- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 20. leden 2014
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-DLUHY
- Směnka uzavřená v tísni pod nátlakem - jak ji znaplatnit?
- Jak zneplatnit směnku uzavřenou v tísni pod nátlakem
- Směnka uzavřená vyhožováním - je platná a vymahatelná?
- Platnost směnky uzavřené v tísni, pod nátlakem a vyhrožováním
- Vymáhání promlčené směnky a směnečné obohacení - § 89 zákona směnečného a šekového
- Promlčení směnky, promlčecí lhůta u směnky - § 70 zákona směnečného a šekového
- Bezprávné výhrůžka při podepsání směnky - neplatnost směnky
- Neplatnost směnky pro bezprávnou výhrůžku při podpisu směnky
- Napadení platnosti směnky podepsané v nouzi pod nátlakem
- Napadení platnosti směnky - návod, postup, informace
- Neplatnost směnky pro psychické donucení, vis compulsiva
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Psychickém donucení, vis compulsiva - definice, vysvětlení, příklad
Dnes už bývalému zaměstnavateli manžel podepsal směnku, neuváženě. Jakou má šanci v případě, že podá odpor. Co pro to potřebuje doložit? Peníze byly použity na zaplacení kauce pro kamion, který v té době řídil v cizině, myslím že se jim nezdála čitelnost zápisu na tachografu, kauci odmítal platit, nebyl ničeho vědom. Firma trvala na zaplacení a peníze poslala do banky v cizině, přestože je upozorňoval na to, že pokud zaplatí, tak peníze zpět už nedostanou. Veškeré řízení, pokud vůbec nějaké bylo, probíhalo mezi policií v cizině a firmou. On nebyl nikdy informován ani obeslán, ze žádné strany. Po návratu z této cesty byl okamžitě v servisu na prohlídce tachografu. Po 6 měsících pak pod psychickým nátlakem ze strany vedení firmy podepsal směnku. Máme obavy, že nemá šanci se už nijak bránit. Pokud bude chtít podat námitku nemá u sebe nic. Firma mu odmítla vydat jakýkoliv související doklad. Má pouze doklad od majitele firmy, že mu peníze zapůjčil na zaplacení kauce. Směnka měla splatnost 31.12.2011, byla sepsána v říjnu 2010. Incident se stal v srpnu 2010. Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Možnost obrany není sice v případě Vašeho manžela zcela ztracena, je však přinejmenším velmi obtížná.
V první řadě je vhodné vědět, že dle § 70/1 části prvé zákona směnečného a šekového se směnečný nárok proti příjemci promlčuje ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Byla-li proto v případě Vašeho manžela směnka splatná dne 31. 12. 2011, plyne v současné době promlčecí doba, která uplyne dne 31. 12. 2014, tzn. že neuplatní-li do této doby směnečný věřitel proti Vašemu manželovi svůj nárok, dojde k jeho promlčení.
V této souvislosti (mírně nad rámec Vašeho dotazu) dodávám, že v případě Vašeho manžela nebude s největší pravděpodobností možné po promlčení směnečného nároku použít ustanovení o tzv. směnečném obohacení (§ 89 části třetí zákona směnečného a šekového), který má za následek vymahatelnost směnečného nároku i po jeho promlčení.
Pokud by naopak směnečný věřitel směnečný nárok vůči Vašemu manželovi uplatnil, může Váš manžel argumentovat neplatností směnky z důvodu omezení jeho svobodné vůle při jejím podpisu. Dle Občanského zákoníku musí být každý právní úkon (tedy i směnka) učiněn mimo jiné svobodně, jinak je neplatný.
Podepsal-li naopak Váš manžel směnku pod nátlakem, bylo by možné uvažovat o tzv. bezprávné výhrůžce (tzv. psychickém donucení, vis compulsiva) kterou je „... bezprávné působení na vůli člověka, které v něm vzbuzuje důvodný strach z újmy, jíž se hrozí tak, že se jeho vůle, projevená v právním úkonu, utváří pod vlivem tohoto strachu. Bezprávnost výhrůžky spočívá v tom, že se jí vynucuje něco, co takto nesmí být vynucováno; může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, popř. něčím, co je sice oprávněn provést, ale čím není oprávněn hrozit za tím účelem, aby pohnul jiného k určitému právnímu úkonu ... Mezi hrozbou a učiněným projevem musí být příčinná souvislost; tzn. že z hrozby musí pramenit strach, který má přímý vliv na utváření projevené vůle. Výhrůžka musí tedy být takové povahy, že v druhém důvodný strach vzbuzuje ...“
Došlo-li navíc také k uzavření smlouvy o půjčce (která měla být směnkou „zajištěna“), bylo by možné aplikovat rovněž Občanský zákoník, dle něhož má účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, právo od takové smlouvy odstoupit.
Zůstává však pravdou, že s ohledem na tzv. přísnost směnečného práva a z ní vyplývající krátkost lhůty pro podání odporu proti směnečnému platebnímu rozkazu bude možnost hodnověrně prokázat existenci shora uvedeného nátlaku velmi zmenšená. Pro případ uplatnění směnečného nároku lze tak Vašemu manželovi doporučit okamžité advokátní zastoupení.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je povinné odůvodnění zamítnutí velitele útvaru u žádosti o prodloužení služebního poměru
- Zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru vojáka z povolání - je nutné odůvodnění?
- Může velitel útvaru přikázat přestěhování vojáka z povolání na jinou ubytovnu?
- Stížnost na velitele útvaru - § 153 zákona o vojácích z povolání
- Ubytování vojáka z povolání a § 59/2 písm. e) zákona o vojácích z povolání
Jsem voják z povolání. Služební poměr jsem měl stanoven do konce roku 2015. 12/2012 jsem zažádal o změnu doby trvání služebního poměru (zkrácením) do 30.11.2013. Svůj postoj jsem nyní přehodnotil a podal jsem žádost k veliteli útvaru opět o změnu doby trvání služebního poměru prodloužením do konce roku 2014. Tuto žádost mi zamítl. Důvod neudal.
1. Můžu požadovat zdůvodnění zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru vojáka z povolání?
2. Můžu se odvolat proti tomuto rozhodnutí k jeho nadřízenému? Dochází k reorganizaci, ale moje služební místo zůstává. Nikdy jsem nebyl kázeňsky trestán, splňuji vzdělání, a všechny další požadavky na moji funkci. Jako voják z povolání jsem ubytován na vojenské ubytovně. Je v pravomoci velitele útvaru požadovat moje přestěhování na jinou ubytovnu, která je vzdálenější a dražší? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
1/ Odůvodnění zamítnutí žádosti o prodloužení služebního poměru:
Neboť ve Vašem případě by mělo dojít k zániku služebního poměru uplynutím stanovené doby (§ 18 písm. a) zákona o vojácích z povolání), je zapotřebí aplikovat § 5/4 zákona o vojácích z povolání. Dle tohoto ustanovení se do služebního poměru voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, přičemž dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka měnit.
Neboť shora citované ustanovení zákona o vojácích z povolání hovoří o možnosti (nikoli povinnosti) služebního orgánu měnit dobu trvání služebního poměru (se současným písemným souhlasem vojáka), přičemž odůvodnění takového rozhodnutí zde není předepsáno, domnívám se, že zamítnutí (a též případné vyhovění) Vaší žádosti nemusí být velitelem útvaru odůvodněno.
Není však samozřejmě vyloučeno, abyste v této věci podal žádost o odůvodnění zamítnutí, popř. si na postup velitele útvaru stěžoval, dle § 153 zákona o vojácích z povolání.
2/ Přestěhování na jinou ubytovnu:
Není-li žádost velitele útvaru podmíněna např. Vaším odvelením (§ 15 zákona o vojácích z povolání) nebo přeložením (§ 16 zákona o vojácích z povolání), není dle mého názoru velitel útvaru oprávněn po Vás přestěhování vyžadovat.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že výkonem služby se dle § 24/1 zákona o vojácích z povolání rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného, přičemž ubytování vojáka s tímto ve své podstatě nijak nesouvisí, tj. jedná se o uspokojení jeho bytových potřeb mimo služební poměr (na tomto místě pouze připomínám znění § 48/2 zákona o vojácích z povolání).
Dále připomínám, že dle § 59/2 písm. e) zákona o vojácích z povolání je Ministerstvo obrany povinno zajišťovat vojákům ubytování, přičemž tato povinnost je rozpracována zejména v § 61 zákona o vojácích z povolání. Dle tohoto ustanovení v obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí Ministerstvo obrany vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo mu může zabezpečit byt, přičemž v této otázce rozhoduje bytová komise (§ 61/2 zákona o vojácích z povolání). Vaše ubytování ve vojenském ubytovacím zařízení je pak založeno na smluvním vztahu, na který se pravomoc velitele útvaru nevztahuje (k tomu viz též § 61/5 zákona o vojácích z povolání).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak soud vyhledává neznámé dědice?
- Jak zjistit kdo zdědí byt, dům po zemřelém cizinci - majiteli nemovitosti
- Projednání dědictví po cizinci českým soudem
- Může český soud projednat dědictví po cizinci?
- Dědické řízení po zemřelém cizinici probíhající v ČR - informace
- Zůstavitel žijící v zahraničí - kdo rozhodne o jeho majetku v ČR?
- Zemželý zůstavitel žijící v cizině a dědictví jeho českého majetku
- Kdo se stává majitelem opuštěné nemovitosti, nemovité věci dle zákona
- Kdo je majitel nemovitosti u níž není znám majitel, dědic
- Opuštění nemovitosti v době platnosti Obecného zákoníku občanského 946/1811 Sb.z.s.
- Opuštění nemovitosti 1948 - § 387 Obecného zákoníku občanského 946/1811 Sb.z.s.
- Neznámý dědic po cizinci s majetkem v ČR - žádost o dědické řízení k soudu
- Dědictví české nemovitosti po cizinci - zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním
- Jak zjistit kdo je majitel české nemovitosti po zemřelém, zesnulém cizinci
- Jak zjistit kdo je majitel českého bytu, domu po zemřelém, zesnulém cizinci
Jsem spoluvlastníkem 7/8 rodinného domu RD. Druhá spoluvlastnice 1/8 předmětné nemovitosti opustila Československou republiku 1948. Zemřela v Kanadě 1967. Mám neověřený úmrtní list (bez adresy bydliště zemřelé). Jiné údaje se mi, přes veškeré úsílí nepodařilo zjistit. Kontaktoval jsem všechny archivy vč. MV, matriku v Brně (pro zemřelé v cizině) atd. atd. Nevím jakým způsobem opustila republiku, jaký pas vlastnila příp. jaké občanství nabyla, zda zanechala závěť, zda žijí nějací dědicové atd.
Prosím o radu jak mám postupovat při vypořádání spoluvlastnického podílu:
1.) kdo zahájí příp. znovuotevření dědického řízení (který notář, soud)
2.) kde a jakým způsobem (např. oznámením na úřední desce po dobu 1 roku) bude hledán případný dědic po zemřelé
3.) je možno stručně naznačit jaké další úkony by bylo třeba učinit
4.) kdo bude hradit náklady tohoto řízení (jsem důchodce ani ne s průměrným důchodem)
5.) zda je možno počítat s ustanovením tzv. institutu „opatrovníka“ opuštěné věci a co by to pro mne znamenalo?
Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Přestože ve svém dotazu formulujete konkrétní podotázky, pojmu svou odpověď jako nástin 3 variant řešení Vámi popsané situace, a to v pořadí, které dle mého názoru odpovídá nejvhodnější časové souslednosti těchto kroků:
1/ Kontaktování obce:
Dle § 135/1 a 4 Občanského zákoníku platí, že vlastníkem opuštěných věcí (též nemovitých) se stává obec, na jejímž území se tato nemovitost nachází. Neboť ve Vámi popsaném případě došlo k opuštění předmětné nemovitosti za účinnosti Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb.z.s.), je vhodné vědět, že případ opuštění nemovitosti byl řešen v § 387, který však pouze odkazoval na "zákony politické".
V souvislosti se shora uvedeným Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad (a to jeho majetkový odbor) a iniciovat zde jednání o přechodu vlastnického (resp. spoluvlastnického) práva na tuto obec.
2/ Zahájení dědického řízení:
Nebude-li jednání s obcí úspěšné, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud (do jehož působnosti spadá obec, na jejímž území se nemovitost nachází) s podnětem k zahájení dědického řízení. Dle § 175a/2 občanského soudního řádu zahájí soud dědické řízení i bez návrhu (tzn. např. pouze na základě podnětu), jakmile se dozví, že někdo zemřel (resp. jakmile se dozví, že existuje ještě nějaký nevypořádaný majetek zůstavitele, dle § 175p/2 občanského soudního řádu). Ke svému podnětu proto připojte kopii Vámi zmiňovaného úmrtního listu. Tato iniciace zahájení dědického řízení není samozřejmě nijak zpoplatněna.
Bez ohledu na skutečnost, zda zůstavitelka pozbyla československé státní občanství či nikoli, bude pravomoc českých soudů k projednání nemovitého dědictví založena dle § 44 či § 45/1 písm. c) zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (resp. dle § 74/2 zákona č. 91/2012 Sb., který nabude účinnosti 1. 1. 2014).
V rámci zahájeného dědického řízení může soud oslovit neznámé dědice (resp. dědice neznámého pobytu) prostřednictvím soudní vyhlášky, nepřihlásí-li se tito dědici ve stanovené lhůtě, nebude k nim při projednávání dědictví přihlédnuto (§ 468 Občanského zákoníku). Těmto dědicům může být soudem rovněž ustanoven opatrovník (§ 29/3 občanského soudního řádu). Nebude-li žádný dědic soudem nalezen, připadne předmětný spoluvlastnický podíl jako tzv. odúmrť státu.
3/ Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví:
Můžete se rovněž obrátit na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (v jehož rámci by bylo nutné samozřejmě nejdříve stanovit, kdo je druhým podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti). V tomto případě byste však byl povinen uhradit soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč + 5.000,- Kč za každou nemovitost, které by se tento návrh týkal (dle položky 6 přílohy zákona o soudních poplatcích). Přestože byste samozřejmě mohl soud požádat o osvobození od povinnosti soudní poplatek uhradit, lze Vám doporučit pokusit se o vyřešení nastalé situace některým z postupu ad 1/ nebo 2/, bude-li nový podílový spoluvlastník zapsán do katastru nemovitostí, můžete s ním následně uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Společný nájem družstevního bytu bez existence manželství
- Členství v bytovém družstvu - zákon o obchodních korporacích
- Zajištění družstevního podílu směnkou - informace
- Mohou koupit členský podíl v BD druh a družka?
- Mohou koupit členský podíl v BD přítel s přítelkyní?
- Mohou koupit členský podíl v BD partneři?
- Mohou nemanželé koupit družstevní byt?
- Mohou koupit družstevní byt druh a družka společně?
- Mohou koupit družstevní byt přítel s přítelkyní společně?
- Mohou koupit družstevní byt partneři společně?
- Může koupit družstevní byt více lidí do spoluvlastnictví?
- Spoluvlastnictví družstevního bytu - nový občanský zákoník 2014
- Společný nájem družstevního bytu - nový občanský zákoník 2014
S přítelem jsme „koupili“ členský podíl v bytovém družstvu BD. Část jsem hradili hypotékou, tu má napsanou jen on sám na sebe, část z mých zdrojů. Nájemní smlouva však dle předsedy bytového družstva má být pouze napsána na přítele a nikoliv i na mě, ač jsem se na koupi podílela svými výlučnými penězi. Budu zde bydlet a tedy se budu podílet i na financování nájmu. Na vašich stránkách jsem si ověřila, že tomu tak je. Ale mohla bych se zajistit směnkou? Kde by mi přítel postupoval členský podíl na byt z ½? Já sama nejsem členem bytového družstva BD. Je řešení, abych se stala členem bytového družstva BD a pak měla i nárok na členský podíl ve formě bytové jednotky? Nebo může být skutečně smlouva vztahující se k bytové jednotce uzavřena jenom s jednou osobou? Jinak řečeno může členský podíl koupit více osob ve formě jakéhosi spoluvlastnictví? Velice děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
V současné době (pozn. redakce poradny: tedy v době starého občanského zákoníku, jde o dotaz z 2.12.2013) opravdu platí, že tzv. společný nájem družstevního bytu může vzniknout toliko mezi manžely (§ 700/3 Občanského zákoníku), tzn. že v případě nesezdaného páru může být nájemní smlouva uzavřena skutečně pouze s jednou z těchto osob (která je zároveň členem předmětného bytového družstva). S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se pak na shora uvedeném nic podstatného nezmění.
§ 2240 nového občanského zákoníku výslovně odkazuje na úpravu zákona o obchodních korporacích (účinného rovněž od 1.1.2014). Ve Vámi popsaném případě však nepřichází v úvahu převod družstevního podílu Vašeho přítele (§ 736 zákona o obchodních korporacích), neboť tímto způsobem lze disponovat pouze s družstevním podílem jako celkem. Pokud by se Váš přítel stal nájemcem minimálně dvou družstevních bytů, bylo by možné přikročit k rozdělení jeho družstevního podílu na dvě části (§ 738/2 zákona o obchodních korporacích), z nichž jednu (společně s právem na nájem jednoho z družstevních bytů) by mohl následně převést na Vás.
Vámi zmiňovaná směnka není v této souvislosti v žádném případě vhodným právním institutem. Odhlédneme-li od skutečnosti, že platná (ani v budoucnu platná) právní úprava neumožňuje společný nájem družstevního bytu nemanžely, představuje směnka cenný papír, v jehož rámci se směnečný dlužník zavazuje uhradit směnečnému věřiteli za stanovených podmínek určitou částku, s převodem části majetkových práv (jako je např. družstevní podíl) proto není vhodné tento cenný papír kombinovat.
Stanete-li se v budoucnu členkou bytového družstva, vznikne Vám samozřejmě nárok na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu (který však bude od bytu Vašeho přítele odlišný).
Řešení Vámi popsané situace pak představuje uzavření manželství mezi Vámi a Vaším přítelem. V takovém případě byste se sice nestala členkou bytového družstva, resp. by nevzniklo společné členství manželův bytovém družstvu (§ 578 a § 739/1 zákona o obchodních korporacích), na Vaší straně by však vzniklo právo nájmu družstevního bytu odvozené od nájemního práva Vašeho manžela (§ 747 zákona o obchodních korporacích).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Práva přehlasovaného člena SVJ - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání k soudu u přehlasovaného člena SVJ - nový občanský zákoník 2014
- Majitel bytu nesouhlasí s placením kabelové televize - dům má společnou anténu
- Odmítnutí placení kabelové televize - dům má společnou anténu
- Společenství vlastníků bytových jednotek a nový občanský zákoník 2014
- Kdy je výbor SVJ povinen svolat shromáždění na podnět vlastníka bytu v SVJ
- Může majitel bytové jednotky požádat o svolání schůze SVJ?
- Může člen SVJ požádat o svolání schůze SVJ, společenství vlastníků BJ?
- Může majitel bytu v bytovém domě SVJ požádat o svolání schůze SVJ?
- Jak požádat výbor SVJ o svolání chůze, shromáždění
- Vyúčtování záloh a služeb v domě SVJ- Může člen SVJ požádat o svolání schůze SVJ?
- Jak se bránit proti rozhodnutí SVJ soudně - informace
Jsem vlastníkem bytu a členem SVJ. V rozporu se ZoVB je z dlouhodobě přijaté zálohy hrazen poplatek za kabelovou televizi (poplatek není hrazen jako služba). Tzn., že pak není hrazeno 50 Kč/byt, ale podle velikosti bytu. Navíc jsem s takovou službou vůbec nesouhlasil (dům má společnou televizní anténu a není proto vůbec nutná kabelová televize). Jakým způsobem mám sjednat nápravu? Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit iniciovat konání shromáždění SVJ (§ 11/1 zákona o vlastnictví bytů), v jehož rámci navrhnete nápravu právně závadného stavu.
Nebudete-li pak se svým návrhem úspěšný, nezbude Vám, než se v souladu s § 11/3 zákona o vlastnictví bytů obrátit na soud s žádostí o rozhodnutí předmětné záležitosti. Toto právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí právně závadného rozhodnutí, jinak zanikne (v této souvislosti však z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy bylosoučasně platné rozhodnutí shromážděním SVJ přijato).
S ohledem na skutečnost, že od 1. 1. 2014 dochází k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, upozorňuji, že:
- dle § 1207/1 nového občanského zákoníku svolá statutární orgán shromáždění SVJ k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka; statutární orgán SVJ svolá shromáždění i z podnětu vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad SVJ sami,
- dle § 1208 písm. d) a e) nového občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ rovněž schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
- dle § 1209/1 nového občanského zákoníku je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Rozhodnete-li se řešit Vámi popsaný problém soudní cestou, ponechávám Vám k úvaze advokátní zastoupení (a to případně i pro přípravu předžalobní výzvy):
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Změna územního plánu a nárok na finanční náhradu vzniklé újmy
- Má majitel pozemku nárok na odškodnění při změně územního plánu?
- Znehodnocení pozemku změnou územního plánu a nárok na odškodnění, náhradu škody
- Znehodnocení pozemku změnou územního - jak se bránit?
- Znehodnocení pozemku regulačním plánem - jak se bránit?
- Změna stavební parcely na zahrádkářskou kolonii - odškodnění za změnu územního plánu
- Finančí odškodnění za změnu územního plánu (stavební pozemek na zahrádkářský)
- Žádost o finanční náhradu z důvodu změny územního plánu - informace
- Žádost o finanční odškodnění, kompenzaci z důvodu změny územního plánu - informace
- Lhůta na promlčení odškodnění za změnu územního plánu - znehodnocení pozemku
2008 jsme s manželem koupili stavební parcelu. 2/2011 proběhla změna územního plánu a ze stavební parcely se stala zahrádkářská kolonie, ale pouze v grafické části, v textové žádná změna neproběhla. Jak se můžeme bránit? Máme nárok na nějaké finanční vyrovnání, odškodnění? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se v současné době vztahuje § 102/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení náleží vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu, finanční náhrada. Tato náhrada pak vlastníkovi pozemku náleží ve výši vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši (zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby) nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku.
Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území (např. tedy změnou územního plánu)na základě písemné žádosti vlastníka (která musí obsahovat prokázání majetkové újmy) má obec, která územní plán změnila. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud (§ 102/5 stavebního zákona).
Úskalí aplikace § 102/2 stavebního zákona na Váš případ je jeho odložená účinnost. Zatímco takřka celý stavební zákon nabyl účinnosti již 1. 1. 2007, byla účinnost § 102/2 odložena až na 1. 1. 2012 (§ 198 stavebního zákona). V okamžiku, kdy došlo ke změně územního plánu Vám tudíž právo na náhradu vzniklé újmy dle § 102/2 stavebního zákona nesvědčilo, přičemž ekvivalentní zákonná úprava do 1. 1. 2012 neexistovala.
Ani přes shora uvedené však není Vaše šance na získání náhrady za vzniklou újmu zcela zmařena. V obecné rovině platí, že: každý má právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu; nucené omezení vlastnického práva je pak možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (čl. 11/1 a 4 Listiny základních práv a svobod). Na základě tohoto ustanovení je pak možné se domáhat náhrady vzniklé újmy i za období, kdy stavební zákon dosud tuto problematiku neupravoval, resp. jeho příslušné ustanovení nenabylo ještě účinnosti. K této problematice se pak podstatným způsobem vyslovil rovněž rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, z něhož si dovolím krátkou citaci:
„… Výše uvedené skutkové podstaty náhrad nepokrývají celou škálu možných případů, kdy zásah (též v podobě omezení vyplývajícího z územního plánu) do vlastnického práva má takovou intenzitu, že je nezbytné jej kompenzovat náhradou. Vzniká tedy otázka, jak takovouto mezeru v právní úpravě řešit. Že se o mezeru v právní úpravě jedná, je zjevné - z čl. 11 Listiny, zejména z jeho odstavce 4 vyplývá, že každý jinak přípustný zásah do vlastnického práva … musí být kompenzován. Pojem „nucený zásah do vlastnického práva“ je autonomním pojmem Listiny základních práv a svobod a je neodmyslitelně spojen s vlastnickým právem jako s jedním ze základních ústavně zaručených práv … Pokud tedy zákonodárce výslovně upravuje náhrady jen pro některé myslitelné případy, zatímco o jiných mlčí, nelze než … dospět k závěru, že uvedenou náhradu by bylo možno přiznat na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití § 102 stavebního zákona, čítaje v to i ustanovení o subjektech povinných k výplatě náhrad, o lhůtách a procedurách k jejich poskytnutí a o soudní ochraně … “
Neboť se pak Vaše právo na náhradu vzniklé újmy promlčuje ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (tzn. přibližně v měsíci únoru 2014), doporučuji Vám kontaktovat advokáta v co možná nejkratší době:
http://www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí se obrátit na obec s žádostí o poskytnutí finanční náhrady, popř. podat současně (pro předejití promlčení Vašeho práva) žalobu k soudu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba je od 1.1.2014 součástí pozemku - platí to pro všechny nemovitosti?
- Stavba na více pozemcích s různými vlastníky - nový občanský zákoník 2014
- Stavba je součástí pozemku - platí to vždy? - nový občanský zákoník 2014
- Majitel pozemku na kterém stojí můj domů ho nechce prodat - pomůže NOZ 2014?
- Nový občanský zákoník 2014 a prodej pozemku na kterém stojí cizí dům
- Který § nového občanského zákoníku říká že je stavba součástí pozemku
- Stavba je součástí pozemku - § 3055 nového občanského zákoníku 2014
- Předkupní právo na pozemek s cizím domem - nový občanský zákoník 2014
- Co je to přestavek - nový občanský zákoník 2014 - § 3059
- Určovací žaloba pro získání menšinového pozemku na kterém stojí dům
Koupili jsme 2007 rodinný dům a jedna část pozemku, která je zastavěná domem, patřila pozemkovému fondu. Původní majitelé si tento pozemek odkoupili a měli nám ho bezplatně převést. K tomu nedošlo - jsou majiteli nadále. Teď máme kvůli tomu problémy s hypotékou - chtěli jsme si uzavřít výhodnější smlouvu, ale díky této části pozemku, která leží pod částí obývacího pokoje (jde o několik metrů čtverečných) je tento dům neprodejný.
Původní majitelé nám nechtějí pozemek prodat, ani za solidní cenu, která převyšuje jeho hodnotu. Není nějaká klička v novém občanském zákoníku účinném od 1.1.2014? Jde o 8 metrů čtverečných. Chtěli by jsme jednou dům dát dceři a chceme, aby bylo všechno v pořádku. S původními majiteli se nedá vůbec komunikovat. Zbytečně teď platíme vysokou úrokovou sazbu na hypotéce a vzniká nám tak velká škoda v řádech mnoha tisíců korun za rok. Logicky jsme v právu, jim ten pozemek opravdu k ničemu není. Je to spíše nějaká pomsta. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsanou situaci je v novém občanském zákoníku skutečně pamatováno, lstivých právních kliček proto snad nebude zapotřebí.
Důležitými jsou v této souvislosti přechodná ustanovení nového občanského zákoníku týkající se staveb a pozemků (§ 3054 a násl.).
V obecné rovině platí, že:
a/ pokud k 1. 1. 2014 vlastnila pozemek i stavbu na tomto pozemku táž osoba, stala se stavba součástí tohoto pozemku, tzn. že přestala být samostatnou nemovitou věcí (§ 3054 nového občanského zákoníku);
b/ pokud k 1. 1. 2014 vlastnila pozemek osoba odlišná od vlastníka stavby na tomto pozemku, nestala se stavba součástí tohoto pozemku a zůstala samostatnou nemovitou věcí (§ 3055/1 nového občanského zákoníku);
c/ dojde-li ke splynutí vlastnictví pozemku a stavby na tomto pozemku po 1. 1. 2014, přestane být stavba samostatnou nemovitou věcí a stane se součástí pozemku (§ 3058/1 nového občanského zákoníku).
Nad rámec shora uvedeného je pak vhodné připomenout, že v případě ad b/ (což je i případ Váš), mají vlastník stavby a vlastník pozemku (na kterém tato stavba stojí) vzájemné předkupní právo (§ 3056/1 nového občanského zákoníku), které však může být využito pouze v případě, že se některý z těchto vlastníků rozhodne svou stavbu/svůj pozemek zcizit (darovat či prodat), což však dle znění Vašeho dotazu nepředpokládám.
Klíčovým je pak pro Vás § 3059 nového občanského zákoníku, dle něhož je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 (tzn. situace ad c/ výše) jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.
V první řadě Vám tedy doporučuji náhledem do katastru nemovitostí ověřit, zda se Váš rodinný dům stal součástí Vašeho „většinového“ pozemku, na kterém je vystavěn. Pokud tomu tak je, je možné přikročit ve vztahu k „menšinovému“ pozemku bývalých majitelů k § 1087 nového občanského zákoníku, který upravuje tzv. přestavek. Dle tohoto ustanovení zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem (t. j. „menšinový pozemek“ bývalých vlastníků) vlastnictvím zřizovatele stavby (zde Vás).
Přestože § 1087 nového občanského zákoníku pracuje rovněž s pojmem dobré víry vlastníka stavby, domnívám se, že uplatnění této podmínky postrádá v případech dle § 3059 nového občanského zákoníku (tzn. v situaci, kdy je stavba vybudována již k 1. 1. 2014) smyslu a její splnění není tudíž zapotřebí.
Neboť předpokládám, že bývalí vlastníci nebudou ochotni převést vlastnické právo k „menšinovému pozemku“ pod Vaší stavbou na Vás dobrovolně, nebudu se touto variantou dále zabývat. V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:
a s jeho pomocí zaslat vlastníkům „menšinového pozemku“ tzv. předžalobní výzvu (v jejímž rámci lze opět nabídnout smírné řešení v podobě odkupu „menšinového pozemku“), v případě neúspěchu této varianty Vám nezbude, než se s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu) obrátit na soud a domáhat se přiřčení vlastnického práva k „menšinovému pozemku“ jeho rozhodnutím.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Je možné poškozenou stranu knihy nahradit kopí z jiné knihy stejného názvu?
- Je možné poškozený přebal knihy nahradit kopí přebalu z jiné knihy stejného názvu?
- Prodej knihy do antikvariátu - je to legální z pohledu autorského práva?
- Právní důsledky prodeje knihy do antikvariátu - autorské právo
Mohu u poškozených knih nahradit list, přebal knihy, který je poškozen nebo chybí, zkopírovaným listem nebo kopií přebalu z jiné nepoškozené knihy? Pokud by byl problém s autorským právem, prosím o radu jak postupovat, abych knihu mohl opravit. Jelikož mám některé takto poškozené knihy dvakrát, uvažuji po opravě i o jejich prodeji v nějakém bazaru či antikvariátu. David
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli knihy ve Vašem výlučném vlastnictví; svou odpověď pak pracovně rozdělím do 2 částí:
1/ Pořízení kopií jednotlivých stran či přebalu knihy:
Dle § 30/1 a 2 autorského zákona se za užití díla nepovažuje takové užití, které a/ směřuje toliko k osobní potřebě fyzické osoby, a b/ jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, tzn. že do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví rozmnoženinu díla.
Vámi zamýšlené pořízení kopií jednotlivých stran či přebalu knihy pak lze kvalifikovat jako rozmnožování na papír nebo na podobný podklad, jak je upraveno v § 30a autorského zákona, přičemž tímto postupem do práv autora knihy nezasáhnete.
V této souvislosti je pak zároveň vhodné vědět, že příslušný autorský poplatek uhradíte (resp. jste již možná uhradil) v ceně kopírovacího stroje, scaneru či kopírovacích služeb, a to v souladu s § 25 autorského zákona. Další autorské poplatky hradit netřeba.
2/ Prodej knih do antikvariátu:
Dle § 14/2 autorského zákona platí, že prvním prodejem (nebo jiným prvním převodem) vlastnického práva k rozmnoženině díla v hmotné podobě (např. knize jako hmotnému nosiči literárního díla), je ve vztahu k takové rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování vyčerpáno, tzn. že po zakoupení (či jiném získání) knihy je její vlastník oprávněn s takovou knihou libovolně disponovat (a to i v případě, že kniha bude následně např. opravena doplněním kopií chybějících stran či přebalu).
Stručně řečeno není dle mého názoru na Vámi popsaném záměru ničeho právně závadného.
_
Dotaz odpovězen dle starého občanského zákoníku účinného do 31.12.2013
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVA
- Odstoupení od kupní smlouvy na zvíře - podmínky, informace
- Zrušení kupní smlouvy na zvíře - podmínky, informace
- Nedodání průkazu o původu psa chovatelem - je důvodem k vrácení psa a zrušení smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy na psa - nedodání průkazu původu psa
- Zrušení kupní smlouvy na psa - nedodání průkazu původu psa
Mám 8mi měsíčniho čistokrevného psa (narozen 01/2013), kterého jsem zakoupila s rodokmenem za 18.000 Kč. Chovatelka ale nedodržela zápisní řád klubu a ČMKU a rodokmen vystaven nebude, mám potvrzeni od ČMKU.
Odstoupila jsem písemně od smlouvy pro nesplnění podmínky kupní smlouvy. V ní je pouze uvedeno, že PP – rodokmen bude dodán chovatelem po obdržení od ČMKU – není stanoveno do kdy, obvyklá doba dodání PP chovatelem je okolo 3-4 měsíců.
Právník chovatelky mi sdělil že odstoupení není prý platné, ale nevyjádřil se konkretněji. Nevim jak postupovat dál. Platební rozkaz? Žaloba a jaká- na neplatnost odstoupení od smlouvy nebo žaloba o navrácení plnění?
Byl pořízen na chov a výstavy, ani jedno nemůžeme praktikovat. Chovatelka odmítala dohodu a ani nas neinformovala že je někde problém, vše jsem zjišťovala sama, v květnu 2013 mi psala že
si psa vezme zpět, ale peníze mi dá, až jej nísledně prodá. Stejný problém má i druhá majitelka štěněte z tohoto vrhu. Děkuji za radu / vyhodnocení mé situace.
Mohu při vrácení psa požadovat náklady (žrádlo, očkování, ad. péče)? Děkuji, Sabina
ODPOVĚĎ:
Dle § 499 Občanského zákoníku platí, že kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady. V této souvislosti je tedy klíčové zejména znění Vámi uzavřené kupní smlouvy, resp. i obsah předsmluvního jednání (zněhož může např. vyplývat, za jakým účelem byl Vámi pes pořizován).
Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady (§ 597/1 Občanského zákoníku).
Dle § 597/1 a 2 Občanského zákoníku je pak kupující oprávněn od uzavřené kupní smlouvy odstoupit v případě:
a/ jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou,
b/ jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
Právo na uplatnění vad předmětu koupě však není neomezené. Dle § 599/1 Občanského zákoníku musí kupující uplatnit u prodávajícího vady zakoupené věci bez zbytečného odkladu, přičemž práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl v zákonem předvídané lhůtě (na soud se pak kupující může dle § 508 Občanského zákoníku obrátit v obecné tříleté promlčecí době, která počíná běžet okamžikem vytčení vad prodávajícímu).
Co se týče dalších nároků kupujícího souvisejících s uplatněním vad zakoupené věci, je vhodné připomenout právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady (§ 598 Občanského zákoníku), toto právo je nezbytné uplatnit u prodávajícího ve lhůtě dle § 597/1 Občanského zákoníku (a to pro případné následné vymáhání tohoto práva soudní cestou). Dle § 600 Občanského zákoníku pak není uplatněním práv z odpovědnosti za vady dotčeno právo na náhradu vzniklé škody. V této souvislosti by proto bylo možné uvažovat rovněž o vzniku Vašeho nároku na úhradu již vynaložených nákladů.
Přestože Vámi popsaný případ se shora uvedené zákonné úpravě mírně vymyká, lze dle mého názoru Vaše jednoznačné právo na odstoupení od uzavřené kupní smlouvy analogicky dovodit.
Je-li chov a prodej psů předmětem podnikání Vámi zmiňované chovatelky, je vhodné mít na paměti rovněž ustanovení o tzv. prodeji věci v obchodě (§ 612 a násl. Občanského zákoníku, zejména pak § 616/3 a 4 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se můžete obrátit na soud s žalobou na vrácení zaplacené kupní ceny (a to na základě odstoupení od kupní smlouvy), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum Vám dostupných důkazů (včetně navržení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o věci povědomí) a budete se domáhat, aby soud uložil chovatelce povinnost Vám vrátit kupní cenu a psa od Vás převzít zpět.
Neboť spor, týkající se odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem je pes, a to z důvodu jeho „znehodnocení“ znemožněním dodání potvrzení jeho původu, představuje ne zcela triviální právní otázku, doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odkoupení pozemku od zahrádkářského svazu - postup, informace
- Koupě zahrady od zahrádkářského svazu - postup, informace
- Nakládání s majetkem českého zahrádkářského svazu - informace
Jsem předsedkyně Základní organizace českého zahrádkářského svazu. Máme IČO, jsme občanské sdružení a jako celek a každý člen má "Smlouvu o užívání části pozemku". Někteří členové by si chtěli svoji parcelu nechat zaměřit a odkoupit, aby měli jistotu, že o ni nepřijdou. Dál by platili členské přispěvky a dodržovali Osadní řád. Někteří členové s tím nesouhlasí. Nevím, jak to mám řešit, aby nebyly porušeny právní vztahy. Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Neboť český zahrádkářský svaz ČZS je občanským sdružením, doporučuji Vám v první řadě vycházet ze stanov ČZS, v jejichž rámci je hospodaření s majetkem upraveno v § 22. Dle tohoto ustanovení hospodaří ČZS a jeho organizační jednotky (např. tedy i ZOČZS) jako samostatné právnické osoby s majetkem ČZS, který je v jejich vlastnictví, a to v souladu s obecně platnými předpisy podle zásad vydaných republikovou radou. Volná dispozice s majetkem ZOČZS je pak výslovně zakotvena v § 22/3 stanov ČZS.
Mají-li proto někteří členové ZOČZS zájem o odkup jimi užívaných pozemků, je na místě tento záměr projednat na členské schůzi ZOČZS (§ 9/2 písm. m) stanov ČZS), přičemž k odsouhlasení úplatného zcizení majetku ZOČZS (typicky kupní smlouvou) je zapotřebí souhlas dvoutřetinové většiny přítomných členů (§ 9/3 stanov ČZS).
Zcizení (= legální prodej) nemovitého majetku občanského sdružení ve prospěch jeho člena je pak samozřejmě možné i dle příslušných právních předpisů (Občanský zákoník, resp. od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník).
Pro získání dalších informací Vám pak samozřejmě doporučuji kontaktovat příslušné ústřední orgány ČZS.
_
RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak se stát účastníkem územního řízení?
- Jak se stát účastníkem stavebního řízení?
- Nedoručení rozhodnutí v územním či stavebním řízení účastníkovi řízení - následky
- Následky nedoručení rozhodnutí v územním či stavebním řízení účastníkovi řízení
Naproti našemu domu byla zahájena stavba (podle neověřené informace "nerušící výroba"). Mezi naším pozemkem a stavbou leží podle katastru následující parcely: chodník-obecní, ulice-krajská, zelený pás-obecní a další ulice-obecní.
Vzdálenost od našeho pozemku je celkem cca. 25m. Stavební úřad se neobtěžoval nás informovat.
Na webu MMR jsem našel informaci - viz (http://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo&id=180&IDtema=12)ohledně nálezu Ústavního soudu č. 96/2000 Sb. ve věci chápání „sousedních“ pozemků.
Jak se můžeme v tomto případě domoci alespoň relevantních informací o stavbě, event. můžeme v této fázi nějak
revokovat závěry stavebního řízení, ke kterému jsme měli zřejmě být přizváni?
Děkuji za odpověď. Jeroným
ODPOVĚĎ:
S Vámi prezentovanými závěry Ústavního soudu (které se vztahovaly na starý stavební zákon) lze samozřejmě souhlasit i dnes (přičemž byly transformovány rovněž do znění dnes účinného stavebního zákona).
V první řadě připomínám, že v rámci probíhajícího územního či stavebního řízení jste jeho účastníky obecně na základě § 27/3 správního řádu, který odkazuje na vymezení účastníků územního či stavebního řízení ve stavebním zákoně.
Současně pak platí, že za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán (zde stavební úřad) usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).
V současné chvíli Vám proto lze doporučit kontaktovat stavební úřad a domáhat se „přibrání“ do probíhajícího územního či stavebního řízení (přestože účastníky těchto řízení jste samozřejmě již nyní). Ve smyslu § 28/1 správního řádu pak tvrďte (s poukazem na zmiňovanou judikaturu), že jste účastníky předmětných správních řízení. Nebude-li stavební úřad ochoten Vaše účastenství uznat, budete oprávněni bránit se podáním odvolání (jak uvedeno výše).
Pokud již v rámci územního či stavebního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí (např. územní rozhodnutí či stavební povolení) Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutí účastníci) oprávněni podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Byt koupený z peněz jednoho z manželů a vypořádní SJM při rozvodu
- Rozvod manželství a vypořádání bytu zakoupeného z peněz jednoho z manželů
- Byt koupený z peněz jednoho z manželů a jeho vypořádání rozsudek NS 22 Cdo 1037/2004
- Nemovitost získaná v manželství a rozsudek nejvyššího soudu 22 Cdo 1037/2004
- Byt, dům získaný v manželství a rozsudek nejvyššího soudu 22 Cdo 1037/2004
Před svatbou jsem byla jediným vlastníkem bytu v osobním vlastnictví OV. Svatba 2007. Byt se po roku manželství prodal, což je prokazatelné kupní smlouvou. Peníze byly rovnou převedené na koupi jiného většího bytu a na doplatek rozdílu jsme si vzali společnou hypotéku. Jelikož jsem brali hypotéku, nový byt je již ve společném jmění manželů SJM. Nyní se manžel chce rozvést a požaduje po mne vyplatit polovinu z prodeje bytu. Ale reálně, když se prodá byt, doplatí hypotéka, tak zbyde opět jednom původní hodnota za kterou se prodával ten původní menší byt, kterého jsem byla vlastníkem pouze já. Prosím, budu mu muset i v tomto případě vyplatit tu polovinu hodnoty? Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2004 sp. zn. 22 Cdo 1037/2004 jestliže byla nějaká věc získána za trvání manželství zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů (Váš případ), pak při vypořádání je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Z výše uvedeného je zřejmé, že finance, které jste použila na nákup bytu ve SJM jste oprávněna požadovat při vypořádání SJM zpět.
_
OBČAN-DLUHY
- Obec v insolvenci, insolvenčním řízení - informace
- Může se obec dostat do insolvenčního řízení?
- Odpovědnost člena zastupitelstva obce za dluhy obce soukromým majetkem?
- Odpovídá zastupitel obce za dluhy obce svým majetkem?
- Nový občanský zákoník 2014 a odpovědnost člena zastupitelstva za dluhy obce
- Obecní dluh, odpovědnost člena zastupitelstva a nový občanský zákoník 2014
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník a odpovědnost členů obchodní korporace za dluhy
- Odpovědnost statutárních orgánů OK za dluhy a nový občanský zákoník 2014
Jsem zastupitelka obce. Slyšela jsem, že dle nového OZ budu ručit svým majetkem a přijdu o zast. odměnu za 2 roky zpět v případě hlasování pro krok ob. zast. , kdy by se obec dostala do insolvence. Jak doporučujete postupovat v případě hlasování na ob. zastupitelstvu. Prý mám i možnost chtít rozbor věci odborníka.
Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Vámi zaslechnutá informace je mylná, a to hned ze dvou důvodů:
1/ Insolvenční zákon v § 6/1 písm. b) výslovně vylučuje svou aplikaci při řešení platební neschopnosti územních samosprávných celků (tzn. obcí a krajů), obec se tudíž do insolvenčního řízení dostat nemůže.
2/ Nový občanský zákoník (ani jiný právní předpis, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) odpovědnost členů zastupitelstev obcí v zásadě nemění.
Vámi zaslechnutá informace se tak s největší pravděpodobností týkala nově zpřísněné odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, kterými však dle § 1/1, 2 a 3 zákona o obchodních korporacích (který nabyl účinnosti rovněž k 1. 1. 2014) jsou toliko a/ veřejná obchodní společnost, b/ komanditní společnost, c/ společnost s ručením omezeným, d/ akciová společnost, e/ evropská společnost, f/ evropské hospodářské zájmové sdružení, g/ družstvo a h/ evropská družstevní společnost.
Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích skutečně platí, že bylo-li v insolvenčním řízení soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů prospěch získaný ze svých funkcí (jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi), a to za období 2 let zpět, pokud věděli (nebo měli a mohli vědět), že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné (na tomto místě samozřejmě do určité míry zjednodušuji).
Dle § 68/1 zákona o obchodních korporacích pak může soud za obdobných podmínek rozhodnout o tom, že člen (nebo bývalý) člen statutárního orgánu obchodní korporace ručí svým majetkem za splnění jejích povinností.
Při hlasování v zastupitelstvu obce Vám proto lze doporučit postupovat i nadále dle zásad vymezených v § 38 a násl. zákona o obcích, a to vždy „… svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů, řídíce se Ústavou a zákony České republiky … “, jak jste na prvním zasedání zastupitelstva obce po zvolení na svou čest a svědomí slíbila (§ 69/2 zákona o obcích).
_
OBČAN-DLUHY
- Zpětvzetí přihlášené pohledávky po přezkumném jednání
- Musí insolvenční soud rozhodnout o zpětvzetí přihlášené pohledávky?
- Je nutné rozhodnutí insolvenčního soudu o zpětvzetí přihlášené pohledávky?
Ráda bych se zeptala na zpětvzetí přihlášené pohledávky po přezkumném jednání. Podle stávajícího insolvenčního zákona IZ jsem dorozuměla, že pohledávku lze vzít zpět kdykoli během řízení, avšak zajímalo by mne, jaké to má dopady například co se týče případného vymáhání náhrady škody po věřiteli, který pohledávku vzal zpět a zda soud musí o tomto zpětvzetí také vynést rozsudek. Konkrétně se bude jednat o pohledávku, která byla popřena jedním z věřitelů na přezkumném jednání, druhý věřitel nechtěl pokračovat v táhnoucím se soudním sporu a tak se rozhodl tuto svoji pohledávku vzít v rámci tohoto insolvenčního řízení zpět (nastalo i vyhrožování a nátlak ze strany popírajícího věřitele). Může tedy správce či popírající věřitel vyžadovat i přes převzetí nějaké přezkoumání pohledávky či nějakou sankci?
Předem děkuji, Samanta
ODPOVĚĎ:
Insolvenční zákon IZ skutečně umožňuje věřiteli kdykoliv během insolvenčního řízení vzít jeho pohledávku zpět, čímž se vzdává možnosti pohledávku po dlužníkovi vymáhat. Ve svém dotazu neuvádíte kdo by měl po věřiteli, který vzal svou pohledávku zpět vymáhat náhradu škody a z jakého titulu, proto by bylo vhodné dotaz specifikovat. Jestliže vezme věřitel svou pohledávku zpět, soud o tomto vydá rozhodnutí, které je doručováno věřiteli, dlužníkovi a taktéž insolvenčnímu správci. Okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí končí účast věřitele v insolvenčním řízení a k této pohledávce není přihlíženo.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Jak zrišit s. r. o. a dosáhnout výmazu z obchodního rejstříku
- Vymazání s.r.o. z obchodního rejstříku - informace, postup
- Jak zrušit s.r.o. - postup, informace
- Jak se zbavit s.r.o. prodejem nebo zrušením v obchodním rejstříku- postup
- Postup zrušení s.r.o. výmazem z obchodního rejstříku - postup, návod
2013 na mě byl bezplatně převedeno 100% obchodního podíl jedné s.r.o. O firmě jsem toho moc nevěděl ale v tíživé finanční situaci a vydinou 100.000 Kč, které jsem měl za přepis firmy obdržet jsem podepsal. Chci se s.r.o. zbavit. Zjištění na finančním úřadě: firma nedluží, ale chybí jim daňové přiznání, rozvaha atd. Bývalý majitel nereaguje. Firma prakticky neexistuje, nikde nevystupuje, nemá žádné závazky ani pohledávky. Chci s.r.o. zrušit aby bylo vymazáno z obchodního rejstříku. Mám pouze smlouvu o bezúplatném převodu firmy. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Pokud máte doklady, sestavte či nechte sestavit daňové přiznání, rozvahu, přílohu a výkaz zisků a ztrát a podejte na FÚ. (Za období, kdy jste ve společnosti nebyl společníkem bych daňové přiznání nepodepisovala). Zkuste kontaktovat účetní společnosti. Pokud doklady nemáte, zkontaktujte finanční úřad, vysvětlete situaci a fianční úřad vyměří daň dle pomůcek. Ke zrušení společnosti potřebujete od finančního úřadu doklad o bezdlužnosti společnosti. Nebo společnost prodejte, pokud není zadlužená, jak píšete, můžete být úspěšný.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Současné podání výpovědi zaměstnancem i zaměstnavatelem
- Může podat výpověď současně i zaměstnanec i zaměstnavatel?
- Důvody pro žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru - § 72 Zákoníku práce
- Výpověď zaměstnance - zaměstnavatel nezajistil vyplácení nemocenské přes OSSZ
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Trestní oznámení proti zaměstnanci - je možná výpověď od zaměstnavatele
- Je trestní oznámení proti pracovníkovi důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Trestní vyšetřování proti pracovníkovi důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Trestní oznámení proti zaměstnanci - je důvodem výpovědi zaměstnavatele?
- Odsouzení zaměstnance za trestný čin - je důvodem pro výpověď od zaměstnavatele?
- Odsouzení pracovníka za trestný čin - je důvodem pro výpověď od zaměstnavatele?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Srážky z platu, mzdy zaměstnavatelem - důvody
- Neoprávněnost srážek z platu, mzdy zaměstnavatelem zaměstnanci - informace
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Krádež na pracovišti a srážky z platu, ze mzdy - informace
- Srážky z platu, mzdy z důvodu trestného činu na pracovišti
- Srážky ze mzdy kvůli krádeži zaměstnance na pracovišti
- Srážky z platu kvůli krádeži zaměstnance na pracovišti
Chci využít práva okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, neboť zaměstnavatel od února 2013 nepožádal OSSZ o výplatu mých nemocenských dávek. Od února 2013 tedy nemám žádný příjem vinou zaměstnavatele. Dlužím však zaměstnavateli vysokou finanční částku, což dokládají podepsané zálohové lístky. Trestní stíhání nebylo zahájeno. Je tento dluh důvodem pro podání žaloby zaměstnavatelem na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru? Na mzdu přece zaměstnavatel bez soudního příkazu nesmí „sáhnout“. Osobně považuji i přes dluh toto zrušení PP za platné, dluh je jiná věc a zaměstnavatel musí podat trestní oznámení, aby mohl být dluh uznán a řešen. Já s okamžitou výpovědí nemohu roky čekat. A mohu toto zrušení PP uskutečnit v době své pracovní neschopnosti? Děkuji, Aneta
ODPOVĚĎ:
K posouzení dané věci je nutné vzít v úvahu následující skutečnosti:
• výpověď může zároveň podat zaměstnanec i zaměstnavatel, během výpovědní doby dokonce může nastat okolnost opravňující okamžitě zrušit pracovní poměr. Při sledu těchto více právních skutečností pak pracovní poměr skončí tou skutečností, která nastane nejdříve.
• žalobou o neplatost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zákoníku práce) lze nepadnou výpověď co do důvodu výpovědi, účinnosti doručení výpovědi atd. ale ne v souvislosti s jiným jednáním, které nemá s důvodem výpovědi co do činění.
• ze mzdy je možné srážet pouze tzv. zákonné odvody (pojištění na sociální zabezpečení aj. ) a dále na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo exekučního příkazu.
• trestní oznámení samo o sobě nemá vliv na trvání pracovního poměru, tj. zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr jen na základě trestního oznámení - dokonce bez dalšího nemůže zrušit pracovní poměr na základě odsouzení za trestný čin (vizte § 55 odst. 1 písm. a) ZP).
• zaměstnavatel nemá ke mzdě zadržovací právo, nemůže ji proto zadržovat s poukazem na vzájemný dluh nebo trestné jednání zaměstnance.
Z uvedeného plyne, že Váš dluh, jakkoli vznikl, tj. i např. krádeží, neopravňuje zaměstnavatele ani k srážce ze mzdy (nebo jejímu zadržování) ani k výpovědi z pracovního poměru.
S klidným srdcem tedy můžete zrušit pracovní poměr okamžitě dle § 56 1 písm.b) Zákoníku práce, kdy pr. poměr je zrušen okamžikem doručení druhé straně. Vaše pracovní neschopnost není překážkou zrušení pracovního poměru. Toto zrušení by musel zaměstnavatel napadnou do 2 měsíců u soudu, přičemž se domnívám, že by neuspěla jeho argumentace co do existence dluhu z vaší strany.
_
OBČAN-DLUHY
- Soud o vymáhání dluhu u osoby v insolvenci - odvolání proti rozsudku
- Odvolání proti rozhodnutí o uhrazení dluhu u osoby v insolvenci
Jsem v insolvenci od 1.8.2013. Přišlo mi od okresního soudu rozhodnutí, že mám exekučně uhradit firmě 26.000 Kč. Firma se přitom účastní na mé insolvenci (přihlásila svou pohledávku), ale soud nezrušila a pokračovala v něm. Já jsem se soudu nezúčastnil (byl pro mne už vyřízený v insolvenci). Napsali mi, že jsem zmeškal soud a jsem povinen firmě částku uhradit. Odvolal jsem se, formální chyby, prý se mám znovu odvolat do 15 dnů. Prosím o radu jestli se mám proti tomuto usnesení odvolávat a jak by mělo znít. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se odvolal s tím, že jste v insolvenci a Váš věřitel zároveň přihlásil pohledávku. Bylo správné, že jste se odvolal proti usnesení okresního soudu. Pokud ale odvolání vykazovalo chyby bylo by vhodné jej doplnit, tak aby bylo soudem akceptováno. Jen je škoda, že jste již při nařízení jednání nesdělil soudu, že probíhá insolvenční řízení. Vzor odvolání najdete i zde v poradně. V případě potřeby nebo nejasností se můžete na naši poradnu opět obrátit.
_
OBČAN-DLUHY
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Exekuce, oddlužení a srážky z platu, ze mzdy - postup
- Povolení oddlužení ve fázi přezkumného jednání - srážky z platu, mzdy
- Postup srážek platu, mzdy v insolvenci zaměstnance, pracovníka
- Insolvence zaměstnance, pracovníka a srážky z platu, mzdy
Zaměstnanec má soudní exekuci. 11/2013 mu bylo povoleno oddlužení. Přezkumné jednání, kde se rozhodne o způsobu oddlužení, bude až v 02/2014. Od 11/2013 tedy zastavím srážku ze mzdy ve prospěch nařízené exekuce a až do rozhodnutí insolvenčního soudu budu vyplácet CELOU čistou mzdu? Pokud by tento zaměstnanec uzavřel DPP u jiného plátce, bude odměna z DPP postižena insolvenční srážkou, případně v jakém rozsahu? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Srážení ze mzdy by mělo probíhat i nadále, ale sražená částkla by měla zůstat deponovaná u zaměstanavtele. Bylo by vhodné obrátit se jakožto zaměstanatel na insolvenčního správce, který byl dlužníkovi (Vašemu zaměstnanci) určen a o tomto jej informovat. Insolvenční srážky postihnou všechny příjmy dlužníka, jejich výše bude záviset na výši příjmu. Navíc dlužník musí svému insolvenčnímu správci hlásit jakékoliv podstatné změny, tedy i zvýšení příjmu v podobě nového zaměstnavatele a pod.
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvence a leasing na auto, aUtomobil dlužníka
- Osobní bankrot a leasing na auto, automobil dlužníka
- Insolvence a leasing na auto, aUtomobil dlužníka
- Osobní bankrot, insolvence a leasing na osobní vozidlo dlužníka
Jsem nucena vyhlásit osobní bankrot, ze svého starobního důchodu již nestačím splácet všechny pohledávky. Chci se zeptat jak je to s leasingem na auto, v souč. době jej platí vnuk, ale leasing. smlouva na něj není převedena. Můžu, po doplacení leasingu o auto přijít, když mi bude schválen splátkový kalendář. Jak je to s důchodovým připojištěním a se stavebním spořením, když již nějakou dobu neplatím příspěvky. Bude třeba tyto smlouvy vypovědět a peníze použít k umoření dluhu, případně po jejich skončení peníze použít na umoření dluhu i přes to, že budu dodržovat splátkový kalendář, který mi bude určen soudem? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě vby bylo nejvhodnější, kdyby Váš vnuk nechal na sebe smlouvu převést. Protože leasing je forma půjčky, kdy až do úplného zaplacení máte auto od leasingové společnosti pouze zapůjčená. Pokud bude auto anpsáno na Vás, bude tedy Vaším majetkem a v případě potřeby, může insolvenční správce přistoupit k jeho zpeněžení. Smlouvy o stavebním spoření nemusíte vypovídat, ale musíte výši úspor uvést do insolvenčního návrhu-seznamu majetku a ty mohou být pro potřeby insolvenčního řízení skutčně použity.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo platí náklady na školení u dohody o provedení práce DPP
- Placení školeného u nového zaměstnance bez kvalifikační dohody
- Neuzavřená kvalifikační dohoda a uhrazení školného zaměstnancem
- Kdo hradí poplatek za proškolení zaměstnance u DPP
V půlce listopadu 2013 jsem uzavřela s personální agenturou dohodu o provedení práce DPP. 1.12.2013-31.1.2014. Na DPP neuvedeno místo výkonu práce ani počet odpracovaných hodin. 28.11.2013 jsem zaměstnavatele informovala, že z osobních důvodu nemohu nastoupit na práci dle DPP. Byla jsem a stále jsem uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. Zaměstnavatel mi řekl, že mohu od dohody kdykoliv odstoupit a odcestoval do zahraničí. Nyní mi chodí výhružné e-maily odkazující na § 75 zákoníku práce, že budu platit všechna školení, výběrové řízení a náklady na nového zaměstnance a jestli to neuhradím, tak se to bude řešit právně/soudně. Vše prý předal právnímu oddělení. Nevím co mám dělat. Volala jsem na MPSV paní právničce, ta mi tvrdí, že na toto nemá právo a že je to zastrašování. Jak mám dále postupovat? Zatím mi z právního oddělení nic nepřišlo. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
§ 75 neupravuje žádnou povinnost k náhradě školení či jiných nákladů. Dohodu můžete také vypovědět s 15 denní výpovědní lhůtou bez udání důvodu. Co se týče úhrady nákladů, nemůže po Vás zaměstnavatel chtít úhradu školení, neboť jste neuzavřeli tzv. kvalifikační dohodu, která má přesné zákonné náležitosti (§ 234 zákoníku práce). Náklady na školení zaměstnanců a další (např. výběrové řízení) jdou zásadně k tíži (na náklady) zaměstnavatele, což ostatně vyplývá již z § 2 zákoníku práce, tedy, že závislá práce je konána na náklady zaměstnavatele. V celém postupu vidím jen snahu Vás zastrašit a "vydělat na Vás".
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nadbytečnost v době těhotenství - infomrace
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení dovolené v době těhotenství pracovnice, zaměstnankyně
- Výpověď pro nadbytečnost po mateřské dovolené a nárok na odstupné
- Výpověď pro nadbytečnost po rodičovské dovolené a nárok na odstupné
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené u dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Krácení dovolené u těhotné zaměstnankyně - informace
- Těhotenství zaměstnankyně, pracovnice a krácení dovolené - informace
- Krácení dovolené v době rodičovské dovolené - informace
- Krácení dovolené v době mateřské dovolené - informace
Pracovala jsem jako prodavačka a když jsem měla dovolenou, stal se mi úraz, šla jsem na operaci a pak zůstala doma a mezitím jsem otěhotněla. Nyní bude mít syn 3 roky a šéf říkal, že už se mnou nepočítá, i když mám smlouvu na dobu neurčitou. Mám nárok na odstupné a v jaké výši, když jsem tam byla zaměstnaná od roku 2007 a taky vím, že nemám podepisovat výpověď dohodou. Jak postupovat? Mám nárok na proplacení nebo vybrání dovolené, když jsem si vybrala před mateřskou a nemocenskou jen 5 dnů? Tím pádem mi tam zůstalo 15 dnů nevybrané dovolené. A co mám udělat, kdybych náhodou otěhotněla, měla jsem rizikové těhotenství, takže kdybych teď otěhotněla, měla bych určitě taky podruhé rizikové těhotenství. Mám jen zaměstnavateli donést nemocenský lístek a nic nepodepisovat? A to bych třeba pak měla šanci po druhé
těhotenství. Milena
ODPOVĚĎ:
Pokud dostanete výpověď pro nadbytečnost, vždy máte nárok na odstupné dle délky trvání pracovního poměru.
Pokud budete těhotná, můžete však dostat výpověď jen z důvodu, že se zaměstnavatel ruší nebo pro závažné porušení povinností (zjednodušeně řečeno), ne pro nadbytečnost.
Pokud otěhotníte a lékař uzná rizikové těhotenství, které zakládá dočasnou pracovní neschopnost (DPN, neschopenku), stačí, pokud zašlete rozhodnutí o DPN (neschopenku). Zaměstnavatel musí toto strpět, opět platí zákaz výpovědi zmíněný výše.
Pokud by Vám, po skončení mateřské dovolené chtěl dát výpověď pro nadbytečnost, nárok na odstupné samozřejmě nadále zůstává zachován.
Co se týče dovolené, nevybranou dovolenou Vám musí proplatit zaměstnavatel při skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec ale v kalendářním roce nepracoval pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu.
Rodičovská dovolená, na rozdíl od mateřské dovolené, je překážkou v práci, která se neposuzuje jako výkon práce. Pokud ovšem požádáte o čerpání dovolené po mateřské dovolené ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou, dovolenou není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 223 odst. 1 ZP).
Závěrem platí, že pokud podepíšete skončení pracovního poměru dohodou, ve které není jasně uveden důvod organizační nebo v ní není uveden nárok na odstupné, odstupné Vám nenáleží.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výhody spoluvlastnictví při splácení hypotéky oběma partnery
- Výhody spoluvlastnictví při splácení hypotéky druhem i družkou
- Výhody spolumajitelství při splácení úvěru na byt, dům oběma partnery
- Výhody spolumajitelství při splácení úvěru na byt, dům druhem i družkou
S partnerem zatím nejsme manželé, ale kupujeme byt do osobního vlastnictví. Hypotéku si na sebe bude brát partner, ale splácet jí budeme společně. V kupní smlouvě můžeme být prý uvedeni oba. Chci se zeptat jaký je rozdíl v tom, kdy by byl uveden pouze partner ve smlouvě a když bychom tam figurovali oba. Vzhledem k tomu, že hypotéku budeme splácet oba, plánovali jsme založení podílového vlastnictví, aby nehrozilo riziko vystěhování, když bude byt napsaný jen na partnera.
Moc děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Pokud byste v kupní smlouvě uvedena nebyla, znamenalo by to, že vlastníkem bytu by byl jen Váš partner, nikoliv Vy. V případě, že by tedy nakonec došlo k rozchodu nebo později rozvodu manželství, byt by náležel do vlastnictví partnera a Vy byste měla nárok "jen" na vyplacení finančních prostředků, které jste do bytu investovala, ale ne na podíl na jeho vlastnictví. Doporučuji proto, když už jste uvedena jako spoludlužnice ve smlouvě o úvěru, být uvedena také v kupní smlouvě jako spolumajitelka. Pokud byste nebyla spolumajitelkou, partner by mohl byt zcizit (darovat nebo prodat) kdykoliv a to samozřejmě bez Vašeho souhlasu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zadržování cizího uskladněného materiálu majitelem pozemku
- Vymáhání materiálu uskladněného na cizím pozemku - postup, informace
Maminka má ve spoluvlastnictví s bratrem dvůr, kam jsem si uložil zbytek stavebního materiálu ze stavby. Její bratr mi ho nechce vydat. Vyměnil zámky a zamezil přístup. Udělal nové oplocení bez souhlasu mé matky. Řekl, že stavební materiál jeho. Nemám už faktury nevím co mám dělat. Děkuji, Hynek
ODPOVĚĎ:
Bratr na takové jednání nemá právo. Můžete se obrátit na Policii a za její asistence žádat o vydání věci nebo v případě, že se jedná o významnou finanční částku za stavební materiál, tak se můžete obrátit na soud žalobou na vydání věci. Obě varianty mají ovšem háček v tom, že musíte prokázat, že se jedná o Váš stavební materiál. Není třeba přímo faktur, ovšem bude potřeba svědecké výpovědi matky nebo jiné osoby, že jste tento materiál uskladnil právě Vy a že šlo o právě onen stavební materiál. Využít můžete jakéhokoliv důkazu. Bez takového svědectví se svého práva domůžete jen stěží. Vaše matka má právo, aby se na pozemek ve spoluvastnictví dostala, měla by mít tedy samozřejmě klíče od nových zámků.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce potomka žijícího v zahraničí s trvalým bydlištěm u rodičů
- Exekuce potomka žijícího v zahraničí s trvalým pobytem u rodičů
- Trvalé bydliště u rodiče, rodičů a exekuce na potomka žijícího v zahraničí
Dcera bydlí od 2003 v Itálii a má u mne trvalý pobyt. Nájemní smlouva je na mé jméno, jsem v bytovém družstvu. Kdyby měla dluhy, může mi exekuce zabavit byt? V současné době má propadlý řidičák i občanský průkaz. Jaká ji hrozí pokuta? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Pakliže by dcera byla postižena exekucí, je pravděpodobné, že exekutor bude zabavovat i Vás mobiliář, tedy že bude realizovat exekuci v místě, kde má dcera trvalé bydliště, neboť bude důvodně předpokládat, že u Vás může mít nějaký majetek, který by mohl být použit v exekuci. Byt Vám však, pokud nejste ručitelem nebo spoludlužníkem jejich případných dluhů exekuce dcery, postihnout nemůže.
Pokud by dcera používala neplatné doklady, hrozí jí pokuta až do výše 2.000 Kč a především správní řízení, neboť se dopustila přestupku. Obdobná situace platí i u prošlého občanského průkazu. Dcera může mít jednak problém například s vyzvedávání písemností na poště a v případě, že bude zadržena Policií a legitimována, opět jí hrozí správní řízení. Postih je různý.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku o který se majitel nestará, nezajímá
- Vyvlastnění pozemku o který se majitel nestará, nezajímá
Otec je v listu vlastnictví LV uveden v katastru nemovitostí jako uživatel bratrova pozemku za otcovým domem - zahrada se sklepem. Otec zahradu zvelebuje, stříhá zeleň, aby nezasahovala k sousedům, sadí nové stromky. Bratr na pozemku dobrých 20 let nebyl (špatné rodinné vztahy) - přístup k pozemku je pouze přes otcovu zahradu. Otec chce pozemky papírově sjednotit, jelikož takto je zahrada neprodejná. Voda a elektřina ve sklepě je vedena z otcova pozemku. Je možné nějaké vyvlastnění? Jak situaci řešit, když se s majitelem nelze domluvit - jeho pozemek by jinak chátral. Co přesně vyplývá s titulu "uživatel" v LV? Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Vydržení v tomto případě nebude možné, neboť zákon pro tento institut vyžaduje, aby oprávněný držitel měl nemovitost nepřetržitě v držbě a po dobu deseti let. Oprávněný držitel je pak osoba, která se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc nebo právo patří. A Váš otec toto nesplňuje, neboť on jako vlastník věci nevystupuje. Je tedy možné požádat bratra o řešení situace, pakliže to nebude možné, obraťte se s návrhem na na věcně a místně příslušný soud.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Náhrada škody za internetový podvod - předem zaplacené zboží nikdy nedorazilo kupujícímu
- Postup vymáhání škody - podvodný internetový eshop
- Vymáhání předem zaplacené kupní ceny za nikdy nedoručené zboží
Mám dotaz ohledně dalšího postupu při vymáhání náhrady škody – internetový podvod. 2011 jsem nakupovala přes internetový obchod, za zboží zaplatila předem, ale objednané zboží nikdy nedorazilo. Vše se dostalo k soudu, celkem cca 300 poškozených, škoda přes 1.500.000 Kč. 2013 se konal soud, kam jsem zaslala svoji žádost o náhradu škody. Poté mi již přišlo „usnesení“ a „rozhodnutí“, obžalovaný dostal na 4 roky podmínku a zároveň bylo uvedeno, že se zajišťují nároky poškozených, kde bylo na seznamu uvedeno i mé jméno. 05/2013 se v usnesení psalo o zajištění a zákazu manipulace se zadrženými finančními prostředky na bankovním účtu obžalovaného. 09/2013 přišlo „oznámení“ o zrušení zákazu a uvolnění finančních prostředků. Můj dotaz zní, jak postupovat dále, co bude ještě následovat, je zde vůbec možnost, že se náhrada škody skutečně dostane až na můj účet? Mám sepsat další žádost o náhradu škody i s uvedením čísla účtu, na který se má částka zaslat? V době objednání zboží jsem měla jiné číslo účtu, ze kterého jsem zboží platila. Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Pakliže došlo k vydání odsuzujícího rozsudku, soud musel rovněž rozhodnout o řádně a včas uplatněném nároku poškozeného, tedy i Vás. Podívejte se proto znovu na rozusdek. Soud může rozhodnout několika způsoby, buď nárok odmítne, protože nebyl uplatněn řádně (dostatečně doložená výše nároku) a včas (do konání hlavního líčení ve věci), nároku z části nebo zcela vyhoví a nebo poškozeného s nárokem odkáže do občanskoprávního řízení. V případě, že soud o Vašem nároku rozhodl a přiznal Vám jej, máte de facto v rukou exekuční titul a pokud nedojde k dobrovolnému splnění povinností ze strany povinného, máte možnost obrátit se na exekutora nebo soud, aby došlo k výkonu rozhodnutí. Pokud Vám soud nárok nepřiznal, musíte se obrátit s nárokem na civilní soud, kde jej občansko-právní žalobou na na zaplacení dlužné částky budete vymáhat. Rozsudek soudu trestního Vám bude sloužit jako důkaz v soudním řízení.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování členských práv nezletilému synovi, nezletilé dceři - informace
- Darování družstevního bytu nezletilému potomkovi - postup, informace
Známý má byt u Stavebního bytového družstva Chomutov, je členem družstva, potřebuji vědět zda je možné tento byt převést, či darovat z otce na nezletilé dítě a za jakých podmínek. Nejedná se o dědictví. Na tomto stavebním bytovém družstvu tvrdí, "že to nedělají." Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Darování členského podílu v družstvu je jistě možné. Darovací smlouva by v tomto případě měla být písemná a zejména, že neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Znamaná to tedy, že od okamžiku darování, je vlastníkem členských práv nezletilé dítě. Výkon práv spojených s jeho vlastnictvím pak může dělat jeho zákonný zástupce, tedy de facto otec. Na samotný akt převodu členských práv doporučuji odbornou právní pomoc, zvláště pak v případě, že bytové družstvo není ve věci součinné.
_
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Manžel chce prodat byt v SJM - jak tomu zabránit?
- Manželka chce prodat byt v SJM - jak tomu zabránit?
- Výhody sporného rozvodu při vypořádání společného jmění manželů SJM
- Vliv osoby rozvacející manželství na vypořádání majetku v SJM
- Manžel opustil rodinu - vliv na vypořádání společného jmění SJM
S manželem vlastníme ve společném jmění manželů SJM 3+1 byt, kde se mnou bydlí ještě 2 zletilí synové. Manžel od nás nedávno odešel, chce rozvod manželství a byt ve společném jmění manželů SJM byt prodat. Mám čistý příjem 11.000 Kč, první syn je momentálně nezaměstnaný a druhý má ještě 1/2 roku studia před sebou. Byt ve společném jmění manželů SJM prodat nechci. Manžel chce 1/2 peněz z hodnoty nemovitosti (bytu). Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Právo na to má i nemá. Pakliže dojde k rozvodu manželství, zaniká také společné jmění manželů SJM a velmi zjdenodušeně lze říci, že co jste během manželství získali se dělí na půl. Vyrovnání majetku lze realizovat buď bez přítomnosti soudu, ale ve Vašem případě, kdy hrozí konflikty bych doporučovala variantu druhou, tedy za asistence soudu (tzv. "sporný rozvod manželství"). Soud totiž bude přihlížet k potřebám dětí a také k potřebám toho z manželů, který rozvod nezavinil a který může být zranitelnější. Mám-li to tedy shrnout, manžel na polovinu bytu má nárok, nicméně jakou formou a kdy podíl získá lze dohodnout nebo stanovit soudním rozhodnutím (a tím přinejmenším zásadně časově odsunout vypořádání bytu, kterému se snažíte vyhnout).
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přerušení dešťové, srážkové kanalizace majitelem pozemku - oprávněnost
- Pokuta za poškození cizí kanalizace
- Přerušení srážkové oddílné kanalizace majitelem pozemku - informace
- Neoprávněné zrušení kanalizace - přestupek § 32/6 písm. c) nebo d)
Koncem 2012 jsem koupil pozemek pro výstavbu rodinného domu. Později jsem zjistil, že pozemkem prochází dešťová (nikoliv splašková) kanalizace patřící obci. Na pozemku nevázne žádné věcné břemeno, které by se týkalo této kanalizace. Existuje zákon, který mi zakazuje přerušení této kanalizace? Mohu požadovat po obci bezplatnou přeložku, nejsem-li ochoten tuto kanalizaci na svém pozemku strpět? Může po mně obec vyžadovat věcné břemeno a jsem povinen ho nechat zřídit? Případně pokud ano, lze požadovat po obci finanční náhradu, kompenzaci? Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo zapotřebí seznámit se s řadou dalších skutečností, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V první řadě Vám lze doporučit předmětnou kanalizaci svépomocně nepřerušovat.
Dle § 1/3 zákona o vodovodech a kanalizacích se tento zákon na srážkové kanalizace primárně nevztahuje, příslušný vodoprávní úřad však může rozhodnout, že rovněž tzv. oddílná kanalizace sloužící pro odvádění srážkových vod podléhá režimu tohoto zákona (§ 1/4 zákona o vodovodech a kanalizacích). V každém případě pak platí, že srážková kanalizace je vodním dílem ve smyslu § 55 zákona o vodách (jak stanoveno v § 2/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).
V současné chvíli Vám proto doporučuji obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/1 a 2 zákona o vodách) s dotazem, zda je předmětná oddílná srážková kanalizace podřízena režimu zákona o vodovodech a kanalizacích či nikoli.
V souvislosti s existencí kanalizace na Vašem pozemku je rovněž vhodné upozornit na oprávnění vlastníka takové kanalizace dle § 7/1 a 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. na rozhodovací pravomoc místně příslušného vodoprávního úřadu dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Svépomocným zásahem do kanalizace na Vašem pozemku byste se mohl dopustit přestupku dle § 32/6 písm. c) nebo d) zákona o vodovodech a kanalizacích, za který Vám může být uložena pokuta do 100.000,- Kč (§ 32/7 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích). Dále pak není vyloučeno spáchání přestupku proti majetku dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích či trestného činu poškození cizí věci dle § 228 trestního zákoníku; vznik Vaší občanskoprávní odpovědnosti by pak byl samozřejmostí.
Na místně příslušném obecním úřadě Vám pak doporučuji se informovat o právním titulu, na jehož základě byla oddílná srážková kanalizace na Vašem pozemku v minulosti vybudována (tzn. zda se jednalo o smlouvu či jiný souhlas tehdejšího vlastníka pozemku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existence oddílné srážkové kanalizace by mohla být považována za vadu předmětu koupě dle Občanského zákoníku.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zabránit ve výkopových pracích ohrožujících stavbu
- Výkopové práce souseda ohrožují rodinný dům, nemovitost - jak se bránit?
- Soused obnažil základ zděného plotu - jak se bránit
- Majitel sousedního pozemku podkopal zděnou zídku - co dělat?
- Podkopání zděné zídky sousedem - jak se bránit?
- Předběžné opatření při odkrytí podezdívky zídky, plotu, nemovitosti
Mezi mým a sousedovým domem/zahradou, jsem v době výstavby rodinného domu, dle projektu, postavil plot. Sousedův dům je dispozičně umístěn v terénu níže. Nový majitel domu, se rozhodl k teréním úpravám. Tyto úpravy spočívají v tom, že odkopává zeminu v těsné blízkosti betonové podezdívky mého plotu. V současné domě je hloubka výkopu v celé délce plotu cca 1 metr. Podezdívka a základy plotu jsou ze strany souseda zcela obnaženy. Na moje dotazy, co je účelem těchto prací mi neodpověl, nekomunikuje. Je zcela evidentní, že plotu hrozí sesutí betonové podezdívky v celé délce a konstrukci. Je to jen otázka času. Jak mám postupovat, abych případným škodám včas zabránil a souseda donutil k racionálnímu jednání. Mám se obrátit na stavební úřad, občansko právní soud by trval asi příliž dlouho. Jak by mohlo probíhat přestupkové řízení? Na koho se mohu obrátit? Děkuji, Hynek
ODPOVĚĎ:
1/ Občanskoprávní řešení:
Dle znění Vašeho dotazu je evidentní, že sousedovým počínáním Vám může být způsobena škoda, tzn. že Váš soused se dopouští porušení Občanského zákoníku, dle něhož se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku.
V současné chvíli se Vám proto nabízí několik variant řešení:
a/ K místně příslušnému okresnímu soudu se můžete obrátit s tzv. sousedskou žalobou, v níž se budete domáhat toho, aby soud Vašemu sousedovi uložil zanechat výkopových prací, resp. navrátit sousední pozemek do původního stavu. Váš žalobní požadavek se může opírat rovněž o Občanský zákoníku, dle něhož jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. Pro zabránění pokračování v dalších výkopových pracích se můžete ještě před podáním žaloby obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým by soud Vašemu sousedovi uložil povinnost zdržet se dalších výkopových prací, resp. zajistit podezdívku Vašeho plotu (zídky) proti sesuvu (§ 76/1 písm. f) Občanského soudního řádu); vydání předběžného opatření představuje de facto nejrychlejší (byť prozatimní) řešení nastalé situace (§ 75c/2 Občanského soudního řádu).
b/ V daných souvislostech se můžete obrátit rovněž na místně příslušný obecní úřad a ve smyslu § 5 Občanského zákoníku se zde domáhat, aby byl tzv. zásah do pokojného stavu Vašemu sousedovi předběžně zakázán, popř. aby mu byla uložena obnova předešlého stavu.
c/ Dle mého názoru pak není vyloučena ani Vaše svépomocná obrana, z důvodu značného konfliktního potenciálu takového řešení však doporučuji realizovat nejdříve krok popsaný pod písm. b/, nebudete-li úspěšný, pak podání sousedské žaloby.
2/ Stavebněprávní řešení:
Současně s realizací některého z kroků popsaných výše se můžete samozřejmě obrátit i na místně příslušný stavební úřad s upozorněním na probíhající terénní úpravy na sousedním pozemku.
Jsou-li však Vaším sousedem prováděné terénní úpravy malého rozsahu, není vyloučeno, že k realizaci těchto prací nebude ze strany stavebního úřadu vyžadováno žádné povolení. Dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona vyžadují vydání územního rozhodnutí o změně využití území toliko terénní úpravy podle § 3/1 stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 80/3 písm. a) stavebního zákona). V souladu s § 103/1 písm. b) stavebního zákona pak tyto terénní úpravy nevyžadují ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu.
Dospěje-li stavební úřad k závěru, že Váš soused se dopustil přestupku dle stavebního zákona, zahájí s ním přestupkové řízení z úřední povinnosti, v tomto ohledu již nebude Vaše další iniciativa zapotřebí.
BODY 1 A 2 (JEN ÚVODNÍ ŘÁDKY) PROSÍM TUČNĚ
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu podle starého občanského zákoníku
Nedávno zemřela naše maminka, která vlastnila družstevní byt. Tento byt nabyla řadu let před uzavřením manželství s mým otcem. S otcem spolu posledních 17 let nežili (nebyli rozvedeni, pouze žili odděleně), v bytě jsem bydlela s maminkou jen já. Chtěla bych se prosím zeptat, kdo bude v tomto případě dědicem bytu. Otec? Nebo i my děti (já a bratr)? Předem Vám děkuji za odpověď. Maminka byla členkou bytového družstva, byt do osobního vlastnictví neodkoupila. Vše, co se týkalo nabytí bytu, se odehrálo několik let před uzavřením manželství s mým otcem. Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Podle zákona, který je účinný v době úmrtí, tedy stávající Občanský zákoník, platí, že nezanechala-li zesnulá závěť, kde by dala najevo svou vůli, jsou dědicové v prvním stupni manžel a děti. Platí to dokonce tak, že manžel má právo na polovinu jmění Vaší matky a druhou polovinu si mezi sebe dělí potomci (lze považovat za chybu, že Vaše matka nezanechala ani závěť ani nerealizovala rozvod manželství s jejím zákonným manželem - je jedno, zda to bylo z laxnosti nebo důvodně). Byt patrně ve společném jmění manželů SJM zanesen nebude, ačkoliv přesto bych doporučila se na družstvu informovat, kdo je veden jako vlastník členského podílu. Ovšem i v tomto případě má manžel jako zákonný dědic právo na polovinu členského podílu. Je možné se pokusit v rámci dědického řízení vypořádat, ale obávám se, že nikdo se nebude chtíti vzdát majetku, na který má ze zákona nárok.
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Zvelebení nájemního bytu a vypořádání s pronajímatelem po ukončení nájmu
- Investice nájemce do nájemního bytu a vyrování s pronajímatelem - informace
Manžel 1987 vybudoval byt v podkroví činžovního domu, který byl zkolaudován. Po restituci s námi majitel nemovitosti uzavřel smlouvu v režimu regulovaného nájemného. Později jsme se částečně přestěhovali na venkov a byt využívali nepravidelně, byl pro nás ale nezbytnou základnou v Praze - práce, rodina - i pro dceru během studií. 2006 majitel část bytu rekonstruoval - sanoval škody způsobené zatékáním, přičemž se musel rozebrat strop.
Majitel bytového domu podal žalobu o výpověď z nájmu, vyhrál (důvod vlastnictví dvou bytů), načež s námi uzavřel novou nájemní smlouvu na komerční bázi 1.1.2010 s vyšším nájmem. Byt byl finančně neúnosný, vznikl dluh 70.000 Kč, 1.3.2013 jsme byt uvolnili. Vzhledem k našim vysokým investicím do bytu bychom považovali za slušné nevymáhat po nás dluh na nájemném. V zákoně jsem našla, že nájemce má právo toto požadovat po skončení nájmu. Odhad se stanovuje výnosovou hodnotou. Advokát majitele bytového domu toto neuznává a trvá na splacení dluhu. Jaká je naše pozice? Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Opravdu platí, že pakliže jste měli vysoké investice do nájemního bytu, můžete toto požadovat po majiteli. Je ale nutné se s ním dohodnout. Pakliže dohoda není možná, musíte se obrátit na soud žalobou na vydání peněžitého plnění. Na straně druhé je také pravda, že pokud Vám vznikl dluh z nájemného, jehož výši jste nerozporovali, dluh vznikl na základě platných ujednání a je třeba jej opět uhradit. Můžete zkusit vyjednávat, ale pokud se advokát protistrany staví k případnému započtení negativně, celá věc nejspíš dojde k soudu, kde byste mohli náklady za opravu bytu uplatnit. Avšak proti Vám hovoří skutečnost, že jste tak již neučinili dříve (nutno pomýšlet na obecnou tříletou promlčecí lhůtu, ktará bude zřejmě protistranou u soudu namítnuta). Vaše šance proto lze jen těžko odhadovat.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Darování bytu, domu manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Darování bytu, domu manželce - nový občanský zákoník 2014
- Darování nemovitosti manželce, manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Společného jmění manželů SJM a nový občanský zákoník 2014
- Postup darování nemovitosti manželovi dle nového občanského zákoníku 2014
- Postup darování nemovitosti manželce dle nového občanského zákoníku 2014
Mám dotaz na možnost darování nemovitosti manželce. Bude tato možnost zachována i v Novém Občanském zákoníku, který vstoupí v platnost po 1.1.2014? A jak je to s úpravou rozšíření SJM prostřednictvím notářského zápisu - zde budou nějaké změny? Paní na Katastru nemovitostí nevěděla. Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Institut darování je zachován i v nové právní úpravě - tzv. v novém občanském zákoníku, který je účinný od 1.1.2014. Doporučuji Vaší pozornosti § 2055 a následující nového občanského zákoníku. Smluvní ujednání týkající se společného jmění manželů SJM bude zachováno rovněž v novém občanském zákoníku. Pakliže se manželé rozhodnout o modifikaci dosavadního zákonného režimu společného jmění manželů SJM, je k tomu potřeba forma veřejné listiny, což znamená, že jednání bude zpečetěno notářským zápisem. Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění manželů SJM, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.
Omezení smluvního ujednání spočívá v tom, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a také se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila. Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.
_
Dotaz odpovězen dle starého občanského zákoníku účinného do 31.12.2013
RŮZNÉ-STAVBY
- Neoprávněná a nepovolená stavba - rozdíl
- Rozdíl mezi neoprávněnou a nepovolenou stavbou
- Dodatečná legalizace černé stavby
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné prodat nepovolenou stavbu?
- Je možné koupit nepovolenou stavbu?
Manžel zdědil pozemek (v roce 1995) a je spoluvlastníkem pozemku, na kterém byl předtím nejmenovanou organizací postaven rodinný dům. V blízkém okolí domku jsou též "černé stavby". Z tohoto pozemku řádně platíme daně. Žádali jsme organizaci o pronajmutí popř. odkoupení domku, ale bohužel neuspěli jsme. Neměli bychom dát nájemní smlouvu na daný pozemek? Můžeme v roce 2014 zažádat o odkoupení domku jako vlastník pozemku a jakou máme šanci uspět. Děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, zda byl rodinný dům na pozemku (dříve než ho zdědil Váš manžel) postaven se souhlasem tehdejšího vlastníka tohoto pozemku či nikoli. Pokud by byla tato stavba na pozemku zřízena bez souhlasu tehdejšího vlastníka, jednalo by se o tzv. neoprávněnou stavbu a Váš manžel by se mohl dle § 135c/1 Občanského zákoníku domáhat u soudu jejího odstranění. Pokud máte naopak zájem o koupi rodinného domu, může se Váš manžel u soudu domáhat přikázání stavby do svého vlastnictví (samozřejmě za náhradu). V § 135c/3 Občanského zákoníku je pak soudu umožněno uspořádat vztah mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem neoprávněné stavby i jiným způsobem (zejména zřídit za náhradu věcné břemeno k pozemku).
Pokud byl rodinný dům postaven na pozemku oprávněně, ovšem bez souhlasu stavebního úřadu, jedná se pouze o tzv. nepovolenou stavbu. Skutečnost, že v případě tohoto rodinného domu nebylo zahájeno (resp. skončeno) stavební řízení, však neznamená, že by se RD nemohl stát předmětem občanskoprávního vztahu. Pokud by se vám podařilo se s vlastníkem RD dohodnout, můžete uzavřít kupní či nájemní smlouvu. V této souvislosti však nelze vyloučit potíže při zápisu vlastnických práv k RD do katastru nemovitostí; lze očekávat, že katastr nemovitostí nebude ochoten tuto změnu zaregistrovat. V tomto případě by kupní smlouva zavazovala pouze kupujícího a prodávajícího, její účinky navenek (tj. změna vlastnického práva k RD) by však nastaly až zápisem do katastru nemovitostí.
Pro vyjasnění právních vztahů Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a upozornit ho na závadný stav, ideálním výsledkem tohoto procesu by bylo dodatečné povolení stavby (tj. její legalizace). Následně pak bude možné postupovat dle § 135c Občanského zákoníku (jedná-li se samozřejmě o neoprávněnou stavbu).
Ve svém dotazu zmiňujete právní stav v roce 2014, předpokládám tedy, že máte na mysli úpravu dle nového Občanského zákoníku. Dle § 499/1 nového Občanského zákoníku sice představují stavby zřízené na pozemku jeho součást, toto pravidlo se však nevztahuje na stavby již existující.
Dle § 3025/1 nového Občanského zákoníku se stavba (kterou vlastní osoba odlišná od vlastníka pozemku) ke dni účinnosti nového Občanského zákoníku nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí (rozdílnost vlastníků pozemku a stavby bude tedy zachována).
Dle § 3026/1 nového Občanského zákoníku budou však mít vlastník pozemku a vlastník stavby navzájem předkupní právo.
S ohledem na shora uvedené Vám proto doporučuji řešit nastalou situaci již nyní, nová právní úprava nepřinese ve Vaší věci žádnou zásadní změnu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 1. prosinec 2013
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manželka se vyhýbá vypořádání společného jmění po rozvodu - co dělat?
- Manželka se vyhýbá vypořádání SJM po rozvodu manželství - co dělat?
- Automatické vypořádání SJM po rozvodu po 3 letech od rozvodu manželství
Exmanželka nepřebírá jakékoliv zásilky. Konkrétně se jedná o to, že ji vyzývám k řešení společného jmění manželů SJM po rozvodu manželství. Nereaguje ani nepřebírá poštu. Poslal jsem jí nájemní smlouvu na užívání domu ve společném jmění manželů SJM, ale nemám žádnou odpověď na zásilky posílané "obyčejně". Doporučené poštovní zásilky nepřebírá. Děkuji. František
ODPOVĚĎ:
Ve věcech vypořádání společného jmění manželů SJM upozorňuji na ustanovení § 150 odst. 4 Občanského zákoníku:
"Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných."
Pokud doposud nedošlo k vypořádání SJM po rozvodu, obraťte se v této záležitosti na soud, aby ve věci dle Vašeho návrhu rozhodl.
Ideálně by bylo pokud je to možné, abyste manželku vyhledal osobně a dokumenty jí předal, nejlépe proti podpisu o převzetí zásilky, případně kontaktoval její rodinu a podobně.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Správa bytu souhlasí s připsáním 2. nájemníka až po doplacení dluhu
- Kdo musí doplatit dluh na nájemném při připsání dalšího nájemce do bytu?
Prosím o radu ve věci nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Pronajímatelem je Brno-město, zastoupené Správou nemovitostí města Brna. Nájemcem je moje dcera. Tento byt získala před rokem 1993 po smrti mé matky. 05/2013 se rozhodla odejít natrvalo pracovně do zahraničí. Byt mi svěřila. Od této doby platím nájmy a starám se o byt. Byt opustila a nyní mi sdělila, že se do ČR nevrátí. Proto jsem se před 14 dny do bytu přihlásila jako 2. osoba. Souhlasí s přepisem bytu na moji osobu. Já jsem rozvedená, ve starobním důchodu a nevlastním žádnou bytovou jednotku ani nemovitost. Chci tuto záležitost vyřídit co nejdříve. Při nahlášení do tohoto bytu mi na bytovém odboru bylo sděleno, že nemá zaplacený nájem za 3 měsíce, než odjela. Tuto částku zaplatím ihned, ale až po přepsání bytu na moji osobu. A proto prosím o radu jak v této věci postupovat a co budu potřebovat za doklady. Mám její nájemní smlouvu a plnou moc k jednání ve věci bytu.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že v současné době nejste v pozici, kdy můžete s věřitelem, což je město Brno, vyjednávat a klást si nějaké podmínky. Dluh je potřeba uhradit okamžitě. Měla by jej ovšem uhradit Vaše dcera, i když podmínkou to není. Pakliže město jako pronajímatel souhlasí se změnou nájemníků, nebrání nic v cestě k tomu, abyste se stala nájemnicí Vy. Na přesné instrukce a potřebné doklady se zeptejte Správy nemovitostí města Brna. Jistě budete potřebovat původní nájemní smlouvu, plnou moc dcery, občanský průkaz, doklad o zaplacení nájmů.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zbavení odpovědnosti za dluhy veřejné obchodní společnosti převodem obchodního podílu na jinou osobu?
- Zbavení odpovědnosti za dluhy v. o. s. převodem obchodního podílu na jinou osobu?
- Převod podílu společenskou smlouvou v. o. s.
Vystoupil jsem z veřejné obchodní společnosti a po dohodě s ostatními společníky jsem Smlouvou o vypořádání - dodatkem ke společenské smlouvě s ověřenými podpisy všech společníků uložené v Obchodním rejstříku Kr. soudu převedl svůj podíl obchodního jmění na zbývající společníky rovným dílem. V publikaci Dvořák T.: Veřejná obchodní společnost, Praha 2003, str. 131-132, cituji: "převod podílu je přípustný, neboť jej žádná právní úprava výslovně nezakazuje, viz čl. 2, odst. 4 Ústavy ČR, čl. 2, odst. 3 Listiny práv a svobod. Zákonodárce vcelku nepochybným způsobem připustil upravit ve společenské smlouvě i jiné otázky zákonem výslovně neupravené, tedy i převod podílu vč. případných podmínek převodu. Převodce podílu okamžikem účinnosti Smlouvy o vypořádání neručí za závazky společnosti podle § 87, odst. 2 OZ, neboť toto ručení v důsledku převodu podílu (singulární sukcese) přechází na nabyvatele, tj. zbývající společníky."
Protože se mne tento problém bezprostředně dotýká, prosím o odpověď, je-li tento právní názor správny. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Vámi citovaný právní názor lze označit za obecně přijímaný. Pro jeho potvrzení uvádím, že ke shodným závěrům dochází např. rovněž prof. K. Eliáš v článku Veřejná obchodní společnost (části ‚Ručení společníků’ a ‘Členství’), uveřejněném v časopise Právník, č. 1, rok 1998, str. 38 a 48, z něhož si dovolím krátkou citaci:
“… Zákoník nijak neřeší možnost záměny společníků převodem obchodního podílu. Převoditelnost podílu však není vyloučena, protože není zakázána (čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR). Naopak, § 79 obch. z. v prvé větě zřetelně umožňuje sjednat převoditelnost podílu ve společenské smlouvě (a také podmínky, za nichž lze podíl převádět. Rozdíl mezi přistoupením společníka podle § 83 a vznikem členství nového společníka v důsledku převodu podílu21) je především v tom, že se převodce podílu zbavuje ručení za závazky společnosti podle § 87 odst. 2, protože v tomto ohledu se nabyvatel podílu stává jeho nástupcem, a dále také v tom, že u nabyvatele podílu nevznikají postihová práva podle § 87 odst. 1 in fine …”
V souvislosti s citovaným článkem prof. K. Eliáše se netřeba obávat data jeho publikace, neboť § 87 Obchodního zákoníku nebyl po celou dobu účinnosti tohoto právního předpisu novelizován, prezentovaný právní názor je tudíž stále aktuální.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že převod obchodního podílu, kterým by mělo být sledováno krácení práv věřitelů veřejné obchodní společnosti by mohl být shledán neplatným z důvodů dle § 39 či § 42a Občanského zákoníku nebo § 265 Obchodního zákoníku.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Eshop odmítá poslat přeplatek na účet a trvá na poštovní poukázce
- Vybrání přeplatku v eshopu - kdo určuje způsob vyplcení přeplatku?
- Způsob vyplacení přeplatku eshopu - kdo určuje způsob vyplacení?
- Vyplacení přeplatku eshopu do zahraničí - informace
Mám u internetového obchodu přeplatek za vrácené zboží ze dne 9.7.2013 ve výši 1179 Kč.
Otto mi přeplatek odmítá vyplatit na osobní účet, s tím, že je možné pouze vyplatit částku poštovní poukázkou. Vzhledem k tomu, že mám trvalý a reálný pobyt na území Německa a nemám žádnou adresu pro doručení v ČR, odmítají mi poukázku poslat na mojí adresu. Jak se mohu svých peněz domoci, když se mnou Otto odmítá komunikovat? Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Obraťte se písemně doporučeným dopisem na společnost s výzvou o vydání přeplatku s tím, že jinak budete nucena obrátit se se svým nárokem na soud, a dále že budete nucena podat výzvu k české obchodní inspekci pro přezkoumání postupů ve vztahu ke spotřebiteli. Do předžalobní výzvy uveďte i číslo účtu, na které má být částka poukázána, včetně SWIFT a IBAN.
Případně je upozorněte na možnost zaslání finanční částky prostřednictvím služby WESTERN UNION a pro tyto účely uveďte i potřební informace a údaje. Více informací naleznete zde:
http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/zahranici/western-union-id262/ .
Ověřovala jsem možnosti zasílání poštovních poukázech do zahraničí, zde jsem však Německou nenašla - více informací naleznete zde:
http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/zahranici/postovni-poukazka-z-c-id261/ .
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk z radiátorů v nájemním bytě - jak se bránit?
- Hlučné topení v nájemním bytě - jak postupovat?
- Nárok na slevu z nájmu pro neodstranění závad nájemního bytu
Jsem nájemcem bytu v panelovém domě s ústředním vytápěním. Vlastníkem domu je město.
Již minulou sezonu nám vznikl problém s topením a to ten, že nám po celý den i v noci silně bouchá v radiátorech. Týká se to i některých jiných nájemníků, ale ne všech.
Paní z bytového oddělení stále slibuje provedení opravy, ale oprava přes celé jaro a léto 2013 provedena nebyla. Závadu jsem jí hlásila už několikrát. V radiátorech bouchá ve dne, v noci, je to nepříjemné, snižuje to kvalitu bydlení, v noci se nevyspíme. Moc děkuji, Miluše
ODPOVĚĎ:
Jak v současné právní úpravě, tak v nové, platné od ledna 2014 máte právo jako nájemce požadovat od pronajímatele odstranění vad bytu. Toto jste učinili a jelikož vady nebyly odstraněny, máte nárok žádat od pronajimatele slevu na nájmu. Začněte proto s pronajímatelem vyjednávat.
Pokud jednání nebude úspěšné, budete se muset obrátit se svým nárokem na soud. Nedoporučuji sáma od sebe platit nižší nájemné, neboť v takovém případě byste se dostala do rozporu s nájemní smlouvou. V případě, že by na Vás pronajimatel podal žalobu na zaplacení dlužné částky, mohli byste sice namítnout nevyhovujíví byt, avšak dlužné nájemné by bylo potřeba jistě nakonec uhradit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kročejová a vzduchová neprůzvučnost sousedního bytu
- Nový občanský zákoník 2014 a možnosti stavebních úprav bytových jednotek?
- Stavební úpravy bytových jednotek a Nový občanský zákoník 2014
- Kročejový hluk a nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-STAVBY
- Kročejový hluk a vyhláška o technických požadavcích na stavby
- Kročejový hluk a vyhláška 268/2009 Sb.
- Změření kročejového hluku stavebním úřadem
- Podnět k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického rekonstrukce bytu
- Může stavebním úřad prošetřit neodbornou rekonstrukci bytu?
- Neodborná rekonstrukce bytu a šetření stavebního úřadu
- Kročejový hluk a prošetření stavebním úřadem
3/2011 jsme koupili byt v patře pod půdou, kde byl kompletně nově vybudovaný půdní byt, který majitel chtěl pronajímat.
Problém je v tom, že první a jediný podnájemník se do bytu nastěhoval až v létě 2013 a to na měsíc, který nám stačil k tomu aby jsme zjistili, že podlahová izolace v bytě nad námi je nekvalitní. Dupot, šoupání židlí, pračka, atd. jsou extrémně hodně slyšet - jako by se hluk děl za sádrokartonovou zdí. Kontaktovali jsme majitele bytu, jehož firma podlahu "odborně odizolovala". Pod pohrůžkou změření kročejový hluk, nám přislíbil že celou věc bude řešit. Celou věc vyřešil velmi šalamounsky tak, že byt prodal nové majitelce. Nová majitelka nemovitosti - půdního bytu s vysokým kročejovým hlukem zřejmě o vadě neví a my jí nechceme první dny po koupi nějak ublížit, ale víme že hluk musíme vyřešit. Máme tedy dotaz, jestli o problému informovat novou majitelku, která by problém zřejmě musela řešit reklamací jako skrytou vadu, nebo rovnou nechat změřit kročejový hluk, jehož cena je v řádech tisíců a řešit celou věc soudně. Budeme rádi i za malou radu. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Staré rčení říká, že "normální je se nesoudit", proto doporučuji mimosoudní řešení nastalého problému, které šetří v maximální míře vztahy i peněženky všech zúčastněných stran sporu.
Nad rámec shora uvedeného pak dodávám, že dle § 14/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) musí stavba zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je pak dána normovými hodnotami, stejně jako požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami (k tomu dále v § 20 a § 21 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Dle § 13/3 zákona o vlastnictví bytů nesmí vlastník jednotky provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek (obecně pak v § 126/1 Občanského zákoníku). V případě nerespektování tohoto pravidla (uloženého vlastníkovi bytové jednotky soudem) pak nelze vyloučit ani nucený prodej předmětné bytové jednotky (§ 14 zákona o vlastnictví bytů), v rámci Vámi popsaného případu se však jedná o scénář poněkud extrémní.
Nebude-li možné se s novou vlastnicí bytu dohodnout, můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podat zde podnět k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického provedení rekonstrukce bytu.
Pokud byste se rozhodli podat na svou sousedku žalobu, bylo by přirozeně možné opatřit si pro tento účel znalecký posudek, stejně tak je však možné navrhnout v žalobě vyhotovení odborného vyjádření (popř. znaleckého posudku), o jehož pořízení (včetně umožnění vstupu do sousedního bytu) rozhodne soud (§ 127/1 Občanského soudního řádu).
Pořízení odborného vyjádření (resp. znaleckého posudku) se v rámci soudního řízení stane tzv. nákladem řízení, k jehož úhradě je zásadně povinna ta strana, která ve sporu neměla úspěch.
Pro případnou přípravu žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze podotýkám, že v rámci nového občanského zákoníku 2014 (který nabyde účinnosti od 1. 1. 2014) bude Vámi popsaná situace obecně řešena v § 1012, v intencích právních vztahů vlastníků bytových jednotek je pak klíčový § 1175/1.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Úhrada školení zaměstnancem při předčasném ukončení pracovního poměru
- Kdy má zaměstnavatel nárok na uhrazení školení od zaměstnance
- Je možné dát podmínku o úhradě školení zaměstnance do pracovní smlouvy?
- Může být kvalifikační dohoda součástí pracovní smlouvy?
- Náležitosti kvalifikační dohody - informace
- Kvalifikační dohoda o úhradě školení zaměstnancem - informace
Při nástupu do práce jsem podepsal se svým zaměstnavatelem v pracovní smlouvě dodatek: "... zaměstnanec se zavazuje, že pokud ukončí pracovní poměr sám, je povinnen uhradit poměrnou čast nákladu za tato školení..."
Byl jsem vyslán asi na 3 školení - celkem 25.000 Kč nechtěl jsem jet, ale prý je potřebuji, abych si zvýšil kvalifikaci.
Teď jsem dal výpověď a zaměstnavatel chce po mě část peněz za realizovaná mnou absolvovaná školení, že prý tím že mi toto zaplatil mu to musím vrátit zpět. Teď ještě nevím částku, ale nerad bych něco platil, pokud na to on nemá právo.
Ve smlouvě není uvedená částka, ani nějaké procento z celkové částky za školení, kam mě posílal. Kolik % může požadovat? Vydírá mě, že mi nepodepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, pokud se nějak nedohodneme. Rád bych odešel v klidu a nechci dělat dusno ale nevím co dál. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Tímto postupem skutečně zaměstnavatel pouze sleduje to, aby Vás přiměl k tichému odchodu na základě dohody. Nemůže po Vás chtít úhradu školení, neboť jste neuzavřeli tzv. kvalifikační dohodu, která má zákonné náležitosti (§ 234 zákoníku práce). Náklady na školení zaměstnanců jdou zásadně k tíži zaměstnavatele, což ostatně vyplývá již z § 2 Zákoníku práce, tedy, že závislá práce je konána na náklady zaměstnavatele. Pokud s Vámi nebude ochotný zaměstnavatel podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, nezbyde Vám, než podat řádnou výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou.
Zajímavé informace o kvalifikačnícho dohodách (vč. náležitostí, platnosti a neplatnosti) se můžete také dočíst zde.
NA PŘEDPOSLEDNÍ VĚTU PROSÍM ODKAZ NA
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/kvalifikacni-dohody-lekaru-v-nemocnicich-stale-aktualni-problem
_
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Jak často má otec právo na informace o dítěti od matky
- Nárok otce na informace o dítěti žijícím u matky
- Právo otce na informace o dítěti žijícím u matky
- Šikana matky dítěte - vyžadování neustálých informací o dítěti
- Šikanování matky otcem dítěte - vyžadování neustálých informací o dítěti
- Je nutný souhlas otce dítěte se změnou trvalého bydliště?
- Je nutný souhlas otce dítěte se změnou trvalého pobytu?
Jsem od 04/2013 rozvedená. Syna, 18 měsíců, mám ve své péči. Od 12/2013 je platná dohoda styku otce s dítětem, kterou si sám bývalý manžel navrhl a před OSPOD byla podepsána. Soudně neproběhla. Bývalý manžel požaduje každodenní informace co syn snídá, obědvá, s kým se stýká, co za celý den dělal, jestli už spí…. Pokud info nemá, vyhrožuje soudem, že ho neinformuju o synovi. Budu se stěhovat cca 60km od místa manželova bydliště. Prý musím splnit nějakou zákonnou lhůtu, kdy mu to oznámit. Má na to skutečně právo a jsem povinna mu tyto informace sdělovat? Můžu bez jeho souhlasu změnit trvalý pobyt syna? A můžu mít problémy proto, že se i se synem odstěhuji, ale dohodu budu dodržovat? Vyhrožuje smrtí mému nynějšímu příteli, pomlouvá mou rodinu a syna chce dostat do své péče. Jak moc je to pravděpodobné, že by ho do své péče dostal, když já nic nezanedbávám a on to dělá ze žárlivosti? Děkuji, Sára
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině v § 26, odst 4. stanoví, že druhý rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, má právo na pravidelnou informaci o dítěti. Čeho se tyto informace mají týkat a jak často mají být poskytovány však není v zákoně o rodině ani jiném právním předpise nijak konkrétně upraveno. Existují sice i rozhodnutí soudu, která ukládají rodiči pečujícímu o dítě informovat druhého rodiče v měsíčním, čtvrtletním či půlročním intervalu o zdravotním stavu, prospěchu a dalších důležitých okolnostech týkajících se dítěte, ale každodenní informace o stravování a volnočasových aktivitách Vašeho syna opravdu nejste povinna otci poskytovat. Z mého pohledu jde o šikanozní projevy a jednání.
O plánovaném stěhování byste otce dítěte samozřejmě měla v předstihu informovat, změnit synovi trvalé bydliště ale můžete Vy sama, bez souhlasu Vašeho bývalého manžela. Jestliže budete i po stěhování schopna dodržovat veškeré podmínky, které jste si v dohodě stanovili, pak ve stěhování žádný problém není. Jestliže o syna řádně pečujete a dodržujete dohodu uzavřenou s bývalým manželem, pak i vzhledem k synovu věku je nepravděpodobné, že by ho soud svěřil do výlučné péče Vašeho bývalého manžela.
_
OBČAN-DLUHY
- Zdědění nemovitosti a insolvence dědice (dlužníka)
- Jak se vyhnout prodeji dědictví při insolvenci dědice (dlužníka)
Jsme v insolvenci od 2011, vlastníme rodinný dům, prodáváme jej, ale zatím se ještě neprodal. Manželův otec zemřel a on a jeho 2 sourozenci půjdou k notářce ohledně pozůstalosti, kde se bude řešit dědictví rodinného domu. Co můžeme udělat proto, aby o svůj díl manžel nepřišel a nemovitost se nemusela prodat? Děkuji. Pokud tedy něco takového jde. Děkuji, Alžběta
ODPOVĚĎ:
Majetek, který dlužník nabude v průběhu insolvenčního řízení, slouží teoreticky pro potřeby insolvenčního řízení a tedy pro uspokojení pohledávek. Jestli Váš manžel o podíl na domě dojde, bude záviset na tom, jak Váš manžel plní soudem uloženou povinnost splácet a také na tom, kolik již bylo na dluhu umořeno.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluvitelný důvod nepřítomnosti u soudu a zrušení soudního rozhodnutí
- Ztráta omluvenky na soudu - je možné zvrátit rozsudek pro zmeškání
- Odovlání proti rozsudku pro zmeškání - soud ztratil omluvenku účastníka
- Účastník řízení poslal soudu omluvenku, soud rozhodl - jak se odvolat?
- Zrušení rozsudku z důvodu nepřítomnosti účastníka soudního řízení
- Odvolání proti rozsudku vydaného v nepřítomnosti účastníka soudního řízení
- Rozsudek vydaný přes omluvenou nepřítomnost účastníka - stížnost předsedovi soudu
- Nepřítomnost u soudu a dovolání, žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení
Okresní soud Benešov vydal rozsudek pro zmeškání, protože se záhadně ztratila obálka s omluvenkou od lékaře. Ani odvolání a kopie původní omluvenky neuspělo. V základní věci - smluvní pokuta- jsem tedy neměla možnost se vyjádřit, ale měla bych šanci při něm uspět. Je nějaká možnost přezkoumání, obnovení a pod.? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
K tomuto případu je uvedeno příliš málo faktů k posouzení toho, zda je postup soudu správný či nikoliv.
Podle § 153b občanského soudního řádu platí, že "zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání."
Otázkou je, zda ve Vašem případě existuje omluvitelný důvod - ošetření lékařem bylo nutné a nepředpokládané; o účinném doručení omluvenky jste se nemohla přesvědčit (například telefonicky) apod.
Pokud omluvitelný důvod existoval, doporučuji podat stížnost předsedovi soudu. Neuvádíte, zda jste podala odvolání z důvodu uvedeného v § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu tedy proto, že "nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát". Z jiného důvodu se proti rozsudku pro zmeškání nelze odvolat.
Dále neuvádíte, zda jste ve věci byla písemně obeslána výzvou k vyjádření žalovaného a zda jste toto učinila. Pokud ano, nelze určit, zda byste měla ve sporu úspěch.
Dalšími procesními prostředky, kterými lze zvrátit pravomocné rozhodnutí je dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení. Jedná se o mimořádné opravné prostředky, k jejichž využití velmi doporučuji využít služeb advokáta (dovolání lze podat výhradně prostřednictvím advokáta), jelikož je nutné analyzovat, zda existují důvody k využití některého z nich.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu koupeného od soukromé osoby - informace
- Kolik dní je možné reklamovat ojetý automobil u prodávajícího?
- Kolik týdnů je možné reklamovat ojetý automobil u prodávajícího?
- Zkrácení záruční lhůty na ojetý automobil smluvně
- Je možné zkrátit záruční lhůtu na ojetý automobil v kupní smlouvě?
Prodal jsem auto, po čtyřech dnech mi zavolal kupující, že mu cestou domů odešla převodovka, že auto je nepojízdné. Poraďte mi prosím jak mám nyní postupovat, čeho se může kupující domáhat, a jaké mám vůči němu momentálně za tohohto stavu povinnosti? Podotýkám, že auto si důkladně prohlédl, s koupí souhlasil a po ose s ním odjel. Podle mě není ani vyloučené, že poruchu zbůsobil sám svým špatným zacházením s vozem. Díky, Martin
ODPOVĚĎ:
K vadám je nutné úvodem uvést obecné pravidlo, podle kterého platí, že prodávané zboží musí být v době prodeje zboží ve shodě s kupní smlouvou - tedy: prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované.
Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.
V případě prodeje věcí použitých odpovídá prodávající jen za vady, které existují v době předání věci kupujícímu. Prodávající však nebude odpovídat za vady, které odpovídají míře opotřebení či používání. Kupující musí uplatnit odpovědnost za vadu, která neodpovídá míře opotřebení nebo používání a existovala již při předání věci nejpozději ve lhůtě 24 měsíců od převzetí věci kupujícím; lhůta však může být zkrácena na 12 měsíců, a to dohodou mezi prodávajícím a kupujícím (např. v kupní smlouvě).
Pokud byla uzavřena "běžná" kupní smlouva podle občanského zákoníku, můžete očekávat, že kupující se bude domáhat přiměřené slevy na věci z důvodu existence rozporu s kupní smlouvou v době prodeje.
Pokud je to možné, doporučuji se připravit argumentačně na celou situaci - tedy v jakém technickém stavu vozidlo bylo v době prodeje (počet oprav, počet najetých kilometrů, stáří vozidla apod.) a s jakým technických stavem byl kupující seznámen.
V komunikaci s kupujícím doporučuji uvádět, že v době prodeje vozidlo nevykazovalo závady, které by obecně vybočovaly z jeho míry opotřebení a které by bylo možné brát k tíži prodávajícího.
Bude-li podána žaloba kupujícím, doporučuji se obrátit na odbornou pomoc advokáta.
_
OBČAN-DLUHY
- Jak donutit přítele aby splácel půjčku kterou jsem si vzala kvůli němu
- Jak donutit přítelkyni aby splácela půjčku kterou jsem si vzal kvůli ní
- Výhody uznání dluhu
- Smlouva o pravidelném splácení půjčky mezi druhem a družkou - informace
- Notářský zápis o dluhu se svolením k vykonavatelnosti
- Exekuční zápis o dluhu se svolením vykonavatelnosti
- Jak si pojistit splacení dluhu partnera, partnerky
- Jak si pojistit splacení dluhu druha, družky
Vzala jsem si úvěr na zaplacení přítelových exekucí cca 250.000 Kč. Nyní se s přítelem rozcházíme a potřebovala bych poradit, jaký typ smlouvy máme uzavřít ohledně splácení mého úvěru. Jelikož přítel má neustálé problémy s exekucemi, potřebovala bych nejlépe vymahatelný typ smlouvy v případě jeho nesplácení. Byla mi doporučena směnka, ale údajně má také své nevýhody. Nebo notářský zápis. Potřebovala bych, aby mi peníze splácel měsíčně, tak aby se z nich hradila splátka mého úvěru u banky. Předem děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
V úvodu Vás musím upozornit na základní věc, která se při braní půjček málo zdůrazňuje - pokud si půjčku berete, musíte ji zaplatit a je lhostejné, zda si půjčku berete na věc, kterou vlastníte nebo (a to je horší případ) ve prospěch toho, komu by půjčka nebyla poskytnuta (ať už z jakéhokoliv důvodu).
S bývalým partnerem můžete sepsat uznání dluhu podle občanského zákoníku, výhodou tohoto jednostranného úkonu, je jednak promlčecí doba (10 let) a možnost sjednání splacení uznaného dluhu ve splátkách.
Je možné, aby se k dluhu přihlásil vystavením směnky, která je pak prostřednictvím soudu snáze vymahatelná.
Cestou je i standardní smlouva o půjčce s popsaným mechanismem splácení.
Lze doporučit, aby cokoliv co s přítelem budete sepisovat, bylo sepsáno formou notářského či exekutorského zápisu (pokud to povaha písemnosti nevylučuje, což platí například pro směnku) se svolením k vykonatelnosti (taková písemnost má pak charakter exekučního titulu - tuto výhodu si nechte vysvětlit buď notářem nebo exekutorem).
Cestou vedoucí k zaplacení úvěru je pak následně postoupení Vaší pohledávky vůči bývalému partnerovi (pokud najdete osobu, která bude mít zájem o takovou pohledávku).
Pokud má bývalý partner problémy s financemi a je zatížen exekucemi, nedoporučuji počítat s tím, že závazek vůči Vám bude hradit včas a řádně, tak abyste nebyla splátkami zatížena Vy osobně. Neexistuje písemnost, která by Vám toto zajistila.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Náhrada škody při odstraňování stavby
- Kdo odpovídá za škodu vzniklou při odstraňování stavby
- Kdo má povinnost omítnout odkrytou zeď při bourání domu
Vlastním rodinný dům v řadové zástavbě, soused bude bourat svůj starý rodinný dům. Podle jeho plánů si chce postavit nový dům, který by měl mít sklon střechy nižší než doposud. Díky tomu se odkryje neomítlou část domu jak mého, tak i souseda z levé strany. Zajímá mne proto, jak se tato situace řeší. Kdo zapraví moji odkrytou část. Na čí náklady to bude.
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Přestože Vámi popsaná situace není výslovně upravena v žádném právním předpise, domnívám se, že Váš soused k omítnutí odkryté stěny Vašeho rodinného domu povinen nebude. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že škodou je majetková újma vyjádřitelná v penězích, přičemž odpovědnost za vzniklou škodu (§ 420 a násl. Občanského zákoníku) je podmíněna protiprávním zásahem. Bude-li však Váš soused realizovat bourací práce a stavbu nového domu v souladu se stavebním povolením, nebude možné o protiprávním charakteru této činnosti uvažovat. Dojde-li pak stavební činností pouze k odhalení neomítnuté stěny Vašeho rodinného domu, nebude na její podstatě de facto nic změněno, neboť neomítnutou je tato stěna i v současné době.
Rozhodnete-li se proto k omítnutí předmětné stěny svého rodinného domu (a nebude-li dohoda o případném příspěvku ze strany Vašeho souseda možná), ponesete veškeré s tím související náklady sama. Na tomto místě nicméně znovu zdůrazňuji, že Vámi popsaný stav by bylo možné interpretovat i odlišně, nelze proto vyloučit, že se setkáte s jiným právním názorem.
Neboť jako vlastnice sousedního pozemku, resp. stavby, se stanete účastnicí příslušného stavebního řízení, můžete se v jeho rámci domáhat, aby byla Vašemu sousedovi uložena povinnost k omítnutí odhalené stěny Vašeho rodinného domu, a to jako podmínky pro odstranění stavby, kterou se zajistí ochrana Vašeho vlastnického práva (§ 128/4 stavebního zákona). O úspěšnosti takového požadavku mám nicméně určité pochybnosti.
_
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Může být zástavní smlouva ústní?
- Je povinnost písemného podání zástavní smlouvy?
- Musí být smlouva o zástavě majetku písemná nebo stačí ústní?
- Je možná ústní dohoda o zástavě věci, movitého majetku?
- Je možná ústní smlouva o zástavě věci, movitého majetku?
- Neplatnost zástavy z důvodu nedodržení písemné formy smlouvy
- Půjčka peněz proti zástavě věci a dokazování těchto úkonů
Strýc si před cca 12 lety chtěl půjčit od známého 46.000 Kč. Ten řekl, že ano, ale že si vezme do zástavy traktor, který strýc vlastní. Strýc mu ho tedy půjčil ovšem bez státní poznávací značky SPZ a technického průkazu TP s tím, že pokud by chtěl traktor odkoupit, tak že by musel zaplatit více. Po nějakém čase strýci řekl, že už mu nic nedá a traktor si nechá. Je u něj dodnes a není s ním žádná řeč. Strýc stále vlastní doklady a platí povinné ručení. Vše bylo řešeno ústně a neexistuje žádná smlouva. Je nějaká šance dostat traktor zpět? Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že situace je složitá poměrně zásadním způsobem. Nejproblemtičtější okolností je právě skutečnost, že nebyla dojednána žádná písemná smlouva. Ačkoliv strany mezi sebou mínily pravděpodobně uzavřít zástavní smlouvu na traktor, nesjednaly ji platně, jelikož zástavní smlouva je povinně písemná (absence zákonem stanovené formy působí neplatnost celého kontraktu). Bohužel ústně lze sjednat kupní smlouvu, což lze předpokládat, že bude protistrana tvrdit.
Ústně lze ovšem ale také sjednat smlouvu o výpůjčce.
Zda je možné dostat traktor zpět, je teď otázkou dokazování. Pokud by se Vám podařilo prokázat, že půjčka (a vrácení) peněz a výpůjčka traktoru byly na sobě dvě nezávislé věci, je možné touto cestou získat traktor zpět.
K tomu byste museli prokázat, že peníze byly vráceny - tedy strany nezamýšlely sjednat kupní smlouvu (což je zřejmé i z toho, že traktor nebyl "převeden" na protistranu) a zároveň strany neměly v úmyslu uzavřít zástavní smlouvu (což souvisí i s tím, že půjčka byla vrácena o řadu let dříve než je požadováno vrácení traktoru).
Pokud půjčka nebyla vrácena, je situace komplikovanější; z dotazu taková skutečnost ovšem nevyplývá.
Z hlediska procedurálního je pro úspěšné získání traktoru zpět nutné:
1. vyzvat známého k dobrovolnému vrácení vypůjčené věci do určité lhůty;
2. po marném uplynutí stanovené lhůty podat žalobu na vydání věci.
S ohledem na složitost a náročnost případu na dokazování, doporučuji obrátit se na odbornou pomoc doporučeného advokáta.
_
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nedoručení územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stavebním úřadem
- Práva opomenutého účastníka ve správním řízení?
- Stavební úřad nevyrozuměl souseda stavby o stavbě - práva opomenutého
- Odvolání proti nedoručenému stavebnímu povolení - informace
- Odvolání proti nedoručenému územnímu rozhodnutí - informace
- Je sousedovi nedoručené stavební povolené automaticky neplatné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Platnost stavebního rozhodnutí při nedoručení sousedovi - rozsudek NSS 2 As 25/2007-118
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 25/2007-118 - nedoručení správního rozhodnutí
Je platné územní rozhodnutí a stavební povolení jestliže Stavební úřad opomenul v řízeních vycitovat sousední parcelu a vyzvat majitele sousední parcely v řízeních k vyjádření a pozvat na ústní projednání? Může být zrušeno územní rozhodnutí a stavební povolení na základě podnětu kteréhokoliv účastníka řízení, že nastalo toto opomenutí? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků územního či stavebního řízení (§ 85 a § 109 stavebního zákona) územní rozhodnutí či stavební povolení, je takto opomenutý účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č.j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/17309-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-spravniho-rizeni-dusledky.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této otázce správní orgán usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace rámu kola s doživotní zárukou pro prvního majitele
- Doživotní reklamace a vliv občanského a obchodního zákoníku
Mám dotaz ohledně reklamace zboží. Vlastním kolo značky Trek (Gery Fisher) momentálně již 7 let staré, ale při servisní prohlídce mi bylo zjištěn prasklý rám na který se vztahuje doživotní záruka pro prvního majitele, s tím že musím splnit určité podmínky (záruční list, paragon, evidence). V těchto podmínkách se také píše, že se tato reklamace neřídí dle občanského ani dle obchodního zákoníku. Proto se dotazuji, zda si mohou tímto vymezovat svá vlastní práva. Pro úplnost, oficiální reklamce rámu proběhla po dodání náležitostí a to dne 19.4.2013 s tím, že mi bylo řečeno, že až to bude tam mi zavolají. Do dnešního dne to je 3.6.2013 mi nikdo nevolal. Jen já jsem zkusil 19. den zavolat jestli náhodou nemají reklamaci již vyřízenou. Při tomto telefonátu mi bylo opět sděleno, že až to bude tak mi zavolají. Jen podotknu, že s prodejcem jsem zatím spokojen a navštěvuji jej přibližně 9 let. Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Občanské a obchodní právo patří do skupiny tzv. soukromého práva, což je dělení, které zavedli již staří Římané. Podstatné pro Vás ale je, že soukromé právo se řídí zásadou, že co není zakázáno je dovoleno, což znamená, že si vztahy lze smluvně upravit na základě souhlasné vůle stran. Avšak pozor, existují ustanovení občanského a obchodního zákoníku, od kterých se odklonit nelze. V občanském zákoníku tato ustanovení poznáte podle slov "nesmí být ...", "nelze se odklonit..." atd. Obecně také platí, že se v případech ochrany slabší strany, což je vždy spotřebitel nemůžete předem vzdát svých práv. Doporučuji si proto vyhledat relevantní ustanovení občanského zákoníku a ustanovení o reklamci ve Vaší kupní smlouvě s ním porovnat. Jedná se o § 612 a následující občanského zákoníku. Jen podotýkám, že podle zákona platí, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit.
_
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nedoručení územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stavebním úřadem
- Práva opomenutého účastníka ve správním řízení?
- Stavební úřad nevyrozuměl souseda stavby o stavbě - práva opomenutého
- Odvolání proti nedoručenému stavebnímu povolení - informace
- Odvolání proti nedoručenému územnímu rozhodnutí - informace
- Je sousedovi nedoručené stavební povolené automaticky neplatné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Platnost stavebního rozhodnutí při nedoručení sousedovi - rozsudek NSS 2 As 25/2007-118
- Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 25/2007-118 - nedoručení správního rozhodnutí
Je platné územní rozhodnutí a stavební povolení jestliže Stavební úřad opomenul v řízeních vycitovat sousední parcelu a vyzvat majitele sousední parcely v řízeních k vyjádření a pozvat na ústní projednání? Může být zrušeno územní rozhodnutí a stavební povolení na základě podnětu kteréhokoliv účastníka řízení, že nastalo toto opomenutí? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků územního či stavebního řízení (§ 85 a § 109 stavebního zákona) územní rozhodnutí či stavební povolení, je takto opomenutý účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním či stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí či stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č.j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/17309-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-spravniho-rizeni-dusledky.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této otázce správní orgán usnesení, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu).
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace rámu kola s doživotní zárukou pro prvního majitele
- Doživotní reklamace a vliv občanského a obchodního zákoníku
Mám dotaz ohledně reklamace zboží. Vlastním kolo značky Trek (Gery Fisher) momentálně již 7 let staré, ale při servisní prohlídce mi bylo zjištěn prasklý rám na který se vztahuje doživotní záruka pro prvního majitele, s tím že musím splnit určité podmínky (záruční list, paragon, evidence). V těchto podmínkách se také píše, že se tato reklamace neřídí dle občanského ani dle obchodního zákoníku. Proto se dotazuji, zda si mohou tímto vymezovat svá vlastní práva. Pro úplnost, oficiální reklamce rámu proběhla po dodání náležitostí a to dne 19.4.2013 s tím, že mi bylo řečeno, že až to bude tam mi zavolají. Do dnešního dne to je 3.6.2013 mi nikdo nevolal. Jen já jsem zkusil 19. den zavolat jestli náhodou nemají reklamaci již vyřízenou. Při tomto telefonátu mi bylo opět sděleno, že až to bude tak mi zavolají. Jen podotknu, že s prodejcem jsem zatím spokojen a navštěvuji jej přibližně 9 let. Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Občanské a obchodní právo patří do skupiny tzv. soukromého práva, což je dělení, které zavedli již staří Římané. Podstatné pro Vás ale je, že soukromé právo se řídí zásadou, že co není zakázáno je dovoleno, což znamená, že si vztahy lze smluvně upravit na základě souhlasné vůle stran. Avšak pozor, existují ustanovení občanského a obchodního zákoníku, od kterých se odklonit nelze. V občanském zákoníku tato ustanovení poznáte podle slov "nesmí být ...", "nelze se odklonit..." atd. Obecně také platí, že se v případech ochrany slabší strany, což je vždy spotřebitel nemůžete předem vzdát svých práv. Doporučuji si proto vyhledat relevantní ustanovení občanského zákoníku a ustanovení o reklamci ve Vaší kupní smlouvě s ním porovnat. Jedná se o § 612 a následující občanského zákoníku. Jen podotýkám, že podle zákona platí, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit.
_
PRÁCE-ZMĚNA PP
- Změna pracovní smlouvy bez souhlasu zaměstnance - je to legální?
- Může zaměstnavatel upravit obsah pracovní smlouvy zaměstnance?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Kdy nemá zaměstnanec nárok na příplatek nebo náhradni volno za práci přečas
- Přesčasová práce bez nároku na příplatek a náhradní volno - informace
- Pracovní řád a plat, mzda - může obsahovat úpravu o mzdě, platu?
Změnili nám pracovní řád a podle něj nám prvních 20 hodin přesčasů v měsíci nebudou proplácet a ani poskytovat náhradní volno. Toto nám změnili i v pracovních smlouvách. Jako pracovníci THP máme fixní mzdy a proto by mě zajímalo, zda na to mají právo? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V první řadě je nutné si uvědomit, že pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu zaměstnavatele, který rozvádí ustanovení Zákoníku práce (popř. jiných právních předpisů) podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů, přičemž však v pracovním řádu nemohou být upravena mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec (§ 306/1 a 2 zákoníku práce). Mzdová nebo platová práva zaměstnance mohou být naopak upravena jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele (§ 305/1 zákoníku práce). Nelze tedy vyloučit, že se ve Vašem případě zaměstnavatel dopustil pochybení, k učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s textem Vámi zmiňovaného pracovního řádu.
Co se týče vyloučení proplácení mzdy (resp. poskytování náhradního volna) za práci přesčas (§ 78/1 písm. i) a § 93 zákoníku práce), není mi zcela jasné, co máte na mysli zmínkou o tom, že „Vám byla změněna pracovní smlouva“. V této souvislosti připomínám, že každá pracovní smlouva je dvoustranným právním úkonem, tzn. že k jejímu uzavření a jakékoli pozdější změně může dojít pouze na základě souhlasu obou smluvních stran, t. j. zaměstnance i zaměstnavatele. Jednostranná změna pracovní smlouvy je tak vyloučena.
Pokud Vám byl naopak ze strany zaměstnavatele předložen dodatek pracovní smlouvy, který jste podepsal, může se jednat o platnou změnu Vaší pracovní smlouvy. V této souvislosti připomínám, že dle § 114/3 zákoníku práce nenáleží zaměstnanci dosažená mzda (a příplatek) či náhradní volno za práci přesčas, pokud:
a/ je mzda zaměstnance v pracovní smlouvě sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas a
b/ současně je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto (mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas).
Dle znění Vašeho dotazu tak předpokládám, že Vámi uzavřený dodatek pracovní smlouvy obsahoval ujednání, že ve Vámi pobírané mzdě je již započítáno 20 hodin přesčasové práce, které Vám tudíž nebudou proplaceny (resp. Vám za ně nevznikne nárok na náhradní volno). V této souvislosti však upozorňuji, že maximální rozsah takto sjednané „neproplácené“ práce přesčas činí u zaměstnance 150 hodin v kalendářním roce, je-li předmětem Vaší dohody se zaměstnavatelem 20 hodin přesčasové práce za kalendářní měsíc, je tento limit překročen. I v tomto případě by však bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřeného dodatku pracovní smlouvy (z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, jakým způsobem dle § 113/1 zákoníku práce je Vám stanovena mzda).
Domníváte-li se, že Váš zaměstnavatel při formulaci textu dodatku pracovní smlouvy či pracovního řádu pochybil, je vhodné se na něj obrátit s žádostí o vysvětlení, resp. s výzvou k odstranění právně závadného stavu. Nebude-li zaměstnavatel ochoten ke spolupráci, je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Nárok kupujícího na vrácení části kupní ceny zboží
- Právo kupujícího na vrácení části kupní ceny zboží
- Kdy může kupující odstoupit od kupní smlouvy?
- Vada zboží a odstoupení od kupní smlouvy - podmínky, informace
Potřebovala bych vědět, zda mám nárok na vrácení peněz. Koupila jsem oblečení 2+1. Za pár minut jsem přišla vrátit, našla jsem viditelný kaz. Vše bylo včetně neporušených cedulek. Odmítli mi vrátit peníze. Sepsali reklamaci, že opraví oblečení, což jsem odmítla. Chci odstoupit od kupní smlouvy 2+1 a to vzhledem k tomu, že nemají stejný kus, který by mi vyměnili. Mám nárok na vrácení peněz za vše? Nebo jen za poškozený kus? Děkuji, Ester
ODPOVĚĎ:
Dle § 616/1 Občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad. V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího:
a/ výměnou věci nebo
b/ opravou věci.
Teprve v případě, kdy postup ad a/ nebo b/ není možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit, tzn. vrátit věc oproti vrácení uhrazené kupní ceny (§ 616/3 Občanského zákoníku).
Bylo-li tedy možné Vámi vytčenou vadu odstranit, lze považovat postup prodávajícího za správný. Požadavek na vrácení kupní ceny (tzn. odstoupení od kupní smlouvy) byste mohla oprávněně vznést až v případě, že by nebylo možné odstranit vadu výměnou věci ani její „opravou“.
Co se pak týče zvláštního charakteru Vámi uzavřené kupní smlouvy, tzn. 2+1, domnívám se, že práva z titulu vady zakoupené věci Vám vznikla pouze k tomu kusu oblečení, který byl vadný, nikoli ke všem třem kusům oblečení. Žádat o odstranění vytčených vad (popř. o vrácení kupní ceny, nebude-li odstranění vad možné) tak můžete pouze ve vztahu ke konkrétnímu vadnému kusu. V této souvislosti je však rovněž podstatné, zda je např. z Vámi obdržené účtenky zřejmé, jaká je cena jednotlivých kusů oblečení, což však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_
RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Povinnost lékaře poučit pacienta
- Poučovací povinnost lékaře
- Základní práva pacienta
- Zpětná žádost o informace o zdravotním stavu pacienta
- Právo na nahlížení do zdravotní dokumentace - § 65 ad. zákona o zdravotních službách
- Kopie ze zdravotní dokumetnace pacienta a § 65 ad. zákona o zdravotních službách
- Který zákon umožňuje nahlížení a kopie ze zdravotní dokumentace pacienta?
- Je možné požadovat zpětně výpis ze zdravotní dokumentace?
- Konzultační služba lékaře - § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách
- Práva pacienta v nezdravotnickém zařízení
Vím, že jako pacient mám právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a žádat srozumitelná vysvětlení týkající se diagnózy, metod léčby, prognózy a dosažených výsledků. Je toto právo nějak omezené v čase? Mohu žádat o tyto informace i zpětně, např. po třech letech? Mohu trvat na písemném sdělení? Který zákon se tomuto věnuje? Můžu uplatňovat toto právo i vůči psychoterapii poskytované nezdravotnickým zařízením jako je regionální poradna pro rodinu? Václav
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zpětná žádost o informace o zdravotním stavu, resp. navrženém individuálním léčebném plánu:
Dle § 31/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen:
a/ zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (přičemž rozsah této informace je stanoven v § 31/2 zákona o zdravotních službách),
b/ umožnit pacientovi klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.
Ze shora citovaného ustanovení (jakož i z § 31/2 zákona o zdravotních službách, který stanoví, že informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné) lze dovodit, že informační povinnost poskytovatele zdravotních služeb (resp. příslušného zdravotnického pracovníka) se vztahuje toliko na aktuální zdravotní stav pacienta a na aktuálně navrhovaný individuální léčebný plán. Nelze dospět k závěru, že by se měla informační (resp. poučovací) povinnost poskytovatele zdravotních služeb na vyžádání pacienta přeměnit v rekapitulační povinnost, ukládající poskytovateli zdravotních služeb referovat pacientovi o jeho historickém zdravotním stavu, resp. o jím v minulosti podstoupeném léčebném procesu.
Získání informací o poskytnutých zdravotních službách je pacientovi samozřejmě zaručeno jeho oprávněním k nahlížení do zdravotnické dokumentace, popř. pořizování výpisů a kopií z ní (§ 65 a násl. zákona o zdravotních službách); pro získání odborného názoru na poskytnuté zdravotní služby je možné využít konzultační službu dle § 2/2 písm. b) a § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách (vyloučit nelze ani kontaktování soudního znalce).
2/ Písemné sdělení:
Jak vyplývá z odpovědi pod bodem 1/, není možné žádat po poskytovateli zdravotních služeb informaci o historickém zdravotním stavu pacienta, resp. jím absolvované léčbě, písemná forma tohoto sdělení je proto bezpředmětná.
3/ Právní úprava:
Jak je již výše uvedeno, upravuje tuto oblast zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění.
4/ Vztažitelnost práv pacienta na nezdravotnická zařízení:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že veškerá práva pacienta dle zákona o zdravotních službách (§ 28/2 a 3 a např. též § 34 zákona o zdravotních službách) se týkají pouze poskytovatelů zdravotních služeb, tedy osob, které získaly oprávnění k poskytování zdravotních služeb (ve smyslu § 2/1 a 2 zákona o zdravotních službách). Povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb proto není v žádném případě možné vztáhnout na subjekty od nich odlišné.
Poskytuje-li však Vámi zmiňovaná regionální poradna pro rodinu sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. , v platném znění), bylo by možné tuto poradnu požádat o nahlédnutí do písemných individuálních záznamů o průběhu poskytování sociální služby (které je poskytovatel sociálních služeb povinen vést dle § 88 písm. f) zákona o sociálních službách), o povinnosti poskytovatele sociálních služeb k rekapitulaci poskytnutých sociálních služeb však rovněž nelze hovořit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť na centrální evidenci závětí - informace
- Centrální registr závětí a zaslání závěti - informace
- Zaslání závěti na centrální evidenci, registr závětí
- Kam poslat závěť aby se neztratila
- Jak zabránit ztrátě závěti
- Jak zabránit zničení závěti dědicem, rodinou - informace
Pokud sepíši závěť na počítači, podepíši ji já a dva svědci, poté pošlu na registr závětí, poradíte mi prosím adresu registru či odkaz na registr? Správnost závěti potvrdí na registru? Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Centrální evidenci závětí vede Notářská komora České republiky, ale zápisy do tohoto registru řeší přímo notáři. Můžete si vybrat kteréhokoli notáře, odměna za služby je vždy stanovena notářským tarifem. Vámi kontaktovaný notář závěť do centrální evidenci závětí uloží a poučí Vás.
Musím Vás však upozornit, že odměna notáře za vložení závěti do evidence a odměna za sepis závěti včetně vložení závěti do evidence se příliš neliší, vždy tedy doporučují sepsat závěť přímo u notáře (a mít tak jistotu, že je závěť nenapadnutelná a v souladu se zákony).
K notáři se předem telefonicky nebo osobně objednejte tak, aby si udělal čas přímo na Vás.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor odmítnout splátkový kalendář?
- Musí exekutor souhlasit se splátkovým kalendářem dlužníka?
- Prodej nemovitosti v exekuci - § 58 odst. 1 a 2 exekučního řádu
- Jak se vyhnout prodeji exekutorem blokované nemovitosti ve dražbě
- Jak se vyhnout prodeji bytu, domu s exekutorskou plombou, zástavou
Exekutor mi obstavil nemovitosti (dal na ně plombu) i když mám 30 dnů na úhradu. Zablokoval mi tak dokončení prodeje nemovitosti. Říkal přitom, že mám 30 dní na úhradu celé částky nebo přistoupí k exekuci nemovitosti. Někde jsem slyšel, že by stačilo na daný účet posílat nějakou částku pravidelně (splátky, splátkový kalendář nebo insolvence?) a k exekuci nemovitosti nedojde, že by snad exekutor neměl mít právo nemovitost vydražit. Zajímalo by mě jestli je to pravda a nebo záleží na exekutorovi jestli nemovitost po 30 dnech zabaví. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Vámi uvedená možnost pravidelných plateb je častým a velmi rozšířeným mýtem ohledně exekucí. Pokud nebudete mít s exekutorem uzavřenou dohodu o splátkovém kalendáři, žádná pravidelná plnění z Vaší strany nezaručují, že nedojde k prodeji nemovitosti. Je ovšem třeba uvést, že exekuční prodej nemovitosti je podle § 58 odst. 1 a 2 exekučního řádu až krajním řešením, vyhrazeným pro případ vysokých pohledávek, které nelze uspokojit jiným způsobem. Doporučuji proto, abyste označil exekutorovi svůj majetek, který zjevně a nepochybně postačuje k úhradě vymáhané pohledávky. Exekuční příkaz prodejem nemovitosti slouží především k zajištění majetku pro případ, že by v exekučním řízení nebyl nalezen jiný, svou hodnotou přiměřenější majetek. Pouze není-li k dispozici jiný způsob exekuce, je nutno mít za vhodný i ten způsob, kdy rozdíl mezi výší vymáhané pohledávky a cenou předmětu exekuce, z něhož má být uspokojena, je značný.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Může dodavatel energie postavit elektrický sloup bez souhlasu majitele pozemku
- Je nutný souhlas majitele s postavením elektrického sloupu na soukromém pozemku?
- Je vždy nutné věcné břemeno na sloup elektrického vedení na soukromém pozemku
- Kdy není nutné věcné břemeno na sloup elektrického vedení?
- Finanční odměna za umístění elektrického sloupu na soukromý pozemek
- Má majitel pozemku nárok na odměnu za umístění elektrického sloupu na svůj pozemek?
- Lhůta na vložení věcného břemene elektrického sloupu do katastru nemovitostí
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Má elektrárna povinnost uvést pozemek se sloupem do původního stavu po postavení?
- Má dodavatel energie povinnost uvést pozemek se sloupem do původního stavu po postavení?
- Postavení sloupu a povinnost uvést pozemek do původního stavu
- Stavba sloupu na soukromém pozemku a povinnost uvést ho do původního stavu
Jsem vlastníkem domu se zahradou, včetně předzahrádky. Cca 2003, možná i dříve, jsem se vrátila domů a v mé předzahrádce byl postavený betonový sloup pro vedení elektřiny. Nikdo to se mnou nekonzultoval, nikdy jsem nic nepodepsala, nikdy jsem nesouhlasila s umístěním sloupu elektrického vedení. Budeme muset v tom místě opravit dům, sloup je cca 1 metr od domu. Je zde sloup oprávněně, lze s tím něco dělat? Děkuji, Magdaléna
ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e) a f) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy mimo jiné právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení a vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy. Lze tedy konstatovat, že ve Vašem případě se s největší pravděpodobností jednalo o oprávněnou výstavbu součásti přenosové soustavy.
Dle § 24/4 energetického zákona je pak provozovatel přenosové soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti pro shora uvedené účely, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, může být zřízeno věcné břemeno i bez jeho souhlasu. V této souvislosti Vám proto doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí a zjistit, zda je zde věcné břemeno k Vašemu pozemku již vedeno. Pokud zde zmínku o věcném břemeni nenaleznete (což předpokládám), můžete oslovit provozovatele přenosové soustavy s žádostí o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (a to samozřejmě za přiměřenou finanční náhradu).
Dle § 98/14 energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy povinen promítnout existující věcná břemena do katastru nemovitostí do konce roku 2017, je tedy možné, že na Vás dosud „nepřišla řada“.
Dále je vhodné vědět, že dle § 24/8 energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy při výkonu svých shora uvedených oprávnění povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.
Pokud by Vám v důsledku eventuálního budoucího vstupu na Váš pozemek (ze strany provozovatele přenosové soustavy) vznikla majetková újma nebo pokud byste byla omezena v užívání Vaší nemovitosti, můžete se do 6 měsíců obrátit na provozovatele přenosové soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové finanční náhrady (§ 24/9 energetického zákona). S ohledem na značnou časovou prodlevu od výstavby předmětného sloupu na Vašem pozemku však právo na finanční náhradu za toto omezení Vašeho vlastnického práva již samozřejmě zaniklo.
Zcela na závěr své odpovědi pak připomínám, že obdobná práva jsou v § 25 energetického zákona stanovena rovněž pro provozovatele distribuční soustavy.
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Má zaměstnanec nárok na výrobky které poškodil, zničil při výrobě
- Strhnutí části mzdy z důvodu škody způsobené zaměstnancem
- Zaměstnanec způsobil škodu - může být stržena ze mzdy, platu?
- Krácení platu, mzdy z důvodu škody způsobené zaměstnacem zaměstnavateli
- Srážka mzdy zaměstnanci a jednání s odbory, odborovou organizací
- Srážka ze mzdy, platu - § 146 zákoníku práce
- Krácení platu, mzdy - § 146 zákoníku práce
- Snížení mzdy pro škodu způsobenou zaměstnancem - § 146 zákoníku práce
- Odmítnutí srážky ze mzdy z důvodu škody - informace
RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ, POJIŠŤOVNY (KOMERČNÍ)
- Pojištění odpovědnosti zaměstnance a škoda způsobená zaměstnavateli
V zaměstnání jsem udělal chybu a pro výrobu určitých krytek jsem použil místo plechu 1mm plech 2 mm. Zaměstnavatel po mě chce náhradu škody a já si pro tento případ platím pojištění odpovědnosti zaměstnance. Zaměstnavatel mi chce peníze strhnout ze mzdy a odmítá mi vydat fakturu nebo jiné potvrzení o zaplacení škod pro pojišťovnu. Dále mi odmítá vydat poškozený materiál i když ho zaplatím a hrozí mi výpovědí, když si to nenechám strhnout ze mzdy. Mám pocit, že materiál stejně použijí ve výrobě, protože to zase takový problém není. Může mi zaměstnavatel strhnout náhradu škody ze mzdy bez mého dovolení a navíc aniž by mi vystavil doklad z jakého důvodu mzdu strhl? Může mi tímto úmyslně bránit v uplatnění pojištění? A nakonec, mám nárok odnést si onen poškozený materiál ve chvíli kdy ho zaplatím? Díky, Sebastián
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce neřeší, zda zaměstnanec má nárok na materiál, který nějakým způsobem poškodil nebo zničil; v řadě případů si lze představit oprávněnost důrazu zaměstnavatele na to, aby zaměstnanec s takovou věcí nedisponoval (typicky věci nějakým způsobem související s ochranou know how zaměstnavatele či jiných chráněných výrobních postupů; nebo předměty, z nichž lze určit zaměstnavatele - označené symbolem, názvem společnosti apod.). Takže o "nároku zaměstnance" hovořit není možné.
Je ovšem otázkou, z čeho a jak určit škodu v případě, že materiál není znehodnocen. Pokud poškozený materiál lze bez dalšího použít v další výrobě a nemusí se likvidovat (a pochopitelně je takové použití v souladu s výrobními postupy), není možné jako škodu určit cenu materiálu (ale lze si představit jako škodu část Vaší mzdy a odvodů za tu část směny, ve které jste nevyráběl výrobky či jejich díly, které jste měl).
Pokud zaměstnavatel se dožaduje vyšší úhrady než je 1000 Kč, je nutné, aby náhradu a způsob dohody o náhradě projednal s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele působí).
Zaměstnavatel je ke srážce ze mzdy oprávněn pouze v případech uvedených v § 146 zákoníku práce. Jedním z těchto důvodů je "uspokojení závazků zaměstnance"; přičemž obvykle se tento důvod užívá ke srážce ve prospěch 3. osob a závazek uhradit škodu se sráží z výplaty pouze pokud existuje dohoda o takové srážce. Předpokládám, že by se zaměstnavatel mohl pokusit využít tento důvod a srážku ve Vašem případě učinit s odkazem na "uspokojení závazku". Nelze proto s jistotou konstatovat, že by takové sražení znamenalo rozpor s právem, dle mého názoru jej lze ovšem ve vztahu zaměstnanec x zaměstnavatel považovat za zneužití práva.
Proto lze doporučit následující:
1. Pokud nesouhlasíte s výší určené škody (resp. její výše není prokázána), doporučuji se zaměstnavatelem písemně i osobně jednat a žádat vysvětlení, z čeho je škoda určena a jak bylo naloženo s použitým materiálem.
2. Zaměstnavateli výslovně (a to i písemně) sdělte, že nesouhlasíte s tím, aby byla provedena srážka ze mzdy.
K písemným sdělením je vhodné využít nejen standardní formu (obálka s doručenkou), ale i formu e-mailovou (e-mail je obecně jako důkaz před soudem připouštěn).
Pokud by Vám přesto byla srážka ze mzdy provedena, je možné obrátit se na inspekci práce, jelikož neoprávněné srážky ze mzdy jsou správním deliktem zaměstnavatele.
Nad rámec dotazu je třeba uvést ještě jednu věc - a to je smysluplnost celého sporu, jelikož pokud máte standardní pojistnou smlouvu, máte určitou část určenu jako spoluúčast na škodě. Proto je dobré zjistit, v jaké výši máte spoluúčast sjednánu a zda nepřevyšuje zaměstnavatelem požadovanou škodu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Dar peněz a příslib dožití dárce - nárok na vrácení peněz
- Peníze za dožití v bytě, domě - nárok na vrácení peněz
- Vrácení darovaných peněz - § 630 občanského zákoníku
2006 jsem postavila nemovitost, kde jsem vlastnila 1/2, druhou 1/2 vlastnila má teta, která se rovněž finančně podílela na výstavbě a nemovitost obývala. 2009 jsme se dohodly, že 1/2 odkoupím, bylo s ní těžké soužití. Uzavřeli jsme kupní smlouvu a já jsem jí prostřednictví hypotéčního úvěru požadovanou částku vyplatila (jednalo se o 3,5 milionu). Z nemovitosti se odstěhovala. 2012 mne oslovila s tím, že by se ráda vrátila. Souhlasila jsem a požadovala 1,7 milionu s tím, že jí nevznikne žádné vlastnické právo k nemovitosti, ale nemovitost může se mnou užívat a zajistím jí klidné stáří (70 let vdova, bezdětná). Nic písemného jsme neuzavřely. Částku mne převedla z účtu, já ji použila na úhradu části hypotéčního úvěru. Nyní se chce z nemovitosti opět odstěhovat, její přání je bydlet sama a požaduje po mě 1,7 milionu, které mně před rokem dala. Na co má z právního hlediska nárok? Jde o dar nebo bezdůvodné obohacení?
Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska jsem toho názoru, že poskytnuté peníze lze považovat za dar, a tedy pokud nejsou splněny podmínky vrácení daru (§ 630 občanského zákoníku "Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.") nelze se vrácení daru domáhat. Hypotéza pochopitelně vychází z toho, že jste si mezi sebou neujednaly žádné podmínky (prokazatelným způsobem - např. e-mailem) převedení peněz a celý kontrakt proběhl beze svědků.
Otázkou je, určitý morální nárok a rodinné vztahy, jelikož pokud de facto úhrada poloviny hypotéky měla sloužit jako "předplacení" možnosti užívání nemovitosti, je logické, že teta chce peníze zpět. Záleží na Vašich finančních možnostech, ale řešení věci v souladu s psaným právem, nemusí být nejlepší pro rodinné vztahy.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Soud vydal rozhodnutí o povinnosti uhradit částku - jak se vyhnout exekuci
- Jak se vyhnout exekuci za dluh družstevního podílu po rozvodu manželství
- Dluh za vypořádání SJM - jak se vyhnout exekuci?
OBČAN-DLUHY
- Nemám peníze na vypořádání SJM bývalé manželce - jak postupovat?
06/2013 jsme obdrželi soudem usnesení o tom, že máme vyplatit částku 200.000 Kč bývalé manželce mého manžela z družstevního podílu za prodej bytu. Částku jsme sice akceptovali, 50.000 Kč jsme již vyplatili s tím, že zbylých 150.000 musíme vyplatit do konce prosince 2013. Jsme sami na hranici životního minima, já jsem bez práce, žádná banka nám neposkytne úvěr na to, aby jsme mohli tuto částku zaplatit. Má bývalá manželka mého současného manžela právo na nás uvalit exekuci a vymáhat exekučně částku na kterou nijak nedosáhneme. Chceme dohodnout splátkový kalendář, bez přiřknutí penále z prodlení. Ptám se Vás jak máme postupovat. Nemáme ani vlastní byt, bydlíme v pronájmu, máme malé dítě, jsem bez zaměstnání. Splácíme již jeden úvěr. Jakákoliv exekuce by byla likvidační. Máme nějakou šanci na to, že po vyjádření vůle tuto záležitost řešit splátkami bude naše situace řešitelná bez exekuce? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Je mi velmi líto, ale jestliže je soudním rozhodnutím stanovena splatnost výplaty podílu a věřitel (bývalá manželka) nepřistoupí na písemnou dohodu, která by upravovala splátkový kalendář a tím i odsouvala splatnost celkové pohledávky, je nutné počítat s důsledky, které mohou přijít (výkon soudního rozhodnutí).
_
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Pronájem bytu v Praze a poplatek za lázeňský, rekreační pobyt
- Nájem bytu v Praze a poplatek za lázeňský, rekreační pobyt
- Poplatek za lázeňský, rekreační pobyt v Praze u nájemních bytů - informace
Mám živnostenský list na pronájem nemovitostí a pronajímám zařízené byty v Praze. Nejkratší doba nájmu je 1 den, nejdelší doba nájmu je jeden rok. S každým nájemníkem uzavírám nájemní smlouvu. Městská část Praha 1 po mě chce, abych odváděl místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt zákazníků.
Zákon 565/1990 Sb. o místních poplatcích říká, že "Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu." a dále zákon uvádí, že poplatek odvádí ubytovatel.
Jsem povinen hradit tento místní poplatek i v případě, že byty pronajímám na základě nájemních smluv? Kdy jde o nájem a kdy o rekreační pobyt jak uvádí zákon? Resp. jaký je rozdíl mezi nájmem a ubytováním, kdo je ubytovatel a řeší toto nějaký právní předpis? Podotýkám, že nejsem hotel a byty pronajímám bez jakýchkoli doplňkových služeb.
Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Smlouva o ubytování (z níž ubytovateli vyplývají povinnosti) je upravena občanským zákoníkem (§ 754 a násl.). Rozdíl mezi nájmem a ubytováním je kromě formálních rozdílu hlavně v tom, že ubytování je poskytnutí více či méně vybavených prostor ke pobytu na předem dohodnutou dobu.
Rozlišit krátkodobý nájem a ubytování je velmi složité a primárně se vychází ze dvou faktorů -
1. oprávnění pronajímatele (ubytovatele);
2. účel pobytu nájemce (ubytovaného). Krátkodobým nájmem "bytů" v nemovitostech v turisticky atraktivních lokalitách častokrát dochází k rekreačnímu využití nemovitostí a obcházení povinností vůči obci, ať už úmyslně či nikoliv.
Doporučuji v tomto ohledu s úřadem městské části komunikovat a žádat zdůvodnění uplatněného nároku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Komu náleží majetek zesnulého - minimální dědictví
- Dědění vypravitelem pohřbu - informace
- Majetek zůstavitele do 30.000 Kč a průběh dědického řízení
- Majetek zemřelého do 30.000 Kč a průběh dědického řízení
- Dědí předlužené dědictví vypravitel pohřbu zesnulého zůstavitele?
- Dobrá vůle přijmout dědictví a zdědění dluhů
- Nakládání s majetkem zemřelého a automatické zdědění majetku
Manželovi zemřela v nemocnici matka, bohužel po sobě zanechala dluhy (několik úvěrových karet, úvěr na běžném účtě a kontokorent). Z majetku má pouze běžné vybavení bytu (lednice, rychlovarná konvice, televize) a ojeté auto. Kabelku s osobními věcmi (mobilní telefon, doklady) nám dala matka ještě když žila a mám je u sebe já. Zajímá mě, jakým způsobem se zříci dědictví a jak postupovat dále. Zda má syn zesnulé (manžel) uhradit poplatek za nemocnici, nájem za byt (ve kterém žila), dále měla mobilní telefon na paušál. Jdou tyto částky a poplatky do dědictví? Může manžel uhradit pohřeb? Prý nesmí prokázat tzv. dobrou vůli. V případě, že bych pohřeb vyřizovala a platila já, jako manželka a snacha zesnulé, nepřestoupí se dluhy na mne? Když odmítne manžel uhradit pohřeb, kdo jej zaplatí a co se stane s urnou, budeme si ji moci vzít a matku uložit do hrobu? Děkuji, Alžběta
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho sdělení vyplývá, že hodnota majetku (aktiv) byla do 30.000,- Kč. V takovém případě se k dluhům vůbec nepřihlíží a majetek je vydán tomu, kdo uhradil pohřeb. Takový vypravitel pohřbu není dědic, soud nesděluje jeho jméno nikomu a vypravitel není odpovědný za žádné dluhy, které v žádném případě nemusí hradit. Nemusíte se v žádném případě bát vypravit pohřeb. To se rozhodně nedá považovat za jednání, kterým byste nakládala s majetkem. Dědictví byste nemohli odmítnou pouze tehdy, kdybyste s jejím majetkem hospodařili jako se svým - pro sebe. Na Vás, jako na snachu nemohou dluhy přejít nikdy, ledaže by ve Váš prospěch tchýně sepsala závěť. Dědicem ze zákona nejste. Na toho, kdo vypravil pohřeb dluhy nepřechází. Ty mohou přejít na dědice.
V tomto případě, ale dědické řízení ani nebude běžet a notář dědice zjišťovat nebude. Výše uvedený způsob skončení řízení a vydání majetku není dědictvím.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je nutné poslat pojišťovně Usnesení ve věci dědictví pokud o to požádá?
- Mohu odmítnout vydat pojišťovně usnesení ve věci dědictví?
- Jak odstranit soukromé informace z Usnesení dědictví - postup, návod
05/2012 mi zemřela maminka a od notáře jsme dostali Usnesení ve věci dědictví, kde mimo jiné se můj bratr stal dědicem poloviny domu po mamince, další půlka zůstává otci. Kvůli letošním povodním a vypořádání pojištění zatopeného domu vyžaduje Česká pojišťovna ČP právě toto Usnesení jako potvrzení o změně jednoho z majitelů s důvodem jeho změny. My se zdráháme toto Usnesení pojišťovně vydat, neboť je tam plno dalších důvěrných informací, do kterých „pojišťovně nic není“. Ta ale trvá na jeho vydání, aby prý mohla pojistku vyřídit. Postupují prý podle jejich nařízení kvůli starým pojistkám domů. Zápis z katastru jí nestačí. Lze u notáře získat potvrzení, že z důvodu úmrtí maminky přešla její polovina domu na jejího syna jako dědice? Nebo přece jen budeme muset poslat kopii Usnesení ve věci dědictví, včetně všech informací nesouvisejících s pojistkou, pojišťovně? Jak to jinak řešit? Předem děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
U pojišťoven, bank a podobných institucí jde skutečně o běžný postup, se kterým rovněž (jako notářka) nesouhlasím. Avšak mohu Vás ujistit, že usnesení je jediné, které jednoznačně dokládá, kdo je dědicem, proto je jako takové nenahraditelné. Potvrzení o tom, kdo zdědil konkrétní majetek notáři vůbec vydat nemohou. Notář vždy povinně sdělí dopisem každé bance, která vede např. účty zůstavitele, kdo je dědicem, avšak vím, že jim to nikdy nestačí a chtějí usnesení vidět.
Pro Vás jediná možnost je, udělat si ověřenou kopii usnesení (např. na matrice, na poště nebo u notáře) a v této ověřené kopii usnesení (ověřená kopie má platnost originálu a bance musí v každém případě stačit) černým fixem začernit údaje, které si nepřejete, aby byly čitelné. Můžete takto začernit celé odůvodnění, které slouží jen k vysvětlení a nikoho nezavazuje a rovněž poučení. První část usnesení, kde jsou výroky (hlavní část usnesení, která je závazná) tu bych raději nemazala, aby tam poté byly všechny podstatné informace.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zesnulý rodič odkázal potomkovi šperk - prarodič ho odmítá vydat
- Vliv dopisu na rozloučenou sebevraha na dědictví, dědické řízení
Bývalý manžel, se kterým mám desetiletou dceru, spáchal před týdnem sebevraždu. V dopise na rozloučenou si přál, aby jeho řetízek s přívěskem dostala naše dcera, jako památku na otce. Jeho přání v dopise na rozloučenou odmítá respektovat jeho matka a dceři řetízek odmítá dát. Jaké mám, prosím, možnosti? Ráda bych, aby dcera měla na otce alespoň tuto jedinou vzpomínku. Jic jiného nemá. Děkuji. Lenka
ODPOVĚĎ:
Velmi záleží na tom, kolik měl Váš bývalý manžel majetku. Pokud to bylo do 30.000,- Kč, tak bude dědické řízení zastaveno, Vaše dcera nebude účastníkem řízení a veškerý majetek, včetně řetízku bude vydán tomu, kdo uhradil pohřeb.
Pokud byla hodnota jeho majetku vyšší, bude dcera účastníkem dědického řízení. Požadujte, aby byl řetízek zařazen do soupisu aktiv dědictví a při uzavírání dohody ho požadujte. Konečné usnesení o dědictví, které vydává notář jménem soudu je závazné a dcera by pak měla nárok na to, aby jí byl řetízek vydán.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Může být zrušení věcného břemen součástí kupní smlouvy?
Mám na Vás dotaz ohledně zrušení věcného břemene. Se sousedem jsem se domluvila na prodeji výklenku trojúhelníkového tvaru o rozměru cca 2 metrů čtverečních, který je součástí mého dvora. Soused bude stavět na jaře rodinný dům, díky tomu by mi vzniklo špatně dostupné místo na údržbu. Zatím se nechal udělat geometrický plán, který rozdělil celý pozemek na dvě části. Ten je ovšem zatížen věcným břemen doživotního, bezplatného a nedílného užívání mé matky. Zajímalo by mne, zda je možné uvést v jedné kupní smlouvě i dohodu o zrušení věcného břemena. Podotýkám, že se zrušením VB výklenku moje matka souhlasí. Nebudete to po právní stránce nějaký problém? Ráda bych tuto variantu využila. Předem děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Raději bych smlouvu o zrušení věcného břemene a kupní smlouvu sepsala zvlášť. Jedná se totiž o rozdílné strany v těchto závazkových vztazích. V případě zrušení věcného břemene jste stranami Vy a Vaše matka, v případě kupní smlouvy Vy a kupující, tedy soused. Nezapomeňte, že k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.
_
FINANCE-DANĚ
- Nákup zboží v zahraničí za účelem dalšího prodeje a daně
- Kde platím daně při nákupu zboží v zahraničí a jeho prodeji v ČR?
Jak by to bylo s DPH, když koupím zboží v Německu v maloobchodě, zaplatím jim DPH a přivezu je do ČR. Tam je chci prodat ve svém eshopu. Musím znovu započíst DPH nebo už je jednou zaplacená v Německu? V maloobchodě mi tu daň odečíst nechtějí, jako to dělají velkoobchody. Tam je to jasné, tam si zboží dovezu bez daně z přidané hodnoty DPH, kterou potom zaplatím v ČR. Děkuji, Drahoslava
ODPOVĚĎ:
Jako podnikatelka jste osobou povinnou k dani, a tudíž máte povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu Vy v ČR. Prodejce v Německu (maloobchod i velkoobchod) tedy musíte při nákupu informovat o tom, že jste osobou povinnou k dani (poskytnout mu své DIČ). On následně neuplatní daň z přidané hodnoty DPH v Německu a Vy jej přiznáte až v ČR a zároveň provedete odpočet daně. Pokud by tento postup německý prodejce nechtěl akceptovat a prodal Vám zboží jedině s daní, nezbavuje Vás to povinnosti přiznat daň v ČR. Základem daně bude cena zboží bez DPH.
_
FINANCE-DANĚ
- Jak neplatit darovací daň mezi partnery - převod bytu, domu, nemovitosti
- Jak neplatit daň z převodu nemovitosti mezi partnery - převod bytu, domu, nemovitosti
- Jak vy vyhnout placení daně při převodu bytu, domu mezi partnery
- Jak vy vyhnout placení daně při převodu nemovitosti mezi partnery
S bývalou partnerkou jsme si koupily byt na úvěr od stavební spořitelny - spoření s liškou. V úvěrové smlouvě jsme obě jako družka a družka a v katastru nemovitostí jsme taky obě jako spolumajitelky. Po rozchodu jsme se domluvily, že byt si nechám já. Úvěr není ještě splacen, splácím ho já a bývalou partnerku jsem vyplatila. Chtěla bych si byt převést v katastru na sebe. Ona souhlasí se vším. Je to možné nějakým způsobem, abych neplatila daň z převodu nemovitosti nebo darovací daň? Jaká je nejlevnější cesta a varianta? Nebyly jsme v registrovaném partnerství a ani neměla trvalé bydliště na adrese koupeného bytu. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Pokud jste partnerku vyplatila, pak nejde o darování, ale vlastně jste danou část nemovitosti "koupila". K platnosti tohoto úkonu je potřeba sepsat písemnou smlouvu o prodeji části nemovitosti, kterou s ověřenými podpisy doručíte katastru nemovitostí, a ten následně zapíše Vaše vlastnictví k celé nemovitosti. Obávám se, že v tomto případě neexistuje možnost, jak se vyhnout zdanění. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající, tj. Vaše bývalá partnerka, Vy jste v tomto případě ručitelkou. Partnerka by také měla zvážit, zda není povinna zaplatit daň z příjmů z prodeje části bytu (prodej je osvobozen, pokud v bytě partnerka bydlela alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, případně pokud podíl na bytě vlastnila déle než 5 let).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bratr vybral peníze zesnulé matky - vliv na dědické řízení
- Sestra vybrala peníze zesnulé matky - vliv na dědické řízení
- Krádež peněz bankovního účtu zemřelého, zesnulého - vliv na dědictví
- Odcizení peněz bankovního účtu zemřelého, zesnulého - vliv na dědictví
- Dědic vybral peníze z účtu zemřelého - vliv na dědictví
- Výběr peněz z účtu zesnulého, zemřelého jedním z dědiců, vliv na dědictví
Začátkem října 2013 mi zemřela matka - vdova. Jsme 3 sourozenci. Jeden z bratrů, který měl dispoziční právo na matčině bankovním účtu v den smrti vybral většinu jejich úspor a převedl je na svůj bankovní účet. Nyní čeká na výzvu notáře. Tento krok s námi nekonzultoval. Dá se tedy říci, že se jednalo o krádež. Dotaz: Bude notář znát částku, která byla ráno v den smrti na matčině účtu, nebo bude vycházet z konečného zůstatku na matčině bankovním účtu? Z druhým bratrem částku neznáme. Jak máme postupovat? Nespáchal bratr nějaký trestný čin, když peníze ukradl z účtu zesnulé matky? Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Notář se obecně ptá na částku ke dni úmrtí. Pokud bratr vybral peníze ještě v době, kdy Vaše matka žila, bude se brát zřetel k tomu, že to vybrala zůstavitelka. Do pasiv dědictví se pak bude moci zařadit dluh Vašeho bratra, pokud šlo o půjčku, nebo jinou pohledávku, např. z bezdůvodného obohacení. Pokud peníze vybral až po smrti, tak se k tomu nebude přihlížet a notář zařadí zůstatek ke dni a době úmrtí. Upozorňuji, že toto se standardně nezjišťuje, musíte to tedy po notáři požadovat, např. požádat, aby notář vyžádal z banky výpis plateb. Pokud mu jeho matka dala dispoziční právo, tak si jistě přála, aby s penězi mohl disponovat, takže se domnívám, že trestný čin nespáchal. Plná moc může k dispozici s účtem může v tomto případě trvat i po smrti.
FINANCE-DANĚ
- Je možný nákup na firmu fungující jen 1 měsíc v roce
- Mohu si dát do daní a nákladů věci pokud podnikám měsíc v roce?
- Jak dlouho musím podnikat abych si mohl koupit věci do nákladů
- Jaké věci je možné koupit na firmu a dát do nákladů
- Co může podnikatel koupit pro podnikání a dát do daní a nákladů?
Chystám se obnovit na 1 měsíc (pouze na prosinec 2013) volnou živnost (reklamní činnost, správa dat na PC), kterou mám jako vedlejší. Plánovaná faktura na své služby bude vystavena ve výši cca. 25.000 Kč. V minulých letech jsem využívala paušální výdaj nákladů (60%), ale letos bych potřebovala zakoupit stolní počítač a monitor od fyzické osoby (ne z obchodu, nepodnikatel) za cca. 20.000 Kč. Kupní smlouvu bychom sepsali v době provozování živnosti, tj. v prosinci 2013. Chci se zeptat, jestli si budu moci odečíst výdaj v podobě PC a monitoru, když si otevřu vedlejší činnost pouze na 1 měsíc a musím-li vést další? Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Nevidím problém v tom, aby výdaj na osobní počítač nebo notebook a monitor byl uplatněn. Upozorňuji však na ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmu, které stanoví, že výdaje na osobní potřebu poplatníka nelze jako výdaj uplatnit. V rámci případné daňové kontroly byste tedy měl být schopen prokázat, že šlo o výdaj vynaložený (výhradně) na dosažení, zajištění a udržení Vašich zdanitelných příjmů.
_
FINANCE-DANĚ
- Výpůjčka bytu a daně
- Nájemní smlouva, nájem 1 Kč - budu platit obvyklou daň nebo jen z 1 Kč?
- Nájemné 1 Kč a výpočet daně - platí se z 1 Kč nebo z obvyklého nájemného?
- Pronájem bytu osobě blízké za 1 Kč a odvod daně na finančním úřadě
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné pronajmout byt osobě blízké za 1 Kč?
- Pronájem bytu za 1 Kč - je to legální
- Existuje povinnost pronajmout byt za obvyklou cenu?
- Může si pronajímatel svévolně určit výši nájmu, nájemného za byt?
V současné době (říjen 2013) mám s dcerou uzavřenou smlouvu o bezplatné výpůjčce mého bytu, jelikož zůstala sama se synem na mateřské dovolené, chtěla jsem jí pomoci, aby neplatila nájemné, jen poplatky spojené s užíváním bytu (energie, atd.). Dcera chtěla zažádat o příspěvek na bydlení, ale bylo jí sděleno přímo na úřadě, že musí mít v každém případě nájemní smlouvu na byt, i kdyby cena za pronájem byla 1 Kč. Obávám se, aby mi v případě, že uzavřeme takovou nájemní smlouvu, v budoucnu finanční úřad FÚ nedoměřil daň z ceny obvyklé za pronájem bytu v dané lokalitě. Prosím o radu, jakým způsobem dále postupovat, abychom se vyhnuli následným potížím. Děkuji moc za zprávu. Petra
ODPOVĚĎ:
Bohužel existuje riziko, že daň z ceny obvyklé Vám finanční úřad doměří, protože se jedná o vztah s osobou blízkou. Sice správce daně doměřuje cenu obvyklou zejména u podnikatelů, nicméně nebrání mu žádná překážka v tom, aby doměřil daň i v případě pronájmu rodinnému příslušníkovi.
Můžete byt ponechat ve výpůjčce, pak doměření nehrozí, nebo jej pronajmout dceři za 1 Kč a doufat, že správce daně daň z ceny obvyklé nedoměří. Vy sama nemáte povinnost pronajímat byt za cenu obvyklou.
Příjem z pronájmu nemovitosti je pak nutné zdanit dle následujícího vzorce: (příjem z pronájmu - skutečné náklady nebo paušální náklady ve výši 30% z příjmu) * 15%.
Nemusíte podávat daňové přiznání, a tudíž svůj příjem nezdaňujete, pokud Vaše veškeré příjmy nepřekročí 15.000 Kč za rok nebo v případě, že jste zaměstnaná, nepřekročí Vaše příjmy jiné než ze zaměstnání 6 000 Kč ročně.
_
FINANCE-DANĚ
- Je možný nákup na firmu fungující jen 1 měsíc v roce
- Mohu si dát do daní a nákladů věci pokud podnikám měsíc v roce?
- Jak dlouho musím podnikat abych si mohl koupit věci do nákladů
- Jaké věci je možné koupit na firmu a dát do nákladů
- Co může podnikatel koupit pro podnikání a dát do daní a nákladů?
Chystám se obnovit na 1 měsíc (pouze na prosinec 2013) volnou živnost (reklamní činnost, správa dat na PC), kterou mám jako vedlejší. Plánovaná faktura na své služby bude vystavena ve výši cca. 25.000 Kč. V minulých letech jsem využívala paušální výdaj nákladů (60%), ale letos bych potřebovala zakoupit stolní počítač a monitor od fyzické osoby (ne z obchodu, nepodnikatel) za cca. 20.000 Kč. Kupní smlouvu bychom sepsali v době provozování živnosti, tj. v prosinci 2013. Chci se zeptat, jestli si budu moci odečíst výdaj v podobě PC a monitoru, když si otevřu vedlejší činnost pouze na 1 měsíc a musím-li vést další? Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Nevidím problém v tom, aby výdaj na osobní počítač nebo notebook a monitor byl uplatněn. Upozorňuji však na ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmu, které stanoví, že výdaje na osobní potřebu poplatníka nelze jako výdaj uplatnit. V rámci případné daňové kontroly byste tedy měl být schopen prokázat, že šlo o výdaj vynaložený (výhradně) na dosažení, zajištění a udržení Vašich zdanitelných příjmů.
_
FINANCE-DANĚ
- Výpůjčka bytu a daně
- Nájemní smlouva, nájem 1 Kč - budu platit obvyklou daň nebo jen z 1 Kč?
- Nájemné 1 Kč a výpočet daně - platí se z 1 Kč nebo z obvyklého nájemného?
- Pronájem bytu osobě blízké za 1 Kč a odvod daně na finančním úřadě
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné pronajmout byt osobě blízké za 1 Kč?
- Pronájem bytu za 1 Kč - je to legální
- Existuje povinnost pronajmout byt za obvyklou cenu?
- Může si pronajímatel svévolně určit výši nájmu, nájemného za byt?
V současné době (říjen 2013) mám s dcerou uzavřenou smlouvu o bezplatné výpůjčce mého bytu, jelikož zůstala sama se synem na mateřské dovolené, chtěla jsem jí pomoci, aby neplatila nájemné, jen poplatky spojené s užíváním bytu (energie, atd.). Dcera chtěla zažádat o příspěvek na bydlení, ale bylo jí sděleno přímo na úřadě, že musí mít v každém případě nájemní smlouvu na byt, i kdyby cena za pronájem byla 1 Kč. Obávám se, aby mi v případě, že uzavřeme takovou nájemní smlouvu, v budoucnu finanční úřad FÚ nedoměřil daň z ceny obvyklé za pronájem bytu v dané lokalitě. Prosím o radu, jakým způsobem dále postupovat, abychom se vyhnuli následným potížím. Děkuji moc za zprávu. Petra
ODPOVĚĎ:
Bohužel existuje riziko, že daň z ceny obvyklé Vám finanční úřad doměří, protože se jedná o vztah s osobou blízkou. Sice správce daně doměřuje cenu obvyklou zejména u podnikatelů, nicméně nebrání mu žádná překážka v tom, aby doměřil daň i v případě pronájmu rodinnému příslušníkovi.
Můžete byt ponechat ve výpůjčce, pak doměření nehrozí, nebo jej pronajmout dceři za 1 Kč a doufat, že správce daně daň z ceny obvyklé nedoměří. Vy sama nemáte povinnost pronajímat byt za cenu obvyklou.
Příjem z pronájmu nemovitosti je pak nutné zdanit dle následujícího vzorce: (příjem z pronájmu - skutečné náklady nebo paušální náklady ve výši 30% z příjmu) * 15%.
Nemusíte podávat daňové přiznání, a tudíž svůj příjem nezdaňujete, pokud Vaše veškeré příjmy nepřekročí 15.000 Kč za rok nebo v případě, že jste zaměstnaná, nepřekročí Vaše příjmy jiné než ze zaměstnání 6 000 Kč ročně.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Úhrada bolestného od zahraničního zaměstnavatele českého zaměstnance
Přítel pracuje v zahraničí na základě E101 jako OSVČ. Sociální a zdravotní pojištění si tedy platí v ČR. V zahraničí pracuje u firmy jako instalatér. 10/2012 si způsobil při práci dost vážný úraz - tříštivou zlomeninu nohy. Byl operován a převezen do ČR. Po roce nemá nohu stále zahojenou. Mě by zajímalo, jestli firma, u které pracoval má povinnost uhradit mu nějakou částku, např. bolestné, nebo cokoli jiného. Zůstal v podstatě bez prostředků. Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Dle českého právního řádu existuje odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem. Jelikož ale přítel nebyl zaměstnancem ale OSVČ, tato odpovědnost se neuplatní. To je bohužel jedna z nevýhod práce na živnostenský list. Navíc je tato úprava, jak již bylo řečeno, dle českého právního řádu. Pokud však byl nemocensky pojištěn, měl by mít nárok na nemocenské dávky od OSSZ, bude tedy nutné se informovat nejlépe na centrále České správy sociálního zabezpečení.
Co se týče náhrady škody mimo pracovněprávní vztah, zde by muselo být posouzeno, zda např. nedošlo ke vzniku odpovědnosti občanskoprávní, tedy např. úmyslným zaviněním, či nedbalostí ze strany jiné osoby. Je také možné, že právní řád země, ve které přítel pracuje, upravuje danou věc odlišně, což je otázka, na kterou Vám nedokáži odpovědět. Navíc půjde o případ s mezinárodním prvkem, což vyžaduje posouzení, který právní řád se pro případné vymáhání škody použije.
Obecně ale platí, kde není žalobce, není soudce, tedy bez vymáhání škody z Vaší strany žádnou kompenzaci od zahraniční společnosti nečekejte.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nadbytečnost u těhotné zaměstnankyně
- Může těhotná zaměstnankyně dostat výpověď pro nadbytečnost?
- Ochranná doba a výpověď těhotné pracovnici, zaměstnankyni
- Jak se odvolat proti výpovědi zaměstnavatele pro těhotenství?
- Těhotenství zaměstnankyně a odvolání proti výpovědi zaměstnavatele
- Těhotenství pracovnice a odvolání proti výpovědi zaměstnavatele
- Jak se bránit proti výpovědi zaměstnavatele v době těhotenství
- Obrana proti výpovědi zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy musí zaměstnankyně oznámit těhotenství zaměstnavateli
- Povinnost ohlášení těhotenství zaměstnavateli - informace
5.9.2013 jsem dostala výpověď pro nadbytečnost. V té době jsem byla už několik dnů těhotná, aniž jsem o tom věděla. Mám to potvrzené od gynekologa, ale těhotenskou průkazku zatím nemám. Výpovědní doba začala běžet 1. října a skončí 30. listopadu. Vím, že podle zákoníku práce nemůže zaměstnavatel dát výpověď těhotné ženě. Zatím jsem své těhotenství neoznámila, nechci aby to tak brzo všichni věděli. Bude stačit, když to oznámím až budu mít v ruce těhotenskou průkazku? I kdybych netrvala na zrušení výpovědi, měla bych právo na přerušení výpovědní doby z důvodu ochranné lhůty? Firma, ve které nyní pracuji se bude zřejmě úplně likvidovat, takže dostanou časem výpověď všichni zaměstnanci. Bojím se trochu reakce zaměstnavatele, aby mě nechtěl nějakým způsobem „vyštípat“. Mohlo by se to stát, má na mě nějaké „páky“? Co by se dělo, pokud bych svá práva vůbec neprosazovala a já bych byla k 30.11. propuštěná? Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
S tím, že nelze dát výpověď těhotné, nemáte tak zcela pravdu. Existuje tzv. ochranná doba, ale ta se nevztahuje na důvod výpovědi dle §52 písm. a) a g)- tedy pokud se bude zaměstnavatel rušit, můžete dostat výpověď. Nynější výpověď by zřejmě skutečně byla neplatná, nicméně, jediný legální důvod domáhat se zrušení výpovědi je žaloba na soud dle §72 zákoníku práce, tedy zaměstnavatel není povinný do rozhodnutí soudu "vzít výpověď zpět".
Přerušení výpovědní doby je u Vás zřejmě nemožné, jelikož už jste v době výpovědi těhotná byla. Tedy pokud se bránit nebudete, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby s nárokem na odstupné.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Plastnost výpovědi dohodou v pracovní neschopnosti
- Výpověď dohodou - informace
- Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná v neschopnosti - je platná?
- Platnost podepsání dohody o ukončení pracovního poměru v době PN
Otec mé přítelkyně, pracuje jako dělník ve VSŽ - studená válcovna již 14 let, je mu 59 let a měl nedávno vážný pracovní úraz. Je od 24.5. 2013 v pracovní neschopnosti. Dne 2.6.2013 jsme se dozvěděli, že dostal od zaměstnavatele výpověď dohodou k 31.5.2013 po přezkoumání komisí, kterou bohužel podepsal. Od zaměstnavatele dostal 7měsíční odstupné. Je ale stále v pracovní neschopnosti. Vztahuje se na tuto událost ochranná lhůta, i když podepsal ukončení pracovního poměru dohodou? Jak máme postupovat dál, má si dát žádost na přijetí na pracovní úřad hned, nebo po ukončení pracovní neschopnosti? A je vůbec ještě důvod, po podepsání výpovědi v pracovní neschopnosti? Děkujeme, Petr
ODPOVĚĎ:
Předně, nic jako výpověď dohodou neexistuje. Zákon rozlišuje výpověď jako jednostranný úkon zaměstnance nebo zaměstnavatele bez nutnosti souhlasu druhé strany a dále zná dohodu o ukončení pracovního poměru, což je úkon vyžadující souhlas obou stran (dohoda - dohodout se - komunikace mezi stranami - vícestranný právní úkon).
Pro posouzení vašeho dotazu je toto klíčové rozlišit, jelikož ochranná lhůta podle § 53 zákoníku práce se vztahuje pouze na zákaz výpovědi, ne na ukončení pracovního vztahu dohodou. Jestliže tedy zaměstnanec podepsal dohodu, tedy souhlasil s rozvázáním pracovního poměru dohodou k určitému dni. Dohodu o ukončení pracovního poměru je možné podespsat i v době dočasné pracovní neschopnosti DPN.
Po ukončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské, které bude vyplácet příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání). Na úřad práce doporučuji zajít ihned, jelikož pracovní poměr podle všeho skončil k 31.5.2013.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Zaměstnanec si nechává poslat výplatu na účet kamaráda - je možná exekuce na účet?
- Posílání výplaty na účet kamaráda, kamarádky - může exekutor zablokovat účet?
- Posílání platu, mzdy na účet kamaráda, kamarádky - může exekutor zablokovat účet?
- Obstavení účtu na který chodí výplata, plat, mzda - účet nepatří dlužníkovi
Měla bych vážný dotaz ohledně mé exekuce na můj bankovní učet. 10.11.2013 mi exekutor zablokoval bankovní účet v bance, kamarád si tam již na můj účet nechával posílat výplatu delší dobu. V práci dal jiné číslo účtu, na který mají poslat výplatu, ale exekutor zjistil že to teď poslali stále na ten můj - už zablokovaný obstavený účet. Má exekutor právo si vzít peníze člověka, kterému účet nepatří? Vrátí exekutor peníze mému kamarádovi, když potvrdí všemi prostředky, že ty peníze jsou jeho. Budu ráda když mi odpovíte. Mockrát děkuji. Kristýna
ODPOVĚĎ:
Účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu. Účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu. Za majitele účtu je považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Oprávnění majitele účtu, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz, popřípadě při splnění sjednaných podmínek, vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje „pohledávku z účtu u peněžního ústavu“, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle § 303 až § 311 občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mj. to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není věc, ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). Proto při exekuci účtu banka nezkoumá, čí prostředky byly na účet vloženy. Váš kamarád tedy nemůže požadovat vrácení peněz po exekutorovi, ale po Vás.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodloužení výpovědní lhůty a pracovní neschopnost zaměstnace
- Výpověď zaměstnance, pracovní neschopnost a vliv na výpovědní lhůtu
- Výpověď zaměstnavatele, pracovní neschopnost a vliv na výpovědní lhůtu
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení přesčasů při výpovědi zaměstnance v práci, zaměstnání
- Proplacení dovolené při výpovědi zaměstnance v práci, zaměstnání
Mám dotaz týkající se výpovědi a proplacení přesčasových hodin a dovolené. Chystám se podat výpověď do konce října 2013 s 2měsíční výpovědní lhůtou, která začne trvat od 1.11 a skončí 31.12.2013. Pokud bych nastoupil na nemocenskou, prodlužuje se výpovědní doba? Pokud by nemocenská začala a skončila ve výpovědní lhůtě, tedy 1.11.-30.12? Nebo pokud by začala před počátkem výpovědní lhůty a skončila ve výpovědní lhůtě, tedy 31.10. - 30.12? Měnila by se situace, kdybych výpověď podal v pracovní neschopnosti? Tedy pokud by pracovní neschopnost začala 29.10., já výpověď podal 30.10.s tím, že by pracovní poměr skončil 31.12.2012 - jak by to potom bylo s výpovědní lhůtou? Má zaměstnavatel povinnost nevyčerpanou dovolenou a přesčasové hodiny proplatit? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Předně zaměstnavatel musí proplatit jak nevyčerpanou dovolenou, tak odpracované přesčasy.
Co se týče nemocenské ve výpovědní době, pokud dáte výpověď Vy sám, skončí pracovní poměr k 31. 12. 2013 bez ohledu na to, že budete na nemocenské nebo zde bude jiná překážka na Vaší straně. Za určitých podmínek se výpovědní doba prodlužuje o dobu nemocenské jen, když dá výpověď zaměstnavatel.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Platová třída ředitele střední školy - informace
- Jak se určuje plat a platová třída ředitele školy - postup, informace
- Plat ředitele školy - platová třída, postup výpočtu platu
Který § stanovuje, že ředitel střední školy SŠ nesmí mít nižší platovou třídu než jeho podřízený, např. výchovná poradkyně? Vztahuje se toto ustanovení i na zástupce ředitele? Předem děkuji, Vladimír
ODPOVĚĎ:
Předpis, který upravuje tuto problematiku je nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 3 tohoto nařízení zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády o katalogu prací (NV 222/2010 Sb.) zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Z těchto nařízení plyne oprávnění zaměstnavatele zařadit ředitele a učitele, popř. zástupce do rozdílných platových tříd v rozmezí 8-14 platové třídy dle nejsložitějšího druhu práce, který vykonává.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání mzdy u pracovního poměru bez pracovní smlouvy
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nelegální zaměstnávání a daňový únik - pracovní poměr bez pracovní smlouvy
- Pracovní poměr bez pracovní smlouvy - nelegální zaměstnávání a daňový únik
2011 mě můj kamarád zaměstnal načerno, potřeboval pomoci při auditu v jedné plzeňské firmě. 03/2013-09/2013 mi nedal žádnou mzdu. Písemnou smlouvu s ním nemám podepsanou. Jediné co mám, je podepsaná mlčenlivost u Plzeňské firmy, kde jsem pracovala načerno až do 9/2013. Mohu nějak dostat peníze ze svého kamaráda. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz má tzv. dvě strany jedné mince. Ve Vašem případě jde na jednu stranu o bezdůvodné obohacení na straně "kamaráda", na stranu druhou však i o nelegální zaměstnávání a daňové úniky. Postih za nelegální zaměstnávání a daňový únik se může vztahovat na obě strany, tedy jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance, jelikož výkon nelegální práce umožnil. Na Vašem místě bych tedy zvážila radu s advokátem, který má zkušenost s pracovněprávními spory, do jaké míry hrozí postih i Vám při uplatnění práva na nevyplacenou mzdu u soudu.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání odměny z brigády při neexistenci pracovní dohody, smlouvy se zaměstnavatelem
- Zaměstnavatel dluží mzdu za brigádu - vymáhání soudně, soudní cestou
09-12/2012 jsem pracovala na dohodu jako noční recepční. Dále 01-03/2013. Mzda mi byla krácena a přibyly další práce. 1.4.2013 jsem oznámila, že brigádu končím, mzdu za 03/2013 jsem nedostala. Podle šetření inspekce práce neexistuje doklad moji práci v roce 2013 a proto bych neuspěla ani u soudu. Mám nějakou šanci dostat dlužnou mzdu? Třeba svědeckou výpovědí apod.? Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě soud má rozsáhlejší možnosti zjistit skutkový stav a objasnit mnohé okolnosti než inspektorát práce. Proto bych v žádném případě netvrdila, že nemáte šanci uspět u soudu. Svědecká výpověď je jedním z důkazním prostředků a i ona můžete sloužit k prokázání Vašich tvrzení a úspěšnému vymožení Vašich nároků (tj. odměny za brigádu).
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpověď dle §55 zákoníku práce a krácení dovolené
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nevyplacení mzdy z důvodu výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností
- Neproplacení platu z důvodu výpovědi pro hrubé porušení pracovních povinností
- Výpověď dle § 55 ZP a proplacení dovolené
Dostala jsem 6.11.2013 výpověď podle § 55 Zákoníku práce. Může mi zaměstnavatel neuhradit mzdu za říjen 2013? Jak je to s nevyčerpanou dovolenou? Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
Zásadně nemůže zaměstnavatel nevyplatit mzdu nebo plat ani s poukazem na okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Co se týče nevyčerpané dovolené, tu je Vám rovněž povinen proplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru z důvodu celodenní péče o babičku - II. stupeň bezmocnosti
- Ukončení pracovního poměru z důvodu celodenní péče o dědeček - II. stupeň bezmocnosti
- Výpověď v práci z důvodu celodenní péče o babičku - II. stupeň bezmocnosti
- Výpověď v práci z důvodu celodenní péče o dědeček - II. stupeň bezmocnosti
- Péče o prarodiče s bezmocností a výpověď v práci
Jedná se mi o celodenní péči mé babičky (II. st. bezmocnosti), o kterou se dosud starala její dcera (moje matka). Od 1.1.2014 si ji chci vzít do bezplatné péče já, proto jsem dne 11.11.2013 podala u svého zaměstnavatele žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou. Ten mi ale uložil dvouměsíční čekací lhůtu podle Zákoníku práce. Mohu na základě lékařského potvrzení samovolně opustit zaměstnání k 31.12.2013, aniž by mi zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr? Který lékař mi doklad na péči babičky pro zaměstnavatele vystaví?
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Samovolně opustit zaměstnání fakticky můžete, vystavujete se riziku, že s Vámi zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr z důvodů hrubého porušení pracovních povinností, což může mít vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Jiný zásadní vliv však s tímto krokem spojen není, neboť na vaši žádost Vám musí zaměstnavatel vystavit oddělené potvrzení (zápočtový list), ve kterém tento důvod uveden nebude. Jisté riziko je ale v tom, že v případě, že by Vaší nepřítomností v práci vznikla zaměstnavateli prokazatelně škoda, tuto by po Vás mohl vymáhat. Kdo Vám vyhotoví doklad o péči o babičku netuším, spíše se obraťte na českou správu sociálního zabezpečení ČSSZ.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Maximální délka pracovní neschopnosti v důchodovém věku
- Maximální doba dočasné pracovní neschopnosti DPN
28.1.2013 jsem měla pracovní úraz tři operace, prvních 21 dní placeno zaměstnavatelem dále OSSZ. Bohužel jsem onemocněla teď vážněji a na déle. Od 1.1.2014 budu mít na neschopence další diagnozu připsanou, potřebuji vědět jak dlouho můžu mít neschopenku a jestli můžu žádat o prodloužení pracovní neschopnosti a co pak dál. Plánovaná neschopenka je nejmíň ještě půl roku, nebo mám dočasnou pracovní neschopnost DPN přerušit? Na invalidní důchod nemůžu jít, mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, i když už mám důchodový věk tak jsem o důchod nežádala. Děkuji, Sabina
ODPOVĚĎ:
Co se týče pracovněprávního poměru, zde není omezení délky pracovní neschopnosti, omluvená nepřítomnost zaměstnance trvá tak dlouho, dokud trvá tato překážka v práci. Vliv to však může mít na krácení dovolené.
_
OBČAN-DLUHY
- Oddlužení a zastavení růstu úroků z dluhu
- Insolvence a růst úroků u dluhu
- Insolvenční řízení a růst úroků u dluhu
- Kdy přestávají růst úroky z dluhu u banky při insolvenci
- Ukončení růstu úroků z dluhu v insolvenčním řízení
- Kdy přestávají růst úroky z prodlení u dluhu u banky při insolvenci
- Ukončení růstu úroků z prodlení z dluhu v insolvenčním řízení
- Vydání usnesení o úpadku a zastavení růstu úroku z prodlení
Švagr má zažádáno o osobní bankrot. Prosím o informaci, kdy dochází k zastavení růstu úroků a sankcí u nesplácených půjček? Stačí mít jenom podanou žádost, která se objeví v insolvenčním rejstříku nebo musí dojít ke schválení bankrotu soudem? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
K zastavení nárůstu úroků z prodlení nedochází samotným zahájením insolvenčního řízení (kdy se insolvenční návrh objeví v insolvenčním rejstříku), ale až okamžikem vydání usnesení o úpadku.
_
OBČAN-DLUHY
- Nový dluh v insolvenci, insolvenčním řízení - je to přípustné?
- Nový dluh v oddlužení - je to přípustné?
- Mohu si vzít půjčku v době oddlužení, insolvenčním řízení?
- Zrušení oddlužení z důvodu dalšího zadlužení v době oddlužení
- Další zadlužení dlužníka v oddlužení a zrušení oddlužení soudem
Přítel je v osobním bankrotu a chce si ode mě půjčit peníze, za které bude ručit směnkou. Bude taková směnka platná? Mohu jí pak při případném nesplacení soudně vymáhat? Děkuji za odpověď. Milena
ODPOVĚĎ:
Směnka samozřejmě platná bude (pokud nebude vykazovat jiné formální chyby). Váš přítel by měl ale velmi dobře uvážit, zda je pro něj vhodné, aby mu vznikl další závazek. Protože pokud mu bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře, nesmí mu vzniknout během oddlužení nový závazek, který by nebyl schopen hradit. Pokud by nastala taková situace, hrozilo by Vašemu příteli, že krajský soud jeho oddlužní zruší a zároveň rozhodne o konkurzu. Navíc tím, že si podal Váš přítel insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, dal najevo, že usiluje o řešení své nelehké finanční situace a zejména se snaží opětovně dostat mezi "nedlužníky". Další zadlužování se by proto nebylo nejvhodnějším způsobem, jak řešit své finannčí problémy. Osobně považuji za nerozumné půjčovat předlužné osobě v osobním bankrotu.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Postup ukončení dohody o provedení práce DPP
- Ukončení DPP z důvodu úrazu, nemoci, pracovní neschopnosti
- Výpověď dohody o provedení práce pro úraz, nemoc, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost u dohody o provedení práce DPP
- Jak ukončit, vypovědět dohodu o provedení práce DPP
- Výpovědní lhůta u dohody o provedení práce DPP
Jsem zaměstnán na dohodu o provedení práce DPP - 1x týdně vedu kroužek sebeobrany. Vím, že výpověď nelze podat jednostranně, tedy ne, bez souhlasu obou stran. Před týdnem, se mi ovšem stal úraz a jsem v dočasné pracovní neschopnosti DPN, smlouva tak pro mne ztrácí smysl (v neschopnosti budu pravděpodobně více jak 6 týdnů). Zaměstnavatel by byl ale nejradši, abych kroužek vedl dále. Já jsem již zaslal písemnou výpověď na adresu zaměstnavatele. Lze tímto dohodu jednostranně ukončit? Tedy faktem, že se mi stal úraz, na základě kterého nemohu již nadále plnit své závazky? Jak je to v tomto případě s výpovědí? Jaká má výpověď právní účinek? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
V případě "práce na dohodu" (tedy pracovní poměr založený na dohodě o provedení práce DPP) můžete skončit bez udání důvodu pouze s 15 denní výpovědní lhůtou a její účinky nastávají doručením druhé straně. Od doručení pak tedy máte 15 dní výpovědní lhůtu a 16. dnem končí pracovní vztah.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Dědění chaty postavené bez stavebního povolení
- Dědění chalupy postavené bez stavebního povolení
- Může stavební úřad přikázat odstranění černé stavby dědici který ji zdědil?
- Dědic zdědil stavbu bez stavebního povolení - může SÚ přikázat zbourání?
- Může stavební úřad přikázat zbourání zděděné černé stavby (chaty, chalupy)
- Může stavební úřad pokutovat dědice za černou stavbu postavnou zůstavitelem?
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Je možné pokutovat dědice za přestupek zůstavitele?
- Přestupek zůstavitele a pokuta pro dědice
V dědictví se bude řešit pozemek po dědovi. Stála na něm chata, kterou děda zboural a postavil v roce 2010 novou, na stejném místě, s větším půdorysem, ale bez stavebního povolení. Hrozí dědicům dodatečná sankce - pokuta a zbourání chaty? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
1/ Rozhodnutí o odstranění stavby:
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníkovi (tzn. i tomu, kdo stavbu zdědil) odstranění stavby, která je prováděna nebo byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. Pokud by se tedy stavební úřad dozvěděl o nelegálním odstranění staré a vybudování nové chaty, byl by povinen postupovat shora nastíněným způsobem.
2/ Udělení pokuty:
Váš dědeček se s největší pravděpodobností (jako stavebník chaty) dopustil (mimo jiné) přestupku dle § 178/2 písm. a) stavebního zákona. Za tento přestupek (resp. rovněž za přestupky související s nelegálním odstraněním chaty) však odpovídal toliko Váš dědeček, odpovědnost za tyto přestupky se samozřejmě nedědí.
Současně je však nutné podotknout, že např. v případě započetí užívání chaty, o níž je Vám známo, že nebyla vybudována se souhlasem stavebního úřadu, byste se mohla dopustit některého z přestupku dle § 178/1 písm. e) a násl. stavebního zákona.
3/ Legalizace chaty:
Jako ideální řešení obou shora naznačených potíží se pak jeví tzv. legalizace černé stavby, t. j. dodatečné povolení stavby dle § 129/2 stavebního zákona. Prokážete-li v zahájeném řízení o odstranění stavby všechny skutečnosti dle § 129/3 stavebního zákona, tzn. že chata:
a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,
c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem,
zastaví stavební úřad řízení o odstranění stavby. Po skončení dědického řízení Vám proto lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podrobnosti podání žádosti o dodatečné povolení stavby.
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce neoprávněně zařadil byt do majetkové podstaty - co dělat?
- Neoprávněné zařazení nemovitosti do majetkové podstaty insolvenčním správcem
Byla jsem OSVČ a konkurz na sebe vyhlásila v 9/2011. Možno dohledat vše na justice.cz. Před podáním návrhu, byla s bankou, která má zástavní právo, sepsána dohoda - exekuční zápis s tím, že synové se zaručí, že hypotéka bude řádně splácena a banka v tom případě byt do pohledávek nezařadí. Insolvenční správce do majetkové podstaty byt zařadil, a upozornil o tom banku - banka se musela jako věřitel přihlásit. Syn na kterého byl byt přepsán již rok před tím, než se vůbec o nějakém konkurzu uvažovalo podal na správce žalobu. Bylo již první stání, ale nedopadlo dobře pro nás Slečna právnička to neobhájila, nedostala se ani k tomu podstatnému co bylo nejdůležitější, že v té době přepisu jsem v bytě nebydlela a že byt nebyl přepsán úmyslně, kdy by došlo k ochuzení věřitelů, poněvadž banka nesouhlasí s prodejem, ale bude muset pokud ji IS vyzve. Ale z prodeje bude profitovat pouze IS, který obdrží až 9% z prodeje. Tak jsem se chtěla zeptat jestli je nějaké východisko a nějaká rada.
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Fakt, že se Váš syn zavázal k hrazení Vašeho hypotečního úvěru, neznamená, že se banka nemohla přihlásit jako věřitel. Naopak pokud by tak neučinila a Váš syn přestal hradit, ztratila by tak možnost svou pohledávku vymáhat. Pokud závazek syn hradil řádně, tak jak se zavázal, měla být pohledávka posuzována jako podmíněná. Insolvenční správce musí do majetkové podstaty sepsat veškerý movitý i nemovitý majetek, který by mohl být použit pro potřeby insolvenčího řízení. Ve Vašem dotazu nejprve píšete, že se syn pouze zavázal hradit hypotéku a následně, že na něj bylo vlastnictví bytu převedeno. Proto by bylo vhodné tato fakta blíže specifikovat, abychom Vám poskytli konkrétnější odpověď. Stejně tak jako i důvody podání žaloby na insolvenčního správce, jelikož píšete, že byla podána před samotným prohlášením konkurzu.
_
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce neposílá výživné - jak postupovat
- Insolvenční správce neposílá alimenty - jak postupovat
- Insolvenční správce nekomunikuje a přestal posílat výživné - co dělat?
- Insolvenční správce nekomunikuje a přestal posílat alimenty - co dělat?
- Zrušení oddlužení a změna na konkurz insolvenčním správcem
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kam podat stížnost na insolvenčního správce?
- Kam si stěžovat na postup insolvenčního správce?
Otec dětí je v insolvenci a jeho insolvenční správce IS neposílá výživné na 2 děti. Již 3 měsíc. Exekuční soud nepomůže, Insolvenční soud nereaguje na žádost o nápravu, policie ČR neví, insolvenční správce IS se nechá zapírat asistentkou a nikdo nedokáže poradit. Kam se mám prosím obrátit, aby to někdo začal řešit? Děkuji, Julie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud insolvenční správce nezasílá stanovené výživné, není zpravidla chyba na jeho straně, ale na straně dlužníka, který mu neplní soudem stanovené měsíční splátky. Tento fakt oznámí insolvenční správce soudu, který může oddlužení zrušit a změnit na konkurz. Nicméně pokud se však domníváte, že insolvenční správce IS neplní řádně své povinnosti, máte možnost obrátit se na insolvenční soud, který správce nejen do funkce ustanovuje, ale také mu ukládá povinnosti a kontroluje jeho činnost. V případě, že shledá jeho činnnost jako nedostatečnou nebo v rozporu se zákonem může mu uložit sankce jako je např. pořádková pokuta nebo dokonce i zbavení funkce. Vyrozumění soudu doporučuji zaslat písemně a posečkat, protože insolvenční soudy jsou zahlceny různými podněty.
_
OBČAN-DLUHY
- Dluh před splatností a insolvence dlužníka
- Pohledávka před splatností a insolvence dlužníka
- Mohu přihlásit pohledávku před splatnostní do insolvenčního řízení?
Půjčila jsem známému 04/2013 několik set tisíc, s tím že si asi 4 měsíce na to požádal o insolvenci, teď je v čekací době, svou pohledávku jsem nenahlásila, jelikož mi je dluh před splatností - dle ústní dohody. Je tedy možnost do budoucna že by jsem tímto o oficiální cestu vymáháni přišla kdyby mu insolvence byla schválená? Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
V případě, že Váš známý podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, bylo by vhodné nyní řízení sledovat. Stav insolvenčního řízení najdete v insolvenčním rejstříku, který je veřejně dostupný online (https://isir.justice.cz). Jakmile totiž insolvenční soud rozhodne o úpadku dlužníka stanoví věřitelům lhůtu, ve které musí své pohledávky přihlásit (zpravidla 30 dní) - i pohledávky před splatností! Jedině přihlášené pohledávky, které nejsou popřeny insolvenčním správcem mohou být totiž uspokojovány. Mimo insolvenční řízení totiž dlužník nemůže svému věřiteli plnit a tím pádem byste o své peníze mohla přijít. Nevadí tedy, že Vaše pohledávka doposud není splatná.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na stravné při přidělení práce v jiném městě
- Kdy má zěměstnanec nárok na stravné
- Výše stravného pro zaměstnance v roce 2014
- Kdy musí zaměstnavatel vyplatit stravné
- Kolik činí stravné v roce 2014
Obracím se s dotazem k náhradě stravného při dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli, do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě. Spolu s ostatními, v rámci dočasného přidělení, na základě písemné dohody uzavřené mezi námi a původním zaměstnavatelem, dojíždíme do místa výkonu práce, které je odlišné od našich bydlišť.
Zaměstnavatel nám odmítá vyplácet stravné, ale důvody nám nevysvětlil. Zajímalo by nás, zda je zaměstnavatel povinen nám vyplácet stravné, v jaké výši a může-li se placení zprostit tím, že nám umožnil objednat si jídlo v místě dočasného přidělení u firmy, kde v rámci přidělí pracujeme. Na toto jídlo, pokud si ho objednáme, musíme ale částečně doplácet ze svých prostředků. Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce stanoví, že je-li zaměstnanec dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, které je současně odlišné od bydliště zaměstnance, přísluší mu stejné náhrady včetně stravného jako při tuzemských pracovních cestách za každý den dočasného přidělení. Povinnosti vyplácet stravné se může zaměstnavatel zprostit jen tím, že Vám jídlo bude poskytnuto, tedy i uhrazeno, nikoli jen tím, že jste si jej mohli objednat (§ 163 odst. 2 zákoníku práce). Výška stravného se odvíjí od délky pracovní cesty, pokud trvá 5-12 h je to 64 Kč, 12-18 h 96 Kč, více než 18 h-151 Kč.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nárok na kompenzaci za opoždění letu
- Technické důvody zpoždění letu a nárok na odškodné za zpoždění
- Technické důvody opoždění letu a nárok na kompenzaci za zpoždění
- Zpoždění letu a nárok na odškodnění od letecké společnosti
Od letecké společnosti mám nárok na kompenzaci 400 Euro na osobu za zpoždění letu 7 hodin. Přiznali mi 200 Euro s tím, že šlo o technické problémy. Myslela jsem, že technické problémy nemohou být důvodem k odepření nebo snížení kompenzace, je to tak? Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Argumenty leteckých společností, jimiž odpírají nárok na kompenzaci či jej snižují jsou různé. V dotaze uveden "technické problémy" blíže nerozvedené, nelze považovat za oprávněný argument, na jehož základě by bylo možné nárok na kompenzaci snížit. Doporučuji se obrátit na leteckou společnost s žádostí o vysvětlení uvedených technických problémů s upozorněním na soudní vymáhání kompenzace.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel potřebuje byt pro sebe, musí zajistit byt na dobu neurčitou?
- Pronajímatel potřebuje byt pro sebe, musí zajistit byt i po 1.1.2014
- Náhradní byt po výpovědi nájemníka se smlouvou na dobu neurčitou
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem - nový občanský zákoník 2014
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem - NOZ 2014
- Výpověď pronajímatelem - je nutný náhradní byt dle NOZ 2014?
- Výpověď pronajímatelem - je nutný náhradní byt dle NOZ 2014?
Uvažuji nad koupí bytu s nájemcem s regulovaným nájmem na dobu neurčitou. Výhledově za 2-5 let bych tento byt rád užíval pro své bydlení. Tzn. výpověď dle §711a, a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe. Dle mých informací musím v tomto případě aktuálně opatřit nájemci náhradní byt (tzn. ve stejné lokalitě, odpovídající velikosti, kvality-nikoli ceny, ale hlavně se smlouvou opět na dobu neurčitou). Sehnat v dnešní době nájemní smlouvu na dobu neurčitou je vzhledem k právní situaci samozřejmě problém, jelikož je nutné takovouto smlouvu odkoupit, nájemce s ní nemusí souhlasit atd.
1) Je pravda, že náhradní smlouva musí být na dobu neurčitou?
2) Je pravda, že s novelou občanského zákoníku (nový občanský zákoník NOZ, zákon č. 89/2012) postačí od 1.1.2014 dát v takovéto situaci výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou a již nebude nutné opatřovat náhradní byt? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu v tom, že pronajímatel, dává-li nájemci výpověď z bytu z důvodu uvedeném v § 711a odst. 1 občanského zákoníku je povinen nájemci najít náhradní byt a to dle místních podmínek rovnocenný bytu, který má nájemce vyklidit. Z podmínky rovnocennosti bytu lze usuzovat, že by se mělo jednat i o nájem bytu na domu neurčitou. Avšak soud by měl také hodnotit reálnou možnost pronajímatele takový byt v dané lokalitě s danými parametry najít. Z toho důvodu se domnívám, že byt s nájmem na dobu neurčitou nutně být nemusí, resp. měl byste se v dané lokalitě takový byt pokusit najít, ale pokud se tak nepovede, soud na tom patrně trvat nebude.
V novém občanském zákoníku 2014 (NOZ) se opravdu s bytovými náhradami nepočítá, zákon hovoří pouze o tříměsíční výpovědní lhůtě.
_
TRESTNÍ-TRSTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení na bývalého manžela - nevyvázal manželku z hypotéky
- Trestní oznámení na bývalého manžela - nedodržel dohodu o vypořádání SJM
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel nevyvázal bývalou manželku z hypotéky
- Manžel nedodržel dohodu o vypořádání SJM - co dělat?
Můžu podat trestní oznámení na bývalého manžela za nedodržení dohody o vypořádáni majetkových vztahů. Nevyvázal mě z hypotečního úvěrU a teď mám platit za něj i když jsem mu dle dohody zaplatila část domu a on peníze utratil a nevložil je do banky, jak bylo původně dohodnuto. Banka dluh vymáhá na mě. Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení jistě podat můžete. Ve Vašem případě by se jednalo s největší pravděpodobností trestný čin podvodu dle § 209 Trestního zákoníku. Nicméně připravte se na to, že je možné, že Policie příp. státní zástupce mohou argumentovat skutečností, že se jedná o tzv. občanskoprávní spor (a neprokážou úmysl podvodu), kde orgány činné v trestním řízení nezasahují. V takovém případě je třeba velmi precizně trestní oznámení formulovat v souladu s příslušným ustanovením trestního zákoníku týkající se podvodu. Avšak ani v takovém případě není zaručeno, že orgány činné v trestním řízení věc tzv. "naberou". Dále je třeba vědět, že i kdyby trestní řízení bylo započato a manžel nakonec byl odsouzen, můžete v rámci něj sice nárokovat náhradu škody, ale existuje velká pravděpodobnost, že budete s nárokem odkázána do občanskoprávního řízení, neboť účelem trestního řízení je mimo jiné potrestání pachatele a nikoliv náhrada škody poškozenému. Ve Vašem případě je tedy na zvážení, zda na civilní soud žalobou na zaplacení dlužné částky neobrátit rovnou a neplýtvat tak zbytečně energií.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak deponovat peníze pro případ úmrtí a zajistit vyplácení po částech potomkovi
- Vyplácení deponované částky dědici po částech pro případ úmrtí
- Vyplácení dědictví po částech u dědice který má exekuci
- Dědic v exekuci - jak zajistit vyplácení dědictví po částech?
Moje známá, již dost stará a nemocná paní, má syna ve výkonu trestu. Nutno říct, že už podruhé. Dluží kam se podívá a pokud něco vlatní, postará se o to exekuce. Jeho maminka by chtěla, až už tu sama nebude, aby neskončil jako bezdomovec a aby měl každý měsíc k dispozici alespoň nějaké peníze. Existuje nějaký způsob, jak její peníze někde "deponovat"
a zajistit pravidelné vyplácení jejímu synovi tak, aby nedostal všecho najednou a zároveň, aby tyto peníze nepodléhali exekuci? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Takové zajištění dědice bohužel nelze v našich právních podmínkách spolehlivě zajistit (v současné době nenacházím ani jednoznačné řešení podle nového občanského zákoníku 2014).
Teoretickou možností je závětní odkázání povinného dílu synovi (jakožto nepominutelnému dědici) a zbývající majetek odkázat důvěryhodné osobě, která se zůstavitelce zaváže dobrovolně synovi zůstavitelky poskytovat určitou částku měsíčně až do vyčerpání zděděné částky (tento závazek nelze stvrdit písemně, taktéž jej nelze vymoci soudem).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Budova je součástí pozemku - platí to i zpětně před účinností NOZ 2014
- Zpětná platnost "budova je součástí pozemku" dle NOZ 2014
- Platí i zpětně, že budova je součástí pozemku nebo až od roku 2014?
- Budova je součástí pozemku - § 3055 nový občanský zákoník 2014
v souvislosti s novým občanským zákoníkem (NOZ) s účinnosti 1.2.2014, bych se chtěla zeptat, jak bude řešena situace, kdy vlastník nemovitosti (budovy) je odlišný od vlastníka pozemku, na kterém budova stojí. Podle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) by to nemělo být možné, ale nechápu, jestli se to týká pouze nových staveb, tj. že nebude vydáváno stavební povolení na stavby na cizích pozemcích, nebo jestli to bude řešeno i zpětně.
Vlastníme chatu, která stojí na pozemku jiné fyzické osoby, která při koupi chalupy pozemek prodat nechtěla. Znamená to, že od roku 2014 bude mít povinnost nám ho prodat? případně budou nějak regulovány ceny odkupu?
Nevím, jestli takové situace jsou vůbec v současné době legislativně nějak ošetřeny? Děkuji, Stanislava
ODPOVĚĎ:
Podle § 3055 nového občanského zákoníku platí, že tyto případy zůstanou ve stávajícím právním režimu - tedy že se stavba nestane součástí pozemku. Vlastníci vůči sobě ale budou mít vzájemné předkupní právo.
Stavba by se stala součástí pozemku až pokud by jeden vlastník nabyl obě nyní samostatné věci - tedy pozemek i stavbu.
Cena odkupu regulována nebude, stejně jako je tomu nyní - tedy uplatňuje se cena tržní.
Dotaz na dnešní legislativu je nutné upřesnit - stávající legislativa připouští oddělené vlastnictví, což je patrné, že víte, proto není zřejmé, jakým směrem dotaz směřuje.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Může člen občanského sdružení uzavřít s tímto sdružením nájemní smlouvu?
- Střet zájmů statutárního zástupce právnické osoby se zájmy této právnické osoby
- Může zakladatel občanského sdružení pronajmout své prostory tomuto o. s. ?
- Rozsudek nejvyššího soudu 29 Cdo 3864/2008 - pronájem prostor občanskému sdružení
- Střet zájmu u statutárního orgánu občanského sdružení
- Žádost o ustanovení opatrovníka občanskému sdružení kvůli podpisu nájemní smlouvy
Chci koupit dům se stodolou do osobního vlastnictví s využitím hypotéky. Jsem zakladatelkou občanského sdružení na pomoc obětem násilných činů. Chtěla bych stodolu předělat na prostory které, bych tomuto občanskému sdružení pronajala a to by prostory využívalo na své aktivity. Nejde o porušení zákona kdybych stodolu oficiálně pronajala občanskému sdružení a pomohla si tak splácet hypotéku? Jsem tedy majitelkou nemovitosti a ředitelkou zároveň. Nejde o konflikt zájmů?
Budu muset do prostor zavést zvlášť elektroměr, vodoměr? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Řešení obdobné otázky (ovšem v kontextu obchodních společností a jejich statutárních zástupců) prošlo určitým judikatorním vývojem, a to od naprostého vyloučení platnosti takto uzavřené smlouvy k připuštění její platnosti (ovšem za splnění stanovených podmínek).
V této souvislosti odkazuji zejména na rozsudek sp. zn. 29 Cdo 3864/2008, ze dne 24. 2. 2009, v němž Nejvyšší soud ČR dovodil, že za střet zájmů není možné považovat automaticky každou situaci, kdy statutární orgán (společník) uzavírá smlouvu se „svou“ obchodní společností; tento rozsudek je dostupný zde:
http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/statutarni-organ-a-stret-zajmu-57016.html
Za pozornost pak nepochybně stojí i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2319/2010, ze dne 26. 10. 2011.
V kontextu občanského sdružení je pak nutné mít na zřeteli § 22/2 Občanského zákoníku, dle něhož nemůže zastupovat jiného ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, což však zajisté automaticky neznamená, že byste při uzavření nájemní smlouvy nemohla občanské sdružení zastupovat (vizte níže).
Při posuzování ne/platnosti dvoustranného právního úkonu (zde nájemní smlouvy), jehož účastníky jsou občanské sdružení a jeho statutární zástupce, je především nutné zohlednit, zda bude uzavřením takové smlouvy naplněna podmínka postupu statutárního zástupce s řádnou péčí, tzn. zda uzavřením nájemní smlouvy nedozná občanské sdružení majetkovou újmu. V tomto ohledu Vám lze proto doporučit pronajmout předmětné nemovitosti občanskému sdružení nikoli za vyšší nájemné, než jaké je v daném čase a místě obvyklé.
Pro stvrzení nepochybnosti souhlasu občanského sdružení s uzavřením nájemní smlouvy je možné uvažovat o schválení tohoto záměru všemi členy občanského sdružení. Můžete se rovněž obrátit na soud s žádostí o ustanovení opatrovníka občanskému sdružení, a to za účelem zastoupení občanského sdružení při podpisu nájemní smlouvy.
Mělo-li by dojít k uzavření nájemní smlouvy po 1.1.2014, tzn. za účinnosti nového občanského zákoníku, je vhodné vědět, že dle § 165/2 nového občanského zákoníku 2014 jmenuje soud právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.
Co se týče instalace vodoměru či elektroměru, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný stavební úřad.
_
RODINA-OSVOJENÍ (adopce)
- Vzájemné osvojení a nový občanský zákoník 2014
- Vzájemná adopce a nový občanský zákoník 2014
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Co znamená, co je to převod nemovitosti z právního hlediska
- Převod nemovitosti - význam, definice, vysvětlení
Naše známá, 79 let stará paní, je sama, nemá manžela ani děti. S paní nemáme rodinný vztah, vzájemné osvojení dosud není možné? Chtěla by nám odkázat svůj družstevní byt, který je jejím vlastnictví. Zajímalo by nás, jestli by pro obě strany bylo lepší, kdyby nám byt darovala nebo nechala na nás přepsat. Kolik by činila daň v obou případech a jestli je to možné. V každém případě by byla sepsaná smlouva, ve prospěch paní, že do svého úmrtí bude byt využívat. Bylo by to možné, a co proto můžeme udělat. Děkuji předem, Dagmar
ODPOVĚĎ:
Osvojení nahrazuje vztah rodičů a dětí, přičemž svojit lze pouze ze strany rodiče (tedy osoby, která má být v postavení rodiče); vzájemné osvojení tedy není možné nikdy. Podle nového občanského zákoníku, jehož účinnost je 1.1.2014, bude možné osvojit dospělého jedince; ovšem otázka, zda by bylo možné osvojit manžele dosud nebylo řešeno - což by pro Vás bylo řešení.
Aktuálně lze Vaši situaci řešit darováním či prodejem nemovitosti; "nechat přepsat" není způsob převodu nemovitosti, přepis je důsledkem převodu nemovitosti na základě právního titulu (darovací či kupní smlouvy). K obojí smlouvě lze připojit zřízení věcného břemene dožití dárce (či prodávajícího) - tzv. věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti.
Obecně řečeno se výše daně odvíjí od ceny nemovitosti, výši daně upravuje § 14 a § 15 zákona č. 357/1992 Sb., proto nelze jednoznačně stanovit výši daňové povinnosti.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přestavek - nový občanský zákoník 2014, § 1087
- Přestavek - § 1087 nový občanský zákoník 2014
- Přestavek - příklad dle § 1087 nového občanského zákoníku 2014
- Jak se bránit proti neoprávněné stavbě souseda, vliv NOZ 2014
- Přerušení vydržovací lhůty z důvodu oznámení o užívání cizího pozemku
- Jak se počítá lhůta pro vydržení pozemku
- Odstranění plotu na cizím pozemku - neoprávněná stavba § 135c/1 Občanského zákoníku
- Neoprávněná stavba § 135c/1 Občanského zákoníku
- Nepovolená stavba na cizím pozemku - § 135c/1 Občanského zákoníku
- Plot na cizím pozemku - zřízení věcného břemene
- Jak zlegalizovat plot na cizím pozemku
- Stavba zasahující minimálně na cizí pozemek a nový občanský zákoník 2014
Při stavbě mé garáže jsem zjistila, že kovový plot souseda s betonovým základem zasahuje do mé zahrady. Tvrdil, že ne a tak jsem si geodetem 2006 v rámci vytyčení bodů pro garáž vyměřila i hranici pozemku se sousedem. Plot opravdu zasahuje do mé zahrady v délce cca 18-19 metrů a v šířce od 6cm do cca 14cm. Soused byl také pozván ke geodetovi do kanceláře, který mu ukazoval nákres pozemků a zmíněný přesah přímo v počítači a následně 16.8.2006 podepsal Protokol o vytyčení hranic pozemků. Byla umístěna i značka v terénu. Mám zájem o odstranění plotu, ale obávám se zákona o vydržení pozemku (10 let). Soused svůj pozemek zdědil po babičce a pravděpodobně si zde postavil plot již před 1994, kdy jsem svůj pozemek kupovala. Předpokládám ale, že když byl soused obeznámen o nové hranici 2006, že vydržovací právo je narušeno - že bych mohla uplatnit do roku 2016 nárok o odstranění plotu. Jak mám docílit toho, aby byl plot odstraněn, jaké mám šance? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Otázka případného vydržení části Vašeho pozemku ze strany souseda je podstatně složitější, než prosté počítání zákonem předepsané desetileté vydržecí lhůty (§ 134/1 Občanského zákoníku). Pro úspěšné vydržení je zapotřebí, aby byla držba nepřetržitá (popř. ve spojitosti s držbou právního předchůdce dle § 134/3 Občanského zákoníku), zejména se pak musí jednat o držbu oprávněnou, tzn. držbu v dobré víře. Váš soused by tedy musel být minimálně po deset let s přihlédnutím ke všem okolnostem, k nimž je v daných souvislostech rozumné přihlédnout, přesvědčen o tom, že plot vystavěl na svém pozemku.
V této souvislosti je pak klíčové zejména geometrické zakreslení hranic pozemků v katastru nemovitostí. Dle znění Vašeho dotazu nelze nicméně vyloučit ani tu variantu, že Váš soused výstavbou plotu nesledoval vydržení takto zabrané části pozemku, nýbrž že měl pouze v úmyslu zbudovat plot částečně na cizím pozemku.
V současné chvíli se proto můžete u soudu domáhat, aby byla Vašemu sousedovi uložena povinnost k odstranění plotu, jako tzv. neoprávněné stavby (§ 135c/1 Občanského zákoníku). V této souvislosti je však vhodné vědět, že dojde-li soud k závěru, že odstranění plotu není účelné (což lze s Vámi popsaným zanedbatelným přesahem plotu na Váš pozemek předpokládat), bude oprávněn přikázat plot za náhradu do Vašeho vlastnictví (samozřejmě s Vaším souhlasem), popř. uspořádat poměry mezi Vámi a Vaším sousedem jiným způsobem, typicky zřízením věcného břemene (§ 135c/2 a3 Občanského zákoníku). Dle mého názoru proto stojí za úvahu, zda by nebylo možné zřídit věcné břemeno mezi Vámi a Vaším sousedem dohodou již nyní (tzn. bez nutnosti zahajovat soudní řízení), a to dle § 151o/1 Občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že na Vámi popsanou situaci se bude dle nového občanského zákoníku 2014 vztahovat § 1087, dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem (ve Vašem případě je tímto přestavkem právě přesahující část
sousedova plotu) vlastnictvím zřizovatele stavby, tzn. Vašeho souseda (samozřejmě za náhradu v podobě vyplacení obvyklé ceny takto odňaté části Vašeho pozemku). To samozřejmě neplatí, pokud Váš soused nestavěl plot v dobré víře (tzn. byl-li si vědom, že plotem částečně zasahuje na cizí pozemek).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Neoprávněná stavba dle nového občanského zákoníku.
- předkupní právo mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a předkupní právo majitele stavby na pozemek
- Předkupní právo na pozemek pod stavbou, budovou a NOZ 2014
- Předkupní právo na pozemek pod domem - nový občanský zákoník 2014
Vlastním pozemek, na němž stojí kravín zemědělského podniku. Mohu určit a požadovat výši ceny za odkoupení případně za pronájem této polohy? Je také možné z mé strany nárokovat odstranění stavby v případě, že nedojde k dohodě? K jaké změně má dojít v legislativě k této věci v roce 2014. Vlastním pozemek, přes který vede silnice vybudovaná za minulého režimu. Mám právo navrhnout výši ceny za odkoupení pozemku, případně mohu požadovat a zároveň určit výši nájmu? Pozemky jsou zastavěny silnicí II/137 v úseku Sudoměřice u Bechyně směr Hodětín. Výměra je 177 m2 a 66 m2. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyjasnit otázku, na základě jakého právního titulu jsou na Vámi vlastněných pozemcích umístěny cizí stavby, tzn. zda se jedná o neoprávněné stavby dle § 135c Občanského zákoníku či nikoli.
S ohledem na skutečnost, že výstavba objektů pro potřeby JZD, resp. pozemních komunikací, však byla upravena předpisy práva veřejného (resp. byl k jejich výstavbě zpravidla určitým způsobem získán souhlas jejich tehdejšího vlastníka), mám o neoprávněnosti Vámi popsaných staveb určité pochybnosti.
Podaří-li se Vám zjistit, na základě jakého právního titulu byly na Vašich pozemcích cizí stavby vybudovány, nebudou jejich vlastníci samozřejmě povinni s Vámi případný odkup či pronájem Vašich pozemků nijak projednávat (což však přirozeně neznamená, že se o zahájení jednání nemůžete pokusit).
Co se týče právní úpravy dle občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, nedojde pro Vás k zásadnějším změnám. Dle § 1084/1 připadne sice stavba zřízená na cizím pozemku vlastníkovi tohoto pozemku, tuto úpravu však bude samozřejmě možné použít až v případě staveb zřízených za účinnosti nového občanského zákoníku.
Zcela nový (resp. staronový) institut bude pak představovat tzv. právo stavby (§ 1240 a násl. nového občanského zákoníku), které však Vámi popsaný stav opět nezmění.
Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku proto nedojde ke změně vlastnického práva k Vámi zmiňovaným stavbám, jak vyplývá rovněž z jeho § 3055/1, dojde však ke vzniku vzájemného předkupního práva (§ 3056/1 nového občanského zákoníku).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po nevlastním otci při osvojení dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po otčímovi při osvojení dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Osvojení otčímem - bude potomek dědit po biologickém otci?
- Je možné dědit po otci i otčímovi který mě adoptoval, osvojil?
- Dědění po nevlastním otci při adoptování dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po otčímovi při adoptování dospělé osoby (potomků nové manželky)
- Dědění po nevlastní matce při osvojení dospělého potomka
- Dědění po maceše při osvojení dospělého potomka, potomků
- Adopotování dospělého potomka a dědění po maceše, otčímovi
Když bylo mým 2 dětem cca 8 let, podruhé jsem se vdala. Můj druhý manžel děti neměl, společné další děti rovněž nemáme. Máme SJM a za dobu manželství jsme našetřili a koupili nemovitosti. Nyní jsou již děti z mého 1. manželství dospělé, bydlí samostatně, zajímá mě otázka dědění v roce 2014.
Dědění po manželovi: mám za to, že automaticky moje děti po 2. manželovi nedědí, že bude třeba aby sepsal závěť – 3. dědická skupina. Je zapotřebí k adopci souhlas biologického otce nebo stačí jen souhlas osvojovaných zletilých? Přijdou tímto o dědictví po biologickém otci? Dědění po mě: Je možno nechat notářem sepsat mou závěť v tom duchu, že svým zletilým dětem odkazuji pouze ¼ jejich zákonného dědického podílu a zbytek nechávám manželovi s tím, že pokud manžel zemře do 1 měsíce po mě, dětem odkazuji veškerý svůj podíl a manželovi nic? Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Vaše děti skutečně po Vašem manželovi dědit nemohou, je nezbytné sepsat závěť. Pak by Vaše děti dědily, jako dědicové ze závěti. V novém občanském zákoníku je u osvojení nezletilých uvedeno, že je souhlas rodičů osvojovaného potřeba s tím, že soud může v některých případech v samostatném řízení rozhodnout, že tento souhlas nebude vyžadován. Tato ustanovení se mají pro zletilé uplatnit obdobně. Domnívám se tedy, že otec Vašich dětí bude k takovému řízení předvolán a bude dotazován na jeho souhlas. S ohledem na rodinné okolnosti, stav v rodině, chování biologického otce a osvojovaného otce apod. může soud v samostatném rozhodnutí ručit, že jeho souhlas nebude vyžadovat. Pokud by děti (přesněji potomci) byly osvojeny, adoptovány Vaším manželem, přijdou o dědictví po svém biologickém otci zcela.
Závěť, tak jak ji uvádíte, je podle nového občanského zákoníku možné sepsat, avšak až za účinnosti nového občanského zákoníku.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné odstranit přesahující střechu souseda nad mým pozemkem?
- Tolerance přesahu střechy a okapu nad pozemek souseda
- Přesah střechy a okapu nad pozemek souseda a nový občanský zákoník 2014
Vlastním dům, podél kterého je ve vzdálenosti cca 40 cm zakopaná odpadní roura průměr 100 mm. Střecha + okap přečnívá cca 50 cm přes okraj zdi domu. Náš soused, který je majitel sousedního pozemku nám hrozí odstraněním přesahu střechy a okapu.
Jaký prostor kolem domu, ještě patří k domu? Část roury byla v zemi již při koupi nemovitosti 1996 a my jsme jí po koupi 1996 jen prodloužili, při přestavbě (cca o 8 m). Přestavba nemovitosti byla řádně nahlášena na obci. Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: K domu, jako nemovité věci, nepatří žádný okolní prostor, tzn. že kolem domu nelze vytyčit určitý okruh okolního pozemku (popř. vzdušného prostoru), který by tvořil součást či příslušenství tohoto domu.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by Váš soused byl oprávněn část střechy, přesahující nad jeho pozemek, resp. předmětnou odpadní rouru bez dalšího svépomocně odstranit (na tomto místě předpokládám, že hranice mezi Vaším pozemkem a pozemkem Vašeho souseda vede po okraji Vašeho domu). I přesto, že vlastnické právo Vašeho souseda k jeho pozemku může být přesahem Vaší střechy, resp. existencí odpadní roury určitým způsobem rušeno (§ 126/1 Občanského zákoníku), jedná se stále o Váš majetek, který je ze strany Vašeho souseda nedotknutelný.
Pokusil-li by se proto Váš soused o odstranění přesahující části střechy, resp. odpadní roury, budete dle mého názoru oprávněna k svépomocnému zabránění v takovém počínání (§ 6 a § 417 Občanského zákoníku), vyloučit nelze ani přivolání policie (neboť Váš soused by se mohl dopustit přestupku proti majetku ve smyslu § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích, popř. i trestného činu poškození cizí věci ve smyslu § 228 trestního zákoníku).
Vámi popsaná situace (zejména co se týče odpadní roury) je pak řešitelná např. zřízením věcného břemene (§ 151o a násl. Občanského zákoníku), popř. pokračováním v současném stavu (kdy jsou přesah střechy a odpadní roura v podstatě Vaším sousedem tolerovány na základě sousedské dohody, tzv. výprosy).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 506/1 nového občanského zákoníku (který bude účinný od 1.1.2014) bude představovat součást pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem. Dle § 1023/1 nového občanského zákoníku pak bude vlastník pozemku povinen snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Toto ustanovení by tak bylo vztažitelné i na Vámi popsaný případ.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomek si zrekonstruoval podkroví v bytě rodiče - vliv na dědictví
- Dědictví a vliv zrekonstruované nemovitosti rodičů jedním z potomků
- Darování domu potomkovi a zdědění rodiči v případě úmrtí potomka
- Darování domu synovi a zdědění rodiči v případě úmrtí syna
- Darování domu dceři a zdědění rodiči v případě úmrtí dcery
- Dědická smlouva - zdědění bytu rodiči v případě smrti potomka
- Dědická smlouva - zdědění bytu rodičem v případě smrti syna, dcery
- Dědická smlouva mezi rodičem a potomkem - nový občanský zákoník 2014
- Dědická smlouva mezi rodiči a synem, dcerou - nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a dědická smlouva mezi rodiči a potomkem (synem, dcerou)
- Je možné vdědit dědickou smlouvou?
- Vydědění dědickou smlouvou - je to reálné?
- Notářský poplatek za sepsání závěti, testamentu 2014
Otec vlastní rodinný dům a byt. Nyní v rodinném domě obývám podkroví které jsem si zrekonstruoval, v přízemí bydlí otec. Sourozenec - sestra žije v nájemním bytě, nemám s ním dobré vztahy, tak bychom se ani sami nedomluvili.
Kdyby se s otcem něco stalo, jaká listina by se měla sepsat, aby nebyla napadnutelná a vše vyřešit ještě v době, kdy můžeme, že pokud by se s ním něco stalo, já bych zdědil rodinný dům, ve kterém vlastně už bydlím a sestra by zdědila byt. Řeší se cenový rozdíl, musel bych jí pak ještě něco vyplácet ze svých finančních prostředků?
Kdyby mi teď otec daroval ten rodinný dům a já bych mu zřídil věcné břemeno, mohl by pak napsat už jen závěť, že byt by odkázal mé sestře (nyní nemůže nic dostat, protože je problémová a má dluhy), a já nedostanu pak už nic, protože jsem za života dostal rodinný dům? Nejde listina napadnout?
Kdyby se se mnou teď sepsala ta darovací smlouva na rodinný dům, a pro případ, že by mě se mohlo něco stát, jakou listinu bych měl sepsat, aby rodinný dům opět získal jen otec, aby měl jistotu, že by o něj nepřišel? Co pak případně má budoucí manželka a dítě? Kdybych s ním následně napsal třeba Dědickou smlouvu, že celý dům odkazuji jemu, protože mi ho daroval, má ze zákona na tento dům má budoucí rodina z nějakého podílu nárok? Nejde tato listina napadnout?
Ještě ohledně té dědické smlouvy, jak má být nově v roce 2014. Kdyby se semnou něco stalo, mohl bych tedy ještě za života sepsat s otcem dědickou smlouvu, že ten rodinný dům, co mi daroval, zdědí celý on a má rodina (budoucí manželka, budoucí potomek) by dostala zbytek z majetku, který nyní vlastním. Nebo by šlo zapracovat do dědické smlouvy, že můj budoucí nenarozený potomek bude dědit 1/4 toho rodinného domu a zbytek můj otec? Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Podle aktuální úpravy je možné pouze za života darovat dům Vám event. se současným zřízením věcného břemene pro otce s tím, že by otec napsal závěť, ve které by přikázal započtení daru. S tímto byste pak už nic nedostal, protože už by se započetl dar, který Vám Váš otec daroval za života.
Podle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) bude mít závěť nebo dědická smlouva jiné důsledky v případě, že se dědicové podle textu závěti nedohodnou. Je rozdíl v tom, zda otec chce, abyste dostal dům za života, nebo až po jeho smrti.
Za života by se opět sepsala darovací smlouva se současným zřízením věcného břemene. Otec by sepsal závěť, kde by byt odkázal Vaší sestře, což by bylo pro dědice závazné. A dále byste oba uzavřeli dědickou smlouvu, kde byste svého otce povolal za dědice domu. I přes dědickou smlouvu by však neopominutelní dědicové (děti) mají nárok na svůj povinný díl. Ten musí dostat vždy. Mohlo by se pak stát, že by je Váš otec musel nějakým způsobem vyplatit, pokud by Váš ostatní majetek nedostačoval k uspokojení jejich povinného dílu.
Povinný díl se vypočítá tak, že děti a manželka se dělí rovným dílem a nezletilé děti mají nárok na 3/4 a zletilé 1/4. Tedy např. Kdybyste měl jedno zletilé dítě a jedno nezletilé a manželku, tak zletilé dítě musí dostat 1/12 z dědictví, nezletilé 3/12 a manželka nemusí dostat nic.
Pokud budou splněny tyto podmínky, můžete do dědické smlouvy zapracovat tyto podmínky.
Výše uvedené Vás však bude zřejmě hodně stát na odměnách za právní služby.
Vzhledem k pravidlům v novém občanském zákoníku doporučuji pouze, aby otec sepsat závěť, kde by přesně rozdělil majetek podle toho, co jste naznačil. I kdybyste se se sestrou nedomluvil, bude vám potvrzeno nabytí majetku podle závěti a otec se nemusí obávat Vašich případných budoucích dědiců.
Samotná závěť však u notáře dnes stojí cca. 2200,- Kč, doporučuji Vám, aby ji otec sepsal u notáře, aby bylo vše v pořádku tak, jak si budete přát.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zakotvit ve stanovách SVJ pokuty za neplnění povinností vlastníků jednotek?
- Pokuta ve stanovách SVJ za neplacení záloh
- Spor mezi SVJ a vlastníkem bytové jednotek řešený rozhodčím soudem
- Rozhodčí soud a spor mezi SVJ a vlastníkem bytu - neplacení záloh
- Pokuta za neplacení záloh v domě SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Neplacení záloh vlastníkem bytu v SVJ - může SVJ udělit pokutu?
- Rozhodčí doložka do stanov SVJ - informace
- Je možné dát do stanov SVJ rozhodčí doložku?
- Zakotvení rozhodčí doložky do stavnov SVJ, společenství vlastníků bytů
- Vzor stanov SVJ - nařízení vlády č. 371/2004 Sb.
- Práva a povinnosti vlastníků bytových jednotek - § 1200/2 nového občanského zákoníku 2014
- Práva a povinnosti členů SVJ - § 1200/2 nového občanského zákoníku 2014
- Stanovy SVJ a nový občanský zákoník 2014
Co vše můžeme jako SVJ dát do stanov a je právně vymahatelné - např. pokuta za neplacení záloh, za neuklízení společných prostor apod. Hlavně tedy ty zálohy na plyn, vodu a fond oprav.
Samozřejmě do stanov si asi můžeme napsat vše, když to všichni odsouhlasíme (6 bytů v domě), ale je to k něčemu? Má cenu do stanov zakotvit pokuty, když pak stejně případně u soudu to nebude mít vliv, i když tam bude každého podpis?
Má cenu dávat do stanov rozhodčí doložku? Jak má vypadat? Děkuji. Saša
ODPOVĚĎ:
1/ Co vše je možné zakotvit do stanov SVJ:
Kromě povinných náležitostí stanov společenství vlastníků bytových jednotek SVJ dle § 9/14 zákona o vlastnictví bytů lze do tohoto dokumentu skutečně vtělit celou škálu dalších práv a povinností vlastníků bytových jednotek. Jako inspiraci můžete v této souvislosti použít vzorové stanovy společenství vlastníků bytových jednotek SVJ obsažené v nařízení vlády č. 371/2004 Sb.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že zakotvení členských práv a povinností vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování, je jako povinná náležitost stanov společenství vlastníků bytových jednotek SVJ uveden v § 1200/2 písm. c) nového občanského zákoníku (účinný od 1. 1. 2014).
2/ Zakotvení pokuty ve stanovách společenství vlastníků bytových jednotek SVJ:
Přestože se jedná o otázku poměrně spornou, není dle mého názoru vyloučeno, aby stanovy společenství vlastníků bytových jednotek SVJ obsahovaly rovněž ujednání o pokutách za neplnění stanovami předepsaných povinností. V této souvislosti je samozřejmě nezbytné mít na zřeteli zejména § 3 a § 39 Občanského zákoníku. Vymáhání takto udělených pokut je pak samozřejmě možné i soudní cestou, a to plně v souladu s § 9a/3 zákona o vlastnictví bytů.
Co se týče soudního vymáhání dluhů z nikoli řádně uhrazených záloh na náklady správy domu či pozemku, je s touto variantou výslovně počítáno v § 15/3 a § 16 zákona o vlastnictví bytů.
3/ Rozhodčí doložka ve stanovách společenství vlastníků bytových jednotek SVJ:
S ohledem na § 1 zákona o rozhodčím řízení, dle něhož tento právní předpis upravuje rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a výkon rozhodčích nálezů, nelze zakotvení rozhodčí doložky do stanov SVJ vyloučit (přestože se jedná o ustanovení poměrně raritní). Pro správnou formulaci rozhodčí doložky Vám doporučuji kontaktovat Konzultační centrum Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR:
http://kc.soud.cz/index.php/cz/o_konzultacnim_centru
_
OBČAN-DLUHY
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o srážkách ze mzdy a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je platná dohoda o srážkách ze mzdy sepsaná před rokem 2014?
- Platnost dohody o srážkách mzdy a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Dohoda o srážkách z platu a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je platná dohoda o srážkách z platu sepsaná před rokem 2014?
- Platnost dohody o srážkách platu a nový občanský zákoník 2014 § 2045
- Je nutný souhlas zaměstnavatele s dohodou o srážkách při změně zaměstnání?
- Změna zaměstnání a souhlas nového zaměstnavatele s dohodou o srážkách ze mzdy
Jsem rozvedená a o výživné máme stanovené soudem. Bohužel bývalý manžel má několik exekucí, proto jsme uzavřeli dohodu o srážkách dle § 551 Občanského zákoníku OZ na základě které bylo výživné sráženo jako přednostní pohledávka a takto bylo také uvedeno na ZL při změně zaměstnání. Nyní jsme zjistila, že od ledna 2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník 2014 (NOZ 2014) kde se mění postavení dohod o srážkách. Jak prosím bude nahlíženo na moji dohodu o srážách když je platná již od roku 2011? Ztratí své postavení přednostní pohledávky? Jak mám tedy zajistit výživné aby nebylo potlačeno exekucemi manžela? Děkuji, Aneta
ODPOVĚĎ:
Podle dostupných informací je pohledávka výživného podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, i po 1. 1. 2014 přednostní pohledávkou. Domnívám se, že narážíte na změnu, která v oblasti srážek ze mzdy je v oblasti § 2045 NOZ.
K dohodám o srážkách ze mzdy se bude od 1. 1. 2014 vztahovat § 2045 nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014), který uvádí, že "Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele." Dohoda o srážkách ze mzdy je tzv. zajišťovacím závazkem, na který se bude vztahovat přechodné ustanovení § 3073 NOZ (přechodná ustanovení určují, jakými právními předpisy se již existující vztah řídí po změně zákona), podle kterého platí, že "práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují až do svého záníku podle dosavadních právních předpisů". Uvedené podle současné právní teorie znamená, že dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1.1.2014 se posuzují podle dosavadní právní úpravy, platné před 1.1.2014, i při jejich změně. Je-li tedy například uzavřena dohoda o srážkách pro výživné, není při změně zaměstnání vyžadován souhlas nového zaměstnavatele s prováděním srážek a bude povinen je provádět na základě předložené dohody (Šubrt, Bořivoj. Dohody o srážkách ze mzdy a započtení vůči mzdě nyní a od roku 2014. Práce a mzda 11/2013).
Dodávám, že v současné době není k předmětným ustanovením nového občanského zákoníku dostatek výkladů, právní literatury a rozhodovací praxe soudů, proto poskytnutý výklad vždy může být pouze logickým výkladem znění zákona.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení objednávky zhotovitelem a sankce od objednatele
- Odstoupení od objednávky zhotovitelem - § 575 občanského zákoníku
- Odpovědnost za škodu - odstoupení od objednávky
- Zrušení objednávky a odpovědnost za škodu tím způsobené
- Předsmluvní odpovědnost a nový občanský zákoník 2014
Je možné se beztrestně a bez následků vyvázat z objednávky - ze strany poskytovatele služby. Příklad - byla mnou podepsána objednávka na určitou službu, kterou ale nejsem momentálně schopen poskytnout. Proto chci od objednávky ustoupit. Je v tom nějaký problém, jak správně postupovat? Je zde možnost nějaké sankce ze strany objednatele, který tímto přišel o čas? Smlouva uzavřena nebyla, pouze objednávka služby. Velice Vám děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
V první řadě informujte ohledně nemožnosti plnění Vašeho zákazníka (odběratele služby). Vycházím z předpokladu, že jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem - rozhodná právní úprava obsažena je v občanském zákoníku.
Smlouva již uzavřena byla neboť dle § 44 občanského zákoníku (OZ) je smlouva uzavřena okamžikem, kdy dojde k přijetí návrhu na uzavření smlouvy (což bude ve Vašem případě datum podpisu objenávky). Smlouva nemusí být uzavřena písemně (pouze několik smluvních typů vyžaduje pro svou platnost písemnou formu).
Obraťte se na zákázníka s tím, že jste nucen odstoupit od smlouvy z důvodu uvedeného § 575 OZ, tedy že smluvené plnění uskutečnitelné, nebo by bylo uskutečnitelné za stížených podmínek, případně s většími náklady.
Pokud bude objednatel informován bez zbytečného odkladu (ve smyslu § 577 OZ) nevzniká odpovědnost za škodu.
Současný právní řád nezná institut předsmluvní odpovědnosti, kterou bude možno uplatnit od 1.1.2014 podle nového občanského zákoníku.
Sankce občanský zákoník kromě výše uvedených ustanoveních neobsahuje, mohly by být sjednány v rámci objednávky, či v rámci obchodních podmínek apod.
… …
§ 575
(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.
(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.
(3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá.
§ 577
(1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn.
(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.
Relevantní právní úprava:
§ 37 odst. 2 a § 575 obč. zák.
§ 352 až 354 obch. zák.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předběžné opatření na snížení výživného z důvodu nedostatku financí
- Předběžné rozhodnutí o výši výživného
- Hmotná nouze a snížení výživného rozhodnutím soudu
- Kdy platí výživné dědeček a babička
- Kdy platí alimenty praroditě vnoučete
- Kdy přechází povinnost placení výživného na babičku, dědečka
- Kdy přechází povinnost placení výživného na prarodiče
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství a nový občanský zákoník 2014
- Kdo platí testy otcovství - nový občanský zákoník 2014
- Kdo hradí DNA testy otcovství - nový občanský zákoník 2014
I když jsem byl úplně bez příjmů, soud mi určil výživné 2000 Kč (na syna 1000 Kč + 1000 Kč na jeho matku) v současné době platí moje matka 1000 Kč z mého invalidního důchodu z toho co jí dávám doma na jídlo. Je vůbec možné aby soud určil výživné, i když jsem neměl žádné příjmy? Sám nemám na placení výživného, mí rodiče ho platí takto dobrovolně ze svého, ze strachu před soudem a exekucemi a z nepříjemností. Opatrovnice syna, matka matky syna, chce po nich mimosoudně ale stále víc, a dělá to již určitě víc peněz než je určené výživné, k tomu ještě další věci a oblečení, které synovi kupuje moje matka dobrovolně jako svému vnoučeti, syn je k tomu u nás minimálně 6 dní v měsíci, což asi taky něco stojí. Testy otcovství jsou pro mě již delší dobu finančně a technologicky nedostupné a tak nezbývá než platit. Mým 18-tým rokem zanikla pro rodiče vyživovací povinnost a stal jsem se plně odpovědným sám za sebe, jak je tedy možné, že výživné, nebo dluhy přechází tímto způsobem na ně? Mám právo na životní minimum ze svého důchodu? Pokud ne, tak proč? Děkuji, Samuel
ODPOVĚĎ:
Jako otec dítěte jste povinen hradit pouze výživné ve výši určené soudem, žádné další finance, které synova matka či opatrovnice nad rámec výše výživného požadují, nejste Vy ani Vaše matka povinni hradit. Výživné na matku dítěte jste navíc povinen hradit pouze po dobu dvou let.
Jestliže Vaše současná finanční situace neumožňuje hradit výživné ve stanovené výši, můžete zkusit požádat soud o snížení výživného. Doporučuji tak učinit podáním návrhu na tzv. předběžné opatření, o kterém soudy rozhodují do několika dní. Pokud Vám po zaplacení výživného nezbude z Vašeho invalidního důchodu ani životní minimum a nemáte tudíž dostatečné finanční prostředky na zajištění svých základních životních potřeb, určitě to v žádosti o snížení výživného uveďte. Jestliže soud Vaší žádosti nevyhoví a výživné nesníží a Vy přitom nejste schopen výživné platit, pak vyživovací povinnost dle zákona o rodině skutečně přechází na prarodiče dítěte, tedy na Vaše rodiče.
Jestliže pchybujete o tom, že jste biologickým otcem dítěte, můžete podat k soudu žalobu na popření otcovství dítěte. Podle současné právní úpravy je možné o popření otcovství žádat nejpozději do tří let věku dítěte, od nového roku v souvislosti s platností nového občanského zákoníku se však tato lhůta prodlouží do šesti let věku dítěte. Soud Vám může, ale nemusí - například s ohledem na Vaši finanční situaci - nařídit úhradu testů DNA.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení studny mezi dva vlastníky?
- Postup reálného rozdělení chaty mezi 2 spolumajitele
- Jak rozdělit chatu mezi dva spoluvlastníky
- Jak rozdělit chatu s vlastním vstupem a sociálním zařízením mezi 2 majitele
- Geometrické rozdělení chaty mezi 2 spoluvlastníky, spolumajitele
- Soudní zrušení spoluvlastnictví - § 1142 nový občanský zákoník 2014
- Vypořádání spoluvlastnictví - § 1142 nový občanský zákoník 2014
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno užívání studny a nový občanský zákoník 2014 - § 1272/1
- Věcné břemeno užívání studny - § 1272/1 nový občanský zákoník 2014
- Právo služebnosti vody (užívání studny) - § 1272/1 nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je studna movitá nebo nemovitá věc?
- Patří vrtaná studna mezi movité nebo nemovité věci?
- Vrtaná studna bez betonových skruží - jde o movitou nebo nemovitou věc?
Dva sourozenci spoluvlastní pozemek se zděnou přízemní chatou se dvěmi vstupy a samostatnými kuchyněmi, koupelnami a toaletami. Lze ji geometricky rozdělit? Lze vést hranici pozemku středem vrtané společné studny a tím se vyhnout věcnému břemenu? Hezký den z Brna Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
1/ Geometrické rozdělení chaty:
Přestože rozdělení chaty na dvě části je teoreticky možné, doporučuji Vám v první řadě konzultovat tento záměr s místně příslušným stavebním úřadem. V daných souvislostech je klíčové stavebně-technické zhodnocení Vašeho záměru, které může mít na právní kvalifikaci zamýšleného rozdělení chaty rozhodující vliv (může se např. jednat o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2/5 stavebního zákona).
Z hlediska občanskoprávního je pak podstatné, aby došlo k takovému reálnému rozdělení stavby, které bude mít za následek vznik dvou samostatných staveb (tzn. nemovitých věcí v právním smyslu). V této souvislosti pak lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1465/2000, z něhož cituji:
„Dokud není stavba reálně rozdělena, lze platně učinit předmětem převodu buď celou věc, nebo její ideální díl. Pokud má být např. převedena reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má již právně povahu samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci. Přitom k reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85, publikovaný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR, 1987, č. 1). “
2/ Rozdělení vrtané studny:
Jedná-li se ve Vámi popsaném případě o vrtanou studnu, tzn. nevybavenou betonovými skružemi, nebude s největší pravděpodobností možné takovou studnu možné označit za samostatnou nemovitou věc (ve smyslu § 119/2 Občanského zákoníku, resp. § 498 nového občanského zákoníku). V této souvislosti pak není rozhodné, že rovněž vrtaná studna může představovat vodní dílo ve smyslu § 55/1 písm. j) vodního zákona.
Přestože je tedy rozdělení vrtané studny (jakožto prosté vyhloubeniny v pozemku) možné (§ 82 stavebního zákona), je nutné si uvědomit, že problém „sdílení vody“ by tímto způsobem vyřešen být nemusel. Kromě vyhloubeniny v pozemku tvoří totiž podstatnou součást vrtané studny její další vybavení (čerpadlo apod.), tzn. movité věci, které samozřejmě rozdělení pozemku nepodléhají. S ohledem na shora uvedené je proto možné vést středem vrtané studny hranici nově vznikajících pozemků (ovšem s rizikem nepřesnosti geometrického měření) a současně založit např. spoluvlastnictví jejího movitého vybavení, anebo založit oprávnění na přístup k vodě věcným břemenem (§ 151n a násl. Občanského zákoníku), resp. služebností práva na vodu (§ 1272/1 nového občanského zákoníku), kteréžto řešení se jeví jako standardnější (a poskytující vyšší míru jistoty budoucích právních vztahů).
3/ Dodatek:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak dodávám, že podílové spoluvlastnictví může být zrušeno a vypořádáno rozdělením věci rovněž rozhodnutím soudu (§ 142 Občanského zákoníku, resp. § 1142 a násl. nového občanského zákoníku), i v tomto ohledu je však podstatný názor stavebního úřadu, přičemž zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou je samozřejmě vždy vhodnější.
S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) se pak stanou stavby součástí pozemků, na kterých se nacházejí (§ 3054 a § 506/1 nového občanského zákoníku), při případném dělení pozemku tak bude nezbytné zohlednit rovněž tuto skutečnost.
_
RODINA-MANŽELSTVÍ A DRUŽSTVO
- Členství manželů v bytovém družstvě a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a členství manželů v bytovém družstvě
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění členství v bytovém družstvu a nový občanský zákoník 2014
- Dědění členství v BD a NOZ 2014 (nový občanský zákoník 2014)
RODINA-SJM
- Společné jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- SJM a NOZ 2014
- Co patří do SJM podle nového občanského zákoníku 2014
- Co spadá do SJM podle NOZ 2014
- Společné jmění manželů a NOZ 2014
- Bezpodílové jmění manželů a NOZ 2014
- Bezpodílové jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- BJM a NOZ 2014
2005 jsem se stal členem bytového družstva. 2007 jsem se oženil a předpokládal jsem, že tímto aktem se moje žena stala členkou bytového družstva BD také. Nyní v souvislosti s připravovaným novým občanským zákoníkem 2014 (NOZ 2014) jsem dostal informaci, že pokud moje manželka na smlouvě nebude uvedena, nemá na členství právní nárok. Je tomu skutečně tak? Co nového pro členy bytového družstva BD, případně BD jako celek přináší novela občanského zákoní OZ s účinností od 1.1.2014? Bude podle nového občanského zákoníku NOZ 2014 členství v bytovém družstvu BD možno v dědickém řízení převést např. na syna nebo vnuka? Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku 2014 je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, dále co jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech a nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění manželů SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Novinky týkajících se bytových družetv naleznete v zákoně o ochodních korporacích od § 727. Přechod členského podílu v bytovém družstvu jistě možný bude. Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak řešit duplicitu oprávněných z věcného břemene?
- Výmaz věcného břemene na základě smlouvy mezi oprávněným a povinným
- Výmaz VB na základě smlouvy o zániku věcného břemene
- Výmaz věcného břemen na základě smlouvy o zániku věcného břemene
- Duplicita oprávněných z věcného břemene a výmaz na katastru nemovitostí
- Soudní zrušení duplicity oprávněných z věcného břemene uvedeného v KN
Mám v Praze nezastavěné pozemky. Na jednom z pozemků, který je uprostřed těchto pozemků a není volně přístupný, je věcné břemeno v šířce 3 m z důvodu služebnosti cesty, které bylo zapsáno dle Smlouvy trhové z roku 1925. Toto věcné břemeno je již historicky překonané a nemá žádnou funkci plnění.
Na tento můj pozemek dle výše popsaného věcného břemene může chodit "oprávněný", který je veden jako "duplicitní" (MHMP + fyzická osoba). Údajně se musí nejdříve vyřešit "duplicita" tohoto pozemku a poté lze řešit výmaz věcného břemene na katastrálním úřadě KÚ prostřednictvím Smlouvy o zániku věcného břemene. Pokud je tato informace správná, jak postupovat?
Var. 1: nejprve vyřešit "duplicitu" pozemku : Toto řešení je téměř nemožné. MHMP nemá motivaci k řešení.
Var. 2 : nejprve uzavřít s "duplicitními" majiteli Smlouvu o zániku věcného břemene : Lze postupovat takto?
Var. 3 : výmaz věcného břemene s odvoláním na Smlouvu trhovou z roku 1925: MHMP by musel změnit svůj pozemek na KÚ na komunikaci - nyní je jiná/ostatní plocha. Mohu MHMP nějak žádat o tuto změnu zápisu? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu budu předpokládat, že předmětný pozemek je zatížen věcným břemenem ve prospěch jediné osoby, která však není přesně určena (tzn. že se jedná o duplicitu oprávněných z věcného břemene). V této souvislosti je totiž nezbytné si uvědomit, že jediný pozemek může být samozřejmě zatížen věcným břemenem ve prospěch více oprávněných (nejedná se tedy o duplicitu, nýbrž o vícečetnost oprávněných). Dále se pak postupně vyjádřím k Vámi navrhovaným variantám řešení:
1/ Řešení duplicity oprávněných z věcného břemene:
V této souvislosti by bylo s největší pravděpodobností možné postupovat analogicky dle § 45/3 katastrální vyhlášky, který umožňuje odstranění duplicity vlastnického práva následovně:
a/ pravomocným rozhodnutím soudu (v řízení dle § 80 písm. c) Občanského soudního řádu),
b/ souhlasným prohlášením (dohodou),
c/ jednostranným prohlášením (vzdáním se práva).
Není-li proto MHMP ochoten duplicitu věcného břemene jakkoli řešit, můžete se obrátit na „druhého“ oprávněného (fyzickou osobu) a pokusit se sjednat s ním vzdání se jeho práv, resp. prohlášení o uznání oprávněnosti výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni ze strany MHMP (toto prohlášení pak musí mít náležitosti dle § 40/3 katastrální vyhlášky). Po odstranění duplicity oprávněných z věcného břemene v katastru nemovitostí pak bude možné uzavřít s MHMP smlouvu o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni (§ 151p/1 Občanského zákoníku).
2/ Uzavření smlouvy o zániku věcného břemene s „oběma“ oprávněnými:
Dle mého názoru není vyloučeno, abyste uzavřel smlouvu o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni s oběma duplicitními oprávněnými, přičemž takový projev vůle obou těchto subjektů by měl sloužit jako dostatečný podklad pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že tato varianta řešení však nemá výslovnou oporu v platné právní úpravě, nelze vyloučit, že se setkáte i s odlišným názorem. V první řadě Vám proto doporučuji konzultovat tento způsob uzavření smlouvy s místně příslušným pracovištěm katastrálního úřadu.
3/ Změna pozemku MHMP:
Z formulace této varianty řešení mi není bohužel jasné, o jaký pozemek MHMP by se mělo jednat, resp. z Vašeho dotazu vyplývá, že věcným břemenem je zatížen Váš pozemek, a to ve prospěch MHMP.
4/ Soudní cesta:
Nebude-li možné vyřešit duplicitu oprávněných a výmaz věcného břemene žádným ze shora uvedených způsobů, můžete se s tímto návrhem obrátit rovněž na soud (přičemž svůj návrh budete směřovat proti oběma duplicitním oprávněným, v této souvislosti však nelze vyloučit, že soud bude tuto skutečnost považovat za překážku řízení). Dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje (obdobně pak v § 1299/2 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování své části nemovitosti potomkovi - je nutný souhlas spoluvlastníka
- Je nutný souhlas spolumajitele s darováním své části nemovitosti dětem?
- Darování svého podílu nemovitosti dětem - je nutný souhlas spolumejitele?
- Darování spoluvlastnického podílu a nový občanský zákoník 2014
- Darování své části nemovitosti a nový občanský zákoník 2014
- Darování své části bytu, domu dítěti, dětem a nový občanský zákoník 2014
- Převod spoluvlastnického podílu potomkovi a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a darování části bytu, domu dítěti, dětem
- Nový občanský zákoník 2014 a darování části bytu, domu potomkovi, potomkům
Vlastníme se sestrou každá 1/2 nemovitosti. Chci svoji část darovat svým dětem (věk 30 a 32 let). Musím mít souhlas s darováním podílu nemovitosti od spolumajitele, spoluvlastníka? Pokud ano, jaká forma souhlasu? Platí ještě zákon 40/1964Sb.? Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník z. č. 40/1964 Sb. bude účinný až do 31. 12. 2013, nový občanský zákoník 89/2012 Sb. vstoupí v účinnost k 1.1.2014. Ustanovení § 140 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., upravuje postup jak převést spoluvlastnický podíl. V případě, že jde o převod osobám blízkým, není nutné nabízet předkupní právo ostatním spoluvlastníkům. Nadto většina odborné právní veřejnosti zastává názor, že převodem se rozumí toliko převod úplatný.
Otázka spoluvlastnictví dle nového občanského zákoníku je v nárysu uvedena zde.
NA POSLEDNÍ VĚTU DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/hledat.html?searchword=spoluvlastnictv%C3%AD&ordering=newest&searchphrase=all&limit=100§ion_id=15&areas[0]=content
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Budou všechny stavby součástí pozemku po 1.1.2014 s novým občanským zákoníkem?
- Kdy je nová stavba součástí pozemku dle nového občanského zákoníku 2014?
- Může dát banka hypotéku nemajiteli pozemku stavícím rodinný dům?
- Přechodné ustanovení nového občanského zákoníku - § 3055/2
- Vlastnictví pozemku a domu a nový občanský zákoník § 3055/2
- Nový občanský zákoník 2014 a § 3055/2 - stavba, budova je součástí pozemku
- Jak to udělat aby stavba nebyla součástí pozemku v roce 2014
- Jak to udělat aby budova nebyla součástí pozemku v roce 2014
- Jak to udělat aby rodinný dům nebyl součástí pozemku v roce 2014
- Jak obejít nový občanský zákoník 2014 - stavba je součástí pozemku
Mám dotaz ohledně nového občanského zákoníku NOZ. Jsem majitelkou pozemku na kterém bychom si s přítelem chtěli postavit dům. Dle nového občanského zákoníku NOZ se nebude rozlišovat mezi pozemky a domy (domy nebudou dostávat čísla popisná, pouze pozemky) a tudíž nebude možné abychom si vzali hypotéku na dům na půl s partnerem, protože banka nedá hypotéku někomu kdo není majitelem pozemku. Já sama jsem na mateřské dovolené, mě tudíž banka hypotéku nedá. Jediné možné řešení tedy je abychom přepsali i pozemek na jméno mého přítele, aby nám banka tu hypotéku dala. Já mám ale strach že v budoucnu kdybychom se s přítelem rozešli budu mu muset vyplatit částku nejen za dům ale i za polovinu pozemku který je nyní můj. To mě staví do nepříjemné pozice. V současné době do konce roku 2013 to lze udělat tak, že může být jeden člověk majitelem pozemku a jiný člověk majitelem nemovitosti. Prosila bych o radu jak se k této záležitosti postavit, značně ta
to situace znevýhodňuje lidi, kteří jsou v podobné situaci jako já. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
S Vaším tvrzením o novém vymezení součástí pozemků, kterými budou od 1.1.2014 i stavby, lze s ohledem na § 506/1 nového občanského zákoníku souhlasit.
V této souvislosti je však nezbytné nahlédnout rovněž do přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, kde se lze v § 3055/2 dočíst, že stavba zřízená na pozemku po 1. 1. 2014 se nestane součástí tohoto pozemku, resp. bude možné, aby byl její vlastník odlišný od vlastníka pozemku, bude-li na předmětném pozemku zřízena na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nebo na základě smlouvy uzavřené rovněž před 1. 1. 2014.
Shora uvedené lze shrnout tak, že uzavřete-li v současné chvíli se svým přítelem smlouvu, jejímž předmětem bude Vaše svolení se zřízením stavby na Vašem pozemku, stane se tato stavba samostatnou nemovitou věcí a vlastnictvím Vašeho přítele i v případě, že k výstavbě samé dojde po 1. 1. 2014 (obdobně pak možno řešit prostřednictvím zřízení věcného břemene dle § 151n a násl. Občanského zákoníku). Stejným způsobem je pak samozřejmě možné postupovat i v případě, máte-li v úmyslu budoucí stavbu spoluvlastnit.
V úvahu rovněž přichází uzavření darovací smlouvy na tzv. ideální polovinu Vašeho pozemku se současným uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí darovací, kterou se Váš přítel zaváže Vám v předem stanovené době tuto polovinu pozemku darovat zpět.
Otázkou pak zůstává, zda by byla banka ochotna poskytnout hypotéku např. i v případě, že byste svému příteli darovala pouze nepatrnou část předmětného pozemku, tzn. že Váš přítel by se stal podílovým spoluvlastníkem pozemku (v budoucnu tedy i zde zřízené stavby), s ohledem na miniaturní spoluvlastnický podíl by však nemohl o pozemku prakticky rozhodovat, přičemž jeho případné vyplacení (při eventuálním budoucím zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) by Vás nevyšlo příliš draho.
Dále Vám pak ponechávám k úvaze (resp. ke konzultaci s bankou), zda by nebylo možné hypotéku získat v případě, kdy by se Váš přítel stal Vaším ručitelem.
Pro přípravu některé ze shora zmíněných smluv Vám nicméně doporučuji kontaktovat advokáta:
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Živnostenský úřad poslal výzvu k doložení užívacího práva objektu sídla
- Fiktivní sídlo v objektu a výzva živnostenského úřadu k doložení užívacího práva
- Je nutná nájemní smlouva ke zřízení sídla firmy, podniku?
- Stačí souhlas majitele objektu se zřízením sídla firmy nebo musí být smlouva?
- Doložení užívacího práva k objektu u živnostníka
Z živnostenského úřadu jsme nyní obdrželi Žádost o prokázání právního důvodu užívání prostor sídla. V žádosti se píše, že "… ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 živnostenského zákona, žádáme společnost, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení této písemnosti prokázala vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má sídlo; právní důvod užívání prostor sídla lze prokázat např. platnou nájemní nebo podnájemní smlouvou."
Máme zřízené sídlo společnosti (s ručením omezeným) na adrese v budově, kde nám její vlastník dal souhlas s umístěním sídla. V budově společnost nesedí, t. j. nemáme žádnou nájemní smlouvu. Společnost takto funguje třetím rokem.
Stačí k prokázání viz výše Souhlas vlastníka nemovitosi s umístěním sídla společnosti? Pokud ano, stačí doložit Souhlas vlastníka, který jsme obdželi při zakládání sídla, t. j. před třemi lety (podotýkám, že tento souhlas není úředně ověřený, v době zřizování sídla toto nebylo nutné)? Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
V praxi živnostenských úřadů se za prokázání užívacího práva považovalo předložení souhlasu vlastníka nemovitosti. K dnešnímu dni nedisponuji informacemi o změně takové praxe.
Vzhledem k tomu, že neprokázání této skutečnosti může vést ke zrušení oprávnění, doporučuji se neprodleně obrátit na živnostenský úřad, který Vás informuje o tom, zda postačuje doložit již předložený souhlas.
Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo užívací právo prokázáno pouze "nejslabším" způsobem, domnívám se, že živnostenský úřad ověřuje, zda prokázaná skutečnost trvá (a pravděpodobně bude nutné doložit vyjádření vlastníka, o tom, že souhlas trvá, s aktuálním datem).
Klíčový je § 31/2 živnostenského zákona, který zní:
"Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, sídlo a zahraniční osoba organizační složku podniku. Podnikatel nemusí prokazovat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má v České republice umístěno místo podnikání, má-li místo podnikání totožné s bydlištěm (§ 5 odst. 2), s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny 53) nebo na adrese sídla správního orgánu 54), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky."
(v případě provozoven pak obdobně v § 17/3 živnostenského zákona)
Jakým způsobem je možné užívací právo k předmětnému objektu či prostorám prokázat živnostenský zákon výslovně neřeší. V této souvislosti je proto nutné vycházet z Občanského zákoníku, resp. z principů občanského práva. Nájemní, podnájemní či výpůjční smlouva je samozřejmostí, cizí věc lze nicméně užívat rovněž na základě jednostranného projevu vůle jejího vlastníka (např. výprosa), písemný souhlas vlastníka objektu či prostor je proto skutečně dostačující.
Podporou názoru, že předkládání písemných souhlasů vlastníků objektů či prostor je v tomto ohledu běžnou praxí (živnostenskými úřady aprobovanou), budiž např. i tento článek:
http://www.podnikatel.cz/clanky/misto-podnikani-a-kdy-je-nutna-provozovna/
_
FINANCE-DANĚ
- Jak snížit daň v nemovitosti v níž se již nepodniká
- Ukončení podnikání v nemovitosti a snížení daně z nemovitosti
- Daň z nemovitosti a ukončení podnikání - snížení daně
Zdědila jsem dům, ve kterém se v jednom podlaží podnikalo. Finanční úřad mi vyměřil naprosto stejnou daň, i když v domě nyní nikdo nepodniká a živnost byla zrušena. Ptala jsem se, jak zdanění změnit, ale řekli mi, že to nejde. Jak v takovém případě postupovat? Přeci nemůžu celý život platit daň ve výši pro podnikání. Jedná se o daň z nemovitosti.
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je možné podat nové daňové přiznání, kde si za celý dům vypočtete daň takovou, jako by se v domě nepodnikalo. Použije se pak sazba 2 Kč/m2 (+ zvýšení za každé další nadzemní podlaží, pokud přesahuje 2/3 zastavěné plochy) namísto 10 Kč/m2. Daňové přiznání se podává za kalendářní rok do 31.ledna daného roku dle stavu k 1. lednu daného roku. Můžete podat i dodatečné daňové přiznání za roky, kdy jste nemovitost vlastnila a už se v ní nepodnikalo. Buďte ale připravena na případné prokazování toho, že se v nemovitosti již nepodnikalo.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na výplatní pásku u zaměstnance pracujícího na DPP
- DPP a nárok na výplatní pásku
- DPP a právo zaměstnance na výplatní pásku
- Má zaměstnanec pracující na DPP nárok, právo na výplatní pásku?
Má právo zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti nárok na výplatní pásku? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Ano, výplatní páska náleží i zaměstnancům činným na základě DPČ (§ 142 odst. 5 zákoníku práce).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Úhrada rekvalifikace uchazeči o zaměstnání na ÚP
- Je nutný příslib zaměstnavatele aby ÚP uhradil rekvalifikaci potenc. zaměstnance?
- Příslib zaměstnavatele a uhrazení rekvalifikace, kurzu potenc. zaměstnanci
- Kdy hradí rekvalifikaci uchazeč o zaměstnání na ÚP
- Kdy hradí rekvalifikaci úřad práce a kdy uchazeč - informace
- Kdo platí rekvalifikaci uchazeče na úřadě práce
- Kdo platí rekvalifikační kurz uchazeče na úřadě práce
Úhrada rekvalifikace (kurzu, který si uchazeč o zaměstnání vyhledá sám u agentur/firem, které je poskytují), je ze strany Úřadu práce poskytována pouze když předloží písemný příslib budoucího zaměstnavatele o tom, že jej zaměstná? Někde se píše pouze tato možnost, někde to nebývá zmíněno. Nebo záleží na osobním uvážení úředníka? Na portálu MPSV jsou zmíněny případy, kdy si uchazeč následně uhradí náklady, když například "přeruší"… Ale jasnou kategorizaci "pouze v případě příslibu", jsem při běžném prohlížení nenašla. A přeci jen, zajistit si předem znalosti, díky nimž se budu moci rozhlížet po zaměstnání v širším záběru je logická. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Již z povahy věci plyne, že rekvalifikace má sloužit ke zvýšení šance na uplatnění uchazeče o zaměstnání. Tedy jakákoli nutnost příslibu budoucího zaměstnavatele zde není nutná. Pokud však zájemce o zvolenou rekvalifikaci odmítne bez vážných důvodů nastoupit do zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, bude povinen cenu rekvalifikace Úřadu práce uhradit. Nedokončí-li rekvalifikaci bez vážných důvodů, Úřad práce za něho cenu zvolené rekvalifikace neuhradí.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Větve souseda rostoucí přes plot a nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví sousedova stromu svépomocí a nový občanský zákoník 204
- Větve ze sousedova stromu a § 1016 nového občanského zákoníku 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - § 1016 - ořezání větví stromu souseda
- Keř souseda rostoucí přes plot a nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví sousedova keře svépomocí a nový občanský zákoník 204
- Keř prorůstající přes plot a § 1016 nového občanského zákoníku 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - § 1016 - ořezání keře souseda
Soused pěstuje živý plot s jedovatými bobulemi. Přesto že vnučku pečlivě hlídáme, nějaké bobule snědla a skončila v nemocnici na infúzích. Poprosila jsem sousedku aby zamezila prorůstání onoho keře k nám. Byla arogantní, prý si to mám ostříhat. Jsem v invalidním důchodu, na údržbu cizího plotu nemám kondici. Co dělat?
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Na odstraňování větví přesahujících nad cizí pozemek je výslovně pamatováno v § 127/1 Občanského zákoníku. Toto ustanovení však pojímá odstraňování přesahujících větví jako oprávnění vlastníka pozemku, nad který tyto větve přerůstají, s tím, že odstranění větví je nutno provést šetrně a pouze ve vhodné roční době.
I přes shora uvedené však není vyloučeno, abyste se domáhala odstranění přesahujících větví ze strany vlastníka sousedního pozemku případně i soudní cestou. V této souvislosti však upozorňuji, že takový požadavek by mohl být soudem případně shledán jako nepřiměřený, a to zejména s ohledem na skutečnost, že odstranění přesahujících větví může být realizováno s Vaším souhlasem např. rodiči Vaší vnučky (či jinými osobami, které budou ochotny Vám s těmito pracemi pomoci), resp. že povinnost vlastníka sousedního pozemku k odstranění přesahujících větví by mohla být kompenzována zvýšeným dozorem nad Vaší vnučkou v době, kdy se pohybuje po Vašem pozemku, resp. jejím poučením.
Rozhodnete-li se i přes shora uvedené domáhat se po vlastníkovi sousedního pozemku odstranění přesahujících větví soudní cestou (tzn. nebude-li Vaše písemná výzva úspěšná), doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
Svůj požadavek byste mohla dále formulovat tak, že požadujete oplocení sousedního pozemku, a to takovým způsobem, aby toto oplocení bránilo prorůstání větví předmětného keře (§ 127/2 Občanského zákoníku). Nevyhoví-li však vlastník sousedního pozemku této Vaší žádosti, bude opět nutné se obrátit s žalobou na soud.
Zcela na závěr své odpovědi pak připomínám, že od 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Vámi popsaná situace bude řešitelná dle § 1016/2 a 3 nového občanského zákoníku (umožňujícího požadovat po vlastníkovi sousedního pozemku odstranění přesahujících větví, popř. tak učinit svépomocí, tzn. že toto ustanovení nepřinese oproti současné právní úpravě de facto nic zásadně nového) či dle § 1017/1 nového občanského zákoníku (umožňujícího požadovat po vlastníkovi sousedního pozemku za určitých okolností i odstranění již vzrostlé vegetace).
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Reklamace hodinek které se zastavují - informace
Hodinky zakoupené před 2 měsíci mají závadu - zastavují se - a poté se rozejdou, jednou po 2 hodinách a jednou po 2 dnech, vadu tedy není možné předvést prodávajícímu. Chtěl bych využít § 616 Občanského zákoníku. Je nějaký rozdíl v uplatnění § 616 při šedém dovozu - jedná se o švýcarský výrobek cca 4.000 Kč. Předpokládám, že strojek při návštěvě prodejce právě půjde, nebo nepůjde a prodejce se bude bránit tím, že mohlo dojít k poškožení třeba pádem. Jak tuto reklamaci,závadu prokázat? Jak reklamaci vyřídit zrušením kupní smlouvy, případně výměnou, záruční opravu si po těchto pár dnech provozu nepřejeme. Pokud by se při reklamaci podařilo a hodinky právě nešly, prodejce bude zřejmě problém svalovat na baterii a chtít její kontrolu. Bude jeho požadavek oprávněný? Pro nás je jediný možný způsob reklamace použít § 616 - rozpor v kupní smlouvě a ne záruční opravu a o opravu by v případě výměny baterie pravděpodobně šlo. Prosím, pokud má § 616 (předpokládám že ještě platí) v novém občanském zákoníku 2014 nové znění, můžete mi čísla těchto paragrafů poradit, případně znění zaslat. Od kdy je platný nový občanský zákoník? Děkuji, Kvído
ODPOVĚĎ:
Lze doporučit uplatnit reklamaci běžným způsobem - tedy předat hodinky prodejci a uplatnit závadu písemně (doporučuji aby reklamované zboží bylo označeno výrobními čísly apod., jako ochrana proti případné neoprávněné výměně zboží). Prodejce je povinen reklamaci přijmout. Dostatečnost baterie doporučuji před prodejcem ozkoušet v jiných hodinkách a informaci o baterii uvést do reklamačního listu. I v případě, že se prokáže, že vada je způsobena nedostatečností baterie, je prodejce povinen přijmout reklamaci (na baterii se vztahují stejné reklamační nároky jako na samotný výrobek). Lze doporučit, aby celá reklamace proběhla před svědkem.
Podle § 616 odst. 3 občanského zákoníku platí jakým způsobem lze požadovat odstranění závady - primárně tedy výměnu či opravu až poté (není-li oprava či výměna možná) slevu z ceny či odstoupení od smlouvy.
Odpovědnost prodávajícího za vady zboží je vždy stejná (ať už se jedná o pravidelný či výjimečný prodej zboží daného druhu).
Nový občanský zákoník má v současnosti stanovenou dobu účinnosti od 1.1. 2014. Pro tento případ není žádným způsobem znění nového občanského zákoníku relevantní. S ohledem na současný politický stav není vhodné uvést odkazy na adekvátní ustanovení (ani jejich znění), jelikož není zřejmé, zda a v jaké podobě účinnost nového občanského zákoníku bude.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Darování peněz rodiči na koupi družstevního bytu
- Vrácení finančního daru rodičům - peníze na družstevní byt
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce, společné jmění manželů a družstevní byt
RODINA-SJM
- Zúžení společného jmění manželů u družstevního bytu
RODINA-SJM
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM a vliv finančního daru rodiči před manželstvím
A/ Rodiče darují svobodné dceři peníze na koupi členského podílu na družstevní byt.
1) Musejí být podpisy rodičů a dcery ověřeny notářem, event. na poště?
2)Mohou rodiče a dle kterého § občanského zákoníku, dát do darovací smlouvy ustanovení, že pokud by se obdarovaný (dcera) choval k dárcům způsobem hrubě odporujícím dobrým mravům, budou požadovat vrácení finančního daru zčásti nebo úplně?
3) Zůstává dar (hmotný, finanční) majetkem obdarovaného, ať už ho získal za svobodna nebo za trvání manželství?
B) Dcera se vdá.
1) Po čase už vdaná, družstevní podíl prodá a takto uvolněné prostředky (tj. vč. peněz darovaných jí rodiči) vloží společně už se svým manželem a jeho penězi do nákupu domku.
2) Jak by měla upravit právně-smluvně s manželem zajištění svého vkladu do nákupu, aby nepřišla o svůj vklad včetně peněz z daru:
a) v případě rozvodu
b) v případě exekuce vedené proti jejímu manželovi
3) Byla by jedna možnost, aby se při vkladu práva do katastru nemovitostí stanovil pro každého manžela vlastnický podíl v poměru částek vložených do koupě domku každým z manželů?
4) Měl by být vlastnický podíl každého z manželů už určen v kupní smlouvě?
5) A k tomu ještě uzavřena nějaká smlouva mezi manželi o rozdělení majetku?
4) Jsou ještě další právní možnosti zabezpečení vlastnického podílu dcery?
Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
S ohledem na rozsah dotazu je odpověď strukturována podle Vámi zvoleného označení:
A)
1) ověření podpisů na smlouvě lze doporučit.
2) nárok na vrácení daru upravuje § 630 občanského zákoníku; tento nárok může být výslovně uveden ve smlouvě (např. bližší určení toho, co dárce považuje za hrubé porušení dobrých mravů), ale nemusí - nárok je daný zákonem, smlouvou jej nelze vyloučit a zároveň není nutné, aby jej smlouva výslovně obsahovala (zákon je nadřazený jakékoliv smlouvě).
3) dar patří do výlučného vlastnictví obdarovaného, a to i za trvání manželství
B)
2) v takovém případě lze doporučit úpravu rozsahu společného jmění manželů (zúžení společného jmění manželů); dům tak bude součástí podílového spoluvlastnictví manželů nebo majetkem jednoho z manželů
a) podílové spoluvlastnictví je poněkud jednodušší zrušit a vypořádat; a to i v případě rozvodu manželství
b) zúžení společného jmění manželů neochrání majetek proti exekuci (§ 42 odst. 1 exekučního řádu); exekuci je nutno zavčas předejít či rozvést manželství a vypořádat společné jmění manželů SJM.
3) - 5) V kupní smlouvě lze uvést, že jej kupující kupují do podílového spoluvlastnictví a procentuální výši jejich podílů, podle výše finančního podílu na koupi. Takové ustanovení v kupní smlouvě lze doporučit. Pokud by prodávající měl jiné představy o obsahu smlouvy, je možné na podílové spoluvlastnictví zřídit smlouvou pouze mezi podílovými spoluvlastníky. K možnosti úpravy majetkových vztahů mezi manžely bylo vyjádření výše.
V případě družstevního podílu je nutné vzít v úvahu skutečnost, že se kupuje členský podíl, s nímž je spojeno užívání bytu; v případě privatizace družstva by mohla vzniknout otázka, zda byt není součástí společného jmění manželů - v těchto případech lze vždy doporučit úpravu (zúžení) společného jmění manželů.
Pokud byste zvažovali provádět koupi podílu a jeho následné darování dceři lze obecně vždy doporučit vyhledat vhodného advokáta; po 1. 1. 2014, kdy vstoupí v účinnost nový občanský zákoník, je odborná pomoc do určité míry nutností.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění rodinného domu získaného jedním z manželů před uzavřením manželství
- Zápočty v dědictví, dědickém řízení - opravy, rekonstrukce rodinného domu
RODINA-SJM
- Jak dokázat investice do nemovitosti jednoho z manželů (kvůli rozvodu, dědění)
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postup darování nemovitosti nezletilé dceři, nezletilému synovi
- Proč je u darování nemovitosti nezletilému nutný kolizní opatrovník?
- Postup darování nemovitosti, bytu, domu nezletilému potomkovi
Manžel dostal před svatbou darem od rodičů rodinný dům. Společně jsme dům začali opravovat a opravujem i dále. Mám v domě pouze trvalé bydliště. Jak se bude dědit tento dům, kdyby manžel umřel dřív než já. Manžel má dvě děti z prvního manželství a spolu máme jedno dítě. Bojím se,že se tento majetek dělí rovným dílem. Manžel na mě nechce napsat polovinu domu. Bojí se, že v případě rozvodu manželství o podíl na nemovitosti přijde. Jde to udělat třeba tak, že půlku domu napíše na mě a já tu svojí půlku napíšu na svojí dceru? Děkuji. Izabela
ODPOVĚĎ:
Jak by probíhalo dědění – záleží, zda půjde o dědění se závětí nebo bez závěti (zákonná posloupnost).
ČÁST PRO OBA DRUHY DĚDĚNÍ SPOLEČNÁ: Nejdříve bude vypořádáno SJM (společné jmění manželů), tam se jistí, že dům je ve výlučném vlastnictví Vašeho muže, nicméně Vy byste mohla žádat o tzv. zápočty, tedy o vypořádání finančních částek, které byly Vaše a které jste do zhodnocení domu vložila (bylo by vhodné, vést si o to tomto evidenci, například 100.000 Kč výměna oken společnost PLAST s.r.o. + výpis z Vašeho účtu o uvedené částce). Dům se stane předmětem dědictví.
A. ZÁKONNÁ POSLOUPNOST. Dědit budete v 1. třídě VY (MANŽELKA), DĚTI – ROVNÝM DÍLEM podle § 473 občanského zákoníku (upozorňuji, že jeho platnost končí k 1.1.2014, nový občanský zákoník tuto problematiku upravuje shodně v § 1635 - v průběhu roku se budou připravovat n stránkách bezplatné právní poradny články o tom, co se bude s ohledem na novou právní úpravu občanského zákoníku měnit).
B. ZÁVĚŤ . Záleží, jaká bude vůle zůstavitele – podle současné právní úpravy Vás opomenout může, děti nikoliv - jsou neopomenutelnými dědici. Obdobná právní úprava bude platit i podle nového občanského zákoníku (§ 1643 NOZ, § 479 OZ), jen povinné dědické podíly budou menší (75% a 25% více vizte zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/dedictvi/16739-dedeni-vydedeni-zavet-a-novy-obcansky-zakonik-2014.html).
Nad rámec Vaší otázky uvedu situaci, jak by to bylo v případě rozvodu – měla byste nárok na zápočty, jak jsem uvedla v odstavci „ČÁST PRO OBA DRUHY DĚDĚNÍ SPOLEČNÁ“.
K Vaší otázce, zda by bylo možné darovat Vaší nezletilé dceři část nemovitosti – ano, to by možné bylo, dokonce je možné, aby otec daroval přímo nezletilé. Bude vhodné zažádat soud o stanovení kolizního opatrovníka, aby někdo později nezpochybňoval skutečnost, že jste tuto darovací smlouvu za nezletilou podepsala sama (kolizním opatrovníkem bývá obvykle někdo z příbuzných, který se předmětného vztahu (darování) neúčastní, ale smlouvu za nezletilou podepíše – předpokládám, že byste mohla být opatrovníkem pro tuto věc ustanovena i Vy). U darovací smlouvy bych navrhovala pořídit úředně ověřené podpisy (CzechPoint, notář), které budou nutné i pro vklad listiny do katastru nemovitostí.
Vaší situaci by mohlo řešit i věcné břemeno dožití (doživotního užívání nemovitosti) ve Váš prospěch, nicméně nepředpokádám, že by na tuto variantu Váš manžel přistoupil.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přísliby vypořádání spoluvlastnictví RD - nový občanský zákoník 2014
- Změny ve spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Jak změní spoluvlastnictví nový občanský zákoník 2014?
- Vliv nového občanského zákoníku na vlastnictví bytu, domu, nemovitosti
- Vliv nového občanského zákoníku na předkupní právo u spoluvlastnictví
- Nový občanský zákoník 2014 a předkupní právo u spoluvlastníků
- Oddělení spoluvlastnictví a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělení spoluvlastnictví a nový občanský zákoník 2014
- Odklad zrušení spoluvlastnictví dohodou - notářský zápis
- odklad zrušení spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
- Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou - informace
Matka s otcem postavili 1980 dům. Po rozvodu manželství mámě připadla 1/2 tohoto rodinného domu. Otec 2008 zemřel a jeho 1/2 jsme zdědili tři sourozenci. Každý 1/6 domu. Moje sestra dům od jeho smrti s rodinou užívá a neplatí žádný nájem - pouze energie. My s bratrem jsme se rozhodli, že se chceme vypořádat a to zrušením spoluvlastnictví (prodej nemovitosti nebo jinak). Máma s její 1/2 a sestra s 1/6 dům prodat nechtějí. Sestra už úvěr má na svůj druhý dům, ve kterém ale bydlet nechce a chtěla by ho prodat. Teď si tedy vymyslela že se odstěhuje do svého, dají ho dohromady a za 5 let se vrátí zpět do našeho domu. Chce, abychom s bratrem platili část měsíčních záloh. Rozhodli jsme se jí dát poslední rok na to, aby si věci dala do pořádku a vyplatila nás. O dům po otci stojí, ale vypořádat se nechce. Jakou smlouvu teď sepsat, aby tam bylo řečeno, že jí dáváme rok na vypořádání? Druhý dodatek by byl že pokud nesplní, bude se to řešit právní a soudní cestou. Byla by to smlouva o vypořádání? Děkuji za odpověď. Malvína
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti si nejdříve dovolím upozornit na to, že od 1.1.2014 vstoupí v účinnost nový občanský zákoník - NOZ (z. č. 89/2012 Sb.). Právní úprava spoluvlastnictví je dnes obsažena v § 137 - 142 OZ (z. č. 40/1964 Sb.). Nově bude od 1.1. 2014 obsažena právní úprava v § 1115 - 1157 nového občanského zákoníku NOZ.
Nová právní úprava přinese novou právní úpravu:
- konec předkupního práva;
- změny ve vztahu k správě společné věci - většinovým způsobem se bude rozhodovat v běžných záležitostech, o významných záležitostech bude rozhodovat min 2/3, omezení nebo zatížení společné věci na dobu delší než 10 let - souhlas všech);
- nově je zaveden institut oddělení spoluvlastnictví (každý ze spoluvlastníků může žádat kdykoliv o své oddělení ze spoluvlastnictví, pokud lze předmět spoluvlastnictví rozdělit, anebo může žádat o zrušení spoluvlastnictví, vyjma situace, kdy by šlo o nevhodnou dobu nebo by to bylo jen k újmě některého ze spoluvlastníků);
- podmínky zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zůstávají ve srovnání se stávající právní úpravou obdobné - rozdělení věci, prodej z volné ruky či ve veřejné dražbě (příp. dražba mezi spoluvlastníky) s rozdělením výtěžku či převodem práva či přikázáním ze strany soudu jednomu či více spoluvlastníkům oproti vyplacení ostatních za přiměřenou náhradu;
- nově se umožňuje odklad zrušení spoluvlastnictví dohodou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), nejdéle na deset let, ale i opakovaně.
Spoluvlastnictví lze tedy vypořádat dohodou (dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), pokud k dohodě nedojde, může kterýkoliv ze spoluvlastníků podat návrh na soud.
Pokud budete sepisovat dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, může Váš závazek vypořádání směřovat, jak vůči Vaší sestře, tak Vaší matce, které zůstanou podílovými spoluvlastníky. Vámi uvedené body jsou v souladu s platnou i chystanou právní úpravou.
Doporučovala bych vyhledat ve věci sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví právní služby advokáta, notáře - s ohledem na chystané změny v právním řádu ČR, aby byla smlouva platná i po vstupu nového občanského zákoníku 2014 (NOZ) v účinnost (od 1.1.2014).
_
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství
- Jak se vyhnout pokutě za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství
- Pokuta nevyměněnou občanku po rozvodu manželství
- Jak se vyhnout pokutě za nevyměněnou občanku po rozvodu manželství
Rozvod 04/2012, ale stále mám starý občanský průkaz. Neřekli mi, že musím mít novou občanku. Podle kamarádky jsem spáchala přestupek a budu platit 10.000 Kč správní pokutu, protože to mělo být do 15 dnů od rozvodu. Co mám dělat? Není to náhodou promlčené? Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Podle § 14 odst. 1 písm. d) zákona o občanských průkazech platí, že do 15 dnů od právní moci rozvodu manželství je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu.
Tato povinnost platila i v době, kterou uvádíte - tedy v dubnu 2012 (tehdy byla uvedena v písm. c) tohoto ustanovení) a bylo možné podle § 16a zákona o občanských průkazech uložit pokutu až 10.000 Kč.
Přičemž podle § 20 zákona o přestupcích platí, že tento přestupek již nelze projednat, jelikož uplynutím lhůty jednoho roku zaniká odpovědnost za jeho spáchání.
Neznalost zákona neomlouvá, nicméně v tomto případě máte štěstí; odpovědnost za přestupek zanikla ze zákona, takže si nyní nový občanský průkaz můžete vyřídit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Změna družstevního bytu na byt v osobním vlastnictví a závěť
- Závěť a změna družstevního bytu na byt v osobním vlastnictví
- Zánik závěti sepsáním nové a nový občanský zákoník 2014
- Odvolání závěti ve formě notářského zápisu a nahrazení novou závětí
1.3.2000 jsem pořídila u notáře závěť - forma notářského zápisu. Jedné ze svých dvou dcer jsem v závěti zanechala zbytek členského podílu na družstevním bytě vč. užívacího práva na tento byt. Před několika léty přešel tento byt do mého osobního vlastnictví. Dotaz: Když se podstata závěti změnila - užívací právo už neexistuje a družstevní podíl taky ne - je uvedený notářský zápis automaticky neplatný nebo ho musím notářsky zrušit? Notář za zrušení požaduje 2.000,- Kč.
Jaký vliv na to bude mít nově schválený zákon o dědictví? Děkuji, Evelína
ODPOVĚĎ:
Jelikož došlo k zániku předmětu závěti, není nutné pořizovat zápis nový, který by ten předchozí nahradil. Pro jistotu však můžete sepsat závěť vlastnoruční, tedy nikoli ve formě notářského zápisu, která předchozí závěť nahradí. Je však třeba dodržet veškeré potřebné náležitosti.
Nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 stanoví, že závěť pořízená ve formě veřejné listiny, ve Vašem případě ve formě notářského zápisu, se považuje za odvolanou tehdy, kdy je vydána zůstaviteli, který může její vydání kdykoli požadovat.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Dům v SJM postavený na pozemku manžela - vliv nového občanského zákoníku 2014
- Dům v SJM postavený na pozemku manželky - vliv nového občanského zákoníku 2014
- Dům je součástí pozemku - vliv na společné jmění manželů SJM (nový občanský zákoník 2014)
- Nový občanský zákoník 2014 a vliv na SJM - dům je součástí pozemku
- Nemovitý majetek manželů a vliv nového občanského zákoníku 2014
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej pozemku před domem a předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník a § 3039 - předkupní právo na pozemek na němž stojí dům
- Dům stojí na cizím pozemku - předkupní právo § 3039 nový občanský zákoník
Dcera se rozvádí. Její manžel před uzavřením manželství vlastnil stavební parcelu, na které po dobu jejich manželství společně postavili rodinný domek. Jak v tomto případě proběhne rozdělení majetku (jaká vlastnická práva má moje dcera)? Jaký vliv na to budou mít legislativní změny od 1. 1. 2014? Předem děkuji za odpověď. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Pokud manžel vlastnil pozemek před uzavřením manželství, je tento pozemek stále jeho výlučným vlastnictvím. I nadále, s účinností nového občanského zákoníku 2014, bude podle § 3039 tento pozemek jeho výlučným majetkem. Ke stavbě mají manželé stejné právo vlastnického charakteru, jelikož je součástí jejich společného jmění manželů.
Výlučnost vlastnictví manžela k pozemku pro Vaši dceru znamená, že pokud se bude vypořádávat společné jmění manželů a dům by jí měl připadnout (třeba i za náhradu bývalému manželovi), bude jej mít postavený na "cizím" pozemku. Pokud nastane situace, že vlastník pozemku a vlastník stavby budou po 1.1.2014 dva odlišní lidé, bude mezi nimi platit vzájemné předkupní právo (§ 3056 nového občanského zákoníku).
Vypořádání společného jmění manželů SJM je i v tomto případě vedeno zásadami platnými pro každé takové vypořádání (tedy obecně řečeno zásluhami o majetek manželů, péčí o děti, také potřebami nezletilých dětí). V obdobných případech obvykle manžel zajistí manželce nové bydlení (např. koupí bytu) či ji v dohodnuté částce (či soudem stanovené částce) vyplatí. Což je vhodné zejména s ohledem na složitější právní situaci danou jiným právním režimem pozemku.
Pochopitelně je taktéž možná je i obrácená varianta (tedy, že dcera získá dům a vyplatí manžela). V takovém případě by bylo vhodné zajistit i právo na užívání pozemku (věcné břemeno) nebo jej odkoupit.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Založení spolku podle nového občanského zákoníku 2014
- Občanská sdružení a nový občanský zákoník 2014
- Jak založit kroužek pro děti - Nový občanský zákoník 2014
Chtěli bychom od ledna 2014 založit florbalový kroužek pro děti. Potřebujeme to udělat nějakou oficiální formou, abychom mohli využívat i příp. dotací a příspěvků od obce a sponzorů. Jak na to? Můžete nám event. poskytnout i nějaký vzor? Děkuji. Martina
ODPOVĚĎ:
Jako vhodné se v této souvislosti dle mého názoru jeví založení spolku (obdoba dnešního občanského sdružení) dle nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2014.
Neboť je úprava spolkového práva v novém občanském zákoníku poměrně obsáhlá (a není účelné jí zde kopírovat), upozorňuji pouze, že podstatným je v této souvislosti § 214 a násl. nového občanského zákoníku,
- název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“ (§ 216 nového občanského zákoníku),
- hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen; podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže (§ 217/1 nového občanského zákoníku),
- vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku; zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku (§ 217/2 a 3 nového občanského zákoníku),
- stanovy spolku musí obsahovat alespoň:
a/ název a sídlo spolku,
b/ účel spolku,
c/ práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
d/ určení statutárního orgánu (§ 218 nového občanského zákoníku).
Další informace naleznete zde:
Občanské sdružení se mění na spolek - Nový občanský zákoník 2014
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/obecne/16843-obcanske-sdruzeni-se-meni-na-spolek-novy-obcansky-zakonik-2014.html
DÁT PROSÍM ODKAZ DÁT NA TEXT: "Občanské sdružení se mění na spolek - Nový občanský zákoník 2014" DĚKUJI
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může soused odstranit přesahující větve a kořeny stromů a keřů?
- Je možné požadovat odstranění vysokého stromu u hranice pozemků?
- Stínící strom souseda - je možné požadovat jeho pokácení?
- Je možné porušit kořeny sousedova stromu které prorůstají na náš pozemek?
- Větve sousedova stromu prorůstají na cizí pozemek - je možné je odstranit?
- Odstranění přesahujících větví sousedova stromu a nový občanský zákoník 2014
- Odstranění prorůstajících kořenů sousedova stromu a nový občanský zákoník 2014
- Sousedův strom hrozí pádem, vyvrácením při větru - co dělat?
- Sousedův strom hrozí pádem na náš dům - co dělat, jak postupovat?
Soused má 1 metr od plotu vzrostlý smrk, který už teď měří kolem 13-15 metrů. My chceme v těchto místech kousek za plotem vykopat bazén. Požádali jsme sousedy, aby si větve, které přečnívají až 2 metry k nám do zahrady odtranili a špičku zastříhli, aby smrk dále nepřerůstal. Sousedi nám oznámili, že si větve ořezávat nebudou, protože jim zahradník řekl, že pokud by tak učinili, smrk by se při větším větru mohl vyvrátit na jejich dům. Smrk tu stojí sám a skutečně při větším větru se dost naklání, ale protože stojí na jiho-západní straně a vítr jde hlavně od západu, naklání se většinou při větru na nás. Při pádu by tedy padl spíše na náš dům. Jak máme postupovat, pokud si sousedi odmítají ořezat větve, které jsou na našem pozemku? Můžeme si před domem začít kopat bazén, když narazíme na kořeny, které jistě zasahují do půlky naší zahrady a tímto je poškodíme? Mohu si na své zahradě vykopat bazén kde já chci, nebo musím s ohledem na kořenový systém sousedova stromu o něco dál? Pokud se tím naruší statika stromu, kdo bude odpovědný za případný pád? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Přestože Vaše oprávnění ke svépomocnému odstranění přesahujících větví a podrůstajících kořenů je v současné době zakotveno v § 127/1 Občanského zákoníku (je tak možno učinit šetrně a v době vegetačního klidu, k tomu blíže v § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb.), doporučuji Vám s řešením nastalé situace vyčkat na právní úpravu nového občanského zákoníku (který by měl nabýt účinnosti již dne 1. 1. 2014), neboť je zde problematika stromů na sousedních pozemcích řešena podstatně podrobněji a přehledněji.
Dle § 1016/2 nového občanského zákoníku budete oprávněna svého souseda vyzvat k odstranění přesahujících větví či podrůstajících kořenů, přičemž pokud Váš soused této výzvě v přiměřené době nevyhoví, budete oprávněna tak učinit sama, a to šetrně a ve vhodné roční době. Toto oprávnění však budete moci realizovat pouze v případě, že přesahující větve či podrůstající kořeny Vám budou působit škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu (kterážto podmínka bude dle mého názoru ve Vašem případě splněna). Co z odstraněných kořenů a větví získáte, budete si moci ponechat.
Dle § 1017/1 nového občanského zákoníku pak budete rovněž oprávněna po svém sousedovi požadovat, aby vzrostlý smrk v blízkosti hranice vašich pozemků odstranil. Pro vznik tohoto oprávnění je zapotřebí existence „rozumného důvodu“, který může představovat např. zajištění bezpečnosti užívání Vašeho pozemku (hrozí-li při vichřicích pád předmětného stromu). Nový občanský zákoník v tomto ustanovení rovněž zakotvuje, že nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Pokud by Váš soused smrk dobrovolně neodstranil, bylo by samozřejmě možné domáhat se splnění této povinnosti i soudní cestou.
Druhou variantou řešení je pak kontaktování místně příslušného obecního úřadu (a to jeho odboru životního prostředí) a upozornění na závadný stav předmětné dřeviny (pokácení smrku či ořez jeho větví či kořenů může být obecním úřadem Vašemu sousedovi samozřejmě i nařízen). Před případnou realizací svépomocného ořezu přesahujících větví či kořenů Vám rovněž doporučuji obrátit se s dotazem na tento správní orgán.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Sdílení odkazů na stažení filmu na vlastním webu - je to legální nebo ne
- Je trestné sdílet odkaz na stažení filmu směřující na youtube.com, ulozto.cz?
- Je možné zveřejnit na webu odkaz na stránky nedodržující autorský zákon?
- Je legální sdílet odkaz na video na youtube.com?
Chtěla bych se zeptat, zda je legální sdílení odkazu na film? Konkrétně, zda je legální, když na svém webu zveřejním odkaz ke stažení filmu na www.ulozto.cz nebo když zveřejním odkaz na www.youtube.com , kde je film k shlédnutí. Jedná se o film, který na web umístil někdo jiný, já bych jen poskytla odkaz.
Youtube nabízí možnost vložit odkaz na video takovým způsobem, že by se video přehrávalo na mém webu přímo. Tak jestli je rozdíl, co se legálního počínání týče, když na svůj web umístím jen odkaz na video nebo rovnou umožním zhlédnutí videa (kdy jej však na web nahrál někdo jiný)?
Jde mi konkrétně o situaci, že by např. video z youtube.com bylo přehratelné přímo v mém webu (implementace přehrávacího panelu, který sice patří youtube a obsah je uložený na youtube, ale obsah by se přehrával na mém webu). Buduji web, kde přidávám tipy na inspirativní knihy a filmy. Některé inspirativní filmy jdou právě najít na Youtube.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Sdílení odkazů na nabídky filmů (či jiných autorských děl) ke stažení není samozřejmě výslovně upraveno v žádném právním předpise, obecně lze však konstatovat, že se jedná o aktivitu přinejmenším problematickou.
S ohledem na skutečnost, že na webu www.ulozto.cz je zpravidla možné narazit na nelegálně pořízené kopie filmů (resp. si nejsem vědom, že by se zde kdy objevil film se souhlasem jeho autora)Vám doporučuji odkazy na tyto internetové stránky na svém webu nezveřejňovat, neboť tímto postupem byste zajisté nenaplnila podmínky pro aplikaci pravidel volného užití autorského díla (zde pro osobní potřebu fyzické osoby dle § 30 autorského zákona).
Užitečné informace (byť samozřejmě tendenčně laděné) naleznete např. zde:
http://www.cpufilm.cz/faq.html
Co se pak týče odkazů na YouTube (resp. přehrávání tam umístěných videí přímo na Vašem webu) domnívám se, že tímto postupem se do konfliktu s autorským zákonem nedostanete, a to zejména z důvodu streamingové povahy tohoto webu (přestože autorský zákon v tomto případě de facto žádnou výjimku neobsahuje). Opět však platí, že rovněž u této otázky se můžete setkat s odlišným názorem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva uzavřená dle starého občanského zákoníku - bude se řídit novým?
- Vliv nového občanského zákoníku 2014 na staré nájemní smlouvy
- Jakým občanským zákoníkem se bude řídit stará nájemní smlouva - starým nebo novým OZ?
Můj dotaz se týká právního režimu nájemníka poté, co vejde v účinnost nový občanský zákoník. Máme uzavřenu nájemní smlouvu dle současného starého občanského zákoníku. Zajímalo by mne, který předpis se na nás bude od nového roku vztahovat – jestli ten, za něhož byla smlouva uzavřena, nebo automaticky zákon, jež je v danou chvíli účinný (tedy v příštím roce nový občanský zákoník 2014). Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 vskutku přichází v účinnost nový občanský zákoník. Právní vztahy, které byly uzavřeny ještě v režimu "starého" občanského zákoníku zůstávají v platnosti a řídí se pravidly, které byly účinné v době jejich vzniku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zjistit, zda má zemřelý účet a peníze v bance - informace
- Jak zjistit, zda měl zemřelý auto, automobil (pro dědické řízení)
- Žádost o prošetření majetku v dědickém řízení u notáře
- Jak zjistit, zda má zesnulý účet a peníze v bance - informace
- Jak zjistit, zda měl zesnulý auto, automobil (pro dědické řízení)
- Jak zjistit majetek zemřelého pro účely dědického řízení
- Jak může zjistit dědic jaký majetek zemřelý, zesnulý vlastnil?
- Sluchově postižený dědic v dědickém řízení - jednání u notáře
07/2013 smrt otce, s mou matkou se rozvedl již v době mého dětství, měl s ní jen mne, a založil si novou rodinu - s novou paní měl další dva dnes již dospělé syny. O existenci této rodiny jsem neměla až donedávna tušení. Po smutečním obřadu mne začali bombardovat emaily, abychom se dohodli na dědictví. Zjistila jsem si notářku, která bude přidělena
dle data narození mého otce, případ však dosud od soudu nemá přidělen, jak nám její sekretářka sdělila. Také sdělila, že nejprve bude pozvána objednavatelka pohřbu (druhá paní mého otce - zařídila obřad 2. den po nehodě), která přizná majetek zůstavitele a o ten se bude jednat. Notářka prý majetek (který ani neznám, ale musel být značný) ověřovat nebude - nemůže psát na všechny banky v ČR, psát do katastrů apod. Dále sekretářka sdělila, že pokud bych se obrátila s tímto požadavkem na soud, bude mne to možná stát více než celé dědictví. A že sama má podobnou zkušenost a dopadla špatně. Jsem sluchově postižená, takže k notářce, by mne snad měl nějaký právník doprovodit, ale má to smysl? Navíc žádného neznám a ani nemám žádnou podobnou zkušenost. Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Účastníci jsou skutečně povinni označit v dědickém řízení důkazy - tedy označit majetek. Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste notářce napsala dopis s tím, že žádáte prošetření majetku. Uveďte, že se domníváte, že Váš otec, případně jeho manželka (jeho manželku uveďte výslovně) měli majetek u té a té banky a dále měli automobily - nechte prošetřit automobily na obci na jméno otce i na jméno jeho manželky (měli vše ve společném jmění manželů). Pokud uvedete toto a konkrétní označení bank, paní notářka Vás nemůže odmítnout a nemůže si navíc nic účtovat. Musíte však navrhnout prošetření konkrétních subjektů. Katastr nemovitostí notářka podle rodného čísla otce prošetřuje automaticky. Pokud jste neslyšící, doporučuji si s sebou k jednání vzít Vámi zvolenou osobu, které věříte, a která Vám pomůže vše pochopit. Můžete požádat notářku, aby k ústnímu jednání ustanovila tlumočníka ze znakového jazyka, kterého platí stát.
_
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Podmínka v darovací smlouvě - je přípustná?
- Může se obdarovaný v darovací smlouvě zavázat ve prospěch třetí osoby?
- Slib třetí osobě v darovací smlouvě - je to přípustné?
- Příslib doživotní péče o bratra v darovací smlouvě na byt, dům od rodičů
- Příslib doživotní péče o sestru v darovací smlouvě na byt, dům od rodičů+
- Darovací smlouva s podmínkou, příslibem - je to přípustné?
- Vrácení daru z důvodu nesplnění podmínky v darovací smlouvě
Rodiče na mě chtějí ze zdravotních důvodů rychle převést darovací smlouvou dům s pozemky. Mám zletilého tělesně postiženého bratra, který bydlí samostatně v domě s asistenční službou a o kterého se ale jinak s rodiči staráme. Bratr má díky svému postižení omezenou právní způsobilost. Rodiče chtějí zahrnout do smlouvy moji povinnost se o bratra postarat. Je to možné a jakou formou, aby to mělo právní účinky a bratr měl zajištěno, že se tohoto práva může domáhat? Pokud dáme do smlouvy odstavec, že se zavazuji poskytnout mu doživotní péči, resp. , že se o něj doživotně postarám (či jak to lépe formulovat), bude to v pořádku, či jakou to bude mít právní váhu? Lze to realizovat mimo rámec opatrovnictví?
Děkuji, Debora
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:
1/ Darovací smlouva s podmínkou
V písemné darovací smlouvě můžete s rodiči zakotvit Vaší povinnost k doživotnímu opatrování Vašeho bratra (analogicky je zde možné použít § 50 Občanského zákoníku), přičemž porušení této Vaší povinnosti může být v darovací smlouvě výslovně označeno za hrubé porušení dobrých mravů (§ 630 Občanského zákoníku), které bude Vaše rodiče případně opravňovat k požadování vrácení daru.
Váš závazek k doživotnímu opatrování Vašeho bratra pak může být vtělen samozřejmě i do samostatné dohody (mezi Vámi a Vaším bratrem, který bude pro tyto účely zastoupen soudem stanoveným opatrovníkem), přičemž na řádné plnění této dohody může být následně v darovací smlouvě pouze odkázáno. S ohledem na lepší vymahatelnost tohoto plnění ze strany Vašeho bratra je pak forma samostatné dohody vhodnější.
Pro důkladné smluvní ošetření Vašeho závazku k doživotní péči o Vašeho bratra Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
2/ Věcné břemeno:
Máte-li v úmyslu o svého bratra pečovat v domě, který Vám bude rodiči darován, je rovněž možné zřídit zde Vašemu bratrovi věcné břemeno dožití, spojené eventuálně s Vaším závazkem o doživotní opatrování (§ 151n a násl. Občanského zákoníku).
BOD 1-2 PROSÍM TUČNĚ (VŽDY JEN ŘÁDEK PŘED ODSTAVCEM)
_
RODINA-SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
- Může manžel požadovat po manželce účtenky na nakoupené věci do domácnosti?
- Manžel brání manželce přístupu k penězům v SJM - co dělat?
- Může manželka požadovat po manželovi účtenky na nakoupené věci do domácnosti?
- Manželka brání manželovi přístup k penězům v SJM - co dělat?
- Může manžel přikázat manželce dokládání nákupů pro domácnost?
- Může manželka přikázat manželovi dokládání nákupů pro domácnost?
Manžel mi v podstatě nařídil, že mu budu od teď na pořád nosit účtenky od všeho co nakoupím, např. i třeba jen za pečivo, salám, droždí, žvýkačky apod.. Má na toto on vůbec právo? Já chodím do práce nejsem nezaměstnaná, sice nevydělávám tolik peněz jako on, ale přijde mi to velmi nedůstojné. Nedovedu si představit, že mu budu nosit za vše účty jako malé dítě mamince po nákupu v samoobluze. Dále mi řekl, když nedám účet, považuje to, že jsem nic nekupovala, tím pádem mi zůstaly peníze a žádné jiné mi dávat nebude. Jak se proti tomu mohu bránit? Jeho plat sama neznám, protože mi ho sám neřekl, když jsem se zeptala a sám též žádné účtenky mě nenosí. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Manžel na takové jednání právo nemá. Jak jste sama poznamenala, jedná se o zásah do lidské důstojnosti. Podle zákona muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Navíc o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pakliže by Vám manžel odmítal přispívat na domácnost, obraťte se se svým nárokem na soud.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené zaměstnavatelem pro dlouhodobou pracovní neschopnost a pracovní úraz
- Krácení dovolené zaměstnanci pro dlouhodobou pracovní neschopnost a pracovníí úraz
- Podmínky pro krácení dovolené zaměstnavatelem za kalendářní rok?
- Kdy může zaměstnavatel krátit dovolenou zaměstnanci
- Krácení dovolené kvůli pracovnímu úrazu a dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Krácení dovolené pro překážky v práci na straně zaměstnavatele
- Jak se bránit proti neoprávněnému krácení dovolené zaměstnavatelem
22.2.2013 se mi stal pracovní úraz a stále jsem na neschopence (dočasné pracovní neschopnosti). U zaměstnavatele pracuji od roku 2008. Od 07/2013 mi zaměstnavatel krátí dovolenou každý měsíc o 2 dny. Když jsem byla za účetní, že by mi neměl krátit dovolenou, odpověděl že může a že je jeho postup v souladu se Zákoníkem práce. Proto se chci zeptat, jestli opravdu může krátit dovolenou a v případě že ne, tak mi prosím poraďte jakým způsobem či podle jakých § se mohu bránit. Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o pracovní úraz, který Váš zaměstnavatel uznal, lze se jednoznačně přiklonit k Vašemu názoru.
V této souvislosti je vhodné vědět, že zaměstnavatel je v souladu s § 223/1 zákoníku práce povinen krátit zaměstnanci dovolenou v případě, že:
a/ zaměstnanec splnil podmínky pro přiznání dovolené za kalendářní rok (§ 212/1 zákoníku práce),
b/ v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, zameškal zaměstnanec pro překážky v práci (které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce) alespoň 100 pracovních dnů.
Při současném splnění shora uvedených podmínek pak zaměstnavatel krátí zaměstnanci dovolenou za prvých 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu (z celkového nároku na dovolenou za kalendářní rok) a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu, přičemž takovému zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů (§ 223/3 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je pak klíčový pojem „překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce“ (ad b/ výše). Dle § 216/2 zákoníku práce se doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Podmínka ad b/ výše proto ve Vašem případě splněna není a zaměstnavatel tudíž není oprávněn Váš nárok na dovolenou jakkoli krátit. Nepodaří-li se Vám zaměstnavatele s podporou shora uvedených ustanovení zákoníku práce přesvědčit, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce a poukázat zde na protiprávní postup zaměstnavatele (právní nárok na provedení kontroly Vám však nevzniká), vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (tzn. podání žaloby na přiznání dovolené v nezkrácené výši k místně příslušnému okresnímu soudu). Pro případné soudní řízení Vám lze doporučit advokátní zastoupení:
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákon o pozemních kounikacích a zorání polní cesty majitelem pozemku
- Zrušení, zorání polní cesty majitelem pozemku a zákon o pozemních komunikacích
- Je možné zorat polní cestu kterou využívají jiní majitelé ostatních pozemků?
- Zorání účelové komunikace a legálnost, protiprávnost takového jednání
- Může vlastník zrušit účelovou komunikaci, polní cestu?
- Je vlastník účelové komunikace oprávněn ji kdykoli zrušit?
- Užívání účelové pozemní komunikace cizími lidmi - omezení pro vlastníka
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Zrušení účelové komunikace majitelem pozemku a rozhodnutí nejvyššího správního soudu
SPRÁVNÍ-OBCE
- Podnět k prošetření protiprávního stavu - zorání polní cesty majitelem pozemku
- Podnět k prošetření protiprávního stavu - zrušení účelové komunikace majitelem pozemku
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu, který se týká v podtatě existence polní cesty. Lze zrušit (zorat) účelovou komunikaci následujícího charakteru: Typ: parcela katastru nemovitostí / Výměra: 755 m2 / Druh pozemku: ostatní plocha
Způsob využití: ostatní komunikace / Omezení vlastnického práva: nejsou evidována žádná omezení / Vlastnictví: soukromý vlastník. Uvedená komunikace odděluje jednotlivé pozemky dalších vlastníků,
funguje jako dopravní cesta sloužící ke spojení jednotlivých komunikací pro potřeby jejich vlastníků, funguje jako účelová komunikace umožňující přístup např. na zahradu či polnosti jiných vlastníků. Stalo se to, že soukromý vlastník uvedené komikace tuto zoral. Domnívám se, že na toto právo neměl. Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že právo obecného užívání pozemních komunikací, přestože je v případě účelových komunikací bezprostředně spjato se soukromým vlastnictvím, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které vyplývá z § 19/1 zákona o pozemních komunikacích.
Jsou-li tedy splněny 2 základní podmínky:
1/ souhlas vlastníka účelové komunikace, který může být učiněn i konkludentně (mlčky), tzn. svolením k veřejnému užívání účelové komunikace, popř. je tento souhlas „nahrazen“ užíváním účelové komunikace již z minulosti (tzn. předchozím vlastníkem pozemku),
2/ existence nutné komunikační potřeby,
vzniká v případě konkrétní účelové komunikace její obecné užívání, tzn. veřejnoprávní oprávnění neurčitého okruhu třetích osob, které vlastníka předmětné účelové komunikace omezuje ve výkonu jeho vlastnických práv (podpořeno ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu).
Došlo-li tedy ve Vámi popsaném případě k odstranění účelové komunikace, která podléhala obecnému užívání, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích) s podnětem k prošetření nastalého protiprávního stavu (a to i přesto, že institut „zrušení“ se dle § 18 zákona o pozemních komunikacích vztahuje pouze na dálnice, silnice a místní komunikace).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že v případě územního a stavebního řízení stavby veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem právě místně a věcně příslušný silniční stavební úřad, přičemž obecným právním předpisem je i v této oblasti stavební zákon.
_
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Jak zabránit sousedovi podávání námitek na stavebním úřadě
- Prodej pásu 1 metru pozemku za účelem vyhnutí se námitek souseda na stavebním úřadě
- Darování pásu 1 metru pozemku aby soused už nebyl sousedem
- Jak zabránit sousedovi námitkám proti kolaudaci rodinného domu
- Kdo je účastníkem stavebního řízení dle § 109 písm. e) stavebního zákona
- Sousední pozemky podle § 139 písm. c) starého stavebního zákona
- Nález ústavního soudu - sp. zn. Pl. ÚS 19/99 (sousední pozemky a stavební právo)
Realizujeme přestavbu a rekonstrukci rodinného domu. Máme dlouhotrvající potíže se sousedem. Jeden známý mi povídal o možnosti prodeje nebo darování části pozemku (např. 1 m šíře) mezi mnou a problematickým sousedem. Tímto by se údajně tyto problémy vyřešily, jelikož by přestal být mým sousedem a nemohl by již zasahovat do stavebního řízení (např. podávat námitky a připomínky a záměrně mi tím prodlužovat kolaudaci domu). Přestane mít právo zasahovat i do již probíhajících řízení? Pokud je opravdu možné využít tento způsob, jaká musí být minimální šíře prodaného pozemku a mohu tento pozemek prodat nebo darovat někomu z blízké rodiny (otec, sestra)? Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Váš známý pravdu rozhodně nemá; ani v případě prodeje části Vašeho pozemku třetí osobě nepřestane být Váš soused účastníkem probíhajících či nově zahajovaných správních řízení podle stavebního zákona.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení ty osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, tzn. že stavební zákon v tomto ustanovení nehovoří pouze o vlastnících těch pozemků či staveb, které mají s Vaším pozemkem společnou hranici, nýbrž o všech osobách, jejichž vlastnická práva by mohla být v souvislosti s Vaším stavebním záměrem přímo dotčena (tato skupina pak může samozřejmě zahrnovat podstatně širší okruh osob). Obdobným způsobem jsou pak v § 109 písm. e) stavebního zákona vymezeni účastníci stavebního řízení, kterými jsou vlastníci sousedních pozemků nebo staveb na nich, mohou-li být jejich vlastnická práva prováděním stavby přímo dotčena.
Účastníkem územního či stavebního řízení je tedy každá osoba, jejíž vlastnická práva mohou být dotčena např. z důvodů velikosti stavebního pozemku, umístění stavby na takovém pozemku, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd.
Názor Vašeho známého pravděpodobně vychází ze znění § 139 písm. c) starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), který skutečně za sousední pozemky označoval pouze ty pozemky, které měly s pozemkem stavebníka společnou hranici. Toto ustanovení pak bylo často obcházeno právě prodejem či darováním úzkých pásů stavebníkova pozemku při jeho hranicích, čímž byli skuteční sousedé z územního řízení vyřazeni. Z tohoto důvodu byl § 139 písm. c) starého stavebního zákona nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, jako protiústavní zrušen. Neboť je pak určení vlastníků sousedních pozemků (resp. Staveb na nich) za účastníky územního a stavebního řízení ve starém i současně platném stavebním zákoně prakticky totožné, jsou závěry Ústavního soudu použitelné i dnes.
Na závěr své odpovědi pouze odcituji část odůvodnění shora zmíněného nálezu Ústavního soudu:
„Napadené ustanovení § 139 písm. c) stavebního zákona tím, že vymezuje pojem "soused" přímo v zákoně, bere tak správnímu orgánu možnost, aby jako s účastníkem řízení zacházel též s osobou, která očividně může být rozhodnutím vydávaným ve stavebním řízení dotčena ve svých právech, a to i v právech ústavně chráněných jako je právo na pokojné užívání majetku, případně právo vlastnické. To, že je možno takovou osobu přizvat k řízení (nikoliv však jako účastníka) podle ustanovení § 59 odst. 3 stavebního zákona, je nedostatečné, neboť s ohledem na dikci § 250 odst. 2 o. s. ř. , vyřazuje napadené ustanovení takovou osobu z práva obrátit se na nezávislý soud. V tomto smyslu tedy je napadené ustanovení zcela evidentně v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, neboť z práva na přístup k soudu a soudní ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrdí, že může být správním rozhodnutím dotčen ve svých právech, ale kde takové dotčení může být zcela zřejmé. “
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak zajistit přístup k pozemku přes sousední pozemky?
- Co je to nezbytná cesta podle nového občanského zákoníku 2014
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník 2014
- Žaloba na zřízení cesty k pozemku obklopeném cizími pozemky
- Pozemek bez přístupové, příjezdové cesty - jak právně zřídit cestu?
- Služebnost stezky, průhonu a cesty - Nový občanský zákoník 2014
- Zřízení nezbytné cesty k pozemku a Nový občanský zákoník 2014
SPRÁVNÍ-OBCE
- Vliv územního plánu na přístup k soukromému pozemku
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Nucené zřízení věcného břemene cesty za náhradu - § 170/2 Stavebního zákona
Měl bych dotaz na přístup na pozemek (rozloha cca 1600 m2). Tchýně vlastní pozemek, který je uprostřed pozemků jiných majitelů, pro přístup na pozemek by potřebovala mít zřízený přístup přes pozemek některého majitele. Pozemek má status „pro stavění“, není na něm žádná nemovitost, územní plán je v současnosti po námitkách občanů určen ke schválení (požádali jsme o přístup na pozemek v rámci řešení územního plánu). Na Městském úřadu nám řekli, že přístupy na jednotlivé pozemky se při územním plánu nedělají a nikdo nám nebyl schopen říci, kdy a jak se to bude řešit.
1. Je možné, pokud by nikdo ze sousedů nesouhlasil s věcným břemenem, domoci se přístupu nějakou soudní cestou?
2. Může se stát, že by zůstal pozemek bez přístupu? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zajištění přístupu na pozemek:
V tomto ohledu se Vaší tchýni nabízí několik variant řešení:
a/ Svolení souseda:
K přechodu přes sousední pozemek může být Vaše tchýně samozřejmě oprávněna na základě jednoduché dohody (možno uzavřít i ústně), resp. svolení vlastníka sousedního pozemku. Nevýhodou této varianty je samozřejmě snadná odvolatelnost souhlasu vlastníka sousedního pozemku a z toho plynoucí právní nejistota Vaší tchýně.
b/ Zřízení věcného břemene cesty dohodou:
Bude-li možné se s vlastníkem některého ze sousedních pozemků domluvit na zřízení věcného břemene cesty (§ 151o/1 Občanského zákoníku), představuje uzavření písemné dohody samozřejmě ideální variantu řešení. Věcné břemeno může být zřízeno na dobu určitou či neurčitou, úplatně či bezúplatně, v každém případě musí být zapsáno do katastru nemovitostí.
c/ Zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím:
S ohledem na skutečnost, že soudní zřízení věcného břemene je dle § 151o/3 Občanského zákoníku podmíněno zajištěním přístupu ke stavbě (která se však na pozemku Vaší tchýně nenachází), představovalo by zahájení soudního řízení podnik s poněkud nejistým výsledkem.
d/ Zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním:
S ohledem na komplikaci případného soudního řízení (ad c/ výše) by pak bylo vhodnější zřídit věcné břemeno cesty vyvlastněním (tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu), a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Podrobnější informace k tomuto způsobu zřízení věcného břemene cesty (který musí následovat až v případě nemožnosti dohody) naleznete např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vecna-bremena/16951-pozemek-bez-pristupove-prijezdove-cesty-jak-si-vynutit-cestu-pres-cizi-pozemky.html
e/ Zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku:
Dojde-li k 1. 1. 2014 k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), bude na Vámi popsanou situaci možné aplikovat ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a násl. nového občanského zákoníku). Dle těchto ustanovení bude vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž v případě nedohody bude možné zřídit nezbytnou cestu rovněž rozhodnutím soudu.
I v rámci nového občanského zákoníku pak bude samozřejmě možné zřídit věcné břemeno cesty, nově však nazývané služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 a násl. nového občanského zákoníku).
2/ Pozemek bez přístupu:
Pokud by se Vaše tchýně rozhodla si přístup na pozemek nezajistit či pokud by všechny ze shora uvedených způsobů selhaly (což je však nepravděpodobné), není vyloučeno, že by její pozemek zůstal trvale znepřístupněn. V této souvislosti by však bylo nutné znát více podrobností.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Mohu ve filmu použít záběr s logem, ochrannou známkou?
- Zobrazení loga firmy ve filmu a autorský zákon
- kdo chrání autorská práva v divadelní a literární oblasti?
- Je možné použít typické oblečení filmové postavy v komerčním filmu?
- Je možné použít kostým komiksového hrdiny v komerčním filmu?
- Zobrazení filmového hrdiny v komerčním filmu a autorské právo
Jak postupovat při užití záběrů na loga firem coby součástí exteriérů domů v mém filmu? Z hlediska autorského zákona by se mohlo jedna o volné užití, mě ale zajímá, šetření samotných z hlediska ochranných známek. Abstrahuji při tom od možnosti jednání se společností např. o propagaci její značky. Jde mi o to, zda je dle zákona možnost zaznamenat a užít pro komerční účely záznamy těchto známek, aniž bych tak jednal protiprávně dle zákona o ochranných známkách? Neuvažuji při tom situace parazitování na pověsti nebo dehonestující užití známky v díle.
Dále mě ještě zajímá, zda a kdy mohu ve svém komerčním filmu užít postavu nebo kostým komiksového hrdiny – např. Batmana, aniž mám licenci dle Autorského zákona a ani licenci k ochranné známce? Jde mi o situaci např. záznamu karnevalu s lidmi v kostýmech superhrdinů. Vznikaly by mi tímto užitím nějaká další práva např. vůči výrobci Batmanova převleku?
Kromě odpovědí na tyto dotazy, víte ještě o nějakých bezlicenčních užití ochranných známek v komerčním filmu? Děkuji. Jan
ODPOVĚĎ:
1/ Zachycení loga – ochranné známky ve filmu:
V tomto ohledu je klíčovým § 8/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Ve vztahu ke třetím osobám je pak toto výlučné právo vyjádřeno v § 8/2 a 3 zákona o ochranných známkách, který (ve zde specifikovaných případech) zakazuje každému užívat v obchodním styku ochrannou známku bez souhlasu jejího vlastníka, přičemž za „užívání ochranné známky v obchodním styku“ se považuje zejména:
a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.
S ohledem na zákonné vymezení užívání ochranných známek se proto domnívám, že zachycení ochranné známky v exteriérovém záběru filmu nemůže být zařazeno do kategorie užívání ochranných známek v obchodním styku a jedná se proto o činnost právně nezávadnou (nezávislou současně na vůli vlastníků příslušných ochranných známek). Pro získání dalšího názoru Vám nicméně doporučuji kontaktovat rovněž Úřad průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html
2/ Využití kostýmů superhrdinů:
Neboť některé kostýmy komiksových či filmových superhrdinů mohou skutečně splňovat znaky autorského díla ve smyslu § 2 autorského zákona, lze Vám doporučit před jejich použitím kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména občanské sdružení DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura):
http://www.dilia.cz/
3/ Jiné bezlicenční užití ochranných známek ve filmu:
O jiném bezlicenčním užití ochranných známek ve filmu mi není nic známo.
_
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Lhůta na vložení věcného břemene do katastru nemovitostí
- Do kolika dní musím zanést smlouvu o věcném břemeni na katastr nemovitostí?
- Je nutné vždy zapsat věcné břemeno do katastru nemovitostí?
- Slib doživotního bydlení bez věcného břemene - závaznost slibu
- Nejistota věcného břemene a dohoda o narování (§ 585 Občanského zákoníku)
1983 prodala tchýně mému manželovi rodinný dům. Podmínka: tzv. výměnek. V kupní smlouvě to je, ale na katastru nemovitostí to není uvedeno jako věcné břemeno. Má tchýně nárok zde pak bydlet? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem byla podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována. Neboť pak z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, nastíním ve své odpovědi toliko 2 varianty řešení, které v daných souvislostech přicházejí do úvahy.
1/ Věcné břemeno dožití:
Pokud kupní smlouva obsahuje klauzuli zřizující ve prospěch tchýně věcné břemeno dožití, nebrání tchýni ani v současné chvíli nic v tom, aby podala na místně příslušném pracovišti katastrálního úřadu návrh na vklad tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. V tomto ohledu není tchýně prakticky nijak časově vázána. Pokud však v mezidobí došlo k jiné změně rodinného domu (např. změna vlastníka), nemohlo by již ke vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí dojít.
2/ Závazek k zajištění bydlení:
Je-li však podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována tak, že se Váš manžel zavazuje zajistit tchýni v předmětném domě doživotní bydlení (popř. pokud by nebylo možné z jiného důvodu vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí), došlo uzavřením kupní smlouvy ke vzniku závazkového vztahu, v jehož rámci je Váš manžel povinen plnit sjednané povinnosti (v tomto ohledu by však bylo zapotřebí znát více podrobností). Nelze rovněž vyloučit vznik práva na náhradu škody (popř. jiné újmy) v případě, kdy by Váš manžel své závazky vůči tchýni neplnil.
Pokud je ne/existence věcného břemene dožití (resp. závazku k zajištění doživotního bydlení) mezi Vaším manželem a tchýní sporná, lze rovněž uvažovat o uzavření dohody o narovnání (§ 585 Občanského zákoníku).
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SANKCE
- Smluvní pokuta v rezervační smlouvě ve výši rezervačního poplatku, zálohy
- Může si realitní kancelář nechat rezervační poplatek v případě neuzavření smlouvy kupujícím?
- Neuzavření smlouvy kupujícím a zabavení rezervačního poplatku realitní kanceláří
- Nevrácení rezervačního poplatku kupujícímu - smluvní pokuta realitní kanceláři
- Může být rezervační poplatek současně smluvní pokutou pro RK za neuzavření kupní smlouvy?
- Nevrácení rezervačního poplatku a rozhodunutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3448/2012
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3448/2012 - nevrácení rezervačního poplatku RK
10/2013 jsem uzavřela rezervační smlouvu s RK na koupi ubytovací jednotky ve vlastnictví developera a zaplatila rezervační poplatek. Do týdne jsem měla podepsat budoucí kupní smlouvu s prodávajícím, smlouva měla být zaslána vyhotovená pro další konzultaci s hypotečním specialistou neprodleně, abych mohla jednat o úvěru. RK mi zaslala návrh smlouvy plný chyb až po 4 dnech a na základě mých námitek pak nový, opět s věcnými chybami - den před uplynutím lhůty pro podpis BKS. Termíny pro podpis mi nenavrhla, pouze se omluvila za špatný návrh smlouvy. Rezervační smlouva obsahuje ustanovení: "pokud nedojde k podpisu z důvodů na straně prodávajícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a bude vrácen rezervační poplatek." Chtěla jsem rezervační poplatek vrátit - prý jsem měla možnost požádat o prodloužení lhůty pro podpis smlouvy a že jsem to neudělala není důvod k vrácení rezervačního poplatku. Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Pro provedení komplexnější právní analýzy Vašeho případu by bylo zapotřebí seznámit se důkladněji s celým textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, ve své odpovědi proto budu vycházet toliko z informací Vámi poskytnutých.
Z kontextu Vašeho dotazu předpokládám, že k podpisu návrhu smlouvy o budoucí smlouvě kupní došlo pouze z Vaší strany, tzn. že návrh této smlouvy nebyl prodávajícím (developerskou společností) ve sjednané lhůtě již podepsán. Současně pak předpokládám, že Vámi uzavřená rezervační smlouva obsahuje ujednání stanovící, že „… pokud nedojde k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní z důvodů na straně kupujícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a rezervační poplatek se nevrací … “, resp. rezervační smlouva pro případ Vašeho prodlení pravděpodobně obsahuje ujednání o smluvní pokutě, která se svou výší rovná rezervačnímu poplatku (jedná se alespoň o běžnou praxi realitních kanceláří).
V tomto ohledu je v obecné rovině vhodné si uvědomit, že dle § 522 Občanského zákoníku je věřitel (zde realitní kancelář) v prodlení, jestliže neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu (tzn. Vašeho závazku k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní). V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly, dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci (netýká se Vašeho případu), kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat zavinění (v tomto ohledu by bylo možné uvažovat o povinnosti realitní kanceláře nahradit Vám škodu vzniklou zmařením plánované koupě).
Ke skutkově obdobnému případu se v nedávné době vyslovil rovněž Nejvyšší soud (konkrétně v rozhodnutí ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3448/2012), přičemž došel opětovně k závěru, že smluvní pokuty odpovídající svou výší uhrazeným rezervačním poplatkům jsou v rozporu s platnou právní úpravou. K tomuto judikátu více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/koupe-nemovitosti-rezervacni-poplatek-jako-smluvni-pokuta-92436.html
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta, s jeho pomocí pak zaslat realitní kanceláři tzv. předžalobní výzvu, nebude-li realitní kancelář reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud:
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování sousedy pálením listí na podzim - jak se bránit?
- Stížnost na sousedy - kouř z vypalování listí na podzim
- Obtěžování sousedy kouřem při pálení listů na podzim - obrana
- Opakované pálení listí ze stromů sousedy - kam si stěžovat, jak se bránit?
Obracím se na Vás s dotazem ohledně pálení listí u sousedů. Prosím můžete mi poradit, jakým způsobem se člověk může dle zákona bránit? Jelikož sousedé pálí pravidelně na podzim listí téměř každý týden a pokud jde vítr na naši stranu, máme celou zahradu zakouřenou a dým jde do domu i skrz zavřená okna. Tento stav trvá i několik hodin. Když vítr ustane a nebo zaprší, stále je tu hodně cítit štiplavý zápach z páleného listí. Protože sousedé nechávají doutnat hromadu i přez noc. Takže se nedá větrat. Už jsme s nimi zkoušeli domluvu, nabízeli odvoz listí apod. Načež si pouze vyžádali povolení na obecním úřadě a člověk si jen poslechne z druhé strany stížnosti na nás - prý jsme bezohlední a chováme se, jako bychom tu bydleli sami. Po tomto sdělení se chci obrátit na obec se stížností, protože jsme tu opravdu vykuřováni několik hodin a někdy i dní. Budu Vám vděčná za Vaši radu ohledně této situace, abychom mohli efektivně jednat pro nějaké řešení. Máme také malé dítě a občas je tu tak nedýchatelno, že musíme odjet z domu pryč. Předem děkuji, Valérie
ODPOVĚĎ:
V tomto případě jsou možné dvě roviny ochrany. Oběma rovinám je společné, že je třeba mít jednání zadokumentované (fotografie, videonahrávka, svědecké výpovědi více osob - nejlépe ne z rodiny).
První - kontaktovat obecní úřad (odbor životního prostředí), jelikož vypouštěním jakýchkoliv spalin do ovzduší může docházet ke znečišťování ovzduší. Je také možné, aby obec obecně závaznou vyhláškou upravila spalování čehokoliv (listí, dřeva apod.), resp. takové konání zakázala či omezila (např. dobu, kdy je možné tak konat; zákaz ponechání doutnání apod.). Je třeba říci, že tato rovina je náročná a vyžaduje občanskou iniciativu (upozorňování na problém, účast na zastupitelstvu, opakované žádání o řešení problému apod.).
Druhá - Je možno se odvolávat na § 127 občanského zákoníku, podle něhož se „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi… “. Tato druhá rovina spočívá v občanskoprávní žalobě směřující se na zdržení se jednání nad míru přiměřenou poměrům. Za porušení soudem uložené povinnosti soud může exekuční soud uložit až 100.000 Kč pokutu opakovaně (§ 351 občanského soudního řádu). Neplacení takto uložených pokut pak končí exekucí stejnou jako na jakékoliv jiné peněžní povinnosti (tedy postižením movitého a nemovitého majetku, blokováním bankovního účtu, exekuce na mzdu, plat apod.). Na tuto variantu doporučuji vyhledat odbornou pomoc advokáta.
Nic Vám nebrání zvolit pochopitelně obě varianty najednou. K oběma budete potřebovat obsáhlý důkazní materiál. Doporučuji se taktéž obrátit na hygienickou stanici, která je obvykle vybavena přístroji na měření stavu ovzduší, za účelem provedení místního měření stavu ovzduší (příp. i v domě).
Situaci lze taktéž řešit oznámením policii a hasičům (jedná se o situaci, která může být obecným ohrožením - oheň se může rozšířit).
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Kolik propustek k lékaři může být v práci za měsíc?
- Maximální počet propustek k lékaři za měsíc
- Opakované propustky k lékaři ve zkušební době
- Dovolená z důvodu nemoci, návštěvy lékaře a Zákoník práce
Jsem v novém zaměstnání od 1.8.2013, jsem tedy na tříměsíční zkušební době, která mi končí 1.11.2013. Práce je to někdy náročná. K lékaři jsem nikdy moc nechodila, ale před týdnem mě rozbolela záda tak, že chodím 2-3x týdně na rehabilitace. Chodím pokaždé brzy ráno a v 8:00 hodin, jsem už v práci. Těchto rehabilitací mám mít sedm, dneškem mám za sebou třetí. Jenže v práci mi řekli, že mi dali poslední propustku, že další rehabilitaci, ať řeším neschopenkou nebo mimo pracovní dobu. Pracovní doba sestřiček na rehabilitačním je pouze od 7:00-12:00 nemám tedy možnost jít tam až po práci. Mám nárok na propustku, když chodím na rehabilitace indikované lékařem? Mohu si vzít dovolenou už ve zkušební lhůtě? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu za účelem ošetření nebo vyšetření, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Z vašeho dotazu je patrné, že ošetření mimo pracovní dobu možné není, tedy zaměstnavatel Vám musí toto volno s náhradou mzdy poskytnout.
Co se týče dovolené, ta by dle názoru českých soudů neměla sloužit k návštěvě lékaře, ale k regeneraci pracovních sil a odpočinku. O čerpání dovolené však rozhoduje zaměstnavatel, který Vám ji ve Vámi požadovaném termínu poskytnout nemusí. Je však možné čerpat dovolenou i ve zkušební době. Zaměstnavateli tedy můžete argumentovat uvedeným nařízením vlády č. 590/2006 Sb. a neschopenky můžete využívat dále.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Jakou smlouvu zvolit pro zaměstnance pro dohled provozovny, obchodu?
- Je pro brigádníka vhodnější dohoda o provedení práce nebo pracovní činnosti?
- je pro brigádníka vhodnější DPP nebo DPČ?
Mám malou firmu, občas v ní nejsem a potřebuji, aby mi někdo chvíli provozovnu pohlídal. Mám strach, že přijde kontrola a jak bych pak vysvětlil, že to není práce na černo, že tu byla třeba jen hodinku. Taky bych si rád někdy vzal třeba týden volna. Dotaz: Potřebuji tedy nepravidelný dohled ve firmě. Mám možnost se domluvit s mým sousedem? Je již v důchodu, taky má živnostenský list. Je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPČ? Jak ji správně sepsat, když by mi pán vypomáhal jen nepravidelně? Písemná dohoda je jen mezi námi, nebo se to musí někde hlásit a evidovat? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nepřipouští jiný výkon závislé práce než na základě pracovní smlouvy PS, dohody o provedení práce DPP či dohody o pracovní činnosti DPČ.
v tomto případě by nejvýhodněji pro Vás vyzněla dohoda o provedení práce, u níž povinnost platit zákonné odvody vzniká při výdělku vyšším než 10 000 Kč měsíčně. Nevýhodou tohoto postupu je fakt, že soused se stane vaším zaměstnancem ( tím by se stal i v případě dohody o prac. činnosti) a následně je zaměstnavatel povinen se přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Taktéž je nutné zaměstnance přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení.
Rozsah práce v DPP nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, musí zde být uvedena doba, na jakou se uzavírá (např. od 1.1.2014 - 31.12.2014 apod.). Samozřejmostí je uvedení data nástupu do práce, druhu práce a místa výkonu práce. U dohody se nevyžaduje žádná pravidelnost práce, proto je vhodná na nárazové práce, tzv. brigády. Doporučuji, pokud nevyhledáte právní radu k sestavení dohody, se alespoň inspirovat vzory dohod na internetu. Vzor dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti máme k dispozici i my - klikněte v horním menu na VZORY. Pokud byste uvažoval o cestě práce souseda na živnostenský list, je to samozřejmě varianta, ale zde se již vystavuje riziku za postih nelegální práce - tzv. švarcsystém.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vstup na pozemek souseda kvůli sběru, očesání ovoce ze stromu
- Je soused povinen mě pustit na pozemek kvůli posbírání ovoce ze stromu?
- Jsou stromy součástí pozemku, na kterém vyrůstají?
- Vstup na pozemek souseda kvůli ostříhání větví - musí mě pustit?
- Ořez větví přesahujících na sousední pozemek - musí mě soused k němu pustit?
- Je soused povinen pustit mě na pozemek kvůli ořezání větví?
- Nový občanský zákoník 2014 a vlastnictví ovoce spadlého na sousední pozemek
- Nový občanský zákoník 2014 a ořezání větví a kořenů sousedova stromu
- Nový občanský zákoník 2014 a sázení stromů u plotu
- Ostříhání větví sousedova stromu a Nový občanský zákoník 2014
- Vlastnictví ovoce spadlého na sousední pozemek a Nový občanský zákoník 2014
- Ořezání větví a kořenů sousedova stromu a Nový občanský zákoník 2014
- Sázení stromů u plotu a Nový občanský zákoník 2014
- Komu patří ovoce spadlé ze stromu na pozemek souseda - Nový občanský zákoník 2014
- Vlastnictví plodů spadlých na cizí pozemek a Nový občanský zákoník 2014
Můžete mi poradit zda mám povinnost pustit na svůj pozemek souseda obírat si jablka ze svých jabloní, které má nasazeny 50 cm od našeho plotu? Větve zasahují na náš pozemek. Chce abychom ho pouštěli stříhat větve z naší strany.
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Dle § 127/3 Občanského zákoníku platí, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků či staveb. Současně platí, že veškeré porosty (včetně stromů) tvoří součást pozemku, tzn. že sdílejí jeho právní osud a přiměřeně se na ně vztahují příslušné právní normy.
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že jste povinna souseda na svůj pozemek pustit, a to po předchozí domluvě a na dobu nezbytnou k očesání úrody, popř. k ořezu větví.
K odstranění přesahujících větví jste pak oprávněna rovněž sama, a to ve vhodné roční době (tzn. v období vegetačního klidu) a šetrným způsobem (§ 127/1 Občanského zákoníku) tzv. svépomocí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi popsaná problematika bude podrobněji upravena v § 1016 a § 1017 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014:
§ 1016
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může potomek žádat dědictví po zemřelém biologickém otci nezapsaném v rodném listě
- Biologický otec není zapsán v rodném listě - bude dědit potomek (syn, dcera)?
- Bude dědit syn, dcera po biologickém otci, pokud otec není zapsán v rodném listě?
Já Martina, rok narození 1983, toho času vdaná, jedno dítě. Má matka byla samoživitelka, vyrůstala jsem bez otce a ani v rodném listě jej uvedeného nemám. To znamená, že nikdy ani výživné neplatil a matce vyhrožoval, že pokud ho někam uvede nebo někdo z jeho rodiny zjistí, že má dítě, že ji, mě nebo mým starším bratrům něco udělá (bratři jsou z matčina prvního manželství). Samozřejmě měla o rodinu strach, a tak jsem měla z finančních důvodů hodně těžké dětství. Zajímalo by mne, jaké mám u soudu po testech DNA šanci, že mi bude nějakým způsobem kompenzován dosavadní nelehký život. Nehledě na to, že by mi vznikl i nárok na dědictví po jeho smrti. Mnohokrát děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Musím Vás zklamat, ale nárok na dědictví Vám s největší pravděpodobností nevznikl. Pokud Vás otec neuvedl v závěti, tak ze zákona nárok na dědictví nemáte, neboť oficiálně nejste jeho potomkem. Abyste nárok na dědictví měla, musela byste nejprve docílit toho, abyste byla uznána jako potomek Vašeho otce i před zákonem. Vzhledem k tomu, že otec je mrtvý, musíte se obrátit na opatrovníka, kterého určí soud nebo pakliže je dědictví již vypořádáno tak na dědice. V případě, že byste byla úspěšná, teprve pak můžete zpochybnit dědické řízení. Veškeré úkony však podléhají promlčecím lhůtám, obávám se, že nemáte velkou šanci na úspěch ve věci.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Karikatury osobností a autorské právo
- Podobizny osobností a autorské právo
- Karikatury, podobizny celebrit a autorské právo
- Je možné udělat výstavu karitikatur, podobizen celebrit?
- Porušení autorského práva zveřejněním podobizny, karikatury celebrity
Jelikož bych nerada jakkoliv zasáhla do autorských práv jiných osob. Jsem aktivní výtvarný umělec a vedle vlastní výdělečné umělecké činnosti jsem ve volném čase ze zájmu namalovala kolekci plakátů zobrazujících známé osobnosti převážně ze světa hudby a filmu. Bylo by zásahem do práv těchto osob, kdybych uspořádala neprodejní výstavu těchto děl, čistě pro účel prezentace vlastní tvorby? Nejednalo by se o žádný megalomanský projekt, patrně by se uskutečnila v prostorách jedné pražské kavárny. Předem děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/1 Občanského zákoníku platí, že podobizny týkající se fyzické osoby (nebo jejích projevů osobní povahy) smějí být v zásadě pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
Ze shora zmíněného pravidla však ve Vašem případě existuje výjimka, zachycená v § 12/3 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení mohou být pořízeny podobizny fyzické osoby i bez jejího souhlasu pro umělecké účely. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby (vyjádřenými v § 11 Občanského zákoníku).
Jestliže tedy pojetím Vámi vytvořených plakátů nezasahujete např. do občanské cti či lidské důstojnosti vyobrazených osob, nedostáváte se se shora zmíněnými ustanoveními Občanského zákoníku do konfliktu. Výstavu Vašich plakátů je pak možné samozřejmě uskutečnit (a to plně v souladu s Vašimi právy, jak jsou vymezena v § 10 a násl. autorského zákona).
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání generální plné moci - postup, informace
- Zrušení generální plné moci - informace, postup
- Jak odvolat generální plnou moc zmocněnci - postup
- Zmocněnec nepřebírá poštu - jak zrušit plnou moc?
Ako mozem odvolat vseobecnu plnu moc, ktoru som dal otcovi mojej expriatelke? Posielal som mu 3 krat odvolanie plnej moci cez doporucenu zasielku, ale ani jednu si neprevzal. Podal som trestne oznamenie na policii, ale pri spisovani zapisnice mi hned povedali, ze oni ako organ ho nemozu donutit prevziat zasielku a jednine riesenie podla policie je obciansko pravna zaloba a urcite trestne oznamenie odlozia. Rad by som teda vedel ci neexsituje rychlejie riesenie ako zrusit tuto plnu moc ako cez obciansko pravnu zalobu a ci je jednanie policie spravne? Vopred dakujem. Jan
ODPOVĚĎ:
Standardně se generální plná moc odvolává stejně jako se udělila, tedy úkonem vůči zmocněnci.
Pokud zmocněnec nepřebírá poštu, je vhodné vyhledat jej osobně (se svědkem) a písemné odvolání plné moci mu předat. Obdobným způsobem informovat i expartnerku. Taktéž je nutné informovat banku, která by na základě existující plné moci mohla činit další úkony ve vztahu k úvěru.
Žaloba je případná až pokud dojde ke škodě, žalobou nevyřešíte odvolání generální plné moci. Trestním oznámením má být řešeno prokazování se dotyčného jako zmocněnce, tedy možné páchání trestného činu podvodu (pokud je takovým jednáním způsobena škoda), nikoliv odvolání plné moci.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Drobné opravy a běžná údržba bytu hrazená nájemcem, nájemníkem
- Důvody pro poskytnutí slevy z nájemného
- Kdy má nájemník nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Kdy má nájemce právo na slevu z nájmu, nájemného
- Vybavení bytu 1. kategorie dle § 121/2 Občanského zákoníku
- Drobné opravy v bytě a § 687/3 Občanského zákoníku
- Běžná údržba bytu nájemníkem a § 687/3 Občanského zákoníku
- Vybavení bytu 1. kategorie a nový občanský zákoník 2014 - § 2257 a § 2264 - § 2265
- Drobné opravy v bytě a nový občanský zákoník 2014 - § 2257 a § 2264 - § 2265
Mám od města již přes 20 let pronajatý byt I. kategorie. Zajímalo by mě co musí dle zákoníku v takovém bytě být jako součást bytu a které opravy by měl hradit pronajimatel a které nájemce. Týká se to kuchyňské linky, sporáku, bojleru na teplou vodu a z oprav například výměna podlah, lina, parkety, vany nebo kuchyňského dřezu.
Kdykoli dojdu na MÚ tak mi řeknou udělejte si radost a kupte si, opravte si. Náš dům přitom stojí již 53 let a nikdy se do něj neinvestovalo do oprav, podle toho vypadá také stav bytů. Dalším dotazem zda mohu požadovat slevu na nájmu v případě plísní v bytě pokud již od roku 2008 na tyto plísně upozorňuji a přesto se nesnaží s nápravou. Přijdou do bytu nafotí a pak řeknou, že město nemá peníze, tak si musíme počkat, ale čekám už 5 let. Děkuji, Dáša.
ODPOVĚĎ:
1/ Příslušenství bytu:
Dle § 121/2 Občanského zákoníku tvoří příslušenství bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Z textu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli spíše vybavení takového bytu základním užitným nábytkem a nezbytným technickým zařízením. V tomto ohledu je klíčová nájemní smlouva, kterou jste s pronajímatelem uzavřela, a v níž by mělo být základní vybavení bytu vymezeno (přestože se v kontextu § 686/1 Občanského zákoníku nejedná o podstatnou náležitost takové smlouvy).
Pokud Vámi uzavřená nájemní smlouva (či jiný na ní navazující dokument) vybavení bytu nevymezuje, je možné vycházet z § 687/1 Občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (a v tomto stavu ho udržovat) a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
2/ Hrazení drobných oprav a běžné údržby bytu:
Dle § 687/3 Občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Zda se pak v konkrétním případě jedná o opravu drobnou či nikoli (resp. o běžnou údržbu bytu či nikoli) vymezuje § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.
V této souvislosti je dále vhodné vědět, že nájemce je povinen oznámit (ideálně písemně) bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti vzniká na straně nájemce odpovědnost za případně vzniklou škodu (§ 692/1 Občanského zákoníku).
3/ Sleva z nájemného:
Dle § 698/1 Občanského zákoníku platí, že nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění (ideálně písemné) neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Toto ustanovení Občanského zákoníku je tudíž možné aplikovat jak na výskyt plísní v bytě (převážně nezaviněných nájemníkem), tak na neprovádění těch oprav, k nimž je povinen pronajímatel (a které ani přes Vaše upozornění neprovádí).
Právo na slevu z nájemného je však nezbytné uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu, přičemž toto právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění předmětných závad (§ 699 Občanského zákoníku).
Nebude-li proto pronajímatel na Vaše písemné výzvy reagovat ani nadále, můžete se obrátit na soud s žalobou na
a/ splnění jeho povinností (tzn. provedení příslušných oprav) či
b/ poskytnutí slevy z nájemného (nebude-li pronajímatel ochoten Vám tuto slevu poskytnout dobrovolně). Dle mého názoru pak není vyloučeno, abyste řádně oznámené vady bytu odstranila sama a takto vynaložené náklady následně vymáhala po pronajímateli.
4/ Nová právní úprava:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že shora zmíněná pravidla se ani po 1. 1. 2014 (kdy by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník) v zásadě nezmění. V této souvislosti lze pak odkázat zejména na § 2257 a § 2264 - § 2265 nového občanského zákoníku.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Podnikatel potřebuje k podnikání účet - návrh na částečné zastavení exekuce
- Jak vlastnit nezablokovaný účet v exekuci při podnikání
- Jak požádat o odblokování exekutorem zablokovaného účtu pro podnikání
- Žádost o odblokování podnikatelského účtu zablokovaného exekutorem - postup
- Exekutorem zablokovaný podnikatelský účet - jak ho odblokovat pro podnikání?
- Odblokování exekučně blokovaného účtu - § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy
Před lety mi manželka za zády dělala dluhy, vzal jsem syna a odešel k rodičům. Dluží mi na výživném, nejsme spolu 5 let. Kvůli dluhům manželky mě nahánějí mě exekutoři. Jsem OSVČ a blokují mi bankovní účty. Bankovní účet k podnikání už mám taky bloklý. Nejde o mé dluhy, tak ani na odlužení nemám právo. Dále podnikat oficiálně už je neúnosné, jsem pořád na cestách vetšinou v zahraničí, a bez bankovního účtu nejsem schopný platit sociální, zdravotní, leasing, pojištění, ad.
Jsem OSVČ a na společnost s ručením omezeným s.r.o. přechazet nechci - nemám tak velké výdělky, byl bych prodělečný.
Návrh na rozvod maželsví jsem podával, bohužel to trvá dlouho. Poraďte mi prosím zda mohu něco udělat a zachránit svůj podnik? Potřebuji pro svou práci bankovní učet. S exekutorem se nedá komunikovat, nemá žádné morální zásady, manželka exekutorovi každý měsíc posílá peníze a své dluhy uznává. Existuje nějaké řešeni kromě jak podnikat načerno? Děkuji, Vasil
ODPOVĚĎ:
Dokud nemáte vypořádané společné jmění manželů SJM, lze podle § 262a odst. 3 občanského soudního řádu vést exekuci na Vaši pohledávku z účtu u peněžního ústavu. Pokud si zřídíte nový bankovní účet, dojde rovněž k jeho exekučnímu postižení. Vaší jedinou, avšak malou nadějí je podání návrhu na částečné zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy. Tento návrh odůvodněte všemi uvedenými skutečnostmi (dlužné výživné, nežijete spolu delší dobu, dluhy jste nezpůsobil ani o nich nevěděl).
Navrhněte zastavit exekuci prováděnou přikázáním Vaší pohledávky z Vašeho účtu u peněžního ústavu. Šance je však pouze teoretická, zákon na podobné případy nepamatuje.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- 3. reklamace stejné závady a nárok na vrácení peněz
- 3. reklamace stejné závady, prodávající tvrdí že šlo o jinou závadu - co dělat?
- Opakovaná reklamace sekačky a nárok na vrácení peněz
- Opakovaná reklamace stejné závady a právo na vrácení peněz
chěla bych poradit s neuznanou reklamací. Reklamovala jsem sekačku 3x se stejnou závadou (přestalo se točit kolečko pohonu) a chtěla jsem vrátit peníze. Reklamaci mi uznali, ale peníze mi nevrátili. Prý to byla jiná závada (technik tam napsal, že vyměnil jinou součástku, než u předešlích reklamací). Chci se zaptat zda mám nárok na ty peníze. Přeci mě nemusí zajímat jakou součástku tam vyměnili. Pro mě je podstatné, že se netočilo stále to jedno kolečko, ne? Děkuji. Izabela
ODPOVĚĎ:
Podle § 622 odst. 2 občanského zákoníku platí, že "Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat."
Toto ustanovení definuje práva svědčící kupujícímu v případě, že se jedná o neodstranitelnou vadu. V případě, že vada znemožňuje řádné užívání věci a není možné ji odstranit, svědčí kupujícímu právo na výměnu věci nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud však neodstranitelná vada nezpůsobuje nemožnost užívání věci (jiné neodstranitelné vady), může kupující požadovat výměnu věci nebo požadovat přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit.
Kupujícímu svědčí stejná práva jako při výskytu neodstranitelné vady znemožňující řádné užívání věci v případě, že nemůže věc řádně užívat, protože se odstranitelná vada vyskytla opakovaně po opravě, tj. byla provedena oprava a pak se opakovaně, tj. alespoň 2krát vyskytla stejná vada; totéž platí v případě, že věc má větší počet vad (judikatura uvádí alespoň tři).
Skutečnost, co je důvodem výskytu vady, opravdu není záležitostí spotřebitele. Pokud nyní máte věc opravenou, při příštím výskytu vady uplatněte nároky podle výše uvedeného (tedy výměnou či odstupte od kupní smlouvy). Pokud znovu opravenou věcí ještě nedisponujete ale již máte informace o tom, jak bude záležitost vyřízena, je třeba dotaz doplnit o informace, zda jste odstoupila od smlouvy pro opakovaný výskyt vady a uplatnila nárok na vrácení kupní ceny či nikoliv.
_
RŮZNÉ-STAVBA
- Přestavek - defice, Nový občanský zákoník 2014 - § 1087/1
- Přesah střechy v projektu a stavební povolení
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prostor nad pozemkem - je jeho součástí?
- Je součástí pozemku prostor nad tímto pozemkem - např. přesah střechy?
- Souhlas vlastníka s přestavkem (dle § 1087/1 nového občanského zákoníku 2014)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Přestavek formou služebnosti a věcné břemeno - Nový občanský zákoník 2014
- Přesah střechy jako věcné břemeno evidované v katastru nemovitostí
- Věcné břemeno - přestah střechy
Řeším jako projektant stavební úpravy rodinného domu RD na stavební povolení. Rodinný dům RD je umístěn na hranici pozemku a přesahuje střechou k sousedovi. Chtěla jsem se zeptat jak pro stavební povolení řešit tento přesah střechy. Jakou smlouvou? Jestli smlouvou o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene nebo jinou. Musí se to řešit smlouvou o věcném břemeni a vkládat do katastru nemovitostí? Nebo to lze pořešit jen v rámci určité smlouvy a jaké? Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
S ohledem na blížící se účinnost nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) budu svou odpověď koncipovat již s přihlédnutím k této právní úpravě.
Dle § 506/1 nového občanského zákoníku obecně platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad i pod povrchem takového pozemku.
Na Vámi popsaný případ pak může být aplikován § 1087/1 nového občanského zákoníku (upravující tzv. přestavek), dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby.
S ohledem na skutečnost, že rovněž prostor nad pozemkem je považován za jeho součást, je dle mého názoru možné shora uvedené ustanovení nového občanského zákoníku použít, přičemž vlastník stavby může s vlastníkem sousedního pozemku uzavřít smlouvu o zřízení přestavku, jejímž předmětem bude vyslovení souhlasu vlastníka pozemku s existencí přestavku (který bude ve smlouvě přesně specifikován) a závazek vlastníka stavby zaplatit vlastníku pozemku přiměřenou náhradu za omezení jeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1087/2 nového občanského zákoníku).
V úvahu dále přichází rovněž využití smlouvy o výpůjčce či sjednání nepojmenované smlouvy s obsahem obdobným zřízení přestavku.
Na tomto místě pak nutno podotknout, že § 1023 nového občanského zákoníku se na Vámi popsaný případ zjevně neaplikuje.
Vámi popsanou situaci je pak samozřejmě možné řešit také zřízením věcného břemene, resp. služebnosti v intencích § 1257 a násl. nového občanského zákoníku, v takovém případě je však zápis do katastru nemovitostí nutností.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je zaměstnanec povinen podepsat dodatek pracovní smlouvy?
- Dohoda o změně pracovní smlouvy podepsaná pod nátlakem - je platná?
- Je možné odmítnout nepřetržitý provoz zaměstnavateli?
- Zaměstnanec se nemůže dostat do práce kvůli spojům - následky v práci
- Zaměstnanci nejede o víkendu autobus, vlak - následky pro pracovní poměr
- Je možné odmítout práci o víkendu z důvodu nedostupnosti autobusu, vlaku?
- Zaměstnanci nejede v sobotu, neděli autobus, vlak - následky pro pracovní poměr
- Je možné odmítout práci v sobotu, neděli - nedostupnost autobusu, vlaku
- Výpověď z důvodu odmítnutí nepřetržité směny zaměstnancem - je oprávněná?
- Oprávněnost výpovědi od zaměstnavatele pro odmítnutí práce o víkendu
- Oprávněnost výpovědi od zaměstnavatele pro odmítnutí práce v sobotu, neděli
- Výpověď zaměstnavatele pro odmítnutí podepsání dodatku k pracovní smlouvě
- Musí zaměstnanec podepsat dodatek pracovní smlouvy?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Dvousměnný pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce
- Třísměnný pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce
- Nepřetržitý pracovní režim - definice dle § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracuji v 8 hodinových směnách ranní, odpolední, noční. Zaměstnavatel mi chce změnit pracovní dobu na 12 hodinové nepřetržité směny. Já se ale o sobotách a nedělích do práce nedostanu protože mi nejede autobus (auto nemám). Zaměstnavatel mi hrozí výpovědí pokud nebudu souhlasit s nepřetržitým provozem. Mám možnost se bránit a podle jakého paragrafu? Děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Změna délky pracovních směn musí být samozřejmě sjednána písemně (§ 34/4 zákoníku práce), a to ideálně ve formě dohody o změně pracovní smlouvy, resp. dodatku pracovní smlouvy.
K podpisu dodatku pracovní smlouvy nemůžete být zaměstnavatelem žádným způsobem nucen, a to ani výhrůžkami případnou výpovědí z pracovního poměru. Na tomto místě je nutné si uvědomit, že každý právní úkon (např. tedy dodatek pracovní smlouvy), který byl učiněn nesvobodně (např. tedy pod nátlakem zaměstnavatele), bude soudem v případném soudním řízení prohlášen za neplatný (§ 19 písm. a) zákoníku práce). Tento princip je pak v obecné rovině zakotven rovněž v § 37/1 a § 49 Občanského zákoníku.
Pro případ budoucího soudního sporu je samozřejmě vhodné, abyste měl k dispozici co nejvíce svědků zaměstnavatelových výhrůžek (event. si můžete pořídit zvukový záznam protiprávního jednání), popř. jiného jeho protiprávního jednání. V této souvislosti není samozřejmě vyloučeno, abyste kontaktoval rovněž příslušnou odborovou organizaci (je-li u zaměstnavatele zřízena) či místně příslušný oblastní inspektorát Státního úřadu inspekce práce.
Rozhodnete-li se dodatek pracovní smlouvy nepodepsat a zaměstnavatel Vám dá výpověď, je vhodné vědět, že výpověď z pracovního poměru může být zaměstnanci dána pouze z některého důvodu dle § 52 zákoníku práce, přičemž zaměstnanec je oprávněn bránit se způsobem dle § 69 a násl. zákoníku práce (odmítnutí podepsání dodatku k pracovní smlouvě v něm samozřejmě není). V takovém případě Vám lze doporučit rozhodně neotálet a vyhledat ihned po obdržení výpovědi advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že pojmy dvou- a třísměnný a nepřetržitý pracovní režim jsou definovány v § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce, přičemž zkrácená stanovená týdenní pracovní doba je pro tyto případy stanovena v § 79/2 zákoníku práce.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Dodržování topného režimu v bytovém domě dle vyhlášky č. 194/2007 Sb.
- Je majitel bytu povinen byt vytápět, temperovat v době své nepřítomnosti
- Povinnost majitele vytápění, temperování bytu v bytovém domě
- Je nájemník povinen vytápět byt pokud v něm přechodně nebydlí?
- Povinnost vytápění, temperování bytu v domě SVJ
Potřebuji pomoci s odpovědí předsedovi družstva, které původně vlastnilo byty v našem domě a nyní je správcem a současně spoluvlastníkem společných částí domu. Jsem majitelem menší bytové jednotky, v bytě však nebydlím, a nyní jsem obdržela od správce a současně spoluvlastníka společných částí domu písemnou výzvu k dodržování topného režimu vyplývajícího z vyhlášky č. 194/2007 Sb. (pravidla pro vytápění) a zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník). Prý neplním povinnosti vyplývající z výše uvedených legislativních předpisů a podporují je v tom i stížnosti obyvatel okolních bytů, kteří si stěžují na nutnost vyššího vytápění svých bytů, než je běžné. Žádají mne, abych s nadcházející topnou sezónou zajistila vytápění místností svého bytu alespoň na teplotu 17 - 18° C, jak požaduje nejen legislativa, ale i hygienické předpisy a předpokládá to i projekt ústředního vytápění, podle kterého je technicky celý dům také konstruován.
Celým domem vedou všemi byty volné viditelné trubky vytápění, nejsou zabudovány, ve všech místnostech se táhnou podél zdi odzdola nahoru a je od nich i určité teplo. Stěžovatel/vyzyvatel je majitelem bytové jednotky pode mnou, který si stěžuje vždy a všude na všechno. Buší na dveře mého bytu, abych okamžitě zavřela okna, když krátkodobě při občasných kontrolách bytu větrám. Nemám ráda velké teplo a topím jen podle své osobní potřeby. V uvedeném bytě jsou radiátory s měřidly. Navíc v domě je více bytů, jejichž majitelé v nich nebydlí a které jsou prázdné. Minimálně jde o jeden byt na stejném patře (6. patro) naproti mému bytu. V bytě není vlhko a žádné plísně. Děkuji. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 194/2007 Sb., ukládá povinnosti vlastníkovi bytového domu (dovozuje se, že stejná povinnost stíhá i společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, ačkoliv tak výslovně nestanoví vyhláška).
Je pravdou, že pokud nedochází k vytápění bytu (buď proto, že se v něm lidé nezdržují nebo se snaží ušetřit na nákladech za energie) vzniká na straně osob, které byt nevytápějí, bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt. Velmi obtížné je ovšem prokázat skutečnou existenci a výši bezdůvodného obohacení. Byt v důsledku nevytápění sousedem může být poškozen (nejčastěji plísní) lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody (přičemž problematickým bodem bude dokazování, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání či zvýšené vlhkosti třeba z vaření u větší rodiny).
Prokazování by muselo být založeno na rozdílu spotřeby tepla sousedů v letech než jste se stala vlastníkem bytu a následně po té, co byt zůstal neobývaný.
Skutečně byste byt neměla nechávat zcela nevytápěný, ale měla byste zajistit, aby v bytě byla minimální teplota (cca uvedených 17 až 18°C), a to nikoliv v důsledku zvýšeného topení sousedů. Zda skutečně byt aktivně vytápíte lze prokázat v souvislosti s rozúčtováním nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
Doporučuji správce ubezpečit, že byt je standardně vytápěn a bude vytápěn i v následujícím zimním období. Skutečnost, zda zvýšená potřeba vytápění sousedních bytů souvisí s tím, že Váš byt není obýván, není prokázána a domníváte se, že ani není dána. Můžete správci i nabídnout, že v případě zájmu mu byt zpřístupníte, aby se přesvědčil, že je udržován v obyvatelném stavu. Tím projevíte dobrou vůli, nejedná se o Vaši povinnost. Pokud správce obdržel opakované stížnosti, je pochopitelné, že situaci byl nucen řešit.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pravidla pro právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům?
- Způsobilost k právním úkonům a svéprávnost - zákony, právní předpisy
- Pravidla pro právní zastoupení v řízení o nesvéprávnosti
- Zákon o nesvéprávnosti - informace
- Který zákon ovlivňuje způsobilost k právním úkonům?
- Který zákon rozhoduje o nesvéprávnosti?
- Navrácení svéprávnosti - informace, postup
- Jak požádat soud o vrácení svéprávnosti - informace, postup
- Vrácení způsobilosti k právním úkonům - postup, informace
- Žádost, návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům - informace
- Stanovení opatrovníka nesvéprávné osobě
- Právník, advokát pro obhajování ve věci zrušení nesvéprávnosti
- Právník, advokát pro zrušení omezení způsobilosti k právním úkonům
- Kdo platí právníka, advokáta u soudu o svéprávnosti, nesvéprávnosti
- Kdo platí právníka, advokáta u soudu o způsobilosti k právním úkonům
- Svéprávnost a Nový občanský zákoník 2014
- Nesvéprávnost a Nový občanský zákoník 2014
- Maximální délka nesvéprávnosti
- Maximální délka omezení způsobilosti k právním úkonům
- Po kolika letech musí soud znovu projednat nesvéprávnost?
Jaký je právní postup zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti? Kde najdu právníka pro zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti? Jaké je palmáre? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
1/ Právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům:
V obecné rovině dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci (v kontextu nezpůsobilosti zletilé fyzické osoby k právním úkonům se pak samozřejmě jedná o soudem ustanoveného opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku).
Dle § 186/3 Občanského soudního řádu pak může podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu (k tomu též § 10/3 Občanského zákoníku), může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.
V této souvislosti je dále vhodné vědět, že vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně (§ 23 Občanského soudního řádu). V rámci zahájeného řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům tak záleží na úvaze soudu, zda jím bude vyžadována rovněž účast opatrovníka či nikoli.
Z hlediska právního zastoupení v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům je pak klíčový § 187/1 Občanského soudního řádu, dle něhož je vyšetřovaná osoba oprávněna dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být vyšetřovaná osoba poučena. Nezvolí-li si vyšetřovaná osoba zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřované osoby, o jejíž způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.
2/ Kde najít právníka:
V souvislosti s výběrem vhodného právního zástupce Vám doporučuji vycházet ze seznamu advokátů a advokátních koncipientů na webových stránkách České advokátní komory:
http://www.advokatikomora.cz
3/ Náklady řízení:
Dle § 191/1 Občanského soudního řádu platí náklady řízení o způsobilosti k právním úkonům stát, neplatí však náklady právního zastoupení. V případech, kdy to lze spravedlivě žádat, může soud přiznat náhradu nákladů řízení proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.
V případě advokátního zastoupení je pak podstatný tzv. advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), dle jehož § 1/1 se odměna advokáta řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně (tzn. § 9/2 advokátního tarifu, dle něhož činí ve věcech způsobilosti k právním úkonům tarifní hodnota 5.000,- Kč).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokátní zastoupení pak může být dle § 30/1 Občanského soudního řádu za splnění určitých předpokladů soudem stanoveno i bezplatně (popř. za sníženou odměnu).
4/ Nová právní úprava:
Neboť k 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník, považuji za vhodné připomenout alespoň základní novinky, které v této oblasti právní úprava přinese:
- Pro případ hrozící či již nastalé duševní poruchy (která však neodůvodní omezení svéprávnosti) bude možné využít některé z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat dle § 38 a násl. nového občanského zákoníku.
- Omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. nového občanského zákoníku) pak bude možné nejdéle na dobu 3 let, přičemž tuto dobu bude možné prodlužovat (§ 59 nového občanského zákoníku).
- Osoby, které byly k 1. 1. 2014 zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo byly v této způsobilosti omezeny, budou napříště automaticky považovány za osoby s omezenou svéprávností, a to nejdéle na 3 roky od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (§ 3032 a § 3033 nového občanského zákoníku).
- Soudní řízení o svéprávnosti pak bude nově upraveno v § 34 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (zastoupení pak v jeho § 37, náklady řízení pak v § 43).
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přijetí dědictví a vyplacení životního minima dědici
- Přijetí dědictví a vyplacení příspěvku na bydlení
- Přijetí dědictví a životní minimum, nárok na příspěvky na bydlení ad.
- Přijetí dědictví a nárok na dávky v hmotné nouzi
- Zamlčení dědictví a pobírání hmotné nouze a příspěvku na bydlení
Má přijetí dědictví vliv na vyplácení životního minima a příspěvku na bydlení? Hrozí jejich krácení, případně odejmutí? Evžen
ODPOVĚĎ:
Vyplácením životního minima máte pravděpodobně na mysli pobírání tzv. dávek pomoci v hmotné nouzi. Vyplácení těchto dávek se řídí zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Podle § 49, odst. 2, písm. a) tohoto zákona jste povinen "písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi (tzn. úřadu práce, který Vám dávku vyplácí) změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy jste se o těchto skutečnostech dozvěděl". Skutečností rozhodnou pro trvání nároku na dávku rozhodně je přijetí dědictví v jakékoliv výši, jste tudíž povinen přijetí dědictví a jeho výši úřadu práce v uvedené lhůtě oznámit.
Přijetí dědictví bude mít samozřejmě za následek krácení či spíše odejmutí dávky na určitou dobu. Jak dlouhá tato doba bude, to záleží mj. na výši příjmů Vaší domácnosti, na počtu jejích členů a tudíž i výši životního minima Vaší domácnsoti apod. Pokusit se přijetí dědictví před úřadem práce zamlčet Vám rozhodně nedoporučuji. Pokud by se úřad práce o přijetí dědictví následně dozvěděl, musel byste neoprávněně vyplacené dávky vracet a mohlo by to výrazně zhoršit Vaši pozici při žádosti o další dávky v budoucnu.
U příspěvku na bydlení se příjem z dědictví samozřejmě započítává také, zde se ale tato změna projeví se čtvrtletním zpožděním. Při žádosti o příspěvek na bydlení totiž dokládáte příjme za předchozí kalendářní čtvrtletí, takže změna se projeví až v následujícím kalendřáním čtvrtletí.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a předčasné ukončení pracovního poměru
- Výpověď podaná zaměstnancem a kvalifikační dohoda
- Kolik Kč musí zaměstnanec vrátit zaměstnavateli u kvalifikační dohody
- Kvalifikační dohoda - náležitosti, platnost
- Jak se vypočítává částka z kvalifikační dohody k vrácení zaměstnancem zaměstnavateli
- Náležitosti kvalifikační dohody - § 234 Zákoníku práce
- § 234 zákoníku práce a kvalifikační dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
- Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele plynoucí z kvalifikační dohody
1.10.2007 jsem uzavřela se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu - zvyšování kvalifikace, vysokoškolské studium - bakalářské. Studium jsem ukončila úspěšně 2010. V dohodě je podmínka - setrvání u zaměstnavatele 5 let.
Je dohoda platná? V dohodě není vyčíslena žádná výše finančních prostředků, sankce nebo celková částka. Je pouze uvedeno, že jsem povinna: "poměrnou částku osobních nákladů, které organizace vynaložila se zvyšováním kvalifikace. Osobními náklady jsou prostředky na platy, zákonné pojištění a příspěvek do FKSP".
V kvalifikační dohodě ani není správně uveden název vysoké školy, kde studium probíhalo. Je uvedeno, že zaměstnavatel se mnou uzavírá kvalifikační dohodu cituji: "o zvyšování kvalifikace v oboru na Univerzitě v Hradci Králové" - to je nesprávně uvedený název vzdělávací instituce, než kde ve skutečnosti studium probíhalo.
O tom, že se jedná o bakalářské studium, lze usuzovat z povinností zaměstnavatele, kdy se zavazuje - cituji: "mi poskytovat volno 10 dní na vypracování a obhajobu bakalářské práce". V kvalifikační dohodě není napsán typ vysokoškolského studia a konkretizován obor.
Dotazy:
1) je dohoda z právního hlediska platná a vymahatelná? Může zaměstnavatel požadovat náhradu vynaložených finančních prostředků po mě - zaměstnanci?
2) pokud je dohoda neplatná, plynou pro mne, když ukončím pracovní poměr před lhůtou 5 let, nějaké závazky vůči zaměstnavateli? Může po mě zaměstnavatel požadovat náhradu výdajů, které mu vznikly s mým vysokoškolským studiem a pramenily by neplatné dohody?
3) Lze usuzovat, že na mé straně z čerpání neplatné kvalifikační dohody mohlo vzniknout neoprávněné obohacení?
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Aby kvalifikační dohoda byla platná, musí být uzavřena písemně a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 234 zákoníku práce, tedy:
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Přičemž přítomnost těchto podmínek musí být seznatelná z obsahu dohody (tedy není nutné, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že budete studovat bakalářské studium, pokud je z ustanovení dohody tato skutečnost zřejmá). Nesprávně nadepsaný název školy, taktéž nepůsobí neplatnost kvalifikační dohody.
Co se týče druhů nákladů a celkové částky nákladů, tak z dotazu je zjevné, že druhy nákladů v dohodě jsou uvedeny. Celkovou částku nákladů nelze do dohody obvykle uvést přesně, jelikož není předem znám průměrný plat nebo mzda zaměstnance, ze kterého se počítají vyplácené náhrady apod. Proto postačí orientační výše nákladů. Přičemž tato, byť orientační, celková částka nákladů je maximální částka, kterou bude moci zaměstnavatel v případě nesplnění závazku zaměstnance setrvat po určitou dobu v pracovním poměru (tzv. stabilizační závazek), požadovat. Pokud by nakonec celkové náklady byly vyšší, zaměstnavatel nebude moci po zaměstnanci vyžadovat jejich část přesahující sjednanou celkovou částku. Vzhledem k tomu, že i orientačním způsobem určená částka celkových nákladů by mohla převýšit skutečné náklady a její vymáhání poškodit zaměstnance, soudní praxe připustila, aby v dohodě byla celková částka vyjádřena i jiným způsobem než číselným vyjádřením určité sumy; stačí je-li uvedená tak určitě, že nemohou vzniknout pochybnosti o tom, co chtěli účastníci dohodnout. Ačkoliv tento závěr soudní praxe je z 23. 10. 1978, ve věcech pracovněprávních je rozhodovací praxe soudů konstantní a je proto třeba upozornit i na skutečnost, že pokud máte v dohodě sjednány druhy nákladů, které byste při nedodržení stabilizačního závazku, měla zaměstnavateli hradit, a z nichž by tedy byla určitelná konkrétní částka, může taková dohoda být soudem seznána platnou v plném rozsahu.
Pokud byste tvrdila, že kvalifikační dohoda je neplatná a nejste povinna dodržet ani stabilizační závazek, ani náhradu nákladů, a přitom jste z dohody náležející volna a další úlevy čerpala, zaměstnavatel by Vás pravděpodobně zažaloval za bezdůvodné obohacení a nelze vyloučit jeho úspěch v takovém sporu.
_
RODINA-MANŽELSTVÍ
- Vynechání proslovu u civilního sňatku, obřadu
- Je právně možné vynechat proslov oddávajícího u sňatku?
- Je proslov oddávajícího nezbytnou součástí svatby, sňatku?
- Uzavření sňatku a Nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a uzavření sňatku, svatby (civilní sňatek)
08/2014 já a moje snoubenka chystáme uzavřít civilní sňatek. Jako svatebčané jsme již několik svateb navštívili a zjistili jsme, že nám většinou velmi nevyhovuje neosobní proslov oddávajícího (kterého vidíme poprvé a naposledy v životě, podobně o nás nic neví on - vidí nás poprvé a naposledy v životě) o manželství, lásce apod. před samotným manželským slibem a chtěli bychom ho tedy v našem svatebním obřadu vynechat, nebo v nejlepším případě požádat jednoho z našich dobrých přátel, aby měl tento proslov on. Je nám jasné, že dotaz k manželskému slibu musí provést oddávající a nic proti tomu nemáme. Radi bychom ale věděli, jaké body/kroky jsou během obřadu k civilnímu sňatku povinné a které z nich můžeme vynechat, nebo nám přizpůsobit. Popřípadě, jestli je matriční úřad povinnen nám s případnými změnami v obřadu vyjít vstříc. Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Neboť sňatek uzavřete s největší pravděpodobností za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014), budu ve své odpovědi vycházet z této právní úpravy. Pouze pro úplnost proto uvádím, že pravidla uzavírání občanského sňatku jsou v současné době zakotvena zejména v § 3 a 4 zákona o rodině, přičemž v této oblasti prakticky k žádným změnám nedojde ani za účinnosti nového občanského zákoníku.
Dle § 656 nového občanského zákoníku vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství, přičemž sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků.
V případě občanského sňatku je zapotřebí, aby snoubenci projevili vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře (§ 657/1 nového občanského zákoníku).
Nad rámec shora uvedeného je pak samotný proces uzavření občanského sňatku popsán v § 659 nového občanského zákoníku tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství.
Jak vidno, není novým občanským zákoníkem (ani jiným obecně závazným právním předpisem) upraven sled povinných úkonů v rámci uzavírání občanského sňatku, tzn. že proslov oddávajícího v žádném případě nepředstavuje nezbytnou náležitost tohoto procesu.
K tomuto názoru dospívá např. též JUDr. Daniela Kovářová v článku Rodinné právo v připravované rekodifikaci občanského práva (časopis Právo a rodina, rok 2008, číslo 2, strana 15), z něhož si dovolím krátkou citaci:
“Účel manželství napříště nebude vymezován s ohledem na různorodost skutečného života i důvodů pro jeho vznik; účelem uzavření manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale k jeho vzniku mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických. Důvody, smysl či účel trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňují. Konkrétní podoba civilního sňatku záleží jen na vůli snoubenců: stejně jako je zásadně možné uzavření manželství na lodi nebo v gondole balonu, je možné sňatečný obřad před „úřadem“ omezit na pozdrav, představení a otázky a odpovědi; „proslov“ oddávajícího je možné vyloučit, neboť to není otázka zákonem upravená (stejně jako další faktické a právní relevanci postrádající úkony). ”
S ohledem na shora uvedené je proto možné, abyste se s oddávajícím předem dohodli na průběhu sňatečného obřadu, resp. na vynechání některých jeho obvyklých částí; proslov oddávajícího vám samozřejmě nemůže být žádným způsobem vnucován. Nutno však současně podotknout, že oddávajícímu, zastupujícímu státní moc, není žádným právním předpisem výslovně stanovena povinnost vašemu návrhu vyhovět, vše je tedy ponecháno prosté mezilidské dohodě.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
RODINA-SETKÁVÁNÍ
- Otec dítěte nechce vydat dítě matce která má dítě svěřené do péče
- Matka má dítě svěřené do péče - otec ho nechce vydat, co dělat?
- Únos dítěte rodičem který nemá dítě v péči
- Otec dítěte nerespektuje rozsudek o svěření do péče, únos dítěte matce
- Otec nechce vrátit dítě matce která ho má svěřené do péče - co dělat?
- Otec zadržuje dítě a nechce ho vydat matce - jak postupovat?
- Co musí OSPOD a Policie dělat při únosu dítěte otcem který dítě nemá v péči
Od 2010 jsem rozvedená. Syn (14 let) byl svěřen do mé péče, rozsudek je pravomocný. Přesto ho otec nerespektuje, již více jak rok má syna u sebe. Podávala jsem návrh na výkon rozhodnutí odebráním dítěte z jeho péče a předáním do mé, ale soud mi opakovaně nevyhověl, přistoupil pouze k výzvám a pokutám, které otec ani v jednom případě nepřevzal. Za posledního půl roku se se synem 4x přestěhoval, ani jednou mi nesdělil novou adresu. V současné době vůbec nevím, kde jsou.
Chtěla jsem podat trestní oznámení pro maření výkonu soudního rozhodnutí, ale Policie ho nepřijala, protože podle dozorujícího státního zastupitelství se nejedná o trestný čin, ale o občansko-právní spor. Bylo mi doporučeno obrátit se na OSPOD. Tam jem 2x v týdnu a neustále jen slyším, jak rádi by mi pomohli, ale nevědí, co dělat. Jaké mám ještě další možnosti? Byl postup Policie správný? Otec navíc neustále podává návrh na změnu výchovy a i když je mu soudem stále zamítán, podal ho po 3měsících od posledního rozhodnutí znovu. Může takto opakovaně podávat tu samou věc? Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné vyžadovat důslednější činnost policie a OSPOD, jelikož není na místě neuvažovat o spáchání trestného činu únosu. Svůj účinek může mít i medializace případu.
Problematické v tomto případě je, že syn je téměř ve věku mladistvém, tedy (pokud není vystaven týrání či omezování osobní svobody) lze uvažovat nad tím, z jakého důvodu péči otce neopustí či se s Vámi nespojí jinak.
K opakovanému navrhování změny výchovy dítěte lze přistoupit kdykoliv, kdy má rodič za to, že došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu rozhodnutí v péči o dítě.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Smlouva na paušál s dotovaným telefonem - operátor nemá k dispozici typ telefonu
- Operátor nemá přesně stejný typ dotovaného mobilu k paušální smlouvě - co dělat?
- Mohu odmítnout jiný typ dotovaného telefonu k paušální smlouvě?
Asi před měsícem jsem prodloužil smlouvu s Vodafone na další dva roky. Podmínkou podepsání smlouvy bylo dodání telefonu Windows HTC 8X. Telefon je uvedený ve smlouvě a byl dotovaný, jelikož jsem měl nasbírané body za předcházející smlouvu. Po cca měsíci užívání jsem zjistil že telefon není 8X ale 8S (levnější typ hůře vybavený). Po reklamaci mi bylo sděleno, že telefon 8X už není v nabídce a pokud nechci 8S mohu ho vrátit a budou mi vráceny peníze i body za který si mohu vybrat jiný telefon. Jiný telefon nechci, podmínkou podepsání smlouvy byl telefon HTC 8X.
Mohu trvat na dodání HTC 8X nekompromisně? Mám šanci na úspěch? Děkuji, Alexandr
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda daný telefon v době sjednání smlouvy byl či nebyl v nabídce, nemůže jít k tíži kupujícího (popřípadě spotřebitele). Pokud prodávající pochybil a sjednal smlouvu na telefon, který již nenabízel, není schopen závazek splnit a jediné, čeho se lze úspěšně domáhat je vrácení poskytnutého plnění; což sám prodávající nabízí.
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVA
- Smluvní pokuta za nepvřevzetí objednaného zboží na poště
- Zákazník eshopu si nepřevezme zboží na poště - legálnost pokuty
- Je zákazník eshopu povinen zaplatit poštovné pokud zboží nepřevezme
- Pokuta za odstoupení od kupní smlouvy - legálnost pokuty
Zajímalo by mě jak je to ve skutečnosti se smluvní pokutou v eshopech? Stále častěji se setkávám s podmínkou, že pokud zákazník nepřevezme zboží, musí zaplatit pokutu třeba 500 Kč. V opačném přípádě bude smluvní pokuta vymáhána inkasní agenturou, pohledávka někam předána či řešeno soudní cestou. Zde je mírnější ukázka:
----
všeobcecné obchodní podmínky eshopu
Nevyzvednutá dobírka
Pokud Vám zašleme objednané zboží na dobírku, které nebude v termínu vyzvednuto a následně vráceno k nám zpět, bude Vám účtováno k náhradě zmařené poštovné 110 Kč u obyčejného balíku a 139 Kč u balíku na poštu NP a 149 Kč u balíku do ruky DR.
Na tuto částku Vám přijde složenka k úhradě. Pokud nebude složenka do 7 dnů zaplacena, budeme účtovat penále ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka může být vymáhána soudně nebo odprodána firmě zabývající se vymáháním pohledávek.
----
Má smluvní pokuta za nepřevzetí zboží oporu v občanském nebo obchodním zákoníku? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Obecně není smluvní pokuta vyloučena (a to ani pro e-shopy, které častokrát uzavírají spotřebitelské smlouvy), přičemž ji nelze využít jako sankci výkonu práva (např. za odstoupení od smlouvy) a nesmí být stanovena v nepřiměřené výši.
V případě, který jste uvedl konkrétně, není procentuální sankce smluvní pokutou, ale úrokem z prodlení, jehož účelem je na rozdíl od smluvní pokuty (která má zejména funkci preventivní, tzv. odrazovací od porušení závazku, či uhrazovací, např. za vzniklou škodu) sankcionovat dlužníka za porušení závazku. Existence uvedeného úroku z prodlení ani jeho výše není v uvedeném případě dle mého názoru problematická.
Jinou situací by bylo účtování těchto položek poté, co kupující platně odstoupil od kupní smlouvy.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Neoprávněná exekuce na majetek rodičů kvůli zadlužení syna, dcery, potomka
- Neoprávněná exekuce na majetek matky, otce kvůli zadlužení syna, dcery
- Zadlužení potomka a neoprávněná exekuce v bytě rodiče, rodičů
- Zadlužení potomka a neoprávněná exekuce v bytě matky, otce
- Žádost o snížení splátek exekutorovi
- Minimální výše splátky exekuce - informace
- Jaká je nejmenší splátka exekuce exkutorovi?
- Nejmenší splátka exekuce exkutorovi - splátkový kalendář
- Splátkový kalendář exekuce - je exekutor povinen ho poskytnout?
- Musí exekutor přistoupit na splátkový kalendář exekuce?
Žiji ve společné domácnosti s 18letým synem v bytě mé matky, kde máme trvalé bydliště. Jsou na mě uvaleny exekuce. Nevlastním žádný majetek, veškeré zařízení je mé matky, nemá žádné doklady o koupi majetku, bojím se, aby jí mou vinnou nebyl zabaven. Jak postupovat, zabránit exekucí na majetek. Dále jsem se chtěla zeptat, kde zjistím své veškeré dluhy po rozvodu jsem přišla o smlouvy. Jsem v takové situaci, že ze zdravotních důvodů nyní nemohu nastoupit do zaměstnání, jelikož chodím na rehabilitace s páteří. Kde mohu požádat o snížení splátek nebo odložení než nastoupím do zaměstnání. Jak mám postupovat, abych alespoň měla nějaké prostředky na živobytí. Jakou nejnižší částku musím zaplatit exekutorovi při stanoveném dluhu, abych mohla mít splátkový kalendář, když nemám na zaplacení celého dluhu. Děkuji. Žaneta
ODPOVĚĎ:
1. Pokud nemůžete prokázat vlastnictví k movitým věcem, dojde patrně k jejich soupisu. V tomto případě má jejich majitel právo podat do 30 dnů námitky proti soupisu u příslušného exekutora. Vlastnictví lze prokazovat i svědeckými výpověďmi.
2. Již probíhající exekuce zjistíte z centrální evidence exekucí. Dluhy, které dosud nedospěly do stadia exekuce, nejsou nikde centrálně evidovány. Jakékoliv registry dlužníků jsou pouze orientační.
3. O snížení splátek musíte požádat věřitele, pokud již probíhá exekuce, tak příslušného exekutora.
4. Žádná minimální výše splátek pro splátkový kalendář určena není. Exekutor nemá povinnost splátkový kalendář uzavřít, jedná se o jeho dobrou vůli.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné poslat závěť notáři poštou?
- Postup doručení závěti notáři
- Jak zajistit aby se neztratila závěť zaslaná notáři poštou
- Ověřená kopie závěti - prevence ztracení závěti notářem
- Jak zabránit ztracení závěti notářem - postup, doporučení
Když přijde notáři závěť poštou a zůstavitel je již mrtev, dává notář nějaké razítko na závěť když ji přijme? Jde mi o to, že když ji pošlu poštou tak aby se neztratila a byla platná. Píše to notář do nějaké knihy? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Jak poslat závěť notáři se velice liší s ohledem na skutečnost, zda je pořizovatel závěti na živu nebo nikoli. Pokud ještě žije, je nezbytné předem k notáři zavolat a domluvit se. Úschova u notáře je zpoplatněna a notář Vás bude muset poučit o náležitostech a o tom, zda je závěť vůbec platná apod. Dále ji uloží do centrální evidence závětí. O tom všem budete poučeni.
Pokud pořizovatel závěti již nežije, předložte závěť tomu notáři, který jeho dědictví projednává. Pokud se nechcete dostavit osobně, zašlete závěť doporučeně poštou. Předem si můžete udělat např. na matrice nebo na poště ověřenou kopii, pokud chcete mít jistotu. Notář přijatou závěť nevrátí.
V probíhajícím dědickém řízení se závěť prohlašuje a sepíše se o tom protokol.
Pokud to pro Vás není problém, dostavte se k notáři osobně a závěť mu, nebo jeho pracovníkům předejte.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kde musí být v závěti datum
- Platnost závěti - datum je mimo podpis závěti
- Může být datum v závěti bez století (19XX) u osoby zůstavitele?
- Je závěť platná pokud neobsahuje století narození zůstavitele (19XX)?
Našla jsem po strejdovi holografní závěť. Není na ní napsané celé datum narozeni strejdovo, je tam "18.4.31". Misto sepsání závěti a datum je napsáno až pod strejdovým podpisem. Jiné datum v textu závěti není. Je tato závět platná? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Velmi rozhoduje to, jak moc pod podpisem je datum uvedeno. Obecně platí, že to, co je pod podpisem, k tomu se nepřihlíží. Ale pokud by to bylo tak přibližně skoro vedle podpisu, bylo by to v pořádku. Bude velmi záležet na posouzení konkrétního textu. Pokud bude datum úplně dole zcela mimo text a podpis závěti, je závěť neplatná.
Datum narození v tomto tvaru není problém.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na potomka v bytě rodiče, rodičů - potomek nemá trvalé bydliště
- Zadlužený syn nemá trvalé bydliště v bytě rodičů - je možná exekuce rodiče?
- Exekuce v bytě rodiče kvůli dluhu syna, dcery nemající trvalé bydliště u rodiče
- Exekuce v bytě matky, otce kvůli dluhu syna, dcery bez trvalého bydliště
26.11.2013 mi bylo oznámeno, že je na syna uvalena exekuce v řádech desítek tisíc a ve čtvrtek 28.11.2013 mi přijdou v rámci vyřízení této záležitosti zabavit majetek. Syn tu už však více než tři roky nebydlí a nemá zde ani trvalé bydliště (před těmi třemi roky jsme ho odhlásili za přítomnosti dvou svědků). Exekutora však tato skutečnost nezajímá a celou exekuci zakládá na tom, že si prý syn chodí vybírat dopisy na poštu (o tom já ovšem nevím a velice pochybuji, že bych tomu mohla nějak zabránit). Může vůbec na základě tohoto argumentu exekuci provést? Jak se proti tomu bránit? Moc děkuji a přeji hezký den. Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Podle občanského soudního řádu lze provést exekuci soupisem movitých věcí všude tam, kde lze očekávat, že se nacházejí věci ve vlastnictví povinného, které lze postihnout výkonem rozhodnutí. Protože se jedná o Vašeho syna, který u Vás měl trvalé bydliště, očekává exekutor, že nějaké jeho věci u Vás nalezne. Pokud by došlo k soupisu Vašich věcí, můžete podat návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu přímo při jejich soupisu a dále do 30 dnů ode dne, kdy jste se o soupisu dozvěděla (pokud jste nebyla přítomna), a to u příslušného exekutora. Pokud přesto exekutor návrhu na vyloučení nevyhoví, můžete do 30 dnů od doručení rozhodnutí, kterým exekutor návrhu nevyhověl, podat u exekučního soudu vylučovací žalobu dle § 267 občanského soudního řádu, přičemž budete prokazovat, že jsou věci ve Vašem vlastnictví. Toto lze prokázat i svědeckými výpověďmi, nemusíte mít od všeho doklad o koupi.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na SJM 2014 - zadlužení manžela před manželstvím
- Exekuce na SJM 2014 - zadlužení manželky před manželstvím
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na SJM 2014
Právě jsem četla vaší odpověď, že od r. 2014 lze vymáhat dluhy, které vznikly jednomu z manželů před uzavřením manželství. Prosím mohli by jste to specifikovat. Můj manžel má dluhy, které vznikly dávno před manželstvím se mnou, sice splácíme, ale pro někoho to není nikdy dost, takže se mám opět bát, že nám vemou střechu nad hlavou. Letos jsem proti tomu podávala žalobu, zatím je to u soudu. Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Od 1.1.2014 bude platit tato právní úprava: Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Bude tedy možné postihnout majetek ve společném jmění i pro dluhy vzniklé před manželstvím.
_
OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Nevyhovující kročejová izolace a neprůzvučnost sousedního horního bytu
- Znalecký posudek kročejového hluku horního bytu - je možné ho navrhnout soudu?
- Měření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a hluk z horního bytu sousedů
- Může stavební úřad zakročit proti vysokému kročejovému hluku od sousedů?
- Stížnost na stavební úřad - nevyhovující kročejový hluk
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Je možné soudu navrhnout v žalobě znalecký posudek?
Bydlím v obecním bytě. Nad mým bytem nedávno zrekonstruovali jiný byt o velikosti mého pokoje (23 m2), kde je koupelna, kuchyně, zkrátka vše. Protože zde byl problém se statikou, museli sem umístit traverzy. Zřejmě rovnou na tyto traverzy umístili dřevotřískovou podlahu a sádrokartonovou koupelnu. Je slyšet každý pohyb po podlaze i pouštění vody. Nemohu spát, i přes den mě ruší hluk z dupání, koupelny a WC. Obec s tím nic dělat nechce. Potřebovala bych tak vědět, kdo mi může pomoci. Vím, že je možné provést např. měření kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, znalecký posudek, ale nemohu znalce sama vpustit do cizího bytu. Je toto v kompetenci stavebního úřadu? Co může resp. musí v takovéto věci dělat? Kdo toto měření platí? Pokud bych jej platila já, je možné, po prokázání vad, vyžadovat po obci jeho proplacení? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
v první řadě Vám lze doporučit obrátit se písemně na obec (jako pronajímatele bytu) s žádostí (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte) o zjednání nápravy (a to i přesto, že je odmítavá reakce obce předvídatelná). Dle § 687/1 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Neplní-li pronajímatel tuto povinnost řádně, nelze vyloučit vznik Vašeho práva na slevu z nájemného.
Jako druhý vhodný krok Vám pak doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření nevyhovujícího stavebně-technického provedení rekonstrukce sousedního bytu. V této souvislosti je dobré vědět, že dle § 14/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb.) musí stavba zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn, příček a stropů mezi místnostmi je pak dána normovými hodnotami, stejně jako požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami (k tomu dále v § 20 a § 21 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
V rámci probíhající kontroly bude pak samozřejmě stavební úřad oprávněn ke vstupu do předmětného bytu a provedení příslušných měření.
Pokud byste se rozhodla podat na obec (jako pronajímatele) žalobu, bylo by přirozeně možné opatřit si pro tento účel znalecký posudek, stejně tak je však možné navrhnout v žalobě vyhotovení odborného vyjádření (popř. znaleckého posudku), o jehož pořízení (včetně umožnění vstupu do sousedního bytu) rozhodne soud (§ 127/1 Občanského soudního řádu).
Pořízení odborného vyjádření (resp. znaleckého posudku) se v rámci soudního řízení stane tzv. nákladem řízení, k jehož úhradě je zásadně povinna ta strana, která ve sporu neměla úspěch ("soud prohrála").
Pro přípravu žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění z nakažení pohlavní chorobou - jak se bránit
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro křivé obvinění z nakažení pohlavní chorobou
- Trestní oznámení pro křivé obvinění - nakažení pohlavně přenosnou chorobou
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za urážku - nařčení z nakažení pohlavní chorobou
- Nemajetková újma, škoda - urážka formou nařčení z nakažení pohlavní chorobou
01/2010 jsem se seznámila s mužem, kterého jsem ale po první schůzce jako partnera či přítele odmítla. Neměla jsem s ním žádný styk. Asi do 07/2010 mě obtěžoval telefonováním a psaním výhružných e-mailů.
30.10.2013, mě předvolala Policie ČR a sdělila mi, že na mě podal stížnost (po 3,5 letech!!!), že jsem ho pohlavně nakazila. Upozorňuji, neměla jsem s ním žádný pohlavní styk a sešla se s ním pouze jednou na veřejném místě. Sama jsem navrhla policii a podepsala souhlas, že si mohou vyžádat moje zdravotní karty u lékařů. Nikdy jsem žádnou pohlavní chorobu samozřejmě neměla a celá věc mne uráží. Mohu žádat, a jak, o kompenzaci za mně způsobené nepříjemnosti a urážku. Mám obavu, že mě dodnes neustále sleduje přes počítač na sociálním webu www.lide.cz . Sama Policie mi navrhla, ať se bráním za toto nařknutí a dám jim vědět, pokud bych měla pocit, že mě sleduje. Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění může být kvalifikováno i jako trestný čin. Můžete proto podat trestní oznámení. Odškodnění za křivé obvinění (pokud se prokáže, že jste byla křivě obviněna) lze vymáhat i soudní cestou, jakožto porušení práva na ochranu osobnosti (§ 11 občanského zákoníku).
Stalking (tedy nebezpečné sledování) je nutné řešit s Policií; v případě kyberstalkingu (tedy internetového sledování) je nutné mít zajištěné dobré zabezpečení počítače (aby nemohlo dojít například k infiltraci jiných osob do počítače).
_
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- 2 pracovní poměry u 1 zaměstnavatele - je nutné dát 2 výpověďi?
- Je nutné podat 2 výpovědi na pracovišti se 2 pracovními smlouvami?
Budu dávat výpověď z trvalého pracovního poměru. Na pracovišti u jednoho zaměstnavatele mám dvě pracovní smlouvy, musím podat dvě pracovní výpovědi na každou smlouvu zvlášť? Když mám dočasnou pracovní neschopnost DPN musím mít také vyhotoveny dvě neschopenky? Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba ukončit každou pracovní smlouvu zvlášť, protože jde o samostatné pracovní poměry. Neschopenka by však dle mého názoru měla stačit jen jedna, protože je zaměstnavatel jen 1. Není nutné mu duplicitně oznamovat dočasnou pracovní neschopnost.
_
OBČAN-NÁJEM
- Nájemce odmítá vyklidit nájemní prostor - jak postupovat?
- Žaloba na nájemníka, nájemce - vyklizení nebytového prostoru
- Zabavení věcí nájemníka nebytového prostoru (provozovny) - legálnost postupu
- Zástava věcí nájemníka - dluh pronajímateli za nájemné, energie, vodu
- Zadržení věcí nájemce z důvodu dluhu na nájemném, energiích a vodě
- Je legální zabavit věci nájemníka - dluží za nájemné, energii, vodu
Nájemník nebytových prostor přestal platit nájem a nechce podepsat směnku ani vyklidit provozovnu. Neustále slibuje a často není k zastižení. Dal jsem mu výpověď pro porušení smlouvy, ale opět jí nepodepsal. Nyní nabízí jako část úhrady předání vnitřního vybavení provozovny o které nemám zájem. Zjistil jsem, že má na svoji nemovitost exekuci a nyní má trvalé bydliště nahlášené na obecním úřadu. Mám obavu, že zmizí neznámo kam a vymáhání dluhu bude problematické nebo zcela nemožné. Jak ho donutit opustit prostory a aby tam nenechal své věci. Když přijedu se svědky, příp. zavolám Policii, tak zamkne a odejde. Já klíče nemám. Nechci hradit uložení jeho majetku někde jinde (veřejný sklad), abych mohl prostory nabídnout jinému zájemci. Jak postupovat? Od 1.12.2013 bude v prostorách neoprávněně. Navíc nemá uhrazeno vyúčtování za vodné a stočné, které jsem za celý objekt musel zaplatit dodavateli já a nájemník se
nesnaží uhradit ani toto. Zjistil na živnostenském rejstříku, že činnost přerušil, tak vlastně prostory nyní neužívá k určenému účelu, tj. k účelu podnikání. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat žalobu na vyklizení provozovny. Soudu pak předložíte veškerý důkazní materiál týkající se skutečnosti, že žalovaný, tedy Váš nájemce, již pobývá v provozovně bez právního titulu. Vzor žaloby lze najít volně ke stažení na internetu nebo si žalobu můžete nechat vyhotovit od právníka.
Pakliže ani ve lhůtě, kterou soud žalovanému dal k dispozici, k vyklizení nedojde, můžete se obrátit na exekutora, který výkon rozhodnutí provede.
Veškeré náklady spojené s výše uvedou činností si zaznamenávejte a v rámci soudního řízení jej na žalovaném uplatněte. Také se zamyslete nad tím, čím by šlo Váš nárok zajistit. Zda-li kupříkladu v provozovně není nějaký materiál nebo vybavení, které byste mohl v případě potřeby prodat a uspokojit tak svůj nárok. Otázku náhrady škody řeší mj. i Nový občanský zákoník 2014 (Zástava, zástavní právo a Nový občanský zákoník 2014).
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na podání žaloby na určení otcovství
- Co se stane pokud domnělý otec dítěte odmítne testy otcovství
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí podrobení se testů DNA, testu otcovství - pokuta, následek
- Soudně nařízený test otcovství (test DNA) a odmítnutí testu
Mám dotaz ohledně nejasného otcovství. Ozvala se mi dávná přítelkyně, která mě nařkla z otcovství, je to však více než 6 let, myslím že 7 let. Jak jsem v tomto případě postihnutelný? je možné z její strany mě nějak právně vydírat?
Odmítám jít na testy DNA. Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Vaše bývalá přítelkyně domnívá, že jste otcem jejího dítěte, může i bez Vašeho souhlasu podat k soudu žalobu na určení otcovství. Pro podání této žaloby nejsou - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - zákonem stanoveny žádné lhůty, takže Vaše bývalá přítelkyně tak může učinit prakticky kdykoliv. Soud pak v rámci řízení o určení otcovství pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Jestliže se Vaše otcovství potvrdí, bude Vás moci Vaše bývalá přítelkyně uvést jako otce do rodného listu a soud Vám stanoví nejen výši výživného, ale také rozsah styku s Vaším dítětem. Provedení testů DNA sice můžete odmítnout, resp, nikdo Vás nemůže k absolvování testů fyzicky donutit, ale soud Vám může za nepodrobení se testům a maření soudního rozhodnutí uložit - a to i opakovaně - finanční pokutu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo platí poplatky v bytě zemřelého v době dědického řízení
- Placení vody, elektřiny a plynu v bytě zesnulého v dědickém řízení
- Je možné pronajmout byt v dědickém řízení?
- Podmínky pro pronájem bytu který je v dědickém řízení
- Mohou budoucí dědici pronajímat byt který bude řešen v dědickém řízení?
04/2013 nám umřela maminka, jsme tři dědičky pojistky, úvěrů a bytu. Jen jedna z nás se nedostavila k notáři, proto se vyřízení dědického řízení asi zdrželo. Kdo platí v bytě poplatky když dědictví ještě není vyřízeno? Lze byt pronajmout, když máme člověka kterému ho stejně chceme pronajmout?
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Poplatky v bytě jste povinny platit všechny tři společně a nerozdílně. Je potřeba dát pozor na dluhy a exekuce, neboť k placení těchto poplatků jsou dědici po smrti zemřelého povinni, i když dědické řízení ještě neskončilo. Všechny dluhy po smrti zemřelého jdou přímo na účet dědiců a jsou dluhem dědiců.
Byt lze pronajmout jen a pouze se souhlasem všech domnělých dědiců a se svolením soudu, neboť se domnívám, že nejde o obvyklé hospodaření s dědictvím. Bude tedy pravděpodobně rychlejší dědické řízení skončit a poté, už jako noví majitelé byt pronajmout.
_
RODINA-ROZVOD, SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE
- Komu soud svěří do péče 2leté dítě?
- Svěření 2letého dítěte do péče po rozvodu manželství
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kolik stojí rozvodový právník k rozvodu a svěřední dítěte do péče
- Kolik stojí rozvodový advokát k rozvodu a svěřední dítěte do péče
- Palmare právníka, advokáta za rozvod manželství a svěření dítěte do péče
Chtěla bych se rozvést manželem, máme spolu dítě. Jakou má šanci dostat dítě do opatrovnictví.
Dceři je 2,5 roku. Chtěla bych se s manželem dohodnout, ale nechce na to přistoupit. Žijeme spolu kvůli dceři, ale to je tak všechno. Máme hypotéku na byt. Chtěla bych se odstěhovat do pronájmu bytu ve stejném městě. Co teď? Bydlíme kvůli školce, manželovi a babičce, aby mohli malou kdykoliv vídat. Ještě mě zajímalo kolik stojí rozvodový právník. Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Takto malé děti soudy zpravidla svěřují do péče matkám. Jinak by to mohlo být například v případě, že byste neměla práci, dostatek finančních prostředků nebo stále bydlení, byla byste závislá na nějaké drozo nebo závažně nemocná, zatímco otec détěte by splňoval veškeré potřebné podmínky k jeho výchově.
Pokud se na péči o dítě nejste schopni dohodnout, pak nejspíš nebude moci být uplatněna ani střídavá výchova, pokud by o ni měl Váš manžel zájem. Právě péče o děti musí být vyřešena dříve, než dojde k samotnému rozvodu manželství. To znamená, že rozhodnutí o rozvodu manželství nemůže být vydáno dříve než rozhodnutí o péči o dítě nabude právní moci. Jestliže se s manželem nejste schopni dohodnout na péči o dítě a případně ani na jiných věcech - zejména rozdělení majetku - budete muset absolvovat tzv. sporný rozvod. Celý proces můžete začít podáním návrhu na svěření dětí do Vaší péče a následně podáním návrhu na rozvod manželství.
Ceny jednotlivých právníků se mohou výrazně lišit - záleží mj. na tom, zda advokát působí ve větším městě či nikoliv, zda si účtuje hodinovou či paušální sazbu a také na tom, zda ho využijete pouze k sepsání dokumentů nebo i k zastupování u soudu. Doporučuji se na odměně za právní pomoc předem domluvit.
Pro vyhledání vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyžít vyhledavač České advokátní komory na následující adrese: http://www.advokatikomora.cz
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Syn, dcera podniká - nárok na výživné, alimenty
- Potomek je OSVČ - má právo na výživné, alimenty?
- Neoprávněně vyplacené výživné a vydání bezdůvodného obohacení
- Bezdůvodné obohacení - potomek neměl nárok na výživné, alimenty
Přítelův syn studující odborné učiliště věk 18 let má živnostenský list, tudíž je osoba samostatně výdělečně činná OSVČ. Jak je to v případě placení výživného na něj,má nárok nebo nemá nárok, podnikat začal v prosinci 2012, ani se příteli o tom nezmínil. Přítel se ptal na sociálce a odpovědi byly různé. Prý pokud je syn OSVČ, tak nemá nárok na výživné, že je předpoklad, že si vydělává, tudíž má příjem a přítel má přestat platit výživné. Další verze byla, že pokud se se živností neuživí, musí přítel výživné dál platit, ale že se má se synem domluvit, jaký příjem vůbec má, jestli je činností se schopen uživit. Jaký je správný postup a je opravdu přítel povinen dál výživné platit?
Mimochodem výživné je stanoveno soudním rozhodnutím. Děkuji, Inna
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti do doby, než je dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a zahájením výdělečné činnosti. Musí se však jednat o takovou výdělečnou činnost, která zajistí dítěti stabilní a dostatečný zdroj příjmů pro jeho obživu (nikoliv například o krátkodobou brigádu). Klíčové je tedy to, zda synovi podnikání přináší příjem dostatečný k jeho obživě.
Vašemu příteli tedy doporučuji syna kontaktovat a požádat ho o informaci, zda je na základě příjmů z podnikání schopen živit se sám. Jestliže s tím syn bude souhlasit, mohou sepsat písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - pak by nebylo nutné řešit celou záležitost soudní cestou. Jestliže syn nebude chtít s Vaším přítelem komunikovat a žádná dohoda nebude možná, může Váš přítel podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Do doby než soud o návrhu rozhodne, by měl Váš přítel synovi výživné platit. Pokud soud návrhu Vašeho přítele vyhoví a vyživovací povinnost ukončí, bude muset syn neoprávněné vyplacené výživné (tzv. bezdůvodné obohacení) Vašemu příteli vrátit.
_
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Ústní dohoda o otcovství neplodného manžela - biologický otec a výživné, dědění
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Biologický otec není zapsán v rodném listě - hrozí dědický nárok potomka?
V mé záležitosti figurují celkem 4 osoby. Říkejme jim já, manžel, manželka a dítě. Manžel a manželka jsou opravdu manželé, avšak v průběhu trvání manželství se zjistilo, že manžel nemůže mít vlastní děti. Společně a vědomě se rozhodli, že si manželka dítě pořídí jak umí a manžel bude právně jeho otcem.
Já jsem biologickým otcem dítěte. Dítěti jsou momentálně 3 roky a zatím vše funguje podle ústní dohody, t.j. manžel je zapsán v rodném listě a plní vzorně roli otce. Já neuplatňuji žádná práva na dítě a manželé nepožadují výživné, ani nic jiného. V zásadě ideální situace.
Rád bych se zeptal, jaká existují za této situace právní rizika do budoucna. Existuje byť teoretická možnost vymáhání výživného, dědictví apod.? Existuje toto riziko z iniciativy manžela, manželky případně dítěte (před i po dosažení plnoletosti)? Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Aby vůči Vám mohly být vznášeny nějaké nároky, muselo by nejprve dojít k popření otcovství manžela (domnělého otce). Jestliže se dítě narodí do 180 dní po svatbě, může být otcovství popřeno pouhým podáním žaloby. Matka dítěte se však může hájit tím, že muž s ní souložil i před svatbou nebo tím, že v době svatby věděl o jejím těhotenství. Pokud to bude prokázáno, žaloba na popření otcovství bude zamítnuta. Jestliže se dítě narodilo více než 180 dnů po svatbě a méně než 300 dnů po rozvodu manželství, může manžel matky dítěte své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Zákon o rodině navíc stanoví, že žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy manželovi vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, nejpozději ale do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu podat již jen nejvyšší státní zástupce. Ten žalobu podá tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte, nebo v situaci, kdy je zjevné, že muž uváděný jako otec není skutečným otcem dítěte. Nemusel by žalobu podávat jen tehdy, pokud zájem dítěte výjimečně vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo. To může být například tehdy, kdy mezi mužem (domnělým otcem) a dítětem je tak silné citové pouto, že by popření otcovství vzájemný vztah narušilo. Jestliže ve Vašem případě nedojde k podání žaloby na popření otcovství ze strany nejvyššího státního zástupce (manžel či manželka by ho museli o podání žaloby požádat), pak se žádných nároků vůči Vám do budoucna obávat nemusíte.
_
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dodatek k výpovědi - zdůvodnění
RODINA-PODPORA, DÁVKY, ...
- Výpověď pro opatrování osoby závislé na cizí pomoci - vliv na podporu od státu
- Výpověď ze zdravotních důvodů a vliv na podporu od státu v nezaměstnanosti
- Potvrzení o zaměstnání, důvod výpovědi a vliv na podporu v nezaměstnanosti
Jsem narozena 1.1.1954 a odejít do starobního důchodu mohu 1.9.2013. Ze zdravotních důvodů a ještě z důvodu opatrování osoby, jež je závislá na cizí pomoci (II. stupeň postižení) jsem podala výpověď. Neuvedla jsem ale tyto důvody ve výpovědi, poněvadž jsem to nevěděla. Pokud bych chtěla jít ještě na dva měsíce, tj. do 1.7.2013 na úřad práce ÚP nenáleží mi 65 %, ale jen 45 % podpory. Mohu napsat nějaký dodatek k výpovědi s uvedením důvodu odchodu? A jakými doklady mám potom doložit tyto důvody. Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš pracovní poměr ještě neskončil (běží výpovědní doba), můžete zkusit přinést zaměstnavateli novou verzi výpovědi, ve které bude jako důvod ukončeni uvedena péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, pokud s Vámi žije ve společné domácnosti nebo pokud se jedná o osobu blízkou. Jestliže osoba, o kterou pečujete, tyto podmínky nesplňuje, můžete jako důvod ukončení pracovního poměru uvést zdravotní důvody, pokud máte podloženo lékařským posudkem, že Vám tyto zdravotní důvodu brání nadále vykonávat Vaše zaměstnání. Zkuste se tedy se zaměstnavatelem dohodnout na výměně původní výpovědi za novou a vysvětlit mu, že žádáte o výměnu výpovědi pouze z důvodu nároku na vyšší podporu v nezaměstnanosti.
Pokud Váš pracovní poměr už skončil, pak jste pro účely evidence na úřadě práce obdržela potvrzení o zaměstnání, ve kterém je mimo jiné uveden i způsob ukončení pracovního poměru. Jestliže jste potvrzení o zaměstnání ještě neodevzdala na úřadě práce, můžete opět požádat zaměstnavatele, aby informace v potvrzení potřebným způsobem upravil. Pokud jste již potvrzení na úřadě práce odevzdala, můžete se pokusit dohodnout se zprostředkovatelkou, které jste potvrzení předala, nebo vyčkat na to, až obdržíte rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, proti kterému se můžete ve stanovené lhůtě odvolat. Jestliže jste ale rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti již obdržela a doba pro odvolání už uplynula, pak se obávám, že se budete muset s nižší podporou smířit.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost o snížení výživného z důvodu narození dítěte s novou přítelkyní, manželkou
- Žádost o snížení výživného z důvodu sňatku, svatby s novou manželkou, manželem
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za žádost o snížení výživného
- Soudní poplatek za žádost o zvýšení výživného
- Návrh na zvýšení, snížení výživného - výše soudního poplatku
- Žádost zvýšení, snížení výživného - výše soudního poplatku
S partnerem jsme se před měsícem vzali a čekáme první dítě. Manžel již jedno dítě má z předchozího manželství a platí na něj výživné 4.000 Kč a navíc mu spoří 1.000 Kč, které posílá na účet bývalé manželce. Na částce na spoření se dohodli pouze ústně a jeho bývalá žena nic spořit nechce. Chci se zeptat, zda je možné výživné o těch tisíc korun ponížit, tak aby výživné bylo 3.000 Kč a spoření nadále 1.000 Kč? A také zda by bylo rozumnější ukládat tisíc korun na nově zřízený účet na jméno jeho syna (spoření)?. Hrozí tu riziko, že když půjdeme k soudu, zvýší nám výživné? Kolik nás budou zhruba stát náklady spojené s vyřízením soudu? Momentálně jsem na rizikovém těhotenství doma na neschopence a budu ještě 6 měsíců a pak budu mít klasickou mateřskou dovolenou. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Soud při žádosti o změnu (snížení či zvýšení) výživného posuzuje jak odůvodněné potřeby dítěte, tak finanční možnosti a celkové majetkové poměry (životní úroveň) obou rodičů. Návrh na změnu výše výživného má zpravidla šanci na úspěch pouze tehdy, pokud došlo k významným změnám v potřebách dítěte nebo ve finančních možnostech některého z rodičů. Na výši výživného ale mají vliv i další vyživovací povinnosti některého z rodičů.
Pokud chce Váš manžel platit nižší výživné, může zkusit podat k soudu návrh na jeho snížení. Žádost o snížení výživného může odůvodnit nově vzniklou vyživovací povinnosti vůči Vám jako manželce, očekávaným narozením dítěte, se kterým bude spojena další vyživovací povinnost, a určitě doporučuji zmínit i skutečnost, že kromě výživného svému dítěti také spoří. Za žádost o změnu výše výše výživného se žádný soudní poplatek neplatí, takže výše finančních nákladů bude záležet na tom, zda k sepsání návrhu a zastupování u soudu využijete služeb právníka či nikoliv.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv prodeje nemovitosti jednoho z manželů na výši výživného, alimentů
- Alimenty, výživné a vliv prodeje nemovitosti (bytu, domu) jednoho z manželů
- Matka dítěte prodala byt, dům - vliv na výživné, alimenty
Chci požádat o zvýšení alimentů. Počítají se do mých změn majetkových poměrů, resp. příjmů i finanční prostředky z prodeje rodinného domu RD, který jsme postavili v manželství? Po rozvodu a vypořádání společného jmění manželů SJM jsem se stala výlučným vlastníkem, avšak bývalý manžel požadoval odstupné, proto jsem dům musela prodat, abych jej vyplatila. Peníze mám doposud uloženy v bance ke koupi nového bydlení do budoucna. Bydlím s dětmi zatím v nájemním bytě v pronájmu.
Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda soud přihlédne k Vašim příjmům z prodeje domu či nikoliv, může být důležité to, zda jste byla výlučným vlastníkem domu už v době předchozí úpravy výživného či nikoliv. Pokud jste již v této době byla výlučným vlastníkem domu a soud k tomuto Vašemu majetku přihlížel při stanovení výše výživného, pak by neměl jít prodej domu a obdržení kupní ceny Vám k tíži při podání žádosti o zvýšení výživného. Soud však bude posuzovat celou řadu aspektů a může tudíž celou situaci vyhodnotit jinak. Jestliže Vaší žádosti o zvýšení výživného nevyhoví, můžete podat odvolání. Obecně lze říci, že pokud chcete se žádostí o zvýšení výživného uspět, mělo by dojít ke zhoršení Vaší finanční situace, zlepšení finanční situace Vašeho bývalého manžela nebo zvýšení nároků Vašich dětí (nástup do školy, zdravotní omezení spojené se zvýšenou finanční zátěží apod.).
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí sociální a zdravotní u DPČ, dohody o pracovní činnosti DPČ?
- Kdo platí sociální a zdravotní u DPČ, dohody o provedení práce DPP?
- DPP, DPČ a placení sociálního a zdravotního pojištění - pravidla
- Dohoda o provedení práce - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Dohoda o pracovní činnosti - kdo platí sociální a zdravotní pojištění?
- Je placení sociálního pojištění povinné?
- Platí sociální a zdravotní zaměstnavatel nebo zaměstnanec u DPP a DPČ
Když budu sama plátcem zdravotního pojištění a budu mít brigádu na dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPP, musím pak ještě platit daně? Např. výdělek 12.000 Kč/měsíc zaplatím si sama zdravotní 1080Kč, je to vše co musím dělat nebo je ještě nějaký problém se sociálním pojištěním? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku závisí na tom, na jakou dohodu budete pracovat a jakou částku si za měsíc opravdu vyděláte. Pokud budete pracovat na dohodu o pracovní činnosti DPČ, pak za Vás zaměstnavatel odvádí určitou částku zdravotního a sociálního pojištění už při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více.
Jestliže budete pracovat na dohodu o provedení práce DPP, bude za Vás zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Zdravotní pojištění činí 4,5 % z Vašeho výdělku, sociální pojištění pak dalších 6,5 %.
Placení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže tímto pojištěním se zabývat nemusíte. Musíte si pouze pohlídat to, aby za Vás bylo každý měsíc odvedeno zdravotní pojištění ve výši nejméně 1.080 Kč.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Syn, dcera na úřadu práce - nárok na výživné, aliementy
- Potomek nenašel práci a je na ÚP - placení výživného, alimentů
- Nepřijetí na vysokou školu a vliv na placení výživného, alimentů
- Nepřijetí na VŠ a placení výživného, alimentů
Dcera ukončila roční pomaturitní denní studium anglického jazyka a zatím se nedostala na vysokou školu VŠ. Čeká na výsledek odvolání. Má jen gymnázium. V případě že se v září zaeviduje na úřadě práce ÚP a nesežene práci, nedostane žádnou sociální podporu a protože bydlí se mnou - matkou ve společné domácnosti, budou posuzován můj příjem jako jediný a společný pro obě. Otec má soudem stanovené výživné. Je otec povinnen přispívat dále na její výživu, když dcera nesežene práci, nebude mít žádný příjem a bydlí s matkou ve společné domácnosti? A pokud se následně přihlásí a složí zkoušku na vysoké škole VŠ v dalším školním roce, je povinnen otec platit výživné po dobu, kdy je evidována na ÚP a nemá práci? V případě, že není povinnen, vznikne mu znovu povinnost platit výživné v případě, že dcera po roce začne znovu studovat na VŠ? Dcera má 20 let, snaží se sehnat aspoň nějakou brigádu, ale v kraji je to s pracovními místy špatné. Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, než je dítě schopné se samo živit. Pokud Vaše dcera sice nebude pokračovat ve studiu, ale bude v evidenci úřadu práce bez stálého zaměstnání a bez finančních prostředků, nebude schopná se sama živit a vyživovací povinnost obou rodičů vůči ní pak může trvat. Za schopnost samostatně se živit lze považovat stabilní, pravidelný příjem, nikoliv jen občasné brigády. Pokud by otec zastával názor, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila, musel by podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti (pokud jednou bylo výživné určeno soudně, nemůže otec ze své vůle výživé platit - je nutné další rozhodnutí soudu). Při obnovení studia by jeho vyživovací povinnost vůči dceři nadále pokračovala.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Příjmení dítěte u rodičů různé národnosti narozeného v jiném státě
- Matka Češka, otec Němec - jaké bude příjemení dítěte?
- Různé národnosti rodičů a vliv na příjmení dítěte
- Může mít dítě příjmení obou rodičů (rodiče různé národnosti)
- Rodiče různé národnosti - vliv na příjmení dítěte
- Dvojí příjmení dítěte rodičů z různých států, republik, národností
Jsem Češka, přítel Němec, nejsme sezdaní a dítě se nám narodí v Německu. Může mít podle českého práva příjmení nás obou, tedy "Ryndová Niedermayer" nebo "Rynda Niedermayer", nebo se musíme rozhodnout pouze pro jedno z obou příjmení? Děkuji, Silvie
ODPOVĚĎ:
Problematiku rodných jmen a příjmení upravuje zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.
Otázku dvojího příjmení u nezletilého dítěte upravuje § 70, odst. 1, písm. d) uvedeného zákona takto:
"Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nebo
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení".
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podle české legislativy může dítě užívat dvojí příjmení pouze tehdy, užívají-li ho rodiče. Pokud jako rodiče neužíváte dvojí příjmení, nemůžete dát dvojí příjmení ani Vašemu dítěti.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rodiče zavrhli syna, dceru - vliv na dědictví, vydědění
Jsem vdaná a moji rodiče se mnou přestali komunikovat a hlásit se ke mně, protože mého manžela nepřijali do rodiny. Mám v případě jejich smrti zákonný nárok na rodinný dům, na nějž jsem jako jediná ze tří sourozenců zajistila rodičům zastoupení ručitele na úvěr rodinného domu, který jim byl bankou přiznán v roce 1974? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Pochopitelně máte nárok na zákonný podíl při smrti jednoho z rodičů. Taková situace nastává, pokud někdo z rodíčů nezanechá poslední vůli, v níž by určil něco jiného. Ani v případě, že by rodiče zanechali listinu o vydědění, to však není jednoznačné.
Pokud vyděděný listinu o vydědění napadne, zkoumá příčiny vydědění soud. Bude pak patrně na Vás, abyste prokázala, že příčinou nepřátelského postoje rodičů byla nevraživost vůči vašemu manželství a nikoli například vaše nevhodné chování. Ručitelství při pořízení rodinné nemovitosti by do sporu o neplatnost vydědění mohlo promluvit jen těžko.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Právo na vydání věci v bytě vrácenému dárci
- Vrácení nemovitosti dárci a nárok na vydání věci z bytu
- Právo na vrácení věci z bytu zesnulé babičky, dědečka
- Proplacení karmy zakoupené prarodičovi do bytu zděděného jinou osobou
- Jak požádat dědice o vydání věci z bytu zesnulého, zesnulé
v době, kdy jsem byla majitelkou bytu, který mi darovala babička, jsem do tohoto bytu pořídila novou karmu. Babička si však po čase vše rozmyslela a chtěla byt vrátit, aby byla jediným vlastníkem. Před týdnem zemřela a ukázalo se, že vlastníkem už nebyla ona, ale bratranec, kterému prý babička byt nakonec darovala. Bratranec mě ale ani nechce pustit do bytu, ani vrátit peníze za karmu. Závěť babička nezanechala. Jaký postup mám zvolit, abych dostala zpět své peníze? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Je nejprve prokázat, že jste majitelem karmy. Poté je třeba napsat bratranci dopis s návrhem řešení, tj. že mu chcete karmu prodat, a pokud možno přiložit kupní smlouvu (doklad o uhrazení karmy). Pro případ, že by bratranec karmu zakoupit nechtěl, napište, že vám má karmu vydat.
_
RODINA-DÁVKY, PŘÍSPĚVKY
- Trvalé bydliště otce dítěte na jiné adrese a nárok na porodné
- Vliv trvalého bydliště otce na vyplcení porodného
- Trvalý pobyt rodiče a vliv porodné, vyplacení porodného
- Odvolání proti nevyplacení porodného pro jiné trvalého bydliště otce dítěte
Poprosila bych Vás o radu ohledně porodného. Narodilo se mi první dítě, mám trvalý pobyt v České republice a doložila jsem potvrzení, že společné příjmy mé a otce dítěte jsou v mezích nároku na porodné. Otec dítěte je občan České republiky, nemá ovšem přihlášené trvalé bydliště. Na odboru sociálních dávek mi sdělili, že z tohoto důvodu nemám na porodné nárok. Chci se tedy poradit, jestli je to skutečně takto a jestli neexistuje nějaká jiná cesta, jak porodného dosáhnout. Podmínka trvalého bydliště mi totiž v tomto případě přijde "podivná", navíc otec dítěte s námi nežije ve společné domácnosti, žije v zahraničí. Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které patří i porodné, je skutečnost, že osoba žádající o porodné a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a současně mají na území České republiky bydliště. Co se rozumí bydlištěm, stanoví § 5, odst. 6, zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 3, odst. 4, zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ale může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Proti rozhodnutí o zamítnutí porodného se tudíž můžete odvolat právě k Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bude v tomto případě odvolacím správním orgánem.
_
RODINA-PODPORA, DÁVKY, ...
- Může každý z manželů zvlášť pobírat mateřskou na jednotlivé děti?
- Pobírání PPM na děti - může pobírat odděleně PPM každý z manželů?
- Příspěvky od státu na další dítě u ženy na mateřské, rodičovské dovolené
- Narození druhého dítěte a nárok na příspěvky u ženy na mateřské, rodičovské dovolené
Zaměstnankyně je na mateřské, která jí končí 15.11.2014. Čeká další dítě, které se má narodit 4/2014. Je možné, aby manžel od 4/2014 pobíral mateřskou (peněžitou podporu v mateřství PPM) na 1 dítě, a ona na právě narozené. Kdyby pobírala jenom manželka na obě děti, přišla by o dávky? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, má na rodičovský příspěvek nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Pakliže se ženě narodí další dítě v době, kdy ještě čerpá rodičovský příspěvek na starší dítě, nárok na příspěvek na starší dítě zaniká.
V měsíci, kdy ženě vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), bude ženě vyplacena mateřská v plné výši. Rodičovský příspěvek na starší dítě jí bude vyplacen pouze za předpokladu, že je vyšší než mateřská, a to pouze ve výši rozdílu mezi mateřskou a rodičovským příspěvkem.
Od následujícího měsíce pak už bude ženě vyplácena pouze mateřská na mladší dítě. Vámi uváděný postup, kdy by manžel pobíral mateřskou na mladší dítě a žena rodičovský příspěvek na dítě starší, není možný. Není tedy možné pobírat mateřské, resp. rodičovské dávky na obě děti s výjimkou měsíce, kdy se nárok na tyto dávky překrývá, jak je uvedeno výše.
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti synovi, dceři - je nutný odhad nemovitosti kvůli daním
- Darování nemovitosti synovi, dceři - je nutný znalecký odhad hodnoty?
- Darovací daň - darování nemovitosti synovi, dceři, potomkovi
- Darování nemovitosti s nulovou daní - je nutné daňové přiznání?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti s podmínkou zákazu prodeje jiné osobě
- Může dárce po darování rozhodovat o osudu nemovitosti?
- Omezení prodeje nebo darování dárcem po darování nemovitosti (bytu, domu)
Chtěli bychom s manželkou darovat synovi nemovitost. Prosím o informace. 1) Zda se při "Darovací smlouvě" platí daň, či jiné poplatky a zda je nutný odhad, (dle jakých předpisů). 2) Zda lze zřídit věcné břemeno ve znění cca: A) S darem mohou dárci nakládat dle svého uvážení až do jejich úmrtí. Nebo alespoň B) Obdarovaný může s majetkem "manipulovat" jen se souhlasem obou, případně jednoho z žijících dárců. Děkuji, Jindřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).
Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.
Obávám se, že Vámi navrhované znění věcného břemene by bylo v rozporu s principem darovací smlouvy. Obdobně nelze vztáhnout ani principy předkupního práva na darovací smlouvy neboť by to bylo v rozporu s podstatou darování.
Můžete však sjednat věcné břemeno Vašeho dožití v nemovitosti a podobně.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemníci v domě neumývají společnou chodbu v domě - co dělat?
- Nájemníci nechávají zapáchající odpadky za dveřmi bytu - co dělat?
- Kdo sjedná nápravu - nájemníci neuklízí chodbu v domě SVJ, družstvu
v domě, kde mám byt, který jsem zakoupila do soukromého vlastnictví, jsou na stejném podlaží další dva sousedé, kteří zde
bydlí v pronájmu. Již si nevím rady, a bohužel ani náš domovní správce, jakým způsobem těm mladým lidem vysvětlit, že jedenkrát v týdnu je třeba umýt chodbu, balkon v mezipatře a společné prostory obytného domu, tj. chodbu v přízemí až do suterénu včetně prostor bezprostředně před domem a sklepů. Mrzí nás, že úklid provádět nechtějí, ale na druhé straně vědí, že ze zákona mohou prostory automaticky užívat, což také bez zábran dělají. Dále nás obtěžuje nechutný zápach, který se line chodbou z pytlů s odpadky, které umístí za své dveře na chodbě i na několik dnů. Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotaze jste neuvedla, kdo je vlastníkem předmětného domu.
Jestliže se jedná o družstvo, mělo by se touto záležitostí zabývat představenstvo. To by mělo patrně oslovit člena družstva, v jehož bytě oni mladí lidé bydlí. Nedodržování domovního řádu může způsobit majiteli členského podílu řadu nepříjemností.
Pokud se jedná o společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ, SVBJ), musí jeho výbor opět oslovit vlastníka jednotky. Další možností je obrátit se se záležitostí páchnoucích odpadků na orgány státní správy v oblasti hygieny, popř. přestupků. Takové jednání je pak ale nutné prokázat (výslechy, fotodokumentace apod.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželovi, manželce
RODINA-SJM
- Rozšíření SJM - převod podílu bytu, domu na manžela, manželku
Žiji se svým manželem již 33 let. Manžel je vlastníkem rodinného domku po svých rodičích. Před dvěma lety jsme se do rodinného domu nastěhovali a chtěli bychom, aby byl majetkem nás obou. Na koho se v této věci máme obrátit a co by nás stál přepis nemovitosti? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
V zásadě existují dvě možnosti, jak v dané situaci postupovat. První a patrně finančně méně náročnou možností je, aby byla sepsána darovací smlouva, jíž by váš manžel převedl podíl ve výši jedné poloviny vlastnictví k předmětným nernovitostem na vás.
Druhou možností je sepsání notářského zápisu, jímž by bylo rozšířeno společné jmění manželů i o majetek (v daném případě nemovitosti po rodičích), který patří do výlučného vlastnictví manžela.
Obě možnosti mají své výhody a nevýhody, jako například okruh teoretických dědiců atd., o nichž je třeba pohovořit s nějakým právníkem. Z pragmatických důvodů dlouhodobě upřednostňuji v doporučení darovací smlouvu - více vizte zde.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Práva fyzické osoby při poškození zdraví
- Poškození zdraví z nedbalosti a úhrada diet
- Má právo poškozená osoba na diety při neschopnosti způsobené jinou osobou
- Pracovní neschopnost způsobená jinou osobou a nárok na diety
- Co je to ušlý zisk - definice, vysvětlení, příklad
- Pracovní neschopnost a náhrada škody - diety, ušlý zisk
Nárok na úhradu diet v průběhu nemocenské: Manžel měl dopravní nehodu, z přívěsného vozíku se vznesl polystyrén, motorkář se lekl, prudce zabrzdil přelétl na vozovku - 10 měsíců pracovní neschopnosti. Auto nepojištěné, půjčené - o tom nepojištění manžel nevěděl. Motorkář je řidič TIR, požaduje diety - 280.000 Kč + náklady právního zastoupení.
Pojišťovna mu ušlou mzdu proplatila, 11/2013 bude soud. Domněnka: diety jsou na stravu a nocleh - nemá na ně nárok. Technický průkaz a zelená karta u automobilu byly - zelená karta neplatná.
Jak je to tedy s dietami? Budeme je muset motorkáři - řidiči TIR uhradit? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Dle § 442/1 Občanského zákoníku obecně platí, že kromě skutečně vzniklé škody (např. škoda na zdraví) se hradí rovněž tzv. ušlý zisk, tzn. vše, co by poškozený za normálního běhu událostí získal.
Ve Vámi popsaném případě proto může poškozenému vzniknout nárok na náhradu:
a/ bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku),
b/ ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 446 Občanského zákoníku),
c/ ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (§ 447 Občanského zákoníku),
d/ účelných nákladů spojených s léčením (§ 449/1 Občanského zákoníku).
V případě Vámi zmiňovaných diet pak záleží zejména na právní povaze těchto plateb, jak byla zavedena zaměstnavatelem poškozeného (tzn. zda se jednalo o ne/nárokovou složku mzdy či příjem „bokem“), je-li však nesporné, že by poškozený žalovanou finanční částku za tzv. obvyklého běhu událostí získal, bude soudem jím vymáhaný nárok na diety uznán jako důvodný.
V tomto ohledu pak pouze připomínám, že dle § 450 Občanského zákoníku může soud náhradu škody přiměřeně snížit, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele. Při tomto rozhodování soud zohlední, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Promlčení mzdy, výplaty - promlčecí lhůta
- Zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat - bezdůvodné obohacení nevyplacením výplaty
- Může zaměstnavatel nevyplatit plat, mzdu kvůli chybám v práci zaměstnance?
Bývalý zaměstnavatel mi dluží mzdu. Konec pracovního poměru 4.7.2013, dosud (10/2013) mi neuhradil celkem cca 36.000 Kč. V pracovní smlouvě jsem měl pozici přípravář výroby, ale v posledním období jsem v danné stavební firmě zastával funkci stavbyvedoucího (řídil jsem stavební práce vč. zápisů do stavebního deníku atd.). Je problém, že jsem vlastně pracoval na jiné pozici než jsem měl v pracovní smlouvě? Neuplynula už lhůta na vymáhání dlužné mzdy od zaměstnavatele?
Zaměstnavatel tvrdí, že na stavbě vznikl nějaký problém (někde jsem vyčetl, že by mě musel informovat písemně do jednoho měsíce od chvíle, kdy zjistil závadu v mé práci), ale neřekl jestli jsem nějak pochybil nebo udělal někde nějakou chybu. Měl bych šanci spor vyhrát v případném soudním sporu? Mohu požádat o vyplacení mzdy Úřad práce (a ten by následně částku vymáhal po zaměstnavateli)? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
1. Vaši dlužnou mzdu můžete vymáhat až 3 roky zpětně. To, že jste pracoval na jiné pozici než v pracovní smlouvě by pro přiznání dlužné mzdy vadit nemělo, pořád se zaměstnavatel dopouští bezdůvodného obohacení. Pokud máte výplatní pásky s přiznanou mzdou, pak je situace ještě jednodušší.
2. Co se týče vytýkání vad v práci, to má vliv jen na možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele, ne na vyplacení mzdy. Mzdu nemůže zaměstnavatel zadržovat ani s poukazem na závady ve vaší práci.
3. Co se týče Úřadu práce, ten může vyplatit dlužnou mzdu jen v případě insolvence zaměstnavatele. Pokud tedy bude zahájeno insolvenčního řízení, můžete se na místně příslušný ÚP obrátit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Má právo notář na klíč od bezpečnostní schránky, skříňky v bance?
- Dědické řízení a předání klíče od bezpečnostní schránky v bance
- Postup předání klíče od bezpečnostní schránky v bance - dědické řízení
Součástí dědictví je bezpečnostní schránka (skříňka) v bance. Chtěla jsem se zeptat, zda má notář právo ode mne vyžadovat klíč této bezpečnostní schránky dopředu (cca měsíc) před plánovaným otevřením schránky a pokud ano, jakým způsobem má tento klíč převzít. Mnohokrát děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Notář má právo požadovat klíč od bezpečnostní schránky, neboť je součástí dědictví a jako takový by měl být zajištěn. Tento klíč notáři odešlete doporučenou poštou na adresu notářské kanceláře nebo doneste osobně. Notář klíč přijme do úschovy soudního komisaře a vydá ho po skončení řízení tomu, kdo bezpečnostní schránku zdědí.
_
FINANCE-DANĚ
- Jak dát do nákladů doklad od nepodnikatele - smlouva o dílo
- Smlouva o dílo a doklad do účetnictví kvůli daním
Byla uzavřena smlouva o dílo u nepodnikatele, potřebovala bych nějaký doklad o tom, co to stálo, abych si to mohla dát do výdajů. Ale nepodnikatel nevystaví fakturu - jaký doklad můžu od něho požadovat?
Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Doklad obdobný faktuře (vzor faktury je ke stažení i na našem webu vizte horní menu) může vystavit i nepodnikatel a Vy si jej pak můžete dát do nákladů. Důležité je, aby měl doklad všechny náležitosti (kdo, komu, co fakturuje, datum, podpis).
_
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Dočasné vycestování matky s dítětem do zahranicí - je nutný souhlas otce?
- Otec dítěte ve vězení - je nutný souhlas vycestování matky s dítětem
- Vycestování matky s dítětem mimo území ČR a souhlas otce dítěte
- Otec odmítá dát souhlas s vycestovaním matky a dítěte do zahraničí - co dělat?
Jsem v rozvodovém řízení. Předběžným opatřením mám do své péče svěřeného našeho šestiletého syna. Manžel je momentálně ve vazbě a čeká na soud – obviněn z týrání osoby žijící ve společné domácnosti, znásilnění, vydírání a nebezpečného pronásledování. V rámci mého zaměstnání bych potřebovala se synem vycestovat mimo ČR, kde bych dočasně (přechodně) musela i bydlet. Jaké jsou prosím moje možnosti? Potřebuji k tomu manželův souhlas ohledně syna? Pokud ano, a on by souhlas nedal, jak v takovém případě postupovat? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Při krátkodobém odjezdu do zahraničí - například na dovolenou - není souhlas druhého rodiče nezbytný, při dlouhodobějším pracovním pobytu je však takový souhlas žádoucí a doporučuji si jej pro jistotu obstarat. Navíc některé země - obzvláště mimo EU - souhlas obou rodičů s vycestováním dítěte do zahraničí přímo vyžadují. Zda je to i případ země, ve které se chystáte přechodně bydlet a pracovat, doporučuji v dostatečném předstihu ověřit na zastupitelském úřadě dané země. Jestliže otec nebude chtít souhlas s vycestováním syna do zahraničí udělit, může být tento souhlas nahrazen rozhodnutím soudu. Se sepsáním návrhu na vydání takového soudního rozhodnutí Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště.
_
TRESTNÍ-TRESTY
- Sčítání trestů za neplacení výživného, alimentů
Ačkoliv opakovaně dokládám jak na děti platím výživné (ne k rukám matky, ale na jejich potřeby), jsem opakovaně odsuzován k trestům pro neplacení výživného (zanedbání povinné výživy). Zhruba před rokem jsem byl odsouzen na 6 měsíců na 2 roky podmínečný odklad. Nyní mě přišel trestní příkaz za stejný přečin zase na 6 měsíců na 2 roky podmínka. Sčítají se nějak ty rozsudky po nabytí právní moci? Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou uloženy dva tresty vedle sebe a není uložen souhrnný trest, tyto tresty se nesčítají ani nekonzumují, existují nadále vedle sebe. V souvislosti s každým skutkem máte uložena nějaká nápravná opatření (např. nahradit škodu). Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na vyúčtování energií a vody od pronajímatele
- Do kdy musí pronajímatel vyúčtovat energie (elektřina, plyn) a vodu?
Bydlíme v pronajatém bytě od 03/2012. Pronajímatel nám ještě neukázal žádné vyúčtování energií, přestože jsme ho několikrát kontaktovali. Máme nájemní smlouvu, ve které nejsou jednotlivé zálohy na energie vypsané, ale platíme 2000 Kč měsíčně za veškeré energie (teplá a studená voda, elektřina v bytě a ve společných prostorech, topení). Měřáky máme na teplou a studenou vodu a na elektřinu v bytě. Jak máme postupovat dál? Je nějaká zákonná lhůta do kdy nám má vyúčtování předat? Moc děkuji předem za odpověď. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Pokud v nájemní smlouvě nejsou specifikované jednotlivé zálohy za energie, máte právo požadovat od pronajimatele tyto informace. Bohužel donutit majitele k činnosti může jen soud a nebo Vy pod hrozbou ukončení nájmu. Obecně platí, že co jste si podepsali v nájemní smlouvě, to platí, pakliže byste chtěli její modifikaci, musíte se na ní shodnout s majitelem. Podobné dotazy týkající se vyúčtování jsme v poradně opakovaně řešili - vizte zde.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Zaměstnanec posílá neschopenky po výpovědi ve zkušení době - jak reagovat?
- Ochranná lhůta po ukončení pracovního poměru a § 15 zákona č. 187/2006 Sb.
- Zpětné uznání pracovní neschopnosti lékařem a vliv na ochrannou lhůtu
Jsem osoba samostatně výdělečně činná OSVČ. Se zaměstnancem jsem ukončil pracovní poměr na konci tříměsíční zkušební lhůty k 30.6.2013. Od tohoto zaměstnance jsem pak obdržel Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, vydané jeho lékařem a podepsané ke dni 8.7.2013. Pokud se nemýlím, zákonná ochranná lhůta činí 7 dní. Pokud je to tak, zaměstnanec se na mě neměl obracet, protože k pracovní neschopnosti došlo až po uplynutí této lhůty. Je to tak správně?
Zaměstnanec mi každý měsíc stále posílá Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti. Můžete mi prosím poradit jak mám na to reagovat? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Podle informací uvedených v dotazu, lze dojít k těmto závěrům:
Tzv. ochranná lhůta slouží ke zmírnění negativního dopadu pracovní neschopnosti, která u bývalého zaměstnance nastane do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, tedy pokud byl uznán ke dni 8.7.2013 dočasně práce neschopným, skončila daná lhůta předcházejícího dne (§ 15 zákona č. 187/2006 Sb.). Lékař může pacienta uznat dočasně práce neschopným až o 3 dny zpětně, pak by ochranná lhůta bývalému zaměstnanci svědčila.
Doporučuji se se zaměstnancem spojit a uvedené mu sdělit (případně prověřit situaci u ošetřujícího, resp. potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti DPN vystavujícího, lékaře), a to v krajním případě i písemně. Také doporučuji obrátit se na příslušnou OSSZ (nelze vyloučit pokus o manipulaci s tzv. nemocenskými dávkami).
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku - prodávajícímu hrozí exekuce prodávaného bytu, domu
- Vrácení rezervačního poplatku RK - hrozí dražba, exekuce nemovitosti
- Exekuce na prodávanou nemovitost a vrácení rezervačního poplatku RK
Uzavřela jsem smlouvu s realitní kanceláří, zaplatila rezervační poplatek, ale prodávající není k zastižení a nemovitost asi propadne bance, neplatí hypotéku a mělo to být vyřízené do 15.11.2013. Chci se zeptat jestli mám nárok na vrácení provize 93.000,- + náklady s tím společné např. rozdělení jmnění manželů u notáře na ten konkrétní byt. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
K posouzení smluvních nároků vůči realitní kanceláři je nutné posoudit smlouvu, kterou jste uzavřela.
Řada realitních kanceláří sjednává rezervační poplatek jako propadný v případě porušení závazků klienta (v tomto případě Vás), takže nelze Váš nárok vyloučit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Přenechání nájemní smlouvy za úplatu - je to legální?
- Legálnost převodu nájemní smlouvy na nového nájemníka
- Může nájemník přenechat nájemní smlouvu jinému nájemci, nájemníkovi?
- Prodej nájemní smlouvy jinému nájemníkovi - je to legální?
Vidíme na internetu nabídky na přenechání nájemní smlouvy za úplatu. Je to legální?
Hodláme si koupit byt v osobním vlastnictví a rádi bychom zpeněžili naši stávající nájemní smlouvu. Záleží na majitelích domu? (75% městská část, zbytek soukromí spolumajitelé.) Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Takzvané postoupení nájemní smlouvy legálně možné je, ale výhradně se souhlasem pronajímatele.
Takže v této otázce je nutné, abyste se obrátili na pronajímatele.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Rekonstrukce rozvodů a vedlejší náklady v nebytovém prostoru - kdo je hradí
- Kdo platí vedlejší náklady soukromé osoby při rekonstrukci rozvodů domu SVJ
Jsme společenství vlastnictví bytových jednotek SVJ a řešíme rekonstrukci ležatého potrubí. V nebytovém prostoru, který odkoupil jeden spolumajitel a nyní tam provozuje bar je právě velká část rozvodů. Tyto rozvody si prý z bezpečnostních důvodů musel zakrýt sádrokartonem a skelnou vatou kvůli odhlučnění. Souhlasí s výměnou, umožní nám přístup, ale odkrytí a nové zakrytí sádrokartonem prý má být hrazeno ze společného fondu domu, jak nám napsal jeho právník. Za kým mají jít náklady? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Je-li vlastníkem předmětného nebytového prostoru jeden z členů SVJ (a představuje-li potrubí společnou část bytového domu ve smyslu § 2 písm. G) zákona o vlastnictví bytů, což předpokládám), domnívám se, že náklady spjaté s odstraněním a vrácením sádrokartonového krytu by měly být skutečně hrazeny z fondu oprav SVJ.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že vlastník předmětného nebytového prostoru je v zásadě oprávněn provádět zde jakékoli stavební (či jiné) úpravy, pokud jimi nepřiměřeně nezasáhne do práv a oprávněných zájmů dalších členů SVJ. Bylo-li pak zakrytí rozvodů potrubí odůvodněno bezpečnostními hledisky (přičemž sádrokartonový kryt je majetkem provozovatele baru - vlastníka předmětného nebytového prostoru), představovala by jakákoli manipulace se sádrokartonovým krytem na účet jeho vlastníka (ovšem bez jeho souhlasu) neoprávněný zásah do jeho vlastnického práva (který by mohl založit např. odpovědnost SVJ za vzniklou škodu ve smyslu § 420 a násl. Občanského zákoníku).
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno zákazu prodeje, darování darované nemovitosti
- Mohou rodiče zakázat darování, prodej darované nemovitosti?
- Věcné břemeno zákazu prodeje, darování darovaného bytu, domu
- Mohou rodiče zakázat darování, prodej darovaného bytu, domu
- Je nutné podat daňové přiznání u nulové daně při darování bytu, domu?
- Darování bytu, domu dětem a daňové přiznání
- Musí obdarovaný nebo rodiče udělat daňové přiznání na nulovou daň při daru nemovitosti?
Chtěli bychom s manželkou darovat synovi nemovitost. Prosím o informace. 1) Zda se při darovací smlouvě platí daň, či jiné poplatky a zda je nutný odhad ceny nemovitosti, (dle jakých předpisů). 2) Zda lze zřídit věcné břemeno ve znění cca: obdarovaný může nemovitost darovat nebo prodat jen se souhlasem obou, případně jednoho z žijících dárců. Děkuji, Vlastimil
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).
Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Zadlužený přítel s trvalým bydlištěm se odmítá odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat partnera s trvalým bydlištěm v pronajatém bytě?
- Druh se odmítá vystěhovat z nájemního bytu družky - co dělat?
- Zadlužená přítelkyně s trvalým bydlištěm se odmítá odstěhovat - jak postupovat?
- Jak vystěhovat partnerku s trvalým bydlištěm v pronajatém bytě?
- Družka se odmítá vystěhovat z nájemního bytu družky - co dělat?
Potřebuji poradit, s vystěhováním bývalého přítele, žili jsme spolu od 09/2001, vychovala jsem mu jeho děti, které jsme si musela vzít soudně na sebe, protože přítel hrál automaty a neměl pro ně peníze. Já jsem je dostala do péče třetí osoby, výživné příteli strhávali exekučně, nyní jsou již děti velké, jeden studuje a musel si také výživné dát exekučně, protože bývalý přítel stále hraje automaty a bere si půjčky. Nyní 08/2013 spolu sice stále jsme v jedné domácnosti, ale už od 07/2011 spolu nežijeme, od 04/2013 mi přestal přispívat i na nájemné, protože stále hraje automaty, s tím že nemá, já jsem ho chtěla vystěhovat. Nejdříve jsem mu to řekla, pak jsem mu to dala písemně. Zjistila jsem že má dluhy asi 350.000 Kč, a chci aby se odstěhoval. Má u mně trvalé bydliště a odstěhovat se nechce - až prý mu to dám soudně. Nájemcem bytu jsem jen já od roku 1999, jak mám postupovat? Děkuji, Sandra
ODPOVĚĎ:
Bohužel vystěhování přítele nebude tak jednoduché. Tím, že má na Vaši adrese zaregistrováno trvalé bydliště se situace komplikuje. Trvalé bydliště však nezakládá právní nárok na byt. Tudíž je možné podat na přítele žalobu na vyklizení bytu. Žalobu podáváte soudu v místě, kde se byt nachází. Budete vyzvána soudem na zaplacení soudního poplatku, tomu se lze vyhnout, podáte-li soudu žádost o osvobození od soudních poplatků. Vzory obou podání naleznete na našem webu.
Je také možné vyměnit zámky, přítele již do bytu nepouštět a domluvit se s ním (bude-li to možné) na předání jeho věcí a nebo mu písemně oznámit, že mu jeho věci necháte tehdy a tehdy před dveřmi bytu. Pokud by byl přítel agresivní, určitě volejte policii. Toto řešení však není zcela košer, přeci jen na základě trvalého pobytu jsou určitá oprávnění ke vstupu do bytu. Jakmile dostane přítele z bytu, obraťte se na obecní úřad, kde příteli zrušte jeho trvalé bydliště ve Vašem bytě. Je potřeba k tomu splnit 2 podmínky: 1. zánik užívacího práva k nemovitosti, což splňujete, protože přítel ani žádné užívací právo jako např. vlastnictví nebo nájemní smlouvu nemá 2. přítel se v bytě nezdržuje. Druhou podmínku lze doložit svědeckou výpovědí nájemníků z domu.
Je však třeba zdůraznit, že předpokládám, že Váš přítel nepodepsal žádnou nájemní smlouvu apod. (to jeste jasně nenapsala). Žalobu na vyklizení bytu může podat vlastník bytu.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podsedák v autě - který zákon říká kdy ho dítě může mít?
- Autosedačka v autě - který zákon říká kdy ho dítě může mít?
- Podsedák v autě - hmotnost a věk dítěte
- Autosedačka v autě - hmotnost a věk dítěte
- Hmotnost, věk dítěte a povinnost autosedačky - zákony
- Do kolika let dítě musí být v autosedačce v autě, automobilu
- Do jaké výšky dítě musí být v autosedačce v autě, automobilu
Chtěla bych vědět, zda existuje nějaký předpis či norma, která podle váhy nebo věku dítěte určuje, kdy dítě už smí použít podsedák. Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
zákon nerozlišuje jednotlivé typy autosedaček, určuje pouze to, že dítě do 36 kg a 150 cm má být v autosedačce odpovídající věku a hmotnosti dítěte. Dle litery zákona je tedy rozhodující, pro jak velké dítě je podsedák určen dle výrobce. Dle statistik však není dítě v podsedáku chráněno proti sedačce dostatečně a je proto vždy vhodnější zvolit sedačku odpovídající hmotnosti dítěte. Především je vždy nutné zajistit, aby pásy v automobilu nevedly přes krk dítěte, vhodně zvolená sedačka pak také chrání dítě proti bočnímu nárazu (narozdíl od podsedáku).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Otec dluží maceše peníze - jak bude probíhat dědictví?
- Dědění macechou v případě neexistující závěti otce
- Otec nesepsal závěť - bude dědit macecha (nemanželka otce)
- Vrácení dluhu maceše v dědickém řízení po otci - informace
Otec zdědil nemovitost v hodnotě cca 1.600.000 Kč. Je rozvedený a v této nemovitosti žije 10 let se mnou (jeho jediné dítě) a již 5 let (2008-2013) také s jeho přítelkyní. Přítelkyně mu 2010 půjčila 800.000 Kč. Mají mezi sebou uzavřenou smlouvu o půjčce, která je bezúročná a splatná do jednoho roku od obdržení písemné výzvy k jejímu vrácení. Dědictví v případě smrti otce tato smlouva neřeší a otec nemá sepsanou žádnou závěť. Zajímalo by mě, jak by vypadalo vypořádání dědictví v případě otcovo smrti (jak by se dělil majetek mezi mě a otcovu přítelkyni a co by se stalo s dluhem). Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
V případě, že otec nesepíše závěť, budete jeho jediným dědicem s tím, že zdědíte celý dům a budete povinen uhradit dluh Vašeho otce vůči jeho přítelkyni (tento dluh bude zařazen do pasiv dědictví). Buď ho uhradíte dobrovolně, nebo se tato otcova přítelkyně může domáhat splnění soudní cestou ve sporném řízení. S ohledem na skutečnost, že má písemnou smlouvu a Vy tuto půjčku nezpochybňujete, budete muset tuto půjčku uhradit - tento dluh přechází na dědice.
Přítelkyně Vašeho otce by s Vámi dědila pouze v případě, že by si ji Váš otec vzal za manželku, dokud nebudou manželé a otec nesepíše závěť v její prospěch, vůbec se dědického řízení po otci nebude účastnit.
NEROZTŘÍDĚNÉ DOTAZY
Zaměstnankyně je na mateřské, která ji končí 15.11.2014. Čeká další dítě, které se má narodit 4/2014. Je možné, aby manžel od 4/2014 pobíral mateřskou na 1 dítě, a ona na právě narozené. Kdyby pobírala jenom manželka na obě děti, přišla by o dávky? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Podle § 19 odst. 3 Zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitosti je od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.
Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé, např. rodiči a děti. Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 téhož zákona stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno. Takže žádnou daň platit nemusíte, nemusíte podávat daňové přiznání, nevyžaduje se znalecký posudek; pouze na katastru zaplatíte poplatek ve výši 1.000,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí (za změnu vlastníka).
Věcné břemeno můžete zřídit v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení principů darovací smlouvy, zejména její bezúplatnosti. Věcné břemeno můžete vložit přímo do darovací smlouvy nebo i samostatně; vždy se však zapisují do katastru nemovitostí.
Obávám se, že Vámi navrhované zněnívěcného břemene by bylo v rozporu s principem darovací smlouvy. Obdobně nelze vztáhnout ani principy předkupního práva na darovací smlouvy neboť by to bylo v rozporu s podstatou darování.
Můžete však sjednat věcné břemeno Vašeho dožití v nemovitoti a podobně.
_
v domě, kde mám byt, který jsem zakoupila do soukromého vlastnictví, jsou na stejném podlaží další dva sousedé, kteří zde
bydlí v pronájmu. Již si nevím rady, a bohužel ani náš domovní správce, jakým způsobem těm mladým lidem vysvětlit, že jedenkrát v týdnu je třeba umýt chodbu, balkon v mezipatře a společné prostory obytného domu, tj. chodbu v přízemí až do suterénu včetně prostor bezprostředně před
domem a sklepů. Mrzí nás, že úklid provádět nechtějí, ale na druhé straně vědí, že ze zákona mohou prostory automaticky užívat, což také bez zábran dělají. Dále nás obtěžuje nechutný zápach, který se line chodbou z pytlů s odpadky, které umístí za své dveře na chodbě i na několik dnů. Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotaze jste neuvedla, kdo je vlastníkem předmětného domu. Jestliže se jedná o družstvo, mělo by se touto záležitostí zabývat představenstvo. To by mělo patrně oslovit člena družstva, v jehož bytě oni mladí lidé bydlí. Nedodržování domovního řádu může způsobit majiteli členského podílu řadu nepříjemností. Pokud se jedná o společenství vlastníků, musí jeho výbor opět oslovit vlastníka jednotky.Další možností je obrátit se se záležitostí páchnoucích odpadků na orgány státní správy v oblasti hygieny, popř. přestupků.
_
Žiji se svým manželem již 33 let. Manžel je vlastníkem rodinného domku po svých rodičích. Před dvěma lety jsme se do domečku nastěhovali a chtěli bychom, aby byl majetkem nás obou. Na koho se v této věci máme obrátit a co by nás stál přepis nemovitosti? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
V zásadě existují dvě možnosti, jak v dané situaci postupovat. První a patrně finančně méně náročnou možností je, aby byla sepsána
darovací smlouva, jíž by váš manžel převedl podíl ve výši jedné poloviny vlastnictví k předmětným nernovitostem na vás. Druhou možností je sepsání notářského zápisu, jímž by bylo rozšířeno společné jmění manželů i o majetek (v daném případě nemovitosti po rodičích), který patří do výlučného vlastnictví manžela. Obě možnosti mají svoje pro a proti, jako například okruh teoretických dědiců atd., o nichž je třeba
pohovořit s nějakým právníkem.
_
Jsem vdaná a moji rodiče se mnou přestali komunikovat a hlásit se ke mně, protože mého manžela nepřijali do rodiny. Mám v případě jejich smrti
zákonný nárok na rodinný dům, na nějž jsem jako jediná ze tří sourozenců zajistila rodičům zastoupení ručitele na úvěr RD, který jim byl bankou přiznán v roce 1974? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Pochopitelně máte nárok na zákonný podíl při smrti jednoho z rodičů. Taková situace nastává, pokud někdo z rodíčů nezanechá poslední vůli, v níž by určil něco jiného. Ani v případě, že by rodiče zanechali listinu, jíž by vás vydědili, to však není jednoznačné. Pokud vyděděný takovou listinu napadne, zkoumá příčiny vydědění soud. Bude pak patrně na vás, abyste prokázala, že příčinou nepřátelského postoje rodičů byla nevraživost vůči vašemu manželství a nikoli například vaše nevhodné chování. Ručitelství při pořízení rodinné nemovitosti by do sporu o neplatnost vydědění mohlo promluvit jen těžko.
_
v době, kdy jsem byla majitelkou bytu, který mi darovala babička, jsem do tohoto bytu pořídila novou karmu. Babička si však po čase vše rozmyslela a chtěla byt vrátit, aby byla jediným vlastníkem. Před týdnem zemřela a ukázalo se, že vlastníkem už nebyla ona, ale bratranec, kterému prý babička byt nakonec darovala. Bratranec mě ale ani nechce pustit do bytu, ani vrátit peníze za karmu. Závěť babička nezanechala. Jaký postup mám zvolit, abych dostala zpět své peníze? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Co se pak týče oné karmy, je třeba nejprve prokázat, že jste jejím vlastníkem. Poté je třeba napsat bratranci dopis s návrhem řešení,
tj. že mu chcete karmu prodat, a pokud možno přiložit kupní smlouvu. Pro případ, že by bratranec karmu zakoupit nechtěl, napište, že vám má karmu vydat.
_
Poprosila bych Vás o radu ohledně porodného. Narodilo se mi první dítě, mám trvalý pobyt v České republice a doložila jsem potvrzení, že společné příjmy mé a otce dítěte jsou v mezích nároku na porodné. Otec dítěte je občan České republiky, nemá ovšem přihlášené trvalé bydliště. Na odboru soc. dávek mi sdělili, že z tohoto důvodu nemám na porodné nárok. Chci se tedy poradit, jestli je to skutečně takto a jestli neexistuje nějaká jiná cesta, jak porodného dosáhnout. Podmínka trvalého bydliště mi totiž v tomto případě přijde "podivná", navíc otec dítěte s námi nežije ve společné domácnosti, žije v zahraničí. Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro nárok na dávky státní sociální podpory, mezi které patří i porodné, je skutečnost, že osoba žádající o porodné a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a současně mají na území České republiky bydliště. Co se rozumí bydlištěm, stanoví § 5, odst. 6, zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 3, odst. 4, zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ale může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Proti rozhodnutí o zamítnutí porodného se tudíž můžete odvolat právě k Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bude v tomto případě odvolacím správním orgánem.
_
Dcera ukončila roční pomaturitní denní studium anglického jazyka a zatím se nedostala na VŠ. Čeká na výsledek odvolání. Má jen gymnázium. V případě že se v září zaeviduje na ÚP a nesežene práci, nedostane žádnou sociální podporu a protože bydlí se mnou - matkou ve společné domácnosti, budou posuzován můj příjem jako jediný a společný pro obě.
Otec má soudem stanovené výživné. Je otec povinnen přispívat dále na její výživu, když dcera nesežene práci, nebude mít žádný příjem a bydlí s matkou ve společné domácnosti? A pokud se následně přihlásí a složí zkoušku na VŠ v dalším roce, je povinnen otec platit výživné po dobu kdy je evidována na ÚP a nemá práci a v případě že není povinnen, vznikne mu znovu povinnost platit výživné v případě že dcera po roce začne znovu studovat na VŠ? Dcera má 20 let, snaží se sehnat aspoň nějakou brigádu, ale v resortu je to s pracovními místy špatné. Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, než je dítě schopné se samo živit. Pokud Vaše dcera sice nebude pokračovat ve studiu, ale bude v evidenci úřadu práce bez stálého zaměstnání a bez finančních prostředků, nebude schopná se sama živit a vyživovací povinnost obou rodičů vůči ní pak může trvat. Za schopnost samostatně se živit lze považovat stabilní, pravidelný příjem, nikoliv jen občasné brigády. Pokud by otec zastával názor, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila, musel by podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Při obnovení studia by jeho vyživovací povinnost vůči dceři nadále pokračovala.
_
Jsem Češka, přítel Němec, nejsme sezdaní a dítě se nám narodí v Německu. Může mít podle českého práva příjmení nás obou, tedy "Ryndová Niedermayer" nebo "Rynda Niedermayer", nebo se musíme rozhodnout pouze pro jedno z obou příjmení? Děkuji, Silvie
ODPOVĚĎ:
Problematiku rodných jmen a příjmení upravuje zákon č. 301/2000 Sb. , o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Otázku dvojího příjmení u nezletilého dítěte upravuje § 70, odst. 1, písm. d) uvedeného zákona takto:
"Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek: a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nebo d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení".
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že podle české legislativy může dítě užívat dvojí příjmení pouze tehdy, užívají-li ho rodiče. Pokud jako rodiče neužíváte dvojí příjmení, nemůžete dát dvojí příjmení ani Vašemu dítěti.
_
Chci požádat o zvýšení alimentů. Počítají se do mých změn majet.poměrů, resp. příjmů, finanční prostředky z prodeje RD, který jsme postavili v manželství. Po rozvodu a vypořádání SJM jsem se stala výlučným vlastníkem, avšak býv, manžel požadoval odstupné, proto jsem dům musela prodat, abych jej vyplatila. Peníze mám doposud uloženy v bance ke koupi nového bydlení do budoucna. Bydlím s dětmi zatím v bytě v nájmu.
Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda soud přihlédne k Vašim příjmům z prodeje domu či nikoliv, může být důležité to, zda jste byla výlučným vlastníkem domu už v době předchozí úpravy výživného či nikoliv. Pokud jste již v této době byla výlučným vlastníkem domu a soud k tomuto Vašemu majetku přihlížel při stanovení výše výživného, pak by neměl jít prodej domu a obdržení kupní ceny Vám k tíži při podání žádosti o zvýšení výživného. Soud však bude posuzovat celou řadu aspektů a může tudíž celou situaci vyhodnotit jinak. Jestliže Vaší žádosti o zvýšení výživného nevyhoví, můžete podat odvolání. Obecně lze říci, že pokud chcete se žádostí o zvýšení výživného uspět, mělo by dojít ke zhoršení Vaší finanční situace, zlepšení finanční situace Vašeho bývalého manžela nebo zvýšení nároků Vašich dětí (nástup do školy, zdravotní omezení spojené se zvýšenou finanční zátěží apod. ).
_
Když budu sama plátcem zdravotní pojištění a budu mít brigádu na dohodu,musím pak jít platit daně?
Když si vydělám např 12 000,-/měsíc zaplatím si sama zdravotní 1080,-, je to vše co musím dělat,nebo je ještě nějaký problém se sociálním pojištěním? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku závisí na tom, na jakou dohodu budete pracovat a jakou částku si za měsíc opravdu vyděláte. Pokud budete pracovat na dohodu o pracovní činnosti, pak za Vás zaměstnavatel odvádí určitou částku zdravotního a sociálního pojištění už při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více. Jestliže budete pracovat na dohodu o provedení práce, bude za Vás zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Zdravotní pojištění činí 4,5% z Vašeho výdělku, sociální pojištění pak dalších 6,5%. Placení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže tímto pojištěním se zabývat nemusíte. Musíte si pouze pohlídat to, aby za Vás bylo každý měsíc odvedeno zdravotní pojištění ve výši nejméně 1.080 Kč.
_
S partnerem jsme se před měsícem vzali a čekáme první dítě. Manžel již jedno dítě má z předchozího manželství a platí na něj výživné 4.000 Kč a navíc mu spoří 1.000 Kč, které posílá na účet bývalé manželce. Na částce na spoření se dohodli pouze ústně a jeho bývalá žena nic spořit nechce. Chci se zeptat, zda je možné výživné o těch tisíc korun ponížit, tak aby výživné bylo 3.000 Kč a spoření nadále 1.000 Kč? A také zda by bylo rozumnější ukládat tisíc korun na nově zřízený účet na jméno jeho syna (spoření)?. Hrozí tu riziko, že když půjdeme k soudu, zvýší nám výživné? Kolik nás budou zhruba stát náklady spojené s vyřízením soudu? Momentálně jsem na rizikovém těhotenství doma na neschopence a budu ještě 6 měsíců a pak budu mít klasickou „mateřskou“. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Soud při žádosti o změnu (snížení či zvýšení) výživného posuzuje jak odůvodněné potřeby dítěte, tak finanční možnosti a celkové majetkové poměry (životní úroveň) obou rodičů. Návrh na změnu výše výživného má zpravidla šanci na úspěch pouze tehdy, pokud došlo k významným změnám v potřebách dítěte nebo ve finančních možnostech některého z rodičů. Na výši výživného ale mají vliv i další vyživovací povinnosti některého z rodičů.
Pokud chce Váš manžel platit nižší výživné, může zkusit podat k soudu návrh na jeho snížení. Žádost o snížení výživného může odůvodnit nově vzniklou vyživovací povinnosti vůči Vám jako manželce, očekávaným narozením dítěte, se kterým bude spojena další vyživovací povinnost, a určitě doporučuji zmínit i skutečnost, že kromě výživného svému dítěti také spoří. Za žádost o změnu výše výše výživného se žádný soudní poplatek neplatí, takže výše finančních nákladů bude záležet na tom, zda k sepsání návrhu a zastupování u soudu využijete služeb právníka či nikoliv.
_
Chtěla bych se rozvést manželem,máme spolu dítě. Jakou má šanci dostat dítě do opatrovnictví.
Malé je 2,5 roku,chtěla bych se s manželem dohodnout, ale nechce na to přistoupit. Žijeme spolu kvůli malé, ale to je tak všechno. Máme hypotéku na byt. Chtěla bych se odstěhovat do podnájmu ve stejném městě co teď bydlíme kvůli školce, manželovi a babičce, aby mohli malou kdykoliv vídat. Ještě mě zajímalo kolik stojí rozvodový právník. Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Takto malé děti soudy zpravidla svěřují do péče matkám. Jinak by to mohlo být například v případě, že byste neměla práci, dostatek finančních prostředků nebo stále bydlení, zatímco otec détěte by splňoval veškeré potřebné podmínky k jeho výchově. Pokud se na péči o dítě nejste schopni dohodnout, pak nejspíš nebude moci být uplatněna ani střídavá výchova, pokud by o ni měl Váš manžel zájem.
Právě péče o děti musí být vyřešena dříve, než dojde k samotnému rozvodu. To znamená, že rozhodnutí o rozvodu manželství nemůže být vydáno dříve než rozhodnutí o péči o dítě nabude právní moci. Jestliže se s manželem nejste schopni dohodnout na péči o dítě a případně ani na jiných věcech - zejména rozdělení majetku - budete muset absolvovat tzv. sporný rozvod. Celý proces můžete začít podáním návrhu na svěření dětí do Vaší péče a následně podáním návrhu na rozvod manželství.
Ceny jednotlivých právníků se mohou výrazně lišit - záleží mj. na tom, zda advokát působí ve větším městě či nikoliv, zda si účtuje hodinovou či paušální sazbu a také na tom, zda ho využijete pouze k sepsání dokumentů nebo i k zastupování u soudu. Pro vyhledání vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyžít vyhledavač České advokátní komory na následující adrese: http://www.advokatikomora.cz
_
Přítelův syn studující odborné učiliště věk 18,5 let má živnostenský list,tudíž je OSVČ, jak je to v případě placení výživného na něj,má nárok nebo nemá nárok, podnikat začal v prosinci 2012,ani se příteli o tom nezmínil. Přítel se ptal na sociálce a odpovědi byli různé, od té,že pokud je syn OSVČ, tak nemá nárok na výživné, že je předpoklad, že si vydělává tudíž má příjem a přítel má přestat platit výživné. Další verze byla, že pokud se se živností neuživí, musí přítel výživné dál platit, ale že se má se synem domluvit, jaký příjem vůbec má, jestli je činností se schopen uživit.
Jaký je správný postup a je opravdu přítel povinen dál výživné platit?
Mimochodem výživné je stanoveno soudním rozhodnutím. Děkuji, Inna
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti do doby, než je dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a zahájením výdělečné činnosti. Musí se však jednat o takovou výdělečnou činnost, která zajistí dítěti stabilní a dostatečný zdroj příjmů pro jeho obživu (nikoliv například o krátkodobou brigádu). Klíčové je tedy to, zda synovi podnikání přináší příjem dostatečný k jeho obživě.
Vašemu příteli tedy doporučuji syna kontaktovat a požádat ho o informaci, zda je na základě příjmů z podnikání schopen živit se sám. Jestliže s tím syn bude souhlasit, mohou sepsat písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - pak by neblo nutné řešit celou záležitost soudní cestou. Jestliže syn nebude chtít s Vaším přítelem komunikovat a žádná dohoda nebude možná, může Váš přítel podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Do doby než soud o návrhu rozhodne, by měl Váš přítel synovi výživné platit. Pokud soud návrhu Vašeho přítele vyhoví a vyživovací povinnost ukončí, bude muset syn neoprávněné vyplacené výživné Vašemu příteli vrátit.
_
V mé záležitosti figurují celkem 4 osoby. Říkejme jim já, manžel, manželka a dítě. Manžel a manželka jsou opravdu manželé, avšak v průběhu trvání manželství se zjistilo, že manžel nemůže mít vlastní děti. Společně a vědomě se rozhodli, že si manželka dítě pořídí jak umí a manžel bude právně jeho otcem. Já jsem biologickým otcem dítěte. Dítěti jsou momentálně 3 roky a zatím vše funguje podle ústní dohody, t.j. manžel je zapsán v rodném listě a plní vzorně roli otce, já neuplatňuji žádná práva na dítě a manželé nepožadují výživné ani nic jiného. V zásadě ideální situace. Rád bych se zeptal, jaká existují za této situace právní rizika do budoucna. Existuje byť teoretická možnost vymáhání výživného, dědictví apod? Existuje toto riziko z iniciativy manžela, manželky případně dítěte (před i po dosažení plnoletosti)? Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Aby vůči Vám mohly být vznášeny nějaké nároky, muselo by nejprve dojít k popření otcovství manžela (domnělého otce). Jestliže se dítě narodí do 180 dní po svatbě, může být otcovství popřeno pouhým podáním žaloby. Matka dítěte se však může hájit tím, že muž s ní souložil i před svatbou nebo tím, že v době svatby věděl o jejím těhotenství. Pokud to bude prokázáno, žaloba na popření otcovství bude zamítnuta. Jestliže se dítě narodilo více než 180 dnů po svatbě a méně než 300 dnů po rozvodu manželství, může manžel matky dítěte své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Zákon o rodině navíc stanoví, že žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy manželovi vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, nejpozději ale do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu podat již jen nejvyšší státní zástupce. Ten žalobu podá tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte, nebo v situaci, kdy je zjevné, že muž uváděný jako otec není skutečným otcem dítěte. Nemusel by žalobu podávat jen tehdy, pokud zájem dítěte výjimečně vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo. To může být například tehdy, kdy mezi mužem (domnělým otcem) a dítětem je tak silné citové pouto, že by popření otcovství vzájemný vztah narušilo. Jestliže ve Vašem případě nedojde k podání žaloby na popření otcovství ze strany nejvyššího státního zástupce (manžel či manželka by ho museli o podání žaloby požádat), pak se žádných nároků vůči Vám do budoucna obávat nemusíte.
_
Jsem narozena 1.1.1954 a odejít do starobního důchodu mohu 1.9.2013. Ale ze zdravotních důvodů a ještě z důvodu opatrování osoby, jež je závislá na cicí pomoci (II. stupeň postižení) jsem podala výpověď. Neuvedla jsem ale tyto důvody ve výpovědi,poněvadž jsem to nevěděla. Pokud bych chtěla jít ještě na dva měsíce, tj. do 1.7,2013 na ÚP nenáleží mi 65%, ale jen 45% podpory. Mohu napsat nějaký dodatek k výpovědi z uvedením důvodu odchodu? A jakými doklady mám potom doložit tyto důvody. Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš pracovní poměr ještě neskončil (běží výpovědní doba), můžete zkusit přinést zaměstnavateli novou verzi výpovědi, ve které bude jako důvod ukončeni uvedena péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, pokud s Vámi žije ve společné domácnosti nebo pokud se jedná o osobu blízkou. Jestliže osoba, o kterou pečujete, tyto podmínky nesplňuje, můžete jako důvod ukončení pracovního poměru uvést zdravotní důvody, pokud máte podloženo lékařským posudkem, že Vám tyto zdravotní důvodu brání nadále vykonávat Vaše zaměstnání. Zkuste se tedy se zaměstnavatelem dohodnout na výměně původní výpovědi za novou a vysvětlit mu, že žádáte o výměnu výpovědi pouze z důvodu nároku na vyšší podporu v nezaměstnanosti.
Pokud Váš pracovní poměr už skončil, pak jste pro účely evidence na úřadě práce obdržela potvrzení o zaměstnání, ve kterém je mimo jiné uveden i způsob ukončení pracovního poměru. Jestliže jste potvrzení o zaměstnání ještě neodevzdala na úřadě práce, můžete opět požádat zaměstnavatele, aby informace v potvrzení potřebným způsobem upravil. Pokud jste již potvrzení na úřadě práce odevzdala, můžete se pokusit dohodnout se zprostředkovatelkou, které jste potvrzení předala, nebo vyčkat na to, až obdržíte rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, proti kterému se můžete ve stanovené lhůtě odvolat. Jestliže jste ale rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti již obdržela a doba pro odvolání už uplynula, pak se obávám, že se budete muset s nižší podporou smířit.
_
1.10.2007 jsem uzavřela se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu - zvyšování kvalifikace, vysokoškolské studium - bakalářské. Studium jsem ukončila úspěšně 2010. V dohodě je podmínka - setrvání u zaměstnavatele 5 let.
Je dohoda platná? V dohodě není vyčíslena žádná výše finančních prostředků, sankce nebo celková částka. Je pouze uvedeno, že jsem povinna: "poměrnou částku osobních nákladů, které organizace vynaložila se zvyšováním kvalifikace. Osobními náklady jsou prostředky na platy, zákonné pojištění a příspěvek do FKSP". V kvalifikační dohodě ani není správně uveden název vysoké školy, kde studium probíhalo. Je uvedeno, že zaměstnavatel se mnou uzavírá kvalifikační dohodu cituji: "o zvyšování kvalifikace v oboru na Univerzitě v Hradci Králové" - to je nesprávně uvedený název vzdělávací instituce, než kde ve skutečnosti studium probíhalo.
O tom, že se jedná o bakalářské studium, lze usuzovat z povinností zaměstnavatele, kdy se zavazuje - cituji: ,, mi poskytovat volno 10 dní na vypracování a obhajobu bakalářské práce". V kvalifikační dohodě není napsán typ vysokoškolského studia a konkretizován obor.
Dotazy:
1) je dohoda z právního hlediska platná a vymahatelná? Může zaměstnavatel požadovat náhradu vynaložených finančních prostředků po mě - zaměstnanci?
2) pokud je dohoda neplatná, plynou pro mne, když ukončím pracovní poměr před lhůtou 5 let, nějaké závazky vůči zaměstnavateli? Může po mě zaměstnavatel požadovat náhradu výdajů, které mu vznikly s mým vysokoškolským studiem a pramenily by neplatné dohody?
3) Lze usuzovat, že na mé straně z čerpání neplatné kvalifikační dohody mohlo vzniknout neoprávněné obohacení?
Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Aby kvalifikační dohoda byla platná, musí být uzavřena písemně a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 234 zákoníku práce, tedy:
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Přičemž přítomnost těchto podmínek musí být seznatelná z obsahu dohody (tedy není nutné, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že budete studovat bakalářské studium, pokud je z ustanovení dohody tato skutečnost zřejmá). Nesprávně nadepsaný název školy, taktéž nepůsobí neplatnost kvalifikační dohody.
Co se týče druhů nákladů a celkové částky nákladů, tak z dotazu je zjevné, že druhy nákladů v dohodě jsou uvedeny. Celkovou částku nákladů nelze do dohody obvykle uvést přesně, jelikož není předem znám průměrný plat zaměstnance, ze kterého se počítají vyplácené náhrady apod. Proto postačí orientační výše nákladů. Přičemž tato, byť orientační, celková částka nákladů je maximální částka, kterou bude moci zaměstnavatel v případě nesplnění závazku zaměstnance setrvat po určitou dobu v pracovním poměru (tzv. stabilizační závazek), požadovat. Pokud by nakonec celkové náklady byly vyšší, zaměstnavatel nebude moci po zaměstnanci vyžadovat jejich část přesahující sjednanou celkovou částku. Vzhledem k tomu, že i orientačním způsobem určená částka celkových nákladů by mohla převýšit skutečné náklady a její vymáhání poškodit zaměstnance, soudní praxe připustila, aby v dohodě byla celková částka vyjádřena i jiným způsobem než číselným vyjádřením určité sumy; stačí je-li uvedená tak určitě, že nemohou vzniknout pochybnosti o tom, co chtěli účastníci dohodnou. Ačkoliv tento závěr soudní praxe je z 23. 10. 1978, ve věcech pracovněprávních je rozhodovací praxe soudů konstantní a je proto třeba upozornit i na skutečnost, že pokud máte v dohodě sjednány druhy nákladů, které byste při nedodržení stabilizačního závazku, měla zaměstnavateli hradit, a z nichž by tedy byla určitelná konkrétní částka, může taková dohoda být soudem seznána platnou v plném rozsahu.
Pokud byste tvrdila, že kvalifikační dohoda je neplatná a nejste povinna dodržet ani stabilizační závazek, ani náhradu nákladů, a přitom jste z dohody náležející volna a další úlevy čerpala, zaměstnavatel by Vás pravděpodobně zažaloval za bezdůvodné obohacení a nelze vyloučit jeho úspěch v takovém sporu.
_
/Je možné vynechat při civilním sňatku proslov oddávajícího?
/Je proslov oddávajícího nezbytnou součástí občanského sňatku?
08/2014 já a moje snoubenka chystáme uzavřít civilní sňatek. Jako svatebčané jsme již několik svateb navštívili a zjistili jsme, že nám většinou velmi nevyhovuje neosobní proslov oddávajícího o manželství, lásce apod. před samotným manželským slibem a chtěli bychom ho tedy v našem svatebním obřadu vynechat, nebo v nejlepším případě požádat jednoho z našich dobrých přátel, aby měl tento proslov on.
Je nám jasné, že dotaz k manželskému slibu musí provést oddávající a nic proti tomu nemáme. Radi bychom ale věděli, jaké body/kroky jsou během obřadu k civilnímu sňatku povinné a které z nich můžeme vynechat, nebo nám přizpůsobit. Popřépadě, jestli je matriční úřad povinnen nám s případnými změnami v obřadu vyjít vstříc.
Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Neboť sňatek uzavřete s největší pravděpodobností za účinnosti nového občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014), budu ve své odpovědi vycházet z této právní úpravy. Pouze pro úplnost proto uvádím, že pravidla uzavírání občanského sňatku jsou v současné době zakotvena zejména v § 3 a 4 zákona o rodině, přičemž v této oblasti prakticky k žádným změnám nedojde ani za účinnosti nového občanského zákoníku.
Dle § 656 nového občanského zákoníku vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství, přičemž sňatečný obřad je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků.
V případě občanského sňatku je zapotřebí, aby snoubenci projevili vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře (§ 657/1 nového občanského zákoníku).
Nad rámec shora uvedeného je pak samotný proces uzavření občanského sňatku popsán v § 659 nového občanského zákoníku tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství.
Jak vidno, není novým občanským zákoníkem (ani jiným obecně závazným právním předpisem) upraven sled povinných úkonů v rámci uzavírání občanského sňatku, tzn. že proslov oddávajícího v žádném případě nepředstavuje nezbytnou náležitost tohoto procesu.
K tomuto názoru dospívá např. též JUDr. Daniela Kovářová v článku Rodinné právo v připravované rekodifikaci občanského práva (časopis Právo a rodina, rok 2008, číslo 2, strana 15), z něhož si dovolím krátkou citaci:
“Účel manželství napříště nebude vymezován s ohledem na různorodost skutečného života i důvodů pro jeho vznik; účelem uzavření manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale k jeho vzniku mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, vzájemná podpora sociální či naplnění nějakých zájmů ekonomických. Důvody, smysl či účel trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňují. Konkrétní podoba civilního sňatku záleží jen na vůli snoubenců: stejně jako je zásadně možné uzavření manželství na lodi nebo v gondole balonu, je možné sňatečný obřad před „úřadem“ omezit na pozdrav, představení a otázky a odpovědi; „proslov“ oddávajícího je možné vyloučit, neboť to není otázka zákonem upravená (stejně jako další faktické a právní relevanci postrádající úkony). ”
S ohledem na shora uvedené je proto možné, abyste se s oddávajícím předem dohodli na průběhu sňatečného obřadu, resp. na vynechání některých jeho obvyklých částí; proslov oddávajícího vám samozřejmě nemůže být žádným způsobem vnucován. Nutno však současně podotknout, že oddávajícímu, zastupujícímu státní moc, není žádným právním předpisem výslovně stanovena povinnost vašemu návrhu vyhovět, vše je tedy ponecháno prosté mezilidské dohodě.
_
/Jaká jsou pravidla pro právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům?
/Jaké právní předpisy upravují způsobilost k právním úkonům a svéprávnost?
Jaký je právní postup zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti?
Kde najdu právníka pro zastupování u soudu při navrácení svéprávnosti?
Jaké je palmáre? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
1/ Právní zastoupení v řízení o způsobilosti k právním úkonům:
V obecné rovině dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci (v kontextu nezpůsobilosti zletilé fyzické osoby k právním úkonům se pak samozřejmě jedná o soudem ustanoveného opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku).
Dle § 186/3 Občanského soudního řádu pak může podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům i ten, kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jestliže však soud jeho návrh zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu (k tomu též § 10/3 Občanského zákoníku), může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší.
V této souvislosti je dále vhodné vědět, že vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupena svým opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně (§ 23 Občanského soudního řádu). V rámci zahájeného řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům tak záleží na úvaze soudu, zda jím bude vyžadována rovněž účast opatrovníka či nikoli.
Z hlediska právního zastoupení v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům je pak klíčový § 187/1 Občanského soudního řádu, dle něhož je vyšetřovaná osoba oprávněna dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být vyšetřovaná osoba poučena. Nezvolí-li si vyšetřovaná osoba zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřované osoby, o jejíž způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.
2/ Kde najít právníka:
V souvislosti s výběrem vhodného právního zástupce Vám doporučuji vycházet ze seznamu advokátů a advokátních koncipientů na webových stránkách České advokátní komory:
http://www.advokatikomora.cz
3/ Náklady řízení:
Dle § 191/1 Občanského soudního řádu platí náklady řízení o způsobilosti k právním úkonům stát, neplatí však náklady právního zastoupení. V případech, kdy to lze spravedlivě žádat, může soud přiznat náhradu nákladů řízení proti tomu, o jehož způsobilost k právním úkonům v řízení šlo.
V případě advokátního zastoupení je pak podstatný tzv. advokátní tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), dle jehož § 1/1 se odměna advokáta řídí jeho smlouvou s klientem, není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně (tzn. § 9/2 advokátního tarifu, dle něhož činí ve věcech způsobilosti k právním úkonům tarifní hodnota 5.000,- Kč).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že advokátní zastoupení pak může být dle § 30/1 Občanského soudního řádu za splnění určitých předpokladů soudem stanoveno i bezplatně (popř. za sníženou odměnu).
4/ Nová právní úprava:
Neboť k 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník, považuji za vhodné připomenout alespoň základní novinky, které v této oblasti právní úprava přinese:
- Pro případ hrozící či již nastalé duševní poruchy (která však neodůvodní omezení svéprávnosti) bude možné využít některé z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat dle § 38 a násl. nového občanského zákoníku.
- Omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. nového občanského zákoníku) pak bude možné nejdéle na dobu 3 let, přičemž tuto dobu bude možné prodlužovat (§ 59 nového občanského zákoníku).
- Osoby, které byly k 1. 1. 2014 zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo byly v této způsobilosti omezeny, budou napříště automaticky považovány za osoby s omezenou svéprávností, a to nejdéle na 3 roky od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (§ 3032 a § 3033 nového občanského zákoníku).
- Soudní řízení o svéprávnosti pak bude nově upraveno v § 34 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (zastoupení pak v jeho § 37, náklady řízení pak v § 43).
_
Potřebuji pomoci s odpovědí předsedovi družstva, které původně vlastnilo byty v našem domě a nyní je správcem a současně spoluvlastníkem společných částí domu. Jsem majitelem menší bytové jednotky, v bytě však nebydlím, a nyní jsem obdržela od správce a současně spoluvlastníka společných částí domu písemnou výzvu k dodržování topného režimu vyplývajícího z vyhlášky č. 194/2007 Sb. (pravidla pro vytápění) a zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník). Prý neplním povinnosti vyplývající z výše uvedených legislativních předpisů a podporují je v tom i stížnosti obyvatel okolních bytů, kteří si stěžují na nutnost vyššího vytápění svých bytů, než je běžné. Žádají mne, abych s nadcházející topnou sezónou zajistila vytápění místností svého bytu alespoň na teplotu 17 - 18° C, jak požaduje nejen legislativa, ale i hygienické předpisy a předpokládá to i projekt ústředního vytápění, podle kterého je technicky celý dům také konstruován.
Celým domem vedou všemi byty volné viditelné trubky vytápění, nejsou zabudovány, ve všech místnostech se táhnou podél zdi odzdola nahoru a je od nich i určité teplo.
Stěžovatel je majitelem bytové jednotky pode mnou, který si stěžuje vždy a všude na všechno. Buší na dveře mého bytu, abych okamžitě zavřela okna, když krátkodobě při občasných kontrolách bytu větrám.
Nemám ráda velké teplo a topím jen podle své osobní potřeby. V uvedeném bytě jsou radiátory s měřidly. Navíc v domě je více bytů, jejichž majitelé v nich nebydlí a které jsou prázdné. Minimálně jde o jeden byt na stejném patře (6. patro) naproti mému bytu. V bytě není vlhko a žádné plísně.
Děkuji. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 194/2007 Sb. , ukládá povinnosti vlastníkovi bytového domu (dovozuje se, že stejná povinnost stíhá i společenství vlastníků jednotek, ačkoliv tak výslovně nestanoví vyhláška).
Je pravdou, že pokud nedochází k vytápění bytu (buď proto, že se v něm lidé nezdržují nebo se snaží ušetřit na nákladech za energie) vzniká na straně osob, které byt nevytápějí, bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt. Velmi obtížné je ovšem prokázat skutečnou existenci a výši bezdůvodného obohacení. Byt v důsledku nevytápění sousedem může být poškozen (nejčastěji plísní) lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody (přičemž problematickým bodem bude dokazování, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání).
Prokazování by muselo být založeno na rozdílu spotřeby tepla sousedů v letech než jste se stala vlastníkem bytu a následně po té, co byt zůstal neobývaný.
Skutečně byste byt neměla nechávat zcela nevytápěný, ale měla byste zajistit, aby v bytě byla minimální teplota (cca uvedených 17 až 18°C), a to nikoliv v důsledku zvýšeného topení sousedů. Zda skutečně byt aktivně vytápíte lze prokázat v souvislosti s rozúčtováním nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
Doporučuji správce ubezpečit, že byt je standardně vytápěn a bude vytápěn i v následujícím zimním období. Skutečnost, zda zvýšená potřeba vytápění sousedních bytů souvisí s tím, že Váš byt není obýván, není prokázána a domníváte se, že ani není dána. Můžete správci i nabídnout, že v případě zájmu mu byt zpřístupníte, aby se přesvědčil, že je udržován v obyvatelném stavu. Tím projevíte dobrou vůli, nejedná se o Vaši povinnost. Pokud správce obdržel opakované stížnosti, je pochopitelné, že situaci byl nucen řešit.
_
/Může být zaměstnanec nucen k podpisu dodatku pracovní smlouvy?
/Je nesvobodně uzavřená dohoda o změně pracovní smlouvy platným právním úkonem?
chci požádat o radu mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pracuji v 8 hodinových směnách ranní, odpolední, noční. Zaměstnavatel mě chce změnit pracovní dobu na 12 hodinové nepřetržité směny. Já se ale o sobotách a nedělích do práce nedostanu protože mi nejede autobus (auto nemám). Zaměstnavatel mi hrozí výpovědí pokud nebudu souhlasit s nepřetržitým provozem. Mám možnost se bránit a podle jakého paragrafu? Děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Změna délky pracovních směn musí být samozřejmě sjednána písemně (§ 34/4 zákoníku práce), a to ideálně ve formě dohody o změně pracovní smlouvy, resp. dodatku pracovní smlouvy.
K podpisu dodatku pracovní smlouvy nemůžete být zaměstnavatelem žádným způsobem nucen, a to ani výhrůžkami případnou výpovědí. Na tomto místě je nutné si uvědomit, že každý právní úkon (např. tedy dodatek pracovní smlouvy), který byl učiněn nesvobodně (např. tedy pod nátlakem), bude soudem v případném soudním řízení prohlášen za neplatný (§ 19 písm. a) zákoníku práce). Tento princip je pak v obecné rovině zakotven rovněž v § 37/1 a § 49 Občanského zákoníku.
Pro případ budoucího soudního sporu je samozřejmě vhodné, abyste měl k dispozici co nejvíce svědků zaměstnavatelových výhrůžek, popř. jiného jeho protiprávního jednání. V této souvislosti není samozřejmě vyloučeno, abyste kontaktoval rovněž příslušnou odborovou organizaci (je-li u zaměstnavatele zřízena) či místně příslušný oblastní inspektorát Státního úřadu inspekce práce.
Rozhodnete-li se dodatek pracovní smlouvy nepodepsat a zaměstnavatel Vám dá výpověď, je vhodné vědět, že výpověď z pracovního poměru může být zaměstnanci dána pouze z některého důvodu dle § 52 zákoníku práce, přičemž zaměstnanec je oprávněn bránit se způsobem dle § 69 a násl. zákoníku práce. V takovém případě Vám lze doporučit rozhodně neotálet a vyhledat ihned po obdržení výpovědi advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že pojmy dvou- a třísměnný a nepřetržitý pracovní režim jsou definovány v § 78/1 písm. c) – f) zákoníku práce, přičemž zkrácená stanovená týdenní pracovní doba je pro tyto případy stanovena v § 79/2 zákoníku práce.
_
/Přestavek - defice, Nový občanský zákoník 2014
/Je prostor nad pozemkem jeho součástí?
Řeším jako projektant stavební úpravy RD na stavební povolení. RD je umístěn na hranici pozemku a přesahuje střechou k sousedovi. Chtěla jsem se zeptat jak pro stavební povolení řešit tento přesah střechy. Jakou smlouvou? Jestli smlouvou o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene nebo jinou. Musí se to řešit smlouvou o věcném břemeni a vkládat do katastru nemovitostí? Nebo to lze pořešit jen v rámci určité smlouvy a jaké? Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
S ohledem na blížící se účinnost nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) budu svou odpověď koncipovat již s přihlédnutím k této právní úpravě.
Dle § 506/1 nového občanského zákoníku obecně platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad i pod povrchem takového pozemku.
Na Vámi popsaný případ pak může být aplikován § 1087/1 nového občanského zákoníku (upravující tzv. přestavek), dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby.
S ohledem na skutečnost, že rovněž prostor nad pozemkem je považován za jeho součást, je dle mého názoru možné shora uvedené ustanovení nového občanského zákoníku použít, přičemž vlastník stavby může s vlastníkem sousedního pozemku uzavřít smlouvu o zřízení přestavku, jejímž předmětem bude vyslovení souhlasu vlastníka pozemku s existencí přestavku (který bude ve smlouvě přesně specifikován) a závazek vlastníka stavby zaplatit vlastníku pozemku přiměřenou náhradu za omezení jeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1087/2 nového občanského zákoníku).
V úvahu dále přichází rovněž využití smlouvy o výpůjčce či sjednání nepojmenované smlouvy s obsahem obdobným zřízení přestavku.
Na tomto místě pak nutno podotknout, že § 1023 nového občanského zákoníku se na Vámi popsaný případ zjevně neaplikuje.
Vámi popsanou situaci je pak samozřejmě možné řešit také zřízením věcného břemene, resp. služebnosti v intencích § 1257 a násl. nového občanského zákoníku, v takovém případě je však zápis do katastru nemovitostí nutností.
_
Před lety manželka mi za zády dělala dluhy, jsem vzal syna a odešel k rodičům, dluží mi na výživném, a spolu nejsme 5 let. Uhanějí mě exekutoři. Jsem
OSVČ a furt mi blokují bankovní účty. Bankovní účet k podnikání už mám taky bloklý. Nejde o mé dluhy, tak ani na odlužení nemám právo. Dále podnikat oficiálně už je neúnosné, jsem pořad na cestách vetšinou v
zahraničí, a bez bankovního účtu nejsem schopný platit sociální, zdravotní, leasing,
pojištění, ad.
Jsem OSVČ a na sro přechazet nechci - nemám tak velké výdělky, byl bych prodělečný.
Návrh na rozvod maželsví jsem podával, bohužel trvá to dlouho. Poraďte mi prosím zda mohu něco udělat a zachránit svůj podnik?
Potřebuji pro svou práci bankovní učet.
S exekutorem se nedá komunikovat nemá žádné morální zásady, manželka exekutorovi
každý měsíc posílá peníze a své dluhy uznává.
Existuje nějaké řešeni kromě jak podnikat načerno? Děkuji, Vasil
ODPOVĚĎ:
Dokud nemáte vypořádané společné jmění manželů, lze podle § 262a odst. 3 občanského soudního řádu vést exekuci na Vaši pohledávku z účtu u peněžního ústavu. Pokud si zřídíte nový bankovní účet, dojde rovněž k jeho exekučnímu postižení. Vaší jedinou, avšak malou nadějí je podání návrhu na částečné zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) - nepřípustnost pro rozpor s dobrými mravy. Tento návrh odůvodněte všemi uvedenými skutečnostmi (dlužné výživné, nežijete spolu delší dobu, dluhy jste nezpůsobil ani o nich nevěděl). Navrhněte zastavit exekuci prováděnou přikázáním Vaší pohledávky z Vašeho účtu u peněžního ústavu. Šance je však pouze teoretická, zákon na podobné případy nepamatuje.
_
chěla bych poradit s neuznanou reklamací. Reklamovala jsem sekačku 3x se stejnou závadou(přestalo se točit kolečko pohonu) a chtěla jsem vrátit peníze. Reklamaci mi uznali, ale peníze mi nevratili. Prý to byla jiná závada(technik tam napsal, že vyměnil jinou součástku než u předešlích reklamací). Chci se zaptat zda mám nárok na ty peníze. Přeci mě nemusí zajímat jakou součástku tam vyměnili. Pro mě je podstatné, že se netočilo stále to jedno kolečko, ne? Děkuji. Izabela
ODPOVĚĎ:
Podle § 622 odst. 2 občanského zákoníku platí, že "Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat."
Toto ustanovení definuje práva svědčící kupujícímu v případě, že se jedná o neodstranitelnou vadu. V případě, že vada znemožňuje řádné užívání věci a není možné ji odstranit, svědčí kupujícímu právo na výměnu věci nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud však neodstranitelná vada nezpůsobuje nemožnost užívání věci (jiné neodstranitelné vady), může kupující požadovat výměnu věci nebo požadovat přiměřenou slevu nebo může od smlouvy odstoupit.
Kupujícímu svědčí stejná práva jako při výskytu neodstranitelné vady znemožňující řádné užívání věci v případě, že nemůže věc řádně užívat, protože se odstranitelná vada vyskytla opakovaně po opravě, tj. byla provedena oprava a pak se opakovaně, tj. alespoň 2krát vyskytla stejná vada; totéž platí v případě, že věc má větší počet vad (judikatura uvádí alespoň tři).
Skutečnost, co je důvodem výskytu vady, opravdu není záležitostí spotřebitele. Pokud nyní máte věc opravenou, při příštím výskytu vady uplatněte nároky podle výše uvedeného (tedy výměnou či odstupte od kupní smlouvy). Pokud znovu opravenou věcí ještě nedisponujete ale již máte informace o tom, jak bude záležitost vyřízena, je třeba dotaz doplnit o informace, zda jste odstoupila od smlouvy pro opakovaný výskyt vady a uplatnila nárok na vrácení kupní ceny či nikoliv.
_
Z živnostenského úřadu jsme nyní obdrželi Žádost o prokázání právního důvodu užívání prostor sídla.
V žádosti se píše, že "… ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 živnostenského zákona, žádáme společnost, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení této písemnosti prokázala vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má sídlo; právní důvod užívání prostor sídla lze prokázat např. platnou nájemní nebo podnájemní smlouvou."
Máme zřízené sídlo společnosti (s ručením omezeným) na adrese v budově, kde nám její vlastník dal souhlas s umístěním sídla. V budově společnost nesedí, t. j. nemáme žádnou nájemní smlouvu. Společnost takto funguje třetím rokem.
Stačí k prokázání viz výše Souhlas vlastníka nemovitosi s umístěním sídla společnosti? Pokud ano, stačí doložit Souhlas vlastníka, který jsme obdželi při zakládání sídla, t. j. před třemi lety (podotýkám, že tento souhlas není úředně ověřený, v době zřizování sídla toto nebylo nutné)?
Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
V praxi živnostenských úřadů za se prokázání užívacího práva považovalo předložení souhlasu vlastníka nemovitosti. K dnešnímu dni nedisponuji informacemi o změně takové praxe.
Vzhledem k tomu, že neprokázání této skutečnosti může vést ke zrušení oprávnění, doporučuji se neprodleně obrátit na živnostenský úřad, který Vás informuje o tom, zda postačuje doložit již předložený souhlas.
Vzhledem k tomu, že v minulosti bylo užívací právo prokázáno pouze "nejslabším" způsobem, domnívám se, že živnostenský úřad ověřuje, zda prokázaná skutečnost trvá (a pravděpodobně bude nutné doložit vyjádření vlastníka, o tom, že souhlas trvá, s aktuálním datumem).
_
Od 2010 jsem rozvedená. Syn (14 let) byl svěřen do mé péče, rozsudek je pravomocný. Přesto ho otec nerespektuje, již více jak rok má syna u sebe. Podávala jsem návrh na výkon rozhodnutí odebráním dítěte z jeho péče a předáním do mé, ale soud mi opakovaně nevyhověl, přistoupil pouze k výzvám a pokutám, které otec ani v jednom případě nepřevzal. Za posledního půl roku se se synem 4x přestěhoval, ani jednou mi nesdělil novou adresu. V současné době vůbec nevím, kde jsou.
Chtěla jsem podat trestní oznámení pro maření výkonu soudního rozhodnutí, ale Policie ho nepřijala, protože podle dozorujícího státního zastupitelství se nejedná o trestný čin, ale o občansko-právní spor. Bylo mi doporučeno obrátit se na OSPOD. Tam jem 2krát v týdnu a neustále jen slyším, jak rádi by mi pomohli, ale nevědí, co dělat. Jaké mám ještě další možnosti? Byl postup Policie správný? Otec navíc neustále podává návrh na změnu výchovy a i když je mu soudem stále zamítán, podal ho po 3měsících od posledního rozhodnutí znovu. Může takto opakovaně podávat tu samou věc? Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné vyžadovat důslednější činnost policie a OSPOD, jelikož není na místě neuvažovat o spáchání trestného činu únosu. Svůj účinek může mít i medializace případu.
Problematické v tomto případě je, že syn je téměř ve věku mladistvém, tedy (pokud není vystaven týrání či omezování osobní svobody) lze uvažovat nad tím, z jakého důvodu péči otce neopustí či se s Vámi nespojí jinak.
K opakovanému navrhování změny výchovy dítěte lze přistoupit kdykoliv, kdy má rodič za to, že došlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu rozhodnutí v péči o dítě.
_
/Jaké drobné opravy a běžnou údržbu bytu hradí nájemce?
/Za jakých okolností má nájemce nárok na poskytnutí slevy z nájemného?
Mám od města již přes 20 let pronajatý byt I. kategorie. Zajímalo by mě co musí dle zákoníku v takovém bytě být jako součást bytu a které opravy by měl hradit pronajimatel a které nájemce. Týká se to kuchyňské linky, sporáku, bojleru na teplou vodu a z oprav například výměna podlah, lina, parkety, vany nebo kuchyňského dřezu.
Kdykoli dojdu na MÚ tak mi řeknou udělejte si radost a kupte si, opravte si. Náš dům přitom stojí již 53 let a nikdy se do něj neinvestovalo do oprav, podle toho vypadá také stav bytů. Dalším dotazem zda mohu požadovat slevu na nájmu v případě plísní v bytě pokud již od roku 2008 na tyto plísně upozorňuji a přesto se nesnaží s nápravou. Přijdou do bytu nafotí a pak řeknou, že město nemá peníze, tak si musíme počkat, ale čekám už 5 let.
Děkuji, Dáša.
ODPOVĚĎ:
1/ Příslušenství bytu:
Dle § 121/2 Občanského zákoníku tvoří příslušenství bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Z textu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli spíše vybavení takového bytu základním užitným nábytkem a nezbytným technickým zařízením. V tomto ohledu je klíčová nájemní smlouva, kterou jste s pronajímatelem uzavřela, a v níž by mělo být základní vybavení bytu vymezeno (přestože se v kontextu § 686/1 Občanského zákoníku nejedná o podstatnou náležitost takové smlouvy).
Pokud Vámi uzavřená nájemní smlouva (či jiný na ní navazující dokument) vybavení bytu nevymezuje, je možné vycházet z § 687/1 Občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (a v tomto stavu ho udržovat) a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
2/ Hrazení drobných oprav a běžné údržby bytu:
Dle § 687/3 Občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Zda se pak v konkrétním případě jedná o opravu drobnou či nikoli (resp. o běžnou údržbu bytu či nikoli) vymezuje § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.
V této souvislosti je dále vhodné vědět, že nájemce je povinen oznámit (ideálně písemně) bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti vzniká na straně nájemce odpovědnost za případně vzniklou škodu (§ 692/1 Občanského zákoníku).
3/ Sleva z nájemného:
Dle § 698/1 Občanského zákoníku platí, že nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění (ideálně písemné) neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Toto ustanovení Občanského zákoníku je tudíž možné aplikovat jak na výskyt plísní v bytě, tak na neprovádění těch oprav, k nimž je povinen pronajímatel (a které ani přes Vaše upozornění neprovádí).
Právo na slevu z nájemného je však nezbytné uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu, přičemž toto právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění předmětných závad (§ 699 Občanského zákoníku).
Nebude-li proto pronajímatel na Vaše písemné výzvy reagovat ani nadále, můžete se obrátit na soud s žalobou na a/ splnění jeho povinností (tzn. provedení příslušných oprav) či b/ poskytnutí slevy z nájemného (nebude-li pronajímatel ochoten Vám tuto slevu poskytnout dobrovolně). Dle mého názoru pak není vyloučeno, abyste řádně oznámené vady bytu odstranila sama a takto vynaložené náklady následně vymáhala po pronajímateli.
4/ Nová právní úprava:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že shora zmíněná pravidla se ani po 1. 1. 2014 (kdy by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník) v zásadě nezmění. V této souvislosti lze pak odkázat zejména na § 2257 a § 2264 - § 2265 nového občanského zákoníku.
_
Nájemník nebytových prostor přestal platit nájem a nechce podepsat směnku ani vyklidit provozovnu. Neustále slibuje a často není k zastižení. Dal jsem mu výpověď pro porušení smlouvy, ale opět jí nepodepsal. Nyní nabízí jako část úhrady předání vnitřního vybavení o které nemám zájem. Zjistil jsem, že má na svoji nemovitost exekuci a nyní má bydliště nahlášené na úřadu, tak mám obavu, že zmizí neznámo kam a vymáhání dluhu bude problematické. Hlavně však nevím, jak ho donutit opustit prostory a nenechal zde svoje věci. Když přijedu se svědky, příp. zavolám policii, tak zamkne a odejde, já klíče nemám. Zároveň nechci hradit uložení jeho majetku někde jinde, abych mohl prostory nabídnout jinému zájemci. Prosím o radu jak postupovat, od 1.12. bude v prostorách neoprávněně. Navíc nemá uhrazeno vyúčtování za vodné a stočné, které jsem za celý objekt musel zaplatit dodavateli já a nájemník se
nesnaží uhradit ani toto, takže jsem nucen mu vodu zavřít. Ještě jsem zjistil na živ. rejstříku, že činnost přerušil, tak vlastně prostory nyní neužívá k určenému účelu. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat žalobu na vyklizení provozovny. Soudu pak předložíte veškerý důkazní materiál týkající se skutečnosti, že žalovaný, tedy Váš nájemce, již pobývá v provozovně bez právního titulu. Vzor žaloby lze najít volně ke stažení na internetu. Pakliže ani ve lhůtě, kterou soud žalovanému dal k dispozici, k vyklizení nedojde, můžete se obrátit na exekutora, který výkon rozhodnutí provede. Veškeré náklady spojené s výše uvedou činností si zaznamenávejte a v rámci soudního řízení jej na žalovaném uplatněte. Také se zamyslete nad tím, čím by šlo Váš nárok zajistit. Zda-li kupříkladu v provozovně není nějaký materiál nebo vybavení, které byste mohl v případě potřeby prodat a uspokojit tak svůj nárok.
_
01/2010 jsem se seznámila s mužem, kterého jsem ale po první schůzce jako partnera či přítele odmítla. Neměla jsem s ním žádný styk. Asi půl roku mě obtěžoval telefonováním a psaním výhružných e-mailů.
30.10.2013, mě předvolala Policie ČR a sdělila mi, že na mě podal stížnost(po 3,5 letech)že jsem ho pohlavně nakazila. Upozorňuji, neměla jsem s ním žádný styk a sešla se s ním pouze jednou. Sama jsem navrhla policii a podepsala souhlas, že si mohou vyžádat moje zdravotní karty u lékařů. Nikdy jsem žádnou pohlavní chorobu neměla. Proto Vás žádám o radu, zda mohu žádat a jak, o kompenzaci za mně způsobené nepříjemnosti a urážku. Mám obavu, že mě dodnes neustále sleduje přes počítač na sociální síti Lidé. Sama Policie mi navrhla, ať se bráním za toto nařknutí a dám jim vědět, pokud bych měla pocit, že mě sleduje. Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění může být kvalifikováno i jako trestný čin. Můžete proto podat trestní oznámení. Odškodnění za křivé obvinění (pokud se prokáže, že jste byla křivě obviněna) lze vymáhat i soudní cestou, jakožto porušení práva na ochranu osobnosti (§ 11 občanského zákoníku).
Stalking (tedy nebezpečné sledování) je nutné řešit s Policií; v případě kyberstalkingu (tedy internetového sledování) je nutné mít zajištěné dobré zabezpečení počítače (aby nemohlo dojít například k infiltraci jiných osob do počítače).
_
Asi před měsícem jsem prodloužil smlouvu s Vodafone na další dva roky. Podmínkou podepsání smlouvy bylo dodání telefonu Windows HTC 8X.
Telefon je uvedený ve smlouvě a byl dotovaný, jelikož jsem měl nasbírané body za předcházející smlouvu. Po cca měsíci užívání jsem zjistil že telefon není 8X ale 8S (levnější typ hůře vybavený). Po reklamaci mi bylo sděleno že telefon 8X už není v nabídce a pokud nechci 8S mohu ho vrátit a budou mi vráceny peníze i body za který si mohu vybrat jiný telefon.
Jiný telefon nechci, podmínkou podepsání smlouvy byl telefon HTC 8X.
Mohu trvat na dodání HTC 8X nekompromisně? Mám šanci na úspěch?
Děkuji, Alexandr
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda daný telefon v době sjednání smlouvy byl či nebyl v nabídce, nemůže jít k tíži kupujícího (popřípadě spotřebitele). Pokud prodávající pochybil a sjednal smlouvu na telefon, který již nenabízel, není schopen závazek splnit a jediné, čeho se lze úspěšně domáhat je vrácení poskytnutého plnění; což sám prodávající nabízí.
_
Zajímalo by mě jak je to ve skutečnosti se smluvní pokutou v eshopech?
Stále častěji se setkávám s podmínkou, že pokud zákazník nepřevezme zboží, musí zaplatit pokutu třeba 500czk. V opačném přípádě bude vymahána inkasní agenturou, pohledávka někam předána či řešeno soudní cestou. Zde je mírnější ukázka:
Obchodní podmínky eshopu
----
Nevyzvednutá dobírka
Pokud Vám zašleme objednané zboží na dobírku, které nebude v termínu vyzvednuto a následně vráceno k nám zpět, bude Vám účtováno k náhradě zmařené poštovné 110, -Kč u obyčejného balíku a 139, -Kč u balíku na poštu NP a 149, -Kč u balíku do ruky DR.
Na tuto částku Vám přijde složenka k úhradě. Pokud nebude složenka do 7 dnů zaplacena, budeme účtovat penále ve výši 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka může být vymáhána soudně nebo odprodána firmě zabývající se vymáháním pohledávek.
----
Má smluvní pokuta za nepřevzetí zboží oporu v občanském nebo obchodním zákoníku?
Předem děkuji za odpověd. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Obecně není smluvní pokuta vyloučena (a to ani pro e-shopy, které častokrát uzavírají spotřebitelské smlouvy), přičemž ji nelze využít jako sankci výkonu práva (např. za odstoupení od smlouvy) a nesmí být stanovena v nepřiměřené výši.
V případě, který jste uvedl konkrétně, není procentuální sankce smluvní pokutou, ale úrokem z prodlení, jehož účelem je na rozdíl od smluvní pokuty (která má zejména funkci preventivní, tzv. odrazovací od porušení závazku, či uhrazovací, např. za vzniklou škodu) sankcionovat dlužníka za porušení závazku. Existence uvedeného úroku z prodlení ani jeho výše není v uvedeném případě dle mého názoru problematická.
Jinou situací by bylo účtování těchto položek poté, co kupující platně odstoupil od kupní smlouvy.
_
Mám malou firmu, občas v ní nejsem a potřebuji, aby mi někdo chvíli provozovnu pohlídal. Mám strach, že přijde kontrola a jak bych pak vysvětlil, že to není práce na černo, že tu byla třeba jen hodinku.
Taky bych si rád někdy vzal třeba týden volna.
Dotaz: Potřebuji tedy nepravidelný dohled ve firmě. Mám možnost se domluvit s mým sousedem. Je již v důchodu, taky má živnostenský list. Je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce DPP nebo dohodu o pracovní činnosti DPČ? Jak ji správně sepsat, když by mi pán vypomáhal jen nepravidelně?
Písemná dohoda je jen mezi námi, nebo se to musí někde hlásit a evidovat? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nepřipouští jiný výkon závislé práce než na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o prac. činnosti.
v tomto případě by nejvýhodněji pro Vás vyzněla dohoda o provedení práce, u níž povinnost platit zákonné odvody vzniká při výdělku vyšším než 10 000 Kč měsíčně. Nevýhodou tohoto postupu je fakt, že soused se stane vaším zaměstnancem ( tím by se stal i v případě dohody o prac. činnosti) a následně je zaměstnavatel povinen se přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Taktéž je nutné zaměstnance přihlásit na příslušné správě soc. zabezpečení.
Rozsah práce v DPP nesmí být větší než 300 h v kalendářním roce, musí zde být uvedena doba, na jakou se uzavírá. Samozřejmostí je uvedení data nástupu do práce, druhu práce a místa výkonu práce. U dohody se nevyžaduje žádná pravidelnost práce, proto je vhodná na nárazové práce. Doporučuji, pokud nevyhledáte právní radu k sestavení dohody, se alespoň inspirovat vzory dohod na internetu.
Pokud byste uvažoval o cestě práce souseda na živnostenský list, je to samozřejmě varianta, ale zde se již vystavuje riziku za postih nelegální práce-tzv. švarcsystém.
_
Budu dávat výpověď z trvalého pracovního poměru. Na pracovišti u jednoho zaměstnavatele mám dvě pracovní smlouvy, musím podat dvě pracovní výpovědi na každou smlouvu zvlášť? Když mám dočasnou pracovní neschopnost DPN musím mít také vyhotoveny dvě neschopenky? Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba ukončit každou smlouvu zvlášť, jde o samostatné pracovní poměry. Neschopenka by však dle mého názoru měla stačit jen jedna.
_
/Je vlastník povinen umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek za účelem očesání ovoce?
/Jsou stromy součástí pozemku, na kterém vyrůstají?
Můžete mi poradit zda mám povinnost pustit na svůj pozemek souseda obírat si jablka ze svých jabloní, které má nasazeny 50cm od našeho plotu a větve zasahují na náš pozemek? Také chce abychom ho pouštěli stříhat větve z naší strany.
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Dle § 127/3 Občanského zákoníku platí, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků či staveb. Současně platí, že veškeré porosty (včetně stromů) tvoří součást pozemku, tzn. že sdílejí jeho právní osud a přiměřeně se na ně vztahují příslušné právní normy.
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že jste povinna souseda na svůj pozemek pustit, a to po předchozí domluvě a na dobu nezbytnou k očesání úrody, popř. k ořezu větví.
K odstranění přesahujících větví jste pak oprávněna rovněž sama, a to ve vhodné roční době (tzn. v období vegetačního klidu) a šetrným způsobem (§ 127/1 Občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi popsaná problematika bude podrobněji upravena v § 1016 a § 1017 nového občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014:
§ 1016
(1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
(3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
_
Obracím se na Vás s dotazem ohledně pálení listí u sousedů. Prosím můžete mi poradit, jakým způsobem se člověk může dle zákona bránit? Jelikož sousedé pálí pravidelně na podzim listí téměř každý týden a pokud jde vítr na naši stranu, máme celou zahradu zakouřenou a dým jde do domu i skrz zavřená okna. Tento stav trvá i několik hodin. Když vítr ustane a nebo zaprší, stále je tu hodně cítit štiplavý zápach z páleného listí. Protože sousedé nechávají doutnat hromadu i přez noc. Takže se nedá větrat. Už jsme s nimi zkoušeli domluvu, nabízeli odvoz listí apod. Načež si pouze vyžádali povolení na obecním úřadě a člověk si jen poslechne z druhé strany stížnosti na nás a že jsme bezohlední a chováme se, jako bychom tu bydleli sami. Po tomto sdělení se chci obrátit na obec se stížností, protože jsme tu opravdu vykuřováni několik hodin a někdy i dní. Budu Vám vděčná za Vaši radu ohledně
této
situace, abychom mohli efektivně jednat pro nějaké řešení. Máme také malé dítě a občas je tu tak nedýchatelno, že musíme odjet z domu pryč.
Předem děkuji, Valérie
ODPOVĚĎ:
V tomto případě jsou možné dvě roviny ochrany. Oběma rovinám je společné, že je třeba mít jednání zadokumentované (fotografie, videonahrávka).
První - kontaktovat obecní úřad (odbor životního prostředí), jelikož vypouštěním jakýchkoliv spalin do ovzduší může docházet ke znečišťování ovzduší. Je také možné, aby obec obecně závaznou vyhláškou upravila spalování čehokoliv (listí, dřeva apod.), resp. takové konání zakázala či omezila (např. dobu, kdy je možné tak konat; zákaz ponechání doutnání apod.). Je třeba říci, že tato rovina je náročná a vyžaduje občanskou iniciativu (upozorňování na problém, účast na zastupitelstvu, opakované žádání o řešení problému apod.).
Druhá - Je možno se odvolávat na § 127 občanského zákoníku, podle něhož se „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi… “. Tato druhá rovina spočívá v občanskoprávní žalobě směřující se na zdržení se jednání nad míru přiměřenou poměrům. Za porušení soudem uložené povinnosti soud může exekuční soud uložit až 100 000 Kč pokutu opakovaně (§ 351 občanského soudního řádu). Neplacení takto uložených pokut pak končí exekucí stejnou jako na jakékoliv jiné peněžní povinnosti (tedy postižením movitého a nemovitého majetku apod.). Na tuto variantu doporučuji vyhledat odbornou pomoc advokáta.
Nic Vám nebrání zvolit pochopitelně obě varianty najednou. K oběma budete potřebovat obsáhlý důkazní materiál. Doporučuji se taktéž obrátit na hygienickou stanici, která je obvykle vybavena přístroji na měření stavu ovzduší, za účelem provedení místního měření stavu ovzduší (příp. i v domě).
Situaci lze taktéž řešit oznámením policii a hasičům (jedná se o situaci, která může být obecným ohrožením).
_
Jsem v novém zaměstnání od 1.8.2013, jsem tedy na tříměsíční zkušební době, která mi končí 1.11.2013. Práce je to někdy náročná. K lékaři jsem nikdy moc nechodila, ale týden zpátky mě rozbolela záda tak, že chodím 2-3x týdně na rehabilitace. Chodím pokaždé brzy ráno a v 8: 00 hodin, jsem už v práci. Těchto rehabilitací mám mít sedm, dneškem mám za sebou třetí. Jenže v práci mi řekli, že mi dali poslední propustku, že další rehabilitaci, ať řeším neschopenkou nebo mimo pracovní dobu. Pracovní doba sestřiček na rehabilitačním je pouze od 7: 00-12: 00 nemám tedy možnost jít tam až po práci. A tak bych se chtěla zeptat, zda mám nárok na propustku, když chodím na rehabilitace indikované lékařem? Mohu si vzít dovolenou už ve zkušební lhůtě?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu za účelem ošetření nebo vyšetření, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu (dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Z vašeho dotazu je patrné, že ošetření mimo pracovní dobu možné není, tedy zaměstnavatel Vám musí toto volno s náhradou mzdy poskytnout.
Co se týče dovolené, ta by dle názoru českých soudů neměla sloužit k návštěvě lékaře, ale k regeneraci pracovních sil a odpočinku. O čerpání dovolené však rozhoduje zaměstnavatel, který Vám ji ve Vámi požadovaném termínu poskytnout nemusí. Je však možné čerpat dovolenou i ve zkušební době.
Zaměstnavateli tedy můžete argumentovat uvedeným nařízením vlády.
_
/Dokdy je nutné vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí?
/Je možné se zavázat k zajištění doživotního bydlení bez zřízení věcného břemene?
1983 prodala tchýně mému manželovi rodinný dům. Podmínka: tzv. výměnek. V kupní smlouvě to je, ale na katastru nemovitostí to není uvedeno jako věcné břemeno.
Má tchýně nárok zde pak bydlet? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčové, jakým způsobem byla podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována. Neboť pak z Vašeho dotazu tato skutečnost nevyplývá, nastíním ve své odpovědi toliko 2 varianty řešení, které v daných souvislostech přicházejí do úvahy.
1/ Věcné břemeno dožití:
Pokud kupní smlouva obsahuje klauzuli zřizující ve prospěch tchýně věcné břemeno dožití, nebrání tchýni ani v současné chvíli nic v tom, aby podala na místně příslušném pracovišti katastrálního úřadu návrh na vklad tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. V tomto ohledu není tchýně prakticky nijak časově vázána. Pokud však v mezidobí došlo k jiné změně rodinného domu (např. změna vlastníka), nemohlo by již ke vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí dojít.
2/ Závazek k zajištění bydlení:
Je-li však podmínka výměnku v kupní smlouvě formulována tak, že se Váš manžel zavazuje zajistit tchýni v předmětném domě doživotní bydlení (popř. pokud by nebylo možné z jiného důvodu vložit věcné břemeno do katastru nemovitostí), došlo uzavřením kupní smlouvy ke vzniku závazkového vztahu, v jehož rámci je Váš manžel povinen plnit sjednané povinnosti (v tomto ohledu by však bylo zapotřebí znát více podrobností). Nelze rovněž vyloučit vznik práva na náhradu škody (popř. jiné újmy) v případě, kdy by Váš manžel své závazky vůči tchýni neplnil.
Pokud je ne/existence věcného břemene dožití (resp. závazku k zajištění doživotního bydlení) mezi Vaším manželem a tchýní sporná, lze rovněž uvažovat o uzavření dohody o narovnání (§ 585 Občanského zákoníku).
_
/Může rezervační smlouva obsahovat smluvní pokutu, jejíž výše je shodná s uhrazeným rezervačním poplatkem?
/Je realitní kancelář oprávněna si ponechat rezervační poplatek v případě neuzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní?
10/2013 jsem uzavřela rezervační smlouvu s RK na koupi ubytovací jednotky ve vlastnictví developera a zaplatila rezervační poplatek. Do týdne jsem měla podepsat budoucí kupní smlouvu s prodávajícím, smlouva měla být zaslána vyhotovená pro další konzultaci s hypotečním specialistou neprodleně, abych mohla jednat o úvěru. RK mi zaslala návrh smlouvy plný chyb až po 4 dnech a na základě mých námitek pak nový, opět s věcnými chybami - den před uplynutím lhůty pro podpis BKS. Termíny pro podpis mi nenavrhla, pouze se omluvila za špatný návrh smlouvy. Rezervační smlouva obsahuje ustanovení: "pokud nedojde k podpisu z důvodů na straně prodávajícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a bude vrácen rezervační poplatek." Chtěla jsem rezervační poplatek vrátit - prý jsem měla možnost požádat o prodloužení lhůty pro podpis smlouvy a že jsem to neudělala není důvod k vrácení rezervačního poplatku.
Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Pro provedení komplexnější právní analýzy Vašeho případu by bylo zapotřebí seznámit se důkladněji s celým textem Vámi uzavřené rezervační smlouvy, ve své odpovědi proto budu vycházet toliko z informací Vámi poskytnutých.
Z kontextu Vašeho dotazu předpokládám, že k podpisu návrhu smlouvy o budoucí smlouvě kupní došlo pouze z Vaší strany, tzn. že návrh této smlouvy nebyl prodávajícím (developerskou společností) ve sjednané lhůtě již podepsán. Současně pak předpokládám, že Vámi uzavřená rezervační smlouva obsahuje ujednání stanovící, že „… pokud nedojde k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní z důvodů na straně kupujícího, končí její účinnost nejpozději po stanoveném datu a rezervační poplatek se nevrací … “, resp. rezervační smlouva pro případ Vašeho prodlení pravděpodobně obsahuje ujednání o smluvní pokutě, která se svou výší rovná rezervačnímu poplatku (jedná se alespoň o běžnou praxi realitních kanceláří).
V tomto ohledu je v obecné rovině vhodné si uvědomit, že dle § 522 Občanského zákoníku je věřitel (zde realitní kancelář) v prodlení, jestliže neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu (tzn. Vašeho závazku k podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní). V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly, dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci (netýká se Vašeho případu), kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením, lze-li věřiteli přičítat zavinění (v tomto ohledu by bylo možné uvažovat o povinnosti realitní kanceláře nahradit Vám škodu vzniklou zmařením plánované koupě).
Ke skutkově obdobnému případu se v nedávné době vyslovil rovněž Nejvyšší soud (konkrétně v rozhodnutí ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3448/2012), přičemž došel opětovně k závěru, že smluvní pokuty odpovídající svou výší uhrazeným rezervačním poplatkům jsou v rozporu s platnou právní úpravou. K tomuto judikátu více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/koupe-nemovitosti-rezervacni-poplatek-jako-smluvni-pokuta-92436.html
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta, s jeho pomocí pak zaslat realitní kanceláři tzv. předžalobní výzvu, nebude-li realitní kancelář reagovat, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud:
http://www.advokatikomora.cz
_
/Jak je možné si zajistit přístup k pozemku přes sousední pozemky?
/Co je to nezbytná cesta podle nového občanského zákoníku?
Měl bych dotaz na přístup na pozemek (rozloha cca 1600 m2). Tchýně vlastní pozemek, který je uprostřed pozemků jiných majitelů, pro přístup na pozemek by potřebovala mít zřízený přístup přes pozemek některého majitele. Pozemek má status „pro stavění“, není na něm žádná nemovitost, územní plán je v současnosti po námitkách občanů určen ke schválení (požádali jsme o přístup na pozemek v rámci řešení územního plánu). Na Městském úřadu nám řekli, že přístupy na jednotlivé pozemky se při územním plánu nedělají a nikdo nám nebyl schopen říci, kdy a jak se to bude řešit.
1. Je možné, pokud by nikdo ze sousedů nesouhlasil s věcným břemenem, domoci se přístupu nějakou soudní cestou?
2. Může se stát, že by zůstal pozemek bez přístupu?
Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zajištění přístupu na pozemek:
V tomto ohledu se Vaší tchýni nabízí několik variant řešení:
a/ Svolení souseda:
K přechodu přes sousední pozemek může být Vaše tchýně samozřejmě oprávněna na základě jednoduché dohody (možno uzavřít i ústně), resp. svolení vlastníka sousedního pozemku. Nevýhodou této varianty je samozřejmě snadná odvolatelnost souhlasu vlastníka sousedního pozemku a z toho plynoucí právní nejistota Vaší tchýně.
b/ Zřízení věcného břemene cesty dohodou:
Bude-li možné se s vlastníkem některého ze sousedních pozemků domluvit na zřízení věcného břemene cesty (§ 151o/1 Občanského zákoníku), představuje uzavření písemné dohody samozřejmě ideální variantu řešení. Věcné břemeno může být zřízeno na dobu určitou či neurčitou, úplatně či bezúplatně, v každém případě musí být zapsáno do katastru nemovitostí.
c/ Zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím:
S ohledem na skutečnost, že soudní zřízení věcného břemene je dle § 151o/3 Občanského zákoníku podmíněno zajištěním přístupu ke stavbě (která se však na pozemku Vaší tchýně nenachází), představovalo by zahájení soudního řízení podnik s poněkud nejistým výsledkem.
d/ Zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním:
S ohledem na komplikaci případného soudního řízení (ad c/ výše) by pak bylo vhodnější zřídit věcné břemeno cesty vyvlastněním (tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu), a to dle § 170/2 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Podrobnější informace k tomuto způsobu zřízení věcného břemene cesty (který musí následovat až v případě nemožnosti dohody) naleznete např. zde:
http://www.eps.cz/poradna/kategorie/sousedska-prava/dotaz/pristup-na-pozemek-pres-cizi-pozemky
e/ Zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku:
Dojde-li k 1. 1. 2014 k nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), bude na Vámi popsanou situaci možné aplikovat ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a násl. nového občanského zákoníku). Dle těchto ustanovení bude vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek, přičemž v případě nedohody bude možné zřídit nezbytnou cestu rovněž rozhodnutím soudu.
I v rámci nového občanského zákoníku pak bude samozřejmě možné zřídit věcné břemeno cesty, nově však nazývané služebnost stezky, průhonu a cesty (§ 1274 a násl. nového občanského zákoníku).
2/ Pozemek bez přístupu:
Pokud by se Vaše tchýně rozhodla si přístup na pozemek nezajistit či pokud by všechny ze shora uvedených způsobů selhaly (což je však nepravděpodobné), není vyloučeno, že by její pozemek zůstal trvale znepřístupněn. V této souvislosti by však bylo nutné znát více podrobností.
_
/Je možné ve filmu použít záběr s logem – ochrannou známkou?
/Jaký kolektivní správce chrání autorská práva v divadelní a literární oblasti?
Prosím Vás, jak postupovat při užití záběrů na loga firem coby součástí exteriérů domů v mém filmu? Z hlediska Aut. zák. by se mohlo jedna o volné užití, mě ale zajímá, šetření samotných z hlediska ochranných známek. Abstrahuji při tom od možnosti jednání se společností např. o propagaci její značky. Jde mi o to, zda je dle zákona možnost zaznamenat a užít pro komerční účely záznamy těchto známek, aniž bych tak jednal protiprávně dle zákona o ochranných známkách? Neuvažuji při tom situace parazitování na pověsti nebo dehonestující užití známky v díle.
Dále mě ještě zajímá, zda a kdy mohu ve svém komerčním filmu užít postavu nebo kostým komiksového hrdiny – např. Batmana, aniž mám licenci dle Autorského zákona a ani licenci k ochranné známce? Jde mi o situaci např. záznamu karnevalu s lidmi v kostýmech superhrdinů. Vznikaly by mi tímto užitím nějaká další práva např. vůči výrobci Batmanova převleku?
Kromě odpovědí na tyto dotazy, víte ještě o nějakých bezlicenčních užití ochranných známek v komerčním filmu? Děkuji. Jan
ODPOVĚĎ:
1/ Zachycení loga – ochranné známky ve filmu:
V tomto ohledu je klíčovým § 8/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Ve vztahu ke třetím osobám je pak toto výlučné právo vyjádřeno v § 8/2 a 3 zákona o ochranných známkách, který (ve zde specifikovaných případech) zakazuje každému užívat v obchodním styku ochrannou známku bez souhlasu jejího vlastníka, přičemž za „užívání ochranné známky v obchodním styku“ se považuje zejména:
a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.
S ohledem na zákonné vymezení užívání ochranných známek se proto domnívám, že zachycení ochranné známky v exteriérovém záběru filmu nemůže být zařazeno do kategorie užívání ochranných známek v obchodním styku a jedná se proto o činnost právně nezávadnou (nezávislou současně na vůli vlastníků příslušných ochranných známek). Pro získání dalšího názoru Vám nicméně doporučuji kontaktovat rovněž Úřad průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html
2/ Využití kostýmů superhrdinů:
Neboť některé kostýmy komiksových či filmových superhrdinů mohou skutečně splňovat znaky autorského díla ve smyslu § 2 autorského zákona, lze Vám doporučit před jejich použitím kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména občanské sdružení DILIA (divadelní, literární, audiovizuální agentura):
http://www.dilia.cz/
3/ Jiné bezlicenční užití ochranných známek ve filmu:
O jiném bezlicenčním užití ochranných známek ve filmu mi není nic známo, před filmem dávám přednost divadlu.
_
Přestavujeme dům a máme dlouhotrvající potíže se sousedem. Jeden známý mi povídal o možnosti prodeje části pozemku (např. 1 m šíře) mezi mnou a problematickým sousedem. Tímto by se údajně tyto problémy vyřešily, jelikož by přestal být mým sousedem a nemohl by již zasahovat do stavebního řízení (např. podávat námitky a připomínky a záměrně mi tím prodlužovat kolaudaci domu). Přestane mít právo zasahovat i do již probíhajících řízení?
Pokud je opravdu možné využít tento způsob, jaká musí být minimální šíře prodaného pozemku a mohu tento pozemek prodat někomu z blízké rodiny (otec, sestra)?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Váš známý pravdu rozhodně nemá; ani v případě prodeje části Vašeho pozemku třetí osobě nepřestane být Váš soused účastníkem probíhajících či nově zahajovaných správních řízení podle stavebního zákona.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení ty osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, tzn. že stavební zákon v tomto ustanovení nehovoří pouze o vlastnících těch pozemků či staveb, které mají s Vaším pozemkem společnou hranici, nýbrž o všech osobách, jejichž vlastnická práva by mohla být v souvislosti s Vaším stavebním záměrem přímo dotčena (tato skupina pak může samozřejmě zahrnovat podstatně širší okruh osob). Obdobným způsobem jsou pak v § 109 písm. e) stavebního zákona vymezeni účastníci stavebního řízení, kterými jsou vlastníci sousedních pozemků nebo staveb na nich, mohou-li být jejich vlastnická práva prováděním stavby přímo dotčena.
Účastníkem územního či stavebního řízení je tedy každá osoba, jejíž vlastnická práva mohou být dotčena např. z důvodů velikosti stavebního pozemku, umístění stavby na takovém pozemku, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd.
Názor Vašeho známého pravděpodobně vychází ze znění § 139 písm. c) starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), který skutečně za sousední pozemky označoval pouze ty pozemky, které měly s pozemkem stavebníka společnou hranici. Toto ustanovení pak bylo často obcházeno právě prodejem či darováním úzkých pásů stavebníkova pozemku při jeho hranicích, čímž byli skuteční sousedé z územního řízení vyřazeni. Z tohoto důvodu byl § 139 písm. c) starého stavebního zákona nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, jako protiústavní zrušen. Neboť je pak určení vlastníků sousedních pozemků (resp. Staveb na nich) za účastníky územního a stavebního řízení ve starém i současně platném stavebním zákoně prakticky totožné, jsou závěry Ústavního soudu použitelné i dnes.
Na závěr své odpovědi pouze odcituji část odůvodnění shora zmíněného nálezu Ústavního soudu:
„Napadené ustanovení § 139 písm. c) stavebního zákona tím, že vymezuje pojem "soused" přímo v zákoně, bere tak správnímu orgánu možnost, aby jako s účastníkem řízení zacházel též s osobou, která očividně může být rozhodnutím vydávaným ve stavebním řízení dotčena ve svých právech, a to i v právech ústavně chráněných jako je právo na pokojné užívání majetku, případně právo vlastnické. To, že je možno takovou osobu přizvat k řízení (nikoliv však jako účastníka) podle ustanovení § 59 odst. 3 stavebního zákona, je nedostatečné, neboť s ohledem na dikci § 250 odst. 2 o. s. ř. , vyřazuje napadené ustanovení takovou osobu z práva obrátit se na nezávislý soud. V tomto smyslu tedy je napadené ustanovení zcela evidentně v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, neboť z práva na přístup k soudu a soudní ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrdí, že může být správním rozhodnutím dotčen ve svých právech, ale kde takové dotčení může být zcela zřejmé. “
_
Ako teda mozem odvolat vseobecnu plnu moc, ktoru som dal otcovi mojej expriatelke?
Posielal som mu 3 krat odvolanie plnej moci cez doporucenu zasielku, ale ani jednu si neprevzal.
Podal som trestne oznamenie na policii, ale pri spisovani zapisnice mi hned povedali, ze oni ako organ ho nemozu donutit prevziat zasielku a jednine riesenie podla policie je obciansko pravna zaloba a urcite trestne oznamenie odlozia.
Rad by som teda vedel ci neexsituje rychlejie riesenie ako zrusit tuto plnu moc ako cez obciansko pravnu zalobu a ci jednanie policie je spravne? Vopred dakujem. S pozdravom, Chynoradsky (po-3)
ODPOVĚĎ:
Standardně se plná moc odvolává stejně jako se udělila, tedy úkonem vůči zmocněnci.
Pokud zmocněnec nepřebírá poštu, je vhodné vyhledat jej osobně (se svědkem) a písemné odvolání plné moci mu předat. Obdobným způsobem informovat i expartnerku. Taktéž je nutné informovat banku, která by na základě existující plné moci mohla činit další úkony ve vztahu k úvěru.
Žaloba je případná až pokud dojde ke škodě, žalobou nevyřešíte odvolání plné moci. Trestním oznámením má být řešeno prokazování se dotyčného jako zmocněnce, tedy možné páchání trestného činu podvodu (pokud je takovým jednáním způsobena škoda), nikoliv odvolání plné moci.
_
Já Martina, rok narození 1983, toho času vdaná, jedno dítě. Má matka byla samoživitelka, vyrůstala jsem bez otce a ani v rodném listě jej uvedeného nemám. To znamená, že nikdy ani výživné neplatil a matce vyhrožoval, že pokud ho někam uvede nebo někdo z jeho rodiny zjistí, že má dítě, že ji, mě nebo mým starším bratrům něco udělá (bratři jsou z matčina prvního manželství). Samozřejmě měla o rodinu strach, a tak jsem měla z finančních důvodů hodně těžké dětství. Zajímalo by mne, jaké mám u soudu po testech DNA šanci, že mi bude nějakým způsobem kompenzován dosavadní nelehký život. Nehledě na to, že by mi vznikl i nárok na dědictví po jeho smrti.
Mnohokrát děkuji, Martina
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 06.11.2013, dotaz č. 4420)
Musím Vás zklamat, ale nárok na dědictví Vám s největší pravděpodobností nevznikl. Pokud Vás otec neuvedl v závěti, tak ze zákona nárok nemáte, neboť oficiálně nejste jeho potomkem. Abyste nárok na dědictví měla, musela byste nejprve docílit toho, abyste byla uznána jako potomek Vašeho otce i před zákonem. Vzhledem k tomu, že otec je mrtvý, musíte se obrátit na opatrovníka, kterého určí soud nebo pakliže je dědictví již vypořádáno tak na dědice. V případě, že byste byla úspěšná, teprve pak můžete zpochybnit dědické řízení. Veškeré úkony však podléhají promlčecím lhůtám, obávám se, že nemáte velkou šanci na úspěch ve věci.
_
Jde o to, že jsem se jako školák dopustil přestupku proti přepravnímu řádu (jízda načerno) a soudním rozhodnutím na mne byla uvalena exekuce. Co mne na celé věci zaráží je doba, po kterou toto exekuční řízení běží. Vykonatelné rozhodnutí totiž pochází z roku 1996, a i přesto že od té doby uplynulo přibližně sedmnáct let, Dopravní podnik, jak jsem nedávno zjistil, pohledávku stále vymáhá. Člověk by si myslel, že pro to už není žádný zákonný nárok, nebo se pletu?
Děkuji, Vojta
ODPOVĚĎ:
Prosím o upřesnění, co konkrétně znamená, že dopravní podnik stále "vymáhá" pohledávku.
Jste jako dlužník informován? prokazatelně se exekutor snaží uspokojit věřitele?
Je možné obecně shrnout, kdy jste se o exekuci dozvěděl a v jakém časovém sledu probíhá realizace exekuce?
_
Mám dotaz ohledně nejasného otcovství. Ozvala se mi dávná přítelkyně, která mě nařkla z otcovství, je to však více než 6 let, myslím že 7 let. Jak jsem v tomto případě postihnutelný? je možné z její strany mě nějak právně vydírat?
Odmítám jít na testy DNA.
Děkuji, Xaver
ODPOVĚĎ:
Jestliže se Vaše bývalá přítelkyně domnívá, že jste otcem jejího dítěte, může i bez Vašeho souhlasu podat k soudu žalobu na určení otcovství. Pro podání této žaloby nejsou - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - zákonem stanoveny žádné lhůty, takže Vaše bývalá přítelkyně tak může učinit prakticky kdykoliv. Soud pak v rámci řízení o určení otcovství pravděpodobně nařídí provedení testů DNA. Jestliže se Vaše otcovství potvrdí, bude Vás moci Vaše bývalá přítelkyně uvést jako otce do rodného listu a soud Vám stanoví nejen výši výživného, ale také rozsah styku s Vaším dítětem. Provedení testů DNA sice můžete odmítnout, resp, nikdo Vás nemůže k absolvování testů fyzicky donutit, ale soud Vám může za nepodrobení se testům a maření soudního rozhodnutí uložit - a to i opakovaně - finanční pokutu.
_
04/2013 nám umřela maminka, jsme tři dědičky pojistky, úvěrů a bytu. Jen jedna z nás se nedostavila k notáři, proto se to asi zdrželo. Ale můj dotaz je, kdo platí v bytě poplatky když dědictví ještě není vyřízeno? Lze byt pronajmout, když máme člověka kterému ho stejně chceme pronajmout?
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Poplatky v bytě jste povinny platit všechny tři společně a nerozdílně. Je potřeba dát pozor na dluhy a exekuce, neboť k placení těchto poplatků jsou dědici po smrti zemřelého povinni, i když dědické řízení ještě neskončilo. Všechny dluhy po smrti zemřelého jdou přímo na účet dědiců a jsou dluhem dědiců. Byt lze pronajmout jen se souhlasem všech dědiců a se svolením soudu, neboť se domnívám, že nejde o obvyklé hospodaření s dědictvím. Bude tedy pravděpodobně rychlejší dědické řízení skončit a poté, už jako noví majitelé byt pronajmout.
_
Jelikož bych nerada jakkoliv zasáhla do autorských práv jiných osob. Jsem aktivní výtvarný umělec a vedle vlastní výdělečné umělecké činnosti jsem ve volném čase ze zájmu namalovala kolekci plakátů zobrazujících známé osobnosti převážně ze světa hudby a filmu. Bylo by zásahem do práv těchto osob, kdybych uspořádala neprodejní výstavu těchto děl, čistě pro účel prezentace vlastní tvorby? Nejednalo by se o žádný megalomanský projekt, patrně by se uskutečnila v prostorách jedné pražské kavárny. Předem děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Dle § 12/1 Občanského zákoníku platí, že podobizny týkající se fyzické osoby (nebo jejích projevů osobní povahy) smějí být v zásadě pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
Ze shora zmíněného pravidla však ve Vašem případě existuje výjimka, zachycená v § 12/3 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení mohou být pořízeny podobizny fyzické osoby i bez jejího souhlasu pro umělecké účely. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby (vyjádřenými v § 11 Občanského zákoníku).
Jestliže tedy pojetím Vámi vytvořených plakátů nezasahujete např. do občanské cti či lidské důstojnosti vyobrazených osob, nedostáváte se se shora zmíněnými ustanoveními Občanského zákoníku do konfliktu. Výstavu Vašich plakátů je pak možné samozřejmě uskutečnit (a to plně v souladu s Vašimi právy, jak jsou vymezena v § 10 a násl. autorského zákona).
_
Má přijetí dědictví vliv na vyplácení životního minima a příspěvku na bydlení? Hrozí jejich krácení, případně odejmutí?
Evžen
ODPOVĚĎ:
Vyplácením životního minima máte pravděpodobně na mysli pobírání tzv. dávek pomoci v hmotné nouzi. Vyplácení těchto dávek se řídí zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Podle § 49, odst. 2, písm. a) tohoto zákona jste povinen "písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi (tzn. úřadu práce, který Vám dávku vyplácí) změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy jste se o těchto skutečnostech dozvěděl". Skutečností rozhodnou pro trvání nároku na dávku rozhodně je přijetí dědictví v jakékoliv výši, jste tudíž povinen přijetí dědictví a jeho výši úřadu práce v uvedené lhůtě oznámit.
Přijetí dědictví bude mít samozřejmě za následek krácení či spíše odejmutí dávky na určitou dobu. Jak dlouhá tato doba bude, to záleží mj. na výši příjmů Vaší domácnosti, na počtu jejích členů a tudíž i výši životního minima Vaší domácnsoti apod. Pokusit se přijetí dědictví před úřadem práce zamlčet Vám rozhodně nedoporučuji. Pokud by se úřad práce o přijetí dědictví následně dozvěděl, musel byste neoprávněně vyplacené dávky vracet a mohlo by to výrazně zhoršit Vaši pozici při žádsoti o další dávky v budoucnu.
U příspěvku na bydlení se příjem z dědictví samozřejmě započítává také, zde se ale tato změna projeví se čtvrtletním zpožděním. Při žádosti o příspěvek na bydlení totiž dokládáte příjme za předchozí kalendářní čtvrtletí, takže změna se projeví až v následujícím kalendřáním čtvrtletí.
_
/Je vlastník účelové komunikace oprávněn ji kdykoli zrušit?
/Jak omezuje obecné užívání účelové pozemní komunikace jejího vlastníka?
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu, který se týká v podtatě existence polní cesty. Lze zrušit (zorat) účelovou komunikaci charakteru:
Typ: parcela katastru nemovitostí
Výměra: 755 m2
Druh pozemku: ostatní plocha
Způsob využití: ostatní komunikace
Omezení vlastnického práva: nejsou evidována žádná omezení
Vlastnictví: soukromý vlastník
Uvedená komunikace odděluje jednotlivé pozemky dalších vlastníků,
funguje jako dopravní cesta sloužící ke spojení jednotlivých komunikací pro potřeby jejich vlastníků, funguje jako účelová komunikace umožňující přístup např. na zahradu či polnosti jiných vlastníků.
Stalo se to, že soukromý vlastník uvedené komikace tuto zoral. Domnívám se, že na toto právo neměl.
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že právo obecného užívání pozemních komunikací, přestože je v případě účelových komunikací bezprostředně spjato se soukromým vlastnictvím, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veřejnoprávní oprávnění, které vyplývá z § 19/1 zákona o pozemních komunikacích.
Jsou-li tedy splněny 2 základní podmínky:
1/ souhlas vlastníka účelové komunikace, který může být učiněn i konkludentně (mlčky), tzn. svolením k veřejnému užívání účelové komunikace, popř. je tento souhlas „nahrazen“ užíváním účelové komunikace již z minulosti (tzn. předchozím vlastníkem pozemku),
2/ existence nutné komunikační potřeby,
vzniká v případě konkrétní účelové komunikace její obecné užívání, tzn. veřejnoprávní oprávnění neurčitého okruhu třetích osob, které vlastníka předmětné účelové komunikace omezuje ve výkonu jeho vlastnických práv (podpořeno ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu).
Došlo-li tedy ve Vámi popsaném případě k odstranění účelové komunikace, která podléhala obecnému užívání, můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad – obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích) s podnětem k prošetření nastalého protiprávního stavu (a to i přesto, že institut „zrušení“ se dle § 18 zákona o pozemních komunikacích vztahuje pouze na dálnice, silnice a místní komunikace).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že v případě územního a stavebního řízení stavby veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem právě místně a věcně příslušný silniční stavební úřad, přičemž obecným právním předpisem je i v této oblasti stavební zákon.
_
/Je zaměstnavatel oprávněn krátit zaměstnanci dovolenou při jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu?
/Jaké jsou podmínky pro krácení dovolené za kalendářní rok?
22.2.2013 se mi stal pracovní úraz a stále jsem na nemocenské. U zaměstnavatele pracuji od roku 2008. Od měsíce červenec mi zaměstnavatel krátí dovolenou každý měsíc o 2 dny. Když jsem byla za účetní, že by mi neměl krátit dovolenou odpověděl, že může. Proto se chci zeptat, jestli opravdu může a v případě, že ne tak mi prosím poraďte jakým způsobem či podle jakých § se mohu bránit. Děkuji, Božena
ODPOVĚĎ:
Jedná-li se ve Vašem případě o pracovní úraz, který Váš zaměstnavatel uznal, lze se jednoznačně přiklonit k Vašemu názoru.
V této souvislosti je vhodné vědět, že zaměstnavatel je v souladu s § 223/1 zákoníku práce povinen krátit zaměstnanci dovolenou v případě, že:
a/ zaměstnanec splnil podmínky pro přiznání dovolené za kalendářní rok (§ 212/1 zákoníku práce),
b/ v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, zameškal zaměstnanec pro překážky v práci (které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce) alespoň 100 pracovních dnů.
Při současném splnění shora uvedených podmínek pak zaměstnavatel krátí zaměstnanci dovolenou za prvých 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu (z celkového nároku na dovolenou za kalendářní rok) a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu, přičemž takovému zaměstnanci musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů (§ 223/3 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je pak klíčový pojem „překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce“ (ad b/ výše). Dle § 216/2 zákoníku práce se doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Podmínka ad b/ výše proto ve Vašem případě splněna není a zaměstnavatel tudíž není oprávněn Váš nárok na dovolenou jakkoli krátit. Nepodaří-li se Vám zaměstnavatele s podporou shora uvedených ustanovení zákoníku práce přesvědčit, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát Inspekce práce a poukázat zde na protiprávní postup zaměstnavatele (právní nárok na provedení kontroly Vám však nevzniká), vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (tzn. podání žaloby na přiznání dovolené v nezkrácené výši k místně příslušnému okresnímu soudu). Pro případné soudní řízení Vám lze doporučit advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
_
/Je možné stanovit v darovací smlouvě nějaké podmínky?
/Může se obdarovaný v darovací smlouvě zavázat ve prospěch třetí osoby?
Rodiče na mě chtějí ze zdravotních důvodů rychle převést darovací smlouvou dům s pozemky. Mám zletilého tělesně postiženého bratra, který bydlí samostatně v domě s asistenční službou a o kterého se ale jinak s rodiči staráme. Bratr má díky svému postižení omezenou právní způsobilost. Rodiče chtějí zahrnout do smlouvy moji povinnost se o bratra postarat. Je to možné a jakou formou, aby to mělo právní účinky a bratr měl zajištěno, že se tohoto práva může domáhat? Pokud dáme do smlouvy odstavec, že se zavazuji poskytnout mu doživotní péči, resp. , že se o něj doživotně postarám (či jak to lépe formulovat), bude to v pořádku, či jakou to bude mít právní váhu? Lze to realizovat mimo rámec opatrovnictví?
Děkuji, Debora
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí několik variant řešení:
1/ Darovací smlouva s podmínkou
V písemné darovací smlouvě můžete s rodiči zakotvit Vaší povinnost k doživotnímu opatrování Vašeho bratra (analogicky je zde možné použít § 50 Občanského zákoníku), přičemž porušení této Vaší povinnosti může být v darovací smlouvě výslovně označeno za hrubé porušení dobrých mravů (§ 630 Občanského zákoníku), které bude Vaše rodiče případně opravňovat k požadování vrácení daru.
Váš závazek k doživotnímu opatrování Vašeho bratra pak může být vtělen samozřejmě i do samostatné dohody (mezi Vámi a Vaším bratrem, který bude pro tyto účely zastoupen soudem stanoveným opatrovníkem), přičemž na řádné plnění této dohody může být následně v darovací smlouvě pouze odkázáno. S ohledem na lepší vymahatelnost tohoto plnění ze strany Vašeho bratra je pak forma samostatné dohody vhodnější.
Pro důkladné smluvní ošetření Vašeho závazku k doživotní péči o Vašeho bratra Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
2/ Věcné břemeno:
Máte-li v úmyslu o svého bratra pečovat v domě, který Vám bude rodiči darován, je rovněž možné zřídit zde Vašemu bratrovi věcné břemeno dožití, spojené eventuálně s Vaším závazkem o doživotní opatrování (§ 151n a násl. Občanského zákoníku).
_
Manžel mi v podstatě nařídil, že mu budu od teď na pořád nosit účtenky od všeho co nakoupím, např. i třeba jen za pečivo a salám. Má na toto on vůbec právo? Já chodím do práce nejsem nezaměstnaná sice nevydělávám tak jako on, ale přijde mi to omezování mé lidské osoby. Nedovedu si představit, že mu budu nosit za vše účty jako malé dítě. Dále mi řekl, když nedám účet, považuje to, že jsem nic nekupovala, tím pádem mi zůstaly peníze a žádné jiné mě dávat nebude. Prosím jak se proti tomu mohu bránit? Jeho plat sama neznám, protože mi ho sám neřekl, když jsem se zeptala a sám též žádné účtenky mě nenosí. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Manžel na takové jednání právo nemá. Jak jste sama poznamenala, jedná se o zásah do lidské důstojnosti. Podle zákona muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Navíc o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pakliže by Vám manžel odmítal přispívat na domácnost, obraťte se se svým nárokem na soud.
_
07/2013 smrt otce, s mou matkou se rozvedl již v době mého dětství, měl s ní jen mne, a založil si novou rodinu - s novou paní měl další dva dnes již dospělé syny. O existenci této rodiny jsem neměla až donedávna tušení. Po smutečním obřadu mne začali bombardovat maily, abychom se dohodli na dědictví. Zjistila jsem si notářku, která bude přidělena
dle data narození mého otce, případ však dosud od soudu nemá přidělen, jak nám její sekretářka sdělila. Také sdělila, že nejprve bude pozvána objednavatelka pohřbu (druhá paní mého otce - zařídila obřad 2. den po nehodě), která přizná majetek zůstavitele a o ten se bude jednat. Notářka prý majetek (který ani neznám, ale musel být značný) ověřovat nebude - nemůže psát na všechny banky v ČR, psát do katastrů apod. Dále sekretářka sdělila, že pokud bych se obrátila s tímto požadavkem na soud, bude mne to možná stát více než celé dědictví. A že sama má podobnou zkušenost a dopadla špatně. Jsem sluchově postižená, takže k notářce, by mne snad měl nějaký právník doprovodit, ale má to smysl? Navíc žádného neznám a ani nemám žádnou podobnou zkušenost. Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Účastníci jsou skutečně povinni označit v dědickém řízení důkazy - tedy označit majetek. Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste notářce napsala dopis s tím, že žádáte prošetření majetku. Uveďte, že se domníváte, že Váš otec, případně jeho manželka (jeho manželku uveďte výslovně) měli majetek u té a té banky a dále měli automobily - nechte prošetřit automobily na obci na jméno otce i na jméno jeho manželky (měli vše ve společném jmění manželů). Pokud uvedete toto a konkrétní označení bank, paní notářka Vás nemůže odmítnout a nemůže si navíc nic účtovat. Musíte však navrhnout prošetření konkrétních subjektů. Katastr nemovitostí notářka podle rodného čísla otce prošetřuje automaticky. Pokud jste neslyšící, doporučuji si s sebou k jednání vzít Vámi zvolenou osobu, které věříte, a která Vám pomůže vše pochopit. Můžete požádat notářku, aby k ústnímu jednání ustanovila tlumočníka ze znakového jazyka, kterého platí stát.
_
/Je sdílení odkazů na kopie filmů na internetu legální?
/Je možné zveřejnit na webu odkaz na internetové stránky, které porušují autorský zákon?
Chtěla bych se zeptat, zda je legální sdílení odkazu na film? Konkrétně, zda je legální, když na svém webu zveřejním odkaz ke stažení filmu na Uloz. to nebo když zveřejním odkaz na Youtube, kde je film k zhlédnutí. Jedná se o film, který na web umístil někdo jiný, já bych jen poskytla odkaz.
Youtube nabízí možnost vložit odkaz na video takovým způsobem, že by se video přehrávalo na mém webu přímo. Tak jestli je rozdíl, co se legálního počínání týče, když na svůj web umístím jen odkaz na video nebo rovnou umožním zhlédnutí videa (kdy jej však na web nahrál někdo jiný)?
Jde mi konkrétně o situaci, že by např. video z youtube.com bylo přehratelné přímo v mém webu (implementace přehrávacího panelu, který sice patří youtube a obsah je uložený na youtube, ale obsah by se přehrával na mém webu).
Buduji web, kde přidávám tipy na inspirativní knihy a filmy. Některé inspirativní filmy jdou právě najít na Youtube.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Sdílení odkazů na nabídky filmů (či jiných autorských děl) ke stažení není samozřejmě výslovně upraveno v žádném právním předpise, obecně lze však konstatovat, že se jedná o aktivitu přinejmenším problematickou.
S ohledem na skutečnost, že na webu www.ulozto.cz je zpravidla možné narazit na nelegálně pořízené kopie filmů (resp. si nejsem vědom, že by se zde kdy objevil film se souhlasem jeho autora)Vám doporučuji odkazy na tyto internetové stránky na svém webu nezveřejňovat, neboť tímto postupem byste zajisté nenaplnila podmínky pro aplikaci pravidel volného užití autorského díla (zde pro osobní potřebu fyzické osoby dle § 30 autorského zákona).
Užitečné informace (byť samozřejmě tendenčně laděné) naleznete např. zde:
http://www.cpufilm.cz/faq.html
Co se pak týče odkazů na YouTube (resp. přehrávání tam umístěných videí přímo na Vašem webu) domnívám se, že tímto postupem se do konfliktu s autorským zákonem nedostanete, a to zejména z důvodu streamingové povahy tohoto webu (přestože autorský zákon v tomto případě de facto žádnou výjimku neobsahuje). Opět však platí, že rovněž u této otázky se můžete setkat s odlišným názorem.
_
Můj dotaz se týká právního režimu nájemníka poté, co vejde v účinnost nový občanský zákoník. Máme uzavřenu nájemní smlouvu dle současného občanského zákoníku. Zajímalo by mne, který předpis se na nás bude od nového roku vztahovat – jestli ten, za něhož byla smlouva uzavřena, nebo automaticky zákon, jež je v danou chvíli účinný (tedy v příštím roce nový občanský zákoník).
Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 vskutku přichází v účinnost nový občanský zákoník. Právní vztahy, které byly uzavřeny ještě v režimu "starého" občanského zákoníku zůstávají v platnosti a řídí se pravidly, které byly účinné v době jejich vzniku.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 23. říjen 2013
V listopadu 2013 nebyly vytříděné žádné dotazy s odpověďmi.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 14. říjen 2013
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Může zaměstnanec požádat o zkrácení rodičovské dovolené?
- Zkrácení rodičovské dovolené na žádost zaměstnance - informace
- Je možný přivýdělek v době rodičovské dovolené?
- Je možná brigáda na rodičovské dovolené?
- Přivýdělek, brigáda na rodičovské dovolené - informace
Momentálně jsem druhým rokem na rodičovské dovolené a zaměstnavateli jsem nahlásila před nástupem na mateřskou, že si volím 3letou rodičovskou dovolenou. Bohužel jsem se dostala do velmi těžké životní situace (sama se 2 dcerami, 2 hypotéky a 1 úvěr), kdy mám mateřskou 7.600,- a to v žádném případě nestačí na měsíční výdaje. Žádala jsem zaměstnavatele (Auto Kelly - má pozice vedoucí pobočky, smlouva na dobu neurčitou), že chci ukončit rodičovskou dovolenou o rok dříve. Vysvětlila jim mou situaci, ale nikdo se se mnou o tom nebavil. Mám vůbec nějaké právo? A mohu si najít třeba jiné zaměstnání a přitom být stále na rodičovské dovolené? Rozhodně nechci dávat (v Auto Kelly) výpověď. Děkuji za odpověď, Alena
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce ve svém § 196 stanoví, že: „k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“
V poslední době se vedou diskuze na téma, jak široce vykládat možnost návratu rodiče z mateřské dovolené. V případě pozdějších návratů není větší aplikační problém, jelikož zaměstnanec si může, pokud si není jistý, zvolit několik kratších časových úseků a v případě potřeby si tedy mateřskou dovolenou prodlouží až na dobu 3 let. Opačně však narážíme na problém. Uvedené ustanovení zákona nelze vykládat absolutně, tedy, že by zaměstnanec mohl kdykoli svou mateřskou dovolenou ukončit předčasně a požadovat okamžitý návrat do práce. Je totiž třeba také chránit zaměstnavatele, který obvykle za zaměstnance „rodiče“ musí zaměstnat jiného zaměstnance, zpravidla na dobu určitou (a ten by byl po okamžitém návratu zaměstnance/zaměstnankyně po RD nadbytečný). Převažuje tedy názor, že při dřívějším návratu z mateřské dovolené je třeba souhlasu zaměstnavatele.
Co se týče výše přivýdělku na rodičovské dovolené, nejste nijak omezena. Vedle sebe může existovat více pracovněprávních vztahů, např. pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, další pracovní smlouva. Nicméně je třeba si uvědomit, že Váš pracovní poměr stále trvá, trvají i Vaše povinnosti, co do nutnosti respektování případné konkurenční doložky či souhlasu zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností, pokud jste se k tomu v pracovní smlouvě zavázala.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Musí klient sociálky ukazovat originál výpisu účtu z banky?
- Může pracovnice ČSSZ požadovat od klienta výpis z účtu v bance?
- Je klient sociálky povinen ukazovat originál výpisu účtu z banky?
- Musím ukázat originál výpisu z účtu na sociálce, OSSZ, ČSSZ?
Rád bych se zeptal ohledně ukazování výpisu z účtu (bankovní klasický účet) na sociálním úřadě. Jedna se o sociální úřad poskytující příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení v hmotné nouzi. Každý měsíc dokládám na tento úřad výpis z účtu o zaplacení nájmu, elektřiny a plynu. Jelikož ale nechci aby viděli každou položku, vždy výpis pozměním v počítači, vytisknu a doložím. Jsou tam ale prázdná místa, kolonky (pozn. zůstanou jen položky přijata platba od úřadu, odeslána na nájem atd). Nikdy to předtím předešlé úředníci nevadilo. Po čase se ale vyměnily a dotyčná to tolerovala asi jeden rok. Dnes mi ale oznámila že je třeba doložit originál, aby měla přehled. Protože mě vyplácí a zda nemám nějaký příjem a pod.
Na to jsem se jen přeptal, co když mi pošle nějaký kamarád 1.000 Kč, abych mu něco objednal, koupil. Já to koupím a nemám vlastně nic (situace kdy pro někoho, někdy něco člověk udělá). Řekla že to bych měl prostě defakto příjem ať z toho něco mám nebo ne a to se musí hlásit.
1. Zajímá mě nyní, mohou toto požadovat tj. kompletní výpis z účtu (paní úřednice)?
Elektrika a plyn by se dál dokládat i jinak ale u nájmu by to byl problém. Tam nedostávám žádné složenky ani faktury.
2. Případně pokud najednou to změním na jiný účet (ten již jinde mám ale nemohl jsem to dříve řešit), kde budu jen platit tyto náklady, mohou chtít vidět přesto můj tento starší účet (doložit zpětně originál výpis)? Maji na to právo dle zákona?
Situace: oznámím že jsem starší účet zrušil a nově mi mají posílat peníze na jiný (opět na moje jméno) a z toho jim vždy doložím kompletní originál výpis (příští měsíc). Potom jediné řešení je platit to od někoho jiného.
3. Pokud odmítnu ukázat výpis, co mi hrozí? Respektive řeknu paní, tady je tento jiný výpis jako doklad o zaplacení. Platba přijata, zde odeslaná.
4. Kdo všechno včetně různých institucí má právo požadovat ukázání výpisu z bankovního účtu?
Obava: nemám jinou výdělečnou činnost ale nechává si ke mě posílat tu a tam něco přítelkyně.
Navíc tam mám úplně vyčerpán kontokorent (úroky, vedení účtu). Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, na základě kterého je vyplácen příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, stanoví, že k žádosti o tyto dávky musí být mj. přiloženy:
doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,
doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,
doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv.
Zákon už ale nestanoví, jakou podobu mají tyto doklady mít. V zákoně tedy není uvedena povinnost dokládat výše uvedené skutečnosti originálem výpisu z bankovního účtu. Pokud máte možnost platbu elektřiny a plynu doložit i jiným způsobem, můžete se zkusit domluvit s majitelem bytu, že mu budete platit nájem v hotovosti oproti podpisu příjmového dokladu nebo složenkou. Pokud dohoda s majitelem bytu nebude možná, můžete si samozřejmě zřídit další účet, ze kterého budete tyto platby provádět a dokládat úřadu práce pouze výpisy z tohoto nového účtu. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem u opakujících se dávek, je období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Za toto období po Vás může úřad práce žádat předložení výše uvedených dokladů, za dřívější období už nikoliv.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neoprávněná srážky ze mzdy a zadržení mzdy
- Může zaměstnavatel zadržovat mzdu kvůli škodě způsobené zaměstnancem?
- Může zaměstnavatel zadržovat plat kvůli škodě způsobené zaměstnancem?
- Dohoda o náhradě škody zaměstnancem dle Zákoníku práce
- Dohoda o náhradě škody zaměstnavateli dle Zákoníku práce
- Kdy může zaměstnavatel zadržovat mzdu zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel zadržovat plat zaměstnance
- Zadržování mzdy, platu zaměstnance a Zákoník práce
Prosím o radu ve věci, neoprávněné srážky ze mzdy a zadržení mzdy. Z výplaty mzdy za měsíc duben 2013 tj. v květnu, srazil mému manželovi bez souhlasu a předchozího projednání jeho zaměstnavatel 8.000 Kč za škodní událost. Jeho základní mzda je 10.000 Kč, takže za ten měsíc nedostal ani zákonné minimum. Vyzvali jsme zaměstnavatele písemně k vydání zbývající mzdy, jelikož manžel uvedenou škodu odmítl, s tím, že není jeho vinou. Nyní - za měsíc červen 2013 nevyplatil mzdu v červenci vůbec, na manželův dotaz mu bylo sděleno, že mu mzdu pozastavili do vyřízení škodní události. Manžel odmítl dodatečně podepsat škodní protokol, takže může jít o formu nátlaku. Můžeme dát podnět k soudnímu jednání? Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel se dopouští porušení Zákoníku práce.
1) zaměstnavatel nemůže pozastavit výplatu mzdy a to nikdy. Ani s poukazem na způsobenou škodu, ani při trestním jednání zaměstnance. Mzda musí být vždy vyplacena ve výplatním termínu.
2) ze mzdy je možné strhnout jen zákonné odvody a dále je možné strhnout ze mzdy jen na základě exekučního příkazu a poslední případ je uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy.
Jiný případ je pak škoda způsobená zaměstnancem. Pokud dojde ke škodě, za kterou odpovídá zaměstnanec, opět mu nemůže být ze mzdy nic strženo, ale je nutné uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady škody a okolnosti škody musí být samozřejmě také projednány do 1 měsíce ode dne vzniku škody. Ve Vašem případě doporučuji žalovat zaměstnavatele o zaplacení dlužné mzdy.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď těhotné zaměstnankyně a § 52, 54 Zákoníku práce
- Výpověď ženy na mateřské, rodičovské dovolené - informace
Jsem těhotná, zaměstnavatel je informován. Dochází k organizačním změnám, zaměstnavatel zůstává, ale nevím, zda nezruší mé pracovní místo - s největší pravděpodobností rozdělí mou práci mezi kolegy. Dle zákona jsem v ochranné lhůtě, nicméně jsem zjistila, že jsou výjimky pro podání výpovědi zaměstnavatelem a není mi zcela jasná definice Zákoníku práce § 54 c).
Můžu být propuštěna v době, kdy jsem sice těhotná, ale ještě jsem nenastoupila na mateřskou dovolenou? V případě, že se i na tuto dobu vztahuje ochranná doba a dostanu výpověď, může mě propustit okamžitě po skončení mateřské, tedy před nástupem na rodičovskou dovolenou? Tento dotaz jsem nikde nenašla. Moc mě to nyní z existenčních důvodů tíží.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Ochranná doba, jak je specifikována v § 53 zákoníku práce, chrání určité skupiny zaměstnanců před výpovědí. Z této ochrany však existuje celá řada výjimek, jak stanovuje § 54 zákoníku práce. Pro neprávníka je složité se ale v těchto výjimkách zorientovat.
Ve vašem případě je podstatné, jaký důvod výpovědi by zaměstnavatel zvolil, jelikož jako těhotná můžete dostat výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. a)-ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část a § 52 písm g)-je-li dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Výpověď vám tedy může být dána z těchto důvodů, i pokud jste těhotná.
Na mateřské dovolené z logiky věci odpadá možnost výpovědi podle písm. g), ale možnost dle písm. a) zůstává.
Co se týče rodičovské dovolené, ta také patří do tzv. ochranné doby dle § 53 písm. d) zákoníku práce, ale s výjimkami, takže i v této době je možné dostat výpověď za určitých podmínek. Samozřejmě pokud rodičovská dovolená nenavazuje na mateřskou dovolenou bezprostředně, výpověď může zaměstnanec dostat z jakéhokoli důvodu.
_
PRÁCE-ZMĚNY V PRACOVNÍM POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou
- Mění se pracovní smlouva na dobu určitou na dobu neurčitou když pracovník chodí dál do práce?
- Pracovník chodí do práce po ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou - co to znamená?
- Co znamená pracovat s vědomím zaměstnavatele - vysvětlení, příklad, definice
- Náplň práce při automatické změně pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou
- Kdy se mění pracovní smlouvy z doby určité automaticky na dobu neuričtou?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezpůsobilost k výkonu práce u řidiče - důvody, příčiny, důvody
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Kdy má řidič nárok na odstupné od zaměstnavatele?
Švagr byl zaměstnán na dobu určitou jako řidič. Ta skončila 31.12.2012, i v lednu 2013 ho nechali chodit do práce (vznikl poměr na dobu neurčitou?) v polovině ledna 2013 mu dali podepsat další smlouvu na půl roku. Pracovní smlouvu na dobu určitou nepodepsal, donesli smlouvu s přeřazením na dělnickou práci za polovinu peněz. Švagr nepodepsal, šel na nemocenskou. Po ukončení nemoci přišel do práce, byl násilím vyveden z objektu, odeslán k závodní doktorce a má nastoupit na dělnickou práci za nižší peníze. O tuto práci nemá zájem, chce odejít, má nárok na odstupné? Musí jinou práci přijmout? Má dát sám výpověď nebo mu ji musí dát zaměstnavatel? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce opravdu stanoví, že pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby, pokud byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou by tak skončil bez nutnosti učinit jakýkoliv právní úkon uplynutím sjednaného dne.
Nicméně zákoník práce zakotvuje určitou faktičnost trvání pracovního poměru, když ve svém ustanovení § 65 odst. 2 stanoví, že: „pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.“ Tedy pokud zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele (bez ohledu na vůli smluvních stran) dále v konání prací, mění se ze zákona jeho pracovní poměr sjednaný původně na dobu určitou v pracovní poměr NA DOBU NEURČITOU, aniž by k tomu bylo třeba zvláštního právního úkonu. Pro naplnění pojmu „vědomí zaměstnavatele“ stačí, je-li práce konána s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance.
Ve vašem případě tedy švagrovi vznikl pracovní poměr na dobu neurčitou se vší ochranou, kterou zákon tomuto pracovnímu poměru poskytuje. Tedy není možné, aby byl z podniku vyveden, jelikož jeho pracovní poměr trvá, a zaměstnavatel má povinnost mu přiřazovat práci podle jeho pracovní smlouvy - tedy podle té smlouvy, která byla původně uzavřena na dobu určitou. Pokud má v pracovní smlouvě uveden druh práce „řidič“ a ne „dělník“, není možné, aby ho zaměstnavatel nutil konat práci, která neodpovídá jeho pracovní smlouvě. Ke změně druhu práce by mohlo dojít pouze písemnou dohodou obou stran ve formě dodatku k pracovní smlouvě. Pokud švagr odmítl dodatek podepsat a zaměstnavatel pro něj nemá práci, která odpovídá jeho pracovní smlouvě a práci mu nepřiděluje, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy.
Přeřadit na jinou práci by ho zaměstnavatel mohl v tomto případě zřejmě jen, pokud by ztratil zdravotní způsobilost k dosavadní práci, což zjišťuje lékař závodní preventivní péče (usuzuji z jeho záměru podrobit zaměstnance lékařské prohlídce) nebo pokud by pozbyl předpoklady vyžadované zákonem pro výkon dané práce (např. přišel by o řidičské oprávnění). Pokud švagr nebyl lékařem uznán neschopným dané práce, nepozbyl jinou způsobilost a nechce méně kvalifikovanou práci vykonávat, zaměstnavatel ho tedy nemůže nutit.
Švagr má v zásadě 3 možnosti:
1. okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti). Zaměstnanci, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele, kromě nevyplacené mzdy, také náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (obvykle 2 měsíce),
2. skončit pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnance s 2 měsíční výpovědní lhůtou nebo dohodou k určitému datu. Zde však není nárok na odstupné ze strany zaměstnavatele; pouze pokud by strany uzavřely dohodu o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů,
3. oznámit zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával podle pracovní smlouvy. Zaměstnavatel mu, pakliže již nemá pro něj danou práci, musí dát výpověď a to z tzv. organizačních důvodů - § 52 písm.a), b) nebo c) zákoníku práce. Zde náleží odstupné podle délky trvání pracovního poměru ve výši 1-3 měs. průměrného výdělku.
V případě, že zaměstnavatel odmítne dát výpověď z tzv. organizačních důvodů a nevyplatí odstupné, nezbývá nic jiného, než se obrátit na místně příslušný soud.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné u dohody o ukončení PP z organizačních důvodů
- Dohoda o ukončení pracovního poměru a nárok na odstupné - informace
- Dohoda o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů a odstupné
Od 03/2009 jsem zaměstnancem firmy, která se dělí na několik samostatných, na sobě nezávislých částí, i ve smlouvě toho rozdělění bylo zaznamenáno. 2012 začala mít firma problémy, nastalo velké propouštění, já byla 08/2012 sesazena ze své funkce a dostala jsem i nový mzdový výměr s novou smlouvou. Nato jsem zjistila že jsem těhotná což mě uchránilo od propouštění, které ve velkém probíhalo do konce 2012. Od 01/2013 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti DPN a od února 2013 nastoupila na mateřskou dovolenou. Chvíli nato naše firma propustila během 3 měsíců téměř všechny zaměstnance, krom pár lidí, kteří přestoupili na jiný pracovní úsek, který z důvodu úspor nyní sídlí na stejném místě. Nyní čerpám řádnou dovolenou, než nastoupím na rodičovskou dovolenou a zajímalo by mě, zda by šlo ukončit nějak můj pracovní poměr (nyní) s tím abych nepřišla o odstupné za odpracované roky? . Jelikož nevím, jak to po 3 letech bude vypadat mám obavu, že by mi nabídli také místo v té jiné části firmy a vzhledem k dálce a směnovému režimu jaký je tam nastaven, by pro mě bylo nemožné dojíždět a musela bych dát výpověď. Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Nárok na odstupné má zaměstnanec jak při výpovědi tak v případě dohody, pokud je důvodem ukončení organizační změna - § 52 písm. a), b), c) zákoníku práce - vizte § 67 Zákoníku práce. Zvláštním případem je pak odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů (§52 písm. d), což ale není váš případ. Zásadní problém je však v tom, že na dohodě se musí obě strany dohodnout. A při výpovědi ze strany zaměstnavatele nemůžete ovlivnit důvod, který bude ve výpovědi z jeho strany uveden. Nárok na odstupné samozřejmě nemáte, pokud byste výpověď podávala sama, a to už z jakéhokoli důvodu.
Tedy závěrem, je třeba, aby jste dostala výpověď nebo uzavřela dohodu se zaměstnavatelem z organizačních důvodů.
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Záměrně způsobená škoda zaměstnavateli a náhrada škody zaměstnancem
- Vymáhání škody způsobené záměrně zaměstnancem zaměstnavateli
Jsem zaměstnankyně v obchodním řetězci Žabka, mám dohodu o provedení práce DPP. Mám podepsanou i hmotnou odpovědnost a mojí úmyslnou vinou (záměrně jsem způsobila škodu zaměstnavateli) vznikla škoda. Šéfová mi řekla, že to má i na kamerových záznamech. Mám teď uhradit částku 25.000 Kč, která je opravdu moc vvysoká. Také ten den, co mi řekla o tomto problému mi dala podepsat smlouvu: Dohoda o provedení práce, i když jsem jednu podepisovala už v den nástupu cca 1.6.2013. Tu údajne ztratila. Také mi dala podepsat papír, že jsem přebrala mzdu, a také za bratra, který tam také pracuje, ale ani jednu mzdu mi nedala kvůli tomu dluhu. Chtěla bych vědět zda může takto sebrat mzdu mě i bratrovi, se kterým jsem ani neměla směnu. Může po mě vymáhat dluh 25.000 Kč, když se mnou jakoby neměla podepsanou smlouvu o hmotné odpovědnosti a podepisovala jsem ji až v den problému? Na dohodě nebylo uvedeno žádné datum. Nedostala jsem kopii té smlouvy a ani jsem neviděla kamerové záznamy na kterých jsem přistižena. Co mám dělat a jak se můžu bránit. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Předně, pokud jste úmyslně způsobila zaměstnavateli škodu, je oprávněn ji po Vás vymáhat v plné výši a k tomu ještě náhradu ušlého zisku (§ 257 odst. 3 zákoníku práce). I kdyby jste nebyla zaměstnancem dané společnosti a způsobila jí škodu, vznikl by stejný nárok dle Občanského zákoníku. Zaměstnavatel by s Vámi měl o této částce uzavřít písemnou dohodu, ve které se můžete domluvit na způsobu uhrazení (např. ve splátkách).
Pokud s uhrazením částky nesouhlasíte, bude zřejmě ze strany zaměstnavatele následovat žaloba k věcně a místně příslušnému soudu a následně soudní spor.
Bohužel je třeba konstatovat, že pokud jste něco podepsala, těžko se následně prokazuje, že k dané situaci nedošlo. Samozřejmě můžete v soudním řízení rozporovat, že jste žádnou mzdu nepřebrala, ale proti vám bude postaven důkaz podepsanou listinou. Co se týče nároku postihnout bratrovu mzdu, pokud nebyl označen za odpovědnou osobu spolu s Vámi, nemá zaměstnavatel nárok mu mzdu krátit. Vše bude záležet na tom, zda věc bude řešena soudně-pak je na přesvědčivosti důkazních prostředků, jak soud věc posoudí.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žaloba na neplatnost ukončení pracovního poměru - pracovní pozice nezanikla
- Výpověď dohodou - existuje takový právní úkon?
- Lhůta na podání žaloby proti výpovědi z práce, pracovního poměru
08/2012 mi skončila mateřská dovolená, bohužel jsem od zaměstnavatele dostala výpověď (moje pracovní místo bylo údajně zrušeno, ale kolegyni kterou místo mě dosadili vykonává tu stejnou činnost jen snad změnili název funkce - prý se to tak v praxi dělá a proti tomu se nedá nijak bránit. Je to pravda? Podepsala jsem neplacené volno a rok jsem žila jen s ČID. Nyní se blíží rok od nástupu na neplacené volno a nevím, jak bych měla postupovat ohledně výpovědi. Vyzve mne zaměstnavatel nebo se musím postarat sama. Chce mi dát výpověď dohodou, ale na to nechci přistoupit. Mohu si toto dovolit po neplaceném volnu? Byla mi nabídnuta zaměstnavatelem rekvalifikace. Co to znamená? Podnik mi bude platit rekvalifikaci na dané místo nebo je jedno jestli budu mít uplatnění u něj nebo někde jinde? A jak to bude s odstupným? Nyní za mne platil stát zdravotní pojištění (mám dítě ve školce, ale pobírám ČID). Jak to bude, když dostanu odstupné a budu pracovat na dohodu o provedení práce. Bude i nadále za mne stát platit zdravotní pojišťění? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
1. Pokud bylo Vaše místo zrušeno, náleží Vám výpověď z organizačního důvodu (§ 52 písm. c) zákoníku práce - nadbytečnost) s nárokem na odstupné. Tomuto zrušení místa musí předcházet rozhodnutí o zrušení místa a samozřejmě nesmí jít jen o předstíraný úkon, ale skutečně musí jít o zrušení, ne jen o změnu názvu pozice). Bránit se proti tomu samozřejmě dá v rámci žaloby na neplatnost skončení poměru, kterou podáváte Vy, jako osoba, která dostala výpověď pro nadbytečnost.
2. Pokud Vás již nechce zaměstnavatel zaměstnávat, musí Vám dát výpověď, příp. navrhne dohodu o skončení pracovního poměru. Nic jako výpověď dohodou neexistuje a to proto, že výpověď je jednostranný právní úkon (zaměstnavatele nebo zaměstnance) a dohoda dvoustranný (obě strany se ústně dohodly a následně svou ústní dohodu stvrdily písemně).
Abyste měla nárok na odstupné, musí být ve výpovědi, příp. v dohodě o ukončení pracovního poměru, uveden právě organizační důvod - nadbytečnost. Nepodepisujte takový úkon, ze kterého toto neplyne (dohodu, ve které není jasně uvedeno, že je z organizačních důvodů). Do podepsání dohody Vás nutit nemůže, výpověď Vám však pouze oznamuje (vizte výše).
3. Pokud nebudete s daným ukončením souhlasit, musíte se obrátit do 2 měs. na soud dle § 72 zákoníku práce s určením neplatnosti skončení pracovního poměru.
4. Nevím, co se myslí "rekvalifikací," protože tu zajišťuje Úřad práce. Zřejmě Vás chce proškolit na výkon jiné pracovní pozice, což můžete i odmítnout. Máte nárok na výkon té práce, kterou máte v pracovní smlouvě. Pokud samozřejmě neskončíte u zaměstnavatele a budete přeřazena na jinou pracovní pozici, žádné odstupné Vám v tu chvíli nenáleží.
5. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce DPP, zákonné odvody platí zaměstnavatel až při výdělku nad 10.000 Kč. Zda za Vás bude i nadále platit tyto odvody stát je třeba si ověřit na správě sociálního zabezpečení, neboť invalidní důchod se dělí na tři kategorie.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Spoludědic odmítá vyplatit podíl dědictví - jak postupovat?
- Dědic odmítá vyplatit dědický podíl druhému dědici - co dělat?
- Postup vymáhání dědického podílu dle dědického usnesení
Před mou plnoletostí jsem se dozvěděl, že budu dědit podíl z bytu po zesnulém dědovi, jelikož můj otec (který toto dědictví měl dostat) byl 19 let nezvěstný. Dohoda zněla, že jeden z dědiců (můj strýc) dostane byt a vyplatí ostatní dva dědice. Měl jsem dostat 274.000 Kč na účet, ale s penězi jsem mohl manipulovat až po dovršení plnoletosti.
Žádné peníze nepřišly a v den mých osmnáctých narozenin (2012) přišel rozsudek, který byl z roku 2009 a stálo v něm, že peníze z dědictví mi mají přijít na vkladní knížku založenou mým otcem v roce 1994 (který v tu dobu už byl nezvěstný). Můj otec byl nalezen a uvězněn v roce 2011 (rok před mojí zletilostí) a propuštěn v roce 2012. Díky otci jsem získal kontakt na strýce, který mi chce vyplatit pouze 210.000 Kč. Navíc otec o žádné vkladní knížce neví. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
V případě, že máte v usnesení o dědictví uvedeno, že máte nárok na určitou částku, tak ji můžete požadovat celou. Nepředpokládám, že by v dědickém usnesení bylo napsáno, že musí být částka vyplacena na konkrétní účet nebo vkladní knížku, což na povinnosti zaplatit nic nemění.
Pokud strýc nespolupracuje, předejte věc k řešení exekutorovi. Vyberte si exekutora a doneste mu usnesení o dědictví. Strýc pak bude muset finanční částku zaplatit, případně doložit, že již část zaplatil.
Před tím strýci můžete napsat dopis, kde ho vyzvete, aby Vám peníze vyplatit na konkrétní účet. Strýci by poté mělo být naprosto zřejmé, jakým způsobem má finanční prostředky uhradit a co ho v případě, že to neučiní čeká.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po babičce z matčiny strany - informace
- Dědění po babičce z otcovy strany - informace
Jsme tři bratři. Dědili jsme před 2008 majetek po matce, která 2003 dědila majetek po svém otci. Náš otec se majetku vzdal ve prospěch nás tří. Majetek jsme ponechali zdědit až po smrti naší babičky, ta teď zemřela a my jsme se dozvěděli, že svůj majetek odkázala v závěti jednomu z nás. Na co mají nárok zbylí bratři? Jednalo se o nemovitost o hodnotě 800.000 Kč.
2008 jsme dědili 1/4 majetku, která byla rozdělena na tři díly. Naš bratr tvrdí, že babička neměla žádné uspořené peníze, tudíž musel pohřeb platit, ale babička říkala, že na pohřeb má uspořeno a řekla nám i částku. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Pokud hovoříte o dědictví po Vaší matce, kdy Váš otec z dědictví tehdy nic nechtěl, tak tuto skutečnost nelze započítat na další dědická řízení. Každé dědické řízení je individuální, v každém se dědici rozhodují zvlášť a nelze tuto skutečnost započítat z úřední povinnosti v dalším dědickém řízení.
Pokud jde o současné dědické řízení po babičce, tak z Vašeho dotazu si nejsem jistá, zda Vaše babička je matka otce nebo matky.
Pokud je to matka matky, tak se zákonný dědický podíl vypočítává následovně:
Pokud byla vdaná, tak její manžel má nárok na 1/2 majetku, který měli společný. Druhá polovina majetku je ta část, která půjde do dědictví a tu si dělí rovným dílem manžel a děti. Pokud by některé její dítě již nežilo (tedy varianta, že je to Vaše babička z matčiny strany), tak vnuci nastupují na místo svého předka, tedy konkrétně Vy tři byste nastupovali na místo Vaší matky a dělili se o její dědický podíl.
Pro příklad:
Paní Nováková je vdaná a má syna a dceru. Dcera zemřela ještě před paní Novákovou a má tři syny - vnuky paní Novákové. Dědický podíl jejího manžela a syna je u každého 1/3 a dědický podíl jejích vnuků je u každého 1/9.
Pokud jsou vnuci zletilí, mají nárok ze zákona na dědický podíl ve výši 1/2 zákonného podílu, tedy u příkladu výše na 1/18.
Pokud by babička nebyla vdaná, půjde celý její majetek ze zákona do dědictví. Potomci dědi rovným dílem, a pokud některý z nich zemřel před babičkou, tak na jeho místo nastupují jeho dědi, vnuci babičky.
Pokud by šlo o babičku ze strany otce a otec je stále naživu, tak vnuci nejsou vůbec zákonnými dědici a nemají nárok na dědický podíl. Na zákonný podíl bude mít její syn, tedy otec.
To vše výše uvedené je zákonný dědický podíl, který má svůj význam i v případě dědění ze závěti.
Budu předpokládat, že babička je matka matky a že žádné jiné potomky neměla a že jste tedy jedinými účastníky dědického řízení.
Poté sice závěť platí, ale Vy máte nárok na svůj zákonný podíl a pokud ho v dědickém řízení budete chtít, dostanete ho. Budete tedy dědicem a budete s bratrem uzavírat dědickou dohodu. Pokud dohodu neuzavřete, bude Vám dědictví potvrzeno podle dědických podílů. (tedy na každém aktivu z dědictví dostanete každý svůj podíl).
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel zakázat zaměstnanci brigádu mimo zaměstnavatele?
- Zákaz brigády zaměstnanci mimo pracoviště - je to legální, oprávněné?
- Podmínky konkurenční doložky
- Odměna, kompenzace za konkurenční doložku od zaměstnavatele
Jsem ve výpovědní lhůtě, našla jsem si neoficiální brigádu a v pracovní smlouvě mám, že můžu pouze s jejich písemným souhlasem, ten ale nemám - nemám tedy souhlas zaměstnavatele s brigádou mimo pracoviště.
Chtějí podepsání dohody o ukončení pracovního poměru s okamžitou platností. Když jim jí nepodepíši, tak mě dají k soudu.
Zaměstnaná jsem jako servírka-barmanka. Brigádu je obsluha VLT a tudíž ve smlouvě mám jiné pracovní zařazení. Porušila jsem smlouvu? Je požadavek ve smlouvě vůbec oprávněný? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že nárok zaměstnavatele by soudem nebyl uznán, neboť se nejednalo o vyvážený právní vztah z důvodu, že Vám za tento zákaz jiné práce neposkytl náhradu (finanční). Dnes je možné sjednat tzv. konkurenční doložku, jejíž podmínkou je
a) konkurenční jednání,
b) finanční kompenzace.
Jelikož zaměstnavatel se omezil jen na prostý zákaz, domnívám se, že by ujednání ve smlouvě mohlo být považováno za neplatné. Dohodu o ukončení pracovního poměru nemusíte podepisovat, výhrůžky jsou celkem běžným jevem v pracovněprávních vztazích. Dohoda je od slova DOHODNOUT SE (oboustranný právní úkon) - pokud jste se nedohodli, nedošlo k dohodě a není tedy co podepisovat. Pokud Vás již zaměstnavatel nechce zaměstnávat, máte nárok na řádnou výpověď s 2 měsíční výpovědní dobou zakotvenou v Zákoníku práce.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vydědit dceru bez listiny o vydědění?
- Jak vydědit syna bez listiny o vydědění?
- Jak zajistit aby veškerý majetek zdědil jen jeden potomek?
- Vydědění z důvodu neprojevovaného zájmu potomka o rodiče - informace
Po otci jsem 2012 zdědila ½ rodinného domu. Jsem vdaná a mám dvě dcery z předchozího manželství. Protože chci, aby po mé smrti tuto ½ domu zdědila pouze má starší dcera, napíšu závěť. V případě mého manžela se závětí problém nebude, ale s mou mladší dcerou, narozenou 1981, asi ano. Tato dcera je vážně psychicky nemocná, ale není nesvéprávná. Od 18ti let s celou naší rodinou nekomunikuje. Posledních 6 let o ní vůbec nic nevíme. Proto bych chtěla, aby tu moji ½ domu zdědila pouze má starší dcera.
Musela bych mladší dceru zároveň se závětí i vydědit? Bylo by toto vydědění platné a konečné, nemohla by ho moje mladší dcera napadnout? Pokud ano, má starší dcera šanci?
Manžel má z předchozího manželství dva syny. V případě jeho smrti by jeho synové měli také nárok na zdědění podílu z výše uvedené ½ domu, který jsem zdědila po otci? Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu předpokládám, že Vaše mladší dcera není schopná se sama za sebe zúčastnit dědického řízení a jednat sama za sebe v tomto řízení. V takovém případě jí pro dědické řízení bude ustanoven opatrovník, který musí jednat v jejím zájmu a jehož úkony bude schvalovat opatrovnický soud.
Pokud napíšete pouze závěť, má Vaše mladší dcera automaticky nárok na polovinu svého dědického podílu ze zákona, tedy na 1/6 dědictví. Tuto bude muset dostat i když napíšete závěť, jinak opatrovnický soud za Vaši mladší dceru jednání jejího opatrovníka neschválí a dědické řízení se nebude moci ukončit.
Pokud napíšete listinu o vydědění, tak máte pouze 4 důvody k vydědění. Je však třeba zkoumat, zda je jeden z vyděděcích důvodů oprávněný (tedy zda byly splněny podmínky pro vydědění). Pokud byste užila důvod k vydědění, že o Vás trvale neprojevuje opravdový zájem, vždy se zkoumá, zda jste Vy sama nezapříčinila to, že o Vás tento zájem dcera neprojevuje (tedy sama jste nezavdala příčinu svým chováním a jednáním k tomu, že dcera od 18 let s Vámi nekomunikuje). Navíc se musí přihlédnout k tomu, že je vážně psychicky nemocná, bude taky třeba přihlédnout k tomu, zda byla Vaše mladší dcera schopna tento opravdový zájem projevit.
Obecně tedy mohu říci, že závěť ani listina o vydědění Vám nedává stoprocentní jistotu, že dům nabude Vaše starší dcera. Dokonce se domnívám, že takové vydědění by nebylo platné a Vaše starší dcera nemá příliš šance. Neznám však všechny okolnosti Vašeho případu, soud vždy každou situaci posuzuje celkově.
Synové Vašeho manžela by nemohli být Vašimi dědici ze zákona. Mohli by se stát Vašimi dědici pouze v případě, že napíšete závěť a v ní jim odkážete svůj majetek.
V případě, že chcete mít jistotu, že Vaše starší dcera nabude Váš dům, můžete jí ho darovat za života (zvyklý postup je zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti). Potom nebude z tohoto domu starší dcera povinna vyplatit žádnou finanční částku. V úvahu by připadalo započtení daru v dědickém řízení.
_
RODINA-SJM
- Je možné uzavřít předmanželskou smlouvu po svatbě?
- Uzavření předmanželské smlouvy po svatbě, sňatku - informace
- Je možné uzavřít předmanželskou smlouvu bez notáře, právníka, advokáta?
- Jsou zapotřebí svědci při uzavření předmanželské smlouvy?
- Rozšíření, dodatek předmanželské smlouvy během manželství
- Zúžení společného jmění manželů u soudu - kdy se provádí?
- Zúžení SJM u soudu - kdy se řeší majetek soudně a ne u notáře?
Mám následující dotaz k náležitostem a provedení předmanželské smlouvy:
Musí být uzavřena předmanželská smlouva před datem konání sňatku? Lze předmanželskou smlouvu uzavřít i po uzavření sňatku. Musí předmanželskou smlouvu uzavřít advokát nebo notář? Jaký je notářský poplatek? Lze předmanželskou smlouvu uzavřít jen s úředně ověřenými podpisy manželů bez účasti advokáta, notáře? Musí smlouvu podepsat svědkové (též ověřené podpisy)? Lze tuto smlouvu po svatbě kdykoliv po dohodě obou partnerů změnit nebo doplnit formou dodatku k předmanželské smlouvě? V případě, že předmanželská smlouva nelze uzavřít po datumu sňatku, lze ji nahradit jiným druhem smlouvy, která by stejným, platným způsobem právně upravila majetkové a další vztahy mezi manželem a manželkou.
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Majetek mezi manželi lze upravit před vznikem manželství nebo i po jeho vzniku.
Všechny tyto kroky lze učinit před vznikem manželství pouze u notáře formou notářského zápisu, žádným jiným způsobem nelze společné jmění manželů upravit.
Po vzniku manželství lze společné jmění manželů upravit opět jen u notáře formou notářského zápisu nebo dále u soudu. U soudu však pouze po splnění dalších podmínek, tedy např. když jeden z manželů podniká nebo je neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.
Poplatek u notáře u smlouvy uzavřené před vznikem manželství činí cca 4.500,- Kč. Po vzniku manželství je odměna notáře různá a vypočítává se z majetku, který se zužuje, případně rozšiřuje.
Po svatbě lze tuto smlouvu kdykoli změnit a to opět pouze u notáře formou notářského zápisu. Lze tedy již zúžené společné jmění manželů zpět rozšířit, nebo upravit jiným způsobem.
Nejvíce lze společné jmění manželů zúžit o všechen majetek vyjma obvyklého vybavení společné domácnosti.
Je však třeba mít na paměti, že žádný z těchto kroků nemá vliv při výkonu rozhodnutí (exekuci) - ze zákona se k nim nepřihlíží. Pro věřitele je závazné také pouze tehdy, pokud se zúžením SJM byli předem seznámeni a znají jeho obsah. Důkazní břemeno (dokázání, že budoucí věřitel věděl o zúžení SJM) je na manželích.
Detailní informace o předmanželské smlouvě, rozšíření a zúžení společného jmění manželů SJM a notářských poplatcích jsou detailně uvedené zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/89/3181-spolecne-jmeni-manzelu-informace.html
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Je v závěti nutné upravit, že družstevní byt je už byt v osobním vlastnictví?
- Změna družestvního bytu na v osobním vlastnictví, vliv na závěť
- Závěť na družstevní byt který se změnil na v osobním vlastnictví
Strýc (88 roků) sepsal u notáře závěť, ve které stojí, že odkazuje svůj družstevní byt svému vnukovi. Ostatní dědice vydědil formou samostatné Listiny o vydědění, která je též u notáře uložena.
V době sepsání závěti se tedy jednalo o družstevní byt. Letos t.j. v roce 2013 byl družstevní byt převeden do osobního vlastnictví mého strýce.
Je třeba změnit formulaci závěti dodatkem, že předmětem děditství není družstevní byt, ale byt v osobním vlastnictví?
Děkuji, Vanda
ODPOVĚĎ:
Závěť se vždy vykládá podle vůle pořizovatele závěti. Ve Vašem případě je naprosto jednoznačné, že strýc si přál, aby jeho vnuk měl dříve družstevní byt, dnes byt v osobním vlastnictví. Tato skutečnost je jednoznačná a není tedy potřeba závěť měnit.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit pračku matce s dětmi?
- Patří pračka mezi exekučně nezabavitelné předměty?
- Zabavení pračky exekutorem a rozhodnutí soudu 10 Co 932/2004
Jako matce-samoživitelce tří děti (4, 6 a 10 let) mi byla exekutorem (Vrána Přerov) zabavena a odvezena pračka a oblepené celé vybavení bytu (pro dluhy mého bývalého manžela). Po podání vylučovací žaloby mi bylo rozsudkem vše vráceno (vyškrtnuto ze soupisu) jelikož jsem prokázala že věci nejsou moje. Pračku jsem si musela (po roce soudních tahanic) na vlastní náklady z Přerova dovézt a zjistila jsem, že je nefunkční a povrchově značně poškozená.
Kdo mi nahradí soudní poplatek za žalobu, škodu na pračce a náklady na praní mimo domácnost (prala jsem u matky, bratra a známých). Je pravdou, že pračka je v mém případě věc která spadá do kategorie "nepodléhající exekuci" z důvodu nezbytného uspokojování hmotných potřeb mých a mých 3 nezletilých detí a jejíž prodej by mohl být v rozporu s morálnimi pravidly? Nepochybil zde exekutor? Mimochodem mi nebyla přiznána náhrada nákladu řízení (oprávněný se proti ní odvolal) z důvodu nepodání žádosti na oprávněného, aby on požádal exekutora o vyloučení sepsaných věcí ještě před podáním vylučovací žaloby. Přičemž všude a všemi je doporučováno podávat v takové situaci vylučovací žalobu - taktéž učinil i můj právník a bohužel neuspěl. Mám nárok na náhradu mně vzniklé škody? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Zda je automatická pračka věc nepodléhající exekuci (tedy věcí, jež "povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny"), je poměrně složitá otázka.
Základním rozhodnutím v tomto případě je rozhodnutí soudu sp. zn. 10 Co 932/2004, v němž soud dospěl k závěru, že "je nepochybné, že již po delší dobu automatická pračka představuje obvyklé vybavení domácností, což je jednak důsledkem relativně zvýšené životní úrovně ve společnosti a jednak cenovou dostupností pořízení tohoto typu pračky v porovnání s průměrným měsíčním příjmem (platem, mzdou) v České republice. Skutečnost, že automatická pračka představuje obvyklé vybavení domácnosti však ještě - jak již shora bylo rozvedeno - sama o sobě nemůže vést k závěru o vyloučení takové věci z výkonu rozhodnutí ve smyslu § 322 odst. 1, 2 písm. a) Občanského soudního řádu. K aplikaci cit. ust. lze přistoupit jen v tom případě, pakliže kromě splnění podmínky, že jde o věc představující obvyklé vybavení domácnosti, lze pozitivně odpovědět na otázku, zda takovou věc povinný (objektivně) nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých či své rodiny. V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že předmětnou pračku povinný ani jeho rodina nezbytně nepotřebuje k uspokojování jeho (jejich) potřeb. Dostupnost pořízení „běžné“ pračky (bez automatického programu), která rovněž splňuje účel, pro nějž se tato mobilie pořizuje (praní prádla), ve vazbě na zjištění, že žalobkyně (manželka povinného) nepečuje již o děti útlého věku (v domácnosti s ní bydlí děti ve věku 14 a 18 let) totiž vytěsňuje závěr, že předmětná automatická pračka, nezávisle na to, v jakém rozsahu je povinným či členy jeho rodiny, resp. (fakticky) žalobkyní používána, představuje věc, která je ve smyslu ust. § 322 odst. 1. OSŘ vyloučena z výkonu rozhodnutí vedeného proti povinnému - manželu žalobkyně."
Proto nelze jednoznačně konstatovat, že automatická pračka je či není věcí vyloučenou z výkonu rozhodnutí, byť ve Váš prospěch by byla péče o děti nízkého věku, a tedy ani zkonstatovat, že pochybil exekutor.
Ve věci škody doporučuji obrátit se na exekutora, zejména v případě, že soud rozhodl na základě podkladů, které měl exekutor k dispozici od Vás. Pokud by soud zkonstatoval nepřípustnost výkonu rozhodnutí postižením automatické pračky, bylo by možné uvažovat o náhradě nákladů souvisejících se zajištěním praní prádla jiným způsobem, v tomto případě bude vymáhání náhrady těchto nákladů složitější, ale zkusit to také lze (problém bude mj. s vyčíslením škody).
Ve věci náhrady nákladů doporučuji v probíhajícím řízení uvést (a to v případě, že soud rozhodl na základě podkladů, které měl exekutor k dispozici od Vás), že exekutorovi bylo vlastnické právo 3. osoby prokázáno tak, že jej soud dokázal zkonstatovat, a skutečnost, že exekutor a oprávněný spolu nekomunikují nemůže jít k tíži povinného.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak zjistit jestli je v kupovaném bytě nájemní vztah
- Jak zjistit jestli je v kupovaném domě nájemní vztah
- Jak pojistit neexistenci nájemního vztahu ke kupovanému bytu?
- Zamlčení nájmu prodajícím - jde o právní vadu dle Občanského zákoníku?
- Právní vada prodávané nemovitosti - § 499, 596 Občanského zákoníku
- Jak zajistit v kupní smlouvě že v nemovitosti není nájemní vztah
- Zajištění neexistence nájemního vztahu v kupovaném bytě, domě
- Smluvní pokuta za zatajení nájemního vztahu při prodeji nemovitosti
- Odstoupení od kupní smlouvy pro zjištění nájemního vztahu nemovitosti
Kupuji byt a rád bych si ověřil, že na bytu nevázne žádná nájemní smlouva, abych nekoupil byt s nájemníkem. Majitel bytu samozřejmě tvrdí že ne. Pomůže mi nějak prohlášení prodávajícího v kupní smlouvě, že věc nemá právní vady dle § 499 Občanského zákoníku? Je zamlčená nájemní smlouva ke kupovanému bytu právní vadou? A pokud bych po koupi zjistil, že taková nájemní smlouva existuje, jak by se v tomto případě uplatnila odpovědnost prodávajícího za vady (resp. jak se legálně s nájemníkem vypořádat)? Děkuji. Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Dle § 680/2 Občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Maximální obezřetnost při koupi bytu je proto bezpochyby namístě.
Existenci nájmu předmětu koupě, kterou pronajímatel kupujícímu zatají je samozřejmě možné chápat jako právní vadu ve smyslu Vámi zmiňovaného § 499 Občanského zákoníku, resp. § 596 a násl. Občanského zákoníku. V této souvislosti Vám lze doporučit včlenit do textu kupní smlouvy následující ustanovení:
1/ Výslovné prohlášení prodávajícího, že na předmětu koupě neváznou žádné právní vady, a to zejména, že předmět koupě není pronajat třetí osobě. V této souvislosti je v kupní smlouvě rovněž možné uvést, že „… smluvní strany sjednaly, že pro účely této smlouvy a právního vztahu touto smlouvou založeného bude za právní vadu předmětu koupě považována zejména existence nájemního vztahu mezi prodávajícím, jako pronajímatelem, a třetí osobou, jako nájemcem … “.
2/ Dle § 48/1 Občanského zákoníku platí, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. V této souvislosti Vám proto lze doporučit sjednat v kupní smlouvě (s výslovným odkazem na shora citované ustanovení Občanského zákoníku) Vaše právo od této smlouvy odstoupit, pokud se prohlášení prodávajícího o právní bezvadnosti předmětu koupě ukáže nepravdivým. V případě odstoupení od kupní smlouvy by pak bylo zapotřebí vrátit si navzájem poskytnutá plnění, t. j. byt oproti zaplacené kupní ceně; smluvní klauzule o právu odstoupit od smlouvy však může fungovat rovněž jako pouhý prostředek legálního právního nátlaku na prodávajícího.
3/ Pravdomluvnost prodávajícího pak může být zajištěna rovněž smluvní pokutou (§ 544 a § 545 Občanského zákoníku).
Pokud by po prodeji předmětného bytu vyšlo najevo, že zde nájemní vztah skutečně existuje (a kupní smlouva by neobsahovala ujednání o odstoupení, ad 2/ výše), bylo by současně možné uvažovat o vznikurelativní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy (§ 49a Občanského zákoníku), a to pro omyl kupujícího, shora doporučená ustanovení kupní smlouvy jsou však pro případné řešení nežádoucí situace vhodnější.
Pokud by prodávající porušil svou smluvní povinnost a existenci nájemního vztahu Vám zatajil, nebude mít tato skutečnost samozřejmě žádný vliv na kontinuální pokračování nájemního vztahu, tzn. že byste se i přesto stal pronajímatelem předmětného bytu (samozřejmě v případě, že byste od kupní smlouvy následně neodstoupil). V takovém případě by bylo možné ukončit nájemní vztah buď písemnou dohodou s nájemcem (§ 710/1 Občanského zákoníku) či písemnou výpovědí (kterou byste však mohl nájemci dát pouze z některého z důvodů dle § 711/2 či § 711a/1 Občanského zákoníku). V úvahu pak samozřejmě přichází rovněž uplynutí doby (§ 710/3 Občanského zákoníku) či odstoupení od nájemní smlouvy (§ 679/3 Občanského zákoníku). Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s dalšími podrobnostmi.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dojde-li k prodeji bytu po 1. 1. 2014 (a nabude-li k tomuto datu účinnosti nový občanský zákoník), budou na Vás (v případě zatajené existence nájemního vztahu) převedena pouze taková ujednání nájemní smlouvy, jaká odpovídají znění nového občanského zákoníku, tzn. žádné povinnosti nad jeho rámec (§ 2221/2 nového občanského zákoníku). Změna vlastnictví bytu však ani za účinnosti nového občanského zákoníku nebude důvodem pro výpověď z nájmu bytu (§ 2224 nového občanského zákoníku).
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Dodatečné odvolání souhlasu s uzavřením již podepsané smlouvy?
- Dokdy je možné odvolat souhlas s uzavřením smlouvy dle OZ?
- Lhůta na odvolání souhlasu s uzavřením smlouvy
- Odvolání souhlasu o právu provést stavbu - informace
- Odvolání souhlasu o právu výstavby - informace
Bydlím v bytovém domě SVJ, byt v soukromém vlastnictví. 06/2012 jsme se na schůzi SVJ dohodli na přistavění sklepů na pozemku u domu. Krom jednoho člena SVJ všichni souhlasili, podepsali jsme "smlouvu o právu provést stavbu" - podklad pro stavební úřad. Bude probíhat soud, který nahradí souhlas posledního člena SVJ.
Přestalo se mi líbit chování zástupců SVJ, souhlas jsem si rozmyslel. Mohu svůj souhlas na smlouvě o právu provést stavbu nějakým způsobem dodatečně odvolat? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě se jedná o smlouvu o výstavbě dle § 17 a násl. zákona o vlastnictví bytů. V této souvislosti je podstatné, kdo představuje strany této smlouvy, resp. zda byla smlouva již podepsána všemi smluvními stranami.
Byla-li již smlouva podepsána všemi smluvními stranami, došlo ke vzniku touto smlouvou sledovaného závazkového vztahu, tzn. že svůj souhlas (vyjádřený podpisem smlouvy) již dodatečně odvolat nemůžete a smlouvou jste (stejně jako zbývající smluvní strany) vázán. K ukončení platnosti smlouvy tak může dojít pouze na základě písemné dohody všech smluvních stran, odstoupením či výpovědí (resp. způsobem, který tato smlouva pro ukončení své platnosti zakotvuje).
Pokud byl návrh smlouvy o výstavbě podepsán zatím pouze jednou smluvní stranou, bylo by možné uvažovat o jeho zrušení, resp. odvolání, a to postupem a za podmínek dle § 43a Občanského zákoníku.
_
OBČAN-BYLDENÍ, SOUSEDI
- Jak donutit souseda aby oplotil svůj pozemek
- Sousedovi utíkají z pozemku zvířata - jak ho donutit oplotit pozemek?
- Mohu se soudně domáhat oplocení sousedova pozemku?
- Může soud přikázat oplotit pozemek souseda ze kterého utíkají domácí zvířata?
- Jak zabránit vnikání sousedových psů na můj pozemek?
- Sousedská žaloba na opocení pozemku - utíkání zvířat ze sousedova pozemku
Sousedovi vlčáci nám napadli jorkšírka. Utekl nám dírou v plotě o které jsme nevěděli, sousedův plot tam není skoro žádný. Vlčáci našeho pejska pokousali tak, že nepomohla ani operace, pejsek nám po týdnu zemřel.
Nechci po sousedovi žádné finanční vyrovnání, byla to chyba naše, stejně jako jeho. Jde mi jen o to, že mi jsme udělali celý nový plot, ale soused se nemá k tomu, aby udělal pořádný plot i on. Jeho vlčáci stále utíkají a já se bojím jít se svými dalšími psy na zahradu, protože ti jeho se k nám můžou dostat.
Máme plot vysoký 1m. Myslím, že k velikosti jorkšíra to stačí. Jak donutit souseda, aby udělal pořádný plot i on, aby se tragédie znovu neopakovala - tzn. aby nemohli vlčáci přes plot přeskočit nebo ho jinak překonat? Zuzana
ODPOVĚĎ:
Nebude-li dohoda s Vaším sousedem možná, resp. nebude-li Váš soused reagovat ani na písemnou výzvu k řešení nežádoucí situace, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s tzv. sousedskou žalobou.
Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci (zde pozemku) zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto mimo jiné nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. Dle § 127/2 Občanského zákoníku pak platí, že je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.
V případně podané žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména kopie již proběhlé písemné komunikace, fotodokumentaci, písemné doklady o usmrcení Vašeho psa, navržení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o situaci povědomí), přičemž v žalobě se můžete domáhat, aby Váš soused zabránil dalšímu vnikání jeho psů na Váš pozemek, popř. aby Váš soused příslušnou část svého pozemku řádně oplotil (formulaci tohoto požadavku ponechávám na Vašem uvážení).
Pro přípravu zmíněné žaloby (stejně jako pro následující soudní řízení) se můžete nechat zastoupit advokátem:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možný pronájem pozemku s věcným břemenem?
- Možnosti zrušení věcného břemene - § 151p Občanského zákoníku
- Je nutné ohlásit majiteli pozemku vstup na pozemku v rámci věcného břemene
- Vstup na pozemek v rámci věcného břemene - je nutné informovat majitele?
Máme zřízené věcné břemeno vedení potrubí vody od naší studny. Je zde také uvedena chůze a udržovací práce. Věcené břemeno je zapsané v katastru nemovitostí. Smlouva je mezi námi a obcí, které pozemek patří. Obec pravděpodobně pronajala tento pozemek sousedovi, který vyžaduje, abychom mu ohlašovali pokaždé, když budeme jít chtít ke studni. Přístup zatarasil drátěnými vrátky, která jsou mobilní, zatím nejsou zamčená. Má na toto jednání právo? Může takový pozemek obec vůbec pronajmout? Soused si také přímo na vedení potrubí postavil mobilní bazén o průměru cca 5 m.
Studnu jsme nechali vyčistit. Mysleli jsme si, že se smlouvu o věcném břemeni nemusíme nikomu čištění ohlašovat. Starosta nás ale celkem hrubě upozornil, že jsme mu čištění měli ohlásit. Má pravdu nebo ne? Může starosta jako zástupce obce věcné břemeno zrušit? Děkuji, Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nájem pozemku zatíženého věcným břemenem:
Občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nevylučuje, aby byl pozemek zatížený věcným břemenem navíc pronajat třetí osobě, postup obce lze proto označit za právně přípustný. Současně však platí, že pronajmutím předmětného pozemku nesmí dojít k omezení Vašich práv vyplývajících ze zřízeného věcného břemene; v opačném případě by bylo možné se domáhat (a to i soudní cestou), aby Vám obec umožnila výkon práv odpovídajících věcnému břemeni v tom rozsahu, v jakém bylo věcné břemeno původně sjednáno (předpokládám však, že pronajmutím pozemku k tomuto omezení zatím nedošlo).
2/ Oznamování čištění studny a vstupu na pozemek:
V této souvislosti je klíčovou samozřejmě smlouva o zřízení věcného břemene, kterou jste s obcí uzavřela. Je-li studna samostatnou stavbou ve Vašem vlastnictví a nezakotvuje-li smlouva o zřízení věcného břemene Vaši oznamovací povinnost vůči obci, nemůže po Vás starosta obce žádné informování o zamýšleném čištění studny vyžadovat. Zároveň však samozřejmě platí, že právo odpovídající věcnému břemeni nemůžete vykonávat neomezeně, je přirozeně nutné se vyvarovat takového výkonu Vašich oprávnění, který by obci znemožňoval výkon jejích vlastnických práv či způsoboval na zatíženém pozemku škodu apod. (což však ve Vašem případě nepředpokládám).
Vznik jakékoli oznamovací povinnosti ve vztahu k nájemci předmětného pozemku je pak samozřejmě vyloučen.
3/ Zrušení věcného břemene starostou:
K zániku věcného břemene může dojít některým ze způsobů dle § 151p Občanského zákoníku. Ve Vašem případě přichází v úvahu zejména ukončení platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, a to buď písemnou dohodou mezi Vámi a obcí (kterýžto způsob opět nepředpokládám) či jednostranným právním úkonem ze strany obce (zejména pak výpovědí či odstoupením). Pro učinění závěru o možnostech obce ukončit jednostranně platnost smlouvy o zřízení věcného břemene by však bylo nutné se seznámit s textem této smlouvy. Ukončení platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. zánik věcného břemene pak musí být v každém případě promítnut do katastru nemovitostí.
_
RODINA-SJM
- Manžel zadržuje peníze z prodeje nemovitosti - jak se k penězům dostat?
- Zadržování peněz v SJM manželem, manželkou - jak zajistit vydání?
- Je možné podat žalobu na vydání peněz ze SJM?
- Napadnutí investování peněz SJM bez souhlasu druhého manžela - § 145 odst. 2 OZ
- Lhůta na napdnutí investování peněz ze SJM jedním z manželů
- Manžel brání v nakládání s penězy v SJM - co dělat?
- Zúžení SJM z důvodu zadržování peněz SJM jedním z manželů
Od 1.9.2007-31.8.2009 jsem byla pracovně v cizině. Manžel prodal nemovitost "A" v SJM (cca 4.000.000 Kč) - na základě mé plné moci. Kupní cenu si poslal na svůj bankovní účet. Část peněz použil na rekonstrukci našeho bytu "B" též v SJM. Z bytu SJM jsem odešla. Potřebuji pořídit vlastní bydlení a požaduji od manžela část zbylých peněz. Odmítá poskytnout, přivlastnil si je. Možná peníze utratil. Nejsme rozvedeni. Jakým postupem mohu dostat podíl peněz ze společného jmění manželů SJM? Lze podat žalobu? Pokud ano, je lepší žalovat konkrétní částku nebo toto ponechat na soudu? Šlo by žalovat zároveň i rozdělení a vypořádání SJM manželů? Do bytu v SJM, který nyní užívá pouze manžel, jsem vložila při koupi i své výlučné finance z prodeje mé vlastní nemovitosti.
Dá se snížit manželův podíl na bytě "B" o můj podíl z kupní ceny nemovitosti "A" - např. 40-60%? Jaký postup byste doporučili? Jaká je výše soudních poplatků? Děkuji. Martina
ODPOVĚĎ:
Skutečnost o vložení výlučných finančních prostředků do společného majetku byste musela prokázat, což je otázkou, zda k tomu máte důkazní prostředky.
Možnosti řešení jsou dvě:
1) pokud víte, do čeho manžel peníze investoval a jednalo se o investici překračující obvyklou správu majetku (např. koupě nemovitosti, investování do investičních nástrojů apod.), lze tyto úkony účinně napadnout pro neplatnost podle § 145 odst. 2 Občanského zákoníku přičemž se jedná o neplatnost relativní, tedy takovou, kterou je nutné namítnout do 3 let o okamžiku, kdy k investici došlo.
2) pokud nevíte do čeho investoval nebo peníze pouze utratil bez toho, aby za ně něco získal lze postupovat podle § 148 Občanského zákoníku a podat návrh na zúžení SJM (tím by se zároveň museli určit podíly na vašem společném majetku).
3) stejný postup jako je v bodu 2. lze použít v případě, že Vám manžel zabraňuje v nakládání se společnými finančními prostředky.
V tomto případě doporučuji příliš neotálet a obrátit se na advokáta k nalezení nejvhodnějšího řešení, dokud máte ještě nějaký společný majetek. Před jakýmkoliv úkonem doporučuji zjistit, jaké jsou manželovy závazky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Hrazení pohřbu zesnulého a dědické řízení
- Jak vypořádat dluh za pohřeb v dědickém řízení - informace
- Dědické řízení a uhrazení, zaplacení pohřbu vypraviteli
- Placení poplatků v bytě zesnulého zůstavitele v době do uzavření dědického řízení
- Kdo z dědiců platí jaký podíl za pohřeb zemřelého zůstavitele?
- Kdo platí poplatky do fondu oprav před uzavřením dědického řízení?
Jsme tři sourozenci a nedávno nám zemřel tatínek. Chtěl bych se zeptat na několik věcí ohledně dědického řízení, abych předešel pozdějším problémům. Vztahy mezi námi nejsou totiž zrovna ideální.
1. Pohřeb jsem zařizoval i platil já, lze zahrnout náklady na pohřeb do dědického řízení tak, aby se každý ze sourozenců podílel rovným dílem?
2. Jak nejlépe vyřešit platbu za náhrobek a související práce, které podle doporučení mají proběhnout až po roce, tak aby byly uhrazeny z pozůstalosti? Jde o to, že mám, bohužel, důvodné obavy, že kdyby byly peníze vyplaceny před touto platbou, sourozenci by je již nechtěli k tomuto účelu použít.
3. Tatínek měl byt v osobním vlastnictví, jak postupovat při placení měsíčního poplatku za byt tak, aby se na těchto nákladech podíleli všichni sourozenci.
Měsíčními poplatky za byt myslím měsíční platby do fondu oprav, za elektřinu ve společných prostorách, odvoz odpadků, výtah. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Podle § 470 občanského zákoníku platí, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Je-li více dědiců, odpovídá každý z nich za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele v poměru toho, co z dědictví nabyl, k celému dědictví (nikoliv solidárně).
Vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku mezi dědici, nelze ji zahrnout do dědického řízení (samozřejmě vyjma situace, kdy je uzavřena dědická dohoda, v níž jsou zohledněny vynaložené náklady na pohřeb jedním dědicem).
Pokud vlastník bytu zemřel, je nutné nahlásit tuto skutečnost všem smluvním subjektům (dodavatelé energií, vody, poskytovatel internetu apod.); s bytem se dále pojí poplatky za služby, které již nebudou využívány. Obvyklé náklady bydlení nemají časový "přesah".
Osud těchto poplatků spojených s bytem je poměrně složitý. Je na místě doporučit, abyste poplatky co nejdříve konzultoval s přidělenou notářkou nebo notářem. S velkou pravděpodobností Vám doporučí provádět úhrady a poměrnou část (pokud se nestanete výhradním vlastníkem bytu) následně vymáhal po dědicích, pokud nabudou dědický podíl na bytě.
Problém dědictví nemovitosti spočívá v tom, že dědictví se může projednávat poměrně dlouhou dobu, ale dědici jej nabudou ke dni smrti zůstavitele, takže u nemovitosti nedojde k prodlevě ve vlastnictví, a tedy i "dluhy" tohoto typu na nemovitosti váznoucí budou někomu konkrétnímu přináležet.
V případě, že je více dědiců (o nichž se ví, že dědictví neodmítnou), tak se takto vznikající závazky obvykle doplácí zpětně; v případě, že nemovitost dědí více dědiců, tak podle poměrů dědických podílů. Jestliže nemovitost nabude více dědiců (od čehož Vás pravděpodobně bude notář odrazovat a lze doporučit, abyste se snažili dědickou shodu snažili vést jiným směrem než děděním bytu více dědici), budou v postavení podílových spoluvlastníků, kteří za závazky ručí solidárně (tedy každý do plné výše s tím, že vůči ostatním má právo na úhradu ve výši, v jaké plnil za jiné).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění spolužijící osobou - který majetek je z dědictví vyloučen?
- Jak projevit nesouhlas s cenou firmy v dědictví, dědickém řízení?
- Ocenění firmy v dědickém řízení - informace
- Kdo platí znalce k ocenění dědictví, dědických podílů - informace
01/2013 zemřel můj přítel, žili jsme spolu více jak dva roky. přítel neměl žádné děti, tudíž dědit budou přítelovi rodiče a já. Chtěla bych se zeptat, zda všechen přítelův majetek budeme dědit na 1/3 nebo zda je nějaký majetek, zE kterého jsem jako osoba spolužijící vyloučena. Dále bych se chtěla zeptat, můj přítel byl spolumajitelem několika firem, dvě firmy zakládal v době, kdy jsme spolu již žili. Týká se mě v pozůstalosti také podíl na firmě? A pokud ano, mám možnost se nějak bránit proti tomu, že přítelův společník vyčíslil do pozůstalosti pouze aktiva a pasiva firmy a zisk z předešlého roku a z tohoto vypočítal přítelův podíl. Přihlédnuto však nebylo ke know-how firmy, zavedené značce ani k její mnohaleté tradici, což jistě značně zvyšuje hodnotu podílu. Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
S rodiči Vašeho přítele budete dědit každý k jedné třetině majetku v dědictví. Firma Vašeho přítele bude některým způsobem v dědictví zohledněna. Záleží, zda je to firma fyzické osoby podnikatele nebo obchodní podíl ve společnosti. V případě společnosti s ručením omezeným také záleží na znění společenské smlouvy konkrétní společnosti.
Pokud nebudete souhlasit s cenou firmy, vždy můžete tuto skutečnost namítnout. Je pak možné se souhlasem všech dědiců stanovit jinou cenu firmy. Dále je možné navrhnout, aby byl ustanoven znalec k ocenění firmy. Je však třeba mít na paměti, že tohoto znalce pak platí dědicové v tom poměru, v jakém nabyli majetek z dědictví.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak může vnuk zjistit jestli dědil jeho otec po dědečkovi, babičce
Tento rok (2013) mi umřel otec, který byl nevlastním synem. Vlastního otce měl napsaného v rodném listu. Jeho vlastní otec se s babičkou neoženil a odstěhoval se na Slovensko a s otcem se pravděpodobně nestýkal a nikdy nesetkal. Alimenty neplatil, jelikož se babička vdala. S mým otcem jsem jeho vinou nebyl v kontaktu. Je nějaká možnost, že se dozvím, pokud zemře otec mého otce? Nebo lze zjistit, zda je již po smrti? A pokud by "otec mého otce" zemřel dříve, než můj otec, ale můj otec nevěděl o smrti, přechází dědická práva na mě? Dědictví po otci jsem odmítl, jelikož mi bylo řečeno, že jsou pouze dluhy (byl bezdomovec) a když se řešilo dědictví po mém otci, tak se mě notář pouze zeptal, zda vím, jestli je jeho otec stále naživu, že on to neví. Nic víc. A lze nějak zjistit, zda otec dědil? Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Dědické řízení může skončit dvěma různými způsoby, a to zastavením řízení, nebo jeho projednáním.
Pokud se řízení zastavuje znamená to, že zůstavitel nemá žádný majetek, nebo jde pouze o majetek nepatrné hodnoty (cca. do 20-30 tis. Kč). V takovém případě se dědici nevolají a případný drobný majetek se vydá vypraviteli pohřbu. Pokud by tedy majetek Vašeho praotce byl takto malý, vůbec byste se o jeho smrti nedozvěděl. (Ani Váš otec, pokud zemřel ještě za jeho života).
Další možnost je, že Váš praotec již zemřel a Váš otec dědil. Tuto skutečnost si nemůžete žádným způsobem ověřit.
Pokud je stále naživu a zanechá majetek, platí pravidlo (i na Slovensku), že Vy spolu se všemi ostatními dětmi Vašeho otce nastupujete na jeho místo v dědickém řízení po Vašem praotci a notář Vás pak bude vyrozumívat o dědickém právu a je pravděpodobné, že Vás pozve k jednání. Skutečnost, že jste po svém otci dědictví odmítl v tomto ohledu nehraje žádnou roli.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak odmítnout dědictví ve prospěch matky aby nedědili ostatní sourozenci?
- Jak odmítnout dědictví ve prospěch otce aby nedědili ostatní sourozenci?
- Kdo zdědí odmítnuté dědictví v dědickém řízení?
- Přenechání dědictví dědickou dohodou - informace, postup
- Mohu odmítnout dědictví když mám děti (syna, dceru)?
Zemřel otec, chci se vzdát dědictví peněz ve prospěch matky. Dědit budou ještě 2 vnuci po zemřelé sestře. Bude se započítávat můj díl jen matce, nebo se bude rozdělovat mezi matku a vnuky? Děkuji za odpověď. Alexandra
ODPOVĚĎ:
Vzdání se dědictví může mít dvě formy. Tou první je odmítnutí dědictví, kdy zcela přestáváte být účastníkem řízení a Váš dědický podíl si rozdělí ostatní dědicové. V takovém případě již nemůžete dále ovlivnit, jakým způsobem si ostatní dědicové majetek z dědictví rozdělí. Pokud jste dědic I. dědické skupiny, tedy dědíte jako potomek po svých předcích (otci, matce, dědovi, babičce...) a dědictví odmítnete, automaticky ze zákona na Vaše místo nastoupí Vaše děti, pokud nějaké máte a tyto se stávají dědici. Pokud by byly nezletilé, odmítnutí za tyto nezletilé děti schvaluje opatrovnický soud a ten odmítnutí schválí pouze pokud je to v zájmu nezletilých, tedy pouze pokud je dědictví předluženo.
Druhá možnost je taková, že dědictví neodmítnete, budete mít nárok na svůj dědický podíl a v rámci dědické dohody budete chtít, aby podíl, na který máte nárok připadl Vaší matce. Zde pak máte možnost jednoznačně ovlivnit znění dohody, neboť dohodu musí uzavřít všichni dědicové bez výjimky.
Obecně tedy platí, že pokud máte děti, dědictví není předluženo a dědí se po předcích v přímé linii (tedy po otci, matce, babičce, dědovi...), tak není odmítnutí dědictví vhodné, ale vhodnější je dědictví neodmítnout a uzavřít jako dědic dědickou dohodu, že z dědictví nic nenabýváte a Váš podíl připadne ostatním dědicům, podle Vašeho výběru.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Může rodič platící výživné žádat VŠ o informaci o ukončení studia potomka?
- Může škola informovat rodiče platícího výživné o ukončení studia?
- Může škola informovat rodiče platícího alimenty o ukončení studia?
- Může rodič platící alimenty žádat VŠ o informaci o ukončení studia potomka?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu otci platícímu výživné?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu rodiči platícímu výživné?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu otci platícímu alimenty?
- Je potomek povinen doložit potvrzení o studiu rodiči platícímu alimenty?
- Jak se dozvědět jestli syn ukončil studium na VŠ - placení výživného, alimentů
- Jak se dozvědět jestli dcera ukončila studium na VŠ - placení alimentů, výživného
Žiji ve společné domácnosti se svým přítelem, který platí výživné na svou dceru, která měla v červnu 2013 ukončit vysokoškolské studium. Přítel platí výživné 5.000 Kč měsíčně. Jeho příjem činí 18.000,- měsíčně. Při dotazu zda studium ukončila mu pouze SMS sdělila, že ještě ne, že navazuje roční povinnou praxí. Rádi bychom věděli zda je VŠ povinná sdělit nám potřebné informace, které se od jeho dcery nedozvíme, nebo jakým způsobem máme postupovat, pokud se domníváme, že její údaje o studiu nejsou pravdivé. Domníváme se, že je pravděpodobné, že se jí nepodařilo zdárně uspět u státnic, do kdy v tomto případě jsme povinni platit výživné? Pokud nemáme informace, je možné soud požádat o ukončení plateb výživného? A je tento návrh u soudu nějak zpoplatněn? Velmi děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči jeho dceři trvá do doby, než bude jeho dcera schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže je výživné stanoveno soudně, měla by přítelova dcera skutečnost, že stále studuje, dokládat především soudu. Povinnost dokládat studium povinnému (Vašemu příteli) není žádným právním předpisem stanovena. Stejně tak nemá povinnost poskytnout informace ani vysoká škola, na které dospělá dcera studuje. Jestliže se Váš přítel domnívá, že dcera řádné nestuduje a pouze se snaží prodloužit si studentský život, může podat k soudu návrh na ukončení vyživovací povinnosti. Soudní řízení ve věci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí jsou podle zákona o soudních poplatcích od poplatků osvobozena, takže Váš přítel nebude platit žádný poplatek.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak dokázat dobrou víru vlastnictví pozemku (nemovitosti)
- Co je to dobrá víra § 134 Občanského zákona - definice, vysvětlení
- Dobrá víra § 134 Občanského zákona - příklad
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prokázání dobré víry vlastnictví pozemku pro vydržení
- Je možné uzavřít kupní smlouvu na pozemek ústně?
- Je platná ústní kupní smlouva na pozemek?
- Je možné uzavřít kupní smlouvu na byt, dům ústně?
- Je platná ústní kupní smlouva na byt, dům?
- Vydržení pozemku - podmínky, informace
- Kdy dochází k vydržení pozemku - informace, podmínky
- Příklad vydržení pozemku dle Občanského zákoníku
- Lhůta vydržení pozemku (nemovitosti) podle Občanského zákoníku
- Vydržení pozemku dle § 134/1 Občanského zákoníku
- Co je to titul uchopení se držby - příklad, definice, vysvětlení
18 let užíváme pozemek (vedený jako louka) pod naším domem cca 100 m2, staráme se o něj, sekáme trávu, oplotili jsme jej v dobré víře, že je náš, když jsme dům s pozemkem kupovali. Nyní přišla obec s tím, že patří jim.
Obecní úřad mě vyzval abych prokázal s odkazem na § 134 Občanského zákoníku, že jsem byl v dobré víře, že mi pozemek patří. Chce po mě kupní nebo nájemní smlouvu. Tu já nemám. Jak mám postupovat. Děkuji. Standa
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Nabytí vlastnického práva k pozemku:
Ve svém dotazu zmiňujete, že cca před 18 lety jste zakoupil předmětný pozemek, přičemž současně tvrdíte, že nemáte k dispozici kupní smlouvu. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 46 Občanského zákoníku musí mít kupní smlouva, jejímž předmětem je nemovitá věc, písemnou formu, přičemž v případě pozemku (tzn. nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí) se vlastnické právo nabývá vkladem do katastru nemovitostí (§ 133/2 Občanského zákoníku). Tato pravidla pak platila rovněž před 18-ti lety (s tím, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v této době nahradil starší institut registrace státním notářstvím).
Pokud jste tedy předmětný pozemek „zakoupil“ na základě ústní kupní smlouvy, jednalo se o neplatný právní úkon, a to z důvodu absence předepsané formy (§ 40/1 a § 40a Občanského zákoníku). Máte-li však zmiňovanou neexistencí kupní smlouvy na mysli pouze její fyzickou nedostupnost (např. z důvodu ztráty, odcizení, zničení), lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu, kde můžete nahlédnout do sbírky listin a pořídit si kopii Vámi uzavřené kupní smlouvy.
Náhledem do katastru nemovitostí (lze i online na internetu) rovněž zjistíte, kdo je zde veden jako vlastník předmětného pozemku (předpokládám, že ve Vašem případě bude tímto vlastníkem obec).
2/ Dobrá víra a oprávněná držba:
Pokud jste z nějakého důvodu nenabyl k předmětnému pozemku vlastnické právo (kupní smlouva byla neplatná, prodávající nebyl vlastníkem pozemku, pozemek byl chybně zakreslen v katastrální mapě apod.), stal jste se jeho držitelem.
Dle § 129/1 Občanského zákoníku je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Je-li pak držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří, je držitelem oprávněným; v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130/1 Občanského zákoníku).
Oprávněný držitel je pak Občanským zákoníkem v § 130/2 a 3 postaven prakticky na roveň skutečnému vlastníku věci, když mu jsou přiznána stejná práva jako vlastníku (zejména má právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby), přičemž vůči vlastníku věci má nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení (obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují).
Trvá-li oprávněná držba bez přerušení po stanovenou dobu, dojde k její přeměně na vlastnictví, tzn. k vydržení. V případě nemovitých věcí činí vydržecí doba 10 let (§ 134/1 Občanského zákoníku).
Při zkoumání Vašeho statusu oprávněného držitele (a tedy potencionálního „vydrženého“ vlastníka) je tedy klíčovou otázka, zda jste byl po celou vydržecí dobu v dobré víře, tzn. zda jste byl (v souladu s dikcí § 130/1 Občanského zákoníku) se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že Vám předmětný pozemek patří.
Na tomto místě si dovolím nezbytnou (leč krátkou) odbočku do právní teorie:
„Tvrzení držitele věci o tom, že mu věc patří, a že s ní nakládal jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, z nichž se dá soudit, že toto přesvědčení držitele bylo po celou dobu důvodné. Dobrá víra je přesvědčením nabyvatele, že nejedná bezprávně, když si přisvojuje určitou věc. Jde o psychický stav, o vnitřní přesvědčení subjektu, které samo o sobě nemůže být předmětem dokazování.
Dobrá víra je psychický stav, vnitřní přesvědčení subjektu, které nemůže být samo o sobě předmětem dokazování, neboť tím mohou být jenom skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek. Těmito skutečnostmi vnějšího světa jsou okolnosti, z nichž lze dovodit přesvědčení nabyvatele o dobré víře, že mu věc patří.
Účastník soudního řízení proto bude muset označit důkazní prostředky způsobilé prokázat pravdivost uplatněných tvrzení a bude nést případně nepříznivé následky nesplnění této povinnosti, spočívající v tom, že soud nebude mít možnost učinit pro nedostatek potřebných skutkových podkladů rozhodnutí v jeho prospěch. Jinými slovy, takový žalobce neunese důkazní břemeno. Okolnosti, které budou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, budou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí a svědčící o poctivosti tohoto důvodu nabytí. “
(citováno z publikace Vydržení v českém právu, autor Petr, B. , Praha: C. H. Beck, 2002, tento článek je s dalšími užitečnými informacemi dostupný zde: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/pd_29/art_3671/dobra-vira-jako-predpoklad-vydrzeni.aspx )
Lze tedy shrnout, že dobrá víra jako taková (neboť se jedná o psychický stav držitele) nemůže být předmětem dokazování, na existenci dobré víry je proto nutno usuzovat z jiných projevů držitele, které o jeho dobré víře svědčí. Ve Vašem případě může být těmito důkazy zejména existující kupní smlouva (i případně neplatná), obhospodařování předmětného pozemku, placení daně z nemovitostí, vyloučit nelze samozřejmě ani svědecké výpovědi těch, kdo mají o věci povědomí apod., tzn. veškeré Vaše vnější chování, které svědčí o Vašem vnitřním přesvědčení o tom, že předmětný pozemek Vám patří.
Na tomto místě je vhodné připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 20 Cdo 112/2006, z něhož lze citovat:
„Dobrá víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí, tedy tzv. titul uchopení se držby (objektivně oprávněný důvod nabytí držby, např. existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná). Povinnost tvrdit a prokázat tyto okolnosti přitom tíží toho, kdo tvrdí, že došlo k nabytí vlastnického práva vydržením (srov. 3 Cdon 395/96, 22 Cdo 929/2001, 22 Cdo 982/98).
Oprávněná držba se nadto nemusí nutně opírat o existující právní důvod; postačí totiž, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus), tedy jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí (viz 22 Cdo 417/98).
Základní a přehledně formulované informace k tomuto tématu naleznete dále zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Dobr%C3%A1_v%C3%ADra
Podrobné informace (včetně historického exkursu) jsou pak dostupné např. zde:
http://www.kubicapartners.cz/portal/clanky-publikovane-nasi-advokatni-kancelari/princip-ochrany-dobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu/Princip-ochrany-dobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu-58.htm
Jste-li v současné chvíli obcí vyzýván k doložení kupní (či jiné) smlouvy, lze Vám doporučit nahlédnout do katastru nemovitostí, resp. jeho sbírky listin a pořídit si její kopii. V opačném případě bude Vaše výchozí pozice podstatně ztížena, prokázání Vaší dobré víry není nicméně ani tak zcela vyloučeno. Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné vyjasnit, jakým způsobem jste nabyl vlastnické právo (ať skutečné či domnělé) k předmětnému pozemku, kterážto skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec nestíhá nadbytek práce v pracovní době - co dělat?
- Nadměrné množství práce v zaměstnání - jak se může pracovník bránit?
- Jak se může zaměstnanec bránit při nadbytku práce v zaměstnání
- Je zaměstnanec povinen podepsat rozšíření pracovní náplně?
- Je nutný podpis zaměstnance na popisu pracovní činnosti?
- Vykonávání práce nad rámec pracovní smlouvy a rozhodnutí Nejvyššího soudu
Zaměstnavatel rozšířil pracovní náplň tak, že není možné tuto práci stihnout během 8 hodinové pracovní doby. Tak jak odcházeli pracovníci, tak se jejich pracovní náplň přesouvala na mne. Pracovní smlouvu je uzavřena na druh práce "projektant informačních systémů", nicméně popis pracovní náplň obsahuje popis úkolů, ze kterých předem vyplývá, že nemohu úkoly v rámci 8 hodinové pracovní doby splnit. Navíc obsahuje textaci: "dle rozsahu sjednané pracovní činnosti plní další úkoly podle pokynů svých nadřízených". V současné době nás nadřízený pověřuje sepisováním dokumentů, sekretářskými pracemi, poslíčkováním apod. Podle sdělení nadřízeného je pracovní náplň jednostranný akt a jsem povinna ji podepsat - jinak mi hrozí sankce ze strany zaměstnavatele - vytýkací dopis. Zatím jsem tuto pracovní náplň nepodepsala, můžete mi poradit, jak mám postupovat. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Popis pracovní činnosti (či pracovní náplň) obvykle slouží k upřesnění pracovní smlouvy a zaměstnavatel si jím plní povinnost uloženou v § 38 zákoníku práce. Popis pracovní činnosti nerozšiřuje druh sjednané práce, pouze jej může konkretizovat. Popis pracovní činnosti proto obvykle je jednostranný právní akt, jejž zaměstnanec nemusí vůbec podepisovat, ale je vhodné zaměstnance s ním prokazatelně seznámit, což se obvykle stvrzuje podpisem.
I formulace "plní pokyny nadřízeného" neznamená možnost rozdělovat práci podle potřeby, ale možnost zaměstnavatele přidělovat práci v rámci druhu sjednané práce formou pokynu nadřízeného zaměstnance.
V některých případech může dojít k výkladu, že popis pracovní činnosti konvaliduje neplatně sjednanou pracovní smlouvy, například pro neurčitě sjednaný druh vykonávané práce (např. slovy "dělník" ve společnosti, která má stovky či tisíce dělnických pracovních míst). Záleží na tom, zda druh sjednané práce je dostatečně určitý s ohledem na chod zaměstnavatele. Dle mého názoru tento výklad nelze použít na Váš případ.
Podepsat popis pracovní činnosti nemůže být povinnost zaměstnance, nemůže za ni být sankcionován. Doporučuji situaci řešit s vedením zaměstnavatele. Zároveň odmítnutí výkonu prací mimo rámec druhu sjednané práce není porušením pracovních povinností (organizace může od pracovníka vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do rámce druhu sjednané práce /funkce/; odmítne-li pracovník konat jiné pracovní výkony, nejde u něho o porušování pracovní kázně; rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Cz 36/80).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpočet hodnoty dědictví u družstevního bytu
- Jak se počítá hodnota družstevního bytu v dědickém řízení?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou tržní
Manželka zdědila po své tetě členský podíl v bytovém družstvu. K úmrtí došlo v roce 2006, dědictví tedy není osvobozeno od daně dědické a dědické řízení nebylo dosud ukončeno. Je správné, že notář ocenil hodnotu podílu tržní cenou bytu v okamžik úmrtí? Předmětem dědění není vlastní nemovitost (ta je v majetku družstva), ale pouze právo užívání bytu. Nemělo by se vycházet např. z obvyklého nájemného v dané lokalitě? O co se opírá názor, že nabývací cena členského podílu (majetkového práva) u dědice se rovná tržní ceně bytu (nemovitosti)? Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
Notář ocenil členská práva a povinnosti v družstvu správně, neboť je rozhodující, za kolik byste členská práva chtěli a mohli převézt. Je tedy zřejmé, že byste je převáděli za tržní cenu. Dle zákona (Občanský zákoník a Občanský soudní řád) se zjišťuje cena obvyklá (nikoli obecná), což je v podstatě cena tržní (narozdíl od ceny obecné, které je cena tabulková). Rovněž je povinnost ocenit družstevní byt ke dni úmrtí zůstavitelky, neboť dědictví se nabývá smrtí zůstavitelky.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel nutit prodavačku dělat telemarketing?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Důvod výpovědi z práce: ztráta důvěry - informace
- Výpověď ze zaměstnání pro ztrátu důvěry - informace
- Je možné dát zaměstnanci výpověď pro ztrátu důvěry zaměstnavatele?
- Je možné dát pracovníkovi výpověď pro ztrátu důvěry zaměstnavatele?
Jsem zaměstnaná jako prodavačka a zaměstnavatel po nás začal chtít aby jsme při své práci v kamenném obchodě zároveň dělali telemarketing na naše produkty. Může to po nás chtít? ve smlouvě, teda spíš v dodatku o platu máme že prémie dostaneme jen v případě, že plníme pokyny zaměstnavatele a jediné co by k tomu telemarketingu odkazovalo je, že se máme řídit obchodní strategii? Platí to i pro nás, i když má speciálně zaměstnankyni, jejíž náplň práce je ten telemarketing? Odměny mi už sebral tak spíš mi jde o to, že jestli to odmítnu dělat, hrozí mi výpověď (tuším, že je to nějak o ztrátě důvěry, ale nejsem si úplně jistá)? Děkuji, Zuzka
ODPOVĚĎ:
Na úvod: nejde o dodatek k platu, ale ke mzdě (plat se pobírá ve státním sektoru, ale předpokládám, že děláte prodavačku v soukromé firmě, takže pobíráte mzdu a ne plat). Každá výpověď ze strany zaměstnavatele musí být "na paragraf", jak uvádíte. Tzn. že musí být z jednoho z důvodů obsažených v ustanoveních zákoníku práce (§52, §55 zákoníku práce). Nestačí, že takový důvod pouze napíše do výpovědi, důvod musí dostatečně jasně slovně vymezit, tedy uvést, čeho jste se konkrétně dopustila (toto je důležité z hlediska případné pozdější žaloby na určení neplatnosti výpovědi). Neexistuje důvod výpovědi "ztráta důvěry", důvod musí být mnohem závažnější (blíže vizte http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/6662-zakonne-duvody-pro-vypoved-ze-strany-zamestnavatele.html ).
Co se týče telemarketingu, záleží, co máte ve smlouvě jako druh práce. Pokud je tam uvedeno jen prodavačka, domnívám se, že máte právo odmítnout výkon telemarketingu. Musela byste podepsat dodatek ke smlouvě, ve kterém je činnost rozšířena i na toto. Nestačí jen věta, že se musíte řídit pokyny zaměstnavatele, jelikož ty musí být v souladu s Vaší pracovní smlouvou. Pokud jej odmítnete podepsat, nezakládá to v žádném případě výpovědní důvod, jelikož máte právo na výkon práce dle Vaší pracovní smlouvy. Pokud by Vám i přesto zaměstnavatel výpověď dal, jediný způsob obrany je obrátit se na soud s žalobou na určení neplatnosti výpovědi dle § 72 zákoníku práce.
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Příslib zaměstnání - je možné dostat ho písemně?
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné uzavřít pracovní smlouvu ještě za doby existujícího pracovního poměru?
- Je možné předem uzavřít pracovnín smlouvu?
Plánuji změnu zaměstnání.Je možné nějakým způsobem ošetřit to, že ještě před podáním výpovědi u současného zaměstnavatele budu mít sepsanou smlouvu s novým zaměstnavatelem a tudíž jistotu, že pokud v době výpovědní lhůty nastane nějaký problém s nástupem do nového zaměstnání bylo toto ošetřeno? Případně jak prosím ošetřit „jistotu nástupu“ v případě přechodu do nového zaměstnání? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Novou pracovní smlouvu můžete uzavřít i za dobu trvaní dočasného zaměstnání. Podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
c) den nástupu do práce,
Máte tak přesně stanovené datum nebo situaci vzniku pracovní poměru, protože pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Může poškozený požádat o přečtení podání vysvětlení pachatele u soudu?
- Přečtení podání vysvětlení u soudu na žádost poškozeného
Mohu letos v r. 2013 (dle novely trestního řádu, § 211/6) jako poškozený navrhnout v hlavním líčení přečtení úředního záznamu o podání vysvětlení obviněného (záznam je z r. 2010 podle § 158/5 Trestního řádu)? K události došlo v r. 2010. Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Trestní řízení je ovládáno zásadou, že každý procesní úkon v řízení se provádí podle zákona (trestního řádu) účinného v době, kdy je úkon prováděn a podle doby, kdy byl úkon prováděn, se také posuzuje zákonnost úkonů trestního řízení. Je-li vedeno trestní řízení v určité věci a v jeho průběhu nabude účinnosti nový právní předpis, bude se nadále pokračovat podle předpisu nového, avšak s určitými výjimkami, např. je-li třeba zajistit kontinuitu řízení, je-li to pro obviněného příznivější.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Mohu požadovat poplatek od občanů kteří se připojí k mému vodovodu?
- Mohu požadovat poplatek od občanů kteří se připojí k mé kanalizaci?
- Poplatek za připojení k soukromému vodovodu, kanalizaci
- Nájemné za připojení k soukromému vodovodu, kanalizaci
Vybudoval jsem na vlastní náklady vodovod a kanalizaci ke svým pozemkům (méně než 50 odběratelů). Sítě jsou vedeny na obecních pozemcích. Sítě jsem ještě nepředal vodovodům a kanalizacím. Můžu požadovat poplatek od ostatních soukromých osob, které by se chtěly připojit? Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě byste mohl za přípojku k námi vybudovanému vodovodu požadovat jednorázovou úplatu, případně byste si mohli dohodnout měsíční nájem; vše v přiměřené výši.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat důchod matky umístěné v nemocnici v bezvědomí
- Jak získat důchod otce umístěného v nemocnici v bezvědomí
- Vydání důchodu synovi, dceři důchodce umístěného v nemocnici
- Koho požádat o vydání důchodu matky, otce v nemocnici
Matka je v nemocnici na oddělení ARO ve vážném stavu. Nikdo mi nechce vydat její důchod, abych abych zaplatila veškeré její poplatky za dům, kde ona bydlí sama. Manžel jí zemřel. Plné moc - musí být ověřena podpisem nebo nemusí? Vůbec nevím jak dál se zachovat, jelikož její poplatky činí 6.000 Kč, jsem na MD, nemohu to zaplatit ze svého. Jak by to šlo jinak řešit pobírat ten její důchod, aby z toho šli zaplatit její náklady na bydlení? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pokud chcete, aby Vám bylo umožněno přebírat maminčin důchod, musíte požádat obecní úřad v místě maminčina bydliště, aby Vás se souhlasem Vaší maminky ustanovil tzv. zvláštním příjemcem důchodu. Pokud Vaše maminka momentálně není schopná si důchod sama vyzvednout, což vzhledem k hospitalizaci v nemocnici není, je obecní úřad povinen takové žádosti vyhovět. Dalším možným řešením této situace je nechat posílat maminčin důchod do nemocnice, ve které je Vaše maminka hospitalizovaná. Pošta tak může učinit na základě žádosti Vaší maminky nebo nemocnice, ve které maminka leží. Obraťte se tedy na obecní úřad v místě maminčina bydliště nebo na pracovníky nemocnice, kteří Vám mohou v této situaci pomoci.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak zrušit otcovství nepravému otci a zapsat biologického otce
- Změna otce v rodném listě - postup, informace
- Jak změnit oficiálního otce 2,5letému dítěti - postup, informace
- Kdo podává návrh na změnu otcovství do rodného listu?
- Postup změny otce v rodném listu - informace
- Kdo může podat žalobu na popření otcovství?
- Jak dokázat že oficiální otec v rodném listě není biologickým otcem
Mám 2,5 letou dceru. V rodném listě je jako otec uveden přítel se kterým žiji, ale biologický otec je jiný. S přítelem se rozcházíme, je ke mně i dceři hrubý. Stěhuji se k rodičům biologického otce, se kterými jsem ve stálém kontaktu. Biologický otec je ve výkonu trestu. Chtěla bych zrušit otcovství příteli a nechat zapsat do rodného listu biologického otce, který s tím souhlasí i chce platit výživné. Jak na to? Jde to když je ve výkonu trestu? Musíme mít testy DNA? Můžu návrh podat já nebo musí zapsaný otec? Co když bude dělat problémy? Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
Jestliže chcete, aby byl v rodném listě dítěte uveden jeho biologický otec a nikoliv Váš současný přítel, je zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství. Toto může učinit jak Váš současný přítel, tak biologický otec nebo i Vy jako matka dítěte. Žalobu na popření otcovství je v současné době možné podat nejpozději do tří let věku dítěte. Jestliže ale bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením obou rodičů na matrice nebo před soudem, což je Váš případ, je otcovství možné popřít pouze tehdy, je-li vyloučené, že by matrikový otec (Váš současný přítel - tedy oficiální nebiologický otec uvedený v současné době v rodném listě) mohl být otcem dítěte. V žalobě na popření otcovství tudíž můžete tvrdit, že jste v předmětné době s matrikovým otcem (Vaším současným přítelem) nesouložila a tudíž nemůže být otcem Vašeho dítěte, ale soud stejně nařídí provedení testů DNA. Vzory žaloby o popření otcovství najdete na našem webu v části VZORY ZDARMA.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit započtení investic do domu rodičů pro dědictví
- Dědictví a započtení investic do domu rodičů jedním z potomků
- Započtení v závěti, příkaz k započtení daru - informace
Po svatbě jsme se s ženou nastěhovali do rodinného domu rodičů mé ženy. Ústní dohoda byla taková, že bratr mé ženy dostane darem dům po dědovi a žena darem dům po rodičích. Hodnota byla stejná. Vše mělo být přepsáno do jednoho roku. Švagrovi byl darem přepsán slíbený dům ještě ten rok, ale k přepisu domu rodičů na mou ženu již nedošlo. Důvodem byla situace, kdy tchán začal pít alkohol a docházelo k hádkám v rodině. Tento stav trvá již 11 let. Dnes tcháni požadují, ať investujeme do oprav jejich domu, kde taky bydlíme. Toto ovšem nechci protože nová střecha, okna, topení aj. by nás přinejmenším vyšla na 750.000 Kč a já mám obavy, že v případě úmrtí rodičů ženy by na polovinu domu (byť zrekonstruovaného za naše peníze) měl nárok i švagr. Jde si tyto investice nějaký způsobem pojistit pro případ dědictví? Děkuji, Luboš
ODPOVĚĎ:
Bohužel, taková dohoda pro případ dědického řízení možná není. Pokud by k dědickému řízení došlo, proběhlo by dědění buď dle závěti, byla-li zanechána, nebo ze zákona. V obou případech je však možné započtení daru, tedy započtení toho, co již jeden dědic od zůstavitele od něho obdržel za jeho života, nejednalo-li se o obvyklé darování. Pokud tak dům po dědovi byl ve vlastnictví rodičů nebo jednoho z nich, bratrovi by se tento dar započetl na podíl do dědického řízení po některém z rodičů, protože dům obvyklým darem není. K započtení v závěti dochází na základě pokynu, při dědění ze zákona k němu dochází automaticky. Dále je také třeba zohlednit, že je-li dům ve vlastnictví obou rodičů, v případě smrti jednoho z nich by nejprve došlo k vypořádání společného jmění manželů, patřil-li do něho a jsou-li rodiče stále manželi, a teprve poté by došlo k dědění s tím, že ve vašem případě by zřejmě by zřejmě dědil jeden z rodičů, bratr a sestra. Proto je nejlepší všechny záležitosti řešit ještě za života (nejlépe darovací smlouvu, která je mezi příbuznými osvobozena od daně) a nenechat věc dojít až do nejistého dědického řízení.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Neplnění závazků vůči bance a hrozba elktronického platebního rozkazu
Mám dotaz ohledně mé tíživé finanční situace. S mou bankou jsem sice v kontaktu jsem, avšak nejsem nyní schopna splácet půjčku, kterou u nich mám ještě na dalších 5 let. Jsem s nimi zatím domluvená k 25. dubnu, že se budu snažit zaplatit částku 1.258 Kč a žádná upomínku (účtují si 600 Kč) by mi nepřišla. Nejsem si jista, zda však dodržím tento termín, protože jsem nyní nezaměstnaná. Nyní k věci: Jde mi o to, pokud budu ve spojení s bankou každý měsíc, ale nebudu dodržovat jejich termíny splátek po nějakou dobu, exekuce mi nehrozí, nebo nějaká další právní ustanovení, např. soud atd.? Potřebuji vědět tyto informace, abych se nedostala zbytečně do potíží ještě se soudy. Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Řada finančních ústavů ještě před soudní fází kontaktuje své klienty zejména formou (zpoplatněných i nezpoplatněných) upomínek. V nich konstatují podmínky, které je klient povinen do určité doby splnit. Pokud se tak nestane, často se své pohledávky snaží uspokojit v návrhu na vydání (elektronického) platebního rozkazu, tedy v tzv. zkrácené formě soudního řízení. Na základě tohoto vydaného soudního rozhodnutí, je-li pravomocné, pak může být nařízena exekuce.
Tedy jen to, že jste se svoji bankou v kontaktu, ale svoje závazky v dohodnuté době neplníte, nezaručuje, že vůči vám nebude jakékoliv soudní řízení vedeno.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Dlouhodobý plán služeb zdravotních sester v nemocnici
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Proplacení státního svátku zdravotním sestrám v nemocnici
Měla bych dotazy ohledně dlouhodobého plánu služeb zdravotních sester, pracuji jako zdravotní sestra ve sněnném provozu. První dotaz se týká dlouhodobého plánu služeb, je-li uzákoněný a kde má právní oporu. Dále by mě zajímalo, zda je možné zohledňovat v dlouhodobém plánu počet zaměstnanců v době státních svátků nebo nechat státní svátek bez obsazení personálem. Poslední dotaz mám-li nárok na započtení hodin za neodpracovaný státní svátek, který jsem měla v dlouhodobém plánu naplánovaný, ale neodpracovala jej z důvodu uzavření oddělení, je to překážka ze strany zaměstnavatele? Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Pracovní vztahy jsou upraveny v Zákoníku práce, bližší vymezení (např. dlouhodobé plány) je však ponecháno na vnitřních předpisech zaměstnavatele, se kterými byste měla být obeznámena (§81 a násl. Zákoníku práce).
Nepíšete konkrétně, co bylo důvodem uzavření oddělení; dá se však téměř stoprocentně říci, že je jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Překážky v práci na straně zaměstnavatele najdete v ustanovení § 207 - § 210 Zákoníku práce i s uvedením náhrady mzdy nebo platu, která Vám v případech zde uvedených náleží.
_
RŮZNÉ-POJIŠTOVNY (KOMERNÍ POJIŠTĚNÍ)
- Pojišťovna odmítla uhradit rozdíl v hodinové sazbě autoservisu
- Kdo zaplatí rozdíl ceny za opravu auta po nehodě - pojišťovna hradí část škody
- Pojišťovna neuhradila celou škodu po autonehodě - kdo zaplatí zbytek škody?
Byl jsem účastníkem dopravní nehody, kdy do mě auto viníka vrazilo po vyjetí z jeho jízdního pruhu do boku mého auta. Na mém autě vznikla škoda s odhadem do 100 tis., na jeho vozidle žádná škoda. Auto jsem nechal opravit v pro pojištovnu neznačkovém servisu. Mám Citoren a ve Znojmě není. Po zaplacení faktury servisu jsem předložil fakturu pojištovně, ta mi však fakturu neproplatila celou s odůvodněním, že si servis naučtoval 700 Kč za hodinu a oni proplácí pouze 550 Kč za hodinu. Celkem šlo asi o 10.000 Kč. Proto bych chtěl vědět, zda má na toto pojištovna právo. A za druhé, jestli mám já nárok na proplacení nějakého rozdílu v ceně, které mělo auto před nehodou a po nehodě, kdy jsem musel vyměnit celý levý bok. Děkuji. Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pokud pojišťovna tvrdí, že má stanoven limit pro proplácení hodinové sazby opravy automechaniků, zřejmě tak bude stanoveno v nějakém písemném dokumentu (pojistné smlouvě, pojistných podmínkách, přílohách k nim apod.). Pak by Vás měli informovat, kde je tak stanoveno. Takové přílohy a podmínky se stávají nedílnou součástí pojistné smlouvy a pokud jste ji podepsal, souhlasil jste i s nimi.
Ustanovení § 443 Občanského zákoníku stanoví, že při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Znamená to, že se hradí jen aktuální časová cena, tedy cena nového dílu nebo části snížená o opotřebení (amortizaci). Vždy by tak mělo být zajištěno, že poškozený získá skutečnou výši škody, která mu nehodou vznikla.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak oficiálně změnit osobu pečující o postiženou osobu?
- Změna pečující osoby a oznámení na úřadu práce - informace
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí zdravotní pojištění pečující osobě
Jakým způsobem je možné změnit osobu blízkou, která pečuje o osobu postiženou (nevidomou), jenž JE SVÉPRÁVNÁ?
Mám nevidomou sestru, o kterou v současné době pečuje naše matka. Sestra chce provést změnu a to tak, že bych ni měla nově pečovat já. Podotýkám, že sestře je 31 let. Jakým způsobem a kde můžeme učinit tuto změnu? Děkuji, Damián
ODPOVĚĎ:
Jestliže chce Vaše sestra změnit pečující osobu nebo rozšířit okruh pečujících osob, je zapotřebí, aby o tom písemně informovala úřad práce v místě bydliště, který jí vyplácí příspěvek na péči. Změnu bude nutné provést opětovným vyplněním formuláře "Oznámení o poskytovateli pomoci", jehož součástí bude také Váš písemný souhlas s poskytováním pomoci. Vaše sestra se může sama rozhodnout, zda svoji matku i nadále ponechá mezi pečujícími osobami (Vás může uvést jako hlavní pečující osobu) či nikoliv. Za všechny osoby, které jsou v žádosti o příspěvek na péči uvedeny jako pečující, je totiž hrazeno zdravotní pojištění. Pokud by Vaše sestra ponechala jako pečující osobu pouze Vás, musela by se Vaše matka evidovat na úřadě práce nebo si sama platit zdravotní pojištění. Nárok na započtení doby péče jako tzv. náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod má ale pouze osoba, která poskytuje péči v největším rozsahu (je hlavní pečující osobou) a zároveň se jedná o osobu blízkou, nebo se závislou osobou žije ve společné domácnosti.
Na základě provedené změny pečující osoby obdržíte od úřadu práce potvrzení o tom, že jste pečující osobou. S tímto potvrzením pak stačí zajít na zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení. Zdravotní pojištění pak za Vás bude hradit stát a doba péče se Vám bude započítávat jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv na výživné když je dítě u obou rodičů stejnou dobu
Mám bratra který je rozvedený a má 10letého syna, který žije s matkou. Bratr platí pravidelné výživné 3.500 Kč a syna má i polovinu měsíce u sebe. Matka v únoru 2013 požádala o zvýšení výživného, soud jí vyhověl a výživné činí 4.000 Kč měsíčně. Navíc uložil bratrovi zaplatit zpětně vyrovnání výživného od února do dubna 2013 12.000 Kč a to do 1 měsíce. Když se bratr zeptal za co platí těch 12.000 Kč, soudce neodpověděl. Co dělat? Děkuji, Zdislava
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Váš bratr upozornil soudce na skutečnost, že jeho syn u něj tráví někdy i polovinu měsíce, upozornil. Pokud u bratra syn tráví téměř srovnatelné množství času jako u matky, pak i jejich náklady na synovu výchovu a výživu mohou být téměř srovnatelné, což by mělo být při stanovení výše výživného zohledněno. Jestliže Váš bratr se zvýšením výživného nesouhlasí a ještě neuplynula lhůta pro odvolání, může se proti soudnímu rozhodnutí odvolat. Pokud lhůta pro odvolání již uplynula, může Váš bratr podat nový návrh na snížení výživného. V případě odvolání i podání nového návrhu doporučuji argumentovat zejména množstvím času, který syn u Vašeho bratra tráví.
Co se částky 12.000 Kč týče, jedná se o celkovou částku, která by po zvýšení výživného měla být matce od února do března vyplacena. Jestliže ale Váš bratr i během soudního řízení hradil výživné v původní výši (3.500 Kč), pak bude zcela dostačující uhradit za dobu od února do dubna pouze přiznané navýšení výživného, tedy částku 1.500 Kč (3x 500 Kč).
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Kdo platí sociální a zdravotní ženě v domácnosti - informace
- Výše dobrovolného sociálního pojištění 2013
- Placení sociálního a nárok na nemocenskou u ženy v domácnosti
RODINA-PODPORA, DÁVKY, DŮCHODY
- Žena v domácnosti a nástup do starobního důchodu
- Výpočet starobního důchodu u ženy v domácnosti - informace
V jaké výši musím platit zdravotní pojištění jako žena v domácnosti? Jak vysoké je dobrovolné sociální pojištění, aby mi v případě nemoci vznikl nárok na nemocenskou? Musím platit nějaké další pojištění, aby se mi roky v domácnosti započítaly do důchodu? Mám již dospělé dítě a nejsem evidovaná na ÚP. Děkuji, Jarka
ODPOVĚĎ:
Jestliže nejste v evidenci úřadu práce (pak by za Vás zdravotní pojištění hradil stát), měla byste si hradit zdravotní pojištění ve výši 1.080 Kč měsíčně. Dobrovolné sociální pojištění si rovněž můžete platit, ale na základě hrazení tohoto pojištění Vám v případě nemoci či úrazu nevzniká nárok na nemocenskou. Nárok na nemocenskou vzniká pouze na základě výkonu výdělečné činnosti, ze které je za Vás odváděno nemocenské pojištění. Prostřednictvím dobrovolného sociálního pojištění je možné si doplatit chybějící dobu pojištění pro nárok na starobní či invalidní důchod, resp. zajistit, aby se Vám doba strávená v domácnosti započítávala jako odpracovaná doba pro nárok na důchod. Výše dobrovolného sociálního pojištění pro rok 2013 činí 1.812 Kč měsíčně. Hrazení tohoto pojištění je - jak už z jeho názvu vyplývá - dobrovolné, nikoliv povinné.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek u zpětvzetí žaloby, návrhu k soudu
RŮZNÉ-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Zpětvzetí návrhu na svěření ze střídavé do trvalé péče
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Postup zpětvzetí žaloby, návrhu u soudu
Je možné zrušit již rozeběhlý soud. Žádala jsem si totiž o trvalou péči o dceru neboť ji mám z bývalým přítelem ve sřídavé péči. Soud trvá skoro rok. S otcem dítěte jsme se dohodli, že budeme o dceru nadále pečovat střídavě.
Je tedy možné nějak ten soud zrušit? Udělat zpětvzetí návrhu nebo žaloby o svěření do střídavé péče? Žádné soudní stání ještě neproběhlo. Platí se něco za zpětvzetí návrhu? Moc děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Podle § 96, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, je možné, aby žalobce (navrhovatel) vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne tak, že zpětvzetí návrhu není účinné. Toto ustanovení ale neplatí tehdy, byl-li návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání. Návrh na svěření dcery do Vaší péče tedy můžete vzít zpět - můžete tak učinit buď písemně, nebo ústně do protokolu při nařízeném soudním jednání. Za zpětvzetí návrhu žádný soudní poplatek neplatíte.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možné jít po mateřské na neschopenku a zase na mateřskou?
- Je možné jít po rodičovskéé na neschopenku a pak na mateřskou?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Kdy může dát zaměstnavatel výpověď v pracovní neschopnosti?
- Kdy může dát zaměstnavatel výpověď na neschopence?
- Kdy může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr v pracovní neschopnosti?
Jsem matka na mateřské dovolené a dozvěděla jsem se, že mé pracovní místo bylo zrušeno. Mateřská dovolená mi již končí. Jsem znovu těhotná a na nastoupení na druhou mateřskou ještě nemám nárok. Mohu ukončit první mateřskou, odejít na nemocenskou a nastoupit na druhou mateřskou hned, jakmile mi vznikne nárok bez obavy, že mi dá zaměstnavatel výpověď?
Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Píšete, že čerpáte mateřskou dovolenou, pravděpodobně ale máte na myslí spíše rodičovskou dovolenou (mateřskou dovolenou čerpáte pouze po dobu, kdy pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, poté následuje rodičovská dovolená). Jestliže Vaše rodičovská dovolená již končí, můžete bezprostředně po jejím ukončení nastoupit na nemocenskou, pokud to bude Váš zdravotní stav vyžadovat. Na nemocenské pak můžete zůstat až do Vašeho nástupu na další mateřskou dovolenou.
Vaše těhotenství a úmysl nenastoupit po rodičovské dovolené zpět do práce zaměstnavateli bez obav oznamte. V době těhotenství jste před výpovědí ze strany zaměstnavatele do značné míry chráněna. Zaměstnavatel by vám mohl během těhotenství dát výpověď pouze z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodů, pro které by s Vámi mohl okamžitě ukončit pracovní poměr. Výpovědi z důvodu zrušení Vašeho pracovního místa, resp. Vaší nadbytečnosti se v těhotenství a během čerpání mateřské a rodičovské dovolené obávat nemusíte.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet příspěvku na bydlení - druh a družka mají každý vlastní byt
- Výpočet příspěvku na bydlení - partner a partnerka mají každý vlastní byt
- Státní byt druha a družky a výpočet příspěvku na bydlení
- Přídavek na dítě - otec je v rodném listě, listu
- Přídavek na dítě - otec není v rodném listě, listu
- Rozhodné období pro nárok na příspěvek na dítě
Bydlím ve státním bytě, v současné době jsem těhotná s přítelem, který také bydlí ve státním bytě. Z tohoto důvodu nemůžeme uzavřít sňatek, protože by nám jeden byt sebrali. Chci se tedy zeptat, jakým způsobem se vypočítávají sociální dávky (příspěvek na bydlení, na dítě atd.). Počítá se i přítelův příjem, i když s námi nebydlí, nebo jen jakási část? V mém bytě se mnou žijí ještě 2 děti z prvního manželství. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Společně posuzovanými osobami jsou v tomto případě osoby, které s Vámi v bytě či domě žijí a mají zde trvalé bydliště. Pokud s Vámi Váš přítel nežije a má trvalé bydliště jinde, nebudou jeho příjmy posuzovány společně s Vašimi ani po narození dítěte. Pro nárok na příspěvek na bydlení stačí doložit příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí.
U nároku na další dávky (porodné, přídavek na dítě), bude záležet na tom, zda bude Váš přítel uveden v rodném listě jako otec dítěte. Pokud ano, bude ze zákona automaticky patřit mezi společně posuzované osoby, a to i v případě, že budete nadále bydlet odděleně. Vaše a přítelovy příjmy tedy budou posuzovány společně. Na porodné máte nárok tehdy, jedná-li se o Vaše první dítě a příjem Vaší domácnosti nepřesáhne 2,4násobek jejího životního minima. Návod na výpočet životního minima Vaší domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852. Pokud se příjmy Vás a Vašeho přítele vejdou do uvedeného limitu, můžete si zažádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné stačí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.
U přídavku na dítě je nutné doložit příjmy za kalendářní rok 2011, u žádosti podáváné od října 2013 pak příjmy za rok 2012. O všechny uvedené dávky můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odvolání proti zvýšení výživného z důvodu dlouhodobé nemoci
Jak se odvolat proti rozhodnutí soudu. Žádal jsem o snížení výživného, jsem dlouhodobě nemocen, pobírám dávky ve výši 4.500 Kč. Mám stanovené výživné 1.400 Kč na dceru. Ve vlastní péči mám syna který má 17 let. Soud mi i tak výživné nesnížil. Dále jsem se snažil o úpravu styku s dcerou, neboť s bývalou ženou není domluva. Navrhl jsem nějaký návrh - i má bývalá žena a soudkyně rozhodla více méně jak chtěla bývalá žena. Jak se mohu odvolat? Rozhodnutí ještě písemně nedošlo, jen na e-mail. Chci udržet sourozenecký vztah syna a dcery. Jsem 3 roky nemocen, nemám nárok na alespoň částečný důchod? Můj dotaz tedy zní jak se mohu odvolat proti obojímu? Bývalá manželka má příjem cca. 18.000 Kč. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Pokud byla Vaše žádost o snížení výživného zamítnuta, můžete se ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí soudu odvolat nebo podat nový návrh na snížení výživného. Argumentujte zejména zhoršením Vaší finanční situace a další vyživovací povinností vůči synovi. Stejně tak můžete podat nový návrh na úpravu styku s Vaší dcerou nebo se proti stávajícímu rozhodnutí odvolat. Informace o možnosti odvolání bude součástí soudního rozhodnutí, které obdržíte. Vzory těchto návrhů jsou k dispozici volně na internetu - například v naší poradně v sekci Vzory zdarma - nebo Vám se sepsáním návrhů může pomoci příslušná sociální pracovnice na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na sociálním odboru městského úřadu.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Je možné prodat zděděnou nemovitost v době exekuce na dědice?
- Exekuce proti dědici a zdědění nemovitosti - je možný prodej?
- Prodej dědictví v době exekuce dědice
- Je možné prodat zděděný byt při řádném splácení exekuce?
- Je možné prodat zděděný dům při řádném splácení exekuce?
- Může exekutor zabavit dědictví když dlužník splácí řádné exekuci?
Zemřela mi maminka, otec žije. Po mamince budu dědit podíl rodinného domu. Mám dvě exekuce, které si poctivě platím každý měsíc. Mám obavy jak se dozví exekutoři, že mi patří podíl, jestli ho mohou zabavit i když řádně platím. Vyřešilo by problém darování jiné osobě? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Jakmile se exekutoři dozví, že vlastníte spoluvlastnický podíl na nemovitosti, provedou kroky k jeho exekučnímu prodeji. Darování Váš problém nevyřeší, neboť se bude jednat o odporovatelný právní úkon, jehož zrušení budou exekutoři soudně vyžadovat. Účelem exekuce je co možná nejrychlejší úhrada Vašich dluhů (vyrovnání Vašich závazků). Řádné splácení exekuce je proto irelevantní.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Zastavení exekuce a vliv na zahlazení pohledávky
- Znamená zastavení exekuce zánik pohledávky a zahlazení dluhu?
- Promlčení exekuce od právní moci exekučního titulu
- Znamená zastavení exekuce automaticky nevymahatelnost dluhu?
Měla jsem exekuci v roce 2009 u T-mobile která byla v roce 2010 usnesením Okresního soudu zastavena.
02/2013 mi byl doručen dopis, že T-mobile postoupil pohledávku společnosti KRUK INTERNATIONAL s. r. o. Tato společnost dala návrh na exekuci. Došlo k zablokování bankovního účtu exekutorem. Je tento postup v pořádku, kdy už jednou byla tato pohledávka soudně zastavena? Děkují, Justýna
ODPOVĚĎ:
Zastavením exekuce z jiného důvodu, než plného uhrazení, nezaniká pohledávka. Exekuci lze nařídit do 10 let od právní moci exekučního titulu a to i opakovaně. Tento postup je proto v pořádku.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Je možné zabavení notebooku exekutorem pokud ho využívám k výkonu zaměstnání?
- Zabavení notebooku sloužícího k obživě exekuovaného dlužníka - informace
- Návrh na vyškrtnutí notebooku z exekuce - slouží k práci, oživě, výdělku
- Jak zabránit zabavení notebooku v exekuci - slouží k práci, výdělku, obživě
Mám víc exekucí. Jsem invalidní důchodce. Mám v současné době práci na 4 hod. denně. K tomu jsem si ještě sehnal práci na dohodu (DPP), ke které potřebuji notebook. Vlastním starý notebook v hodnotě cca 1000 Kč. Může mi ho exekutor vzít i když ho potřebuji k práci? Nějakou část dluhů už splácím a 1 se mi bude srážet ze mzdy. Mohu nějak zabránit zabavení notebooku v exekuci? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Tuto otázku řeší § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, který uvádí:
"Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů."
Notebook Vám tedy exekutor vzít nesmí. Pokud by jej přesto zabavil (tzv. sepsal), můžete podat při soupisu návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu z výše uvedeného důvodu. Pokud mu exekutor do 15 dnů nevyhoví, můžete podat žalobu na vydání věci podle § 267 občanského soudního řádu, kterou však podáváte vůči oprávněnému, nikoliv exekutorovi.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědictví, dědickém řízení - příklad
- Může dříve obdarovaný dědic v dědickém řízení nic nezdědit?
Dům byl rozdělen na čtyři čtvrtiny. Nyní jsou tři děti po ovdovělé matce. Ještě za svého života odkázala svou čtvrtinu jednomu ze svých dětí. Na účtě měla uložené peníze. Notářka dítěti, kterému matka odkázala svou čtvrtinu, sdělila, že nemá nárok na tyto uložené peníze, jelikož prý nyní vlastní většinu domu než jeho dva sourozenci, kteří se následně o tyto peníze rozdělili. Velmi prosím o odpoveď, je-li tomu tak. Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
V tomto případě předpokládám, že ostatní dědicové v dědickém řízení po své matce navrhli započtení daru, neboť jejich matka darovala jednomu z nich svou čtvrtinu domu. Takové započtení daru se realizuje v případě, že nešlo o obvyklé darování (v případě daru části nemovitosti nejde o obvyklé darování - obvyklé darování je například dar k narozeninám nebo k Vánocům). Po takovém započtení skutečně může dojít k tomu, že tento obdarovaný potomek již z ostatního majetku nedostane ničeho, neboť tento dar se započetl a zbylý majetek tak dědí pouze ti, co od své matky žádný takový dar za života neobdrželi.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak to udělat aby potomek zdědil po smrti jednoho z rodičů celý byt, dům
- Přenechání nemovitosti po smrti jednoho z rodičů potomkovi
- Přenechání bytu, domu po smrti jednoho z rodičů synovi, dceři
Zemřel mi otec a zanechal byt ve společném jmění manželů SJM. Jsem jediná dcera. Maminka chce, abych celý byt získala. Chtěli jsme nyní udělat to, že se maminka dědictví bytu vzdá v můj prospěch a na druhou polovinu napíšeme darovací smlouvu. Notářka ale navrhla ať jde celý byt do dědictví a maminčin nárok ať se vyřeší formální pohledávkou. Možná to je jednodušší, ale nám jde taky o poplatky. Prosím, která varianta je vlastně výhodnější? Nenavrhla notářka jen účelové řešení, které zvýší její odměnu? Nebo nám toto výrazně usnadní veškeré papírování?
Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Notářské poplatky budou v tomto případě vyšší, než při řešení, které navrhujete Vy, ale následný sepis darovací smlouvy a kolek na katastru, který v dědickém řízení neplatíte, Vás pak vyjde na daleko více, než když připustíte variantu navrženou paní notářkou. Mohu konstatovat, že cena za sepis darovací smlouvy bude minimálně ve stejné výši, kterou ušetříte v dědickém řízení. Teď to můžete udělat vše najednou a o nic se nestarat. V dědickém řízení můžete, stejně jako v darovací smlouvě, zřídit mamince věcné břemeno doživotního bezplatného užívání bytu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné prodat byt před koncem dědického řízení?
- Je možné prodat dům před koncem dědického řízení?
- Bude druhá manželka dědit nemovitost získanou manželem před manželstvím?
- Dědění nemovitosti novou manželkou vlastněnou manželem před manželstvím
03/2013 mi umřel otec, který žil posledních dvacet let se svou druhou ženou.
Má dotyčná druhá manželka nárok na dědický podíl z rodinného domu, který otec vlastnil již před uzavřením druhého manželství a na katastru byl psán jen na jeho jméno (byl výlučním vlastníkem rodinného domu).
Je možné po dohodě dědiců prodat rodinný dům ještě před vyřízením dědictví, když je již jasné, že neexistuje závěť v registru závětí, ani nebyla sepsána závěť jiná. Jedná se mi o to, že žádný z dědiců nemá finanční prostředky na udržování nemovitosti do vyřízení pozůstalosti. Jeho druhá žena prohlásila, že to oplácet nebude, že jí to nepatří a jeden z dědiců je v exekučním řízení. Za jakých podmínek je toto možné učinit. Děkuji, Dalimil
ODPOVĚĎ:
Manželka má obecně nárok na jednu polovinu hodnoty majetku ze společného jmění manželů a dále, pokud dědictví neodmítne, tak také na podíl na výlučném majetku. Pokud zemře osoba žijící v manželství, tak v první fázi se vypořádá společné jmění manželů tak, že jedna polovina zůstane pozůstalému manželovi a druhá jde do dědictví. Tato druhá polovina majetku, která přešla že společného jmění manželů a k tomu veškerý výlučný majetek (tedy ve Vašem případě zmíněný rodinný dům) se pak dělí mezi dědice. V první dědické skupině jsou vždy manželka a děti a tyto dědí rovným dílem.
Podle zákona platí, že před skončením dědického řízení dědici mohou s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do dědictví během dědického řízení nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření, jen se svolením soudu. S ohledem na praxi notářů a rychlost soudu mohu předpokládat, že bude rychlejší a jednodušší počkat na skončení dědického řízení a poté bez problémů dům prodat.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Identifikace dědice v závěti - jaké údaje musí být uvedené?
- Jak zajistit nezaměnitelnost dědice v závěti?
- Jak označit dědice v závěti aby ho nebylo možné zaměnit za jiného
- Jak musí být označen dědic v závěti
- Jaké údaje o dědici musí v závěti být?
Rád bych sepsal závěť veškerého svého majetku na nepříbuznou osobu, o které mám k dispozici pouze jméno, příjmení, příjmení za svobodna, datum narození, místo zaměstnání a IČO (zaměstnání u podnikatele, avšak na vlastní živnost. list). Jsou tyto údaje dostatečné i bez uvedení rodného čísla a bydliště dědice? A pokud ano, nemohla by být závěť zpochybněna v případě, že v době mé smrti tato osoba nebude již mít shodné místo zaměstnání, nebo IČO, nebo změní příjmení?
Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Ze závěti musí být jasně patrné, jakou osobu určujete za dědice. Jméno, příjmení, datum narození a příjmení za svobodna je zcela určitě dostačujícím identifikátorem. To, že neznáte současné bydliště, případně, že se v budoucnu změní bydliště, zaměstnání nebo IČ, nebo třeba i příjmení, nemá na platnost závěti žádný vliv.
Nezapomeňte na neopomenutelné dědice - více vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/86/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu - matka zemřela, bude dědit otčím?
- Dědění družstevního bytu - otec zemřel, bude dědit macecha?
- Jak vydědit nového manžela, manželku - postup, informace
- Jak zajistit aby otčím nedědil majetek matky?
- Jak zajistit aby macecha nedědila majetek otce?
- Dědění družstevního bytu - informace, dědická dohoda
- Dědická dohoda o dědění družstevního bytu - informace
- Dědění družstevního bytu, dědická dohoda a vyplacení podílu
- Vypořádání zděděného družstevního bytu - informace
Matka bydlí v družstevním bytě. Tento byt koupila dávno před manželstvím s mým otčímem.
Chtěla bych se zeptat, jaká by vznikla dědická situace, kdyby se, nedej bože, stalo něco s mojí matkou. Jsem jediná dcera, otčím žije v bytě již dlouhá léta a má tam trvalé bydliště a také sídlo firmy. Předpokládám, že by otčím dědil také. V jakém procentuálním poměru se mnou? Děkuji, Teodor
ODPOVĚĎ:
V případě, že Vaše matka nabyla družstevní byt dlouho před vznikem manželství se svým aktuálním manželem - Vaším otčímem, bude se celý byt vypořádávat rovnou v dědictví, nikoli v rámci společného jmění manželů SJM. Pokud matka nepořídí závěť (ve které by opominula svého manžela), tak se bude tento byt dělit mezi všechny dědice ze zákona (v I. dědické skupině jsou potomci a manžel rovným dílem).
Družstevní byt ale nemohou nabýt 2 osoby, pokud nejsou manželé, to znamená, že budete mezi sebou uzavírat dědickou dohodu, ve které jeden z Vás převezme byt a druhému vyplatí dědický podíl v penězích, nebo nebude za tento byt žádat žádnou výplatu dědického podílu. Pokud se nedohodnete, budete muset po skončení dědického řízení podat žalobu k soudu, a výsledem může přijít až za tři roky s vynaložením velkých finančních prostředků.
Upozorňuji, že u družstevního bytu nelze zřídit věcné břemeno.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na mateřské dovolené kvůli rušení zaměstnavatele
- Zrušení firmy a výpověď na mateřské dovolené
- Ukončení pracovního poměru na mateřské dovolené pro zrušení zaměstnavatele
- Zrušení firmy a ukončení pracovního poměru na mateřské dovolené
V současné době (08/2013) jsem na rodičovské dovolené, která trvá do 01/2015. Zaměstnavatel mě informoval, že se zrušila organizace, kde jsem byla pracovně zařazena před nástupem na rodičovskou dovolenou a informoval mě, kdo je právnickým nástupcem s tím, že pokud mě nebude možné po ukončení rodičovské dovolené dále zaměstnávat, dostanu výpověď. Ráda bych se zeptala, kdybych do 01/2015 nastoupila na další mateřskou dovolenou nebo na neschopenku z důvodu rizikového těhotenství, bude se na mě stále vztahovat zákaz výpovědi vzhledem k této organizační změně? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Zákon chrání určité skupiny zaměstnanců před výpovědí, pokud se nacházejí v předpokládané životní situaci (těhotenství, nemoc, mateřská dovolená atd.) Avšak ani tato ochrana není absolutní a to se vztahuje i na Váš případ. Výjimka ze zákazu výpovědi v ochranné době (§ 54 Zákoníku práce) totiž říká, že lze dát výpověď osobě na rodičovské dovolené z důvodu § 52 písm. a) zákoníku práce, což je případ, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část ruší. Toto však neplatí, pokud se zaměstnavatel jen přemisťuje nebo pro pouhou nadbytečnost zaměstnance. V daném případě tak je důležité, zda se skutečně ruší z právního hlediska. Pak před výpovědí nejste chráněna.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel vystavil zaměstnanci fakturu za mobil - co dělat?
- Může zaměstnavatel pracovníkovi účtovat hovory ze služebního mobilu?
Přítel 29.5.2013 dostal do schránky fakturu za soukromé hovory na 10.800 Kč, splatnost faktury 30.5.2013. Faktura byla účtovaná zpětně za 4 roky. Za každý měsíc 250 KČ. Za měsíc provolal jen cca 10 Kč. Na telefon neměl se zaměstnavatelem žádnou smlouvu, mobilní telefon dostal jen tak do ruky. Jsme povinni fakturu vystavenou zaměstnavatelem zaplatit? Žádný výpis za hovory ani nic podrobného nedostal. Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Otázka je, komu byla faktura vystavena, zda Vašemu příteli či zaměstnavateli. Pokud je na jméno zaměstnavatele přímo od operátora, je za úhradu odpovědný zaměstnavatel a po Vašem příteli může chtít úhradu pouze skutečně provolaného hovorného (hovoříte o 10 Kč), tuto částku zřejmě musíte uhradit, jinak se vystavuje nebezpečí postihu za bezdůvodné obohacení. Pokud se jedná o fakturu, kterou vystavil sám zaměstnavatel na Vaše jméno, není dokladem ničeho, protože fakturu si každý může vytisknout sám. V každém případě chtějte vidět originál výpisu od operátora a zaměstnavatel by Vám měl prokázat, že nešlo o služební hovory. Další otázkou je možné promlčení, neboť obecná promlčecí lhůta je tříletá. Toto promlčení musíte namítat Vy.
_
PRÁCE-NESCHOPNOST
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a proplacení nevyčerpané dovolené
- Může zaměstnanec na neschopence požádat o proplacení nevybrané dovolené?
- Proplacení nevyčerpané dovolené v průběhu pracovního poměru - je to legální?
- Do kdy musí zaměstnanec vyčerpat dovolenou za minulý rok?
- Kdy si zaměstnanec určuje sám kdy bude čerpat dovolenou?
- Může pracovník určit kdy si vyčerpá dovolenou?
Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti (cca 7 měsíců) a podle doktorky to vypadá, že ještě dlouho budu.
Proto bych se rád zeptal na 2 věci:
- u zaměstnavatele mám 20-25 dnů nevybrané dovolené. Pokud budu stále v pracovní neschopnosti minimálně polovina této dovolené mi na konci roku propadne (zaměstnavatel dovolenou neproplácí) je nějaká možnost jak o dovolenou nepřijít?
- se zaměstnavatelem jsem předběžně dohodnut, že po skončení pracovní neschopnosti ukončíme pracovní poměr dohodou. Kdybych to udělal již teď co přesně by se stalo s "nemocenskou" a nevybranou dovolenou?
Děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Předně nic jako propadnutí dovolené zákon nezná. Je to vaše zákonné právo vyplývající z lidsko-právních smluv související s regenerací pracovních sil. Bohužel kolem dovolené stále panuje mnoha omylů, jedním z nich je i mýtus tzv. proplácení dovolené. Jedinou možností finanční náhrady za nevyčerpanou dovolenou je její proplacení při skončení pracovního poměru. Neexistuje tedy, aby ji zaměstnavatel proplatil během trvání pracovního poměru jako jakési odškodné, za to, že zaměstnanec dovolenou nečerpal.
Co se týče čerpání, dovolenou za rok 2012 Vám musí určit k čerpání zaměstnavatel do 30. 6.2013, pokud tak neučiní, vzniká právo zaměstnanci si jednostranně dovolenou určit sám (§ 218 odst. 3 zákoníku práce). Tedy pokud Vám ji nenařídil do 30. 6. , písemně mu oznamte 14 dní dopředu, kdy hodláte dovolenou čerpat. Pokud byste byl i nadále v pracovní neschopnosti, dovolená Vám opět nepropadá, zaměstnavatel ji určí po skončení této překážky.
Pokud ukončíte pracovní poměr tak, jak už bylo řečeno, nevyčerpanou dovolenou Vám musí zaměstnavatel proplatit v nejbližším výplatní termínu. Po skončení pracovního poměru, pokud byste byl stále v neschopnosti, by zřejmě hradila nemocenskou česká správa sociálního zabezpečení.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
- Proč je odškodňování pracovního úrazu zařazeno do přechodných ustanovení?
- Řazení pracovních úřadu do přechodných ustanovení - proč to tak je?
Chtěla jsem se zeptat, proč je oblast odškodňování pracovních úrazů zařazena do přechodných ustanovení?
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Je to z toho důvodu, že dosud nebyl přijat zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, jak je uvedeno v § 365 Zákoníku práce. Proto se, do jeho přijetí, použije v těchto věcech Zákoník práce.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené na mateřské dovolené - informace
- Povinnost vrátit neprávem čerpanou náhradu za dovolenou
- Je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli neprávem čerpanou dovolenou?
- Neoprávněná dovolená a povinnost uhradit ji zaměstnavateli - informace
- Mateřská a rodičovská dovolená a vliv na řádnou dovolenou
Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. 2012 jsem byla 25 pracovních dnů na peněžité podpoře v mateřství PPM, pak jsem 38 dnů čerpala starou dovolenou a nyní mi zaměstnavatel umožňuje čerpání dovolené za rok 2012. Což je 40 dnů. Potřebovala bych však potvrdit, zda na dovolenou, za rok 2012 mám nárok a zda se bude krátit, popřípadě o kolik dnů. Nebo zda se krátit nesmí. Zaměstnavatel odepsal, že v případě, že by se v průběhu roku ukázalo, že nárok nevznikl v rozsahu, v jakém byla dovolená čerpána, pak mi prý vznikne ze zákona povinnost vrátit neprávem čerpanou náhradu za dovolenou. Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci. Naopak doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil jinak podmínky pro dovolenou, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou. Tzn. mateřská dovolená se posuzuje jako výkon práce a dovolená se pro ní nekrátí, naopak rodičovská dovolená není výkonem práce a dovolená se při ní krátí.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 10. září 2013
Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manžel odjel do zahraničí a nechal matku s dítětem bez peněz
- Vycestování otce dítěte do zahraničí, nenechal peníze matce dítěte
- Může manžel vycestovat do zahraničí a nechat manželku s dítětem bez peněz
- Manžel nechal matku s dítětem bez peněz a vycestoval do zahraničí
- Na které příspěvky má nárok opuštěná matka samoživitelka s dítětem?
- Na které přídavky má nárok opuštěná matka samoživitelka s dítětem?
Jsem na mateřské a manžel mi odmítl dát peníze na domácnost a syna. Odjel do Francie, mám 7.600 Kč, když vše poplatím, zůstane mi 1.500 Kč na jídlo, tedy pokud nepřijdou poplatky za odpad.
Na úřadě práce ÚP mám nárok na nějé dávky a příspěvky až po 4 měsících. Co můžu dělat, kde hledat pomoc, na co mám nárok? Na úřadu práce nejsou moc ochotní poradit a pomoci mi. Mockrát děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Manžel má nejen vyživovací povinnost vůči Vám i Vašemu synovi, ale měl by samozřejmě rovněž přispívat na provoz domácnosti. Pokud tak nečiní a dohoda s ním není možná, můžete podat k okresnímu soudu návrh (žalobu) na určení výživného. Návrh (žalobu) na určení výživného můžete podat i formou tzv. předběžného opatření, o kterém soudy rozhodují rychleji než při podání klasického návrhu. V návrhu uveďte všechny podstatné skutečnosti a pokud je to možné, pokuste se je i doložit. Vzor návrhu naleznete v našich vzorech.
Ze sociálních dávek byste mohla požádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, pokud je příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima. Životní minimum tříčlenné domácnosti je 7.710 Kč, hraničním příjmem pro nárok na přídavek na dítě je 18.504 Kč čistého měsíčně.
Příspěvek na bydlení můžete získat tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Dále by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nouzi - doporučuji začít příspěvkem na živobytí nebo dávkou nazvanou mimořádná okamžitá pomoc.
Ve všech těchto případech bude manžel společně posuzovanou osobou a bude tedy zapotřebí doložit jeho příjem. Můžete ale zkusit požádat úřad práce o vyjmutí manžela z okruhu společně posuzovaných osob - zejména tehdy, pokud je jeho odjezd do Francie dlouhodobý. Záleží ale na posouzení úřadu práce, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv.
NA "Vzor návrhu naleznete v našich vzorech." DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má nárok na výživné rozvedená manželka která nechce pracovat?
- Výživné na rozvedenou manželku která nechce pracovat
- Výživné na rozvedenou manželku v rozporu s dobrými mravy
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti nezletilému potomkovi - postup, podmínky, informace
- Darování bytu, domu nezletilému potomkovi - postup, podmínky, informace
- Darování nemovitosti nezletilé dceři, synovi - postup, podmínky, informace
- Je nutný souhlas soudu s darováním nemovitosti nezletilému synovi, dceři?
1) Po rozvodu manželství má manžel vyživovací povinnost na dvě dospělé děti z rozvedeného manželství. Obě studují vysokou školu VŠ. Má tuto povinnost v nějaké míře i k bývalé manželce? Bývalá manželka je zcela zdráva, nikdy nechodila do zaměstnání. Bývalé ženě zanechal společný byt, chatu, dětem koupil auto, podporuje je nad rámec výživného. Do nového vztahu odešel prakticky s kufrem oblečení.
2) Tento muž založil novou rodinu. S novou manželkou má dvě malé děti. Pořídili si nové vlastní bydlení. Disponují určitou finanční částkou. Manžel dost vydělává, ale má rizikové povolání. Starostí nové manželky je, jak nejlépe zabezpečit sebe a svoje děti.
Poraďte prosím: Je možné společný majetek, finanční prostředky - převést na tyto nezletilé děti.
Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V zákoně o rodině je výživné mezi rozvedenými manželi upraveno v § 92 - 94. Rozvedená manželka, která není schopna se sama živit, může žádat od bývalého manžela, aby jí přispíval na přiměřenou výživu. Již zde ale neplatí, že by rozvedení manželé měli mít stejnou životní úroveń.
Při posuzování nároku na výživné soud přihlédne k odůvodněným potřebám oprávněného (bývalé manželky), ale také ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Soud bude v rámci řízení o výživném zkoumat i to, zda se povinný bez vážného důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či jiné výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Jinými slovy soud důsledně posuzuje, zda se povinný záměrně nesnaží soud a oprávněného "uvést v omyl" tím, že záměrně uvádí nižší než skutečné příjmy nebo se účelově "zbavuje" svého majetku.
Současně ale platí, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Základním předpokladem pro nárok na výživné pro rozvedenou manželku je tedy odkázanost na toto výživné. Soud tedy bude zkoumat a posuzovat také to, zda je bývalá manželka na výživné skutečně odkázaná, zda opravdu nemá možnost získat prostředky na výživu jiným způsobem nebo zda jiných možností získat finanční prostředky nevyužívá záměrně.
Převedení majetku na nezletilé děti je možností, jak děti do budoucna zabezpečit - majetek lze na dítě převést například darováním. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný právní úkon, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 9 občanského zákoníku, které říká, že nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Hlediskem pro posouzení, zda darování (ne)movitého majetku nezletilému dítěti je platným právním úkonem, bude skutečnost, zda přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel řešit. Například nabytí vlastnického právo k nemovitosti takovéto povinnost a tíživé následky určitě přináší. Rodič, který chce dítěti darovat nemovitost, může postupovat následujícím způsobem: Sepíše s dítětem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Doporučuji převádět majetek na nezletilé děti v rozumné míře - v opačném případě by to mohl soud rozhodující o výživném pro bývalou manželku vyhodnotit tak, že se manžel svého majetku zbavuje účelově.
_
PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHRANA ZDR. PŘI PRÁCI
- Je nutná lékařská prohlídka po dlouhodobém neplaceném volnu?
- Kdy je zaměstnanec povinen jít na zdravotní prohlídku
- Povinnost absolvovat prohlídku u závadoního lékaře - informace
- Kdy může zaměstnavatel poslat zaměstnance na zdravotní prohlídku?
- Mimořádná zdravotní prohlídka zaměstnance - informace
Ráda bych se zeptala, zda zaměstnanec, který měl dlouhodobé neplacené volno (například 6 měsíců), je povinen při návratu do práce absolvovat lékařskou prohlídku jako při nástupu do práce. Pokud ano, po jaké době neplaceného volna se tato prohlídka vyžaduje? Děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
Zda je zaměstnanec povinen lékařskou prohlídku absolvovat záleží na práci jakou vykonává; obecně lze říci, že pokud má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotním stavu zaměstnance, je podle § 55 zákona č. 373/2011 Sb. oprávněn jej vyslat na mimořádnou lékařskou prohlídku kdykoliv.
Podle § 12 odst. 2 písm. f) bod 3 vyhlášky č. 79/2013, která provádí zákon č. 373/2011 Sb. , platí, že mimořádná prohlídka se provádí, pokud byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Domnívám se, že ve Vašem případě tedy zaměstnavatel plní povinnosti stanovené vyhláškou a nejedná se o případ pochybností o zdravotním stavu.
Speciální právní předpisy vztahující se k danému povolání (např. povolání policisty, strážníka, hasiče apod.) mohou uvádět i další důvody k vyslání zaměstnance na zdravotní prohlídku.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stížnost proti odložení věci - dopravní nehody
- stížnost při nedbalém prošetření dopravní nehody Policií - informace
- Je možné překládat důkazy ve správním řízení?
Mohu požádat o nahlédnutí do spisu a kde, když policie ukončila šetření dopravní nehody a věc předala do správního řízení Magistrátu. Můj dodatečný požadavek na řádné nafocení stop technikem na mém vozidle policie ignorovala. Mám opakovaně o provedení těchto úkonů požádat před zahájením řízení správní orgán?
Jen orientačně uvádím: Odbočoval jsem z hlavní silnice na vedlejší a z této do mého boku najelo s devastujícím účinkem druhé vozidlo, které poté jeho řidič z konečného postavení přemístil, zatímco jsem byl poraněný úderem do hlavy zaklíněný ve svém vozidle, což jsem uvedl jak do úředního záznamu, tak žluto modrého hlášení pojišťovně. Zraněním jsem byl v pracovní neschopnosti 24 dní. Policista na místě po příjezdu a hovoru s druhým účastníkem a postavením jeho vozidla dal ve vteřině arogantně vinu mě, aniž by prověřil ostatní důkazy. Děkuji, Izák
ODPOVĚĎ:
Pokud je to ještě možné, je v tomto případě vhodné podat stížnost proti odložení věci (§ 159a ve spojení s § 143 trestního řádu); o možnosti podat opravný prostředek jste měl být řádně poučen. Pokud byl spáchán trestný čin a ten byl nedostatečně vyšetřen, je toto důvodem k využití opravného prostředku.
V případě, že případ byl již pravomocně postoupen a odložen (tedy postoupen správnímu orgánu k řešení přestupku), je třeba správnímu orgánu předložit důkazy vyvracející závěry Policie. Správní orgán nemá mnoho možností k vyvrácení důkazů Policie, na jejichž základě případ uzavřela.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Referendum na výstavbu bioplynové stanice BPS a teplovodu
V obci Mysločovice proběhlo referendum proti výstavbě bioplynové stanice BPS. Většina občanů bioplynovou stanici BPS nechce, většina ze 7 zastupitelů ano.
Stavba není obecní, nýbrž soukromá akce firmy LIPARO. Kdo všechno je součástí firmy LIPARO nevím, prý i tichý společník.
V referendu, které proběhlo 11.5.2013, se zúčastnilo 260 voličů. Na otázku „Má Zastupitelstvo Obce Mysločovice vyslovit v územním a stavebním řízení souhlasné stanovisko k záměru výstavby bioplynové stanice v Mysločovicích“ bylo 235 voličů proti. Referendum bylo platné.
Na zasedání 29.7.2013 bylo přijato usnesení, že zastupitelstvo obce souhlasí s vybudováním teplovodu a inženýrských sítí na pozemcích obce - je zde uveden výčet parcelních čísel.
Není zde uvedeno, že se jedná o teplovod mezi bioplynovou stanicí a základní školou. O teplovod má zájem firma LIPARO, která tím, že bude dodávat teplo do ZŠ bude mít výhodnější výkpní ceny elektřiny. Jiný teplovod se v obci nemůže budovat - není žádný jiný zdroj tepla.
Dotaz:
Je usnesení platné, když se občané v referendu vyslovili, že s výstavbou bioplynové stanice BPS nesouhlasí?
(Stavební řízení chce firma LIPARO rozdělit na bioplynovou stanici BPS a teplovod, ale možná bude muset mít stavební řízení na bioplynovou stanici BPS a teplovod jako celek - to se zatím neví).
Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Z dotazu se jeví, že se jedná o dvě rozdílné věci - tedy předmět referenda a usnesení spolu obsahově nesouvisí; nelze tedy konstatovat, že by usnesení bylo automaticky neplatné. Nelze vyloučit, že si předmětná firma připravuje prostor a realizaci bioplynové stanice BPS odloží na pozdější dobu.
Pokud bude teplovod financovaný z veřejných prostředků (což z dotazu vyplývá), bude obec jako zadavatel s největší pravděpodobností povinna realizovat veřejnou zakázku.
V těchto věcech občanům nezbývá než využívat maximum svých možností - získávání informací (prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb.), sledování situace, využívání sdělovacích prostředků, účast na zasedání orgánů obce, kontrola průběhu případné veřejné zakázky apod.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace letu pro velké zpoždění
- Jsou nutné palubní lístky z letadla k reklamování zpoždění letu
- Reklamace zpoždění letu - jsou nutné palubní lístky?
Můj let s cestovní kanceláří měl velké zpoždění (7 hodin), nešlo o stávku ani vlivy počasí, pouze zpoždění. Tento let jsem proto reklamovala. Cestovní kancelář po mě požaduje palubní lístky, ale já je omylem vyhodila.
Mám letenku, razítko v pase a reklamační lístek (protože jsem musela reklamovat kufr) s datumem a číslem problémového letu. Stačí to nebo jsou palubní lístky nutné k reklamaci letu? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Palubní lístky bezpochyby nejsou nezbytné, pokud jste svou přítomnost na palubě schopna prokázat Vámi uvedenými jinými způsoby. Zda to stačí nelze ovšem konstatovat (přepravní společnost může mít v obchodních podmínkách zásady reklamace vymezeny přesně), každopádně Vám nezbývá než zkusit prokázat svou přítomnost na palubě jinak a pokud takový způsob reklamace společnost neuzná, bude nutné podat žalobu na náhradu škody. Celá věc by neměla uváznout jen na palubních lístcích, protože jste schopna dokázat přítomnost v letadle jinak.
_
OBČAN
- Šmírující soused - jak se bránit odposlechu souseda
- Jak zjistit zda jsem odposloucháván v bytě, domě
Můj soused přes ulici na malé vesnici mi nedávno v jedné dosti vypjaté situaci oznámil, že: pokud si myslím, že když máme zavřená okna, že neví o čem se doma bavíme, tak se mýlím. A citoval mi některé věty, které jsme doma projednávali.
Mám oprávněné obavy, že nás sleduje. Nevím však, jak to dokázat a jak postupovat abych neohrozil rodinu. Má "dosti dlouhé prsty". Můžete mi, prosím poradit, jak postupovat a jaká je za toto jednání trestní odpovědnost. Děkuji, Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, jak dané informace mohl získat.
Pokud žijete v samostatném domě a máte podezření, že jste odposloucháváni, doporučuji kontaktovat společnosti schopné odposlouchávací zařízení zjistit. V případě kladného zjištění, doporučuji kontaktovat policii.
Pokud žijete v bytovém (či panelovém) domě, kde k odposlouchávání stačí "ucho na stěně" je základní ochrana proti odposlechu rušící zvuky (rádio, televize, tekoucí voda apod.) či zastavění společné stěny nábytkem či zavěšení televize. V tomto případě se totiž "odposlech" bude hůře dokazovat.
Skutečnost, zda k odposlouchávání dochází je možné jej ověřit cíleným sdělováním fiktivních informací a sledování chování souseda.
V případě, že byste byli chováním souseda jakkoliv konkrétněji ohroženi, je nutné kontaktovat policii. Samozřejmě se můžete s konkrétními detailnějšími informacemi obrátit opět i na naši poradnu.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Někdo udělal kopii dokladů a podvádí na webu bazos.cz
- Jak se bránit při podvádění se zkopírovanými doklady?
- Podvod s použitou kopií občanského průkazu a pasu
- Podvody na bazos.cz s kopí občanského průkazu a cestovního pasu
Někdo mi udělal kopii občanského průkazu a cestovního pasu. Doklady mi nebyly odcizeny a netuším, kdy a kde byly pořízeny kopie, nicméně se na webu bazos.cz někdo prezentuje mými doklady. Nechává si zaslat peníze na účet a objednané a zakoupené zboží poté nedodá. Kontaktovali mě již dva podvedení. Mám to nahlásit na Policii a doklady vyměnit? Co vše může dotyčný na kopii získat? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Ohlášení podezření z trestného činu policii je zcela nezbytné. Banky (a to i při založení bankovního účtu), jiné úvěrové společnosti a další subjekty si pořizují kopie dokladů, takže se může jednat o zneužití informací, ke kterým má přístup omezená skupina osob.
Na kopii dokladů nelze získat nic, co souvisí s předložením dokladů (řešení přestupku, získání půjčky apod.). Výměnu dokladů lze doporučit.
_
OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Soused dráždí psy a ti pak štěkají - co dělat?
- Soused provokuje psy - jak se bránit?
Na chatě máme oplocený celý pozemek. Sousedka několikrát za den provokuje mé dva psy, aby štěkali. Po tom co je odvolám, půl hodiny křičí a vulgárně napadá a uráží mě i celou mou rodinu. Dokonce i mého 80-ti letého otce. Je to stresující a nepříjemné i vzhledem k dalším obyvatelům v okolí. Mohu se nějak bránit? Děkuji. Dáša
ODPOVĚĎ:
Fakticky máte na výběr dvě možnosti. Buď sousedku zcela ignorovat a doufat, že ji to přejde. Nebo využít obecní policii (pokud ji máte v obci k dispozici) a přivolat ji v případě, že dochází k vulgárnímu napadání, buzení veřejného pohoršení apod. Situaci je možné taktéž řešit na úrovni samosprávy.
Bohužel sousedy si nikdo nevybírá, a proto jsou sousedské spory (s nejrůznějšími zlomyslnostmi) na denním pořádku. Jejich řešení je v mnoha případech bohužel neexistující.
Byť je to na hranici zákonnosti a legálnosti, nechávám ke zvážení také videonahrávku počínání sousedky, pokud je to možné. Nahrávku pak předejte Policii. Použít nahrávky jako důkazu v případném soudním řízení může být problém - více k problematice vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojeté dodávky - zlomení ventilu válce, náhrada škody
- Uhrazení opravy ojeté dodávky prodávajícím - skrytá vada ventilu válce
Kolem 28.7. 2013 jsem zakoupil ojetou dodávku za 49.000 Kč. Od uzavření kupní smlouvy jsem s ní najel cca 500 km a nyní se zlomil ventil v jednom válci a způsobil škodu na vozidle s následnou opravou za 31.000 Kč. Chtěl bych se zeptat, zda mohu od předchozího majitele požadovat zaplacení této opravy? Děkuji za odpověď. Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Podle § 619 občanského zákoníku platí, že "jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím. " Je tedy otázkou k posouzení jaký byl technický stav dodávky v době uzavření kupní smlouvy (počet najetých kilometrů, charakter realizovaných oprav apod.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kácení stromů bez povolení úřadu - změna zákona 2013
- Kácení stromů, dřevin - změna zákona 2013 (vyhláškoa 189/2013 Sb.)
Problematika kácení stromů je řešena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně přírody“) a od 15.7.2013 novou prováděcí vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Nejvýznamnější změna oproti předchozí právní úpravě se týká kácení dřevin v zahradách, ke kterému nově není potřeba povolení. Nesmí se však zároveň jednat o dřeviny, které jsou součástí významných krajinných prvků (např. břehové porosty), stromořadí. Zahrada je vyhláškou definována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Za bytový či rodinný dům je považován takový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.
Moje otázka zní: Lze za bytový či rodinný dům považovat zděnou chatu na oploceném pozemku v rekreační části obce? "Odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena" nutně neznamená, že je v tomto objektu k trvalému pobytu hlášena nějaká osoba nebo že je objekt trvale obýván? Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
Hlášení k pobytu či trvalé obývání není směrodatné (i v rekreačním objektu může být hlášen trvalý pobyt a naopak v rodinném domě nemusí být jediný trvalý pobyt nahlášen).
Domnívám se, že při výkladu předmětných pojmů je na místě zkoumat tyto okolnosti:
a) charakter oblasti podle územního plánu (či některé z jeho alternativ)
b) stavební povolení či rozhodnutí o umístění stavby
c) další případná související rozhodnutí (kolaudační souhlas)
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Agresivní výhrůžky od sousedů - jak se bránit?
- Vyhrožování smrtí sousedy - jak se bránit?
- Návrh na vydání předběžného opatření - § 76b) občanského soudního řádu
Od února 2012 jsme já, manžel a děti neustále napadáni SMS zprávami a slovně sousedy, kteří vyhrožují i smrtí. Dělají neustále naschvály. Sledují každý náš krok, dívají se nám do oken a pomlouvají po vesnici. Vadí jim všechno - když venku sedíme, opékáme, hrajeme s dětmi hry, chodí nám dráždit psy, vadí jim i vybudovaný plot. Nerušíme po 22 hodině noční klid my ani štěkot psů. Děti jsou slovně napadáni jejich dětmi ve škole a začali mi odmítat do školy chodit. Nechali jsme na naše náklady zaměřit hranice pozemku mezi námi a koupili betonový plot, abychom aspoň trochu ochránili děti před psychickým nátlakem. Uvažuji o podání trestního oznámení, jelikož už nevím jak dál. Chtěla bych také zabránit kontaktu našich dětí s nimi. Jde zažádat o nějaké opatření, že se k dětem nesmí přiblížit a mluvit na ně? Nevím, zda mám k tomuto kroku nějaké právo, jelikož sousedem je švagr, který se 02/2012 oženil a od té doby jsou problémy. Předtím jsme vycházeli. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
V tomto případě (vyhorožování SMS zprávami) je nutné obrátit se na policii.
V případě potřeby je v tomto případě možné podat návrh na vydání předběžného opatření podle § 76b občanského soudního řádu. Předběžné opatření je pouze dočasné řešení a obvykle slouží k zajištění bezpečnosti navrhovatele před podáním žaloby ve věci (což je obvykle případ např. týraného manžela a návrhu na rozvod manželství či partnera a žaloby na vyklizení nemovitosti), takže nelze s jistotou konstatovat, že by podmínky pro jeho vydání ve Vámi popisovaném případě byly splněny.
Záležitost lze taktéž řešit na úrovni samosprávy (se starostou obce) ve správním řízení (pokud můžete Vámi uvedená fakta doložit).
Při jakémkoliv nežádoucím kontaktu (vyhrožování, osočování přes plot, vulgární napadání apod. ) je třeba obrátit na policii či obecní policii. Výhodou mohou být důkazy, ale např. zvukové nebo obrazové nahrávky (mobil, diktafon, kamera) nemusí být v případném pozdějím soudním řízení brány jako důkaz (protože nahrávané osoby o nahrávání nevěděly) - více k problematice nahrávek jako důkazu vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/15572-nahravka-jako-dukaz.html .
Nahrávku ale můžete předat Policii jako důkaz - mohla by být naplněna skutková podstata některého z přestupků či trestného činu.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak daleko od vjezdu do garáže mohou parkovat auta, automobily?
- Kde požádat o umístění značky zákazu zastavení z důvodu výjezdu z garáže?
- Auta stojící před výjezdem z garáže brání vyjetí - jak se bránit?
Existuje předpis ohledně parkování naproti garáže. Bydlím v rodinném domě s garáží a pokud chci vycouvat z garáže, tak ve vzdálenosti 5m od garáže stojí auta. Moje auto je dlouhé 4,7m, takže začnu couvat a jakmile mám přední část vozu venku z garáže a chci natočit naplno kola do rejdu, tak zjistím, že už jsem nacouvaný u bočních dveří parkujícího auta. Při dotazu na tento problém na místním oddělení Městské policie mi bylo řečeno, že dopravní předpisy tento problém nijak neřeší. Prosím o radu, s kým bych mohl tento problém řešit a zda nějaká vyhláška nebo zákon řeší nějakou ochranou zónu před vjezdem nebo garáží. Předem děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
V těchto situacích obvykle nastává problém s posouzení překážky v provozu (což je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace) a s tím souvisejícího nařízení odtahu vozidla.
Domnívám se, že ve Vašem případě budou parkující vozidla porušovat zákaz uvedený v § 27 odst. 1 písm. n) zákona o silničním provozu, jelikož řidiči parkujících vozidel stojí (či zastaví) před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.
Doporučuji se obrátit na ředitelství Městské policie s dotazem z jakého důvodu strážníci v tomto případě nejsou oprávněni nařídit odtah (resp. proč tak nečiní). Zároveň se obraťte na příslušní silniční úřad (obvykle dopravní odbor úřadu obce či její části) s žádostí o stanovení místní úpravy provozu (zákazem zastavení).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné zveřejnit příjemce odměny z fondu oprav na nástěnce domu SVJ?
- Zveřejnění odměny vyplacené z fondu oprav a ochrana osobnosti
Je trestné alespoň v rovině přestupkové, když někdo písemně (na tabuli v bytovém domě) označí jiného za pachatele trestného činu? Je trestné uveřejnění příjemce a výše odměn z DPP vyplaceného z fondu oprav? Je mi tvrzeno, že tímto páchám trestný čin. Děkuji, Evžen
ODPOVĚĎ:
Pokud o někom napíšete, že "xy je zloděj" či obdobné tvrzení, dopouštíte se v případě, že se nejedná o pravdivé tvrzení, přestupku. Pravdivým toto tvrzení je pouze v případě, že dotyčný byl za přestupek či trestný čin krádeže (či jiného protiprávního jednání) pravomocně odsouzen.
V případě uveřejnění odměny z dohody o provecení práce DPP z fondu oprav se můžete spíše dopouštět porušení práva na ochranu osobnosti. Poskytování prostředků z fondu oprav je nutné řešit jiným způsobem než zveřejnění o jejich výplatě (např. v rámci jednání orgánů společenství apod. )
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Je možné použít obrázek z knihy při zveřejnění zdroje?
- Za jak dlouho je možné použít obrázky, fotografie z něčí knihy - § 27 a § 28 autorského zákona
- Promlčení autorských práv - § 27 a § 28 autorského zákona
- Uvolnění licence pro využití fotografií, obrázků z knihy, časopisu
- Použití fotografie z knihy v jiné publikaci, brožuře
- Správce autorských práv literárních autorů?
Jsem zaměstnancem muzea, které vydává 6x ročně periodikum obsahující odborné či populárně-naučné články z různých oborů (archeologie, historie, národopisu, dějin umění, hudby, literatury…). Je možné použít v článcích obrázky či fotografie z vydaných knih, pokud budou citovány? Jedná se jak o knihy, jejichž autor je již více než 70 let po smrti, tak o knihy, kde tato lhůta ještě neuplynula nebo je autor stále naživu. Je zde překážkou, že se časopis prodává (i když pouze za symbolickou cenu)? Děkuji. Nina
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: nikoli, obrázky ani fotografie z již vydaných knih není možné bez dalšího použít v nově vydávaném periodiku muzea.
V této souvislosti je nutné si v první řadě uvědomit, že rovněž fotografie či obrázky použité ve vydané knize jsou zpravidla samostatnými autorskými díly. Případné uplynutí majetkových autorských práv a přechod fotografie či obrázku do režimu volného užití (§ 27 a § 28 autorského zákona) je tak nezbytné vztahovat k autorovi těchto fotografií či obrázků, nikoli k autorovi knihy jako takové.
S ohledem na skutečnost, že se Váš dotaz vztahuje pouze k užití fotografií či obrázků, lze konstatovat, že v tomto případě není možné aplikovat zákonnou výjimku z autorské ochrany dle § 31 autorského zákona, dle níž do práva autorského nezasáhne ten, kdo v odůvodněných případech užije výňatky z cizího díla pro účely vlastního díla, kritiky apod. (a tyto bude řádně citovat), přičemž v úvahu ze své podstaty nepřichází ani knihovní (popř. muzejní) licence dle § 37 autorského zákona.
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat před použitím fotografie či obrázku jejich autora, popř. příslušného kolektivního správce autorských práv (v této souvislosti přichází do úvahy, byť ne zcela přiléhavě), občanské sdružení DILIA: http://www.dilia.cz/
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Promlčení autorského poplatku u OAZA
- Promlčecí lhůta autorského poplatku u OAZA
Jaká je promlčecí doba od vybírání poplatků za zvukaře - OAZA? Jedná se mi zpětně o roky 2007-2010. Od roku 2011 tyto poplatky za OAZU vybírá INTEGRAM se kterým smluvu mám. Již poslali formulář který mám do 17.5.2013 odeslat. Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
V případě vybírání tzv. autorských poplatků kolektivními správci autorských práv (ve smyslu § 97 a násl. autorského zákona) se uplatňuje obecná tříletá promlčecí doba (§ 101 Občanského zákoníku). Autorské poplatky po Vás proto mohou být s úspěchem soudně vymáhány nejdříve od příslušného měsíce roku 2010 (ve Vašem případě pak pouze do roku 2011). Pokud v případném soudním řízení vznesete tzv. námitku promlčení, soud žalobci jeho nárok nepřizná (námitku promlčení můžete samozřejmě vznést i v rámci předsoudního jednání s OAZA).
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Kdo hradí instalaci měřičů spotřeby vody v pronajatém nebytovém prosotoru města?
- Kdo zaplatí vodoměry v pronajatém nebytovém prostoru města, obce?
- Kdo zaplatí instalaci vodoměrů v pronajatém nebytovém prosotoru města?
Mám v pronájmu nebytový prostor od MČ PRAHA 7 v domě, kde vlastníkem je sdružení vlastníků bytových jednotek SVBJ. V domě nejsou měřiče spotřeby vody. SVBJ chce aby byly zde instalovány. Kdo platí zakoupení měřiče vody a jejich instalaci.
Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 22.08.2013, dotaz č. 4190)
I přesto, že je dotaz poměrně stručný, domnívám se, že se v tomto případě jedná o standardní vybavení, které hradí vlastník nemovitosti.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Odpuštění správního poplatku studentovi - informace
Rozhodnutím správního úřadu mám uhradit 1000 Kč kvůli zastavení řízení (jde o návrhový přestupek). Lze se proti zaplacení této částky odvolat z důvodu, že jsem student VŠ a nemám stálý příjem, tudíž je to pro mě vysoká částka?
A jaké jiné důvody pro odvolání jsou možné? Mám na mysli odvolání proti uhrazení této částky.
Děkuji za odpověď. Radka
ODPOVĚĎ:
Příslušný správní úřadu je oprávněn snížit poplatek nebo upustit od jeho vybrání (§ 8 odst. 5 zákona o správních poplatcích), a to na odůvodněnou žádost osoby povinné zaplatit poplatek.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí klíče od domu vyrobené na vyžádání nájemníkem
- Nájemník vyžádal náhradní klíče od domu - platí je pronajímatel či nájemce?
- Musí nájemce vrátit klíče od bytu a domu po ukončení nájmu?
- Povinnost nájemníka, nájemce vrátit klíče při ukončení nájmu bytu
- Kdo platí výrobu náhradního klíče od pronajatého bytu - nájemce či pronajímatel?
- Platí pronajímatel nebo nájemce náhradní klíč od pronajatého bytu?
Při předání bytu do nájmu jsem obdržel od pronajímatele zdarma dva kusy klíčů od vchodu do domu. Na mou žádost o více klíčů jsem je obdržel, ale musel jsem uhradit náklady na jejich zhotovení (pronajímatel si dokonce připočítal "vícenáklady" za to, že musel klíče nechat zhotovit).
1. Mám při vrácení klíčů na konci nájmu nárok na vrácení této úhrady, popř. jsem povinen klíče vracet, když jsem si je zaplatil?
2. Pronajímatel požaduje vlastní klíč od pronajatého bytu (měnil jsem zámek) pro případ havárie (klíč prý bude bezpečně uložen). Nemám s tím problém, ale chci, aby i on uhradil náklad na zhotovení klíčů (evidentně s tím má problém, prý má na klíč nárok, nicméně v nájemní smlouvě se o klíčích, nákladech atd. nic nepíše). Jak je to prosím v tomto případě, tj. musím předat, kdo hradí a jak je to na konci nájmu?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
1. Klíče jste povinen vrátit, nejedná se o zaplacení "kupní ceny" klíčů, ale o náhradů nákladů, které pronajímatel vynaložil na Vaši žádost.
2. Klíče jsou příslušenstvím nemovitosti a tedy patří tomu, kdo je vlastníkem nemovitosti. Pokud máte zájem na výměně zámku, je nutné se dohodnout s vlastníkem nemovitosti. Tato dohoda musí obsahovat i dohodu o náhradě nákladů. Vlastník nemovitosti nemusí v rámci této dohody přistoupit na náhradu (či podíl na náhradě) vzniklých nákladů.
_
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Dlužník má exekuci na plat a nesplácí proto dalšímu věřiteli - co dělat?
- Jak zajistit splácení dluhu osobou které hrozí exekuce pro jiné dluhy
- Zástava movité nebo nemovité věci jako záruka splácení dluhu věřiteli
- Záruka splácení dluhu věřiteli formou zástavy majetku dlužníka
Půjčila jsem otci peníze na základě mnou vzatého úvěru a zástavy nemovitosti. Smlouvu o výpůjčce i splátkách máme právnicky sepsané. Otec dluh zatím splácí. Nyní si vzal u banky 2 půjčky, které z nedostatku financí občas nezaplatí. Mám strach, že banka bude splátky z těchto půjček vymáhat exekučně z platu, tím mu nezbydou peníze na splátku pro mě. Prosím o radu, jak to zaopatřit, aby moje splátka byla uhrazena před ostatními splátkami (případnými exekucemi). Můžu i já dosáhnout toho, že bude moje splátka vymáhaná exekučně z platu i když zatím splácí? Musím to provést jen soudně a v tomto případě jak? Pokud ano, jak postupovat a kam se obrátit o pomoc. Děkuji. Jarmila
ODPOVĚĎ:
Pokud Váš otec dluh platí řádně a včas, nejsou dány podmínky pro exekuční řešení situace. Máte-li pocit, že je Vaše pohledávka ohrožena, zkuste ji zajistit. Ve Vašem případě bude patrně nejvýhodnější zřízení zástavního práva na věc (movitou nebo nemovitou), kterou otec vlastní. Pokud by otec neplnil své povinnosti řádně a včas, přejde vlastnictví této věci na Vás. Také lze, aby otec našel ručitele, opět, pokud by závazky neplnil, ručitel Vám dluh vyplatí. Pokud se otec dostane do finančních potíží, můžete na něj podat žalobu na zaplacení dlužné částky. Soud by v takovém případě mohl rozhodnout, že bude otec srážkami ze mzdy poměrně uspokojovat i Vaši pohledávku. Pozor dávejte v případě, že by otec byl v úpadku v rámci insolvenčního zákona. Za předpokladu, že se tak stane, máte jen omezenou dobu na to, abyste se se svým nárokem přihlásila do insolvenčního řízení, jinak Váš nárok propadá. Kontrolujte proto insolvenční rejstřík:
https://isir.justice.cz/isir/common/index.do
_
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Nemoc z povolání - syndrom karpálního tunelu - vyhláška 290/1995 Sb.
- Syndrom karpálního tunelu a odškodnění nemoci z povolání podle § 369 ZP
- Vymáhání odškodnění za nemoc z povolání - karpální tunel
Jsem v dočasné pracovní neschopnosti DPN - diagnoza syndrom karpálního tunelu. Probíhalo šetření zda se jedná o nemoc z povolání. V podniku jsem byla zaměstnaná od roku 1996 do 7.12.2012. V současné době mi přišlo vyjádření z krajské hygieny, které znělo, že Od roku 2006 do roku 2009 byly splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání. Od roku 2009 do roku 2012 nebyly splněny. Chtěla bych se zeptat jak mám postupovat s tímto verdiktem vůči zaměstnavateli a mám nějakou šanci v případném sporu. Uzná mi alespoň ty tři roky, i když je prokazetelné, že jsem byla jejich zaměstnancem daleko delší dobu a karpální tunely mi nevznikly během posledních 4roků? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Syndrom karpálního tunelu je nemocí z povolání zařazený na seznamu nemocí z povolání vydaném vyhláškou č. 290/1995 Sb. Pokud jste byla vyšetřena na Středisku pro nemoci z povolání (nebo jiném odborném pracovišti pracovního lékařství) se závěrem o uznání nemoci z povolání, jedná se o spolehlivý závěr, na základě kterého lze požadovat odškodnění nemoci z povolání podle § 369 zákoníku práce, a to náhrada za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením.
Pokud zaměstnavatel nebude ochoten jednat o náležitém odškodnění, bude nutné, abyste se obrátila na advokáta specializujícího se na nemoci z povolání za účelem vymožení svých nároků soudní cestou. Databáze advokátů je zde:
http://www.advokatikomora.cz
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je firma povinna vést evidenci docházky do práce, zaměstnání?
- Firma neeviduje přesčasy, jak se domáhat proplacení přesčasů?
- Zaměstnavatel neproplácí přesčasy - jak se bránit?
- Zaměstnavatel neproplácí přesčasové hodiny - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Pokuta za neevidování pracovní docházky v práci, zaměstnání
Je v pořádku, že ve firmě, která má 13 zaměstnanců není žádná evidence pracovní docházky? Dříve byly čipy ale teď prý zařízení nefunguje a není zřízena ani kniha docházek. V průměru mají zaměstnanci 2 hodiny přesčasů denně, tyto přesčasy se neevidují, neproplácí ani není možno si vybírat náhradní volno.
Jakým způsobem je možno toto uvést do pořádku? Od šéfa a personalisty není možno očekávat vůli řešit tento problém. Je nějaký kontrolní orgán, který by vše uvedené mohl zkontrolovat? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel postupuje v hrubém rozporu s pravidly Zákoníku práce. Podle § 96 je zaměstnavatel povinen vést evidenci o odpracované době zaměstnanců (vč. rozlišení na směny, přesčasy apod.). V tomto případě je možné obrátit se na Inspekci práce s podnětem k prošetření situace ve firmě. Tento nedostatek může naplnit skutkovou podstatu správního deliktu ve smyslu § 15 (resp. § 28) zákona o inspekci práce, za jehož spáchází lze uložit pokutu až do výše 400.000 Kč. Za přesčasové hodiny Vám i ostatním praocvníkům samozřejmě náleží adekvátní mzda. Té se můžete domáhat (pokud ji prokážete) i v soudním řízení.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Český distributor zahraniční firmy neplatí faktury - vymáhání dluhu
- Jak vymáhat dluh po českém distributorovi zahraniční firmy - postup
- Kde vymáhat dluh po českém distributorovi zahraniční firmy - v ČR nebo zahraničí?
Pracuji pro zahraniční společnost a starám se o distributory této společnosti v několika evropských zemích. Jeden český distributor opakovaně neplatí faktury a nyní již přestal i komunikovat. Distributorská smlouva byla podepsána a faktura přijata bez protestů. Mohu podat žalobu za firmu na dlužníka zde v CZ? Je potřeba někdo z vedení společnosti, nebo mohu já, jako zaměstnanec? Jak postupovat? Dluh je již přes 6000, - € (150.000 Kč). Děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Pakliže není ve smlouvě uvedeno jinak, je možné dle kolizní úpravy žalovat českého distributora v u českého soudu. Žalobu musí podat společnost, ve které pracujete. Nelze abyste jí podala Vy jako soukromá osoba. Zaměstnavatel Vás však k takovému úkonu, není-li to ve Vaší náplni práce, musí zmocnit. Postačí tak obyčejná plná moc.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěřní vnoučete do péče - co když se nepodaří dohledat otce?
- Svěřní vnoučete do péče - co když se nepodaří dohledat matku?
- Postup při nedohledání otce u svěření dítěte do péče prarodiče
- Postup při nedohledání matky u svěření dítěte do péče prarodiče
Na základě předběžného opatřením mám již přes rok svěřeného vnuka (4 roky) do péče. Podala jsem k soudu žádost o svěření do péče, protože rodiče nemají o vnuka zájem. Soud nemůže doručit předvolání otci, protože není známa jeho skutečná adresa, kde se zdržuje a já obdržela od soudu oznámení, že výslech otce se odkládá na neurčito právě z důvodu nedoručení předvolání. Pokud se otce nepodaří předvolat, tak soud ohledně svěření do mé péče neproběhne? Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Problematiku doručování soudních písemností upravuje zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 29, odst. 3, občanského soudního řádu může předseda senátu účastníkovi, jehož pobyt není znám a nedaří se mu doručovat písemnosti na žádnou známou adresu, ustanovit opatrovníka. Tento opatrovník účastníka v řízení zastupuje, jemu se také doručují písemnosti se stejnými účinky, jako by byly doručovány přímo žalovanému. Ohledně dalšího postupu doporčuji obrátit se na advokáta - vhodného advokáta v místě Vašeho bydliště můžete vyhledat prostřednictvím vyhledavače České advokátní komory zde:
http://www.advokatikomora.cz
Soudní jednání by proběhnout mělo, neboť se zde jedná o zájem nezletilého dítěte, což soudy akceptují.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Délka vlastního rozhodnutí o reklamaci - definice, vysvětlení
- Posouzení reklamace do 3 pracovních dnů - informace
Jak se při reklamaci posuzuje délka vlastního rozhodnutí o reklamaci a co přesně tento pojem v praxi znamená? Mám to chápat tak, že pokud prodejce do 3 dnů, respektive do doby potřebné k odbornému posouzení, nevyrozumí zákazníka o neuznané reklamaci a takto učiní až na konci 30 denní lhůty, jedná se o porušení zákona a zákazník smí odstoupit od smlouvy? Jak by se případně prodejci dokazovalo, že odborné posouzení trvalo příliš dlouho? Předem děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně spotřebitele hovoří o tom, že prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. Je to tedy přesně, jak píšete a totiž, pokud do 30 dnů nedojde k opravě věci nebo dokonce ani k posouzení, můžete od kupní smlouvy odstoupit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Může předseda SVJ dělat obsluhu kotelny SVJ?
- Střet zájmů - předseda SVJ obsluhuje za peníze kotelnu SVJ
- Může předseda společenství vlastníků bytových jednotek dělat obsluhu kotelny SVJ?
Může být ve střetu zájmů předseda výboru SVJ, pokud je správcem domu, placen za obsluhu kotelny, která je ve vlastnictví SVJ? Děkuji, Rudolf
ODPOVĚĎ:
Ve střetu zájmů předseda být může, záleží na tom, co tímto střetem chcete napadnout. Pakliže by si předseda na schůzi společenství vlastníků bezdůvodně zvyšoval náklady za obsluhu kotelny nebo "dohazoval" nabídky (údržba, opravy kotelny, kotle) spřáteleným společnostem. Pokud se jedná "jen" o tzv. malpu domů, kdy se funkce obsazují z vlastních zdrojů a s výkonem funkce není problém, pak není co řešit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kam se obrátit s žádostí o prošetření činnosti bytového družstva
- Kam poslat žádost o prověření činnosti bytového družstva
- Předseda bytového družstva upřednostňuje opravy svého bytu před ostatními byty BD
- Podjatost kontrolní komise družstva - jak postupovat?
Jsem členem bytového družstva, kde je pouze 12 členů. Předsedkyně družstva a její kamarádky mají hlasovací většinu, takže se dá říct, že jsem sice členem družstva, ale nemám žádné práva a možnosti o něčem rozhodovat. Kam se obrátit s žádostí o prošetření činnosti bytového družstva. Takzvaná kontrolní komise bytového družstva, tvořená stejnými lidmi z téhož družstva mi přijde paradox. Jak mám postupovat, když družstvo zamítá výměnu oken, když podle zákona patří okna do fasády domu. V bytě paní předsedkyně a jejích kamarádek jsou již okna vyměněna a zbytek už ji nezajímá. Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Pakliže je kontrolní i výkonný orgán pod vlivem předsedkyně, zkuste se obrátit na ostatní členy družstva na členské schůzi, kde přednesete pochybnosti o podjatosti kontrolního orgánu a navrhněte výměnu oken. Pakliže ani zde nenajdete oporu ve svém snažení, budete se muset obrátit na soud. Členové výkonného i kontrolního orgánu bytového družstva jsou povinni vykonávat svou činnost tzv. s péči řádného hospodáře, pokud tak nečiní, dostávají se do rozporu se zákonem. Mejte však na paměti, že v případném soudním jednání to budete Vy, kdo bude muset prokázat, že předsedkyně bytového družstva se nechovala tak, jak by z titulu své funkce měla.
_
OBČAN-DLUHY
- Je spoludlužník povinen hradit dluh hlavního dlužníka?
- Povinnosti spoludlužníka ve vztahu k věřiteli
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může potomek dárce žádat vrácení daru od vnuka, vnučky dárce?
Mám nebankovní úvěr a ráda bych se zeptala, když je ve smlouvě syn jako spoludlužník, jestli by měl platit také polovinu částky. Syn má polovinu domu, kterou mu darovala moje matka. Já jsem dala udělat rekonstrukci za 1.000.000 Kč. Syn se nijak nepodílel. Nemá zájem se starat o opravy. Má ještě 2 bratry, jeden je invalidní a druhý je nezletilý.
Mám právo po něm chtít polovinu domu zpět? Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Pokud jste v úvěrové smlouvě uvedeni oba: Vy a Váš syn, jste oba povinni k úhrdě dlužné částky, měl by tedy uhradit polovinu, není-li stanoveno jinak. Případně vy uhradíte celý úvěr a můžete žádat vydání poloviny této částky jako regres vůči druhému spoludlužníkovi.
Co se týče rekonstrukce, i v této části by bylo možno žádat polovinu nákladů, z titulu bezdůvodného obohacení.
Vrácení daru je specifickým právním institutem, který může uplatnit dárce vůči obdarovanému (tedy Vaše matka vůči svému vnukovi-Vašemu synovi) v případech, kdy dojde ze strany obdarovanému k hrubému porušení dobrých mravů vůči dárci, jeho rodině a předmětu daru (např. obdarovaný z nemovitosti udělá nevěstinec nebo sexuální privat). S ohledem na Vámi popsanou situaci nejste oprávněna žádat vrácení daru, v tomto vztahu jste nebyla dárcem.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manžel přestal splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
- Manželka přestala splácet hypotéku u domu v SJM - co dělat?
2011 jsme si pořídili na hypotéku (2 miliony Kč) družstevní byt. Teď, o dva roky později, se moje žena chce rozvést a požaduje ode mne souhlas s rozvodem dohodou, já však s dohodou nesouhlasím. Může se žena rozhodnout, např. ve snaze mne k dohodě přinutit, že se na splátkách hypotéky přestane podílet? Zřídila si totiž před nedávnem vlastní účet a od července 2013 si na něj nechává posílat výplatu. Pokud by na splátkách opravdu přestala participovat, jaké jsou mé možnosti přimět ji k tomu, aby svůj závazek dodržovala? Děkuji, Dušan
ODPOVĚĎ:
Vaše manželka se může rozhodnout, že splácet přestane, otázkou je, jaké to pro ni může mít důsledky. Nejprve se podívejte do smlouvy o úvěru (hypoteční úvěrová smlouva). Pokud jste v ní uvedeni oba dva jako dlužníci, tudíž se bude jednat o tzv. solidární dlužnictví, znamená to, že pokud žena platit přestane, věřitel bude chtíti celou částku po Vás. Vaše rodinné záležitosti jej nezajímají. Avšak neznamená to, že neexistuje obrana proti takovému chování. Vy nejste povinen zaplatit celou částku sám a proto můžete ženu o polovinu částky, kterou měla zaplatit žalovat (jedná se o tzv. regres, regresní nárok). Obdobná situace může nastat, pokud jste ve smlouvě uvedeni jeden jako dlužník a druhý jako ručitel. Ručitel přebírá závazek v okamžiku, kdy jej nehradí dlužník. Opět je pak na ručiteli, aby své peníze soudně po původním dlužníku vymáhal. Bohužel možnosti donucení Vaší ženy ke splátkám vedou většinou jen přes soud.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Občan si poškodil sekačku na obecním pozemku - jak vymáhat škodu?
- Poškození sekačky na obecním pozemku - je možné žádat náhradu škody obec, město?
- Poškození sekačky na městském pozemku - je možné žádat náhradu škody obec, město?
Pozemek kolem rodinného domu mám obehnán cca 3 m širokým pruhem zeleně (povětšinou trávy), o který se starám pravidelným sekáním trávy, ale trávník patří městu. Většinou to probíhá tak, že 3x do roka službu obstará město a po zbytek roku (cca 10x) to sekám já vlastní sekačkou. Začátkem roku však došlo k dopravní nehodě, kdy byla vyvrácena dopravní značka na tomto pruhu zeleně a při tom došlo k odkrytí zbytku značky bývalé. Při opravě (a to jsem se dozvěděl až později) však nedošlo k zakrytí zbytku bývalé značky a ve chvíli, kdy jsem ono místo přejížděl sekačkou došlo k jejímu poškození. Firma, která opravu značky na příkaz města prováděla, odmítá odpovědnost s tím, že jsem na pozemku neměl co sekat vlastním strojem. Podobně se k problému staví i městský úřad. Prosím o radu, zda mám šanci na náhradu škody, která činí cca 9.000 Kč? Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás moc nepotěším. Je to přesně tak, jak říká společnost provádějící opravu značky. Pakliže pozemek není Váš, nic Vás neopravňuje na tomto pozemku tímto způsobem hospodařit (sekat tam trávu). Poškození sekačky je tedy skutečně Váš problém a nikdo není povinen Vám náhradu škody uhradit. Jiná situace by nastala v okamžiku, kdyby se Vám povedla prokázat právě ona dohoda, o které mluvíte - tzn. že Vy sekáte 10x ročně, město 3x (ideální by bylo, kdyby samozřejmě byla v písemné podobě nebo kdyby při jejím smluvení byli přítomni svědci - nejlépe ne osoby blízké). V takovém případě byste se mohl obrátit na město, aby Vám náhradu škody uhradilo. Pokud se Vám dohoda prokázat nepodaří a město se k celé věci bude stavět odmítavě, už dále městu pruh trávy nesečte. Pokud by město zanedbávalo údržbu, je možné se se na něj obrátit se stížností, že z pozemku města se na Váš pozemek šíří plevele.
_
OBČAN-DLUHY
- Dohoda o vyvázání z hypotéky po rozchodu vztahu
- Co se stane když přítel přestane splácet hypotéku - regres
- Co se stane když přítelkyně přestane splácet hypotéku - regres
- Regres, regresní nárok při splácení hypotéky ručitelem, spoludlužníkem
Jsem svobodná, 04/2010 koupě bytu nyní již s expřítelem, smlouva o 100% hypotečního úvěru u Komerční banky KB, kde bývalý přítel je hlavní žadatel, já druhý + zároveň ručitel. 09/2011 rozchod vztahu, ústně domluveno mé vyvázání bývalým. Doteď nedodrženo, několikrát změnil ústní dohodu, nedodržena. V bytě nebydlím, hypotéku platí on se zpožděním, mění zaměstnání = nemůže mě vyvázat, prodlužuje to. Je nyní možná nějaká písemná smlouva, kde bude určena doba, do které mě vyváže? Nebo jiné řešení? Sama nemůžu nic, žiji po podnájmech pokojů, sama chci koupit svůj byt, začít žít. Fixace hypotéky 4/2014.
Vím, že vyvázání záleží na bance, problém je v tom, že bývalý moc dobře podmínky k vyvázání zná, ale k situaci se nestaví přijatelně. Dostal od jeho mámy peníze na splátku dopředu, ale nadále platí po termínu, zaměstnání změní jen tak, komunikace s ním pořádně žádná není. Má další dluhy a žádnou vidinu vše řádně splatit. Nechce slyšet nic o tom, že chci začít znovu, koupit si svůj byt atd. Doufala jsem, že nějaké řešení bude, alespoň ve formě písemné smlouvy, ve které musí dodržet datum nejpozdějšího vyvázání. Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Bohužel problém je především v tom, že jste uvedena jako ručitelka úvěru, což volně přeloženo znamená, že pakliže přítel nebude plnit svoje závazky, banka je bude chtít v plné výši po Vás. Pro banku a de facto ani pro přítele tedy není v jejich zájmu, aby Vás z úvěru vyvazovali. Přesto zkuste zajít do banky a zjistit, jaké máte možnosti. Písemná dohoda o narovnání Vám sice může pomoci, ale jen částečně, neboť není účinná vůči třetím stranám, což je právě banka. V případě, že dojde na nejhorší, přítel přestane platit a Vy budete nucena celý úvěr splatit sama, máte podle zákona právo peníze po příteli chtít (regres, regresní nárok), ale nejprve je bance musíte zaplatit Vy.
_
RODINA-SJM
- Jak prokázat zánik SJM ve vztahu k věřitelům
- Smluvní zánik SJM a vliv na budoucí dluhy manželů
- Jak prokazatelně informovat budoucího věřitele o zúžení SJM
Můj dotaz se týká prokázání zániku SJM a to před jinými smluvními stranam. Dle § 143a odst. 4 občanského zákoníku je taková smlouva vůči jiným osobám platná jen tehdy, je-li jim její obsah znám. Prokazování je na manželích. Znamená to snad, že když já nebo manžel uzavíráme obchodní vztahy (smlouva o dílo, mandátní smlouva apod.), že bychom měli do dané smlouvy uvádět, že „druhá smluvní strana si je vědoma, že první strana (já) má uzavřenu smlouvu dle § 143a odst. 4 občanského zákoníku“? Případně je nutno kopii manželské smlouvy dát jako přílohu takové uzavírané smlouvy? Stejně tak pokud si jeden z manželů bude brát úvěr, jakým způsobem dát najevo tuto skutečnost bance? Opět to uvést do smlouvy? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Máte v podstatě pravdu - abyste se vyhnuli případným problémům, je nutné, aby třetí strana o možném omezení vymahatelnosti své pohledávky, což ve své podstatě zúžení SJM je, prokazatelně věděla a to PŘED uzavřením smluvního vztahu. Při jakémkoliv kontraktu proto předkládejte smluvní straně k nahlédnutí smlouvu o zúžení SJM a tuto skutečnost si nechte od druhé strany potvrdit písemně (nebo uveďte do smlouvy, jak jste naznačila).
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo hradí náklady přibrání zmocněnce v trestním řízení - informace
- Povinnost odsouzeného zaplatit poškozenému náklady přibrání zmocněnce?
- Kdo platí právníka oběti trestného činu?
- Kdo platí advokáta oběti trestného činu?
- Kdo platí právníka oběti u trestního soudu - informace
- Kdo platí advokáta oběti u trestního soudu - informace
- Vymáhání nákladů právního zastoupení po pachateli trestného činu
- Úhrada nákladů trestního řízení u soudu - § 154/1 trestního řádu
Měla bych dotaz ohledně mojí dcery, které bylo ublíženo. Před rokem byla agresivně napadena a dokonce se také jednalo o pokus znásilnění. Bojovala v nemocnici o své zdraví. Šlo o brutální útok s možností trvalých následků.
Viník byl dopaden a po roce byl trestní soud. Dostal podmínku a my jsme měli zmocněnce (advokáta). S přesvědčením trval na tom, že je prakticky nemožné soud prohrát a s tím spojené výlohy budou automaticky hrazeny viníkem.
Nedávno dorazila složenka od zmocněnce na dosti velkou částku s termínem splatnosti „ihned“. Jedná se o velkou částku za advokátní služby. Bylo nám řečeno z jeho strany, že platba musí proběhnout z naší strany a na základě této skutečnosti bude finanční částka vymáhána po viníkovi celé záležitosti. Zajímalo by mne, zda je to běžný postup. My jsme poškození a my musíme platit. Je nějaká šance situaci změnit a finance vymáhat po viníkovi, který soud prohrál tak, aby závazek nebyl na naší straně? Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada informací, podstatných pro provedení důkladnější právní analýzy, budu si muset chybějící skutečnosti domýšlet.
V první řadě předpokládám, že do probíhajícího trestního řízení se Vaše dcera, jako poškozená (§ 50 a násl. trestního řádu) přihlásila s nárokem na náhradu škody (např. na zdraví) a současně se domáhala úhrady nákladů jejího zastoupení zmocněncem.
Dále předpokládám, že trestní soud požadavkům Vaší dcery v plném rozsahu nevyhověl, tzn. že v odsuzujícím rozsudku neuložil pachateli povinnost k náhradě jím způsobené škody a Vaší dceru současně odkázal na řízení občanskoprávní.
V tomto případě tak není možné aplikovat § 154/1 trestního řádu, který podmiňuje vznik povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku v trestním řízení (zde nároku na náhradu škody), včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, alespoň částečným přiznáním nároku poškozeného na náhradu škody v odsuzujícím rozsudku. Dále se pak lze domnívat, že trestní soud nepovažoval za vhodné aplikovat výjimku z tohoto pravidla dle § 154/2 trestního řádu.
Jsou-li mé výše nastíněné dohady správné, je klíčovým znění smlouvy, kterou Vaše dcera uzavřela s advokátem-zmocněncem. Předpokládám, že součástí této smlouvy je závazek Vaší dcery uhradit advokátovi odměnu za jím poskytnuté služby.
V současné chvíli lze proto postup advokáta považovat za zcela standardní, neboť pokus o vymožení nákladů přibrání zmocněnce (zahrnující i odměnu advokáta) přímo po pachateli nebyl úspěšný, obrací se advokát (v souladu s uzavřenou smlouvou) na svou klientku.
Úhradou odměny pak na straně Vaší dcery vznikne další náklad, který bude možné (včetně náhrady způsobené škody) po odsouzeném vymáhat cestou občanskoprávního soudního řízení. Bude-li takto podaná žaloba úspěšná a odsouzený následně na základě soudem vydaného platebního rozkazu, popř. rozsudku způsobenou škodu uhradí, vrátí se Vaší dceři i veškeré nyní vynaložené náklady.
Závazek Vaší dcery k úhradě odměny advokátovi není proto v tuto chvíli možné přenést na jiný subjekt, včetně státu (§ 151/1 trestního řádu).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat neplatícího nájemníka - postup, rady, informace
- Jak vymáhat dlužné nájemné po nájemníkovi, nájemci - postup, rady
- Výpověď nájmu bytu pro hrubé porušení nájemní smlouvy - § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku
- Doplnění peněz do kauce na nájemné nájemníkem - informace
- Náležitosti výpovědi z nájmu bytu - § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku
- Okamžité ukončení nájmu bytu pro hrubé porušení nájemní smlouvy
Máme s nájemnicí smlouvu o pronájmu bytu na 1 rok. Její přítel arabského původu žije v EU. Je jen spolubydlící (dle ní byt platí, peníze ale neposílá). Ze sedmi měsíců měla zpoždění v platbě nájemného. Nezaplatila už 2 měsíce. Červen 2013 (museli jsme použít kauci, kterou jsme žádali doplnit), zaplatila v červenci a v srpnu 2013 opět ne. Jsou to 3 měsíce, kdy hrubě porušila nájemní smlouvu.
Poslali jsme (s dodejkou) 1. a 2. výzvu k zaplacení. Zaslali výpověď z nájmu bytu (nevíme, zda vyzvedne). Její rodiče ji zrušili trvalé bydliště, nyní ho má na obecním úřadě. V bytě bydlí její strýc, že prý "jen na víkend".
Navštívili jsme její movité rodiče, bydlí ve vile (adresu víme od předchozí pronajímatelky, má tytéž zkušenosti). V podstatě ji kryli. Prý je dospělá a zodpovědná za sebe. Prořekli se, že u nich bydlela pouze 14 dní v předchozím měsíci. Myslíme si, že byt půjčuje. Byt zřejmě půjčuje dle svého uvážení cizím lidem - nenájemníkům. Víme, že průběžně nepracuje.
Jak postupovat dále, jaká je šance ji bez tříměsíční výpovědi vystěhovat? Jak vymáhat dluh - podat žalobu, kam ji zaslat, když skončí nájem? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Další postup:
Dle § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku platí, že pronajímatel je oprávněn dát nájemci výpověď z nájmu bytu v případě, že nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní prostředky na tzv. kauci.
Je-li některá ze shora uvedených podmínek podle Vašeho názoru splněna, lze hodnotit Vámi podanou výpověď jako oprávněnou. V této souvislosti je však nutné připomenout, že výpověď z nájmu bytu musí obsahovat veškeré náležitosti dle § 710/2 a § 711/3 Občanského zákoníku.
Není rovněž rozhodné, zda si nájemnice výpověď z nájmu bytu vyzvedne či nikoli, termín „doručení“, který je v této souvislosti Občanským zákoníkem používán, je standardně vykládán tak, že písemnost je adresátovi doručena, dostane-li se do sféry jeho vlivu, tzn. je-li typicky doručena na adresu trvalého pobytu fyzické osoby (či na její korespondenční adresu) a je tak umožněno, aby se tato osoba s obsahem písemnosti seznámila. Skutečnost, že adresát písemnosti např. nepřejímá řádně doručené poštovní zásilky pak nemůže mít v žádném případě negativní právní důsledky pro odesílatele předmětné písemnosti. V tomto ohledu je pak samozřejmě vhodné odesílat veškeré důležité písemnosti doporučeně s dodejkou.
Dle znění Vašeho dotazu by pak bylo možné uvažovat rovněž o splnění podmínek pro výpověď z nájmu bytu dle § 711/2 písm. c) či zejména písm. d) Občanského zákoníku. Vzor výpovědi z nájmu bytu naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
2/ Vystěhování nájemnice:
Pokud uplyne výpovědní lhůta a nájemnice současně nepodá k soudu návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, je možné se obrátit na soud s žalobou na jeho vyklizení. V tomto případě je věcně příslušným okresní soud a to dle místa, kde se nachází předmětný byt (§ 88 písm. i) Občanského soudního řádu).
Okamžité ukončení nájmu (a tudíž i povinnost nájemnice k okamžitému vyklizení bytu) je pak možné pouze v případě odstoupení od uzavřené nájemní smlouvy, přičemž tento právní úkon může být odůvodněn pouze dle § 679/3 Občanského zákoníku.
3/ Vymáhání dlužného nájemného:
Dlužné nájemné je možné po nájemnici vymáhat prostřednictvím standardní žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu, v němž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména kopii uzavřené nájemní smlouvy, výzev k zaplacení, související korespondence a vyúčtování dlužného nájemného) a budete se domáhat, aby soud uložil nájemnici povinnost (ať už platebním rozkazem, který představuje rychlejší variantu, či rozsudkem) k úhradě jejího dluhu (popř. i s příslušenstvím, které v tomto případě představuje poplatek z prodlení, a náklady soudního řízení).
V tomto případě je věcně příslušným opět okresní soud, místní příslušnost se však řídí místem bydliště žalovaného (§ 84 a § 85/1 Občanského soudního řádu).
Informace o vymáhání dluhů (v obecné rovině) jsou na našem webu umístěny zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9485-dluhy-a-postup-jejich-vymahani-soudne-nebo-exekucne.html
Pro vymáhání dlužného nájemného (resp. i pro řízení o vyklizení bytu) se můžete nechat zastoupit advokátem:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání nájemného po spolubydlícím nájemníka - postup, informace
- Společný nájem bytu manželů - kdy vzniká ze zákona?
- Může pronajímatel vymáhat nájemné po spolubydlícím druhovi, družce?
- Může pronajímatel vymáhat nájemné po spolubydlícím partnerovi, partnerce?
- Kdo je spolubydlící osoba - § 689 Občanského zákoníku
- Společný nájem bytu manžely - § 703/1 Občanského zákoníku
- Povinnost oznámit svatbu, sňatek pronajímateli - § 689/3 Občanského zákoníku
- Nájemníci uzavřeli sňatek - vliv na dluh za nájemné
OBČAN-DLUHY
- Rozdíl mezi čestným prohlášením a uznáním dluhu - informace
- Kdy je 10letá promlčecí lhůta u dluhu - § 110/1 Občanského zákoníku
- Promlčecí lhůta 10 let u dluhu - § 110/1 Občanského zákoníku
Od 05/2012 mám v nájmu mladou rodinu. Dluží za energii částku 13.338 Kč. Jelikož na moje jméno chodily upomínky, byla jsem nucena tuto částku zaplatit, jelikož by mě odpojili od energie. Nájemnice mi napsala čestné prohlášení o vrácení dlužné částky. Nájemní smlouvu mám sepsanou jenom s touto paní nájemnicí a s jejím partnerem ne. Ale bydlí ve společné domácnosti. Kdyby nájemnice nezaplatila, můžu částku vymáhat i po pánovi, třeba soudní cestou? Nájemnice je na mateřské dovolené, tak si nejsem jista, že částku uhradí, i přesto, že napsala čestné prohlášení. Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Představuje-li partner Vaší nájemnice pouze tzv. spolubydlící osobu (ve smyslu § 689 Občanského zákoníku), není vymáhání dlužné částky po jeho osobě možné. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že smlouvou (zde nájemní) mohou být založena práva a povinnosti pouze smluvním stranám, nikoli však třetím osobám.
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše nájemnice s jejím partnerem nejsou manželé.
Jestliže by tomu tak nebylo, tzn. pokud by byla nájemní smlouva uzavřena za trvání manželství Vaší nájemnice a jejího partnera-manžela, vznikl by uzavřením nájemní smlouvy tzv. společný nájem bytu manžely (§ 703/1 Občanského zákoníku). V takovém případě by bylo možné vymáhat dlužnou částku i po manželovi Vaší nájemnice, neboť za vzniklé závazky by odpovídali oba společně a nerozdílně.
Pokud by pak došlo k uzavření manželství mezi Vaší nájemnicí a jejím partnerem až za trvání nájemního vztahu (o čemž by Vás byla nájemnice dle § 689/3 Občanského zákoníku povinna informovat), došlo by opět ke vzniku společného nájmu bytu manžely (§ 704/1 Občanského zákoníku), a to k okamžiku uzavření manželství (tzn. že manžel Vaší nájemnice by odpovídal až za dluhy, které vznikly od této chvíle).
Vymáhání dlužné částky po partnerovi Vaší nájemnice (v případě, že zde manželství není, ani nebude uzavřeno) by pak bylo možné, pokud by partner Vaší nájemnice její dluh písemně převzal, a to postupem dle § 531/2 Občanského zákoníku, či písemně k jejímu závazku přistoupil (§ 533 Občanského zákoníku). V obou případech by se partner Vaší nájemnice stal dlužníkem vedle ní, tzn. že k případnému vymáhání dlužné částky byste měla k dispozici ne jednoho, ale dva dlužníky (přičemž pořadí vymáhání by záviselo na Vašem uvážení).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vámi zmiňované čestné prohlášení by mělo v ideálním případě splňovat náležitosti uznání dluhu dle § 558 Občanského zákoníku, tzn. že by z něho mělo jasně vyplývat, kdo je dlužníkem (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu), důvod dluhu (tzn. neuhrazené energie z titulu přesně specifikované nájemní smlouvy), výše dluhu a závazek dlužníka k jeho úhradě. V tomto případě dochází mimo jiné k prodloužení promlčecí lhůty na 10 let (§ 110/1 Občanského zákoníku).
_
RŮZNÉ NEZAŘAZENÉ
- Svatba se státním příslušníkem Ománu - získá české občanství
- Svatba se státním příslušníkem Ománu - získá bezvízový vstup do ČR?
- Může mít cizinec po svatbě české i cizí občanství?
- Státní příslušnost dětí Čecha a cizinky - pravidla
- Státní příslušnost dětí Češky a cizince - pravidla
- Státní občanství a změna zákona od 1.1.2014
- Zákon 186/2013 o státním občanství - informace
- Může si cizinec ponechat své občanství při svatbě s Češkou?
- Může si cizinka ponechat své občanství při svatbě s Čechem?
- Podmínky přidělení českého občanství - změny od 1.1.2014
- Přidělení českého občanství cizímu státnímu občanovi - informace
- Vzdání se českého občanství - zákon 186/2013 o státním občanství
Žádám Vás o radu ohledně svatby s cizincem. S přítelem máme v plánu se brát běhěm roku 2014. Já mám české občanství, on ománské. Kdybychom se brali u nás v Čechách, získává tím přítel české občanství? Nebo alespoň bezvízový vstup? Může si ponechat občanství ománské a mít zároveň české? A dále v případě, kdybychom měli v budoucnu děti, mohou mít "dvojité" občanství, abychom se tak snadněji, i s manželem, mohli pohybovat mezi Ománem a ČR?
Kdybychom se rozhodli brát v Ománu, ztrácím tím já svoje české občanství? A v případě dětí, jaké by bylo jejich občanství, kdyby měli matku Češku a otce Ománce? Hraje roli také země, kde se děti narodí?
Velice děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Zda-li bude mít dítě po narození i ománské občanství záleží také na právním řádu Ománu. Vyloučeno to zcela není. Na místě, kde se dítě narodí zcela jistě záleží, český právní řád s místem narozením spojuje některé důležité skutečnosti a není důvod se domnívat, že to v případě Ománu bude jinak. Pakliže nemáme s Ománem uzavřenou mezinárodní smlouvu, měly by se záležitosti spojené s dítětem řešit dle českého právního řádu. Pro jistotu ale doporučuji kontaktovat ambasádu a zeptat se přímo tam na otázky, které paní zajímají. Jinak s obsahem odpovědi souhlasím.
Podle současné právní úpravy by se Váš přítel musel vzdát svého ománského občanství, aby mohl získat občanství české - obě občanství by si v současné době ponechat nemohl. V roce 2013 byl ale schválen zákon č. 186/2013 o státním občanství České republiky, který začne platit od 1.1.2014. Podle tohoto zákona se Váš přítel od přístího roku nebude muset vzdát ománského občanství, aby mohl mít občanství české - bude si tedy moci ponechat obě občanství. K udělení českého občanství bude ale muset prokázat znalost českého jazyka, základní znalost ústavního systému a státních symbolů ČR a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích ČR.
Aby mohl Váš budoucí manžel žádat o udělení českého občnaství, musí mít v ČR trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let nebo musí prokázat, že se na území ČR zdržuje alespoň v rozsahu poloviny této doby. Splnění podmínky délky trvalého pobytu může být Vašemu příteli díky manželství s Vámi prominuto, trvalý pobyt zde ale mít musí. O udělení trvalého pobytu rozhoduje cizinecká policie.
Vzhledem k tomu, že jste jako matka Vašeho budoucího dítěte státní občankou ČR, bude mít i Vaše dítě po narození české občanství, ať už se narodí v ČR nebo v Ománu.
České státní občanství byste podle nového zákona pozbyla pouze v případě, že byste prohlásila, že se tohoto občanství vzdáváte. Pokud takovéto prohlášení neučiníte, nepřijdete o české občanství ani tehdy, když uzavřete manželství s cizincem mimo území ČR.
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Nájemce odmítá vystěhovat garáž - jak postupovat?
- Nájemník nevyklidil garáž při výpovědi nájemní smlouvy - co dělat?
- Může pronajímatel vystěhovat garáž neplatícího nájemníka?
- Nájemník garáže neplatí nájemné - vystěhování pronajímatelem
Jak postupovat v případě, když nájemce nechce vyklidit mou garáž, kterou jsem mu pronajal a za jejíž pronájem mi dluží k dnešnímu dni 13.500 Kč. Více než rok nehradí nájem. Nereaguje ani na písemnou výpověď a žádost o vyklizení garáže, kterou jsem mu doporučeně zaslal 20.6.2013. Již 2012 jsem zaslal výpověď, ale nájemce už tehdy nereagoval, jen slíbil, že se jeho finanční situace zlepší, dluh vyrovná. Nestalo se. V současné době (08/2013) chci garáž prodat, ale nemohu, protože nájemce tam má auto, 2 jízdní kola a hudební aparaturu. Jak postupovat v mezích zákona?
Děkuji, důchodce Karel, 70 let
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude potřeba abyste se obrátil na soud se žalobou na vyklizení a také žalobou na zaplacení dlužné částky. Učinil jste již dost opatření k tomu, aby nájemce splnil svou zákonnou povinnost. Vzory obou žalob najdete na našem webu nebo se můžete obrátit na bezplatnou právní pomoc příp. vyhledat advokáta. Místně příslušný soud v případě žaloby na vyklizení bude soud v místě garáže, v případě žaloby na zaplacení dlužné částky v místě trvalého bydliště žalovaného, tedy nájemníka. Mějte na paměti, že soud po Vás bude chtít zaplacení soudního poplatku. pokud nemáte dostatek finančních prostředků, požádejte soud o osvobození od soudních poplatků a odůvodněte osvobození svým nízkým příjmem. Osvobození není nutné psát hned a přikládat k žalobě, stačí, abyste počkal až Vás soud vyzve. Vzor na osvobození od soudních poplatků máte rovněž v našich vzorech.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak převést družstevní byt do osobního vlastnictví syna, dcery
- Jak převést družstevní byt do osobního vlastnictví potomka
- Převedení družstevního bytu do OV potomka - darovací nebo kupní smlouva?
- Nabývací titul k družstevnímu bytu - je lepší použít kupní nebo darovací smlouvu?
Otec je majitelem družstevního bytu, který chce přepsat na mě (dcera, bydlím s otcem již 18 let). S manželem si bereme hypotéku, aby jsme mohli byt odkoupit a ten následně peníze vyplatí bance. Byt se pak převede do osobního vlastnictví. Jakou smlouvu musím s otcem uzavřít? Bylo mi řečeno, že je potřeba NABÝVACÍ TITUL K BYTU, ale nevíme, zda je to SMLOUVA DAROVACÍ NEBO KUPNÍ. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Navývacím titulem k bytu, může být jak darovací smlouva, tak smlouva kupní. Ve Vašem případě navrhuji sepsat darovací smlouvu. Převod bude osvobozen od daně darovací, neboť jde o darování mezi příbuznými v linii přímé.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody při vytopení bytu sousedem o patro výše
- Vytopení vodou sousedem a odpovědnost za škodu § 415 a násl. Občanského zákoníku
- Vymáhání náhrady škody při vyplavení bytu sousedem o patro výše
- Vyplavení vodou sousedem a odpovědnost za škodu § 415 a násl. Občanského zákoníku
- Odpovědnost vlastníka bytové jednotky - § 13 zákona č. 72/1994 Sb.
- Kdo hradí škodu způsobenou majitelem bytové jednotky domu SVJ
10/2012 nás soused (z horního patra, byt nad námi), vytopil. Došlo k závadě na jeho WC, v noci praskl kohout, a u nás v bytě byla potopa. Soused s námi odmítá jednat ohledně opravy bytu, tvrdí že když nejsme pojištěni, je to náš problém.
V bytě byl toho času nájemník, který tam ale již není. S tím se měli dohodnout na opravě. K opravě došlo pouze částečně, to znamená asi z poloviny (jedna místnost opravená je, druhá není). Písemně mezi nimi neexistuje žádná dohoda.
V našem bytě došlo k této škodě: stropy a stěny na WC a v předsíni byly mokré. Následně se barva olupuje a na zdivu se vytvořila plíseň.
Nejednalo se o závadu na společném vlastnictví SVJ, tudíž správce budovy situaci neřeší.
Žádali jsme souseda, aby nám dal finanční vyrovnání a my si byt opravíme. Případně jsme chtěli, aby přišel malíř a opravu provedl a vystavil fakturu. Nevíme, jak přinutit souseda, aby opravu uhradil.
Je potřeba, abychom povolali soudního znalce z oblasti stavebnictví nebo jiného pro případný soud? O jaký spor podle jakého zákoníka se jedná? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud je prokazatelné, že škodu způsobila právě tato závada na sousedově majetku, jedná se o nárok v režimu odpovědnosti za škodu, který lze vymáhat podle § 415 a násl. občanského zákoníku.
Pokud jste vlastníkem bytu v SVJ přistupuje k této obecné odpovědnosti za škodu ještě odpovědnost vlastníka jednotky podle § 13 zákona č. 72/1994 Sb.
K úspěšnosti případného sporu doporučuji zajistit fotodokumentaci škody, znalecký posudek k rozsahu škod, nákladům na jejich odstranění. Konstatování nájemníka bytu SVJ, že současné následky mají příčinu v škodní události z října 2012 pro Vás by měl určitou důkazní hodnotu v případném sporu a lze jeho zajištění doporučit.
Žalovat můžete jak na splnění povinnosti vyplývající z porušení práva (§ 80 občanského soudního řádu OSŘ), tedy na uložení povinnosti opravit způsobenou škodu (případně alternativně tedy "na splnění povinnosti do 30 dnů od právní moci rozhodnutí nebo zaplacení nákladů oprav provedených na náklady žalobce"); tak na náhradu škody v penězích (poté, co si nemovitost opravíte a budete mít vyčíslený náklad oprav).
S případnou žalobou se doporučuji obrátit na advokáta. Správnou taktiku postupu je nutné vybrat s ohledem na případné následky (např. nutnost opravit byt za účelem jeho dalšího užívání a tedy nemožnost žalovat na splnění povinnosti opravit způsobenou škodu).
Říkává se, že "normální je se nesoudit" - zkuste se tedy ještě naposledy domluvit se sousedem, event. mu ukažte tuto naši odpověď. Veškeré další náklady (znalec, soudní poplatek, Váš advokát) by jej mohly dosti zatížit a mohlo by to mít i vliv na vztahy v domě SVJ.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy - nesoulad zboží se smlouvou
- Zboží nemá vlastnosti uvedené v kupní smlouvě - odstoupení od smlouvy
- Práva kupujícího při nákupu zboží v obchodě
- Auto má vyšší spotřebu než uvádí prodejce - vrácení auta prodejci
- Auto má vyšší spotřebu benzínu - je možné vrátit automobil?
- Auto má vyšší spotřebu benzínu - je možné odstoupit od kupní smlouvy?
- Odstoupení od smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou: nesoulad vlastností
6.8.2013 jsme s manželem zakoupili v AAA Auto ojetý automobil VW Golf 1,9 TDI, rok výroby 2000. Prezentace www.aaaauto.cz uváděla průměrnou spotřebu 5,3 l/100 km a mimo město 4,5 l/100 km. V poznámkách znovu údaj o nízké spotřebě. Při krátké předváděcí jízdě se auto jevilo dobře, prodejce nám opět potvrdil nízkou spotřebu kolem 5 l/100 km. Při podpisu kupní smlouvy jsme neviděli velký technický průkaz, s tím, že potřebné údaje jsou na kupní smlouvě. Velký technický průkaz přijde dodatečně poštou. Při cestě domů jsme zjistili, že prům. spotřeba je 7,3-7,8 l. Ihned jsme volali prodejci, že auto vrátíme, protože údaje o autě byly jiné. Nepořídili jsem. Auta do ceny 100 tisíc nevyměňují. Na základě konzultace s právníkem jsme sepsali Odstoupení od smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou: nesoulad skutečných a propagovaných vlastností. Náhodou jsme 9.8.2013 v přiloženém manuálu k používání vozidla našli kopii registračního listu z Itálie, zde jsou uvedeny údaje o spotřebě:
provoz ve městě 8,1 l/100 km,
kombinovaný provoz město/mimo město 6,3/100 km,
mimo město 5,2/100 km dle směrnice 1999/102/CE,
průměrná spotřeba je tedy spotřeba tedy 6,5 litru/100 km.
Jsou tyto údaje dostatečné pro náš požadavek odstoupení od kupní smlouvy? Navrhujete jiný postup? Děkuji, Gábina
ODPOVĚĎ:
Váš postup lze hodnotit jako správný, neboť řádné doručení bezchybně sepsaného odstoupení od kupní smlouvy představuje ve Vámi popsaném případě klíčový krok.
Dle § 616/1 a 2 Občanského zákoníku odpovídá prodávající kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, tzn. že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé apod.
Není-li naopak prodávaná věc při jejím převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího:
a/ výměnou věci nebo
b/ opravou věci.
Není-li pak postup dle bodů ad a/ či b/ možný (což je Váš případ, neboť zvýšenou spotřebu automobilu lze opravou odstranit stěží a výměna automobilu byla prodávajícím odmítnuta), může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy tak lze ve Vašem případě hodnotit jako oprávněný krok.
Budou-li Vámi uváděné argumenty prodávajícím posouzeny jako odůvodňující platné odstoupení od kupní smlouvy nelze samozřejmě předjímat. Dle Vámi zmíněných podstatných rozdílů inzerované a skutečné spotřeby zakoupeného automobilu, která má neoddiskutovatelný a citelný vliv na dlouhodobé finanční výdaje kupujícího, se však domnívám, že Vámi eventuálně podaná žaloba (v případě neuznání odstoupení ze strany prodávajícího) by mohla mít u soudu šanci na úspěch.
_
OBČAN-DLUHY
- Den postoupení pohledávky - sepsání smlouvy nebo oznámení dlužníkovi?
- Jak se stanovuje den postoupení pohledávky - informace
- Jak určuje soud datum postoupení pohledávky věřitele novému věřiteli
- Postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem - informace
- Postoupení pohledávky věřitele postupníkovi a rozhodnutí Nejvyššího soudu
- Kdo musí oznámit postoupení pohledávky - věřitel nebo postupník?
- Zpochybnění postoupení pohledávky dlužníkem - rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 5427/2007
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. Jeden z těchto postupů soudu je pravděpodobně správný a druhý ne. V podstatě hledám nejen odpověď na tuto otázku, ale potřebuji také vědět, zda se jedná o otázku právní a zda by se předložení takové otázky Nejvyššímu soudu mělo poté objevit v jeho rozsudku či usnesení. Děkuji, Ervín
ODPOVĚĎ:
Na tuto byť teoretickou otázku je složité odpovědět, protože je nutné vědět o co by se v teoretickém sporu mělo jednat a zda by pro spor bylo určení okamžiku postoupení pohledávky zásadní. Postoupení pohledávky je upraveno v § 524 a násl. občanského zákoníku; pro potřeby odpovědi vycházím z toho, že postoupení pohledávky není mezi věřitelem a dlužníkem vyloučeno.
K postoupení pohledávky jednoznačně dochází smlouvu o tomto postoupení. Oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi je pouze deklarací tohoto úkonu s účinky vůči dlužníkovi. Pokud k oznámení (resp. prokázání) nedojde, neznamená to, že postoupení bylo neplatné. Takové postoupení nemá účinky vůči dlužníkovi a dlužník se plněním postupiteli závazku zprostí.
Při postoupení pohledávky je původní věřitel povinen neprodleně oznámit postoupení. Tedy by se okamžik mezi postoupením pohledávky a oznámením této skutečnosti podle práva neměl výrazně odlišovat, a to i proto, aby se původní věřitel bezdůvodně neobohatil v důsledku plnění dlužníka, čímž by se vystavil žalobě (příp. trestního stíhání, pokud by se jednalo o trestný čin podvodu).
Obecně lze konstatovat, že okamžik postoupení dluhu se bude zkoumat např. v případě, kdy by bylo sporné, zda k dlužníkovi prokázanému postoupení pohledávky opravdu došlo. Dodávám, že dlužníku nepřísluší zpochybňovat smlouvu o postoupení pohledávky (vizte např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5427/2007) z hlediska obsahu či srozumitelnosti apod.
Oznámit postoupení dluhu před tím než k němu dojde je mimo zákonný rámec; jelikož není co oznamovat, pokud k postoupení nedošlo - úmysl věřitele postoupit pohledávku nenaplňuje dikci zákona.
V případě, kdy by dlužník na oznámení úmyslu postoupit pohledávku nereagoval a plnil původnímu věřiteli, je možné si představit, že soud bude zkoumat, kdy k postoupení došlo, zda předcházelo či následovalo postoupení a zda dlužník tedy plnil podle práva či nikoliv.
Lze si představit, že v situaci, kdy je dlužníkovi předběžně oznámen "úmysl" postoupit pohledávku (byť i vážný), bude soud zkoumat, kdy k postoupení pohledávky opravdu došlo. Nicméně s ohledem na skutečnost, že postoupení pohledávky musí být písemné, nebude tato otázka předmětem zásadního právního rozboru, jelikož smlouva pokud nebude prokázáno, že je neplatná, bude určující pro postoupení pohledávky.
Aby tato otázka byla zásadní muselo by se jednat o nějakou anomálii - např. absenci data uzavření smlouvy o postoupení pohledávky apod.
O otázku právní se bezpochyby jedná; to zda bude uvedena v rozhodnutí soudu je pravděpodobné (rozhodnutí Nejvyššího soudu běžně shrnutí argumentaci sporných stran), ovšem to, zda se bude soud otázkou a jejím vyřešením obsáhle zabývat, bude záležet na tom, zda pro spor bude či nebude zásadní.
Pokud by dovolání bylo založeno jenom na tomto argumentu a takové dovolání bylo přípustné, soud by se touto otázkou musel zabývat.
Váš dotaz je položen příliš obecně, pokud má být vytvořena jiná než hypotetická odpověď je nutné dotaz specifikovat.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je opatrovník odpovědný za dluhy svěřence, nesvéprávné osoby?
- Je zákonný zástupce nesvéprávného člověka povinen hradit za něj všechny dluhy?
- Musí zákonný zástupce nesvéprávného hradit dluhy za tuto osobu?
OBČAN-SMLUVNÍ VZTAHY
- Neplatnost smlouvy uzavřené nesvéprávnou osobou - § 38/2 Občanského zákoníku
OBČAN-DLUHY
- Kdo zaplatí dluh za nesvéprávnou osobu?
- Kdo hradí dluh za osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platí omezení svéprávnosti i zpětně?
- Platí omezení způsobilosti k právním úkonům zpětně?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Kdo platí pokutu za nesvéprávnou osobu?
- Kdo hradí pokutu za osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům?
- Vliv nesvéprávnosti na správní řízení o přestupku a pokutě
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a správní řízení o přestupku, pokutě
Okresním soudem jsem byla ustanovena opatrovníkem mladému muži, který byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Není způsobilý nakládat movitým a nemovitým majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč. Tento rozsudek nabyl právní moci v červnu 2013. Chlapec dovršil 18. narozeniny v srpnu 2012, v roce 2011 mu byl přiznán PID pro psych. dg. Mé dotazy:
1. Nyní jsem zjistila, že po dovršení zletilosti uzavřel smlouvu na dva roky s mobilním operátorem na dvě telefonní čísla a u tohoto operátora má dluh 20.000 Kč. Musím tento dluh za něho platit a do jaké výše? Mobilní operátor tvrdí, že částka musí být zaplacena v plné výši, neboť dluh byl vytvořen ještě před omezením svéprávnosti. I kdybych za něho dlužnou částku zaplatila, je zde závazek u mobilního operátora ještě na jeden rok.
2. Jak je to v případě pokut vyšších 500 Kč - např. u přestupkové komise MHD?
3. Zjistila jsem, že omezení svéprávnosti se nepíše do občanského průkazu. Chce si půjčit peníze u banky, jak mu v tom mohu zabránit, pokud mě o tom nebude informovat?
Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Dluh u mobilního operátora:
S mobilním operátorem lze souhlasit v tvrzení, že omezení způsobilosti k právním úkonům nezpůsobuje neplatnost právních úkonů (zde smluv na poskytování služeb elektronických komunikací), které fyzická osoba učinila do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jejím omezení ve způsobilosti k právním úkonům.
Ve svém dotazu zmiňujete, že byste měla „uhradit dluh za dlužníka“. V této souvislosti proto zdůrazňuji, že omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům, resp. Vaše ustanovení opatrovnicí v žádném případě neznamená, že byste byla povinna hradit dluhy této osoby z vlastních finančních prostředků. Je nutné si uvědomit, že dle § 26 Občanského zákoníku platí, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci, tzn. že zákonný zástupce (ve Vámi popsaném případě se jedná o opatrovníka ve smyslu § 27/2 Občanského zákoníku) fyzickou osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům pouze zastupuje, nevstupuje však v právním slova smyslu „na její místo“ (a nestává se tak dlužníkem vedle ní či dokonce za ní).
Za vzniklý dluh proto i nadále odpovídá v celém rozsahu Vámi zastupovaná osoba, při úhradě tohoto dluhu je však nezbytné tuto osobu zastoupit, neboť výše dluhu přesahuje soudem stanovenou hranici.
V této souvislosti je dále podstatné, zda jste byla rozhodnutím soudu rovněž pověřena správou majetku zastoupené fyzické osoby (§ 28 Občanského zákoníku).
Skutečnost, že Vámi zastoupená osoba byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům pak nemá rovněž vliv na další platnost smluv uzavřených s mobilním operátorem. Při placení poskytovaných služeb však bude opět zapotřebí tuto osobu zastoupit.
Domníváte-li se, že smlouvy s mobilním operátorem byly uzavřeny již ve chvíli, kdy nebyla Vámi zastoupená osoba pro své duševní onemocnění schopna tohoto právního úkonu, bylo by možné uvažovat o neplatnosti uzavřených smluv ve smyslu § 38/2 Občanského zákoníku. Nutno však podotknout, že ani případné vyslovení neplatnosti uzavřených smluv soudem by na existenci dluhu ničeho podstatného nezměnilo, v tomto případě by totiž na straně Vámi zastoupené osoby vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 451/2 Občanského zákoníku), jehož vrácení by se mohl mobilní operátor domáhat. Další platnost předmětných smluv by však samozřejmě již nebyla možná.
2/ Pokuty vyšší než 500,- Kč:
Omezení způsobilosti k právním úkonům přirozeně neznamená, že by Vámi zastoupené osobě nemohla být uložena pokuta převyšující soudem stanovenou hranici. Nastane-li taková situace, bude opět nutné, abyste tuto osobu při úhradě pokuty zastoupila (tzn. uhradila pokutu z majetku zastoupené osoby, vizte výše).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu však v intencích přestupkového řízení připomínám, že skutečnost omezení způsobilosti k právním úkonům, resp. existence duševní poruchy může mít na průběh přestupkového řízení poměrně zásadní vliv. V této souvislosti se jedná o vznik odpovědnosti za přestupek (§ 5/2 zákona o přestupcích), odložení věci (§ 66/1 písm. b) zákona o přestupcích), zastavení řízení (§ 76/1 písm. e) zákona o přestupcích) a specifika příkazního řízení (§ 87/2 zákona o přestupcích).
3/ Bankovní půjčka:
Případnému uzavření úvěrové (či obdobné) smlouvy samozřejmě nijak účinně zabránit nemůžete. Nastane-li taková skutečnost, je opět namístě zahájit soudní řízení o určení neplatnosti takto uzavřené smlouvy, a to z důvodu dle § 38/1 Občanského zákoníku (k možnému současnému vzniku bezdůvodného obohacení na straně Vámi zastoupené osoby odkazuji výše).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti zápachu ze sousedního pozemku?
- Používání suchého záchodu u rodinného domu, nemovitosti - zákony, předpisy
- Soused používá suché WC a obtěžuje zápachem - jak se bránit?
- Soused používá suchý záchod - obtěžuje hlukem - co dělat?
- Obrana proti sousedovi - zápach z jeho pozemku (používání suchého WC)
- Sousedské imise - § 127/1 Občanského zákoníku
- Obtěžování zápachem od souseda, sousedů - § 127/1 Občanského zákoníku
- Jak dokázat zápach od souseda v soudním řízení?
RŮZNÉ-STAVBY
- Soused bydlí v nezkolaudované nemovitosti - kam podat stížnost?
- Kam udat souseda - bydlí v nezkoulaudovaném bytě, domě, nemovitosti
- Odvod splaškových odpadních vod - § 24b/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
- Požadavky na vybudování WC, koupelny - § 11/7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby
- Kdy stavební úřad zkolauduje WC a koupelnu - požadavky, podmínky
- Hrozba průsaku splaškové vody do podzemní vody - koho informovat?
Je nějaká možnost dovolání - kde? Jde o letité používání suchého WC. Soused do dnešní doby (i když byl příslib splachovacího) používá suché WC, které je od našich oken vzdáleno cca 8 m.
Zápach neumožňuje ani otevřít okna. V domě, který obývá již desítky let, splachovací WC nemá a domluva s ohledem na jeho povahu a i na nepořádek na dvorku není možná. Je záhadou, jak je možné užívání nezkolaudovaného rodinného domu bez řádného WC v 21. století. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejnoprávní řešení:
Obývá-li Váš soused „nezkolaudovaný“ dům, tzn. stavbu, jejíž užívání nebylo povoleno stavebním úřadem postupem dle § 119 a násl. stavebního zákona, je nejjednodušší variantou kontaktování místně příslušného stavebního úřadu a upozornění na existenci právně závadného stavu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že § 24b/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území počítá v případech, kdy splaškové odpadní vody nelze odvádět do kanalizace alespoň s vybudováním žumpy, která musí být v budoucnu připojitelná ke kanalizaci a snadno přístupná (další právní úprava žump je pak obsažena v § 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Dle § 11/7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby pak musí mít záchody a prostory pro osobní hygienu umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.
V souvislosti s používáním suchého záchodu pak přichází v úvahu rovněž kontaktování místně příslušného vodoprávního úřadu (§ 104/2 zákona o vodách), a to v případě že by hrozilo např. znehodnocení podzemní vody vlivem průsaků apod.
2/ Soukromoprávní cesta:
Z hlediska soukromého práva je Vámi popsaný případ učebnicovým příkladem tzv. sousedských imisí. Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto mimo jiné nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy pachy nebo pevnými a tekutými odpady.
Pokud Váš soused tuto povinnost porušuje, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s tzv. sousedskou žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (např. kopie proběhnuvší písemné komunikace, listinné výstupy z jiných řízení, navrhnete provedení svědeckých výpovědí apod.) a budete se domáhat, aby soud Vašemu sousedovi uložil povinnost se právně závadného počínání zdržet, popř. odstranit jeho následky.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel se záměrně zadlužuje, musí manželka platit dluhy při zúženém SJM
- Zúžení SJM a zadlužování jednoho z manželů - kdo zaplatí dluhy?
- Kdo z manželů platí dluhy při zúženém společném jmění SJM?
- Manžel nahlásil manželku jako spoludlužníka i přes zúžené SJM
- Manželka nahlásila manžela jako spoludlužníka i přes zúžené SJM
- Vymáhání škody po druhém z manželů - vzal si půjčku při zúženém SJM
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Manžel označil manželku za spoludlužníka i když měli zúžené SJM
- Manželka označila manžela za spoludlužníka i když měli zúžené SJM
01/2012 jsme s manželem notářsky zúžili SJM, kde si každý zodpovídáme za své závazky. 09/2012 jsem podala žádost o rozvod (návrh na rovzvod manželství), rozvod manželství zatím neproběhl. Manžel byl vykázán koncem srpna 2012 z domu a byl 3 měsíce v zahraničí. 12/2012 jsem zjistila, že nadělal dluhy u mobilních operátorů a půjčkových společností (Cetelem, HomeCredit, Essox ad.). Manžel neplatí sociální, zdravotní pojištění. Dělá to úmyslně, vyhrožoval mi exekucí kvůli jeho dluhům. Nemáme žádnou společnou nemovitost a podala jsem žádost o zrušení jeho trvalého bydliště. Všechny jsem obeslala zúžením SJM, ale asi bohužel pozdě. Také jsem podala na Policii ČR trestní oznámení, že jedná podvodně vůči těmto společnostem, protože byl velmi často bez práce a příjmů a ještě mě i u Cetelemu nahlásil jako spoludlužníka (i přesto, že jsem s tím samozřejmě nesouhlasila a nemáme žádný společný majetek!). Můj podpis není nikde. Budu za něj muset platit jeho dluhy? Žije na ubytovně, rozvod manželství je v nedohlednu. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás platí, že nejen aktiva resp. majetek nabytý za trvání manželství, ale i pasiva, tedy dluhy, spadají do společného jmění manželů SJm.
Dojde-li ke zúžení SJM, má tato dohoda význam spíše mezi Vámi dvěma, nikoliv vůči třetí stranám, což jsou mimo jiné úvěrové společnosti. Leda že by jim byl obsah takovéto dohody znám UŽ V DOBĚ UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY o půjčce, o čemž se dá pochybovat. Je tedy velmi pravděpodobné, že se věřitelé Vašeho manžela na Vás s vymožením své pohledávky obrátí. V takovém případě je možné, manželovi škodu, která Vám jeho jednáním vznikla vyčíslit a obrátit se následně žalobou na vymožení dlužné částky na soud.
Pokud Vás manžel uvedl při sjednávání úvěru u společnosti Cetelem jako dlužníka, jedná se z jeho strany o podvod a poškozenou jste zejména Vy. Na Vás neleží dokazování skutečnosti, že si manžel vzal půjčky, které nemá v úmyslu splácet. Toto je chyba věřitelů. Vy v rámci trestního řízení řešte problém, že jste někde uvedena jako spoludlužník, ačkoliv jste k takovému jednání nedala souhlas. Zkuste kontaktovat úvěrovou společnost a zeptat se jich na možnosti řešení. Také doporučuji zkusit písemně kontaktovat soudce, který rozhoduje Vaše rozvodové řízení a požádat jej, zda-li by Vaše naléhavá situace šla řešit např. zatimním rozhodnutím ve věci vypořádání SJM.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Vztahuje se stavební zákon na umisťování mobilních domů?
- Stavění mobilních domů - je ovlivněno stavbním zákonem?
- Právní úprava mobilních domů v České republice.
- Je mobilní dům movitost nebo nemovitost?
- Patří mobilní dům mezi movitý nebo nemovitý majetek?
- Definice bydlení, vesniceké bydlení, rekreace - vysvětlení, příklady
- Co je to, co znamená bydlení, vesnické bydlení, rekreace
- Definice stavby dle Stavebního zákona
- Co je to stavba dle stavebního zákona
Stavební zákon nezná pojem mobilní dům (mobilheim, mobilhaus). V doslovném překladu z angličtiny se jedná o "stacionární karavan". Z pohledu stavebního zákona by se tedy nemělo jednat o stavbu. Pro tyto objekty by mohla patrně platit stejná pravidla, jako pro klasické karavany za osobní automobily. Ale jaká? Je tady evidentní vakuum , kde nejsou stanovená jasná pravidla. Existuje nějaké závazné stanovisko či směrnice, která reguluje přístup stavebních úřadů k umístění a používání mobilních domů? Jedná se o movitý majetek a tak k němu přistupují i pojišťovny. Podle mého názoru by se stavebního povolení měly týkat přípojky energií, vody a odpadů. Ohlášení by se mělo týkat jen umístění mobilního domu na pozemek. Ještě bych rád znal definici pojmů bydlení, vesnické bydlení, rekreace. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
S Vaším tvrzením o právním vakuu v případě přístupu stavebních úřadů k mobilním domům lze souhlasit pouze zčásti. Přestože stavební zákon termín "mobilní dům" (ani jeho ekvivalent) nepoužívá, nelze říci, že by tato oblast nepodléhala žádné právní úpravě.
Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Částečný výklad termínu výrobek plnící funkci stavby (a to právě ve vztahu k mobilním domům) pak podává sám zákonodárce, a to v důvodové zprávě k zákonu č. 350/2012 Sb. (kterým byl stavební zákon novelizován), ze které cituji:
"Doplněním se výslovně uvádí, že výrobek plnící funkci stavby se považuje za stavbu (§ 2 odst. 3). Absence přímého vyjádření vyvolávala pochybnosti při posuzování, zda výrobek plnící funkci stavby podléhá stejnému režimu jako stavba, včetně posuzování souladu s obecnými požadavky na výstavbu a povinnosti oznámení odstranění. Platný stavební zákon používá termín „výrobek, který plní funkci stavby“ s ohledem na to, že pro bydlení, rekreaci i další účely se s rozvojem nových technologií začaly užívat nejen „klasické“ stavby – stavební díla vznikající stavební nebo montážní technologií na staveništi, ale stále častěji i jiné „objekty“, které lze koupit a na pozemku pouze smontovat (stejně jako např. skříň) nebo mohou být na pozemek vcelku dovezeny, např. mobilní domy „mobilheimy“.
Legální definici pojmu platný stavební zákon neobsahuje, pro účely praxe se pojem „výrobek, který plní funkci stavby“ vysvětluje za pomoci definice výrobku z § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Protože je nezbytné, aby umísťování a základní požadavky na vlastnosti staveb byly u těchto výrobků posuzovány ze stejných hledisek jako „klasické“ stavby, neboť účinky jejich existence a užívání jsou v podstatě shodné jako účinky a užívání staveb sloužících stejným účelům, je třeba to přesně v zákoně vyjádřit."
Jsou-li tedy dle úmyslu zákonodárce mobilní domy zařaditelné do kategorie staveb dle stavebního zákona, je vhodné stručně poukázat na pravidla pro jejich umisťování (nemožnost libovůle při umisťování mobilních domů, jako staveb, ostatně vyplývá rovněž z § 18/5 stavebního zákona):
1/ Územní řízení:
V případě stavebního záměru, týkajícího se mobilního domu, zohlední stavební úřad podmínky dle § 90 stavebního zákona a při jejich splnění vydá územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), resp. by v tomto ohledu měl postačovat územní souhlas (§ 96 stavebního zákona).
2/ Stavební řízení:
pro umístění mobilního domu, jako výrobku plnícího funkci stavby, by nemělo být dle § 103/1 písm. e) bodu 16 stavebního zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
S ohledem na skutečnost, že mobilní domy spadají do kategorie staveb, je vhodné podotknout, že rovněž na mobilní domy se vztahuje kontrolní pravomoc stavebních úřadů (jak výslovně stanoveno v § 134/5 stavebního zákona) a např. též požadavky na stavby dle § 156 stavebního zákona.
Co se týče obecných pravidel pro umisťování mobilních domů na určitém území, jsou stavební úřady povinny přihlížet k platnému územnímu plánu obce, při rozhodování o umístění mobilního domu na konkrétním pozemku je nutné dodržet pravidla dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (v této souvislosti zejména její § 20 a § 23). K této otázce se výslovně vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve sdělení svého odboru stavebního řádu ze dne 26. 4. 2010, č.j. 15520/10-82.
Problematikou mobilních domů v kontextu stavebního zákona se zabývaly již i soudy, v této souvislosti odkazuji zejména na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č.j. 10 Ca 280/2008-78, v němž se soud k otázce ne/vztažitelnosti stavebního zákona rovněž na pojízdné mobilní domy (resp. karavany) vyslovil následovně:
"Pojmu výrobek plnící funkci stavby je nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. Nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby ve smyslu stavebního zákona je to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém konkrétním místě trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být např. i silniční vozidlo."
Shora citovaný rozsudek doporučuji k prostudování, soud v jeho rámci neopomíjí zmínit i normu ČSN EU 1647, která v bodě 3.1 definuje mobilní domov jako „přepravitelné obytné vozidlo pro volný čas, které nesplňuje požadavky na konstrukci a provoz silničních vozidel, ale je vybaveno pro přepravu a určeno pro dočasné nebo sezónní ubytování“. Stanovisko soudu nelze samozřejmě paušalizovat, při hodnocení každého individuálního případu je však nutné mít na zřeteli, že pojízdnost mobilního domu nevymaňuje tento bez dalšího z působnosti stavebního zákona (v tomto bodě tedy soud částečně negoval stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 25. 5. 2009, č. j. 14069/09-82, v němž naopak ministerstvo vyjádřilo přesvědčení, že je-li mobilní dům natolik mobilní, tzn. pojízdný či tažený, že může být přemisťován po pozemních komunikacích, má charakter vozidla nebo přívěsu, a tudíž není v režimu stavebního zákona).
Z důvodu doposud se formujícího právního názoru na problematiku mobilních domů lze však samozřejmě očekávat, že se se shora nastíněnými otázkami vypořádá každý stavební úřad mírně odlišně.
Co se pak týče Vašeho dotazu na výklad pojmů "bydlení", "rekreace" apod., nutno konstatovat, že se ve své podstatě jedná o notoriety, tzn. termíny, jejichž legální výklad není s ohledem na všeobecnou bezrozpornost jejich významu zapotřebí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že definice těchto slov, označujících činnosti, není pro účely stavebněprávních předpisů nezbytná, na významu však nabývají v kontextu zařazení staveb do jednotlivých kategorií (např. dle § 2 písm. a) a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
_
RODINA-SJM
- Manžel poslal peníze z účtu SJM dětem z prvního manželství - co dělat?
- Manželka poslala peníze z účtu SJM dětem z prvního manželství - co dělat?
- Započtení daru u peněz zaslaných jedním z manželů bez souhlasu druhého
- Zesnulý manžel poslal před smrtí peníze dětem z prvního manželství - co dělat?
Tchánovi zemřela druhá žena. 2 měsíce před smrtí odeslala bez vědomí a souhlasu tchána ze společného účtu (účet ve společném jmění manželů SJM) velkou částku svým dětem z 1. manželství. Tchán je z toho špatný, má nějakou šanci získat část peněz zpět? Peníze byly odeslané 1.10.2012 Zemřela 26.12.2012. Děkuji. Ivana
ODPOVĚĎ:
Jediná šance, jak se proti tomuto jednání bránit, je tzv. započtení (kolace), kterou bude moci někdo z dědiců uplatnit proti jiným v rámci dědického řízení ve smyslu § 484 občanského zákoníku. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklé darování. Pokud byla zůstavitelem zanechána závěť, je možné započtení uplatnit pouze pokud dal zůstavitel příkaz.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Placené volno při darování krve
- Má zaměstnanec právo na volno při darování krve?
- Má pracovník právo na volno při darování krve?
Mám nárok na placené volno při darování krve? Petra
ODPOVĚĎ:
Ano, máte nárok na placené volno ve smyslu § 203 odst. 2 písmeno d) Zákoníku práce. K činnosti dárce při odběru krve přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru.
_
RODINA-SJM
- Patří peníze naspořené dětem do SJM nebo ne?
- Spadají peníze našetřené dětem do společného jmění manželů?
- Patří do SJM peníze našetřené, naspořené dětem na spořicím účtu?
- Patří peníze ze spořicího účtu dítěte, dětí do SJM?
- Peníze našetřené pro děti a SJM - § 85a odst. 2 zákona o rodině
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vliv nevěry na sporný a nesporný rozvod manželství
- Kdy se zkoumá příčina rozvratu manželství - informace
- Kdy soud a soudce zkoumá příčinu rozpadu manželství
- Co je to zjednodušené řízení rozvodu manželství - § 24a zákona o rodině
- Může soud zamítnout žádost o rozvod?
- Příčiny zamítnutí žádosti o rozvod soudcem, soudem - příklady
- Kdy soud zamítně žádost o rozvod manželství - příklady
- Může soud zamítnout návrh na rozvod manželství?
- Příčiny zamítnutí návrhu na rozvod soudcem, soudem - příklady
- Kdy soud zamítne návrh na rozvod manželství - příklady
Ráda bych věděla, zda peníze, které byly naspořeny dětem za trvání manželství spadají do SJM. Jedná se o dětská konta (spořící účty) a stavební spoření. Vše na jména dětí. Může si manžel nárokovat část těchto peněz či nikoli?
Také bych ráda věděla, jakým způsobem se prokazuje, pokud manžel uvede jako důvod rozvodu nevěru a já s tímto tvrzením nebudu souhlasit, protože se nebude zakládat na pravdě. Případně, vzhledem k tomu, že nemá žádný důvod žádost o rozvod podat, uvede jako důvod nepřekonatelný odpor k mojí osobě.
Velice děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Pokud mají děti na svá jména vedené spořící účty jsou jejich, nikoliv součástí SJM. Zákon o rodině stanoví, že pokud to majetkové poměry rodičů připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečující zejména přípravu na budoucí povolání (§ 85a odst. 2 zákona o rodině).
Pokud jeden z manželů podá návrh na rozvod manželství ("žádost o rozvod"), záleží, zda se druhý z manželů k návrhu ("žádosti") připojí či nikoliv. Pokud by rozvod chtěli oba, proběhne rozvod v tzv. zjednodušeném řízení (§ 24a zákona o rodině).
Obecné rozvodové řízení se realizuje podle § 24 zákona o rodině, soud nezjišťuje konkrétní příčiny – nevěru, odpor, neshody a podobně – vystačí si pouze s tvrzením, že je manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití.
Existuje pouze minimální počet případů, kdy soud žádosti na rozvod nevyhoví – jde o případ popsaný v § 24b zákona o rodině: pokud by manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. I v tomto případě, lze opakovaně žádat o rozvod.
_
OBČAN-SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
- Zúžení společného jmění manželů kvůli hrozbě exekuce
- Je možné vyjmout mzdu jednoho z manželů ze SJM kvůli exekuci?
- Ochrání zúžení SJM před dluhy z doby před manželstvím?
- Ochrání zúžení SJM před dluhy zpětně?
- Zpětná ochrana před dluhy zúžením SJM - informace
Manžel měl dluhy v exekuci již před uzavřením manželství. Další dluh také z doby před uzavřením manželství, ale exekuce byla nařízená až za manželství. Další dluh před manželstvím, ale prodaný vymáhací/pohledávkové firmě. Smlouva a směnka o splátkách je podepsaná již za manželství. Všechny původní dluhy vznikly před manželstvím. Které z těchto dluhů mohou dopadnout na mě? Je možné vyjmout můj plat ze společného jmění manželů SJM kvůli případné jeho exekuci? Například u notáře zúžením SJM? Manžel má invalidní důchod, nemá nepřiznané peníze a ani nevydělává. Děkuji, Drahoslava
ODPOVĚĎ:
Pokud dluhy vznikly před vznikem manželství, nejsou součástí závazků v rámci institutu společného jmění manželů SJM, jde tedy o výlučný závazek Vašeho manžela. Exekutor by se tedy neměl uspokojovat z Vašeho výlučného majetku. Pakliže by se tak stalo je nutné exekutora na výše uvedenou skutečnost upozornit – tedy, že dluhy vznikly před vznikem manželství.
Určitě můžete požádat o zúžení společného jmění manželů SJM, nicméně se toto bude vztahovat od doby uzavření této dohody směrem do budoucna, nikoliv do minulosti.
Z Vašeho dotazu nevyplývá o jak velký obnos se jedná. Váš manžel může zvážit podání insolvenčního návrhu na oddlužení. Zahájením insolvence dojde k „zastavení“ probíhajících exekucí a z celkové dlužné částky (věřitelů, kteří se přihlásí) bude mít Váš manžel povinnost uhradit pouze část.
Podrobné informace o zahájení a průběhu insolvence jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/spolecne-jmeni-manzelu/11790-postup-osobniho-bankrotu-oddluzeni-insolvence-podle-insolvencniho-zakona.html
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluva ze soudního řízení - kolik dní předem musí být doručena soudu?
- Kolik dní předem musí být doručena omluva nepřítomnosti na soudním jednání
- Bude soudní líčení odročeno při řádně omluvené nepřítomnosti účastníka?
- Omluva ze soudního řízení ze zdravotních důvodů a možnost odročení soudem
- Je soud povinen odročit jednání při omluvě ze zdravotních důvodů?
1. 7. 2013 budu mít první jednání se svým otcem, který na mně podal žalobu o ukončení vyživovací povinnosti k dubnu 2013 (22. 4. mi bylo 26 let). Jak jsem se již zmínila chci i nadále pokračovat v dvouletém denním návazném magisterském studiu. Potřebuji vědět, pokud se ze soudního jednání omluvím tři pracovní dny předem (dodám omluvu a kopii neschopenky), zda soudkyně musí tuto mou omluvu z jednání přijmout (bolest zubů a celková nevolnost) a musí jednání odročit na jiný termín, nebo zda i přes tuto omluvu soudkyně může jednání 1.7. uskutečnit bez mé přítomnosti (i když budu řádně z jednání omluvena). Děkuji, Andrea
ODPOVĚĎ:
Je otázkou, v jaké procesní fázi řízení je. Pravděpodobně jste po podání žaloby obdržela výzvu podle § 114b občanského soudního řádu (OSŘ). V takovém případě nemusí předseda senátu nařizovat přípravné jednání podle § 114c občanského soudního řádu a tedy může rozhodnout na podkladě poskytnutých vyjádření a listinných důkazů. Jestliže je nařízeno jednání, pravděpodobně soud považuje za vhodné jednání provést. Přestože se z jednání omluvíte a požádáte o odročení, soud nemusí jednání odročit. Pouze se v takovém případě neuplatní koncentrace řízení podle § 118b občanského soudního řádu a první jednání nebude v nařízený den skončeno (soud může zjišťovat názor žalobce na případný smír apod.).
Nemoc se obecně považuje jako závažné odůvodnění neúčasti (např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 2056/2000); nelze ovšem zaručit, že například neakutní operace či estetický chirurgický zákrok budou bez dalšího považovány za takovou nemoc. Lhůta tří dnů v případě nemoci doložená potvrzením o pracovní neschopnosti je dostačující.
_
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Chyby v textu rozhodnutí přestupkového řízení - mohu požádat o opravu rozhodnutí?
- Žádost o opravu tiskových chyb rozhodnutí správního orgánu (§ 70 správního řádu)
Z přestupkového řízení mi přišlo rozhodnutí, které je v můj prospěch (po napadení mé osoby, byl soused uznán vinným), ale v několikastránkovém rozhodnutí je chyba ve jméně. U přitěžující okolnosti je napsána žena, zatímco soused je muž. I sousedovo příjmení špatně - je tam příjmení moje v mužském rodě. Příklad: Já jsem Eva Nováková, soused je Jan Svoboda - v rozhodnutí má být "protože Eva Nováková je žena, zatímco Jan Svoboda je muž", ale je tam "Eva Nováková je žena, Jan Novák je muž". Je rozhodnutí platné? Mám požádat o opravu rozhodnutí? Soused mi má uhradit 120 Kč za návštěvy lékaře, což již také udělal složenkou. Pokud vím, neodvolal se. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska doporučuji o opravu požádat, jelikož pokud soused plnil na základě nesprávného rozhodnutí, mohl by začít zkoumat, zda neplnil neoprávněně. Otázka je, zda taková částka by mu stála za domáhání se vrácení plnění (což nelze bez bližší znalosti povahy souseda posoudit).
Tiskové chyby lze odstranit prostřednictvím žádosti podle § 70 správního řádu, podle nějž platí "Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí."
K nápravě tiskových vad není dána žádná lhůta, záleží na Vašem rozhodnutí.
_
OBČAN-DLUHY
- Může poskytovatel služeb požadovat dluh po spoluvlastníkovi bytu, domu?
- Může poskytovatel služeb požadovat dluh po spoluvlastníkovi nemovitosti?
- Je možné vymáhat dluh za energie po spoluvlastníkovi nebydlícím v bytě, domě?
- Vliv trvalého bydliště spolumajitele na vymáhání dluhu za energie po jiném spoluvlastníkovi
Manželka je spoluvlastníkem rodinného domu. Z domu je odhlášena, trvalý pobyt má jinde. V domě bydlí a je trvale hlášen její bratr, druhý spoluvlastník domu. V případě, že nebudou řádně hrazeny náklady spojené s provozem domu (elektřina , voda apod.), budou vymáhány jen po osobě v domě
trvale bydlící , tedy bratrovi, nebo v případě jeho neplacení i po mé manželce jako spoluvlastníkovi?
Lze proti tomu učinit z její strany nějaká opatření?
Energie a voda jsou napsáno na manželčina bratra, který tam bydlí. Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Uvedené závazky jsou smluvního charakteru, takže účinně je lze vymáhat pouze po osobě, která je smluvní stranou.
Některé závazky nesmluvního charakteru (např. daň z nemovitosti) jsou spojeny s vlastnickým právem k domu; takže o tyto se musí starat i Vaše manželka.
Některé závazky jsou spojeny s trvalým bydlištěm (poplatky za odvoz komunálního odpadu), takže ty se Vaší manželky taktéž netýkají.
V případě, že by vymáhání dluhu došlo až k exekuci, byl by exekutor oprávněn zablokovat ideální polovinu nemovitosti bratra Vaší manželky.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Věcná a místní příslušnost soudu u sporu v obci Dobruška
Jaká je prosím místní a věcná príslušnost soudu? Podávám Žalobu o určení neplatnosti výpovědi kterou jsem dostal podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost z důvodu účelového jednání zaměstnavatele tím, že byl na moje místo přijat nový zaměstnanec a po mne je požadováno jej v 2 měsíšní výpovědní lhůtě zaškolovat.
Jaká je věcná a místní příslušnost Okresního soudu, která je jak jsem zjistil dle dle sídla zaměstnavatele kterým je
Žalovaný:
Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadu Dobruška - Čs.odboje 676 - 518 16 DOBRUŠKA - IČO: 60162694
ODPOVĚĎ:
Věcně a mítstně příslušný bude Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou.
Podatelna soudu: Svatohavelská 93
Obec: Rychnov nad Kněžnou
PSČ: 516 19
Tel: 494 548 300
Fax: 494 548 331
ID datové schránky: uqvabkk
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kontaktní osoba: Věra Rolečková
Info dostupné zde: http://portal.justice.cz/Justice2/soud/soud.aspx?j=193&o=183&k=1848
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání škody po nájemníkovi bytu - poškozené věci v pronajatém bytě
- Vymáhání škody po nájemníkovi nemovitosti - poškozené věci
- Poškozené věci v pronajatém bytě a vymáhání škody po nájemci, nájemníkovi
Mohu soudně vymoci peníze za zničené věci z bytě, které zničil nájemníka, který měl psa a škoda přesahuje přes pět tisíc na majetku např. pomočené zdi, koberec, prošívaná deka, zničený nová krbová kamna, kde rozbili šamot uvnitř a na povrchu, poničený plech uškvařenou rukavicí s botami. Koberec se musel nechat vyčistit a vymalovat celý pokoj a to bylo za jeden měsíc bydlení! Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, tento postup samozřejmě možný je, nicméně než se rozhodnete podniknout tyto kroky je na místě zhodnotit, jaké důkazy - například fotodokumentace bytu před a po ukončení nájmního vztahu, případně předávací protokol, z něhož by bylo patrné, k jakým škodám došlo, dále například faktury za provedené opravy.
S ohledem na povinnost předžalobních výzev, které jsou povinné od 1.1.2013 bude nutné, abyste nejdříve vyzvala nájemní-dlužníka k úhradě vzniklých škod.
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Nárok na vrácení peněz za nevyčerpané kurzy pro děti
- Vymáhání peněz za zaplacené nevyčerpané kurzy plavání - postup, informace
Zaplatila jsem dceři (11 měsíců) kurzy plavání - 5 lekcí, a jelikož se dceři kurz líbil koupila jsem dalších 10 lekcí kurzu za cenu 2020,- Kč. Z důvodu dlouhodobé nemoci dcery a následné hospitalizace v nemocnici mi lékařka nedoporučila navštěvovat s dcerou jakékoli kolektivní kurzy. Proto jsem požádala pořadatele (www.plavacci.com) o vrácení alespoň části kurzovného (nevychodili jsme celých 10 lekcí). Bohužel mi nevyhověl. V podmínkách kurzu podepisuji, že v žádném případě kurzovné nevrací ani z důvodu nemoci a náhrady(tedy nevyčerpané lekce) si mohu vybrat do půl roku od omluvy, ale
pouze v případě, že si koupím další kurz.
Mám nějaký nárok na vrácení alespoň částečné platby? Je opravdu možnost si ze zákona dát toto do podmínek?
Děkuji, Oldřiška
ODPOVĚĎ:
Smluvní podmínky jsou záležitostí nabídky a akceptace smluvních stran, nejsou předmětem zákonné regulace (kromě obecného korektivu ujednání rozporného s dobrými mravy apod., což se ovšem nedopadá na tento případ).
Takto přísné ujednání je v smluvních podmínkách těchto aktivit (stejně jako fitcenter fungujících na členském principu) zcela běžné, jelikož zajišťuje možnost poměrně nízkonákladového provozu, a dosud takové ujednání nebylo účinně (pravomocným rozhodnutím soudu) rozporováno.
K Vaší otázce je tedy nutné uvést, že ujednání lze z obsahu dotazu považovat za platné a pokud smluvní podmínky negarantují žádnou možnost vrácení poměrné částky za nevyčerpané lekce, není možné se vrácení domáhat.
_
SOUD-SOUDY
- Je soud povinen upozornit na promlčení dluhu?
- Musí soud poučit účastníky řízení o promlčení dluhu, pohledávky?
OBČAN-DLUHY
- Lhůta na promlčení nákladů řízení - informace
- Promlčecí lhůta nákladů řízení přiznaných rozhodnutím soudu
Chtěla bych se zeptat zda se na náklady řízení, pokud nejsou uplatněny vztahuje tříletá promlčecí lhůta , stejně jako na ostatní neuplatněné pohledávky. Druhý dotaz se týká, zda je soudce povinný nás seznámit s tím, že můžete uplatnit námitku promlčení? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Námitka promlčení nepatří do poučovací povinnosti soudu, soud existenci promlčení zkoumá pouze k námitce účastníků sporu.
Pokud jsou náklady řízení účastníkovi řízení přiznány pravomocným rozhodnutím, jsou vykonatelné ve lhůtě 10 let (nikoliv 3 roky).
Na pohledávky neuplatněné soudně a tedy nepřiznané pravomocným soudním rozhodnutím se vztahuje obecná promlčecí doba (tj. 2 nebo 3 roky - podle charakteru pohledávky).
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může požádat policista o prokázání totožnosti
- Prokázání totožnosti policistou - kdy to může požadovat?
Muže městský policista požádat o prokázání totožností kdykoli nebo musí mít k tomu nějaký důvod? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Podle § 12 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, platí, že:
Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu,
c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,
e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),
g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.
_
OBČAN-DLUH
- Časově neohraničená smouva o půjčce peněz - vzor
- Smlouva o půjčce peněz se splatností na vyžádání - vzor
- Časově neomezená smlouva o půjčce peněz se splatností na vyžádání - vzor
- Smlouva o půjčce peněz bez možnosti promlčení dluhu
- Vzor smlouvy na výpůjčku peněz bez promlčení dluhu
- Smlouva o půjčce peněz bez promlčení - vzor, informace
- Jak prodloužit promlčecí lhůtu u půjčky peněz
- Prodloužení promlčecí doby u výpůjčky peněz
- Prodloužení promlčecí doby u smlouvy o půjčce peněz
Chtěla bych poradit, který vzor smlouvy použít týkající se půjčky peněz. Smlouva by měl být taková, aby nebyla časově ohraničena. Tedy "vrácení peněz na požádání" a aby dluh nebyl promlčen. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Nelze sjednat smlouvu tak, aby byla úplně bez časové hranice, či aby vůbec nedošlo k promlčení.
Ve smlouvě o půjčce sjednejte datum splnění například tak, že půjčka bude splatná dne 31.3.2020, do té doby nedojde k promlčení, promlčení začne běžet až od 1.4.2020.
Případně by bylo možné sjednat datum splnění tak, že určitá částka z předmětu půjčky bude vždy splatná v určité době např. :
- částka ve výši 100.000,- Kč splatná do 1.4.2014
- částka ve výši 100.000,- Kč splatná ve výši 1.4.2016 atd.
Tak bude docházet k postupnému splácení nebo promlčování dluhu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv rekonstrukce darované nemovitosti na dědický podíl při započtení daru
- Vliv rekonstrukce darovaného bytu, domu na dědický podíl při započtení daru
- Započtení daru - domu od rodičů a vliv rekonstrukce domu
- Započtení daru - bytu od rodičů a vliv rekonstrukce bytu
- Jak bude započítán dar (darovaná nemovitost) po její rekonstrukci obdarovaným
Otec mi daroval v roce 2005 nemovitost ve špatném stavu. Tuto jsem za své prostředky zrekonstruovala. V budoucnu se tento můj dar-nemovitost započte do celkového dědického podílu. Prosím o sdělení, jak se bude určovat její hodnota pro účely určení dědického podílu, když v době darování byla daleko nižší, než po provedené rekonstrukci na moje náklady.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pro účely započtení daru na dědický podíl je rozhodující hodnota daru v době darování. Pozdější rekonstrukce, kterou jste realizovala, nemá na hodnotu započtení daru vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Znovuotevření dědického řízení - postup, informace
- Jak znovu otevřít dědické řízení
- Je nutný souhlas soudu ke znovuotevření dědického řízení?
Potřebuji otevřít ukončené dědické řízení z důvodu nově zjištěných skutečností. Potřebovala bych poradit, jak napsat žádost k věcně a místně příslušnému soudu, který by dal pokyn notářovi k otevření ukončeného dědického řízení.
O znovuotevření dědického řízení mám zájem z důvodu, že se dodatečně našly dokumenty k cenným papírům a bankovnímu produktu. Ani na jeden z těchto ústavů nebyl vznesen dotaz v rámci standardního dědického řízení, tudíž to nebylo vůbec řešeno. Proto jsem potřebovala poradit s návrhem žádosti na soud, aby znovu kontaktoval zmíněného notáře o otevření dědictví. Budu moc ráda, pokud mi poradíte, jak zmíněnou žádost na soud napsat, aby obsahovala relevantní náležitosti. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Žádost, kterou máme ve vzorech vyplňte tak, že do příslušných kolonek vyplníte okresní soud, kde se původní řízení konalo, pak jméno zemřelého a alespoň rok jeho úmrtí. Dále doplňte, kdo v původním řízení dědil a popište majetek, který se nově objevil. Žádost podepište a můžete uvézt své telefonní číslo, aby Vás mohl notář snadněji kontaktovat. Pokud máte k dispozici původní dědické usnesení, můžete ho okopírovat a připojit k žádosti.
Je vhodné okopírovat dodatečně nalezené dokumenty a připojit je k žádosti. Toto vše poté buď osobně doneste na podatelnu okresního soudu nebo zašlete na jeho adresu poštou. Notář Vás pak sám přizve k jednání.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec neplatící výživné pracuje v zahraničí - jak postupovat?
- Vymáhání výživného po otci pracujícím v zahraničí - postup
- Postup vymáhání výživného v zahraničí
- Postup vymáhání výživného v Německu
- Otec neplatící výživné na dítě pracuje v Německu - postup vymáhání
Obracím se na Vás s prosbou o pomoc v souvislosti s neplacením alimentů. Soud otci vyměřil před třemi lety výživné 2.000 Kč měsíčně. Na základě špatné platební morálky jsem 2x podávala trestní oznámení a 1x jsem se obrátila na soud s návrhem na exekuci. Bohužel ve všech 3 případech bezvýsledně. Otec 9leté dcery nic nemá, nikde nebydlí - adresa magistrátu, nikde nepracuje a na začátku roku 2013 mu byla prominuta dvouletá podmínka na základě amnestie. V současné době dle informací od jeho rodiny pracuje otec dítěte neplatící výživné v Německu, v Nagoldu. Předpokládám, že legálně. Bohužel nemám přesnou informaci co dělá a v jaké firmě. Můj dotaz zní: Mám nějakou čtvrtou možnost získání dlužné částky za výživné, která v současné době činí skoro 30.000 Kč? Existuje možnost podání exekuce v rámci EU? Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Německo je členským státem Evropského společenství, bude aplikováno nařízení Rady (ES) z 22. prosince 2000, č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 21. dubna 2004, č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. Soudní exekutor však nemá v Německu žádnou pravomoc, pro vedení exekuce v Německu si proto budete muset najít německého advokáta. Na základě výše uvedených nařízení lze vést exekuci na celém území EU, aniž byste musela dlužníka znovu žalovat v každém státě zvlášť.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může matka prodat zděděnou nemovitost nezletilého syna, dcery?
- Může otec prodat zděděnou nemovitost nezletilé dcery, syna?
- Je nutný souhlas soudu s prodejem nemovitosti nezletilé osoby?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co je to deklaratorní účinek - definice, vysvětlení, příklad
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Může se stát babička opatrovníkem dítěte?
- Může se stát dědeček opatrovníkem dítěte?
- Může se stát prarodič opatrovníkem dítěte?
Synovi jsme darovali byt. Ten však nečekaně zemřel. Jediným dědicem nemovitosti se stala jeho nezletilá dcera. Podotýkám, že na nemovitost se nevážou žádné dluhy. Je možné, aby její zákonná zástupkyně (matka) nemovitost prodala dřív než bude dcera zletilá ? Pokud ano, jak to bude dál s finančníma prostředkama. Je možné se proti prodeji nějak bránit ?
Platí, že pokud si zákonný zástupce (matka) nezletilé dcery obstará potřebný souhlas soudu k prodeji nemovitosti, může tedy byt prodat? My jako rodiče zemřelého syna nesouhlasíme s tím, aby byla nemovitost prodána dřív než bude dcera zemřelého syna zletilá. Máme nějakou možnost jak prodeji bytu do zletilosti vnučky zabránit. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Ve smyslu ustanovení § 36 zákona o rodině zastupují rodiče dítě při právních úkonech, ke kterým není plně způsobilé ve smyslu ustanovení § 9 obč. zák. Ani rodiče jako zákonní zástupci však nemohou dítě zastoupit ve všech záležitostech. Jsou omezeni ustanovením § 28 obč. zák. při nakládání s majetkem (podle zákona o rodině přesněji se jměním § 37a zákona o rodině) nezletilého - tedy nejedná-li se o běžnou záležitost (prodej, zatížení závazkem apod.), je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu.
V ostatních nikoli majetkových záležitostech mohou rodiče jako zákonní zástupci nezletilého za dítě jednat bez ingerence soudu.
Je třeba uvést, že schválení soudu má deklaratorní účinky - tedy může o schválení být požádáno až po učinění úkonu, nicméně existence tohoto schválení je nutná pro povolení vkladu do katastru nemovitostí - § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 265/1992 Sb.).
Jelikož nejste zákonnými zástupci nezletilé, není Vaše vůle vztahující se k předmětné nemovitosti v žádném směru určující. Podle § 37b zákona o rodině není vyloučeno, abyste se stala opatrovníkem nezletilé (musely by k takovému určení ale existovat závažné důvody - např. drogová závislost matky apod.).
_
OBČAN-EXEKUCE
- Na kolik se mohou vyšplhat náklady exekuce
- Maximální výše nákladů exekuce
- Kolikanásobně se může maximálně zvýšit částka v exekuci
- Maximální navýšení částky v exekuci, exekučním řízení
- Kolik Kč si může exekutor účtovat jako náklady exekuce v řízení?
Měl bych dotaz ohledně exekuce vedené proti mé osobě. Dluh vznikl u české kanceláře pojistitelů ČKP. Je možné, aby částka 270 Kč vzrostla na dluh ve výši 24.946 Kč? Dluh se aktuálně skládá z následujících částek:
- jistina: 270 Kč
- náklady nalézacího řízení: 8220 Kč
- náklady právního zastoupení v exekučním řízení: 6171 Kč
- odměna exekutora + 21% DPH: 3630 Kč
- hotové výdaje soudního exekutora: 6655 Kč!
Počátek: rozhodnutí soudu o zaplacení dne 10.1.2012. Je možné aby exekutor požadoval skoro 1000% navýšení částky ze které dluh vznikl? Děkuji. Vendelín
ODPOVĚĎ:
Náklady nalézacího řízení, právního zastoupení v exekučním řízení i odměna exekutora jsou vypočteny podle prováděcí vyhlášky. Odměna exekutora se počítá z vymožené částky, hotové výdaje se počítají podle skutečně učiněných úkonů exekutora. Navýšení v exekučním řízení tedy vzniklo v souladu s právními předpisy.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak odstoupit od uzavřené kupní smlouvy?
- Následky platného odstoupení od kupní smlouvy dle Občanského zákoníku?
- Zhotovitel nedodal včas předmět smlouvy (zahradní domek) - co dělat?
- Porušení smluvních podmínek dodavatelem a odstoupení od kupní smlouvy
- Porušení smluvních podmínek zhotovitelem a odstoupení od kupní smlouvy
10/2012 jsem si objednala e-komunikací slevněný montovaný zahradní domek. Objednávka byla podmíněna zaplacením zálohy 50.300 Kč (60% ceny). Termín realizace: červen 2013. Po zaplacení zálohy jsem měla obdržet plánek domku ke schválení a také daňový doklad o zaplacené záloze. Po několika urgencích mailem i telefonicky zůstalo vždy u slibů. Výroba domku podle smlouvy trvá 8 týdnů, z čehož vyplývá, že termín realizace nebude dodržen (dnes je 17.6.2013). Ztratila jsem důvěru, chci od smlouvy odstoupit. Podle čeho mám postupovat, když od podpisu smlouvy uplynulo téměř 8 měsíců a ve smlouvě je klauzule, že objednávka je závazná a záloha nevratná. Děkuji, Michaela
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji prostudovat uzavřenou smlouvu (resp. všeobecné obchodní podmínky VOP, jsou-li její součástí) a zjistit, zda je zde obsaženo ustanovení o Vašem právu od smlouvy odstoupit.
Pakliže smlouva v tomto ohledu mlčí, je vhodné vědět, že dle § 48 Občanského zákoníku může účastník od smlouvy odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto, přičemž odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, tzn. že účastníci jsou si povinni vrátit vše, co si do okamžiku odstoupení na základě zrušené smlouvy poskytli. Ve Vašem případě se tedy jedná zejména o vrácení zaplacené zálohy (o zákonnosti ustanovení o nevratnosti zálohy je v tomto smyslu možné pochybovat).
Dle § 517/1 Občanského zákoníku dále platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na dodavatele s písemnou výzvou k okamžitému plnění, v němž mu za tímto účelem stanovíte přiměřenou lhůtu. Nebude-li dodavatel na tuto výzvu reagovat, můžete mu zaslat písemné odstoupení od smlouvy (jehož jednu podepsanou kopii si ponecháte), v němž zejména řádně specifikujete předmětnou smlouvu (např. uvedením jejího názvu, čísla či data uzavření), identifikujete smluvní strany a uvedete, v čem spatřujete porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele (zde zejména prodlení s dodáním zboží). Dále je nutné jasným způsobem projevit vůli od dané smlouvy odstoupit a vyzvat dodavatele k vrácení Vámi uhrazené zálohy (za tímto účelem je vhodné uvést např. číslo Vašeho bankovního účtu). Odstoupení je nezbytné doručit dodavateli prokazatelným způsobem, tzn. doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka.
_
OBČAN-DLUH
- Může insolvenční správce zabavit odstupné
- Zabavení odstupného insolvenčním správcem - je to v pořádku?
2011 mi byl schválen osobní bankrot - podmínky: insolvenční správce si ponechá 6.000 Kč na uspokojení věřitelů a zbytek co je nad 6000 Kč mi pošle zpět. Dostal jsem výpověď z pracovního poměru, zaměstnavatel poslal správci odstupné. Může si insolvenční správce celou částku ponechat nebo jak rozhodl soud pouze 6.000 Kč a zbytek mi poslat? Podotýkám, že jsem si ihned našel novou práci, kde je hodinová sazba větší než u předchozího zaměstnavatele. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Insolvenční správce si může odstupné ponechat.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Insolvenční správce zastavil placení výživného, alimentů - co dělat?
- Může insolvenční správce zablokovat peníze na výživné, alimenty?
Bývalý manžel má insolvenci a z jeho invalidního důchodu mi zastavili v listopadu 2012 alimenty na 15letou dceru a nikdo mi nechce poradit jak je dostat zpět. Myslela jsem že alimenty jsou nezadržilelné, ale není tomu tak. Soudem má určeno posílat 2.000 Kč za každý měsíc. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Alimenty jsou přednostní pohledávkou. Kontaktujte insolvenčního správce bývalého manžela a sdělte mu tuto skutečnost. Žádejte obnovení placení výživného a doplacení alimentů od listopadu roku 2012.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je možné uvést skutečné jméno osoby v divadelní hře?
- Zveřejnění skutečného jména v divadelní hře a náhubkový zákon
- Ochrana osobnosti po smrti, úmrtí - informace (§11 Občanského zákoníku)
- Kdo chrání osobnostní práva osoby po její smrti, úmrtí
- Ochrana osobnosti po smrti - informace
- Ochrana osobnosti a nový občanský zákoník 2014
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Zákaz zveřejňování informací dle trestního řádu
- Který zákon zakazuje zveřejnit jméno osoby mladší 18 let
- Který zákon zakazuje zveřejnit jméno nezletilé osoby
- Náhubková novela trestního řádu
- Zveřejňování informací o osobě poškozeného - novela náhubkového zákona
- Zveřejnění jména poškozené osoby mladší 18 let u starých trestných činů?
Píši divadelní hru pro naše amatérské divadlo. Jednou z postav je Anna Malá, zavražděná v roce 1972 ve svých 16 letech. Vrah se přiznal a byl ve výkonu trestu, trestní řízení je uzavřeno. Můžeme ve hře uvést celé jméno a příjmení oběti – Anna Malá? Můžeme příp. uvést „Anna M. zavražděná v r. 1972 Jaroslavem Malým“? Působí příslušná ustanovení trestního řádu po novele tzv. náhubkovým zákonem retroaktivně? Mohou pozůstalí podat žalobu na ochranu osobnosti, neoprávněné užití jména Anny Malé? Děkuji, Anežka
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ochrana osobnosti dle Občanského zákoníku:
Dle § 11 Občanského zákoníku má každá fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu občanské cti, lidské důstojnosti a svého jména. Tato práva pak fyzické osobě přísluší i postmortálně, přičemž po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům (§ 15 Občanského zákoníku).
Shora zmíněná ustanovení však samozřejmě není možné aplikovat při jakémkoli použití jména fyzické osoby. Pro vznik odpovědnosti za porušení osobnostních práv musí dojít k narušení práva fyzické osoby na lidskou důstojnost, občanskou čest či její jméno, tyto hodnoty by tedy musely být ve Vámi připravované divadelní hře např. určitým způsobem dehonestovány. Klíčovým je tedy v popsaném případě způsob, jakým bude zmíněná divadelní postava zpracována.
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, kdy bude Vámi připravovaná divadelní hra uvedena na veřejnost a neboť od 1. 1. 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník, sluší se doplnit, že ochrana osobnosti fyzické osoby bude v mírně přeformulované podobě zakotvena v § 81/2 nového občanského zákoníku, přičemž nově bude k postmortálnímu uplatnění ochrany osobnostních práv fyzické osoby aktivně legitimována každá její osoba blízká (§ 82/2 a § 22/1 nového občanského zákoníku).
Pro vyloučení možných negativních důsledků narušení osobnostních práv Vám proto lze doporučit zpracovat zamýšlenou divadelní postavu způsobem, který nebude osobnost Anny Malé (v jejích jednotlivých složkách, např. lidské důstojnosti, občanské cti apod. ) nijak znevažovat.
S ohledem na značný časový odstup je pak samozřejmě klíčovou informace, zda v současné době dosud žijí rodiče zavražděné Anny Malé (kteří jsou logicky patrně jedinými oprávněnými k vymáhání ochrany jejích osobnostních práv dle § 15 Občanského zákoníku) či jiné její osoby blízké (v kontextu nového občanského zákoníku).
2/ Zákaz zveřejňování informací dle trestního řádu:
Dle § 8b/2 trestního řádu platí, že nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let.
Neboť účelem zákona č. 52/2009 Sb. (tzv. náhubkové novely trestního řádu) je ochrana všech osob, které požívají status poškozeného ve smyslu § 43/1 trestního řádu, není dle mého názoru možné omezovat časovou působnost § 8b trestního řádu pouze na trestní řízení, která byla zahájena až po účinnosti tohoto zákona (resp. na osoby poškozených v rámci těchto trestních řízení). Navíc je nutné si uvědomit, že ve Vámi popsaném případě dojde ke zveřejnění chráněných údajů o osobě poškozené již za účinnosti § 8b trestního řádu (rozhodná tak v tomto kontextu není doba spáchání předmětného trestného činu, nýbrž okamžik zveřejnění chráněných informací o poškozeném).
Ze zákazu dle § 8b/2 trestního řádu však existuje několik výjimek, jejichž využití Vám lze doporučit:
a/ Dle § 8d/1 trestního řádu je možné uveřejnit chráněné informace v případě, že to odůvodňuje veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby, přičemž přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let. Je však pravdou, že využití této výjimky je ve Vámi popsaném případě přinejmenším diskutabilní.
b/ Dle § 8d/2 trestního řádu je možné zveřejnit chráněné informace rovněž v případě, kdy k tomu bude dán výslovný souhlas ze strany některého zákonného zástupce A. M. (lze samozřejmě doporučit souhlas písemný). Tento souhlas nemůže pak přirozeně udělit ten zákonný zástupce, který je případně pachatelem předmětného trestného činu.
c/ Dle § 8d/3 trestního řádu je pak možné s chráněnými informacemi nakládat jako s „volnými“, není-li již žádný ze zákonných zástupců A. M. naživu.
Zcela na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že občanskoprávní a trestněprávní úprava této problematiky spolu v zásadě nijak nesouvisí, tzn. podaří-li se Vám například získat souhlas zákonného zástupce A. M. se zveřejněním chráněných informací (dle § 8d/2 trestního řádu), je stále zapotřebí chránit při zpracování předmětné divadelní postavy jednotlivé složky osobnosti A. M.
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z práce a otěhotnění, těhotenství
- Kolik dní musím být těhotná abych nemohla dostat výpověď v práci?
- Může dát zaměstnavatel výpověď těhotné zaměstnankyni?
- Neplatné ukončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyni
Jsem zaměstnaná na dobu neurčitou a s přítelem jsme se rozhodli, že bychom si rádi pořídili miminko a začli jsme na tom koncem minulého týdne, tedy cca kolem 14.6.2013 intenzivně pracovat. Dnes se ke mě dostala neoficiální informace, že bych měla koncem tohoto měsíce dostat výpověď, pravděpodobně pro nadbytečnost + 2 měsíční výpovědní lhůta (u nás ve společnosti je takové pravidlo, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci takové jakoby dvouměsíční prázdniny a už v této výpovědní lhůtě nemusí chodit do práce) a tři platy odstupného.
Zda jsem těhotná, se dozvím v nejlepším případě 7 dnů po početí z domácího těhotenského testu, což vychází cca týden před koncem měsíce, ale potvrzení od lékaře o těhotenství bývá většinou v 6. týdnu těhotenství.
Zvažuji varianty:
1) zda by bylo dobré "onemocnět", abych oddálila doručení výpovědi a nechala se uschopnit až v případě, že bude těhotenství potvrzeno lékařem,
nebo
2) udělat si domácí test a pokud by se potvrdil, chodit normálně do práce, podepsat převzetí výpovědi pro nadbytečnost, ale zaměstnavatele o případném těhotenství zatím neinformovat, neboť to přeci nemusí být ještě jisté a užít si dvouměsíční "prázdniny v podobě výpovědní lhůty" a před jejím uplynutím přijít za zaměstnavatelem s potvrzením od lékaře, že jsem již před doručením výpovědi byla těhotná. Pak je výpověď neplatná, že? Váš názor? Děkuji, Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Výpověď daná v ochranné době (tj. např. v době těhotenství) je neplatná, jelikož se na tuto dobu vztahuje zákaz výpovědi podle § 53 zákoníku práce. Neplatnost výpovědi platí i v případě, že v době doručení výpovědi zaměstnavatel nevěděl, že zaměstnankyně je těhotná.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po ambasádě - postup, informace
- Ambasáda včas nevyřídila žádost o turistické vízum - náhrada škody
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Předpis o vydávání zahraničních víz - informace
Zajímalo by mě, jaké jsou možnosti vymáháni náhrady ušlé finanční ztráty od Kanadské ambasády ve Vídni. Z důvodů jejich nulové komunikace se žadateli o turistická víza a neúplných informacích na oficiálních webových stránkách v předeslých měsících únor - květen 2013 jsem přišla koncem květa o dovolenou ve výši 2.100 euuro (52.000 Kč).
Po té i po korekci a doplnění jejich neúplných informací na webu a při osobní návštěvě ambasády měsíc před plánovaným odletem jsem byla překvapena totální neochotou a laxním přístupem k problémům žadatelů. Doposud, tj. 6 týdnů po návštěvě ambasády stále nemám pas. Pokud je potřeba, mohu poskytnout více detailů a veškerou písemnou komunikaci z mé strany.
Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Stručně řečeno jsou Vaše možnosti na vymožení finanční kompenzace sporné a nejisté, nikoli však vyloučené.
S ohledem na skutečnost, že vydávání turistických víz se v tomto případě řídí kanadskou právní úpravou, doporučuji Vám se v první řadě obrátit se stížností na průtahy při vydávání víza a nevhodné chování příslušných zaměstnanců přímo na předmětnou ambasádu.
V rámci stížnosti můžete samozřejmě rovněž nárokovat náhradu vzniklé škody. V této souvislosti připomínám, že pro úspěšné vymáhání vzniklé škody je zapotřebí, aby jste byla schopna výši škody doložit a současně prokázat, že kanadská ambasáda porušila svou právní povinnost a že mezi vznikem škody a tímto porušením existuje vztah tzv. příčinné souvislosti.
Pro zvýšení šance na úspěch při vymáhání vzniklé škody Vám lze doporučit kontaktovat advokáta, který se zaměřuje rovněž na oblast kanadského právního řádu:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-EXEKUCE
- Jak požádat o kontrolu nového majetku dlužníka v exekuci?
- Co je to žádost o součinnost na příslušné orgány u exekuce
- Je výhodné požádat vymáhací agenturu k vymáhání dluhu?
- Exekutor se nevyjádřil k exekuci - žádost o sdělení stavu věci
- Žádost o sdělení o výsledku exekuce směřovaná exekutorovi
Pronajímal jsem byt. U někdejšího nájemníka vznikl dluh na nájmu. Byla podána žaloba nebo návrh na vydání platebního rozkazu na soud. Bylo doručeno soudní usnesení o exekuci a toť vše. Tím to vlastně skončilo. Exekutor mne pak ještě vyzval o oznámení adresy dlužníka, což jsem učinil. To byl v podstatě poslední kontakt s exekutorem co v této věci byl.
Několikrát jsem se telefonicky informoval v jakém stadiu je celá věc u exekutora, ale poslední odpověď byla že dlužník nikde nepracuje a nemá movitý a nemovitý majetek.
Od té doby jsem se pokoušel telefonicky informovat o stavu exekuce, ale nedovolal jsem se exekutora. Je to věk která je stará cca 2,5 roku. Rád bych informoval jak dál postupovat nebo co udělat, abych se mohl domoci svých práv a peněz. Jde o dluh 18.110 Kč. Zvažuji o pomoc požádat nějakou vymáhací agenturu, která se vymáháním dluhu zabývá. Děkuji. Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Pakliže běží exekuční řízení, obraťte se písemně na exekutora s žádostí o sdělení stavu ve věci. Požádejte exekutora, aby provedl opakovaně tzv. žádosti o součinnost na příslušné orgány, to znamená, aby zjistil, zda povinný někde nepracuje, nemá majetek, bankovní účty atd.
Problematický aspekt exekucí spočívá v tom, že pokud exekutor nezjistí (bankovní účet, nemovitosti, zaměstnání apod. ) není možné, aby dlužnou částku exekučním příkazem z majetku povinného srážel (protože žádný nenašel).
Agentury specializované na vymáhání dluhu bych spíše nedoporučovala, některé jejich postupy se pohybují na hranici, nadto i zde Vám mohou pravděpodobně vzniknout dodatečné náklady a to zejména, pokud je povinný nemajetný. Je také neustále myslet na fakt, že exekutor má větší možnosti kontroly majetku dlužníka, než-li jakákoliv vymáhací agentura.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání nezletilých - Občanský zákoník 2014
- Občanský zákoník 2014 - podnikání osob mladších 18 let
- Občanský zákoník 2014 - podnikání nezletilých
- Přiznání svéprávnosti nezletilému pro podnikání - OZ 2014
- Podnikání nezletilé osoby - Občanský zákoník 2014
- Podnikatelská činnost nezletilých dle nového občanského zákoníku 2014
- Co je to emancipace nezletilých - nový Občanský zákoník 2014
- Podnikání nezletilých - § 37/1 Občanský zákoník 2014
Jsem 16letý student, vyvíjím aplikace, mám z nich poměrně slušný pasivní příjem, který se stabilně drží. Četl jsem článek o tom že od 1.1. 2013 je možné se nechat zplnoletnit nejen díky tomu, že bych se chtěl oženit, ale také proto, abych si mohl vyřídit živnostenský list před 18. rokem. Toto se musí podložit určitým příjmem. Jenže, jak tento příjem mohu dokázat, když doteď jediná možnost jak vydělávat je ne úplně legálníma oklikami, tzn. daněním přes jinou osobu. Nevadí taková věc? Případně, jestli nevíte jaký příjem musím měsíčně mít, abych zplnoletnění získal? Nebojím se, že bych ho nedosáhl, spíš orientačně. Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Přestože s Vámi získanými informacemi lze v zásadě souhlasit, je vhodné pro začátek připomenout, že přiznání plné svéprávnosti (tzv. emancipace nezletilých) z důvodu jejich ekonomického osamostatnění bude možná až s účinností nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ), tzn. od 1. 1. 2014.
Dle § 37/1 nového občanského zákoníku navrhne-li nezletilý (který není plně svéprávný), aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud:
a/ nezletilý dosáhl věku 16 let,
b/ pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti,
c/ pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého (nejčastěji jeho rodič).
Pokud by některá ze shora uvedených podmínek nebyla splněna, přizná soud nezletilému svéprávnost pouze v případě, bude-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého.
Podat k soudu návrh na přiznání svéprávnosti bude oprávněn také zákonný zástupce nezletilého, přičemž nezletilý bude s přiznáním svéprávnosti muset samozřejmě souhlasit (§ 37/2 nového občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že emancipace nezletilých dle § 37 nového občanského zákoníku představuje staronový institut (známý v našem právním řádu naposled v roce 1950), nelze nyní skutečně odhadnout, jakým způsobem bude nutné ekonomickou samostatnost nezletilých prokazovat, resp. lze předpokládat, že každý soudce bude k této otázce přistupovat více či méně odlišně.
Co se však týče Vašeho tvrzení o praktické nemožnosti samostatné výdělečné činnosti nezletilých za podmínek současné právní úpravy, nelze s Vámi tak docela souhlasit. Přestože dle § 6/1 písm. a) živnostenského zákona je jednou z všeobecných podmínek pro živnostenské podnikání dosažení věku 18 let, je v § 12 živnostenského zákona zakotvena výjimka v podobě umožnění živnostenského podnikání nezletilých za současného splnění následujících podmínek:
a/ podnikatelem je osoba, která nemá z důvodu nedostatku věku plnou způsobilost k právním úkonům,
b/ živnost může být provozována pouze se souhlasem soudu,
c/ o vyslovení souhlasu požádá soud zákonný zástupce nezletilého,
d/ živnost bude ohlášena, resp. o koncesi bude požádáno zákonným zástupcem nezletilého,
e/ živnost bude provozována jménem a na účet nezletilého prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11 živnostenského zákona), kterého ustanoví zákonný zástupce nezletilého (opět se souhlasem soudu).
Současně je pak možné, abyste si vydělával v pracovněprávním poměru, tzn. na základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 6 zákoníku práce); samozřejmě za předpokladu, že jste již ukončil povinnou školní docházku.
Shora uvedené by se však mělo s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku také změnit, resp. v případě živnostenského podnikání zjednodušit. Dle § 33/1 nového občanského zákoníku bude možné, aby zákonný zástupce nezletilého (který nenabyl plné svéprávnosti) udělil souhlas a/ k samostatnému provozování obchodního závodu nebo b/ k jiné obdobné výdělečné činnosti (např. tedy k získání živnostenského oprávnění). V takovém případě se stane nezletilý způsobilým k jednáním, která jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu zákonného zástupce však bude nutné přivolení soudu. Takový souhlas soudu pak bude nahrazovat i podmínku dosažení určitého věku pro výkon některých činností (např. tedy právě dosažení věku 18 let pro získání živnostenského oprávnění).
Pouze na okraj pak dodávám, že souhlas zákonného zástupce bude možné odvolat opět pouze s přivolením soudu.
_
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nutnost přeložení cizojazyčných listiny při zápisu do Obchodního rejstříku
- Doložení bezúhonnosti cizince při zápisu do obchodního rejstříku
- Trestní bezúhonnost cizince při záznamu do obchodního rejstříku
Rád by jsem si jako občas cizí státní příslušnosti založil zde v ČR s.r.o, pocházím z Itálie a tam jsem si vyžádal výpis z trestního rejstříku. Dokumenty jsem nechal zde přeložit u společnosti Skřivan. Krajský soud chce překlad z Itálie. Je to potřeba pokud jsem zaplatil za stejnou službu u firmy v České republice? Děkuji, Valdemar
ODPOVĚĎ:
Dle § 38k/3 Obchodního zákoníku je při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku nutné všechny listiny (jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin) vyhotovené v cizím jazyce předložit:
a/ v originálním znění,
b/ a současně v překladu do českého jazyka.
Neboť italština je úředním jazykem členského státu Evropské unie, nemusí být takto předkládaný překlad listiny ani úředně ověřen.
Současně je vhodné vědět, že dle § 22/1 vyhlášky č. 414/2011 Sb. platí, že prokazuje-li se bezúhonnost fyzické osoby cizince, přikládá se k návrhu na zápis do obchodního rejstříku:
a/ výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních třech letech po dobu nejméně třech měsíců, nebo
b/ čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu, příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem (což však není Váš případ).
Doklady dle písm. a/ a b/ nesmí být starší než 3 měsíce.
Ze shora uvedených ustanovení tak lze jednoznačně dovodit, že požadavek rejstříkového soudu nemá ve Vašem případě oporu v žádném z platných právních předpisů. Soud by se měl naopak spokojit s Vámi předkládaným překladem italského výpisu z rejstříku trestů. Na tomto místě je vhodné podotknout, že ani § 200db/1 občanského soudního řádu či § 5/3 a 4 živnostenského zákona požadavek předložení překladu ze země původu neobsahuje.
Bude-li proto z Vámi popsaných důvodů Váš návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítnut, lze Vám doporučit se proti takovému rozhodnutí bránit řádnými opravnými prostředky.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Koupě družstevního bytu v době manželství - patří byt do SJM?
- Vliv nabytí členských práv k družstevnímu bytu na SJM
Prosím o radu ohledně určení, zda byt patří do společného jmění manželů SJM a jaké skutečnosti jsou pro to rozhodující.
Družstevní byt a členský podíl v bytovém družstvu dostala manželka od svých rodičů, členy družstva jsme se stali společně. Bylo to před více než 20 lety, ale nevím přesně, zda před vznikem manželství nebo po něm. Je to možné dohledat, ale nevím, jestli je to pro rozhodnutí podstatné. Za trvání manželství jsme asi před 10 lety byt od družstva odkoupili do osobního vlastnictví, v katastru jsme zapsáni oba jako SJM. Odkoupení bytu i většinu nákladů na jeho provoz jsem platil já a z podstatné části platím dosud, i když tam nyní žije jen manželka s dětmi. Zajímá mě, zda je zpochybnitelné, že byt patří do SJM. Zatím nejsme rozvedeni, ale žijeme odděleně. Lze skutečnost, že v daném bytě nebydlím (zatím půl roku) použít jako argument pro to, abych ztratil právo na podíl na bytě? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, kdy jste nabyl členská práva k družstevnímu bytu je důležitá, neboť ze zákona platí, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství členem bytového družstva, zakládá nabytí podílu i účast druhého manžela na bytovém družstvu. Pokud jste v katastru nemovitostí vedení oba jako vlastníci nemovitosti, tak za předpokladu správnosti zápisů v katastru nemovitostí jste spolumajitelem nemovitosti. Manželka by tuto skutečnost musela napadnout u soudu a prokazovat, že Vy vlastníkem nejste. Argument, že se v bytě nezdržujete, nemůže ohrozit Vaše vlastnická práva.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Je možné zamítnutí reklamace bez odůvodnění?
- Je povinností uvést zdůvodnění zamítnutí reklamace?
- Náležitosti reklamačního protokolu a vyjádření k reklamaci
Je toto zamítnutí reklamace dostatečné? Podle mne tam chybí zdůvodnění. mohu se nejak bránit?
"Dobrý den, v příloze Vám zasílám ceník vystavený pro mimozáruční opravu Vašeho zařízení.
Důvod placené opravy: poskozene LCD CID.
Nabízíme Vám placenou mimozáruční opravu, vizte přiložený cenový návrh… " a následují organizační informace k placené opravě. Martin
ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. S ohledem na Výše uvedené mám proto za to, že prodávající svoji povinnost nesplnil.
Obraťte se na prodávajícího s žádostí aby reklamaci ještě jednou přezkoumal a pokud dojde k závěru, že je dán důvod pro odmítnutí reklamace, ať doloží odůvodnění zamítnutí reklamace, jinak že budete nucen obrátit se na českou obchodní inspekci, případně na sdružení ochrany spotřebitelů.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vliv odstěhování z bytu, domu na vypořádání SJM
- Zrušení trvalého pobytu a vliv na vypořádání SJM
- Zrušení trvalého bydliště a vliv na vypořádání SJM
Jsem rok rozvedená od 07/2012, ale trvalé bydliště mám stále v domě manžela. Může mi bývalý muž zrušit trvalý pobyt proti mé vůli? Doposud nemáme vyrovnáno SJM. Vlastníkem 1/2 domu je bývalý muž a druhé poloviny jeho otec. Za doby trvání manželství jsme ze společných peněz postavili novou bytovou jednotku, v bytě se nachází i všechny společné věci nabyté za manželství a mé osobní věci. Po vypořádání jsem pobyt chtěla zrušit sama, ale v tento moment se nelze rozumně dohodnout. Mám nárok na zrušení mého trvalého pobytu až po vypořádání SJM, nebo to na zrušení vliv nemá. Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Zrušení trvalého bydliště na vypořádání SJM v podstatě vliv nemá. Trvalé bydliště (resp. právně správně "trvalý pobyt") je evidenční údaj a nemá vliv na majetkové poměry nebo vlastnictví. Při rušení trvalého bydliště je třeba splnit současně dvě podmínky. Nejprve je třeba, aby zaniklo užívací právo k nemovitosti (nájemní smlouva, vlastnictví bytu atd.) a druhá podmínka, že objekt není osobou užíván.
Pokud jste za dobu trvání manželství postavili ze společných peněz bytovou jednotku, náleží (spadá) do společného jmění manželů SJM a tudíž jste i Vy jejím spoluvlastníkem z titulu SJM. V takovém případě nelze, pokud nebudete sama chtít, trvalé bydliště v domě zrušit.
Pokud naopak trvalé bydliště zrušit chcete, obraťte se na obecní úřad v místě trvalého bydliště a tento institut tam na svůj návrh zrušte.
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak postupovat když děti nechtějí být u otce při styku upraveném soudem
- Má názor dětí vliv na frekvenci a dobu setkání s otcem po rozvodu?
- Rozvedený otec se chová při setkání s dítětem hrubě, vulgárně, zastrašuje
- Co je to asistovaný kontakt při styku, setkávání s dítětem po rozvodu
- Co je to asistovaný kontakt při setkávání s dětmi po rozvodu
- Pomoc veřejného ochránce práv při styku, setkávání otce s dětmi
RODINA-RŮZNÉ
- Je možné požádat o jinou sociální pracovnici (např. pro podjatost)?
- Kam podat stížnost na sociální pracovnici?
Syn 16, dcera 12 let. Obě děti sdělily, že se chtějí vídat s otcem jen 2x měsíčně 2-3 hodiny. OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí), ani soud však nebere vůbec jejich návrh na zřetel. Dcera dokonce před 14 dny od otce utekla domů. Otec jí vyhrožoval Policií, takže se ho bojí a šla s ním zpět domů. Já byla v zaměstnání. Otec byl na OSPODu, kde vše vědí, avšak stále jednají v zájmu otce, nikoli v zájmu dítěte. Ze všech stran slyším, že děti mají nárok si říci od 12 let, kde chtějí být. Jak postupovat dále?
Otec děti zastrašuje a jedná proti tomu, co mu sdělila dětská psycholožka. Pokud si bude brát děti násilím, proti jejich vůli, ztratí je. To se děje. Manžel však svá pochybení staví tak, že selhávám já. Lže dětem do očí. Již máme rozsudek, kde se jednoznačně soud i OSPOD vyslovil ve prospěch otce, nikoli dětí. Otec roky podváděl naší rodinu, syn o tom věděl o 1/2 roku dříve než já. Otec má vlivné postavení a finance. Je možné v rámci přání dětí ještě něco podniknout, když nechtějí k otci a je již rozsudek? OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí) tvrdí: děti to musí vydržet. Martina
ODPOVĚĎ:
Otec Vašich dětí má samozřejmě právo se s dětmi vídat, současně by si ale měl počínat tak, aby byl pobyt u něj pro děti příjemně stráveným časem. Je také důležité, z jakého důvodu děti nechtějí trávit s otcem více času. Možná se OSPOD domnívá, že se dětem prostě nechce a že k averzi vůči otci nemají vážný důvod. Jestliže se ale otec k dětem chová hrubě, je k nim vulgární, uráží je nebo zastrašuje, pak je pochopitelné, že s ním děti trávit čas nechtějí.
Pokud by to psychický stav Vašich dětí vyžadoval, můžete jim zajistit psychologickou péči. Psycholog by jim mohl pomoci kontakt s otcem lépe zvládat a mohl by Vám dát (písemné) doporučení ohledně úpravy styku dětí s otcem. Pokud by s tím psycholog souhlasil nebo by to dokonce doporučil, mohla byste OSPODu či přímo soudu navrhnout, aby styk dětí s otcem probíhal zpočátku prostřednictvím tzv. asistovaného kontaktu, kdy je u styku přítomen odborník - zpravidla psycholog nebo sociální pracovník.
Názor odboru sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) je nicméně důležitý. Pokud byste podala k soudu návrh na omezení styku dětí s otcem a neměla byste podporu OSPOD, soud by takový návrh velmi pravděpodobně neschválil. Pokud nejste spokojená s prací a přístupem sociální pracovnice, která Vám byla přidělena, můžete si na její práci stěžovat u vedoucí příslušného odboru nebo přímo požádat o její změnu. Pokud by se situace dlouhodobě nezlepšovala, můžete se také obrátit na veřejného ochránce práv. Na internetových stránkách jeho úřadu - www.ochrance.cz - je také sekce pro děti a náctileté, kam se mohou obrátit přímo Vaše děti.
_
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Prodávající prodal zmrzlinový stánek bez nájemního práva na místě stání
- Je možné vrátit zakoupený zmrzlinový stánek pokud již nemá nájemní právo?
- Možnosti odstoupení od kupní smlouvy při uvedení v omyl kupujícího
- Možnosti odstoupení od koupi při uvedení v omyl prodávajícím
Synovec jako právnická osoba zakoupil začátkem května 2013 od fyzické osoby zmrzlinový stánek. Následně se na MěÚ dozvěděl, že byla předchozímu majiteli ukončena doba pronájmu místa. Žádost synovce o pronájem místa byla zamítnuta. Jednal tedy s předchozím majitelem o zrušení smlouvy nebo o náhradu již vzniklých nákladů. Jeho právník mu sdělil, že smlouva je v pořádku a návrh synovce klient neakceptoval. Jaká je šance na úspěšný soudní proces? Nebo možnost jiného řešení? Místo umístění stánku je důležité, prodávající ukončení pronájmu zatajil. Ve smlouvě je uvedeno "stánek v současné době stojící. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité se ptát, co všechno bylo součástí kupní smlouvy. Pakliže se jednalo pouze o koupi stánku samotného, nebude mít synovec nárok po prodávajícím vymáhat kompenzaci.
Za předpokladu, že kupní smlouva měla obsahovat i ujednání o dalším pronájmu místa, jedná se o jinou věc. V takovém případě je možné od kupní smlouvy odstoupit, neboť věc nemá vlastnosti, které si kupující výslovně přál, aby měla. Také je možné zkusit se dovolávat neplatnosti celé smlouvy a to z titulu neplatnosti právního úkonu. Jestliže totiž jednající osoba učinila právní úkon v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět, je právní úkon neplatný. Je ale potřeba si uvědomit, že tyto návrhy bude synovec muset uplatnit s největší pravděpodobností u soudu, kde bude muset všechny rozpory s kupní smlouvou prokázat, jinak mu hrozí ztráta sporu.
V krajním případě synovci nezbyde nic jiného, než na vlastní náklady stránek přemístit na jiné místo - např. na s městem nově nasmlouvané.
_
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dítě narozené před rozvodem - jak napsat biologického otce (nemanžela) do rodného listu
- Manžel není otcem dítěte - jak zapsat skutečného biologického otce
- Jak obejít domněnku otcovství při narození dítěte v době kolem rozvodu
- Může se milenec prohlásit za otce dítěte u provdané matky
v současné době jsme s manželem v rozvodovém řízení a se současným partnerem jsem v jiném stavu. Je možné určit otcovství ještě před narozením dítěte. Tedy zajistit, aby již v rodném listě dítěte byl jako otec uveden faktický, biologický otec a nikoli dle právní domněnky v tu dobu již bývalý manžel? Lhůtu 300 dní od nabytí právní moci Rozsudku o rozvodu manželství nestihneme. Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Určit otcovství je skutečně možné ještě vůči nenarozenému dítěti. Lze tak učinit souhlasným prohlášením obou rodičů před matričním úřadem či soudem nebo uzavřením sňatku s Vaším současným partnerem. Obě tato řešení ale vyžadují, abyste byla již rozvedená.
Pokud do doby narození dítěte nedojde k rozvodu Vašeho manželství a dítě se narodí ještě během trvání manželství nebo do 300 dní od jeho zániku, bude jako otec dítěte zapsán do jeho rodného listu Váš současný manžel. Váš přítel pak ale bude moci podat k soudu žalobu na popření otcovství. Pakliže bude jeho otcovství následně prokázáno - soud pravděpodobně nařídí provedení testů DNA - bude následně zapsán do rodného listu dítěte jako otec on.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
TRSTNÍ-TRESTY
- Podmínka za neplacení výživného - kdy se trest mění v nepodmíněný?
- Nezaplacené výživné u otce v podmínce za neplacení výživného
- Hrozí vězení za nezaplacení výživného u otce v podmínce za tento trestný čin?
- Odsouzení za zanedbání povinné výživy a nezaplaení dalšího výživného
- Podmínka za neplacení alimentů - kdy se trest mění v nepodmíněný?
- Nezaplacené alimenty u otce v podmínce za neplacení výživného
- Hrozí vězení za nezaplacení alimentů u otce v podmínce za tento trestný čin?
- Odsouzení za zanedbání povinné výživy a nezaplaení dalších alimentů
- Po kolika nezaplacených alimentech půjde otec v podmínce do vězení
Expartner byl 31.5. 2013 odsouzen k 18 měsícům podmíněného trestu za neplacení výživného. V červnu 2013 zaplatil, v červenci už opět ne. Chci se zeptat jak můžu postupovat aby k trestu odnětí svobody došlo, někdo mi tvrdí, že když je v podmínce, stačí aby jeden měsíc nezaplatil. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
V případě, že odsouzený neplní povinnosti uložené mu soudem v rozhodnutím o podmíněném odsouzení, je nutné o takovém porušení uvědomit soud, který rozhodnutí vydal. Ten pak bude posuzovat, zda se jedná o tak zásadní porušení, aby přeměnil podmíněné odsouzení ve výkon trestu odnětí svobody.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nepřevzetí rozsudku soudu v datové schránce - je doručen nebo ne?
- Je rozsudek doručen pokud není přečte v datové schránce?
- Fikce doručení při nepřevzetí rozsudku v datové schránce
- Po kolika dnech dochází k fiktivnímu doručení v datové schránce?
Co se stane, když nepřevezmu poštovní zásilku, která měla být doučena do datové schránky firmy. Jedná se pravděpodobně o rozsudek soudu v 1. instanci. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o rozsudek soudu prvního stupně u tohoto rozsudku nebylo zákonem nebo soudcem vyloučeno náhradní doručení, bude se rozsudek považovat za doručený uplynutím úložní lhůty (10 dnů), uplynutím lhůty k podání odvolání bude rozsudek pravomocný.
Pořadí způsobů doručování není stanoveno, zejména v případech, kdy určitý způsob doručování je neúčinný, může soud či správní orgán zvolit jiný způsob doručení.
_
OBČAN-DLUHY
- Může se dlužník odvolat proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal odvolání proti směnečnému platebnímu rozkazu?
- Jak zjistit zda dlužník podal odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu?
Chtěl jsem požádat o pomoc ve věci dalšího postupu ohledně směnečného platebního rozkazu. Obdržel jsem od soudu dokument (v příloze) do datové schránky. Jelikož povinná nic nezaplatila a já netuším, zda k soudu došly její námitky (ale to opravdu nepředpokládám), mám nyní vyčkávat na další oznámení od soudu nebo tento list je již mým platným rozsudkem?
Pokud je toto finální dokument, ověřený již může jít na exekutorskou komoru s tím, že požádám o vymožení dlužné částky?
Omlouvám se za tyto v podstatě "primitivní" dotazy, ale nejsem si zcela jist, jaký je nyní další postup v této věci.
Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pokud byl vydán směnečný platební rozkaz, znamená to, že soud vydal rozhodnutí v I. stupni. Zda byly ve lhůtě podány námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu zjistíte (např. i telefonicky) v podatelně příslušného soudu (musíte ovšem být účastník nebo jeho zástupce).
Pokud nebyly podány námitky řádně a včas a rozkaz tedy nabyl právní moci, je titulem pro exekuční vymáhání. Následně může být věc předána exekutorovi.
Z kapacitních důvodů poradny nelze posuzovat písemnosti zaslané klienty poradny (tak je činěno pouze v odůvodněných případech), proto svůj dotaz v případě potřeby prosím upřesněte o název obdržené písemnosti, případě stručně popište její obsah.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemní smlouva na družstevní byt - co v ní může být a co ne?
- Výpovědní lhůta u nájmu družstevního bytu
- Zabavení kauce z důvodu předčasné výpovědi pronajatého bytu
- Okamžité ukončení podnájmu pro hrubé porušení nájemní, podnájemní smlouvy
- Hrubé porušení nájemní, podnájemní smlouvy - příklady
- Pokuta za opoždění placení nájmu, nájemného do smlouvy
- Je možná kontrola bytu pronajímatelem bez přítomnosti nájemníka bytu?
- Maximální pokuta za prodlení s nájemným, nájmem
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu - pokuta od pronajímatele za opoždění nájmu, nájemného
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu - pokuta od pronajímatele za prodlení nájmu, nájemného
Na základě podnájemní smlouvy pronajímám družstevní byt a chci se zeptat, jestli je možné mít ve smlouvě tyto věci, se kterými obě strany souhlasily, aby nebyly v konfliktu se zákonem a byly platné:
1.) Výpovědní dobu 2 měsíce (ne 3)
2.) Nevrácení kauce, pokud je podnájem vypovězen podnájemcem dříve než po 6 měsících. Případně pokud by to nebylo možné právně nazývat kaucí, tak nějaký podobný smluvní "poplatek".
3.) Okamžité ukončení podnájmu v případě hrubého porušení podmínek smlouvy
4.) Jako hrubé porušení podmínek smlouvy definovat např. poškozování bytu, nepovolené úpravy, pozdní platba nájmu o více než 14 dnů
5.) Mít smluvní pokutu za každý den prodlení nájmu ve fixní výši např. 50-100 Kč.
6.) Možnost kontroly bytu i bez přítomnosti podnájemníka, pokud tento není schopen se dohodnout na termínu kontroly.
7.) Pokud si podnájemník nevyzvedne doporučený dopis na adresu ve smlouvě, tak je to bráno jako právně doručené (např. výpověď).
Chtěl bych být chráněn před podvodnými podnájemníky, aby ale zároveň vše bylo v souladu se zákonem i ochranou podnájemníka. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Níže se vyjádřím ke všem Vámi uvedeným bodům:
1. Výpovědní lhůta 2 měsíce: Toto není vyloučeno, zákon stanoví v § 719 OZ, že výpovědní doba činí 3 měsíce, není-li dohodnuto jinak.
2. Kauce se určitě vždy vrací: Pronajímatel ji používá na případné nedoplatky nájemného nebo poplatků spojených s užívání bytu, zbytek případně celou kauci vrací nájemci. Vámi požadovanou platbu bych spíše nazývala smluvní pokutou a ta je v rozporu se zákonem.
3. Okamžité ukončení podnájmu v případě hrubého porušení podmínek smlouvy: Vizte bod. 1 - Pokud stanovíte ve smlouvě, že výpovědní doba činí obecně 2 měsíce, ale že může pronajímatel v případě hrubého porušení podmínek smlouvy ze strany podnájemce ukončit podnájem okamžitě.
4. Definice hrubého porušení podmínek smlouvy: Ano, musí být ale uvedeno ve smlouvě.
5. Smluvní pokutu za každý den prodlení lze sjednat nicméně, nelze překročit určité hranice. K této problematice se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005: „Smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“
6. Možnost kontroly bytu i bez přítomnosti podnájemníka, pokud tento není schopen se dohodnout na termínu kontroly: Ano, ale více bych specifikovala, například po třech navrhovaných termínech kontroly, nebo při nečinnosti (neodpovědi) ze strany podnájemce a uvedla bych i to, že v bude podnájemce informován 3 dny předem o dni, kdy taková kontrola proběhne, aby se mohl kontroly zúčastnit.
7. Pokud si podnájemník nevyzvedne doporučený dopis na adresu ve smlouvě, tak je korespondence brána jako právně doručená (např. výpověď): Vámi navrhované ustanovení by dle mého názoru nebylo platné. Nicméně bránit byste se mohl například tak, že budete veškeré písemnosti zasílat doporučeně a na dodejku, případně osobním předáním proti podpisu druhé strany.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pobytem osoby v bytě, domě?
- Může spoluvlastník zakázat něčí pobyt v bytě, domě ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pobytem osoby v bytě, domě?
- Může 50% vlastník bytu, domu zakázat pobyt nějaké osobě v nemovitosti?
- Co je to ideální spoluvlastnictví - definice, vysvětlení, příklady
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozhodnutí nejvyššího soudu ve věci spoluvlstnictví nemovitosti a jejího užívání
Vlastníme s manželem každý polovinu rodinného domu. Bydlíme zde sami. Teď chce u nás přespávat manželův problémový syn z prvního manželství. Já s tím nesouhlasím. Mám nějakou právní ochranu před nevítaným nájemníkem, když jsem majitelkou 1/2 nemovitosti? Přeci nebudu utíkat z vlastního bydlení, pokud s ním nechci bydlet. Bylo by narušeno soukromí, on je nepřizpůsobivý. Je nějaká domovní svoboda?
Co se týče nemovitosti, nejde o SJM, vlastním darovací smlouvou, kterou mi manžel daroval 1/2 a manžel také 1/2 nemovitosti a pozemků. Manžel by byl pro to, aby alespoň měsíc zde jeho syn bydlel. Ale nemá zde trvalé bydliště a je opravdu o strach s ním být. Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste ideálními spoluvlastníky domu (tedy spoluvlastníky každé kliky, cihly, okna apod.), tedy dům nemáte reálně rozdělen a stavebně oddělen, platí pro hospodaření se společnou věcí zásady Občanského zákoníku, konkrétně § 139 odst. 2, který uvádí "O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud."
Soudní judikatura dovodila, že "hospodařením se společnou věcí ve smyslu ustanovení § 139 odst. 2 obč. zák. se rozumí též užívání nemovitosti" (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 436/2004), proto manžel nemůže bez toho, aniž by došlo k dohodě ideálních spoluvlastníků, rozhodnout o tom, kdo bude nemovitost užívat.
Problém s tím spojený je ovšem skutečnost, že jste manželé a neshoda tohoto charakteru (jejíž důsledky může řešit policie - neoprávněné užívání nemovitosti, nebo soud - spoluvlastnický spor) může zásadním způsobem ovlivnit váš partnerský vztah.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel zadržuje přeplatky za energie - jak se bránit?
- Je možné použít přeplatek za energie jako kauci na nájemné?
- Zadržovací právo přeplatku za energie v nájmu bytu, nájemním bytě
- Návrh na vydání platebního rozkazu - přeplatek za energie v nájemním bytě
- Platební rozkaz na pronajímatele na přeplatek za energie (služby)
Potřebuji řešit můj problém s majitelem domu po vystěhování, za vše hovoří následující přeposlané mailové zprávy mezi majitelem domu panem Neusserem (paní Ševčíková je druhá spolumajitelka žijící v Brně) a mou osobou - majitel když se dozvěděl, že se chci stěhovat, přistoupil pouze na jednoměsíční výpovědní lhůtu dohodou a z nepochopitelných důvodů dal správcovské firmě BYTASEN příkaz, aby mi nevyplatila přeplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2012, přitom nájem skončil až k datu 30.04.2013. Za období těchto 4 měsíců bude následovat vyúčtování pravděpodobně až na jaře 2014. Má na takové jednání majitel domu právo? Odvolává se na Občanský zákoník, ale tam jsem nic takového nenašla. Navíc dle mého názoru firma BYTASEN předávacím protokolem byt převzala, aniž by uváděla nějaké škody a požadovala za ně náhradu - vizte přílohy a přeposlaná mailová komunikace. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Došlo-li ve Vašem případě již k vyúčtování přeplatku za tzv. energie za rok 2012, neshledávám skutečně důvod k zadržení této platby ze strany pronajímatele. Přeplatek na tzv. energiích nelze skutečně pojímat jako kauci, přičemž ani v případě kauce by k Vámi popsanému jednání nebyl pronajímatel oprávněn (§ 686a/3 Občanského zákoníku). Rovněž pro využití institutu zadržovacího práva nelze na straně pronajímatele nalézt dostatečnou právní oporu (§ 176/1 Občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám nezbývá, než se obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména kopii nájemní smlouvy, dosavadní korespondenci s pronajímatelem, kopii předávacího protokolu, vyúčtování přeplatku apod.) a budete se domáhat, aby soud vydal platební rozkaz, dle něhož bude pronajímatel povinen Vám do 15 dnů od doručení takového rozhodnutí zaplatit žalovanou částku (eventuálně i s úrokem z prodlení).
Informace kolem návrhu na vydání platebního rozkazu naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9485-dluhy-a-postup-jejich-vymahani-soudne-nebo-exekucne.html
Nemůžete-li si z objektivních důvodů dovolit advokátní zastoupení či představuje-li pro Vás soudní poplatek neúměrný výdaj, můžete ve smyslu § 30 a § 138 občanského soudního řádu požádat soud o ustanovení bezplatného advokátního zastoupení (ex offo - z moci úřední), resp. o osvobození od hrazení soudního poplatku (v podrobnostech se informujte na podatelně místně příslušného okresního soudu). Příp. se můžete obrátit se žádostí o bezplatnou poradu s advokátem na Českou advokátní komoru: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné odložit ukončení nájemní smlouvy na byt emailem?
- Posunutí data vystěhování emailem pronajímateli - je platné nebo ne?
- Prodloužení výpovědní lhůty nájmu bytem emailem - je platné nebo ne?
- Může pronajímatel prodloužit výpověď nájmu bytu emailem?
- Zabavení kauce z důvodu zmaření výhodného nájmu bytu - informace
Výpověď nájemní smlouvy by měla skončit k 31.3.2013. Již v průběhu února 2013 jsem žádala písemně e-mailem majitelku, zda by výpověď nájemní smlouvy šla prodloužit k 30.4.2013, její písemná odpověď taktéž e-maiem, zněla, že s tím nemá žádný problém. Najednou nyní před třemi dny mi sdělila, že o „náš byt“ má velkého zájemce a že nás žádá o ukončení nájemní smlouvy k datu 31.3. 2013 jak bylo dříve dohodnuto. Může takto změnit svojí písemnou výpověď i když nemáme do dnešního dne žádný jiný pronájem a vystěhovat nás v podstatě na ulici? Kdybychom zůstali v pronájmu do 30.4., může nám pak strhnout z kauce, nějakou výši za “ztrátu“, že ztratila zájemce o byt? Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Z hlediska právní teorie lze považovat dohodu na prodloužení výpovědní doby za uzavřenou. Vzhledem k tomu, že k jejímu prodloužení došlo e-mailem, tedy prostředkem nezabezpečené komunikace na dálku, nedoporučuji pouze na tomto zakládat jakékoliv právo a vyčkávat až dojde k vystěhování (zejména ne v případech, kdy máte např. k nájemní smlouvě sepsán exekutorský či notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a na jehož základě je možné přistoupit k vystěhování).
S majitelkou se pokuste domluvit na zachování prodlouženého termínu (např. i na základě tvrzení, že výpovědní doba byla platně, písemně prodloužena a proto máte právo na její splnění) či uzavřít jinou dohodu, která Vám umožní vystěhovat se později než k poslednímu březnu. Pokud bude neoblomná a bude vyžadovat uvolnění bytu v původním termínu doporučuji ustoupit a byt uvolnit. S jistotou nelze tvrdit, že máte právo na bydlení až do konce dubna.
Kauce neslouží ke krytí ztrát v podobě zmařeného obchodu apod.; pouze ke krytí ztrát souvisejících např. s nedoplatky na energiích. Ztrátu zájemce o byt nelze kompenzovat srážkou z kauce nájemníka.
_
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Nájemce garáže v ní páchá trestnou činnost - jak postupovat?
- Nájemník v pronajaté garáži přechovává kradené věci - co dělat?
Nájem garáže byl započat 1.4.2013, platba nájmu v hotovosti na tři měsíce dopředu, kauce 3 měsíční nájmy, dokonce i záloha na elektřinu. Vše proběhlo v pořádku, sepsání smlouvy i platba. Až na občanský průkaz nájemníka - vůbec mu nevadilo, že ho má už půl roku po době platnosti. Ukázal mi tedy řidičský průkaz. Nájemník je suverénní pán, říkal, že peníze si vždycky uměl vydělat, že byl i v USA atd. Když jsme se domlouvali na schůzku, řekl že má fůru času, že mu to je jedno, kdy se sejdeme. Později mi došlo, že mi vlastně ani neřekl, čím se tedy živí. Jaká rizika pro majitele garáže hrozí, pokud by se v budoucnu ukázalo, že nájemník v té garáži šmelí, prodává kradené věci nebo něco podobného? Garáž byla pronajata za účelem uschování motorových vozidel - tak je to ve smlouvě.
Pátráním na internetu jsem zjistila, že pán nemá zaplacené popelnice, má na sebe asi tři exekuce a písemnosti se mu doručují veřejnou vyhláškou, trvalý pobyt má na městském úřadě. Budu moc ráda za odpověď. Děkuji, Valérie
ODPOVĚĎ:
Riziko určitě existuje a pokud by se prokázala trestné činnost nájemce, policie by bezpochyby v rámci vyšetřování zkoumala, zda pronajímatel této trestné činnosti nenapomáhá (pomoc je podle § 20 trestního zákoníku přípravou trestného činu; příprava je trestná o zvlášť závažných zločinů, u nichž je trestnost přípravy stanovena zákonem).
Byť jsou podmínky pro trestnost přípravy trestného činu poměrně zužující (a tedy předpoklad, že by Vás ohrožoval trestní postih je minimální), je na místě zajímat se jako pronajímatel o nemovitost, kterou vlastníte. V případě podezření na páchání trestné činnosti v garáži nebo uchovávání odcizených (kradených) věcí určitě okamžitě kontaktujte Policii ČR.
_
OBČAN-DLUHY
- Pronajímatel dluží kauci a jistinu nájemci - jak dluh vymáhat?
- Pronajímatel nevrátil kauci a jistinu na linku - jak postupovat?
- Postup vymáhání vratné kauce po pronajímateli bytu
- Postup vymáhání jistiny na vybavení domácnosti po pronajímateli
Podala jsem trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, stále se nic neděje. Byla jsem podvedena od pronajímatele bytu - do bytu jsme se nastěhovali, ale při sepsání smlouvy jsme mu dali jistinu na novou kuchyňskou linku 10.000 Kč a kauci ve výši jednoho nájmu 9.584 Kč.
Po 9 dnech jsem chtěla z důvodu nedodržení nájemní smlouvy od ní odstoupit a také se tak stalo. Podle smlouvy se mělo do 14ti dnů udělat vyúčtování služeb a poté navrácení kauce i jistiny. Pronajímatel nekomunikuje, na katastru nemovitostí jsme zjistili, že byt v dané budově vůbec není a že je pouze spolumajitel NEbytových prostor v domě. Podala jsem na Policii ČR trestní oznámení. Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Nejprve tedy k informacím o stavu trestního řízení: Obraťte se na policejní služebnu, kde jste trestní oznámení podávala, s tím že žádáte o sdělení informací ve věci.
Osobně bych spíše než trestní řízení pro podezření na spáchání trestného činu podvodu navrhovala zahájit civilní řízení - předpokládám, že cílem je hlavně, aby se Vám vrátily peněžní prostředky (jistina, kauce), které jste složila jako kauci a jistinu na novou kuchyňskou linku.
Nejprve by měla jít protistranně výzva o zaplacení předmětné částky (aktuálně je to již povinnost ze zákona, bez toho nemůžete vymáhat peněžité plnění), z důvodu že bylo od nájemní smlouvy odstoupeno a do dnešního dne, nebyly finanční prostředky vráceny. Uveďte číslo účtu kam Vám mají být peníze zaslány, dále uveďte i lhůtu, do kdy mají být peníze uhrazeny. Písemnost (event. rovnou předžalobní výzvu od právníka, advokáta) zašlete doporučeně a na dodejku.
Pakliže nebudou peníze v dané lhůtě zaplaceny, bude třeba přistoupit k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Jde o bezdůvodné obohacení na straně "pronajmatele". Vzor naleznete v sekci Vzory (návrh na vydání platebního rozkazu, žaloba na vydání bezdůvodného obohacení). Podrobný postup vymáhání dluhu naleznete zde.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpovědní doby u nájemní smlouvy, nájmu na dobu určitou?
- Existuje výpovědní lhůta u nájmu na dobu určitou?
- Je možné použít kauci pokud nájemník neplatí nájem, nájemné
- Jak zakázat nájemníkovi zřízení trvalého bydliště v nájemním bytě?
- Jak zakázat nájemníkovi zřízení trvalého pobytu v nájemním bytě?
- Maximální výše kauce u nájmu bytu, domu, nemovitosti
Chystáme se pronajímat byt. Smlouvu bychom pravděpodobně chtěli sepsat s nájemníkem na dobu 3 měsíců a následně prodlužovat. Chápu dobře,že smlouva na dobu určitou končí daným dnem a není nutno 3měsíční výpovědní doby?
V případě, že by nájemník neplatil nájemné a inkaso, lze použít tyto finance z kauce? Jakým způsobem lze vyloučit nájemníkovi možnost trvalého pobytu - dle nového zákonu o evidenci obyvatel atd. Jaká rizika podstupuji v případě, že nájemník si zřídí trvalý pobyt v bytě (exekuce, pohledávky atd.) Děkuji. Alena
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí uplynutím této doby, není-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak. Znamená to, že pokud máte např. smlouvu 1.6.2013-1.9.2013, nájem končí 1.9. a záleží jen na Vás, jestli nájemní smlouvu prodloužíte nebo nikoliv (prodloužení je ale nutné udělat s předstihem).
Co se týče kauce na nájem, tak podle zákona jste jako pronajímatel oprávněna tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Jakmile tyto prostředky použijete a nájemní smlouva trvá dál, nájemce je povinen po písemné výzvě pronajímatele doplnit peněžní prostředky na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce. Výše kauce nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Bohužel v současné době je ochrana pronajimatelů proti nedobrovolnému zřízení trvalého bydliště v jejich nemovitosti minimální. Prakticky se tak děje i bez jejich vědomí. Případné exekuce by Vás ovšem neminuly ani pokud nájemník trvalé bydliště ve Vašem bytě mít nebude, neboť exekutor je povinen navštívit i místo, kde se povinný jen zdržuje.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJ.
- Pracovní neschopnost v ochranné lhůtě a placení nemocenské
- Placení nemocenské v ochranné lhůtě - infomrace
- Ochranná lhůta na konci výpovědi ve zkušební době
PRÁCE-UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Délka ochranné lhůty při ukončení pracovního poměru
Skončila jsem pracovní poměr ve zkušební době. Ještě ten den jsem onemocněla a byla mi vystavena dočasná pracovní neschopnost. Mzdová účetní mi tvrdí, že i když jsem v ochranné lhůtě, že mi nemocenskou ode dne jejího vystavení nezaplatí, že v ochranné lhůtě se prý již nemocenská neplatí a že až od 21. dne nemoci platí správa. Tedy, přesněji řečeno, že 21 dnů nemocenské, mi nikdo nezaplatí. Prosím, je to tak? Moc děkuji, hezký den.
Prac. poměr - konec 11.7. --- PN od 11.7 do 31.7. ---
Moc děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu (§ 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění). Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské dávky. Pokud tedy budete uznána práce neschopnost do 7 dní od skončení pracovního poměru, bude Vám od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti náležet nemocenské dávky, které bude vyplácet příslušná okresní správa sociálního zabezpečení OSSZ. Žádost o nemocenské dávky (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti však nebudou náležet ani nemocenské dávky, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).
_
OBČAN-DLUHY
- Postup vymáhání dluhu po nájemníkovi v insolvenci, osobním bankrotu
- Nájemce v insolvenci - jak vymáhat dluh za nájemné a energie?
- Vymáhání dluhu za nájemné - nájemník v insolvenci, osobním bankrotu
Měl jsem nájemníka (manželský pár) v bytě od 10/2011 do 10/2012 (dnes bydlí již jinde). Nájemník mi dnes dluží 26.000,- Kč za nájem a energie. Vzhledem k tomu, že se mi dluh nedařilo vymoci, rozhodl jsem se obrátit na soud. Soud mě po 2 měsících vyzval, abych uhradil soudní poplatek (1200, - Kč), což jsem udělal. Opět po měsíci po mně soud chtěl dodat mou písemnou výzvu dlužníkovi s žádostí o úhradu dluhu (mám od dlužníka podepsané uznání dluhu, které jsem již soudu dokladoval na začátku). Následně po dodání této požadované písemnosti (kopie mailu s žádostí o úhradu dluhu) mě u soudu sdělili, že nájemník na sebe uvalil insolvenci (zřejmě měl dluhů více… ), doba 5 let pro oddlužení již běží. Do řízení dlužníka s věřiteli jsem se tedy nestihl přihlásit (u soudu mi sdělili, že jsem si to měl hlídat sám). Mám ještě nějakou možnost tento dluh vymáhat? 26.000 Kč je pro mě vysoká. částka. Děkuji, Radek
ODPOVĚĎ:
V insolvenčním řízení nikoli. V civilním řízení po dobu běhu insolvenčního řízení také ne, možnost je až po skončení insolvenčního řízení. Tou dobou ale bude již dluh promlčený. Peníze dostanete zpět jen tehdy, pokud v tomto řízení dlužník nenamítne promlčení. Předem sděluji, že šance na vymožení dluhu je mizivá.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Podmínky neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce s jiným povoláním?
- Může zaměstnanec obecního úřadu kandidovat do zastupitelstva obce?
- Může zaměstnanec městského úřadu kandidovat do zastupitelstva města?
- Může zkušební komisař magistrátu kandidovat do obecního zastupitelstva?
- Kandidování zaměstnance magistrátu do zastupitelstva - informace
Pracuji jako zkušební komisař MHMP (magistrát hlavního města Prahy). Můžu kandidovat do voleb do obecního zastupitelstva? Může též na jedné kandidátce být i moje družka? Díky. Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Dle § 16/2 písm. a) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo volit a být volen do zastupitelstva obce, přičemž toto oprávnění má dle § 17 zákona o obcích i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Na vysvětlenou se pak ještě sluší připomenout, že za občana obce se dle § 16/1 zákona o obcích považuje fyzická osoba, která:
a/ je státním občanem České republiky a
b/ je v obci hlášena k trvalému pobytu.
V případě Prahy, jako hlavního města ČR, jsou pak obdobná ustanovení obsažena v § 6/1 a 2, § 7 písm. a), § 8 písm. a) a § 9/1 zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.).
Dle § 5/1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (zákon č. 491/2001 Sb.) může být členem zastupitelstva obce zvolen každý volič, u kterého není dána překážka dle § 4/2 písm. a) nebo b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tzn. který a/ není ve výkonu trestu odnětí svobody nebo b/ který nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům.
V případě hlavního města Prahy je pak podmínkou zvolení členem zastupitelstva některé městské části rovněž skutečnost, že zvolený volič je v den voleb v této městské části přihlášen k trvalému pobytu (jak je tomu ostatně rovněž v případě členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěných statutárních měst).
Neboť jste zaměstnancem obce, resp. hlavního města Prahy, je pro Vás klíčový § 5/2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí (ve spojitosti s § 49 zákona o hlavním městě Praze).
Dle § 5/2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí platí, že:
- funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy (Váš případ);
- funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy;
- funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města;
- funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu.
Shora zmíněná neslučitelnost je však dle § 5/3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí dána pouze za splnění některé z následujících podmínek:
a/ Jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (v kontextu obce se tak jedná o tajemníky obecních úřadů a vedoucí odborů obecních úřadů ve smyslu § 103/3 a § 102/2 písm. g) zákona o obcích).
b/ Zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části.
S ohledem na podmínku ad b/ je pak klíčovou skutečná povaha činnosti, kterou konkrétní zaměstnanec obce vykonává na základě jím uzavřené pracovní smlouvy (v této souvislosti je podstatnou zejména jeho pracovní náplň).
Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci Magistrátu hlavního města Prahy působíte jako zkušební komisař ve smyslu § 33/1 a 2 zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (zákon č. 247/2000 Sb.), je podstatné, že státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají mimo jiné i obecní úřady obcí s rozšířenou působností, přičemž taková působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem tzv. přenesené působnosti, t. j. přenesením části státní správy na obce (§ 53/1 a § 59a zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel).
Z důvodů shora uvedených se domnívám, že ve Vašem případě je splněna podmínka neslučitelnosti Vaší pracovní pozice a Vaší případné funkce v obecním zastupitelstvu. Tato skutečnost však neznamená, že byste nemohl ve volbách do zastupitelstva kandidovat. V případě Vašeho zvolení však budete povinen postupovat dle § 55/6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tzn. do 3 dnů po ustavujícím zasedání zastupitelstva učinit právní úkon směřující ke skončení Vašeho pracovního poměru (zejména tedy uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru či podat výpověď). Do 3 měsíců od ustavujícího zasedání zastupitelstva byste pak byl rovněž povinen zánik svého pracovního poměru prokázat.
Co se pak týče současného kandidování Vaší družky, nevidím v tomto postupu žádný problém (náležitosti kandidátní listiny jsou zakotveny v § 22 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, ve spojitosti s § 123 zákona o hlavním městě Praze).
Pro získání dalších názorů na tuto problematiku Vám doporučuji kontaktovat např. Svaz měst a obcí České republiky:
http://www.smocr.cz/
resp. přímo jeho právní poradnu:
http://www.smocr.cz/cz/pravni-poradna/default.aspx
či Ministerstvo vnitra České republiky:
http://www.mvcr.cz/
_
OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Práva přihlašovatel ochranné známky
- Je možné používat cizí ochrannou známku při podnikání?
- Je možné výukový program pojmenovat podle postav filmů, pohádek?
- Mohu použít obrázek, fotografii z pohádky, filmy na firemním webu?
- Mohu použít slavné jméno na komerčním webu poskytujícím služby?
Chystám se pracovat jako OSVČ v oblasti vzdělávání, zejména poskytovat soukromé hodiny anglického jazyka. Rád bych zatraktivnil svoji výuku a webové stránky a napadlo mě pojmenovat jednotlivé výukové programy podle známých osobností např. Program EINSTEIN, PYTHAGORAS nebo podle filmových hrdinů Program HARRY POTTER, respektive Program JACK SPARROW (Piráti z Karibiku). Můžu takto postupovat, aniž bych se dostal do rozporu s vlastnickými a autorskými právy? Ve které aktuální právní normě bych našel podrobnosti? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu použít pro své podnikání pouze slovní vyjádření Vámi uvedených jmen, lze si takto způsobený zásah do cizích práv představit poměrně těžko, tzn. že tímto způsobem prakticky žádnou újmu třetí osobě nezpůsobíte.
V souvislosti se shora uvedeným je však vhodné mít na paměti, že pokud byste např. na svých webových stránkách použil rovněž grafické znázornění některého z Vámi uváděných jmen (především se pak jedná o jména známých filmových hrdinů), které je přihlášeno jako ochranná známka (§ 1 zákona č. 441/2003 Sb.), mohla by na Vaší straně vzniknout odpovědnost za újmu způsobenou osobě oprávněné z takové ochranné známky. K tomuto tématu lze více informací nalézt např. na webu Úřadu průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html
Nabízení služeb za současného porušování zákona o ochranných známkách by navíc mohlo být kvalifikováno jako klamavá obchodní praktika dle § 5/2 zákona o ochraně spotřebitele.
Při výběru jmen pro Vámi nabízené služby je také vhodné nezasáhnout do osobnostních práv (např. práva na jméno) žádné žijící či již zemřelé fyzické osoby, v opačném případě byste mohl opět odpovídat za vzniklou nemajetkovou újmu, resp. oprávněné osoby by se na Vás mohly domáhat upuštění od právně závadného počínání (§ 11 a § 15 Občanského zákoníku).
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost garáže od sousedního pozemku
- Minimální vzdálenost přístřešku na auto od sousedního pozemku
- Minimální vzdálenost zastřešeného stání pro auto od sousedního pozemku
- Jak donutit souseda aby oplotil pozemek
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné podat sousedskou žalobu na oplocení pozemku souseda?
- Zákon o povinnosti opolotit vlastní a sousedův pozemek
- Povinně oplocované pozemky - § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
Chtěla jsem se informovat ohledně sousedova přístřešku na stání vozidla. Sousedé mají příjezdovou cestu v šířce 4 metrů, plánují stavbu přístřešku pro 1 vozidlo, chci se zeptat, musí dodržet určitou vzdálenost od hranice našeho pozemku? Můžu požadovat, aby stavba stála např. min 50 cm od naší hranice?
Mám dotaz ohledně výstavby oplocení podél jejich příjezdové cesty, uvádějí, že oplocení nepotřebují. Příjezdová cesta vede kolem naši zahrady, my máme 9 měsíčního syna, který je hyperaktivní a mohl by k ním přelézt a oni by ho mohli automobilem zranit. Je nějaký způsob jak je "donutit" k oplocení? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstup stavby od sousedního pozemku:
Dle § 25/5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu (nepochybně se tedy jedná i o zastřešené stání pro osobní automobil) od společných hranic pozemků menší než 2 m.
Z tohoto pravidla však § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území dovoluje výjimku, a to tehdy, je-li to odůvodněno charakterem zástavby, tzn. že rovněž stavbu zastřešeného stání pro osobní automobil je možné umístit na samé hranici pozemků. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory (zejména okna a větrací otvory), musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek, přičemž stavba, resp. její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Vaši sousedé proto mohou v rámci budoucího územního, resp. stavebního řízení požádat stavební úřad o udělení výjimky ve smyslu § 169 stavebního zákona, přičemž dospěje-li stavební úřad k názoru, že dodržení pravidel dle § 25/2 – 7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území není v daném případě bezpodmínečně nutné, může Vašim sousedům povolit např. vybudovat stavbu zastřešeného stání pro osobní automobil na hranici pozemků či ve stěně takové stavby zřídit např. větrací okénko (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). Neboť jako vlastnice sousedního pozemku se stanete účastnicí územního, resp. stavebního řízení, budete oprávněna v jeho rámci vznášet své námitky a požadavky, jejichž relevanci stavební úřad posoudí. Budete-li svými sousedy žádána o souhlas s jejich stavebním záměrem, můžete své požadavky pojmout samozřejmě jako podmínku pro jeho udělení.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace (§ 25/8 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
2/ Oplocení příjezdové cesty ke garáži / přístřešku pro automobily:
Oplocení pozemku pod příjezdovou cestou Vašich sousedů není s největší pravděpodobností možné zařadit do žádné z kategorií povinně oplocovaných pozemků dle § 24c vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle § 127/2 Občanského zákoníku platí, že je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. S ohledem na Vámi uváděný důvod se však domnívám, že Váš případný návrh by soudem nebyl shledán jako oprávněný. V této souvislosti Vám lze proto doporučit pokusit se svými sousedy dohodnout, popř. oplotit společnou hranici na svém pozemku vlastním nákladem.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář zanesl do dědictví podílové listy které zůstavitel nevlastnil
- Zůstavitel prodal podílové listy a notář je zanesl do dědického řízení
- Co dělat když notář vypořádává majetek zesnulého který už nevlatnil
Notářem mi bylo vydáno “Usnesení o vypořádání dědictví“, které nabylo právní moci v současné době (07/2013). Z obsahu Usnesení vyplynulo, že mi patří i podílové listy fondů. Při zřizování účtu k převodu podílových listů však bylo bankou zjištěno, že podílové listy, které jsou obsahem a součástí Usnesení o vypořádání dědictví vlastně neexistují, protože již byly odkoupeny od majitele v roce 2008, tzn. že mi bylo notářem přiznáno něco, co fakticky neexistuje. Veškeré poplatky byly notáři již uhrazeny a výše poplatku tak odpovídala i hodnotě podílových listů. Notář tak rozhodl o vypořádání majetku bez řádného ověření faktů v můj resp. náš neprospěch tzn. neprospěch nás potomků. Prosím proto o sdělení, zda-li a za jakých podmínek je možná oprava tohoto Usnesení o vypořádání dědictví. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
V případě, že již usnesení nabylo právní moci, nelze v tomto případě žádným způsobem docílit změny rozhodnutí. Notář vždy zařazuje majetek na základě shodného prohlášení účastníků s tím, že oficiální evidence (například typicky u aut) nemají na vlastnictví žádný vliv a jsou pouze evidenční (osoba evidovaná v evidenci motorových vozidel a v technickém průkazu nemusí být majitel a může jím být úplně někdo jiný - pokud všichni účastníci souhlasí i takový majetek je správně zařazen do aktiv dědictví). Notář tak vlastně nemá ani jinou možnost, než zařadit určitý majetek do aktiv dědictví, pokud s tím souhlasí všichni účastníci, kteří to také zpravidla sami navrhují.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odizené kolo v kolárně - po kom žádat náhradu škody?
- Ukradené kolo v kolárně zdravotnického zařízení - kdo uhradí škodu?
- Zloděj ukral kolo z kolostavu zotavovny - kdo je odpovědný za škodu?
07/2013 jsem byl v zotavovně Pracov na dovolené. V poslední den, kdy jsem odjížděl domů, tak mi z uzamčené kolárny(oplocená koje, umístěná v oploceném areálu) někdo ukradl kolo (původní cena 19.000 Kč). Na kolo nemám žádné doklady. Kolostav (kolárna) byl uzamykatelný a oplocený. Zloděj se prostříhal pletivem a dírou kolo odcizil. Krádež byla ohlášena na Policii ČR. Jakým způsobem mohu vymáhat škodu a v jaké výši po zotavovně? Zotavovna údajně není pojištěná. Děkuji, Jan
ODPOVĚĎ:
Náhradu škody můžete vymáhat v trestním řízení po pachateli, bude-li někdo obviněn a to tím způsobem, že nejpozději do zahajování dokazování ve věci (během hlavního líčen ve věci) podáte návrh na náhradu škody, kde vyčíslíte škodu, která Vám vznikla trestným činem. Škodu je potřeba i doložit, což v případě, že nemáte doklad může být problém. Schůdnější cesta pro Vás je nárokovat škodu přímo po zotavovně. Neplatí totiž okřídlené "za odložené věci se neručí", neboť podle občanského zákoníku platí, že provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak. V tomto případě ovšem platí, že právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Pakliže Vám zotavovna i přes uplatnění práva odmítne náhradu poskytnout, obraťte se s žalobou na náhradu škody na soud.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Splácení dluhů dětmi po úmrtí rodičů - Občanský zákoník 2014
- Dědění dluhů podle nového občanského zákoníku 2014
- Dědění dluhů po rodičích - zákon 2014
- Co je to odkaz dědictví (Občanský zákoník 2014)
- Zdědění dědictví bez dluhů dle občanského zákoníku 2014
Chci se zeptat, jestli po úmrtí rodičů, kteří jsou zadlužení musí děti splácet jejich dluhy? Slyšela jsem, že prý je to nějaký nový zákon? Je to pravda? Předem děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Od 1.1. 2014 skutečně dojde k rekodifikaci soukromého práva - nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a souvisejíccí doprovodné právní předpisy.
Nicméně právní úprava dědictví v této oblasti zůstane stejná jako doposud.
Předlužené dědictví lze:
1) odmítnout
2) dědicové ručí za závazky zůstavitele pouze do výše nabytého dědictví (nebezpečí je zde zejména v tom smyslu, že sděděný majetek "sroste" s původním majetkem dědice, a tak by se mohl věřitel uspokojit i z majetku dlužníka, který byl jeho původní - předpoklad předluženého dědictví nebo přímo předlužené dědictví je tedy lépe odmítnout).
Podle nové první úpravy (1.1.2014) bude možno dědici odkázat majetek i bez jeho zatížení povinností uhradit závazky - tzv. ODKAZ.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak se bránit proti obvinění z maření výkonu úředního rozhodnutí - odebrání ŘP
TRESTNÍ-TRESTY
- Maření výkonu úředního rozhodnutí - odebrání ridičského průkazu
17.06. 2010 jsem byl odsouzen za řízení pod vlivem alkoholu k podmíněnému trestu odnětí svobody a zákazu řízení motorových vozidel na 16 měsíců. Řidičský průkaz jsem neodevzdal. 15.9. 2010 mi byla udělena pokuta 1000 Kč za neodevzdání řidičského průkazu. 10.02.2012 mi byl zbytek trestu OS České Budějovice prominut a bylo mi řečeno, že pokud jsem řidičský průkaz neodevzdal, mohu dál řídit od data nabytí právní moci tohoto rozsudku se zkušební dobou do 11/2013.
Začal jsem pracovat jako řidič kamionů. 18.02. 2013 jsem byl při jízdě kontrolován hlídkou Policie České republiky, propuštěn a následně obviněn z maření výkonu úředního rozhodnutí. Odsouzen k okresním soudem na 4 měsíce/1rok + zákaz řízení 1 rok za to, že jsem v roce 2012 nepožádal Magistrát Českých Budějovic o navrácení řidičského oprávnění.
Vím, že neznalost zákona neomlouvá, netušil jsem, že tak musím učinit, jednal jsem vždy se soudem, s magistrátem nikdy.
05/2013 mi byl při výměně řidičský průkaz odebrán, po komletním přezkoušení v autoškole opět vrácen, s
plným počtem bodů. Nyní čelím dalšímu obvinění z maření z důvodu, že jsem byl v uvedene době, t.j. od 02/2012 zaměstnán jako řidič. Za stejnou věc 2x. Nečinil jsem tak s úmyslem. Je nějaká obrana? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Pokud jste pracoval od 2/2012 jako řidič (tedy od měsíce, kdy Vám byl trest pravomocně prominut), mohl jste se dopustit maření výkonu úředního rozhodnutí (byť třeba jen po několik dnů).
V tomto případě je nevyhnutelné se obrátit na odbornou pomoc advokáta, který se bude mít možnost seznámit s veškerou spisovou dokumentací a zvolit vhodný způsob procesní obrany. Není vyloučeno, že by se mohlo podařit jakoukoliv sankci zcela odvrátit.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí údržbu a opravy plynového kotle v nájemním bytě
- Hradí opravy plynového kotle pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy aby opravy platil nájemce, nájemník?
Mám pronajatý byt, kde delší dobu řeším opravy starého plynového kotle, který slouží k ohřevu vody a vytápění bytu. Jedná se již o několik oprav, každá v řádech tisíců korun. V nájemní smlouvě je uvedena pouze věta, že "Nájemce odpovídá za všechny opravy pronajatých prostor s výjimkou oprav týkajících se konstrukce domu, za které odpovídá pronajímatel."
V Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník - § 5 Drobné opravy bytu, se v odstavci 6 píše: "Součet nákladů za drobné opravy uvedené v odstavcích 2 až 5 nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy."
Výše uvedené opravy již přesáhly limit za kalendářní rok. Je možné a jakým způsobem žádat úhradu těchto nákladů nad limit po pronajímateli? Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:
Případy tohoto typu jsou poněkud komplikované. Na jedné straně platí základní povinnost pronajímatele, a to předat byt ve stavu způsobilém k užívání a na svůj náklad jej takto udržovat (§ 687 odst. 1 občanského zákoníku), na straně druhé je mezi nájemcem a pronajímatelem možná dohoda týkající se "rozdělení" nákladů na opravy v bytě (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku). Ve Vašem případě pravděpodobně došlo ke smluvní úpravě povinností oprav (pravděpodobně proto, že k určitějšímu konstatování je nutné posoudit smlouvu v jejím celkovém kontextu), kdy většinu povinností oprav převzal nájemce. Jsou-li tyto povinnosti upraveny smluvně, nařízení vlády, které uvádíte, se nepoužije.
Nyní je ovšem nutné posoudit, zda uložením povinnosti de facto veškerých oprav nájemci nedošlo k "zproštění" se povinnosti pronajímatele uvedené v odst. 1 ustanovení § 687 Občanského zákoníku. Pokud plynová kamna zajišťují "uživatelnost" bytu a opravy jsou zjevně bez účinku, je na místě apelovat na pronajímatele, aby zajistil jiný způsob vytápění bytu, ohřevu vody atd. (byť třeba jen výměnou za nový kotel), a tím si plnil svou zákonnou povinnost.
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Je možný rozvod bez vypořádání společného jmění manželů SJM?
- Je nutné vypořádat SJM před rozvodem manželství?
- Je potřeba vyrovnat majetek manželů (SJM) před rozvodem?
RODINA-ROZVOD
- Rozvod dohodou a sporný rozvod - rozdíl, vysvětlení, definice, informace
- Jaký je rozdíl mezi rozvodem dohodou a sporným rozvodem?
Oba s manželkou souhlasíme s rozvodem manželství (manželka se připojuje). Mohu požádat o rozvod dle §24a s tím, že nepřiložíme dohodu o vypořádání společného majetku? V případě, že tento paragraf v žádosti o rozvod neuvedu, bude i tento rozvod nesporný? Potřebujeme na dohodu o SJM delší čas a oba chceme rozvod co nejdříve. Jinak další podmínky jsou splněné, včetně toho, že dítě je plnoloté, samostatné. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, dělení řízení na sporné a nesporné je dělení teoretické, vyplývající ze samé podstaty projednávaných věcí. Pakliže oba dva s rozvodem souhlasíte, jedná se o rozvod dohodou a nezáleží na tom, že ještě nemáte vypracovanou dohodu o vypořádání SJM. Ostatně vypořádání SJM můžete učinit kdykoliv po rozvodu, mějte ale na paměti, že pakliže to nestihnete do 3 let od konce manželství, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dohoda o nepožadování výživného na manžela, manželku pro dobu budoucí
- Odmítnutí výživného na manželku, manžela - dohoda, smlouva, vzor
- Smluvní ujednání o nevyžadování výživného na manželku, manžela
Prosím jak mám zformulovat do dohody, že nebudeme po druhém účastníkovi dohody požadovat už nikdy žádné vyživovací povinnosti?
vyhovuje prosím toto :
"Účastníci dohody shodně prohlašují, že vyživovací povinnosti mezi účastníky dohody byly vyrovnány vzájemně a jednorázově k datu sepsání smlouvy, a tím se oba účastníci navzájem zříkají uplatnění jakéhokoliv nároku na jakoukoli vyživovací povinnost ke shora uvedenému účastníku dohody. "
Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Ano, souhlasím s Vámi, takové znění je plně vyhovující.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Maximální lhůta na vyřízení dědictví
- Maximální lhůta na uzavření dědického řízení
- Do kdy musí být uzavřeno dědické řízení?
- Lhůta na vyřízení dědictví notářem, notářkou
Nájemce bytu zemřel 06/2007 a nemá vyřízené dědictví co se týče družstevního bytu, i když byt byl do dědictví přihlášen.
Existuje maximální zákonná lhůta na vyřízení dědického řízení, kdy je určen dědic a nebo toto řízení může trvat neomezeně? 6 let na vyřízení dědického řízení se mi zdá být nepřiměřeně dlouhá doba. Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Zákonná lhůta pro vyřízení dědického řízení není stanovena. Všechny úkony, které je třeba učinit, by měly být učiněny bez zbytečného odkladu. V případě, že se dědicové nemohou dohodnout, v dědickém řízení je nezletilý, nesvéprávný nebo se musí ustanovit znalec může dědické řízení trvat skutečně dlouho (mnoho let). Pokud je dědictví navíc předluženo, je běžné, že dědické řízení trvá několik let, neboť postupně odmítají dědictví dědici jednotlivých dědických skupin.
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Závaznost neplatného územního plánu
- Je neplatný územní plán stále závazný?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Povinnost obce zveřejnit územní plán na internetu
- Musí obec zveřejnit územní plán na internetu?
- Povinnost obce zveřejnit územní plán na internetu
- Musí obec zveřejnit územní plán na internetu?
Je obec povinna zveřejňovat územní plánování vč. souvisejících regulačních plánů způsobem umožňujícím dálkový přístup (internet, internetový web) po celou dobu platnosti? Plánujeme stavební úpravu (fasáda Vinyl Siding), na webu města jsme se seznámili s územním plánem, nejsou překážky. Koupili jsme materiál a šli ohlásit SÚ. Zde se vynořil jakýsi 15 let starý územní plán pro regeneraci dotčeného území. Ten mj. regulativy uváděl nevhodnost umělých hmot při povrchových úpravách objektů. Tento plán však město v sekci územního plánování na webu vyvěšen nemá a není ani jinak dálkově zpřístupněn.
Nyní nám stavební úřad úpravu na základě toho tajemného předpisu nechce povolit. Mohu argumentovat tím, že porušením zákona o zveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 165 odst. 2 Stavebního zákona) jsme byli uvedeni v omyl a tudíž poškozeni tím, že máme nakoupený drahý materiál, který nemůžeme použít? Výrok stavebního úřadu je, že územní plán regenerace není zveřejněn proto, že již pozbyl platnosti, ale připravuje se nový, který má obsahovat stejné regulativy. Proto jej SÚ bere jako závazný. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle § 165/1 stavebního zákona je pořizovatel územního/regulačního plánu povinen uložit tyto u obce, pro kterou byly pořízeny. Co se však týče povinnosti zveřejnit tyto dokumenty způsobem umožňujícím dálkový přístup, uvádí § 165/2 a 3 stavebního zákona pouze a/ vymezení zastavěného území (ve formě opatření obecné povahy), b/ údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet, a c/ zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu. O povinnosti obecního úřadu k zveřejnění územního/regulačního plánu způsobem umožňujícím dálkový přístup tak nelze v intencích stavebního zákona hovořit.
Pozbyl-li však Vámi zmiňovaný územní plán dle vyjádření stavebního úřadu již platnosti, není samozřejmě možné, aby nebyl Váš stavební záměr stavebním úřadem povolen s odkazem právě na takový dokument. Za této situace je nutné posuzovat Váš stavební záměr pouze optikou obecně závazných právních předpisů, týkajících se územně-technických požadavků na výstavbu (zejména se jedná o vyhlášky č. 501/2006 Sb. a č. 268/2009 Sb. ). V tomto okamžiku Vám lze proto doporučit obrátit se na stavební úřad s žádostí o informaci o ne/platnosti předmětného územního plánu. Obdržíte-li písemnou odpověď o jeho neplatnosti, podejte žádost o vydání územního rozhodnutí/souhlasu, resp. stavební ohlášku/žádost o vydání stavebního povolení. V případě neúspěchu se pak proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu odvolejte.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Co znamená placení alimentů v rozporu s dobrými mravy - příklad
- Co je to placení výživného v rozporu s dobrými mravy - příklad
- Výživné, alimenty a dobré mravy
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Zřeknutí otce - postup, informace
- Zřeknutí matky - postup, informace
Je možné se zřeknutí vlastního otce? Jedná se mi o to, že po rozvodu rodičů (z důvodu domácího násilí páchaného především na matce) otec vždy velmi problematicky (ne)platil výživné. Často až na podání trestnho oznámení na PČR z něj matka nějaké peníze dostala. Jsem již dospělá a mám svou vlastní rodinu, a především děti, o které se musím postarat. Vzhledem k tomu, že s otcem nemám žádný vztah, roky jsem jej neviděla, nikdy neplnil své otcovské povinnosti vůči mě ani mé sestře, můj přístup k němu je z patřičných důvodů velmi negativní. Nerada bych se o něj na jeho stáří jakkoli starala, natož na něj platila výživné, pokud by si o něj zažádal. Prosím o radu. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani žádný jiný právní předpis neumožňuje oficiálně se zříci některého ze svých rodičů. Podle Zákona o rodině (ZoR) mají děti své rodiče ctít a respektovat, a pokud je to zapotřebí, mají vůči nim i vyživovací povinnost. Žádný soud Vás ale nemůže donutit například k tomu, abyste se o otce musela fyzicky postarat.
Co se výživného týče, zákon o rodině stanoví také to, že výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Jestliže se Váš otec dlouhodobě nepodílel na Vaší výchově, neplnil vůči Vám a sestře vyživovací povinnost, neudržoval s Vámi žádný kontakt a nijak se o Vás nezajímal, můžete v budoucnu - pokud by otec po Vás či sestře skutečně požadoval výživné - argumentovat právě tím, že by v tomto případě bylo přiznání výživného v rozporu s dobrými mravy.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Může obecní úřad vydat vyhlášku na regulaci hluku v obci?
- Regulování hluku v obci obecní vyhláškou - informace
- Může obec regulovat hlučnost obecně závaznou vyhláškou?
- Může zastupitelstvo obce udělit povinnost bez obecní vyhlášky?
- Může starosta přikázat nedělní klid a zakázat hluk, hlučení?
- Protihluková vyhláška města, obce - je nutné ji dodržovat?
RŮZNÉ-ZDRAVÍ, HYGIENA
- Hygienická regulace hluku - § 30 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví
OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedská žaloba pro rušení hlukem, obtěžování hlukem
Starosta se členy zastupitelstva se dohodl na udržování nedělního klidu od 12,00 hod. Vyhláška neexistuje. Starosta obvolává nebo navštíví občana a požaduje vypnutí hlučných přístrojů. Má na to právo? Bere se v potaz rekonstrukce domu nebo stavby? Nelze dělat v týdnu, někdy ani v sobotu. Děkuji, Sabina
ODPOVĚĎ:
Postup starosty lze ve Vámi popsaném případě označit přinejmenším za velmi kuriózní, spíše však za zcela pomýlený, tzn. nemající oporu v žádném z platných právních předpisů.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že ve své samostatné působnosti může obec ukládat povinnosti pouze prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (§ 10 a § 35 zákona o obcích). Na základě prosté dohody starosty se zbývajícími členy zastupitelstva obce tak skutečně není možné ukládat občanům obce (popř. jiným osobám) žádné povinnosti; pro Vámi popsanou praxi nemůže starosta nalézt oporu ani v § 103/4 zákona o obcích. Při dalším vymáhání dodržování "poledního klidu" je tak starostu, popř. člena zastupitelstva můžete zákaz odporovat pro výše uvedené.
Pakliže by se starosta ve spolupráci se zastupitelstvem rozhodl zavést "polední klid" obecně závaznou vyhláškou, je vhodné vědět, že úprava produkce hluku je tímto způsobem obecně přípustná (§ 10/1 písm. a) zákona o obcích), současně však platí, že předmětná obecně závazná vyhláška by musela projít tzv. testem proporcionality (tzn. přiměřenosti), který v případě „protihlukových“ obecně závazných vyhlášek uplatňuje ve své judikatuře Ústavní soud. Pro získání informací o názorech Ústavního soudu na tento způsob regulace veřejného pořádku odkazuji zde:
http://www.enviweb.cz/clanek/hluk/91845/jake-jsou-moznosti-obci-pri-regulaci-hluku
http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21413670&doctype=ART&chnum=2
V souvislosti s regulací produkce hluku obecně závaznou vyhláškou pak stojí za připomenutí např. i nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 41/04, ze dne 5. 12. 2006, kterým Ústavní soud zrušil obecně závaznou "protihlukovou" vyhlášku města Chomutova, neboť občanům ukládala povinnosti, které do samostatné působnosti obce nepatří (protože jsou upraveny zvláštními zákony, a jsou proto výkonem státní správy), přičemž vyhláška současně stanovila povinnosti bez zákonného základu. V této souvislosti lze připomenout znění čl. 1/1 Ústavy ČR a čl. 2/4 a čl. 4/1 Listiny základních práv a svobod.
Krátká citace z odůvodnění shora zmiňovaného nálezu Ústavního soudu:
"… Problém je v tom, že Město Chomutov se, při vydávání obecně závazné vyhlášky, pohybovalo mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti. Samostatná působnost obce je vymezena v § 35 zákona o obcích. Obec je limitována mezemi své působnosti vymezené zákonem, nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého. Účelem a funkcí obecně závazných vyhlášek je samostatná správa vlastních záležitostí obce. Nelze je tedy spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů, týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti. V případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (shodně viz nález sp. zn. Pl. ÚS 62/04, publikovaný pod č. 280/2005 Sb.). Základním zákonným zmocněním je pro obce v tomto směru § 10 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti pouze v tam uvedených taxativně vymezených oblastech, anebo stanoví-li tak zvláštní zákon … "
Z hlediska hygienických limitů je otázka hluku regulována v § 30 a násl. zákona o ochraně veřejného zdraví, na který navazují nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (č. 272/2011 Sb.), které se však nevztahuje na tzv. sousedský hluk, t. j. hluk vznikající při běžném užívání staveb, a vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku (č. 561/2006 Sb.).
V této souvislosti je pak nutné si zejména uvědomit, že obec není dle § 78/1 zákona o ochraně veřejného zdraví orgánem ochrany veřejného zdraví, tzn. že v této oblasti nevykonává státní správu a v otázce ochrany proti možným nadlimitním hodnotám hluku se nemůže angažovat více, než kterákoli jiná fyzická či právnická osoba.
Možné obtěžování hlukem pak může být rovněž řešeno prostřednictvím tzv. sousedské žaloby (§ 127/1 Občanského zákoníku), jíž se může vlastník pozemku či stavby po svém sousedovi domáhat upuštění od obtěžování hlukem, který je v daném čase nepřiměřený místním poměrům. V takovém případě se však jedná o ryze soukromoprávní spor, do něhož nemůže obec opět nijak autoritativně zasahovat.
Hlukové aspekty je dále možné identifikovat v § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích, dle něhož se přestupku proti veřejnému pořádku dopustí ten, kdo poruší noční klid, přičemž za takový přestupek je možné uložit pokutu až do 5.000,- Kč. Porušení stanovených hlukových limitů pak může být sankcionováno dle § 29/1 písm. b) či o) zákona o přestupcích, tato ustanovení se však na Vámi popsaný případ nevztahují.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekutor zabavil cizí peníze na účtu dlužníka - jak postupovat?
- Může exekutor zabavit cizí peníze na účtu dlužníka?
- Může exekutor zabavit příspěvek na bydlení na bankovním účtu dlužníka?
Na můj, exekutorem zablokovaný účet u GM Money Bank (kvůli dluhům bývalého manžela) došly omylem cizí peníze které mi banka i přes veškeré moje snahy neumožnila vrátit chybujicímu odesílateli (česká průmyslová
pojišťovna), který mě k tomu písemně vyzýval. Po uplynutí pár dnu byly tyto peníze (14 191 Kč) spolu s mezitím došlou sociální dávkou na bydlení (asi 7000 Kč) exekutorem zabaveny ve prospěch věřitele (na dluhy byvalého manžela). Jsem matkou samoživitelkou 3 nezletilých detí (4, 6 a 10 let), bývalý manžel neplatí ani korunu výživného a pojišťovna
požaduje vrácení svých mylně zaslaných 14 191 Kč po mně. Hrozí vymáhaním soudní cestou a vznikem „dalších zbytečných nákladů“ (když nezaplatím do 15 dní). Je postup exekutora (exekutor Růžička, Zlín) zákonný? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Peněžní ústav je povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají.
Nařízením exekuce soud vstupuje do závazkového vztahu mezi majitelem účtu a peněžním ústavem, přikázáním pohledávky z účtu majitel účtu pozbývá svoji pohledávku z účtu až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a peněžní ústav ji vyplatí oprávněnému jako osobě, která přikázáním pohledávky majitele účtu získala právo uspokojit se z peněžních prostředků uložených na účtu.
Z výše uvedeného vyplývá mimo jiné to, že je nerozhodné, komu náležely peněžní prostředky uložené na účet. Banka byla vázána § 304 občanského soudního řádu OSŘ (který se na exekuci použije v souladu s § 52 exekučního řádu), podle kterého je povinna z "obstaveného" účtu nevyplácet peněžní prostředky ani s nimi jinak nenakládat. Exekutor nezkoumá původ prostředků uložených na účtu, určité omezení je uvedeno v § 317 občanského soudního řádu, který v odst. 2 stanoví, že výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, tedy i příspěvek na bydlení.
Ohledně částky ve výši 7.000,- Kč se tedy můžete domáhat jejího vydání protřednictvím žaloby na vydání věci, kterou ovšem musíte vznést proti oprávněnému, tj. nikoliv exekutorovi, ale vůči osobě, která podala návrh na nařízení exekuce. Jako povinná máte také nárok jedenkrát požádat banku o vyplacení peněžních prostředků z účtu ve výši dvojnásobku životního minima (tj. 2 x 3.410,- Kč). Další možností řešení Vaší zoufalé situace je podání návrhu na nařízení exekuce na bývalého manžela k vymožení dlužného výživného. Krajním řešením je podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy, ke kterému se vztahuje ustanovení o účinné lítosti, umožňující zánik trestnosti, pokud pachatel dodatečně splní svou povinnost. Hrozba odsouzení by jej mohla přimět k úhradě.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Neplacení alimentů, výživného a účinná lítost - definice, příklad
TRESTNÍ, TRESTNÉ ČINY
- Účinná lítost u výživného, alimentů - vysvětlení, příklad, informace
- Je nutné zaplatit celý dluh na výživném aby šlo o účinnou lítost?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Stažení trestního oznámení při splácení výživného, alimentů
- Kdo stáhne trestní oznámení při účinné lítosti?
Přítel dluží exmanželce na alimentech. Je na něj podáno trestní oznámení a je hledaný Policií ČR.
Pokud nyní začne platit cca 2.000 Kč měsíčně, znamená to, že se na něj již trestní oznámení nevztahuje? Musí ho stáhnout ona? Nevím jestli jde o účinnou lítost, když budeme dluh splácet, nebude tedy uhrazen najednou. Děkuji. Lucie
ODPOVĚĎ:
Trestný čin zanedbání povinné výživy je v § 196 trestního zákoníku upraven takto: "Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta".
Následující § 197 pak upravuje zvláštní ustanovení o účinné lítosti takto: "Trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek".
Váš přítel by tedy musel uhradit celou částku dlužného výživného, jeho částečné splácení není možné považovat za projev účinné lítosti.
Zastavení trestního řízení je zcela v kompetenci Policie a je možné, že k němu dojde až po uhrazení celé dlužné částky. Expartnerka Vašeho přítele se kromě podání trestního oznámení může navíc domáhat zaplacení dlužného výživného také návrhem na exekuci z jeho platu nebo prodejem jeho (ne)movítého majetku.
_
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Má vliv opuštění rodiny u sporného rozvodu manželství?
- Odstěhování od rodiny a sporný rozvod manželství
Jsem dvacet sedm let ženatý (od 1986). 2006-2013 žijeme s manželkou odděleně a po celé období jsme ani intimně spolu nežili. Již delší dobu jsem uvažoval o rozvodu manželství, ale chtěl jsem setrvat doma do doby, kdy bude naší nejmladší dceři osmnáct. To se stalo 02/2013. Chtěl jsem vědět, že má snahu studovat bez jakéhokoli „dozoru“ (starší dvě dcery již žijí samostatným životem se svými rodinami). 06/2013 jsem se seznámil s jinou ženou, se kterou bych rád trávil více času. 21. srpna 2013 jsem podal žádost o sporný rozvod a rád bych věděl, zda by přitížilo mé situaci při rozvodovém řízení, pokud bych:
a) se od rodiny odstěhoval, ještě před prvním stáním
b) do rozvodu trávil např celý víkend s přítelkyní
Jak by to bylo s placením poplatků před rozvodem manželství, pokud bych se odstěhoval. Mám na mysli inkaso, platby do fondu oprav, elektřina, plyn atd. vše, co se týká bydlení v současné společné domácnosti. Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Na průběh sporného rozvodového řízení bude mít pozitivnější vliv odstěhování než neodstěhování; rozhodně ale odstěhování není nevyhnutelnou podmínkou. Ve sporném řízení je dokazován rozpad manželství, tudíž jej bude nutné dokázat jinak než rozpadnutím domácnosti.
Do doby majetkového vypořádání doporučuji, abyste své závazky, ke kterým jste smluvně zavázán, hradil i nadále.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je nutné rozhodnutí soudu u svěření dítěte do péče nebo stačí dohoda rodičů
- Svěření do péče rodiči - stačí dohoda rodičů nebo musí rozhodnout soud?
- Je možná dohoda rodičů o svěření dítěte do péče při rozchodu, rozvodu manželství?
- Může OSPOD rozhodnout o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, manželů?
Jakým způsobem se postupuje při svěření dítěte do péče? Stačí písemná dohoda manželů (úředně ověřená) nebo je nutné rozhodnutí OSPOD nebo soudu? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Jestliže se s manželem rozvádíte, součástí rozvodového řízení bude samozřejmě i úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu - úpravou poměrů dítěte se rozumí jak jeho hmotné zabezpečení (alimenty neboli výživné), tak způsob jeho výchovy (svěření do péče jednomu z rodičů a stanovení styku dítěte s druhým rodičem).
Do doby, než soud rozhodne o rozvodu manželství, můžete samozřejmě takovou dohodu sepsat buď sami, nebo za asistence právníka či sociální pracovnice OSPOD. Tato dohoda pak bude pro obě strany závazná stejně jako pozdější rozhodnutí soudu. Při rozvodu manželství se ale bez odsouhlasení dohody soudem stejně neobejdete. I při nesporném rozvodu, kdy se k návrhu na rozvod připojí i druhý z manželů, je totiž zapotřebí podat nejprve návrh na úpravu vztahu k nezletilému dítěti. Teprve po schválení takového návrhu soudem a po předložení dohody ohledně majetkového vypořádání soud manželství rozvede.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek za podání insolvenčního návrhu na zaměstnavatele
Mám i společně s dalšími zaměstnanci problém s vymáháním odstupného od našeho bývalého zaměstnavatele, proto zvažujeme podání insolvenčního návrhu, chtěla bych se proto zeptat, zda jsou s tímto podáním spojené nějaké poplatky, které je potřeba při podání uhradit? Děkuji, Klára
ODPOVĚĎ:
Ne, žádné poplatky s podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení na vašeho bývalého zaměstnavatele spojeny nejsou. Je třeba zpracovat perfektě (bezchybně) návrh a doplnit ho listinami potvrzujícími rozhodné skutečnosti o tom, že se zaměstnavatel nachází v úpadku.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Nepřiměřený přeplatek za plyn - jak se bránit?
- Nepřiměřený doplatek za plyn - co dělat, jak postupovat?
- Kam se obrátit pokud nesouhlasím s výší přeplatku za plyn?
- Reklamace vysokého přeplatku za plyn - postup, informace
Ráda bych se zeptala ohledně vyúčtování RWE, jedná se o velký nedoplatek je to částka 25.000 Kč, vlastníme baráček o výměře 88 m2, s tím, že nám přišla celková spotřeba 50.000 za rok a tedy nedoplatek 25.000, naprosto nesouhlasím se spotřebou kterou jsem již reklamovala, reklamace byla přímo na plynoměr ale RWE ho již nemá, prý mají právo ho ihned zlikvidovat. Tudíž reklamace zamítnuta. Plynoměr nám byl vyměněn v dubnu 2013 a v červenci byla vystavena faktura. Je normální, že ho může RWE zničit? Nevím kam se obrátit, logicky je spotřeba na takto maličký baráček nemožná. Děkuji. Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s dalšími podrobnostmi Vámi popsaného případu, pojmu svou odpověď obecněji, na Váš dotaz se však samozřejmě vztahuje.
V první řadě Vám lze doporučit nahlédnout do vyúčtování přeplatku dodávek plynu. Dle § 10 a násl. vyhlášky č. 210/2011 Sb. by mělo toto vyúčtování rovněž obsahovat popis:
a/ způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b/ právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu a souvisejících služeb nebo jejich vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c/ kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.
V současné chvíli Vám tak lze doporučit obrátit se zejména na Energetický regulační úřad:
Státní energetickou inspekci:
popř. i Ministerstvo průmyslu a obchodu:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že standardy pro vyřízení reklamací v těchto případech jsou stanoveny v § 13 a § 16 vyhlášky č. 545/2006 Sb. , a to včetně určení výše náhrad, placených dodavatelem plynu v případě porušení těchto standardů.
Dle § 7/3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. musí být odběratel plynu odemontáži nebo výměně plynoměru informován, přičemž u plynoměru demontovaného k ověření správnosti měření musí být provozovatelem distribuční soustavy bezodkladně proveden záznam konečných stavů a provedena identifikace plynoměru (výrobní číslo, typ plynoměru, rok ověření). Ohledně dalšího nakládání s demontovaným plynoměrem však tato vyhláška dodavateli plynu již nic neukládá.
Dle § 7/5 vyhlášky č. 108/2011 Sb. se pak závada nebo porucha plynoměru prokazuje protokolem autorizovaného metrologického střediska nebo v případě zjevné závady nebo poruchy zprávou vyhotovenou provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy V případě nutnosti stanovení náhradních údajů o spotřebě plynu je pak dodavatel plynu povinen postupovat dle § 5/3 a 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.
_
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍOH POMĚRU
- Jak odvolat dohodu o ukončení pracovního poměru - postup, informace
- Jak zrušit dohodu o ukončení pracovního poměru podepsanou pod nátlakem
- Dohoda o ukončení pracovního poměru uzavřená pod nátlakem a její zrušení
- Návrh na ukončení neplatnosti ukončení pracovního poměru dohodou
16.7.2013 jsem podepsal ukončení pracovního poměru dohodou dle § 49 Zákoníku práce. Mohu soudně dohodu zrušit? Dohodu o ukončení pracovního poměru jsem totiž podepsal pod nátlakem - bylo mi řečeno, že když dohodu nepodepíši, tak mi napíšou do posudku (který se mnou půjde dál), že jsem poškodil firmu tím, že jsem pustil špatnou zakázku, na kterou přišla reklamace. Pracoval jsem na kontrole výrobků. Žádné výtky od zaměstnavatele jsem do té doby neměl. Děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Situace, kterou popisujete, se děje poměrně často. Zaměstnavatel na zaměstnance pod nejrůznějšími pohrůžkami tlačí, aby podepsali ukončení pracovního poměru dohodou, která je však pro zaměstnance v některých ohledech nevýhodná.
Co se týče napadnutí tohoto úkonu z důvodu výhrůžky, zákon stanovuje přísná kritéria, mezi nimi mj. že musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň a to objektivně, ne tedy jen v daném případě v adresátovi výhrůžky. Vyhrůžka musí mít takovou intenzitu, aby byla schopná vzbudit důvodný strach. Způsobilost hrozby vzbudit důvodný strach se posuzuje individuálně a s přihlédnutím k subjektivním poměrům jednající osoby, jakož i ke konkrétním okolnostem, za nichž byla vyhrůžka učiněna.
Máte sice možnost se obrátit soud s návrhem na určení neplatnosti skončení pracovního poměru, nicméně byl by na Vás prokázat, že výhrůžka zaměstnavatele měla takovou intenzitu
_
RODINA-SJM A ROZVOD
- Tchán půjčil zeti peníze na podnikání, patří dluh do SJM?
- Tchýně půjčila neteři peníze na podnikání - patří dluh do SJM?
- Tchýně půjčila zeti peníze na podnikání - spadá dluh do SJM?
- Tchán půjčil neteři peníze na podnikání - spadá dluh do SJM?
- Prarodič půjčil peníze manželovi vnučky - patří dluh do SJM?
- Prarodič půjčil peníze manželce vnuka - patří dluh do SJM?
2012 jsem půjčil manželovi mé vnučky na podnikání 177.000 Kč. Na dluh mi manžel vnučky vystavil směnku se splatností 31.12.2013. O této půjče byla vnučka sezámena s tím, že se jedná o dluh manžela z důvodu podnikání a netýká se SJM. Vyloženě souhlas k půjčce manžela však nedala a u vystavení směnky a předání penež osobně nebyla. 2013 došlo k rozvodu manželství vnučky a bývalý manžel odmítá zaplatit celý dluh s tím, že polovinu dluhu má zaplatit vnučka (tedy jeho bývalá manželka), neboť dluh spadá do společného jmění manželů SJM. Za trvání manželství, ani po rozvodu nebylo SJM upraveno žádnou smlouvou. Protože se vnučka zdržuje dlouhodobě v cizině, nedojde k vypořádání SJM dobrovolně, ani soudní cestou. Pravděpodobně nastane vypořádání SJM tzv. fikcí.
Má bývalý manžel vnučky pravdu v tom, že polovinu dluhu nemusí z výše uvedeného důvodu platit, protože spadá do SJM, nebo jeho dluh z podnikání nepatří do SJM a musí ho zaplatit celý? Mohu, v případě vymáhání dluhu soudní cestou, požadovat od dlužníka zaplacení celého dluhu? Alexandr
ODPOVĚĎ:
Bohužel manžel vnučky bude mít pravdu v tom, že dluh může spadat do SJM. Podle zákona totiž platí, že do SJM patří i závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Také ovšem platí, že majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. Udělila vnučka souhlas s použítím majetku ze SJM?
K vypořádání SJM není potřebná přítomnost vnučky, stačí, když udělí plnou moc osobě, která ji ve sporu bude zastupovat, vzhledem ke složitosti případu bych doporučovala, aby se jednalo o osobu s právním vzděláním. Vás jako věřitele nemusí zajímat jaký poměr mají mezi sebou manželé, můžete se obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky a celý nárok vymáhat po bývalém manželovi vnučky. Na něm pak bude, aby polovinu částky vymáhal po své bývalé ženě.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je možné navštěvovat osobu s věcným břemenem v cizí nemovitosti?
- Návštěva osoby s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti
Mám bratra, kterému rodiče darovali dům. Rodiče jsou tam jako věcné břemeno (doživotního užívání nemovitosti). V poslední době, když tam přijedeme na návštěvu, bratr nás slovně atakuje, co tam zase jezdíme a otravujeme, ať dáme pokoj.
Chci mu proto poslat výzvu ohledně nevhodného chování. Jezdíme za rodiči, nikoli za ním, rodiče mají svou bytovou jednotku a tak jej nemáme jak obtěžovat. Moc děkuji za případné zaslání vzoru výzvy osobě povinné z věcného břemene. Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Podstatou věcného břemene je, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je vlastník povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Rozsah omezení je specifikován ve smlouvě o zřízení věcného břemene. Návštěvy Vašich rodičů vlastník zakazovat nemůže, neboť by se mohl dostat do konfliktu se zákonem. Výzvu na zdržení se nevhodného chování lze napsat vlastními slovy, vzor nepotřebujete. Nezapomeňte jen datum, jména osob, kterých se věc týká, co se stalo a čeho se chcete domoct. Dopis pošlete doporučeně a papírovou kopii nebo originál uchovejte v PC. V případě vrácení daru je třeba, aby se obdarovaný choval k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. V takovém případě mohou rodiče podat návrh k soudu na navrácení daru. Náležitosti návrhu jsou obdobné, jako v případě výzvy. Obdarovaný potomek tedy riskuje a měl by pečlivě zvážit své další chování, aby nesplnil důvody pro vrácení daru.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Exmanžel - cizí státní příslušník neplatí alimenty, výživné - co dělat?
- Neplacení výživného bývalým manželem z Polska
- Vymáhání výživného, alimentů v zahraničí (Polsko) - informace
- Exekuce v zahraničí pro neplacení výživného, alimentů - informace
- Bývalý manžel žijící v zahraničí neplatí výživné, alimenty - postup vymáhání
Prosím o radu ohledně podání trestního oznámení pro neplacení vyživného na dítě. Od roku 1998 jsem rozvedená. Můj bývalý manžel má polské občanství (žije v Polsku). Já i moje dítě jsme taktéž polského občanství. Žijeme v Česku již od 2004. V roce 2011 jsem se provdala za občana České republiky. Od roku 2013 máme obě trvalé povolení k pobytu na území ČR.
Soud v Polsku rozhodl o placení výživného na dítě (1999). Každý měsíc se doprošuji bývalého manžela o peníze na dítě. Stalo se, že třeba 5x za sebou nezaplatil. Pak zase platil atd. Dluh 20000, -Kč. Poslední dobou platil. Teď ho nemůžu sehnat nikde. Mobil vypnutý. Dnes jsem zjistila (komplikovaně přes dceru), že je na dlouhodobé nemocenské (což mě nezajímá). Takže nezaplatí a platit nebude. Chtěla bych dosáhnout toho aby mu byly peníze pravidelně stahovány formou exekuce na výplatu a já bych ho nemusela každý měsíc žádat. Můžu podat trestní oznámení nebo návrh v Česku? Nebo musím k soudům do Polska? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
V tomto případě nelze jednoznačně stanovit postup, jelikož případ nepodléhá právnímu řádu a pravděpodobně ani pravomoci orgánů České republiky.
Doporučuji se obrátit s žádostí o pomoc na diplomatické zastoupení Polska v České republice nebo na specializovanou pomoc advokáta zabývajícího se právem cizinců žijících v České republice.
_
OBČAN-DLUHY
- Věřitel vrátil neoprávněně snížený přeplatek dluhu
- Věřitel zadržuje přeplatek vráceného dluhu - co dělat?
Při uzavření konsolidace jsme uvedli částku splatnou českou spořitelnou ve výši 216.935,- Kč, kterou banka poskytla společnosti Essox na úhradu úvěru za auto. Společnost Essox, nám však poslala fakturaci na čásku 209.921,-Kč, očekávali jsme tudíž, že nám zbylou částku vrátí společnost Essox na účet. Ti však vrátili pouze částku 1.118,- Kč s tím, že je vše v pořádku, a že si naúčtovali další řádné splátky, které však byly uhrazeny.
Dotaz zní tak, jestli společnost Essox má právo vrátit jinou částku než uvedla na konečné fakturaci, a jen to zdůvodňovat svými tvrzeními. když totiž předložím konečnou fakturaci, kterou mi poslali až na konci všeho nebyla tam uvedena částka 216.935,-Kč, kterou dostali od České spořitelny nýbrž jen částka 209.921,-Kč. i pokud by jejich tvrzení bylo, že chybí jakási řádná splátka, neměli to rovněž sdělit na fakturách, když již byl dávno řádně ukončen úvěr? Děkuji, Lucie
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné věnovat dostatek pozornosti obchodním podmínkám a celou situaci řešit se společností Essox.
V těchto případech nemá právník příliš šanci poskytnout nějakou radu, kromě té, že není-li nárok dán (právo na jakýkoliv poplatek apod.), nelze jej úspěšně vymáhat (strhnout či naúčtovat). Je tedy nutné se přesně dopátrat toho, proč si společnost Essox částku nechala.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 30. srpen 2013
V srpnu 2013 nebyly vytříděny žádné dotazy. Byly jen vybrány dotazy k pozdějšímu zpracování a tyto byly zpracovány v září 2013. Roztříděné otázky návštěvníků s odpověďmi právníků ze září 2013 jsou k nahlédnutí zde.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 24. červenec 2013
Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
FINANCE-DANĚ
- Zdanění pojistného plnění - informace
- Platí se daně z peněz od pojišťovny?
- Odvádí se daň z vyplacené pojistky (úrazové pojištění)?
Mám zřízené životní pojištění. Jeho součástí je i úrazové připojištění celé rodiny. U syna mám při úrazu sjednáno denní pojistné plnění ve výši 100,- Kč. Když došlo k úrazu, pojišťovna dle nějakých tabulek spočítala počet dní léčení, vynásobila 100 a protože jsem pojistník, vyplatila částku mně. Musím vyplacenou částku uvést do daňového přiznání daně z příjmu FO a jako co? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Příjem z titulu plnění za úrazové pojištění je od daně osvobozen podle §4 písm. p) zákona o daních z příjmů, tzn. do daňového přiznání se pojisté plnění neuvádí.
FINANCE-DANĚ
- Prodej garáže v dlouhodobém vlastnictví a odvod daně z příjmu - prodej garáže
- Daň z příjmu - prodej garáže - informace
- Daň z převodu nemovitosti - prodej garáže
Společně s rodiči jsem vlastnil rodinný dům, každý ideální polovinu. Dále jsme vlastnili dvě garáže, ale každý svou. Letos jsme jednou kupní smlouvou vše prodali, podali daňové přiznání z převodu nemovitosti a zaplatili každý svou část. Já jsem garáž a ideální polovinu vlastnil 12 let. Doufám, že jsem tak osvobozen od daně z příjmů. Je to tak? A musí se i osvobozená daň uvádět někde do daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitosti nebyly zahrnuté do obchodního majetku, tak jejich prodej po 12ti letech je osvobozený od daně; do daňového přiznání DPFO se tyto převody neuvádí.
FINANCE-DANĚ
- Spekulativní obcházení odvodu daně - příklad
- Dodatečné doměření daně při spekulativním obcházení odvodu daně
Mohu půjčit svojí firmě (plátce DPH) peníze na nákup bytu či nebytových prostor, nechat si vrátit DPH a následně po 5 letech od kolaudace prodat tento nebytový prostor již bez DPH mně (vlastníkovi firmy) s tím, že zaplatím pouze daň z převodu nemovitosti (a případně malou daň ze zisku) a ušetřit tak na DPH? Děkuji. Daniel.
ODPOVĚĎ:
Tento způsob bych rozhodně nedoporučovala - v Daňovém řádu je obecně stanoveno, že správce daně posuzuje věci v souvislostech podle skutečného stavu a ne pouze formálně-právního, takže existuje vysoké riziko, že takový postup by vyhodnotil jako spekulativní obcházení zákona a daně by zpětně doměřil včetně penále.
OBČAN-DLUHY
- Potvrzení o zaplacení směnky vlastní - informace, vzor
- Potvrzení o zaplacení směnky - vzor, náležitosti
- Jak dokázat uhrazení směnky vlastní - informace
- Proč po zaplacení musí získat dlužník směnku zpět?
Chci Vás požádat o radu ohledně proplacení Vlastní směnky - doložení, že byla zaplacená (dlužník je tchán, dluží za podnikání). Co má od nich požadovat jako doklad, že směnku v řádném termínu zaplatit? Bojíme se, aby pak netvrdili, že žádné peníze nedostali. Nebo sepsat nějakou smlouvu (stačí vlastními slovy? ) a jejich společné podpisy něchat ověřit např. na poště? Pokud ano, můžete mi tu smlouvu napsat jako vzor, co tam vše má být uvedceno?
Moc prosím odpověd, je to aktuální. Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
V ideálním případě je vhodné proti zaplacení směnky, získat originál směnky zpět (a tu znehodnotit např. ve skartovačce nebo roztrháním), tak aby již nemohl být předložen nikým jiným. Zároveň tím získáte jistotu, že směnka nebyla převedena na další osobu.
Potvrzení o zaplacení směnky je zcela dobrovolný úkon, které nemá předepsané žádné náležitosti; lze pouze doporučit v něm uvést následující:
1. směnečné strany
2. předmět potvrzení - tedy potvrzení o zaplacení směnkou zajištěné částky v konkrétní výši
3. informaci o tom, že směnka byla vrácena výstavci
4. datum zaplacení a datum sepsání potvrzení
5. notářsky ověřené podpisy (poplatek je stejny jako př
Tyto údaje jsou pouze základními prvky, které lze do "potvrzení" uvést a předpokládají korektní jednání obou smluvních (směnečných) stran; vzhledem k tomu, že právníkovi poradny nejsou známy konkrétní okolnosti vystavení směnky, je nutné doporučit obrátit se na advokáta, který je na základě podrobného seznámení s věcí poskytnout adekvátní řešení i operativně (např. v případě, že držitel směnky ji odmítne vrátit či nebude mít zájem na vrácení peněz - např. bude nekontaktní apod.).
FINANCE-DANĚ
- Daňové zvýhodnění na dítě, děti - příjmy z pronájmu nemovitosti
- Změna daňového zvýhodnění na dítě z druha na družku - postup
- Změna daňového zvýhodnění na dítě z partnera na partnerku - postup
- Sleva na dítě ve společné domácnosti - informace
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové slevy na dítě jednomu z rodičů
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové slevy na děti jednomu z rodičů
- Je nutný souhlas druhého rodiče se změnou uplatnění daňové slevy na dítě
- Úleva na dítě ve společné domácnosti - informace
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové úlevy na dítě jednomu z rodičů
- Zrušení souhlasu s uplatněním daňové úlevy na děti jednomu z rodičů
- Je nutný souhlas druhého rodiče se změnou uplatnění daňové úlevy na dítě
Ráda bych se zeptatla na daně ohledně daňového zvýhodnění na děti žijící ve společné domácnosti. Mohu uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, pokud mám příjem pouze z pronájmu? A ještě prosím o zodpovězení dotazu - přítel uplatňuje daňové zvýhodnění na naše dítě. Nemohu se s ním dohodnout a nyní chci toto zvýhodnění uplatńovat já. Žijeme spolu a dokument ohledně dítěte jsem pro jeho zaměstnavatele podepisovala před 4 lety. Můžu toto rozhodnutí změnit ve svůj prospěch, i když on s tím nesouhlasí. Děkuji a přeji krástný den. Děkuji, Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Slevu na dítě ve společné domácnosti můžete uplatnit z celkového základu daně, tj. včetně příjmů podle § 9 - pronájmy nemovitosti - bytu, domu, pozemku ad.. Pokud nesouhlasíte s tím, aby si slevu uplatňoval otec dítěte, můžete poslat své prohlášení přímo zaměstnavateli - v prohlášení uvedete, že slevu na dítě pro rok 2013 chcete uplatnit Vy, a tedy rušíte předchozí souhlas s uplatněním slevy u otce. Není podmínkou, aby zaměstnavatel musel tyto dokumenty odsouhlasit se zaměstnancem, tj. můžete s ním jednat přímo.
Co se týče roku 2012, kdy zaměstnavatel při výpočtu měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti slevu uplatňoval, tak teoreticky je možnost požádat o změnu v ročním vyúčtování s tím, že si chcete slevu za rok 2012 uplatnit už u sebe, ovšem v takovém prohlášení byste musela uvést, že je vystaveno až po skončení roku 2012, abyste tím mzdovou účtárnu zaměstnavatele nedostala do komplikací ohledně správného výpočtu a odvodu záloh na daně - myslím, že takový postup by byl pro zaměstnavatele komplikovaný, nicméně není to nemožné.
(dotaz odpovězen 6.1.2013)
FINANCE-DANĚ
- Převod úlevy na dani na dítě, děti z otce na matku
- Převod úlevy na dani na dítě, děti z matky na otce
Dcera odmítla nadále bydlet se svoji matkou a jejím přítelem. Úderem 18. roku se přistěhovala do mé domácnosti (domácnosti otce). Dcera je studentem střední školy. Matka pobírá tzv. úlevu na dani na nezaopatřeného člena rodiny (asi jsem to nenazval dobře). Vzhledem k tomu, že teď dcera bydlí se mnou zajímá mne co mám je potřeba udělat, aby jsem tuto úlevu dostával ve své mzdě já. Děkuji, Norbert
ODPOVĚĎ:
Podmínkou pro uplatnění slevy na vyživované dítě je to, aby dítě žilo ve společné domácnosti, tj. pokud se dcera od matky odstěhovala, zanikl matce nárok na uplatnění slevy. Pokud chcete slevu uplatňovat Vy, je třeba dát mzdové účetní potvrzení o studiu dcery a údaje o jejím věku, který je pro uplatnění slevy také jedním z kritérií. Sleva je uplatňována po měsících, tj. lze změnu provést i v průběhu roku.
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pes zničil plot - vymáhání náhrady škody
- Jak dokázat že sousedův pes způsobil škodu
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Majitel neuhlídal psa - § 13 zákona č. 246/1992 Sb.
- Majitel psa není schopný ho uhlídat - co dělat?
- Sousedovi opakovaně utíká pes - jak postupovat?
- Pokuta majiteli psa za jeho útěk (neuhlídání psa)
- Přestupek nezabezpečení psa před útěkem z pozemku
Naše zahrada a sousedova zahrada je oddělena plotem vytvořeným dřevěnými sloupky. V poslední době tam mají sousedi velikého psa - vlčáka a ten některé sloupky rozkousal a zničil a běhá po naší zahradě.
Mluvili jsem o tom se sousedy, že si ho mají hlídat, že může někoho z nás ohrozit a zničil nám plot, který jsme my dělali na vlastní náklady pro oddělení zahrad. Prý neví,jak ho uhlídat. Podhrabal se i na druhé straně našeho plotu na silnici pod pletivovým plotem a běhal volně po silnici. I nám protrhl pletivo. Máme zničený plot. Potřebovali bychom poradit, jak situaci řešit, když domluva se sousedy nepomohla. Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Obrátit se můžete na obecní úřad s rozšířenou působností - ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání je pes (jakožto společník člověka) zvířetem v zájmovém chovu. Chovateli takového zvířete je uloženo ve smyslu § 13 tohoto zákona uloženo zabránit úniku zvířete. Nedodržení této povinnosti je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
Tím doporučuji začít, taktéž doporučuji nasbírat důkazní materiál, kterým svá tvrzení podložíte.
Dále je ve Vašem případě možnost vymáhat škodu dohodou se sousedy, předžalobní výzvou nebo v krajním případě žalobu na náhradu škody (musíte prokázat, že plot poškodil sousedův pes - fotografie, videonahrávka, svědecká výpověď - nejlépe osoby, která není osobou blízkou).
Zákaz volného pobíhání psů můžete mít v rámci své obce uložený v obecně závazné vyhlášce, takže v tomto směru můžete jednat i s obcí (nehledě na to, že pes musí mít evidenční číslo a musí z něj být řádně placeny místní poplatky).
Ve své obci či okolí můžete mít zřízený útulek s odchytovou službou, takže v případě, že zjistíte, že pes volně pobíhá, doporučuji upozornit odchytovou službu či obecní policii.
Asi nemusím zdůrazňovat, že prvotní bezpečnostní opatření pro sebe a svou rodinu budete muset učinit sama. Pokud je plot poškozený, tak jej opravit tak, ať se do vyřešení situace Vám ani Vašim blízkým nic nestane. Náklady na provizorní (nebo definitivní) opravu pak můžete vymáhat i dodatečně (dohodou se sousedy nebo soudně).
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uplatnění nákladů v dědickém řízení
- Dědic zaplatil faktury zesnulého - vliv na dědické řízení
- Dědic uhradill faktury za zůstavitele - vliv na dědické řízení
- Jaké faktury lze použít v dědickém řízení po zesnulém zůstaviteli?
- Aktiva (přeplatky) a pasiva (dluhy) v dědickém řízení
- Vymáhání pohledávky mezi dědici vzniklé v dědickém řízení
Zemřela mi maminka. Při 1. jednání u notářky jsem předkládala započtení do dědického řízení faktury za pohřeb (pouze obřad a kremace), faktury za mobil maminky, SIPO (elektřina, nájem, poplatky za rádio a televizi, ad.). Tyto faktury jsem již samozřejmě uhradila, aby nenaskalovaly penále. Notářka si vzala pouze fakturu za pohřeb a ostatní závazky prý nespadají do dědického řízení.
Je mi divné, proč přeplatek za elektřinu (aktivum) do dědického řízení spadá a nezaplacené faktury (pasivum) ne. Ještě budeme ukládat urnu do hrobu (odsunutí desky kameníkem, vytesání jména do náhrobku). to taky bude něco stát. Ani tato faktura se nebude moct uplatnit? Dále musím nechat udělat odhad na pole a notářka mi řekla, že prý to budou platit dědicové (já a sestra), podle nabytí dědictví. Jaké náklady je možné v dědickém řízení uplatnit? Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Nepíšete žádné konkrétní údaje (zda zůstavitelka v domě či bytě žila sama), takže k přeplatku za energie bohužel nemohu nic bližšího říci.
K fakturám za mobil - je otázkou zda vznikly ještě za života zůstavitelky, pokud nikoliv, jedná se o závazek nespadající do dědictví. Tyto přídatné výdaje jsou v rámci dědického řízení problematicky řešitelné a doporučuji je řešit ve spolupráci s ostatními dědici mimo dědické řízení.
Náklady pohřbu nesou dědicové poměrně, o jejich částku nelze snižovat dědictví. V případě, že má dědic vůči druhému dědici pohledávku (což je část pohřebních nákladů, kterou jeden dědic uhradil za druhého), má nárok vůči němu a tento nárok nesouvisí s dědickým řízením. Případné vymáhání takové pohledávky je otázkou jednání či soudního řízení mezi dědici.
Pokud se ptáte, jaké Vaše náklady související s vyřízením dědictví lze zahrnout do pozůstalosti, tak bohužel žádné. Pozůstalost je zcela odlišný celek, než jsou náklady dědice spojené s jejím zajištěním, převzetím apod.
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí výpovědi proti osobě blízké - bývalému manželovi
- Odmítnutí výpovědi proti osobě blízké - bývalé manželce
- Je možná ochrana svědka který odmítl svědčit u soudu?
- Je možná ochrana svědka který odmítl vypovídat na Policii?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Je možné odmítnout svědectví u soudu proti bývalému manželovi?
- Je možné odmítnout svědectví u soudu proti bývalé manželce?
Před časem jsem na výzvu Policie ČR k podání výpovědi uplatnila a na polici podepsala odmítnutí výpovědi z důvodu výpovědi proti osobě blízké (bývalému manželovi). Bohužel mi policie nedala žádnou kopii tohoto dokladu.
Ovšem nyní mě vyzývá už soud v tomto trestním řízení, abych se dostavila za účelem svědectví v této věci k soudu.
Prosím o radu, proč nelze brát zřetel, že jsem již toto učinila před časem (pár měsíci) na Policii a musím nyní osobně k soudu, kde hodlám učinit totéž - tedy odmítnout svědčit proti bývalému manželovi. Manžel je bývalá osoby blízké.
Skutečně se musím dostavit osobně k soudu, nemohu za přítomnosti notáře sepsat toto odmítnutí a zaslat k soudu s poukázáním i na předchozí odmítnutí výpovědi na policii? Soud mám velmi daleko, přes celou republiku, nebydlím v místě trvalého bydlište, ale s dětmi kvůli bezpečnosti jinde v pronájmu s platnou nájemní smlouvou.
Bývalý manžel je obviněn z velmi závažné trestné činnosti páchané ve spolupráci s jinými osobami, mám velikou obavu o bezpečnost mých dětí i mou. Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Brát ohled na odmítnutí výpovědi Před policií je v rozporu s principy trestního řízení (i kdybyste vypovídala, musela byste před soudem vypovídat znovu); šetření policie nemá žádné účinky, pouze poskytuje podklad pro státního zástupce a soud.
Před soudem osoba, která odmítla vypovídat, musí odmítnout vypovídat znovu, a to osobně.
K ochraně Vaší bezpečnosti bohužel nemohu uvést nic konkrétního. Pokud trestní řízení pro Vás znamená nějakou potenciální hrozbu, doporučuji se obrátit na Policii ČR. Nicméně lze předpokládat, že s ohledem na odmítnutí odpovědi Vás nebude možné chránit jako svědka.
Pro jistotu se písemně spojte se státním zástupcem a ujistěte se, zda odmítnutí výpovědi, které jste učinila na Policii ČR obsahuje i soudní spis. Také lze doporučit, abyste u státního zástupce uplatnila žádost podle § 44a trestního řádu o informace souvisejícími s pobytem obviněného na svobodě.
RODINA-SJM
- Patří přístavba postavená v manželství do SJM?
- Je možné rozdělit peníze manžela a manželky v době manželství a SJM?
- Patží nájem z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů do SJM?
- Je nájemné z bytu, domu jednoho z manželů součástí SJM?
- Jak zajistit aby nebyl byt, dům ve společném jmění manželů SJM
Během manželství jsem dostala v restituci činžovní dům s dvorem. Na dvoře jsem posléze postavila přízemní přístavbu. Byla zkolaudovaná jako nebytový prostor. Přístavbu mám v katastru nemovitostí od roku 1997 zapsanou bez čísla popisného č.p. a bez čísla evidenčního č.e. jako "jinou stavbu" na svoje jméno, spolu s činžovním domem. Manžel mi teď začal tvrdit, že přístavba je z poloviny i jeho, protože byla postavena za trvání manželství.
Podotýkám, že máme každý "svoje" peníze a stavěla jsem pouze za peníze vydělané pronajímáním prostor v domě (toto ale asi není podstatné). Pokud má manžel pravdu, jak bych měla postupovat, aby stavba na mém pozemku byla jen v mém vlastnictví. Manžel teď plánuje "zúžení společného jmění", protože si chce koupit za "svoje" peníze byt. Mohla bych toho nějak využít, abych i já měla za "svoje" peníze přístavbu? Nebo už je přístavba jen v mém vlastnictví, když je 15 let zapsaná v katastru na moje jméno? Děkuji, Vanda
ODPOVĚĎ:
Byť je přístavba zapsaná v katastru nemovitostí jedná se pouze o evidenční údaj, který nic nemění na tom, že je majetek ve spoluvlastnictví v rámci společného jmění manželů SJM. Pokud byl majetek vytvořen za trvání manželství, nezohledňuje se systém hospodaření s finančními příspěvky rodiny, jelikož se předpokládá, že jsou "společné" bez možnosti výjimky.
Zúžení společného jmění manželů SJM je v tomto případě na místě a dá se jím najisto vyřešit i vlastnictví "přístavby", jelikož zužovat se bude i majetek, který máte ve společném jmění v současnosti (tedy smlouva nepůsobí pouze do budoucnosti) a pokud existuje o nějakém majetku pochybnost, předpokládá se, že je majetek součástí společného jmění manželů SJM.
Na druhou stranu zvažujte, zda by pro Vás nebylo výhodnější na smlouvu nepřistupovat, jelikož byt by taktéž byl ve společném jmění manželů SJM.
Zúžení společného jmění manželů SJM neovlivňuje dědickou posloupnost, ale ovlivňuje objem zděděného majetku. Toto je taktéž třeba zvážit např. v situaci kdy vztahy v rodině jsou komplikované.
Dohodu o zúžení společného jmění manželů SJM je třeba sepsat ve formě notářského zápisu. Více o majetku manželů vizte zce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/89/3181-spolecne-jmeni-manzelu-informace.html
Obecně lze říci, že pro bohatšího z manželů je SJM spíše nevýhodo a naopak. S tím ale manželé manžeství uzavírají a je potřeba s touto skutečností od počátku počítat.
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Cizí osoba tvrdí že partner sexuálně podvedl partnerku - jak se bránit pomluvě?
- Cizí osoba tvrdí že partnerka sexuálně podvedla partnera - jak se bránit pomluvě?
- Jak se bránit pomluvě
- Pomluva cizí osobou - jak se bránit?
Přítelkyni chodily SMS kde anonym tvrdil, že ji podvádím. Anonymní SMS z internetu. Poslední SMS: dotyčná tvrdí že jsem s ní měl sex. Bylo to z normálního telefonního čísla. Na tohle číslo se včera přítelkyně dovolala a dotyčná jí to potvrdila. Je to pomluva, snaha o rozvrácení vztahu. Co dělat? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Trestný čin pomluvy je upraven v § 184 trestního zákoníku a jeho skutková podstata zní:
"Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."
Pokud máte za to, že je tato skutková podstata naplněna, obraťte se na Policii a předložte jim potřebné informace k zahájení trestního vyšetřování.
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Může rozhlas zveřejnit přepis rozhovoru knižně?
- Může redaktor rozhlasu převést text rozhovoru do knižní podoby a zveřejnit?
- Může rozhlas převést rozhovor do knižní podoby (vydat knižně)?
- Může respondent z rozhovoru zakázat knižní vydání hovoru?
- Zákaz zveřejnění rozhovoru - § 12/1 Občanského zákoníku
- Může osoba z rozhovoru zakázat zveřejnění (knižně, v novinách, časopise)
Babička je z Vysokého nad Jizerou, je pamětnicí poválečného období v tomto městě. V 1990 s ní byl natočen rozhovor pro rozhlas. S jeho vysíláním souhlasila. Nyní se dověděla, že rozhovor má vyjít knižně. K tomu ale souhlas nedala a nepřeje si uvedení svého jména. Má autorka rozhovoru právo nyní rozhovor bez autorizace vydat? Čeho se může babička v případě vydání knihy domáhat? A na kom? Na nakladateli anebo na autorce knihy? Kdo je v takovém případě odpovědný za obsah knihy a hradil by případné odškodnění? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, t.j. mimo jiné i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Je nepochybné, že jakkoli technicky zachycená výpověď Vaší babičky může být považována za její osobní projev, se kterým může být disponováno (navíc pak s uvedením jména Vaší babičky) pouze s jejím souhlasem.
Toto pravidlo je pak výslovně zakotveno v § 12/1 Občanského zákoníku, dle něhož mohou být zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. V této souvislosti je pak vhodné připomenout výjimku dle § 12/3 Občanského zákoníku (tzv. zákonnou licenci), která však směřuje pouze k použití zvukových záznamů pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství, kteréžto podmínky však jistě knižní vydání rozhlasových rozhovorů nesplňuje.
Došlo-li by k uveřejnění přepisu zvukové nahrávky rozhovoru Vaší babičky s uvedením jejího jména vydáním předmětné knihy, byla by Vaše babička oprávněna dle § 13/1 Občanského zákoníku po autorovi knihy požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění (tzn. aby se jí autor knihy za své počínání písemně či ústně omluvil), není vyloučeno, aby byla tato satisfakce i peněžní (§ 13/2 a 3 Občanského zákoníku).
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je majitelem telefonního čísla - zákazník nebo operátor?
- Kdo je vlastník mobilního telefonního čísla - operátor nebo klient?
- Může operátor odebrat telefonní číslo zákazníkovi, klientovi?
Jak je to s telefonním číslem. Koupím si SIM kartu a je na ní nějaké telefonní číslo a chci si ho nechat. Kdo je majitelem telefonního čísla? Jsem majitel mobilního telefonního čísla já nebo operátor? A můžu nějak "donutit" operátora, aby mi ho nemohl už nikdy do mé smrti vzít? Děkuji, Alexandra
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu usuzuji, že máte na mysli právní zakotvení tzv. přenositelnosti telefonních čísel. V této souvislosti je v obecné rovině klíčový zákon o elektronických komunikacích, který ve svém § 34/1 zakotvuje povinnost podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (tzn. mobilních operátorů i poskytovatelů veřejné pevné sítě) zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje. Co se týče mobilních operátorů, je tato povinnost v rámci území ČR neomezená, poskytovatelé veřejné pevné sítě jsou samozřejmě povinni umožnit přenositelnost telefonních čísel vždy pouze na daném území.
Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel jsou pak dle § 34/4 zákona o elektronických komunikacích stanoveny opatřením obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu (stalo se tak v roce 2005, přičemž toto opatření obecné povahy prošlo následně dalšími změnami). V současné době je toto opatření obecné povahy dostupné zde:
http://www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/opatreni-ctu/opatreni-obecne-povahy.html (web Českého telekomunikačního úřadu)
Shrnutí základních pravidel spolupráce opouštěného a přejímajícího mobilního operátora, včetně souvisejících povinností zákazníka (žádajícího o přenesení svého telefonního čísla) naleznete např. zde:
http://www.spotrebitel.net/kampane/998-ve-sparech-telefonnich-operator-pravni-uprava-penositelnosti-isla
OBCHOD-REKLAMACE
- Řemeslník ignoruje reklamaci díla - jak postupovat?
- Může být smlouva o dílo jen ústní nebo musí být písemná?
- Je povinná písemná forma smlouvy o dílo nebo stačí ústní?
- Povinnost řemeslníka vyhotovit potvrzení o převzetí objednávky
- Nevýhoda nevyhotovení potvrzení o převzetí objednávky
- Žaloba na provedení reklamace řemeslníkem - informace
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Jak dokázat domluvenou práci s řemeslníkem
- Co dělat když řemeslník vyhotoví práci, dílo jinak než byla domluva
- Co lze považovat za vadu u smlouvy o dílo
Jaké mám možnosti pokud řemeslník špatně odvedl svou práci. Snažím se ho kontaktovat, pokud mi telefon náhodou zvedl, řekl mi termín že přijede a ani jednou nepřijel, tímto způsobem mne tahá takzvaně za nos asi 2 měsíce. V současné době již nereaguje ani na SMSky a telefon nezvedá. Za svoji práci dostal zaplaceno, ale až o něco později jsem zjistila nedostatky, které se projevily asi 7 dní po dokončení prací. Za odvedenou práci jsem dostala fakturu, písemná smlouva o dílo nebyla vyhotovena, vše ústní dohodou. Nevím jakým účinným způsobem ho donutit k nápravě. Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
K právnímu posouzení věci záleží na tom, jaký byl předmět plnění.
Předpokládám, že se jednalo o zhotovení díla na zakázku - což jsou například krby, vestavěný nábytek apod. - nikoliv o úpravu či opravu věci.
Smlouva o dílo nemusí být písemná, obecně se taková forma ale doporučuje, jelikož zvyšuje průkaznost toho, co mělo být plněno. Nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel byl povinen vystavit Vám potvrzení o převzetí objednávky. Zanedbání této jeho povinnosti stěžuje jeho stávající důkazní situaci, jelikož nemá jak podepřít své případné tvrzení o tom, že dílo zhotovil v souladu s objednávkou. Vaše důkazní situace se absencí písemné smlouvy nebo potvrzení snižuje, ale není zcela bezvýchodná, pokud máte na fakturách uvedeno alespoň rámcově plnění a skutečné plnění vykazuje vady, které by za obvyklého chodu věcí vykazovat nemělo (např. zakázka na zhotovení stolu a stůl byl zhotoven s jednou nohou kratší). Fakturou ovšem stěží prokážete vady v podobě odchylek od dohodnutého plnění (dohodnutého budoucího stavu nebo podoby díla), jehož charakteristika nepatří mezi obvyklá plnění (např. zhotovení stolu na zakázku se speciálním řezbářským zdobením a vada je právě v tomto zdobení).
Odpovědnost za vady je upravena v § 645 a násl. občanského zákoníku, přičemž záruční lhůta je 6 měsíců (nebo 18 měsíců pokud se jedná o stavební práce).
Vady vyskytnuté v této lhůtě je třeba řádně reklamovat, nároky na nápravu jsou uvedeny v § 648 občanského zákoníku takto:
1. Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu.
2. Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu přísluší u vad odstranitelných, jestliže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu.
Jestliže zhotovitel není ochoten reklamaci přijmout a věc opravit, je na místě podat žalobu a uplatnit některý z nároků soudně.
OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel vyměnit plynový kotel za přímotop s vysokým odběrem elektřiny?
- Výměna plynového kotle za elektrický přímotop a zvýšené náklady za elektřinu
- Jak se bránit proti výměně kotle za přímotop v nájemním bytě
Bydlíme v nájemním bytě, majitelem je město. Loni se nám v koupelně rozbilo plynové topidlo. Revizním technikem bylo označeno za neopravitelné. Majitel bytu nám instaloval elektrický přímotop. Dosud jsme topili všude jen plynem, netušili jsme, jak je přímotop drahý. Teď už to víme. Topili jsme jím poprvé v zimě 2012-2013 celou zimu, nejen na přitápění - máme malé děti. Dostali jsme nyní od dodavatele elektřiny vyúčtování za rok 2012-2013. Spotřeba elektřiny a tím nedoplatek je několikanásobně vyšší, než předchozí roky - máme stará vyúčtování, můžeme je porovnat.
Pro jistotu jsme povolali technika ČEZ, ten zkontroloval elektroměr a neshledal závadu. Na vině je tedy bezpochyb přímotop a jeho vysoká spotřeba elektrického topidla. Prosím mohli byste nám poradit v tomto :
1. máme právo po majiteli bytu žádat aspoň nějakou část peněz za doplacenou elektřinu kvůli zapojení elektrického topidla?
2. Máme právo - po výše popsaných zkušenostech - žádat po majiteli bytu, aby elektrický přímotop odpojil a nainstaloval opět plynové topidlo, které nemá tak enormní spotřebu energie (resp. je jeho provoz levnější)? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Finanční kompenzace nedoplatku na elektrickou energii kvůli připojení elektrického přímotopu:
Dle příslušných ustanovení Občanského zákoníku je k placení úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (tzv. zálohy na energie) povinen za všech okolností nájemce, přičemž pronajímatel je povinen užívání těchto plnění nájemci umožnit.
V této souvislosti je podstatné, jakým způsobem je tato otázka vyřešena ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě, tzn. zda je zde přítomnost plynového topidla výslovně zmíněna, resp. zda byl v tomto ohledu uzavřen dodatek nájemní smlouvy.
Pokud by se pronajímatel v nájemní smlouvě zavázal zajistit Vám dodávky tepla prostřednictvím plynového topidla, bylo by možné uvažovat o vzniku nároku na slevu dle § 698/1 nebo 3 Občanského zákoníku, přičemž v tomto případě je nezbytné, abyste své právo na poskytnutí slevy uplatnil u pronajímatele bez zbytečného odkladu (§ 699 Občanského zákoníku).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na pronajímatele s písemnou žádostí (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, doložíte kopie relevantních důkazů a budete se domáhat poskytnutí slevy, resp. finanční kompenzace zvýšených nákladů. Současně však upozorňuji, že takto uplatněný nárok je nanejvýš sporný a úspěch při jeho případném soudním vymáhání poměrně pochybný.
2/ Zpětná instalace plynového topidla:
V této souvislosti je opět klíčové znění nájemní smlouvy. Není-li zde tato otázka výslovně řešena, závisí vše pouze na dohodě smluvních stran, ve shora popsané žádosti proto můžete pronajímateli navrhnout i toto řešení.
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak se bránit proti černé stavbě na sousedním pozemku?
- Dodatečné zlegalizování, povolení černé stavby a Stavební zákon
- Černá stavba - parkoviště
- Jak zabránit černé stavbě na vedlejším pozemku
- Jak dodatečně zlegalizovat černou stavbu
- Námitky proti dodatečnému zlegalizování černé svatby
- Námitky proti dodatečnému povolení černé svatby
- Voda z vedlejšího pozemku způsobuje škody - co dělat?
Jsme vlastníky rodinného domku. Na pozemku přímo sousedícím s naším pozemkem, ve velice těsné blízkosti vybudovala místní firma parkoviště, které nás obtěžuje a stékající voda požkozuje náš pozemek. Domníváme se, že před zahájením stavby jsme měli být vyrozuměni stavebním odborem jako účastníci stavebního řízení. Zjistili jsme však, že stavba není povolena. Toto nelegální parkoviště nám vadí. Jaká je minimální vzdálenost pro umístění stavby od hranice pozemku a jaké máme možnosti proti tomuto podat námitky? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
v současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a na právně závadný stav ho upozornit. Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad vlastníku stavby její odstranění, pokud byla taková stavba provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním (tzv. černá stavba).
Vlastník parkoviště je dle § 129/2 a 3 stavebního zákona oprávněn požádat stavební úřad o dodatečné povolení stavby, v tomto případě přeruší stavební úřad řízení o odstranění stavby a zahájí územní/stavební řízení. V takto zahájeném územním/stavebním řízení budete samozřejmě figurovat jako účastník řízení, který má mimo jiné právo nahlížet do příslušného spisu a vznášet v rámci řízení své námitky.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nadměrné obtěžování stékající vodou by mohlo být řešeno rovněž cestou občanskoprávního soudního sporu (§ 127/1 Občanského zákoníku), kontaktování stavebního úřadu je však levnější a zpravidla výrazně rychlejší variantou.
OBČAN-NÁJEM
- Je možné pronajímateli předat byt před koncem výpovědní lhůty?
- Předání nájemního bytu pronajímateli před ukončením výpovědní lhůty
- Jakou smlouvu použít při pronájmu pokoje, pokojů studentům?
- Smlouva o nájmu, pronájmu pokoje, pokojů studentům - informace
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Je nutný živnostenský list na pronájem, podnájem pokoje studentovi
- Je nutný živnostenský list na podnájem, pronájem pokojů studentům
Mám dotaz ze strany nájemníka v pronajatém bytě - dala jsem výpověď z nájmu, protože se budu stěhovat a chtěla jsem se zeptat, jestli se lze odstěhovat z bytu dříve než po uplynutí výpovědní doby, popř. když už budu fyzicky pryč a nebudu platit vodu a elektřinu atd. Co musím majiteli platit, než proběhne celá výpovědní doba?
Může mi nějak bránit při předání bytu dříve? A druhý dotaz. Jsem majitelem nemovitosti a její část (jednotlivé pokoje či lůžka v nich se společnou kuchyňkou a dvěma koupelnami) chci pronajmout např. studentům. Jakou smlouvu mám vyrobit (nájemní, podnájemní, o užívání prostor...?) tak, abych nemusela mít živnostenský list na ubytovací služby, ale jednalo by se pouze o pronájem (na který živnost být nemusí) a nějak ve smlouvě vymezila, že si nepřeji, aby si na moji adresu nájemník hlásil trvalý pobyt, či nemusela pak hledat nájemníkům náhradní ubytování. Potřebovala bych nějaký vzor smlouvy, které se mám držet. Děkuji, Růžena
ODPOVĚĎ:
Je možné se například s pronajímatelem dohodnout, na tom, že nájemní vztah ukončíte dříve s tím, že on bude moci byt nabídnout dříve k jinému pronájmu - to záleží skutečně je na Vaší domluvě. Pokud na dohodu nepřistoupí nebude Vám zbývat nic jiného než nájmné a služby za výpovědní dobu uhradit.
K Vašemu druhému dotazu: půjde o nájemní smlouvu (smlouva o nájmu), vzor smlouvy je dostupný na těchto stránkách:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
Ve smlouvě samozřejmě můžete výslovvě stanovit, že si v pronajímaném bytě nájemce trvalý pobyt nezřídí. K Vašemu druhému požadavku "náhradního ubytování" Vás odkazuji na zákonnou úpravu nájemního vztahu obsaženou v § 685 a následující občanského zákoníku, z které mimo jiné vyplývá, že v některých případech lze nájemní vztah vypovědět pouze s přivolením soudu a za bytovou náhradu.
Živnostenský list na běžný pornájem bytu mít nemusíte, jen pozor při odvodu daně z příjmu fyzické osoby, zde se příjem z nájemného projeví.
Živností se pronájem bytu stává až v okamžiku, kdy vedle pronájmu jsou pronajímatelem poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz těchto nemovitostí (u bytů například úklid pokojů, poskytování snídaní apod.), pak jde tedy o ubytovací služby a ne o klasický pronájem.
OBČAN-NÁJEM, BYDLENÍ
- Riziko nájmu nemovitosti s exekucí na majitele - informace
- Pronájem nemovitosti v exekuci - rizika, informace
- Exekuce na majitele pozemku k pronájmu - rizika, informace
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
OBČAN-EXEKUCE
- Co je to generální inhabtrium - vysvětlení, definice, příklad
- Co znamená generální inhabtrium - definice, vysvětlení, příklad
V nejbližší době si chci pronajmout pozemek jako zahrádku (orná půda). V katastru nemovitostí jsem zjistil, že majitel pozemku má na tyto pozemky zástavní právo exekutorské a je na něho nařízení exekuce. Jak mám v takovém případě postupovat? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Jakmile soud pověří exekutora vedením exekuce, platí tzv generální inhabtrium, kdy povinný nesmí nakládat se svým majetkem. Úkony, kterými toto povinný porušuje jsou však neplatné relativně - tzn. exekutor se neplatnosti musí dovolat!Vydáním konkrétního exekučního příkazu se pak generální inhabtrium mění a právní úkon, kterým povinný poruší zákaz nakládání s majetkem je neplatný absolutně. Čili smlouva s Vámi a povinným by byla od počátku neplatná.
Na druhou stranu by tak s klidným svědomím mohl povinný činit, pokud by měl souhlas oprávněného a exekutora. Takové zajištění souhlasu bude ale pravděpodobně časově náročné. Další možností je, že povinný složí celou dlužnou částku včetně nákladů exekuce u exekutora a ten generální inhabtrium (zákaz nakládání s majetkem) zruší.
OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na reklamaci střechy - zatékání, vlhnutí zdi komína
- Lhůta na žalobu k soudu pro ignorování reklamace zhotovitelem díla
6/2009 jsem koupil rodinný dům postavený 2007. Při prodeji mi bylo tehdejšími majiteli sděleno, že kolem komína při určitém směru deště zatéká, ale že byla na toto uplatněna reklamace a firma má střešní izolaci opravit. Jelikož se nikdo neozýval, nejprve jsem firmu kontaktoval telefonicky, poté emailem a nakonec doporučeným dopisem. Ani to nestačilo a musel jsem se obrátit na ČOI. Ta věc řešila a firma mi pak sdělila, že nevěděla, že došlo ke změně majitele rodinného domu a že střechu opraví. K tomu prý potřebuje období 20 dní bez deště (10 dní před opravou a 10 dní po opravě). Pak se nikdo neozval. Já se rozváděl, věc jsem už neřešil. K zatékání a vlhnutí části zdi kolem komína docházelo tak asi 1-2 za rok při silných deštích. Od 6/2012 bydlí v rodinném domě má sestra a ta mě minulý týden informovala, že došlo opět ke zvlhnutí zdi, ovšem na jiném místě než kolem komína. Zajímalo by mě, jestli mám stále nárok na reklamaci od firmy, která prováděla stavbu střechy, i když od podání reklamace už uběhly 4 roky, nicméně ani firma na tuto reklamaci doposud nereagovala? Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Dle § 102 občanského zákoníku je práva z odpovědnosti za vady nutné uplatnit u soudu do tří let od doby uplatnění reklamace u odpovědného subjektu (zhotovitele, prodávajícího apod.). Nárok na reklamaci je promlčen.
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Výpočet lhůty na odvolání proti úřednímu rozhodnutí
- Od kdy běží lhůta na odvolání proti správnímu rozhodnutí, řízení
- Kdy začíná lhůta na odvolání proti rozhodnutí správního úřadu
- Co když je poslední den lhůty na odvolání sobota, neděle, svátek
- Jak se počítá lhůta na odvolání - poslední den lhůty je sobota, neděle, svátek
- Poslední den lhůty na odvolání je sobota, neděle, svátek - vliv na lhůtu
- Lhůta na podání odvolání u správního řízení - § 40 Správního řádu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpočet lhůty na odvolání podle správního soudního řádu
- Poslední den lhůty na odvolání proti rozhodnutí je sobota, neděle, svátek - vliv na lhůtu
Pokud je úřední rozhodnutí doručeno poštou doporučeně do vlastních rukou a lhůta pro odvolání proti tomuto rozhodnutí je např. 30 dní ode dne doručení (převzetí), je za první den této lhůty považován samotný den doručení (převzetí) rozhodnutí nebo až den následující? Liší se případně tento aspekt v různých oblastech práva? Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno, je nutné vždy vycházet z právního předpisu, který se na daný právní vztah vztahuje.
Podle občanského soudního řádu se nezapočítává první den (§ 57 o.s.ř.), kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo bylo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (pošta).
Ve správním řádu je úprava lhůt obsažena v ust. § 40 správního řádu, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.
V soudním řádu správním je lhůta obsažena v ust. § 40 soudního řádu správního, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.
Ust. § 60 trestního řádu obsahuje úprahu počítání lhůt, právní úprava zde obsažená odpovídá výše uvedené právní úpravě.
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odmítnutí náhrady za služební cestu - informace
- Může zaměstnanec odmítnout náhrady za služební cestu?
- Odmítnutí cestovních náhrad - diet, stravného za služební cestu
- Musí zaměstnavatel vyplnit cestovní náhradi i bez vyúčtování služební cesty?
- Pracovník nepředložil vyúčtování služební cesty - musí ji zaměstnavatel proplatit?
- Proplacení, diet, stravného bez předložení vyúčtování služební cesty
- Pokuta za neproplacení služební cesty zaměstnanci (dieta, stravné, ad.)
- Výše pokuty za neproplacení pracovní cesty zaměstnanci
Když se zaměstnanec z nějakého důvodu (osobního) dobrovolně vzdá náhrad za služební cestu (cestovní náhrady, diety, stravné), je zaměstnavatel povinen je i tak vyplatit?
Zaměstnanec by vykázal služební cestu v docházkovém systému. Interní předpis mu ukládá vyplnit vyúčtování služební cesty a pokud vyúčtování nepředloží, firma mu nemá na základě čeho proplatit náhrady. Má zaměstnavatel povinnost za těchto okolností nutit zaměstnance k vyúčtování cestovních náhrad (v mnoha případech se jedná pouze o vyúčtování stravného dle Zákoníku práce). Důvodem je zájem zaměstnance častěji absolvovat služební cesty do místa bydliště v zahraničí, kde je zároveň pobočka firmy, kde by mohl občas pracovat a být tak s více rodinou (manažer by mu to umožnil pouze za předpokladu, že mu nevzniknou extra náklady). Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Obecně řečeno, zaměstnanec se nemůže vzdát cestovních náhrad, které mu náleží.
Skutečnost, zda zaměstnavatel správně vyplácí cestovní náhrady zaměstnancům je předmětem činnosti inspekce práce (nevyplacení náhrad je podle § 14 zákona č. 251/2005 Sb. přestupkem, za nějž lze uložit pokutu až 200.000 Kč); povinnost uložená zaměstnanci vnitřním předpisem tedy zajišťuje možnost splnění povinností zaměstnavatele (tedy povinnosti vyplatit cestovní náhrady). Pokud by zaměstnanec nesplnil tuto povinnost, dopustil by se porušení, které by mohlo v krajním případě vést k výpovědi.
Je tedy na zvážení zaměstnance, zda se chce vystavovat takovému riziku a zda není na místě hledat jiné možnosti úpravy pracovního poměru.
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Žaloba na vrácení bankovních poplatků - náležitosti
- Náležitosti žaloby na vrácení bankovních poplatků
- Soudní poplatek za žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení
- Postup vymáhání bankovních poplatků (neoprávněně vybraných bankou)
- Vymáhání vrácení bankovního poplatku za hypotéku, hypoteční úvěr
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - žaloba na vrácení bezdůvodného obohacení
- Soudní poplatek - platební rozkaz
- Soudní poplatek - návrh na vydání platebního rozkazu
Potřebuji poradit ohledně vracení neoprávněně účtovaného bankovního poplatku za spravování hypotéčního účtu ve výši 150 Kč měsíčně. Banku jsem již k tomuto kroku vyzval i s odůvodněním porušení § 55, 56, 37, 39, 49, 3 Občanského zákoníku dle pokynů na webu www.jdeto.de Banka mému požadavku na vrácení neoprávněně vybraného bankovního poplatku nevyhověla. Bohužel neúspěšně. Proto bych rád podal žalobu k soudu na vrácení poplatků za vedení hypotečního úvěru. Napište prosím jak má tato žaloba vypadat, kolik splátek mohu vymoci zpětně a na kolik mě vyjde poplatek za vydání bezdůvodného obohacení. Děkuji, Luboš
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by se mělo jednat o žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Neboť vzorových žalob je na internetu možné nalézt desítky (přestože jejich kvalita značně kolísá), připomínám pouze, že v žalobě musí být řádným způsobem označen
soud, kterému je žaloba určena,
strana žalující a
strana žalovaná, musí zde být
vylíčeny všechny relevantní skutečnosti, přičemž k žalobě musí být připojeno
maximum důkazů (ve Vašem případě tedy především kopie úvěrové smlouvy s bankou, již proběhnuvší korespondence, doklady o zaplacení bankovních poplatků).
V žalobě se musíte domáhat vrácení bezdůvodného obohacení, které je nutné přesně vyčíslit (popř. můžete požadovat samozřejmě i úrok z prodlení).
Dle § 107/1 a 2 Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, nejpozději se pak právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. I pokud ve Vašem případě došlo částečně k promlčení práva na vrácení protiprávně vybraných bankovních poplatků, můžete žádat vrácení těchto poplatků jako celku, vznese-li však v soudním řízení banka tzv. námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vaší žalobě v již promlčené části vyhovět.
V otázce výše soudních poplatků Vás lze odkázat na přílohu zákona o soudních poplatcích, konkr. na její položky 1 a 2, dle nichž činí soudní poplatky:
Položka 1
1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20.000 Kč ... 1.000 Kč
b) v částce vyšší než 20.000 Kč do 40.000.000 Kč ... 5 % z této částky
...
Položka 2
1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20.000 Kč včetně ... 800 Kč
b) v částce vyšší než 20.000 Kč ... 4 % z této částky
Závěrem Vám lze za účelem přípravy žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení doporučit kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vliv registrovaného partnerství na nárok na sociální dávky
- Vliv platu registrovaného partnera na sociální dávky
- Vliv mzdy registrovaného partnera na sociální dávky
- Společně posuzované příjmy u registrovaných partnerů - informace
- Sleva na dítě registrovaného partnera - informace
- Vliv registrovaného partnerství na daňové odvody
- Kde se dožadovat sjednocení práv manželů a registrovaných partnerů
Od 2008 jsem registrovaná se svou partnerkou, do roku 2011 jsem pracovala. Pak se můj zdravotní stav zhoršil, že pobírám invalidní důchod I. stupně a nepracuji. Vzhledem k tomu, že mě tato dávka finančně nezabezpečí, šla jsem na úřad, požádat o sociální dávky. Na úřadě mi bylo řečeno, že když jsem registrovaná s partnerkou, nemám nárok na jakékoliv dávky, protože se do příjmů započítává i příjem partnerky. Nechápu proč si mě partnerka nemůže odečítat z daní – jakož to nepracující osobu. A to stejné se týká i mého syna. Nedostanu přídavky na zabezpečení dítěte, protože jsem registrovaná a partnerka má příjem.
Partnerka si nemůže odečíst syna ani ze mzdy, jako slevu na dítě, protože syna nemá (a ze zákona ani nemůže) osvojeného. Z logického pohledu by měl stát umožnit stejná práva tak i povinnosti jakkoliv sexuálně orientovaným lidem. Pokud zákon dovoluje registrované partnerství, měl by být ve stejné rovině práva, tak i povinnosti z toho plynoucí.
Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Co se týče společně posuzovaných příjmů při žádosti o sociální dávky, jsou na tom registrovaní partneři stejně jako manželé - jejich příjmy jsou zkrátka posuzovány společně. V mnoha dalších oblastech ale registrované partnerství zatím bohužel není - co se vzájemných práv týče - postaveno na stejnou úroveň jako manželství. Registrovaní partneři tudíž opravdu nemohou uplatňovat daňovou slevu na partnera obdobně jako uplatňují tuto slevu manželé na manžela/manželku ani slevu na dítě svého registrovaného partnera, protože definice vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění nebere registrované partnerství v úvahu.
Ke změně této situace může dojít pouze na základě změny legislativy. Jedinou cestou tedy je aktivně se obracet na příslušné vládní orgány, které mohou změnu legislativy iniciovat. Takovým orgánem je například Rada vlády pro lidská práva, jejíž součástí je i Výbor pro sexuální menšiny.
OBČAN-BYDLENÍ
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - druh se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - družka se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - partner se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - partnerka se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - přítel se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení nemovitosti - přítelkyně se nechce vystěhovat z bytu
- Žaloba na vyklizení bytu, domu, nemovitosti - náležitosti
- Co musí obsahovat žaloba na vyklizení bytu, domu, nemovitosti
Bydlela jsem s bývalým přítelem 8 let v jedné domácnosti, máme spolu 7letého syna. V listopadu 2012 jsem se s ním rozešla jelikož si už nerozumíme. Já si našla nového přítele, se kterým od konce prosince minulého roku čekám dítě.
Byt ve kterém bydlíme je mojí matky se kterou mám sepsanou nájemní smlouvu jen já, nikoli můj bývalý. Bohužel ale bývalý nechce odejít, protože se vymlouvá, že nemá práci a musí platit dluhy na úvěr ze kterého si koupil před 6 lety osobní automobil. Jinak mimo lednice, myčky, pračky, mikrovlnky a světla do kuchyně v nájemním bytě za celou dobu nic nekoupil. Veškeré vybavení, které doposud užíval je z dob před tím než jsme se seznámili.
S nynějším přítelem jsme se mu snažili sehnat i byt odpovídající tomu ve kterém dodnes bydlel, ale odmítl jej. I moje matka jej slušně požádala aby ten byt opustil, ale bylo to zbytečné. Teď mi vyhrožuje, že pokud ho budu chtít vyhodit, tak ten úvěr přestane platit a přijde mi exekuce. Mohli by jste mi poradit co mám dělat?
Dlužník úvěru je bývalý přítel. Mě ale vyhrožuje tím, že přestane platit a mě do bytu příjde exekutor, jelikož má bývalý v tom bytě trvalé bydliště. V bytě je všechno můj majetek cca 10let starý mimo věcí, které jsem psala v dotazu a osobního ošacení. Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
z dotazu chápu, že váš bývalý přítel žije v bytě, k němuž nemá žádný právní důvod ho užívat. Právním důvodem by byla například podepsaná nájemní smlouva, jejíž by byl však smluvní stranou. Jestliže tomu tak je, lze dokonce říci, že se bezdůvodně užívání bytu bez právního důvodu obohacuje a lze jej tedy žalovat jak na vyklizení nemovitosti, tak na vydání bezdůvodného obohacení ve výši běžného najmu, tedy nájmu, který by byl povinen platit, byla-li by uzavřena řádná nájemní smlouva.
Z vašeho dotazu ale plyne, že se ho chcete zejména zbavit z bytu. Proto podejte žalobu na vyklizení nemovitosti, ve které uveďte:
- soud, ke kterému žaloba směřuje (jde o okresní soud v místě bydliště žalovaného)
- žalobce (vlastník bytu)
- žalovaný
Žaloba na vyklizení nemovitosti
- popis skutečností: tj. že žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k bydlení v nemovitosti (nutno důkladně popsat, dle údajů v katastru nemovitostí) a že se v něm stále zdržuje
- osvědčení vlastnictví - výpisem z katastru
- žalobní petit: Žalovaný je povinen vyklidit nemovitost (popis) a uhradit žalobci náklady tohoto řízení.
Pak budete moci nechat rozsudek vykonat.
Pokud by se stalo, že by exekutor přišel do bytu nyní, z důvodu jeho současných dluhů, lze se bránit proti sepsaní vašich věcí:
- návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu dle § 68 exekučního řádu
- pokud nevyhoví, podává se vylučovací žaloba proti exekutorovi u soudu (zde probíhá dokazování a musíte prokázat, že vlastníkem věcí není žalovaný - doklady o nákupu, svědeckými výpověďmi, staršími fotografiemi z dob, kdy jste ještě s přítelem nebyla apod.)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vypořádání vybavení bytu rodiče - postup, informace
- Může požadovat jeden z dědiců peníze místo vybavení bytu, domu (movitých věcí)?
- Postup vypořádání vybavení bytu, domu rodiče, rodičů
- Sourozenec odmítá zřídit přístup druhého dědice k dědictví, pozůstalosti
- Bratr, sestra brání přístupu k vybavení bytu, domu po rodiči
- Bratr, sestra brání přístupu k dědictví, pozůstalosti
- Je možné požadovat od druhého dědice peníze místo vybavení bytu, domu?
- Mohu od sourozence požadovat peníze místo dědictví (vybavení bytu, domu)
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na vydání věci, pozůstalosti - informace
Po smrti matky jsme se sestrou zdědili (notářské usnesení z března 2013) každý polovinu vybavení matčina bytu. Sestra si nyní matčin byt zamkla a celý si ho zabavila pro sebe, včetně veškerého vybavení. Zprvu odmítala jakoukoli dohodu a odmítala mi umožnit přístup k mému dědictví. Zaslal jsem jí postupně dvě písemné výzvy, ve kterých jí žádám o rozdělení majetku a přístup k němu, nebo o finanční vyrovnání. Sestra je nyní ochotná vydat majetek a chce písemný seznam věcí, které požaduji. Finanční vyrovnání, které jsem navrhnul, podle ní nepřichází v úvahu. Tento postup mi nevyhovuje a to ze dvou důvodů:
Nevím přesně, jaký majetek se v bytě matky nalézá, proto nemohu psát žádné seznamy věcí, které v rámci vypořádání dědictví po zesnulé matce požaduji. Jak postupovat, abych si na sestře vymohl finanční kompenzaci za dědictví? Můžu požadovat raději finanční vyrovnání (které je pro mě ideální), nebo musím přijmout movitý majetek?
Jak se postupuje, pokud chci odborně odhadnout cenu majetku? Jakou mám u soudu šanci na výhru? Není sestřino chování v rozporu s nějakým zákonem?
Když jsem na sestře vyžadoval přístup k mému dědictví, sestra zavolala policii na mě, prý kvůli napadení (které se neprokázalo a případ byl odložen). Proto nechci sestře hrozit policií, raději bych věc vyřešil soudně.
-Zdědili jsme pouze movitý majetek, nikoli nemovitý (ten při dědickém řízení nijak oceněn nebyl). Při dědickém řízení bylo zhruba popsáno vybavení bytu, a to včetně neurčitých formulací, jako "zejména to a to", nebo "a podobné vybavení". Obsah skříní, vybavení kuchyně a pod. nebylo podrobně popsáno, ani oceněno.
-Především mě zajímá, jestli mám šanci uspět u soudu? Mým cílem je získat od sestry finanční kompenzaci zděděného majetku, tedy vybavení bytu po matce. Dohodou to určitě nepůjde, proto se chci obrátit na soud. Zajímá mě, jestli je tento postup možný a s jakou šancí na úspěch? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Sestra jedná v rozporu se zákonem, neboť Vám jako legitimnímu majiteli, což potvrdilo dědické řízení (jde o úřední jednání obdobné třeba soudnímu řízení), odepírá přístup k Vašemu majetku. V takovém případě se na sestru můžete písemně obrátit, ať Vám umožní přístup a pakliže tak neučiní, pohrozte jí, že se obrátíte na policii, aby Vám pomohla.
V případě ocenění nemovitostí, můžete vycházet z odhadu ceny, který byl učiněn v rámci dědického řízení a nebo si zajistit a také zaplatit na vlastní náklady vlastního odhadce. Je na dohodě mezi Vámi a sestrou, jak si dědictví rozeberete, ale primárně Vám byly dány věci movité a pokud je chcete zpeněžit, můžete tak učinit.
Proti sestře můžete podat k soudu žalobu na vydání věci a šanci na úspěch máte vysokou, neboť sestra Vám protiprávně zadržuje věci, které jsou dle dědického řízení Vaše. Horší už to bude s finanční kompenzací. Nikdo nemůže sestru nutit k tomu, co zákon neukládá a Vy jste zdědil věci ne peníze.
Za jistých okolností, kdy je třeba nevhodné věci dělit nebo má jeden ze spoluvlastníků na věci větší zájem soud povoluje místo věcí finance, ale ve Vašem případě si nejsem jistá, že by tak učinil. Pokud by Vám sestra nadále odmítala vydat Váš dědický podíl, pak by tak soud jistě mohl rozhodnout, ale pokud se jedná jen o dělání nepříjemností, předpokládám, že soud spíše dá sestře za povinnost Vám věci vydat.
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Musí manžel vždy dědit po manželce nebo ne?
- Musí manželka vždy dědit po manželovi nebo ne?
- Jak zabránit dědění manžela, manželky - postup
- Postup vydědění manžela, manželky - informace
- Může správce majetku nezletilého majitele prodat majetek?
- Může rodič prodat zděděný majetek nezletilého potomka?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Mohou rodiče prodat nemovitý majetek nezletilého potomka?
- Mohou rodiče prodat nemovitost nezletilého potomka?
- Prodej majetku nezletilého majitele a rozhodnutí opatrovnického soudu
Jsem majitelkou rodinného domu, který jsem nabyla dědictvím po svých rodičích. Manžel i můj syn z prvního manželství se ke mně chovájí neurvale a proto bych chtěla veškerý svůj nemovitý majetek odkázat vnukovi, který je však nezletilý. Zajímalo by mě, zda při vydědění syna i manžela by měl nárok na můj majetek vnuk. Můj syn nebyl s vnukovou matkou oddán a proto bych měla obavu, zda v případě dědění nezletiého by neměla nárok na majetek jeho matka, jako jeho opatrovník. V případě, že by bylo v závěti přání dům po mé smrti prodat a peníze složit na účet pro vnuka se obávám, zda by toto nebyla podmínka, která nemá být v závěti uváděna. Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Veškerý svůj majetek můžete odkázat komukoli, tedy například i Vašemu vnukovi. Manžel není neopominutelným dědicem, nemusí tedy dle zákona dostat z Vašeho majetku nic. Váš syn (a obecně všechny děti) jsou neopominutelnými dědici, mají tedy nárok na svůj zákonný podíl. Pokud máte manžela a jediného syna, je podíl Vašeho syna minimálně 1/4. Pokud závěť nenapíšete, bude mít nárok na 1/2. Tento zákonný podíl nemusí chtít, může v dědickém řízení prohlásit, že vše nechá vnukovi a že se závětí souhlasí. Pak by vnuk dostal vše podle závěti, ale pokud prohlásí, že svůj díl chce, má nárok na 1/4 z dědictví.
Pokud budete chtít Vašeho syna přímo vydědit, můžete to učinit listinou o vydědění. V takovém případě by syn nedědil nic a na jeho místo by nastoupily všechny jeho děti.
Vydědit syna můžete pouze z těchto 4 zákonných důvodů:
a) v rozporu s dobrými mravy Vám neposkytl potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) trvale o Vás neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život
Pokud chování Vašeho syna objektivně nesplňuje tyto důvody, nebude vydědění platné. Chování vašeho syna, které považujete za neurvalé rozepište podrobněji, můžete uvézt i příklady tak, aby bylo zřejmé, že jeho chování splňuje některý z výše uvedených důvodů.
Ve Vašem případě by tedy bylo zřejmě vhodné spojit závěť a listinu o vydědění. V textu závěti Vám nedoporučuji, abyste uváděla konkrétní majetek, ale pouze "dědicem veškerého svého majetku, movitého či nemovitého, práv či pohledávek ustanovuji svého vnuka..." Pokud byste majetek pouze vyjmenovala a na některý zapomněla, tento majetek by si rozdělili dědicové ze zákona, tedy např. manžel.
To, že je Váš vnuk nezletilý ničemu nevadí, je ale třeba myslet na to, že jeho majetek budou spravovat jeho rodiče, neboť jsou oba zákonní zástupci (jeho rodičům tento majetek nepřipadne - bude vnuka, ale oni ho budou spravovat). Nemusíte se ale bát, že by mohli dům prodat a peníze z prodeje jen tak utratit. Ke každému takovému prodeji je potřeba souhlas opatrovnického soudu, který prodej neschválí, pokud to nebude v zájmu vnuka. (To platí pro všechny rodiče, když za své děti činí nějaký právní úkon, který přesahuje obvyklou správu majetku).
Dle současné právní úpravy není možné žádné podmínky do závěti vkládat, vůbec se k nim nepřihlíží. Domnívám se, že i připravovaný občanský zákoník 2014 by tuto podmínku nepovažoval za platnou.
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba s věcným břemenem nedodržuje hygienu, zapáchá - co dělat?
- Osoba s věcným břemenem je vulgární, napadá majitele - jak postupovat?
- Může rodina osoby s věcným břemenem vstupovat na pozemek a do domu?
- Může rodina osoby s věcným břemenem vstupovat do bytu majitele?
- Může osoba s věcným břemenem chovat slepice na pozemku majitele?
- Osoba s věcným břemenem krade v bytě, domě majitele - co dělat?
Manžel koupil 2003 dům s věcným břemenem dožití pro starého pána. Ten nedodržuje hygienu, na zahradě má slepice bez povolení. Je vulgární. V prosinci 2010 si zlomil nohu, od té doby bydlí u své přítelkyně. K nám (VB pohybu po zahradě, sklepa, půdy, místnosi kde bydlel) se nechává vozit. Dopoledne chodí bez souhlasu majitele přítelkyně pána krmit slepice.
Několikrát jsme nachytali jeho přítelkyni jak nám poslouchá za dveřmi, o čem si povídáme, pak pomlouvá u sousedů. Za pánem chodí každý pátek odpoledne a sobotu odpoledne bratr přítelkyně, který nám často kouká do oken. Bez našeho vědomí na naši zahradu vodí psa.
V létě 2012 nás falešně obvinili, že jsme ukradli 2 vajíčka a 2 kubíky vody. Vyhrožovali nám kárnou komisí. Vajíčka nekrademe, vodu používáme přiměřeně. Sousedi nachytali tuto dvojici, jak používají celý březen a duben 2011 vodu, která je vedena na náš vodoměr! Používali ji na zahradu a to zcela bez našeho vědomí a hlavně jakéhokoliv dovolení. V podmínkách notářského zápisu z roku dubna 1989, kdy pán, který má věcné břemeno, převáděl (nyní náš dům a zahradu) na svého syna, je napsáno, opravy: úpravy hradí majitel, věcné břemeno si hradí svoji potřebu. Věcné břemeno chování slepic na slepice není.
Pokud něco řešíme s pánem, jeho návštěva nám zasahuje do hovoru a plete se do našeho řešení.
- Kurník, kde jsou slepice je v havarijním stavu, má pánovi ho opravit manžel jako majitel, když je zamčený a klíče má pouze věcné břemeno a jeho přítelkyně?
- Může chovat věcné břemeno slepice, když nemá povolení?
- Jak se bránit jejich pomluvám? Jak je slušně odpudit od našeho řešení na téma bydlení a zahrada, kde opravdu nemají na to žádné právo?
- Jak pána donutit, aby si alespoň myl ruce (vše je upatlané a špinavé od jeho manuální manipulace).
Děkuji, manželé Xxx
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat návrh na zrušení věcného břemena z důvodu nadměrného zatěžování povinné nemovitosti (neohlášené návštěvy, kráždež vody, narušování soukromí - to všechno nejste povinni jako majitelé rodinného domu s pozemkem strpět). Doporučuji nečekat s návrhem příliš dlouho, dokud má oprávněný rodinu, ke které se může odstěhovat.
Může se Vám to zdát sociálně necitlivé, ale je to jediné rozumné řešení.
Zákazy vstupování 3. osob, volání policie apod. jsou v praxi neúčinné nic neřešící prostředky.
Pokud je kurník Vaším majetkem, jste povinni ho opravit či rovnou odstranit a chov slepicí zakázat (není-li vymíněn ve smlouvě o zřízení věcného břemene doživotího užívání nemovitosti).
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Co znamená HRUBĚ NESPRAVEDLIVÉ ve vztahu věřitel-dlužník v obchodním vztahu
- Jak uplatnit uplatnění pohledávky, výzvu k plnění v obchodním vztahu
- Jak urgovat platbu faktury v obchodním vztahu?
- Co je výzva k plnění v obchodním vztahu - dopis, email nebo platební rozkaz?
- Dluh v obchodním vztahu a implementace Směrnice EP a Rady č. 2011/7/EU
- Pohledávka po splatnosti a novela Obchodního zákoníku 2013
- Faktura po splatnosti a novela Obchodního zákoníku 2013
- Vymáhání dluhu v obchodním vztahu, styku - informace 2013
- Vymáhání dluhu z faktury - informace 2013
- Nespravedlivé smluvní podmínky v obchodním vztahu - definice, informace
Dnes, tedy 1.7. 2013 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku pod číslem 179/2013 Sb., vizte http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-179.htm
V § 340, odst. 4 Obchodního zákoníku se říká, že:
"Smluvní strany si mohou sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli HRUBĚ NESPRAVEDLIVÉ."
První dotaz zní: Zajímal by mě výklad pojmu "hrubě nespravedlivé", co pod něj lze zařadit a co už ne?
Dnes, tedy 1.7. 2013 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 142/1994 pod číslem 180/2013 Sb., vizte http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-180.htm
Zavádí nový § 2a, který říká:
"Jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč."
Druhý dotaz zní: Jak je definováno "uplatnění pohledávky"? Například pokud bude dlužník v prodlení s úhradou faktury dle zákona č. 179/2013 Sb., § 340, odst. 3, tedy např. 31 den od výzvě k plnění (ať už fakturou, či jinými zákonnými způsoby), lze považovat za uplatnění pohledávky jakoukoli (písemně, emailem) výzvu k plnění? Nebo se uplatněním pohledávky rozumí až právní cesta (platební rozkaz, apod.)? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Oba novelizační předpisy jsou důsledkem implementace Směrnice EP a Rady č. 2011/7/EU.
Článek 6 Směrnice (novelizace nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) se zabývá nároky věřitele, který má vůči dlužníku pohledávku po splatnosti.
Podle čl. 6 Směrnice tedy platí, že:
„Náhrada nákladů spojených s vymáháním
1. Členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR.
2. Členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním.
3. Věřitel má nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky uvedené v odstavci 1 přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka. Mezi tyto náklady by mohly patřit mimo jiné výdaje za pověření advokáta či za využití služeb společnosti vymáhající pohledávky.“
Z uvedeného dle mého názoru vyplývá, že uplatnění pohledávky není vázáno pouze na podání na soud či jinou zákonem předpokládanou výzvu dlužníkovi, ale nárok lze uplatnit byť i v neformální výzvě k zaplacení splatné pohledávky.
Hrubou nespravedlivost obchodních podmínek je nutné vykládat v intencích čl. 7 Směrnice (na což odkazuje i důvodová zpráva k novelizaci obchodního zákoníku, která je součástí vládního návrhu zákona č. 771/0).
Podle čl. 7 platí, že:
„Nespravedlivé smluvní podmínky a praxe
1. Členské státy stanoví, že každá smluvní podmínka či praxe týkající se dne nebo lhůty splatnosti, sazby úroku z prodlení nebo náhrady nákladů spojených s vymáháním je buď nevymahatelná, nebo zakládá nárok na náhradu škody, pokud je hrubě nespravedlivá vůči věřiteli.
Při určení, zda je smluvní podmínka či praxe hrubě nespravedlivá vůči věřiteli ve smyslu prvního pododstavce, se zváží všechny okolnosti případu, včetně:
a) jakéhokoli hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním;
b) povahy zboží nebo služby a
c) skutečnosti, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné sazby úroku z prodlení, od lhůty splatnosti.
2. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínka či praxe, která vylučuje úrok z prodlení, považuje za hrubě nespravedlivou.
3. Pro účely odstavce 1 se smluvní podmínka či praxe, která vylučuje náhradu nákladů spojených s vymáháním podle článku 6, považuje za hrubě nespravedlivou, neprokáže-li se něco jiného.“
Zjednodušeně tedy lze konstatovat, že pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání je hrubě nespravedlivé, je pak třeba zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby nebo skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení apod.
OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Soused odmítá opravu štítové stěny - jak postupovat?
- Vstup na sousední pozemek kvůli opravě štítové zdi
- Souhlas souseda se vstupem na jeho pozemek - oprava štítové zdi
- Vstup na sousedův pozemek kvůli opravě domu - § 127 odst. 3 Občanského zákoníku
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na určení povinnosti zpřístupnit pozemek souseda kvůli opravě domu
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to jednatelství bez příkazu
- Jednatelství bez příkazu - definice, vysvětlení, informace
Jsme vlastníky rodinného domu. Náš pozemek a štítová strana domu přiléhají k sousedově pozemku. Soused s námi nekomunikuje, neodpovídá ani na slušný pozdrav, nereaguje na dopisy. O náš dům má opřené harampádí a vedle plotu chová slepice a králíky a holuby. Což znečišťuje náš majetek. Několikrát jsme jej žádali o dohodu, abychom mohli zrekonstruovat právě onu štítovou stranu, jež se nachází na jeho pozemku. Je nutno ji zateplit a existuje zde možnost, že bude opadávat nejen omítka, ale i cihly. Soused zde parkuje. Přes naši snahu se v klidu a přátelsky dohodnout, se obáváme, že spadne-li z našeho domu cihla na jeho auto, může to pro nás být problém.
Ptám se:
1. Jak postupovat v tomto případě, když soused nekomunikuje a ignoruje nás?
2. Pokud skutečně z domu něco spadne na jeho majetek, jsme na vině my? I přes všechna upozornění?
3. Jak se máme domoci nejrychlejší mimosoudní cestou toho, abychom zrekonstruovali štítovou stranu? Soudy trvají dlouho a nám jde o týden, nikdy víc už na jeho pozemek vstoupit nemusíme.
4. Mohl by v tomto případě pomoci stavební úřad či obec a jak?
5. Pokud prý vstoupíme na sousedův pozemek, může na nás podat trestní oznámení?
Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Pokud budete ke stavebním úpravám potřebovat rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby (stavební povolení) doporučuji zajistit nejdříve to.
Podle § 127 odst. 3 občanského zákoníku je soused povinen zpřístupnit údržbu a obhospodařování sousedního pozemku. Takže následně doporučuji podat žalobu na soud na určení povinnosti zpřístupnit pozemek a návrh na vydání předběžného opatření (jehož přílohou bude stavební povolení a posouzení odborníka o nutnosti oprav a faktickém stavu věci).
Bezdůvodně (a slovní odůvodnění opravdu nestačí) nemůžete vstoupit na sousedův pozemek (a už vůbec ne bez jeho vědomí), pakliže by se nejednalo o situaci, kdy zachraňujete jeho majetek (tzv. jednatelství bez příkazu). Pakliže jste souseda upozorňovali slovně (beze svědků) na nutnost oprav, kterou nevyslyšel, taktéž neunesete důkazní břemeno (když budete tvrdit, že jste byli domluvení), když po Vás bude vymáhat náhradu škody.
OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Sousedé podali stížnost kvůli zástěně na plotu - co dělat?
- Kdo je majitelem plotu který jeden ze sousedů opravil?
- Je nutné stavební povolení k postavení plotu, zídky?
- Stačí územní souhlas, územní rozhodnutí s postavením plotu, zídky?
- Maximální výška plotu bez stavebního povolení
- Jak vysoký může být maximálně plot u domu, vily (bez stavebního povolení)
- Sousedé obtěžují přes plot - jak postupovat?
- Obtěžování sousedy u plotu - jak se bránit?
Koupili jsme pozemek vedle starousedlíka. Plot ve vlastnictví sousedů-starousedlíků byl ve špatném stavu, probíhaly jím jejich slepice a jelikož jsme chtěli zabezpečit svůj pozemek a zrekonstruovat starou zahradu, dohodli jsme se sousedy, že jejich plot na vlastní náklady obnovíme. Oni souhlasili, ústní dohodě byl přítomen svědek. Na pozemku jsme pak postavili RD a ten pronajímáme. Začaly problémy se sousedy, kteří začali blokovat stavbu veškerých dalších dílčích projektů na našem pozemku (kryté stání, kanalizace atd.). Důvodem je asi lidská závist, zlost a blbost. Neustále psychicky deptají nájemníky, stojí za plotem, fotí si je, takže defacto je zahrada nepoužitelná. Proto jsme se rozhodli dát na plot zelenou zástěnu, ale sousedé podali další stížnost na obecní úřad na odstranění zástěny, jelikož považují plot za svůj. Je možné se hájit tím, že plot byl opraven námi a tím se jeho vlastnictví mění v naše? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Pokud plot stojí na Vašem pozemku (stačí hranice) a nepřesahuje na pozemek sousedů, je plot jednoduše Váš. Tam, kde by zasahoval do pozemku souseda, doporučuji plot posunout na hranici.
Umístění a realizaci jakéhokoliv oplocení, tedy i plotů nad 1,8 m nebo plotů hraničících s veřejným prostranstvím a veřejnou pozemní komunikací, nutný pouze územní souhlas, popřípadě územní rozhodnutí o umístění stavby. Do uvedené výše plotu nejste povinni jakkoliv jednat se správním orgánem (stavebním úřadem), ani sousedy.
Pokud se sousedé dopouštění porušování sousedských práv podle Občanského zákoníku (§ 127) či přímo osobnostních práv jednotlivce (§ 11) doporučuji toto protiprávní jednání zachytit (fotografie, videozáznam) a postupovat proti sousedům (nejdříve smírně, následně soudně).
Pouze pro úplnost - správnost odpovědi předpokládám, že plot byl Vámi postaven po 3.7.2008.
OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Slepice od souseda zapáchají - jak se bránit?
- Soused má slepice příliš blízko plotu a ty smrdí, zapáchají
- Maximální velikost kurníku pro slepice bez stavebního povolení
- Je nutné stavební povolení k postavení kurníku?
- Vyhláška o ustájení zvířat - týká se i slepic?
Přestože má soused min. 2x tak veliký pozemek než my, postavil výběh s budníkem pro slepice do rohu s naší zahrádkou, kdy bouda je umístěná cca. 40 cm od našeho plotu. Od slepic se šíří neskutečný zápach do celého okolí, naši zahradu nejsme schopni užívat, natož na ní např. pověsit vyprané prádlo. Na zrní ve výběhu se slétá ptactvo od jehož výkalů mám zničenou většinu rostlin. Hrozí zhoršení alergií mého synovce. Jak se mohu bránit? A má právo soused postavit boudu - kurník pro slepice (rozměry jsou cca. 2 metry výška, 2 metry šířka a 1,20 m hloubka) u hranice pozemku bez mého souhlasu? Co se týká výběu, slyšela jsem, že existuje nějaká vyhláška na ustájení zvířat, ale nevím, jak je to se slepicemi.
Dohoda není možná. Tvrdí, že bouda nemá betonové základy, tak si ji může dát kam chce. Děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
Na boudy tohoto typu se standardně vztahuje vyhláška č. 501/2006 Sb., která uvádí požadavky na výstavbu. Ačkoliv se nejedná o nemovitost, jedná se o stavbu podle § 2 odst. 5 stavebního zákona. Takže doporučuji vyhlášku prostudovat a podat stížnost na místní stavební úřad. U staveb tohoto typu není stanoven přesný metrický odstup, ale zásady jak umisťovat stavby.
Ve Vašem případě, navíc jednoznačně dochází k porušení § 127 občanského zákoníku. Jako vlastníci jste oprávněni se žalobou domáhat vytvoření takových opatření, abyste nebyli obtěžováni činností souseda (resp. jeho majetkem).
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zmeškání lhůty na zneplatnění výpovědi od zaměstnavatele
- Postup zneplatnění výpovědi od zaměstnavatele
- Podání návrhu na určení neplatnosti výpovědi - § 72 Zákoníku práce
- Jak donutit zaměstnavatele aby změnil paragraf výpovědi
SOUD-SOUDY A PRÁVÍCI
- Co je to propadná lhůta - definice, vysvětlení, případ, informace
- Co znamená propadná lhůta - definice, vysvětlení, případ, informace
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhradu za ztrátu na výdělku v neschopnosti - pracovní úraz
- Náhradu za ztrátu na výdělku v neschopnosti - nemoc z povolání
- Náhradu za ztrátu na výdělku - invalidita po pracovním úraze
- Náhradu za ztrátu na výdělku - invalidita po nemoci z povolání
Na základě posudku závodního lékaře, kterému jsem dodal jednu zprávu z předběžného vyšetření, jsem dostal dne 3.9.12 výpověď dle §52 písmene e) Zákoníku práce. 27.9. 12 jsem šel na radu lékaře na dočasnou pracovní neschopnost DPN (která trvá dosud), jelikož jsem podstupoval vyšetření ohledně nemoci z povolání. 02/2013 mi byla uznána nemoc z povolání, a přiznána zpětně k 8.8. 12, kdy byl zjištěn první nález. Dvakrát jsem žádal zaměstnavatele o zrušení stávající výpovědi, protože mi náleží výpověď dle § 52 pism. d) Zákoníku práce, ale vždy mi odpověděl, že na své výpovědi trvá.
- Dá se tato výpověď ještě nějak zneplatnit nebo již pouze podáním žaloby k soudu?
- Pokud by mi byl přiznán 3. stupeň invalidního důchodu ještě v neschopnosti, jak to bude s výpovědí, která ještě nezapočala? Bude neplatná nebo se důchod pozastaví a výpověď poběží? Nebo důchod poběží souběžně s výpovědí?
Dle mého názoru byla výpověď účelová. Zaměstnavatel mě oklamal tím, že mám zůstat doma na průměrné mzdě do vyřešení mé nemoci. Věděl již od 08/2012, že podstupuji vyšetření ohledně nemoci z povolání. Děkuji. Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Bohužel Vás musím zklamat, jelikož o neplatnosti výpovědi může rozhodnout jen soud, „zneplatnit“ výpověď není možné jiným způsobem. Vy jste s největší pravděpodobností ale promeškala dvouměsíční lhůtu dle § 72 zákoníku práce k podání návrhu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která se počítá ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Tato lhůta je propadná, tzv. soud ji nemůže prominout ani omluvit. Jediná výjimka je případ, pokud by Vám výpověď nebyla řádně doručena, tj. buď osobně nebo do vlastních rukou poštou, pak by výpověď nebyla účinná a Vy byste se mohl domáhat existence pracovního poměru. Pokud k této skutečnosti nedošlo a výpověď jste převzala osobně či do vlastních rukou, pak pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby a tuto okolnost není možné nijak zvrátit.
Nicméně v úvahu přichází možnost žaloby o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání (§ 369 a násl. zákoníku práce), zde se musíte obrátit na civilní soud dle sídla zaměstnavatele s návrhem. Konkrétně § 371 zákoníku práce hovoří o náhradě za ztrátu na výdělku při uznání invalidity, o které sama píšete. Samozřejmě je nutné u soudu prokázat vznik nemoci z povolání lékařskými posudky a rozdíl mezi dosahovaným výdělkem a výdělkem současným.
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zemědělské družstvo odmítá vrátit pronajatý pozemek pronajímateli
- Zemědělské družvo nechce předat pronajatý pozemek - postup
- Výpovědní lhůta nájmu zemědělského pozemku dle Občanského zákoníku?
- Výpovědní lhůta u pronájmu pozemku zemědělskému družstvu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Reivindikační žaloba - definice, vysvětlení, obsah žaloby
Matka vlastnila pozemek, který dala do nájmu zemědělskému družstvu. Nájem byl sjednán na dobu určitou ode dne 1.1.2005 do 31.12.2010. nájemní smlouva bohužel obsahuje i větu: „plnil-li nájemce po dobu trvání řádně své povinnosti z nájmu, obnovuje se po uplynutí sjednané doby nájmu nájemní vztah za týchž podmínek, za jakých trval poslední den sjednané doby nájmu – a to o sedm let (i opakovaně)."
V roce 2008 jsem se stal darovací smlouvou vlastníkem uvedeného pozemku a od roku 2011 se snažím o navrácení pozemku do svého užívání - marně. Zemědělská společnost nemá s mojí osobou uzavřenu nájemní smlouvu na uvedený pozemek a s mojí osobou nekomunikuje. 20.9.2011 jsem doporučeně zaslal zemědělské společnosti jednoroční výpověd nájemní smlouvy. 12.10.2012 jsem je požádal o vydání pozemku a převedení do mé správy a užívání - bez odezvy. Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Není-li nájemce ochoten Vás ve smyslu § 680/2 Občanského zákoníku „uznat“ novým vlastníkem předmětného pozemku, a nerespektoval-li zejména Vámi řádně podanou výpověď nájemní smlouvy dle § 677/2 Občanského zákoníku (v této souvislosti předpokládám, že v nájemní smlouvě není o možnosti jejího vypovězení sjednáno jinak), nezbývá Vám, než se obrátit na soud s tzv. reivindikační žalobou, t. j. žalobou na vydání věci (§ 126/1 Občanského zákoníku a § 80 písm. b) občanského soudního řádu).
Pro přípravu této žaloby (a popř. též pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti hnízdění kuny na sousedním pozemku?
- Soused skladuje dřevo ve kterém hnízdí kuna skalní
- Jak daleko od plotu může soused skladovat dřevo
Rád bych se zeptal na problém, který mám se sousedem. Soused na hranici našich pozemků již po 20 let skladuje dřevo ve velkém množství, které bohužel nestápí. Dřevo je uložené u plotu z pletiva, přikryté různými deskami a linem, ale uhnízdila se tam kuna skalní, která napadá naši drůbež. Kolem plotu jsou pod dřevem rozbitá vejce a slepice jsou některé dny značně vyplašeny. Přes upozornění na tuto skutečnost, kterou již spolu komunikujeme přes dva roky a nyní jsem ho vyzval k řešení této situace nyní i doporučeným dopisem, on mi ale tvrdí a ohrazuje se, že na svém pozemku si může skladovat co chce. Jsem toho názoru, že Občanský zákoník jasně říká, že nikdo nesmí nad přiměřenou míru obtěžovat své sousedy a tady se to děje. Zajímá mě, jak můžu souseda přimět, aby dřevo přemístil, zda musí mít dřevo umístěné od hranice pozemku a v jaké vzdálenosti dle předpisů, protože na hranici jsem mu to nepovolil? Jak se bránit, přes hygienu, přestupkovou komisi? Děkuji. Radek
ODPOVĚĎ:
Dle § 126/1 Občanského zákoníku platí, že vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, přičemž dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.
Není-li proto ve Vašem případě soused ochoten skladované dřevo přemístit/rozebrat tak, aby zde kuna přestala hnízdit, jste oprávněn obrátit se na soud s žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti a přiložíte maximum důkazů (zejména podrobnou fotodokumentaci, event. nahrávku kuny - pokud to bude možné; dále kopie proběhlé korespondence, popř. navrhnete provedení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o situaci povědomí) a budete se domáhat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost dřevo přemístit/rozebrat.
Co se pak týče skladování dřeva na hranici vašich pozemků, k tomuto soused Váš souhlas nepotřebuje (samozřejmě za předpokladu, že dřevo je umístěno pouze na jeho pozemku).
Není rovněž vyloučeno, abyste se s žádostí o pomoc obrátil na místně příslušný orgán ochrany přírody (obecní úřad).
OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel vstoupit do pronajatého bytu při havárii?
- Havárie pronajatého bytu - vstup pronajímatele bez dovolení nájemce
- Svépomocný vstup pronajímatele do nájemního bytu při havárii
- Vstup pronajímatele do pronajatého bytu nájemce při havárii
- Vstup pronajímatele do bytu nájemce - § 2219 Občanského zákoníku 2014
- Vstup pronajímatele do bytu nájemce - Občanský zákoník 2014
Ve čtvrtek 27.7.2013 budu podepisovat prodloužení nájemní smlouvy. Celá původní smlouva zůstává nezměněna, pouze jeden odstavec majitel na poslední chvíli teprve nyní změnil. Požaduje tento odstavec (ujednání):
"V případě havárie či neodkladné potřeby provedení oprav předmětu nájmu je nájemce povinen bezodkladně umožnit pronajímateli či jím pověřené osobě vstup do předmětu nájmu. Pokud tak nájemce neučiní v případě bezodkladné havárie, má pronajímatel právo k přístupu předmětu nájmu za účelem odstranění havárie."
Chtěla bych se zeptat, zda-li takto požadované ujednání vůči mě je právně v pořádku či by mělo být případně v jiném znění, případně jak se k takovým situacím staví právní praxe, zda-li třeba, kdyby k takové situaci došlo, má majitel právo do nemovitosti vstoupit v mé nepřítomnosti? Majitel v nemovitosti nebydlí, na kontrolu chodí po dohodě cca 1x za 3 měsíce. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
I přes určitou formulační kostrbatost (k tomu vizte níže) lze konstatovat, že Vámi citované ustanovení dodatku nájemní smlouvy je z právního hlediska v pořádku a jedná se o vcelku standardní součást většiny nájemních smluv na nemovitosti či byty (ve své odpovědi pak budu předpokládat, že Vámi zmiňovaná nájemní smlouva se týká nemovitosti, např. domu, nikoli bytu).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že i přes existenci nájemního vztahu je pronajímatel stále vlastníkem předmětné nemovitosti, případně hrozící či vzniklá škoda má proto přímý odraz v jeho majetkové sféře. Český právní řád pak tuto situaci reflektuje např. v § 668/2 Občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci, či v § 670 Občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen pečovat o to, aby na pronajaté věci nevznikla škoda.
Pokud by pak došlo ve Vámi najaté nemovitosti ke vzniku havárie či jiné závažné škody, domnívám se, že pronajímatel by byl oprávněn ke vstupu do nemovitosti i bez Vašeho vědomí a souhlasu. V této souvislosti by bylo možné aplikovat zejména § 417/1 Občanského zákoníku, dle něhož komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení (tzn. jednat svépomocně). Pokud by za těchto podmínek vznikla škoda rovněž na Vašem majetku, byla by primárně řešena dle § 418 a § 419 Občanského zákoníku.
Pokud byste se rozhodla pronajímateli ve vstupu do nemovitosti (za účelem likvidace havárie či odvrácení hrozící škody) bránit, byl by oprávněn jednat svépomocně i vůči Vaší osobě (a to za podmínek § 6 Občanského zákoníku), přičemž by nebylo možné vyloučit ani vznik Vaší odpovědnosti za takto případně vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku).
I přes shora uvedené je však samozřejmě vhodnější zakotvit režim nouzového vstupu pronajímatele do pronajaté nemovitosti přímo v nájemní smlouvě. V tomto ohledu lze doporučit mírné přeformulování navrženého textu, např. tímto způsobem:
„V případě bezprostřední nutnosti zabránit vzniku či zvětšení škody (např. při havárii, živelní pohromě apod. ) je nájemce povinen umožnit bezodkladně pronajímateli či jím pověřené osobě vstup do předmětu nájmu. Nebude-li možné souhlas nájemce se vstupem pronajímatele do předmětu nájmu získat, je pronajímatel oprávněn vstoupit do předmětu nájmu na nezbytně nutnou dobu pro provedení příslušných prací i bez vědomí nájemce. V takovém případě je pronajímatel povinen informovat nájemce bezodkladně po dokončení prací o datu svého vstupu do předmětu nájmu, jeho důvodu, rozsahu provedených prací, případně vzniklé škodě na majetku nájemce a dalších rozhodných skutečnostech. “
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že Vámi popsaná situace bude výslovně upravena v § 2219 nového Občanského zákoníku (který by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2014) následujícím způsobem:
§ 2219
(1) Oznámí-li to pronajímatel předem v přiměřené době, umožní mu nájemce v nezbytném rozsahu prohlídku věci, jakož i přístup k ní nebo do ní za účelem provedení potřebné opravy nebo údržby věci. Předchozí oznámení se nevyžaduje, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2) Vzniknou-li nájemci činností pronajímatele podle odstavce 1 obtíže, které nejsou jen nepodstatné, má nájemce právo na slevu z nájemného.
RODINA-STŘÍD. PÉČE, PĚSTOUNSTVÍ, SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Odebrání dítěte a právo na informace o studiu, studijních výsledcích
- Rozdíl mezi svěřením dítěte a zbavením rodičovské odpovědnosti
- Zbavení rodičovské odpovědnosti a svěření do péče - rozdíl, informace
- Kdo může rozhodnout o zbavení rodičovské odpovědnosti - informace
- Kdo je zákonný zástupce při svěření dítěte do péče jiné osoby?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Škola nechce poskytovat rodičům informace o prospěchu - co dělat?
Odebrali nám dítě bez udání důvodu. Dcera u nás být nechce. Soud jí svěřil do péče našeho již plnoletého syna. Syn slíbil u soudu, že dceři nebude bránit ve styku s rodiči. Dcera s námi sice komunikuje, ale tajně. Starší syn jí zakazuje komunikovat s kýmkoliv. Po předložení rozhodnutí soudu ve škole nám jako rodičům nejdříve změnili adresy, pouze na adresu syna, prý proto, že je zákonný zástupce dcery a my nemáme žádné právo na informace o studiu a studijních výsledcích, prospěchu naší dcery. Poté, když jsme jim napsali, že naše adresa je stále stejná, tak nám znemožnili i přístup k informacím. Na co máme právo a na co ne. Děkujeme, manželé Xxx
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste nebyli zbaveni rodičovské zodpovědnosti vůči dceři nebo nebyl výkon této zodpovědnosti pozastaven (obojí může učinit pouze soud) a dcera byla pouze svěřena do péče Vašeho zletilého syna, ale nedošlo k jejímu osvojení (adopci), pak jste to stále vy jako rodiče, nikoliv Váš syn, kdo je zákonným zástupcem dcery.
Pokud Vám tedy ve škole tvrdí, že nemáte právo na informace o dceři a jejím studiu, protože již nejste jejími zákonnými zástupci, nemají pravdu.
Máte stále právo na informace o dceři a máte právo také podílet se na závažných rozhodnutích ohledně Vaší dcery (například změna školy apod.). Jestliže Vám ve škole nebudou ochotni vyjít vstříc, obraťte se na zřizovatele školy. Informaci o zřizovateli školy byste měli najít v jejích prostorách, oficiálních dokumentech (zřizovací listina, školní řád apod.) nebo by měla být k dispozici na internetu. Zřizovatelem školy bývá nejčastěji krajský či obecní úřad.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel odmítá vyplacení mzdy na účet či složenkou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel nechce poslat výpalatu na účet či šloženkou - co dělat?
- Je možné požadovat vyplacení mzdy, výplaty na účet či složenkou?
- Jak převzít mzdu, výplatu v době neschopenky, pracovní neschopnosti
- Vyplácení platu, mzdy na účet, složenkou a v hotovosti - informace
- Plná moc na převzetí platu, mzdy od zaměstnavatele
Zaměstnavatel výplatu předává v hotovosti, tak si pro ni pokaždé musíme dojet. Účetní poslala SMS, že výplaty budou ve čtvrtek 18.7. na obchodě. Tím, že já od 1.7. 2013 u tohoto zaměstnavatele už nepracuji, tak jsem psala vedoucí co tuto provozovnu má na starost a předává nám výplaty, že si ve čtvrtek dopoledne pro výplatu dojedu a ona, že bude na provozovně - až v pondělí, že si mám dojet až v pondělí. Ale já se stěhuji a už si pro výplatu nebudu moci dojet, je to 300 km daleko, na účet ji neposílají, ani složenkou. Jak to mám řešit? Ve smlouvě je, že máme výplatní dny od 10 do 25 dne v měsíci, ale pokud už jí účetní poslala po řidičích, které nám ji vozí a bude ve čtvrtek, tak ji přece zadržovat nesmí ani vedoucí. Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Na úvod bych ráda upřesnila, že nejde o výplatu, ale o mzdu (v soukromém sektoru je odměna za odvedenou práci mzda, ve státním sektoru se pak jedná o výplatu).
Předně je nutné zjistit, co ohledně vyplacení mzdy máte v pracovní smlouvě nebo dohodě, tedy jaký způsob výplacení, zda v hotovosti či na účet, jste si sjednali. Toto ujednání je pak závazné.
§ 142 odst. 3 hovoří o tom, že pokud si nesjednáte něco jiného, vyplácí se mzda v hotovosti na pracovišti a to v pracovní době. Obvykle bývá ale sjednáno vyplácení mzdy na bankovní účet zaměstnance.
Dále, § 142 odst. 3 stanoví, že "nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplacení mzdy ze vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty mzdy nebo výplaty."
Současná právní úprava neumožňuje jednostranně požadovat po zaměstnavateli výplatu mzdy na bankovní účet, § 143 hovoří o dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Souhrnně máte 3 možnosti:
• v pracovní smlouvě je uveden způsob výplaty na účet, pak jej požadujte
• odvolat se na ust. § 142 odst. 3, věta druhá a požadovat výplatu mzdy na účet s poukazem, že se nemůžete z vážných důvodů (stěhování do jiného kraje) k výplatě mzdy v hotovosti dostavit
• zplnomocnit jinou osobu k převzetí mzdy v hotovosti (§ 142 odst. 6 zákoníku práce)
Každopádně bez Vašeho souhlasu mzdu nemůže předat zaměstnavatel jiné osobě, dokonce i manžel potřebuje plnou moc a už vůbec ji nemůže zadržovat.
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odškodnění za nepřijetí na slíbené pracovní místo, pozici
- zaměstnavatel nepřijal osobu na slíbenou pracovní pozici
- Zájemce o práci vyhrál výběrové řízení a nebyl přijat do práce
- Budoucí zaměstnavatel nesplnil příslib nového zaměstnání, práce
- Nesplnění příslibu nového zaměstnání, práce potenc. zaměstnavatelem
- Je závazný příslib nového zaměstnání zaměstnavatelem?
- Musí budoucí zaměstnanec nastoupit do přislíbené práce, zaměstnání?
Dcera vyhrála výběrové řízení a na základě této skutečnosti podala u stávajícího zaměstnavatele výpověď, která byla přijata. Nyní, kdy již dvouměsíční výpovědní doba běží, ji budoucí zaměstnavatel oznámil, že pobočku, ve které měla mít místo výkonu práce, ruší a tudíž je zrušena i pracovní pozice, na kterou měla nastoupit. Může se dcera nějakým způsobem tomuto rozhodnutí bránit, když na základě "příslibu" budoucího zaměstnání přišla o zaměstnání stávající. Jak tuto skutečnost posuzuje úřad práce - má případně nárok na podporu v nezaměstnanosti? Zaměstnání se rozhodla změnit, aby nemusela dojíždět do jiné obce. Děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce nezakotvuje nárok na přijetí do pracovního poměru, a to ani tehdy, je-li učiněn jakýkoliv příslib. To, zda zaměstnavatel uzavře pracovní poměr, je zcela na jeho vůli a samozřejmě může před podpisem pracovní smlouvy svůj názor z jakéhokoliv důvodu změnit, stejně tak jako potencionální zaměstnanec.
V úvahu by mohla přicházet pouze náhrada škody v občanskoprávním řízení, nicméně by musel být zřejmě prokázán úmysl potencionálního zaměstnavatele vaši dceru poškodit úmyslným jednáním proti dobrým mravům (§ 424 Občanského zákoníku).
Musím vás zklamat i v případě Úřadu práce, ten tuto skutečnost nemůže nijak zohlednit. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je rozhodné, zda pracovní poměr skončil výpovědí (ze strany zaměstnavatele / zaměstnance) nebo dohodou (o ukončení pracovního poměru), ne jaký důvod k této skutečnosti vedl.
FINANCE-DANĚ
- Dědická daň z dědictví po nevlastním strýci
- Daň z pozůstalosti po nevlastním strýci
- Daň z dědictví po nevlastním strýci
- Do které dědické skupiny patří nevlastní synovci?
- Vliv příbuzenství v řadě pobočné na dědickou daň
- Příbuzenství v řadě pobočné - vysvětlení, definice
- Co znamená, co je to příbuzenství v řadě pobočné
- Příbuzenství v linii přímé a vedlejší - definice, vysvětlení - OZ 2014
- Příbuzenství v linii přímé a vedlejší a Občanský zákoník 2014
- Osvobození od dědické daně synovců nevlastního strýce
Tři bratři jsme zdědili rovným dílem nemovitost a hotovost na vkladních knížkách. Závěť zanechal manžel
naší tety (sestra naší matky). Teta zemřela před několika lety, strýc 2012 a zanechal závěť, kde vše odkazuje svým třem synovcům? Náležíme do II.skupiny jako synovci? Potřeboval bych ještě potvrdit, že zákon nerozlišuje synovce ze strany tety nebo strýce, jak se nám snaží namluvit na FÚ. Je tedy synovec jako synovec? Děkuji za brzkou odpověď. Děkuji, Josef
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se jednoznačně kloním k názoru finančního úřadu, t.j. že pro účely daně dědické „není synovec jako synovec“.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 11/1 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí jsou osoby rozřazovány do jednotlivých skupin dle svého příbuzenství vzniklého narozením (resp. dle vztahu postaveného takovému příbuzenství na roveň, tzn. osvojení). Dle § 11/3 písm. a) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí pak do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety.
Při výkladu pojmu „příbuzenství v řadě pobočné“ je pak nezbytné vycházet z § 117 Občanského zákoníku (na který je v § 11/3 písm. a) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí výslovně odkazováno), dle něhož se stupeň příbuzenství dvou osob určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě pobočné pocházejí obě od nejbližšího společného předka.
Rovněž příbuzenství v řadě pobočné je tak nutno chápat jako pokrevní pouto, existující pouze mezi osobami, které mají společného předka (v případě strýce a jeho synovců se tak může jednat pouze o takového strýce, který je sourozencem jednoho z rodičů svých synovců, „přiženěný“ strýc naopak podmínku pokrevního pouta logicky nesplňuje).
V této souvislosti je vhodné poukázat na § 771 a § 772 nového Občanského zákoníku (který nabude účinnosti dnem 1.1.2014), v nichž je úprava příbuzenství zakotvena srozumitelnějším způsobem následovně (aniž by se tak ovšem měnil výklad současného § 117 Občanského zákoníku):
- příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením;
- osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé;
- osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé.
S ohledem na shora uvedené tedy se svými bratry nemůžete být osvobozen od placení daně dědické (ve smyslu § 19/1 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí).
OBČAN-DLUHY
- Výpočet lhůty na podání námitek - směnečný platební rozkaz
- Jak se počítá lhůta na podání námitek u směnečného platebního rozkazu
- Výpočet lhůty na námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu
- Jak obejít lhůtu na podání námitek - směnečný platební rozkaz
V prosinci 2012 mi přišel směnečný platební rozkaz s 3denní lhůtou pro podání námitek. Námitky jsem podal až poslední den lhůty, tj. 21.12.2012 pomocí datové schránky. Námitky byly bez odůvodnění, protože jsem to chtěl stihnout do půlnoci. Odůvodnění jsem podal ve druhém podání asi ve 2 hodiny ráno. Tvrdil jsem, že mi špatně vyúčtovali leasing, který byl krytý směnkou.
Soud námitky odmítnul s tím, že ty včasné nebyly odůvodněné a odůvodnění bylo doručeno dne 22.12.2012, což je po lhůtě. Soud nezjišťoval kdy jsem odůvodnění odeslal, jen konstatoval, kdy bylo doručeno, to bych viděl jako první chybu usnesení. Existuje nějaká objektivní lhůta na podání námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, protože soud nemá žádnou možnost zabývat se podáním před začátkem pracovní doby, takže by noční podání mělo být považováno za včasné.
Nadto v situaci, kdy 22.12.2012 byla sobota a dokonce pak ještě Vánoce, takže objektivně bylo podání podáno 5 dnů přede dnem, kdy se jím soud mohl poprvé zabývat. Přijde mi paradoxní výrok soudu o nedodržení 3denní lhůty na podání námitek proti směnečnému pltebnímu rozkazu, když mu podání leží 5 dní v datové schránce.
Myslím, že zákony je nutno vykládat podle jejich smyslu a účelu a ne takto formalisticky. Lhůta slouží k urychlení řízení a já jsem ho nijak nezdržel, navíc tato lhůta je v novém OSŘ prodloužena
na 8 dní. Co mám ale napsat do odvolání proti tomuto usnesení? Pomůže mi nějak nález Plzeňského ústavního soudu č. 16/12, ze dne 16.10.2012, který zrušil 3denní lhůtu, přičemž nyní je zrušena i ta 8mi denní, pokud se dobře dívám do zákona.
Děkuji. Mirek
ODPOVĚĎ:
Lze se ztotožnit s tím, že primárně je nutné právní předpisy vykládat z hlediska účelnosti; ustanovení týkající se dob a lhůt ovšem nepatří mezi ustanovení, která by příslušela jakkoliv vykládat, jelikož výklad lhůt by znehodnotil jejich smysl.
V § 175 Občanského soudního řádu je uvedeno, že námitky musí být doručeny včas a musí se jednat o odůvodněné námitky, jinak se k nim nepříhlíží. Pokud stanovená lhůta měla poslední den běhu 21. 12. 2013 - tedy v pátek - je jakékoliv podání (byť odeslané) 1 vteřinu po půlnoci tohoto dne, podáním neučiněným včas.
Pro orgány veřejné moci platí, že podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci (rozhodnutí soudu sp. zn. 9 Afs 28/2010); pokud jste odůvodnění odeslal v ranních hodinách 22. 12. 2012, soud nevyhodnotil okamžik doručení odlišně od okamžiku podání dokumentu.
Zákon nepřipouští, aby běh lhůt byl ovlivněn tím, co následuje po jeho uplynutí (víkend, svátek apod.) či reálnou možností soudu zabývat se podáním.
Soud není v postavení, aby rozhodl o tom, že pokud ústavní soud zkonstatoval třídenní lhůtu k podání námitek jako nepřiměřenou, nebude se touto lhůtou platnou v době řízení řídit.
Není vyloučené, že ve věci lze ještě něco dělat, ovšem lze více než doporučit, abyste se neprodleně obrátil na advokáta.
V odborné praxi se totiž vyskytuje názor, podle něhož platí, že uplynutí lhůty žalovanému brání v namítání jiného způsobu zdůvodnění námitek (např. místo zaplacení neplatnost směnky), nikoliv však v uvádění nových skutečností a důkazů k odůvodnění včas uplatněných námitek (např. další skutečnosti dokládající promlčení).
Tento názor však je menšinový a není nesporný, neboť nahlíží-li se na pravidlo, podle něhož „k námitkám později vzneseným ... již nelze přihlížet“ (odst. 4) v kontextu s odst. 1 § 175 Občanského soudního řádu, podle něhož v námitkách žalovaný „musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá“, lze tím rozumět i všechny skutečnosti, jichž se žalovaný ke zdůvodnění svých námitek dovolává. Odlišný výklad zákona jsem uvedla pouze z důvodu, že by Vám mohl být přínosný, na jeho základě ovšem nelze zaručit úspěch ve věci. Osobně jsem k takové šanci ovšem skeptická.
Pokud opravdu došlo k účetní chybě na straně žalobce, je i v jejich zájmu napravení stavu, jelikož např. medializace věci by pro ně mohla být nepříjemnou negativní reklamou, proto doporučuji jednat i s žalobcem na uvedení věci v náležitý stav.
OBČAN-BYDLENÍ
- Automatický přechod nájmu obecního bytu na potomka
- Přechází automaticky nájem bytu z rodičů na syna, dceru, děti
- Odstěhování rodičů z nájemního bytu a přchod nájmu na syna, dceru, potomky
- Získávají automaticky nájemní práva potomci odstěhovaných rodičů?
Manžel je nájemce obecního bytu na dobu neurčitou, já - manželka jsem spolunájemce. V bytě je s námi 30letá dcera. Má zde trvalý pobyt a je přihlášená na služby. Nyní budeme kupovat domek, kde chceme bydlet s manželem. Je možné, aby se dcera stala spolunájemcem (§ 700 Občanského zákoníku) a aby po našem odchodu z bytu přešel nájem na ni (dle § 707 a 708 Občanského zákoníku)?
Platí ještě fakta ve stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/najem-a-najemnici/13807-automaticky-prechod-uzivaciho-prava-bytu-na-osobu-blizkou.html ? Podle novelizace Občanského zákoníku provedené zákonem číslo 132/2011 Sb. ze dne 3.5.2011 již tento postup prý není možný. Jak to tedy je? Děkují manželé Xxx
ODPOVĚĎ:
Přechod nájmu bytu by se u Vaší dcery realizoval podle § 706 občanského zákoníku. Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt - mezi tyto osoby patří i děti nájemce. Nájem bytu po přechodu nájmu skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu (novela 132/2011 Sb.).
Přechod nájmu bytu se realizuje, v souvislosti se smrtí, nikoliv s opuštěním společné domácnosti, Vámi navrhovaná zákonná ustanovení se vztahují na případ odlišný od Vámi popsaného případu.
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy - zatajení havárie automobilu
- Prodejce zatajil havárii auta, automobilu - je možné zrušit kupní smouvu?
- Nárok na vrácení peněz a automobilu - zatajení havarovaného stavu auta
- Zatajení havarovaného stavu auta, odstoupení od kupní smlouvy na automobil
12. 4. 2013 jsem zakoupil od firmy Araver osobní automobil značky Škoda Octavia, který nebyl zcela nový, ale údajně 1 rok byl již používán firmou Araver jako náhradní vozidlo (uzavření Protokolu o převzetí předmětu financování a Smlouva o úvěru se ŠkoFIN). 5 dní po převzetí vozu jsem při úklidu vozu zjistil, že bylo měněné zadní sklo (na základě střepů ve voze) a následně známý konstatoval na základě přeměření vrstvy laku, že byl opravovaný pravý přední blatník. Po tomto zjištění jsem kontaktoval Araver s tím, že mi byl reálný stav vozu zatajen. Jejich reakce: nabídli mi, že vůz odkoupí zpět, což asi neznamená vrácení zpět celé finanční částky (akontace; zbytek zajištěn finanční leasing). Ptám se tedy, zda mohu odstoupit od kupní smlouvy na základě výše uvedené zjištění nebo jaké mám možnosti? V mém případě se nejedná o reklamaci, nechci provedené opravy na voze (není co) ani výměnu vozu opět ojetého. Mám nárok na vrácení celé částky, kterou jsem zaplatil? Chtěl bych si koupit zcela nový vůz. 3. 5. 2013 jsem poštou zaslal prodejci odstoupení od kupní smlouvy z důvodu zjištění zatajovaných skrytých vad a skutečností o reálného stavu vozidla. Děkuji, Zuzka
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru jste jednal správně, neboť ustanovení § 597 odstavec 2 Občanského zákoníku stanoví, že právo odstoupit od kupní smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že má věc určité vlastnosti, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
Odstoupením od kupní smlouvy se smlouva ruší od počátku - strany by se tudíž měli vydat veškerá dosud poskytnutá plnění.
Toto jednání mohlo též naplnit znaky skutkové podstaty trestnného činu podvodu. Zvažte tedy podání trestního oznámení na Policii ČR. Dále můžete zvážit podnět České obchodní inspekci.
OBČAN-BYDLENÍ
- Syn se odmítá vystěhovat z bytu - postup co dělat
- Dcera se odmítá vystěhovat z bytu - jak postupovat
Můj syn 19 let, který jediný bydlí se mnou ve společné domácnosti v obecním bytě, tak nepracuje, nepřispívá mi na domácnost, je evidován na úřadu práce, nebere žádnou podporu, pokračuje dál ve své trestné činnosti, má velké dluhy, které neplatí. Bojím se exekutorů, nechce dobrovolně odejít z bytu, protože nemá kam, tak jsem se rozhodla a podala jsem návrh k soudu na vyklizení z bytu mého syna.
Soud mé žádosti vyhověl, teď čekám až mi přijde to od soudu, pak musím počkat jestli se syn neodvolá do 15 dnů. A teď mě velmi zajímá, jak na to zrušení trvalého bydliště, jelikož nemá kam jít, tak trvalé bydliště na obecním úřadě, můžete mi prosím poradit. Kdy opravdu budu mít jistotu, že exekutoři u mě nezazvoní a nebudou mít právo vstoupit do bytu? Jsem opravdu ve velmi nepříjemné situaci. Moc děkuji, Viktorie
ODPOVĚĎ:
Postup, jak nechat zrušit trvalé bydliště dané osobě a realizovat přehlášení trvalého bydliště na obecní úřad, naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/najem-a-najemnici/1291-zruseni-trvaleho-pobytu-postup.html .
Pokud by se Vám stalo, že by Vás (před nebo po přehlášení bydliště syna) kontaktoval exekutor, rozhodně na jeho výzvy reagujte - v takovém případě by bylo nutné z Vaší strany doložit vlastnictví k Vašim věcem (můžete se bránit tzv. excintačními žalobami, jde o žaloby, v nichž budete tvrdit vlastnické právo k exekučně postiženému mobiliáři), případně byste mohla předložit rozhodnutí soudu o vyklizení z bytu. Pokud byste si do bytu něco nového pořizovala, určitě si pro jistotu uschovejte účtenky, daňové doklady.
Informace o výkonu exekuce jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/82/838-strasak-jmenem-exekuce.html
Pro Vašeho syna bych radila zvážit zahájení insolvenčního řízení - tzv. oddlužení, pokud by se pro tuto cestu rozhodl, bylo by vhodné, aby si našel zaměstnání.
Praktické informace o oddlužení vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/107/11790-postup-osobniho-bankrotu-oddluzeni-insolvence-podle-insolvencniho-zakona.html
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - nárok pracovníka na 2 měsíce výpovědní doby
- Vliv dohody o ukončení pracovního poměru s odstupným na dávky v nezaměstnanosti
- Zkrácený úvazek ve výpovědní lhůtě (u dohody o ukončení pracovního poměru)
- Rozdíl mezi výpovědí a dohodou o ukončení pracovního poměru
- Proč zaměstnavatel upřednostňuje dohodu před výpovědí
- Výhoda dohody o ukončení pracovního poměru a výpovědi z pracovního poměru
- Nevýhoda dohody o ukončení pracovního poměru proti výpovědi
Chtěla bych se zeptat na podmínky zpětného návratu do práce po 3leté mateřské / rodičovské dovolené. Předběžně mi zaměstnavatel sdělil, že pro mě pracovní místo již nemá a vyrovná se se mnou odstupným. Navrhuje výpověď dohodou z organizačních důvodů s vyplacením 3 měsíčních platů jako odstupné. Chtěla jsem od zaměstnavatele "normální" výpověď s 2měsíční výpovědní lhůtou + 3 platy jako odstupné. Zaměstnavatel mi řekl, že toto velmi nerad dělá, že ty 2 měsíce, kdy bych chodila do práce v rámci výpovědní doby, jsou pro něj neefektivní a že radši chce výpověď dohodou.
Mé otázky jsou:
1) pokud s postupem zaměstnavatele nesouhlasím a chci svojí variantu tj. 2 měsíce výpovědní lhůty + 3 odstupné platy, je to podle pracovního práva a zaměstnavatel by mi toto měl umožnit (do práce bych samozřejmě nastoupila den poté, co skončí rodičovská / mateřská dovolená)?
2) pokud bych přistoupila na dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným, nejen, že bych přišla o 2 platy v rámci výpovědní lhůty, ale byla bych poté krácena v dávkách v nezaměstnanosti? Zaměstnavatel tvrdí, že ne, což si myslím, není pravda.
3) pokud by zaměstnavatel přistoupil na mojí dohodu tj. včetně výpovědní lhůty, po tuto dobu mi může uložit jakoukoliv práci nebo jenom práci v rámci pracovní smlouvy a popisu práce před mateřskou dovolenou?
4) mohu na tyto 2 měsíce žádat o zkrácený úvazek a musí mi vyjít zaměstnavatel vyjít vstříc? Provozní problémy by při tom zaměstnavateli nevznikly. Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Pojmově výpověď dohodou neexistuje. Buď se na ukončení pracovního poměru dohodnete (tedy uzavřete dohodu o ukončení pracovního poměru - dvojstranný právní úkon), nebo dostanete výpověď (jakožto jednostranný úkon ze strany zaměstnavatele). Pokud nechcete uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru (byť z důvodu nadbytečnosti), nejste povinna ji uzavřít. Dohoda je od slova dohodnout se - pokud k ústní dohodě nedošlo, fakticky dohoda nevznikla a tudíž není důvod ji zaznamenávat ani písemně ve formě dohody o ukončení pracovního poměru (a podepisovat ji).
Jestliže jste nadbytečná, a to ještě před návratem do práce z rodičovské (nikoliv mateřské) dovolené, jsou na straně zaměstnavatele překážky v práci, jelikož Vám práci nemůže přidělovat (Vaše pracovní místo bylo zrušeno apod.) podle pracovní smlouvy a tedy "výpovědní dobu" byste nemohla odpracovat a zůstala byste doma tzv. na překážkách (za náhradu mzdy) - tedy je pochopitelné, že je pro zaměstnavatele neefektivní dávat Vám výpověď.
Podpora v nezaměstnanosti je krácena v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (§ 50 zákona č. 435/2004 Sb. ); nadbytečnost není ukončení zaměstnání bez vážného důvodu; takže podpora v nezaměstnanosti Vám krácena nebude.
Po návratu z rodičovské dovolené je možné zaměstnankyni zařadit na jakoukoliv práci v rámci pracovní smlouvy (případně v rámci popisu pracovní činnosti, pokud tento pracovní smlouvu konkretizuje, resp. mění); není nutné, aby jí byla zajištěna práce na předchozím pracovišti.
K odpovědi na čtvrtou otázku odkazuji na informace uvedené výše - pokud zaměstnavatel pracovní místo, na které by Vás mohl zařadit nemá (pouze v takovém případě jste nadbytečná), nemá pro Vás práci a tedy Vás nemůže zařadit do pracovního procesu; pokud pro Vás práci má, nejste nadbytečná. Zařadit Vás na jinou práci může pouze na základě dohody s Vámi.
Doporučuji zjistit, z jakého důvodu jste nadbytečná; pokud se na ukončení pracovního poměru dohodou dohodnout nechcete, oznamte zaměstnavateli, že jste připravena nastoupit do práce podle svého původního pracovního zařazení.
OBCHOD-REKLAMACE
- Odškodnění za opoždění letadla, letu
- Nárok na finanční kompenzaci za opoždění letadla, letu
- Opoždění letu a evropském Nařízení Rady č. 261/2004
- Zpoždění letu a nárok na odškodnění, finanční kompenzaci
- Co je to liberování leteckou společností
Mám dotaz ohledně opoždění letadla (běžná dovolená / běžný let Tunis-Praha). V případě opoždění více jak 7 hodin je možné žádat nějakou finanční kompenzaci? Je tato doba a kompenzace nějak určena zákonem? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Tato problematika je upravena v evropském Nařízení Rady č. 261/2004, o náhradách a pomoci cestujícím v letecké dopravě ( http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0261:CS:HTML ), přičemž nejednoznačný výklad (podpořený nejednoznačným rozhodnutím v případě Sturgeon) tohoto předpisu byl Evropským soudním dvorem ujednocen 23.10.2012 stanoviskem, které přímo uvádí, že v případě zpoždění letu o více než 3 hodiny mají cestující stejné nároky na finanční odškodnění, jako u zrušeného letu. Výše kompenzace je dle vzdálenosti letu stanovena v rozmezí od 250 do 600 EUR. Samozřejmě se letecká společnost může liberovat (tedy zprostit odpovědnosti vůči cestujícím), a to například tehdy prokáže-li, že okolnosti, v jejichž důsledku došlo ke zpoždění byly natolik mimořádné, že jim nemohl předejít.
Doporučuji se v této záležitosti obrátit na specializované společnosti, které se zabývají problematikou kompenzací klientům leteckých společností.
OBČAN-BYDLENÍ
- Nový majitel bytu namítá nadměrné opotřebení bytu a nechce vracet kauci
- Nový majitel bytu odmítá vrátit kauci kvůli opotřebení bytu
Mám tři roky pronajatý byt, kde nyní končí nájemní smlouva. Budova s byty, mezi kterými je i tento, byla nedávno prodána a má tedy nového majitele.
V nájemní smlouvě se uvádí, že "po ukončení nájmu nájemce předá prostory pronajímateli ve stavu jako v době podpisu smlouvy s ohledem k opotřebení odpovídajícímu běžnému užívání".
Byt je v dobrém stavu, ale nový majitel tvrdí, že byt neodpovídá stavu jako v době podpisu smlouvy. Jak mám postupovat v případě, že nový majitel neví jaký byl stav v době podpisu smlouvy, protože v tu dobu majitelem nebyl a žádná dokumentace stavu bytu na začátku nájmu nebyla provedena? Existuje jen jen předávací protokol který stav bytu nekomentuje.
Vše se váže ke kauci k bytu, zdá se že majitel nemá v plánu ji vracet.
Děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
Doporučuji zajistit písemné vyjádření původního majitele ke stavu bytu. Pokud ten zkonstatuje, že byt je jen běžně opotřeben, je názor nového majitele nepodstatný. Následně se vydání kauce můžete domáhat soudní cestou. Původní stav bytu můžete dokazovat i nejrůznějšími nahrávkami či fotografiemi.
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak získat potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o výši příjmů - jak postupovat?
- Jak získat zápočtový list od zaměstnavatele
- Zaměstnavatel odmítá vydat zápočtový list - jak postupovat?
- Rozdíl mezi zápočtovým listem a potvrzení o výši příjmů
Jak mohu získat potřebné doklady od bývalého zaměstnavatele? Manžel byl zaměstnancem dopravní firmy a rozešel se ve velmi špatném. Nyní potřebujeme od zaměstnavatele potvrzení o výši příjmů za rok 2011, 2012 kvůli přídavkům na děti, ale zaměstnavatel nijak nereaguje a nekomunikuje. Nemám možnost ho navštívit osobně. Jak prosím mohu postupovat? Na jaký úřad se popřípadě mohu obrátit, kam napsat stížnost? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Povinnost vydat tzv. zápočtový list je základní povinnost zaměstnavatele vyplývající z ustanovení § 313 odst. 1 Zákoníku práce, neboť při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm příslušné údaje. Zaměstnavatel je povinen vydat toto potvrzení o zaměstnání bezprostředně při skončení pracovního poměru, protože lze předpokládat, že pro zaměstnance je tento řádně vyplněný dokument nezbytným pro jeho další profesní existenci.
V případě nekomunikace bývalého zaměstnavatele se doporučuji obrátit na příslušný Oblastní inspektorát práce, který je schopen při porušení zákoníku práce uložit zaměstnavateli pokutu.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Právo na příplatek za vedení ostatních spolupracovníků
- Kdo má nárok na příplatek za vedení v 1. stupni - vymáhání
- Vymáhání příplatku za vedení v 1. stupni - informace
- Výpočet příplatku za vedení podřízených
- Příplatek za vedoucí pozici v soukromém a státním sektoru - informace
Od 1.4.2011 mám smlouvu a řídím 6 pracovníků. Firma mi ale nikdy nepřiznala příplatek za vedení v prvním stupni.
Lze tento nárok právně vymáhat? Lze toto vymoci i zpětně? A jak to prosím je? Co podřízený člověk, to jedno procento?
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
U Vašeho dotazu je podstatné, zda jste zaměstnancem ve veřejné správě (pobíráte plat) nebo nikoli (soukromý zaměstnavatel, pobíráte mzdu). Pokud nejste "státním" zaměstnancem (uvádíte „firma mi nepřiznala“), ze zákona na příplatek za vedení nárok nemáte.
Nárok byste měl, pokud by se k jeho poskytování zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě nebo např. mzdovém výměru. Dále pokud by takový příplatek poskytoval ostatním vedoucím zaměstnancům na stejné nebo obdobné pozici (v tomto případě by se dopouštěl diskriminace). Pak samozřejmě dlužnou složku mzdy můžete po zaměstnavateli vymáhat a to včetně úroku z prodlení. Zde je potřeba vyzvat zaměstnavatele k nápravě a poté svůj nárok uplatnit žalobou u soudu.
Co se týče „zpětného“ vymáhání zde platí omezení promlčecí lhůtou, která činí tři roky (tzn., že je možné vymáhat dluh tři roky zpětně, aby nedošlo ze strany zaměstnavatele k námitce promlčení a tato námitka nebyla soudem přijata jako relevantní).
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Je nutné dopracovat mínusové hodiny v kontu pracovní doby?
- Zaměstnavatel neměl práci - musí pracovník dopracovat povinnou mzdu?
- Konto pracovní doby a stálá mzda - informace
- Odpracování náhrady stálé mzdy - zaměstnavatel neměl práci pro pracovníka
- Co je to stálá mzda dle Zákoníku práce
- Zaměstnavatel odmítá poskytnout dovolenou kvůli mínusovému kontu pracovní doby
- Mínusové konto pracovní doby a poskytnutí dovolené zaměstnanci, pracovníkovi
- Zpětné odpracování mzdy kvůli překážkám na straně zaměstnavatele
- Musí zaměstnanec odpracovat dodatečeně mzdu za dobu kdy nebyla práce?
- Výše náhrady mzdy když zaměstnavatel nemá práci pro pracovníka, zaměstnance
Zaměstnavatel mi nezajistil práci v průběhu 3 měsíců od ledna do konce března 2013. Postupně mi proplatil letošní dovolenou a 200 hodin povinně našetřené z minulého roku na tzv. konto pracovní doby a potom mi začal proplácet hodiny do mínusu. Od dubna 2013 práci mám, ale musím odpracovat 160 hodin, které mám na kontě v mínusu za proplacenou mzdu, když práce nebyla. Myslím že na to nemá nárok, prosím o radu? Děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Uplatnění konta pracovní doby je určité specifikum pracovního práva, které umožňuje zaměstnavateli určitou pružnost při rozvrhování pracovní doby. Konto však představuje pro zaměstnavatele vyšší administrativní zátěž při evidenci pracovní doby. Pro zaměstnance znamená v určitém směru znevýhodnění, jelikož přesně neví, kolik v daném měsíci odpracuje, nicméně i tak mu zákon poskytuje ochranu v podobě tzv. stálé mzdy.
Obecně platí, že zaměstnavatel musí přidělit zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (obvykle 40 h. týdně = 5x8 hodin) jinak se jedná o překážku na jeho straně a zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Uvedené však neplatí při uplatnění konta pracovní doby. Tehdy zaměstnavatel nemusí přidělovat práci v rozsahu dle pracovní smlouvy, nicméně platí, že pokud práci nemá, je povinen vyplácet zaměstnanci tzv. stálou mzdu, která nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku. Na účtu mzdy zaměstnance se pak vykazuje
a) stálá mzda zaměstnance,
b) dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc.
Jestliže po uplynutí vyrovnávací období (26 týdnů/52 týdnů pokud tak stanoví kolektivní smlouva) je souhrn práva na dosaženou mzdu (to, co skutečně odpracoval) za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.
Postup zaměstnavatel v tomto případě je v rozporu se zákonem z tohoto důvodu:
1. není možné proplácet dovolenou - jediná možnost „proplacení“ dovolené je až proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy musí dovolenou poskytnout!
2. Nemůže Vám nařídit odpracovat „hodiny“, které Vám byl povinen proplatit, ačkoli z důvodu na jeho straně práce nebyla. Mzdu musí vyplácet bez ohledu na to, zda práce je nebo není, to je jeho podnikatelské riziko. Jediné zvýhodnění, které mu zákon poskytuje, je možnost proplatit pouze 80% mzdy. Nejste proto povinen nic zpětně odpracovat.
PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
- Zaměstnavatel přeřadil pracovníka na nižší pozici - jak se bránit?
- Změna pracovní pozice zaměstnance po dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Změna pracovní pozice pracovníka bez jeho souhlasu - jak se bránit?
- Je možné trvale nechat brigádníka na pozici zaměstnance na neschopence?
- Může pracovník odmítnout změnu pracovní pozice po neschopence, DPN?
- Odmítnutí změny pozice ve firmě pracovníkem po pracovní neschopnosti
- Odmítnutí hůře placené pracovní pozice zaměstnancem
- Je možné odmítnout degradování pracovní pozice v zaměstnání?
Pracuji dva roky na funkci asistentky člena představenstva v pojišťovně. V únoru 2013 jsem měla vážný úraz na lyžích a jsem po dvou operacích v dočasné pracovní neschopnosti DPN. Do práce jsem se chtěla vrátit k 1.8.2013. Byla jsem pozvána minulý týden "na kávu", kde mi bylo oznámeno, že jsem byla přesunuta na jinou pozici - tato pozice dříve neexistovala (jedná se o pozici stejně nazvanou, ale o dva stupně úrovně podnikové hyearchie nižší), byla pro mě prý zvlášť vytvořena a na mém původním místě zůstane na HPP brigádnice, která mě po dobu mé pracovní neschopnosti zastupovala. Prý mi bude snížena i mzda, ale zatím nikdo nebyl schopen říci o kolik.
Nic jsem nepodepsala ani nepřislíbila. Jaké mám možnosti se bránit pokud s touto změnou jako zaměstnanec nesouhlasím? Má na toto zaměstnavatel právo i když se mnou nikdo tuto změnu neprojednával a neptal se na můj souhlas? Můžou mi snížit mzdu bez mého souhlasu? Musím tuto novou pozici přijmout? A pokud ne, mám nárok na odstupné když tuto pozici nepřijmu? Vracím se přeci pouze po nemocenské. Děkuji, Lída
ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není v souladu se Zákoníkem práce. Změnu pracovního poměru je možné uskutečnit buď
1. dohodou obou stran, což jste neučinila a také učinit nemusíte,
2. na základě zákonem předvídané skutečnosti v § 41 Zákoníku práce z důvodů, pro které je možno převést zaměstnance bez jeho souhlasu jsou to hlavně zdravotní důvody (dlouhodobě ztratil způsobilost konat práci, nemoc z povolání), rizikové těhotenství, trestní řízení proti zaměstnanci…
Z toho, co uvádíte, se na Vás žádná skutečnost nevztahuje, proto horší práci (hůře placenou pracovní pozici) přijmout nemusíte. Pokud nebudete s novým zařazením souhlasit, zaměstnavatel, pokud Vás odmítne zaměstnávat na Vaší původní pozici, je povinen Vám vyplácet náhradu mzdy, kterou můžete požadovat soudně.
Je důležité však důkladně prozkoumat obsah Vaší pracovní smlouvy z hlediska vymezení druhu práce a mzdy. Pokud druh práce ve smlouvě odpovídá náplni práce, kterou Vám chce zaměstnavatel nově přidělit, Vaše možnost jsou omezené (např. druh práce „administrativní pracovník“ je natolik široký pojem, že pod něj lze přiřadit téměř cokoliv). Zaměstnavatel je totiž oprávněn (a povinen) přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy.
Co se týče výše mzdy, pokud je uvedena přímo ve smlouvě, nelze ji měnit bez vašeho souhlasu. Pokud je však stanovena pouze výměrem, zaměstnavatel ji může měnit jednostranně.
Veškeré tyto okolnosti, tedy zda byl zaměstnavatel oprávněn přeřadit zaměstnance a zda šlo vůbec o přeřazení a ne o pouhé zařazení dle pracovní smlouvy, je však oprávněn posoudit jen soud, což je v případě sporu nevyhnutelný postup.
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Definice týdne podle § 350a Zákoníku práce - vysvětlení, informace
- Nepřetržitý odpočinek a § 92 Zákoníku práce - definice, informace, vysvětlení
- Výjimky kdy zaměstnavatel může zrušit nepřetržitý odpočinek
- Kdy neplatí nepřetržitý odpočinek zaměstnance v práci
Nejsem si jistý, jak přesně chápat definici týdne podle § 350 a) Zákoníku práce při posuzování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Velmi bych proto ocenil Váš odborný názor.
Dospělý zaměstnanec koná práci v jednosměnném režimu v prvním týdnu v pondělí až v neděli vždy od 14.00 do 22.00 hodin, ve druhém týdnu v úterý až v sobotu vždy od 14.00 do 22.00 a ve třetím týdnu zahajuje práci v úterý ve 14.00 hodin.
Předpokládám, že nepřetržitý odpočinek v prvním týdnu činí 40 hodin (ne/2 + po/24 + út/14) a že nepřetržitý odpočinek ve druhém týdnu činí 64 hodin ( so/2 + ne/24 + po/24+ út/14).
Odpočinek v prvním i druhém týdnu je tedy větší než 24 hodin a celkový odpočinek za oba týdny činí 104 hodiny, což je více než zákonem požadovaných 70 hodin. Je prosím tento závěr správný? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ust. § 92 Zákoníku práce hovoří o nepřetržitém odpočinku v délce alespoň 35 hodin v rámci sedmi po sobě jdoucích dnů (ve zvláštních provozech může být tento odpočinek zkrácen na 24 hodin s tím, že za období 2 týdnů musí být dorovnán na 70 hodin). Tedy výraz nepřetržitý znamená, že se musí jednat o jednotný časový úsek v délce 35 hodin bez přerušení další směnou, a to za týden. Za týden se považuje 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, přičemž počátek tohoto týdne není určen vždy pondělkem, ale zaměstnavatelem, který počátek týdne určuje rozvržením směn.
Z toho, co uvádíte, je patrné, že podmínku nepřetržitého odpočinku nesplňujete v prvním týdnu. Jelikož zaměstnanec pracuje v prvním týdnu od pondělí do neděle 7 dnů, kdy začátek týdne je pondělí a konec neděle. V rámci těchto 7 dní není splněno 35 hodin odpočinku. Odpočinek, který následuje v pondělí a úterý do 14 hodin se již počítá do druhého týdne, jelikož takto máte určen pracovní týden. Je nutné si uvědomit, že není určen žádný průměr za období např. 2 týdnů, ale že odpočinek v délce 35 hodin je nutné splnit každých 7 dní. Jen takto je možno dodržet smysl ustanovení a to poskytnout zaměstnanci regeneraci pracovních sil a možnost trávit čas se svými blízkými. Z tohoto důvodu je také stanoven požadavek, aby tento odpočinek připadl na neděli s výjimkami v ust. § 92 odst. 2 Zákoníku práce.
I kdyby byl Váš provoz považován za provoz dle § 90 odst. 2 a 3 (vizte níže), je nutné dodržet alespoň 24 hod. odpočinek v týdnu, což není opět dodrženo první týden a dále je stanoveno vyrovnávací období 2 týdnů, během kterých musí odpočinek činit alespoň 70 hodin. Pokud se ale nejedná o tento speciální provoz, žádné vyrovnávací období není a odpočinek musí být 35 hodin v každém týdnu, jak již bylo řečeno.
§ 90 odst. 2 a 3 Zákoníku práce:
(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 25. květen 2013
Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přezkoušení řidiče pokud nemá řidičský průkaz déle než rok?
- Je při přijetí dědictví u notáře celá rodina najednou?
- Je při odmítnutí dědictví u notáře celá rodina najednou?
- Uzavření dědické dohody všemi dědici u notáře - informace
- Je možné požádat notáře o přestávku při dědickém řízení?
- Je možné odejít z místnosti u notáře při dědickém řízení?
- Který je poslední den na odeslání odmítnutí dědictví poštou?
- Odmítnutí dědictví poštou - lhůta, kdy je poslední den k odeslání?
- Je dědické řízení veřejné nebo neveřejné?
- Může být přítomna cizí osoba dědickému řízení u notáře?
- Je možné zplnomocnit někoko k vyřízení dědického řízení?
- Kdy může být cizí osoba u notáře při dědickém řízení?
- Je možné vzít cizí osobu k notáři při dědickém řízení?
Tento týden jsem předvolána na dědické řízení a ráda bych se zeptala, jestli před samotným podpisem dokumentu, že dědictví přijímám nebo ne, mohu odejít z místnosti abych se poradila s rodinou - zavoláním na mobil. A ještě by mne zajímalo, jestli budeme v dané místnosti všichni dědicové nebo budeme předstupovat každý zvlášť? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení je ideální varianta ukončení tohoto řízení uzavření dědické dohody, neboť tato bude zpravidla nejlépe vyhovovat všem dědicům. Uzavřít dohodu mohou pouze všichni dědicové. To znamená, že k ústnímu jednání se předvolávají všichni účastníci, kteří se spolu setkají v jednací místnosti.
Je třeba si uvědomit, že dědické řízení je řízení soudní se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Můžete v průběhu řízení požádat jednající osobu, aby vyhlásila přestávku, ale je zcela v její kompetenci, zda tuto přestávku vyhlásí či nikoli.
Na druhou stranu pro samotné prohlášení o tom, zda dědictví odmítáte či nikoli, můžete ze zákona požádat o lhůtu k rozmyšlení v délce jeden měsíc. Pokud v této lhůtě písemně neprohlásíte, že dědictví odmítáte (toto prohlášení musí soudu nebo notáři dojít nejpozději poslední den lhůty, nestačí tedy jeho odeslání na poště), automaticky budete dědičkou.
Pokud byste chtěla s sebou na jednání vzít třetí osobu, máte dvě možnosti. První možnost je ta, že s tím budou souhlasit všichni účastníci, neboť dědické řízení je ze zákona neveřejné a bez souhlasu všech účastníků nemůže být nikdo další přítomen.
Druhá možnost je ta, že toho, koho chcete vzít na jednání s sebou zmocníte. Bude tedy jednat jako Váš zástupce na základě plné moci a tím pádem může být jednání přítomen a Vy můžete být přítomna současně s ním také, neboť jste účastnice.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je nutné znovu absolvovat autoškolu pokud řidič rok neměl řidičák?
- Řidič neměl více jak rok řidičský průkaz - musí absolvovat autoškolu znovu?
- Opakované dělání autoškoly - řidič neměl řidičský průkaz více než rok
- Přezkoušení odborných znalostí řízení vozidla - § 97 odst. 3 silničního zákona
- § 97 odst. 3 Zákona o silničním provozu - přezkoušení řidiče
01/2010 mi byl odcizen řidičský průkaz (nahlášeno policii ČR). Podzim 2012 jsem si dal žádost o vydání nového, ale to mne bylo odmítnuto s tvrzením, že když jsem průkaz neměl víc jako jeden rok, musím znovu do autoškoly. Co mám dělat?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Doporučuji se důkladně informovat u správního orgánu, který by řidičský průkaz vydával.
Ačkoliv jste žádal pouze o vystavení duplikátu řidičského průkazu podle § 112 zákona o silničním provozu a k této žádosti se nepřikládá doklad o přezkoušení odborných znalostí (nový řidičský průkaz se ovšem vydává na základě žádosti do 30 dnů od ztráty), může se jednat o situaci, kdy správní orgán má pochybnosti o Vašich odborných znalostech, a proto Vám podle § 97 odst. 3 zákona o silničním provozu uložil přezkoušení odborných znalostí, ačkoliv jste držitelem řidičského oprávnění.
Taktéž ale mohlo dojít k pochybení úředníka, který mohl (s ohledem na časovou prodlevu) automaticky odpovědět, jako byste byl osobou, které byl uložena sankce zákazu činnosti (řízení motorových vozidel).
Pokud se domníváte, že odmítnutí žádosti bylo neoprávněné, lze podle § 175 správního řádu na postup správního orgánu, která se podává ke správnímu orgánu, jehož postup je napadán; při nevyhovění stížnosti se lze obrátit i na nadřízený správní orgán.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zapisuje se zbavení svéprávnosti do občanského průkazu?
- Zapisuje se omezení svéprávnosti do občanského průkazu?
- Zaznamnává se zbavení způsobilosti k právním úkonům do OP?
- Zaznamnává se omezení způsobilosti k právním úkonům do OP?
OBČAN-DLUHY
- Duševně nemocný člověk se zadlužuje - co dělat?
- Duševně nemocná osoba bere opakovaně půjčky
- Zadlužování a rozšíření omezení způsobilosti k právním úkonům
- Neúměrné zadlužování a omezení způsobilosti k právním úkonům
- Neúměrné zadlužování a omezení, zbavení svéprávnosti
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přichází duševně nesvéprávná osoba automaticky o práci, zaměstnání?
- Hrozí výpověď osobě s omezením způsobilosti k právním úkonům?
- Může dostat nesvéprávná osoba výpověď z práce, zaměstnání?
- Musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli nesvéprávnost?
- Musí zaměstnanec oznámit omezení svéprávnosti zaměstnavateli?
Je pravdou, že se nyní omezená svéprávnost nezaznamenává do občanského průkazu? Musí se skutečnost, že došlo k omezení svéprávnosti oznamovat stávajícímu zaměstnavateli pokud se omezení nevztahuje na vykonávanou práci? Jde o to, že příbuzný si beze půjčky a již podruhé se dostal do dluhové spirály, samozřejmě to tají. Přijdeme na to až už je pozdě a musíme to řešit. Dlouho navštěvuje psychiatra pro deprese, myslím že co se financí týče není v pořádku. Nechci ale aby v důsledku omezení svéprávnosti přišel např. o práci, protože pak nevím jak by splácel stávající dluhy. Zároveň ale nechci aby v budoucnu mohl dělat dluhy nové. Už nyní je to neúnosné. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Od ledna 2012 skutečně není informace o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu uváděna. I člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, ale může být zaměstnán, pokud je schopen danou práci vykonávat a omezení způsobilosti se k jím vykonávané práci bezprostředně nevztahuje. Jestliže omezení způsobilosti k právním úkonům daného člověka ve výkonu práce nijak neomezuje, nemá takový člověk povinnost tuto skutečnost zaměstnavateli oznamovat.
V případě omezení způsobilosti k právním úkonům soud v rozhodnutí vymezí, které úkony osoba činit nesmí, případně ty, které činit může. Osoba tak může být omezena například v právních úkonech souvisejících s nákupem či prodejem ne/movitého majetku do určité částky, její způsobilost v ostatních právních úkonech (uzavření manželství nebo pracovního poměru), ale může zůstat zcela zachována. Jestliže Váš příbuzný dělá dluhy, které následně není schopen splácet, bude na místě požádat soud o rozšíření omezení způsobilosti k právním úkonům tak, aby již neměl možnost uzavírat smlouvy o půjčkách nebo kupní smlouvy na drahé zboží. Soud může rozhodnout například tak, že Váš příbuzný nebude mít způsobilost činit žádné právní úkony s finančním plněním nad 1.000 Kč (či jinou finanční částku). Pokud by Váš příbuzný i přesto činil úkony, ke kterým nemá způsobilost, byly by tyto úkony podle občanského zákoníku od počátku neplatné.
FINANCE-DANĚ
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželově sestře
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželovu bratrovi
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželčině sestře
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželčině bratrovi
- Manželé darují jednomu sourozenci byt, dům v SJM - výše daně
- Darování nemovitosti švagrovi, švagrové - platí se darovací daň?
- Platí se darovací daň při darování nemovitosti švagrovi, švagrové?
S manželem máme ve společném jmění manželů SJM 1/2 domu a druhou polovinu má manželova sestra. Chtěli bychom jí naši 1/2 darovat. Chtěla jsem se zeptat, zda budume muset platit darovací daň. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Pokud darujete byt manželově sestře, tak se jedná o příjem osvobozený podle § 19 zák. 357/1992 Sb., protože osvobození se vztahuje na osoby I. a II. stupně příbuznosti podle Občanského zákoníku - manžel je vůči svojí sestře tzv. II. skupina příbuznosti. Váš vztah se švagrovou ale nespadá do II. skupiny příbuznosti - tzn. polovina příjmu by dani darovací zřejmě podléhala. Poplatníkem darovací daně je nabyvatel, nikoliv dárce.
RODINA-ADOPCE
- Může se babička vídat s vnoučetem pokud ho někdo adoptuje?
- Adopce dítěte a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Adopce vnoučete a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Může se babička vídat s vnoučetem pokud ho někdo osvojí?
- Osvojení dítěte a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Osvojení vnoučete a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Má babička právo vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?
- Má dědeček právo vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?
- Mají prarodiče nárok vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?
Pokud si přítel bývalé snachy zažádá o adopci synové dcery (syn souhlasí) přijdu já, jako babička, o nárok vídat se s vnučkou? Musí syn platit i nadále výživné, pokud si jeho dceru adoptoval přítel bývalé snachy?Pokud ano-v jaké výši?Čistý příjem syna činí pouze kč 10.000,-. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině vzniká osvojením mezi osvojitelem (přítelem Vaší bývalé snachy) a osvojencem (Vaší vnučkou) takový poměr jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Paragraf 72 téhož zákona upozorňuje na to, že osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. To znamená, že v případě osvojení Vaší vnučky přítelem bývalé snachy už nebude muset Váš syn platit žádné výživné - vyživovací povinnost přejde na přítele Vaší bývalé snachy. Váš syn ale v důsledku osvojení přestane být ze zákona otcem Vaší vnučky a Vy tudíž přestanete být její babičkou a nebudete mít tak právní nárok vnučku vídat. To, zda budete moci vnučku vídat i po jejím osovojení, bude záležet pouze na dobré vůli Vaší bývalé snachy a jejího přítele.
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou
- Zaměstnavatel odebral zaměstnanci dodatkovou dovolenou - co dělat?
- Dodatková dovolená a zákoník práce § 215 odst. 2
Pracujeme ve Fakultní nemocnici na údržbě. Před měsícem nám byla odebrána dodatková dovolená. Prý na ni nemáme dle Zákoníku práce nárok. Přitom čistíme infekční odpady na patologii nebo ucpaná WC a umyvadla a chodíme i na infekční kliniku. O odebrání jsme se dozvěděli až z výplatní pásky. Prosíme, můžete nám poradit, jestli na dodatkovou dovolenou máme nárok či nikoliv. Předem děkujeme, Adolf
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné odkázat na § 215 zákoníku práce, pokud vykonáváte některou z prací uvedenou v odst. 2 tohoto ustanovení a v rozsahu jím stanoveném, máte na dodatkovou dovolenou nárok.
Doporučuji vyvolat jednání se zaměstnavatelem a odborovými organizacemi; v krajním případě se můžete obrátit na příslušný inspektorát práce.
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Neplatnost spotřebitelské smlouvy pro uvedení v omyl spotřebitele
- Spotřebitel byl uveden v omyl - je spotřebitelská smlouva platná?
- Lstivé jednání dodavatele a neplatnost spotřebitelské smlouvy
- Odstoupení na kupní smlouvu na čističku vody Zepter
- Podvod na spotřebitele - klamavé informace o kvalitě vody od Zepter
- Kupující byl podveden že má závadnou vodu z kohoutku - čistička vody Zepter
- Čistička vody Zepter international a uvedení spotřebitele (zákazníka) v omyl
- Předražené zboží - nápadně nevýhodná smluvní podmínka - § 49 OZ
- Dovolání se neplatnosti kupní smlouvy § 49 OZ - informace
- Neplatnost kupní smlouvy - § 49 Občanského zákoníku - informace
Je možnost odstoupení od smlouvy s firmou ZEPTER International, kterou jsem uzavřela dne 5.4.2013?
Zakoupila jsem na předváděcí akci této firmy čističku vody v ceně 16.990 Kč. Smlouvu jsem bohužel podepsala přímo na pobočce firmy ZEPTER v Ostravě - zde se konala i předváděcí akce samotná. K rozhodnutí zakoupit čističku mě přesvedčila na předváděcí akci provedená elektrolýza kohoutkové vody, kterou jsem si přivezla z domu. O té mi prezentující tvrdili, že zakalení vody a sediment, který po elektrolýze vznikl, značí, že voda je škodlivá. Informace ze stránek Ostravských vodáren, kde je uveden na odkaz na podrobný rozbor kvality ostravské kohoutkové vody, nicméně ukazují, že veškeré parametry kvality jsou v normě, včetně výše obsahu železa, o které mi předvádějící tvrdil, že již zdraví škodlivá.
Existuje nějaká možnost odstoupení od takto uzavřené smlouvy? Například podle §49 a §49a Občanského zákoníku, neboť jsem kupní smlouvu podepsala na základě omylu, který byl předvádějícím úmyslně vyvolán, totiž že voda z kohoutku je zdravotně závadná. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Neboť k uzavření kupní smlouvy došlo přímo na pobočce dodavatele, nelze realizovat odstoupení od smlouvy dle § 57/1 Občanského zákoníku a bude nutné uvažovat o aplikaci jiného (Vámi částečně naznačeného) ustanovení.
Přestože přemrštěnost kupní ceny Vámi zakoupeného zboží by bylo patrně možné kvalifikovat jako „nápadně nevýhodnou smluvní podmínku“ dle § 49 Občanského zákoníku, domnívám se, že předmětná smlouva nicméně nebyla uzavírána v tísni, tzn. že obvyklý průběh prodejních předváděcích akcí bez dalšího nestaví spotřebitele do tísnivé pozice a ponechává jim dostatečnou volní svébytnost.
Jak však ve svém dotazu předjímáte, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 49a Občanského zákoníku, dle něhož je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně.
V souladu s § 40a Občanského zákoníku by se v tomto případě jednalo o tzv. relativní neplatnost, tzn. že na kupní smlouvu se hledí jako na platnou, pokud se její neplatnosti nedovoláte. Dovolání neplatnosti lze realizovat doporučeným dopisem s dodejkou (jehož jednu kopii si ponecháte), v němž dostatečným způsobem identifikujete Vámi absolvovanou prodejní předváděcí akci a uzavřenou kupní smlouvu a veškeré okolnosti, které považujete ze strany dodavatele za lstivé, resp. Vás uvádějící v omyl. Současně vyjádřete své přesvědčení, že z těchto důvodů došlo k naplnění podmínek § 49a Občanského zákoníku a dovolejte se proto neplatnosti uzavřené kupní smlouvy.
Na okraj připomínám, že právo dovolat se relativní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy se promlčí ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku).
Jelikož lze předpokládat, že dodavatel na Vaší argumentaci nepřistoupí, bude následně nezbytné obrátit se na soud s žalobou, pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Otec neprojevuje zájem o dítě, musí potomek ve stáří o otce pečovat?
- Matka neprojevuje zájem o dítě, musí potomek ve stáří o matku pečovat?
- Musí potomek pečovat o rodiče, pokud rodič o dítě neprojevoval zájem?
- Je možné vymazat otce z rodného listu dítěte?
- Je možné vymazat matku z rodného listu dítěte?
- Vymazání otce z rodného listu - postup, informace
- Vymazání matky z rodného listu - postup, informace
- Musí potomek přispívat rodičům, pokud u nich bydlí, žije?
- Příspěvek dítěte rodičům při společném bydlení
- Příspěvek potomka rodičům při společném bydlení
- Vyživovací povinnost vůči rodiči, rodičům - informace
Rozvedla jsem se, když mému jedinému dítěti byl jeden rok. Dnes má dcera 17 let. S mým exmanželem (je to také jeho jediné dítě) se viděla zhruba 8x. 3x dostala od něho menší dárek. Ze začátku byl problém s placením výživného, nechtěl platit, byl i ohledně neplacení výživného zavřený. Nyní v posledních letech mu výživné (2000 Kč) srtahávají z výplaty, takže pravidelně mi výživné chodí. Já dlouhodobě žiji s partnerem, ale manželé nejsme. Zajímalo by mě jestli se má dcera v budoucnu, když bude například nemocný, bude muset o svého otce postarat, ať už fyzicky nebo finančně, tak jak je to v Zákoně o rodině (ZoR). Může jí toto soud nařídit? Jestli jí tato povinnost hrozí dá se tomu nějak předejít? Je možné vymazat otce z rodného listu? Může přítel dceru adoptovat. Jakým způsobem bych měla postupovat?
Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
V § 35 zákona o rodině se uvádí, že "dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat." Tentýž zákon v § 31, odst. 4 stanoví, že: "Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny". To, jak konkrétně má dítě rodiči pomáhat, však není nikde specifikováno. Žádný soud tedy nemůže dceři například nařídit, aby o otce osobně pečovala, docházela pravidelně do jeho domácnosti apod.
Rodiče a děti však mají vzájemnou vyživovací povinnost - § 87, odst. 1 zákona o rodině jasně říká, že děti, které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují. To znamená, že pokud by se Váš bývalý manžel v budoucnu dostal do finančních problémů a neměl by dost peněz na svoji výživu, mohl by požadovat po dceři výživné.
Pokud by chtěl Váš přítel dceru osvojit (adoptovat), musel by se s Vámi nejprve oženit. Společně totiž mohou dítě osvojit pouze manželé. Osvojit lze pouze dítě nezletilé, tudíž byste sňatek i osvojení museli stihnout do dceřiných 18. narozenin. K osvojení budete navíc potřebovat souhlas dceřina biologického otce. Tento souhlas je možné nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec soustavně po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dceru opravdový zájem. I v případě, že souhlas otce nezískáte, můžete se po uzavření sňatku zkusit obrátit na soud za předpokladu, že prokážete, že se otec o dceru nezajímá.
RODINA-NAZAŘAZENÉ
- Je možné stanovení tchýně poručníkem bez souhlasu matky?
- Má vliv rozhodnutí matky na stanovení poručníka dítěte?
- Musí matka souhlasit s přiděleným poručníkem dítěte?
- Může matka ovlivnit kdo bude určen poručníkem dítěte, dětí?
- Kdy rodič není účastníkem řízení o ustanovení poručníka?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Musí poručník platit výživné svěřenému dítěti?
- Musí poručník platit alimenty svěřenému dítěti?
2001 mému synovi, se středním downovým syndromem a autismem, byla stanovena ústavní výchova. Letos jsem se dozvěděla, že v roce 2006 byla určena poručnicí mého syna má bývalá 70letá tchýně. Ráda bych se zeptala, je-li to po právní stránce v pořádku,když ji poručnicí určili bez mého vědomí. Moc děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Podle § 78 zákona o rodině (ZoR) ustanoví soud dítěti poručníka v případě, kdy rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, byl jim pozastaven výkon rodičovské zodpovědnosti nebo tehdy, nemají-li způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
Poručník se stává zákonným zástupcem dítěte, avšak mezi ním a dítětem nevzniká stejný vztah jako mezi rodičem a dítětem, poručník nemá k dítěti ani vyživovací povinnost. Vyživovací povinost k dítěti má i nadále jeho biologický rodič.
Jestliže není Vaše způsobilost k právním úkonům nijak omezena, musel Vás soud v minulosti zbavit rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon pozastavit (o tomto rozhodnutí jste pravděpodobně byla informována). Důvodem pro pozastavení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti může být mj. její dlouhodobé nevykonávání - tím je myšleno například dlouhodobé ponechání dítěte ve výchovném zařízení spojené s nezájmem o dítě a neprojevením snahy převzít je/získat je zpět do rodinné výchovy.
Účastníky řízení ve věcech péče o nezletilé jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci. Jestliže Vás soud v minulosti zbavil rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon pozastavil, pak jste přestala být zákonným zástupcem Vašeho syna. Nebyla jste tudíž ani účastníkem řízení o ustanovení poručníka a soud Vás tedy o tomto rozhodnutí nemusel informovat.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv narození dítěte na výši výživného otce
- Je možné požádat o snížení výživného ještě před narozebním dalšího dítěte?
- Může otec požádat o snížení výživného už v době těhotenství partnerky?
- Může otec požádat o snížení výživného už v době těhotenství nové manželky?
Prosím o radu ve věci snížení výživného na mého syna. Po rozvodu manželství jsem se opět oženil a se svojí nynější manželkou očekáváme dalšího potomka (narodit by se mělo v červenci 2013). Na své dítě s předchozího manželství, které mu je 17 let platím výživné ve výši 3.900,-Kč. Rád bych věděl, zda mám šanci uspět s žádostí o snížení výživného, jakou částku bych měl navrhnout? Navrhuji 2.700 do 3.000 Kč. Kdy bych měl, žádost podat? Čistý příjem 19.000 Kč/měsíc. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Jestliže budete žádat o snížení výživného, soud bude při svém rozhodování posuzovat nejen Vaše schopnosti, finanční možnosti a majetkové poměry, ale také odůvodněné potřeby Vašeho syna z předchozího manželství. Soud samozřejmě zohlední skutečnost, že máte nyní další vyživovací povinnosti (vůči Vaší nynější manželce a Vašemu očekávanému dítěti), při posuzování Vašich celkových majetkových poměrů ale současně zohlední i příjem Vaší současné manželky. Zda bude Vaše žádost o snížení výživného úspěšná tedy nelze předjímat. V žádosti o snížení výživného navrhněte takovou částku, která je dle Vašeho názoru přiměřená - můžete klidně navrhnout i Vámi zmíňované rozmezí částek. Soud v tomto případě není striktně vázán Vaším návrhem a může výši výživného svévolně upravit. To znamená, že pokud navrhnete, že budete nadále platit například 2.700 Kč a soud toto snížení posoudí jako příliš výrazné, neznamená to, že Vaši žádost rovnou zamítne, ale jen upraví. Soud může učinit kompromisní rozhodnutí a stanovit částku jinou - třeba 3.300 Kč. Navrhněte tedy zkrátka takovou částku, kterou jste nadále ochoten platit.
Návrh na snížení výživného můžete podat již nyní, tedy v době těhotenství Vaší nové manžleky, protože už teď máte další vyživovací povinnost vůči Vaší manželce. Do návrhu ale určitě uveďte, že očekáváte narození dítěte a že tudíž budete mít v dohledné době vyživovací povinnost vůči dalšímu dítěti. Soudní řízení ohledně snížení výživného nějakou dobu potrvá a soud by měl při svém rozhodnutí zohlednit také narození Vašeho dalšího dítěte.
Doporučuji u soudního řízení (ideálně už ve fázi sepsisování návrhu) využít služeb právníka nebo advokáta, věnujícího se rodinnému právu. Vaše šance na obhájení Vašeho návrhu mohou tak být výrazně vyšší.
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možné zřeknutí dítěte, zřeknutí potomka?
- Postup zřeknutí dítěte, zřeknutí potomka
- Zřeknutí potomka, zřeknutí potomka - informace, postup
- Je možné zříci se vlastního dítěte, potomka?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Jak se zbavit povinnosti placení výživného, alimentů
Je možné zřeknutí se dítěte, potomka? Pokud se syn z vážných důvodů rozhodne zříci se své vlastní dcery, musí dále platit alimenty? A co babička či dědeček, ztratí nárok vídat svou vnučku? Děkuji, Marta.
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani žádný jiný právní předpis neumožňuje rodičům zříci se vlastního dítěte. V případě, že je rodič rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti vůči dítěti - například z toho důvodu, že rodič o dítě dlouhodobě nepečuje ani se o něj nijak nezajímá, neplatí výživné apod. - přestává sice být zákonným zástupcem dítěte, ale nadále má vůči dítěti vyživovací povinnost - alimenty tedy musí platit stále.
Jediným způsobem, jak se zbavit vyživovací povinnosti vůči dítěti, je zažádat o popření otcovství nebo dát souhlas s osvojením dítěte - k osvojení může dojít například v situaci, kdy se (zpravidla) matka dítěte znovu provdá, její nový partner má zájem dítě osvojit (adoptovat) a biologický otec udělí k osvojení souhlas. V případě osvojení je osvojitel zapsán do rodného listu dítěte jako jeho otec a přechází na něj vyživovací povinnost vůči dítěti. Biologický otec dítěte, který dal k osvojení souhlas, pak již výživné na dítě platit nemusí.
Co se popření otcovství týče, je možné tak učinit nejpozději do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty už může návrh (žalobu) na popření otcovství podat pouze nejvyšší státní zástupce. Ten to udělá jen tehdy, pokud by to bylo pro dobro dítěte.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek ke starobnímu důchodu 2013
- Je možné přivydělat si ke starobnímu důchodu a nepřijít o něj
- Je možný přivýdělek k důchodu aniž bych o něj přišel, přišla?
- Odebrání starobního důchodu kvůli občasnému přivýdělku (2013)
- Vliv občasného přivýdělku na odebrání starobního důchodu (2013)
- Vliv přivýdělku na odebrání předčasného starobního důchodu
- Odebrání předčasného důchodu kvůli přivýdělku - 2013
- Maximální přivýdělek k předčasnému důchodu - 2013
- Kolik si můžu přivydělat abych nepřišel o předčasný důchod
- Kolik můžu vydělat abych neztratil nárok na předčasný důchod
- Ztráta nároku na předčasný důchod kvůli přivýdělku - 2013
2012 jsem mohla mít příležitostný výdělek (přívýdělek) do 20.000 Kč. Platí to i v roce 2013 při změnách některých zákonů? Pobírám běžný starobní důchod. Děkuji, Uršula
ODPOVĚĎ:
Při pobírání starobního důchodu SD si můžete přivydělat bez omezení, není tedy stanovena žádná maximální částka, kterou si můžete vydělat.
U předčasného důchodu je situace jiná - pobírání předčasného důchodu umožňuje pouze takový přivýdělek, ze kterého není odváděno pojistné na sociální pojištění. Při pobírání předčasného důchodu je tedy možné pracovat například na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 2.500 Kč nebo na dohodu o provedení práce DPP s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně.
Vámi zmiňovaný limit 20.000 Kč ročně se týká tzv. příležitostné činnosti (sem patří krátkodobé výdělky, brigády). Pokud si tímto způsobem přivyděláte do 20.000 Kč ročně, pak takový příjem nepodléhá dani z příjmů a není třeba ho uvádět v daňovém přiznání. To ale neplatí pro činnost, která je sice provozována příležitostně, ale máte na ni živnostenský list. Hranice 20.000 Kč se pro rok 2013 nezměnila. Celkově si můžete k důchodu přivydělat neomezeně vysokou částku, částku nad 20.000 Kč byste ale musela zdanit.
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě má strach z matky, má otec šanci na svěření do péče?
- Má názor dítěte vliv na svěření do péče otce?
- Musím kontaktovat OSPOD při žádosti o svěření dítěte do péče?
- Svěření dítěte do péče a vliv OSPOD (odboru sociálně-právní ochrany dítěte)
Jaká by byla šance dostat dítě do péče otce od matky. Otec by si rád dítě vzal do své vlastní péče, jelikož tam s matkou dítě dále nechce pobývat a má z matky strach (z určitých důvodů). Dítě je ještě nezletilé (11 let). Matka se léčí cca 15 na psychiku a nemá ani stálý příjem (má svobodné povolání). Manželé nejsou. Myslíte, že by třeba dále i soudu vzali v potaz, že od matky uteklo první dítě v 16 letech a bylo v péči babičky? Zohlední soud názor 11tiletého dítěte? Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dítěte zájem o to, aby dítě bylo svěřeno do jeho péče, a dítě samotné vyjadřuje přání žít s otcem, pak bych doporučila zkusit žádost o svěření dítěte do vlastní péče nebo alespoň o střídavou péči k soudu podat. V žádosti je dobré uvést všechny podstatné důvody, které podporují tvrzení, že svěření do péče otce je v zájmu dítěte. Můžete samozřejmě uvést i Vámi zmiňovanou situaci ohledně útěku staršího dítěte, nejsem ale schopna posoudit, do jaké míry bude mít tato informace na rozhodnutí soudu vliv. Soud se bude spíše zabývat aktuální situací v rodině, výchovnými schopnostmi rodičů a vztahem dítěte k oběma rodičům.
Jedenáctileté dítě je již dost zralé na to, aby mohlo formulovat svůj názor na to, s kým z rodičů chce žít a také tento názor zdůvodnit, proto by měl soud přihlédnout i k názoru a přání dítěte. Je pravděpodobné, že soud nařídí i znalecké posudky, v rámci kterých povede soudní znalec rozhovor nejen s rodiči, ale také se samotným dítětem. Se sepsáním návrhu na svěření dítěte do péče nebo žádosti o střídavou péči Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte.
Sociální pracovnici OSPOD by měl otec o svém záměru každopádně informovat a pokusit se zjistit, zda jeho návrh podpoří. Sociální pracovnice bude v soudním řízení zastávat roli tzv. kolizního opatrovníka a hájit zájmy dotyčného dítěte. Její názor bude tedy pro soud velmi důležitý - soud zpravidla neschválí návrh, který nemá podporu příslušné sociální pracovnice.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného po uzavření registrovaného partnerství otcem dítěte, dětí
- Zvýšení alimenty po uzavření registrovaného partnerství otcem dítěte, dětí
- Registrovaní partneři a možnost zvýšení výživného
- Registrovaní partneři a možnost zvýšení alimentů
- Může matka dítěte žádat vyšší výživné při registraci partnerů?
- Může matka dítěte žádat vyšší alimenty při registraci partnerů?
- Posuzují se příjmy obou registrovaných partnerů při stanovení výživného?
- Posuzují se příjmy obou registrovaných partnerů při stanovení alimentů?
- Vliv společné domácnosti na výši výživného, alimentů
- Vliv společné domácnosti na zvýšení výživného, alimentů
Mám přítele, který je rozvedený. Z předchozího manželství má dvě děti. Děti vychovává matka. Přítel platí poctivě výživné, bere si děti co 14 dnů na víkend. Mám dotaz ohledně registrovaného partnerství. Pokud se s přítelem registruji, může jeho manželka žádát o zvýšení vyživného na děti? Počítal by se můj příjem do příjmu manžela a tím může žádat o zvýšení výživného? Děkuji, Tadeáš
ODPOVĚĎ:
Při určování výše výživného soud nezohledńuje jen příjmy povinného rodiče, ale také jeho majetkové poměry - zkrátka posuzuje jeho celkovou životní úroveň. Podle zákona o rodině (ZoR) totiž děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při posuzování celkové životní úrovně Vašeho partnera bude tedy soud brát v potaz i Vaše příjmy, přihlédne ale i k tomu, zda Vy sám máte vyživovací povinnost(i) vůči dalším lidem. To, že soud vezme v úvahu i Vaše příjmy tedy ještě nemusí znamenat, že výživné automaticky zvýší.
Jestliže s přítelem žijete ve společné domácnosti a společně hradíte náklady na své potřeby, může soud při posuzování životní úrovně přihlédnout k Vašim příjmům ještě před uzavřením registrovaného partnerství.
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Matka odmítá střídavou péči, otec ji chce - co má otec dělat?
- Matka dítěte porušuje ústní dohodu o střídavé péči - postup
- Vliv sociální pracovnice na rozhodnutí soudu o střídavé péči
- Jak rozhoduje soud o střídavé péči o dítě, děti
- Postup rozhodování soudu o střídavé péči o dítě, děti
- Sepsání dohody o střídavé péči na OSPOD
- Je vždy nutné rozhodnutí o střídavé péči soudně?
- Musí vždy rozhodnout soud o střídavé péči nebo je možná písemná dohoda rodičů?
- Dohoda rodičů o střídavé péči - informace
- Sepsání dohody rodičů o střídavé péči u sociální pracovnice OSPOD
S partnerkou jsme se ústně dohodli na střídavé péči, ale nyní mi přišlo předvolání k soudu, kde žádá o svěření do své péče. Dělá to jen aby získala pro sebe a svého zadluženého nového přítele ode mne peníze. Chtěl jsem se zeptat, jestli soud již při takovémto jednání může rozhodnout o střídavé péči a tudíž bych měl vznášet nějaké námitky a bránit se od začátku a nebo musí přidělit děti pravděpodobně matce a já teprve posléze žádat o střídavou péči u soudu a nebo u sociálky? Slyšel jsem, že stačí zajít na sociálku a tam sepsat střídavou péči a že to prý má stejnou váhu jako od soudu. A jestli se to dá ještě před stáním? Děkuji, Bořek
ODPOVĚĎ:
Jestliže si Vaše partnerka i přes ústní dohodu o střídavé péči zažádala o svěření dítěte/dětí do své péče, můžete buď rovněž požádat písemně o střídavou péči, nebo tento požadavek vznést až při soudním jednání. To, že si matka zažádala o svěření dítěte/dětí do vlastní péče neznamená, že jí soud automaticky vyhoví.
Soud bude při svém rozhodování vyhodnocovat množství různorodých informací - bude se zajímat o vztahy v rodině, o to jakým způsobem by byla zajištěna péče o dítě v obou variantách apod. - a bude se snažit zvolit tu, která bude pro dítě přínosnější. Je možné, že soud nařídí znalecké posudky rodičů i dítěte, je-li dítě již větší (alespoň ve školním věku), měl by soud zajíamt i jeho názor na to, s kým chce nadále žít.
Velmi důležitý bude také názor sociálně pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD nebo Vámi zmiňovaná sociálka), která bude u soudu vystupovat jako tzv. kolizní opatrovník a bude hájit zájmy Vašeho dítěte. Soud se ve většině připadů přikloní k tomu návrhu, který má podporu sociální pracovnice, takže bude dobré sociální pracovnici navštívit a pokusit se zjistit, zda by Váš návrh na střídavou péči podpořila.
Dohodu o střídavé péči je skutečně možné sepsat přímo na OSPOD za asistence sociální pracovnice. Takto sepsaná dohoda je pak pro rodiče stejně závazná jako rozhodnutí soudu. Sepsáním dohody byste se vyhnuli vleklému soudnímu řízení.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy končí školní rok a kdy je statut studenta?
- Status, statut studenta a konec školního roku - zákon 117/1995 Sb.
- Kdy končí školní rok podle zákona 117/1995 Sb.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdy je konec školního roku a kdy je nutné hradit sociální a zdravotní
- Konec školního roku a hrazení sociálního a zdravotního u živnostenského listu
- Živnostenský list, konec školního roku a placení sociálního a zdravotního
- Živnostenský list s výdělečnou činností a hrazení sociálního a zdravotního
Ve školním roce 2011/2012 jsem byl právoplatným studentem Jazykové školy. Na potvrzení o studiu je psáno, že kurz probíhá v období od září 2011 do června 2012. Pokud vím, tak školní rok (status studenta) platí od září do konce srpna následujícího roku. Tudíž pokud to chápu správně, je to bráno jako klasický školní rok? To znamená, že měsíc červenec a srpen se ještě brán jako školní rok a tedy mám právo na status studenta?
Jedná se mi hlavně o to, že v té době jsem měl aktivní živnostenský list a na ČSSZ mi bylo řečeno, že v měsíci srpnu jsem už student nebyl (předložil jsem potvrzení o studiu) a živnostenský list ŽL byl za měsíc srpen 2012 byl brán na hlavní činnost (předpokládal jsem, že v té době, jelikož jsem měl být student, budu mít živnost jako vedlejší činnost). Z toho mi vyplývají nějaké poplatky a tak se chci zeptat jak to vlastně s tím statutem studenta je. Mají na to právo nebo jsem v právu já? Předem díky za odpověď. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Podle vyhlášky č. 322/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je studium na jazykové škole považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole.
V zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, je sice uvedeno, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole se považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, současně je zde ale uvedeno, že toto ustanovení neplatí mj. tehdy, když dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost.
Jestliže jste tedy po celý měsíc srpen vykonával výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná OSVČ, má Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ právo po Váš vyžadovat úhradu pojistného odpovídající hlavní činnosti.
V právu byste byl tehdy, kdybyste se po ukončení studia na jazykové škole stal v témže kalendářním roce studentem vysoké školy. Pak by Vaše výdělečná činnost během prázdnin nezpůsobila ztrátu statusu stadenta. Ve Vašem případě ale budete muset požadované pojistné uhradit.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Po kolika měsících neschopenky je možné požádat o ČID
- Za kolik měsíců mohu požádat o částeční invalidní důchod?
- Maximální věk pro částečný invalidní důchod, ČID - informace
- Do kolika let je možné požádat o částečný invalidní důchod ČID?
- Podmínky pro získání invalidního důchodu
- Podmínky pro částečný invalidní důchod ČID
- Minimální odpracovaná doba pro získání částečného invalidního důchodu
- Minimální odpracovaná doba pro získání ČID
Jsem na neschopence již 6 měsíců, zdravotní stav se nemění, spíše zhoršuje. Kdy mohu požádat o částečný invalidní důchod, mám nárok? A po jaké uplynuté době je to možné. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Na invalidní důchod ID máte nárok tehdy, jestliže jste nedosáhla 65 let věku nebo důchodového věku (je-li tento věk vyšší než 65 let), stala jste se invalidní a získala jste potřebnou dobu pojištění nebo jste se stala invalidní v důsledku pracovního úrazu (v tomto případě není nutné splnit stanovenou dobu pojištění).
Invalidní jste tehdy, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35%. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je přitom považován stav, který trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Teoreticky si tedy můžete zažádat o invalidní důchod už po půl roce, záleží ale na tom, zda Váš nepříznivý zdravotní stav bude posudkovými lékaři označen jako dlouhodobý.
Další podmínkou pro nárok na invalidní důchod je získání potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění u osob starších 28 let činí 5 let pojištění (u mladších osob se za každé dva roky věku doba pojištění o jeden rok snižuje) a zjišťuje se z období posledních 10 let před vznikem invalidity.
U osob starších 38 let se doba pojištění považuje za splněnou také tehdy, pokud daná osoba získala 10 let pojištění během posledních 20 let před vznikem invalidity.
Jestliže výše uvedené podmínky splníte, nárok na invalidní důchod Vám vznikne. Doporučuji především zkonzultovat Váš aktuální zdravotní stav s Vaším ošetřujícím lékařem a požádat ho o vyjádření, zda byste dle jeho názoru mohla invalidní důchod získat.
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možná změna příjmení dítěte po rozvodu bez souhlasu otce?
- Změna příjmení dítěte bez souhlasu rozvedeného otce
- Je nutné rozhodnutí soudu při změně příjení dítěte - rozvedený otec nesouhlasí
- Rozvedený otec dítěte nesouhlasí se změnou příjmení - informace
- Změna příjmení dítěte po rozvodu manželství, otec nesouhlasí - informace
- Matriční zákon a změna příjemní dítěte bez souhlasu rodiče (rozvedeného otce)
- Otec neplatí výživné a nemá zájem - změna příjmení
- Změna příjmení dítěte - hanlivé, směšné příjmení
- Rozvedený otec ubližuje dítěti a bije ho - je možná záměna příjmení?
Manželova bývalá manželka minulý týden dala k soudu žádost o nahrazení manželova souhlasu se změnou příjmení jejich společné dcery 5 let. Manžel nesouhlasí, platí řádně alimenty a s dcerou se stýká, pokud mu v tom bývalá manželka nebrání vymyšlenými nemocemi atd, což už několikrát řešil na odboru sociální péče. Prosím jakou má šanci u soudu uspět a aby jeho dcera nebyla přejmenována. Jeho bývalá žena v žádosti uvádí, že je znovu vdaná, čeká dítě a manželova dcera se prý sama chce jmenovat jako její matka. Novému otci prý sama od sebe začala říkat tatínku. Bývalá manželka v žádosti také lživě uvádí, že manžel platí výživné nepravidelně a málo se stýká se svou dcerou. Lživost budeme dokládat výpisem z účtu a již zmiňovanou sociálkou. Má jeho bývalá naději na to, že dcerce manžela změní jméno i přesto, že si můj manžel plní své povinnosti. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Podle matričního zákona je při žádosti o změnu příjmení dítěte zapotřebí souhlas druhého rodiče dítěte (Vašeho manžela, tedy otce dítěte). Souhlas druhého rodiče může být za určitých okolností nahrazen rozhodnutím soudu. Soud ale rozhodne o změně příjmení bez souhlasu druhého rodiče pouze v případě, že se jedná o příjmení směšné, hanlivé, nebo pokud jsou pro změnu příjemní vážné důvody. Vážným důvodem by mohlo být například to, že by Váš manžel nejevil o dceru dlouhodobě opravdový zájem, neplatil by řádně výživné nebo by dceři či bývalé ženě v minulosti ubližoval (bití, týrání apod.). Pokud se Váš manžel s dcerou pravidelně stýká, hradí řádně a včas výživné a dceřino příjmení není nijak směšné či hanlivé, je nepravděpodobné, že by soud změnu příjmení bez souhlasu Vašeho manžela (tedy rozvedeného otce dítěte) schválil.
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vzájemné zaměstnávání registrovaných partnerů - informace
RODINA-REGISTROVANÍ PARTNEŘI
- Jak dosáhnout změn v právech registrovaných partnerů?
- Jak změnit práva registrovaných partnerů v ČR
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rada vlády pro lidská práva a práva registrovaných partnerů
- Rada vlády pro lidská práva - kontakty, emailové adresy
Proč si registrovaní partneři nemohou svého druha odečíst z daní, dále proč se vzájemně nemohou partneři zaměstnávat a proč po sobě ze zákona nemohou dědit a nemohou po smrti jednoho z partnerů mít možnost dostat vdovský příspěvek? Zákon jim ukládá povinnost se vyživovat, společně je posuzují na všech státních i bankovních institucích. Partner nemá právo osvojit si dítě druhého, nemůže si uplatňovat žádnou slevu. Mají jen povinnosti, ale žádná práva. Jak se to dá změnit? Kdo má možnost se touto problematikou zabývat? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce zakazuje uzavření pracovního poměru nejen mezi registrovanými partnery, ale i mezi manžely. Tento zákaz platí pro vznik pracovního poměru mezi fyzickými osobami, neplatí ale zákaz zaměstnat manželku/manžela či registrovaného partnera osobou právnickou.
Jinak ale máte pravdu v tom, že v řadě oblastí, které uvádíte, dosud není registrované partnerství - co se vzájemných práv týče - postaveno na úroveň manželství. Ke změně stávající legislativy bohužel zatím není dostatečná politická vůle.
Pokud se chcete pokusit tuto situaci změnit, můžete se obrátit na vládní Výbor pro sexuální menšiny, který je součástí Rady vlády pro lidská práva. Členy tohoto výboru jsou aktivisté z nevládních neziskových organizací zaměřených na pomoc sexuálním menšinám a zástupci státní správy.
Koordinátorem činnosti tohoto výboru je Mgr. Jakub Machačka, kterého můžete kontaktovat na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Můžete také kontaktovat zmocněnkyni vlády pro lidská práva Mgr. Moniku Šimůnkovou na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Dále se můžete obrátit na již zmiňované neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. Rozcestník kontaktů na organizace a internetové stránky z této oblasti najdete například zde: http://www.feminismus.cz/kormidlo.shtml?cat=1024
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak zúžit věcné břemeno soudně, soudní cestou
- Může povinný z věcného břemene podat žalobu na zrušení věcného břemene?
- Může majitel nemovitosti podat žalobu na zrušení věcného břemene
- Žaloba na zrušení věcného břemene podaná majitelem nemovitosti
- Jak omezit věcné břemeno užívánínemovitosti?
- Jak osobě s věcným břemenem zabrátni aby vstupovala do ostatních bytů domu
- Šikanování osobou s věcným břemenem
- Zneužití věcného břemene v rozporu s dobrými mravy
- Žaloba pro omezení věcného břemene pro změnu poměrů
- Žaloba pro zrušení věcného břemene pro změnu poměrů
Vlastníme dům a matka manžela v něm má věcné břemeno. Ve smlouvě od notáře po dědickém řízení je psáno, že má volný pohyb po celé nemovitosti. Řešíme s ní my i ostatní příbuzní mnoho sporů a ona bohužel navštěvuje i naši bytovou jednotku v rámci nemovitosti a vyhrožuje, že může k nám kdykoli a kamkoli. Je možné toto právo v rámci věcného břemene omezit? Samozřejmě chápu, že ona má přístup ke svojí bytové jednotce a ke společným prostorům, to znamená zahradu a chodbu a technické zázemí v suterénu domu, ale v rámci naší bytové jednotky mi to přijde jako nesmysl. Děkuji, Růžičková
ODPOVĚĎ:
Přestože dle Vámi zmiňované dědické dohody je Vaše tchýně oprávněna užívat celý dům, nepožívá samozřejmě právní ochrany takový výkon práv odpovídajících věcnému břemeni, kterým by Vaše tchýně ostatní obyvatele domu šikanovala.
Dle § 3/1 Občanského zákoníku nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem (zde povinností strpět užívání domu Vaší tchýní) a výhodou oprávněného (zde Vaší tchýně), může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Neboť judikatura se v této otázce ujednotila v názoru, že za změnu poměrů je možné považovat např. i změnu chování oprávněného, můžete se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na zrušení/omezení věcného břemene pro změnu poměrů.
Pro přípravu této žaloby Vám nicméně (vzhledem k možné složitosti sporu) doporučuji kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Je možné dát dítě do školky bez odebrání rodičovského příspěvku?
- Hrozí odebrání rodičovského příspěvku při umístění dítěte do školky?
- Umístění dítěte do školky a odebrání rodičovského příspěvku
- Právo na rodičovský příspěvek když dítě chodí do školky?
- Nárok na rodičovský příspěvek když dítě chodí do školky?
Jsem na rodičovské dovolené RD, 4letá varianta, která mi končí 3.3.2014. Můžu dát dítě od 1.9.2013 do mateřské školy MŠ celodenně, aniž bych přišla o rodičovský příspěvek 3.800 Kč, děkuji. Alena
ODPOVĚĎ:
Od 1.12.2012 nabyl účinnosti zákon č. 331/2012 Sb., kterým se kromě jiných zákonů mění také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na základě této novely je docházka dítěte do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení podobného typu omezena pouze u dětí do dvou let věku, a to bez ohledu na to, zda rodiče čerpají rodičovský příspěvek podle staré či nové právní úpravy.
Docházka dětí starších dvou let do předškolních zařízení se od výše uvedeného data již nesleduje, takže můžete dát dítě do mateřské školy bez omezení.
OBČAN-DLUHY
- Podmínky pro podání odpůrčí žaloby proti dlužníkovi
- Zpochybnění darování nemovitosti dlužníkem
- Jak může věřitel zpochybnit darování nemovitosti dlužníkem jiné osobě
- Je možné zvártit darování nemovitosti dlužníkem jiné osobě?
- Odpůrčí žaloba - věřitel daroval nemovitost rodinnému příslušníkovi
- Odpůrčí žaloba - věřitel daroval nemovitost osobě blízké
- Kolik let zpět je možné napadnout dlužníkovy právní úkony
- Darování nemovitosti ve snaze vyhnout se splacení dluhu
- Rodiče dlužníci darovali nemovitost potomkovi - postup věřitele
- Po kom je možné vymáhat dluh pokud dlužník daroval nemovitost
- Dlužník daroval nemovitost - po kom vymáhat dluh?
2010 jsem půjčil rodičům 300.000,- jako zástavu, že mi budou půjčku splácet na mě přepsali darovací smlouvou svou nemovitost. Na konci minulého roku mi přišel dopis od soudu že na mě byla podána žaloba o zpětvzetí darovací smlouvy. Podala to na mě firma, které rodiče dlužili. Jenomže ještě než soud proběhl jsem byl nucen nemovitost prodat, protože rodiče nespláceli hypotéku a také půjčku, kterou měli ode mě. Soud měl být minulý týden, ale přišel dopis, že se soud nekoná a že budu k dalšímu termínu vyzván.
Po prodeji nemovitosti se vyplatila hypotéka a já si nechal svých 250.000 Kč, které mi ještě rodiče dlužili.
Sám si myslím že jsem se ničeho protiprávního nedopustil, ale chtěl bych se zeptat co mám teď očekávat od soudu. Dům jsem prodal, nechal jsem si jen peníze které mi patří.
Na internetu jsem se dočetl, že exekutor může požadovat dluh rodičů po mě, což by mi zničilo celý život, nebo že
nemovitost vezme novému majiteli. Ten by mě poté asi zažaloval. Navíc rodiče teď vstoupili do insolvence. Jak s největší pravděpodobností může tento problém dopadnout. Jak bránit proti této žalobě? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Dle textu dotazu předpokládám, že na Vás byla věřitelem Vašich rodičů podána tzv. odpůrčí žaloba. Dle § 42a/1 Občanského zákoníku platí, že věřitel (zde žalující firma) se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy (zde Vaši rodiče) právní úkony (zde darování nemovitosti), pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné.
Pro úspěšné odporování předmětné darovací smlouvě mezi Vámi a Vašimi rodiči je však zapotřebí, aby byly splněny následující podmínky:
- Věřitel Vašich rodičů musel mít proti nim vymahatelnou pohledávku, tzn. že Vaši rodiče byli s plněním svého dluhu vůči věřiteli v prodlení a nejpozději k datu skončení řízení o odpůrčí žalobě bude mít věřitel ohledně této pohledávky vůči Vašim rodičům právní titul (nejčastěji platební rozkaz či rozsudek).
- Odporovat je možné pouze těm právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech, a to v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, resp. právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (zde Vy), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, ovšem s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
Neboť řízení o odpůrčí žalobě nepatří k těm, v nichž by se žalující či žalovaná strana obešla bez pomoci odborníka, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
Výsledek řízení o odpůrčí žalobě není samozřejmě bez podrobné znalosti všech relevantních skutečností možné předjímat, na tomto místě proto pouze připomínám, že dle § 42a/4 Občanského zákoníku je právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch. Pokud tedy v současné chvíli již nejste vlastníkem předmětné nemovitosti, byl by věřitel Vašich rodičů oprávněn vymáhat na Vás exekučně hodnotu darované nemovitosti.
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty za jízdu pod návykovými látkami
- Promlčení pokuty za řízení vozidla pod návykovými látkami
- Promlčecí lhůta pokuty od správního orgánu
- Za kolik let se promlčí pokuta správního orgánu?
- Promlčení pokuty - § 88 Zákona o přestupcích
2001 mě byl odebrán řidičský průkaz za jízdu pod vlivem návykových látek. Dostal jsem 18 měsíců zákaz řízení, 12.000 Kč pokutu. Trest už mi samozřejmě vypršel a pokutu jsem do teď nesplatil. Pokuta přešla ještě 2001 na finanční úřad, kde jsem se dostavil taktéž 2001, domluvil splátky a zaplatil 1000 Kč. Od té doby jsem nic nezaplatil a ani finanční úřad mi nenapsal žádnou upomínku. Je pokuta již promlčena? Po kolika letech obecně se promlčuje pokuta?
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, kým byla pokuta uložena, zda správním orgánem či soudem (což je podstatná okolnost). Pro potřeby této odpovědi proto vycházím z předpokladu, že pokutu ukládal správní orgán.
V takovém případě její vymahatelnost uplynula v prekluzivní 5-leté lhůtě (§ 88 zákona o přestupcích ve znění do 31.12.2005). Tato lhůta uplyne bez ohledu na zahájení exekučního řízení a působí zánik vykonatelného titulu a tedy nemožnost dalšího pokračování vymáhacího procesu. A v takovém případě tedy v dnešní době ji již není možné vymáhat.
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může uložit závěť u notáře osoba blízká
- Může závěť u notáře uložit i cizí osoba?
- Co je to holografní závěť?
- Co znamená holografní závěť?
- Je možné někoho zmocnit k uložení závěti u notáře?
- Plná moc k uložení závětě u notáře
- Jak se dozví notář v dědickém řízení kde je uložená závěť?
- Kolik stojí uložení závěti u notáře?
- Kolik stojí uložení v centrální evidenci závětí?
- Uložení závěti v centrální evidenci závěti - cena, poplatek
- Poplatek za uložení závěti u notáře
- Poplatek za uložení v centrální evidenci závětí
- Je možné zpochybnit závěť sepsanou u notáře?
- Zpochybnění závěti sepsané u notáře formou notářského zápisu
Moje ovdovělá bezdětná teta sepsala vlastnoruční (holografní) závěť v můj prospěch. Závěť obsahuje veškeré potřebné údaje, měla předlohu od advokáta. Chtěla bych ji uložit u notáře, je to možné? Mohu tak učinit já sama? Děkuji. Daniela
ODPOVĚĎ:
Závěť lze uložit u notáře tak, že o uložení požádá přímo pořizovatel závěti, nebo také jeho zmocněnec. Závěť můžete tedy uložit i Vy, pokud k tomu budete zmocněna. Závěť pak v takovém případě vždy zůstává v trezoru příslušného notáře a existence závěti (tedy údaje o pořizovateli a skutečnost, kde je závěť uložena) se zanese do Centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora ČR.
Uložení závěti je dle současného tarifu zpoplatněna částkou cca. 1400,- Kč. Závěť ve formě notářského zápis sepsaná notářem je včetně uložení v Centrální evidenci závětí zpoplatněna částkou cca. 2200,- Kč.
V takových případech tedy vždy doporučuji rovnou sepsat závěť formou notářského zápisu, neboť u notářského zápisu se předpokládá, že pořizovatel byl plně způsobilý k právním úkonům a každý, kdo by chtěl závěť zpochybnit nese důkazní břemeno.
FINANCE-DANĚ
- Musíme podat daňové přiznání při nulové dani (dar v rodině)
- Je nutné při daru v rodině podávat daňové přiznání (nulová daň)
- Daňové přiznání - dar nemovitosti mezi rodiči a potomkem, potomky
- Daňové přiznání - dar bytu, domu mezi rodiči a potomkem, potomky
- Zákaz dvojího zdanění, zákaz dvojitého zdanění
Dědictví: předmětem dědictví po tatínkovi je dům a byt - tedy polovina, jelikož polovina patří mamince. Všichni dědicové souhlasí, aby jedna sestra zdědila byt (užívá ho). Může v rámci dědického řízení zdědit byt celý nebo jen polovinu?
Dar: pokud sestra může zdědit jen polovinu bytu, chceme pak, aby druhou polovinu dostala od maminky darem. Stačí bez právníka sepsaná darovací smlouva s ověřenými podpisy u notáře?
Platí stále osvobození od darovací daně v řadě přímé (rodič - dítě)? Podává se i v případě osvobození od darovací daně daň. přiznání s údajem o osvobození?
Daň z převodu nemovitosti: V případě, že setra zdědí polovinu bytu a pak druhou polovinu dostane darem, bude maminka podávat daň z převodu nemovitosti? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
1) vzhledem k tomu, že dům a byt pravděpodobně byly součástí společného jmění manželů SJM, tedy náleží stejný díl každému z manželů, nelze v rámci dědictví uzavřít dědickou dohodu vedoucí k tomu, aby sestra získala celý byt (polovina bytu totiž není v rámci dědického řízení projednávána). Po uzavření dědické dohody, kdy se z maminky a sestry stanou spoluvlastnemi je možné, aby maminka svou polovinu sestře darovala; tak se stane sestra výlučnou vlastnicí bytu.
2) K sepsání darovací smlouvy není nutné využít služeb právníka, advokáta nebo notáře, ale je to výhodou (darovací smlouva bude mít veškeré náležitosti). Vzory darovací smlouvy jsou k dispozici na našem webu na stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
3) Podle zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitostí platí, že darování mezi rodiči a potomky je bezúplatné (na této koncepci není plánována žádná legislativní změna). Taktéž daň při převodu darované nemovitosti se nehradí, jelikož darování je z důvodu zákazu dvojího zdanění zatíženo pouze daní darovací a od té je darování ve Vašem případě osvobozeno. Pro darování mezi příbuznými dále platí, že není nutné zpracovávat znalecký posudek, nicméně toto lze doporučit učinit (kvůli pozdějšímu započtení daru v dědickém řízení po matce). Daňové přiznání se v tomto případě nebude podávat.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Prodávající dal zálohu technického průkazu do zástavy - co dělat?
- Cizí osoba dala technický průkaz do zástavy za dluh - co dělat?
- Kdo je majitel vozidla - držitel technického průkazu nebo smlouvy?
- Žaloba na vydání věci - technického průkazu automobilu, vozidla
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro zadržování dokladů k vozidlu
- Trestní oznámení pro zadržování technického průkazu automobilu
Uzavřela jsem kupní smlouvu podle Obchodního zákoníku na osobní automobil dovezený ze zahraničí. Při prodeji mě prodávající ukázal všechny potřebné doklady k prodeji včetně velkého technického průkazu. Domluvili jsme se, že mi doklady předá po zaplacení dvou splátek, na kterých jsme se dohodli. Splátky jsem zaplatila, auto mám již doma, ale doklady od vozidla stále nemám. Dozvěděla jsem se, že prodávající dal doklady od auta třetí osobě, jako záruku svého dluhu. Mohu v tomto případě přijít o auto? Je nějaký způsob, jak bych mohla dostat doklady od vozidla? Mohl by vlastník dokladů přijít a vyžadovat vydání auta na základě toho, že vlastní technický průkaz? Děkuji, Otýlie
ODPOVĚĎ:
Vlastnictví vozidla není odvozené od držitelství dokladů k němu, ale je odvozené od kupní smlouvy.
Pokud prodávající převzal smluvní povinnost předat Vám doklady od vozidla do určité doby, doporučuji jej vyzvat ke splnění této povinnosti nebo sdělení jména osoby, která má doklady v držení (a tuto vyzvat k vydání věci).
Další postup je na zvážení:
Buď můžete odstoupit od smlouvy z důvodu závažného porušení smluvní povinnosti a žádat vrácení kupní ceny;
nebo můžete podat trestní oznámení na osobu, která zadržuje doklady, jež Vám náleží (čímž můžete riskovat, že bude zjištěno, že jste koupila kradený vůz) nebo na "zadržovatele" podat žalobu na vydání věci a zároveň vstoupit do jednání s registrem vozidel a zajistit si vystavení duplikátů dokladů.
OBČAN-DLUHY
- Kdo dohlíží na činnost insolvenčího správce
- Kam je možné poslat stížnost na insolvenčního správce
- Stížnost na insolvenčního správce - nezajistil prodej a nemovitost šla do dražby
- Insolvenční správce nezajistil prodej nemovitosti a ta šla do dražby
Bylo nám s manželem povoleno oddlužení, protože manžel ztratil práci a nebyli jsme schopni uhradit veškeré splátky. Nejsme spokojeni s postupem insolvenčního správce, dá se říci, že jsme se na něčem dohodli a on věci zařídil jinak. Prosím o názor, zda mohu někde podat podnět k prošetření jeho činnosti nebo spíš nečinnosti. Jedná se o to, že nám bylo nařízeno prodat veškerý majetek - rodinný dům i chatu (i když jsem se pokoušela o splátkový kalendář), sehnali jsme tedy na obojí kupce a nečinností insolvenčního spráce nyní jde obojí do dražby, což se nám zdá velmi nevýhodné. Nebylo to hlavně třeba, protože kupce jsme měli zajištěné. Tomu nerozumím. Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
V insolvenčním řízení dohlíží na činnost správce insolvenční soud. je třeba ale říci, že insolvenční správce musí postupovat v souladu s insolvenčním zákonem a pokud jde o možnosti zpeněžování majetkové podstaty dlužníka je správce vázán určitými postupy v závislosti na schválení soudem.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úroky z dlužného platu, mzdy a nároky zaměstnance
- Má zaměstnanec právo na úroky z platu, mzdy při pozdním vyplacení?
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na náhradu finanční škodu pro pozdě vyplacenou mzdu, plat
Dostal jsem od zaměstnavatele dvouměsíční výpověď - paragraf 52/c, ke dni 31.1.2012. Firma je od 1.4.2012 v konkurzu. Ke dnešnímu dni 28.1.2013, mi firma dluží částku, za nevyplacenou mzdu za měsíc leden 2012 a část tříměsíčního odstupného (část již vyplatil úřad práce), v celkové dlužné výši cca 13 tisíc korun, v podobě přihlášené pohledávky. Tímto jsem se dostal na jaře 2012 do finančních problémů, za pozdní pravidelné platby bance a firem dodávající energie, v celkové částce cca 5.000 Kč.
-Lze tyto nedobrovolné výdaje nyní nárokovat u insolvenčního správce?
-Lze si nárokovat penalizací, či úroky, z dlužné částky za oněch 13 tisíc korun, za dosud nevyplacenou mzdu a odstupné?
Onu částku 5 tisic korun jsem též zahrnul do přihlášky pohledávky, ale dle sdělení insolvenčního správce tato částka prý není nárokovatelná. Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Částku ve výši 5000,- Kč skutečně není možné u insolvenčního správce nárokovat, zatímco úroky z prodlení z nevyplacené dlužné mzdy nárokovat v civilním řízení možné je. V insolvenčním řízení úroky z prodlení z dlužné mzdy Vám uhrazeny nebudou. Pokud se týká otázky Vám způsobené škody, kdy jste se ne vlastní vinou dostal do finančních problémů, je možné podat žalobu na společnost - zaměstnavatele a požadovat po něm náhradu prokazatelně způsobené finanční škody (§ 265 Zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že se společnost - zaměstnavatel nachází v insolvenčním řízení, myslím si (z praxe), že zde není moc velký předpoklad, aby vám náhrada škody byla v celé části uhrazena.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel posílá mzdu na špatný účet - jak postupovat?
- Zaměstnavatel posílá výplatu na špatný účet - jak postupovat?
- Výplata mzdy na nesprávný účet - zaměstnavatel to neřeší
- Přestupek, správní delikt - nevyplacení mzdy, platu zaměstnanci
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za pozdě vyplacený plat
- Náhrada škody za pozdě vyplacenou mzdu
- Odškodnění za náklady kvůli pozdě vyplacené mzdě - § 265
- Odškodnění za náklady kvůli pozdě vyplacenému platu - § 265
Příteli poslali výplatu na špatný účet přestože jim několikrát volal a hlásil, změnu posílal to tam i emailem. Minulý měsíc to tak taky udělali. Má nárok na to, aby mu to nahradili? Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Partner má nárok na obdržení výplaty či mzdy v řádném výplatním termínu, tak jak jej má se zaměstnavatelem sjednán.
Komplikujícím ustanovením v tomto případě je § 141 zákoníku práce, který splatnost mzdy stanovuje na "následující měsíc", tedy do konce měsíce následujícího po odpracovaném měsíci. To platí v případě, že z pracovní smlouvy nevyplývá jiný konkrétní výplatní termín; a to i přes to, pokud zaměstnavatel jednostranným aktem (vnitřním předpisem) výplatní termín stanovil jinak či je běžnou praxí, že výplatní termín je např. 15 den v měsíci.
Pokud tedy nebyl výplatní termín sjednán v pracovní smlouvě jinak a zaměstnavatel svou chybu napraví do konce měsíce následujícího, de facto splnil dikci zákona.
Nevyplacení výplaty ve stanovené termínu je přestupkem (nebo správním deliktem), který může ohlásit inspekci práce jako podnět k prošetření.
Taktéž doporučuji zjistit, zda se zaměstnavatel nezavázal k určitému výplatnímu termínu v kolektivní smlouvě - pokud ano, lze kontaktovat odborovou organizaci a závadu na straně zaměstnavatele předat jako podnět.
Ve Vašem případě taktéž lze zkoumat, zda v důsledku pochybení zaměstnavatele nedošlo ke škodě zaměstnance ve smyslu § 265 zákoníku práce; např. v podobě úroků z prodlení nesplacené splátky úvěru, která by z řádně obdržené výplaty byla uhrazena. Dodávám, že i tento nárok je také závislý na tom, jak je výplatní termín u zaměstnavatele určen.
V krajním případě je za podmínek stanovených v § 56 zákoníku práce také možné uvažovat o okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (pochopitelně za splnění podmínek v tomto ustanovení stanovených - tedy nevyplacení mzdy nebo její části do 15 dnů od splatnosti).
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající nevyřídil reklamaci včas a nekomunikuje - jak postupovat?
- Prodávající nevyřídil reklamaci ani nevrátil peníze za zboží - co dělat?
- Správní delikt - nevyřízení reklamace a nevrácení peněz ani zboží
- Je možné kontaktovat ČOI pokud prodejce nevyřídil reklamaci ani nevrátil peníze?
Před Vánocemi 2012 jsem zakoupila v internetovém obchodě 2ks stejného zboží. Po předání dárku jsme zjistili, že jeden je vadný - nefunguje. Chtěla jsem se spojit s prodejcem telefonicky, ale nebral telefony nebo byl úplně nedostupný. Psala jsem emaily, ale též žádná odpověď. Nicméně jsem odeslala poštou zboží k reklamaci s přiloženým dopisem a o tomto kroku informovala prodejce emailovou poštou. Pár dnů ležel balíček na poště, poté byl vyzvednut. Následně přišel email, že zboží bude reklamováno. Již je to dva měsíce, opět jsem psala SMS i emaily, že podám trestní oznámení, ale dosud nemám ani peníze ani zboží. Prosím o radu, jak dále postupovat a kdybych trestní podání na policii podala, co by následovalo?
Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení podat můžete, otázkou je, zda Policie tento čin bude šetřit jako majetkový trestný čin (záleží na výši způsobené škody - orientační hranice je 5.000 Kč).
Než trestní oznámení doporučuji informovat českou obchodní inspekci ČOI, jelikož reklamace (mimo další povinnosti prodávajícího spojené s reklamací, jako je rozhodnutí o reklamaci) nebyla vyřešena v zákonné měsíční lhůtě (§ 19 zákona o ochraně spotřebitele) ani jste nebyla informována o tom, že reklamaci v této lhůtě vyřešit nelze. V jednání prodávajícího je možné spatřovat správní delikt podle § 24 zákona o ochraně spotřebitele.
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nájemníci způsobili škodu v bytě a uznali ji - vymáhání náhrady škody
- Postup vymáhání náhrady škody za poškození pronajatého bytu
- Poškození pronajatého bytu nájemníkem a vymáhání škody - postup
- Vymáhání škody po nájemnících - jak podat žalobu (proti jednomu nebo oběma nájemcům?)
- Podává se žaloba proti jednomu nájemníkovi nebo i spolunájemci?
- Podává žalobu k soudu jen jeden spolumajitel nebo všichni (náhrada škody po nájemci)?
Společně s manželem jsme pronajímali na základě nájemní smlouvy byt dvěma osobám - muž a žena, nejsou manželé, ve smlouvě o pronájmu figurovali jako společní nájemci bytu. Po skončení nájmu nám předali byt poněkud zdevastovaný, cena oprav činí asi 15.000 Kč. Tento závazek oba uznali - podepsali předávací protokol s výčtem poškození pronajatého bytu. Dobrovolně nám ovšem škodu uhradit nechtějí. (Opravy jsou již provedené, k dispozici jsou námi zaplacené faktury).
Máme celý závazek soudně vymáhat pouze na jednom z našich bývalých nájemníků, nebo máme podat soudní žalobu na každého zvlášť a vymáhat po každém polovinu částky, nebo máme podat na oba společnou žalobu (lze podat žalobu na více osob současně?)?
Předpokládám, že strana žalující může být pouze jeden z nás (manželů), v zastoupení obou. Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat jednu žalobu na oba dlužníky, jelikož jsou solidárními dlužníky, tedy oba odpovídají do plné výše dluhu a vůči sobě pak mají nárok na poměrné vypořádání. Znamená to, že se můžete hojit na jednom z nich (pokud by např. jeden z nich byl nedohledatelný nebo neměl žádný majetek) a ten, kdo Vám škodu uhradí pak může vymáhat náhradu škody po druhém.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného, alimentů ve vězení - informace
- Je možné požádat o snížení výživného ve vězení, při výkonu trestu?
- Musí otec v sociálně složité situaci platit výživné, alimenty
- Ztráta zaměstnání a možnost snížení výživného
- Ztráta zaměstnání a možnost snížení alimentů
- Jak rychle snížit výživné při ztrátě zaměstnání
- Jak rychle snížit alimenty při ztrátě zaměstnání
Ztráta zaměstnání a jiné okolnosti důvodem neplacení výživného, otec pro neplacení trestán, propuštěn z výkonu před měsícem, bez příjmů, bez zaměstnání, bez bydlení, čekám na vyřízení invalidního důchodu.
Je možné požádat o odložení vyživovací povinnosti do doby než budu mít příjem?Jinak se dluh bude navyšovat a nebudu mít možnost splácet ani dál platit. Nezbavuji se povinností. Je řešení? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Pokud je povinný rodič ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vymezuje, kolik lze z výdělku povinného použít na úhradu výživného. Jestliže takový rodič nemá výdělečné a majetkové možnosti buď proto, že je neschopen k práci, nebo proto, že mu správou věznice nebyla práce přidělena, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného. Pokud je ovšem povinný rodič odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, je v takovém případě nutné ponechat i po dobu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li tu jiné okolnosti pro jeho změnu.
V případě, že je povinný rodič nezaviněně sám sociálně potřebný, nemá možnost ani schopnost plnit svoji vyživovací povinnost k dítěti, vyživovací povinnost se nestanoví. Obraťte se na soud a žádejte o změnu ve výši vyživovací povinnosti, kterou zdůvodníte svoji současnoou situací. Věc je možné řešit i tzv. předběžným rozhodnutím, předběžným opatřením - vizte web poradny, kde jsou podrobnější informace o tomto institutu.
OBČAN-DLUHY
- Osobní bankrot ve starobním důchodu - informace
- Může za ručit v osobním bankrotu 3. osoba
- Může ručit v osobním bankrotu osoba blízká, rodinný příslušník?
- Společný návrh manželů na osobní bankrot
- Mohou manželé společně požádat o osobní bankrot, oddlužení?
- Je možné požádat o oddlužení v důchodě?
- Může jeden z manželů převzít dluhy druhého do oddlužení, osobaního bankrotu?
Chci zažádat o osobní bankrot, nyní jsem nezaměstnaná, v červenci 2013 odcházím do důchodu. Za jak dlouho od přiznání důchodu můžu o bankrot zažádat? Může o něj zažádat manžel, který má vyšší plat, i když dluhy jsou psané na mne? Může pomoci třetí osoba a jak to potom probíhá? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Pokusím se postupně zodpovědět několikero Vašich dotazů najednou.
1) Pokud jste vdaná, máte společné jmění manželů, dluhy vznikly za manželství je vhodné podat společný návrh na oddlužení manželů. Podávají se 2 návrhy na oddlužení fyzických osob a žádá se o spojení řízení z důvodu snížení nákladů na insolvenční řízení. V tomto případě se čisté příjmy sčítají pro splnění zákonných podmínek oddlužení.
2) Pokud jste nezaměstnaná - oddlužení (osobní bankrot) Vám nebude schváleno.
3) Pokud pobíráte starobní důchod, není to překážka oddlužení, ale důležitá je výše příjmu, abyste dosáhla na zákonnou podmínku oddlužení a to uhradit za 5 let alespoň 30% svých nezajištěných závazků svým věřitelům.
4) Ano, o oddlužení může manžel zažádat formou s Vámi společného návrhu na oddlužení. Sám žádat nemůže pokud jste závazkové vztahy platbě uzavřela vy.
5) Třetí osoba může pomoci tím, že se zaváže v darovací smlouvě nebo ve smlouvě o důchodu, že by dlužníkovi po dobu trvání insolvenčního řízení přispívala určitou částkou, tak, aby byly splněny podmínky insolvenčního zákona a tyto finanční prostředky by byly použity ve prospěch věřitelů.
OBČAN-BYDLENÍ
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu pronajímatelem - § 711 Občanského zákoníku
- Kdy může pronajímatel odebrat nájemci vybavení bytu (nábytek, TV, myčka)
- Smlouva o výpůjčce vybavení bytu - kdy může pronajímatel žádat vrácení
- Vrácení, vydání věcí v pronajatém bytě - kdy může pronajímatel věci žádat?
- Je možný prodej bytu i s nájemci, nájemníky?
- Výpověď nájmu bytu nájemcem z důvodu změny majitele bytu § 680 OZ
- Výpověď nájmu bytu nájemníkem z důvodu změny majitele bytu § 680 OZ
- Rozdíl mezi výpovědi nájmu a podnájmu § 711 OZ - informace
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem u podnájmu a nájmu - rozdíl, informace
Bydlíme v pronajatém bytě, máme nájemní smouvu na dobu určitou - 1 rok s 1měsíční výpovědní lhůtou. Majitel teď byt prodal s tím, že stávající smlouva přechází komplet na nového majitele. Ve smlouvě je dáno, že byt je pronajímán zařízený (skříně, myčka, televize atd.). Majitel po prodeji bytu si chce tyto věci odvézt - jsou to jeho věci, nicméně tento pronájem jsem upřednostil právě z důvodu, abych toto zařízení nemusel kupovat.
Má pronajímatel právo odvézt věci, které jsou spjaté s nájemní smlouvou a dle nájemní smlouvy patří k bytu? Může pronajímatel pronajatý byt prodat, když je pronajímán? Musím se do 1 měsíce vystěhovat kdykoli si pronajímatel řekne? Nebo jsem chráněn nějakým paragrafem Občanského zákoníku a jsem v nájmu po dobu dohodnutého 1 roku? Děkuji, Uršula
ODPOVĚĎ:
Záleží na konkrétním obsahu smlouvy; ale domnívám se, že máte nájemné sjednáno jako nájemné za užívání bytu, a věci, které v tomto bytě jsou, budou výpůjčkou - tedy věcí danou do bezplatného užívání. Na smlouvu o výpůjčce se uplatní ustanovení § 659 a násl. občanského zákoníku, podle kterého platí, že půjčitel může žádat vrácení vypůjčených věcí před uplynutím sjednané doby pouze v případě, že vypůjčitel s nimi nenakládá v souladu se smlouvou nebo jejich obvyklým způsobem užívání či účelem výpůjčky.
Zánik souvisejícího nájemního vztahu není důvodem zániku i smlouvy o výpůjčce k těmto věcem.
Ano, byt lze prodat i s aktuálně "běžící" nájemní smlouvou - změna majitele je důvodem výpovědi nájmu ze strany nájemce (nikoliv pronajímatele) - § 680 občanského zákoníku.
Je důležité najisto postavit, zda jste v postavení nájemce či podnájemce (což je v dnešní době obvyklejší);
- podnájem (podnájemní smlouva) chráněný není a výpověď z něj tedy lze dát bez udání důvodu kdykoliv;
- pokud jste nájemce (nájemník) a máte řádnou nájamní smlouvu, jste chráněný zákonem a tedy Vám lze dát výpověď z nájmu bytu pouze v důsledku naplnění některého z výpovědních důvodu uvedených v § 711 občanského zákoníku (na tom, že byl právní vztah sjednán na dobu určitou v tomto případě nezáleží).
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník je agresivní a omezuje ostatní v pokojeném užívání nemovitosti
- Spoluvlastník nemovitosti ničí zámky, močí na dvoře ad. - jak se bránit?
Děda je spoluvlastník rodinného domu. Žije v domnění, že tam odjakživa nemáme na nic nárok a že je dům jeho. Uráží nás, likviduje naše věci. Děd je vlastník jednoho patra v domku, kde je uzavřený byt a já bytu nahoře, kde když vyjdete schody nahoru, jdete přímo do bytu. Problémy jsou letité. Pálí nám dopisy, ničí zámky, brání nám jít na dvůr, močí tam, hází odpad. Mám dítě 4,5 let. Našel si kamaráda, který nám dělá také potíže. Co si mohu nechat líbit a co a kam můžu vše hlásit. Už jednou jsem ho nahlásila pro napadení na Policii ČR. Děd je těžce nemocný a jakýkoli konflikt je pro obě strany dost psychicky hrozný, ale on je vyvolává. Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
K tomuto a obdobným případům je tzv. každá rada drahá, byť z vlastní zkušenosti Vašemu problému plně rozumím.
Východisko, pokud sama s rodinou nechcete ustoupit a odstěhovat se, de facto neexistuje; jelikož kromě možnosti umístění do psychiatrické léčebny (přičemž bez jeho souhlasu lze tohoto umístění docílit pouze přivoláním záchranné služby v případě záchvatu "nestandardního" chování), která není samospásná (je pouze dočasná), neexistuje žádné definitivní řešení.
Taktéž můžete opakovaně volat Policii, pokud Vás bude ohrožovat.
Lze doporučit, abyste se pokusili znepřístupnit Vámi obývané prostory, vybudovali si vlastní zamykatelnou poštovní schránku (zabudovanou např. do kamenného oplocení).
Taktéž lze doporučit, abyste se obrátila na dědova ošetřujícího lékaře, jeho "psychopatické" chování může souviset s jeho zdravotním stavem.
Pokud by děd projevoval známky duševního onemocnění (syndrom závislosti na alkoholu, těžká demence), můžete omezit děda na právech (přes soud). Řešením by také mohlo být zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Postup jak zrušit spoluvlastnictví vizte ve webu, otázka zrušení spoluvlastnictví byla již mnohokrát na stránkách naší poradny řešena.
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo má právo dělat kopie vyšetřovacího spisu Policie
- Zmocnění jiné osoby k okopírování vyšetřovacího spisu Policie
- Kam se posílá žádost o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu
Známá, jejíž dcera zemřela za podivných okolností (údajná sebevražda, případ byl odložen) by chtěla nahlédnout do vyšetřovacího spisu, resp. pořídit kopie tohoto spisu.
Na internetu jsem našel, že jako poškozená (matka) toto právo má. Má otázka zní, zda-li může jako poškozená zmocnit dalšího člověka, aby jí tyto spisy pomohl na místě okopírovat, ofotit vlastní technikou.
Dále jsem nenašel, kam se žádost o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu zasílá a jakou formu tato žádost musí mít, popřípadě co má obsahovat (existuje formulář?). Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
Nahlížení do trestního spisu (pořízení si výpisků či kopií) se řídí § 65 Trestního řádu. Nelze říci, zda matce (či jejímu zástupci) bude nahlédnutí umožněno - záleží na obsahu žádosti a důvodům, které ji k žádosti vedou.
Žádost se podává buď k předsedovi soudu či ke státnímu zástupci - záleží na procesní fázi, ve které byl případ ukončen.
OBČAN-EXEKUCE
- Předpis ohledně splátkového kalendáře exekutora
- Který předpis stanovuje výši splátek při exekuci?
- Předpis o splátkovém kalendáři v exekuci, exekučním řízení
Mám dotaz ohledně exekuce. Pokud dlužím celkem včetně soudních poplatků a odměny exekutorovi a dlužné částky, částku 100.000 Kč a exekutor mi umožní splátkový kalendář po tisícikoruně měsíčně, jakou si může stanovit jednorázovou částku, než začnu splácet těch tisíc korun. Chce 40.000 Kč a potom mi přistoupí na splátky. Snaha splácet v situaci, kdy povinný je na socialních dávkách ho nezajimá. Existuje nějaký právní předpis ohledně splátkového kalendáře a výše splátek, respektive první jednorázové častky? Setkal jsem se s tím už hodněkrát. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Žádný takový předpis neexistuje. Postup exekutora směřuje k vymožení pohledávky a záleží na rozhodnutí exekutora, jaký postup zvolí a jak vysoké splátky ve splátkovém kalendáři určí.
OBČAN-EXEKUCE
- Na občana někdo cizí nezámý sepsal smlouvu na telefonické služby - hrozí exekuce?
- Exekuce z důvodu neplacení dluhů za telefonické služby - smlouva cizí osoby
- Cizí osoba sepsala na své rodné číslo s operátorem - hrozí exekuce?
Náhodou jsem zjistil, že poskytovatel telefoních služeb má pod mým rodným číslem sepsanou smlouvu na poskytování služby s cizím člověkem. Občanský průkaz jsem neztratil, takže moje rodné číslo bylo náhodně zneužito zřejmě omylem. Několikrát jsem kontaktoval operátory s tím, aby zajistili opravu. Byl jsem nucen na žádost operátora jet do kamenné prodejny s doklady totožnosti, aby si ověřili moji totožnost a rodné číslo. Několikrát jsem kontaktoval jednotlivé pracovníky a po téměř měsíci se nic nezměnilo. Dnes jsem psal stížnost poskytovateli služeb. Vím, že občan který má smlouvu pod mým rodným číslem neplní závazek a dluží jistou částku za služby. Mimo to má trvalý pobyt na Městském úřadě, tím bude těžko k zastižení. Prosím o odpověď - nemůže se stát, že by v případě vymahání dlužné částky mohl exekutor použít moje rodné číslo a požadovat úhradu dluhu na mně? Jak bych se mohl v tom případě bránit? Vím, že dotyčný má téměř shodné rodné číslo s mým, pouze uvedl jiný den narození, ostatní údaje souhlasí. Nejedná se o duplicitní rodné číslo, to mám ověřené. Nejsem už nejmladší (73 roků) a nerad bych se dostal zbytečně do problémů. Předem děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Nelze vyloučit, že by k takové situaci hypoteticky mohlo dojít, ovšem domnívám se, že pravděpodobnost je velmi nízká; postup exekutora pouze na základě "shodného" rodného čísla by byl neopodstatněný.
Každopádně exekutorovi by bylo nutné prokázat, že se jedná o administrativní chybu a Vy nejste povinný, což lze prostřednictvím prokázání totožnosti.
OBČAN-BYDLENÍ
- Rizika trvalého bydliště nájemníka v pronajatém bytě
- Je možné časové ohraničení trvalého bydliště nájemníka v pronajatém bytě?
- Trvalé bydliště na dobu určitou - informace
- Jak zřídit trvalé bydliště nájemníka na dobu určitou
- Trvalé bydliště nájemce na omezenou dobu - informace
- Je možné trvalé bydliště po dobu platnosti nájemní smlouvy?
OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit věci v pronajatém bytě nájemníka?
- Jak ochránit majetek pronajímatele před exekucí
- Notářský soupis věcí v pronajatém bytě - prevence exekuce věcí
- Jak zabránit exekuci věcí v pronajatém bytě - exekuce nájemce, nájemníka
Pronajímám byt 3+1 mám z nájemníky řádně sepsanou nájemní smlouvu. Nájemníci však přišli s prosbou, zda bych jim mohla dovolit, aby si nahlásili v pronajatém bytě trvalé bydliště. Z důvodu získání příspěvku na bydlení od státu.
Bude stačit, když do smlouvy napíšeme, že trvalé bydiště mají na uvedené adrese dočasně, na dobu jednoho roku?
Na co si dát ve smlouvě pozor, aby nedošlo k tomu, že bychom je nemohli případně z bytu po ukončení najemní smlouvy vystěhovat? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Svolení k přihlášení trvalého pobytu je dáváno vždy na dobu neurčitou, nelze jej časově omezovat, jelikož zákon s takovou variantou nepočítá.
Po ukončení nájemní smlouvy pak lze trvalý pobyt zrušit z důvodu zániku vztahu přihlášeného k nemovitosti.
Trvalý pobyt je evidenční údaj související s určitým právním vztahem přihlášeného k nemovitosti, samo o sobě nezakládá právo přihlášeného na přístup do nemovitosti či setrvání v ní.
Problematickou záležitostí trvalého pobytu je exekuce na majetek povinného - nájemníka (zejména pokud byt pronajímáte zařízení); v takovém případě je třeba, abyste měli ke smlouvě připojený seznam vybavení, který nepatří nájemníkům (s fotodokumentací), nejlépe ve formě notářského zápisu.
formu svolení k přihlášení trvalého pobytu lze zvolit např. dodatkem k nájemní smlouvě, přičemž svolení je jednostranný úkon vlastníka nemovitosti.
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo odsouhlasuje poplatek za vedení účetnictví v SVJ
- Jak se stanovuje poplatek za vedení účetnictví v SVJ?
- Je nutné aby členská základna SVJ odsouhlasila poplatek za vedení účetnictví?
Obracím se na vás s prosbou o radu ve věci ročního vyúčtování členů SVJ. Začátkem roku 2012 jsme se dohodli na pravidelných měsíčních zálohách, z kterých se následně platí revize, opravy a také platíme každý 120,- Kč za správu (vedení účetnictví atd.), tzn. 1.440,- Kč ročně. Nyní nám bylo správkyní předáno vyúčtování nákladů za minulý rok, kde nám rovněž zaúčtovala 600,- Kč za vedení účetnictví. Jak je to s poplatkem za vedení účetnictví? Je třeba toto nejprve odsouhlasit členskou základnou, anebo je to na libovůli správkyně, kolik si určí zaplatit své účetní, a nás již jen postavit před hotovou věc? Děkuji, Michaela
ODPOVĚĎ:
Obvykle je mezi SVJ a správcem (správní firmou) smlouva, která zahrnuje i vedení účetnictví a určení odměny za něj. Takže je třeba začít u tohoto smluvního aktu. Pokud byla odměna nárokována nad rámec smlouvy, je nutné vyúčtování reklamovat.
Pokud nemáte smlouvu se správcem (např. se nejedná o externí firmu či účetní), je třeba dotaz upřesnit.
Z ryze zkušenostního hlediska si dovoluji dodat, že při porovnání běžných odměn za vedení účetnictví pro SVJ je nárokovaná odměna ve výši 600,- neobvykle velmi nízká.
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání škody po ČKP (České kanceláři pojistitelů) - postup
- Jak vymáhat náklady a škodu po ČKP (České kanceláři pojistitelů)
- Vymáhání nákladů po ČKP - prokazování nevlastnění vozidla
- Status České kanceláře pojistitelů - jde o státní instituci?
- Kdo je zřizovatelem Česká kanceláře pojistitelů ČKP?
- Postup vymáhání škody a nákladů po ČKP (kanceláři pojistitelů)
Obracím se na Vás ve věci neoprávněné žádosti ze strany ČKP na úhradu pojistného za vozidlo, jež jsem nevlastnil. Vzhledem k tomu, že mne ČKP neoprávněně obtěžuje již poněkolikáté s různými požadavky, mám zájem na nich požadovat náhradu nákladů s tím spojených. Poslední případ, který bych rád řešil se týkal požadavku na úhradu pojištění za vozidlo, jež jsem nikdy nevlastnil. Musel jsem na Magistrátu hlavního města Prahy získat potvrzení, že jsem vlastníkem vozidla nebyl, což mne stálo čas a finanční prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že nemám na podobnou agendu čas, pověřil jsem zástupce, jemuž jsem náhradou poskytl finanční plnění. Mám zájem po ČKP požadovat náklady jak na zástupce v dané věci, tak za správní poplatek, tak za svůj čas, který jsem tomu musel věnovat? Jak mám v této věci postupovat? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
ČKP je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, zřízená zákonem a prezentující se jako profesní organizace pojistitelů.
Není organizační složkou ani orgánem státu, proto s jakýmikoliv žádostmi o náhradu vzniklé škody se musíte obrátit přímo na ČKP, případně na soud prostřednictvím žaloby na náhradu škody.
Nad ČKP vykonává dohled Česká národní banka ČNB (§ 25 zákona č. 168/1999 Sb.), se svou stížností se můžete obrátit i na tuto instituci.
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění zaměstnance za pracovní úraz - amputace části prstu
- Objektivní posouzení pracovního úrazu zaměstnavatelem a pojišťovnou
- Po kom vymáhat odškodnění za pracovní úraz - pojišťovně nebo zaměstnavateli?
- Na koho se má zaměstnanec obrátit s nároky po pracovním úrazu?
- Nárok na doživotní rentu po pracovním úrazu
- Záloha ztráty na výdělku po pracovním úrazu
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to refundace od pojišťovny
Na začátku 2013 se mi stal v práci vážný pracovní úraz na pravé ruce – amputace jednoho článku prostředního prstu a rozdrcení dalšího kloubu s otevřenou zlomeninou s přerušenými šlachami. Zůstanou mi trvalé následky.
Při vyšetřování nehody spolu s bezpečnostním technikem jsem byla upozorněna, že jsem nedodržela bezpečnostní předpisy. Pracovala jsem na stroji společně s kolegyní, pomáhala jsem jí při práci (vždy tam pracuje pouze jeden člověk) a ona bohužel zapla stroj v okamžiku, kdy jsem tam měla ruku.
Zaměstnavatel po dohodě s bezpečnostním technikem navrhli pojišťovně finanční potrestání mé osoby o 10% při doplácení do výše průměrného platu s tím, že pojišťovna se vyjádří až po ukončení mé pracovní neschopnosti a může mě finančně zkrátit mnohem více, než navrhl zaměstnavatel.
Zajímalo by mě na co mám vlastně nárok, zda mi pojišťovna vyplatí bolestné, náklady na léčbu a odškodnění za trvalé následky, a v jaké výši. Myslím tím, zda mi veškeré doplatky budou vypláceny ve finančně zkrácené formě tak jak rozhodne pojišťovna. Já sama žádné pojištění úrazu, ani úrazové nebo životní pojištění nemám. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance se řídí § 365 a násl. Zákoníku práce.
Zaměstnavatel se ve Vašem případě chce částečně zprostit odpovědnosti za škodu na zdraví podle § 367 odst. 1 zákoníku práce. Ve Vašem případě je nejprve nutné objektivně posoudit, zda jste se zaviněně (zavinění je i v podobě nedbalosti) dopustila porušení bezpečnostních předpisů, či zda není na místě zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele z důvodu lehkomyslnosti podle odst. 2 téhož ustanovení - nutnost objektivního posouzení je v tom, že podle odst. 1 se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit zcela; podle odst. 2 pouze z části.
Je třeba dodat, že nejste v žádném vztahu s pojišťovnou - odpovědnost za škodu na Vašem zdraví nese zaměstnavatel, který je povinen být pojištěn (a to buď u České pojišťovny, a.s. nebo u pojišťovny Kooperativa).
To, zda jste utrpěla pracovní úraz (tedy zda se jedná o úraz podle § 380 zákoníku práce), taktéž to, zda je zaměstnavatel oprávněn zprostit se odpovědnosti a z jakého důvodu (již zmíněný § 367 zákoníku práce) a nakonec to v jaké míře se odpovědnosti zprostí (§ 367 odst. 3 zákoníku práce) jsou úkony zaměstnavatele nikoliv pojišťovny.
Je běžné, že zaměstnavatelé konzultují tyto případy s pojišťovnou, aby udržovali jednotný postup vůči všem zaměstnancům. Nicméně tato skutečnost v žádném případě nevytváří Váš vztah s pojišťovnou.
Nároky na náhrady vyplývající z pracovního úrazu jsou uvedeny v § 369 zákoníku práce (jedná se o
- ztrátu na výdělku, bolestné a
- snížení společenského uplatnění,
- účelně vynaložené náklady,
- věcnou škodu).
Dále existuje nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) - a to v případě, že byste v důsledku pracovního úrazu nedosahovala výdělku jako před úrazem (§ 371 zákoníku práce); posuzování ovšem tohoto nároku je natolik složité, že není v rámci kapacitní možnosti odpovědi se tímto zabývat blíže.
Pokud se zaměstnavatel důvodně zprostí odpovědnosti za škodu na Vašem zdraví "krátí" se v určené míře všechny náhrady (tedy každá ze čtyř, resp. pěti jelikož bolestné a snížení společenského uplatnění jsou dvě položky uvedené v jednom bodě, uvedených položek zvlášť).
Pokud jste aktuálně dočasně pracovně neschopná, zaměstnavatel Vám bude ztrátu na výdělku vyplácet zálohově a po ukončení dočasné pracovní neschopnosti záležitost předá své pojišťovně k refundaci (tedy k tomu, že pojišťovna uhradí zaměstnavateli Vám vyplacené náhrady), tehdy může nastat situace, kdy se pojišťovna vyjádří k výši "krácení" - tedy míře zproštění se odpovědnosti a stanoví vyšší míru.
Obvykle taktéž zaměstnavatel vyplácí účelně vynaložené náklady -
- poplatky u lékaře,
- hospitalizace,
- náklady na předpisy na léky apod.,
a tyto pojišťovna následně refunduje; vyčíslené bolestné obvykle rovnou předává pojišťovně, která jej posoudí i z odborného hlediska (tedy z hlediska určení jednotlivých položek odpovídajících rozsahu zranění), jelikož tohoto posouzení zaměstnavatel obvykle není z odborného hlediska schopen.
Pokud by došlo k situaci, že:
1) se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za pracovní úraz zcela podle § 367 odst. 1 zákoníku práce a Vy budete přesvědčena, že nedošlo k zaviněnému porušení předpisů z Vaší strany, nebo
2) zaměstnavatel se nezprostí odpovědnosti zcela, ale pojišťovna určí míru zproštění se odpovědnosti výrazně vyšší než navrhovaných 10% (či uplatněné bolestné odmítne uhradit ve Vaším lékařem stanovené výši),
pak je nutné, abyste se u zaměstnavatele dožadovala písemného rozhodnutí a odůvodnění stanovené míry.
Pokud byste nepovažovala rozhodnutí za odůvodněné a zaměstnavatel odmítl rozhodnutí přehodnotit, doporučuji se obrátit na advokáta a zvažovat soudní postup (tedy vymáhání Vašich nároků soudní cestou).
OBCHOD-REKLAMACE
- Je možné použít nahrávku jako důkaz při reklamaci služeb?
- Nahrávka telefonického hovoru jako důkaz v reklamačním řízení
- Zvuková nahrávka jako důkaz při reklamaci služeb
Očekával jsem důležitý dopis na adrese trvalého pobytu, ale stále mi nepřicházel. Odesílatelem mi byl zaslán a na konci září 2013 a uložen na poště 2.10.2012. Cca 6 .10. 2012 jsem by osobně na poště se zeptat, řekli že dopis nemají, potvrzení nemám. 9.10.2012 jsme na poštu volal a opět mi řekli, že dopis nemají. Volal jsem ze zaměstnání, kde máme nahrávané hovory, takže jsem si nahrávku vyžádal.
Následně dopis byl údajně doručen fikcí, vhozením do schránky 12.10.2012, přesto dopis nemám. Díky tomu jsem nemohl podat odvolání a dopis od odesílatele nabyl právní moci. Což mě stálo cca 18.000 Kč.
Nyní chci podat na Poštu reklamaci a použít nahrávku, kde mi potvrzují, že tam žádný dopis nemám. Mohu použít nahrávku jako důkaz? Pracovnice pošty nevěděla, že volám z nahrávaného telefonu. Mohu to alespoň zkusit a nebo mi může naopak hrozit nějaký postih, kdybych nahrávku zveřejnil? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Nahrávku soukromého rozhovoru, aniž by se jednalo o dopředu předpokládaný záznam protiprávního jednání, lze velmi obecně označit jako rozpornou s právem.
Tato určitá protiprávnost se následně "snižuje" tím, že je zaznamenáváno protiprávní jednání, ale i tím že se nejedná o soukromý hovor - jelikož zaměstnankyně pošty podala pouze informaci související s jejím výkonem práce.
Lze doporučit, abyste situaci zvážil, propočítal lhůtu - tedy kdy musel být dopis uložen na poštu apod. a následně se na poštu obrátil s reklamací, která bude obsahovat žádost o sdělení, kdy přesně Vám byla písemnost doručována (což správně mělo být provázeno i doručováním výzev k vyzvednutí). Na základě tohoto sdělení doporučuji rozporovat jeho pravdivost a to i s využitím dané nahrávky (a to se souhlasem zaměstnavatele, jelikož je vlastníkem nahrávky).
Nelze vyloučit možnost, že Česká pošta zjistí chybu na své straně hned v rámci žádosti o zjištění průběhu doručování a nahrávku nebude nutné vůbec použít.
Taktéž doporučuji zvážit Vaši pracovní situaci, aby zaměstnavatel nevyvozoval pracovněprávní důsledky za použití pracovních prostředků k soukromým účelům.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odškodnění za nemoc z povolání
- Nárok na rentu za nemoc z povolání
- Právo na odškodnění a rentu u nemoci z povolání - informace
- Platí odškodnění a rentu nemoci z povolání - pojišťovna nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí odškodné a rentu u nemoci z povolání?
- Náhrada za ztrátu na výdělku u nemoci z povolání - informace
31.12.jsem dostala výpověď od zaměstnavatele. Od 7.12.2012 jsem v pracovní neschopnosti. Byla mi zjištěna nemoc z povolání. Mám nárok na nějaké odškodnění, případnou rentu od zaměstnavatele nebo pojišťovny? Když jsem ve výpovědní době, jakým způsobem mám postupovat. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Podle § 366 Zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je odpovědný za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
S nemocí z povolání jsou spojeny určité nároky (vizte § 369 zákoníku práce - ztráta na výdělku, bolestné apod.). Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovního poměru, tedy tzv. renta, Vám taktéž může náležet a to tehdy budete-li v důsledku nemoci z povolání dosahovat nižšího výdělku.
Dříve je ale nutné vyřešit, z jakého důvodu Vám byla dána výpověď z pracovního poměru v době trvání dočasné pracovní neschopnosti DPN (tedy v ochranné době); jelikož z dotazu nevyplývá, zda byla výpověď dána platně. V tomto směru je tedy třeba dotaz doplnit, následně bude možné zkonstatovat další postup a Vaše nároky plynoucí ze zjištěné nemoci z povolání.
OBČAN-DLUHY
- Poskytovatel energií odpojil nově koupený dům kvůli dluhu původního majitele
- Původní majitel domu nezaplatil elektřinu a byla odpojena, jak postupovat?
- Původní majitel bytu nezaplatil elektřinu a byla odpojena, jak postupovat?
- Dluh původního majitele nemovitosti za elektřinu a odpojení od ČEZ, EON
- Dluh původního majitele bytu, domu za elektřinu a odpojení od ČEZ, EON
- Původní majitel bytu, domu má dluh u ČEZ, EON - jak postupovat?
- ČEZ, EON odmítá připojit zadlužený byt do sítě - jak postupovat?
- Poskytovatel eletřiny odmítá kvůli dluhu zapojit byt do sítě - co dělat?
- Poskytovatel eletřiny odmítá kvůli dluhu zapojit dům do sítě - co dělat?
Přítel koupil rodinný domek, původní majitel dluží kde může, elektrickou energii ještě neodhlásit, a nyní ji odpojili. Příteli na ČEZu bylo řečeno, že dokud původní majitel nevypoví smlouvu u poskytovatele energie (to prý znamená i zaplatit dluh), tak mu elektřinu znovu nepřipojí. Jak v takovém případě postupovat? Přece nemůže být bez elektrické energie někdo, kdo koupil dům a nikde nedluží. Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Při koupi nemovitosti není třeba hledět pouze na stav katastru nemovitostí, ale je nutné věnovat pozornost i dalším závazkům nedílně spojeným s nemovitostí, jako jsou např. právě energie. Bohužel počet kupujících, kteří tomuto věnují pozornost není většinový.
Nyní je nutné zjistit, jaké jsou přesné podmínky dodavatele energie a podle nich postupovat.
Pokud bez úhrady dlužné částky nebude ochoten jednat s odběratelem (tedy s Vaším partnerem), bude nevyhnutelné dluh zaplatit a následně jej jako škodu (nebo porušení smluvních podmínek) vymáhat po původním majiteli nemovitosti.
OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné vystěhování nájemce když neuhradil kauci po nastěhování do bytu?
- Nájemce nezaplatil kauci po podpisu nájemní smlouvy - je možné ho vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka z důvodu neuhrazení, nezaplacení kauce pronajímateli
- Je nezaplacení kauce důvodem k vystěhování nájemníka a zrušení nájemní smlouvy?
- Může pronajímatel vystěhovat nájemníka z důvodu nezaplacení kauce a nájmu?
- Je možné vystěhovat nájemníka z důvodu 1 nezaplaceného nájmu, nájemného?
- Hrubé porušení nájemní smlouvy a možnost okamžitého vystěhování nájemníka pronajímatelem
Mám aktuální problém s nájemkyní. V polovině března 2013 jsem jí pronajala byt. Bohužel jsem udělala tu hloupost, že jsem jí povolila zaslat kauci + nájem za konec března na účet. Nájemné a kauci neuhradila, v bytě bydlí. Mohu ji z bytu vystěhovat, nebo musím na něco čekat. Napadlo mě i vyměnit zámky, nebo nechat odpojit elektřinu. Vím že to není úplně ok, ale ona v podstatě porušila hned několik bodů smlouvy a to:
1. neuhradila kauci při předání bytu,
2. neuhradila nájem za březen při předání bytu,
3. neuhradila nájem za duben v limitu,
4. do týdne si nepřepsala elektřinu na sebe.
V bytě tak bydlí aniž by jí to stálo jedinou korunu a mě blokuje a nemohu byt pronajímat dalším zájemcům. Myslím, že by tak hrubé porušení smlouvy mělo být důvodem k vystěhování nájemnice a zrušení nájemní smlouvy. Nebo by mě mohla žalovat? Díky za odpověď, Klárka
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o hrubé porušení nájemní smlouvy ze strany nájemce. Občanský zákoník Vám dává právo vypovědět nájemní smlouvu, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. V takovém případě doručte nájemci písemnou výpovědní lhůtu, kde uvedete důvod výpovědi, výpovědní lhůtu a poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Žádejte také nájemkyni o ušlý nájem a jiné výdaje spojené s bytem. Pakliže by Vám jej nezaplatila, podejte žalobu na bezdůvodné obohacení.
Ještě je možnost, že vznik nájemní smlouvy byl vázán na zaplacení kauce. Pokud tomu tak je i ve Vašem případě, nájemní vztah nikdy nevznikl a tudíž můžete osobu, která Vám neoprávněně bydlí v bytě, ihned vystěhovat.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nutí jít zaměstnance do práce o státním svátku
- Má zaměstnanec nárok na plat v den státního svátku když nebyl v práci?
- Má zaměstnanec právo na mzdu za státní svátek, kdy nebyl v práci?
- Musí si zaměstnanec odpracovat den kdy nebyl v práci kvůli státnímu svátku?
- Musí si zaměstnanec nahradit den státního svátku?
- Je zaměstnanec povinen si napracovat den státního svátku?
Já a mé kolegyně pracujeme ve firmě s oděvy, kde se praktikuje nerovnoměrný a přetržitý provoz. Otevřeno je každý den od 10:00 do 20:00, zavřeno jen 25.12. a 1.1. v roce. Smlouvou máme na úvazek 40 hodin týdně.
Mzda je vyplácena paušálně, každý měsíc stejnou sumou (plus příplatky a odměny).
Měsíce, ve kterých jsou svátky, za které máme 100% příplatek, ale v dubnu 2013 je jeden svátek a podle firmy ve které pracujeme, si máme odpracovat 8 hodin navíc, tudíž 176 hodin za měsíc. VŠICHNI, bez ohledu na to, kdo ve svátek pracuje a kdo ne.
V květnu 2013 máme jít o 16 hodin navíc, tedy 184 hodin/měsíc. Když jsme se ale ptaly v krámcích okolo (stejné pracovní podmínky), všichni mají bez ohledu na svátky 168 hodin. A to nám přijde nespravedlivé a diskriminační. Chápeme to totiž tak, že když za svátek po nás chtějí odpracovat den navíc, tak se nám ani ten příplatek nevyplatí, protože si ty hodiny stejně odpracujeme.
Logicky jsou na tom ublíženy ty kolegyně, které ve svátek do práce nejdou a stejně si mají odpracovat hodiny navíc. Nepřijde nám to v pořádku a proto prosíme o radu, zda je to tak správně? Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Pokud pracovní den připadne na státní svátek a Vy máte volný den a to právě z důvodu státního svátku, bere se to jako normálně odpracovaný den.
V případě, že do práce jít musíte, náleží Vám příplatky za práci ve svátek. Zaměstnavatel však po Vás nemůže chtít odpracovat den, kdy jste nebyla v práci z důvodu státního svátku. Pakliže Vás k tomu nutí, zkuste se obrátit na inspektorát práce s podnětem na prošetření postupu zaměstnavatele.
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Pojišťovna odmítla uhradit škodu na zadřeném motoru pracovního automobilu
- Zaměstnanec prorazil olejovou vanu a zadřel motor - kdo uhradí škodu
- Náhrada škody za proraženou olejovou vanu a zadřený motor pracovního vozidla
- Kdo je viníkem při proražení olejové vady a zadření motoru pracovního vozidla?
Mám uzavřenou smlouvu odpovědnosti za způsobenou škodu zaměstnavateli. Jsem řidič z povolání. Na pražské stavbě jsem prorazil olejovou vanu, následovalo vytečení oleje čehož jsem si všiml až když jsem zaznamenal, že mi svítí kontrolka. Ihned jsem zastavil a v jízdě nepokračoval. Následek bylo zadření motoru.
Pojisťovna Generali vyřizovala můj případ přes tři měsíce. Po strašných tahanicích mi náhradu škody neuznala, prý jsem porušil obsluhu vozidla. Napsal jsem jim že nesouhlasím s výší škody, což dělá 4200 z požadovaných 105.000 Kč. Další měsíc trvalo než mi napsali ža můj nesouhlas opět bude nyřízen záporně. Dá se s takovou situací něco dělat a má pojišťovna pravdu já jsem přesvědčen že ne ale nevím jak se mám bránit. Děkuji, Rudolf
ODPOVĚĎ:
Z dotazu vyplývá, že pojišťovna odmítla plnit část škody v souvislosti s tvrzením, že jste škodu způsobil v souvislosti s porušením nějakých předpisů. Pokud tato presumpce není správná, je nutné dotaz žádoucím způsobem doplnit.
Dotaz vyžaduje taktéž doplnění v tom smyslu:
1) kolik pojišťovna odmítá hradit - ze slov "nesouhlasím s výší škody což dělá 4200 Kč z požadovaných 105.000 Kč" bohužel není zřejmé, co je předmětem nesouhlasu.
2) kolik zaměstnavatel jako škodu vyčíslil a z čeho při vyčíslení vycházel.
Taktéž je na místě, abyste si pročetl Vaši pojistnou smlouvu, za jakých podmínek může pojišťovna odmítnout uhradit pojistné plnění v plné výši; případně zda máte ve smlouvě sjednánu spoluúčast a pokud ano, tak za jakých podmínek.
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se vyhnout předluženému dědictví pokud nemohu převzít dopis o dědickém řízení
- Jak odmítnout předlužené dědictví když nemohu převzít dopis dědického řízení?
- Dědic se nezdržuje v místě trvalého bydliště - jak má převzít dopis notáře?
- Jak zjistit notáře zajišťujícího dědické řízení po zemřelém rodiči
- Jak zjistit který notář řeší dědictví po otci, matce, dědečkovi, babičce
Přítelkyni zemřela matka, dědictví je předlužené. Přítelkyně nyní nepobývá v místě svého trvalého bydliště, protože ho bude měnit a vyzvednutí pošty by bylo trochu problematické. Co by se stalo kdyby se k ní vyrozumění nedostalo. Po nějaké lhůtě by automaticky dluhy zdědila? Jaký by byl jiný způsob kontaktovat notáře? Jak jsem si zjistil, notáře určuje soud v místě posledního trvalého bydliště zemřelého. Můžeme sami kontaktovat soud s dotazem, kdo je stanovený notář a sami ho kontaktovat? Přítelkyně má dva sourozence + manžel její matky, se kterým nežila a také nebyla v kontaktu. My také nevíme kde je. Se sourozenci v kontaktu jsme, tam problém nebude. Může to, že nevíme kde se manžel nachází, nějak zásadně komplikovat odmítnutí dědictví? Děkuji, Luděk
ODPOVĚĎ:
Na úřadu podle trvalého pobytu zesnulého zjistíte věcně a místně příslušný soud, u něhož bude dědické řízení vedeno. Úřady obvykle dávají souhrnné hlášení soudům na začátku kalendářního měsíce o úmrtích za měsíc předcházející.
Obvykle lze na telefonický dotaz soudu zjistit pověřeného notáře.
Tedy doporučuji nevyčkávat na kontakt ze strany notáře, ale aktivně jej vyhledat.
Odmítnutí dědictví neznámý pobyt jednoho z dědiců nebude komplikovat, jelikož dotaz notáře v této věci směřuje ke konkrétnímu dědici. Komplikované bude dědické řízení jako celek, jelikož v rámci zjišťování okruhu dědiců (což je jedna z fází dědického řízení) bude administrativně a časově náročné.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může nezletilá osoba nosit teleskopický obušek?
- Nutná obrana teleskopickým obuškem
- Rozdíl mezi nutnou obranou a útokem
- Kdy je možné použít zbraň k odvrácení útoku násilníků
Chtěl bych se vás zeptat. Je mi 14 let a dělám box. Ovšem když chodím z haly na autobus po tmě, tak je to vážně nebezpečné kvůli partám, které jsou většinou romové. Již jednou se mi tam stalo, že mě přepadli, ale nakonec jsem z fyzického napadení vyvázl. Teď jsem si ovšem na sebeobranu koupil teleskopický obušek. A teď bych se chtěl zeptat kdyby mě napadla nějaká takováhle bandička a já bych někoho z nich švihnul teleskopickým obuškem a on by mě pak třeba udal za ublížení na zdraví, mohl bych z toho já mít nějaký problémy? Mohu u sebe vůbec nosit teleskopický obušek, když je mi 14 let? Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Teleskopický obušek lze na trhu koupit zcela běžně, zákon neomezuje nošení teleskopického obušku nezletilým osobám.
Nutná obrana spočívá v odvrácení útoku, přičemž nutná obrana, proto aby byla úspěšná musí být důraznější než útok.
Takže pro potřeby obrany lze i tento prostředek použít, nicméně je třeba mít na paměti, že se jedná o zbraň, která může způsobit závažná poranění a pokud budete sám obránce na větší počet útočníků, můžete je použitím zbraně spíše vyprovokovat k důraznějšímu útoku.
Primárně lze doporučit vyhýbat se rizikovým místům, jakoukoliv zbraň použít a v případě opravdového útoku (nikoliv jeho vyhrožováním) a pouze v rozsahu nezbytně nutném, tedy v takovém rozsahu, který Vám umožní vyváznout z komplikované situace a pokud možno vzdálit se z místa jednání.
Je také třeba mít na paměti, že pokud dojde k poranění jednoho z útočníků, vzájemně si většinou dosvědčí, že jste útočil Vy a situace se tak může zásadně zkomplikovat.
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Prodlužuje se pracovní smlouva pokud zaměstnanec pracuje i po vypršení smlouvy?
- Co se stane pokud zaměstnanec pracuje po ukončení smlouvy na dobu určitou?
- Práce po ukončení pracovní smlouvy a změna smlouvy na dobu neurčitou
Do zaměstnaní jsem nastoupila 16.1.2012 a zaměstnavatel se mnou uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.7.2012. 1.8.2012 jsem pracovala v tomto zaměstnáni nadále, ale do dneška mi nebyla vystavena nová pracovní smlouva. Je pravda, že pokud mi zaměstnavatel nevystavil do dneška novou smlouvu a já pokračovala v zaměstnáni i přes to, že jsem neměla novou smlouvu, že smlouva se automaticky prodlužuje na dobu neurčitou. Děkuji, Laura
ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřela pracovní smlouvu na dobu určitou, zaměstnavatel má povinnost upozornit zaměstnance na skončení pracovního poměru uplynutím doby zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokud tak neučiní, podle zákoníku práce (§65 odst. 2) platí, že pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (automaticky tedy dochází ke změně pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou).
RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel odkoupil družstevní podíl od rodičů manželky - jak se vypořádá SJM
- Vypořádání SJM - družstevní podíl koupil manžel od rodičů manželky
Chci se rozvést, před manželstvím jsem od rodičů ženy odkoupil za 800.000 Kč (což byla tržní cena poloviny) družstevního bytu 3+1, kde nyní žijeme se ženou. Žena dostala druhou polovinu bytu od rodičů darem. Nyní řešíme vypořádání společného jmění manželů SJM. Žena si chce byt po rozvodu nechat. Já předpokládám, že mi vyplatí vložených 800.000 Kč. Žena, je názoru, že mám nárok jen na ½ současné tržní ceny bytu, která je teď už bohužel nižší. Má právo takto postupovat? Má pravdu? Nebo mám nárok při vypořádání SJM na svůj odkoupený podíl za cenu v době koupě bytu? Podotýkám, že podíl na půl bytu, jsem odkoupil ještě před manželstvím. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku je velmi těžké odpovědět. Pokud se Vám s ženou nepodaří se dohodnout, nejspíš bude muset ve věci rozhodnout soud. Stejně jako nemovitosti, tak také peníze postupem času ztrácí či naopak nabývají hodnotu. Osobně se domnívám, že budete mít nárok spíše na 1/2 tržní ceny bytu s tím, že by Vám žena měla doplatit i náklady např. na rekonstrukci (zvelebení nemovitosti) nebo náklady spojené s údržbou bytu, příp. nábytek, který by jí v bytě zůstal a který jste kupoval Vy nebo jste ho hradili společně.
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Druh zadržuje mzdu družky - jak postupovat?
- Partner zadržuje mzdu partnerky - jak postupovat?
- Družka zadržuje výplatu, plat druha - jak postupovat?
- Partnerka zadržuje mzdu partnera - jak postupovat?
- Bezdůvodné obohacení - zadržení mzdy, výplaty osobou blízkou
- Druh zadržuje výplatu družky na svém bankovním účtě - co dělat?
- Družka zadržuje výplatu druha na svém bankovním účtě - co dělat?
Dcera si nechala posílat na bankovní konto přítele výplatu, ale on jí odmítl tuto výplatu vydat a vybral si ji, použil ji pro svou potřebu. Přestal hradit nájem a elektřinu. S přítelem žije skoro rok a nikdy neměla v tomto ohledu s ním potíže. Dcera nemá k jeho bankovnímu účtu dispoziční právo a v současné době zůstala zcela bez prostředků. Fyzicky ji napadl poté se psychicky zhroutila. Celá situace vznikla tím, že její přítel si našel jinou ženu. Má se dcera rovnou obrátit na Policii nebo jej písemně vyzvat k vydání peněz (jejího platu) a pokusit se problém řešit smírem. Děkuji, Ludmila
ODPOVĚĎ:
Na policii se dcera jistě obrátit může, zvláště pak poté, co ji přítel napadl. Avšak finanční stránku věci policie nevyřeší.
Doporučuji proto, aby se dcera na přítele písemně obrátila s předžalobní výzvou (nemusí sepsat právník či advokát) o vyplacení (vydání) bezdůvodného obohacení, tedy součtu všech dlužných výplat (mezd). Lze také do žádosti připsat, že pakliže se přítel do stanovené doby neozve a peníze nevrátí, obrátí se dcera na soud s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Tam se také v případě negativní odpovědi přítele obrátit skutečně bude muset.
V případné žalobě na vydání bezdůvodného obohacení (vzor ke stažení je zdarma v našem webu) dcera uvede žalovaného, tedy přítele a skutečnost, že jí byla výplata po dobu X měsíců zasílána na účet přítele, ke kterému nemá přístup. Vše lze doložit výplatními páskami a potvrzením mzdové účetní, že výplata chodí skutečně na účet s daným číslem.
V žalobě dále uveďte, že se přítel ani po opakované výzvě neodhodlal peníze dceři vrátit, můžete přidat skutečnost o fyzickém napadení, nejlépe doloženou vyšetřováním policie. Zároveň dodejte, že se ze strany přítele jedná o bezdůvodné obohacení, které je přítel povinen vydat zpět.
NA (vzor ke stažení je zdarma v našem webu) DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace trenažeru a práva zákazníka
Zakoupila jsem přes internet trenažer. Po 2 měsících se zastavil. Reklamovala jsem, zabalila, odvezli na opravu. Po vrácení pár odřenin, pracoval několik měsíců (listopad), poté stejná závada. Druhá reklamace. Důležité: Pokud nestihnou opravit než odletíme, musí počkat až se vrátíme. Navráceno těsně před odletem, špatně zabaleno, odřené lišty a pás, který dře za chodu o kryt. Ihned fotky plus reklamace u prodejce, který slíbil, že vše zařídí. Po příletu mi přiznal, že zapomněl uplatnit reklamaci, nabídl odškodné 1000 Kč. Já, že nejdříve oprava pásu. Opravce nejdříve odmítl, že to není závada, když jsem na tom trvala, pohrozil, že pokud závada nebude, musím zaplatit 1000 Kč dopravné. Prodejce mě stále odkazuje na opravce, že mám jednat přímo s ním. Já že ne, že budu jednat už jen s prodejcem, protože ten musí opravu závadného zboží zajistit. Teď už jsem napsala, že právo je na mé straně, žádám o urychlenou opravu a výměnu poškozených částí, jinak odstoupím od kupní smlouvy na trenažer. Prodejce komunikuje (mám všechny e-maily), ale oprava stále není zařízena. Prosím o pomoc. Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník říká, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Z toho, co jste popisovala, je možné od kupní smlouvy již odstoupit, neboť prodejce Vám koupenou věc řádně a včas neopravil a navíc došlo k poškození výrobku. Můžete se také obrátit na českou obchodní inspekci (ČOI), kde podezřelé chování prodejce nahlásíte.
OBČAN-BYDLENÍ
- Zadržování kauce pronajímatelem, realitní kanceláří - informace
- Může pronajímatel zadržet kauci nájemníka po ukočení nájemní smlouvy?
- Zadržení kauce pronajímatelem po ukončení nájmu, nájemní smlouvy
Jedná se o vyúčtování za služby spojené s nájmem bytu. V r. 2008 jsem si prostřednictvím realitní kanceláře pronajala byt. Do depozita v realitní kanceláři jsem tehdy vložila kauci 24.000 Kč, dle smlouvy vratnou při ukončení nájmu, po vyrovnání závazků s pronajímatelem. V půli r. 2010 jsem nájemní vztah ukončila a byt v řádném stavu předala pronajímateli. Z kauce mi však byla vrácena pouze částka 14.000 Kč. Realitní makléřka s pronajímatelem mě donutili podepsat papír, že zbytek kauce - 10.000 Kč mi bude navrácen až po vyúčtování služeb (podmiňovali tím vrácení alespoň části kauce). Prohlášení, že souhlasím se zadržením peněz jsem podepsala.
Pronajímatel (majitel) svůj byt krátce po mém odstěhování prodal a žije mimo ČR, mně neznámo kde. Do dnešního dne jsem od něj neobdržela žádné vyúčtování služeb za r. 2009 a část roku 2010. Mé peníze (kauci) má dosud. Děkuji, Nataša
ODPOVĚĎ:
Pronajímatel ani realitní kancelář nemají na zadržované peníze (kauci, depozitum) nárok. Pokud jsou peníze stále v depozitu realitní kanceláře, obraťte se na ni nejlépe písemně s žádostí o vypořádání dlužné částky. V dopise uveďte i to, že za předpokladu, že Vám částka nebude do Vám dané lhůty uhrazena, obrátíte se s nárokem na soud. Pakliže Vám realitní kancelář nevyhoví, musíte svůj nárok uplatnit žalobou na zaplacení dlužné částky u soudu. Mějte na paměti, že obecná promlčecí lhůta činí 3 roky. Máte tedy jen necelý půl rok na to, abyste dlužnou částku vymáhala, jinak bude nárok promlčen.
(poznámka: dotaz byl do webu uložen s časovým odstupem)
RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání družstevního bytu manželů při rozvodu manželství
- Kdo je majitelem družstevního bytu po rozvodu manželství?
- Vliv rozvodu manželství na vypořádání družstevního bytu
- Patří družstevní byt pořízený v manželství do SJM?
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypořádání družstevního bytu manželů při rozvodu manželství
- Kdo je majitelem družstevního bytu po rozvodu manželství?
- Vliv rozvodu manželství na vypořádání družstevního bytu
Po uzavření manželství (17.12.1988), které bylo podmínkou pro přidělení družstevního bytu, nám byl tento přidělen 1.3.1989. Členský průkaz vlastní bývalý manžel, ale v zápise o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu je údaj, že „společné členství manželů podle §175 odst. 2 a 3 občanského zákoníku a článku 29 stanov družstva vzniklo“. 22.2.2011 jsme se na žádost manžela rozvedli. Odstěhoval se do pronajatého bytu a mě a děti (21 a 18 let) nechal v bytě bydlet, dokud syn nedostuduje. To bude v červnu 2013. Potom bude soud o vyrovnání majetku (vypořádání společného jmění manželů SJM) a bývalý manžel chce po mně polovinu z ceny bytu. Podotýkám byt vlastní bytové družstvo, my máme termín převodu do osobního vlastnictví stanoven na rok 2029. Má na to právo? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku platí, že stane-li se jeden manžel za trvání manželství členem bytového družtsva, zakládá tento podíl i účast druhého manžela. Jinými slovy, za trvání manželství jste společně nabyli členská práva k družtevnímu bytu. Po rozvodu manželství zaniká i společné jmění manželů a zákon opět říká, že nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Pokud tedy majetkové vyrovnání nestihnete do uvedených 3 let, jste Vy i manžel vlastníky ideální poloviny členského podílu. Bez ohledu na skutečnost, kdy bude byt převeden do osobního vlastnictví, má manžel nárok na vyplacení částky z poloviny svého členského podílu.
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přestávky ve 12hodinové pracovní době
- Na kolik přestávek má pracovník nárok při 12hodinové směně
- Na kolik přestávek má zaměstnanec nárok při 12hodinové směně
- Minimální délka pracovní přestávky v 1 směně
- Od kdy do kdy je noční směna dle Zákoníku práce?
Mám sjednanou pracovní smlouvu na 7,5 hod denně ve 3 směnách. Nyní nám zaměstnavatel chce změnit pracovní dobu na 11,5 hodiny + 30min přestávka. Neměly by být přestávky 2? Noční směny dle § 94 Zákoníku práce nesmí překročit průměr 8 hod za dobu 6-ti kalendářních měsíců. Co když zaměstnavatel nepočítá za noční směnu odpracovaných 11,5 hod, ale jen dobu od 22-6 hod., tj. 8 hodin.
O přestávce si můžeme sníst jídlo z domu. Teplý oběd, který si můžeme zaplatit, se bude podávat v jídelně až po skončení pracovní směny, v našem volnu. Můžeme se nějak bráni kromě výpovědi? Děkuji, Debora
ODPOVĚĎ:
Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Tato přestávka může být rozdělena, ale alespoň jedna část musí činit nejméně 15 minut. Přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a neposkytují se na začátku a konci pracovní směny.
Noční směna se opravdu počítá jen od 22:00 hod. do 6:00 hod. Jak již bylo řečeno výše, přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a tudíž je situace, kdy je oběd podáván až po Vaší pracovní době zcela v souladu se zákonem.
OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na vrácení zvířete v případě skryté vady (onemocnění)
- Do kolika dní je možné vrátit zakoupené zvíře?
- Reklamace zvířete se skrytou vadou (skrytým onemocněním)
- Může prodávající požadovat vrácení prodaného zvířete po kupujícím?
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Právo zpětné koupě věci - informace
- Právo zpětné koupě zvířete - informace
Fakt, že kupující je chráněn 6 týdny ochranné lhůty pro vrácení zvířete v případě skrytých vad je znám, ale dnes jsem se potkala i s informací, že stejné právo platí i pro stranu prodávajícího s tím, že pokud neshledá podmínky pro zvíře ideální, může si ho vlastně bez udání důvodu odvézt s tím, že vyplatí zpět kupní cenu.
Bývalý majitel není odborníkem a posouzení odborníkem odmítá, tedy Krajskou veterinární správou, na pozemek kupujícího vnikl bez jeho souhlasu a vědomí, také záměrně v době jeho nepřítomnosti. V době prodeje byl v pracovní neschopnosti - hospitalizován a prodej za něj realizovala s instrukcemi jeho sestra. Tvrdí, že ochranná lhůta se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti.
Zvíře je v pořádku, je mu zajištěna náležitá péče a jeho stav je dobrý. Jak se v takovém případě bránit podivnému chování prodávajícího? Od prodeje uplynulo více jak 2 měsíce. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Zvíře je v českém právním řádu věcí a tudíž se na něj vztahují stejná ustanovení o koupi věci a odpovědnosti za vady podle občanského zákoníku. Prodávající je odpovědný za to, že zvíře má vlastnosti, které jste od něj očekávala. Máte tedy 6 týdnů od převzetí na to, abyste případné vady zvířete prodávajícímu vytkla a to nejlépe písemně. Bude zde ale otázka, zda se Vám podaří prokázat, že případné vady zvířete nevznikly při pobytu zvířete u Vás.
Právo zpětné koupě, o kterém se zmiňujete by muselo být ustanoveno písemně (ze zákona přímo nevyplývá). Podívejte, zda-li ustanovení o právu zpětné koupě neobsahuje Vaše kupní smlouva na věc (zvíře). Pokud ano, právo zpětné koupě musí prodávající uplatnit písemnou formou, a není-li dohodnuto jinak, nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci kupujícímu, jinak právo zpětné koupě zanikne. Ochranná lhůta se po dobu pracovní neschopnosti jedné ze stran neprodlužuje. Prodávající zde používá ustanovení z pracovního práva, která jsou však pro tento případ irelevantní. Pakliže by se na Vás prodávající obrátil s tím, že chce zvíře zpět a Vy nemáte žádný dodatek v kupní smlouvě, který by jej k tomu opravňoval, nejste povinna prodávajícímu vyhovět a zvíře mu zpět prodat.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odškodnění za pracovní úraz při dodržení BOZP
- Kdy zaměstnavatel nemusí zaplatit oškodnění za pracovní úraz zaměstnanci
- Nárok na odškodnění v případě pracovního úrazu při opilosti zaměstnance
- Odstupné při pracovním úraze - dvanáctinásobek platu, mzdy
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď po pracovním úraze - zaměstnavatel nemá náhradní práci
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz
Je mi 67 let a pracuji 30 let jako lesní dělník. Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou a pět let pobírám starobní důchod. Nedávno jsem měl pracovní úraz a v současné době jsem stále v pracovní neschopnosti. Dg. ruptura šlachy bicepsu - utržení svalu s trvalým oslabení svalové síly o 4/5. Práci nemohu vykonávat, lehčí práce v našem oboru není. Zřejmě dostanu výpověď, mám právo na odškodnění a může se mnou zaměstnavatel ukončit pracovní poměr na základě toho, že pro mne nemá náhradní práci. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Podle zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
Zprostit se odpovědnosti by zaměstnavatel mohl v případě, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BOZP (např. nepoužil přikázané pracovní pomůcky), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Zaměstnavatel by Vám tedy měl poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku (jedná se o rozdíl mezi nemocenskou a výši předešlé mzdy), bolestné a stížení společenského uplatnění (jedná se o bodové ohodnocení úrazu ošetřujícím lékařem), náklady spojené s léčením (kupříkladu regulační poplatky u lékaře) a věcnou škodu (pokud při zranění došlo kupříkladu k poškození oděvu.
Doporučuji škodu vzniklou pracovním úrazem vyčíslit a s nárokem zaměstnavatele seznámit. Zákoník práce skutečné zná výpověď danou zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. V takovém případě Vám však náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
FINANCE-DANĚ
- Uplatnění výdajů v daňovém přiznání u pronájmu bytu
- Postupný odpočet daní za vybavení pronajímaného bytu
- Pronájem bytu - jak snížit základ daně na 30% paušál
- Snížení základu daně na 30% paušál u pronájmu, nájmu bytu
- Daňové odpisy za koupi bytu určeného k pronájmu
- Kolik let lze odepisovat nemovitost z daní (byt k pronájmu)
OBČAN-BYDLENÍ
- Co je možné započítat do zálohových plateb nájemníka
- Zálohy, zálohové platby nájmu bytu - co je možné započítat?
Pronajímám byt, který mám jen já ve svém vlastnictví. Byt koupen 2002. Je možné uplatnit nějaké výdaje - skutečné - a jaké (mám na mysli např. lednici, sedačku, pračku, postele, koberce). Tyto výdaje nejsou uvedeny v kupní smlouvě. Byly pořízeny až po podepsání kupní smlouvy. Jak si snížit základ daně - 30% ní paušál?
Je možné výdaje za rok 2012, protože převyšují příjmy, uplatnit ještě v letech následujících?
Co lze vše započítat do zálohových plateb nájemníkům? Fond oprav a údržby, pojištění domů, správa domu, teplo, teplá voda, studená voda, úklid společných prostor, společná elektřina? Lze toto započítat kompletně?
2.dotaz: budeme pronajímat byt, který budeme mít s manželem ve společném jmění manželů SJM.
Byt koupíme na jaře 2013 - můj dotaz je stejný jako v předchozím případě. Je možné uplatnit nějaké výdaje - skutečné - a jaké nebo jediné jak si snížit základ daně je 30%ní paušál?
Jak je to v případě, že si založíme živnostenský list na pronájem? Lze uplatnit v tomto případě nějaké výdaje s pořízením bytu? Jak dlouho lze tyto výdaje uplatňovat? Jde mi např. o pořizovací cenu nemovistosti - zda ji mohu odepisovat, případně v jaké odpisové skupině a jak dlouho? A stačí když si živnostenský list založí jeden z nás - z manželů?
Děkuji, Magda
ODPOVĚĎ:
K dotazu č. 1 - při pronájmu bytu můžete uplatňovat buď výdaje paušálem nebo skutečné výdaje - podle toho, co je pro Vás výhodnější. Pokud součástí pronájmu je i vybavení nemovitosti, pak je možné uplatnit i výdaje spojené s pořízením jako výdaj, a to buď jednorázově, nebo formou odpisů.
Zákon o dani z příjmů nestanoví, co přesně by mělo být započteno do zálohových plateb - to záleží na konkrétním smluvním vztahu mezi pronajímatelem a nájemníkem (pronájemcem a nájemcem).
K dotazu č. 2 - i v případě pronájmu na základě živnostenského listu ŽL lze uplatnit výdaje paušálem nebo ve skutečné výši.
Nemovitost lze odpisovat v 5. odpisové skupině, a to po dobu 30-ti let.
Příjmy a výdaje uplatňuje jeden z manželů, pokud je nemovitost ve společném jmění, tj. stačí živnost pouze u tohoto poplatníka.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může banka odmítnout vydání dokladu o zaplacených úrocích?
- Stížnost bance pro odmítnutí vydání dokladu o uhrazených úrocích
Může banka odmítnout vydání dokladu o zaplacených úrocích v roce 2012, které potřebuji k daňovému přiznání z důvodu jedné dlužné splátky za hypotéku? Děkuji, Šárka
ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaplacených úrocích rozesílá většina bank automaticky začátkem roku - u některých je tato služba zdarma, u některých je zpoplatněna. Pokud Vám nebyl výpis zaslán a v bance na Vaši žádost dokonce odmítli potvrzení vystavit, doporučovala bych Vám postupovat tak, že podáte písemnou žádost, resp. stížnost na postup banky a budete požadovat zdůvodnění jejich postupu - pravděpodobně Vám odpoví tak, že postupovali podle svých interních pravidel. Ve stížnosti můžete jako argument použít to, že postup banky je v rozporu s legislativou a upozornit na to, že v případě, že Vám nebude vyhověno, postoupíte celý případ k prošetření České obchodní inspekci. Pro tento případ doporučuji veškerou dokumentaci podávat doporučeně nebo mít orazítkované kopie z podatelny, aby ČOI měla podklad pro šetření Vaší reklamace. Pokud by se celá záležitost nestihla vyřešit do termínu pro podání daňového přiznání, můžete podat následně tzv. dodatečné přiznání, ve kterém úroky uplatníte jakmile budete mít doklad k dispozici.
FINANCE-DANĚ
- Daň při prodeji podílu nemovitosti manželovi, manželc - vypořádání SJM
- Odvod daně za prodej části nemovitosti bývalému manželovi, bývalé manželce
- Odvod daně za prodej podílu bytu, domu, pozemku bývalému manželovi, bývalé manželce
- Odvod daně za prodej podílu garáže (SJM) bývalému manželovi, bývalé manželce
- Daně při vypořádání společného jmění manželů SJM
- Jak vysoká je daň při vypořádání SJM - bytu, domu, garáže, pozemku
Po rozvodu manželství by mělo dojít k vypořádán společného jmění manželů SJM (byt a garáž). Uvažuji, že bych v rámci vypořádání SJM odkoupil od bývalé manželky její polovinu a jako nový majitel ve velmi krátké době obě nemovitosti prodal.
Moje otázky jsou: Bude ona platit z prodeje daň?
Platil bych potom z prodeje já standardní daň 4% a nebo je platná ze zákona nějaká jiná % úroveň, jestli že prodávám nemovitosti do
určité doby po jejich nabytí ( jestliže ano, jaká lhůta to je)? Musí být znalecký odhad v obou a nebo jen ve druhém případě? Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje na daň z převodu, nikoliv na daň z příjmů (viz Vámi uváděná sazba 4%). Pokud Vám manželka prodá svoji část nemovitostí, podléhá tento převod dani z převodu nemovitostí se sazbou 4%.
Pokud Vy budete nemovitosti prodávat dál, opět podléhají dani z převodu 4% - žádná sleva na dani nebo osvobození v tomto případně uplatnit nelze.
Pokud k odkoupení podílu na společném majetku dojde v rámci dohody o vypořádání, pak podle mého názoru lze použít znalecký posudek vypracovaný pro tyto účely, pokud se datumově výrazně neodchyluje od prodeje. Pro druhý převod musí být samostatný posudek.
OBČAN-DLUHY
- Oddlužení společníka v s.r.o.
- Oddlužení jednatele v s.r.o.
- Může jít jednatel, společník s.r.o. do konkurzu, insolvence, osobního bankrotu?
- Osobní bankrot u společníka, jednatele s.r.o.
Jako jednatel a společník v s.r.o. jsem se dostal do konkursu. Podepsali jsme směnku i jako avalisté s manželkou za úvěr jako fyzické osoby. Směnečným rozkazem jsme nuceni tuto částku zaplatit. Máme i dluhy za spotřebitelské úvěry. Povolí nám soud oddlužení, když není pro podnikatele. Nebo alespoň manželce. Oba normálně pracujeme už u zaměstnavatelů. Nepodnikáme. Já jsem tedy ještě v jedné s.r.o. jako jednatel a společník, ale firma nevyvíjí činnost - není problém vystoupit. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Manželce, pokud není podnikatelka a nemá dluhy z podnikání, by insolvenční soud za splnění dalších zákonných podmínek měl oddlužení povolit.
Vy, jelikož jste společník a jednatel s.r.o., které je v konkursu do oddlužení jít nemůžete.
OBČAN-DLUHY
- Kolik peněz z daňového přeplatku je nutné zaslat insolvenčnímu správci
- Oddlužení a daňový přeplatek - kolik Kč dostane insolvenční správce?
- Je nutné daňový bonus zveřejnit v přehldu příjmů oddlužení, insolvence?
- Daňový přeplatek a oddlužení, insolvence
8/2012 mi bylo schváleno oddlužení. Od té doby mi zaměstnavatel sráží insolvenci ze mzdy. 03/2013 si budu podávat daňové přiznání za rok 2012 (nepodnikala jsem, byla jsem na mateřské). Přeplatek na dani bude cca 7.000,- Můžete mi prosím poradit, jak zjistím, kolik z toho mám poslat na účet insolvenčního správce? Moc děkuji, Katka
ODPOVĚĎ:
Pokusím se na Vaši otázku odpovědět trochu obšírněji. Základní pravidlo o příjmech pro oddlužení upravuje ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona, které říká, že dlužník je povinen provádět splátky věřitelům ze svým příjmů. Má se na mysli tedy ze všech svých příjmů.
Dlužníkovi v oddlužení zůstávají příjmy, které jsou jako typ příjmů označeny ze zákona jako nepostižitelné výkonem rozhodnutí.
Přeplatek na dani (zřejmě se tedy bude jednat ve Vašem případě o daňový bonus) není považován za příjem nepostižitelný výkonem rozhodnutí. Daňový bonus je příjem, který podléhá oddlužení. To, že nepodléhá srážkám ze mzdy, se projeví tím, že je zaměstnavatelem vyplacen dlužníkovi. Dlužník má povinnost vykázat tento svůj příjem v přehledu svých příjmů a vydat jej insolvenčnímu správci.
Současně ale daňový bonus navýší základ pro výpočet nepostižitelné částky, takže zřejmě jeho část bude zůstávat dlužníkovi.
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vymáhání mzdy z DPP u firmy v insolvenci, insolvenčním řízení
- Vymáhání platu z dohody o provedení práce - firma v insolvenci
- Vymáhání mzdy z dohody o provedení práce - firma v insolvenci
Od 12/2011 pracuji externě v energetické firmě. Mezi touto firmou a firmou, pro kterou pracuji existuje smlouva o poskytování služeb, ovšem v té nejsem jmenovitě uvedena a od svého zaměstnavatel nemám dodatek, s tím, že pracuji jako externista. Ústně jsme se dohodli na odměně 150 Kč/hod. a že budu každý měsíc zasílat výkaz hodin. Na základě výkazu můj zaměstnavatel vystaví fakturu na energetickou firmu a ta ji hradí mému zaměstnavateli, který mi peníze vyplácí. Mám smlouvu HPP (do 31.1.2013), kde byla uvedena mzda 8.000 Kč a zbytek mi vyplatil do 2 dohod o provedení práce, tedy DPP (každá na jinou firmu), kde si zaměstnavatel pohlídal, aby nepřesáhl 10.000 Kč kvůli odvodům. Vím, že tento postup není správný, ale jinou možnost jsem neměla. Naneštěstí došlo k tomu, že firma, kde mám HPP je v insolvenčním řízení (návrh podán dne 12.02.2013) a druhá firma, kde mám 1 z DPP taktéž. Zaměstnavatel mi dluží výplatu za prosinec 2012 a leden 2013 (cca 45.000 Kč) a nevím, jakým způsobem doložit, že mi částku dluží. K dohodě o provedení práce, tedy DPP nemám nic jako je mzdový výměr a o výplatních páskách ani nemluvím. Předem děkuji za radu. Gabriela
ODPOVĚĎ:
Doporučuji se spojit s ustanoveným insolvenčním správcem jednotlivých společností. Ten by měl mít k dispozici účetnictví společnosti a z něho by mělo být zřejmé, že Vám byla pravidelně zasílána mzda (odměna za DPP) a že společnost odváděla povinné odvody. Samozřejmě je potřeba prokázat Váš nárok na nevyplacenou mzdu a to především pracovní smlouvou, DPP, mzdovým listem či výplatními páskami. Můžete se též obrátit na ČSSZ a zjistit, zda za Vás zaměstnavatel odváděl povinné odvody.
Jak jsem ale uváděla výše, je potřeba kontaktovat přiděleného insolvenčního správce a s tím tuto záležitost prokonzultovat. Kdo je insolvenčním správcem společnosti zjistíte z insolvenčního rejstříku, který je dostupný zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/index.do
OBČAN-DLUHY
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odvedení platu zadluženého zaměstnance důchodce insolvenčnímu správci
- Odvod mzdy zaměstnance ve starobním důchodě insolvenčnímu správci
Zaměstnankyni, která je ve starobním důchodu bylo schváleno oddlužení (osobní bankrot). ČSSZ provádí ze starobního důchodu srážky a zaměstnankyni nechává základní nezabavitelnou částku. Dle pokynů insolvenčního správce mám zasílat 100% mzdy zaměstnankyně na účet tohoto insolvenčního správce. S tímto nemám vůbec žádnou zkušenost. Mám nebo nemá provádět této zaměstnankyni srážky ze mzdy? Předem děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Ano je třeba zasílat správci veškerý příjem zaměstnankyně.
OBČAN-DLUH
- Vliv oddlužení na směnečný platební rozkaz avala
- Vliv insolvence na směnečný platební rozkaz avala
- Vliv návrhu na insolvenci na vydaný platební rozkaz soudu
- Oddlužení, insolvence a směnečný platební rokaz soudu
1.8.2012 jsem na sebe podal návrh na insolvenci s žádostí o povolení oddlužení. Nyní je vše ve stavu před rozhodnutím o úpadku. Dne 5.9.2012 jsem obdržel směnečný platební rozkaz jako avalista směnky. Jsem žalován společně a nerozdílně s dlužníkem. Proti tomuto jsem se odvolal, ale mé námitky soud zamítl.
Chtěl bych se zeptat, zda tento platební rozkaz bude spadat do insolvenčního řízení a v případě schválení oddlužení budu dlužit 30% z dluhu, splatných v měsíčních plátkách po dobu 5 let nebo se bude tento platební rozkaz řešit samostatně a dluh bude v plné výši? Děkuji, Vladimír
ODPOVĚĎ:
Ano, závazek z platebního rozkazu bude spadat do insolvenčního řízení, pokud si jej věřitel ve lhůtě stanovené v usnesení o úpadku a povolení oddlužení přihlásí přihláškou pohledávky.
Pokud si nepřihlásí svoji pohledávku nemůže po dobu insolvenčního řízení být jednáno o této pohledávce u soudu ani vymáhána exekutorem.
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu změny zaměstnavatele OSVČ na s.r.o.
- Změna zaměstnavatele OSVČ na s.r.o. a výpověď pro matku na mateřské dovolené
- Výpověď u matky na mateřské dovolené z důvodu reorganizace OSVČ na s.r.o.
- Výpověď pro reorganizaci z OSVČ na společnost s ručením omezeným
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Považuje se mateřská dovolená za odpracovanou dobu s nárokem na řádnou dovolenou?
- Nárok na řádnou dovolenou po mateřské dovolené
- Jak se počítá řádná dovolená po ukončení mateřské, rodičovské dovolené?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Spadá péče o dítě v mateřské dovolené do odpracované doby?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení nevyčerpané dovolené po ukočení pracovního poměru
- Proplacení nevyčerpané dovolené při výpovědi z práce, pracovního poměru
Pobírám rodičovský příspěvek, na mateřskou dovolenou MD jsem nastoupila 18.2.2011. Zaměstnavatel - soukromníkzanikl a vytvořil s.r.o. Majitel mi chce dát výpověď, aby se mohl zrušit a já nevím, jestli mám výpověď přijmout a jestli se mnou musí uzavřít smlouvu za tu novou společnost. Mám nevybranou dovolenou ještě za rok 2010 a určitě i nárok za rok 2011, o té nemluvil vůbec. Mám nárok na propalacení dovolené 2010 a 2011? Moc děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Pracovní poměr Vám pokračuje dále, smlouvu lze upravit dodatkem, není třeba nová pracovní smlouva. Výpověď z důvodu reorganizace ano, abyste měla nárok na odstupné.
Podle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce se doba čerpání mateřské dovolené pro účely dovolené posuzuje jako doba odpracovaná stejně jako doba dovolené [§ 348 odst. 1 písm. b)]. Pro vznik nároku na dovolenou stačí odpracovat 60 směn v roce a dokonce i doba mateřské dovolené se chápe jako odpracovaná doba (vizte § 212, odst. 1 + § 216, odst. 2 Zákoníku práce).
O čerpání dovolené návazně po ukončení mateřské dovolené je třeba požádat zaměstnavatele, pak je povinen Vám vyhovět (vizte § 217, odst. 5 Zákoníku práce).Dle §218 odst. 4 pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Dále zaměstnanci dle § 222 zákoníku práce přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Takže ano, nárok na proplacení dovolené máte.
OBČAN-DLUHY
- Místní příslušnost soudu k podání insolvenčního návrhu
- Je možné podat insolvenční návrh insolvenčnímu soudu v jiném kraji?
- Věcná a místní příslušnost insolvenčního soudu k posouzení insolvenčního návrhu
Dlužník na sebe podal v březnu 2013 insolvenční návrh, ke Krajskému soudu v místě trvalého pobytu a ten mu jej zamítl. O týden později jej podal se stejnými listinnými podklady u jiného Krajského soudu, kde má známé soudce. Tento soud začal návrh řešit - neměl by jej dle insolvenčního zákona přeposlat k řešení opět ke Krajskému soudu, kterému tento návrh přísluší řešit?
Co mohu jako věřitel v tomto případě učinit? Podat nějakou stížnost - kam? Věc řešící soud na můj dotaz v této věci nic neodpověděl, pouze jej vyvěsil v Insolvenčním rejstříku. Děkuji. Hanuš
ODPOVĚĎ:
Dle insolvenčního zákona se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy návrh dojde věcně příslušnému soudu.
Dle ustanovení občanského soudního řádu § 85 platí:
(1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59) nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.59)
(4) Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(5) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(6) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(7) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.
Pro insolvenční řízení platí § 85a občanského soudního řádu a to:
Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.
Tedy každopádně by měl soud, kterému návrh dle věcné příslušnosti nenáleží přeposlat z moci úřední návrh krajskému soudu věcně příslušnému.
FINANCE-DANĚ
- Daň, DPH za dovoz tabáku do vodních dýmek (z Arabských emirátů)
- Clo za dovoz tabáku do vodních dýmek (z Arabských emirátů)
Kolik přesně procent daní a cla je nutné platit k dovozu tabákových produktů z Arabských emirátů? Tabák je určen do vodních dýmek? Pod co spadají produkty 100% herbální ale přece jenom k účelu do vodních dýmek? Aplikují se jiná procenta cla a daně? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Pokud se ptáte na vyměření DPH při dovozu ze třetí země (předpokládám, že zkratka A.E. znamená Arabské Emiráty) - pak tabákové výrobky podléhají základní sazbě DPH 21%.
Co se týče celní problematiky, resp. zatřídění podle celního sazebníku, pak tato věc nespadá do daňového poradenství a bude lépe se obrátit na celnici, případně na celní deklaranty.
FINANCE-DANĚ
- Zmírnění tvrdosti zákona - snížení daně za pozemek prodaný pod cenou
- Snížení daně za pozemek prodaný pod cenou bez znaleckého odhadu
- Pozemek prodaný pod cenou a žádost o snížení daně (zmírnění tvrdosti zákona)
- Daňový řád 2013 - odvolání, obnova řízení, přezkumné řízení
- Opravné prostředky dle daňového řádu (odvolání, obnova řízení, přezkumné řízení)
- Stanovení daně z převodu nemovitosti dle úřední ceny
- Daň z převodu nemovitosti dle znaleckého posudku (úřední cena nemovitosti)
- Odvádí se daň z prodejní ceny nemovitosti nebo z hodnoty dle posudku znalce
- Odvádí se daň z prodejní ceny nemovitosti nebo z hodnoty dle odhadu znalce
- Vliv znaleckého posudku nemovitosti na výši daně z převodu nemovitosti
- Vliv odhadu nemovitosti na výši daně z převodu nemovitosti
- Vliv prodejní a vyhláškové ceny nemovitosti na daň z převodu nemovitosti
Existuje možnost zmírnění tvrdosti zákona v mém případě? Prodala jsem zdědený pruh pole (2712 m2), který leží uprostřed lánu. Prodala jsem ho dosud na něm hospodařícímu zemědělskému podniku za nabídnutou cenu 12,-Kč/m2. Řekla bych, že je jinak neprodejný k jinému účelu, než hospodaření, které je tam provozováno jako celek/lán.
Při nahlášení této skutečnosti na FÚ mi vypočítali daň 4%, ovšem z ceny podle jejich výpočtu. Cena pozemku je dle finančního úřadu ale 3x vyšší, než by bylo z částky, kterou jsem při prodeji dostala. Problém je asi v tom, že pozemek leží v obci se 140 obyvateli (Zlámanka), ale spadá pod Kroměříž (20.000-50.000 obyvatel).
Připadá mi nespravedlivé platit daň za peníze, které jsem při prodeji vlastně nezískala a nikdy nedostala.
Děkuji, Johanka
ODPOVĚĎ:
Pokud nesouhlasíte s postupem finančního úřadu, je možné použít opravné prostředky, které jsou stanovené v Daňovém řádu - jedná se buď o "odvolání", "obnovu řízení" nebo "přezkumné řízení". Problematika jednotlivých opravných prostředků je popsána v Daňovém řádu - http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280
V zásadě platí to, že odvolání se podává proti nepravomocnému rozhodnutí a žádost o obnovu proti již pravomocnému rozhodnutí.
Osobně si myslím, že problém bude ale spíš v tom, že daň z převodu nemovitostí není vždy vypočtena pouze z prodejní ceny, ale posuzuje se cena prodejní a cena podle vyhlášky, tj. úřední cena. V případě pozemků nebylo třeba mít ocenění zpracované formou znaleckého posudku, ale lze tuto částku spočítat podle příslušné vyhlášky podle ceny za m2. Domnívám se proto, že výše daně vypočtená finančním úřadem vycházela z ceny vyhláškové, což je podle zákona správně a není co reklamovat. Zákon o dani z převodu totiž určuje, že vyměřovacím základem pro daň je ta z cen (prodejní a vyhláškové), která je vyšší. Doporučovala bych Vám tedy předtím, než budete věc u správce daně reklamovat, abyste si zjistila vyhláškovou cenu pozemku. Ve svém odvolání můžete argumentovat tím, že byla chybně stanovena cena podle vyhlášky, ne tím, že prodejní cena byla nižší.
Doporučuji kontaktovat příslušnou správkyni s dotazem, zda byla použita správná sazba s upozorněním na spornou pozici pozemku. Formální podávání opravných prostředků mi v tomto případě přijde příliš komplikované a zdlouhavé.
FINANCE-DANĚ
- Darovací daň z věcného břemene dožití (doživotního užívání bytu)
- Výpočet darovací daně z věcného břemene dožití
- Ocenění věcného břemene znalcem pro účely odvodu daně z břemene
- Oceňování věcného břemene znalcem pro účely odvodu daně z břemene
- Odhad hodnoty věcného břemene pro účely odvodu daně z VB
- Odvod daně - je lepší na určitý počet let nebo na dožití?
Budu prodávat podíl na činžovním domě mému podílovému spoluvlastníkovi nemovitosti (cizí osoba - zařazen ve III. skupině) s tím, že mě a mému manželovi na byt, který v současné době užíváme, zřídí bezplatné věcné břemeno na dožití. Dočetla jsem se, že z tohoto věcného břemene musíme oba zaplatit darovací daň. Nemáme však vůbec tušení, jak tato daň může být vysoká a zda tuto daň zaplatíme oba, nebo jen jeden, nebo v nějakém poměru (50% + 50%).
Jedná se o byt 75m2 a běžná cena nájmu (tržního) stejně velkého bytu se v této lokalitě pohybuje cca 5.000 Kč měsíčně. Prý je zapotřebí si nechat ocenit tento majetkový prospěch. Prosím o posouzení zda by bylo lepší si břemeno místo na dožití zřídit např. na 35 let (což v potažmo je dožití). Můžete mi prosím k této problematice napsat více a co je pro mě jako poplatníka darovací daně výhodnější. Moc Děkuji, Dorota
ODPOVĚĎ:
Problematika oceňování věcných břemen je vcelku přehledně popsána např. na těchto stránkách:
http://www.vecne-bremeno.cz/ocenovani-vecnych-bremen/
Každopádně hodnotu věcného břemene je třeba nechat ocenit znalcem. Myslím si, že zřízení věcného břemene je pro Vás optimální a finančně nejvýhodnější varianta.
Vzhledem k tomu, že pro ocenění se zohledňují výnosy max. za dobu pěti let, pak bych doporučovala věcné břemeno doživotní, protože další roky už hodnotu břemene nezvyšují, a tedy nezvyšují ani částku daně.
FINANCE-DANĚ
- Je nutné uvést příjem z pronájmu do daňového přiznání příjmu FO?
- Patří příjem z pronájmu do daňového přiznání příjmu fyzických osob?
Budu si podávat sám daňové přiznání z příjmu fyzických osob za rok 2012. Jsem zaměstnaný a mám ještě příjem z pronájmu společných prostor v bytovém domě 2082 Kč za kalendářní rok. Musím tento příjem uvádět do daňového formuláře? Děkuji. Milan
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 26.02.2013, dotaz č. 3390)
Ano, příjem uvedete v §9, případně můžete uplatnit i výdaje paušálem.
FINANCE-DANĚ
- Může syn, dcera mít nájemné za rodiče z příjmu odvádět daň?
- Odvod daně z pronájmu nemovitosti rodinným příslušníkem
- Může rodinný příslušník odvést daň z pronájmu za majitele?
- Odvod daně z pronájmu rodinným příslušníkem, osobou blízkou
- Může osoba bízká odvádět daň z pronájmu za majitele nemovitosti?
- Může rodinný příslušník podat daňové přiznání za pronájem za majitele bytu?
Náš dědeček je spolumajitelem domu (se dvěma sourozenci). Pronajímá 1 byt svým jménem. Nájem ovšem přenechává v plné výši svému synovi, nájemné chodí přímo na synův účet. Děda účet nemá. Příjem z pronájmu také přiznává děda. Děda by nyní chtěl, aby se bytem nemusel mnoho zatěžovat, ani podávat daňové přiznání, ale nechce své vlastnictví darovat, tedy převést dětem. Je možné udělat mezi dědou a synem písemnou vzájemnou dohodu o přenechání nájemného ve prospěch syna, plná moc k příjmu nájemného apod. ve které bude uvedeno, že toto nájemné bude příjmem výhradně syna a bude ho prokazovat syn jako příjem z pronájmu u finančního úřadu FÚ? Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Ne, Vámi navrhovaný způsob není v souladu se zákonem a nelze ho použít. V úvahu připadá snad leda to, aby Vás dědeček zplnomocnil syna k podávání daňového přiznání, tj. vyplňovat daňové přiznání bude sice syn, ale jménem dědečka. Plná moc může být jak k podávání přiznání, tak případně i k zastupování na finančním úřadě apod.
FINANCE-DANĚ
- Jak se bránit proti nařčení z úniku daní
- Obrana proti obvinění z krácení daní, úniku daní
- Přešetření krácení daní jiným finančím úřadem
- Je možné požádat jiný finanční úřad obvinění z krácení daní
- Odvolání proti závěru kontroly finančního úřadu - informace
Zhruba 3 roky měl přítel jako OSVČ vedlejší pracovní činnost. Jinak byl zaměstnancem. Pouze rok byl OSVČ na hlavní pracovní poměr. Podnikání bylo ztrátové, do obchodu jsme po celou dobu investoval vlastní finanční prostředky. Zaměstnance neměl, pomáhala mu matka, která je ve starobním důchodu. Obchod byl dvakrát vykraden a když vyhořel, už jsme ho neotevřeli.
Na jaře 2012 finančí úřad udělal daňovou kontrolu a příteli oznámil, že stát "obral" (daňový únik, krácení daní) zhruba o 500.000 Kč na daních, dokonce straší nepodmíněným trestem odnětí svobody (vězením). Vůbec nechápu kde tu částku vzali, nikdy jsme tuto částku ani nevydělali. Obchod byl vzhledek k zaměstnání přítele otevřen pár hodin v týdnu. Daňovou evidenci jsme si vzhledem k nedostatku finančních prostředků vedli sami, měli jsme program, se kterým mě naučila pracovat paní, která se účetnictvím živí.
Nepopírám, že jsme v daňové evidenci mohli udělat pár chyb, nejsme účetní, samozřejmě neúmyslně a zato jsme připraveni nést odpovědnost a následky. Ale únik daní v takové výši? Máme nějakou šanci se proti rozhodnutí finančního úřadu FÚ bránit? Je možné žádat přešetření jiným finančním úřadem? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Proti závěru kontroly FU je možné podat odvolání, nicméně z údajů, které uvádíte nelze určit, z čeho finanční úřad došel k závěru o krácení daní a zda kontrola proběhla standardním způsobem, nebo jestli k doměření došlo tzv. "podle pomůcek". Doporučovala bych si najmout poradce, kterému dáte plnou moc pro jednání s finančním úřadem, předložíte mu zápis z kontroly a na základě toho může určit další postup.
Zákon, který upravuje správu daní a postup finančního úřadu při kontrolách je tzv. Daňový řád č. 280/2009 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280). Přešetření jiným finančním úřadem se neprovádí, ale v rámci odvolání je věc postoupena nadřízeným orgánům příslušného správce.
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Exekučeně strhávané výživné a ukončení vyživovací povinnosti
- Exekučeně strhávané alimenty a ukončení vyživovací povinnosti
- Exekuce na výživné a konec vyživovací povinnosti
- Exekuce na alimenty a konec vyživovací povinnosti
- Písemná dohoda o ukončení vyživovací povinnosti
- Který soud rozhoduje o ukonečení výživného - v místě dítěte či rodiče?
Jak postupovat ohledně výživného. Mám soudem určené alimenty, které mi sráží z platu zaměstnavatel a zasílá na účet matky mé dcery. Bez rozhodnutí soudu prý ukončení vyživovací povinnosti v tomto případě není možné. Dcera mi oznámila, že v červnu 2013 ukončí studium závěrečnou zkouškou a nastoupí do zaměstnání. Jak mám postupovat? Mám podat návrh na ukončení vyživovací povinnosti k soudu? Na který soud se mám obrátit (bydlím v Karlových Varech, ale dcera bydlí v Chebu)? A kdy to mám udělat? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Vyživovací povinnost tedy zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání, které mu zaručí stabilní příjem (nikoliv pouze na dočasnou brigádu).
Pokud máte s dcerou dobrý vztah a jste schopen se s ní dohodnout, můžete spolu uzavřít písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - vyhnete se tak zdlouhavému soudnímu řízení. Dohodu doporučuji uzavřít až tehdy, když bude mít Vaše dcera opravdu sjednaný nástup do zaměstnání. Jestliže dcera nastoupí do zaměstnání už v červenci 2013, dostane první mzdu až během měsíce srpna. Můžete se tedy s dcerou dohodnout například tak, že jí poslední výživné poskytnete ještě v měsíci červenci, aby do obdržení první mzdy nebo výplaty od zaměstnavatele nezůstala bez finančních prostředků.
V případě, že dohoda s dcerou nebude možná, budete muset podat k soudu návrh (žalobu) na ukončení vyživovací povinnosti. Místně příslušný soud je okresní soud v místě bydliště Vaší dcery, tedy v Chebu. I v tomto případě doporučuji návrh (žalobu) podat až po dceřině nástupu do zaměstnání - soud bude o ukončení vyživovací povinnosti rozhodovat zpětně od data podání návrhu (žaloby). Výživné pak dceři plaťte do doby, než soud o Vašem návrhu rozhodne. Pokud soud rozhodne o ukončení vyživovací povinnosti, budete mít nárok na vrácení výživného vyplaceného od data podání návrhu (žaloby). Jednalo by se o tzv. bezdůvodné obohacení na straně Vašeho potomka, které je vymahatelné min. 3 roky.
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi pronajatého bytu
- Postup zrušení trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup zrušení trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak zrušit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá starou nájemní smlouvu - jak zrušit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá zrušit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi - co dělat?
- Jak změnit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi pronajatého bytu
- Postup změny trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak změnit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup změny trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak změnit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá starou nájemní smlouvu - jak změnit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá změnit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi - co dělat?
- Jak odhlásit trvalý pobyt původnímu nájemníkovi nájemního bytu
- Postup odhlášení trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak odhlásit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup odhlášení trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak odhlásit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá nájemní smlouvu - jak odhlásit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá odhlásit trvalé bydliště nájemníkovi - co dělat?
Co je potřeba k odhlášení z pobytu. Nájemník se odstěhoval 2006, skončila mu smlouva na dobu určitou, bohužel se dosud nikde nepřihlásil a je ve výkonu trestu. OÚ tvrdí, že musím předložit nájemní smlouvu, ale tu já už nemám a nevím, kde bych nájemníka našla. Je nějaká jiná možnost? Děkuji. Pavlína
ODPOVĚĎ:
K odhlášení nájemníka z trvalého pobytu je nutné prokázat, že právo k nájmu bytu zaniklo, což nemusí být pouze předložením nájemní smlouvy, ale prokázání je možné nájemní smlouvou stávajících nájemníků a jejich prohlášením, že s nimi odhlašovaný nebydlí; v krajím případě čestnými prohlášeními sousedů.
Pokud i v takovém případě nebude úřad s Vámi ochoten jednat, je možné postupovat cestou stížnosti podle § 175 správního řádu na jednání úředníků.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 5. březen 2013
Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
RODINA-ADOPTACE, OSVOJENÍ
- Adoptování dospělé osoby 2014 - informace
- Novela Občanského zákoníku a možnost adoptování dospělého, zletilé osoby
- Adoptace, osvojení dospělé zletilé osoby 2014 - informace
- Je možné adoptovat dospělého, zletilou osobu?
Ráda bych věděla zda je možné aby můj manžel adoptoval mého syna kterému je 33 let a je nechodící postižený vyžadujíci 24hodinové péči. Vzhledem k tomu že mě je 62let a manželovi 43 let ráda bych aby měl syn trvalé zaopatření Děkuji. Valérie
ODPOVĚĎ:
Podle současné právní úpravy je možné osvojit (adoptovat) pouze nezletilé dítě. Nicméně nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který je již schválen a začne platit od 1.1.2014, umožňuje osvojit i zletilého člověka. K osvojení musí dát souhlas i Váš syn, v případě, že je syn zbaven způsobilosti k právním úkonům, bude zapotřebí získat souhlas jeho opatrovníka. Zletilého nebude možné osvojit v případě, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy nebo s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Při splnění těchto podmínek může Váš manžel o osvojení Vašeho syna v roce 2014 požádat.
________________________________________
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Může otec dospělého potomka donutit k testu DNA?
- Může otec donutit zletilé dítě k testu DNA?
- Může dospělý potomek odmítnout testy DNA - určení otcovství
- Je zletilé dítě (potomek) oprávněn odmítnout DNA testy
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Popření otcovství u dosělého dítěte a vrácení alimentů, výživného
- Úspěšné popření otcovství a vrácení výživného, alimentů
- Vrácení aliementů, výživného pokud právní otec není biologickým otcem
- Právní otec není biologickým otcem - nárok na vrácení výživného
- Kdy může právní otec dítěte vymáhat výživné po biologickém otci?
- Vymáhání výživného formulním otcem po biologickém otci dítěte
V roce 1995 se mi narodil syn. S partnerem jsme nebyli oddáni, ani spolu nebydleli. On otcovství uznal zápisem na matrice. Po roce jsme se rozešli. 5 let na syna neplatil výživné, poté mu bylo soudně vyměřeno. Podal proto návrh na popření otcovství, jenž byl následně zamítnut, protože jsem nesouhlasila s provedením testu DNA. Syn dosáhne příští rok plnoletosti. Může ho nějakým způsobem otec donutit k podstoupení testu DNA? Pokud by tento test vyloučil bývalého partnera z biologického otcovství, jsme povinni vrátit výživné, které nám dosud vyplatil? Vyhrožuje nám, že má být přijat nějaký nový zákon, podle kterého to bude možné. Je to pravda? Děkuji za odpověď. Naděžda
ODPOVĚĎ:
Podle § 99 zákona o rodině se spotřebované výživné nevrací. V případě úspěšné žaloby o popření otcovství by Váš bývalý partner mohl požadovat již zaplacené výživné pouze po biologickém otci, pokud by byl tento určen v řízení o určení otcovství.
Popřít otcovství ale Váš bývalý partner mohl pouze do tří let dítěte. Nyní již může žalobu na popření otcovství podat pouze nejvyšší státní zástupce. Co se týče testů DNA, pokud je soud nařídí, je Váš syn povinen je podstoupit - pokud by tak neučinil, mohl by mu soud například uložit pokutu.
________________________________________
RODINA-OTCOVSTVÍ
- DNA testy vyvrátili otcovtství formálního otce dítěte - co dělat
- Podání žaloby o popření otcovství přes státního zástupce
- Zrušení otcovství - DNA testy nepotvrdily formálního otce
- Postup popření otcovství 2013 - informace
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Je možné neplatit výživné když DNA testy vyvrátí otcovství?
- Nepotvrzení biologického otcovství a ukončení placení výživného
- Ukončení placení alimentů, výživného - DNA testy nepotvrdily otcovství
Byl jsem právně uznán otcem dítěte. Dělaly se testy otcovství, nejsem biologickým otcem mého dítěte. Dítěti v řijnu 2012 bylo 6 let. Je šance po dohodě s matkou zrušit právně otcovství u soudu a tudíž i zrušit platbu alimentů? Nebo je jiná šance jak zrušit placení výživného nebo jejich snížení? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Podle současné právní úpravy je možné otcovství popřít nejpozději do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu na popření otcovství podat jen nejvyšší státní zástupce. Do 19.3.2012 platilo, že nejvyšší státní zástupce může podat žalobu jen tehdy, pokud je to v zájmu dítěte. Od 20.3.2012 - po novelizaci zákona o rodině - ale platí, že žalobu musí podat v případě, že je zřejmé, že muž uváděný jako otec není skutečným otcem dítěte. Nejvyšší státní zástupce by žalobu nemusel podat je tehdy, pokud zájem dítěte výjimečně vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo. Jedná se například o situaci, kdy je mezi dítětem a domnělým otcem tak silné citové pouto, že by popření otcovství jejich vzájemný vztah narušilo. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě již zákonná lhůta uplynula, doporučuji obrátit se na nejvyššího státního zástupce a požádat jej o podání žaloby na popření otcovství.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vymáhání výživného v zahraničí
- Postup vymáhání alimentů u otce cizince bydlícího v zahraničí
- Otec cizinec neplatí výživné - jak postupovat?
RODINA-STYK S DÍTĚTEM
- Je možné aby otec bydlící v zahraničí neměl nárok na styk s dítětem?
- Znemožnění styku (setkávání) dítěte a otce cizince - informace
Mohu dát k soudu otce mého syna, který je Skot? Můj syn ho má v rodném listě. Myslela jsem,že spolu budeme a vezmeme se. Syn se narodil ve Skotsku, má České občanství. Už žijeme v Česku rok. Já jsem Češka, žila jsem devět let v UK. S jeho otcem jsem chodila jen par měsíců. V těhotenství chtěl, abych se vrátila domů. Po narození hádky, na vše jsem byla sama. Rok neplatí výživné, nekomunikuje se mnou. Mám strach,když ho dám k soudu tak mu povolí, aby syn k němu jezdil do Skotska a to já nechci. Synovi je 17 měsíců. Jak získat výživné a nepřijít o dítě. Prarodiče otce dítěte 2x poslali výživné. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Jestliže chcete, aby Vám otec Vašeho syna platil výživné, můžete podat k soudu návrh na svěření syna do Vaší péče. Musíte však počítat s tím, že soud v rozhodnutí, kterým svěří syna do Vaší péče, kromě stanovení výživného stanoví otci také styk se synem, na který mají oba dva - otec i Váš syn - právo. Není tedy možné požadovat po otci pouze výživné, ale neumožňovat mu styk s dítětem. Vzhledem k tomu, že Vy se synem žijete zde v ČR a synův otec ve Skotsku, doporučuji Vám obrátit se na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně, který se zabývá mj. přeshraničním vymáháním výživného. Více informací o činnosti úřadu a potřebné kontakty najdete na internetových stránkách www.umpod.cz.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ + RODINA-VÝCHOVA DĚTÍ
- Otec odmítá podepsat dohodu matky o svěření a výživném - co dělat?
- Otec dítěte odmítl stvrdit dohodu o výživném a svěření do péče
- Otec dítěte nesouhlasí s výší výživného navrhnutou matkou - co dělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ + SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí právníka u soudu o výživné?
- Kdo platí advokáta u soudu o alimenty?
- Soud o výživné - kdo zplatí právníka, advokáta?
- Kdo hradí právní zastoupení u soudu o výživné, alimenty
Já a 6tiletá dcera jsme se po rozdělení společné domácnosti odstěhovaly od bývalého partnera - otce dcery, nikoliv manžela. Nebyli jsme nadále schopni společného soužití. Dohodli jsme se na tom, že dcera bude žít u mne s tím, že otec má možnost neomezeného styku s dcerou podle zájmu a reálných možností nás všech. 4.12.2012 byla potvrzena změna trvalého bydliště. Dcera byla přijata v místě nového bydliště k povinné školní docházce. Otci jsem předložila znění mého návrhu dohody rodičů o svěření dítěte do mé péče a o výši výživného, kde jsem navrhla pro otce částku výživného ve výši 3.200 Kč, což je reálná hodnota současných měsíčních nákladů na dceru dělená dvěmi. Já i otec máme zaměstnání s průměrným výdělkem 20.000 Kč měsíčně čistého platu. Otec s navrženou výší nesouhlasí a oddaluje pořízení potvrzení o příjmu z jeho zaměstnání. Prosím Vás o radu, jak dále postupovat, když mám zájem na smírném řešení situace a zároveň trvám na soudním nebo notářském potvrzení o svěření dítěte do péče a o výši výživného? Kdo bude hradit soudní výlohy v případě soudního řízení? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Dohodu o svěření dítěte do péče a výši výživného můžete samozřejmě s bývalým partnerem sepsat sama nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště. Pokud ale otec nebude s dohodou a navrženou výši výživného souhlasit, nezbude Vám nic jiného, než podat k okresnímu soudu v místě dceřina bydliště návrh (žalobu) na svěření dcery do Vaší péče a stanovení výše výživného. Soud pak bude zkoumat finanční možnosti obou rodičů a také oprávněné zájmy Vaší dcery a rozhodne jak o svěření dcery do péče, tak o výši a způsobu placení výživného.
Za návrh na určení výživného neplatíte žádný soudní poplatek. Co se týče nákladů na průběh řízení (zejména náklady na právní zastoupení) může soud v případě, že Vašemu návrhu zcela vyhoví, rozhodnout o tom, že náklady řízení zaplatí protistrana (Váš bývalý partner). Soud ale může rozhodnout i tak, že žádný z účastníků nemá nárok na úhradu nákladů řízení - pak byste si veškeré náklady související s procesem musela hradit sama.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Musí osoba se smlouvou o dílo odvádět sociální a zdravotní?
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Musí mít osoba pracující na smlouvu o dílo živnostenský list?
- Je nutný živnostenský list u práce na smlouvu o dílu
OBCHOD-DANĚ
- Jak se odvádí daně u smlouvy o dílo
- Odvod daní u smlouvy o dílo
- Jak se platí daně u smlouvy o dílo
- Daň z příjmu fyzických osob u smlouvy o dílo - odvod daně
Jsem delší dobu nezaměstnaný. Rád bych se nechal vyřadit z evidence úřadu práce. Jsem registrovaný, ale nedostávám již podporu. Dostal jsem nabídku ohledně pracovní spolupráce od ledna do října 2013 na smlouvu o dílo (nebo dohodu o provedení práce) na cca 15.000-18.000 Kč měsíčně.
Otázka: Co budu muset odvádět státu? Zdravotní a sociální a dále zálohu na daň? V této pozici budu poté muset odvádět pojistné dávky (zdravotní a sociální). Je nutné si zřizovat živnostenský list? Vyplatí se uvedená pozice s uvedenou smlouvou a částkou? Při situaci jen dalšího "přivýdělku" k normální pracovní smlouvě u jiného zaměstnavatele by to nebyl problém. Ale bez hlavního zaměstnání? Děkuji. Luděk
ODPOVĚĎ:
Při uzavření smlouvy o dílo se na Vás nevztahují ustanovení zákoníku práce. Smlouva o dílo je upravena jak občanským, tak - o něco podrobněji - obchodním zákoníkem. Při práci na smlouvu o dílo musíte sám za sebe platit povinně zdravotní pojištění, dobrovolně pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Při uzavření smlouvy o dílo je na Vás tedy pohlíženo jako na osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Pokud nepůjde o příležitostnou (jednorázovou), ale o pravidelnou (opakující se) činnost, budete potřebovat živnostenský list. Příjmy ze smlouvy o dílo zdaníte jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.
Dále jste povinen podat na místně příslušném finančním úřadě daňové přiznání a odvést finančnímu úřadu daň z odměny za provedení díla (daň z příjmu fyzických osob).
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv exekuce otce dítěte na zvýšení výživného
- Vliv dluhů otce dítěte na zvýšení výživného
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odročení soudu o zvýšení výživného z důvodu nepřítomnosti otce
- Nepřítomnost otce u soudu o výživné a odročení soudního stání
- Může otec dítěte požádat o odročení soudu o výživné z důvodu nemoci?
- Co se stane když se otec dítěte nedoství opakovaně k soudu o výživné
Tímto bych se ráda zeptala, zda je šance u soudu získat zvýšení výživného na dítě v případě, že jeho otec má minimální mzdu podle tabulek a z čisté mzdy po sražení exekucí má doplatek cca 7.500Kč. K tomu splácí hromadu dalších dluhů daných soudními rozhodnutími po malých částkách. Na dítě platí aktuálně 1.200 Kč. Co nastane v případě, že se otec z pracovních důvodů u soudu omluví. Bude soud jednat ve prospěch dítěte nebo otce nebo soud vůbec neproběhne? Děkuji. Zdenka
ODPOVĚĎ:
Soud pří stanovení či změně výše výživného přihlíží nejen k finančním možnostem obou rodičů, ale také k oprávněným potřebám a zájmům samotného dítěte. Pokud se od doby posledního soudního rozhodnutí ve věci výživného změnily finanční poměry Vás či otce dítěte nebo došlo ke změně potřeb Vašeho dítěte, je možné, že soud rozhodne o změně výše výživného. Rozhodnutí soudu je ale závislé na mnoha individuálních faktorech a jako takové je nelze předjímat.
Soudní jednání sice může proběhnout i bez přítomnosti otce dítěte jakožto účastníka řízení, v tomto případě ale platí přísná procesní pravidla. Pokud se otec dítěte řádně omluví, doloží důvod své nepřítomnosti a požádá soud o odročení jednání, je možné, že soud jeho žádosti vyhoví - zejména u první takové omluvy. Pokud by ale soudce usoudil, že se otec dítěte soudnímu jednání vyhýbá a snaží se tak soudní řízení prodlužovat, může mu (opakovaně) uložit pořádkovou pokutu nebo ho nechat k jednání předvést Policií.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek není ve styku s otcem - jak požádat o placení na účet potomka?
- Jak přimět otce k placení na účet zletilého potomka
- Zasílání výživného na účet dítěte, potomka - jak otce požádat
- Zasílání výživného na účet potomka - potomek není ve styku s otcem
- Jak najít otce kvůli změně platby výživného na účet dítěte, potomka
Je mi osmnáct let a vím, že ze zákona mám právo aby alimenty chodily na moje jméno. Ale nevím co pro to udělat aby tomu tak bylo, jelikož s otcem nejsem v kontaktu a ani neznám jeho adresu. Helena
ODPOVĚĎ:
Jestliže jste již zletilá, máte skutečně právo na to, abyste výživné dostávala do vlastních rukou. Doporučuji se tedy nejprve zkusit dohodnout s matkou či jinou osobou, které je výživné zasíláno, aby Vám kontakt na Vašeho otce zprostředkovala. Pokud neuspějete, máte dvě možnosti: buď vymáhat výživné do vlastních rukou soudní cestou nebo se pokusit najít otce sama.
Zvolíte-li druhou možnost, doporučuji zajít na oddělení evidence obyvatel na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Zde by Vám měli být schopni s nalezením Vašeho otce pomoci - můžete zde například podat žádost o výpis z centrální evidence či registru obyvatel. Jestliže znáte jméno, příjmení a alespoň datum narození nebo rodné číslo Vašeho otce, měla byste být v hledání úspěšná.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Příspěvek na bydlení u nájemníka v družstevním bytu
- Má nájemník družstevního bytu nárok na příspěvek na bydlení
- Právo na příspěvek na bydlení u nájemce družstevního bytu
- Informace o příspěvku na bydlení - web MPSV
- Nárok na příspěvek na bydlení - Ministerstva práce a sociálních věcí
Dcera žije sama se svou dcerou (tedy mou vnučkou) v pronajatém družstevním bytě v Chomutově. Vnučka má 4 měsíce. Zajímá mě zda mají dcera s vnučkou nárok na příspěvek na bydlení. Pobírají 7600 Kč, jiný příjem dcera nemá. Paní na Správě sociálního zabezpečení nám sdělila, že pokud je v pronájmu v družstevním bytě, nárok na další příspěvky, podpory apod. nemá. Nárok mají pouze lidé bydlící v pronajatém bytě. Zdá se mi to nespravedlivé a pochybné z jakého důvodu jsou znevýhodněni lidé žijící v pronájmu v družstevním bytě, zaplatit musí jako ostatní. Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení má Vaše dcera nárok tehdy, je-li vlastníkem či nájemníkem (podnájem nestačí) bytu či domu, ve kterém má trvalé bydliště, pokud 30% příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Nezáleží na tom, zda dcera bydlí v družstevním bytě či v bytě v osobním vlastnictví. Nárok na příspěvek na bydlení mají i lidé žijící v družstevních byech.
Pokud má Vaše dcera řádnou nájemní smlouvu, má v bytě trvalé bydliště a její příjmy jsou nízké, nárok na příspěvek by jí mohl vzniknout.
Dcera si může o příspěvek na bydlení zažádat na úřadě práce v místě svého bydliště. Více informací o příspěvku na bydlení najdete na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni .
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ + PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Opakovaná dlouhodobá nemoc a nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
- Krátká doba zaměstnání a nárok na nemocenské dávky, nemocenskou
- Od kdy má zaměstnanec nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
- Od kolika dní v práci má zaměstnanec nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
- Kolik dní musí zaměstnanec odpracovat - nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
Jsem narozen 1953 a po dlouhodobé nemoci (cca. 6 měsíců trvající) a krátkodobém pracovním poměru (cca 1 týden) jsem od prosince 2011 v evidenci úřadu práce. Již nepobírám podporu v nezaměstnanosti ani jiné příspěvky.
Pokud nastoupím do zaměstnání a po čase opět dlouhodobě onemocním:
- jak dlouho musím být zaměstnám, abych pobíral dávky nemocenské ?
- z jaké částky bude dávka nemocenského vypočtena, pokud doba pracovního poměru bude kratší než je obvyklá doba pro výpočet, tj. 12 měsíců? Děkuji, Jeroným
ODPOVĚĎ:
Podmínky pro přiznání nemocenské dávky splňujete již při nástupu do zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění - jinými slovy do zaměstnání, ve kterém je z Vašeho příjmu odváděno sociální pojištění. Nárok na nemocenskou vzniká okamžikem vzniku pracovního poměru (uzavřením pracovní smlouvy), takže můžete na nemocenskou nastoupit klidně následující den po uzavření pracovní smlouvy.
Výše nemocenské se Vám bude vypočítávat z výše platu dosahovaného v posledním zaměstnání. Pokud byste na nemocenskou nastoupil krátce po nástupu do zaměstnání, vypoítá se výše nemocenské z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého byste dosahoval, kdybyste místo nemocenské normálně pracoval.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vymáhání výživného přes exekutora - informace
- Vymáhání alimentů exekučně, přes exekutora - informace
RODINA-SJM
- Je manžel povinen se podílet na nákladech bydlení?
- Musí manžel, manželka přispívat na náklady bydlení?
Můj manžel nepravidelně platí soudně stanovené výživné. Tento měsíc zatím nezaplatil vůbec. Komunikace s ním není možná, neboť telefon má neustále vypnutý a když náhodou se mu dovolám, tak jen na mě sprostě křičí a uráží. Děti za poslední půl rok navštívil 3x. Rozvedení zatím nejsme, ale už půl roku žije s milenkou a jejími dětmi. Od rodiny odešel on. Zároveň by mě zajímalo, zda-li se má finančně podílet na nákladech na bydlení, když je stále přihlášený. Poraďte co mám dělat? Děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Váš manžel je povinen řádně plnit svou vyživovací povinnost, to znamená hradit sousem určené výživné ve stanoveném termínu a ve stanovené výši. Pokud tak nečiní, můžete ohledně dlužného výživného podat návrh na exekuci (podrobnosti o vymáhání dluhů na výživném zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9485-dluhy-a-postup-jejich-vymahani-soudne-nebo-exekucne.html , nějaké informace o dlužném výživném také najdete na stránce http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/703-vyzivne-alimenty-nejcastejsi-otazky-a-odpovedi.html ), to by Vašeho manžela mohlo přimět k lepší platební morálce. Pokud je zaměstnaný, můžete podat návrh na exekuci z jeho platu, jestliže v současné době zaměstnání nemá, můžete navrhnout exekuci prodejem jeho movitého či nemovitého majetku. Exekutor případně operativně zvolí jiný způsob, jak vymoci dlužné alimenty.
Podle zákona o rodině mají vyživovací povinnost nejen rodiče vůči dětem, ale i manželé k sobě navzájem. I když se manžel odstěhoval a již s Vámi nežije ve společné domácnosti a odmítá tudíž na její chod přispívat, můžete po něm požadovat také výživné na sebe jakožto na manželku. Vzory takovéto žádosti najdete ke stažení zdarma online na našem webu na stránce http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
Doporučuji ale žádost sepsat spíše společně s právníkem oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Určení výživného - stačí potvrzení zaměstnavatele nebo i daňové přiznání
- Vliv potvrzení zaměstnavatele o příjmech a daňového přiznání na výživné
Manželka podala návrh na úpravu práv a povinností k nezletilým dětem, kde se řeší i výše výživného. Jsem jednatel a zaměstnanec firmy s.r.o , chtěl bych se zeptat, jestli mi pro prokazování příjmu bude stačit potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu nebo bude soud vyžadovat i daňové přiznání a nebo nějak detailněji zkoumat mé faktické příjmy. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
To, zda Vám bude při řízení o výši výživného stačit potvrzení výše příjmů od Vašeho zaměstnavatele, záleží do značné míry na rozhodnutí soudu. Pravdou ale je, že byste měl přiznat veškeré příjmy, které máte. Pokud soud zjistí, že máte i jiné příjmy než ty od Vašeho zaměstnavatele, může po Vás chtít, abyste doložil i Vaše daňové přiznání. V konečném důsledku se soud nemusí spokojit ani s Vašimi oficiálně vykazovanými příjmy a může Vám uložit, abyste kromě svých příjmů doložil i majetkové poměry (vlastnictví nemovitosti, auta, akcií, podílů ve společnostech apod.). Je velmi pravděpodobné, že se soud přímo zeptá na Váš movitý a nemovitý majetek při soudním stání.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dítě v evidenci úřadu práce - nárok na alimenty, výživné
- Nárok na výživné, alimenty u potomka v evidenci úřadu práce
- Minimální věk pro ukočení vyživovací povinnosti
- Minimální věk pro ukočení placení výživného, alimentů
- Od kolika let dítěte rodič může přesta platit výživné, alimenty
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dítě na úřadu práce a nárok na pomoc v hmotné nouzi
- Nárok na příspvěvek v hmotné nouzi - dítě, potomek na úřadě práce
Přítelova dcera má 16 let a je od listopadu 2012 v evidenci ÚP (je nezaměstnaná). Nastoupila sice na střední školu, ale pro velkou absenci a záškoláctví byla nucena školy nechat. Nevím jestli sama nebo byla vyhozena z rozhodnutí ředitele dané střední školy. Jisté je to, že od 1.11.2012 je hlášena na ÚP, zajímalo by mne jak v tomto případě postupovat. Tedy zda dále platit výživné, případně požádat soud o ukončení povinnosti hradit alimenty z důvodu ukončení školní docházky. Úřednice z úřadu práce tvrdí, že se platit musí do 18 let, ale v žádném zákoně to není specifikováno. Je tam jen pokud se nedokáže živit samo. Kdo má tedy podle zákona pravdu? Pokud je tedy v evidenci úřadu práce ÚP a je nezaměstnaná, nemá logicky nárok na podporu. Nemá nic odpracováno, ale je zde možnost nějaké sociální dávky - např. příspěvku u hmotné nouze, nebo je zde jen vyživovací povinnost otce? Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině (ZoR) trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti do doby, než je dítě schopné se samo živit. Vyživovací povinnost tedy není striktně ukončena dosažením určitého věku (uvádíte jako hraniční 18 let) nebo ukončením studia. Pokud je přítelova dcera v evidenci úřadu práce a je zcela bez prostředků, považuje se to jako že se nemá z čeho živit - pak vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči dceři stále trvá.
Co se týče možného získání sociálních dávek, záleží na tom, s kým dcera žije ve společné domácnosti a jaké jsou příjmy jejích členů. Protože dcera ve svém věku pravděpodobně nebude vlastníkem či nájemcem bytu nebo domu, připadaly by v úvahu pouze dávky pomoci v hmotné nouzi. Ty se odvíjejí od tzv. částky živobytí, která je pro každého stanovována individuálně, záleží také na výši příjmů ostatních členů domácnosti. Pokud mají členové domácnosti slušný příjem, je možné, že dcera na žádné dávky nedosáhne. Dcera se se žádostí o dávky může obrátit na úřad práce v místě svého bydliště. kde jí poskytnou více informací.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Krátká doba zaměstnání a nárok na PPM (peněžitou podporu v mateřství)
- Krátká doba zaměstnání a nárok na porodné po porodu dítěte
- Kdo platí sociální a zdravotní na neschopence - zaměstnavatel nebo stát?
- Po kolika dnech v práci mám nárok na PPM - peněžitou podporu v mateřství
- Kdy má matka nárok na PPM - peněžitou podporu v mateřství
- Vliv ochranné lhůty na nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM
- Kdo má nárok na nemocenskou v souvislosti s porodem?
- Vyplácení nemocenské v souvislosti s porodem - informace
- Kdo platí sociální a zdravotní za těhotnou ženu a po porodu?
Jsem cca 2 roky, vedena na úřadě práce ÚP, nepobírám od státu žádnou finanční podporu. Občas do bývalého zaměstnání docházím na brigády, výdělky nepřesahují povolenou částku a řádně dokládám výši těchto příjmů na Úřad práce.
Sehnala jsem práci, ve které jsem krátce a podařilo se mi otěhotnět, mám gynekologické problémy, hned po porodu mě čeká operace. Mám rizikové těhotenství. Budu mít nárok na nemocenskou, když jsem zaměstnaná krátce, cca 14 dní a předtím dlouho nic? A jak je to potom s mateřskou dovolenou, resp. peněžitou podporou v mateřství PPM? Mám nárok na porodné a pak nastoupit na rodičovskou, o délce 3 roky, myslíte, že je to tak možné?
Po dobu nemocenské za mě zaměstnavatel hradí sociální a zdravotní pojištění nebo to automaticky přechází na sociálku?
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Nárok na nemocenskou vzniká současně se vznikem pracovního poměru, takže na nemocenskou máte nárok zcela určitě i po takto krátké době v zaměstnání. Abyste měla nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM, musela byste splnit zejména dvě podmínky:
být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou (počátek 8. - 6. týdne před stanoveným termínem porodu) zaměstnaná alespoň 270 kalendářních dní a
být zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou nebo být v ochranné lhůtě, která činí maximálně 180 kalendářních dní od ukončení posledního zaměstnání.
Je-li poslední zaměstnání kratší než 180 dní, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání. Vzhledem k tomu, že jste byla dlouho bez zaměstnání, tak se Vám do nástupu na mateřskou pravděpdobně nepodaří splnit potřebných 270 dní nemocenského pojiáštění (zaměstnání), a proto Vám nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM nejspíše nevznikne.
Vzhledem k tomu, že budete mít nárok alespoň na nemocenskou, mohla byste si od počátku 6. týdne před termínem porodu zažádat o tzv. nemocenskou v souvislosti s porodem, která je vyplácena 6 týdnů před porodem a 6 týdnů po něm. Na základě nároku na tuto nemocenskou dávku si budete poté moci zvolit tříletou variantu rodičovského příspěvku.
Na porodné máte nárok tehdy, pokud se jedná o Vaše první dítě a příjem Vaší domácnosti nepřesahuje 2,4násobek jejího životního minima. Pokud bude otec dítěte uveden v jeho rodném listě, budou při žádosti o porodné a případné další dávky posuzovány jeho příjmy společně s Vašimi. Jestliže budete matka samoživitelka, je životní minimum Vás a dítěte vyjádřeno částkou 4.880 Kč, v případě, že bude otec uveden v rodném listě dítěte, jedná se o částku 7.710 Kč.
Z hlediska zdravotního a sociálního pojištění jste považována za pojištěnou osobu po dobu, kdy trvá Váš pracovní poměr. Pokud by Váš pracovní poměr skončil, bude za Vás zdravotní pojištění hradit stát i v době, kdy budete mít nárok na nemocenskou a dále v době péče o dítě do sedmi let věku. Hrazení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, ale doba péče o dítě do čtyř let věku se započítává jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní či invalidní důchod. Stačí skutečnost, že pečujete o dítě, oznámit Vaší zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na dávky pro matku pečující o dítě po odstěhování od otce dítěte
- Na jaké přídavky má nárok matka dítěte po odstěhování od otce dítěte?
- Jak doložit ČSSZ že matka dítěte s otcem netvoří společnou domácnost?
- Vyloučení partnera z okruhu společně posuzovaných osob u stanovení dávek
- Jak zajistit aby otec dítěte nebyl posuzován při výpočtu sociálních dávek?
- Kdo má nárok na přídavek na dítě - informace, vysvětlení
- Právo na přídavek na dítě u neprovadné matky v samostatné domácnosti
- Kdo má nárok na přídavek na bydlení - informace, vysvětlení
- Přídavek na bydlení u neprovadné, svobodné matky v samostatné domácnosti
- Kdy má svobodná matka s dítětem nárok na přídavek na bydlení a dítě?
Jsem svobodná matka s dítětem. Žiji s otcem své dcery v jedné domácnosti (otec je uveden v rodném listě dítěte), nemáme zde trvalý pobyt (otec dítěte nechce).
Nejsme manželé. Hledám si svůj byt, chci se od otce dítěte odstěhovat i s dcerou. Jak vyřešit péči o dceru, na jaké přídavky mám nárok jako svobodná matka. Na který úřad se mohu obrátit? Momentálně jsem na úřadu práce. Práci hledám. Přítel má v péči ještě syna (17 let) z předchozího vztahu.
Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
V první řadě máte nárok na výživné pro dceru. Pokud se s otcem dcery nedohodnete na jeho výši, budete muset podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh (žalobu) na svěření dcery do Vaší péče a na určení výše výživného. Do dvou let věku dítěte (bohužel jste v dotaze vůbec nezmínila kolik má dcera let, což je vcelku podstatná informace) máte nárok také na výživné na sebe jakožto neprovdanou matku a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
Jestliže žijete s otcem Vaší dcery ve společné domácnosti, budou při žádostech o dávky jeho příjmy posuzovány společně s Vašimi, protože otec dítěte patří ze zákona mezi společně posuzované osoby. Aby tomu tak nebylo, musela byste doložit čestné prohlášení, že spolu trvale nežijete a nehradíte společně náklady na své potřeby nebo požádat úřad práce o vyloučení Vašeho partnera z okruhu společně posuzovaných osob. Úřad práce ale není povinen Vaší žádosti vyhovět, záleží na úřednících, jak Vaši situaci posoudí.
Co se týče sociálních dávek, mohla byste mít nárok na přídavek na dítě. Ten je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte (500, 610 a 700 Kč měsíčně). Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima. Návod na výpočet životního minima domácnosti najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852. Rozhodujícím příjmem pro nárok na přídavek na dítě bude příjem za kalendářní rok 2011. Pokud byste byla vlastníkem či nájemníkem bytu nebo domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti by nestačilo k pokrytí nákladů na bydlení, mohla byste si zažádat také o příspěvek na bydlení. Dále by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nozi, ale pokud má otec dítěte slušný příjem, pak na tyto dávky zatím nejspíš nedosáhnete. O všechny uvedené dávky můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, konkrétně na tzv. kontaktním místě státní sociální podpory.
________________________________________
ODINA-OTCOVSTVÍ
- Zamezení styku biologického otce s dítětem prohlášením o otcovství novým partnerem matky
- Může souhlasné prohlášení o otcovství nebiologickým otcem ovlivnit styk s dítětem?
- Souhlasné prohlášení rodičů o otcovství na matrice - informace
- Jak soud prokáže kdo je biologickým otcem u žaloby o popření otcovství
Jsem těhotná s mužem, s nímž jsem chodila jen krátce, pak jsem se vrátila k dlouholetému příteli. Bývalému příteli jsem o těhotenství řekla a on mi teď vyhrožuje, že bude chtít dítě do své péče, že půlka je jeho, bude mě tahat po soudech atd. Chce se mi tím hlavně pomstít. Kdybychom se současným přítelem udělali na matrice souhlasné prohlášení o otcovství, měl by bývalý nějaké právo se dítěte domáhat? Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Otcovství dítěte je samozřejmě možné určit i tzv. souhlasným prohlášením rodičů učiněným na matrice nebo před soudem. Tímto způsobem je možné určit otcovství ještě před narozením dítěte. I v tomto případě ale může biologický otec dítěte podat k soudu žalobu na popření otcovství. Soud pak velmi pravděpodobně kromě výslechu svědků nařídí také provedení testů DNA, které jasně prokážou, kdo je skutečným otcem dítěte.
Pokud testy prokáží, že otcem dítěte je onen muž a nikoliv Váš dlouholetý přítel, bude tento muž zapsán do rodného listu jako otec dítěte. Jako otec pak bude mít vůči Vašemu dítěte veškerá práva, ale i povinnosti. Bude Vám muset platit pravidelně výživné, současně ale bude mít právo na pravidelný styk (setkávání) s dítětem v rozsahu, který určí soud (pokud se na rozsahu a frekvenci styku s dítětem nedohodnete sami dohodou - Vy a biologický otec dítěte).
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Námitka proti rozhodnutí o snížení stupně invalidního důchodu
- Námitka proti snížení invalidity nemá odkladný účinek - vysvětlení
- ČSSZ odmítla námitku o snížení stupně invalidity - kam se odvolat
- Kam se odvolat při zamítnutí námitky o snížení stupně invalidity
- Správní žaloba - zamítnutí ČSSZ námitky o snížení stupně invalidity
RŮZNÉ-SMLOUVY, LISTINY: NÁLEŽITOSTI, OBSAH
- Náležitosti námitky proti rozhodnutí o snížení stupně invalidity
Jsem v plném invalidním důchodu PID. 16.4.2012 mi byl změněn stupeň invalidity ze třetího na druhý stupeň.
1.2.2013 jsem obdržela rozhodnutí ČSSZ o tomto kroku společně s výší nově pobíraného důchodu. Lze do 28.2. podat námitku, která ovšem nemá odkladný účinek. Prosím tedy o informaci co vlastně onou námitkou vyřeším? A jakou podobu a náležitosti by námitka proti snížení stupně invalidity měla mít. Ke snížení stupně důchodu jsem se neúspěšně odvolala. Děkuji, Ilona
ODPOVĚĎ:
Námitka proti rozhodnutí o snížení stupně invalidního důchodu skutečně nemá odkladný účinek, takže i když ji podáte v uvedeném termínu, invalidní důchod Vám začne být vyplácen ve snížené výši uvedené v rozhodnutí. Jestliže se snížením stupně a tedy i vyplácené částky invalidního důchodu nesouhlasíte, doporučuji Vám námitku podat.
Námitka musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání definované ve správním řádu (§ 82 zákona č. 500/2004 Sb.). Do textu námitky uveďte především důvody, proč s rozhodnutím nesouhlasíte - v čem spatřujete rozpor s právními předpisy nebo nesprávné posouzení míry ztráty Vašich pracovních schopností. K námitce je vhodné přiložit dokumenty podporující Vaše tvrzení (kopie předchozích rozhodnutí, aktuální lékařské zprávy).
Pokud bude námitka přijata a důchod Vám bude opět navýšen, bude Vám doplacen zpětně (námitka tedy nezpůsobí odklad - bude vám hned snížen důchod, ale neznamená to že Vám bude zpětně důchod doplacen po uznání námitky).
Jestliže neuspějete ani s námitkou, můžete se ještě obrátit na krajský soud se správní žalobou na zrušení rozhodnutí o snížení invalidního důchodu. Správní žalobu je nutné podat nejpozději do 60 dní od data doručení písemného rozhodnutí o zamítnutí Vaší námitky.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel si nepřevzal byt - jak postupovat
- Pronajímatel si odmítl převzít byt od nájemce - co dělat?
- Jak předat byt pronajímateli, když o to nemá zájem?
- Jak dokázat že je byt vyklizený a připravený k předání (pronajímatel nekomunikuje)
- Pronajímatel nekomunikuje - komu mám předat byt?
V listopadu 2012 jsme podali (má matka se kterou žiji ve společné domácnosti a já) výpověd´z nájmu bytu. Nájem skončil v únoru 2013. Žádali jsme pověřeného správce nemovitosti, aby nám sdělil datum převzetí bytu. Též jsme uvědomili i ostatní akcionáře a to písemnou cestou doporučeně na dodejku. Správce se neozval a ani se s námi nijak jinak nespojil. Komu máme předat byt v pronájmu? Prosím o radu. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Odpověď vychází ze skutečnosti, že byt je vyklizený, nebydlíte v něm a máte novou nájemní smlouvu (od 1.3.2013).
Nejprve doporučuji cestu osobního jednání (pokud ještě nebylo realizováno - z dotazu to jednoznačně nevyplývá).
Pokud osobní jednání selhalo (či selže), doporučuji zadokumentovat stav vyklizeného bytu (fotodokumentace, svědci), aby bylo zjevné, že je v pořádku a je v něm všechno, co v něm být má, taktéž stav měřidel (písemně) a připravit předávací protokol.
Získané podklady vč. příslušného počtu vyhotovení klíčů, zanést pronajímateli (či osobě oprávněné za něj jednat) osobně a za přítomnosti minimálně dvou svědků a pokusit se jej přijmout k podpisu předávacího protokolu.
Na závěr dodávám, že je nutné, abyste si dobře pročetl smluvní podmínky, zda s uvolněním bytu nemáte spojeny nějaké další povinnosti.
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec opakovaně neplatí výživné - alimenty od babičky, dědečka, prarodičů
- Výživné od prarodičů (babičky, dědečka) když otec neplatí alimenty
- Alimenty od prarodičů (babičky, dědečka) když otec neposílá výživné
- Právo znát výsledek šetření trestního oznámení - neplacení výživného?
- Jak se dozvím výsledek vyšetřování u trestního oznámení - neplacení alimentů
- Výživné na vnouče, vnoučata od babičky a dědečka (rodičů otce dítěte) - informace
TRESTNÍ-TRESTY
- Otec s podmínkou neplatí výživné, jak postupovat?
- Bývalý manžel s podmínečným trestem napletí dál alimenty - co dělat?
Na bývalého manžela jsem podala trestní oznámení pro neplacení alimentů (tedy trestní oznámení pro spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy). Dostal u soudu trest odnětí svobody na 8 měsíců s podmínečným odkladem na dobu 2 let. Tato podmínka byla do září 2011. V červenci 2011 honem dluh celý zaplatil. Od srpna 2011 zase nezaplatil ani korunu běžného výživného, takže jsem opět podala v únoru 2012 trestní oznámení pro neplacení výživného, až v prosinci 2012 mi přišlo od soudu Vyrozumění o podání návrhu na potrestání od státní zástupkyně.
01/2013 jsem volala na soud a chtěla jsem vědět jak to dopadlo a co se bude dít a že doteď stále nezaplatil nic. Bylo sděleno, že to zase rozhodl samosoudce a že zase dostal podmínku ve stejném rozsahu s tím, že musí začít splácet dluh a platit běžné výživné v rámci svých možností.
Dostanu rozhodnutí soudu do ruk? Jak mám dále postupovat? Podala jsem na bývalého manžela i návrh na exekuci nejprve na plat. Ale je OSVČ v obor elektrikář.. Prý údajně živnost ukončil a nikde nepracuje. Tak pak mi poradili ještě exekuci na majetek. Ale přišlo mi že nikde nedělá a žádný movitý (a už vůbec ne nemovitý) majetek nemá. Co dál? Co dělat? Jak dlužné výživé vymáhat? Dana
ODPOVĚĎ:
Jako oznamovatel trestného činu zanedbání povinné výživy máte právo žádat, abyste byla vyrozuměna o tom, jak bylo s trestním oznámením na Vašeho bývalého manžela naloženo a jaká opatření byla přijata. Toto vyrozumění však obdržíte pouze tehdy, pokud jste o něj výslovně požádala.
Pokud Váš bývalý manžel byl za neplacení výživného odsouzen k podmíněnému trestu a dál výživné neplatí, můžete toto písemně oznámit soudu, který rozhodnutí vydal, nebo podat nové trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. To by mělo být pro soud důvodem k přeměně podmíněného trestu na nepodmíněný.
Vzhledem k tomu, že jste jinak využila již všechny možnosti, jak se řádného i dlužného výživného domoci (trestní oznámení, exekuce na plat i majetek), je pravděpodobně poslední možností žádat výživné po rodičích Vašeho bývalého manžela (pokud ještě žijí), tedy po prorodičích vašich dětí. Soud ale v takovém případě zkoumá vyživovací možnosti prarodičů dítěte z obou stran, takže je možné, že by mohl vyměřit výživné i Vašim rodičům.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Předčasný důchod a nárok na příspěvek na péči o dítě?
- Současné pobírání - předčasný starobní důchod a příspěvek na péči o dítě
Známá má v péči 7 letou holku, je poručník. Má problém se kterým si neví rady. Je v předčasném důchodu a na úřadě jí řekli že už nemá nárok na příspěvek na péči o dítě. tedy na "poručnický příspěvek". Prý si má vybrat, buď bude dostávat tento příspěvek nebo důchod. Je tohle možné? Doteď dostávala i důchod i příspěvek. Copak nemá nárok na svůj důchod a na peníze na péči o dítě? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Poručník pečující o dítě má nárok na stejné dávky jako pěstoun - při splnění zákonem stanovených podmínek má nárok na příspěvek při převzetí dítěte do péče, odměnu pěstouna a příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla. Podle novely platné od 1.1.2013 se odměna pěstouna pro účely zákona o dani z příjmů, zdravotního, sociálního a úrazového pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Jestliže Vaše známá pobírá předčasný trvale krácený starobní důchod, nesmí mít současně jiný příjem, ze kterého je odváděno sociální pojištění. Protože z odměny pěstouna toto pojištění nově odváděno je, nemůže Vaše známá pobírat odměnu pěstouna i předčasný důchod současně - bude si opravdu muset vybrat pouze jednu z těchto dávek.
________________________________________
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jaký je rozdíl - zemřít, být prohlášen za mrtvého
- Být prohlášen za mrtvého - definice, vysvětlení, co znamená
- Postup jak někoho prohlásit za mrtvého - informace
Mohli by jste mi objasnit pojmy "zemřít" a pojem "být prohlášen za mrtvého", z hlediska práva, nejlépe odkaz na praragafové znění zákona, kde je to jasně definováno? Děkuji, Richard
ODPOVĚĎ:
Smrt má za následek zánik způsobilosti k právům a povinnostem. Smrt lze obvykle prokázat (úředním zjištěním) – prohlédnutím mrtvého těla a vydáním úmrtního listu.
Prohlásit člověka za mrtvého může soud ve dvou případech:
1) Prohlásit člověka za mrtvého lze na ZÁKLADĚ ZJIŠTĚNÍ SMRTI. Tato situace se použije v případech, kdy nelze smrt prokázat úmrtním listem. Půjde například o situace, kdy je zjištěno, že při katastrofe letadla zahynuly všechny osoby a nelze úředně zjistit smrt (identifikovat těla), proto bude toto dostatečným důkazem, že osoba, který byla na palubě letadla, je mrtvá (§ 200 osř)- Právo hovoří o tzv. důkazu smrti.
2) Prohlásit člověka za mrtvého lze i v případě, POKUD JE OSOBA PROHLÁŠENA ZA NEZVĚSTNOU.
Osoba, která je nezvěstná, může být soudem prohlášena za mrtvou, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usuzovat, že již nežije. Toto prohlášení za mrtvého se vydává na základě vysoké pravděpodobnosti smrti.
Prohlášení za mrtvého je možné zrušit, prokáže-li se, že osoba žije. Prohlášení za mrtvého se ruší s účinky ex tunc, tedy jako kdyby k prohlášení za mrtvého nikdy nedošlo, práva a povinnosti osoby, která byla omylem prohlášena za mrtvou, se obnovují, výjimkou je pouze institut manželství – manželství se obnoví jen tehdy, nebylo-li mezitím druhým manželem uzavřeno manželství nové.
O problematice prohlášení za mrtvého jsme pojednávali již zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/search/?searchword=prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD+za+mrtv%C3%A9ho&ordering=newest&searchphrase=exact&limit=100
Vzor návrhu prohlášení za mrtvého ke stažení zdarma online zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
________________________________________
RODINA - SJM A ROZVOD
- Manžel nevěděl o dluhu manželky - jak vypořádat dluhy a SJM?
- Manželka nevěděla o dluhu manžela - jak vypořádat dluhy a SJM?
OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit výlučný majetek jednoho z manželů při dluhu SJM?
- Dluh v SJM - může exekutor zabavit majetek manžela, manželky?
- Vylučovací žaloba - exekutor zabavil výlučný majetek manžela, manželky
02/2012 jsem se s manželem rozvedli, dohodou jsem zažádali o rozdělení SJM, které nám však krajský soud zamítl, protože dluhy jsou zatíženy exekucemi a taktéž nemovitost, která je také předmětem dělení. Dostali jsme ale radu a to podat žalobu, jelikož bývalý manžel o mém zadlužení nevěděl, vzala jsem celý dluh na sebe. Jak podat žalobu? Existuje vzor? Děkuji. Lenka
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě pro vypořádání společného jmění manželů (SJm) bude nutné podat k soudu návrh na vypořádání společného jmění manželů SJM podle § 150 odst. 3 občanského zákoníku, v tomto návrhu by měla zaznít i skutečnost, že dluhy (závazky), vznikly jednomu z manželů, aniž by o tom druhý z manželů věděl a souhlasil. Bohužel se výše uvedené pravidlo o vyloučení dluhů (závazků) ze SJM nevztahuje na všechny dluhy, ale musí jít o závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Pokud by šlo o “drobné“ závazky, nelze tyto ze SJM vyloučit.
Přesto, co bylo výše uvedeno, odpovídá manžel za závazky vyloučené ze SJM, vedle svého výlučného majetku, též majetkem ze SJM.
Exekuční řád i Občanský soudní řád umožňuje, aby byly závazky uspokojeny i ze společného jmění manželů. Do té doby než bude rozhodnuto o vypořádání SJM, lze proto tento majetek exekučně napadnout. Jedinou obranou při probíhající exekuci je tzv. vylučovací (excindační) žaloba podaná ve smyslu § 267 odst. 2 Občanského soudního řádu, z důvodu, že majek nespadá do SJM, ale je například výlučným majetkem druhého manžela, který jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem.
Vzory žalob jsou dostupné v naší poradně zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html . Jak již napovídá název sekce, vzory jsou ke stažení zadarmo.
________________________________________
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Postup darování části pozemku obci (spoluvlastníkem je půdní fond ČR)
- Je nutné nabídnout při darování podíl nemovitosti spoluvlastníkům?
- Je nutný souhlas spoluvlastníků při darování části pozemku
- Je nutný souhlas spoluvlastníků při darování darování podílu nemovitosti?
- Postup darování pozemku obci - pozemek ve spoluvlastnictví více vlastníků
- Jak darovat pozemek obci (pozemek s více majiteli)
OBCHOD, FINANCE, DANĚ-DANĚ
- Kdo platí daň při darování pozemku
- Kdo hradí daň při darování nemovitosti (pozemku)
- Darování pozemku obci - kdo platí darovací daň?
Jsme 4 spoluvlastníci, každý jedné ideální 1/4 pozemku cca 900 m2 u Prahy (neúrodná půda). Já a bratranec jsme si vlastnictví po jeho náhodném zjištění vyřídili dodatečným otevřením dědictví po rodičích (v r. 2009), další 1/4 vlastní před 10 lety zemřelá teta - bez potomků, poslední 1/4 pozemkový fond ČR (dosud není vyřízený převod). Já a bratranec bychom chtěli pro nás nevýznamný pozemek, tedy jeho ideální 2/4 - darovat obci. Je to možné provést samostatně bez souhlasu ostatních dvou "vlastníků" a za jakých podmínek? Je nutný geometrický rozdělovací plán, odhad nemovitosti atd.? Kdo by v tomto případě hradil veškeré náklady na převod nemovitosti do vlastnictví obce? Po tetě nikdo dědictví nevyřídil, bývalý manžel (pokud žije) o pozemku zřejmě netušil, ona je stále zapsána na listu vlastnictví na katastru nemovitostí. Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu mi není zřejmé, zda chcete pouze převést pouze Vaše spoluvlastnická práva na obec, či chcete předmětný pozemek rozdělit a pozemek o velikosti 450 m2 věnovat obci – níže odpovím na obě varianty.
Pro obě výše nastíněné varianty bude rozhodné, aby byli všichni spoluvlastníci postaveni najisto. Podíl ¼ po Vaší zemřelé tetě bude nutné dořešit v dědickém řízení, je pravděpodobné, pokud zemřela bez závěti a bylo by děděno podle zákonné posloupnosti, pokud se neobjeví další dědicové z předcházejících dědických skupin, budete dědici jejího podílu pravděpodobně Vy a Váš bratranec. V případě Pozemkového fondu ČR bude asi nejsnazší kontaktovat je v této věci, aby Vám sdělili stav, ve kterém se vyřizování převodu k jejich podílu k tomto pozemku nachází.
Po tom, co budou spoluvlastníci postavení na jisto, bude na vás, jaký z výše nastíněných variant řešení zvolíte:
A) Pokud se rozhodnete převést pouze svá spoluvlastnická práva na obec, bude nutné, abyste nabídli ostatním spoluvlastníkům svůj spoluvlastnický podíl na základě předkupního práva ve smyslu § 140 Občanského zákoníku, navrhovala bych uskutečnit tuto nabídku písemnou formou. Pro doplnění uvádím, že tento postup je spíše pro Vaši jistotu, neboť právní názor v otázce, zda je nutné nabídnout svůj podíl ostatním spoluvlastníkům i v případě darování se různí, část odborné veřejnosti zastává názor, že není nutné, aby byl spoluvlastnický podíl nabídnut ostatním spoluvlastníkům v případě bezplatného převodu (darování), část odborné veřejnosti zastává opačný názor.
V tomto případě by nebyly potřeba, žádné geometrické rozdělovací plány, odhady, či znalecký posudek (ve smyslu § 21 odst. 4 písmeno c) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) a podobně.
Darovací smlouva by měla být v tomto případě písemná (protože jde o nemovitost), a následovat by měl vklad do katastru nemovitostí, kolek stojí 1500 Kč, což by si mohla hradit obec (záleží ale na dohodě mezi dárcem a obdarovaným).
V případě darování, by darovací daň platil nabyvatel (tedy obec), protože jde ale o územní samosprávný celek, je obec od darovací daně osvobozena ve smyslu § 20 odst. 1 písmeno b) zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
B) Pokud byste s Vaším bratrancem chtěli nechat pozemek nejdříve rozdělit a následně nově vzniklý pozemek darovat obci, bylo by nutné postupovat podle níže uvedeného postupu (opět vycházím z toho, co bylo uvedeno na začátku, spoluvlastníci jsou aktuálně zjištěni).
Nejdříve by bylo nutné zrušit a vypořádat Vaše spoluvlastnictví, pozemek by byl rozdělen na nové parcely geometrickým rozdělovacím plánem podle velikosti podílů (klidně byste s Vaším bratrancem mohli býti opětovně spoluvlastníky, šlo by tedy o pozemek o minimálním rozměru 450m2, který odpovídá Vašim 2/4, lze ale předpokládat, že by byl pozemek větší o díl Vaší tety, po níž byste mohli oba dědit. Vypořádání spoluvlastnictví je nutné provést písemnou dohodou. Pokud byste se nedohodli, bylo by nutné vyřešit zrušení spoluvlastnictví soudní cestou.
Dále budete potřebovat podat na příslušném stavebním úřadě "Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků", ve které bude uveden důvod rozdělování pozemků. Stavební úřad vydá územní rozhodnutí a pravděpodobně rozdělení pozemku vyhoví.
V rámci geodetického plánu na rozdělení pozemku dostanou pozemky nová čísla. V této fázi bude možné darovat Váš nový pozemek písemnou darovací smlouvou obci, kde bude uvedeno nové číslo pozemku dle geodetického plánu.
Nový stav bude následně vložen katastru nemovitostí. Přílohy k návrhu na vkladu do katastru nemovitostí budou prokazovat nové změny provedené ve vztahu k tomuto pozemku: dokládá se územní rozhodnutí stavební pozemku o rozdělení pozemku (1x), geodetický plán (počet účastníků + 2x), dohoda o vypořádání spoluvlastnictví (počet účastníků+2x), darovací smlouva (počet účastníků + 2), v případě dohod musí mít vždy alespoň jedna z nich úředně ověřené podpisy. Kolek 1000 Kč.
Ohledně daňové povinnosti platí, co bylo uvedeno výše – tento převod je od darovací daně osvobozen.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Promlčení vyplacení podpory v nezaměstnanosti - informace
- Zrušení výpovědi hrubé porušení pracovní kázně a vyplacení podpory v nezaměstnosti
- Podpora v nezaměstnanosti při výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně
- Podpora v nezaměstnanosti při výpovědi pro porušení pracovních povinností
- Vymáhání podpory v nezaměstnanosti soudně, soudní cestou
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Dodatečné vystavení výpovědi dohodou a zneplatnění výpovědi pro porušení pracovní kázně
- Znaplatnění výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně (pracovních povinností)
V září 2010 mě propustili z práce pro porušení pracovní kázně (hrubé porušení pracovních povinností). S touto výpovědí jsem šel na úřad práce kde jsem sice zažádal o podporu, nicméně mi byla zamítnuta. Byl jsem propuštěn za něco co jsem neudělal, přesto jsem výpověď podepsal. Pak jsem ale sepsal na pár stran jak to ve skutečnosti bylo a jak špatně má firma určité věci podchycené. Přišel jsem do firmy s právníkem. Výpověď mi stáhli a dali mi dohodu (výpověď dohodou). S touto dohodou jsem už ale nepochodil na úřadu práce kde mi pracovnice sdělila, že bere v potaz jen první rozhodnutí a to výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně (hrubé porušení pracovních povinností). S mým průměrem jsem za toho půl roku mohl pobírat cca 70.000-80.000 Kč za celé období. Pracovnice úřadu práce mne ještě informovala že na to aby brala v úvahu výpověď dohodou by to muselo projít soudní cestou mezi mnou a zaměstnavatelem. Na koho se mám obrátit , právnička dané společnosti mi na poslední schůzce sdělila, že mi bude nápomocná v případě že se rozhodnu jít soudní cestou. Potřeboval bych ale poradit jestli to má vůbec cenu. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Nárok na přiznání odepřené podpory v nezaměstnanosti zaniká ve smyslu § 54 odst. 1 a 4 zákona o zaměstnanosti uplynutím 5 let, z tohoto důvodu má jistě cenu se svého nároku domáhat. Zánik nároku by měl ve Vašem případě nastat v září 2015.
K navrhovanému postupu úřednice úřadu práce mám výhrady. Úřednice vychází z § 54 odst. 1 ve spojení s § 39 odst. 2 a), b) zákona o zaměstnanosti, tedy že lze zpětně přiznat nárok na podporu v nezaměstnanosti, který byl původně úřadem práce odepřen nebo vyplácen v nižší výši, pokud soud stanoví, že došlo k neplatnému skončení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovních povinností (postaru hrubé porušení pracovní kázně).
Rozhodnutí soudu bývá nutné v případech, kdy druhá strana (tedy zaměstnavatel) není ochotná uznat, že k ukončení pracovního poměru došlo neprávem či z jiných důvodů, a kdy se zaměstnanec často domáhá pokračování pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Ve Vašem případě, ale zaměstnavatel uznal sám svoje „pochybení“ už tím, že výpověď nahradil dohodou o ukončení pracovního poměru. Dohodou o ukončení pracovního poměru pozbyla předem daná výpověď své účinnosti, a proto by neměl být problém, bez pomoci soudu, se na základě této dohody domoci svého nároku na podporu v nezaměstnanosti. Navrhovala bych, obrátit se na vedoucího pracovníka úřadu práce a prodiskutovat s ním Vaši záležitost, navrhla bych případné doložení ze strany bývalého zaměstnavatele, že došlo k neoprávněnému podání výpovědi pro porušení pracovních povinností (samozřejmě za předpokladu, že by Vám jej byl zaměstnavatel ochotný vydat). Dle mého názoru, by Vám měl být přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti, už na základě dohody o ukončení pracovního poměru bez dalšího.
Pokud bude úřad práce jiného názoru, pak teprve bych přistoupila k řešení soudní cestou.
________________________________________
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost zaměstnance za schodek v pokladně, kase
- Je možná inventura bez přítomnosti zaměstnance
- Výpověď zaměstnance a inventura pokladny, kasy
- Musí být přítomný zaměstnanec při inventuře peněz a zboží?
- Má zaměstnanec nárok na protokol o inventuře
- Musí zaměstnavatel vydat protokol o inventuře zaměstnanci na požádání?
- Odpovědnost zaměstnance za chybějící peníze v pokladně, kase
- Odpovědnost zaměstnance za chybějící zboží ve skladu
Zhruba před měsícem jsem byla propuštěna za hrubé porušení pracovní kázně. Když to velice zkrátím, tak mi zaměstnavatel podstrčil peníze do pokladny, které jsem po (zjištění) vyúčtování odnesla do jeho kanceláře, ve které bohužel nebyl zrovna přítomen a položila je na polici s tím, že toto budeme řešit po jeho návratu. Jeho návrat, byl ale již napsanou výpovědí pro hrubé porušení pracovní kázně (hrubé porušení pracovních povinností). V doprovodu (asi) právníka a pod nátlakem a výhružkami jsem výpověď a ještě nějaký dokument podepsala. Asi po třech dnech, mi dnes již bývalý zaměstnavatel zavolal, že se mám u něj zastavit, že mi změní výpověď za hrubé porušení pracoví kázně (hrubé porušení pracovních povinností) na výpověď dohodu. Já byla ráda, že v papírech nebudu mít onen paragraf a podepsala jsem to. Asi po měsíci jsem si přišla pro zbytek mzdy. Zaměstnavatel (podnikatel) mi oznámil, že provedl inventuru a že jemu musím zaplatit ještě cca 6500 Kč. Jinak že půjde na Policii ČR. Já jelikož jsem skončila na Úřadu práce, nemám ani prostředky abych toto uhradila, ani žádné podklady o tom, jak údajná inventura dopadla a zda vůbec proběhla. Co mám dělat? Jak postupovat? Jak dokázat, že jsem žádné peníze nezpronevěřila, neukradla? Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je zásadní informace, zda s Vámi byla sepsána na začátku Vašeho pracovního poměru tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti, tedy dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnavatel povinen vyúčtovat (to jste bohužel ve svém dotazu vůbec neuvedla).
Pokud tato dohoda sepsána nebyla, nemáte povinnost schodek zaplatit. Pokud s Vámi dohoda o hmotné odpovědnosti sepsána byla, bude rozhodné, zda jste za schodek (ztrátu na svěřených věcech) odpovídala sama, nebo zda šlo o společnou odpovědnost.
Pokud dojde k ukončení pracovního poměru, tak jako tomu bylo ve Vašem případě, a pokud propuštěný zaměstnanec nepožádá o provedení inventarizace, odpovídá tento zaměstnanec za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti.
Inventarizaci nemusí být odpovědný zaměstnanec přítomen, rozhodné je, aby byla inventarizace podepsána osobou, která za provedení inventarizace odpovídá (např. vedoucí zaměstnanec).
Máte právo, aby Vám byl protokol o předložené inventarizaci předložen. V případě že by nešlo ve Vašem případě o odpovědnost jedné osoby, ale šlo by o společnou odpovědnost namítala, bych rozložení částky i mezi ostatní odpovědné osoby.
Výsledek inventury, případně jiné důkazy, z nichž bude vyplývat, že došlo ke schodku musí prokázat zaměstnavatel nikoliv Vy.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členského podílu na vnuka, vnučku - postup, informace
- Jak převést členský podíl v bytovém družstvu na vnučku, vnuka
- Darování členského podílu v BD vnukovi, vnučce - informace
- Darování členského podílu osobě blízké, rodinnému příslušníkovi
- Je nutný souhlas družstva s převodem členského podílu?
- Musí družstvou souhlasit s darováním členského podílu?
Matka je členem stavebního bytového družstva, má nájemní smlouvu na družstevní byt, zaplatila celý členský podíl, ale ještě není majitelem bytu. Chtěla by svůj členský podíl převést na vnučku. Je to možné? Jak má postupovat. Vnučka má 26 let. Děkuji, Růžena
ODPOVĚĎ:
Vaši situaci by řešila smlouva o převodu členského podílu v družstvu (vzor máme k dispozici zdarma ke stažení ve webu - http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html ). Členský podíl lze převést přímo na vnučku, je zletilá. Převod členských práv a povinností v bytovém družstvu upravuje ustanovení § 230 obchodního zákoníku, které stanoví, že převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Nelze proto převod členských práv a povinností tedy vázat na souhlas představenstva či členské schůze, nicméně je vhodné pozorně pročíst stanovy družstva, zda nestanoví nějaké doplňující podmínky např. úředně ověřený podpis apod. Obchodní zákoník nestanoví, že musí být dohoda uzavřena písemně. Nicméně v praxi je možné doporučit nejen její písemné uzavření, ale pro odstranění pochybností (např. v dědickém řízení) i zajistit i úřední ověření podpisů smluvní stran.
Ust. § 230 obchodního zákoníku obsahuje úpravu, která umožňuje dosáhnout převodu družstevního bytu, aniž by bylo nutné předkládat družstvu text dohody. Podle zákona totiž tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení od dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.
Lze doporučit, aby dohoda obsahovala následující skutečnosti:
- specifikace družstva
- údaj o tom, zda je převod úplatný (pak musí být v dohodě specifikovaná i cena) nebo bezplatný
- lze doporučit uvést v dohodě také práva spojená s členstvím v družstvu, tedy zejména to, že s členstvím je spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy ke konkrétnímu družstevnímu bytu.
V této souvislosti upozorňuji, že s převodem členství nevstupuje nabyvatel členství družstva automaticky do práv nájemce z nájemní smlouvy. Nájemní smlouva bývalého člena družstva automaticky zaniká s převodem členství a nabyvatel členství musí uzavřít s družstvem novou nájemní smlouvu.
________________________________________
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možné být v době nemocenské v zahraničí?
- Pobyt v zahraničí v době neschopenky, dočasné pracovní neschopnosti
- Je možné změnit místo pobytu na neschopence?
- Mohu změnit adresu kde se budu zdržovat na neschopence?
- Změna adresy na neschopence - informace
- Kdy je nutné zaměstnavateli oznámit změnu pobytu v době neschopenky?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Může sociálka poslat nemocenské dávky do zahraničí?
- Mohu požádat o zaslání nemocenské do zahraničí?
- Zaslání nemocenské dávky do zahraničí - informace
Jsem ve 4. měsíci těhotenství a trpím šílenou únavou. Přemýšlím o dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Je možné aby mi gynekolog vystavil neschopenku i na adresu mimo území České republiky ČR? Pocházim ze Slovenské republiky SR a protože nemám žádne jiné potíže, ráda by jsem byla na neschopence ve Slovenské republice SR. Samozřejmě na kontroly bych docházela do České republiky ČR. Děkuji, Debora
ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec, který se nachází na tzv. neschopence (dočasné pracovní neschopnosti, DPN), je povinen dodržovat režim dočasně práce neschopného zaměstnance, který v souladu s § 56/1 zákona o nemocenském pojištění stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku této dočasné pracovní neschopnosti, přičemž režim dočasně práce neschopného zaměstnance může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu zaměstnance.
Kromě stanovení individuálního léčebného postupu a povolení vycházek (včetně jejich rozsahu a doby) je součástí režimu dočasně práce neschopného zaměstnance povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (§ 56/2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění).
Místem pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance je místo, které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (zpravidla se jedná o místo trvalého pobytu zaměstnance). Není tedy vyloučeno, aby zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři, že místem jeho pobytu bude místo v zahraničí, v této souvislosti však samozřejmě záleží na úvaze ošetřujícího lékaře, zda takové místo vzhledem ke zdravotnímu stavu zaměstnance jako místo pobytu "doporučí", tzn. nebude-li trvat na jeho setrvání v ČR; obě varianty jsou tedy možné, vše závisí zejména na dohodě zaměstnance s ošetřujícím lékařem.
Místo pobytu pak může být v průběhu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancem také změněno (§ 56/3 zákona o nemocenském pojištění). Zaměstnanec je tak ovšem oprávněn učinit pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře, přičemž v případě udělení tohoto souhlasu ošetřujícím lékařem v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen změnu místa pobytu předem písemně (nebo jinak prokazatelně) oznámit svému zaměstnavateli (a to samozřejmě pro umožnění realizace případné kontroly ze strany zaměstnavatele).
Pokud by se měla změna místa pobytu zaměstnance týkat jeho vycestování do zahraničí, může tuto změnu ošetřující lékař zaměstnanci povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění (tzn. lékaře místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení), přičemž o udělení tohoto předchozího souhlasu je okresní správu sociálního zabezpečení povinen požádat zaměstnanec.
Lze tedy shrnout, že místo pobytu může být určeno v zahraničí již v rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nestalo-li by se tak, může být místo pobytu do zahraničí přeneseno i v průběhu dočasné pracovní neschopnosti.
Mírně nad rámec dotazu pak pouze podotýkám, že podrobnosti procesu povolení změny pobytu dočasně práce neschopného zaměstnance jsou uvedeny v § 56/4 zákona o nemocenském pojištění, s výplatou dávek nemocenského pojištění do ciziny pak výslovně počítá § 111 zákona o nemocenském pojištění.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Úraz oka a nárok na částečný důchod - informace
- Slepota a nárok na invalidní důchod - informace
- Slepota jednoho oka a nárok na invalidní důchod
- Podmínky pro získání invalidního důchodu - doba sociálního pojištění
- Jak dlouho musím platit sociální pojištění abych dostal invalidní důchod
- Minimální doba sociálního pojištění pro nárok na invalidní důchod
- Právo, nárok na invalidní důchod - podmínky, informace
- Kde je možné požádat o invalidní důchod - informace
Chci se zeptat jestli bych neměl nárok na nějaký částečný důchod, měl jsem úraz na oko a prakticky jsem na něj zůstal slepý. Pracoval jsem jako tesař a teď nemohu najít uplatnění nikdo mě z jedním okem zaměstnat nechce. Je to převážně práce ve výškách. Děkuji, Igor
ODPOVĚĎ:
Na invalidní důchod máte nárok za předpokladu, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35% (invalidní důchod 1. stupně). Pokud by Vaše pracovní schopnost klesla nejméně o 50% nebo dokonce 70%, mohl byste mít nárok na invalidní důchod 2., resp. 3. stupně. Otázku, zda Váš zdravotní stav odpovídá některému ze stupňů invalidity, posuzuje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.
Druhou důležitou podmínkou je splnit potřebnou dobu sociálního (důchodového) pojištění. U osob nad 28 let je to 5 let pojištění a potřebná doba pojištění se zjišťuje z posledních 10 let před vznikem invalidity. U osob starších 38 let se doba pojištění považuje za splněnou také tehdy, byla-li získana během posledních 20 let před vznikem invalidity - potřebná doba pojištění činí v tomto případě 10 let. Více informací o invalidních důchodech najdete například zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidni-duchody.htm
Pokud se domníváte, že podmínky pro přiznání invalidního důchodu splňujete, můžete si o něj zažádat na příslušné OSSZ, kde Vám poskytnou potřebné formuláře.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu neudržuje byt - jak postupovat, jak se bránit?
- Jaké údržbové opravy dělá nájemník a jaké pronajímatel
- Které opravy v bytě dělá nájemce a které pronajímatel
- Pronajímatel neřeší plíseň v bytě - jak postupovat
- Může pronajímatel jednostranně zvýšit nájemné?
- Jak musí pronajímatel informovat o zvýšení nájemného
- Nájemnce nesouhlasí se zvýšením nájemného - jak postupovat?
- Odmítnutí zvýšení nájemného - neudržovaný byt s plísní
- Může pronajímatel zvýšit nájemné smluvené v nájemní smlouvě?
Majitelka bytu, který máme v pronájmu nám zaslala dopis o zvýšení nájemného, že skončila regulace nájemného ze stávajícich 1.300 Kč na současných 2900 Kč, s navýšením nesouhlasíme. Byt se nachází v regionu Čunín u Konice okr. Prostějov. Bydlíme v bytě 2+1 který je v prvním patře, dále nevytápěná koupelna a WC jsou v přízemí toho to domu o ploše 54,6 m2, jedna se o byt 4. kategorie, takhle podle nového byt se sníženou kvalitou.v zimním obdoby je v přízemí kde je koupelna a WC i -7 stupnu Celsia a proto si musíme přízemí vytápět na vlastní náklady.
Byt užíváme s lokálním vytápěním,v bytě máme plíseň,v zimě nám nejdou otevřít okna. My jako nájemníci v tomto neudržovaném bytě bydlíme zhruba 20 let a za tuto dobu neproběhla žádná rekonstrukce jako je třeba výměna oken, odstranění vlhkosti (plísně), vchodových dveří, padání střešních tašek atd. Chtěli bychom se zeptat zda-li je takové navýšení normální nebo jak máme vůči majitelce postupovat ,pro to že podle nás nám majitelka Účtuje u bytu sazbu jako by tenhle byt byl standardní. Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Nájemné je nájemce povinen hradit ve výši, která je stanovena v nájemní smlouvě, v současné době není pronajímatel oprávněn nájemné jednostranně zvýšit, tzn. že zvýšení nájemného za trvání nájemní smlouvy je možné zásadně vzájemnou dohodou (§ 696/1 Občanského zákoníku).
Pokud chce pronajímatel zvýšit nájemné, je dle § 696/2 Občanského zákoníku povinen vyzvat k tomu písemně nájemce. Pokud nebude s tímto návrhem nájemce souhlasit, může se pronajímatel obrátit na soud a domáhat se, aby bylo nájemné určeno dle uvážení soudu (soud je v této souvislosti povinen stanovit takové nájemné, které je v místě a čase obvyklé). Pokud by bylo zvýšení nájemného určeno soudem, budete samozřejmě povinna hradit ho v soudem stanovené výši. Stejným způsobem se může naopak i nájemce domáhat snížení nájemného.
Lze tedy shrnout, že na návrh zvýšení nájemného nemusíte samozřejmě přistoupit. Bude-li pronajímatel postupovat dle § 696/2 Občanského zákoníku, bude oprávněn obrátit se na soud s návrhem na zvýšení nájemného až po 2 měsících od písemné výzvy nájemci.
Na základě řádně uzavřené nájemní smlouvy k bytu je hlavní povinností pronajímatele odevzdat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání (pokud se nedohodne s nájemcem, že byt může být i nezpůsobilý k tomuto užívání) a základní povinností nájemce je platit pronajímateli dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytována v souvislosti s užíváním bytu.
Nedohodne-li se s pronajímatelem s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Co všechno drobné opravy a náklady spojené s běžnou údržbou bytu zahrnují, lze nalézt ve vyhlášce č. 258/1995 (např. oprava oken, podlah, výmalba). Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění na svůj náklad sám a požadovat od nájemce náhradu.
Co se týče ostatních oprav, tak tyto je nájemce povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Pokud pronajímatel svou povinnost odstranit závady bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen nesplní, má nájemce právo po předchozím upozornění závady v nezbytné míře odstranit a požadovat od pronajímatele náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí nájemce uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu, tento nárok zanikne, není-li uplatněn do šesti měsíců od odstranění závad.
Nájemce má navíc právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje užívání bytu. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo. Stejné právo má také, jestliže se stavebními úpravami v domě podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.
________________________________________
RODINA-STYK S DÍTĚTEM
- Matka nepůjčuje dítě k setkávání otci - jak postupovat?
- Matka znemožňuje styk otce s dítětem - jak se bránit?
- Matka dítěte nerespektuje rozhodnutí soudu o styku otce s dítětem
- Je možný náhradní termín setkání s dítětem pokud je dítě nemocné?
- Je nutný souhlas obou rodičů s návštěvou státu EU?
- Matka dítěte nesouhlasí s dovolenou otce s dítětem v zemi EU
- Otec dítěte nesouhlasí s dovolenou matky s dítětem v zemi EU
- Je možné jet na dovolenou s dítětem bez souhlasu druhého rodiče?
S bývalou partnerkou máme 3,5letého syna. Styk (setkávání) s nezletilým synem mám ošetřen soudně. Syn byl před Vánocemi 2012 hospitalizován 4 dny s neštovicemi na infekčním oddělení. Vyžádal jsem si lékařskou zprávu, že převoz automobilem do mého domácího prostředí nikterak neohrozí jeho zdravotní stav, pokud dodržím předepsaný režim. I přes tuto lékařskou zprávu a i přes soudní rozhodnutí a i přes policejní asistenci mi má bývalá partnerka odmítla syna předat s odůvodněním, že je prostě nemocný a hotovo. Podotýkám, že to bylo v době, kdy byl už týden v domácím doléčení (rekonvalescenci) a já jsem mu samozřejmě schopen zajistit minimálně stejné domácí podmínky. O to smutnější to bylo, že tento incident se odehrál o Vánocích 2012, kdy jsem na syna měl nárok dle soudního rozhodnutí již 3 dny. Partnerka se nebyla
ochotná domluvit ani na náhradním termínu ke konci tohoto roku. Prosím jak v takovém případě mám postupovat dále, aby se tyto situace jako nerespektování soudního rozhodnutí neopakovaly? Stručně řečeno: Je matka povinna poskytnout otci náhradní termín za termín, kdy dítě bylo nemocné a tím byl styk otce určený soudně s dítětem zmařen?
Od roku 2012 musí děti mít svůj cestovní pas. Je matka povinna otci pas dítěte vydat, pokud chce otec s dítětem absolvovat dovolenou v zahraničí? Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Jestliže máte styk se synem stanoven soudně, máte právo vídat syna v termínech, které jsou vymezeny v soudním rozhodnutí. Pokud byl syn nemocen a bývalá partnerka Vám styk s ním neumožnila, máte samozřejmě právo na styk se synem v náhradním termínu. Jestliže bývalá partnerka nebude ochotná se s Vámi na náhradním termínu styku domluvit, doporučuji obrátit se na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště, o celé situaci informovat příslušnou sociální pracovnici a požádat ji o součinnost při sjednání nápravy.
Pokud plánujete dovolenou se synem v zahraničí, bývalá partnerka by Vám měla vydat synův pas nebo například dokumenty potřebné pro žádost o občanský průkaz dítěte. Ten je do 15 let věku dítěte dobrovolný a měl by umožňovat cestování s dítětem v rámci EU. Přestože souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte do zahraničí nebývá u krátkodobých pobytů nezbytně nutný, doporučuji si jej pro jistotu od matky dítěte v písemné podobě vyžádat. Některé státy mimo EU totiž souhlas obou rodičů s vycestováním dítěte do zahraničí vyžadují. Nutnost písemného souhlasu druhého rodiče doporučuji v předstihu ověřit u zastupitelského úřadu země, do které hodláte se synem vycestovat. Souhlas druhého rodiče může být nahrazen rozhodnutím soudu. Se sepsáním návrhu Vám kromě právníka může pomoci i sociální pracovnice výše zmíněného OSPOD, na kterou se můžete v případě potíží obrátit.
________________________________________
RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Střídavá péče u dítěte žijícího v zahraničí a ČR - informace
RODINA-PÉČE O DĚTI
- Odstěhování matky s dítětem do zahraničí - dítě jí bylo svěřeno do péče
Žil jsem s partnerkou 18 let. Máme spolu díte narozené 2009. Partnerka zahájila mateřskou a asi po 5 měsících jsem byl s dítětem na mateřské já témeř dva roky. V době mé mateřské dovolené si našla partnerka jiného muže. Tento žije v Německu. Jsou již oddáni a partnerka je opět těhotná (tentokrát ale s novým partnerem). Soud dal do péče dítě matce. Po třech měsících po rozchodu mi řekla, že se odstěhuje do Německa i s dcerou. Požádal jsem o změnu výchovy na střídavou péči, to soud zamítl. Dítě mám každých čtrnáct dní 4,5 dne, tedy od čtvrtek 17:00-PO 8:00. Podal jsem odvolání, chci střídavou péči. Bývalá partnerka říkala, že udělá všechno co půjde, aby mohla odcestovat s dcerou do Německa. Proč je mi upírán zákon o rodině který říká, že každý z rodičů má právo vychovávat a starat se o své děti? Co mohu dělat? Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Pokud byla dcera svěřena do péče Vaší bývalé partnerky, pak má Vaše partnerka právo rozhodnout se, kde bude s dcerou žít - tedy například v Německu. Obávám se, že zabránit jí v odjezdu do Německa nemůžete. Vaše bývalá partnerka Vám ale musí i nadále umožňovat kontakt s Vaší dcerou v rozsahu stanoveném v soudním rozhodnutí. Tím, že soud zamítl Vaši žádost o střídavou péči, Vám neupírá právo podílet se na výchově Vaší dcery. Tuto možnost máte stále při pravidelných kontaktech s dcerou.
Důležitým předpokladem pro střídavou péči je mimo jiné to, aby rodiče žili poblíž sebe a dítě nemuselo střídat mateřské či základní školy. Střídání docházky do mateřské - a později základní - školy v Německu a v České republice by bylo pro Vaši dceru velmi zatěžující a mohl to být jeden z důvodů, proč byla Vaše žádost o střídavou péči zamítnuta. Můžete zkusit požádat soud například o rozšíření styku s dcerou tak, aby Váš vzájemný kontakt umožňoval intenzivnější výchovné působení a prohlubování vztahu s dcerou.
________________________________________
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak může druh donutit družku aby šla na potrat
- Může partner donutit partnerku k potratu plodu?
- Nechtěné dítě - jak právně donutit partnerku k potratu plodu?
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Může se otec zřeknout dítěte ještě před porodem?
- Zřeknutí dítěte před porodem - informace, postup
- Může odmítnout otec dítěte zapsání otcovství do rodného listu dítěte
- Jak donutit otce dítěte aby byl zapsán do rodného listu dítěte
Přítelkyně otěhotněla i přes to, že jsem děti nechtěl a ona prý brala prášky. Já s ní dítě nechci a rozešel jsem se s ní. Nabídl jsem jí peníze na potrat, ale odmítla. Mám já jako otec nějakou možnost ji k potratu donutit nebo se dítěte, které nechci zřeknout? Rozhodně nechci, aby mělo moje jméno, a bez soudu se ani do rodného listu nezapíši a nehodlám se nijak na výchově podílet. Tvrdí, že to zvládne sama, ale už teď po mě chce peníze na vyšetření. Je ve třetím měsíci, takže by ji potrat neohrozil. Pokud se dítě narodí budu muset platit alimenty a jí příspěvek na těhotenství? Pokud ano jde je aspoň snížit tím, že už bych teď sepsal, že dítě bylo nechtěné? Děkuji, Jirka
ODPOVĚĎ:
Neexistuje žádný způsob, jak byste mohl Vaši přítelkyni k potratu donutit, stejně tak není možné se dítěte prostě "zříci". Bez Vašeho souhlasu Vás přítelkyně sama nemůže uvést do rodného listu jako otce. Pokud ale bude chtít, abyste byl v rodném listě jako otec uveden, může podat k soudu návrh (žalobu) na určení otcovství. V rámci řízení o určení otcovství pak soud pravděpdoobně nařídí provedení testů DNA, které Vaše otcovství jednoznačně potvrdí či vyvrátí. Během soudního řízení můžete samozřejmě uvést, že jste dítě nechtěl - rozhodující bude ale hlavně to, zda dítě je či není Vaše. Jestliže bude Vaše otcovství potvrzeno, budete zapsán do rodného listu dítěte jako otec a budete mít vůči dítěti veškerá práva, ale také povinnosti. To znamená, že budete moci dítě pravidelně vídat (pokud budete chtít), současně ale budete mít vůči dítěti vyživovací povinnost (tzn. budete muset platit výživné). Po dobu dvou let od porodu dítěte po Vás bude moci matka dítěte navíc požadovat výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku a také příspěvek na úhradu nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Může předseda SVJ zakázat topit v sušárně majiteli bytu SVJ?
- Mohou sousedi zakázat topit v sušárně jinému majiteli bytu SVJ?
- Jak donutit předsedu SVJ aby zajistil opravy v domě SVJ
Máme sušárnu pro 4 bytové jednotky, ve které bych si při sušení ráda zapnula topení při nízkých teplotách. Topení je rozbité, závada hlášena několikrát, nic se s tím nedělá. Dvěma sousedkám se to nelíbí, nechtějí doplácet (platí se za společné prostory, ať se tam topí nebo ne). Mám ZTP dítě a prát musím téměř denně, vadí jim to - prý ať suším, ale netopím. Když topení zapnu, jdou a vypnou ho. Přizvaly si také předsedkyni SVJ, která topení vypnula, aniž by to probrala se mnou. Mohou mi sousedky a předsedkyně SVJ bránit v topení při sušení? Jak se mohu proti nim bránit?
Předsedkyni SVJ jsme hlásili, že je třeba opravit světlo na chodbě (hrozí úraz, je tam tma). Prý "až přijde elektrikář." Za tu dobu se může cokoliv na té chodbě stát. Jak se pak bránit, mám své požadavky zaslat písemně SVJ? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Zákon Vám garantuje ochranu vlastnických práv. Sušárna je patrně ve Vašem spoluvlastnictví SVJ společně s ostatními vlastníky bytových jednotek. Zde ale také nastupuje zásada, že Vaše právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. Doporučuji proto, abyste problém přednesla na schůzi vlastníků bytových jednotek a zkuste navrhnout kompromis. Ostatní vlastníci nechtějí platit náklady za teplo, které nespotřebují. Pokud byste s návrhem nebyla úspěšná, můžete podat žalobu na zdržení se zásahu do Vašich vlastnických práv, což chápu jako krajní řešení.
Co se týče Vaší druhé otázky, jistě je vhodné se na předsedkyni obrátit písemně s požadavkem výměny světla příp. svolat opět schůzi vlastníků jednotek, kde jí pomalý postup můžete vytknout. Za předpokladu, že by se na chodbě někdo zranil, můžete se na ní obrátit s nárokem na náhradu škody, avšak zavinění bude muset postižený předsedkyni prokázat a nejspíš dojde i na soud.
________________________________________
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možné netvořit společnou domácnost pokud se páru narodí dítě?
- Automatický vznik společné domácnosti po narození dítěte
- Společná domácnost druha, družky - § 115 a § 474 odstavec 1 Občanského zákoníku
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Jak netvořit společnou domácnost kvůli výživnému, alimentům
- Snížení příjmů zúžením SJM kvůli výživnému, alimentům
Partner platí výživné na 4letou dceru z předešlého vztahu 3 800,-Kč/měs. Žijeme spolu 2 roky, avšak netvoříme společnou domácnost (ve smyslu ustanovení § 115 a § 474 odstavec 1 Občanského zákoníku) z důvodu tendencí jeho bývalé družky nárokovat si při jejích návrzích o zvýšení výživného moje peníze. V případě narození našeho dítěte je společná domácnost tvořena automaticky? Pokud ano, lze smluvně ošetřit, že moje příjmy jsou užívány pouze na mé potřeby a potřeby dítěte nebo soud bude brát v úvahu zlepšení životní úrovně otce = navýšení výživného? Nebo je lepší variantou se vzít a sepsat předmanželskou smlouvu? Následně zúžit společné jmění manželů SJM co se týče mého výdělku? Zkrátka, lze nějakým způsobem „ochránit“ moje příjmy? Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Při stanovování výše výživného soud vychází z toho, že dítě má mít podobnou životní úroveń jako jeho rodiče. V případě narození dítěte soud samozřejmě přihlédne k tomu, že Váš partner má další vyživovací povinnost. Co se příjmů týče, nebude ale hodnotit pouze příjmy Vašeho partnera, nýbrž se bude zabývat celkově jeho majetkovými poměry. Důležitá je tedy celková životní úroveń Vašeho partnera, do které se samozřejmě promítnou i Vaše příjmy. Možnost, jak zamezit tomu, aby při posuzování partnerovy životní úrovně nebyly zohledňovány Vaše příjmy, bohužel neexistuje (v případě sňatku bohužel nepomůže ani zúžení společného jmění manželů SJM).
________________________________________
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Po kolika hodinách práce má zaměstnanec nárok na přestávku
- Za kolik hodin může jít zaměstnanec na přestávku v práci
- Nárok na přestávku - 12tihodinová směna, nepřetržitý provoz
- Právo na přestávku - 12 hodinová směna, nepřetrživý provoz
- Nárok na přestávku v práci a Zákoník práce § 88
- Zákoník práce § 88 - nárok na přestávku v práci
Chtěl bych se zeptat za jak dlouho po začátku směny v zaměstnání máme jako zamestnanci nárok na přestávku (svačina, oběd) Jedná se o nepřetržitý provoz 12hodinové směny.
Začali jsme mít problém s vedením firmy. Dostali jsme nařízení, že část zaměstnanců jde na přestávku a jiná skupina je u strojů musí nahradit. Po příchodu první skupiny jdeme pak na přestávku my. Takže pracujeme bez přestávky více jak 4 hodiny. Myslíme si, že po 4 hodinách máme nárok na přestávku všichni najednou.
Takto nás firma nutí pracovat skoro rok.
Děkuji, Miloš
ODPOVĚĎ:
Obecně platí § 88 zákoníku práce, podle kterého musí být přestávka v práci poskytnuta nejdéle po šesti hodinách práce a v rozsahu min. 15 minut (pokud byla přestávka rozdělena) nebo 30 minut pokud rozdělena nebyla.
Čerpání přestávek většina zaměstnavatelů určuje vnitřním předpisem nebo přímo kolektivní smlouvou. Takže je třeba soulad se současným stavem porovnat i s vnitřními předpisy; taktéž je třeba přihlédnout k povinnosti zaměstnavatele hromadnou úpravu pracovní doby (kterou může být nejen stanovování začátku a konci směn, ale i určování podmínek čerpání přestávek v práci) projednat s odborovou organizací (pokud u něj působí) a zkoumat její splnění.
Je třeba dodat, že podle předcházející právní úpravy Zákoníku práce ve znění do novelizace k 1. 5. 2004, bylo nutné, aby zaměstnanci měli umožněno čerpat přestávky nejdéle po 4,5 hodinách výkonu práce; což může souviset s obecným vědomím o právu čerpat přestávku dříve.
________________________________________
OBCHOD-SPOTŘEBITEL, REKLAMACE
- Jak reklamovat zboží u obchodu v konkurzu, insolvenci
- Reklamace zboží u firmy v insolvenci, konkurzu, bankrotu
- Jak reklamovat zboží u firmy v konkurzu - insolvenční správce nekomunikuje
Zakoupili jsme v e-shopu vysavač za 8000,-Kč, vyzvedli ho na kamenné prodejně. Byl opakovaně v záruční opravně, nyní nám servis vydal potvrzení, že další opravy jsou nerentabilní a máme se domluvit s prodejcem na vrácení peněz nebo výměně zboží. Zjistili jsme, že firma již neexistuje, na žádný kontakt nereaguje. V živnostenském rejstříku je uvedeno, že se jedná o s.r.o. se základním vkladem 200.000,-,v konkurzu. Pokusili jsme se opakovaně kontaktovat insolvenčního správce, ten nereaguje. To nám přijde značně nekorektní. Má cenu se soudit? Soud bychom určitě vyhráli, ale jak z firmy dostat peníze? Jde o firmu E-dom, s.r.o., Šenov, Petřvaldská 459, ič.277 71 709, Zlatislava a Rostislav Hellsteinovi; Insolvenční správce je Mgr. Radim Struminský, Havířov - Město, Svornosti 2.
Děkujeme, Novákovi
ODPOVĚĎ:
Pokud je společnost v konkurzu je třeba uplatit své právo v insolvenčním řízení. Pokud již skončila lhůta pro podání přihlášky pohledávky do řízení, je nutné se spojit s insolvenčním správcem nejlépe písemně s doručenkou. Pokud byste uplatňovali svoje právo soudní cestou za trvání insolvenčního řízení, jsou tyto spory ohledně majetkové podstaty přerušeny.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Může banka vymáhat dluh po spoludlužníkovi při osobním bankrotu dlužníka?
- Osobní bankrot dlužníka a vymáhání dluhu bankou po spoludlužníkovi
- Vymáhání dluhu bankou po spoludlužníkovi při osobním bankrotu dlužníka
Manžel po rozvodu vyhlásil osobní bankrot (insolvenci). Byla mu schválena. Dostali jsme s manželem úvěr v době manželství. Přesto že mu byla insolvence schválena, začala banka vymáhat peníze po mě - po spoludlužníkovi. Je to možné? Děkuji, Naděžda
ODPOVĚĎ:
Ano, je to možné. Pokud nemáte vypořádáno společné jmění manželů SJM a jste na úvěrové smlouvě vedena jako spoludlužník, to co manžel v insolvenci neuhradí bude věřitel vymáhat po Vás. Doporučuji vypořádat společné jmění manželů SJM a pokud by toto nebylo v dohledné době možné (ze zákona jsou na to 3 roky ode dne právní moci rozvodu manželství, pak je možné podat na sebe návrh na oddlužení za splnění určitých podmínek, kdy výhodou je (velmi zjednodušeně řečeno), že byste z nezaplacené částky úvěru, která je po Vás věřitelem vymáhána uhradila pouze 30%.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Předčasné splacení dluhu v osobním bankrotu a vliv na poplatky insolvenčnímu správci
- Snížení poplatků insolvenčnímu správci při předčasném splacení dluhu
- Předčasné splacení dluhu v insolvenci a vliv na poplatky insolvenčnímu správci
S manželem jsme vyhlásili osobní bankrot a splácíme dluhy v insolvenčním řízení formou splátkového kalendáře. V únoru 2013 uhradíme poslední splátku a všechny dluhy budou tím uhrazené (100%). Manžel v práci zjistil, že účetní eviduje ještě celkem vysokou dlužnou částku. Jde o poplatky insolvenčnímu správci, které jsou tam vypočítané na celých pět let. Chtěla bych se vás zeptat, jestli po zaplacení dluhů dřív než za pět let se nedoplácí poplatky insolvenčnímu správci? Případně jestli nemáme podat nějaký návrh na soud, aby zbývající poplatky zrušil. Děkuji za odpověď. Martina
ODPOVĚĎ:
K soudu nelze podat návrh na zrušení zbývající části odměny insolvenčního správce. V této věci bude nejlépe kontaktovat Vašeho insolvenčního správce. Mám za to, že odměna insolvenčnímu správci náleží jen za měsíce, kdy vykonává funkci insolvenčního správce v každém jednotlivém případě.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Povinnost věřitele zaslat předžalobní výzvu před vymáháním dluhu
- Vymáhání dluhu a povinnost věřitele poslat předžalobní výzvu
- Zaslání předžalobní výzvy - novela exekučního řádu 2013
Slyšel jsem, že je od 1.1.2013 věřitel povinen dlužníkovi zaslat předžalobní výzvu před tím, než podá k soudu návrh na vydání platebního rozkazu. Je to pravda? Který je to § kterého zákona? Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Dovoluji si odkázat na článek na stránkách bezplatné právní poradny, který se podrobně věnuje mimo jiné i problematice předžalobní výzvy:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#povinnost-predzalobni-vyzvy-upominky-a-jeji-nalezitosti .
Máte tedy pravdu, tento institut byl do právního řádu České republiky s účinnosti od 1. 1.2013 zaveden. Jde o ustanovení § 142a občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., texty zákonů jsou dostupné na stránkách www.zakonyprolidi.cz. Jde sice o povinnost věřitele, ale její nesplnění nemá vliv na úspěšnost žaloby u soudu, naproti tomu má vliv na přiznání respektive nepřiznání náhrady nákladů řízení (viz o tom blíže v citovaném článku).
________________________________________
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv osobního bankrotu na placení výživného, alimentů
- Osobní bankrot, insolvence a placení alimentů, výživného
- Uplatnění dluhu na výživném v insolvenčním řízení otce dítěte
- Jak přihlásit dluh na výživném do insolvenčního řízení
- Přihlášení dluhu na alimentech do insolvenčního řízení
V září 2012 jsme měli soud o navýšení alimentů, kde jsem uspěla a soud alimenty navýšil. 25.000 Kč i s dluhem na alimentech co mi dlužil. Polovinu měl uhradit co nejdříve a druhou polovinu do půl roku. Zjistila jsem, že od září 2012 je v insolvenci, v osobním bankrotu, kde ještě nebylo rozhodnuto. Co mám dělat přihlásit se jako věřitel, počkat až uplyne půl roku a podat trestní oznámení, nebo jak mám dál postupovat Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Alimenty (výživné) jsou v insolvenčním řízení považovány za "přednostní" pohledávku, která není třeba přihlašovat klasicky přihláškou pohledávky. Je ale třeba uvědomit o tom insolvenčního správce kdykoli v průběhu insolvenčního řízení a doložit svůj nárok příslušnými listinami.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Stížnost na postup při insolvenčním řízení - informace
- Komu se zodpovídá insolvenční správce
- Kdo je nadřízený insolvenčního správce
- Kde je možné podat stížnost na postup insolvenčního správce
Lze podobně jako v řízení trestním podat stížnost pro porušení zákona v případě insolvence? Pokud ano, podle jako zákona či předpisu. Děkuji, Hanuš
ODPOVĚĎ:
Stížnost pro porušení zákona přímo v insolvenčním řízení není možné podat. Jsou zde ale jiné instrumenty obrany. Záleží zda máte na mysli postih vůči insolvenčnímu správci nebo postih proti dlužníku. Pokud dlužník neposkytuje součinnost v insolvenčním řízení, může být až i trestně stíhán. Pokud máte na mysli postih vůči insolvenčnímu správci, zde je oprávněn a dozoruje výkon činnosti insolvenční soud. Věřitelský výbor či zástupce věřitelů též dozoruje činnost insolvenčního správce.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Jak poslat peníze firmě v insolvenci?
- Jak zjistit insolvenčního správce zkrachované firmy
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kde dostanu zápočtový list od firmy v insolvenci?
- Podnik v insolvenci - kde získat zápočtový list?
Manžel dal v říjnu 2011 výpověď okamžitým zrušením pracovního poměru. Zaměstnavatel ho dal k soudu kvůli neplatnosti výpovědi. Soud manžel prohrál. Teď má zaplatit soudní výlohy, manžel potřebuje dát výpověď dohodou, potřebuje dostat zápočtový list. Firma je v insolvenci a nikdo tam nefunguje. Komu zaplatit soudní výlohy, komu poslat výpověď a na koho se obrátit o zápočtový list. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Obraťte se na insolvenčního správce společnosti. Zjistíte ho z insolvenčního rejstříku na internetu (www.justice.cz), když si zadáte název společnosti, bude tam uveden i insolvenční správce. Ten je nyní oprávněn řešit uvedené záležitosti.
________________________________________
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ + RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zaplacení dluhu na výživném, účinná lítost a stažení trestního oznámení
- Co se děje s trestním oznámením po doplacení dluhu na výživém, alimentech?
- Účinná lítost, doplacení alimentů (výživného) a stažení trestního oznámení
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Může oznamovatel trestného činu stáhnout trestní oznámení?
- Stažení trestního oznámení občanem který oznámení podal - informace
- Účinná lítost - definice, vysvětlení, příklad
Přítel z důvodu chybějících peněžních prostředků zanedbal povinnou platbu výživného, za což na něj bývalá partnerka podala trestní oznámení na Policii ČR. Mezitím jsme dali peníze dohromady a celou částku zaplatili. Dozvěděla jsem se, že tímto skutkem trestní odpovědnost zaniká, jde o tzv. účinnou lítost. Ale ráda bych se zeptala, jak je to se stažením trestního oznámení. Kdo podává oznámení o účinné lítosti, jak oznámení musí vypadat, jaké musí mít náležitosti atd. Zkrátka co máme dělat, aby bylo trestní oznámení staženo. Děkuju, Debora
ODPOVĚĎ:
Podle § 197 trestního zákoníku platí, že trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.
Jediné, co je nutné udělat, je sdělit policii, že dlužné výživné bylo doplaceno a pokud doba existence dluhu nebyla nijak dlouhá, tak i uvést, že s ohledem na krátkou existenci dluhu je pravděpodobné, že neměl trvale nepříznivé účinky. Sdělovat tyto skutečnosti musí ten, komu jsou na prospěch; jedná se o neformální úkon, který musí být prokázán (tedy stačí např. osobně vyšetřovateli nahlásit úhradu do protokolu a předložit doklad o zaplacení ve formě ústřižku z pošty nebo bankovního výpisu, kde jsou doplacené alimenty zřejmé).
Splnění podmínek účinné lítosti (zejm. neexistence následků neplnění vyživovací povinnosti) náleží k uvážení Policii v rámci trestního řízení, resp. dozorujícímu státnímu zástupci.
Docílit "stažení trestního oznámení" není možné, oznamovatel nedisponuje trestním řízením v takovém rozsahu jako žalobce disponuje žalobou (tedy řízením civilním), jelikož Policie postupuje z moci úřední.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Návrh pronajímatele na určení nájemného které je v místě a čase obvyklé - vzor
Žádám vás o zpracování vzoru návrhu pronajímatele o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Důvodem zvýšení nájemného je zateplení domu. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Průvodce k přechodu na smluvní nájemné, publikace je dostupná zde - http://www.mmr.cz/getmedia/2f19329e-4408-49c2-bf04-f9efe317eff3/Pruvodce-prechodem-na-smluvni-najemne. Určení nájemného, včetně průběhu soudního řízení o určení výše nájemného je v publikaci obsaženo v kapitole 4. a 5.
Vzor návrhu pronajímatele na určení nájemného jsme vyhotovili, vzor je dostupný (stejně jako další stovky vzorů) ke stažení zdarma zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
________________________________________
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Musí majitel pozemku s věcným břemenem uklízet sníh a náledí v zimě?
- Je osoba s věcným břemenem povinna uklízet sníh a náladí v zimě?
Soused používá můj pozemek, na kterém je věcné břemeno chůze a jízdy. Musím tento pozemek udržovat zejména v zimním období (odklízení sněhu, odstranění náledí)? Případně, kdo nese zodpovědnost za úraz na tomto pozemku.
Děkuji, Sebastián
ODPOVĚĎ:
V případě věcného břemene chůze a jízdy předpokládám, že půjde o nějakou cestu vedoucí přes Váš pozemek, nikoliv například o louku. Podle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích (z. č. 13/1997 Sb.) odpovídá vlastník místní komunikace nebo chodníku za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
S ohledem na výše uvedené doporučuji pozemek – cestu v zimním období udržovat, případně zajistit upozornění, že se daný úsek v zimě neudržuje.
Nadto zde platí obecné ustanovení o odpovědnosti za škodu ve smyslu § 415 občanského zákoníku, tedy že je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
________________________________________
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Požití alkoholu přímo před hlídkou Policie při dopravní kontrole
- Vypití alkoholu při kontrole dopravní hlídkou Policie - informace
- Je možné odmítnout odběr krve při dopravní kontrole hlídkou Policie?
Chtěl bych se Vás zeptat, jak by se postupovalo v případě, že pan řidič by jel pod vlivem alkoholu, stopla by jej hlídka Policie České republiky, ovšem on před dechovou zkouškou by se přímo před policisty napil alkoholu.
Jak by se to řešilo? Vlastně tím skryl, že byl pod vlivem návykové látky během jízdy a napil se až po ukončení jízdy, ovšem množství a doba, kdy pil alkohol by šla dokázat dle krevního odběru, takže kdyby jej odmítl, stejně by se považoval, že byl pod vlivem a navíc by mohl dostat pokutu za neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Je tomu opravdu tak? A je to tedy průkazné krevním odběrem? Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Požití alkoholu v době přerušení jízdy se považuje za požití alkoholu během jízdy, aby bylo možné konstatovat, že alkohol byl požit až po ukončení jízdy, muselo by se jednat o situaci, kdy bude vozidlo zastaveno např. na parkovišti a bude zjevné, že řidič nemá v úmyslu pokračovat v jízdě.
V případě, kdy došlo pouze k přerušení jízdy je na místě výzva k podstoupení lékařského vyšetření, při jeho odmítnutí následně postup podle § 118a zákona o silničním provozu, tedy zabráněním v další jízdě případně vč. zadržení řidičského průkazu podle § 118b zákona o silničním provozu. Odmítnutí splnění výzvy je přestupkem podle § 125c zákona o silničním provozu.
Lékařským vyšetřením lze zjistit koncentraci alkoholu v krvi a podle rychlosti odbourávání i přibližnou dobu, kdy byl alkohol konzumován.
Problematika zjišťování požití návykových látek je poměrně obsáhlá; v rámci kapacitních možností bezplatné právní poradny jsem byla nucena odpověď zestručnit.
________________________________________
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nároky osoby která utrpěla škodu na zdraví (pokousání psem)
- Vymáhání náhrady škody na zdraví po majitelích psa který napadl občana
- Co mohu vymáhat po majiteli psa který způsobil škodu na zdraví
- Náhrada škody na zdraví - pokousání psem
- Trvalé následky po pokousání psem a nárok na náhradu škody na zdraví
- Pokousání psem a snížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku
- Náhrada platu, mzdy při pracovní neschopnosti po pokousání psem
- Postup při odškodnění při pokousání psem
- Pokousání psem a odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
- Vymáhání bolestného po majitelích psa při pokousání psem
Na pozvání u příbuzných mě napadl v kuchyni jejich pes a bez varování mě kousl do obličeje v oblasti rtů,nebyl ničím vyprovokován. Lékař hodnotil horní a spodní ret - střední části retní červeně a kůže nad horní hranicí červeně s klínovitým defektem v pravé části cca 3 cm. Traumatická amputace jiných částí hlavy - operace na klinice plastické chirurgie Královské Vinohrady Praha. Mám trvalé následky. Majitel psa není pojištěn, nekomunikuj, odmítá uhradit škodu na zdraví. Prý to byla nešťastná náhoda. Jaké tedy mám nároky, o co a kde žádat (ztráta výdělku? snížení společenského uplatnění?). Jaký je postup při odškodnění a na jakých tiskopisech. Částečné odškodnění se mi dostalo z mé vlastní úrazové pojistky. Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Neboť jste bezesporu utrpěl škodu na zdraví, jste oprávněn se po majiteli psa s odkazem na § 415 a § 420 Občanského zákoníku domáhat:
1/ Odškodnění bolesti (bolestné) a ztížení společenského uplatnění:
V tomto případě je klíčovým ustanovením § 444/1 \Občanského zákoníku, a to ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb. V první řadě je nezbytné nechat si Vaším ošetřujícím lékařem vyhotovit lékařský posudek dle § 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb., v němž přiřadí lékař Vámi utrpěným zraněním bodové ohodnocení (v současné době se 1 bod rovná 120,- Kč).
2/ Náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti:
Dle § 446 Občanského zákoníku činí náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením zdraví a jemu vyplaceným nemocenským.
3/ Náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti:
Dle § 447/1 Občanského zákoníku činí náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nebo při invaliditě) rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením zdraví a výdělkem dosahovaným po poškození zdraví (se samozřejmým připočtením případného invalidního důchodu).
4/ Účelně vynaložených nákladů léčení:
Při škodě na zdraví se rovněž hradí účelně vynaložené náklady spojené s léčením, přičemž mají být proplaceny tomu, kdo je vynaložil (§ 449/1 a 3 Občanského zákoníku), v tomto kontextu se může jednat např. o náklady na pohonné hmoty, pokud jste musel v průběhu léčení za lékařem dojíždět, uhrazené regulační poplatky, náklady za léky či rehabilitace apod.
Obecně platí, že ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením zdraví dosahoval (§ 445 Občanského zákoníku). Budoucí nároky dle bodů ad 2/, 3/ a 4/ je možné odškodnit jednorázově na základě písemné dohody mezi poškozeným a škůdcem o jejich úplném a konečném vypořádání (§ 449a Občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že případné plnění z Vaší úrazové pojistky nemá na odpovědnost škůdce žádný vliv.
Nebude-li dohoda o smírném odškodnění možná, nezbývá Vám, než se obrátit se svým nárokem na soud. V tomto případě bude nezbytné podat žalobu na náhradu škody na zdraví, v jejímž rámci vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména tedy lékařský posudek a další relevantní části Vaší zdravotnické dokumentace, kopie již proběhlé komunikace se škůdcem, navrhnete provedení svědecké výpovědi toho, kdo má o celé věci povědomí) a budete se domáhat vydání platebního rozkazu/rozsudku, kterým soud uloží škůdci povinnost k úhradě Vámi nárokovaných částek (jejichž důvod a výši je samozřejmě také nutné doložit). Pro přípravu žaloby Vám v každém případě doporučuji kontaktovat advokáta, vyhledávač adokátů dle lokality a zaměření zde:
http://www.advokatikomora.cz
________________________________________
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je povinná výstupní prohlídka zaměstnance při výpovědi, ukončení PP?
- Kdo hradí výstupní prohlídku zaměstnance - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Výpověď odhodou - kdo hradí výstupní prohlídku zaměstnance?
- Dohoda o ukončení pracovního poměru - kdo hradí výstupní prohlídku zaměstnance?
Ráda bych věděla zda je výstupní prohlídka při ukončení pracovního paragrafu povinná? Kolik stojí a zda jí hradí zaměstnavatel (jestli záleží na tom jak byl pracovní poměr ukončen – zda zaměstnancem nebo zaměstnavatelem, zda výpovědí nebo dohodou? Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Výstupní prohlídka - provádí se vždy:
- Před skončením pracovněprávního vztahu (pozor na okamžitá ukončení pracovního poměru)
- Před převedením na jinou práci (pokud jde o jiný druh práce)
- před zařazením na práci se sníženou náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance
- Neexistuje bohužel nástroj, jak zaměstnance k této prohlídce donutit (doporučuje alespoň nařídit písemně do rozvázání pracovního poměru).
Cena za výstupní prohlídku zaměstnance se obvykle pohybuje mezi 400-500 Kč. Veškeré zdravotní prohlídky – vstupní (pokud jde již o zaměstnance, uchazeč hradí sám), průběžné i mimořádné hradí zaměstnavatel, proto by měl hradit i výstupní prohlídky.
Jak již bylo výše uvedeno, nezáleží na tom, jak byl pracovní poměr ukončen.
________________________________________
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpověď těhotné zaměstnankyně ve zkušení době u smlouvy na dobu určitou
- Pracovní smlouva na dobu určitou a výpověď zaměstnankyně ve zkušební době
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné při prodloužení pracovní smlouvy znovu sjednat zkušební dobu
- Maximální délka zkušební doby u prodloužeí pracovní smlouvy
- Změna pracovního poměru a opakovaná zkušební doba
- Prodloužení pracovní smlouvy na určito a opakovaná zkušební doba
Od 1.12.2012 prodloužena pracovní smlouva na dobu určitou a to na 6 měsíců, se zkušební dobou 3 měsíce. Zaměstnankyně je v pracovní neschopnosti, je možné ji ve zkušební době propustit když je těhotná. Děkuji, Karolína
ODPOVĚĎ:
Pokud byla prodloužena pracovní smlouva na dobu určitou, která skončila k 30. 11. 2012, nelze v ní platně sjednat zkušební dobu. Jelikož zkušební doba souvisí se vznikem pracovního poměru nikoliv jeho změnou (prodloužení je pouze změna). Pokud tento předpoklad nevyhovuje skutečné situaci, je třeba dotaz doplnit.
Těhotenství není důvod k rozvázání pracovního poměru. Neuvádíte, zda zaměstnankyně ještě vykonává pracovní činnost nebo již čerpá mateřskou dovolenou, proto není možné stanovit, jak z hlediska správného postupu zaměstnavatele je možné postupovat.
________________________________________
OBČAN-EXEKUCE
- Maximální jednorázová úhrada části dluhu před splácením dluhu ve splátkách při exekuci
Mám dotaz ohledně exekuce. Pokud dlužím celkem včetně soudních poplatků a odměny exekutorovi a dlužné částky ,částku 100.000 Kč a exekutor mi umožní splátkový kalendář po tisícikoruně měsíčně, jakou si může stanovit jednorázovou částku než začnu splácet těch tisíc korun? Chce 40.000kč a potom mi přistoupí na splátky. Snaha splácet v situaci kdy povinný je na socialních dávkách ho nezajímá. Existuje nějaký právní předpis ohledně splátkového kalendáře a výše splátek, respektive první jednorázové častky. Setkal jsem se s tím už hodněkrát. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Žádný takový předpis neexistuje. Postup exekutora směřuje k vymožení pohledávky a záleží na rozhodnutí exekutora, jaký postup zvolí.
________________________________________
OBČAN-EXEKUCE
- Přechod obchodního podílu jednatele na společnost při exekuci
- Přechod obchodního podílu jednatele na s.r.o. při exekuci
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Může obchodní jednatel s.r.o. uzavírat smlouvy o převodu nemovitosti?
Jsem jediným jednatelem společnosti s.r.o., donedávna jsem byl také jejím jediným společníkem. Před půl rokem byl na můj obchodní podíl společnosti uvalen exekuční příkaz. Před týdnem jsem se z výpisu z obchodního rejstříku dozvěděl, že můj obchodní podíl přešel na společnost (z důvodu vykonatelnosti exekučního příkazu zanikla dle § 148 odstavce 2 Obchodního zákoníku moje účast ve společnosti). Nyní je tedy jediným společníkem společnosti sama společnost, já jsem jediným jednatelem. Jaký vliv má tato skutečnost právě na mou funkci jednatele, tedy zda mohu nadále působit jako jednatel této společnosti a dále zda můžu jako jednatel za společnost uzavírat smlouvy, zejména smlouvy o prodeji nemovitostí ve vlastnictví této obchodní společnosti. Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
S obchodním podílem, který přešel na společnost, musí společnost naložit dle Obchodního zákoníku, jinak společnost může i bez návrhu soud zrušit. Vám jako jednateli náleží dle zákona obchodní vedení společnosti. Pokud je prodej nemovitostí ve vlastnictví společnosti v souladu se stanovami společnosti, společnost není předlužená a neodporuje to jiným právním předpisům, můžete zcizovat (převádět) nemovitosti ve vlastnictví společnosti.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Strhávání mzdy insolvenčním správcem - od úpadku nebo po přezkumném jednání
- Vliv úpadku a přezkumného jednání na strhávání mzdy v insolvenčním řízení
- Vliv přezkumného jednání a úpadku na strhávání platu v osobním bankrotu
- Strhávání platu, mzdy v osobním bankrotu a vliv úpadku, přezkumného jednání
- Strhává zaměstnavatel mzdu od úpadku nebo přezkumného jednání?
S manželkou jsme podali Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud zjistil úpad a povolil oddlužení, stanovil datum přezkumného jednání na polovinu prosince 2012. Tedy zatím nemáme rozhodnuto o splátkovém kalendáři.
Od kdy může insolevenční správce začít strhávat mzdu od zaměstnavatele? Okamžikem kdy soud vyhlásí úpadek, nebo až po přezkumném jednání? A vzhledem k tomu, že mi zaměstnavatel i po podání Návrhu a i po zjištění úpadu stále dělá srážky ze mzdy, tak komu mají být vyplaceny?
Jde mi o to, že jsem měl ve čtvrtek 29.11.2012 výplatní termín, dostal jsem výplatní pásku, tam je že mi byla část stržena na exekuci (peníze mají být deponovány na účtu zaměstnavatele, než krajský soud rozhodne), zbytek byl odeslán na účet. Ale nikde nic. Mohl již insolvenční správce něco strhnou i když ještě neproběhlo přezumné jednání?
V tom dopise, kde soud zjistil úpadek dlužníků je tato věta:
"VI. Osoby, které mají závazky vůdči dlužníkům, se vyzývají, aby napříště plnění neposkytovali dlužníkům, ale insolvenčnímu správci."
Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Na základě rozhodnutí soudu o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tedy až po přezkumném jednání je zaměstnavatel povinen zasílat část postižitelné mzdy k rukám insolvenčního správce a ten tuto část bude dle procentuálního výpočtu opět stanoveného soudem přeposílat každý měsíc jednotlivým nezajištěným věřitelům. Do rozhodnutí o způsobu řešení oddlužení, tedy do přezkumného jednání od rohodnutí o úpadku by již neměl zaměstnavatel zasílat peníze exekutorovi. Insolvenční správce mohl zaměstnavatele uvědomit ať peníze již zašle na účet správce zřízený pro vaše věřitele. Pak je možné se správcem domluvit a požádat o vyplacení části mzdy, co Vám náleží případně o vyplacení zálohy.
________________________________________
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Patří peníze vložené na penzijní připojištění do dědického řízení?
- Kdo dědí peníze z penzijního připojištění - informace, pravidla
- Patří peníze z penzijního připojištění jednoho z manželů do SJM?
- Je možné ovlivnit kdo zdědí peníze z penzijního připojištění?
- Dědění penzijního připojištění dle Občanského zákoníku
- Kdo dědí odbytné z penzijního připojištění jednoho z manželů?
- Patří peníze v penzijním připojištění do SJM?
- Patří peníze v penzijním připojištění do společného jmění manželů?
- Patří peníze vložené do stavebního spoření do dědického řízení?
- Kdo dědí peníze ze stavebního spoření - informace, pravidla
- Patří peníze ve stavebním spoření jednoho z manželů do SJM?
- Je možné ovlivnit kdo zdědí peníze ze stavebního spoření?
- Dědění stavebního spoření dle Občanského zákoníku
- Patří peníze ze stavebního spoření do SJM?
- Patří peníze ve stavebním spoření do společného jmění manželů?
Maminka před úmrtím prodala rodinný domek, který již vlastnila před nabytím manželství. Peníze pak vložila jako investice jednorázově do penzijního připojištění a stavebního spoření. V době trvání manželství žádné další prostředky nespořila.
Patří pak tyto investované prostředky v uvedených finančních produktech v době trvání jejího manželství také do společného jmění manželů SJM a v dědickém řízení budou dědit manžel a děti nebo do společného jmění manželů SJM nepatří a dědit z tohoto titulu budou pouze její děti. Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Zákon o penzijním připojištění zcela jasně stanoví, zda finanční prostředky z penzijního připojištění jdou do dědictví či nikoli. Pokud Vaše maminka ve smlouvě o penzijním připojištění určí oprávněnou osobu, nebude se odbytné z penzijního připojištění v dědickém řízení vůbec projednávat a tato oprávněná osoba dostane toto odbytné automaticky mimo dědické řízení. Pokud však oprávněnou osobu ve smlouvě o penzijním připojištění neurčí, bude penzijní připojištění součástí společného jmění manželů - a při vypořádání SJM v rámci řízení o dědictví půjde polovina jeho hodnoty manželovi a polovina jeho hodnoty půjde do dědictví.
Zákon o stavebním spoření stanoví, že pokud zemře účastník stavebního spoření a tento je ženatý či vdaná, automaticky ze zákona připadne toto stavební spoření pozůstalému manželovi a v dědickém řízení pak musí pouze tento pozůstalý manžel vyplatit do dědictví polovinu jeho hodnoty. Žádná jiná možnost není možná.
V rámci vypořádání společného jmění manželů je pak možné tvrdit, že maminka investovala do společného jmění svůj výlučný majetek a při vypořádání společného jmění manželů se pak k tomu přihlédne. Neboli při vypořádání společného jmění manželů vznikne dluh manžela z titulu vypořádání společného jmění manželů přávě z kvůli investicím z výlučného majetku maminky do SJM.
________________________________________
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 24. únor 2013
Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Možnosti pacienta při pochybení lékaře
- Náhrada škody při poškození zdraví pacienta lékařem
- Lékař na CT nepoznal nádor mozku - postup stížnosti, vymáhání škody
- Lhůta na vyřízení stížnosti adresované nemocnici
- Nemocnice neuspokojivě vyřídila stížnost na pochybení lékaře - co dělat
- Pochybení lékaře nemocnice - kam poslat stížnost?
- Poškození zdraví lékařem - vymáhání náhrady škody
- Je nutný lékařský posudek u vymáhání náhrady škody na zdraví?
- Právo na ochranu zdraví a poškození zdraví lékařem nemocnice
Mám nárok na podání žaloby či pochybení na nemocnici? Od března 2012 jsem měla potíže, v červnu 2012 jsem byla na CT vyšetření mozku, kde byla udána diagnóza - normální nález na mozku. Zdravotní stav se mi zhoršoval, měla jsem stále větší potíže, proto jsem byla v prosinci 2012 poslána opět na CT mozku - s nálezem nádor na mozku.
12.12.2012 jsem musela urychleně podstoupit operaci mozku, jelikož už hrozilo vážné poškození. Bylo mi sděleno neurologem, že kdyby šlo o zhoubný nádor, tato půlroční prodleva mohla skončit fatálně. I přes to, že nádor naštěstí pro mě byl nezhoubný, mě způsoboval potíže, které značně zhoršily můj zdravotní stav. Operaci jsem mohla podstoupit již před 1/2 rokem, kdyby lékařka na CT správně určila diagnózu. Tento nález mám na CD i v propouštěcí zprávě. Lékaři, kteří mě operovali se shodli, že na CT vyšetření byl nádor jasně prokazatelný už v červnu a tudíž došlo k pochybení
lékařky, která mi v červnu nesprávně popsala CT vyš. Během té půlroční prodlevy jsem absolvovala 2x delší cestu letadlem, což mě mohlo velmi ublížit. Děkuji, Darina
ODPOVĚĎ:
Neboť k posouzení ne/správnosti postupu lékařky při prvním CT vyšetření by bylo zapotřebí seznámit se podrobně s příslušnými částmi Vaší zdravotnické dokumentace (přičemž se zároveň jedná o vysoce specializovanou medicínskou otázku), pojmu svou odpověď pouze jako nástin Vašich dalších možností.
1/ Podání stížnosti:
Na postup lékařky, resp. nemocnice jako odpovědného poskytovatele zdravotních služeb, můžete podat v souladu s § 93 a násl. zákona o zdravotních službách stížnost, kterou je zapotřebí adresovat přímo nemocnici. Stížnost musí být vyřízena do 30 dnů, přičemž se můžete současně domáhat uskutečnění osobního projednání. Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojena, můžete se v téže věci obrátit na místně příslušný krajský úřad, který postup nemocnice při vyřizování Vaší stížnosti přešetří.
Je také možné, aby jste se svou stížností kontaktovala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (popř. jinou zdravotní pojišťovnu) nebo Českou lékařskou komoru.
2/ Náhrada škody na zdraví:
Domníváte-li se, že Vám byla způsobena rovněž škoda na zdraví, můžete se po nemocnici domáhat její náhrady. V tomto případě je nutné vyhotovit lékařský posudek dle § 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb., bude-li možné Vaše obtíže podřadit pod některou z kategorií dle příloh této vyhlášky, můžete po nemocnici požadovat náhradu za bolest či ztížení Vašeho společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku).
3/ Náhrada nemajetkové újmy:
Není rovněž vyloučeno, abyste se po nemocnici domáhala satisfakce za porušení Vašich osobnostních práv, mezi která patří mimo jiné i právo na ochranu zdraví (§ 11 Občanského zákoníku), a to ve formě omluvy či finančního zadostiučinění (§ 13/1 a 2 Občanského zákoníku). Pro přípravu případné žaloby Vám však doporučuji advokátní zastoupení:
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Jsou rozvody teplé a studené vody součástí bytového domu SVJ?
- Odpovědnost za škodu způsobenou havárií rozvodů vody v bytovém domě SVJ?
- Odpovědnost za škodu způsobenou prasklou vodovodní trubkou v bytovém domě
- Nárok na slevu na nájemném - bytem prochází vodovodní trubky
- Nárok na slevu na nájemném - bytem prochází odpadní roury, trubky
- Nárok na slevu do fondu oprav - majiteli bytu prochází bytem trubky, roury
Maminka chce koupit přízemní byt bez podsklepení v domě SVJ, kde je jako nájemnice města. Přes 4 místnosti je pod stropem vedeno potrubí rozvodů teplé vody, na který je napojeno 70% bytů v domě. Rozvody tak brání plnému využití stěn a při případné havárii hrozí přímé poškození bytového vybavení, které se nachází pod trubkami (rozvody) vody. Město v Kupní smlouvě tyto rozvody uvedlo jako společný majetek vlastníků a na dotazy uvedlo, že máme povinnost zpřístupnit byt v případě havárie. Případná škoda na vybavení domácnosti při prasknutí trubky a vytopení by byla uhrazena z pojistky domu. Pojišťovna na náš dotaz doporučeným dopisem oznámila (telefonicky), že nehradí celou škodu, ale jen určitou část, neboť rozvody jsou v bytě a ne ve společných prostorech bytového domu. Město argumentuje tím, že to je stejné jako v jiných bytech, kde jsou rozvody ve zdi, protože tam též při havárii může dojít ke škodě. Ale to bude škoda způsobená prosakem, kdežto v našem případě to bude jako horký déšť venku. Maminka dosud platí plný nájem bez slevy a jako vlastník bude z těchto místností platit plný podíl do fondu oprav. Jsou tyto rozvody věcné břemeno? Má maminka nárok na slevu oproti ostatním bytům? Děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se se stavebně-technickým stavem bytového domu, lze dát dle mého názoru za pravdu městu, tzn. že rozvody teplé vody (byť umístěné v podstropní části jednoho z bytů) je nutné považovat za společné části bytového domu (a tudíž za předmět podílového spoluvlastnictví všech členů SVJ).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů se za společné části domu považují ty části domu, které jsou určeny pro společné užívání, mimo jiné pak i rozvody teplé a studené vody (na jejich konkrétním umístění v domě tak nezáleží).
O věcném břemeni se zde však hovořit nedá, rovněž případná sleva z kupní ceny bytu musí být předmětem jednání. V případě vzniku škody na vybavení bytu (v důsledku havárie rozvodu teplé vody) není vyloučeno, aby Vaše matka svůj nárok uplatnila rovněž vůči SVJ.
________________________________________
RŮZNÉ-STAVBY
- Je pro vydání územního rozhodnutí zapotřebí souhlas sousedů?
- Je nutný souhlas sousedů pro vydání územního rozhodnutí?
- Co stavební úřad udělá s námitkou účastníků v územním řízení?
- Námitky účastníků stavebního řízení a postoj stavebního úřadu
- Změna kultury pozemku mimo intravilán obce - je nutný souhlas souseda?
- Změna využití pozemku dle § 77 písm. b) stavebního zákona
- Je vždy nutný souhlas souseda při vydání územního rozhodnutí?
Ukládá zákon nebo předpis při žádosti o změnu kultury pozemku mimo intravilán obce ve volné krajině souhlas se změnou majitele sousedního pozemku? Sousedovi jsem odmítl pozemky prodat a nyní zpochybňuje mou veškerou činnost včetně hranic po označení geodetem, výsadba a pod. Děkuji, Gabriel
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že změnou kultury pozemku máte na mysli změnu využití území ve smyslu § 77 písm. b) stavebního zákona, resp. změnu druhu pozemku dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš soused je (resp. může být) dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona účastníkem probíhajícího územního řízení. Dle § 86/1 stavebního zákona musí žádost o vydání územního rozhodnutí mimo jiné obsahovat uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno, přičemž výslovný souhlas těchto osob není žadatel o vydání územního rozhodnutí (Vy) ke své žádosti povinen připojit (§ 86/2 stavebního zákona).
Váš soused je oprávněn vznést v rámci územního řízení své námitky (popř. veřejnost může vznést své připomínky), s nimiž se stavební úřad vypořádá postupem dle § 89 stavebního zákona, konkrétně dle odst. 6 námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek apod. Nedojde-li v rámci územního řízení k dohodě o námitce občanskoprávní povahy (což lze ve Vašem případě předpokládat), stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci. Rozhodně tedy neplatí, že bez souhlasu svého souseda Vám stavební úřad příslušné územní rozhodnutí neudělí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud byste měl zájem o vydání příslušného územního rozhodnutí v tzv. zjednodušeném územním řízení (které však může být dle § 95/1 písm. a) stavebního zákona vedeno pouze pro záměry v zastavěném území či zastavitelné ploše), bylo by nutné, abyste spolu s žádostí o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení předložil stavebnímu úřadu i souhlas svého souseda (§ 95/1 písm. d) stavebního zákona).
V případě, že by Váš soused zpochybnil i Vaše vlastnické právo k předmětnému pozemku (např. zpochybněním geodetického vyměření hranic příslušné parcely), byl by nucen podat k soudu tzv. žalobu na určení vlastnictví. V rámci následného soudního řízení byste se mohl bránit rovněž poukazem na vydržení sporné části pozemku s odkazem na § 134 Občanského zákoníku) samozřejmě za předpokladu, že předmětný pozemek oprávněně držíte, popř. společně s Vaším právním předchůdcem, déle než 10 let).
________________________________________
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel vyžadovat výpis z rejstříku trestů
- Shromažďování informací o trestní bezúhonnosti zaměstnanců zaměstnavatelem
- Je zaměstnavatel povinen zaplatit výpis z rejstříku trestů zaměstnance?
- Platí výpis z rejstříku trestů zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Patří trestní bezúhonnost mezi osobní údaje chráněné zákonem o OOÚ?
- Je informace o odsouzení osobní údaj chráněný zákonem o OOÚ?
- Ochrana osobních údajů a informace o odsouzení a bezúhonnosti
Zaměstnavatel po nás chce každý rok aktualizaci výpisu z trestního rejstříků a prý to nebude proplácet. Je to na jeho příkaz a přijde nám to absurdní každý rok dávat peníze za nové výpisy z rejstříku trestů. Může zaměstnavatel toto po nás požadovat? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Dle § 316/4 písm. h) zákoníku práce nesmí zaměstnavatel vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem (§ 3 zákoníku práce), přičemž jednou z nich je informace o trestněprávní bezúhonnosti zaměstnance.
Tento zákonný zákaz může být zaměstnavatelem prolomen pouze v případě, že je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být (resp. je) zaměstnancem vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis. Ve Vašem případě je tedy důležité, zda je možné odůvodnit požadavek zaměstnavatele zvláštní povahou práce, kterou vykonávají jeho zaměstnanci, přičemž i v tomto případě je nutné mít na zřeteli kritérium přiměřenosti, anebo zda se na Vámi vykonávanou práci nevztahuje požadavek bezúhonnosti dle zvláštního právního předpisu. Současně platí, že tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.
Nejsou-li shora uvedené podmínky splněny, není Váš zaměstnavatel oprávněn po Vás předložení výpisu z rejstříku trestů požadovat. Je-li naopak možné zákonný zákaz prolomit, je dle mého názoru k úhradě nákladů spojených s pořízením výpisu z rejstříku trestů povinen Váš zaměstnavatel.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů je informace o trestní bezúhonnosti, resp. informace o odsouzení za trestný čin, tzv. citlivým údajem (jedná se o kategorii osobních údajů), pro jehož shromažďování a zpracovávání musí být splněna přísná kritéria. V tomto případě by Váš zaměstnavatel s největší pravděpodobností figuroval jako správce osobních údajů, který je povinen přesně vymezit účel, k němuž mají být osobní/citlivé údaje shromážděny a zpracovány, v případě, že Váš zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, mohl se dopustit správního deliktu, za který mu může být Úřadem pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/uoou.aspx ) uložena pokuta.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE
- Odpovědnost prodejce za vadu zboží - vadné svíčky do motoru
- Vadné svíčky do motoru motor poškodily - kdo uhradí škodu?
- Je možné vymáhat škodu po prodejci autodílů - svíčky zničily motor
- Je prodejce autodílů odpovědný za škodu způsobené díly?
- Reklamace automobilových svíček do motoru
Na svůj automobil jsem si zakoupil sadu zapalovacích svíček v Auto Kelly v Plzni. Namontoval jsem si je do vozidla. Po ujetí několika stovek kilometrů mě ze zapalovací svíčky vypadla středová elektroda do válce motoru. Přes sání navštívila 3 válce motoru. Byla poškozena hlava motoru a stěny válců. Vozidlo jsme dali do servisu, oprava nás stála 12000 Kč.. Přitom byla opravena jen hlava motoru. Vadnou svíčku jsme reklamovali u prodejce Auto Kelly, který reklamaci postoupil NGK Japan. Bylo nám sděleno, že svíčka byla příliš dotažena a tím se uvolnila elektroda do motoru. Zajímalo by mě, do jaké míry ručí výrobce za svůj výrobek. Svíčka nebyla nijak poškozena násilnou deformací, pouze se vysunula středová elektroda do válce motoru. Bohužel svíčku nemám, zůstala u výrobce. Poškození hlavy motoru máme nafoceno. Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné si uvědomit, že v nastalé situaci vznikly prodejci zapalovacích svíček 2 typy odpovědnosti, tzn. odpovědnost za vadu zboží (kterou jste uplatnil podáním reklamace a k tomuto tématu se proto nebudu dále vyjadřovat) a odpovědnost za škodu.
Jsou-li ve Vašem případě splněny následující předpoklady:
a/ došlo k porušení právního předpisu (tzn. bylo Vám prodáno vadné zboží),
b/ došlo ke škodě (poškození hlavy motoru),
c/ mezi a/ a b/ je příčinná souvislost a
d/ je dáno zavinění na straně prodejce,
odpovídá prodejce zapalovacích svíček za vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku), v této souvislosti je kromě Občanského zákoníku možné vycházet také ze zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
V této souvislosti pouze podotýkám, že ve vztahu k Vám je odpovědnou osobou prodejce zapalovacích svíček, případná odpovědnost jejich výrobce pro Vás nemá význam.
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodejce zapalovacích svíček s písemnou výzvou k odstranění vzniklé škody, a to proplacením uhrazené ceny servisního zásahu. Současně je vhodné upozornit prodejce na shora citované právní předpisy a vznik jeho odpovědnosti. Ve výzvě stanovte prodejci přiměřenou lhůtu k nápravě, v opačném případě jej upozorněte, že se obrátíte s žalobou na náhradu škody na soud.
Všechny výzvy (jakož i jinou korespondenci s prodejcem) Vám doporučuji zasílat doporučeně s dodejkou, přičemž jednu kopii si vždy ponecháte.
K otázce rozsahu odpovědnosti prodejce zapalovacích svíček pouze připomínám, že dle § 441 Občanského zákoníku byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného (např. přílišným dotažením zapalovací svíčky), nese škodu poměrně, byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.
________________________________________
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobenou pádem stromu při vichřici
- Strom spadl na vedlejší pozemek, mohu tam vstoupit a dřevo odnést?
- Je možné vstoupit na sousední pozemek při pádu mého stromu?
- Kdo zaplatí opravu plotu při pádu stromu?
- Kdo zaplatí, uhradí opravu zídky při pádu stromu?
- Pád stromu při vichřici - kdo hradí škodu vzniklou na majetku?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitelem stromu spadlého na sousední pozemek?
- Kdo vlastní strom spadlý na vedlejší, sousední pozemek?
Vlastníme les. Nad tímto lesem je chatová oblast. Asi před měsícem spadl náš strom z důvodu povětrnostních podmínek na pozemek souseda (v té chatové oblasti). Museli jsme si nechat vyměřit pozemek, protože ten soused tvrdil, že ten strom je jeho. Nakonec se ukázalo, že strom patří nám, ale on po nás požaduje opravu plotu, který mu ten strom poškodil a jiném menší opravení. Ptali jsme se a prý, když ten strom spadl z důvodů povětrnostních podmínek takže to není naše chyba. Máme zde jiný problém a to, že druhý soused chce tento strom odkoupit. My mu ho chceme prodat, ale nevíme zda mu první soused(ten co má na zahradě náš strom) zpřístupní vstup na jeho pozemek, kde je ten strom spadlý, aby si ho mohl pořezat a odklidit. Co máme udělat aby jsme strom prodali ale zároveň měl druhý soused přístup k tomu spadlému stromu. Děkuji. Daniela
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Odpovědnost za vzniklou škodu:
Byla-li jedinou příčinou pádu stromu na sousední pozemek nepříznivá povětrnostní situace (vichřice), bylo by možné uvažovat o neexistenci Vaší odpovědnosti za vzniklou škodu, neboť se ve své podstatě jednalo o zásah tzv. vyšší moci.
K tomuto tématu odkazuji rovněž např. na:
nebo na:
Neboť se ve Vašem případě jednalo o pád stromu, který byl součástí lesa, upozorňuji rovněž na zvláštní úpravu dle § 22 zákona o lesích.
2/ Přístup k padlému stromu částečně na sousedním pozemku:
Ideální je v této situaci samozřejmě dohoda zainteresovaných stran. Pro případ, že by Váš soused nebyl k dohodě svolný, doporučuji Vám obrátit se na místně příslušný orgán státní správy lesů, který je ve smyslu § 34/3 a 4 zákona o lesích oprávněn rozhodnout o rozsahu dočasného užívání cizího pozemku.
V této souvislosti rovněž poukazuji na § 126/1 Občanského zákoníku, dle něhož má vlastník věci (tedy i padlého stromu) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se pak může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Přístupu na sousední pozemek by pak bylo možné se domáhat také s poukazem na § 127/3 Občanského zákoníku.
Není samozřejmě vyloučeno, abyste padlý strom svému sousedovi prodali ihned, aktuální umístění předmětu koupě není rozhodné, předpokládám však, že o uzavření kupní smlouvy za takových podmínek by Váš soused zájem neměl.
Zcela na závěr pak poukazuji na možnost postupu podle § 5 Občanského zákoníku, dle něhož došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy (obecního úřadu), který může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE
- Odpovědnost prodejce za škodu způsobenou vadou výrobku?
- Škoda způsobená vadou zboží, výrobku - vymáhání škody
- Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku
- Je možné vymáhat po prodejci škodu způsobenou vadou zboží, výrobku?
- Příčinná souvislost - odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, zboží
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to příčinná souvislost, nexus causalis, kauzální nexus - definice, vysvětlení
- Příčinná souvislost - definice, vysvětlení, příklad z praxe
Koupila jsem si přes internetový obchod externí počítačový disk na ukládání dat. Disk přestal pracovat, ještě je v záruční době. Nemohu se již dostat k datům, která jsou na něm uložena. Firma, u které jsem disk zakoupila, mi ta data z porouchaného disku dostat může, má na to prostředky, ovšem odmítají to udělat v rámci reklamace. Obnova dat z poškozeného disku je prý velmi drahá.
Logicky - pokud je funkce disku poškozena, měla by firma automaticky v rámci reklamace data převést na disk nový, neboť je to jejich problém. V Občanském zákoníku jsem narazila na termín příčinná souvislost - při odpovědnosti
za škodu v souvislosti se závadou výrobku. Kdo je v právu - já nebo oni? Proč já mám být poškozena a platit za důsledek závady výrobku? Děkuji, Zdenka
ODPOVĚĎ:
V tomto případě stojí právo jednoznačně na Vaší straně. Je nutné si uvědomit, že v nastalé situaci vznikly prodejci externího disku 2 typy odpovědnosti, tzn. odpovědnost za vadu zboží (kterou jste uplatnila podáním reklamace a k tomuto tématu se proto nebudu dále vyjadřovat) a odpovědnost za škodu.
Dovolím-li si krátkou odbočku do teorie práva, tak příčinná souvislost (latinsky nexus causalis, v češtině jako kauzální nexus) vyjadřuje vztah mezi příčinou a následkem, a to tak, že bez příčiny by následek nenastal buď vůbec, nebo tak, jak nastal, tzn. příčinná souvislost musí být přímá, bezprostřední a objektivní, přičemž je předpokladem vzniku odpovědnosti.
Jsou-li ve Vašem případě splněny následující předpoklady:
a/ došlo k porušení právního předpisu (tzn. bylo Vám prodáno vadné zboží),
b/ došlo ke škodě (nemožnost získání uložených dat),
c/ mezi a/ a b/ je příčinná souvislost a
d/ je dáno zavinění na straně prodejce,
odpovídá prodejce externího disku za vzniklou škodu (§ 415 a § 420 Občanského zákoníku), v této souvislosti je kromě Občanského zákoníku možné vycházet také ze zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na prodejce externího disku s písemnou výzvou k odstranění vzniklé škody, a to uvedením v předešlý stav, konkrétně obnovením a zkopírováním nepřístupných dat. Současně je vhodné upozornit prodejce na shora citované právní předpisy a vznik jeho odpovědnosti. Ve výzvě stanovte prodejci přiměřenou lhůtu k nápravě (např. 1 měsíc), v opačném případě jej upozorněte, že data si necháte zpřístupnit jiným subjektem na náklady prodejce. V případě, že s touto výzvou neuspějete, nechte si data zpřístupnit jinou firmou, přičemž kopii faktury zašlete následně spolu s druhou výzvou prodejci k proplacení. Nebudete-li úspěšná ani v tomto případě, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. Všechny výzvy (jakož i jinou korespondenci s prodejcem) Vám doporučuji zasílat doporučeně s dodejkou, přičemž jednu kopii si vždy ponecháte.
________________________________________
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Absolutní a relativní neplatnost právních úkonů dle Zákoníku práce
- Je zaměstnanec nárok na mzdu v době platnosti konkurenční doložky?
- Mzda z konkurenční doložky po výpovědi (ukončení pracovního poměru)
- Kdy může zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřít konkurenční doložku
- Neplatnost konkurenční doložky - zaměstnanec nedostává mzdu
- Neplatnost právního úkonu dle Zákoníku práce
- Délka platnosti konkurenční doložky
- Vyrovnání (mzda) zaměstnanci za konkureční doložku
V pracovní smlouvě (podepsána 2011 - jsem odborný prodejce) mám zapsánu konkurenční doložku na 1 rok s pokutou, ale ve smlouvě není nic o povinnosti zaměstnavatele. Na internetu jsem našel hodně protiřečících nebo nejasných informací, proto bych se rád informoval jak to s touto doložkou skutečně je a na případný další postup.
- Je konkurenční položka v takovém znění platná nebo ji mohu úplně ignorovat jako by ve smlouvě nebyla? (na internetu jsem našel i článek kde, psali o platnosti v takovém znění v jakém je ve smlouvě pokud se proti ní neodvolám ve lhůtě do 3 let a ta lhůta mi brzy vyprší)
- pokud je po vypršení té lhůty platná tak jakým způsobem formálně postupovat abych ji zrušil než to nastane? Předpokládám že na to mám nárok když tam nejsou všechny náležitosti.
- je možné požadovat po zaměstnavateli aby do ní doplnil svoji stranu závazku, případně jak? (v té době kompenzace ve výši měsíčního platu). Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Dle § 310/1 zákoníku práce platí, že byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, musí být součástí takové konkurenční doložky i závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, a to nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku.
Současně platí, že konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. V této souvislosti Vám proto doporučuji rovněž zvážit, zda povaha Vámi vykonávané práce vůbec uzavření konkurenční doložky opodstatňuje.
Postrádá-li ve Vašem případě konkurenční doložka zakotvení povinnosti zaměstnavatele k výplatě přiměřeného peněžitého vyrovnání, jedná se bezpochyby o neplatný právní úkon.
Dle § 19 písm. d) zákoníku práce přihlédne soud i bez návrhu některé strany soudního sporu k neplatnosti právního úkonu, který odporuje zákonu nebo jej obchází, popř. kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv (písm. f). Ve Vašem případě by se tedy mělo jednat o tzv. neplatnost absolutní (tzn. „automatickou“), které není nutné se zvláštním způsobem dovolávat (obecně upraveno v § 39 Občanského zákoníku). V této souvislosti je též vhodné vědět, že pro rozpor se zákonem je neplatnou pouze konkurenční doložka, pracovní smlouva jako celek zůstává samozřejmě v platnosti (§ 41 Občanského zákoníku).
Z důvodu opatrnosti Vám však lze doporučit nahlížet na konkurenční doložku jako na neplatnou tzv. relativně, tzn. jako na ustanovení, které je i přes své vady platným, pokud se jeho neplatnosti některá ze stran nedovolá (§ 18/1 zákoníku práce), a to ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 Občanského zákoníku). V této souvislosti se proto můžete na svého zaměstnavatele obrátit s písemnou výzvou k úpravě uzavřené pracovní smlouvy, v níž ho upozorníte na právně závadný stav konkurenční doložky a současně se ve smyslu § 18/1 zákoníku práce dovoláte její neplatnosti. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte zaměstnavateli prokazatelným způsobem (tzn. osobně za přítomnosti svědka či „oproti podpisu“ či doporučeně s dodejkou). Opět však upozorňuji, že tento krok je činěn pouze „pro jistotu“, neboť konkurenční doložka je ve Vašem případě neplatná ze zákona.
Přistoupí-li zaměstnavatel na Vaší výzvu, je samozřejmě možné, aby byla vada konkurenční doložky zhojena prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy, kterým bude zakotvena povinnost zaměstnavatele k výplatě přiměřeného peněžního vyrovnání.
________________________________________
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nadhodnocení pozemku znalcem - jak se bránit?
- Nahodnocení bytu, domu znalcem - jak se bránit?
- Nadhodnocený znalecký posudek nemovitosti - jak se bránit?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nadhodnocení odhadu odhadcem a vymáhání rozdílu ceny po odhadci
- Odpovědnost znalce za škodu způsobenou chybným znaleckým posudkem?
- Chybný znalecký posudek a odpovědnost znalce za způsobenou škodu
- Vymáhání rozdílu kupní ceny způsobený chybou ve znaleckém odhadu
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta odhadci za nadhodnocení znaleckého posudku
- Pokuta odhadci za nadhodnocení bytu, domu, pozemku, nemovitosti
S manželkou jsme kupovali pozemek od města. Město nechalo udělat znalecký posudek, kde se stanovila cena obvyklá. Cena se mi nezdála a tak město nechalo znalce ať vše vysvětlí. Znalec vysvětlil 5.6.2012 a tvrdil, že je vše zcela v pořádku a za posudek se zaručil. Na základě tohoto tvrzení město odsouhlasilo prodej 11.9.2012 dle ceny v posudku a my jsme pozemek koupili 27.10.2012. Bohužel až poté jsem zjistil, že chyby v posudku skutečně jsou a potvrdili to dva různí znalci. Znalec, který pro město vytvořil posudek nedodržel zákon 151/1997 §2, §9 a vyhl. 3/2008 a tím pozemek nadhodnotil o 60%. Jenže my už s městem máme podepsanou kupní smlouvu a pozemek je zaplacen a převeden na katastru. Mám důkaz o tom, že město stanovilo cenu podle onoho posudku. Posudek byl ze dne 12.12.2011 (ale skoro rok trvalo jednání s městem). Je možnost tento rozdíl cen vymáhat přímo po znalci? Dotčený znalec tvrdil, že je vše v pořádku.
Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že vypracování znaleckého posudku bylo objednáno ze strany města, tzn. že město uzavřelo se znalcem smlouvu o dílo (popř. jinou smlouvu).
Ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem byla kupní cena pozemku v kupní smlouvě sjednána, tzn. zda byla stanovena výslovným odkazem na znalcem určenou cenu pozemku či jiným způsobem.
Obecně platí, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni (§ 8 zákona o znalcích a tlumočnících). V opačném případě se mohou dopustit přestupku dle § 25a/1 písm. a) zákona o znalcích a tlumočnících, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč. V této souvislosti se proto můžete ve smyslu § 25c/1 zákona o znalcích a tlumočnících obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (popř. místně příslušný krajský soud).
V otázce odpovědnosti znalce za vzniklou škodu je klíčové, zda jsou splněny všechny podmínky, tzn. porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti a zavinění na straně znalce. Není však rozhodně vyloučeno, abyste se na znalce obrátil s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody (jejíž jednu kopii si ponecháte). V případě, že znalec nebude ochoten škodu nahradit, můžete se její náhrady domáhat buď v zahájeném přestupkovém řízení nebo prostřednictvím žaloby na náhradu škody. K tomuto tématu odkazuji rovněž na toto soudní rozhodnutí:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14511-rozhodnuti-nalez-ustavniho-soudu-31205-1112007-n-17747-sbnu-353-nadhodnoceny-znalecky-posudek.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, přičemž nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky (jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let) ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (§ 106/1 a 2 Občanského zákoníku).
________________________________________
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Postup převodu státních dluhopisů na rodinného příslušníka
- Převod státních dluhopisů na syna, dceru, vnuka, vnučku - postup
- Darování státních dluhopisů synovi, dceři, vnukovi, vnučce
- Jak darovat státní dluhopisy osobě blízké - postup, informace
- Převod, darování cenných papírů rubopisem
- Převod, darování zaknihovaných státních dluhopisů členovi rodiny
- Ustanovení opatrovníka vnukovi, vnučce kvůli darování státních dluhopisů
Děda by chtěl převést či darovat státní dluhopisy své nezletilé vnučce. Jak má v takovém případě postupovat? Děkuji, Sabina
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá řada podstatných informací, pojmu svou odpověď jako nástin dalšího doporučeného postupu.
Klíčovou skutečností je, zda se v tomto případě jedná o:
1/ listinné státní dluhopisy, které je možné ve smyslu § 2/2 a § 5 zákona o dluhopisech, jakožto cenné papíry na řad, převést tzv. rubopisem (k tomu viz též § 17 a § 18 zákona o cenných papírech) nebo
2/ zaknihované státní dluhopisy, které je možné převést změnou zápisu v příslušné evidenci.
V první řadě Vám proto doporučuji obrátit se na osobu oprávněnou k vedení příslušné evidence státních dluhopisů (popř. můžete kontaktovat Ministerstvo financí) a vyžádat si sdělení informací k převoditelnosti předmětné emise státních dluhopisů (popř. nahlédnutí do emisních podmínek těchto dluhopisů). Nelze vyloučit, že v tomto případě bude převoditelnost státních dluhopisů omezena či vyloučena (§ 26/6 zákona o dluhopisech).
Po realizaci převodu je nutné nahlásit převod dluhopisu příslušné osobě (ve smyslu § 4/1 a 2 zákona o dluhopisech).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že s ohledem na skutečnost, že nakládání s cennými papíry vyžaduje určitý stupeň odborných znalostí, bylo by vhodné, aby byl nezletilé vnučce soudem pro správu státních dluhopisů ustanoven opatrovník (§ 37b zákona o rodině).
________________________________________
RŮZNÉ-STAVBY
- Jak informovat dědice o stavbě na sousedního pozemku?
- Jak informovat potencionální dědice o stavebních úpravách na sousedním pozemku?
- Je nutný souhlas všech podílových spoluvlastníků sousedního pozemku?
- Jak získat souhlas ke stavbě - majitel vedlejšího pozemku zemřel
- Jak získat souhlas ke stavbě - majitel vedlejšího domu zemřel
- Kdy je nutný souhlas souseda se stavbou
- Je nutný souhlas dědiců se stavbou na sousedním pozemku?
- Může rozhodnout většinový spoluvlastník o souhlasu se stavbou na vedlejším pozemku?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo je majitelem bytu, domu po úmrtí, smrti majitele?
- Kdo je majitelem nemovitosti, pozemku po úmrtí, smrti majitele?
Chceme stavět dům a nedaří se nám získat souhlas vlastníka sousedního pozemku z důvodu jeho úmrtí a nevyřízeného dědictví. Situace je o to komplikovanější, že soused měl nezletilého syna a stále ještě neproběhl soud o určení opatrovníka. Stavební úřad nám nechce dát povolení, dokud nebudeme mít souhlas od všech dědiců a opatrovníka. Dům (do 150 m2) bude stát 25 metrů od hranice pozemku, soused tam měl jen 1/4 podíl, druhý spolumajitel nám souhlas dal. Stavební úřad na souhlasu dědiců trvá i v případě souhlasného územního rozhodnutí. Jak bychom měli postupovat, abychom mohli stavět? Dědické řízení se už táhne od května 2012 a zatím není ani náznak jeho ukončení a tím nám brání užívat pozemek, resp. stavět. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Souhlas vlastníků sousedních pozemků či staveb:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, jaký typ územního či stavebního řízení přichází ve Vašem případě v úvahu, upozorňuji pouze, že obecně není zapotřebí, aby vlastníci sousedních pozemků či staveb s Vaším stavebním záměrem souhlasili, resp. není nutné, abyste stavebnímu úřadu souhlas těchto osob doložili.
V případě „standardního“ územního řízení jsou vlastníci sousedních pozemků či staveb samozřejmě jeho účastníky (§ 85/2 písm. b) stavebního zákona), přičemž k žádosti o vydání územního rozhodnutí není zapotřebí doložit jejich souhlas (§ 86 stavebního zákona), jako účastníci územního řízení budou oprávněni vznést své námitky (§ 89 stavebního zákona).
Naopak v případě tzv. zjednodušeného územního řízení je dle § 95/1 písm. d) stavebního zákona doložení souhlasu vlastníků sousedních pozemků či staveb nutností, resp. nebude-li tento souhlas žadatelem doložen, projedná stavební úřad věc ve „standardním“ územním řízení (§ 95/3 stavebního zákona).
Také k žádosti o vydání územního souhlasu musí být dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona zpravidla doložen souhlas vlastníků sousedních pozemků či staveb.
Vlastníci sousedních pozemků či staveb jsou pak samozřejmě i účastníky navazujícího stavebního řízení (§ 109 písm. e) stavebního zákona), přičemž ani v případě „standardního“ stavebního řízení není zapotřebí, aby byl k žádosti o vydání stavebního povolení doložen jejich souhlas (§ 110 stavebního zákona), jako účastníci stavebního řízení jsou vlastníci sousedních pozemků či staveb oprávněni vznést námitky dle § 114 stavebního zákona.
Naopak v případě stavebního ohlášení je stavebník dle § 105/1 písm. f) stavebního zákona povinen připojit souhlasy vlastníků sousedních pozemků či staveb, přičemž v případě absence těchto souhlasů rozhodne stavební úřad o provedení „standardního“ stavebního řízení (§ 107/1 stavebního zákona).
2/ Souhlas všech dědiců:
Je pravdou, že případ úmrtí účastníka územního či stavebního řízení, resp. potencionálního účastníka těchto řízení, není ve stavebním zákoně výslovně řešen. Obecně však platí, že všichni dědicové, resp. potencionální dědicové, jsou ode dne úmrtí zůstavitele do pravomocného ukončení dědického řízení v podstatě podílovými spoluvlastníky, tzn. všichni potencionální dědicové by měli být rovněž účastníky příslušného územního či stavebního řízení.
V tomto kontextu je však s ohledem na bod 1/ nutné v zásadě rozlišovat, zda jste povinen souhlas všech vlastníků sousedních pozemků či staveb stavebnímu úřadu doložit ,či zda se bude jednat pouze o účastníky řízení, kteří mohou vznést případně své námitky (a kteří musí být tudíž informováni stavebním úřadem).
S ohledem na shora uvedené je zároveň vhodné vědět, že dle § 28/1 správního řádu bude za účastníka správního řízení v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.
Dle § 25/1 správního řádu je pak možné doručovat prostřednictvím veřejné vyhlášky rovněž osobám, které nejsou známy, přičemž do této kategorie by bylo možné zařadit i neurčitý okruh potencionálních dědiců (aplikace tohoto ustanovení však závisí do značné míry na právním názoru příslušného stavebního úřadu), tento postup je pak de facto potvrzen i v § 32/3 správního řádu. Není také vyloučeno, aby stavební úřad ustanovil potencionálnímu (a dosud neznámému) vlastníkovi sousedního pozemku opatrovníka dle § 32/2 písm. e) správního řádu.
Některým ze způsobů shora uvedených by proto dle mého názoru bylo možné informovat o zahájení územního či stavebního řízení všechny potencionální dědice příslušného sousedního pozemku, popř. za spolupráce příslušného soudu či notáře jako soudního komisaře pověřeného k vedení dědického řízení.
3/ Souhlas všech podílových spoluvlastníků:
Neboť z Vašeho dotazu rovněž vyplývá, že dědické řízení se vede (resp. se má vést) nikoli k celému sousednímu pozemku, nýbrž pouze ke spoluvlastnickému podílu na tomto pozemku o velikosti 1/4, je nezbytné si uvědomit, že dle § 139/2 Občanského zákoníku rozhodují o hospodaření se společnou věcí podíloví spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, přičemž z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně (aplikace tohoto ustanovení rovněž ve stavebním řízení je pak potvrzena v § 29/5 správního řádu).
Vaší argumentaci Vám proto doporučuji vystavět právě na skutečnosti, že souhlas čtvrtinového podílového spoluvlastníka (ať už se jím stane jeden či více potencionálních dědiců) není zapotřebí v situaci, kdy s Vaším stavebním záměrem souhlasí většinový podílový spoluvlastník předmětného pozemku.
V případě, že by nebyl stavební úřad ochoten na Vaše stanovisko přistoupit, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad, popř. kontaktovat i veřejného ochránce práv ( www.ochrance.cz ).
________________________________________
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta na podání dědické žaloby - informace
- Podání dědické žaloby oprávněným dědicem - lhůta
- Do kdy musí podat opomenutý dědic dědičkou žalobu k soudu?
- Práva oprávněného dědice v dědickém řízení
- Zfalšování podpisu na odmítnutí dědictví - postup, jak se bránit
06/1976 dědické řízení po otci. Byl jsem na vojně a o dědickém řízení jsem vůbec nevěděl. 2011 při dědickém řízení po matce vyšlo najevo, že v 1976 matka zdědila ½ domku a bratr druhou ½ domku. Začal jsem se zajímat, jak je to možné. V archivu okresního soudu jsem se ze složky k dědictví po otci dozvěděl, že nepožaduji určení ani výplatu dědického podílu na základě plné moci, na které není určen zmocněnec. Místo, kde měla být plná moc podepsaná, nesouhlasí se skutečností, je tam napsáno v Litoměřicích, ale v té době jsem sloužil na maďarských hranicích, můj podpis je evidentně zfalšovaný.
Existuje vůbec nějaká naděje k zjednání nápravy? Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Dle § 485/1 Občanského zákoníku platí, že zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, a to podle zásad o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. Občanského zákoníku) tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Současně však platí, že jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485 Občanského zákoníku), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno (§ 105 Občanského zákoníku), tzn. že Vaše právo podat k soudu tzv. dědickou žalobu se promlčelo ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku) cca v roce 1979.
V současné chvíli je proto sice možné, abyste se obrátil na soud s dědickou žalobou proti svému bratrovi, vznese-li však Váš bratr tzv. námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.
Není rovněž vyloučeno, abyste se obrátil na orgány činné v trestním řízení, neboť Vámi popsaným jednáním se mohl Váš bratr dopustit např. trestného činu podvodu, s ohledem na značný časový odstup je však jeho trestní odpovědnost rovněž promlčena.
________________________________________
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné zablokovat veřejnou cestu v soukromém vlastnictví?
- Jak omezit užívání cesty, silnice v soukromém vlastnictví
- Je možné zakázat vstup na soukromou cestu užívanou veřejností?
- Je možné zakázat vstup na veřejnou cestu v soukromém vlastnictví?
- Jak omezit obecné užívání účelové pozemní komunikace - informace
- Může soukromý majitel účelové komunikace zakázat vstup a užívání lidem?
- Obecné užívání účelových komunikací - informace
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Pokuta za zablokování účelové komunikace soukromým vlastníkem
- Jak vysoká je pokuta za uzavření účelové komunikace závorou vlastníkem
- Pokuta za uzamčení účelové komunikace závorou
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to účelová komunikace - definice (§ 7/4 zákona o pozemních komunikacích)
- Účelová komunikace - definice, vysvětlení
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je potřeba věcné břemeno na užívání účelové komunikace dle § 7/4 zákona o PK
- Je nutné zřízení věcného břemene na užívání soukromé cesty (účelové komunikace)?
- Musím zaplatit za užívání veřejné cesty kterou vlastní soukromá osoba?
- Je možné požadovat poplatek za užívání veřejné cesty (účelové komunikace)?
- Poplatek za užívání účelové komunikace v soukromém vlastnictví
Jsem vlastníkem komunikace, která je jedinou přístupovou cestou k mému domu a jedinou přístupovou cestou k sousedovu rodinnému domku a k 12ti garážím postaveným v roce 1975-1980. Na výpise z katastru nejsou uvedena žádná věcná břemena. Nabídl jsem všem zřízení věcného břemene práva příjezdu ,odjezdu, příchodu a odchodu za úhradu podle znaleckého posudku. Všichni mě odmítli s tím, že to nepotřebují, protože uplynulo 10 let a mají právo cestu užívat. Někteří odkoupili garáž a jsou vlastníky méně než 10 let. Přechází právo vydržení i na ně? Můžu na komunikaci udělat závoru a umožnit vstup za úplatu rovnající se podílu totožnému ve znaleckém posudku? Cesta se ježděním opotřebovává ("vyjeté koleje" ad.), mám náklady s údržbou. Děkuji, Michal
ODPOVĚĎ:
Měl-li bych stručně zhodnotit Vámi popsaná právní stanoviska, domnívám se, že ani Vy, ani Vaši sousedé nekvalifikujete současnou situaci správným způsobem.
V první řadě je nutné zjistit, o jakou kategorii pozemní komunikace se ve Vašem případě jedná. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že jste vlastníkem účelové komunikace (ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích), tzn. pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pro postavení této otázky najisto Vám každopádně doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Současně je nutné si uvědomit, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích podléhají rovněž účelové komunikace režimu tzv. obecného užívání, tzn. že každý smí užívat účelové komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž uživatel takové účelové komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené účelové komunikace.
S ohledem na shora uvedené lze proto shrnout, že:
1/ Zřízení věcného břemene není ve Vašem případě skutečně zapotřebí, neboť Vaši sousedé jsou oprávněni užívat Vámi vlastněnou účelovou komunikaci bezplatně přímo ze zákona.
2/ Není pravdou, že by Vaši sousedé věcné břemeno tzv. vydrželi (přestože někteří vlastní předmětné garáže déle než 10 let), neboť v souladu s § 151o/1 a § 134 Občanského zákoníku zde s největší pravděpodobností nebylo naplněno kritérium dobré víry.
3/ Jakékoli zablokování účelové komunikace Vám nelze v žádném případě doporučit. Nejen, že byste se tímto postupem mohl dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích (za který hrozí pokuta až do 500.000,- Kč), ale Vaši sousedé by byli ve smyslu § 6 Občanského zákoníku oprávněni závoru odstranit svépomocí, popř. se dle § 5 Občanského zákoníku u obecního úřadu domáhat, aby Vám byl tento zásah do tzv. pokojného stavu zakázán, resp. abyste obnovil předešlý stav.
Máte-li zájem o omezení dopravy na Vámi vlastněné účelové komunikaci, můžete se ve smyslu § 7/1 zákona o pozemních komunikacích obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, který může po projednání s Policií ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně Vašich oprávněných zájmů; popř. můžete ve smyslu § 24 zákona o pozemních komunikacích žádat o zřízení omezení obecného užívání Vámi vlastněné účelové komunikace. O úspěchu těchto kroků mám však s ohledem na Vámi popsanou situaci určité pochybnosti.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že Vaši sousedé by mohli být za určitých okolností oprávněni požadovat zřízení věcného břemene i soudní cestou, a to ve smyslu § 151o/3 Občanského zákoníku.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu odmítá vyplatit odstupné - postup jak se bránit
- Nárok na vyplacení odstupného při ukončení nájemní smlouvy
- Odstupné a nájemní smlouva - má nájemník nárok na odstupné?
- Zvýšení nájemného v roce 2013 - pravidla, informace
- Může pronajímatel svévolně zvýšit nájemné nájemníkovi v pronajatém bytě?
- Kdy o zvýšení nájemného musí rozhodnout soud?
- Promlčení odstupného u nájmu, nájemní smlouvy - informace
- Jak požádat o snížení nájemného v roce 2013 (po deregulaci)
- Soudní snížení výše nájemného 2013 - informace
- Důvody k výpovědi z nájmu pronajímatelem - informace
- Délka výpovědní lhůty z nájmu bytu
- Jak dlouho může nájemník bydlet v bytě po výpovědi pronajímatele?
V roce 1999 jsme podepsali s majitelem Smlouvu o nájmu bytu (Praha) na dobu neurčitou. V této smlouvě není nijak zvlášť upravena případná výpověď. Původnímu nájemníkovi bytu bylo námi vyplaceno odstupné přes 500.000 Kč (na toto máme příjmový pokladní doklad od původního nájemníka), které mělo pokrýt jeho náklady na rekonstrukci bytu (včetně topení apod.) Toto odstupné požadoval původní nájemník po majiteli, ale ten mu sdělil, že na vyplacení nemá a že má odstupné požadovat po novém nájemníkovi a že vzhledem k tomu upraví nájemní podmínky. Majitel nyní může tvrdit, že o odstupném nevěděl. Nájemné bylo tedy sjednáno v nižší než tehdejší tržní výši (avšak zhruba pětinásobek tehdejšího regulovaného nájemného pro tuto kategorii bytu). O finančním odstupném ani provedených stavebních úpravách v bytě se ve smlouvě nehovoří. Budoucí zvyšování nájemného bylo dohodnuto inflační doložkou, kterou od té doby majitel každý rok pravidelně využil. Nyní se majitel snaží již cca dva roky nájemné skokově zvednout a vyhrožuje soudem. V posledním dopise se majitel odvolává na konec regulovaného nájemného a požaduje výrazné zvýšení nájemného (avšak stále o pár korun nižší než max. regulovaného nájemného). Pokud na návrh nepřistoupíme, vyhrožuje soudem. Na závěr ještě uvádím, že do bytu opakovaně zatéká a na některých místech se objevuje plíseň. Tento problém majitel opakovaně nebyl schopen odstranit. Domnívám se, že naši situaci absolutně nelze posuzovat podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného, jelikož se nejednalo o regulované nájemné. Má majitel právo požadovat vyšší nájemné? Jakým způsobem/z jakého titulu by se zvýšení nájemného vůbec mohl u soudu domáhat? Za jakých podmínek nám může dát výpověď z nájmu bytu? Jaký postup byste doporučovali? Pro nás by bylo ideální vyplacení alespoň částečného odstupného, které nyní majitel zcela odmítá. Předem děkuji, Diana
ODPOVĚĎ:
1/ Odstupné:
Pro začátek upozorňuji, že Občanský zákoník (ani žádný jiný právní předpis) institut odstupného v souvislosti s nájmem bytu nezná, i přesto je stále možné se s touto formou právní lidové tvořivosti setkat.
Obecná úprava změn pronajaté věci (tzn. i jejího zhodnocení), kterou je možné vztáhnout i na pronájem bytu, je obsažena v § 667 Občanského zákoníku. Toto ustanovení však výslovně počítá s finanční kompenzací změn pronajaté věci mezi pronajímatelem a nájemcem. Vámi popsaný trojstranný vztah (původní nájemce - pronajímatel - nový nájemce) nemá v Občanském zákoníku oporu, resp. by o takovém právním vztahu bylo možné uvažovat pouze v případě jeho zakotvení v písemné smlouvě (ideálně trojstranné), k čemuž však ve Vašem případě nedošlo.
Bylo-li proto Vámi vyplaceno "odstupné" původnímu nájemci bytu, je dle mého názoru možné uvažovat o vzniku bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. Občanského zákoníku) na straně původního nájemce, k jehož vrácení je původní nájemce povinen. S ohledem na značnou časovou prodlevu však již s největší pravděpodobností došlo k promlčení Vašeho práva na vrácení tohoto bezdůvodného obohacení (§ 107 Občanského zákoníku). Tato skutečnost sama o sobě nebrání, abyste se vrácení bezdůvodného obohacení domáhala, vznesl-li by však původní nájemce před soudem tzv. námitku promlčení (což je očekávatelné), nemohlo by Vám být žalované právo soudem přiznáno.
Úhradu "odstupného" původnímu nájemci bytu lze proto považovat za krok přinejmenším neprozřetelný, k jejímu proplacení není pronajímatel vůči Vám v současné době povinen (toto by platilo pouze v případě, kdy byste stavební úpravy v bytě provedla Vy sama, to vše však za podmínek § 667 a § 694 Občanského zákoníku). Svolil-li by přesto pronajímatel (o čemž vážně pochybuji) k proplacení "odstupného", doporučuji tuto transakci podpořit písemnou dohodou.
2/ Jednostranné zvyšování nájemného:
Je pravdou, že k poslednímu jednostrannému zvýšení tzv. regulovaného nájemného mohlo dojít k 1. 1. 2012 (a to pouze ve vybraných městech ČR), přičemž od 1. 1. 2013 pro všechny nájemní vztahy (k bytům) bez rozdílu platí, že ke změně nájemného může dojít pouze na základě dohody pronajímatele s nájemcem (§ 696/1 Občanského zákoníku).
Není-li dohoda o zvýšení nájemného možná, je pronajímatel oprávněn obrátit se (po písemném návrhu na zvýšení nájemného vůči nájemci) na soud s požadavkem, aby o nové výši nájemného rozhodl (§ 696/2 a 3 Občanského zákoníku). Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu (obdobným způsobem se může samozřejmě i nájemce domáhat snížení nájemného).
Jste-li proto přesvědčena, že Vámi hrazené nájemné odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklému, nemusíte se určení nájemného soudem obávat, v opačném případě je vhodné uvažovat o dohodě s pronajímatelem, na případný nepřiměřený návrh však samozřejmě nejste povinna přistoupit.
K Vaší poznámce o zatékání do bytu a s tím související plísni pouze vizte § 691, § 698/1 a § 699 Občanského zákoníku. O otázce péče o pronajatý byt (ze strany pronajímatele i nájemníka) jsme opakovaně pojednávali v naší poradně.
3/ Výpověď z nájmu bytu:
Dle § 710/1 Občanského zákoníku platí, že nájem bytu zaniká písemnou dohodou pronajímatele a nájemce či písemnou výpovědí, popř. odstoupením od nájemní smlouvy (které však přichází v úvahu pouze v případě, kdy nájemce svým počínáním způsobuje v pronajatém bytě škodu).
Dle § 711/1 Občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem bytu pouze z některého ze zákonných důvodů, tzn. buď bez přivolení soudu (§ 711/2 Občanského zákoníku) či s přivolením soudu (§ 711a/1 Občanského zákoníku), skutečnost, že ve Vámi uzavřené nájemní smlouvě nejsou podrobnosti jejího případného vypovězení zakotveny, proto nehraje žádnou roli.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že výpovědní lhůta je minimálně tříměsíční (§ 710/2 Občanského zákoníku), výpověď z nájmu bytu musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti (§ 711/3, resp. § 711a/2 Občanského zákoníku), proti výpovědi z nájmu bytu je možné podat k soudu žalobu (§ 711/4 Občanského zákoníku).
________________________________________
SPRÁVNÍ-OBCE
- Nárok občana na vyhrazení parkovacího místa na ulici
- Kdo má nárok na parkovací místo od města, obce
- Právo na parkovací místo - informace
- Pronájem parkovacího místa na ulici ve města, obci - informace
- Právo, nárok na pronájem parkovacího místa před domem na ulici
Lze nějak požádat o pronájem parkovacího místa, když v jiných ulicích to mají a na naší ulici tvrdí, že je pošta, škola, lékaři takže místo nepronajmou? Podle mě nesmysl. Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Obecně je vhodné vědět, že "pronájem parkovacího místa" může být obcí realizován ve dvou režimech:
a/ Dle § 4/1 zákona o místních poplatcích se poplatek za užívání veřejného prostranství vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se mimo jiné rozumí i vyhrazení trvalého parkovacího místa, přičemž tomuto poplatku nepodléhají osoby zdravotně postižené (§ 4/3 zákona o místních poplatcích).
Rozhodla-li se proto ve Vašem případě obec tento poplatek zavést, tzn. umožnit vyhrazení trvalých parkovacích míst na veřejném prostranství, muselo se tak stát opět prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (§ 14/2 zákona o místních poplatcích), v těchto případech osloví obec obvykle přednostně vlastníky nemovitostí sousedících s příslušnou částí veřejného prostranství, rozhodně však platí, že na vyhrazení trvalého parkovacího místa dle zákona o místních poplatcích nemáte právní nárok, tzn. rozhodla-li se obec vyhradit trvalá parkovací místa pouze v některých ulicích, nejedná se o protiprávní stav.
K problematice místních poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství odkazuji rovněž zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14509-mistni-poplatek-za-uzivani-verejneho-prostranstvi-informace-vysvetleni.html
b/ K vyhrazení trvalého parkovacího místa může dojít rovněž na základě nájemní smlouvy (§ 663 a násl. Občanského zákoníku), uzavřené s vlastníkem předmětného pozemku (kterým bývá nejčastěji, nikoli však vždy, obec). Ani v tomto případě však samozřejmě nelze uvažovat o právním nároku na uzavření nájemní smlouvy, vše záleží na rozhodnutí obce a výsledku souvisejícího výběrového řízení.
Nad rámec shora uvedeného doplňuji, že uzavření nájemní smlouvy nebrání současnému výběru místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, v podrobnostech odkazuji na:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/14508-definice-a-zpoplatneni-verejneho-prostranstvi-informace-vysvetleni.html
________________________________________
SPRÁVNÍ-OBCE
- Svoz odpadu v obci probíhá různě často na různých místech - nárok na slevu
- Slevu za svoz odpadu - vyvážení odpadků různě často v různých částech obce
- Jak donutit obec zrušit vyhlášku - postup
- Zrušení obecní vyhlášky - postup jak na to
- V obci probíhá různě často svoz odpadu - mohu žádat slevu?
- Diskriminace při výběru poplatků za svoz komunálního odpadu?
- Role Ministerstva vnitra při požadavku zrušení obecní vyhlášky
- Jak donutit obec změnit obecní vyhlášku - postup
- Změna obecní vyhlášky na podnět občana, občanů obce - informace
Už léta platíme za popelnice v obci stejně každý jeden občan, na dotazy proč stejně nám nikdy nebylo rozumně odpovězeno, v obecních bytech je svoz každý týden a u domů občanů jen jednou za 14 dní, a v létě od poloviny června do poloviny září vozí i nám jednou týdně, takže máme o 20 svozů méně než v obecních bytech, nyní zvýšili až na 650 Kč, pochopitelně chápu že je nutné platit, jen nevím jak postupovat aby uznali že po léta platíme bezprávně i 20 svozů více, argument že bytech mají asi víc odpadu kdežto v domech můžeme dávat na kompost nebo spálit je neopodstatněná. Kompost nemám a v plynovém kotli asi nic nespálím. Jak máme postupovat? Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Poplatek za svoz komunálního odpadu:
Přestože z Vašeho dotazu nevyplývá, na základě jakého právního předpisu stanovila ve Vašem případě obec povinnost hradit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu (tzn. zda se jedná o § 10b zákona o místních poplatcích či § 17a zákona o odpadech), platí souhrnně, že se tak děje na základě obecně závazné vyhlášky obce (§ 10b/4 písm. b) a § 14 zákona o místních poplatcích a § 17/2 zákona o odpadech).
Domníváte-li se proto, že pravidla stanovená obecně závaznou vyhláškou jsou vůči některým obyvatelům obce diskriminační, resp. jsou někteří občané nuceni hradit stejný poplatek za služby nestejného rozsahu, lze Vám doporučit zahájit jednání s obcí o změně předmětné obecně závazné vyhlášky, pro toto jednání je samozřejmě vhodné získat co nejširší podporu Vašich spoluobčanů.
Dále je vhodné vědět, že dle § 12/6 zákona o obcích zašle obec obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra, přičemž odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky (§ 123/1 zákona o obcích).
Nebude-li proto obec ochotna obecně závaznou vyhlášku změnit, lze Vám doporučit kontaktovat Ministerstvo vnitra ( www.mvcr.cz ) a domáhat se přezkumu této vyhlášky. Pokud by obec nebyla ochotna respektovat ani intervenci Ministerstva vnitra, bude možné zrušit obecně závaznou vyhlášku rozhodnutím Ústavního soudu (§ 123/3 zákona o obcích), přičemž problematikou obecně závazných vyhlášek, týkajících se svozu komunálního odpadu, se Ústavní soud v minulosti již zabýval.
Není rovněž vyloučeno, aby se na Ústavní soud s návrhem na zrušení obecně závazné vyhlášky obrátily i jiné subjekty (§ 64/2 a 4 zákona o Ústavním soudu), doporučit lze v této souvislosti zejména veřejného ochránce práv ( www.ochrance.cz ).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že obce mají ještě třetí možnost, jak zpoplatnit svoz komunálního odpadu a to prostřednictvím písemné smlouvy dle § 17/5 zákona o odpadech; předpokládám však, že se o Váš případ nejedná.
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí zvýšení nájemného novým majitelem bytu
- Jak se bránit proti výraznému zvýšení nájmu, nájemného?
- Obrana proti výraznému zvýšení nájemného v bytě v Praze
- Jak se brátnit proti výraznému zvýšení nájmu po deregulaci
Jsem nájemník u majitele Praha 4 - Chodov, panelový dům, odkoupila nyní realitní kancelář CIB Rental a.s..
Regulovaný nájem byl 132,-Kč/m2. Nyní po mě nový majitel RK CIB Rental a.s. chce 225,-Kč/m2! Tj. o 65% více. Cenová mapa nájemného je 99-124,-Kč/m2. Nabídla jsem částku až 165,-Kč/m2, ale firma CIB Rental moji nabídku nepřijala a vyhrožuje soudem. Mám šanci uspět bez právníka? Jsem důchodkyně. Co mám dělat? Prosím poradíte? Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
V první řadě na takovou „dohodu“ ze strany realitní kanceláře nepřistupujte, jde o nátlak ze strany realitní kanceláře – prostě to zkouší. Pokud budou chtít řešit věc soudně, nechť tak učiní.
Máte následující možnosti, jak postupovat: V první řádě, jakmile by Vám přišlo vyrozumění soudu o tom, že bylo proti Vám zahájeno řízení, je nutné napsat na soud Vaše vyjádření, tedy především, že jde o navýšení o 65%, což je neúnosné a neopodstatnělé. Dále že realitní kanceláří navrhované zvýšení nájmu neodpovídá cenovým mapám určeným Ministerstvem pro místní rozvoj pro danou lokalitu, vhodné je upozornit např. také na skutečnosti jako, že byt není rekonstruován, dům není zateplen, chybí výtah a podobně.
Vhodné by bylo i pro ilustraci uvést nájemné srovnatelných bytů ve Vaší lokalitě, uvést Vaše příjmy (důchod), zdůraznit že jste seniorka. V závěru by se měla objevit formulace, „a proto s ohledem na výše uvedené, žádám, aby soud stanovil výši nájemného na 110 Kč/m2".
Nadto můžete spolu s tímto vyjádřením poslat na soudu žádost o ustanovení advokáta v rámci bezplatné právní pomoci – formulář naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE
- Je možná reklamace dárku dodávaného se zbožím?
- Reklamace dárku dodávaného se zbožím - postup, nárok, informace
- Mohu reklamovat dárek ke zboží u prodejce, výrobce či distributora?
Zakoupila jsem v lékárně balení vitamínů Marťánci, kde uvnitř balení je i dárek. Uvádějí dárek ZDARMA. Jedná se o svítíci marťa prsty. Bohužel 2 z nich nesvítí. Šla jsem tedy do lékárny, že dva prsty nesvítí a oni mi řekli, že si toto musím řešit s dodavatelem léků - Walmarkem. Že oni zodpovídají pouze za léky, nikoli za dárky, které jsou uvnitř balení.
Dle mého názoru, by tuto záležitost měl řešit prodejce, nikoli distributor. V lékárně tvrdí, že za dárky zodpovídá distributor. Že mám jemu zaslat tyto svítící prsty a řešit tuto reklamaci s ním.
Prosím o radu, zda tak mám učinit nebo toto má řešit přímo prodejce tedy lékárna, kde jsem produkt s dárkem zdarma zakoupila? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Správně by opravdu měl přijmout reklamaci prodejce, není-li stanoveno jinak (např. není-li na obalu uvedeno jiné místo, kam se s reklamacemi obracet), a její vyřízení zajistit u svého dodavatele.
Vzhledem k tomu, že se jedná o propagační předměty, obraťte se na distributora, jelikož v jeho zájmu je propagace výrobku a obvykle v těchto situacích vychází klientům vstříc.
Pokud ani distributor nebude vstřícnější, obraťte se na Českou obchodní inspekci.
________________________________________
FINANCE-DANĚ
- Je nutné daňové přiznání při darování v rodině?
- Musím podat daňové přiznání když je darovací daň 0 Kč?
- Platí se darovací daň při darování prababička, babička, maminka, vnučka
- Je nutný odhad nemovitosti když se neplatí darovací daň?
- Musí být znalecký posudek nemovitosti při nulové darovací dani?
Jak je to s darování daní (jedná se o nemovitosti) v roce 2013? Chtěly bychom vyřešit majetkové poměry v rodině -prababičky, babička, maminka a já. Celkem tedy 4 generace. Pokud by darovala prababička něco mně, je to ještě osvobozeno od darovací daně? Nebo se osvobození týká jen darování z matky na dceru?
A je nutno pro darování obstarat odhad nemovitostí?
Děkuji za odpověď. Hezký den, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Zákon o dani darovací umožňuje osvobození mezi členy I. skupiny, což jsou příbuzní v řadě přímé a manželé. Vztah prababičky a pravnučky je v řadě přímé, i když se jedná až o třetí stupeň příbuznosti. Domnívám se tedy, že podmínky pro osvobození jsou v daném případě splněny. Zároveň v takovém případě není třeba podávat daňové přiznání, tj. znalecký posudek není ze zákona vyžadován.
________________________________________
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možné požádat v pracovní neschopnosti o starobní důchod?
- Mohu požádat o starobní důchod v pracovní neschonosti?
- Vliv pracovní neschopnosti před odchodem do důchodu na výši důchodu
Jsem v pracovním poměru na dobu neurčitou. Od 1.10.2012 do 8.2.2013 jsem byla v dočasné pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Od 26.11.2012 mi vznikl nárok na starovní důchod. PSSZ pozastavila moji žádost s tím, že o důchod v době dočasné pracovní neschopnosti požádat nelze - až po uschopnění. Jak moje dočasná pracovní neschopnost ovlivní výplatu důchodu? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Během pracovní neschopnosti o starobní důchod skutečně žádat nemůžete. Doba strávená v pracovní neschopnosti se z hlediska nároku na starobní důchod považuje ze tzv. vyloučenou dobu, která se při stanovení výše důchodu nezapočítává, aby Vám nesnižovala průměr z výdělků za dobu, kdy jste pracovala. Vaše pracovní neschopnost tedy výši starobního důchodu nijak neovlivní.
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Podle kterého roku se vypočítává nárok na přídavky nad dítě, děti
- Který rok má vliv na nárok přídavků na dítě, děti
2012 mi klesly příjmy natolik, že jsem si nyní zažádal o přídavky na děti. Úřednice na Magistrátu mi vydala formulář s tím, že pro posouzení nároku jsou rozhodné příjmy za rok 2011 a to i předepsala do formuláře. Nechtěl jsem se vyptávat, nebyla zrovna moc příjemná, ale rok 2011 mi připadal nelogický. Na internetu jsem se sice dopátral, že pro nárok na přídavek na dítě se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, tedy 2012, ale radši bych dostal odpověď od odborníka. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře je u přídavku na dítě rozhodným obdobím kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku.
Protože Vy žádáte o přídavek na dítě v období od 1. října 2012 do 30. září 2013, bude rozhodnýmm obdobím pro zjišťování příjmů kalendářní rok, který předchází počátku tohoto období, tedy skutečně rok 2011. Pracovnice úřadu práce Vám tedy podala správnou informaci.
Pokud byste chtěl, aby byly posuzovány Vaše příjmy za rok 2012, musel byste žádost o přídavky podat až po 1. říjnu 2013.
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Ve smlouvě je vrácení dluhu na požádání - jak běží promlčecí lhůta?
- Promlčení dluhu u vrácení na požádání věřitelem - promlčení, promlčecí doba
- Rozsudek nejvyššího soudu o promlčení dluhu se splatností na požádání
- Splatnost dluhu na požádání věřitelem a promlčení, promlčecí lhůta
14.12. 2007 jsme si s bývalým manželem (ještě za trvání manželství) půjčili od jeho sestry a jejího manžela 80.500 Kč (na splacení dluhu bývalého manžela). Rozvod nastal v únoru 2011. Splatnost je formulovaná: že se zavazujeme tuto částku vrátit věřitelům a to na požádání ve lhůtě dvou měsíců o zaplacení částky, tato půjčka je bezúročná, dlouhodobá.
4.12.2012 pouze mě zaslala sestra bývalého manžela výzvu k zaplacení celé částky s tím, že bývalý manžel nic nemá a je odkázán na sociální podporu. Ve výzvě je požadavek na zaplacení od 6.12.2012 do 6.2.2013. Musím tento dluh platit celý? Nejedná se o promlčení dluhu? Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Pokud je splatnost formulovaná tak, jak jste uvedla v dotaze, byla splatnost dluhu ponechána na vůli věřitele, promlčecí doba začne běžet prvního dne po vzniku tohoto vztahu, tedy ve Vašem případě ode dne 15.12.2007, tříletá promlčecí doba skončila dne 15.12.2010.
Této problematice se věnuje i rozsudek Nejvyššího soudu spisové značky 33 Cdo 2634/2008, který stanovil, že byla-li splatnost dluhu dohodnuta ve prospěch věřitele (ponechána na jeho vůli), může věřitel dlužníka požádat o jeho splnění kdykoli. Za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je pak třeba považovat den, který následuje po vzniku právního vztahu sjednaného na neurčitou dobu.
Navrhuji odpovědět věřiteli, že jde ve smyslu výše uvedného soudního rozhodnutí o promlčený dluh. Pakliže by na Vás podal věřitel návrh na vydání platebního rozkazu, uplatněte námitku promlčení. Soud k promlčení totiž nepřihlíží z úřední povinnosti (tedy "automaticky"), je nutné vznést námitku promlčení.
________________________________________
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Je možné zpětné snížení mzdy zaměstnavatelem dodatkem, dohodou?
- Může zaměstnavatel zpětně snížit plat, mzdu dodatkem, dohodou k PS?
- Dodatek k pracovní smlouvě se zpětnou platností - je platný?
- Je platný dodatek k pracovní smlouvě se zpětnou platností?
- Je možné datovat dodatek k pracovní smlouvě zpětně, starším datem?
Zaměstnavatel mi 14.1. 2013 doručil k podpisu změnu pracovní smlouvy, ve které je úprava mzdy (snížení).
Tato změna je ale datována 21.12.2012 a platná od 1.1. 2013. Od ledna 2013 jsem žádnou absenci neměl a datování změny 21.12.12 byl den, kdy naše firma byla poslední den v zaměstnání. Následovala celofiremní dovolená s nástupem 2.1.2013
Je zaměstnavatel oprávněn mi takto zpětně dát smlouvu k podpisu? Není zaměstnavatel povinen mi takovéto dodatky a úpravy předkládat předem? Děkuji za informaci, zda smlouvu (dodatek) podepsat, nebo zda mám nějakou šanci datum snížení odsunout s platností od 1.2. 2013. Děkuji, Dušan
ODPOVĚĎ:
Je nejdříve nutné rozlišovat na jakém právním základě je nárok na odměnu za práci založen.
Pokud se jedná o nárok, jehož výši určuje zaměstnavatel (typicky státní správa nebo samospráva - tedy pokud jste státní zaměstnanec), další odpověď neplatí a je třeba, abyste upřesnil dotaz.
Obecně platí, že pracovní smlouva je dvoustranný akt a každá její změna je taktéž dvoustranný akt.
Pokud nemáte zájem změnu vůbec provést, nemusíte změnu pracovní smlouvy podepisovat a pouze zaměstnavatele vyrozuměte, že na předloženou změnu nepřistupujete.
Pokud na snížení mzdy chcete přistoupit, je na místě projednat tuto skutečnost se zaměstnavatelem osobně a taktéž písemnou změnu pracovní smlouvy v rámci tohoto jednání podepsat s datací na jaké se shodnete (může být uzavřena i datace předcházející dni jednání - nicméně na tomto musí být shoda smluvních stran).
Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný akt, není svázán žádnými formálními pravidly o doručování a předstihu. Zaměstnavatel tedy nejednal nekorektně; nicméně s ohledem na neuzavření dohody o změně pracovní smlouvy, není k dnešnímu dni Vaše sjednaná odměna za práci snížena, ale máte nárok na výplatu odměny sjednané v pracovní smlouvě.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Jak vymáhat po prodejci peníze za vrácené zboží
- Jak mám vymáhat poštovné po eshopu?
- Odstoupení od kupní smlouvy a vymáhání vrácení peněz
10/2012 jsem reklamovala zboží a prodejce mi slíbil, že do 30 dnů vrátí opravené. Do dnešního dne po urgencích e-mailem ani po převzetí dopisu s doručenkou, ve kterém jsem ho žádala o vrácení hotovosti za zboží + poštovné (589,- Kč), peníze neposlal a ani mi neodpověděl. Jiný prodejce mi po vrácení zboží ve 14 denní lhůtě vrátil částku za zboží, ale již ne za poštovné, které jsem zaplatila s jeho doručením. Poradíte mi prosím, jak mám dál postupovat v obou případech? Předem děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Navrhuji zaslat prodejci ještě jednu písemnou výzvu (doporučeně, na dodejku) na uhrazení dluhu, tzv. předžalobní výzvu (podrobnosti k náležitostem předžalobní výzvy naleznete zde - http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#povinnost-predzalobni-vyzvy-upominky-a-jeji-nalezitosti ), s tím, že nebude-li uhrazeno, bude pohledávka vymáhána soudně. Dále je vhodné v předžalobní výzvě zmínit i skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 15.4.2010 ve věci C-511/08 Handelsgesellschaft Heinrich Heine GmbH v. Verbrauchrzentrale Nordheim-Westfallen eV rozhodl, že je prodávají povinen vrátit spotřebiteli veškeré zaplacené finanční částky, tedy i poštovné a balné. Nad rámec uvádím, že podle tohoto soudního rozhodnutí však následné vrácení výrobku prodávajícímu provádí kupující -spotřebitel na své vlastní náklady (prodávající tedy vrací jedno poštovné). V předžalobní výzvě by měla být zmíněna i skutečnost, že pokud zůstane prodávající podnikatel nečinný, budete informovat o jeho chování, které zkracuje práva spotřebitele ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele, Českou obchodní inspekci.
Pokud se následně rozhodnete celou věc řešit soudní cestou, přikládám odkaz na vzor platebního rozkazu:http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
Na místě je obrátit se též s podnětem na Českou obchodní inspekci.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Nevrácení přeplatku za plyn - jak se bránit, postup
- Poskytovatel plynu nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Nevrácení přeplatku za plyn - jak se bránit, postup
- Poskytovatel plynu nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Vymáhání vrácení přeplatku za plyn, elektřinu - postup
- Energetické centrum Praha nevrátilo přeplatek - jak se bránit
- Postup vymáhání přeplatku za plyn u Energetického centra Praha
V prosinci 2011 jsem od Energetickeho centra Praha obdržel fakturu na přeplatek za plyn. Splatnost faktury byla 24.12.2011. I po několika urgencích meilem a telefonicky, jsem do dnešního dne od centra žadné peníze neobdržel. Na emaily neodpovídají a telefonem slíbí, že peníze dostanu, ale stále se nic neděje. Smlouvu mohu vypovědět v roce 2013. Jak postupovat dále. Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Lze Vám v první řadě doporučit prostudovat smlouvu, kterou máte s Energetickým centrem Praha uzavřenou (resp. zejména Všeobecné obchodní podmínky, které jsou její součástí). Nelze vyloučit, že je zde zakotveno oprávnění Energetického centra Praha k ponechání přeplatku jako kompenzace v budoucnu splatných záloh (zálohy byste tedy nemusel v nejbližším období platit).
I pokud by ve Všeobecných obchodních podmínkách výše uvedené oprávnění Energetického centra Praha bylo skutečně zakotveno, máte rozhodně právo na vrácení přeplatku. Pokud nepomohla telefonická a e-mailová urgence, lze Vám doporučit obrátit se na Energetické centrum Praha s písemnou výzvou k vrácení vyúčtovaného přeplatku v přiměřené lhůtě (kterou zároveň stanovíte). V této výzvě upozorněte Energetické centrum Praha na skutečnost, že v případě nevyhovění Vaší žádosti jste připraven hájit svá práva soudní cestou.
Pokud by Energetické centrum Praha na Vaší výzvu nereagovalo, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (a současným návrhem na vydání platebního rozkazu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména tedy smlouvu s Energetickým centrem Praha, vyúčtování přeplatku, kopii veškeré písemné komunikace apod.) a budete se domáhat vyslovení povinnosti k uhrazení přeplatku, zákonného úroku z prodlení a nákladů soudního řízení (tj. soudního poplatku, popř. nákladů advokátního zastoupení).
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Předžalobní výzva na vrácení dluhu - informace, náležitosti
- Je možné vymáhání dluhu na manželce dlužníka?
- Vymáhání dluhu po manželce dlužníka - informace
- Je možné vězení na dlužníka pro neplacení dluhů
- Může dostat dlužník trest odnětí svobody za nesplácení dluhů věřiteli?
OBČAN-EXEKUCE
- Změny v exekuci 2013 a vymáhání dluhu po manželce, manželovi dlužníka
Kamarád potřeboval půjčit. Půjčil jsem si u banky celkový dluh jsme sepsali i s úroky na 143.000 Kč. Máme mezi sebou sepsanou smlouvu. Po měsíci přestal platit já to splácím za něj. Pořád se jen vymlouvá. Problém je, že nemá žádný majetek, proto mu exekuce nemá co vzít. V den sepsání smlouvy byl již ženatý. Jak se můžu bránit abych dostal peníze zpět, je možné že ho za to zavřou, popř tzv. doplatí na to i jeho žena? Děkuji, Roman.
ODPOVĚĎ:
V případě že spolu máte sepsanou smlouvu, záleží, jak jste si upravili splnění půjčky, zda splnění vážete k určitému datu, nebo zda splnění zůstalo bez výslovného určení - v takovém případě máte jako věřitel právo, požádat o splnění závazu kdykoliv. Vhodné by bylo uvést lhůtu, do kdy má býti splněno (například: žádám o splnění dlužné částky ve výši ….Kč do 6.5.2013).
K předžalobní výzvě blíže zde: www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#exekuce-a-drazba-na-clenska-prava-v-drustevnich-batech-a-na-posily-v-obchodnich-spolecnostech.
Pokud nebude splněno ani v této lhůtě, navrhuji podat návrh na vydání platebního rozkazu, vzor je dostupný zde - http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html a po právní moci platebního rozkazu podat návrh na nařízení exekuce například srážkami ze mzdy – předpokládám, že je Váš známý zaměstnaný.
Na Vaši otázku zda za to může jít Váš známý do vězení – nikoliv, právní řád ČR nezná vězení pro dlužnictví.
Na otázku pokud dlužnictví Vašeho známého může nějakým způsobem zasáhnout i jeho manželku odpovídám ano, novelou exekučního řádu, může exekutor od 1. 1. 2013 postihnout bankovní účty, mzdu manželky povinného – dlužníka. Vizte k tomu blíže: www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/14131-exekuce-zmeny-2013-novela-exekucniho-radu-2013-prehledne-v-kostce.html#exekuce-a-drazba-na-clenska-prava-v-drustevnich-batech-a-na-posily-v-obchodnich-spolecnostech .
________________________________________
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek v předčasném starobním důchodě
- Je možné přivydělat si v předčasném starobním důchodě?
- Maximální přivýdělek v předčasném starobním důchodě
- Jaký je maximální přivýdělek v předčasném důchodě?
- Maximální přivýdělek v předčasném důchodě - podnikání, DPP, DPČ
- Kolik můžu vydělat v předčasném důchodě aby nebyl odebrán, zrušen
Zajímalo by ne jestli můžu pracovat po odchodu do předčasného důchodu nebo ne. Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Při pobírání předčasného důchodu si můžete přivydělat takovým způsobem, aby Váš výdělek nezakládal účast na důchodovém pojištění, jinými slovy, aby z něj nebylo odváděno pojistné na sociální pojištění. Můžete tedy pracovat například na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s výdělkem nižším než 2.500 Kč měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. Dále si můžete přivydělat například podnikáním - v tomto případě by Váš příjem neměl být vyšší než cca 60.000 Kč za rok - nebo pronájmem nemovitosti.
________________________________________
PRÁCE-VZNIK PRAC. POMĚRU
- Je možné zaměstnat osobu se zbavenou svéprávností?
- Může být osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům zaměstnancem?
- Lze zaměstnat osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům?
- Kdo podepisuje pracovní smlouvu za osobu se zbavenou svéprávností?
Lze zaměstnat osobu s částečným nebo úplným zbavením způsobilosti k právním úkonům? Za jakých podmínek?
Předem děkuji za odpověď, František
ODPOVĚĎ:
I člověk, kterého soud zcela zbavil způsobilosti k právním úkonům, může být zaměstnán, pokud je schopen danou práci vykonávat. Protože takový člověk nemůže činit žádné právní úkony, pracovní smlouvu za něj v tomto případě uzavírá soudem stanovený opatrovník, který také bude pobírat mzdu sjednanou v pracovní smlouvě.
V případě pouhého omezení způsobilosti k právním úkonům soud v rozhodnutí vymezí, které úkony osoba činit nesmí, případně ty, které činit může. Osoba tak může být omezena například v právních úkonech souvisejících s nákupem či prodejem movitého či nemovitého majetku do určité částky, její způsobilost v ostatních právních úkonech (uzavření manželství nebo pracovního poměru) ale může zůstat zcela zachována. S takovou osobou pak můžete uzavřít pracovní smlouvu se všemi důsledky, které z jejího uzavření vyplývají. V případě omezené způsobilosti k právním úkonům tedy záleží na tom, jakým způsobem je toto omezení v rozhodnutí soudu specifikováno.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Nevrácení přeplatku za elektřinu ČEZ - jak se bránit, postup
- ČEZ nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Nevrácení přeplatku za elektřinu ČEZ - jak se bránit, postup
- Poskytovatel elektřiny nevrátil vyúčtovaný přeplatek - jak postupovat
- Vymáhání vrácení přeplatku za elektřinu u ČEZ - postup
- ČEZ nevrátil přeplatek za elektřinu, elektrickou energii - obrana, postup
- Postup vymáhání přeplatku za elektřinu, elektrickou energii ČEZ
- Jak se bránit při nevyplacení přeplatku společností ČEZ?
Máme smlouvu u ČEZ na odběr elektřiny a plynu.28.12.2011 jsme obdrželi fakturu za vyúčtování plynu kde byl přeplatek 8.800 Kč, splatnost byla 3.1.2012 a dodnes jsme peníze nedostali. Již jsme několikrát volali a nic se neděje. Prosím o radu jestli je jejich postup správný a zda můžeme nějakým způsobem peníze vymáhat. Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Lze Vám v první řadě doporučit prostudovat smlouvu, kterou máte se společností ČEZ uzavřenou (resp. zejména Všeobecné obchodní podmínky, které jsou její součástí). Nelze vyloučit, že je zde zakotveno oprávnění společnosti ČEZ k ponechání přeplatku jako kompenzace v budoucnu splatných záloh (zálohy byste tedy nemusela v nejbližším období platit).
I pokud by ve Všeobecných obchodních podmínkách výše uvedené oprávnění společnosti ČEZ bylo skutečně zakotveno, máte rozhodně právo na vrácení přeplatku. Pokud nepomohl telefonický kontakt, lze Vám doporučit obrátit se na společnost ČEZ s písemnou výzvou k vrácení vyúčtovaného přeplatku v přiměřené lhůtě (kterou zároveň stanovíte). V této výzvě upozorněte společnost ČEZ na skutečnost, že v případě nevyhovění Vaší žádosti jste připravena hájit svá práva soudní cestou.
Pokud by společnost ČEZ na Vaší výzvu nereagovala, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou (a současným návrhem na vydání platebního rozkazu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména tedy smlouvu se společností ČEZ, vyúčtování přeplatku, kopii veškeré písemné komunikace apod.) a budete se domáhat vyslovení povinnosti k uhrazení přeplatku, zákonného úroku z prodlení a nákladů soudního řízení (tj. soudního poplatku, popř. nákladů advokátního zastoupení).
________________________________________
OBČAN-BYDLENÍ
- Přestupek - obtěžování sousedů - informace, definice, vysvětlení
- Neoprávněná stížnost na hluk od sousedů
- Jak se bránit proti neoprávněné stížnosti sousedů na hluk v bytě
- Postup obrany proti šikaně od sousedů
- Šikana od sousedů - definice, postup obrany
Se čtyřletou dcerou bydlím v bytě v osobním vlastnictví. Po místnosti se občas proběhne či si hraje na zemi. Toto nesmírně vadí sousedům žijícím pod námi. Zvoní na nás, píšou a lepí vzkazy na naše dveře. Mstí se, umísťují sirky do zámku naší poštovní schránky. Moje dcera byla bohužel u jednoho takového výstupu sousedky, při kterém ji slovně napadla.Dodnes má z toho trauma a myslí na to. Lze se proti takovému chování bránit? Lze jim zabránit, aby nás obtěžovali? Předem velice děkuji, Justýna
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že právo reguluje mezilidské vztahy pouze rámcově a Vámi popsané excesy ze základních pravidel vzájemné tolerance a slušnosti jsou právní cestou jen obtížně účinně řešitelné. Nabízí se Vám nicméně několik variant dalšího postupu:
1/ Řešení v rámci domu:
Je-li ve Vašem bytovém domě zřízeno bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek (což předpokládám), doporučuji Vám v první řadě si na chování Vašich sousedů stěžovat (samozřejmě písemně). Ve stanovách těchto společenství bývá nezřídka zakotvena rovněž povinnost vzájemného slušného chování a zákaz obtěžování/šikanování ostatních obyvatel bytového domu.
2/ Přestupkové řízení:
Chování Vašich sousedů je možné kvalifikovat jako spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49/1 písm. a) nebo c) přestupkového zákona, dle něhož se přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch nebo ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, přičemž za tyto přestupky je možné uložit pokutu do 5.000,- Kč (písm. a) nebo do 20.000,- Kč (písm. c).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji také na kategorii přestupků proti majetku, zejména dle § 50/1 písm. a) přestupkového zákona, kterých by se Vaši sousedé mohli rovněž dopustit.
V tomto případě je tedy možné podat k místně příslušnému obecnímu úřadu (§ 53 přestupkového zákona) návrh na zahájení přestupkového řízení.
V případě trvajícího útoku ze strany Vašich sousedů, který by bylo možné kvalifikovat jako přestupek, je samozřejmě možné přivolat i policii.
3/ Trestní řízení:
Na své sousedy můžete podat rovněž trestní oznámení, neboť za jistých okolností by bylo možné kvalifikovat jejich chování jako trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) nebo trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), o úspěšnosti tohoto kroku mám však určité pochybnosti.
________________________________________
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Vymáhání náhrady za vznik duševní poruchy kvůli rodičům, výchově
- Právní povinnost rodičů pečovat o zdravý vývoj dítěte
- Je možné vymáhat kompenzaci kvůli špatné výchově rodičů?
- Vymáhání kompenzace po rodičích za špatnou výchovu
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody na zdraví dítěte - psychická nemoc způsobená výchovou rodičů
- Může soud odmítnout námitku promlčení u náhrady za poškození zdraví, psychiky
- Promlčecí lhůta za poškození zdraví a psychiky dítěte, odmítnutí promlčení soudem
- Odmítnutí promlčení poškození zdraví dítěte soudem - promlčení v rozporu s dobrými mravy
V osmnácti letech jsem byl vyšetřen v psychiatrické ambulanci s diagnozou úzkostně-depresivní poruchy, jejíž příčinnou byla stanovena výchova v dysharmonické rodině, s podezřením, že otec je pravděpodobně psychopatická osobnost. V následujících třinácti letech jsem podstupoval léčbu antidepresivy a psychoterapii, jak při hospitalizacích tak ambulantně. Přes aktivní přístup v léčbě i životě a prokázaný vysoký intelekt, jsem výrazně omezený v osobní a karierní oblasti. Rád bych se zeptal, jestli se můžu na svých rodičích účinně dovolávat nějaké kompenzace, ať už společenské (projevením lítosti) nebo finanční. Dále by mě zajímalo, který zákon se zabývá odpovědností rodičů za zdravý vývoj dítěte. Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Nárok na kompenzaci:
S ohledem na neobvyklost Vašeho případu se domnívám, že Váš nárok na kompenzaci ze strany Vašich rodičů je spíše teoretický, postupovat by bylo nicméně možné dvěma směry.
a/ Dle § 11 Občanského zákoníku má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, tzn. života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
Dle § 13/1 Občanského zákoníku je v případě porušení shora uvedených osobnostních práv každý oprávněn se mimo jiné domáhat, aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, které může mít povahu omluvy či náhrady v penězích (§ 13/2 a 3 Občanského zákoníku).
b/ Dle § 415 Občanského zákoníku je každý povinen si počínat tak, aby nedocházelo mimo jiné ke škodám na zdraví, přičemž dle § 420/1 Občanského zákoníku odpovídá každý za škodu, kterou svým protiprávním jednáním způsobil. V případě způsobení škody na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku ve spojitosti s vyhláškou č. 440/2001 Sb.).
Pro úspěch některé ze shora naznačených žalob (tzn. žaloby na ochranu osobnosti a žaloby na náhradu škody na zdraví) je však nezbytné, aby byly splněny tyto podmínky:
a/ musí dojít k protiprávnímu jednání,
b/ musí vzniknout škoda, ev. musí dojít k porušení osobnostních práv a
c/ musí prokazatelně existovat příčinná souvislost mezi a/ a b/.
V tomto ohledu podotýkám, že samotná zmínka o pravděpodobné příčině Vašich zdravotních obtíží ve Vaší zdravotnické dokumentaci nemůže ještě znamenat prokázání příčinné souvislosti (ad c/), obecně platí, že jakékoli prokazování v oblasti psychiatrických/psychických poruch je značně obtížné.
Nad rámec shora uvedeného je s ohledem na značnou časovou prodlevu navíc nutné zohlednit i možné promlčení Vašich práv. Promlčecí doba v případě práva na ochranu osobnosti je tříletá (§ 101 Občanského zákoníku), právo na náhradu škody na zdraví se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (§ 106/1 Občanského zákoníku). Případné promlčení Vašich práv však neznamená, že byste se jich nemohl domáhat i soudní cestou, pokud by však Vaši rodiče vznesli před soudem tzv. námitku promlčení, nemohl by Vám soud žalované právo přiznat. Zcela na okraj pak podotýkám, že i námitka promlčení může být soudem za určitých okolností posouzena jako jsoucí v rozporu s dobrými mravy (§ 3/1 Občanského zákoníku) a tudíž nezohlednitelná, jak již bylo soudy opakovaně judikováno.
2/ Péče rodičů o zdravý vývoj dítěte:
Povinnost rodičů pečovat o zdravý vývoj jejich dítěte lze částečně vyvodit z § 18 zákona o rodině, dle něhož muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti; jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Tato povinnost pak zejména vyplývá z § 31/1 písm. a) zákona o rodině, který jako součást tzv. rodičovské zodpovědnosti označuje práva a povinnosti rodičů při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, přičemž při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje; mají rovněž právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.
Na závěr pouze připomínám, že rozhodující úlohu ve výchově dětí mají rodiče, přičemž mají být osobním životem a chováním příkladem svým dětem (§ 32/1 a 2 zákona o rodině).
________________________________________
OBČAN-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od rezervační smlouvy dle Občanského zákoníku
- Postup jak odstoupit od rezervační smlouvy
- Je možné odstoupit od rezervační smlouvy při závadách bytu, domu?
- Závady na bytě, domě, nemovitosti a odstoupení od rezervační smlouvy
- Vrácení rezervačního poplatku při odstoupení od rezervační smlouvy
- Zrušení rezervační smlouvy a vrácení rezervačního poplatku - informace
Při koupi nemovitosti jsme s realitní kanceláří uzavřeli rezervační smlouvu na rodinný dům, ve kterém jsme ještě před podepsáním kupní smlouvy zjistili nedostatky. Realitní kancelář nemovitost prodává po kompletní rekonstrukci s technickými parametry novostavby, zateplenou. Zjistili jsme že zateplení není úplné a tam kde je je pouze cca 3 cm polystyrenu. Při dobudování podkrovní místnosti se prohnuly stropní trámy pod touto místností, statik vypočítal max. průhyb 20 mm, naměřili jsme místy až 8 cm! V podkrovní místnosti je podlaha prohnutá též, bylo by třeba ji srovnat, ale to zase nelze, kvůli dalšímu zatížení podlahy - stropu. Lze tedy odstoupit od rezervační smlouvy i s vrácením rezervačního popltaku? Děkuji, Oldřich
ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že k uzavření kupní smlouvy na předmětnou nemovitost dosud nedošlo. Pro učinění konkrétního závěru o možnosti odstoupení od Vámi podepsané rezervační smlouvy by bylo zejména nutné seznámit se podrobně s jejím obsahem (popř. textem všeobecných obchodních podmínek, tvoří-li součást rezervační smlouvy).
Obecně však platí, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v zákoně (předpokládám, že rezervační smlouva byla uzavřena v režimu Občanského zákoníku) stanoveno nebo účastníky dohodnuto (§ 48/1 Občanského zákoníku), přičemž dlužník (zde realitní kancelář), který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, jestliže takový dluh nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem (Vámi) mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit (§ 517/1 Občanského zákoníku). V tomto případě by došlo ke zrušení uzavřené rezervační smlouvy od samého počátku, tzn. že by bylo nezbytné, abyste si s realitní kanceláří navzájem vrátil již poskytnutá plnění, rovněž tedy uhrazený rezervační poplatek (jedná se o obdobný princip, jako v případě vrácení tzv. bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. Občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se písemně na realitní kancelář a sdělit jí své výhrady k předmětné nemovitosti. Současně zdůrazněte, že dle Vašeho názoru realitní kancelář řádně nesplnila svůj závazek z rezervační smlouvy a nachází se tudíž v prodlení; realitní kancelář upozorněte také na možnost odstoupení od uzavřené rezervační smlouvy, nebude-li z její strany zjednána náprava v přiměřené lhůtě (kterou realitní kanceláři současně stanovíte).
________________________________________
OBČAN-DLUHY
- Nedoručení směnečného platebního rozkazu - vliv na platnost
- Nedoručený směnečný platební rozkaz - je to exekuční titul?
- Je exekučním titulem nedoručený platební rozkaz?
- Vliv nedoručení šekového platebního rozkazu na jeho platnost
- Náhradní, fiktivní doručení směnečného platebního rozkazu
- Co se stane když osoba se směnečným platebním rozkazem nemá schránku
- Jak se vyhnout doručení směnečného platebního rozkazu
Pokud se nepodaří soudu doručit směnečný platební rozkaz, nabývá tento rozkaz platnosti a je exekučním titulem nebo ne?
Co by se tedy stalo a jaký by byl další postup, pokud by se nepodařilo dlužníka dostihnout na místě trvalého bydliště (nebo by v místě trvalého bydliště neměl vůbec schránku, protože by se přestěhoval)? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Šekový či chcete-li směnečný platební rozkaz do vlastních rukou žalovaného, přičemž z § 173 odst. 1 občanského soudního řádu se dovozuje, že na rozdíl od platebního rozkazu není u směnečného (šekového) platebního rozkazu náhradní doručení vyloučeno - při doručování tedy bude postupováno podle § 49 občanského soudního řádu; pokud nebude adresát na adrese zastižen, např. neexistence schránky, lze písemnost doručit prostřednictvím vyvěšení na úřední desce soudu). Důsledkem doručení je nabytí právní moci a vykonatelnosti - směnečný platební rozkaz se tak stane exekučním titulem.
Účinkům náhradního doručení se lze úspěšně bránit pouze tak, že doručovaný prokáže, že se na dané adrese v době, kdy mu bylo doručováno, prokazatelně nezdržoval (dlouhodobý pobyt v zahraničí, odstěhování se v důsledku prodeje nemovitosti apod.). V krajním případě se o směnečném platebním rozkazu může dozvědět také až v okamžiku, kdy je jeho majetek předmětem exekuce (výkonu rozhodnutí).
Více informací o vymáhání dluhů ze směnky vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/smenky-vymahani-dluhu-ze-smenky/9486-smenky-vymahani-dluhu-ze-smenky.html
________________________________________
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Autoservis udělal nevyžádané opravy - jak postupovat?
- Musím zaplatit nevyžádané opravy autoservisu?
- Autoservis provedl neobjednané opravy - musí je majitel auta zaplatit?
- Musím uhradit neobjednané opravy autoservisu?
Jak nejlépe postupovat, když v autoservisu byly provedeny opravy (běžné osobní auto), které jsem si nevyžádal, nelze je vzít zpět a servis trvá na jejich zaplacení? Auto jsem dal do běžného autoservisu pouze na opravu palivového čerpadla. Cena nebyla dohodnuta, s tím že ji majitel po zjištění konkrétní závady upřesní. Telefonicky jsme se později dohodli na ceně do 30.000 Kč. Po neuvěřitelných 7 týdnech domáhání se opravy, je oprava nakonec provedena. Je vůbec takováto doba přiměřená? Majitel autoservisu tvrdí, že bylo potřeba vyměnit nebo opravit další součástky a domáhá se jejich proplacení, cena se vyšplhala na 45.000 Kč. Byly vyměněny věci, které zatím žádný problém nevykazovaly. Navíc je třeba si uvědomit, že auto je 12 let staré a má najeto jen 240.000 km. Vyměňovat by se tedy dalo všechno. Já ale chtěl pouze čerpadlo.
Jakým způsobem se bránit? Mám podezření, že pan opravář mi ukazuje vadné součástky z jiných aut. Musím vše uhradit? A pak nějak řešit soudně? Jaký by byl postup? Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že jste povinen uhradit to, co jste si objednal. Pakliže bylo zapotřebí dalších oprav a úprav, měl majitel servisu povinnost Vás o nich nejprve informovat a činit je dále s Vašim souhlasem. Totéž platí o ceně. Jestli jste si domluvili strop 30.000,-Kč a autoservis jej překročil a to nikoliv o zanedbatelnou částku, je povinen Vás ještě před prováděnými úpravami upozornit na změnu výše ceny. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že cena nebude proplacena.
Ve Vašem případě bude třeba se opřít o skutečnosti, které máte uvedeny v listě oprav, tj. to, na čem jste se dohodli a co nakonec bylo provedeno. Zaplatit cenu majiteli autoservisu nemusíte, avšak vystavujete se riziku soudního jednání. Pokud by na něj došlo, bude třeba, abyste měl při sobě právě dokumenty nasvědčující o Vašem záměru a svévolné realizace ze strany autoservisu.
________________________________________
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace gauče - prasknutí potahové látky
- Reklamace nábytku - prodávající nevyřídil reklamaci včas
- Reklamace nábytku - prodávající si nepřevzal zpět zboží
- Prodávající oddaluje vyřízení reklamace nábytku - jak postupovat?
Na začátku ledna 2012 jsme si s přítelem objednali přes internet gauč. Po devíti měsících se začala valit do potahové látky náplň a tak jsme poslali do obchodu e-mail s fotkami. Uznali, že se to často neděje a že se nám ozve okresní servisní technik a uvidí se, co dál. Po měsíci se stále nikdo neozval, tak jsme opět kontaktovali majitele a ten opakoval to samé, že se nám někdo ozve. Dnes je to již téměř čtvrt roku od pokusu o reklamaci, servisní technik je stále zaneprázdněný nebo nám bylo řečeno, že jen kvůli nám do našeho města nepřijedou.
Jak se máme dále bránit, případně na co všechno máme nárok? Přeci nebudu čekat rok, až mi pak skončí záruční lhůta a oni od toho dají ruce pryč. Předem děkuji, Eleonora
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 620 občanského zákoníku stanoví, že při prodeji spotřebního zboží činí záruka 24 měsíců. Ustanovení § 625 občanského zákoníku stanoví, že práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého byla zakoupena. Z tohoto pohledu jste veškeré zákonné předpoklady pro uplatnění reklamace splnili.
Ze strany prodívajícího došlo k následujícím pochybením:
- Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na lhůtě delší (ust. § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele).
Čeho se můžete domáhat ve smyslu § 622 občanského zákoníku:
- bezplatně, řádně a včas odstranění vady
- nelze-li vadu odstranit – lze žádat výměnu věci
- kupující má závěrem právo od smlouvy odstoupit (a žádat vrácení peněz, tedy kupní ceny zboží)
Jak se bránit?
- Zašlete písemnou výzvu na odstranění vad prodávajícímu, v níž uvedete, že pakliže nebude na jím již jednou přijatou reklamaci reagovat, obrátíte se s podnětem pro krácení práv spotřebitele na Českou obchodní inspekci.
- Kontaktujte Českou obchodní inspekci, k písemnému vylíčení skutečností přiložte i kopie dosavadní komunikace s prodávajícím.
- Případně se lze domáhat odstranění vad i soudní cestou