovolání, které bylo odmítnuto - v příloze posílám).
Dluh vznikl bez mého vědomí, bez mého souhlasu, pro potřeby bývalého manžela, který byl v době uzavření smlouvy nezaměstnaný a já na rodičovské dovolené. Tedy dle mého názoru, datové služby nejsou životně důležité a nejsou součástí běžného životního standardu, jak uvedl odvolací soud. Před uvalením exekuce, která zvýšila dluh mnohonásobně, jsem ani nebyla vyzvána k úhradě dluhu, nebyla jsem dodnes informována, o jakou konkrétní službu se jednalo - tedy nemám v ruce ani smlouvu.
Prosím o pomoc (mohu poslat, co budete potřebovat), jsem již zoufalá, mám přes 10 exekucí díky bývalému manželovi, který mne vyhrožuje, že mne finančně zlikviduje, směje se mi, že mi vezme děti (2017 byl sice hospitalizován na psychiatrii, ale přesto probíhá opatrovnické řízení, kde žádá o střídavou výchovu, děti neustále manipuluje).
Děkuji, Jitka
ODPOVĚĎ:
Obraťte se na českou advokátní komoru - stránky www.cak.cz, a tam požádejte o přidělení bezplatného advokáta. Dovolání přímo ze zákona můžete podat pouze prostřednictvím advokáta. Nejde o to, co v dovolání píšete, ale zákon ukládá, aby dovolání bylo podáno advokátem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V prohlášení vlastníka budovy z roku 1995 patřily mezi společné části budovy podle zákona č. 72/1994 Sb. §5 odst. 3 písm. c) a d) rozvody tepla. Radiátory patřily do vlastnictví jednotlivých bytů. Tehdy došlo i k zaregulování tepelné soustavy a družstvo uhradilo družstevníkům i termostatické ventily.
2012 vzniklo SVJ ze zákona a doposud nejsou převedeny všechny bytové jednotky do vlastnictví. Prohlášení vlastníka tedy změněno nebylo a zbývající byty se tedy budou převádět ještě podle výše uvedeného zákona.
Nyní se výbor rozhodl, že nechá vyměnit opět termostatické ventily a po zateplení objektu nechá vyregulovat celou otopnou soustavu.
Může zařadit tento bod na shromáždění a budou o tom rozhodovat spoluvlastníci nebo při zásahu do systému v jednotlivých bytech tyto práce nepatří mezi ty práce, které by mohly být uhrazeny z dlouhodobé zálohy na opravy?
Domnívám se, že nelze ze společných prostředků hradit zásahy do rozvodů, které jsou v bytech a ventily by si měli hradit spoluvlastníci.
Zaplatit z dlouhodobé zálohy by se zřejmě mělo pouze vyregulování celé soustavy a úpravy na rozvodech ve společných prostorách. Domnívám se, že v tomto případě není pro nás kogentní vyhláška vlády č. 366/2016.
Děkuji, Dominika
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vaším názorem, rozvody v bytech a ventily by si měli hradit samotní vlastníci. Dle různých odborných článků je povinnost instalace zákonem uložena stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenství vlastníků. Instalované přístroje se pak stávají součástí vybavení bytu. U SBD a SVJ může být instalace hrazena z fondu oprav, případně na ni přispějí jednotliví uživatelé podle počtu těles v bytě. Z uvedeného a studia dalších názorů jsem dospěla k závěru, že v daném případě je rozhodující především to, co si SVJ odsouhlasí. Nemělo by to tedy být automaticky tak, že se to bude hradit z fondu oprav.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Hypotéka napsaná na jinou osobu než majitele - sleva na dani z úroků splácené hypotéky
Chtěla bych vědět, zda mám nárok na odpočet úroků ze základu daně z hypotečního úvěru. Jsem účastníkem smlouvy o úvěru, v dané nemovitosti mám trvalé bydliště již 26 let. Hypotéku mám již několik let, ale vždy mi bylo na FÚ sděleno, že si nemohu odečíst úroky z daní, jelikož nejsem vlastníkem předmětné nemovitosti.
Hypotéku jsem si vzala s přítelem se kterým sdílím společnou domácnost již 26 let, máme společného syna a hypotéku jsme si vzali na rekonstrukci nemovitosti, což jsem také bance dokládali fakturami a účty do výše čerpání úvěru.
Po naší vzájemné dohodě je zapsán na katastru nemovitostí jako majitel nemovitosti pouze můj přítel. Po prostudování zákona ZDP jsem pochopila, že při financování oprav nebo rekonstrukci úvěrem není zákonem vyžadována podmínka vlastnictví nemovitosti poplatníkem úvěru.
Pro splnění podmínek odečtu od základu daně stačí, že jsem nemovitost užívala k trvalému bydlení. Chtěla bych vědět, jak to opravdu je. Má pravdu FÚ i když jsem hypotéku nepoužila ke koupi nemovitosti, ale k její rekonstrukci?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, o jakou nemovitost se jedná, budu tedy předpokládat, že se jedná o bytovou jednotku nebo rodinný dům. Neznám všechny souvislosti Vašeho případu ani hypoteční smlouvu a dle toho, co popisujete, se Vás týká § 15 odst. 3 písm. e) Zákona o daních z příjmů, tedy údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru.
V § 15 odst. 4 je uvedeno, že základ daně může být snížen ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby v odstavci 3 písm. a), c), e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení. Předmět bytové potřeby dle odstavce 3 písm. e), který se Vás týká, nevyžaduje, aby poplatník vlastnil.
Dále je v Pokynu Generálního finančního ředitelství D – 22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů uvedeno: „Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem)." Z toho opět vyplývá, že v případě bytové potřeby dle odstavce 3 písm. e) se nevyžaduje podmínka vlastnictví.
Je tedy možné, že výklad Vašeho finančního úřadu není správný.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
◙ Přístavek postavený v podnikání jedním zmanželů k domu v SJM - půjde přístavek do dědictví?
Sloučení peněz manželů na spořící účet manžela a úmrtí manžela - jak vynechat spoření manželky z dědictví?
Měli jsme každý, já i manžel své stavební spoření u České spořitelny. Před několika lety jsme ho oba ukončili. Jiná banka nám tehdy nabídla slušné (vyšší úroky) a tak jsme se oba dohodli že oboje spoření dáme na jeden účet, vlastník byl manžel, já disponent. Česká spořitelna, a. s. dle dokladů o stavebním spoření na mne a manžela převedla oboje stavební spoření na jeden spořící účet.
Nenapadlo nás řešit že může nastat situace která nastala, tj. že mi manžel zemře. Kdybych si založila tehdy svůj účet byl by spořící účet můj a prostředky by v dědickém řízení nebyly.
16.1.2018 jsem říkala panu notáři že část prostředků je moje spoření ale bylo mi odpovězeno že všechny peníze na spořícím účtu jsou předmětem dědictví, tj. půl bude moje a půlka dědictví já a děti. Měla jsem s sebou obě smlouvy stavebního spořeni, kde je vidět, že byly na tento jeden účet poslány. Domnívala jsem se že lze (nevím kolik) z částky pro dědictví vyjmout. Mohu o toto notáře požádat?
Dále ještě mám dotaz k dědictví nemovitosti. Je v SJM, já a manžel. V době mého podnikání jsem na své jméno a tedy ve svém účetnictví přistavěla k nemovitosti přístavbu. Budova byla před tím již nějaký rok vložena do majetku mého účetnictví (odpisy přístavby a malá část prostor domu, dům je pod stejným č. p.). Vnr. 2014 jsem činnost ukončila a budova byla z majetku vyjmuta zpět do osobního vlastnictví. Dostala jsem od notáře seznam znalců abych si vybrala a nechala zpracovat odhad pro dědické řízení.
Bude tedy cena domu pro dědické řízení včetně přístavby nebo lze toto nějak zohlednit?
Dále prosím, vím že děti nemají prostředky aby se nějak vyplatili z nemovitosti navzájem, tj. pokud by se půlka domu připsala na jedno z nich, nemá tento dědic na vyplacení mne a svých sourozenců.
Lze třeba v řízení kvůli tomuto ustanovit dědici nemovitosti mne a děti, 4 dědici stanoveným podílem?
16.1.2018 padla i úvaha že se zřeknou dědictví a já se s nimi vyrovnán darováním. Již manžel právě v posledním roce říkával že každému z dětí daruje z našetřených peněz stejný díl.
Co se týká domu to bych viděla jaky bude odhad a stejně tak bych postupovala. Tj. polovina odhadů/4 pro každé z našich dětí. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Notáře o vynětí požádat můžete, ovšem není jeho povinností určitou část financí vyjmout, jelikož i peníze, které jste měla na svém stavebním spoření, byly součástí SJM, pokud to byly finance spořené za manželství. Pokud by byly spořené ještě před manželstvím, musel by odpovídající částku z dědictví nyní vyjmout.
Pokud jde o přístavbu, je rozhodné, kdo je zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník. Pokud jste jako vlastníci Vy se zemřelým manželem, pak bude součástí dědictví a předmětem znaleckého zkoumání i přístavba.
Pokud jde o vypořádání, může notář veškerý majetek, který je předmětem dědictví, přepsat do podílového spoluvlastnictví všem dědicům, ale pokud se jako dědicové dohodnete jinak, je notář povinen Vaši dohodu respektovat. Domluvit se můžete jakkoliv, třeba i tak, že budete jedinou dědičkou a ostatní nebudou mít nárok na svůj dědický díl. Toto ale musí být výsledkem dohody všech dědiců.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Minimální mzda a srážky insolvence - nárok na příspěvek na bydlení
Syn má pronajatý byt. Nájemné je 7000 plus 2000 za služby, el, voda. Jeho plat je minimum, v prosinci to bylo 11.000 Kč hrubého. Od ledna to je 12.200 Kč? Zárověň platí insolvenčnímu správci 3.500 Kč. Jeho sestra je dárce a platí ještě 700 Kč měsíčně.
Chce požádat o příspěvek na bydlení. Na úřad musí doložit každé 3 měsíce výplatní pásky, kde bude zahrnuta i platba na insolvenci, tím pádem mu nezůstane zákonné minimum. Ráda bych věděla, zda má toto vliv na přiznání příspěvku na bydlení. A opačném případě, bude-li mít s příspěvkem vyšší příjem, nebude muset platit vyšší částky insolvenčnímu správci?
Má jeho insolvence vliv na přiznání příspěvku na bydlení? Je třeba to nahlásit insolvenčnímu správci? Co byste nám poradili? Děkuji, Zbyněk
ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2018 skutečně dochází k navýšení minimální mzdy – minimální mzda se zvyšuje z 11.000 Kč na 12.200 Kč měsíčně. Navýšení mzdy – stejně jako jakoukoliv jinou změnu výše příjmu - je Váš syn povinen oznámit insolvenčnímu správci.
To, že je Váš syn v insolvenci, nevylučuje jeho nárok na příspěvek na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit náklady na bydlení a příjmy za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pro výpočet nároku na příspěvek se započítává příjem před srážkou insolvenčního správce.
Pokud Váš syn získá příspěvek na bydlení, tento příspěvek se při oddlužení nezapočítává jako příjem. To znamená, že z příspěvku na bydlení nebudou prováděny insolvenční srážky, ale jeho pobírání by měl Váš syn – jako jakýkoliv jiný příjem – oznámit insolvenčnímu správci.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Pronajímatel nevyhotovil nájemní smlouvu, nájemník platí nájemné - musí se vystěhovat na požádání pronajímatele?
Nový manžel mé matky mi nabídl bydlení v jeho domě v samostatném bytě, stanovil nájem který pravidelně od 05/2015 platím převodem z účtu (v poznámce uvádím nájem+internet). Nájemní smlouvu mi původně slíbil ovšem nikdy nedodal. Nájemní smlouva je povinná ze zákona.
Vztahy v rodině se bohužel zhoršily a v e-mailu 01/2018 mi sdělil, že má na dům kupce že se mám do konce března 2018 vystěhovat (pouze jedna holá věta v e-mailu). Též jsem se doslechla, že řekl, že na byt nemám nájemní smlouvu a že na mě pošle Policii.
Domnívám se, že když již tak dlouho platím pravidelně nájem a nájem byl ústně dojednán již v době účinnosti NOZ, výpovědní doba činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena s tím, že výpověď musí být v písemné formě a ne pouze e-mailem.
Jak se řeší situace kdy dům změní majitele? Lze se ohradit na katastr - v době kdy je na domě tzv. plomba - 20 dní - že jsem neobdržela výpověď z nájmu bytu? Nebo mě nemusí zajímat prodej a na nového majitele automaticky přejde povinnost písemně vypovědět nájem? Je také možné že toto bude novému majiteli (z ruska) zatajeno. Má nájemce právo se nějak bránit násilnému vystěhování když nedostal písemnou výpověď? vycházím z mé situace a potřebuji mít v těchto otázkách předem jasno. Výpověď jsem se dozvěděla naprosto nečekaně a sehnat si nové bydlení, připravit si větší sumu peněz na kauci a stěhování není záležitost kterou lze bez problému řešit okamžitě. Jde o zvýšení měsíčních nákladů na bydlení a dojíždění, já jsem nyní necelé tři roky v insolvenci, mám omezený příjem a proto otázka kauce a sehnat dostupné bydlení je pro mě řešitelná obtížně - resp. buď náhoda nebo delší čas. Respektuji výpověď dle NOZ, jeho výpověď e-mailem o měsíc kratší respektovat nehodlám. Porušuji nějak zákon? Podotýkám, že se v bytě i k majiteli chovám naprosto bez problému, slušně. Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Vámi naznačené řešení je naprosto správné a v souladu se zákonem. Výpověď Vám musí být doručena písemně a musí v ní být vymezen důvod výpovědi. Neporušujete své povinnosti, proto zde není žádný důvod pro kratší výpovědní dobu. Pokud nemovitost změní majitele, tento nový vlastník nastupuje do všech práv a povinností toho předchozího, takže nový vlastník s Vámi musí jako s nájemcem počítat a pokud bude mít zájem Vám dát výpověď, musí to učinit v souladu se zákonem. Takže píšete správně, že Vás změna majitele vůbec nemusí zajímat. Dle NOZ pokud nemáte sjednánu nájemní smlouvu písemně a řádně hradíte nájem, má se za to, že nájemní smlouva řádně uzavřena byla, takže nic neporušujete. Chovejte se tedy tak, jako byste o žádné výpovědi ani informována nebyla a ať si majitel poradí s celou záležitostí sám tak, aby byla v souladu se zákonem. Pro Vás se nic nemění.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
◙ Dědictví, dědění a insolvence, oddlužení, osobní bankrotu
- ...
Rodina: rodiče, syn a dcera (žijí samostatně) - syn je v osobním bankrotu, který mu byl schválen a poctivě splácí. Změna situace - zemře jejich matka, závěť není sepsána. Rodiče mají majetek - rodinný dům, tedy RD (psaný na oba rodiče) a automobil, tedy osobní vozidlo (psáno na otce, ale koupeno během manželství).
Otázka 1: V tomto případě bude probíhat dědické řízení a syn se bude muset vzdát svého podílu dědictví ve prospěch věřitelů, kterým splácí v rámci oddlužení?
Otázka 2: Bude se řešit i automobil v dědickém řízení, i když je psán jen na otce?
Otázka 3: Je ještě možné po úmrtí matky do doby zahájení dědického řízení přepsat automobil z otce na dceru (darovací smlouvou) nebo by tento krok byl posuzován jako neplatný a automobil by se i tak zařadil do dědického řízení?
Otázka 4: Co kdyby se darovací smlouva antedatovala (před úmrtí matky) a v podmínkách smlouvy by bylo stanoveno, že vlastnictví na věci (automobilu) přechází na obdarovaného dnem podpisu darovací smlouvy a formality (přepis a pojištění) se dořeší v nejbližším možném termínu?
Děkuji, Zdraví František
ODPOVĚĎ:
Pokud je fyzická osoba v oddlužení, nesmí se vzdát žádného majetku, který může v průběhu oddlužení získat. K Vaši dotazům uvádím:
1. Ano, syn musí dědictví přijmout a finanční prostředky budou použity v rámci oddlužení ve prospěch věřitelů.
2. Ano bude, neboť byl koupen v průběhu manželství a je tedy součástí SJM.
3. Tento úkon sice učinit můžete, nicméně notář zjišťuje stav majetku ke dni úmrtí a i když již vozidlo není ve vlastnictví druhého manžela, notář stanoví cenu vozidla a i kdyby nebyla namítnuta neplatnost prodeje, stejně v rámci dědického řízení bude řešena hodnota vozidla a tato dělena mezi dědice.
4. Tento krok nemá smysl, neboť dle nového občanského zákoníku vlastnické právo přechází na nového majitele vždy až zápisem do veřejného seznamu, v tomto případě registru vozidel.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Dlouhodobé užívání pozemku a vydržení uživatelem pozemku
Obracím se na Vás s prosbou o právní radu ohledně pozemku. 1977 získali rodiče stavební povolení na stavbu rodinného domu na vlastním pozemku. Šíře pozemku byla 16 m, plánovaná stavba byla 13 m. Podmínkou byly 3 m volného prostranství z obou stran stavby. Proto požádali majitele vedlejšího pozemku o odkoupení pásu šíře 3 m a délce 72 m (214 m čtverečních).
Po domluvě a na základě podepsaného prohlášení majitele pozemku byla stavba povolena a postavena v hranici tohoto pozemku.
Pozemek v šíři 3 m byl geodety vyměřen a přičleněn pod jiným číslem k našemu pozemku z původní parcely šířky asi 8 m, která sloužila a doposud slouží již asi sedmdesát let jako cesta pro zemědělské stroje. Rodiče na parcelu nechali navést ornou zeminu, částečně ji oplotili, vysadili stromy, vystavěli zděnou králíkárnu, vybetonovali prostor pro odkládání různého stavebního materiálu. Je zde situováno i sklepní okno, vhoz do sklepa na topivo, plynoměr, vjezd do dvora. Když mělo dojít k odkoupení pozemku, zjistilo se, že předpokládanému majiteli nepatří. Majitele se snažili rodiče dohledat a tuto záležitost dořešit, ale přes veškerou snahu a spolupráci s geodézií nebylo možné dohledat skutečného vlastníka. Pozemek jsme tedy užívali a průběžně se chodili informovat, zda je vlastník dohledán.
Teprve po čtyřiceti letech užívání, začátkem roku 2017, jsme zjistili změnu ve výpisu katastru nemovitostí a jméno majitelky. Tuto paní jsme okamžitě oslovili a informovali o situaci s žádostí o odkoupení užívané parcely. Paní se nám neozvala, ale za pár měsíců došlo opět ke změně vlastníka, kterého jsme opětovně kontaktovali s prosbou o dořešení situace a odkoupení pozemku.
Nový vlastník pozemku žije někde v Čechách, nikdy zde nebyl. Ozval se nám prostřednictvím emailu s tím, že paní zemřela a on je nyní novým majitelem. Jelikož mu patří i zmiňovaná cesta, ze které byla námi užívaná parcela vyměřena, požadoval po nás odkoupení celého pozemku (cesty) o rozměru něco přes 3000 metrů čtverečních. S tímto jsme nesouhlasili. O tuto část mělo zájem i město, protože cesta je hodně užívaná (zůstane i nadále cestou), vede zahrádkářskou kolonií, ale ani toto jednání nebylo úspěšné díky vysokým finančním požadavkům majitele.
Jednali jsme tedy o odkoupení zaměřeného pozemku 214 m čtverečních. S pánem byla velmi složitá domluva. Neudal žádný návrh kupní ceny s tím, že máme cenu navrhnout my. Po zjišťování tržní ceny podle bonity půdy a lokality, která je asi 19 Kč za metr čtvereční, jsme neuspěli ani s návrhem 100 Kč za metr s tím, že tento návrh je pro něj nezajímavý.
Nyní, po půl roce jsme obdrželi email, že dostal výhodnější nabídku na koupi námi čtyřicet let užívané parcely a že do konce ledna, tj. 20. dní, máme odstranit všechny předměty, porosty, stavby a oplocení a to jak v nadzemnní části, tak i kompletně pod úrovní povrchu tak, aby bylo vše uvedeno do skutečného stavu s právním stavem a aby bylo možné uskutečnit prodej pozemku. Jinak by musel vymáhat plnění právní cestou.
Má na takové jednání nárok, když parcelu užíváme 40 let, situaci jsme se snažili řešit? Má právo, požadovat odstranění všeho, co jsme zbudovali a vysadili, nebo by nám v případě, že by domluva nebyla možná, náležela náhrada? A pokud by měl nárok na odstranění všeho, může toto po nás žádat v tak krátkém čase? V zimě lze těžko stavět nové oplocení a odstranit stavby a porosty.
Nedošlo k vydržení pozemku dlouhodobým užíváním v dobré víře? Prosím o vyjádření se ke vzniklé situaci a našich možnostech řešení. Mockrát děkuji, s pozdravem Barbora
ODPOVĚĎ:
V dané situaci považuji vlastnické právo k pozemku za vydržené. Již bych tedy nejednala s majitelem o odkoupení, ale doporučila bych jít cestou vkladu vlastnického práva, které vzniklo vydržením. Sice se nevyhnete soudnímu řízení, nicméně si myslím, že toto bude úspěšné. Rozhodně se nedomnívám, že jeho požadavek na odstranění všeho z pozemku je legitimní právě s odkazem na vydržení vlastnického práva. Pokud by se chtěl domáhat odstranění staveb, zákon žádnou lhůtu nestanovuje a naopak by rovněž musel jít cestou žaloby o odstranění stavby. O odstranění s ním ale vůbec nepolemizujte a jednejte tak, že jste vydržením vlastnické právo získali vy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Sestra, žijící v Olomouci, se šla v 03/2017 registrovat na placení odpadu, a jí řekli že tam má velký dluh, o kterém samozřejmě nevěděla. Já i ona (Slovenky) jsme byli v Olomouci registrované na přechodný pobyt od cca 2004, kdy jsme studovali, ale oficiálně jsme se neodhlásili z pobytu. Na magistrátě zjistila toto: Od 2013 mají i cizinci povinnost platit odpad, bez ohledu na to, kde bydlí a zda tady mají přechodný pobyt nebo se jen nahlásili. Do 2013 měli jen cizinci s trvalým pobytem. Takže dluh vznikl všem, kteří se neodhlásili do 2013. Na magistrát jim chodí jména od cizinecké policie, no tvrdí, že nemají k dispozici adresu trvalého bydliště. Já tam mám taky dluh plus penále za neplacení, a mají to už postoupit na exekuci. Chápu, že je to můj problém, že jsem se neodhlásila, ale je divné že oni si mohou vystavit pokutu bez toho, aby mi o tom dali vědět. Výzvy prý posílali na koleje, ale tam už 10 let nebydlím, takže se jim vracely zpátky na magistrát. Žiji od 2008 v cizině. Z cizinecké policie mě odhlásili v 11/2017. Mám to zaplatit nebo se na to vykašlat? Exekutor přece nemůže vymáhat dluh v cizině.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji dluh uhradit. V současné době již existuje spolupráce ve věcech výkonu rozhodnutí i v zahraničí (speciálně v zemích EU) a existují různé podnikatelské subjekty, které se pomocí s vymáháním dluhů v zahraničí zabývají. Navíc se Vám za několik let dluh díky úrokům navýší mnohonásobně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně střídavé péče. Máme již rozhodnuto soudem cca necelý rok o tom, že dítě je 1,5 týdne u matky a každý lichý týden od středy do neděle u otce. Otec navrhuje úplnou střídavou péči a chce žádat, aby škola byla na půl cesty pro oba rodiče. Dítě již nastoupilo do 1. třídy ZŠ v místě bydliště matky a otec dítě musí vozit v době styku každý den 40 km do školy a zpět, je možné aby u schválení střídavé péče přešlo dítě na jinou školu, aby to oba rodiče měli stejně nebo již dítě musí dochodit danou školu, dítěti je 6 let a samo si i přeje být blíže k otci ve škole z důvodu časného vstávání a dojíždění. Děkuji za odpověď, Helena.
ODPOVĚĎ:
Změna školy, do které dítě dochází, je i při střídavé péči samozřejmě možná. Přestup na jinou školu může proběhnout jak na konci školního roku, tak i v jeho průběhu. Pokud Vaše dítě dobře snáší změny, můžete přestup na jinou školu uskutečnit už během školního roku. Pokud si ale Vaše dítě hůře zvyká na změny a nový kolektiv, bude lepší s přestupem počkat až na konec roku, kdy budete mít více času dítě na změny připravit. Podle § 49 školského zákona rozhoduje o přestupu žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Doporučuji tedy nejprve zkonzultovat možnost přestupu s ředitelem Vámi vybrané školy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dcera se zadlužila, několika půjčkami, není schopna splácet, hrozí ji exekuce + navýšení dluhů. Máme domek. Kdyby jí půjčili sourozenci - bratr a sestra - stačí sepsaná smlouva mezi námi v rodině? Nebo musí být sepsaná u notáře? Smlouva by byla napsaná o tom, že se jí částka, kterou potřebuje na dluh, odečte z hodnoty domu, z její části, která by jí náležela z dědictví. Sama není schopna to splatit. Děkuji, Alžběta.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě doporučuji navštívit notáře a sepsat dědickou dohodu, kde by byly nastaveny podmínky dědění. Notář pohlídá, aby dcera dostala takový díl, na který má ze zákona nárok. Dědickou dohodu musíte ze zákona sepsat přímo u notáře, a k tomu by bylo dobré sepsat smlouvu o půjčce, která bude odkazovat na tuto dědickou dohodu. Pro bližší rozebrání situace lze navštívit i advokáta, jejichž seznam najdete na stránkách www.advokatikomora.cz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rodiče mají dům, který je ve SJM. Chtějí na mě a manžela přepsat ideální polovinu (oba souhlasí) - stačí k tomuto přepisu námi sepsaná darovací smlouva? A jaká z toho plyne daňová povinnost? Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Ano, rodiče vám můžou darovat do podílového spoluvlastnictví nemovitost a stačí sepsat a úředně ověřenými podpisy podepsat darovací smlouvu. Jak v případě Vás jako dcery, tak v případě Vašeho manžela je převod dle § 10 odst. 3 bod 1 zákona o daních z příjmů od darovací daně osvobozen.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Syn prodal čtyřkolku, po 14 dnech mu kupující volal, že se mu rozbil motor, čtyřkolka je nepojízdná a žádal koupení nového motoru nebo vrácení peněz. Vím, že běží půlroční záruka od prodeje. Syn kupujícímu nic nezamlčel, uvedl všechny skutečnosti ohledně načipování, provedených úpravách a čtyřkolku prodal podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. O žádné závadě motoru, která by vedla k jeho zničení nevěděl. Prosím o radu, jak se může syn bránit. Či způsob, jak by dokázal, že k rozbití motoru došlo vinou kupujícího, jeho neadekvátním používáním stroje. Kupující si přizval soudního znalce a nabídl synovi, že u posouzení může být. Má této nabídky využít? Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
Syn odpovídá pouze za vady, které čtyřkolka měla v době prodeje. Pokud vada vznikla až po 14 dnech, pak by za tuto vadu neodpovídal. Toto by však záleželo na posouzení znalcem, který by měl určit, kdy vada skutečně vznikla, tedy zda vznikla po prodeji, případně již existovala v době prodeje, byť se projevila později. Syn by rovněž neodpovídal za vadu, kterou kupující způsobil nevhodným užíváním. Kromě přítomnosti při prohlídce znalcem bych doporučil přizvat také svého odborníka.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Od 1.4.2017 jsme s manželem v rozvodovém řízení. Jsme vlastníky bytu, na který jsme čerpali hypotéku. Já se 1.3.2018 budu se synem stěhovat do pronájmu, ale pronajímatel mi nechce napsat trvalé bydliště. S manželem máme dluhy a bojí se, že exekutor by mohl vymáhat i jeho majetek. Já ale napsání trvalého bydliště potřebuji, abych dostávala příspěvky na bydlení. Může exekutor zabavit i jeho majetek, když jsme již zahájili rozvodové řízení? Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku a zákona o evidenci obyvatel Vám pronajímatel nemůže bránit v zápisu trvalého bydliště a k jeho zápisu stačí, abyste šla s nájemní smlouvou na ohlašovnu a tam trvalý pobyt zaevidovala. Pokud se pronajímatel obává, že by mohl exekutor v rámci exekuce zabavit i jeho majetek, je to skutečně jen domněnka a jakákoliv obava se stane nereálnou v okamžiku, kdy součástí smlouvy o nájmu bude soupis věcí, které jsou součástí nájmu a tedy ve vlastnictví pronajímatele. Pak exekutor nemůže jakékoliv vybavení obstavit. Žádný další majetek pronajímatele, jako např. nemovitosti, exekutor nemůže obstavit, neboť z hlediska vlastnického práva s tím nemáte Vy ani Váš manžel nic společného.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Koupila jsem nově byt a ráda bych jej pronajala, zájemci o byt by si zde rádi nahlásili trvalé bydliště. Zjistila jsem, že můj souhlas k nahlášení trvalého bydliště nepotřebují, stačí nájemní smlouva. Je možné s nahlášením trvalého bydliště nesouhlasit? Z důvodu exekuce - byt je zařízený. Jde to nějakým způsobem smluvně ošetřit? V případě nahlášení trvalého bydliště nájemníků hrozí nějaká případná rizika majiteli bytu? Děkuji, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Ano, dle nového občanského zákoníku a zákona o evidenci obyvatel má nájemce právo nechat evidovat trvalé bydliště v místě nájmu. Trvalý pobyt je ale pouze evidenční údaj a není třeba se z pozice pronajímatele ničeho obávat. Sice můžete nesouhlasit, nicméně nájemce má právo smlouvu o nájmu neuzavřít z důvodu, že evidenci trvalého pobytu odpíráte. Nejjednodušší varianta, jak ošetřit, aby při případné exekuci nebylo zajištěno vybavení nájmu je do smlouvy o nájmu uvést, které věci jsou součástí nájmu a případně jako přílohu smlouvy pořídit fotodokumentaci. Z evidence trvalého pobytu pro vlastníka nemovitosti žádná rizika neplynou, v okamžiku, kdy se nájemce odstěhuje, můžete mu jednostranně trvalý pobyt odhlásit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Ke kterému soudu mám podat žádost o rozvod, manžel má trvalé bydliště v Odolena Vodě - okres Praha - východ a já v Malých Svatoňovicích - okres Trutnov. Ve společné domácnosti jsme nikdy nežili. Žádost podávám já. Děkuji, Soňa.
ODPOVĚĎ:
Věcně příslušným je okresní soud, kdy dle zákona o zvláštních řízeních soudních platí následující:
Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Pokud jste nikdy neměli společné bydliště a návrh na rozvod podáváte Vy, je příslušným okresní soud, v jehož obvodu má bydliště Váš manžel.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Obracím se na Vás s problémem vymáhání dluhu po kamarádce. V září 2017 si ode mne půjčila kamarádka peníze 10.000 Kč, že ji omylem poslali na můj účet část výplaty a že nemá za co žít, tak jestli jí hned nepošlu aspoň 10.000 Kč (posláno bankovním převodem z mého učtu na její) a slíbila, že mi to přijde do pár dnů zpět z jejího zaměstnání. Ze zaměstnání nic nepřišlo a na mojí opakovanou apelaci na splacení dluhu se neustále vykrucuje a slibuje, že peníze poslala, ale neposlala. Jsem samoživitelka s hypotékou a úvěrem na krku a peněz nemám nazbyt. Po Vánocích jsem usmouvala aspoň 2.000 Kč (což poslala) a slíbila, že 3.1.2018 budu mít zbylou dlužnou částku 8.000 Kč na účtě a nic. Vše mám zálohováno sms i facebookovou komunikaci, kde slibuje a nic neplní. Jak mám postupovat, abych peníze získala zpět. Za pomoc předem moc děkuji. Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Doporučuji postupovat rychle a měla byste učinit tyto kroky:
1. poslat kamarádce doporučeným dopisem předžalobní výzvu, kde ji požádáte opětovně o úhradu dluhu a upozorníte ji na odhodlání řešit věc soudní cestou.
2. pokud dluh neuhradí ani ve lhůtě dle výzvy, kde by měla být lhůta k úhradě minimálně sedmidenní, zvažte podání žaloby k soudu. Žalobu budete podávat k soudu dle místa bydliště žalované a soudu hradíte soudní poplatek ve výši 5% žalované částky. V žalobě popište situaci a navrhněte, jak chcete, aby soud rozhodl (Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku.). Máte právo požadovat i úrok z prodlení, který činí 8,05% ročně. Všechny náklady, včetně soudního poplatku, Vám bude následně hradit žalovaná, k tomu ji soud v rozhodnutí zaváže.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Před 43 lety jsem se rozvedl. S manželkou jsme uzavřeli písemnou smlouvu o vypořádání majetku. Ve smlouvě ale mnou byla opomenuta rekreační chalupa, kterou nám koupil v r. 1975 můj otec. Od té doby je exmanželka uvedena v SJM na KÚ. Zápis jsem nemohl změnit, protože jsem neznal její nové příjmení a adresu. Od rozvodu až dodnes exmanželka o chalupu neprojevila a nejeví zájem. O chalupu jsem se 45 let staral a rekonstruoval ji, z toho s druhou manželkou od r. 1981. Nyní jsem náhodně zjistil, že exmanželka cca před rokem změnila na LV příjmení a adresu. O změně v zápisu na LV mne KÚ neinformoval. Nyní se obáváme, že chce výše uvedeného mého omylu využít a na vzniklé situaci profitovat. Mohu já nebo druhá manželka uplatnit institut mimořádného vydržení nemovité věci k 1.1.2019 dle NOZ? V případě, že ne, jak máme postupovat dál? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
O změně adresy a příjmení v evidenci nemovitostí bývalá manželka ani nemusí vědět. V dnešní době se ve všech registrech automaticky mění adresa i jméno fyzické osoby, a to okamžikem, kdy ji osoba změní na ohlašovně či si zadá změnu občanského průkazu. Sama tato osoba vůbec nemusí mít přehled, kde všude se změna adresy projeví (v obchodním rejstříku, katastru nemovitostí, .). Takže je dost dobře možné, že manželka sama nebyla iniciátorem změny. Institut vydržení využít nemůžete a jedinou možností je bohužel uzavřít dohodu o vypořádání spoluvlastnictví a uhradit 4% daň z nabytí nemovité věci (z poloviny hodnoty jejího spoluvlastnického podílu). Je to cena za opominutí vyřešení vlastnictví k této nemovitosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
5/2014 jsem zakoupila za 3.000 Kč u firmy Zapakatel.cz poukaz na pobyt, pobyt se neuskutečnil pro údajnou insolvenci firmy. Na opakované upozornění, že chci vrátit peníze, nereagovali, pouze jednou napsali, že situaci řeší reklamační oddělení, ale nic se nestalo. Nyní jsem zjistila, že existuje server slevnuj. cz/zapakatel.cz, zjevně tedy nějak souvisí s předchozí firmou. Jakým způsobem mohu své peníze získat zpět, pokud lze? Děkuji, Ilona.
ODPOVĚĎ:
Zde nejprve zkontrolujte insolvenční rejstřík, který je dostupný na adrese portal. justice.cz. Pokud probíhá vůči této společnosti insolvenční řízení, získáte zde informace o stavu řízení.
Co se týká nového serveru, je nezbytné zjistit, kdo je jeho provozovatelem, zda opravdu totožný subjekt či nikoliv. V návaznosti na to by pak bylo možné stanovit další postup.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dva dotazy:
1) Přítel vlastní nemovitost a nyní by ji rád daroval dceři. Dcera je však nezletilá (3 roky), jak tedy postupovat co se týká podpisu darovací smlouvy a následně patřičného formuláře pro katastr nemovitostí (kdo za ni podepisuje)? Na katastru mne informovali, že je nutné, aby právní jednání dcery "posvětil" soud. Prosím poraďte mi, jak tedy v tomto případě postupovat (co na soud podat, jakým způsobem a jaké poplatky se hradí, atp.)?
2) Pokud bychom si chtěli vzít hypotéku, v níž bychom ručili nemovitostí, která by byla již převedená na zmíněnou nezletilou dceru je toto možné? Případně je možné darovat nemovitost následně nezletilé dcerce až poté, co bude nemovitost zatížena hypotékou? Jsou zde nějaká úskalí, na která si dát pozor atp. ?
Předem děkuji za radu a přeji příjemný den Marie
ODPOVĚĎ:
Pokud chce přítel dceři byt darovat, musíte sepsat darovací smlouvu a za dceru tuto smlouvu podepište Vy jako její matka. Následně musíte k soudu podat návrh na schválení právního jednání, v němž se budete domáhat, aby soud uvedené jednání schválil, tedy aby rozhodl, že darovací smlouva je v zájmu dítěte. O tomto soud vydá rozsudek a teprve poté můžete zapisovat do katastru nemovitostí, tedy vyplníte návrh na vklad a k němu doložíte darovací smlouvu a pravomocný rozsudek soudu o schválení právního jednání. Jelikož se jedná o řízení ve věci nezletilé, soudu žádný poplatek neplatíte, platíte pouze následně katastru částku 1.000,-Kč jako správní poplatek za vklad vlastnického práva.
Pokud byste následně chtěli nemovitost zatížit hypotékou, opět by vše musel schválit soud, tedy zástavní smlouvy apod. , ale v tomto případě se obávám, že by soud zatížení hypotékou neschválil, neboť by tím fakticky bylo zatíženo nezletilé dítě. Opačný postup možný je, ale zde by bylo třeba předjednat s hypoteční bankou, zda by souhlasila s převodem nemovitosti na dceru až po zatížení hypotékou, neboť pokud by banka sjednala k nemovitosti zákaz zcizení, zatížení by nebylo možné. Ovšem zase se domnívám, že by darování neschválil soud, jelikož by dceři byla darována zatížená nemovitost, což rovněž není zcela v zájmu dítěte. Pokud je ve vašem případě hypotéka nezbytná, doporučila bych úplně upustit od darování nezletilé dceři, neboť je s tím spojeno velké množství administrativních úkonů a stále se čeká, než soud jednání schválí - ať už darování nebo zástavy nebo i případné nájemní smlouvy, kdybyste např. chtěli nemovitost pronajmout. Schválení soudem totiž může trvat cca půl roku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
S přítelkyní žijeme v Německu a v září 2018 bychom rádi uzavřeli manželství v České republice. Paní ze svatební agentury nám řekla, že po nás česká matrika pravděpodobně bude chtít "Vysvědčení o právní způsobilosti" vydané německými úřady, opatřené apostilou. Než začneme jednat s německými úřady, rádi bychom si ověřili, zda je tento dokument nutný. Naše situace:
V Německu
- žijeme od ledna 2016,
- trávíme většinu dní v roce,
- platíme daně a sociální a zdravotní pojištění,
- pronajímáme si byt,
- jsme registrovaní na místním úřadě (povinnost pro každého, kdo v Německu bydlí déle než pár týdnů).
Občanství máme oba české, stejně tak máme i české pasy a občanské průkazy a v nich české adresy trvalého bydliště. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydává matriční úřad na žádost státního občana České republiky nebo osoby bez státního občanství s trvalým pobytem na území ČR. Předkládá se při uzavření manželství státního občana České republiky v cizině. Předložení vysvědčení o právní způsobilosti může na snoubenci požadovat orgán cizího státu jako doklad pro uzavření manželství nebo jako podklad pro vydání k uzavření manželství svého státního občana.
Dle § 35, odst. 1, zákona o matrikách, jménu a příjmení, je doklad o potvrzení právní způsobilosti k uzavření manželství jedním z dokumentů, které je zapotřebí předložit, je-li snoubenec cizincem. Pokud jste tedy oba státními občany ČR a hodláte sňatek uzavřít v ČR (a nikoliv v cizině), neměl by po Vás nikdo doklad o právní způsobilosti požadovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Podvod / krádež - prodej nehmotného majetku na platformě Steam. Červen 2017 - Jsem s jedním zájemcem uskutečnil obchod na platformě Steam o věci do on-line hry. Domluvili jsme se na částce 16.500 Kč převodem na účet a předání věci dopředu, když mi pošle screeny (obrázky/doklad) od transakce na můj účet. Jenže on tyto doklady zfalšoval a na druhý den si mě blokl. Tyto věci mají dokazatelnou/hodnotnou cenu a lze tento nehmotný majetek jednoduše prodat. Hned jsem šel na státní policii, nahlášený trestní čin si vzala na starost hnedka krimi. Obdržel jsem dopis, že se to řeší podle §158 a §209. Doteď se tento případ řeší a já už nevím, jestli mám vůbec doufat, že své peníze získám zpět. Mám hodně důkazů, že je to on a že proběhla dohoda. Na internetu jsem našel člověka se stejným případem, ale vyřešilo se mu to za 2 měsíce a peníze dostal zpět, ale podvodník byl dospělý. Myslíte že se to řeší kvůli tomu tak dlouho, že je nezletilý? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Bohužel nelze přesně odhadovat, proč trvá řízení tuto dobu. Nicméně přesnější informace o tom, co se v řízení děje, zjistíte z trestního spisu, do kterého máte právo nahlížet, jelikož máte postavení poškozené osoby. Zjistíte, jaké úkony byly učiněny, popř. další upřesňující informace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
10/2017 manžel odešel bydlet k milence. Já od 11/2017 v PN, 01/2018 výpověď od zaměstnavatele, v PN pokračuji. Jeho plat 50.000 Kč, platí jedny alimenty -
zvýšil v 12/2017 na 6.000 Kč. Můj příjem 15.000 Kč. Kdy, kde, jak a v jaké výši zažádat o výživné na manželku před rozvodem? O rozvod bude žádat manžel a se nechci připojit. Děkuji, Zdeňka.
ODPOVĚĎ:
Co se týče výživného, máte s manželem vůči sobě navzájem vyživovací povinnost, a to i tehdy, když už nesdílíte společnou domácnost. Ze zákona máte nárok na stejnou životní úroveň jako Váš manžel. Doporučuji pokusit se nejprve s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete se muset se žádostí o přiznání výživného obrátit na soud. V žalobě uveďte důvody, na základě kterých se domníváte, že by Vám měl manžel výživné platit, jaké máte příjmy a výdaje. Uveďte samozřejmě také příjmy a výdaje Vašeho manžela. Vzory žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Výživné lze přiznat od zahájení řízení, tedy ode dne podání návrhu na určení výživného. Požadovaná výše výživného by měla být taková, aby hmotná a kulturní úroveň Vaše i Vašeho manžela byla v zásadě stejná (záleží tedy také na výši životních nákladů). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště Vašeho manžela.
Pokud Váš manžel podá žádost o rozvod a Vy se k jeho žádosti nepřipojíte, bude se jednat o tzv. sporný rozvod. Nejprve bude zapotřebí rozhodnout o úpravě poměrů k nezletilému dítěti (dětem) – určit, komu bude dítě svěřeno do péče a druhému rodiči stanovit vyživovací povinnost. Poté následuje řízení o rozvodu manželství – v případě sporného rozvodu bude soud zjišťovat příčiny rozvratu manželství, což znamená, že se v rámci soudního řízení může řešit například nevěra jednoho z manželů, což může být pro oba manžele značně nepříjemné. Jakmile je manželství rozvedeno, může (ale nemusí) následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM), které zaniká ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
7/2016 odcizeno vozidlo BMW synovce z Rakouska (návštěva) u domu ve Zlíně. Celková škoda 292.300 Kč. Vozidlo nebylo proti krádeži pojištěno.
5/2017 Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal obžalobu na pachatele, který je v současné době ve vazbě.
- Jaké jsou možnosti při uplatnění náhrady škody vůči obžalovanému?
- Kde tuto náhradu uplatnit (v místě odcizení v ČR nebo v místě bydliště synovce v Rakousku), kdy a jak?
- Jaká je asi naděje na náhradu (obžalovaný má 35 let a v obžalobě je uvedeno
odcizení celkem 14 vozidel s průměrnou cenou cca 200.000 Kč)?
Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
Právo na náhradu vzniklé škody je možné uplatnit přímo v trestním řízení vedeném proti obviněnému. Poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena.
Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. Důvod a výši škody je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen.
Je velice obtížné posuzovat, zda se podaří takový nárok uspokojit, popř. v jaké výši. Nicméně existuje možnost tento nárok zajistit za podmínek stanovených trestním řádem, konkrétně:
Byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda, lze nárok až do pravděpodobné výše škody zajistit na majetku obviněného. O zajištění rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na dceru od 01/2015 řádně platím výživné. Dcera 06/2017 ukončila úspěšně tříletý učební obor s výučním listem. Do zaměstnání nastoupila 07/2017 (zanikl tak nárok na její výživné z mé strany). Po výpovědi 09/2017 nastoupila v tomtéž měsíci do jiné práce. Tam na vlastní žádost 12/2017 ukončila pracovní poměr. Bez jakékoliv konzultace a vysvětlení nastoupila v 01/2018 na denní studium dvouletého nástavbového studia (nenavazuje na již vystudovaný obor, maturitní obor) a pochopitelně se dožaduje jisté finanční podpory. Beru to jako morální povinnost, ovšem otázky zní, kdyby toto řešení bylo pro dceru nedostatečné, zda-li by ji soud její nárok přiznal, popř. jestli ji už byť výživné nevzniká již ze zákona. Dopředu avizuji, že se domnívám, že maturitní zkouškou se její možnosti na získání práce nezvětšují, práce v regionu je dostatek a nabídnutou práci odmítla. Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Ukončením studia na střední škole (učilišti) a nástupem do zaměstnání získala Vaše dcera schopnost se sama živit a Vaše vyživovací povinnost vůči dceři – jak sama správně uvádíte – tím skončila. Za určitých okolností však může dojít k obnovení vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti. Při posuzování takové situace záleží na tom, z jakého důvodu došlo k ukončení studia, nástupu do zaměstnání a opětovnému zahájení studia – zejména zda další studium navazuje na studium předchozí a zda Vaší dceři umožní lepší uplatnění na trhu práce.
Pokud to Vaše finanční situace umožňuje, můžete dceři zatím platit výživné ve výši, která Vám připadá přijatelná. Pokud dcera nebude s výší poskytovaného výživného souhlasit, bude se muset se svým nárokem obrátit na soud. Bude pak záležet na posouzení soudu, zda jí nárok na výživné přizná či nikoliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Manžel zemřel 11/2017 a v 12/2017 jsem přešla k jinému dodavateli energií. Ten minulý dodavatel po mně nyní požaduje - cituji: "Pro vyrovnání konečných záloh požadujeme zaslání kopie dědického usnesení." Nestačí úmrtní list manžela, kde jsem uvedena jako manželka se stejným trvalým bydlištěm? Dědické usnesení jim nejsem ochotna poslat. Děkuji za odpověď. Gabriela.
ODPOVĚĎ:
Pokud původní smlouvu uzavřel manžel, pak nejste povinna dodavateli dokládat dědické usnesení. Lze se domnívat, že dodavatel toto usnesení požaduje z důvodu, aby zjistil dědice, po kterých bude vymáhat případné dluhy.
K tomuto je třeba uvést, že jako dědic odpovídáte také za dluhy po zemřelém manželovi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Je mi 17 let, jsem student. S kamarádkou (16) Jsme začali doučovat různé děti ze Zš i Sš z matematiky. Udělali jsme si webové, facebookové stránky, vytiskli lístečky, ty roznesly. Je to takový náš pokus o podnikání. Chtěl jsem se zeptat, zda-li můžeme takto pokračovat dále, jestli nemusíme platit nějaké daně, nebo vůbec jestli neporušujeme nějak zákon. Pokud ano, jak to můžeme napravit. Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že podnikat mohou i osoby mladší 18 let, a to se souhlasem zákonného zástupce (nejčastěji rodiče) a také soudu. Pokud činnost budete provozovat soustavně, bude se jednat spíše o podnikání, kdy byste již měli mít živnostenské oprávnění. Lze se však domnívat, že Vaší činnost nikdo kontrolovat nebude, zejm. pokud za doučování bude placeno v hotovosti. Je také možné argumentovat tím, že se jedná pouze o příležitostný přivýdělek, pak by se o podnikání nejednalo a nebylo by nutné mít živnostenské oprávnění.
Pokud jde o placení daní, pak jste povinni podávat daňové přiznání, pokud Vaše příjmy přesáhnou 15 tisíc Kč. U příležitostných příjmů pak není nutné podávat daňové přiznání, pokud jejich výše nepřesáhne 30 tisíc Kč za rok.
Pokud by Vám vznikla povinnost podat daňové přiznání, pak by jej za vás podat zákonní zástupci, tj. rodiče. Daň se však po uplatnění slev nehradí u příjmů do výše cca 160 tisíc Kč ročně, tedy i pokud byste dosahovali určitých příjmů za doučování, pak byste daň nejspíše nehradili.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 1998 jsme byli žadateli o městský byt v Rychnově nad Kněžnou - 18 nájemníků. Byly nám přiděleny nové byty pod podmínkou poskytnutí bezúročné půjčky městu v minimální výši 150.000 Kč. Dům byl postaven se státních dotací a prodej možný až za 20 let. Byty byly přidělovány tak, že poskytovatel nejvyšší částky si byt vybíral jako první. S městem jsme uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, že za 20 let, tedy v září 2018 nám budou byty prodány za procenty vyjádřený podíl (cena bytu mínus částka bezúroční půjčky) úředně stanovené ceny. V evidenčních listech nájemného máme pořizovací cenu bytu a procenty vyjádřený podíl zaplacený půjčkou městu. Po celou dobu platíme ve svých bytech nájemné. Nyní nájemníky město pozvalo na schůzku, kde nám bylo sděleno, že město nemá zájem zbavovat se majetku a pokud budeme trvat na odkoupení bytu, bude odhadcem stanovena tržní cena. V současné době se v okolí automobilky se byty prodávají za velmi vysoké ceny. Máme za to, že úředně stanovená cena NENÍ tržní cena (cena obvyklá v místě). Poraďte, jak se bránit.
ODPOVĚĎ:
Zásadní pro stanovení podmínek kupní smlouvy budou podmínky ve smlouvě o smlouvě budoucí, zejm. jakým způsobem stanoví určení ceny. Obecně lze však říci, že úřední cena skutečně není tržní cena, neboť by se mělo jednat o cenu stanovenou dle oceňovacího předpisu, která je standardně nižší než cena tržní.
Doporučuji tedy písemně vyzvat město s tím, že trváte na uzavření kupní smlouvy v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí, kdy cena má být určena jako cena úředně stanovená. Pokud město odmítne uzavřít kupní smlouvu, bude nutné se u soudu domáhat uzavření kupní smlouvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Objednala jsem si balík ze zahraničí a doručovala mi jej firma DHL, 13.12.2017 mi volala paní z přepravní společnosti, že musím vyplnit dotazník k balíku, kdyby náhodou měl být balík proclený než mi jej doručí. Sotva jsem vyplnila dotazník, balík mi asi za 30 minut doručil kurýr, který mi řekl že za CLO nic platit nemám. O dva dny později (15.12.2017) mi přišla sms z DHL, že mám kurýrovi při doručení zaplatit za proclení 1.059 Kč. Když jsem se ptala, jak je to možné, že byl údajně balík proclený, bez fyzicky přítomného balíku, který už jsem měla dva dny doma, bylo mi řečeno, že jsem balík klidně mohla odmítnout přijmout, abych nemusela platit CLO. Jak jsem to mohla odmítnout, když jsem původně nic platit neměla a sám kurýr mi to sdělil a nic po mě nechtěl? Vím, že to není obrovská částka, ale jde mi o princip, jak mohou požadovat peníze za něco co vlastně neproběhlo? Není jejích povinnost sdělit cenu dřív, než balík předají, aby dotyčný věděl, že bude ještě něco doplácet? Děkuji moc za odpověď, Vilma.
ODPOVĚĎ:
Zde bude záležet především na podmínkách smlouvy, resp. obchodních podmínek, kterými se doručení řídí, zda jsou upraveny také podmínky placení cla a jeho splatnost.
Pokud Vám však byl balík doručen s tím, že clo platit nemáte, pak by pochybení mělo být na straně doručující společnosti. Dá se totiž předpokládat, že balík by Vám nebyl doručen, pokud byste clo nezaplatila. I z sms je zřejmé, že balík v době odeslání evidovali jako nedoručený, ačkoliv jste jej již dva dny měla u sebe. Pokud však clo bylo skutečně za Váš balík zaplaceno, pak by požadavek na jeho zaplacení měl být oprávněný, i když jste balík převzala s tím, že clo placeno nebude. Zaplacení cla by však DHL mělo prokázat.
Nyní bych doporučil vyčkat, zda Vás DHL vyzve dopisem k zaplacení cla, pouhá sms nepředstavuje dostatečnou výzvu. V tomto případě trvejte na prokázání zaplacení cla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Po převzetí a před přejímky v prosinci 2017 nového bytu od developera jsme nenašli žádné velké vady. Po nastěhování jsme na zakázku si nechali namontovat kuchyň a po třech týdnech plného využívání kuchyně jsme náhodou zjistili, že zadní část zdi je zcela plesnivá a jsou tam nerezové fleky. Po odstranění krytu od vodoměru zcela mokré zdivo. Volali jsme na bytoservis a developerovi a přivolaná služba havárie vody našla skutečnost, že někde jsou prasklé stoupačky nebo rozvody vody. Vše je zabudované ve zdi a nikde není k nim přístup, ani ze společných chodeb. Prosím, bude nutná demontáž půlky kuchyně, rozbití našich obkladů, aby se dostali kam potřebují, ale zajímalo by mne, jak postupovat krok za krokem, co všechno hradí devoleper atd. Jsem sama s dcerou a bohužel pro mne nová situace. Moc děkuji za odpověď. Milada.
ODPOVĚĎ:
Veškeré náklady spojené s opravou by měl nést developer. Z jeho strany se jedná o vadné plnění, odpovídá tedy nejen za odstranění vady, ale i za případné škody, která bude představována především cenou za zničené obklady a případně také za poničenou kuchyň, resp. developer by měl zajistit nové obklady a montáž kuchyně.
Komunikaci s developerem doporučuji vést písemně, případně alespoň emailem, veškeré škody písemně uveďte a trvejte na jejich náhradě.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dostal jsem nemovitost. Dodavatelem energie je Bohemia Energy. Minulý vlastník sepsal smlouvu 02/2016. Můžu dát výpověď, aniž bych platil za předčasné ukončení. Děkuji Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Smluvní stranou smlouvy s Bohemia Energy bude původní vlastník, smlouvu by tedy on měl ukončit. Vy nejste smluvní stranou smlouvy o dodávce energií, můžete si tedy zvolit svého dodavatele energie. Doporučuji však vyčkat na ukončení původní smlouvy, kdy pro výpověď bude nutné posoudit samotnou smlouvu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dne 1.11.2017 jsme přijali zaměstnance na plný pracovní úvazek. Jsme OSVČ. Dne 27.11.2017 nám došel exekuční příkaz do datové schránky - nepřednostní pohledávka. Zaměstnanec platí výživné na 2 děti dle soudního příkazu 4.000 Kč celkem. Je svobodný, další děti nemá. Dodal mi dohodu s bývalou partnerkou o srážkách přímo ze mzdy. Čistá mzda za listopad bude cca 10.067 Kč (pracuje jako pomocný dělník). Počítám prosím správně? 10.067 Kč mínus 6.154 Kč je 3.913 Kč děleno 3 je 1.304 Kč. Bohužel mu celé výživné nepokryje 2/3 mzdy, tak započítám i 3/3. Můžu mu ještě na výživné započítat 1. třetinu? Nebo 1. třetina slouží k uspokojení exekuční pohledávky. Podle mě by mělo mít výživné přednost a na uspokojení exekuce už nezbyde nic? Bohužel mu zbytek mzdy po odečtení nezabavitelné částky nevychází ani na výživné. Jak v tomto případě prosím postupovat? A kdyby něco na exekuci vycházelo v příštích měsících, budu posílat exekutorovi až v moment, kdy mi přijde vyrozumění o právní moci exekučního příkazu? Do té doby sražené peníze eviduji? Moc děkuji za odpověď, Leona.
ODPOVĚĎ:
Výživné může být uspokojováno jen z druhé třetiny a to podle obvyklých pravidel. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Zasáhnout do obvyklého způsobu uspokojování pohledávek srážkami za mzdy může jen exekutor, nikoli zaměstnavatel.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
__
-
2008 jsem se rozvedla a "Dohodou o vypořádání" jsem se stala vlastníkem 1/2 rodinného domu a pozemku (v celé nemovitostí s mým souhlasem dodnes žije bývalý manžel a můj syn).
2010 jsem se znovu vdala. 2014 se mi ozval bývalý manžel s tím, že by byl rád, abych "nějak" právně si převzala i druhou polovinu nemovitostí za symbolickou 1, -- Kč. Podepsali jsme kupní smlouvu, uhradila kupní cenu ze svých úspor (společné finanční prostředky jsme neměli a nemáme) a tak jsem byla zapsána jako vlastník celé nemovitosti. Žádný příjem z nemovitosti nebyl.
Když teď se opětovně rozvedu (opět "Dohodou") bude tato 1/2 nemovitosti nabyté v době manželství předmětem "Dohody o vypořádání"? Se současným manželem jinak nemáme žádné movité ani nemovité věci, které by patřily do SJM. Nemáme ani neměli žádný společný bankovní účet, ani jiné oprávnění k disponování finančních prostředků na bankovních účtech druhého manžela. Nemáme, ani neměli jsme žádnou společnou hotovost.
Pouze máme spolu společné bydliště v bytě, který jsem nabyla rovněž před manželstvím.
S tím souvisí druhý dotaz: můžeme se dohodnout, že manžel zůstane bydlet se mnou v mém bytě i nadále a podílet se na nákladech podílovým způsobem (z důvodu stavu trhu s nemovitostmi v současném období) než si najde náhradní bydlení - např. do 31.12.2019? (v podstatě jako spolubydlící spolu žijeme již dva roky)
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud je prokazatelné, že jste druhou polovinu koupila pouze ze svých finančních prostředků, které jste měla naspořeny již před druhým manželstvím, pak podíl na nemovitosti koupený za druhého manželství do SJM nespadá a v případě rozvodu se nijak o tento podíl dělit nemusíte. V domě může Váš manžel bez problémů bydlet, měli byste mít oddělené finance a zejména vyřešené případné investice do nemovitosti, aby v případě odchodu po Vás nežádal nějaké peníze za to, že do domu ještě něco investoval. Nejideálnější by bylo se rozvést a následně po manželovi požadovat nájemné a všechny úpravy a opravy byste hradila sama. Pak nehrozí spor o případné vrácení investic.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rád bych se zeptal, zda lze z právního hlediska považovat vztah,
kde žil syn s rodiči ve dvou společných domácnostech (řadová bytovka se dvěma byty vedle sebe, každý má své číslo popisné),
přes 30 let, spolupracují všichni společně na synově firmě, vložili do ní své finance, své roky dřiny.
Firma (zemědělství) je vedená jen na syna, ale původně s ní začínal podnikat otec, který synovi firmu přenechal a odešel i s matkou do důchodu.
Tím pádem ale začali být na synovi finančně závislí, neboť důchod mají velmi nízký (dohromady 12.000 Kč),
matka synovi prala, vařila, uklízela, starala se o něj materiálně, jak uměla a mohla, za stejný, jako když spolu žijí druh a družka, kde po úmrtí jednoho z nich, má ten druhý nárok na dědictví?
Nahlíží se v tomto případě na tento vztah stejně a mají rodiče v tomto případě, nárok na dědictví, když syn zemřel? Syn má dvě děti, které bohužel mají zdědit úplně vše a vůbec se nezajímají o to, co bude s rodiči.
A druhý dotaz je ohledně toho, zda máme i my jako bratři, kteří jsme několikrát poskytli zemřelému bratrovi finanční výpomoc,
nárok na jejich navrácení, neboť o tom nemáme žádné písemné důkazy, šlo o bratra.
Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Bohužel není-li napsána závěť, dědí se ze zákona v první dědické třídě, do které spadají pouze děti zůstavitele a manžel (ka). Ať by se na vztah rodičů a syna nahlíželo jakkoli, žádná jiná jiná osoba se do této třídy nedostane, dědici jsou pouze děti, případně manžel a děti.
Rodiče by mohli pohledávku do dědictví přihlásit z titulu rodinného závodu ve ust. § 700 a násl. občanského zákoníku. Tato pohledávka je velmi komplikovaně vyčíslitelná, ale měl by Vám v tom pomoci notář, případně doporučuji se obrátit na advokáta.
Co se týče poskytnutí půjčky, samozřejmě s touto pohledávkou se můžete přihlásit do dědického řízení, bude brána jako pasivum dědictví. Smlouva o půjčce může být ústní, postačí prokázat, že finanční prostředky byly skutečně poskytnuty (např. výpis účtu, svědecká výpověď).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Darování podílu nemovitosti spoluvlastníkovi - daně, zdanění, daňové odvody
Musím po uzavření dohody o zrušení podílového spoluvvlastnictví, ve které převádím svou polovinu nemovitostí (rodinný dům a k němu naležící pozemky) na vlastníka druhé poloviny, platit daň z příjmu z obdržené částky za svůj podíl, když mám v nemovitosti do doby převodu trvalý pobyt a půlku vlastním déle než 5 let?
Musím částku i tak uvést v daňovém přiznání a doložit důkazy pro osvobození od této daně? Děkuji, Renata
ODPOVĚĎ:
Pokud jste měla v nemovitosti bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, anebo jste nemovitost vlastnila déle než 5 let, bude příjem osvobozen. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádějí. Může se na Vás vztahovat povinnost oznámit osvobozený příjem finančního úřadu dle § 38v zákona o daních z příjmů. Osvobození příjmu budete dokládat na případnou výzvu správce daně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Dům ve spoluvlastnictví s jedním vchodem - může spoluvlastník požadovat vybudování nového vchodu pro druhý byt v domě?
Jsem spolumajitelkou RD. Já bydlím v patře, sestra v přízemí. Do domu i do patra vede jen jeden vchod. Sestra chce, abych si vybudovala vlastní vchod na vlastní náklady. Má na to ze zákona právo? Děkuji za odpověď.
Simona
ODPOVĚĎ:
Tento požadavek není oprávněný. Jste podílovými spoluvlastníky, tedy fakticky každá máte právo na ideální polovinu nemovitosti. To, že každá užíváte jedno patro, je pouze otázka domluvy, ale z právního pohledu byste každá mohla užívat polovinu bytu té druhé. Tedy stejně jako sestra, tak i Vy po ní byste mohla požadovat, aby si vybudovala svůj vchod. Samostatné vchody jsou nezbytnou podmínkou pouze pro případ, že byste chtěly dům dělit na dva samostatné domy se samostatnými orientačními čísly. To ale zase není reálné, pokud se jedná o byty nad sebou, to by bylo možné pouze u domu, který lze skutečně reálně rozdělit na dvě poloviny. Takže odpověď zní, že sestra nemá právo toto po Vás požadovat a pokud byste si přece jen samostatný vchod zajistila, měla byste právo po sestře požadovat polovinu nákladů, neboť ona je spoluvlastnicí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Od dubna 2017 bydlím v domě se třemi bytovými jednotkami, kde jsou byty a příslušenství včetně kůlen a pozemků v podílovém spoluvlastnictví. Na náklady spojené s údržbou dává každý majitel bytu částku určenou podle velikosti podílu majitelce největšího podílu. Tak jsem do situace vstoupila, nedostala jsem však žádný doklad o tom, že k tomu byla paní pověřena nějakou písemnou dohodou. Je to zvykové právo vycházející z toho, že majitelé obou dalších bytů jsou otec a dcera, která příspěvky do fondu oprav vybírá. Existuje nějaká právní cesta, která umožňuje dodatečně vytvořit nějakou smluvní dokumentaci? Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ nebylo vytvořeno.
V současné době nastal problém s užíváním části pozemku, na kterém je vjezd do dvora, žumpa a přístup ke kůlnám. Asi čtyřmetrový pruh, který kdysi patřil do užívání tehdejším nájemníkům domu kdysi získala do vlastnictví sousední továrna Velosteel, která doposud nevyžadovala placení nájemného. Došlo k tomu při prodeji domu tehdejším nájemníkům od obce. Ta zohlednila potřebu továrny vybudovat na předmětném pozemku plynovod a noví majitelé mohli pozemek dále využívat bez nájemní smlouvy.
Nyní mi však paní spolumajitelka oznámila, že pro nás pozemek od Velosteelu pronajme. Ovšem na svoje jméno.
Existuje právní způsob, jak ji přimět, aby do nájemní smlouvy patřili i ostatní uživatelé tohoto pozemku. Pokud ne, hrozí mi zablokování přístupu na dvůr.
Jsem v důchodu, byt, který jsem si koupila byl pro mne finančně dostupný a paní spolumajitelka mě před jeho koupí ujistila, že ho nechce. Až pozdě jsem zjistila, že jen chtěla původnímu majiteli a prodávajícímu srazit kupní cenu.
Děkuji, Jitka
ODPOVĚĎ
Pokud jsou byty a příslušenství v podílovém spoluvlastnictví, nelze založit SVJ, jelikož nikdo z vás nevlastní žádnou jednotku, ale máte pouze spoluvlastnické podíly. Pokud paní vybírá finance, mělo by to být odsouhlaseno všemi spoluvlastníky, resp. tak, aby souhlas udělila nadpoloviční většina spoluvlastníků a o tomto by samozřejmě měl být písemný dokument. Paní, která peníze vybírá, by měla vést finance transparentně a umožnit každému ze spoluvlastníků nahlédnout do dokladů, jak s financemi hospodaří. Pokud jde o část pozemku, kterou chce paní pronajmout, bohužel nelze nijak pronajímatele přinutit, aby pozemek pronajal všem spoluvlastníkům. Je možné, že záměrem paní je, že pozemek najme a dál bude nabízet k pronájmu za vyšší cenu. Na druhou stranu, pokud máte spoluvlastnický podíl i na dvoře, pak byste spíše mohla volit cestu zřízení služebnosti, a to bezplatné. Doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz, neboť věc se jeví jako složitá a bylo by dobré to s odborníkem probrat komplexně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
Promlčení finančního vyrovnání po rozchodu vztahu
Majetkové vyrovnání: žila jsem v Irsku a koupila jsem 2010 v ČR dům a začala jsem s rekonstrukci. Můj expřítel do domu vložil asi 450 000 Kč. Máme spolu chlapečka je mu 5 let a 2013 jsme se v Irsku rozešli.
Nyní (12/2017) jsme se vrátili do ČR. A on nyní chce ode mě 450 000 Kč, ale já jsem nyní sama se synem a bohužel nejsem schopná mu tuto částku dát, protože jsem veškeré peníze vložila do domu.
Chtěla bych se zeptat, jestli to již není promlčené, když je to již 4 roky po rozchodu? My jsem se totiž dříve domluvili, že on po mě nic nebude chtít a náš syn bude mít tuto částku k dobru, kdybych náhodou umřela. Ale nyní vše změnil. Tak nevím, co mám nyní dělat. Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
V daném případě je třeba uvážit, zda je vůbec těch 450.000,-Kč vložených do domu prokazatelných. Pokud přítel v domě bydlel, je další otázka, a to, že sice peníze do domu vložil, na druhou stranu v domě bydlel a část peněz tzv. probydlel. Pokud jde o otázku promlčení, pak toto začíná běžet až od okamžiku, kdy Vás o vrácení peněz oficiálně požádal a pak nastupuje tříletá promlčecí lhůta. Ve Vašem případě tedy promlčení ještě nenastalo. Pokud by se tedy soudil, napřed musí prokázat, že částku skutečně do domu investoval, pokud by prokázal, pak by měl nárok na nějakou poměrnou část (po odečtení inflace a případných jeho nákladů na bydlení v domě) a tu byste mu musela vrátit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně vrácení jistoty. Jde o situaci, kdy přítel předával byt po klasické tříměsíční výpovědní lhůtě (nájem měl skončit k 30.11.2017, avšak kvůli časové vytíženosti pronajímatele došlo k předání bytu až dne 3.12.2017). Během předávání byly hledány chyby na straně nájemce, nakonec do předávacího protokolu bylo zapsáno: nepořádek (pozn. byt kompletně vyklizen, vytřen, vysáty podlahy, kuchyňská linka bez nečistot apod.), zápach po kočce a velké opotřebení (zde netuším, co pronajímatel myslí - resp. parkety, lino nepoškozené, stěny běžně znečištěné, okna v pořádku). Pronajímatel však odmítá jistotu vrátit s tím, že ji použije na opravy bytu - spravení omítek a umytí oken. Je možné z jejich strany jistotu takto použít? Podotýkám, že nájemné bylo řádně uhrazeno. Bohužel přítel v protokolu podepsal, že mezi smluv. stranami nejsou žádné pohledávky (až po podpisu se ptal na jistotu, kdy mu bylo sděleno, že ji nedostane). A ještě jeden dotaz, prosím - hodiny na odběr elektř. /plynu jsou majetkem nájemce, který je zaplatil anebo se vážou k bytu? Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Jistotu lze použít jen v případě dlužného nájemného a „nesplnění povinností vyplývajících z nájmu“ (viz § 2254 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník). Předně tedy záleží na znění nájemní smlouvy, jaké povinnosti v souvislosti s údržbou bytu nájemce měl. Pokud by poškození bytu odpovídalo běžnému opotřebení bytu a nebylo by zároveň v nájemní smlouvě sjednáno, že má nájemce povinnost toto běžné opotřebení „opravit“, pak by bylo zadržení jistoty neoprávněné. Jde tedy o to, o jak velké poškození omítek se ve vašem případě jedná. Pokud jde o okna, platí totéž co jsem uvedla, nicméně běžně ušpiněná okna by neměla být důvodem pro zadržení kauce (pokud však nebylo v nájemní smlouvě uvedeno, že je nájemce povinen okna před skončením nájmu umýt).
Vlastníkem elektroměru a plynoměru je obecně dodavatel plynu/elektřiny. Zákazník pouze hradí dodavateli provozní poplatky.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem OSVČ, v září si u mě zákazník objednal opravu podlahy, osobně jsme vše projednali na místě u konc. zákazníka. Vše jsme si dohodli (svědci jsou majitelé i dílo před opravou je nafoceno). V říjnu došlo k opravě, byl zaslán email s rozpisem, a domluveno, že vše uhradí - objednatel byl v tom týdnu mimo domov, o 14 dní později zaplatil zhruba polovinu a slíbil, že vše doplatí (17.000 Kč) do 9.11.2017. Od té doby si zablokoval telefon a nereaguje ani na telefonáty od konc. zákazníka atd - vše dosvědčí. V pátek jsme zaslali dopis i s přiloženou fakturou a výzvou na doplacení. Prosím o radu, jak bychom měli nyní postupovat nebo jestli by jsme to mohli nějak řešit - vymáháním mimosoudně apod. a zda je vůbec vlastně nějaká šance, aby to doplatil. Děkuji, Jaromír.
ODPOVĚĎ:
Dlužnou částku můžete vymáhat soudně podáním žaloby (soudní poplatek činí 1.000,- Kč) či návrhem na vydání platebního rozkazu (soudní poplatek činí 800, - Kč). Nejprve je vhodné objednateli zaslat písemnou tzv. předžalobní výzvu k dobrovolné úhradě dlužné částky ve lhůtě minimálně 7 dnů (a to doporučeně s dodejkou), s tím, že pokud ve lhůtě dluh neuhradí, jste odhodláni vymáhat dluh soudně. K žalobě je pak nutno doložit veškeré doklady prokazující Váš nárok (smlouvu či objednávku, faktury, předávací protokol). Bylo by vhodné se obrátit na advokáta, který by Vám s vymáháním dlužné částky pomohl (předžalobní výzva pod hlavičkou advokátní kanceláře často výrazně zapůsobí k dobrovolné úhradě dluhu a věc pak není nutno řešit u soudu).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jak se dá nejlépe vyřešit spoluvlastnictví tak, aby tam druhá strana mohla bydlet, nemovitost jí nakonec patřila celá + nesla od začátku všechny náklady na opravy, účty a vše (krom daní asi? ty jsou vždy na majitele, že? ) - má jediná klíče.
Nejlépe bez soudu dohodou, ale obavy, že splácet splátky schválně nebude! Obavy z následně z drahých soudů. Ale nechceme je k prodeji nutit, je to rodinný zchátralý statek. Jak nejlépe postupovat, abychom si nenaběhly na drahé soudy? Tj. Asi 2 typy dohod, jaká nej? (Opravy, účty atd) pak ale nejspíš stejně soud 10% z dlužné částky tj i 60.000 Kč! obavy! vs. 7.000 Kč zrušení soud + 5.000 Kč nové znalecké posudky + odročování, cestovné atd.)
ODPOVĚĎ:
Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků, a pokud k ní nedojde, pak může jeden ze spoluvlastníků podat žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Pokud byste chtěli, aby nemovitost „nakonec“ patřila druhému spoluvlastníkovi, bude nejlepší teprve v době, kdy budete chtít ze spoluvlastnictví vystoupit, uzavřít dohodu o zrušení spoluvlastnictví, které bude vypořádáno tím způsobem, že vlastnictví přejde na druhého spoluvlastníka a Vám bude vyplacena náhrada (pokud se nedohodnete jinak např. že Vám vyrovnání již zaplatili/splatili). V případě varianty splácení vypořádacího podílu, Vám doporučuji (pro případ, aby byla zajištěna i druhá strana, že po splacení náhrady skutečně dojde k převodu vlastnictví) nyní uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, v níž upravíte podmínky, za kterých dojde k převodu nemovitosti na druhého spoluvlastníka (čili uhrazení/splacení vypořádacího podílu). Do této smlouvy pak můžete rovněž zahrnout úpravu placení nákladů na provoz nemovitosti. Dále by bylo vhodné uzavřít nájemní smlouvu, neboť jakožto vlastník ideální poloviny nemovitosti máte nárok na poměrnou část nájmu, pokud nemovitost neužíváte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jako OSVČ jsem majitelem komerční budovy a pozemku před budovou, pod kterým vede kabel VN, majitel SME. Kabel byl nainstalován někdy před r. 1990, každým cca druhým rokem dochází k poruše vedení, rozkopání pozemku. Mám dotaz, zda je možno toto vedení zpětně zaevidovat jako věcné břemeno s ev. peněžní náhradou. Pokud ano, prosím o sdělení jak postupovat. Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Ano, jako vlastník nemovitosti můžete požadovat zřízení služebnosti (dříve věcného břemene) inženýrské sítě za přiměřenou kompenzaci - úplatu za služebnost, ať už jednorázovou či pravidelnou (záleží na Vaší dohodě s vlastníkem). Můžete se také domáhat odstranění vedení jako neoprávněné existující instalace z vašeho pozemku (nárok vyplývá z obecného pojetí vlastnického práva, do kterého nelze zasahovat a rušit poklidnou držbu). Pokud Vám vznikla újma, můžete rovněž žádat přiměřenou náhradu za náklady na opravu povrchu pozemku apod. , případně tyto náklady zahrnout již do úplaty za služebnost. Doporučuji Vám tedy vyzvat majitele vedení k zřízení úplatné služebnosti nebo odstranění neoprávněně existujících instalací s tím, že pokud na Vaši žádost nepřistoupí, obrátíte se na příslušný soud.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Náš dotaz se týká převodu živnosti, provozované v rámci činnosti OSVČ, z manželky na manžela. Jedná se o prodejnu hudebních nástrojů s ročním obratem do 250.000 Kč. Nejsme plátci DPH. Živnost provozujeme v našem rodinném domě cca rok a půl. Veškerý majetek patří do SJM. Po získání živnostenského oprávnění, přihlášení ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a získání autentizačních údajů pro EET, zbývá vyřešit situaci s orgány finanční správy. Informace o dodanění zásob předávající manželky a následující převod do nákladů přejímajícího manžela se jeví jako finančně dražší nežli pokračovat bez převodu živnosti. A při spojení s institutem SJM je pro nás situace nepřehledná. Můžete nám osvětlit nutné kroky, které nás čekají? Děkuji, Hubert.
ODPOVĚĎ:
Nejjednodušší variantou by bylo dočasné provozování podnikání obou manželů, kdy by manželka postupně doprodala zásoby a manžel by začal začal současně s vlastním podnikáním, nakupováním zásob a prodejem na svůj účet.
Pokud byste se rozhodli o převod zásob na manžela, doporučuji konkrétní postup konzultovat s účetním. Vzhledem k tomu, že zásoby jsou v SJM, není možné je manželovi prodat, neboť je již v rámci SJM také vlastní. Konkrétní věci však mohou být zahrnuty do obchodního majetku jen jednoho z manželů.
Pokud by manželka ukončila podnikatelskou činnost, musela by o zůstatkovou hodnotu zásob upravit daňový základ a zásoby tak dodanit. Manžel by je pak zahrnul do svého obchodního majetku.
Další z možností je například převod zásob do osobního užívání manželky, které by manžel by následně zařadil do svého obchodního majetku.
Dále je možné vypořádat a rozdělit SJM, kdy by v rámci tohoto mohl být obchodní majetek převeden na manžela, případně by mu mohl být prodán.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Vrátila jsem se ke svému bývalému příteli, se kterým mám druhé dítě, vše bylo fajn až do porodu. Teď mě vyhazuje z baráku, protože ví, že nemám kam jít, napadá mě a občas mě mlátí, psychicky mě týrá, ponižuje mě. Už nevím co dělat. Řekl mi, že jelikož vzal hypotéku a půjčku, že nebude platit alimenty o to mi ani tak nejde, jen by mě zajímalo, co můžu dělat. Slyšela, že když kluci jsou jeho mají nárok na čtvrtku baráku, abych se mohla ohradit, až mě zase bude vyhazovat. Děkuji za odpověď, Marie.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vás partner fyzicky a psychicky týrá, rozhodně v takovém vztahu nezůstávejte. Doporučuji Vám se obrátit na organizaci Bílý kruh bezpečí či centrum Rosa, kde Vám poradí nejen po právní stránce, ale zajistí Vám i přechodné bydlení, poradenství apod.
Rovněž skutečně doporučuji se obrátit na policii. Jednání Vašeho partnera je trestným činem.
Co se týče majetku. Váš partner má povinnost hradit výživné na děti, ale i výživné na Vás jako neprovdané matky. Ustanovení § 920 občanského zákoníku upravuje, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Na tom skutečnost, že uzavřel smlouvu na hypotečním úvěru, ničeho nemění.
Ohledně domu, pak informace, která Vám byla řečena se týká dědického práva. Pokud by měl Váš partner pouze dvě děti a nebyla by sepsána závěť, připadne majetek náležející do dědictví každému jednou polovinou. V tuto chvíli však zůstává vlastnické právo výhradně ve prospěch Vašeho partnera.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
S manželem jsme vlastníky BJ. Výbor samosprávy nás i ostatní vlastníky s odkazem na NOZ § 1185, odst. 2, zák. č. 89/2012, nutí si zvolit jednoho zástupce, aby vykonával vlastnická práva vlastníků BJ vůči společenství vlastníků domu a rovněž vůči osobě, která pro SVJ vykonává činnosti spojené se správou domu (správci domu), u nás bývalé SBD. Jde o právo, nebo povinnost zmocnit zástupce? Vyžaduje NOZ v této záležitosti § 1185 písemné zmocnění? Objevil se už výklad v judikatuře? Zvolení zástupce, který může pověřit dalšího zástupce dle § 438 zák. 89/2012, je také velmi zneužitelné a vlastníci BJ, mohou snadno skončit v dluhové pasti, exekuci. Prosíme o sdělení, zda jsou nějaké sankce, pokud požadavek na zvolení zástupce nesplníme. Jakým způsobem, nás k těmto požadavkům mohou donutit a dle kterého zákona? Pokud vím, tak - Vlastnické právo je nejsilnějším a nejrozsáhlejším věcným právem. Jde o právo absolutní, které působí vůči všem ostatním osobám. Objevil se už výklad v judikatuře? Děkuji za odpověď
Jiřina.
ODPOVĚĎ:
Zda si zvolíte správce pro výkon práv je na spoluvlastnicích, SVJ či bytové družstvo Vás k tomuto nutit nemůže, ledaže by takové ustanovení obsahovaly stanovy, které si členové BD či SVJ odsouhlasili.
O zmocnění spoluvlastníka platí pravidla ust. § 1134–1138 o správci společné věci.
Zákon nestanovuje podmínku písemné formy, neplyne ani z ust. § 560 o formě právních jednání. Písemná forma by byla nutná pouze u věcných práv (převod vlastnického práva, zatížení apod.).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 2011 jsem s dcerou a jejím tehdejším přítelem p. Ceplem koupili chatu v Jetěticích za 690.000 Kč. Prodávající se s námi dohodli, že kupní cenu uhradíme takto - 600.000 Kč z hypotečního úvěru. Celkem měsíční splátka 5.900 Kč, na kterou přispívám 1.951 Kč měsíčně. A 90.000 Kč uhradíme z vlastních zdrojů, převodem z účtu na účet, to jsem uhradila z vlastních prostředků. Dohodli jsme se ústně, že mi uhradí každý 30.000 Kč (tzn. že bych přestala přispívat na splátky hypotéky po zaplacení 230.000 Kč. Toto nastalo v říjnu 2016. Ale p. Cepl po upozornění toto nebral na vědomí. Proto jsem p. Ceplovi poslala výzvu k zaplacení 30.000 Kč dne 18.9.2017, aby do dne 31.10.2017 mi tuto částku uhradil. Do dnešního dne se tak nestalo. Prosím Vás o radu jak mám dále postupovat. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vám v dané věci nezbude ničeho jiného než se svého nároku na zaplacení dlužné částky domáhat soudní cestou.
Vzhledem k tomu, že dohoda (mezi kupujícími) o zaplacení kupní ceny je pouze ústní, bude třeba tuto prokázat svědky, ve Vašem případě dcerou, případně, zda máte emailovou komunikaci, sms zprávy, ze kterých by tato dohoda vyplývala.
Žalobu je třeba podat u místně příslušného soudu - dle bydliště žalovaného a věcně příslušného soudu - okresní / obvodní soud.
Promlčecí lhůta je tříletá, pokud vaše dohoda byla sjednána tak, že uvedenou částku uhradí pan Cepl v říjnu 2016, pak od tohoto data promlčecí lhůta počíná plynout.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem OSVČ a mimo jiné činnosti pro jednoho klienta tvořím učebnici pro střední školy. Zodpovídám pouze za tvorbu, nikoliv za tisk, ani za vydání. Můj klient jednostranně stanovil lhůtu, ve které má být učebnice dokončena, nicméně vše proběhlo ústní dohodou. Nemáme sepsanou žádnou smlouvu, která by mě k termínu zavazovala. Má klient nárok požadovat po mně náhradu škody nebo ušlého zisku, pokud nebudu tento termín schopen dodržet? Mnohokrát děkuji, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Uzavřeli jste s Vaším klientem smlouvu o dílo. Tato smlouva může být i sjednána ústně.
Pokud jste se dohodli na určitém stanoveném termínu dokončení, zavazuje Vás tato dohoda, přestože nebyla sjednána písemně. Samozřejmě v případě ústní dohody je dána určitá důkazní nouze, ale postačuje i například emailová komunikace. Musí se však jednat o vzájemnou dohodu, pokud tedy Váš klient uvedl, že je třeba dílo dokončit v určitém termínu a Vy jste ho upozornil, že tento není možný, nepřistoupil jste na uvedené podmínky. Pokud však k vyjádření nesouhlasu nedošlo, přistoupil jste na ofertu (nabídku) a nesplněním daného termínu jste se dostal do prodlení. Prodlení se promítá především do ceny díla, ale požadovat i náhradu škody. Musí však existovat příčinná souvislost mezi prodlením a vzniklou škodou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Abych nastínila celý příběh začnu na začátku, kdy pan Husák s paní Husákovou a mým dědou založily firmu s. r. o. Pan Husák vložil do firmy 500.000 Kč a paní Husáková také 500.000 Kč, můj děda nemovitost. Ve spol. smlouvě bylo ujednáno, že pokud zanikne účast dědy ve společnosti za jejího trvání, bude mu v rámci vypořádání vrácena i nemovitost, kterou vložil jako předmět vkladu do společnosti. Pokud cena vrácené nemovitosti překročí výši vypořádacího podílu určeného podle §36 odst. 2 a 3 z. o. k. , doplatí děda rozdíl v penězích. Pokud bude cena vrácené nemovitosti nižší než takto zjištěná cena vypořádacího podílu, doplatí společnost rozdíl v penězích. Po smrti dědy uzavřela babička (vdova) před notářem (jako dědic) písemnou dohodu s panem Husákem a paní Husákovou o ukončení účasti ve společnosti. Když poté žádala o navrácení nemovitosti, společnost to odmítla. Má nárok na vrácení nemovitosti? Případně jak se má a dle čeho bránit? Předem děkuji za odpověď, Olina.
ODPOVĚĎ:
Pří zániku účasti společníka ve společnosti náleží ukončivšímu společníku právo na vyplacení vypořádacího podílu. Toto právo přešlo na Vaši babičku.
Způsob výpočtu vypořádacího podílu je určena ve společenské smlouvě, případně pokud má společnost stanovy tak ve stanovách (u s. r. o. nepovinné).
Budete se tak domáhat nároku na vyplacení vypořádacího podílu, doporučuji však nejprve prostudovat společenskou smlouvu společnosti. Místně příslušný soud je soud dle sídla společnosti, věcně příslušný je soud krajský. Případně je možné se domáhat práva na určení vlastnictví k nemovitosti, avšak doporučuji primárně žalovat nárok na vypořádací podíl.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Naše domy, které se nacházejí na městské ulici, s číslem orientačním i popisným, určené k trvalému bydlení, jsou napojeny na místní komunikaci pomocí účelové komunikace. Na této účelové komunikaci neprobíhá zimní údržba. Obec tvrdí, že nemá povinnost účelovou komunikaci v zimě prohrnovat a navíc ani nemůže, neboť majitelem jsou Lesy ČR. Ty zase argumentují tím, že se jedná o lesní cestu (i když je to široká asfaltová silnice, na které má obec i dopravní značení – zóna zákazu stání) a ta se udržovat nemusí. Opravdu se obec nemusí o účelovou komunikaci starat, když se jedná o jedinou možnost jak se k rodinným domům dostat? Za Vaši radu jak tuto situaci řešit bych Vám byla velmi vděčná. Moc děkuji předem a zdravím.
Karolína
ODPOVĚĎ:
Zákon o pozemních komunikacích sice povinnost vlastníka pečovat o účelovou komunikaci nestanoví, nicméně je zde dovozována prevenční odpovědnost a odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku. Tj. i když povinnost pečovat o komunikaci není stanovena zákonem, pokud se na takové komunikaci něco stane, je vlastník odpovědný za škodu, která vznikla v důsledku neupravené komunikace. Takže obec sice nijak nedonutíte se o cestu starat, ale pokud se na cestě něco stane, můžete po obci požadovat náhradu škody, pokud prokážete, že ke škodě došlo v důsledku neudržované komunikace a s takovým nárokem se můžete případně obrátit i na soud.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám bazar s dětským oblečením. Jsem podnikatel a věci do bazaru beru od lidí nepodnikajících. Přijmu zboží a pokud se prodá, vyplatím dohodnutou částku, část prodejní ceny je můj zisk. Pokud se zboží neprodá, vrátím ho zpět. Zboží tedy nevykupuji pouze umožním zákazníkovi, aby se u mě prodalo. Podle starého občanského zákoníku se jednalo o smlouvu o obstarání věci. V novém občanském zákoníku tato formulace není, jedná se tedy o smlouvu o zprostředkování podle § 2445 nového občanského zákoníku nebo se jedná o smlouvu o komisním prodeji. Vše zapisuji na dodací list, se všemi náležitostmi, co má smlouva mít, ale v hlavičce nemám, o jakou smlouvu se jedná. K tomu směřuje můj dotaz - o jaký typ smlouvy se jedná - smlouvu o zprostředkování nebo smlouvu o komisním prodeji. Děkuji, Otakar.
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku by se mělo jednat o smlouvu o zprostředování dle ust. § 2245. Je však smlouvu pojmenovat i jako smlouvu o komisním prodeji. V tomto ohledu panuje smluvní volnost a je v zásadě na smluvních stranách, jak smlouvu pojmenují a jaká práva a povinnosti si sjednají.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chtěla bych se zeptat, jak je to s vyvlastňováním v případě státního majetku. Při plánované stavbě jsme zjistili, že máme hranice pozemku historicky (cca 60 let a pozemek byl nabyt dědictvím) posunuty asi o 80 m2. Sousedící pozemek je bohužel státní. Platí právo vyvlastnění i v tomto případě? Děkuji, Silvie.
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že jste se dopustila záměny dvou právních pojmů, a to "vyvlastnění" a "vydržení".
Věc (například pozemek či jeho část) může být vyvlastněna, a to ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona (§ 1038 občanského zákoníku). Vyvlastněním je tak nucené odejmutí vlastnického práva k věci.
V dotazu zmiňujete posun hranice pozemků, trvající několik desítek let. Předpokládám tak, že faktické hranice Vašeho pozemku jsou posunuty na sousední (státní) pozemek, tzn. že dlouhodobě užíváte část státního pozemku.
Obecně platí, že vydržení podléhá rovněž státní majetek. Pokud jsou tedy ve Vašem případě splněny podmínky pro vydržení části státního pozemku (dle § 1089 a násl. občanského zákoníku), je možné, abyste se stali vlastníky části pozemku, který dříve patřil státu.
K tomu, aby mohla být část státního pozemku vydržena, je zapotřebí:
- abyste tuto část státního pozemku drželi v dobré víře, tzn. abyste byli po celou dobu držby přesvědčeni o tom, že se jedná o pozemek ve Vašem vlastnictví a abyste při obvyklém stupni opatrnosti nezjistili, že užíváte rovněž část pozemku, která Vám nenáleží;
- abyste část státního pozemku drželi v dobré víře po dobu alespoň 10 let (do této doby se započítává i doba, po kterou byla část státního pozemku případně držena v dobré víře Vaším právním předchůdcem).
Jste-li přesvědčena o tom, že předmětnou část státního pozemku jste skutečně vydrželi, můžete se obrátit na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
https://www.uzsvm.cz/
a pokusit se s ním dohodnout na tom, že předmětná část státního pozemku přešla na základě vydržení do Vašeho vlastnictví. Dojde-li v tomto smyslu skutečně k dohodě, bude možné promítnout změnu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud však k dohodě nedojde (což spíše předpokládám), bude zapotřebí, abyste se obrátila na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž se budete domáhat, aby soud vyslovil, že předmětná část státního pozemku přešla do Vašeho vlastnictví. Pro přípravu žaloby (resp. i pro předchozí jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
8/2016 jsem předala byt realitní kanceláři k prodeji s předávacím protokolem. Ta můj byt bez mého vědomí pronajala než se byt 11/2016 prodal. Plyn a elektřinu nikdo nepřehlásil a vznikl nedoplatek. To samé na vodě. Realitní kancelář jsem mnohokrát informovala a přesto se nic nezměnilo. Proto žádám po kanceláři zaplacení vyúčtování, ale ta do dnes (08.02.2018) nezaplatila, i když jsem jí několikrát písemně kontaktovala. Psali, že zaplatí, ale nic. Co mohu dělat? Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nezbytné nejdříve pořádně pročíst podepsaný protokol a popř. další dokumenty, které v této věci máte s realitní kanceláří podepsané. Bohužel praxe některých realitních kanceláří je taková, že si do protokolů či jinak nazvaných listin dávají právo kromě prodeje např. i pronájmu. Pokud ovšem z podepsaných dokumentů nevyplývá toto právo, realitní kancelář porušila své povinnosti a Vy máte právo po nich žádat náhradu vzniklé škody, případně smluvní pokutu (pokud byla ujednána).
Pokud od nich máte písemné sdělení, ve kterém uvádí, že zaplatí vzniklý nedoplatek, pak postačí realitní kancelář vyzvat (tzv. předžalobní upomínkou), aby tento dluh splnila. V upomínce popíšete, o jakou záležitost se jedná, že je vyzýváte, aby nejpozději do 7 dnů tento závazek splnili, a poučíte je, že pokud tak neučiní, obrátíte se na soud.
Dále je zde možnost vyúčtování uhradit a obdobně je předžalobní upomínkou vyzvat k tomu, aby zaplatili vzniklý dluh.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám pár dotazů ohledně živnostenského listu a příměstských táborů.
1) Jaké jsou poplatky, když jsem student a chci si zařídit živnostenský list? Platí se sociální a zdravotní?
2) Mohu pořádat příměstský tábor jen s živnostenským listem?
3) Co všechno musím zařídit k pořádání příměstského táboru? Hlavně papírově - pojištění a tak podobně. Popřípadě kde to dohledat?
4) Jak je to se zaměstnáváním dalších osob - smlouvu na dpč, nebo na dpp?
Moc děkuji za odpovědi. Děkuji, Olina
ODPOVĚĎ:
1) Poplatek za zřízení živnostenského oprávnění činí 1.000,- Kč. Registraci na finanční úřad, správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu by Vám měli provést přímo na živnostenském úřadě, pokud vyplníte jednotný registrační formulář. Ohledně plateb pojistného se Vašem konkrétním případě z důvodu jistoty informujte na okresní správě sociálního zabezpečení i u Vaší zdravotní pojišťovny. Obecně však platí, že pokud budete jako student vykonávat podnikání jako vedlejší činnost, pak v prvním roce nemusíte platit zálohy na pojištění. Pouze pokud dosáhnete zisk, uhradíte příslušnou výši pojistného po skončení roku a následně již budete platit zálohy. Rovněž budete mít povinnost zaplatit daň z příjmu za daný rok.
2) Pokud budete pořádat tábory pravidelně, bude se jednat o podnikání a musíte mít tedy živnostenské oprávnění, zejm. pro obory mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti; provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí a provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti.
Jedná o živnosti volné, k jejichž získání není nutné doložení žádné zvláštní kvalifikace. Živnost si můžete zařídit na kterémkoli živnostenském úřadě.
3) Obecně se na Vaši činnost může vztahovat celá řada zákonů, a to především podle rozsahu činností, které budete provozovat. Nejdůležitějšími předpisy jsou zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví, a dále vyhláška č. 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Přísnější podmínky jsou kladeny na pobyty 30 a více dětí do 15 let po dobu delší 5 dnů. Bližší podmínky doporučuji konzultovat s hygienickou stanicí, které pořádání takové akcie musíte předem nahlásit.
Mohou se na Vás však vztahovat i další povinnosti dle různých zákonů, konkrétní povinnosti dle Vámi vybrané podoby tábora již doporučuji konzultovat s advokátem tak, abyste měla vše zajištěno v souladu s právními předpisy. Seznam advokátů:
www.advokatikomora.cz
4) Zaměstnat osoby můžete na 3 způsoby - pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Primárně doporučuji využívat dohod, neboť toto zaměstnávání je pro Vás výhodnější z více hledisek, především kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
U dohody o provedení práce nesmí být rozsah práce větší než 300 hodin v kalendářním roce. U dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci v průměru max. 20 hodin týdně.
U dohody o provedení práce neodvádíte pojištění, pokud odměna nepřekročí 10.000,- Kč, u dohody o pracovní činnosti pak pokud nepřekročí 2.499,- Kč měsíčně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Potřeboval bych validovat můj záměr. Uvažuji o online službě "zprostředkování nákupu ze zahraničí", kde bych zákazníkům nakupoval předměty z ostatních eshopů, například z Čínského aliexpressu. Vytvořil bych web, který by vypadal jako klasický eshop například Alza, měl by produkty s cenami, ale nešlo by o předprodej, ale o zprostředkování nákupu. Postup by byl pro zákazníka stejný jako eshop, vybere produkt, pošle peníze mě + provize a já zařídím nákup ze zahraničního eshopu aliexpress. Za zákazníka bych zařizoval registraci, komunikaci, reklamaci atd... veškerá obchodní práva a povinnosti by měl stále zákazník na sobě a podléhali by pravidlům z konkrétní země hlavně Čína, takže pouze rok záruka a ostatní odlišnosti oproti našemu zákoníku. Je to z právního hlediska vůbec možné? Aby můj web vypadal jako klasický eshop, ale šlo by o službu. Děkuji, Svatopluk.
ODPOVĚĎ:
Obecně není problém ve zprostředkování nákupů ze zahraničí za provizi. Je však nutné eshop a služby nastavit tak, aby nepůsobily klamavě. Tzn. aby eshop nepůsobil tak, že jste prodejce vy, a že se tedy nejedná o zprostředkování. Pokud by totiž klamavě působil, mohla by Vám být od ČOI udělena pokuta a vůči spotřebitelům byste mohl odpovídat jako přímý prodejce.
Bude také nutné nastavit náležitě obchodní podmínky a tedy i znění samotné smlouvy mezi Vámi a spotřebiteli, kteří budou využívat Vašich služeb.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem majitel zastavárny v Olomouci. S ohledem na systém, na kterém zastavárny fungují, jsem srozuměn s určitým rizikem, které spočívá v zastavení kradené věci. Bohužel se to stává a stávat bude. U kradených věcí nepatrné hodnoty se to dá pochopit a odevzdat Policii ČR a následně původnímu vlastníkovi. Stává se ale, že zástavní dlužník donese věc, která je v původním obalu (případně s fakturou, která prokazuje koupi) a přesto si Policie ČR pro věc přijde a následně ji zabaví. Některé věci (nejčastěji mobilní telefony) mají větší hodnotu, a proto je pro mě, jakožto majitele, ztráta velmi velká. Jak se v těchto případech můžu bránit? Můžu požadovat po zástavním dlužníku náhradu, když zastavil věc, která není jeho? Případně kde a jak? Je možné se domoct nějaké mé ochrany? Případně, jakou cestu zvolit, aby byla nejrychlejší a nejúčinnější? V případě, kdybych po zlodějích vymáhal náhradu, mohlo by to působit také preventivně. Děkuji. S pozdravem Bohdan.
ODPOVĚĎ:
Zastavení cizí věci (tedy předání cizí věci zástavnímu věřiteli jako zástavy) je upraveno v § 1343 a násl. občanského zákoníku. V zásadě platí, že:
- zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka této věci,
- dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.
Předání cizí věci do zástavy v zastavárně je pak speciálně upraveno v § 1344 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zastaví-li zástavce cizí movitou věc v zastavárenském závodu a nejedná-li se o věc, kterou vlastník zástavci svěřil, má vlastník vůči provozovateli zastavárenského závodu právo na vydání věci, pokud prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. Provozovatel zastavárenského závodu nemá právo požadovat po vlastníku, aby mu před vydáním věci zaplatil částku vyplacenou zástavci ani přirostlé úroky.
Předpokládám, že se svými zákazníky uzavíráte smlouvy o půjčce, přičemž dluh Vašich zákazníků je zajištěn zástavou (která svou hodnotou přibližně odpovídá půjčenému finančnímu obnosu). V tomto ohledu je podstatný § 1353 občanského zákoníku, dle něhož je zástavní dlužník povinen zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Stane-li se činem zástavního dlužníka dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, zástavní dlužník ji přiměřeně doplní.
Pokud se tedy sníží hodnota zástavy v důsledku odebrání zástavy Policií ČR (resp. v takovém případě se hodnota zástavy sníží na nulu), přičemž tento stav bude zapříčiněn zástavním dlužníkem (neboť jako zástavu odevzdal kradenou věc), bude zástavní dlužník povinen předat zástavnímu věřiteli novou zástavu s odpovídající hodnotou.
Do zástavních smluv, které se svými zákazníky uzavíráte (je možné, že zástavní smlouva je ve Vašem případě vtělena do smlouvy o půjčce) můžete v první řadě doplnit čestné prohlášení zákazníka o tom, že zástava, kterou Vám předává, je jeho vlastnictvím, popř. vlastník této věci souhlasí s takovým jejím použitím. Do smlouvy můžete zároveň začlenit prohlášení zákazníka o tom, že zástava není odcizená, či jinak protiprávně nabytá a že se nejedná ani o věc nalezenou.
Do smlouvy můžete dále umístit ujednání, jehož prostřednictvím se zákazník zaváže předat Vám jinou zástavu (a to v hodnotě, která bude odpovídat půjčenému finančnímu obnosu), pokud Vám bude původně předaná zástava odebrána Policií ČR (či jiným orgánem veřejné moci), nebo pokud budete povinen věc předat jejímu vlastníkovi, přičemž zákazník se zaváže k předání nové zástavy v určité lhůtě (a to na základě Vaší výzvy).
Především pak bude do smlouvy možné začlenit ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 a násl. občanského zákoníku), kterou budete oprávněn zákazníkovi vyúčtovat, a/ pokud se jeho prohlášení o zástavě ukáže být nepravdivým (zde by se mohlo jednat o jednorázovou smluvní pokutu) a b/ pokud Vám zákazník nepředá novou zástavu ve sjednané lhůtě (zde by se mohlo jednat o smluvní pokutu za každý den prodlení).
Je pravdou, že pokud zákazníkovi vyúčtujete smluvní pokutu a zákazník Vám tuto pokutu neuhradí, budete nucen se domáhat jejího zaplacení soudní cestou. I přesto by však ujednání o smluvní pokutě mohlo působit preventivně.
Máte-li zájem o aktualizaci Vámi používaných smluv, resp. o doplnění shora popsaných ustanovení, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Svým způsobem výchovně by mohlo působit rovněž podání trestního oznámení (pro trestný čin podvodu či pokus o něj) na toho zákazníka, který Vám vědomě předá jako zástavu kradenou věc s tím, že smluvně prohlásí, že se o kradenou věc nejedná (takový zákazník totiž nemá v úmyslu Vám půjčený finanční obnos vrátit, čímž Vás úmyslně uvádí v omyl s úmyslem se na Vás obohatit).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na sousedním pozemku stojí zkolaudovaná zděná kolna (1 m od plotu a 3 m od našeho rodinného domu). Kolna byla bez povolení přestavěna na obytný objekt (WC, koupelna, kuchyň, nový komín pro vytápění pevnými palivy a další přístavba). Objekt je využíván k bydlení jako ubytovna. Došlo i k nepovolené změně užívání. Jako ubytovna nám vzhledem k umístění objektu, komínu (vyústění komínu je ve výšce našeho okna v patře a ve vzdálenosti 9 m od něho) vadí. Na základě naší stížnosti na „černou“ stavbu a nepovolenou změnu užívání provedl stavební úřad (SÚ) místní šetření, shledal nepovolené úpravy a zahájil řízení o odstranění stavby – momentálně běží lhůta, kdy může majitel požádat o dodatečné povolení. SÚ ale nezjistil změnu užívání (na bydlení), protože tam v době šetření nikoho neviděl. Objekt je i přesto stále obydlen a denně jako ubytovna používán. Požadovali jsme po SÚ, aby vydal zákaz užívání objektu k bydlení podle § 120 stavebního zákona. SÚ tvrdí, že zákaz nevydá - nemůže dokázat, že je objekt pro bydlení používán. Naše tvrzení, že se v objektu každý večer svítí, hraje tam televize, větrá se, kouří se z komína a pohybují se tam osoby, není pro SÚ důkazem o využívání objektu k bydlení. Co máme udělat pro to, aby byl zákaz vydán? Stačí písemné svědectví sousedů a fotodokumentace?
ODPOVĚĎ:
Bude-li stavebnímu úřadu doručeno několik písemných prohlášení sousedů, která se budou shodovat v tom, že předmětný objekt je skutečně denně používán jako ubytovna, mělo by se jednat o podnět, kterému by měl stavební úřad věnovat příslušnou pozornost. V těchto prohlášeních je vhodné uvést, že autoři těchto prohlášení jsou připraveni potvrdit jejich pravdivost i ústně (tedy v rámci svědeckého výslechu před stavebním úřadem).
Ohledně Vámi zmiňované fotodokumentace Vám doporučuji opatrnost. Rozhodnete-li se pro vyfotografování předmětného objektu, bude vhodné, nebude-li na fotografii zachycena žádná postava, resp. by na pořízených fotografiích neměla být zachycena žádná osoba tak, aby jí bylo možné poznat.
Stavební úřad můžete vyzvat rovněž k tomu, aby kontrolu na místě provedl ve večerních hodinách.
Zůstane-li stavební úřad i po doručení shora uvedených podkladů pasivní a užívání objektu nezakáže, můžete se v této věci obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem rozvedený a vychoval jsem 4 děti. Chci se zeptat, jestli se mužům odpočítává ze starobního důchodu jako ženám. Když muž může na mat. dovolenou, tak jestli si může odpočítat děti, když je sám vychoval. Děkuji za odpověď. Tibor.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda směřuje k (dřívějšímu) dosažení důchodového věku a odchodu do důchodu nebo k zápočtu doby péče o děti pro nárok na starobní důchod. Pokud jde o důchodový věk, ten je u mužů i žen narozených v konkrétním kalendářním roce jednoznačně stanoven. U žen se dříve věk odchodu do důchodu lišil podle toho, kolik má žena dětí (čím více dětí, tím dřívější odchod do důchodu). U žen narozených v letech 1966 – 1970 jsou ale zvýhodněny pouze ty ženy, které mají 3 a více dětí, a od roku 1975 platí stejný důchodový věk pro muže a ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí. U mužů je ale důchodový věk vždy určen bez ohledu na počet dětí – děti Vám tedy k dřívějšímu odchodu do důchodu nepomohou.
Co se týče započtení péče o dítě (děti) pro nárok na starobní důchod, platí, že doba péče o dítě do čtyř let věku je tzv. náhradní dobou pojištění, která se započítává pro nárok na starobní důchod. Celou dobu, kterou jste pečoval alespoň o jedno dítě mladší čtyř let, si tedy můžete započítat pro nárok na starobní důchod. Při dosažení důchodového věku po roce 2018 je zapotřebí získat 35 let pojištění nebo 30 let pojištění bez náhradních dob pojištění (péče o děti). Více informací o starobním důchodu a podmínkách nároku na něj najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm a
Ministerstva práce a sociálních věcí zde: https://www.mpsv.cz/cs/618
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
01/17 jsem koupil garáž na pozemku města v Praze k. ú. Čakovice. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní povinnosti kromě předkupního práva majitele pozemku, jak dokládá i výpis z KN (LV 866, k. ú. Čakovice). Předkupní právo majitele pozemku nebylo využito. Vklad do KN byl proveden 26.5.2017 s právními účinky k 25.4.2017. 17.5.2017 byla zaslána poštou (nikoli datovou schránkou, i když ji mám) nepodepsaná nájemní smlouva na pozemek pod garáží. Je pro mne nepřijatelná, protože mám v ní městu udělit souhlas k odstranění stavby. Smlouvu jsem nepodepsal, ale nájemné zaplatil. Může opravdu dojít k tomu, že město bude jednoho dne požadovat odstranění stavby, na které neváznou dle výpisu z KN žádná břemena a ani není z mé strany podepsána tato nájemní smlouva? Úřad říká, že původní nájemní smlouva ve stejném znění byla již v 2015 podepsána původními majiteli, o čemž jsem nevěděl. Trvá na tom, že i když není smlouva podepsána, je pro mě závazná, protože původní podepsaná smlouva je k veřejnosti k nahlédnutí na stránkách města.
ODPOVĚĎ:
Přestože se jedná o otázku poněkud spornou, zastávám názor, že nájemní smlouva, kterou původní vlastník garáže uzavřel s městem, zanikla v okamžiku převodu vlastnického práva ke garáži na Vás, tzn. že tato nájemní smlouva pro Vás není závazná (tato nájemní smlouva Vám ostatně nebyla postoupena dle § 1895 občanského zákoníku). Skutečnost, že nájemní smlouva, kterou původní vlastník garáže s městem uzavřel, je zveřejněna na webových stránkách města, není relevantní (tato skutečnost nemůže sama o sobě znamenat, že byste byl vázán nájemní smlouvou, kterou jste neuzavřel).
Jelikož vlastníte stavbu zbudovanou na cizím pozemku, vzniká Vám vůči vlastníku tohoto pozemku (zde městu) bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení jste povinen. K částečnému vrácení vzniklého bezdůvodného obohacení došlo tím, že jste městu uhradil částku odpovídající nájemnému (o skutečné nájemné nemohlo jít, a to vzhledem k tomu, že mezi Vámi a městem neexistuje nájemní vztah).
Je však samozřejmě žádoucí, abyste svůj vztah k městu narovnal, tzn. aby byl mezi Vámi a městem založen takový právní vztah, na jehož podkladě byste městu nahrazoval újmu, která mu vzniká tím, že užíváte městský pozemek. Takovým právním důvodem je typicky nájemní smlouva.
Město by mohlo požadovat odstranění garáže v případě, byla-li by tato stavba zbudována na městském pozemku neoprávněně, popř. pokud by se jednalo o dočasnou stavbu, jejíž životnost již vypršela. Pokud však byla garáž na městském pozemku vystavěna se souhlasem města (resp. se souhlasem tehdejšího vlastníka předmětného pozemku), nemůže v současné chvíli město postupovat dle ustanovení o neoprávněné stavbě. Dle § 135c/1 Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) totiž platilo, že zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (to platí stamozřejmě v případě, pokud byla garáž vybudována do 31. 12. 2013). Dle § 1085 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) pak platí, že soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu.
Pokud byla garáž na městském pozemku zřízena se souhlasem tehdejšího vlastníka předmětného pozemku, nemůže se jednat o neoprávněnou stavbu a shora uvedená ustanovení jsou proto nepoužitelná.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Reklamoval jsem spotřebič - mikrovlnku. Ta mi byla vrácena opravena, ovšem v jiné neoriginální krabici, bez vytěsnění s poškozením vnějších částí. Toto jsem opět reklamoval, na možnou nabídku kompenzace jsem mezi jiným spotřebičem a finanční kompenzací volil finanční kompenzaci. Ovšem stále jsem preferoval a požadoval opravu. Ta byla nabídnuta, v případě neopravitelnosti následně finanční náhrada. Jako poslední nabídka byla poslána tato: „Vzhledem ke skutečnosti, že nejsme schopni nabídnout náhradu ve variantě vestavba, přístroj svezeme za účelem diagnostiky závady. V případě neopravitelnosti přístroje pak přístroj předáme k vypracování posudku a cenového ohodnocení soudním znalcem. Panu Mrázkovi pak vyplatíme hodnotu přístroje určenou soudním znalcem. “ Plně funkční, pouze s pokřivenými nožkami a štípnutým krytem jsem mikrovlnku poslal k opravě, což jsem podotkl. Lehce opravitelný spotřebič byl bez pokusu o opravu oceněn znalcem a mně nabídnuta finanční kompenzace jako nevratné řešení. Na toto jsem doposud nereagoval.
podání reklamace 03/16
poslední korespondence 07/16
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu mi není zřejmé, čeho se chcete po prodejci domáhat. Pokud je však přístroj neopravitelný, máte nárok na navrácení plné kupní ceny.
Vyzvěte proto prodejce doporučeným dopisem a emailem k tomu, aby Vám do 7 dnů vrátil kupní cenu. K tomu rovněž uveďte číslo účtu. Nebude-li plná cena vrácena, budete se jejího vrácení domáhat žalobou u soudu.
Vaše nároky promlčeny nejsou, není proto podstatné, že jste se prodejci rok neozval. Na druhou stranu není důvod dále otálet.
Pokud prodejce Váš nárok neuzná, bude skutečně nutné se domáhat nároku žalobou u soudu. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
22.6.2017 byla uzavřena kupní smlouva s Levin foundation s. r. o. týkající se bytu č. 3 v domě č. p. 862, Praha, k. ú. Vršovice. V době podpisu kupní smlouvy byla platná mezi prodávajícím a nájemnicí nájemní smlouva do 08/17, o níž jsem jako kupující věděl. K předání bytu došlo 18.7.2017. Předávací protokol sice byl sepsán, ale kvůli následné hádce mezi mnou a prodávajícím (byl přítomen jednatel i majitelka), mi byl předávací protokol vyrván z ruky s tím, že mi ho dají, až oni uznají za vhodné. Klíče mi předali dříve, než jsme se pohádali. Byt jsem tedy i s nájemnicí převzal a v nájmu pokračoval až do 09/17. Ačkoli nebylo v kupní smlouvě nic konkrétně ujednáno, byli jsme domluveni, že dostanu poměrný nájem od doby převzetí bytu do konce 08/17. Původní majitel ale na nájemnici tlačil, aby mu ještě v první polovině července uhradila nájem za srpen, což také udělala. Že bytová jednotka mění majitele, jí sdělil až na poslední chvíli těsně před předáním bytu. Chtěl jsem se zeptat, zda je můj nárok na poměrný nájem oprávněný. Dle logiky věci by měly náklady i výnosy přejít na nového majitele.
ODPOVĚĎ:
Není-li ve kupní smlouvě ujednáno jinak, použije se na daný případ ustanovení § 2130 občanského zákoníku, které stanovuje, že ujednají-li strany, kdy má kupující nemovitou věc převzít, náleží kupujícímu od ujednané doby převzetí plody a užitky nemovité věci. Ve stejné době přejde nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Což znamená, že od předání nemovitosti máte právo na zaplacení nájmu, resp. jeho poměrné části za červenec a celý nájem na srpen.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Ráda bych věděla, zda se dá darovat dům, na kterém je nedoplacená hypotéka. Rodiče chtějí napsat dům na mne, dceru, ale hypotéku chtĕjí doplatit sami, a napsat na dům věcné břemeno dožití, a povolení mojí sestry bydlet v domě. Pokud se to dá, jak se tato situace řeší? Děkuji, Vladimíra.
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o darování domů zatíženého hypotečním zástavním právem, pak záleží na znění hypoteční smlouvy, zda je vyžadován souhlas zástavního věřitele – banky s převodem nemovitosti, či zda úplně nezakazuje převod nemovitosti. Pokud takový zákaz převodu domu v hypoteční smlouvě není, mohou Vám rodiče dům darovat a záleží jen na tom, jak se domluví s bankou ohledně dalšího splácení hypotéky.
Věcné břemeno dožití a povolení bydlení pro sestru může darovací smlouva samozřejmě také obsahovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Vlastním krajní družstevní řadový domek (veden jako byt). Domek má předzahrádku a zadní zahradu v mém užívání v šíři domku tj. 4,5m. Družstvo mi nyní chce postavit - upravit pozemek bezprostředně sousedící s mým na parkoviště pro všech 13 členů. Parkoviště by tedy podle návrhu bezprostředně sousedilo s pozemkem, který mám já v užívání a možná i přímo s mým domkem, kde mám 4 okna. Jak se mohu prosím bránit v této situaci? Parkoviště pro 13 aut vůbec vedle svého bytu nechci. Navíc stávající vjezd na pozemek, který tam již dlouhá léta je, je nelegální ale stavební úřad jej zatím toleruje. Někteří členové mají svůj vjezd (také nelegální) ale chtěli by parkovat tam u mého domečku a mojí zahrady, aby jim auto nezabíralo místo na pozemku. Děkuji moc za odpověď. Hynek
Družstevní domek je hodně specifická záležitost. Situaci je možné vidět na google street zde:
https://goo.gl/maps/MX4Hc4e5r772
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je v první řadě nutné vyjasnit, kdo je vlastníkem předmětného domku a zahrady. V dotazu sice uvádíte, že předmětný domek vlastníte, zároveň však zmiňujete, že se jedná o domek družstevní. Ve své odpovědi proto budu předpokládat, že vlastníkem předmětného domku a zahrady je družstvo, přičemž Vy, jako člen tohoto družstva, jste nájemcem předmětného domku a zahrady.
V první řadě Vám doporučuji brojit proti stavebnímu záměru družstva interně, tzn. pokusit se v rámci družstva zabránit tomu, aby byla výstavba parkoviště vedle Vámi obývaného domku odhlasována.
Jelikož nejste vlastníkem předmětného domku a zahrady, nýbrž pouze jejich nájemcem, nestanete se účastníkem územního řízení, které bude výstavbě parkoviště předcházet (jak vyplývá z § 85/3 stavebního zákona). To znamená, že v rámci územního řízení nebudete oprávněn vznášet své námitky. Je samozřejmě možné, abyste se svého účastenství v řízení před stavebním úřadem písemně domáhal (tzn. zaslal stavebnímu úřadu dopis, v němž oznámíte, že se z důvodu obývání sousedního domku a zahrady považujete za účastníka řízení a vznesete žádost, aby k Vám dle toho bylo přistupováno), předpokládám však, že s tímto požadavkem spíše neuspějete.
Ke stavebnímu záměru družstva se budete v rámci územního řízení moci vyjádřit jako příslušník veřejnosti, tzn. prostřednictvím připomínek. Za tímto účelem bude nutné, abyste sledoval úřední desku stavebního úřadu, resp. se nechal o začátku územního řízení informovat družstvem.
Budete-li v rámci řízení před stavebním úřadem aktivní, bude zároveň možné, abyste vedl svou obranu občanskoprávní cestou. Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (například zvýšená prašnost, hlučnost, otřesy, vibrace apod.), může se ohrožený držitel u soudu domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Po rozvodu v r. 1975 manžel při vypořádání SJM neuvedl podíl exmanželky na rodinné chalupě, kterou zakoupil svým dětem a jejich tehdejším partnerům tchán. Tím nedošlo k výmazu SJM z KN. Nyní jsme zjistili, že v KN je v SJM uvedena exmanželka pod svým novým příjmením adresou. Do nynější doby jsme neznali její současné příjmení a adresu, takže jsme nepodnikli žádná opatření. Že jsou data exmanželky aktualizována jsme se dozvěděli až teď. Jsem provdána od r. 1982 a od té doby se také pravidelně starám o chalupu vč. všech nákladů spojených s provozem a rekonstrukcí chalupy. Exmanželka na chalupu jezdila jen 3 měsíce a od rozvodu v r. 1975 neprojevila o chalupu a její údržbu. Její nezájem trvá dodnes. Jak lze danou situaci řešit? Mohu uplatnit právo vydržení nemovité věci? Prvních 10 let jsem neměla tušení, že v SJM na KN je uvedena bývá manželka. Na listu vlastnictví v KN je uveden manžel se svou bývalou ženou a v dalším SJM po r. 1992 se mnou, kdy jsme zakoupili od jeho sestry druhou polovinu. Děkuji. Jitka.
ODPOVĚĎ:
Pokud je na listu vlastnictví bývalá manželka, vydržení uplatnit nelze, jelikož katastr nemovitostí je veřejný seznam a pokud je z něj dohledatelné, že vlastníkem je někdo jiný, nemůžete tvrdit, že jste o tom nevěděla. Já to samozřejmě chápu, že jste o tom opravdu nemusela vědět, nicméně právo se k tomu staví tak, že z katastru jste to měla možnost kdykoliv zjistit. Spíše bych doporučila se po ní domáhat, aby dostála závazku, že bude vymazána, který uzavřela s bývalým manželem, a měla by Vám nyní podíl prodat za symbolickou cenu. Je to z daňového pohledu nejlevnější varianta.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Plánujeme koupit pozemek a stavět rodinný dům. K našemu pozemku vede obecní komunikace, ale není ještě dokončená ani zkolaudovaná. Je vydáno stavební povolení a pracuje se na ní, ale obec prý na dokončení teď minimálně dva roky nebude mít peníze. My bychom rádi začali stavět co nejdřív. Na stavebním úřadě nám řekli, že by nám stavební povolení vydali, ale že dům zkolaudují a povolí k užívání až po zkolaudování komunikace. Trochu máme strach, že by se mohlo stát, že obci dojdou peníze a komunikaci dokončí třeba až za 10 let, proto by nás zajímalo, jak bychom v takovém případě mohli mezitím pozemek bez zkolaudované komunikace a nezkolaudovaný dům využívat. Jaký postih by nám hrozil, pokud bychom například nezkolaudovaný dům využívali jako chalupu? Bylo by možné a legální na pozemku bez zkolaudované komunikace postavit například maringotku nebo zahradní chatku pro občasné přespávání nebo nějakou jinou stavbu? Moc děkuji za odpověď. Milada
ODPOVĚĎ:
Informace, kterou jste obdrželi na stavebním úřadě, je přinejmenším zvláštní. Napojení pozemku na veřejně přístupnou komunikaci je totiž jedním z kritérií, které jsou stavebním úřadem zkoumány, resp. jsou podmínkou pro povolení stavební činnosti na daném pozemku.
Pokud byste užívali nezkolaudovaný rodinný dům (bez ohledu na to, zda byste ho využívali k bydlení či k rekreaci), mohli byste se dopustit některého z přestupků dle § 178 stavebního zákona, za který by Vám mohla být stavebním úřadem udělena pokuta, přičemž stavební úřad by Vám mohl rovněž zakázat užívání stavby.
Dokud nebude k Vašemu pozemku zajištěna příjezdová komunikace, bude možné, abyste na tomto pozemku zřídili takové stavby, které nevyžadují žádné přivolení stavebního úřadu. Takovou drobnou stavbou je zejména stavba dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona.
Další drobné stavby je pak možné zřídit pouze na základě územního souhlasu, který vydává stavební úřad. Tyto stavby jsou vyjmenovány v § 103/1 stavebního zákona (ve spojení s § 96/2 písm. a) stavebního zákona).
Eventuální výstavbu drobných staveb Vám opět doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, jehož právní názor je pro Vás rozhodující. Eventuálně si můžete od stavebního úřadu vyžádat územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona), která je speciálním druhem předběžné informace (§ 139 správního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Koupili jsme byt v osobním vlastnictví v bytovém domě, kde je nás již 9 různých vlastníků, ale stále zde nemáme zřízeno SVJ. V domě nic nefunguje, není zde ani fond oprav, a když se něco pokazí, tak to platíme "z ruky" a ostatním vlastníkům to zřejmě vyhovuje. Chci se zeptat, jak je možné, když od r. 2014 musí být od určitého počtu různých vlastníků zřízeno SVJ, tak jak to, že to nikomu nevadí, resp. nějakému úřadu či jiné instituci? Respektive mne hlavně zajímá, jakým způsobem "přinutit" ostatní spoluvlastníky ke zřízení SVJ. Protože když se jim sdělí, že jsou s tím drobné finanční náklady (na sepsání listin, kolem na zápis 6.000 Kč atd.), tak prostě s nimi nehnu. Existuje nějaká instituce, které bych dala podnět, aby vlastníky upozornila, že vlastně fungují tak trochu "protiprávně" a musí zde vzniknout SVJ? Děkuji za odpověď. Vlasta
ODPOVĚĎ:
Důsledkem (a faktickou sankcí) za nesplnění povinnosti založit společenství vlastníků jednotek je blokování zápisu katastrálním úřadem do katastru nemovitostí při převodu vlastnického práva na dalšího vlastníka, což znamená, že nebude možné prodat ani koupit žádný byt dokud nebude SVJ založeno.
Vlastníky by dále měla motivovat skutečnost, že v současnosti se na poměry vlastníků jednotlivých bytů uplatňuje obecné ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví, což má za následek existenci solidární odpovědnosti vlastníků jednotek za dluhy související se správou společných prostor. Solidární odpovědnost znamená, že každý z vlastníků odpovídá za dluhy v plném rozsahu, jako by byl povinný sám. V případě existence SVJ je však tato odpovědnost tzv. dělená. Dělená odpovědnost pak spočívá na principu, že vlastníci jednotek ručí za dluhy SVJ v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem výlučným vlastníkem domu, který chci darovat dceři. Mohu v darovací smlouvě zřídit věcné břemeno – služebnost doživotního výlučného užívacího práva i pro svou manželku, (matka obdarované dcery), která nemá na domu vlastnický podíl? Děkuji Broněk.
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě jako vlastník nemovitosti máte právo zřídit služebnost (dříve věcné břemeno) doživotního užívání ve prospěch kohokoliv, tedy i své manželky. Pokud byste byl oprávněným ze služebnosti pouze Vy, manželka by měla odvozené užívací právo, které by však zaniklo Vaší smrtí (pokud byste služebnost nevztáhl i na své dědice).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
1. dotaz: Moje dcera je v rozvodu a bude se jednat o dělení nemovitosti – rodinného domu, který si v manželství postavili. Na stavbě jsem o víkendech po dobu 6 let pomáhal a chci se zeptat, jestli mám nárok na finanční náhradu za práce, které jsem tam provedl.
2. dotaz: Dům je na hypotéku a splácejí oba manželé, Pokud převezme dcera celou půjčku na sebe, o co se sníží manželův podíl na domě při rozdělení majetku.
Děkuji předem za odpověď Simon.
ODPOVĚĎ:
Finančního vypořádání za odvedené se domáhat nelze. Jednak byste fakticky musel mít uzavřenu dohodu o provedení práce či živnost, abyste se mohl finanční kompenzace domáhat, nárok ale bude pravděpodobně již promlčený a rovněž byste musel práce vyčíslit a také prokázat jejich provedení.
Pokud bude dcera přebírat hypotéku, je třeba nechat vypracovat znalecký posudek na dům a z podílu manžela odečíst polovinu částky hypotéky, kterou je třeba ještě uhradit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chtěl bych Vás touto cestou požádat o informaci ohledně závaznosti Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. – zabývajícím se vymezením pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. V platné nájemní smlouvě máme dosud uvedeno Nařízení vlády č. 258/1995 ze dne 9. srpna 1995. Je pro mě závazné dnes (08.02.2018) již zrušené Nařízení vlády (č. 258/1995 ze dne 9. srpna 1995), které mám uvedeno v nájemní smlouvě nebo novějšího Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. ?
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Závazné je pro Vás nové nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Nájemní vztahy se totiž od účinnosti nového občanského zákoníku řídí tímto zákonem a považuje se za neplatné, vše co by mu odporovalo. Dále pokud by nájemní smlouva upravovala pro nájemníka příznivější úpravu, než jak je stanoveno v nařízení vlády, postupovalo by se dle smlouvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj otec vlastní pozemky, na které má znemožněn přístup. Nový vlastník blízkého, dnes (08.02.2018) opět aktivního, lomu na kámen (dobývací území) nechce připustit průchod přes jeho pozemky. Znemožněný přístup mají i další vlastníci pozemků jako např. město Volyně aj. Přístup je pouze přes pozemky firmy, z druhé strany je řeka. Existuje i závěr zjišťovacího řízení 2015, kde nalezneme v části II. Souhrnné vypořádání připomínek: bod D) přístup na pozemky. Dle informace kraje tato podmínka nebyla předmět řízení a bohužel již další jednání na toto téma neproběhla. Prý je to majetkoprávní vztah vlastníka pozemků a majitele lomu. Nikde ve smlouvách není věcné břemeno, na pozemky se vždy jezdilo jedinou přístupovou cestou. Firmu jsme několikrát žádali o návrh smlouvy o služebnosti jízdy a chůze pro majitele pozemků popřípadě pro pronájemce vypsaných pozemků - vše za účelem obhospodaření půdy a pastvin. Jak dále postupovat v této věci? Děkuji Karel
ODPOVĚĎ:
Pokud majitelé pozemku nechtějí jednat o zřízení služebnosti dobrovolně, nezbude, než se ve věci obrátit na soud. Pokud bude prokázáno, že se Váš otec nemůže na své pozemky dostat jinak, než přes pozemky firmy, je velmi pravděpodobné, že služebnost bude zřízena soudně. Doporučuji tedy začít vypracováním znaleckého posudku dokumentujícím stav věci a určujícím cenu, za jakou by služebnost mohla být zřízena a následně podat k soudu žalobu o zřízení služebnosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
- Odsouzení na nepodmíněný trest odnětí svobody - kdy přijde výzva k nástupu trestu?
Přítel byl odsouzen před dvěma měsíci na 8 let nepodmíněně. Jsou nějaké lhůty kdy musí nastoupit? Kdy mu přijde dopis. V dopise bude kdy a kam se má dostavit - jak je dlouhá tato doba, doručení dopisu vs. nástup? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil.
Konkrétní lhůta není stanovena, nicméně výzva může přijít až poté, co rozhodnutí nabude právní moci a stane se vykonatelným. Musíte také počítat s nějakým časovým rozestupem pro samotné doručení výzvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Předání bytu - novostavba - kolaudace 10/2017. Developer požaduje předání bytu i s podpisem protokolu a papírováním za max. 45 minut. Inspektor nemovitostí požaduje na kontrolu bytu 2 hodiny. Když nesouhlasím, předání proběhne 11/2017, developerem bude účtováno 1.000 Kč za každou další započatou hodinu (prý na základě VOP). První termín přidělen e-mailem v pátek (10.11.2017), předání v úterý (14.11.2017), to jsem odmítl s tím, že potřebuji více času na předání i na domluvu s inspektorem nemovitostí. Nyní čekám na druhý termín. Smlouva o smlouvě budoucí a VOP: developer povinen vyzvat k převzetí do 30 dnů od doručení kolaudačního souhlasu, já povinen byt převzít v určeném termínu bez zbytečného odkladu do 3 dnů, v případě prodlení pokuta 1.000 Kč/den, po 7 dnech možno odstoupit od smlouvy. Jinak se předání bytu ve VOP a SOSBK neřeší. Dále je ve VOP v části zakazující vstupovat na staveniště poplatek 1.000 Kč za každou sjednanou prohlídku mimo návštěvní den. Jak nejlépe postupovat? Může developer omezovat dobu na kontrolu bytu a vynucovat podpis protokolu před dokončením kontroly? Může za předání účtovat poplatky?
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda je ve smlouvě či VOP uvedeno, že předání bytu může trvat maximálně 45 minut. Pokud toto nikde není stanoveno, nevidím důvod, proč byste měl další hodinu připlácet. Požadujte po developerovi označení konkrétního ustanovení VOP, na základě kterého jste povinen poplatek za další hodinu při při předání bytu uhradit. Poplatek za prohlídku mimo návštěvní den by se dle mého na domluvený termín předání bytu neměl vztahovat. Developer by samozřejmě za předání bytu neměl účtovat žádné poplatky – předání bytu je jeho smluvní povinnost. Developer nemá právo omezovat dobu na kontrolu bytu a vynucovat podpis před dokončením smlouvy – jak jsem však již uvedla, záleží, co je uvedeno ve smlouvě a VOP. Pokud o tomto smlouva mlčí, je jen chybou developera, že podmínky předání bytů neošetřil podrobněji. Bohužel taková nedostatečná smluvní ujednání mají často na následek složité soudní spory.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rád bych se zeptal na 3 body související s nájemní smlouvou:
1. Na tento bod jsem asi odpověď našel na Vašem fóru, ale pro jistotu jej zahrnu. Nájemce se rozhodl zvýšit nájem o 2.000 Kč od roku 2018 a v dalším roce už plánuje o dalších 1.000 Kč. Údajně se mu nájem zdá nižší než v okolí. Přesto ve smlouvě z minulého roku, která je na dobu neurčitou, je inflační doložka, kde je jasně psáno, že zvyšování nájmu je možné, pokud přesáhne inflace míru 2,5 % a to tuto míru může zvýšit. Je tento krok ze strany nájemce legální?
2. Nájemce do smlouvy zahrnul větu, že jsme se dohodli, že mi nebude úročena jistota. Samozřejmě jsem podepsal, abych nedělal dusno. Na úročení jistoty však je právní nárok. Vzdal jsem se tedy podpisem úročení jistoty nebo byla tato věta zákonem nepřípustná?
3. Ve smlouvě je napsána výpovědní lhůta dva měsíce, ale v NOZ měsíce tři. Je zkrácení výpovědní lhůty zákonem umožněno?
Velmi Vám děkuji, S pozdravem Leoš
ODPOVĚĎ:
K bodu 1) Pronajímatel není oprávněn Vám nájem zvýšit, pokud nejsou splněny podmínky dle inflační doložky, která je součástí vaší nájemní smlouvy. Navíc v souladu s ust. § 2249 občanského zákoníku lze nájemné zvýšit jen na základě písemného návrhu pronajímatele, a pokud s návrhem nájemce souhlasí, začne zvýšené nájemné platit třetí kalendářní měsíc po dojití návrhu. Bez Vašeho souhlasu by tedy pronajímatel ani nemohl sám nájemné navýšit (měl by však možnost obrátit se na soud).
K bodu 2) Smluvní ujednání, dle kterého není jistota úročena, je v rozporu se zákonem. Na úročení jistoty tedy skutečně nárok máte bez ohlednu na znění nájemní smlouvy.
K bodu 3) Dle ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení obč. zák. o nájmu bytu a domu. Ve smlouvě tedy můžete sjednat kratší výpovědní lhůtu, u soudu by se však pronajímatel nemohl tohoto smluvního ujednání dovolat právě s ohledem na výše citované zákonné ustanovení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Před rokem (11/2016) nám byla realizovaná nová fasáda. Od realizátora jsme dostali dokument, kde se zavazuje k záruce v délce 60 měsíců. Po první zimě se vrchní vrstva omítky na několika místech oddělila od podkladu (polystyren) -takže nyní jsou na fasádě takové jako vzduchové bubliny. Kontaktovali jsme realizátora, který přislíbil opravu, ale na domluvu termínu se již neozval a od té doby nám nezvedá telefony, nereaguje na emaily. Děkuji moc za radu, jak postupovat a na co máme případně nárok, v případě realizace opravy jinou společností a za jakých podmínek můžeme k takové opravě přistoupit. Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Primárně máte nárok na opravu, případně na slevu. V případě zásadního porušení smlouvy (zásadních vad) můžete požadovat vrácení celé ceny, neboť byste mohli odstoupit od smlouvy.
Pokud realizátor nereaguje, je otázkou, zda bude reagovat na jiné nároky (slevu). Nyní doporučuji písemně doporučeným dopisem vyzvat realizátora k opravě s tím, že nedojde-li k opravě, necháte opravu provést jinou společnost a cenu opravy budete uplatňovat jako slevu.
Pokud toto nepomůže, nechte si nechat zpracovat cenou nabídku na opravu a tuto cenu za opravu uplatňuje jako slevu z ceny za fasádu. Rovněž doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek, ze kterého bude vyplývat vadnost fasády. Až poté případně přistupte k opravě. Ovšem pro soudní spor je nutné mít vše náležitě zdokumentované, neboť soud by již nemohl vadnost posuzovat. Pokud by to nebylo nezbytně nutné, bylo by vhodnější fasádu opravit až po případném sporu.
Nebude-li realizátor reagovat, obraťte se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení. Více informací
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud ani toto nepomůže, bude nutné se domáhat Vašeho nároku žalobou u soudu. V tomto případě doporučuji využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám pronajatý prostor na své IČ.
1. Ráda bych tento prostor podpronajala svému příteli na jeho IČ, s tím, že bychom se zde oba střídali a tržby evidovali každý na své IČ. Provozuji fitness centrum a otevřeno je 14 hodin denně. V prostoru fitka prodáváme i doplňky stravy, eviduji tedy sklad. Podnájemní smlouvu s majitelem měnit nechci, obávám se zdražení nájmu. Bylo by to možné?
2. Jsem po spuštění EET povinna vést ještě tzv. papírovou evidenci tržeb ručně do sešitu? Nebo stačí každý den vyjet obraty z EET a dle těchto záznamů vyhotovit peněžní deník? Děkuji, Nina.
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že podnájem je možné zřídit pouze se souhlasem pronajímatele, tj. majitele prostoru. Záviset také bude na samotné smlouvě, která může obsahovat jiné pravidlo, nicméně běžně je tento požadavek souhlasu obsažen i v nájemních smlouvách. K tomu je třeba uvést, že pokud zřídíte podnájem (užívací právo) pro přítele bez souhlasu pronajímatele, může toto být považována za hrubé porušení povinností, kdy na základě tohoto je možné nájem vypovědět. Bez souhlasu pronajímatele tedy prostor dále nepronajímejte, neobsahuje-li nájemní smlouva předem daný souhlas pronajímatele s podnájmem.
Tržby můžete evidovat ve formě dle svého uvážení. Musíte je být však schopna prokázat správci daně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Moje teta a můj děda jsou spoluvlastníky nemovitosti, každý má 1/2. Teta investovala do své poloviny 2.000.000 Kč. Jde mi o to, jak se bude dělit majetek po dědově smrti. Já (vnuk) a mé sestry jsme dědicové a druhý dědic je druhá dcera dědova, tedy právě má teta, která je spoluvlastník toho celku s dědou. Půjde do dědictví po dědovi i ta její půlka, nyní již vlastně cennější o 2.000.000 Kč? Může ona nějak zabránit, aby ta její investice nešla do dědictví a nemusela se o ni dělit? Co bychom měli udělat, aby se nemusela bát o svou investici, ale zároveň bylo vše spravedlivě rozděleno. Jde ta její investice nějak odečíst? Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
V případě, že zemře Váš děda, bude předmětem dědictví pouze spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2, 1/2 ve vlastnictví tety zůstává v jejím vlastnictví.
Neexistuje-li závěť bude dědictví probíhat dle zákonné posloupnosti, dědických tříd.
V rámci dědického řízení bude předmětná nemovitost pověřeným notářem oceňována, předmětem dědictví bude tedy pouze 1/2 nemovitosti, v případě vypořádacího podílu pouze 1/2 oceňovací částky.
Spoluvlastnický podíl lze rozdělit mezi dědice, Vaší tetě by se tak podíl zvýšil, případně přenechat tento podíl jednomu z dědiců, který ostatním vyplatí vypořádací díl. V rámci dědické dohody samozřejmě můžete zahrnout i vložené investice.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
2/2002 jsou 3 dědici družstevní garsonky, 1/2 dědí dědic A, dědici B a C dědí 1/4. Stanovy družstva nedovolují více majitelů, proto 8/2002 ústní dohoda mezi dědici, garsonka napsána na dědice A, převede byt do OV, zařídí prodej, peníze se rozdělí. 9/2002 dědické řízení, dědici B a C neodmítají dědictví, ale nic nepožadují, garsonku dědí dědic A. Zjištěno, že garsonku lze prodat až za 3 roky, dědici odmítají ji pronajímat. 8/2003 dědic A sděluje, že garsonku pronajímá, má ji za 15.000 Kč v OV, dědicům B a C vyplácí každému 70.000 Kč, což považují za podíl na zisku a zálohu na následný prodej. 9/2017 Dědic A odmítá garsonku prodat nebo se vypořádat, celé roky ji pronajímá. Dle odhadu RK, měla hodnotu v roce 2005, tedy v době, kdy se měla prodat, 1.100.000 Kč. Je celá věc promlčená, od kdy se počítá promlčecí doba? Je nějaká šance donutit dědice A k vypořádání. Dědici jsou si vědomi, že udělali chybu, když spoléhali jen na ústní dohodu. Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Bohužel v daném případě není možnost, jak se domoct práva dědiců B a C. Tím, že v rámci dědictví nebyl stanoven vypořádací podíl, nevzniklo jim na jeho vyplacení právo. V rámci dědického řízení bylo možné uzavřít dohodu dědiců, např. že vypořádací podíl bude vyplacen za tři roky, nic takového však sjednáno nebylo.
V rámci ústní dohody jsou dědicové B a C ve velmi značné důkazní nouzi a byli by to právě oni, kdo by tuto skutečnost musel prokázat.
Pokud bych vzala, že zde skutečně vznikla nějaká možnost dohodu prokázat, pak by se promlčecí doba počítala od převedení bytu do osobního vlastnictví, tedy roku 2003, promlčecí lhůta je 3 letá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
17 let manželé, dvě děti, 16 let syn, student SŠ, 13 let dcera, ZŠ. V květnu 2017 se manžel odstěhoval a nyní řešíme rozvod. Od května 2017 mi posílá 15.000 Kč měsíčně. Bydlím v domě, který vlastníme, máme dvoupokojový byt, auto, žádné dluhy. Byt si chce nechat manžel a po mě chce polovinu z domu a auta. Bohužel mi nikdy nepřiznal kolik přesně vydělává, ale je to nejméně 50.000 Kč i s výsluhou, kterou dostává a nájmem za byt, který pronajímal. Teď v bytě bydlí. Já jsem platila a platím téměř veškeré výdaje domácnosti. Manžel mi tvrdí, že na svém účtu nemá žádné peníze, jen pár drobných a peníze nechce řešit. Nevěřím mu, protože je chorobně šetřivý. Prý kupoval auto, to před 5-ti roky a platil opravu střechy domu 90.000 Kč, to před 2 roky. To už bylo placeno a od té doby vydělával on i já peníze. Také má několik spoření -stavební, důchodové. Byl 2x v zahraniční misi a tvrdí mi, že jsou to jenom jeho peníze, včetně těch co vydělává. Nikdy mě neinformoval o výdajích, vím, že je to moje chyba. Dá se zjistit, kam manžel peníze uklidil? Kolik chtít výživného na děti? Co patří do SJM? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
I výdělek je součástí SJM. V rámci soudního řízení soud provádí dokazování a na základě jeho výsledku určí výživné. V civilním řízení je ale bohužel na účastnících, jaké důkazy navrhnou. Pokud byste tedy chtěla zjišťovat, kam manžel peníze uklidil a případně prokazovat jeho příjem pro účely výpočtu výživného, musela byste mít alespoň jeho číslo účtu a soud požádat, aby zajistil výpisy z účtu. Soud sám z úřední povinnosti nic nezkoumá, musel by mít od Vás alespoň základní informace, co zjišťovat. Pokud jde o zůstatky na účtech, tak i tyto jsou součástí SJM, pokud na účty byly připisovány finance, které pocházely z výdělku. Doporučovala bych v této věci nic neponechat náhodě a navštívit advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz, s kterým byste probrala detaily Vašeho případu. Rozhodně bych dále doporučila pokusit se zjistit co nejvíce informací o manželových účtech i jeho spořeních - alespoň čísla, pro případ soudního řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Moje dcera je v dosud neukončeném dědickém řízení po otci. Nyní je nařízeno soudní jednání o zrušení spoluvlastnictví, které měl zemřelý se svou družkou. Dcera žije trvale v zahraničí a kvůli školou povinným dětem a velké vzdálenosti nemůže přijet. Je možné, aby ji zastoupil na jednání člen rodiny, kterému by dala plnou moc? Je také účastníkem řízení a zastupuje ji při jednáních v dědickém řízení. Děkuji, Lidka.
ODPOVĚĎ:
Ano, je možné, aby dědic byl v rámci řízení o pozůstalosti zastoupen na základě plné moci. Plnou moc uzavřete písemně a předložte ji notáři. Zastupování v dědickém řízení je poměrně běžné a notáři bezproblémově přijímané. Zmocněnec není účastníkem řízení (pokud tedy sám není dědicem), ale jedná jménem zmocnitele (dědice).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chtěla bych se zeptat ohledně dědictví po zemřelém tchánovi. V roce 2015 byl tchán zbaven svéprávnosti z důvodu Alzheimerovi nemoci. Tchýně byla ustanovená opatrovníkem. K soudu doložila pouze hmotný majetek (garáž a byt). Neuvedla vůbec finanční hotovost na účtu, který měli společný a byl psaný na tchána, spoření a pojistky. Poté si založila své účty a tchánův nechala pouze na prokázání pro soud, kde chodil jeho důchod. V 10/2017 tchán zemřel a mě zajímá, zda se budou do dědictví počítat i účty, které jsou psané na tchýni a kde byly zřejmě poslané peníze ze spoření a pojistek, které tchánovi skončily a kde si tchýně zřejmě nechala převést i naspořené peníze, který měl tchán na svém společném účtu, na který měla přístup. Děkuji za Vaši odpověď a čas. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Notář, který dědické řízení bude řešit, tyto účty automaticky do dědictví nezařadí, nejsou vedeny na jméno zůstavitele a vzhledem k tomu, že notář řeší majetek ke dni úmrtí, nepovedou notáře ani žádné indicie k tomu, že by tento majetek spadal do dědictví. Na tuto skutečnost musíte notáře upozornit. Předpokládám, že i tak majetek do dědictví nezařadí (manželka zůstavitele toto nepotvrdí), pak tedy bude třeba podat žalobu na neplatnost určitého právního jednání, a to u soudu, který manželku (tchyni) jmenoval do funkce opatrovníka. Jedině takto můžete docílit toho, že převod prostředků bude prohlášen za neplatný a tyto budou zahrnuty do dědictví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Moje teta mi chce darovat svůj členský podíl v bytovém družstvu (jedná se o družstevní byt 2+1). Sama ale s bytovým družstvem nepodepsala Smlouvu o smlouvě budoucí. Chtěla bych se zeptat:
1) Jak postupovat v tomto případě?
2) Lze převod uskutečnit bezúplatně?
3) Jak je to s případnými daněmi (z darování = převodu nemovitosti)?
Děkuji, Petra.
ODPOVĚĎ:
Získáním členského podílu v bytovém družstvu nevzniká vlastnické právo k bytu, vlastníkem bytu zůstává nadále bytové družstvo, Vaše teta je,, pouze" členem družstva, které bytovou jednotku vlastní.
Převodem družstevního podílu, s nímž je spojen nájem družstevního bytu, tak dochází k převodu nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, nikoli ke vzniku vlastnictví jednotky.
S bytovým družstvem není uzavírána žádná smlouva o smlouvě budoucí. Pokud je zaplacena celá anuita, je na družstevnících, aby se rozhodli, zda bytové jednotky převedou do osobního vlastnictví či je ponechají ve vlastnictví bytového družstva.
1/ Postačí uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu družstevního podílu v bytovém družstvu.
2/ Ano, převod lze uskutečnit bezúplatně.
3/ Smlouvou nenabudete vlastnické právo k nemovitosti, nebudete tedy platit daň z nabytí nemovitých věcí. Darovací daň již neexistuje.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V červnu 2017 jsme si objednali přes internetový obchod bazén s konstrukcí v sadě s doplňky. Bohužel koncem léta (srpen) se na nějakých místech konstrukce začali tvořit odřeniny a při sklízení bazénu byly tyto části úplně přilepeny k trubkám. Kontaktovali jsme proto internetový obchod, kde nám bylo sděleno, ať bazén zašleme na posouzení. Teď ale nevíme, jak to udělat. Když pošleme bazén nyní, zkontrolovat jeho stav, zda nám případně bazén při reklamaci nepoškodili, budeme moci až příští rok v sezóně. Na druhou stranu, kdybychom bazén odeslali až příští rok v květnu, nebudeme moci uplatnit vadu výroby, kterou je možné uplatnit do půl roku od zakoupení (reklamace začne běžet až po fyzickém převzetí výrobku). Nebo je možné po domluvě s obchodem odeslat zboží až na jaře, ač je vada nahlášena již nyní, a i tak případně uplatňovat půlroční lhůtu od zakoupení? Děkuji za odpověď a radu. Děkuji, Ilona.
ODPOVĚĎ:
Vadu uplatněte vůči prodejci co nejdříve s tím, že se pokuste domluvit na termínu odeslání. Je důležité, kdy se vada projevila, nikoli kdy fakticky budete bazén reklamovat. Tím, že vadu oznámíte již nyní, bude zřejmé, že se projevila v průběhu prvních 6 měsíců.
Pokud máte strach z poškození, snažte se bazén před odesláním co nejvíce zdokumentovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsem členem družstva a mám trvalý pobyt v ČR, ale chystám se to změnit (USA). Jsem překvapen, čtouce si stanovy družstva, kde se píše (dotaz níže).
Podmínky pro členství, vznik členství
1. Členem družstva může být pouze zletilá fyzická osoba mající trvalý pobyt v ČR, které za podmínek určených těmito stanovami vznikne dnem vzniku členství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo právo nájmu družstevního bytu. Toto ustanovení se použije, nestanoví-li závazně ustanovení práva EU nebo zákona České republiky jinak. Členem družstva může být v případě dědictví i nezletilá fyzická osoba. Za ni pak jedná zákonný poručník, určený soudem.
Znamená to, že pokud nabudu trvalého pobytu v USA (a ztratím ho v ČR), ztratím své členství v družstvu? Mám raději byt prodat, či existuje nějaká alternativní možnost, jako někomu své členství svěřit po dobu, kdy nemám trvalý pobyt v ČR. Popřípadě, je vydán nějaký zákon EU/ČR, který by toto klauzuli stanov rušil. Co mi v tomto případě doporučujete, ideálně bych si byt nechal, až se jednou vrátím. Děkuji, Oldřich.
ODPOVĚĎ:
Toto ustanovení stanov je velmi problematické a bohužel u bytových družstev velmi časté. Problematice se věnovala i ombudsmanka, která za souhlasu většiny právníku tvrdí, že jde o ustanovení diskriminační. Na druhou stranu bytová družstva jsou soukromoprávní korporace a prakticky si mohou odsouhlasit, co chtějí. Máte tedy dvě možnosti, buď si trvalý pobyt změnit do USA a čekat, že se budete případně soudit o platnost či neplatnost ustanovení stanov nebo byt převést na nějakou osobu, které věříte, a která by Vám v případě návratu byt, resp. členský podíl opět převedla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsme s manželem 16 let. Manžel má z prvního manželství jedno dítě, já dvě. Společné děti nemáme. Nyní jsme koupili družstevní byt. Chtěli bychom, aby v případě smrti jednoho z nás připadl byt tomu druhému. Po smrti nás obou by připadlo dědictví všem dětem. Jakou formou je možné toto učinit? Děkuji za odpověď. Jiřina
ODPOVĚĎ:
V případě družstevního bytu je v rámci dědictví jiný režim než bytu v osobním vlastnictví. V tuto chvíli nevlastníte předmětnou nemovitost - byt, ale pouze jste získali práva a povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy.
Vzhledem k tomu, že jste družstevní podíl získali za trvání manželství, automaticky po smrti jednoho z manželů přejde na manžela druhého.
K této skutečnosti se však přihlédne při vypořádání dědictví. Dědici nemají tedy právo na družstevní podíl, ale mají právo na vyplacení hodnoty 1/2 členského podílu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně územního plánu. Koupili jsme s mužem pozemek, na němž stojí 2 zemědělské stavby, konkrétně na Jemništi, číslo LV 1006, a jedná se o parcelní číslo st, 107. Tyto zemědělské stavby se nachází ve výrobně -obslužné zóně, kde je přípustná výstavba služebních bytů a bytů vlastníků. Chci se zeptat jak to správně chápat, může zde být tedy více služebních bytů, je jejich počet nějak omezen? U bytů vlastníků, pokud je vlastník 1 znamená to, že byt vlastníků může být také jen jeden? Případně u služebních bytů, zjistila jsem si, že nájemce služebního bytu musí mít v nájemní smlouvě uvedenu činnost, pro kterou se mu služební byt pronajímá. Jak se v tomto případě prokazuje činnost na jakou jsou byty vázány? Máme v plánu budovu zrekonstruovat a realizovat zde více bytových jednotek. Na stavebním úřadě nám řekly, že je možný jen jeden byt, ale na služební byty jsme se tam neptali. Také jsem slyšela, že v roce 2020 budou muset všechny obce měnit územní plány ze zákona, je to pravda? Děkuji, Apolena.
ODPOVĚĎ:
Služební byty mají zajišťovat bydlení pro nájemce jen po dobu výkonu práce, s níž je služební byt spojen. Nájem tedy končí poté, co je skončena práce, s níž je udělení služebního bytu spojeno. Prakticky tedy činnost, pro kterou je byt pronajímán, prokazujete pracovní smlouvou. Pokud jde o počet bytů, tak to je dotaz na stavební úřad, který to vyhodnotí na základě lokality, rozlohy pozemku, atd...
Pokud jde o územní plány, tak všechny obce, které mají územní plány schválené před rokem 2007 musí mít do roku 2020 nové územní plány.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
◙ Co je veřejné prostranství - definice, příklad
- Definice veřejné prostranství - příklad
- Parkování na veřejném prostranství a přestupek - příklad z praxe
Zaparkoval jsem vozidlo na nezpevněné ploše vedle veřejného parkoviště. Pozemek, na kterém jsem parkoval patří soukromé společnosti s. r. o. Městský strážník nechal na vozidlo instalovat „botičku“. Přestože jsem strážníka upozornil, že vozidlo stojí na soukromém pozemku, bylo mně sděleno, že pozemek není oplocen ani nijak označen a tedy je považován za veřejné prostranství a já jsem se dopustil záboru veřejného prostranství, za což mě byla udělena bloková pokuta a úhrada za demontáž blokovacího zařízení. Bylo jednání strážníka v souladu se zákonem? Mohl vykonávat svoji pravomoc na soukromém pozemku? Děkuji, Vladimír.
ODPOVĚĎ:
Veřejným prostranstvím jsou dle § 34 zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Dle této definice je možné, aby za veřejné prostranství byl považován i soukromý pozemek, a de facto jakýkoliv další prostor, který je přístupný každému bez omezení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V roce 2003 si syn mé manželky na své náklady zrekonstruoval byt 2+1 v rodinném domě, který je v mém vlastnictví. Podepsal jsem s ním nájemní smlouvu na dobu neurčitou a bez placení nájemného, pro finanční úřad odečítání úroků z daní. Dům potřebuje opravu a syn mé manželky nechce přispívat na různé opravy a provoz. Tak potřebuji informaci, zda můžu smlouvu vypovědět podle zákona č. 89 2012 sb, občanský zákoník. Děkuji, Miloš.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě nájemní smlouva je smlouvou úplatnou. Pokud nájemník uhradil rekonstrukci, pak by mělo být ve smlouvě či určitém dodatku sjednáno, jak se bude umořovat. Rekonstrukce proběhla v roce 2003, předpokládám, že veškeré investované peníze jsou již splacené, proto bych nájemce vyzvala k úhradě nájemného buď stanoveného a není-li stanoveno tak obvyklého v místě a čase.
Pokud nájemce toto nebude akceptovat, bude třeba, aby výši nájemného stanovil soud. V případě, že určené nájemné nájemník nebude hradit, jedná se o závažné porušení nájemní smlouvy a důvod pro výpověď z nájemní smlouvy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
- Svěření do péče - od kolika let věku dítěte soud akceptuje názor dítěte?
Děvče, 11 let, svěřena do mé péče. Máme super vztah, stejně jako ona s otcem. Rozdíl je v tom, ze u mě má povinnosti, musí se učit, uklízet a financí nemáme na rozhazování. U něj má dcera veškerý komfort, nemusí nic, jen dovolené, restaurace a pohoda.
Mám strach, ze když jsem na ni tvrdší, bude chtít k němu, kde má pohodu. Nevadilo by mi, kdyby byla u něho, pokud by to nebylo přes půl republiky.
Cca od jakého věku soud přihlíží k tomu, zda dítě chce k druhému rodiči? Bere soud v potaz, rozdílnou výchovu? Ze ji finančně táhne na svou stranu? Díky, Helena
ODPOVĚĎ:
Úmluva o právech dítěte v čl. 12 stanovuje, že: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu. “
Toto právo a současně povinnost soudu je v českém právním řádu zakotveno v § 867 občanského zákoníku, který říká, že: „Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. Není-li podle zjištění soudu dítě schopno informace náležitě přijmout nebo není-li schopno vytvořit si vlastní názor nebo tento názor sdělit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zájmy dítěte ochránit, s tím, že se musí jednat o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte. O dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost. “
Z výše uvedeno tedy vyplývá, že soud by měl jednoznačně vyslechnout názor dítěte staršího dvanácti let, může ale samozřejmě přihlédnout i k názoru dítěte mladšího. Pokud by došlo k situaci, že by dceřin otec žádal o svěření dcery do své péče, můžete samozřejmě při soudním řízení upozornit i na otcův benevolentní způsob výchovy – soud by měl při posuzování celé záležitosti vzít všechny podstatné informace v úvahu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
- Jak zabránit vydání stavebního pozemku na vedlejším pozemku - nedostupnost příjezdové cesty, kanalizace, vodovodu, plynu, elektřiny (přívodu elektřiny k pozemku)
Bydlíme v extravilánu nedaleko Rokycan, kde se nachází několik rodinných domů a chat, několik metrů od hranice Přírodního parku Trhoň. Území je unikátní přírodou, klidem a čistotou. Kolem nás se nacházejí jen louky, pole a les. V posledních několika měsících se zde začali objevovat zájemci o koupi okolních pozemků s cílem zahájit zde výstavbu. Jako obyvatelé tohoto území jsme již sepsali petici, ve které jsme se negativně vyjádřili k jakékoliv výstavbě s ohledem na možné znečištění okolní přírody včetně obavy o naše vodní zdroje.
V létě 2017 byla prodána první louka. V tomto týdnu jsme obdrželi stanovisko k využití plochy atelierem urbanismu, které říká, že zmíněné pozemky jsou součástí zastavěného území vymezeného ve stávající ÚPD a že vzhledem k prolínání funkce v tomto území (bydlení a rekreace) je celé území vymezeno jako území obytně - venkovské. Dle vyjádření atelieru došlo v dokumentaci vzhledem ke stáří dokumentace a použité technologii k vyblednutí barev a tím i k zhoršené čitelnosti grafických příloh.
Podle návrhu nového územního plánu se jedná o nezastavěné území. Komunikace vedoucí k extravilánu je částečně nezpevněná, bez příkopů o max. šíři 2,5 metru v několika místech a není zde řešena infrastruktura (kanalizace, vodovod, plyn, veřejné osvětlení). Dle vyjádření ČEZ je kapacita stávající trafostanice těsně nad únosnou mezí.
Jaké kroky bychom měli podniknout, abychom zamezili vydání stavebního povolení?
Jsou pro vydání stavebního povolení důležité (rozhodující) parametry příjezdové komunikace?
Co všechno můžeme ještě udělat proti zamezení případné další výstavby?
Děkuji. Milena
ODPOVĚĎ:
Jako vlastník sousedního pozemku máte možnost uplatňovat námitky v územním řízení (§ 89 stavebního zákona – námitky musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání) a stavebním řízení (§ 114 stavebního zákona - Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě).
Vždy samozřejmě platí, že daný (stavební) záměr musí být v souladu s územním plánem.
Pro příjezdovou komunikaci k rodinnému domu platí následující: Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
- Lék ze zahraničí zabavený celní správou na testování zakázaných látek - hrozí přestupkové řízení?
Objednala jsem si ze zahraničí (konkrétně z Číny) léčivý prostředek s názvem Cholestyramin. Potýkám se totiž s chronickou boreliozou a na internetu se dočetla, že tento lék může být nápomocen při léčbě. U nás v ČR je dostupný na předpis, ale za kompletní úhradu pacienta. Ve snaze ušetřit jsem zvolila variantu zkusit objednat lék z Číny, kde vychází levněji. Bohužel se stala věc, že balíček mi zabavil celní úřad, aby zkontroloval jeho obsah pro podezření na nepovolené látky. Obchodníci totiž poslali tento lék pod jiným názvem. Když jsem se dozvěděla, že balíček zabavili k testování, vylekalo mě to. Zajímalo by mě, co se v takovém případě konkrétně dělá. Jestli balíček pouze nepustí nebo budou žádat nějaké vysvětlení, abych věděla s čím mám počítat. Mám obavy, jestli jsem se nedopustila nějakého přestupku. Děkuji za laskavou odpověď.
Tina
ODPOVĚĎ:
V případě zadržení zásilky celníky jste o této skutečnosti informována z dopisu, který je Vám zaslán a který obsahuje potřebné údaje a informace o možném postupu a doložení případných dokladů (informace získáte i zde: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/odbavovani-postovnich-zasilek/Stranky/Odbavov%C3%A1n%C3%AD-po%C5%A1tovn%C3%ADch-z%C3%A1silek-na-odd.-23-celn%C3%AD---po%C5%A1tovn%C3%AD-styk-Celn%C3%ADho-%C3%BA%C5%99adu-Praha-Ruzyn%C4%9B, -n%C3%A1kupy-p%C5%99es-internet-po--1.5.20. aspx).
Dovoz léků má speciální pravidla, kdy taková zásilka podléhá kontrole a zvláštnímu režimu odbavení (bližší informace - informační linka Celního úřadu Praha Ruzyně, odd. 023.1, která je v provozu každý pracovní den v době 8,00 – 15,30 hod. na tel. 257 019 256).
Skutečnost, že došlo k zadržení zásilky neznamená, že jste se dopustila přestupku. I zásilku zadrženou celním úřadem je možno proclít, pokud nebude shledán opak (v takovém případě bohužel o zásilku přijdete). Můžete se nechat v této věci zastupovat (některou celní agenturou) nebo tak učinit i sama.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
S přítelem a s naším dítětem jsme žili v podnájmu. 17.8.2017 přítel musel nastoupit do výkonu trestu a já s dítětem se odstěhovat k mámě. Majitel bytu nepožadoval 3 měs. výpovědní lhůtu. Ale, problém nastává zde, u majitele máme 9.000 Kč vratnou kauci, a my jsme mu dlužili 9.000 Kč za nájem a 4.000 Kč za vyúčtování elektriky. Myslela jsem, že se to vzájemně vyrovná a my doplatíme jen za el. Ale majitel mě donutil podepsat směnku ve výši 13.000 Kč splatnou do konce tohoto roku (2017), a on nám vratnou zálohu vrátí až po ročním zúčtování, což je asi v březnu. Bohužel to ve výpovědi z nájmu není zřetelně napsáno. Já se bojím, že mě to potom nezaplatí a hlavně si nevím rady se směnkou. Pobírám jen rodičovský příspěvek a na zaplaceni směnky nemám. Přítel se vrátí až 17.12.2017. Prosím o radu řešení situace. Měl na to právo? Lze zaplatit jen část směnky? A zbytek splácet či vyrovnat s vratnou zálohou? Nerada bych se zadlužila. popřípadě kam se mohu obrátit na řešení této situace, na zaplaceni právníka nemám. Děkuji, Štěpánka.
ODPOVĚĎ:
V první řadě majitel bytu nemá právo zadržovat kauci s odůvodněním, že je to na případný nedoplatek vzniklý při vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu při budoucím vyúčtování. Kauci může majitel bytu zadržovat „přiměřenou dobu“, za kterou se považuje cca 30 dnů. Doporučuji Vám tedy zaslat pronajímateli výzvu s upozorněním na možné soudní vymáhání (ponechejte si doručenku pro případný soud) s odůvodněním, že na zadržování kauce nemá právo. Dále jej upozorněte, že dle zákona (§ 2254 odst. 2 občanského zákoníku) máte právo požadovat úroky z jistoty (kauce) od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Pokud jde o platnost směnky – jestliže jste ji podepsala a směnka má veškeré zákonné náležitosti, jde o platnou směnku a pronajímatel má nárok na její uhrazení v době splatnosti. Její neuhrazení by se Vám nemuselo vyplatit a ještě byste musela hradit náklady na její vymáhání a úroky z prodlení. Bohužel argument, že směnka byla podepsána pod nátlakem, by u soudu nejspíše neobstál. Doporučuji Vám tedy směnku zaplatit, ale zároveň zaslat pronajímateli výzvu k vrácení kauce, jak jsem psala výše.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Před deseti lety (2010) matka přítele mi poskytla trvalý pobyt, kde jsem uskladnila jeden kufr, tři křesla a stolek v hodnotě řekněme 2.500 Kč. Nikdy jsem tam nebydlela a teď chci zrušit trvalý pobyt a odstěhovat věci. Takže dotaz zní, může matka přítele po mne požadovat nějakou finanční částku za tyto uskladněné věci a kolik je maximum. Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za pravopis. Děkuji, Soňa.
ODPOVĚĎ:
S matkou Vašeho přítele jste uzavřela ústní smlouvu o úschově. Pokud jste se nedohodli a úplatě za úschovu, pak ji po Vás matka přítele nemůže požadovat. Má však nárok na úhradu nezbytných nákladů, které na věci při jejich opatrování vynahradila – lze si však jen těžko představit nějaké náklady při opatrování Vámi vyjmenovaných věcí. Je tedy pravděpodobné, že přítelova matka nemá nárok na žádnou náhradu nákladů a v případném soudním sporu by neuspěla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Bydlíme se ženou ve vlastním bytě čtyřbytového domu, jež má čtyři podlaží (jedno podlaží jeden byt) a který je v podílovém vlastnictví majitelů bytů. Není zde ustanoveno družstvo vlastníků. Dle společné smlouvy máme fond oprav domu, do kterého přispíváme dohodnutou částkou dle majetkového podílu na domě. Jedná se o starší secesní dům, který má na dvorním průčelí přistavěny dřevěné verandy, jež navazují jedna na druhou až do třetího nadzemního podlaží. Náš byt ve 4. NP verandu nemá. V současné době mají majitelé bytů s verandou zájem na opravě verand, které jsou ve špatném stavu a chtějí použít finanční prostředky z fondu oprav. Zajímá mě, jestli jako majitel bytu bez verandy se musím na opravě verand též podílet. Jestli dřevěné verandy je možné považovat za opláštění budovy, které je společným majetkem všech majitelů, stejně jako střecha budovy? Nebo přináleží verandy čistě jednotlivým majitelům, jako okna, která si každý z majitelů opravuje ve vlastní režii? Děkuji, Zikmund.
ODPOVĚĎ:
V prohlášení vlastníka nemovitosti máte uvedeno, zda jsou verandy zařazeny do společných prostor budovy. Pokud ne, měli by si opravy financovat sami majitelé bytů s verandami. Pravděpodobně však verandy jsou společnými prostorami, v takovém případě by měla být zohledněna výše příspěvku do fondu oprav – tedy Vy byste měl pravidelně přispívat méně. Pokud tomu tak není, žádejte po ostatních vlastnících úpravu pravidel výpočtu příspěvků do fondu oprav. Viz § 1180 věta druhá občanského zákoníku: Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání (např. lodžie, balkon, terasa), stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrů a umístění této části a rozsahu povinností vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, NEPLACENÉ VOLNO
Nepřijetí dítěte do školky a placené volno z důvodu péče o dítě mladší 4 let
Jsem matka dvojčat na rodičovské dovolené, která mi bude končit 23.11.2017. Kvůli nepřijetí dětí do školky jsem byla zažádat u mého zaměstnavatele o neplacené volno na 1 rok po ukončení rodičovské dovolené z důvodu nezbytné osobní péče o dvě děti do věku 4 let. Zaměstnavatel mi žádost nejen zamítl, ale navíc mi sdělil, že mnou dříve vykonávaná pozice je obsazena a nabídl jiné pracovní místo ve firmě s nástupem ihned po ukončení rodičovské dovolené, což je pro mne z výše uvedených důvodů nereálné a na toto místo nastoupit nemohu. V současné chvíli nevím, jak postupovat a nerada bych se dostala do pozice, kdy bych nevhodně formulovanou výpovědí (dohodou) byla krácena na případné podpoře v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru. Také nevím, zda v této situaci mám nárok na odstupné či nikoliv. Předem děkuji za Vaši odpověď. Děkuji, Jiřina.
ODPOVĚĎ:
Ke krácení podpory v nezaměstnanosti dochází podle § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Vážným důvodem je podle § 5 písm. c) bod 1. zákona o zaměstnanosti i nezbytná osobní péči o dítě ve věku do 4 let. Pokud budete uzavírat dohodu o ukončení pracovního poměru, je vhodné uvést do ní tento důvod ukončení.
V případě, že půjdete na podporu v nezaměstnanosti přímo z rodičovské dovolené, bude se Vám podpora vypočítávat z průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2017 tedy z částky 27 000 korun. První dva měsíce budete brát její 0,15násobek (4050 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3240 korun) a pak až do konce podpůrčí doby její 0,11násobek (2970 korun). A to bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru. Proto je obvykle výhodnější nastoupit alespoň na jeden den zpět do zaměstnání. V takovém případě se pak podpora vypočítává ze mzdy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
"Pravomocné rozhodnutí o přestupku (tj. že byl spáchán) se zapisuje do evidence, která není veřejná. Pokuta Vám ovšem nemusí být uložena, je zde možnost např. tzv. podmíněného upuštění od uložení správního trestu, a to za následujících podmínek: " ------------ znamená to, že přestupková komise může rozhodnout o tom, že nešlo o přestupek? nebo muže rozhodnout jen o tom zda bude či nebude uložena pokuta?
Chodí dopis od úřadu do vlastních rukou?
Jsem zaměstnanec a na vedlejší činnost mám ŽL na maloobchod velkoobchod - nákup prodej, bez žádných speciálních požadavků na výkon, může mi být kuli tomuto přestupku pozastavena činnost?
Děkuji
ODPOVĚĎ:
Komise nerozhodne, že se nejedná o přestupek, rozhodnutí spočívá v tom, že jste se dopustil přestupku, nicméně může rozhodnout o tom, že sankci (pokutu) Vám neuloží, a to podmíněně, tzv. na zkoušku, kdy Vám bude stanoveno „zkušební období“. Pokud se v průběhu tohoto zkušebního období osvědčíte, nebude Vám sankce uložena.
Jednou z podmínek provozování této živnosti je také bezúhonnost.
Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Spáchání přestupku nemá vliv na bezúhonnost. Tudíž skutečnost, že jste se dopustil přestupku, nebude mít vliv na Vaše živnostenské oprávnění.
Obálka Vám bude doručována do vlastních rukou.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
08/2017, v pracovní době, na pracovišti (v budově zaměstnavatele), při odchodu na oběd, cestou z 2. patra do přízemí, jsem špatně došlápla na levou nohu. Každé další došlápnutí bylo bolestivé. Událost jsem zapsala do knihy úrazů. Poté sama ošetřovala ledováním a hojivou mastí. Protože bolest neustupovala, vyhledala jsem pomoc v úrazové nemocnici. Bylo mi doporučeno v ledování a mazání pokračovat. Stále beze změn, proto opět návštěva úrazové nemocnice. Tentokrát mi byla doporučena rehabilitace. Dle zaměstnavatele se nejedná o pracovní úraz, protože se nestal při výkonu práce. Proto požaduje, abych rehabilitace navštěvovala ve svém volnu, nebo abych si zameškanou pracovní dobu nahradila. Je to v pořádku? Děkuji, Šarlota
ODPOVĚĎ:
Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 274 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
Úraz, který se stal v budově zaměstnavatele cestou na oběd je nepochybně pracovním úrazem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Synův kamarád (oba nezletilí) nám v 11/2014 doma rozbil televizor z roku 2009. Jeho rodiče pojištěni u Allianz - pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Televizi jsme odvezli do servisu, kde nám napsali - oprava televizoru je nerentabilní. Televizor stál 40.000 Kč jednalo se o Philips 32PFL9603D. Televize Philips mají mimo jiné patentovaný systém Ambilight (podsvícení), proto jsme si tento televizor koupili. Likvidátor pojišťovny si do dneška stojí na svém, že porovnání s jiným televizorem (v mém případě porovnával s televizí Samsung UE32H6200) je oprávněné a uznala pojistné plnění ve výši 5.745 Kč, po odečtení nelikvidních položek ve výši amortizace 5.495 Kč. Požadovali jsme po pojišťovně proplacení televizoru nejnižší řady Philips, v té době cena 20.000 Kč. Může pojišťovna porovnávat různé značky poškozené věci (Philips/Samsung)? Připadá mi to na hlavu postavené, když někdo někomu nabourá Porsche a náhradu vypočítává z Dacie? A může mi pojišťovna navrhovat, že si mám koupit opotřebovaný televizor? O kterou část zákona se pojišťovna opírá v případě náhrady škody? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Náhrada škody, stejně jako pojištění, jsou upraveny v občanském zákoníku.
V této souvislosti lze odkázat především na § 2861 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému;
- poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli (tedy proti pojišťovně), jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon (k tomuto se dostanu níže) ;
- pojištění lze ujednat jen jako pojištění škodové.
Při škodovém pojištění je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události (§ 2811 občanského zákoníku).
Na základě shora uvedených ustanovení občanského zákoníku provádějí pojišťovny zcela běžně porovnávání poškozených či zničených věcí s věcmi obdobnými (a to při samozřejmém zohlednění opotřebení poškozené či zničené věci). Jedná se o praxi zavedenou a pojišťovnami někdy zneužívanou (v tomto ohledu je nutné si uvědomit, že je zájmem pojišťovny, aby na pojistném plnění hradila poškozeným co nejméně). Z tohoto důvodu pojišťovny často i po několik let jednají s poškozenými a snaží se jim vnutit svůj způsob výpočtu výše škody.
Na tomto místě zdůrazňuji, že mezi Vámi a pojišťovnou neexistuje žádný odpovědnostní vztah, tzn. že pojišťovna za škodu na Vašem televizoru neodpovídá. Škůdcem v tomto případě zůstává kamarád Vašeho syna, za kterého jednají jeho rodiče (tedy kamarád Vašeho syna je tím, kdo je k náhradě škody povinen).
Nedaří-li se Vám proto dohodnout s pojišťovnou, můžete se obrátit přímo na rodiče kamaráda Vašeho syna a písemně je vyzvat k náhradě Vám způsobené škody (a to ve výši, kterou považujete za odpovídající skutečně vzniklé škodě).
Je nutné si uvědomit, že byla-li Vám škoda způsobena v listopadu 2014, blíží se pomalu konec promlčecí lhůty Vašeho práva na její náhradu. Dle § 629/1 občanského zákoníku činí promlčecí lhůta 3 roky. Mohlo by se tak snadno stát, že Vaše jednání s pojišťovnou by neúspěšně pokračovalo až do chvíle, kdy by se Vaše právo na náhradu škody promlčelo (což by mělo pro vymahatelnost Vašeho práva fatální následky).
Nahradí-li Vám rodiče kamaráda Vašeho syna způsobenou škodu, budou následně oprávněni požadovat po pojišťovně náhradu takto vyplacených prostředků (což už bude předmětem jejich vlastního jednání s pojišťovnou, které Vás nebude zatěžovat).
Nebudou-li rodiče kamaráda Vašeho syna ochotni Vás dobrovolně odškodnit, bude nutné podat na ně (resp. na kamaráda Vašeho syna, který bude svými rodiči zastoupen) žalobu na náhradu škody, a to do listopadu 2017 (promlčecí lhůta tak přestane běžet a Vaše právo se nepromlčí, jak vyplývá z § 648 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
-
Dobrý den, mám dotaz ohledně fakturace mezi manželi OSVČ. Já i manželka máme živnost na sportovní činnost + já navíc na IT služby. Ženě jsem vytvořil webové stránky a rád bych jí vystavil fakturu. Četl jsem, že pokud máme SJM, finanční úřad to nerad vidí. Jak je to z účetního a daňového / právního hlediska? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Fakturaci mezi manžely žádný právní předpis neupravuje ani nezakazuje. Pokud jste každý samostatným podnikatelem, vystavení faktury manželce za poskytnuté služby související s jejím podnikáním je možné. Jelikož jste spojené osoby, musí být cena v souladu s § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů, tj. taková, jaká by byla stanovena mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obchodních podmínek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Jsme 2 vlastníci ideální poloviny RD. Prateta - druhý vlastník - nemá finanční prostředky na opravy a modernizaci. V případě vadné střechy bych mohl střední opravu zainvestovat, nevím ale, zda jde právně ošetřit, abych v případě přednostního práva odkupu neplatil znovu za mou investici. To samé v případě PVC oken, plynového kotle, klimatizace, přístavku / garáže. Mám vlastně jen papír s jejím souhlasem s akcemi a poměrem zafinancování 0:100 %. Napadá mě sepsání půjčky se splatností při prodeji, nebo nějaké uznání dluhu, směnka? Uvažuji o znaleckém odhadu nemovitosti a odkupu, ale ne dříve než za rok, spíše za dva. Nechci malovat čerta na zeď, vzhledem k jejímu věku by mohlo nastat dohadovaní s jejím synem, který by dědil a tam bych se bez nějakého sepsaného dokumentu neměl o co opírat a z odhadu platil další polovinu. Rozdělení neřeší problém společných prostor. Popřípadě takto bych například mohl spojit opravu střechy s vybudováním obytného podkroví. Ale zase, dá se nyní bez vykoupení druhé ideální poloviny toto ošetřit. Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
Předně bych se vyjádřila k možnosti zrušení spoluvlastnictví. Primárně se spoluvlastnictví zrušuje dohodou spoluvlastníků, která obsahuje ujednání o způsobu vypořádání (§ 1141 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník) – ve Vašem případě převedení vlastnického práva na Vás a stanovení částky k vyplacení pratety. V dohodě byste pak započetli Vaše vynaložené investice oproti částce určené k vyrovnání Vaší pratety – bylo by nutné mít samozřejmě veškeré investice podloženy. Tím by se předešlo riziku, které by hrozilo v případě odkupu podílu pratety, jak jste uváděl. Investice se však promlčí za 3 roky, proto by bylo vhodné uzavřít dohodu o tom, že se veškeré investice a vzájemné nároky vypořádají při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Pokud však máte obavy, že by při vypořádání spoluvlastnictví mohl vzniknout spor o výši investice, můžete samozřejmě uzavřít půjčku se splatností při zrušení spoluvlastnictví či prodeji ideálního podílu pratety. Je pak už na Vás, zda si „dluh“ více zajistíte směnkou či sepíšete uznání dluhu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Chci darovat dům, kde jsem jediným vlastníkem, naší dceři. Dcera nemá potomky, ale je zde nevlastní sestra, o které vůbec neví, že existuje. Může po ní uplatňovat nárok na dědictví tato nevlastní sestra mé dcery, když už by byla sama bez nás, rodičů? Řešila by to případně závěť, kterou by dcera dům odkázala své sestřenici? Děkuji za odpověď. Helena
ODPOVĚĎ:
Nevlastní sestra by se mohla domáhat pouze toho, aby v dědickém řízení dostala větší podíl z pozůstalosti, než Vaše dcera, která by od Vás dům dostala. V pozůstalosti by samozřejmě darovaný dům již nefiguroval. Nemůže se však domáhat podílu z darovaného domu (pouze nezletilé děti mají právo na tzv. povinný díl). Pokud byste chtěli úplně vyloučit, aby dům po dceři v budoucnu případně zdělila její nevlastní sestra, pak by byla závěť řešením (sourozenci dědí ze zákona v tzv. třetí třídě v případě, že nedědí manžel ani žádný z rodičů zůstavitele).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V 04/2017 jsem zaplatil REAL FLATU Zlín (RF) za převod družst. podílu při koupi garáže částku 4.000 Kč a nyní mě čeká platba ve výši 3.000 Kč za převod téže garáže do os. vlastnictví. Když jsem pátral po sazebníku těchto poplatků, bylo mi SBD BUDOVATELem (nadřízený orgán RF) sděleno: „Ceník poplatků byl stanoven rozhodnutím představenstva družstva usnesením č. 25/02/12 ze dne 14.2.2012. “ Na www REAL FLATu však není o takovém usnesení žádná zmínka. Proto jsem v 06/2017 znovu zaslal na REAL FLAT přes dat. schránku žádost: „… ceník poplatků nelze nikde dohledat. Jako člen družstva BUDOVATEL vás proto podle platných Stanov žádám o zaslání zápisu, v němž se rozhodlo o výši poplatku 4.000 Kč za převod družst. podílu u garáže mezi členy družstva a výši poplatku 3.000 Kč za převedení garáže do osobního vlastnictví. “ Dodnes mi RF neodpověděl. Obracím se na Vás o radu, jak dál v příp. sporu (mám šanci? ), abych podle Stanov BUDOVATELE ve Zlíně z r. 2014 čl. 69, odst. 4) a 5) platil poplatky jen ve výši, která byla stanovena na čl. schůzi. Členem SBD BUDOVATEL jsem od r. 1978. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
V daném případě velmi záleží, kdo je pověřen k rozhodování o běžných a mimořádných platbách. Z informací, které jste zaslal je zřejmé, že (běžné) poplatky jsou svěřeny do rukou členské schůze, tedy do rukou všech členů. V tomto případě se jedná především o poplatky spojené s užíváním bytu a společných prostor. Nelze tedy vyloučit, že by rozhodnutí o zaplacení mimořádného poplatku bylo učiněno orgánem neoprávněným. Jako člen družstva máte samozřejmě právo nahlížet do všech dokumentů družstva a pokud Vám toto není umožněno, máte právo se domáhat svého nároku soudní cestou. Osoby k tomuto povinné jste písemně vyzval, přesto Vám uvedené nebylo předloženo, reálná šance na úspěšné soudní řízení zde skutečně je. Záleží však na dalších aspektech, které nemusejí z Vašich informací vyplývat.
Vzhledem k tomu, že Vás nikdo nemůže nutit k tomu, aby za Vás celou záležitost vyřizovala REAL FLAT (pokud jste si toto v rámci čl. schůze neodhlasovali), je možné požádat o vydání dokumentů s tím, že návrh na zápis vlastnického práva k předmětné garáži si vyřídíte sám. Poplatek hrazený příslušnému Katastru nemovitostí činí 1.000,- Kč, což je částka nižší, než je požadována.
Na druhou stranu REAL FLAT nejspíše vyhotovoval nebo pověřil třetí osobu k vyhotovení prohlášení vlastníka, resp. smlouvy o převodu do osobního vlastnictví, která bude rovněž zpoplatněna.
Rozumím, že zde není hlavním problémem ani tak požadovaná částka jako spíše stanovení její výše bez prokázání relevantních podkladů.
Před podáním žaloby doporučuji se obrátit na předsedu představenstva a kontrolní komisi bytového družstva, jsou to především oni, kdo mají povinnost Vám dokumenty poskytnout.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Na webu ccshop.cz jsem si zakoupil nějaké kryptomeny. Obchod probíhá tak, že si vyberu jakou kryptomenu chci a jaké množství, poté mám poslat přes účet peníze a mám obdržet klíč, přes který poté mohu s kryptomenou disponovat. Klíč na email jsem neobdržel. Nejdříve jsem si myslel, že v tom množství jsem klíč smazal, ale kontroloval jsem si poštu v koši a tam taky nebyl, tudíž mám za to, že mi ho neodeslali. V obchodě se mnou přes email komunikovali jen na začátku a pak mi jen řekli, že klíče odesílají ihned po přistání platby, a pak to systém hned smaže a že systém nedělá chyby. Když jsem jim sdělil, že mám za to, že mi klíč nepřišel, a jak teda jak oni tvrdí hned ho po odeslání smažou, jak mohou případně dokázat, že ty klíče k zpřístupnění kryptomeny skutečně odešlo, když to pak hned údajně ten systém smaže, tak mi už na to neodpověděli. Stálo mě to přes 8.000 Kč a nevím jestli mám podat trestní oznámení nebo jak dále postupovat. Děkuji
Cyril.
ODPOVĚĎ:
Je možnost podat trestní oznámení a nechat tak prošetřit, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu. Dále je zde možnost domáhat se splnění povinnosti soudní cestou u civilního soudu. Tomuto by měla předcházet tzv. předžalobní výzva, kterou je vyzvete, aby splnili dluh – zaslali klíč díky němuž budete mít možnost s měnou disponovat. Vzor předžalobní výzvy naleznete zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. V případě potřeby se můžete obrátit na advokáta, který bude Vaše práva hájit, kontakt zde: www.advokatikomora.cz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Dotaz týkající se komunikace v obci, jejíž asfaltová šíře je 2,7 m. Tato cesta byla v minulosti používána jen pro místní bydlící obyvatele z důvodu i těsné blízkosti domů u vozovky. Jak se obec rozšiřovala, stále více se cesta používala. V nedaleké době byla provedena pasportizace obce a i naše ulice byla na vjezdu z hlavní ulice označena značkou obytná zóna. Bohužel v obci je i pošta a vozidla si touto ulicí zkracují cestu. Nerespektují vůbec rychlost 20 km/h, jezdí sem i nákladní vozy.
Největší problém je v tom, že na náš dotaz, zda-li by se ulice měla označit jako jednosměrná, nám obecní vedení sdělilo, že to není možné, protože by se směr vozidel převedl ulicí, kde bydlí starosta obce. Ta ale je na rozdíl od té naší široká 6 m, obousměrná a každý má před domem ještě parkovací stání pro svůj vůz.
Ještě větší problém vznikl v současné době, kdy v obci se rekonstruje most a všechny vjíždějící vozy do obce projíždějí naší ulicí. Netušili jsme proč tomu tak je, když výjezdy jsou ještě nejméně dva, které předcházejí vjezdu do té naší. Jaké překvapení bylo, když jsme zjistili, že před vjezdem do naší velmi úzké ulice byla nainstalována značka hlavní ulice. Tím došlo k neúměrnému zatížení celé cesty, kdy proti sobě vjíždějící vozidla musí couvat, najíždět již na už tak úzké chodníky. Jsme přesvědčeni, že tato vozovka neplní a není ani stavebně určena pro obousměrný provoz, protože auta na vozovce o šíři 2,7 m se nemohou vyhnout.
Dále si myslíme, že jsou zde porušovány hygienické normy, protože hluk a výpary couvajících vozidel jsou v těsné blízkosti oken domů. Tímto tedy prosíme o výňatek prováděcího předpisu pro určení do jaké třídy se naše komunikace zařadí, jestli není ze zákona (z důvodu výše zmíněných) možnost tuto komunikaci změnit na jednosměrnou, nebo s omezením přímo pro bydlící. Prosíme o informaci, kdo může tuto vozovku a stav dopravy nezávisle posoudit a pomoci nám vyřešit dlouholetý problém. Jen zmiňuji, že v minulosti, se již toto řešilo, došlo to až k českému policejnímu řediteli Kováři, který tuto situaci rozumně posoudil a v té době navrhl značení,, Zákaz vjezdu Tato značka tam i umístěna byla, bohužel jen 3 dny, kdy ji někdo vytrhl, zcizil a od té doby se situace stále opakuje. Prosíme o řešení, jak postupovat. Děkuji. S pozdravem Standa
ODPOVĚĎ:
Dle § 3 odst. 4 vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.
Dále platí: V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km. h-1. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
Návrh na změnu dopravního značení (např. zřízení jednosměrky) je oprávněn podat kdokoliv, tj. občan. Návrh musí být písemný a je nutné ho podat u příslušného správního úřadu (ve Vašem případě obecní úřad obce s rozšířenou působností) a adresovat odboru dopravy.
Pro návrh mohou být stanoveny předepsané formuláře.
Vždy je nutné předložit: návrh na změnu dopravního značení a
dokumentaci, z níž je patrné umístění navrhovaných značek a jejich přesné určení i se stávajícím dopravním značením.
Návrh je vhodné odůvodnit a připojit k němu veškeré možné informace a skutečnosti, které ho mohou podpořit jako např. studii o znečištění ovzduší, měření hluku a vibrací (měří Krajská hygienická stanice) atd.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Pracuji jako zdr. sestra v nemocnici Třinec - Sosna. Pracují zde zaměstnankyně v úklidové firmě LESK se sídlem ve Frýdku Místku. Po letošním navýšení minimální mzdy jim zaměstnavatel zkrátil příplatky za odpracované víkendy a svátky o téměř 20 %. Odůvodnil to tím navýšením minimální mzdy. Stejně tak mají nárok jednou za dva roky na novou pracovní obuv. Přesto je nedostávají a fasují starou použitou obuv, kdy se toto neslučuje s hygienickými předpisy. Chci se zeptat zdali zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce. Děkuji za odpověď. S pozdravem hezkého dne Dana.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Snížení příplatku za práci ve svátek a víkendovou práci:
Dle § 111/1 zákoníku práce je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda (do mzdy se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli).
Co se týče odměny za práci ve svátek, je nutné vycházet z § 115/1 a 2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době;
- za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku;
- zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Pokud ve Vámi popisovaném případě poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům namísto náhradního volna příplatek za práci ve svátek, musí tento příplatek činit minimálně tolik, co průměrný výdělek dotyčného zaměstnance (pod tento limit není možné příplatek snížit).
Mzda za práci v sobotu a v neděli je upravena v § 118 zákoníku práce, dle něhož přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
V případě příplatku za práci v sobotu a v neděli je tedy jeho snížení pod zákonnou mez možné, nemůže se tak ovšem stát na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele, nýbrž s tím musí souhlasit i zaměstnanec.
Shora zmiňovaná ustanovení zákoníku práce používají termín „průměrný výdělek“. V této souvislosti je vhodné doplnit, že průměrný výdělek zaměstnance nemůže zaměstnavatel určit libovolně, nýbrž musí postupovat dle § 351 a násl. zákoníku práce.
Pokud ve Vámi popisovaném případě zaměstnavatel snížil svým zaměstnancům příplatky v rozporu se zákoníkem práce (tedy buď pod zákonný limit nebo bez souhlasu zaměstnance), je možné, aby se zaměstnanci domáhali doplacení té části příplatku, která jim nebyla poskytnuta, a to i soudní cestou. Vyloučit nelze ani kontaktování místně příslušného oblastního inspektorátu práce (k tomu více níže).
2/ Pracovní obuv:
Pakliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní obuv v rozporu s příslušnou právní úpravou (nařízení vlády č. 495/2001 Sb.), jedná se o jednoznačné pochybení, kterým se zaměstnavatel může dopustit přestupku, resp. správního deliktu na úseku inspekce práce.
V této souvislosti je možné kontaktovat Státní úřad inspekce práce:
http://www.suip.cz/
(resp. místně příslušný oblastní inspektorát práce), který může zaměstnavateli uložit pokutu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Podepsala jsem plnou moc firmě Novantis s. r. o. s umístěním sídla/místa podnikání. Mají v mé nemovitosti pouze poštovní schránku. Firma přestala platit. Chci zrušit plnou moc. Kde všude mám dát zrušení na vědomí a jak postupovat k vymáhání pohledávky? Děkuji Leona.
ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš souhlas s umístěním místa podnikání na adrese Vaší nemovitosti formu plné moci, je nezbytné, abyste tuto plnou moc odvolala (resp. vypověděla).
Písemné odvolání plné moci, v němž zřetelně vezmete zpět svůj souhlas s tím, aby právnická osoba měla na adrese Vaší nemovitosti své sídlo, doručte především dotyčné právnické osobě. Spolu s tímto odvoláním můžete právnické osobě doručit rovněž výzvu k okamžité úhradě dlužné částky (s upozorněním, že se jedná o tzv. předžalobní výzvu, tzn. že v případě neuhrazení dlužné částky ve Vámi stanovené lhůtě se budete její úhrady domáhat soudní cestou, což vymáhanou částku ještě navýší).
Odvolání souhlasu (resp. plné moci) můžete adresovat tomu krajskému soudu (resp. v případě Novantis s. r. o. Městskému soudu v Praze), u něhož je tato právnická osoba zapsána do obchodního rejstříku. Toto odvolání můžete dále adresovat místně příslušnému živnostenskému úřadu.
Na tomto místě upozorňuji, že je podstatné, zda plná moc (či jiné Vaše ujednání s právnickou osobou) neobsahuje zvláštní úpravu pro odvolání souhlasu (takovou zvláštní úpravu by totiž bylo nutné zohlednit).
Upozorňuji zároveň, že pro udělení souhlasu s umístěním sídla právnické osoby na adrese Vaší nemovitosti není forma plné moci příliš vhodná. Pro bližší posouzení by však bylo nutné se seznámit s jejím obsahem.
Pokud Vám dotyčná právnická osoba neuhradí dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu je důležité, jakým způsobem jste si závazek právnické osoby k placení sjednala (zda je tato dohoda zachycena písemně a jak je podrobná). Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(doporučuji Vám samozřejmě zvážit, zda je dluh právnické osoby takový, že se vyplatí pro něj zahajovat soudní spor).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V současné době se zahajuje stavba obchvatu města. Silnice povede přes zahrádkářkou kolonii, kde přijde k likvidaci cca 70 zahrádek. Mezi nimi je i naše zahrádka. Pozemek pro zahrádky byl v pronájmu města, které dalo výpověď zahrádkářům. Na zahrádce jsou ale i chaty, kterých se obchvat dotkne částečně nebo úplně. My máme chatu, která sice údajně zůstane, ale plot, který bude trvalého charakteru, povede 1/2 m před chatou, jinak přicházíme o celou zahradu. K chatě nebude přístup ze žádné strany, přesto ani město, ani ŘSD s námi nejedná nemá snahu o náhradu škody. Chata byla postavena na 4x4m2, které jsme zaplatili /vyjmutí z pozemkového fondu/, stavební povolení bylo vydáno v r. 1994 - pro stavbu trvalého charakteru, kolaudace proběhla řádně a objekt byl zaveden do katastru nemovitostí. Pořizovací cena činila cca 250.000 Kč. Chata je pojištěná a řádně platíme i daň. Ptám se, máme nárok na finanční odškodnění? V případě, že ano, kdo byl měl škodu uhradit? Městský úřad nebo ředitelství silnic a dálnic? Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Vaše případné odškodnění bude přicházet v úvahu až v okamžiku, kdy bude zřejmé, v jakém rozsahu bylo výstavbou silničního obchvatu do Vašeho vlastnického práva zasaženo.
V tomto ohledu bude možné vycházet z § 1013 občanského zákoníku, na jehož základě se budete moci domáhat náhrady újmy v penězích (neboť silniční obchvat je zařízením, které s sebou nutně přináší zvýšenou hlučnost, prašnost apod. , přičemž bylo zároveň úředně schváleno). Této náhrady se budete moci domáhat po vlastníku předmětného silničního obchvatu.
Nebude-li možné se s vlastníkem silničního obchvatu dohodnout, nezbude Vám, než se finančního odčinění újmy domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Bude-li Vám znemožněn přístup k Vaší chatce, bude možné se ho domoci využitím institutu nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rád bych se zeptal ohledně potíží se sousedem, který nám protahuje řízení ke stav. povolení. Máme úzký pozemek - 13 m na němž nelze dům ustavit jinak, než je. Soused bydlí na opačném konci vzdáleném čarou asi 100 m. My jsme na výjimku 2 m od hranice ale nijak k němu nezasahujeme ani ho neomezujeme. V místě, kde sousedíme, má zatím jen stromy, ale ač jsem ho informoval už před 1,5 rokem (2015), že zde budu stavět, naplánoval si tady nyní taky stavbu a ač jeho pozemek je široký 22 m tak přesně tam, kde já chci stavět a 2 m od hranice - naschvál. Napadá každý náš krok, odvolává se, a vznáší naprosto neopodstatněné výtky, které úřad musí řešit a tím zdržuje řízení. On ví dobře, že jeho námitky jsou nesmysly jelikož je z oboru. Jen to schválně protahuje. Mě tak vznikají další náklady v řádů desetitisíců - pokuty od banky za nedodržení termínů, práce projektanta při vypořádávání jeho námitek, úpravy projektu. Je možné po něm vyžadovat tyto vícenáklady zpět? Je naprosto jasné, že jen zdržuje, jeho výtky úřad zamítá jako neopodstatněné. Mohu se prosím jakkoliv bránit? Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Obrana proti šikanóznímu postupu Vašeho souseda je velmi obtížná, ba téměř nemožná. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused toliko využívá svých procesních oprávnění, byť je zjevné, že tím sleduje zcela jiný cíl. Skutečná motivace Vašeho souseda však nemůže být důvodem pro to, aby byl zbaven svých procesních práv (která mu přiznává stavební zákon a správní řád).
Co se týče vymáhání vícenákladů, které Vám v důsledku sousedova obstrukčního postupu vznikly, je vhodné upozornit na čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nesmí být vlastnictví zneužito na újmu práv druhých. Obdobný princip je vtělen rovněž do § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, a do § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (tato ustanovení jsou však vztažitelná toliko na oblast soukromého práva).
Ze shora uvedeného Vám proto vysvítá určitý, byť dosti tenký, paprsek naděje na odčinění finanční újmy, která na Vaší straně v důsledku sousedova postupu vznikla. Za tímto účelem však bude nutné prokázat příčinnou souvislost mezi vícenáklady na Vaší straně a sousedovým postupem. Jste-li si jist, že budete schopen vztah příčinné souvislosti prokázat, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit žalobu (upozorňuji však, že výsledek případného soudního sporu bude nanejvýš nejistý).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Soused nám poškodil plot tím, že mezi náš plot a jeho garáž (50 cm) položil železobetonovou vrstvu o síle 10 cm bez dilatační spáry, aby odvedl srážkovou vodu od jeho chatrných základů, starých 80 let. Znalec konstatoval, že absence dilatační spáry je příčinou poškození plotu. Došlo také ke změně odtokových poměrů, proto trvám na odstranění vrstvy a uvedení do původního stavu. To soused odmítá. Rovněž odmítá vstup na jeho pozemek za účelem opravy plotu (musí se vykopat zemina až na úroveň základů plotu), protože bez toho oprava není možná. Stavební odbor tvrdí, že plot lze opravit z naší strany, ale firmy to odmítají jako nesmysl a nechtějí zakázku převzít. Stavební odbor totiž stavbu dodatečně povolil, ačkoliv nesplňuje technické parametry, Zřejmě se obává, že budou odhaleny chatrné základy a přijde se na to, že stavbu neoprávněně dodatečně povolil. Co mohu teď dělat, aby plot mohl být opraven? Děkuji, Radomír.
ODPOVĚĎ:
Dle § 141/1 stavebního zákona platí, že pro vytvoření podmínek k provedení nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav či udržovacích prací může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům (či stavbám na nich), aby umožnili provedení prací ze svých pozemků (nebo staveb), pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.
Ze znění dotazu dovozuji, že ve správním řízení dle § 141/1 stavebního zákona stavební úřad Vaší žádosti nevyhověl. V takovém případě se můžete obrátit na nadřízený orgán, tedy krajský úřad s podnětem k prošetření správnosti takového rozhodnutí.
Své stanovisko můžete podpořit písemnými vyjádřeními stavebních firem či znalců (v příslušném oboru), z nichž bude vyplývat, že opravu Vašeho plotu není možné provést výhradně z Vašeho pozemku (tzn. že vstup na sousedův pozemek je nezbytný).
Pokud se Vám nepodaří přimět stavební úřad, aby Vašemu sousedovi nařídil strpění provedení opravy Vašeho plotu ze svého pozemku (a to ani cestou krajského stavebního úřadu), bude možné, abyste se téhož domáhal soukromoprávní cestou (tedy prostřednictvím zahájení soudního sporu).
Dle § 1022 občanského zákoníku totiž platí, že nemůže-li se stavba (tedy i plot) opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Pakliže Vám soused brání ve výkonu Vašeho práva zaručeného občanským zákoníkem, jste oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Tato varianta řešení je samozřejmě zdlouhavější (přičemž výsledek soudního sporu není možné předvídat), pokud však nebude možné domoci se vstupu na sousedův pozemek prostřednictvím rozhodnutí stavebního úřadu, nezbude Vám nic jiného. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Koupili jsme pozemek určený ke stavbě, od soukromého majitele. Pozemek je připravený ke stavbě - sítě elektřina, plyn, voda i kanalizace jsou na hranici pozemku. Vodohospodářský úřad nám oznámil, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci z důvodu, že čistička odpadních vod má naplněnou kapacitu a protože v naši obci staví developer další domy bude nutné čističku rozšířit a v budoucnu nám napojení dovolí. Ale rozšíření čističky je podmíněné dotací, kterou obec ale přislíbenou nemá, nevíme zda bude v budoucnu možné se vůbec připojit. Zatím po počátečních jednáních nám neschválí nic jiného než jímku, to jsme zvažovali až jako poslední možnost, její provoz bude poměrně drahý, vzhledem k tomu, že jsme 5-ti členná rodina a dům budeme užívat na každodenní bydlení. Chtěli jsme ČOV, to nám úřad nechce povolit. Toto řešení by pro nás znamenalo investovat peníze do něčeho, co budu nucena po čase odstranit a nebo v horším případě pokud nebude rozšíření čističky, třeba i předělat na domácí ČOV. Není možné se nějak odvolat proti rozhodnutí, že se nemůžeme napojit na obecní kanalizaci. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Dle § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastník kanalizace (popř. provozovatel kanalizace, je-li k tomu zmocněn) povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Zákon o vodovodech a kanalizacích tedy výslovně podmiňuje právo na připojení ke kanalizaci splněním podmínky, že připojení dalšího odběratele je umožněno kapacitními a technickými možnostmi tohoto zařízení.
Je-li tedy ve Vašem případě kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nemáte na připojení k obecní kanalizaci právo.
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že v rámci jednání s vodoprávním úřadem nebylo vydáno žádné správní rozhodnutí (proti němuž by bylo možné brojit opravným prostředkem), tzn. že nemožnost připojení k obecní kanalizaci Vám byla toliko sdělena (a nebylo o ní autoritativně rozhodnuto).
Předpokládám dále, že vodoprávním úřadem, se kterým jste jednala, byl obecní úřad obce s rozšířenou působností (městský úřad). V takovém případě se můžete v této věci obrátit na nadřízený vodoprávní úřad, tedy krajský úřad. Je-li však kapacita obecní kanalizace, resp. obecní ČOV skutečně naplněna, nebude možné, aby vodoprávní úřad rozhodl ve Váš prospěch.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Dcera je na mateřské dovolené, a má 8 dnů loňské dovolené a 20 dnů letošní dovolené. Dotaz: Může si převést všech 28 dnů do příštího roku, resp. kolik dnů si může převést do roku 2018 bez sankcí aj. Děkuji Hynek
ODPOVĚĎ:
Podle § 218 odst. 4 zákoníku práce platí, že nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Pokud bude Vaše dcera čerpat dovolenou bezprostředně v návaznosti na mateřskou dovolenou, bude mít k dispozici všech 28 dní. Pokud by dovolenou čerpala po skončení rodičovské dovolené, docházelo by již ke krácení podle pravidel uvedených v zákoníku práce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám bratra ve výkonu trestu za neplacení výživného. Můj dotaz se týká novelizace trestního zákoníka. Ve vězení putuje fáma, že novelizací se zruší nějaké paragrafy, což by pro již odsouzené mohlo znamenat zrušení trestu či jeho snížení? Opravdu bude mít novelizace takový účinek? Děkuji, Slávka.
ODPOVĚĎ:
Pokud byl trest pravomocně uložen, a to v souladu s platným a účinným zákonem, případná novelizace nemůže změnit již takto uložený trest. Novelizace ovlivní např. dosud nepravomocné rozsudky. Pravomocné rozsudky lze změnit jen mimořádnými opravnými prostředky, popř. amnestií/milostí prezidenta.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V současné době studuji vysokou školu, a rád bych si založil s. r. o. z důvodu omezení rizik. Moje představa je, že by společnost provozovala webové stránky, které bych já průběžně aktualizoval, příjem společnosti by měl plynout z reklam umístěných na daném webu. První příjem společnosti očekávám zhruba za půl roku a měl by pokrýt náklady na provoz, později případné vyšší příjmy bych rád využil na nákup zařízení pro jednatele, například nový počítač, na kterém bych dále rozvíjel daný web, ideálně bez daně. Sobě plánuji vyplácet pouze občasné malé částky. Předpokládám tedy, že by se mi vyplatilo vést společnost jako plátce DPH. Otázka tedy je, zda je tento scénář reálný, případně co a jak upravit. Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Je možné se dobrovolně registrovat k DPH, kdy veškerá plnění budete muset zdaňovat daní z přidané hodnoty. Je nutné si uvědomit, že nebude pouze odečítat daň z nakoupeného zboží, ale budete muset daň rovněž odvádět z přijatých plateb. Pokud tedy příjmy překročí výdaje, pak se Vám dobrovolná registrace k DPH nemusí vyplatit. Vámi popsaný postup je však v zásadě možný.
Podobnější kroky doporučuji konzultovat s účetní.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz k dědickému právu. Jsem vdaná, bezdětná, můj manžel má z 1. manželství 2 dospělé děti. Mám sestru, která je též bezdětná, bez partnera či manžela, sama. Žádní další příbuzní. Pokud zemřu dříve než moje sestra, kdo bude dědit po mé sestře? Bude mít nárok můj manžel, příp. jeho děti nebo dědictví propadne státu? Za předpokladu, že sestra nemá závěť a bude se dědit ze zákona. Děkuji, Zlata.
ODPOVĚĎ:
V případě, že byste zemřela dříve, než Vaše sestra, zdědily by teoreticky Váš podíl Vaše děti. Pokud byste tedy osvojila manželovy děti, dědily by po Vaší setře ony. Na manžela sestry však zákonná dědická posloupnost nepamatuje.
Jen doplňuji, že dle šesté třídy dědiců mohou nabýt dědictví praneteře a prasynovci zůstavitele a jeho strýcové a tedy. Pokud by teta či strýc nežili, zdědí jejich podíl jejich děti, to znamená zůstavitelovi bratranci nebo sestřenice.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
03/2017 mi nezletilý kluk vyskočil na kapotu auta zaparkovaného na parkovišti. Promáčklé plechy - odhad ceny opravy 4.000 - 5.000 Kč. Pachatel ztotožněn Policií, zaprotokolováno, následně odloženo kvůli věku. Spojil jsem se s jeho matkou kvůli náhradě škody. Napřed, že není problém, že vše uhradí. Nyní nereaguje. Dotazy:
1. Jak mám postupovat? Mám nechat auto opravit, zaplatit a pak po ní požadovat úhradu? Jakou formou - stačí doporučený dopis a přiložit fakturu nebo ...?
2. Když to nezaplatí, jaké a hlavně jak nákladné jsou možnosti na vymožení úhrady? Nebylo by pak lacinější nad tím mávnout rukou?
3. Jsou v tomto případě nějaké promlčecí lhůty, které bych si měl pohlídat?
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Můžete požadovat náhradu vzniklé škody, za tímto účelem je nezbytné výši škody stanovit – provést opravu, která stanoví, jaká skutečná škoda vznikla.
Následně můžete zaslat předžalobní výzvu k úhradě takto vzniklé škody (vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Následně, pokud ani na základě výzvy nedojde k úhradě, je možné domáhat se náhrady škody soudní cestou. V případě, že byste podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, činí soudní poplatek 400 Kč. Další náklady se pak odvíjí od samotného průběhu řízení, náklady Vám vzniknou i v případě, že se necháte před soudem zastoupit.
Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
V lednu 2010 přepisovala na mě matka mého bývalého partnera byt (nebyli jsme manželé), spadli jsme do skupiny, kdy jsme byly osvobozeni od darovací daně, protože jsme spolu bydlely více jak 5 let ve společné domácnosti. Nyní bych ji chtěla byt vrátit a přepsat zpátky na ni, bude to zase bezplatné? Můj bývalý partner má velké dluhy. V případě, že by jeho matka zemřela a on je jediné dítě může se zříci dědictví a připadne pak byt automaticky našim dětem? Děkuji za odpověď, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Od daně jsou osvobozeny osoby žijící alespoň 1 rok před převodem ve společné domácnosti s dárcem. Z dotazu nevyplývá, zda matka Vašeho bývalého partnera s Vámi žije ve společné domácnosti (ať už v darovaném bytě či jinde). Darovací daň jako taková v roce 2014 zanikla a v současnosti se dary daní prostřednictvím daně z příjmů, pro fyzické osoby tedy činí 15 % z hodnoty daru.
Pokud by Váš bývalý partner dědictví odmítl, budou jeho povinný díl dědit jeho děti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Kupujeme byt a podepsali jsme s ověřeným podpisem kupní smlouvu. Banka poskytující hypotéku potřebuje doložit, že makléřka z realitní kanceláře zastupující prodávající je oprávněna jednat za realitní kancelář. Chtějí po ní ověřenou plnou moc. Makléřka navrhla sepsat novou kupní smlouvu, kde toto bude doplněno. Nová smlouva se opět podepíše s ověřenými podpisy a dá se úvěrující bance. Je to možné takto udělat? Nahradit již ověřenou kupní smlouvu na nemovitost jinou? Děkuji, Bohdan.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě by mělo stačit doložit oprávnění makléřky podepsat smlouvu za realitní kancelář, tedy bance doložit plnou moc.
Pokud byste sepisovali novou kupní smlouvu, pak je ovšem nutné upravit rovněž zánik první smlouvy, která by byla novou nahrazena.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj problém je v tom, že na baráku mám umístěný sloup veřejného osvětlení, který je ukotvený ve střeše (jako jediný v obci, ostatní lampy jsou umístěny na samostatných sloupech a v kupní smlouvě nemám žádné věcné břemeno) o železný sloup se nikdo nestará a rez mi ničí střechu a oplechování. Mám nárok žádat obecní úřad o nějaký pronájem za sloup (třeba i ze zpětnou platností, případně nějakou kompenzaci za poškození střechy a oplechování a odstranění sloupu z mé stavby? Prosím Vás o radu, jak mám dále postupovat při řešení tohoto problému. Děkuji, Jan.
ODPOVĚĎ:
Sloup veřejného osvětlení byl na Vašem domě pravděpodobně umístěn za minulého režimu, aniž by bylo zároveň zřízeno věcné břemeno. Vy jako vlastník nemovitosti se tedy můžete domáhat odstranění sloupu jako neoprávněně existující instalace z vašeho domu (nárok vyplývá z obecného pojetí vlastnického práva, do kterého nelze zasahovat a rušit poklidnou držbu). Také můžete požadovat zřízení služebnosti (dříve věcného břemene) inženýrské sítě za přiměřenou kompenzaci - úplatu za služebnost, ať už jednorázovou či pravidelnou (záleží na Vaší dohodě s obecním úřadem). Pokud Vám vznikla újma, můžete rovněž žádat přiměřenou náhradu za náklady na opravu střechy apod. , případně tyto náklady zahrnout již do úplaty za služebnost. Smlouva o zřízení služebnosti k nemovité věci vyžaduje písemnou formu (§ 560) a žádejte její založení do katastru nemovitostí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Lze zneplatnit výrazně nevýhodný prodej malé chaty? 03/2017, otec kamarádova syna, malá chata + pozem. 1000 m2 u Ústí nad Labem, 7.000 Kč. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci dopadá ust. § 1793 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy.
Na první pohled je zřejmé, že cena 7.000,- Kč je v hrubém nepoměru oproti hodnotě chaty, mělo by tedy na uvedenou situaci citované ustanovení dopadat. Na druhou stranu dle ust. § 1794 odst. 2 občanského zákoníku platí, že právo podle ust. § 1973 nevzniká tehdy, souhlasila-li zkrácená strana s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění musela být známá. Obecně se lze přiklonit k tomu, že každému průměrnému člověku musí být zřejmé, že cena takové nemovitosti bude převyšovat částku 7.000,- Kč.
Bohužel se jedná v našem právním řádu o nový institut, ke kterému doposud neexistují relevantní soudní rozhodnutí, nelze tedy předjímat případné konečné rozhodnutí soud. Vliv by rovněž mohly mít další skutečnosti, jako psychický stav otce, zda nebyl uveden v omyl, důvod prodeje, kdo od něj dům koupil apod.
Žalobu na zrušení smlouvy je nutné podat k soudu do jednoho roku od uzavření smlouvy, je tedy nutné postupovat co nejrychleji!
Pokud se rozhodnete prodej chaty napadnout žalobou, doporučuji využít služeb advokáta, jejichž seznam naleznete např. níže uvedeném odkazu:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Koupili jsme byt v částečně zprivatizovaném domě a chceme ho modernizovat. Při přípravách jsme zjistili, že "náš" komínový průduch (má vyústění ve 3 místnostech našeho bytu) obsadil soused. Nám to působí veliké stavební komplikace a trvale to znehodnotí byt, protože bychom se museli na zbývající volný průduch napojit rourou pod stropem přes 2 místnosti.
Existuje nějaký obecně závazný předpis, který řeší tuto problematiku? Že průduch patří k bytu, pro nějž byl postaven? Soused obsadil náš průduch bez souhlasu představenstva SVJ v rozporu s Nařízením vlády č. 366/2013Sb. §5c.
Poraďte prosím, jak se domoct "našeho" komínového průduchu. Dohoda se nezdá být možná. Děkuji a srdečně zdravím. Oldřich
ODPOVĚĎ:
Soused rozhodně jednal protiprávně a v rozporu se stavebními předpisy. Obraťte se na stavební úřad s žádostí o provedení místního šetření a domáhejte se toho, aby stavební úřad nařídil odstranění stavby. Pokud bude postup stavebního úřadu liknavý, obraťte se na soud. Soused průduchy jistě zabral bez řádného stavebního povolení a je povinen věc uvést na své náklady do původního stavu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Vybrala jsem si firmu na výměnu oken - okno a balkonovou soustavu. Uzavřeli jsme smlouvu o dílo. V obch. podmínkách je bod o penalizaci ve výši 0,01% z nedodané částky, pokud nebude zboží dodáno. Dále pak, že dodavatel má právo na přiměřené prodloužení lhůty plnění v případě, že k nesplnění povinnosti dojde v důsledku vyšší moci (vis maior). Dodací podmínky byly dle smlouvy 4-5 týdnů od uhrazení zálohy. Přijetí zálohy mi potvrdili až po mé písemné urgenci. Začal jim běžet termín. První okno dodali po 7 týdnech. Soustavu díky chybě ne a zadali opět do výroby. Přislíbili 3 týdny a vyšší slevu než v obch. podmínkách. Po 5 týdnech dodali. Nyní chtějí doplatek, ponížený pouze o slevu dle obch. podmínek. Prý zboží dodali, jen se zpožděním. Dle mého, nedodrželi podmínky. Smlouva uzavřena 30.3.2017 - celé dílo dodáno 29.7.2017. Takže rozhodně ne 5 týdnů. Přiměřená doba - není specifikováno, kolik to je. Dále pak nedodání zboží jejich dodavatelem není vyšší moc. Po celou dobu jsem volala já, na e-mailovou korespondenci nereagují. Ústní domluvy nyní popírají. Co dělat, jak se bránit, jak postupovat? Děkuji Renata
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte písemně potvrzenou či jinak zaznamenanou ústní dohodu o tom, že se společnost zavázala poskytnout vyšší slevu, pak bude skutečně možné požadovat pouze smluvní pokutu ve výši 0,01%, u které předpokládám, že se jedná o částku za každý den prodlení.
Prodlení dodavatele skutečně není možné považovat za vyšší moc, proto zpoždění z tohoto důvodu je možné penalizovat. Pokud smlouva hovoří o termínu dodání 5 týdnů po zaplacení zálohy, pak je rozhodující skutečný datum připsání zálohy, nikoli až její potvrzení ze strany dodavatele. Pokud jste zálohu hradila bankovním převodem, můžete počítat zaplacení zálohy tak, že k němu došlo s největší pravděpodobností 2 dny po zadání příkazu k úhradě. Od tohoto data určete 5 týdnů, kdy následujícím dnem byl dodavatel v prodlení až do 29.7.2017.
Vypočtenou slevu za každý den prodlení písemně oznamte dodavateli s tím, že ji započítáváte na úhradu zbytku ceny. Takto určenou částku však budete povinna uhradit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Zemřela maminka, která má manžela a 3 děti. Dvě děti se o ní do poslední chvíle v nemoci staraly a bydlely v jedné domácnosti. Třetí syn se k rodině roky nehlásí a i přes dlouhou nemoc poslední rok matku nenavštívil. Má trvalou adresu v domě, který je již dávno prodaný. Má spoustu dluhů a nemohou ho najít ani exekutoři. O úmrtí zatím neví a nevíme, kde bychom ho sehnali. Co se stane v případě dědického řízení, pokud se třetí dítě nedostaví? Komu propadne jeho část? Mají na to nárok jeho 4 dědicové? V případě, že bychom ho sehnali a dohodli se s ním, je možné mimosoudní vyrovnání? Tedy že by se všeho zřekl ve prospěch ostatních dědiců (manžela a dvou dětí) a my se s ním vyrovnali mimo řízení? Předem děkujeme.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vaše maminka nezanechala závěť, dědictví bude rozděleno mezi její děti a manžela rovným dílem.
Předpokládám, že Vaše maminka nevydědila bratra z důvodů, že se o ní dlouhodobě nezajímal. Tuto listinu (vydědění) mohla sepsat pouze Vaše maminka, nikdo jiný k tomu oprávněn není.
Pokud tato listina neexistuje, bude tedy dědit manžel a všechny tři děti.
Stalo-li by se, že Váš bratr nebude dohledán, ustanoví mu dědický soud opatrovníka a stanoví lhůtu, do kdy se má přihlásit opatrovníku či soudu. Nepřihlásí-li se, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet. Avšak jeho dědické právo nezaniká. V budoucnu může uplatňovat své nároky soudní cestou.
Pokud by se bratra podařilo dohledat, pak tento by mohl dědictví odmítnout nebo se ho vzdát. Odmítnutí dědictví znamená, že přejde na jeho dědice, vzdání se dědictví lze ve prospěch jiného dědice (dědiců). V dědickém řízení lze rovněž uzavřít dohodu mezi dědici (tzv. dědická dohoda), kdy podíly nemusejí neodpovídat zákonnému dílu. Je však třeba, aby získal nejméně 1/4 jeho zákonného dílu, tedy ne méně 1/4 1/4 dědictví. Pro vysvětlení uvádím příklad: dědictví by dosahovala výše 160.000,- Kč, každý dědic by měl právo na částku 40.000,- Kč, pak bratr by musel získat alespoň 10.000,- Kč.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Přítel vlastní nemovitost, jedná se o areál bývalého mlýna. Je to velká rozlehlá nemovitost, která je jen částečně opravená, velká část je ve zchátralém stavu. Tuto nemovitost vlastní napůl se svým společníkem. V nemovitosti je provozována elektrárna. Z důvodu přítelova rozvodu elektrárnu provozuje společník, ale přítel je vlastníkem technologií. Měli by si tedy vyplácet nájem. To zatím neprobíhá z důvodu neshody se společníkem, který se postavil na stranu přítelovy už bývalé manželky. Přítel nyní chce, právě z důvodu výpočtu výživného, převést nemovitost na mně (tuto nemovitost nabyl před manželstvím, technologie za manželství) a to tak, že si založím firmu s. r. o. , která je od něho odkoupí a tato firma pak bude inkasovat zmíněné nájemné. Nemovitost se stala navíc asi před 2 lety kulturní památkou (iniciativou společníka). Chci se tedy zeptat, jaké možné rizika by mi mohly z tohoto převodu plynout? Obávám se toho, že za 1. nemovitost je ve špatném stavu (dosud sloužila jen pro výrobu výrobu elektřiny, kromě toho, že tam bydlí společník) a obávám se tedy možných povinností ze strany památkového úřadu. Také tomu nepřispívají "špatné" vztahy mezi společníkem a přítelem. Do konce roku je však poslední možnost, jak převést nemovitost, aniž by musel přítel přednostně nabídnout prodej společníkovi. Přítel se dostal do složité finanční situace. S již bývalou manželkou vlastní ještě rozestavěný dům, hypotéku platí stále on, bylo mu vypočteno výživné v takové výši, kterou není schopen platit společně se splátkou na dům a běžnými výdaji (při výpočtu výživného se přihlíželo na příjmy z podnikání, které již v této době nemá). Navíc s manželkou se nemůže dohodnout na finančním vyrovnání. Toto vidí jako jednou možnost, jak si situaci vyřešit. Já však z toho nemám dobrý pocit. Doufám, že jsem to popsala tak, abych vystihla podstatu věci.
Děkuji za radu a čas, který budete mému dotazu věnovat. S pozdravem. Soňa.
ODPOVĚĎ:
Pokud je objekt památkově chráněn, pak samozřejmě jakékoliv nakládání s ním, zejména opravy a rekonstrukce budou podléhat souhlasu památkového úřadu. Jinak bych v tom žádný problém neviděla. Spíše bych viděla problém v tom, že soud bude vycházet při výpočtu výživného mimo jiné z toho, že přítel prodejem nemovitosti obdrží dost vysokou částku a právě i s touto částkou bude soud operovat při výpočtu výživného. Domnívám se, že výhodnější by pro přítele bylo, aby nemovitost neprodával, ale ponechal si ji. Pokud si ji ponechá, soud bude sice uvažovat, že nemovitost vlastní, nicméně pokud ji prodá, bude soud vycházet z toho, že má k dispozici dost finančních prostředků. Doporučila bych obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz- abyste probrali konkrétní majetkovou situaci a zvolili nejlepší postup.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Píši ohledně odpovědnosti statutárního orgánu spolku, konkrétně místopředsedy výboru. Byla jsem místopředsedkyní ve výboru spolku zajišťující odborné praxe studentům od prosince 2016 do dubna 2017. Tato funkce byla dobrovolná a nenáležela za ní žádná odměna. V dubnu 2017 byla uspořádána valná hromada, kde jsem z této funkce odstoupila a nyní nejsem ani členem spolku. Bylo to hlavně z toho důvodu, že spolek začal podnikat aktivity, kterým jsem již ze své pozice nerozuměla a také jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Statutární orgán spolku se změnil z výboru na předsedu, který byl námi zvolen. Nyní po půl roce jsem se dozvěděla informace, které mě poněkud znepokojují. Jednak, že na nynějšího předsedu je vypsána exekuce, která trvá již několik let. Dále se mi ozývají bývalí pracovníci, že jim spolek nevyplácí řádně odměny a jeho dluhy narůstají, činnost však provozuje dál. Předseda spolku si prý nevyzvedává poštu, nekomunikuje. Mám tedy dotaz:
- zda mohu být jako bývalý místopředseda odpovědná za výběr současného předsedy (který byl i předtím taktéž součástí výboru)
- zda vůbec může tuto činnost vykonávat, když má na sebe exekuci, o čemž jsme však nevěděli
- zda mám komunikovat s bývalými zaměstnanci či obchodními partnery, kteří se přes mě snaží problémy řešit, jelikož současný předseda na jejich urgence nereaguje
Pokud tuto odpovědnost mám, co mám prosím v tuto chvíli udělat, aby škody pro mou osobu byly co nejmenší. Ve spolku již nejsem vůbec aktivní, nicméně je mi líto bývalých zaměstnanců a samozřejmě mám také strach, že ponesu odpovědnost za činnost současného předsedy. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Barbora.
ODPOVĚĎ:
Nejste odpovědná za činnost předsedy, kterou spolek poškozuje, a to za období, kdy již nejste místopředsedkyní. Teoretická odpovědnost by zde byla pouze v případě, že byste v době, kdy jste byla ve spolku činná, podepsala nějakou listinu, díky které by spolku vznikla škoda. Nyní tedy nemáte žádnou odpovědnost ani povinnost situaci se členy spolku řešit. Nikde není zakotvena povinnost předsedy nemít exekuce, teoreticky tedy i osoba, na níž je exekuce, může být předsedou spolku. Nemohla by jí být pouze v případě, kdy by na tuto osobu byl v posledních pěti letech prohlášen konkurz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
2016 zemřel manžel, dědictví bylo výrazně předlužené, já jsem ho odmítla, za nezletilou dceru byl ustanoven opatrovník - švagr. Ten za ni dědictví odmítl, nyní to ale musí schválit opatrovnický soud, můj dotaz je, jak takový soud probíhá? Ptá se soud na mé osobní poměry (např. kde žiji a s kým), na finance apod. ? Žiji s přítelem, který mě finančně podporuje a nerada bych toto řešila na soudě před švagrem z osobních důvodů. Nebo se soud ptá pouze na dědictví a na důvody toho, proč jsme odmítli? Musím soudu odpovídat na otázky osobního charakteru? Děkuji, Klára.
ODPOVĚĎ:
V případě, že je dědictví skutečně předluženo, soud s největší pravděpodobností souhlas s odmítnutím dědictví za nezletilou dceru udělí. Při podání svědecké výpovědi jste povinna mluvit pravdu a nic nezamlčovat – soud samozřejmě může klást i otázky osobního charakteru, na které jste povinna pravdivě odpovědět. Soud patrně budou zajímat i Vaše majetkové poměry - Vaše příjmy a příjmy osob žijících s Vámi ve společné domácnosti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj známý podniká jako OSVČ již od roku 1994 v oblasti dopravy. Zaměstnává celkem 16 lidí a měsíční náklady na provoz jsou 11.000.000 Kč, výdaje kolem 10.500.000 Kč. V současné době zvažuje přechod z OSVČ na s. r. o. Je pro něj právně vhodné přejít z podnikání na s. r. o. ? Jaké nástrahy by ho mohly čekat při tomto kroku? Děkuji, Vlasta
ODPOVĚĎ:
Doporučil bych bližší analýzu podnikání s účetním a právníkem, zda se mu převod na sro vyplatí, či nikoli. I samotný převod doporučuji svěřit advokátovi.
Dle mého názoru je při takto velkém podnikání vhodnější podnikání sro. Výhodou sro je především to, že společník (majitel společnosti) neručí za dluhy společnosti, kdy naopak jako OSVČ odpovídá za své podnikání celým majetkem, tedy i majetkem, který nepoužívá pro podnikatelské účely.
Sro je rovněž možné využít pro daňovou optimalizaci, kdy by si společník mohl vyplácet pouze zisk, neplatil by tak sociální a zdravotní pojištění. Zisk sro se daní 19% a následně příjem společníka 15%. Možnosti daňové optimalizace rozhodně doporučuji konzultovat s účetním či daňovým poradcem.
Převod je možné realizovat v zásadě 3 způsoby.
1) Založení nové s. r. o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s. r. o. V tomto případě by muselo dojít k ocenění podniku znalcem. V tomto případě dojde k jednorázovému převodu podnikání
2) Založení nové s. r. o. a následný prodej stávajícího podniku do s. r. o.
Zde by došlo opět jednorázově k převodupodniku.
3) Nejlevnějším způsobem je založení nové s. r. o. a postupný převod majetku z OSVČ na s. r. o. a postupné ukončování podnikání OSVČ
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můžeme vymáhat škodu po zaměstnanci, který u nás již nepracuje? V den ukončení pracovního poměru jsme věděli, že škoda vznikla, ale nebyla vyčíslena. Je nutné do dohody o ukončení pracovního poměru toto napsat? Děkuji, Renata.
ODPOVĚĎ:
Škodu lze vymáhat i po bývalém zaměstnanci, a to v případě, že nedošlo k promlčení. Obecná promlčecí lhůta je tříletá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Rodičům babičky zabavili v restituci pozemky. Je ještě možné žádat o navrácení těchto pozemků nebo jsme již tuto lhůtu propásli? Popřípadě na koho se máme obrátit? Veškeré dokumenty prokazující naše vlastnictví jsou ztraceny, bylo by tedy možné dohledávat v archivech? Děkuji za radu, Radana.
ODPOVĚĎ:
Všechny lhůty pro uplatnění vrácení majetku v restituci už bohužel uplynuly a v současné době se již domáhat vrácení majetku nemůžete. Dohledání v archivech je sice možné, nicméně za současného právního stavu již bezpředmětné.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Mám dotaz ohledně stravného, v zákoníku je napsáno, že zaměstnanec má nárok na stravenku za min. odpracované 3 hodiny, když jsou zaměstnanci na pracovní cestě celý den, tak nemají nárok na stravenku, ale stravné v min. výši 72 Kč. Ale šéf mi tvrdí, že když jim dává stravenku v hodnotě 109 Kč, tak tím pádem zaniká nárok na stravné, jelikož dostanou stravné ve vyšší hodnotě.
Dělám cestovní příkazy poprvé, už jsem z toho hodně zmatená. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (stravenka) je nepovinným (dobrovolným) plněním ze strany zaměstnavatele, tedy na tento příspěvek (ve formě stravenky) není žádný (právní) nárok. Naproti tomu na stravné jako na cestovní náhradu při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká při vyslání na pracovní cestu právní nárok.
V zákoníku práce je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu výdajů (formou cestovních náhrad), které vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části. Z toho vyplývá, že v žádném případě nelze kompenzovat náhrady cestovních výdajů stravenkami. Stravné je nutné zaměstnanci vždy vyplácet v penězích.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
K 30.9.2017 mám podepsanou výpověď dohodou z důvodu dlouhodobé zdravotní způsobilosti. Je to potvrzeno doktorem od podniku. Mám v tomto případě nárok na odstupné? Jestliže ano pak v jaké výši (v podniku pracuji od 3.10.2010). A pak dále po jaké době na neschopence se krátí dovolená? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
V případě, že pracovní poměr byl ukončen na základě § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, nárok na odstupné nevzniká.
Při krácení dovolené se postupuje podle § 223 zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Od 16.10.2016 jsem v pracovní neschopnosti, ode dne 29.8.2017 mi byl přiznán inv. důchod 3. stupně s tím, že OSSZ mi sdělila, že nejpozději do dne 12.10.2017 mi bude ukončena mým lékařem pracovní neschopnost, již se do svého původního zaměstnání nevrátím (recepční, pokojská). Jakým způsobem mám ze zdrav. důvodů ukončit pracovní poměr? Výpovědí (výpov. lhůta 2 měsíce - nelze, musela bych nastoupit do zaměstnání na ty 2 měsíce? To můj zdrav. stav nedovoluje - jsem nyní od září 2017 po 2. operaci), okamžité zrušení prac. poměru ze zdrav. důvodů? Zaměstnavatel má 15 dnů na sdělení, že mě může přeřadit na jinou práci? - nelze ze zdrav. důvodů, dohodou? Kde uvedu ukončení ze zdrav. důvodů? Ve všech případech doložím lékařský posudek, mám nárok na odstupné? Co musí být v dohodě uvedeno a co když na ní zaměstnavatel nepřistoupí, ale já se do prac. poměru vrátit nemohu. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
Ukončit pracovní poměr bez výpovědní doby lze podle § 56 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.
Pracovní poměr lze dále ukončit dohodou.
Ve všech ostatních případech poběží výpovědní doba.
Nárok na odstupné vzniká jen v případě, že dojde k výpovědi podle § 52 písm. d) zákoníku práce, podle něhož smí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Případně při dohodě z uvedených důvodů.
Při ukončení pracovního poměru jiným způsobem nebo z jiného důvodu, byť souvisejícího se zdravotním stavem, odstupné nenáleží.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Za naším obchodem máme soukromé parkoviště, u kterého je značka parkoviště pouze pro zákazníky našeho obchodu. Bohužel značka nikoho nezajímá, tak jsme začali parkoviště přes noc zavírat řetězem. To ale asi začalo vadit někomu, kdo tady potřebuje ráno zaparkovat. Teď je každé ráno řetěz přetržený. Nevíme jak si poradit. Jestli nafotit nebo natočit viníka a dát policii, tím ale zastrašíme pouze jednoho člověka. Ostatní tu přes den budou parkovat dál. Parkoviště je plné i když v obchodě nikdo není. Děkujeme za radu. S pozdravem, Petr.
ODPOVĚĎ:
Bohužel tato situace je nepříjemná, neboť pokud viníka nepřistihnete při činu, nemáte jej jak dostihnout. Sice jej můžete natočit např. na kameru, ale zase se tím vystavujete nebezpečí, že tím porušíte osobnostní práva všech, kdo by případně na záběru byli rozpoznatelní. Jediné řešení bych viděla v investici do závory. Můžete také vozidla nechat odtáhnout a volat Policii, neboť jejich majitelé páchají přestupek, nicméně se nedomnívám, že toto by bylo dlouhodobé a efektivní řešení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Můj přítel je rozvedený, seznámili jsme se po tom co ho opustila žena s jeho dvěma dětmi, tvrdila mu, že je to kvůli 5.000 Kč, které jim chybí na živobytí, přitom to není pravda, opustila ho kvůli milenci. Vzala jejich děti a odstěhovala se. Příteli zůstal byt, na který si bral půjčku, ještě než se vzali a samozřejmě dluhy, jak na byt, tak na rekonstrukci bytu. Soud je rozvedl a platí pravidelně na děti 3.000 Kč na staršího syna (16 let) a mladšího syna 2.000 Kč (10 let). Jeho plat se pohybuje podle služeb cca 20.000 Kč až 22.000 Kč měsíčně. O děti se stará pravidelně v intervalu lichý týden, úterý a středa, kdy po škole přijdou k nám a odcházejí po večeři a sudý týden pondělí, středa (odcházejí po večeři) a zůstávají na celý víkend (a odcházejí k matce opět v neděli po večeři), samozřejmě se dělí o svátky a prázdniny. Jelikož přítel bere výše uvedené a k tomu platí na staršího syna ještě platí životní pojistku 700 Kč, po zaplacení dluhu, nájmu (5.000 Kč) a podobných jako (strava v práci, auto, mobil, životní, důchodové a podobně) mu nezůstávalo skoro nic na živobytí. Ostatní jsem hradila já, kompletní chod celé domácnosti ze svého, stravu, hygienické potřeby, oblečení i pro děti, jelikož vždy přišli ze školy, takže tepláky, náhradní oblečení, pyžama a podobně, dále dárky k na narozeninám vždy 1.000 Kč na každého, taktéž k vánocům a na svátek cca 300 Kč. Některé věci sem tam do školy, pera, sešity, pastelky a podobně. Dále výlety a kulturní program, byli se mnou na táboře a podobně. Poté jsem se nastěhovala k příteli, a v roce 2015 jsem porodila dceru, měli jsme zdravotní komplikace a rodila jsem předčasně, měsíc jsme byli v nemocnici a dále jsme do dvou let chodili na rizikové do Ostravy. Malou jsem nemohla kojit, takže se mi zvedly náklady na umělou výživu a jelikož byla předčasně narozena měly jsme speciální výživu. Nakonec jsem se k příteli nastěhovala a žijeme společně ve společné domácnosti (máme u něho obě trvale bydliště). O snížení alimentů jsme neuvažovali, protože jsem měla našetřené peníze, a nechtěla jsem, aby kluci nějak strádali. Ale peníze docházeli a já musela nastoupit do práce, abych začala vydělávat a mohla své dceři poskytnout dostatek fin. prostředků. Domluvila jsem se se svou mamkou, aby odešla dříve do důchodu a platím ji 5.000 Kč za hlídaní, jelikož za prací dojíždím každý den 120 km. Bývalá manželka, se rozhodla, že chce zvýšení alimentů o 1.000 Kč na každého z chlapců na víc, protože starší syn nastoupil na střední školu, do telefonu mu řekla, že je to na nové knihy přitom starší syn celé prázdniny byl na brigádě a knihy si sám koupil ze svých vydělaných peněz. Můj přítel s tím nesouhlasil a oznámil ji, že tolik peněz opravdu nemá a že jí přidá na každého 600 Kč, s tím nesouhlasila a nyní nám přišel dopis od její právničky, že požaduje zvýšení o 1.500 Kč na každého, s tím, že se do těch alimentů bude započítávat i můj plat (35.000 Kč čistého). Přijde mi to hodně nespravedlivé, možná to vyznívá, že jsem zlá ale to tak není, na kluky platím ale dobrovolně, nestrádají, mají jídlo, čisté oblečení, sladkosti, vše a já mám platit na ženskou, která rozbila rodinu. Jeden víkend sedím sama doma s dcerou, protože přítel dělá v třísměnném provozu a bere si odpolední a noční, aby druhý víkend byl s klukama, a já jeden víkend sedím sama doma s dcerou a druhý víkend kmitám, vařím uklízím. A ona jeden víkend se stará o kluky a druhý víkend si jezdí s milencem po welness víkendech a na to já jí mám platit, on s nimi nežije, protože má rodinu, takže ji navštěvuje po večerech + víkendy si užívají, když se nemusí starat o kluky. Můj přítel nemá peníze, aby kupoval dárky ani klukům ani dceři vše táhnu já, teď malá nastoupila do jesliček na 2x týdně, což stojí další peníze 3.900 Kč. Dále chodím s malou na plavání 3.000 Kč měsíčně. Malá nemá ani pokojíček, má koutek v obýváku a spí s námi v ložnici, protože kluci mají svůj pokoj. Bývalá žena si koupila byt na hypotéku, kde mají kluci svůj pokoj, každý a i ona, já takový standart nemám. Teď dokonce dědila, po mamince, která ji umřela, a pěkně to zahrála do autu, protože příteli řekla, že se dědictví vzdala, a nechala byt v lukrativní části svému bratrovi, prý proto, že když dědila po otci, bratr nedostal nic ale to není pravda. Dědictví po otci prodala, a část peněz dala bratrovi a zbytek vložila do nového bytu. Já ji to nezazlívám, je to její majetek, ale myslím si, že se z bratrem domluvila, on si našel menší byt, ten velký pronajímá a část dává sestře. Je to v pořádku, jestli ho pronajímají, aspoň v budoucnu budou mít kluci start do života, ale, že klame kvůli tomu, že bere další peníze navíc jen aby přítel platil víc mi přijde ubohé. Taký vím, že její zaměstnavatel, jí dává peníze bokem, takže, když bude předkládat mzdu tak bude nižší, než skutečně bere. Je to divné ale dělá o 7:00 do 17:00. Vím, že se dětí mají podílet na životní úrovni svých rodičů, ale co s tím mám já společného a co má dcera, ta nemá žádná práva. Prosím máme nějakou šanci? To ho mám taky opustit a rozbít rodinu, aby má dcera měla nárok na peníze svého otce, jsem z toho úplně rozhozená a nevím jak dál. A ještě jsem Vás chtěla požádat o radu, když přítel přepíše byt na dceru bude mít z toho nějaké dopady vůči bývalé ženě a dětem. Děkuji Pavlína
ODPOVĚĎ:
Podle § 913, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (přítelových dětí) a jeho majetkové poměry, jalož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (Vašeho přítele a matky dětí). Ve Vašem dotazu poměrně obšírně popisujete finanční situaci Vaší rodiny, ale chybí informace o finančních a majetkových poměrech matky dětí, která je pro posouzení celé situace neméně důležitá. Pro posouzení oprávněnosti návrhu na zvýšení výživného je důležité také to, kdy došlo k poslednímu určení výše výživného. Pokud bylo výživné určeno například ještě v době, kdy mladší syn ještě nechodil do školy a starší syn chodil na základní školu, došlo od té doby nepochybně k nárůstu odůvodněných potřeb dětí a tím i ke zvýšení finančních nároků na jejich výchovu a výživu. Dalším důležitým kritériem je, zda se od posledního určení výživného změnily finanční a majetkové poměry jednoho nebo obou rodičů. Pokud například na jedné straně došlo ke zlepšení a na druhé ke zhoršení finanční situace, může to být důvodem pro změnu výše výživného. Žádná z těchto podstatných informací však ve Vašem dotazu není uvedena, takže nedokáži posoudit, zda matka dětí s návrhem na zvýšení výživného uspěje či nikoliv.
Jak ve svém dotazu správné uvádíte, podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte (dětí) zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Jestliže měl Váš partner dříve k dispozici jen svůj plat a nyní má k dispozici i ten Váš, nepochybně došlo ke zlepšení jeho finančních a majetkových poměrů a tím i ke zvýšení jeho životní úrovně. Jeho synové – stejně jako Vaše dcera – mají právo se na této vyšší životní úrovni podílet. Proto soud při posuzování výše výživného bere v úvahu i příjmy nového partnera povinného rodiče.
Co se týče příjmů, i matka dětí by samozřejmě soudu měla předložit veškeré své příjmy. Pokud to neudělá a některé své příjmy zapře, bývá ale obtížné takové jednání prokázat. Jestliže víte o tom, že matka dětí má výdaje, jejichž výše neodpovídá jejím oficiálním příjmům (například jezdí několikrát ročně na dovolenou, koupila si nové auto apod.), můžete na tyto skutečnosti při soudním řízení upozornit. Soud pak může zjišťovat, jakým způsobem matka dětí tyto náklady financuje. Pokud jde o přepis bytu na dceru, považuji za důležité upozornit na § 913, odst. 2 NOZ, který říká, že: Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera nechodí ještě ani do školy a tudíž zatím nepotřebuje byt pro svou potřebu, bych s přepisem bytu raději příliš nespěchala. Obzvlášť v případě, že by k přepisu bytu došlo krátce před soudním řízením o výživném, by to mohlo být vnímáno tak, že se Váš přítel bez důležitého důvodu zbavuje svého majetku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
-
Tímto si Vás dovolují požádat o radu v oblasti služebního zákona týkajícího se státních zaměstnanců ministerstev. Jedná se o zaměstnání na rodičovské dovolené v souvislosti se služebním zákonem. Od února 2010 jsem zaměstnaná na ministerstvu životního prostředí. V březnu 2014 jsem nastupovala na mateřskou a rodičovskou dovolenou s prvním dítětem, na tu jsem navázala druhou MD a v současné době jsem na RD s druhým dítětem (končí v dubnu 2019). Stále jsem zaměstnaná na MŽP - nejsem ale ve služebním poměru o ten bych měla žádat až po ukončení RD. Dostala jsem pracovní nabídku z ministerstva práce soc. věcí a rodiny, kterou bych ráda využila, nicméně nástup by musel být ještě letos (2018) a jedná se o služební místo - tedy služební poměr. Vím, že na RD je možné se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, ale nevím jak to je ve spojitosti se služebním zákonem. Můj dotaz tedy zní, pokud projdu výběrovým řízením a budu přijata, můžu se zaměstnat u jiného zaměstnavatele, být tam ve služebním poměru (hlavní pracovní poměr), být současně na RD dočerpat rodičovský příspěvek (o dítě do dvou let se postará manžel) a výpověď u stávajícího zaměstnavatele dát později - třeba po uplynutí zkušební lhůty? Nebo jak mám v tomto případě postupovat? Chtěla bych nové zaměstnání zkusit, nicméně nechtěla bych přijít o příspěvek. Kdyby šel na RD manžel musím okamžitě ukončit prac. poměr na MŽP? Pokud ukončím RD vznikne stávajícímu zaměstnavateli problém co bych nerada...je tam za mně zástup. Ještě jeden dotaz k výpovědi. Pokud dám výpověď na MŽP, předpokládám, že to bude výpověď dohodou, na RD nemá smysl, aby mi zaměstnavatel dával dvouměsíční výpovědní, nebo? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den. S pozdravem Tamara.
ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákona o státní službě státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu. Toto omezení se rovněž nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu, a na správu vlastního majetku.
Podle § 197 zákona o státní službě do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu.
Pokud jste ještě nepožádala o přijetí do služebního poměru, jste stále k zaměstnavateli v pracovním poměru, který se řídí zákoníkem práce.
Podle § 304 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pokud byste tedy na MŽP pracovala například jako účetní a na MPSV se jednalo o práci uklízečky, rozpor by nevznikl. Pokud se však jedná o stejný druh práce, je nutný předchozí souhlas zaměstnavatele.
Pokud byste byla na MPSV ve služebním poměru, platila by pro Vás výše uvedená ustanovení zákona o státní službě.
V případě, že ukončíte pracovní poměr dohodou, je možné dohodnout i konkrétní den ukončení. V případě podání výpovědi poběží výpovědní doba, která může běžet i během rodičovské dovolené.
Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba rodiče současně, ovšem rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich. Pokud by rodičovskou dovolenou začal čerpat i Váš manžel, ukončovat pracovní poměr na MŽP není nutné.
___
-
Jsem OSVČ - neplátce DPH a spolupracuji se společností a. s. , která je plátce DPH, na zprostředkování prodeje energií. A. s. mi proplácí provize bez DPH, i když jsem neplátce DPH. Jiným OSVČ, kteří jsou plátci DPH proplácí a. s. provize včetně DPH. Je tento postup správný? Domnívám se, že mně, jako neplátci DPH, by měla a. s. proplácet provize včetně DPH. Děkuji za brzkou odpověď, Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Bez znalosti konkrétních smluvních podmínek mezi Vámi a a. s. nedokážu odpovědět. Vy společnosti vystavujete faktury, na kterých uvádíte DPH, i když jste neplátce? V tom případě nemá společnost nárok na odpočet DPH, a proto Vám ho zřejmě neproplácí.
___
-
V březnu 2017 došlo u nás ve firmě k výpadku proudu. Výpadek byl způsoben přetížením vnitřní sítě. Dvě hodiny po nahlášení poruchy se dostavil technik a identifikoval poruchu na přívodní fázi nožové pojistky. Na dotaz proč máme na vstupu pojistky 125 A a na vnitřní síti jiné 200 A, včetně jističe 200 A a hodin neodpověděl. Nicméně, prohodil mezi sebou pojistky. Na vstup dal pojistky 200 A a na vnitřní síť 165 A – tím ji posílil. Dotázali jsme se tedy ČEZ za co tedy platíme, když přívod nemůže odpovídat velikosti jističe a hodin.
Objekt jsme zakoupili v roce 2012 a jističe atd. zůstaly celých 5 let v původním stavu. Na velikosti jističe stavěli naší výrobu a rozvoj. Výpadek pro nás znamenal znehodnocení výrobků v komorových el. pecích. Odpověď od ČEZ:
Odpověděli, že dne 2.3.2017 byl nahlášen výpadek proudu a ten byl opraven 28.3.2017 změnou provozního stavu vedení. Platba za odběr elektrické energie se dle ceníku odvozuje od výše hlavního jističe před elektroměrem a ne od předřazené pojistky v pojistkové nebo rozpojovací skříni. Pak ještě píší, že neevidují jiný výpadek než z námi nahlášeného dne a že tedy nemají důvod nám vracet jakékoliv peníze. Jen pokud by nám vznikla 2.3.2017 škoda ve výrobě a my to mohli dokázat. Máme nějakou šanci dostat zpět peníze?
S pozdravem, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda se jednalo o výpadek dodávky elektrické energie či pouze o technickou závadu na Vaší straně.
Dle § 25/3 písm. c) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy (zde ČEZ) oprávněn omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou pouze v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53 energetického zákona,
4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 energetického zákona,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu (zejména provádění oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí),
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
Dle znění dotazu (resp. dle Vámi citované odpovědi společnosti ČEZ) předpokládám, že žádný ze shora uvedených důvodů nebyl dán.
Při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu je navíc provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut (§ 25/5 energetického zákona).
V každém případě je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení (§ 25/6 energetického zákona).
Pakliže skutečně nebyl dán žádný důvod k přerušení dodávky elektřiny dle § 25/3 písm. c) energetického zákona a zároveň se nejednalo o technickou závadu na Vaší straně, je možné uvažovat o náhradě Vám vzniklé škody (jak vyplývá z § 25/7 energetického zákona). Provozovatel distribuční soustavy bude k náhradě škody povinen rovněž v těch případech, kdy nesplnil svou oznamovací povinnost uloženou mu podle § 25/5 energetického zákona nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.
Domníváte-li se, že za vzniklou škodu skutečně odpovídá provozovatel distribuční soustavy, je nezbytné ho k náhradě škody písemně vyzvat (přičemž vzniklou škodu je nutné popsat a přesně vyčíslit). Pokud by společnost ČEZ nebyla ochotna k náhradě Vám způsobené škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/preruseni-dodavky-elektriny-37908.html
Dojde-li mezi Vámi a společností ČEZ ke sporu po technické stránce, můžete svou situaci konzultovat se znalcem v oboru elektrotechnika nebo energetika. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Nastalou situaci můžete dále konzultovat rovněž s příslušným dozorovým orgánem, kterým je Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
20-ti letý syn nastoupil 18.9.2017 na VOŠ s kombinovanou formou studia. K tomu si našel brigádu a uzavřel od 4.9.2017 do 31.12.2017 dohodu o pracovní činnosti. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na přídavky, alimenty od otce (otec se o něj nezajímá a neviděli se 13 let) a jestli já na takového studenta mohu uplatňovat slevy na daních ze svého příjmu. Děkuji za odpověď. Zuzana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do tří částí:
1. Nárok na přídavek na dítě
Podle § 17 zákona o státní sociální podpoře má na přídavek na dítě nárok nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a rodiny a koeficientu 2,40. Za nezaopatřené dítě se podle téhož zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 téhož zákona. Studiem na středních školách se rozumí také studium na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Výdělečnou činností se rozumí činnost v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.
Jestliže Váš syn je studentem kombinovaného studia na vyšší odborné škole a vydělá si na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) měsíčně 2.500 Kč a více, bude z jeho výdělku odváděno nemocenské pojištění a v takovém případě nebude považován za nezaopatřené dítě a nárok na přídavek na dítě mu nevznikne. Nárok by mu vznikl pouze v případě, že by jeho měsíční výdělek byl nižší nebo pokud by pracoval například na dohodu o provedení práce (DPP), kde by si mohl vydělat až 10.000 Kč měsíčně, aniž by za něj bylo odváděno nemocenské pojištění.
2. Daňová sleva na dítě
Daňovou slevu na dítě můžete uplatnit na vyživované dítě, které s Vámi žije ve společné domácnosti. I v tomto případě ale musí jít o nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Takže pro daňovou slevu platí totéž, co pro přídavek na dítě. Dokud Váš syn bude studovat kombinované studium a současně mít příjem, ze kterého je odváděno nemocenské pojištění, daňovou slevu na dítě uplatnit nemůžete.
3. Nárok na výživné
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže si Váš syn studiem na vyšší odborné škole prohlubuje a zvyšuje svou kvalifikaci a tím zlepšuje možnost svého uplatnění na trhu práce, mohla by vyživovací povinnost trvat. Záleží ale také na synových příjmech z výdělečné činnosti – z práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Pokud budou synovy příjmy z DPČ dostatečné k úhradě jeho životních nákladů, pak Váš syn bude schopen se sám živit a vyživovací povinnost rodičů skončí. Záleží tedy na výši synových příjmů a jeho životních nákladů.
___
-
Rád bych Vás požádal o odbornou radu na správný postup.
1) Spotřebitel si zakoupil zboží (obraz, umělecké dílo). Převzal zboží a zaplatil zálohu s tím, že bude dále splácet v pravidelných měsíčních platbách. Po čase si spotřebitel věc rozmyslel a zboží chtěl vrátit. Obchodník trval na tom, aby spotřebitel zboží zaplatil. Proběhl soud, který nařídil zakoupené zboží spotřebitelem obchodníkovi zaplatit. Do dnešního dne spotřebitel nereaguje a nic nezaplatil. Co má obchodník dělat, aby dostal zaplaceno?
2) Jaký právní předpis chrání poctivé obchodníky proti amorálnímu spotřebiteli, který si zakoupil umělecké dílo, které po 3 dnech chtěl vrátit autorovi a chtěl přijatou zálohu vrátit zpět a anulovat celý obchodní případ od začátku s tím, že obchodní smlouva nebyla uzavřena v provozovně autora (NOZ, § 1828), ale na veletrhu (tedy u běžného označeného stánku /např. v Letňanech, kde se na výstavišti konají různé víkendové akce/, kde různé firmy představují vlastní zboží). Nebo jinými slovy - bere se takový obchodní případ jako tzv. "obchod na dálku", kdy má potom spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od zakoupení?
Děkuji za Váš čas. S pozdravem Oldřich.
ODPOVĚĎ:
a)
Pokud spotřebitel dobrovolně neuhradil dlužnou částku ani po nabytí právní moci rozsudku, je nutné podat exekuční návrh k soudnímu exekutorovi, který zajistí vymožení dlužné částky, včetně nákladů soudního a exekučního řízení, případně též úroků z prodlení, pokud jejich zaplacení vyplývá z rozsudku.
b)
Možnost odstoupení od smlouvy ve 14 denní lhůtě je právo spotřebitele vyplývající ze zákona. Pokud jej spotřebitel využije, není možné mluvit o amorálním člověku. Zda-li právo spotřebiteli v posuzovaném případě náleží bude záviset na tom, zda je stánkový prodej pro Vaše podnikání obvyklý, či nikoliv, neboť i stánek může být považován za prostor obvyklý pro podnikání.
Obchodní prostory by měly zahrnovat prostory v jakékoli podobě (například prodejny, stánky nebo nákladní automobily), které obchodníkovi slouží jako trvalé či obvyklé místo jeho obchodování. Stánky na trhu a veletržní stánky by měly být za obchodní prostory považovány v případě, že tuto podmínku splňují.
Pokud tedy obvykle a pravidelně nabízíte zboží na veletrzích, pak by stánek mohl být posouzen jako obvyklý pro Vaše podnikání a spotřebitel by nemohl od smlouvy odstoupit ve 14 denní lhůtě. Pokud však na veletrzích nabízíte zboží pouze příležitostně, pak je spotřebitel oprávněn od smlouvy odstoupit.
___
-
Potřeboval bych, jestli byste se mohli podívat do přílohy, kterou vám zasílám s touto žádostí o vysvětlení. Potřeboval bych vědět, jestli z té smlouvy, kterou jsem podepsal vyplívá, že jsem povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny u nové ještě neznámé firmy, bez toho, abych věděl kolik je rozdíl, jaké jsou podmínky atd. Já osobně jsem nic takového si nebyl vědom. Myslel jsem, že jde jen o to, že vyhraje nějaká společnost a oni mi dodají návrh o kolik ušetřím a já se rozhodnu, jestli budu chtít podepsat a nebo ne. Bohužel mi dneska (08.02.2018) volali z té společnosti, která mi nabídla účast na soutěži o nejlevnější elektřinu a řekli mi, že musím s nimi uzavřít smlouvu i když třeba kvůli 26 Kč je tato společnost levnější, než ta, co u nich mám smlouvu nyní. Nejsem s tím spokojen, protože nejdříve uváděli ceny úspor kolem 3.000 Kč, což mě zrovna u jednoho domu, který vlastním dělá jen 750 Kč a já jsem řekl, že kvůli tomu se mi neoplatí přecházet pod společnost, o které jsem slyšel špatné recenze a ještě k tomu mě nutí podepsat smlouvu na 2 roky. Mělo by se jednat o firmu Bohemia energy. Smlouvu, kterou vám zasílám v příloze jsem si dnes (08.02.2018) četl a můžu říct, že tomu pořádně nerozumím. Musím se zároveň přiznat, že jsem si jí vůbec nečetl, když ke mě poslali nějakého kurýra, který spěchal a já jsem měl jen za to, že je to je jen vstup do soutěže a ne, že se zavazuji touto smlouvou na uzavření smlouvy budoucí nové dodavatelské firmy. Neměl jsem ani možnost nijak si tuto smlouvu prostudovat, protože vyžadovali okamžitý podpis. Předem děkuji za vysvětlení a ujasnění. S pozdravem Karel.
ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu okamžitě v souladu s čl. 5 vypovědět. Výpověď musíte doručit společnosti do konce září, aby smlouva zanikla 31.12.2017, zašlete ji proto ihned jak doporučeným dopisem, tak podepsanou výpověď zašlete oskenovanou emailem.
Ze smlouvy skutečně vyplývá Vaše povinnost uzavřít smlouvu o dodávce energií. Na druhou stranu zajištění smluvní pokutou pro neuzavření smlouvy považuji za rozporné s dobrými mravy i se zákonem, a tedy neplatné. V každém případě by byla neplatná smluvní pokuta zajišťující Vaši povinnost, že novou smlouvu nevypovíte, resp. od ní nebudete moci odstoupit, kdy Vám toto právo plyne ze zákona.
Do výpovědi uveďte, že jste byl při uzavírání smlouvy uveden v omyl ohledně skutečné povahy smlouvy, že smlouva porušuje předpisy na ochranu spotřebitele a smluvní pokuta je sjednána neplatně. Uveďte, že žádnou smlouvu s nabídkou od této společnosti neuzavřete, a že si nepřejete být nadále kontaktován. Uveďte, že rovněž zvažujete obrátit se na příslušné orgány (ČOI a ERÚ) pro nekalé praktiky.
Pokud by společnost trvala na uzavření smlouvy, pak doporučuji využít služeb advokáta, aby společnost viděla, že se hodláte aktivně bránit. Následně by dle mého názoru od svých nároků upustila.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
___
-
Mám volnou živnost na VPP. Jezdím po trzích a předvádím různá stará řemesla. Někdy je řemesel více a tak si přizvu další osoby, které mi s ukázkami pomáhají. Za to jim chci samozřejmě dát odměnu. Musím s nimi mít v tomto případě sepsanou DPP a platit srážkovou daň? Jde pouze o částky do 3.000 Kč. Akce nejsou pravidelné (nanejvýš 1x do měsíce) a nevím, jestli je nutné evidovat tyto lidi jako zaměstnance. Faktury vystavuji na sebe a odměny bych si samozřejmě ráda dala do nákladů. Mohu s nimi uzavřít smlouvu pouze na ten určitý den (např. provedení o výkonu)? Museli by pak tento příjem oni sami zdanit nebo bych to zdanila já jako objednavatel? A pokud bych musela platit srážkovou daň, do jaké doby ji musím nahlásit?
Děkuji, Žaneta.
ODPOVĚĎ:
Vyplácet odměnu nemůžete jen tak. Můžete uzavřít např. dohodu o provedení práce. DPP je limitována 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud bude odměna do 10 000 Kč za měsíc, nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.
Pokud Vám zaměstnanci nepodepíší prohlášení poplatníka daně z příjmů a odměna bude do 10 000 Kč za měsíc, budete srážet z odměny srážkovou daň. Tato daň je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl plátce daně povinen srážku provést.
V případě podepsaného prohlášení poplatníka, anebo odměny vyšší než 10 000 Kč za měsíc, bude DPP podléhat zálohové dani z příjmů.
Vy, jako zaměstnavatel, se budete muset zaregistrovat do 15ti dnů od vzniku povinnost srážet zálohy jako plátce daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Po skončení kalendářního roku poté budete podávat na finanční úřad Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, příp. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.
Můžete např. také uzavřít smlouvu o dílo, zdanění si potom řeší druhá strana. Může jim ale vzniknout povinnost zřídit si živnostenský list.
___
-
Potřebuji objasnit jak je to se založením firmy nebo OSVČ ve dvou zemích EU. Momentálně jsem OSVČ ve Velké Británii (VB), mám duální státní občanství a adresu jak tady v ČR, tak i ve VB. Momentálně žiji v ČR. Za prací do zahraničí dojíždím. Platím daně ve VB a také tam platím sociální i zdravotní pojištění.
Chci začít podnikat v ČR, stejná činnost (stomatologie) a nadále budu dojíždět do VB. Tedy činnost v zahraničí stále bude přetrvávat. Pokud to jde, chtěla bych nadále platit daně, sociální i zdravotní pojištění ve VB. Jsem ochotna si zařídit s. r. o jak tady v ČR, tak i ve VB. Jestliže budu muset platit daně tady v ČR po založení s. r. o a nebo nahlášení OSVČ, jak to bude s příjmy ze zahraničí? Budu daněna tady v ČR i na zahraniční příjmy a nebo budu platit daně tady v ČR na české příjmy a ve VB na britské příjmy? Předem děkuji Dominika.
ODPOVĚĎ:
V případě OSVČ bude záležet ve které zemi jste daňovým rezidentem, tj. kde máte bydliště (není myšleno trvalé) a kde se převážně zdržujete. Fyzická osoba zdaňuje v ČR, pokud je zde daňovým rezidentem, své celosvětové příjmy. Příjmy zdaněné v zahraničí poté v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, kterou má ČR uzavřenou s Velkou Británií, se buď v přiznání k dani z příjmů vyloučí, anebo daň zaplacenou v zahraničí započtete na daňovou povinnost v ČR.
Pokud nejste daňovým rezidentem ČR, zdaňujete zde pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.
S. r. o. se sídlem na území ČR zdaňuje své celosvětové příjmy v ČR. Příjmy zdaněné v zahraničí může také buď vyloučit či daň zaplacenou v zahraničí započíst v přiznání k dani z příjmů na daňovou povinnost v ČR.
Doporučuji kontaktovat daňového poradce a Vaši konkrétní představu, jak bude probíhat výkon činnosti v ČR a ve VB, probrat osobně.
___
-
Koupil jsem v r. 2015 domek a po asi půl roce jsem zjistil, že prodávající mi zatajil, že půdní vestavba je postavená bez stav. povolení, tedy je to černá stavba. Domek je tedy zkolaudován jako přízemní, ačkoli při prohlídkách atd. bylo již podkroví obytné - vybavené pokoje nábytkem, tělocvična, hotové wc apod. Jak mohu postupovat? Musí mi prodávající dům dokolaudovat nebo slevit nebo si to zlegalizuji sám a pak mu naúčtuji náklady, byť by byly např. 1.000.000 Kč? A hlavně, jak prokážu, že jsem o tom - o černé stavbě poschodí - nevěděl? Mám na celý dům téměř 100% hypotéku, takže tam byl i odhadce a banka mi půjčila vlastně na něco, co ani nemělo tu hodnotu. Myslím, že prodávající bude tvrdit, že mi to řekl, protože to pro něj je asi výhodnější, nebo ne, jak to může dokázat? Nebo ale kdo, co a jak bude prokazovat, když bych to dal k soudu? V kupní smlouvě není zmínka o tom, jestli je dům jednopodlažní či více. Logicky ani na katastru toto nelze jen z mapy zjistit. Je to skrytá vada? Mám to dát k soudu - jaká je naděje a na co? Děkuji, Aleš.
ODPOVĚĎ:
Černá přístavba bez stavebního povolení by měla představovat skrytou právní vadu nemovitosti, o které navíc prodávající musel vědět. pokud byla přístavba realizována v době, kdy dům vlastnil.
Je tak možné požadovat slevu z kupní ceny, která by měla představovat výši nákladů na legalizaci stavby, případně je možné požadovat náhradu škody, která Vám vznikle vynaložením nákladů na legalizaci a stavební úpravy.
Oba tyto nároky obstojí samostatně a lze uplatňovat nárok na náhradu škody nezávisle na nárocích z titulu odpovědnosti za vady. Nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se však nelze domáhat z titulu náhrady škody.
V tomto případě by dle mého názoru mohlo připadat v úvahu také odstoupení od smlouvy, kdy by Vám prodávající musel vrátit celou kupní cenu a uhradit vzniklou škodu, zejm. zaplacené úroky a sankce od banky za předčasné splacení úvěru, náklady vynaložené na opravy domu apod.
Písemně vadu co nejdříve uplatněte u prodávajícího a požadujte slevu z kupní ceny. Pokud částku dobrovolně neuhradí, budete se muset domáhat zaplacení žalobou u příslušného soudu. Po uplynutí termínu k zaplacení, který uvedete ve výzvě bude prodávající dále povinen uhradit úroky z prodlení ve výši 8,05%.
Již samotnou výzvu prodávajícímu doporučuji odeslat prostřednictvím advokáta, který je schopen rovněž Váš případ a poklady důkladněji posoudit. I případný soudní spor řešte s advokátem, kdy v případě úspěchu bude prodávající povinen uhradit náklady soudního řízení včetně nákladů za právní zastoupení. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
___
-
Jsme s manželem před rozvodem (máme podanou žádost, ke stání dojde až za rok - dlouhá čekací doba). Mám diagnostikovanou bipolární poruchu a depresivní poruchu se sklony k samoubližování. Manžel mě pod pohrůžkou, že mi syna nebude dávat vůbec, a že je připraven se o něj přetahovat před školou i za pomoci policie (syn podědil poruchu po mě - bere antidepresiva), přinutil podepsat dohodu.
I. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu do rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
II. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem 1.8.2009.
III. Nezletilý syn Jan Novák nar. 28.1.2009 se pro dobu po rozvodu rodičů svěřuje do péče otce.
IV. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého syna Jana částkou 2.000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne předem k rukám otce, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Vzhledem k tomu, že jsem nechtěla syna vystavit psychickému vypětí a než dojde ke stání, chci se se synem vídat alespoň dle otcem určených návštěvách jsem dohodu podepsala. Můžu i přes tuto skutečnost až dojde ke stání žádat o svěření syna do péče. Manžel je podporován jak finančně tak i morálně mou rodinou (otec, matka, sestra). Mám vzhledem ke své diagnóze šanci syna získat do péče? Jsem léčená, pravidelně docházím na terapie, na psychiatrii, beru léky. Poslední ataka byla před třemi roky "pouze" nervový kolaps bez pokusu se poškodit (z důvodu přepracování a zanedbání návštěv lékaře - nikoliv vysazení léků). Předem děkuji za odpověď. Dotazů mám mnohem vice, ale ty se budou následovat dle odpovědí na tyto dotazy. S pozdravem Jana.
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste dohodu o svěření Vašeho syna do péče otce podepsala pod nátlakem, můžete tuto skutečnost při soudním řízení uvést, ale nátlak ze strany manžela bude obtížné prokázat. Bez ohledu na tuto dohodu, kterou jste manželovi podepsala, můžete k soudu podat vlastní návrh na rozvod manželství a na svěření syna do vlastní péče.
Doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě Vašeho bydliště a informovat ji o tom, že jste dohodu podepsala pod nátlakem a že hodláte požádat o svěření syna do Vaší péče. Sociální pracovnice bude v soudním řízení zastupovat Vašeho syna a její názor na to, komu syna svěřit do péče, bude pro soud důležitý. Doporučuji tedy sociální pracovnici o Vašem záměru informovat a zjistit, zda by svěření syna do Vaší péče podpořila. Sociální pracovnice Vám také může pomoci se sepsáním nového návrhu na úpravu výchovy a výživy. K novému návrhu doporučuji přiložit aktuální lékařské zprávy, které by potvrzovaly, že se řádně léčíte a pravidelně užíváte léky. Jakou šanci na získání syna do vlastní péče máte, nelze pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu předjímat.
___
-
Manželova sestra daruje našemu synovi nemovitý majetek - budovy, pozemky. Domnívám se, že náš syn spadá do kategorie teta - synovec /kategorie II. /.
Darovací daň by platit neměl, ale asi je nutné udělat odhad majetku, i když nevím z jakého důvodu? Dále bych chtěla požádat o vysvětlení postupu, co vše je třeba udělat, aby mohl být majetek převeden na syna. Mnohokrát děkuji za vyřízení mé žádosti a zdravím. Adéla.
ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě skutečně darovací daň neplatíte, jelikož se jedná o příbuzné v řadě pobočné a na ty se daň nevztahuje, resp. jsou osvobozeni. Znalecký posudek zde vůbec není třeba zpracovávat. Jediné, co pro vyřešení věci musíte udělat je sepsat darovací smlouvu a tu poté vložit do evidence nemovitostí. V darovací smlouvě je třeba jednoznačně vymezit smluvní strany a předmět převodu. Podpisy je nutno úředně ověřit - u notáře, na czechpointu. Pokud je Váš syn nezletilý, pak následně musí soud vyslovit souhlas s touto smlouvou, tj. je nutno podat návrh na schválení tohoto právního jednání a smlouvu do katastru nemovitostí pak můžete vložit až poté, co budete mít v ruce i rozsudek a ten doložíte katastru nemovitostí společně se smlouvou.
___
-
Syn - narkoman omezen na nesvéprávnosti co se týče financí a úvěrů, rodičovská práva a povinnosti zůstávají. Ze vztahu s přítelkyní nezletilý syn 13. měsíců, rozešli se - matka dítěte se od něj odstěhovala, výživné již soudem stanoveno! Já jako babička nezletilého jsem zároveň opatrovník syna - otce vnoučka. Otec dítěte /syn/ se nyní dlouhodobě léčí v TK, vrátí se na jaře 2018.
Chceme požádat o úpravu styku s dítětem a nevím co bude vhodnější, zda máme požádat o úpravu styku my jako prarodiče a nebo, zda má požádat syn. Bojím se totiž, že pokud bude syn žádat tak neuspěje, protože je drogově závislý a není zaručena bezpečnost dítěte. Otázka:
- má žádat syn i přesto, že se vrátí až na jaře?
- nebo mám zažádat za něj jako jeho opatrovník? Můžu, když syn není omezen na nesvéprávnosti rodičovství? Návštěvy by probíhali u nás doma za mojí přítomnosti, protože syn bydlí u nás.
- a nebo mám požádat sama jen já prarodič, s tím, že by se syn návštěv účastnil?
- nebo my oba společně?
Děkuji moc za radu a s pozdravem Pavla.
ODPOVĚĎ:
Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti rodiče, rozhodne současně o jeho rodičovské odpovědnosti. Pokud soud omezil svéprávnost Vašeho syna, ale nikoliv jeho rodičovskou odpovědnost, má Váš syn vůči svému synovi stejná práva a povinnosti jako jeho matka. Rodičovská odpovědnost zahrnuje – kromě jiných povinností a práv – také právo na udržování osobního styku s dítětem. Jak sama správně tušíte, realizace tohoto práva by mohla být vzhledem k synově závislosti na drogách problematická. Matka dítěte by mohla oprávněné namítat, že drogově závislý člověk se nedokáže o dítě postarat a že s ním dítě nebude v bezpečí. Proto bych se žádostí o stanovení styku raději počkala do doby, kdy Váš syn ukončí léčbu v terapeutické komunitě. Vzhledem k tomu, že synova rodičovská odpovědnost není omezena, měl by žádost o stanovení styku podat přímo Váš syn.
Pokud by se Váš syn chtěl se synem vídat ještě před ukončením léčby, spíše než o klasický styk by se mohl pokusit o tzv. asistovaný kontakt. Jedná se o kontakt rodiče s dítětem za přítomnosti nezávislého odborníka – nejčastěji psychologa nebo sociálního pracovníka. Asistovaný kontakt se využívá zejména v situacích, kdy není vytvořen dostatečný vztah mezi rodičem a dítětem nebo kdy hrozí ze strany rodiče nevhodné chování vůči dítěti. Přítomnost odborníka by mohla být i pro matku dítěte zárukou, že dítě bude během kontaktu v bezpečí a nebude mu hrozit nebezpečí. Pokud by se syn chtěl o takový kontakt před ukončením léčby (nebo i po ní) pokusit, doporučuji navštívit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte a požádat o zprostředkování takového kontaktu. Sociální pracovnice by pak Vašemu synovi mohla doporučit vhodné zařízení, ve kterém by mohl kontakt probíhat.
I Vy jako prarodič máte samozřejmě právo na styk se svým vnukem. Pokud dohoda s matkou dítěte ohledně styku nebude možná, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud. Soud však může určit, kdo se (ne) smí kontaktu s dítětem účastnit. Může tedy nastat i situace, že matka dítěte bude požadovat, aby se otec kontaktu neúčastnil. Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí a rozhodne.
___
-
Měl bych dotaz k prodeji bytu a případným skrytým vadám:
· bydlíme cca 8 let v panelovém bytě v původním stavu, zvažovali jsme tento rok udělat rekonstrukci, ale po zvážení našich rodinných potřeb jsme se rozhodli pořídit si raději dům (nebo alespoň prostornější a lépe situovaný byt)
· rádi bychom stávající byt (splácen na hypotéku) prodali. Byt a bytový panelový dům samotný má mnoho pozitivních vlastností (výhled do zeleně, lodžie, dostupnost, blízkost služeb, téměř bezbariérovost, klidná oblast, revitalizace domu, pravidelné údržby domu a okolí, nový výtah, společenství vlastníků bez dluhů atp.) nicméně byt má i nějaké nedostatky a to:
- umístění ve zvýšeném přízemí (nad bočním vchodem a sklepními prostory, takže občas lze slyšet zvuky z těchto prostor, např. klepnutí dveří atp.)
- soused nad námi má v bytě tvrdou podlahu (dlažbu), občas jde slyšet zvuk i od nich (hlavně kročejový, běžná mluva ani ne)
· vzhledem k tomu, že máme dvě malé děti (starší je hyperaktivní), takže jsme tyto nedostatky bytu tak nějak ignorovali, sami jsme zdrojem výrazného hluku a naopak umístění v přízemí nám vyhovovalo, že jsme nerušili nikoho pod námi. A občas se taky stává, že na nás klepají sousedé shora.
S tímto tedy souvisí dotaz pro případný prodej bytu – je nutno o těchto nedostatcích informovat kupujícího, resp. o podlaze sousedů shora? Dají se považovat za skryté vady? Umístění nad sklepními prostory je jasně pozicí bytu. Sám ale nevím, jak bychom dokázali ovlivnit typ podlahy a správnost izolace u sousedů (mají byt v osobním vlastnictví a prý jim vše povolilo bytové družstvo i stavební úřad). Nerad bych pak po prodeji řešil, že někdo by na nás vymáhal nějakou nápravu skryté vady, tedy něčeho, co nemůžeme nijak ovlivnit. Jsme obyčejná rodina a na nějaké soudní tahanice nemáme sílu a ani peníze (byt jsme kupovali na hypotéku a i nové bydlení musíme řešit hypotéčním úvěrem), takže bych rád věděl, jak postupovat. Dejte vědět prosím Váš názor. S pozdravem, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Za skrytou vadu je třeba považovat vadu vašeho bytu, který by musel být například nekvalitně odhlučněn, reps. by měl příliš tenké zdi. To, že je slyšet hluk z jiných prostor ještě nemusí být považováno za skrytou vadu, zejm. pokud je hluk způsoben podlahou sousedů. Rozhodující by měla být rovněž intenzita hluku, např. také to, zda hluk nepřesahuje limity stanovené právními předpisy, Mám za to, že hlučnost bytu je možné zjistit také při samotné prohlídce.
Na druhou stranu by bylo vhodnější zájemce na možné zdroje hluku upozornit, abyste se vyhnuli jakémukoli uplatňování vad a slev z kupní ceny. Pokud by budoucí kupující uplatňoval vady u soudu, pak byste se samozřejmě soudním tahanicím nevyhnuli a konečné rozhodnutí, zda hluk je nepřiměřený, a tudíž může představovat skrytou vadu, by posuzoval soud. Z Vašeho popisu nelze jednoznačně určit, zda by mohla hluk mohl být považován za skrytou vadu.
Na vytknutí vady by kupující mají až 5 let od koupě, jistotu toho, že se soudu vyhnete, budete mít tedy až po uplynutí 5 let.
___
-
Jaké právo máme jako prarodiče na vnoučka. Syn s přítelkyní žili dva roky, vychovávali ho spolu, ale syn nebyl uveden jako otec. Rozešli se, máme tedy právo jako prarodiče se s ním vídat a třeba si ho brát na víkend? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Podle § 927 nového občanského zákoníku mají právo stýkat se s dítětem osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo stýkat se s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. Jako prarodiče tedy máte na styk s vnukem ze zákona právo.
Problém je ale v tom, že Váš syn není uveden v rodném listě dítěte jako jeho otec. Z právního hlediska tedy není otcem dítěte a tudíž ani vy nejste z právního hlediska jeho prarodiči. V současné situaci se tedy bohužel nemůžete domáhat styku s vnukem právní (soudní) cestou. Doporučuji tedy zkusit se se synovu bývalou přítelkyní na styku s vnukem nejprve dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, budete muset přesvědčit syna, aby učinil souhlasné prohlášení o otcovství na matričním úřadě (pokud bude jeho bývalá partnerka souhlasit) nebo aby podal k okresnímu soudu v místě bydliště syna (Vašeho vnuka) žalobu na určení otcovství. Jakmile bude jeho otcovství určeno, budete se moci domáhat styku s vnukem soudní cestou. Pokud ale k určení otcovství nedojde, nebude vaše právo na styk s vnukem vymahatelné.
___
-
Žiji ve společné domácnosti se svým partnerem (nejsme oddáni) a našimi dvěma dětmi (10 a 13 let) po dobu 13 ti let. Nyní chci od partnera s dětmi odejít (fyzické napadání atd.). Dům je napsán na partnera. Mám nárok na nějaké vyplacení z domu? Kromě výživného na děti, mám nárok i na výživné pro sebe? Jaké další dávky se mě budou týkat jako samoživitelky? Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím na tři části:
1. Vyplacení peněz z domu
Jesltiže je dům, ve kterém s partnerem žijete, majetkem Vašeho partnera, máte nárok na úhradu určitých nákladů například za předpokladu, že jste se finančně podílela na rekonstrukci domu, nakupovala jeho vybavení apod. Úhradu takových výdajů bude ale zapotřebí prokázat – doložením pokladních dokladů, faktur, výpisů z účtu apod. Pokud dům a veškeré jeho vybavení zůstane Vašemu (bývalému) partnerovi, mohla byste po předložení dokladů požadovat po partnerovi úhradu nákladů, které jste do domu a jeho vybavení investovala. Jestliže Vám partner odmítne tyto výdaje uhradit dobrovolně, budete se muset se svým požadavkem obrátit na soud.
2. Výživné
Ve Vaší situaci máte samozřejmě nárok na výživné pro dětí do doby, dokud nebudou schopné se samy živit. Protože nejste manželé, připadalo by v úvahu pouze výživné pro neprovdanou matku. O toto výživné je ale možné žádat jen po dobu dvou let od narození dítěte. Vzhledem k věku Vašich dětí tedy na výživné pro neprovdanou matku nemáte nárok.
3. Sociální dávky
Je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4 (od ledna 2018 2,7) násobek jejího životního minima, budte mít nárok na přídavky na obě děti v celkové výši 1.220 Kč měsíčně. Návod na výpočet životního minima domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852
Pro nárok na přídavek na dítě je ale zapotřebí doložit příjmy za předchozí kalendářní rok – při žádosti od října 2017 tedy příjmy za rok 2016. Důležité je také to, že rodiče nezletilých dětí jsou společně posuzovanými osobami. Pokud byste chtěla, aby partnerův příjem nebyl posuzován společně s Vaším, musela byste úřadu práce doložit čestné prohlášení, že s přítelem trvale nežijete a nehradíte společně náklady na životní potřeby a požádat úřad práce, aby Vašeho partenra vyloučil z okruhu společně posuzovaných osob.
Pokud byste byla vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nebude stačit k úhradě Vašich nákladů na bydlení, mohla byste mít nárok na příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve tedy musíte po celé čtvrtletí splňovat výše uvedené podmínky a úřad práce Vám zpětně příspěvek vyplatí.
Dále by mohly připadat v úvahu dávky pomoci v hmotné nouzi – základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat také to, zda máte peníze na účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek, zda máte stavební spoření či životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám nárok na tyto dávky vznikne či nikoliv.
___
-
Jsem OSVČ, a poskytuji služby z domova z ČR, do USA, programování stránek. Chci se zeptat, jestli se stanu v Česku plátcem DPH, když překročím obrat přes 1.000.000 Kč z USA. Osoba, pro kterou dělám nemá v Česku žádnou pobočku firmy. Předem děkuji s pozdravem Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Do obratu se dle § 4a Zákona o DPH zahrnují uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Dle § 9 odst. 1 Zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (firma, podnikající fyzická osoba) místo, kde má tato osoba sídlo. Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (nepodnikající fyzická osoba – občan) je dle § 9 odst. 2 místo plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo.
Záleží tedy na tom, komu programovací služby poskytujete. Pokud podnikateli, je místo plnění v USA, tudíž nezahrnujete do obratu. Pokud občanovi, který služby nevyužívá pro ekonomickou činnost, je místo plnění v ČR, a zahrnujete do obratu.
___
-
Mám dceru která "zlobí". Jsem vlastníkem domu, ve kterém bydlím celý život a má dcera zde získala trvalý pobyt tím, že se mi před 33 roky narodila. Nevadilo mi, že tady má trvalý pobyt až do předloňského roku, kdy začala žít marnotratným nezodpovědným životem. Ve schránce se objevovaly podezřelé obálky a když jsem dceru požádala, aby toto řešila odpověděla mi, že nic řešit nebude a těší se na to až mi to domů přijde oblepit exekutor. Ano nedaří se jí a kope kolem sebe. Já ale musím bránit a chránit sebe a svůj majetek - rodinný dům postavený a udržovaný mnoha generacemi předků. V neposlední řadě i vybavení domácnosti. Zašla jsem tedy na Obecní úřad v místě bydliště a podala žádost o zrušení trvalého pobytu mé dcery v mém domě. Obešla jsem sousedy - 4 - kteří svým podpisem potvrdili, že se dcera v místě bydliště dlouhodobě nezdržuje. Není zde trvale od ukončení studií, což je 15 let, kdy pracovala na různých místech daleko od domova a měla přítele se kterým bydlela v podnájmech. Asi by se dalo zpětně zjistit kde. Místní obecní úřad mé žádosti vyhověl a trvalý pobyt mé dcery zrušil. Ale dcera se odvolala na Krajský úřad, který zrušil rozhodnutí zdejšího Obecního úřadu o zrušení adresy trvalého pobytu mé dcery a poslal zpátky na zdejší Obecní úřad k novému prošetření. Stala se ale taková věc. Minulý týden se ve schránce objevila obálka: Výzva k okamžitému zaplacení dluhu 438.659 Kč. Dluh je mé dcery, dcera není k zastižení. Víc jak rok jsem ji neviděla. Napsala jsem okamžitě k soudu žádost o soudní vystěhování mé dcery z domu, kde má úředně trvalé bydliště ale nezdržuje se tu. Zašla jsem na místní Obecní úřad v jaké fázi je "zrušování " trvalého pobytu mé dcery. Bylo mi řečeno, že byli vyslechnuti všichni svědci a teď, že bude následovat kontrola z úřadu u mě doma, jestli tady dcera není a nemá zde nějaké věci. Nemá, když tu víc jak rok nebyla. Ptala jsem se jak dlouho toto bude trvat a paní starostka mi odpověděla, že teda neví, že zavolá do Prahy jak to teda má udělat. Vysvětlila jsem jí v jaké jsem situaci a že potřebuji aby to všechno urychlila. Celý proces odhlašování trvalého pobytu mé dcery na adrese, kde se dlouhodobě nezdržuje - potvrdili svědkové svým podpisem i svou výpovědí - trvá od 16.12.2016 a stále výsledek v nedohlednu. Mě tlačí čas. Nevím jak dlouho může trvat než do domu, kde bydlím a je můj, a bohužel i dcera má úředně trvalé bydliště vtrhne exekutor. Jak jsem psala dcera se tady dlouhodobě nezdržuje a víc jak rok jsem ji nepotkala. Svoje věci si odvezla a mezi dveřmi když odcházel štěkla: Mám všechno a co tu zbylo vyhoď. Takže ani žádné věci tady nemá. Nevidím důvod, proč bych měla její věci skladovat v domě, když se ke mně takto chová. Z mého případu vyplývají dotazy dva:
1. Jaké já mám možnosti? Co mám udělat, abych urychlila zrušení trvalého pobytu mé dcery? Musím jen nečinně přihlížet a spokojit se s nečinností úřadů?
2. Co nastane, kdyby skutečně přišel exekutor? Sebere mi vybavení domácnosti? Letité? Jen proto, že dcera tady má úředně stále trvalý pobyt? Nebo, když mu vyložím celou situaci, tak jak ji píšu zde, ho to zastaví?
Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pokud úřad nečiní, máte možnost nadřízenému orgánu (tj. Krajskému úřadu) podat podnět k vydání opatření proti nečinnosti správního orgánu (§ 80 správního řádu). Stačí jej napsat vlastní rukou, popsat situaci a hlavně uvést formální informace - tj. číslo řízení, účastníky, apod...
Nadřízený správní orgán pak může
a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.
Pro případ návštěvy exekutora doporučuji založit si složku, do které založíte všechny účty od vybavení domácnosti a pokud tyto nemáte, tak čestná prohlášení od svědků, že věci jsou Vaše. Po předložení těchto listin by exekutor neměl věci zabavit. Pokud by tak přesto učinil, musela byste k soudu podat žalobu o vyloučení těchto věcí ze soupisu movitých věcí a mohla byste se také domáhat po exekutorovi náhrady škody.
___
-
Koupili jsme si byt novostavbu začátkem roku, kde je několik nedostatků a nyní se začínající topnou sezónou jsme zjistili, že je v bytě 70% vlhkost, které se nám nedaří zbavit a bydlení s miminkem a astmatikem v tak vlhkém bytě je nemožné. Mne samotné se zde špatně dýchá, nemohu spát, bolí mě hlava, atd. Vinu dávají nám, že jsme si to způsobili sami špatným větráním, přičemž větráme, tak jak se má a nelze docílit špatným větráním vlhkost 70% ve všech místnostech. Vlhkost je i v domě, firma tam dodávala ropná tělesa. Máme již 4. byt a s ničím takovým jsme se nepotýkali. Byt máme na hypotéku a samozřejmě jsme byt vybavili na míru kuchyňskou linkou, nábytkem, roletami. V bytě se nedá bydlet. Jaký paragraf je na odstoupení od smlouvy, kdy bychom měli dostat peníze, abychom si mohli ihned pořídit jiný byt? Máme nárok na finanční částku, že jsme nuceni nábytek na míru v bytě nechat? Jak postupovat? Nebudou nám chtít peníze vrátit. A ještě uváděli v popisu bytu, že se jedná o nadstandardní použitý materiál, přitom v bytě je použito vše to nejlevnější. Jedna se i o klamavou reklamu? Děkuji za radu a včasnou odpověď, vůbec si nevíme rady. S pozdravem Vladimíra.
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě doporučuji nechat zpracovat znalecký posudek na stav a zjištění vad nemovitosti (náklady na vypracování posudku by Vám rovněž měl zaplatit prodávající). Z posudku by měl vyplývat rozsah vad a také především to, že se jedná o vady, které zde musely být již v době koupě. Následně uplatněte opakovaně u prodejce vadu s tím, že se jedná o podstatné porušení smlouvy a odstupujete od smlouvy. Konkrétní ustanovení není třeba uvádět. Možnost odstoupení od smlouvy však vyplývá z ust. §2106 obřanského zákoníku.
Při odstoupení budete moci požadovat, krom vrácení kupní ceny, náhradu veškeré vzniklé škody (např. zaplacené úroky z hypotéky, poplatek za předčasné splacení hypotéky, náklady za znalecký posudek, náklady vložené do bytu, pokud by nábytek nebylo možné využít jinde než v bytě, pak i náklady na zhotovení nábytku).
Vzhledem k tomu, že se nebude jednat o malou částku, prodejce svou odpovědnost odmítá, tak doporučuji celou záležitost od počátku svěřit advokátovi, který již může prodejce vyzvat Vaším jménem.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
___
-
V našem domu (SVJ) je nebytový prostor (nejedná se o společné prostory, majitelem je město), který kdysi sloužil jako obchod s textilií, pak chvilku jako posilovna a následně cca půl roku jako obchod s potravinami. Dnes (08.02.2018) jsou prostory několik let nevyužívány, respektive město několik let hledal nájemce. V současné době visí na desce úřadu oznámení o záměru pronajmout tento prostor bez dalších informací. Protože jsem předsedou výboru SVJ reagoval jsem jménem výboru (připadalo mi to, že to bude mít větší váhu než jedna soukromá osoba) a podali jsme žádost o oznámení účelu tohoto pronájmu. Mám důvodné podezření, že nebytové prostory budou využity jako část výrobní linky firmy, která se rozrůstá a nemá volné prostory. Já bydlím přímo nad tímto prostorem a mám malé děti, proto ta obava. Prosím o rady jak má SVJ (případně já) postupovat kdybychom nedostali včas odpověď a nemohli tak proti tomuto oznámení podat námitku? Do konce podání námitky zbývá jen týden. Dále se chci zeptat, jak postupovat dál v případě, že se potvrdí moje obavy a v obytném domě s 19-ti byty vznikne část výrobní linky. V domu jsou jak děti, tak starší vlastníci, a jistě by se nikomu nelíbilo, aby se s úderem šesté ranní rozběhly v domě pracovní stroje. Nehledě na snížení reálné ceny bytu. Je možné se nějak bránit? Vyžadovat schválení hygieniků? Nebo je nějaký zákon, který upravuje využití nebytových prostor v obytném domě s byty a vymezuje co se tam může být a co ne? Moc vám děkuji za rady. Čas rychle běží a hledám každou možnost jak zabránit nejhoršímu. S vřelým pozdravem František.
ODPOVĚĎ:
Za dané situace bych Vám doporučila námitku podat s odůvodněním, že dosud nebyl zveřejněn účel pronájmu. Protože pokud nikdo na Vaše výzvy reagovat nebude, tak byste se musel informace o účelu pronájmu domáhat soudně a to bych řekla by bylo v dané situaci absurdní. Tedy podejte námitku a zvolte taktiku zdržování. Pokud by v domě měla být výrobní linka, byla by třeba celá řada povolení, mimo jiné hygiena a pod. a zejména souhlas SVJ, neboť se dá předpokládat, že díky výrobní lince by bylo zasahováno i do společných prostor domu. Nicméně v prohlášení vlastníka by mělo být jednoznačně vymezeno, k jakým účelům by nebytový prostor, pokud v domě je, měl být využíván. Pokud jde o znehodnocení Vašeho bytu, doporučuji si pro jistotu v současné době nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu a pokud by k nějakému znehodnocení v budoucnu došlo, můžete se domáhat náhrady škody.
___
-
Kupuji pozemek, který je v územním plánu určen pro bydlení s hospodářskou funkcí. Byl jsem na stavebním úřadě kvůli informacím, co všechno potřebuji ke stavbě drobných staveb (plotu, jímky a zahradního domku), které jsem měl v úmyslu řešit ještě před stavbou hlavní. Bylo mi sděleno, že plot a jímku postavit mohu, ale zahradní domek nikoliv, protože by byl první stavbou na pozemku a tou musí být nejdříve stavba hlavní. Zahradní domek nemohu postavit dříve ani v případě, že by byl součástí stavebního povolení (souhlasu) spolu s RD, plotem, jímkou, vjezdem apod. Nechce se mi pro uskladnění stavebních věcí investovat do stavební buňky, která jako dočasná stavba tam při povolené stavbě rodinného domu být může. Zahradní domek by měl rozměry 4x3 m a byl by od plotu vzdálen více než 2 m. Existuje nějaká možnost, jak postavit zahradní domek před hlavní stavbou? Popřípadě, zda by mi hrozilo odstranění stavby, pokud bych jej postavil dříve, i když by byl domek uveden ve stavebním povolení - souhlasu? S pozdravem Leoš.
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že stavební úřad vychází ve Vašem případě z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Z těchto ustanovení totiž vyplývá, že stavbu:
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- která není jaderným zařízením,
- která není stavbou pro podnikatelskou činnost,
- která je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- která je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
je možné vybudovat v tzv. volném režimu, tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (všechny shora vyjmenované podmínky pak musí být samozřejmě splněny současně). Je nutné si uvědomit, že stavební zákon v tomto případě výslovně uvádí, že tato stavba musí být realizována „...na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci ...“, tzn. na místě, kde již stojí rodinný dům nebo stavba pro rodinnou rekreaci.
Váš stavební záměr by však mohl být realizován v režimu územního souhlasu, a to konkrétně dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona. Dle těchto ustanovení totiž platí, že územní souhlas postačí v případě stavby:
- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepené,
- která neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- která neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení
(všechny shora uvedené podmínky musí být samozřejmě splněny současně). Pokud v žádosti o vydání územního souhlasu uvedete účel stavby tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by Vaší žádosti stavební úřad vyhovět a územní souhlas vydat.
Dále je možné uvažovat o vybudování objektu dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) stavebního zákona. Dle těchto ustanovení je možné realizovat stavbu:
- do 50 m2 celkové zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
při získání územního souhlasu a souhlasu s ohlášením stavby. Pokud účel této stavby vymezíte ve své žádosti opět tak, že se nebude jednat o zahradní domek (resp. se nebude jednat o stavbu, která by souvisela či podmiňovala rodinné bydlení či rodinnou rekreaci), měl by stavební úřad vydat územní souhlas a souhlas se stavební ohláškou (tato varianta je však samozřejmě administrativně náročnější než varianta s „pouhým“ vydáním územního souhlasu, jak popisuji výše).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit znovu místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde, zda by bylo možné na pozemku realizovat objekt na základě územního souhlasu či územního souhlasu ve spojení se souhlasem se stavební ohláškou (v tomto ohledu bude mnoho záviset na právním názoru, který stavební úřad zaujme a na jeho dobré vůli).
Pokud byste na pozemku vybudoval zahradní domek v rozporu s vydaným povolením, bylo by samozřejmě možné, aby Vám stavební úřad nařídil jeho odstranění. Před tím však bude stavební úřad povinen umožnit Vám jeho dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby) dle § 129 stavebního zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Rád bych se s Vámi poradil ohledně vrácení poplatku za studium vysoké školy. Chtěl jsem studovat vysokou školu. Podepsal smlouvu o studiu (soukromá VŠ). Zaplatil poplatek za studium - poplatek činí 25.000 Kč za semestr - platí se vždy celý rok, tedy 50.000 Kč (protože škola má podepsané smlouvy s profesory, kteří tam přednáší, na celý rok). Z pracovních důvodů jsem se rozhodl studium ukončit - přišel jsem o práci. Škola umožňuje v případech zvlášť hodných zřetele poplatek za semestr vrátit. Studium mi bylo na žádost ukončeno, vrácení poplatku zamítnuto (dle názoru školy se nejedná o případ zvlášť hodný zřetele). Při podpisu smlouvy je v ní výslovně uvedeno, že student souhlasí s tím, že poplatek za studium zůstává v případě ukončení studia škole. Výjimkou jsou pouze případy zvlášť hodné zřetele, o čemž rozhoduje rektorka. Nerad bych se nechal školou odbýt jen tak. Je pro mě těžké podívat se na situaci nezaujatě. Proto bych se s vámi rád poradil. Děkuji za Váš čas. S pozdravem Milan.
ODPOVĚĎ:
Oblast poplatků za studium na soukromých vysokých školách je v zákoně o vysokých školách upravena jen zcela obecně, když zákon o vysokých školách ve svém § 59 lakonicky konstatuje, že: „Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. “. V tomto ohledu bude tedy nutné vycházet z pravidel, která pro vracení poplatků stanovila předmětná soukromá vysoká škola.
Co se týče pojmu „důvod hodný zvláštního zřetele“, jedná se o tzv. neurčitý právní pojem. Jako neurčité právní pojmy jsou označovány jevy nebo skutečnosti, které nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Z tohoto důvodu je prostřednictvím neurčitých právních pojmů vymezen v právních předpisech správním orgánům prostor pro zhodnocení, zda konkrétní případ patří do rozsahu neurčitého právního pojmu či nikoli (správní orgány tedy musí aplikovat obecně formulované termíny na konkrétní případy a vyhnout se zároveň libovůli).
Z judikatury lze v tomto případě vzpomenout na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 64 Az 132/2005-24, ze dne 14. 5. 2007, v němž dospěl soud k závěru:
„Jedná se o tzv. neurčité pojmy, jejichž obsah musí případ od případu posuzovat samotný správní orgán a musí na základě všestranného posouzení dané situace rozhodnout, zda je v daném případě jejich obsah naplněn či nikoliv. “
Nejvyšší správní soud posuzuje aplikaci neurčitých právních pojmů pouze z hlediska toho, zda rozhodování správního orgánu: „... nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, bylo v souladu s pravidly logického posuzování a premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem ...“ (jak lze dovodit z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 105/2004-72, ze dne 19. 7. 2004).
Ve Vámi popsaném případě musíte neurčitý právní pojem „důvod hodný zvláštního zřetele“ pojmout tak, aby bylo zřejmé, že nevrácení poplatku za studium by ve Vašem případě představovalo zjevnou nespravedlnost.
Sama skutečnost, že jste ztratil zaměstnání, tak zajisté nepostačuje k tomu, aby Vám byl poplatek za studium vrácen. Proti rozhodnutí rektorky se můžete zkusit odvolat (předpokládám, že taková možnost je ve vnitřních pravidlech vysoké školy zakotvena), přičemž v odvolání uveďte, že hodláte důvody své žádosti o vrácení poplatku za studium vysvětlit tak, aby bylo zřejmé, že nevrácením poplatku za studium by byl nastolen stav zjevné nespravedlnosti.
V odvolání je zapotřebí akcentovat důvody osobní (např. nepříznivý vývoj zdravotního stavu), majetkové i sociální. Je tedy vhodné uvést (pokud možno) objektivní důvody, které Vás vedly k ukončení studia, i nepříznivé následky nevrácení poplatku za studium (významný zásah do Vašeho rozpočtu s nežádoucími existenčními konsekvencemi (možnost zadlužení a pádu do tzv. dluhové pasti), zvláště pak v situaci, kdy jste přišel o zaměstnání a tedy o stálý příjem finančních prostředků). V odvolání pak můžete tyto závažné důvody pro vrácení poplatku za studium poměřit se skutečností, že vrácení poplatku za studium vysokou školu nijak citelně finančně nezatíží (ve srovnání se značnými obtížemi, které by představovalo nevrácení poplatku za studium na Vaší straně).
Bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení alespoň částečně prokázal (zejména kopiemi příslušných listin).
Nebudete-li s odvoláním úspěšný, můžete se s žádostí o prověření správnosti postupu vysoké školy obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (tento krok však nebude ve Vašem případě znamenat žádný podstatný převrat).
Vyloučit nelze ani soudní přezkum rozhodnutí školy, v takovém případě by se však soud s největší pravděpodobností omezil toliko na přezkum procesního hlediska (tedy postupu vysoké školy při rozhodování o ne/vrácení poplatku za studium) a prověření, zda se vysoká škola nedopustila libovůle, nelogického či jinak vadného rozhodnutí (soud by však úsudek vysoké školy o ne/zařazení Vašeho případu do skupiny důvodů zvláštního zřetele hodných nenahrazoval vlastní úvahou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Jsem 18 let vdaná v Řecku a mám 2 děti. Děti mají obojí občanství, já české. Jsme všichni hlášeni k trvalému pobytu v mém rodném bydlišti. Zaslechla jsem, že se bude nějakým způsobem zjišťovat, zda opravdu bydlíte v místě trvalého pobytu a pokud ne, budete pokutování. Jak to vyřešit? Pokud bych zrušila trvalý pobyt na území ČR, přijdu o OP? A co řidičský průkaz? U dětí by mi to ani nevadilo. Bojím se problémů spojených se mnou. Jsme celoročně v cizině, maximálně měsíc pobýváme v ČR. Děkuji, Leona.
ODPOVĚĎ:
Pokutování za to, že fakticky nebydlíte v místě trvalého pobytu by podle mého názoru bylo protiústavní a nikde jsem nenašla informaci, že by tomu takto mělo být. Není důvod, abyste cokoliv měnila, žádný právní předpis Vám takovou povinnost neukládá a v současné době neexistuje žádný právní předpis, který pokutuje občana za to, že se fakticky nezdržuje v místě trvalého bydliště.
___
-
Jsme bytový dům s 24 bytovými jednotkami, které jsou všechny v osobním vlastnictví. V roce 2015 jsme 6 vlastníkům dali všichni souhlas k tomu, aby si nad svými balkony (podle Prohlášení vlastníka jsou všechny balkony v osobním vlastnictví) mohli vybudovat stříšky a tyto stříšky jim byly uhrazeny z fondu oprav. Bohužel, v letošním roce tj. 2017 je nechali odstranit (bez projednání na shromáždění a bez hlasování) a chtějí si dát nové a mnohem větší. Mají právo si těchto 6 vlastníků pořídit další stříšky opět na náklady celého společenství? Je k tomu potřeba dát opět souhlas všech vlastníků? Děkuji moc za vaši odpověď.
ODPOVĚĎ:
Pro čerpání financí z fondu oprav, ať už z jakéhokoliv důvodu, je vždy nutno udělit souhlas vlastníků na shromáždění SVJ (záleží pak na znění stanov, zda je vyžadován souhlas všech vlastníků). K pořízení dalších dražších stříšek z fondu oprav je tedy nutno opět schválit.
___
-
V 9/2015 mi byl proveden akutní císařský řez. Doporučeno rok neotěhotnět kvůli jizvě. Po 21 měsících (v 6/2017) následoval další porod, ultrazvuk neodhalil vadu na jizvě, proto porod přirozený. V porodnici uspíšili porod protržením vaku blan. Silné kontrakce, porod proběhl přirozeně, ale došlo k ruptuře dělohy, významnému krvácení, následné operaci a odejmutí dělohy. Poté jsem se dozvěděla, že by se v případě prvního porodu císařským řezem neměl druhý porod nijak urychlovat, hrozí zmíněná ruptura dělohy. Jak řešit a je šance na úspěch v případě žaloby? Moc děkuji! Helena.
ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné zjistit, zda porodnice při Vašem druhém porodu z odborného hlediska pochybila či nikoli.
Jako první krok Vám doporučuji opatřit si kopii zdravotnické dokumentace o Vašem druhém porodu, kterou je Vám porodnice povinna vydat (§ 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách).
Aby pro Vás získání informace o odborné ne/správnosti vedení Vašeho druhého porodu bylo co nejméně nákladné, můžete se na porodnici (resp. nemocnici, jejíž součástí je porodnice, kde probíhal Váš druhý porod) obrátit se stížností dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách. V této stížnosti vyjádřete přesvědčení, že Váš druhý porod nebyl z odborného hlediska veden správně (argumentovat můžete zdrojem, z něhož jste získala informaci o tom, že nebylo vhodné porod uspišovat). Porodnice bude povinna Vaší stížnost prošetřit a odpovědět na ní.
Pokud porodnice uzná, že v případě Vašeho druhého porodu nepostupovala odborně správně, bude možné zahájit s ní jednání o výši Vašeho odškodnění.
Pokud Vám porodnice naopak odpoví v tom smyslu, že dle jejího přesvědčení byl Váš druhý porod veden odborně správně, budete oprávněna se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu (resp. se v téže věci obrátit se stížností přímo na krajský úřad).
Krajský úřad bude povinen Vaší stížnost prověřit. Lze předpokládat, že při prošetřování Vaší stížnosti si krajský úřad opatří odborné vyjádření či přímo znalecký posudek (aby získal odborné posouzení ne/správnosti postupu porodnice). Jako stěžovatelka budete oprávněna nahlížet do stížnostního spisu, který krajský úřad ve věci Vaší stížnosti povede, přičemž budete oprávněna pořizovat si rovněž kopie jeho součástí (§ 94/1 písm. e) zákona o zdravotních službách). Budete tedy oprávněna si pořídit kopii odborného vyjádření (či znaleckého posudku), které si krajský úřad opatří. Tímto způsobem se tedy budete moci de facto zdarma dobrat odborného (a nestranného) posudku ve věci Vašeho druhého porodu.
Pakliže z odborného vyjádření, které si opatříte způsobem popsaným v předchozím odstavci, zjistíte, že postup porodnice nebyl odborně správný, bude možné se opětovně obrátit na porodnici s výzvou k přehodnocení jejího postoje (dle reakce porodnice pak bude možné buď zahájit jednání o výši Vašeho odškodnění či podat žalobu k soudu).
Pokud z odborného vyjádření, které si v rámci stížnostního řízení opatří krajský úřad (a Vy zkopírujete) vyplyne, že porodnice postupovala odborně správně, bude záležet na Vašem rozhodnutí, zda se s tímto výsledkem spokojíte či nikoli.
Budete-li mít i přesto zájem o získání dalšího odborného názoru, můžete využít konzultačních služeb jiného odborníka v oblasti porodnictví (jak vyplývá z § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách). Pro tento případ bude zapotřebí, abyste konzultantovi předložila kopii Vaší zdravotnické dokumentace. V tomto ohledu upozorňuji, že žádný z Vámi případně oslovených porodníků nebude povinen Vaší žádosti o konzultaci vyhovět (bude tedy záležet na jejich pracovním vytížení a dobré vůli), přičemž konzultační činnost není hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění (je tedy možné, že konzultant Vám čas, který studiem Vaší zdravotnické dokumentace stráví, vyúčtuje).
Ve věci posouzení odborné ne/správnosti postupu porodnice můžete oslovit rovněž znalce, a to znalce z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Získáte-li některým ze shora popsaných způsobů informaci o tom, že postup porodnice nebyl v případě Vašeho druhého porodu po odborné stránce správný, bude možné se na porodnici obrátit s předžalobní výzvou k Vašemu odškodnění, popř. bude následně možné podat k soudu žalobu. Pro učinění těchto kroků je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Dne 31.5.2011 jsem podepsala podnájemní smlouvu na byt 3+1, ve které byly uvedeny 4 osoby. Osobně jsem byla přítomna když pronajímatelka nás, tedy 4 osoby přihlašovala na bytovém družstvu. Jelikož jsem za poslední 3 roky měla jen samé nedoplatky za teplo a vodu, byla jsem se informovat na bytovém družstvu. Tam mi bylo sděleno, že pronajímatelka nejenže změnila počet osob v naší domácnosti, ale jmenovitě změnila i osoby a snížila zálohy na minimum. To znamená, že minimálně 3 roky zde bydlíme defakto na černo. Na dotaz reagovala podrážděně a vše popřela. Nyní jsem podala dvouměsíční výpověď z nájmu, která běží od 1.9.2017 do 31.10.2017 a mám vážné obavy, že právě z důvodu změny osob v podnájmu mi nebude ochotna vrátit vratnou kauci 16.000 Kč. Proto se táži, má v takovém případě cenu jít do občansko právního sporu? Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou v podnájemní smlouvě uvedeny stále čtyři osoby jako podnájemníci či spolubydlící a máte všechny nedoplatky za služby uhrazeny ani nedlužíte na nájemném, nemá majitelka bytu právo vámi složenou kauci nevrátit (samozřejmě v případě, že byt nemá jiné vady oproti stavu v jakém jste ho převzali). Je jen věcí majitelky, zda nahlásí bytovému družstvu všechny podnájemníky. Pokud změnila počet osob v pronajaté domácnosti oproti skutečném stavu, může mít problém právě s bytovým družstvem, Vás se toto však netýká. Majitelka bytu Vám tedy nemůže kauci nevrátit z důvodu, že sama nahlásila na bytové družstvo změnu počtu osob v domácnosti. V takovém případě by dal soud zapravdu Vám.
___
-
Mám dvě malé děti a dohromady s jejich otcem – mým partnerem žijeme v jedné domácnosti. Lze (případně jak) v případě mého úmrtí určit správcem pozůstalosti (mého movitého a nemovitého majetku) někoho jiného než jejich otce? Majetek máme rozdělený, neexistuje žádné společné jmění. Chtěla bych zajistit, aby o zděděném majetku nerozhodoval jejich otec, který není zárukou, že by zděděný majetek smysluplně vynakládal pouze pro potřeby nezletilých dětí. Děkuji a přeji hezký den, Viola.
ODPOVĚĎ:
Můžete u notáře sepsat tzv. povolání správce pozůstalosti (případně vykonavatele závěti při pořízení závěti), a to buď její části či celé pozůstalosti. Rovněž můžete určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován (to má význam zejména u dědění podniků, nájemních domů apod.). Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení. Cena za sepsání a uložení povolání pozůstalosti by se měla pohybovat okolo 2.000,-Kč.
Pokud bude správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví o Vašem úmrtí, jinak jakmile jej o tom vyrozumí soud. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.
___
-
Zdědila jsem na Slovensku minulý rok nemovitost (Bratislava, byt v hodnotě cca 2.000.000 Kč) a ráda bych ji prodala. Jakou budu muset zaplatit daň? Popř. musí se na Slovensku čekat min. 2 roky, abych neplatila vysokou daň z příjmu? Pokud čekat nechci, kolik tedy zaplatím? Moc děkuji za odpověď! Děkuji, Zuzana.
ODPOVĚĎ:
Z převodu nemovitosti budete muset zaplatit daň z příjmu jak v ČR v rámci zdanění celosvětových příjmů, neboť zde jste daňovým rezidentem, tak na Slovensku, neboť tam se nachází nemovitost. Díky dohodě o zamezení dvojího zdanění bude potom daň zaplacená na Slovensku zohledněna i při výpočtu daně placené v ČR. Zdaňuje se pouze zisk, tedy příjem převodce, snížený o výdaje, za které původně nemovitost nabyl (v případě dědictví pak cena určená ke dni nabytí podle zákona č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku, ). Při prodeji nemovitostí nabytých v rámci dědictví po zůstaviteli, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem či manželkou, se pětiletý časový test pro osvobození od daně z příjmu zkracuje o dobu, po kterou zůstavitel či zůstavitelé nemovitost prokazatelně vlastnili.
Pokud jde o podmínky zdanění na Slovenku, budete se muset obrátit na slovenského daňového poradce.
___
-
Mám s dcerou trvalé bydliště u rodičů, ale bydlíme v podnájmu v úplně jiném městě. Město ale po mě chce platit poplatky za svoz a likvidaci odpadu v místě trvalého bydliště, přitom se tam vůbec nezdržuji. Platím řádně za svoz TKO v pronájmu, kde to mám dané přímo ve smlouvě, jelikož je to panelový dům a každý byt musí platit za svoz TKO. Majitel bytu, kde žijeme v pronájmu si nepřeje, abychom měli v jeho bytě trvalé bydliště, má to uvedeno i ve smlouvě. Měl velké problémy s předchozími nájemníky a od té doby že nedovolí už v pronajímaném bytě trvalé bydliště. Žádala sem MěÚ ve městě, kde nežiji, zda by bylo možné nás osvobodit od poplatků v jejich městě, když platíme v novém bytě. Ale bylo to zamítnuto!! Přijde mi to hodně nefér - každý občan musí platit řádně poplatek za svoz odpadu a proč tedy my musíme platit 2x?? Nejsme na tom finančně nejlépe a platit za něco, co vůbec nevyužívám, opravdu nechci. Můžete mi prosím poradit, jaké učinit další kroky a nebo kam se obrátit? A zda vůbec je možné, aby každý platil za odpad 1x a já musela 2x?? To mi opravdu rozum nebere! Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Poplatek za komunální odpad je místní poplatek, u něhož je poplatník mimo jiné vymezen jako osoba s trvalým pobytem v obci. Bohužel poplatek tedy musíte hradit i tam, kde máte trvalé bydliště. Podle nového občanského zákoníku Vám ale majitel nemovitosti, v níž jste v nájmu, nemůže bránit v evidenci trvalého pobytu v této nemovitosti a Vy máte právo s nájemní smlouvou jít na evidenci trvalých pobytů a trvalý pobyt v této nemovitosti zaevidovat.
___
-
Obracím se na Vás s dotazem ohledně pěstounství a oddlužení. Bylo mi povoleno oddlužit se splátkami a zatím to vychází, že za 5 let splatím cca 100 % závazků, splácím cca již 10 měsíců. Můj synovec je nyní soudně svěřen do péče jiné osoby než jsou rodiče (nejedná se o pěstouny, ale o jinou formu osobní péče o svěřenou do péče, dotyčná osoba není příbuzná), výchova a podmínky pro chlapce však nejsou vůbec dobré, sám říká, že tam nechce zůstat, je mu 9 let. Zvažuji, že požádám soud o svěření do péče, abych byla příbuzenská pěstounka (sestra jeho matky). Odměna pěstouna bude od úřadu práce zasílána insolvenčnímu správci? Bylo by možné soud zažádat o snížení splátek v oddlužení, aby mi nebyla případně zabavována celá tato odměna? Takže by byla strhávána část platu jako doteď plus část odměny za pěstounství, nebo by nebyla odměna za pěstounství strhávána vůbec. Opravdu se snažím splatit dluhy co nejdříve a nerada bych, aby mi nebyl svěřen chlapec kvůli oddlužení, musel by pak do dětského domova, nebo k pěstounům, které nezná. Nebo bych mohla jako zaměstnanec platit věřitelům více, kdybych si přivydělala na živnostenský list jako vedlejší činnost? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Marie.
ODPOVĚĎ:
Odměna pěstouna je dalším příjmem, takže je reálné, že i část odměny by byla použita a úhradu dluhů. Navýšením Vašeho příjmu by se zvýšilo procento uspokojení věřitelů. Skutečnost, že jste v oddlužení, není důvodem, aby Vám nebyl chlapec svěřen do pěstounské péče. Doporučuji navštívit Vašeho insolvenčního správce, aby Vám přepočítal výši splátek pro případ, že by se Vaše odměna navýšila o odměnu pěstouna. Odměna pěstouna při jednom dítěti činí 8.000,-Kč hrubého. Otázkou ale je, zda by soud v daném případě vůbec uvažoval o pěstounské péči, neboť v případě pokrevních příbuzných soudy nejčastěji volí variantu "svěření dítěte do péče třetí osoby" bez nároku na odměnu - pouze je hrazeno výživné biologickým rodičem.
___
-
Jsem v insolvenci. Pracuji jako OSVČ. Obracím se na Vás s dotazem ohledně jiného dlužníka. Využívá telefonní číslo, za jehož služby platím telefonní společnosti. Čísel je víc, ale účtují se všechny na jednu fakturu. Dle dohody má dlužník za tyto služby řádně platit. Nečiní tak. Bylo mu povoleno oddlužení a dlužná částka za tyto služby byla přihlášena k insolvenčnímu soudu. Za každý měsíc jedna faktura za služby. Jedna se přihlásit nestihla z administrativních důvodů, vyúčtování bylo vystaveno až po schválení oddlužení. Dlužník nadále využívá služby a řádně za ně neplatí. Bylo mu zasláno několik upomínek a nakonec i předžalobní výzva. Bez reakce. Ale s žalobou mi u soudu sdělili, že je to sice možné, ale je v insolvenci. Že využívání služeb, které vědomě neplatí by už mohlo být trestným činem. Jako i využívání tel. čísla v průběhu doby, kdy se čekalo, zda oddlužení soud schválí. Dále tato osoba vlastní můj majetek. Je fyzicky u ní v domácnosti, avšak v insolvenci přihlášen nebyl. Pochopitelný důvod, není její, proto jej nepřihlásí, ale odmítá mi jej vydat a dokola tvrdí, že můj není, i když vlastním doklady, na kterých je napsán druh zboží, doručovací adresa a na jaké jméno. Musím podotknout, že oním dlužníkem je moje bývalá družka, se kterou máme dvě děti. Ale už delší dobu spolu nežijeme, ale převážná většina tohoto majetku byla pořízena za dobu našeho vztahu. Nejedná se o věci nutně potřebné k výkonu mého povolání, ale i o soukromé věci, které využívá pro svůj prospěch, jakož i materiál pro zhotovení díla. Byla na něj řádně vypsána faktura, ale nikdy nezaplacena. Po několika měsících přihlášena do insolvence, avšak popřena dlužníkem. Tyto věci ale stále fyzicky jsou v bydlišti dlužníka. Jedná se o věci nemalé hodnoty, které jsem nakoupil, zaplatil, zaevidoval v účetnictví, odvedl daň, ale jakoukoliv náhradu nebo tyto věci jsem nedostal. Tímto mi vznikl nemalý problém, neboť po zaplacení všeho mi nezbývá ani nutné minimum a dostávám se do platební neschopnosti. V tuhle chvíli vytloukám klín klínem. Prosím o radu, jak teď postupovat. Děkuji
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o otázku hrazení telefonů, pak pokud částky byly přihlášeny do insolvenčního řízení a nebyly popřeny, částky by Vám měly být částečně uhrazeny, a to tou formou, že by Vám je měl poukazovat přímo insolvenční správce tohoto dlužníka. Pokud tak nečiní, ihned jej kontaktujte nebo se obraťte na svého insolvenčního správce, ať situaci řeší, jelikož on sám by měl mít zájem na tom, aby byl objem prostředků, z nichž vyplácíte své věřitele, co nejvyšší. Věci, které tato osoba využívá a nejsou její, by měly být vymáhány prostřednictvím žaloby o vydání věci. Doporučuji tedy kontaktovat insolvenčního správce bývalé družky, s ním řešit telefon a dále bývalé družce zaslat předžalobní výzvu, kterou ji vyzvete k vydání věcí. V opačném případě Vám nezbude, než se s žalobou obrátit na soud.
___
-
V našich stanovách je uvedeno, že vyúčtování záloh na služby je společenství povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období a dále s každým členem vyúčtovat dlouhodobou zálohu v minimálním členění na náklady na opravy a na výdaje na modernizace a rekonstrukce společných částí a to do 4 měsíců po skončení roku. I když doba pro vyúčtování dávno uplynula, žádné vyúčtování jsme neobdrželi, ani služeb ani d. z. , a když jsme se předsedy ústně i písemně ptali, jak je to možné, vždy odpověděl, že jsme se jako dům do záloh vlezli, a tak není potřeba nic vyúčtovávat, což se nám samozřejmě nelíbí, tak jsem se obrátila i s požadavkem na vyúčtování na správcovskou firmu, kde mi bylo řečeno, že jsou domluveni s předsedou, že se vyúčtovávají zálohy na celý dům a stanovy je nezajímají. Dále si předseda a další dva členové výboru nechali vyměnit při výměně společných dveří i své vlastní vstupní dveře do bytu, i když se dle stanov nejedná o společnou část z peněz z dlouhodobé zálohy v ceně cca 80.000 Kč. Lze podat trestní oznámení pro zpronevěru společných financí?
ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze podat trestní oznámení, jednáním předsedy mohlo být spácháno více trestných činů, např. i porušení povinnosti při správě cizího majetku apod...Pokud jde o otázku vyúčtování, máte ze zákona právo na jeho předložení do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud předloženo není, máte právo požadovat pokutu v částce 50 Kč za každý den prodlení. Máte právo nahlížet do všech podkladů a listin SVJ, takže doporučuji správcovskou firmu důrazně upozornit, že pokud Vám listiny odmítne předložit, bude trestní oznámení rozšířeno i na správcovskou firmu a bude po ní požadována zmíněná pokuta.
___
-
V 04/2017 měla moje dcera normálně opravený zub (sedmičku) - odvrtaný a zaplombovaný, cena cca 1.700 Kč. Po 3 měsících v 07/2017 ji znovu začal bolet. Doktorka znovu odvrtala, opíchala injekcemi, vytahala všechny nervy ze zubu, vložila do kanálků desinfekci a provizorně zadělala tak, aby mohla dcera přežít zbytek prázdnin na brigádě v zahraničí. Doktorka jí řekla, že se to může i nemusí stávat. Jinými slovy podle mne takto omluvila svoji chybu při prvním ošetření - špatně odvrtaný a zadělaný zub. Za toto podle mne "opravné" drastické řešení bude chtít v 09/207 cca 4.500 Kč. Můj dotaz zní, můžeme uplatnit reklamaci prvního ošetření a neplatit za tento druhý zákrok nic? Děkuji, Lucie.
ODPOVĚĎ:
Případná reklamace práce zubařky bude z Vaší strany oprávněná pouze tehdy, prokážete-li, že zubařka při ošetření Vaší dcery skutečně pochybila. Na tomto místě upozorňuji, že základní zásadou medicínského práva je, že poskytovatel zdravotních služeb (zde zubařka) odpovídá pouze za odborně správně provedený postup (při poskytování zdravotní péče), nikoli však za výsledek.
K tomu, abyste zjistila, zda zubařka v případě Vaší dcery pochybila či nikoli, Vám v první řadě doporučuji vyžádat si od této zubařky kopie té části zdravotnické dokumentace, vedené zubařkou o Vaší dceři, která se týká předmětného ošetření a jeho následné revize. K získání kopie zdravotnické dokumentace jste oprávněna dle § 65/1 písm. a) zákona o zdravotních službách.
Následně můžete využít tzv. konzultačních služeb, tzn. že můžete konzultovat ne/správnost postupu zubařky s jiným zubařem (a to právě na základě kopie zdravotnické dokumentace, popř. na základě prohlídky Vaší dcery). Dle § 28/3 písm. c) ve spojení s § 2/2 písm. b) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby.
Pokud tímto způsobem zjistíte, že zubařka při prvním ošetření Vaší dcery skutečně pochybila, bude možné toto ošetření reklamovat (s tím, že následné ošetření nebudete povinna hradit).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
-
Je možné soudně se domáhat splacení dluhu? Manželé se rozvádí, vypořádávají majetek a manželka slíbí převzít dluh z podnikání (dluží synovi). Manžel jako fyzická osoba čestně prohlásil (podpis ověřen), že byl svědkem toho, kdy se manželka (fyzická osoba) ústně zavázala splnit dluh věřiteli (synovi). Nyní manželka platit odmítá. Existuje také uznání dluhu, podepsané manželkou jako jedním z dlužníků - společníkem v podnikání (manžel - druhý společník ve firmě - nepodepsal) - firma zanikla, uznání dluhu je podepsané 2008, s tím, že dluh bude splacen do roku 2011. Děkuji Jitka.
ODPOVĚĎ:
Pokud se manželka zavázala dluh uhradit a nyní tak nečiní, pak se věřitel může domáhat úhrady i po druhém manželovi a tento druhý manžel pak následně po manželce může právě z titulu podepsaného uznání požadovat, co za ni musel uhradit sám.
___
-
Máme živý plot na svém vlastním pozemku. Kolem je křižovatka, město nechalo živý plot bez našeho vědomí neodborně ostříhat tak, že budeme rádi, když se vzpamatuje. Údajně si lidé stěžují, že není do křižovatky vidět, přitom je na druhé straně zrcadlo. Zajímá nás, zda je postup města správný, či zda máme nějaký nárok na odškodné, či alespoň omluvu. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Vlaďka.
ODPOVĚĎ:
Město nepostupovalo správně. Mělo vás jako majitele plotu vyzvat k ostříhání, případně se s Vámi domluvit, kdo a na čí náklady plot ostříhá. Rozhodně nemělo takto postupovat bez vašeho vědomí. Na náhradu škody i na omluvu právo máte, náhrada škody je ale těžko vyčíslitelná a obávám se, že za znalecké ocenění škody byste vydali větší částku, než by činilo případné finanční odškodnění.
___
-
Chci se zeptat jak je to se stavbou RD bez stavebního povolení. Vlastníme 2 pozemky a jsou částí v růžové zóně pro stavbu RD. Zhruba v jedné části jsou 4m v takzvané DT zóně. V současné době (08/2017) probíhá v naší obci změna územního plánu, kde jsme dali požadavek ať je v novém územním plánu změněn skutečný stav DT zóny a ze strany obce i projektant v tom nevidí problém (ze strany projektanta bylo řečeno, že žádné dotčené orgány se nebudou k našim pozemkům vyjadřovat, protože je větší část v růžové zóně).
Na našich pozemcích nic obec nebude budovat, jsou ve slepé ulici a veškeré inženýrské sítě jsou na opačné straně ulice.
Protože nutně potřebujeme bydlet, tak jsme byli na příslušném stavebním úřadě, jestli by nám vyšli vstříc a mi se mohli pustit příští rok do stavby, bohužel nám nebylo vyhověno, pořád slyšíme argumentace s DT zónou a že je stále platný stávající ÚP.
Nový ÚP plán se vyřizuje téměř rok a podle projektanta co kreslil ten plán to může trvat do léta příštího roku. Co nastane jestli začneme stavět bez SP dům dle všech zákonných odstupových vzdáleností? Máme pouze 2 sousedy a paní na stavebním úřadě řekla, pokud jim dojde stížnost od sousedů, že stavíme bez stavebního povolení, tak pokud nebude vědět kdo je stavebník, tak nemá s kým zahájit toto řízení. Kdy může dojít k odstranění stavby? Nikoho se sousedů nehodláme omezovat, prostě chceme pouze stavět.
Prostě už stojíme se stavbou 2 roky a úřady prostě mají čas.
Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Lýdie
ODPOVĚĎ:
Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.
Samotná skutečnost, že by bylo zahájeno řízení o odstranění stavby ještě neznamená, že odstranění bude skutečně nařízeno. Můžete totiž následně požádat o dodatečné povolení stavby, kdy tuto žádost musíte doložit všemi potřebnými doklady.
Takovou stavbu bude možné dodatečně povolit, pokud:
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Provádění stavby bez povolení je také považováno za přestupek, za který Vám stavební úřad může uložit pokutu.
___
-
Měl bych dotaz ohledně Domovního řádu SVJ Honezovice. Předseda SVJ si svévolně pozměňuje znění Domovního řádu, např: Hlučné práce mohou být prováděny pouze v pracovní dny od 7:00 do 18:00. Celý víkend mají všichni obyvatelé bytového domu zákaz hlučných prací. Dále předseda SVJ kontroluje naše návštěvy stylem: Kdo jste a kam jdete? Vás jsem tu nikdy neviděl. Nesmíme používat bílé elektro (pračku, myčku) po 22. hodině, z důvodu rušení spoluobyvatelů domu, přičemž máme malé dítě, které bez problémů spí cca 3 metry za dveřmi od pračky. Děkuji, Honza.
ODPOVĚĎ:
Domovní řád obvykle schvaluje shromáždění, které tvoří všichni vlastníci. Záleží však jak máte danou problematiku upravenu ve stanovách SVJ, o domovním řádu může rozhodovat i výbor či předseda SVJ (výkonné orgány). Uvedené zjistíte nahlédnutím do Stanov SVJ. Jak jsem uvedla již shora, nejčastěji je domovní řád ponechán v pravomoci shromáždění, pak můžete samozřejmě iniciovat hlasování o jeho změně.
Domovním řádem může být omezena doba hlučných prací. Ostatní Vámi popsaná omezení již však zasahují do rodinného a soukromého života, na což předsedu SVJ upozorněte.
Doporučuji si bedlivě prostudovat Stanovy SVJ a podle toho reagovat na jednání předsedy SVJ. Danou otázku můžete otevřít i na schůzích SVJ, nemusíte být jediní, komu se jeví takový přístup jako problematický a jako člen SVJ máte samozřejmě právo rozhodovat o jeho uspořádání a pravidlech.
___
-
Mám byt v OV, v domě je založeno SVJ. Poslední 2 měsíce mi do bytu do jedné místnosti (WC) stropem zatéká voda. Stéká i po odpadní rouře. Jsem prostřední byt. Někdy stropem kape a někdy voda stéká po stěnách. Příčina není známá. Sousedi nade mnou mají sucho. Závadu jsem hlásila telefonicky i písemně na SVJ. Na písemnou výzvu se předseda SVJ přišel podívat v jakém stavu místnost je. Odpověď zněla: "Zavolejte, až bude kapat, do té doby nemůžeme příčinu zjistit". Problémem je, že voda asi měsíc po stěnách stéká a nikdo se závadou nezabývá. Při telefonické urgenci opravy se mě předseda SVJ dotázal, zda chci dělat problémy. Při opravě bude potřeba zasáhnout do nosného stropu v bytě, který je ve vlastnictví SVJ. Kdybych opravovala na své náklady, náhradu budu požadovat po viníkovi (sousedi, SVJ).
- Můžu se na své náklady pokusit odstranit závadu odbornou firmou?
- Potřebuji souhlas nebo nějakou dohodu od SVJ, že můžu závadu odstranit sama?
Děkuji Dominika.
ODPOVĚĎ:
V daném případě Vám doporučuji obrátit se opětovně písemně na SVJ s tím, že poskytujete určitou lhůtu (např. měsíc), do které pokud nebude závada odstraněna, provedete opravu svépomocí, resp. prostřednictvím třetí osoby profesionála a uvedenou částku budete požadovat k proplacení SVJ. Pokud vlastník nečiní, ani po předchozí výzvě a poskytnutí dodatečné lhůty k plnění, můžete závadu odstranit sama. Doporučuji však aktivně spolupracovat s pojišťovnou SVJ. Jistě je dům pojištěn a vyhnete se tak do budoucna případným dohadům ohledně zaplacení Vámi vynaložené částky, když je zde možnost, že k vytápění dochází na základě určité škodné události.
V případě, že závadu odstraníte svépomocí, nechte si veškeré zaplacené částky řádně zaevidovat (faktura, smlouva, příjmové pokladní doklady apod.), případně i popis toho, kdo Vám opravu bude provádět, co bylo příčinou, neboť po odstranění závady již taková možnost nebude a do budoucna se vyhnete případným sporům, co bylo předmětem závady.
___
-
Může mít psychiatrička ve své ordinaci pejska? Její pes mě pokousal, 6 dní v nemocnici, z toho 3 dny na kapačkách. Nejsem pojištěna. Co mám udělat, abych dostala nějaké odškodné? Soudit se nechci. Děkuji Žaneta.
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 2933 obsahuje základní pravidlo, které určuje povinnost vlastníka zvířete nahradit způsobenou škodu, a to ať již bylo toto zvíře pod jeho dohledem, nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil.
Ve Vašem případě by přicházelo v úvahu odškodnění:
1/ Věcné škody (př. poškození oblečení při útoku psem)
2/ Odškodnění nároku za vytrpěné bolesti (tzv. bolestné)
3/ Ztráta na výdělku či ušlý zisk (případně renta)
4/ Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného (pokud se o Vás někdo musel po určitou dobu starat)
5/ Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
6/ Náhrada za ztížení společenského uplatnění (pokud máte trvalé následky)
7/ Imateriální újma - psychická újma.
Po vyčíslení škody Vám doporučuji tyto nároky uplatit přímo po dané lékařce, v případě, že by Vaším nárokům lékařka nevyhověla, obrátila bych se na Českou lékařskou komoru, potažmo soud.
___
-
Zaplatila jsem své rozvodové právničce za provedení vkladu na katastr nemovitostí, jako následný krok po rozsudku o rozvodu v prosinci 2016. Právnička nekoná, půl roku mi nebere telefon a na mail, pokud mi reaguje, přislíbí, ale neuskuteční. Mám bohužel jen příjmový doklad, kde je uvedena částka za provedení vkladu i s účelem platby +1000 Kč za kolek a kopii plné moci, kde jsem ji k tomu zmocnila. Smlouva bohužel byla jen na zastupování ve věci rozvodu. Nechala se vyškrtnout z advokátní komory, je teď jen obecním zmocněncem. Jak ji přimět, aby splnila svůj závazek? Děkuji, Uršula.
ODPOVĚĎ:
Zde je možné domáhat se splnění soudní cestou, což je ovšem značně zdlouhavé a také nákladné. Nicméně můžete plnou moc, kterou jste jí udělila, vypovědět a k podání návrhu na vklad zmocnit jiného advokáta či jej podat sama. K vrácení částky 1000, - Kč můžete vyzvat tzv. předžalobní výzvou.
___
-
Jsem OSVČ, plátce DPH. Chtěl bych se zeptat, když nakupuji dva výrobky do svého E-shopu přes Ebay. Firma sídlí v Číně, ale zboží odesílá ze svých skladů v Německu, zde ovšem pravděpodobně DPH neodvádí. Chtěl bych se proto zeptat jak mám já osobně v Čechách odvádět DPH. Mohu ho nějak sám vypočítat? A zda musím platit clo, když mi balíček na celnici nezastaví, protože je zboží zasláno z Německa. Děkuji za informace, pěkný den, Bedřich.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se dle terminologie Zákona o DPH nejedná o dovoz zboží ze třetí země, ale o pořízení zboží z jiného členského státu EU, tj. z Německa. Dle § 25 Zákona o DPH Vám vzniká povinnost přiznat DPH k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud byl však daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká Vám povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.
V přiznání k DPH provedete samovyměření daně a zároveň uplatníte nárok na odpočet daně (pokud splníte podmínky dle § 73 Zákona o DPH). Nejedná se o dovoz zboží, clu tedy nepodléhá.
___
-
Právník nám poslal předžalobní výzvu s tím, že zastupuje klienta v plné moci. Tu ale do předžalobní výzvy nepřiložil. Když jsem ji po něm žádala, zjistila jsem, že když předžalobní výzvu psal, neměl od klienta podepsanou plnou moc.
Otázka, je tedy předžalobní výzva platná, když ji psal v dubnu a plnou moc od klienta má podepsanou až v červnu? Děkuji, Jindřiška.
ODPOVĚĎ:
Plná moc je jednostranné osvědčení, ve kterém je uveden rozsah oprávnění advokáta zastupovat svého klienta. Samotné oprávnění k zastupování vzniká na základě smlouvy mezi advokátem a klientem.
Advokáti často používají plnou moc namísto samotné smlouvy.
Zde záleží, zda v té době byl oprávněn danou osobu zastupovat či nikoliv, tedy zda náhodou již nebyla uzavřená smlouva o zastupování.
Nedoložení plné moci je vadou, nicméně samotné nedoložení nemá vliv na existenci či neexistenci nároku, který je předžalobní výzvou uplatňován. Obecně platí, že předžalobní výzvu je nutné zaslat před podáním žaloby k soudu, aby bylo možné žádat po žalovaném také náhradu nákladů řízení (kromě samotné žalované povinnosti).
__
-
Žiji trvale v Austrálii, mám občanství české a australské. S manželem (který má pouze australské občanství), jsme koupili nemovitost v Plzni. Máme závěť v Austrálii provedenou právníkem, která uvádí následující: v případě úmrtí jednoho z nás, veškerý majetek v Austrálii a v České Republice zdědí ten, kdo žije. tzn, kdybych zemřela dříve než můj manžel, veškerý majetek zdědí můj manžel. Kdybychom zemřeli oba najednou, teprve potom se majetek rozdělí na 4 díly, s tím, že manželova nejstarší dcera bude vykonavatelem naší poslední vůle. Manželovi 3 děti - 3/4 a rovným dílem 1/4 mojí dcery 2 děti.
Já mám z prvního manželství dceru, s kterou nemám žádný kontakt, (žijící v Austrálii) a manžel má z prvního manželství tři dospělé děti. Můj dotaz: je nutné mít nezávislou závěť v České Republice, která by zahrnovala pouze náš majetek v česku a naší poslední vůli, jak jsem uvedla výše, veškerý společný majetek jak v česku, by zdědil jeden z nás. Je nutné oficiálně naše děti vydědit? Nebo český zákon by uznal naší závěť sepsanou v Austrálii? Doufám, že moje vysvětlení je srozumitelné. Přijedu do Plzně 13.6.17 na týdny, měla bych čas popřípadě sepsat závěť s právníkem. Děkuji, Tamara.
ODPOVĚĎ:
Mezi Austrálií a Českou republikou neexistuje žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala vzájemné vztahy v oblasti dědění. Australské soudy ani jiné orgány tedy neuznají rozhodnutí českých orgánů o dědictví a ani české orgány neuznají australské rozhodnutí, což znamená, že tato rozhodnutí nebudou v těchto zemích vzájemně vykonatelná. Budou tedy probíhat dvě dědická řízení – jedno v Austrálii a jedno v České republice.
V roce 2015 navíc začalo platit nařízení Evropské unie ve věcech dědických, které je závazné i pro Českou republiku a které má přednost před českými zákony v případě, když jde o dědické řízení s cizím (nadnárodním) prvkem. To znamená, že notář má povinnost vždy aplikovat toto nařízení EU a podle něj posuzovat, jakými zákony se bude dědické řízení na našem území řídit. Rozhodným právem pro dědění jako celek je právo státu, ve kterém měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. Pokud tedy v době smrti budete mít obvyklý pobyt v Austrálii, budou muset české soudy (český notář) v dědickém řízení aplikovat australské právo. Pokud budete mít obvyklý pobyt v ČR, pak by se platnost Vaší australské závěti posuzovala podle českých zákonů (tzn. že tato závěť se může v ČR stát neplatnou a pak by se k ní nepřihlíželo).
Ve Vámi sepsané australské závěti ještě můžete provést volbu práva. Volba práva má přednost před obvyklým pobytem a dědické řízení by se muselo řídit těmi zákony, které si sama zvolíte. Abyste mohla provést volbu práva, musíte být státním občanem toho státu, jehož právo si chcete zvolit.
Užívání australského práva na území České republiky je však pro notáře velice komplikované, jelikož by si musel nechat tyto zákony zaslat, přeložit do češtiny a aplikovat u nás. Dědické řízení v ČR by se tak značně protáhlo i prodražilo. Doporučila bych Vám tedy sepsat ještě jednu závěť v ČR, která bude pojednávat pouze o majetku, který máte na území České republiky. Australskou závěť bych Vám doporučila změnit také jen na majetek v Austrálii. Tak jako tak budou probíhat dvě samostatná řízení v obou státech a pro každý stát je lepší, když si na svém území aplikuje zákony, které sám vytvořil a které zná.
Podle českých zákonů jsou děti tzv. nepominutelnými dědici a ze zákona mají nárok na povinný díl z pozůstalosti. Aby tento povinný díl po pozůstalém manželovi nemohli požadovat, museli byste tyto děti vydědit, přičemž pro vydědění je nutné naplnit některý z důvodů vydědění (např. že dítě neprojevuje o rodiče takový zájem, jaký by projevovat mělo nebo neposkytuje rodiči pomoc v nemoci, atd.). Tyto důvody jsou obsaženy v § 1646 občanského zákoníku. Pokud však důvody k vydědění nemáte, budou moct děti po pozůstalém manželovi požadovat svůj povinný díl. V ČR od roku 2014 existuje institut tzv. svěřenského nástupnictví (§ 1512 občanského zákoníku), na základě kterého může majetek zdědit nejprve pozůstalý manžel a až po jeho smrti teprve děti. Zkuste se poradit s notářem, u kterého budete závěť sepisovat.
__
-
Má situace je taková: Před 3 lety jsem si na S-auto chtěla koupit vozidlo Opel Zafira kde jsem si našla inzerát, kde jistá firma Privatauto prodává vozidla dovezené ze zahraničí. Po tel. domluvě nám byly nabídnuty emailem tři nabídky vozidel, kde jsme si měli vybrat, který by nám vyhovoval. Z nabídky jsem si vybrala následně jsme se domluvili, že můj přítel dojede, kde podepíše smlouvu a zaplatí zálohu na vybrané vozidlo. Dohodnutá částka byla 53.000 Kč z celkové 60.000 Kč, která by se doplatila při převzetí vozidla. Po týdnu nás prodejce informoval s tím, že vozidlo se po cestě porouchalo, že bude muset kontaktovat prodejce v zahraničí. Přítel mu oznámil, že chce funkční vozidlo nebo zálohu zpět. Po tomto oznámení nám prodejce přestal brát telefon neodepisoval na emaily až do teď. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni podat trestní oznámení na policii, kde s námi vše sepsali a zahájili vyšetřování. Po vyšetřování policií nám byl zaslán dopis s vyjádřením, že se případ odkládá z důvodu, ze znaleckého posudku znalce MUDR. Vladimíra Šupiny vyplývá, že prodejce David Kormaník je nemocný člověk, který není schopen chápat smysl trestního řízení, protože trpí duševní chorobou označenou Trvalá porucha s bludy a není tak schopen chápat smysl trestního stíhání. Z výpovědi na policii pan Kormaník uvedl, že si na nic ve věci prodeje aut v roce 2014 nepamatuje, ale že mi měl zakoupit vozidlo, které se údajně po cestě ze zahraničí porouchalo, tak ho prodal neznámým lidem si pamatuje? Můžete mi prosím poradit, zda se dá toto nějakým způsobem řešit? Přeci není v tomto státě možný nadělat dluhy a pak se vymluvit na duševní chorobu to by pak mohl dělat každý. Pan Kormaník v té době byl naprosto v pořádku až když ho začala policie vyslýchat, tak začal ze sebe dělat duševně chorého člověka. Předem Vám moc děkuji za vaši radu Alena.
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že policie odložila případ, neznamená, že nemáte právo na to, aby Vám byly peníze vráceny. Je možné se vrácení domáhat občanskoprávní cestou před civilním soudem.
Otázkou je, zda by smlouvu nebylo možné prohlásil za neplatnou, nicméně toto záleží na posouzení všech aspektů. Obecně lze postupovat tak, že můžete odstoupit od uzavřené smlouvy – zde prostudujte smlouvu, zda uvádí důvody, pro které lze od ní odstoupit, pokud ano, postupujte dle nich, jinak se postupuje dle občanského zákoníku, kdy lze odstoupit pro podstatné porušení povinností (viz § 2001 a násl občanského zákoníku, dostupný zde: portal. gov.cz). Odstoupení provedete tak, že mu zašlete dopis, ve kterém popíšete k čemu došlo a oznámíte mu, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz. Pokud by na toto nereagoval, je možné podat žalobu k soudu.
Nicméně zde doporučuji využití služeb některého advokáta (kontakt zde: advokatikomora.cz), který bude moci záležitost na základě všech podkladů posoudit, a navrhnout nejlepší způsob řešení.
__
-
Náš soused obtěžuje mě a ostatní sousedy tím, že provádí stalking. Upozorňuji, že je to člověk, který prodělal už více soudních procesů na podobná témata. Protože jeho emailové adresy blokujeme, generuje jednorázové a přepisem adres vytváří korespondenci mezi námi sousedy. My si samozřejmě jeho výtvory archivujeme. Protože my postižení se navzájem známe a víme, co je zač, připravujeme se bránit. Když voláme PČR, tak to na něj vůbec neplatí. Asi si uvědomil, že za sebou nechává stopy, tak začal zastrašovat, že zveřejní kompromitující záznamy. Manželce poslal email, kde byly její fotografie s vulgárními popiskami. Protože patříme ke generaci, která zásadně svoje foto na internet neumisťuje, tak jsme zjistili, že je získal z webových stránek ZŠ a SŠ. Ze společných foto vyřízl dětské fotografie. Našel foto z chmelové brigády a z třídních srazů, které tam někdo umístil. Zatím to jako varování poslal manželce a odesílatel jsem byl jako já. Chtěl tím říci, dejte si na mne pozor, nebo to zveřejním na internetu. Včera (04.06.2017) šel kolem nás a od vrátek na mne pokřikoval, že si mne už deset let tajně nahrává. Když jsem zapátral do minulosti, tak jsem zjistil, že byl jednou u mne, když jsme zprovozňovali WIFI router a absolvoval jsem s ním x rozhovorů u vrátek. Je jasné, že má v úmyslu vytvořit z jednotlivých vět a slov něco, aby mě zesměšnil. Nedávno rozeslal obyvatelům osady na jejich telefonní čísla SMS. Nikdo mu je nedal, ale když zadáte ve vyhledávači jméno a město zjistíte email. Sousedovi lustroval rodinu. Nebyl líný jet asi 50 km, aby vyfotil jeho dům a dům jeho dětí a s varujícím komentářem nám to poslal. V tomto stádiu mám možnost čekat až to provede a použít to proti němu nebo ho od toho odradit, což bych preferoval. Pokud ho zastihnu střízlivého, chtěl bych mu písemně sdělit, které zákony by porušil a jakým sankcím se tím vystavuje. Asi stačí pár vět, ale nejsem právník a mohl bych citovat pouze § 86 OZ, jestli jsem to správně oklasifikoval. Co hrozí, za případné porušení zákona a jestli případný trest ho může odradit, jsem na internetu nezjistil. Několik rodin už 14 dní paralizuje, protože svojí činnost dělá s plným nasazením. Pokuta pár tisícovek ho neodradí. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Vlastimil.
ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik – první z nich je postih za zásahy do soukromí osoby, jak sám odkazujete na § 86 občanského zákoníku. Zde je možné se soudně domáhat toho, aby upustil daného jednání, a dále také aby nahradil i nemajetkovou újmu.
Neoprávněné pořizování fotografií osob či audiovizuálních záznamů osob bez jejich souhlasu je považováno za neoprávněné shromažďování osobních údajů, potažmo i jejich další zpřístupňování, za které hrozí pokuta (v nezávažnější variantě) až 5.000.000 Kč. Zde se postačí obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Další možností je postih jednání dle trestního zákoníku, v úvahu přicházejí trestné činy: poškození cizích práv (ust. 181 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (ust. 182 trestního zákoníku), pomluva (ust. 184 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (ust. 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (ust. 354 trestního zákoníku) až např. i vydírání – zde se vždy bude posuzovat zvlášť, zda daných jednáním došlo k naplnění znaků skutkové podstaty některého z trestných činů. Tady můžete podat trestní oznámení na policii. Podle závažnosti případně spáchaného trestného činu hrozí zejména trest odnětí svobody, peněžitý trest apod.
Urážky na cti je také možné postihnout v rámci přestupkového řízení, kdy lze pachateli uložit zejména pokutu – zde se můžete obrátit na policii.
__
-
S partnerem užíváme každý zvlášť městský byt. Rádi bychom se vzali, ale z důvodu již větších dětí bychom nechtěli zakládat společnou domácnost (současný stav nám, co se týče bydlení, vyhovuje). Může po sňatku město požadovat vrácení jednoho z užívaných bytů? V zásadách města při pronajímání bytů žádná taková podmínka zmíněna není. Děkuji, Nela.
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru v daném případě nezáleží na tom, že se stanete manžely, ale je otázkou, zda budete žít společně či každý ve svém bytě. Uvádíte, že nechcete zakládat společnou domácnost, pokud budete každý dále svůj byt řádně užívat, nemělo by město požadovat vrácení bytu zpět.
__
-
Naše SVJ získává z pronájmu antény mobil. operátora určitou částku peněz, která se dle rozhodnutí shromáždění vlastníků celá převáděla do tzv. fondu oprav. V souvislosti s úpravou stanov kvůli NOZ, ale v nových stanovách, které byly shromážděním vlastníků schváleny a nabyly účinnosti v únoru 2017, je zakotveno, že výnosy z tohoto pronájmu se rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů a vyplatí každému vlastníkovi (tj. už se nebudou převádět na FO). Jenže když jsem na konci dubna obdržela vyúčtování roku 2016, bylo zde opět uvedeno, že se částka z pronájmu připadající na můj byt, převedla na FO, a to dokonce jakýsi společný, ani ne na ten účet, na který si na opravy přispívám. Na můj dotaz mi bylo výborem SVJ sděleno, že to za rok 2016 nejde a podle stanov bude postupováno poprvé až ve vyúčtování roku 2017. Tomu nerozumím - stanovy nabyly účinnosti a jsou platné a není v nich žádná zmínka o tom, že toto ustanovení bude platit až od příštího roku. Kdo má tedy pravdu - výbor (tvrdí, že musí výnosy 2016 převést na FO) nebo já, když chci peníze dostat už nyní? Lada
ODPOVĚĎ:
Tím, že jsou stanovy účinné od roku 2017, měly by se skutečně vztahovat až na právní vztahy založené od roku 2017, proto by se ohledně vyúčtování za rok 2016 mělo postupovat dle starých stanov.
__
-
Rodiče mi darovali za života v r. 2005 nemovitý majetek. Tzn. dům, ovocný sad, pole, přilehlé budovy atd. Není mi ovšem jasné a ve smlouvě to není přímo uvedeno, jestli se to týká také zařízení atd...nábytku, zahradních strojů, auta, moto...zkrátka veškerého vybavení co tam je. Když jsme to převáděli, tak jsem vysloveně několikrát upozorňovala právníka, že to chtějí převést celé kompletně a i přesto to ze smlouvy není jasné. Jde mi o to, pokud by se s jedním něco stalo (úmrtí), tak jestli bude vůbec nějaké dědické řízení (mám ještě bratra) a s druhým z rodičů nebo tomu předejít tím, že znovu navštívíme právníka a tyto níže popsané věci převedeme opět za života, aby pak nedocházelo k nějakým rozporům. V době, kdy mi ho převáděli, nebylo nutné nic řešit s mým bratrem ani vydědit atd...vše proběhlo bez komplikací a majetek se napsal na mne. Moc děkuji za odpověď a přeji hezký den, Tina.
ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte ve smlouvě výslovně uvedeno, že se převádí i movité věci, pak tyto převedeny nejsou. U movitých věcí se sice nevyžaduje písemná forma smlouvy, ovšem pro případ dědického řízení a prokazování daru lze doporučit, aby smlouva písemná byla. Proto doporučuji znovu navštívit právníka a uzavřít darovací smlouvu i na movité věci.
__
-
Obec chce ode mě odkoupit pozemek (ostatní plocha a způsob využití ostatní komunikace), který by jí posloužil k propojení komunikace, která je nyní přerušena tímto mým pozemkem. Nechci dělat problémy a pozemkem blokovat cestu, zároveň ale nechci, aby se z této komunikace stala frekventovaná silnice. Existuje nějaké věcné břemeno, které by nějakým způsobem omezovalo dopravu na daném pozemku (omezení rychlosti jízdy, instalování zpomalovacích prahů, .)? Existuje seznam věcných břemen, nebo ho lze libovolně nadefinovat?
Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Pokud budete souhlasit s prodejem pozemku, pak nemáte možnost jakkoliv ovlivnit, jak frekventovaná cesta na pozemku bude. To byste musel bojovat v územním řízení a následném stavebním řízení, atd...Instalace zpomalovacích pásů či dopravního značení podléhá schválení správních úřadů a Policie, k tomuto nestačí pouze Vaše rozhodnutí. V tomto smyslu by samozřejmě bylo nejvhodnější pozemek neprodat. Seznam věcných břemen neexistuje a fakticky lze zřídit jakékoliv věcné břemeno, které se nepříčí zákonu. V tomto případě mě ovšem nenapadá, jak by takové věcné břemeno mělo znít a čeho byste se jím chtěl domáhat. Spíše by bylo na zvážení, že byste si pozemek ponechal a obci jej pouze pronajal či na něm nechal zřídit věcné břemeno průjezdu, apod. pro třetí osoby.
__
-
Mám prosbu o radu jak postupovat s neplatiči nájmu. Před 4 roky jsme pronajali náš byt v osobním vlastnictví 6-ti členné rodině. Za tuto dobu nám nezaplatili nájem cirka za 28.000 Kč. V březnu 2017 přišli s tím, že se stěhují do nového bydliště a byt dají do týdne do původního stavu a odevzdají klíče k bytu. Dnes (05.06.2017) je 5.6.2017 a dosud nemáme klíče k bytu, po opakovaných urgencích se vymlouvají, že v bytě mají ještě nějaké věci a odmítají klíče vydat. Dušovali se, že do konce měsíce května se kompletně vystěhují. Poslední rok už bydleli v bytě bez nájemní smlouvy, jelikož jsme jim řekli, že dokud nesplatí dluh, tak novou smlouvu nedostanou. Tak by mne zajímalo, zda mohu vyměnit zámek k bytu i bez asistence policie a jejich věci prostě vyhodit před dům, nebo musím podat trestní oznámeni a byt otevřít za asistence policie. Také by mne zajímalo přibližně na kolik cenově vyjde soudní řízení, samozřejmě dlužníci jsou srozumění, že jim stále nájem počítáme až do doby než dostaneme klíče. Takže konečný dluh bude větší. Předem děkuji za odpověď, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Bohužel řešení situace nebude tak jednoduché a policie Vám v této situaci nepomůže, neboť toto jednání nájemníků nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Věc by měla být řešena žalobou na vyklizení. Pokud se v bytě již nezdržují, pak toto lze řešit i výměnou zámku a uskladněním věcí ve skladě na jejich náklady. Věci na ulici vyhodit nemůžete, jelikož byste nájemníkům ještě odpovídali z titulu škody na těchto věcech. Takže nejjednodušší řešení, které doporučuji, je věci sepsat, nafotit, uskladnit a vyzvat je k vyzvednutí věcí a zároveň po nich požadovat částku odpovídající skladnému. Případné náklady na soudní řízení by se odvíjely od počtu jednání a pravděpodobně by dosahovaly řádů desetitisíců korun.
__
-
Nezaplatila jsem nesmyslné nedoplatky za služby /rok 2010, 2011, 2012/, dostala jsem výpověď z nebyt. prostoru, byl soud, než byl vynesen rozsudek tak mi bylo sděleno, že složenou kauci použila protistrana na zaplacení dluhů /nedoplatků za služby rok 2010, 2011, 2012/ a soud rozhodl, že nic nedlužím. Opakovaně jsem požadovala vrácení kauce a na to nikdo nereaguje. Jak můžu získat zpátky peníze? Bohužel to má nyní další pokračování - opět další nesmyslné nedoplatky za služby za rok 2013 za rok 2014 přeplatky - vyúčtování nejsou úplná a opakovaně mi byly zasílány s chybami a za rok 2014 skoro s ročním zpožděním. Po několika upozornění něco v nich opravily a pořád opakují, že to mají správně. Můžete mi, prosím napsat, jak je to s promlčecí lhůtou u nedoplatků za služby /nedoplatku za nájem/ připadá mi to, že protistrana vše protahuje, aby bylo vše promlčeno a nemusely nic přepočítávat. Za pozdě zaslané vyúčtování by mi měly zaplatit pokutu - za každý den zpoždění - platí pořád, že je to 100 Kč? Jsou nějaké kontrolní úřady, které mají možnost zkontrolovat správnost jejich účetnictví a nebo je na toto pouze soud? Jedná se o firmu 7 Ubytovací, která je správní firmou MČ Prahy 7, která tuto firmu založila a podklady, které dostává 7 Ubytovací jsou od Sdružení vlastníků byt. jednotek Šternberkova 17. Děkuji za zprávu, Vlasta.
ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí lhůta je tříletá a tato se vztahuje i na vymáhání nedoplatků či jistoty (kauce). Problémy s vyúčtováním skutečně může řešit pouze soud. Ano, možnost požadovat pokutu za opožděné vyúčtování je stále aktuální. Pokud byste řešila otázku vymáhání jistoty, pak byste se musela obrátit na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu, kde byste situaci popsala a požadovala, aby soud vydal rozhodnutí, jímž uloží druhé straně povinnost Vám jistotu uhradit.
__
-
04/2017 se od nás manžel odstěhoval. Máme spolu 15. letou dceru. Ráda bych věděla, zda mám nárok na výživné na dceru, i když nejsme rozvedeni. Můj příjem je prům. 12.500 Kč. Dcera jde od září na střední a děsím se nákladů na školu. Ráda bych věděla, jak výživné řešit a kam se obrátit o pomoc. Děkuji, Kristina.
ODPOVĚĎ:
Oba manželé mají právo a povinnost podílet se během manželství na výchově a výživě dítěte, a to i finančně. Doporučuji pokusit se nejprve s manželem na výši výživného dohodnout. Pokud by Vám manžel na výživu dcery nijak nepřispíval a dohoda s ním by nebyla možná, můžete podat k soudu návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD). Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek.
__
-
Manželka podáva žádost o rozvod. Jej argument - nechce so mnou žiť, som starý. Ona 63 rokov, ja 71 rokov. Akú roľu hrá pri rozvode vek? Je zrejmé, že ona chce riešiť paralelne inú situáciu (nie nevera, ale náš starší syn finančne atď. (DNA syna hrá roľu v prospech niekoho? ) sa domnievam). Pravdou je, že mám silné lieky na tlak a z toho vypl. moja impotencia. Manželka pasívna osoba, nevzdelaná, bez záujmov a koníčkov. Ja vzdelaný (Ing.) aktívny, manager, skúsenosti doma i v zahraničí športovec so všestrannými záujmami. Som (sebakriticky, či sebachvalne) takmer vzorový manžel čo sa týka plnenia si povinností doma a starostlivosti. Máme 2 dospelé deti muži 1972 a 1978) - fandia matke v prípadoch keď nevedia posúdiť relevantne situáciu a ani jeden nechce na tému problému diskutovať. Príklad: "žiarlia" na mňa, keď je môj jediný 3ročný vnúčik šťastný, keď sa hrou učíme angličtinu a veľa vecí. dtto moja manželka je z toho zúfalá. Je šanca zastaviť rozvod v naznačenej konštelácii? Je možné Vás kontaktovať znovu, prípadne priamo tiež? Ďakujem pekne. Děkuji, Jan.
ODPOVĚĎ:
V případě rozvodu manželství může jít buď o rozvod nesporný (tzv. rozvod dohodou) nebo o rozvod sporný. Jestliže Vy s rozvodem nesouhlasíte, ale Vaše manželka na rozvodu trvá, půjde o rozvod sporný, který je časově i finančně náročnější. Oproti rozvodu nespornému se při sporném rozvodu zjišťují příčiny rozvratu manželství což znamená, že se prokazují například nevěra jednoho či obou manželů a jiné choulostivé skutečnosti, což může být pro Vás i Vaši manželku značně nepříjemné. Jakmile je manželství rozvedeno, může, ale také nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM).
Je-li soužití manželů hluboce a trvale rozvráceno a nelze-li očekávat jeho obnovení, soud takové manželství většinou rozvede. Manželství však nemůže být rozvedeno v případě, že by byl rozvod v rozporu se závažnými okolnostmi, které jsou vymezeny v § 755 nového občanského zákoníku a kterými jsou především zájem nezletilého dítěte a zájem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Jestliže tedy s rozvodem manželství nesouhlasíte, doporučuji tuto skutečnost sdělit soudu a trvat na ní. Můžete argumentovat také výše uvedenými skutečnostmi – že jste se na rozvratu manželství převážně nepodílel, případně že by Vám rozvodem vznikl závažná újma (pokud to tak cítíte). Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou situaci posoudí a zda manželství rozvede či nikoliv.
V případě dalších nejasností či dotazů nám můžete v lichý týden v pondělí zaslat běžný dotaz nebo využít tzv. přednostního dotazování. Přednostní dotazy jsou zpoplatněné, ale odpověď na dotaz obdržíte do tří dnů – více informací o přednostním dotazování najdete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/zvyhodneni.html#prednostni-tazatele
Každý sudý týden v sobotu Vám je pak k dispozici online chat. Protože jsme „pouze“ internetovou poradnou, jiný kontakt – například telefonický či osobní – bohužel není možný.
__
-
Jsme s manželem rozvedeni. Při rozvodu jsme se na všem dohodli, ale odstupem času si bývalý manžel myslí, že děti navádím. Konkrétně se jedná o návštěvy dětí u něho. Děti mám v péči já. V rozsudku máme napsáno: Matka je ochotna umožnit otci styk s dětmi minimálně jednou za 14 dní na víkend i během prázdnin. Víkendy pravidelně dodržujeme, ale bývalý manžel chce i přesnou polovinu prázdnin mít děti u sebe. Má na to nárok? Starší dcera (11 let) tam tak dlouho být nechce. Může si určit, jak dlouho tam chce být? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Styk s dětmi by měl být realizován tak, jak je uvedeno v soudním rozhodnutí, tedy 1x za 14 dní o víkendu. Je ale obvyklé, že o prázdninách, kdy děti nechodí do školy, bývá styk s druhým rodičem delší – například 14 dní, případně i déle. Nejlepší by bylo se na styku dětí s otcem během prázdnin dohodnout. Pokud dohoda nebude možná a otec dětí bude trvat na tom, že je chce vidět častěji než jen o víkendech, může podat k soudu návrh na stanovení styku s dětmi v době prázdnin. Soud pak posoudí všechny okolností a buď jeho žádost zamítne, nebo jí vyhoví. Vzhledem k věku starší dcery by soud mohl přihlédnout i k jejímu názoru.
__
-
Potřeboval bych vědět, jak postupovat ve věci nesporného rozvodového řízení. Byl jsem na konzultaci u právníka - někdy koncem 1/2017. Ten mi vypracoval a poslal předlohu pro majetkové vypořádání SJM a návrh k soudu. Nějakou dobu trvalo, než jsme se s manželkou dohodli na majetkovém vypořádání a když k tomu došlo, poslal jsem onomu právníkovi dotaz, co dál. Jenže nereaguje, i když jsem mu vypracování smluv zaplatil. Je možné smlouvy podepsat a ověřit podpis u notáře nebo na úřadě, kde ověřují podpisy a žádost pak předat soudu osobně? Děkuji Vám za odpověď. Vladimír
ODPOVĚĎ:
Návrh na rozvod stačí podepsat obyčejně a podat k soudu osobně nebo poštou. Na návrh vylepte kolkovou známku v hodnotě 2.000,-Kč, jelikož za rozvod se soudu platí soudní poplatek v této výši nebo na návrh nic nelepte a soud Vás vyzve k úhradě poplatku převodem na účet. K návrhu přiložte dohodu o vypořádání SJM s ověřenými podpisy, tj. u notáře či na poště či na úřadě ověříte podpis Vy i manželka a dohodu přiložíte k návrhu. Tím je vše vyřešené a budete už jen čekat na nařízení rozvodového jednání.
__
-
Můj manžel, se kterým jsem žila 23 let, trpí Alzheimerovou chorobou/demencí (hodně způsobenou alkoholem). 11/2016 diagnoza: porucha kognitivních funkcí, počínající Alzheimerova choroba. Od té doby byl u dalších dvou psychiatrů, zprávy má jeho dcera. Závažnější problémy začaly zhruba před rokem - verbálními útoky na mojí osobu. Na podzim loňského roku se při cestě autem ztratil, následně auto prodal a začal být paranoidní, měnil zámky, neustále mu někdo něco bral a obviňoval bohužel z toho mojí rodinu. Máme každý z předchozího manželství děti a do letošního března se zdálo, že to není problém. Vycházela jsem s nimi velmi dobře, až do chvíle, kdy 1.4.2017 přivolal do bytu policii, že se jej pokouším otrávit a že mu nedávám peníze (což prokazatelně nebyla pravda). Týden na to mne začal škrtit a obviňovat, nadávat a že chci jeho peníze. Bohužel se to odehrálo na chalupě, kde jsem byla s vnučkami a byla jsem v takovém šoku, že jsem nezavolala policii. Jeho dceři řekl, že se mnou pouze zatřásl. Já jsem se z bytu odstěhovala k dětem, protože jsem se cítila a cítím ohrožená. Po velmi ošklivé korespondenci od jeho dětí, obviňování, že mě jde o peníze a podobně přesto, že jsem se nikterak nezřekla péče a to i finanční zodpovědnosti o něj a dokonce jsem na žádost jeho dcery jim vyšla vstříc a ponechala jsem ho bydlet v bytě, který je mým výhradním vlastnictvím. Během sociálního šetření na příspěvek na péči mne zbavil péče a jeho dcera se stala jedinou pečující osobou a on vyhlásil embargo na informace. Na podzim jsem mu zajistila veškerá odborná vyšetření. Od 1/2017 chodil pravidelně do denního stacionáře, který jsem mu taktéž zajistila a společně se sociálními pracovnicemi jsme mu stavěli program na míru. Dnes (12.06.2017) už bohužel i tam požádal, aby mi nebyly poskytovány informace, takže momentálně mám pouze velmi strohé informace o jeho zdravotním stavu. 5.5.2017 mi jeho dcera poslala mail, že manžel převedl z investičního fondu 157.000 Kč na její účet, přičemž manžel už více než půl roku neumí obsluhovat svůj účet a všechny úkony jsem do doby, než jsem se odstěhovala, prováděla já. V 9/2017 končí stavební spoření na jeho jméno na částku 637.000 Kč, které jsem po celou dobu spořila já. Vím, že tyto peníze jsou SJM a nezdráhám se je použít na jeho péči, ale připadá mi velmi nefér, že přesto, že můj manžel pobírá důchod a má k dispozici další peníze, jeho dcera odmítá se jakýmkoliv způsobem podílet na režii mého bytu, který nemohu užívat a platím si náhradní ubytování. Prosím poraďte, právnička mi radí, abych se rozvedla, ale že stejně o všechny prostředky přijdu a že bych jejich rodině, aby přistoupili na rozvod měla udělat velkorysou nabídku. Máme ještě chalupu, kterou se pokouším nyní prodat (veškerou režii platím já). Chalupa je také v SJM. Jeho dcera mi v posledním mailu napsala cituji: Do bytu se klidně vrať je přece tvůj, ale počítej s tím, že se tam s tátou můžeš potkat, má tam trvalé bydliště (a to se nezmění) a tím nárok na bydlení, má zamčený pokoj se svými věcmi. Pořád jsem doufala, že se nějak dohodneme, ale nyní už mne obviňují, i že jsem nevyhledala pro něj dostatečnou odbornou pomoc. Děkuji za jakékoliv rady. Žaneta
ODPOVĚĎ:
Pokud s Vámi manžel odmítá komunikovat a v podstatě se chová jako osoba, která není plně svéprávná, máte dvě možnosti - rozvést se nebo k soudu podat návrh na omezení svéprávnosti. Je pravdou, že dokud nejste rozvedeni, jsou vaše příjmy součástí SJM a máte oba povinnost hradit náklady na své nemovitosti a také oba právo do nich vstupovat. Majetková situace je tedy neřešitelná (pokud se manžel dohodnout nechce), dokud jste manželé. Teoreticky pokud skutečně vše hradíte sama, můžete ještě proti manželovi podat žalobu o příspěvek do rodinné domácnosti, tj. aby Vám přispíval na všechny náklady s vašimi majetky spojenými. On by ale zase mohl chtít příspěvek na pobyt v místě, kde aktuálně bydlí. Je to velmi složitá situace, která je skutečně nejjednodušeji řešitelná rozvodem.
__
-
Bydlím v družstevním domě, který má 24 bytových jednotek a 8 garáží. Čtyři bytové jednotky a čtyři garáže jsou převedeny do osobního vlastnictví. Celkem je to 1870/10000. Družstvo vlastní ten zbytek. Já mám v osobním vlastnictví jeden byt a jednu garáž - celkem 508/10000. Chci se zeptat, jak by se mělo správě postupovat při schvalování důležitých a finančně nákladných akcí. Vždy to totiž probíhá tak, že se ve sklepě sejde 12 lidí (vlastníci i družstevníci) a jak je většina pro "přehlasují" mě a mě pak nezbude, než platit úpravy, se kterými nesouhlasím a které nejsou potřeba. Na fondu jsem v mínusu (družstvo mi odečítá z fondu platby za akce, se kterými jsem nesouhlasila) a družstvo to po mě požaduje uhradit jednorázově a nyní se opět schyluje k další akci, kterou si družstevníci vymysleli. Můžou mě nutit platit za něco, s čím nesouhlasím? Jak je možné se účinně bránit? Společenství vlastníků zde není založeno. Nejde o nutné úpravy, ale např. digitální bezdrátové měření odběru vody, výtah v domě se 3 patry, zasklení lodžií atd. Děkuji za odpověď. S pozdravem Šárka.
ODPOVĚĎ:
V daném případě jste samozřejmě v nevýhodě, jelikož ve věcech, které vysloveně nezatěžují nemovitost (zástava, věcné břemeno, ...), stačí rozhodnutí většiny či dvou třetin. Proto je reálné, že Vás přehlasují. Pokud by se ale jednalo o rozhodnutí, které se vysloveně příčí zdravému rozumu či právu, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost přijatého usnesení.
__
-
6.6.2017 mi byla prostřednictvím mailu zaslána žádost o vyjádření se k bodům v rámci šetření Policie ČR /viz příloha/. Týká se to věci, která je stará 7 let a já si samozřejmě veškeré události již přesně nepamatuji a tak nevím jak případně odpovědět, abych neměl následně problém, i když toto šetření jak doufám neprobíhá proti mé osobě. Musím se ke všemu po tak dlouhé době vyjadřovat? Žiji již téměř 3 roky v USA a proto mi policie zaslala mailem. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Odpovězte podle pravdy. Pokud si nepamatujete nic nebo jen málo, uveďte, co si pamatujete a ke zbytku oznamte že si vzhledem ke značnému časovému odestupu více informací nepamatujete.
__
-
Nájemník má smlouvu na dobu určitou a běží mu tříměsíční výpovědní lhůta z důvodu opakovaného nedodržování termínu splatnosti nájmu. Neplatí nájemné a brzy bude dlužen za 3 měsíce nájmu. Mohu mu dát okamžitou výpověď podle § 2291, přestože už je ve výpovědi? Urychlil by se tím čas výpovědi. Pokud by neopustil byt do vypršení lhůty, jaké jsou nejrychlejší možnosti, jak ho dostat z bytu? Trestní oznámení za neoprávněné užívání cizího majetku a následná žaloba? Děkuji. S pozdravem, Norbert.
ODPOVĚĎ:
I v běžné výpovědi můžete dát nájemci okamžitou výpověď pro neplacení. Pokud se nájemce nevystěhuje dobrovolně, Policie Vám nepomůže, jelikož se jedná o civilní spor. Musel byste podat žalobu o vyklizení a následně byste mohl žalovat i bezdůvodné obohacení odpovídající nájmu za dobu, kdy se v bytě nájemce neoprávněně zdržoval.
Určitě ale na výzvu reagujte, pokud byste nebyl činný, hrozil by Vám případný postih.
__
-
Nedávno jsme spolu probírali kauzu zabavení věci a to vozidla taxi. Psali jste, že exekutor nesmí zabavit vozidlo, které slouží k podnikatelským účelům a je vedeno na IČO. Tak dnes (07.06.2017) (6.6.2017) v 15,30 hodin si pan Smékal přijel pro vozidlo i s policií a vůbec ho nezajímalo, že vozidlo je na IČO a že je to zdroj obživy a možnost jediného možného pracovního zařazení. Z důvodu částečné invalidity, kterou mám i přes upozornění a předložení veškerých dokladů, které se týkají evidence vozidla v dopravě, ve které podnikám. Řekl, že ho to nezajímá, tím mě vystavil dalšímu stíhání pro neplacení pohledávek, které již ode dnešního dne nemohu uspokojit. Už se můžu přihlásit jen na prac. úřad a skončit úplně bez prostředků. Proto vás prosím o radu, jak z tohoto problému ven. Děkuji za odpověď a s pozdravem Michal.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě zašlete obratem exekutorovi žádost o vynětí vozidla z exekuce s doložením listin prokazujících, že je používáno za účelem obživy. Pokud by tomuto nevyhověl exekutor, musí žádost postoupit soudu, který o ní rozhodne. Pokud jste v situaci, kdy nemůžete dostát svým závazkům, dostal jste se do úpadku a měl byste podat k soudu návrh na oddlužení, mediálně známý jako "osobní bankrot".
__
-
V srpnu 2015 jsem se provdala za cizince na území v ČR. Žijeme oba ve Španělsku, kde jsme oba cizinci. Sňatek zde nikdy nebyl legalizován. V srpnu 2016 jsem od manžela odešla, protože je tyran a už začal i s fyzickým napadáním. Není s ním žádná domluva, všechno musí být, jak on chce. Jaký je postup žádosti o rozvod v tomto případě? Budeme muset oba fyzicky do ČR před soud nebo je to možné uskutečnit skrze právníky, atd. Obávám se, že ho do ČR nedostanu. Děkuji předem za odpověď, Milena.
ODPOVĚĎ:
Podle § 47, odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém platí, že: Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.
Jestliže jste stále občankou České republiky, můžete podat žádost o rozvod u českého soudu. Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice. Nelze-li uvedeným způsobem místně příslušný soud určit (protože jste neměli společné bydliště v České republice), je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
To, jakým způsobem bude soud probíhat, záleží na tom, zda půjde o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou) nebo rozvod sporný. Pokud máte děti, budete se muset před samotným rozvodem dohodnout na péči o ně, na výživném apod. Dále je zapotřebí se dohodnout na vypořádání společného jmění manželů. Pokud se na těchto zásadních věcích s manželem dokážete dohodnout, můžete jít cestou nesporného rozvodu. Jestliže se na zásadních věcech nedohodnete, budete muset absolvovat nesporný rozvod, který je časově i finančně mnohem náročnější a pro manžele také nepříjemnější – soud při něm totiž zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Při sepisování návrhu na rozvod manželství doporučuji využít služeb advokáta. Advokátem se můžete nechat zastupovat také u soudu, takže není nezbytně nutné, abyste s manželem byli při soudním řízení osobně přítomni.
__
-
Chtěl bych se zeptat jak můžou ovlivnit dluhy, které jsem si udělal za svobodna (kolotoč půjček a mikropůjček), majetek mé budoucí manželky?
Aktuálně mám několik půjček (celkem cca 250.000 Kč), které refinancuji do jedné, Nemám žádné exekuce. S přítelkyní se chceme za necelý měsíc vzít a proto bych se rád dozvěděl, co tento dluh může znamenat do budoucna.
Pokud by se stalo, že bych dluh neplatil, může moje budoucí manželka přijít o majetek nabytý po svatbě? Může být zabaven její majetek nabytý před svatbou (byt)? S dluhy souvisí i případné vedení mé osoby v registrech dlužníků. Může případně toto nějak ovlivnit naše budoucí manželství? Třeba žádost o hypotéku - i kdyby o ní žádala jen moje manželka sama? Měla by v tomto případě nějaký smysl předmanželská smlouva? Mohla by manželku ochránit před případným zabavením majetku? Je nutné tuto smlouvu uzavřít před svatbou, nebo to lze i během manželství? Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste šel do manželství s dluhem, který by byl následně vymáhán exekučně, může exekutor zabavit i majetek, který jste získali po svatbě. Manželčin majetek nabytý před manželstvím postihnout nemůže. Doporučovala bych ale v případě reálné hrozby, že tato situace nastane, uzavřít předmanželskou smlouvu a vyloučit úplně vznik SJM po uzavření manželství. Tento krok můžete učinit i v průběhu trvání manželství tzv. zúžením SJM. Upozorňuji, že jak předmanželská smlouva, tak zúžení SJM musí být sepsány u notáře notářským zápisem. Vedení Vaší osoby v registru dlužníků může případnou hypotéku ovlivnit v tom smyslu, že pokud by bance nestačily pro účely hypotéky příjmy manželky a požadovala by další příjem, pak by se mohlo stát, že hypoteční úvěr neschválí, neboť jste jako spolužadatel a spoludlužník v registru dlužníků.
__
-
S manželem jsme se brali 04/2014. Od 09/2015 spolu nežijeme. Chceme se oba rozvést (oba souhlasíme s rozvodem). Nemáme děti ani společný majetek. Manžel má trvalé bydliště v Praze, já v Hradci Králové u rodičů a bylo tomu tak po celou dobu našeho manželství, i když jsme spolu žili v podnájmu v Praze. Ve kterém městě máme podávat žádost o rozvedení manželství? Sňatek byl uzavřen v Hradci Králové. Je vždy nutné si najmout právníka nebo lze podávat žádost i bez něj? Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Pro řízení o rozvod manželství je místně příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Předpokladem je, že v den zahájení soudního řízení alespoň jeden z manželů bydlí v obvodu tohoto soudu. Jestliže jste tedy žili společně v Praze ve stejném obvodu, kde má Váš manžel trvalé bydliště, podejte žádost k tomuto obvodnímu soudu v Praze. Nelze-li výše uvedeným způsobem místně příslušný soud určit, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení. Jestliže má manžel trvalé bydliště v jiném obvodu, než v tom, kde jste společně bydleli, pokud budete podávat návrh na rozvod Vy, podejte jej v Praze, pokud Váš manžel, musel by jej podat k soudu v Hradci Králové.
Jestliže se s manželem na podstatných věcech dohodnete, můžete jít cestou tzv. nesporného rozvodu (neboli rozvodu dohodou). Pokud navíc nemáte děti ani společný majetek, bude vše rychlejší a jednodušší. Vzory návrhu na rozvod manželství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může (ale nemusí) pomoci advokát. Není tedy nutné najmout si právníka, žádost o rozvoj můžete podat i bez něj.
__
-
Mohu vymazat otce syna z RL, když od roku 2014 neplatí alimenty (zaslal mi jen 6 plateb), zájem o syna má minimální a je závislý na pervitinu a příteli vyhrožuje skrz újmu na zdraví. Mám pocit, že je to sociopat, takže s ním není kloudná řeč. Mám především strach o syna, aby se mu při styku něco nestalo, jelikož otec syna používá injekční stříkačky. Děkuji, Jitka.
ODPOVĚĎ:
Pokud byste chtěla, aby synův otec nebyl nadále uveden v jeho rodném listě, muselo by dojít k popření otcovství. Předpokládám, že s otcem dítěte nejste manželé a že k určení otcovství tudíž došlo souhlasným prohlášením učiněným před matričním úřadem nebo před soudem. Podle § 791 nového občanského zákoníku (NOZ) může matka dítěte popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených v § 790, odst. 1 větě druhé. Lhůta pro popření otcovství ve Vašem případě je šest měsíců ode dne, kdy bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů na matrice nebo před soudem. Jestliže od souhlasného prohlášení o otcovství uplynulo více než 6 měsíců, pak už jste tuto lhůtu promeškala. Určitou možnost nabízí ještě § 792 NOZ, který říká, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Můžete tedy zkusit podat k soudu návrh (žalobu) na popření otcovství a odvolávat se na § 792 NOZ. Vzory takového návrhu sice najdete k dispozici na internetu, ale pokud již došlo k uplynutí popěrné lhůty, doporučuji obrátit se při sepisování návrhu (žaloby) na advokáta a nechat se jím zastupovat u soudu.
Co se týče výživného, nepíšete, zda je určeno soudním rozhodnutím nebo dohodou mezi Vámi a otcem dítěte. Pokud výživné není určeno soudně, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna návrh na určení výše výživného. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Pokud je výživné určeno soudním rozhodnutím, můžete na otce dítěte jednak podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy a můžete dlužné výživné také vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud ale otec dítěte není zaměstnaný a nemá žádné příjmy ani majetek, je možné, že dlužné výživné nevymůžete. Vyživovací povinnost může přejít i na prarodiče dítěte, ale to platí tehdy, když otec dítěte nemůže (například ze zdravotních důvodů) najít zaměstnaná a tudíž platiti výživné, nikoliv tehdy, kdy výživné platit nechce a vyživovací povinnosti se vyhýbá. Soudní řízení je navíc v takovém případě vedeno proti všem prarodičům, takže by výživné na Vašeho syna mohlo být vyměřeno i Vašim rodičům.
Jestliže máte obavy o synovo bezpečí a zdraví v době, kdy se stýká s otcem, můžete na to upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Ta může celou situaci prošetřit a případně podniknout kroky k nápravě.
__
-
Babička chce své plnoleté vnučce poslat na účet banky finanční částku cca 400.000 Kč. Platí se z této transakce nějaké poplatky, nebo daň? Děkuji Vám. Hana.
ODPOVĚĎ:
Dar od příbuzného v linii přímé je osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3, písm. c), bod 1 Zákona o daních z příjmů. Vnučka nebude platit žádnou daň, ani nebude tento příjem uvádět do přiznání k dani z příjmů.
__
-
Od 09/2017 budu pracovat pro singapurskou firmu, která mě bude vysílat na lodě, kde budu pracovat jako technik (ne lodní doprava). Budu pracovat 8 týdnů a 8 týdnů budu mít volno, kdy plánuji cestovat po světě. Vždy mi bude vystavena pracovní smlouva na 8 týdnů. V ČR se nebudu zdržovat. V ČR mám pouze rodiče. Dosud pracuji a žiji ve Francii, kde platím veškeré daně a soc. a zdrav. pojištění. Takže zatím jsem daňovým residentem ve Francii, ale od září už nebudu. Chci se zeptat, zda po mě finanční úřad bude něco chtít, když netrávím 183 dní v roce v ČR, ale žádný doklad o tom, že mám jinde daňový domicil nebudu mít. Dosud jsem odhlášen, protože v ČR nežiji. Plánuji se vrátit po dvou letech a nechtěl bych pak něco doplácet apod. A dodatečný dotaz, pokud bych tedy daně z příjmu měl platit v ČR, musím také platit soc. pojištění, když v ČR nežiju? Zdravotní poj. mi zaměstnavatel bude platit, když budu pracovat, když nebudu plánuji si platit cestovní pojištění. Budu rád za jakoukoliv pomoc. Hezký den.
ODPOVĚĎ:
Co se týče zdravotního pojištění, za dobu, kdy budete mít uzavřenou se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, by za Vás měl pojistné na zdravotní pojištění odvádět Váš zaměstnavatel. Dobu, kdy nebudete zaměstnán (nebudete mít uzavřenou pracovní smlouvu), můžete pokrýt uzavřením cestovního pojištění.
Pokud jde o sociální pojištění, platí zde obecné pravidlo, že budete podléhat právním předpisům státu, na jehož území budete činnost vykonávat. To znamená, že pokud budete vykonávat výdělečnou činnost v Singapuru nebo jinde v zahraničí, nebudou se na Vás již vztahovat české právní předpisy sociálního zabezpečení, ale budete podléhat právním předpisům dané země. Pokud tedy nebudete pracovat v ČR nebo nebudete mít jako místo výkonu práce uvedenou Českou republiku, nemusíte v ČR hradit sociální pojištění.
Jako daňový nerezident ČR máte povinnost v ČR zdaňovat pouze příjmy ze zdrojů na území ČR. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 22 Zákona o daních z příjmů (např. příjmy z prodeje nemovitosti nacházející se v ČR atd.). Dle Vámi uváděných informací se domnívám, že v ČR nemáte povinnost příjmy ze zahraničí zdaňovat. Pokud by finanční úřad chtěl prokázat, že jste daňovým nerezidentem, můžete doložit např. pracovní smlouvu, doklady o ubytování a jiné důkazní prostředky, které budete mít k dispozici.
_
-
Dovolte mi Vás požádat o Váš právní názor na situaci, v níž jsem se v zaměstnání ocitla. Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V září 2012 se mnou byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě, kterým se přeřazuji z funkce PR koordinátora na funkci účetní, a to po dobu rodičovské dovolené kolegyně (nebylo v něm přímo uvedeno datum ukončení přeřazení, jen obecně po dobu rodičovské). Kolegyně po rodičovské nastoupila zpět, ale už se vědělo, že to bude jen na několik měsíců a následně nastoupí na druhou mateřskou a rodičovskou, a po mě zaměstnavatel chtěl, abych ji nahradila i podruhé. Mě byla tedy přidělována i po dobu mezi jejími dvěma mateřskými / rodičovskými dovolenými jiná účetní práce a ve chvíli, kdy kolegyně nastoupila druhou mateřskou, převzala jsem opět její náplň práce. Nic dalšího kromě prvního převedení v září 2012 mi nebylo k podpisu předloženo. Kolegyně se z druhé mateřské vrátila v polovině letošního května a já ji nyní zaučuji. Jde nyní o to, jestli jsem účetní či jestli jsem se po návratu kolegyně automaticky stala opět PR koordinátorkou. Má původní pozice byla kvůli reorganizaci PR oddělení už zrušena, byla bych tedy velice pravděpodobně nadbytečná a bylo by to na regulérní výpověď z nadbytečnosti, kterou já bych přivítala. Domnívám se, že by to bylo pro mě nejjednodušší řešení, protože vzhledem k tomu, že mi bylo ze strany jednoho nadřízeného už i vyhrožováno vytýkacími dopisy a špatným referencemi, sjednotit se na dohodě o ukončení pracovního poměru dle podmínek, které si představuji, by bylo pro mě značně psychicky náročné.
Slyšela jsem ale i názor, že protože mi byly i po návratu kolegyně (a už je asi v tom případě jedno, jestli z první či druhé mateřské) přidělovány i nadále úkoly v rámci pozice účetní, převedení na jinou pozici se z dobu určité, tedy po dobu rodičovské, změnilo automaticky na dobu neurčitou. Byly bychom tu tedy na jedno místo účetní dvě, ale důvod pro výpověď z nadbytečnosti by to nebyl. To, že jsem účetní, odůvodňuje zaměstnavatel tím, že je to stejné jako v případě smlouvy na dobu určitou - když zaměstnavatel po jejím skončení přiděluje práci, stává se ze smlouvy na dobu určitou automaticky smlouva na dobu neurčitou. Předem děkuji za radu a srdečně zdravím, Uršula.
ODPOVĚĎ:
Taková situace není žádným právním předpisem řešena. Podle mého názoru došlo dodatkem ke změně pracovní smlouvy, konkrétně ke změně druhu vykonávané práce. Tato změna byla časově ohraničena. Výkon tohoto druhu práce proto skončil návratem kolegyně z rodičovské dovolené.
Názor, že dalším výkonem práce účetní došlo ke změně trvalé je dle mého názoru nesprávný. Tento postup se uplatňuje v případě smlouvy na dobu určitou, kdy následně dochází ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou.
Vy však již smlouvu na dobu neurčitou máte uzavřenu. Druh práce takovýmto způsobem nemůže být změněn. V tuto chvíli by proto mělo platit původní ujednání a Vy byste měla vykonávat práci PR koordinátora.
__
-
Pokud lékař chybně (neúmyslně) vyplní pojistnou událost za pracovní úraz (Bolestné a Ztížení společenského uplatnění), může pojišťovna požadovat zpět vyplacené pojistné plnění? Nebo je nějaká promlčecí doba? Děkuji za odpověď,
Jiří.
ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz není možné dát jednoznačnou odpověď, neboť roli v této souvislosti hraje několik dalších faktorů.
V první řadě je podstatné, kdo vypracování předmětného lékařského posudku inicioval (zda poškozený zaměstnanec, jeho zaměstnavatel či pojišťovna). Dále je velmi důležité, zda si byl poškozený zaměstnanec či zaměstnavatel vědom toho, že se lékař dopustil chyby (v případě úmyslného neupozornění pojišťovny na chybu v lékařském posudku by bylo možné uvažovat dokonce o vzniku trestní odpovědnosti za trestný čin podvodu či pojistného podvodu).
Dle znění dotazu však předpokládám, že máte spíše na mysli situaci, kdy se lékař dopustí chyby, aniž by si toho kdokoli všiml, přičemž na základě chybného lékařského posudku je následně poškozenému zaměstnanci vyplacena vyšší náhrada (za bolest a ztížení společenského uplatnění), než na jakou mu vznikl nárok. Ta část náhrady, která byla poškozenému zaměstnanci vyplacena bez existence jeho nároku, by mohla být považována za bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení by byl poškozený zaměstnanec povinen. V této souvislosti je však nutné poukázat na § 2995 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby (zde poškozeného zaměstnance), vydá je ochuzenému (zde pojišťovně), jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný. Jelikož žádná z těchto podmínek by (jak předpokládám) nebyla splněna, nebyl by poškozený zaměstnanec povinen k vrácení bezdůvodného obohacení (které ostatně přijal v dobré víře).
Na straně chybujícího lékaře by samozřejmě vznikla odpovědnost za škodu, kterou pojišťovna utrpěla vyplacením vyšší částky, než jaká poškozenému zaměstnanci ve skutečnosti náležela (náhrady za nesprávně vyplacené pojistné plnění by se tak pojišťovna domohla po lékaři, nikoli po poškozeném zaměstnanci).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
-
Prosím o odpověď na dotaz přítele. S manželkou se rozvádíme, do SJM patří rodinný dům, který jsme postavili v manželství. Předmanželskou smlouvu nemáme. Koupi i stavbu rodinného domu jsem vlastně z většiny (až na nějakých pár desítek tisíc) financoval já z peněz, které jsem získal prodejem chaty, kterou mi daroval děda ještě před uzavřením sňatku, a také z finančních darů od mých rodičů. Celkem se mohlo jednat o víc jak 1.500.000 Kč. Stavbu jsem prováděl svépomocí. V dnešní době má ale nemovitost hodnotu možná ke 4.000.000 Kč. Má manželka právo na polovinu současné hodnoty nemovitosti při vyrovnání SJM, i když stavbu nefinancovala (byla v době stavby na mateřské dovolené - celkem 8 let)? Jak by postupoval soud při rozdělení majetku v případě sporného rozvodu? Děkuji. S pozdravem, Nina.
ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v SJM, pak by byla v rámci soudního řízení dělena na půl, tedy pokud by nemovitost zůstala ve vlastnictví jednoho, tento by druhému musel vyplatit polovinu tržní hodnoty nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Pokud jste ale do nemovitosti investoval výlučně své prostředky, které součástí SJM nebyly, máte právo tyto investice požadovat zpět, tj. Váš podíl by se o tuto částku navýšil. Je ale třeba tyto "vnosy" do nemovitosti prokázat, pouhé tvrzení nestačí. A právě v prokázání bývá nejčastěji u soudu problém, protože tok peněz mnohdy prokázat nelze, zvlášť pokud je to doba např. před dvaceti lety, kdy ještě nebylo tak běžné vše hradit prostřednictvím bankovních převodů. A tedy pak nelze započíst tyto neprokázané investice ve Váš prospěch.
__
-
Nechala jsem udělat novou elektroinstalaci a rozvaděč pro SDH. Na místě jsem se já a 2 členové SDH ústně domluvili s elektrikářem na 10.000 Kč. Při konečném vyúčtování žádá částku 13.000 Kč s tím, že on mluvil o ceně bez daně a byla tam nějaká práce navíc. Je ústní dohoda platná? Byl povinen nás informovat, že je jeho cena bez daně? Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Smlouvu je samozřejmě možné uzavřít také ústně. V případě soudního sporu ji jste rovněž schopni svědecky prokázat.
Nebylo-li nic sjednáno o DPH, pak obecně platí, že se jedná o konečnou cenu a že sjednaná cena je včetně této daně. Opět by se v případě sporu muselo prokazovat, že smluvní ujednání bylo v tomto duchu.
Pakliže byla sjednána pevná částka za provedené práce, pak zhotovitel nemůže požadovat zvýšení ceny kvůli vícepracem. I pokud by byla cena určena odhadem, pak by Vás o navýšení musel informovat předem. Nárok na zvýšení ceny tedy není dán.
V každém případě uhraďte částku 10tis Kč, abyste ohledně ní nebyly v prodlení s placením. Kvůli zbylým 3 tisícům předpokládám nebude protistrana zahajovat soudní spor, zejména z důvodu nejisté důkazní situace.
__
-
Na co si dát pozor ve smlouvě při prodeji bez/s realitkou? Jak lze ošetřit smlouvou skryté vady NZ 5 let odstoupení, aby si něco nevymysleli fiktivně a byt nám nevrátili za 5let? Pokud nepůjdou peníze na účet před podpisem, co je pak nejbezpečnější a levná úschova? V bance dost drahá! U právníka z velké 10 let + fungující realitky bezpečně? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
V obou případech doporučuji smlouvy konzultovat s advokátem, a to i když budete používat smlouvy od realitní kanceláře. Nechte zkontrolovat také zprostředkovatelskou smlouvu.
Pokud jde o skryté vady, pak jediným řešením minimalizace rizik je nechat byt důkladně zkontrolovat odborníkem a mít o tom písemný protokol, který rovněž předáte kupujícímu. Případně trvejte na tom, aby si kupující byt sám nechal odborně zkontrolovat a chtějte kopii protokolu.
Pro Vás jako prodejce bude v kupni smlouvě stežejní způsob a lhůty úhrady kupní ceny. Úschovu nedoporučuji dělat u RK, ale pouze u advokáta, nebo u notáře.
__
-
Jsme spolek zahrádkářů, zahrady jsou oploceny. Oplocení je v majetku zahrádkářského spolku. Zahrádky jsou v osobním vlastnictví jednotlivých členů. Uličky mezi jednotlivými zahrádkami a hlavní cesta je majetkem města. Město se o tyto prostory nestará a my bychom chtěli získat tyto cesty do vlastnictví spolku, abychom v případě potřeby mohli provádět potřebnou údržbu a práce, jelikož v těchto prostorech je uloženo potrubí pro užitkovou vodu k zalévání zahrádek, drenážní potrubí, které je už nefunkční a potřebuje rekonstrukci. Jelikož jsme spolek nevýdělečný, musíme dobře hospodařit z peněz a na zakoupení pozemků se nedostává. Můžete nám poradit, jak získat tyto pozemky co nejlevněji, případně za symbolickou korunu. Děkuji, Jakub.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude záviset pouze na městu, zda na spolek pozemky převede. Písemně se se žádostí o převod obraťte na majetkový odbor města, kdy uveďte důvody pro převod. Pokud by žádosti nebylo vyhověno, obraťte se na radu a starostu města, případně zkuste záležitost nadnést na zasedání zastupitelstva.
__
-
Bratr má s klientem sepsanou nájemní smlouvu, předmětem nájmu je auto. Smlouva a doklad o platbě byly předány pojišťovně, která bude nájemné proplácet. Pojišťovna ho upozornila, že jsou na ní chybně uvedeny smluvní strany. Bratr sebe napsal jako nájemce a klienta jako pronajímatele. Potřebovala bych vědět, jaký je vhodný způsob na opravu takové chyby? Doba trvání nájmu už skončila, celý problém se řeší kvůli pojišťovně. Děkuji, Zlata.
ODPOVĚĎ:
Sepište dodatek smlouvy, ve kterém uvedete, že došlo k záměně smluvních stran a že v tomto smyslu docházi ke změně smlouvy.
__
-
Ráda bych věděla, zda je možné, aby mi masérka nevrátila mou zálohu? Mám problémy s krční páteří, a proto jsem v lednu začala chodit na zdravotní masáže k masérce, která si vyžádala zálohu ve výši několika tisíc Kč. Na masáže jsem šla celkem 3x, bohužel nebyly pro mě vůbec přínosné. Masáže jsem chtěla ukončit a po masérce jsem žádala vrácení mé nevyčerpané zálohy. Bohužel, ta je odmítá vrátit, prý jsem podepsala, že nevyčerpaná záloha je nevratná. Nikdo mě o tom neinformoval. Osobně mi to připadá nefér. Je možné takto o mé peníze přijít? Moc děkuji za odpověď. Lenka.
ODPOVĚĎ:
Bez textu toho, co jste měla podepsat není možné věc náležitě posoudit. Nicméně mám za to, že by vám nevyčerpaná záloha měla být vrácena. Takové ujednání, které opravňuje masérku nevrátit zálohu lze považovat za nepřiměřené, a takové je ve spotřebitelských smlouvách zakázané. Jak sama uvádíte, musela byste navíc být s tímto seznámena.
Nyní doporučuji se obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu, kde rovněž získáte právní posouzení případu. Masérka také uvidí, že spor řešíte, a je možné, že zálohu dobrovolně vrátí. Pokud by toto nepomohlo, budete se muset obrátit s žalobou k soudu. V tom případě bych doporučil vyhledat pomoc advokáta.
Více informací a možnost online podání návrhu na mimosoudní řešení sporu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
__
-
Dne 29.8.2016 jsme uzavřeli s projektantem smlouvu na vyhotovení projektu rodinného domu. Ve smlouvě uvedeno, že projekt bude zpracován do 12 týdnů. Odstoupili jsme od smlouvy o dílo za překročení trojnásobné doby k vyhotovení. Odstoupení bylo zasláno dopisem doporučeně s dodejkou. Žádná reakce ze strany projektanta. Zaslána předžalobní výzva stejným způsobem. Projektant oba dopisy hned převzal, vše ignoruje, námi uhrazenou zálohu nevrací. Shrnutí práce projektanta: Projektant s námi sdílí přes disk na internetu rozpracované projekty, nechal vyhotovit radonový průzkum (nebylo řešeno přímo na místě stavby - nejsou zde vypovídající údaje o našem pozemku), výškopis - špatně čitelné údaje a postrádá důvěryhodnost změřených údajů; hydrogeologický průzkum - ignorován požadavek na zřízení studny, tedy budeme muset nechat vyhotovit znova a nemáme také důkazy, že byl skutečně dělán na našem pozemku. Máme v této situaci právo na náhradu celé zálohy? Nebo má nárok na uhrazení části za vykonanou práci? Máme šanci plně vyhrát spor a nárok na náhradu nákladů? Děkuji. Olga
ODPOVĚĎ:
Dle Vámi popsaných informací mám za to, že máte nárok na vrácení celé zálohy a šanci na úspěch v soudním sporu poměrně vysokou. V případě soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta, který důkladně před podáním žaloby posoudí všechny podklady.
Před podáním žaloby doporučuji obrátit se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Řízení je zdarma a rovněž zde získáte právní posouzení případu. Protistrana také uvidí, že situaci řešíte, a je možné, že zálohu vrátí. Vice informací a možnost elektronického zahájení řízení naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
__
-
05/2017 koupen diamantový prsten, hl. kámen diamant 1 ks a ostatní kameny brilianty 6 ks. Společnost sídlí v Německu, ale prsten kupovaný na e-shopu s cz doménou. Po dodání jsem nechal prověřit v ČGL. Hl. diamant v pořádku, ale všech 6 ks briliantů má čistotu o několik tříd horší. V případě reklamace/odstoupení se prsten zasílá do Německa. Chtěl bych slevu z ceny produktu, mám na to právo? Může společnost odmítnout a chtít reklamaci vyřídit jiným způsobem? Jak se určuje velikost slevy z ceny? Mám právo na proplacení faktur z ČGL za prověření prstenu? V případě odstoupení/reklamace platí dopravu do Německa obchod? Jakým způsobem se náklady na dopravu uhradí a to před nebo po odeslání? Odpověď obchodu byla, že mohu odstoupit od smlouvy, jen v případě, že jsem neporušil "pečeť" na prstenu (plastové kolečko spojené provázkem s prstenem). Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Odstoupit můžete nezávisle na stavu pečetě za situace, kdy se ze strany prodejce jedná o vadné plnění.
Primárně je na Vás, jakým způsobem budete chtít vyřídit reklamaci. Je tedy možné požadovat slevu z kupní ceny. Určení výše slevy bude poměrně obtížné, měla by odpovídat rozdílu původní ceny a ceně, za kterou by se prsten ve zjištěné kvalitě běžně prodával. Toto by s jistotou určil soudní znalec. Při uplatnění reklamace slevu vyčíslete a pokud by s ní prodejce nesouhlasil, nechte prsten ocenit a požadujte také náklady za ocenění.
Náklady za dopravu při oprávněné reklamaci bude hradit prodejce. Náklady by měl uhradit až následně po té, co mu je vyúčtujete. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadné plnění a porušení smlouvy, požadujte také náklady za prověření prstenu.
Pokud se s prodejcem nedohodnete, doporučuji se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum, které pomáhá řešit mezistátní spory spotřebitelů. Více informací naleznete zde:
http://www.evropskyspotrebitel.cz
__
-
Chci se jen ujistit – koupili jsme v jednom z českých obchodů se židlemi (TON) lakované židle na míru. Bohužel, po cca půl roce běžného užívání kvůli větší vrstvě barvy na místě, kde se potkává podsedák a opěradlo, začala barva praskat. Reklamace proběhla vybroušením a přelakováním, ale vada se na 99% bude opakovat (nevyloučili to ani technici). Je potřeba v takovém případě čekat tzv. na třikrát a dost? Nebo je možnost odstoupit od kupní smlouvy už nyní? Vím, že odstoupit od smlouvy jde v případě, „Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady“. Vada sice odstranit jde, ale s velkou pravděpodobností se bude opakovat (jen záleží na tom, kdy). Děkuji a zdravím, Lukáš.
ODPOVĚĎ:
Primárně budete mít právo na odstranění vady, tedy na opětovnou opravu vady. Odstoupit od smlouvy tak budete moci skutečně až při třetím výskytu stejné vady, a to dle ust. § 2169 odst. 2 občanského zákoníku, které zní:
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Právo odstoupit pro opakovaný výskyt stejné vady vzniká při třetím výskytu takové vady.
__
-
Mám dva dotazy u reklamaci zboží v záruční lhůtě.
1. Musí prodejce při přijímání daně věci popsat i její stav převzetí? Včetně jasného popisu závady? Pokud nepopíše musí on dokazovat zda zboží mělo / nemělo např povrchové vady? Mám papír s razítkem od prodejce kde je uvedeno: typ reklamovaného výrobku - věc indukční plotýnka, popis jen převzato do reklamace, moje a jeho adresa, datum, razítko, podpis.
2. Reklamoval jsem indukční plotýnku dne 09.05.2017 dnes (15.06.2017) je 15.06.2017 a
reklamaci mi prodejce stále nevyřídil. Rozumím postupu (lhůta 30 dnů), ale tento prodejce mi už jednou stejné zboží reklamoval měsíc a půl, já ho stejně převzal. Nyní se situace opakuje. Tehdy se vymluvil, že už zboží tam dávno leželo, ale nedalo se mi dovolat. Nesmysl, jelikož jsem s prodejcem od začátku reklamace používal pro komunikaci email včetně přidání telefonu. Zajímavé bylo, že po uplynutí 30-ti dnů se mi jeden den nedovolal ale dokázal poslat sms. Nyní mám jeho číslo i email. Teď jaký je vhodný postup pro vrácení peněz? Ozvat se mu že chci vrátit peníze a nebo počkat až mě kontaktuje sám a bude se opět vymlouvat? Pravděpodobná výmluva bude: přijaté zboží neslo povrchové vady - zamítnutí reklamace a nebo nešlo se dovolat zákazníkovi.
Děkuji předem za odpověď. Ladislav
ODPOVĚĎ:
Prodejce překročil zákonnou lhůtu pro reklamaci, kdy je s tímto překročením spojeno právo odstoupit od smlouvy a právo požadovat vrácení peněz. Lhůta neplatí, pokud jste se s prodejcem dohodl na delší lhůtě (což by mělo být uvedeno v reklamačním protokolu). O vyřízení reklamace musíte být do uplynutí lhůty prokazatelně vyrozuměn, argumentace prodejce o nemožnosti dovolání se proto nemůže obstát, pokud na Vás měl rovněž email a neprokáže, že Vám byla sms odeslána. Rovněž není relevantní, zda byla plotýnka poškrábána, či zda měla jiné vady, jedná se o poškození běžným užíváním a jde k tíži prodejce, že reklamaci nevyřídil.
Písemně proto odstupte od smlouvy a požadujte vrácení peněz, které jste za plotýnku uhradil. Odstoupení zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou na adresu prodávajícího. Odstoupení rovněž zašlete prodejci emailem.
V písemném odstoupení dále prodejce upozorněte, že se nevyřízením reklamace v zákonné lhůtě dopustil správního deliktu dle zákona o ochraně spotřebitele, za který mu hrozí pokuta až 3 mil. Kč, a že rovněž zvažujete podání podnětu k České obchodní inspekci k prověření tohoto deliktu. Toto by ho mělo přimět k vrácení peněz s tím, že by se vyhnul případné pokutě. Upozorňuji však, že nemůžete v dopise vyhrožovat, tedy napsat, že pokud nevrátí peníze, obrátíte se na ČOI. V tomto by mohl být spatřován trestný čin vyhrožování a celá záležitost by se mohla obrátit proti Vám.
Pokud Vám peníze vráceny nebudou, obraťte se ve shora uvedeném smyslu na Českou obchodní inspekci s podnětem na zahájení správního řízení pro spáchání správního deliktu.
Dále zahajte mimosoudní řešení sporu, které rovněž řeší ČOI, více informací včetně možnosti elektronicky zahájit řízení lze nalézt zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by ČOI nepomohla s vyřešením případu, resp. by prodejce dobrovolně nevrátil kupní cenu, pak se budete muset obrátit na soud se žalobou. V tomto případě doporučuji využít služeb advokáta, kdy náklady za právní zastoupení v zákonné výši by pak hradila strana, která spor prohraje.
__
-
A. Problém se týká bytového družstva (BD). Ve stanovách BD je následující článek:
Čl. 53 Zákaz konkurence člena představenstva
1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného.
2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva.
3) Člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za družstvo.
4) Člen představenstva informuje předem družstvo o okolnostech podle odst. 2 (§ 710 zákona č. 90/2012 Sb.).
Předsedou BD se nedávno nechal zvolit podnikatel, který podniká, je jednatelem s. r. o. a v předmětu podnikání je uvedeno: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Dotaz zní: Může tento podnikatel vykonávat funkci předsedy BD?
B. Druhý dotaz, pokud mohu mít se týká následujícího.
Tento podnikatel si přivedl/resp. si vodí na schůzi BD advokáta a do zápisu ze schůze nechává zapsat (připravuje odkup 2 bytů a opravy domu za získané peníze) – řízením schůze je pověřen JUDr. XXX.
Domnívám se resp. bylo mi řečeno, že řízením schůze nemůže být pověřena cizí osoba a to ani právník. Je tomu tak?
Pozn. Před rokem byl na schůzi přítomen jiný advokát, který prohlásil, že schůzi řídit nebude a že bude pouze pořizovat zápis. Možná právě proto vyměnil předseda advokáty.
Pro doplnění informací k dotazu uvádím, že předmětem činnosti BD je:
pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor včetně poskytování základních služeb spojených s pronájmem a údržbou bytového a nebytového fondu. Domnívám se, že s ohledem na čl. 53 zejména odst. (1) a (2) nemůže činnost předsedy vykonávat jednatel společnosti s ručením omezeným. Domnívám se také, že v seznamech oborů činnosti "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živn. zákona" je řada oborů, které kolidují s čl. 53. Ten se mj. nyní také "pustil" do prodeje bytů, organizování oprav domu - vybral firmu, kterou zná a ostatní nabídky nevzal v úvahu. Děkuji za odpověď. Václav.
ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem se plně ztotožňuji, jelikož je pravdou, že s předmětem činnosti BD může náplň některých živností, které se podřazují pod "výrobu, obchod a služby neuvedené.", být ve střetu zájmů. Teoreticky je možné, že si takový podnikatel může pro své podnikání z BD udělat výdělečný podnik. Řízením schůze v žádném případě nemůže být pověřena třetí osoba, ani právník, toto je v kompetenci představenstva. Nezbude Vám, než zvážit podnět na odvolání předsedy BD.
__
-
Rád bych se prosím zeptal, jak se mám bránit svůj pozemek proti sousedově elektrické přípojce. Problém je následující: Na dvou sousedících pozemcích jsou postaveny 2 chaty. Jednu vlastním já a druhou můj bratr (bohužel vztahy jsou špatné). Přes mojí zahradu vede jeho soukromá elektrická přípojka k jeho chatě. V současné době (už cca 4 roky) je však přípojka nefunkční, protože je prý porucha na mé zahradě. Před těmi cca 4 roky proběhlo ohledně nefunkčnosti el. přípojky místní šetření stavebního úřadu s účastí obecního úřadu. Výsledek byl, že bratr si může bez problémů vést kabel na svůj pozemek podél cesty, mimo můj pozemek a obec s tím souhlasí. Dosud tak ale neučinil. Já přitom nemám žádné věcné břemeno ohledně toho kabelu. Kabel přes mojí zahradu vede cca 30 let, kdy žili ještě rodiče a byla to má dobrá vůle, že jsem k tomu tenkrát svolil. Bratrova chata byla dříve chatou rodičů, kteří mu jí dali. Nyní někdo bratrovi poradil, že se má znovu obrátit na stavební úřad a ten že mně nařídí, abych kabel zpřístupnil (tj. kopání na zahradě). Moje argumenty jsou tyto:
1) Nemám věcné břemeno.
2) Stavební úřad již jednou rozhodl (místní šetření před cca 4 roky) a nemůže ve stejné věci rozhodovat podruhé.
3) Kabel je můj (před cca 30 lety jsem ho rodičům kupoval), ale dokázat to nemohu.
Stačí mně tyto argumenty? Musí vést kabel přes mou zahradu, když může bez problémů vést mimo mou zahradu a délka obou tras je cca stejná?
Velmi děkuji předem za odpověď a jsem s pozdravem, Marcel.
ODPOVĚĎ:
Rada, kterou Váš bratr obdržel, je v podstatě správná, řešení nastalé situace však nemusí být zdaleka tak přímočaré, jak si ho Váš bratr patrně představuje.
V první řadě je nutné vycházet z § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;
- žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Občanský zákoník tedy výslovně počítá s tím, že vstup na sousedův pozemek má být umožněn za přiměřenou náhradu, přičemž soused není povinen vstup na svůj pozemek připustit, pokud jeho zájem na nerušeném výkonu vlastnického práva k vlastnímu pozemku převyšuje zájem souseda-stavebníka na provedení stavebních úprav (právě toto ustanovení, formulované v druhé odrážce výše, se na Váš případ vztahuje).
Dle občanského zákoníku je tedy Váš bratr primárně povinen pokusit se s Vámi o dohodu na vstupu na Váš pozemek a nabídnout Vám za to přiměřenou náhradu. Svému bratrovi můžete při této příležitosti sdělit, že se domníváte, že Váš zájem na nerušeném užívání Vašeho pozemku převyšuje jeho zájem na opravě vadné elektrické přípojky.
Není-li dohoda mezi sousedy možná, přichází v úvahu aplikace příslušných ustanovení stavebního zákona. Konkrétně dle § 141 stavebního zákona platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle první odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Pakliže tedy mezi Vámi a Vaším bratrem nedojde k dohodě ve smyslu shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku, bude Váš bratr oprávněn iniciovat zahájení správního řízení dle stavebního zákona. Do tohoto správního řízení (jehož účastníkem samozřejmě budete) Vám doporučuji soustředit veškerou Vaši obranu.
Co se týče Vámi zmíněných argumentů:
a/ Neexistence věcného břemene:
Bylo-li vedení elektrické přípojky Vaším pozemkem z Vaší strany dříve odsouhlaseno, nachází se tato přípojka ve Vašem pozemku oprávněně. Pro vedení elektrické přípojky cizím pozemkem je samozřejmě nejvhodnější zatížit tento pozemek věcným břemenem (resp. služebností inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), elektrická přípojka však může být oprávněně vedena cizím pozemkem i pouze na základě souhlasu vlastníka tohoto pozemku.
Svůj souhlas s vedením elektrické přípojky Vaším pozemkem můžete samozřejmě odvolat. V takovém případě by však byl Váš bratr povinen elektrickou přípojku z Vašeho pozemku odstranit, tedy rozkopat Vaší zahradu, o což, jak předpokládám, zájem nemáte.
b/ Minulé rozhodnutí stavebního úřadu:
Pokud stavební úřad provedl na Vašem pozemku v minulosti pouze místní šetření, předpokládám, že žádné rozhodnutí v této věci nevydal (nanejvýš konstatoval stávající stav a doporučil jeho řešení). Bylo-li tomu skutečně tak, jak předpokládám v předchozí větě, může stavební úřad v této věci rozhodnout i nyní.
c/ Vlastnictví kabelu:
Pokud nejste schopen prokázat, že elektrickou přípojku, resp. kabel, jste v minulosti kupoval Vy, je tento argument prakticky nepoužitelný.
V rámci řízení, které stavební úřad zahájí (pokud ho bude Váš bratr iniciovat) především namítejte hrubý nepoměr mezi bratrovým zájmem na opravě elektrické přípojky (což je problém, který Váš bratr několik let neřešil) a Vaším zájmem na nerušeném užívání Vašeho pozemku. S přihlédnutím ke skutečnosti, že Váš bratr může vést mimo Váš pozemek novou elektrickou přípojku, aniž by tato trasa byla delší než trasa stávající, by měl stavební úřad dospět k závěru, že zahájení výkopových prací na Vašem pozemku je natolik citelným zásahem do Vašeho vlastnického práva, že nemůže převážit Vaše právo na nerušeném užívání Vašeho pozemku. Pokud oprava stávající elektrické přípojky i zbudování nové elektrické přípojky obnáší přibližně stejný rozsah výkopových prací, neměl by stavební úřad svolit k tak citelnému zásahu do Vašeho vlastnického práva k Vašemu pozemku. Můžete rovněž namítnout, že podmínky pro autoritativní rozhodnutí stavebního úřadu nejsou splněny, neboť Váš bratr se nepokusil se s Vámi na vstupu na Váš pozemek dohodnout. Tyto argumenty, stejně jako argument o neexistenci věcného břemene (byť se jedná o argument sporný) písemně sdělte stavebnímu úřadu (stavební úřad bude povinen k nim při svém rozhodování přihlédnout, resp. se s nimi vypořádat).
Případnou obranu proti bratrovu postupu by bylo možné vést i prostředky soukromého práva (podáním návrhu na vydání předběžného opatření a následně podáním žaloby), v současné chvíli je však podstatnější soustředit se na správní řízení, které Váš bratr možná iniciuje.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
-
Mám složitý problém. V roce 2006 jsem se vdala a odstěhovala jsem se k manželovi, který vlastnil RD a tam jsme začali bydlet. Bydlela tam i jeho matka, ale bez věcného břemene, kdysi mu ten RD dala. V roce 2007 se nám narodil syn. V roce 2008 si chtěl manžel vzít hypotéku na splácení jeho a matčina úvěru a stavby vedlejšího vchodu. Jeho matka mi začala dělat problémy, psychicky mě deptat. Úvěr amerika 1.200.000 Kč se vzal v bance a zároveň mi manžel daroval půlku RD přes notáře. Po úvěru ale začal měnit názory, jednou, že se z úvěru pořídí nemovitost, potom že bude rekonstruovat garáž, a další nápady takže už tehdy mluvil o tom, ze se pořídí nemovitost. Vedlejší vchod odmítla matka. Uplynulo několik měsíců a soužití s matkou bylo natolik neúnosné, psychický teror, který řešili i sousedi s tchyní, že mě v podstatě vyhodila. Já s dítětem 1,5 měsíce odešla a z úvěru jsem pořídila byt, aby jsme měli kde bydlet, jelikož jeho matka mi hrozila likvidací a odebrání syna. Manžel o tom věděl a dokonce jsme byli dohodnuti, pokud se k sobě vrátíme byt pronajmeme. Nicméně podala jsem žádost o rozvod a řešila vše v poradně, abych zachránila manželství. Chci říct že, druhý důvod byl alkoholismus, který před svatbou zatajili s matkou a já se to dozvěděla až po svatbě. Byt, který jsem pořídila, jsem prvně chtěla napsat na sebe. Podepisovala jsem zálohu na sebe, jak se ale byt měl koupit, manžel začal vyhrožovat, že mě takzvaně vybílí a že mi všechny věci co mi rodiče narychlo koupili pro mě a syna postel, gauč atd. , že mě to odstěhuje. Proto jsem šla k místnímu právníkovi, co dělat a on poradil, abych byt přepsala na otce a já to udělala s tím, že jsem s otcem sepsala dohodu, že byt je můj. S tím, že manžel to věděl a že jsme se domluvili s manželem, že situaci která vznikla, že jí začneme řešit v poradně. Žádost o rozvod jsem stáhla vrátila se k manželovi a bylo domluveno, že byt budeme pronajímat, byt si nafotil a počítalo se s tím, že najdeme nájemce. I když já už nájemce měla, mého bratra, který sháněl byt. Jenže po 1 měsíci mě jeho matka vyhnala a vyhrožování se začalo stupňovat, to můžou dosvědčit sousedi, které taky deptala. A já odešla do bytu. Celou dobu mě psychicky deptali manžel a matka s tím, že matka byla odsouzena za stalking soudem a manžel skončil několikrát na přestupkové komisi s tím, že jsme se domluvili že žalobu za vyhrožování na manžela stáhnu, což se stalo. On v roce 2009 ovšem zažaloval mého otce návrh na vydání platebního rozkazu peníze, za které se koupil byt. S tím, že jsem to dala právníkovi a manžel po pár měsících souhlasil a stáhl žalobu na mého otce a k soudu nikdy nedošlo. A my se tedy rozvedly, majetkově vypořádali v roce 2011. Vše připravoval právník a vzhledem k tomu, že manžel nechodil do práce - alkohol, dost si napůjčoval a při vypořádání jsme zároveň prodali společně RD, mě zůstal byt a jemu asi 700.000 Kč a pohledávky a hypotéka byla prodejem zaplacena. S tím, že jsme si dali do vyrovnání, které dělal právník, že nebude po mě nic nárokovat do budoucna. A já si byt z otce přepíšu na sebe, což se stalo. Celou dobou jsem se snažila posílat nějaké peníze a nechtěla jsem první rok ani alimenty, aby na hypotéku nebyl sám tak to bylo domluveno. Do baráku jsem investovala 250.000 Kč, 60.000 Kč jsem dostala od rodiny a cca 30.000 Kč jsem dala do vybavení, které prodal. 40.000 Kč jsem měla já na knížce hotovost, kterou jsem taky nechala v RD. V roce 2016 na mě podal žalobu o vrácení daru. Můžete mi poradit, nemyslím si, že bych ho okradla a on se mnou neustále soudí alimenty, styk pořád dokola. Jinak se synem se nestýká, soud mu nařídil před dvěma lety poradnu, protože psychicky deptali syna ale on odmítl poradnu. Tchýni jsem několikrát nahlásila na policii, vždy to skončilo na přestupkovém. Prosím o radu a zhodnocení celé situace. Děkuji Stáňa.
ODPOVĚĎ:
Vaše situace je samozřejmě komplikovaná a jistě velmi stresující, ale v dotazu prakticky postrádám dotazy, na které lze právně kvalifikovaně odpovědět. Ze situace je zřejmé, že žaloba o vrácení daru nebude úspěšná, jelikož spíše on a jeho matka se vůči Vám dopouští hrubého jednání. Listiny o projednávaných přestupcích doporučuji doložit k žalobě o vrácení daru, Pokud jde o problematiku styku otce se synem a výživné, tak je to velmi nepříjemný kolotoč soudních jednání. Pokud se otec neumoudří, bohužel nezbude, než toto absolvovat, dokud nebude syn zletilý, případně v rámci řízení o styku a výživném požadovat na osobnost otce psychiatrický posudek.
__
-
Dva podíloví spoluvlastníci (sourozenci) darují nemovitost včetně RD dětem jednoho z dárců. Mohou být v darovací smlouvě sjednány pro druhého dárce, který je strýcem obdarovaných dětí a nebydlí v tomto domě, obdobné požitky jako pro výměnkáře (dárce č. 1 a jejího manžela), kteří v tomto domě bydlí, mám tím na mysli doživotní požitky jako přispět pomocnými úkony v nemoci, při úrazu či v podobné nouzi, dle potřeby zdarma zajistit dopravu k lékaři, na požádání zařizovat nákupy atd. Lze tak platně učinit jen ve smlouvě nebo i jako reálné břemeno se zápisem vkladu do KN? Pro dárce č. 1 a jejího manžela se sjednává současně s převodem nemovitosti výměnek v RD, kde oba bydlí. Pokud se v darovací smlouvě výměnek vyhradí oběma manželům výslovně včetně souhlasu s přijetím výměnku oběma manžely, musí být i manžel nedárce v darovací smlouvě uveden jako strana smlouvy tj. včetně generálií v úvodu smlouvy a podpisu na konci smlouvy? Anebo ve smlouvě vůbec nemusí manžel nedárce vystupovat jako strana smlouvy (a tedy se ani vyjadřovat) a to s přihlédnutím k § 2712 NOZ? Děkuji. František
ODPOVĚĎ:
Ano, v daném případě lze Vámi uvedené požitky sjednat i pro strýce obdarovaných, rozhodně bych doporučovala toto sjednat a detailně vymezit ve smlouvě. Pokud má být výměnek sjednán manželům, pak i manžel, který není dárcem, ve smlouvě musí být jako smluvní strana uveden, resp. bude uveden společně se svým manželem na straně výměnkáře a jeho podpis na smlouvě se vyžaduje.
__
-
Dobrý den, mám na Vás hned dva dotazy.
1. Můj tchán je zbavený svéprávnosti, je to Slovák a je na psychiatrii v Lučenci. Je to schizofrenik. Neustále telefonuje ať ho vezmeme k nám na trvalo. Mám obavy co by s toho bylo, jaké povinnosti by nám s toho plynuli a jaký je postup.
2. Žijeme v ČR s trvalým pobytem i když jsme Slováci. Já mám dceru s prvního manželství která je svěřena bývalému manželovi a žije na Slovensku-je ji 14 roků. Chceme aby dcera k nám přijela na prázdniny do ČR ale nevíme jaké potvrzení nebo povolení je nutné případně jestli ji budeme moct vzít sebou na dovolenou do Maďarska.
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Jana.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Přestěhování tchána do České republiky:
V tomto ohledu je v první řadě nutné vyřešit medicínskou stránku věci, tzn. zjistit, zda může být Váš tchán vůbec propuštěn ze zdravotnického zařízení v Lučenci a dále zjistit, zda je nutné, aby byla Vašemu tchánovi v České republice poskytována obdobná zdravotní péče (tzn. zda bude nezbytné, aby byl Váš tchán opět hospitalizován, popř. zda postačí ambulantní léčba či zda není žádná léčba nutná). V tomto ohledu komunikujte s ošetřujícím lékařem Vašeho tchána.
Pakliže bude nutné, aby byla Vašemu tchánovi poskytována v České republice nějaká zdravotní péče, obraťte se dále na zdravotní pojišťovnu Vašeho tchána a informujte se zde o podmínkách, za jakých je možné, aby byla tato zdravotní péče za Vašeho tchána hrazena slovenskou zdravotní pojišťovnou.
Pokud by Váš tchán hodlal na území České republiky pobývat více než 3 měsíce, bude nutné, aby získal potvrzení o přechodném pobytu (§ 87a zákona o pobytu cizinců), resp. bude později možné zařídit Vašemu tchánovi na území České republiky trvalý pobyt (§ 87g a násl. zákona o pobytu cizinců). V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat nutný postup s některým pracovištěm cizinecké složky Policie České republiky.
Je-li Váš tchán omezen ve svéprávnosti, bude zapotřebí, aby s jeho odchodem ze zdravotnického zařízení na Slovensku a se změnou místa pobytu souhlasil jeho opatrovník.
Podrobnější informace k jednotlivým nezbytným krokům Vám může sdělit zastupitelský úřad Slovenské republiky:
https://www.mzv.sk/web/praha
2/ Prázdninový pobyt dcery v České republice:
Bude-li Vaše dcera pobývat na území České republiky méně než 3 měsíce (což s ohledem na délku letních školních prázdnin předpokládám), nebude k jejímu pobytu žádné zvláštní povolení zapotřebí. Vzhledem k tomu, že Česká republika, Slovenská republika i Maďarsko se nacházejí v tzv. Schengenském prostoru, bude pohyb Vaší dcery na území těchto států volný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
-
Dne 30.4.2017 jsem poslala výboru SVJ reklamaci k vyúčtování služeb a nákladů za rok 2016 (domnívám se, že mi byly naúčtovány některé náklady za služby neoprávněně), ale dodnes jsem nedostala žádnou odpověď. Protože mám nedoplatek, musím jej zaplatit nebo mohu se zaplacením počkat až do té doby, než se moje reklamace vyřídí? Děkuji, Helena.
ODPOVĚĎ:
Reklamace služeb nemá odkladný účinek, to znamená, že je nezbytné vyúčtování zaplatit, i když s výší částky nesouhlasíte (v opačném případě riskujete vymáhání dlužné pohledávky s případnými
sankcemi). V případě, že poskytovatel služby Vaši reklamaci vůbec nevyřídí, máte možnost se obrátit např. na Energetický regulační úřad, který dohlíží nad dodržováním předpisů v oblasti elektroenergetiky (elektřiny, plynu). Pokud bude prodlení s vyřízením na straně výboru SVJ, teoreticky se po nich můžete domáhat náhrady škody, která Vám byla jejich liknavostí způsobena.
__
2015 jsem já (a jiné osoby) nabyl pozemků skrz darovací smlouvu. Na těchto pozemcích byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 10 let. Nyní zde probíhají "komplexní pozemkové úpravy" a já bych chtěl na části mých pozemků vybudovat lesopark a tudíž z oné části mých pozemků s nájemce vypovědět smlouvu (skrz každoroční splavování půdu a půdní eroze). V dokumentu "Pozemkové úpravy - 2. aktualizované vydání" vydané Ministerstvem zemědělství jsem se dočetl, že po pozemkových úpravách všechny nájemní smlouvy zanikají, protože zanikl původní objekt nájmu (přečíslování a scelení parcel).
Čili to by znamenalo, že po pozemkových úpravách mohu s nájemcem uzavřít novou nájemní smlouvu pouze na část pozemků, které by měli zůstat nadále ornou půdou a na druhou část pozemků bych smlouvu o nájmu neuzavíral a mohl začít s procesem projektu lesoparku (povolení od úřadů, život. prostř. , průzkumy, atd…).
Ovšem v darovací smlouvě, s kterou na mě přešla i povinnost pronajímatele a další povinnosti se píše:
Hlava V. - Další ujednání
1. V případě, že předmět nájmu - pronajaté pozemky, ať už všechny či jen některé z nich, budou dotčeny provedením pozemkových úprav dle platných právních předpisů a pronajímatel pozbude vlastnické právo k těmto pozemkům a na místo těchto pozemků nabude vlastnické právo k jiným pozemkům, dohodly se smluvní strany na tom, že předmět nájmu dle této smlouvy se automaticky změní tak, že na místo pozemků, které byli dotčeny provedením pozemkových úprav a ke kterým pronajímatel pozbyl vlastnické právo, se předmětem nájmu dle této smlouvy stanou nové pozemky, ke kterým nabyl pronajímatel vlastnické právo v rámci pozemkových úprav. Na trvání nájmu dle této smlouvy nemá vliv, pokud dojde k přečíslování pronajatých pozemků. Nastanou-li výše uvedené skutečnosti, bude to, že tyto skutečnosti nastaly, deklarováno písemným dodatkem k této smlouvě.
Má otázka zní. Je toto ujednání ve smlouvě vůči zákonu a probíhajícím komplexním pozemkovým úpravám platné a nebo tato smlouva zanikne jak se píše v METODICE o pozemkových úpravách vydaným Min. zemědělství i přes veškerou nevoli nájemce (zeměď. družstva)?
Můj postoj je takový, že bych chtěl aby tato smlouva ihned zanikla a já mohl zrealizovat projekt lesoparku. Pokud by nezanikla je možná i jiná varianta než výpovědí s 10 letou výpovědní lhůtou či oboustrannou výpovědí (nájemce / pronajímatel)?
Děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva je soukromoprávním ujednáním, tedy strany si mohou sjednat vše, co se nepříčí zákonu. Metodika je z principu chápána pouze jako doporučení, nikoliv jako závazný akt. Proto dle mého názoru Vámi citované ustanovení smlouvy není neplatné a je třeba se jím řídit. V důsledku toho tedy smlouva automaticky nezanikne a je možné ji ukončit pouze tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Automatický zánik smlouvy by bylo možné předpokládat pouze v případě, že by smlouva problematiku změny pozemků a parcel v důsledku pozemkových úprav vůbec neobsahovala.
_
11/2013 jsme přes makléře pobočky jisté realitní kanceláře franšízového typu pronajali náš byt. Protože jsme dlouhodobě mimo ČR, makléř převzal od nájemníků kauci a nájem za jeden měsíc s tím, že nám vše vloží na účet. V nájemní smlouvě uvedl, že tato "částka bude předána uvedenému makléři, panu XZ, zástupci oné realitní kanceláře, který je oprávněn tuto částku převzít". Peníze na účet nikdy nedošly, makléř nereagoval ani na naše telefonáty, ani na maily. Spojili jsme se s manažerem pobočky realitní kanceláře, pod jejíž hlavičkou makléř působil, a ten nám oznámil, že makléř žádné oprávnění vybírat peníze od zákazníků neměl, a s makléřem ukončil spolupráci. Zajímalo by mě, jestli finanční zodpovědnost za škodu, která nám vznikla, nenese zodpovědnost v našem případě také realitní kancelář, a není tudíž povinná částku za makléře uhradit. V tzv. "Garanci kvality" uvádí zmíněná realitní kancelář, že její agenti jsou proti škodě, kterou mohou způsobit, pojištěni. Jak bychom měli dále postupovat? Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je možné postupovat dvěma cestami, buď podat trestní oznámení na podezření z podvodu či se obrátit na advokáta a jeho prostřednictvím řešit náhradu způsobené škody jednáním, k němuž dotyčný nebyl oprávněn. Případně uvedené cesty kombinovat.
S ohledem na Vaši dlouhodobou nepřítomnost v republice doporučuji vyhledat advokáta, který v uvedené věci bude jednat, a to jak ve vztahu k policii (podáním trestního oznámení), tak i případným podáním žaloby na dotyčného makléře.
Vztah realitní kanceláře a makléře je obvykle vztah podnikatele a OSVČ, který výrazným způsobem omezuje odpovědnost realitní kanceláře za jednání makléře (pokud navíc makléř jednal nad rámec svého oprávnění je takovým jednáním vázán sám, nikoliv realitní kancelář). Zda by přesto bylo možné postupovat i cestou odpovědnosti realitní kanceláře lze stanovit pouze na základě obsahu smluvního vztahu mezi Vámi a daným makléřem, což není v kapacitních možnostech bezplatné právní poradny.
_
1) Když spáchám např. 3 přestupky v jeden den na jednom místě, budu trestán jen za ten nejzávažnější?
2) Je stále aktuální možnost promlčení přestupku (přestupek nemůže být projednán později, než jeden rok od spáchání)?
A zdali platí tato možnost i v případě řízení bez řidičského oprávnění a jízdy pod vlivem alkoholu do 0,3 promile?
Přestupek byl spáchán 13.5.2013 a datum předvolání k řízení o přestupku je 13.1.2014. Myslíte, že je reálná šance zdržet to o dalších 5 měsíců? Případně jakého postupu bych se měl držet?
Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
1) nelze stanovit jednoznačně; zásada trestního řízení nastíněná v dotazu se pro správní řízení (tedy pro řízení o přestupku) použije za podmínek stanovených v § 57 zákona č. 200/1990 Sb. Podle odkazovaného ustanovení nestačí pouze skutkové okolnosti (tedy jedním jednáním více přestupků), ale musí být splněny i skutečnosti procedurální (tedy příslušnost správního orgánu k projednání všech přestupků)
2) roční lhůta k prekluzi přestupku je stále platná.
řízení bez řidičského oprávnění lze vyřídit jako přestupek pokud se nejedná o maření výkonu úředního rozhodnutí, což je trestný čin. I tento přestupek v souvislosti s dalším přestupkem může během uvedené lhůty prekludovat, pokud nebude projednán. Zda k prekluzi opravdu dojde, aniž by byl přestupek projednán záleží na aktivitě správního orgánu; šanci na prekluzi přestupků nelze odhadnout.
K poslednímu dotazu uvádím, že předmětem činnosti poradny není poskytovat poradenství mařící činnost správních orgánů vymáhajících dodržování právních předpisů.
_
Rozvod 10/2008. Máme RD v SJM, ona se svévolně odstěhovala. Nabídl jsem jí 700 000 KČ + sám doplatím zbytek dluhu na RD 66 000 Kč, což vše za svědectví jejího otce exmanželka odmítla.
7.6. 2013 mi přišel od samosoudkyně dopis, který obsahuje žalobu s návrhem zrušení podílového vlastnictví, kde exmanželka požaduje přes svou právničku vyplatit 950 000 Kč z odhadu obvyklé tržní ceny celé nemovitosti ve výši 1 900 000 KČ s tím, že se pak stanu vlastníkem RD. V žalobě píše, že odhad provedl realitní makléř v roce 2012 (odhadu makléře jsem se neúčastnil ani jsem o něm nevěděl), dále je v žalobě napsáno, že jsem s bývalkou nedostečně komunikoval a zkrátka, že za to, že se nemovitost do dnešní doby neprodala mohu já a že to vše zdržuji (byť to není pravda - dům jsem inzeroval a manželka prodej nakonec odmítla pro nízkou prodejní cenu prodat). K žalobě se mám písemě vyjádřit do 6.7. 2013.
Exmanželka se o RD nějak nestará, zajímají jen a jen peníze z nemovitosti, přestože do ni nevložila ani korunu ani práci. A vůbec nechce ani slyšet nechat celou nemovitost potom dětem s tím, že se oni budu starat.
Co se stane, když do vyjádření k žalobě napíšu, že o nemovitost mám zájem, ale za podíl exmanželky jsem schopen vyplatit jen 475.000 Kč + splatím dluh na RD dnes (08.02.2018) asi 50.000 Kč. Více peněz již nemám, zadlužit se v dnešní době nehodlám je mi 47 let, jiné bydlení nemám.
Když s tím nebude souhlasit, tak ať si svůj podíl za 950 000 KČ prodá přes toho realitního makléře co jí provedl odhad.
Může soud případně nařídit soudní prodej nemovitosti, když mám zájem v RD bydlet, ale na vyplacení částky nemám více peněz než mám možnost zaplatit? Zadlužit se nechci. Může mě exmanželka nějak z domu "dostat" - tzn. vystěhovat či dům prodat bez mého souhlasu?
Dle mého mínění je bývalky podíl za této situace s nemovitostí stejně samostatně v neprodejný. Částka 475 000 KČ je dle mého názoru adekvátní, protože v naší lokalitě RK vykupují nemovitosti za 50% obvyklé tržní ceny. Zřejmě ani soudní prodej o kterém zatím neuvažuje by jí větší částku nezajistil. Prostě ideální 1/2 tohoto domu jí nikdo v dnešní době nekoupí a za 950 000 KČ už vůbec ne. Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Pro potřeby odpovědi je nejdříve nutné zjistit, jaký je právní řežim předmětné nemovitosti.
Z dotazu vyplývá, že v roce 2008 proběhl rozvod manželství. Kdy bylo vypořádáno společné jmění manželů a jak?
Pokud společné jmění manželů vypořádáno nebylo, nebo bylo vypořádáno z části mimo danou nemovitost, a rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moc v roce 2008, uplatní se vůči nevypořádanému majetku tzv. fikce vypořádání společného jmění podle § 150 odt. 3 občanského zákoníku. V takovém případě by nemovitost byla od roku 2011 v podílovém spoluvlastnictví, přičemž Vaše podíly by byly ve stejné výši.
Co je předmětem žaloby?
Předpokládám, že je předmětem žaloby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s návrhem na způsob vypořádání.
Pokud nikoliv, je nutné dotaz odpovídajícím způsobem doplnit.
Do vyjádření k žalobě doporučuji reagovat na to, co je uvedené v žalobě (např. reakce na nezájem dohodnout se o vypořádání smírně; reakci na posudek makléře - realitní makléři běžně oceňují nemovitosti výrazně nad tržní cenou, jelikož z takto stanoveného odhadu je sjednávána odměna makléře).
S ohledem na závažnost situace doporučuji obrátit se na pomoc advokáta. Z časových důvodů je možné vyjádření k žalobě podat bez zastoupení a vyjádření následně doplnit před nařízením jednání. Lze také doporučit zpracování odhadu nezávislým odhadcem. V rámci vyjádření je taktéž možné učinit procesní nabídku žalobci, tedy navrhnout vlastní řešení věci, aby soud měl povědomí o tom, že situaci chcete řešit.
Způsoby vypořádání spoluvlastnictví jsou uvedeny v § 142 občanského zákoníku: "Soud přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. "
Soudní prodej nemovitosti v případě zájmu o nemovitost a jedinou možnost bydlení jednoho ze dvou spoluvlastníků je vyloučen.
_
-
Se zůstavitelkou jsem žila 13 let ve společné domácnosti. Zůstavitelka zanechala závěť v můj prospěch. Jiné dědice nemá. Musí být k dědickému řízení přizván Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?
I navzdory závěti (notářsky ověřené) je k dědickému řízení zvána právnička z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Po dotaze na příslušném úřadě se mi dostalo následující odpovědi.
Dědění ze závěti založené na existenci listiny obsahující platný právní úkon vykazující potřebné formální i obsahové náležitosti vede k důslednému prověřování platnosti závěti. O takovém právním úkonu se jedná nejen s těmi, kdo na jeho základě mají dědit, ale i s těmi, kteří by dědili v případě jeho neplatnosti. Tito dědici mají možnost vyjádřit se k listině, popírat platnost závěti, vyvolat rozhodování o právním posouzení ve smyslu ust. § 175k odst. 1 občanského soudního řádu nebo o sporných skutečnostech týkajících se platnosti závěti ve smyslu ust. § 175k odst. 2 občanského soudního řádu.
Pokud zůstavitel nezanechal zákonných případně dalších závětních dědiců stává se účastníkem stát, a to v postavení konkurenčního nabyvatele dědictví, který se vyjadřuje k platnosti a pravosti závěti. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se zůstavitelkou měly společnou domácnost a společně jste hospodařily, jste i jediná dědička ze zákona. Vy sama byste se tedy měla vyjadřovat k závěti. I kdyby závěť nebyla platná, jako spolužijící osoba byste dědila také Vy.
Pokud jste měly pouze společné bydliště, ale každá jste žily odděleně - neměly jste společnou domácnost, tak je uvedený postup ze zákona nezbytný a stát se k závěti musí vyjádřit. Pokud je závěť sepsaná u notáře - notářským zápisem, bude to pouze formalita. Pokud je na ní pouze ověřený podpis, bude se zkoumat platnost, ale i s ověřeným podpisem byste se podle všeho neměla ničeho obávat. Pokud by se ukázalo, že závěť není platná, a Vy nejste ani spolužijící osoba ve smyslu zákona, nemohla byste dědit.
_
Digitalizací pozemků se objevil nový pozemek, který před digitalizací nebyl zakreslen v mapě na katastrálním úřadě, pozemek je napsán na mojí babičku, která umřela v roce 1991, po ní dědil můj otec a v roce 2008 já. Od té doby už přoběhlo 2x dědické řízení bez tohoto pozemku. Na katastrálním úřadě mě poslali k soudu, kde se mnou sepsali návrh na dodatečné projednání dědictví. Mám obavy, že nebudu mít na zaplacení soudních výloh a dalších poplatků při vyřizování dědictví, za dědictví jsem už v roce 1991 platila kolem 30.000 Kč, nyní mám dceru na VŠ a nemám dostatek finančních prostředků. Myslím, že to zavinil katastrální úřad, čili stát, tak proč bych za jejich chybu měla platit já. Jedná se o pozemek 140 m2, je to pruh kolem domu, z části trávník, z části asfaltová silnice. Budou velké soudní výlohy, daňové řízení a další věci kolem a zpětná daň? Také nevím zda budu muset platit zpětně daň nebo nějaké penále, prosím o radu. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Pokud to nevyřídíte Vy, tak to bude v budoucnu vyřizovat Vaše dcera, nebo obecně Vaši dědicové. Budete hradit odměnu notáře, která se vypočítává z ceny pozemku. Podle všeho jste jediný dědic, takže do žádosti o dodatečné projednání dědictví napište, že cena pozemku je… Uveďte jakoukoli cenu do 30.000,- Kč. Tam to vždy vychází na odměnu notáře stejně, tedy 600, - Kč. K tomu budete platit DPH, dnes (08.02.2018) 126, - Kč a poštovné (do 100, - Kč). Dědickou daň nebudete platit. Na katastrálním úřadě již nic platit nebudete. Budete však v budoucnu platit daň z nemovitosti, ale to bude v řádu desetikorun. Pokud jste ji neplatil za tento pozemek, může ji po Vás chtít finanční úřad maximálně 3 roky zpětně ale už žádné penále.
_
Strýc (bratr mé matky) spáchal sebevraždu. Má matka již nežije, strýc nemá žádné
děti ani partnerku, manželku. Já jsem s ním žila ve společné domácnosti 2,5 roku před jeho smrtí. Strýc má maminku - moji babičku a ještě bratra. Byla jsem u notáře oznámit, že jsem spolužijící osoba. Jsem ve druhé i
třetí dědické skupině. Babička moc nechápe to, že by mělo být najednou vše její, když ji nic nikdy nepatřilo, protože vše bylo napsáno na Miloše. Bojím se, že si strejda zařídí plnou moc od babičky, aby za ní jednal. Může mě vyřadit z dědického řízení?
Strýc napsal dopis na rozloučenou, kde odkázal finanční hotovost bratrovi. V dopise ale nezmínil dům a osobní majetek. Mám ještě sestru.
Může mne tedy strýc vyřadit z dědictví? Bude notář brát v potaz i dopis strýce?
Strýc měl v peněžence poznačné osoby, které mu dlužily peníze. Mohu tyto pohledávky uplatnit v dědickém řízení?
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
V případě, že dopis, který uvádíte splňuje formální náležitosti závěti, bude k majetku uvedenému v této závěti povolán jako dědic jeho bratr. K ostatnímu majetku neuvedenému v závěti budou povoláni dědicové ze zákona. Pokud dopis nesplňuje formální náležitosti závěti, budou vše dědit pouze dědicové ze zákona. Vzhledem k tomu, že žije matka zůstavitele, bude se dědit v II. dědické skupině. (Předpokládám, že matka zůstavitele dědictví neodmítne). K majetku neuvedenému v závěti tedy budete povolána Vy, jako spolužijící osoba a matka zůstavitele, rovným dílem. Vaše babička může dát plnou moc komukoli, pokud bude chtít, klidně i Vašemu strýci. Pokud jste byla spolužijící osoba (tedy měli jste společnou domácnost a z tohoto důvodu jste společně o tuto domácnost pečovali), tak Vás strýc nemůže vyřadit.
Vaše sestra v II. dědické skupině dědit nebude.
Pokud by Vaše babička dědictví odmítla, dědilo by se v III. dědické skupině. Tam byste dědila rovněž Vy, jako spolužijící osoba a dále všichni sourozenci zůstavitele. Pokud některý ze sourozenců zůstavitele zemřel, nastupujíc na jeho místo automaticky jeho děti s tím, že mají nárok na dědický podíl tohoto svého předka rovným dílem.
Pokud víte, že Vašemu strýci někdo dlužil peníze, jste povinna to notáři oznámit (každý účastník je povinen označit důkazy, v dědickém řízení tedy uvézt předpokládaný majetek). Toto ale notáři sdělte nyní, nečekejte až na předvolání k jednání, neboť notář tyto skutečnosti bude muset ještě prošetřit, než všechny předvolá.
_
Je mi 59 let a od 11/2011 do 12/2013 jsem byla v zaměstnání vystavena těžké šikaně od nadřízeného a kolegyně, tak že jsem byla léčena na psychiatri. Od 1/2014 jsem v důchodě. Chtěla bych tuto šikanu řešit soudní cestou. Prosím o radu, jak mám v tomto případě postupovat, co všechno je potřeba a kam se obrátit? Zda na policii nebo přímo na soud? Důkazy, že jsem byla šikanována mám. Šikanu jsem se snažila řešit na všech nadřízených stupních, bohužel vše se obrátilo proti mě.
Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Případy šikany na pracovišti lze řešit soudně v několika směrech.
Je možné podat u soudu žalobu na ochranu osobnosti a požadovat náhradu nemajetkové újmy. Pokud byste se dovolávala určitých práv daných zákoníkem práce, lze podat u soudu žalobu na plnění (např. doplacení mzdy za práci přesčas, která Vám nebyla poskytnuta). Pokud došlo k diskriminaci, lze podat žalobu dle antidiskriminačního zákona. V případě, že jednání osob, které Vás šikanovali, má znaky trestného činu, lze podat u orgánu policie trestní oznámení, jehož následkem může být trestní stíhání daných osob.
Zároveň lze podat u příslušného inspektorátu práce podnět ke kontrole u zaměstnavatele, zaměstnavateli pak mohou hrozit vysoké pokuty. V tomto případě se však neřeší Váš konkrétní nárok vůči zaměstnavateli.
Konkrétní postup však vždy vyplývá z konkrétního případu, jednání osob a situací, které nastaly. Jelikož Váš dotaz je obecný, doporučovala bych obrátit se na advokáta, popř. právníka, který by danou situaci analyzoval a navrhl Vám určitá řešení, popř. by Vás mohl v daném sporu se zaměstnavatelem zastupovat.
_
Od 2004 řešíme soudně rozdělení SJM z moji bývalou manželkou. Opakovaně se odvolává, na radu právničky si pozastavila živnost (kadeřnice), již 5 let pobírá sociální přídavky a před soudem vystupuje jako sociálně slabá, byla jí přidělena státem právnička, kterou platí stát (my poplatníci) a za jedno stání dostává právnička cca 40.000 Kč. Zjistil jsem a doložil soudu, že bývalá manželka má pronajaté od 2009 prostory v nedaleké vesnici (od jejího bydliště) a zde provozuje svojí živnost - kadeřnici - načerno, protože má pozastavený živnostenský list a také na FU. Chci se zeptat, jak mám postupovat, aby soud uznal, že není s sociální tíži a také před úřady - živnostenský úřad, FU.
Odhaduji její boční roční příjem cca 200.000 Kč a za těch 5 let kolem 1.000.000 Kč + vyplacená právnička státem za ty roky asi 500.000,- Kč. Jaké jí hrozí postihy? Živnost si nahlásila až teď je to asi týden, protože zjístila, že mám její nájemní smlouvu. Děkuji. Ctibor
ODPOVĚĎ:
Pokud jste soudu předložil kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor, v nichž Vaše bývalá manželka neoprávněně podniká, lze Vám doporučit dotázat se zároveň soudu, jaké další důkazní materiály budou zapotřebí k prokázání skutečnosti, že Vaše bývalá manželka svou sociální tíseň pouze předstírá. V této souvislosti připomínám § 128 Občanského soudního řádu, dle něhož je každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek. Soud se tedy může dotázat např. pronajímatele předmětných nebytových prostor na to, jaká činnost byla v těchto prostorách provozována (tento krok můžete soudu samozřejmě navrhnout).
Nelze vyloučit, že Vaše bývalá manželka se svým počínáním dopustila přestupku dle § 61/3 písm. b) živnostenského zákona, kterého se dopustí ten, kdo provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měl živnostenské oprávnění, přičemž za tento přestupek může být Vaší bývalé manželce uložena pokuta do 750.000,- Kč.
Trestného činu neoprávněného podnikání se dle § 251/1 trestního zákoníku dopustí ten, Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti.
Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem pak bude pachatel potrestán, získá-li neoprávněným podnikáním pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (tzn. částku nejméně 500.000,- Kč), trest odnětí svobody na dvě léta až osm let hrozí pachateli, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu (tzn. částku nejméně 5.000.000, - Kč).
Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dle § 240/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, přičemž pachatel tohoto trestného činu bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.
Máte-li v úmyslu upozornit na neoprávněné podnikání Vaší bývalé manželky rovněž místně příslušný živnostenský a finanční úřad, můžete postupovat obdobně, jako v případě soudu, tzn. předložte těmto úřadům kopii smlouvy o nájmu nebytových prostor s podnětem k prošetření právně závadného stavu.
_
Dálkově studuji a zaměstnavatel mi nabídl kvalifikační dohodu. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybych během této dohody otěhotněla a šla na mateřskou. Školu končím 2016, tudíž bych během mateřské výhody kvalifikační dohody nečerpala, akorát bych se zaměstnavateli upsala na několik let po skončení studia (návratu z rodičovské). Ale zas bych měla jakousi "jistotu" že mě zas po rodičovské dovolené vezmou zpět.
Co je pro mě nejlepší? Děkuji, Zuzka
ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku není jednoznačná odpověď. Předmětem kvalifikační dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu po zvýšení této kvalifikace, nebo uhradit zaměstnavateli náklady, které za tímto účelem vynaložil (§ 234 zákoníku práce). Zaměstnavatel umožňuje zaměstnanci zejména čerpat pracovní volno na studium a přípravu na vykonání zkoušek, může ale hradit i jiné náklady, např. školné, cestovní náklady. To záleží na zaměstnavateli a na konkrétním znění kvalifikační dohody.
Pokud byste po uzavření kvalifikační dohody odešla na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou, nemělo by pro Vás význam čerpání pracovního volna v rámci studia. Jelikož by po tuto dobu za Vás zaměstnavatel nevydával žádné náklady (tedy neposkytoval by Vám pracovní volno), měla by se i o tuto dobu (resp. o tuto poměrnou částku) snížit i částka, jež byste případně měla povinnost zaměstnavateli hradit při ukončení pracovního poměru před dobou uvedenou v kvalifikační dohodě. I po tuto dobu byste však mohla dále studovat a zaměstnavatel by Vám případně mohl hradit jiné náklady.
Ohledně povinnosti setrvat u zaměstnavatele určitou dobu je nutné vzít v úvahu, že doba rodičovské dovolené se nezapočítává do doby, po kterou jste po zvýšení kvalifikace povinna u zaměstnavatele zůstat. Kvalifikační dohoda Vám u zaměstnavatele zaručí místo pouze teoreticky, zaměstnavatel Vám samozřejmě může dát ze zákonných důvodů výpověď, v některých případech byste pak však neměla povinnost hradit vynaložené náklady uvedené v kvalifikační dohodě, takže zaměstnavatel bude asi více zvažovat, zda zrovna s Vámi pracovní poměr ukončí. Jisté pracovní místo Vám však ani kvalifikační dohoda zajistit nemůže.
Ve Vašem případě bych doporučovala informovat se u zaměstnavatele na obsah kvalifikační dohody, popř. i na podmínky v případě nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou.
Dcera si za peníze rodičů před svatbou koupila družstevní byt –zaplatila si převod členského podílu. Manžel není členem bytov. družstva.
2/ Dcera je před porodem a pro případ, že by při porodu nepřežila A) buď ona nebo B) ona i dítě, chce sepsat závěť s tímto obsahem:
Kdyby ona umřela a dítě žilo:
Chce v závěti podmínit dědictví svého člen. podílu na manžela za podmínek:
- že se ožení se seriózní ženou a o dítě se s ní dobře postará minimálně do plnoletosti dítěte
- bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let)
Kdyby nepřežila porod ani ona ani dítě
- chce odkázat členský podíl rodičům nebo
- odkázat podíl manželovi s tím, že bude pomáhat rodičům zemřelé manželky po zbytek jejich života (oba jsou už přes 67 let)
Lze a jak tyto varianty podle NOZ platně uvést do právně účinné závěti?
Je potřeba v takovém případě určit vykonavatele závěti –soud, notář, který by zabezpečil nebo dohlížel na plnění podmínek závěti?
Nebo v případě neplnění podmínek závěti dědicem, mohou nebo musejí žalobou rodiče žádat o převedení podílu na jednoho z nich?
Bude taková závěť platná, napíše-li ji zůstavitelka celou vlastní rukou?
Je-li v takovém případě jednoznačně nutné sepsání závěti notářem, je jeho odměna určena
tarifem podle notářského sazebníku nebo se určuje nějak procentem z hodnoty odkazovaného majetku (členského podílu atd.) určené znalcem?
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Závěť sepsaná celá vlastní rukou, opatřená datem a vlastnoručně podepsaná je platná. Odměna notáře za závěť je určena pevnou částkou a stojí včetně DPH 2.200,- Kč.
Nikomu nelze dát podmínku, že má nebo nemá uzavřít manželství. K takové podmínce se dle § 1556 o. z. nepřihlíží.
Podmínka pomoci rodičům si myslím, že je v pořádku, rozepsala bych se ale konkrétněji, např. obstarávání nákupů, úklid zahrady apod. a určitě bych i uvedla frekvenci - např. minimálně jednou týdně podle jejich přání nakoupí.
Závěť lze napsat tak alternativně, jak je uvedeno výše (pro případ, že dítě přežije, či nikoli).
Pozor ale na to, že v případě, že dítě přežije, bude v pozůstalostním řízení zastoupeno kolizním opatrovníkem, kterého na návrh účastníků ustanoví notář. To je nutné z toho důvodu, že by mohla mezi otcem dítěte, který je zároveň manželem a dědicem vzniknout kolize.
V každém případě musí nezletilé dítě dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny zákonného dědického podílu.
Pokud má zůstavitelka jen jedno dítě a je vdaná, mělo by dítě nárok na 1/2 jejího majetku. Pokud by závětí mělo dostat méně, musí tak jako tak dostat 3/4 z této poloviny, a to v penězích. Manžel, pokud tedy dostane byt, bude muset dítě vyplácet a nebude mít jinou možnost.
Notář nemůže rozhodnout o pozůstalosti jinak, než jak je uvedeno v závěti, ale na dodržování podmínek, např. péče o rodiče určitě dohlížet nebude. K tomu je nezbytné ustanovit vykonavatele závěti, který svou funkci plní i po skončení řízení.
Pokud by nebyl příkaz k péči o rodiče splněn, manžel by ztratil dědické právo a rodiče by mohli zahájit dodatečné dědické řízení. Pak by nejspíše dědilo dítě, pokud by nebylo tak rodiče.
_
Manžel (OSVČ), který prakticky nepracuje, nijak nepřispívá jak na splácení hypotéky (uzavřeli jsme ji oba), tak na chod domácnosti (plyn, elektřina, jídlo, atd.). Zabezpečuje si finančně pouze své potřeby (tzn. platí si účet za svůj telefon, internet, PHM, atp.). Má pocit, že nic platit nemusí. Děti jsou již žijící samostatně a nezávisle.
Jak jej donutit podílet se na nákladech domácnosti a na nákladech na hypotéky?
Co kdyby nastal rozvod manželství (po 37 letech manželství)? 85 % hypotéky jsem zaplatila sama - přihlíží se k tomu??? Zkoumá toto soud? 15 % ještě chybí doplatit. Jak by se majetek dělil v tomto případě? Manžel na mě roky parazituje.
2010 jste reagovali na podobný případ, avšak zajímalo by mě, jak je to v současné době, kdy je platný nový občanský zákoník.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
I podle nové právní úpravy platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Navíc máte jako manželka právo na to, aby Vám manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. V případě rozvodu manželství by soud na Váš návrh mohl zkoumat, kdo se jakou měrou podílel na zaplacení hypotéky a bylo by možné, aby kupříkladu byt nadále náležel výhradně Vám. Avšak k takovému rozsudku vede velmi dlouhá cesta, na které musíte mít především množtsví důkazů, které prokáží skutečnost, že manžel se na rodinném rozpočtu nepodílel, ačkoliv se podílet mohl a měl.
_
/ Jak je možné se bránit proti neplatnému rozvázání pracovního poměru výpovědí?
/ Jaké podmínky musí být splněny pro rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance?
Návratu z tříleté rodičovské dovolené. Smlouvu mám na dobu neurčitou, ale po návratu do práce mě čeká výpověď. Náhrada, která byla za mě přijata však na "mém místě" zůstane.
Náhrada byla přijata ze začátku na mandátku a po čase jí byla dána smlouva, ale u jiné společnosti holdingu.
Můžu se nějak bránit proti výpovědi a co přesně mám či nemám právo? Mohu oslovit místně příslušnou inspekci úřadu práce?
Děkuji, Kateřina Langrova
06.05.2014 22:02
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výpověď z pracovního poměru by Vám měla být dána pro tzv. nadbytečnost. Rozhodne-li se Váš zaměstnavatel zvolit tento výpovědní důvod, musí splnit podmínky dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tzn. a/ musela byste se stát nadbytečnou, a to b/ vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
V tomto ohledu pak platí pravidlo, že zaměstnanec je nadbytečným pouze tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy (v rámci sjednaného druhu práce), pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu potřebná. Jako organizační změna, v jejímž důsledku se zaměstnanec stane pro zaměstnavatele nadbytečným, tak nemůže být označena pouze personální obměna na témže pracovním místě; pro zaměstnavatele se naopak musí stát nadbytečnou sama práce, kterou pro něj zaměstnanec doposud vykonával (stejná práce tak nemůže být vzápětí svěřena jiné osobě).
V otázce podmínek platnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce odkazuji rovněž na tyto články, které přehledným způsobem zpracovávají aktuální judikaturu Nejvyššího soudu v této oblasti:
http://www.epravo.cz/top/clanky/snizovani-stavu-nebo-obmena-kvalifikacniho-slozeni-zamestnancu-a-nekolik-dalsich-poznamek-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-dle-ust-52-pism-c-zakoniku-prace-81777.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-judikatura-nejvyssiho-soudu-k-vypovedi-pro-nadbytecnost-90308.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/rozliseni-organizacnich-vypovednich-duvodu-zvlaste-zruseni-casti-zamestnavatele-a-nadbytecnosti-zamestnance-84157.html
Rozhodnete-li se proti obdržené výpovědi z pracovního poměru bránit, je vhodné vědět, že:
- dle § 69/1 zákoníku práce platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy;
- dle § 72 zákoníku práce může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí žalobou k soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit podle podané výpovědi (tzn. po uplynutí výpovědní doby).
Bude-li Vám zaměstnavatelem skutečně dána výpověď z pracovního poměru, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat ihned advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
s jehož pomocí se můžete obrátit písemně na zaměstnavatele s výzvou k dalšímu zaměstnávání, popř. později (nebude-li zaměstnavatel na tuto výzvu kladně reagovat) podat k soudu žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí.
Pokud byste se proti obdržené neplatné výpovědi naopak nebránila, nastoupí zákonná fikce skončení Vašeho pracovního poměru dohodou, a to ke dni uplynutí výpovědní doby (§ 69/3 písm. a) zákoníku práce).
Kontaktování místně příslušného inspektorátu inspekce práce je v případě neplatného rozvázání pracovního poměru zbytečné, neboť tato oblast nespadá dle § 3 zákona o inspekci práce do jeho působnosti; spory tohoto typu jsou řešeny pouze soudy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu ještě připomínám, že v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce Vám může vzniknout nárok na úhradu odstupného dle § 67 zákoníku práce (a to i v případě, kdy by s Vámi byl zaměstnavatelem ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, za této situace rozhodně doporučuji pravý důvod uzavření dohody do jejího textu zakomponovat).
_
Povinnost hradit měsíční zálohy do "fondu oprav" domu v SVJ.
6 vlastníků bytových jednotek nesouhlasí, 2 vlastníci (my a další sousedé) s výší měsíční Zálohy na opravy společných částí domu. Záloha do fondu oprava 1000 Kč/měs. (stávající výše už po několik let), my jsme požadovali snížení na 100 Kč/měs.
Důvod: nejsou plánovány žádné velké opravy a na účtu SVJ máme 500.000 Kč.
NOZ - nový Občanský zákoník 2014 - § 1180 a § 1181 - domníváme se, že od 1. 1. 2014 opravdu nejsme povinni hradit měsíční zálohy na opravy společných částí domu.
Ve stanovách SVJ máme:
Člen společenství je povinen zejména
--- čl. VII, bod 2, písm. d) - "hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správnou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak" (žádná písemná dohoda všech vlastníků není sepsána) a:
--- čl. VII, bod 2, písm. e) - "hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování".
--- čl. IX, bod 1 - "Příspěvky a zálohy podle čl. VII, bodu 2, písm. d) a e) platí členové společenství měsíčně v částkách a termínech stanovených shromážděním, a to na účet společenství, pokud shromáždění nestanoví jinak".
Má větší váhu nový Občanský zákoník 2014, nebo Stanovy našeho SVJ z 2004 (aktualizace není provedena)?
Prosím o rychlou odpověď - 22. 5. 2014 odjíždíme na delší čas do zahraničí.
Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Dle § 1200 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku povinnosti vlastníků určují stanovy společenství vlastníků jednotek, ty mohou stanovit povinnost přispívat do fondu oprav a povinnost odvádět příspěvek na správu domu, Vy máte právo stanovy změnit, tím, že na schůzy vlastníku odhlasujete jejich nové znění, které notář vyhotoví ve formě notářského zápisu. Při hlasování na shromáždění vlastníků již dle nového zákoníku stačí nadpoloviční většina přítomných hlasů, přičemž shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.
Ustanovení § 1180 a 1181 zákona č. 89/2012 občanského zákona uvádí povinost vlastníka bytu přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby).
Stanovy musí být v souladu s donucujícími ustanoveními nového občanského zákoníku, je proto povinností každého společenství vlastníků jednotek je do konce června 2014 upravit, doporučujeme Vám učinit tak prostřednictvím advokáta.
_
Roky jsem se soudila o dědictví. Po 4 letech proběhlo poslední jednání u notářky a vyřízení dědictví po mém druhovi.
Dohoda nebyla možná a tak jsem se stala spoluvlastnicí 1/3 majetku po zemřelém. Kdy mohu chci podat žalobu na vypořádání celého spoluvlastnictví? Musím být nejprve zapsána v katastru nemovitostí a je mou povinností přednostně písemně nabídnout svůj podíl ostatním spoluvlastníkům? Ihned po schůzce u notářky jsme všichni navštívili realitní kancelář a byl dán návrh na prodej jedné z nemovitostí po zemřelém, kde jsme všichni souhlasili. Dodnes není ten dům k prodeji na internetu nabízen. Po dotazu u zmíněné realitky mi bylo sděleno, že ještě nedala písemný souhlas třetí dědička - neteř zemřelého, která byla oslovena mailem. Mohu podat žalobu na vypořádání i když bude jeden z domů nabízen realitkou k prodeji? Děkuji Radka
ODPOVĚĎ:
Předkupní právo ostatních spoluvlstníků trvá do 1.1.2015, tz. že svůj podíl můžete prodat, či vydražit až po té, co s obdobným návrhem vyzvete k odkoupení Vaší části ostatní spoluvlastníky. V případě, že se nevyjádří k Vašemu návrhu, nebo ho odmítnou, můžete podat návrh na soud, který spoluvlastnictví zruší a určí způsob vypořádání.
Návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete podat i v případě, že jste jako spoluvlastník nemovitosti nebyla ještě zapsána v katastru nemovitostí. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Dle zákona každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
V případě, že jste se nedohodla s ostatnímy spoluvlastníky na zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na Váš návrh soud. Ten rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.
Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.
Bývalí spoluvlastníci si doručí na žádost některého z nich potvrzení, jak se vypořádali, pokud dohodu o zrušení spoluvlastnictví k movité věci neuzavřeli v písemné formě.
_
Před časem jsem uzavřel smlouvu s poskytovatelem Internetu na dobu neurčitou, dle které mohu dát výpověď a tato je platná od okamžiku doručení, doběhne pouze do konce měsíce. Tohoto poskytovatele však odkoupila jiná společnost, smlouvu se mnou nijak neobnovila a ta tvrdí že v jejích všeob. podmínkách je dvouměsíční výpovědní lhůta.
Můj dotaz tedy zní : platí v tomto případě smlouva nabo všeob. podmínky?
Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Všeobecné obchodní podmínky mají za úkol doplňovat ustanovení Smlouvy, které na ně odkazují. V důsledku změny v osobě poskytovatele, byl ten povinen Vás informovat o nových obchodních podmínkách, co jak uvádíte neučinil. Přednost má Vaše Smlouva a v ní uvedené ustanovení týkající se způsobu a lhůty pro ukončení smluvního vztahu.
_
/Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
/Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?
1998 jsem se po rozvodu, společně se dvěma dcerami, přestěhovala do bytu v nájemním domě s majitelem v Praze. Majitel mi tehdy odprodal "Smlouvu o užívání bytu", za níž chtěl částku 350 000 Kč (nelegálně), nikde není potvrzeno její převzetí.
Ve smlouvě se udává, že je na dobu neurčitou a spoluuživateli se mnou jsou mé 2, tehdy nezletilé, dcery.
Před týdnem mi byla schválena hypotéka a brzy se stěhuji za Prahu. Současný byt si však chci ponechat jako rezervu pro dcery (ev. pro sebe). V nájemní smlouvě je uvedeno, že byt můžu pronajmout třetí osobě se souhlasem majitele. On mi to však nechce dovolit, nechce mi ani zaplatit (byť jen část) peněz za které jsem si tehdy dekret koupila, souhlasí jen s prodejem dekretu za podmínky, že mu dám polovinu peněz.
1/Můžu (vůbec) tento dekret odprodat?
2/Má majitel právo nesouhlasit, abych byt pronajímala třetí osobě, i když to má ve smlouvě? Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí, přičemž budu předpokládat, že právním důvodem užívání předmětného bytu je pouze nájemní smlouva (v tomto ohledu z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, jaký dokument máte na mysli „smlouvou o užívání bytu“, upozorňuji proto pouze, že užívací práva k bytům byla starým Občanským zákoníkem změněna na nájemní práva k bytům).
1/ Odprodej dekretu na byt:
Institut „bytových dekretů“ (přidělovaných občanům za minulého režimu národními výbory či po roce 1989 v případech státních či obecních bytů) český právní řád již delší dobu nezná. Po privatizaci českého trhu s bydlením (a po deregulaci nájemného) je v současné době možné získat oprávnění k užívání cizího bytu toliko na základě některé ze smluv dle nového občanského zákoníku (zejména se jedná o nájemní smlouvu, smlouvu o výpůjčce či výprose). Z tohoto důvodu není dnes (08.02.2018) opravdu možné onen „dekret na byt“ úplatně zcizit třetí osobě, neboť tímto způsobem by třetí osoba oprávnění k užívání předmětného bytu nezískala.
2/ Podnájem bytu:
V otázce přenechání bytu do podnájmu třetí osobě je nutné dát za pravdu pronajímateli. Dle § 2275 nového občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, přičemž žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný.
Toto pravidlo pak bylo zakotveno rovněž v § 719/1 starého Občanského zákoníku, za jehož účinnosti byla Vaše nájemní smlouva uzavřena.
Pokud byste dala byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2275 nového občanského zákoníku, hrubě byste tím porušila povinnost nájemce, kterážto skutečnost by mohla vést k ukončení nájemního vztahu výpovědí ze strany pronajímatele (§ 2276 nového občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 2274 nového občanského zákoníku může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. S ohledem na skutečnost, že přenechání užívání bytu do podnájmu třetí osobě bylo ve Vámi uzavřené smlouvě podmíněno souhlasem pronajímatele, se domnívám, že ani toto ustanovení nového občanského zákoníku by ve Vašem případě nebylo aplikovatelné, neboť ujednání smluvních stran má před ustanoveními zákona v zásadě přednost.
Je možné v dnešní době prodávat dekrety na byty?
Kdy může dát nájemce část bytu do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele?
_
/ Z jakých důvodů může být vyvlastněn nemovitý majetek?
/ Jaké právní předpisy upravují vyvlastnění?
Město Nové Město na Moravě má 2014 nový územní plán, podle kterého chce zbořit garáže (asi 80 garáží) - pozemek pod garážemi má každý majitel garáže odkoupený a garáže jsou řádně zkolaudované. Máme 2 gráže, v jedné má své invalidní pomůcky manžel (náhr. vozík, cvič. přístroje). Je plně invalidní na vozíku a bez garáže by to nešlo, máme malý byt. Garáže mají být tedy zbořeny a místo nich bude parkoviště. Plocha bude využita pro jiné stavby. Má domněnka: pokud to není veřejný zájem pro stavbu silnice nebo železnice či korydoru, že nelze vyvlastňovat soukromý majetek. Co dělat?
Děkuji. Milena
ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je v zásadě správná, co se týče právní úpravy vyvlastnění, doplním proto pouze následující:
Dle § 1038 a § 1039 nového občanského zákoníku lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona, přičemž za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen (tato náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají).
Účely vyvlastnění jsou pak konkretizovány v § 170/1 stavebního zákona, dle něhož lze omezit či odejmout práva (např. vlastnická) k pozemkům a stavbám, jsou-li potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona a jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:
a/ veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
b/ veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,
c/ stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d/ asanaci (ozdravění) území.
Současně pak musí být splněny rovněž podmínky dle § 3 zákona o vyvlastnění:
1/ vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (zde stavební zákon) a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného; vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;
2/ sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
Pokud byl ve Vašem případě územní plán již vydán, tzn. že není možné jeho podobu nijak ovlivnit (dle § 47/2, § 50/3 či § 52/2 a 3 stavebního zákona), lze Vám doporučit vyčkat postupu města, které by v současné chvíli mělo kontaktovat dotčené vlastníky s návrhem na uzavření smluv dle § 5 zákona o vyvlastnění. V případě nezdaru jednání o smlouvě pak bude zahájeno vyvlastňovací řízení, jehož výsledek může být na Váš návrh přezkoumán i soudem (§ 28 zákona o vyvlastnění).
V rámci vyvlastňovacího řízení (popř. v rámci následujícího soudního řízení) Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_
2014 som uzavrel zmluvu ServicePlus so spol. Nemetschek Allplan Česko, s. r. o. Zmluva začala platiť od dňa 01.04.2014. V marci tohoto roka som sa rozhodol zmluvu Service plus vypovedať. Dňa 26.03.2016 som na obchodné oddelenie zaslal mail s výpoveďou v prílohe kde som sa odkázal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus, v zmysle ktorého som vypovedal zmluvu Service plus. Dňa 06.04.2016 ma kontakovali telefonicky z obchodneho oddelenia s dotazom prečo chcem zmluvu ukončiť atď. , prehovárali ma, aby som zmluvu nevypovedával. Na svojej výpovedi zmluvy som však trval. Tým som považoval vec za ukončenú. Dňa 18.05.2015 som obdržal písomnosť od spoločnosti Allplan Česko, s. r. o. , kde ma informujú že mi posielajú FA za ďalšie obdobie s tým, že mi moju žiadosť o ukončenie Service plus zamietli. Dôvody neuviedli. Dňa 19.05.2016 som sa telefonicky spojil s obchodným oddelením a pýtal som sa prečo mi moja žiadosť o výpoveď zmluvy Service plus bola zamietnutá, pričom som sa odvolal na bod 10.2 Podmienok Serviceplus. Bolo mi povedané, že výpoveď som mal podať k 31.12.2015, v opačnom prípade ju systém automaticky predĺži. Nižšie uvádzam bod 10.2.podmenok:
"10.2. Smlouva Serviceplus zůstává v platnosti nejméně 12 měsíců a doba její platnosti se automaticky prodlužuje vždy o jeden další rok, pokud nedošlo k jejímu řádnému vypovězení ve výpovědní době trvající tři měsíce ke konci doby platnosti smlouvy."Potreboval by som vysvetliť vyššie uvedený bod zmluvy z právneho hľadiska, mám mu rozumieť tak, že výpoveď možno podať počas 3 mesiacov, alebo 3 mesiace pred ukončením zmluvy? Ďakujem. Richard
ODPOVĚĎ:
Obecně dle § 1998 obč. zák. platí, že smlouvy je možné vypovědět v případech, které stanoví zákon nebo si strany sjednají. V tomto případě není obsah ujednání zcela jednoznačný a jeho výklad je tak otázkou gramatického (obsahového) výkladu s přihlédnutím k úmyslu jednajících stran (čeho chtěly určitým jednáním dosáhnout). S ohledem na tato kritéria vyplývá, že ustanovení je zřejmě myšleno tak, že smlouvu je nutné vypovědět nejpozději do 31.12. daného roku, aby od 1.4. roku následujícího zanikla.
Vedle výpovědi však existují i další způsoby zániku závazku jako je dohoda stran o ukončení smlouvy či odstoupení od smlouvy. K odstoupení může obecně dojít stanoví-li tak zákon nebo ujednají-li si to strany (§ 2001 obč. zák.) a dále pak v případě podstatného porušení povinností ze smlouvy druhou stranou. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda ve Vaší smlouvě není i jiný důvod výpovědi smlouvy a není vyloučené, že je možné smlouvu ukončit i jinak než výpovědí. Nic také nebrání tomu, abyste se pokusil smlouvu ukončit na základě dohody s protistranou.
_
/ Kdy může vlastník služebné věci žádat o zrušení nebo omezení služebnosti?
/ Může soud zrušit služebnost?
Vlastním pozemky, přes které je veden produktovod. Ochranným pásmem značně omezil využití. Pozemky se nachází v lokalitě, kde je ve velkém rozsahu prováděná výstavba rodinných domků.
Podala jsem žádost, aby byl pozemek o výměře 4687 m2 převeden na stavební pozemek.
V územním plánu, který nabyl účinnosti 11. 10. 2010, mám stavební pozemek o výměře 1000 m2.
Na pozemcích vázne věcné břemeno produktovodu - zákonné věcné břemeno, podle zákona č. 79/1957 Sb. (elektrizační zákon) ve spojení s vládním nařízením č. 29/1959 Sb.
Mohu vyzvat společnost Čepro a. s. , aby podle par. 1299 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. Trvalá změna sice výkon práva služebnosti neznemožňuje, ale je zakládající pro těžkou nespravedlnost, k zániku služebnosti sama o sobě vést nemůže, odůvodňuje však právo vlastníka služebné věci služebnost vykoupit. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Pro úspěšnou aplikaci § 1299/2 nového občanského zákoníku je nezbytné, aby byly současně splněny obě zde uvedené podmínky, tzn. :
- nastane trvalá změna poměrů,
- tato trvalá změna bude současně vyvolávat hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku (nebo oprávněné osoby).
I v případě, kdy by Vámi vlastněné pozemky (které jsou zatíženy předmětným věcným břemenem) byly změněny na stavební parcely se však domnívám, že tuto skutečnost není možné kvalifikovat jako takovou změnu poměrů, která by na Vaší straně založila natolik těžkou nespravedlnost, která by odůvodňovala zrušení či omezení věcného břemene. Změna charakteru předmětných pozemků totiž nijak neomezuje Vaše možnosti právních či faktických dispozic s tímto majetkem. V tomto ohledu je nezbytné si mimo jiné uvědomit, že v ochranném pásmu produktovodu není stavební činnost zcela vyloučena, nýbrž musí být prováděna pouze za zpřísněných podmínek (ani prodej předmětného pozemku tak není zcela vyloučen).
V této souvislosti pak upozorňuji, že § 1299/2 nového občanského zákoníku nahrazuje § 151p/3 starého Občanského zákoníku, v jehož rámci dospěly soudy mimo jiné k názoru, že: „… Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjisti, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů … “
Současně však dodávám, že vyřešení této otázky je věcí právního názoru, tzn. že se můžete setkat i se stanoviskem zcela odlišným. Máte-li proto v úmyslu vyzvat společnost Čepro k zahájení jednání o zrušení či omezení věcného břemene za přiměřenou náhradu, kterou můžete společnosti Čepro v této výzvě nabídnout (výše náhrady by pak měla odpovídat alespoň nákladům spjatým se zřízením přeložky produktovodu), doporučuji Vám advokátní zastoupení:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_
/ Právní zakotvení zvláštního určení platového tarifu.
/ Kdy nemusí zaměstnavatel při určení platového tarifu zohlednit délku započitatelné praxe zaměstnance?
Po absolvování VŠ od 07/2010 pracuji jako produKční v PO. Byla jsem zařazena v plat. třídě 10. , plat. stupeň 0. Za téměř 3 roky praxe mi nebyl zvýšen plat. stupeň. Na můj dotaz mi bylo sděleno:
„Pro naši PO je nařízení vlády 564/2006 Sb. závazné. Pro zařazení do platové třídy je rozhodný druh vykonávané práce a pro prvotní zařazení do platového stupně dosavadní započitatelná praxe. Nicméně z důvodu zmrazení rozpočtových prostředků na platy PO využívá § 6 NV – „Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. “ – tj. nejsou prováděny postupy v platových stupních. “
Postupuje zaměstnavatel v souladu se zákonem? Není povinen mi zvýšit platový stupeň při zvyšování započitatelné praxe? Ani po 1 roce ani po 3 letech praxe u této PO? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že pokud se Váš zaměstnavatel rozhodl stanovit výši platového tarifu tzv. zvláštním způsobem (dle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.), není skutečně povinen Vám plat zvýšit v návaznosti na přibývající délku Vaší započitatelné praxe (jak je pro ostatní případy určeno v § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).
Institut zvláštního způsobu určení platového tarifu představuje rovnocennou alternativu určení platového tarifu dle délky započitatelné praxe každého zaměstnance, přičemž zaměstnavateli je ponecháno na vůli, zda tento úsporný nástroj využije či nikoli.
Výhodou aplikace § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. je možnost přiznání vyššího platového tarifu, než jaký odpovídá délce započitatelné praxe (samozřejmě v rámci příslušné platové třídy), nevýhodou však je (jak se stalo ve Vašem případě) znemožnění platového postupu (opět v rámci příslušné platové třídy).
Přestože si tedy může zaměstnavatel stanovit v souladu s § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. vlastní kritéria pro platový postup či platový postup vůbec nepřipustit, nemůže si v této oblasti počínat zcela libovolně. V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 16/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde mimo jiné o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty či o příležitost dosáhnout funKčního nebo jiného postupu v zaměstnání, přičemž jakákoli diskriminace je v pracovněprávních vztazích zakázána (§ 16/2 zákoníku práce). Dle § 109/4 zákoníku práce se plat poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, přičemž za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat (§ 110/1 zákoníku práce). Využití institutu zvláštního způsobu určení platového tarifu se proto nemůže stát nástrojem pro činění nedůvodných rozdílů mezi jednotlivými zaměstnanci.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že jakékoli platové změny je zaměstnavatel (včetně odůvodnění) povinen zaměstnanci včas oznámit (§ 37/1 a § 136/2 zákoníku práce).
_
/ Co dělat, pokud pojišťovna odmítá poskytnout pojistné plnění?
/ Kdy je možné podat na pojišťovnu k soudu žalobu?
Při výbuchu v komíně došlo k takovému poškození komína, že musel být zbourán a nahrazen novým. Ve smluvním ujednání jsme proti výbuchu pojištěni. Pojišťovna je ale opačného názoru a odmítá plnění. Navíc byl komín vyčištěn a překontrolován odbornou firmou před topnou sezónou.
Pojišťovna své rozhodnutí odůvodňuje tím, že ke škodě došlo z nepojištěného nebezpečí. Nyní jsme se odvolali. Jak máme postupovat, když odvolání nebude pojišťovnou akceptováno? Velice děkujeme, Novákovi
ODPOVĚĎ:
Nebude-li odvolání pojišťovnou akceptováno, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na poskytnutí pojistného plnění. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, doložte maximum důkazů (zejména kopie pojistné smlouvy a souvisejících dokumentů, kopie dosavadní korespondence, doklady o poškození komína a vzniklých nákladech apod.) a domáhejte se, aby soud uložil pojišťovně povinnost uhradit Vám pojistné plnění dle pojistné smlouvy (popř. včetně úroků z prodlení).
Neboť pro komplexní posouzení nastalé situace a přípravu žaloby je nezbytné seznámit se podrobně s Vámi uzavřenou pojistnou smlouvou, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
_
Pracovala jsem rok jako OSVČ v reklamní agentuře jako account manager. Připravovala jsem mezinárodní konferenci a další projekty. Mimo jiné jsem měla shánět sponzory, což se mi nepodařilo. Pracovala jsem přesčasy, víkendy, šéf se na mě naštval a vyhodil mě na konci měsíce, s tím že mi nic nezaplatí. Důvody jsou ve výpovědi. Moje práce na každém projektu byla i objednávání a zprostředkování věcí, služeb.
Je fakt, že v příkazní smlouvě mám, že musím mít k tomu speciální plnou moc. Celý rok to přecházel a až při vyhození se tím oháněl, že mi může za každou věc napařit pokutu 50 000 Kč. Při nástupu jsme se domluvili, že po 6měs. budu mít o 10 tis přidáno, jinak se rozloučíme. Do smlouvy to nechtěl dát. Po půl roce řekl, že mi nepřidá, že by to bylo nespravedlivé pro ostatní a že to tak necítí. Měsíc před výhazovem mi přidal 5 tis. takže zas tak nespokojený nebyl. Moje nadřízená mi řekla, že můj projekt není pro jednoho člověka, jako jsem na tom dělala sama. Mohu dosáhnout, aby mi zaplatil? Vyhodil mě na konci měsíce bez varování, jsem matka samoživitelka. Zítra (09.02.2018) jdu k němu ještě na jednání, čím se mohu ohánět? Insolvencí? Vím že je to skrytý zaměstnanecký poměr - měla jsem firemní vizitky, telefon, dovolenou, vystupovala pod jménem společnosti, měla pracovní dobu. Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Pokud se ve Vašem Případě skutečně jedná o závislou práci, pak by se na daný vztah mezi Vámi a reklamní agenturou dalo dívat jako na skrytý faktický pracovní poměr, tj. na právní vztah se všemi důsledky, které by z toho pro zaměstnavatele i zaměstnance plynuly, tj. nárok na dovolenou, možnosti ukončení pracovního poměru, apod. Pokud byste však tuto skutečnost namítla vůči dané reklamní agentuře a ta by s tímto nesouhlasila, musela byste se svého práva domoci u soudu, což platí i v případě, že by se vycházelo z příkazní smlouvy a nebyly např. dodrženy podmínky v ní uvedené. Soud by pak musel rozhodnout o oprávněnosti Vašeho návrhu.
Zákon č. 435/2004 Sb. , zákon o zaměstnanosti, v platném znění považuje v § 5 písm. e) bod 1. za nelegální práci i "výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah", což by byl tento případ. Za nelegální práci hrozí pak postih ze strany inspektorátu práce jak "zaměstnavateli", tak i "zaměstnanci", tj. osobě, která takto nelegální práci koná. Takové fyzické osobě lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč (§ 139 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti).
_
Žiju s přítelkyní ve společné domácnosti, z manželství má dvě děti (12 a 8 let), s bývalým manželem žila v obecním bytě, kde nebylo placené nájemné, vznikl zde dluh cca 40 tisíc, na smlouvě byl podepsán bývalý manžel a přitelkyně byla uvedena jako žijící ve společné domácnosti, o vznikajícím dluhu neměla tedy tušení, následně byli z bytu vystěhovány. Přítelkyně na městě zaplatila polovinu dluhu (20tis. , vše dokladovatelné), úředník na MěU ji dal podepsat rozhodnutí, že o dluhu je informována, následně přítelkyně odmítla platit druhou polovinu dluhu, proběhlo soudní řízení, kde bylo rozhodnuto, že se mají na splacení částky podílet oba manželé. Proběhl rozvod, v tu chvíli bývalý manžel neplatil dluh, přítelkyně é žádné této skutečnosti nebyla informována a nakonec se tato dlužná částka z 20tis. vyšplhala s úroky na závratných cca 250 tis. Kč, tato pohledávka byla předána MěU exekuční společnosti, přitelkyně se tedy obrátila na insolvenční úřad, proběhlo řizení o oddlužnění, kdy bylo tedy přítelkyni za jasně stanovených podmínek odečteno cca 50% z dlužné částky (nevím kolik přesně), v tuto chvíli ji má na starost insolvenční správce, musí po dobu 5 let splácet určitá % z platu. Jelikož ona dluh nezavinila, nebyla podepsána na nájemní smlouvě, přesto splatila 20tis. Kč z původní dluhu, tak může po splacení částky žádat o zaplacení dluhu jejího bývalýho manžela. Problém je v tom, že on je chronický neplatič, neplatí alimenty na svoje děti, nemá trvalé bydliště, nevlastní řidičské oprávnění, byl několikrát ve vazbě za neplacení výživného, i v tuto chvíli je proti němu vedeno trestní řízení, samozřejmě policie nekoná, on se směje světu a i kdyby ho dopadla, jak tedy nečiní, tak ho stejně nikdo ve vězení nedonutí pracovat, tím pádem platit výživné a dluh. Jelikož přítelkyně je zaměstnaná a stát v těchto skutečnostech přistupuje k tomu tak, že si vezme tam, kde to je snažší, než, aby postihoval neplatiče, tak její situace je taková, že např. v prosinci si z platu 15 tis. čistého insolvenční úřad vzal 4500Kč, přítelkyně zaplatila 5000Kč za vodu, el. , plyn+fond oprav, zaplatila obědy ve škole, družinu a po výplatě ji zbylo 1500 Kč na živobytí. Byt v kterém žijeme je výhradně v mém vlastnictví a platím za něj hypotéku, přitelkyně zde není přihlašena, z důvodu i moji bezpečnosti. Ptám se Vás jak v této vážne situaci jde pomoci? Na jaký případně úřad se obrátit? Není přece možné, aby neplatič udělal dluh, neplatil na děti, pracoval na černo, smál se světu a našim zákonum a člověk co nic špatného neudělal, neměl ani na chleba a byl postižen zákony jen za to, že poctivě pracuje.
Děkuji za odpověď a případnou pomoc. Děkuji, Dan
ODPOVĚĎ:
K dluhu na nezaplaceném nájemném, který byla, a stále je nucena Vaše přítelkyně platit, lze bohužel říci asi jen to, že pokud dluh vznikl za trvání manželství, jsou manželé v rámci společného jmění manželů povinni hradit své závazky společně a nerozdílně. Po zaplacení dluhu, resp. po skončení oddlužení, může samozřejmě Vaše partnerka polovinu vymáhat na svém bývalém manželovi, ale trochu se obávám, že vzhledem k tomu, co píšete, to bude bez valného úspěchu. Jediná cesta je asi skutečně pouze ono insolvenční řízení, v rámci kterého se lze oddlužit. To již probíhá, tak lze jen důrazně doporučit, aby Vaše partnerka dodržela podmínky splátkového kalendáře a po jeho splnění byla soudem skutečně „oddlužena“. Další možností je pochopitelně trestní oznámení pro neplacení výživného, ale to samo o sobě žádné dluhy nezaplatí. Je to skutečně nelehká situace, ale pohříchu lze jen konstatovat, že takovým lidí je celá řada, ale když nemají žádný majetek, nelze ani žádný majetek vymoci. S dluhy se tedy lze vypořádat pomocí insolvenčního řízení, po jehož skončení je možno nárokovat regresní pohledávku na bývalém manželovi, ale je pouze na Vašem zvážení, zda to bude mít smysl. A na bývalého manžela lze podat trestní oznámení pro neplacení výživného, kdy může dojít například i k odnětí svobody, ale jak už jsem uvedl, po materiální stránce Vám to nijak nepomůže. Bohužel.
_
Půjčil jsem jako fyzická osoba fyzické osobě peníze,
ale dlužník se dostal do insolvence, je na něj prohlášený konkurz. Zatím mi nepřišly žádné peníze.
V inslovenčním rejstříku už dlouho nic nebylo zveřejněno, jak často musí soud zveřejňovat informace o hospodářské situaci dlužníka? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě budu předpokládat, že jste svoji pohledávku za dlužníkem řádně a ve lhůtě přihlásil do insolvenčního řízení. Uvádíte, že dlužník je fyzická osoba. Pokud byl opravdu na majetek dlužníka prohlášen konkurs, jak uvádíte, je insolvenční správce povinen předkládat písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení nejméně jednou za 3 měsíce, pokud insolvenční soud neurčí v některém svém usnesení lhůtu jinou (může určit lhůtu delší i kratší). Je tedy dobré si dobře projít obzvlášť usnesení o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Pokud by se jednalo o oddlužení, platí většinou stejné pravidlo. Skutečnost, že Vám doposud nepřišly žádné peníze, není u řešení úpadku konkursem nijak neobvyklá. U konkursu dochází k uspokojování nezajištěných pohledávek (pokud vůbec k nějakému uspokojení dojde) většinou až na konci insolvenčního řízení, kdy soud vydá na návrh správce tzv. rozvrhové usnesení. Po tomto usnesení Vás správce s největší pravděpodobností vyzve ke sdělení čísla účtu, aby Vám příslušnou částku mohl zaslat. Pokud Vám připadá, že se v řízení dlouhou dobu nic neděje, můžete se coby věřitel dotázat na stav řízení přímo insolvenčního správce, či položit dotaz správci prostřednictvím soudu – ten pak bude zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Kontakt na insolvenčního správce najdete buď v některém z jeho dřívějších podání, nebo v seznamu insolvenčních správců, který je dostupný na www. justice.cz.
_
Minulý týden jsem sepsal smlouvu na drobnou rekonstrukci bytu se zaměstnance stavební firmy přímo u nich v sídle firmy.
Po něškolika dnech mi volal jednatel firmy, že zaměstnanec neměl oprávnění sjednávat smlouvu a že ve firmě už nepracuje.
Přitom daný zaměstanec mi sám dal smlouvu k podpisu, jak si mohu pro příště ověřit, že má daná osoba pravomoc
jednat za danou institici, když se nejedná o osobu, která je uvedena jako jednatel apod. v obchodním rejstříku?
Mám požadavoat plnou moc, když s někým jednám, i když je to na pobočce nebo sídle firmy? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Pokud jste smlouvu podepisoval přímo v sídle firmy a vzhledem k zařazení zaměstanance se jevilo jako běžné, že společnost zastupuje, tak toto jednání právnickou osobu zavazuje a jednatel společnosti se nemůže vymlouvat na to, že ten zaměstnanec k tomu neměl oprávnění.
V tomto ohledu Vás odkazuji na ustanovení § 166 občanského zákoníku. Samozřejmě naprostou jistotou při uzavírání smluv je jak správně uvádíte nahlédnutí do OR, kde je uvedena osoba jednatele. Ale jak jsem uvedl, není to Vaše chyba, nebylo-li zcela zjevné, že předmětný zaměstnanec (např. vrátný, sekretářka) nemá oprávnění smlouvy za právnickou uzavírat.
_
?
Po umrtí otce zůstali tři dědicové. Já dcera, bratr a matka. Poněvadž jsme nebyli schopni se s bratrem dohodnout, nechali jsme domek napsat na matku, která se tak stala jediným zákonným vlastníkem domku. Problém je ten, že majitelem se stal človek, ktery není schopen starat se o domek at v ohledu finančním tak v ohledu běžných potřeb oprav apod. Již třicet let se léčí s psychozou a není schopna nést odpovědnost či reálného usudku o daném problému. Vše vždy obstarával otec. Zkrátka je to človek se kterým se dá velmi učinně manipulovat čehož bratr plně využívá a v čem taky vidím budoucí problém. Původní domluva byla taková, že já se přestěhuji ze zahraničí, abych se postarala o matku a pohlídala domek s tím, že on nemá v úmyslu se do rodneho domku vracet. Poněvadž se, ale rozvádí a je zadlužený tak situace po 7 měsících je taková, že má tendence měnit názor a že se možná já najednou nehodím, protože on to nezvládá a že bych mohla uvolnit místo a vrátit se zpět do zahraničí? Když jsme měli řeč o domku, tak chtěl abych ho vyplatila, že s tím nemá problém. To je samozřejmě jeho právo, ale co už neshledávám jako košer je fakt, že on by chtěl abych ho tedy vyplatila a on utopil dluhy, já spravila domek, který je ve velmi špatném stavu takže de facto od nuly a navíc se starala o matku jako o věcné břemeno a on tam jezdil 3x týdně jak domů za matkou, která již teď se svou diagnozou představuje notně velkou zátěž a potřebuje dohled? Takže situace je taková, že matka není schopna názoru či cokoli rozhodnout. Protoze komunikace s bratrem absolutně postrádá
střízlivý pohled na věc a je vice než konfliktní, nejsem si jista co se od něj dá čekat a proto bych se chtěla zeptat na následující:
1) pokud by zmanipuloval matku, aby přepsala domek na něj mohla bych to event. napadnout, nebo by se s tim nedalo nic dělat, protože je vlastnik osoba svépravná, i když má daná osoba od ztráty svépravnosti jen několik kroků?
2) jaké je mé právo nesouhlasit v případě pokud by matka souhlasila, aby se nastěhoval do domku, s tím, že by si např. udělal patro? (a nabral tak další dluhy či ručil naším domkem za matčina souhlasu)?
3) mám já jako osoba s trvalým bydlištěm zde právo vykázat ho z domku?
4) jaká je možnost kontroly zacházení s domkem pokud bych se odstěhovala do zahraničí, mohli by mě matka a bratr obejit a jak se říká vyšachovat mě z jakéhokoliv nároku na domek?
Děkuji Vám za odpověd.
Anna.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, k Vašim dotazům uvádím následující:
1. za svého života může matka darovat nemovitost komukoliv, tedy i darovat dům bratrovi. Tuto smlouvu by bylo možné napadnout, nicméně byste musela prokázat, že v době sepisu smlouvy byla matka ve stavu, kdy nebyla zodpovědná za své jednání (lékařské zprávy, svědecké výpovědi, …), ovšem rovnou upozorňuji, že takové prokazování by bylo velmi náročné.
2. Váš trvalý pobyt nezakládá vůbec žádné právo vyjadřovat se k tomu, komu matka umožní dům obývat. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro více informací o trvalém pobytu doporučuji k prostudování http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
3. navazuje na předchozí, nemáte právo ho z titulu trvalého pobytu vykázat z domku
4. z nároku na domek Vás může matka "vyšachovat" pouze tím, že za svého života domek daruje bratrovi, nebo by Vás musela pro případ své smrti vydědit, ale to by muselo být pouze ze zákonem stanovených důvodů - chováte se k ní nevhodně, vedete nezřízený život, . viz. § 1646 až 1649 Občanského zákoníku.
__
?
Žiji s družkou už cca 18 let (1998-2016) v bytě, který kdysi dávno byl statní. Máme spolu 2 děti, 9 let a 5 let. Tento byt, resp. tenkrát dům jsme jako s. r. o. , založené nájemci bytů odkoupili od městské části Praha 4 v rámci privatizace obytných domů. Do s. r. o. jsem vstupoval podílem dle rozlohy bytu. Splátky za dům, svým podílem jsem hradil ještě v době, kdy jsem svojí družku neznal. Cca v polovině doby splácení, kdy už jsem se svojí družkou v tomto bytě bydlel jsem kvůli jiným problémům převedl svůj obchodní podíl v této společnosti na družku. Převod byl za symbolickou 1 Kč. Nicméně splátky jsem dále hradil já a podíl domu, jsem řádně splatil. Po splacení domu městská část převedla dům do vlastnictví s. r. o. , která následně vydala jednotlivé byty do osobního vlastnictví jednotlivým společníkům. Tzn. tento byt do vlastnictví mojí družky. Do té doby jsem platil i veškeré služby k bytu já. Poté, na základě vzájemné dohody jsme si platby rozdělili. Já platím elektřinu, internet, ona platí teplo, popelnice, společné prostory, příspěvek do fondu oprav. Aktuálně jsme však v „rozchodovém stavu“. Bydlíme a vychováváme dále děti spolu, ale nemluvíme spolu a velmi těžce spolu komunikujeme. Při jedné z krátkých diskusí jsem měl požadavek, abychom se majetkově nějak vyrovnali, než se definitivně rozejdeme, rozstěhujeme, s tím, že bych chtěl, aby polovinu bytu přepsala na mně. Odvětila, že ani náhodou, tzn. jednoznačně toto odmítla. Byt jsme cca před 10-ti lety společně zrekonstruovali. Oba jsme si vzali úvěr ze stavebního spoření a oba cca 50% jsme vložili společné finance na tuto rekonstrukci. Můj dotaz zní, zda mám nějakou šanci nárokovat své majetkové právo k tomuto bytu, v jakém poměru, minimálně bych měl zájem o 50% podíl. To jen z důvodu, abych s ní mohl jednat dál ve smyslu budoucího řešení bytové otázky. Např. koupíme společně druhý byt, společně zrekonstruujeme a poté se do něj může někdo z nás odstěhovat. Tento návrh bych jí chtěl však předložit až ve chvíli, kdy budu mít nějakou jistotu že šance na „vymožení“ 50-ti % podílu na bytu je. Máme zatím ústní dohodu, že bychom děti měli ve střídavé péči, každý á týden, ale to pro daný problém asi není podstatná informace. Popsané úhrady splátky podílu a dalších samozřejmě mohu doložit. V případě potřeby doplňujících info, jsem k dispozici. Děkuji předem za doporučení jaké kroky podniknout. S pozdravem, Alois
ODPOVĚĎ:
Bohužel v tomto případě pro Vás nebudu mít dobrou zprávu. Jelikož jste nebyli manželé, nepřipadá v úvahu jakékoliv vypořádání společného majetku. Jste v pozici, že můžete pouze žádat zpět finance, které jste do bytu vložil, ovšem to pouze podle zásad bezdůvodného obohacení, pro které platí promlčecí doba do konce roku 2013 dva roky a od roku 2014 tři roky. Za situace, kdy je jako vlastník bytu uvedena družka neexistuje skutečně žádná varianta, jak se domáhat 50% hodnoty bytu.
__
Jak dále postupovat v zaměstnání. Pokusím se nastínit situaci, která nastala po zaslání stížnosti zákaznice, že nebyla dle jejího mínění kvalitně obsloužena na naší provozovně. Email byl zaslán na vedení společnosti 7.3.2012, konflikt na provozovně se údajně stal 23.2.2012. Píši záměrně údajně, protože tento den jsem byl na směně já a tuto situaci si nevybavuji.
Zákaznice napsala, že nebyla spokojena s přístupem pracovníků na provozovně, kteří si jí nevšímali, musela si údajně sama vybírat zboží, poté se musela domáhat zaplacení a znechuceně odešla. Poté navštívila jinou provozovnu, kde byla obsloužena na úrovni a proto si trochu napravila dojem... Ale přejdu k podstatným informacím.
Na směně jsem byl já, jako zástupce vedoucího provozovny a dva prodavači. Nikdo z nás si nevybavuje tuto situaci, dle mého názoru tato situace ani nenastala. Vzhledem k tomu, že se stížnosti na chování personálu v řetězci KOBERCE BRENO množí, bylo zřejmě uloženo oblastnímu řediteli za úkol někoho exemplárně potrestat, jako výstrahu ostatním... Vedení společnosti má filosofii, že zákazník má vždy pravdu a nemíní diskutovat. Proto přistoupilo v našem případě k sankcím, bez možnosti obrany.
V TÉTO VÝPLATĚ JSEM DOSTAL O NĚKOLIK TISÍC MÉNĚ, NEŽ JE BĚŽNÁ MĚSÍČNÍ MZDA. KDYŽ BYL OBLASTNÍ ŘEDITEL TUTO STÍŽNOST NA PROVOZOVNĚ ŘEŠIT, BYLO KONSTATOVÁ NO, ŽE MOJE POTRESTÁNÍ BUDE CCA 10% MZDY, COŽ JE MÉNĚ NEŽ SKUTEČNOST. TO JE PRVNÍ TREST.
Do KOBERCE BRENO jsem nastoupil 15.8.2011 jako zástupce vedoucího provozovny, po zkušební době byla prodloužena smlouva na dobu neurčitou, mzda je:
- základní mzda 12.000 Kč
- pohyblivá složka může být navýšena až do výše 3.000 Kč
- dále jsou prémie (složené ze 3 částí, včetně podílu na obratu)
Ohledně stížnosti jsem nepodepsal žádné kárné nařízení, oficiálně se mnou nikdo nemluvil. Oblastní ředitel má vůči mně osobní averzi, jak mi bylo bokem sděleno. Nelíbil jsem se mu od samého začátku, nicméně jsem nikdy neměl žádné pracovní problémy, takže se mu nepodařilo se mne zbavit. Dodnes jsem nic nepodepsal, neustále mám podepsanou smlouvu jako zástupce vedoucího provozovny.
Protože se mnou nikdo nic oficiálně neřešil, zeptal jsem se ve středu 14.3.2012 osobně oblastního ředitele na to, co se děje. Nechtěl se se mnou vůbec bavit, nic vysvětlovat, nicméně jsem jej nakonec vyzval k rozhovoru, který jsem si nahrál bez jeho vědomí na mobilní telefon. Dozvěděl jsem se, že jsem špatný úplně ve všem, všichni zástupci jsou lepší, neumím jednat se zákazníky, nemám jiskru, prakticky nic nedělám apod. Nic není samozřejmě pravda, prodej mne baví, na provozovnu se zákazníci rádi vracejí. Neumím prodávat, nicméně tržby na mojí směně nejsou horší než na směně vedoucího, to se dá dokázat výpisem dle data. Je to vše tot& aacut e; lní kravina, prostě se jedná o šikanu a pokus o likvidaci. To si nechci nechat líbit, tyto metody se mi hnusí, řetězec BRENO si zřejmě myslí, že může všechno.
Ve čtvrtek ráno bez předchozího upozornění přijel oblastní ředitel na provozovnu, aby mne hlídal, byly mi odebrány klíče od provozovny, zrušeno heslo od zabezpečovacího systému, zrušeno přístupové heslo do PC. Bez podepsání změny pracovní smlouvy jsem nyní prakticky prodavač, nikdo mi to samozřejmě oficiálně nesdělil.
Co bude údajně zřejmě následovat? Ze zákulisí jsem dostal informace, které mi samozřejmě nikdo nepotvrdí oficiálně, že bude následovat hra nervů. KOBERCE BRENO se zřejmě domnívají, že dám sám výpověď a půjdu pryč. Tohle samozřejmě udělat v tuto dobu nechci, skončil bych na dohodu na pracáku se 45% mzdy, což by zlikvidovalo finančně moji rodinu. Pokud dobrovolně neodejdu, bude zřejmě pokračovat vyplácení mzdy v nejnižší možné míře bez veškerých nenárokových složek, přitom ostatní pracovníci na provozovně budou tyto složky dostávat, včetně podílu na tržbě. Když bude nejhůř, zřejmě bude poslán další email a snaha donutit mne podepsat hrubé porušení prac ovní kázně, což se rovná také likvidaci. Nikdo mne nepodrží, i vedoucí provozovny mimo záznam řekl, že podepíše všechno, aby o místo také nepřišel. On i ostatní pracovníci na provozovně vědí, že umím prodávat, ale s jejich podporou nemůžu počítat, stejně by byla k ničemu.
Co dál? Nemíním nic podepsat, nemíním snášet šikanu a jasné projevy bossingu, nemíním přicházet o peníze, když mám zásadní podíl na obratu provozovny. Je mi jasné, že ve společnosti KOBERCE BRENO zůstat nebudu moci, oblastní ředitel bude chtít moji hlavu, ale nechci ustoupit těmto praktikám, je to fialový hnus a jednou to musí přestat, nelze do nekonečna ustupovat těmto sviňárnám, chci za svoji dobře odvedenou práci dostávat peníze, které mi právem náležejí. Vím, že jsem v kšeftu dobrý, chci za to být zaplacen. A jestli odejít, chci odejít za slušných finančních podmínek, ne s ostudou, že jsem svoji práci nezvl& aa cute; dal. Nikdy mně nebylo řečeno, že něco dělám špatně, mzdu jsem dostával i s prémiemi, najednou jsem nejneschopnější trouba ve firmě. A ve firmě jsou lidé, kteří jsou vůči mně schopni všeho... Je něco shnilého v českém kapitalismu.
Pokud můžete, poraďte, pokud odejít, tak s odstupným, i kdybych měl firmě podepsat, že se o tom nikdo nikdy nedozví... Chci odejít tak, aby netrpěla moje rodina, která trpí již nyní.
Pojištění právní ochrany nemám, když jsem studoval podmínky pojišťovny DAS, je tam ochranná lhůta 3 měsíce od počátku pojištění, to asi nevydžím tak dlouho ustát svoje postavení, jde hodně o čas, najít nějaké řešení. Pokud mi pomůžete, věřte, že jste pomohla chlapovi, který umí a chce dělat, chce se postarat o svoji rodinu, nechce se nechat ponižovat, zároveň mu nejde o mstu. Jde mu pouze o jedno. Chce se domoci svých práv, neumím v tom chodit, proto žádám o radu vás. Díky.
S pozdravem, Michal
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel není oprávněn bez souhlasu se zaměstnancem jakkoliv nakládat s jeho mzdou.
Váš zaměstnavatel se dopustil správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. , zákona o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, za který je možné uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jelikož provedl srážku z vaší mzdy, aniž by k tomu měl Váš souhlas.
Zaměstnavatele vyrozumněte, že Vám nebyla vyplacena řádná mzda, ale pouze ve konkrétní výši a že si nejste vědom toho, že byste dal souhlas k provedení jakékoliv srážky. Nezpůsobil jste ani škodu na majetku zaměstnavatele. Zaměstnavatel Vám svůj nárok vůči Vám nijak neodůvodnil, a tudíž se dopustil neoprávněného nakládání se mzdou.
Uveďte termín, do kterého očekáváte, že Vám bude řádně doplacen zbytek smluvní mzdy, do výše, v níž je sjednána v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru.
Pokud neobdržíte požadovanou částku, informujte inspekci práce o podezření z neoprávněného nakládání se mzdou. Pokud byste měl i informace, že se tak stalo nejen Vám, a relevantní podklady k tomu, je vhodné je připojit.
Jen pro úplnost vycházím z toho, že srážka nebyla provedena z "odměn", ale z nárokové mzdy. Nárok na odměny v určité výši neexistuje, proto by taková "srážka" byla právně nepostižitelná.
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli by Vám v současnosti nebylo ku prospěchu, protože jste škodu nezpůsobil a zaměstnavatel Vám ji neprokázal. DAS nedoporučuji kontaktovat. Nemohu Vám slíbit právní zastoupení, jelikož povaha mojí práce neumožňuje být právním zástupcem 3. osob; radu či případnou pomoc Vám ovšem slíbit pochopitelně mohu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 22. leden 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-DLUHY
- Jak získat soudní rozhodnutí o dluhu a prodloužit tak promlčecí lhůtu na 10 let
- Jak prodloužit promlčecí lhůtu dluhu ze 3 na 10 let - postup, informace
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zaplacení dlužné částky - náležitosti
Chtěla bych Vás poprosit, zda byste mi napsal/a jak bychom měli postupovat, když chceme podat žalobu/návrh k soudu - že dluh, který je stále trvá, aby nám prodloužil dobu na 10 letou. Promlčecí doba bude končit 30.6. 2016 a nevypadá to, že by nám peníze do této doby dotyčný zaplatil. Chceme mít v ruce něco, co nám dá možnost, získat peníze během té doby zpět. Předem Vám velice děkuji Lenka Vaňkátová
ODPOVĚĎ:
Musíte se obrátit na soud, v jehož obvodu žalovaný bydlí či má sídlo, se žalobou na zaplacení dlužné částky.
Podání musí splňovat následující náležitosti:
kterému soudu je určeno,
kdo je činí,
které věci se týká a co sleduje,
musí být podepsáno a datováno.
Konkrétně musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
K žalobě musíte připojit listinu, ze které Vaše právo na úhradu dlužné částky vyplývá, např. smlouva o půjčce a dále musíte uhradit soudní poplatek, který činí 5% žalované částky, nejméně však 1000, -Kč. Výsledkem úspěšného soudního sporu pak bude pravomocné a vykonatelné rozhodnutí (rozsudek či platební rozkaz), které je tzv. exekučním titulem, tedy po dobu 10 let od vykonatelnosti takového rozhodnutí můžete dluh (pokud není uhrazen dobrovolně na základě exekučního titulu) vymáhat prostřednictvím exekuce.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné vyplacení výživného na manželku která se odstěhovala ze společné domácnosti (kvůli novému partnerovi)
- Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti manžela - nárok na výživné na manželku
Manželka se 06/2014 odstěhovala ze společné domácnosti (byt v mém vlastnictví, koupen za mé prostředky před manželstvím), s naší 5letou dcerou do pronájmu. Dceru máme pouze na své dohodě, každý na střídavou péči. Po půl roce tento pronájem opustila, a nastěhovala se do domu ke svému příteli, který byl důvodem, že mne opustila.
Má nějaký nárok na náhradní bydlení, či výživné (příjmy máme téměř totožné), a to i zpětně?
Lze po mě zpětně požadovat výživné na dceru, za dobu, co spolu nebydlíme, a o dceru se každý staráme polovinou? Školku platím po dohodě já, jinak věškeré potřeby (oblečení, kroužky) hradíme polovinou.
Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byt, ve kterém jste s manželkou společně bydleli, je výhradně ve Vašem vlastnictví, uzavřením manželství vzniklo Vaší manželce právo v bytě bydlet. Toto právo by zaniklo až ve chvíli zániku manželství rozvodem. Nicméně vzhledem k tomu, že byt je pouze Váš, nemáte žádnou povinnost zajistit manželce náhradní bydlení. Otázka náhradního bydlení by se řešila v situaci, kdy by byl byt Vaším společným vlastnictvím (součástí SJM).
Manželé mají vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže však Vaše manželka má dostatečné příjmy k úhradě svých životních potřeb, nevidím důvod, aby po Vás požadovala hrazení výživného. V případě rozvodu podle § 760 nového občanského zákoníku platí, že rozvedený manžel má nárok na výživné tehdy, není-li schopen se sám živit a za předpokladu, že tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ní. Neschopností se živit, která má svůj původ v manželství, je například situace, kdy je žena bez zaměstnání a příjmů kvůli tomu, že byla na rodičovské dovolené a pečovala o dítě (děti). Pokud je Vaše manželka zaměstnaná a má dostatečný příjem, nevidím důvod k hrazení výživného ani po rozvodu manželství.
Co se týče výživného pro dceru, bylo by dobré otázku péče o dceru, styku s ní a výživného upravit písemně. Jestliže veškeré náklady na výchovu a výživu Vaší dcery hradíte rovným dílem, není zatím důvod, aby po Vás manželka požadovala výživné. Pro případné soudní řízení v budoucnu (například při rozvodu manželství) ale doporučuji evidovat si náklady, které jste na výchovu a výživu Vaší dcery vynaložil.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Předražení a duplicitní platby od zhotovitele díla (nové místnosti na terase) - jak se bránit?
- Předražení díla a duplicitní platby - jak se bránit zhotoviteli?
- Oficiální nepředání stavby zhotovitelem - je možné penále, penalizace od objednatele?
2010 jsem si nechala zhotovit projekt přístavby jedné místnosti na rekreační chatě, jednalo se o místnost vytvořenou z terasy o velikosti 15m2. Zhotoviteli jsem předala projektovou dokumentaci, na základě které byla uzavřená Smlouva
o dílo dle §536 obchodního zákoníku s datem trvání stavebních prací od 6.9.2010 do 25.10.2010 a s rozpočtem ve výši 149 843, -Kč.
Stavba nebyla v daném termínu dokončena, její cena se vyšplhala na 233 318, -Kč a nebyl ani dodržen projekt - na střechu měla být použitá fólie PVC místo pozinkované krytiny a na stropní záklop měl být použit sádrokarton místo extrudovaného polystyrenu.
Zhotovitel napsal Čestné prohlášení o provedení stavebních prací dle stavební dokumentace.
Po dokončení přístavku jsem ještě chtěla menší úpravy, ale zhotovitel si zde práce vytvářel…, úpravy byly v přestávkách a byly ukončeny v roce 2013.
Cena elektroprací mezi zhotovitelem a dodavatelem byla dohodou na 54 000, -Kč, ale mě bylo účtováno bylo 99 300, -Kč.
Topení mělo být ukončeno ve sklepě dvěma kulovými kohouty, účtováno a zaplaceno, ale ve sklepě mi na pěti místech čouhají ze stropu trubky a existuje "Zápis o tlakové zkoušce topného tělesa" z roku 2011, kde byla provedena zkouška těsnosti otopného systému a tlaková zkouška byla provedena natlakováním vodou při tlaku 0,4 Mpa po dobu 45 minut.
Nejednou jsem zhotovitele žádala o podrobné vyúčtování prací, protože z dokladů nebylo jasné, co platím. Bylo mi sděleno, že pokud trvám na kompletních dokladech, jako je předávací protokol, tak se bude muset ke každému vyúčtování připočítat daň z přidané hodnoty a doplatit jí, pak se teprve dají všechny doklady vystavit.
Nesměla z mé strany padnout zmíňka o předražení, v poslední faktuře jsem zjistila, že mi bylo účtováno i to, co jsem už platila, proto jsem si nechala vyhotovit kontrolní rozpočet podle ceníku RTS, kde bylo zjištěno předražení.
Do dnešního dne mi nebyla stavba předána, faktury jsou dopisované a přepisované, stavební deník je dopisovaný, nikdy na stavbě nebyl, prý aby ho nesežraly myši. Věřila jsem mu, ale on mě uvedl v omyl. Co mám dělat? Je možné zhotovitele penalizovat za nepředání stavby?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Penalizovat zhotovitele za nepředání stavby, resp. nedodržení termínu, můžete pouze v případě, že jste si ve smlouvě o dílo stanovili smluvní pokuty pro nedodržení smluvních ujednání. K podrobnějšímu řešení tohoto případu by bylo třeba shlédnout smlouvu, kterou jste se zhotovitelem uzavřela a rozebrat i komunikaci s ním, např. zda jste mu bez zbytečného odkladu sdělila případné vady, které jste na díle zjistila, zda jste rozporovala navýšenou cenu za dílo, atd… Pokud jde o předražení, tak ve Vašem případě platí, že zhotovitel má právo se domáhat přiměřeného zvýšení ceny, nicméně Vy jako objednatel můžete bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o částku, jež přesahuje o více než 10 % cenu stanovenou na základě rozpočtu.
Pokud byste od smlouvy odstoupila, doporučovala bych investovat do znaleckého posudku, který by určil skutečnou cenu zhotoveného díla a případný rozdíl (pokud by znalecký posudek určil, že cena je nižší, než jste byla nucena zhotoviteli uhradit) byste mohla nárokovat po zhotoviteli.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Převod nebytových prostor na bytovou jednotku - vliv výšky okolního terénu pozemku
- Technické normy pro byt, bytové prostory, bytovou jednotku
- Změna nebytových prostor na bytové - podmínky
- Změna nebytového prostoru na byt - podmínky
- Změna nebytového prostoru na bytovou jednotku - podmínky
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytových prostor jako bytu - pohled práva
- Souhlas členů SVJ s použitím těžké techniky při úpravě bytu (přeměně nebytového prostoru na byt, bytovou jednotku)
Prosím o uvedení informace, která se týká přeměny nebytových prostorů na bytové jednotky.
Rozhodujeme se se ženou zakoupit nemovitost- bytovou jednotku pod panelovým domem (101 m2) Je rozdělena na čtyři nezávislé prostory.
Jedna část je složená ze dvou místností jako prodejna se samostatným vchodem. Obě další místnosti mají samostatné vstupní dveře a jsou předělány na garsonky (každá 21 m2) s veškerým sociálním vybavením a se samostatným měřením vody i elektriky. Vstup do nich je ze společné chodby vlastníků domu. Celá jednotka má úroveň podlahy asi 1 metr pod úrovní okolního terénu. Pozemek před celou jednotkou (před panelovým domem) v délce cca 5 x 14 m je ve vlastnictví majitele jednotky (na obrázku) I přesto, že celá jednotka je pod úrovní okolního pozemku, je dokonale suchá a vytápěná centrálním vytápěním.
Je vedena na katastru nemovitostí jako provozovna-dílna. My bychom ale chtěli tyto dvě samostatné "garsonky" zlegalizovat jako bytové jednotky k bydlení. Na stavebním úřadě nám bylo sděleno, že pokud je nebytový prostor pod úrovní terénu, toto nelze. Údajně již každá bytová jednotka musí být podle obč. a stav. zákona min. 15 cm nad úrovní terénu. Nás ale napadlo, terén, který je ve vlastnictví majitele, před celou bytovou jednotkou odbagrovat, vytvořit malé parkoviště a tím vlastně nebytové prostory v celé délce, budou nad terénem. V příloze zasíláme foto. Jedná se o tu spodní část s osmii okny + dveře a jedno větší okno.
Mé dotazy:
- je informace podaná stav. úřadem správná, popřípadě kde je možné technické novelizované požadavky na bytovou jednotku zjistit velikost oken, výška stropu, atd. - vyjímky?
- je možné i přesto pronajímat tyto "garsonky" bez jakékoliv sankce, nebo jak vše dělat bez porušování práva?
- může společenství vlastníků SVJ zakázat pronájem prostor?
- je nutné při rozdělení jednotky (101 m2) 100 % souhlas všech vlastníků?
- je nutný souhlas společenství vlastníků, při odbagrování, když se jim nezasahuje do jejich práv?
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Technické požadavky na byty:
Dle § 10/3 vyhlášky o technických požadavcích na stavby platí, že úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami. V tomto ohledu je tedy nezbytné vycházet z příslušné ČSN (občanský zákoník ani stavební zákon technické parametry staveb neupravují).
Přehled základních ČSN pro oblast stavebnictví naleznete např. zde:
http://www.technicke-normy-csn.cz/normy-stavebni.html
Co se týče technických požadavků na bytové jednotky, obytné a pobytové místnosti apod. , jsou konkrétní požadavky zakotveny v jednotlivých ustanoveních vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Možnost pronajímat garsonky:
Dle § 2236/1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou (rozhodnutím stavebního úřadu v kolaudačním řízení) určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.
Bude-li tedy mezi pronajímatelem a nájemcem uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bude nebytový prostor, přičemž účelem nájemní smlouvy bude uspokojení bytové potřeby nájemce, nebude mít tato skutečnost na platnost nájemní smlouvy žádný vliv. Na tomto místě je však nutné si uvědomit, že občanský zákoník je právním předpisem z oblasti soukromého práva.
Shora uvedené nemění nic na tom, že užívání nebytových prostor v rozporu s jejich účelem (např. tedy k bydlení) je z hlediska veřejného práva protiprávní a tudíž pokutovatelné. Konkrétně dle § 119/1 stavebního zákona (který je právním předpisem z oblasti veřejného práva) platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu.
Užíváním nebytového prostoru v rozporu s jeho určením (jak o něm v kolaudačním řízení rozhodl stavební úřad) může být spáchán některý z přestupků dle § 178/1 stavebního zákona.
Nechcete-li se v tomto ohledu dostat do konfliktu se stavebním zákonem, bude nezbytné změnit účel užívání předmětných nebytových prostor.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
3/ Zákaz pronájmu prostor ze strany SVJ:
Bude-li pronájem předmětných prostor odpovídat stavebnímu zákonu (resp. rozhodnutí stavebního úřadu), nebude SVJ oprávněno pronájem těchto prostor zakázat. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že přenecháním určitých prostor do užívání jiné osobě realizuje vlastník toliko své vlastnické právo (chráněné na ústavněprávní úrovni).
4/ Souhlas vlastníků bytových jednotek s rozdělením bytové jednotky:
Dle § 1208 písm. f) bodů 2, 4 a 5 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné i rozhodování o:
- změně účelu užívání domu nebo bytu,
- úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení bytových jednotek,
- změně podílu na společných částech bytového domu.
Má-li proto v rámci bytového domu dojít k vymezení nových bytových jednotek, bude přivolení shromáždění SVJ zapotřebí.
Dle § 1206/2 občanského zákoníku pak platí, že shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Získání souhlasu všech vlastníků bytových jednotek proto není dle občanského zákoníku zapotřebí (není-li to však zakotveno ve stanovách SVJ).
5/ Souhlas vlastníků jednotek s bagrováním:
V tomto ohledu je velmi důležité, zda je předmětný pozemek skutečně výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky či zda tento pozemek přináleží k bytovému domu (tzn. že se jedná o společnou část bytového domu, která byla jednomu z vlastníků přenechána k výlučnému užívání).
Je-li předmětný pozemek výlučným vlastnictvím vlastníka nebytové jednotky, budou vlastníci bytových jednotek oprávněni se ke stavebnímu záměru (bagrování) vyjádřit v rámci územního a stavebního řízení.
Jedná-li se naopak o společnou část bytového domu, přenechanou do výlučného užívání jednomu z vlastníků jednotek, bude souhlas shromáždění SVJ se stavební úpravou tohoto pozemku zapotřebí (což samozřejmě nemění nic na tom, že pro realizaci tohoto stavebního záměru bude zapotřebí i příslušné přivolení stavebního úřadu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Odhad výše bezdůdovného obohacení
- Znalecký posudek na bezdůvodné obohacení
- Jak určit výši bezdůvodného obohacení
- Jak vypočítat bezdůvodné obohacení
- Spolumajitel pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení
- Výpočet bezdůvodného obohacení - spolumajitel pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu
- Spoluvlastník pronajímá bytový dům - výpočet bezdůvodného obohacení
- Výpočet bezdůvodného obohacení - spoluvlastník pronajímá bytový dům a nechává si velkou část příjmu
- Promlčení bezdůvodného obohacení spoluvlastníka - pronájem bytového domu bez vyplacení spolumajitele, spolumajitelů
Chci podat návrh na vydání bezdůvodného obohacení. Problém je však v tom, že nedokáže přesně prokázat výši bezdůvodného obohacení. Chci se zeptat, jak se v takéto situaci postupuje, je např. možné využít nějakého znalce nebo postupovat jinak.
S bývalým manželem vlastníme rozlehlý rodinný dům, který slouží od své koupě pouze k pronájmu (něco jako ubytovna). Příjmy daníme jako příjmy z pronájmu. Od r. 2012 do r. 2013 mi manžel nevyplácel vúbec žádný podíl ze zisku, od r. 2013 mi začal vyplácet částku 13000Kč o které tvrdil, že je to jedna třetina ze zisku s tím, že jednu třetinu ponechal sobě a jednu třetinu si rovnež ponechá za to, že se o dům stará. Jedná se o podíl z čistého zisku, tj. po uhrazení veškerých nákladů na provoz a případné opravy. Já s tím nesouhlasím, nevidím důvod, proč by si mněl 1/3 ponechávat na víc, v domě bydlí vetšina stálých nájemníků, část nájemníků se ale mnění. Dům jsem několikrát navštívila přesto, že mi v tom manžel bránil, jednou mně tam i fyzicky napadl, byla přivolána policie. Když viděl, že se nároku jen tak nevzdám, zvýšil svévolně částku na 25 000Kč, bez jakýchkolik podkladů a výpočtů. Já jsem zjišťovala dalšími náhodnými návštěvami kdo v domě bydlí a kolik kdo platí a zjistila jsem, že čistý zisk se pohybuje v rozsahu cca. 100 000Kč měsíčně. Velkou část nájemného manžel inkasuje na černo, tj. nedaní všechny příjmy, hlavně pokud se jedná o fyzické osoby, které si platí nájem sami, nevystavuje jim ani žádné potvrzení o zaplacení. Navíc jak jsem psala je ubytovanost kolísavá, ale vetšinou je dům plně obsazen, někdy se stane, že se někdo odstěhuje a za např. 2 dni už tam bydlí někdo nový. Není v mojich silách dohledat veškeré nájemníky, který tam od r. 2011 bydleli. Získala jsem nejaká jména lidí, který tam bydleli a už nebydlí, dohledat tyto osoby kvůli svědectví je ale nemožné, jedná se vetšinou o osoby sociálně slabé nebo o dělníky, který migrujú vrámci celé ČR.
Jak tedy mám postupovat při podání návrhu, když vlastně nevím, nebo nedokážu přesnou výši bezdůvodného obohacení spočítat? Kdy se promlčí?
Děkuji za odpověď. Martina
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví Vás a bývalého manžela s velikostí podílu každého o vel. id. 1/2. V takovém případě mát právo na přesnou polovinu. Ovšem píšete o podílu na zisku, takže nevím, zda pronájem budovy není předmětem živnosti, kterou máte za tímto účelem zřízenu. Z tohoto pohledu nelze na dotaz podrobněji odpovědět, neboť z něj nevyplývají podstatné informace.
Nicméně pokud jde o výpočet částky bezdůvodného obohacení, v tomto případě bych doporučovala obrátit se na auditora, který by Vám k věci poskytl více informací. Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení činí dle nového občanského zákoníku 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, přičemž okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Ovšem pokud právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo před účinností nového občanského zákoníku, který je účinný od 1.1.2014, řídí se délka promlčecí lhůty starým občanským zákoníkem, kdy byla promlčecí lhůta dvouletá. Ve Vašem případě to tedy znamená, že můžete požadovat bezdůvodné obohacení až z práv vzniklých po 1.1.2014.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel užívá celou nemovitost (část pronajímá) - nárok na příspěvek na opravu střechy od spoluvlastníka
- Nárok na příspěvek na opravu střechy od spoluvlastníka nebydlícího v nemovitosti ve spoluvlastnictví
1989 jsem z dědictví po otci získala ¼ rod. domu, sestra ¼, matka ½. V domě jsou 2 bytové jednotky, bydlí tam matka se sestrou, sestra tedy bydlí na ½ domu (obývá dejme tomu moji ¼ už 28 let).
2013 matka rozdělila svoji ½ - darovala mě ¼ a sestřinému synovi ¼. Sestra se v té době odstěhovala a bydlí tam její syn na polovině domu.
2010-2016 je v domě podnájemník v 1 místnosti, peníze inkasuje sestra, nevím přesně, asi 2.000 Kč/měs. Já v domě nebydlím od 1986.
Je potřeba udělat na domě střecha. Sestra po mě požaduje polovinu částky. Jsem povinna toto uhradit, když tam 30 let nebydlím (máme svůj starší domek, kde neustále také platím opravy), a obývá dům ½ sestra (nebo její syn) a druhou ½ domu matka.
Nikdy mi nedali žádné peníze za to, že bydlí někdo na mojí ¼ a nyní od 2013 na mojí ½.
Navíc je tam nájemník, z kterého mají jakési peníze.
Kdyby mi platili celé roky jakýsi pomyslný nájem, ráda bych jim ty peníze přenechala na jakékoliv opravy.
Ptám se, zda jsem povinna na střechu dát polovinu částky za opravu, cca 200 tisíc.
Děkuji, Majka
ODPOVĚĎ:
V podstatě jste si sama odpověděla. 1/4 domu, který vlastníte je Vaše vlastnictví a měla byste mít proto zájem na jeho zhodnocování. I střecha se dá rozdělit na jednotlivé podíly. Prakticky však nelze, aby byla opravena jen část střechy matky a sestry. Pokud tedy na její opravu nepřispějete, ostatní spoluvlastníci Vám de facto zhodnotili Váš majetek. Na straně druhé, ale máte plnou pravdu v tom, že za užívání Vaší části nemovitosti, máte právo na nájemné. Matka se sestrou se tak vůči Vám dopouštějí tzv. bezdůvodného obohacení. Navrhuji proto, abyste sestře sdělila, že na opravu domu přispějete pouze za předpokladu, že ona a matka doplatí nájemné za užívání Vaší části domu. Vzhledem ke skutečnosti, že právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, máte nárok na vydání nájemného za 10 let nazad. Je ještě otázkou, jak by byla posuzována skutečnost, že jste je po skoro 30 let nechala ve svém domě žít bez nájemného a nyní jej požadujete. V případném soudním sporu se ale vždy dá odvolat na institut tzv. dobrých mravů, kdy Vy jste za užívání Vašeho majetku nechtěla peníze a tudíž očekáváte na oplátku, že ostatní spoluvlastníci se o něj postarají.
_
OBČAN-ZÁSTAVA, EXEKUCE
- Rizika zástavy nemovitosti
- Zastavení nemovitosti kvůli úvěru - může pak majitel zastavené nemovitosti požádat o odblokování zástavy?
Mám dát svůj byt jako zástavu pro hypotéku, kterou si bere přítel mé dcery (ta je na mateřské) na stavbu jejich domu. Zástava může být prý zrušena po několika letech, kdy postavený dům získá pro to potřebnou hodnotu. Já však o zrušení zástavy nemůžu požádat. Jak se můžu jistit, aby přítel mé dcery tak učinil?
Děkuji, Magdaléna
ODPOVĚĎ:
Upřímně řečeno bych Vám dát svůj byt jako zástavu pro vybudování cizí nemovitosti vůbec nedoporučovala, neboť je to pro Vás velmi riskantní. Budete totiž závislá na vůli jiného člověka, který pokud nesplní své povinnosti, tak Vy přijdete o svůj majetek. Je pravdou, že pokud by se tak stalo, můžete se "hojit" na příteli dcery, tedy požadovat po něm odškodnění. Má to však svá úskalí, jednak by se s největší pravděpodobností jednalo o vymáhání nároku soudní cestou a pak také, domyslíme-li tuto situaci do důsledku, pak v okamžiku, kdy on nebude mít na zaplacení hypotéky, Vy přijdete o dům, tak on bude těžko v takové finanční situaci, aby Vás mohl odškodnit. Pokud na takovém kroku přeci jen trváte, doporučuji buď napsat smlouvu, v níž se přítel dcery písemně zaváže, že v okamžiku, kdy bude mít nemovitost již požadovanou cenu, tak Váš byt coby zástavu zruší. Zde si ale pozorně zjistěte, jaké jsou podmínky změny ručitelství u banky, kde bude hypotéka zřízena. Více bych však doporučovala, abyste byla do doby po kterou budete ručitelem za úvěr, spoluvlastníkem vznikající nemovitosti.
_
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Střídavá péče u psychicky nemocného dítěte - dovolí to soud?
- Střídavá péče u psychicky nemocných dětí - dovolí to soud?
- Střídavá péče u autisty - dovolí to soud?
Přítel žil v partnerském vztahu 12 let, ze vztahu vzešli 2 děti (dvojčata, aktuálně 5 let - autisti 3. stupně).
Při těhotenství bývalé partnerky přítel pořídil byt včetně rekonstrukce, který zafinancoval, nechal ho napsat na přítelkyni, kdyby se mu něco stalo, aby nezůstala bez střechy nad hlavou.
Při pořízení vozu pro partnerku jí hotově přispěl 100.000 Kč, bez dokladu.
Po narození dětí přítel vyřídil přídavky na děti ve výši 12.000 Kč měsíčně. Dále si bývalá přítelkyně uplatňuje slevy na daních, přítelovi slevy na děti nedovolí.
Expřítelkyně nedovolí příteli rozhodnout k jakým lékařům děti půjdou, nesmí je vzít mimo město, neexistuje aby děti přespaly u nás doma, na druhou stranu neustále žádá o úhradů např. terapíí (4.000 Kč týdně) se kterými přítel nesouhlasí, nová navigace, tablet pro děti, fotoaparát, zimní gumy na auto atd. Děti vidí max 2 hodiny denně, kdy je smí alespoň vyzvednout ze školky a večer musí odvést zpět.
Péči o děti nemají soudem upravenou.
Rádi bychom požádali o střídavou péči o děti, nevíme, zda máme vůbec nějakou šandci. Bývalá přítelkyně je sama, my tvoříme pro děti pár. Jsou autisti, reagují na mne dobře. Bývalá přítelkyně je lékařka (ale je velmi labilní - každých 10 minut mění na danou situaci názor).
Expřítelkyně začala vyhrožovat, že s dětmi odejde na Slovensko (oba jsou Slováci, děti se narodili v Česku)
Můžeme děti vyzvednout ze školky a oznámit bývalé přítelkyni, že dnes (18.01.2016) nocují u nás? Má na to přítel jako otec právo?
Prosím o radu, co s tím, jsme z toho nešťastní, děti pod vedením bývalé přítelkyně nemají žádný pevný řád. O děti, byť je to s nimi náročné přijít nechceme. Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Dokud nejsou děti svěřeny do péče žádného z rodičů, mají vůči nim oba rodiče stejná práva. To znamená, že i otec dětí má právo s nimi trávit volný čas dle svého uvážení. Naopak jeho expřítelkyně nemá právo mu zakazovat, aby děti spaly u vás doma - děti u vás samozřejmě přespat mohou.
Vzhledem k tomu, že dohoda s přítelkyní ale bude velmi obtížná (na-li nemožná) doporučuji upravit péči o děti soudní cestou. Jestliže tedy máte zájem mít děti ve střídavé péči, rozhodně návrh k soudu podejte. Vzory návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dětí, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Důležitým předpokladem pro svěření dětí do střídavé péče je skutečnost, že rodiče jsou schopní komunikovat, spolupracovat a dohodnout se alespoň na základních věcech. Bude záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí.
Pokud by soud návrhu na střídavou péči nevyhověl, doporučuji soudní cestou upravit alespoň styk s dětmi. Tak bude jasné, kdy bude Váš přítel moci děti vídat a přítelkyně proti tomu nebude moci nic namítat a vašemu příteli ve styku s dětmi bránit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování na schůzi SVJ a vliv velikosti bytu
- Vliv velikosti bytu SVJ při hlasování na schůzi SVJ
- Hlasování SVJ a § 1206 nového občanského zákoníku (NOZ)
Jsem členem SVJ 2013-2015. SVJ vzniklo 2013.
Dostal jsem se do sporu s některými dalšími členy SVJ ohledně způsobu hlasování. Vycházím z ustanovení § 1206, odst. 1), 2. věta, nového občanského zákoníku (NOZ), kde je stanoveno:
„Každý z nich (vlastníků) má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech, ……„
Moje aplikace vychází z potřeby otevřeného, přehledného a poctivého počítání hlasů pro každého účastníka shromáždění, a to po celou dobu hlasování.
Respektuji přitom posloupnost – velikost bytu - velikost podílu a počet hlasů.
Vlastník bytu 3+1 bude mít např. počet hlasů 3. Vlastník bytu 2+1 bude mít počet hlasů 2. Vlastník bytu 1+1 bude mít 1 hlas.
Mám za to, že plně respektuji ustanovení zmíněného § 1206. Vysvětlení uvedu v dalším.
Hlasování bude probíhat tak, že nejprve budou hlasovat vlastníci bytů 3+1. Spočítám počet rukou těchto vlastníků a vynásobím třemi. Tím mám celkový počet hlasů za skupinu bytů 3+1. Obdobně budu postupovat v dalších dvou skupinách, tj. s vlastníky bytů 2+1 a vlastníky bytů 1+1. Nakonec udělám celkový součet a mám naprosto přesný a srozumitelný výsledek hlasování v podobě absolutního čísla počtu hlasů, který odpovídá duchu zákona. Stačí mi u toho papír, tužka a kalkulačka a poctivý přístup.
Ostatní preferují ten způsob, že sčítají podíly.
Připadá mi, jakoby byli v zajetí nějakého schématu, které někdo a někdy použil při aplikaci zákona č. 72/1994 Sb. , někdy již v 90 tých letech.
Přitom o sčítání podílů není v současném NOZ ani slovo, ani písmeno.
Vlastní hlasování podle nich probíhá tak, že někdo spočítá podle barvy hlasovací lístky, na kterých jsou ve zlomku 2 ohromná šestimístná čísla daného podílu. Další člověk to naklepe do počítače a vytáhne z toho procenta podílů, nikoliv počet hlasů, jak definuje zákon.
Ta ohromná čísla nikomu nic neříkají a nikdo neví, jaká čísla byla naťukaná do počítače. Musel by u toho stát další člověk, aby ručil za správné zavedení čísel do počítače a za výsledek.
Potřebuji k tomu papír, tužku a počítač.
Tímto se však vytváří nepřehledný a nesrozumitelný způsob hlasování. Každý účastník schůze je v této etapě uvedeného způsobu hlasování zcela vyřazen, protože to není schopen spočítat a navíc je zmanipulován do situace - "musíš tomu věřit".
Podle mne je tento způsob hlasování špatný a nesprávný.
Zdůvodnění:
Konstatuji, že ustanovení § 1206, odst. 1) NOZ je správné a zcela jasné. Pokládám toto ustanovení za klíčové v předmětné věci.
Je zde jasně stanoveno, že každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu.
Jednoznačně z ustanovení NOZ vyplývá, že se mají používat a počítat hlasy. Nic jiného, žádné podíly.
Plně respektuji podmínku danou § 1206, že počet hlasů odpovídá velikosti podílu a tuto podmínku ničím nezpochybňuji.
Řečeno jinak pro význam slova „odpovídá“ - počet hlasů je přímo úměrný velikosti podílu.
A velikost podílu zase závisí na velikosti bytu. Je to zcela jasná logika.
Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že velikost podílu je jen kritériem nebo nástrojem pro stanovení počtu hlasů.
Dále z uvedené právní normy vyplývá, že velikost podílu nemůže být používán jako finální veličina pro hlasování. Nikde to není uloženo.
O počítání podílů není jediné slovo, což je třeba respektovat.
Domnívám se proto, že ve stanovách společenství může být zakomponováno ustanovení o tom, že např. pro panelový dům našeho společenství, které má 140 bytových jednotek, jsou stejné a normované byty o následujících velikostech:
byty 3+1 o podlahové ploše 78,40 m 2, dále byty 2+1 o podlahové ploše 60,30 m 2, a nakonec byty 1+1 o podlahové ploše 38,90 m 2.
Těmto bytům odpovídají podíly na společných částech, uvedené na katastru nemovitostí a jsou následující:
pro byty 3+1 – 7840 / 843980, pro byty 2+1 – 6030 / 843980, pro byty 1+1 - 3890 / 843980.
Vlastníkům těchto bytů odpovídá následující počet hlasů:
pro byty 3+1 – 3 hlasy, pro byty 2+1 – 2 hlasy, pro byty 1+1 – 1 hlas.
Tímto je v plné míře naplněno ustanovení § 1206 NOZ a zakládá se tímto naprosto přehledný, otevřený a poctivý způsob hlasování, pro všechny přítomné členy shromáždění, a to po celou dobu procesu hlasování.
Vystačíme si při tom i bez počítače, což se také někdy může přihodit.
Nikde v zákoně není stanoveno, že se má do procesu hlasování zavádět další nepřehledný prvek a zavádět údaje o podílech do počítače.
V důsledku toho vyřazovat tím celé shromáždění z procesu hlasování a přímo manipulovat toto shromáždění do situace „musíš tomu věřit“.
Na tu chvíli se principy demokracie – otevřenost a poctivost – úplně potlačují a vytrácejí.
Dále z ustanovení § 1206, odst. 1), vůbec nevyplývá, není stanoveno, jakým koeficientem nebo v jakém poměru vůči podílu,
se má stanovit počet hlasů. Má prostě odpovídat.
Nikde není stanoveno, že výše uvedená čísla pro počet hlasů se nemohou použít. Velikost čísel odpovídá velikosti podílu, v určitém poměru,
což je pravda.
Umožní mi přitom jasné a srozumitelné hlasování. Jednoduchou logikou lze tedy určit počet hlasů.
Důsledně se dodržuje stanovená podmínka § 1026, odst. 1) o. z. – počet hlasů odpovídá velikosti podílu, tj. větší velikost podílu logicky bude mít větší počet hlasů.
Budu tedy postupovat přesně v duchu NOZ, jestliže ve stanovách SVJ zakotvím, že bytu o takové rozloze a velikosti podlahové plochy odpovídá takový podíl na spol. částech a tomu odpovídá takový počet hlasů. Proč bych nemohl tato čísla použít?
Neudělám tedy žádnou chybu a neporuším zákon, když ve stanovách SVJ zakotvím velikosti bytů, jejich podlahovou plochu, velikosti podílů
a jim odpovídající počty hlasů. Právní norma je zachovaná - největší počet hlasů odpovídá největšímu podílu.
Každý vlastník bude vědět, zcela zřetelně a nezpochybnitelně, jaký má počet hlasů.
Z toho se dá zcela přesně spočítat kolik hlasů odpovídá celkovému součtu bytových jednotek SVJ, tedy všech vlastníků, dále kolik hlasů musí být na 50 %, kolik na 75 %, atd.
Řídící schůze po každém hlasování je schopen přesně a věrohodně oznámit jakým počtem hlasů se o určité věci hlasovalo.
Někteří také argumentují tím, že v případě pochybností mohu věci ověřovat a konfrontovat se zápisem nebo že se mohu obracet na soud, apod.
To všechno jsou známé věci. Teoreticky se lehko říkají.
Já se ale domnívám, že běžný každodenní život v domě takto nemůže fungovat.
Život mezi spolubydlícími lidmi by přece neměl být založen na takových vztazích konfrontace a takové atmosféře nedůvěry.
To přece ke klidnému životu nepatří. Jedině a pouze výjimečně.
Je zřejmé, že způsob a mechanismus hlasování na shromáždění vlastníků musí být v zákoně a ve stanovách SVJ definován tak jasně
a srozumitelně, aby vylučoval a předcházel konfrontacím mezi lidmi, mezi orgány a členy SVJ.
Prosím tedy právní poradnu o kvalifikované vyjádření.
Lze zakotvit velikosti bytů, podílů a počtu hlasů do stanov SVJ a díky tomu hlasování provádět jasným a přehledným počítáním hlasů, po skupinách vlastníků bytů dané velikosti.
Děkuji, Ing. Hanuš
ODPOVĚĎ:
I přes rozsah Vašeho dotazu se domnívám, že postačí zcela jednoduchá odpověď.
Základní zásadou, kterou je soukromé právo (zejména občanské právo) ovládáno, je zásada autonomie vůle. Tato zásada je pak vyjadřena v § 1 odst. 2 NOZ, podle kterého platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázaná jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Soukromé právo ponechává na vůli účastníků právních vztahů, zda vzájemná práva a povinnosti upraví odchylně od zákona (s výše uvedenými výjimkami).
Z ustanovení § 1206 NOZ ani z jiných ustanovení týkajících se bytového spoluvlastnictví nevyplývá, že by se od tohoto ustanovení nebylo možné ve stanovách odchýlit. Vámi uvedený návrh neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek ani se nedotýká práv na ochranu osobnosti. Domnívám se, že takové ujednání ve stanovách je přípustné. Rovněž může být ve stanovách upraven konrétní postup při hlasování (neprve vlastníci třípokojových bytů, poté dvoupokojových a nakonec vlastníci jednopokojových atd). Otázkou však zůstává, zda pro tento návrh bude hlasovat potřebná většina členů SVJ.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vývrat stromu na cizí pozemek v lese - majitel stromu ho na žádost majitele pozemku neodklidil
- Svépomoc - odklizení cizího vyvráceného stromu ze svého pozemku
- Odklizení cizího vyvráceného stromu ze svého pozemku svépomocí - majitel stromu nereagoval na žádost o odstranění
TRESTÍ-TRESTNÉ ČINY
- Strom spadlý na vedlejší pozemek, majitel stromu ho neodstranil, majitel poškozeného pozemku byl chycen při odstranění - hrozí trestní stíhání za krádež?
- Možnost odstranění stromu spadlého na můj pozemek - hrozí trestní stíhání majitele poškozeného pozemku (trestní oznámení od majitele stromu)
Na můj pozemek (les) padl strom ze sousedního lesa. Upozornila jsem telefonicky majitele, aby ho odstranil. Po roce bez reakce jsem ho chtěla uklidit spolu se svými vývraty. Při tom mě přistihl majitel a chce mě žalovat za odcizení stromu.
Na čí straně je právo? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje.
Dle ust. § 1012 občanského zákoníku se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob.
Sousedův strom na Vašem pozemku je zásahem do Vašeho vlastnického práva k pozemku, tedy ve Vašem případě máte právo na ochranu před tímto zásahem. Této ochrany se můžete domáhat u soudu, je zde ale také možnost svépomoci dle ust. § 14 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého si každý může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, pokud je jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Je zde otázka, zda ve Vašem případě by byly naplněny všechny podmínky svépomoci, což lze ovšem vyvodit jen z konkrétních okolností dané situace (případná hrozící újma apod.).
Dále dle ust. § 2900 občanského zákoníku je každý si povinen počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného.
Vzhledem k tomuto je soused dále povinen Vám nahradit případnou škodu způsobenou tímto stromem.
V případě, že by na Vás soused opravdu podal žalobu, doporučuji se v řízení před soudem nechat zastupovat advokátem, na kterého se můžete obrátit na adrese: www.advokatikomora.cz
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď pro nadbytečnost - výpočet odstupného dle odpracovaných let
- Odpracované roky a výpočet odstupného
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro nadbytečnost a výpovědní lhůta od zaměstnavatele
Společnost ve které nyní pracuji koupil nový akcionář a jeho záměrem je, pouze ponechat značku a zaměstnancům ukončit pracovní poměr. Pracovní poměr je možné ukončit pro nadbytečnost nebo dohodou. U varianty pro nadbytečnost by mne zajímalo, zda mám nárok na dvouměsíční výpovědní lhůtu + odstupné za každý započatý rok?
Nyní také stojím před otázkou, že od 1.3.2016 mi bude končit 2 odpracované roky a započnu již rok 3. Pokud se s nimi již dohodnu na ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost a budu mít dvouměsíční výpovědí lhůtu, ve které se překlenu do 3 započatého roku mám právo na 3 odstupné platy nebo to bych měla na ně právo pouze tehdy, kdyby jsem dostala výpověď až po 1.3.2016?
Prosím o radu, jaká bude nejlepší varianta pro mne, aby jsem kvůli jednomu měsíci nepřišla o odstupné jednoho platu a měla jsem na základě ukončení pracovního poměru dvouměsíční výpovědní lhůtu + 3 mzdy.
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti máte nárok na odstupné a samozřejmě na dvouměsíční výpovědní dobu (§ 51 a § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pro počítání výše odstupného platí, že se posuzuje celkové trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, tedy pokud Vám skončí pracovní poměr k určitému datu a délka trvání přesáhne 2 roky, máte nárok na trojnásobek průměrného výdělku, i kdybyste výpověď dostala (nebo dohodu podepsala) před tímto datem.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neplatná výpověď, proplacení dovolené - vyhraný soud o neplatnosti, zaměstnavatel si strhl peníze za proplacenou dovolenou, může to udělat?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Šikana od zaměstnavatele po vyhraném soudním sporu zaměstnance a zaměstnavatele - příklad
Mám dva dotazy ohledně mzdy a následného přidělování práce ve sporu o neplatnost výpovědi.
_______
V říjnu 2015 jsem obdržela od svého zaměstnavatele "Okamžité zrušení pracovního poměru § 55 Zákoníku práce" s tímto jsem nesouhlasila, podala si žalobu u soudu. Tento spor jsem vyhrála a rozsudek nabyl právní moc 07.01.2016
10/2015 mi byla proplacena na základě ukončení pracovního poměru řádná dovolená. I když jsem zaměstnavateli oznámila, že trvám na požadavku dalšího zaměstnávání.
01/2016 jsem obdržela jednorázové vyrovnání mzdy za měsíce říjen, listopad a prosinec. Z této mzdy si firma bez upozornění sama odečetla zpátky vyplacenou dovolenou. Jedná se o 5 dní z roku 2014 a 20 dní z roku 2015.
Tuto dovolenou jsem měla ihned nastoupit, ale odmítla jsem, takže mi byla písemně nařízena čerpat jí v řádném termínu, který byl dodržen podle ZP. / písemně a 14 dní dopředu / Tuto proplacenou, následně vrácenou dovolenou budu opět čerpat v termínu 1.2.2016 - 04.03.2016
Má firma právo mi takto zasáhnout do mzdy, jednorázově mi sebrat peníze? Jednalo se o 15.032,- Kč hrubého.
_______
Další dotaz se týká mého pracovního zařazení po návratu do práce. Opětovný nástup do zaměstnání mi byl telefonicky nařízen 15.01.2016. Toto jsem dodržela a nastoupila. Měla jsem schůzku s jednatelem, který mi velmi otevřeně oznámil, že mě ve firmě nechtějí! 7 let jsem na základě pracovního pověření pracovala jako vedoucí pobočky, těsně před soudním sporem jsem obdržela nové pracovní pověření, kde jsem měla být řidička - skladnice. S tímto jsem nesouhlasila. Mé současné pracovní pověření je hodně všeobecné, bez konkrétní funkce. Pro mně to znamená, že mám být zavřená ve skladu a rovnat krabičky.
V zaměstnání jsem služebně nejstarší, mám maturitu, certifikáty. Muži s výučním listem, zde pracují na lepších pracovních postech a s větším platem. Já jsem obdržela nový mzdový výměr se základní mzdou 10.000,- a osobním ohodnocením 5.200,- s upozorněním, že toto určitě za odvedou práci neobdržím. Může se jednat o šikanu, diskriminaci?
Mé současné pracovní pověření je takové, že budu vykonávat technicko - hospodářského, obchodního a provozního zaměstnance a v souladu s pracovní smlouvou :
- jsem povinna vykonávat organizační, kontrolní, provozní, vedoucí, jakož i manuální a pomocné činnosti v těchto oblastech :
- obchodní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- poskytování prací, služeb a dalších plnění zákazníkům
- administrativní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- kontrolní a řídící činnosti při provozu, jímž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- logistické činnosti při provozu, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- obsluha pracovních strojů, řízení motorových vozidel
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží
- ostatní manuální a pomocné činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem.
Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Dle § 146 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že srážky se mzdy mohou být provedeny jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem. Tento zákon, tj. zákoník práce, dále v § 147 odst. 1 písm. e) uvádí, že zaměstnavatel smí zaměstnanci srazit jen náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.
Vám byla proplacena nevyčerpaná dovolená z důvodu skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, což je jediný možný důvod, kdy je proplacení dovolené možné. Jelikož bylo poté rozhodnuto, že Váš pracovní poměr jakoby neskončil, nemohl Vám zaměstnavatel ani proplatit nevyčerpanou dovolenou, na tuto platbu Vám tedy nevznikl nárok, zaměstnavatel si tedy tuto částku srazil z Vašeho platu nebo mzdy a nařídil Vám čerpání dovolené. Postupoval tak v souladu se zákonem.
Ohledně Vašeho pracovního zařazení platí, že Vám zaměstnavatel musí přidělovat práci na základě druhu práce sjednaného ve Vaší pracovní smlouvě. Záleží tedy na tom, jak zní sjednaný druh práce ve Vaší platné pracovní smlouvě. Píšete, že jste byla původně vedoucí pobočky a pak jste obdržela nové pracovní zařazení na skladnici. Takové nové pracovní zařazení nelze jen „obdržet“, předpokládám, že vedoucí jste měla sjednáno v pracovní smlouvě, poté byste s takovým novým zařazením musela souhlasit tak, že byste podepsala změnu pracovní smlouvy.
U zaměstnavatele samozřejmě platí, že zaměstnanci, kteří vykonávají práci podobného druhu, mají být podobně odměňováni. Rozhodující se je ale sjednaná práce a její výkon, to se porovnává, nikoliv rozdílné vzdělání. Pokud zaměstnanec s vysokou školou bude vykonávat práci na základě platné pracovní smlouvy jako pomocný dělník, bude jeho odměna srovnávána s těmito pozicemi a nikoliv s možnými pozicemi, které by eventuálně mohl vzhledem ke svému vzdělání vykonávat.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Oprava zděného plotu vyhodnocená stavebním úřadem jako stavba - jak se bránit?
OBČAN-EXEKUCE
- Nepěněžitá exekuce na odstranění nedovolené stavby (opraveného plotu) - jak se bránit?
- Exekuce na odstranění nedovolené stavby - informace
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení
2010 jsem opravil plot u RD, ktrý byl z r. 1947/původní kamená rovnanina a betonová zeď nový štípané tvárnice/ve stejné výšce R. 2013se plot začal bortit, proto jsem na původních základech plotu z r. 1947 přitížil uvedený plot gabionovou zdí š. 0,5m Stavební úřad považoval tuto opravu na základě anonymního udání za stavbu, která měla mít stavební povolení. Po 3 odvoláních na odstranění stavby Stavební úřad rozhodl o exekuční výzvě ke splnění nepeněžité povinnosti v odstranění stavby oplocení. Jaké mám ještě možnosti, protože si myslím, že je právo na mé straně a nic jsem neporušil. Jednalo se o opravu a ne o stavbu. Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že:
- stavebním úřadem s Vámi bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona,
- stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
- rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci (není tedy možné se proti němu bránit řádnými opravnými prostředky).
Jelikož jste předmětné oplocení neodstranil ve lhůtě, která Vám byla stavebním úřadem v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stanovena, rozhodl se stavební úřad dát Vám „poslední šanci“ k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Dle § 109/1 správního řádu totiž platí, že nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Proti exekuční výzvě se nelze odvolat (§ 109/3 správního řádu).
Neodstraníte-li oplocení ani v náhradní lhůtě, která Vám byla v exekuční výzvě stanovena, vydá stavební úřad exekuční příkaz, proti němuž se nelze odvolat (§ 111/3 správního řádu).
V exekučním příkazu zvolí stavební úřad, jakým způsobem bude exekuce provedena. Dle § 112 správního řádu může být exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti nařízena a provedena těmito způsoby:
a/ náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění,
b/ přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (v případě nařízení odstranění stavby nepřichází tento způsob v úvahu), nebo
c/ ukládáním donucovacích pokut.
Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. a/ výše, je vhodné vědět, že:
- ukládá-li exekuční titul, aby povinný podle něho provedl nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz, na jehož základě provedením prací nebo výkonů pověří jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí;
- práce nebo výkony se provádějí na náklad a nebezpečí povinného;
- dojde-li v souvislosti s provedením exekuce k potřebě přemístění stavebních materiálů nebo věcí mimo prostory nebo pozemky povinného a neprohlásí-li povinný při provádění exekuce písemně, že tyto věci opustil, je exekuční správní orgán povinen zajistit uskladnění těchto věcí po dobu 6 měsíců a informovat povinného o této skutečnosti a o možnosti tyto věci převzít; povinný je povinen uhradit náklady na uskladnění; nevyzvedne-li si povinný tyto věci v uvedené lhůtě, připadají do vlastnictví státu; prohlásí-li povinný, že tyto věci opustil, připadají do vlastnictví státu; případná likvidace se provede na náklady povinného;
- exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady nebo zálohu na ně v určené výši zaplatil předem v určené lhůtě, která nesmí být kratší než 8 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení; (vše dle § 119 správního řádu).
Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. c/ výše, je vhodné vědět, že:
- nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,- Kč;
- exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci;
- výši pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti;
- pokuty vybírá a jejich exekuci provádí exekuční správní orgán, který je uložil;
- zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu;
(vše dle § 129 správního řádu).
S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci a bylo již zahájeno exekuční řízení, jsou možnosti Vaší obrany omezené, nicméně stále existují. Svou obranu můžete vést ve dvou rovinách:
1/ Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení:
Dle § 94/1 správního řádu přezkoumávají správní orgány v tzv. přezkumném řízení pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli (tzn. že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník právní nárok).
Návrh na zahájení přezkumného řízení můžete podat ke stavebnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o nařízení odstranění stavby či k jemu nadřízenému stavebnímu úřadu.
Zahájení přezkumného řízení nemá v zásadě odkladný účinek, tzn. že i po zahájení přezkumného řízení může být exekuce na odstranění stavby vykonána. Hrozí-li však vážná újma některému z účastníků (zde Vám) nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán (a to i na Vaší žádost, což lze doporučit) při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí (v takovém případě by tedy po dobu přezkumného řízení nemohlo být v exekučním řízení pokračováno).
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (tedy od data nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby).
V úvahu přichází i další mimořádný opravný prostředek, kterým je obnova řízení. Dle § 100/1 písm. a) správního řádu platí, že řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
Jsou-li tu tedy skutečnosti, které ve Vašem případě odůvodňují obnovu řízení o nařízení odstranění stavby, můžete stavební úřad písemně požádat o obnovu tohoto řízení.
2/ Obrana v rámci exekučního řízení:
Dle § 113/1 správního řádu může exekuční správní orgán ze závažných důvodů usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména:
a/ požádá-li povinný o posečkání se splněním povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, nebo
b/ i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce (např. probíhá-li přezkumné řízení ohledně rozhodnutí, na jehož základě byla exekuce zahájena).
Je-li tu dán některý z důvodů dle § 115 správního řádu, může být prováděná exekuce i zcela zastavena.
V rámci exekučního řízení můžete proti jednotlivým usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, podávat námitky (§ 117/1 správního řádu).
Podané námitky nemají v zásadě odkladný účinek, s některými výjimkami, např. :
- uplatňuje-li se některý z důvodů uvedených v § 115 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu, nebo
- rozhodne-li o tom z vážných důvodů exekuční správní orgán.
Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
Svou obranu můžete v rámci exekučního řízení vést i obstrukčním způsobem, kdy budete toto řízení protahovat do doby, kdy již nebude možné v exekuci dále pokračovat. Dle § 108/4 správního řádu totiž platí, že exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.
Vaše další obrana je možná I soudní cestou, a to dle soudního řádu správního.
Pro učinění některého ze shora uvedených obranných kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv: http://www.ochrance.cz/
Veřejná ochránkyně práv sice není další odvolací instancí, její názor Vám však může posloužit pro posílení Vaší argumentace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání zatravněné cesty sousedem bez služebnosti a ničení trávníku a půdy v době vlhka - je možné zakázat přístup sousedovi?
- Užívání zatravněné cesty sousedem bez věcného břemene a ničení trávníku a půdy v době vlhka - je možné zakázat přístup sousedovi?
12/2015 jsme se stali majiteli pozemku v rekreační oblasti (dle katastru jde o způsob využití: sportoviště a rekreační plocha, druh pozemku: ostatní plocha). Pozemek sousedí s naším dalším pozemkem, kde máme chatu a s pozemkem, který není v majetku souseda, ale soused na něm má chatu (jiný přístup k chatě zatím nemá, nad námi zakoupeným pozemkem máme ve vlastnictví další pozemek, přes který je vyježděná "cesta" a používají ho všichni z osady, jde opět o rekreační plochu, nikoliv cestu - tento pozemek jsme kupovali v 01/2015 a lidé ho užívají více než od roku 2005. My tolerujeme průjezd přes něj. Přes námi zakoupený pozemek jezdí soused autem ke své chatě (před tím než jsme pozemek koupili ho používal více jak 10 let) a často na něm i parkuje, jelikož je pozemek travnatý, když je mokro, tak pozemek je nesjízdný a on ho ničí neustálým přejížděním a zapadáváním se svými auty,
což nechceme tolerovat. Moje otázka je, jakou máme povinnost a právo týkající se k nově koupenému pozemku. Jsme povinni umožnit sousedovi přes náš pozemek vstup? Můžeme pozemek oplotit? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Neexistuje-li žádný právní titul, na jehož základě by byl Váš soused oprávněn k jízdě přes Váš pozemek (smlouva o zřízení věcného břemene - služebnosti, rozhodnutí soudu apod.), nejste v žádném případě povinni mu přejezd přes Váš pozemek umožnit.
Na hranice svého pozemku můžete umístit výstražné cedule upozorňující na existenci pozemku v soukromém vlastnictví a zákaz průjezdu a parkování na něm. Svého souseda můžete samozřejmě také výslovně upozornit na to, že si další průjezdy přes Váš pozemek (ani jeho jiné užívání Vaším sousedem) nepřejete (toto upozornění je vhodné učinit písemně a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis upozornění zůstal a druhý byl Vašemu sousedovi doručen prokazatelným způsobem, tzn. osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu či doporučeně s dodejkou).
Nebude-li soused Vašeho upozornění dbát, bude možné, abyste se proti jeho počínání bránili soudní cestou, a to za použití § 1042 občanského zákoníku. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Váš soused bude oprávněn se průjezdu přes Váš pozemek domáhat dvěma způsoby:
1/ Nezbytná cesta dle občanského zákoníku:
Dle § 1029 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (nedojde-li mezi sousedy k dohodě, je možné se zřízení nezbytné cesty domáhat i soudně). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Soud dle § 1032/1 občanského zákoníku nepovolí nezbytnou cestu:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
V případě Vašeho souseda však může být využití institutu nezbytné cesty problematické z důvodu, že Váš soused není vlastníkem pozemku, na němž stojí jeho chata (v tomto ohledu je podstatné, zda je Váš soused alespoň vlastníkem předmětné chaty).
2/ Omezení vlastnického práva dle stavebního zákona:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Váš soused se proto může obrátit i na místně příslušný vyvlastňovací úřad s žádostí o omezení Vašeho vlastnického práva (např. zřízením služebnosti - věcného břemene ve prospěch Vašeho souseda, samozřejmě za úplatu).
Co se týče oplocení Vašeho pozemku, je i tato varianta samozřejmě možná. V tomto ohledu upozorňuji, že pro vybudování oplocení je zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to konkrétně vydání územního souhlasu s umístěním stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) a § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona). Před započetím výstavby oplocení Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Advokát zdarma od soudu z moci úřední - podmínka probíhajícího řízení
- Jak získat advokáta k soudu zdarma před probíhajícím soudním řízením (přípravná fáze)
- Jak získat advokáta zdarma před podáním žaloby k soudu
Obracím se na Vás s dotazem ohledně poskytnutí advokáta zdarma. U soudu mi bylo řečeno, že advokáta mi přidělí jen u již probíhajícího řízení. Před zahájením soudního řízení mi ho prý může udělit ČAK v Brně, takže jsem se chtěla zeptat, zdali stačí poslat tyto dva textové soubory z tohoto odkazu: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680
Dále nerozumím moc podmínkám
- žadatel nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem (tzv. ex-offo) a současně se žadatel nedomohl poskytnutí právní služby způsobem v zákoně uvedeným (prohlášení nejméně 2 advokátů, kteří odmítli právní pomoc poskytnout)
Mám žádat tedy od advokátů, kteří mě odmítl zastupovat zdarma nějaké prohlášení? Jakým způsobem?
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Považuji za nutné především vysvětlit, co se myslí přidělením u již probíhajícího řízení. Řízení je zahájeno podáním žaloby k soudu. Pro Vás to tedy znamená podat k soudu žalobu, kterou vypracujete sama (tím je zahájeno řízení) a společně s tímto podáním požádáte písemně o ustanovení advokáta a uvedete důvody, proč o něj žádáte - tedy pravděpodobně ze sociálních a finančních důvodů. Soud Vám na základě této žádosti pošle formulář "Prohlášení o majetkových poměrech", které vyplníte a na základě tohoto prohlášení soud vyhodnotí, zda Vám advokáta ustanoví či nikoliv. Pokud Vám ho ustanoví, tak tento advokát pak žalobu, která je již na soudě, případně doplní a opraví tak, aby měla všechny právní náležitosti. Rozhodnutí o tom, že Vám soud advokáta neustanoví, Vám soud zašle v písemné podobě, a to je právě podklad pro podání žádosti na Českou advokátní komoru a doklad o tom, že nesplňujete podmínky pro ustanovení advokáta ex offo. Pokud tato situace nastane, zkontaktujte dva advokáty s tím, že žádáte právní zastoupení bezplatně, oni Vám pravděpodobně sdělí, že takové zastoupení neposkytují a na Českou advokátní komoru pak stačí zaslat rozhodnutí o tom, že Vám nepřidělili advokáta ex offo a uvést jména dvou advokátů, kteří vám odmítli poskytnout zastoupení bezplatně a advokátní komora Vám pak advokáta přidělí.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Opatrovník státní stavby stojící na soukromém pozemku občana nekomunikuje - jak postupovat?
- Odstranění nepovolené státní stavby - opatrovník stavby s majitelem pozemku nekomunikuje, jak postupovat?
SPRÁVNÍ-MĚSTA, OBCE
- Magistrát přikázal zbourání státní stavby na soukromém pozemku - jak urychlit zbourání stavby (má opatrovníka)
Prosím o informace ve věci odstranění nepovolené stavby:
Na základě mé žádosti o šetření ve věci nepovolené stavby (zchátralá, dlouhá léta neoprávněně užívána jakási menší hospodářská budova) postavené za doby existence Státních statků na mém výhradně vlastněném pozemku zapsaném v KN na LV jako „trvalý travní porost“ nařídil odbor územního rozvoje Magistrátu města Frýdku Místku odstranění této stavby. Protože původce (resp. vlastník) se nenašel, ustanovil současně opatrovníka. Toto rozhodnutí MMFM učinil dne 6.2.2015 a pokud je mi známo (jsem účastníkem řízení), nedošlo vůči tomuto nařízení k žádnému odvolání. Do dnešního dne jsem však nebyla opatrovníkem nijak informována jak bude dále postupovat a situace je stále stejná, opatrovník již téměř rok po rozhodnutí MMFM nekoná. Nemovitost kvůli této černé stavbě nemohu řádně využívat, navíc ji nelze zabezpečit před případným poškozování nebo naopak před případným zraněním osob, neboť díky situování černé stavy tam není možné řádně postavit plot. Navíc se ukázalo, že z černé stavby (byla desítky let využívána sousedy jako kurník a chlívek pro prase) zřejmě unikají znečištěné vody do jen několik metrů vzdálené níže položené vodoteče. Prosím o sdělení, jaká jsou má práva a jak mám postupovat, aby stavba byla konečně odstraněna.
Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 129 odst. 1 stavebního zákona je možné v obecné rovině nařídit odstranění stavby pouze vlastníkovi stavby. Za situace, kdy vlastník stavby není znám, mu musí být ustanoven opatrovník dle ust. § 32 odst. 2 správního řádu, což se stalo i ve Vašem případě.
Nicméně opatrovník není ustanoven k tomu, aby Vás informoval, ale aby zastupoval osobu, které byl ustanoven. Tedy není jeho povinností Vás informovat o vývoji situace.
Vzhledem k tomu, že stavební zákon nestanovuje žádnou lhůtu, ve které musí být rozhodnuto o případném odstranění stavby, je nutno vycházet z příslušných ustanovení správního řádu.
Dle ust. § 6 odst. 1 správního řádu správní orgán (v tomto případě stavební úřad) vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li stavební úřad úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností.
Pokud tedy více než 1 rok nejsou evidovány žádné úkony v této věci, je možné se domáhat ochrany před nečinností, kdy je možné se obrátit na nadřízený správní úřad.
Nicméně než toto učiníte, doporučuji Vám na stavebním úřadě provést nahlédnutí do spisu vedeného o odstranění stavby za účelem zjištění, jaké kroky byly od ustanovení opatrovníka v této věci učiněny. Oprávnění k nahlédnutí do spisu Vám vyplývá z ust. § 38 správního řádu.
_
RODINA-ADOPCE
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Adoptování kamaráda, kamarádky kvůli dědění po adoptující osobě
- Adoptování kamaráda, kamarádky kvůli neplacení dědické daně po smrti adoptujícího
- Jak se vyhnout dědické dani - adopce dospělé osoby (kamaráda, kamarádky)
potřebovala bych poradit. Je mi 58 let a mám přes 30 let kamadádku, které je 74 let a které již roky pomáhám s chodem domácnosti a pod. Tato kamarádka má 42 letého syna, který je plně invalidní - psychiatrická diagnóza, zbaven svéprávnosti však není, požívá alkohol, není schopen se o sebe postarat, žijí ve spol. domácnosti. Před 5 lety jí zemřel manžel a asi dva roky nato sepsala u notáře závěť, v níž vše odkazuje mě s tím, abych se o syna postarala, to samozřejmě respektuji. No a tady je problém - jsem cizí, tudíž bych musela platit vysokou daň z nabytí dědictví, na kterou bych určitě neměla. Je možné v souvislosti s novým OZ, aby si mě adoptovala? Jestli ano, tak co proto máme udělat. Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Daň z nabytí dědictví neboli dědická daň se platila pouze do konce roku 2013, od 1.1.2014 se žádná dědická daň neplatí. Dědic je rovněž osvobozen od daně z příjmů, takže dědictví nemusí uvádět ani v daňovém přiznání. Kvůli obavy z vysoké dědické daně tedy nemusíte uvažovat o adopci. Jediným poplatkem, který je v souvislosti s dědictvím potřeba zaplatit, je odměna notáři. Ta je stanovena vyhláškou ministerstva spravedlnosti a odvíjí se od hodnoty zděděného majetku. Odměna notáře se pohybuje od 600 Kč (spodní hranice při hodnotě majetku do 100 000 Kč) do 38.300 Kč (při hodnotě majetku nad 20 000 000 Kč). Notář si také může naúčtovat další výdaje spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu. Uhrazení odměny notáři se nevyhnete ani tehdy, kdybyste byla adoptována zůstavitelkou.
Pokud byste i tak uvažovala o možnosti nechat se osvojit, tuto možnost přináší od 1.1.2014 nový občanský zákoník, který osvojení zletilého upravuje v § 846 – 854. Základním předpokladem pro osvojení zletilého je skutečnost, že osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Ve Vašem případě se bude jednat o osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého dítěte. Nový občanský zákoník předpokládá, že k takovému osvojení bude docházet výjimečně, z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele i osvojence navzájem (pro Vás i Vaši kamarádku) nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich (vás). Pokud si Vás chce Vaše kamarádka osvojit, je zapotřebí, aby podala k okresnímu soudu v místě Vašeho bydliště návrh na Vaše osvojení, ke kterému se Vy připojíte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo.
_
FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani na studenta po nástupu do práce po ukončení studia
Byl jsem student VŠ od 01/2015 do 07/2015. Pak jsem v 08/2015 nastoupil do zaměstnání, ve kterém setrvávám do roku 2016.
Moje otázka je, zda mohu svému zaměstnavateli předložit potvrzení o studiu od ledna do července 2015 a nárokovat tak vrácení části záloh na dani (přeplatku), který vznikl od 08/2015 do 12/2015 v zaměstnání?
Případně potřebuji k tomu "Potvrzení o studiu" či stačí bakalářský diplom s datumy?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud Vám není již více než 26 let, tak za dobu studia máte nárok na daňovou slevu. Tedy na 7/12 z roční slevy. Na základě předloženého potvrzení o studiu a doporučuji i bakalářského diplomu, kterým prokážete datum ukončení studia.
_
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Dluh na nájemné u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
Při řešení mého problému s plynovým kotlem, jsem narazila na další a ještě závažnější věc a to na údajnou žalobu na vystěhování z bytu (asi za dlužné nájemné) a že nemám údajně platnou nájemní smlouvu. Bohužel nemám nic písemného v ruce, takže nevím, zda a kdy byla žaloba podána. Prosím o radu, zda žaloba na vystěhování z bytu může být vůči mě uplatněna, když dluh vůči mě pronajímatel uplatnil v insolvenčním řízení a já ho řádně splácím (viz. příloha) splátkovým kalendářem.
Ještě před podáním návrhu na insolvenci jsem měla snahu se spronajímatelem dohodnout na splátkovém kalendáři mého dluhu. Tento pokus jsem provedla písemně dne 14.6. 2014 na adresu pronajímatele ale do dnešního dne jsem na tento návrh nedostala žádnou odpověď. Na místo toho jsem se nyní dozvěděla, že v bytě bydlím bez platné nájemní smlouvy a byla na mě podána žaloba na vystěhování z bytu.
Paní referentka na bytové správě na mě tlačí, že když dluh vyplatím v plné výši, tj. dlužné nájemné + příslušenství, nájemní smlouvu mi snad obnoví a stáhne přihlášku v insolvenčním řízení. Na tento návrh nemohu přistoupit, neboť se domnívám, že bych porušila mé povinnosti v insolvenčním řízení.
Na celý tento problém, jsem přišla při žádosti o opravu kotle.
Mé dotazy tedy zní:
1) může po mě chtít pronajímatel úhradu veškerého dluhu?
2) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána před insolvenčním řízením?
3) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána po insl. řízení?
Domnívala jsem se, že podáním návrhu na insolvenční řízení a přihláškou pohledávky pronajímatele, jsem chráněná insolvenčním zákonem. Bohužel nevím časový sled těchto událostí, v ruce nic písemného nemám, na DS mi paní jenom z dálky ukázala nějaké obálky, které jsem si prý nevyzvedla (je to možné …).
V současné době nevím, na čem jsem a jak se dále zachovat.
Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné blíže přezkoumat, zda skutečně došlo k platnému ukončení nájemní smlouvy (pro což není dostatek relevantních informací). V tomto směru byste mohla správu požádat o opětovné doručení předmětných písemností, nebo si je u nich vyzvednout.
Pokud ano a vy nyní užíváte cizí byt bez řádné nájemní smlouvy, jste povinna jej vyklidit a žaloba na vyklizení bytu bude pravděpodobně úspěšná.
Na uvedeném nic nemění, zda pronajímatel přihlásil své pohledávky na nájemném či nikoliv. V insolvenčním řízení se řeší právě tyto peněžité dluhy, zatímco v rámci žaloby na vyklizení bytu jde o to, abyste bez právního důvodu již nadále neužívala cizí byt. Insolvenční řízní tak nemá vliv na žalobu na vyklizení bytu a chrání Vás pouze proti vymáhání peněžitých pohledávek, jenž měly být přohlášeny do insolvenčního řízení.
Co se týká požadavku okamžitého doplacení dlužných pohledávek, tak v tomto směru bych navázal na kolegu, který odpovídal přede mnou. Tento požadavek rozhodně nesplňte, neboť byste se tím mohla dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele.
_
RODINA-SJM
- Zpětvzetí rozšíření SJM o nemovitost jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření společného jmění manželů SJM o nemovitost jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí darování nemovitosti do SJM - informace
- Zpětvzetí darování nemovitosti do společného jmění manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření SJM o byt, dům jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí rozšíření společného jmění manželů SJM o byt, dům jednoho z manželů - informace
- Zpětvzetí darování bytu, domu do SJM - informace
- Zpětvzetí darování bytu, domu do společného jmění manželů - informace
Rozšířila jsem SJM o mou nemovitost. Nemovitost jsem pořídila z již dříve prodané zděděné nemovitosti po rodičích. Nyní se rozvádíme a manžel samozřejmě půlku chce. Je to nyní společné jmění manželů (v současné době družstevní byt s žádnou anuitou). Mám možnost vysoudit půlku zpět po dokázání, že peníze již dříve pochází z mého dědictví?
Rekapitulace:
1/ r. 2000 dědictví
2/ r. 2001 koupě bytu
3/ r. 2006 prodej bytu
4/ r. 2006 stavba domu
5/ r. 2006 manželství + přepsání poloviny domu na manžela
6/ r. 2015 prodej domu
7/ r. 2015 koupě družstevního bytu
8/ r. 2016 - plán rozvod a následný prodej družstevního bytu??
Poznámka: Do stavby domu se investovala hypotéka 500.000,- CZK, která byla psaná na manžela, ale následným prodejem domu se nedoplacená hypotéka kompletně doplatila. Ze zbytku peněz se pořídil výše zmíněný družstevní byt, který nyní užívám s dětmi, mynžel je zatím u svých rodičů. Děkuji, Dobromila
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že nikoliv. Nemovitost Vašim rozhodnutím náleží do společného jmění a skutečnost, že se to nyní "nehodí" nelze použít jako argument pro navrácení v předešlý stav. Navíc tzv. zákonný režim společného jmění manželů, ze kterého jste citovala pravidlo, že do SJM nenáleží hodnoty získané darem, platí pouze potud, pokud si manželé nedohodnou své podmínky, což se ve Vašem případě stalo. Je mi líto.
_
OBČAN-DLUHY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozchod a vyplacení z hypotéky
- Vyplacení z hypotéky po rozchodu vztahu
- Jak zrušit spoludlužníka z hypotéky, hypotečního úvěru - informace
- Zrušení spoluvlastnictví a vynětí spoludlužníka z hypotéky, hypotečního úvěru
S ex přítelem máme společnou hypotéku od 12/2013. Oba jako spoludlužníci. Stavěli jsme dům, do 3/2015 jsme hypotéku platili ze společného účtu, kam chodily jeho i moje příjmy. Společný účet máme stále, ale příjmy tam chodí od 4/2015 už jen jeho. Od 11/2015 spolu v domě nežijeme, nastěhoval si k sobě novou známost. Dům je psaný ale jen na ex přítele, ale celou stavbu jsem řešila hlavně já, většina faktur je na moje jméno. Jak mám ex donutit, aby mě z hypotéky odepsal a měla bych nárok na vyplacení? Jak mám spočítat, na jakou výši bych měla nárok? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale přítele k ničemu donutit nemůžete, pokud sám nebude chtít. Především je třeba vyjasnit si vlastnictví domu. Předpokládám, že Vy oba jste spoluvlastníky nemovitosti, kterou jste si postavili. V takovém případě máte právo na cenu ideální poloviny domu. Můžete po příteli chtít tržní hodnotu nemovitosti. Pakliže totiž odmítne, můžete svou polovinu prodat. Co se hypotéky týče. Obávám se, že i když přítel bude souhlasit, banka takovému kroku nakloněná být nemusí. Místo dvou dlužníků by ji zbyl jen jeden. Zkuste proto nejprve "sondovat" u banky, za jakých podmínek by byla ochotna na změnu na pozici dlužníků přistoupit. Takovéto řešení pak navrhněte příteli. Nebude-li souhlasit, musíte se návrhem na vypořádání obrátit na soud. Avšak pozor, ani ten nakonec nemusí Vašemu požadavku výmazu z hypotéky vyhovět, pokud s tím banka nebude svolná. Může však pomoci při vzájemném vyrovnání mezi Vámi a přítelem, přičemž byste sice zůstala vázána hypotékou formálně, tedy že by ji platil jen přítel a v případě, že by tak nečinil a banka se obrátila na Vás, mohla byste si na základě této dohody po příteli nárokovat náhradu škody.
_
OBČAN-DLUHY
- Směnka podepřená uznáním dluhu - promlčení směnky
- Směnka podepřená uznáním dluhu - postup vymáhání dluhu
- Promlčení směnky podepřené písemným uznáním dluhu - postup vymáhání dluhu
Dotaz ve věci splatnosti směnky :
Půjčka poskytnutá na dobu jednoho měsíce byla v dubnu 2012 zajištěna smlouvou o půjčce a směnkou se stejnou dobou splatnosti. Okolnost o zajištění půjčky směnkou byla uvedena i ve vlastní smlouvě o půjčce. Po dalších 12 měsících, kdy nebyla půjčka uhrazena, podepsal dlužník uznání dluhu, kde se s věřitelem dohodl, že svůj dluh uhradí do jednoho měsíce s tím, že v této prodloužené lhůtě věřitel neuplatní ani nároky z titulu již rok splatné směnky. Ani po té však dlužník svůj dluh neuhradil.
Uznáním dluhu obecně dochází k prodloužení lhůty pro jeho promlčení na 10 let. Jak to je ale z pohledu vystavené směnky? K promlčení možnosti jejího uplatnění dochází obecně po třech letech. V daném případě by již byla možnost jejího uplatnění promlčena v květnu 2015 – tedy pokud by nebylo možné výše uvedené uznání dluhu považovat i za formu prodloužení splatnosti směnky.
Tzn. …Směnka byla splatná v dubnu 2012. K uznání dluhu se závazkem věřitele o neuplatnění směnky na dobu jednoho měsíce došlo v dubnu 2013.
a) Může věřitel do května 2016 podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu nebo musí jít cestou běžné žaloby o úhradu dluhu (pokud by uznání dluhu nebylo možné současně považovat za prodloužení splatnosti směnky, byl by dluh ve vztahu ke směnce promlčený)?
b) Pokud by byl v daném případě podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a dlužník navrhnul promlčení (dluhu ze směnky) … vrátil by soud věřiteli soudní poplatek?
c) Dlužník je osoba trvale přihlášená na městském úřadě a neustále mění místo svého pobytu. Na jaké adrese s ní bude soud komunikovat, když v místě trvalého pobytu poštu nepřebírá (jedná se mi o to, jak bude soud přihlížet k tomu, že si dlužník nepřevezme výzvu aby se k žalobě vyjádřil a podal případně námitku promlčení).
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům uvádím následující:
a) Uznání dluhu stejně jako směnka slouží v tomto případě k zajištění závazku vzniklého z titulu smlouvy o půjčce. Uznání dluhu prodlužuje promlčecí dobu na 10 let, ovšem neprodlužuje automaticky splatnost směnky. Tu lze prodloužit pouze tzv prolongací směnky, s čímž musí souhlasit všechny zúčastněné strany. Doporučovala bych tedy v tomto případě nežalovat směnku, ale jít cestou klasické žaloby, resp. zjednodušenou a levnější variantou návrhu na elektronický platební rozkaz (formulář www.justice.cz, který ale vyžaduje elektronický podpis) nebo normálního návrhu na platební rozkaz.
b) Soudní poplatek by soud nevrátil, neboť by v důsledku vznesení námitky promlčení by musel žalobu zamítnout, navíc v případě neúspěchu ve sporu by musel žalobce hradit i další náklady řízení, tedy související s případným právním zastoupením žalovaného,
c) pokud si dlužník nepřevezme výzvu k vyjádření, uplatní se zde tzv. fikce doručení, tedy písemnost je považována za doručenou, i když se adresát s jejím textem neseznámil. K promlčení nároku soud nepřihlíží z úřední povinnosti, tedy pokud si dlužník výzvu nepřevezme a v důsledku toho nevznese námitku promlčení, soud jedná, jako by nárok promlčený nebyl. Upozorňuji, že pokud se vydáte cestou platebního rozkazu, tam soud k žádnému vyjádření nevyzývá a rovnou vydá platební rozkaz. Pokud ale ten není doručen, soud jej zruší a teprve poté vyzývá žalovaného k vyjádření a tam už se uplatní výše zmíněná fikce doručení se všemi následky a riziky, které si žalovaný nese tím, že nepřebírá poštu – tedy neúspěchem ve sporu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní majitelé v katastru nemovitostí - jak dát věc do pořádku?
- Duplicitní zápis v katastru nemovitostí a 2 majitelé jedné nemovitosti - jak to dát do pořádku?
- Duplicitní zápis v katastru nemovitostí - nároky majitelů nechtěně společné nemovitosti
Prosím o zhodnocení situace mé známé a jejího nároku na nemovitost, kterou zakoupila od Dřevařských závodů Praha.
Známá koupila od dřevařských závodů dům a pozemky - kupní smlouva uzavřena 19.2.2002 nemovitosti odkoupila.
2004 jí přišlo vyrozumění z Katastrálního úřadu v Kolíně o zápisu duplicitního vlastnictví k pozemkům pod stavbou a přilehlých společně s panem X. Jelikož mé známé bylo 68 let, věci nerozuměla a protože se nic jiného nedělo, nechala vše být. V katastru nemovitostí byla nadále zapsána jako majitelka domu a spoluvlastník pozemků.
2007 jí přišel dopis od právního zástupce pana X, který jak tam je uvedeno je bývalý vlastník pozemků s tím, že má známá má uvedené nemovitosti vydat k užívání nebo platit panu X nájemné. My jsme odepsali, že jsme vše koupili řádnou smlouvou v dobré víře. Co teď?
ODPOVĚĎ:
K provedení důkladnější právní analýzy vlastnického práva Vaší známé k předmětným nemovitým věcem (tzn. zhodnocení, zda byla kupní smlouva uzavřena platně, zda byl prodávající oprávněn nemovité věci prodat, zda byla Vaše známá v dobré víře apod.) by bylo nutné znát řadu dalších podrobností, včetně prostudování příslušných písemností. Níže se proto budu zabývat pouze nástinem řešení nastalé situace, tzn. vyřešení zápisu duplicitního vlastnictví v katastru nemovitostí.
Je-li v katastru nemovitostí zapsáno tzv. duplicitní vlastnictví, znamená to, že katastrálnímu úřadu bylo doručeno více listin (např. darovacích či kupních smluv) na jejichž základě bylo možné provést vklad vlastnického práva k téže nemovité věci ve prospěch dvou (či více) osob. V takovém případě vyznačí katastrální úřad duplicitní vlastnictví (o čemž dotčené osoby vyrozumí) a vyčká dalšího postupu těchto osob.
Katastrální úřad není oprávněn rozhodovat o tom, čí vlastnické právo je "pravé" a čí vlastnické právo bude z katastru nemovitostí naopak vymazáno. Současnou situaci Vaší známé lze proto vyřešit v zásadě dvěma způsoby:
1/ Smírně:
Vaše známá se může s panem X pokusit dohodnout na tom, kdo z nich je skutečným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, popř. jakým způsobem svá vlastnická práva (která si vzájemně odporují) upraví tak, aby mohl být zápis duplicity vlastnického práva z katastru nemovitostí odstraněn.
Dojde-li mezi Vaší známou a panem X k dohodě, bude možné, aby se na katastrální úřad obrátili s tzv. souhlasným prohlášením (§ 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), v němž katastrálnímu úřadu sdělí obsah své dohody a budoucí uspořádání vlastnických vztahů k předmětným nemovitým věcem. Náležitosti tohoto souhlasného prohlášení jsou zakotveny v § 66/2 katastrální vyhlášky.
2/ Rozhodnutím soudu:
Nebude-li dohoda mezi Vaší známou a panem X možná, bude nutné, aby o vlastnickém právu k předmětným nemovitým věcem rozhodl soud. V tomto případě bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou, tzn. žalobou, v níž se bude Vaše známá domáhat toho, aby soud svým rozhodnutím určil, že vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem svědčí právě Vaší známé (§ 80 Občanského soudního řádu).
Pro obě shora uvedené varianty řešení doporučuji Vaší známé advokátní zastoupení (a to i s ohledem na skutečnost, že pan X již právně zastoupen je) : www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Může správce ubytovny vstupovat do pokojů klientů bez jejich vědomí a souhlasu?
- Vstup správce ubytovny do pokoje ubytovaného klienta bez souhlasu a vědomí
- Musí klient ubytovny ukazovat správci ubytovny skříňku a své osobní věci?
- Může údržbář a uklízečka vstupovat do obsazeného pokoje na ubytovně bez souhlasu a vědomí ubytovaného?
- Vstup uklízečky, údržbáře do pronajatého bytu na ubytovně - je to v pořádku?
- Vstup uklízečky, údržbáře do pronajatého pokoje na ubytovně - je to v pořádku?
Chtěl bych se zeptat ohledně smlouvy o ubytování, resp. vnitřního řádu o ubytování. Zajímalo by mě, zda má správce ubytovny či jakákoliv jiná osoba povoleno vstupovat do odevzdaného ubytovacího prostoru ubytovatelem bez vědomí ubytovaného (jinými slovy do pokoje, který mám jako ubytovaný k dispozici bez mého vědomí). Dále by mě zajímalo, zda jsem povinen ukazovat při prohlédnutí stavu místnosti svůj osobní majetek (tedy otevírat skříně, postel, apod.)
Abych shrnul své dotazy:
1) Může kdokoliv (správce, uklízečka, opravář) vstupovat na můj pokoj bez mého vědomí a mého souhlasu?
2) Jsem povinen ukazovat při prohlédnutí stavu místnosti svůj osobní majetek (otevírat skříně, postel, apod.)?
3) Mohu mít na pokoji jakýkoliv svůj majetek (včetně spotřebičů, které nepoužívám), vyjma toho co se píše v řádu?
Jsem si vědom, že závisí primárně na smlouvě o ubytování a vnitřním řádu, bohužel z důvodu omezenosti znaků se mi sem jednotlivé výňatky týkající se tohoto problému nevlezou.
Děkuji, Xaver
ODPOVĚĎ:
Ad 1
Pokud je takové oprávnění stanoveno v ubytovacím řádu, pak se domnívám, že je takové jednání možné. Podpisem smlouvy o ubytování ubytované souhlasí též s ubytovacím řádem. Podmínkou však je, že s ním byl seznámen.
V ubytovacím řádu bude zřejmě uvedeno, kdo do pokoje může vstoupit - např. uklízečka za účelem výměny ložního prádla. Pokud by však do pokoje vstoupila za jiným účelem, mohla by se dopustit i trestného činu porušování domovní svobody (kdyby šla do pokoje s úmyslem něco odcizit).
Ad 2
Ubytovatel má jistě právo kontrolovat, jakým způsobem ubytovaný užívá svůj pokoj. Pod toto jeho právo lze též jistě podřadit kontrolu vybavení pokoje. Nemůže Vám však prohledávat osobní věci - např. kufr, peněženku apod.
Ad 3
Rovněž zde neshledávám rozpor se zákonem či dobrými mravy. Pokud jednací řád zakazuje, abyste měl v pokoji jiné spotřebiče než ty, které jsou povoleny, pak jste povinen toto ujednání dodržovat.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku - výpočet
- Alimenty na nerozvedenou manželku - z čeho se vypočítávají?
- Výživné na nerozvedeného manžela - výpočet
- Alimenty na nerozvedeného manžela - z čeho se vypočítávají?
Mám dotaz ohledně vyživovací povinnosti, s manželkou nežiji, nejsme rozvedeni, jak a z které částky se vypočítává suma kterou musím hradit manželce která má menší příjem. Je to stejné také v případě rozvedených?
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Bylo by tedy jednoduché, aby se sečetly dva příjmy a podělily napůl. Nicméně by soud pravděpodobně řešil i další související okolnosti. Zákon stanoví, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Tuto povinnost nesplňujete, je možné, že by soud zohlednil otázku zavinění tohoto stavu. Nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se. Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.
Po rozvodu již platí jiná pravidla:
- manžel má právo na vyživovací povinnost druhého manžela ve chvíli, kdy není schopen sám sebe živit
- tato jeho neschopnost musí mít původ v manželství nebo v souvislosti s ním
- vyživovací povinnost vzniká v přiměřeném rozsahu, lze-li to spravedlivě požadovat, zejména s ohledem k věku a k zdravotnímu stavu povinného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů
- soud při určení výživného a jeho výše přihlédne zejména k:
* délce manželství
* době uplynulé od rozvodu
* možnosti manžela najít přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nic nebrání
* neschopnosti uživit se z důvodu špatného hospodaření s vlastním majetkem
* podílení se na péči o domácnost za trvání manželství
* tomu, jestli se bývalý manžel nedopustil činu povahy trestného činu vůči bývalému manželovi nebo osobě mu blízké
* obdobně závažnému důvodu
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Různě velké byty a placení do fondu oprav
- SVJ odhlasovalo stejné příspěvky do fondu oprav u různě velkých bytů - jak se bránit?
- SVJ byty různé velikosti a stejné příspěvky do fondu oprav - jak se bránit?
Jsem ve Společenství vlastníků jedné nemovitosti, kde je 6 bytů. Každý byt má jinou podlahovou plochu-96,94,99,100,65m2 a můj nejmenší 62 m2. 7.1.2010 se shromáždění usneslo, že budeme do fondu oprav (na společné části domu) přispívat stejnou částkou 700 Kč, ne podle velikosti jednotlivých podílů na společných částech domu. Přehlasovali mně-protože byty mají hlasy podle velikosti podílu na spol částech domu. Nyní se změnily stanovy a opět výbor navrhuje, že se zvýší příspěvek ze 700 Kč na 1000 Kč pro všechny stejně. Mohu se nějak bránit? Poraďte mi, děkuji Mirka
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešena v § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Budete-li tedy shromážděním vlastníků bytových jednotek opět přehlasována, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. V této souvislosti je důležité pamatovat na to, že žalobu k soudu lze podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, po marném uplynutí této lhůty právo podat žalobu zaniká (zmeškání tříměsíční lhůty tedy nelze prominout).
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zdědění družstevního bytu potomky - jak rozdělit majetek když družstevní byt může zdědit jen jeden z nich?
- Zdědění členských práv k družstevnímu bytu potomky - jak rozdělit majetek když družstevní byt může zdědit jen jeden z nich?
- Dědění, dědictví družstevního bytu - vypořádání potomků (byt může zdědit jen jeden z potomků)
- Dědění, dědictví členských práv družstevního bytu - vypořádání potomků (byt může zdědit jen jeden z potomků)
Matce je 90 let a aby měla klid, chce vědět, jak dopadne její družstevní podíl k bytu. Jsme s bratrem 2 nejbližší dědici, jsme domluveni byt prodat a zisk rozdělit na půl. Družstevní podíl může ale převzít pouze jeden, což není úplně vhodné, jaká je prosím jiná cesta? Dá se po smrti matky podíl na byt prodat nějak rovnou? Děkuji, Michal
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení není možné byt prodat a rovnou peníze rozdělit mezi dědice. Můžete však s bratrem v dědickém řízení uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti tak, že jeden z Vás nabude družstevní podíl s tím, že vyplatí druhému na jeho dědický podíl polovinu hodnoty družstevního podílu. Když toto budete mít uvedeno v konečném usnesení o dědictví, bude se jednat o vykonatelný právní titul, což znamená, že pokud nedojde ke splnění výplaty, můžete částku vymoct exekucí. Tak budete mít jistotu, že bude vždy druhý z dědiců chráněn. Pokud budete chtít družstevní podíl prodávat přes realitní kancelář, pak ji oslovte ještě před skončením dědického řízení, aby Vám vyhotovila odhad tržní ceny družstevního podílu, za který se bude podíl prodávat, a tento odhad předložte v notářské kanceláři, abyste mohli určit, v jaké výši bude výplata hodnoty poloviny podílu.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Různě velké byty a placení do fondu oprav
- SVJ odhlasovalo stejné příspěvky do fondu oprav u různě velkých bytů - jak se bránit?
- SVJ byty různé velikosti a stejné příspěvky do fondu oprav - jak se bránit?
Jsem ve Společenství vlastníků jedné nemovitosti, kde je 6 bytů. Každý byt má jinou podlahovou plochu-96,94,99,100,65m2 a můj nejmenší 62 m2. 7.1.2010 se shromáždění usneslo, že budeme do fondu oprav (na společné části domu) přispívat stejnou částkou 700 Kč, ne podle velikosti jednotlivých podílů na společných částech domu. Přehlasovali mně-protože byty mají hlasy podle velikosti podílu na spol částech domu. Nyní se změnily stanovy a opět výbor navrhuje, že se zvýší příspěvek ze 700 Kč na 1000 Kč pro všechny stejně. Mohu se nějak bránit?
Děkuji Hanka
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešena v § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Budete-li tedy shromážděním vlastníků bytových jednotek opět přehlasována, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. V této souvislosti je důležité pamatovat na to, že žalobu k soudu lze podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, po marném uplynutí této lhůty právo podat žalobu zaniká (zmeškání tříměsíční lhůty tedy nelze prominout).
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti tchýní - daň, daně z příjmu, převodu nemovitosti
- Darování nemovitosti od tchýně a daně - platí se nebo ne?
- Darování nemovitosti tchánem - daň, daně z příjmu, převodu nemovitosti
- Darování nemovitosti od tchána a daně - platí se nebo ne?
Rodinný dům vlastní můj manžel- 1/4, dále jeho sestra - 1/4 a jejich matka - 1/2. Nyní chceme přepsat dům na manžela a mě- každý jednu polovinu. Nevím, jestli se platí darovací daň, když by darovala mě svoji polovinu domu moje tchýňě? U souozenců a blízkých příbuzných vím, že se neplatí, ale nevím jak je to ve vztahu tchýňě vůči snaše nebo švagová vůči mě. A ještě mám jednu otázku: Je možné vše zahrnout na jednu darovací smlouvu? Nebo na jedné smlouvě daruje sestra 1/4 svému batrovi a na druhé smlouvě daruje tchýně svoji 1/2 mě? Děkuji
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Každý bude muset individuální darovací smlouvou provést převod svého podílu. Dar tchýně snaše je od daně z příjmů osvobozen dle § 10 odst. 3 bod 1 zákona o daních z příjmů. Sestra by měla svůj díl darovat bratrovi, tento dar je rovněž od daně z příjmů osvobozen.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bytového jádra, zhotovitel nekomunikuje - co dělat, jak postupovat?
05/2014 jsem si nechal zhotovit bytové jádro. Do dnešního dne po mnoha urgencích nebyly odstraněny veškeré závady, které jsem reklamoval. Majitel firmy vše protahuje a k reklamacím se staví negativně. Nesplnil ani výzvu k odstranění závad v určitém termínu.
Bohužel jsem ztratil smlouvu a při požádání o duplikát mě majitel firmy vyzval k doplacení zálohy (asi 7.000 Kč ze 150.000 Kč) a podepsání protokolu o předání díla. Potom že mi předá novou smlouvu. Toto jednání mi přijde nezákonné. Dá se podat nějaká žaloba na odstoupení od smlouvy či náhradu škod na základě znaleckého posudku, když nemám v ruce smlouvu? Popř. dá se nějak bránit? Musí se reklamace posílat písemně, nebo stačí emailem či SMS? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle § 2615 občanského zákoníku platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, přičemž o právech objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo platí obdobně ustanovení občanského zákoníku o kupní smlouvě. Vaše práva z vadného plnění smlouvy o dílo jsou tedy zakotvena v § 2106 a § 2107 občanského zákoníku (tato ustanovení se použijí tak, že objednateli budou svědčit práva kupujícího a zhotovitel bude mít povinnosti jako prodávající).
Je důležité, zda vytčené vady díla považujete za podstatné či nepodstatné porušení smlouvy o dílo (od tohoto rozlišení se odvíjí Vaše práva a povinnosti zhotovitele). V zásadě platí, že máte právo po zhotoviteli požadovat: a/ odstranění vytčených vad díla, b/ poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, nebo c/ můžete od smlouvy o dílo odstoupit.
Odmítá-li zhotovitel vady díla uznat, nezbývá Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku (kterému by mělo předcházet zaslání tzv. předžalobní výzvy) Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Forma reklamace vad díla není občanským zákoníkem předepsána. Lze však samozřejmě doporučit formu písemnou (ideálně v listinné podobě, vyloučen není ani e-mail či SMS, přestože elektronické způsoby reklamace mohou skýtat určitá úskalí), a to z důvodu budoucí prokazatelnosti reklamace.
Skutečnost, že nemáte k dispozici stejnopis smlouvy o dílo, představuje samozřejmě procesní handicap, neboť v soudním řízení je zapotřebí, abyste veškerá svá tvrzení řádně prokázal (v první řadě pak budete povinen prokázat tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o dílo). Uzavření smlouvy o dílo lze však samozřejmě prokázat i jiným způsobem (např. předložením faktur, související korespondencí apod.). Dle § 129/2 Občanského soudního řádu platí, že soud může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil. Není proto vyloučeno, abyste v žalobě soudu navrhl, aby žalovanému (zhotoviteli) uložil povinnost stejnopis smlouvy o dílo předložit (v tomto ohledu závisí vše na úvaze soudce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel porušil kolektivní smlouvu - jak se bránit, jak postupovat?
- Zaměstnavatel uzavřel část pracoviště a nenabídl pracovní pozice veřejně ač to měl v kolektivní smlouvě - jak se bránit?
- Odmítnutí rekvalifikačního kurzu zaměstnancem a vliv na odstupné a bonusy
Vítkovice Steel a. s. - ve firmě došlo k 1.10.2015 k plánované organizační změně-trvalé uzavření provozu 220 ocelárna. Zaměstnancům, kterých se tato organizační změna týká a kteří dostali výpověd zajišťuje platná kolektivní smlouva odstupné dle zákoníku práce + navýšení o násobky průměrné měsíční mzdy dle odpracovaných let.
Dále odborový svaz společně se zaměstnavatelem dohodl jednorázový sociální příspěvek a možnost absolvovat rekvalifikační kurz určený zaměstnavatelem. V případě úspěšného absdolvování kursu pak má zaměstnanec nárok na další bonus ve výši 2-násobku průměrného platu.
Nyní v čem spatřuji problém a možné porušení Zákoníku práce:
Všem propouštěným zaměstnancům bylo umožněno vybrat si rekvalifikační kurz zaměstnavatele čehož převážná většina zaměstnanců využila.
Na dotazy, zda odmítnutí takové nabídky nebude mít vliv na výplatu odstupného, rekvalifikaci či jiné bonusy byli zaměstnanci ujištěni, že nikoliv.
S nabídkou práce byla oslovena pouze určitá skupina „vytipovaných“ zaměstnanců, další, podstatně větší skupina oslovena nebyla vůbec. Nabízená práce byla většinou zcela jiného charakteru než jakou zaměstnanci doposud vykonávali a mnohdy i za podstatně horších platových podmínek, bez zvláštních nároků na vzdělání či dosavadní praxi.
Kolektivní smlouva společnosti ukládá za povinnost zaměstnavateli zveřejňovat seznam volných nebo nově vznikajících pracovních míst ve společnosti a tento seznam průběžně aktualizovat.
Takový seznam zveřejněn nebyl a práce byla nabídnuta neveřejně pouze některým, telefonicky kontaktovaným zaměstnancům.
Poté, co většina oslovených zaměstnanců nabídnutou práci odmítla, rozhodl zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací neumožnit těmto zaměstnancům absolvovat rekvalifikační kurz zaměstnavatele a zároveň tak nedosáhnout na bonus ve výši 2-násobku průměrného platu, přestože původně byli ujišťováni o opaku.
Telefonicky byla nabízena pouze dělnická místa, volné pozice pro THP pracovníky byly obsazovány formou výběrových řízení. V dalších dnech pak vytipovaným zaměstnancům byla zaměstnavatelem tlumočena interní pracovní nabídka. Na dotazy, zda odmítnutí takové nabídky nebude mít vliv na výplatu odstupného. V reakci na toto jednání vyzvali zaměstnanci zástupce zaměstnavatele a ZO OS Kovo otevřeným dopisem ke změně svého rozhodnutí, na toto však nebylo nijak reagováno. Prosím o sdělení vašeho názoru na tento stav, má toto jednání oporu v zákoně, popřípadě má smysl pouštět se do soudní pře s bývalým zaměstnavatelem? Jen upřesním, že tímto jednáním zaměstnavatele je postiženo zhruba 50 bývalých zaměstnanců. Děkuji. Pracovník.
ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující přesné znění kolektivní smlouvy, které neznám, pokusím se však analyzovat situaci z Vámi uvedených faktů.
Pokud kolektivní smlouva stanoví povinnost zveřejňovat seznam volných pracovních míst a ta zveřejněna nebyla, došlo k porušení povinností ze strany zaměstnavatele. Na druhou stranu, pokud došlo k organizační změně a nadbyteční zaměstnanci dostali výpověď, může zaměstnavatel oslovit s nabídkou práce zaměstnance dle svého výběru. Neoslovení zaměstnanci by si mohli ze seznamu volných pracovních míst vybrat určitou pozici, o kterou by měli zájem, právní nárok na zaměstnání však nemají. To platí, nestanoví-li kolektivní smlouva jiný postup.
Ohledně možnosti vybrat si rekvalifikační kurz a mít tak nárok na další dostupné je dosti podstatné, jak přesně tuto podmínku (absolvovat rekvalifikační kurz) a nárok (další odstupné) kolektivní smlouva upravuje. Pokud by tento nárok bez jiného skutečně z kolektivní smlouvy vyplýval, pak dodatečná změna by neměla mít na zaměstnance, kteří se rozhodovali za původních podmínek, vliv.
Pokud se zaměstnanci na tuto skutečnost zaměstnavatele ptali a on je ujistil o opaku, než který pak skutečně nastal. Bylo by možné toto napadnout pro uvedení v omyl. Zaměstnanec by ale toto musel prokázat.
Pokud byste chtěli toto jednání zaměstnavatele napadnout, pak bych Vám doporučila kontaktovat advokáta zabývajícím se pracovním právem a předložit mu veškeré podklady.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Částečné odstranění závad u smlouvy o dílo - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?
- Částečné odstranění závad díla (zateplení fasády) - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?
- Reklamace díla (zateplení fasády) - zhotovitel nekomunikuje, co dělat?
Smlouva o dílo byla sepsána 16.3.2013 – dílo bylo dokončeno a předáno červenci 2013 – zápisem z 16.12.2014 byla záruka na dílo prodloužena o 1 rok. Ve smlouvě je mimo jiné napsáno že se řídí platným obchodním zákoníkem, zejména § 536 atd. , změny smlouvy a dodatky lze provádět pouze písemně s podpisy obou stran.
1) Práce ukončeny předáním v červenci 2013
2) Září – říjen 2013 se objevily praskliny ve spojích fasády
3) V červnu 2014 prohlídka za přítomnosti zhotovitele a uznání závad s tím že budou odstraněny (bez zápisu).
4) 1.12.2014 částečné započetí oprav fasády – 16.12.2014 zápis o dokončení na jaře 2015, včetně odstavce o prodloužení záruky na dílo o 1 rok
5) červen 2015 – započetí dokončení oprav fasády, opravy prováděny bez přítomnosti objednatele a provedeny jen částečně
6) Září 2015 – listopad 2015 zhotovitel nekomunikuje.
Co dělat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
V případě, že jedna ze stran nekomunikuje, je to vždy problém. Zkuste zhotovitele písemně vyzvat k nápravě, pakliže se nikdo neozve, kontaktujte českou obchodní inspekci s podnětem na prošetření věci. Abyste však mohli vymoci svá práva, budete se muset obrátit na soud. V tomto případě pak zvažte, zda-li máte dostatek důkazních materiálů (nemusejí být pouze písemné) k tomu, abyste prokázali svá tvrzení. Pakliže totiž takové důkazy mít nebudete, hrozí Vám ztráta sporu a s ním spojená hrozba náhrady nákladů řízení.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Záruka na zboží při jednorázovém prodeji na vánočním trhu - vydání paragonu ke zboží ad.
- Reklamace zboží u nepodnikatele - jednorázový prodej na vánočním trhu, jarmarku
Ráda bych ještě v letošním roce prodala svoji rukodělnou tvorbu (čepice, ponožky) na Vánočním jarmarku. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázovou záležitost domnívám se, že se bude jednat o příležitostný příjem, který není třeba danit pokud částka nepřesáhne 30 000, -Kč.
Bohužel nevím jak se zachovat co se týká účtenek a záruk. Jsem povinna vydávat zákazníkům nějaké účtenky popř. záruku na zboží? Pokud ano, jakým způsobem by probíhala reklamace? Je nějaký zákon, kterým se toto řídí? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Pokud v tomto oboru nepodnikáte, pak nemusíte poskytovat na své zboží záruku (nejste podnikatelem, tudíž se na zboží nevztahuje zákonna dvouletá záruka). Poskytnutí záruky je tak čistě na Vašem uvážení.
Z hlediska daní máte pravdu, takovýto jednorázový prodej vlastních výrobků nelze považovat za soustavnou činnost. Podléhá tedy zdanění dle §10 zákona o daních z příjmů a příjem do 30.000 Kč je osvobozen bez povinnosti podávat daňové přiznání.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak ošetřit majetek v případě smrti jednoho z partnerů aby nedědily děti s předchozích vztahů
- Spoluvlastnictví partnerů - jak ošetřit aby majetek nedědily děti z předchozích vztahů?
- Jak zabránit dědění dětem z předchozího vztahu - jak ošetřit majetek před smrtí
- Jak ošetřit majetek před smrtí aby nedědily děti z předchozího vztahu
žijeme společně s přítelkyní v jejím rodinném domku (tzv. na hromádce). Společně si pořizujeme vybavení tohoto domku, zahradní techniku, motorová vozidla a spoustu jiných movitých věcí, které společně užíváme. Náklady na pořízení, údržbu apod. hradíme společně rovným dílem a společně je užíváme.
Lze nějak upravit rovným dílem spoluvlastnický podíl k těmto movitým věcem (dohoda, smlouva.) a vypořádání v případě smrtí jednoho z nás, tak aby tyto všechny movité věci po smrti jednoho z nás byly ve vlastnictví druhého žijícího partnera. Každý z nás, má zletilé dědi, které by případně dědily jen nemovitý majetek, tak jak je zapsán v katastru.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Spoluvlastnický podíl k věcem již máte. Pokud jste je zřizovali společně a pro společnou potřebu, platí, že jste oba spoluvlastníky těchto věcí. V případě úmrtí by opravdu podíl na těchto věcech mohl spadat do pozůstalosti. Asi nejjednodušším způsobem, jak celou věc vyřešit vidím sepsání závěti, kde konkrétně vyjmenujete, jaké věci mají komu připadnout. Celou věc lze řešit také formou tzv. odkazu. Jedná se o konkrétní přidělení věci z pozůstalosti pro konkrétní osobu. Avšak v obou případech bude třeba zřídit závěť. Doporučuji raději její zřízení u notáře.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- SVJ srazilo majiteli bytu z vyúčtování záloh částku kvůli krádeži součásti domu způsobené nedbalostí
- Krádež kamery v domě SVJ po nezamčení domovních dveří - odpovědnost majitele bytu který nezamkl dům
- Majitel bytu v domě SVJ nezamkl vstupní dveře a způsobil krádež kamery - odpovědnost za škodu
- Majitel bytu nezamkl vstupní dveře a způsobil krádež vybavení domu - odpovědnost za škoduUpravit
13.6.2015 v 1.30hod v noci odcizil zloděj videokameru z chodby u vstupu do našeho panelového domu. Můj syn šel nějakou dobu před tímto činem, nezamkl vstupní dveře a společenství vlastníků údajně bez mé přítomnosti rozhodlo o "zaplacení 500, - KČ ze spoluzodpovědnosti z pojistné smlouvy za krádež kamery, která činila 1000, - KČ ", kdy mi peníze chtějí srazit při vyúčtování záloh na služby za r. 2015. Instalace nové kamery stála 10 832, - KČ, pojišťovna uhradila 9 832, - KČ, 1000, - KČ rozdíl byl uhrazen prozatím z fondu oprav.
SVJ se ohání Domovním řádem, kde je zakotveno zamykat po 20. hod, (což ale nedodržují všichni) a finančními postihy, které umožňuje vymáhat tyto dle Občanského zákoníku. Je toto jednání oprávněné? Je možné, aby si SVJ provedlo srážku z vyúčtování záloh dle svého uvážení a bez mého dovolení? Děkuji, Nina
ODPOVĚĎ:
Dle § 1176 občanského zákoníku platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Je-li tedy povinnost zamykání vstupních dveří bytového domu zakotvena ve stanovách SVJ, byl Váš syn skutečně k tomuto úkonu povinen.
Aby na Vaší straně, resp. na straně Vašeho syna vznikla odpovědnost za škodu, je nezbytné, aby byly splněny tyto podmínky:
- vznik škody (v tomto případě se nesporně jedná o krádež kamery) ;
- protiprávnost (v tomto případě se jedná o porušení povinnosti dle stanov SVJ) ;
- vztah příčinné souvislosti mezi vznikem škody a protiprávním činem (musí být tudíž postaveno najisto, že protiprávní čin byl hlavní příčinou či jednou z příčin vzniku škody, tzn. že nebýt nezamčených vstupních dveří bytového domu, nedošlo by ke krádeži kamery) ;
- zavinění (tzn. porušení povinnosti úmyslně či z nedbalosti).
Jsou-li všechny shora uvedené podmínky splněny, odpovídá Váš syn za vzniklou škodu, představovanou v tomto případě tzv. spoluúčastí pojištěného ve výši 1.000,- Kč. Má-li SVJ v úmyslu vyúčtovat Vašemu synovi náhradu škody pouze ve výši 500, - Kč, hodlá tím patrně vyjádřit skutečnost, že nepovažuje porušení povinnosti Vašeho syna za hlavní či jedinou příčinu vzniku škody.
Co se týče úmyslu SVJ "strhnout" Vám náhradu škody z vyúčtování záloh za rok 2015, předpokládám, že SVJ má v úmyslu provést jednostranné započtení pohledávek (dle § 1982 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1181/1 občanského zákoníku platí vlastník bytové jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu (např. SVJ) zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vůči SVJ Vám tedy svědčí pohledávka na vrácení případného přeplatku na zálohách, zatímco SVJ vůči Vám svědčí pohledávka z titulu odpovědnosti Vašeho syna za škodu. Jelikož obě tyto pohledávky jsou na plnění stejného druhu (tedy peněžité pohledávky), je možné je vzájemně započíst, což lze provést i jednostranně. SVJ může tedy vůči Vám prohlásit, že započítává tyto dvě pohledávky proti sobě, přičemž tyto pohledávky se zruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.
Pokud byste s provedením jednostranného započtení pohledávek nesouhlasila, tzn. že byste se domnívala, že Váš syn, resp. Vy za škodu neodpovídáte, bylo by nutné, abyste se proti postupu SVJ (nebude-li dohoda možná) bránila soudní cestou, a to podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Pro učinění tohoto kroku můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Jelikož z dotazu nevyplývá, zda je Váš syn již zletilý či dosud nikoli, kterážto skutečnost může mít na řešení otázky odpovědnosti Vašeho syna či Vás za škodu také určitý vliv, nebudu se tímto problémem zabývat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Odkup družstevního bytu do vlastnictví jednoho z manželů (členství před vznikem manželství)
- Jak se vyhnout převodu družstevního bytu do společného jmění manželů při odkoupení bytu?
- Jak zabránit aby byl družstevní byt součástí SJM po převodu z družstva?
Můj dotaz se týká odkupu družstevního bytu z bytového družstva do osobního vlastnictví, kdy je členem byt. družstva jen jeden z manželů (členství získal před manželstvím). Je možné zajistit, aby prodej bytu nebyl součástí SVJ a byl majetkem pouze jednoho z manželů (toho kt. je členem družstva)? Musí druhý manžel o této transakci vědět? Nebo je automaticky takový „nákup“ uskutečněný za manželství vždy součástí SVJ?
Velice děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Pokud budou na prodej bytu vynaloženy pouze prostředky, které jsou ve Vašem výlučném vlastnictví, pak se domnívám, že byt bude ve Vašem výlučném vlastnictví (upozorňuji, že prostředky získané za trvání manželství - např. mzda jsou součástí SJM).
Pokud na odkup bytu použijete i prostředky ze SJM (což bude asi pravdděpodobnější), pak se byt staně součástí SJM a smlouva musí být uzavřena s oběma manžely. Při pozdějším vypořádání se však zohlední Váš vnos v podobě hodnoty družstevního podílu, jehož cena se zřejmě započte na cenu bytu (družstevní podíl je ve Vašem výlučném vlastnictví).
Manželé se poté mohou dohodnout na tom, že byt bude ve výlučném vlastnictví jen jednoho z manželů. Taková dohoda musí být sepsána ve formě notářského zápisu, tudíž budete muset vyhledat notáře. Ten Vám jistě poskytne bližší informace.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpočet fiktivního úroku při bezúročné půjčce společníka do s. r. o.
Společník společnosti s r. o. bezúročně půjčil do firmy dne 30.6.2014 3.000.000, -Kč.
Půjčka sloužila výhradně k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
Dne 15.11.2014 byla společníkovi vrácena část půjčky ve výši 200.000,-Kč. 15.2.2015 společník do společnosti půjčil dalších 500tis. Kč a 31.7.2015 mu bylo vráceno 100.000,-Kč. K 31.12.2015 by měl být zůstatek na účtu 365000-půjčky společníka ve výši 3.200.000, -.
1) Jakým způsobem se bude počítat fiktivní úrok k 31.12.2015? Stačí vynásobit zůstatek k 31.12. úrokovou sazbou, za kterou půjčují banky (např. 7%)? Bude to tedy 3.200.000 x 0,07= 224.000,- Kč? Nebo bude výpočet složitější?
2) Pokud vyjde fiktivní úrok ve výši 224.000,-, zvýším o tuto částku základ daně v daňovém přiznání? Na jaký řádek daňového přiznání tuto částku zapíšu?
3) Pokud byla půjčka využita výhradně k dosažení, zajištění a udržení příjmů, můžu o částku fiktivního úroku základ daně zase snížit a dopad na základ daně bude nulový? Na jaký řádek v daňovém přiznání se snížení zapíše?
4) Mám výpočet úroku popsat v Příloze k úč. závěrce?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud společník půjčil bezúročně své vlastní společnosti nějaké peníze, jedná se o situaci, kdy není nutné dopočítávat a dodaňovat jakýkoliv obvyklý úrok.
Pokud sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší (§23 odst. 7 zákona o daních z příjmů) a věřitelem je člen obchodní korporace (společník) nebo fyzická osoba.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevrátil kauci pronájmu bytu - jak postupovat?
- Vymáhání kauce po pronajímateli - informace
- Nevrácená kauce od pronajímatele - jak se bránit?
Dala jsem výpověď z pronájmu bytu. Majitel žádost přijal, stál si podle OZ na 3 měsíční době, která byla i uvedena ve smlouvě, ale jeho přání bylo, abych se vystěhovala co nejdříve. Vystěhovala jsem se k 31.8.2015 a již nehradila další nájem na další měsíc. Od 4.9. tam bydlí nový nájemník, ale kauci mi vrátit nechce s tím, že je to úhrada nájmu na měsíc září. Je v právu, nebo mám šanci dostat kauci zpět? Vždyť nájem na září dostal od nového podnájemníka. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva končí teprve uplynutím výpovědní doby. Během výpovědní doby stále trvají práva a povinnosti obou smluvních stran. Nájemce je zejména povinen platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, pronajímatel je povinen nájemci umožnit nerušené užívání bytu.
Nebyla jste povinna byt vyklidit před uplynutím výpovědní doby (jednoznačně mělo dojít k zániku nájmu dohodou, nebo jste měla dřívější vystěhování odmítnout). Tato skutečnost nemá vliv na Vaší povinnost platit nájemné. Pokud jste jej nezaplatila, pronajímatel oprávněně čerpal jistotu, kterou jste složila na úhradu nezaplaceného nájemného.
Pokud Vám pronajímatel odmítá vrátit jistotu, pak se jí musíte domáhat soudní cestou a bude se jednat o spor s velmi nejistým výsledkem, který se nakonec může prodrait a skončit neúspěchem. Bez advokáta zřejmě nemáte nejmenší šanci jej vyhrát. seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Uveďte, že Vám neumožnil užívat byt, proto chcete slevu apod.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitkou z důvodu černé stavby na pozemku
- Černá stavba na pozemku a odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří, RK
- Odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří z důvodu černé stavby na pozemku
- Černá stavba na kupovaném pozemku a odstoupení od rezervační smlouvy s realitní kanceláří, RK
Kupujeme RD s pozemkem a hospodářskou budovou velikostí přibližně 26 m2. Jak už to tak bývá, realitní makléř na nás na začátku naléhal s urychleným podpisem rezervační smlouvy, že na nemovitost jsou další zájemci atd. Složili jsme tedy tzv. rezervační zálohu (jistotní depozitum), přičemž když dorazil posudek bankovního odhadce, bylo v něm uvedeno, že banka žádá o zajištění věcného břemene (služebnosti) cesty + věcného břemene (služebnosti) inženýrských sítí od majitele sousedního pozemku a zaměření hospodářské budovy geodetem.
Služebnost byla 1. problém. Jednání RK se od té doby velmi změnilo. Makléře musíme neustále uhánět a nyní už si vlastně všechno děláme sami - včetně komunikace se současným majitelem. Břemeno jsme si od majitele vedlejšího pozemku sjednali, RK jej pouze nechala zapsat na katastr nemovitostí a nastal 2. problém - geodet. Realitní kancelář kontaktovala svého známého, aby nám (kupujícím) za poplatek hospodářskou budovu zaměřil a ověřil na katastru s tím, že s kupní smlouvou se vloží. Stavba však není povolená a je nutné vypracovat projekt + dodatečné povolení. Dotaz zní, můžeme odstoupit od rezervační smlouvy s RK, když na pozemku stojí "černá stavba"? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je důležité, co je předmětem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, tzn. k čemu se v této smlouvě realitní makléř zavázal.
V první řadě Vám tedy doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou rezervační smlouvu a ověřit:
- k čemu se v této smlouvě realitní makléř zavázal (pro posouzení, zda realitní makléř v současné chvíli plní či neplní své smluvní povinnosti),
- zda a případně jakým způsobem jsou ve smlouvě zakotveny možnosti jejího ukončení (zejména jednostranným jednáním, tzn. výpověď smlouvy a odstoupení od smlouvy).
V obecné rovině dle § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 2002/1 občanského zákoníku, dle něhož může strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, pokud druhá strana porušila smlouvu podstatným způsobem.
Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde realitní makléř) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Z tohoto důvodu je důležité, jaké povinnosti realitnímu makléři z rezervační smlouvy vlastně vyplývají. Zavázal-li se např. realitní makléř k zajištění převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem (včetně hospodářské budovy) ze současného vlastníka (jako prodávajícího) na Vás (jako kupujícího), bylo by dle mého názoru možné kvalifikovat současný stav jako podstatné porušení rezervační smlouvy, neboť lze stěží předpokládat že kupující bude mít zájem o nabytí vlastnického práva k černé stavbě (s jejímž užíváním je mimo jiné spojeno riziko udělení pokuty ze strany stavebního úřadu). V tomto ohledu hraje nepominutelnou roli rovněž časové nastavení rezervační smlouvy (tzn. zda se realitní makléř v rezervační smlouvě zavázal ke splnění svých povinností v určité lhůtě, tzn. zda má realitní makléř ještě šanci svá pochybení napravit).
Dospějete-li k závěru, že realitní makléř skutečně porušil rezervační smlouvu podstatným způsobem, můžete realitnímu makléři doručit písemné oznámení o tom, že od rezervační smlouvy odstupujete. V tomto oznámení řádně identifikujte smluvní strany, specifikujte rezervační smlouvu (např. uvedením jejího čísla, data jejího uzavření a jejího předmětu), jednoznačně sdělte, že od této smlouvy odstupujete (a to ve smyslu § 2001 a násl. občanského zákoníku) a uveďte, z jakého důvodu (tzn. sdělte, že realitní makléř porušil své smluvní povinnosti podstatným způsobem, přičemž tato pochybení realitního makléře konkrétně uveďte). V oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy zároveň realitního makléře vyzvěte k vrácení Vámi uhrazeného rezervačního poplatku (např. na Váš bankovní účet, jehož číslo je samozřejmě zapotřebí sdělit), přičemž k tomuto úkonu stanovte realitnímu makléři přiměřenou lhůtu.
Jeden Vámi podepsaný stejnopis oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy si ponechte, druhý doručte realitnímu makléři prokazatelným způsobem (tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka, nebo poštou, a to doporučeně s dodejkou).
Účinky odstoupení od smlouvy jsou následující:
- odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004/1 občanského zákoníku),
- odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran (§ 2005/1 občanského zákoníku).
Nelze vyloučit, že realitní makléř se pokusí Vaše odstoupení zpochybnit s odkazem na některé ustanovení rezervační smlouvy. V tomto ohledu pouze upozorňuji, že častým nešvarem rezervačních smluv (resp. i jiných smluv uzavíraných s realitními kancelářemi a realitními makléři) jsou ustanovení, která protiprávně omezují či podmiňují práva klientů (netřeba se tedy každého ustanovení rezervační smlouvy obávat, pro učinění konkrétního závěru by však bylo samozřejmě nutné seznámit se podrobně s textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy).
Nebude-li realitní makléř ochoten Vám rezervační poplatek vrátit, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání přeplatku nájmu po firmě v konkurzu, likvidaci - má smysl přeplatek nájmu vymáhat?
- Přeplatek nájmu, nájemného u pronajímatele v konkurzu - vyplatí se vymáhání?
01/2014 jsem uzavřel nájemní smlouvu na byt v domě s pečovatelskou službou v Jesenici a zaplatil kauci ve výši jednoho nájmu 11.800,-Kč. Dne 6.2.2014 správcovská firma sdělila, že jí byla vypovězena smlouva a ukončila činnost. Protože nájem se platil měsíc dopředu "stihli" majitelé firmy vybrat nájemné za únor 2014, které jim nenáleželo a toto nevrátili, stejně tak kauci. Ihned poté vyhlásili likvidaci firmy.
Protože takto poškodili cca 80 nájemníků, podal jsem trestní oznámení, protože se domnívám, že použitím kauce ke svému hospodaření se majitelé firmy dopustili zpronevěry. Policejní orgán ani státní zástupce to neakceptovali.
Domnívám se že žalovat firmu, která je v úpadku, o vydání neoprávněného majetkového prospěchu je zbytečné.
Mám proto dotaz, zda by bylo možné podat žalobu přímo na majitele firmy (jedná se o dva spolumajitele) jako na fyzické osoby. Případně s jakým výsledkem. Jako důchodce bych nerad svoji ztrátu za nevrácenou kauci ještě zvyšoval o soudní poplatky a služby právního zástupce. Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Dovoluji si poukázat na to, že likvidace společnosti a její úpadek není totéž (nejprve uvádíte, že majitelé "ihned vyhlásili likvidaci" a posléze, že je společnost v úpadku).
Pokud je společnost v úpadku, pak je jediným možným řešením přihlášení Vaší pohledávky (pokud ještě neuplynula zákonná lhůta). Pokud je společnost v úpadku a bylo zahájeno insolvenční řízení, pak tuto společnost naleznete v insolvenčním rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz
Pokud probíhá likvidace společnosti, pak musí společnost ve svém názvu užívat dovětek "v likvidaci". Tuto skutečnost naleznete v obchodním rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz. V tomto případě musíte uplatnit své právo u soudu, případně se přihlásit jako věřitel do likvidace, pokud k tomu likvidátor vyzval všechny věřitele.
V obou případech je však možné, že společnost nebude mít majetek, ze kterého by bylo možné uspokojit Vaši pohledávku.
Vámi nastíněné řešení není možné. Dlužníkem Vaší pohledávky je společnost, nikoliv její společníci ani statutární orgán. Žaloba proti společníkům by byla zamítnuta a soud by Vám uložil, abyste nahradil žalovaným náklady soudního řízení. Jedinou cestou je pokusit se vymoci nějaké plnění po společnosti. Otázkou je, zda bude mít dostatek majetku k tomu, aby mohl být Váš dluh uspokojen.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Společné WC zaměstnanců a zákazníků - je možné s tím nesouhlasit a žádat zaměstnavatele o oddělené WC?
Pracuji na recepci v ubytovacím zařízení. Zde se nachází toaleta, která je společná pro zaměstnance i zákazníky, kteří např. při příjezdu čekají na recepci na check-in. Rád bych se zeptal, zda má zaměstnavatel povinnost zajistit pro zaměstnance vlastní wc, oddělené od toho pro zákazníky. Existuje na to zákon, konkrétní paragraf? Kam mohu zaslat stížnost, pokud nám zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je důležité, zda ubytovací zařízení, ve kterém pracujete, poskytuje i stravovací služby. V takovém případě hygienické předpisy - konkrétně vyhl. č. 137/2004 Sb. , o hygienických požadavcích na stravovací služby a související nařízení evropského parlamentu a Rady ES, stanoví, že toalety pro zaměstnance musí být vždy oddělené od toalet pro spotřebitele.
V případě, že Váš zaměstnavatel poskytuje pouze ubytovací služby, vztahuje se na něj ust. § 21a zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a není nikde striktně stanoveno, že toalety pro zaměstnance musí být odděleny od toalet pro veřejnost. Zaměstnavatel má ovšem povinnost vypracovat provozní řád, který musí předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) a s ohledem na zákoníkem práce stanovenou povinnost zaměstnavatele vytvářet zdravé a bezpečné prostředí pro své zaměstnance se domnívám, že je reálné, že by hygienická stanice provozní řád, kde nejsou odděleny toalety pro zaměstnance a veřejnost, neschválila.
Pro bližší informace doporučuji obrátit se na Krajskou hygienickou stanici a v případě eventuelní stížnosti na zaměstnavatele písemně, pokud nedojde k nápravě, následně kontaktovat inspektorát práce.
_
OBČAN-ZÁSTAVA
- Jak donutit bývalého spoluvlastníka ke zrušení zástavy na nemovitost spoludlužníka nebo jeho rodiny?
S družkou jsme si koupili byt na hypotéku a jako zástavu jsme dali RD jejích rodičů, rozešli jsme se, ale ona je stále vedena jako spoludlužník a zástava je na domě jejích rodičů, já jsem po soudní při získal společně koupený byt do mého vlastnictví, ji jsem vyplatil a hypotéku platím já. Může mě ona nějakým způsobem nebo soud přinutit, abych jí vyjmul z hypotéky a "přehodil" zástavu na nyní již můj byt?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
K tomuto kroku Vás Vaše družka může donutit pouze na základě dalšího rozhodnutí soudu. Obecně totiž platí, že nikdo nemůže být nucen k tomu, co zákon neukládá. Družka by tak musela podat návrh na vyjmutí své osoby z hypotéky a zástavy. V tomto případě se ale domnívám, že by byla neúspěšná, neboť jsou zde ještě práva 3. osoby a tou je banka, která vám hypotéku poskytla. Je sice možné se s bankou dohodnout, aby byla žena z hypotéky vyjmuta a rovněž tak i zástava, avšak bance by musela být nabídnuta adekvátní náhrada, aby s takovým krokem souhlasila. Na straně druhé, je pravdou, že situace, kdy družka má být i nadále povinna splácet byt, který ji nepatří, není úplně fér. Rovněž tak otázka zástavy. Avšak proběhlo vyrovnání, o kterém jste psal, pakliže byste tedy přestal splácet, rodiče družky by přišly o RD, z titulu smlouvy o vypořádání resp. rozhodnutí o vypořádání majetku by pak jste byl Vy povinen jim vzniklou škodu uhradit.
_
OBČAN-ZÁSTAVA
OBČAN-INSOLVENCE
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v insolvenci - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z insolvence - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v oddlužení - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z oddlužení - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi bytu, domu v osobním bankrotu - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
- Vymazání zástavního práva po koupi nemovitosti z osobního bankrotu - dojde k výmazu všech zástav dlužníka?
Budu si kupovat byt od insolvenčního správce (byt je součást insolvenčího řízení).
Na byt je psáno spousta omezení vlastnických práv. Chci se zeptat/ ujistit, zda skutečně všechna omezení vlastnických práv, která jsou na tuto nemovitost psaná, že budou skutečně po přepsání nemovitosti na mě vymazána.
Konkrétně mě jde především o to, jestli bude vymazáno následující zástavní právo:
"Zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. xxxx/xxxxxx-xx/xx/xx-xxx/xx/R ve výši 4.530.000, - Kč včetně příslušenství - též ke spoluvlastnickému podílu xxxx/xxxxxxna společných částech domu čp. xxx, xxx, xxx a na pozemcích st. xxx, xxx a xxx
Hypoteční banka, a. s. , Radlická Jednotka xxxx/xx V-xxx/2006-605
333/150, Radlice, 15000 Praha 5,
RČ/IČO: 13584324
Listina:
Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 22.02.2006. Právní účinky vkladu práva ke dni 23.02.2006."
Děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Podle § 167 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů platí, že zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.
Podle § 285 insolvenčního zákona platí, že zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, včetně neuplatněných předkupních práv a včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu, není-li dále stanoveno jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že zástavní právo, které jste uvedl, zanikne. Doporučuji však celou situaci ještě konzultovat s insolvenčním správcem. Podle § 167 odst. 5 insolvenčního zákona totiž platí, že je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením (viz výše), zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedův sklep na pozemku jiného majitele - práva majitele podsklepeného pozemku
- Podsklepení pozemku sousedem (sousedním sklepem) - práva majitele podsklepeného pozemku
11/2013 jsme podepsali kupní smlouvu-koupě rodinného domu bez věcného břemena. Později jsme zjistili, že sklep na našem dvoře pod zemí má za cihlovou zdí pokračování až pod naši zahradu, kde je vyveden větrací komín a je v něm nastěhovaný náš přes soused. Cestu má pod zemí přes našeho souseda. Kupující nám tuto skutečnost zatajil. Můžu žádat přes souseda, aby se ze sklepa, který je pod naším pozemkem a evidentně je to pokračování našeho sklepa vystěhoval? Nebo na tento sklep nemáme nárok a tím pádem nám prodávající musí vrátit nějaké peníze s kupní ceny, jelikož máme na zahradě omezení, o kterém jsme nebyli informováni a teď nemůžeme na zahradě vykopat studnu ani bazén.
Jak máme postupovat dál, nechceme o tento sklep přijít. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda byl předmětný sklep výslovně zmíněn ve Vámi uzavřené kupní smlouvě (kterážto skutečnost může hrát rovněž určitou roli).
Vzhledem k tomu, že jste se stala vlastnicí rodinného domu a pozemku v roce 2013, je v první řadě nutné zohlednit příslušná ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
V obecné rovině dle § 119/2 starého Občanského zákoníku platilo, že nemovitostmi byly a/ pozemky a b/ stavby spojené se zemí pevným základem. Dle starého Občanského zákoníku nebyly stavby (tedy ani podzemní stavby) součástí pozemku, tzn. že se jednalo o samostatné věci v právním smyslu, s vlastním „právním osudem“ (jak vyplývá z § 120/2 starého Občanského zákoníku).
Touto otázkou se ve své judikatuře opakovaně zabýval i Nejvyšší soud, přičemž dospěl k závěru, že podzemní stavba (typicky sklep) je skutečně samostatnou věcí v právním smyslu a není ani vyloučeno, aby sklep jednoho vlastníka zasahoval pod pozemek jiného vlastníka (souseda). V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 911/2005, nebo na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 537/2010.
Je-li Vámi zakoupený sklep stavbou (tzn. výsledkem stavební činnosti, má-li např. zděné obvodové stěny a strop), jedná se o samostatnou nemovitou věc v právním smyslu.
Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník, který v oblasti vymezení staveb jako samostatných nemovitých věcí přinesl několik podstatných změn.
Primárně se změnilo samotné vymezení nemovitých věcí. Dle § 498/1 občanského zákoníku platí, že nemovité věci jsou a/ pozemky a b/ podzemní stavby se samostatným účelovým určením.
Ostatní podzemní stavby (tedy takové, které nemají samostatné účelové určení) přestávají být k 1. 1. 2014 samostatnými věcmi v právním smyslu a stávají se součástí pozemku, v němž jsou vybudovány (jak vyplývá z § 506/1 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je tedy důležité vyřešit otázku, má-li Váš sklep samostatné účelové určení či nikoli (tzn. je-li samostatnou nemovitou věcí či pouze součástí pozemku). Odborná literatura (příslušná část komentáře občanského zákoníku, jejímž autorem je JUDr. Tomáš Kindl, komentář je dostupný v systému ASPI) k této otázce uvádí:
„Samostatnými nemovitými věcmi jsou jen takové podzemní stavby, jež mají samostatné účelové určení. Obvykle se v této souvislosti uvádí metro, může však jít i o samostatné sklepy, např. vinné. Samostatné účelové určení však nebude mít např. sklep pod domem. “
V úvahu tedy přicházejí dvě varianty řešení:
1/ Dospějete-li k závěru, že Váš sklep má samostatné účelové určení (tzn. že se jedná o samostatnou nemovitou věc), budete oprávněni se po Vašem sousedovi domáhat vyklizení tohoto sklepa, a to v rámci hájení nerušeného výkonu Vašeho vlastnického práva (jak vyplývá z § 1042 občanského zákoníku).
V tomto ohledu může být právní kvalifikace případu zásadně ovlivněna skutečností, zda byl předmětný sklep (jako celek) skutečně vybudován Vaším právním předchůdcem (tzn. prodávajícím). Pokud by totiž tu část sklepa, kterou užívá Váš soused, tento soused i vybudoval (např. se svolením prodávajícího), nebo se na stavbě sklepa (jako celku) podílel, bylo by možné dojít k závěru, že Váš soused je/může být spoluvlastníkem tohoto sklepa.
2/ Dospějete-li naopak k závěru, že Váš sklep nemá samostatné účelové určení (tzn. že se jedná o „obyčejný sklep“ určený k užívání spolu s domem, tedy že je příslušenstvím tohoto domu), bude nezbytné aplikovat § 506/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.
I v tomto případě se budete moci po sousedovi domáhat vyklizení sklepa, a to z titulu ochrany výkonu Vašeho vlastnického práva k pozemku (opět ve smyslu § 1042 občanského zákoníku).
Vyjde-li najevo, že Váš soused je spoluvlastníkem předmětného sklepa (tzn. že na výstavbě sklepa se např. finančně podílel nebo mu byl spoluvlastnický podíl na sklepě prodávajícím převeden), upozorňuji, že tato skutečnost může mít zásadní vliv na variantu ad 2/ výše. V takovém případě by se totiž sklep nemohl k 1. 1. 2014 stát součástí Vašeho pozemku (ve smyslu § 3055/1 občanského zákoníku), nýbrž by byl i nadále samostatnou věcí v právním smyslu (a to i přesto, že tento sklep nemá samostatné účelové určení).
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodávajícího s dotazem, komu patří Vámi objevená druhá polovina sklepa, popř. z jakého důvodu Vám byla tato skutečnost zatajena. Následně (po osvětlení vlastnického režimu sklepa prodávajícím) se můžete písemně obrátit na Vašeho souseda s výzvou k vyklizení sklepa.
Nebude-li dohoda se sousedem možná, nezbude Vám, než se obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku (popř. již pro zahájení jednání se sousedem) Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Neuznaná reklamace - kdo platí poštovné od zákazníka a od prodávajícího?
- Neuznaná reklamace - kdo platí poštovné od kupujícího a od prodávajícího podnikatele?
- Poštovné a neuznaná reklamace - platí poštovné kupující nebo prodávající?
- Poštovné a neuznaná reklamace - platí poštovné prodejce nebo zákazník?
Koupil jsem přes eshop mobilní telefon na IČO tchýně. Není živnostník, je pojišťovací agent / výjimka ze zákona, nemá živnost. list/, ale telefon potřebuje pro své podnikání, fakturu si chtěla dát do účetnictví. Byl jsem nucen telefon 2 měsíce po koupi odeslat zpět z důvodu několika vad a též kvůli tomu, že vzniklo ze strany spol. Samsung důvodné podezření, že se jedná o padělek (neexistující výrobní číslo a další odchylky oproti originálu). Odstoupil jsem od smlouvy a chtěl peníze vrátit zpět. Prodejce "reklamaci" přijal 16.10. a 11.11. mi poslal email o neuznané reklamaci z důvodu vady vzniklé při neopatrném zacházení z mobilním telefonem. Zboží mi chtějí poslat zpět za cenu poštovného. Informoval jsem o tom i ČOI, která má však 30-ti denní lhůtu k vyřízení.
Zajímalo by mě:
1. pokud mi mobilní telefon fakticky nevrátili do 30-ti dnů a neurčitě a nedostatečně vysvětlili vady telefonu a jejich původ, nesplnili tím podmínky pro reklamační řízení a nevznikla tak další možnost pro odstoupení od smlouvy?
2. pokud ne, pak mám rozporovat poplatek za poštovné za vrácení reklamovaného zboží a trvat na odstoupení od smlouvy?
3. nebo raději si mám telefon zaslat zpět i za cenu, že budu opět platit poštovné a přes soudního znalce řešit tento spor. Nevím jestli třeba telefon nevymění, nebo jeho součástky, nebo třeba záměrně nepoškodí a nebudou pak vinu svalovat na mě. A jak pak toto dokazovat u soudu. Dle internetu a i DTESTu se totiž jedná o velmi nespolehlivou firmu.
4. Mám nechat prověřit soudním znalcem, zda jde o padělek?
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení Vaší situace je zcela zásadní, zda se ve Vašem případě jedná o tzv. prodej zboží v obchodě - podle ustanovení § 2158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Jelikož byl telefon zakoupen "na IČO", domnívám se, že se nemůžete dovolávat ochrany, kterou zákon v uvedených ustanoveních poskytuje spotřebiteli nebo osobám, které nejednají v rámci své podnikatelské činnosti. To mj. znamená, že se na Vaši koupi nezvtahuje zákonná dvouletá záruka.
Pro další hodnocení je zcela zásadní, zda Vám prodávající poskytl na zboží záruku či nikoliv. Pokud ano, pak máte práva vyplývající ze záruky (zde je nutné nahlédnout do obchodních podmínek či reklamačního řádu a podmínek tam uvedených).
Pokud ne, pak je Vaší jedinou možností prokázat, že telefon byl vadný již při převzetí (zde se jedná o tzv. odpovědnost za vady podle § 2099 OZ)
K Vašim otázkám:
Právní úprava stanovená na ochranu spotřebitele se na Vás nevztahuje, tudíž nelze hovořit o tom, že můžete odstoupit od smlouvy z důvodu (řádně) nevyřízené reklamace ve stanovené lhůtě.
Ohledně nákladů na poštovné platí, že pokud měla věc skutečně vadu při převzetí, nebo Vám prodávající poskytl záruku za jakost, máte nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Již z výše uvedeného vyplývá, že vzhledem k neúplným informacím nelze učinit řádný závěr o tom, zda jste řádně od smlouvy odstoupil či nikoliv.
Pokud by se jednalo o padělek, a byl byste tuto skutečnost schopen prokázat, pak byste mohl od smlouvy odstoupit na základě § 2106 OZ bez ohledu na to, zda Vám záruku poskytl nebo ne.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace domu - nárok na slevu nebo odstoupení od kupní smlouvy
- Sleva z kupní ceny při reklamaci zakoupeného domu
Koupili jsme v říjnu 2015 dům, který je 18 let starý. Ke smlouvě jsme si nechali vypsat seznam závad. Zjistili jsme, že topení v domě nefunguje, tak jak má, ač nám bylo řečeno, že ano a dále jsme zjistili, že do domu zatéká a v části bazénu je plíseň. Problém je zřejmě v podlahovém topení a v izolaci střechy. To ještě nevíme. Je v takovém případě možné odstoupit od smlouvy nebo žádat část finance zpět? Dům byl drahý a mysleli jsme, že je tedy i dobře udělaný.
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ve Vašem případě se bude jednat o tzv. nepodstatné porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy je jednoduše řečeno takové porušení smlouvy, které, kdyby druhá smluvní strana předvídala, pak by smlouvu neuzavřela. Toto vymzení je nutné vnímat tak, že podstatným porušením budou jen ty nejzávažnější vady. Navíc, z důvodu právní jistoty je lepší vždy počítat s tím, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy.
V takovém případě máte práva uvedená v § 2107 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Podle tohoto ustanovení platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.
Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Z uvedeného vyplývá, že právo odstoupit od smlouvy máte teprve v případě, že prodávající neodstraní vadu ani na výzvu.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podlahová plocha bytu je jiná než uvádí SVJ - vliv na snížení poplatku do fondu oprav SVJ
- Byt je menší než uvádí SVJ - vliv na platbu do fondu oprav SVJ
- Vliv velikosti plochy bytu na platbu poplatku do fondu oprav SVJ
Zakoupila jsem loftový byt který má plochu uvedenou 102,60 m2. SVJ daného bytového domu mě zaslalo vyúčtování a já se ohradila, protože při přeměření bytu nesouhlasí metry a to předsíň má čtyři metry nikoli osm a galerie která se díky malé výšce a absence schodiště nemá započítat do celkové podlahové plochy bytu při výpočtu výše nájemného jak sem si přečetla. Tudíž platím o 13 m2 více. Celková podlahová plocha bytu skutečná je tedy 89,6. Bylo mě odepsáno, že pokud nesouhlasím s původním prohlášením vlastníka (které jsem ani nikdy neviděla a zřejmě se v něm sečetly všechny metry dohromady) a tak to je bohužel i v kupní smlouvě musím nechat zaměřit všechny bytové jednotky kterých je v SVJ 55 a zaplatím za přeměření zhruba 60 tisíc korun. Mám vůbec nějakou šanci zdravého rozumu? V případě, že bych byt chtěla v budoucnu někdy prodat a nic bych pro skutečný stav neudělala budu další zájemce uvádět v omyl a nepravdu. A na jednu stranu postoj SVJ chápu, ostatní zřejmě za metry navíc neplatí a proč by si měli kvůli mě nechat něco měnit. Do fondu oprav chci platit jen skutečnost.
Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Způso výpočtu podlahové plochy bytu je uveden v § 3 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Podle tohoto ustanovení platí, že podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem výše uvedeným a plocha pouze dolního průmětu schodiště.
V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště․ Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.
Ve Vašem dotazu uvádíte, že ve vyúčtování je podlahová plochy bytu jiná. zde upozorňuji na skutečnost, že způso rozúčtování nákladů za služby závisí na dohodě vlasníků jednotek.
Pokud k dohodě nedojde uplatní se pravidla uvedená v zákone č. 67/2013 Sb. , o službách spojených s užíváním bytu, příp. pravidla stanovená jinými právními předpisy pro dílčí oblasti služeb - např. pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody - stanovená vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. Tato vyhláška obsahuje vlastní pravidla pro výpočet podlahové plochy bytu ve vztahu k vyúčtování za tyto energie. Pokud by bylo vyúčtování provedeno v rozporu s touto vyhláškou (např. chybně vypočtená podlahová plocha bytu), pak platí, že vyúčtování se nikdy nestalo splatným a nestane se splatným do doby, než bude řádně provedeno. Proti způsobu vyúčtování můžete podat námitky (§ 8 zákona č. 67/2013 Sb.).
Na závěr bych rád uvedl, že proces odstraňování vad prohlášení je upraven v § 1168 zákona č. 89/2012 Sb. , a v následujích ustanoveních jsou též podmínky pro jeho změnu. Z uvedených ustanovení nevyplývá, že byste musela nechat přeměřit veškeré jednotky SVJ na své náklady. Pokud prokážete, že podlahová plocha Vaší jednotky není správně určena, pak musí SVJ zjednat nápravu. Neučiní-li tak, může tak učinit soud.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hlučná strojovna výtahu - nárok na finanční kompenzaci od SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Odškodné za hlučnou strojovnu (hluk v bytě) v domě SVJ
- Prodej bytu SVJ znehodnoceného hlukem ze strojovny v domě SVJ - kompenzace od SVJ
Jsem vlastníkem bytové jednotky 1+kk novostavby s kolaudací v 2002. Byt v 11. patře sousedí s výtahy (OTIS 2x osobní a 1x nákladní), tj. šachtou a strojovnou. 2013-2015 zaznamenávám značný hluk. Hned jsem hlásila správě domu (zjištění hluku: motor i vodící lišty), kdy proběhlo 1. měření hluku, avšak těsně pod hladinou nočního limitu: 29 Db. Nyní již měl jeden z výtahů nadlimit.
Na jarním shromáždění byla odsouhlasena investice do revize výtahů s tím, nicméně již předeslali, že finance vystačí pouze na běžnou revizi a na nový motor nevystačí. Hluk tedy bude s velkou pravděpodobností přetrvávat.
1/ Mohu zažádat o finanční kompenzace při nadlimitním stavu formou např. snížení záloh z vyúčtování nájemného atd?
2/ Kdybych v tomto stádiu chtěla byt prodat, a byt by byl tímto neprodejný, anebo s velkou ztrátou na hodnotě, mohu žádat o kompenzaci ztráty, koho přesně a jakým způsobem? Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu č. 1 zmiňujete placení nájemného, předpokládám, že jste vlastnicí předmětného bytu, jak ostatně uvádíte v úvodu svého dotazu (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet). Z dotazu dále usuzuji, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ.
Pro oba Vaše dotazy souhrnně platí, že finanční kompenzace je možná, dojde-li o tom mezi Vámi a SVJ k dohodě (dohoda stran je v obdobných případech samozřejmě preferována). Pokud by k dohodě o finanční kompenzaci a/ za rušení výkonu Vašeho vlastnického práva či b/ za znehodnocení bytu v případě jeho prodeje nedošlo, bude možné, abyste se v této věci obrátila na soud.
V obecné rovině dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části bytového domu.
Ve své záležitosti veďte veškerá jednání se zástupci SVJ, které je dle § 1189/1 a § 1190 občanského zákoníku odpovědné za správu společně užívaných zařízení (tedy i výtahů).
Dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V tomto ohledu by dále bylo možné vycházet i ze základních ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví (§ 1115 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1012 občanského zákoníku se vlastníku (tedy i spoluvlastníkům bytového domu, resp. SVJ, které spoluvlastníky při správě bytového domu zastupuje) zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob.
Na Váš případ by bylo možné analogicky aplikovat i § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku není rozhodné, zda hluk překročil hygienické limity či nikoli, nýbrž postačí, že tento hluk překračuje obvyklou míru a podstatně Vás omezuje v užívání Vašeho bytu.
Vše shora uvedené pak lze vztáhnout rovněž na případnou finanční kompenzaci za znehodnocení bytu při jeho eventuálním budoucím prodeji, tzn. není-li SVJ schopno odstranit zdroj hluku, který Vás, popř. budoucího vlastníka předmětného bytu, omezuje ve výkonu vlastnického práva, přičemž se jedná o protiprávní stav, za který SVJ odpovídá, vznikne na Vaší straně snížením prodejní ceny bytu majetková újma (škoda), k jejíž náhradě bude SVJ povinno.
Nebude-li dohoda o kompenzaci se SVJ možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na místně příslušný okresní soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnancem - může odmítnout uznání škody pokud nemá doklad o ceně opravy?
- Nepodepsání uznání škody zaměstnancem - co může dělat zaměstnavatel?
- Lhůta na uznání škody a dluhu zaměstnancem za škodní událost v práci, zaměstnání
22.10.15 jsem nastoupil do zaměstnání jako skladník. 23.10.15 jsem poškodil při jízdě s vysokozdvižným vozíkem a manipulaci s paletami vrata skladu. Byl sepsán a byl mnou podepsán záznam o škodní události (Pozn. Vrata prý již byla před událostí částečně poškozena, to jsem ale při podepisování záznamu nevěděl). Vrata byla opravena 6.11.15 pracovníky cizí firmy. Zatím mi nikdo bližší informace nesdělil a nedoložil výši škody.
Chci ukončit pracovní poměr ve zkušební době co nejdříve, nejpozději do 30.11.15.
1. Musím podepisovat uznání výše škody, pokud mi nepřeloží doklady o zaplacení opravy?
2. Musím vůbec podepisovat uznání výše škody, jaké by mohly být důsledky nepodepsání?
3. Je pravda, že pokud mi nebude předloženo k podpisu uznání výše škody do jednoho měsíce od škodní události, tedy do 23.11.15 ztrácí zaměstnavatel nárok na náhradu škody?
4. Pokud mi bude uznání výše škody předloženo k podpisu až po jednom měsíci od škodní události, mohu z tohoto důvodu podpis i nárok zaměstnavatele odmítnout (stejně se mi určitě „pomstí“ tak, že mi nevyplatí pohyblivou částku platu – skoro polovina platu)?
5. Kdy musím doručit nejpozději výpověď, pokud bych chtěl být v práci naposledy v pondělí 30.11.15?
Předem děkuji. Mirek
ODPOVĚĎ:
Pokud chcete ukončit pracovní poměr ve zkušební době, doručte zaměstnavateli písemné oznámení o tomto, pracovní poměr skončí dnem doručení, nebude-li v písemném oznámení uveden den pozdější. Ve zkušební době lze tedy skočit pracovní poměr „ze dne na den“.
Uznání výše škody nemusíte podepisovat vůbec, ani kdyby Vám zaměstnavatel doklady o opravě předložil, není to vaše povinnost a zaměstnavatel Vás k tomu nemůže donutit. Pokud byste podepsal uznání výše škody, uznal byste výši svého závazku. Pokud uznání závazku nepodepíšete, může po Vás i tak zaměstnavatel požadovat uhrazení výše škody, kterou vyčíslí. Pokud byste s danou částkou nesouhlasil a nezaplatil ji, pak by zaměstnavatel musel podat k soudu žalobu na zaplacení a musel by dokázat, že máte povinnost danou částku hradit, což by měl v případě Vašeho uznání škody daleko lehčí, neb u uznání dluhu se má za to, že uznaný dluh v době uznání existoval.
Dle § 263 odst. 1 ZP platí, že výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a kdo za ni odpovídá. V daném ustanovení je jednak slovo „zpravidla“, které tedy může jednoměsíční lhůtu prodloužit a jednak pro nedodržení této povinnosti ze strany zaměstnance není stanovena žádná sankce. Pokud tedy zaměstnavatel takto učiní až za delší dobu, nic to nemění na povinnosti zaměstnance plnit, je-li jeho požadavek oprávněný. Nárok na náhradu škody může zaměstnavatel vznést i po ukončení Vašeho pracovního poměru, druhou věcí zůstává otázka oprávněnosti takového požadavku.
_
OBČAN-DLUHY
- Dluh manžela za trestný čin se způsobenou škodou - zaplacení dluhu při/po rozvodu manželkou
- Odsouzení manžela za ublížení na zdraví a dluh u zdravotní pojišťovny poškozeného - jak se má manželka vyhnout placení dluhu za manžela po rozvodu manželství
- Dluh manžela z manželství za spáchaný trestný čin - jak se má manželka vyhnout placení dluhu po rozvodu manželství?
Moje dcera se rozvádí se svým mužem, který v minulosti byl stíhán za trestný čin ublížení na zdraví a zdravotní pojištovně byl následně povinován uhradit léčebné náklady postiženého. Tuto částku splatil jen částečně a nyní dluh několika násobně vzrostl. Prosím o radu, jak se má moje dcera zachovat, aby nebyla povinna splácet jeho dluh. Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se jedná o pohledávku, která se váže rozhodnutí v trestní věci. Takové plnění má tzv. osobnostní povahu, což znamená, že jej nelze převést na někoho jiného. Podle zákona do společného jmění manželů patří dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Přesto se domnívám, že tato pohledávka by do společného jmění manželů patřit neměla, avšak raději doporučuji společně s návrhem na rozvod podat rovněž návrh na majetkové vypořádání a co nejrychleji za pomocí soudu se od majetku manžela "odstřihnout". Pakliže totiž dluh narůstá, hrozí, že v případné exekuci bude postižen i majetek dcery. V takovém případě radím neprodleně podat vylučovací žalobu.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Poškození zboží přepravní službou při dopravě, přepravě - má kupující reklamovat zboží u prodávajícího nebo přepravce?
- Poškození zboží dopravcem při dopravě, přepravě - má kupující reklamovat zboží u prodávajícího nebo přepravce?
- U koho reklamovat zboží při poškození při přepravě, dopravě - u dopravce nebo prodávajícího?
Prodala jsem na aukru tento telefon: http://aukro.cz/samsung-galaxy-express-2-lte-se-zarukou-1-rok-i5774704452.html. V pátek pánovi dopravce telefon dovezl. Pán mě telefonoval s tím, že telefon je poškozený. Řekla jsem mu, ať okamžitě kontaktuje dopravce a v jakém stavu byl balíček při převzetí. Nekontaktoval, neřešil. Pouze mi na mail poslal foto (viz příloha). Hned jsem mu volala zpátky s tím, že v tomto stavu telefon ode mě neodcházel. Pán chce okamžitě vrátit peníze. Nezkontaktoval ani toho dopravce, pouze ze mě dělá podvodnici. Telefon byl při odeslání v naprosto funkčním stavu. Což by mohl dosvědčit (krom mého muže) i zaměstanec z Vodafone, který mi měnit v prodejně na Praze 4-Chodově tento telefon za nový. Odcházel zabalený v bublinkové fólii. Nicméně teď jsem v situaci, že pán na mě tlačí a chce zpět peníze. A mě hodlá odeslat poškozený telefon. Co mám prosím dělat? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá zda jste telefon prodávala v rámci své podnikatelské činnosti nebo nikoliv, ale domnívám se, že nikoliv.
Pokud byste na telefon neposkytla záruku, pak by měl zřejmě pán smůlu a musel by se s náhradou škody obrátit na dopravce. Záruka však celou situaci může změnit.
Podle § 2113 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník platí, že zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.
Poskytnutím záruky jste se zavázala k tomu, že telefon bude po určitou dobu způsobilý k použití a zachová si určité vlastnosti. Tato odpovědnost prodávajícího však není neomezená a podle § 2116 OZ platí, že kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost (např. jednání třetí osoby - tedy dopravce). Pokud byl telefon odeslán, k přechodu nebezpečí škody na věci došlo podle § 2123 OZ předáním telefonu dopravci.
Pokud tedy budete schpná prokázat, že při předání dopravci byl telefon v pořádku (a tedy, že vada vznikla ažž po předání dopravci), pak kupujícímu nezvikly žádná práva ze záruky za jakost ani z vadného plněné podle § 2100 a musí se s požadavkem na náhradu škody obrátit na dopravce. Pokud to neprokážete, vznikly kupujícímu práva z vadného plnění.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Zásadní změny SVJ a nutnost jednomyslného schválení změn - co když je vlastník bytu SVJ vážně nemocný?
- Vážná nemoc vlastníka bytu SVJ a zásadní rozhodnutí SVJ - kdo rozhoduje za nemocného vlastníka?
Jak se řeší situace, kdy je ve stanovách společenství vlastníků napsáno, že o zásadních změnách týkajících se nemovitosti se musí rozhodnout jednomyslně (všichni vlastníci) a jeden vlastník je v kómatu? V případě, že může být v kómatu rok, nemůžeme o ničem rozhodnout? Řeší toto nějak občanský zákoník? A kde?
Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Nabízí se zde možnost využít ustanovení § 465 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Ve Vašem případě by mohl existovat veřejný zájem na tom, aby byl takovému členovi SVJ ustanoven opatrovník (řádný chod SVJ). Pokud to bude možné soud jmenuje opatrovníka z řad osob blízkých členovi SVJ, který je v kómatu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Podmínka do darovací smlouvy - byt, dům nesmí zdědit manželka, manžel obdarovaného
- Jak může dárce ovlivnit dědění darované nemovitosti (podmínka do darovací smlouvy)
Chtěl bych teď darovat synovi dům, avšak s podmínkou, že nikdy na něj nebude mít nárok jeho nynější přítelkyně (v budoucnu manželka), pokud by syn umřel. Je možné do darovací smlouvy zahrnout podmínku, že v případě smrti budou mít nárok na dům jeho sourozenci nebo jeho děti? Lze do smlouvy zahrnout i doživotní bývání pro mne? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Darovat nemovitost s podmínkou je podle nového občanského zákoníku možné. Také je v rámci darovací smlouvy možné uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, a to služebnosti doživotního užívání domu. Věcné břemeno se následně zapíše i do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že formulovat věcné břemeno doživotního užívání je docela složité a darovací smlouva s podmínkou musí být formulována naprosto přesně, aby byla splnitelná, doporučila bych Vám oslovit právníka, aby Vám takovou smlouvu sepsal. Domnívám se, že darování s podmínkou, že po smrti obdarovaného připadne majetek jeho sourozencům či dětem, není možné. Pouze v závěti můžete zřídit tzv. svěřenské nástupnictví, tj. určit dědice Vašeho dědice.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU, VÝPOVĚĎ
- Zaměstnavatel v konkurzu - může dát zaměstnanci výpověď?
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Zaměstnavatel v konkurzu a vyplacení nemocenské
Jsem dlouhodobě nemocný a ještě budu. Můj zaměstnavatel je v insolvenci a již nemá žádného zaměstnance. Jaká může nastat situace. Může mi dát výpověď? Jak to bude s odstupným, v případě že mi dá výpověď, kde budu požadovat nemocenskou. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel Vám může dát výpověď z důvodů stanovených v zákoníku práce, tj. např. i zrušení zaměstnavatele, nadbytečnost (§ 52 zákona č. 262/2006 Sb. , v platném znění) Odstupné Vám náleží také v případech stanovených v zákoníku práce (§ 67 ZP). Nárok na nevyplacené odstupné můžete požadovat buď v rámci insolvenčního zákona nebo u příslušného úřadu práce (dle sídla zaměstnavatele) dle zákon č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Pokud bude Vaše dočasná platební neschopnost pokračovat, máte nadále nárok na nemocenskou. Tu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dohánění dovolené, odpracování více směn v nepřetržitém provozu - má taková dovolená smysl?
- Zaměstnanec musí dovolenou odpracovat směnami navíc - má taková dovolená smysl a je to dle Zákoníku práce?
- Napracování dovolené a Zákoník práce - je to legální příkaz zaměstnavatele?
Pracuji na záchranné službě. Směny jsou 12 hodinové. Nepřetržitý dvousměnný režim.
Dovolenou si musíme vybírat průběžně, každé čtvrtletní v daném roce, aby se počet zájemců o dovolenou nenakumuloval do letních měsíců. Průměrně vychází každému zaměstnanci měsíčně 13 směn. Dochází však k tomu, že v období celého roku, nejvíce však v letním období dovolených, že když čerpám např. 14 denní dovolenou začátkem července, po jejím návratu, sloužím i za ostatní zaměstnance, kteří čerpají dovolenou a tudíž ve zbývajících 14 dnech měsíce července, odsloužím 11- 13 směn, tak jako běžně v celém měsíci, kdy dovolenou nemám. Pak taková dovolená ztrácí význam. V kolektivní smlouvě si zaměstnavatel tento způsob nějakým způsobem vymínil a směny navíc, oproti dlouhodobému plánu nejsou placeny jako přesčasy. Zaměstnavatel oponuje, že celoroční fond pracovní doby je dodržen. Jedná se o správný postup v rámci zákona? Děkuji, Rudolf
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že máte nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pak lze dle § 78 odst. 1 písm. m) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění postupovat tak, že zaměstnavatel rozvrhuje směny dopředu na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná týdenní pracovní doba nepřesahovala stanovenou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 26 týdnů, popř. nejvýše 52 týdnů, stanoví-li tak kolektivní smlouva.
Je tedy možné, že v některých týdnech, popř. měsících odpracujete více směn, v průměru za období, které pravděpodobně v kolektivní smlouvě stanoveno. Pokud je zároveň dodrženo, že pro tyto účely se za směnu, která se počítá do tohoto průměru, bere i dovolená v den, kdy byste jinak měl naplánovanou směnu, pak dle mého názoru zaměstnavatel postupuje v souladu se zákonem. Práce přesčas by byla v případě odpracované směny nad rámec naplánované směny a nad stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 78 odst. 1 písm. i) ZP).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Francouzské dveře umístěné nad úrovní podlahy - je nutné zábradlí?
- Kolaudace dveří umístěných 40 cm nad úrovní podlahy - musí mít zábradlí?
Stavba před kolaudací, francouzské dveře v prvním podlaží, které nejsou v úrovni podlahy, ale dostupné po dvou schodech 44cm nad úrovní podlahy. Je dle stavebního zákona nutné mít před takovými dveřmi zábradlí. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává vyhláška o technických požadavcích na stavby, dle jejíhož § 31/3 platí, že francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí být opatřena zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí. V rámci tohoto ustanovení pak vyhláška o technických požadavcích na stavby nestanoví, co je myšleno termínem "volný prostor". S ohledem na jiná ustanovení této vyhlášky, která pro jiné případy zakotvují minimální hloubku volného prostoru, se lze domnívat, že v případě francouzských oken je zábradlí povinné v případě jakékoli hloubky volného prostoru (nejedná-li se samozřejmě o schod).
Zábradlí je dále upraveno v § 27 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou; parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami;
- zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy;
- zábradlí se nemusí zřídit, pokud:
a/ by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
b/ volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
c/ hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot;
- nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami;
- zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot.
- hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami;
- šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě francouzského okna by mělo být zábradlí instalováno. Odpověď na tento dotaz by Vám měla ostatně dát i projektová dokumentace domu, která byla stavebním úřadem ve stavebním povolení či v souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu schválena, popř. se v této věci můžete s dotazem obrátit na příslušného úředníka stavebního úřadu, který bude kolaudaci Vašeho domu provádět.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na stravenky při nepřetržitém 12hodinovém provozu (zaměstnavatel zajišťuje 1 teplé jídlo, musí vydat i stravenky? )
- Zaměstnavatel zajišťuje 1 teplé jídlo, musí vydat i stravenky?
Děláme v nepřetržitém provozu (12hod. Směny / krátký a dlouhý týden). Zaměstnavatel nám zajišťuje 1 teplé jídlo za 12hodinovou směnu.
Máme nárok i na stravenky když máme jenom jedno jídlo? Podle zaměstnavatele nárok nemáme. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Právní předpisy neukládají zaměstnavateli povinnost zajistit zaměstnancům ani oběd, a ani jim poskytnout stravenky, zaměstnavatel má pouze povinnost nejdéle po 6-ti hodinách nepřetržité práce poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech (§ 88 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Ano, zaměstnavatelé mohou poskytovat zaměstnanců stravenky, ale je to jen určitá forma benefitu, rozhodně to není jejich povinnost. Pokud tedy zaměstnavatel je poskytovat nechce, postupuje v souladu se zákonem.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování části nemovitosti přítelkyni a rozchod - jak získat podíl nemovitosti zpět?
- Předběžné opatření na vystěhování spoluvlastníka nemovitosti - neplatí hypotéku a energie, vodu (inkaso)
- Předběžné opatření na vystěhování spolumajitele nemovitosti - neplatí hypotéku a energie, vodu (inkaso)
- Práva menšinového spolumajitele nemovitosti bydlet v nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt, bydliště
- Práva menšinového spoluvlastníka nemovitosti bydlet v nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt, bydliště
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení trvalého pobytu menšinovému spoluvlastníkovi - je to možné udělat?
- Zrušení trvalého bydliště menšinovému spoluvlastníkovi - je to možné udělat?
Žiji s přítelkyní již 7 let (2008-2015) pod jednou střechou kterou jsme si postavili. Vzali si hypotéku, od začátku hypotéky jsme byli oba žadatele na hypotéku z důvodu bonity.
Od začátku splacení hypotéky platím hypotéku pouze já, mohu i doložit výpisy z mého účtu. Platím i provoz celého domu a musím jí i živit, přítelkyně nedokáže vyjít z penězi.
Přítelkyni jsme daroval 1/3 nemovitosti, aby měla záruku že peníze které investovala do nábytku jsou pojištěné protihodnotou (byl jsem hodně naivní).
- s přítelkyní se teď rozcházíme, chci ji vyvázat z hypotečního úvěru a chci aby mi zato darovala zpět 1/3 nemovitostí.
- peníze které investovala do nábytku ji zaplatím v plné výši.
- avšak teď mě vydírá a chce mi 1/3 nemovitostí prodat.
- nechce se odstěhovat atd. , o nemovitost se nestará a neplatí vůbec inkaso
Moje otázka zní:
- mohu po bývalé přítelkyni požadovat vrácení 1/2 nákladů hypotéky a inkasa? po dobu co bydlíme v nemovitostí?
- pokud ano jak je to s promlčecí lhůtou?
- mohu zažádat o předběžné opatření že nic neplatí a žije zadarmo za mé peníze v nemovitostí aby se odstěhovala, nebo platila náklady za bydlení?
- starám se a živím její 2 psy mohu požadovat něco jako výživné?
- mohu ji vystěhovat?
- mohu ji zrušit trvalé bydliště?
Chci se vyhnout soudu pokud to bude jen trošku možné. Co mohu vlastně ještě udělat? Je to svízelná situace ze které nevím jak ven.
Děkuji s pozdravem Jirka Krpálek
ODPOVĚĎ:
Ideální by bylo získat třetinu nemovitosti (i za cenu nějaké kupní ceny za ten podíl), a pak není žádného právního důvodu, aby v nemovitosti dále setrvávala, v podstatě ji můžete vystěhovat.
Požadovat náklady můžete, a to tři roky nazpět (promlčecí lhůta), zaslal bych jí výzvu doporučeným dopisem s dodejkou (absurdní na tom je, že na Vaši adresu), že Vám dluží předmětnou částku (1/3 nákladů) a že je povinna ji do 14 dnů zaplatit. V opačném případě se obrátíte žalobou na dlužnou částku na soud.
V neposlední řadě je tu žaloba na zrušení a vypořádíní spoluvlastnictví, kdy by bylo potřeba soudu předložit všechny Vámi uváděné dokumenty - tedy darovací smlouvu, veškeré doklady o úhradách hypotéky, nákladů na energie, na všechno ostatní, přítelkyně vlastně vůbec ničeho neuhradila s návrhem, aby soud přikázal nemovitou věc Vám, což Vás přesto bude zřejmě něco stát. Jak jste uváděl, za naivitu se něco platí. Rověněž doporučuji vystěhovat do jednoho odděleného pokeje i se psy a nehradit už ani korunu a nebo vystěhovat úplně, když neplatí.
K problematice trvalého pobytu prosím vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a zrušení pracovního místa - co bude zaměstnanec dělat když zaměstnavatel nebude mít pro něj práci?
- Co bude zaměstnanec dělat za práci při zrušení pracovního místa a výpovědi pro nadbytečnost?
Výpověď pro nadbytečnost jsem obdržela v květnu 2015. Výpovědní doba je dle pracovní smlouvy sjednána tříměsíční. Počala běžet od 1. 6. 2015. Pracovní poměr měl být ukončen 31. 8. 2015. Od 1. 7. 2015 jsem však v pracovní neschopnosti dosud. (Podstoupila jsem již 3 operace, čeká mne ještě jedna).
Po návratu do práce v roce 2016, kdy bych měla být ještě 2 měsíce zaměstnána (za dobu pracovní neschopnosti v červenci a srpnu 2015), bych ráda věděla, co mne čeká, neboť je zaměstnavatel problematický, nemohu očekávat klidný průběh.
1) Mé pracovní místo bylo zrušeno ode dne 1. 9. 2015.
2) Bylo mi avizováno, že nebudou uděleny překážky na straně zaměstnavatele.
3) Dohodu o skončení pracovního poměru s tříměsíčním odstupným nebudu chtít podepsat s ohledem na jednání na úřadu práce a vlivu uzavřené dohody na výši hmotného zabezpečení. (mám 1,5 roku do starobního důchodu, do předčasného nemohu).
4) Dohodu o skončení pracovního poměru s pětiměsíčním odstupným (kompenzace za dva měsíce případných překážek + 3měsíční odstupné) nepodepíše zaměstnavatel z recese.
5) Budu tedy na pracovišti ještě dva měsíce:
a. Může mi zaměstnavatel přidělovat po dobu těch dvou měsíců jakoukoliv práci, když má již neexistuje, resp. vykonává ji někdo jiný, a jsem od 1.9.2015 nadbytečná a nemám tedy uzavřenou žádnou pracovní smlouvu?
b. Mohu takovou práci odmítnout?
c. V případě NE na otázku a. a ANO na otázku b. a nebudu-li vyslána na překážky ze strany zaměstnavatele a nedojde k dohodě o dřívějším skončení PP, znamená to, že budu musím docházet na pracoviště a pouze se tam někde zdržovat?
(Prosím o zaměření se při odpovídání na bod č. 5)
Děkuji. Radka
ODPOVĚĎ:
Vy máte se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na určitý druh práce, tato smlouva platí až do skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel rozhodl, že jste ode dne 1.9.2015 nadbytečná, tudíž Vám dal výpověď. V důsledku Vaší pracovní neschopnosti se doba dočasné pracovní neschopnosti do výpovědní doby nezapočítává a doběhne až po odpadnutí ochranné doby, tj. po skončení vaší dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2016 tedy bude běžet ještě dvouměsíční výpovědní doba. Po tuto dobu Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy, neboť Vaše pozice byla zrušena, zaměstnavatel Vás nepotřebuje a tímto by Vaši nadbytečnost popřel. Nemůže Vám ale přidělovat ani jinou práci, neboť k tomu nejsou dány žádné důvody uvedené v § 41 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (důvody ro jednostranné převedení na jinou práci).
Takovou práci můžete samozřejmě odmítnout s poukazem na sjednaný druh práce ve vaší pracovní smlouvě a výše uvedený § 41 ZP.
Zaměstnavatel by Vám měl tedy s ukončením Vaší pracovní neschopnosti sdělit další postup, tedy jediné možné řešení, pokud vy i zaměstnavatel odmítáte vámi uvedené možnosti, je konstatování překážek v práci na straně zaměstnavatele. Pokud se však domníváte, že jednání zaměstnavatele bude ledajaké, pak bych Vám doporučila zaměstnavatele sama kontaktovat, resp. buď dopředu, nebo první den po skončení pracovní neschopnosti přijít do zaměstnání a se zaměstnavatelem se dohodnout na překážkách v práci na jeho straně. Písemně chtějte jeho vyjádření, můžete si vzít na jednání svědka, nemusí to být kolega z práce, kdokoliv. Písemně argumentujte Výše uvedeným. Zaměstnavatel po Vás nemůže chtít jen přítomnost na pracovišti, jelikož vám nemůže přidělovat práci dle pracovní smlouvy, nemáte žádné pracoviště, nemůžete být jen „na chodbě“, to by institut překážek v práci na straně zaměstnavatele zcela ztratil smysl, kdyby toto bylo ze strany zaměstnavatele možné.
_
OBČAN-SVJ
- Zrušení kontrolního výboru v domě SVJ - jak to může člen SVJ ovlivnit?
- Výbor SVJ rozhoduje o částkách do 50.000 Kč bez vědomí členů SVJ - jak částku snížit?
1/ v bytovém domě o 25 bytech měníme stanovy, aby byly v souladu s NOZem.
Nelíbí se mi vysoký limit 50.000 Kč pro rozhodování výboru. Navrhl jsem výboru limit přizpůsobit blíže §13 předpisu č. 366/2013 Sb. tj.
souhrnná částka 25.000 Kč a 1.000 Kč v průměru na každou jednotku. Výbor trvá na limitu 50.000 Kč. V případě, že budu přehlasován 75% všech, mohu podat žalobu, aby v této věci rozhodl soud s přihlédnutím k § 13 předpisu č. 366/2013 Sb. Jak jsem již zmínil 50.000 Kč mi přijde hodně, navíc výbor 2x v minulosti již překročil své pravomoci a jednal tajně za zády shromáždění vlastníků (nechal úmyslně propadnout platnost měřičů tepla a zamítavě se vyjádřil k výstavbě supermarketu v blízkosti domu).
2/ v bytovém domě o 25 bytech máme 10 placených funkcí: 3 výbor, 3 kontrolní výbor, domovnice, účetní, sekretářka, uklízečka.
Přijde mi to zbytečně mnoho. NOZ nevyžaduje existenci kontrolního výboru. Navrhl jsem vypustit v nových stanovách existenci kontrolního výboru. Pokud budu přehlasován, mohu soudu úspěšně navrhnout, že takový počet placených funkcí je v rozporu s dobrými mravy a dožadovat se vypuštění kontrolního výboru z nových stanov podle NOZ s ohledem na malou velikost bytového domu?
Děkuji, Bedřich
***
(1) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž pořizovací cena nedosáhne v kalendářním roce souhrnné částky 10000 Kč, dále rozhodování o zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž zůstatková cena v kalendářním roce nepřesahuje v souhrnu 10000 Kč; to neplatí, pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.
(2) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud se jedná o opravy způsobené havárií na společných částech, nebo pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.
ODPOVĚĎ:
Podat žalobu k soudu můžete, ale domnívám se, aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí soudu, že z výše uvedených důvodu zřejmě úspěšná nebude. Soudy zasahují do vztahů SVJ jen v závažných případech a domnívám se, že ve Vašem případě není dán žádný důvod k tomu, aby soud zasáhl do jakési samosprávy SVJ. V tom co uvátíe nespatřuji ani rozpor s dobrými mravy.
Je nutné si uvědomit, že správa domu a pozemku je záležitostí, kde se rozhoduje většinově a vždy se najde někdo, kdo není spokojen s přijatým rozhodnutím. Možnost soudu zasáhnout do samosprávy SVJ má sloužit pro zcela výjimečné případy.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na podíl nemovitosti a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na podíl bytu a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na podíl rodinného domu a nový občanský zákoník
- Kdo určí cenu podílu nemovitosti při nedomluvě spoluvlastníků?
- Spoluvlastnicí se nedohodli na ceně podílu domu - kdo určí cenu?
- Spolumajitelé se neshodli na ceně podílu domu - kdo určí cenu?
Spoluvlastním byt (3 sourozenci), spoluvlastnictví bylo založeno smrtí otce (usnesením okresního soudu). Jako spoluvlastníci jsme nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Svůj podíl nechci prodat, nabídla jsem odkoupení podílů spoluvlastníků za cenu obvyklou vypracovanou pro dědické řízení. Spoluvlastníci moji nabídku na vyrovnání nepřijali. (nízká cena)
Otázka:
1) Převádí-li spoluvlastník svůj podíl úplatně na cizí osobu (prodej), musí přednostně podíl nabídnout
mně?
2) Mohu dle NOZ využít předkupního práva na dobu 6-ti měsíců, za jakých podmínek a jakou formou?
3) Jaký je postup po uplynutí lhůty předkupního práva, nedojde-li ke shodě o ceně bytu. Kdo určí cenu?
Děkuji, Sandra
ODPOVĚĎ:
1) Dle NOZ od 1.1.2014 již nemusí
2) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
3) Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu a nebo prodej spoluvlastnického podílu.
Spoluvlastnictví je vždy složitá záležitost, nicméně nezbývá než podíly smluvně odkoupit či žalovat na vypořádání s určením konkrétního způsobu vypořádání. Cena bude určena znaleckým posudkem.
_
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Schválená dohoda o střídavé péči - lze ji upravit dohodou mezi rodiči jinak?
- Mohou se rodiče dohodnout o střídavé péči v jiné dny než rozhodl soud?
- Péče o děti při střídavé péči v jiné dny než rozhodl soud - mohou se rodiče dohodnout?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Střídavá péče - vliv počtu dní na výpočet alimentů, výživného
- Alimenty, výživné a střídavá péče - vliv počtu dní na výši výživného
Prosím o informaci, zda lze při dohodnuté střídavé péči mezi manžely určit i jiný interval/poměr dní, kdy bude u kterého rodiče. Tzn. místo týdnu a týdnu, např. týden a dva dny a u druhého pět dní. Lze toto do dohody vnést a bere soud v potaz i výpočet výživného podle délky pobytu u toho kterého rodiče? Dle právníka u kterého manželka byla, to nelze.
Moc děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že pokud má být péče a výživné stanoveno dohodou, tak si můžete určit takový režim, na kterém se budete chtít dohodnout. Dohodu pak předložíte soudu a soud bude posuzovat, zda je taková dohoda dítěti ku prospěchu a pokud nenazná, že dohoda je v neprospěch dítěte, tak ji neschválí a rozhodne sám v řízení. Výživné u střídavé péče je určováno tak, aby dítě netrpělo výrazným nepoměrem mezi rodiči, obvykle se tedy určuje jen tam, kde jeden z rodičů má výrazně vyšší příjem a výrazně vyšší životní úroveň. Jde o to, aby dítě při střídání nežilo chvíli u výrazně bohatého rodiče a chvíli u výrazně chudého, mělo by mít život a životní úroveň tak nějak konstantní.
Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nákupní povolení na zbraň uplynulo a zbraň nebyla pořízena - je nutné znovu požádat o nákupní povolení?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Správní poplatek za obnovení nákupního povolení
Zajímá mě postup a následná procedura již mimo prodejce při odstoupení od kupní smlouvy (primárně do 14 dnů při objednávce přes internet) nebo z důvodu vady neodstranitelné u nákupu střelné zbraně kategorie "B" - tedy na základě nákupního povolení.
1) Jakým způsobem se řeší problematika již "vyčerpaného" nákupního povolení? Vydá PČR nové bezplatně?
2) Pokud již byl na zbraň vydán průkaz zbraně (opět za poplatek), kdo nese tyto náklady k tíži po úspěšné reklamaci?
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že v případě rozhodnutí vrátit zboží v zákonné lhůtě 14 dnů od zakoupení, nebudete mít nárok na uhrazení vedlejších nákladů vzniklých žádostí o povolení k nákupu zbraně. Jde o Vaše rozhodnutí věc vrátit. Pokud povolení je vydáno k nákupu té konkrétní zbraně, tak jste se pak sám rozhodl zbraň nakonec vrátit.
Jiná situace je, podle mého názoru však v případě úspěšné reklamace zakoupeného zboží. Zde bych náklady na povolení a náklady na průkaz zbraně považovala za vedlejší náklady, které jste se zbožím měl a existuje nárok na jejich uhrazení prodejcem, pokud zboží má neodstranitelnou vadu a dostanete vrácené peníze. Otázkou je vymahatelnost takového nároku, pokud je prodejce neuhradí spolu s reklamací, bude je nutno vymáhat soudně, tak jako například náklady na dopravu zakoupeného zboží a náklady na dopravu zboží zpět k prodejci při reklamaci.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Listí padá k sousedům, můžou sousedi listí hodit za plot?
- Může soused opadané listí z mého stromu hodit na mou zahradu?
Když dělá soused údržbu své zahrady a shrabe své listí a klacíky a současně opadá listí z našich stromů na její pozemek, může tento odpad házet na náš pozemek přes plot? Myslí na to Občanský zákoník?
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Výslovně se na to nepamatuje, ale reakce souseda rozhodně není adekvátní. Mohlo by to souseda teoreticky omezenovat, ale není to nepřiměřená míra, tak jak stanoví zákon: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Rovněž má soused právo na plody spadené na sousední pozemek, což však nelze vztahovat na opadané listí a rovněž má právo odstranit větve, které by třeba přesahovaly na jeho pozemek: Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Daná situace je dle mého názoru spíše o dohodě, například tak, že opadané listí z Vašich stromů společně odklidíte, umožní-li Vám soused vstup na jeho pozemek.
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Projektant je pomalý a nedodal celý projekt - ukončení spolupráce a částečné odstoupení od objednávky projektu
- Projektant nedodal část díla (projektu) a je pomalý - jak odstoupit od smlouvy o dílo?
- Odstoupení smlouvy o dílo s projektantem, nedodal včas dílo (projekt) - informace
- Ukončení smlouvy o dílo s projektantem pro nevytvoření projektu včas - informace
Strany: já-dodavatel vs. projektant. Potřeboval bych poradit správnou formu odstoupení od smlouvy, zrušení plné moci k vyřizování úkonů spojených s inženýringem a zda (jak) odpovědět e-mailem na jeho vznesený nárok na další peníze.
Situace: Z celkové ceny projektu 115.000 Kč jsem na zálohách zaplatil 80.000 Kč bankovními převody, projekt je částečně hotový ale nebyly realizovány položky viz níže uvedené v nabídce, která slouží i jako smlouva. Architekt pracuje daleko pomaleji než slibuje a poslední dobou komunikuje velice neochotně, tak jsem mu navrhl ukončení spolupráce, ale on vznáší nárok na dalších 30.000 Kč na které dle mého mínění nárok nemá. (Mohu případně požadovat vrácení části zaplacených záloh? )
Na zaplacené zálohy mi zatím nevystavil žádný doklad. To co nebylo dodáno po něm nepožaduji, protože jsme se rozhodli projekt přepracovat a vše bude muset udělat znovu a to co dodal nakonec nepoužijeme s výjimkou rozdělení pozemku, které bylo součástí zakázky a už proběhlo (cena za dělení 10.000 Kč). Děkuji, Karel.
Z předmětu nabídky zatím nedodáno (zatím nezpracováno) :
- Energetický posudek a projektovou dokumentaci v rozsahu potřebném pro prokázání splnění stanovených požadavků Programem NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM (2015).
- Požární zpráva
- statika
- Inženýring k rodinnému domu (nějaké kroky podnikal, ale zatím nemáme podanou ani žádost o stavební povolení)
- plyn (v domu nebude v nabídce byl)
- projekt topení zpracován tak povrchně, že podle něj stavební firma nedokáže zpracovat ani cenovou nabídku
- Projektová dokumentace pro společný územní souhlas a ohlášení stavb y v 4ti výtiscích (poslal mi pouze jeden výtisk)
(to co nebylo dodáno po něm nepožaduji, protože pro přepracovaný projekt se vše bude muset udělat znovu)
ODPOVĚĎ:
Bez znění smlouvy se nemohu ani k ničemu vyjádřit.
Obecně platí, že smluvní strana může odstoupit od smlouvy jen pokud tak stanoví smlouva, nebo zákon (ten tak stanoví zejména v případě, že se některá ze stran dostane do prodlení).
Z Vašeho dotazu však nevyplývá z jakého důvodu chcete od smlouvy odstoupit.
I kdyby k odstoupení došlo, mohl by zřejmě projektantovi vzniknout nárok na alespoň částečné plnění, a to z důvodu, že již provedl část díla (na základě bezdůvodného obohacení).
Lze doporučit, aby odstoupení od smlouvy i odvolání uděleného zmocnění bylo učiněno písemně. Pokud jste již účastníkem nějakého správního řízení, je vhodné o změně zástupce informovat též příslušný správní orgán.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování spoluvlastnického podílu nemovitosti v rodině - je nutný souhlas spolumajitele?
- Je potřeba souhlas spoluvlastníka při darování podílu nemovitosti v rodině?
Bratr vlastní 55% domku. Manžel a já vlastníme 45%. Můj a manželův díl chceme převést na syna. Bratr s převodem souhlasí. Potřebujeme od něho jako spoluvlastníka plnou moc?
Jsme staří. Jak máme co nejvhodněji kvůli poplatkům provést převod? Formou daru nebo jinou? Co všechno musíme pro to udělat? Děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Právní část dotazu: V tomto případě plnou moc nepotřebujete. Stejně jako bratr i Vy jste vlastníky domu a pokud budete převádět jen Vaši část, tak k tomu souhlas Daňová část dotazu: dalšího spoluvlastníka není potřeba. Zákon přímo říká, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
Nejvhodnějším způsobem převodu bude darování. Tento převod (z rodičů na syna) nebude podléhat ani dani z příjmů ani dani z nabytí nemovitých věcí.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Stačí ověřená kopie nalezené závěti k obnovení dědického řízení
- Je nutný originál závěti nebo stačí ověřená kopie při obnovení dědického řízení?
04/2013 jsme podávali k soudu žádost o znovu obnovení dědického konání (po nálezu závěte). Soud se do 1 měsíce výjádřil. Pani notářka která to dostala následně k vyřešení se nám ozvala minulý týden. To je cca 1,5 roku od podání žádosti. K soudu smě dokládali ověřenou kopii závěti.
Notářka teď po nás chce originál závěti. Problém je v tom že jsme se stěhovali a momentálně nejsme schopni doložit originální závěť. Může stačit notařke jenom ověřena kopie závěti? originál mněla v rukách taky v dubnu 2013 jenom nemyslím si že si na to bude pamatovat. V ty době nám ona radila jak podat žadost k soudu.
Může stačit teda jenom ověřena kopie nebo se to dá dokládat nějako jinač? v případě nutnosti jsou i svědkové který tu závěť viděli na na vlastné oči. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Závěť je listina, jejíž jedinečnost nelze úředně ověřeným opisem nahradit a její originalitu nelze nahradit ani prohlášením svědků, kteří závěť viděli na vlastní oči. Notáři je potřeba doložit originál závěti.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Rozšíření dekretu na byt na další členy rodiny - postup
- Rozšíření nájemní smlouvy na byt na další členy rodiny - postup
Vlastníkem bytu, kde žijeme je Městská část Praha 5 a do své smrti zde žila babička mého přítele, která měla dva syny a oni po jednom synovi - Martin (můj přítel) a Tomáš. Babička měla v držení dekret, který ji opravňoval ke koupi bytu a před svou smrtí jej rozšířila na Tomáše. 2009 započala privatizace domu ale nastal problém. Tomáš se oženil a společně s manželkou napáchali dluhy za pul milionu korun a kvůli neschopnosti splácet upadli do osobního bankrotu. Tomáš s manželkou Janou mají v bytě trvalé bydliště. Nicméně tu nežijí, nájem platíme my jejich jménem. Být na nich, byt by už ztratili. Rádi bychom byt odkoupili, ale jelikož dekret je pouze na Tomáše a jeho manželku, kteří jsou až do 2018 v úpadku, nemohou mít žádný majetek, jelikož by byl zabaven. Varianta čekat do 2018 pro nás není schůdná. Martin zažádal v lednu 2012 o změnu trvalého bydliště na tuto adresu, aby následně společně s Tomášem a Janou zažádali o rozšíření dekretu na Martina. Trvalé bydliště zde má ale žádost o rozšíření úřad zamítl (dety neznáme). Je jakákoli možnost byt získat? Děkuji, Samanta
ODPOVĚĎ:
Bez detailních znalostí případu Vám nemohu nijak poradit.
Doporučuji osobně navštívit příslušný Úřad městského obvodu Praha 5 a požádat jej o to, aby vám osvětlil důvody svého rozhodnutí.
Pokud jste v této městské části hlášeni k trvalému pobytu, pak jste občanem této městské části (resp. hlavního města Prahy) a můžete se k této problematice též vyjádřit na jednání zastupitelstva Městské části Praha 5, případně adresovat podnět Radě Městské části Praha 5.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Chyba při digitalizaci - pozemek připadl sousedovi nesprávným vytyčením hranic pozemků
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nesprávná hranice stanovená digitalizací pozemků - jak opravit hranici na katastru nemovitostí?
1986 jsme zakoupili cestu k naší rekreační nemovitosti a máme veškerou dokumentaci, cesta vede úvozem a dělí pozemky dvou sousedů.
Ještě 2006 kdy se dělal obecní vodovod, byla cesta na geometr. dokumentaci v pořádku. Naše cesta, kterou jsme si vydláždili a vede v ní i zasíťování
je digitalizací posunuta cca. o 3 m na pozemek jednoho ze sousedů. Vede přes kopec a jímku, kterou má soused u své nemovitosti již 45 let. Jeden ze sousedů nyní pozemek prodává a nový majitel přišel s geometrickým plánem, kde je naše cesta vlastně jeho a nyní máme problém, jak se k naši nemovitosti dostat. O digitalizaci nás nikdo neinformoval, třebaže v místě nemáme trvalé bydliště. Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že digitalizací se katastrální úřad dopustil chyby, můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s podnětem k provedení opravy chyby v katastrálním operátu.
Dle § 36/1 katastrálního zákona opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka (nebo jiného oprávněného) chybné údaje katastru, které vznikly:
a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.
Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.
Pokud katastrální úřad dospěje k závěru, že se o chybu katastrálního operátu nejedná, sdělí Vám tuto skutečnost. V takovém případě budete oprávněna do 30 dnů od doručení oznámení sdělit katastrálnímu úřadu, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasíte. Katastrální úřad následně vydá rozhodnutí ve věci, proti němuž se budete moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).
Podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.
Co se týče Vámi zmiňovaného zasíťování, nehraje v tomto ohledu upřesnění hranic pozemků digitalizací žádnou roli, neboť inženýrské sítě (přípojky) nejsou dle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku (tzn. že nenáleží vlastníku toho pozemku, kterým procházejí). Inženýrské sítě mohou patřit vlastníku připojeného pozemku či stavby, popř. vlastníku/provozovateli příslušného zařízení (např. dodavateli vody, elektřiny apod.). V tomto ohledu je podstatné o jaké inženýrské sítě se vlastně jedná, kdy a na základě jakého právního titulu byly zřízeny.
Pokud jde o zajištění přístupu k Vaší nemovité věci, předpokládám, že předmětná cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle § 7 zákona o pozemních komunikacích.
Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Vlastníkem účelové komunikace může být právnická i fyzická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích), tedy např. Vy či Váš soused.
Všechny veřejně přístupné účelové komunikace podléhají tzv. obecnému užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel účelové komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené účelové komunikace.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětné části účelové komunikace, neboť k jejímu užívání obvyklým způsobem je oprávněn každý.
Omezení obecného užívání účelové komunikace je možné postupem dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Váš soused tedy nemůže obecné užívání účelové komunikace omezit pouze na základě vlastního rozhodnutí.
Přístup na účelovou komunikaci může být dále omezen např. dle příslušných ustanovení lesního zákona či zákona o ochraně přírody a krajiny.
Přístupu k Vaší nemovité věci byste se (v případě bránění ze strany souseda) mohla domáhat rovněž soudní cestou, a to podáním žaloby na zřízení nezbytné cesty (ve smyslu § 1029 a násl. občanského zákoníku). Vyloučeno není ani vyvlastnění části sousedova pozemku, a to např. v podobě zřízení služebnosti (věcného břemene) cesty ve Váš prospěch (jak vyplývá z § 170/2 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Právo nájemníka bytu na prodloužení nájemní smlouvy
- Právo nájemce bytu na prodloužení nájemní smlouvy
- Prodloužení nájemní smlouvy - právo nájemníka
Bydlíme v nájmu u soukromého pronajímatele.
Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2016.
V nájemní smlouvě je uvedeno: „Nájemce má právo na prodloužení doby nájmu, pokud svůj zájem o prodloužení písemně sdělí pronajímateli nejpozději do 31. 7. 2016."
Pokud svůj zájem o prodloužení písemně pronajímateli včas sdělíme, pak nám není jasné, zda tímto jednostranným (? ) oznámením:
• můžeme požadovat prodloužit předmětný nájem opět na dobu určitou, anebo můžeme požadovat i prodloužení nájmu na dobu neurčitou?
• pokud pouze na dobu určitou, pak na jak dlouho můžeme nájem požadovat prodloužit? opět na tři roky? nebo na rok? nebo na libovolně dlouhou dobu? je naše volba závislá na odsouhlasení ze strany pronajímatele?
• pokud pouze na dobu určitou, budeme pak před koncem nové doby nájmu mít opět právo na další prodloužení nájmu?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Je to v podstatě na Vás. Jedná se o vyjádření vůle, že chcete v nájmu dále pokračovat, vůle však v tomto případě musí být oboustranná, tedy i pronajímatel musí s dalším prodloužením nájmu souhlasit. Pokud budete chtít v nájmu dále pokračovat, je na Vás, co pronajímateli navrhnete. Můžete mu navrhnout dobu určitou i neurčitou. Opět platí, že Vaše vůle se musí sejít. Totéž platí o navrhované délce nájmu v případě nájmu na dobu určitou. V tomto případě, pak opět máte právo na to, aby vám byla smlouva prodloužena, pakliže obě strany s prodloužením souhlasí.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vadný vodoměr - jak se vypočítává spotřeba vody za období?
- Výpočet spotřeby vody při vadném vodoměru - postup
- Postup výpočtu spotřeby vody při vadném vodoměru
Bydlím v městském bytě. 03/2013 nám byly vyměněny měřiče na vodu. Měřič na teplou vodu byl namontován vadný. Když v prosinci 2013 byly prováděny odpočty, byl na něm údaj o spotřebě 0,7 jednotky. Ve vyúčtování od MěÚ za 2013 bylo vyúčtováno 7,7 jednotky (těch 7 jednotek bylo naměřeno na starém měřiči od prosince 2012 do března 2013, než došlo k výměně za nový).
Při provádění odpočtů za 2014 byla znovu naměřena spotřeba 0,7 jednotky. Přesto ve vyúčtování od MěÚ za 2014 bylo jako „spotřební složka dle údajů vodoměru 70% „ naúčtováno 18,4 jednotek. Jak úřad došel k tomuto číslu?
V prosinci 2015 byla již potřetí naměřena spotřeba 0,7 jednotky. Opět bez povšimnutí přítomných pracovníků. Mne však tentokrát tento údaj již zarazil a proto jsem prozkoumala předchozí záznamy a vyúčtování a došla k těmto poznatkům, které Vám zasílám.
Má MěÚ právo doúčtovat mi spotřebu zpětně? Jak mohou takovéto nesmyslné údaje procházet bez povšimnutí pracovníků, kteří údaje zpracovávají? Vadný měřič není moje chyba. Je snad mojí povinností rozumět údajům na měřiči? Domnívám se, že ne.
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji:
a/ nahlédnout do Vámi uzavřené nájemní smlouvy a ověřit, zda je zde způsob výpočtu spotřeby vody (v případě vadnosti vodoměru) upraven (předpokládám spíše, že nikoli),
b/ kontaktovat pronajímatele (město) a dotázat se ho na výpočtový mechanismus, kterým pronajímatel došel k vyúčtování Vámi v dotazu uváděné spotřeby (nelze totiž vyloučit, že se příslušný zaměstnanec města dopustil prosté početní chyby či byl pouze nepozorný či nedbalý).
Ve Vašem případě je podstatné, v jaké výši byla spotřeba vody (za Vámi obývaný byt) městu (jako pronajímateli) vyúčtována dodavatelem vody. Vodné může mít dle § 20 zákona o vodovodech a kanalizacích jednosložkovou či dvousložkovou formu (což může ve Vašem případě hrát rovněž podstatnou roli).
Dle § 16/1 zákona o vodovodech a kanalizacích je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody vodoměrem registrované množství dodané vody, správné fungování vodoměru je tedy velmi důležité.
Předpokládám, že spotřeba vody Vám byla pronajímatelem vyúčtována za použití § 17 zákona o vodovodech a kanalizacích, který se zabývá právě postupem při vadnosti vodoměrů. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- odběratel (zde město) je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření;
- má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení; toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru;
- provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost;
- zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že:
a/ údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem, vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru; v případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle § 17/6 zákona o vodovodech a kanalizacích, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,
b/ údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,
c/ pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu, považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a/,
d/ vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.
Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem (§ 17/5 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Při vypořádání vyplývajícím ze zjištění nefunkčnosti vodoměru se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení (§ 17/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Je pravděpodobné, že dodavatelem vody byla městu vyúčtována spotřeba vody za Vámi obývaný byt náhradním způsobem (dle § 17 zákona o vodovodech a kanalizacích), přičemž město, jako pronajímatel, Vám tuto částku pouze přeúčtovalo. Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat město, jak uvádím výše, a konkrétní způsob výpočtu spotřeby vody zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce nedal souhlas s odmítnutím dědictví - jak se bude postupovat?
- Co se bude dít když insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím dědictví
- Insolvenční správce nedal souhlas s odmítnutím dědictví - co bude dál?
V případě, že insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím, jak se bude postupovat s mým dědictvím?
Prosím o sdělení, jaké mám možnosti. Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Podle § 246 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve zněná pozdějších předpisů platí, že právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.
Pokud byste uzavřela takovou dohodu nebo odmítla dědictví, byl by takový právní úkon neplatný a majtek, o který jste v důsledku tohoto úkonu přišla by stejně náležel do majetkové podstaty. Majetek, který náleží do majetkové podstaty je v konkurzu zpeněžen a z výtěžku jsou poměrně uspokojeny pohledávky věřitelů.
Pokud insolvenční správce nedá souhlas s odmítnutím a Vy dědictví neodmítnete, stane se totéž.
Je třeba dodat, že zpeněžení nemohou podléhat věci, které nepodlehají ani výkonu rozhodnutí. Pokud tak zdědíte např. osobní věci zůstavitele (rodinné fotky), pak Vám tyto věci zůstanou.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Zboží poškozené při přepravě přepravní společností - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Zboží z druhé ruky poškozené při přepravě přepravní společností - má kupující právo na odstoupení od kupní smlouvy?
- Poškození zboží při přepravě přepravcem a právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy?
Odesílala jsem zboží, které si u mě pán koupil přes bazar a vybral si dopravu přepravní společností. Zboží mu však přišlo poškozené, vinou přepravní společnosti, což je jasně vidět. Přepravní společnost mi však reklamaci neuznala z důvodu špatného zabalení (zboží bylo zabaleno dostatečně, ale to už je na další dotaz). Pán mi chce zboží vrátit a požaduje po mně vrácení peněz, z důvodu, že jsem zboží špatně zabalila a jemu přišlo poškozené. Což se mi samozřejmě nechce z důvodu, že už zboží mohl používat, protože je sice poškozené ale plně funkční. A i z důvodu že si dopravu přepravní společností vybral sám. Zajímalo by mě jaké mám v této situaci možnosti a jak mám postupovat - zda mám vrátit kupní cenu nebo zda má on reklamovat služby přepravní společnosti. Moc děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího až převzetím věci od dopravce (§ 2121 NOZ). Za kvalitu zboží ve vztahu ke kupujícímu je tedy i po dobu přepravy odpovědný prodávající. Kupující má právo v tomto případě od smlouvy odstoupit (§2106 NOZ), vrátit prodávajícímu zboží a prodávající kupujícímu peníze. Prodávající má následně právo na náhradu škody vůči dopravci. Ve vašem případě tedy nezbude, než akceptovat nárok kupujícího na vrácení peněz a se svým nárokem na náhradu škody se obrátit na dopravce.
_
OBČAN-DLUHY
- Nezabavitelná částka, insolvence - manželé
Jsme s manželem ve společném oddlužení manželů již přes rok, manžel je zaměstnán a nechávají mu ze mzdy nezabavitelné minimum 9.177 Kč a na 2 vyživované osoby /mě+syn/, celkem má manžel nepostižitelnou částku 12.236 Kč, byla jsem momentálně nezaměstnaná, nové zaměstnání se mi rýsuje od ledna 2016 s příjmem kolem 10.000 Kč, chtěla jsem se zeptat jakou nepostižitelnou částku budu mít já? Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
S tímto dotazem si Vás dovolím odkázat na některou z kalkulaček dostupných na internetu. Např zde http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1
Výpočet je sice přibližný, ale měl by Vám alespoň nastínit, jaká bude nezabavitelná částka a celkové srážky.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost a přeřazení na vrátnici ve výpovědní lhůtě - může to zaměstnavatel udělat?
- Přeřazení zaměstnance ve výpovědní lhůtě na podřadnou pozici (vrátný) - může to zaměstnavatel udělat?
- Přeřazení na podřadnou pracovní pozici v probíhající výpovědní lhůtě (výpověď pro nadbytečnost)
Pracuji na pozici specialista inzertních online dat - databáze, 25.11 jsem dostala výpověď z nadbytečnosti (nedostávám žádnou práci podle smlouvy), končím 31.1.2016. 30.11. jsem se dozvěděla, že mám jít pracovat na zbylé 2 měsíce na recepci (recepční vyhodili). Nemám prý na výběr, nařídí mi to. Já s tím nesouhlasím a podle Zákoníku práce si myslím, že jsem v právu. Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Pokud jste dostala výpověď pro nadbytečnost, pak Vám po výpovědní dobu musí zaměstnavatel buď přidělovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, nebo konstatovat překážky v práci na jeho straně, nechat Vás doma s pobíráním průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemá právo Vám přidělovat práci mimo sjednaný druh práce v pracovní smlouvě – viz. § 38 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Vy nejste povinna jiný druh práce vykonávat, odmítnutí výkonu takové práce by nebylo porušením Vašich povinností. Písemně bych tedy po zaměstnavateli požadovala přidělování práce dle pracovní smlouvy či jiné řešení – vizte výše.).
_
OBČAN-DLUHY
- Věřitel vylepil informaci o dlužníkovi v bytovém domě na nástěnku - je to legální v pořádku?
- Vymáhací společnost vylepila informaci o dlužníkovi v bytovém domě - je to legální v pořádku?
- Může věřitel informovat zaměstnavatele dlužníka o dluhu nebo jde o porušení osobních údajů?
- Může věřitel informovat obyvatele domu o dluhu dlužníka nebo jde o porušení osobních údajů?
Chci se zeptat, zda mohou úvěrové společnosti (DOOR financial) vylepovat oznámení o dluhu v bytovém domě na nástěnce - např. že je splátka po splatnosti, kolik dlužník dluží? Nebo přijít k němu do práce a hovořit o těchto věcech s jeho kolegy? Mají na to právo nebo je proti tomu nějaká obrana? Skutečně do detailu sdělují, kolik byla půjčka, kolik je splátka, kolik je třeba nezaplaceno atd.
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný nátlakový postup některých věřitelů je protiprávní.
V nejobecnější rovině lze v této souvislosti vyjít z čl. 10 Listiny základních práv a svobod, dle něhož platí, že:
- každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Shora uvedené je dále podrobněji upraveno v § 81/2 občanského zákoníku, dle něhož požívá zákonné ochrany mimo jiné vážnost člověka, jeho čest a soukromí. Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (§ 86 občanského zákoníku).
Cítíte-li se popsaným jednáním dotčen na svém soukromí, jménu, dobré pověsti, vážnosti apod. , můžete se proti počínání dotyčné úvěrové společnosti bránit soudní cestou (včetně podání návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by bylo úvěrové společnosti dočasně zakázáno v tomto jednání pokračovat). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Zveřejňování informací o totožnosti dlužníka, výši dluhu a jeho splatnosti by bylo dále možné kvalifikovat jako neoprávněné nakládání s osobními údaji (ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů). V tomto ohledu se proto můžete s podnětem na prošetření jednání úvěrové společnosti obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
Tento úřad zaujal v minulosti k podobným praktikám následující stanovisko:
https://www.uoou.cz/jsem-uveden-v-seznamu-dluzniku-na-internetu-je-to-legalni-a-jak-se-branit/d-11352
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na odstranění antény, satelitu z domu SVJ - informace
26.10.2013 byla nad oknem mého bytu nevhodně nainstalována satelitní anténa a kromě toho neodbornou montáží došlo k poškození pláště domu. Osobně jsem majitele satelitu upozornila na vzniklý problém. Vzhledem k tomu, že nedošlo z jeho strany k nápravě, obrátila jsem se o pomoc na předsedkyni SVJ. Po celoročním emailovém dopisování dne 21.10.2014 byla věc projednána (na základě mé stížnosti) na schůzi vlastníků. Shromáždění nadpoloviční většinou odhlasovalo, že instalace tohoto typu nebude možné provádět do pláště domu a majitel satelitu bude informován a požádán o odinstalaci satelitu. Majitel s odinstalaci nesouhlasil a předseda výboru SVJ mě v červenci 2015 (opět po celoročním dopisování) oznámila emailem, že: „Výbor SVJ se rozhodl majiteli ponechat satelit, protože z pohledu výboru má na instalaci právo. Rozhodnutí schůze SVJ se na něho nevztahuje, protože satelit byl namontován dříve, než se o
něm na shromáždění hlasovalo. “ Poslední dopis od předsedkyně SVJ jsem dostala v říjnu 2015, ve kterém mi sdělila, že tento problém je pro ní uzavřen. Chci podat žalobu. Prosím poraďte. Děkuji. Daniela
ODPOVĚĎ:
Nemyslím si, že předsedkyně SVJ má tak docela pravdu. Plášť domu by měl být součástí tzv. společných prostor domu a tudíž k jakýmkoliv jeho úpravám musí dojít pouze se souhlasem společenství. Případ, kdy nastala instalace bez tohoto souhlasu by tak měl být v rozporu se zákonem. Dodatečně jistě vadu zhojit lze a to tak, že bude majiteli udělen s instalací souhlas společenství. Souhlas výboru však souhlas společenství nahradit nemůže, leda by něco jiného stálo ve stanovách. Domnívám se proto, že dodatečné schválení výborem, který jednal v rozporu s vůlí společenství je opět nezákonné. Máte pravdu v tom, že další instancí v tomto sporu je soud. Jako žalobce však dbejte na to, abyste měla dostatek důkazů dokazující Vaše tvrzení. V opačném případě totiž hrozí ztráta sporu a s ním spojená povinnost uhradit náklady řízení a to i protistraně.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné zvýšení výživného u dospělého potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného u dospělého syna, dcery - informace
- Zpětné zvýšení výživného u zletilého potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného u zletilého syna, dcery - informace
Syn, narozen 1992, zletilý, aktuálně studující VŠ, řádné denní studium + zároveň v menším podniká
Roku 2005 - v době jeho nezletilosti dohoda s exmanželkou u soudu ohledně výše výživného
2008 - zletilý syn potvrdil stávající výši
2011 - korespondenční snaha syna o navýšení
2010 až 2014 - u mne velmi špatná ekonomická situace
03/2013 - korespondenčně domluveno se synem navýšení výživného
10/2015 - tlak syna na nové navýšení, bez konkrétního návrhu, z mojí strany mu písemně doručeny dva návrhy, zcela bez reakce. Druhý návrh obsahoval menší navýšení nyní a druhé zcela dle doporučovaných tabulek s mírným nadprůměrem v závislosti na prodloužení mojí pracovní smlouvy od 03/2016
Dotaz zní - zda v případě soudního jednání může dojít ke tříletému zpětnému stanovení / navýšení výživného? Při hledání informací jsem nalezl silně protichůdná stanoviska.
A pokud ano, zda také soud zkoumá moji situaci tři roky zpětně, neboť již výše bylo uvedeno, že tehdy byla velice špatná (nezaměstnám, pouze krátkodobé prac. poměry, nízké příjmy). Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Dřívější právní úprava umožňovala zpětnou žádost o výživné či jeho navýšení pouze u nezletilých dětí, v současné době však mohou zpětně o výživné nebo jeho navýšení žádat i zletilé děti. Pokud dohoda se synem ohledně výživného nebude možná a syn požádá o navýšení výživného soudní cestou, bude soud posuzovat jak jeho oprávněné potřeby a zájmy, tak i Vaše celkové sociální a majetkové poměry. Můžete tedy soud samozřejmě upozornit i na to, že jste v daném období měl pouze krátkodobé pracovní poměry a tudíž jste neměl stálý příjem, ze kterého byste mohl zvýšené výživné hradit. Můžete také soudu předložit Vaši korespondenci se synem, která dokládá, že jste se s ním snažil na výši výživného dohodnout.
Na základě posouzení celé řady individuálních faktorů pak soud žádosti Vašeho syna vyhoví nebo ji zamítne. Pokud soud žádosti Vašeho syna vyhoví, stanoví zvýšení výživného i zpětně a ve Vašich možnostech nebude splatit zpětné navýšení výživného jednorázově, můžete požádat soud o stanovení splátkového kalendáře. Pokud s rozhodnutím soudu nebudete souhlasit, můžete se proti němu samozřejmě v zákonné lhůtě odvolat, ale odvolání v tomto případě nemá odkladný účinek, takže bez ohledu na odvolání budete muset zvýšené výživné začít platit.
_
FINANCE-DANĚ
- Prodej cenných papírů v SJM a daně, zdanění - který z manželů daní prodej CP?
- Zdanění prodeje cenných papírů v SJM - který z manželů daní?
- Který z manželů odvádí daň při prodeji cenných papírů v SJM (společném jmění manželů)?
Předpokládejme, že prodejem CP (nebo i jiných položek) zahrnutých ve SJM vznikne zisk, který je nutno zdanit. Existují nějaká striktní pravidla, určující, který z manželů má zařadit tento příjem do svého daňového přiznání? Lze takovýto zisk například - rovnoměrně či jinak - rozdělit do daňových přiznání obou manželů?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Příjem z prodeje CP se daní jako příjem dle § 10 Zákona o daních z příjmů. Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění manželů.
_
OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnečného nároku při postoupení směnky
- Postoupení směnky a promlčení směnečného nároku, práva
12/06 jsem půjčil peníze na směnku se splatností 2/07, dlužník i po urgencích neplatil, směnku jsem tedy v 07/07 prodal za třetinu ceny panovi (indosace) bohužel bez dodatku, čili jsem defakto byl zavázán kdykoli jako indosant zaplatit také.
02/10 mě přislo od krajského soudu, k dostavení na jednání o smírčím řízeni, kde jsem byl uveden já i původní dlužník, k soudu se ale nedostavil ani dlužník tak ani onen nynější majitel směnky - soudce řekl, že sem jel zbytečně. nic jiného me od soudu poté nepřislo do této chvíle (30.11.2015). Prosím vás o informaci, kdy se směnečný nárok vůči mé osobě promlčuje - měl jsem vzato, že u indosantu vůči majiteli směnky je to promlčené po jednom roce, tudíž mě přišlo divné, že jsem byl pozván k soudu skoro po 3 letech.
Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Proti příjemci (výstavce směnky vlastní) se směnečné nároky promlčují ve třech letech ode dne splatnosti. Nároky majitele proti indosantům (předešlým majitelům) a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného (Protest je veřejná listina – písemné osvědčení sepsané protestním orgánem (notář, soud) na žádost k tomu oprávněné osoby. Protest musí být učiněn v den splatnosti směnky nebo ve dvou následujících pracovních dnech.) nebo při doložce bez útrat v jednom roce ode dne splatnosti směnky.
_
OBČAN-DLUHY
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v insolvenci - vzor
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v oddlužení - vzor
- Návrh na osvobození od nezaplacených závazků v osobním bankrotu - vzor
Návrh na osvobození od nezaplacených závazků: hledám kdo by mi napsal vzor tohoto návrhu. Moje insolvenční správkyně moc nekomunikuje, psala jsem ji kdy budu mit soud v prosinci 2015 po 5 letech insolvence a jen mi odepsala po týdnu že musím dát tenhle návrh. Psala jsem jí asi 5x aby mi s tím poradila že jsem to na internetu nenašla jak se ten návrh piše. Už mi neodpověděla. Nevím kam se obrátit. Jak tedy napsat návrh na osvobození od nezaplacených závazků? Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Z návrhu by mělo být patrné, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Jinými slovy je nutné uvést soud, který Vaše oddlužení řeší (insolvenční soud), identifikovat insolvenčního správce, Vás, uvést, že jste během oddlužení splnila veškeré povinnosti stanovené schváleným způsobem oddlužení a z tohoto důvodu žádáte o přiznání osvobození podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb. Uveďte datum a návrh podepiště.
K návrhu bude zřejmě nutné připojit také dokumenty, keré jsou v držení insolvenční správkyně, tudíž samotné sepsání návrhu by Vaši situaci nevyřešilo.
Pokud je však Vaše insolvenční správkyně nečinná, obraťte se na insolvenční soud, který nad činností insolvenčních správců vykonává dohled a případně zjedná nápravu.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Ústní útoky od exmanžela - jak se jim bránit?
- Verbální agresivita bývalého manžela - jak se bránit?
S bývalým manželem jsme se rozvedli již před třemi roky. Už v soudní síni mi vyhrožoval, že mi ten rozvod nikdy neodpustí. Žádost o rozvod jsem podala já, důvodem byla jeho nevěra, až poté jsem se dozvěděla, že jich bylo šest. Tedy šest fyzických a dvě "virtuální", které sice přesně popisoval kolegům na oddělení, ale ke styku nedošlo.
Jelikož jsme byli rozvedeni hned, začal dělat peklo. Pomlouvat, vyhrožovat a navíc se stále ohání, že jako vyšetřovatel kriminální služby je ochráněn a nic se mu nestane. Jelikož jeho ústní útoky stále pokračují a navíc se stupňují, nevím již co mám dělat. Je vůbec nějaká šance, jak jej uklidnit, aby s tou "válkou" přestal?
intenzita těch útoků je taková kolísavá, pokud má nějakou přítelkyni je celkem klid, když se rozejdou tak si zase všímá mě. Takže velmi záleží jestli je sám nebo s někým. Nejvíce na mě křičí když se potkáme někde cestou, posledně křičel téměř na celé náměstí, že nejsem matkou svých dětí a že si na matku jenom hraji. Bylo to hodně nepříjemné, protože spousta lidí se otáčelo, naštěstí se nikdo nezastavil.
Pak dělá to, že obvolá moji rodinu a mé přátele, vykládá jim "tu svoji" pravdu o rozvodu, o tom jaké měl těžký život apod. Stejné věci dělal už před rozvodem, ale pak přestal, protože jsem mu řekla, že podám stížnost. Myslela jsem si, že bude klid, ale není. Nejvíce stále hučí do dětí a vyloženě je štve proti mně. Na druhé straně nedělá nic, co by mi neslíbil. Při vynesení rozsudku o rozvodu manželství se rozbrečel a pak řval na celou síň, že se rozvádět nechtěl, že mi to nikdy neodpustí a že udělá všechno proto, aby mě děti i všichni okolo nenáviděli. Sice pan předseda se ho snažil uklidnit (přeci jenom jsme malé město a s tímto panem soudcem jsme byli téměř sousedé), ale stejně to nepomohlo. Protože jsme se oba vzdali práva na odvolání, rozsudek jsme dostali hned do ruky, ten roztrhal a pak utekl. Jenže nevím proč, v poslední době jsou jeho útoky stále častější. Nejhorší je to, ale v situaci, kdy pije, ale stále mi připomíná, že nic nemůžu, protože mezi čtyřmi očima mu nic nedokážu a jemu jako policistovi na kriminálce budou věřit všichni a mně nikdo.
Pravdou je, že si dává velký pozor, abychom u toho byli jen my dva. Naposledy mával nějakým údajně trestním oznámením, chtěla jsem mu ho sebrat, ale nepovedlo. Utekl a honit ho, to už mi přijde opravdu zoufalé. Nevím už co mám dělat. Nevím jestli je to jen reakce na to, že jsem někoho potkala a přejde ho to, nebo jestli je to vyloženě nenávist zaměřená proti mně a ať udělám co udělám stejně to bude mít takovouhle reakci. Není mi to zrovna příjemné, ve městě nás zná spoustu lidí, jeho jako policistu, já pracuji jako učitelka na Speciální škole. Vykládá po městě, že mě musel živit, že jsem nepodporovala rodinu, nestarala se o děti apod. Vím, že to jsou zoufalé výkřiky, ale někdy už je toho prostě moc. Dokonce mi ukázal prohlášení podepsané jeho matkou, že jsem o děti nepečovala, že jsem je nevychovávala a nezajistila jsem výživu. Výhradně se o děti staral sám a jeho matka, která bydlí 140 km daleko, a naše děti vidí jednou do roka. No hrůza. Ale bohužel ani toto prohlášení se mi nepodařilo získat, abych měla něco v rukou.
Říkala jsem si, že bych zašla už i za ředitelem Policie ve Svitavách, zda by se nenašlo nějaké řešení. Od toho jsem ale nakonec ustoupila, protože rodiče tvrdí, že dokud na mě jen křičí, nic neudělá, ale mají strach, že když si budu stěžovat, aby mě fyzicky nenapadl. Mamka už má takový strach, že se bojí, aby mě nezastřelil. Takže jsem zatím nepodnikla žádné kroky. Ale všichni jsme v neustálém napětí co bude. A trošičku si oddechneme, když zrovna má nějakou přítelkyni a je relativně klid.
Ale byla bych ráda za každou radu, zda je možné vůbec nějaké řešení tohoto problému, nebo prostě musím jen počkat, až se najde nějaká žena, která si ho uváže a pak snad dá pokoj. Děkuji, Yvona
ODPOVĚĎ:
Vaše situace je rozhodně nelehká, podle mého názoru se jedná typický stalking.
Stalking je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy atp.), dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp. Takový zájem cílenou osobu obtěžuje, narušuje její soukromí a vzbuzují u ní strach; někdy ústí až v trestní stíhání pronásledovatele, stalkera. Stalker je až patologicky posedlý zájmem o osobu, kterou pronásleduje, často je veřejně známá, nebo jemu blízká, např. bývalý partner.
Nový trestný čin Nebezpečné pronásledován patří mezi trestné činy narušující soužití lidí a je upraven v § 354 trestního zákona. Jeho skutková podstata spočívá v tom, že někdo jiného dlouhodobě pronásleduje, např. vyhledává jeho osobní blízkost nebo ho sleduje, vytrvale jej kontaktuje (písemně, ale i prostřednictvím mobilu či e-mailu), omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, za účelem kontaktu zneužije jeho osobních údajů či jemu nebo osobám blízkým dokonce vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou. To vše za podmínky, že vyhrožování v pronásledované osobě vzbudí důvodnou obavu o život nebo zdraví. Pachateli pak v základní sazbě hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, při naplnění kvalifikované skutkové podstaty, je-li pronásledovaným dítě nebo těhotná žena, případně je pronásledujících více či je použita zbraň, na šest měsíců až tři roky.
Nyní tedy jde o to, jak daleko jeho chování zachází a jak daleko se tím hodláte zabývat. Je třeba určit si nějaké mantinely, zda tedy zkusit jeho slovní útoky vnitřně nijak neřešit, pokusit se nenechat se vykolejit a nechat ho, ať se znemožní sám a nebo vytáhnout do boje skutečně jít cestou trestního oznámení, žádosti o psychologické vyšetření u jeho nadřízeného nebo podobnou "úřední" obranou. Fakt, že bývalý manžel je policista by mohl samozřejmě věc zkomplikovat, ale není to důvodem, proč ho nechat dělat úplně všechno. Není jen policie ve Svitavách, jsou i nadřízené orgány a jsou v policii odbory, které řeší kriminalitu právě ve vlastních řadách.
Samozřejmě, že je třeba mít pro svá případná tvrzení co nejvíce důkazů, tedy svědky jeho osočování, uložené maily a dopisy a pod.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace
Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto:
Stavba: č. ev. 1200, 1201.
Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže)
Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)?
Předem děkuji za odpověď, Vilém
ODPOVĚĎ:
Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.
_
OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?
V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace.
Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek.
Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto.
Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci).
Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby.
Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř.
Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku.
Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí.
Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří.
Tzn. souhlasy obstarat nejde.
Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat.
Dotaz:
1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku?
2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit?
V příloze posílám usnesení stavebního úřadu.
Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku:
Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení).
I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení.
I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí).
Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí).
Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení.
Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).
2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku:
Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby.
Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat".
Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky.
Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu).
Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou.
Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně.
Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí.
Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu.
Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce.
V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář
- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář?
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?
Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost.
Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.)
Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
- Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce?
- Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr?
- Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?
15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “
Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla.
Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce.
Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odvod sociálního a zdravotního pojištění při vyplácení zaměstnance vícekrát v měsíci (práce na DPČ) - role agentury práce v dozoru placení
- Agentura práce a odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance DPČ vypláceného vícekrát v měsíci
Rád bych se zeptal, zda může agentura práce obcházet placení zdravotního pojištění (a potažmo i sociálního a dalších odvodů) :
Souhrnná měsíční hrubá mzda zaměstnance pracujícího na DPČ sice přesáhne hodnotu 2499 Kč (např. 4000 Kč), nicméně je vyplácena nestandardně každých 14 dní, kdy ani jednou dávka nepřesáhne zákonnou hranici (např. 2000 Kč).
Děkuji za odpověď. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Příjem, který je rozhodující pro nutnost platit odvody na pojistné na zdravotní pojištění a na pojištění na sociální zabezpečení je nutno posuzovat měsíčně.
Pokud je vaše měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nižší než dva a půl tisíce korun, nemusíte z ní platit zdravotní a sociální pojištění. I v tomto případě ale platí, že když v daném měsíci nemáte jiný příjem, ze kterého by bylo odváděno zdravotní pojištění, a neplatí ho za vás stát, musíte se do osmi dnů přihlásit ve své zdravotní pojišťovně a pojištění si zaplatit.
Ze sjednané odměny, která dosahuje alespoň dvou a půl tisíc, se zdravotní i sociální pojištění normálně odvádí.
Jestli máte uzavřeno s jedním zaměstnavatelem víc dohod o pracovní činnosti naráz, měsíční odměny z dohod se sčítají – když součet dosáhne alespoň dvou a půl tisíce měsíčně, zdravotní i sociální pojištění se odvádí z každé z nich.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti vyřazení z evidence úřadu práce - uzavření pracovní smlouvy v budoucnu s úrazem před nástupem do práce
- Musí úřad práce informovat uchazeče o vyřazení z evidence ÚP
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - oznamovací povinnost
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - musí to úřad oznámit uchazeči?
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - důvody ze zákona
- Vyřazení uchazeče o zaměstnání z úřadu práce, ÚP - důvody ze zákona
- Vyřazení z evidence úřadu práce, ÚP - příčiny ze zákona
Byl jsem veden v evidenci úřadu práce, kde jsem pravidelně docházel a donášel i aktivitu, tj. nosil jsem přehled zaměstnavatelů, které jsem kontaktoval pro získání zaměstnání. Také jsem na úřadu práce doložil zaměstnavatele, který mě chtěl zaměstnat, ale nejdříve se chtěl pokusit získat na mě státní dotace. 22. 10. 2015, mi pracovnice ÚP dala doporučenku k jinému zaměstnavateli. 27. 10. 2015 jsem šel na sjednaný pohovor, kde jsem po pravdě sdělil, že mám rozjednanou jinou práci, a že si na mě zaměstnavatel vyřizuje dotace. Na úřadu práce, kde jsem šel 05. 11. 2015 odevzdat vyplněnou doporučenku, mi pracovnice ÚP sdělila, že dotace na mě zaměstnavatel nedostane, protože ona napsala, že schválení nedoporučuje. Dále mi sdělila, že musím donést do 14ti dnů (tj. do 19. 11. 2015) pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, který si na mě vyřizuje dotace, s nástupem nejpozději k 19. 11. 2015. S tímto jsem byl ve spojení, on však chtěl počkat až na vyjádření komise pro schvalování dotací a smlouvu mi tedy nedal. Opět jsem tedy šel na ÚP, kde jsem předal e-mailovou komunikaci budoucího zaměstnavatele s úřednicí, která má dotace na starosti, ze které vyplývalo, že o mě má zaměstnavatel skutečný zájem, a má v plánu mě co nejdříve zaměstnat. Má kontaktní pracovnice tuto komunikaci nepřijala, jen mi sdělila, že se mnou zahajuje správní řízení. Asi za hodinu mi telefonovala, abych jí donesl již zmíněnou e-mailovou komunikaci, což jsem učinil. Po pár dech mi přišlo oznámení o zahájení správního řízení. 14. 12. 2015 jsem s tím samým zaměstnavatelem podepsal pracovní smlouvu s nástupem od 04. 01. 2016. 18. 12. 2016 se mi stal úraz (poraněné koleno). 04. 01. 2016 po kontrole u lékaře, který mi sdělil, že ještě minimálně 14 dnů noha musí být v ortéze s klidovým režimem bez zátěže, jsem se šel poradit na úřad práce, co v této situaci dělat. Pracovnice mi sdělila, že jí to nezajímá, že jsem od 01. 11. 2015 z úřadu práce vyřazen. O tomto jsem však nebyl doposud písemně vyrozuměn. Šel jsem se tedy zeptat na Inspektorát práce, co dělat s pracovní smlouvou kterou mám podepsanou s nástupem 04. 01. 2016. Zde mi bylo sděleno, že smlouva je neplatná, protože nedošlo k nástupu do zaměstnání. Se zaměstnavatelem jsem se tedy dohodl, že nastoupím, jakmile to můj zdravotní stav dovolí, pokud ovšem rekonvalescence nebude trvat příliš dlouho. Další kontrolu na traumatologii mám 19. 1. 2016.
Chci se vás tedy zeptat, jak dále v této situaci postupovat.
* Já pracovat chci, práci jsem si aktivně hledal po celou dobu evidence na ÚP, o čemž svědčí doložená aktivita. Jaký je správný postup při vyřizování dotací? Pokud jsem v evidenci úřadu práce tak nemám možnost vybrat si sám zaměstnavatele? Kontaktní pracovnice měla po celou dobu kontaktní údaje na zaměstnavatele, kde si mohla ověřit, že mě chce zaměstnat (pokud jí tedy nestačilo „jen“ mé slovo).
* Jakou má úřad práce lhůtu pro doručení rozhodnutí správního řízení? Je to již déle než dva měsíce, tedy pokud je pravda co mi úřednice na ÚP řekla (vyřazen k 01. 11. 2015). Má vůbec úřad práce nějakou oznamovací povinnost?
* Pokud jsem opravdu vyřazen k 01. 11. 2015 co to pro mě znamená ve vztahu k dalším úřadům? Pobírám sociální dávky.
* Jak mám napsat odvolání proti vyřazení z úřadu práce?
* Pokud neuspěji, na co mám nárok? Bydlím sám v družstevním bytě, kde musím platit nájem, a potřebuji i za něco žít. Zůstanu úplně bez prostředků?
* Pracovnice na úřadu práce mi sdělila, že nemá smysl se odvolávat. Má pravdu, a jsem bez šance?
Prosím, poraďte mi v mé pro mě neřešitelné situaci. Vůbec nevím, kam se obrátit, a jestli mám vůbec nějaká práva.
Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Zákon o zaměstnanosti stanoví velice přesně, kdy lze vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence úřadu práce:
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(1) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,
b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo
2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu,
c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání,
d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo
e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.
(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,
c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené (§ 33 odst. 2),
e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo
f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).
(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).
(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených
a) v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Nelze takto na dálku vyhodnotit, zda některá ze zákonem předpokládaných situací nastala. Je poněkud divné, že byste byl vyřazen z evidence ještě v době, kdy jste s úřadem spolupracoval a kdy Vám byly ukládány povinnosti. Pokud jste ještě stále nedostal vyjádření, správní rozhodnutí, nemáte se proti čemu odvolat.
Doporučuji Vám se znovu obrátit na úřad práce a případně žádat jednání s nadřízeným úředníkem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Obsah podnájemní smlouvy
- Podnájemní smlouva - náležitosti, co musí obsahovat
- Co je možné napsat do podnájemní smlouvy
- Práva podnájemníka v podnájemní smlouvě - vzor
Je níže uvedené možné napsat do podnájemní smlouvy na podnájem bytu pro studenta? Děkuji.
Nájemce a jím pověřené osoby na úklid a údržbu či prohlídku MOHOU BEZ OHLÁŠENÍ VSTUPOVAT DO POKOJE, pokud se to uskuteční mezi 10:00 - 20:00 hod.
Podnájemce potvrzuje, že je NEKUŘÁKEM. Být nekuřákem znamená, že nekouří nikdy, tzn. ani v bytě, ani v domě či před domem, ani na ulici či v restauraci.
Podnájemce bere na vědomí, že jde o podnájem ve sdíleném pokoji a že spolubydlící určuje nájemce bez vědomí podnájemce.
Podnájemce souhlasí s tím, že zájemci o neobsazená lůžka mohou vstupovat do pokojů, avšak pouze za přítomnosti nájemce nebo jeho zástupce a nájemce je může i ubytovat, aniž předem informoval podnájemce na pokoji.
Nájemce není povinen hlásit prohlídky s novými zájemci předem, pokud se uskuteční mezi 10:00 - 20:00 hod.
Podnájemce si sám musí zabezpečit svoje osobní věci proti zcizení, avšak na jeho žádost mu nájemce umožní mít k dispozici uzamykatelnou skříňku.
V případě zcizení osobních věcí je důkazní břemeno na podnájemci.
Podnájemce se na jiné lůžko v rámci pokoje nebo bytu může přestěhovat jen se souhlasem nájemce.
Podnájemce souhlasí s tím, aby si nájemce zkopíroval jeho osobní doklady (občanský průkaz nebo pas) - nebo alespoň je povinen průkaz nájemci ukázat a sdělit rodné číslo.
Podnájemce není oprávněn bez souhlasu nájemce si na adresu bytu nahlásit bydliště či místo podnikání.
Nájemce může podnájem podnájemci odmítnout bez udání důvodů, aniž by se tímto dopustil diskriminace pro pohlaví, věk, národnost, státní příslušnost, vzdělání apod.
Podnájemce má zakázáno v bytě chovat zvíře.
Podnájemce potvrzuje, že neužívá psychotropní či jiné návykové látky a alkohol konzumuje jen výjimečně.
Podnájemce se zavazuje po dobu nájmu dodržovat pokyny nájemce, zejména pokud jde o udržování pořádku a tzv. „noční klid“ v době 21.00 – 7.00 hod.
Podnájemce bere na vědomí, že počet osob na pokoji určuje nájemce.
Cena za podnájem se skládá z podnájemného a ze služeb. V podnájemném je zahrnuto vlastní podnájemné, dále energie, vodné a stočné, poplatky i pojištění a je sjednáno konečnou cenou ___/osoba/měsíc. Ve službách jsou zahrnuty náklady údržbáře, zapůjčení lůžkovin, případně i generální úklid nebo toaletní papír. O rozsahu služeb rozhoduje nájemce, nesmí však požadovat vyšší měsíční částku, než je sjednáno. Služby jsou sjednáno konečnou cenou ___/osoba/měsíc.
Podnájemce musí ihned po sobě umýt nádobí, vynést odpadky a udržovat pořádek kolem jeho části bytu. Zodpovědnost nese vždy jeden pokoj a pokoje se po týdnu mění, vždy začíná pokoj č. 1, další týden následuje pokoj 2 atd.
Výpověď podnájmu bez výpovědní doby (okamžitá výpověď) : Opožděná nebo pouze částečná úhrada podnájemného či neuhrazení nákladů za služby, kdy k okamžité výpovědi, kdy postačuje jeden den zpoždění.
Přespání nebo návštěva po 21. hodině neubytované osoby bez předchozího souhlasu nájemce, kdy podnájemce je povinen nájemci sdělit jméno a příjmení návštěvy, datum jejího narození a její trvalé bydliště.
Zatajení kuřáctví či užití drog nebo alkoholu ve větší míře (požití alkoholu odpovídající až 2 promile) v bytě, v domě i kdekoliv jinde, např. na ulici. K okamžité výpovědi bez výpovědní doby postačuje jeden výskyt.
Neschopnost harmonického soužití s ostatními podnájemníky. K prokázání této skutečnosti postačuje souhlasné potvrzení alespoň 3/4 podnájemníků na bytě či v domě.
Neochota se podílet na společném úklidu bytu nebo nesoučinnost s osobou zajišťující úklid společných prostor. Postačuje souhlasné potvrzení alespoň 3/4 podnájemníků ubytovaných v bytě.
Poškození podnajatého prostoru nebo bytu nad rámec běžného opotřebení. Podnájemci je vyúčtována škoda, kterou je tento povinen uhradit do čtrnácti dnů.
DŮKAZNÍ BŘEMENO je vždy na podnájemci bez ohledu na důvod disproporce. To se týká i případů, kdy podnájemce tvrdí, že se mu na bytě něco ztratilo a nájemce nevyužil svého práva nárokovat na nájemce uzamykatelnou skříňku nebo ji prokazatelně nárokoval a nájemce mu ji nezajistil.
Podnájemce nesmí rušit spolubydlící proti jejich vůli, např. hraním na hudební nástroj, hlučnou návštěvou či jiným hlasitým projevem, pokud by si to tito nepřáli.
Podnájemce bere na vědomí, že jeho návštěva nesmí použít koupelnu ke sprchování či koupání a musí dodržovat všechny zásady platné pro ubytované (např. zákaz kouření, vodění zvířat apod.), pokud se s nájemcem nedohodne jinak.
Nájemce je oprávněn ukončit podnájemní vztah výpovědí bez výpovědní doby tehdy, pokud podnájemce závažným způsobem nebo opětovně méně závažným způsobem porušuje a nerespektuje pokyny nájemce a vyžaduje přednostní řešení svých požadavků před ostatními podnájemníky.
Dohodnuté smluvní sankce lze kombinovat, kumulovat a strany toto nepokládají za rozporné s dobrými mravy, i když je sjednána denní smluvní pokuta za pozdní nebo neúplnou platbu podnájemného nebo služeb.
Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Pokud se skutečně jedná o podnájem, nikoliv nájem pak je obecně na vůli smluvních stran, jakým způsobem upraví vzájemná práva a povinnosti. Obecně tak jsou výše uvedená ujednání přípustná.
Níže se vyjádřím pouze k některým ujednáním.
"Nájemce může podnájem podnájemci odmítnout bez udání důvodů, aniž by se tímto dopustil diskriminace pro pohlaví, věk, národnost, státní příslušnost, vzdělání apod". - Nevím co konkrétně je na mysli odmítnutím podnájmu. Pokud je nájemní smlouva uzavřena, pak je povinností nájemce umožnit podnájemci užívat smluvenou část bytu a nemůže se bez dalšího rozhodnout, že jej již podnájemce užívat nebude. Smlouvu je nutné vypovědět. pro tyto účely doporučuji ve smlouvě uvést výpovědní důvody a výpovědní dobu. Ve smlouvě nejsou uvedeny způsoby, jakými může ukončit smlouvu podnájemce.
Dále bych se rád vyjádřil k rozsahu poskytovaných služeb. Výše je uvedeno, že rozsah služeb určuje nájemce. Ve smlouvě by měl být uveden rozsah služeb a ten pak lze měnit jen dohodou smluvních stran. Rovněž není jasné, zda jsou tyto platby (i část podnájemného týkající se služeb) hrazeny paušálně, nebo se jedná o zálohy na služby. Doporučuji případně částku podnájemného a částku hrazenou na služby podrobně rozepsat a rozdělit a uvést, zda se jedná o paušální platbu či nikoliv. Dále bych rád uvedl, že poskytovatelem služeb (ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb.) spojených s užíváním bytu je pronajímtel. Příjemcem těchto služeb je nájemce, nikoliv podnájemce. Pak je vhodné tomuto přizpůsobit smluvní ujednání o rozsahu služeb a jejich úhradě podnájemci. Rovněž upravit pravidla pro vyúčtování atd.
Domnívám se, že otázky důkazního břemen jsou otázkou veřejného práva, konkrétně nějakých procesních předpisů (např. občanského soudního řízení). Účastníkům podle mého názoru nepřísluší tato pravidla stanovovat odchylně dohodou.
Závěrem bych rád uvedl, že toto posouzení je učiněno v obecné rovině. Nelze vyloučit, že v konkrétní situaci by soud rozhodl o neplatnosti některého z ujednání jinak (např. z důvodu ochrany slabší strany, dobrých mravů, zneužití práva aj).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba na orné půdě - jaké povolení je potřeba pro stavbu nad 25m2
- Stavba na pozemku k individuální rekareaci - jaké stavební povolení je potřeba pro stavbu nad 25m2
- Stavební povolení na stavbu do 25 m2 na pozemku orná půda
- Stavební povolení na stavbu do 25 m2 na pozemku pro individuální rekreaci
- Vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu
- Stavba rekreačního objektu bez přivolení a s přivolením stavebního úřadu
- Vybudování, stavba jímky - je nutné stavební povolení?
- Vybudování, stavba jímky - je nutné povolení od stavebníh úřadu?
- Druhy pozemků dle katastrálního zákona
2015 jsme koupili pozemek v katastru zapsaný jako orná půda, v územním plánu obce zahrnutý jako pozemek k individuální rekreaci. Na pozemku chceme vybudovat zahradu a stavbu pro rekreaci. Rozumíme správně, že zde lze postavit stavbu dle § 79/2 bez stavebního povolení či jakéhokoliv ohlášení stavby, tzn. stavbu do 25 m2, 5x5m, výška 5m, 2m od hranice pozemku? Pokud bychom chtěli postavit stavbu větších rozměrů (např. 29m2, případně více než jednopodlažní), musíme žádat o stavební povolení a zároveň o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu? Jaká je šance, že stavební povolení bude uděleno? Lze na takovém pozemku vybudovat jímku a je k tomu vyžadováno stavební povolení? Je možné vybudovat zahradu na orné půdě či je nutné ji nechat v katastru převést na typ pozemku zahrada?
Děkuji, Marta
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Stavba rekreačního objektu bez přivolení a s přivolením stavebního úřadu:
Dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona se nevyžaduje žádné přivolení stavebního úřadu v případě stavby, která splňuje všechny tyto požadavky:
- jedná se o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy,
- jedná se o stavbu do 5 m výšky,
- jedná se o stavbu s jedním nadzemním podlažím,
- jedná se o stavbu podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- jedná se o stavbu na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- jedná se o stavbu, která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- stavba je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
V dotazu uvádíte, že máte v úmyslu umístit na pozemku „stavbu pro rekreaci“, předpokládám tedy, že máte na mysli nějaký typ chaty. Je-li tomu tak, nebude možné § 79/2 písm. o) stavebního zákona použít, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na:
- stavbu na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci (jde tedy o stavbu na pozemku, kde se již nachází rodinný dům či rekreační objekt),
- stavbu, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci (jde tedy zároveň o stavbu doplňkového charakteru, např. psí boudu, kůlnu, altán, terasu apod.).
K výstavbě rekreačního objektu (chaty) na Vašem pozemku tedy určitý typ přivolení stavebního úřadu zapotřebí bude.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu (s umístěním stavby) v případě stavby:
- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepené,
- jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- jestliže neslouží k ustájení nebo chovu zvířat,
- jestliže neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- jestliže se nejedná o jaderná zařízení.
Pro vybudování stavby, která splňuje všechna shora uvedená kritéria postačí vydání územního souhlasu (s umístěním stavby), vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu ani vydání stavebního povolení není již zapotřebí.
S ohledem na skutečnost, že Vámi zamýšlená rekreační stavba bude (jak předpokládám) obsahovat obytné či pobytové místnosti a hygienické zařízení i vytápění, nebude ani shora uvedený typ stavby na Váš stavební záměr aplikovatelný.
Dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (v rámci územního řízení) a vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (v rámci stavebního řízení) v případě stavby:
- pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci
- do 150 m2 celkové zastavěné plochy,
- s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m,
- nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.
Tato varianta se ve Vašem případě jeví jako nejvhodnější. Řízení o vydání územního souhlasu a řízení o vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu je dle § 96a stavebního zákona možné sloučit, tzn. že stavební úřad vydá tzv. společný souhlas.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr s ním konzultovat. Jednotlivé stavební úřady přistupují k ustanovením stavebního zákona odlišně, nelze proto vyloučit, že Vám bude navrženo i jiné řešení Vašeho stavebního záměru.
2/ Vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu:
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Na tomto místě připomínám, že:
- ornou půdou je zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem, zemědělské plodiny a která není travním porostem,
- zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu figurují v územních a stavebních řízeních jako tzv. dotčené orgány, tzn. že jejich kladné vyjádření je v rámci územních a stavebních řízení nezbytné pro vydání příslušného rozhodnutí.
Co se týče odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, platí dle § 9/1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, že:
- k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu;
- záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze podle stavebního zákona povolit bez tohoto souhlasu;
- při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.
V zásadě tedy platí, že pro výstavbu je skutečně zapotřebí odejmout příslušný pozemek ze zemědělského půdního fondu.
Výjimku ze shora uvedeného představuje § 9/2 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že souhlasu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda v zastavěném území obce pro:
- stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
- stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.
Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou (§ 9/4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu).
V tomto ohledu jsou tedy rozhodující parametry Vámi zamýšleného rekreačního objektu, včetně jeho umístění.
Po vyjasnění parametrů Vašeho rekreačního objektu (a po konzultaci se stavebním úřadem) Vám doporučuji navštívit místně příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je dle § 13/1 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu obecní úřad obce s rozšířenou působností) a případné odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu zde konzultovat.
3/ Šance na získání přivolení stavebního úřadu:
Budou-li z Vaší strany splněny veškeré podmínky pro vydání příslušného souhlasu stavebního úřadu (které se samozřejmě odvíjí od parametrů Vámi zamýšleného rekreačního objektu), je šance na vydání příslušného souhlasu samozřejmě velmi vysoká.
4/ Vybudování jímky:
Dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. b) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (v rámci územního řízení) a vydání souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu (v rámci stavebního řízení) v případě podzemní stavby:
- do 300 m2 celkové zastavěné plochy,
- do hloubky do 3 m,
- pokud se nejedná o vodní dílo nebo stavbu podle § 16/2 písm. d) stavebního zákona.
Dle § 55/3 vodního zákona se za vodní díla mimo jiné nepovažují bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí.
Ustanovení § 16/2 písm. d) stavebního zákona se pak na jímku rovněž nevztahuje, neboť se týká staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny.
Bude-li pro realizaci Vašeho stavebního záměru zapotřebí jakýkoli typ přivolení stavebního úřadu (což spíše předpokládám), bude možné schválit tímto způsobem vybudování jímky jako příslušenství rekreačního objektu.
Na tomto místě pouze připomínám, že vybudování jímky je jednou z variant zajištění vsakování/odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, jak je to zakotveno v § 20/5 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
5/ Zřízení zahrady na druhu pozemku „orná půda“:
Druh pozemku (jak je zapsán v katastru nemovitostí) by měl odpovídat jeho skutečnému využívání (přestože praxe bývá často odlišná).
Pro změnu druhu Vašeho pozemku je zapotřebí, aby stavební úřad přivolil ke změně druhu jeho využití.
Dle § 80/1 stavebního zákona je v rozhodnutí o změně využití území stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů. Jedná-li se o změnu druhu využití pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, postačí vydání územního souhlasu (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Výjimku z tohoto pravidla představuje § 80/3 písm. c) stavebního zákona, dle něhož rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas) nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace
- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace
Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto:
Stavba: č. ev. 1200, 1201.
Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže)
Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)?
Předem děkuji za odpověď, Vilém
ODPOVĚĎ:
Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.
_
OBČAN-DLUHY
- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace
- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace
- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit.
Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí.
Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení?
- Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?
V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace.
Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek.
Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto.
Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci).
Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby.
Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř.
Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku.
Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí.
Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří.
Tzn. souhlasy obstarat nejde.
Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat.
Dotaz:
1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku?
2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit?
V příloze posílám usnesení stavebního úřadu.
Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku:
Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení).
I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení.
I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí).
Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí).
Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení.
Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).
2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku:
Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby.
Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat".
Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou.
S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky.
Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu).
Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou.
Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně.
Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí.
Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu.
Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce.
V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář
- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář?
- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?
Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost.
Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.)
Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
- Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce?
- Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr?
- Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?
15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti?
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “
Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla.
Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce.
Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zhotovitel nedodržel smlouvu o dílo - jak postupovat?
- Zhotovitel použil jiný materiál než je v objednávce - jak postupovat?
- Vícepráce neodsouhlasené objednatelem díla a jejich zaplacení, úhrada
- Zaplacení víceprací neodsouhlasených, neobjednaných objednatelem díla
- Nevyřízená reklamace díla z důvodu neuhrazené faktury zhotovitele
- Může zhotovitel díla odmítnou reklamaci kvůli nezaplacení faktury za zhotovené dílo?
Jedná o spor mezi objednavatelem a zhotovitelem hrubé stavby RD. Já jako investor jsme na popud stavebního dozoru zjistil že zhototovitel nedodržel projektovou dokumentaci a dodával na stavbu materiály které nejsou ve SOD, fakturuje větší množství než bylo dodáno a fakturuje i nedodaný materiál. Dále fakturuje vícepráce které byly provedeny ale které jsme si neodsouhlasili. Vícepráce jsem ochoten uhradit ale částka která mi je fakturována je asi 3x vyšší než je cena běžná. Vše jsem ihned po odstoupení od smlouvy několikrát písemně reklamoval a i přesto žádá zhotovitel proplacení poslední faktury a hrozí sankcemi, pokutami a trestním oznámením na mou osobu. Jsem ochoten se s ním dohodnout na vyrovnání ale on si trvá na svém a fakturu chce proplatit, s tím nemohu ale souhlasit.
Prosím o radu a doporučení mého případu právníkovi který by měl o můj případ zájem a zastupoval mě.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Je dobře, že jste vše písemně reklamoval a i pokud jde o neproplacenou fakturu, doporučuji opět doporučenou poštou zhotoviteli sdělit, z jakého důvodu mu fakturu neuhradíte a navrhnout vyrovnání. Je možné, že spor skončí u soudu a pak je třeba mít všechny důkazy v písemné podobě. Dá se také očekávat, že takový spor bude dosti zdlouhavý a pravděpodobně dojde i ke znaleckému zkoumání předmětné nemovitosti.
Pokud jde o doporučení na právníka, můžete se obrátit na advokáta. Seznam advokátů najdete na stránkách www.cak.cz, kde pod odkazem seznam advokátů a koncipientů můžete vyhledat advokáta, který má sídlo v místě, které Vám bude vyhovovat a podle zaměření vyberete takového, který bude dané problematice rozumět (tedy nejlépe z oblasti práva občanského a stavebního).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Vyklizení pozemku a odstranění stavby na pozemku města - může to majetkoprávní odbor města přikázat?
- Vyklizení pozemku a odstranění stavby na pozemku obce - může to majetkoprávní odbor obce přikázat?
- Může majetkoprávní odbor města přikázat odstranění stavby z pozemku města v nájmu, pronájmu?
- Může majetkoprávní odbor obce přikázat odstranění stavby z pozemku obce v nájmu, pronájmu?
Po vypovězení nájemní smlouvy na pozemek statutárnímu městu pod dodatečně povolenou stavbou jsem dostala od majetkoprávního odboru dopis, ve kterém mi sdělují, že do 1.5. 2016 musí být pozemky vyklizeny, zejména musí být odstraněny stavby a oplocení. Domnívám se, že toto nařízení není v kompetenci majetkoprávního odboru, protože odstranění stavby podléhá do kompetence stavebního úřadu a ten nemůže nařídit odstranění staveb když je v souladu se stavebním zákonem dodatečně legalizoval. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, majetkoprávní odbor není oprávněný k nařízení odstranění stavby dle stavebního zákona. O případném odstranění stavby dle stavebního zákona může rozhodnout pouze příslušný stavební úřad, a to za podmínek stanovených v ust. § 128 a násl. stavebního zákona.
Nicméně dopis, který Vám došel, není nařízením odstranění stavby, ale pouze výzvou k tomuto vzhledem k tomu, že došlo k výpovědi nájemní smlouvy.
Jelikož ve Vašem dotazu neuvádíte podrobnější informace o tom, jakým způsobem byla stavba legalizována, o jakou stavbu se jedná, kdy byla postavena a z jakého důvodu došlo k výpovědi nájemní smlouvy, lze na tuto situaci pohlížet pouze v obecné rovině.
Dle ust. § 2220 odst. 1 občanského zákoníku nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.
Dle ust. § 2220 odst. 2 občanského zákoníku provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.
Dle ust. § 2225 odst. 2 občanského zákoníku při odevzdání věci (při skončení nájmu) si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.
Pokud tedy byla stavba provedena bez předchozího souhlasu pronajímatele (města), jste povinna jako nájemník při skončení nájmu na vlastní náklady uvést předmět nájmu (pozemek) do původního stavu (samozřejmě s přihlédnutím k běžnému opotřebení). Pokud byste tak neučinila, může se město domáhat splnění této povinnosti soudní cestou. Od výše uvedených ustanovení občanského zákoníku se ovšem strany mohou ve smlouvě odchýlit a dohodnout si jiná práva a povinnosti. Tedy i záleží na obsahu uzavřené nájemní smlouvy.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Žaloba o úhradu dluhu po zemřelém proti neznámému dědici, neznámým dědicům
- Žaloba o úhradu dluhu po zesnulém proti neznámému dědici, neznámým dědicům
- Dědic zemřel - uplatnění dluhu v dědickém řízení (žaloba proti neznámému dědici)
- Judikatura nejvyššího soudu - žaloba proti neznámému dědici (20Cdo 970/2007)
Prosím o informaci, proč nemohu žalovat neznámé dědice, jak uvádíte. Vycházel jsem z judikatury, např.
http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/20-cdo-970-2007/
Mám totiž obavu podat žalobu na zemřelého, když z mých předchozích jednání vůči soudu je nepochybné, že o jeho úmrtí vím.
Děkuji. Radek
ODPOVĚĎ:
Ano, v případě, že bude soudu z úřední povinnosti známo, že víte o úmrtí dotyčného, nezbývá Vám, než se vydat Vámi původně navrženou cestou. Doporučovala bych v žalobě uvést odkaz na tuto judikaturu, abyste se vyhnul dlouholetému sporu. Judikatura Nejvyššího soudu není v ČR závazná, takže teoreticky se může stát, že nižší soudy budou mít jiný názor.
_
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Dluh na nájemné u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v insolvenci a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh na nájemné u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
- Dluh za nájem u nájemce v osobním oddlužení a žaloba na vyklizení nemovitosti (dluh za nájem přihlášen do insolvence)
Při řešení mého problému s plynovým kotlem, jsem narazila na další a ještě závažnější věc a to na údajnou žalobu na vystěhování z bytu (asi za dlužné nájemné) a že nemám údajně platnou nájemní smlouvu. Bohužel nemám nic písemného v ruce, takže nevím, zda a kdy byla žaloba podána. Prosím o radu, zda žaloba na vystěhování z bytu může být vůči mě uplatněna, když dluh vůči mě pronajímatel uplatnil v insolvenčním řízení a já ho řádně splácím (viz. příloha) splátkovým kalendářem.
Ještě před podáním návrhu na insolvenci jsem měla snahu se spronajímatelem dohodnout na splátkovém kalendáři mého dluhu. Tento pokus jsem provedla písemně dne 14.6. 2014 na adresu pronajímatele ale do dnešního dne jsem na tento návrh nedostala žádnou odpověď. Na místo toho jsem se nyní dozvěděla, že v bytě bydlím bez platné nájemní smlouvy a byla na mě podána žaloba na vystěhování z bytu.
Paní referentka na bytové správě na mě tlačí, že když dluh vyplatím v plné výši, tj. dlužné nájemné + příslušenství, nájemní smlouvu mi snad obnoví a stáhne přihlášku v insolvenčním řízení. Na tento návrh nemohu přistoupit, neboť se domnívám, že bych porušila mé povinnosti v insolvenčním řízení. Na celý tento problém, jsem přišla při žádosti o opravu kotle.
Mé dotazy tedy zní:
1) může po mě chtít pronajímatel úhradu veškerého dluhu?
2) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána před insolvenčním řízením?
3) může pronajímatel vůči mě uplatnit žalobu na vystěhování, pokud byla žaloba podána po insl. řízení?
Domnívala jsem se, že podáním návrhu na insolvenční řízení a přihláškou pohledávky pronajímatele, jsem chráněná insolvenčním zákonem. Bohužel nevím časový sled těchto událostí, v ruce nic písemného nemám, na DS mi paní jenom z dálky ukázala nějaké obálky, které jsem si prý nevyzvedla (je to možné …).
V současné době nevím, na čem jsem a jak se dále zachovat. Děkuji. Michaela
ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné blíže přezkoumat, zda skutečně došlo k platnému ukončení nájemní smlouvy (pro což není dostatek relevantních informací). V tomto směru byste mohla správu požádat o opětovné doručení předmětných písemností, nebo si je u nich vyzvednout.
Pokud ano a vy nyní užíváte cizí byt bez řádné nájemní smlouvy, jste povinna jej vyklidit a žaloba na vyklizení bytu bude pravděpodobně úspěšná.
Na uvedeném nic nemění, zda pronajímatel přihlásil své pohledávky na nájemném či nikoliv. V insolvenčním řízení se řeší právě tyto peněžité dluhy, zatímco v rámci žaloby na vyklizení bytu jde o to, abyste bez právního důvodu již nadále neužívala cizí byt. Insolvenční řízní tak nemá vliv na žalobu na vyklizení bytu a chrání Vás pouze proti vymáhání peněžitých pohledávek, jenž měly být přohlášeny do insolvenčního řízení.
Co se týká požadavku okamžitého doplacení dlužných pohledávek, tak v tomto směru bych navázal na kolegu, který odpovídal přede mnou. Tento požadavek rozhodně nesplňte, neboť byste se tím mohla dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Fond pracovní doby a proplácení státních svátků - informace
- Proplacení státního svátku u fondu pracovní doby - informace
Pracuji ve firmě v nepřetržitém provozu dlouhý krátký týden 12h. směny tím vznikne za rok ve fondu pracovní doby cca +4 dny.
Před rokem 2013 nám byly propláceny jako přesčas. Nyní jsou v rozpisu směn jako tzv. volné dny a jistě náhodou vždy v den státního svátku to
Znamená že jsme v den státního svátku zadarmo doma. (suma sumárum - 4 dny svátku - 4 dny přesčasu) Je takové počínání
zaměstnavatele v souladu se zákonem. Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Pokud pracujete v nepřetržitém provozu, pak zaměstnavatel plánuje dopředu směny bez ohledu na soboty, neděle a také svátky.
Pokud dobře chápu Vámi popsaný případ, tak dané 4 dny jsou prací přesčas. Za práci přesčas však v prvé řadě náleží zaměstnanci příplatek, pouze s jeho souhlasem je možné mu za práci přesčas poskytnout náhradní volno (§ 114 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Pokud máte na svátek naplánovanou směnu, pak Vám za práci ve svátek náleží mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Po dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci připadne náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Namísto poskytnutí náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného výdělku.
Pokud Vám na daný den směna naplánovaná nebyla, pak byste v tento den stejně nepracoval, máte volno a nenáleží Vám žádná kompenzace za tento den (§ 115 ZP).
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zasílání emailových bulletinů v minulosti - je nutný souhlas adresátů v současnosti?
2005 jsme si vytvořili databázi českých a zahraničních e-mailových adres, na které pravidelně zasíláme news bulletin (leták). K většině mailových adres nemáme souhlas k použití. Lze prosím databázi e-mailů nějak zlegalizovat, abychom nebyli postiženi za to, že zasíláme spam? Např. že na všechny adresy zašleme dotaz, zda chtějí pravidelně odebírat newsbulletin s možností odhlášení a tím bychom získali jejich souhlas? Popřípadě je jiná možnost?
Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě by bylo možné kvalifikovat databázi e-mailových kontaktů jako zpracování osobních údajů (ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů).
V tomto ohledu připomínám, že ke každému zpracování osobních údajů je v zásadě zapotřebí registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů a Váš případ zde konzultovat. Vzhledem k tomu, že databázi e-mailových kontaktů jste již vytvořil, můžete svůj dotaz na Úřad pro ochranu osobních údajů koncipovat hypoteticky (tzn. jaké by byly podmínky pro založení a vedení databáze e-mailových kontaktů).
Neboť zpracování osobních údajů je v zásadě možné pouze se souhlasem subjektu údajů (zde se souhlasem uživatelů e-mailových adres), bude skutečně zapotřebí, abyste každého jednotlivého uživatele e-mailové adresy oslovil s dotazem na jeho ne/souhlas se zpracováním jeho osobních údajů (v podobě e-mailové adresy). Každého uživatele e-mailové adresy musíte dále poučit o jeho právech dle § 12 a § 21 zákona o ochraně osobních údajů. Zejména je nutné uživatele e-mailových adres informovat:
- o tom, kdo bude osobní údaje zpracovávat, jakým způsobem, za jakým účelem a na jak dlouho,
- o tom, komu budou osobní údaje případně poskytnuty (je-li tu nějaká třetí osoba, které hodláte e-mailové adresy zpřístupnit),
- o tom, že poskytnutí osobních údajů je zcela dobrovolné,
- o jeho právu požádat správce údajů (tedy Vás) kdykoli o informaci o zpracování jeho osobních údajů,
- o jeho právu požádat správce údajů o vysvětlení, pokud uživatel e-mailové adresy zjistí nebo se bude domnívat, že správce údajů provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování,
- o jeho právu požadovat, aby správce údajů odstranil vzniklý stav, pokud uživatel e-mailové adresy zjistí nebo se bude domnívat, že správce údajů provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, především se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.
Názor Úřadu pro ochranu osobních údajů bude pro Váš případ určující. Pouze na okraj dodávám, že registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů (tzn. registraci ke zpracování osobních údajů) lze snadno provést online, a to bezplatně.
Ve Vašem případě je podstatný rovněž obsah rozesílaného news-bulletinu, tzn. zda se jedná o rozesílání reklamy či nikoli.
V tomto ohledu upozorňuji na § 7 zákona o některých službách informační společnosti, dle něhož platí, že:
- obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených tímto zákonem,
- podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas,
- nehledě na předchozí odrážku, pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby podle požadavků ochrany osobních údajů, může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl,
- zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud:
a/ tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,
b/ skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo
c/ je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
Orgánem příslušným k dozoru v oblasti zasílání obchodních sdělení elektronickou poštou je opět Úřad pro ochranu osobních údajů (jak vyplývá z § 10/1 písm. a) zákona o některých službách informační společnosti).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 480/2004 Sb. , o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Dupání od horních sousedů v družstevním bytě - jak se bránit?
- Kročejový hluk od horních sousedů v družstevním bytě - jak se bránit?
- Zvýšený kročejový hluk v družstevním bytě u sousedů nad námi - jak se bránit?
- Hluk v družstevním bytě způsobený kročejovým hlukem - jak se bránit?
Po výměně nájemníků v horním bytě, se během let zvýšila hlučnost z horního bytu, zvláště kročejový hluk (dupání). Snaha o řešení se sousedem je zatím neúspěšná.
Jak tuto situaci řešit, když já jsem vlastník bytu a soused nahoře družstevník (nájemník).
S kým řešit problémy pokud není se sousedem (nájemníkem) řeč: s majitelem (družstvem) nebo SVJ?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji řešit věc s vlastníkem předmětného bytu, tedy s bytovým družstvem. Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vámi obývaném bytovém domě je zřízeno SVJ, přičemž některé byty dosud vlastní bytové družstvo (které tudíž vystupuje v roli „běžného“ vlastníka bytové jednotky).
V tomto ohledu upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník bytové jednotky oprávněn svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části;
- § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (což se vztahuje samozřejmě i na povinnost vlastníka bytu – bytového družstva zajistit dodržování těchto základních pravidel ze strany nájemce bytu) ;
- § 1012 občanského zákoníku, dle něhož se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník se musí zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku (analogicky lze samozřejmě vztáhnout i na sousedství bytové).
Ve vztahu nájemce předmětného bytu (družstevníka) a pronajímatele (bytového družstva) se sluší poukázat alespoň na § 2256/2 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.
Nebude-li dohoda s bytovým družstvem možná, resp. nepovede-li tato dohoda k Vámi očekávanému výsledku, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na SVJ, jako správce bytového domu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že kročejový hluk by mohl být změřen místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Donucení k darování majetku před smrtí - zneplatnění darování, darovací smlouvy
- Donucení k darování nemovitosti před smrtí - jak zneplatnit darování?
- Donucení k darování bytu před smrtí - zneplatnění darování
- Donucení k darování rodinného domu před smrtí - jak zneplatnit darování?
- Jak zneplatnit vynucené darování nemovitosti před smrtí - informace
- Jak zneplatnit vynucené darování bytu, rodinného domu před smrtí - informace
po smrti otce 11/2015 zjišťujeme, že jeho byt, v hodnotě nejméně 1 milionu, byl v 10/2014 přepsán na o 25 let mladší manželku. Máma podezření, že k tomu byl donucen a sice z tohoto důvodu: v 04/2013 měl otec těžkou nehodu (údajně šlo o pád na 2 schody), ale zranění bylo tak závažné, že mohlo naznačovat fyzické napadení. Hospotalizace v nemocnici včetně 3 dnů na JIPu trvala přibližně 1,5 týdne. Po této době byl propuštěn na reverz do domácího léčení, které trvalo zhruba 1 rok. Tento úraz se stal údajně po návštěvě švagra v přítomnosti otcovy manželky. A v tom vidíme možnou souvislost. Otec sám se k tomu nikdy nechtěl vyjádřit. Toto manželství bylo bezdětné a tento dotaz vznášejí 2 vlastní dcery zemřelého. Pokud byl otec opravdu donucen k převodu bytu bylo by možné zpochybnit tento převod a tím získat nárok na nám odpovídající podíl dědictví? Jestli ano máme s tím čekat na
dědické řízení, nebo jednat hned, případně kam se obrátit. Lékařskou dokumentaci ohledně jeho zranění můžeme doložit.
Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Pokud máte lékařské zprávy, které prokazují, že Váš otec byl v říjnu roku 2014 duševně nezpůsobilý činit právní úkony, pak můžete podat žalobu u soudu na neplatnost právního jednání – převodu bytu na manželku. Dědické řízení by se přerušilo do té doby, než by soud rozhodl o tom, zda bylo jednání platné či neplatné. V případě, že soud uzná, že jednání bylo neplatné, bude celý byt zařazen do dědického řízení (v případě, že ho měli s manželkou ve společném jmění manželů, pak bude zařazena do dědictví zpravidla pouze polovina bytu). Pokud soud vysloví, že jednání bylo platné, pak tento byt nebude předmětem dědického řízení. Notář v dědickém řízení však může provést započtení na dědický podíl manželky (tj. že tato z dědictví obdrží méně nebo již nic neobdrží), i když to zůstavitel nepřikázal, byli-li nepominutelní dědicové (tj. děti zůstavitele) neodůvodněně znevýhodněni (§ 1664 o. z.).
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zpětné zvýšení výživného těsně před dovršením zletilosti dítěte, potomka - informace
- Zpětné zvýšení výživného těsně před dovršením dospělosti dítěte, potomka - informace
Můj manžel platí výživné na jedno dítě, syna středoškoláka. Syn nastoupil na střední školu před třemi lety. Jeho matka v té době nežádala o zvýšení výživného a teď, těsně před dovršením jeho 18. roku žádá o zvýšení z 2 na 3 tisíce Kč a zpětné doplacení za tři roky. Tím tak zadluží naši rodinu téměř 40 tisíci, aniž by se manžel někdy provinil tím, že by výživné řádně neplatil. V současné době žijeme v zahraničí, máme 2 leté dítě a očekáváme narození druhého dítěte. Mě zde nevznikl nárok na mateřskou, takže vše závisí pouze na příjmu manžela. Ten činí v přepočtu na Kč cca 40 tisíc Kč. Ovšem náklady na život jsou zde daleko vyšší, až několikanásobné, než kdybychom žili v ČR. Můj dotaz zní, zda může soud rozhodnout o zadlužení rodiny s malými dětmi závislé na jediném příjmu a ohrozit tak její existenci. Zvláště v případě, kdy dluh po 18. roku dítěte připadá dle zákona matce a ne přímo synovi. Matka je samoživitelka je zaměstnaná, má ještě jedno dítě na které dostává též výživné. Bydlí ve vlastním bytě zděděném po rodičích. My vlastní bydlení nemáme. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Výživné na nezletilé i zletilé dítě nebo změnu jeho výše je skutečně možné požadovat až tři roky zpětně. Soud bude při rozhodování v dané věci posuzovat jak oprávněné zájmy a potřeby dítěte, tak celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Měl by samozřejmě vzít v úvahu i to, že Váš manžel má další vyživovací povinnosti vůči Vám a vůči vašim dětem. Můžete soud samozřejmě upozornit i na reálnou výši Vašich nákladů spojených se životem v zahraničí. To, zda žádosti synovy matky soud vyhoví, bude tedy záležet na posouzení celé řady individuálních faktorů.
Pokud soud rozhodne žádosti synovy matky vyhovět a výživné zvýší i zpětně, můžete soud s poukazem na to, že nejste schopni výživné splatit jednorázově, požádat o stanovení splátkového kalendáře. V případě nesouhlasu s rozhodnutím soudu se samozřejmě v zákonné lhůtě může Váš manžel i odvolat, ale odvolání v tomto případě nemá odkladný účinek, což znamená, že i v případě odvolání bude muset Váš manžel vyšší výživné začít hradit.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Instalace střešního okna na sousedním domě a narušení soukromí - jak se bránit?
- Podepsání projektu sousedy - jak se bránit pokud dodatečně soused s projektem nesouhlasí?
- Odvolání souhlasu souseda se stavbou - lze to?
- Zrušení souhlasu souseda se stavbou - lze to?
Naši sousedé tento rok započali stavbu a rozšířili stávající rodinný dům půdní vestavbou směrující do zadní části domu s půdorysem do L. Ke schválení stavby nám předložili část plánu velmi drobného rozměru a žádali nás o podpis. Soused nedávno umístil střešní okna na svou zadní sedlovou střechu domu, který je zároveň na společné hranici pozemků. Za celou dobu nás ale o souhlas s umístěním těchto oken nepožádal ani se o tom nezmínil. Z těchto střešních oken je vidět přímo do všech našich místností zadní části našeho domu a také na velkou část našeho pozemku. Velmi nám to narušuje naše soukromí. Místní stavební úřad jim tyto okna ale povolil. Bylo tedy jednáno protizákonně? Zdůvodňují to tím, že je rozdíl okno umístěné ve zdi na hranici pozemků a okno ve střeše v těsné blízkosti této hranice. Zákon snad neupravuje takovéto umístění střešních oken, které zároveň vytvářejí požárně nebezpečný prostor na našem pozemku a ohrožující náš dům?
Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území hovoří v této souvislosti vždy toliko o oknech v protilehlých stěnách domů. Konkrétně dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností (v takovém případě se následující odrážka nepoužije) ;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že pro rekonstrukci byl Vašemu sousedovi vydán souhlas s ohlášením stavby (tedy jakási zjednodušená varianta stavebního povolení). Pro vydání souhlasu s ohlášením stavby je mimo jiné zapotřebí, aby žadatel doložil souhlasy všech svých sousedů, což se Vašemu sousedovi (jak v dotazu uvádíte) podařilo.
Pokud jste svým podpisem sousedovi odsouhlasila stavební rekonstrukci, jejíž součástí byla i instalace střešních oken, bude tím Vaše obrana dosti ztížena.
Dle § 106/2 stavebního zákona lze přezkoumat souhlas s ohlášením stavby v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Pokud je tedy ve Vašem případě zmíněná lhůta dosud zachována, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem na zahájení přezkumného řízení ve věci souhlasu s ohlášením stavby v případě stavební rekonstrukce Vašeho souseda. V návrhu na zahájení přezkumného řízení můžete namítat, že dle Vašeho názoru se musí příslušné odstavce § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území aplikovat rovněž na střešní okna, dále můžete namítat, že Vámi podepisovaný nákres byl natolik nezřetelný, že jste si zakreslených střešních oken nevšimla, zmínit lze samozřejmě i zvýšení požárního nebezpečí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že proti souhlasu s ohlášením stavby se lze bránit rovněž prostřednictvím žaloby proti jinému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. soudního řádu správního.
Bylo-li naopak v případě Vašeho souseda vydáno stavební povolení, bude možné se bránit prostřednictvím odvolání, pokud však již neuplynula odvolací lhůta.
K tématu obrany proti souhlasu s ohlášením stavby Vás lze odkázatna tento článek:
http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-a-stavebni-rizeni/rada/obrana-proti-uzemnimu-souhlasu-a-ohlaseni
Proti narušování Vašeho soukromí z důvodu stavební činnosti na sousedově domě je možné vést obranu rovněž prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že:
- je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby;
- zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl;
- dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Rozhodnete-li se podat proti svému sousedovi žalobu, doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Překladatel si nechal peníze a neudělal překlad - jak postupovat?
- Soudní překladatel si nechal originál textu a peníze, nic ale nepřeložil - jak postupovat?
Zaslala jsem dokumenty ve Francouzském jazyce oficiálnímu (soudnímu) překladateli na překlad do čj. Dokumenty měly velkou důležitost, jelikož je to potvrzení z Francouzských zdravotních pojišťoven, že jsem tam byla 6 let pojištěná, pokud dokumenty nedodám na VZP, budu muset doplácet zhruba 60 tisíc. Překladatel si vyžádal (telefonicky) vložení peněz do obálky se zaslanými dokumenty (800Kč). Vzhledem k tomu, že jsem s ním již spolupracovala, neviděla jsem v tom problém. Vše mu doporučeně poslala - mám podací lístek.
Překlady mi však neposlal a nekomunikuje se mnou.
Nejde mi o těch 800Kč, jde mi o důležitost těch dokumentů, bez kterých se v ČR nemůžu pojistit u zdravotní pojišťovny (pokud nechci zbytečně doplácet léta strávená v zahraničí) -v současné době jsem tedy nepojištěná.
Získat tyto dokumenty z Francouzských pojišťoven mi trvalo 4 měsíce, je tedy nemyslitelné, abych si o ně žádala znovu a po tu dobu nebyla pojištěná. Jak se tedy mohu obrátit proti překladateli-uspíšit ho nebo v případě ztráty dokumentů jaké proti němu můžu udělat kroky? Děkuji,
ODPOVĚĎ:
Přestože ve Vašem případě nebyla podepsána žádná smlouva v listinné podobě, došlo samozřejmě k uzavření smlouvy (a to tzv. nepojmenované smlouvy dle §
1746/2 občanského zákoníku, která se svou podstatou blíží smlouvě o dílo).
Pokud Vám nebyl dodán objednaný překlad ani vráceny Vámi poskytnuté dokumenty, lze uzavřít, že tlumočník se nachází v prodlení se splněním své smluvní povinnosti.
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) Vám v tomto ohledu neposkytuje žádný zvláštní institut, kterým byste mohla tlumočníka o vyhotovení překladu či vrácení dokumentů urgovat, Z tohoto důvodu proto veďte veškeré urgence běžnými komunikačními prostředky (vždy však tak, aby byly tyto urgence v budoucnu prokazatelné, tzn. ideálně písemně, kdy si jeden stejnopis vždy ponecháte, vyloučen není samozřejmě ani e-mailový či telefonický kontakt).
Ve svých urgencích můžete rovněž uvést, že od uzavřené smlouvy odstupujete (z důvodu prodlení tlumočníka s vyhotovením překladu) a požadujete jak vrácení předaných dokumentů, tak vrácení Vámi uhrazené částky.
Došlo-li na straně tlumočníka skutečně ke ztrátě předmětných dokumentů, vzniká mu samozřejmě odpovědnost za takto způsobenou škodu. Konkrétně dle § 2944 občanského zákoníku platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Odpovědnost za ztrátu věci (zde dokumentů) je tzv. objektivní, tzn. že za škodu způsobenou ztrátou věci se odpovídá bez ohledu na zavinění (není tedy rozhodné zda ke ztrátě došlo úmyslně či z nedbalosti nebo zde nebylo zavinění vůbec).
Vznikne-li Vám v důsledku ztráty dokumentů škoda v podobě povinnosti doplatit zdravotní pojištění za dobu, kterou jste ztrávila v cizině (ve smyslu § 8/4 zákona o veřejném zdravotním pojištění), bude za tuto škodu odpovídat tlumočník. Dle § 2952 občanského zákoníku totiž platí, že záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
Pokud by tlumočník nebyl ochoten Vám dokumenty vrátit, nezbylo by Vám, než se obrátit s žalobou na soud (v tomto případě by se jednalo o tzv.
reivindikační žalobu, tedy žalobu na vydání/vrácení věci). Dle § 1040/1 občanského zákoníku platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
Je samozřejmě žádoucí, abyste měla k dispozici alespoň kopie předmětných dokumentů, které by Vám velmi pomohly při popisu dokumentů, jejichž vydání se budete v žalobě domáhat. Dle § 1041/1 občanského zákoníku totiž musí ten, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, popsat tuto věc takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.
Rozhodnete-li se po tlumočníkovi vymáhat náhradu škody či vrácení předaných dokumentů, doporučuji Vám v každém případě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod nájmu státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod nájmu státního bytu dědečka na vnuka, vnučku
- Převod nájmu státního bytu prarodiče na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z dědečka na vnuka, vnučku
- Převod nájemní smlouvy státního bytu z prarodiče na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z babičky na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z dědečka na vnuka, vnučku
- Převod dekretu u státního bytu z prarodiče na vnuka, vnučku
Jsem od roku 1998 vedena trvalým pobytem v bytě své babičky. Jedná se o státní byt. Jedná se o garsoniéru v centru města. Máte prosím zkušenost s tím jestli dekret na byt po její smrti bude přepsán na mne? A budu moci statní byt dále užívat? Několik lidí mi říkalo, že dekret na byt se z babičky na vnučku již nedá převést.
Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Podle § 2279 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
Z uvedeného vyplývá, že pokud s babičkou žijete ve společné domáctnosti (tzn. skutečně spolu žijete, hospodaříte atd.), pak na Vás nájem přejde bez souhlasu pronajímatele přímo ze zákona. Novou nájemní smlouvu ani dodatek není nutné uzavírat. Trvalý pobyt je pouze evidenční adresa a pokud tam skutečně nebydlíte, tak na věc nemá žádný vliv, že jste v tom bytě hlášena k trvalému pobytu.
Pokud budou splněny výše uvedené podmínky a nájem na Vás přejde, stane se tak nejdéle na dobu 2 let. Poté nájem zanikne a budete muset jednat o nové nájemní smlouvě.
Výše uvedené platí pouze v případě, že babička je jediným nájemcem bytu.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Bolestné za pokousání psem - kolik Kč?
- Odškodné za pokousání psem - kolik Kč?
- Odškodné za ztížení společenského uplětnění, pokousání psem - kolik Kč?
- Ztráta na výdělku z důvodu pokousání psem a léčby - náhrada škody, kolik Kč?
11/2015 mě napadli psi. Vyběhli majiteli skrz otevřená vrata ze dvorku před domem a okamžitě se vyřítili na mě a následně se mi jeden z nich zakousl do levé a následně i pravé nohy. Na obou nohách mi vytrhl kus kůže i s masem. Po hodinovém šití mám v nohách zavedených několik drénů a velké množství stehů a pohmožděnin. Byla jsem 3 dny hospitalizována a cca měsíc budu doma na neschopence.
Majitel psů se k vzniklé situaci hlásí a chce se mnou mimosoudně vyrovnat, poradíte mi prosím jakou částku "bolestné" mohu po majiteli žádat?
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Náhrada škody se v takové situaci člení na několik položek. Předně se jedná o náhradu majetku, tedy kupříkladu za roztržený oděv. Dále jsou to náklady účelně vynaložené s léčením zranění, pokud jste platila nějaké poplatky, léky. Dále se jedná o náhradu na ztrátě na výdělku. Pokud jste šla na nemocenskou, máte právo na rozdíl mezi průměrnou mzdou a nemocenskou. Bolestné se před rokem 2014 vypočítávalo podle vyhlášky, kterou však zrušil nový občanský zákoník. Nyní se postupuje podle metodického návodu Nejvyššího soudu. Bolestné, tedy finanční "ohodnocení" Vaší bolesti Vám sepíše Váš ošetřující lékař. Náklady s jeho pořízením opět můžete nárokovat po majiteli psů. Dále můžete požadovat odškodnění za ztížení společenského uplatnění a to v případě, že byste měla trvalé následky. Kupříkladu psychické problémy k vůli napadení nebo trvalé následky s pokousanou nohou. Ono "bolestné", které jste myslela Vy, je patrně nemajetková újma. Na konkrétní vyčíslení neexistují žádné tabulky ani měřítka. Záleží na konkrétním případě. Napadli Vás psi na veřejnosti, přihlížel tomu někdo? Můžete pociťovat vyšší míru ponížení. Byli zabezpečení? Píšete, že vrata byli otevřené, tím hůře pro majitele. Kdy Vám někdo přiběhl na pomoc? Záleží na míře intenzity zásahu, který Vám způsobil újmu, kterou pociťujete.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Prodejce zájezdu do zahraničí neinformoval o nutnosti platnosti pasu na 6 měsíců po zájezdu - lze reklamovat zájezd?
- Prodejce zájezdu v podmínkách neinformoval o nutnosti platnosti pasu na 6 měsíců po zájezdu - lze reklamovat zájezd?
- Prodejce zájezdu do zahraničí neinformoval o pasových a vízových povinnostech - reklamace zájezdu?
Na základě elektronické komunikace jsem distančně uzavřela smlouvu o zájezdu do Řecka dne 29.6.2015. Ke uzavření smlouvy potřebovali jenom čísla cestovních pasu kvůli hranicím s Makedonií. Ve zaslaných všeobecných podmínkách se jednalo jenom o tom, že zákazník je povinen mít u sebe platný cestovní doklad. Po zaplacení zájezdu jsem dostala na e-mail pokyny k zájezdu, kde jsem zjistila, že kromě platného CESTOVNÍHO PASU (musí být platný ještě 6 měsíců po návratu a cestovní pas musí mít minimálně 1 stranu prázdnou). S tohoto důvodu jsme si nesmohli odcestovat do Řecka rodinou, protože manžel a syn neměli platnost cestovních pasu ještě 6 měsíců po návratu. Jelikož zájezd byl zakoupen na last minute nebyl čas na vyřízení nových pasu. Chtěla jsem zeptat, co bych mohla v tomto případě provést, když už podepsala smlouvu, ve které napsáno špatně čitelným písmem, o tom, že svým podpisem potvrzuji, že před uzavřením smlouvy o zájezdu mi byli pořadatelem sděleny údaje o pasových a vízových požadavcích, což ve skutečnosti nebylo pravdou. Má smysl obrátit na soud žalobou? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dle § 2524 občanského zákoníku je pořadatel povinen sdělit zákazníkovi vhodným způsobem ještě před uzavřením smlouvy údaje o pasových a vízových požadavcích, lhůtách pro jejich vyřízení a sdělit mu také, jaké zdravotní doklady jsou pro cestu a pobyt požadovány.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste od smlouvy o zájezdu odstoupila (dle § 2533 občanského zákoníku) a zda po Vás z tohoto důvodu pořadatel požadoval zaplacení odstupného (dle § 2536/1 občanského zákoníku) či jak jinak byla (po finanční stránce) nastalá situace vyřešena.
Před podáním žaloby je nezbytné v první řadě zvážit, zda unesete tzv. důkazní břemeno. V zásadě totiž platí, že žalobce (zde Vy) je povinen veškerá svá žalobní tvrzení rovněž řádně prokázat (např. předložením listiny, svědeckou výpovědí apod.). Ve Vašem případě byste tedy musela prokázat, že před podpisem smlouvy o zájezdu jste nebyla pořadatelem seznámena s pasovými a vízovými podmínkami zájezdu, což může být obtížné (obecně je totiž dosti nesnadné prokazovat negativní skutečnost, tj. prokazovat, že se něco nestalo). Pořadatel zájezdu (jako žalovaný) by naopak v případném soudním sporu mohl pouze předložit uzavřenou smlouvu o zájezdu, v níž jste vlastním podpisem potvrdila, že Vám byly předmětné informace poskytnuty.
Před zahájením soudního sporu je (po zvážení reálné šance prokázat vlastní žalobní tvrzení) dále vhodné přihlédnout také k finanční částce, která by měla být předmětem sporu. Každé soudní řízení s sebou nese určité náklady (jak na straně žalobce a žalovaného, tak případně i na straně soudu), které v zásadě hradí ta strana, která v soudním sporu prohraje. Doporučuji Vám tedy rovněž zvážit, zda se Vám výše žalované částky "vyplatí" při zohlednění nákladů protistrany (zejména nákladů za advokátní zastoupení žalovaného), které byste musela v případě Vaší prohry) hradit.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud si nejste jistá, jak byste prokázala, že Vám předmětné informace nebyly pořadatelem zájezdu poskytnuty (a jak byste tedy věrohodně vyvrátila pravdivost Vámi podepsané smlouvy), soudní spor nezahajujte. Máte-li zájem konzultovat své žalobní šance se zohledněním smlouvy o zájezdu a dalších souvisejících dokumentů, můžete kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že s pomocí advokáta se můžete pokusit i o smírné vyřešení sporu, tzn. pokusit se s pořadatelem zájezdu dohodnout na mimosoudním vyrovnání (např. na vrácení alespoň části Vámi uhrazené ceny zájezdu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odmítá rozdělení na bytové jednotky - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spoluvlastník domu odmítá rozdělení na bytové jednotky - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spolumajitel domu odmítá rozdělení na byty - jak ho donutit aby souhlasil?
- Spoluvlastník domu odmítá rozdělení na byty - jak ho donutit aby souhlasil?
- Rozdělení domu na byty, spolumajitel nesouhlasí - jak postupovat?
Jsme čtyři spoluvlastníci bytového domu kde jsou čtyři byty a každý vlastníme ideální ¼. Tři zde bydlíme a jeden byt pronajímá. Nemáme založené žádné družstvo, ani společenství. Podle 89/2012 my 3. co v domě bydlíme chceme rozdělit dům na jednotky vlastníků, ale 4. spolumajitel nám řekl - že nikdy takovou smlouvu nepodepíše. Lze ho nějak k tomuto dotlačit? Argumentuje, že podle uvedeného zákona musí být určen správce a to ho omezuje v jeho právech. My 3. také správce nechceme, uděláme dodatek smlouvy kde uvedeme, že smlouva se správcem nebude vytvořena a že všechny akce, výdaje, atd. - bude řešeno na společných schůzkách, tak jako doposud. Každý z majitelů se stará o některé povinnosti pro celý barák (revize, vodu, společnou elektriku, atd.) - tak nám to vyhovuje a chceme v tomto pokračovat. Spráce by vlastně byl pouze pro kontakt s úřady – ani to však čtvrtému spolumajiteli nestačí.
Otázky zní: Lze tuhle uvedenou blokaci 4. majitele nějak prorazit? Můžeme udělat takový dodatek o správci, jak uvádíme v úvodu? Děkujeme.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Proražení blokace čtvrtého spoluvlastníka:
Občanský zákoník v souvislosti s rozhodováním spoluvlastníků o naložení se společnou věcí (zde bytovým domem) rozlišuje v zásadě 3 stupně:
a/ O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci nadpoloviční většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku).
b/ K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129/1 občanského zákoníku).
c/ K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků (§ 1132 občanského zákoníku).
S ohledem na značnou závažnost rozhodnutí o vymezení bytových jednotek (v jehož důsledku dojde k přeměně podílového spoluvlastnictví nemovité věci na bytové spoluvlastnictví založené vlastnictvím bytových jednotek a spoluvlastnictvím společných prostor) se domnívám, že na Váš případ se vztahuje varianta ad c/ výše, tzn. že k přijetí předmětného rozhodnutí je zapotřebí souhlas všech spoluvlastníků bytového domu.
Pro všechny tři shora uvedené případy rozhodování spoluvlastníků pamatuje občanský zákoník i na situace, kdy nebude možné dosáhnout zákonem požadované většiny hlasů. Nutné je aplikovat § 1139 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení; soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá;
- způsobem uvedeným v předchozí odrážce soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny (ve Vašem případě se tedy kterýkoli ze tří spoluvlastníků, popř. všichni tři spoluvlastníci mohou domáhat rozhodnutí soudu, které by nahradilo projev vůle nesouhlasícího čtvrtého spoluvlastníka, a to ve smyslu § 161/3 Občanského soudního řádu).
Nebude-li tedy ve Vašem případě možné získat souhlas čtvrtého spoluvlastníka, nezbude, než na něj podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na nahrazení projevu jeho vůle rozhodnutím soudu. Pro přípravu této žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
2/ Správa bytového domu:
Jelikož máte v úmyslu vymezit v bytovém domě bytové jednotky, dojde k transformaci podílového spoluvlastnictví nemovité věci na bytové spoluvlastnictví. Bytové spoluvlastnictví je dle § 1158/1 občanského zákoníku spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím bytových jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.
Ve Vašem případě je vznik bytového spoluvlastnictví možný ve formě prohlášení vlastníka bytového domu. Konkrétně dle § 1164/1 občanského zákoníku platí, že zápisem do veřejného seznamu (zde katastru nemovitostí) bytová jednotka vznikne, pokud vlastník (zde spoluvlastníci) prohlášením rozdělí své právo k domu a pozemku na vlastnické právo k bytovým jednotkám. Prosté uzavření dodatku smlouvy (které zmiňujete ve svém dotazu) proto nepostačuje. Prohlášení o rozdělení bytového domu na bytové jednotky musí obsahovat minimální náležitosti dle § 1166 občanského zákoníku.
Po úspěšném vymezení bytových jednotek ve Vašem domě se budou na všechny současné spoluvlastníky vztahovat mimo jiné práva a povinnosti vlastníků bytových jednotek, jak jsou zakotvena v § 1175 a násl. občanského zákoníku.
Správa bytového domu a pozemku zahrnuje dle § 1189/1 občanského zákoníku vše, co nenáleží vlastníku bytové jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.
Pokud nevzniklo společenství vlastníků jednotek (které ve Vašem případě skutečně vzniknout nemusí), je osobou odpovědnou za správu domu správce (§ 1190 občanského zákoníku).
Správa bytového domu bez vzniku společenství vlastníků jednotek je občanským zákoníkem zakotvena v jeho § 1191 a násl. Konkrétně pak pro tento případ platí, že:
- nevzniklo-li společenství vlastníků jednotek, použijí se na správu bytového domu pravidla určená v prohlášení vlastníka (role prohlášení vlastníka domu při vymezování bytových jednotek je tedy důležitá) a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění (myšleno shromáždění vlastníků bytových jednotek v rámci společenství vlastníků jednotek) ; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce;
- má-li některý vlastník bytové jednotky na společných částech podíl větší než poloviční, stává se správcem (tuto situaci však s ohledem na znění Vašeho dotazu nepředpokládám) ;
- není-li většinového vlastníka jednotky dle předchozí odrážky, zvolí vlastníci bytových jednotek správce většinou hlasů;
- na návrh některého vlastníka bytové jednotky soud správce odvolá a jmenuje nového správce, pokud je pro to důležitý důvod;
- správce může samostatně činit, co je nutné k zachování spravovaného majetku; pokud je určeno něco jiného, nepřihlíží se k tomu; to neplatí pro rozhodování o záležitostech, které podle § 1208 občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění.
Jelikož občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nezakazuje, aby bylo správců bytového domu (v němž nebylo založeno společenství vlastníků jednotek) více, můžete ve Vašem případě stanovit správců několik, přičemž každý z nich bude mít na starost některý aspekt správy bytového domu. Osoby těchto správců a vymezení jejich působnosti však musí být uvedeny již v prohlášení vlastníka domu (při vymezování bytových jednotek), jak vyplývá z § 1166/2 občanského zákoníku.
Závěrem své odpovědi dodávám, že podrobnosti ke správě bytového domu naleznete v prováděcím právním předpise, kterým je nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Ukončení pracovního poměru u důchodce a odstupné - informace
- Výpověď důchodce z práce a nárok na odstupné - informace
- Nárok důchodce na odstupné při výpovědi z práce, zaměstnání
- Právo důchodce na odstupné při výpovědi z práce, zaměstnání
- Dohoda o ukončení pracovního poměru důchodce a odstupné - má nárok nebo ne?
Mamka od 7/2015 pobírá důchod a přitom ji stále pokračuje pracovní poměr na dobu neurčitou dodnes (22.01.2016). Nyní jí chce zaměstnavatel ukončit PP výpovědí a uzavřít Dohodu. Zajímá mě, jestli výpovědí ze strany zaměstnavatele vzniká nárok na 3-měsíční odstupné i v případě, že je již v důchodu? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Pokud s důvodem výpovědi ze strany zaměstnavatele či takto uzavřenou dohodou zákoník práce spojuje nárok na odstupné, pak na odstupné má zaměstnankyně nárok bez ohledu na to, zda pobírá starobní důchod.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti a dědický podíl - informace
Mám 3 plnoleté děti, dceři chci darovat dům smlouvou darovací pro případ smrti, dům je pronajímán; dvěma synům chci v závěti odkázat minimálně povinný díl. Bude se dům počítat do dědického podílu? Jsou i synové účastníci řízení v případě vkladu do KN. Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
V zákoně není jasně specifikováno, zda se do pozůstalosti bude řadit i majetek, který je darován pro případ smrti konkrétní osobě. Domnívám se, že tento majetek se do pozůstalosti řadit bude, neboť by jinak docházelo k obcházení zákona v tom smyslu, že by nebyli chráněni nepominutelní dědicové zůstavitele. Myslím si tedy, že by obě děti měly dostat povinný díl, vypočtený z celkové hodnoty majetku (tedy i z toho, který bude darován pro případ smrti).
Účastníky řízení o vkladu do katastru nemovitostí by měly být pouze osoby, které jsou účastníky darovací smlouvy.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nástup na nemocenskou po mateřské dovolené (rizikové těhotenství a potrat) - nárok na dovolenou
- Nárok na dovolenou u nemocenské (rizikové těhotenství, potrat) u zaměstnankyně po mateřské dovolené
Zaměstnankyně 30.6.2015 skončila rodičovskou dovolenou, dne 1.7. - 22.7. nastoupila na dovolenou (jednalo se o starou dovolenou, která se krátila, jelikož si ji zaměstnankyně zapomněla vybrat v období mezi mateřskou a rodičovskou a vybrala si ji tedy až v tomto termínu po rodičovské). Vzhledem k tomu, že už byla opět těhotná (rizikové těhotenství), nastoupila na nemocenskou od 23.7. do 20.11. (o miminko přišla a byla tedy nucena se opět vrátit do zaměstnání).
21.11.2015 nastoupila zpět na HPP, který trvá doposud a bude nadále pokračovat. Vznikl jí 2015 nárok na dovolenou a případně kolik dní? Je tu kombinace tolika událostí, že si nejsme jistí postupem výpočtu a prosila bych vás tímto o pomoc. Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Dle § 348 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Za výkon práce se považuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené,
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. “
Dle § 216 platí: „Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. “
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnankyně byla u Vás v pracovním poměru celý kalendářní rok a odpracovala pro přisouzení nároku na dovolenou následující:
1.1. – 21.7. – rodičovská dovolená – pro nároky na dovolenou se nepovažuje za výkon práce
1. -22.7. – čerpání řádné dovolené - pro nároky na dovolenou se považuje za výkon práce
23.7. – 20.11. – pracovní neschopnost - pro nároky na dovolenou se nepovažuje za výkon práce
21.11. – 31.12. – výkon práce - pro nároky na dovolenou se považuje za výkon práce
Z výše uvedeného tedy předpokládám, že zaměstnankyně za daný kalendářní rok neodpracovala 60 dní, proto jí náleží pouze dovolená za odpracované dny dle § 214 ZP, tj. 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 dní odpracovaných v tomto roce.
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Povinnost otce sdělit matce místo pobytu dítěte o prázdninách, prodlouženém víkendu
- Musí otec říci matce místo pobytu dítěte o prázdninách, víkendu pokud o to matka požádá?
- Dítě svěřené matce a pobyt u otce - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě v péči matky a pobyt u otce - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě svěřené otci a pobyt u matky - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
- Dítě v péči otce a pobyt u matky - povinnost sdělit matce místo pobytu dítěte při styku otce s dítětem
Dítě je v péči matky. Je otec povinen sdělit matce místo pobytu, kde bude trávit prázdniny nebo prodloužený víkend s dítětem. Děkuji, Marika
ODPOVĚĎ:
Navzdory skutečnosti, že dítě je svěřeno do péče jednomu z rodičů, stále mají oba rodiče stejná práva a povinnosti k dítěti a mají se navzájem informovat o všech podstatných záležitostech týkajících se dítěte. Otec by měl matce sdělit, kde dítě bude, neznamená to však, že mu matka může zakázat s dítětem tam být, protože v době, kdy má otec dítě určeno ke styku, rozhoduje on, co bude s dítětem dělat. Samozřejmě v případě, že otec bude s dítětem podnikat něco, co jej ohrožuje a nebo dítěti škodí, jde o situaci, kdy by bylo možno uvažovat o změně pravidel styku, případně o jeho omezení.
_
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nepodepsal dodatek k pracovní smlouvě - je dodatek platný?
- Dodatek k pracovní smlouvě nepodepsaný zaměstnavatelem - je dodatek platný?
Ve firmě došlo tento rok ke zvýšení hodinových sazeb prostřednictvím dodatků k pracovní smlouvě. Potřebovala bych vědět, kde přesně v zákoně bych našla, že tento dodatek musí být podepsán i zaměstnavatelem. Děkuji, Lura
ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být písemná (§ 34 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pracovní smlouvu podepisuje zaměstnanec a zaměstnavatel. Dodatek k pracovní smlouvě znamená změnu pracovní smlouvy. Vyžaduje-li zákon pro určité jednání, tj. pro uzavření pracovní smlouvy určitou formu, tj. písemnou, pak i změna této smlouvy musí být povedena písemně.
Z výše uvedeného plyne, že dodatek k pracovní smlouvě, tj. změnu pracovní smlouvy, musí podepsat obě strany původní smlouvy, tj. zaměstnanec i zaměstnavatel.
_
FINANCE-DANĚ
- Převod cenných papírů na manželku, manžela a oznamovací povinnost finančnímu úřadu, FÚ
- Zdanění převodu cenných papírů mezi manžely
- Zdanění převodu cenných papírů v rodině
- Prodej cenných papírů manželi a zdanění, odvod daně - informace
Společně s manželkou jsme v průběhu našeho manželství, po vzájemné dohodě a za společné finanční prostředky nakoupili cenné papíry. Každý z nás si založil na svoje jméno majetkový účet u obchodníka s cennými papíry (společnost BrokerJet), přičemž část akcií byla uložena na jednom a část na druhém z účtů.
Lze tyto cenné papíry považovat za součást našeho SJM?
Před několika týdny jsem realizoval v rámci BrokerJet bezúplatný interní převod všech cenných papírů z mého majetkového účtu na majetkový účet manželky. Jediným důvodem pro nás v bylo zjednodušení nakládání se společnými akciemi.
Má pro nás z manželkou převod cenných papírů nějaké bezprostřední daňové dopady? Existuje v této souvislosti oznamovací či jiná povinnost?
Má takto realizovaný převod cenných papírů dopad na danění případného zisku z prodeje předmětných akcií? Neztrácí tyto cenné papíry momentem převodu svou dosavadní historii? Nedochází převodem k "vynulování" periody tzv. časového testu, který má (pro cenné papíry pořízené po 1.1.2014) délku 3 roky? Převáděné akcie jsme s manželkou nabyli před déle než třemi lety, takže jejich případný prodej by měl být již od daně ze zisku osvobozen. Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Cenné papíry pak, pakliže je jeden z manželů nenabyl výše uvedeným způsobem, jsou součástí SJM.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přídavky, podpora, dávky po poškození mozku s invaliditou
Po dlouhé nemoci (encefalitida - zánět mozku) nejsem schopen pracovat, dostal jsem 1. stupeň invalidity. Za to se nedá žít, co mám dělat? Následky nemoci byly způsobeny špatnou počáteční diagnozou, centrální nervový systém je trvale poškozen. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Jestliže výše Vašeho invalidního důchodu nestačí k pokrytí Vašich životních potřeb, můžete si zkusit zažádat o sociální dávky. Jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si požádat o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy všech osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Další možností je požádat si o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je však kromě příjmů zapotřebí doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Úřad práce tedy bude zajímat například to, zda vlastníte nějaký (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním účtu, stavební spoření nebo životní pojištění apod. Nelze tedy předjímat, zda by Vám nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi vznikl.
Potřebujete-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, můžete si zkusit požádat o příspěvek na péči. Více informací o tomto příspěvku najdete na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek O všechny uvedené dávky si můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaručená mzda a mzdové skupiny
Do kolikáté skupiny prací zaručené mzdy patří práce směnárníka ve směnárně? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená pozice není přímo uvedena v právních předpisech pro účely určení výše zaručené mzdy. Pro dané posouzení je důležitá pracovní náplň zaměstnance, nikoliv pouze název pozice či druh práce uvedený v pracovní smlouvě.
Výčet příkladných činností pro účely určení výše zaručené mzdy obsahuje příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění.
Pokud bychom vaši pracovní náplň hodnotili jako „Pokladní manipulace s peněžní hotovostí“, pak by Vaše práce náležela do 3. skupiny prací pro určení zaručené mzdy.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Majetek neprojednaný v dědictví, dědickém řízení - je nutné vždy znovuotevřít dědické řízení?
- Majetek zesnulého v držení členů rodiny a neprojednaný v dědickém řízení - jak vynutit vydání majetku zbytku rodiny?
Stroj koupen 5/2008 mojí mami (doklad máme), cca 90tis a byl ihned umístěn do dílny dědy.
V 7/2009 moje mami zemřela, vypořádání dědictví notářským zápisem 01.02.2010. Bohužel se zapomnělo na tento stroj.
Děda udělal převod majetku na vnuka Dušana v 5/2010. 13.4. 2013 děda zemřel.
V 04/2015 obdržel tatí doporučený dopis od Dušana, zamezující mu volný přístup na pozemky a do nemovitostí (tedy i ke stroji)
Chci dosáhnout vrácení stroje a odvozu z dílny u Dušana do naší dílny doma. Lze přikázat Dušanovi, aby daný stroj „vrátil“ na naši adresu nebo navrácení si musíme obstarat sami? Bude třeba obnovit dědické řízení? Jaké lhůty jsou v našem případě zásadní, abychom nepřišli o vlastnické právo ke stroji?
ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví ohledně daného stroje. Na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší matky, Vám dají příslušný formulář, který zde můžete vyplnit a na podatelně rovnou odevzdat. Jako přílohu návrhu na zahájení řízení je vhodné přidat kopii dokladu o koupi stroje. Po projednání nově objeveného majetku (stroje), který nebyl v původním dědickém řízení projednán, může dědic tohoto stroje se svým dědictvím volně nakládat. Ten, kdo má majetek, který nevlastní, k dispozici, má povinnost jej vlastníkovi vydat. Pokud toto neučiní, je možno proti němu podat žalobu.
Návrh na zahájení řízení o nově objeveném majetku můžete podat kdykoliv, nejsou žádné zákonem stanovené lhůty. Můžete se pouze obávat vydržecí lhůty. Movitou věc držitel věci vydrží za 3 roky, ale pouze tehdy, má-li z „přesvědčivého důvodu“ za to, že mu náleží vlastnické právo, které vykonává (tedy držitel nezískal držený objekt násilím, lstivě nebo výprosou a má z objektivně dobrého důvodu za to, že je skutečným vlastníkem věci).
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření 5letého dítěte do trvalé péče otce - může to soud odsouhlasit?
- Svěření malého dítěte do trvalé péče otce - může to soud odsouhlasit?
Bydlím v Praze s partnerem 9 let (2006-2015) v jeho bytě, máme 2 děti 5 let a 0,5 roku. V 2015 se nemůžeme na ničem domluvit, nerozumíme si, jsem z Moravy. Párkrát mi vyhrožoval, ze si vezme staršího syna a ať si vezmu malého. Pokud by jsme nebyli spolu chci jít s dětmi k mamince na Moravu, kde máme zatím jeden pokoj. Chci aby se s dětmi stýkal, bral si je, ale chtěla bych je ve své péči. Může docílit toho že děti rozdělí a že mu přidělí jen staršího syna?
Jsem normální slušná máma, starým se o děti od mala. Nevím, kdy případně žádat o svěření děti, a zda musím na rozchod nutí čekat s nimi v Praze, kde máme trvalý pobyt nebo bych se s nimi mohla stěhovat dřív. Kdy je možno měnit trvalý pobyt?
Budu ráda za jakoukoliv radu, info. jsem na rodičovské, finance nejsou velké a bohužel v Praze nikoho nemám. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Nejlepší by bylo se na péči o děti s partnerem dohodnout tak, aby to bylo hlavně pro děti co nejméně traumatizující. Pokud dohoda nebude možná – Váš partner bude trvat na tom, že chce pečovat o staršího syna a Vy budete chtít mít v péči obě děti, bude muset rozhodnout soud. Jestliže se nedohodnete, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště vašich dětí návrh na svěření dětí do Vaší péče. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD nebo právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Váš partner může postupovat obdobně – může požádat soud o svěřen staršího syna do své výhradní péče. Pak bude na soudu, aby celou záležitost posoudil a rozhodl. Považuji však za spíše nepravděpodobné, že by sourozence rozdělil.
Do doby rozhodnutí soudu máte vůči dětem oba stejná práva. Můžete tedy s dětmi odcestovat na Moravu, ale stejně tak může s dětmi – nebo jen se starším synem – kdykoliv odcestovat Váš partner. Bylo by dobré předejít tahanicím o děti, proto opět doporučuji zkusit se s partnerem dohodnout. Na změně trvalého pobytu nezáleží, jde pouze o evidenční údaj, podstatné je, abyste oba měli dostatečnou možnost se s dětmi stýkat. Rozhodně nedoporučuji odjezd do zahraničí (s výjimkou krátkodobé dovolené), soud by to mohl vyhodnotit jako mezinárodní únos dětí.
Na Moravu tedy s dětmi odjet můžete, musíte ale počítat s tím, že Váš partner může za Vámi a dětmi kdykoliv přijet a může chtít děti (nebo jen staršího syna) odvézt zpět. Pokud budou děti svěřeny do Vaší péče, budete mít od partnera nárok na výživné, což by mohlo Vaši finanční situaci zlepšit.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY, REKLAMACE
- Skládka na zakoupeném pozemku - možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Skládka na zakoupeném pozemku - reklamace a odstoupení od kupní smlouvy
26.5. 2015 jsem coby kupující podepsal kupní smlouvu na převod pozemku (cca 1,5 ha - louka + malý lesík), zápisem vlastnického práva do KN 23.6.2015. 10/2015 při vytyčení parcel jsem zjistil, že v lesíku na okraji koupeného pozemku se vyskytuje černá skládka v rozsahu cca 10 m2, která částečně zasahuje i do koupeného pozemku. Skládka je daleko větších rozměrů, je zakrytá porostlou travou a zeminou. Tuto skutečnost mi potvrdili sousedé žijící zde přes 25 let, potvrdili mi rozlohu cca 200 m2 a hloubku 2-3 m. Skládka pravděpodobně vznikla vývozem odpadů od okolních chat. Na skutečnost existence skládky jsem nebyl prodávajícím vůbec upozorněn.
V kupní smlouvě čl. IV (1) stojí prohlášení prodávající strany:
b/ na Předmětu převodu neváznou žádné závady, s výjimkou těch, které jsou uvedené ve veřejném seznamu, které by ve smyslu ust. § 1107 občanského zákoníku přešly s převodem vlastnického práva k Předmětu převodu na Kupující. Kupující berou na vědomí, že jiné závady, než ty, které jsou zapsané ve veřejném seznamu, na ně přejdou pouze tehdy, pokud je měli a mohli z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno anebo stanoví-li tak zákon; Prodávající žádné takové okolnosti Kupujícím nesdělili ani neuvedli;
V čl. IV (2) je ujednání
Smluvní strany se dohodly, že pokud se jakákoliv prohlášení či ujištění Prodávajícími obsažené shora v odst. 1 tohoto článku této smlouvy ukážou nebo se stanou nepravdivými, nepřesnými, neúplnými, matoucími, klamavými nebo zavádějícími, budou Kupující oprávněni vůči Prodávajícím požadovat buď slevu z kupní ceny ve výši v jaké vzniklá škoda dle prokazatelných důkazů nastala a/nebo uvedení takové skutečnosti do souladu s ujištěními a tvrzeními obsaženými v této smlouvě a/nebo budou Kupující oprávněni od této smlouvy jednostranně odstoupit.
Dále pak prohlášení mne - kupující strany v čl. IV (3) :
b/ že se řádně seznámili se stavem Předmětu převodu v čl. I. této smlouvy, že si jej před uzavřením smlouvy prohlédli a Předmět převodu v tomto stavu do svého vlastnictví kupují.
Skutečnost skládky jsem zjistil v říjnu, tuto vadu jsem sdělil Prodávající straně s návrhy řešení (likvidace skládky na náklady Prodávájící, nebo sleva z ceny kupní). Prodávající na mé návrhy nechce přistoupit, tvrdí, že rozloha skládky je 10 m2 a navrhuje náklady na likvidaci nést společně max. do 100 tis. Kč za oba.
Cítím se poškozen, reklamuji skrytou vadu na předmětu prodeje. Tvrdím, že černá skládka v lesíku byla dobře ukrytá travinami a přes bujnou květnovou vegetaci nešla ani lokalizovat, nehledě k tomu, že hranice pozemku nebyly geodeticky vykolíkovány, tudíž jsem si nemohl všimnout ani viditelné malé části skládky na hranici pozemku za lesíkem v rozsahu 10m2, která je oproti skutečné rozloze zanedbatelná.
Jaké prohlášení má vyšší váhu - to že kupující deklaruje, že nemá pozemek žádné vady, nebo to, že jsem se se stavem pozemku řádně seznámil? Mám možnost se úspěšně domoci svých práv u soudu? Pokud ano, je třeba k vyčíslení škody znaleckého posudku, nebo stačí cenové nabídky od odborných firem likvidující a sanující skládky? Předem děkuji za rychlou odpověď. Marián
ODPOVĚĎ:
V takovém případě nezbývá než vytknout prodávajícímu podstatnou vadu na předmětu koupě, která v rozporu s prohlášením prodávajícího v kupní smlouvě na nemovtié věci vázne s tím, že požadujete slevu z kupní ceny, aby mohl být pozemek uveden do řádného stavu. Výši slevy bych vymezil předběžnou kalkulací firmy, která by sanaci části pozemku prováděla, jejíž kopii bych k žádosti přiložil. To vše bych odeslal doporučeným dopisem s dodejkou prodávajícímu s lhůtou k vyjádření řekněme 14 dnů.
Pokud prodejce nebude reagovat či slevu poskytnout odmítne, tak nezbude, než slevu z kupní ceny žalovat u soudu. Tam je třeba mít především vše dobře prokázáno, tedy prokázání všech skutečností, které výše podrobně popisujete. Je otázkou, zda k takovému kroku nevyužít služeb advokáta. V případě, že se rozhodne částečně hradit, rozhodně nabídku přijměte, i když se bude jednat třeba jen o částku poloviční vzhledem ke skutečným nákladům.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Právo na vyplacení pohyblivé složky mzdy pokud je v platovém tarifu
- Nárok zaměstnance na pohyblivou složku mzdy pokud je v platovém tarifu
- Právo zaměstnance na pohyblivou složku mzdy pokud je v platovém tarifu
Platový výměr nedílnou součástí pracovní smlouvy (je to přímo uvedeno v PS v čl. Mzda, spltnost a její vyplácen) mzda je rozdělena v platovém tarifu na základní mzdu a pohyblivou složku, mám právo požadovat po zaměstnavateli obě složky mzdy pokud tedy byly sjednány sice platovým výměrem, ale jde o nedílnou součást PS a dosud nevím o tom, že bych se se zaměstnavatelem dohodla na snížení kterékoliv složky mzdy? Písemně mi nikdy nebyla udělena výtka za nesplnění pracovních povinností.
Mám právní nárok na výplatu pohyblivé složky mzdy, pokud je uvedena na Mzdovém výměru a v pracovní smlouvě je přímo uvedeno, že mzdový výměr je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Moc děkuji. Lenka
ODPOVĚĎ:
V daném případě je mzdový výměr součástí pracovní smlouvy. Pokud jsou splněny podmínky pro pohyblivou složku mzdy (většinou se její výplata váže na splnění určitých předem daných podmínek), pak na její výplatu máte nárok. Podmínky mohou být uvedeny přímo v pracovní smlouvě, resp. mzdovém výměru, nebo ten může odkazovat na vnitřní předpis zaměstnavatele. Záleží na konkrétním znění.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Vyzvedávání dětí ze školy pověřenou osobou - může rodič někoho pověřit?
- Musí ze školy vyzvedávat děti vždy rodič nebo může pověřená osoba?
- Může ze školy vyzvedávat dítě macecha, otčím nebo ne?
- Může rodič zakázat vyzvedávání dítěte ze školy maceše, otčímovi?
- Vyzvedávání dítěte macechou, otčímem - pověření a souhlas rodiče či obou rodičů?
Po rozchodu mého druha s jeho manželkou v 10/2011 si jejich děti (nyní 5 a 9 let) střídali cca ob den v péči. V 10/2013 byly děti soudem svěřeny do střídavé péče obou rodičů (ob týden) a ti v 05/2014 rozvedeni. Já jsem se svým druhém a jeho dětmi od 05/2012 ve společné domácnosti a podílím se na jejich vyýchově svým dílem. Matka nechce, abych děti vyzvedávala ze školských zařízení a vyhrožuje, že pokud se tak stane, dá podnět na "sociálku", že otec nezvládá střídavou péči. Má na to právo, určovat tyto věci v týdnu, kdy jsou děti svěřeny do péče otce? Ve kterém právním předpisů bych našla funkci družky otce dětí (co mohu a co nemohu? ).
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Právní definici pojmů druh a družka a vymezení jejich práv a povinností bohužel žádný právní předpis neobsahujete. Výčet toho, co jako družka můžete či nemůžete ve vztahu k dítěti svého druha, tedy nikde nenajdete. Základním předpokladem střídavé péče je to, aby se rodiče dětí byli schopni domluvit na zásadních věcech v oblasti výchovy a vzdělání dítěte. To ale neznamená, že má exmanželka Vašeho druha právo mluvit mu do toho, kdo bude děti vyzvedávat ze školy. Samotná skutečnost, že děti ze školky a školy vyzvedáváte Vy a nikoliv Váš druh, neznamená, že Váš druh střídavou péči nezvládá. Jsem přesvědčená, že podobného názoru bude i orgán sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD. Pokud je tedy jediným problémem to, že děti vyzvedáváte Vy, nemusíte se obávat toho, že by díky tomu druhova exmanželka dosáhla zrušení střídavé péče a získala by děti do své výhradní péče.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Řemeslník podniká bez živnostenského listu - jde o přestupek nebo trestný čin?
- Podnikání bez živnostenského listu - přestupek, trestný čin
- Živnostník nezačal dílo a nechce vrátit peníze - jak vymáhat cenu neuskutečněného díla?
6.4.2015 zaplacena záloha na kuchyň s termínem do 31.5.2015, opakovaná prodloužení, nesplněno. Výpověď smlouvy podepsána 7.8.2015, podepsán dlužní úpis na vrácení zálohy, nezaplaceno. Řemeslník nemá živnostenské oprávnění, pobírá invalidní důchod a falšoval všechny smlouvy a údaje, které se mnou podepisoval (adresa, rodné číslo) a nyní se zbavuje odpovědnosti. Dlužní úpis vymáhán přes elektronický platební rozkaz a příkaz. Nyní samozřejmě zapírání, že na dané adrese bydlí, peníze vrátit nechce. Pravou adresu jsem si již sehnal včetně data narození. Jak co nejefektivněji postupovat v tomto případě a domoci se svých práv? Má takové jednání (zejména falšování údajů) znaky trestného činu podvodu či jde o nějaký přestupek?
Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Je-li Vaším úmyslem získat zpět uhrazenou zálohu, je cesta občanskoprávního soudního řízení tou nejvhodnější. Z dotazu bohužel nevyplývá, v jaké fázi se Vámi vedené občanskoprávní soudní řízení aktuálně nachází, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat (lze Vám toliko doporučit v zahájeném řízení pokračovat).
Pokud byste si s vedením občanskoprávního soudního řízení nevěděl rady, doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Falšování podstatných identifikačních a jiných údajů v uzavřené smlouvě (popř. jiných dokumentech) by bylo možné kvalifikovat jako trestný čin podvodu v případě, kdy by řemeslník tímto postupem zamýšlel inkasovat zálohu na práce, které hodlal neprovést (tzn. pokud měl řemeslník od počátku v úmyslu objednanou práci neodvést). Dle § 209/1 trestního zákoníku se trestného činu podvodu dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tedy škodu od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč, nebo škodu vyšší). Za spáchání trestného činu podvodu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Byla-li Vám jednáním řemeslníka způsobena škoda menší než 5.000,- Kč, mohl se řemeslník dopustit přestupku proti majetku, který dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 15.000,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné při přerušeném studiu v době rizikového těhotenství - nárok na alimenty od rodiče, rodičů
- Alimenty při přerušeném studiu v době rizikového těhotenství - nárok na alimenty od rodiče, rodičů
Chtěla bych se zeptat, zda mám nárok na výživné od mého otce i po přerušení studia kvůli rizikovému těhotenství. Vdaná nejsem. Podle toho, co jsem se dočetla u Vás na webu, mám podle mě nárok dostávat výživné na sebe až do doby než dostanu rodičovský příspěvek. Děkuji, Darina
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči Vám trvá do té doby, dokud nejste schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem do zaměstnání. Jestliže jste studium přerušila, ale nemáte dostatečný příjem k tomu, abyste byla schopná se (u) živit, mohla by vyživovací povinnost Vašich rodičů vůči Vám trvat. Nejlepším řešením by bylo se na výši výživného a délce jeho plnění dohodnout. Jakmile získáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) nebo rodičovský příspěvek a výše těchto dávek bude dostatečná k tomu, abyste se mohla sama živit, vyživovací povinnost Vašich rodičů vůči Vám skončí.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Lékař není v lékařské komoře, může aplikovat homeopatii?
- Používání homeopatie lékařem s praxí který není již v lékařské komoře
- Který lékař může aplikovat homoeopatii svým pacientům - pravidla
- Kdy lékař může aplikovat homoeopatii svým pacientům - pravidla
- Poskytování zdravotní služby lékařem který už není v lékařské komoře - vadí to?
- Lékař není už v lékařské komoře - může aplikovat homeopatii?
Lékař (MUDr.) splňuje „Způsobilost k výkonu povolání lékaře“ podle § 3, z. č. 95/2004 Sb. a má více jak 30 let praxe ve zdravotnictví jako lékař. Nyní však již není členem České lékařské komory (vystoupil) a tedy
nemůže být registrován na Krajském úřadě.
Může takový lékař ve své poradně k léčení používat metodu - homeopatii? Pokud ano, podle jakého ustanovení zákona to je možné. Pokud ne, proč a podle jakého ustanovení zákona to nelze. Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz se týká problému českého zdravotnictví, na který v řadách odborné veřejnosti nepanuje jednotný názor. Na Váš dotaz proto není možné odpovědět odkazem na konkrétní ustanovení některého právního předpisu, nýbrž odpověď je nutno hledat s pomocí výkladu příslušných právních předpisů.
V první řadě je nutné vyjít z § 2/2 a 3 zákona o zdravotních službách, který definuje zdravotní služby tak, že zdravotními službami se rozumí:
a/ poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
b/ konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil,
c/ nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví,
d/ zdravotnická záchranná služba,
e/ zdravotnická dopravní služba,
f/ přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy,
g/ zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk,
h/ zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej,
i/ specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je pak nutné se podrobněji zabývat zdravotními službami dle písm. a/ výše, tedy poskytováním zdravotní péče. Zdravotní péčí se dle § 2/4 zákona o zdravotních službách rozumí:
a/ soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem:
1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu,
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,
3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
4. pomoci při reprodukci a porodu,
5. posuzování zdravotního stavu,
b/ preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky za účelem podle písm. a/.
Ze shora uvedeného by bylo možné dovodit, že za zdravotní službu lze považovat takřka jakoukoli lidskou činnost, která se určitým způsobem dotýká zdravotního stavu jiného člověka. Definice zdravotní péče (která může být dle zákona o zdravotních službách poskytována pouze zdravotnickými pracovníky) je totiž takřka všeobjímající. Za zdravotní péči (a tedy i zdravotní službu) by tedy bylo možno považovat např. i zdravotní cvičení, výživové poradenství či jakékoli jiné posouzení cizího zdravotního stavu.
Je však zjevné, že zákonodárce neměl při vymezování pojmů „zdravotní služba“ a „zdravotní péče“ v úmyslu zahrnout do těchto kategorií tak širokou škálu lidských činností. Jinak by totiž bylo nutné dojít k absurdnímu závěru, že trenérem zdravotního cvičení či výživovým poradcem může být pouze zdravotnický pracovník, což je však názor neudržitelný.
Extenzivní výklad pojmů „zdravotní služba“ a „zdravotní péče“ je proto nutné zúžit tak, aby odpovídal logice věci. K tomuto zúžení (tak, aby odpovídalo úmyslu zákonodárce a současné praxi v českém zdravotnictví) nejlépe poslouží výklad těch právních předpisů, které upravují systém vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků v České republice.
Dle § 11/3 a 4 zákona o zdravotních službách platí, že:
- zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb;
- personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám;
- požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.
Konkrétní požadavky na personální zabezpečení poskytování zdravotních služeb stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb.
Co se týče výkonu povolání lékaře, jsou konkrétní kvalifikační požadavky zakotveny v zákoně o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Na tento zákon navazují vyhláška o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů a vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství. Vzdělávací programy pro jednotlivé lékařské obory jsou v návaznosti na shora uvedené vyhlášky vydávány Ministerstvem zdravotnictví.
Ze shora uvedených právních předpisů lze dovodit, že věcným obsahem zdravotních služeb je aplikace medicíny, jako lékařské vědy a praxe, jak je vyučována na lékařských fakultách v České republice a v systému dalšího specializačního vzdělávání lékařů.
Homeopatie nemůže být považována za zdravotní službu (ve smyslu zákona o zdravotních službách a právních předpisů na něj navazujících), neboť:
- zdravotní služby mohou poskytovat jen kvalifikované osoby,
- za zdravotní služby lze tudíž považovat jen ty činnosti, k jejichž výkonu lze získat kvalifikaci v systému vzdělávání lékařů, který v České republice existuje a funguje na základě shora uvedených právních předpisů.
Jelikož homeopatické léčebné metody nejsou zahrnuty do vzdělávacího zdravotnického systému v České republice, nelze k nim získat odbornou kvalifikaci a nemůže se tudíž jednat o zdravotní službu (ve smyslu zákona o zdravotních službách). Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že homeopatické léčebné metody mohou vykonávat pouze k tomu odborně kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci, kteří však nemohou potřebnou odbornou kvalifikaci v České republice získat (je zjevné, že k tomuto nelogickému závěru úmysl zákonodárce nesměřoval).
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že homeopatické léčebné metody nejsou zdravotními službami ve smyslu zákona o zdravotních službách a k jejich aplikaci jsou tudíž oprávněni všichni (nikoli tedy pouze lékaři či jiní zdravotničtí pracovníci).
Je-li homeopatická léčba někým poskytována soustavně, na vlastní odpovědnost, vlastním jménem a za účelem zisku, musí být tato činnost vykonávána jako živnost. Ve vztahu k pacientům musí být postupováno dle § 2636 a násl. občanského zákoníku, který na tomto místě upravuje smlouvu o péči o zdraví. Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel (kterým nemusí být pouze zdravotnický pracovník, ale i jakákoli jiná osoba, např. tedy poskytovatel homeopatie) vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Tato péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
vyhláška č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb
zákon č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
vyhláška č. 185/2009 Sb. , o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů
vyhláška č. 187/2009 Sb. , o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost stavby kůlny od hranice pozemku
- Kolik metrů od hranice pozemků je možné postavit kůlnu?
- Minimální vzdálenost stavby kůlny od hranice pozmeků
- Stavba kůlny na hranici pozemků - povinnost informovat majitele vedlejšího pozemku o záměru
- Stavba kůlny na hranici pozemků - povinnost informovat spolumajitele, spoluvlastníky vedlejšího pozemku o záměru
- Kdy není nutné stavební povolení od stavebního úřadu, SÚ - podmínky
- Kdy se nevyžaduje stavební povolení od stavebního úřadu, SÚ - podmínky
mám pozemek sousedící z jedné strany s polem, které sdílí 6 spoluvlastníků. Cca 0,5 m od této hranice bych si zde chtěla postavit kůlnu do velikosti 24m2. Je nutno o této stavbě informovat spoluvlastníky pole či stavební úřad? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
K tomu, abyste pro výstavbu kůlny nepotřebovala žádné přivolení stavebního úřadu ani souhlas spoluvlastníků předmětného pole, musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s maximálně jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
- stavba musí být umístěna na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a musí souviset nebo podmiňovat bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- stavba nesmí sloužit k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nesmí se jednat o jaderné zařízení,
- nesmí se jednat o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- stavba musí být v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění stavby musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavba musí být umístěna v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.
Jsou-li všechny shora uvedené podmínky splněny současně, není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, ani souhlas sousedů (jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
S ohledem na skutečnost, že kůlnu hodláte umístit 0,5 m od hranice Vašeho pozemku a předmětného pole, nebude splněna podmínka dle jedné z odrážek, tzn. že k výstavbě kůlny bude přivolení stavebního úřadu zapotřebí. Konkrétně budete potřebovat získat územní souhlas s umístěním stavby.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona je vydání územního souhlasu s umístěním stavby zapotřebí v případě staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.
Dle znění dotazu předpokládám, že všechny zde uvedené podmínky budou v případě Vaší kůlny splněny a vydání územního souhlasu s umístěním stavby proto postačí (v tomto případě nebude vydání žádného jiného přivolení stavebního úřadu zapotřebí).
Pro vydání územního souhlasu s umístěním stavby je mimo jiné zapotřebí, abyste stavebnímu úřadu předložila souhlasná stanoviska vlastníků všech sousedních pozemků.
Pro získání informací o konkrétních požadavcích na vydání územního souhlasu s umístěním stavby Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zatajení stavu kupované věci a možnost odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy - zatajené vepřovice
- Prodávající zatajil že je dům z vepřovic - odstoupení od kupní smlouvy?
- Prodávající zatajil že je dům z kotovicc - odstoupení od kupní smlouvy?
- Vrácení domu z vepřovic (prodávající vepřovice zatajil)
- Vrácení domu z kotovic (prodávající vepřovice zatajil)
- Odstoupení od kupní smlouvy - dům z vepřovic (měl být z cihel)
- Postup zrušení kupní smlouvy - dům z vepřovic (měl být z cihel)
koupili jsme nemovitost - zápis do katastru nemovitostí 24.9.2015-v textu kupní smlouvy je následující text:
-kupující prohlašují, že se seznámili se stavem nemovitých věcí a v tomto stavu je do společného jmění manželů přijímají.
-prodávající prohlašuje, že stav nemovitý věcí odpovídá jejich stáří a jejich opotřebení je rozsahu jejich běžného užívání. Prodávající výslovně neupozorňuje na žádné vady, které by neodpovídaly staří a opotřebení nemovitosti, které vzniklo v souvislosti s běžným užíváním.
-znalecký posudek pro Komerční banku – popisuje, že obvodové zdivo je z pálených cihel.
Při rekonstrukci jsem zjistil, že větší část obvodového zdiva je z kotovic. Tento fakt původní majitelka s určitostí věděla. Při koupi nemovitost jsme nebyli s tímto seznámeni. Mohu uvedenou nemovitost vrátit. Jak mám postupovat? Děkuji.
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vyřešit otázku, zda lze skutečnost, že stavba je postavena z nepálených cihel, vůbec považovat za vadu této stavby.
V tomto ohledu je klíčové znění Vámi uzavřené kupní smlouvy a prohlášení, která o stavebně-technickém stavu učinila prodávající. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste byl výslovně ujištěn o tom, že stavba je postavena z pálených cihel, tzn. zda se některé prohlášení prodávající ukázalo být nepravdivým. Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda byl předmětný znalecký posudek součástí smlouvy či zda byl vyhotoven až později, popř. zda prodávající prohlásila, že informace uvedené ve znaleckém posudku jsou pravdivé. Zodpovězení těchto otázek je pro vyřešení Vašeho případu velmi podstatné. Níže proto toliko uvedu práva kupujícího z vad koupené věci (popíši tedy situaci, kdy by se dům ukázal být odlišným, než jak ho popsala prodávající).
V obecné rovině dle § 1914/1 občanského zákoníku platí, že kdo plní za úplatu jinému (zde prodávající), je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy, přičemž dlužník (zde opět prodávající) je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost (§ 1915 občanského zákoníku).
O vadné plnění se ze strany dlužníka jedná např. tehdy, pokud:
- poskytne předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání
(jak vyplývá z § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je rovněž důležité, zda jste stavbu koupil tzv. úhrnkem, tzn. jak stojí a leží či nikoli. Dle § 1918 občanského zákoníku totiž platí, že přenechá-li se věc jak stojí a leží, jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil.
Co se týče práv kupujícího z vad koupené věci, liší se dle toho, zda představují vady koupené věci podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.
Podstatné je (dle § 2002/1 občanského zákoníku) takové porušení smluvní povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Je tedy důležité, zda:
a/ je skutečnost, že stavba je vybudována z nepálených cihel pro Vás natolik podstatnou, že byste při její znalosti kupní smlouvu vůbec neuzavřel, a zároveň
b/ musela prodávající již při uzavírání kupní smlouvy vědět, že byste stavbu postavenou z nepálených cihel nekoupil (v tomto ohledu je tedy podstatné, co jste se od prodávající o stavbě před podpisem kupní smlouvy dozvěděl, tzn. zda Vás prodávající některým svým prohlášením oklamala či nikoli).
Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2106/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě stavby nepřichází de facto v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci (u odlišného stavebního materiálu si rovněž nelze příliš představit),
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy (tzn. že by došlo k vrácení stavby oproti vrácení kupní ceny).
Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo (ze shora vyjmenovaných) si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
Je-li vadné plnění naopak pouze nepodstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2107/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady (u odlišného stavebního materiálu si rovněž nelze příliš představit), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Ve Vašem případě je tedy nutné vyjasnit otázky:
- zda představuje skutečný stavební materiál stavby vadu této stavby (oproti uzavřené kupní smlouvě a prohlášením prodávající o této stavbě),
- pakliže se o vadu jedná, zda představuje tato vada podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.
Zjištěnou vadu koupené věci musí kupující oznámit prodávajícímu včas (a to bez zbytečného odkladu po jejím zjištění, nejdéle pak do 2 let od převzetí koupené věci), jinak ztrácí právo odstoupit od kupní smlouvy (§ 2111 a § 2112 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Automatický vznik nájemní smlouvy při dlouhodobém bydlení v bytě, domě, nemovitosti
- Automatické právo nájmu při bydlení po určitou dobu v nemovitosti
- Dlouhodobé bydlení v nemovitosti a automatické právo nájmu
- Investice do nemovitosti a automatické právo nájmu
Když u někoho bydlím v jeho rodinném domě déle než tři roky, investuji tam a hradím výdaje, vzniká mi podle nového občanského zákoníku nájem i bez písemné nájemní smlouvy? A pokud by mě někdo chtěl vykázat policií na základě výmyslů, mohu se proti tomu nějak bránit předem (např. zajít na policii a informovat je o tom, ohlásit trestný čin křivého obvinění, pomluvy apod? …).
Děkuji. Mirka
ODPOVĚĎ:
Podle § 2238 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.
Nastane-li situace, že strany neuzavřely platnou smlouvu nebo že neuzavřely smlouvu vůbec, ale nájemce byt dlouhodobě užívá v dobré víře, že nájem je po právu a strany se chovají, jakoby nájem platně vznikl a trval, chrání zákon nájemce v tom, že zakládá domněnku, že nájemní smlouva vznikla.
Z toho, co jste uvedla vyplývá, že by tomu tak mohlo být. Jednoznačný závěr však může učinit pouze soud a netroufám si předvídat, jak by rozhodl, jelikož se jedná o věc poměrně novou a dosud nevyjudikovanou.
Pokud nájemní smlouva vznikla, pak Vás policie nemůže vykázat aniž by byly splněny zákonné podmínky. Pokud však nájemní smlouva (tak jak bylo popsáno výše) nezvnikla, pak užíváte dům na základě souhlasu jeho vlastníka a ten Vás může kdykoliv požádat, abyste dům opustila.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu v době pracovní neschopnosti nájemce
- Může pronajímatel dát výpověď z nájmu bytu v pracovní neschopnosti nájemce?
- Výpověď z nájmu bytu pro opakované porušení platební kázně (neplacení nájemného)
- Výpověď z nájmu garsonky pro opakované neplacení nájmu, nájemného
Podnájemník 4 měsíce nezaplatil podnájemné. Podle smlouvy je možné ho vystěhovat. Je na neschopence i tak je možné ho vystěhovat? Mám garsonku, tu pronajímám a pán jednou zaplatí, pak 2x ne. Můžu ho vystěhovat v pracovní neschpnosti? Děkuji Ondřej
ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte usuzuji, že se jedná o nájem, nikoliv podnájem.
Pokud nájemce 4 měsíce nezaplatil nájemné, musíte nájemní smlouvu nejprve vypovědět.
Naskýtají se Vám 2 možnosti. Buď můžete nájem vypovědět podle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "OZ"). V takovém případě je výpovědní doba 3 měsíční a počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena nájemci.
Další možností je vypovědět nájem na základě § 2291 OZ. Podle tohoto ustanovení platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
Z uvedeného vyplývá, že výpověď udělená podle § 2288 odst. 1 písm. a) OZ je z formální stránky jednoduší.
Společné oběma druhům výpovědí je, že výpověď musí být písemná a musí v ní být uvedený důvod. Pronajímatel musí ve výpovědi poučit nájemce o tom, že má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla a dále, že může proti výpovědi vznést námitky.
Poté co nájem zanikne, může pronajímatel vyzvat nájemce k tomu, aby byt vyklidil. Pokud tak neučiní, musí se obrátit na soud s žalobou na vkylizení bytu. Dočasná pracovní neschopnost nájemce nemá na uvedenou situaci žádný vliv.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník odešel bez dodržení výpovědní lhůty - musí zaplatit podnájemné?
- Povinnost podnájemníka dodržet výpovědní lhůtu podnájmu
- Podnájemník nepodal výpověď podnájemní smlouvu písemně - je výpověď platná?
- Podnájemce odešel bez dodržení výpovědní lhůty - musí zaplatit podnájemné?
- Povinnost podnájemce dodržet výpovědní lhůtu podnájmu
- Podnájemce nepodal výpověď podnájemní smlouvu písemně - je výpověď platná?
V nájemní smlouvě jsou uvedeny 3 osoby jako podnájemníci a jeden z nich odejde, telefonicky to oznámí ostatním podnájemníkům. Ve smlouvě dáno že výpověď musí podat písemně, výpovědní lhůta podnájmu je 3 měsíce. Platí pro každého jednotlivce? Mohou zbylí dva podnájemníci po něm žádat náhradu za ty tři měsíced když o nájem se dělili na třetiny? Ve smlouvě je uvedeno jako nájemce a pak jsou vypsány 3 osoby které byt budou užívat. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu nejprve uvádíte, že v nájemní smlouvě jsou uvedeny 3 osoby jako nájemci. Dále pak uvádíte, že jedna osoba je nájemcem a 3 osoby mohou být pouze užívat s touto osobu, ale nájemci nejsou. Tyto teze se však vzájemně vylučují.
Pokud jsou ve smlouvě uvedeni 3 nájemci a jeden z nich takto byt opustil, nemá tato skutečnost vliv na trvání nájemní smlouvy ve vztahu k němu a má povinnost platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Pokud chce nájem ukončit, musí jej vypovědět, nebo se na tom musí dohodnout s pronajímatelem. Oznámení ostatním nájemcům není dostačující. Pokud by jeden ze spolunájemců nájem vypovědět, týká se tato výpověď pouze jeho, nikoliv ostatních spolunájemců.
Pokud za něj spolunájemci zaplatitli nájem, mají nárok na to, aby jim nahradil to, co za něj uhradili. Nicméně toto je čistě právní poměr mezi jednotlivými spolunájemci.
Pokud je však nájemce jen jeden, má jen on povinnost platit nájemné a zálohy za služby. Tzv. spolužijící osoby tuto povinnost nemají. Pokud by však za něj uhradili nájemné, mohou po něm požadovat náhradu. Rovněž toto je čistě záležitostí těchto osob. Pokud je však ve smlouvě jediný nájemce a ten nájem vypoví, pak se z bytu musí vystěhovat i tzv. spolužijící osoby.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost zaslaná na úřad bez elektronického podpisu - musí úřad na žádost reagovat v zákonné lhůtě?
- Úřad nereaguje na žádost občana zaslatnou emailem - má povinnost se žádostí zabývat?
- Má úřad povinnost se zabývat žádostí občana zaslanou emailem?
- Lhůta na odpověď na žádost občana dle správního řádu
- Správní řád - lhůta na odpověď na žádost občana
- Žádost k úřadu bez elektronického podpisu - musí ji úřad vyřídit?
Když pošlu žádost mailem, ale bez svého elektronického podpisu. Musí mi úřad i na takovouto žádost odpovědět, nebo to může ignorovat? Děkuji, Ladislav.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou "žádost" máte na mysli (tzn. dle jakého právního předpisu, resp. adresovanou jakému úřadu). Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat pouze "podáním" dle správního řádu (který je pro oblast působnosti všech správních orgánů obecným právním předpisem).
Odpověď na Váš dotaz dává § 37 správního řádu, dle něhož platí, že:
- podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu; podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno;
- z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje;
- podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí;
- fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování;
- podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem (dle zákona o elektronickém podpisu) ;
- ten, kdo činí podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání;
- podání je dále možno učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu, to však pouze za podmínky, že takové podání bude do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem;
- nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Shora uvedené lze shrnout tak, že aby se jednalo o podání dle správního řádu, musí být, je-li učiněno elektronicky, opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (se současným uvedením poskytovatele certifikačních služeb nebo připojením certifikátu).
Pokud jste vůči správnímu orgánu učinil elektronické podání prostým e-mailem (neopatřeným uznávaným elektronickým podpisem), přičemž toto podání jste ve lhůtě 5 dnů nepotvrdil či nedoplnil písemně, ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nejednalo se vůbec o podání dle správního řádu a Vaším e-mailem se proto správní úřad skutečně nemusel zabývat. Jelikož se nejednalo o podání dle správního řádu, nebyl správní úřad ani povinen pomoci Vám s odstraněním případných vad Vašeho e-mailu.
Vámi popsanou situací se zabýval rovněž Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, v jehož rámci dospěl k závěru, že:
"Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat."
Na tomto místě si dovolím stručnou citaci z odůvodnění shora zmíněného rozsudku, neboť se zde Nejvyšší správní soud s uvedeným problémem přehledně vypořádal:
"Podání lze obecně charakterizovat jako projev vůle subjektu, který ho činí, a podle správního řádu (§ 37 odst. 1) představuje obecnou formu úkonu směřujícího vůči správnímu orgánu. Ke konkrétní formě tohoto úkonu správní řád (§ 37 odst. 4) stanoví, že ho je možno učinit kromě tradičních způsobů (písemně nebo ústně do protokolu) také v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Další technické prostředky (zejména dálnopis, telefax nebo veřejná datová síť bez použití zaručeného elektronického podpisu) jsou přípustné s podmínkou, že budou do pěti dnů doplněny nebo potvrzeny způsobem uvedeným v předchozí větě.
Správní řád upravuje tři základní technické způsoby, jimiž je možné podání učinit, aby s tímto úkonem účastníka byly spojeny právní účinky, a to písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání učiněné v jiné formě, např. prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) bez použití zaručeného elektronického podpisu, tj. běžným e-mailem, jako tomu bylo v projednávaném případě, přitom není a priori vyloučeno, pokud je následně (do 5 dnů) potvrzeno jedním ze tří shora uvedených technických způsobů preferovaných správním řádem. Tato "neformální" či "nouzová" forma podání je vhodná v těch případech, kdy zejména z časových důvodů nelze učinit podání v řádné formě, neboť lhůta je zachována, bylo-li původní "neformální" podání učiněno ve stanovené lhůtě.
To znamená, že podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - nemusí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem za podmínky, že je do 5 dnů potvrzeno v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě doplněno písemně nebo ústně do protokolu.
Stěžovatelka však své podání učiněné v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu, tj. podání učiněné mimo zákonem předepsanou formu, nijak nedoplnila a na její podání se hledí jako by nebylo učiněno. Nelze proto hovořit ani o právních účincích stěžovatelkou učiněného podání a Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem přijatým městským soudem, dle kterého stěžovatelka nevyčerpala řádné opravné prostředky před správním orgánem, a podaná žaloba je tudíž nepřípustná. V návaznosti na stěžovatelkou předestřenou argumentaci přitom považuje zdejší soud za nutné poznamenat následující:
Nepostupovala-li stěžovatelka dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, pak její podání nebylo způsobilé zahájit předmětné správní řízení a nelze k němu vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Správní orgán vždy přihlíží k podáním učiněným zákonem předepsanou formou, podání učiněná jinou formou se stanou v řízení relevantní pouze za předpokladu jejich následného doplnění (do 5 dnů) některou z uvedených kvalifikovaných forem podání."
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Využití částí filmů a hudby z film v youbube blogu, kanále o filmech - autorská práva na videa a hudbu
- Autorská práva na filmy a hudbu z filmů u youtube blogu, kanálu o filmech
- Využití části filmu a autorské právo
- Bezúplatné zákonné licence u autorského práva na video, film, animaci
Chtěl bych začít dělat pořad o filmech na youtube. Chtěl bych použít pár scén z filmů. Jedna by měla cca 30 vteřin. Jako podkres použít filmovou hudbu. Doplněné o fotky herců a hereček. Bylo by to porušení autorských práv? Stačí uvést zdroj videa a hudby? Případně jde nějak legálně postupovat? Řekl bych že se na můj případ vztahuje Fair Use použití, ale nejsem si jistý. Děkuji, Vojta
ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi uvádím, že tzv. právo "fair use" český právní řád nezná. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že "fair use" je doktrínou amerického autorského práva, která umožňuje omezené užití díla, aniž by bylo požadováno svolení subjektu, kterému náležejí autorská práva k takovému dílu. Jelikož však (jak předpokládám) hodláte vytvářet svůj pořad v České republice, nemohou se na Vás právní předpisy USA vztahovat. K "fair use" více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fair_use
Problematikou nepoužitelnosti "fair use" na českém internetu (a to v kontextu webu YouTube) se zabývají např. i tyto články:
https://netfilter.cz/2015/03/13/pravni-rady-2-cast-v-cesku-zadne-fair-use-neplati/
https://netfilter.cz/2013/09/27/fair-use-v-ceske-republice/
Máte-li v úmyslu použít části filmů a filmovou hudbu legálně, je zapotřebí, abyste:
a/ získal souhlas autorů těchto děl (kteří mohou být zastupováni kolektivními správci autorských práv, jejichž seznam je dostupný zde:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
b/ postupoval v režimu volného užití cizího autorského díla či využil některé bezplatné zákonné licence (těmito možnostmi se budu dále zabývat).
V obecné rovině dle § 29/1 autorského zákona platí, že výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
1/ Volné užití:
Dle § 30 autorského zákona platí, že za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
Vzhledem k tomu, že cizí autorská díla chcete použít v pořadu, který (jak předpokládám) hodláte zpřístupnit veřejnosti, nebude se ve Vašem případě o volné užití jednat, neboť filmy a filmovou hudbu nepoužijete pro svou osobní potřebu.
2/ Bezúplatné zákonné licence:
Autorský zákon zakotvuje hned několik bezúplatných licencí, a to ve svém § 31 a násl.
Ve Vašem případě je možné uvažovat o aplikaci § 31 autorského zákona, který upravuje citaci cizího autorského díla. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- do práva autorského nezasahuje ten, kdo:
a/ užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b/ užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c/ užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
-vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
Budete-li proto svůj pořad koncipovat jako filmovou kritiku či recenzi, bylo by možné o aplikaci této bezúplatné zákonné licence uvažovat. Tuto bezúplatnou zákonnou licenci však bude, dle mého názoru, možné vztáhnout pouze k částem filmů, nikoli k filmové hudbě, z níž totiž nehodláte použít pouze krátké sekvence, nýbrž máte v úmyslu použít ji jako hudební podkres (navíc pak svůj pořad zajisté nehodláte pojmout také jako kritiku či recenzi filmové hudby).
Nebudou-li Vaším pořadem splněny podmínky citace (dle autorského zákona) či jiné bezúplatné zákonné licence (z nichž se však na Váš případ žádná další nevztahuje), a budete ve svém pořadu používat části filmů a filmovou hudbu (bez získání souhlasu jejich autorů), bude se na Vaší straně jednat o neoprávněné užití cizího díla. V takovém případě budou dotčení autoři oprávněni proti Vám postupovat dle § 40 autorského zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Zvětšení prsou - reklamace
- Augmentace prsou - reklamace
- Reklamace zvětšení prsou u zaniklé kliniky plastické chirurgie
- Reklamace augmentace prsou u zaniklé kliniky plastické chirurgie
- Reklamace zvětšení prsou u soukromé plastické chirurgické kliniky
- Reklamace augmentace prsou u soukromé plastické chirurgické kliniky
6/2014 domluvena autoaugmentace na klinice Glamour Asthetic Clinic. 12/2015 změna majitele kliniky, poté Diamond Clinic. 7.1.2015 jsem podstoupila zákrok již u Diamond Clinic. Cena 59.000 Kč. Kontrola 18.3.2015. Výsledek zákroku téměř nulový. Stěžovala jsem si operatérovi i vedení kliniky. Klinika nabídla reoperaci za 18.000 Kč, nesouhlasila jsem. Žádala jsem vrácení peněz kvůli špatnému výsledku. Od začátku špatná komunikace a zavádějící informace, díky kterým jsem se pro zákrok rozhodla. Operatér přiznal, že věděl, že nebude výsledek takový, o jakém jsme mluvili. 19.6.2015 klinika přes e-mail slíbila finanční ohodnocení. Poté se mi vracely e-maily, pošta, telefon nedostupný. Na dveřích kliniky „Pro nemoc zavřeno“. Webové stránky kliniky již neexistují, v obchodním rejstříku firma nenalezena. Doktor-operatér není v ČLK. Mám možnost se domoci peněz zpět? Je zde nějaká promlčecí lhůta?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Jelikož jste vady poskytnuté zdravotní péče již vytkla, přičemž jste zároveň vznesla požadavek na vrácení Vámi uhrazené ceny zákroku (předpokládám, že obojí jste uskutečnila písemně), promlčí se Vaše právo na vrácení ceny v běžné tříleté promlčecí lhůtě.
Není-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten Vám uhrazenou cenu vrátit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Ve Vašem případě je důležité, zda poskytovatel zdravotních služeb dosud existuje, tzn. je-li k dispozici žalovatelný subjekt.
V tomto ohledu Vám doporučuji pokusit se dle IČ poskytovatele zdravotních služeb zjistit, zda předmětná právnická osoba (předpokládám, že se jednalo o obchodní společnost zapisovanou do obchodního rejstříku) dosud existuje. Zjistíte-li tímto způsobem, že poskytovatel zdravotních služeb již zanikl, bude dále nutné ověřit, zda k zániku došlo bez právního nástupce (v takovém případě by se Vaše práva stala fakticky nevymahatelnými) či s právním nástupcem (kterého byste mohla žalovat).
_
PRÁCE-PLATY
- Diskriminace v zaměstnání - různý plat za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v práci - různý plat za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v zaměstnání - různá mzda za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Diskriminace v práci - různá mzda za stejnou práci ve stejné kvalitě
- Zaručená mzda u DPP (dohody o provedení práce)
- Zaručená mzda - dohoda o provedení práce
Občas zastupuji ve směnárně jako směnárník, provádím stejnou práci, stejné kvality jako mé kolegyně pracující na hlavní pracovní poměr a jsem hodnocena minimální mzdou a zaměstnavatel mě tvrdí, že je to takto v pořádku, a že také nemám nárok na příplatky za soboty a neděle. Bylo mi řečeno, že zaručená mzda se u DPP přímo neaplikuje, protože v zákoníku práce se to nikde nepíše, ale myslím si, že pokud vykazuji shodné množství stejné práce ve srovnatelné kvalitě, nelze přece připustit, aby jeden ze zaměstnanců měl sníženou mzdu nebo odměnu. Jednalo by se přece o porušení rovného přístupu k zaměstnancům a o mzdovou diskriminaci, která je zákoníkem práce zakázána [§ 16 zákoníku práce, § 109 odst. 4 zákoníku práce]. Současně by byl porušen princip „poskytování stejné mzdy (platu) za stejnou práci a za práci stejné hodnoty“ (§ 110 zákoníku práce). Neměla bych být na základě těchto podmínek stejně ohodnocena jako mé kolegyně, kterým podle zákoníku práce přísluší zaručená mzda? Děkuji, Iveta
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že ustanovení zákoníku práce týkající se zaručené mzdy, se na odměnu z DPP či DPČ nevztahují, neboť tak zákoník práce výslovně nestanoví. Dle § 111/1 zákoníku práce toliko platí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu; mzda, plat nebo odměna z dohody (tzn. z DPP nebo z DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Zákoník práce se však ve vztahu k zaručené mzdě zmiňuje pouze o mzdě a platu, odměna z dohod zde vyjmenována již není.
Dle § 138 zákoníku práce se výše odměny z DPP a DPČ a podmínky pro její poskytování sjednávají přímo v těchto dohodách.
Dle § 77/2 písm. h) zákoníku práce se na právní úpravu DPP a DPČ nevztahují ta ustanovení zákoníku práce, která se zabývají odměňováním (samozřejmě s výjimkou ustanovení o minimální mzdě, jak vyplývá ze shora zmiňovaného § 111/1 zákoníku práce). To však v žádném případě neznamená, že by se na právní vztah dle DPČ a DPP neaplikovala ta ustanovení zákoníku práce, která zaměstnanci zaručují rovný přístup a nediskriminaci, např. i v oblasti odměňování.
Vaše domněnka, že máte právo na rovné zacházení ze strany zaměstnavatele v oblasti odměňování (§ 16/1 zákoníku práce) a právo na stejnou odměnu za stejnou práci (§ 110/1 zákoníku práce), je zcela správná. K tomuto závěru dospěli např. i autoři těchto odborných článků:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jakou-formou-sjednat-odmenu-u-dohody-o-pracovni-cinnosti-98652.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/legislativni-a-judikatorni-zmeny-nejen-dohody-o-provedeni-prace-99312.html
Není-li Váš zaměstnavatel ochoten vyplácet Vám odměnu ve stejné výši jako činí mzda Vašich kolegyň, přestože pro něho konáte stejnou práci (tzn. práci stejného druhu a hodnoty), nezbývá Vám (není-li dohoda možná), než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností, jak zaměstnavatele donutit ke změně názoru, je kontaktování místně příslušného oblastního inspektorátu práce:
http://www.suip.cz/
Dle § 3/1 písm. a) zákona o inspekci práce kontrolují inspektoráty práce mimo jiné dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců.
Je-li Vaším zaměstnavatelem fyzická osoba, mohla se dle § 11/1 písm. a) zákona o inspekci práce dopustit přestupku na úseku rovného zacházení tím, že nezajistila rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.
Je-li Vaším zaměstnavatelem právnická osoba, mohla se dle § 24/1 písm. a) zákona o inspekci práce dopustit správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že nezajistila rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty.
Za shora uvedený přestupek i správní delikt hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 1.000.000, - Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí potencionální zájemce o práci informovat zaměstnavatele že je invalidní důchodce
- Musí invalidní důchodce informovat zaměstnavatele že je v invalidním důchodu?
- Informování zaměstnavatele o invalidním důchodu zaměstnancem - je to povinnosti?
- Povinnost zaměstnance informovat zaměstnavatele o získání invalidního důchodu
Jsem uživatelkou částečného invalidního důchodu, ČID.
Hledám práci a do všech životopisů vždy uvádím, že jsem v ID a jaké mám zdrav. potíže.
Protože mě zatím nikdo nekontaktoval, mám dojem, že je to právě kvůli tomu, že to tam píši.
Odepisuji na nabídky práce jen tehdy, pokud bezpečně vím, že práci zdravotně zvládnu, ale mám dojem, že tím, že to tam poctivě píši si spíše ubližuji. Zajímá mě, zda je povinnost do životopisu uvádět, že jsem invalidní a zda to musím oznámit na případném pohovoru.
Další otázka je, jak je to s tím když bych nastoupila do nové práce, zda je povinnost to na personálním odd. oznámit a nebo stačí jen to, že mě lékař při vstupní prohlídce práci povolil. Vím, že invalidi mají nižší daně a někdy zaměstnavatel čerpá příspěvky od státu, tak nevím jak postupovat. Děkuji, Majka
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel nemá právo Vám klást před uzavřením pracovního poměru otázky týkající se vašeho zdravotního stavu, pro zaměstnavatele je rozhodující skutečnost, zda jste po zdravotní stránce schopna vykonávat práci, kterou byste měla sjednánu jako druh práce v pracovní smlouvě. K ověření této Vaší způsobilosti slouží vstupní lékařská prohlídka.
Pokud budete přijata do pracovního poměru, právní předpis neukládá povinnost zaměstnanci sdělit zaměstnavateli skutečnost, že pobíráte invalidní důchod. Na druhou stranu v podkladech pro zpracování daně z příjmu zaměstnanec uvádí, zda je poživatelem invalidního důchodu. Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením (tj. i osoby pobírající invalidní důchod) má nárok na určité úlevy v daňové oblasti, může získat i příspěvek na úhradu mzdových nákladů, pokud zaměstnává určité procento těchto zaměstnanců. Pokud byste danou skutečnost zaměstnavateli neuvedla a zaměstnavatel by se po nějaké době toto dozvěděl, mohl by teoreticky po Vás žádat náhradu škody, která mu tímto vznikla. Tato možnost je teoretická, není však zcela vyloučena.
Pro zaměstnavatel je rozhodující, zda můžete vykonávat danou práci na základě lékařského posudku, který je vydán po absolvování vstupní lékařské prohlídky, nikoliv skutečnost, že pobíráte invalidní důchod.
Pokud bych měla shrnout výše uvedené, tak v životopise bych tuto skutečnost neuváděla, na pohovoru také ne, u zaměstnavatel pak ano.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Souběžné pobírání rodičovské na 2 děti matkou i otcem - je to reálné?
- Souběžné pobírání rodičovské na 2 děti oběma rodiči - je to reálné?
Čerpání rodičovského příspěvku: jsem na rodičovské dovolené s 19měsíční dcerkou. Od jejího půl roku mi vznikl nárok na rodičovskou dovolenou. Pobírala jsem pouze částku 9.100,- tak aby mi rodičovská vydržela minimálně do 2,5 věku dítěte. Nyní jsem však otěhotněla a na druhou mateřskou bych měla nastoupit v polovině února 2016.
V momentě, kdy jsem se dozvěděla o svém druhém těhotenství jsem si nechala zvednout rodičovskou dávku na maximum 11.500,-
ale do poloviny února stejné celou částku (tuším něco okolo 220.000 Kč) nestihnu vybrat a tak hrubým odhadem přijdu o cca 30.000,- pouze mou neinformovaností, že nemám nárok na doplacení celkové částky rodičovské dovolené. Přijde mi to nefér ale zákon je zákon.
Mám nějakou variantu, jak se proti tomuto bránit, případně jak zbylou nevybranou částku získat? Napadlo mě, že by se na rodičovskou mohl přihlásit můj manžel a já bych souběžně pobírala mateřskou na druhé dítě. On by mohl chodit do práce, protože při rodičovské dovolené si rodič může přivydělávat neomezené, pokud zajistí péči o své dítě, na které je rodičovská vybírána (kterou bych zajistila já), ale bohužel netuším, do jaké míry je to realizovatelné, legální. Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Rodičovský příspěvek je možné čerpat vždy pouze na nejmladší dítě v rodině. Nárok na rodičovský příspěvek u staršího dítěte zaniká ve chvíli, kdy Vám u mladšího dítěte vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) nebo na rodičovský příspěvek (pokud na mateřskou nevzniká nárok).
Vámi navrhované řešení, že by o druhé dítě pečoval Váš manžel a Vy byste nadále pobírala rodičovský příspěvek na první dítě, tedy není možné. Vznik nároku na další mateřskou je totiž zapotřebí oznámit úřadu práce, který Vám vyplácí rodičovský příspěvek. Pokud byste tak neučinili a pobírali byste jak rodičovský příspěvek, tak mateřskou na další dítě, museli byste neoprávněné vyplacený příspěvek na starší dítě následně vracet.
Tím, že jste si zažádala o navýšení rodičovského příspěvku, jste udělala vše, co jste mohla, abyste z celkové částky určené na výplatu rodičovského příspěvku (220.000 Kč) vytěžila maximum. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku Vám ale bohužel propadne a vzhledem k tomu, že nyní čerpáte rodičovský příspěvek v maximální výši, neexistuje žádný legální způsob, jak zbývající částku rodičovského příspěvku získat.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Psychicky nemocný soused neumožňuje opravy ve svém bytě a poškozuje tak ostatní byty - co dělat?
- Soused nechce pustit do bytu opraváře - zatékání do zdi prasklou trubkou, rourou
Dům SVJ, byt po rekonstrukci, sousedka nad námi je schizofrenička a vytápí nám byt - havárie vodovodních rozvodů v bytě sousedky. Sousedka neotvírá nikomu, nekomunikuje, pokud je zastižena, utíká bez jakéhokoliv řešení pryč. Zastavili jsme vodu do poloviny domu uzávěrem vody ve sklepě (uzávěr přístupný všem a sousedka může vodu kdykoli pustit). Máme mokré zdi a stropy, voda stékala po stěnách, do plynového kotle a sádrokartonové příčky plné vaty a elektrických kabelů.
Několikrát přítomnost policie, ale sousedka neotvírala. Se spolubydlícím sousedky jsme vícekrát jednali o opravě a pokaždé domluvili instalatéra. Majitelka bytu ve smluvenou dobu opět neotvírala, oprava nebyla provedena.
SVJ věc nechce řešit z důvodu problému v soukromém bytě sousedky. Sousedka neplatí zálohy SVJ a byla na ní podána žaloba pro její dluh. Žaloba pozastavena z důvodu řízení o zbavení svéprávnosti, které je odloženo na leden 2016.
Jak co nejrychleji zajistit opravu v bytě sousedky (třeba i na naše náklady)? Má cenu se nějak upínat k výsledku řízení o zbavení svéprávnosti?
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud soud v řízení o omezení svéprávnosti omezí svéprávnost sousedky, jmenuje jí opatrovníka, který za ní bude právně jednat. Poté se budou veškeré záležitosti řešit právě s tímto opatrovníkem (náhrada škody, žaloby na dlužné částky atd.).
Pokud opětovně hrozí vznik závažných škod, mohlo by situaci pomoct vyřešit předběžné opatření soudu, na základě kterého by byly provedeny nejnutnější opravy.
Za tímto účelem však doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže alespoň sepsat návrh na vydání tohoto předběžného opatření. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Trvalá plíseň v bytě domu SVJ z důvodu tepelného mostu - kdo zaplatí opravu (zateplení bytu či domu)?
- Tepelný most a plíseň v bytě domu SVJ - úhrada opravy SVJ nebo majitelem bytu?
Špatná konstrukce bytu ve starším bytovém domě - výskyt plísní, 2011 jsem si zakoupil byt který pronajímám. Opakovaně se několika různým nájemníkům nastal problém vlhnutí stěny kolem oken, rohu mezi stěnou a stropem, a spíže. Navíc se ve vlhkých místech objevila plíseň. Tuto plíseň museli nájemníci likvidovat Savem atp. přibližně jednou týdně, kdy se plísně opět objevily. Spíž postižená plísní je nevyužitelná.
Závěr odborníků: cca 40 let starý byt v bytovém domě se nachází v posledním podlaží u střechy a na kraji bytového domu, kde se v určitých místech oslabené konstrukce vyskytují takzvané tepelné mostky.
Řešením tohoto problému je:
1) zateplení celého domu
2) dílčího zateplení zvenku kolem oken a zvenku nad tepelnými mosty takové opatření by vyšlo na cca 50.000 Kč u mého bytu.
MOJE DOTAZY TEDY ZNÍ:
A) může se stav bytu díky konstrukčním nedostatkům považovat jako za havarijní, tak aby SVJ na základě ku příkladu znaleckého posudku bylo povinno provést alespoň dílčí zateplení?
B) dá se toto považovat za skrytou vadu, kterou již díky promlčení nemohu uplatňovat?
C) Jak mohu uplatňovat ušlý zisk z pronájmu?
Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ:
A) Přiznám se, že definici havarijního stavu neznám. Podle mého názoru tento stav havarijní není, avšak ať už je či není, jeho řešením by se SVJ mělo rovněž zabývat. Zkuste na nejbližší schůzi SVJ opravu navrhnout. Nebudete-li úspěšný, obraťte se se svým nárokem na soud.
B) Ano, o skrytou vadu se bezpochyby jedná. Samozřejmě za podmínky, že jste o těchto problémech nebyl ze strany prodávajícího obeznámen. A ano, bohužel pro Vás, nárok je již promlčen. Podle právní úpravy, platné v době, kdy jste byt pořizoval, platilo, že vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu, práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců.
C) Obávám se, že nyní již nijak. Ušlý zisk byste mohl uplatňovat vůči prodávajícímu na základě jeho vadného plnění (tedy prodeji nemovitosti s vadami). Vzhledem ke skutečnosti, že tento Váš (základní) nárok je již promlčen, promlčení podléhají i odvozené nároky z nároku základního, tedy nárok na náhradu škody.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nepovolení žádosti o změnu druhu pozemku v územním plánu města, obce
- Změna druhu pozemku a zamítnutí žádosti o změnu v územním plánu - kam, jak se odvolat?
- Odvolání proti nepovolení změny druhu pozemku v úzením plánu (územní rozhodnutí)
- Nepovolení, zamítnutí žádosti o změnu využití území - odvolání, obrana
- Změna druhu pozemku a zamítnutí žádosti o změnu v územním rozhodnutí - kam, jak se odvolat?
- Odvolání proti nepovolení změny druhu pozemku v územním plánu obce, města
Lze předpokládat stavební rozvoj na okraji obce, kde není veřejná kanalizace ani veřejný vodovod. Může to být opodstatněný důvod pro Institut plánování a rozvoje k nepovolení žádosti o změnu druhu pozemku? Pakliže už tam rodinné domy stojí a v letošním roce (2015) byl dokonce dostaven a zkolaudován další dům (taktéž bez veřejejné kanalizace a vodovodu)?
Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli vydání územního rozhodnutí o změně využití území dle § 80 stavebního zákona.
Veřejně užívaný vodovod a kanalizaci lze dle § 2/1 písm. k) bodu 2 stavebního zákona považovat za veřejnou infrastrukturu, konkrétně se pak jedná o technickou infrastrukturu.
V tomto ohledu upozorňuji dále na § 10/2 písm. e) vyhlášky o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, dle něhož platí, že územní rozhodnutí o změně využití území mimo jiné obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí napojení území na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Shora uvedené lze shrnout tak, že možnost napojení pozemku (o změnu jehož využití je žádáno) na technickou infrastrukturu (typicky na veřejný vodovod a kanalizaci) je aspektem, který je stavebním úřadem v rámci územního řízení zkoumán. Faktická nemožnost připojení pozemku na veřejný vodovod a kanalizaci však nepředstavuje překážku, pro níž by musela být žádost o vydání územního rozhodnutí o změně využití území zamítnuta. Tato skutečnost je ostatně potvrzena i tím, že v dané lokalitě došlo k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebním úřadem proto patrně není nemožnost připojení na veřejný vodovod a kanalizaci chápána jako nepřekonatelný problém.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 503/2006 Sb. , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zemědělské družstvo rozorává cestu - jak se bránit?
- Rozorání cesty zemědělským družstvem - jak to znemožnit?
- Rozorání účelové komunikace (cesty) zemědělským družstvem - jak to znemožnit?
- Zemědělské družstvo ignoruje pozemkovou úpravu a rozorává cestu - co dělat?
Zemědělské družstvo nerespektuje nové uspořádání pozemků, Pozemková úprava - rozhodnutí z 2. dubna 2008 č. j. 190/193/87 -
Na mapě vyznačenou ostatní komunikaci rozorává, osívá plodinami, není možný přístup na pozemek jehož jsem vlastníkem.
Osobní jednání se zemědělským družstvem v říjnu 2014, písemná dohoda, že budou problém řešit, další osobní a telefonické jednání v roce 2015 neúspěšné, pouze sliby. Jak postupovat bez soudního procesu? Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Nemáte-li zájem o zahajování soudního sporu, doporučuji Vám se v první řadě obrátit na správní orgán, který o pozemkové úpravě rozhodl.
Dle znění dotazu předpokládám, že rozhodnutí o pozemkové úpravě bylo ve Vašem případě vydáno dle zákona o pozemkových úpravách, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno pozemkovým úřadem. Od roku 2008 (kdy bylo předmětné rozhodnutí vydáno) došlo v této oblasti ke změně, kdy namísto pozemkových úřadů nastoupil Státní pozemkový úřad: http://www.spucr.cz/
Ve věci nerespektování rozhodnutí o pozemkových úpravách se proto v první řadě obraťte na místně příslušnou pobočku krajského pozemkového úřadu (jedná se o pracoviště Státního pozemkového úřadu).
Co se týče rozorávání existujících cest, upozorňuji na § 63/1 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
Dle § 76/2 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí pověřené obecní úřady. V této věci se proto můžete obrátit rovněž na místně příslušný pověřený obecní úřad. Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem naleznete v příloze č. 1 zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že přístup k Vašemu pozemku může být zajištěn i prostředky soukromého práva, zejména pomocí zřízení služebnosti cesty (§ 1276 a násl. občanského zákoníku) či s využitím institutu nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 139/2002 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 314/2002 Sb. , o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyhnutí se předkupnímu právu darováním potomkovi - informace
- Jak se vyhnout předkupnímu právu
- Jak se vyhnout prodeji nemovitosti osobě s předkupním právem - informace
V restituci byl mě a sestře vrácen dům. Dohodou jsme si jej fyzicky rozdělily a zároveň vzájemně vyhradily předkupní právo pro případ, že by některá z nás chtěla dům v budoucnu prodat. V katastru nemovitostí jsou nyní vedeny samostatně jako dvě parcelní čísla a dva domy. Sestra se k prodeji nyní rozhodla. Navštívil mě realitní makléř, zda uplatním předkupní právo za cenu, kterou nabízí potenciální kupec. Předkupního práva jsem využila. V ten moment sestra od prodeje odstoupila s tím, že dům převede na syna (krátce před tím uváděla že dům chce prodat, aby nezatěžovala děti do budoucna a ona ani děti o něj nemají zájem). Vše nasvědčuje tomu, že se jedná pouze o snahu vyhnout se předkupnímu právu, syn by pravděpodobně dům obratem prodal. Nechtějí prodat mě! (Před časem něco podobného udělala s pozemky.)
Jakým způsobem by bylo možné dosáhnout převedení závazku předkupního práva i na syna sestry?
Byla by možnost zamýšlený převod napadnout?
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že způsobem, který popisujete by sestra mohla obejít Vaše předkupní právo. Zákon pamatuje na případy, kdy se někdo snaží zastřít právní úkon jiným právním úkonem, v tomto případě prodej nemovitosti darováním. Pak se na úkon hledí tak, jaký byl jeho pravý účel. Ve Váš prospěch dále svědčí i další princip, který zase zapovídá, aby měl někdo prospěch ze svého nepoctivého jednání. Nepoctivost jednání resp. zastřenost původního právního úkonu však musíte napadnout u soudu, návrhem na určení neplatnosti úkonu a navíc musíte nepoctivé úmysly sestry prokázat. Pokud se tak již stalo v minulosti, v případě prodeje pozemků sestry, pak máte jistou naději, že se její záměr prokáže i nyní, ale je to diskutabilní.
_
RŮZNÉ-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Uvolnění zaměstnance k soudu - neplacené volno nebo dovolená?
- Volno v práci z důvodu soudu - neplacené volno nebo dovolená?
- Zaměstnanec u soudu - neplacené volno nebo dovolená?
Měl jsem rozvodový soud a v mé práci nepřijali potvrzení od soudu. Na potvrzení
je napsán čas od 9:00 do 9:30. Již jsem nepřišel do práce, jelikož jsem žil v
domění, že je na soud celý den. Dali mě na celý den dovolenou. Prosím o radu jak postupovat, nebo potvrzení, že je má domněnka správná? Mám nárok na neplacené volno nebo na náhradu mzdy za dobu strávenou u soudu? Za jakou část dne?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Pokud jste předvolán k soudu v jakékoliv záležitosti, tj. i osobní věci, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance dle § 202 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Máte nárok na neplacené volno v nezbytně nutném rozsahu, což znamená délku soudního řízení, u něhož jste byl přítomen, a cestu ze/do zaměstnání. Máte také povinnost dopředu o Vaší nepřítomnosti uvědomit zaměstnavatele. Pokud jste však nepřišel celý den do zaměstnání, ač z hlediska výše uvedené překážky v práci jste měl omluvenu jen malou část směny, tak zaměstnavatel mohl postupovat i tak, že Vám po zbytek směny mohl uvést neomluvenou absenci. Pokud Vám na tento den nařídil dovolenou, nepostupoval úplně v souladu se zákoníkem práce, neboť dovolenou je třeba nařídit dopředu a Vy jste část směny měl omluvenu z hlediska překážek v práci, ale zřejmě zaměstnavatel volil „jednodušší“ řešení situace.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nabídka práce pro Úřad práce a publikování weby s nabídkami práce - web odmítá upravit či smazat inzerát, co dělat?
- Web odmítá smazat inzerát s nabídkou práce - jak postupovat?
- Nabídky práce na komerčních webech - předávání informací o volných pracovních místech úřadem práce ÚP
Naše firma zadala ÚP nabídku práce, která je zveřejněna na webu ÚP. Soukromé servery s nabídkami zaměstnání tyto nabídky opisují, kopírují na své weby. Nesouhlasíme se zněním textu, jak je některé tyto weby upraví, a to z důvodu, že na takovýto inzerát nikdy nikoho neseženeme. Ve většině případů po dohodě mailem nebo po telefonu možné smazání nebo úprava textu. Problém serverem tip-práce.cz. Nechtějí text upravit ani smazat. Tvrdí, že ÚP jim sám nabídky práce posílá přes nějaký systém, že nás nemají jak ověřit, a že inzerát smažou jen tehdy, pokud i my svou nabídku smažeme z webu ÚP.
Dotazy:
1. Je pravda, že ÚP nabídky práce skutečně soukromým serverům sám zasílá, i když k tomu nedáváme žádné svolení?
2. Jakým způsobem můžeme domáhat úpravu nebo smazání inzerátu na webu tip-práce.cz? Jak máme argumentovat?
Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Předávání informací o volných pracovních místech provozovatelům serverů:
Dle § 37 zákona o zaměstnanosti vede krajská pobočka Úřadu práce evidenci volných pracovních míst, která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního místa (tj. určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením).
Evidence volných pracovních míst dále obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je podstatný § 38 zákona o zaměstnanosti, dle něhož nabízí krajská pobočka Úřadu práce volná pracovní místa uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích.
Z tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti tedy vyplývá, že zveřejnění informace o volném pracovním místě na webových stránkách krajské pobočky Úřadu práce či prostřednictvím elektronických médií (zákonodárce měl patrně na mysli soukromé webové stránky, na kterých jsou informace o volných pracovních místech zveřejňována) je možné pouze se souhlasem příslušného zaměstnavatele.
Pokud Vaše firma nedala krajské pobočce Úřadu práce souhlas se zveřejněním informace o volném pracovním místě, doporučuji Vám obrátit se přímo na tuto krajskou pobočku s dotazem, na základě jakého souhlasu Vaší firmy (popř. na základě jakého právního předpisu) jsou informace o volných pracovních místech přeposílány provozovatelům soukromých serverů, resp. zda se tak vůbec děje.
Nebude-li krajská pobočka Úřadu práce ochotna Vám tyto informace sdělit, můžete se na ni obrátit s dotazem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (s nímž se krajská pobočka Úřadu práce bude muset oficiálně vypořádat).
2/ Jak postupovat vůči provozovateli soukromého serveru:
V první řadě Vám doporučuji dohodnout se s krajskou pobočkou Úřadu práce na změně znění Vašeho inzerátu (je-li jeho znění skutečně nepřesné a je tudíž důvodem jeho zkomolení na serveru tip-prace.cz), resp. se pokusit zjistit, kde došlo k nežádoucí změně znění tohoto inzerátu.
Vyjde-li tímto způsobem najevo, že text inzerátu byl zkomolen až provozovatelem serveru tip-prace.cz, doporučuji Vaší firmě zaslat provozovateli serveru tip-prace.cz dopis (podepsaný statutárním zástupcem Vaší firmy, ideálně s úředně ověřeným podpisem, lze provést na kterékoli poště, obecním či krajském úřadě), v němž provozovatele serveru tip-prace.cz upozorníte na nesprávnost textu jím uveřejněného inzerátu a budete se domáhat jeho okamžité opravy či smazání. Tento dopis můžete doplnit vyjádřením krajské pobočky Úřadu práce o tom, že na její straně ke zkomolení inzerátu nedošlo, popř. textem inzerátu, jak je zveřejněn na webových stránkách krajské pobočky Úřadu práce.
Svou argumentaci může Vaše firma opřít zejména o § 135 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek;
- stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí.
Uveřejněním nesprávného znění inzerátu, který je prezentován jako inzerát Vaší firmy, je nepochybně zasaženo do soukromí Vaší firmy i do jejího práva k názvu. V dopise proto může Vaše firma upozornit provozovatele serveru tip-prace.cz na své odhodlání domáhat se smazání nesprávného znění inzerátu popř. i soudní cestou (byť se bude ze strany Vaší firmy jednat třeba pouze o planou výhrůžku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď od Lesů ČR na žádost - kolik dní?
- Do kolika dnů musí Lesy ČR odpovědět na žádost?
- Lhůta na vyřízení žádosti - Lesy České republiky ČR
Rád bych věděl, jaká platí lhůta Lesů ČR pro vyřízení odpovědi k žádosti o vyjádření lesního hospodáře a následného zpracování podkladů k pozemku? Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Neuvádíte pro jaký účel má být vyjádření lesního hospodáře vydáno, zda jde o povolení těžby dřeva nebo například o umístění stavby na lesním pozemku. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Pokud jde o odnětí lesního pozemku, jde o správní řízení a je tedy nutno postupovat v souladu s obecnými lhůtami správního řádu. Správní řád v §49 stanovuje lhůty správnímu úřadu, ve kterých je povinen vydat rozhodnutí ve věci.
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán dle uvedeného ustanovení bezodkladně. V ostatních případech, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je správní orgán povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán. Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom účastníka řízení s uvedením důvodů informovat.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitostí rozvedených rodičů dětem a daně
- Zdanění darování nemovitostí dětem od rozvedených rodičů
- Scizení nemovitosti rozvedenými rodiči potomkům a daně (odvod daní)
- Prodej, darování nemovitosti rozvedenými rodiči potomkům a daně (odvod daní)
- Scizení nemovitosti rozvedenými rodiči dětem a daně (odvod daní)
- Prodej, darování nemovitosti rozvedenými rodiči dětem a daně (odvod daní)
S bývalým manželem jsme už 5 let rozvedeni. Bohužel ve 3leté lhůtě jsme neprovedli majetkové vypořádání. Vlastníme společně chalupu a byt. Nyní jsme se domluvili, že se vypořádáme. Každý bychom si nechali něco. Jelikož by z toho byla velká daň (nejsme už osoby blízké), rozhodli jsme se to řešit tak, že každý to daruje jednomu z našich dospělých dětí (nulová daň). Chtěla jsem se zeptat, jestli to tak lze udělat nebo jestli existuje jiná možnost a zda je možné později od dětí tyto nemovitosti nechat zase převést na nás a za jakých podmínek.
Děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bezúplatný převod na děti je možný a je osvobozen od daně z příjmů, nepodléhá ani dani z nabytí nemovitých věcí.
Pokud by děti následně nemovitostí darovali jinému z rodičů, rovněž se jedná o bezúplatný převod, který je od daně z příjmů osvobozen. Nejsou tam žádné lhůty, které by bylo třeba dodržet. Musí jen proběhnout zápisy na katastru.
_
FINANCE-DANĚ
- Daň z nabytí nemovitosti - vložení bytu do svěřeneckého fondu s výhrandím využíváním obmyšlené osoby (osoba blízká)
- Zdanění bytu při vložení do svěřeneckého fondu s výhrandím využíváním obmyšlené osoby (osoba blízká)
- Zdanění bytu vloženého do svěřeneckého fondu (výhradní užívání obmyšlenou konkrétní osobou)
Jako zakladatel sveřeneckého fondu rodinného chci vložit do fondu byt k výhradnímu užívání obmyšleného jako osoby blízké. Je správce fondu povinen zaplatit daň z nabytí nemovitostí věci? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Pokud dojde k úplatnému převodu nemovitého majetku do svěřeneckého fondu, jedná se o nabytí vlastnického práva k nemovité věci. (§3 zákonného opatření senátu č. 340/2013: "Za nabytí vlastnického práva k nemovité věci se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také a) vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu.")
Pokud budete vkládat do svěřenského fondu byt bezúplatně, není tento převod předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Chráněné bydlení - jde o veřejně prospěšnou stavbu?
- Veřejně prospěšná stavba v podobě chráněného bydlení
- Je chráněné bydlení možné požadovat za veřejně prospěšnou stavbu?
Je možné považovat chráněné bydlení za veřejně prospěšnou stavbu? Stavba na vlastním z vlastních financí. Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že pojmem "chráněné bydlení" máte na mysli chráněné bydlení dle § 51/1 zákona o sociálních službách, kterým je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.
Dle § 2/1 písm. k) bodu 3 stavebního zákona platí, že stavby občanského vybavení, kterými jsou mimo jiné i stavby, zařízení a pozemky sloužící pro sociální služby a péči o rodiny, spadají do kategorie veřejné infrastruktury.
Za veřejně prospěšnou stavbu je považována stavba pro veřejnou infrastrukturu (tedy i stavba občanského vybavení, např. pro poskytování sociálních služeb) určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (jak vyplývá z § 2/1 písm. l) stavebního zákona).
K tomu, aby byla určitá stavba považována (v intencích stavebního zákona) za veřejně prospěšnou, tedy musí být současně splněny tyto podmínky:
a/ stavba musí spadat do kategorie veřejné infrastruktury,
b/ stavba musí být určena k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu,
c/ stavba musí být vymezena ve vydané územně plánovací dokumentaci (tedy v 1/ zásadách územního rozvoje, 2/v územním plánu nebo 3/ v regulačním plánu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na § 101/1 stavebního zákona, dle něhož má obec nebo kraj anebo stát v rozsahu vymezeném územně plánovací dokumentací předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu a ke stavbě na tomto pozemku. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle stavebního zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vyplácí představenstvo bez smlouvy o výkonu funkce - je to v pořádku?
- Vyplácení představenstva BD bez smlouvy členů představenstva s BD - je vyplácení odměny v pořádku?
- Smlouva o příkazu a vyplácení představenstva bytového družstva - informace
- Členská schůze a vyplácení představenstva bytového družstva - informace
Jsme malé bytové družstvo a nové představenstvo je ustanovené celkem 12 měsíců k datu 11/2015. Funkcionáři nemají uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce ani jinou smlouvu o činosti a přesto pobírají odměnu ve výši 1.500 Kč která byla
schválena předcházejícímu představenstvu. Je takto vyplacená odměna pravoplatná nebo se jedná o neoprávněné vyplacení odměn. Je nutné vrátit neprávem vyplacenou odměnu dle § 777/3 a po době 6 měsíců bez smlouvy je výkon funkce bezplatný. Jaká je promlčecí lhůta? Děkuji, Hopan
ODPOVĚĎ:
§ 59 ZOK - smlouva o příkazu
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.
Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.
Není-li však uzavřena smlouva, pak by se mělo postupovat zřejmě přiměřeně dle NOZ, tedy že příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. V tomto případě nepochybně nějaká odměna obvyklá je, ale samozřejmě je otázkou v jaké výši.
§ 656 ZOK - členská schůze
určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat
schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59.
Postavit odměňování na jisto by tedy měla členská schůze schválením smlouvy včetně stanovení adekvátní výše odměny. Nebyla-li s novými členy představenstva uzavřena smlouva, tak si nemyslím, že by výkon měl výkon výlučně bezplatný. Ono přechodné ustanovení 777/3 dopadá na jinou situaci, a to uzpůsobení smlouvy o výkonu funkce zákonu o obchodních korporacích. Pokud by odměna nebyla v daném případě obvyklá, pak by bylo rozdíl možno vymáhat jako bezdůvodné obohacení. Promlčecí lhůta je v takovém případě 3 roky ode dne vyplacení jednotlivých měsíčních odměn.
_
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Příspěvek na údržbu cesty (věcného břemene) - může majitel cesty požadovat peníze?
- Údržba věcného břemene cesty - jakou částku může požadovat majitel cesty?
- Příspěvek na údržbu cesty (služebnosti) - může majitel cesty požadovat peníze?
- Údržba služebnosti cesty - jakou částku může požadovat majitel cesty?
Příjezdovou cestu přes pozemek jiného majitele, který ji také využívá, ale je tam věcné břemeno chůze a jízdy, jedna se o polní cestu, kterou majitel řádně rozbil nákladními auty, nyní chce udělat asfaltovou cestu a po mě žáda příspěvek na opravu cesty, částka několikrát převyšuje hodnotu pozemku.
Dále mi sdělil, že někde v občanském zákoníku našel informaci, pokud mu nepřispěji, tak mi může odebrat věcné břemeno, což jsem já nenašel a myslím si že to tam ani není. Nebo pozemek od mne odkoupí za zlomek ceny. Cestu využívá vice majitelů okolních pozemku a nikdo mu opravu nechce přispět. Otázka zni co mam v tom v případě dělat, mam se bránit nebo nedělat vůbec, ať si vyhrožuje a jestli chce novou cestu tak ať si ji postaví? Pokud je na té cestě 6 věcných břemen tak je to „společná cesta“ a o nějakých větších investicích by měli rozhodovat všichni a postup majitele pozemku je špatný. Sice v zákoníku se píše, že musím přispět na údržbu, ale ne na stavbu nove cesty, když s tím nesouhlasím nebo ano?
Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Z dotazu předpokládám, že se ve Vašem případě jedná o účelovou pozemní komunikaci, kterou je pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
V této souvislosti (mírně nad rámec Vašeho dotazu) připomínám, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (jedná se o tzv. právo obecného užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Co se týče povinnosti oprávněného ze služebnosti (dle starší terminologie se jednalo o oprávněného z věcného břemene) podílet se na nákladech údržby a oprav služebné věci (zde pozemku, resp. cesty na tomto pozemku), platí v obecné rovině, že oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (tedy vlastník pozemku), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet (§ 1263 občanského zákoníku).
Pro případ služebnosti cesty obsahuje občanský zákoník speciální úpravu, a to v § 1276/3, dle něhož platí, že osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Vaše povinnost k přispění na opravu a údržbu cesty je tedy dána ze zákona (přičemž tato povinnost tíží i další osoby, kterým svědčí služebnost cesty, stejně jako vlastníka předmětného pozemku, neboť i on tuto cestu užívá). Nebudete-li ochoten přispět (v poměrné výši) na opravu či údržbu cesty a k této údržbě či opravě přesto dojde, vznikne na Vaší straně bezdůvodné obohacení, k jehož vydání budete povinen.
Co se týče rozhodnutí vlastníka pozemku vybudovat asfaltovou cestu, je v první řadě nutné uvést na pravou míru omyl, kterého se v dotazu dopouštíte. Skutečnost, že předmětný pozemek je zatížen několika služebnostmi cesty, nemá v žádném případě za následek vznik spoluvlastnictví tohoto pozemku. Předmětný pozemek zůstává i nadále ve výlučném vlastnictví jeho současného vlastníka, který jediný je oprávněn rozhodovat o opravách či údržbě cesty, která přes předmětný pozemek vede (o společné rozhodování se tedy nejedná).
V druhé řadě je nutné opravit omyl, kterého se dopouští vlastník pozemku, když tvrdí, že je oprávněn Vám "odejmout věcné břemeno". Toto právo vlastníkovi pozemku skutečně nesvědčí. Nepřispějete-li na údržbu či opravu cesty, vznikne na Vaší straně bezdůvodné obohacení (jak uvádím výše).
Vaše zákonná povinnost přispět poměrně na údržbu či opravu cesty však samozřejmě neznamená, že jste povinen se finančně podílet na jakémkoli stavebním záměru, který se předmětné cesty týká. Opravou lze v tomto ohledu chápat takové práce, jejichž účelem je odstranění poškození cesty, údržbou jsou pak zejména takové práce, jejichž účelem je zachovat stávající stav cesty, resp. odstraňovat následky jejího běžného opotřebení. V žádném případě nejste povinen se finančně podílet na takové stavební akci, v jejímž důsledku by vznikla (po kvalitativní stránce) cesta zcela jiná.
Nebude-li v tomto ohledu dohoda s vlastníkem pozemku možná, můžete vyčkat jeho dalšího postupu (tzn. bude-li skutečně či domněle vzniklé bezdůvodné obohacení vymáhat soudní cestou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podnět k prověření zaměstnavatele a uchování anonymity zaměstnance
- Podnět k prošetření zaměstnavatele - může být označený jako pomluva, křivé obivnění, vynášení informací?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení na zaměstnavatele o restném činu, kterému zaměstnanec nezabránil - může být zaměstnanec potrestán dle § 167 a § 168 Trestního zákona?
- Zaměstnanec nezabránil trestnému činu zaměstnavateli - bude mít zaměstnanec problémy?
Podávám podněty k prověření na svého bývalého zaměstnavatele na stavební úřad, hygienu atd. Když už tam nepracuji, sebrala jsem odvahu, aby se tam napravilo vše, co není v pořádku.
1. V podnětu žádám o zachování mé anonymity, přestože se pod podnět samozřejmě podepíšu. Prosím, musí tím pádem mou anonymitu opravdu zachovat? Případně na základě jakého zákona? Ráda bych tam dopsala konkrétní paragraf, na který se odvolávám v rámci zachování mé anonymity.
2. I když to nepředpokládám, pokud by byl některý můj podnět vyhodnocen jako irrelevantní, nebo se pochybení nepotvrdilo, nemůžu být obviněna z pomluvy, křivého udání, vynášení interních informací atd. ?
3. Pakliže bohužel vím o podvodech zaměstnavatele, konkrétně nelegální zaměstnávání, snaha o pojistný podvod, nemůžu být v krajním případě obviněna podle § 167 Trestního zákona - Nepřekažení trestného činu - či § 168 Trestního zákona - Neoznámení trestného činu, pokud to nikde neoznámím?
Velice děkuji. Petra
ODPOVĚĎ:
1. Všechny oprávněné úřední osoby jsou při řízení podle správního řádu, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li (ve zcela výjimečných případech) zákon jinak. Zachování anonymity osob, které podnět proti porušování zákona podají, je zaručena samotným správním řádem.
2. Pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Jestliže by však někdo jiného nepravdivě osočil z trestné činnosti, místo pomluvy by šlo o trestný čin křivého obvinění, a v případě méně intenzivního zásahu do vážnosti člověka by šlo o přestupek urážky na cti. V českém právním řádu je pomluva upravena v § 184 trestního zákoníku. [Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde. Vždy ale pouze jednotlivé fyzické osoby, před pomluvou nejsou chráněny osoby právnické ani skupiny lidí. Zhodnocení, zda by mohlo být toto vyhodnoceno jako pomluva či jako křivé obvinění by muselo bý posouzeno vzhledem k dalším okolnostem, zda by to mohlo konkrétnímu subjektu ublížit, způsobit škodu apod.
3. trestné činy Nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu jsou upraveny v § 367 a 368 trestního zákona. Je třeba tam vyhodnotit, zda činnosti zaměstnavatele, které hodláte nechat prošetřit spadají do výčtu trestných činů tam uvedených a podle toho vyhodnotit riziko, že byste se sama trestného činu mohla dopustit.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna odmítá vydat technickou zprávu o totální škodě vozidla - jak zprávu získat?
- Autoservis pojišťovny odmítá vydat technickou zprávu o totální škodě vozidla - jak zprávu získat?
Na jakou instituci či nadřízený úřad je možné se obrátit, pokud mi servis odmítá předat (zaslat) technickou zprávu o stavu mého bouraného auta a to samé odmítá pojišťovna, která rozhodla o totální likvidaci právě na základě technického stavu auta.
Viník nehody nejsem a jde o pojišťovnu viníka nehody.
Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Je to celkem absurdní, pracuje-li na Vašem vozidle. Zkusil bych tam zajít osobně a tuto zprávu si vyžádat, popř. aby sdělili podmínky/zdůvodnění, za jakých Vám protokol vydají. Pokud by ani toto nepomohlo, vyzval bych je k tomu doporučeným dopisem s tím, že žádáte zaslání vyhotovení protokolu do 7 dnů. Pokud to bude odmítnuto, pak se lze obrátit na soud. Nemyslím si, že vydání protokolu je protiprávním jednáním ve smyslu přestupkového zákona či dokonce trestního řádu, aby jej mohla řešit kupříkladu Policie ČR.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Koupě zatepleného domu a splátky zateplení z fondu oprav - splácí je nový majitel bytu nebo ne?
- Jedná se o splácení dluhu původního majitele bytu když se splácí zateplení domu z fondu oprav FO?
- Koupě zatepleného domu a splátky zateplení z FO - splácí je nový majitel bytu nebo ne?
- Splácení úvěru domu SVJ novým majitelem (úvěr na rekonstrukci, zateplení, střechu) - je to v pořádku?
Kupuji byt v panelovém domě. Prodejce prohlašuje, že na bytě není žádný dluh. Celý dům je po zateplení a všichni vlastníci bytových jednotek prostřednictvím části peněz z fondu oprav platí měsíčně na umoření úvěru. Bylo mi řečeno, že musím plastit do fondu oprav. To chápu to je na běžné opravy v domě, ale úvěr na zateplení si bral majitel prodávaného bytu s ostatními majiteli v domě. Přijde mi to tak, že platím jeho dluh? Platit do FO pochopitelně budu, ale ne na umoření dluhu. Je to tak?
Je možné mít jako majitel klíče od bytu co pronajímám? Za jakých okolností je to možné? Musí mi nájemníci něco podepsat, jako že s tím souhlasí? Nájemné na dobu určitou - musím hledat nebo řešit přístřeší pro rodinu s dítětem nezletilým, když měli smlouvu na dobu určitou - na pronájem bytu - a tato doba vypršela? Jak je vystěhovat, když nechtějí ani po této době opustit byt?
Děkuji, Kořínková
ODPOVĚĎ:
Podle § 1186 zákona č. 89/2912 Sb. , občanský zákoník platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.
Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Podle § 1107 OZ platí, že kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. Touto závadou je např. zástavní právo váznoucí na bytě a Vašem spoluvlatnickém podílu na společných částech domu.
Navíc podle § 1888 odst. 2 OZ platí, že přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že dluhy původního vlastníka na Vás přejdou na základě zákona (předpokládám, že úvěr byl použit na opravy domu). Domnívám se, že byt slouží jako zástava a je jím zajištěn úvěr. Pokud tomu tak je, pak bude zástavní právo na bytu váznout i po převodu. Převodce bytu a podílu na společných částech domu se však ze zákona stává ručitelem těchto dluhů.
Zákon nijak neomezuje pronajímatele v tom, že by snad nesměl držet klíče od pronajatého bytu. Souhlas nájemců s tím, abyste měla jakýsi rezervní klíč, není nutný. Nicméně pokud byste neoprávněně vstoupila do pronajatého bytu, můžete se tím dopustit trestného činu porušování domovní svobody.
Od 1. 1. 2014 nemá pronajímatel povinnost zajišťovat žádné bytové náhrady. Nezletilé dítě na tom nic nemění.
Pokud uplynula doba, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena, pak jsou nájemci povinni byt vyklidit. V této souvislosti však upozorňuji na § 2285 OZ, podle kterého platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Pokud jste tedy užití tohoto pravidla nevyloučili smluvně a nevyzvala jste nájemce k vyklizení bytu, pak se nájem obnovil na tutéž dobu, na jakou byl uzavřen. V této souvislosti neuvádíte žádné skutečnosti, tudíž si musíte sama posoudit, zda nedošlo k obnovení nájmu.
Pokud nedošlo, pak vyzvěte nájemce k tomu, aby byt vylidil a předal Vám jej. Pokud tak neučiní v přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu stanovíte, musíte se obrátit na soud a podat žalobu na vyklizení bytu.
_
RODINA-SVJ A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vypořádání bytu v SJM po rozvodu manželství - manželka nemá peníze na vyplacení manžela
- Vypořádání bytu v SJM po rozvodu manželství - manžel nemá peníze na vyplacení manželky
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu manželství - manželka nemá peníze na vyplacení manžela
- Vypořádání rodinného domu v SJM po rozvodu manželství - manžel nemá peníze na vyplacení manželky
Přítel je rozvedený od řijna 2013 (více jak 2 roky), ve SJM má byt, kde žije bývalá manželka a dvě nezletilé děti. Bývalá manželka konečně začala pracovat a tak by se můj přítel chtěl majetkově vyrovnat. S bývalou manželkou není řeč, nechce ho vyplatit z bytu a prodlužuje to jak se dá. Přítel platí sám hypotéku na tento byt, veškerá pojištění bytu a nic z něho nemá. Byt nabyl před manželstvím a vložil ho do SJM až v době manželství. Z bytu chce vyplatit 50% a také samozřejmě, co se týká společných závazků, které platí pouze on, chce aby se bývalá manželka podílela. Kromě hypotéky (2100 Kč) platí spotřebitelský úvěr a sedačku (která zůstala u ní v bytě) 1380 Kč + 750 Kč. Dohromady závazky, které by měli platit oba činí cca 4000 Kč. Pokud není možná dohoda a dá to můj přítel k soudu (do 3. let od rozvodu), jak může soud rozhodnout, když manželka bude tvrdit, že na vyplacení nemá peníze, ale že si chce byt ponechat? Můj přítel o byt nestojí, navrhne variantu že se nechá vyplatit nebo že se byt prodá a výdělek se rozdělí, s tím ale bývalá manželka souhlasit nebude… Jaký tedy může být verdikt u soudu? Jde mi o placení poplatků a právní zastoupení, které nebude levné… A co by se tedy stalo, kdyby se do 3. let po rozvodu nic nestalo, byt by pak spadl do podílového spoluvlastnictví, jaká pak jsou práva mého přítele? A co se stane s dluhy, které mají oba a hradí je pouze můj přítel? Má pak nějaou šanci o vyrovnání? Nebo v tom bytě zůstane bydlet jeho býv. žena a on bude vše platit dál sám? Když se podá žaloba k vyrovnání podílového spoluvlastnictví po 3. letech od rozvodu, uspěje? Nařídí třeba soud prodej? Přeci nemůže stačit, že se jeho býv. žena sekne, že to řešit nebude, že na to "nemá", ale pak přeci nemá na to, aby žila v tak velkém a lukrativním bytě (110m2 v centru města) … Co se v tomto případě dá dělat? Může můj přítel prodat tu svou polovinu bytu bez jejího souhlasu (pokud mluvíme o tom, že byt bude v podílovém spoluvlastnictví) … Nebo nám bude muset začít platit nájem? Nebo, když se rozhodneme půl bytu užívat, musí ho vyklidit a dát příteli klíče od bytu? Mluvím o extrémech, ke kterým se rozhodně uchylovat nechceme, ale pokud to bude nutné, nic jiného nám nezbyde.
Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, žaloba na vypořádání SJM je možná, nicméně nevidím to úplně na šťastné řešení, jelikož soud samozřejmě bude přihlížet k tomu, že tam bývalá manželka bydlí a vychovává jejich děti. Samozřejmě je zde dáno hlavní kriterium, že podíly jsou stejné. Taktéž se na druhou stranu přihlédne k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Je to zdlouhavý spor, který nemá zpravidla valného řešení.
Pokud by nastala nevyvratitelná domněnka vzniku spoluvlastnictví, pak lze již samozřejmě s podílem dle libosti disponovat, tedy i prodat. Je možné rovněž po manželce žádat úhradu za užívání bytu nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Pokud toto nebude hradit, pak je možno žalovat bezdůvodné obohacení. Poslední možností v tomto případě je podání návrhu na zručení a vypořádní spoluvlastnictví. Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím. Nemá-li maželka prostředky, pak by bylo vhodné navrhnou vypořádání formou prodeje bytu a rozdělení výtěžku.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ A ŽIVNOSTI
- Může jednatel firmy v zahraničí být OSVČ v ČR?
- Může být český OSVČ jednatelem zahraniční firmy?
Jsem Češka, ale jsem společnicí i jednatelkou firmy s. r. o. , která je zapsaná na Slovensku. Nyní od nového roku si chci zřídit i OSVČ v Česku, které by ale nemělo nic společného s firmou na Slovensku. Je v tom nějaký problém? Můžu být zároveň jednatelkou firmy a i OSVČ? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru tomu nic nebrání.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení bankovního účtu v zahraničí přes plnou moc - jaké bydliště napsat do plné moci pokud mám v zahraničí rezidenci?
Potřebuji zrušit bankovní účet ve Španělsku. Nyní ale žiji v Česku, kde mám i trvalý pobyt. Jelikož jsem žila ve Španělsku dlouho, mám i španělskou rezidenci, na které je stále uvedeno i mé bývalé bydliště ve Španělsku. Bankovní účet chci zrušit pomocí plné moci přes moji známou, která ve Španělsku stále žije. Jakou adresu mám napsat na plnou moc? Moji španělskou nebo českou, nebo je to jedno? Děkuji za odpověď. Zdenka
ODPOVĚĎ:
Ideální by byla zřejmě plná moc, kde by byly uvedeny obě adresy s tím, že prioritně by tam byla napsána česká adresa a za ní by bylo uvedeno dříve bytem a adresa španělská, aby byla pro banku snadnější identifikace. Plná moc by asi měla být přeložena do španělštiny a podpis notářsky ověřen. Toto by dle mého názoru mělo být zcela dostačující, nicméně je otázkou, zda nevznést dotaz přímo na tu konkrétní banku, abyste měla jistotu, že něco neděláte zbytečně a aby taktéž Vaše známa šla poté již tzv. najisto.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dům s kolaudací - stavební úřad ztratil dokumentaci a požaduje znovu kolaudaci, je to v pořádku?
- Nemožnost přihlášení trvalého bydliště z důvodu kolaudace (stavební úřad ztratil dokumentaci k objektu)
- Nemožnost přihlášení trvalého pobytu z důvodu kolaudace (stavební úřad ztratil dokumentaci k objektu)
- Ztráta dokumentace ke kolaudaci bytu, domu stavebním úřadem - co se bude dít dál?
Máme bytový dům u kterého se 2013-2015 táhne spor (žaloba), kdy stavební úřad neověřil pasport (ztráta dokumentace), pro některé části objektu (nesplnění podmínek rozlohy u 2 bytů z 6) a přitom tento objekt má platné kolaudační rozhodnutí z r. 1976 na nespecifikovaný počet bytů a v katastru nemovitostí je objekt veden jako objekt k bydlení.
Nový nájemník z jednoho z bytů si chtěl přihlásit trvalý pobyt na adrese domu ale na úřadě ho odmítli přihlásit k TP z důvodu, že dle nařízení jejich stavebního úřadu není možné do celého domu přihlásit nové lidi a bude to možné až po kolaudaci.
Náš dotaz je zda Městský úřad (ve spolupráci se stavebním) má na toto vůbec právo v této situaci.
Děkuji, Boris Debeljak
ODPOVĚĎ:
Zákon stanoví, že občan České republiky může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem území a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a označen číslem popisným nebo evidenčním popřípadě orientačním. Takto na dálku nelze posoudit, zda má úřad pro odmítnutí přihlášení k trvalému pobytu zákonný podklad. V případě, že ohlašovna po splnění zákonných podmínek vyhoví žádosti a hlášenou změnu místa trvalého pobytu zaeviduje, nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Správní rozhodnutí však vydá, pokud se zjistí při ohlášení změny místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému evidence obyvatel a nedostatky nebudou ani po výzvě ve stanovené lhůtě odstraněny, rozhodne ohlašovna o tom, že změna místa trvalého pobytu nebude zaevidována. Proti rozhodnutí o nezaevidování místa trvalého pobytu a proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu lze podat odvolání.
Je tedy třeba podat přihlášku k trvalému pobytu, nechat ohlašovnu rozhodnout a pak proti tomuto rozhodnutí podat případně odvolání.
Související právní předpis:
Zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Úroky z kauce nájemce, nájemníka - výše úroku
- Úročení kauce pronajímatelem
Úroky z kauce (jistoty) nájemníka. Od 14.12.2015 bych měla vzít do nájmu mladý pár a kauce bude 15000 Kč. Je možné si s nimi sjednat rovnou do smlouvy, že úrok z kauce bude 1% za rok - tzn. že pokud v pořádku za rok předají byt zpět já jím vrátím 15000 + 150 Kč. Je možné to tak udělat a bude to správné dle zákona? Děkuji moc za rychlou odpověď. Moc děkuji. Jana
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že takové ujednání je přípustné.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna zaměstnavatele zdravotní sestry - nový lékař nemá o zdravotní sestru zájem, jak se má sestra bránit?
- Nový lékař v převzaté ordinaci nemá zájem o zdravotní sestru - jak má postupovat zdravotní sestra?
- Převzetí zaměstnance novým zaměstnavatelem - možnost výpovědi zaměstnavatelem
Dcera pracuje 7. rokem v ordinaci praktické lékařky jako všeobecná zdravotní sestra s registrací, práce bez dohledu. Vystudovala SZdrŠ v oboru všeobecná zdravotní sestra v roce 2004, pak rok VOŠ zdravotnické a následně přešla na Vysokou školu zdravotnickou, kde však přerušila studium na konci druhého ročníku, bakaláře tak nedotáhla do konce. Poté pracovala u lůžka na interním oddělení v nemocnici, pak v ordinaci praktické lékařky a v ordinaci stomatologa.
V průběhu své práce na vlastní náklady a s čerpáním dovolené vystudovala bakaláře v programu pedagogika a následně magisterské studium v oboru andragogika (zaměření na gerontologii).
Současná zaměstnavatelka s vlastní ordinací, poživatelka starobního důchodu, s ní vychází celých 7 let velmi dobře, jsou si blízké a jejich spolupráce je víc než příkladná. Doktorka si váží dceřinného zaměření, jejího zájmu o medicínu, o její soustavné vzdělávání, organizaci práce, vztah k pacientům a celkovou péči o administrativu a chod ordinace.
Současná zaměstnavatelka však ordinaci za úhradu postupuje jiné mladé lékařce (která zatím dochází do ordinace jednou týdně k výkonu práce), a to s účinností od 1. 3. 2016. Současná zaměstnavatelka k ní pak bude docházet do ordinace však jednou týdně jako její zaměstnankyně. Čili – dochází k přechodu práv a povinností na nového zaměstnavatele.
Nová lékařka si tak má převzít i dceru. Dcera má pracovní smlouvu má se stávající zaměstnavatelkou uzavřenou na dobu neurčitou. Nová lékařka si dceru zavolala a řekla jí, že pokud dcera nepodepíše novou smlouvu, a to na dobu určitou, na dobu 1 roku, po kterou nedojde ani k žádným změnám v organizaci práce, pak bude muset hledat způsoby, jak se dcery zbavit; že jí bude muset doručovat vytýkací dopisy po dobu jednoho roku, aby jí pak mohla propustit pro neplnění kvalifikačních předpokladů či pro porušování pracovní kázně atd. Odůvodnila jí to tím, že:
1) i ona chce mít možnost zvolit si k sobě zdravotní sestru dle svých představ a
2) že nemůže se dcery zbavit na základě nadbytečnosti, neboť by tak nemohla přijmout jinou sestru.
Je jisté, že po dobu jednoho roku neprovede žádné organizační změny, byť už nastínila své představy do budoucna po uplynutí jednoho roku, neboť si je právně vědoma toho, že pak by dcera mohla využít svého zákonného práva podat výpověď a odešla by s odstupným.
Zákoník práce sice pomohl zaměstnancům do budoucna při přechodu práv a povinností, avšak na druhou stranu jim zkomplikoval život nemožností volby resp. možností volby, která se však odrazí na jejich situaci při případné registraci u úřadů práce:
1) současná doktorka odmítá radikálně dceři dát výpověď pro nadbytečnost či zrušení své vlastní ordinace (problémem je zde pro paní doktorku nejen vyplacení odstupného, ale i to, že dceru nechce ztratit z ordinace, byť tam bude docházet jednou týdně)
2) pokud dcera dá nyní výpověď či dohodu o skončení pracovního poměru k 29. 2. 2016, nedostane od úřadu práce hmotné zabezpečení v plné výši (peníze by dcera uvítala pro rekvalifikaci v oboru pro vlastní podnikání (zákon o nezaměstnanosti)
3) pokud dcera přejde k novému zaměstnavateli za stávajících podmínek, nová lékařka ji poškodí profesně, důvodem ukončení pracovního poměru na potvrzení o zaměstnání a z toho vyplývající problémy u nového potenc. zaměstnavatele a event. úřadu práce
4) již dnes (15.01.2016) dcera odmítá s novou lékařkou spolupracovat pro její postoje, současné chování i způsoby její práce a vztahu k pacientům.
5) dcera tedy hodlá podat výpověď nyní v prosince tak, aby ukončila pracovní poměr dnem 29. 2. 2016.
DOTAZ:
Současná zaměstnavatelka není povinna dávat výpověď mé dceři pro nadbytečnost resp. pro ukončení činnosti, avšak:
1) MOHLA BY SOUČASNÁ ZAMĚSTANAVATELKA PŘECE JEN DÁT DCEŘI VÝPOVĚĎ ČI DOHODU A ODSTUPNÉ?
2) Lze ve výpovědi, kterou jinak, nebude-li zbytí, dcera rozhodně podá, upozornit v odůvodnění výpovědi na chování budoucí zaměstnavatelky (kde však najít svědky, třebaže dcera o tom všem informovala svou stávající lékařku? ) a bránit se MORÁLNÍMI DŮVODY k VÝPOVĚDI a získat tak hmotné zabezpečení v plné výši či resp. možnost rekvalifikace, která by rozšířila profesi všeobecné zdravotní sestry o fyzioterapie a masáže pro vlatní podnikání?
Situace je velmi aktuální, graduje v tomto týdnu.
Děkuji velmi srdečně za odborné a srozumitelné řešení této smutné avšak jistě neojedinělé životní situace.
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu soudím, že současná zaměstnavatelka nemá žádný zákonný důvod dát Vaší dceři výpověď, přechod práv a povinností k jinému zaměstnavateli důvodem nejsou. Nic však nebrání uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu, nebo s důvodem, se kterým budou obě strany souhlasit, s tím, že dceři bude vyplaceno odstupné. Odstupné se může zaměstnanci poskytnout i v jiných případech, než stanoví zákoník práce, to je ale na rozhodnutí zaměstnavatele.
Ve výpovědi může dcera samozřejmě uvést důvody. Pro poskytnutí hmotného zabezpečení v plné výši je důležité prokázání skutečnosti, že pracovní poměr nebyl ukončen bez vážného důvodu, což musí prokázat uchazeč o zaměstnání, který o podporu žádá. Zda by důvody zde uvedené byly dostačující, když by to mohlo být tvrzení proti tvrzení, je otázkou.
K Vašemu dotazu ještě dodám, že v případě, že je důvodem výpovědi přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (je to ve výpovědi uvedeno), tak dle § 51a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zkrácena výpovědní lhůta. Klasická výpovědní lhůta činí dva měsíce a začíná běžet první den kalendářního měsíce následujícího po podání výpovědi. V daném případě ale výpovědní doba skončí nejpozději dnem, který předchází dni účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud byste tedy podala výpověď v lednu či únoru a uvedla, že je to z tohoto důvodu, pak by Vám pracovní poměr skončil k poslednímu únoru, pokud má k přechodu dojít k prvnímu březnu. Je tedy možné s podáním výpovědi posečkat.
Dále pak existuje ustanovení § 339a ZP, dle kterého platí: „ (1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nebo byl-li pracovní poměr zaměstnance v téže lhůtě rozvázán dohodou, může se zaměstnanec u soudu domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. (2) Došlo-li k rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v odstavci 1, má zaměstnanec právo na odstupné (§ 67 odst. 1) “ V daném případě byste se ale nevyhnula soudnímu řízení, důkazní břemeno by bylo také na Vaší straně.
Pokud by se nová zaměstnavatelka chtěla dcery „zbavit“ tím, že by jí dávala vytýkací dopisy např. pro porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, musela by k tomu mít objektivní důvod, pokud by ho neměla, lze pak výpověď, kterou by dcera obdržela, napadnout u soudu.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neobjednané zboží proplacené omylem obsluhou obchodu - jak vrátit zboží a získat zpět peníze?
Sestra provozuje čerpací stanici Benzina a před pár týdny jí volal nějaký prodejce velmi kvalitních polarizačních brýlí, přívěsků z nerezavějící oceli a podobného zboží, zda by o ně neměla zájem. Sdělila mu, že nějaké zboží může zaslat na ukázku. Pán poté přijel na čerpací stanici osobně a obsluze za kasou řekl, že veze objednávku zboží pro sestru a že má za ni obsluha zaplatit 21.000 Kč, obsluha tedy balík převzala a částku bohužel vyplatila. Když sestra na čerpací stanici přijela, obsluha jí balík předala. Tedy sestře pán doručil množství zboží, které si neobjednala a navíc zboží není v takové kvalitě, jakou pán prezentoval. Z brýlí vypadávají sklíčka, přívěsky jsou rezavé atd.
Sestra tedy balík zaslal zpět na adresu z faktury, nicméně balík se jí včera (14.01.2016) opět vrátil.
Chtěla bych se tedy zeptat, zda a případně jaké jsou zde možnosti vrácení zboží? Nebyla sepsána žádná smlouva, pouze faktura při prodeji.
Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Z toho co uvádíte vyvstává otázka, zda vůbec vznikla kupní smlouva. Domnívám se, že nikoliv. Nicméně v tomto směru by bylo vhodné kontaktovat advokáta, který by zjistil bližší okolnosti (detailní obsah telefonického rozhovoru). Komplikací by v tomto směru mohla být faktura, která spíše deklaruje, že kupní smlouva uzavřena byla.
Pokud kupní smlouva nevznikla, je přijate zboží plněním bez právního důvodu a zaplacená částka taktéž. V takovém případě jsou strany povinny si toto plnění vzájemně vrátit.
Pokud bychom však dospěli k právnímu názotu, že kupní smlouva vznikla, pak je nasnadě celou situaci řešit pomocí odpovědnosti prodávajícího za vady. Jednou z povinností prodávajícího je dodat zboží bez vad. Z toho co uvádíte je zřejmé, že tomu tak nebylo.
V takovém případě je nutné prodávajícímu (nejlépe písemně) vytknout vady zboží. Z toho co uvádíte je pravděpodobné, že by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. V takovém případě by Vaší sestře vzniklo právo od smlouvy odstoupit a domohla by se touto cestou vrácení peněz. Práva z vadného plnění jsou upravena v § 2099 až § 2112 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Vzhledem k nezanedbatelné částce a možným obstrukcím prodávajícího doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám může pomoct s řešením nastalé situace. Je též možné, že bez soudního sporu se Vaše sestra peněz nedomůže.
_
FINANCE-DANĚ
- Převod cenných papírů na manželku, manžela a oznamovací povinnost finančnímu úřadu, FÚ
- Zdanění převodu cenných papírů mezi manžely
- Zdanění převodu cenných papírů v rodině
- Prodej cenných papírů manželi a zdanění, odvod daně - informace
Společně s manželkou jsme v průběhu našeho manželství, po vzájemné dohodě a za společné finanční prostředky nakoupili cenné papíry. Každý z nás si založil na svoje jméno majetkový účet u obchodníka s cennými papíry (společnost BrokerJet), přičemž část akcií byla uložena na jednom a část na druhém z účtů. Lze tyto cenné papíry považovat za součást našeho SJM? Před několika týdny jsem realizoval v rámci BrokerJet bezúplatný interní převod všech cenných papírů z mého majetkového účtu na majetkový účet manželky. Jediným důvodem pro nás v bylo zjednodušení nakládání se společnými akciemi. Má pro nás z manželkou převod cenných papírů nějaké bezprostřední daňové dopady? Existuje v této souvislosti oznamovací či jiná povinnost? Má takto realizovaný převod cenných papírů dopad na danění případného zisku z prodeje předmětných akcií? Neztrácí tyto cenné papíry momentem převodu svou dosavadní historii? Nedochází převodem k "vynulování" periody tzv. časového testu, který má (pro cenné papíry pořízené po 1.1.2014) délku 3 roky? Převáděné akcie jsme s manželkou nabyli před déle než třemi lety, takže jejich případný prodej by měl být již od daně ze zisku osvobozen. Děkuji Ctibor
ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Cenné papíry pak, pakliže je jeden z manželů nenabyl výše uvedeným způsobem, jsou součástí SJM.
Cenné papíry jsou součástí SJM, pokud jste je nabyli za trvání manželství za společné vlastní finanční prostředky.
Vzájemný převod mezi Vašimi účty tedy nelze považovat za narušení časového testu pro osvobození případného prodeje od daně z příjmů.
_
OBČAN-NÁJMY (BYDLENÍ)
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Soukromá stavba na pozemku města a klauzule v nájemní smlouvě o odstranění stavby při výpovědi nájmu městem nebo nájemníkem
- Odstranění soukromé stavby po ukončení nájemní smlouvy na městský pozemek
- Odstranění soukromé stavby po ukončení nájemní smlouvy na obecní pozemek
09/2015 jsem koupil garáž, která byla postavena už před několika desítkami let, leží na pozemku města a je evidována na KÚ. Vše proběhlo standardně, město jakožto vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, nevyužilo ke stavbě předkupní právo a koupě garáže již byla zaevidována na katastru.
Nyní mám podepsat nájemní smlouvu s městem, kdy mi město pronajímá pozemek pod garáží na dobu neurčitou. Smlouvu jsem po přečtení odmítl podepsat z důvodu čl. IV, odst. 4 smlouvy, který zní:
„V případě ukončení tohoto nájemního vztahu je nájemce povinen stavbu dle čl. 1 odst. 2 této smlouvy (garáž) ke dni ukončení nájmu odstranit, pokud nedojde k jiné dohodě, a nemá právo na žádné náhrady ze strany pronajímatele. “
Ukončení nájmu může nastat mj. na základě výpovědi s tříměsíční výpovědní lhůtou.
Další odst. navíc uvádí, že pokud bych nesplnil odst. 4 smlouvy, musím platit ještě pokutu: „Smluvní strany se dohodly, že v případě nesplnění povinnosti zakotvené v odst. 4 tohoto článku ke dni ukončení tohoto nájemního vztahu bude nájemce povinen uhradit pronajímateli bezdůvodné obohacení vzniklé bezesmluvním užíváním pozemku ve výši nájemného sjednaného podle této smlouvy a současně smluvní pokutu ve výši 50, - Kč za každý započatý den zprodlení… (tedy to zní tak, že pokud stavbu neodstraním, automaticky pozemek užívám a musím dále hradit nájem a pokutu k tomu)
Na majetkovém odboru města mi toto vysvětlili tak, že tyto body ve smlouvě chtějí právníci města a že se SNAD nestane to, abych musel stavbu odstraňovat, což však není vůbec uspokojující vysvětlení.
Domnívám se, že takto postavená smlouva je pro mě jednostranně nevýhodná a nevidím pro takový postup oporu v novém OZ. Proto bych se chtěl zeptat, na Váš názor na uvedené body smlouvy, zda si může město klást takovéto podmínky, pro mě jednostranně nevýhodné, zda si město může tyto body do smlouvy prosadit, zda má někde oporu požadavek, abych v případě ukončení nájemního vztahu musel stavbu v mém vlastnictví na své náklady odstranit. A dále jak mám ve věci postupovat, zda mohu odmítnout smlouvu podepsat a jaký by měl být můj další postup v tomto případě a jaký by měl být postup města, když odmítnu smlouvu podepsat.
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Vaše stavba se nachází na cizím pozemku. V takovém případě je nasnadě, aby se oba vlastníci (pozemku a stavby) dohodli na uzavření nájemní smlouvy, smlouvy o zřízení věcného břemene či jiném právním důvodu, který by vlastníka stavby opravňoval užívat pozemek.
Teoreticky se město může domáhat toho, aby Vám soud uložil stavbu zbourat. Takové řešení by, podle mého názoru bylo nepřípadné, neboť soud může též rozhodnout o tom, že přikáže pozemek Vám za obvyklou cenu nebo stavbu městu za obvyklou ceu, nebo rozhodne o zřízení věcného břemene za úplatu.
Pokud se rozhodnete nepodepsat nájemní smlouvu, užíváte cizí věc bez právního důvodu a bezdůvodně se tak obohacujete na úkor vlastníka věci (pozemku). Tudíž tento má nárok na bezdůvodné obohacení (zřejmě ve výši nájemného, nikoliv však pokuty).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta pro zaměstnavatele na zaslání V. dílu neschopenky na ČSSZ
- Do kolika dní musí zaměstnavatel zaslat ukončení neschopenky na ČSSZ?
Do jaké lhůty má zaměsnavatel (v mém případě již bývalý zaměstnavatel) správně zaslat na ČSSZ V. díl DPN - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti?
Potřebuji od ČSSZ potvrzení o výplatě dávky nemocenského pojištění pro potřeby VZP, jelikož jsem momentálně nezaměstnaná a má DPN je již ukončena. Bývalému zaměstnavateli jsem zaslala V. díl DPN, dle dodejky ho již převzal, ale s odesláním na ČSSZ si dává na čas. Na ČSSZ mi řekli, že musí vyčkat, až jim zamětnavatel V. díl DPN pošle. Prosím, existuje zákonná lhůta, dokdy má zaměstnavatel doklad (V. díl o ukončení DPN) zaslat na ČSSZ, a jak se případně tohoto mohu domáhat? Velice děkuji!
ODPOVĚĎ:
Dle § 97 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění platí, že: „ Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. “
Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je skutečnost, resp. podklad, který má vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, zaměstnavatel by měl tedy předávat tyto podklady neprodleně, jak vyplývá z dikce zákona. Doporučení od České správy sociálního zabezpečení je cca 1 týdně, což je ale skutečně doporučující. Doporučila bych Vám obrátit se na zaměstnavatele s dotazem, zda tak již učinil, případně zmínit jeho zákonnou povinnost.
Dle § 136 odst. 1 písm. i) výše uvedeného zákona se právnická osoba jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu, pokud nesplní výše uvedenou povinnost. Může mu být udělena pokuta až 50.000,-Kč. Je možné se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přezkoumání zdravotního stavu úřadem práce (u uchazeče o práci, zaměstnání) - informace
- Může Úřad práce požádat o přezkoumání zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání?
- Může Úřad práce požádat o duplicitní přezkum zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání?
Nově jsem dokládal na Úřad práce zdravotní omezení, které mi vystavila obvodní lékařka. Mám napsáno, ze zdravotních důvodů, nevhodné vykonávat fyzické práce. Kanceláře jsou v pořádku. Rád bych věděl, pokud by se UP něco nezdálo, může mi nařídit nějakého doktora, který prověří zdravotní stav? Případně pokud bych nemohl odmítnout, mohu si lékaře vybrat? Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ
Dle § 21 zákona č. 435/2004 Sb. , zákona o zaměstnanosti, v platném znění platí: „ Fyzická osoba, které krajská pobočka Úřadu práce poskytuje služby podle tohoto zákona, je povinna krajské pobočce Úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem23) registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá, posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb. “
Tuto povinnost jste splnil, když jste daný lékařský posudek předložil. Dále však dle § 21 odst. 2 zákona o zaměstnanosti platí: „Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření
a) u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce23), pokud
1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo
2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,
3. je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb23), pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k poskytování pracovnělékařských služeb, registrujícím poskytovatelem. “
Z výše uvedeného vyplývá, že v daných případech má uchazeč o zaměstnání povinnost se lékařské prohlídce podrobit, a to u lékaře určeným, nikoliv zvoleným uchazečem.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Může strana kupní smlouvy požadovat úřední ověření podpisů na všech výtiscích smlouvy?
- Úředně ověřené podpisy na více kopiích kupní smlouvy - může to kupující požadovat?
Ráda bych se informovala na jednu věc: jedná se o formulaci v kupní smlouvě, konkrétně vyhotovení kupní smlouvy, kde se píše, že pouze jedno vyhotovení bude s úředně ověřenými podpisy pro účely vkladu vlastnického práva do katastru nemovittostí. Ostatní vyhotovení budou bez úředně ověřeného podpisu. Mohu se dožadovat také jednoho vyhotovení s úředně ověřenými podpisy čistě jako doklad pro mě jako kupujícího? Tuto otázku jsem již položila také advokátovi, ale bylo mi odpovězeno, že ji dostanu k disposici, až bude uhrazena kupní cena. Jaký je správný postup co se týče vyhotovení kupní smlouvy s úředně ověřenými podpisy?
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Pokud požadujete další vyhotovení smlouvy s úředně ověřenými podpisy, musí se na takové skutečnosti dohodnout smluvní strany. Na platnost smlouvy však nemá vliv, zda jsou podpisy úředně ověřeny či nikoliv. Neexistuje jiná možnost, např nějaké donucení. K samotnému vyhotovení pak dojde tak, že smluvní strany buď podepíší listinu před osobu oprávněnou (např. notářem, nebo na CZECH POINTECH), nebo před touto osobu prohlásí, že tento podpis je jejich.
Spíše mě zaráží tvrzení, že smlouvu dostanete až v případě, když uhradíte kupní cenu. Osobně bych rozhodně neprovedl žádnou větší platbu bez toho, aniž bych měl u sebe platnou smlouvu. V tomto směru můžete požadovat změnu smlouvy.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel nebytového prostoru domu SVJ nedostal povolení od všech členů ke změně stavby na bar, restauraci
- Změna nebytového prostoru domu SVJ na bar - je nutný souhlas všech majitelů bytů SVJ?
- Změna nebytového prostoru domu SVJ na restauraci - je nutný souhlas všech majitelů bytů SVJ?
Do schránek našeho bytového domu (SVJ) nám majitel nezkolaudovaného nebytového prostoru (dále jen "developer") rozházel žádosti o náš souhlas se změnou stavby na bar s tím, že provoz baru včetně předzahrádky bude každý den od 9-22 hod, včetně podávání alkoholu a vaření teplých jídel.
5 bytů z 25 bytů změnu nebytového prostoru na bar písemně odmítlo.
Znamená to, že developer s takovým projektem skončil, anebo může u stavebního úřadu dostat souhlas se změnou stavby na bar s ohledem na to, že většina (85% vlastníků SVJ souhlasila) a pouze (15% vlastníků nesouhlasilo)?
Jak je možné se bránit? Jako vlastníkovi bytu nad barem se mě nelíbí: znehodnocení nemovitosti hlučností, prašností a zápachem z vaření, koncentrace osob vyhledávající alkohol, konec klidu o víkendu a svátcích, zvýšený provoz aut (kapacita baru je 30 míst uvnitř a 30 míst na předzahrádce). Je NOZ tak již přísný, že pokud developer nedostane souhlas všech, nemůže si bar postavit?
Děkuji, Jan Svoboda
ODPOVĚĎ:
Změnu v užívání stavby řeší § 126 a § 127 stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.). K oznámení o změně užívání stavby se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické
právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby
se změnou v užívání. Ve Vašem případě je vlastníkem SVJ, resp. jednotliví vlastníci jednotek. Důležitým dokumentem jsou stanovy SVJ, kde by mělo být přesně určeno, kolik vlastníků musí souhlasit se změnou v užívání. Často to bývá právě 100% vlastníků. Rozhodující je také výklad stavebního úřadu. Váš případ by se dal také chápat jako stavební úprava, při které se nemění vnitřní uspořádání domu a
zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Nebytový prostor již existuje, pouze se mění způsob jeho využití. Ve druhém případě stačí zpravidla souhlas 75% vlastníků. Ve stanovách SVJ by také mělo být definováno, jakou formou mají vlastníci vyjádřit svůj souhlas. Zda postačí podpis listiny nebo je vyžadován zápis se schůze (shromáždění) vlastníků, kde musí být návrh odhlasován. Také je třeba se zabývat tím, zda je jednotka vzniklá dle zákona o vlastnictví bytů nebo jednotka dle občanského zákoníku, aby bylo možno řešit, jaký režim dopadá na rozhodování spoluvlastníků.
_
RŮZNÉ-STAVBA
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je zábradlí schodů nutností ke kolaudaci rodinného domu?
- Musí být zábradlí u schodů ke kolaudaci rodinného domu?
- Zábradlí u schodů - podmínka kolaudace rodinného domu
Je nutné pro to, aby stavba (rodinný dům) mohla být zkolaudována, zábradlí u venkovního schodiště, které je široké 150 cm a v nejvyšším místě (na podestě u vchodových dveří) je jeho výška od země 70cm? Pokud ano, stačí z jedné strany, nebo musí být z obou stran?
(Informace, které se mi podařilo vyhledat, jsou v tomto bohužel dost rozporuplné, a i odpověď, které se mi dostalo, na místním stavebním úřadě, je poněkud neurčitá.) Děkuji, Majka
ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby v něm bylo možné nalézt výslovnou odpověď na Váš dotaz.
Dle § 119/2 stavebního zákona zkoumá stavební úřad při uvádění stavby do užívání (hovorově je toto řízení nazýváno jako kolaudace), zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále stavební úřad zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Problematice zábradlí se věnuje § 27 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou; parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami;
- zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy;
- zábradlí se nemusí zřídit, pokud:
a/ by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
b/ volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
c/ hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot;
- nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami;
- zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot;
- hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami;
- šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami.
Shora uvedené lze shrnout následovně:
- konkrétní parametry zábradlí jsou dány zejména příslušnými ČSN (na které vyhláška o technických požadavcích na stavby opakovaně odkazuje), přičemž z těchto ČSN vycházel, jak předpokládám, i projektant v případě Vašeho rodinného domu;
- je-li součástí projektové dokumentace Vašeho rodinného domu (kterou stavební úřad svým rozhodnutím schválil) i zábradlí o určitých parametrech, musí být takové zábradlí u schodiště zřízeno;
- s ohledem na to, že stavební úřad v rámci kolaudace mimo jiné zkoumá, zda je stavba provedena v souladu s vydaným povolením a schválenou projektovou dokumentací, přičemž stavební úřad zároveň zkoumá, zda je stavba provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví (tzn. aby byla pro své uživatele bezpečná), lze uzavřít, že zábradlí by mělo být před kolaudací rodinného domu dokončeno (resp. že stavební úřad bude pro úspěšnou kolaudaci zábradlí požadovat).
Je však zároveň pravdou, že praxe jednotlivých stavebních úřadů se může v tomto aspektu výrazně lišit (vzhledem k tomu, že ne/povinná přítomnost zábradlí při kolaudaci není žádným právním předpisem výslovně řešena), nelze proto vyloučit, že ve Vašem případě bude stavební úřad shovívavější. Nelze rovněž vyloučit (a v případě zábradlí a jiných bezpečnostních prvků je to vcelku běžnou praxí), že stavební úřad se v rámci kolaudačního řízení spokojí se zábradlím provizorním (popř. zřízeným prozatímně pouze po jedné straně schodiště).
Nebyl-li stavební úřad na Váš dotaz schopen konkrétně odpovědět, doporučuji Vám oslovit v rámci tohoto stavebního úřadu přímo toho úředníka, který má Váš rodinný dům v gesci (pokud jste tak již neučinila), popř. se s tímto dotazem můžete obrátit na místně příslušný krajský úřad (jako nadřízený stavební úřad).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace více závad obuvi - je počet závad počtem reklamací?
- Více závad zboží - je počet závad počtem reklamací?
V případě, že mám společenské boty (staré 1 týden), v obchodě se zdály v pořádku.
Po 3 dnech nošení se odloupla vnitřní stélka a nyní jsem zjistil, že se odlepuje podrážka. (boty staré necelý týden) Do toho všeho svrchní kůže je "vrásčitá", jak když jsem s nimi chodil rok po poli.
Obchodník se vyjádřil, že boty opraví, že na to má 30 dní. Že opraví odlepení podrážky, přilepí vnitřní stélku a "vrásčitost" kůže prý nemůže být předmětem reklamace, protože se jedná o běžné opotřebení materiálu.
Já chtěl po obchodníkovi chtěl vyměnit boty kus za kus. To prý podle zákona nejde.
Moje otázka zní:
1) mám možnost nějak obchodníka donutit, aby si ten šunt vzal a vyplatil peníze, nebo mi dal aspoň jiné boty hned?
2) pokud ne, tak jsou 2 závady reklamované v jednom okamžiku považovány za 2 reklamace, nebo pouze za 1? (uvažuji, že bych obchodníka dohnal "přes" 4 různé závady)
Předem děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
V případě, že kupující reklamuje vadu zboží do 6 měsíců od převzetí zboží, pak platí zákonná domněnka, že zboží bylo vadné již při převzetí a kupující má výhodnější postavení. Prodejce by musel prokázat opak. K prokázání opaku ale nestačí pouhé obecné tvrzení např. o nedodržení zásad zacházení s věcí, ale ideálně prokázání opaku např. znaleckým posudkem.
Kupující má právo na dodání nové věci, příp. jen její součásti, není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné. Pokud není možné věc či její část vyměnit, může kupující odstoupit od smlouvy. Pokud však lze vadu bez zbytečného odkladu odstranit opravou a požadavek na novou věc by byl nepřiměřený (např. zašít malou dírku ve švu), pak má kupující právo na opravu. Právo na přiměřenou slevu z kupní ceny náleží kupujícímu vždy, pokud neuplatnil jiné právo.
Kupující může odstoupit od smlouvy také v případě, že věc má větší počet různých odstranitelných vad (minimálně 3 různé vady najednou).
Z výše uvedeného se domnívám, že máte právo od smlouvy odstoupit. Těžko posoudit, zda máte nárok na výměnu zboží, jelikož mi není známo, zda je to vzhledem k možnostem prodávajícího možné.
Prodávající má skutečně na vyřízení reklamace 30 dnů.
Vzhledem k uvedenému se domnívám, že Vám vzniklo právo od smlouvy odstoupit, požadovat slevu z kupní ceny, nebo požadovat opravu věci (těžko říct, zda je možné odstranit všechny vady).
Pokud jste však již nějaký nárok uplatnit, pak jej nemůžete měnit bez souhlasu prodávajícího. Pokud jste ještě právo z vadného plnění neuplatnil, můžete i od smlouvy odstoupit. V takovém případě zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém mu sdělíte, že od smlouvy odstupujete a požadujete vrácení peněz. Stanovte k tomu prodávajícímu přiměřenou lhůtu. Dopis zašlete doporučeně a nejlépe i s dodejkou.
Pokud by Vám prodávající nevyhověl, musíte se svých práv domáhat soudně. Pak Vám doporučuji, abyste vyhledal právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-BYDLENÍ
- V nájemní smlouvě je klauzule o možnosti výpovědi dohodou - pronajímatel trvá na zákonné výpovědní lhůtě
- Možnost výpovědi smlouvy dohodou - je nutné dodržet výpovědní lhůtu dle zákona?
- Pronajímatel trvá na zákonné výpovědní lhůtě i když je v nájemní smlouvě možnost výpovědi dohodou
Prosím, o zodpovězení dotazu ve věci pronájmu bytu: nájemce s pronajimatelem má sepsanou nájemní smlouvu, ve které je uvedeno, že výpověď je možná dohodou (ve smlouvě není uvedena výpovědní lhůta). V prosinci podal nájemce výpověď k 31.1. následného roku. Pronajimatel se nyní ohání tříměsíční výpovědní lhůtou a nechce výpověď akceptovat.
Má pronajimatel právo na tříměsíční výpovědní lhůtu nebo musí akceptovat nájemní smlouvu?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Soňa
ODPOVĚĎ:
Nejprve bych chtěl zmínit, že pojem "výpověď dohodou" je z právního hlediska nesmysl. Výpověď je jednostranné právní jednání, kterým jedna ze smluvních stran ukončí právní vztah, a to bez ohledu na vůli druhé smluvní strany. Zatímco dohoda je dvoustranné právní jednání, na obsahu dohody se musí smluvní strany dohodnout.
Pokud ve smlouvě není uvedena výpovědní doba, uplatní se zákonná výpovědní doba.
Z Vašeho dotazu není jasné, zda je nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou.
Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, pak podle § 22287 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Takovým důvodem je např. situace, kdy nájemce získá zaměstnání v jiném místě a není možné denně dojíždět. Výpovědní doba činí 3 měsíce.
Pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, může nájemce vypovědět smlouvu z jakéhokoliv důvodu. Výpovědní doba činí 3 měsíce.
V obou případech pak platí, že výpověď musí být písemná a výpovědní doba počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde výpověď druhé smluvní straně. POkud tedy bude výpověď doručena ještě v prosinci 2015, počíná výpovědní doba běžet od 1. 1. 2016.
V obou případech rovněž platí, že smlouva končí až uplynutím výpovědní doby. Do té doby mají smluvní strany stejná práva a povinnost jako před tím, než jedna strana podala výpověď (zejména platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu).
I přes výše uvedené však smluvním stranám nic nebrání, aby se vzájemně dohodly na tom, že nájem skončí v jiný den.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zadostiučinění za újmu - neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem
- Neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem a přiměřené zadostiučinění
- Náhrada škody od stavebního úřadu - neoprávněné zadržování kolaudačního rozhodnutí úřadem
Stavební úřad neoprávněně zadržoval 12 roků kolaudační rozhodnutí, což bylo nyní potvrzeno rozsudkem soudu. Je v této souvislosti možné, resp. žádoucí před podáním žádosti o zadostiučinění dle zák. č. 82/1998 Sb. ústřednímu úřadu obrátit se na městský úřad, pod který uvedený stavební úřad spadá, s návrhem na dohodu o přiměřeném zadostiučinění za způsobenou újmu?
Má tento městský úřad nějaké možnosti na takovou dohodu, a to se sníženou výší kompenzace, přistoupit?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru je skutečně na místě, abyste se s nárokem na náhradu škody obrátil nejprve na toho, kdo podle tvrzení soudu pochybil. Za škodu odpovídá tento úřad. Kromě toho, i kdyby bylo podání nesprávně doručeno, podle současného znění správního řádu je každá orgán povinen doručené podání postoupit usnesením příslušnému orgánu. Pokud Vy přistoupíte na sníženou výši kompenzace, nebudete pravděpodobně vymáhat nic víc a pak tedy celá náhrada škody skončí v této fázi.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kde je začátek pracovní cesty pokud zaměstnanec bydlí na druhé straně republiky?
Jaký je správný postup při určení místa začátku služební cesty. Mám trvalé bydliště v Ostravě, pracuji v Praze (tj. místo výkonu práce dle pracovní smlouvy), máme pružnou pracovní dobu, začátek pracovní doby je pružně stanoven od 6.00 do 9.00 hod. Přes týden bydlím na ubytovně v Praze, v pátek se vracím domů do Ostravy a v pondělí brzy se vracím do Prahy. Zaměstnavatel mi na rok 2016 naplánoval na každý týden jednu třídenní služební cestu, kdy mám navštívit postupně všechny pracoviště v republice. Chtěla bych vždy uvádět místo začátku služební cesty jednotně, tedy Ostravu nebo Prahu. Zaměstnavatel mi však nechce dát jedno pravidlo pro všechny tyto cesty, trvá na tom, že pro některé cesty musím uvádět začátek v Ostravě a pro jiné na pracovišti v Praze. Má právo na takový příkaz? Může mi to nařídit při každé cestě jinak? Osobně se domnívám, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pouze vycestovat z místa pracoviště, nikoliv z místa bydliště (to může pouze povolit, nikoliv nařídit). Jak je to správně? Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Dle § 153 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: "Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance."
Z výše uvedeného plyně, že zaměstnavatel určuje místo nástupu na pracovní cestu a nese všechna rizika s tím spojená. Je tedy možné určit jednou nástup na jednom místě a podruhé na jiném.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníka na pozemek a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spolumajitele na pozemek a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spoluvlastníka na nemovitost a nový občanský zákoník
- Předkupní právo spolumajitele na nemovitost a nový občanský zákoník
- Předkupní právo na majetek z dědictví
- Předkupní právo na majetek získaný v dědictví, dědickém řízení
Sestřenice zdědila ideální podíl na pozemcích. Tento její podíl chce prodat třetí osobě. My o tento podíl máme zájem, jsem ochotni zaplatit stejné nebo větší peníze jako třetí osoba, ale z osobních důvodů sestřenice s námi nekomunikuje. Jaký postup mám uplatnit, abych se domohl předkupního práva dle občanského zákoníku. Děkuji, Novák
ODPOVĚĎ:
Zákonné předkupní právo v případě vzniku spoluvlastnictví v dědickém řízení platí § 1124 odst. 1 OZ:
Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
V daném případě se lze po nabyvateli podílu domáhat porušení zákonného předkupního práva a dosáhnout tak převodu podílu za podmínek prodeje třetí osobě. Po uplynutí doby pak lze s podílem disponovat neomezeně.
Bylo by možné sestřenici doporučeným dopisem i na tuto skutečnost upozornit s tím, že jste připraveni částku za převod zaplatit, nicméně vzhledem ke špatným vztahům by asi naschvál s prodejem nadále vyčkávala a následně prodala podíl třetí osobě. Spoluvlastnictví je vždy problematické, pokud zde není elementární vůle k dohodě.
_
OBČAN-DLUHY
- Ručení jako postupitel pohledávky - jak se vyvázat z ručení?
- Vyvázání se z ručení pohledávky se souhlasem postupitele
Pokud postupuji svoji pohledávku za úplatu, ručím jako postupitel ve smyslu § 1885 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Jak se z tohoto ručení vyvázat? Postačí prohlášení postupníka, o tom, že si je vědom, že je pohledávka nejistá a může byt nedobytná? Musí být toto prohlášení součástí smlouvy o postoupení pohledávky nebo stačí čestné prohlášení (písemně) samostatně mimo tuto smlouvu? Jedná se o postoupení pohledávky vůči pojišťovně ve věci náhrady škody při dopravní nehodě.
Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Ručení dle citovaného ustanovení není kogentním ustanovením zákona, tedy jinak řečeno ustanovením, od kterého by nebylo možno se odchýlit. Tudíž ideálním případem by bylo použití daného ustanovení vyloučit přímo v textu písemné smlouvy o postoupení pohledávky. To znamená inkorporovat ustanovení o tom, že postupitel neručí za dobytnost pohledávky.
_
OBČAN-DLUHY
- Prekluze směnky, směnečného platebního rozkazu
- Promlčení směnečného platebního rozkazu
3.12. 2003 jsem násilim podepsal směnku se splatnosti 30.06.2004. Pak se nic nedělo a v roce 2012 vyšlo najevo že veřitel má od 28.02.2008 směnečný platební rozkaz zn. 30 Sm 217/2007-17 Mestký soud v Praze.
Jak efektivně zjistit kdy žaloval věřitel dluh u soudu? Je tam prekluze? Jsem starobní důchodce. Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Informaci, kdy byla Vaše záležitost zažalována zjistíte nejlépe přímo na soudě. Obraťte se na Městský soud v Praze a telefonicky požádejte o nahlédnutí do spisu. Ve spisu pak naleznete na návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu razítko s datem podání. Toto datum je dnem začátku řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 byl vydán ve věci směnečný platební rozkaz, tak platí, že toto právo se promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Ve Vašem případě tedy za 10 let od nabytí právní moci směnečného platebního rozkazu. Kdy tento dokument nabyl právní moci, to zjistíte rovněž ze spisu.
_
FINANCE-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ
- Jak odstoupit z funkce jednatele s. r. o. - postup, návod
Jak mám postupovat v odstoupení z funkce jednatele s. r. o. Na žádost mé dlouholeté přítelkyně jsem s jejím manželem dne 15. 03. 2010 založila společnost s tím, abych mu vedla účetnictví. Ve společnosti jsme dva jednatelé, já s menšinovým podílem 10 %, on s podílem 180 %. Před třemi lety přítelkyně zemřela, proto jsem ho v té době několikrát žádala, že chci ukončit jednatelství. Sliboval, že to provede, odkládal to, pak mi napsal mail, že odjíždí do ciziny (Ruské Federace) a že se mi ozve. Několikrát napsal mail, že hledá druhého jednatele, nebo sám převezme můj podíl, že mi dá vědět, až se vrátí do ČR. Dodnes (28.12.2015) se nevrátil. Společnost neměla žádné zisky. V mezidobí, kdy se neozýval, jsem se informovala na Živnostenském úřadu, co mám učinit. Bylo mi doporučeno, abych s. r. o. přerušila. Bez konání valné hromady ji sama zrušit nemohu, prý až po 5ti letech. Společnost je přerušena od
10.12.2012 dosud. Chci se vzdát jednatelství – jde to bez valné hromady? Pokud existuje nějaký právní dokument, prosím o radu.
Děkuji Alena
ODPOVĚĎ:
Nejprve bych rád uvedl, že je rozdíl mezi jednatelem a společníkem SRO. Jednatel je statutárním orgánem SRO, společníka je členem společnosti, resp. osoba vlastníci společenský podíl. Ve Vašem dotazu je uvedeno, že jste dva jednatelé, ale také, že druhý společník převezme Váš podíl. Jedná se však o dva odlišné instituty. Pokud by druhý společník (nebo třetí osoba) odkoupil Váš podíl, nepřestáváte být jednatelem (zde je nutné buď odvolání z funkce nebo odstoupení).
Domnívám se, že by mohl být naplněn některý ze zákonných důvodů (např. že společnost není schopna vyvíjet činnost) pro to, aby soud zrušil společnost a nařídil likvidaci. Konkrétní posouzení však již je na soudu. Navíc musíte prokázat Váš právní zájem na tom, aby byla společnost zrušena. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat návrh. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
Pokud by soud rozhodl o zrušení společnosti, pak je možné, že Vás soud jmenuje likvidátorem společnosti. Poté co společnost zanikne, zanikne i Vaše funkce jednatele a také Vaše účast v ní.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení do dědického řízení po zesnulém, zemřelém
- Bezdůvodné obohacení a dědictví, dědické řízení
Potřebuji žalovat o vydání úmyslného bezdůvodného obohacení z let 2008 až 2014. Jedná se o finanční částku ve výši tržního nájemného za bydlení zdarma bez právního titulu. Pohledávku jsem mohl poprvé žalovat v roce 2014. Obohacenými jsou žena a její bývalý manžel, zemřelý v r. 2014. Dědické řízení po obohaceném probíhá. Obohacený má dospělého syna. Syn a obohacená jsou pravděpodobnými dědici obohaceného.
1. Mám podat jedinou žalobu (abych ušetřil soudní poplatek), ve které žalovanými budou jak obohacená, tak neznámí dědici obohaceného, nebo mám podat jednu žalobu proti obohacené a druhou žalobu proti neznámým dědicům - a proč?
2. Mám proti neznámým dědicům navrhnout vydání platebního rozkazu (úspora soudního poplatku alespoň na začátku řízení)?
Jsou svátky, odpověď stačí do 10 dnů. Petr.
ODPOVĚĎ:
Především bych co nejdříve doporučovala přihlásit pohledávku do dědického řízení. Přihláška pohledávky do dědického řízení ovšem nastaví promlčecí dobu, proto Vám nezbude, než již nyní podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Neznámé dědice žalovat nemůžete, je otázkou, kdo vůbec dědicem bude, zda neuzavřou dědickou dohodu apod. Doporučovala bych podat návrh na platební rozkaz, kde uvedete jako žalované oba manžele (jste v pozici, kdy nemusíte vůbec vědět, že jeden z nich již nežije), přičemž soud řízení přeruší do doby, než bude rozhodnuto v dědickém řízení o tom, kdo je dědicem, a zda Vaše pohledávka nebude v dědickém řízení alespoň částečně uspokojena. Po pravomocném skončení dědického řízení bude soud v řízení pokračovat s manželkou a dědici zemřelého.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
OBČAN-DLUHY
- Promlčecí doba pojistného za povinné ručení auta, automobilu
- Povinné ručení - promlčení pojistného
Počátkem prosince tohoto roku jsem obdržela předžalobní upomínku od AK Ševčík, která převzala právní zastoupení Triglav pojišťovny, u které jsem měla pojištěn automobil od 14.3.2011 do 14.3.2014.
Nutno říci, že za celou tuto dobu jsem od fy Triglav neobdržela žádnou upomínku ani telefonát týkající se nějaké nezaplacené částky. Ani při výpovědi smlouvy se nikdo neozval. V podstatě až za téměř dva roky jsem obdržela tuto předžalobní upomínku.
Kontaktovala jsem pojišťovnu Triglav, oč se jedná, že o žádném dluhu nic nevím - bylo mně řečeno, že historicky mně sice žádný upomínkový dopis nebyl zaslán, ale přesto mám zaplatit dlužnou částku 607 Kč.
Vyžádala jsem si tedy mou platební morálku, která se skládala z excelového souboru předpisů a zaplacených částek a překalkulovanou dlužnou částku na 470 Kč.
Upřímně, nevím, jak se v této situaci zachovat - dle mého mínění jsem zaplatila vždy, když byla zaslána poštovní poukázka, bohužel ale již nejsem schopna dohledat výpisy z účtu např. z roku 2011, 2012.
Mám zde nějaká práva? Existuje nějaká promlčecí doba? Je vůbec možné vyžadovat dlužné částky po 21 měsících? Jak dále postupovat?
Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba je v tomto případě tříletá, tedy celkem 36 měsíců a začíná běžet vždy den následující po splatnosti pojistného. Pokud dlužnou částku neuhradíte nebo již nyní nepředložíte doklady o úhradě částky, které po Vás nyní požadují, lze předpokládat, že pojišťovna prostřednictvím svého právního zastoupení podá žalobu či návrh na (elektronický) platební rozkaz, přičemž tvá tvrzení musí samozřejmě prokázat, tedy doložit listinami. Vy pak máte možnost se v soudním řízení bránit, ovšem nejlépe samozřejmě předložením dokladů vyvracejících jejich tvrzení, že jste např. některé platby pojistného neuhradila. Pokud jste hradila převodem na účet, banka by Vám měla na žádost dohledat výpisy z účtu i z roku 2011. Upozorňuji, že pokud by žalobce byl ve sporu úspěšný, musela byste hradit i náklady soudního řízení a právního zastoupení žalobce. Je tedy třeba si zvážit, zda skutečně jste schopna dohledat doklady o pravidelných platbách a jste si stoprocentně jistá, že jste vše uhradila - v takovém případě byste spor jistě vyhrála nebo si jistá nejste a zda v tomto případě do sporu jít s vysokým rizikem, že budete muset dluh uhradit i s veškerými soudními náklady.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zaměstnání zaměstnanci s DPP - jak postupovat?
- Zaměstnavatel nechce vydat potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnanci s DPP - jak postupovat?
V létě 2015 jsem pracovala na DPP. Chci od svého bývalého zaměstnavatele:
Dle § 313 Zákoníku práce potvrzení o zaměstnání a dle Zákona o daních z příjmů potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti.
Bývalý zaměstnavatel mě ignoruje (email, sms), a tak mu chci zaslat doporučený dopis, kde ho o tato potvrzení požádám. Chci se zeptat:
1. Na základě jakého paragrafu má povinnost vystavit mi potvrzení o zdanitelných příjmech ze ZČ? Ráda bych v dopise uvedla konkrétní paragraf.
2. Existuje lhůta, dokdy mi od doručení dopisu musí potvrzení vystavit?
3. Pokud mě bude i nadále ignorovat, mám to nahlásit na FÚ, Inspektorát práce nebo obojí?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dle § 38j zákona č. 586/1992 Sb. , zákon o daních z příjmů, v platném znění platí následující: „ Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. “
Pokud Vám zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání, pak se můžete obrátit na inspektorát práce, pokud se bude jednat o potvrzení o zdanitelných příjmech, pak na příslušného správce daně.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu rekonstrukce bytu, bytového domu
- Výpověď nájemní smlouvy z důvodu rekonstrukce bytu, bytového domu
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu generální opravy bytu, bytového domu
- Výpověď nájemní smlouvy z důvodu generální opravy bytu, bytového domu
Může mi pronajímatel dát výpověď z nájmu bytu z důvodu rekonstrukce domu? Jak by měl vůči mně správně postupovat v případě celkové rekonstrukce
domu? Majitel je společnost s ručením omezeným, má dům ve vlastnictví 15 let. Za celou dobu se v domě prováděly jen nezbytné opravy v případě
havárií. Dům nebyl nikdy zcela obsazený, měli tedy dost možností i času provést rekonstrukci postupně.
Majitel se chce nájemníků zbavit úplně. Se smlouvami na dobu určitou již odešli, zůstávám já a dva důchodci, všichni máme dekrety o přidělení
bytu od OPBH. Majitel mi poslal dopis se sdělením, že dojde k převodu obch. podílu ve společnosti a nový společník má zájem neprodleně zahájit
rekonstrukci domu, takže užívání bytu bude ztíženo, že bude předběžně jednáno o ukončení nájemních smluv a posléze budou tyto dohody podepsány.
Termín není uveden. K jednání byla zmocněna zástupkyně budoucího společníka, telefonicky mi nabídla byt poblíž.
Myslím, že majitel nepostupuje správně a zkouší dostat nás pryč, jak to jen půjde.
Děkuji. Lenka
ODPOVĚĎ:
Od 1. 1. 2014 již není možné, aby pronajímatel vypověděl nájemní vztah z důvodu oprav bytu nebo dobu, při jejichž provádění nešlo dům nebo byt
delší dobu užívat. Výpověď z tohoto důvodu obsahoval již zrušený zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (tzv. starý občanský zákoník, účinný
do 31. 12. 2013). Od 1. 1. 2014 se však nájem řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, který výpověď z výše uvedeného důvodu neumožňuje.
Situace, kdy byt nebo dům nelze užívat z důvodu probáhajících oprav je řešena v § 2260 až § 2262 nového OZ.
Podle těchto ustanovení platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li
hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo
hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu vyžadující vyklizení bytu, má pronajímatel právo
započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v
souvislosti s vyklizením bytu, a zaplatí nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu.
Nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací,
předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí
vyklizení; zároveň se pronajímatel zaváže k náhradě účelných nákladů a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí.
Neprohlásí-li nájemce pronajímateli do deseti dnů po oznámení, že byt na požadovanou dobu vyklidí, má se za to, že vyklizení bytu odmítl.
Je-li nutné vyklizení bytu nejdéle na dobu jednoho týdne, postačí oznámit nájemci alespoň deset dnů před zahájením prací. Lhůta k prohlášení
nájemce se zkracuje na pět dnů.
Odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po
nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká.
Prokáže-li pronajímatel účelnost úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu a nezbytnost vyklizení bytu, soud návrhu vyhoví; přitom může
stranám uložit přiměřená omezení, která na nich lze rozumně požadovat. Před rozhodnutím o vyklizení bytu nelze práce provádět, ledaže soud
provádění prací povolí.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Odmítnutí dědictví v insolvenci - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v oddlužení - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v konkurzu - může to zadlužený dědic udělat?
- Odmítnutí dědictví v osobním bankrotu - může to zadlužený dědic udělat?
čeká nás dědické řízení po otci, zůstali jsme čtyři děti. Sestra je bohužel velmi zadlužená, čelí konkurzu. Při dědickém řízení však by ráda
získala svůj díl dědictví, alespoň pro svou jedinou dceru. Je toto možné? Jak postupovat? Je možné, aby převedla svou část na mne, jakožto
sestru a já ji díl předala? Jde nám o to, aby peníze zachovala alespoň pro dítě.
Tuším totiž, že by ji bylo dědictví bankou zabaveno.
ODPOVĚĎ:
Podle § 246 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů platí, že právní úkon, kterým dlužník po prohlášení
konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu
insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.
Z výše uvedeného vyplývá, že majetkové dispozice s pozůstalostí, které by Vaše sestra učinila ve svůj neprospěch (tedy třeba i ve prospěch její
dcery), budou bez souhlasu insolvenčního správce neplatné.
Doporučuji celou situaci konzultovat s insolvenčním správcem.
Výše uvedené však platí tehdy, pokud byl nad majetkem Vaší sestry prohlášen konkurz.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Záruční lhůta při koupi zboží na IČ, IČO - nový občanský zákoník
- Zboží zakoupené na IČ, IČO - délka záruční lhůty na zboží
prosím o radu, jaká je záruční lhůta u mobilního telefonu zakoupeného 20.12.2014 v kamenném obchodě v Brně. Telefon jsem objednal pro základní
školu a nyní po roce (22. 12. 2015), když jsem dovezl přístroj na opravu z důvodu nefunkčnosti mně bylo sděleno, že záruční lhůta je pouze rok
a že servis musím zaplatit. Důvod jednoleté záruční doby je prý to, že objednávka byla učiněna na IČ a podle nového občanského zákoníku je
pouze jednoletá záruční doba. Až dosud jsem jako ředitel základní školy objednával vše na IČ a nikdy mně nebylo sděleno, že máme pouze
jednoletou záruční dobu. Děkuji vám za odpověď
ředitel ZŠ Pomezí Bronislav Králíček.
ODPOVĚĎ:
Pokud byla objednávka učiněna jménem školy, resp. je z objednávky zřejmé, že se jedná o školu a je zde její IČ, pak se na uzavřenou kupní
smlouvu vztahují též ustanovení § 2158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Jedná se o ustanovení, která mj. upravují tzv.
zákonnou záruku.
Tato ustanovení se aplikují na kupní smlouvu, pokud je prodávajícím podnikatel, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z
okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.
V tomto případě má sice škola své IČ, není však podnikatelem. Pokud bylo jasné, že smlouvu uzavírá škola, pak nemohly vzniknout pochybnosti o
tom, že smluvu neuzavírá podnikatel.
Tvrzení prodávajícího, že nový občanský zákoník zná jednoletou záruční dobu je nepravdou. Zákonná záruka upravená novým občanským zákoníkem je
dvouletá. Jednoletou záruční dobu nezná nový občanský zákoník ani v jiných případech.
Z výše uvedeného vyplývá, že je povinností prodávajícího řádně reklamaci vyřídit (pokud jste požadoval opravu, tak telefon bezplatně opravit) v
zákonné lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Pokud tak neučiní, můžete dokonce od smlouvy odstoupit.
_
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Reklamace zubního ošetření a poškození zubů - odškodné od zubaře
- Odškodnění od zubaře za poškození zubů při ošetření
- Odškodnění od zubaře za nesprávný postup při ošetření s poškozením zubů pacienta
- Reklamace zubního ošetření a poškození zubů - odškodné od zubního lékaře
- Odškodnění od zubního lékaře za poškození zubů při ošetření
- Odškodnění od zubního lékaře za nesprávný postup při ošetření s poškozením zubů pacienta
- Odškodné od zubaře za poškození zubů zákrokem dentisty
2/2014 jsem se rozhodla pro zlepšení estetiky mého chrupu. Za zubařem, protetikem jsem přišla s požadavkem vyměnit celokeramické korunky na
horních dvojkách za metalokeramické. Ostatní zuby jsem měla svoje a naprosto zdravé.
I když přední jedničky a trojky měly nepatrně odlišnou barvu, podle mého soudu nevyžadovaly příliš velký zásah. Nakonec jsem byla zubařem
přesvědčena, že prý aby to vypadalo dobře, musí se udělat všech 6 zubů v řadě. V té době jsem dala na jeho radu, protože jsem si nebyla vědoma,
že to může tak hluboce zasáhnout do celého organismu. Dnes (28.12.2015) mám se zuby obrovské problémy. Podle konzultací s jinými zubaři bude
protřebné všechny zuby, pahýly nahradit implantáty. Takže jsem vlastně přišla o 4 zdravé zuby. Zubař mi můstek se 6 zuby předělával 2x naposled
v 3/2015, protože nebyl v pořádku. Mám velkou zlost, problém, bolest, proto chci uplatnit odškodnění za zdravé zuby. Mé cítění mi říká, že 1
zub bude mít hodnotu přes milion korun českých. Plánuji toto řešit přes pojištění zmíněného zubaře. Je můj požadavek/přes 1mil/ reálně
uplatnitelný v ČR? V USA zcela určitě.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu domáhat se po dotyčném zubaři náhrady újmy na Vašem zdraví, přičemž tuto náhradu hodláte vyčíslit ve výši 1.000.000, - Kč (či
více) za jeden zub, lze konstatovat, že tento Váš požadavek není v České republice reálně vymahatelný.
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné
bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení
společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) výslovně nestanoví, jakou finanční náhradu lze požadovat za ztrátu či poškození jednoho zubu.
Nejvyšší soud však vydal Metodiku k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění (která je jakýmsi pomocným
nepovinným materiálem pro soudce), která může být v těchto případech použita jako vodítko. Tato metodika je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Hodnota jednoho bodu pro účely odškodnění bolesti byla touto metodikou obecně stanovena na 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy, proto má jeden bod
pro bolest vzniklou v roce 2014 hodnotu 251,28 Kč, zatímco pro bolest vzniklou v roce 2015 má jeden bod hodnotu 256,86 Kč.
Pro odškodnění ztráty či poškození zubu lze v rámci metodiky, co do náhrady za bolest, použít tyto položky:
- ztráta zubu - 20 bodů
- dislokace zubu - 15 bodů
Pro získání představy o reálné výši finanční náhrady za ztrátu či poškození zubu je dále možné vycházet ze dvou právních předpisů, které se
sice na Váš případ přímo nevztahují, lze je však použít analogicky:
1/ V první řadě lze nahlédnout do nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo
nemocí z povolání, dle jehož § 3/1 činí hodnota jednoho bodu 250, - Kč.
Co se týče odškodnění bolesti, lze v rámci přílohy č. 1 nařízení vlády odkázat na tyto položky:
- ztráta zubu v přední části chrupu - 20 bodů
- ztráta zubu v zadní části chrupu - 15 bodů
- ulomení části zubu - 10 bodů
- dislokace zubu - 15 bodů
Co se pak týče ztížení společenského uplatnění, lze v rámci přílohy č. 3 nařízení vlády vycházet z těchto položek:
- ztráta jednoho zubu podle postavení a estetického dopadu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady) - 40 bodů
- odlomení korunkové části jednoho zubu - 30 bodů
2/ Do 31. 12. 2013 obsahoval český právní řád vyhlášku o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, dle jejíhož § 7/2 platilo, že
hodnota 1 bodu činila 120, - Kč.
Pro případ bolesti spojené se ztrátou či poškozením zubu obsahovala tato vyhláška ve své příloze č. 1 tyto položky:
- ztráta zubu - 10 bodů
- dislokace zubu - 10 bodů
Pro případ ztížení společenského uplatnění v důsledku ztráty nebo poškození zubu obsahovala vyhláška ve své příloze č. 2 tyto položky:
- ztráta jednoho zubu (nehodnotí se dětské zuby ani náhrady) - 15 bodů
- odlomení korunkové části jednoho zubu - 10 bodů
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že finanční vyjádření bolesti, popř. ztížení společenského uplatnění při ztrátě či poškození jednoho zubu se
v českém právním prostředí nemůže částce přesahující 1.000.000, - Kč ani zdaleka blížit, nýbrž tato náhrada bude mnoho násobně nižší.
Po dotyčném zubaři se můžete samozřejmě domáhat i náhrady veškerých dalších nákladů, které Vám v souvislosti s péčí o poškozené zuby vznikly
(jak uvedeno v § 2958 a násl. občanského zákoníku). Jedná se např. o náhradu ztráty na výdělku po dobu Vaší pracovní neschopnosti, náhradu
nákladů léčení či náhradu za zhotovení zubních náhrad.
Závěrem své odpovědi připomínám, že pro úspěšné vymáhání Vašich nároků je zapotřebí, aby dotyčný zubař za poškození Vašich zubů odpovídal, tzn.
aby byla jím poskytnutá zdravotní péče vadná. Dotyčný zubař tedy ponese odpovědnost za veškerou Vám způsobenou újmu pouze tehdy, pokud
nepostupoval s péčí řádného odborníka (tzv. non lege artis), tzn. pokud porušil svou povinnost dle § 45/1 ve spojení s § 4/5 zákona o
zdravotních službách a povinnost dle § 2643/1 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
vyhláška č. 440/2001 Sb. , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání blokačního poplatku od realitní kanceláře, RK - postup, návod, informace (nedošlo k převodu nemovitosti na kupujícího vinou realitní
kanceláře)
- Vymáhání rezervačního poplatku po realitní kanceláři, RK (nedošlo k převodu nemoitosti na kupujícího vinou realitní kanceláře)
Jak nejúčinněji vymoci vrácení rezervačního poplatku po realitní kanceláři. Můj přítel 17.8.2015 podepsal s realitní kanceláří (přes jejich
zprostředkovatele) blokační smlouvu na nemovitost s trváním do 7.10.2015 (s tím, že do té doby zprostředkovatel převede studio na bytovou
jednotku). Cena za blokaci nemovitosti byla 60 000 Kč. Blokační smlouva dále prodloužena do 22.10.2015, do této doby studio nebylo převedeno na
bytovou jednotku, tak jsme chtěli vrátit blokační poplatek ve smlouvě je uvedeno, že pokud nebude podepsána kupní smlouva po uplynutí blokace
nemovitosti vinou RK, blokační poplatek bude vrácen a jako sankce ze strany RK bude posláno dalších 30 000 Kč. Od té doby se snažíme od
zprostředkovatele vrácení peněz (obáváme se, zprostředkovatel jednal bez vědomí RK. Zprostředkovatel vrátil 19.11.2015 jen 25 000, - a pořád
každý týden ujišťuje, že pošle zbývající peníze. 25.11.2015 byla celá záležitost adresována i přímo realitní kanceláři. Rrealitní kancelář
pouze píše, že je už jejich bývalý zprostředkovatel ujistil, že peníze pošle. Odpověděli jsme, že smlouva je podepsaná s RK, tak ať pošle
peníze ona a následně pak si je vymáhá na svém již bývalém zprostředkovateli. Prosím o radu jak dál postupovat, co bude nejúčinnější soud,
právník, trestní oznámení, je zde nějaká promlčecí lhůta. Na kom vymáhat vrácení peněz (zprostředkovatel či RK). Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Zprostředkovatel pravděpodobně jednal jménem realitní kanceláře a smlouva byla uzavřena právě s realitní kanceláří (obdobně jako zaměstnanec
uzavře smlouva za zaměstnavatele), tudíž dlužníkem je realitní kancelář. Nemohu to však trvdit s jistotou neboť nemám k dispozici předmětnou
smlouvu.
Rovněž by bylo vhodné přezkoumat, zda skutečně není vrácení zálohy a sankce nijak podmíněno aj. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že Vám
realití kancelář dluží relativně vysokou částku, doporučuji, abyste kontaktovala advokáta, který Vám pomůže vymoct dlužnou částku u soudu
(vyzve realitní kancelář a případně napíše žalobu). Někdy i samotná výzva napsaná pod hlavičkou advokátní kanceláře zapůsobí na dlužníka tak,
že dluh ihned splní.
Z toho co uvádíte usuzuji, že byste měla u soudu uspět (s jistotou to však nelze tvrdit bez znalosti všech podrobností). Pokud však u soudu
uspějete, realitní kancelář Vám bude muset nahradit veškeré náklady na advokáta a soudní poplatek.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Dokumenty z televize nahrané na youtube a dary od návštěvníků kanálů daného uživatele
- Donate, darování peněz od uživatelů youtube - autorské právo na dokumenty nahrané z televize
- Dary za sledování kanálu youtube - videa nahraná z televize, TV a uložená na youtube, autorské právo
- Autorské právo na pořady nahrané v televizi na youtube - možnost výdělku přes donate (dobrovolné darování peněz)
Na serveru Youtube.com mám 3 kanály s poměrně vysokou sledovaností. Jedná se o tématické dokumentární pořady nahrané z TV. Mohu si na tyto
kanály umístit tlačítko „Donate“ od online finanční služby PayPal? Jedná se o tlačítko, které přesměruje diváka na platební portál, kde mi může
(anebo nemusí) zcela dobrovolně darovat symbolickou částku jako vyjádření podpory mého kanálu. Na Vás, právníky, se obracím zejména proto, že
se nejedná o má autorská videa, ale o převzaté dokumenty, tak jestli je to i v tomto případě možné. Popř. zda mi můžete poradit, jakým způsoběm
mohu získat symbolické finanční dary za provoz mých kanálů, aby to bylo v souladu s naším právním systémem a jak formulovat případný komentář
divákům k tomuto tlačítku Donate.
Ještě by mě zajímalo, zda jsou nějaké limity pro darované peníze, např za rok a nad jakou částku bych musela již příjem přiznat, ač by se
jednalo o dobrovolné dary.
Děkuji, Julie
ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska je umístění tlačítka "Donate" možné. Využitím online platební služby PayPal neporušíte žádný právní předpis, bude-li
návštěvník Vašich kanálů od počátku vědět, že:
- má možnost (nikoli povinnost) podpořit Vaší činnost (kterou stručně popíšete) dobrovolným finančním darem,
- poskytnutím finančního daru si na Vašich kanálech nelze zaplatit žádné nadstandardní služby (tzn. že se nejedná o platbu za službu, resp. že
poskytnuté platbě neodpovídá žádné protiplnění),
- stisknutím tlačítka "Donate" bude přesměrován na platební portál, jehož prostřednictvím lze finanční dar poskytnout.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že služba PayPal je v rámci českého právního řádu řazena mezi elektronické peníze (§ 4 zákona o
platebním styku).
Jelikož své kanály neprovozujete na vlastních webových stránkách, nýbrž na serveru YouTube, doporučuji Vám prostudovat interní pravidla tohoto
serveru. Nelze totiž vyloučit, že založením kanálů na serveru YouTube jste odsouhlasila některá ustanovení, která umístění tlačítka "Donate"
(či obecně zpoplatnění či umístění jakéhokoli odkazu umožňujícího provádění plateb provozovatelům jednotlivých kanálů) zapovídají.
Z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, zda předmětné dokumentární pořady "přejímáte" na své kanály oprávněně (tzn. se souhlasem jejich autorů či
příslušné televizní stanice, např. ve formě licenční smlouvy) či neoprávněně. Z tohoto důvodu pouze připomínám, že v případě neoprávněného
užívání cizího autorského díla po Vás může být dotčeným autorem vymáhán některý nárok (či více nároků) dle § 40 autorského zákona, přičemž
vyloučit nelze ani vznik veřejnoprávní odpovědnosti (odpovědnosti za přestupek či trestný čin).
Z daňového pohledu doplňuji, že limit bezúplatného plnění (daru), které je od daně z příjmů osvobozeno činí v souhrnu od jednoho dárce a
kalendářní rok 15.000 Kč. Podmínkou osvobození je i to, že jde o příjem nabytý příležitostně.
Podle mého názoru v případě pravidelného přispívání nelze hovořit o příležitostném nabytí. Pak by příspěvky přešly do režimu podnikání
(soustavná činnost) se všemi administrativními dopady (zřízení živnostenského listu, registrace na FÚ, na OSSZ a zdravotní pojišťovně, vedení
daňové evidence).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Neúspěšné dopravně-psychologické vyšetření - je důvodem k nepřijetí do pracovního poměru profesionálního řidiče?
- Řidič s oprávněním na řízení autobusu nebyl úspěšný v dopravně-psychologickém vyšetření - je to důvod nepřijetí k dopravci?
- Neúspěšné dopravně-psychologické vyšetření řidiče autobusu - vliv na přijetí do zaměstnání
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Posudek psychloga na řidiče nákladní dopravy - na kolik let je posudek platný?
- Posudek psychloga na řidiče MKD - na kolik let je posudek platný?
- Posudek psychloga na řidiče kamionu - na kolik let je posudek platný?
- Doba platnosti psychologického posudku řidiče kamionu
Mám za vl. peníze ŘO na všechny skupiny, vč. profesní způs. na nákl. i os. dopravu. Dopravní podnik Ostrava a. s. trvale hledá řidiče autobusu
(už nejméně 18 měs. na webu visí nabídka). Rád bych pro něj pracoval. Jsem vzorný řidič, v Ekř mám za 10 let jeden přestupek (je mi 28 let) a
mám čistý trestní rejstřík. Vedoucí tří autobusových provozen v Ostravě (jedna není DPO) by mě vzali i bez praxe, ale neprošel jsem dopravně
psychologickým vyšetřením.
1. V § 87a 361/2000 Sb. je řeč o podrobení se vyšetření; ne to, že jím mohu být zastaven. Mohu být?
2. Na nákl. dopravu jsem dostal kladný posudek jen na 2 roky, ale v § 87a se hovoří o 2. vyšetření až před dovršením 50 let. Je to fin.
spekulace psychologa?
3. Dopravní podnik tvrdí, že uznat mi může posudek jen od toho psychologa, s nímž má sml. (tj. jen ten jeden). Je to pravda? Nechtějí se mnou
jednat.
4. Má šanci žaloba o nástup a náhradu mzdy (jsem na ÚP) (výše uved. + presumpce viny)?
Problém je prý v mé ambicióznosti a vznětlivosti (osobnostní dotazník), ale na silnici se pochopitelně chovám slušně.
Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve vámi zvoleném pořadí:
1/ Podrobení se dopravně psychologickému vyšetření:
Dle § 87a/6 zákona o silničním provozu platí, že dopravně psychologické vyšetření je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. Z toho
vyplývá, že pokud se dopravně psychologickému vyšetření podrobíte a výsledek takového vyšetření bude záporný (tzn. že budete z dopravně
psychologického hlediska shledán nezpůsobilým pro výkon povolání řidiče), budete zároveň shledán zdravotně nezpůsobilým pro výkon práce, o
kterou se ucházíte. Nestačí tedy se dopravně psychologickému vyšetření podrobit, nýbrž je nutné, aby pro Vás toto vyšetření dopadlo kladně.
2/ Vyšetření každé 2 roky:
Dle § 87/1 písm. b) zákona o silničním provozu je povinen se pravidelným lékařským prohlídkám podrobovat řidič, který řídí motorové vozidlo v
pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Vstupní lékařské prohlídce je takový
řidič povinen se podrobit před zahájením výkonu práce řidiče, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva
roky a po dovršení 50 let věku každoročně.
Pravidelné lékařské prohlídky však není možné ztotožňovat s vydáváním posudků o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel (jedná se o
dva odlišné instituty).
Z tohoto důvodu platí pro dopravně psychologická vyšetření frekvence dle § 87a/2 zákona o silničním provozu, tzn. že dopravně psychologickému
vyšetření je držitel řidičského oprávnění (uvedený v § 87a/1 zákona o silničním provozu) povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti a
dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět
let.
I pokud by tedy byla na dopravně psychologickém posudku vyznačena doba jeho platnosti, nebude tento údaj závazný, jelikož doba platnosti
dopravně psychologického posudku je stanovena zákonem.
V této souvislosti je zároveň vhodné upozornit, že v rámci jednotlivých pravidelných lékařských prohlídek si může lékař provedení dopravně
psychologického vyšetření vyžádat (jak vyplývá i z vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). Není tedy vyloučeno, aby
bylo do dovršení 50 let věku provedeno u téhož profesionálního řidiče více dopravně psychologických vyšetření.
3/ Poskytovatel dopravně psychologických vyšetření:
Zákon o silničním provozu ve svém § 87a/4 určuje, že dopravně psychologické vyšetření je oprávněn provádět psycholog, kterému Ministerstvo
dopravy udělilo akreditaci. Tento právní předpis však nestanoví, že by bylo nezbytné opatřovat si dopravně psychologické posudky pouze od toho
psychologa, s nímž má potencionální zaměstnavatel uzavřenou smlouvu; naopak, všechny dopravně psychologické posudky mají v tomto ohledu stejnou
váhu.
Argument Vašeho potencionálního zaměstnavatele je absurdní rovněž s ohledem na § 87a/7 zákona o silničním provozu, z něhož vyplývá, že uchazeči
o zaměstnání (tedy osoby, které nejsou zaměstnanci) hradí náklady dopravně psychologického vyšetření sami. Je nepřípustné, aby Vás
potencionální zaměstnavatel nutil uzavřít smlouvu s poskytovatelem dopravně psychologického vyšetření v situaci, kdy náklady takového vyšetření
ponesete sám (tímto způsobem by totiž byla vyloučena Vaše smluvní volnost a byl byste donucen přistoupit na cenu konkrétního poskytovatele
dopravně psychologických vyšetření).
Seznam psychologů, kteří jsou akreditováni k provádění dopravně psychologických vyšetření, naleznete zde:
http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Udelene+akreditace+k+provadeni+dopravne+psychologickeho+vysetreni.htm
4/ Podání žaloby:
Český právní řád zná i žalobu, na jejímž základě soud nahradí svým rozhodnutím projev vůle určité osoby (v tomto případě by tedy soud svým
rozhodnutím nahradil souhlas zaměstnavatele s podpisem pracovní smlouvy). S ohledem na skutečnost, že žádný zaměstnavatel není povinen uzavřít
pracovní smlouvu s uchazečem, který splňuje veškeré zaměstnavatelovi požadavky, se však domnívám, že taková žaloba by šanci na úspěch spíše
neměla.
Máte-li v úmyslu se na potencionálního zaměstnavatele obrátit např. s písemnou výzvou, v níž se budete domáhat uzavření pracovní smlouvy, neboť
splňujete všechny zaměstnavatelovy požadavky (samozřejmě za podmínky, že si opatříte kladný dopravně psychologický posudek), můžete využít
služeb advokáta (výzva napsaná advokátem může na potencionálního zaměstnavatele udělat větší dojem) : www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
vyhláška č. 277/2004 Sb. , o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s
podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat
bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY
- Nesplácení hypotéky a zesplatnění celého hypotečního úvěru
- Může dlužník odmítnout notářský zápis od banky poskytující hypotéku při nesplácení hypotéky?
- Zesplatnění hypotečního úvěru při nesplácení hypotéky - musí dlužník podepsat notářský zápis od banky?
Obdržela jsem od banky u které mám hypoteční úvěr návrh notářského zápisu dle § 71b zákona č. 358/1992 Sb. (notářský řád) o dohodě. V 05/2015 jsem obdržela upomínku /výzvu k uhrazení částky po splatnosti ve výši cca 25.000kč, kterou jsem uhradila jen z 50% pro nedostatek finačních prostředků. Na základě nesplnění tohoto zbývajícího nedoplatku se banka rozhodla, že mám uhradit celý hypoteční úvěr, nebo uznat notářským zápisem splnit pohledávku dle § 71b zákona č. 358/1992 Sb. (notářský řád). Můžete mi prosím poradit zda je možné vzniklou situaci řešit jiným způsobem. Jak by se tento problém mohl vyřešit, když nebudu souhlasit s tímto notářským zápisem. /Musím s ním souhlasit/? Když by došlo k úhradě zbývajícího nedoplatku cca 12.000,-má právo banka nadále trvat na tomto notářském zápisu, nebo sesplatnění celého HÚ? Je tento postup banky adekvátní k dlužné částce?
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi stručně osvětlím podstatu současného požadavku banky:
1/ Uznání dluhu:
Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 občanského zákoníku). Pokud tedy svůj dluh vůči bance uznáte co do důvodu i výše, projevíte tím v písemné formě soushlas s výší tohoto dluhu a jeho důvodem (tímto důvodem je ve Vašem případě uzavřená smlouva o hypotečním úvěru).
Dalším podstatným důsledkem písemného uznání dluhu je prodloužení promlčecí lhůty. Konkrétně dle § 639 občanského zákoníku platí, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
Vzhledem k tomu, že svůj dluh máte plnit ve splátkách, upozorňuji zároveň na § 641 občanského zákoníku, dle něhož platí, že bylo-li v uznání dluhu plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění (tedy na splátky), platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti (tedy splatnosti) každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.
2/ Notářský zápis o dohodě:
Dle § 71b/1 notářského řádu sepíše notář na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní (tento notářský zápis bývá zpravidla nazýván notářským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti).
Uznáte-li svůj dluh (dle bodu 1/ výše) navíc ve formě notářského zápisu (se svolením k přímé vykonatelnosti (dle bodu 2/ výše) získá banka podstatnou výhodu v podobě přímé vykonatelnosti jejího nároku. Tzn. že pokud se v uznání dluhu zavážete svůj dluh řádně splácet a tuto svou povinnost porušíte, nebude Vás banka muset žalovat u soudu, nýbrž bude oprávněna se obrátit přímo na exekutora s návrhem na zahájení exekuce (banka tedy tímto způsobem "ušetří" celý jeden procesní krok - soudní řízení - a bude oprávněna uspokojit svou pohledávku ihned).
Odpověď na Vaše dotazy naleznete ve Vámi uzavřené smlouvě o hypotečním úvěru (popř. ve všeobecných obchodních/úvěrových podmínkách, které jsou součástí této smlouvy). Většina bank totiž do úvěrových smluv standardně vkládá ustanovení o tom, že:
- dostane-li se dlužník do prodlení s některou splátkou, je banka oprávněna celý úvěr tzv. zesplatnit, tzn. že banka je oprávněna se po dlužníkovi domáhat úhrady celého zbývajícího úvěru;
- dostane-li se dlužník do prodlení s některou splátkou, je banka oprávněna po dlužníkovi požadovat uznání jeho dluhu, a to ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti (jak činí banka ve Vašem případě), přičemž dlužník se zavazuje tomuto požadavku banky vyhovět (nevyhoví-li, bývá v úvěrových smlouvách zakotvena pro dlužníka smluvní pokuta).
V současné chvíli Vám proto doporučuji prostudovat Vámi uzavřenou smlouvu o hypotečním úvěru (a všechny její součásti) a ověřit, zda je současný postup banky ve smlouvě popsán (tzn. zda banka v současné chvíli pouze realizuje svá smluvní oprávnění). Pokud ano (přičemž předpokládám, že tomu tak spíše je), doporučuji Vám požadavku banky vyhovět. V opačném případě (tzn. pokud byste uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti odmítla) byste se totiž mohla vystavit nebezpečí udělení smluvní pokuty.
Dává-li Vám navíc banka na výběr mezi dvěma variantami:
- zesplatnění dluhu (tzn. že byste byla povinna uhradit celý zbývající dluh jednorázově), nebo
- písemné uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti (tzn. že bance se zavážete k postupnému splacení zbývajícího dluhu),
předpokládám, že druhá varianta je pro Vás přijatelnější. V tomto ohledu je samozřejmě podstatné, jaké splátky (v jaké výši a frekvenci) po Vás banka bude v písemném uznání dluhu požadovat (to však z Vašeho dotazu nevyplývá).
Pro současný postup banky není aktuální výše Vašeho dluhu rozhodující, není-li samozřejmě ve smlouvě o hypotečním úvěru uvedeno něco jiného.
Po prostudování smlouvy o hypotečním úvěru Vám doporučuji kontaktovat banku s žádostí o přehodnocení jejího požadavku (tzn. že se můžete banky zeptat, zda na požadavku písemného uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti trvá). Sdělí-li Vám banka, že na svém požadavku trvá, doporučuji Vám uznání dluhu podepsat (budou-li pro Vás navržené splátky přijatelné).
Jakákoli odchylka od současného požadavku banky závisí pouze na její dobré vůli a na výsledku Vašeho jednání s touto bankou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Pronajímatel dluží část nájemného (nájemce se vystěhoval a pronajímatel byt pronajal - bral 2 nájmy současně)
- Pronajímatel nevrátil přeplatek nájmu, nájemného - postup vymáhání přeplaceného nájemného
- Vymáhání přeplatku nájemného po pronajímateli - postup, informace
Problém se týká ohledně nájemného. Nájemní smlouvu jsme měli do 31.8.2016, nájem jsme ukončili a dle smlouvy jsme se dohodli na 3měsíční výpovědní lhůtě, s tím, že když se majitelce podaří byt pronajmout dříve, vrátí nám část nájemného po nástupu nových nájemníků. Nájem jsme platili vždy měsíc dopředu. S novými nájemníky uzavřela smlouvu od 14.11.2015, takže nám měla vrátit nájem za zbylých 13 dnů v listopadu. Byt jsme uklidili a předali do původního stavu. Majitelka nám dne 25.11.2015 poslala vratnou kauci, kterou jsme složili na začátku nájmu, avšak nám nevrátila část nájemného a po té co jsme se jí telefonicky dotazovali, nám další den zaslala seznam, co vše je zničené + částku, kterou si za to chce účtovat. S čímž nesouhlasíme a ve smlouvě je jasně dáno, že po nástupu nových nájemníku nám bude vráceno část nájemného. Když už si chtěla něco účtovat, mohla z kauce, kterou nám však vrátila. Peníze nám nechce vrátit. Mockrát děkuji za odpověď. Martina
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se dohodly na tom, že Vám pronajímatelka vrátí alikvotní část nájemného, pokud se jí podaří sehnat nájemníky a tuto dohodu jste uzavřely písemně, nebo jste schopna nějakým způsobem prokázat její existenci, pak Vám musí pronajímatelka vrátit část nájemného za 13 dnů v listopadu.
Pokud pronajímatelka tvrdí, že jste v bytě způsobila škodu, nechť své tvrzení dokáže.
Můžete pronajímatelku vyzvat k zaplacení dlužné částky a stanovit ji k tomu přiměřenou lhůtu. Písemnou výzvu zašlete doporučeně s dodejkou. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu. Rovněž přezkoumá všechny relevatní skutečnosti a posoudí, zda příp. jak velkou máte šanci uspět (bez znalosti všech detailů to není možné ani odhadnout). Pokud by u soudu namítla, že jí dlužíte peníze, musela by všechny relevantní skutečnosti prokázat. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
_
FINANCE-DANĚ
- Zdanění prodeje obrazů neživnostníkem (fyzickou osobou bez živnostenského listu, živnostenského oprávnění)
- Prodej obrazů v internetové galerii a daně, zdanění, odvod daní
Ráda maluji a ráda bych vystavila své obrazy (olej plátně) v internetové galerii Baraka (http://www.project-baraka.com/cs/) s možností je prodat, přičemž nejsem živnostník. Nejednalo by se o opakovanou činnost za účelem výdělku. Jak mám postupovat v takovém případě? Jak bych měla vystavovat daňový doklad (pokud vůbec)? Existuje nějaký finanční limit výdělku, který se nesmí překročit (abych si nemusela pořizovat živnostenský list)?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Pokud se bude jednat o nahodilý prodej, nejde o podnikání, ale o příležitostnou činnost a případný příjem zdaníte dle § 10 zákona o daních z příjmů. Pokud utržíte za obrazy ročně do 30 tis. Kč, jedná se o příjem osvobozený a nebude jej uvádět do daňového přiznání. Pokud by to bylo více, můžete si jako náklad proti příjmu uplatnit výdaje na plátno, barvy a podobné. Zisk zdaníte 15% sazbou daně z příjmů na daňovém přiznání, které se podává vždy do 31.3. následujícího roku.
Jako doklad postačí doklad (stvrzenka) o přijetí úhrady) nebo jednoduchá kupní smlouva.
_
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Omezení vlastnického práva, zajištění nemovitosti - definice
- Definice "zajištění nemovitosti, omezení vlastnického práva"
Dotaz na katastr nemovitostí, konkrétně na položku "omezení vlastnického práva", kde je uvedeno toto: Zajištění nemovitosti. Jedná se o parcelu, tedy konkrétně druhem pozemku je zahrada a je tam uvedeno toto omezení. Moje otázka směřuje k tomu, co to v praxi znamená, co toto omezení znamená? Je možné na tomto pozemku začít stavět? Děkuji, Brázdová
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych si kdekoliv na kontaktním místě Czechpoint (pošta, obecní úřad, .) nebo přímo na katastru nemovitostí pořídit originální výpis z listu vlastnictví, kde bude v části Omezení vlastnického práva uvedeno více konkrétních informací k zajištění nemovitosti. Nebo jít osobně na katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází a požádat ze Sbírky listin o kopii smlouvy, jíž bylo zajištění nemovitosti zřízeno. Tady upozorňuji, že za vydání ověřené kopie smlouvy musíte uhradit správní poplatek 50, -Kč za každou započatou stranu A4. Pokud jde o termín "Zajištění nemovitosti", bude se pravděpodobně jednat o zajišťovací převod práva, jehož podstatou je zlepšení právního postavení věřitele tak, že dlužník na věřitele dočasně převede své vlastnické právo za účelem zajištění věřitelovy pohledávky. Bohužel bez bližší specifikace, nejlépe shlédnutí smlouvy, jíž bylo zajištění k pozemku zřízeno, se nelze jednoznačně vyjádřit k možnému dalšímu nakládání s nemovitostí.
_
OBČAN-DLUHY
- Splátky v osobním bankrotu - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Splátky v oddlužení - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Splátky v insolvenci - výpočet výše splátek podle aktuálního platu, mzdy
- Kolik musí dlužník splatit v osobním bankrotu?
- Kolik musí dlužník splatit v oddlužení?
- Kolik musí dlužník splatit v osobním insolvenci?
- Minimální splátka dluhu v osobním bankrotu - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?
- Minimální splátka dluhu v oddlužení - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?
- Minimální splátka dluhu v insolvenci - kolik musí dlužník splatit z celkového dluhu?
Chtěl bych požádat o informaci ohledně oddlužení-osobního bankrotu.
V současné době jsem bez zaměstnání dříve jsem měl slušný příjem a z nerozvážnosti si napůjčoval menší částky u více nebankovních společností cca po 20.000 Kč. Celková výše pro přihlášení do insolvence činí cca 150.000 Kč. Bohužel nejsem schopen své závazky hradit a hrozí zde další navyšování o soudní poplatky a exekuce.
Chtěl bych se zeptat jak se to v případě povolení oddlužení soudem s výší splátek?
Pokud je návrh rozložen na pět let tak by zákonná splátka činila 2.500 Kč při 60 měsících i bez ohledu na budoucí výši příjmu? Čili pokud víc vyděláte, zabaví insolvenční správce více penež? V podmínkách oddlužení se hovoří o ponechání pouze nezabavitelné částky. Konzultoval jsem toto se společností dluhová poradna. Kde mi bylo zděleno, že nemusí jít o max. zákonou zabavitelnou částku. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
V podstatě tak dojde ke stejným srážkám jako při exekuci na nějakou přednostní pohledávku, např. výživné na nezletilé dítě. Konkrétní způsob výpočtu srážek ze mzdy je upraven v § 277 a násl. zákona č. 99/1964 Sb. , občanský soudní řád a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Způsob výpočtu částky, která se srazí k uspokojení pohledávek, a která naopak zůstane dlužníkovi je poměrně složitý a závisí na několika faktorech (např. zda má dlužník vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, manželce, normativních nákladech na bydlení atd.).
Výše předestřeným způsobem se vypočte částka, která se dlužníku srazí každý měsíc z jeho příjmů (mzda, dary, důchody atd.). Výsledná sražená částka však může být i nižší. K tomu je však již zapotřebí souhlasu věřitelů.
Často rozšířeným mýtem je, že dlužník vždy uhradí jen 30% nezajištěných pohledávek. Toto tvrzení se totiž zakládá na pravdě jen částečně. Pokud budou dlužníkovi příjmy vyšší, může během oddlužení uhradit třeba i 80% všech přihlášených nezajištěných pohledávek. Známá výše 30 % je minimální výší pohledávek, kterou musí věřitel během 5 let uhradit. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že Vám srazí měsíčně 2500, abyste tak uhradil pouze 30% pohledávek. Srážky budou prováděny v maximální možné výši, pokud věřitelé nebudou souhlasit s nižšími splátkami.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Firma změnila kategorii práce ač se práce nijak nezměnila a chce dát výpověď zaměstnanci - jak se bránit?
- Výpověď pro zdravotní nezpůsobilost - firma změnila kategorii práce ač se práce nijak nezměnila
- Jak napadnout změnu zařazení práce z kategorie I na II (namáhavější práce) když se práce fakticky nezměnila
Je mi 57 let a jsem v ID I. st. a v kartotéce zdravotnického zařízení jsem zaměstnána od r. 2011. V prosinci 2015 nastala změna zařazení mého pracoviště, které se fyzicky nijak nezměnilo, z kategorii práce I. na kategorii II. (fyzicky namáhavější práce) Při následné mimořádné lékařské prohlídce jsem pro moji zdravotní nezpůsobilost neprošla (pro kat. I. vyhovovala) a od 9.12. jsem pro "Překážku na straně zaměstnavatele" placeně doma. 18.12.2016 jsem obržela "Oznámení od zaměstnavatele", že jsem pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost a že nemají pro mne práci a zároveň mi dali k podpisu "Dohodu o rozvázání pracovního poměru" k 31.12.2015 s 2 měsíčným odstupného a nebo "Výpověď z pracovního poměru" dle §52 písm. e) (proplacené 2 měsíce bez docházení do práce) s ukončením k 28.2.2016 bez odstupného. Nepodepsala jsem ani jedno a tak mi předali "výpověď" i bez mého podpisu, která prý platí. Mám nárok na odstupné, když se mi můj zdravotní stav nezměnil, ale firma sama
změnila kategorii té samé práce? A měli by mi proplatit nevyčerpanou dovolenou za r. 2015 a část z nové dov. za leden a únor 2016? Děkuji, Eva.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 5 částí:
1/ Kategorizace prací:
Dle § 37/1 zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (kterým je vyhláška č. 432/2003 Sb.).
Práce do druhé kategorie zařazuje svým rozhodnutím zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví (místně příslušné krajské hygienické stanice) vydaného podle § 37/5 zákona o ochraně veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (ve smyslu § 39 zákona o ochraně veřejného zdraví) je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost (§ 37/4 a 5 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé kategorie nebo změn zařazení prací do této kategorie, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný (§ 38 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Základní informace k problematice kategorizace prací naleznete např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorizace_prac%C3%AD
K tomu, aby Váš zaměstnavatel oprávněně rozhodl o přeřazení Vámi vykonávané práce do druhé kategorie je tak zapotřebí, aby si nechal k tomu oprávněnou osobou provést příslušná měření či vyšetření, a aby o svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informoval místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví byl k 1. 12. 2015 novelizován, je tedy zároveň podstatné, zda Váš zaměstnavatel rozhodl o změně kategorie prací ještě v listopadu, nebo až v prosinci 2015.
2/ Jak dále postupovat:
Dle § 52 písm. e) zákoníku práce může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku (vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb) dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Pokud s obdrženou výpovědí nesouhlasíte, můžete se proti ní samozřejmě bránit, a to za použití těchto ustanovení zákoníku práce:
- § 69/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu (a to ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru) ;
- § 72 zákoníku práce, dle něhož může zaměstnanec uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na zaměstnavatele s písemnou výzvou k dalšímu zaměstnávání, v níž uvedete, že obdrženou výpověď považujete za neplatnou (a z jakého důvodu) a trváte na svém dalším zaměstnávání. Nebude-li Váš zaměstnavatel ochoten vzít výpověď na základě této výzvy zpět, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na neplatnost výpovědi na místně příslušný okresní soud.
Pro přípravu výzvy k dalšímu zaměstnávání a popř. i následné žaloby na neplatnost výpovědi Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
3/ Jak argumentovat:
Ve výzvě k dalšímu zaměstnávání, popř. v následné žalobě na neplatnost výpovědi je vhodné se zaměřit na slabá místa zaměstnavatelova postupu, kterými mohou být (jak dovozuji z Vašeho dotazu) :
a/ Je-li ve výpovědi skutečně uvedeno, že Váš pracovní poměr skončí ke dni 28. 2. 2016, upozorňuji na zjevnou chybu, které se zde Váš zaměstnavatel dopustil, neboť únor v roce 2016 bude mít 29 dní. Dle § 51/2 zákoníku práce začíná výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi (ve Vašem případě tedy ke dni 1. 1. 2016) a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (v tomto ohledu obsahuje výpověď chybu).
b/ Výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce Vám musí být dána pouze na základě posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dle § 53 a násl. zákona o specifických zdravotních službách), přičemž z tohoto posudku musí vyplývat, že jste dlouhodobě ztratila pracovní způsobilost. V posledních několika letech se vytvořila judikatura Nejvyššího soudu, dle níž musí z posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb zároveň vyplývat, zda je dlouhodobá ztráta pracovní způsobilosti zapříčiněna nemocí z povolání či pracovním úrazem nebo tzv. obecným onemocněním (aby bylo zřejmé, zda je nutné ukončit pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. d) nebo písm. e) zákoníku práce). Mnozí poskytovatelé pracovnělékařských služeb však tuto skutečnost do jimi vydávaných posudků neuvádějí (neboť se nejedná o jejich povinnou náležitost), přičemž Nejvyšším soudem bylo opakovaně dovozeno, že výpověď, která se opírá o takto neúplný posudek je neplatná. K této judikatuře Nejvyššího soudu se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/1/
nebo zde:
http://www.epravo.cz/2/
Pokud je posudek, na jehož základě Vám byla výpověď dána, tímto způsobem nedostatečný, zvyšuje tato skutečnost Vaší šanci na úspěšné soudní zneplatnění obdržené výpovědi.
c/ Na změnu kategorie Vámi vykonávané práce můžete upozornit místně příslušnou krajskou hygienickou stanici a pokusit se zde získat informace o tom, zda byl ze strany Vašeho zaměstnavatele dodržen postup dle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud nikoli, jedná se opět o argument ve prospěch zneplatnění obdržené výpovědi.
4/ Odstupné:
Dle § 67/1 a 2 zákoníku práce náleží zaměstnanci odstupné pouze v případě, kdy je pracovní poměr zaměstnance ukončován z důvodu dle § 52 písm. a) - d) zákoníku práce. Byla-li Vám dána výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, odstupné Vám nenáleží.
Odstupné je možné poskytnout zaměstnanci i v jiných případech, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, popř. je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě. Neboť z dotazu nic takového nevyplývá, nebudu se touto otázkou dále zabývat.
5/ Proplacení nevyčerpané dovolené:
Dle § 222/2 a 3 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku. Nevyčerpaná dovolená Vám tudíž musí být zaměstnavatelem proplacena. K tomuto tématu se dozvíte více zde:
http://www.epravo.cz/3/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
vyhláška č. 432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vysoká škoda způsobená zaměstnancem - je možné požadovat více než 4,5 násobek platu, mzdy?
- Vymáhání škody po zaměstnanci a překročení hranice 4,5 násobku mzdy, platu
Pracuji ve firmě, ve které nastal výbuch a bylo zničeno zařízení za cca 140.000.000 Kč, dalších cca 40 mil. Kč činí ušlý zisk v době, kdy se zařízení opravuje. Bylo těžce raněno 6 lidí, nekteří s doživotními následky, 3 z nich jsou mými kamarádmy. Výbuch nastal především moji vinou, protože jsem práce úkoloval a nechal smíchat látky, které se nikdy potkat neměly. O přítomnosti obou látek jsem věděl, ale myslel jsem si, že vím, že tyto látky spolu nic nedělají. Nicméně jsem to vědět měl a mohl na základě vzdělání na kterém mi byly přiděleny funkce osoby zodpovědné za chemické látky, vedoucí, technolog. Morálně vinu cítím. Souzen budu předpokládám dle paragrafu 273 - obec. ohrožení z nedbalosti, odstavec 3, písmeno b) = 2-8let.
Kromě tohoto došlo i k porušení interní směrnice, která uvádí, že práce, při kterých k tomuto došlo, má dělat externí firma, nicméně obdobné práce jsme si zajišťovali sami, což bylo v obecném vědomí. Firma se připojila k žalobě o náhradu škody, kterou však uhradí pojišťovna. Nyní probíhá stále policejní šetření.
Otázky zní:
1) je možné prolomit regres 4,5 násobku platu? I když mě bude v budoucnu pravděpodobně žalovat pojišťovna a ne zaměstnavatel?
2) jaké mohu očekávat soudní výlohy při takto velké částce i soudní poplatek ohromný?
3) Jde se v budoucnu zbavit takovéhoto dluhu? Mám vidinu, že jednou co si vydělám, to mi zůstane?
4) Na co si dát pozor?
Děkuji, Marián
ODPOVĚĎ:
Rozsah a způsob náhrady škody, kterou způsobí zaměstnanec svému zaměstnavateli je upraven v ustanovení § 257 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to následovně:
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(5) Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že rozhodující je posouzení Vašeho zavinění, pokud nebude zavinění posouzeno jako úmyslné, může po Vás zaměstnavatel požadovat jen 4,5 násobek Vašeho průměrného výdělku a nikoliv ušlý zisk. Dále je také rozhodné, zda za škodu odpovídáte skutečně jen Vy nebo s Vámi i zaměstnavatel, pokud např. došlo k porušení Vámi uvedené směrnice a zaměstnavatel o tom věděl. To vše by mělo být předmětem dokazování v případě sporu o to, co po vás může zaměstnavatel požadovat.
Výše soudního poplatku a případné náklady žalobce (zejména náklady na právní zastoupení) se budou vypočítávat pouze z té částky, kterou nakonec budete muset zaplatit. Pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, bude se soudní poplatek vypočítávat nanejvýš z 4,5 násobku Vašeho průměrného výdělku. Výše nákladů taktéž. Zde záleží také na počtu úkonů, které bude muset žalobce učinit. Z výše uvedeného vyplývá, že nelze nyní vypočítat přesnou výši nákladů, které žalobci vzniknou, a které budete muset uhradit.
Pokud Vám soud uloží, abyste nahradil vzniklou škodu a nebudete schopen tak činit, můžete zahájit insolvenční řízení a zároveň podat návrh na oddlužení. Pro zahájení insolvečního řízení však musí být splněny zákonné podmínky (více věřitelů, více peněžitých závazků po splatnosti, neschopnost je plnit atd.). Teoreticky tedy není vyločeno, abyste případně nepříznivou situaci řešil oddlužením. Otázkou je, zda by Vám soud přiznal osvobození od neuhrazených dluhů, protože to se nedotýká pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (zde záleží na tom, jak bude Vaše jednání posouzeno).
Nicméně jak již bylo uvedeno výše, pokud u Vás nebude shledáno úmyslné zavinění, může Vám soud uložit, abyste nahradil nanevýš 4,5 násobek proměrného výdělku.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak se vyhnout placení výtahu - byt v přízemí
- Snížení částky do fondu oprav SVJ, opravy výtahu - byt v přízemí
- Byt SVJ v přízemí - jak neplatit za výtah v domě SVJ
- Musí byt SVJ v přízemí platit za opravu, rekonstrukcí výtahu?
- Byt v přízemí a plcení opravy, rekonstrukce výtahu v domě SVJ - musí přízemní byt opravy a rekonstrukci platit z fondu oprav?
Jsme majiteli bytu ve SVJ a přispíváme nemalou částkou do fondu oprav. Letos (2015) v květnu byl v domě vyměněn výtah za více jak milion. Jak k tomu přijdeme, když bydlíme v přízemí, výtah nepotřebujeme a přesto se i našich peněz použilo ke koupi výtahu. Nemělo by se SVJ s námi vyrovnat? Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Žádný právní předpis nestanoví povinnost SVJ se s Vámi finančně (či jinak) vyrovnat, případné vyrovnání je tudíž interní záležitostí SVJ.
V první řadě je nutné si uvědomit, že výtahy v bytovém domě jsou společnou částí tohoto domu. To v obecné rovině vyplývá z § 1160 občanského zákoníku, dle něhož jsou společné alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně, a to i zařízení sloužící vlastníkům bytových jednotek společně. V § 5/1 písm. h) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím je pak výslovně uvedeno, že společnou částí bytového domu jsou i výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů.
Co se týče přispívání na správu (tzn. i revize, opravy, výměny apod.) společných částí bytového domu, platí dle § 1180/1 občanského zákoníku, že nebylo-li jinak určeno, je vlastník bytové jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech (tento podíl se vypočte jako poměr velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě, není-li v prohlášení určeno něco jiného).
Ve Vámi popsaném případě lze tedy uzavřít, že přestože výtah, jako společnou část bytového domu, nevyužíváte, jedná se stále o část domu, jehož jste spoluvlastníkem, přispíváte tedy na společnou věc, což je dle shora uvedeného § 1180/1 občanského zákoníku Vaší povinností.
Máte-li zájem o zohlednění skutečnosti, že výtah nevyužíváte, je nutné, aby o tom rozhodlo shromáždění SVJ. Dle § 1208 písm. a) a d) občanského zákoníku totiž platí, že shromáždění SVJ rozhoduje o změně stanov SVJ a také schvaluje celkovou výši příspěvků na správu bytového domu pro příští období (přičemž zároveň rozhoduje o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků).
Svůj návrh proto můžete přednést na nejbližším zasedání shromáždění SVJ. V této souvislosti pouze připomínám, že Váš návrh bude řádně odhlasován, pokud:
- budou přítomni vlastníci bytových jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů,
- bude s Vaším návrhem souhlasit nadpoloviční většina hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek (je však možné, že stanovy SVJ požadují v této souvislosti dosažení jiné většiny hlasů),
jak vyplývá z § 1206/2 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Hasičské hydranty cizích garáží napojené na vodoměr domu SVJ
- Může dům SVJ odpojit hasičské hydranty v cizích garážích napojené na společný vodoměr v domě SVJ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Náhrada škody za spotřebovanou vodu po požáru (cizí garáže, vodoměr přes dům SVJ)
Chtěl bych radu. Jedná se ohledně vody, jsme bytový dům (SVJ) a přes náš hlavní vodoměr který odpočítává vodu pro náš dům jsou ještě napojeny hasičské hydranty do vedlejších garáží které nám nepatří (má je nějaké s. r. o.). Už jednou v těch garážích hořelo, to jsme ještě nevěděli, že to jde přes náš vodoměr spotřebao 2000 m3 navíc samozřejmě jsme to museli zaplatit.
2012 mrazem praskly hydranty dalších asi (spočítáno průměrem) 400 m3 vody. jenom to už jsme přišli na to, že už to jde přes náš vodoměr. V garážích si mohl nabrat vodu někdo na zalévání zahrádky, ale to nemůžeme tvrdit (za vodu jsme každý rok platili o 10-15 kč za m3 víc jak stál). V garážích je stání asi pro 100 aut a náš barák má 104 bytů. Letos (2015) už jsme ty hydranty nechali zaplombovat, tak se ptám:
- jestli se nedohodneme na nějakém ročním nájmu. aby se nám to nějak aspoň kompenzovalo.
- můžeme ho od našeho potrubí odpojit
- nebo co by jste nám mohli poradit?
Děkuji, Stanislav
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji kontaktovat poskytovatele vody pro Váš bytový dům a ověřit u něj, zda má povědomí o tom, že voda, dodávaná jím přes vodoměr Vašeho bytového domu, je zároveň dodávána i do hasičských hydrantů vedlejších garáží (tzn. zda má poskytovatel vody uzavřenou smlouvu o dodávkách vody pro vedlejší garáže).
Vyjde-li tímto způsobem najevo, že poskytovatel vody o dodávání vody do vedlejších garáží nevěděl (tzn. že se pravděpodobně jedná o černý odběr vody), můžete poskytovatele vody požádat o odpojení vedlejších garáží od vnitřního vodovodu Vašeho domu (tedy tak, aby vodoměr evidoval pouze spotřebu vody Vaším domem).
Dle § 17/8 zákona o vodovodech a kanalizacích si můžete (na vlastní náklad) osadit vnitřní vodovod podružným vodoměrem (tedy hned za hlavní vodoměr). Odpočet z podružného vodoměru nemá sice vliv na určení množství provozovatelem dodané vody (určující je vždy údaj hlavního vodoměru), údaje o spotřebě vody z podružného vodoměru Vám však mohou posloužit při jednání s předmětnou s. r. o. (jako vlastníkem vedlejších garáží).
Vzhledem k tomu, že voda je v rámci vedlejších garáží dodávána do hasičského hydrantu, doporučuji Vám kontaktovat i místně příslušný orgán požární ochrany (resp. hasiče) s dotazem na možnost odpojení garáží od přívodu vody z Vašeho domu.
Nelze totiž vyloučit, že předmětné hydranty (včetně přívodu vody) jsou evidovány jako požárně bezpečnostní zařízení (zdroj vody) ve smyslu § 7/1 zákona o požární ochraně a ve smyslu § 2/4 písm. e) a g) vyhlášky o požární prevenci.
Vyjde-li najevo, že odpojení vedlejších garáží od vodovodu není z nějakého důvodu možné, doporučuji Vám (kromě osazení vnitřního vodovodu Vašeho domu podružným vodoměrem) kontaktovat s. r. o. , která je vlastníkem vedlejších garáží.
Pokud nemáte k dispozici žádné údaje o této s. r. o. , můžete (online) nahlédnout do katastru nemovitostí:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
kde by měly být základní údaje o s. r. o. (jako vlastníku vedlejších garáží) uvedeny. Dle těchto údajů, zejména firmy (názvu) a IČ, můžete s. r. o. dohledat také v obchodním rejstříku:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
kde jsou uvedeni i jednatelé a společníci této s. r. o.
Pokud Vaše SVJ uhradí poskytovateli vody i tu vodu, která bude spotřebována s. r. o. , vznikne na straně s. r. o. bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení bude povinna. Dle § 2991/2 občanského zákoníku se totiž bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
K vrácení bezdůvodného obohacení je s. r. o. samozřejmě povinna ze zákona, žádnou smlouvu proto v této souvislosti není zapotřebí uzavírat. Bude-li však s. r. o. ochotna k dohodě, lze si představit uzavření takové smlouvy, v níž se s. r. o. zaváže uhradit SVJ cenu jí spotřebované vody, a to buď a/ v množství, které bude vypočteno odečtem celkové spotřeby vody (uvedené ve vyúčtování poskytovatele vody) a údajem z podružného vodoměru na vnitřním vodovodu SVJ, nebo b/ dle spotřeby vody, kterou zaznamená podružný vodoměr, který s. r. o. umístí hned za hlavní vodoměr (tato druhá varianta se jeví jako transparentnější). Budou-li za hlavním vodoměrem osazeny dva podružné vodoměry (zaznamenávající spotřebu vody ze strany SVJ a ze strany s. r. o.) nemělo by v budoucnu docházet k žádným nedorozuměním.
Ve smlouvě je zároveň vhodné sjednat, v jaké lhůtě po vyúčtování spotřeby vody (ze strany poskytovatele vody) bude ze strany SVJ s. r. o. vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení, a dokdy bude ze strany s. r. o. tato platba provedena.
Bude-li s tím poskytovatel vody souhlasit, je také možné, aby s. r. o. připojila garáže k vodovodu samostatně (tato varianta je samozřejmě ideální, neboť tím zanikne právní vztah mezi SVJ a s. r. o. a každý z těchto subjektů bude hradit pouze jím spotřebovanou vodu, a to přímo poskytovateli vody).
Pro přípravu smlouvy může SVJ využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obec zamítla příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Město zamítlo příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Stavební úřad zamítl příjezdovou cestu, sjezd, nájezd od pozemku - kam se odvolat, jak se bránit?
- Zamítnutí příjezdové městem, obcí - cesta k soukromému pozemku, nemožnost pozemek obdělávat, udržovat - jak se bránit?
Ráda bych Vás požádala o radu, zdali se můžeme na obci domoci povolení zřízení nezbytné příjezdové cesty k pozemkům.
S manželem vlastníme 2 pozemky, které spolu sousedí. Pozemky jsou užívány jako zahrada, v katastru jsou vedeny jako orná půda. V územním plánu města jsou vedeny jako pozemky stavební pro výstavbu rodinného domu RD. Ze 3 stran pozemky sousedí se soukromými vlastníky a ze 4. kratší strany s velkou parcelou ve vlastnictví obce na které je vystavěno sídliště.
Naše 1. parcela sousedí přímo s 2 m vysokou opěrnou betonovou zdí pro panelový dům, u 2. parcely zasahuje zeď cca do ½ délky hranice, zbytek hranice pak tvoří prudký sráz a travnatá plocha (parcela města).
S vlastníkem sousední parcely jsme 06/2015 požádali o povolení ke sjezdu/nájezdu a zřízení příjezdové cesty cca 6 metrů s napojením na účelovou komunikaci města. Vše na naše náklady, soused je ochoten vymezit část své parcely pro průjezd a ošetřit břemenem. Obec naši žádost opakovaně zamítla, důvodem je budoucí nakládání s pozemkem. Bez cesty nejsme schopni pozemky obdělávat, udržovat. Nyní máme vstup přes pozemek rodiny, do budoucna nelze. Děkuji. Mirka
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, jak přesně stavební úřad zamítnutí Vašich žádostí odůvodnil, tzn. v čem spatřoval překážku v podobě „budoucího nakládání s pozemkem“. Předpokládám však, že stavební úřad se obává toho, že po zřízení příjezdové cesty k Vašemu pozemku bude sousedův pozemek touto cestou natolik znehodnocen, že nebude možné s ním do budoucna řádně nakládat, popř. že Váš soused se v budoucnu rozhodne svůj pozemek využívat způsobem, který bude s existencí cesty neslučitelný (v tomto ohledu samozřejmě spekuluji, neboť skutečný důvod zamítavých rozhodnutí stavebního úřadu neznám).
V současné chvíli Vám lze doporučit následující postup:
1/ Požádat o povolení vybudování příjezdové cesty přes sousedův pozemek znovu, přičemž zamítne-li stavební úřad tuto žádost, podat proti zamítavému rozhodnutí odvolání, popř. návrh na přezkum (to závisí na typu přivolení, o které bude žádáno). Nelze totiž vyloučit, že nadřízený stavební úřad (krajský úřad) bude mít na věc odlišný názor.
2/ Oddělit od sousedova pozemku část (§ 82 stavebního zákona), která se stane příjezdovou cestou, tzn. že ze sousedova pozemku by se staly pozemky dva (na větším z nich by dále existovala sousedova zahrada, na menším by byla zřízena příjezdová cesta). Následně by bylo možné požádat stavební úřad o povolení zřízení příjezdové cesty na menším sousedově pozemku (s ohledem na to, že tento menší pozemek by mohl mít tvar odpovídající příjezdové cestě a nemohl by tak být racionálně užíván jiným způsobem, mohlo by tím dojít k překonání důvodů stavebního úřadu). Menší pozemek Vám může soused rovněž prodat (i tímto způsobem by mohlo být povolení zřízení příjezdové cesty usnadněno). Postup dle tohoto bodu Vám v každém případě doporučuji nejdříve konzultovat se stavebním úřadem (pro předejití zbytečným procesním krokům).
Přechod přes sousedův pozemek si můžete zajistit některým z institutů občanského práva. V úvahu přichází zejména uzavření smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. občanského zákoníku) či smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. občanského zákoníku). Smluvně lze rovněž zřídit služebnost cesty (věcné břemeno) dle § 1274 a násl. občanského zákoníku (služebnost se vkládá do katastru nemovitostí). Je-li však pro řádný průjezd přes sousedův pozemek zapotřebí vybudování příjezdové cesty, je souhlas stavebního úřadu nezbytný (tzn. že získání občanskoprávního titulu pro průjezd přes sousedův pozemek neovlivňuje skutečnost, že příjezdová cesta může být zřízena pouze se souhlasem stavebního úřadu).
Průjezd přes sousedův pozemek lze zřídit rovněž jako tzv. nezbytnou cestu (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Nezbytná cesta může být zřízena smluvně či na základě soudního rozhodnutí. V tomto ohledu se můžete obrátit na stavební úřad též s dotazem, zda by vybudování příjezdové cesty povolil v případě, kdy by mu bylo předloženo rozhodnutí soudu o zřízení nezbytné cesty přes sousedův pozemek (nelze vyloučit, že stavební úřad by byl v takovém případě ochotnější).
Neboť dohoda s Vaším sousedem je možná, zmiňuji pouze pro doplnění, že dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (jedná se o typ vyvlastňovacího řízení, na jehož základě rozhodne vyvlastňovací úřad o tom, že vlastnické právo určité osoby se omezuje tak, že tato osoba je povinna strpět přechod či přejezd svého pozemku sousedem za účelem zajištění přístupu souseda k jeho pozemku či stavbě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží ze zahraničí od českého obchodníka - jak prodloužit záruční lhůtu na zboží (30 dní nestačí)
- Prodávajícímu obchodníkovi nestačí 30denní lhůta na vyřízení reklamace - jak prodloužit reklamační lhůtu?
- Jak prodloužit reklamační lhůtu když 30 dní nestačí (zboží ze zahraničí)
Mám všeobecný dotaz ohledně záruční doby. Jsme obchodní firma, nakupujeme a prodáváme náhradní díly. Např. koupíme díl v 3/2013, prodáme ho 7/2013 a tento zákazník nám ho reklamuje těsně před koncem 2-leté záruční doby 5/2015. Pro našeho dodavatele je však tento díl již po záruce. Neměla by platit záruka od dodavatele až datem našeho prodeje zákazníkovi? Ani tento zákazník nemusí být koncový, tedy spotřebitel. Prodáváme jak koncovým zákazníkům, tak i dalším firmám.
Je doba vyřízení reklamace pro nás stejná jak u koncového zákazníka tak i u firmy, tedy 30 dnů? Některé díly nakupujeme v zahraničí, hlavně v Polsku a na to někdy 30 dnů nestačí.
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné si vymezit pojmy záruka a odpovědnost za vady.
Záruka znamená, že prodávající garantuje, že zboží si po dobu záruční doby uchová určité vlastnosti. Pokud se např. měsíc po převzetí zboží vyskytne na zboží vada, může ji kupující uplatnit u prodávajícího.
Odpovědnost za vady znamená, že prodávající garantuje pouze to, že zboží nemá vadu v době převzetí zboží. Kupující tak může uplatnit pouze ty vady, které existovaly v době převzetí zboží (byť se třeba projevily až po měsíci). Pokud by nebyla na zboží poskytnuta záruka, pak kupující nemůže uplatnit vadu, která vznikla až poté co zboží převzal (pozor však na situace, kdy vada existovala v době převzetí, ale pouze se projevila později).
Při odpovědnosti za vady tak prodávající odpovídá jen za ty vady, které existovaly při převzetí zboží. Při záruce odpovídá prodávající i za ty vady, které vznikly po převzetí zboží (v záruční době).
Zákonná záruka je v právu ČR zakotvena jen ve vztahu mezi podnikateli a spotřebiteli. Pouze při těchto vztazích také platí pravidlo, že prodávající musí reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Zákonná záruka ani výše uvedené pravidlo vyřízení reklamace do 30 dnů neplatí ze zákona mezi podnikateli navzájem. Zde záleží plně na vůli smluvních stran zda si záruku sjednají, jaká bude délka záruční doby, od kdy tato lhůta začne běžet, do kdy musí prodávající vyřídit reklamaci a jaké práva má kupující.
Z výše uvedeného vyplývá, že je pouze na dohodě mezi Vámi a Vašimi dodavateli o tom, zda Vám na zboží poskytne záruku nebo ne. Můžete si s dodavateli domluvit, že záruční doba Vám začne běžet od doby, kdy si Váš zákazník zboží převezme.
Pokud prodáte zboží spotřebiteli, má na zboží zákonnou záruku 2 roky a Vy navíc máte povinnost vyřídit reklamaci do 30 dnů, a to bez ohledu na to, jaká jsou ujednání mezi Vámi a Vašimi dodavateli. Odpovědnost za řádné vyřízení reklamace nesete ve vztahu k Vašim zákazníkům (spotřebitelům) Vy. Stejnou povinnost pak mají Vaši odběratelé ve vztahu k jejich zákazníkům, kteří jsou spotřebiteli atd.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Odmítnutí stavby sousedem z důvodu prachu a hluku - může to soused přes ulici udělat?
- Soused přes ulici nesouhlasí se stavbou z důvodu prachu a hluku - může znemožnit stavbu?
Před mým domem je zahrada (1197/2 – Praha 6-Suchdol), kterou jsme měli od r. 1957 v pronájmu, pak děda dělal něco pro místní úřad a nezaplatili (ale doklad není) a před několika lety (zjistila až letos (2015) ) byla prodána (bez vytyčení-pouze dle papírů) a majitel tam chce zřídit staveniště pro stavbu o ulici dál. Dům je situován na zahradu-staveniště (bylo plánováno jako náměstí). Dům je z roku 1940, částečně podsklepen, zem je jílovitá. Zhoršilo by se životní prostředí, prach, hluk atd. V domě bydlí ješte moje matka (80 let-nemocná). Jak se můžu bránit. V žádném případě s tím nesouhlasím. Poslala bych plán staveniště, ale bohužel nevím jak ho přiložit. Do dnešního dne tam není plot.
Děkuji Petra
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízejí dvě varianty řešení:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Jste-li vlastnicí pozemku či stavby, v jejichž sousedství (na sousedním pozemku) má být realizován stavební záměr, stanete se ve smyslu § 85/2 písm. b) a § 109 písm. e) stavebního zákona účastnicí územního a stavebního řízení. O zahájení územního a stavebního řízení budete stavebním úřadem písemně vyrozuměna. V rámci územního a stavebního řízení budete oprávněna vznášet své námitky, bude-li stavební činnost na sousedním pozemku povolena, budete se proti takovému rozhodnutí moci bránit odvoláním (popř. návrhem na přezkum). Vyloučena není ani soudní obrana v případě, bude-li Vaše odvolání zamítnuto.
Domníváte-li se, že územní či stavební řízení bylo již zahájeno, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a zde se podrobně informovat, zda tomu tak skutečně je. Zjistíte-li tímto způsobem, že územní či stavební řízení bylo již zahájeno, přičemž jste nebyla "přibrána" za účastnici těchto řízení, můžete se ve smyslu § 28 správního řádu domáhat, aby stavební úřad rozhodl, že účastnicí územního či stavebního řízení jste (a to vzhledem k tomu, že stavební činnost na sousedním pozemku může podstatným způsobem ovlivnit výkon Vašeho vlastnického práva k Vašemu pozemku či stavbě).
2/ Soukromoprávní varianta:
Proti stavební činnosti na sousedním pozemku je možné se bránit rovněž s využitím občanského zákoníku, a to konkrétně dle těchto jeho ustanovení:
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže v územním či stavebním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (toto ustanovení se však týká pouze těch staveb, které nejsou stavebním úřadem povolovány, zejména tedy půjde o stavby drobné) ;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož se můžete bránit proti vnikání imisí (prach, hluk, kouř, otřesy apod.) ze sousedního pozemku v míře nepřiměřené místním poměrům (které podstatně omezují obvyklé užívání Vašeho pozemku či stavby).
Pro úspěšné využití některého ze shora uvedených institutů občanského zákoníku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojící na pozemku města - informace- Prodej vlastnického podílu garáže, garáž stojí na cizím pozemku - informace
Chtěl bych se zeptat na jednu věc při prodeji garáže. Jedná se o běžnou řadovou patrovou garáž stojící na pozemku města. To znamená, že na jednom pozemku jsou dvě garáže nad sebou dvou různých vlastníků, každá garáž má svoje č. evidenční. V KN jsou informace o stavbě zapsány takto: Stavba: č. ev. 1200, 1201. Vlastnické právo: pan A - podíl ½ (vlastník horní garáže), pan B – podíl ¼, paní C – podíl ¼ (spoluvlastníci spodní garáže) Nyní se prodává spodní garáž, tudíž je správně uvést do kupní smlouvy, že se prodává garáž č. 1201 na pozemku jiného majitele, přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ½ nebo je potřeba do kupní smlouvy uvést podíl tak jak je zapsaný v KN (v tom případě by ale byl nesmysl psát garáž č. ev. 1201 s podíly ¼ a ¼, neboť to by neodpovídalo)? Předem děkuji za odpověď, Vilém
ODPOVĚĎ: Do smlouvy musíte uvést, že se jedná o garáž - stavbu ev. č. 1200, 1201, prodávající budou pan B a paní C, každý Vám prodává svůj spoluvlastnický podíl o vel. id. 1/4. Ve výsledku tedy budete podílovým spoluvlastníkem celé stavby s panem A (horní i spodní garáže) o velikosti podílu 1/2 vzhledem k celku.
_
OBČAN-DLUHY- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit. Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ: Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí. Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
OBČAN-DLUHY- Jednorázové vyplacení dlužníka z insolvence, oddlužení - informace- Vyplacení dlužníka z insolvence - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z oddlužení - postup, návod, informace- Vyplacení dlužníka z osobního bankrotu - postup, návod, informace
04/2015 schváleno v insolvenčním řízení oddlužení, celková částka 60.000,-Kč. Dosud splaceno asi 20.000 Kč. Chtěla bych dlužníku darovat určitou částku peněz, aby mohl dluh jednorázově doplatit. Jak postupovat? Doplacením celého dluhu by pro dlužníka placení definitivně skončilo, nebo musí i nadále platit měsíční paušál insolvenčnímu správci po celou dobu, na kterou bylo původně splácení rozpočítáno? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ: Předmětem řešení insolvenčního řízení je úpadek dlužníka. Jednou z podmínek existence úpadku jsou dluhy dlužníka. Pakliže dlužník uhradí veškeré dluhy v rámci insolvenčního řízení, insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení a tím insolvenční řízení končí. Dlužník musí tento dar použít na úhradu svých dluhů v souladu se splátkovým kalendářem.
_
RŮZNÉ-STAVBY- Spoluvlastníci sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení? - Spolumajitelé sousedního pozemku jsou nedohledatelní - jak získat stavební povolení? - Nedohledatelný majitel vedlejšího pozemku - jak získat stavební povolení bez souhlasu majitele sousedního pozemku?
V rámci plánované rekonstrukce RD potřebujeme zřídit druhý vstup do domů z veřejné komunikace. Ve 4 metrech od plánovaného druhého vstupu jsou vrátka do dvora a vrata pro vjezd auta na náš pozemek. Plánovaná úprava žádným způsobem neovlivní provoz na veřejné komunikaci. Na tomto místě u zdi RD jíž 10 let běžně parkujeme svoje auto. Při podání žádosti o stavební povolení na MÚ Nymburk se zjistilo, že v katastru nemovitostí je duplicitní zápis vlastnictví sousedního pozemku p. č. 972/1 k. ú. Kostomlaty nad Labem (ulice Na obci). Kromě obci jsou tam uvedeny ještě 3 fyzické osoby. Projektová dokumentace je zpracována tak, že dveřní křídlo zasahuje do sousedního pozemku. To ale jde jednoduše upravit tak, aby dveře se otvíraly dovnitř. Stavební úřad řízení přerušil s tím, že máme dodat souhlasy majitelů sousedního pozemku. Zkusili jsme je obeslat, dopisy se vrátily zpět. Podle rodných čísel minimálně dvoje ze třech jíž nežijí. Obecní úřad Kostomlaty nad Labem se odmítl vyjádřit z důvodu, že v katastru je duplicitní zápis vlastnictví a že nevědí zda to obci skutečně patří. Tzn. souhlasy obstarat nejde. Vedoucí stavebního úřadu se vyjádřila tak, že dokud je v katastru duplicita, nemohou nic povolit, protože nevědí koho vlastně mají obeslat. Dotaz: 1. Bude li zapotřebí souhlas majitelů sousedního pozemku v případě, že projekt se upraví, dveře se budou otvírat dovnitř a nebudou zasahovat do sousedního pozemku? 2. Je duplicitní zápis vlastnictví skutečně překážkou, kterou stavební úřad pro vydaní stavebního povolení nemůže překonat? Jak to vyřešit? V příloze posílám usnesení stavebního úřadu. Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ: Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí: 1/ Obstarání souhlasů vlastníků sousedního pozemku: Postup stavebního úřadu lze hodnotit jako správný, co do výroku I. Vámi předloženého usnesení. K vybudování dalších vstupních dveří do rodinného domu postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 a násl. stavebního zákona), k tomuto ohlášení však musí být (mimo jiné) doloženy souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pakliže jste tyto souhlasy k ohlášení stavebnímu úřadu nedoložil (a to z jakéhokoli důvodu), nezbylo stavebnímu úřadu skutečně nic jiného, než vyhodnotit Vaše ohlášení jako neúplné (dle § 107/1 stavebního zákona), přičemž stavební úřad je současně povinen zahájit stavební řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení). I pokud by ve Vašem případě došlo k úpravě projektu tak, že by se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že pro ohlášení stavebnímu úřadu je nutné doložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, nebudou-li doloženy, bude stavebním úřadem rozhodnuto o zahájení stavebního řízení. I přes shora uvedené Vám lze samozřejmě doporučit projekt změnit tak, aby se dveře otevíraly dovnitř rodinného domu, neboť je pravdou, že stavba, ani její část, nesmí zasahovat nad cizí pozemek (jak stavební úřad v usnesení správně uvádí). Vzhledem k tomu, že stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení (v jehož rámci bude vydáno stavební povolení), je jeho výzva k doplnění Vašeho podání o souhlasy vlastníků sousedního pozemku neoprávněná. Stavební úřad se ohledně této výzvy odvolává na § 107/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (v obecné rovině je doplnění podání upraveno v § 45/2 správního řádu, jak stavební úřad ostatně v usnesení také uvádí). V této souvislosti je nutné si uvědomit, že zatímco ohlášení stavebnímu úřadu musí být doplněno souhlasnými stanovisky vlastníků sousedních pozemků, žádost o vydání stavebního povolení těmito souhlasy doplněna být nemusí (jak vyplývá z § 110/2 stavebního zákona). V rámci stavebního řízení se totiž všichni vlastníci sousedních pozemků stanou účastníky stavebního řízení, v jehož průběhu budou oprávněni vznášet své námitky (z tohoto důvodu je zbytečné, aby žadatel o vydání stavebního povolení dokládal ke své žádosti souhlasy vlastníků sousedních pozemků, neboť pro vydání stavebního povolení nejsou tyto souhlasy zapotřebí, tzn. že stavební povolení může být vydáno i pokud s tím vlastníci sousedních pozemků nesouhlasí). Přestože je tedy stavební úřad oprávněn Vás vyzvat k doplnění Vašeho podání (zde ohlášení stavebnímu úřadu), je absurdní, aby stavební úřad trval na doložení souhlasů vlastníků sousedních pozemků v okamžiku, kdy již bylo zahájeno stavební řízení (tzn. v situaci, kdy se vlastníci sousedních pozemků stali účastníky stavebního řízení a jejich souhlas tudíž není k vydání stavebního povolení zapotřebí). Stavební úřad tímto způsobem nepřípustně směšuje povinnosti ohlašovatele s povinnostmi žadatele o vydání stavebního povolení. Na tomto místě se zároveň sluší připomenout, že okamžikem, kdy stavební úřad rozhodl o zahájení stavebního řízení dle § 107/1 stavebního zákona, se podané ohlášení stavebnímu úřadu automaticky považuje za podanou žádost o vydání stavebního povolení (není tedy možné na toto podání, které je ze zákona žádostí o vydání stavebního povolení, vztahovat náležitosti ohlášení stavebnímu úřadu, které je podáním zcela jiným).
2/ Duplicitní vlastnictví sousedního pozemku: Co se týče výroku II. usnesení, v němž stavební úřad konstatuje nutnost vyřešení předběžné otázky a z tohoto důvodu přerušuje zahájené stavební řízení, dopustil se zde stavební úřad procesní chyby. Předně není pravdou, že by byl stavební úřad nucen vyčkávat až do chvíle, kdy bude z katastru nemovitostí odstraněn zápis o duplicitním vlastnictví sousedního pozemku, aby "věděl, koho obeslat". Pro případy, kdy správnímu orgánu (tedy např. stavebnímu úřadu) nejsou známi všichni účastníci řízení, zná správní řád institut doručování veřejnou vyhláškou. Konkrétně dle § 25/1 správního řádu platí, že osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. S ohledem na skutečnost, že zápis o duplicitním vlastnictví pozemku může být z katastru nemovitostí odstraněn toliko na základě dohody všech dotčených osob nebo na základě soudního rozhodnutí, by mohlo být Vaše stavební řízení přerušeno prakticky navždy. Jelikož tento stav se zjevně příčí účelu správního (tedy i stavebního) řízení, je nezbytné využít právě institut doručování veřejnou vyhláškou, tzn. že stavební úřad bude informovat účastníky, kteří prokazatelně existují (neboť sousední pozemek má vlastníka), jejich totožnost však není stavebnímu úřadu známa (resp. stavební úřad nemůže určit, který z duplicitních vlastníků je vlastníkem "pravým) prostřednictvím veřejné vyhlášky. Na tomto místě pouze podotýkám, že neznámým účastníkům řízení může být správním orgánem ustanoven také opatrovník (tedy jakýsi procesní zástupce), ve Vámi popsaném případě však tento postup není možný (a to s ohledem na znění § 32/3 správního řádu). Stavební řízení tudíž nemělo být přerušeno, nýbrž stavební úřad byl povinen informovat o jeho zahájení všechny známé účastníky (vlastníky sousedních pozemků), přičemž neznámé účastníky řízení (duplicitní vlastníky sousedního pozemku) byl stavební úřad povinen informovat veřejnou vyhláškou. Ze shora uvedeného pak samozřejmě vyplývá, že stavební úřad nemusí vyčkávat na vyřešení tzv. předběžné otázky, jak v usnesení mylně uvádí). V tomto ohledu proto pouze podotýkám, že rovněž o předběžné otázce bylo stavebním úřadem rozhodnuto nesprávně. Ve výroku II. usnesení stavební úřad uvádí, že rozhodl dle § 57/1 písm. b) správního řádu. Dle tohoto ustanovení však platí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto (tzv. předběžná otázka), správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí. Stavební úřad Vás však v usnesení a/ nevyzval k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci, ani b/ Vám k tomu nestanovil žádnou lhůtu. Je tedy sice pravdou, že stavební úřad je oprávněn přerušit stavební řízení do doby, než bude vyřešena předběžná otázka, to však pouze v případě, kdy účastníka řízení řádně vyzve dle § 57/1 písm. b) správního řádu, což se však ve Vašem případě nestalo. Podmínky pro přerušení stavebního řízení dle § 64/1 písm. c) bodu 2 správního řádu tak nebyly splněny ani po procesní stránce. V současné chvíli Vám doporučuji podat proti usnesení stavebního úřadu odvolání (a to ve lhůtě, která je Vám v části usnesení, nadepsané "Poučení") stanovena. Chcete-li zvýšit své šance na úspěch v odvolacím řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (ideálně takového advokáta, který se věnuje oblasti stavebního či správního práva) : www.advokatikomora.cz
_______________________Právní předpisy zmiňované v odpovědi: zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DLUHY- Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení nákladů soudního řízení - co když žalovaný odpůrce odmítne splátkový kalendář- Žalující prohrál soudní spor a má zaplatit právníka protistraně - co když žalovaný odmítne splátkový kalendář? - Žalující prohrál soud a nemá peníze na zaplacení právníka protistrany - co se bude dít dál když protistrana odmítne splátkový kalendář?
Jsem projektant, vypracoval jsem projekt a odevzdal objednateli. V průběhu projektu došlo ke změnám, které objednatel odsouhlasil ústně. Konečnou vystavenou fakturu již nezaplatil. Dal jsem to svému právníkovi, proběhl soud u krajského soudu, ten jsem z nepochopitelných důvodů prohrál, odvolal jsem se k odvolacímu soudu a opět prohrál. Přišel jsem tak o 118.000 Kč a soudní výlohy mám zaplatit žalovanému ve výši celkem 132.000 Kč. Počítám s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale prý peníze musím uhradit neprodleně do 3 dnů od právní moci, což se stane v pondělí 11.1.2016. V současné době nemám tolik peněz, a vlastně ani moc práce. Prohrál jsem a musím nést zodpovědnost. Dotaz : Požádám tedy protistranu o splátkový kalendář. Jaké mám další možnosti, když splátkový kalendář odmítne, či navrhne splátky, které nebudu moci platit (mám 4 děti, hypotéky, leasing, pravidelné platby, atd.) Děkuji, Honza
ODPOVĚĎ: Bohužel pokud Vám nebylo přímo výrokem rozsudku uloženo, že máte dluh hradit prostřednictvím splátek, tak protistrana není povinna na Vaši žádost o splátkový kalendář přistoupit. Určitě bych Vám doporučila o splátkový kalendář požádat, nicméně pokud na to protistrana nepřistoupí, je na zvážení se pokusit obstarat finanční prostředky co nejdříve, a to i s ohledem na pravděpodobný běžící úrok z prodlení a případnou hrozbu exekuce, která ssebou nese další vysoké náklady.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU- V pracovní smlouvě není zkušební doba - platí 3měsíční výpovědní lhůta? - Pracovní smlouva bez výpovědní lhůty - platí 3měsíční výpovědní lhůta? PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU- Uzavření pracovní smlouvy - co se stane když zaměstnanec nenastoupí první den do práce? - Zaměstnanec nastoupil první den do práce - vzniká pracovní poměr? - Vznikl pracovní poměr když zaměstnanec první den nenastoupil do práce?
15.12.2015 jsem uzavřela pracovní smlouvu a pracovní poměr začne až 1.2.2016. Ve smlouvě není uvedena zkušební doba. Do 31.1.2016 jsem v pracovním poměru u jiné společnosti. Do nové práce chodím, z dobré vůle po skončení pracovní doby v mé současné práci, vypomáhat a převzít si práci i když není od koho, původní zaměstnanec zřejmě odešel ve zkušební lhůtě. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mě nemá kdo zaučit a ve firmě je neuvěřitelný chaos, nechci do nové práce nastoupit. Musím do nové práce 1.2.2016 nastoupit a dát výpověď z pracovního poměru, která bude trvat tři měsíce, protože v pracovní smlouvě je napsáno cituji: "Skončení pracovního poměru je možné pouze v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Výpovědní doba trvá nejméně tři měsíce, podmínkou skončení pracovního poměru je zapracování nového zaměstnance a předání veškerých informací a podkladů". Je jediná možnost, zkusit se s firmou dohodnout nebo co se stane, když 1.2.2016 do práce nenastoupím? Jak by se postupovalo, když bych byla od 1.2.2016 v pracovní neschopnosti? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ: Dle § 34 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. “ Dle odst. 4 pak platí: „Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. “Na základě výše uvedeného může od smlouvy odstoupit jen zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Pokud byste byla v den nástupu do nového zaměstnání v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavateli byste nic neoznámila a on se o této překážce v práci nedozvěděl, pak by mohl odstoupit od smlouvy, je to však jeho právo, nikoliv povinnost, takže by Váš pracovní poměr mohl trvat i nadále a zaměstnavatel by po Vás v krajním případě mohl požadovat i náhradu škody, která mu Vaší nenastoupení do zaměstnání vznikla. Doporučila bych Vám se se zaměstnavatelem dohodnout, abyste do nové práce nenastoupila, popř. na zkušební době, která nemusí být sjednána v rámci pracovní smlouvy, může být v dodatku k pracovní smlouvě či jiném ujednání. Musí být však sjednána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce. Ještě bych chtěla podotknout, že pokud chodíte k novému zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru do zaměstnání a vykonáváte tam nějakou činnost, byť seznamování se s agendou, jedná se o práci na černo, neboť tato Vaše činnost není pokryta žádným pracovněprávním vztahem. Za toto jednání můžete být postihnuta jak Vy, tak samozřejmě zaměstnavatel, tudíž bych tento postup nedoporučovala. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, budete muset opravdu dát výpověď.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odpracování 300 hodin na DPP a automatická změna na DPČ
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel postupoval protiprávně, zaměstnanec se bránil a poté dal zaměstnavatel negativní pracovní posudek
- Nepravdivý negativní pracovní posudek od zaměstnavatele - jak se bránit?
Během studií jsem v průběhu roku 2013 pracovala na DPP v hotelu. Po 10 hodinovém zácviku, který jsem odpracovala zdarma, jsem dostala k podpisu smlouvu - DPP na dobu určitou do konce roku 2013. Ke sklonku roku 2013 jsem se s obavami zeptala svého zaměstnavatele, zda bude naše spolupráce pokračovat dál a zda podepíšeme novou smlouvu. Zaměstnavatel mi sdělil, že naše spolupráce bude pokračovat dál a není nutné podepisovat novou smlouvu, jelikož jakmile po 31. 12. 2013 nastoupím do práce, smlouva se automaticky mění z té na dobu určitou do 31. 12. 2013 na DPP na dobu neurčitou na DPP.
Tenkrát jsem si tuto informaci krátce ověřila na internetu, zjistila jsem, že toto platí při HPP na dobu určitou. Domnívala jsem se tedy, že při DPP jsou podmínky stejné, a o ničem, co mi zaměstnavatel sdělil, jsem nepochybovala.
Zaměstnavatel mi v průběhu roku 2014 dále tvrdil, že jakmile překročím hranici 300 hodin za rok, automaticky mě u sebe bude vést jako zaměstnance na DPČ, a tak ať se o nic nestarám, jelikož on vše hlídá a vše je v pořádku. Všemu, co mi řekl, jsem věřila. Nadále jsem studovala a zároveň u něj pracovala "na brigádě".
Za těchto podmínek jsem v hotelu pracovala po celý rok 2014 i v začátku roku 2015. Po dokončení studií mi zaměstnavatel nabídl pracovní poměr na HPP. Nabídku jsem přijala a od poloviny roku 2015 jsem u něj tedy pracovala na HPP.
Následně jsem byla v rámci svého HPP obeznámena s určitými nesprávnými, neférovými (protiprávními) praktikami zaměstnavatele, a tak jsem se rozhodla ze zaměstnání raději odejít. Pod nic "podezřelého" jsem se nechtěla podepisovat. Dala jsem výpověď se standardní 2 měsíční výpovědní lhůtou. Zaměstnavatel se na mě za to rozzlobil, odmítl mi zaplatit, a tak jsem se obrátila na právního zástupce. Ten můj pracovní poměr ukončil ještě před vypršením standardní výpovědní lhůty na základě nezaplacení mzdy. Můj právní zástupce mi po určité době (po dohadování se o potvrzení o zaměstnání z HPP, po dopisech s předžalobní výzvou atd.) vřele doporučil, abych od zaměstnavatele nevyplacené peníze nevymáhala, jelikož je šílený, soud by trval 2 roky, a co bych vysoudila, bych stejně odevzdala jemu za právní služby.
Dala jsem tedy na radu svého advokáta a na vše se snažila zapomenout. Bohužel se mi ale stalo, že jsem do nového zaměstnání nebyla přijata, jelikož se prý poptávali po referencích od bývalého zaměstnavatele, a ty prý byly tak špatné, že mě vyřadili ze seznamu uchazečů o danou pozici.
Našla jsem jiného potenciálního zaměstnavatele, který pochopil mou situaci, po referencích od tohoto zaměstnavatele pátrat nechce, ale vyžaduje ode mě potvrzení o zaměstnání na DPP podle § 313 zákoníku práce, aby měl prý alespoň nějak potvrzenou mou praxi v administrativě od 2013 do 2015, tedy před nástupem na HPP u tohoto zaměstnavatele.
Zároveň mám kvůli souběžnému zaměstnání povinnost podat za rok 2015 přiznání k dani z příjmu FO, a tak jsem od tohoto problematického zaměstnavatele žádala i o 2 potvrzení o zdanitelných příjmech - 1 potvrzení z DPP a 1 potvrzení z HPP.
Bývalý zaměstnavatel mi nic z toho nechce vydat. Při osobním setkání mi sdělil, že mi vydá maximálně potvrzení o zdanitelných příjmech z HPP, jelikož toto prý danit musel, ale jinak za mě do té doby prý neodvedl nikde nic, a tak mi potvrzení o zaměstnání z DPP za 2013-2015, ani potvrzení o zdanitelných příjmech z DPP za r. 2015 nevydá. Zároveň mě upozornil na to, že jsem prý během své DPP v roce 2014 a 2015 neměla platnou smlouvu, jelikož prý po 31. 12. 2013 vypršela, a tak sama raději nemám nic chtít, jelikož jsem pracovala na černo a mohla bych za to být potrestaná.
Ráda bych se zeptala:
1. Je původní informace od zaměstnavatele, že když mám DPP na dobu určitou do 31. 12. 2013, ale do práce nastoupím i v lednu 2014, stává se z této DPP automaticky DPP na dobu neurčitou, pravdivá?
2. Pokud zní odpověď ne, prosím, co mám teď dělat? Potvrzení o zaměstnání z DPP od 2013 do 2015 po mně chce potenciální nový zaměstnavatel, obávám se, že bez tohoto potvrzení mě nepřijme.
3. Vzhledem k mé povinnosti podat přiznání k dani z příjmu FO by se mi vyloženě "hodilo", kdybych v něm měla zahrnuté i příjmy z DPP od tohoto problematického zaměstnavatele. Bohužel se ale bojím obrátit se na příslušný FÚ či inspektorát práce, abych ještě ve výsledku opravdu nebyla bita za to, že jsem pracovala "načerno". Důkazy o tom, že jsem u zaměstnavatele pracovala od r. 2013 a i dále po vypršení mé DPP na dobu určitou, mohu doložit např. na základě svědectví. Původní smlouvu z roku 2013 s platností do konce roku 2013 mám také.
4. Nebylo by pro mě v případě nutnosti lepší, kdybych na FÚ či na inspektorátu práce uvedla, že jsem po té první smlouvě na DPP z roku 2013 podepisovala smlouvu novou - DPP na dobu neurčitou, jen ji nemohu teď najít? Velice se obávám, že jsem pracovala "načerno", aniž bych o tom vůbec věděla… Nechci nikoho stavět do situace, aby mi radil "lhát". Proto svůj dotaz teď přeformuluji - bylo by pro osobu v mé situaci lepší uvést na FÚ či inspektorátu práce okolnosti, které mi tvrdil zaměstnavatel, a já tomu bezmezně po celou dobu věřila, či uvést, že jsem "navazující" smlouvy o DPP ztratila, ale byly podepsány, a že svou práci u tohoto zaměstnavatele mohu doložit svědectvím jiných osob? Děkuji!
ODPOVĚĎ:
Váš případ je vcelku komplikovaný, pokusím se tedy analyzovat Vaši situaci, nevylučuji však, že by bylo možná vhodnější kontaktovat advokáta, který by se celým tímto problémem, zejména komunikací s Vaším bývalým zaměstnavatelem zabýval.
Nedomnívám se, že by se na dohodu o provedení práce vztahovalo ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. že by se v případě skončení DPP na dobu určitou tato dohoda přeformulovala na DPP na dobu neurčitou, pokud byste po skočení sjednané doby s vědomím zaměstnavatele nadále vykonávala sjednanou práci. DPP je třeba (a bylo třeba k 1.1.2014) uzavřít písemně dle § 77 odst. 1 ZP. Konání práce po sjednané době by tedy bylo možné považovat za práci konanou na základě nově sjednané DPP, která byla sice sjednaná ústně, ale pokud Vám byla přidělována práce a Vy jste práci dle pokynů zaměstnavatele konala, pak by i ústně sjednaná DPP byla platná (§ 20 ZP). Samozřejmě v případě ústně sjednané DPP je třeba dokázat obsah sjednaného pracovněprávního vztahu i jeho existenci, že jste skutečně vykonávala práci. Píšete, že jste takto u zaměstnavatele pracovala až do poloviny roku 2015, byť poté na základě DPČ. Pokud by se mělo jednat o změnu z DPP na DPČ dle zákona není možné nějaké automatické změnění, vše se musí dít dle vůle zaměstnavatele a zaměstnance. I zde bychom však mohli uvažovat o tom, že jste DPČ uzavřeli ústně, i když je třeba dle zákona písemná forma, ale i zde platí výše zmíněný § 20 ZP, nelze se tedy dovolat neplatnosti, pokud jste pracovala a zaměstnavatel Vám na základě ústně sjednané DPČ přiděloval práci.
Je však potřeba toto vše dokázat. Tedy jednak, že jste do zaměstnání chodila, že Vám byla přidělována práce. Druhá otázka je, jakým způsobem Vám byla ze strany zaměstnavatele poukazována mzda. I z DPP a DPČ máte nárok na potvrzení o vyplacených částkách (tzv. výplatní pásky). Obdržela jste je od zaměstnavatele? Poukazoval Vám peníze na účet nebo Vám je vyplácel na ruku bez jakéhokoliv potvrzení? Zde by mohl být problém, zda se Vaše práce bude posuzovat jako práce „na černo“ nebo pouze jako práce na základě ústně sjednaných DPČ a DPP. Pokud proběhlo toto legálně, tedy peníze, které Vám byly vyplaceny, proběhly účetnictvím zaměstnavatele a ten Vám o nich vydával průběžně potvrzení, pak Vaše práce dle mého názoru nemůže být považována za práci na černo a můžete tímto u bývalého zaměstnavatele operovat a potvrzení o zdanitelných příjmech po něm vyžadovat, a to i prostřednictvím soudu nebo finančního úřadu.
V žádném případě bych Vám však nedoporučovala, abyste někde uváděla, že jste písemné vyhotovení DPP či DPČ ztratila. Daný úřad by se obrátit na zaměstnavatele, jehož povinností je druhé vyhotovení archivovat, ten by toto vyhotovení samozřejmě neměl, a Vy byste se mohla dostat do problémů ohledně uvádění nepravdivých údajů, Vaše věrohodnost by v tu chvíli byla samozřejmě také o dost snížena.