Roztříděné dotazy

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 20. prosinec 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Promlčení nákladů soudního řízení - lhůta
- Promlčení soudního poplatku - lhůta
- Kdy se promlčí zaplacení soudního poplatku - lhůta
- Kdy se promlčí zaplacení nákladů soudního řízení - lhůta

Dostal jsem od soudu Upomínku - Výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě. Jedná se o nedoplatek na nákladech řízení, který jsem tenkrát nezaplatil. Původní splatnost byla 1.6.2004, dopis je datován 24.11.2014. Je to více než deset roků. Vztahuje se na tyto věci nějaká promlčecí doba? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Jsou-li nedoplatky evidovány ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, pak se na uvedený případ bude vztahovat ustanovení § 160 DŘ, které upravuje lhůtu pro placení daně.
Dle tohoto ustanovení nelze tento nedoplatek vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.
Ve výše uvedené věci tak mám za to, že nedoplatek již vymáhat nelze. V tomto případě není možné stanovit náhradní lhůtu splatnosti.

FINANCE-DANĚ
- Darování pozemku ve vlastnictví manželů (SJM) do SJM sourozence a jeho manželky, manžela
- Daň při převodu nemovitost v SJM do SJM sourozence a jeho manželky, manžela

Bratr vlastní s manželkou pozemek v SJM, který se rozhodli darovat mě a mé manželce, tedy také do SJM. Vím, že sourozenci (II. skupina) jsou od daně osvobozeni, ale jak je to v tomto případě při převodu ze SJM do SJM? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Bezúplatný převod tohoto typu je předmětem daně z příjmů. Od daně je ve Vašem případě osvobozen pouze převod mezi sourozenci, tj. pouze čtvrtina pozemku, kterou Váš bratr převádí Vám. Zbylá část bude předmětem daně obdarovaných (Vás a Vaší manželky) ve výši 15%.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Promlčení služebnosti (věcného břemena) - které § NOZ to upravují?
- Promlčení věcného břemene (služebnoti) dožití (doživotního bydlení) dle NOZ
- Promlčení služebnosti - nový občanský zákoník
- Promlčení věcného břemene - nový občanský zákoník
- Nevyužívání věcného břemene a jeho promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nevyužívání služebnosti a její promlčení - nový občanský zákoník § 632
- Nový občanský zákoník - promlčení služebnosti, věcného břemene § 632

Dle kterých § NOZ je možno podat žalobu na zrušení služebnosti bytu z důvodu promlčení. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Promlčení je upraveno v ust. § 632 nového občanského zákoníku NOZ „Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. “
V žalobě nejprve prokažte, že jste vlastníkem předmětné nemovitosti. Uveďte, že došlo ke zřízení služebnosti bytu pro danou osobu. Dále zda šlo o bezúplatné nebo úplatné zřízení služebnosti.
V dalším odstavci prokažte, že právo odpovídající služebnosti bytu nebylo po určitou dobu vykonáváno tj. po dobu delší než 10 let a došlo tedy k promlčení. Zároveň vzneste námitku promlčení. Následně požadujte, aby soud vydal rozsudek, ve kterém se služebnost bytu zřízena k bytu (přesná identifikace) ve prospěch vlastníka …. , na základě smlouvy ze dne …. (který KÚ provedl vklad pod č. j.), z důvodu promlčení zrušuje. Zároveň požadujte po žalované nahradit náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Vzhledem k tomu, že formulování této žaloby není zcela jednoduché, doporučuji Vám její obsah zkonzultovat s advokátem.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Negativní podmínka do závěti - je právně přípustná?
- Heslo k dědictví v dědické řízení - je přípustné?

Je možné v závěti uvést "negativní podmínku" pro dědice? Mám na mysli následující situaci:
Sdělím svému bratrovi (můj jediný příbuzný) své poslední přání - aby po mé smrti ihned zničil můj počítač, kde mám citlivé údaje. Po případném spuštění tohoto počítače se zobrazí zpráva "heslo k mému dědictví je 12345, kdo ho sdělí notáři, bude po mě dědit".
V závěti by pak byla podmínka: "Pokud můj bratr uvede heslo 12345, připadne dědictví dobročinné nadaci" (protože heslo zná pouze tehdy, když porušil moje poslední přání, a místo aby počítač zničil, tak ho spustil). V případě, že heslo nebude schopen uvést, připadá dědictví jemu. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku mohou být v závěti různé podmínky či příkazy.
Při psaní závěti s podmínkou či příkazem postupujte dle ust. § 1561 a 1569 a násl. občanského zákoníku. Dejte si však pozor na ust. § 1551 o. z. : "směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná."
Těžko říct, jak by se Vaše podmínka posoudila. Zkuste zajít za nějakým notářem, zda by Vám takovou závěť sepsal a zda by to podle něj bylo v pořádku.

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA, SLUŽEBNOSTI
- Nájemné za věcné břemeno vedení plynovodu na cizím pozemku
- Nájemné za služebnost vedení plynovodu na cizím pozemku
- Služebnost inženýrské sítě - § 1267 nového občanského zákoníku 2014
- Služebnost plynovodu - § 1267 nového občanského zákoníku 2014

Vlastníme chalupu v Krkonoších. Sousední penzion zakoupila pražská firma a mimo stavební rekonstrukce chtějí přivést plyn k penzionu přes náš pozemek (cca 70 metrů) a zřídit si věcné břemeno k plynovodu se všemi právy a povinnostmi. Jakým způsobem se takovéto věcné břemeno oceňuje? Jaká je běžná cena za podobné věcné břemeno? Je možné místo věcného břemene zřídit pronájemní smlouvu - např. s ročním nájemným? A jaká je běžná cena za podobný nájem? Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
V dané věci bývá obvyklé (ze dvou variant věcné břemeno vs. nájem) zřízení věcného břemene (od 1.1.2014 služebnosti). Konkrétně se jedná o služebnost inženýrské sítě ve smyslu § 1267 občanského zákoníku. Budete-li zřizovat věcné břemeno smlouvou se sousedním vlastníkem, pak se na úplatě dohodnete ve smlouvě. Z praxe vím, že úplata nebývá příliš vysoká. Samozřejmě neznám konkrétní podmínky v místě, zda bude Váš pozemek vedením nějakým způsobem omezován (nějaké zařízení nad povrchem, nutnost průběžné údržby, je to značně rozsáhlé břemeno (70 m). Osobně si myslím, že plnění může být v řádu max. stokorun za metr. Ocenění by mohlo být provedeno znalecky, pak by bylo užito k určení ceny zákona č. 157/1997 Sb. , o oceňování majetku. Ten by se v zásadě dal využít podpůrně i bez účasti znalce (§16b odst. 5 zákona o oceňování majetku).

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Neplacení alimentů a nucení úřadu práce podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Sociálka nutí matku které otec nepaltí výživné podat trestní oznámení - je to v pořádku?
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení alimentů bez podání trestního oznámení
- Příspěvek na bydlení, přídavky na děti a neplacení výživného bez podání trestního oznámení
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího výživné?
- Může sociálka vzít přídavky pokud matka nepodá trestní oznámení na otce neplatícího alimenty?
- Neplacení alimentů, výživného a pozastavení příspěvků na bydlení a děti od sociálky
- Hmotná nouze a neplacení alimentů otcem dítěte, dětí - vliv
- Hmotná nouze a neplacení výživého otcem dítěte, dětí - vliv
- Těhotenská dieta - kdo má na ni nárok dle zákona?
- Nárok na těhotenskou dietu u těhotné ženy - kdo na ni má nárok?
- Rizikové těhotenství - na jaké dávky a přídavky má matka nárok?
- Dávky, přídavky u rizikového těhotenství

Manžel neplatí alimenty na děti již několik měsíců. Na úřadě práce mi teď vyhrožují, že pokud nepodám trestní oznámení na něj tak mi nebudu vyplácet přídavky na děti, životně minimum a příspěvek na bydlení.
Mají na to vůbec právo? není každého svobodná volba, jestli podám trestní oznámení na expřítele pro neplacení výživného?
Jsem na rizikovém těhotenství. Nejsou při rizikovém těhotenství nějaké finančně příspěvky?
Je možnost omezení hlášení na úřadě práce nějakým způsobem při rizikovém těhotenství? Když mám být v klidu a ležet. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z hlediska nutnosti podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy (neplacení alimentů) je zapotřebí rozlišit dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení a přídavky na děti) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí neboli Vámi zmiňované životní minimum).

U dávek v hmotné nouzi se totiž posuzuje, zda máte možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním - například řádným uplatněním svých nároků a pohledávek - a zda této možnosti využíváte. Řádným uplatněním nároků a pohledávek je například právě snaha vymáhat výživné, které Vám dluží otec Vašich dětí. Jestliže toto výživné nevymáháte, i když byste ho vymáhat mohla a měla, je na celou situaci pohlíženo tak, že nevyužíváte všech možností, jak si zvýšit příjem, což může být důvodem pro odejmutí příspěvku na živobytí.
U příspěvku na bydlení a přídavků na děti však toto zkoumáno není - jedná se o jiný druh dávek - takže odejmutí těchto dávek by hrozit nemělo.

Samotná skutečnost, že se ve Vašem případě jedná o rizikové těhotenství, které je v současné době bohužel poměrně běžnou záležitostí, nezakládá nárok na žádné zvláštní dávky. Jediným příspěvkem, který souvisí specificky s těhotenstvím, je tzv. těhotenská dieta. Ta by Vám mohla být vyplácena od počátku těhotenství až do jednoho roku věku dítěte za předpokladu, že máte nárok na příspěvek na živobytí a po porodu budete své dítě kojit. Těhotenská dieta může dosáhnout výše až 1.800 Kč měsíčně.

Jestliže máte stanovené vycházky, měla byste na úřad práce docházet i během těhotenství. Pouze v případě, že byste měla potvrzení od lékaře, že Váš zdravotní stav znemožňuje poskytování součinnosti úřadu práce a plnění povinností uchazeče o zaměstnání, byste na úřad práce docházet nemusela.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic zemřel a nestihl vybrat peníze zemřelého zůstavitele - jak získá nový dědic peníze?
- Dědic nepřevzal majetek v dědictví a zemřel - kdo bude dědit majetek nyní?

03/2014 mne a mému bratrovi zemřela maminka (vdova). Dědické řízení bylo uzavřeno Usnesením jež nabylo právní moci 15.8.2014.
Bratr zdědil peníze na bankovním účtu mamiminky a peníze na účtu stavebního spoření.
Bratr tragicky zemřel 15.9.2014 a nestačil si peníze vybrat ani převést na svůj bankovní účet - jsou tedy stále psány na naši maminku (stále
chodí výpisy). Bratr byl ženatý, ale bezdětný. Co bude s penězmi na maminčiných účtech? Jdou do dědictví po bratrovy, tj. dědí je jeho žena? Anebo se musí otevřít dědictví po mamince? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Řízení o pozůstalosti po Vaší mamince bylo pravomocně skončeno a bylo pravomocně rozhodnuto, kdo a co po Vaší mamince zdědí. Peníze na bankovním účtu a účtu stavebního spoření zdědil Váš bratr a budou tak v pozůstalosti po něm. Nevadí, že si účty nestihl vybrat nebo přepsat na sebe, dědictví po Vaší mamince se již kvůli tomu nebude otevírat.
Notáři, který projednává dědictví po Vašem bratrovi, je vhodné předložit konečné usnesení o dědictví po Vaší mamince, aby si mohl učinit dotazy na příslušné banky (kvůli vyčíslení zůstatků na těchto účtech psaných stále na maminku ke dni úmrtí Vašeho bratra) a aby mohl tyto účty zařadit do dědictví po něm. Nezanechal-li Váš bratr závěť, dědí ze zákona celý jeho majetek (včetně majetku, který zdědil po své mamince) jeho manželka.

OBČAN-DLUHY
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Insolvence dlužníka a zpeněžení podílu bytového družstva jeho člena
- Insolvence na členský podíl bytového družstva dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Koupě družstevního bytu v insolvenci - kdo zaplatí dluhy dlužníka?
- Vylučovací žaloba na členský podíl BD v insolvenci, insolvenčním řízení
- Incidenční rozpor - příklad z praxe
- Co je to incidenční rozpor - příklad
- Zpeněžení majetkové podstaty členského podílu bytového družstva v insolvenci dlužníka
- Prodej družstevního bytu v insolvenci, insolvenčním řízení - průběh
- Insolvence na družstevní byt dlužníka - kdo nastupuje na místo původního člena BD?
- Koupě členského podílu bytového družstva v insolvenci, insolvenčním řízení

Mám dotaz ohledně zpeněžení majetkové podstaty (členského podílu v bytovém družstvu) v rámci insolvence.
Jedná se o následující situaci:
Člen bytového družstva (BD), kterému vzniklo nájemní právo k užívání bytu automaticky se vznikem členství v BD, neplatil BD nájemné, čímž mu tedy vznikl dluh vůči bytovému družstvu BD. BD na tuto situaci nereagovalo, přestože dle stanov mohlo neplatiči zrušit členství v BD. Následně člen družstva (neplatič) vstoupil do insolvence. Bylo schváleno oddlužení kombinací plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty (členského podílu v BD). Po schválení oddlužení učinilo BD ještě následující 3 úkony:
1) S cca 1/2 ročním zpožděním chtělo BD přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení, avšak bylo odmítnuto pro pozdní podání.
2) BD ihned svolalo domovní schůzi, na které zrušilo členství neplatičům. Toto "zrušení" proběhlo 2 dny po schválení oddlužení.
3) Po dalším cca 3/4 roce podalo žalobu na vyloučení druž. podílu z insolvence.

Nyní vystává několik otázek. Stává se insolvenční správce (IS) "náhradním" členem družstva za dlužníka?
Pokud předmětný členský podíl (ČP) koupím, kdo bude uveden jako převodce?
Koupím-li tento ČP, na kterém váznou dluhy, přechází na mě, jako na nabyvatele, i tento dluh, i když jej kupuji v rámci insolvence od insolvenčního správce?
Je v uvedeném případu členství zrušeno nebo ne? Může být dlužníkům zrušeno členství v BD po schválení oddlužení? Má na to BD právo ještě v tomto okamžiku? Lze podat vylučovací žalobu i po schválení způsobu oddlužení? Předem děkuji za brzké zodpovězení. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Klíčové je, jak se insolvenční soud vypořádá s podanou vylučovací žalobou. Neuvádíte sice přesná data, ale dle časové posloupnosti, kterou nastiňujete, si troufám tvrdit, že by takto pozdě podaná vylučovací žaloba neměla být úspěšná. Insolvenční zákon v ust. § 225 říká, že:
(1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.
(2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.
(3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.
(4) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno.

Je tedy zásadní, kdy byl družstevní podíl do majetkové podstaty sepsán a kdy se o tomto soupisu dozvědělo družstvo. Vylučovací žalobu totiž musejí podat do 30 dní, jinak je soupis oprávněný. Zároveň však, pokud nebyla vylučovací žaloba soudem odmítnuta pro opožděnost a probíhá tzv. incidenční spor, tedy řízení o této žalobě, nemůže správce až do pravomocného rozhodnutí majetek zpeněžit. Doporučuji tedy buď kontaktovat insolvenčního správce a požádat jej o informace nebo se můžete sama informovat v insolvenčním rejstříku na stránkách www. justice.cz.

V případě zpeněžování majetkové podstaty v rámci oddlužení platí stejná pravidla jako v případě konkursu. Tzn. , že od okamžiku sepsání majetku do majetkové podstaty, má k tomuto majetku dispoziční oprávnění insolvenční správce a tento majetek bude tedy prodávat svým jménem. Dluhy na Vás jako kupujícího žádné nepřejdou, jelikož právě tyto dluhy jsou řešeny v rámci insolvenčního řízení a věřitel si je musí přihlásit, pokud je chce vymáhat. Pokud se družstvo se svou pohledávkou do insolvenčního řízení nepřihlásilo, je to pouze jeho chyba, což Vás ale nemusí zajímat.

Závěrem bych ale především doporučil, kontaktujte příslušného insolvenčního správce, jelikož ten zná průběh řízení nejlépe a jistě Vám vše objasní. Především si zjistěte, jak soud se soud vypořádat se zmiňovanou vylučovací žalobou, což je pro Vás zřejmě klíčové.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

2007 jsem zainvestovala 700 tisíc Kč na materiál na stavbu půdního bytu v rodinném domě u mého přítele, jehož majiteli jsou jeho rodiče. Nenechala jsem si ničím potvrdit zhodnocení jejich domu žádným dokladem. Mám jen výpis o výběru této částky a fakturu na zaplacený materiál. Dnes mne vyhazují a nechtějí mi nic dát. Mám nějaké šance? Je to promlčené? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že finanční prostředky jste investovala v roce 2007, je na Váš případ nezbytné použít ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).

Vámi popsaná situace může být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení na straně vlastníků předmětného rodinného domu. Dle § 451 starého Občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (Váš případ), plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů, přičemž kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

V případě bezdůvodného obohacení pak byla promlčecí lhůta stanovena v § 107 starého Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (vlastníci předmětného rodinného domu). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však není Váš případ), za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

Vámi popsaný případ by však mohl být rovněž kvalifikován jako uzavření darovací smlouvy (§ 628 a násl. starého Občanského zákoníku), a to za předpokladu, že Vaším úmyslem bylo přenechat vlastníkům předmětného rodinného domu bezplatně stavební materiál a úmyslem vlastníků předmětného rodinného domu bylo tento stavební materiál přijmout. V tomto ohledu představuje sice ústní forma takové darovací smlouvy jistou procesní nevýhodu, nejedná se však o důvod neplatnosti takové smlouvy.

Dle § 630 starého Občanského zákoníku platí, že dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (obdobné pravidlo je pak samozřejmě zakotveno rovněž v novém občanském zákoníku, konkrétně se pak jedná o vrácení daru pro nevděk).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit písemnou výzvu k vrácení daru (resp. k vrácení jeho peněžního ekvivalentu), jelikož současné jednání vlastníků předmětného rodinného domu (tzn. obdarovaných) považujete za hrubé porušení dobrých mravů. Nebude-li Vám peněžní ekvivalent daru vrácen ve Vámi stanovené přiměřené lhůtě, budete oprávněna podat k soudu žalobu.

OBČAN-DLUHY
- Dluh odkoupený společností Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Intrum Justitia - společnost nekomunikuje a platební rozkaz nebyl soudem doručen
- Nedoručení palatebního rozkazu dlužníkovi - vliv na vymáhání dluhu
- Splnění dluhu náhradním způsobem - § 1953 občanského zákoníku (NOZ 2014)
- Věřitel nechce přijmout vrácení dluhu - jak postupovat?
- Věřitel nereaguje na dlužníkovu snahu vrátit dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu když věřitel nekomunikuje s dlužníkem
- Věřitel nekomunikuje s dlužníkem a odmítá přijmout dluh - co dělat?
- Soudní úschova dluhu - § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních

2007 jsem jel na černo tramvají. Dopravní podnik mou pohledávku prodal společnosti Intrum Justitia. Následně byl vydán platební rozkaz. Bohužel nemám k dispozici rozhodnutí soudu, neboť mi bylo doručeno na adresu, na které se již nevyskytuji. Při pokusu kontaktovat společnost ve věci urovnání závazku jsem byl odmítnut (zablokování mého telefonního čísla). Rád bych se zeptal, jak se dá zjistit číslo spisu mého případu. Popřípadě zda společnost postupuje dle zákona. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydaný platební rozkaz zrušen, a to pro jeho nedoručitelnost. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 173 Občanského soudního řádu je platební rozkaz třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, přičemž nelze-li platební rozkaz žalovanému doručit do vlastních rukou, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

Je proto možné, že po zrušení platebního rozkazu bylo soudem zahájeno "standardní" soudní řízení, v jehož rámci byl vydán rozsudek, který už Vám mohl být doručen i tzv. fikcí (tzn. aniž byste tento rozsudek fyzicky převzal).

Neznáte-li spisovou značku, pod kterou byl Váš případ u soudu veden, je zapotřebí, abyste (např. telefonicky) kontaktoval soud, který platební rozkaz (resp. následně rozsudek) vydal. Tímto soudem by měl být okresní soud místně příslušný dle adresy Vašeho tehdejšího trvalého pobytu. Po sdělení Vašeho jména, příjmení a data narození (popř. sdělení roku, v němž byl platební rozkaz vydán) by Vám měla být sdělena spisová značka Vašeho případu. Následně bude možné se soudem sjednat termín Vaší návštěvy za účelem nahlédnutí do soudního spisu, z něhož budete oprávněn si pořídit i kopii platebního rozkazu či rozsudku. V podrobnostech Vás lze odkázat např. zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

Byla-li pohledávka, kterou za Vámi dopravní podnik měl, postoupena společnosti Intrum Justitia, je tato společnost Vaším současným věřitelem. Nebude-li tato společnost ochotna přijmout Vámi nabídnuté plnění dluhu nebo neposkytne-li Vám součinnost nezbytnou ke splnění Vašeho dluhu, bude se, jako Váš věřitel, nacházet v prodlení (ve smyslu § 1975 Občanského zákoníku).

V případě prodlení věřitele pak bude možné, abyste svůj dluh splnil tzv. náhradním způsobem, a to dle § 1953 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout (Váš případ), že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele. O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo (tzn. věřitele), a podle potřeby zařídí jeho zastoupení. Výhodou tohoto způsobu úschovy peněz je skutečnost, že okamžikem složení peněz do soudní úschovy se Váš dluh bude v tomto rozsahu považovat za splněný.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na věřitele s písemnou výzvou ke sdělení jeho bankovního spojení pro splnění Vašeho dluhu (který v této výzvě specifikujete a vyčíslíte). V této výzvě je vhodné upozornit věřitele na jeho prodlení se splněním jeho povinností s tím, že v případě jeho přetrvávající neochoty k přijetí plnění Vašeho dluhu jste připraven splnit dluh prostřednictvím soudní úschovy. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete věřiteli doporučeně s dodejkou. Nebude-li věřitel na výzvu reagovat ani v přiměřené lhůtě, kterou mu ve výzvě stanovíte (max. 1 měsíc), můžete se obrátit na okresní soud (místně příslušný dle sídla věřitele) a ve smyslu § 289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních zde uschovat peníze, které představují Váš dluh vůči věřiteli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úschova peněz je dále možná u notáře (§ 86 a násl. notářského řádu) či advokáta (§ 56 a § 56a zákona o advokacii), tyto způsoby úschovy však nejsou ve Vámi popsaném případě zcela vhodné.

OBČAN-BYDLENÍ
- Má podnájemník právo znát výši nájmu placenou pronajímateli?
- Má podnájemník právo vidět nájemní smlouvu mezi nájemcem, nájemníkem a pronajímatelem?
- Jak může podnájemník zjistit výši nájmu placeného nájemcem, nájemníkem bytu, domu, pozemku, nemovitosti
FINANCE-DANĚ
- Pronajímatel neplatí daně z nájmu, nájemného - co dělat?

Jako studentka bydlím v pronájmu. Majitel bytu má podepsanou smlouvu pouze s jednou spolubydlicí, my ostatní jsme ve smlouvě pouze zapsáni, že v bytě též bydlíme (přes číslo občanského průkazu). Tento byt není mým trvalým bydlištěm, to mám jinde. Vyvstaly pochybnosti o skutečné výšce nájmu, která je uvedena ve smlouvě. Tato částka mi nebyla sdělena. Spolubydlící, která podepsala smlouvu, mi ji odmítla sdělit a majitel bytu neví, zda mám právo vidět nájemní smlouvu, přestože nejsem jeho smluvním partnerem. Svou část nájmu posílám spolubydlící, která podepsala smlouvu, a ta peníze přeposílá majiteli. Je tedy možné, že tato spolubydlící od nás vybírá vyšší částku než jakou by podle smlouvy měla v případě, že by se celý nájem dělil rovným dílem mezi 4 osoby, které byt obývají. Zajímá mě, zda mi majitel bytu může ukázat nájemní smlouvu (rád by znal konkrétní paragraf). Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se fakticky jedná o nájemní vztah, byť bez písemné smlouvy, tak na nájemní smlouvu a to ne jen na nahlédnutí, máte právo. Pro Váš případ je nejvíce relevantní § 2237 OZ, kde stojí, že nájemní smlouva vyžaduje písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Jak jsem psala výše, fakticky, ač se pronajímatel tváří, že tomu tak není, se jedná o nájemní vztah. Chování, které má znaky určitého právního vztahu se posuzuje, dle svého skutečného účelu, byť je zastřeno. Skutečným účelem zde je pronajímat nemovitost za úplatu – typicky tedy nájem bytu. Stručně řečeno máte nejen právo na nahlédnutí do nájemní smlouvy, Vy máte právo i na to, aby s Vámi nájemní smlouva byla sepsána. U pronajímatele na tomto můžete trvat, odmítne-li, zkuste mu pohrozit, že jeho aktivity ohlásíte na finanční úřad. Je tedy dosti pravděpodobné, že celá „šaráda“ s nájemní smlouvou má zastřít skutečnost, že majitel příjmy z nájmu řádně nedaní.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Investice do bytu, domu partnera - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítele, partnera - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu družky, partnerky - jak je získat zpět?
- Promlčení investovaných peněz do bytu, domu přítelkyně, partnerky, družky - jak je získat zpět?

Ve Vašem případě se proto Vaše právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo nejpozději v roce 2010.

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/soud/prubeh-soudniho-rizeni/287-kde-najdu-svuj-spis-u-soudu.html

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vysoký strom na cizím pozemku vedle rodinného domu - jak donutit souseda pokácet strom?
- Strom souseda hrozí spadnutím a poškozením domu a plotu - co dělat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - co dělat, jak postupovat?
- Strom souseda ohrožuje majetek - soukromoprávní a veřejnoprávní řešení problému

Mám 8 metrů od svého domu asi 20 metrů vysoký smrk, na soukromém pozemku, uprostřed vesnice. V odpovědích na stromy v blízkosti nemovitostí píšete, že nezáleží na subjektivním pocitu nebezpečí. Strom stojí rovně, pouze se naklání když je nějaká vichřice. Mám strach o zdraví a životy osob žijících v nemovitosti. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní zakotvení problematiky:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen (§ 1067 občanského zákoníku), Vámi zmíněný smrk je tedy součástí majetku vlastníka pozemku, z něhož vyrůstá. Do vlastnického práva této osoby pak skutečně nemůže být zasaženo (pokácením předmětného smrku) pouze na základě Vaší obavy z pádu tohoto stromu, není-li tato obava podložena objektivními důvody (poškození stromu bleskem, špatný stav kořenového systému, stáří stromu apod.).

Dle § 1017/1 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod (nikoli tedy jakýkoli důvod, nýbrž důvod, který lze z objektivního hlediska považovat za rozumný), může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že roste-li předmětný smrk od Vašeho domu (či od hranice Vašeho pozemku? ) 8 metrů, je tato vzdálenost občanským zákoníkem považována vzhledem k výšce smrku za přípustnou.

Jedná-li se tedy ve Vámi popsaném případě o zcela zdravý smrk, který není nijak poškozen, ani z jiného důvodu nehrozí jeho bezprostřední pád (či pád jeho části) nelze přirozeně přistoupit ani k jeho svépomocnému pokácení na základě § 14 občanského zákoníku, resp. by takový zásah nemohl být považován za jednání v krajní nouzi (ve smyslu § 2906 občanského zákoníku).

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Nehrozí-li však pád předmětného smrku z žádného objektivního důvodu, není tento postup použitelný.

V souvislosti se shora uvedeným pouze doplňuji, že naklánění předmětného smrku ve vichřici nelze samozřejmě hodnotit jako vážné či bezprostřední ohrožení (pokud vichřice smrk nijak nepoškodí), neboť tímto způsobem se ve vichřici chovají všechny stromy (aniž by to však představovalo důvod k jejich preventivnímu pokácení).

2/ Veřejnoprávní zakotvení problematiky:
V popsaném případě Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a svou obavu z pádu stromu s ním konzultovat. Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Vyrůstá-li předmětný smrk z pozemku uprostřed obce, předpokládám, že tento pozemek není určen k plnění funkcí lesa a postup dle § 22/1 zákona o lesích tudíž nepřichází do úvahy.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Změna pracovní smlouvy (druhu, pozice v zaměstnání) a úprava hodinové mzdy dle kolektivní smlouvy
- Posuzování výdělku u zaměstnance s více pracovními smlouvami (s PS a dohodou o PP nebo PČ)
- Konto pracovní doby a výpočet průměrného výdělku

04/2014 jsem uzavřel na dobu určitou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na pozici Operátor ve výrobě. Můj průměrný hodinový výdělek byl vypočten v prvním vyúčtování mzdy. Od 1.8.2014 jsem podepsal Dohodu o změně pracovní smlouvy, na dobu neurčitou, na novou pozici Předák. Dostal jsem nový mzdový výměr. Ve všech Vyúčtováních mzdy (poslední za září) mám průměrný hodinový výdělek stejný jako v prvním dubnovém vyúčtování. U zaměstnavatele je zavedeno konto pracovní doby a je sepsána kolektivní smlouva, takže změna průměrné hodinové mzdy se provádí jednou za 12 měsíců. Platí to i v případě změny druhu (pozice) práce? Jak mám rozumět § 362 Zákoníku práce?
§362
(2) Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 nebo pracovním vztahu, odděleně.
Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Pokud se u Vás uplatňuje konto pracovní doby, pak je rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 354 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Změna pracovní smlouvy na tuto skutečnost nemá žádný vliv.
Význam ustanovení § 362 odst. 3 ZP spočívá v tom, že pokud u jednoho zaměstnavatele máte uzavřeny např. dva pracovní poměry nebo jeden pracovní poměr a dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, pak se u každého tohoto pracovněprávního vztahu posuzuje průměrný výdělek zcela samostatně. Toto ustanovení nedopadá na případy, kdy dojde ke změně pracovní smlouvy, jelikož se stále jedná o ten samý pracovněprávní vztah.

OBČAN-BYDLENÍ
- Partner, druh požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok
- Partnerka, družka požaduje po rozchodu nájemné za bydlení v bytě - má na nájem nárok

Po osmi letech (09/2006-9/2014) jsem se odstěhovala od přítele a on teď po mě chce zaplatit prý nájem za celou dobu zpětně, žádnou smlouvu jsme neměli sepsanou, já jsem vždycky přispívala tím, že jsem kupovala potraviny. Může po mě požadovat peníze buď soudní cestou nebo přes exekutora? Děkuji, Klárka

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Vámi po 8 let trvala dohoda, že Vy se podílíte na společné domácnosti tím, že zajišťujete potraviny a on zase zajišťoval bydlení, nemá přítel na zpětné doplacení nájmu nárok. V případě, že bych chtěl docílit exekuce, je nutné, aby se obrátil na soud, kde by musel prokázat skutečnost, že jste se domluvili na úhradách nájmu a že jste tuto domluvu porušila. Pokud by se mu toto podařilo prokázat, jednalo by se o tzv. bezdůvodné obohacení z Vaší strany, kdy byste byla nucena nájem zpětně doplatit. Avšak osobně se domnívám, že se příteli dluh na nájmu prokázat nepodaří.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájem družstevního bytu - informace
- Podnájem družstevního bytu - informace
- Přenechání družstevního bytu k užívání - jde o nájem nebo podnájem?
- Kdo je majitel družstevního bytu z faktického hlediska?

Matka se v rámci privatizace stala členkou bytového družstva (Praha 2), které koupilo dům. Nyní je od 1.4.2014 členkou bytového družstva a má nájemní právo k bytu, kterého byla doposud nájemcem. Matka je důchodkyně tvořící jednočlennou domácnost a do nedávna (1.9.2014) a pobírala příspěvek na bydlení, který částečně řešil její sociální situaci.
Hledáme řešení sociálního problému a toho se týkají dotazy. Pokud by družstevní podíl matka převedla na syna, stane se členem družstva s právem k uzavření nájemní smlouvy. Syn se stane vlastníkem družstevního podílu s nájemním právem. Je možné nevyužít práva na uzavření nájemní smlouvy s družstvem? Syn by nevyužil nájemní právo a nestal by se nájemce družstevního bytu, ke kterému je vztažen družstevní podíl? Lze po vzájemné dohodě s družstvem byt pronajmout třetí osobě, která by se stala nájemcem s nárokem na příspěvek na bydlení? Lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad? Lze zisk z nájemní smlouvy použít jako pravidelný nepeněžitý vklad na pořízení nemovitosti? Je toto zákonné?

ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli skutečnost, zda je možné, aby syn byl členem bytového družstva, tedy vlastnil družstevní podíl, ale nebyl nájemcem v bytě, tak toto možné samozřejmě je, resp. nebude se jednat o nájemní vztah, ale tzv. podnájem. Vlastníkem bytu je totiž družstvo a člen družstva je tedy nájemníkem v bytě. Rozhodne-li se byt pronajímat, dává jej tedy fakticky do podnájmu. Máte pravdu v tom, že podnájem lze zřídit pouze se souhlasem bytového družstva - majitele nemovitosti. Pakliže družstvo nebude mít námitek, lze mít v podnájmu i osobu s nárokem na příspěvek na bydlení. Zda-li lze uzavřenou nájemní smlouvu mezi družstvem a nájemcem proměnit v další členský vklad, tomu přesně nerozumím, co máte na mysli. Samozřejmě smluvní volnost v soukromém právu platí a rozhodne-li se podnájemník se souhlasem člena družstva a družstva, lze členský podíl nabýt. Jako příjem zisk z podnájmu jistě použít lze.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Zaměstnavatel nahrával zaměstnankyni pod stolem kamerou na intimních místech - jak pokračovat
- Nahrávání člověka na kameru jako přestupek nebo trestný čin (porušující §§81, 84, 86 Občanského zákoníku)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel nahrávat zaměstnance na kameru - § 316 zákoníku práce
- Nahrávání pracovníků na kameru při výkonu práce - § 316 zákoníku práce

Pracovala jsem přes měsíc u podnikatele na ŽL pod obchodní smlouvou o dílo. Práce byla dle jeho slov splněna. Už v
minulosti se mi nezdál jeho přístup jak k "zaměstnancům", tak ke klientům, nicméně poslední kapka mého odchodu byl fakt
zjištění, že mne krom klasického timewievru (se kterým nemám problém) sledoval poněkud nestydatě kamerou pod stolem.
Osobně si myslím, že ten člověk není normální, nevím, čeho je nebo není schopen. Vlastní "prohra" pro něj není evidentně
definitivní bod. V každém případě mi oproti slibům neproplatil mzdu. Všechnu komunikaci i fotografie mám uloženy. Nevím
přesně co ted udělat. Zda podat trestní oznámení, jít pouze na policii. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podání trestního oznámení Vám lze rozhodně doporučit. Svým počínáním se mohl Váš bývalý "zaměstnavatel" dopustit např.
trestného činu poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku) či trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354
trestního zákoníku).

V této souvislosti je dále vhodné vědět, že dle § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho
přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém
životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho
svolením (§ 84 občanského zákoníku).

Na Vámi popsaný případ je pak zejména vztažitelný § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí
jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (který Váš bývalý zaměstnavatel skutečně neměl). Zejména nelze bez svolení člověka
narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat
takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě
šířit.

Byla-li proto dle Vašeho názoru počínáním Vašeho bývalého "zaměstnavatele" dotčena Vaše lidská důstojnost, Vaše soukromí
apod. , můžete se v této souvislosti obrátit s žalobou na ochranu své osobnosti na soud. Po bývalém "zaměstnavateli" pak
můžete žádat zejména poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může mít podobu omluvy či finanční satisfakce. Pro
přípravu žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

Chová-li se Váš bývalý "zaměstnavatel" stejným způsobem i ke svým zaměstnancům (tzn. osobám, které pro něj pracují na
základě pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), je vhodné vědět, že zaměstnavatel
nesmí dle § 316 zákoníku práce bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat
soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že by zaměstnance podroboval
otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jejich telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo
kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnancům. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve
zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo
informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Nesplnil-li pak Váš bývalý "zaměstnavatel" svůj závazek k úhradě sjednané "mzdy" (resp. smluvní odměny), nezbude Vám, než
se obrátit s žalobou na soud (před podáním žaloby je pak nezbytné zaslat bývalému "zaměstnavateli" tzv. předžalobní
výzvu) (§ 142a Občanského soudního řádu).

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování přítelkyně s dětmi majitele bytu - je to právně možné?
- Vystěhování partnerky, družky s dětmi - majitel bytu je otec dětí, je to právně přípustné?

Syn má přítelkyni, nejsou oddáni, mají tříletá dvojčátka. On má svůj byt v osobním vlastnictví v Praze a žijí ve společné
domácnosti kde ona má trvalý pobyt. Ona splácí hypotéku na svůj byt v Praze, který pronajímá. Ona si našla nového
přítele, cizince, ale nechce opustit synův byt. Je právně možné ji soudně vystěhovat do jejího bytu? Anebo lze, pokud by
se synův byt převedl na jiného majitele jí účtovat nájem? Děti mají trvalý pobyt také u syna. Je možné nějaké jiné
řešení? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Institut trvalého bydliště nezakládá vlastnický vztah nebo jiný (kupříkladu nájemní) vztah k bytu. Jedná se pouze o
evidenční údaj státu. Přítelkyně v bytě bez souhlasu syna nemá oprávnění pobývat. Doporučuji přítelkyni nejlépe písemně vyzvat k vystěhování a pakliže tak neučiní v přiměřené lhůtě, kterou ji k tomu syn poskytne, pak stačí věc vyřešit tím, že jí syn přístup do bytu znemožní. Jiný postup je ale v případě, že v bytě zůstanou její věci. Ty jsou majetkem přítelkyně, které syn nesmí znehodnotit nebo zapříčinit jejich ztrátu. Lze ji ovšem vyzvat, aby si věci převzala, v opačném případě, že budou vystěhovány do veřejného skladu, který pak musí expřítelkyně zaplatit.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zjistit jestli byla někomu schválena dotace (na kulturu, sport)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Podnět k prošetření splnění dotačních podmínek
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Dotační podvod - příklad
- Trestný čin dotačního podvodu - příklad

08/2013 jsme jeli jako závodní tým karate do světový šampionát. Celkem 9 osob, z toho trenér a 4 závodníci, zbytek členové rodin. Jsme si jisti, že si Pan "trénér" vyžádal dotace u kraje Vysočina bez našeho vědomí, dokonce mi to jeden kolega potvrdil, že mu tu žádost napsal a domníváme, že byla poskytnuta (přibližná výše asi 120 tis. Kč). Jenomže nikdo z nás z toho neviděl ani Kč, jsem se všech osobně ptal. Asi si z toho sám zaplatil celý pobyt.
Dotace byla poskytnuta pravděpodobně jen na 5 soutěžících (jeho a nás 4, tj. celkem 5). Další info, dva z týmu jsme už z jiných důvodů tento spolek opustili. Chci se zeptat, co s tím teď můžeme dělat? Má právo osoba, která si dotace vyžádá i na jiné osoby rozdělit dle svého uvážení? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit ověřit si domněnku o čerpání dotace z rozpočtu kraje Vaším bývalým trenérem. V tomto ohledu se můžete obrátit na kraj Vysočina s žádostí o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění). Náležitosti žádosti a způsob jejího podání jsou upraveny v § 13 a násl. zákona o svobodném přístupu k informacím. Kraj Vysočina můžete požádat zejména o sdělení,
1/ zda byla Vašemu bývalému trenérovi (či jiné osobě, např. občanskému sdružení, pod jehož záštitou byla sportovní činnost provozována) poskytnuta dotace v souvislosti s účastí na světovém šampionátu karate,
2/ v jaké výši byla tato dotace poskytnuta,
3/ zda byla tato dotace účelově vázána a pakliže ano,
4/ na co byla tato dotace konkrétně určena (resp. jaké byly dotační podmínky) a
5/ zda bylo splnění dotačních podmínek Vaším bývalým trenérem (či jinou osobou) prokázáno.

Dozvíte-li se tímto způsobem, že k poskytnutí dotace skutečně došlo, a že tato dotace byla určena na pokrytí nákladů účasti celého týmu na světovém šampionátu karate, můžete kraji Vysočina adresovat podnět k prošetření splnění dotačních podmínek, v němž uvedete své pochybnosti o skutečném splnění dotačních podmínek, resp. o řádném čerpání dotace Vaším bývalým trenérem.

Pokud Váš bývalý trenér použil dotační prostředky jinak, než určovaly dotační podmínky, mohl se dopustit trestného činu dotačního podvodu, který dle § 212/2 trestního zákoníku spáchá ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel, přičemž za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Bude-li tímto trestným činem způsobena větší škoda (tzn. škoda od 50.000,- Kč do 499.999,- Kč), může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. V případě důvodného podezření na nesprávné čerpání dotace proto můžete rovněž podat trestní oznámení.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatek za dělenou směnu - výpočet, informace
- Jak se počítá příplatek za dělenou směnu - příklad
- Výpočet příplatku za dělenou směnu podle Zákoníku práce - příklad
- Příplatek za dělenou směnu - §130 Zákoníku práce

Jak se počítá příplatek za dělenou směnu podle § 130 Zákoníku práce. Jde o školní uklízečku, pracovní doba rozdělená na 2x 4 hodiny. Dřívější ředitelka počítala příplatek 30% z každé odpracované hodiny (tzn. denně 8x 30% hodinové mzdy navíc). Minulá ředitelka ho počítala jako 30% z jedné hodiny za den. Nynější ředitelka tvrdí, že paragraf 130 Zákoníku práce neexistuje. Jak tedy spočítat kolik člověku doopravdy přísluší? Znění zákona mi přijde nejednoznačné. Nynější ředitelka chce sebrat i osobní ohodnocení, které je podle ní přemrštěné. Může to takto "bezdůvodně" udělat? Ohodnocení bylo určeno předchozí ředitelkou. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pokud má zaměstnanec rozdělenou směnu tak, že souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí v jedné směně alespoň 2 hodiny, má pak nárok na příplatek ve výši 30% průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu (§ 130 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění).
Ustanovení § 130 Zákoníku práce stále platí a zaměstnanci náleží příplatek, který se spočítá tak, že se spočítá průměrný hodinový výdělek zaměstnance a z něj pak 30%. Tato částka se zaměstnanci zaplatí za každou směnu, která se dělila. Nelze tedy postupovat, že ke každé odpracované hodině se připočítá 30%.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej zděděného zemědělského pozemku - postup, informace
- Předkupní právo na nemovitost - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na nemovitost - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo na byt, dům pozemek - starý občanský zákoník (před 2014)
- Předkupní právo na byt, dům, pozemek - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo nemovitosti podle starého a nového občanského zákoníku
- Kdy je předkupní právo 6 měsíců (půl roku) od nabytí majetku?

Mám dotaz ohledně zděděných pozemků a prosím o radu jak postupovat. Otec vlastnil polovinu pozemků (lesy, pole a louky). Po jeho smrti jsem se stala dědičkou 1/3 jeho majetku tj. 1/6 z celku. Zjistila jsem, že část pozemků je pronajata soukromému zemědělci, který by měl zájem o jejich odkoupení. Vlastníkem poloviny pozemků je otcova sestra, se kterou již 30 let neudržoval otec kontakt. Můj dotaz zní, zda při prodeji pozemků je nutno jednat přednostně s ní jako majitelkou většiny nebo jde jednat o této části pouze s nájemníkem. V případě jakého koliv prodeje musím nabídku učinit nejdříve jí? Co když nebude mít spolumajitelka zájem pozemek koupit? Já i moji dva bratři bychom pozemky rádi prodali, jelikož jsou od nás dost daleko. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V tomto případě záleží na datu, kdy jste pozemky nabyla. Podle staré právní úpravy účinné do 31.12.2013 včetně platilo v případě prodeje spoluvlastnického podílu nemovitosti předkupní právo ostatních spoluvlastníků. Od 1.1.2014 platí, že bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. V případě, že by na Vás předkupní právo doléhalo a nešlo by se se sestrou otce dohodnout, lze se obrátit s vypořádáním spoluvlastnictví na soud.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ DOTAZY
- Žádost o vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit nemovitost z kulturních památek - postup
- Žádost o vynětí domu ze seznamu kulturních památek - náležitosti, postup, informace
- Jak vyřadit dům z kulturních památek evidovaných státem - postup
- Zákon o státní památkové péči a vyřazení nemovitosti ze seznamu kulturních památek
- Jak zrušit označení kulturní památka nemovitosti u památkářů?

Co všechno musí obsahovat žádost na vynětí nemovitosti ze seznamu kulturních památek a jaký je postup při podání této žádosti. Moje rodina je vlastníkem nemovitosti, která je silně chátrající objekt, jehož podstatná část je již zdevastovaná, včetně propadlé střechy, stropů a obvodových zdí. Objekt není využíván. Budova se nezadržitelně rozpadá a její zánik je nevyhnutelný. Objekt sousedí s obecním pozemkem a zajišťování bezpečnosti je pro rodinu velice finančně nákladné. Objekt je na seznamu památkově chráněných budov od roku 1994, je nabídnut k prodeji, jenže když se zájemce dozví, že je objekt v památkové péči, ihned od záměru odstoupí. Tak objet dál chátrá a ohrožuje bezpečnost okolí. Prosím poraďte. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vycházet z § 8/1 zákona o státní památkové péči (zák. č. 20/1987 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že Ministerstvo kultury může z mimořádně závažných důvodů prohlášení stavby za kulturní památku zrušit, a to na žádost a/ vlastníka kulturní památky nebo b/ na žádost organizace, která na zrušení prohlášení stavby za kulturní památku prokáže právní zájem, nebo c/ z vlastního podnětu. To se samozřejmě netýká národních kulturních památek, což však není, jak předpokládám, Váš případ.

Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření památkových úřadů (konkrétně krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností), popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky (jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku).

V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání a ke zrušení prohlášení stavby za kulturní památku se vyjádřit.

Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení stavby za kulturní památku vázat na předchozí splnění jím určených podmínek. Těmito podmínkami jsou a/ zpracování měřické a fotografické dokumentace, b/ stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, c/ přemístění vybraných prvků kulturní památky a d/ úprava vzniklého prostoru. Náklady vynaložené na splnění těchto podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku zahajuje z vlastního podnětu Ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo (§ 8/3 zákona o státní památkové péči).

Co se týče konkrétních náležitostí žádosti vlastníka stavby o zrušení jejího prohlášení za kulturní památku, je nezbytné vycházet z § 7/1 prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb. , dle něhož musí žádost obsahovat tyto údaje:

- název kulturní památky,
- rejstříkové číslo Ústředního seznamu,
- umístění a bližší určení kulturní památky,
- vlastnické vztahy,
- zdůvodnění žádosti,
- informativní fotografie.

Neboť podáním žádosti o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku bude zahájeno standardní správní řízení, musí mít tato žádost rovněž náležitosti podání dle § 37/2 správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.), tzn. že z žádosti musí být patrno:

- kdo jí podává (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
- které věci se týká,
- co se navrhuje.

Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno (ve Vašem případě se tedy bude jednat o Ministerstvo kultury), další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

S ohledem na skutečnost, že v dotazu zmiňujete, že Vaší motivací k podání žádosti o zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku je její havarijní stav, doplňuji, že zákon o státní památkové péči sice na žádném místě nespecifikuje, jaké mimořádně závažné důvody mohou být důvodem zrušení prohlášení věci za kulturní památku, lze nicméně rozlišit 3 základní skupiny těchto důvodů:

1/ nenávratné zničení té části stavby (kulturní památky), která byla jediným nositelem kulturně-historických hodnot, pro něž se stavba stala kulturní památkou (např. freska) ;

2/ jiný zájem, který převažuje nad zájmem na zachování kulturní památky (např. zájem na vybudování veřejně prospěšné stavby, důvod spočívající v obraně státu, zahájení těžebních prací apod.) ;

3/ náprava pochybení při prohlášení stavby za kulturní památku (zejména v případě následného zjištění, že se jedná o falzifikát a nikoli originál kulturní památky).

Havarijní stav kulturní památky však zpravidla nebývá považován za mimořádně závažný důvod, na jehož základě by bylo možné zrušit prohlášení stavby za kulturní památku, neboť závadný stavebně-technický stav kulturní památky může být odstraněn její rekonstrukcí (která může být ve formě neodkladných zabezpečovacích pracívlastníkovi kulturní památky nařízena stavebním úřadem dle § 135 stavebního zákona). V tomto ohledu je možné stručně citovat z důvodové zprávy k zákonu o státní památkové péči:

„Havarijní stav kulturní památky způsobený zanedbáním povinné péče vlastníka (uživatele) o kulturní památku nelze však pokládat za mimořádně závažný důvod pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku. “

Je však pravdou, že shora citovaný názor je formulován pouze v důvodové zprávě k zákonu o státní památkové péči, nelze proto vyloučit, že praxe Ministerstva kultury je odlišná.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář pověřený dědickým řízením nekomunikuje s dědici - jak postupovat?
- Co dělat pokud notář neodpovídá budoucím dědicům na dotazy, emaily, dopisy?
- Průtahy dědického řízení - jak se bránit pokud notář nepřiměřeně dlouho řeší dědictví?
- Může vypravitel pohřbu nahlížet do dědického spisu zemřelého u notáře?
- Má závětní dědic právo nahlížet do dědického spisu u notáře?
- Může závětní dědic dělat kopie (opisy) z dědického spisu u notáře?
- Stížnost na notáře na notářskou komoru - notář nekomunikuje s dědici
- Stížnost na notáře na notářskou komoru pro průtahy dědického řízení

Má notář nějakou lhůtu na vyřízení dědictví ze závěti a jak velký problém je vyřídit dědictví zemřelého, který neměl manžela, děti, sourozence ani rodiče, žil úplně sám a sepsal závěť, v které odkazuje části svého majetku šesti fyzickým či právnickým osobám. Co dělat v případě, že notářka nekomunikuje (ani e-mailem, ani písemně dopisem), a to ani s vypravitelem pohřbu, ani se vzdáleným příbuzným zemřelého, který je uveden v závěti. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Notář nemá zákonem stanovenou lhůtu k vyřízení dědictví.
Notář musí v tomto případě dohledat dědice, kteří by nebýt závěti dědili ze zákona, aby se mohli vyjádřit k závěti, zda ji uznávají či neuznávají za pravou a platnou. V úvahu přicházejícími dědici ze zákona jsou třeba ještě tety a strýcové, bratranci a sestřenice, atd. Není-li žádný z dědiců dohledán, pak se k závěti vyjadřuje stát – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Poté se dědictví projedná.
Závětní dědic jakožto účastník řízení má právo znát stav řízení, má právo nahlížet do spisu, činit si z něj opisy, atd. Vypravitel pohřbu (pokud nejde v řízení o majetek nepatrné hodnoty), není účastníkem řízení, nýbrž věřitelem, tudíž má např. právo nahlížet do spisu či si z něj dělat opisy jen když na tom prokáže právní zájem.
Jestliže s Vámi notářka nekomunikuje, zkuste ji kontaktovat ještě telefonicky (číslo lze najít na stránkách notářské komory – www. nkcr.cz) nebo přijďte do notářské kanceláře osobně. Pokud i takto s Vámi odmítne komunikovat, aniž by Vám sdělila důvody, můžete podat např. stížnost na Notářskou komoru na danou notářku.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod právnické osoby (s. r. o.) na fyzickou osobu - postup, informace
- Převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti právnické osoby na fyzickou, soukromou osobu - podmínky, informace
FINANCE-DANĚ
- Daň při převod nemovitosti z fyzické osoby na soukromou osobu
- Převod nemovitosti - daň z nabytí nemovitých věcí (4%), daň z příjmů (15-19%)

Jak nejlépe může fyzická osoba převést nemovitost na soukromou osobu – svého potomka? Jakou daň je nutno zaplatit? Může právnická osoba s. r. o. převést nemovitost na fyzickou či soukromou osobu? Jaké podmínky musí být splněny? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastnické právo k nemovité věci může být mezi dvěma fyzickými osobami převedeno zejména:

- bezúplatně prostřednictvím písemné darovací smlouvy (§ 2055 a násl. občanského zákoníku),

- úplatně prostřednictvím písemné kupní smlouvy (§ 2079 a násl. občanského zákoníku).

Stejným způsobem může být vlastnické právo k nemovité věci převedeno mezi právnickou osobou (např. společností s ručením omezeným) a fyzickou osobou.

Změna vlastnického práva k nemovité věci musí být následně zapsána do katastru nemovitostí.

Přechod vlastnického práva k nemovité věci mezi fyzickými osobami může být ošetřen také pro případ smrti, tzn. na základě závěti, odkazu či dědické smlouvy, předpokládám však, že k tomuto způsobu přechodu vlastnického práva Váš dotaz nesměřoval.

Pro přípravu darovací či kupní smlouvy (a pro zápis změny vlastnického práva do katastru nemovitostí) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

či notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

Vzor kupní a darovací smlouvy na nemovitost je také na tomto webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

V případě úplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (prodej) bude zapotřebí zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí (4%) a daň z příjmů (15% u fyzické osoby, 19% u právnické osoby; zdanitelný příjem se snižuje o nabývací cenu nemovité věci). Prodej nemovité věci může být od daně z příjmů osvobozen, je-li ve vlastnictví fyzické osoby nejméně 5 let (resp. 2 roky v případě, že prodávající v bytě nebo domě bydlel bezprostředně před prodejem).

V případě bezúplatného převodu vlastnického práva k nemovité věci (darování) se daň z nabytí nemovitých věcí nehradí a je také osvobozeno od daně z příjmů, jde-li o darování od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, nebo od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního klíče k autu a nárok na náklady pokusu o naprogramování klíče
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - je nárok na úhradu škody způsobenou vadným zbožím?
- Vrácení zboží a současné žádání náhrady škody vzniklé závadným zbožím - má na to zákazník nárok?

Zákazník si v našem e-shopu zakoupil náhradní klíč s dálkovým ovládáním na vozidlo Ford (11/2014). Zajel s ním do servisu, kde mu však oznámili, že klíč je nefunkční a požadovali po něm platbu za pokus o nakódování. Zákazník nám klíč nechce reklamovat, ale chce jej vrátit, na což má do 14 dnů od zakoupení právo a s tím nemáme problém. Jsme ochotni uhradit i náklady na zaslání klíče zpět k nám. Zákazník však požaduje i zaplacení služby v servisu. Má na to právo?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zákazníkovi garantovali určité vlastností zboží (klíče), které klíč neměl (byl nefunkční, jak píšete), jste odpovědni za vady, které na zboží jsou a především za škodu, která zákazníkovi vlivem vady vznikla. Domnívám se však, že zákazník musí vadu a škodu uplatnit formou reklamace, aby bylo možné, abyste se k povaze vady vyjádřili a především, abyste zkoumali, zda-li existuje příčinná souvislost mezi vadou a škodou, která zákazníkovi vznikla. Pokud ano, zákazník na náklady za servis má právo. Pokud ovšem věc vrátí bez udání důvodu ve 14 denní lhůtě, příčinná souvislost ani vada zde dle mého názoru není prokazatelná a tudíž byste škodu hradit nemuseli.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nevyužil zvýšení kvalifikace zaměstnance - musí zaměstnanec při výpovědi uhradit náklady zvýšení kvalifikace?
- § 235 odst. 3, písm. d) Zákoníku práce - nevyužití zvýšené kvalifikace zaměstnavatelem a náhradna nákladů zaměstnancem při výpovědi z PP

Zaměstnavatel mi zaplatil zvýšení kvalifikace, mám na 3 roky podepsáno, že musím u zaměstnavatele zůstat, jinak budu muset zaplatit náklady na zvýšení kvalifikace. V 03/2013 jsem úspěšně kurz dokončila, ale v podstatě nic se nezměnilo, od té doby jsem vykonávala práci odpovídající zvýšené kvalifikaci maximálně 2,5měsíce, nebyla mi změněna smlouva, ani
navýšena odměna (nebylo smluvně sjednáno).
Nyní jsem dostala nabídku nastoupit do jiné práce, týká se mě par. 235 odst. 3, písm. d), tj. že pokud jsem za poslední rok nevykonávala alespoň 6 měsíců práci, kvůli které jsem si kvalifikaci zvyšovala, nemám povinnost náklady zaměstnavateli při ukončení pracovního poměru zaplatit? Jakým způsobem budu muset případně uvedené prokazovat? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud máte uzavřenu se zaměstnavatelem kvalifikační dohodu, pak máte podle § 234 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, povinnost setrvat u zaměstnavatele dohodnutou dobu po zvýšení kvalifikace nebo uhradit náklady se zvýšením kvalifikace spojené.
V určitých případech zaměstnanec nemá povinnost hradit náklady zvýšení kvalifikace, a to i když své povinnosti z kvalifikační dohody nesplnil (tedy povinnost setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru). Tyto případy stanoví § 235 odst. 3 ZP a patří mezi ně i skutečnost, že zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12-ti měsících alespoň 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
Prokázání dané skutečnosti bude záležet na tom, zda při práci, kterou konáte, potřebujete danou kvalifikaci nebo ne (máte nějakou náplň práce, požadavek na určité vzdělání, apod.). Pokud ne, pak je splněna podmínka výše uvedená a Vy nemáte povinnost k náhradě nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace. Při uzavření kvalifikační dohody se totiž předpokládá, že zaměstnanec dané vzdělání potřebuje a zaměstnavatel bude jeho vzdělání využívat, proto mu umožňuje studovat a studium mu platí.
V případě, že zaměstnavatel po Vás bude určitou částku požadovat, pak Vám doporučuji mu písemně sdělit výše uvedené. V případě, že se ním nedohodnete, a zaměstnavatel bude stále trvat na uhrazení nákladů, pak buď náklady uhradíte a budete je zpětně vymáhat soudně, nebo neuhradíte a tady může žalobu na jejich zaplacení podat zase zaměstnavatel.

RODINA-SJM
- Rozšíření a následné zúžení společného jmění manželů, SJM - postup, informace, možnosti

2007 jsem se rozvedl a v rámci majetkového vyrovnání mi zůstal rodinný dům s hypotékou ve výši 900.000 Kč a půjčka 300.000 Kč. 03/2011 jsem se znovu oženil, žena se přistěhovala z Moravy a neměla v podstatě žádný majetek. Později jsme se ženou změnili hypotéku (jinou banku) na nás oba. Rodinný dům jsem dobrovolně převedl do SJM. Nyní ale došlo k situaci, kdy mi žena řekla, že již ke mě nic necítí, neustála se hádáme ale stále sdílíme společnou domácnost. Žena má jedinný příjem, částečný invalidní důchod ČID a nemůže chodit do práce, já jsem OSVČ. Žena mi vyčítá dluhy, které jsem si nadělal před vznikem našeho manželství a neche mít s nimi nic společného. Je možno za trvání manželství zrušit či zúžit SJM tak aby RD připadl pouze mě s tím, že nadále budu splácet dluhy samostatně. A jak to lze udělat, pokud by žena nechtěla se zúžením SJM spouhlasit? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
To, co navrhujete jistě možné, avšak právě se souhlasem manželky. Zúžení SJM je možné i za trvání manželství, avšak obávám se, že manželka nebude souhlasit s převedením rodinného domu pouze do Vašeho vlastnictví. V případě neshod se lze obrátit na soud, který se pokusí spravedlivě vypořádat Vaše podíly na nemovitosti, ale počítejte s tím, že s největší pravděpodobností ženu budete muset alespoň částečně vyplatit, pakliže soud přiřkne nemovistost jen Vám.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy bytového domu způsobující horší oslunění pokoje, bytu - jak se bránit úpravám?
- Stavební úpravy domu SVJ a zhoršené oslunění bytu, pokoje - jak se bránit?

Stavební úpravou spočívající v rozšíření lodžie dopředu směrem od obývacího pokoje by došlo ke zhoršení denního osvětlení v obývacím pokoji a zabránění přístupu slunečního záření, tedy oslunění pokoje, po většinu roku s následnými zvýšenými nároky na vytápění, neboť se jedná o pokoj orientovaný na jih. Je ale možné, že podle dnes platné měkčí normy, kdy hodnoty oslunění musí být splněny jen k 1. březnu a k 21. červnu jsou na rozdíl od starší normy jen doporučené, by bylo toto i tak splněno. Potřebovala bych alespoň předběžně vědět, zda při případném přehlasování odpůrců úprav by byla v případě soudního sporu šance úpravám prokazatelně zhoršujícím kvalitu bydlení, byť možná neodporujícím současné normě, zabránit. U bytu v 1. nadzem. podlaží by byl i téměř zničen výhled do okolí, neboť by se při pohledu z obýv. pokoje spojila podlaha vrchní lodžie se stěnou protilehlého domu, pouze při pohledu z místa blízko u okna by byl vidět v mezeře úzký pás oblohy. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o společenství vlastníků bytových jednotek SVJ.

Shromáždění vlastníků jednotek je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy společenství vlastníků jednotek vyžadují vyšší počet hlasů (§ 1206/2 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě je klíčovým § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

Vzhledem k tomu, že zamýšlenou stavební úpravou společných částí bytového domu (ve smyslu § 1160 občanského zákoníku) dojde nepochybně ke zhoršení kvality bydlení některých vlastníků jednotek, lze tuto skutečnost rozhodně považovat za důležitý důvod (ve smyslu § 1209/1 občanského zákoníku), který přehlasovaného vlastníka jednotky opravňuje k podání žaloby k soudu. Jak však soud v daném případě rozhodne, nelze skutečně jakkoli předjímat (v tomto ohledu bude hrát nepochybnou roli výsledek hlasování shromáždění vlastníků jednotek, tzn. poměr hlasujících pro a proti, počet žalobců a rozsah důkazních materiálů, jimiž bude dokládáno zhoršení kvality bydlení, včetně s tím souvisejícího navýšení nákladů na vytápění).

Pro přípravu žaloby lze samozřejmě využít i služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda - nepřiměřené náklady zaměstnavatele pořádajícího školení bez externích školitelů
- Jak se bránit výši nákladů na školení dle kvalifikační dohody
- Zvýšení kvalifikace v práci - definice, vysvětlení, příklad z praxe
- Zvýšení kvalifikace a prohloubení kvalifikace - jaký je rozdíl?
- Kvalifikační dohoda - může být součástí pracovní smlouvy?
- Může být v pracovní smlouvě kvalifikační dohoda zaměstnavatele a zaměstnance?
- Náležitosti kvalifikační dohody podle Zákoníku práce
- Zákoník práce a náležitosti kvalifikační dohody
- Minimální a maximální částka v kvalifikační dohodě dle Zákoníku práce
- Neplatnost kvalifikační dohody pro zákonné nedostatky - příklad

Jsem obchodní zástupce, v pracovní smlouvě mám:
"Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci školení s názvem *Školení pro obchodního zástupce* v hodnotě 30.000,- Kč, které bude provedeno v období zkušební doby od 10.9.2014 do 9.12.2014. Po úspěšném absolvování školení bude zaměstnanci vydán příslušný certifikát. Zaměstnanec se zavazuje výše uvedeného školení zúčastnit. V případě, že zaměstnanec ukončí svůj pracovní poměr u zaměstnavatele na základě vlastní žádosti, se zaměstnanec zavazuje uhradit část nákladů ve výši uvedené školení ve výši 10.000,- Kč a to do 10 dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Toto ustanovení je závazné pouze po dobu jednoho roku od zahájení pracovního poměru dle této smlouvy."
Školení probíhá pouze v rámci naší společnosti bez využití externích školitelů. Skutečně po mě může zaměstnavatel požadovat částku 10 000, pokud na vlastní žádost ukončím pracovní poměr?
Na koho se mohu v případě, že skutečně na vlastní žádost ukončím pracovní poměr a zaměstnavatel mi částku 10 000 Kč strhne? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že výstupem absolvování předmětného školení nebude zvýšení Vaší kvalifikace, tzn. změna hodnoty Vaší kvalifikace, resp. získání kvalifikace nebo její rozšíření. Zvýšení kvalifikace může mít zejména formu studia, vzdělávání, školení, nebo jiné formy přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 Zákoníku práce).

S ohledem na skutečnost, že pro výkon činnosti obchodního zástupce není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace (kterou by bylo nutné získat či na jejíž úroveň by bylo nutné si stávající kvalifikaci zvýšit), předpokládám, že ve Vašem případě představuje předmětné školení prohloubení kvalifikace, kterým je průběžné doplňování stávající kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování (§ 230/1 zákoníku práce).

Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, přičemž náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (§ 230/3 a 4 zákoníku práce).

Vámi citovaná pasáž pracovní smlouvy pak byla Vaším zaměstnavatelem patrně myšlena jako tzv. kvalifikační dohoda (která může být součástí pracovní smlouvy či může být vtělena do zvláštního dokumentu). Dle § 234/1 zákoníku práce (ve spojení s § 234/2 zákoníku práce) může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu, a to v souvislosti s prohlubováním kvalifikace zaměstnance. Součástí této dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci prohloubení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (ve Vašem případě se de facto jedná o dobu 1 roku, byť to není ve smlouvě uvedeno explicitně), nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené s prohloubením kvalifikace, které zaměstnavatel na prohloubení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před prohloubením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od prohloubení kvalifikace (v tomto ohledu se text smlouvy od znění zákona liší, neboť doba 1 roku je ve smlouvě počítána od založení pracovního poměru).

Dle § 234/3 zákoníku práce pak musí kvalifikační dohoda obsahovat:

a/ druh kvalifikace a způsob jejího prohloubení,

b/ dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po prohloubení kvalifikace,

c/ druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání (ani v tomto bodě není Vámi uzavřená kvalifikační dohoda zcela bez vad).

Za zásadní vadu Vámi uzavřené kvalifikační dohody lze považovat její rozpor s § 234/2 zákoníku práce, dle něhož může být kvalifikační dohoda na prohloubení kvalifikace zaměstnance uzavřena pouze v případě, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75.000 Kč. Neboť však Vámi absolvované školení má hodnotu pouze 30.000,- Kč, není možné kvalifikační dohodu (v jejímž rámci byste se zavázal setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po dohodnutou dobu či vrátit zaměstnavatelem vynaložené náklady) uzavřít. Absolvování školení, kterým by byla Vaše kvalifikace prohloubena, Vám může být zaměstnavatelem nařízeno, zároveň však nebudete zavázán k setrvání v zaměstnání po dohodnutou dobu či k vrácení zaměstnavatelem vynaložených nákladů.

Dalším nedostatkem Vámi uzavřené kvalifikační dohody je paušalizace nákladů, které mají být v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany zaměstnavateli vráceny, neboť smysl právní úpravy kvalifikačních dohod předpokládá, že zaměstnanec zaměstnavateli vrátí vždy pouze poměrnou výši vynaložených nákladů, a to dle délky doby, po kterou zaměstnanec u zaměstnavatele již nesetrvá v zaměstnání (ačkoli se k tomu v kvalifikační dohodě zavázal).

Z důvodů shora uvedených lze Vámi uzavřenou kvalifikační dohodu považovat za neplatnou (což však nemá žádný vliv na platnost pracovní smlouvy), tzn. že v případě ukončení pracovního poměru z Vaší strany (v průběhu 1 roku od založení pracovního poměru) nebudete povinen zaměstnavateli vrátit jím vynaložené náklady (v paušalizované výši 10.000,- Kč).

Budou-li pak po Vás náklady školení zaměstnavatelem vymáhány soudní cestou, můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

V této souvislosti je vhodné podotknout, že částka 10.000,- Kč Vám nemůže být zaměstnavatelem stržena ze mzdy, pokud se na tom se zaměstnavatelem nedohodnete.

Postup zaměstnavatele pak může na Váš podnět prošetřit rovněž místně příslušný oblastní inspektorát práce:

http://www.suip.cz/

SPRÁVNÍ-OBCE
- Změna územního plánu s předkupním právem na soukromý pozemek - je to právně v pořádku?
- Může obec, město dát předkupní právo na pozemek občana do územního plánu?

Vlastním pozemek v obci poblíž Brna. Mám v úmyslu tento pozemek prodat. Obec v jejímž katastru pozemek leží připravuje ke schválení nový územní plán. Změny oproti současnému územnímu plánu se týkají i mého pozemku. Obec zadala do návrhu změn předkupní právo na část mého pozemku, a to bez jakékoliv konzultace. Úmysl obce je zařadit tuto část mého pozemku jako součást nového obecního parku. S tímto návrhem jsem vyjádřil nesouhlas. Ze strany obce nepřišla žádná odpověď ani reakce. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Předkupní právo je v rámci stavebního zákona upraveno v jeho § 101. Předně platí, že k pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství (stejně jako ke stavbě na tomto pozemku) má obec předkupní právo, a to v rozsahu vymezeném v územním plánu. To neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene (což však v případě zřízení parku nepřichází prakticky v úvahu).

Na tomto místě je vhodné uvést, že ve smyslu § 2/1 písm. k) bodu 4 a písm. l) stavebního zákona (ve spojení s § 34 zákona o obcích) se parky považují za veřejně prospěšné stavby.

Předkupní právo se v územním plánu vymezuje označením nemovitosti podle katastrálního zákona a stanovením oprávněné osoby (ve Vašem případě předpokládám, že oprávněnou osobou je sama obec). Textovou část územního plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec neprodleně osobě oprávněné z předkupního práva (to samozřejmě neplatí v případě, kdy sama obec je touto oprávněnou osobou) a osobám, jejichž nemovitosti předkupní právo zatěžuje (tedy i Vám).

Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Předkupní právo podle § 101 stavebního zákona vzniká nabytím účinnosti územního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník pozemku, u kterého vzniklo předkupní právo podle stavebního zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu (t. j. v případě prodeje) nabídnout oprávněné osobě tento pozemek k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.

Je-li předkupní právo v územním plánu vymezeno k části pozemku (což je i Váš případ), je předmětem nabídky (ze strany povinné osoby) příslušná část pozemku. V takovém případě zabezpečí získání 1/ geometrického plánu o dělení pozemku a 2/ sdělení stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku (nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku) samozřejmě na své náklady oprávněná osoba.

Povinný vlastník (Vy) je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná osoba využije předkupního práva a dále je povinen umožnit prohlídku předmětného pozemku za účelem zpracování znaleckého posudku.

Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi vymezit předmět koupě údaji podle katastrálního zákona, uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh kupní smlouvy a znalecký posudek, kterým je stanovena cena pozemku. Je-li předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní smlouvy také geometrický plán.

Je-li předmětem předkupního práva část pozemku a je-li tudíž zapotřebí opatřit před uzavřením kupní smlouvy geometrický plán a souhlas, resp. rozhodnutí stavebního úřadu, přerušuje se po dobu územního řízení běh tříměsíční lhůty pro odpověď oprávněné osoby (o této skutečnosti oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí).

Kupní cena pozemku se určí znaleckým posudkem ve výši obvyklé ceny (podle zákona o oceňování majetku), tento znalecký posudek opatřuje na své náklady opět oprávněná osoba (tedy obec). Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná znalcem, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné znalcem.

Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi a v návrhu kupní smlouvy, zašle oprávněné osobě ve lhůtě dle § 101/6 stavebního zákona svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým posudkem. Znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na uzavření kupní smlouvy.

Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Pokud ze zaslané odpovědi oprávněné osoby vyplývá, že oprávněná osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba nezašle odpověï ve stanovené lhůtě anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy povinného vlastníka, předkupní právo zaniká (to samozřejmě neplatí, je-li v této lhůtě zahájeno soudní řízení o určení kupní ceny pozemku).

Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po marném uplynutí stanovených lhůt bez zbytečného odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva.

Oprávněná osoba je povinna uhradit povinnému vlastníkovi kupní cenu pozemku (popř. části pozemku) do 2 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.

Nesplní-li povinný vlastník povinnost nabídnout oprávněné osobě pozemek k odkupu (samozřejmě pouze v případě, že povinný vlastník zamýšlí tento pozemek prodat), jsou právní jednání spojená s převodem pozemku (např. tedy kupní smlouva s třetí osobou) neplatná.

Ve zbývajících aspektech využití předkupního práva oprávněné osoby se použijí ustanovení občanského zákoníku (§ 2140 a násl.).

Shora uvedené lze shrnout tak, že pro vznik předkupního práva k části Vašeho pozemku není zapotřebí, aby s Vámi tento záměr obec jakkoli konzultovala. Při splnění předepsaných podmínek (veřejně prospěšná stavba a vyznačení do územního plánu) vznikne předkupní právo k části Vašeho pozemku ze zákona (a to k datu nabytí účinnosti územního plánu). Chcete-li zabránit vzniku předkupního práva k části Vašeho pozemku, lze Vám doporučit maximálně využít veškerá Vaše oprávnění při přípravě územního plánu (zejména pak vznášením připomínek v rámci veřejného projednání územního plánu). Vyloučit pak nelze ani iniciaci soudního přezkumu příslušné části územního plánu dle § 101a a násl. soudního řádu správního.

Svůj pozemek pak můžete samozřejmě prodat ještě před nabytím účinnosti územního plánu (tzn. v době, kdy nebude předkupní právo k části Vašeho pozemku dosud existovat), v takovém případě Vám však doporučuji kupujícího o záměru obce předem informovat (ideálně pak vtělte tuto informaci přímo do písemné kupní smlouvy).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Soud neinformoval dědice o rozhodnutí u znovuotevřeného dědického řízení - co teď?
- Nevyrozumění dědiců o znovuotevření dědického řízení soudem

V domě jsme našli závěť matky. Projednali jsme ji s notářkou, ta nám doporučila zažádat u soudu o znovuotevření dědického řízení. Soud rozhodl, ale žádné rozhodnutí nám se do rukou nedostalo (informovali smě se až na soudě kde nám to ústně sdělili že soud nějakým způsobem rozhodl a zaslal rozhodnutí notářce). Stalo se tak 05/2013 a nikdo nás o ničem nekontaktoval resp. žádné informace ani předvolání od notářky.
Máme nárok na písemné rozhodnutí od soudu a jak máme postupovat když nás notářka neinformuje. Je povinna nás předvolat? Existuje promlčecí lhůta? Jak situaci řešit? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše maminka zemřela ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Otevírat dědické řízení bych tedy nedoporučovala. Závětní dědic může podat žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Na písemné rozhodnutí soudu mají nárok účastníci řízení. Nevím, jaké řízení před notářem proběhlo, proto bych Vám doporučila zajít za tímto notářem a informovat se. Pokud jde o povinnost předvolání – jsou případy, kdy notář není povinen účastníky předvolat. Promlčecí lhůta je jak jsem již psala tříletá. Doporučila bych Vám postup uvedený výše, a to podání žaloby na ochranu oprávněného dědice.

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úřad nechce zkolaudovat rodinný dům kvůli nezhotovené příjezdové cestě, komunikaci - jak postupovat?
- Nezkolaudování domu - chybějící příjezdová cesta

2008 jsem koupil pozemek v obcí Podbrdy. Od 2002 vydáno stavební povolení, byl již oplocen se základy pro rodinný dům. Stavební povolení zahrnovalo i podmínku výstavby příjezdové komunikace. K pozemnku vede SOUKROMÁ zklidněná komunikace, která má 3 majitele včetně nás.
2010 jsem požádali o kolaudaci našeho domu - zamítnuto pro nevybudovanou cesty. Stavební úřad Hostomice najednou požadoval vybudování 'místní komunikace' a to podle nových zákonů. Šířka cesty 7 m s chodníkem, atd. Původní Stavební povolení 2002 zní: "musí být zajištěno napojení stavby na pozemní komunikaci". Napojení na pozemní komunikaci jsem splnil v tom smyslu, že jsme původní polní cestu nechali za velké náklady zpevnit a dát do pořádku.
Proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolal a 2011-2014 jsem v podstatě udělal vše co si Stavební úřad vymyslel a požadoval od různých interpelaci na kraj, okres, obec, atd, atd. Zcela jasné tam v podstatě neměli představu jak situaci řešit včetně požadavků (který ale nebyl na původním stavebním povolení) na stavbu 'místní komunikace' - jak je známo, na soukromé cestě nemůže být místní komunikace, protože tu může vlastnit jen obec.
Kromě toho, zklidněná komunikace již existovala a byla zakreslena na starších mapách obce Podbrdy ještě před vydáním stavebního povolení. Pokusili jsme celou záležitost urgovat (objasnit s Krajským úřadem), ale bez komentáře.
Posledním dějstvím v této peripetií bylo, že po nás letos SU žádal, abychom si najali inspektora dopravních komunikaci, aby nám s tím problémem pomohl. To jsem učinili. Ing Vondrich vydal dobrozdání, že za situaci může obec Podbrdy a potažmo Stavební úřad Hostomice, které udělali chybu a nikdy neměly vydat stavební povolení pokud nebude zajištěno napojení na místní komunikaci.
Stavební úřad na toto před týdnem odpověděl, že je to v podstatě nezajímá a že je na nás celou situaci vyřešit. Stavební povolení máme prodloužené do 2015.
Fyzicky nikdy nemůžeme splnit požadavky stavebního úřdu pro stavbu komunikace; cesta je ohraničena pozemky, a lesem a jejich majitele by nikdy neprodali půdu, na kterou by se cesta mohla rozšířit. Jaké máme možnosti postupovat správní cestou proti SU Hostomice za účelem zkolaudování našeho domů? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 119 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s:

- územním rozhodnutím o umístění stavby (nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí),
- stavebním povolením,
- dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací
- stanovisky nebo závaznými stanovisky (popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána).

Stavební úřad také zkoumá, zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována (§ 119/3 stavebního zákona).

Dle § 120/2 stavebního zákona je stavební úřad oprávněn zakázat užívání stavby pouze v případě, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle § 119/2 stavebního zákona (uvedeny výše). Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení.

Napojení stavby na pozemní komunikaci musí být řešeno jak v územním řízení (§ 79/1 a § 90 písm. d) stavebního zákona), tak v navazujícím stavebním řízení (§ 110/2 písm. e) stavebního zákona), a to v souladu s obecnými požadavky na využívání území (ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. , v platném znění).

Dle § 20/4 a 7 a dle § 23/1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platí, že:

- stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci;

- ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby;

- stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu; připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích; podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že v rámci řízení o povolení užívání stavby nemohou být stavebním úřadem vznášeny takové požadavky, které měly být předmětem územního rozhodnutí či stavebního povolení. Vámi popsaný postup stavebního úřadu se nápadně podobá libovůli správního orgánu, která je nepřípustná.

Z dotazu vyplývá, že jste v této věci podala odvolání ke krajskému stavebnímu úřadu. V první řadě Vám proto doporučuji vyčkat konce odvolacího řízení. Trvá-li odvolací řízení již delší dobu, aniž by se zdálo, že by se krajský stavební úřad měl k vydání rozhodnutí, můžete využít některé z opatření proti nečinnosti správních orgánů dle § 80 správního řádu. Proti nepříznivému rozhodnutí krajského stavebního úřadu budete následně oprávněna podat žalobu k místně příslušnému krajskému soudu. V takovém případě Vám jednoznačně doporučuji advokátní zastoupení (ke zvážení pak nechávám, zda nevyužít advokátních služeb již v této fázi) :

http://www.advokatikomora.cz

Dalším prostředkem Vaší obrany (který Vám lze v této chvíli doporučit) je kontaktování veřejné ochránkyně práv:

http://www.ochrance.cz/

Za úvahu rovněž stojí medializace Vašeho případu (přestože se nejedná o právní prostředek obrany, může představovat zveřejnění postupu správního orgánu účinnou formu nátlaku na zjednání nápravy).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vznikne-li na Vaší straně v důsledku probíhajících správních řízení škoda (která může být způsobena např. i neúměrně dlouho trvajícím správním řízením), budete oprávněna nárokovat její náhradu v penězích (a to ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , v platném znění).

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Odstoupení od smlouvy na krupiérský kurz - špatná adresa a následky nedoručení dopisu

10. 10. 2014 podepsala smlouvu na krupiérský kurz, kde součástí smlouvy je zaplacení 35.000 Kč. Za 7 dní (17. 10. 2014) moje matka odeslala žádost, ve které bylo uvedeno, že odstupujeme od smlouvy. Tato žádost byla odeslána na adresu místa, kde se smlouva sepisovala (která je také uvedena v inzerátu na internetu). V dopise bylo vše, včetně jména člověka (zadavatele), který tuto smlouvu s mou sestrou sepisoval. Dopis ovšem nebyl převzat a vrátil se zpátky. Proto jsme poté odeslali mailem kopii doporučeného dopisu na pobočku a kopii také na adresu zadavatele, který je podepsaný u smlouvy, uvedený v dopise a jehož jméno je uvedeno i v inzerátu. Ovšem tuto adresu jsme si museli sami vyhledat. Nebyla totožná s adresou, uvedenou v inzerátu. Až po osobní návštěvě (11. 11. 2014) jsme se dozvěděli, že jsme měli uvést adresu zadavatele rovnou, že to byla naše chyba, že už je momentálně pozdě a že tím pádem musíme celou částku uhradit.
Chtěl bych se zeptat, jestli byla chyba opravdu na naší straně a jestli je třeba částku opravdu uhradit? Děkuji, Zikumnd

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, zda byla předmětná smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská (ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku), ve své odpovědi budu tento stav předpokládat.

Z dotazu není dále zřejmé, na základě jaké skutečnosti bylo od uzavřené smlouvy odstoupeno, tzn. zda bylo odstoupení od smlouvy zakotveno přímo v této smlouvě, nebo zda bylo odstoupení od smlouvy realizováno z důvodu uzavření této smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikání (tzn. odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu). Ve své odpovědi budu proto pouze předpokládat, že odstoupení od smlouvy bylo provedeno oprávněně (tzn. buď na základě smluvního ujednání nebo na základě zákona).

V obecné rovině dle § 1811/1 občanského zákoníku platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy mimo jiné svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, např. tedy adresu pro zasílání poštovních zásilek (§ 1811/2 písm. a) občanského zákoníku). Nesplní-li podnikatel tuto svou povinnost, nemůže to v žádném případě zhoršit právní postavení, resp. možnost uplatnění práv spotřebitele.

Jednalo-li se ve Vámi popsaném případě o smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikání, je podstatným § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání spotřebitele k uzavření smlouvy, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Pokud podnikatel tuto svou informační povinnost nesplní a spotřebitel od smlouvy odstoupí, nenese spotřebitel žádné s tím související náklady (§ 1836 písm. a) občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě se proto argumentace podnikatele (který dle znění dotazu nesplnil svou informační povinnost) jeví jako lichá, tzn. že odstoupení od smlouvy by mělo být považováno za platné, přičemž sjednanou cenu kurzu není zapotřebí hradit.

Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy je však nezbytné se seznámit s textem Vámi zmiňované smlouvy (jakož i se související korespondencí), doporučuji Vám v každém případě navštívit (se všemi podstatnými písemnostmi) nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů SOS:

http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/

popř. je možné využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Absence v práci a trest - zrušení 2 dní dovolené
- Nedovolená absence v práci a odebrání dovolené zaměstnanci - je to podle Zákoníku práce?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je zaměstnanec povinen nastoupit v sobotu do práce?
- Neomluvená absence - zaměstnanec nepřijde na přesčasovou práci o víkendu
- Absence u přesčasové práce v sobotu, neděli, víkendu - sankce od zaměstnavatele
- Kdy může zaměstnavatel přikázat práci v sobotu, neděli, státní svátek
- Maximální počet přesčasové práce za týden, měsíc a rok
- Důvody pro přikázání přesčasové práce zaměstnancům - § 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákoníku práce
- Přesčasová práce - § 93 odst. 2 a § 93 Zákoníku práce

Manžel pracuje na 3 směnný provoz. Plánem práce jeho směně byly nařízeny přesčasy na všechny soboty (asi od 9/2014) cca do půlky prosince 2014. Některé soboty chodil do práce, některé se omluvil.
Minulý týden odpracoval ranní směnu od 6:00 do 14:00 každý den, včetně pondělí, kdy byl svátek (17.11.2014). Na sobotu 22.11.2014 jsme měli objednané řemeslníky (předělávali jsme střechu, kterou bylo nutno dodělat), takže svému mistrovi oznámil, že tuto sobotu do práce nemůže přijít a do práce nešel. V pondělí mu bylo sděleno, že za sobotu má neomluvenou absenci tzv. "áčko", že obdrží písemnou informaci, budou mu odebrány 2 dny dovolené a osobní ohodnocení.
1) Je zaměstnavatel oprávněn udělit neomluvenou absenci včetně dalších postihů za neodpracované přesčasy ve dnech pracovního volna? (pozn. jednalo se o běžnou práci nic výjimečného).
2) Jak by měl manžel dále postupovat? Má podepsat a převzít písemnou informaci o neomluvené absenci nebo nesouhlasit?
3) Má odpracovat další nařízené sobotní přesčasy?
4) Jak se může manžel proti tomuto postupu bránit? Co byste nám doporučovali? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas jen výjimečně, a to pouze max. 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce (doporučuji Vašemu manželovi, aby si spočítal přesčasovou práci od září 2014 do aktuálního data). Předpokládám, že sobota je jedním z dnů pracovního klidu Vašeho manžela, tj. v sobotu má mít pravidelně volno. Na den pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit práci přesčas pouze z důvodů, které jsou v zákoníku práce uvedeny (§ 93 odst. 2 ve spojení s § 93 zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění) :
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nařídí práci přesčas, je zaměstnanec povinen do práce nastoupit. Pokud má zaměstnanec pochybnosti o oprávněnosti nařízení práce přesčas, může písemně sdělit zaměstnavateli své stanovisko a požadovat jeho písemnou reakci. Dále je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce www. suip.cz (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření u zaměstnavatele z uvedených důvodů. Inspektorát práce je povinen se podnětem zabývat, může zaměstnavateli uložit povinnost sjednat nápravu, pokud shledá pochybení, a může mu také udělit pokutu za přestupek či správní delikt. Zaměstnanec má také možnost obrátit se na soud s žalobou na určení, zda zaměstnavatel postupoval nebo nepostupoval správně.
Pokud zaměstnanec nenastoupil do práce v den, kdy měl nařízenu práci přesčas, pak zaměstnavatel může tuto absenci považovat za neomluvenou, a to i v případě, že nařízení práce přesčas nebylo v souladu se zákonem, neboť zaměstnavatel může stát na svém stanovisku, že v souladu se zákonem postupoval a zaměstnanec může tvrdit opak. O oprávněnosti může rozhodnout v konkrétním případě pouze soud. Pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu, má zaměstnavatel právo mu krátit dovolenou o 1 až 3 dny.
Váš manžel může při převzetí informace o neomluvené absenci namítat skutečnost, že nebyly pro nařízení práce přesčas splněny zákonné podmínky, může popsat celou situaci a zmínit, že je připraven celou věc řešit u místně příslušného inspektorátu práce, případně u soudu. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém stanovisku, že postupoval v souladu se zákonem, pak bude pravděpodobně trvat i na sankcích, které jste uvedla, a rozhodnutí by bylo až na soudu.
Ohledně další nařízené práce přesčas může opět namítat nesoulad se zákonem, pokud zaměstnavatel bude opačného názoru a bude trvat na odpracování práce přesčas, bude zřejmě postupovat v případě absence stejným způsobem.
Bránit se je možné způsoby, které byly výše uvedeny.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozvod s cizincem - kdo platí tlumočníka a advokáta manželovi, manželce
- Kdo platí tlumočníka při rozvodu s cizincem

Požádala jsem o rozvod v ČR. Manžel je cizinec a nemáme spolu žádné děti. Včera bylo soudní stání. Manžel se dostavil s advokátkou a po 5 minutách bylo jednání odročeno, protože advokátka nárokovala tlumočníka, neměla ho náhodou nárokovat před termínem prvního stání? Kdo bude platit tlumočníka? Jaké budou soudní poplatky za prodlužování a odročování soudního rozhodnutí? Nebudu se muset podílet na platbě manželova advokáta? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
V řízeních ve statusových věcech manželských ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že: … ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.
Soud by tedy v rozsudku měl ve výroku o nákladech uvést, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud by tomu bylo jinak, tak bych se tomu samozřejmě bránil odvoláním. K okolnosti odročení bych pak případně v odvolání uvedl, že bylo zapříčiněno zaviněním žalovaného, tak jak to uvádíte.
Náklady na tlumočníka či náklady na zastoupení advokátem jsou ve sporném řízení primárně součástí nákladů řízení, nicméně v případě řízení o rozvod by tomu s ohledem na § 23 ZŘS mělo být jinak. Tedy náklady si bude hradit každý sám, náklady na tlumočníka bude primárně hradit příslušný soud.
Těžko soudit, co zákonodárce zamýšlel tou druhou větou § 23, kdy zmiňuje přiznání nákladů, odůvodňují-li to okolnosti případu. To si myslím, že by měla být spíše výjimka, pokud by například protistrana účelově spor protahovala a tím by zvyšovala náklady druhé strany, které například ušla mzda tím, že se zbytečně musela účastnit dalších jednání. Do jisté míry by možná mohlo být náznakem této situace procesní postup advokátky manžela při prvním jednání.

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - předžalobní fáze
- Předžalobní upomínka, výzva jako podmínka vymáhání dluhu soudně, soudní cestou
- Je nutné zaslat předžalobní výzvu, upomínku před vymáháním dluhu soudně?

Není mi jasný postup v předžalobní fázi vymáhání dluhů. Jedná se o tuto pasáž:
"Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu."
Znamená výše zmíněná pasáž, že když nepředám vymáhání advokátní kanceláři, nebudu moci nárokovat náklady na soudní řízení po dlužníkovi?

Text ve vašem webu:
- Předžalobní fáze vymáhání dluhů
Žádný z úkonů tzv. předžalobního vymáhání dluhu není úkonem povinným, tzn. že je závislý pouze na dobré vůli věřitele či ochotě dlužníka ke spolupráci. Hodlá-li věřitel započít s vymáháním některé své pohledávky, která je již tzv. po splatnosti (tj. že dlužník je s jejím plněním v prodlení), zasílá obvykle dlužníkovi dopis, v němž připomíná splatnost své pohledávky a stanoví dlužníkovi náhradní lhůtu k plnění. Nereaguje-li dlužník na takovou výzvu, stupňuje se zpravidla „ostrost“ zasílaných dopisů (věřitel upozorňuje na možnost vymáhání své pohledávky soudní cestou apod.).
Následným krokem věřitele pak bývá předání vymáhání své pohledávky advokátní kanceláři, která po oznámení této skutečnosti v tzv. předžalobní výzvě, která je dnes povinná proto, aby věřitel dostal nahrazeny náklady řízení před soudem, podává (v případě přetrvávající pasivity dlužníka) na dlužníka žalobu.
Je-li naopak dlužník aktivní, může se s věřitelem dohodnout (ideálně písemně) na plnění splátkového kalendáře (jehož důsledkem bývá např. i odpuštění úroků z prodlení či jiných smluvních sankcí), nutno podotknout, že věřitel není povinen přistoupit na splátkový kalendář - je to jeho dobrá vůle. Věřitel může rovněž svou pohledávku postoupit jinému subjektu (a to i bez souhlasu dlužníka) apod. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Náklady řízení může požadovat samozřejmě i účastník řízení, pokud není zastoupen, nemůže chtít náklady zastoupení dle advokátního tarifu, ale ostatní náklady jako soudní poplatek, hotové výdaje, cestovné, ušlá mzda apod. samozřejmě požadovat může, takže vymáhání nemusím bezpodmínečně postupovat advokátovi.
Podmínkou pro to, abych mohl požadovat náklady řízení, je zaslání předžalobní upomínky ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění od 1.1.2013) : Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Lze tedy shrnout, že zašlete-li předžalobní upomínku, tuto skutečnost soudu doložíte, pak máte za předpokladu úspěchu ve věci právo na přiznání nákladů řízení, a to bez ohledu na to, zda jste či nejste zastoupen.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Reklamace služeb advokáta - postup, návod, informace
- Reklamace služeb právníka - postup, návod, informace

Je možné nějakým způsobem uplatit reklamaci i v případě, že se jedná o služby advokáta?
S advokátem byla domluvená schůzka, na které se měly projednat určité dotazy - k tomu nedošlo s tím, že údajně není přesné zadání. Právník, který měl být specialista na určitý typ práva, které bylo v objednávce specifikováno, se nedostavil vůbec - tj. dohoda byla taková, že byla sice zaplacena částka za "služby", nicméně s tím, že dotaz bude upřesněn a komentář bude zaslán následně mailem. Zaplacená částka byla tedy víceméně záloha na tyto služby.
Bohužel, ani po specifikaci dotazu advokát žádný komentář nedal. Namísto toho vyžadoval novou schůzku s tím, že je třeba upřesnit zadání. Za tuto další schůzku opět požadoval další platbu. Jednalo se o poměrně jednoduchou věc, kterou si mezitím klient sám vyřešil, takže další schůzka byla víceméně bezpředmětná, nicméně advokát neustále zdůrazňoval, že bylo chybou klienta řešit věc sám a na "vysvětlující" schůzce trval i po vyřešení problému, kdy už klient žádnou službu nepotřeboval. Na reklamaci takového postupu nereaguje.
Pokud vím, reklamaci lze uplatnit na služby vykonávané podle Živnostenského zákona - u služeb vykonávaných podle speciálních zákonů předpokládám, že je princip obdobný, případně že věc řeší příslušná komora. Pokud by tedy advokát odmítl věc řešit a nijak na zaslanou reklamaci nereagoval, je vhodnější obrátit se na ČOI nebo na Komoru? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nejvhodnější by bylo kontaktovat českou advokátní komoru ČAK www. cak.cz, které bych poskystl informace a zároveň požádal o návrh, jak máte situaci řešit. Samozřejmě profesní komora chrání předevěím svoje členy, na druhou stranu dohlíží na dodržování profesní etiky a povinností advokáta, které jsou ukládány zákonem o advokcii.
Z mého pohledu je především druhá schůzka bezdůvodným obohacením, byl-li problém už vyřešen, pak jakákoliv další právní služba byla nadbytečná, tudíž se nemusela konat a hradit za tuto službu peníze. Bylo-li hrazeno předem, vyzval bych advokáta písemně k vrácení alespoň části nákladů s tím, že žádná služba poskytnuta nebyla a žádáte vrácení části předem uhrazené odměny. V opačném případě se budete obracet na ČAK, a následně budete část vrácení poměrné částky vymáhat. Neznám podklad, na základě kterého byla právní služba poskytnuta (mandátní smlouva, o poskytnutí právní pomoci, pouze ústně), abych se ve věci mohl konkrétněji vyjádřit.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - výpočet délky výpovědní lhůty
- Prodloužení výpovědní lhůty z důvodu pracovní neschopnosti, nemoci - informace

Jak se počítá běh výpovědní lhůty (dále též VL) při výpovědi dané zaměstnavatelem z organizačních důvodů a vzniku pracovní neschopnosti v této lhůtě. Výpověď byla daná dne 31.10.2014, tedy pracovní poměr by měl končit ke dni 31.12.2014. Od 6.11.do 30.11.2014 (zatím) trvá pracovní neschopnost.
Bude se výpovědní lhůta prodlužovat o délku nemoci (25 dní), pokud na tom budu trvat? Pokud ano, musím nějak zaměstnavateli oznámit, že trvám na prodloužení výpovědní lhůty nebo se to prodlužuje automaticky?
Byl by nějaký rozdíl v běhu výpovědní lhůty, pokud by pracovní neschopnost, která vznikla 6.11.2014, trvala i po předpokládaném dni skončení prac. poměru (31.12.2014)? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Především je důležité, co máte na mysli výpovědí z organizačních důvodů. Předpokládám tedy, že jste dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , Zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP).
V takovém případě jsou dopady v obou Vámi uvedených případech značně rozdílné.
Pokud Vaše pracovní neschopnost skončí nejpozději do 30.12. (včetně), tj. dne 31.12., kdy Vám má uplynout výpovědní doba nebudete v ochranné době (pracovní neschopnost je ochrannou dobou podle 53 odst. 1 písm. a) ZP), pak skutečnost, že jste ve výpovědní době byla v pracovní neschopnosti, nemá na běh Vaší výpovědní doby žádný vliv a Váš pracovní poměr skončí 31.12.
Pokud by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (tj. v době Vaší pracovní neschopnosti), pokud byste tedy poslední den výpovědní doby (tj. 31.12.) byla v pracovní neschopnosti, pak by se ochranná doba (tedy doba této pracovní neschopnosti) do Vaší výpovědní doby nezapočítávala a Váš pracovní poměr by skončil teprve uplynutím bývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, tedy Vaší pracovní neschopnosti (§ 53 odst. 2 ZP). Pokud by tedy Vaše pracovní neschopnost trvala např. od 6.11. do 10.1., pak by se celá tato doba do výpovědní doby nezapočítávala, ale začala by běžet až ode dne 11.1..
Pokud jste ale dostala výpověď podle § 52 písm. a) nebo b) ZP (tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část), pak se na Vás nevztahuje zákaz výpovědi v ochranné době (§ 54 ZP) a Vaše pracovní neschopnost nemá na běh výpovědní doby žádný vliv.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda způsobená nemajitelem vozidla - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta, automobilu?
- Dopravní nehoda způsobená neprovozovatelem automobilu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel vozidla?
- Nemajitel vozidla, automibilu způsobil škodu - hradí škodu majitel nebo vypůjčitel auta?
- Postup vymáhání škody po řidiči který způsobil škodu dopravní nehodou

04/20114 mi byla způsobena dopravní nehoda. Viník byl učen Policií a sám se k zavinění nehody přiznal a nahlásil ji na pojišťovnu. Po cca 3 měsících mi pojišťovna zasala dopis, ve kterém bylo, že zamítá pojistné plnění v plném rozsahu. Vůči tomu jsem se odvolal, ale i po druhé mi to bylo zamítnuto. Jak mám prosím postupovat abych dostal své peníze? Viník se přiznal a byla prřivolána i Policie. Mám škodu vymáhat tedy přímo po viníkovi, nebo jak mám postupovat?
Nehodu nezpůsobil přímo vlastník vozidla, ale osoba které bylo auto půjčeno (myslím že se jedná o syna). Nicméně já poslal dopis vlastníkovi vozidla, nikoli viníkovi, ve kterém žádám o náhradu vzniklé škody. Následně mi vlastník odpověděl, že nemám nárok vymáhat škodu po jeho osobě a že to mám nárokovat po pojišťovně.
Mohu soudně škodu nyní vymáhat přímo po osobě, která nehodu zavinila a tím mi způsobila škodu, tedy po viníkovi? Nebo na to z právního hlediska skutečně nemám nárok. Děkuji. Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska nárok jistě máte. Nyní je třeba zjistit, zda-li ve věci probíhá trestní řízení vůči osobě, která nehodu zavinila. Zavolejte proto na Policii ČR (PČR), která nehodu vyšetřovala a informujte se. Pokud trestní řízení probíhá, zjistěte číslo jednací a chtějte po Policii, případně po státním zástupci zprávu o tom, v jaké fázi se řízení nachází. Pokud je řízení již před soudem a ve věci bylo zahájeno dokazování, bohužel s nárokem na náhradu škody se již přihlásit nelze, pokud nikoliv, přihlaste se do řízení jako poškozený a sepiště nárok na náhradu škody. V něm vyličte, co se stalo a vyčíslete škodu. Pokud toto již možné není, ať už že věc není trestně řešena nebo již byla ukončena či z výše uvedeného důvodu, budete se muset obrátit na soud žalobou na na náhradu škody a zde již budete žalovat přímo vlastníka vozidla. Nejprve ale zkuste vlastníka písemně vyzvat k plnění - tzv. předžalobní upomínkou - a pohrozte mu, že pokud Vám nevyhoví, obrátíte se na soud. V žalobě stejně jako v návrhu na náhradu škody je opět nutné vylíčit, co se stalo, vyčíslit škodu, co si nárokujete a výši škody doložit (kopie účtů z oprav atd.)

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu - prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci
- Prodávající neakceptuje odstoupení od kupní smlouvy po 3. reklamaci - jak postupovat dál?
- Vrácení mobilu po 3. reklamaci - prodávající chce opravit a ne vrátit peníze - co dělat?

24.6.2013 jsem si koupila v prodejně 1-2Umobil, telefon, následně jsem ho 3x reklamovala (z toho jednou prodejce nedodržel 30denní lhůtu na vyřízení reklamace), protože se nedalo vytočit číslo ani přijmout hovor a telefon se sekal atd. Vždy mi přehráli software, při 4 té reklamaci jsem písemně odstoupila od smlouvy, prodejce to vůbec nebral v potaz. Takže jsem 8.11.2014 poslala předžalobní výzvu – vydání peněz, bohužel ani na to prodejce nereagoval, stále trvá na tom abych si telefon vyzvedla, že funguje. Jak dál postupovat? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Podle zákona právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Toto ustanovení je přímo aplikovatelné na Váš případ. Z hlediska práva máte tedy nárok na odstoupení od smlouvy.
Pakliže prodejce nereaguje a to ani na předžalobní výzvu, je na místě zvážit soudní postup, neboť ten je poslední instancí, která Váš spor posoudí. Z hlediska případných soudních nákladů je pak na zvážení, zda-li ceny telefonu za soudní řízení „stojí“. Nicméně soudní poplatky hradí strana, která je v soudním sporu tzv. neúspěná (prohraje ho).
Ještě je možnost věc řešit mimosoudní cestou, ta Vám sice peníze zpět nevrátí, nicméně můžete se zkusit obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta by měla postup obchodníka prověřit a pakliže uzná, že byl v rozporu se zákonem, může prodejci udělit pokutu.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Ucpaná vodoteč města a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná městská vodoteč a zaplavování pozemku občana - jak se bránit?
- Ucpaná vodoteč obce a zaplavování pozemku občana - jak se bránit když město nezřizuje nápravu?
- Ucpaná obecní vodoteč a zaplavovení soukromého pozemku občana - jak se bránit?
RŮZNÉ-STAVBY
- Co je vodní dílo - definice podle zákona
- Je vodoteč obce, města vodní dílo nebo ne?

Již několik let marně žádám Magistrát města Děčín, který je majitelem neudržované vodoteče o nápravu a uvedení mého pozemku do původního stavu. Tento pozemek je již několik let neustále podmáčen neudržovanou, zanesenou vodotečí v majetku města Děčín a podmáčení pozemku se neustále rozšiřuje.
V minulých letech jsem již několikráte žádal Odbor místního hospodářství a majetku města o nápravu stavu a řádnou údržbu vodoteče přiléhající k mému pozemku. Koryto vodoteče přes několikaleté přísliby města, (nemají finanční prostředky) je do dnešního dne nevyčištěné a zanesené a přitékající a rozlévající voda (stovky litrů denně)! Zaplavuje neustále můj pozemek a situace se nadále zhoršuje a na louce mne vzniká močál.
Co dělat, aby majitel urychleně učinil řádnou nápravu a uvedl můj pozemek do původního stavu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda je možné předmětnou vodoteč označit za vodní dílo. Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.

V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:

a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,

b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,

e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,

f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,

g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

h/ osadit na vodním díle plavební znaky,

i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,

k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu; vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Pokud vlastník vodního díla ve Vámi popsaném případě neudržuje vodoteč v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.

Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

Jelikož jste vlastníkem pozemku, který sousedí s vodním dílem (je-li předmětnou vodoteč možné považovat za vodní dílo), je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

Na okraj své odpovědi pouze dodávám, že pokud představuje předmětná vodoteč vodní tok (ve smyslu § 43 zákona o vodách, vztahují se na Vás povinnosti vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku dle § 51 zákona o vodách.

2/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětné vodoteče, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu vodoteče. Nebude-li vlastník předmětné vodoteče reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Používání studny na vedlejším pozemku - vydržení věcného břemene, služebnosti novým majitelem nemovitosti
- Vydržení věcného břemene, služebnosti používání studny novým majitelem nemovitosti

1964 si postavili 2 sourozenci 2 chaty, které napojili na jednu studnu ležící ale na pozemku jedné chaty. V 6/2011 jsem zakoupil chatu na pozemku bez studny, ale vodu používám nadále původním způsobem. Majitel druhé chaty (ta se studnou) je prozatím stejný a nevadí mu to. Věcné břemeno však na studnu do katastru nepovolí dát (bojí se pozdější špatné prodejnosti své chaty). Jak to tedy bude, až svou chatu se studnou prodá? Mám nějakou možnost používat vodu (pro mě z cizí studny) stávajícím způsobem?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že bez zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost) nejste bez souhlasu vlastníka předmětné studny oprávněn z ní čerpat vodu či jí jinak užívat.

Užíváte-li v současné chvíli vodu ze sousedovy studny na základě jeho souhlasu, došlo mezi Vámi s největší pravděpodobností k uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem je bezplatné přenechání věci k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má taková věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Souhlas s užíváním studny však může její vlastník samozřejmě kdykoli odvolat (§ 2190/1 nového občanského zákoníku). Tento způsob užívání sousedovy studny je pro Vás proto poměrně nejistý.

Jediným způsobem, jak si můžete zajistit užívání sousedovy studny do budoucna (a to i přes jeho eventuální budoucí nesouhlas), je zřízení služebnosti práva na vodu dle § 1272 nového občanského zákoníku, která musí být zapsána do katastru nemovitostí.

OBČAN-VLASTNICTVÍ, MAJETEK, DAROVÁNÍ
- Vrácení daru z důvodu výhrůžky nepečování o rodiče ve stáří - je to důvod k požádání o vrácení daru?
- Výhrůžka o nepečování o rodiče ve stáří - důvod k vrácení daru rodičům?
- Důvody pro vrácení daru - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - nový občanský zákoník 2014 (§ 2068 - § 2078)
- Vrácení daru pro nouzi nebo nevděk - příklad, definice, vysvětlení (nový občanský zákoník § 2068 - § 2078)

Otec daroval 06/2014 sestře pozemek, ale nebyl na tom psychicky dobře a stále se musí léčit. Já s bratrem jsme o tom nevěděli. Otec by chtěl pozemek zpět a rozdělit ho na ostatní sourozence, tak ji poslal odvolání daru, jelikož mu začala vyčítat pohoštění. Říká, že se o něho nebude starat. Na toto odvolání, ale sestra reagovala tak, že jedině soudně ať si dar vezme zpět. Jaký navrhujte postup? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Najdeme v ust. § 2068 - § 2078 NOZ, kdy lze dar odvolat pro nouzi nebo nevděk.

Odvolání daru pro nouzi předpokládá, že dárce se ocitl v takové nouzi, že nemá ani na nutnou vlastní výživu nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen (tzv. zákonná vyživovací povinnost). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.

Druhou možností je odvolání daru pro nevděk, kdy může dárce dar odvolat v případě, že obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně (nikoliv nějak bagatelně) porušil dobré mravy. V tomto případě má dárce nárok, pokud to obdarovanému neprominul, od darovací smlouvy pro nevděk odstoupit. Za nevděk se považuje také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Porušení dobrých mravů tedy bude muset být povahy zvláště intenzivní a bude muset znamenat přímou újmu i pro dárce.

S ohledem na shora uvedené, těžko bude Váš otec prokazovat, že jednání, kterým mu bylo vyčteno pohoštění, dosahovalo takové intenzity, kterou byly zjevně porušeny dobré mravy.

Co se týče psychického stavu Vašeho otce v době podpisu darovací smlouvy, byl-li si plně vědom, že podepisuje darovací smlouvu, kterou daruje předmětný pozemek. Tedy netrpěl žádnou duševní poruchou, která by ho činila neschopného právně jednat (schizofrenie apod.). Nelze ani namítat neplatnost právního jednání, na základě kterého došlo k darování nemovité věci.

Dle výše uvdeného neshledávám, že by nastala některá ze skutečností, pro kterou by mohl dárce požadovat vrácení daru.

TRESTNÍ-TRESTY
- Změna podmíněného odkladu výkonu trestu na nepodmíněný pro nesouvisející trestný čin
- Nesouvisející trestný čin a změna podmíněného trestu na nepodmíněný (§ 83 trestního zákoníku)
- Změna podmíněného tresného činu na nepodmíněný - informace (§ 83 trestního zákoníku)

Kolik podmínečně odložených trestů může člověk mít -neboli dostat od soudu?
Pokud spáchám trestný čin (třeba krádež) a následně jiný (třeba nemajetkový), hrozí, že soud přemění podmíněný odklad výkonu trestu kvůli druhému nesouvisejícímu TČ na nepodmíněný pro neosvědčení v podmínce? Děkuji, Ema

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 81/1 trestního zákoníku může soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu. V takovém případě stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let.

Kromě stanovení délky zkušební doby může soud podmíněně odsouzenému uložit některá z těchto přiměřených omezení a přiměřených povinností, které směřují k tomu, aby podmíněně odsouzený vedl řádný život

a/ podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,

b/ podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy,

c/ podrobit se léčení závislosti na návykových látkách,

d/ podrobit se vhodným programům psychologického poradenství,

e/ zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,

f/ zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob,

g/ zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,

h/ zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek,

i/ uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku,

j/ veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo

k/ poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění.

Soud podmíněně odsouzenému dále zpravidla uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem (§ 82/2 trestního zákoníku).

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 83 trestního zákoníku, dle něhož platí, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu (tzn. že se ve zkušební době neosvědčil, neboť nevedl řádný život), a:

a/ stanovit nad odsouzeným dohled,

b/ přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby, nebo

c/ stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti.

Je tedy podstatné si uvědomit, že podmíněně odsouzený je v průběhu zkušební doby povinen vést řádný život, přičemž trestní zákoník v žádném ze svých ustanovení nedefinuje, co se tímto řádným životem míní. V každém případě však lze uzavřít, že řádný život vede mimo jiné ten, kdo ve zkušební době nepáchá jakoukoli trestnou činnost. Pokud tedy podmíněně odsouzený ve zkušební době spáchá další trestný čin, může soud rozhodnout o tom, že se neosvědčil a původně podmíněně odložený trest odnětí svobody bude vykonán. V takovém případě není rozhodné, zda spadá nově spáchaný trestný čin do stejné skupiny (např. majetkové trestné činy, trestné činy proti životu a zdraví apod.), jako trestný čin, pro který byl pachatel dříve podmíněně odsouzen, či zda se jedná o trestný čin z jiné skupiny.

Sama skutečnost, že podmíněně odsouzený spáchal ve zkušební době další (a to jakýkoli) trestný čin, je zpravidla důvodem pro rozhodnutí soudu o tom, že se podmíněně odsouzený neosvědčil a trest odnětí svobody proto musí vykonat.

Pokud podmíněně odsouzený spáchá ve zkušební době další trestný čin, může soud rozhodnout výjimečně o tom, že podmíněné odsouzení zůstane v platnosti a zkušební doba tak bude pokračovat dál. Toto rozhodnutí však musí být odůvodněno okolnostmi případu a osobou odsouzeného. Není tedy vyloučeno, aby byl podmíněně odsouzený v průběhu zkušební doby odsouzen za další trestný čin, a to např. znovu podmíněně, tato situace však představuje spíše výjimku z pravidla.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace automobilu koupeného "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?
- V kupní smlouvě je "kupuje jak stojí a leží" - nárok na reklamaci a opravu ojetého vozidla, automobilu
- Reklamace věci koupené "jak stojí a leží" - má kupující právo na reklamaci?

Koupila jsem auto v bazaru, mělo být v perfektním stavu. Ve smlouvě je: “kupuje, jak stojí a leží." Tedy, že se bazar zbavuje zodpovědnosti za skryté vady. Ale kupovala jsem auto v perfektním stavu bez vad, jak bylo řečeno při koupi a bylo i inzerované. Na místě jsme se ptali a krom kosmetických vad laku nemělo mít žádnou vadu.
Závady: už teď jsem za zjištěni vad dala zaplatila cca 2 tis.
Byly jsme s pánem z bazaru domluveni, že mi pošle materiál zdarma tedy modul a ventilátor. Ale pak couvl až po domluvené opravě a prý pošle jen jednu věc.
Závady jsou z diagnostiky modul svíček, ventilátor topení, ABS, a tlačítko vnitřního topení. Jak dál mohu postupovat abych nemusela jezdit 300 km. Jak zatlačil na pána z bazaru. Děkuji. Gábina

ODPOVĚĎ:
Ustanovení „kupuje, jak stojí a leží“ nezbavuje prodávajícího odpovědnosti za vady zboží. Podle nové právní úpravy (nový občanský zákoník 2014) platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, dále, že věc se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, dále věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, dále je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a konečně že věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Ve vašem případě byly jistě porušena Vaše práva, neboť jste byla prodávajícím ujištěna o kvalitách vozu, které neměl. V takovém případě vyčíslete škodu a nejlépe písemně kontaktujte majitele bazaru s tím, že požadujete její uhrazení. Pohrozte, že v případě, že Vám nevyhoví, obrátíte se na českou obchodní inspekci a také na soud. Skutečně další instancí v tomto sporu je soud. Pokud by se jednalo o významnější částku, doporučuji podat žalobu k soudu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je majitel stromu zasazeného na obecním pozemku občanem obce
- Kdo je majitel stromu zasazeného na městském pozemku občanem města

Děda zasadil stromy-jívy na obecní pozemek (potrava pro včely). Nyní se rozhodla obec pozemek vyčistit, protože se nachází pod vodiči elektrického napětí. Kdo je tedy majitel stromů zasazených občanem na obecním pozemku? Obci jako majiteli pozemku nebo nám, kteří jsme je osobně vysázeli? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Dle § 1067 občanského zákoníku platí, že strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Ve Vámi popsaném případě je tedy vlastníkem obec, neboť kmeny těchto jív vyrůstají z pozemku vlastněného obcí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové či distribuční soustavy je dle energetického zákona oprávněn i provozovatel přenosové či distribuční soustavy (i bez souhlasu vlastníka předmětného pozemku), a to v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel pozemku. Ve Vámi popsaném případě je tedy možné, že obec hodlá jívy vykácet právě na základě výzvy provozovatele přenosové či distribuční soustavy.

OBČAN-BYDLENÍ
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy na byt - kdy k němu dochází?
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Automatické prodloužení nájemní smlouvy - o kolik měsíců nebo let se NS prodlužuje?

Jsem vlastníkem rodinného domku. První patro již třetím rokem pronajímám. Vždy jsme uzavírali nájemní smlouvu na jeden rok k 1. listopadu. Zatím jsme k obnovení smlouvy nedospěli. Chtěl jsem se zeptat, zdali muže dojít k tomu, že se nájemní smlouva stane smlouvou na dobu neurčito? Nebo mohou nastat jiné problémy ze strany nájemníka?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
S účinností od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který umožňuje obnovu nájmu bytu, což předchozí občanský zákoník v případě nájmu bytu vylučoval. Tedy je skutečně možné dle ust. § 2285 NOZ, aby došlo obnovení nájmu, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v té době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednání dříve; nejvýše ale na dobu dvou let. Smluvní strany si však mohou v nájemní smlouvě aplikaci tohoto ustanovení a konkrétně obnovení nájmu vyloučit. V takovém případě by nájemní vztah skončil uplynutí sjednané doby. Občanský zákoník dále vyžaduje, aby pronajímatel vyzval nájemce k opuštění pronajatého bytu písemně.
V rámci obnovy nájmu nemůže dojít k prodloužení nájmu na dobu neurčitou, jak říká ust. § 2285 vždy se nájem prodlouží o dobu, na kterou byl uzavřen nejdéle na dobu dvou let.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Do kdy je možné vybrat dovolenou z minulého roku
- Oznámení zaměstnaveteli o čerpání dovolené nevyčerpané z minulého roku

1.9.2014 jsem písemně oznámil zaměstnavateli čerpání řádné dovolené za rok 2013 a to od 17.12.2014 do konce roku 2014, tak abych vyčerpal všech 8 dnů nevyčerpané dovolené za rok 2013. V měsíci říjnu mi však zaměstnavatel stanovil čerpání dvou dnů řádné dovolené. Je i nadále platné mé oznámení z 1.9.2014 o čerpání 8 dnů dovolené nebo musím podat nové oznámení pouze v rozsahu 6 dnů? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel do 30.6.2014 písemně neurčil čerpání dovolené, na kterou Vám vzniklo nárok za rok 2013, pak máte dle § 218 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) právo písemně sdělit zaměstnavateli, kdy budete dovolenou čerpat. Pokud jste tak tedy v říjnu učinil a dovolenou si určil čerpat na prosinec, určení čerpání dovolené ze strany zaměstnavatele v měsíci říjnu na to nemá žádný vliv. Zaměstnavatel nemohl následně zvrátit Vaše určení čerpání dovolené, které proběhlo dříve, i když termín čerpání je až v prosinci. Nové oznámení tedy podávat nemusíte.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 26. listopad 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodloužení pracovní smlouvy a služební zákon 2015
- Vliv služebního zákona 2015 na prodloužení pracovní smlouvy u úředníka
- Pracovní smlouva na dobu neurčitou u úředníka - § 20 služebního zákona 2015

Prodloužení pracovního poměru na dobu určitou a nároku na dobu neurčitou. Jsem zaměstnána ve státní správě od 1.12.2011 – smlouva na dobu určitou na jeden rok. Následně prostřednictvím dohody o změně pracovního poměru mi byla smlouva prodloužena o 3 roky. Pracovní poměr na dobu určitou skončí tedy k 1.12.2015. Jelikož jsem ve stání sféře, bude se na mně vztahovat připravovaný služební zákon. S partnerem bychom chtěli založit rodinu a já by se ráda měla kam po rodičovské vrátit. Potřebovala bych tedy poradit, či mi zaměstnavatel může znovu prodloužit pracovní smlouvu na 3 roky (to samozřejmě neudělá když budu těhotná) nebo mám nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Dotkne se mne v tomhle ohledu nějak služebný zákon? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Služební zákon není v současné době schválenou normou, i když jeho platnost se předpokládá od 1.1.2015. Vezmeme-li v úvahu, že tedy tento zákon nabude platnosti a bude na Vás dopadat, pak trvání pracovního poměru na dobu určitou či neurčitou obsahuje § 20 služebního zákona, a to velice stručně. Pracovní poměr úředníka se primárně uzavírá na dobu neurčitou. Na dobu určitou je přijímán zaměstnanec, pokud dosud nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku, nebo jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance nebo v případech, které stanoví vláda svým nařízením. Prováděcí předpis v podobě vládního nařízení zatím nebyl vydán.
Obecně lze však říci, že pokud Vám bude končit pracovní poměr na dobu určitou, záleží zcela na vůli zaměstnavatele, zda bude chtít Váš pracovní poměr prodloužit, a to opět na dobu určitou, budou-li k tomu zákonné důvody, nebo na dobu neurčitou. Skutečnost, že budete v době uplynutí doby sjednání pracovního poměru např. na mateřské dovolené, nemá na toto rozhodnutí žádný vliv, tj. je možné, že Váš pracovní poměr prostě skončí, nebo bude prodloužen, jak bylo uvedeno výše. Nárok na pracovní poměr na dobu neurčitou však rozhodně nemáte.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Co je to běžné opotřebení bytu a jeho vybavení při nájmu bytu (§ 2293/1 nového občanského zákoníku 2014)
- Běžné opotřebení bytu nájemncem - co je to? (§ 2293/1 nového občanského zákoníku 2014)
- Je možné nepodepsat předávací protokol k nájemnímu bytu kvůli nesouhlasu s jeho obsahem?
- Následky nepodepsání předávacího protokolu nájemního bytu při ukončení nájmu
- Předávací protokol při ukončení nájmu podepsaný pod nátlakem pronajímatele
- Uzavření podnájemní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem - je to právně možné?
- Může nájemník uzavřít s pronajímatelem podnájemní smlouvu (i když je nájemce a ne podnájemník)?
- Nevýhody podnájemní smlouvy proto nájemní smlouvě
- Výhody a nevýhody podnájemní smlouvy proti nájemní smlouvě

07/2014 jsem uzavřel s majitelem bytového domu podnájemní smlouvu na pokoje v bytě 3+1 na dobu určitou (1 rok) a byla zaplacena kauce vy výši jednoho nájmu. Ve smlouvě byla sjednána výpovědní lhůta jeden měsíc. 1.9.2014 jsem smlovu o podnájmu k 1.10.2014 vypověděl. Při ukončení podnájmu a předávání pokoje byly do předávacího protokolu majitelem zapsany následující škody: škrábanec na desce stolu a škrábance na botníku. Následny byla tato poškození (dle mého názoru běžné opotřebení) účtována za 100 a 200, - což mi bylo odečteno z vrácené kauce. I přes můj nesouhlas jsem tento protokol musel podepsat a škodu uhradit, protože v opačném případě majitel hrozil tím, že mi naúčtuje celou cenu za uvedený nábytek a přenechá mi jej. Lze se proti tomuto nějak zpětně bránit? Navíc jsem dodatečně zjistil, že jako přímý majitel nemovitosti se mnou měl uzavřít nájemní smlouvu, díky které mám větší oporu v občanském zákoníku a ne pouze podnájemní smlouvu (majitel není nájemcem daného byto, ale přímý majitel). Lze nějak takto uzavřenou smlouvu zpochybnit? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Náhrada škody na nábytku:
V obecné rovině platí, že při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci (nejčastěji pojímaný jako předávací protokol), přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu (§ 2225/1 občanského zákoníku).

V případě nájmu bytu je pak tato problematika upravena speciálně v § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož odevzdá nájemce byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

Občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení výslovně neřeší, co se rozumí termínem "obvyklé opotřebení při řádném užívání", resp. "běžné opotřebení při běžném užívání", lze však usuzovat, že tento termín zahrnuje zejména normální pokles estetických a funkčních vlastností věcí, který je přímým a obvyklým následkem jejich běžného užívání, a to s přihlédnutím k délce takového užívání.

Pokud jste se závěry pronajímatele nesouhlasil, nebyl jste v žádném případě povinen předávací protokol podepsat, resp. by bylo vhodnější, kdybyste do předávacího protokolu svůj nesouhlas písemně vyjádřil. V současné chvíli se má naopak za to, že veškerý obsah předávacího protokolu odpovídá Vaší dohodě s pronajímatelem a možnost dalších právních kroků je tím značně omezena.

2/ Zpochybnění platnosti předávacího protokolu:
Dle § 551 občanského zákoníku platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, tzn. že je-li právní jednání učiněno pod nátlakem, nemůže se o právní jednání vůbec jednat. V tomto ohledu je však otázkou, zda je možné Vámi popsaný postup pronajímatele hodnotit jako nátlak a to nátlak natolik intenzivní, který by měl za následek naprosté vyloučení projevu Vaší vůle.

V tomto ohledu se v současné chvíli můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k vrácení částky, kterou Vám strhl z kauce, a to s odůvodněním, že se dle Vašeho názoru jedná o bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je pronajímatel povinen, a to z důvodu neplatnosti předávacího protokolu, k jehož podpisu jste byl donucen pod nátlakem.

Nebude-li však pronajímatel na základě Vaší písemné výzvy ochoten částku 300 Kč vrátit, je dle mého názoru (s ohledem na výši sporné částky) podnikání dalších právních kroků (tzn. podání žaloby k soudu) zcela zbytečné.

3/ Zpochybnění platnosti podnájemní smlouvy:
Přestože ve Vašem případě bylo na místě uzavřít smlouvu nájemní, nelze z prostého faktu označení smlouvy jako "podnájemní" usuzovat na její neplatnost. V této souvislosti je vhodné upozornit na základní pravidla výkladu právních jednání dle občanského zákoníku:

- právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555/1 občanského zákoníku), nikoli tedy podle svého názvu,

- co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět; nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen; při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 občanského zákoníku),

- na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 občanského zákoníku),

- má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (§ 575 občanského zákoníku),

- týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).

S ohledem na shora uvedená základní interpretační pravidla každého právního jednání lze uzavřít, že předmětná podnájemní smlouva představuje spíše platné právní jednání, přičemž se na ní může pohlížet jako na smlouvu nájemní. Vzhledem k ukončení její platnosti se pak jakékoli zpětné zpochybňování její platnosti jeví jako zbytečné.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dohoda o provedení práce - zaměstnavatel nedává dovolenou
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dohoda o provedení práce - odstoupení
- Odstoupení od dohody o provedení práce
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel nechává pracovat zaměstnance více než 300 hodin za rok na dohodu o provedení práce - je to v pořádku?

Dohoda o provedení práce: můj zaměstnavatel mi za 14 měsíců poskytl pouze 4 dny pracovního volna, mohu s ním okamžitě rozvázat pracovní poměr resp. odstoupit od smlouvy? Pracuji každý den 10-12 hodin. Jde mi o to ukončit tuto dohodu, protože jsem si našel nové zaměstnání. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Pokud máte se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, můžete na jejím základě odpracovat za kalendářní rok max. 300 hodin (§ 75 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Do tohoto limitu se započítávají i práce konané pro téhož zaměstnavatele na základě jiných dohod o provedení práce. Pokud pracujete každý den 10–12 hodin, je tento maximální limit velmi rychle vyčerpán. Zaměstnavatel tak nerespektuje ustanovení zákoníku práce. Obecně pro dohodu o provedení práce platí, že se na ní nevztahuje ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby a doby odpočinku (tj. např. povinný odpočinek v týdnu), pouze výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (§77 odst. 2 písm. d) ZP). Dohoda o provedení práce však je koncipovaná tak, že absolutně vylučuje Vámi uváděné jednání zaměstnavatele. Je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, který danou věc prověří a může zaměstnavateli uložit povinnost k nápravě a případně i pokutu (která by v tomto případě mohla být dosti vysoká).
Zákon nestanoví způsob ukončení dohody o provedení práce, nýbrž pouze dohody o pracovní činnosti. Přímo dohoda o provedení práce může obsahovat možnosti ukončení. Pojmově je však dohoda o provedení práce uzavírána na určitou dobu pro provedení určité práce zaměstnancem. Jednostranné ukončení tak možné není.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vydělávající osoba a student - nárok na příspěvek na bydlení od státu
- Příspěvek na bydlení - je nutné trvalé bydliště?
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení - informace
- Kolik % platu nestačí k pokrytí nákladů na bydlení aby byl nárok na příspěvek na bydlení
- Podmínky získání příspěvku na bydlení od statu
- Trvalé bydliště studenta v bytě a vliv na příspěvek na bydlení

Jsem aktuálně posledním rokem studentem navazujícího magisterského studia (prezenční studium) a nejpozději v červnu 2015 po státnicích skončím se školou (ale věku 26 let dovrším již 18. února a jak jsem zjistil, ztrácím k tomuto dni veškeré slevy na studenta), přítelkyně již od září 2014 pracuje. Naskytla se nám možnost osamostatnit se (do teď jsme bydleli u rodičů), tedy přestěhovat se do bytu jako nájemci. Náklady na bydlení by činili kolem 8.000 a přítelkyně vydělává okolo 13.000 Kč, což podle internetových kalkulaček (k roku 2014) splňuje podmínky pro získání příspěvku na bydlení. Já totiž při studiu nemám možnost žádného přivýdělku, tudíž můj měsíční příjem je 0, -.
Je pro nás výhodnější, když do nového nájemního bytu půjdeme bydlet společně (že oba budeme mít v tomto bytě trvalé bydliště), nebo je výhodnější, aby přítelkyně bydlela v tomto bytě sama a já jí prozatím pouze navštěvoval (v tomto bytě by tedy měla trvalé bydliště pouze 1 dospělá osoba s výše uveden příjmem). Při jaké možnosti je výhodnější dosáhnout vyšší částky příspěvku na bydlení? Děkuji Teodor

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve v daném bytě po celé kalendářní čtvrtletí bydlet, mít zde trvalé bydliště a hradit náklady na bydlení a teprve poté je možné o příspěvek požádat.

Příjmy dokládají pouze ty osoby, které v bytě mají trvalé bydliště. Pokud byste v bytě bydleli společně, ale trvalé bydliště by zde měl jen jeden z vás, bude své příjmy dokládat pouze ten, kdo má v bytě trvalé bydliště. Jestliže zde budete mít trvalé bydliště oba, budete muset dokládat své příjmy oba dva. Vzhledem k tomu, že Vy jako student žádný příjem nemáte, můžete mít klidně v bytě trvalé bydliště oba, na nárok na příspěvek na bydlení to nebude mít negativní vliv. Jiná situace by byla, pokud byste měl příjem i Vy. Pak by bylo výhodnější, aby měl v bytě trvalé bydliště jen jeden z vás dvou (ten, kdo má nižší příjmy).

OBČAN-BYDLENÍ
- Soused špehuje z okna - jak se bránit?
- Soused se dívá na zahradu z okna a špehuje nás - jak se bránit?
- Obtěžování od souseda sledováním z okna - jak se bránit?

Sousedova 2 okna jsou do naší zahrady. Jsou výš tak že má přehled o celém dění na zahradě. To i využívá. Ruší stále soukromí. Co mohu dělat a jak by okna měla být přizpůsobena? Mám vůbec právo se nějak bránit a mít nějaké požadavky? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě je rozhodné, jakým způsobem soused Vaše soukromí ruší, tzn. zda pouze dění na Vaší zahradě sleduje z oken svého domu či zda o tom pořizuje např. i záznamy na fotoaparát, kameru apod. (popř. jak často tak činí).

Dle § 81/2 občanského zákoníku jsou chráněny mimo jiné soukromí každého člověka, jakož i jeho projevy osobní povahy. Podrobnější pravidla pro ochranu podoby člověka a jeho soukromí jsou pak uvedena v § 84 a násl. občanského zákoníku.

V tomto ohledu je podstatným zejména § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Domníváte-li se, že sledováním dění na Vaší zahradě bylo Vaše soukromí narušeno podstatným způsobem, tzn. že byla dotčena Vaše osobnostní práva, můžete se ve smyslu § 82/1 občanského zákoníku domáhat, aby bylo od tohoto neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Ve Vámi popsaném případě se tak můžete obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčíte skutkový stav, přiložíte maximum důkazů a budete se domáhat, aby soud Vašemu sousedovi zakázal narušovat Vaše soukromí cíleným pozorováním dění na Vaší zahradě. V této souvislosti je však nezbytné poukázat na poměrnou nejistotu výsledku takového soudního sporu (zejména v otázce dokazování míry narušení Vašeho soukromí sousedem), stejně jako je nutné vzít v úvahu praktickou nevymahatelnost případného rozsudku. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

Ze znění dotazu pak nepředpokládám, že právní závadnost počínání Vašeho souseda by svou intenzitou naplnila skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování, kterého se dle § 354/1 písm. b) trestního zákoníku dopustí ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.

Co se týče umístění oken sousedova domu, je nezbytné vycházet z § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.), který však upravuje prakticky pouze umístění oken obytných místností ve vztahu k odstupům sousedních staveb, umístění oken směrem do zahrady sousedního pozemku zde nijak regulováno není.

RODINA-SJM
- Darování podílu nemovitosti v SJM jiné osobě - je nutný souhlas manžela, manželky?
- Darování majetku ve společném jmění manželů - pravidla, informace
- Darování majetku v SJM - pravidla, informace
- Je nutný souhlas s darováním poloviny majetku v SJM jiné osobě (dceři, synovi, dětem)?
- Postup darování části SJM jedním z manželů (nemovitost) synovi, dceři, dětem, cizí osobě
- Je možné darovat nemovitost v SJM jen jedním z manželů (darování svého podílu) jiné osobě?

Vlastním s manželkou v SJM chatu. Je možné svoji polovinu někomu darovat (dceři, synovi, manželce)? Je problém při darování podílu nemovitosti v SJM dětem? Je nutný souhlas manželky? Děkuji, Gustav

ODPOVĚĎ:
Věci patřící do společného jmění manželů SJM nejsou vyjádřeny podíly, jako tomu je např. u věcí patřících do spoluvlastnictví. Tedy majetek v SJM můžete převést pouze celý se souhlasem obou manželů. Pokud byste na převodu poloviny chaty svým dětem trval a Vaše manželka by byla zásadně proti takovému jednání, muselo by mezi Vámi dojít nejprve k úpravě manželského majetkového režimu odlišně od zákona. tzn. smluvně vyčlenit nemovitou věc ze SJM. Následně by formou vypořádání došlo k rozdělení nemovitosti do podílového spoluvlastnictví. Poté byste již mohl polovinu nemovitosti bez souhlasu manželky někomu darovat. Tento postup je však velmi složitý a lze stejného způsobu docílit i některým ze způsobu pořízení pro případ smrti (závěť, dědická smlouva).

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace přepravy zboží vydraženého na Aukro - rozbití předmětu při přepravě
- Od kdy je věc předaná kupujícímu - při převzetí nebo předání přepravci, poště?
- Kdo řeší rozbití věci při přepravě - kupující nebo prodávající?
- Prodávající špatně zabalil věc a ta se rozbila při přepravě - kdo odpovídá za škodu?
- Odpovědnost dopravce za škodu na zásilce - poškození zboží, věci při přepravě
- Lhůta na uplatnění škody při přepravě u dopravce

Na obchodním portálu Aukro jsem vydražila 17.8.2014 prosklenou vitrínu. Po zaplacení mi ji prodejce poslal přepravní službou Toptrans. Během přepravy se vitrína rozbila, odmítla jsem si ji tedy převzít a vitrínu jsem u přepravní služby reklamovala. Zaslala jsem reklamační formulář přimo z webových stránek firmy Toptrans a následně i mailem. Situaci jsem oznámila prodejci, ale ten odmítá cokoli řešit a přepravní firma Toptrans mi na reklamaci neodpovídá. Jak mám dál postupovat, abych dostala zpět peníze? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Právní vztah k prodávajícímu:
Dle § 2090/1 občanského zákoníku platí, že má-li prodávající podle kupní smlouvy věc odeslat (což je i Váš případ), chápe se prodávaná věc za předanou kupujícímu již okamžikem jejího předání dopravci k přepravě této věci ke kupujícímu, přičemž prodávající je zároveň povinen umožnit kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Dle § 2091/1 občanského zákoníku je pak prodávající ještě povinen označit věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího.

Dle znění dotazu předpokládám, že prodávající ve Vašem případě všechny shora uvedené povinnosti splnil, tzn. předal prodávanou věc dopravci, tuto věc řádně označil jako zásilku pro Vás a umožnil Vám uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci (t. j. že Vás označil jako příjemce zásilky, který je oprávněn k jejímu převzetí v určeném místě). V tomto případě se tedy prodávaná věc považuje za Vám předanou již v okamžiku jejího předání dopravci, tzn. že za následně vzniklou škodu prodávající již neodpovídá.

Ze shora uvedeného však existují 2 výjimky, o kterých je vhodné vědět:

- neoznačí-li prodávající řádně prodávanou věc, kterou předal dopravci k přepravě ke kupujícímu, nastanou účinky odevzdání věci až ve chvíli, kdy prodávající oznámí kupujícímu bez zbytečného odkladu, že mu věc odeslal, a určí-li ji dostatečně v oznámení; bez tohoto oznámení je věc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce (§ 2091/2 občanského zákoníku) ; v tomto případě by tedy za škodu mohl odpovídat i prodávající;

- není-li ujednáno, jak má být prodávaná věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu; stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu (§ 2097 občanského zákoníku) ; pokud by tedy došlo k poškození věci v důsledku jejího nedostatečného zabalení, odpovídal by za tuto škodu opět prodávající.

V návaznosti na shora uvedené proto můžete zvážit, zda za způsobenou škodu neodpovídá ve Vašem případě prodávající (zejména v důsledku nedostatečného zabalení zásilky).

2/ Právní vztah k dopravci:
Dle § 2558 občanského zákoníku je dopravce v první řadě povinen provést přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době.

Příjemce zásilky nabývá práva z přepravní smlouvy, požádá-li o vydání zásilky po jejím dojití do místa určení, popřípadě po uplynutí doby, kdy zásilka měla do místa určení dojít. Tím okamžikem přechází na příjemce i právo na náhradu škody na zásilce (§ 2561 občanského zákoníku).

Co se týče vzniku škody na přepravované věci, je vhodné připomenout, že (§ 2566 - § 2569 občanského zákoníku) :

- dopravce je povinen nahradit škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci; to neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče;

- povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a/ odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky, b/ vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku nebo c/ vadný obal zásilky (pokud dopravce odesílatele na vadnost obalu předem prokazatelně upozornil) ;

- při ztrátě nebo zničení zásilky nahradí dopravce cenu, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal;

- při poškození nebo znehodnocení zásilky nahradí dopravce rozdíl mezi cenou, kterou zásilka měla v době jejího převzetí dopravcem, a cenou, kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená;

- není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zásilky, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo bylo uplatněno opožděně.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na dopravce s písemnou výzvou k náhradě Vám způsobené škody (tato výzva nemusí být samozřejmě omezena pouze na formulářovou reklamaci, výzvu lze koncipovat i vlastními slovy). V této výzvě identifikujte dopravce, odesílatele i sebe (jako příjemce), specifikujte přepravovanou věc a popište vzniklou škodu. Dále je nezbytné vyčíslit vzniklou škodu v penězích a stanovit dopravci přiměřenou lhůtu k její náhradě. Ve výzvě můžete také zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou, popř. kontaktováním České obchodní inspekce. Jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte, druhou odešlete doporučeně s dodejkou dopravci.

V případě přetrvávající pasivity dopravce se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci s podnětem k prověření postupu dopravce:

http://www.coi.cz/

tento orgán však není oprávněn přikázat dopravci, aby Vaší reklamaci vyhověl. Současně se můžete obrátit s žalobou na soud, v tomto případě Vám doporučuji využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce nezkolaudované dílny do 100 m2 - stačí stavební ohlášení nebo musí být povolení?
- Dílna bez stavebního povolení a rekonstrukce - je nutné stavební povolení nebo jen ohlášení?
- Rekonstrukce stavby nezapsané v katastru nemovitostí - je to problém?
- Kdy není nutné stavební ohlášení a stavební povolení při rekonstrukci stavby?
- Kdy je nutné stavební povolení nebo ohlášení stavby při rekonstrukci stavby?

Manžel chce rekonstruovat hobby dílnu, kterou posléze bude užívat pro podnikání (truhlář). Dílna není zanesena v katastru nemovitostí, neboť je postavena před mnoha lety. Ale je zaměřena a lze dohledat původní stavební plány. Manžel se rozhoduje, zda rekonstrukci provést na stavební povolení nebo na ohlášení stavby (stavba je do cca 100 m2). Soused by mohl být problémovým a nesouhlasit, pokud bychom za ním přišli s dotazem, že potřebujeme jeho souhlas. Již jednou se snažil blokovat stavbu u rodinného domu, ale docílil jenom prodloužení délky řízení. Nemá pádné argumenty, jen si neustále stěžuje. Prosím o radu, jak rekonstrukci provést v rámci dodržení zákona. Rekonstrukce je opravdu nutná, dílna je v havarijním stavu. Rekonstrukcí by se dílna i odhlučnila a nerušila by tak činnost mého muže okolí. Rekonstrukci bychom plánovali v rámci zahájení řízení příští rok (2015). Děkuji. Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi uvádím, že skutečnost ne/zanesení předmětné dílny do katastru nemovitostí není pro případné stavební řízení rozhodná, neboť příslušná ustanovení stavebního zákona se vztahují na stavební činnost jako takovou, tzn. bez ohledu na to, zda je tato činnost prováděna na stavbě, která se dle katastrálního zákona do katastru nemovitostí zanáší či nikoli.

Dle § 2/3 a 4 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavební zákon pak pod pojmem stavba rozumí podle okolností i její část nebo změnu dokončené stavby.

V případě rekonstrukce dílny by se mohlo s největší pravděpodobností jednat o změnu dokončené stavby, kterou je dle § 2/5 stavebního zákona:

a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,

c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Dle § 103/1 písm. c), d) a e) bod 1 stavebního zákona nejsou vydání stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě:

- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,

- udržovacích prací, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,

- stavebních úprav, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Dle § 104/1 písm. d) a j) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu mimo jiné:

- stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

- udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103/1 písm. c) stavebního zákona.

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují samozřejmě i veškeré změny dokončených staveb (uvedených v § 104/1 stavebního zákona), pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

Stavební povolení je pak dle § 108/1 stavebního zákona vyžadováno ve všech případech, v nichž není možné aplikovat § 103 nebo § 104 stavebního zákona, přičemž stavební povolení je zapotřebí i při změnách staveb uvedených v § 104 stavebního zákona (ohlašované stavby), jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

Jelikož pro aplikaci správného ustanovení stavebního zákona je zapotřebí zejména prostudovat dostupnou stavebně-technickou dokumentaci stavby, doporučuji Vám konzultovat stavební záměr předem s místně příslušným stavebním úřadem, který by Vám měl v souladu s vlastní rozhodovací praxí (která se napříč různými stavebními úřady může i značně lišit) doporučit optimální typ stavebního řízení.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymazání předkupního práva na nemovitost pro firmu - firma nekomunikuje
- Vymazání předkupního práva na nemovitost - postup, návod, informace
- Vymazání předkupního práva z katastru nemovitostí - postup, návod, informace
- Návrh na vklad do katastru nemovitostí - výmaz předkupního práva z důvodu zániku
- výmaz předkupního práva z KN z důvodu zániku

Jak požádat katastr nemovitostí aby vymazal předkupní právo na mojí nemovitost, na které bylo zřízeno firmou od které jsme nemovitost kupovali v roce 1994 na dobu 10 let. Lhůta uplynula 2004? Firma se nemá k tomu, aby podala návrh na výmaz předkupního práva.
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud je to tak, jak uvádíte, předkupní právo zřízené na 10 let zaniklo uplynutím lhůty, na kterou bylo zřízeno, tedy v roce 2004. V současné době tedy můžete podat návrh na vklad do katastru nemovitostí na výmaz uvedeného předkupního práva z důvodu jeho zániku.
Firmu, které předkupní právo svědčilo, uveďte jako účastníka vkladového řízení a danou smlouvu podejte jako přílohu k návrhu na vklad. Neuvádíte bohužel žádné konkrétní informace o dané kupní smlouvě, nicméně v obecné rovině by výmazu zaniklého předkupního práva nemělo nic bránit.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpis z dědického řízení jen pro 1 dědice (bez informací o ostatních dědicích)
- Zkrácená verze dědického řízení - písemný výňatek pro 1 dědice

Usnesení o dědictví obsahuje celou řadu položek pro dva dědice. Je možné notáře požádat o "zkrácenou verzi" či výpis, obsahující jen část dědictví jednoho dědice? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
To není možné. Dle zákona musí být v usnesení o skončení řízení o pozůstalosti všechny náležitosti (§ 184 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.), „zkrácená verze“ by tyto náležitosti neobsahovala. Výpis notář rovněž neposkytuje.
_

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Manželka vyměnila družstevní byt za jiný v době manželství - patří byt do SJM?
- Manželk vyměnil družstevní byt za jiný v době manželství - patří byt do SJM?

Za svobodna jsem si pořídila družstevní byt 1+1. Za manželství jsem tento roku 2000 vyměnila za 2+1, rozdíl ceny zaplatili moji rodiče. V Dohodě o výměně bytu jsem uvedena jen já. Při převodu do osobního vlastnictví OV 2003 však bytové družstvo BD uvedlo nás oba a na katastru nemovitostí KN bylo zapsán byt do společného jmění manželů SJM (bytové družstvo BD neřešilo původ vlastnictví a na mou námitku tehdy uvedlo, že nezkoumají, kdo si byt zaplatil, ale uvádějí vždy oba manžele). 2007 jsme si vzali úvěr na revitalizaci domu, který po odchodu manžela 2008 k jiné ženě, platím vč. ostatních nákladů na bydlení jen já. Rozvod 2009. V bytě bydlím já a naše 2 děti. Vypořádání majetku řeší soud. Bývalý manžel požaduje finanční náhradu i za byt. Prosím o informaci, zda byt 1+1 a 2+1 patří do SJM, v případě, že i dle vašeho názoru patří, ke kterému datu májí být oceněny byty. Dle mého názoru jsem si já pořídila byt za svobodna, ten jsem si za manželství vyměnila za větší a doplatek jsem zaplatila jen já, bývalý manžel se na tom nepodílel žádnou částkou, tak proč bych mu měla ještě platit vyrovnání za byt. Uzavřením manželství mu vznikl pouze společný nájem, který rozvodem zanikl.
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás podle staré právní úpravy platné v době, kdy jste se s manželem stali členy bytové družstva, platilo, že stal-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem v bytovém družstvu, automaticky to zakládalo členství v tomto družstvu i manželovi druhému. Původní Váš byt 1+1, který jste nabyla za svobodna do SJM nepatří, byt 2+1, u kterého jste nabyla členských práv za trvání manželství pak ano. Při vypořádání však určitě argumentujte a zejména pak doložte situaci, za jaké jste k bytům přišla. Soud toto jistě posoudí a zohlední při stanovení výše manželova podílu. Co se týče ocenění bytů, tak zde je potřeba vycházet k jeho stavu v době, kdy dochází k rozvodu manželství.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení trestného činu vraždy - 15 nebo 20 let?
- Za kolik let se promlčí vražda (trestný čin vraždy)
- Promlčecí doba, lhůta vraždy

Četl jsem na webu, že 20 let stará vražda je "téměř promlčena". Myslel jsem, že promlčecí doba je 15 let, ale že trestnost ani pak nezaniká. Nerozumím tomu a rád bych své poznatky z novin korigoval dle vaší erudice. Svatopluk http://www.novinky.cz/349783-.html

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že u vraždy v základní skutkové podstatě (§ 140 odst. 1 TZ) je promlčecí doba (§34) stanovena trestním zákoníkem na 15 let. V případě kvalifikované skutkové podstaty (§ 140 odst. 3) je pak promlčecí doba prodloužena na 20 let. Vyloučeny z promlčení jsou trestné činy uvedené v § 35 trestního zákoníku. V § 34 odst. 3 je taktéž určena doba, kdy promlčení neběží a v § 35 odst. 4, 5 skutečnosti, na základě kterých se promlčecí doba přeruší a běží znovu. Níže Vám předmětná ustanovení vkládám, abyste si případ mohl zanalyzovat.

§ 34
Promlčecí doba
(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává
a) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,
b) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno,
c) doba, po kterou oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168) nebo některého trestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší osmnácti let,
d) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1,
f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu,
g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
4) Promlčecí doba se přerušuje
a) zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento trestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čin obviněnému, nebo
b) spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.

§ 35
Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.

§ 140
Vražda
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
h) opětovně,
i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.
(4) Příprava je trestná.

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Do kdy se musí sepsat darovací smlouva pokud existuje budoucí darovací smlouva?
- Budoucí darovací smlouva - do kolika let se musí sepsat řádná darovací smlouva?
- Smlouva o smlouvě budoucí darovací - do kdy se musí sepsat darovací smlouva?
- Je možné napsat do budoucí darovací smlouvy lhůta do kdy bude sepsána řádná darovací smlouva?
- Kdy zaniká budoucí darovací smlouva - informace
- Zrušení budoucí darovací smlouvy na byt, dům, zahradu, pozemek, nemovitost
- Kdy zaniká smlouva o smlouvě budoucí darovací - informace
- Zrušení smlouvy o smlouvě budoucí darovací na byt, dům, zahradu, pozemek, nemovitost

Je možné sepsat budoucí darovací smlouvu na byt, do kolika let se musí sepsat řádná smlouva? Lze uvést do této budoucí darovací smlouvy, že až za 10 let? Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Smlouvu o smlouvě budoucí darovací, na základě níž má být uzavřena budoucí darovací smlouva, jejímž předmětem je byt, lze za běžných okolností uzavřít. NOZ nijak nelimituje, lhůtu ve které má být budoucí smlouva uzavřena. Pokud ve smlouvě o smlouvě budoucí lhůta pro uzavření budoucí smlouvy není stanovena, je jí ze zákona lhůta jednoho roku.
Je však důležité, aby lhůta, do kdy je nutné uzavřít budoucí hlavní smlouvu, byla určitelná. Tato doba může být stanovena určitým dnem nebo určitou lhůtou. Z toho důvodu doporučuji ve smlouvě o smlouvě budoucí se vyhnout formulaci „až za 10 let“, neboť smyslem smlouvy o smlouvě budoucí je stanovit lhůtu, ve které se nejméně jedna strana zaváže uzavřít po vyzvání budoucí smlouvu. Formulace „až za 10 let“ působí jako odkládací podmínka, která nám říká, že dříve než za 10 let smlouvu uzavřít nelze. Takové ustanovení je pak dle mého názoru v rozporu se smyslem institutu smlouvy o smlouvě budoucí.
Na závěr bych ještě dodala, že nový občanský zákoník 2014 (NOZ 204) umožňuje zprostit se povinnosti uzavřít budoucí smlouvu v případě, že dojde ke změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nezle rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Tedy při stanovení delší lhůty pro uzavření smlouvy, nelze takovou možnost zcela vyloučit.
Vzor této smlouvy najdete zde: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Postup vymáhání peněz po internetovém obchodu - eshop nedodal zboží a nekomunikuje
- Postup vymáhání peněz po eshopu - internetový obchod nedodal zboží a nekomunikuje
- Úroky z prodlení - eshop nevrátil peníze za nedoručené zboží a nekomunikuje

Na internetovém obchodě jsem zaplatil předem obchodníkovi, který mi zboží nedodal cca od 07/2014 a ani měsíc po vypovězení smluv jsem nedostal peníze zpět. Bohužel jsem v tomto obchodě uzavřel tři kupní smlouvy (první 24. 6. 2014; druhou 26. 6. 2014 a třetí 9. 7. 2014) na zboží, které však většinou nebylo skladem a zaplatil jsem je předem na účet prodejce, což mi potvrdil jak na mém účtu ve svém obchodě, tak e-mailem. U zboží bylo datum dodání „déle, než 21 dní“ ovšem přijde mi amorální zboží nedodat ani za tři měsíce. 3. 9. 2014 jsem všechny kupní smlouvy vypověděl, což jsem učinil jak písemnou formou (dopisy doporučeně a na dodejku), tak elektronicky do e-mailu. Prodávající neodpověděl a peníze mi v zákonné čtrnáctidenní lhůtě nevrátil, přesto, že jsem jej znovu upozornil na jeho pochybení. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Obráťte se na Českou obchodní inspekci ČOI, kde podejte podnět k prošetření obchodníka. Pakliže se jedná o vyšší částku, doporučuji ještě jednou poslat prodejci dopis tzv. předžalobní upomínku/výzvu, kde jej vyzvěte k plnění a pohrozte mu, že pakliže tak ve lhůtě, kterou mu dáte (např. 1 měsíc), neučiní, obrátíte se na soud.
Pokud nebude reagovat, nezbývá Vám než se na soud žalobou o vydání peněžitého plnění skutečně obrátit. Vzor žaloby najdete na Internetu, takže si ji můžete sepsat i sám.
Lze také požadovat zákonný úrok z prodlení z částky, která Vám měla být vrácena. Počítejte s tím, že soudní řízení je zpoplatněno, hradí se 1000, - Kč + 5% z dlužné částky. Zkuste proto prověřit, zda-li společnost ještě existuje, zda je vůbec koho žalovat. Pokud by totiž nebylo, vynaložené peníze na soudní výlohy by se Vám stejně jako dlužná částky již nevrátily.

FINANCE-DANĚ
- Kdo platí daň z převodu nemovitosti od roku 2014?
- Kdo platí daň z převodu nemovitosti od 2014 - kupující nebo prodávající?
- Kdo platí daň z nabytí nemovité věci od roku 2014?
- Kdo platí daň z nabytí nemovité od roku 2014 - kupující nebo prodávající?

07/2014 jsem prodal polovinu domu získaného dědictvím svému synovci. V kupní smlouvě, kterou jsem bohužel dělal bez pomoci advokáta, bylo doslova uvedeno "Daň z převodu nemovitostí, jakož i náklady na vypracování znaleckého posudku pro účely daně z převodu nemovitostí, hradí kupující." Finanční úřad však tuto formulaci neuznal a chce daň zaplatit po mě. Je nějaká možnost, jak bych se mohl vyhnout placení daně? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Daň z převodu nemovitostí od 1. 1. 2014 neexistuje.
Jedinou možností je do smlouvy výslovně a jednoznačně uvést (případně i dodatkem), že daňová povinnost byla přensena na nabyvatele, a to ideálně větou „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel“.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví nemovitosti vlastněné zesnulým ale nezapsané v katastru nemovitostí - co dělat?
- Kupní smlouva na nemovitost s neověřenými podpisy, nezapsaná změna vlastníka v katastru - průběh dědění nemovitosti
- Dědění nemovitosti - nový majitel zemřel a není zapsán v katastru nemovitostí, smlouva je k dispozici

Známé zemřel manžel a v dědickém řízení zjistila, že v majetku není zahrnuta nemovitost - garáž. Při dalším zkoumání zjistila, že tato nemovitost není zapsána v katastru nemovitostí na jméno zesnulého manžela. Zřejmě se o to za svého života řádně nepostaral. Má sice kupní smlouvu, ale není notářsky ověřena a oba smluvní partneři již nežijí. Zesnulý manžel platil pravidelně za tuto nemovitost, daň z nemovitosti. Jak by mohla docílit toho aby byla zmíněná nemovitost garáže zahrnuta do dědictví po zesnulém manželovi. Má zejména obavu ze skutečnosti, že v současnosti nemůže ani zaplatit daň z nemovitosti za zmíněnou garáž a obává se penalizace. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Stačí notáři, který je pověřen projednáním dědictví po manželovi známé, předložit veškeré podklady, z kterých je patrno, že nemovitost mu skutečně patřila a sdělit mu, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. Notář si poté u příslušného katastrálního úřadu zjistí, zda jim bude stačit, když nemovitost v dědickém řízení po manželovi projedná a v odůvodnění usnesení o skončení dědického řízení uvede, z jakého titulu se nemovitost v tomto dědickém řízení projednala.
Pokud toto nebude podle katastru dostatečné, nechť Vaše známá požádá notáře, aby ve formě notářského zápisu sepsal její prohlášení ohledně této nemovitosti – na základě čeho ji manžel nabyl a že nebyla zapsána v katastru jako jeho nemovitost. Tento zápis podejte spolu s návrhem na změnu zápisu na katastr nemovitostí. Jakmile katastr provede změnu a zapíše do něj manžela jako vlastníka, může být nemovitost projednána v dědickém řízení po manželovi.

OBČAN-DLUHY
- Zákaz postoupení pohledávky třetí straně ve smlouvě - je takové ujednání platné?
- Je nutný souhlas potencionálního dlužníka s postoupením budoucí pohledávky jinému subjektu?
- Musí dlužník souhlasit s postoupením dluhu jinému subjektu?

Byla nám zaslána objednávka, kde objednavatel zadal tuto větu:
"Zhotovitel nesmí bez písemného souhlasu objednavatele postoupit či zastavit na třetí osobu pohledávku za objednavatelem vzniklou dodáním zboží." Vyložili jsme si větu, že nemůžeme po nezaplacení pohledávku předat právníkovi či vymahačské firmě. Ale než budeme něco řešit chtěla bych se zeptat zda to tak je a zda na to objednavatel má vůbec právo. Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se k takové povinnosti smluvně zavázali, tak to možné je, občanský zákoník je v oblasti závazkových vztahů značně benevoletní a ponechává na účastnících smlouvy, jak si svá práva a povinnosti ujednají.
Pokud však smlouva vylučuje postoupení či zastavení pohledávky, neznamená to, že byste pohledávku nemohli dát k vymáhání právníkovi. Právník jedná Vaším jménem a na Váš účet. Stejným způsobem Vás může zastupovat i vymahačská firma. Smlouva pouze vylučuje to, abyste této společnosti či jiné třetí osobě pohledávku postoupili.
Má úvaha je, zda se jedná o seriozního objednatele a zda máte nějakým způsobem ošetřeno placení, záloha na plnění zhotovitele apod. Dle mého názoru objednatel už předem usuzuje, že bude dlužníkem, což vnáší v mých očích jistou nejisotu do tohoto smluvního vztahu.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Adopce, osvojení dospělé osoby a dědictví, dědění - informace (§ 847, § 853 ad. nového občasnkého zákoníku 2014)
- Dědění v dospělosti adoptovanou, osvojenou osobou - informace
- Je nutné adoptovat dítě manželky když chci aby po mě zdědilo majetek?
- Je nutné adoptovat dítě manžela když chci aby po mě zdědilo majetek?
- Jak zajistit dědění majetku synem, dcerou mé nové manželky
- Jak zajistit dědění majetku synem, dcerou mého nového manžela

Pokud bych si osvojil dospělého syna své manželky, měl by se dostat do prvé dědické skupiny dle NOZ po mé smrti? Jiné děti nemám. Jak by to bylo třeba v případě, že bychom měli s manželkou nehodu a oba zemřeli? Já bych byl dejme tomu prohlášen za mrtvého o něco déle. Tím bych asi byl dědicem podílu z našeho společného jmění. Bude po mě dědit osvojený syn, když by byl v první dědické skupině? A nebo podle NOZ, když osvojitel zemře a měl dědit, tak můj podíl ze společného jmění by na osvojeného syna nepřešel? Jak to zařídit aby dědil vše výhradně on a ne moji sourozenci? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Pro osvojení zletilého je nutno splnit předpoklady stanovené zákonem (§ 847 NOZ a násl.). Dle § 853 odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.
Zemřete-li později, než Vaše manželka, jste ze zákona jejím dědicem. Po Vaší smrti by byl Vašim dědicem osvojený syn.
Přejete-li si, aby veškerý Váš majetek zdědil syn Vaší manželky, stačí sepsat závěť, ve které mu veškerý svůj majetek odkazujete. Vzhledem k tomu, že nemáte vlastní děti (ty jediné jsou nepominutelnými dědici, a tudíž by jako jediné mohly vyžadovat svůj povinný díl), sepíšete-li závěť, vyloučíte tím z dědění všechny zákonné dědice a celou Vaši pozůstalost by dostal na základě závěti syn manželky (a nemusel by být ani osvojený).

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem bez výpovědní lhůty - informace
- Zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy - je možné to definovat i v nájemní smlouvě?
- Zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy - § 2291 odst. 2 nového občanského zákoníku 2014
- Zkrácení výpovědní lhůty nájmu bytu v nájemní smlouvě - je to v pořádku?
- Nájemník, nájemce jako slabší strana závazkového právního vztahu - § 2235 odst. 1 nového občanského zákoníku

V § 2291 NOZ se praví, že " (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby … "
Lze mezi pronajímatelem a nájemcem smluvně v nájemní smlouvě k nájmu bytu stanovit, co smluvní strany budou považovat za "zvlášť závažné porušení povinností" nad rámec toho, co tímto pojmem kvalifikuje NOZ v odst. 2 téhož paragrafu?
Dotaz druhý - lze mezi pronajímatelem a nájemcem smluvně v nájemní smlouvě k nájmu bytu stanovit, že např. "při jakémkoli porušení smluvní povinnosti hradit nájemné má pronajímatel právo odstoupit od smlouvy", tedy odstoupit od smlouvy bez výpovědní lhůty? Předem děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Do smlouvy si v zásadě můžete zakomponovat cokoliv, tedy vymezit výpovědní důvody, zkrátit výpovědní dobu apod. Je to na dohodě a ochotě stran uzavřít smlouvu s takovýmto obsahem a být těmito pravidly vázán. V případě sporu u soudu se ale pronajímatel nebude moci těchto ustanovení domoci, jelikož nájemce jako slabší strana závazkového právního vztahu je chráněn za podmínek § 2235 odst. 1 NOZ tak, že se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení NOZ o nájmu bytu a domu (tedy nad rámec ustanovení §2285 a násl. , na které odkazujete). Z výše uvedených důvodů se tak spíše doporučuje (alespoň v první fázi) uzavírat nájemní smlouvy na dobu určitou.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví když je majetek větší než dluhy
- Aktiva jsou větší než pasiva - je možné odmítnout dědictví?
- Je možné odmítnout nepředlužené dědictví?
- Podmínky pro odmítnutí dědictví - § 1485 nový občanský zákoník 2014
- Co se stane pokud dědictví odmítnou dědicové i nástupci dědiců?
- Co je to odúmrť v dědictví, dědickém řízení
- Kdy není možné odmítnout dědictví - informace

Může manžel odmítnout dědictví po zemřelé matce, pokud matka zanechala po sobě majetek, byt v hodnotě cca 250.000 Kč a dluhy u různých společnosí cca 200.000 Kč. Manžel chtěl dědictví odmítnout, ale notářka jemu a jeho sestře sdělila, že pokud je hodnota majetku větší než dluhy, že dědictví odmítnout nelze, je to pavda? Pokud dědictví odmítnout lze, nebude pak převedeno na naše děti? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Není pravda, že dědictví lze odmítnout jen když je předlužené. Každý dědic dle ust. § 1485 o. z. může dědictví odmítnout a nejsou stanoveny žádné podmínky, pod kterými by bylo možné dědictví odmítnout.
Odmítnete-li dědictví, nastupují do Vašeho dědického nároku Vaše děti. Vaše děti však mají také možnost dědictví odmítnout. Dědictví pak přechází na další dědice ze zákona, kteří opět mohou dědictví odmítnout. Odmítnou-li všichni zákonní dědicové, připadne dědictví státu jako odúmrť.

FINANCE-DANĚ
- Prodej zboží za 1 Kč - počítají se daně z pořizovací ceny nebo prodejní ceny?
- Likvidace obchodu, zboží a odvod daní ze zboží prodaného za symbolickou cenu
- Likvidace zásob a daně, DPH - postup, informace

Jsem jediný společník a jednatel firmy s. r. o. , která se zabývá prodejem zboží. Prodejnu chci zavřít, protože není zisková, chci raději pronajímat prostor. Dotaz: při likvidaci zásob/zboží mohu zlikvidovat prodejem 1 ks za 1 Kč z důvodů likvidace prodejny? Tedy v nákladech budu mít celou pořizovací cenu a výnosy budou jen 1 Kč. Jsem plátce DPH. Jak se na to bude dívat finanční úřad? Abych nevyprodal vše za 1 Kč a pak mi nevyměřili DPH z pořizovacích cen. Pokud se mi nepodaří vyprodat zásoby, budu při pozdějším zrušení firmy, kdy přechází majetek na společníka, muset zdanit neprodané zboží? DPH i daň z příjmů? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Výprodej zásob za 1 Kč / ks s sebou z daňového pohledu nenese žádná negativa - tj. ztráta z prodeje bude daňově uznatelná a DPH se se odvede pouze ze skutečné prodejní ceny, nikoli z cen pořizovacích.

Pokud chcete opravdu realizovat přeměnu ve formě převodu jmění na společníka, jak píšete, doporučuji postup a související daňové, finanční i právní dopady konzultovat s daňovým a právním poradcem.

Další variantou je "klasická" likvidace společnosti, kdy společník má nárok na likvidační zůstatek po ukončení likvidace. V případě, že zásoby neprodáte a budete je muset zlikvidovat, pak bude jejich pořizovací cena daňově uznatelným nákladem, pouze pokud budou splněny podmínky § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů, tj. na základě prokazatelně provedené likvidace zásob. K prokázání likvidace jste povinen vypracovat protokol, kde uvedete důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvedete pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.

Při prokazatelné likvidaci zásob nedochází ke zdanitelnému plnění z pohledu DPH, tj. likvidované zásoby nebude nutné dodanit.

RODINA-SJM
- Nemovitost v SJM je napsaná v katastru nemovitostí jen na jednoho z manželů - může majetek darovat nebo prodat?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Po kolika letech nemovitost propadá státu pokud je opuštěná, nepoužívaná?
- Opuštěná nemovitost - po kolika letech propadá státu?

Majetek nabytý v průběhu manželství. Ačkoliv je majetek (nemovitost) psaný v katastru nemovitostí jen na jednoho majitele, je (pokud to správně chápu) předmětem dělení při rozvodovém vypořádání společného jmění manželů SJM. Je nějaká možnost tomuto zamezit?
Lze to vyřešit tak, že majitel pozemku převede před zahájením rozvodového řízení darovací smlouvou pozemek na někoho jiného? Bude to poté předmětem dělení? Bylo by východisko převést pozemek na svého nezletilého syna? Jak je na to pohlíženo v případě že pozemek je převedený na nezletilého a manželství je již rozvedeno? Kdo s ním má právo nakládat?
Pozemek (orná půda), který má celkem osm spolumajitelů. Jak postupovat v případě že některé spolumajitele nelze dohledat respektive již někteří majitelé nežijí a dědice nelze dohledat? Je řešení obrátit se na soud s žádostí zrušení/vypořádání spoluvlastnictví? Jak je v tomto případě postupováno? Děkuji, Kvído

ODPOVĚĎ:
Je zvláštní, že pokud jste nabyl nemovitost za trvání manželství, že jste psán v KN pouze Vy. Za této situace můžete s nemovitostí nakládat samostatně. Samozřejmě manželka by tento úkon mohla napadnout jako neplatný, ale dle nového občanského zákoníku počínaje rokem 2015 je rozhodné to, co je zapsáno v katastru. Situace bude stejná, převedete-li pozemek na svého syna. Na nezletilého však není možno v důsledku nedostatku svéprávnosti bez souhlasu soudu převést nemovitost.

V posléze uvedeném případě se jeví Vaše řešení jako správné, je však otázkou, jak bude soud postupovat, nejsou-li známi všichni spoluvlastníci. Opuštěná nemovitost po deseti letech připadá do vlastnictví státu.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Majitel auta nezměnil provozovatele v technickém průkazu - úřad chce pokutu po provozovateli protože majitel nepřebírá poštu
- Správní delikt provozovatele vozidla, odpovědnost za přestupek provozovatelem (delikt udělal řidič)

Jsem zaměstnavatel a zaměstnávám řidiče. Jejich auta nejsou mým majetkem, vlastníkem je pouze řidič, já jsem provozovatel a jsem jako provozovatel uvedena v technickém průkazu a jako vlastník je v technickém průkazu uveden řidič. Nyní mi přišla pokuta za překročení rychlosti u jednoho řidiče. Úřad jsem řádně a ve lhůtě informovala - jméno řidiče, rodné číslo, adresa, kopie technického průkazu s uvedenými údaji. Řidič je ale na adrese k nezastižení a obsílky se úřadu vracejí. Řidič v době spáchání přestupku již nebyl mým zaměstnancem a neměl platnou pracovní smlouvu, ale ponechal mě v technickém průkazu jako provozovatele. Úřad nyní chce pokutu po mě, je to tak správné? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru by po Vás i vzhledem k popsaným skutečnostem rozhodně pokutu požadovat neměl. Nicméně od r. 2013 zákon o provozu obsahuje ustanovení o objektivní odpovědnosti provozovatele, které je dle mého názoru protiústavní, nicméně jsem nezaznamenal, že by bylo zrušeno či novelizováno. Tudíž bych (vizte níže) prošel ono sporné ustanovení, pokud se na něj správní orgán odkazuje, a zkontroloval bych, zda jsou naplněny veškeré tam uváděné podmínky. Například, zda nebyla dána žádost o zápis změny provozovatele, zda jsou naplněny podmínky odst. 2. Případně bych - včetně Vaší výše uvedené argumentace - sepsal odvolání, že za dané situace není objektivně spravedlivé požadovat úhradu pokuty (+ doklad o ukončení pracovního poměru, + nejste vlastníkem vozidla, + doklad o odeslání osobních údajů řidiče správnímu úřadu-není důvodu stíhat Vás, když má úřad k dispozici osobní údaje přestupce). Skutečně toto jsou nehorázné postupy ze strany úřadů, které legislativa bohužel podporuje. (Pokud Vás případně viní dle jiného ustanovení zákona o provozu, tak za překročenou rychlost rozhodně pokutu nehraďte.)

§ 125f

Správní delikt provozovatele vozidla

(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

(2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud

a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,

b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a

c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a

a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo

b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.

(5) Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích

a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo

b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Úmrtí otce, matky - kam se musí všude nahlásit (banky, penzijní fondy ad.)
- Kam se musí nahlásit úmrtí, smrt matky, otce - informace
- Kde se musí nahlásit smrt, úmrtí rodiče - na které úřady a instituce?
- Je povinnost nahlásit úmrtí majitele účtu (smrt otce, matky) bance ve které má zesnulý bankovní účet?
OBČAN-BYDLENÍ
- Smrt majitele družstevního bytu - jaké poplatky se musí platit do fondu družstva?
- Plcení poplatků spojených s družstevním bytem - kdo je platí před dědickým řízením?

29.8.2014 mi zemřel otec. Jsme 3 sestry. Chci vědět, zda máme jako pozůstalí zákonnou povinnost oznámit umrtí institucím jako jsou banky (např. Česká spořitelna, a. s.), Penzijní fond, Stavební spořitelna atd. a pokud ano, tak do kdy, či toto oznamuje notář? Zatím nemáme úmrtní list, který očekáváme asi 17.9.14. Tatínek žil v družstevním bytě, máme povinnost platit družstvu poptatky do fondu a úvěr na lodžie, který všichni nájemníci platí formou měsíčních splátek již nyní, nebo až po vypořádání dědictví. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Notáři, který vyřizuje pozůstalost po Vašem otci, sdělte veškeré instituce, u kterých měl Váš otec smlouvy. Notář si na tyto instituce udělá dotazy, čímž jim sdělí, že Váš otec zemřel a také Vám sdělí, které instituce musíte obeznámit sami. Poplatky spojené s družstevním bytem je vhodnější zaplatit až po vypořádání dědictví, kdy bude jasné, na koho přešel družstevní podíl, s kterým jsou spojeny právě tyto poplatky.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s podmínkou péči o psa po smrti majitele psa
- Závěť s příkazem (péče o zvíře - psa, kočku) - informace
- Obtěžování dědice, odkazovníka děděním ze závětí - § 1551 nový občanský zákoník
- Obtěžování dědice, odkazovníka děděním ze závětí - příklad z praxe

Chci napsat rukou závěť. Jak mám do ní zakomponovat, že chci aby se dědic postaral o mého pejska? Co stane pokud pes zemře dřív než já? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Stačí dědici odkázat psa s příkazem, že se o něj musí starat způsobem, který mu přikážete. Při psaní závěti s příkazem postupujte dle ust. § 1569 a násl. občanského zákoníku. Dejte si však pozor na ust. § 1551 nového občanského zákoníku: směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná.
Zemře-li pes dříve než Vy, nebude se k této části závěti přihlížet, zbytek závěti bude platný.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nenastoupení do práce po podepsání pracovní smlouvy z důvodu úrazu
- Nenastoupení do práce po podepsání pracovní smlouvy ze zdravotních důvodů
- Do kolika dní se musí zaměstnanec omluvit pokud nenastoupí do práce po podpisu pracovní smlouvy?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnanec nenastoupil do práce po podpisu pracovní smlouvy - kdy smlouvy zaniká?
- Odstoupení od pracovní smlouvy zaměstnavatelem pro nenastoupení do práce, zaměstnání po podpisu smlouvy
- Nenastoupení do práce po podpisu pracovní smlouvy - za kolik dní smlouva zaniká?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo vyplatí nemocenskou v době podepsání pracovní smlouvy bez nástupu do zaměstnání (z důvodu nemoci, úrazu)

20. 10. 2014 jsem měl nastoupit do zaměstnání. Den předtím (19. 10. 2014) jsem utrpěl úraz, a jsem od té doby v pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel mi tvrdí, že nedošlo k nastoupení do pracovního poměru, tudíž mi odmítá vyplatit nemocenskou (podle §10 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.). Má pravdu? Kdo mi ji tedy vyplatí? Před 20. 10. jsem byl evidován na Úřadu práce.
Zaměstnavatel mi tvrdí, že podle §66 zák. práce (č. 262/2006 Sb.) mě může propustit ve zkušební době v době trvání pracovní neschopnosti delší než 3 týdny. Má pravdu?
Vztahuje se ochranná lhůta na celou dobu trvání pracovní neschopnosti, či ne? Předem děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 34 odst. 1 písm. c) zákoníku práce platí, že pracovní smlouva musí obsahovat mimo jiné i den nástupu do práce. V tento den vzniká pracovní poměr. Dle § 34 odst. 3 ZP pak platí, že nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci nebo se zaměstnavatele do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Je tedy rozhodné, zda zaměstnavatel o Vaší pracovní neschopnosti věděl, a to do sedmi dnů od data nástupu do práce. Pokud ano, pracovní poměr Vám vznikl i přesto, že jste do práce nenastoupil.
Ve zkušební době může zaměstnavatel zaměstnance propustit, resp. s ním rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu. Je limitován pouze omezením, že toto nesmí učinit v době prvních 14-ti kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Po uplynutí této doby, může zaměstnavatel k rozvázání pracovního poměru ve zkušební době přistoupit, i když je zaměstnanec i nadále v dočasné pracovní neschopnosti (§66 ZP). Ochranná lhůta platí po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti pouze v určitých případech dání výpovědi ze strany zaměstnavatele.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel nechce opravovat nemovitost - přikázání nutných oprav soudem, soudně
- Nutné opravy nemovitosti přikázané soudně - spolumajitel nechce nic opravovat
- Nutné opravy bytu, domu přikázané soudně - spolumajitel nechce nic opravovat
- Může soud rozhodnout o nutných opravách bytu, domu, nemovitosti - spolumajitel nechce nic opravovat
- Spolumajitel nechce nic opravovat - může soud rozhodnout o nutných opravách bytu, domu, nemovitosti?
- Způsoby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Rozdělení bytu, domu nemovitosti mezi dva spoluvlastníky - informace, postup

Jsme dva spoluvlastníci nemovitosti. Jeden vlastník chce do nemovitosti investovat, já na to nemám peníze. Navrhl nemovitost rozdělit na dva samostatné objekty. To je také finančně velmi nákladné a spoluvlastník to nechce financovat sám. Na koupi své poloviny si vzal hypotéku, kterou dosud nesplatil. Jeho obytná část je o několik m2 menší než moje. Dům má velké množství společných prostor. Hrozí soudem. Jaké obvinění mi může hrozit? Kdo určí, které opravy jsou nezbytné a které nikoliv? Děkuji, Ondřej

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Jste-li dva spoluvlastníci, jímž náleží rovný podíl, dosáhnete většiny hlasů jen souhlasem Vás obou. Podobně to platí u rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci, kdy je zapotřebí alespoň dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. Druhý ze spoluvlastníků, půjde-li o větší investici do společné věci, která má přinést podstatné zlepšení společné věci, se může obrátit po bezúspěšném pokusu o hlasování na soud, aby rozhodl, zda je taková investice ku prospěchu společné věci, popř. soud rozhodne, které opravy budou provedeny a které nikoli. Dá-li mu soud za pravdu, museli byste se na financování těchto investic podílet oba.
Rozhodnete-li se spoluvlastnictví zrušit, lze je zrušit dohodnou, ve které se ujedná i způsob vypořádání spoluvlastnictví. Tato dohoda musí být písemná. Zákon dává několik způsobů pro vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku anebo převedením vlastnického práva jednomu ze spoluvlastníků s vyplacením druhé spoluvlastníka. V případě, že se mezi sebou o zrušení spoluvlastnictví nebudete schopni dohodnout, rozhodne na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud následně v řízení rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a o způsobu jeho vypořádání. S každým soudním řízením jsou spojeny náklady řízení, které většinou hradí ta strana, která nebyla ve věci úspěšná, z toho důvodu je vždy lepší dosáhnout dohody.
Co se týče dělení stavby, je třeba splnit několik podmínek. Dojde-li k rozdělení nemovitostí, musí nadále po takovém rozdělení splňovat stavební předpisy. Taktéž je nutností sestavit oddělovací geometrický plán. Připuštěno je však pouze dělení vertikální, nikoli horizontální
Podle § 1144 odst. 2 NOZ platí, že rozdělení věci není na překážku skutečnost, že věc nelze rozdělit přesně podle výše podílů jednotlivých spoluvlastníků. Spoluvlastník, který by byl takovým způsobem zkrácen, však musí obdržet peněžitou náhradu odpovídající výši rozdílu podílu na věci a obdržené části této věci. Zákon výslovně stanoví, že se jedná o rozdíl, který je nutno dorovnat v penězích, proto nepřichází v úvahu, aby byl rozdíl vyrovnán v jiné formě (např. naturálně).

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nevhodného zacházení s majetkem zaměstnavatele
- Neoprávněná výpověď od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně) - jak se bránit?
- Neoprávněná výpověď od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovních povinností) - jak se bránit?
- Lhůta na napadení výpovědi od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně §52 Zákoníku práce)
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost výpovědi od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně)
- Lhůta na podání žaloby proti výpovědi od zaměstnavatele (neoprávněná výpověď s §52 Zákoníku práce)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel používat kameru na sledování pracovníků
- Používání kamery na sledování zaměstnanců firmy, podniku - pohled Zákoníku práce
- Zákoník práce a používání kamery na pracovišti na sledování zaměstnanců, pracovníků

Známá pracovala na hlavní pracovní poměr jako uklízečka v obchodním centru. Pracovala zde více než rok a měla smlouvu ještě do konce roku 2014. Výkon práce: noční úklid. 10/2014 jednou ve špatné náladě zahodila na zem koště, které nijak nepoškodila a škoda nevznikla ani na dlaždicích, které jsou položeny na podlaze.
Nadřízení kontrolovali kamerové záznamy, jelikož se chtěli přesvědčit, jakým způsobem probíhá noční úklid, a celou událost s koštětem tak ze záznamu viděli. Známá dostala výpověď z důvodu porušení pracovní kázně nevhodným zacházením s majetkem centra.
Má nadřízený právo kontrolovat bezdůvodně kamerové záznamy a jestli vůbec mohla dostat výpověď s odůvodněním, které dostala. A případně, jak se může bránit.
Výpověď z pracovního poměru známá dostala 27.10.2014 po vyčerpání dovolené. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Kamerové systémy na pracovišti jsou zásahem do soukromí zaměstnanců, tudíž smějí být používány jen v souladu se zákoníkem práce. Dle § 316 ZP platí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování.
Aby tímto způsobem bylo narušováno soukromí zaměstnankyně, která uklízí v nákupním centru, dle mého názoru nepřipadá v úvahu, obzvláště pokud cílem sledování je kontrola její práce, neboť tohoto cíle lze dosáhnout jinými prostředky.
I pokud bychom vzali v úvahu, že by toto sledování bylo přípustné, pak pouhé odhození koštěte nemůže naplnit výpovědní důvod dle § 52 písm. g) ZP, neboť toto její jednání nelze označit za závažné porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnanci vykonávané práci (jinak řečeno nelze ho označit za porušení pracovní kázně hrubým způsobem).
Pokud zaměstnankyně již dostala výpověď, doporučila bych výpověď u soudu napadnout pro její neplatnost, neboť nebyla naplněny důvody výpovědi. Odhození koštěte nelze považovat za hrubé porušení pracovních povinností (či chcete-li postaru porušení pracovní kázně) zaměstnance.
V tomto případě bude nejlepší se obrátit na advokáta, který Vám s daným podáním poradí. Nezapomeňte však na lhůtu, ve které musí být výpověď soudu doručena a ta činí 2 měsíce ode dne, kdy má pracovní poměr skončit (§ 72 ZP).

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Znovunavrácení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Vrácení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Obnovení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Obnovení způsobilosti k právním úkonům - postup, návod, informace
- Návrh na zahájení řízení o vrácení svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům)

Maminka 2010 prodělala mozkovou příhodu - je ochrnutá a zasaženo centrum řeči. Rozumí a chápe vše.
Sestra bez mého vědomí zbavila maminku svéprávnosti. Soudní rozhodnutí nabylo právní moci 12.2.2014. Chtěla bych zažádat o znovunavrácení svéprávnosti maminky. Jaké jsou prosím možnosti?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Jestliže s omezením svéprávnosti Vaší maminky nesouhlasíte, můžete podat k okresnímu či městskému soudu v místě jejího bydliště návrh na zahájení řízení o vrácení svéprávnosti. Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považujete návrh za důvodný. Návrh každopádně doporučji sespat s pomocí právníka, nejlépe s příslušnou specializací. Soud Vám může také uložit, abyste do přiměřené lhůty předložila lékařskou zprávu o duševním stavu Vaší maminky. Není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení.

Soud v průběhu řízení vyslechne Vaši maminku, soudního znalce, podle potřeby ošetřujícího lékaře Vaší maminky, jejího opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy, na jejichž základě rozhodne, zda Vaší mamince svéprávnost navrátí či nikoliv. Jestliže má maminka určeného veřejného opatrovníka (pracovníka městského úřadu), doporučuji se nejprve obrátit přímo na něj, informovat jej o Vašem úmyslu zažádat o navrácení maminčiny svéprávnosti a požádat jej o spolupráci.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Účetní zaměstnavatele neposlala potvrzení o příjmu na sociálku a zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na sociálku a zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na ČSSZ, zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na OSSZ, zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?

Jak postupovat v případě když je přítel na nemocenské a firma co provozuje bezpečnostní agenturu, má sídlo mimo pracoviště, účetnicství jim dělá extérní pracovnice, která nedodala na odbor sociálního zabezpečení přjmy za rok 2013 a jemu nechodí nemocenská. Doložil jim všechny podklady, ale na firmě ani účetní s ním nekomunikují. Co má dál v tomto případě podniknout. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 97, odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Podle § 98 téhož zákona je zaměstnavatel povinen na žádost okresní správy sociálního zabezpečení sdělit jí veškeré potřebné údaje pro provádění pojištění, a to ve lhůtě 8 kalendářních dní od doručení žádosti. Za neposkytnutí potřebné součinnosti může okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pořádkovou pokutu do výše 10.000 Kč.

Jestliže s Vaším přítelem zaměstnavatel nekomunikuje, doporučuji mu obrátit se přímo na okresní správu sociálního zabezpečení v místě jeho bydliště, informovat pracovníky o vzniklé situaci a požádat je, aby zaměstnavatele kontaktovali a příslušné podklady si od něj úředně vyžádali.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí změny místa výkonu zaměstnání (stěhování firmy zaměstnavatele do jiného města)
- Zaměstnavatel se přemístil v době rodičovské dovolené - může matka odmítnout dojíždět na nové místo?
- Zaměstnavatel se přemístil v době mateřské dovolené - může matka odmítnout dojíždět na nové místo?
- Přestěhování zaměstnavatele v době rodičovské dovolené - je možné odmítnout dojíždět na nové místo?
- Přestěhování zaměstnavatele v době mateřské dovolené - je možné odmítnout dojíždět na nové místo?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Přestěhování zaměstnavatele a nárok na odstupné při nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě
- Přemíštění zaměstnavatele a nárok na odstupné při nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě

Jsem na rodičovské dovolené, která končí k 31.12.2014 a stále jsem zaměstnancem jedné firmy se smlouvou na dobu neurčitou. Mám napsané místo výkonu práce v obci, kde firma dříve sídlila. Ta se však během mé rodičovské dovolené přestěhovala do Prahy, dojíždět nemohu.
Zaměstnavatel má k dispozici služební auto, ale i s cestou a pracovní dobou to činí necelých 12 hodin denně od pondělí do pátku a já bych neměla zabezpečené děti.
Co se stane, pokud odmítnu nastoupit? Mám nárok na odstupné?
Ve smlouvě je doslova uvedeno: tuto činnost bude vykonávat v provozních prostorách firmy v místě Trnovany u Žatce. Dále mám také ve smlouvě uvedeno: má nárok na odstupné v případě, že mu byla dána výpověď z organizačních důvodů, a to ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku.
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v místě sjednaném pro výkon práce v pracovní smlouvě a Vy s případnou změnou pracovní smlouvy, tedy místa výkonu práce, nesouhlasíte, je zde dán výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele podle ustanovení § 52 písm. b) ZP, neboť se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část.
Nárok na odstupné máte, a to podle odpracovaných let u zaměstnavatele. Pokud se vracíte z rodičovské dovolené, tak předpokládám, že jste byla u zaměstnavatele zaměstnána déle než 3 roky, tudíž máte nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobek průměrného výdělku. Pokud Vaše pracovní smlouva stanoví něco jiného, je toto ustanovení pracovní smlouvy pro rozpor se zákoníkem práce neplatné, nemůžete se v pracovní smlouvě vzdát byť i jen části svého práva, tady částečného práva na odstupné. Je však možné, že ve Vaší pracovní smlouvě jsou sjednány další násobky odstupného nad minimální výši stanovenou zákoníkem práce.

RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE
- Svěření dítěte do péče z důvodu nepodávání léků druhým rodičem
- Nedpodávání léků dítěti rodičem a svěření dítěte do péče druhého rodiče

Mám pětiletého syna se svým expartnerem. Alimenty a i péči jsme si dohodli sami bez zásahu soudu. Syn je silný astmatik a má předepsané léky k dennímu užití. Expřítel je někdy vynechává, argumentuje tím že je syn nepotřebuje a že je nahradil přírodními léky (zázvor spolu s česnekem).
O syna se obávám. Dá se na základě nedodržování léčby zažádat o svěření do péče, a je zde nějaká šance že to vyjde? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že Váš expřítel synovi někdy nedává léky na astma pro soud nemusí být dostatečný argument pro to, aby rozhodl o svěření syna do Vaší péče. Nicméně podat k soudu návrh na svěření syna do Vaší péče samozřejmě můžete. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště. Vzory takového návrhu najdete k dispozici volně na Internetu
(např. http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html)
nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), která bude při případném soudním řízení zastupovat Vašeho syna a hájit jeho zájmy. Její názor je tudíž pro soud velmi důležitý.

FINANCE-DANĚ
- Minimální cena nájemného bez pokuty od finančního úřadu při odvodu daní
- Jaká může být nejnižší cena nájmu, nájemnného za byt?
- Je možné s nájemcem uzavřít smlouvu nižší nájemné za byt než je cena obvyklá v místě a čase?
- Nižší nájemné za byt než je cena obvyklá v místě a čase - může být problém s finančním úřadem a odvodem daní?

Vlastním několik bytů jako fyzická osoba a potřebuji zabezpečit jejich chod. Chtěl bych odcestovat mimo ČR na cca 3 roky, byty bych pronajal společnosti, která se zabývá pronájmem a správou nemovitosti „realitní kancelář“. Jedná se mi o to, že byty pronajmu za mnou akceptovatelnou částku cca 1000-2000 Kč/byt, ale dle mé přítelkyně bychom mohli narazit na cenu obvyklého nájemného která je cca 3000-6000 Kč/byt z důvodu finančního úřadu a daně z příjmu. Jenže chci se vrátit po cca třech letech a mít byty v pořádku a zároveň nenarazit u finančního úřadu s doměřením a penále. Jak postupovat? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Cena obvyklá se uplatňuje u spojených osob podle ust. § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pokud s realitní kanceláří nejste kapitálově ani jinak spojen, nemusíte cenu obvyklou řešit.

OBČAN-NÁJEM
- Výpovědní lhůta nájmu nebytových prostor - nový občanský zákoník 2014
- Výpovědní lhůta nájmu podnikatelských prostor - nový občanský zákoník 2014
- Výpovědní lhůta nájmu podnikatelských (nebytových) prostor - 3 nebo 6 měsíců dle NOZ 2014?
- Délka výpovědní lhůty u nebytových prostor - nový občanský zákoník 2014 (§ 3074 NOZ)
- Délka výpovědní lhůty u podnikatelských prostor - nový občanský zákoník 2014 (§ 3074 NOZ)

Mám uzavřenou nájemní smlouvu nebytových prostor na dobu neurčitou od 1.4.2011, a je v ní sjednána a mnou podepsána tříměsíční výpovědní lhůta (důvody nejsou vymezené). Pronajímatel mi nyní bez udání důvodu poslal nečekanou výpověď, s 3 měsíční výpovědní lhůtou. V průvodním dopise (ne v samotné výpovědi) udává, že důvodem je podepsání nové nájemní smlouvy s jiným nájemcem. Podle NOZ je (myslím nově) výpověď z nájmu prostor sloužících pro podnikání 6měsíční. Ve stanovené lhůtě 1 měsíc jsem napsala námitky, které ovšem pronajímatel neuznal a trvá na 3 měsíční výpovědní lhůtě. Prý v NOZ je sjednána "smluvní volnost" a že tedy platí mnou podepsaná 3m výpovědní lhůta ze dne 1.4.2011. Kdo má pravdu? Je zákon více než smlouva?
Mohu se opřít o NOZ a vyžadovat 6timěsíční výpovědní lhůtu? Pokud ano, uspěla bych (potřebuji jen odhad) s žalobou u soudu, když se s pronajímatelem nedá domluvit (vzhledem k jeho již uzavřené nové nájemné smlouvě s někým jiným)? Nebo musím přijmout 3 měsíční výpovědní lhůtu? Jde mi o to, že je ve smlouvě sjednaná vysoká pokuta v případě, že po skončení nájmu nevyklidím užívané prostory (50kč/m2/den, prostory mají cca 250m2). Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Dle § 3074 NOZ se nájem řídí ode dne účinnosti zákona NOZ. Ustanovení smlouvy, která budou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ, nebudou aplikovatelná a nadále se bude přihlížet k novým kogentním ustanovením NOZ. Z toho plyne, že Vaše uváha je na místě a nově pro výpověď smlouvy platí lhůta šesti měsíců. Jen těžko lze uzavření smlouvy s novým nájemcem považovat vy smyslu § 2312 NOZ za vážný důvod.

Dávejte ovšem pozor na lhůty stanovené v § 2314 odst. 1, 3. Dle odstavce 3 bych pak podal:
---
žádost o přezkoumání oprávněnosti soudem
žalobce: Vy žalovaný: ?? (údaje ze smlouvy)
Místně příslušný je soud, v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní.
V žádosti je nutno přesně vymezit nebytový prostor (bude asi ve smlouvě), doložit kopii nájemní smlouvy, kopii Vám doručené výpovědi, kopii odeslaných námitek včetně kopie dokladu o jejich odeslání, důkazy dle odst. 3 § 2314: že druhá strana nevzala svou výpověď zpět (uplynutí jednoho měsíce od doručení námitek), předložit kopii přípisu, kterým druhá strana reagovala a konečně do 2 měsíců, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi tento návrh podat. (POZOR NA VČASNOST!!! )
Podání je taktéž zatíženo poplatkovou povinností ve výši 5000, -, což budete následně v návrhu žádat zaplatit od žalované.
Jelikož byla výpověď podána v rozporu se zákonem, když zákonná výpovědní lhůta je 6 měsíců, výpovědní lhůta 3 měsíce je dle § 2312 možná pouze z vážného důvodu, ten však ve výpovědi absentuje, navrhuji vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vydání následujícího rozsudku:
1. Určuje se, že výpověď ze dne?? , doručená žalobkyni dne?? , je neoprávněná, a tudíž je neplatná.
2. Žalobkyně žádá úhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku a dalších nákladů?? .
---

Dříve než za 6 měsíců od podání platné výpovědi nejste povinna prostory vyklidit, tudíž dříve po Vás taktéž vlastník nemůže požadovat jakoukoliv sankční úhradu, hradíte-li řádně sjednané nájemné.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď daná zaměstnavatelem - zaměstnavatel nepřiděluje práci ve výpovědní lhůtě, jak postupovat?
- Musí zaměstnanec přijmout práci domů od zaměstnavatele pokud má v pracovní smlouvě místo výkonu práce v práci?
- Může zaměstnanec odmítnot pracovat doma (příkaz od zaměstnavatele)
- Zaměstnavael nepřiděluje práci ve výpovědní lhůtě - na co má zaměstnanec právo?
- Nepřidělování práce zaměstnavatelem zaměstnanci ve výpovědní lhůtě - informace

V pátek 31.10.2014 mi paní jednatelka v práci sdělila, že je potřeba kvůli finanční situaci firmy provést organizační změny, a proto už pro mě nemá místo. Dala mi na vybranou, buď odejdu na dohodu, nebo dostanu klasickou výpověď z organizačních důvodů. Podepsala jsem tedy výpověď, vrátila firemní věci (počítač, mobilní telefon a klíče) a bylo mi řečeno, že mám jít dneska domů, že nechce, abych ve firmě byla a že budu teď následující dva měsíce pracovat z domu.
Dodala, že si o víkendu promyslí moji náplň práce z domu a že mi v pondělí zavolá.
Protože se v pondělí vůbec neozvala, psala jsem jí v úterý ráno slušnou SMSku, aby se mi ozvala ohledně mé náplně práce a ona mi slušně odpověděla, že zavolá ve středu, že na to teď nemá prostor. Je středa večer a opět bez jakéhokoliv jejího kontaktu.
Mám obavy, že na mě něco chystá, aby mi nemusela dávat dva platy a ještě jedno odstupné, její jednání bylo vůči mně po většinu mého pobytu ve firmě velmi neférové a neprofesionální. Skoro na čemkoliv jsme se spolu dohodly, to jsem se u rozhovoru s výpovědí dověděla, že není hotové. Současně její obhajoba dohody byla ta, že to zní špatně při pracovním pohovoru a že výpověď, byť z organizačních důvodů, zní prostě špatně a že můžu i s odchodem na dohodu jít klidně na Úřad práce.
Pracovala jsem ve firmě poctivě a loajálně, proto mě takovéto její prudké jednání značně zarazilo, stejně jako její chování.
Potřebovala bych tuto situaci začít řešit co nejdříve, nevím totiž, co v takovémto případě dělat a co je možné v takovémto případě z její strany ještě docílit. Pomozte mi prosím, nevím, na koho jiného se obrátit.
Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu tedy předpokládám, že jste si nechala dát výpověď (i když Vaše tvrzení, že jste „podepsala výpověď“ mi v tom trošku dělá pochybnosti, ale je možné, že jste myslela podepsání převzetí výpovědi).
Ve Vašem případě je nutné brát v úvahu několik skutečností:
1) Pokud jednatelka vymyslí nějakou Vaší pracovní náplň, tak ta musí být shodná s druhem práce sjednaným ve Vaší pracovní smlouvě. A zároveň musí být bráno v úvahu místo výkonu práce, tudíž není možné jen tak začít pracovat z domova, a to i z jiných důvodů (musí být řešena otázka pracovní doby, přestávek, pracovních pomůcek, atd.). Pokud bydlíte jinde, než je Vaše sjednané výkonu práce, tak nemusíte s prací z domova souhlasit. Pokud Vám zaměstnavatel nechce přidělovat práci, protože tu Vaší práci podle pracovní smlouvy a v místě sjednaném pracovní smlouvou už z organizačních důvodů nemá, vznikají tzv. překážky v práci na jeho straně dle § 208 ZP a Vy jste doma a pobíráte mzdu ve výši průměrného výdělku.
2) Výše odstupného je dána zákonem (§ 67 a násl. Zákoníku práce) a je odstupňováno podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele (jeden a tří násobek průměrného výdělku) a zaměstnanec má na něj právo i při podepsání dohody z organizačních důvodů.
3) Ve Vašem případě bych se zaměstnavatelem komunikovala již pouze písemně, např. mailem, abyste měla důkaz, že nejste doma z Vaší vůle. Doporučovala bych Vám, abyste zaměstnavateli písemně napsala shrnutí toho, co je ve Vašem dotazu a s ohledem na mou výše uvedenou odpověď se ptala, zda Vám bude dále přidělována práce dle pracovní smlouvy nebo zda zde vznikly překážky na straně zaměstnavatele a chtějte také neprodleně písemnou odpověď, jinak, že máte za to, že překážky na straně zaměstnavatele na základě dřívější komunikace vznikly (měla jste být doma, do práce nedocházet, nikdo se neozval, a práci Vám nenařídil).
4) Ohledně rozdílu výpovědi z organizačních důvodů a dohody bez uvedení důvodu a jejich výhodnosti či nevýhodnosti se domnívám, že posouzení může být značně subjektivní. V dnešní době jsou však organizační změny v zaměstnání a následné výpovědi z tohoto důvodu běžnou záležitostí, které nemusí nic vypovídat o kvalitě zaměstnance. Tuto skutečnost se zaměstnavatel stejně dozví, až z potvrzení o zaměstnání, pokud k němu budete do pracovního poměru nastupovat, ne dříve, pokud se o to již přímo nebude u pracovního pohovoru zajímat. Výpověď z organizačních důvodů pro zaměstnance ve vztahu k Úřadu práce výhodnější, neboť nemusí dokazovat vážný důvod ukončení pracovního poměru, jak tomu u dohody bez uvedené důvodu bývá.

TRESTNÍ-TESTNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí výslechu na Policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Odmítnutí výpovědi svědkem na Policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Odmítnutí svědecké výpovědi na policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Důvody pro odmítnutí výpovědi svědkem, poškozeným
- Jak požádat o výslech na policii v místě nejbližším místu aktuálního pobytu
- Dožádání výslechu v místě aktuálního pobytu
- Výslech na Policii v místě aktuálního pobytu - jak o něj požádat?

Před několika měsíci se k nám pokusili dostat do bytu násilím dva neznámí lidé. Já jsem muže viděla okamžik, syn s nimi mluvil, věděli, kdo je a chtěli po něm peníze. Syn je nikdy neviděl, žádné peníze nemá, je v invalidním důchodu. Syn po rozmluvě se svou lékařkou oznámil druhý den přepadení na policii, byl s ním sociální pracovník, který se o něj stará. Pak byl na policii ještě dvakrát kvůli doplnění výpovědi a indentifikaci podezřelého, ale podezření se nepotvrdilo. Policie už jednou případ odložila, ale teď to vypadá, že ho znovu otevřeli. Je možné, aby syn odmítl (na základě doporučení ošetřující lékařky) další chození na policii, případně k soudu a další výpovědi, protože to velmi zhoršuje jeho psychický stav? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
S odepřením svědecké výpovědi ze zdravotních důvodů zákon výslovně nepočítá, povinen vypovídat má každý (§ 97 trestního řádu), s výjimkou možnosti odepření výpovědi v případě "příbuznosti" (§ 100 TŘ).
Ze zdravotních důvodů je možné se omluvit na základě lékařského vyšetření, doporučení, zprávě apod. V takovém případě je nutné se dostatečně Policii omluvit a dostavit se v náhradní termín. Teoreticky je možné se omlouvat dlouhodobě, prakticky po více omluvách bude Policie posuzovat, zda skutečně diagnóza brání se dostavit na služebnu. V takovémto případě navrhuji s Policií více komunikovat a situaci jim vysvětlit, aby všechny otázky policisté připravili do jediného výslechu. Je možné požádat o tzv. dožádání výslechu, kdy se takový výslech přesune na policejní stanici nejbližší Vašemu bydlišti apod. Nemuseli byste potom cestovat na výslech hodinu apod.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení kanalizace na sousedním pozemku - je nutné věcné břemeno?
- Vydržení věcného břemene kanalizace na vedlejším, sousedním pozemku
- Věcné břemeno na vlastní pozemek - starý a nový občanský zákoník
- Vedení inženýrské sítě na sousedním pozemku - je nutné věcné břemeno?
- Vydržení věcného břemene inženýrské sítě na vedlejším, sousedním pozemku
- Věcné břemeno vedení kanalizace na vlastní pozemek - starý a nový občanský zákoník

Matka byla vlastníkem dvou rodinných domů spolu sousedících. Ten, ve kterém bydlí, vlastní asi od roku 1964, druhý, který mi v roce 2013 darovala, vlastnila asi od roku 1969. Oba domy měly odpady svedené do žumpy na jejím pozemku tím způsobem, že odpad z domu, který mi darovala, je napojený na její. Odpady se dělaly asi v roce 1990. 2012 se matka napojila na veřejnou kanalizaci. Část mého kanalizačního vedení je na jejím pozemku. Je nutné uzavřít věcné břemeno a zapsat ho do Katastru, nebo vzniklo automaticky po 10ti letech užívání? Stačila by smlouva mezi mojí matkou a mým přítelem, se kterým dům obývám, o výpomoci jako odměně za vedení naší kanalizace na jejím pozemku? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
V tomto případě, byla-li matka do roku 2013 vlastníkem obou rodinných domů včetně jejich pozemků, nemohlo dojít po 10 letech k vydržení věcného břemene (služebnosti) vedení kanalizace, neboť dle předchozího občanského zákoníku nemohl vlastník zatížit služebností (věcným břemenem) svůj vlastní pozemek ve prospěch svého jiného pozemku. Nový občanský zákoník již vlastníku pozemku umožňuje zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku, na základě jeho aktivního jednání.
Služebnost (věcné břemeno) lze dle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) nabýt smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Pro Váš případ se nabízí uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, kterou dojde ke zřízení služebnosti užívání části pozemku ve prospěch oprávněného, která bude spočívat zejména v právu zřízení, užívání, oprav a nezbytné údržby kanalizačního vedení přes služebnou nemovitost (pozemek Vaší matky). Služebnost inženýrské sítě jako služebnost pozemkovou lze zřídit přímo k pozemku, tzn. , že v případě jakéhokoli převodu Vaší nemovitosti na jinou osobu dojde k převodu nemovitosti společně se služebností. Služebnost vznikne následně až provedením zápisu služebnosti do katastru nemovitostí. Služebnost můžete ve Vašem případě zřídit i bezúplatně, neboť jako příbuzná v přímé linii budete od darovací daně osvobozena.

OBČAN-EXEKUCE
- Zmaření exekuce dlužníkem - návrh naodklad exekuce doložený předschváleným úvěr
- Zmaření exekuční dražby dlužníkem formou návrhu na odklad exekuce (předschválený úvěr)
- Návrh na odklad exekuce - informace, náležitosti
- Zastavení exekuce z důvodu návrhu na odklad exekuce doložený předschváleným úvěrem
- Odpůrčí žaloba proti návrhu na odklad exekuce podaný dlužníke s exekucí
- Zmaření exekuční dražby dlužníkem - návrh na insolvenční řízení
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin poškození věřitele - skutková podsatata trestného činu
- Kdy se dlužník dopouští trestného činu poškození věřitele - příklady

Mám dlužníka, kterému jsem půjčil peníze a to částku 500.000 Kč smlouva byla uzavřena u notáře společně s notářským zápisem se zástavní smlouvou. Dlužník dluh nesplácí a proto soud nařídil exekuci. Exekutor na dlužníkův majetek nařídil dražbu. Dlužník si 1 den před dražbou najal firmu, která mu slíbila, že ho oddluží, zároveň mně osobně navštívili dva pánové z dané oddlužovací firmy a sdělili mi, že pokud jim nedám 100.000 Kč na kafe, tak dražbu zmaří. Nedal jsem, podali jménem dlužníka návrh na odklad exekuce z důvod, že má dlužník předschválen úvěr na 2 500.000 Kč a jako důkaz k návrhu přiložil předschválený úvěr. Exekutor návrhu tak musel vyhovět i když je jasné, že dlužníkovi s příjmem 5.000 Kč čistého bez majetku nikdo 2.500.000 Kč nepůjčí. Z toho vyplývá, že dlužník ve spolupráci s oddlužovací firmou činí kroky, které mají zmařit připravovanou dražbu. Jak se bránit? Exekutor mi řekl, že se tento druh „podnikání“ rozmáhá, ale on je proti tomu bezmocný. Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Dle § 54/1 exekučního řádu může být návrh na odklad exekuce exekutorem odmítnut pouze v případě, že:
- neobsahuje všechny náležitosti,
- je nesrozumitelný,
- je neurčitý,
- k němu nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,

a zároveň pro tyto nedostatky nelze o návrhu na odklad exekuce věcně rozhodnout. Pokud návrh na odklad exekuce těmito vadami netrpí, je exekutor povinen o něm věcně rozhodnout.

Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. To neplatí v případě, že návrhem na odklad exekuce povinný pouze svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání pokračování v exekuci (závěr o těchto úmyslech povinného by však byl při prvním podání návrhu na odklad exekuce poměrně předčasný).

Návrh na odklad exekuce je exekutor oprávněn zamítnout také tehdy, uplatní-li povinný v návrhu stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.

Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54/7 exekučního řádu).

Dle § 266/1 Občanského soudního řádu může soud na návrh povinného odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle tohoto ustanovení, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.

Z hlediska exekutora tak musí návrh na odklad exekuce představovat zjevný pokus o maření průběhu exekuce (ať už z hlediska obsahu takového návrhu či s ohledem na četnost a frekvenci podávání návrhů), nesledující úhradu vymáhané pohledávky oprávněného. V ostatních případech je však zamítnutí návrhu na odklad exekuce pro exekutora skutečně nesnadné.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě majetkových dispozic na straně povinného, jejichž účelem by bylo zkrácení Vašich práv, bude možné, abyste proti takovým právním jednáním podal tzv. odpůrčí žalobu. Dle § 589 občanského zákoníku platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka.

Dalším účinným nástrojem dlužníků-profesionálů je opakované podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení, které pokračování ve výkonu exekuce rovněž blokují. Pokud se povinný ve Vašem případě o tento krok pokusí (přičemž bude muset simulovat své předlužení umělým vytvořením minimálně jedné další splatné pohledávky), je vhodné vědět, že:

1/ Trestného činu poškození věřitele se dle § 222/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že

a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,

b/ postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,

c/ zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,

d/ předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

e/ předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,

f/ předstírá splnění závazku, nebo

g/ předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč).

Tohoto trestného činu se pak dopustí rovněž ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že

a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí (= prodá, daruje), učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo

b/ k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,

a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Při způsobení větší škody či při získání většího prospěchu může být pachateli samozřejmě uložen přísnější trest.

2/ Dle § 224 trestního zákoníku je trestným rovněž úmyslné způsobení úpadku dlužníka.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení závěti sepsané v zahraničí ve prospěch manžela
- Manžel cizinec - zrušení závěti v jeho prospěch
- Odvolání závěti - vzor, postup, návod, informace
- Zrušení závěti - vzor, postup, návod, informace
- Zneplatnění závěti - vzor, postup, návod, informace

Byla jsem vdaná v USA a vzhledem k tomu, že jsme hodně s manželem cestovali, napsali jsme plnou moc, kde já vše odkazuji jemu (a on zase mě).
2012 jsme se rozvedli a já tuto poslední vůli nezrušila (s bývalým manželem v kontaktu nejsme). V rozvodovém vyrovnání jsem dostala byt v Praze. Zajímalo by mě, jesti by bývalý manžel měl na tento byt, stejně tak jako mé úspory a dům, který jsem dostala darem od rodičů, právo?
Mám dceru s jiným partnerem, ale vdaná nejsem. Můj bývalý muž je hodně na peníze a já bych nerada, pokud se mi něco stane, aby se dostal k majetku, na který, dle mého názoru, nemá právo. Jak toto mohu ošetřit? Je možné jen zrušit závěť (a tím pádem by automaticky dědila má dcera)? Jak zrušit původní závěť? Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Plnou mocí pravděpodobně myslíte závěť (v plné moci nelze odkazovat věci pro případ smrti). Pokud jste uvedené věci (byt, dům a peníze) závětí odkázala Vašemu bývalému manželovi, pak by měl na tyto věci nárok. Vaše dcera jakožto nepominutelný dědic by však mohla namítnout neplatnost závěti a požadovat z pozůstalosti svůj povinný díl.
Chcete-li zrušit takovou závěť, je více možností. Stačí sepsat odvolání závěti („Já, níže podepsaná, nar. …, bytem…, odvolávám svou závěť sepsanou dne …. , ve které odkazuj toto tomu“).
Pokud jste závěť sepsala vlastnoručně a máte pouze jeden originál, můžete ji roztrhat. Také můžete sepsat novou závěť, kterou musíte opatřit datem (aby bylo jisté, která ze závětí byla pořízena později), protože pozdější závěť ruší závěť předchozí, pokud vedle sebe nemohou obstát. To znamená, že musíte v nové závěti odkázat minimálně všechny věci uvedené ve své předchozí závěti a odkázat je někomu jinému, aby se původní závěť zneplatnila. Pokud zrušíte závěť, bude dědit veškerý Váš majetek ze zákona Vaše dcera.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestný čin znásilnění - musí být způsoben vždy pohlavním údem (penisem)?
- Trestný čin znásilnění - musí jít vždy o pohlavní styk, sex?

07/2013 jsem odmítla na PČR výpověď ve věci mého fyzického napadení, znásilnění a poškození penzionu § 100 Trestního řádu. Uvedla jsem však, že k znásilnění nedošlo. Nyní je mi známo, že tento akt nemusí být vykonán pouze pohlavním orgánem. Lékařské zprávy mám pouze z poranění hlavy, ostatní jsem tehdy nezveřejnila (bez viditelného poranění). Stalo se to beze svědků, kamer aj. Má smysl podat nyní výpověď? Navrhnout psychologický posudek obou, otec dětí toto popře. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Ohledně trestného činu znásilnění platí, že skutečně nemusí být vykonán jen a pouze pohlavním orgánem. V případě, že tomu tak bylo, můžete výpověď doplnit. Možná budete tázána, proč tak vypovídáte až nyní, ale pokud uvedete tento důvod, bude to v pořádku. Přesto budete muset Vy, resp. Policie tento čin prokázat, což s přibývajícím časem bude problematické.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Maximální délka dědického řízení podle zákona
- Smrt manžela, manželky a vydání věcí v nemocnici (mobil, peníze)
- Vydání věcí zesnulého v nemocnici při smrti, úmrtí manžela, manželky - informace
- Do kdy musí notář vyřídit dědictví (maximální délka dědického řízení ze zákona)

Jak dlouho trvá vyřízení dědictví? Dne 30.4.2014 mě umřela manželka, dědicové jsme dva já a dcera. Dne 13.5.2014 jsme byli u notářky, předali jsme všechny dokumenty o majetku, dodali jsme odhad na dům který je předmětem dědictví, jsme na všem dohodnutí není žádný problém. Od té doby se notářka neozvala a nic se neděje, zdá se nám to dlouho a komplikuje to život, nemůžeme např. ani dům pojistit když nejsme majitelé, a dokonce nám nechtějí v nemocnici kde umřela ani vydat mobil a hotovost co měla u sebe takže mnozí lidé co měla v mobilu ani neví, že umřela. Může se to nějak urychlit? Je v pořádku že nemocnice zadržuje věci manželky, když je mobil a peníze v SJM? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Délka trvání řízení o pozůstalosti je různorodá. Po předběžném šetření činí notář dotazy na instituce, u kterých měl zůstavitel majetek. Tyto instituce mají povinnost do 1 měsíce notáři odpovědět. Pokud jste již notáři předali i odhad na nemovitost, kontaktujte jej s dotazem, kdy bude nařízeno konečné jednání ve věci. Pokud notáři stále chybí odpověď některé instituce, může jej opětovným dotazem urgovat.
Pokud jde o věci Vaší manželky v nemocnici, nemocnice je smí vydat až na základě pravomocného usnesení o skončení řízení o pozůstalosti, protože s věcmi zůstavitele může nakládat až osoba, která věci na základě rozhodnutí nabyla. I když by byly věci v SJM, pozůstalý manžel může s dědici v řízení o pozůstalosti uzavřít dohodu, že věci ze SJM půjdou všechny do dědictví nebo naopak, že věci v SJM zůstanou pozůstalému manželovi. Není tedy jisté, komu uvedené věci před skončením dědického řízení připadnou.
Můžete však požádat notáře, pokud má řízení o pozůstalosti trvat ještě déle, aby vydal usnesení, ve kterém Vám udělí souhlas s nakládáním s těmito věcmi. Usnesení vydá až po poučení o dědickém právu tomu, kdo dědictví neodmítl.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Smrt, úmrtí družky - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí druha - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí partnera - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí partnerky - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Investice do nemovitosti zesnulého partnera, partnerky - jak je získat zpět?
- Investice do nemovitosti zesnulého druha, družky - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu zesnulého partnera, partnerky - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu zesnulého druha, družky - jak je získat zpět?

Situace: 82-letý pán, cca 50 let žil "na psí knížku" s partnerkou ve společné domácnosti, kde nemá trvalý pobyt. Partnerka se starala o společné finance. Po její smrti (06/2014) nemá pán přístup k jejich (lze-li to tak říci) penězům na jejím účtě a z nemovitosti ho chtějí potomci zesnulé paní vystěhovat. Je předpoklad, že paní hradila z jejich společných peněz i vysloveně své dluhy a půjčky. Zůstala po ní také pohledávka cca 80.000 Kč. Myslíte, že existuje nějaká cesta, jak by se ten pán mohl dostat k pěnězům, které zůstaly na jejím účtě a k nějaké kompenzaci za investice svých peněz do nemovitosti, kde spolu žili a nemovitostí, které pravděpodobně mořila z jejich společných peněz?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pán může přihlásit své pohledávky vůči zůstavitelce v řízení o pozůstalosti jako věřitel. Musí však doložit, že na jejím účtu se nacházely i jeho peníze a že se podílel na zhodnocení nemovitosti svými finančními prostředky. Notáře, který dědictví po ní projednává, zjistíte dotazem na okresní soud v místě posledního bydliště zemřelé paní.

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování bytu, domu synovi, dceři - postup, návod, nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
- Postup darování bytu, domu synovi, dceři - nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání bytu, domu synovi, dceři v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání nemovitosti synovi, dceři v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání bytu, domu jednomu potomkovi v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání nemovitosti jednomu potomkovi v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti při budoucí smrti jednoho z rodičů
- Dohoda potomků o rozdělení pozůstalosti při budoucí smrti jednoho z rodičů
- Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti při budoucím úmrtí rodič
- Dohoda potomků o rozdělení pozůstalosti při budoucím úmrtí rodiče

Byt máme v SJM. Chceme jej celý odkázat synovi, protože nepominutelná dědička dcera bude uspokojena jiným, stejně hodnotným rodinným majetkem. Prosím, poraďte jakým způsobem bychom mohli svůj záměr realizovat. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Každý z Vás sepište závěť, kde byt odkazujete svému synovi. Zároveň v závěti uveďte, že Vaše dcera jakožto nepominutelný dědic by měla uvedenou závěť respektovat, protože nabyla (nabude) stejně hodnotný majetek.
V závěti byste však měli uvést, že umožňujete dědicům uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti. Byt je totiž v SJM a když jeden z Vás zemře, polovina bytu by měla zůstat druhému manželovi. Ten by však v rámci vypořádání SJM u notáře mohl s dědici uzavřít dohodu, že by celý byt šel do dědictví a poté v rámci dohody o rozdělení pozůstalosti by byt připadl synovi a pozůstalý manžel by byt již nenabyl.
V těchto případech, kdy je závěť složitější, je jednoznačně vhodné využít služeb notáře.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dětmi z prvního manželství - movitý, nemovitý majetek, peníze na účtě
- Výběr peněz manžela manželkou těsně před smrtí - vliv na dědictví dětí, potomků (syna, dcery)
- Výběr peněz manželky manželem těsně před smrtí - vliv na dědictví dětí, potomků (syna, dcery)
- Výběr peněz z účtu těsně před smrtí - vliv na dědictví, dědické řízení
- Výběr peněz bankovní kartou z účtu těsně před smrtí - vliv na dědictví, dědické řízení
- Vybavení domácnosti manželů a smrt manžela - kdo zdědí vybavení domácnosti?
- Vybavení domácnosti manželů a úmrtí manželky - kdo zdědí vybavení domácnosti?
- Dědění vybavení manželské domácnosti - kdo ho dědí (manžel nebo i děti, potomci)?
- Dědění vybavení manželské domácnosti - kdo ho dědí (manželka nebo i děti, potomci)?

Dědíme po zemřelém otci, jsme dva dědicové z prvního manželství, z druhého je jen manželka. Zůstalo auto které bylo psané na otce, peníze které došly po smrti, zařízení v bytě, jak se dědictví bude dělit. Máme vůbec nárok na něco jako děti z prvního manželství. Otec měl účet v cizině, bohužel ho manželka stihla vybrat účelově těsně před smrtí i když neměla podpisové právo, vybrala to kartou. Můžeme to nějak napadnout?
Děkuji, Sylva

ODPOVĚĎ:
Jako děti z prvního manželství samozřejmě máte zákonný nárok na dědictví po Vašem otci (nesepsal-li žádnou závěť). Vy i manželka otce máte každý nárok na 1/3 pozůstalosti. Soudní komisař by Vás měl pozvat ke konečnému jednání ve věci. Tam můžete sdělit informaci ohledně výběru peněz z účtu, avšak manželka může odporovat a jsou-li mezi účastníky některá aktiva sporná, soudní komisař k nim při projednávání pozůstalosti nepřihlédne z důvodu jejich spornosti a odkáže vás k podání žaloby k civilnímu soudu. Tam byste museli nějakým způsobem prokázat, že manželka skutečně neprávem vybrala peníze z jeho účtu (avšak peníze nejspíš patřily do společného jmění manželů SJM, takže na ½ peněz by měla mít nárok tak jako tak ona).
Pokud jde o ostatní věci – pokud byly v SJM, náleží pouze polovina z nich do pozůstalosti po Vašem otci. Zařízení bytu nejspíš tvoří základní vybavení rodinné domácnosti a ze zákona tak přechází rovnou na manželku a nespadají do pozůstalosti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění zadluženého potomka - postup, návod, informace
- Vydědění předluženého potomka - postup, návod, informace
- Vydědění potomka vedoucího nezřízený život (zadlužení, předlužení) - postup, návod, informace
- Je možné vydědědit zadlužené dítě, potomka?
- Podmínka do závěti - neprodávat rodinný dům po určitou dobu (5 let)
- Podmínka do závěti - neprodávat byt po určitou dobu (5 let)
- Podmínka do závěti - neprodávat nemovitost po určitou dobu (5 let)
- Vydědění ze zákona - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Zakázaná podmínka v závěti obtěžující dědice - § 1551 nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
OBČAN-DĚDICTVÍ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Notářský poplatek za sepsání závěti 2014
- Sepsání závěti - notářský poplatek 2014
- Notářský poplatek za sepsání závěti 2015
- Sepsání závěti - notářský poplatek 2015

Mamka by chtěla sepsat závěť, kde by chtěla rodinný dům odkázat mě (26) a sestře (31) a vydědit bratra (39) včetně jeho potomků, vzhledem k tomu, že má spoustu dluhů, a v roce 1997 byl odsouzen na 10měsíců nepodmíněně. Byla by taková závěť v souladu s právními předpisy a kolik přibližně stojí taková závěť u notáře? Je možné do závěťi dát podmínku, např. min. 5 let dům po smrti matky neprodat? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Notářský poplatek za závěť od notáře stojí cca. 2200 Kč (2000 Kč + DPH 21%).
Zákonné důvody vydědění jsou upraveny v § 1646 NOZ. Oba důvody, které uvádíte, jsou v zákonném výčtu:
„zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo který vede trvale nezřízený život. “
Podle tzv. nového občanského zákoníku 2014 lze v závěti uvádět podmínky, proto si myslím, že taková podmínka, kterou uvádíte, by obstála (nesměřuje totiž ve smyslu ust. § 1551 NOZ ke zřejmému obtěžování dědice, neodporuje ani veřejnému pořádku, ani není nesrozumitelná).

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost hřbitova za poškození hrobu neznámým pachatelem - kdo zaplatí škodu?
- Poškození hrobu neznámým pachatelem - odpovídá za škodu správce hřbitova?

2013 mi neznámý pachatel poškodil hrob. Konkrétně odcizil mosaznou vázu a lucernu. Tyto věci byly k desce pevně přimontovány. Obrátil jsem se na policii, bohužel pachatel vypátrán nebyl a na městský úřad s požadavkem na náhradu škody. Věc předali pojišťovně, ta však úhradu odmítla provést. Obrátil jsem se tedy opět na úřad s požadavkem úhrady škody. Věc předali právníkovi, který mi sdělil, že městský úřad za škodu neodpovídá, neboť ji nezavinil.
Jak to, prosím tedy je? Myslel jsem, že se v tomto případě dá uplatnit obecná odpovědnost za škodu.
Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě je provozovatelem předmětného veřejného pohřebiště město (a to dle § 16/1 zákona o pohřebnictví), přičemž s tímto provozovatelem jste uzavřel písemnou smlouvu o nájmu hrobového místa (§ 25/1 zákona o pohřebnictví).

Pro učinění závěru o vzniku odpovědnosti provozovatele pohřebiště za Vám způsobenou škodu je podstatné, zda je provozovatel pohřebiště dle uzavřené smlouvy o nájmu hrobového místa či dle řádu veřejného pohřebiště povinen zajistit ostrahu veřejného pohřebiště či zda se jiným způsobem zavázal k ochraně hrobového zařízení jednotlivých nájemců hrobových míst (neboť povinnost k ostraze veřejného pohřebiště není dovoditelná z výčtu základních povinností provozovatele pohřebiště dle § 20 zákona o pohřebnictví).

Dle § 25/1 zákona o pohřebnictví může provozovatel pohřebiště a nájemce hrobového místa v nájemní smlouvě sjednat i poskytování služeb spojených s nájmem, kterými mohou být i různé způsoby ochrany majetku nájemců hrobových míst.

Dle § 18/1 zákona o pohřebnictví zahrnuje provozování veřejného pohřebiště výkopové práce související s pohřbením a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků, správu a údržbu veřejného pohřebiště, včetně komunikací a okolní zeleně, pronájem hrobových míst a vedení související evidence. Ostraha veřejných pohřebišť, resp. hrobového zařízení nájemců jednotlivých hrobových míst tedy není do výčtu základních činností při provozování veřejného pohřebiště zahrnuta.

Povinnost k ostraze veřejného pohřebiště může (ale nemusí) být zakotvena v řádu veřejného pohřebiště, neboť tento řád dle § 19/2 písm. a) a d) zákona o pohřebnictví upravuje mimo jiné i rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebišti a povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného pohřebiště.

Jelikož škoda na hrobovém zařízení Vám byla způsobena v roce 2013, bude nezbytné aplikovat na Váš případ ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).

Dle § 664 starého Občanského zákoníku byl pronajímatel (zde provozovatel pohřebiště) povinen přenechat pronajatou věc (zde hrobové místo) nájemci (zde Vám) ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Povinnost k aktivní ochraně majetku nájemce, který je umístěn na/v pronajaté věci tak nepatřila k povinnostem pronajímatele.

Dle § 415 starého Občanského zákoníku byl každý povinen počínat si mimo jiné tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Tuto tzv. generální prevenční povinnost však nelze rozšiřovat na automatický závazek k aktivní ochraně cizího majetku pro případ jeho eventuálního budoucího ohrožení.

Dle § 420/1 a 3 starého Občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní (tzn. zákonné či smluvní) povinnosti. Odpovědnosti se pak zprostil ten, kdo prokázal, že škodu nezavinil (tzn. nezpůsobil škodu úmyslným či nedbalostním jednáním).

Pokud se tedy ve Vašem případě provozovatel pohřebiště k zajištění jeho ostrahy nezavázal ani ve smlouvě o nájmu hrobového místa, ani v řádu veřejného pohřebiště, nedošlo na jeho straně při odcizení Vašeho hrobového zařízení neznámým pachatelem k porušení smluvní ani zákonné povinnosti, jeho zavinění a tudíž i odpovědnost za Vám způsobenou škodu jsou proto vyloučeny.

Pokud by naopak provozovatel pohřebiště byl dle smlouvy o nájmu hrobového místa či řádu veřejného pohřebiště k ostraze (či jinému způsobu ochrany) veřejného pohřebiště (resp. hrobového zařízení) povinen, bylo by možné o vzniku jeho odpovědnosti uvažovat.

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úmyslné bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta dle NOZ, nového občanského zákoníku 2014
- Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení u restitučního podvodu
- Restituční podvod a bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta bezdůvodného obohacení
- Vydání bezdůvodného obohacení podle nového občanského zákoníku NOZ a starého občanského zákoníku SOZ
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita právního předpisu - příklad z praxe

08/2000 byl otec podveden pracovníkem pozemkového fondu při restitučním řízení, na úkor mého otce pomohl svému známému obohatit se o více než 4 mil. Kč. Po 10 letech, kdy to otec zjistil, podal trestní oznámení. Vyšetřováním policie zjistila, že se dotyčný mohl dopustit podvodu, ale že uplynula 10-ti letá promlčecí lhůta a tak se věc odkládá-usnesení z ledna 2014.
Nelze věc klasifikovat jako úmyslné bezdůvodné obohacení, kde podle NOZ je promlčecí lhůta 15 let? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu směšujete instituty práva občanského a trestního. Došlo-li k promlčení trestnosti činu dle § 67/1 starého trestního zákona, nemá na tuto skutečnost žádný vliv případná kvalifikace skutku jako úmyslného bezdůvodného obohacení, neboť to představuje institut občanskoprávní (tzn. že se nejedná o trestný čin).

Dle § 451/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k možnému bezdůvodnému obohacení došlo) byl bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Došlo-li tedy k bezdůvodnému obohacení v roce 2000, promlčelo se právo na vydání plnění z tohoto bezdůvodného obohacení nejpozději v roce 2010.

Ustanovení nového občanského zákoníku (který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) pak nemohou být aplikována zpětně na právní jednání, k němuž došlo v roce 2000. Takový mechanismus by představoval tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu, která je v zásadě nepřípustná.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování kouřem cigaret od sousedů - jak se bránit právní cestou?
- Kouření na balkoně a obtěžování ostatních nájemníků domu kouřem z cigaret - jak se bránit?
- Jak se bránit obtěžováním kouřem z cigaret - kouř vniká okny ostatních nájemníků bytového domu
- Kouření na balkoně a obtěžování ostatních majitelů bytů kouřem z cigaret - jak se bránit?
- Jak se bránit obtěžováním kouřem z cigaret - kouř vniká okny ostatních majitelů bytů bytového domu
- Výzva SVJ - obtěžování kouřem z cigaret majitelem jednoho bytu domu SVJ - informace

Mám dotaz ohledně porušování domovního řádu (DŘ) v domě, kde bydlím. Je-li v DŘ ustanoveno, že je zakázáno obtěžovat jakýmkoliv kouřem ostatní spolubydlící v domě, jak postupovat v násl. situaci: Vlastník bytu pod námi pronajal byt. Nájemníci jsou silní kuřáci, kteří od časných ranních hodin do pozdního večera kouří na balkoně. Cigaretový kouř jde do mého bytu. Domluva s nájemníky byla bezúspěšná. Jsem zcela omezena větráním a pokojným bydlením v mém bytě. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že v bytovém domě je zřízeno společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ").

Svou obranu můžete započít na úrovni SVJ, tzn. projednat vzniklý problém na shromáždění vlastníků jednotek. Výstupem takového projednání může být písemná výzva, v níž se bude SVJ po vlastníkovi předmětného bytu domáhat zjednání nápravy a zajištění dodržování domovního řádu ze strany nájemců předmětného bytu. Vlastníka předmětného bytu pak může SVJ písemně upozornit také na to, že dle § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (které mohou být vyjádřeny právě v domovním řádu).

Obsahují-li stanovy SVJ ustanovení o sankcích za nedodržování domovního řádu, lze je vlastníkovi tohoto bytu samozřejmě uložit.

V obecné rovině platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku, toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu, a to za použití § 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).

Vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (§ 1175/1 občanského zákoníku). Ve Vašem případě je pak podstatným zejména § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (tzn. že vlastník předmětného bytu je povinen zajistit dodržování domovního řádu i ze strany nájemců předmětného bytu).

Ve výzvě pak může SVJ upozornit vlastníka předmětného bytu na svou připravenost domáhat se dodržování domovního řádu i soudní cestou, přičemž v této souvislosti je vhodné upozornit na § 1184 občanského zákoníku, dle něhož může soud nařídit prodej bytové jednotky (a to na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo na návrh dotčeného vlastníka bytové jednotky) toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek. Rozhodl-li by proto soud o povinnosti vlastníka předmětného bytu k zajištění dodržování domovního řádu nájemci předmětného bytu, a nesplnil-li by vlastník předmětného bytu tuto povinnost, bylo by možné přikročit i k prodeji tohoto bytu.

Svých práv se pak můžete samozřejmě domáhat i soudní cestou. V tomto případě je však nezbytné upozornit na možnou zdlouhavost takového soudního řízení a určitou nejistotu jeho výsledku.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Je legální prodej domény obsahující komerční název firmy nebo výrobce zboží?
- Protiprávnost prodeje domény s názvem firmy, výrobce zboží (automobilů, hraček ad.)
- Prodej webové internetové domény obsahující název výrobce zboží - je to legální?
- Prodej domény s názvem výrobce zboží, služeb - je to právně v pořádku?
- Prodej domény s názvem chráněným ochrannou známkou autorskou
- Prodej internetové domény s názvem subjektu chráněného ochrannou známkou autorskou
- Ochranná známka - práva vlastníka ochranné známky

Dostal jsem dopis tohoto znění:
"Vážený pane Xxxxxxxxxxxx,
jmenuji se Michaela Šmejkalová a pracuji pro asociaci REACT, která na českém trhu zastupuje společnost Opel Special Vehicles GmbH (viz přiložená plná moc) ve věci porušování práv duševního vlastnictví.
V rámci monitoringu internetových stránek bylo zjištěno, že nabízíte k prodeji doménu www. opel-servis.cz. Ráda bych Vás touto cestou informovala, že tato doména obsahuje právní vadu - neoprávněně obsahuje ochrannou známku "Opel", a tudíž porušuje průmyslová práva našeho klienta. Předchozí vlastník domény byl o této skutečnosti informován a dle dohody mělo dojít ke zrušení této domény.
V případě, že dojde k prodeji a zprovoznění domény, bude nový majitel žádán společností Opel Special Vehicles GmbH o zrušení domény a finanční zadostiučinění. Nového majitele domény budeme informovat o tom, že jste věděl, že nabízíte doménu s právní vadou, a budeme ho odkazovat, aby veškeré újmy finančního a nefinančního charakteru uplatňoval na Vás.
Tímto Vás žádáme o okamžité zrušení doménového jména www. opel-servis.cz.
V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.
Michaela Šmejkalová Manager Czech Republic"
Skutečně je protiprávní prodej domény s komerčním názvem subjektu?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda asociace REACT skutečně získala od společnosti Opel Special Vehicles GmbH zmocnění k jejímu zastupování v České republice, tzn. kontaktujte přímo společnost Opel Special Vehicles GmbH s dotazem, zda poskytla asociaci REACT plnou moc. Scan Vám doručené plné moci samozřejmě společnosti Opel Special Vehicles GmbH předložte k ověření, že se jedná o identický dokument.

Dále Vám lze doporučit vyžádat si na asociaci REACT (samozřejmě po ověření, že tato asociace je skutečně k zastupování společnosti Opel Special Vehicles GmbH oprávněna) doložení skutečnosti, že označení "Opel" je českým právním řádem považováno za ochrannou známku (dle § 8/1 zákona o ochranných známkách prokazuje vlastník zapsané ochranné známky své právo výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu).

Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Dle § 489 a § 496/2 občanského zákoníku je pak ochrannou známku nezbytné považovat za věc v právním smyslu, a to konkrétně za věc nehmotnou.

Základním právem vlastníka ochranné známky je výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Dle § 8/2 zákona o ochranných známkách nesmí nikdo v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,

b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,

c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Užíváním v obchodním styku se pak zejména rozumí:

a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,

b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,

c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,

d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

Shora uvedené lze shrnout tak, že vlastnictví internetové domény, která obsahuje cizí ochrannou známku, nemusí být samo o sobě (tzn. pokud není prostřednictvím této internetové domény zároveň nabízeno zboží či služby) právně závadné. Zároveň je však pravdou, že využití této internetové domény k nabídce zboží či služeb by mohlo (ovšem nikoli nutně muselo) zasáhnout do práva vlastníka ochranné známky, zejména pak do práva dle § 8/2 písm. b) a c) zákona o ochranných známkách. Takové počínání by pak mohlo být rovněž kvalifikováno jako klamavé označení zboží nebo služby dle § 2978/1 občanského zákoníku, které představuje jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže.

Rozhodnete-li se proto v budoucnu předmětnou internetovou doménu prodat, lze Vám v každém případě doporučit v písemné kupní smlouvě uvést, že kupující si je vědom existující ochranné známky "Opel" a skutečnosti, že společnost Opel Special Vehicles GmbH se prostřednictvím svého zmocněnce domáhala jejího odstranění. V tomto ohledu je vhodné upozornit na § 1920/1 občanského zákoníku, dle něhož má předmět plnění (zde internetová doména) právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. Povědomí kupujícího o určitém riziku v podobě existující ochranné známky (a výslovné smluvní přijetí tohoto rizika) pak Vaší odpovědnost za případně vzniklou škodu vyloučí.

Současně Vám lze doporučit nabídnout předmětnou internetovou doménu k odkupu přímo společnosti Opel Special Vehicles GmbH.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nezkolaudovaný byt převedený z družstva do osobního vlastnictví - co mohu požadovat od BD (družstva)?
- Bytové družstvo převedlo nezkolaudovaný byt do osobního vlastnictví - co dělat?
- Nezkolaudovaný byt bytového družstva do osobního vlastnictví - co dělat?
- Společné části bytového domu - nař. č. 366/2013 Sb.

05/2012 mi byl převeden do vlastnictví byt. Po 2 letech jsem zjistila, že nebyl nikdy zkolaudován. Já v něm chtela provést rekonstrukci, ale zjistila jsem, že tím že není zkolaudován, krov který prochází mým bytem nesplnuje požární normy a já abych tedy vůbec mohla začít rekonstrukci, musím opravit krov za 500.000. Bytové družstvo kterému dům patří mi tuto opravu odmítlo spolufinancovat, že krov je součást mého bytu a oni nebudou platit abch já to měla doma hezké.
Opravu krovu, která mě stála nakonec 600.000,- Kč, jsem tedy zaplatila. Mohu nyní požadovat po družstvu soudně tyto náklady. Mělo by se Družstvo podílet finančně na této opravě podle podílu na společných částech domu? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda předmětný krov tvoří součást Vašeho bytu či zda se jedná o společnou část domu. Při hledání odpovědi na tuto otázku je podstatné, jakým způsobem byl byt vymezen ve Vámi uzavřené kupní (či jiné smlouvě), popř. jakým způsobem jsou vymezeny společné části domu ve stanovách bytového družstva (popř. v jiné s tím související dokumentaci).

V tomto ohledu je pak samozřejmě možné vycházet rovněž z právní úpravy bytového spoluvlastnictví. Dle § 1160 občanského zákoníku jsou společnými alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Společné části bytového domu jsou pak vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. a) a b) jsou společnými mimo jiné tyto části domu:

- vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,

- střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních.

Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.

Dojdete-li k závěru, že krov ve Vašem případě skutečně představuje společnou část domu, resp. není součástí Vašeho bytu a tudíž je majetkem bytového družstva, bude možné kvalifikovat Vámi provedenou rekonstrukci jako bezdůvodné obohacení na straně bytového družstva, k jehož vrácení bude toto družstvo povinno. Dle § 2991/2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

Pro zahájení předsoudního jednání s bytovým družstvem Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat exmanžela z bytu v osobním vlastnictví manželky (nastěhoval se k synovi, dceři)
- Jak vystěhovat exmanželku z bytu v osobním vlastnictví manžela (nastěhovala se k synovi, dceři)
- Exmanžel se nastěhoval do bytu bývalé manželky - jak se ho zbavit?
- Exmanželka se nastěhoval do bytu bývalého manžela - jak se ho zbavit?
- Jak vystěhovat bývalou manželku z bytu ve vlastnictví manžela po rozvodu manželství
- Jak vystěhovat bývalého manžela z bytu ve vlastnictví manželky po rozvodu manželství

Jsem rozvedená od 1997, mám byt v osobním vlastnictví (jsem majitel). V bytě žije syn, přijel za ním otec (exmanžel) na návtěvu - to bylo 09/20014. Exmanžel je v plném ivalidním důchodu, ale soběstačný) původně jen na víkend, ale dodnes (listopad 2014) odmítá odejít a chce v bytě zůstat. Rozešel se s partnerkou, má exekuci. Jak může syn nebo já (musela bych přijet ze zahraničí) dostat bývalého manžela z mého bytu? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Váš bývalý manžel nemá žádné právo užívat Váš byt. V případě, že věc řeší syn, je možné, nejde-li to po dobrém, požádat policii o asistenci s odchodem muže. Dalším řešením je také vyměnit zámky od bytu nebo manželovi klíče sebrat. Zkrátka již jej do bytu nepouštět. Z důvodu jeho exekuce bych doporučovala, aby Vaše konání bylo co nejrychlejší, protože exekutor se jistě „podívá“ i do míst, kde se dlužník zdržuje, což pro Vás může znamenat, že v domnění, že jsou některé věci manžela, může zabavit i věci Vaše a Vy pak budete muset vést s exekutorem spory o vlastnictví věcí.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace botů, obuvi Baťa - zborcení podešve, zamítnutá reklamace
- Zamítnutá reklamace botů, obuvi Baťa - jak dál postupovat?

31.7.2014 jsem zakoupila přes internetový obchod Baťa vycházkové kožené polobotky (bez podpatku) za 979 Kč. Boty seděly na mou nohu. Boty jsem nosila den a půl. Totálně se mi zbortila podešev - u levé více, u pravé méně, chodidla se mi propadala dovnitř (jako bych šmajdala). Došlo k odření kůže u podrážky. V botách se nedá chodit.
Obuv jsem reklamovala: zamítá se, svršek je v patní části stočený (schozený) k vnitřní straně. K tomuto došlo stylem chůze. Jedná se o opotřebení v důsledku užívání - nevhodně zvolený typ obuvi. Botů mám doma cca asi 30 párů, od Bati cca asi 10 párů a U ŽÁDNÉ BOTY se mi toto nikdy nestalo, klenbu a styl chůze mám standardní. Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Zkuste se obrátit přímo na ředitelství reklamací, pakliže něco takového u Bati mají, zkrátka k „nadřízenému orgánu“, případně se obraťte znovu na reklamační oddělení a trvejte na novém posouzení žádosti. Není možné, abyste takovým způsobem ochodila boty po dni nošení. Vyličte dosavadní průběh reklamace a především zdůrazněte dobu, za kterou k poškození obuvi došlo. Pohrozte, že pokud se nebudou Vašim požadavkem zabývat, obrátíte se na obchodní inspekci. Ta je totiž kromě soudu, jediným orgánem, který by se Vaší záležitostí mohl zabývat a protože předpokládám, že kvůli přibližně 1 000, -Kč se nebudete chtít soudit, je to pro Vás jediná bezplatná varianta, která Vám sice peníze nevrátí příp. nezajistí přímo opravu obuvi, ale může společnosti uložit alespoň pokutu za její jednání.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Hrob, náhrobek poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Náhrobní kámen poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Náhrada škody za náhrobek poškozený stromem na hřbitově
- Náhrada škody za hrob poškozený stromem na hřbitově
- Kdo je odpovědný za škodu způsobenou stromem na hřbitově - poškozený hrob, náhrobek, náhrobní kámen

Strom na hřbitově mi poškodil hrob (vlivem růstu stromu se naklání pomník, praskl sokl a i lemování hrobu je prasklé). Kdo je za tuto škodu zodpovědný? Obec jako vlastník hřbitova? Poplatky za hrob řádně hradím. A může se obec vymlouvat na památkovou péči, díky které by třeba strom nemohla odstranit? Jen dodám, že nedávno byly z toho samého hřbitova některé podobné stromy odstraněny.
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je odpovědná obec, neboť je vlastníkem pozemku, na kterém se strom nachází. A i kdyby strom chtěla pokácet a památková péče jí to neumožnila, její odpovědnost vůči Vám to nijak nesnižuje. Obraťte se proto, nejlépe písemně, na obecní úřad s žádostí o náhradu škody. V této žádosti uveďte, jak k poškození došlo, vyčíslete škodu (sokl, lemování, náklady na opravu) a doložte kopiemi účtenek. Poskytněte obci nějakou lhůtu k vyřízení žádosti, v případě komunikace s úřadem doporučuji lhůtu 30 dnů a pohrozte, že pakliže se věcí nebude zabývat nebo nebude věc vyřízena k Vaší spokojenosti, že se obrátíte na soud, který je opravdu dalším krokem. V případě, že vlivem stromu se Váš hrob naklání, můžete požadovat také odstranění stromu a pakliže to není možné, tak slevu z nájmu hrobu. Tento požadavek můžete také v žádosti uvést.

OBČAN-DLUHY
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Dluhy za popelnice - přechází na děti v době dospělosti, zletilosti?
- Rodiče neplatí popelnice za dítě, děti - přechází dluh do dospělosti?

Jak je to s tím, když rodiče neplatí poplatky za popelnice (systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů). Přechází pak v době, kdy se dítě stane plnoletým, tento dluh na něj? Jak je to možné? Je to tak i v případě, že rodič stále žije? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Povinnost dětí k úhradě místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je nejčastěji založena na § 10b/1 písm. a) bodu 1 zákona o místních poplatcích (zák. č. 565/1990 Sb. , v platném znění), dle něhož je k úhradě tohoto poplatku povinna fyzická osoba (tj. bez ohledu na její věk), která má v obci trvalý pobyt.

Místní poplatek za svoz komunálního odpadu je pak povinna hradit také fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu (§ 10b/1 písm. b) zákona o místních poplatcích), toto ustanovení se však samozřejmě na většinu dětí nevztahuje.

V souvislosti se shora uvedeným je nutno dodat, že místní poplatek za svoz komunálního odpadu je vybírán obcí pouze v případě, že se tak obec rozhodne (a zavede vybírání tohoto místního poplatku obecně závaznou vyhláškou), tzn. že vybírání tohoto místního poplatku (stejně jako ostatních místních poplatků) není povinné. V obecně závazné vyhlášce pak obec může zároveň stanovit osvobození či úlevy od tohoto místního poplatku, jak se právě v případě poplatníků-dětí často děje.

Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí (§ 10b/3 zákona o místních poplatcích).

Klíčovým pro zodpovězení Vašeho dotazu je § 12 zákona o místních poplatcích, dle něhož platí, že:

- je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník;

- nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich (na tomto místě je vhodné připomenout, že místní poplatek může být obecním úřadem poplatníkovi dle § 11 zákona o místních poplatcích vyměřen v případě, že poplatek není uhrazen včas nebo ve správné výši, a to ve formě platebního výměru či hromadného předpisného seznamu, přičemž v takovém případě může být místní poplatek až ztrojnásoben).

Toto (právem kritizované) ustanovení zákona o místních poplatcích (účinné od 1. 7. 2012) tak obecním úřadům umožňuje vystavit platební výměr přímo nezletilému poplatníkovi, který fakticky nemá samozřejmě šanci jakkoli ovlivnit místo svého trvalého pobytu, o své poplatkové povinnosti většinou vůbec neví, nemůže své zákonné zástupce k úhradě místního poplatku nijak donutit a zpravidla ani nemá finanční prostředky ke splnění poplatkové povinnosti z vlastní iniciativy.

Případný dluh na místním poplatku za svoz komunálního odpadu tak vzniká přímo dítěti, přičemž v případě nesplnění této poplatkové povinnosti jeho zákonným zástupcem může být platební výměr vystaven přímo tomuto dítěti (jak výslovně umožňuje zákon o místních poplatcích). O přechodu dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu v okamžiku nabytí zletilosti ze zákonného zástupce na dítě tak nelze hovořit, neboť tento dluh tíží dítě již před nabytím zletilosti (až po nabytí zletilosti však obce zpravidla začínají tyto dluhy exekučně vymáhat). Jak shora uvedeno, nehraje skutečnost, zda zákonný zástupce dítěte dosud žije či nikoli žádnou roli.

V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné poukázat na § 896 občanského zákoníku, dle něhož mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte (tzn. o souhrn jeho majetku a dluhů, jak stanoví § 495 občanského zákoníku), především jsou rodiče povinni jmění dítěte spravovat jako řádní hospodáři. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte (např. tedy při plnění poplatkové povinnosti dítěte), vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.

Pokud tedy rodiče za své dítě neuhradí místní poplatek za svoz komunálního odpadu, tzn. že zanedbají svou povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, budou povinni případně vzniklou škodu (kterou může reprezentovat zvýšení místního poplatku až na jeho trojnásobek v platebním výměru či náklady exekuce) svému dítěti uhradit. Nežádoucí společenský stav, kdy by byly děti nuceny se po svých rodičích zpětně domáhat (a to i soudní cestou) úhrady případně vzniklé škody, by však mohl být snadno vyřešen změnou § 12 zákona o místních poplatcích, který by napříště v případě dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu u dítěte umožňoval obcím vystavit platební výměr pouze rodičům takového dítěte.

Vše shora uvedené lze shrnout konstatováním, že současná právní úprava (a rovněž praxe mnohých obecních úřadů) činí děti odpovědnými za nesplnění povinnosti jejich rodičů pečovat o jmění (tedy i o dluhy) svých dětí jako řádní hospodáři (kterýžto stav je v rozporu s právními předpisy nejvyšší právní síly, zejména s čl. 32/1 Listiny základních práv a svobod a s čl. 3 a čl. 27/2 a 4 mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána).

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přetěžování zaměstnanců nočními sněmani - jak se bránit?
- Zaměstnavatel dává zaměstnanci mnoho nočních směn - jak se bránit?
- Nadměrný počet přesčasových hodin v práci - jak se bránit zaměstnavateli?
- Zaměstnavatel nedává přestávky, pauzy ve směně - jak se bránit?
- Diskuze se zaměstnavatelem ze zákona - § 276/1 zákoníku práce
- Rada zaměstnanců podle Zákoníku práce
- Zřízení odborové organizace - postup, návod
- Jak vytovořit odbory v práci, zaměstnání - postup, návod
- Jak vytovořit odborovou organizaci v práci, zaměstnání - postup, návod
- Jak informovat inspekci práce o porušování Zákoníku práce zaměstnavatelem - postup, návod
- Udání zaměstnavatele na inspekci práci - postup, návod, informace
- Odmínutí práce z důvodu obav o zdraví nebo život zaměstnance (§106 Zákoníku práce)
- Odmínutí práce z důvodu obav o zdraví nebo život osob v okolí zaměstnance (§106 Zákoníku práce)

Chci se zeptat jak bojovat proti zaměstnavateli který po nás pracovních vyžaduje pracovní docházku více jak 6 dní po sobě jdoucích nebo také že například jdeme 5-6 nočních a hned následující den máme směny ranní, je to dlouhodobá záležitost která je neúnosná. Někteří mají i 70 hod. přesčasu/měsíc, které mu jsou smazány bez proplacení. Docházka je nám celkově uměle upravována zaměstnavatelem. Pracovní doba j více jak 8 hod. denně a to i přesto že nám zaměstnavatel neumožňuje pauzu na oběd. (pracujeme od 8 třeba i do 21 hod. bez přestávek) s tím že nám je uměle vytvoří a tím nám umažou pracovní dobu. Co dělat? Jde zarazit takové chování. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Jednotlivé varianty řešení Vámi popsané situace jsou odvislé od toho, jak aktivně hodlají zaměstnanci nastalou situaci řešit.

Dle § 276/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci mají právo na informace a projednání.

Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zaměstnanci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.

Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby zaměstnanci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.

Zaměstnanci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Zaměstnanci mají rovněž právo požadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci.

Zaměstnavatel je dle § 279/1 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o

- ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji,

- činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,

- právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti111) a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,

- základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,

- záležitostech v rozsahu stanoveném v § 280,

- opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace,

- nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou,

- bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

- záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 297/5 zákoníku práce.

Zaměstnavatel je dle § 280/1 zákoníku práce povinen se zaměstnanci projednat:

- pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele,

- zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců,

- nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,

- převod podle § 338 až 342 zákoníku práce,

- bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

Pro ochranu svých práv a vedení jednání se zaměstnavatelem si mohou zaměstnanci zvolit své zástupce. V první řadě se jedná o radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 281/1 zákoníku práce). Rada zaměstnanců má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů musí být vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací; je možné však ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určí zaměstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle § 283/2 zákoníku práce.

Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení návrhu. Volby organizuje volební komise složená nejméně ze 3 a nejvýše z 9 zaměstnanců zaměstnavatele. Počet členů volební komise určí zaměstnavatel s přihlédnutím k počtu zaměstnanců a vnitřnímu uspořádání. Členy volební komise jsou zaměstnanci podle pořadí, ve kterém jsou podepsáni na písemném návrhu na volbu rady zaměstnanců. Zaměstnavatel informuje zaměstnance o složení volební komise. Volební komisi je povinen poskytnout nezbytné informace a podklady pro účely voleb, zejména seznam všech zaměstnanců v pracovním poměru.

U zaměstnavatele je rovněž možné zřídit odborovou organizaci. Dle § 286/1 zákoníku práce jsou odborové organizace oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. Dle § 22 zákoníku práce smí kolektivní smlouvu za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace, a to postupem dle zákona o kolektivním vyjednávání (zák. č. 2/1991 Sb. , v platném znění).

Povinnost zaměstnavatele informovat shora zmíněné zástupce zaměstnanců a projednat s nimi určité záležitosti je zakotvena v § 287 zákoníku práce.

Zástupci zaměstnanců nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni ve svých právech, ani diskriminováni. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům konání voleb zástupců zaměstnanců. Volby se konají v pracovní době. Nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, může se volba uskutečnit i mimo pracoviště. Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady (§ 276/2 a 7 a § 277 zákoníku práce).

Při podezření na porušování pracovněprávních předpisů se mohou zaměstnanci obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce, který na základě jejich podnětu provede u zaměstnavatele kontrolu, přičemž je oprávněn uložit zaměstnavateli pokutu. Podrobnější informace k podání podnětu ke kontrole je možné získat zde:

http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 300 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.

Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 zákoníku práce).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost darovací smlouvy

Zajímalo by mě jaká je lhůta na podání žaloby na neplatnost darovací smlouvy, která byla vystavena 16.12.2009 nevidomým otcem. Obsahuje ověřené podpisy obdarovaného i dárce. Dárci prý byla vedena ruka při podpisu. Byla v tomto případě povinná přítomnost a podpisy dvou svědků jako záruka platnosti této smlouvy? Děkuji. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Tehdejší platná právní úpravy vyloženě neříká, že pakliže je dárce nevidomý, musí být obdobně jako u pořízení závěti přítomni svědci. Samozřejmě je to lepší, aby se předešlo případným problémům v budoucnu. Pakliže máte podezření, že nebyla projevena dárcova vůle svobodně, lze napadnou celou platnost smlouvy. Obecná promlčecí doba činí tři roky od doby, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Pokud otec ještě žije, může zkusit zneplatnit darování tím, že se pokusí domáhat vrácení daru. To je možné, jestliže se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Obávám se ale, že pokud by bylo hrubé porušení mravů spatřováno jen v této 5 let staré situaci, tak nárok otce bude opět promlčen.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neaktualizované trvalé bydliště při trvalém pobytu na obecním či městském úřadu
SPRÁVNÍ-MĚSTA, OBCE
- Maximální doba trvalého pobytu na městském úřadu, obecním úřadu
- Maximální doba trvalého bydliště na městském úřadu, obecním úřadu
- Maximální doba bezdomoveckého trvalého pobytu (bydliště) na městském úřadu, obecním úřadu
- Trvalý pobyt na obecním úřadě - jak zapsat kontaktní adresu občana kvůli dopisům, korespondenci?
- Trvalý pobyt na městském úřadě - jak zapsat kontaktní adresu občana kvůli poště, dopisům, korespondenci?
- Bezdomovecký trvalý pobyt na MÚ, OÚ - zřízení kontaktní adresy pro poštu

Manžel mě po rozvodu odhlásil z trvalého pobytu našeho společného bydliště. Z obecního úřadu mi písemně přišlo vyrozumnění, že budu mít tedy prozatím TP na adrese OÚ, dokud si nepřihlásím nový TP jinde. Jak dlouho můžu mít trvalý pobyt na adrese OÚ? Bydlím zatím v podnájmu v jiném městě a příští rok se budu stěhovat jinam, jde mi o to, abych nemusela pořád měnit OP kvůli změnám TP. A pokud si nový TP nenahlásím a nezměním v OP, je to nějak trestné? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Dle § 10/5 zákona o evidenci obyvatel (zák. č. 133/2000 Sb. , v platném znění) platí, že je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny (obecního úřadu), v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. Zákon o evidenci obyvatel pak pro délku přihlášení trvalého pobytu na adrese obecního úřadu nestanoví žádný časový limit. Zápis trvalého pobytu na adrese obecního úřadu, a to po libovolně dlouhou dobu, pak není žádným právním předpisem kvalifikován jako přestupek, správní delikt či trestný čin.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 10b zákona o evidenci obyvatel může občan písemně požádat obecní úřad o zanesení údaje o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, tzn. že vedle adresy trvalého pobytu může být v evidenci obyvatel veden i údaj o korespondenční adrese. Zejména v případě, kdy je trvalý pobyt zapsán na adrese obecního úřadu, lze zápis korespondenční adresy doporučit, a to jako prevenci doručování úředních písemností na adresu obecního úřadu, kde by je bylo nutné pravidelně vyzvedávat. Žádost o zápis korespondenční adresy do evidence obyvatel v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana; to neplatí v případě, kdy občan podepíše žádost před zaměstnancem ohlašovny. Žádost může rovněž obsahovat datum, od kterého občan žádá, aby na adresu, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, byly písemnosti doručovány.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce zrekonstruoval družstevní byt, majitel bytu se s nájemcem nechce vyrovnat
- Majitel bytu odmítá proplatit rekonstrukci realizovanou nájemníkem družstevního bytu - co dělat?
- Proplacení rekonstrukce provedené nájemcem bytu - pronajímatel to odmítá a nechce nic zaplatit

Se známou jsem se domluvil na pronajímání družstevního bytu, který zdědila údajně po bývalém příteli její matky. Byt byl v dezolátním a neprodejném stavu a to v celém jeho rozsahu. 03/2013 jsem započal rekonstrukci tohoto bytu na základě ústní dohody:
- Ústí dohoda byla následovná:
byt si musím na vlastní náklady vyklidit a přizpůsobit k uživatelnému stavu. Dle majitelky jsem měl poté byt k užívání na cca 4 roky kdy byla dohodnuta cena cca 5 400, -Kč měsíčně kterou budu majitelce členských práv bytového družstva zasílat na ůčet vždy do 15. dne v měsíci. V této ceně měli být energie, voda a poplatky družstvu.
Po čtyřech letech dle slov majitelky „se uvidí co s bytem bude" - zda členská práva prodá a mě doplatí rozdíl odhadů ceny nemovitosti a nebo do bytu půjde bydlet její syn a co se týče mých nákladů tak jsem byl ujištěn že se nemusím bát.
Písemnou smlouvu nemám, byl jsem vykázát z bytu.
Cena rekonstrukce a nového vybavení se vyhoupla na cenu okolo 150 000 Kč bez kalkulace ceny práce kterou jsem v naprosté vetšině úkonů zastal sám. Nová koupelna, WC, podlahy štuky, kuchňská linka - celková cena s prací by tedy byla okolo 200.000 Kč. Částka kterou jsem požadoval za rekonstrukci bytu s tím že vybavení nechám tak jak je, činní 85.000 Kč. Částka kterou jsou ochotni zaplatit je 50.000 Kč. Na družstvu jako nájemník nejsem veden tudíž ani o možnost pronajímaní tohoto bytu majitelka na družstvu nežádala. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Pokud nemám žádné doklady k užívání a pouze částečné doklady k prováděné rekonstrukci, pak bych byl asi ve značné důkazní nouzi. Samozřejmě chápu Vaše rozhořčení, nicméně v právních vztazích je třeba mít veškerá práva a povinnosti podloženy ideálně písemnou smlouvou. Provedená rekonstrukce by mohla být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení majitelky bytu. Otázkou by však bylo, do jaké míry by se Vám podařilo prokázat náklady provedené rekonstrukce. V první fázi bych požádal majitelku o úhradu alespoň té částky 50.000 korun. Následně bych zvážil další kroky. Podání žaloby, možná rizika a náklady soudního sporu bych případně zkonzultoval s advokátem.

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ zakazuje dávat do kočárkárny jízdní kola (bicykly) - jak se bránit?
- Jak se bránit proti rozhodnutí schůze vlastníků SVJ
- Shromáždění SVJ zakázalo dávat kola do kočárkárny - jak se bránit?

Máme byt v SJM. Shromáždění SVJ 22.10.2014 schválilo protiprávní věc. Lze se proti tomu bránit a distancovat se? V domě je místnost, která je ve spol. vlastnictví. Je používaná jako kočárkárna, ale někdo do ní uloží i kolo a to je problém. O možném využití místnosti nemáme podklady, že by byla pouze pro kočárky. SVJ to chtělo upravit. Ale neschválila se cesta pomocí určení pravidel. Rozhodnutí znělo: „Pokud zde bude nějaké kolo po 1.1.2015, má výbor pravomoc vyměnit zámek a klíče od místnosti dát jen tomu, kdo vlastní kočárek. “ Dojde tak k situaci, kdy bude předseda rozhodovat, kdo má právo využívat svůj majetek, jde tedy o vyloučení některých vlastníků. Vůbec již ne o způsobu využití, dál to již nikdo sledovat nebude. Jakým způsobem je možné toto napadnout? Je jiná cesta než žaloba k soudu? Hlasovala jsem proti. Pokud by někdo uplatnil náhradu škody, nebo jinak dopadlo to rozhodnutí na členy SVJ, chtěla bych, aby to nešlo za námi, jako hlasujícími proti. Lze se nějak distancovat, či jako člen SVJ jsme zodpovědní i za to, s čím jsme nesouhlasili?

ODPOVĚĎ:
Pokud jste byli přehlasováni schůzí vlastníků, znamená to, že se musíte obrátit už jen na soud, aby sporné rozhodnutí zrušil. Co se týče odpovědnosti za případnou škodu, zde je cesta poměrně komplikovaná. Pokud by se v kočárkárně objevilo kolo, výbor nemá právo jej odstranit tím způsobem, že by bylo znehodnoceno (že jej kupříkladu vyveze někam ven, kde by hrozilo jeho zcizení), také nemá právo vlastníkovi kola bránit v jeho dalším užívání (že kupříkladu kolo v místnosti zamkne a neumožní mu jeho další užívání). Pokud by přeci jen tyto excesy nastaly, je odpovědná osoba, která je činí, neboť se jedná o porušení zákona a překročení pravomocí, které jsou společenství dány. Jistě je možné, že by se kupříkladu předseda snažil „schovat“ za rozhodnutí SVJ, nicméně to mu ani ve Vámi popisovaném znění nedává možnost porušovat zákon. V případě sporného ustanovení, SVJ má právo si určit, jaká místnost bude mít jaké určení. Pakliže se na určení všichni shodnete, není problém, v opačném případě je třeba obrátit se na soud. Pokud nechcete soudně věc řešit, trvejte, aby v zápise z rozhodnutí bylo uvedeno Vaše odlišné stanovisko.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
- Osvobození od soudního poplatku za zrušení spoluvlastnictví

Jsem spoluvlastnicí 1/3 dvou domů ve kterých nikdo nebydlí a 3 parcel zahrad - celkem 2000 m2, 8 parcel polí - celkem 3 ha. Chci soud požádat o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Je pravdou, že zaplatím 2000, -- za žalobu a dále za každou nemovitost tj. domů, zahrad a polí po 5 000, -- Kč, takže bych musela zaplatit téměř 70 000, --Kč při podání žaloby? Jak dlouho takový spor trvá a ponesu tyto náklady sama? Mohu požádat o prominutí soudních poplatků, jsem rozvedená a můj důchod činí 11 6000 Kč. Je naděje, že mi bude vyhověno? Chci si co nejdříve odvézt 1/3 zásob dřeva, mohu si je odvést bez toho abych dopředu informovala spoluvlastníky? Tuto informaci jim chci poskytnout ihned po odvozu dřeva s fotografiemi před a po odebrání 1/3 dřeva. Je to možné? Mohou na mne spoluvlastníci v tomto případě zavolat Policii a znamenalo by to pro mne nějaký postih? Rozhodnutí o dědictví si vezmu sebou. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Ano, zkusil bych návrh podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s tím, že žádáte o osvobození od soudního poplatku, to dokládáte jednak dokladem o důchodu, jednak sdělil, že jste sama a k tomu přiložit kopii rozsudku o rozvodu. Plná výše soudního poplatku je skutečně ve výši, jakou uvádíte. Náklady řízení budou záležet na složitosti řízení a způsobu vypořádání, neměly by být přiznány k tíži žádnému ze spoluvlastníků, popř. by měly být rovnoměrně rozděleny. Pokud Vám však soud přizná osvobození od soudního poplatku, pak by Vám neměl klást k tíži i náklady řízení.
Pokud se jedná o odvoz dřeva, ideální případ by byl, kdyby jste se s ostatními spoluvlastníky dohodli, ale samozřejmě na 1/3 dle svého podílu máte právo, takže odvoz a dokumentace je také řešením.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Odmítnutí výpovědi svědkem přestupku - podmínky
- Odmítnutí výpovědi pachatelem přestupku - podmínky
- Odmítnutí podání vysvětlení na Policii - podmínky, informace

Na základě sousedské hádky bylo podáno trestní oznámení, ve kterém jedna osoba obviňuje druhou, tj. v podaném trestním oznámení je tato osoba označená jako "pachatel". Protože se jedná o věc, u které prakticky nejsou žádné důkazy a která je hodně sporná, zaslala Policie této osobě "pachatele" výzvu k podání vysvětlení, která je ale formulovaná tak, že je tato osoba označená jako "svědek". Může nevypovídat stejné, jako u pachatele, resp. obviněného - tj. že může odmítnout výpověď i bez udání důvodu nebo jestli je to opravdu režim "svědka", kdy vypovídat musí, případně by odmítnutí výpovědi musela zdůvodňovat zákonnou mlčenlivostí, osobou blízkou apod. Na internetu jsem se dočetla, že pokud je označení "svědek" na výzvě od policie uvedeno pouze z toho důvodu, že je osoba označená jako pachatel v trestním oznámení, ale není žádný důkaz o vině, pak procesně je to totéž, co pachatel, a tedy právo nevypovídat má. Je možné někde v zákoně přímo najít, jak je to upraveno? resp. musí taková osoba, proti které sice směřuje trestní oznámení, ale výzvu dostala jako "svědek" podávat výpověď? resp. je v takové fázi svědkem nebo potenciálním obviněným? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
I při podání vysvětlení je možné výpověď odepřít. Svědek může z důvodů "příbuznosti", mlčenlivosti či nebezpečí sebeobvinění (§ 158 odst. 8, § 100 odst. 2 trestního řádu).
Pachatel může odmítnout vypovídat. Nemusí jít o důvodného pachatele, postačí určitá míra pravděpodobnosti, v tomto případě - že je jako pachatel označen v trestním oznámení.
Informace získané z podaných vysvětlení jsou využitelné pro rozhodnutí, zda takovou osobu předvolat jako svědka např. před soudem.
Záznamy o podaném vysvětlení nelze použít jako důkaz před soudem. Pokud odmítnete vypovídat a druhý svědek uvede skutečnosti ve Váš neprospěch, je riziko, že trestní řízení bude zahájeno pro dostatek důvodů. Škoda, že jste neuvedla, o jaký trestný čin se jedná. Obecně tedy může potenciální pachatel odmítnout vypovídat, myslete jen na to, že by nebylo špatné uvést okolnosti ve Váš prospěch, pokud jsou. Pokud odmítnete vypovídat při podání vysvětlení, můžete vypovídat až před soudem nebo vůbec. Jde mj. o to, z jakého důvodu nechcete vypovídat (např. se Vám prostě nechce, hrozí Vám trestní stíhání, hrozí příbuznému apod.) Nikdo Vás však nemůže nutit se sebeobviňovat.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úmrtí zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění
- Smrt zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění

Má pracovnice - zdravotní sestra nárok na odstupné / náhradu mzdy či jiný nárok z dědictví
po zaměstnavateli - lékaři (OSVČ) - poskytovaleli zdravotníchslužeb? Lékař zemřel 27.6.2014.
V den smrti praxe přestala fungovat - neměl žádného kolegu ani žádný
zájemce se nepřihlásil. 1.8.2014 bylo podepsáno prohlášení všemi dědici, že jeho praxe pokračovat nebude. Nikdo z dědiců nemá pro následovnictví dokončenou kvalifikaci. Sestra měla vyplacenou mzdu za červen 2014, neměla žádné pohledávky a ode dne smrti zaměstnavatele již nemá žádnou docházku, ani žádný jinak odpracovaný čas v ordinaci. Má zaměstnankyně zemřelého nárok na uhrazení náhrady mzdy a odvodů (zdravot. +sociál. pojištění) z dědického řízení? Za jak dlouhou dobu po smrti a v jaké výši? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 342 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, platí, že pokud po smrti fyzické osoby – zaměstnavatele nehodlá oprávněná osoba pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách pokračovat, zaniká základní pracovněprávní vztah (tedy pracovní poměr v daném případě) marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.
K ukončení pracovního poměru tak není třeba žádného jiného jednání, výpovědi, či podobně, ale rozhodující je tam uplynutí dané lhůty.
Po tuto dobu má zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, i když žádnou práci pro zaměstnavatele nekonala. Tento nárok však musí uplatnit v probíhajícím dědickém řízení.

OBČAN-BYDLENÍ
- Nadměrná spotřeba tepla jedním bytem a doplacení přetopení ostatními byty SVJ - jak se bránit?
- Přetopení jednoho bytu a doplacení ostatními byty dle vyhlášky 372/2001 Sb.
- V jednom bytě se hodně topí a platí to všichni v domě (přetopení nad 140% dle vyhlášky 372/2001 Sb.)
- Šikanozní výkon práv - příklad, informace
- Rozpor s dobrými mravy - příklad, informace

Jsme SVJ s počtem 24 členů. 23 vlastníků topilo v minulé sezoně +/- 10%. průměrné spotřeby tepla. (144 Kč/m2)
Rok 2013 se vyznačoval mírnou zimou. 23 vlastníků topilo zodpovědně, žádné nulové náměry, žádné přetápění.
Jeden však na 260%! Dotyčný dobře zná, jak se praktikuje rozúčtování tepla dle vyhlášky 372/2001 Sb.
Co on protopí nad 140%, účtovací firma přerozdělí mezi ostatní vlastníky. Tento stav jen zneužívá,
zbytečně přetápí (jeho byt je uprostřed budovy) a ještě dává najevo jak je chytrej a my ostatní.
nebudu to dál rozvádět. Novela zmíněné vyhlášky je v nedohlednu. Na portálu SVJ jsem našel diskuzní příspěvek a radu, jak tuto problematiku řešit. (přeposílám v příloze)
Můžete se prosím vyjádřit k tomuto výkladu vyhlášky. Je možné se o tento názor opřít a skrze něj řešit náš problém s "plýtvačem tepla"? Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
Obecně lze říct, že jednání jednoho z vlastníků je v rozporu se zákonem. Jedná se o tzv. šikánozní výkon práv a dá se hovořit také o rozporu s dobrými mravy. Co se týče Vámi zmiňované vyhlášky, s výkladem § 3 odst. 2 vyhlášky nemohu souhlasit. Energie byla opravdu určená k vytápění místnosti, to jak s tímto „teplem“ dále vlastník naložil je věc jiná. Podstatné ovšem je právě ust. § 4 odst. 4 vyhlášky, kdy opravdu platí, že pakliže někdo překročí rámec 140 %, jedná se o exces a je možné výpočet, kdy bylo teplo poměrně dle plochy bytů rozúčtováno, modifikovat. Odpověď na Vaši otázku tedy zní ano, vlastníkovi opravdu jeho plýtvání, které přesahuje 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v zúčtovacím období lze napočítat. Vzhledem k tomu, že Vám vlastník dle svých vyjádření také úmyslně způsobuje škodu, lze jej písemně vyzvat k upuštění od takového jednání pod hrozbou sankce. Ostatně na schůzi vlastníků jednotek lze odhlasovat, že pakliže někdo bude úmyslně plýtvat energií na úkor ostatních vlastníků, přeplatek nejen uhradí, ale rovněž bude sankcionován kupříkladu Vámi stanovenou procentní výměrou z dlužné částky, která může být následně uložena do fondu oprav.

RODINA-ALIMENTY
- Protinávrh na zachování výše alimentů v probíhajícím soudním řízení - stačí ústní nebo musí být písemný?
- Protinávrh na zachování výše výživného v probíhajícím soudním řízení - stačí ústní nebo musí být písemný?
- Postup podání protinávrhu na zachování výše výživného, alimentů - informace

Bratr by chtěl podat u prvního stání v rámci probíhajícího řízení protinávrh na zachování původní výše alimentů. Jakou formou tu musí učinit? Musí to být písemně nebo stačí ústně? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V řízení o výživném protinávrh nebude možný, jelikož se jedná o řízení, které lze zahájit i bez návrhu. Bratr se samozřejmě ve věci může písemně vyjádřit, popřípadě u jednání ústně do protokolu. Mnohdy bývá lepší se vyjádřit písemně, kde lze podrobně vymezit důvody, proč by výživné mělo zůstat na stávající výši. K tomu je nanejvýš vhodné doložit příslušné důkazy, že bratr není schopen platit vyšší částku, jelikož má např. nízký příjem (doklad) či že má nějakou nemoc, která vyžaduje nákladnou léčbu apod. Soud bude hodnotit především tyto objektivní podmínky. Neznám samozřejmě konkrétní stav věci. Výše výživného bývá zpravidla stanovena okolo 10 % měsíčního příjmu povinného.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Firma dostala pokutu za porušení AITR - může ji vymáhat po řidiči kamionu?
- Pokuta za porušení AITR - vymáhání po řidiči TIR
- Pokuta za porušení AITR - odpovědnost řidiče TIR
- Je možné vymáhat pokut za porušení AITR po řidiči kamionu?
- Dopravní firma dostala pokutu za nedodržení povinností - musí ji zaplatit řidič kamionu?
- Je řidič kamionu odpovědný za pokutu za nedodržování povinností dopravní firmou (zaměstnavatelem)?
- Kdy je zaměstnanec odpovědný za škodu způsobenou firmě, podniku - podmínky
- Náhrada škody zaměstnavateli - musí se podepsat dohoda o uznání dluhu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Jsem řidič kamionu a porušil jsem AITR. Od Dopravního inspektorátu jsem dostal pokutu při správním řízení, kterou jsem okamžitě zaplatil. Firma, u které pracuji dostala také pokutu od dopravního inspektorátu a to údajně za porušení AITRu tří lidí v částce 150 000 Kč. Nárokuje na mne jednu třetinu a chce podepsat dohodu o uznání dluhu. Tuto dohodu podepsat nechci, jelikož vím, že pokuta byla udělena firmě za opakované nedodržení určitých povinností, bohužel nevím jakých. Vím jen, že pokuta je udělena firmě a ne mne prostřednictvím firmy. Já jsem svůj trest už dostal. Můžete mi prosím poradit, jestli dohodu musím podepsat? Jestliže ano, vztahuje se tato pokuta na pojistku škody způsobenou zaměstnavateli, kterou si platím? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste u firmy zaměstnán v pracovním poměru. Pokud po Vás chce zaměstnavatel úhradu určité škody, která mu vznikla uložením pokuty, musí být splněny následující předpoklady (§ 250 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce) :
- Musel jste zaměstnavateli způsobit škodu,
- zaviněným porušením povinností,
- při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi,
- a mezi porušením Vašich povinností a tou škodou musí být příčinná souvislost.
Pokud jsou výše uvedené předpoklady splněny, může po Vás zaměstnavatel požadovat uhrazení škody. Pokud byla škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, pak se odpovědnost zaměstnance poměrně omezí. Zavinění je zaměstnavatel prokázat.
Částka, kterou po Vás však může požadovat je limitovaná, a to 4,5 násobkem Vašeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody (pokud byla škoda způsobena z nedbalosti - § 257 odst. 2 ZP). Pokud šlo o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat ještě navíc i náhradu ušlého zisku (§ 257 odst. 3 ZP). Pokud škodu způsobí také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část. Stejné platí, pokud škodu způsobilo více zaměstnanců (§ 257 odst. 4 a 5 ZP).
Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škoda vznikla, a kdy bylo zjištěno, že za ni odpovídá zaměstnanec (§ 263 ZP).
Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnanci i vysvětlit a prokázat, že byly splněny předpoklady pro jeho odpovědnost za škodu. Pokud Vám nebylo sděleno, za co vlastně odpovídáte, nesplnil zaměstnavatel svoji základní povinnost pro to, aby po Vás mohl škodu požadovat. Podle § 248 odst. 1 ZP také platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku a zdraví, zjistí-li závady je povinen učinit opatření k jejich nápravě.
Pro to, aby zaměstnavatel požadoval od zaměstnance náhradu škody, není nutné podepsat uznání dluhu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec uznání dluhu podepíše, má zaměstnavatel v případě nezaplacení u soudu lepší postavení, neboť má v ruce dokument o uznání duhu a soud bude mít za to, že dluh v době uznání trval a to ve výši uznané. Pokud zaměstnanec uznání dluhu nepodepíše a zaměstnavateli dluh neuhradí, pak u případného soudu musí zaměstnavatel dokázat, že dluh v danou dobu existoval a byl v požadované výši. Dohodu tedy podepsat v žádném případě nemusíte, obzvláště pokud s Vaší odpovědností za škodu nesouhlasíte.
Zda Vaše pojistka odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, pokrývá daný typ Vaší odpovědnosti, záleží na všeobecných pojistných podmínkách, které bývají součástí pojistné smlouvy. V nich bývají uvedeny případy, na které se pojistka nevztahuje.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Zpožděná, opožděná oprava auta, automobilu, vozu v autoservisu - čeho se může domáhat majitel vozidla?
- Autoservis pozdě opravil auto, automobil - na co má majitel práva nárok?

V létě 2013 nám dovozce dodal Mercedes Benz třída C, automat za 200 tis. Kč. V prvním týdnu 02/2014 nutná oprava (kolo, světlo, karoserie a něco i v útrobách). Dovozce nabídl odtah a servis vozidla - max. cena opravy 70.000 Kč s termínem opravy do dvou měsíců, souhlasili jsme s opravou a cenou max. na 80tis. Kč.
Servis nás o navýšení na částku 80.000 Kč neinformoval a bral rovnou horní strop 70.000 Kč.
Dovozce dostal zálohu na opravu - 50.000 Kč. 2 měsíční lhůta vypršela, dovozce auta nám nedal kontakt na servis.
Po 4 měsících se nevzdával role prostředníka. Majitel servisu postupoval formou „slibem neublížíš“.
Vůz byl opraven 09/2014. Manžel vůz přebíral s „naším“ automechanikem v provozovně servisu, byly shledány nedostatky. Zaměstnanec servisu řekl, že první dva měsíce na auto vůbec nesáhli. Vadnou převodovku raději neopravovali. Olej byl na naše náklady obratem odborně vyměněn, ale převodovka i nadále vykazuje závadu.
K případu neexistuje žádný podepsaný dokument, jen faktura ze servisu. Faktura nebyla opravena.
Mezi 02/2014 a 09/2014 probíhala komunikace telefonicky a přes SMS.
Servis slíbil dodělat opravu, 2 měsíce tak neudělal. Od 8.10.2014 servis nereaguje vůbec. Majitel servisu je neznámo kde.
Byla uhrazena záloha 50.000 Kč na účet dovozce, který dle svých slov směřoval majiteli servisu 40tis. jako zálohu na servis a 10 tis. si nechal na zajištění laku. Dovozce zajišťoval i karosárnu a odtah, ale to už je myslím mezi ním a majitelem servisu. Z naší strany zbývá doplatit 32tis. Kč. Vůz byl místo dvou měsíců na opravě měsíců sedm a přesto vykazuje závady a nedodělky, které nejsou dodnes odstraněny. Částka za opravu je písemně zmíněna jen na chybné faktuře.
Některé závady, jako závadu převodovky, odmítá majitel servisu odstranit. Majitel serivus říká: „Já nejsem mechanik na Mercedes“…. Soupis dílů a prací, který jsem na panu P. po předání vozu vyžádala, zní 98.000 Kč, fakturováno je dohodnutých 80.000 Kč za opravu + 2tis za odtah vozu. Manžel se několikrát mezi 02/2014 a 09/2014 dotazoval, jestli se cena nějak nenavýší a panem P. i dovozcem mu byl utvrzován, že původně dohodnutá cena platí.
„Náš“ nový mechanik vůz oproti panu dokáže skutečně opravit, ale budou to další náklady.
Majitel servisu nedokázal za 10 měsíců vůz opravit, ale dle svých slov, protože je již nyní při ceně 82.000 Kč ve ztrátě, odmítá cokoliv (např. cenu odstranění vad a nedodělků jiným servisem) odečítat.
"Naším" mechanikem i námi uživatelsky byly shledány vady a nedodělky, pročež vůz nepovažujeme za opravený.
"Náš" mechanik potvrdil, že se ve voze náhradní díly uvedené v soupisu nacházejí. Cena některých položek je diskutabilní.
Chtěli bychom opravu jinde, jak postupovat vůči nespolehlivému majiteli servisu?
Mohu dostat nějaké odškodné za to, že jsme nemohli vozidlo užívat 10 měsíců místo smluvených 2 měsíců?
Děkuji, Magdaléna

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu vyplývá, že dílo (oprava) nebylo provedeno, tudíž zhotovitel nemá právo na úhradu ceny díla, respektive případně pouze na úhradu dílčí provedené části díla. Nehledě na další okolnosti případu (délka trvání opravy). I přesto, že vůz byl předáván v přítomnosti mechanika, nechal bych vůz zkontrolovat autorizovaným servisem a nechal o tomto vyhotovit zprávu ve srovnání se soupisem dílů a prací, které Vám původní servis vyfakturoval, aby bylo jasné a zjevné, že nebylo plněno řádně, a taktéž samozřejmě nebylo plněno včas.
Následně bude pak zjevné, jakou hodnotu plnění mohlo mít. Jelikož jste již uhradili zálohu 50.000 Kč, nehradil bych dále dovozci ničeho, jelikož dílo nebylo provedeno.
Pokud se jedná o nějaké odškodné za dobu, kdy jste vůz nemohli užívat, tak to by připadalo v úvahu za situace, že by bylo jasně prokázána výše škody, tedy například ztráta hodnoty vozidla, ušlý zisk apod. Taktéž si nejsem jist, zda můžete relevatním způsobem prokázat, že byla sjednána doba 2 měsíců. Na druhou stranu doba 10 měsíců je i při absenci ustanovení o době plnění zcela zjevně nepřiměřené povaze závazku.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dlužné výživné za období pobytu ve vězení, vazbě - promlčení výživného, alimentů
- Promlčení výživného při pobytu ve vězení, vazbě - informace
- Placení výživného ve vězení - vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb.
- Dluh na výživném, alimentech a vězení, vazba - promlčení výživného

Syn je ve vězení, bude muset syn zaplatit alimenty zpětně, až se vrátí z vězení, i když jeho dceři bude už 23 let a bude dostudovaná? Děkuji za odpověď, Milena

ODPOVĚĎ:
Váš syn má vůči své dceři vyživovací povinnost do té doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem do zaměstnání. Jestliže během synova pobytu ve vězení bude dcera nadále studovat a nebude schopná se sama živit, synova vyživovací povinnost vůči ní bude trvat.

Pokud bude synovi po dobu vazby či výkonu trestu odnětí svobody umožněno zaměstnání, bude mu ze mzdy srážena určitá částka, která bude sloužit k úhradě výživného. Částku, kterou lze ze synova výdělku k úhradě výživného použít, stanovuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Text této vyhlášky najdete například zde:
http://zamestnanost.poradna-prava.cz/pravni-predpisy/vnitrostatni/vyhlaska-c-10-2000-sb.html

Jestliže Váš syn nemá výdělečné a majetkové možnosti k úhradě výživného buď proto, že není schopen práce, nebo proto, že mu správa věznice žádnou práci nepřidělila, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného.

Pokud je ale syn odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy (neplacení výživného), je v takovém případě nutné ponechat i po dobu výkonu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li jiné okolnosti pro jeho změnu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Sňatek otce dítěte s novou ženou - vliv na výživné, alimenty
- Svatba otce dítěte a vliv na výživné - započítávají se příjmy otce i nové manželky?

Žiji s přítelem, který je rozvedený a platí výživné na svou 24-letou dceru, která již 4,5 roku studuje soukromou VŠ bakalářský obor. Normálně mělo dojít k ukončení studia již před rokem. Vždy nám 1x za 1/2 roku zašle potvrzení, že je stále studentkou bc. oboru. A nyní mé dotazy:
1) Jak dlouho činí povinnost mého přítele platit výživné, když už mělo dávno dojít k ukončení studia? Můžeme se proti tomu bránit?
2) Pokud nelze s tímto nic udělat, je alespoň možné zažádat o snížení výživného? Plat mého přítele činí 18.000,-Kč a 5.000,-Kč je výživné. Musíme se velmi omezovat, zatímco studium dcery může být nekonečné)
3) Máme nárok na nějaké informace o studiu prostřednictvím VŠ?
4) Rádi bychom uzavřeli manželství, ale někteří lidé mě varují, že poté může dcera požadovat zvýšení výživného, protože se bude počítat náš celkový příjem. Co je na této informaci pravdy? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči jeho dceři trvá do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Zákon o rodině však pamatuje i na tzv. "věčné studenty", když uvádí, že výživné nelze přiznat tehdy, je-li to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě dobrovolně a bez vážného důvodu opakovaně ukončuje a opět začíná studium například vzájemně nijak nesouvisejících oborů. Samotná skutečnost, že si dcera prodloužila dobu studia, však ještě neznamená, že se jedná o rozpor s dobrými mravy.

2. Šance na změnu výše výživného je zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo k významné změně finančních a majetkových poměrů jednoho nebo obou rodičů nebo ke změně oprávněných zájmů a potřeb dítěte. Možnost snížení výživného tedy nezáleží pouze na výši příjmů Vašeho přítele, ale také na finančních možnostech dceřiny matky a na výši dceřiných životních nákladů. Žádost o snížení výživného tedy Váš přítel samozřejmě podat může, vzhledem k tomu, že soud posuzuje velké množství individuálních faktorů, nelze jeho rozhodnutí předjímat.

3. Co se informací o dceřině studiu týče, doporučuji Vašemu příteli obrátit se se žádostí o informace nejdříve přímo na dceru - doporučuji ji požádat zejména o informaci, kdy (v jakém časovém horizontu) plánuje studium ukončit.
Vysoká škola, na které dcera studuje, nemá žádnou povinnost poskytnout Vašemu příteli informace o dceřině studiu - obzvláště ne bez jejího souhlasu vzhledem k tomu, že už je dcera zletilá.

4. Při případné žádosti o zvýšení výživného soud nebude posuzovat Vaše příjmy samostatně, ale bude se zabývat spíše vašemi celkovými majetkovými poměry. Není to tedy tak, že by soud k příjmům Vašeho (budoucího) manžela po uzavření manželství automaticky připočetl ty Vaše a z nich vypočítal novou výši výživného. Soud ale vezme do úvahy to, jaká bude vaše celková životní úroveň - dítě má totiž právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Soud ale samozřejmě zohlední i to, že Váš (budoucí) manžel bude mít novou vyživovací povinnost vůči Vám jakožto manželce. Ke zvýšení výživného tedy dojít může, ale nemusí - záleží vždy na majetkových poměrech a životní úrovni konkrétní domácnosti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nástupce dědice v závěti, dědické smlouvě - postup jak to správně udělat
- Je možné určit kdo bude dědit pokud dědic zemře dřív než budoucí zůstavitel?
- Nástupce dědice v závěti - vzor, návod, postup, informace

Je možné sepsat závěť, tak že nemovitost zdědí po jedná polovině dva dědicové a pokud jeden z nich nedědil, zdědí jeden dědic sám celou nemovitost, lze to stanovit přes náhradního dědice? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Ano, přesně jak píšete. Lze odkázat nemovitost dvěma dědicům stejným dílem, přičemž pokud by některý z nich z jakéhokoli důvodu nedědil, je možné mu stanovit náhradního dědice. Znělo by to asi nějak takto:
„Dědici své nemovitosti XY ustanovuji stejným dílem své … (např. syny, kamarády, atd.) A a B.
V případě, že by dědic A z jakéhokoli důvodu po mně nedědil, ustanovuji jeho náhradním dědicem svého … B.
V případě, že by dědic B z jakéhokoli důvodu po mně nedědil, ustanovuji jeho náhradním dědicem svého … A. “

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti sestře manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti bratrovi manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti sestře manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti bratrovi manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sestře manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM bratrovi manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sestře manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM bratrovi manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sourozenci manžela, manželky a placení darovací daně (nově daně z příjmu)
- Jaká daň nahradila darovací daň v roce 2014?
- Darovací daň zanikla - jaká daň ji nahradila v roce 2014?

S manželkou vlastníme pozemek, ale je psán na manželku v katastru nemovitostí. Rozhodli jsme se, že jej převedeme na příbuznou - jde o mou sestru. Jedná se tedy o daň darovací v linii vedlejší? Bude to bezúplatný převod majetku na dotyčnou příbuznou? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Daň darovací již neexistuje, uplatní se zde daň z příjmů. Pokud nenapravíte rozpor se skutečným stavem, jak je zapsán v katastru nemovitostí, půjde o darování pouze Vaší manželkou Vaší sestře, což vyústí v daňovou povinnost Vaší sestry ve výši 15% z hodnoty pozemku. Pokud stav zapsaný v katastru nemovitostí napravíte, bude polovina darovaná Vámi osvobozena od daně.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 1. říjen 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování s příkazem - při prodeji nemovitosti půjdou peníze na dobročinné účely
- Darování s podmínkou vyplacení při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Darovací smlouva s rozvazovací podmínkou - informace, příklad
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Zákaz zcizení a zatížení nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Zákaz darování, prodeje nemovitosti do darovací smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Zákaz zatížení nemovitosti věcným břemenem, věcným právem - nový občanský zákoník 2014
- Je možné zakázat prodej nemovitosti v darovací smlouvě na byt, dům, pozemek?
- Je možné zakázat dalšího darování nemovitosti v darovací smlouvě na byt, dům, pozemek?
- Zákaz prodeje nemovitosti zanesený do katastru nemovitostí - postup, návod, informace
- Zákaz darování nemovitosti zanesený do katastru nemovitostí - postup, návod, informace

Jak to je s darováním a možností udělat v ní příkaz? Lze to sepsat tak, že pokud daruji synovci byt a on by jej prodal nebo pronajímal, tak by musel výnos dát na dobročinné účely? Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Darovací smlouva s příkazem se objevila nově v novém občanském zákoníku, takže její limity stanoví až soudní judikatura. Ve Vašem případě by se spíše jednalo o darovací smlouvu s rozvazovací podmínkou, neboť v případě příkazu je třeba nějakého jednání (konání) ze strany obdarovaného, což lze dovodit s ust. § 2064 NOZ - "bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil."
Do darovací smlouvy můžete dát rozvazovací podmínku, která bude vázána na případný prodej nebo pronájem darované nemovitosti. Kdyby Váš synovec darovanou nemovitost prodal nebo pronajímal, měl byste právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení daru, s kterým byste poté mohl naložit podle své úvahy.
Nově lze také zapsat zákaz zcizení a zatížení nemovitosti jako věcné právo přímo do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Zákaz zatížení nebo zcizení je možné zřídit jen na dobu určitou, a to pouze na dobu přiměřenou. Stejně tak zřízení zákazu zatížení nebo zcizení zároveň musí být odůvodněno určitým zájmem, který je hodný právní ochrany.
Pro správné sepsání vámi požadované podmínky Vám doporučuji obrátit se na advokáta, která Vám pomůže se správnou formulací Vámi požadované podmínky, tak aby bylo její plnění vymahatelné.

RŮZNÉ-STAVBY
- Přístřešek pro auto - je nutné stavební povolení?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutné stavební povolení?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutná stavební ohláška stavebnímu úřadu?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutné stavební ohlášení stavebnímu úřadu?
- Přístřešek pro auto - je nutný územní souhlas stavebního úřadu?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutný územní souhlas stavebního úřadu?
- U kterých staveb je nutné stavební povolení nebo stavební ohlášení, ohláška?

Jaká jsou potřebná povolení pro dřevěný přístřešek pro 2 auta s podezdívkou o výšce 1 m, o rozměrech 5,6 x 5,6 m, celková výška vč. střechy 3 m, bez uzavření, nepodsklepený, umístěný na pozemku rodinného domu uprostřed zahrady, tzn. že není umístěn v blízkosti plotu a nesousedí s okolními pozemky ani stavbami. Případně, zda jsou vůbec nějaká povolení nebo souhlasy potřeba. Děkuji, Hynek

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí, a to dle na sebe navazujících řízení před stavebním úřadem:

1/ Územní řízení:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona není územní rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) zapotřebí mimo jiné v případě stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Všechny shora vyjmenované podmínky pak musí být splněny současně. Jelikož Vámi popsaný přístřešek bude zastavěnou plochou přesahovat 25 m2, nebude možné tento přístřešek vybudovat bez zahájení územního řízení.

Zjednodušená varianta územního rozhodnutí o umístění stavby, tzn. územní souhlas s umístěním stavby, může být dle § 96/1 stavebního zákona vydán, pokud je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se tímto stavebním záměrem podstatně nezmění a tento stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Dle § 96/2 písm. a) a b) stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu s umístěním stavby v případech:

- stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona,
- ohlašovaných staveb.
(k oběma bodům více níže)

2/ Stavební řízení:
Dle § 103/1 písm. a) a e) bod 1 stavebního zákona není vydání stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě:

- stavebních záměrů uvedených v § 79/2 stavebního zákona (což však, jak uvedeno výše, není Váš případ),

Dle § 104/1 písm. d) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu mimo jiné stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

Shora uvedené lze shrnout tak, že z důvodu překročení stavebním zákonem stanovené výměry zastavěné plochy bude ve Vámi popsaném případě zapotřebí vydání územního souhlasu a na něj navazujícího souhlasu s ohlášením stavby (v rámci územního i stavebního řízení se tedy bude jednat o jejich jednodušší varianty). Oba tyto souhlasy pak mohou být stavebním úřadem vydány společně v rámci jediného řízení (a to za podmínek § 96a stavebního zákona).

Současně však upozorňuji, že Váš stavební záměr musí korespondovat s vydanou územně plánovací dokumentací, z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji konzultovat Váš stavební záměr rovněž s místně příslušným stavebním úřadem.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Zánik odpovědnosti za přestupek - neprovedená výměna občanského průkazu po rozvodu manželství
- Pokuta za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství - promlčení přestupku
- Promlčení přestupku - pokuta za nevyměněný občanský průkaz
- Promlčení přestupku nevyměnění občanského průkazu (po svatbě nebo rozvodu manželství)
- Od kdy začíná běžet promlčení přestupku nevyměněného občanského průkazu?

10.10.2008 jsem se rozvedla, do 15 dnů jsem nepožádala o výměnu občanského průkazu.
Při vyzvedávání nového občanského průkazu v červnu 2014 jsem obdržela platební příkaz ve výši 2.200 Kč.
Příkaz nabyl právní moci dne 5.7.2014 a 22.7 2014 se stal vykonavatelným.
3.8.2014 jsem poslala e-mail paní na magistrát, že podle §20 o přestupcích platí, že odpovědnost zanikla za zákona.
Odpověd: podala jsem opožděný odpor a spis bude předán Krajskému úřadu města Brna k rozhodnutí.
Chci se zeptat, co mi hrozí a budu muset platební příkaz uhradit? Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Protiprávním jednáním, které jste spáchala, jste navodila protiprávní stav (neboť jste nebyla držitelem občanského průkazu s platnými údaji), přičemž v době trvání protiprávního stavu neběží promlčecí lhůta přestupku. Promlčecí lhůta počne běžet až odstraněním protiprávního stavu, ve Vašem případě, tedy vyzvednutím občanského průkazu.

Příkazu jste tedy povinna se podrobit.

Na webu naší bezplatné právní poradny jsme se touto tématikou již zabývali, proto si dovolím odkázat zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/spravni-pravo/prestupky-pokuty/17274-pokuta-za-nevymenenou-obcanku-po-rozvodu-manzelstvi.html

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vymáhání mzdy z dohody o provedení práce - postup, návod, informace
- Vymáhání platu z DPP - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Vymáhání mzdy z DPP - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Vymáhání dluhu (plat, mzda) od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Jak vymáhat plat od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Jak vymáhat mzdu od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Postup, návod vymáhání platu, mzdy od zaměstnavatele

Přítel pracoval jeden měsíc na dohodu o provedení práce. Poté mu byla vyplacena pouze malá část mzdy formou zálohy. Zaměstnavatel mu odmítá vyplatit zbytek s tím, že ho vůbec nezná. Má samozřejmě k dispozici podepsanou pracovní smlouvu se všemi náležitostmi. Jak vymáhat zbytek platu?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci část odměny, na kterou má zaměstnanec nárok, může se zaměstnanec domoci daného plnění soudní cestou. Nejdříve bych doporučila písemně (dopis do vlastních rukou s dodejkou) kontaktovat zaměstnavatele s výzvou k doplacení dlužné částky do určitého data. Pokud se tak nestane, je možné podat k soudu (okresní soud podle sídla zaměstnavatele) žalobu na zaplacení dlužné částky.
Zároveň je možné obrátit se na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření, že zaměstnavatel porušuje své povinnosti v oblasti odměňování. Inspektorát práce je povinen podnět prošetřit a uložit zaměstnavateli povinnost k nápravě, popř. mu uložit i pokutu. Inspektorát práce však nebude řešit Váš konkrétní případ, svého nároku se můžete domoci pouze soudní cestou, bude-li zaměstnavatel odmítat plnit. Jen na okraj podotýkám, že se jedná o mzdu, nikoliv plat. Mzda je v soukromoprávní sféře, platy se vyplácí jen státním zaměstnacům

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování pro případ smrti - jak sepsat darovací smlouvu?
- Smlouva darování pro případ smrti - informace, náležitosti, vzor
- Darování pro případ smrti a odkaz - rozdíl, vysvětlení, definice, příklad
- Darování pro případ smrti - podmínky a náležitosti - nový občanský zákoník 2014
- Darování pro případ smrti - § 2063 nového občanského zákoníku, NOZ
- Darování pro případ smrti - odvolání, zrušení daru, darování
- Darování pro případ smrti - důvody pro zrušení darování, odvolání daru
- Odvolání daru u darování pro případ smrti
- Darování pro případ smrti - vzor

Jak je možno sepsat darovací smlouvu pro případ smrti dle § 2063 NOZ? Stačí napsat, oproti běžné darovací smlouvě, že k darovaní dojde pokud obdarovaný přežije dárce? Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je právním institutem, jehož právní účinky nastanou až v případě smrti dárce. Tento projev vůle dárce je velmi blízky odkazu. Rozdíl mezi darováním pro případ smrti a odkazem spočívá v tom, že odkaz lze kdykoli odvolat, ale darování pro případ smrti odvolat nelze. Tím je posíleno očekávání obdarovaného, že dárcem uvedený dar po smrti dárce dostane do svého vlastnictví. Tedy dárce může obdarovanému dar předat již při uzavření darovací smlouvy nebo obdarovaný dar dostane až po smrti dárce. Vlastnické právo k daru nabude vždy až k smrti zůstavitele.
Aby darování pro případ smrti bylo platné, musí být splněny určité podmínky. Darování pro případ smrti je oproti odkazu dvoustranným právním jednáním, v rámci kterého se dárce výslovně vzdá práva dar odvolat a obdarovaný dar příjme. Dar, který dárce hodlá po své smrti přenechat obdarovanému, musí skutečně existovat. Darování pro případ smrti musí být ve smyslu ust. § 2057 odst. 2 NOZ učiněno v písemné formě a dárce musí odevzdat obdarovanému listinu o vzdání se práva dar odvolat. Dle komentáře může být tato listina o vzdání se práva dárce dar odvolat i součástí darovací smlouvy. Účinky takovéto darovací smlouvy nastanou až za předpokladu, že obdarovaný dárce přežije.
I když nový občanský zákoník o tom zcela nehovoří, lze předpokládat, že zřeknutí se práva dar odvolat nebude platit absolutně, ale bude se vykládat tak, že odvolání daru nemůže být bezdůvodné. Tedy lze předpokládat, že zřeknutí se práva dar odvolat, bude možné z důvodu pro odvolání daru uvedených v ust. § 2068 - § 2078 NOZ dárcem odvolat.
Bude-li darování pro případ smrti postrádat náležitosti pro posouzení takového darování jako smlouvy (§ 2063 NOZ), tj. především bude chybět zřeknutí se dárce dar odvolat, které bude projeveno na samostatné listině nebo vtěleno do smlouvy, bude takového darování pro případ smrti dále posuzováno jako odkaz. V případě, že nebudou splněny ani formální náležitosti pro odkaz (např. nepůjde o pořízení pro případ smrti), bude i odkaz posuzován jako neplatný. V takovém případě, třetí osoba, která má věc u sebe, je povinna po smrti zůstavitele věc vrátit do pozůstalosti.

Vzor darovací smlouvy pro případ smrti je v tuto chvíli již mezi našimi vzory zdarma ke stažení online:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lze požádat o opravu rozsudku v soudní síni už při čtení rozsudku?
- Oprava rozsudku soudu při čtení soudcem v soudní místnosti
- Jak a kdy požádat o opravu rozsudku - při soudním stání, líčení nebo až dodatečně písemně?

Lze po přečtení rozsudku ještě nějak hned na místě odporovat nějaké větné části v tomuto rozsudku? Pokud ano, jak to udělat prakticky? Když ono to čtení je samotné takové důstojné – ve stoje, je tam ticho, apod.
Nebo musím si ho vyslechnout, podepsat a pak teprve až doma podávat odvolání ke Krajskému s. ? Přišlo by mi to zbytečně zdlouhavé.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Odvolání je podání jako každé jiné. Je tedy možné podat ho písemně, ale i ústně do protokolu. Proto je možné po vyhlášení rozsudku soudci rovnou říct v jakém rozsahu a z jakých důvodů se odvoláváte a sepsat o tom protokol.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Diskriminace zaměstnance nevyplacením bonusu proti jiným zaměstnancům vykonávajícím stejnou práci ve stejné kvalitě
- Bezdůvodné nevyplacení bonusu zaměstnanci - diskriminace zaměstnance
- Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace při vyplácení mzdy, platu zaměstnancům - informace, příklad

Situace: zaměstnavatel vyplatí bonus - je součástí mzdy a uveden ve mzdovém dokladě, ale takovýto bonus není nijak vyhlášen. Nelze ho kontrolovat - porovnání, zda byl vyplacen v přiznané výši, nebo (ne)došlo k možné manipulaci (či diskriminaci některého ze zaměstnanců). Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen při odměňování zaměstnanců za vykonanou práci respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Zaměstnavatel vydáním vnitřního platového předpisu či jiného takového vnitřního nařízení, které se týká postupu odměňování jeho zaměstnanců, jednak sděluje zaměstnancům možný způsob odměňování, a jednak se sám chrání proti nařčení výše uvedeného typu.
Tuto povinnost však zaměstnavatel nemá, tudíž lze si představit i situaci výše uvedenou. Nebývá to však obvyklé, neboť tento netransparentní způsob odměňování může skutečně vyvolávat otázky týkající se dodržování výše uvedených zásad.
Pokud máte pochybnosti o odměňování u Vašeho zaměstnavatele, je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) - www.suip.cz s podnětem, nejlépe písemným. Inspektorát práce je povinen se Vaším podnětem zabývat a prošetřit u zaměstnavatele, zda při odměňování svých zaměstnanců dodržuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. V případě pochybení může zaměstnavateli nařídit nápravu vadného postupu a uložit i pokutu za přestupek (popř. správní delikt).

PRÁCE-BOZP, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Poškození plic v práci (vdechování nebezpečných látek) - náhrada škody na zdraví od zaměstnavatele
- Náhrada škody na zdraví - poškození plic vdechováním chemikálií v práci, zaměstnání
- Pracovní úraz - vdechování chemikálií a poškození plic
- Pracovní úraz - vdechování chemikálií z katalyzátorů a poškození plic
- Poškození zdraví při práci - nároky zaměstnance
- Náhrady zaměstnanci za pracovní úraz, poškození zdraví při práci
- Na co má zaměstnanec nárok při poškození zdraví pracovním úrazem nebo vdechováním chemikálií
- Na co má zaměstnanec právo při poškození zdraví pracovním úrazem nebo vdechováním chemikálií

Při periodické lékařské prohlídce mi bylo zjištěno závažné onemocnění plic, způsobené pracovním prostředím, ve kterém pracuji - zpracování odpadu (likvidace a recyklace automobilových katalyzátorů). Dostanu výpověď - nemají pro mě jinou práci. Chtějí se mě potichu a bez problémů zbavit. Jak se mohu bránit a co mohu od firmy, kde jsem si zničil plíce požadovat? Děkuji, Lubor

ODPOVĚĎ:
Pokud u Vás byla poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie lékařem závodní preventivní péče) zjištěna nemoc z povolání máte vůči zaměstnavateli určité nároky vyplývající ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění (dále jen „ZP“).
Ohledně skončení pracovního poměru u osob, u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, platí, že nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání nebo jejím ohrožení, může mu zaměstnavatel dát z tohoto důvodu výpověď (§ 52 písm. d) ZP). Zaměstnanec má však v tomto případě nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 2 ZP).
Pracovní poměr lze z tohoto důvodu ukončit i dohodou, i v tomto případě pak má zaměstnanec nárok na odstupné uvedené výše.
Další nároky zaměstnance z titulu onemocnění nemocí z povolání se řídí ustanoveném § 365 a násl. Zákoníku práce. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (§ 366 odst. 2 ZP). Seznam nemocí z povolání obsahuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nesprostí (§ 366 odst. 4 ZP). Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zejména, pokud zaměstnanec porušit určité povinnosti.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout tyto náhrady: náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu za způsobenou věcnou škodu.
Zaměstnanec musí tyto nároky u zaměstnavatele uplatnit, nejlépe písemnou formou. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci tyto nároky dobrovolně, musí je zaměstnanec vymáhat soudní cestou a to žalobou na plnění (resp. na zaplacení určitých částek z jednotlivých typů náhrad). Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, doporučila bych vyhledat advokáta, který se touto problematikou zabývá a bude se Vašim případem konkrétně zabývat.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- SMS zpráva jako důkaz u soudu - přijme soud důkaz ve formě SMS zprávy
- Email jako důkaz u soudu - přijme soud důkaz ve formě elektronické emailové zprávy?
- SMS jako důkaz u občanského soudního řízení - občanský soudní řád
- SMS jako důkaz u trestního soudního řízení - trestní soudní řád
- SMS jako důkaz u správního soudního řízení - správní soudní řád
- Co rozhoduje zda bude SMS nebo email přijat jako důkaz u soudu v soudním řízení?

Je SMS důkazem u soudu? Prý ne - tvrdila to paní soudkyně známé mezi 4 očima, že toto není důkaz. A dodáno, že SMS může napsat kdokoli. Nebyla to jen svévole paní soudkyně toto říct? Má zkušenost: mnou předložená SMS nebyla nakonec brána vůbec v potaz jako důkaz.
Jak to? Vždyť ani výpověď svědka může být celá zkonstruována a přesto ji zákon, soud bere za jeden z důkazů. A co emaily?
Děkuji, Lucka

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaké soudní řízení měla dotyčná soudkyně na mysli, tzn. zda se mělo jednat o občanské, trestní či správněprávní soudní řízení. Obecně však není důvod, proč by SMS zprávy neměly být soudem připouštěny jako jeden z důkazních prostředků.

Dle § 89/2 trestního řádu platí, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout.

Dle § 77/2 soudního řádu správního může soud v rámci dokazování zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.

Dle § 120/1 Občanského soudního řádu jsou účastníci soudního řízení povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Nadále budu vycházet již pouze z úpravy dle Občanského soudního řádu.

Podstatný je dále § 125 Občanského soudního řádu, dle něhož mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Občanský soudní řád tedy v tomto ustanovení umožňuje navrhovat k prokázání tvrzení účastníků prakticky veškeré prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (což o SMS zprávách samozřejmě také platí).

Účastníky řízení navržené a soudem provedené důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 Občanského soudního řádu). Je-li tedy některým z účastníků řízení navrhováno k prokázání jeho tvrzení provedení důkazu přečtením SMS zprávy (či jejího přepisu), nemůže soud tento důkaz neprovést s pouhým odkazem na nejistotu o identitě autora předmětné SMS zprávy. Tento postup by prakticky vylučoval použití většiny z prostředků elektronické komunikace (s výjimkou zpráv opatřených zaručeným elektronickým podpisem, které však nejsou v běžné korespondenci využívány).

Provedení důkazu SMS zprávou si pak lze představit zejména ve formě jejího přepisu do listinné podoby, který může být proveden notářem.

V případě, že by Vámi zmiňovaná soudkyně navrhovaný důkaz SMS zprávou skutečně neprovedla a tato skutečnost by ovlivnila jí vydané rozhodnutí, bylo by možné podat proti takovému rozhodnutí odvolání z důvodu dle § 205/2 písm. b) a d) Občanského soudního řádu, tzn. z důvodu, že:

- soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175/4 části první věty za středníkem Občanského soudního řádu,

- soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že SMS zprávy jsou v trestních soudních řízeních prováděny jako důkazy vcelku běžně (a to např. v případech, je-li obžalovaný souzen pro trestný čin nebezpečného pronásledování, tzv. stalkingu, či trestný čin vydírání).

Shora uvedené pak lze vztáhnout rovněž na e-maily (či jiné způsoby elektronické komunikace), přičemž v tomto ohledu mají určitou výhodu e-mailové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem (který zaručuje identifikovatelnost odesílatele takového e-mailu, samozřejmě však nikoli beze zbytku).

Srovnáváte-li pak ve svém dotazu provádění důkazů SMS zprávami s výslechem svědků, dopouštíte se srovnávání nesrovnatelného. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že zatímco každý účastník soudního řízení může na svou obranu navrhovat v podstatě jakékoli důkazy (a nemusí se jednat o důkazy pravdivé), je důkaz svědeckou výpovědí prováděn výslechem třetí osoby - svědka, která je povinna uvádět vždy pravdu a nic nezamlčet. Pokud by pak svědek při svém výslechu neuváděl pravdu či něco zamlčel, mohl by se dopustit trestného činu křivé výpovědi dle § 346 trestního zákoníku (tento postih však účastníkům řízení za navrhování nepravdivých důkazů, např. listinných, nehrozí).

K tématu použitelnosti SMS zpráv jako důkazů v trestním řízení lze odkázat např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/20517-sms-jako-dukaz-u-soudu-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-a-ustavniho-soudu-cr.html

FINANCE-DANĚ
- Přivýdělek ze zahraničí zasílaný do elektronické peněženky Paypal, Payza - zdanění výdělku
- Zdanění výdělku zasílaného do Paypal, Payza elektronické peněženky
- Práce na internetu pro zahraniční firmu - jak odvádět daně - v ČR nebo v zahraničí?
- Odvádění daní při práci pro zahraniční firmu přes Internet - kam, které zemi odvádět daně?

chtěl bych pracovat na Internetu jako mnoho jiných lidí a objevil jsem firmu u které jde o více peněz (cca nad 10.000 Kč/mesíčně) firma nemá sídlo v ČR a výplaty by mi nechodily na můj bankovní účet v ČR, ale na elektronickou peněženku Paypal, Payza apod. Chtěl bych propojit své peněženky s kartou Payoneer a vybírat z ní peníze (z těch výplat) u nás v ČR v bankomatech. Rád bych se zeptal jak to je s daněni? Musel bych to i tak danit a nebo když nemá tato firma ani žádná elektronická peněženka sídlo v ČR, tak to danit nemusím?? Někdo mi dokonce říkal, že může jít o praní peněz v EU z mé strany - to je přeci nesmysl. Rád bych věděl jak to je, ať nemám problémy. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste českým daňovým rezidentem, a tudíž byste měl v České republice zdaňovat své celosvětové příjmy, tj. i příjmy ze zaměstnání či podnikání tohoto typu. Zdanění záleží na typu vztahu, na základě kterého budete činnost vykonávat. Pokud se bude jednat o zaměstnání (pracovněprávní poměr) s místem výkonu práce v České republice, zaměstnavatel by se měl do osmi dnů od vzniku pracovního poměru zaregistrovat jako plátce daně na finančním úřadě, sociální správě a zdravotní pojišťovně a odvádět za Vás zálohy na daň z příjmů a za Vás i za sebe sociální a zdravotní pojištění. Pokud se bude jednat o samostatnou výdělečnou činnost, budete veškeré příjmy zdaňovat a povinné pojistné odvádět Vy sám na základě svého ročního daňového přiznání a pojistných přehledů. Upozorňuji také na případnou povinnost zřídit si živnost.

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Nevyřízení reklamace do 30 dnů a odstoupení od kupní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Nevyřízení reklamace do měsíce, odstoupení od kupní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Je možné odstoupit od koupi zboží při nevyřízení reklamce do měsíce?
- Odstoupení od koupi, kupní smlouvy - nevyřízení reklamace do měsíce, 30 dní - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - nevyřízení reklamace do měsíce, 30 dnů a odstoupení od kupní smlouvy

10.7.2014 jsem zaslal mobilní telefon na reklamaci. Pošta ho doručila dne 11.7. Do 11.8. jsem nebyl vyrozuměn o způsobu vyřízení reklamace, telefon mi nebyl zaslán zpět a prodejce na emaily neodpovídá. Mám podle nového občanského zákoníku 2014 (který paragraf? ) nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? A to i v případě, kdy by případně prodejce reklamaci neuznal? Zboží je u něj déle jak 30 dní. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy (§ 2106 OZ)

U vadného plnění, které není podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny(§ 2107 OZ). Prodávající je povinen vadu odstranit včas a bez zbytečných odkladů. Pakliže tak neučiní, nebo tak dokonce odmítne učinit, máte právo na odstoupení od smlouvy (§ 2106 OZ a § 2107 OZ).

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kdo je odpovědný za dluh za popelnice u nezletilého dítěte?
- Pečující rodič nezaplatil popelnice za nezletilé dítě - je za dluh odpovědný i druhý rodič?

Do 11/2012 byl můj nezletilý syn v péči matky a nestýkali jsme se. Od 2006 za něj nehradila popelnice a od magistrátu obdržela platební výměr (nevím kdy a za jaká období). Od 12/2012 jsme měli syna ve střídavé péči a při řádném placení popelnic 2013 jsem se o dluhu dozvěděl s tím, že dluh bude vymáhán exekučně po obou rodičích, neboť jsem nebyl zbaven otcovství.
Je to pravda, když jsem nikdy nebyl uvědoměn a řádně platil matce alimenty? I má platba v r. 2013 šla dle zákona na nejstarší dluh, čili to vypadá, že i já jsem za syna nesplnil povinnost (byť v té době dle rozsudku 1/2 s matkou). Od r. 2014 je syn hlášen u mě v jiné obci a od 8/2014 je v mé péči. Obávám se ale exekuce, neboť matka syna nic nemá a vyhlásila insolvenci. Synovi je nyní 12 let, je možné, že se v 18ti dočká on exekuce? Je mi také divné, že se krom platebních výměrů převzatých matkou 'zatím' nic neděje, jak vyhrožovali na
magistrátu. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Dle § 11/1 zákona o místních poplatcích platí, že nebudou-li poplatky (např. tedy místní poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu) zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

Na situace, kdy je v době vzniku poplatkové povinnosti poplatník dosud nezletilý, pamatuje § 12 zákona o místních poplatcích, dle něhož odpovídají v takovém případě za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník. Nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich. Sluší se ještě dodat, že současné znění § 12 zákona o místních poplatcích je účinné od 1. 7. 2012, do této doby zákon o místních poplatcích situaci nezletilých poplatníků výslovně neřešil a za tyto dluhy odpovídali pouze zákonní zástupci nezletilých poplatníků.

V zásadě tedy lze konstatovat, že dluh na místním poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu může být skutečně vymáhán jak po Vašem synovi, tak po Vás. Z tohoto důvodu Vám samozřejmě doporučuji kontaktovat věřitele, tzn. magistrát města, a sjednat s ním podmínky splácení předmětného dluhu. Skutečnost, že jste neměl o vzniku dluhu z důvodu zanedbání povinností matkou Vašeho syna povědomí, nemá na vznik Vaší odpovědnosti za předmětný dluh žádný vliv.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Osoba blízká - definice 2014
- Je osoba blízká kamarád, kamarádka, přítel, přítelkyně?
- Osoba blízká - nový občanský zákoník 2014, definice, vysvětlení, příklad

Jak mohu prokázat, že určitá osoba, je ke mně osoba blízká, když se jedná o moji kamarádku? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle § 22/1 občanského zákoníku je osobou blízkou:

a/ příbuzný v řadě přímé,
b/ sourozenec,
c/ manžel nebo partner (podle zákona o registrovaném partnerství),
d/ jiné osoby, které jsou v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní,
e/ osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (není-li v tomto případě prokázán opak).

Dle znění Vašeho dotazu se pokládáte ve vztahu ke své kamarádce za osobu blízkou dle písm. d/ výše, tzn. jste ve vztahu obdobném vztahu rodinnému (např. se tedy může jednat o vztah přátelský), přičemž újmu, kterou by utrpěl jeden z vás, by ten druhý důvodně pociťoval jako újmu vlastní. V tomto ohledu pouze podotýkám, že touto definicí měl zákonodárce nepochybně v úmyslu označit za osoby sobě navzájem blízké pouze ty, které jsou k sobě vázány přátelským vztahem o určité citové intenzitě, tzn. že za tento vztah nelze považovat "běžné kamarádství", nebo např. vztah pracovních kolegů či spolužáků.

Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, pro účely jakého řízení (správního či soudního) anebo za jakým jiným účelem potřebujete existenci vztahu blízkých osob prokázat. Neboť prakticky žádný právní předpis (s výjimkou, kterou uvádím níže) speciálně neupravuje, jakým způsobem je nutné prokázat vztah blízkých osob, lze využít všechny možnosti, které jsou Vám v konkrétním případě k dispozici.

Způsob prokazování existence vztahu blízkých osob je zakotven v § 41/3 zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou (např. je-li pacient touto osobou při hospitalizaci navštíven nebo dotazuje-li se tato osoba na zdravotní stav pacienta), osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

Shora citované ustanovení zákona o zdravotních službách lze využít jako určitý návod, jak je možné existenci vztahu blízkých osob prokázat. Použitelné je tedy písemné čestné prohlášení, představit si samozřejmě lze i souhlasné prohlášení Vás i Vaší kamarádky, popř. provedení svědeckého výslechu osoby, která má o povaze Vašeho vztahu povědomí. V tomto ohledu je však důležité, za jakým účelem potřebujete existenci vztahu blízkých osob prokázat.

OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Odstranění větví přesahující přes plot - nový občanský zákoník 2014
- Je možné vymáhat náklady za ořez větví přesahujících přes plot souseda?
- Vymáhání nákladů za ořez větví přesahujících přes plot souseda
- Vymáhání nákladů za odstranění větví přesahujících na pozemek souseda
- Je možné pozvat zahradníka na ořez přesahujících větví ze sousedního pozemku od souseda?
- Odstranění větví od souseda - nový občanský zákoník 2014 a důvodová zpráva
- Odstranění kořenů přesahující od souseda - nový občanský zákoník 2014
- Je možné vymáhat náklady na odstranění kořenů přesahujících z pozemku souseda?
- Vymáhání nákladů za odstranění kořenů přesahujících z pozemku sousedu
- Vymáhání nákladů za odstranění kořenů přesahujících z pozemku souseda
- Je možné pozvat zahradníka na odstranění kořenů ze sousedního pozemku od souseda?
- Odstranění kořenů prorůstajících od souseda - nový občanský zákoník 2014 a důvodová zpráva

Mohu po sousedovi požadovat podle nového občanského zákoníku (případně i soudně vymáhat) náklady spojené s odstraněním větví stromů přesahujících hranici pozemků. Tyto větve mi zasahují do fasády, střechy a okapů mé stavby. Několikrát byl upozorněn a nic se neděje. Jde mi o to, pokud bych si sjednal odbornou firmu na úpravu stromu, zda po něm mohu požadovat vynaložené náklady.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Vámi položená otázka není občanským zákoníkem výslovně řešena, jak však vyplývá ze smyslu příslušných ustanovení tohoto právního předpisu, zní stručná odpověď na Váš dotaz: Nikoli, v případě odstranění přerůstajících větví nese veškeré s tím související náklady ten, kdo tyto větve odstraňuje (bez ohledu na to, zda tak činí svépomocí či prostřednictvím odborníka).

Východiskem této otázky je § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Na tomto místě je vhodné odcitovat příslušnou pasáž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku:

"Dále se navrhuje upřesnit dosavadní konstrukci o odstraňování kořenů a větví pronikajících na sousední pozemek. Rozdílně od platné právní úpravy zakládající sousedovi právo odstranit přerosty a převisy bez dalšího se nově navrhuje, aby soused vlastníka nejprve vyzval, aby přerůstající kořeny a přesahující větve odstranil sám, a teprve pokud to ten neučiní, může zasáhnout dotčený soused. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu, jednak - a to hlavně - snižuje riziko sousedských sporů. U stromu je namístě chránit jej ve zvýšené míře (tak již předválečná československá osnova nebo švýcarský občanský zákoník). Proto se sleduje stanovit, že kořeny a větve stromu lze odstranit nikoli jen šetrně a ve vhodné době, ale také po zvážení míry obtěžování vlastníka sousedního pozemku."

Pro vznik oprávnění souseda k odstranění větví přerůstajících nad jeho pozemek tak musí být nově splněny tyto podmínky, a to všechny současně:
1/ vlastník předmětného stromu byl sousedem o odstranění přerůstajících větví požádán, přičemž této žádosti v přiměřené době nevyhověl,
2/ přerůstající větve mohou být sousedem odstraněny šetrným způsobem a ve vhodné roční době (tzn. v době tzv. vegetačního klidu),
3/ přerůstání větví musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže, přičemž tato škoda či obtíže musí převyšovat zájem na nedotčeném zachování stromu (musí se tedy jednat o škodu či obtíže určité vyšší intenzity, nemůže jít o škodu či obtíže jakékoli).

Při jazykové interpretaci § 1016/2 občanského zákoníku pak nelze dojít k závěru, že toto ustanovení by zakotvovalo právní povinnost vlastníka stromu uposlechnout žádosti jeho souseda a přerůstající větve odstranit. Občanský zákoník v této souvislosti formuluje hypotézu předmětné normy slovy: "neučiní-li vlastník … ho o to soused požádal … smí soused odstranit".

Nezakotvuje-li pak § 1016/2 občanského zákoníku právní povinnost vlastníka stromu, nemůže tento vlastník nevyhověním žádosti svého souseda žádnou právní povinnost porušit a nemůže mu tudíž ani vzniknout povinnost k náhradě nákladů, které jeho soused vynaloží při odstraňování přerůstajících větví.

Na podporu tvrzení, že § 1016/2 občanského zákoníku nezakotvuje právní povinnost vlastníka stromu vyhovět žádosti jeho souseda lze odcitovat další část důvodové zprávy k občanskému zákoníku, v níž zákonodárce vymezuje, jakými slovy je v tomto právním předpise uvozována povinnost a oprávnění:

„Osnova se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci „je povinen“ (vykonat, zaplatit, doručit atd.), ale volí pro vyjádření povinnosti rozkazovací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod. “

§ 1016/2 občanského zákoníku prolamuje ochranu vlastnického práva vlastníka stromu, když jeho sousedovi umožňuje (při splnění shora uvedených podmínek) do tohoto vlastnického práva zasáhnout, a to i bez souhlasu vlastníka stromu. Toto pravidlo tvoří podstatu § 1016/2 občanského zákoníku, jakékoli další povinnosti vlastníka stromu (nad rámec povinnosti strpět odstranění přerůstajících větví) z tohoto ustanovení dovodit nelze.

Pouze pro doplnění uvádím, že dle § 1067 občanského zákoníku náleží strom tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, přičemž tento strom tvoří součást předmětného pozemku (§ 507 občanského zákoníku). Oprávnění souseda dle § 1016/2 občanského zákoníku pak znemožňuje vlastníkovi stromu bránit se proti odstranění přerůstajících větví dle § 1042 občanského zákoníku, jedná se tedy o zakotvení jedné z výjimek z obecné ochrany vlastnického práva.

Na podporu shora uvedeného (a částečně pro zajímavost) lze poukázat též na znění § 422 Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb. z. s.), který se v mnohém stal inspiračním zdrojem současného občanského zákoníku, dle něhož platilo, že "každý vlastník pozemku může kořeny cizího stromu ze své půdy vytrhati a větve do jeho vzduchového prostoru visící uřezati nebo jinak jich užíti".

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 15. září 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-BYDLENÍ
- Musí platit revize plynových spotřebičů i domácnosti domu SVJ neodebírající plyn?
- Dům SVJ - část domácností neodebírá plyn a nechce platit za revize plynových spotřebičů odběratelů
- Musí platit z fondu oprav revizi plynových spotřebičů domácnosti nemající zavedený plyn v bytě?
- Byty neodebírající plyn - musí v domě SVJ platit revize plynových spotřebičů a rozvodů?

Bytové družstvo 32 členů, v domě část bytů odebírá plyn a část ne. Ti co ne mají demontovány plynoměry.
06/2013 schválila, že u členů – odběratelů plynu budou prováděny pravidelné revize jejich plynových spotřebičů, a to na náklady družstva ze společných finančních prostředků. První revize 01/2014. Písemnou stížnost "neodběratelů plynu" představenstvo zamítlo. Členská schůze v r. 2014 ještě svolána nebyla, hospodaření není příliš transparentní, kontrolní komise nepracuje, případů zvýhodňování některých družstevníků je více, avšak většina členů se o fungování družstva nezajímá. Jaké možnosti v této situaci mají poškození členové, pokud požadují po družstvu kompenzaci za neuskutečněné revize plynu ve svých bytech? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je samozřejmě ideální interní řešení v rámci bytového družstva, tzn. zrušení předmětného rozhodnutí na novém zasedání členské schůze, popř. tomu odpovídající změna stanov bytového družstva.

Pokud by bylo zavedení pravidelných revizí plynoměrů rozhodnutím představenstva bytového družstva a jeho realizací by došlo k újmě na straně bytového družstva, byl by každý člen bytového družstva oprávněn domáhat se za bytové družstvo náhrady újmy proti členovi představenstva bytového družstva (§ 584/1 zákona o obchodních korporacích). Před tímto uplatněním práva na náhradu újmy (tzn. podáním žaloby k soudu) samotným členem bytového družstva je takový družstevník povinen informovat kontrolní komisi (byla-li zřízena), přičemž kontrolní komise uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného odkladu sama, neučiní-li tak, je k tomuto kroku oprávněn člen bytového družstva (§ 585 zákona o obchodních korporacích).

V ostatních případech vzniku újmy na straně bytového družstva či jeho člena platí, že poškodí-li bytové družstvo jeho člen nebo člen jeho orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen bytového družstva na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen bytového družstva, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen bytovému družstvu, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti žalujícího člena bytového družstva (§ 213 občanského zákoníku).

Neboť investování do revizí plynoměrů pouze některých družstevníků by skutečně bylo možné považovat za nehospodárné zacházení se společnými finančními prostředky bytového družstva (které může mít nepřímý dopad na hodnotu členského podílu takto postižených družstevníků), není dle mého názoru vyloučeno, aby se jeden či více členů bytového družstva obrátilo s žalobou na soud. Pro tento případ je pak samozřejmě vhodné advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o obchodním zastoupení - výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let
- Délka výpovědní lhůty u smlouvy o obchodním zastoupení podle zákona
- Smlouva o obchodním zastoupení podle nového občanského zákoníku 2014 - informace

Jsem OSVČ (nezávislé finanční poradenství). Smlouvu o obchodním zastoupení se společností Akro mám od 07/2011. 04/2014 jsme podepisovali novou (údajně z důvodu nového občanského zákoníku). Jde mi o ukončení vztahu s Akro. V nové (04/2014) smlouvě mám napsané:
"Smlouva může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí bez uvedení důvodu. Délka výpovědní lhůty činí jeden měsíc pro první rok smluvního vztahu s Akro, dva měsíce pro druhý rok smluvního vztahu s Akro, tři měsíce pro třetí rok a další roky smluvního vztahu s Akro. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi a skončí uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, kterým výpovědní lhůta končí." Jsem u společnosti déle než tři roky, tak jsem pochopil správně, že má výpovědní lhůta bude 3 měsíce, i když jsem podepisoval novou smlouvu 4/2014? Ve staré smlouvě byla výpověď jinak. Předpokládám, že se smluvní vztah řídí poslední podepsanou smlouvou.
Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
Přestože uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení byl mezi Vámi a společností Akro založen zcela nový smluvní vztah, je dle mého názoru nezbytné zohlednit při jeho výpovědi existenci předchozího smluvního vztahu a jeho délku.

V této souvislosti je v první řadě nutné poukázat na jeden z charakteristických znaků obchodního zastoupení, kterým je jeho dlouhodobá povaha. Dle § 652/1 Obchodního zákoníku se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat určité druhy smluv jménem zastoupeného a na jeho účet (stejná textace základního ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení je pak obsažena také v § 2483 nového občanského zákoníku).

Jednostranné ukončení obchodního zastoupení bylo v Obchodním zákoníku upraveno v § 668, dle něhož platilo, že:

- smlouva je sjednána na dobu neurčitou, stanoví-li to smlouva nebo neobsahuje-li smlouva ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, nebo nevyplývá-li omezení z účelu smlouvy;

- smlouva sjednaná na dobu neurčitou může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí;

- délka výpovědní lhůty je jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku, přičemž smluvní strany nemohou dohodnout kratší výpovědní lhůtu;

- nedohodly-li strany něco jiného, musí výpovědní lhůta skončit ke konci kalendářního měsíce.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že pravidla dle druhé, třetí a čtvrté odrážky výše byla dle § 263/1 Obchodního zákoníku kogentní, tzn. že smluvní strany se od nich nemohly svým ujednáním odchýlit. Obsahovala-li proto Vaše první smlouva o obchodním zastoupení odlišná pravidla pro ukončení její platnosti, nelze vyloučit, že se jednalo o ujednání neplatná a ukončení smluvního vztahu by se muselo řídit přímo Obchodním zákoníkem. S ohledem na pozbytí platnosti Vaší první smlouvy o obchodním zastoupení však tato otázka ztratila na významu.

Nový občanský zákoník upravuje pravidla pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení ve svém § 2510, a to prakticky shodným způsobem, když stanoví, že:

"Je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce."

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležité vycházet z důvodu odstupňování délky výpovědních dob ve vztahu k délce trvání obchodního zastoupení. S ohledem na charakter právního vztahu zastoupeného a obchodního zástupce, tzn. dlouhodobé zprostředkování uzavírání smluv či přímé uzavírání smluv jménem a na účet zastoupeného, které předpokládá velmi dobrou znalost ekonomických a obchodních poměrů zastoupeného, vyžaduje vysoký stupeň loajality ze strany obchodního zástupce, otevřený přístup zastoupeného apod. , lze tento právní vztah do jisté míry přirovnat ke vztahu pracovněprávnímu. S ohledem na fakt, že s každým rokem trvání tohoto smluvního vztahu se obchodní zástupce více "integruje" do ekonomicko-obchodních poměrů zastoupeného (buduje síť jeho stálých smluvních partnerů, získává přehled o obchodní strategii zastoupeného, systematicky propaguje výrobky či služby zastoupeného apod.) a zastoupený naopak svěřuje obchodnímu zástupci např. více kompetencí při sjednávání smluv, je v případě jednostranného ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení zapotřebí ponechat smluvním stranám více času k vyrovnání vzájemných závazků, administrativnímu ukončení spolupráce (včetně vrácení předaných dokumentů obchodním zástupcem), a v neposlední řadě též k nahrazení ukončovaného smluvního vztahu smluvním vztahem novým (v případě výpovědi dané dlouholetým obchodním zástupcem má tudíž zastoupený více času ke sjednání nového obchodního zastoupení, v případě výpovědi dané zastoupeným má dlouholetý obchodní zástupce více času k hledání nového zdroje obživy).

Z důvodu do jisté míry specifické povahy vztahu obchodního zástupce a zastoupeného, kterou jsem popsal výše, se proto jeví jako nesmyslné (resp. obcházející zákon), aby bylo možné ukončit dlouholetý smluvní vztah v průběhu jednoměsíční výpovědní doby, a to pouze z důvodu uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení. Dle mého názoru se proto uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení na vztahu obchodního zástupce a zastoupeného z pohledu pravidel pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení nic nemění, tzn. že i přes uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení (která zakládá nový smluvní vztah) je při ukončení nového smluvního vztahu výpovědí nezbytné zohlednit při určování délky výpovědní doby faktickou délku obchodního zastoupení jako takového (tzn. délku platnosti všech smluv o obchodním zastoupení, které mezi sebou smluvní strany v minulosti uzavřely).

Shora uvedené by pak neplatilo v případě, kdy by uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení došlo k podstatnější změně v charakteru smluvního vztahu obchodního zástupce a zastoupeného nebo pokud by mezi ukončením platnosti staré a uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení uplynula určitá doba. Pokud však Vámi nově uzavřená smlouva o obchodním zastoupení přímo navázala na smlouvu starou a Vaše činnost se tím nijak nezměnila, tzn. že společnost Akro jste zastupoval ve stejném rozsahu i nadále, bude výpovědní doba činit skutečně 3 měsíce.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že pro odstranění veškerých pochybností či možných budoucích sporů je samozřejmě možné ukončit platnost smlouvy o obchodním zastoupení písemnou dohodou, přičemž v takovém případě lze datum ukončení platnosti sjednat libovolně, tzn. že není zapotřebí vyčkat uplynutí výpovědní doby.

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání peněz za rekonstrukci lodžie v bytě domu SVJ
- SVJ oddaluje proplacení rekonstrukci lodžie - postup vymáhání dluhu ze SVJ
- Postup vymáhání dluhu majitele bytu po SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za vymáhání dluhu
- Kolik % částky dluhu musí věřitel zaplatit soudu aby se dluhem začal zabývat?

Jak mám postupovat, když výbor SVJ neustále odkládá zaplacení částky 33.638 Kč za rekonstrukci lodžie (byt v OV) společných částí domu. Oprava byla provedena v 05/2013, žádost o zaplacení byla podána v 08/2013, opakovaně v 11/2013 a 01/2014. Dosud jsem peníze neobdržela.
Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Pakliže je částka oprávněná a SVJ ji nechce proplatit, musíte se obrátit na soud. Podejte žalobu na zaplacení dlužné částky. V žalobě určete, kdo je žalovaným, vyličte, co se stalo, resp. z čeho dovozujete svůj nárok na zaplacení a dále uveďte, jak jste se marně snažila přimět druhou stranu k zaplacení.
Soudní poplatek činí 1000 Kč + 5% ze žalované částky, avšak tento si následně můžete nárokovat zpět, stejně jako výlohy za soudní proces.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak se zřeknout odpovědnosti za vykonanou práci po ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem
- Zřeknutí se odpovědnosti zaměstnance za vykonanou práci - postup, návod, informace
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY¨
- Odmítnutí odpovědnosti za škodu - § 2896 občanského zákoníku 2014
- Je možné odmítnout odpovědnost za škodu smluvně, dohodou?

Jak napsat do výpovědi, že se zříkám odpovědnosti za mnou provedené práce. Živím se jako konstruktér, tudíž napadlo mě něco ve smyslu - "Zaměstnanec se zprošťuje odpovědnosti za případnou škodu, způsobenou jeho pracovní činností ve firmě v době, od … do …." Prosím o upřesnění, popřípadě úpravu textu. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Upřesnění či úprava Vámi navrženého textu je zcela zbytečná, neboť ve výpovědi se zaměstnanec v žádném případě nemůže jednostranně zprostit odpovědnosti za jím případně způsobenou škodu; učiní-li tak, bude se jednat o neplatnou část výpovědi, která nebude mít žádné právní účinky (tzn. že zaměstnavatel, resp. bývalý zaměstnavatel, bude oprávněn se po zaměstnanci, resp. bývalém zaměstnanci, domáhat náhrady zaměstnancem způsobené škody).

Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zákoník práce na žádném místě neumožňuje zaměstnanci se této odpovědnosti jednostranným prohlášením zprostit.

Jelikož tuto problematiku výslovně neupravuje zákoník práce, jako právní předpis speciální, je nutné zalistovat občanským zákoníkem, jako právním předpisem obecným. Dle § 2896 občanského zákoníku platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (např. tedy škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu (tzn. že se jedná o neplatné právní jednání).

OBČAN-BYDLENÍ
- Platí náklady spojené s provozem domu pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Kdo platí náklady spojené s provozem domu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?

Jsme nájemci v pronajatém bytě. Nájemní smlouvu máme uzavřenou od 25.5.2013 do 24.5.2014 a následně dle nového občanského zákoníku od 25.5.2014 - 24.5.2015. Ve smlouvě uzavřené od 25.5.2013 do 24.5.2014 je:
„Nájemné činí xx Kč měsíčně. Nájemci jsou povinni hradit i náklady související se spotřebovanou elektrickou energií, vodné a stočné, vytápění a náklady spojené s odvozem domovního odpadu, provozem a úklidem domu apod. Záloha na služby spojené s nájemným činí xx Kč. “
31.7.2014 nám bylo zasláno od majitelů bytu vyúčtování služeb za rok 2013. Dne 1.8.2014 jsme si vyžádali podklady pro toto vyúčtování od správce domu. Dle tohoto podkladu patří do provozu domu (od správce domu):
správa, účetnictví domu, pojištění domu, údržba zeleně, statutární odměny, poštovné, kopie, kolky, právník, fond oprav.
Je možné, aby nám majitelé bytu vyúčtovali při výše uvedeném znění nájemní smlouvy náklady spojené s provozem domu, přičemž, co spadá pod provoz domu, není nikde specifikováno? A dále je uvedeno ještě slovo "a podobně". Děkuji. Makréta

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že právě ono slovo apod. bude problém. Pronajímatelé pod něj schovali i další případné platby, které budou spojené s užíváním bytu. V tomto bodě je nájemní smlouvy neurčitá, avšak toto nezpůsobuje její neplatnost. Pakliže jste svým podpisem stvrdili, že s takovým znění smlouvy souhlasíte, pak bohužel smlouva platí. Pokud by Vám dali k zůčtování něco, co nesouvisí s nájmem bytu, máte právo tuto položku nehradit.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak získat neužívanou stavbu u mého zemědělského pozemku (majitel se o ně nestará)
- Předkupní právo na zemědělskou budovu u zemědělského pozemku
- Restituce zemědělských pozemků a budov - informace

Získal jsem po rodičích a odkupem od příbuzných restituční pozemky. Jelikož fyzická osoba v roce 1987, před revolucí skoupila hospodářské budovy od Státních statků, kteří je využívali po smrti dědy (obytný dům se stájemi a stodolu + nádvoří), tak mi tyto již nebyly vydány v rámci restituce. Tudíž je hospodaření na pozemcích tímto velice ztížené.
Je prosím nějaká možnost, jak budovy získat, aby se docílilo bývalé kompletnosti. Současní majitelé za celá léta na budovách provedli minimum údržby. V rámci přídělu v pohraničí mi byla Okresním úřadem vypočtena směšná částka, kterou by mi měl vyplatit nástupce Státních statků. Mám nějaké předkupní právo? Děkuji za odpověď. Břetislav

ODPOVĚĎ:
Pro získání podrobných informací ke konkrétnímu pozemku či stavbám Vám doporučuji kontaktovat v první řadě Státní pozemkový úřad (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá):

http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx

Pro Vaší základní informaci pak doplňuji, že eventuální restituční nárok by se měl opírat o zákon o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění).

Dle § 4/1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan ČR, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 způsobem uvedeným v § 6/1 tohoto zákona.

Pokud oprávněná osoba zemřela před uplynutím lhůty dle § 13 zákona o půdě, jsou oprávněnými osobami (jedná-li se o státní občany ČR):

a/ dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,

b/ dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu,

c/ děti a manžel zemřelé oprávněné osoby, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13 zákona o půdě, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,

d/ rodiče zemřelé oprávněné osoby,

e/ sourozenci zemřelé oprávněné osoby, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

(shora uvedené osoby jsou seřazeny v sestupném pořadí)

Dle § 8/1 zákona o půdě rozhodne soud na návrh oprávněné osoby, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší, než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem.

Shora zmíněný návrh může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo zanikne.

Podle § 13/3 zákona o půdě může oprávněná osoba vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až § 16 zákona o půdě do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději však do pěti let ode dne 24. 6. 1991. Další lhůty pro uplatnění nároku jsou pak uvedeny v následujících odstavcích § 13 zákona o půdě.

Postup pro uplatnění nároku ze strany oprávněné osoby vůči osobě povinné (současný vlastník předmětných pozemků a staveb) je uveden v § 9 zákona o půdě.

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo na obal knihy, znak facebooku, obličej osoby - bez svolení
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat obal knihy (autorské právo)?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat znak facebooku (autorské právo)?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat obličej osoby?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat SPZ automobilu?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat web, webovou stránku na monitoru počítače?
- Může se ve filmu objevit obal knihy, znak facebooku, obličej osoby bez jejího svolení, SPZ automobilu
- Je nutný souhlas natočené osoby se zveřejněním obličeje ve filmu?
- Autorské právo a nepodstatné vedlejší užití díla - příklad, informace

Chystám se natáčet krátký nízkorozpočtový film a chtěl bych se zeptat zda se v pozadí záběru může objevit:
a) obal knihy, či její vnitřek, jestliže jde podle něj kniha identifikovat – např. obrázková encyklopedie
b) na počítači otevřená internetová stránka – např. Facebook
c) cizí člověk, aniž bych měl od něj svolení jej natáčet
d) člověk jemuž není vidět do obličeje
e) automobil s čitelnou státní poznávací značkou
Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Souhrnná a stručná odpověď na Váš dotaz zní: ano, v zásadě se mohou v pozadí záběru Vašeho filmu objevit všechny věci či lidé, které v dotazu zmiňujete.

Dle § 84 občanského zákoníku platí, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením; totéž pak platí o rozšiřování podoby takového člověka. Současně však platí, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat (§ 85/2 občanského zákoníku).

Ze shora uvedeného pravidla, tzn. že podoba člověka může být v zásadě zachycena a šířena pouze s jeho souhlasem, pak existuje pro Váš případ výjimka, zakotvená v § 89 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se mohou podobizna nebo zvukový či obrazový záznam bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k uměleckému účelu (tzv. zákonná umělecká licence).

Rovněž zákonná umělecká licence je však občanským zákoníkem mírně limitována, a to v jeho § 90, dle něhož nesmí být využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Shora uvedené tak lze vztáhnout na Vaše dotazy ad c/ a d/.

Co se týče situací, kdy se v pozadí záběrů objeví věci, které jsou vlastnictvím třetích osob (např. Vámi zmiňované automobily, knihy apod. , bylo by však možné vztáhnout i na Vámi zmiňovanou webovou stránku na monitoru počítače), neklade Vám právní řád prakticky žádné překážky; samozřejmě za předpokladu, že tímto způsobem nebudete zasahovat do cizích (zejména vlastnických) práv (např. obtěžováním vlastníků či ztěžováním výkonu jejich vlastnického práva).

Pokud se v záběrech Vašeho filmu objeví cizí autorská díla (např. obal knihy, obraz, architektonické dílo, rádio hrající píseň apod.), tzn. že takové autorské dílo užijete, bude se ve smyslu § 38c autorského zákona jednat o tzv. nepodstatné vedlejší užití díla. Dle tohoto ustanovení nezasahuje do práva autorského ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možná změna péče o dítě na základě dohody rodičů (původní péče stanovena sousedem)
- Dohoda rodičů o změně péče o dítě - je platná bez přivolení soudu?
- Svěření dítěte do péče - o dítě fakticky pečuje babička s dědečkem (prarodiče) - je to v pořádku?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Změna péče o dítě a placení výživného rodiči který dítě převzal do péče
- Výše výživného při změně péče o dítě (dítě se přestěhovalo ke druhému rodiči)
- Jak se stanovuje výše výživného při změně péče o dítě (z matky na otce, z otce na matku)
- Změna péče o dítě a placení výživného rodiči který dítě převzal do péče
- Výše výživného při změně péče o dítě (dítě se přestěhovalo ke druhému rodiči)
- Jak se stanovuje výše výživného při změně péče o dítě (z matky na otce, z otce na matku)

Při rozvodu manželství mi byla svěřena do péče patnáctiletá dcera, cca tři čtvrtě roku zpátky. Její otec mi řádně platil alimenty a já se o dceru svědomitě starala. 30.6.2014 v den vysvědčení dcera nepřišla domů a jen telefonicky mi oznámila, že bude bydlet s otcem. Donutili mne podepsat papír (dohodu), že dcera už nebude v mé péči, ale v péči jejího otce, pod pohrůžkou bývalého manžela, že pokud budu dělat problémy nebude se se mnou dcera stýkat už vůbec.
Bývalý manžel mi sdělil že od 1.7.2014 jsem povinna platit alimenty já jemu. Situace je taková, že dcera žije v domě jeho rodičů v Přerově (je tam nastěhovaná i s nábytkem) a on pracuje v Praze (nevím jak často ji navštěvuje). Sociální pracovnice mi sdělila, že na základě té dohody a jelikož je dceři 15 let, již nemůžu dělat nic jen platit jejímu otci alimenty a že to nemusí jít ani k soudu. Je to pravda, že i když já se o ni mohu normálně starat, ona žije u prarodičů a já musím platit výživné jejímu otci? Děkuji, Debora

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jednoho z nich může být změněno například právě sepsáním písemné dohody mezi dvěma rodiči, jako k tomu došlo ve Vašem případě. Jestliže jste v dohodě souhlasila s tím, že Vaše dcera bude nyní svěřena do péče otci, může po Vás otec nyní požadovat výživné.

Jestliže byla výše výživného zakotvena přímo v dohodě, kterou jste podepsala, měla byste výživné v uvedené výši začít hradit, protože podpisem dohody jste s tímto výživným souhlasila. Pokud v dohodě není výživné stanoveno, záleží na Vás v jaké výši začnete výživné hradit. Jestliže Váš bývalý manžel nebude s výší Vámi hrazeného výživného souhlasit, bude se muset obrátit se žádostí o určení/zvýšení výživného na soud.

Jestliže vůbec nesouhlasíte s tím, že Vaše dcera uzavřením dohody skončila v péči Vašeho bývalého manžela, budete se muset obrátit na soud. V takovém případě máte v zásadě dvě možnosti - buď prokázat, že jste dohodu uzavřela nedobrovolně a pod nátlakem (což v případě absence svědků bude velmi obtížné) nebo se pokusit dokázat, že Váš bývalý manžel o dceru pečuje nedostatečně (například poukázáním na to, že o Vaši dceru fakticky pečují exmanželovi rodiče a nikoliv on sám).

OBČAN-DLUHY
- Dlužník přiznal dluh věřitele - je nutné aby věřitel přihlásil dluh do ins. řízení?
- Je nutné přihlásit dluh do insolvenčního řízeni pokud ho tam zahrnul dlužník?

Kamarádka zažádala soud o oddlužení a soud jí vyhověl. Přihlásila tam i půjčku od své dcery v hodnotě 50 000 Kč, na kterou má smlouvu o půjčce a v době v ní uvedené jí půjčku nesplatila. Musí se její dcera ještě o svou pohledávku hlásit a jakým způsobem. Celý svůj dluh kamarádka splatí dříve než v době 5 let, skončí oddlužení před uplynutím doby 5 let? Děkuji, Roberta

ODPOVĚĎ:
Uplatnění práva věřitele (dcery) v insolvenčním řízení by mělo být naplněno podáním přihlášky k soudu na formuláři vyplněném přes portál justice.cz a doplněné o relevantní přílohy, které dokládají oprávněnost nároku vůči dlužníkovi (smlouva o půjčce). Záleží na tom, jak jsou následně nastaveny podmínky v rozhodnutí o schválení oddlužení, což zde nemůžeme hodnotit. Vychází-li doba úhrady veškerých závazků na dřívější okamžik, než je pět let (v případě schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty; v případě splátkového kalendáře za předpokladu, že budou uhrazeny veškeré pohledávky dřívějším okamžikem), pak zde není důvod, proč by IS nemělo skončit dříve. O splnění všech podmínek rozhoduje soud. Následně pak musí být podán návrh na osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli - použití fotografie z internetu bez souhlasu fotografa s autorskými právy
- Zaměstnanec použil pro zaměstnavatele fotografii z internetu - problém s autorskými právy fotografa
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaměstnanec stáhl fotografii z internetu a použil pro firmu
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaměstnanec ukradl fotografii na internetu a použil pro brožuru zaměstnavatele

03/2012 jsem zaměstnavateli neúmyslně způsobil škodu, když jsem při vytváření produktové brožury do ní použil cizí fotku staženou z Internetu na Google. Před tiskem a distribucí brožuru ústně schválil nadřízený. 07/2014 svou fotku poznal fotograf a po zaměstnavateli požaduje odškodnění ve výši cca 40.000 Kč za autorská práva a újmu na duševním vlastnictví, velikost fota 4x5 cm. V uvedené společnosti již nepracuji 2 roky, tedy od 08/2012. Bývalý zaměstnavatel chce 20.000 Kč. Má zaměstnavatel šanci vyhrát případný soud proti mě? Děkuji. Vendelín

ODPOVĚĎ:
Bez podrobnější znalosti všech relevantních okolností není skutečně možné odhadnout výsledek případného soudního sporu, ve své odpovědi proto zmíním některé podstatné rysy Vašeho současného právního vztahu k bývalému zaměstnavateli.

Co se týče promlčení práva Vašeho bývalého zaměstnavatele na náhradu škody, bude nezbytné vycházet (s ohledem na § 3079/1 nového občanského zákoníku) z právní úpravy platné v době, kdy jste porušil svou právní povinnost, tzn. ze starého Občanského zákoníku.

Dle § 106/1 a 2 starého Občanského zákoníku se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený (zde Váš bývalý zaměstnavatel) dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se pak právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. S ohledem na skutečnost, že o existenci škody a Vaší odpovědnosti za ni se Váš bývalý zaměstnavatel dozvěděl až v červenci 2014, není jeho právo na náhradu škody dosud promlčeno.

Dle § 250/1 a 2 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.

K prokázání zavinění zaměstnance je dle § 250/3 zákoníku práce povinen zaměstnavatel.

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; byla-li naopak škoda způsobena zaměstnancem úmyslně, je povinen k její náhradě bez omezení.

Pro případ, že za vzniklou škodu odpovídá více subjektů je vhodné poukázat na § 257/4 a 5 zákoníku práce, dle něhož platí, že:

- způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění;

- odpovídá-li za škodu více zaměstnanců (např. tedy i Váš bývalý nadřízený), hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá (§ 263/1 zákoníku práce).

Je-li tedy dle Vašeho názoru Vaše zavinění nepochybné a za způsobenou škodu odpovídáte, lze Vám doporučit smírné vyřešení nastalé situace. Je nezbytné si uvědomit, že v případě zahájení soudního řízení je zpravidla neúspěšný účastník povinen uhradit úspěšnému účastníkovi také náklady soudního řízení (tzn. soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení).

Zcela na závěr své odpovědi pouze připomínám, že nároky autora z porušení jeho autorských práv jsou vymezeny v § 40 autorského zákona. V tomto ohledu je proto vhodné ověřit, zda autor předmětné fotografie nežádá více, než mu autorský zákon umožňuje.

OBČAN-EXEKUCE
- Může osoba s exekucí založit s.r.o.?
- Může být osoba s exekucí jednatelem v s.r.o.?
- Co je to generální inhibitorium při exekuci na zakladatele firmy, s.r.o.?
- Co je to generální inhibitorium při exekuci - příklad, vysvětlení

Chci se zeptat jestli můžu založit firmu s. r. o. popřípadě jinou když je na mou osobu veden aktivní exekuce a být zároveň ve firmě jednatelem. Dluhy jsou ze začátků podnikání a není možné je uhradit jednorázovou platbou. Popřípadě zda je nějaká cesta jak firmu založit bez toho aby musela být napsaná na příbuzné atd. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Exekuční řízení není v zásadě překážkou pro založení společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti však budete do jisté míry limitován tzv. generálním inhibitoriem, tzn. obecným zákazem nakládat s majetkem povinného.

Dle § 44a/1 exekučního řádu nesmí povinný po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem (včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů), vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.

Generální inhibitorium může být omezeno v zásadě třemi způsoby:

- je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu, může exekutor před zasláním vyrozumění o exekuci oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti,

- složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu,

- na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Pokud byl v exekučním řízení proti Vám vydán již i exekuční příkaz, vztahuje se na majetek který je postižen exekučním příkazem absolutní inhibitorium dle § 47/5 exekučního řádu, tzn. že jakékoli právní jednání, kterým by byl tento majetek převeden na jiného, zatížen nebo by s ním bylo jinak nakládánoby bylo absolutně neplatné.

Zákaz dispozic s majetkem povinného dle § 44a/1 exekučního řádu tedy samozřejmě neznamená, že byste nebyl se svým majetkem oprávněn vůbec disponovat, jeho účelem je zákaz takového nakládání s majetkem, které by následně znemožnilo realizaci exekučního prodeje, tzn. že povinnému znemožňuje, aby některou část svého majetku převedl na jiného, aby ji zastavil nebo jinak zatížil, aby ji půjčil, pronajal nebo s ní jinak disponoval.

K tématu generálního inhibitoria je možné odkázat např. zde:

http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/816-16-zakaz-nakladani-s-majetkem-aneb-ucinky-generalniho-inhibitoria?w=

Podaří-li se Vám proto založit společnost s ručením omezeným tak, aby tím nedošlo k zakázané dispozici s Vaším majetkem (např. tedy k jeho převodu na vznikající společnost), nepředstavuje probíhající exekuční řízení v zásadě žádnou překážku. Na tomto místě je nezbytné poukázat na výjimku z generálního inhibitoria, kterou je mimo jiné běžná obchodní a provozní činnost. V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat otázku podřaditelnosti založení společnosti s ručením omezeným pod pojem "běžná obchodní a provozní činnost" přímo s exekutorem, který vede předmětné exekuční řízení. Bude samozřejmě podstatné, zda by založení společnosti s ručením omezeným představovalo zásah do Vaší majetkové sféry či nikoli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že:

- dle § 142/1 zákona o obchodních korporacích činí minimální výše vkladu společníka do společnosti s ručením omezeným 1,- Kč (nikoli tedy již 200.000,- Kč, jak tomu bylo do 31. 12. 2013);

- jedním ze způsobů zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným je dle § 206/1 zákona o obchodních korporacích vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu tohoto společníka ve společnosti s ručením omezeným, tzn. že exekuce může být vedena také proti tomuto obchodnímu podílu a tento může být v rámci exekučního řízení "prodán".

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů - střelba slepými náboji a ohňostroj
- Jak se bránit proti střelbě slepými náboji u sousedů - postup, návod
- Je nutná přítomnost hasičů při manipulaci s pyrotechnikou, ohňostrojem?
- Jak požádat o zrušení povolení od města - ohňostroj, pyrotechnika, střelba ze slepých nábojů
- Ohňostroj, pyrotechnika, střelba ze slepých nábojů - jak požádat o zrušení povolení od města
- Porušení veřejného pořádku střelbou, ohňostrojem a pyrotechnikou
- Odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach od sousedů - nový občanský zákoník 2014
- Světlo, stín, hluk, otřesy, zvířata od sousedů - nový občanský zákoník 2014
- Čím vším může soused rušit ostatní sousedy - nový občanský zákoník 2014

Jakým způsobem se mohu bránit, když můj soused při oslavách narozenin svých a rodinných příslušníků, na svém soukromém pozemku používá jako prvek zábavy střelbu a ohňostroj (od pistolí po samopaly - slepou municí, - tzv. ohňostroj, při kterém místo zábavní pyrotechniky používá světlice) i když si zajistil povolení od města. Tyto soukromé akce pořádá cca 4x ročně a pobíhají v bezprostřední blízkosti husté zástavby, kde jsou přítomny malé děti, včetně kojenců, lidé v produktivním věku, staří lidé, dále chov koní, psi atd.
Projevy jejich "zábavy" jsou velice hlučné, zvláště v pokročilé denní době.
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Dochází-li k ohrožování zájmů jiných občanů, bylo by na místě sepsat podání (stížnost) městu, že konáním těchto akcí dochází k narušování veřejného pořádku -
a) hrozí zde újma na zdraví či majetku - světlice apod.
b) obtěžování hlukem - narušení hygienických limitů apod.
c) případné porušování nočního klidu od 22:00 - 6:00. Výjimka udělená sousedovi na některé termíny se zřejmě týká pouze nočního klidu - viz. § 47 odst. 1 a 3 přestupkového zákona (PZ, zák. č. 200/1990 Sb.).

Taktéž bych doporučoval, aby se k podání spojilo více občanů žijících v dané oblasti. Stejným podáním by bylo lze upozornit i Policii ČR či městskou policii (v přípise obci uveďte, že toto dáváte na vědomí Policii ČR), která má na dodržování veřejného pořádku dohlížet.
Manipulace s pyrotechnikou by taktéž měla být nahlášena hasičům. Jste-li rušena nadměrným hlukem, kontaktujte taktéž Krajskou hygienickou stanici. Těžištěm Vašeho jednání je dle mého názoru zrušení či omezení předmětného povolení pro souseda. Je otázkou, zda je toto vydáno vůbec v souladu s § 47 odst. 3 PZ a jak bylo výše uvedeno, prolamuje veřejný pořádek pouze v ad c) + doložení sdělení dalších občanů z okolí, které jednání Vašeho souseda nadměrně zatěžuje.

Další možností, jak se lze bránit rušení (hlukem, imisemi a dal. vlivy), je cesta občanskoprávní. Dle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Pokud tato pravidla nedodržuje, lze se dle § 1042 domáhat tzv. negatorní žalobou toho, aby se předmětného jednání zdržel. Není-li však toto rušení trvalého rázu, skutečně bych v první fázi preferoval jednání s městem o korekci uděleného povolení, jelikož soused by jistě v případném soudním sporu předmětným povolením argumentoval. Upozornil bych, mimo nadměrného rušení okolních občanů, i na případnou možnost vzniku škody na zdraví či majetku (používání pyrotechniky). Používání pyrotechniky obce zpravidla omezují pouze na určité dny v roce.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Údržba cizího pozemku s příslibem darování a převodu v katastru nemovitostí

Jsem majitelkou domku po zemřelé matce se zahradou. Zahradu užíváme již 62 let. Nad naší zahradou je zámek, který má oplocené své uzemí, bez naší zahrady. Za života mých rodičů bylo správcem parku domluveno, že pozemek-zahradu přepíše v katastru na nás. Pozemek jsem užívali v dobré víře a nyní jsme zjistili, že pozemek v katastru přepsaný není a majitelem je zámek Loučeň. S majitelkou zámku jsme se nedohodli, chce po nás, abychom pozemek-zahradu od ní odkoupili jako stavební pozemek 500,- m2, pozemek má 600 m2.
O tento kus zahrady se zámek nikdy nestaral, ani když byl několikrát měněný plot, zámek si tento pozemek neoplotil. Máme šanci pozemek užívaný v dobré víře získat do vlastnictví? Máme jednat na vlastní pěst, či raději s právníkem. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je více nejasností. Nejprve zda správce, se kterým jste jednali, resp. Vaši rodiče, o prodeji pozemku, mohl takový úkon učinit. V době před 1.1.2014 totiž platilo, že nikdo nemůže převést více práv než má sám. Tedy pakliže kupříkladu někdo nebyl majitelem pozemku ani nebyl prodejem oprávněnou osobou pověřen, pozemek prodat nemohl. Ve Vašem případě by přicházel do úvahu institut tzv. vydržení, podle zákona totiž platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. V tomto případě je zde však potřeba zkoumat, za jakých okolností mělo dojít k převodu, na základě jakého právního titulu a kdo měl učinit, jaké úkony. Bohužel se obávám, že právní důvod vzniku držba zde není a rodiče si měli zkontrolovat, zdali na ně bylo právo převedeno. Ovšem neznám podrobnosti případu, proto by bylo vhodné, abyste se raději konkrétně poradili s advokátem.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM, rodinného domu - jak dojde k vypořádání když jeden z manželů nemá peníze na vyplacení?
- Vypořádání SJM - jeden z manželů nemá peníze na vyplcení, co se bude dít?
- Manžel namá peníze na vyplcení manželky při vypořádání SJM - postup, řešení
- Manželka namá peníze na vyplcení manžela při vypořádání SJM - postup, řešení

5/2014 jsme byli rozvedeni. Máme dům v SJM. Manželka se odstěhovala, dále má však v našem spol. domě trvalé bydliště. 2010-2014 zde bydlela a na bydlení jako vodu, elektřinu, topení atd. ničím nepřispívala, vše jsem hradil se svého účtu sám. Se mnou v domě, domácnosti zůstali bydlet dva naši synové, oba starší 18 let, jeden ještě studuje. Exmanželka na mě podala žalobu a požaduje majetkové vyrovnání z poloviny domu do 3 dnů od nabití právní moci. Já mám spoustu let sezónní práci říjen až květen a příjmem 12.000,- měsíčně. Nyní jsem hlášen na úřadu práce a pobírám 6 tis. měsíčně. Všechny náklady na dům platím sám. Manželka nepřispívá ani na syna. Nemám žádný jiný majetek, ani příjem a nejsem schopen ji z domu vyplatit. Může mi soud nařídit, abych byl jen já vlastníkem a musel ji vyplatit, anebo dům prodat? Navrhl jsem, aby si svoji polovinu i nadále ponechala, že nemám finanční prostředky a nebo
ji přenechala synům, kteří by neměli kde bydlet. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Ano, soud skutečně může nařídit vyrovnání mezi spoluvlastníky tak, že jeden druhého vyplatí nebo že se nemovitost prodá a z výtěžku bude každý uspokojen. Avšak soud by zde měl brát také v potaz skutečnost, kdo v domě žije, kdo se podílí na jeho údržbě a jakou měrou a také na zájem účastníků. Ve Vašem případě by nemělo k takovému rozhodnutí dojít, ale počítejte s tím, že pakliže se nedohodnete na vyrovnání, je možné, že manželka svůj podíl na domě prodá sama, neboť i to je možné. Zkuste, i když věřím, že je to ve Vaší situaci velmi těžké, stále vyjednávat a navrhněte případně, že manželce její podíl budete hradit ve splátkách.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Grafická soutěž se smlouvou o dílo - objednatel nezaplatil odměnu zhotoviteli
- Jak donutit organizátora soutěže aby obsadil výherní místo
- Soutěž o vypsání ceny - § 2887 a násl. občanského zákoníku
- Je možné aby pořadatel soutěže neobsadil první místo (a obsadil druhé ad. místo)?
- Neobsazení prvního místa v soutěži - jak se bránit, právní názor na věc

04/2014 byla na webových stránkách společnosti vyhlášena grafická soutěž. Organizátor na konci soutěže neudělil (neobsadil) 1. místo. A výsledná částka pro výherce 2. a 3. místa byla finálně ještě snížena o 15% daň. Ani na jednu z těchto postupů si organizátor v pravidlech nevyhradil právo ani nijak jinak předem neupozornil. Byla sepsána "smlouva o dílo", kde si organizátor udělil právo používat autorského díla, a že do 14 dní vyplatí částku (sníženou o "daň") na účet výherce. Tato smlouva byla mnou podepsána. Ovšem odeslání částky (jedná se o 5.000 Kč) se stále oddaluje. Už je to skoro měsíc (věc se udála 28.7.2014).
Má na toto organizátor vůbec právo? Dá se vůči nedodržení pravidel či smlouvy nějak právně ohradit? Dá se požadovat obsazení všech výherních míst - vč. onoho prvního místa? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jednalo o vypsání ceny ve smyslu § 2887 a násl. občanského zákoníku, t. j. že dotyčná společnost přislíbila vyplacení odměny vypsáním ceny za výkon co možná nejlepší, přičemž současně byla touto společností uvedena také doba, po kterou bylo možné se o cenu ucházet.

Pokud si to přislibující (zde dotyčná společnost) nevyhradil již při vypsání ceny a nevyplývá-li to z vyhlášených pravidel soutěže (pokud byla nějaká pravidla vůbec vyhlášena), není dle mého názoru možné neobsadit prvé místo a nejlepší návrh umístit až na místo druhé. Neodpovídá totiž logice věci, aby nejlepší soutěžní návrh (tedy návrh, který přislibujícímu nejlépe vyhovuje) zaujímal místo, které je určeno návrhu co do úspěšnosti druhému. Takový postup by bylo možné považovat za nepoctivý a nepožívající tudíž právní ochrany. Občanský zákoník v této souvislosti pouze doplňuje (a to ve svém § 2889), že neuvedl-li přislibující při vypsání ceny, kdo posoudí splnění podmínek veřejného příslibu a podle jakých měřítek a kdo a v jaké lhůtě provede ocenění, posoudí a ocení splnění podmínek přislibující sám.

Odlišně by bylo samozřejmě na hodnocení návrhů nutné nahlížet, pokud by byl např. zvolen mechanismus přidělování bodů v několika kategoriích, přičemž pro obsazení prvého místa by bylo zapotřebí získat stanovený počet bodů.

Z důvodů shora uvedených se domnívám, že mělo být Vašemu grafickému návrhu přiděleno prvé místo v soutěži a vyplacena s tím související finanční odměna.

Nemá-li se v současné chvíli dotyčná společnost, jako objednatel, k úhradě ceny díla dle uzavřené smlouvy o dílo, můžete se na tuto společnost obrátit s písemnou výzvou ke splnění její smluvní povinnosti. V této výzvě můžete současně zmínit své přesvědčení o nesprávném postupu dotyčné společnosti při vyhodnocení soutěže, přičemž můžete uplatnit své právo na úhradu finanční odměny, která byla určena pro prvé místo v soutěži, resp. se můžete domáhat doplacení rozdílu mezi cenou díla a odměnou pro soutěžní návrh na prvém místě. V této výzvě pak můžete samozřejmě zmínit i svou připravenost obrátit se v případě pokračujícího prodlení objednatele na soud.
Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete dotyčné společnosti doporučeně s dodejkou. Pro přípravu výzvy (kterou je možné pojmout jako výzvu předžalobní dle § 142a Občanského soudního řádu) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Půjčka peněz s možností bydlení věřitele v nemovitosti dlužníka - je možné předčasné vystěhování věřitele dlužníkem?
- Smlouva o výpůjčce s rozvazovací podmínkou - informace, příklad

04/2014 jsem půjčila rodičům mého partnera peníze a uzavřela s nimi smlouvu o půjčce. Rodiče a my dva bydlíme v jednom domě. Manželé nejsme. V podmínkách této smlouvy je, že po dobu splácení úvěru mohu setrvávat na této adrese, kde mám také trvalé bydliště. V srpnu 2014 se se mnou přítel rozešel a chce, ať se odstěhuji. Peníze na předčasné splacení rodiče namají. Bojím se, že pokud bych se odstěhovala hned, tak jak přítel chce, půjčku by přestali platit. Jak je to tedy teď s mým bydlením, jaké mám na něj právo? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá nejpodstatnější informace, a to kdo je vlastníkem předmětného domu.
Jsou-li vlastníky tohoto domu rodiče Vašeho bývalého partnera, kteří se smluvně zavázali umožnit Vám v tomto domě bydlení, a to až do úplného splacení jejich dluhu, nehraje názor Vašeho bývalého partnera naprosto žádnou roli. Pro provedení důkladnější právní analýzy by samozřejmě bylo nutné se podrobněji seznámit s textem předmětné smlouvy o půjčce, Vámi zmiňované "ujednání o bydlení" by však mohlo být interpretováno jako smlouva o výpůjčce (§ 2193 občanského zákoníku) s rozvazovací podmínkou (§ 548 občanského zákoníku), tzn. že tato smlouva mimo jiné zavazuje rodiče Vašeho bývalého partnera umožnit Vám v jejich domě bydlení, a to až do okamžiku úplného splacení jejich dluhu.
Je-li naopak vlastníkem předmětného domu Váš bývalý partner, který smlouvu o půjčce, jak předpokládám, s Vámi neuzavřel, nejste skutečně bez jeho souhlasu oprávněna v tomto domě nadále bydlet.
Na závěr své odpovědi pouze podotýkám, že sama skutečnost, že na adrese předmětného domu je veden údaj o Vašem trvalém pobytu, Vás k bydlení v tomto domě nijak neopravňuje. Trvalý pobyt je jen evidenční údaj a nemá vliv na žádná práva nájemce či uživatele bytu.

RODINA-SJM
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manželství a právo na stejnou životní úroveň - jak donutit manžela k příspěvkům, výživnému na manželku?
- Manželství a právo na stejnou životní úroveň - jak donutit manželku k příspěvkům, výživnému na manžela?
- Výživné na manžela, manželku v manželství - právo na stejnou životní úroveň
- Právo na stejnou životní úroveň v době manželství - informace
- Jeden z manželů pobírá jen invalidní důchod - právo na stejnou životní úroveň manželů
- Vzájemná vyživovací povinnost manželů - nový občanský zákoník 2014 § 91
- Výživné na manželku po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Výživné na manžela po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Alimenty pro manželku po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Alimenty pro manžela po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Kdy má manželka nárok na výživné po rozvodu manželství - NOZ 2014
- Kdy má manžel nárok na výživné po rozvodu manželství - NOZ 2014
- Nárok na výživné pro manžela, manželku po rozvodu manželství - NOZ 2014

Bratr se svou manželkou postavili nový dům v době, kdy oba vydělávali. Bratr byl kvůli zdravotnímu stavu dlouhodobě nemocen a jeho zaměstnavatel jej propustil. Pobírá tedy jen částečný invalidní důchod ČID. Intenzivně hledá novou práci, ale kvůli jeho zdravotnímu stavu jej zatím nikdo nezaměstnal. Jeho manželka mu nechce finančně pomoci, přitom by měli mít oba stejnou životní úroveň. Jeho manželka nechce o nějakém výživném ani slyšet, prý si to zařídí tak, že má jen minimální mzdu. Nechce slyšet ani o vyplacení bratra, aby se odstěhoval a koupil si svůj byt. Jejich manželství je dlouhodobě v troskách. Prosím, jak má bratr pokračovat a nač má vlastně nárok? Mám o něj strach, je psychicky na dně. Moc děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 697 nového občanského zákoníku a § 91 zákona o rodině platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, kerý oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Jestliže se finanční situace Vašeho bratra zhoršila natolik, že není schopen pokrýt náklady na své životní potřeby a jeho manželka neplní svou vyživovací povinnost vůči němu jako manželovi, bude se muset Váš bratr obrátit se žádostí o určení výživného na soud. Vzory takových návrhů najde k dispozici na internetu nebo mu s jejích sepsáním může pomoci advokát.

V případě rozvodu manželství by samozřejmě došlo k vypořádání společného jmění manželů SJM. Po rozvodu manželství by však Váš bratr již velmi pravděpodobně neměl nárok na výživné od (bývalé) manželky. Dle § 760 nového občanského zákoníku totiž vzniká rozvedenému manželovi, který není schopen se sám živit, právo na výživné pouze tehdy, pokud tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství, což nebude případ Vašeho bratra.

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ dluží peníze do fondu SVJ - vymáhání dluhu, promlčení dluhu
- Promlčecí lhůta dluhu majitele bytu do fondu domu SVJ
- Promlčení dluhu majitele bytu SVJ do fondu SVJ

Jsme SVJ, 2008 jsme koupili od Magistrátu města Liberce pozemek okolo našeho panelku za 400.000 Kč. Shromáždění vlastníků odsouhlasilo, že polovinu ceny zaplatí vlastníci bytů převodem do fondu oprav. Tedy každý byt 200.000/22 bytů = 9090 Kč. Pro hlasovali všichni přítomní 77,44% hlasů. Všichni vlastníci bytů až na jednoho zaplatili. Věc je z roku 2009. Je šance soudní cestou částku 9090 Kč z tohoto jednoho vlastníka vymoci? Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Neboť ve Vámi popsaném případě nerozhodovalo shromáždění vlastníků jednotek SVJ o změně účelu užívání stavby ani o změně stavby, nebyl k přijetí předmětného rozhodnutí zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek, nýbrž postačil souhlas tříčtvrtinové, resp. nadpoloviční většiny (§ 11/2, 4 a 5 zákona o vlastnictví bytů). V tomto ohledu lze tedy rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek považovat za platné.

Dále je vhodné poukázat na skutečnost, že shromáždění vlastníků jednotek je dle § 9/7 písm. a) zákona o vlastnictví bytů jedním z orgánů SVJ.

Klíčovým ustanovením je ve Vámi popsaném případě § 9a/3 zákona o vlastnictví bytů, dle něhož je SVJ oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem SVJ (např. tedy i shromážděním vlastníků jednotek). Tímto vymáháním se pak samozřejmě rozumí rovněž vymáhání splnění povinností soudní cestou.

S ohledem na Vámi zmiňovaný časový odstup je však nezbytné vzít v úvahu rovněž případné promlčení práva SVJ na úhradu poměrné části ceny pozemku dotyčným vlastníkem jednotky. V této souvislosti připomínám, že dle § 101 Občanského zákoníku (platného v roce 2009) je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tzn. kdy poprvé se mohlo SVJ obrátit na soud s žalobou na dotyčného vlastníka jednotky).

Při úvaze o možném promlčení práva SVJ je tedy důležité, kdy se povinnost k úhradě poměrné části ceny pozemku stala pro vlastníky jednotek splatnou, tzn. dokdy nejpozději byli vlastníci jednotek povinni poměrnou část ceny pozemku SVJ uhradit (ode dne následujícího po dni splatnosti pak začíná běžet promlčecí lhůta). Pokud byli vlastníci jednotek povinni uhradit poměrnou část ceny pozemku v několika splátkách, je vhodné vědět, že promlčecí doba jednotlivých splátek počíná běžet ode dne splatnosti každé splátky zvlášť (§ 103 Občanského zákoníku).

Pokud by již bylo právo SVJ na úhradu poměrné části ceny pozemku dotyčným vlastníkem jednotky promlčeno, může se SVJ i přesto obrátit s žalobou na soud. Vznese-li však vlastník jednotky v soudním řízení tzv. námitku promlčení, nebude SVJ jeho právo soudem přiznáno (§ 100/1 Občanského zákoníku).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti nevydařené opravné zkoušce na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Odvolání proti neúspěšné opravné zkoušce na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Odvolání proti neúspěšným opravným testům na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy

Tento týden se chystám k opravným testům na SŠ. Na konci školního roku jsem dostal z předmětů matematika a anglický jazyk 5 a z Německého jazyka N. Z rodinných důvodů jsem žádal o individuální studijní plán - první pololetí škola vyhověla,
Jak je to s předmětem ze kterého mám Neklasifikaci, když z nej dostanu 5 jak se to řeší. V případě že z nějakého předmětu učitel rozhodne že jsem ho neopravil je možno se proti rozhodnutí nějak odvolat a bránit se a vyžádat si opravný test?
Pokud je možné podat odvolání tak kam, k řediteli? Lhůta? Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Dle § 69/4 školského zákona platí, že do vyššího ročníku střední školy postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Co se týče předmětů, z nichž jste na konci druhého pololetí školního roku neprospěl, je důležitým § 69/7 školského zákona dle něhož je žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, povinen konat z těchto předmětů opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Tyto opravné zkoušky jsou komisionální.

Pokud žák střední školy v opravné zkoušce neuspěje (popř. se k ní bez omluvy nedostaví), neprospěl v daném školním roce a je povinen opakovat příslušný ročník střední školy (§ 69/8 školského zákona).

Pro případ neúspěchu žáka střední školy při opravné zkoušce tedy školský zákon nezakotvuje žádný další opravný prostředek.

De facto jediným opravným prostředkem (jehož využití jste však již zmeškal) je podání žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy, kterou může podat zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci druhého pololetí školního roku (§ 69/9 školského zákona). Tuto žádost je však nutné podat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení. Pokud byl v daném vyučovacím předmětu vyučujícím žáka ředitel školy, je nutné podat žádost ke krajskému úřadu. V takovém případě bude nařízeno komisionální přezkoušení žáka, které se bude konat nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Při tomto komisionálním přezkoušení může poskytnout součinnost i Česká školní inspekce.

Co se pak týče vyučovacího předmětu, ze kterého jste nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, je nutné vycházet z § 69/6 školského zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník střední školy. Nebude-li žák hodnocen ani v tomto náhradním termínu, neprospěl. Pokud tedy žák střední školy neprospěl (a to včetně neprospěchu v rámci hodnocení v náhradním termínu) nejvýše ve dvou vyučovacích předmětech, bude se postupovat dle § 69/7 školského zákona, tzn. žák bude povinen absolvovat opravnou zkoušku.

Shora uvedené lze shrnout následovně:

- pokud neuspějete v opravné zkoušce z matematiky či německého jazyka, budete povinen opakovat příslušný ročník střední školy,

- pokud v opravné zkoušce z matematiky i německého jazyka uspějete a neuspějete při náhradním hodnocení z německého jazyka, budete povinen absolvovat z německého jazyka komisionální opravnou zkoušku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že podrobnější pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků středních škol a pro konání komisionálních zkoušek jsou uvedena v § 4 a § 6 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb.). Tyto informace by pak měly být rovněž obsaženy ve školním řádu Vámi navštěvované střední školy (§ 30/2 školského zákona).

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Pozemek bez přístupové cesty - jak postupovat, jak to vyřešit?
- Kdo stanoví výši odměny za užívání cesty k pozemku bez přístupu, přístupové cesty
- Odměna, nájemné za služebnost jízdy (odměna za užívání neveřejné cesty, komunikace)
- Majitel účelové pozemní komunikace chce zakázat užívání cesty majitelům pozemku bez přístupu
- Jak zjistit která účelová komunikace (cesta) je veřejná a která neveřejná - postup
- Institut nezbytné cesty a nový občanský zákoník 2014
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník 2014
- Příliš vysoká odměna za užívání cizí cesty (služebnosti jízdy) - jak se bránit?

Jak řešit situaci s příjezdovou cestou. Vlastnická práva na tuto cestu mají s polovičními podíly dva majitelé pozemků, kteří buď pozemek nevyužívají a jeden z nich k rekreačním účelům - zahrada. Nicméně k mému pozemku a pozemku s rodinným domem mých rodičů nevede žádná jiná cesta, tudíž je nezbytně nutné tuto zmíněnou příjezdovou cestu využívat.
Obrátil se na nás (spolumajitel cesty) s otázkou, jak budeme řešit přístup na pozemky, když vlastníkem je on a my tudíž nemáme nárok. V katastru je omezení vlastnického práva k příjezdové cestě:
"věcné břemeno chůze a jízdy, které má majitel vedlejšího pozemku, který ho však také téměř nevyužívá (má rozestavěný RD, ale už na stavbě nepokračují)." Můžeme se nějak domáhat práva příjezdovou cestu beztrestně využívat, když není jiné možnosti se k pozemkům dostat? Případně při sepsání smlouvy věcného břemene - mají vlastníci právo diktovat si cenu? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou pozemní komunikaci. Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).

V první řadě Vám tudíž lze doporučit kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích se jedná v první řadě o obecní úřad obce s rozšířenou působností) s dotazem, zda se v tomto případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, pakliže by se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což spíše předpokládám), je vhodné zjistit, zda nebyl přístup veřejnosti na tuto účelovou komunikaci rozhodnutím silničního správního úřadu omezen.

Bude-li příslušným silničním správním úřadem potvrzeno, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, přičemž přístup na tuto komunikaci nebyl nijak omezen, je vhodné dále vědět, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (jedná se o tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. V takovém případě je tedy každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen strpět její obecné užívání, přičemž tomuto užívání nesmí nijak bránit či ho zpoplatňovat.

Vyjde-li naopak najevo, že předmětná účelová komunikace nemůže být obecně užívána (tzn. proto, že přístup veřejnosti byl rozhodnutím silničního správního úřadu omezen nebo se jedná o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci), bude možné zatížit tuto komunikaci služebností cesty (dříve se jednalo o věcné břemeno cesty). Pokud by si však vlastníci komunikace kladli nepřiměřené finanční či jiné podmínky, je vhodné dále vědět, že občanský zákoník zavedl od 1. 1. 2014 do českého právního řádu institut tzv. nezbytné cesty.

Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Nebude-li tedy dohoda o podmínkách zřízení služebnosti cesty s vlastníky účelové komunikace možná, rozhodne na Váš návrh soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

RODINA-SJM
- Manžel rozprodává majetek v SJM - jak se může manželka bránit?
- Manželka rozprodává majetek v SJM - jak se může manžel bránit?
- Rozprodávání majetku v SJM před rozvodem manželství - jak zabránit?
- Jak zabránit rozprodávání majetku manželů před rozvodem manželství?
- Návrh na vydání předběžného opatření omezení společného jmění manželů

Jak postupovat v případě, že se manželé chtějí rozvádět a manžel začal rozprodávat majetek, a to bez mého vědomí a mého souhlasu, manžel se také začal neúměrně zadlužovat. Část majetku byla prodána již v roce 2013 a část v roce 2014. Bohužel to nedokáži nijak zastavit, manžel si dělá, co chce. Můžete mi prosím poradit, jak se mám bránit, popř. jak to bude s dluhy po rozvodu, když jsem ani nevěděla, kdy, kde a u koho si manžel půjčil (opět některé půjčky jsou z roku 2013 a jiné z roku 2014). Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Zkuste podat na soud návrh na vydání předběžného opatření na omezení společného jmění manželů. Návrh zdůvodněte chystaným rozvodovým řízením a detailně popište činnost manžela. Následně pak podejte návrh na rozvod manželství.
Pakliže si nepřejete rozvod, lze u soudu společné jmění manželů modifikovat. Manžel má v tuto chvíli právo na disponováni se společným jměním manželů, ačkoliv pokud by se mu podařilo prokázat, že jej úmyslně zmenšuje, lze pak manželovy kroky žalovat žalobou o náhradu škody. Jak už jsem ale napsala, z Vaší strany bude potřeba, abyste manželovy prokázala, že Vám svým jednáním úmyslně způsobil škodu.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Je možné účtovat různé ceny za odtah automobilu na zákazu stání?
- Může město účtovat různé ceny a pokuty za odtah vozidla na zákazu stání?
- Maximální cena za odtah vozidla ze zákazu stání, parkování
- Různé pokuty za odtah na zákazu parkování - diskriminace, rozpor s dobrými mravy

Prosím o radu ohledně maximální ceny odtahu vozidla. Bydlím v Milovicích a při čištění vozovky mi bylo odtaženo auto, které jsem si cca do hodiny vyzvedl z odstavného parkoviště. Z MěÚ mi bylo sděleno a to i emailem, že budu platit 1500 Kč/odtah a 100 Kč/parkovné. Stejné částky za odtah jsou volně přístupné na stránkách MěÚ. Následně mi přišel dopis, kde byla vyčíslena částka 1500 Kč odtah, 100 Kč parkovné a 1200 Kč přistavení odtahového vozidla. Celkem 2800 Kč místo původních 1600 Kč. Na MěÚ mi bylo sděleno, že ten den bylo odtaženo jen moje auto a proto si odtahová služba účtuje ještě 1200 Kč za přistavení odtahového vozidla. Odtahovka má s městem nastaveny podmínky tak, že když bude v jeden den odtaženo min. 5 aut, tak tento poplatek za "přistavení odtahového vozidla" účtovat nebudou. Domnívám se, že tato částka je mi fakturovaná neoprávněně, považuji to za skryté poplatky, které se
spotřebitel (občan) nikde nedozví a navíc cena za odtah v této výši, není obvyklá cena za službu v našem okolí. Problematiku maximálních cen odtahů jsem nikde nenašel, proto se na Vás obracím. Díky.

ODPOVĚĎ:
Právní úprava Vašeho problému je poměrně kusá, de facto se omezuje na pouhé dva odstavce, konkrétně se jedná o § 19/5 a 6 zákona o pozemních komunikacích. Dle těchto ustanovení platí, že:

- Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace, na které je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

- V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.

O neoprávněnosti účtování částky 1.200,- Kč za přistavení odtahového vozidla by bylo možné uvažovat zejména z těchto důvodů:

1/ Tato platba není městským úřadem uvedena v příslušném materiálu, v němž jinak městský úřad podrobným způsobem popisuje rozsah blokového čištění pozemních komunikací, včetně podmínek odtahu vozidel a s tím souvisejících plateb. Je sice pravdou, že dle shora citovaného ustanovení zákona o pozemních komunikacích má obec (jako vlastník příslušné místní komunikace) právo provést odtah vozidla na náklady jeho provozovatele bez dalšího, t. j. že předchozí zveřejnění výše těchto nákladů není povinností obce, nelze však přehlédnout fakt, že v příslušném materiálu městského úřadu (který byl určen občanům obce) byly náklady obce na odtah vozidla jasně vyčísleny, a to jako náklady konečné (tento materiál by tak mohl být považován za obdobu ceníku). Jakékoli doúčtování dalších nákladů se tak ze strany obce jeví jako uvádění občanů v omyl zveřejněním neúplných informací.

2/ Dále je vhodné vzít na zřetel, že účtování ceny za přistavení odtahového vozidla představuje de facto dvojí účtování téhož, neboť odtah vozidla jako takový (za který je účtována částka 1.500,- Kč) v sobě samozřejmě musí zahrnovat i platbu za přistavení odtahového vozidla, resp. si lze jen těžko představit odtah motorového vozidla bez toho, aby k tomuto vozidlu bylo nejdříve přistaveno vozidlo odtahové.

3/ Dalším důvodem pro kvalifikaci účtované částky 1.200,- Kč jako neoprávněné je skutečnost, že náklady, které obci při odtahu motorového vozidla vzniknou, musí být samozřejmě účelně vynaložené, tzn. že provozovatel odtaženého motorového vozidla není povinen hradit veškeré vzniklé náklady, nýbrž pouze ty, které s odtahem motorového vozidla přímo souvisejí a odpovídají cenám obdobných služeb v daném místě a čase obvyklým (není přirozeně dán důvod pro hrazení těch nákladů, které představují přemrštěnou cenu odtahových služeb).

4/ V neposlední řadě je pak vhodné zmínit, že účtování částky 1.200,- Kč za přistavení odtahového vozidla pouze v některých případech (tzn. tehdy, je-li v jeden den odtažen určitý počet motorových vozidel), představuje ve své podstatě nerovné zacházení s občany obce, kteří se nacházejí ve srovnatelných situacích. Nelze akceptovat přístup, kdy je výše obcí účtovaných nákladů závislá na skutečnosti, kterou nemůže provozovatel motorového vozidla nijak ovlivnit (přičemž na tuto skutečnost není občan obce ani upozorněn).

Souhrnně je možné konstatovat, že postup obce vůči občanům je přinejmenším netransparentní, přičemž je zároveň možné uvažovat o jeho rozporu s dobrými mravy.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zajistit možnost bydlení rodiče v družstevním bytu při převodu práv z prarodiče na vnuka
- Věcné břemeno dožití u družstevního bytu - postup zřízení
- Věcné břemeno doživotního užívání družstevního bytu - postup zřízení

Moje babička na mě bude převádět práva k družstevnímu bytu. Můj otec (který by jinak byl jediným dědicem) by však chtěl mít právo se do bytu nastěhovat k nám v případě krajní nouze (např. rozvodu s mou matkou). Lze toto nějak právně ošetřit nebo ne? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Ošetřit to jistě lze. Vaše babička může darování vlastnických práv Vaší osobě podmínit tím, že v případě potřeby budete povinna se o otce postarat. Při vymezování Vaší odpovědnosti však buďte obezřetná a do darovací smlouvy si napište co možná nejkonkrétněji, abyste v budoucnu předešla případným problémům. Lze také Vaše vlastnická práva omezit reálným břemenem, kdy Váš otec bude mít kupříkladu právo dožití ve Vašem bytě. Současná právní úprava nahrává volnosti smluvních vztahů. Upravit tak lze prakticky cokoliv k Vaší potřebě. Ještě jednou však připomínám, abyste v případě výčtu vašich práv a povinností byla co nejkonkrétnější.

OBČAN-NÁJEMNÉ
- Kdo platí nájem za pozemku pod vodním tokem (řekou, potokem)?
- Nájemné od povodí za užívání pozemku pod řekou, potokem, vodním tokem
- Kdo platí pacht za pozemek pod vodním tokem (řekou, potokem)?
- Pachtovné od povodí za užívání pozemku pod řekou, potokem, vodním tokem
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to res extra commercium - příklad z praxe
- Res extra commercium (věc patřící všem) - příklad

Obracím se na Vás s dotazem zda u pozemků, které máme pod vodním tokem musí Povodí hradit pachtovné, nebo je zde bezplatné užívání státu? Je to dáno nějakým právním předpisem? Pozemky jsou pod významným vodním tokem a pod melioračním potokem. V tzv. vodním zákoně jsem nic podobného nenalezl, pouze povinnosti vlastníka pozemku. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné připomenout, že pachtovní smlouvou se dle § 2332/1 občanského zákoníku propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři svou věc k dočasnému užívání a požívání, tzn. že propachtovat lze v zásadě pouze věc, která je vlastnictvím propachtovatele (či věc, ke které svědčí propachtovateli jiné právo).

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je pak klíčovým § 3/1 zákona o vodách, dle něhož nejsou povrchové a podzemní vody předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují.

Povrchové a podzemní vody tak nemohou být předmětem vlastnictví vůbec, tzn. že nejsou ani vlastnictvím vlastníka pozemku, na kterém se vodní tok nachází, ani vlastnictvím státu (či jakéhokoli jiného subjektu), jedná se o tzv. res extra commercium (tzn. věc, která nemůže patřit nikomu, resp. věc náležející všem).

Vodní toky tedy nejsou státem vlastněny, nýbrž pouze spravovány, jak vyplývá z § 47 a § 48 zákona o vodách. Neboť pak nejste vlastníkem vodního toku ani Vy, nepřichází pachtovní (ani jiný smluvní) vztah mezi Vámi a státem v úvahu. Z důvodu specifičnosti vodních toků a jejich ekologicko-hospodářskému významu je vlastníkům pozemků, na kterých se vodní toky nacházejí, stanovena zákonem o vodách řada povinností, včetně povinností spočívajících ve strpění státní správy vodního toku.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Prodej bytu v zastoupení osobou s plnou mocí - informace
- Plná moc k prodeji bytu, domu, nemovitosti - je nuté ověření plné moci?
- Je nutné vždy ověřit plnou moc na prodej nemovitosti (bytu, domu, pozemku)?

Chci koupit garáž od paní, kterou majitel – její otec tímto prodejem ústně pověřil. Majitel je starý, imobilní pán, umístěný v LDN. Bude této paní k právoplatnému prodeji (převodu nemovitosti) postačovat majitelem podepsaná plná moc? Kým musí být podpis ověřen? Případně jakými doklady musí být pro tento prodej vybavena. Zápis o případném převodu nemovitosti chci provést u notáře. Je tento zápis relevantním dokladem pro zápis nemovitosti do listu vlastnictví na katastru nemovitostí? Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
K pověření k prodeji nemovitosti by měla stačit prostá plná moc, tedy plná moc bez úředního ověření. V případě, že je původní majitel starší a imobilní, by však bylo lepší, abyste plnou moc měl úředně ověřenou, nutné to není, ale z hlediska určité jistoty a předcházení případným sporům v budoucnu jistě. V takovém případě si však úředně ověřenou plnou moc zajišťuje druhá strana. Z pravidla k tomu dochází tak, že prodávajícího buďto musí odvést na úřad, kde plnou moc potvrdí nebo úředník příp. notář se musí vydat za ním. Kupní smlouvu jistě u notáře podepsat lze, tato pak bude sloužit jako dostatečný podklad pro zápis do katastru nemovitostí, čímž dojde k převodu vlastnických práv.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD KÁZEŇ
- Vytýkací dopis za nesplění plánu - prodej po telefonu telefonní operátorkou
- Telefonní operátorka neplní plán zaměstnavatele na prodej produktů - vytýkací dopis

Obracím se na Vás s dotazem ohledně vytýkacího dopisu. Je možné, aby zaměstnavatel dával vytýkací dopisy a vyhrožoval výpovědí za neplnění plánu určeném zaměstnavatelem - jedná se o prodej po telefonu. Žádný plán není uveden v pracovní smlouvě, ani zmínka o prodejích produktů. Jedná se o pozici telefonního bankéře, nejedná se o telemarketing. Řeší požadavky klientů, kteří volají na linku a při té příležitosti má nabízet produkty. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec je povinen dle zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce konat práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci v rámci dané týdenní pracovní doby práci dle pracovní smlouvy přidělovat. Pracovní smlouva obsahuje jen druhové určení prací, konkrétněji bývá pracovní náplň zaměstnance uvedena v dalším písemném vyjádření zaměstnavatele, ve kterém zaměstnavatel jednostranně rozvede pracovní činnost zaměstnance (označení jako: popis pracovní činnosti, pracovní náplň, apod.). Další konkretizace může být obsažena ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, plánech, apod. Dalším stupněm jsou pak pokyny vedoucího zaměstnance. Vše však musí být v souladu a v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Pokud máte v pracovní smlouvě uveden druh práce „telefonní bankéř“, může být nabízení produktů banky dle mého názoru skutečně sporné. Zde by se muselo posoudit, zda jste byla seznámena s tím, že tuto činnost musíte vykonávat a musíte v ní dosáhnout určitých hodnot, zda jste tuto činnost bezproblémově po určitou dobu plnila, jak skutečně vypadá Vaše pracovní smlouva a vnitřní předpisy zaměstnavatele.
Pokud se zaměstnavatel domnívá, že tuto činnost plnit musíte a nedosahujete určitého plánu, postupuje správně, doručil Vám vytýkací dopis a poté Vám může dát i výpověď. Pokud Vy s tímto postupem nesouhlasíte, musela byste se obrátit na soud a napadnout platnost dané výpovědi.
Lze se také obrátit na příslušný inspektorát práce http://www.suip.cz/ (dle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k prošetření, zda zaměstnavatel postupuje v souladu se Zákoníkem práce, tedy zda přiděluje zaměstnancům práci dle pracovní smlouvy. Inspektorát práce je povinen se Vaším podnětem zabývat, nevyřeší však Váš individuální případ, to by bylo otázkou soudu.

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možné ovlivnit kdo se bude starat o dítě v případě smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dítěte, dětí do péče v případě úmrtí rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dítěte, dětí do péče v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Komu bude dítě svěřeno do péče při smrti matky, otce, rodičů?
- Kdo bude pečovat o dítě v případě úmrtí rodičů, matky, otce?
- Jak ovlivnit svěření dítěte do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dětí do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Je možné ovlivnit kdo se bude poručník dítěte v případě smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručnictví dítěte, dětí do péče v případě úmrtí rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručenství dítěte, dětí do péče v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Komu bude dítě svěřeno do péče při smrti matky, otce, rodičů?
- Kdo bude pečovat o dítě v případě úmrtí rodičů, matky, otce?
- Jak ovlivnit kdo bude poručník dítěte do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručnictví dětí v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?

S manželem chceme, kdyby se nám něco stalo, aby naši dceru vychovávali moji rodiče. Nevím, co k tomu je potřeba, jestli si odkaz můžu napsat sama doma a ověřit notářsky nebo to musí být právnicky podloženo. A bude k tomuto dokumentu přihlédnuto, v připadě, že se nám něco stane?
Děkuji, Zdislava

ODPOVĚĎ:
V případě, kdy je třeba zajistit výchovu a zastupování nezletilého, jehož rodiče například zemřeli, existuje v zákoně o rodině institut poručenství.

Zákon o rodině zdůrazňuje důležitost výběru vhodné osoby k výkonu funkce poručníka. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dětí. Na projev přání rodičů ohledně budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální požadavky, tzn. že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. Jestliže rodiči nebyl nikdo doporučen, vybírá soud poručníka z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít citový vztah k dítěti.

Osoba, která má být ustanovena poručníkem, musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte. Řízení o ustanovení poručníka zahajuje soud na návrh, nebo i bez návrhu. Soudem stanovený poručník složí slib, že bude řádně vykonávat své povinnosti a že bude přitom dbát pokynů soudu. Po složení slibu je mu předána listina obsahující pověření k výchově a zastupování dítěte a vymezení rozsahu práv a povinností vyplývajících z tohoto pověření.

Poručník plní vůči dítěti v podstatě stejné úkoly, které jinak přísluší rodičům, nenahrazuje však péči rodičů zcela, nemá například vyživovací povinnost k dítěti. Dále pak podléhá kontrole ze strany soudu. Pro jakékoli rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. Patří sem např. otázka výběru školy, volba povolání, stěhování se, osvojení aj. Všechny tyto úkony vyžadují schválení soudu pod sankcí neplatnosti.

Poručenství zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo tehdy, uzavře-li nezletilý starší 16 let manželství. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě smrti poručníka ustanoví soud poručníka nového.

OBČAN-BYDLENÍ
- Lidé bez nájemní smlouvy žijí v nemovitosti se souhlasem bývalého majitele - jak může nový majitel vystěhovat tyto osoby?
- Jak vystěhovat osoby žijící v nemovitosti se souhlasem původního majitele bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat osoby žijící v bytě, domě se souhlasem původního majitele bytu, domu, nemovitosti?

Dostala jsem nemovitost(rodinný dům s nádvořím a zahradou) po svém otci darovací smlouvou právní účinky jsou ode dne 26.11.2013 V katastru jsem uvedena jako jediný vlastník avšak v dané nemovitostí žijí již 15 let osoby které pouze dům užívají a platí energie a vodu vedené na jejich jméno jinak žadna písemná nájemní smlouva neexistuje pouze ústní domluva o odkupu kterou uzavřel můj otec který je již po smrti(k odkupu však nedošlo a požadovaná částka nebyla vyplacena). Já mám již řádně zaplacenu daň z nemovitostí avšak obyvatelé nemovitostí nechtějí vyklidit nemovitost požadují náhradní bydlení a
nechtějí přistoupit ani na odkup ani na pronájem. Prosím poraďte mi jak postupovat mám zájem nemovitost prodat. Jak vystěhovat obyvatelé? A jakou lhůtu na vyklizení nemovitostí ze zákona mají? Mám nárok na vydání bezůvodného obohacení (žijí v mé nemovitosti, neplatí žádný nájem)? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Osoby žijící ve Vaší nemovitosti ji užívají bez právního titulu. Jistě rovněž ústní ujednání, které uzavřely s Vaším otcem, má svou váhu, avšak k naplnění dohody stejně nedošlo a to pro porušení jejich závazku. Vaši „nájemníci“ tudíž nemají právo nemovitost dále užívat a můžete je kdykoliv vystěhovat. Lze tak učinit i v jejich nepřítomnosti, prostým vyměněním zámků a znemožnění jim vstupu do nemovitosti příp. podat žalobu na vyklizení na místě příslušný soud. Lhůta k vyklizení nemovitosti zde není žádná, neboť nájemníkům nesvědčí užívací právo. Nárok na bezdůvodné obohacení máte. Můžete chtít zpětně doplatit nájem od doby, kdy jste se stala vlastníkem nemovitosti. Vzhledem k tomu, že cena nájmu nebyla určena, můžete se orientovat podle průměrné výše nájmu v okolí nemovitosti. Nárok nejprve uplatňujte přímo na nájemnících, pakliže Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vrácení peněz za neuskutečněný zájezd - cestovní kancelář v insolvenci, úpadku
- Neuskutečněný zájezd a cestovní kancelář v úpadku, insolvenci - postup vymáhání peněz
- Cestovní kancelář v úpadku, insolvenci a vymáhání peněz za neuskutečněný zájezd
- Vrácení peněz za neuskutečněnou dovolenou - cestovní kancelář v insolvenci, úpadku
- Neuskutečněná dovolená a cestovní kancelář v úpadku, insolvecni - postup vymáhání peněz
- Cestovní kancelář v úpadku, insolvenci a vymáhání peněz za neuskutečněnou dovolenou

Vrácení peněz za neuskutečněný zájezd z 7/2012. Zkrachovalá firma Marcela Pavelková (CK BGtravel - Marcela Pavelková) je v insolvenci, majitelka nemá žádný majetek, byla ze zákona pojištěná proti úpadku, ale byla podpojištěná. Své peníze chci požadovat soudní cestou. Kdo nese odpovědnost za vzniklou situaci, na koho podat žalobu, jestli na Generali Pojišťovnu a. s. nebo na stát? Oslovila jsem obě instituce, ale od obou jsem dostala zamítnuté stanovisko. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel výslovně nevyplývá, zda předmětná cestovní kancelář dosud existuje, popř. v jaké fázi insolvenčního řízení se aktuálně nachází. V této souvislosti proto pouze připomínám, že jedním z následků zahájení insolvenčního řízení je nemožnost uplatnění pohledávek žalobou, nýbrž je nezbytné tyto pohledávky ve stanovené lhůtě přihlásit do insolvenčního řízení (§ 109/1 písm. a) insolvenčního zákona).

Dle § 852g/1 a 2 Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) mohla cestovní kancelář před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit jen z důvodu zrušení zájezdu, přičemž v takovém případě byl zákazník oprávněn požadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, mohla-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

Zrušila-li cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před termínem jeho zahájení, byla povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím nebylo dotčeno.

Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste se po zrušení zájezdu po cestovní kanceláři domáhala vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu, připomínám, že dle § 852i/2 Občanského zákoníku platilo, že nesplnila-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy nebo Občanského zákoníku řádně a včas, musel zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak toto právo zákazníka zaniklo.

Dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu (zák. č. 159/1999 Sb.) je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, přičemž dle § 9/1 písm. a) téhož zákona je cestovní kancelář povinna mít tuto pojistnou smlouvu uzavřenu po celou dobu své podnikatelské činnosti.

Ve Vašem případě je tedy podstatné, z jakého důvodu byl předmětný zájezd zrušen, tzn. zda se jednalo o a/ "prosté" porušení smluvních a zákonných povinností cestovní kanceláře či b/ zda byl důvodem zrušení zájezdu a nevrácení Vámi uhrazené ceny úpadek cestovní kanceláře. V případě ad a/ bylo nezbytné uplatnit Vaše právo u cestovní kanceláře nejpozději ve lhůtě, kterou uvádím výše, v případě ad b/ je možné se obrátit na pojišťovnu (jak uvádím dále).

Dle § 6/3 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu musí být pojistná smlouva sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaže cestovní kancelář uzavře pojistnou smlouvu novou.

Dle § 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění v rozsahu § 6 tohoto zákona na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce.

S přímým poskytnutím pojistného plnění pojišťovnou zákazníkovi cestovní kanceláře v úpadku je pak výslovně počítáno v § 8/4 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji vymáhat nároky z neuskutečněného zájezdu po předmětné pojišťovně, k podání žaloby na stát není žádný důvod. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Podnikatel kupující web na splátky nemá peníze, chce vrátit peníze vyplacené prodávajícímu - jak postupovat?

Uzavřel jsem v 06/2014 kupní smlouvu o prodeji webu. Já (firma s. r. o.) a kupující živnostník OSVČ ze Slovenska.
Prodej měl proběhnout v 5 splátkách. Dle smlouvy jsem mu poskytl po první splátce přístup do administrace webu, aby na něm mohl začít pracovat.
Dále jsme měli ve smlouvě, že Převod portálu a domény na server nebo webhosting kupujícího proběhne po splacení celé částky, do splacení bude tedy mým majetkem. Po dvou opožděných splátkách mi kupující napsal, že nemá na splácení a jde jako živnostník do likvidace a chce vrátit peníze.
Peníze vracet nechci z těchto důvodů:
- díky kupujícímu jsem na webu nemohl 3 měsíce prodat nikomu jinému v době kdy byl web aktualizován a měl větší hodnotu než nyní po 3 měsíční nečinnosti a nebo ho dále rozvíjet a pracovat na něm, tímto mi způsobil škodu - ušlý zisk
- kupující již dostal a měl přístup do administrace portálu, k našim datům, k uživatelům a know-how celého systému
- kupující obdržel autorské dílo a to základní systém z portálu který splácel, cena odpovídá doposud splacené částce.
Mám právo vymáhat zbylých 10.000 Kč? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
V zásadě lze s Vaším právním názorem souhlasit. Byla-li kupní smlouva platně uzavřena (což předpokládám), je kupující povinen uhradit Vám sjednanou kupní cenu v dohodnutých splátkách, přičemž Vy jste povinen převést na kupujícího dohodnutým způsobem (popř. v dohodnutých fázích) vlastnické právo k předmětnému webu.

Uvedl-li kupující, že "jde do likvidace", je vhodné vědět, že likvidace se týká pouze právnických osob, nikoli živnostníků (jako podnikajících fyzických osob). V této souvislosti Vám proto doporučuji zjistit, zda neměl kupující na mysli zahájení insolvenčního řízení (tzn. řízené řešení jeho předluženosti). V takovém případě by bylo zapotřebí přihlásit Vaší pohledávku za kupujícím do insolvenčního řízení.

Dále je nezbytné přihlédnout k tomu, jakým způsobem jsou v kupní smlouvě sjednána pravidla pro jednostranné ukončení její platnosti (zejména prostřednictvím výpovědi či odstoupení od smlouvy). V případě ukončení platnosti kupní smlouvy by však na straně kupujícího vzniklo bezdůvodné obohacení (vyjádřené zejména finanční hodnotou dočasného užívání Vašeho webu), k jehož vrácení by byl kupující povinen.

Nebude-li kupující ochoten na základě Vaší výzvy splnit své smluvní povinnosti, můžete se samozřejmě obrátit s žalobou na soud (pokud se nebude kupující nacházet v insolvenčním řízení), pro podniknutí dalších právních kroků můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Zapůjčení bytu - může vypůjčitel dát byt do podnájmu další osobě?
- Může vypůjčitel bytu dát byt do podnájmu další osobě?
- Jak se vyhnout řešení nájemních vztahů (půjčení bytu rodičům s možností pronajímání jiným osobám)
- Půjčení bytu rodičům za účelem dalšího pronájmu, podnájmu - informace

Chtěla bych se zeptat, zda-li je možné pronajmout (dát) rodičům k bezplatnému užívání muj byt s tím, že oni by ho dali k dalšímu podnájmu aniž by v něm bydleli. Jsem dlouhodobe v zahraničí a nemohu a ani nechci jednat s nájemníky.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Ano, tento postup samozřejmě možný je. Nicméně jednodušší pro Vás by možná bylo, že byste své rodiče zplnomocnila k jednání Vašim jménem ve věci pronájmu bytu. Rodiče by pak sice nájemníky nebyli, ale mohli by za Vás uzavřít nájemní smlouvu a s nájemníky komunikovat. Domnívám se, že druhý postup je jednodušší, ale samozřejmě záleží na Vás, jakou cestu si zvolíte.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti a znovuotevření dědického řízení
- Dodatečné nalezení darovací smlouvy pro případ smrti a znovuotevření dědického řízení
- Vliv darování pro případ smrti na dědictví a dědické řízení
- Darování pro případ smrti - odkaz a odkazník
- Budoucí majetek- definice dle nového občanského zákoníku 2014
- Je možné darovat veškerý majetek darovací smlouvou pro případ smrti?
- Kolik majetku mohu darovat darováním pro případ smrti?

01/2014 jsem sepsal s kamarádem darování pro případ smrti dle § 2063 NOZ na jeho byt, kde mi daruje byt, pokud jej přežiji, Kamarád zemřel letos v únoru, dědictví bylo projednáno a vše zdědil jeho synovec, už je zapsaný jako vlastník i v katastru nemovitostí,
smlouvu jsem bohužel někde založil a do dneška nenašel, do jak dlouhé doby je možné otevřít dědické řízení a jakým způsobem o to požádat? Je možné takto darovat byt, pokud je byt můj - v podstatě celý majetek, jinak nic nemám? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
O dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti lze požádat jak u notáře, který dědictví po Vašem kamarádovi projednával, tak u okresního soudu, v jehož obvodu sídlí notář, který dědictví projednával, a to prostřednictví formuláře, který by Vám měl notář či soud poskytnout. K formuláři zároveň doložte kopii sepsaného darování pro případ smrti. Pokud jste listinu dodnes nenašel, nebude možné řízení znovu otevřít, protože nebudete mít jak prokázat svůj nárok.
Pokud jde o darování pro případ smrti, tak na základě tohoto nejste dědicem, tedy účastníkem řízení o pozůstalosti. Dle ust. § 2063 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, posuzuje zpravidla jako odkaz. Také dle ust. § 1594 odst. 2 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat.
Z těchto ustanovení usuzuji, že jde ve Vašem případě o odkaz a vy jste odkazovníkem. Odkazovníku však vzniká pouze obligační nárok proti dědici na vydání předmětu odkazu. Mezi dědicem a odkazovníkem vniká vztah jako mezi dlužníkem a věřitelem. Odkazovník nabývá odkaz až od dědice, ne přímo z pozůstalosti. Oba se mohou mimo dědické řízení dohodnout i o vydání jiného předmětu, než byl zůstavitelem odkazovníkovi odkázán.
Dle ust. 184 odst. z. ř. s. (zákona o zvláštních řízeních soudních) soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví. Soudu (notáři) však v době rozhodování nebylo známo, že by měl Váš kamarád odkazovníka.
Obraťte se na notáře, který projednával pozůstalost po Vašem kamarádovi. V první řadě však budete muset najít předmětnou listinu.
Zda lze darovací smlouvou pro případ smrti darovat celý majetek nelze dle NOZ jednoznačně vyložit. Lze však předvídat, že určité omezení aplikační praxe přinese. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by darování pro případ smrti využívat jako nástroj, jak obejít omezení v darování majetku stanoveném v případě uzavření dědické smlouvy. Prostřednictvím dědické smlouvy lze naložit s ¾ pozůstalosti, čtvrtina majetku musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle.
Dle většinového názoru lze očekávat, že prostřednictvím smlouvy pro případ smrti bude moci dárce darovat jednu polovinu svého majetku. K tomuto závěru lze dojít interpretací ust. § 2058 odst. 1 NOZ, ve které je řečeno, že smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Budoucí majetkem se rozumí soubor veškerého majetku, který má dárce v nějaký budoucí okamžik. Tedy všechen současný majetek může dárce darovat pouze darovací smlouvou, jejíž platnost a účinnost nastane současně. Darovací smlouva pro případ smrti je smlouvou s odkládací podmínkou, která účinnost smlouvy odkládá až ke dni smrti dárce.
V případě, že nemovitost je Váš veškerý majetek bych uzavření darovací smlouvy pro případ smrti, alespoň do té doby než soudní judikatura k této problematice zaujme jednoznačné stanovisko, nedoporučovala. Zvažte jiné možnosti, jak naložit s tímto majetkem.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Diety v zaměstnání a výpočet alimentů, výživného
- Počítají se diety do příjmu při výpočtu alimentů, výživného?
- Vliv diet (stravného) na výpočet alimentů, výživného - informace

Rozcházím se s přítelem, máme dvě malé děti. Přítel je řidič z povolání, takže jeho výplata se skládá ze základu a z diet. Chtěla bych se zeptat, z čeho se počítají peníze, které by měl měsíčně přispívat na děti. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Předně považuji za důležité upozornit na to, že žádná zvláštní zákonná úprava vztahu výživného a cestovních náhrad (tzv. diet) neexistuje. Nenajdete ji tudíž ani v zákoně o rodině či novém občanském zákoníku, ani v jiném právním předpise.

Obecně však lze říci, že při posuzování výše příjmů za účelem stanovení výživného by se do příjmů měla započítávat pouze ta část cestovních náhrad, která představuje stravné. Náklady na stravu má totiž i zaměstnanec, který pracovně nikam necestuje, proto by tato část cestovních náhrad měla být zohledněna. Současně by ale stravné nemělo být do příjmů započítáno v plné výši, protože se počítá s tím, že náklady na stravu v zahraničí jsou vyšší než náklady na stravu v České republice. Ostatní části cestovních náhrad - cestovné, nocležné - by do příjmů započítány být neměly, protože jde o náklady, které zaměstnanec skutečně vynaložil v souvislosti s pracovní cestou a které by za jiných okolností vynaložit nemusel. Při stanovení konečné výše výživného bude soud samozřejmě zkoumat také Vaše finanční a majetkové poměry a oprávněné potřeby a zájmy dětí.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - skryté vady
- Koupě ojetého automobilu se skrytými vadami - jak auto, automobil reklamovat?
- Reklamační lhůta u ojetého automobilu - do kdy maximálně může kupující auto reklamovat?

4.9.2014 jsem koupil ojetý vůz Opel Zafiru s tím, že vůz není havarovaný, je dovezený z Francie a uvedený do provozu od roku 2007 s najetými 115.000 km bez záruky na ujeté km. Hned na druhý den jsem jel s autem do oficiálního servisu Opel kde mi bylo podle VIN kódu řečeno, že auto bylo dovezeno z Anglie rok výroby 2008, zjištěny tyto závady:
- provedena přestavba z pravostranného na levostranné řízení
- neodborná elektroinstalace přední části vozu
- L/P tyč stabilizátoru neoriginální (svařená ze dvou částí)
- nefunkční klimatizace (chybějící hadice)
- při diagnostice vozu bylo zjištěno 15 závad
O vadách jsem nebyl při koupi informován. Jak dále postupovat? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste předmětný automobil koupil:

a/ pro své osobní (tzn. nepodnikatelské) užití od podnikatele, např. autobazaru (předmětem jehož podnikání je právě prodej automobilů),
b/ pro své osobní užití od nepodnikatele (např. tedy od předchozího provozovatele tohoto automobilu),
c/ pro vlastní podnikatelskou činnost od podnikatele, nebo
d/ pro vlastní podnikatelskou činnost od nepodnikatele;

z tohoto důvodu se budu všem shora uvedeným variantám postupně věnovat.

1/ Práva z vad koupené věci dle obecných ustanovení o kupní smlouvě (platí pro případy ad b/, c/ a d/ výše):
Základní pravidla pro práva kupujícího z vad koupené věci jsou shrnuta v § 2103 a v § 2104 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

- kupující koupenou věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství;

- kupujícímu nesvědčí žádná práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (to však neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě).

Pro vymezení jednotlivých práv kupujícího z vad koupené věci je klíčové, zda vady koupené věci představují podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se porušení považuje za nepodstatné. Vyhodnocení intenzity porušení kupní smlouvy (tzn. posouzení, zda se jedná o porušení smlouvy podstatné či nepodstatné), pak samozřejmě spočívá na kupujícím (vůči němuž porušení smlouvy směřuje), tedy na Vás.

Shora uvedenou zákonnou definici podstatného porušení smlouvy lze ve Vašem případě zjednodušit následovně: O podstatné porušení Vámi uzavřené kupní smlouvy se jedná tehdy, pokud byste při povědomí o existenci všech závad automobilu jednoznačně neměl o koupi tohoto automobilu zájem a prodávajícímu musela být tato skutečnost známa. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že značné množství nezanedbatelných vad automobilu představuje ve Vašem případě spíše podstatné porušení kupní smlouvy.

Je-li kupní smlouva v důsledku vadnosti koupené věci porušena podstatným způsobem, má kupující dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:

a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b/ na odstranění vady opravou věci,

c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d/ odstoupit od smlouvy.

Právo volby mezi shora uvedenými právy z vady koupené věci má kupující, přičemž kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího (to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná).

Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

Je-li kupní smlouva v důsledku vadnosti koupené věci porušena pouze nepodstatným způsobem, má kupující dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:

a/ na odstranění vady, anebo

b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

V případě podstatného i nepodstatného porušení kupní smlouvy je zapotřebí oznámit zjištěnou vadu koupené věci prodávajícímu včas. Dle § 2112/1 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu (v případně vedeném soudním řízení) právo z vadného plnění nepřizná.
Jedná-li se o skrytou vadu (což je i Váš případ), platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

2/ Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě (platí pro případ ad a/ výše):
Je-li prodávajícím podnikatel a kupujícím spotřebitel (tzn. ten, kdo kupuje věc pro vlastní nepodnikatelské účely), platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti (kromě obecných ustanovení ad 1/ výše) i ustanovení následující, která mají před obecnými ustanoveními přednost (§ 2158/1 občanského zákoníku).

Prodávající odpovídá kupujícímu dle § 2161/1 občanského zákoníku za to, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal:

a/ má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b/ se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c/ věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d/ je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e/ věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Projeví-li se vada koupené věci v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

S ohledem na skutečnost, že předmětný automobil jste kupoval jako automobil ojetý, je vhodné upozornit na § 2164 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu (což však ve Vašem případě není s ohledem na množství a rozsah závad automobilu jisté), lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí (§ 2165/1 občanského zákoníku). Právo z vady koupené věci však kupujícímu nenáleží:

a/ u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

b/ na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

c/ u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

d/ vyplývá-li to z povahy věci.

Ani jedna ze shora uvedených výjimek však ve Vámi popsaném případě nepřichází do úvahy.

Nemá-li kupovaná věc vlastnosti stanovené v § 2161 občanského zákoníku (což je ve Vašem případě splněno), může kupující požadovat:

a/ dodání nové věci bez vad (pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené), ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; v případě prodeje použité věci (což je i Váš případ) toto právo kupujícímu nesvědčí, přičemž namísto tohoto práva může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny,

b/ není-li dodání nové věci možné, může kupující odstoupit od kupní smlouvy,

c/ je-li však odstoupení od smlouvy vzhledem k povaze vady neúměrné (zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu), má kupující právo na bezplatné odstranění vady,

d/ neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu (kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy kupujícímu působilo značné obtíže).

Právo z vady (které si kupující zvolí) se uplatňuje u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v záruční listině uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání (§ 2173 občanského zákoníku).

Další podrobnosti k reklamaci koupené věci jsou uvedeny v § 19 zákona o ochraně spotřebitele.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se bez zbytečného prodlení na prodávajícího s písemným oznámením zjištěných vad koupeného automobilu, v němž identifikujete uzavřenou kupní smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření či uvedením jejího čísla), popíšete zjištěné vady a způsob jejich zjištění (přičemž je vhodné přiložit písemnou dokumentaci zjištěných vad od autorizovaného servisu), uvedete, zda toto porušení kupní smlouvy považujete za podstatné či nepodstatné a uplatníte některé ze shora uvedených práv (pro splnění tomu odpovídající povinnosti prodávajícího mu můžete samozřejmě stanovit přiměřenou lhůtu). Rozhodnete-li se od kupní smlouvy odstoupit, je nutné tuto skutečnost v dopise výslovně zmínit, přičemž současně prodávajícímu sdělte, jakým způsobem mu automobil vrátíte a jakým způsobem Vám má vrátit uhrazenou kupní cenu automobilu.

Jedno podepsané vyhotovení výzvy si ponechte, druhé zašlete prodávajícímu doporučeně s dodejkou.

Bude-li se prodávající zdráhat splnit svou povinnost z vad koupené věci, je vhodné vědět, že dle § 209/1 trestního zákoníku se trestného činu podvodu dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. škodu od 5.000 do 24.999,- Kč), přičemž za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Při způsobení větší škody se trestní sazba samozřejmě zvyšuje. S ohledem na skutečnost, že prodávajícím Vám byly zamlčeny velmi podstatné informace o technickém stavu kupovaného automobilu, bylo by možné uvažovat o vzniku jeho trestní odpovědnosti. Na tuto skutečnost je samozřejmě možné prodávajícího ve výzvě rovněž upozornit.

Pro přípravu výzvy, popř. pro činění dalších právních kroků, můžete samozřejmě využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru dohodou a těhotenství, otěhotnění - je dohoda platná?
- Vratnost dohody o ukončení pracovního poměru v těhotenství, otěhotnění
- Je možné zrušit dohodu o ukončení pracovního poměru z důvodu těhotenství, otěhotnění?

Výpovědí dohodou danou zaměstnancem. V zaměstnání jsem podala pouze žádost o výpověď dohodou na začátku července tohoto roku, ke dni 31.8. 2014. Jenže po podání žádosti zaměstnavateli jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, a lékař mi napsal neschopenku, takže jsem na rizikovem těhotenství. Do práce jsem normálně chodila odevzdávat neschopenku i papír na peníze. Smlouvu mám na dobu neurčitou. Včera jsem se koukala na účet kolik peněz jsem za neschopnost dostala a mám tam až moc velkou částku, zřejmě proplacenou nevybranou dovolenou, jenže co já vím, tak se proplaci až po skončení mateřské dovolené a vedoucí z práce mi psala ať přijdu podepsat zápočtový list, který se dává jen při skončení pracovního poměru. Tak jak je tohle možné?? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu předpokládám, že jste zaměstnavateli podala žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou (výpověď dohodou neexistuje, výpověď je jednostranný právní akt, dohoda je dvoustranný právní akt - to si protiřečí) ke dni 31.8. a on tento Váš návrh přijal, byla tedy uzavřena dohoda o skončení Vašeho pracovního poměru ke dni 31.8..
Pokud pracovní poměr končí dohodou, nemá následující dlouhodobá pracovní neschopnost na trvání pracovního poměru žádný vliv, jakoby tomu bylo u skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z určitých důvodů. Váš pracovní poměr skutečně ke dni 31.8. skončil, pokud jste měla u zaměstnavatele nevyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel Vám ji ke dni skončení pracovního poměru vyplatil. Postupoval v souladu se zákoníkem práce. Zaměstnavatel Vám chce také správně doručit zápočtový list.
Dovolenou byste si mohla po skončení mateřské dovolené vybrat pouze tehdy, pokud byste v té době byla u zaměstnavatele zaměstnána, jelikož však Váš pracovní poměr skončil, nemůžete čerpat dovolenou u zaměstnavatele, u kterého již nebudete zaměstnána. Postup zaměstnavatele je v souladu se zákoníkem práce.
Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr u zaměstnavatele skončil, máte povinnost tuto změnu hlásit na svoji zdravotní pojišťovnu, popř. se hlásit na úřadu práce.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Faktura na storno od zaměstnavatele - zaměstnavatel nevysvětlil proč vyžaduje zaplacení storna

15.5.2014 mi došla faktura od bývalého zaměstnavatele na částku 510,-Kč, kde mám uhradit jakési storno a nevím jakým způsobem byla tato částka vypočítána (chybí data, doklady). Na moji písemnou Žádost o vysvětlení metodiky výpočtu ze dne 27.5.1014 nedošla žádná odpověď. Pracovní poměr uzavřen na dohodu o provedení práce 15.3.2010 a ukončen k 31.05.2010 z mé strany výpovědí dohody. Administrativní sekce na webových stránkách dotyčné společnosti je zaheslovaná a v současné době již pro mne není dostupná. Mám trvat na metodice výpočtu mé odměny, která je v mém případě dle zaměstnavatele ztrátová a nebo raději okamžitě splatit požadovanou částku včetně požadovaných již nabíhajících úroků? Domnívám se, že zaměstnavatel nezahrnul některé skutečnosti v můj prospěch. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz mi není zcela jasný. Pokud zaměstnavateli byla Vaším jednáním způsobena škoda, pak je zaměstnavatel dle § 263 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce povinen s Vámi výši požadované náhrady škody projednat a písemně Vám ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a že za ni odpovídáte. Pokud Vám zaměstnavatel pouze poslal fakturu, nesplnil jednu z požadovaných podmínek, a to projednání výše škody s Vámi, což zahrnuje také seznámení Vás s důvody požadované náhrady škody a s její výší. V tomto případě tedy zaměstnavatel požaduje náhradu škody neoprávněně. Pokud s jedná o jakýsi „přeplatek“ Vám vyplacené odměny, tak i z dohody o provedení práce má zaměstnavatel povinnost Vám doručit písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách odměny a na Vaši žádost Vám předložit doklady, na jejich základě odměnu vypočetl, není-li sjednáno jinak (§ 142 odst. 5 a § 144 ZP). Pokud toto zaměstnavatel nesplnil, není možné, aby po Vás přeplatek požadoval, pokud se však nejedná o zjevně neoprávněně vyplacené peníze.
Musím však podotknout, že Váš dotaz je stručný, nemusí mi být známy určité skutečnosti, v obecné rovině však platí výše uvedené.
Doporučila bych Vám byť i osobně kontaktovat bývalého zaměstnavatele a s odkazem na výše uvedené ustanovení požadovat vysvětlení.

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nadbytečnosti a otěhotnění ve výpovědní lhůtě
- Otěhotnění, těhotenství ve výpovědění lhůtě v zaměstnání
- Výpovědní doba v zaměstnání a otěhotnění, těhotenství - vliv na výpověď
- Vliv těhotenství na výpověď z organizačních důvodů - informace

Můj dotaz souvisí s výpovědi z důvodu nadbytku (52c), v průběhu výpovědní doby jsem vstoupila do neschopnosti, takže v době, kdy mi oficiálně měl již končit kontrakt došlo automaticky k prodloužení, chybí mi "odpracovat" cca 1,5 měsíce. Nicméně správně na mou výzvu, že jsem stále zaměstnanec zaměstnavatel zareagoval, že se v tuto chvíli jedná o překážky na jeho straně, že již zbytek cca 1,5 měsíce chodit do práce nemám po ukončení pracovní neschopnosti, že již pro mě nemají práci dle mě pracovní smlouvy a že mě tuto dobu zaplatí dle zákona (předpokládám tedy průměrnou mzdu) - to vše je v pořádku a mám to od nich v mailu písemně.
Pokud teď otěhotním a můj zdravotní stav bude slučitelny s uschopněním, mohu pak po zaměstnavateli požadovat, aby jsem byla na překážkách doma a on mi třeba 6 měsíců platil průměrnou mzdu, než odejdu na mateřskou nebo si může najít způsob jak mě "přinutit" zůstat v neschopnosti třeba tím, že mě nechá v kanceláři sedět celý den a koukat do zdi? Zároveň pak by mi smlouva skončila až po rodičovské dovolené, je to tak, že? Děkuji. Veronika

ODPOVĚĎ:
Těhotenství zaměstnankyně je ochrannou dobou dle § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, ve které zaměstnavatel jednak nemůže dát zaměstnankyni výpověď, nebo pokud už výpověď byla dána před počátkem ochranné doby a výpovědní doba by měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Zaměstnavatel Vám musí přidělovat práci dle pracovní smlouvy, jelikož jste dostala výpověď z organizačních důvodů, tak zaměstnavatel pro Vás práci nemá, správně Vám tedy napsal, že po zbývající část výpovědní doby nastávají překážky v práci na jeho straně. Pokud by Vám začal přidělovat práci, popřel by své rozhodnutí o organizační změně a tedy výpovědní důvod, pro který Vám byla dána výpověď. Jinou práci, než je uvedeno ve Vaší pracovní smlouvě Vám přidělovat nemůže, resp. Vy nejste povinna ji konat.

Pokud byste ve výpovědní době otěhotněla, pak u Vás opět nastává ochranná doba a výpovědní doba neběží, pozastavuje se a její zbytek doběhne až po skončení ochranné lhůty. V tomto případě po skončení mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byste v době těhotenství nebyla v pracovní neschopnosti, nastanou na straně zaměstnavatele překážky v práci na jeho straně a Vám bude náležet průměrný měsíční výdělek. Nutit Vás, abyste jen seděla v práci nemůže, musí Vám přidělovat práci podle pracovní smlouvy, kterou nemá. Teoreticky by však bylo i možné, aby zaměstnavatel přijal další organizační změnu a pro Vás práci opět měl a Vy byste ji musela vykonávat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování majetku za života s podmínkou že potomek již nebude nic dědit
- Zřeknutí se dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, informace, návod
- Odmítnutí dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, informace, návod
- Je možné odmítnout dědictví před úmrtím rodiče, rodičů - postup, návod

Chtěl bych se zeptat jestli mě může otec za života darovat podíl z budoucího dědictví a já bych se nějak na oplátku zřekl čehokoli v budoucnu, aby měl jistotu, že nikdy už po nikom nebudu nic chtít. Jako že bych už na dědictví v budoucnu nechtěl mít a nemohl mít nárok.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Váš otec může za života samozřejmě libovolně disponovat se svým majetkem, to znamená, že pokud se domluvíte, že Vám konkrétní věc či věci (např. nemovitost) převede, uzavřete s otcem darovací smlouvu a vlastnictví tak nabudete účinností smlouvy (případně zápisem do katastru nemovitostí v případě příkladmo uváděné nemovitosti).
Zříci se dědictví pak můžete předem na základě smlouvy s Vaším otcem ve smyslu § 1484 občanského zákoníku, tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tudíž musíte pro její uzavření navštívit notáře.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť u nesvéprávné osoby - postup sepsání
- Může nesvéprávná osoba sepsat závěť, poslední vůli, testament?
- Závěť u osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům - jak ji může sepsat?
- Může osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům sepsat závěť?
- Závěť nesvéprávného alkoholika - informace
- Závěť osoby závislé na drogách, návykových látkách - informace
- Závěť psychicky nemocné osoby - informace

Jak se to se sepsáním závěti, pokud má osoba omezenou svéprávnost? Může ji sepsat její opatrovník nebo někdo jiný? Případně dědí se jen podle zákona a závěť není možné sepsat? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Osoba omezená ve svéprávnosti smí sepsat závěť, ale za podmínek stanovených v ust. § 1525 a násl. o. z. Opatrovník nemůže za osobu s omezenou svéprávností sepsat závěť. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobo (§ 1496 o. z.).
Kdo byl ve svéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.
Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může v rozsahu omezení pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti. Zbývající část pozůstalosti připadne zákonným dědicům; měl-li by však jako zákonný dědic dědit jen stát, může zůstavitel pořídit o celé pozůstalosti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zpochybnit závěť podepsanou pod nátlakem v útisku
- Zpochybnění závěti podepsané pod nátlakem a v útisku
- Zneplatnění závěti podepsané pod nátlakem, v útisku
- Zneplatnění závěti - postup, návod, informace
- Jak zneplatnit závěť podepsanou pod nátlakem za života zůstavitele - postup, informace, návod
- Žaloba na určení neplatnosti závěti z důvodu podepsání pod nátlakem

Jak mohu prokázat, že rukou psaná závěť není svobodnou vůlí zůstavitele? Soused chodil za mým dědou, aby mu vše po smrti odkázal, děda nedávno zemřel a soused má v rukou závěť z 04/2014. Činil na něho nátlak, sám se mi k tomu přiznal. Jak můžeme závěť zpochybnit? Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
V řízení o pozůstalosti mohou dědicové dle zákonné dědické posloupnosti namítnout neplatnost závěti. Soudní komisař dědice odkáže na civilní soud, aby podali žalobu na určení neplatnosti závěti. Do té doby pozůstalostní soud přeruší řízení o pozůstalosti a vyčká skončení řízení o určení platnosti či neplatnosti závěti.
V řízení o žalobě pak bude na Vás prokázat, že závěť byla sepsána pod nátlakem, nejlépe jestliže máte nějakého dalšího svědka, který by viděl, že Váš soused Vašeho dědu navštěvoval, měl na něj vliv, činil na něj nátlak nebo byl u sepisu závěti.
Nebudete-li chtít podávat žalobu u soudu a zpochybnit závěť jako takovou (např. proto, že nemáte dostatek důkazů k prokázání svých tvrzení), mohou nepominutelní dědicové ze zákona (potomci zůstavitele) u soudního komisaře v řízení o pozůstalosti namítnout relativní neplatnost závěti a požadovat z pozůstalosti svůj povinný díl.
Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedův strom ohrožuje naši stavbu a zahradu - mohu strom pokácet?
- Strom ohrožující stavbu - je možné ho pokácet?
- Soused neseká trávu, nepečuje o pozemek - jak se bránit?
- Náletové rostliny a dřeviny od souseda z nesekané trávy, zahrady - jak se bránit?
- Generální prevenční povinnost - definice, vysvětlení, příklad
- Generální prevenční povinnost - § 2900 občanského zákoníku 2014
- Strom hrozící pádem na stavbu, dům, plot, pozemek - je možné pokácení svépomocí?
- Pokácení stromu souseda svépomocí z důvodu ohrožení zdraví a majetku
- Pokácení stromu souseda svépomocí - nový občanský zákoník 2014
- Pokácení stromu souseda jako jednání v krajní nouzi - příklad, informace
- Strom v lese ohrožuje naši stavbu a zahradu - mohu strom pokácet?
- Strom v lese ohrožující stavbu - je možné ho pokácet?
- Generální prevenční povinnost - definice, vysvětlení, příklad
- Generální prevenční povinnost - § 2900 občanského zákoníku 2014
- Strom v lese hrozící pádem na stavbu, dům, plot, pozemek - je možné pokácení svépomocí?
- Pokácení stromu v lese svépomocí z důvodu ohrožení zdraví a majetku
- Pokácení stromu v lese svépomocí - nový občanský zákoník 2014
- Pokácení stromu v lese jako jednání v krajní nouzi - příklad, informace

Vlastním chatu a náš soused (tuto chatu s přilehlým pozemkem vlastní akciová společnost) se vůbec nestará o pozemek, neseče trávu, neupravuje křoviny. Je na něm také vzrostlý smrk ve svahu a naklání se na náš pozemek, strom je poškozen bleskem a mám strach že spadne na naši chatu. Po komunikaci a a. s. nám bylo sděleno, že se kácet nic nebude.
Nevím, jak vzniklou situaci řešit. Co mi hrozí za postih, pokud ten strom skácíme sami? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Soukromoprávní varianta:
V první řadě je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku). Tato povinnost je dále rozvedena v § 2901 občanského zákoníku, dle něhož vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu.

Primárně tedy samozřejmě platí, že hrozí-li reálně pád předmětného stromu (nestačí přirozeně pouze Vaše subjektivní obava z takového pádu), je k jeho pokácení (či k jinému obdobně účinnému zásahu) povinen vlastník tohoto stromu (tzn. vlastník pozemku, z něhož tento strom vyrůstá), neučiní-li tak a v důsledku pádu předmětného stromu vznikne škoda, bude za ní vlastník padlého stromu odpovídat.

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Je-li tedy dle Vašeho názoru možné kvalifikovat riziko pádu předmětného stromu jako vážné ohrožení, můžete se v této věci obrátit rovněž na soud (v druhé části své odpovědi nicméně uvádím jiné způsoby obrany, které se v daných souvislostech jeví jako účinnější a rychlejší).

Bude-li pád stromu hrozit bezprostředně, jste oprávněna zakročit na svou obranu (proti zásahu do Vašeho vlastnického práva) svépomocí, a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Svépomocné pokácení předmětného stromu by pak mohlo být zároveň hodnoceno jako jednání v krajní nouzi, tzn. že škodu (či jinou újmu), kterou byste pokácením předmětného stromu způsobila, byste nebyla povinna nahradit. V tomto případě by však musely být splněny podmínky dle § 2906 občanského zákoníku, tzn. :

- muselo by Vám přímo hrozit nebezpečí újmy,
- za daných okolností nebylo možné odvrátit toto nebezpečí jinak,
- pokácením předmětného stromu by nesměl být způsoben následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek (zde zejména předmětný strom) i bez jednání v nouzi podlehl zkáze.

2/ Veřejnoprávní varianta:
V popsaném případě Vám lze v první řadě doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a o hrozícím pádu předmětného stromu (a o riziku vzniku škody) ho informovat.

Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (pokud tedy dojde k pokácení předmětného stromu Vašim svépomocným jednáním, a to v krajní nouzi, bude následně nutné informovat o tom i místně příslušný orgán ochrany přírody).

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Představuje-li pozemek, ze kterého předmětný strom vyrůstá, pozemek určený k plnění funkci lesa (možno ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, který je přístupný online), je klíčovým § 22/1 zákona o lesích, dle něhož platí, že vlastníci nemovitostí (Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné pádem stromů nebo jejich částí z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzn. i na pozemcích, které nejsou v jejich vlastnictví). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde akciová společnost) je povinen provedení opatření strpět.

Jedná-li se proto ve Vašem případě o lesní pozemek, lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 47/1 písm. a) zákona o lesích).

3/ Hrozící problémy:
Rozhodnete-li se pokácet předmětný strom v případě, pokud nebudou splněny shora uvedené podmínky, bude vlastník pozemku, z něhož předmětný strom vyrůstá, oprávněn podat na Vás k soudu žalobu na náhradu škody. Příslušný státní orgán (orgán ochrany přírody či orgán státní správy lesů) Vám pak může za neoprávněné pokácení stromu uložit pokutu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Dodatek k nájemní smlouvě podepsala jiná osoba než pronajímatel - je dodatek platný?
- Dodatek k nájemní smlouvě podepsala neoprávněná osoba (nikoliv pronajímatel) - je dodatek platný?
- Snížení nájemného v létě a použití kauce na dorovnání - je to přípustné?
- Použití kauce na dorovnání sníženého nájemného - je to přípustné?
- Snížení nájemného v létě a použití jistoty na dorovnání - je to přípustné?
- Použití jistoty na dorovnání sníženého nájemného - je to přípustné?
- Jednání v omylu (podvod na nájemce, nájemníka) - nový občanský zákoník 2014
- Těžení z nepoctivého, protiprávního činu - nový občanský zákoník 2014 (§ 6/2, § 587/2)
- Náhrada škody způsobené lstí, podvodem pronajímatele

Uzavřel jsem s pronajímatelem nájemní smlouvu (31.08.2013, smlouva vypršela k 31.08.2014), která uvádí, že kauce složená na začátku je vratná do jednoho měsíce po skončení smlouvy. Pronajímatel byl celý rok vstřícný avšak nechává sebou manipulovat svou matkou, se kterou jsem se také dohodl na snížení nájemného přes letní měsíce (07/2014 a 08/2014). Byl sepsán očíslovaný dodatek, který upravuje nájemné a podepsán oběma stranami.
08/2014 jsem se od matky pronajímatele dozvěděl, že ona dodatek podepsala místo syna a je tedy neplatný (ačkoliv je tam napsáno "Podepsán … "). Tím, že dodatek neplatí zdůvodňuje fakt, že nám nechce vrátit kauci ve smyslu, že se kauce vyčerpala na nájemné přes letní měsíce. Je to falšování podpisu a mohu tedy na ni podat trestní oznámení? Neviděl jsem kdo to podepsal, jestli ona nebo její syn, ohledně dodatku jsem jednal s ní a měl jsem za to, že to podepsal její syn a ona mi
dodatek jen přinesla.
Co dál se dá dělat pokud pronajímatel nechce vrátit kauci a nechce také ukázat výpis energií? Dle smlouvy by tak měl učinit.
Děkuji, Kvído

ODPOVĚĎ:
Přestože nájemní smlouva k bytu byla ve Vašem případě uzavřena za účinnosti Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), bude se Váš nájemní vztah řídit úpravou dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (tzv. nový občanský zákoník 2014), a to s ohledem na jeho § 3074/1, dle něhož se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem.

Co se týče kauce (dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 se jedná o tzv. jistotu), přinesl občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 podstatnou změnu. Zatímco dle § 686a/3 Občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 byl pronajímatel oprávněn použít kauci k úhradě
a/ pohledávek na nájemném a
b/ k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo
c/ k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, které však musely být zároveň pronajímateli přiznány vykonatelným rozhodnutím soudu (nebo musely být nájemcem písemně uznány), je dle § 2254/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 pronajímatel oprávněn při skončení nájmu jednostranně započíst na složenou jistotu vše, co mu nájemce případně z nájmu dluží (pronajímatel tedy k započtení složené jistoty již nepotřebuje pravomocné rozhodnutí soudu či písemné uznání dluhu nájemcem).

Co se týče pronajímatelovou matkou tvrzené neplatnosti uzavřeného dodatku nájemní smlouvy, lze s ní souhlasit potud, že tento dodatek je skutečně neplatný a Vy jste povinen pronajímateli doplatit dlužné nájemné (popř. respektovat započtení Vašeho dluhu oproti složené jistotě). Jedním dechem je však nezbytné poukázat na zcela zjevný rozpor takového počínání pronajímatele, resp. jeho matky, s dobrými mravy, které nemůže zůstat bez právních následků.

V první řadě je vhodné vědět, že zjevné zneužití práva (zde práva pronajímatele na provedení jednostranného zápočtu dlužného nájemného oproti složené jistotě) nemůže dle § 8 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 požívat právní ochrany. Nikdo nesmí dále těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Dle § 583 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dále platí, že jednal-li někdo (zde Vy) v omylu o rozhodující okolnosti (zde v omylu o osobě, s níž byl uzavřen předmětný dodatek nájemní smlouvy) a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání (zde dodatek nájemní smlouvy) neplatné. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí (což je nepochybně Váš případ), je právní jednání neplatné (§ 584 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Pro Váš případ je dále podstatný § 587/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle něhož platí, že kdo přivedl jiného k právnímu jednání (zde k uzavření dodatku nájemní smlouvy v omylu) lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. Na základě tohoto ustanovení Vám proto vzniká právo se na pronajímateli a jeho matce domáhat náhrady škody, která Vám v souvislosti s jejich právně závadným počínáním vznikla (tuto škodu je pak možné vyčíslit ve výši jistoty, kterou Vám pronajímatel odmítá vydat, resp. kterou si započetl na svou pohledávku na dlužném nájemném). Odpovědnost za vzniklou škodu je pak možné vyvozovat rovněž z § 2909 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Kdo pak způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla (§ 579 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Dále je vhodné vědět, že trestného činu podvodu se dle § 209/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, kterou se rozumí škoda od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč (dle § 138/1 trestního zákoníku), přičemž za spáchání tohoto trestného činu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Při způsobení vyšší škody (které však ve Vašem případě nepředpokládám) se trestní sazba samozřejmě zvyšuje.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na pronajímatele a jeho matku s písemnou výzvou k náhradě Vám způsobené škody (kterou v této výzvě vyčíslíte), přičemž pronajímatele a jeho matku upozorníte na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a trestního zákoníku a pro náhradu škody jim stanovíte přiměřenou lhůtu. Pro případ neochoty pronajímatele a jeho matky k náhradě způsobené škody upozorněte, že jste připraven řešit věc soudní cestou, přičemž nevylučujete ani podání trestního oznámení pro spáchání trestného činu podvodu. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý a třetí zašlete pronajímateli a jeho matce doporučeně s dodejkou (samozřejmě každému zvlášť).

Nebude-li Vám škoda na základě této výzvy nahrazena, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud, popř. podat na pronajímatele a jeho matku trestní oznámení. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu platí sníženou částku do fondu oprav SVJ - jak vymáhat peníze?
- Majitel bytu platí méně do fondu oprav SVJ - jak vymáhat dluh do fondu?

Jsem předsedou SVJ. Mají jednotliví vlastníci právo v průběhu roku samovolně měnit (snižovat) výši stanovených měsíčních záloh správcem? Pokud ne, jak lze dále postupovat a je dluh ve fondu SVJ vymahatelným dluhem? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na otázku jste si prakticky odpověděl sám. Samovolně v právním vztahu bez předchozí dohody stran nic měnit nelze. Čini-li tak někteří členové SVJ, jednají v rozporu se stanovami. A ano, dluh ve fondu SVJ je dluhem vymahatelným. Doporučuji si na členské schůzi prosadit zajištění případných budoucích dluhů u SVJ. V případě exekuce či insolvence některého z dlužících členů SVJ byste se pak těžko ke svým penězům bez zajištění dostávali. V tomto případě doproučuji dlužníky vyzvat k doplacení rozdílu resp. dluhu ve fondu SVJ a v případě, že nebude s výzvou úspěšní, se obrátit žalobou na zaplacení dlužné částky na soud.

PRÁCE-DOVOLENÁ, NEPLACENÉ VOLNO
- Neplacené volno na hledání nového zaměstnání ve výpovědní lhůtě - je nutná propustka?
- Je nutná propustka na neplacené volno pro hledání nového zaměstnání?
- Neplacené volno na hledání nového zaměstnání - je nutná propustka?

Prosím Vás, je nutné dokládat propustkou hledání nového zaměstnání v době výpovědi, v případě, že je volno neplacené? Ve firmě není na toto směrnice, která by to upravovala. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Právní normy jsou nadřazeny směrnicím zaměstnavatele. Zde platí, že nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci uvádí v Příloze č. 1 v bodě č. 11 překážku v práci v podobě volna na vyhledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má nárok na poskytnutí volna bez náhrady mzdy nebo platu. V zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce je v ustanovení § 206 odst. 2 zákoníku práce uvedeno, že zaměstnanec je povinen překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Ke splnění této povinnosti jsou fyzické a právnické osoby povinny poskytnout zaměstnanci součinnost. Podle výše uvedeného je tedy právem zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci prokázání překážky v práci, tj. i skutečnosti, že v době poskytnutého volna hledal nové zaměstnání. Skutečnost, že se jedná o volno neplacené, nemá na splnění této povinnosti žádný vliv.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dodatečné zřízení věcného břemene doživotního užívání na nemovitost se zástavní smlouvou
- Věcné břemeno dožití na byt, dům, nemovitost se zástavou kvůli hypotéce

Rodinný dům jsem přepsala na dcerku, myslela jsem, že si zřidim věcné břemeno na dožiti, ale jelikož dcera potřebovala na přestavbu hypotéku, tak věcné břemeno prý nemůže být. Prý existuje nájemni smlouva, ale nic bližšího o tom nevím. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru jste měla věcné břemeno zřídit zároveň s převodem domu na dceru. Je možné, že by banka v případě zatížení nemovitosti věcným břemenem, neposkytla předmětný úvěr, to závisí na podmínkách konkrétní smlouvy, v tomto směru neznám podrobnosti.
Pokud píšete o nájemní smlouvě, tak ta by měla být uzavřena v písemné formě mezi Vaší dcerou jako vlastníkem domu (pronajímatel) a Vámi jako nájemníkem, a to na dobu neurčitou, např. se symbolickým nájemným 1 Kč měsíčně. Pokud takovou smlouvu nemáte, nic nebrání tomu, aby jste jí s dcerou dodatečně uzavřela.
Pokud by Vás snad dcera nenechala v domě dále bydlet, je to chování v rozporu s dobrými mravy, což by mohlo vést i k podání žaloby na vrácení daru, k tomuto krajnímu řešení bych ale samozřejmě doporučoval pomoc právníka (advokáta).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otec Slovák, matka Češka - jaké má občanství syn, dcera, potomek?
- Matka Slovenka, otec Čech - jaké má občanství syn, dcera, potomek?
- Pozbytí českého občanství bydlením na Slovensku

Chcem zistiť, či som občianstvo ČR nadobudla narodením. Narodila som sa 05/1986 na území Slovenskej socialistickej republiky.
Moja matka bola občiankou Českej socialistickej republiky a otec Slovenskej. Momentálne mám občianstvo Slovenskej republiky, ktoré som nadobudla narodením. V živote som nenabyla občianstvo prehlásením ani udelením. Trvalý pobyt mám stále na Slovensku a 8 rokov žijem na území ČR. Rodičia mali svadbu 1981 v Brne. Matka ma momentálne dvojité občianstvo - ČR aj SR.
Viem, že môžem nadobudnúť občianstvo ČR prohlášením (§18c starého zákona) ale týmto nadobudnutím prídem o Slovenské občianstvo.
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky platného do 31.12.2013 i podle nového zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky platilo a platí, že dítě nabývá narozením české státní občanství tehdy, je-li alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. Místo narození dítěte není z hlediska získání českého státního občanství důležité.

Vzhledem k tomu, že Vaše matka byla občankou České socialistické republiky, jste v době svého narození mohla nabýt české státní občanství. Protože zákon č. 40/1993 Sb. ale neumožňoval existenci dvojího (či vícerého) státního občanství, vzhledem k tomu, že uvádíte, že máte slovenské stání občanství, nabytím slovenského státního občanství jste české státní občanství automaticky pozbyla.
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dodatečná žádost o osvobození od soudních poplatků po rozsudku soudu

Mám zaplatit soudní poplatek i poplatek odvolacího soudu, městu, které podalo žalobu. Zapomněla jsem během soudního řízení, ale požádat o osvobození od poplatků. Rozsudek již nabyl právní moci. Jednalo se o vyklizení bytu. Je možné dodatečně požádat o osvobození od soudních poplatků? V době kdy probíhalo soudní jednání jsem podala návrh na oddlužení. Odvolací soud proběhl již v době, kdy byl podán návrh na oddlužení. Město se přihlásilo pouze s dluhem za nájemné a služby, ale nepřihlásilo poplatky, které mohl vzniknou a také vznikl soudním jednáním. Má na ně nárok? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud v rozsudku stojí, že máte žalobci nahradit náklady řízení, má na soudní poplatek i poplatek za odvolací řízení město opravdu nárok. Vy zde žádat o osvobození od soudních poplatků nemůžete, protože k tomuto kroku nejste legitimována. Jedná se o krok, který činí žalobce v případě své nemajetnosti, což Vy nejste. V případě vymahatesnosti dluhu zkuste věc konzultovat s Vaším insolvenčním správcem. Domnívám se však, že dluh vznikl až za trvání oddlužení a tudíž nelze na něj pohlížet jako na dluh, který nebyl uplatněn ve lhůtě, ve které uplatněn být měl. Proto město na jeho zaplacení nárok má.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto - odpovědnost majitele psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto - vymáhání náhrady škody po majiteli psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím zvířete pod auto - odpovědnost majitele psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím zvířete pod auto - vymáhání náhrady škody po majiteli psa
- Vymáhání škody po majiteli psa - dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto, automobil
- Vymáhání škody po majiteli zvířete - dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod vozidlo

Měl jsem dopravní nehodu se psem. Na místě majitel psa. Policie sepsala dopravní nehodu. Pes resp. majitel psa označen za viníka dopravní nehody. Na vozidle mám pouze povinné ručení, havarijní pojištění nemám. Na pojišťovně mi řekli, že toto je moje starost, že musím danou věc řešit sám. Skutečně to musím řešít sám nebo se pojišťovna vyhýbá? Jak se provinil majitel psa? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Rozsah povinného ručení:
V tomto ohledu lze s pojišťovnou rozhodně souhlasit. Tzv. povinné ručení (celým názvem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) se vztahuje pouze na případy, kdy je provozem Vašeho pojištěného vozidla způsobena škoda třetí osobě, tzn. že povinné ručení kryje pouze Vaší odpovědnost za škodu, nikoli odpovědnost jiné osoby (jako škůdce).

Opakem tzv. povinného ručení je havarijní pojištění (které je však na rozdíl od povinného ručení dobrovolné), které se vztahuje na škodu, která je třetí osobou (či zvířetem nebo v důsledku jiné skutečnosti) způsobena na Vašem vozidle.

Nemáte-li havarijní pojištění sjednáno, není skutečně Vaše povinné ručení použitelné (neboť škodu jste nezpůsobil provozem vozidla Vy, nýbrž škoda byla způsobena Vám) a náhradu vzniklé škody si musíte se škůdcem „vyřídit“ sám.

2/ Odpovědnost majitele psa:
Škoda způsobená zvířetem je v novém občanském zákoníku (předpokládám, že k dopravní nehodě došlo po 1. 1. 2014) stručně řešena v § 2933 - § 2935.

Dle těchto ustanovení platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem (ve Vašem případě však z dotazu vyvozuji, že dohled nad psem byl zanedbán přímo ze strany jeho vlastníka, tzn. že žádná další spoluodpovědná osoba tu nefiguruje).

Slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě zvířetem způsobené škody, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil. Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by byly splněny podmínky pro uplatnění některé ze zde vyjmenovaných výjimek.

V současné chvíli je zapotřebí, abyste se obrátil na vlastníka psa (který za vzniklou škodu odpovídá) s písemnou výzvou k náhradě škody (kterou současně vyčíslíte a výši vzniklé škody doložíte, např. kopií faktury z autoservisu apod.). K úhradě vzniklé škody stanovte vlastníkovi psa přiměřenou lhůtu (v praxi většinou měsíc a více - mj. v závislosti na výši škody). Ve výzvě je dále vhodné uvést, že v případě neochoty vlastníka psa k náhradě vzniklé škody jste připraven řešit věc soudní cestou. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete vlastníkovi psa doporučeně s dodejkou.
_

OBČAN-REKLAMACE
- Reklamace zakoupeného bytu - dřevomorka
- Reklamace bytu, domu - dřevomorka v konstrukci nemovitosti
- Nárok na slevu z koupit bytu, domu z důvodu dřevomorky
- Nárok na odstoupení od koupi bytu, domu z důvodu dřevomorky
- Lhůta na reklamaci koupeného bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Reklamační lhůta na byt, dům, nemovitost - nový občanský zákoník 2014

1. 8. 2013 jsem koupil jeden z pěti bytů ve společné vile. Letos (08/2014) se mi v bytě objevila dřevomorka. Napadla zdi a podlahy, které naprosto zničila. Zjistili jsme, že sklepy jsou plné dřevomorky. Dle mykoložky je dřevomorka v našich sklepech několik let (více než 2 roky). Letošní proražení dřevomorky ze sklepa do bytu je podle ní zapříčiněno přistavěným dřevem podél zdi domu, které patří původnímu majiteli mého bytu a je tam zhruba 2 roky. Sklep pod námi patří jednomu ze sousedů, který do sklepa vůbec nechodil, nevětral a tudíž ani nezjistil, že se tam dřevomorce skvěle daří. Deratizační práce a mykologický průzkum všech sklepů i mého bytu je placen společenstvím vlastníků.

Kdo by měl uhradit škody vzniklé v mém bytě? Je možné odstoupit od kupní smlouvy z důvodu napadení nemovitosti dřevomorkou?
Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je možné uvažovat o dvojím postupu:

1/ Uplatnění vad bytu a sklepa na prodávajícím:
Jelikož k uzavření kupní smlouvy na předmětný byt došlo v loňském roce, tzn. ještě za účinnosti Občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, budou se Vaše případné nároky z vad zakoupeného bytu řídit tímto právním předpisem, přestože vady předmětného bytu (resp. sklepa) se projevily až v letošním roce (jak vyplývá z § 3028/3 nového občanského zákoníku). Ačkoli to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětem koupě byl kromě bytu rovněž sklep, který je v současné chvíli rovněž napaden dřevomorkou.

Základní pravidla odpovědnosti za vady úplatně předané věci byla v Občanském zákoníku obsažena v § 499 a § 500/1:

- kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady;

- jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel (zde prodávající) výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

Pokud prodávající o výskytu dřevomorky v prodávaném sklepě či bytě věděl, byl samozřejmě povinen Vás na tuto skutečnost upozornit, a to již při sjednávání kupní smlouvy (§ 596 Občanského zákoníku).

Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo a/ na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; b/ jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má kupující též právo od smlouvy odstoupit; c/ právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým (§ 597 Občanského zákoníku).

S ohledem na rozsah vady, kterou dle Vašeho názoru napadení sklepa dřevomorkou představuje, se v současné chvíli můžete obrátit na prodávajícího s žádostí o poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny či s písemným oznámením o odstoupení od smlouvy.

Dle § 599/1 Občanského zákoníku musí kupující uplatnit vady předmětu koupě u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. V tomto ohledu je tedy Vaše právo na úspěch v případném soudním sporu významně omezeno.

2/ Náhrada škody:
Neboť napadením Vašeho bytu dřevomorkou Vám byla nepochybně způsobena škoda, je možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na její náhradu. Dle § 2900 nového občanského zákoníku je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Za stejných podmínek má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami (§ 2901 nového občanského zákoníku).

Byl-li si proto vlastník dřeva vědom výskytu dřevomorky ve sklepních prostorách, musel si být zároveň vědom nebezpečí jejího rozšíření právě prostřednictvím jím uskladněného dřeva. Jestliže v této situaci vlastník dřeva proti expanzi dřevomorky ničeho nepodnikl, porušil svou prevenční povinnost (dle shora citovaných ustanovení nového občanského zákoníku) a odpovídá proto (alespoň částečně) za vzniklou škodu. V této souvislosti pak přichází do úvahy rovněž využití § 2904 nového občanského zákoníku, dle něhož újmu (tzn. rovněž škodu na majetku) způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět.

Uvažovat lze v daných souvislostech také o částečné odpovědnosti vlastníka sklepa, z něhož se dřevomorka rozšířila, neboť pokud by tento sklep užíval řádným způsobem, muselo by dojít k odhalení dřevomorky dříve.

V současné chvíli Vám lze doporučit zahájit s vlastníkem dřeva jednání o náhradě vzniklé škody (kterou zároveň vyčíslíte), přičemž v rámci tohoto vyjednávání (eventuálně v případě jeho nezdaru) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 7. červenec 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Dědění po manželce - nový občanský zákoník 2014
- Dědění po manželovi - NOZ 2014
- Dědění po manželce - NOZ 2014

Žiji s manželem v rodinném domě, který je v OV manžela a žije zde jeho dcera s rodinou. Nemáme uzavřenu předmanželskou smlouvu. Jak se v tomto případě postupuje při dědictví co se týče podílů (podle nového občanského zákoníku NOZ 2014). Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel a nezanechá-li závěť, pak dle ust. § 1635 NOZ dědí veškerý jeho majetek rovným dílem manžel zůstavitele a děti zůstavitele.
Pokud Váš manžel má pouze jednu dceru, pak máte každá z vás nárok na 1/2 dědictví.

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Může matka dítěte zakázat setkávání s otcem bez dohledu z morálních důvodů?
- Může matka dítěte zakázat setkávání s otcem bez dohledu z mravních důvodů?
- Může otec dítěte zakázat setkávání s matkou bez dohledu z morálních důvodů?
- Může otec dítěte zakázat setkávání s matkou bez dohledu z mravních důvodů?
- Rodič poskytuje erotické služby - vliv na styk, setkávání s dítětem, dětmi
- V bytě rodiče se poskytují erotické služby - vliv na styk, setkávání s dítětem, dětmi
- Ohrožení mravní výchovy dítete při setkávání s rodičem
- Setkávání dítěte s rodičem a narušení mravní výchovy

Mám dotaz ohledně styku mého bývalého přítele s dítětem, které je nemanželské, ale je jeho otcem. Nepřeji si z morálního hlediska, aby měl naši čtyřletou dceru sám bez mého dohledu, neboť od nás odešel za ženou, která provozuje erotické služby a mají dokonce veřejný inzerát, kde služby jsou i popsány s polu s finanční odměnou za ně. Bohužel se bojím řešit něco přes sociální služby, jelikož paní na krajském úřadě pracuje a má právě na starost sociální služby a zdravotnictví. Mám důkazy k mnou uvedenému. Co mohu tedy udělat a kam se obrátit, aby se vše neotočilo proti mě. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš bývalý přítel otcem Vašeho dítěte, má na styk s Vaším dítětem právo a stejně tak Vaše dítě má právo na styk s ním. Pokud se však domníváte, že by v důsledku provozování erotických služeb ze strany partnerky Vašeho expřítele mohlo dojít k ohrožení či narušení mravní výchovy Vašeho dítěte, doporučuji na tuto skutečnost upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte. Krajský úřad, konkrétně oddělení sociálních služeb a zdravotnictví, řeší poněkud jinou problematiku, než je oblast sociálně-právní ochrany dětí.
Sociální pracovnice OSPOD má více možností, jak danou situaci řešit. Může například provést sociální šetření v domácnosti Vašeho expřítele v době styku s dítětem, vyžádat si informace od sousedů Vašeho expřítele apod.

Pokud se domníváte, že styk Vašeho dítěte s jeho otcem ohrožuje mravní výchovu dítěte a není v jeho zájmu, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte žádost o úpravu styku expřítele s dítětem tak, abyste byla styku přítomná, nebo požádat o úplný zákaz styku. Vždy ale záleží na úvaze soudu, jak celou záležitost posoudí. Důležitou roli bude hrát právě názor sociální pracovnice OSPOD, která bude u soudu hájit zájmy Vašeho dítěte.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené výživné - je možné přestat platit na omezenou dobu alimenty?
- Předplacené alimenty - je možné přestat platit na omezenou dobu výživné?
- Dobrovolně zvýšené výživné - jde o předplacené výživné?
- Dobrovolně zvýšené alimenty - jde o předplacené alimenty?
- Zbohatnutí otce dítěte a vliv na výši výživného, alimentů
- Luxusní život otce dítěte - vliv na výživné, alimenty
- Zbohatnutí rodiče dítěte a vliv na výši výživného, alimentů
- Luxusní život rodiče dítěte - vliv na výživné, alimenty

S expřítelem mám syna - 15 let. Do 3/2014 platil 3x vyšší výživné než mu určil soud. Výživné bylo vyměřeno když byl nezaměstnaný - rok 1999 (měl platit 2000 Kč, ale posledních 6 let /2008-2014/ platil 6000 dobrovolně). O syna ale nejeví zájem, viděl ho naposledy v roce 2002.
Později začal podnikat a velmi se mu daří - dům za 15 milionů Kč (vnitřní bazén, vířivka s televizí, cca 400 m2 rozloha domu, auto - platí leasing 37.000 Kč měsíčně, několikrát v roce exotická dovolená typu Bali atd). Expřítel řekl že mi bude dávat 6000 pokud to bude jen dohoda mezi námi a nebudu to chtít soudně. S částkou jsem byla spokojená i když jsem věděla že s jeho příjmem by mohl platit i víc. Půlka firmy je napsaná na jeho otce. Dům, auto i další majetek - vše na rodiče, v domě ale bydlí se svou manželkou a dcerou, jeho rodiče bydlí jinde v bytě. Ve firmě je zaměstnán jak sám uvedl za směšnou mzdu. 2012 se oženil a narodila se mu dcera. 4/2014 mi oznámil, že už mi nedá na syna ani korunu - má předplaceno.
1/ Opravdu už nemusí výživné platit?
2/ Je 6000 Kč adekvátní částka výživného vzhledem k majetku otce? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Váš bývalý přítel má vůči svému synovi vyživovací povinnost do té doby, dokud syn nebude schopen se sám živit. Pokud bylo výživné stanoveno soudním rozhodnutím, nemůže jej znenadání přestat platit s odůvodněním, že platil dobrovolně vyšší částku a nyní má výživné "předplaceno". Měl by Vám tedy i nadále platit výživné v soudem stanovené výši - tedy 2.000 Kč měsíčně. Pokud tak přestane činit a na výživném mu vznikne dluh, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci z platu nebo prodejem jeho (ne)movitého majetku.

Pokud s výživným ve výši 2.000 Kč nesouhlasíte, můžete podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na jeho zvýšení. O zvýšení výživného je možné žádat i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let. Pokud by Vám tedy soud přiřkl zpětně vyšší výživné, pak by argument Vašeho bývalého přítele, že má "předplaceno", neobstál už vůbec.

Co se týče adekvátní výše výživného, ta se nedá určit obecně - výše výživného je vždy stanovena na základě individuálního posouzení situace dané rodiny. Soud přihlíží jak k oprávněným zájmům dítěte, tak k celkovým majetkovým poměrům obou rodičů - tedy nejen k finanční situaci otce dítěte, ale i k Vaší, o které se nezmiňujete.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba pro znemožnění vstupu do nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Žaloba pro znemožnění vstupu do bytu ve spoluvlastnictví
- Žaloba pro znemožnění vstupu do rodinného domu ve spoluvlastnictví
- Spoluvlastník užívá celý byt - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Spoluvlastník užívá celý dům - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Spoluvlastník užívá celou nemovitost - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Zákaz vstupu spolumajitele do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
- Zákaz vstupu spoluvlastníka do bytu, domu, do nemovitosti - jak se bránit?
- Spoluvlastník brání vstupu do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
- Spolumajitel brání vstupu do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - užívání celé nemovitosti jedním spoluvlastníkem
- Bezdůvodné obohacení - užívání celé nemovitosti jedním spolumajitelem
OBČAN-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zápůrčí žaloba - definice, příklad, vysvětlení
- Co je to zápůrčí žaloba - definice, příklad, vysvětlení

Mám ve společném vlastnictví s bývalým manželem rodinný dům. Jedna ideální polovina je moje, druhá je jeho. Od září 2013 mi brání ve vstupu do domu. Na zahradu dal psa, vyměnil všude zámky. Opakovaně jsem volala Policii, aby mi byl umožněn přístup do domu. V přítomnosti
Policie jsem si dům prošla, abych zjistila stav. Klíče mi odmítá předat, odmítá mi tam nechat přístup. Policie toto řešit nechce s tím, že se máme soudně majetkově vyrovnat. Mám možnost podat nějakou žalobu kvůli tomu, že mi brání ve vstupu do nemovitosti.
Mohu po spoluvlastníkovi požadovat nějaký nájem, když dům plně využívá a já tam nemám přístup? Já dům zaplatila hotově, on si bral hypotéku, nyní je ještě velký dluh na hypotéce, dům je tedy neprodejný tak, abych z toho dostala to, co jsem vložila. Hodnotu domu se on dokonce snaží snižovat. Je možné podat žalobu na vyrovnání majetku s tím, že by mu soud určil, co mi má zaplatit? Určitě by mi to nezaplatil, ale měla bych doklad, že mi to dluží. Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Pokud máte dům ve spoluvlastnictví, tak platí, že stejně jako bývalý přítel, jste i Vy vlastníkem domu a nikdo, ani druhý spoluvlastník, nemá právo Vám bránit v užívání domu. Jednání přítele je tak v jasném a hrubém rozporu se zákonem. Můžete se bránit tzv. zápůrčí žalobou, což je žaloba na zdržení se nezákoných zásahů do vlastnického práva. V této žalobě si můžete nárokovat nejen, aby bývalý přítel přestal zasahovat do Vašich práv, ale také náhradu škody za to, že jste po určitou dobu nemohla dům využívat příp. že jste měla nějaká vydání s tím, abyste se do svého majetku vůbec dostala.
Každé tvrzení musíte v žalobě prokázat a doložit (vhodné jsou i svědecké výpovědi, nahrávky, fotografie, zvukový záznam hovoru se spoluvlastníkem, protokol Policie apod.).
Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste podala soudu návrh na vypořádání spoluvlastnictví. Z toho, co popisujete není totiž pravděpodobné, že s bývalým manželem někdy bude možná domluva. Soud dům vypořádá a pakliže kupříkladu určí, že Vás má přítel vyplatit, tento rozsudek již bude exekučním titulem a pokud by přítel s vyplácením otálel, můžete věc řešit exekučně.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Povinnost zaměstnavatele projednat stížnost zaměstnance
- Kdo zastupuje zaměstnance v oblasti BOZP?
- Ústrojová kázeň strážníků Policie a vliv počasí
- Směrnice o oblékání stážníků Policie ignorující vlivy počasí
- Nedostatečné oblečení zaměstnance v chladném počasí - příkaz směrnice zaměstnavatele
- Ohrožení zdraví zaměstnance kvůli nedostatečnému oblečení v chladném období
- Ohrožení zdraví zaměstnance kvůli nadbytečnému oblečení v chladném období
- Oblékání policistů do stejnokroje a vliv počasí
- Vliv počasí na oblékání strážníků policie do stejnokroje

Pracuji jako strážník Městské policie. Jsem si vědom, že jako strážník musím udržovat ústrojovou kázeň, nicméně vedoucí pracovník vytvořil vnitřní směrnici, která oblékání upravuje a stanovil v ní letní a zimní období datumově. Nicméně vykonávám 12hodinové pochůzky v jakémkoli počasí a pokud si chci vzít kulicha třeba v listopadu, kdy je teplota kolem 5°C a fouká vítr, tak mi toto není povoleno s odkazem, že není zimní období a pokud je mi zima, mám jít dělat do pekárny. Přijde mi, že bych měl mít možnost využít schválených výstrojních součástek dle potřeby a ne podle data. To samé je i v létě apod. Můžete mi poradit, zda se lze tomuto jednání bránit? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že realizací předmětného vnitřního předpisu (§ 305 a § 306 zákoníku práce) dochází k ohrožení Vašeho zdraví při výkonu práce (§ 101 a násl. zákoníku práce), lze Vám v první řadě doporučit projednat tuto skutečnost přímo s Vaším zaměstnavatelem. Dle § 276/9 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem (nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

V případě neúspěchu tohoto jednání je dále možné uvažovat o angažování rady zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 278/1 a § 281 zákoníku práce).

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec uzavřít se zaměstnavatelem více pracovních smluv?
- Několik pracovních smluv mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?
- Uzavření pracovní smlouvy a souběžně dohody o provedení práce - umožňuje to Zákoník práce?
- Uzavření pracovní smlouvy a souběžně dohody o pracovní činnosti - umožňuje to Zákoník práce?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnanec s více pracovními smlouvami a nárok na odstupné
- 2 pracovní smlouvy a nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů
- Odstupné pro zaměstnance s více pracovními smlouvami nebo dohodami

Chtěla bych Vás požádat o jednu informaci. U zaměstnavatele mám uzavřen pracovní poměr a jsem na rodičovské dovolené. U stejného zaměstnavatele mám při rodičovské dovolené sjednán ještě jeden pracovní poměr na poloviční úvazek. Chtěla bych se zeptat, zda mám případně nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů na obě uzavřené smlouvy? Děkuji za informaci. Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Dle § 33/1 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, dle znění Vašeho dotazu proto předpokládám, že se svým zaměstnavatelem jste uzavřela dvě pracovní smlouvy (tzn. že se nejedná o kombinaci pracovní smlouvy a některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Dle § 34b/2 zákoníku práce pak může zaměstnanec konat závislou práci (ve smyslu § 3 zákoníku práce) pro téhož zaměstnavatele i ve více základních pracovněprávních vztazích, tzn. že není vyloučeno, aby bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřeno např. více pracovních smluv; v takovém případě však nesmí zaměstnanec vykonávat v rámci těchto základních pracovněprávních vztahů práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Co se týče nároku na odstupné u zaměstnance, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dvou (či více) pracovních smluv (dohod), jsem toho názoru, že takovému zaměstnanci v případě rozvázání jednoho z těchto pracovních poměrů výpovědí (např. z tzv. organizačních důvodů dle § 52 písm. c) zákoníku práce) nárok na odstupné dle § 67 zákoníku práce nevzniká.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 68/1 a 2 zákoníku práce platí, že:

- bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru (tzn. na základě pracovní smlouvy) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část;

- poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle předchozí odrážky.

Shora uvedené lze vysvětlit tímto příkladem:
Bude-li dle § 67/1 zákoníku práce zaměstnanci při rozvázání jeho (jediného) pracovního poměru náležet odstupné ve výši trojnásobku jeho výdělku, a tento zaměstnanec nastoupí po uplynutí jednoho měsíce po rozvázání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli v rámci nově založeného pracovního poměru, bude povinen tomuto zaměstnavateli vrátit poměrnou část vyplaceného odstupného (v tomto případě se bude jednat o dvojnásobek průměrného výdělku).

Pakliže však existuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem více pracovních poměrů a rozvázán bude pouze jeden z nich, bude tento zaměstnanec konat po skončení tohoto pracovního poměru pro zaměstnavatele práci v jiném pracovním poměru i nadále. Tím dojde k naplnění podmínky pro vrácení celého odstupného dle § 68/1 zákoníku práce, resp. bude možné tomuto zaměstnanci odstupné vůbec nevyplatit.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu (a na vysvětlenou) pak pouze dodávám, že smyslem odstupného je kompenzace majetkové újmy, kterou zaměstnanec zpravidla utrpí rozvázáním jeho jediného pracovního poměru z důvodu, který nespočívá na straně tohoto zaměstnance. Jestliže však tento zaměstnanec zároveň koná pro téhož zaměstnavatele práci na základě jiného pracovního poměru, nelze o újmě (v podobě ztráty zdroje pravidelného příjmu) uvažovat.

PRÁCE-PRAC. DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Převlékání zaměstnanců do civilního oblečení - může zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat převlékání do civilního oblečení z pracovního obleku?
- Nošení pracovního oblečení mimo firmu, podnik, závod - Zákoník práce
- Může zaměstnavatel přikázat převlékání z monterek do civilního oblečení?
- Musí zaměstnavatel znemožnit zašpinění civilního oblečení zaměstnance ve skříňce?
- Sprchová v zaměstnání a Zákoník práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
- Kdo pere pracovní oblečení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo je povinen vyprat pracovní oblečení? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdy má zaměstnanec právo na osprchování v práci - nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
- Kolik sprch musí být v zaměstnání na určitý počet zaměstnanců?

Zajímalo by mě, zda mě může zaměstnavatel nařídit převlékání z pracovního do civilního oblečení. Pracuji ve výrobě (montérky fasujeme) a při odchodu se nepřevlékám (jezdím svým vozem). Nikdy to zaměstnavateli nevadilo, ale od minulého týdne nám nařídil převlékání, zdůvodňuje to tím, že oblečení je majetkem firmy, montérky si peru na vlastní náklady doma. Má na to právo nařizovat mi v čem mám chodit z práce? Podotýkám, že na směně je nás daleko víc jak teplé vody na osprchování, sprchy taky nejsou v nejlepším stavu (rozhodně tam bych se sprchovat nechtěl, za předpokladu, že by na mě zbyla teplá voda). Nehledě na to, že nemáme skříňky rozdělené na pracovní a civilní šaty. Mohu se proti tomuto rozhodnutí nějakým způsobem bránit? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci jako ochranné pracovní prostředky i pracovní oděv a pracovní obuv, pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci (§ 104 odst. 2 zákoníku práce). Toto je tedy i Váš případ. Zaměstnavatel poskytnutím monterek plní povinnost uloženou mu Zákoníkem práce.

Zákoník práce dále uvádí, že zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné prostředky (tedy i oděv a obuv, pokud ho poskytuje) v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné prostředky náleží zaměstnanci bezplatně (§ 104 odst. 4 a 5 ZP). Údržba, tj. i praní oděvu je primárně věcí zaměstnavatele, pokud nedojde k jiné dohodě.

Pokud vaše povaha práce vyžaduje po skončení výkonu práce celkovou očistu těla, je zaměstnavatel povinen zaměstnancům tuto očistu umožnit, a to za podmínek uvedených v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V daném nařízení jsou uvedeny podmínky provozu sanitárních zařízení (§ 54), tj. mimo jiné i sprchy a šatny. Zaměstnavatel je povinen v určitých případech zřídit sprchy v daném počtu a kvalitě, je také povinen zařídit šatnu zaměstnanců tak, aby bylo možné ukládání civilního oděvu tak, aby nedošlo k jeho poškození, je-li pracovní oděv vlivem povahy práce znečištěn (např. olejem, benzínem apod.).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel poskytuje pracovní oděv na své náklady, je povinen kontrolovat jeho používání, a jelikož údržba jde na jeho náklady, může požadovat, abyste pracovní oděv nosili pouze při výkonu práce, nikoliv ve svém volném čase, kterým se rozumí i cesta do a ze zaměstnání. Na druhou stranu však zaměstnavatel musí dodržovat povinnosti stanovené mu výše uvedeným nařízením vlády a Zákoníkem práce. Pokud tyto povinnosti zaměstnavatel nedodržuje, porušuje pracovněprávní předpisy. Dle mého názoru tedy není možné, aby zaměstnavatel po zaměstnancích na jednu stranu vyžadoval dodržování určitých povinností, jejichž uložení zaměstnancům mu zákoník práce sice umožňuje, na druhou stranu však sám nedodržoval v této oblasti pracovněprávní předpisy a neumožnil zaměstnancům výkon svých práv vyplývajících jim ze stejných pracovněprávních předpisů.

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Odpuštění poplatku za psa starobnímu důchodci
- Snížený poplatek za psa u důchodců podle zákona - informace, podmínky
- Brigáda důchodce a vliv na výši poplatku za psa
- Poplatek za psa u pracujícího důchodce na brigádě
- Poplatek za psa Jindřichův Hradec - starobní důchodci
- Poplatek za psa, psy - starobní, invalidní důchodci, vdovy, vdovci
- Sleva za poplatek za psa, psy - důchodci, vdovy, vdovci

Maminka 67 let, důchodkyně, 01/2014 zaplatila minimální poplatek za psa jako důchodkyně a vše bylo v pořádku.
Od 05/2014 má brigádu na dvě hodiny denně jako malý přivýdělek k důchodu. Na tento přivýdělek má dohodu o provedení práce DPP a je platná do konce roku 2014.
Musí doplatit poplatek za psa do plné výše za tento rok nebo je stále osvobozena jako důchodce. Byla totiž nařčena jednou paní z městského úřadu, že tento poplatek musí doplatit, když chodí na brigádu. Jelikož je tato úřednice známá v našem městě, že si dělá zákony sama, ráda bych věděla na čí straně je pravda, abych jinak vše za maminku uvedla do pořádku.
Maminka žije v Jindřichově Hradci. Paní úřednice ji arogantně oslovila s tím, že jí nic nezajímá a že to má doplatit. Zdá se mi to zvláštní jednání. Očekávala bych to to upozornění třeba písemnou formou, kde udá nějaký paragraf nebo vyhlášku nebo tak něco. Ráda bych to vyřešila za mamku sama, i doplacení. Ať to dopadne jakkoliv. Tuto paní maminka totiž potkává každý den a je jí to nepříjemné. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
V této otázce je zapotřebí dát za pravdu oné úřednici.

Dle § 2/3 zákona o místních poplatcích činí sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, až 200,- Kč za kalendářní rok. Tento důchod však zároveň musí být jediným zdrojem příjmů držitele předmětného psa. Pokud je tedy Vaše matka sice poživatelkou starobního důchodu, zároveň je však výdělečně činná na základě dohody o provedení práce, nepředstavuje starobní důchod jediný zdroj jejích příjmů a nemá tudíž nárok na účtování sníženého poplatku ze psa.

Vaší matce proto lze doporučit oznámit městskému úřadu, že starobní důchod přestal být jediným zdrojem jejích příjmů (§ 14a/3 zákona o místních poplatcích) a doúčtovaný poplatek doplatit.

Dle § 14/2 zákona o místních poplatcích zavede místní poplatky (tedy i poplatek ze psa) obec prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků.

V případě města Jindřichův Hradec je poplatek ze psů zaveden obecně závaznou vyhláškou č. 3/2010, o místních poplatcích, v platném znění. V části II. (Poplatek ze psů) je v čl. 5 stanovena sazba poplatku ze psů, přičemž snížená sazba tohoto poplatku pro poživatele starobního, invalidního, vdovského či vdoveckého důchodu (tzn. 50,- Kč či 100,- Kč) je také podmíněna skutečností, že tento důchod je jediným zdrojem příjmu jeho poživatele (jedná se tedy o stejnou podmínku, jaká je zakotvena v zákoně o místních poplatcích). Zcela na závěr své odpovědi pouze doplňuji, že v čl. 7 části II. této obecně závazné vyhlášky jsou vyjmenována osvobození a úlevy od tohoto poplatku (tento článek pak byl mírně změněn obecně závaznou vyhláškou č. 1/2013).

OBČAN-BYDLENÍ
- Nastěhování dalších osob do nájemního bytu bez souhlasu pronajímatele
- Nastěhování podnájemníků bez souhlasu pronajímatele a NOZ 2014
- Je nutné ověření podpisů na nájemní smlouvě pronajímatele a nájemníka (nájemce)?
- Musí být podpisy na nájemní smlouvě ověřené nebo ne?
- Notářské ověření podpisů na nájemní smlouvě - je povinné nebo ne?
- Ověření podpisů na nájemní smlouvě na czech pointu - je povinné nebo ne?
- Neoznámení nových obyvatelů nájemního bytu pronajímateli
- Hrubé porušení nájemní smlouvy - nastahování dalších nájemníků do nájemního bytu
- Výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem pro neoznámení nových nájemníků v nájemním bytě
- Ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem pro neoznámení nových nájemníků v nájemním bytě
- Může se nastěhovat osoba blízká k nájemníkovi bez souhlasu pronajímatele?
- Nastěhování osoby blízké k nájemníkovi - je nutný souhlas pronajímatele?
- Neplatnost výpovědi nájmu z důvodu nepoučení o právu vznést námitky u soudu

Jsem pronajímatel i vlastník pronajímaného domu. Může si nájemce vzít do pronajatého domu k bydlení další osoby bez svolení a souhlasu pronajímatele? Nájemní smlouvu jsem uzavřela písemně na dobu určitou od 01.04.2014 do 31.03.2015 pouze s nájemkyní. Do domu se po měsíci nájmu nastěhoval její plnoletý syn i s manželkou a jeho dítětem aniž jsem o tom věděla. Dále jestli pro platnost nájemní smlouvy je vyžadováno úřední ověření notářem (razítko na nájemní smlouvě ). Smlouvu úředně ověřenou nemáme. Děkuji. Justýna

ODPOVĚĎ:
Smlouva nemusí být nijak úředně ověřena. Obecně jsou smlouvy platné podpisem obou stran a žádná autorita je stvrzovat nemusí.
Dle §2272 nového občanského zákoníku má nájemce právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.
Právo udělovat souhlas s přijetím nového člena domácnosti musí být vyhrazeno ve smlouvě, to ale neplatí na osoby blízké, o které se jedná ve Vašem případě. Můžete ale požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Pokud Vám teda nájemce neoznámil, že se do bytu nastěhovali i jiné osoby, závažně porušil své povinnosti a vy máte právo dát mu výpověď z nájmu. Výpověď musí být písemná a výpovědní doba činí tři měsíce od měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dále nezapomeňte poučit nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát?
- Kolikrát může být prodloužena pracovní smlouva na dobu určitou?
- Automatická změna pracovní smlouvy na určito na neurčito
- Automatická změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou
- Musí zaměstnanec požádat o změnu smlouvy na dobu neurčitou?
- Musí zaměstnanec požádat o smlouvu na neurčito (dobu neurčitou)?
- Změna pracovní doby z doby určité na dobu neurčitou - automatická změna dle zákona
- Změna pracovní doby z doby určité na dobu neurčitou - automatická změna dle Zákoníku práce
- Kolik let může být prodlužována pracovní smlouva na dobu určitou?
- Kolikrát může být prodlužována pracovní smlouva na dobu určitou?

Ráda bych se zeptala jak je to s prodloužením pracovní smlouvy na dobu neurčitou, jedná je o HPP. Pracuji ve společnosti od 18.10.2012 a ve smlouvě mám, že se mi automaticky prodlužuje každých 6 měsíců. Měla jsem dojem, že bych měla mít podle zákona už na dobu neurčitou, ale asi jsem se zmýlila. Když jsem se zeptala účetní, tak mi bylo řečeno, že tu nemá nikdo (ani holky co jsou tu třeba 5 let). Všechny máme tu samou smlouvu (pouze tu první). Bude se mi prý stále prodlužovat, kdybych chtěla na neurčito, tak si o to musím zažádat přímo u šéfa. To mi přijde trochu divné. PS: Může mi zaměstnavatel bránit v dalším vzdělání? Myslím tím, kdybych chtěla jít na VŠ, bylo mi řečeno, že by se mu to moc nezamlouvalo. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Doba pracovního poměru na dobu určitou mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou a může být opakována nejvýše dvakrát (§ 39 odst. 2 zákoníku práce). Z daného plyne, že pokud je pracovní poměr sjednán na dobu šesti měsíců a následně je dvakrát vždy na šest měsíců prodloužen, maximální doba tohoto pracovního poměru na dobu určitou je 18 měsíců. Pak by muselo na 3 roky dojít k přerušení tohoto pracovního poměru mezi týmiž účastníky a nově by bylo možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. Výše uvedené však platí, pokud se nejedná o výjimky stanovené zákoníkem práce - specifický druh prací, např. sezónní (§ 39 odst. 3 a 4 ZP).
Pokud se Vám pracovní poměr sjednaný na šest měsíců ode dne 18.10.2012 následně vždy o dalších 6 měsíců prodloužil, pak byste od dubna 2014 měla mít již smlouvu na dobu neurčitou. Pokud tomu tak není a opět máte prodloužen pracovní poměr na šest měsíců, pak se můžete u zaměstnavatele dovolávat změny pracovního poměru na dobu neurčitou. K tomu je třeba před skončením lhůty nyní prodlouženého pracovního poměru písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání. Pokud však zaměstnavatel neuzná, že jsou naplněny podmínky zákoníku práce pro přeměnu pracovního poměru na dobu neurčitou, pak budete muset se tohoto práva dovolávat u soudu (podat žalobu na určení, že Váš pracovní poměr se změnil z doby určité na dobu neurčitou).
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Je možné se i obrátit na inspektorát práce, který zahájí šetření u zaměstnavatele. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude chtít uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou, na dobu určitou již nebude moci a po uplynutí nyní sjednaných šesti měsíců s Vámi bude muset pracovní poměr ukončit. Podnět u inspektorátu práce tedy nebude řešit Váš konkrétní případ, šetření se zaměří na nápravu obecně, což ve Vašem případě může být i nevýhodné.
Zaměstnanec se může ve svém volném čase dále vzdělávat i bez souhlasu a i vědomí zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec potřeboval poskytnout od zaměstnavatele pro dané studium určité pracovní úlevy (omluvené volno pro docházku do školy, přípravu a vykonání zkoušek, apod. , pak již souhlas zaměstnavatele nutný je). Pokud budete chtít studovat bez těchto „výhod“, popř. budete namísto studijního volna čerpat dovolenou nebo neplacené volno (zde Vám ale zaměstnavatel nemusí vždy vyhovět, tedy poskytnout Vám volno na Vámi určené dny), zaměstnavatel Vám nemůže ve studiu bránit.

OBCHOD-REKLAMACE
- AAA auto nedodalo velký technický průkaz - jak postupovat?
- Je prodávající povinen dodat velký technický průkaz novému majiteli auta, automobilu
- Povinnost prodávajícího dodat velký technický průkaz novému majiteli auta, automobilu
- Autobazar nedodal velký technický průkaz - jak postupovat?
- Prodávající nedodal doklady k užívání prodávané věci - jak postupovat?
- Nedodání velkého technického průkazu prodávajícím - práva kupujícího
- Nedodání velkého techničáku prodávajícím - práva kupujícího
- AAA auto nedodalo velký techničák - jak postupovat?
- Je prodávající povinen dodat velký techničák novému majiteli auta, automobilu
- Povinnost prodávajícího dodat velký techničák novému majiteli auta, automobilu
- Autobazar nedodal velký techničák - jak postupovat?
- Prodávající nedodal doklady k užívání prodávané věci - jak postupovat?
- Podstatné a nepodstatné porušení kupní smlouvy - příklad, definice, práva

6.5. jsem uzavřela kupní smlouvu s AAA auto na pobočce v Olomouci. Do dnešního dne mi nepřišel velký technický průkaz, na moji reakci mi bylo sděleno, že technický průkaz byl zaslán jako doporučená zásilka přes poštu. Pošta prý zásilku nedoslala, je pravděpodobnost, že se ztratila. Musím přijmout duplikát, pokud by se ztratil velký technický průkaz. Mohu dostoupit od smlouvy či požadovat nějakou náhradu od AAA? Ve smlouvě však nic není uvedeno. S duplikátem je auto znehodnocené, je těžké ho i někdy prodat za původní cenu. jak mohu postupovat?
Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Došlo-li skutečně k doporučenému odeslání velkého technického průkazu prodávajícím, měl by být prodávající schopen Vám tuto skutečnost doložit. V první řadě Vám proto doporučuji vyzvat prodávajícího k prokázání této skutečnosti, současně se můžete obrátit na Českou poštu s reklamací poštovní služby.

Pokud se prodávající v kupní smlouvě zavázal k odevzdání velkého technického průkazu (což předpokládám), došlo na jeho straně k porušení povinnosti dle § 2087 a § 2094 občanského zákoníku.

Dle § 2099/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde automobil) je vadná mimo jiné i tehdy, jsou-li vadné doklady nutné pro užívání věci (což samozřejmě platí i v případě, nejsou-li tyto doklady kupujícímu vůbec odevzdány).

Pro posouzení práv, která Vám v souvislosti s nedoručením velkého technického průkazu vzniknou, je v první řadě nutné poukázat na § 2002/1 občanského zákoníku, dle něhož je podstatným porušením smlouvy takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

V rámci kupní smlouvy Vám v souvislosti s vadným plněním ze strany prodávajícího, které je podstatným porušením jeho povinností, vznikají tato práva (§ 2106/1 občanského zákoníku):

a/ právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b/ právo na odstranění vady opravou věci,

c/ právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d/ právo odstoupit od smlouvy.

Představuje-li naopak vadné plnění ze strany prodávajícího pouze nepodstatné porušení jeho povinností, vznikají Vám tato práva (§ 2107/1 občanského zákoníku):

a/ právo na odstranění vady,

b/ právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Nebude-li ve Vašem případě prodávající schopen dodat Vám originál velkého technického průkazu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete po prodávajícím požadovat slevu z kupní ceny automobilu či od kupní smlouvy odstoupit (a to dle Vaší volby).

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Je možná dohoda o určení otcovství bez soudu?
- Musí určit otcovství soud když rodiče neprotestují?
- Nerozvedená matka dítěte - musí otcovství určit soud když je biologický otec jiný než manžel?
- Biologický otec dítěte je jiný než manžel - musí otcovství určit soud?
- Je nutné rozhodnutí soudu o otcovství pokud biologický otec a manžel neprotestují?
- Biologický otec je jiný než manžel - určení otcovství - § 777 nový občanský zákoník 2014
- Určení otcovství - § 777 nový občanský zákoník 2014
- Určení otcovství podle nového občanského zákoníku 2014
- Určení otcovství - NOZ 2014
- Souhlas s otcovstvím biologického dítěte - musí to posvětit soud?
- Manžel není biologický otec dítěte - je nutné soudní rozhodnutí pokud biologický otec neprotestuje?

S manželem nejsme rozvedeni a čekám dítě se svým novým partnerem. Rozvod před narozením dítěte již nestihneme. Zajímalo by mne, zda opravdu neexistuje jiná možnost než je po rozvodu soudní proces o popření otcovství. Třeba dohoda mezi všemi zúčastněnými stranami – jsme všichni bez problémů v kontaktu, víme o co jde, všichni se shodneme, jak to má být – v takovém případě mi připadá další soud úplně absurdní. Nebo pokud by případně byla možnost nějaké žaloby – třeba mého manžela pro moji „něvěru“, nebo zřeknutí se manžela dítěte, která by umožnila řešit jméno dítěte v matrice a uvedení jeho pravého biologického otce ještě před jeho narozením. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 777 nového občanského zákoníku platí, že narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a (bývalý) manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka dítěte k oběma prohlášením. Tato prohlášení se činí v řízení před soudem, které může být zahájeno na návrh některého z Vás (Vás, Vašeho manžela nebo otce dítěte). Návrh na zahájení tohoto řízení je nutné podat nejpozději do jednoho roku od narození dítěte. Dále platí, že k určení otcovství tímto způsobem nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.

Uvést skutečného biologického otce do rodného listu dítěte před jeho narozením tedy moci nebudete a soudnímu řízení se tedy tak jako tak nevyhnete.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Jakou péči může poskytovat zdravotnický asistent pod dohledem všeobecné sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotnického asistenta - informace
- Co může poskytovat pacientovi zdravotnický asistent pod dohledem zdravotní sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za zdravotnického asistenta
- Co může dělat zdravotní asistent v nemocnici - rozsah činnosti, práce u pacienta
- Co může dělat u pacienta zdravotnický asistent
- Odpovědnost všeobecné sestry za zdravotního asistenta
- Odpovědnost všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí za zdravotnického asistenta
- Jakou péči může poskytovat zdravotnickí asistentka pod dohledem všeobecné sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotnické asistentky - informace
- Co může poskytovat pacientovi zdravotnická asistentka pod dohledem zdravotní sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotní asistentky
- Co může dělat zdravotní asistentka u lůžka pacienta v nemocnici
- Rozsah práce zdravotnické asistentky podle zákona
- Co může dělat zdravotnická asistentka podle zákona
- Odpovědnost všeobecné sestry za zdravotního asistenta
- Odpovědnost všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí za zdravotnického asistenta

Jsem zdravotní sestra a pracuji v nemocnici. Nyní sloužíme skupinovou péči a pokud jsem ve službě se sestrou, která je pouze zdravotnický asistent, mám zodpovědnost i za její v uvozovkách pacienty? A vlastně i za její práci? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz dává odpověď zejména vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (vyhl. č. 55/2011 Sb. , v platném znění).
Zdravotnický asistent poskytuje dle § 30/1 vyhlášky č. 55/2011 Sb. pod odborným dohledem všeobecné sestry (nebo porodní asistentky) základní ošetřovatelskou péči a specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své odborné způsobilosti může získávat informace nutné k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony. Přitom pod odborným dohledem všeobecné sestry (nebo porodní asistentky) zejména může

a/ sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávat je do dokumentace, pečovat o vyprazdňování, provádět komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin, rozdělovat stravu pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování, dohlížet na dodržování pitného režimu, zajišťovat aplikaci tepla a chladu,

b/ provádět rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch imobility,

c/ provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta,

d/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,

e/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků,

f/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.

Zdravotnický asistent dle § 30/2 vyhlášky č. 55/2011 Sb. dále může (ovšem opět pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře):

a/ podávat léčivé přípravky s výjimkou aplikace nitrožilně a do epidurálních katétrů a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku,

b/ odebírat biologický materiál, provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),

c/ zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,

d/ v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření akutní a chronické rány,

e/ připravovat pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle rozhodnutí lékaře, všeobecné sestry nebo porodní asistentky při nich asistovat, poskytovat ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich,

f/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při činnostech spojených s přijetím, přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů.

Zdravotnický asistent může dále pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru v rozsahu své odborné způsobilosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v § 30/1 vyhlášky č. 55/2011 Sb.

Po získání odborné způsobilosti (ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. , v platném znění) může zdravotnický asistent (pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu) v rozsahu své odborné způsobilosti (§ 3/2 vyhlášky č. 55/2011 Sb.):

a/ poskytovat zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy,

b/ pracovat se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení.

Okruh činností, při nichž by měla zdravotnická asistentka postupovat pod Vaším odborným dohledem je (s ohledem na shora uvedené) závislý také na skutečnosti, zda jste všeobecnou sestrou či všeobecnou sestrou se specializovanou způsobilostí. Fakt, že zdravotnická asistentka je oprávněna pracovat pod Vaším odborným dohledem, však neznamená, že jste odpovědná za veškerou jí poskytnutou zdravotní péči (či jinou jí vykonanou činnost). Jako jakýkoli jiný zaměstnanec, odpovídá i zdravotnická asistentka za škodu (či jinou újmu), kterou při výkonu práce způsobí. Vaše odpovědnost pak může být dovozena pouze v případě, bude-li prokázáno, že jste odborný dohled nad činností zdravotnické asistentky zanedbala (což ovšem samozřejmě neznamená, že byste byla povinna dohlížet na každý jednotlivý pracovní úkon zdravotnické asistentky).

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Výpověď nájemní smlouvy - může být ústní?
- Ústní výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem - je platná nebo ne?
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Je platné ústní ukončení nájemní smlouvy?
- Je platná ústní výpověď nájemní smlouvy?
- Je platná ústní výpověď nájmu bytu?

Vyzvala jsem nájemce k ústnímu ukončení nájemního vztahu, s datem ukončení, které mu vyhovuje, jen aby to bylo dříve než 3 měsíce. Dohodli jsme se ústně na 6 týdnech. Po 14 dnech však matka nájemce požadovala písemnou výpoveď. Důvody: způsobuje škody pronajimateli, zvyšuje provozní náklady pronajimatele, způsobuje vážné potíže (opakované oznamování, že ihned z bytu odejde a mnoho dalších komplikací, ale já jsem v zahraničí a řešení situací na dálku je náročné), které jsem popsala.
Matka nájemce předala tuto výpoveď advokátovi, prý je výpověď protiprávní. Já trvám, že z právního hlediska platná je (pročetla jsem si zákoník), ale ustoupila jsem a sdělila at tedy nájemce v nájmu pokračuje a ať nájem nájemce ukončí sám sepsáním výpovědi.
Nájemce chce (opět) odejít ihned a sepsal s advokátem dohodu o ukončení nájmu, kterou mi předali mailem pár hodin před vypršením data 31.5.2014 a zaslali mému zástupci. Tohle jsem odmítla.
Mohu ukončit nájemní vztah ústní dohodou, bez výpovědi, jestliže nájemce i já chceme nájem ukončit? V zaslané dohodě sepsané jejich advokátem stojí podmínky, které nechci akceptovat (to, že jsme si vyrovnáni, že nemáme vzájemně závazky), protože to není pravda. Nechci sice žádat o náhradu škody, ale také si nechci toto právo odpírat podpisem takové dohody, v případě že by ještě později došlo k nějakému sporu. Je pravda, že musíme vztah ukončit písemně? V naší smlouvě není ukotveno, že smlouva může skončit dohodou, ale chtěla bych to tak provést a kauci zaslat na účet advokáta. Mluvila jsem s tímto advokátem telefonicky a chce mi vyjít vstříc, avšak tvrdí, že vyrovnání a písemná forma je povinná je to pravda? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 2286 zákona č. 89/2012 Sb. musí být výpověď nájemní smlouvy písemná a odůvodněná, přičemž výpovědní lhúta činí nejméně tři měsíce, je tedy na dohodě obou stran jestli budou s kratší výpovědní lhůtou souhlasit.

Pronajímatel totiž může nájemní smlouvu vypovědět pouze ze zákonných důvodů, jakými jsou například závažné porušení nájemní smlouvy, kdy nájemce neuhradí nájemné v průběhu tří měsíců, apod.

Nájemce je proto oprávněn odmítnout se odstěhovat, případně požadovat určitou formu odškodnění.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak právně zajistit cestu přes sousedův pozemek - postup, návod
- Jak získat výjimku ze zákazu jezdit v lese s motorovým vozidlem?
- Pozemek bez přístupové cesty - jak zajistit cestu na svůj pozemek
- Nedobrovolné věcné břemeno cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Vydržení věcného břemene - přístupové cesty souseda na můj pozemek
- Právo nezbytné cesty - § 1029 a násl. občanského zákoníku 2014
- Jak zajistit cestu k pozemku bez přístupové cesty - § 1029 a násl. občanského zákoníku 2014
- Nedobrovolná služebnost cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Vydržení služebnosti - přístupové cesty souseda na můj pozemek
- Soudně přikázané věcné břemeno cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Soudně přikázaná služebnost cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Smlouva o zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty - § 1274 ad. nového občanského zákoníku 2014
- Novéhý občanského zákoníku 2014 - zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty - § 1274 NOZ
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Využívání veřejně přístupné účelové cesty - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Využívání veřejně přístupné účelové komunikace - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Obecné užívání účelové komunikace - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak zjistit která cesta je veřejná komunikace dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak zjistit která komunikace je veřejná dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak poznat zda je polní cesta veřejná účelová komunikace
- Kdo může používat polní cestu jako veřejnou komunikaci (veřejně přístupná účelová komunikace)
- Kdo může vstupovat do lesa na kole nebo s ručním vozíkem?
- Kdo může vjet do lesa motorovým vozidlem
- Kdo může parkovat motorovým vozidlem v lese - § 20/1 písm. g) zákona o lesích

40 let naše rodina k ovocnému sadu využívá příjezdovou cestu (vyježděnou polní cestu) přes pozemky sousedů. Věcné břemeno nezřízeno.
Z 1 strany sousedím přímo s lesem - majetek ČR, právo hospodařit mají Lesy ČR s. p., Hr. Králové.
Ze 3 stran s pozemky nového majitele. Nový majitel bude mít na pozemku rodinný dům, nebudu již mít k sadu žádnou příjezdovou cestu.
Existují dle starých i nových zákonů od 1.1.2014 ustanovení, že mi musí majitel sousedních pozemků umožnit přístup k vjezdu do sadu a zanést to do plánu stavby? Lesem, který sousedí se sadem, vede stará lesní cesta. Mohl bych event. požádat Lesy ČR o věcné břemeno užívání cesty jako přístupu. Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
1/ Přístup k sadu přes sousedův pozemek:
Vede-li přes sousedův pozemek polní cesta, předpokládám, že se jedná o účelovou pozemní komunikaci ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupnou účelovou komunikaci) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel pozemní komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

Pro ověření skutečnosti, zda se v případě předmětné účelové pozemní komunikace jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (na kterou se vztahuje právo obecného užívání) Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterými dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích jsou v první řadě obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Pokud by se v případě polní cesty přes sousedův pozemek nejednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nýbrž o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (v případě nedohody se sousedem) u soudu domáhat zřízení práva nezbytné cesty dle § 1029 a násl. občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Tuto nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (dříve věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

Se svým sousedem pak můžete samozřejmě uzavřít i smlouvu o zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty dle § 1274 a násl. občanského zákoníku. Přechod přes sousedův pozemek je možné zajistit také závazkovým způsobem, a to zejména na základě smlouvy o výprose či smlouvy o výpůjčce (§ 2189 a násl. občanského zákoníku).

2/ Přístup k sadu lesem:
V tomto ohledu záleží na tom, jakým způsobem byste chtěl lesní cestu užívat. Pokud by se mělo jednat pouze o pěší přístup (resp. přístup na jízdním kole či s ručním vozíkem apod.), nebudete k tomuto způsobu užívání lesní cesty potřebovat žádné povolení, neboť dle § 19 zákona o lesích spadá do kategorie obecného užívání lesů, k němuž je v zásadě oprávněn každý.

Pokud byste však chtěl zajistit k sadu přístup motorovým vozidlem, je třeba si uvědomit, že dle § 20/1 písm. g) zákona o lesích je v lesích mimo jiné zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu je však dle § 20/4 zákona o lesích možné povolit výjimku, a to samozřejmě vlastníkem dotčeného lesa. V tomto ohledu se proto můžete obrátit se žádostí o udělení výjimky na vlastníka lesa, resp. subjekt, který je oprávněn s tímto lesem hospodařit.

RODINA-SJM
- Koupě bytu manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit byt do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě domu manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit dům do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě pozemku manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit pozemku do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě nemovitosti manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit nemovitost do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Jak koupit byt do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě domu do SJM kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit dům do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě pozemku do SJM kdy jeden z maneželů má slovenskou státní příslušnost
- Jak koupit pozemek do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě nemovitosti do SJM - jeden z manželů má slovenskou příslušnost
- Jak koupit nemovitost do SJM - manželé různé státní příslušnosti

Chtěli bychom s manželkou koupit rodinný dům v ČR. Manželka je ale slovenské národnosti, má slovenský občanský průkaz. Můžeme nemovitost koupit do společného jmění manželů nebo vzhledem k tomu, že není občankou ČR, je třeba jiná úprava? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Váš případ by měl být posuzován podle české právní úpravy a vzhledem k tomu, že občanský zákoník umožňuje nabytí nemovitosti manželi do jejich společného jmění, neměli byste mít problémy. Pro jistotu se ještě zkuste doptat na katastru nemovitostí.

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak nechat opravit chybu ve správním rozhodnutí?
- Může člen SVJ postavit přístavbu ve společných prostorách bytového domu?
- Zrušení rozhodnutí o odstranění stavby z důvodu formální chyby - jak postupovat?
- Jak odstranit stavbu po vydání zrušení rozhodnutí o odstranění stavby?
- Stavba předsíně ve společných prostorách SVJ - jak se bránit a zabránit stavbě?
- Jak zabránit stavbě ve společných prostorách SVJ?
- Žaloba na ochranu vlastnického práva - stavba v domě SVJ
- Žaloba na ochranu spoluvlastnického práva - stavba v domě SVJ

Jsme spoluvlastníky bytového domu. Při odkoupení domu od města bylo založeno SVJ (44 osob).
2002 žádost spoluvlastníka o písemný souhlas s přístavbou tzv. předsíně v prostoru společné chodby. Udělit souhlas jsme odmítli.
Za několik dní jsme zjistili, že se stavba realizuje a okamžitě jsme žádali na schůzi společenství o vysvětlení a zároveň vyjádřili nesouhlas. Stavebníkem předloženo řádné stavební povolení. Písemné odvolání na Stavební úřad Příbram, lehce odstranitelná stavba byla zkolaudována. Stavebník přiložil k žádosti o vydání st. p. "souhlas" 14ti spoluvlastníků (z celkových 44). Po 8 letech bylo zrušeno stavební povolení i kolaudační řízení a bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Pro formální chybu úředníka zrušeno. Nyní není na stavbu třeba žádného povolení a tudíž je za strany úřadů všechno v naprostém pořádku. Po konzultaci se dvěma právníky si nejsme jisti jak by případný spor skončil. Jak postupovat? Děkujeme, manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývají některé podrobnosti, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu; svou odpověď proto pojmu mírně obecněji.

V první řadě není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke zrušení rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby. V tomto ohledu poukazuji na skutečnost, že dle § 70 správního řádu provede opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí (na požádání účastníka nebo z moci úřední) sám správní orgán, který rozhodnutí vydal, a to ve formě usnesení. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí.

Byla-li pak důvodem zrušení rozhodnutí o odstranění stavby jiná formální chyba, je možné zahájit řízení o odstranění stavby znovu. V tomto ohledu Vám doporučuji vyrozumět stavební úřad o přetrvávajícím právně závadném stavu. Bude-li stavební úřad i nadále pasivní, nabízí se některé z opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu, vyloučeno není ani kontaktování veřejného ochránce práv:

http://www.ochrance.cz/

Spor se stavebníkem předsíně ve společných prostorách bytového domu pak může být veden také soukromoprávní cestou, tzn. zejména podáním žaloby na ochranu Vašeho vlastnického, resp. spoluvlastnického práva. Žaloba může být podána všemi či některými členy SVJ, v ideálním případě pak samotným SVJ. V rámci tohoto soudního řízení by předchozí řízení před stavebním úřadem nehrálo žádnou roli, předmětem zkoumání by byla pouze otázka, zda byly společné prostory bytového domu zastavěny se souhlasem potřebné většiny členů SVJ. Pro přípravu této žaloby Vám v každém případě doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-EXEKUCE
- Koupě bytu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Koupě rodinného domu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Koupě bytového domu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Je možné kopit nemovitost s exekucí, exekučním příkazem
- Může dlužník v osobním bankrotu prodat svůj byt, dům, pozemek, nemovitost?
- Může dlužník v insolvenci prodat byt, dům, pozemek, nemovitost?
- Byt, dům s exekucí - je možné ho prodat (dlužník s osobním bankrotem)
- Pozemek s exekucí - je možné ho prodat (dlužník s osobním bankrotem)
- Majitel domu má osobní bankrot, insolvenci - může prodat dům?
- Majitel bytu má osobní bankrot, insolvenci - může prodat byt?
- Majitel pozemku má osobní bankrot, insolvenci - může prodat pozemek?
- Majitel nemovitosti má osobní bankrot, insolvenci - může prodat nemovitost?

Mám možnost koupit dům přes realitní kancelář. V katastru nemovisti jsem našla, že na dome jsou tyto zástavy:
1. Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti
2. Zajištění nemovitosti
3. Zapsáno do soupisu majetkové podstaty (zák. č. 182/2006 Sb.)
4. Zástavní právo smluvní.
Je vůbec možné koupit takovouto nemovitost s tím, že v budoucnu nevzniknou nijaké problémy? Na co všechno bych si měla dávat pozor při podpisu smlouvy, čemu se vyvarovat a co naopak použít abych nepřišla o dům i o peníze. S kým mám ve věci jednat - s maklérem, věřitelem, nebo insolvenčním správcem?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nezbytné seznámit se s řadou dalších podrobností (zejména co se týče probíhajícího insolvenčního řízení), lze Vámi uváděné údaje přirovnat k velkému červenému vykřičníku, který by Vás měl rozhodně varovat před koupí dotčeného domu.

V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat insolvenčního správce a velmi důkladně se zde informovat na podrobnosti dispozic s dlužníkovým majetkem, tzn. zejména zjistit, zda je dlužník vůbec oprávněn se svým majetkem ještě volně disponovat (např. na základě předběžného opatření dle § 113/1 insolvenčního zákona či prohlášením úpadku dlužníka dle § 140/1 insolvenčního zákona). Dále je nezbytné zjistit, jakým způsobem má být úpadek dlužníka řešen, tzn. zda se má jednat o oddlužení, konkurs či reorganizaci (způsob řešení úpadku dlužníka má vliv na to, zda bude dlužníkův majetek zpeněžen či nikoli).

Mělo-li by dojít k zastavení insolvenčního řízení (např. z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu) mohl by být tento dům exekučně prodán (v takovém případě není dlužník samozřejmě oprávněn s tímto domem bez souhlasu příslušného exekutora jakkoli nakládat). Je-li předmětný dům navíc zástavou, může v budoucnu (v případě zastavení insolvenčního i exekučního řízení) dojít k jeho prodeji na základě prodlení dlužníka s úhradou jeho dluhu (a to i v případě, kdy by tento dům v mezidobí změnil vlastníka, neboť zástavou zůstává i nadále).

Varovných signálů je tedy ve Vámi popsaném případě skutečně mnoho, bez podrobné konzultace možné koupě předmětného domu s insolvenčním správcem či advokátem Vám proto nedoporučuji předmětný dům kupovat.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď pro opakované pozdní vyplacení platu, mzdy - nárok na odstupné
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - nárok na odstupné při výpovědi z tohoto důvodu
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - výpověď a nárok na odstupné
- Zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní - co může dělat zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za dluh zaměstnavatele za zdravotní a sociální pojištění zaměstnance
- Zaměstanvatel neplatí sociální a zdravotní pojištění - musí zaměstnanec zaplatit za něj?
- Odpovídá zaměstnanec za dluh zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění?
- Jak zjistit jestli zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní státu a pojišťovně?
- Důvody pro okamžitou výpověď ze strany zaměstnance - Zákoník práce

U zaměstnavatele pracuji od 2009, dnes (2.6.2014) jsem zjistila že za nás zaměstnavatel od 1/2014 neplatí zdravotní a sociální pojištění (ani za firmu, ani naše které nám strhává z výplaty). Výplaty dostáváme běžně s 10 denním zpožděním. Je to důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru? Mám nárok na odstupné když sama ukončím pracovní poměr z výše uvedených důvodů?
Mám si nějak hlídat, jestli zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je po dobu trvání Vašeho pracovního poměru povinen odvádět za Vás sociální a zdravotní pojištění (tj. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Tuto povinnost musí zaměstnavatel plnit řádně a včas, pokud tak nečiní, vzniká mu dluh u správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
Za tento dluh Vy však žádným způsobem neodpovídáte, toto je záležitost Vašeho zaměstnavatele. Pokud máte pochybnosti o tom, zda Váš zaměstnavatel za Vás pojistné odvádí, lze se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení (podle sídla zaměstnavatele) a na Vaší zdravotní pojišťovnu a informovat je o Vašem podezření. Je to však na Vaší vůli, není to Vaše povinnost.
Pokud skutečně zaměstnavatel pojistné neplatí, Vaše nároky z těchto pojištění nemohou být nijak dotčeny, pojistné bude vymáháno na Vašem zaměstnavateli. Pro Vás je však dobré, pokud budete mít k prokázání trvání Vašeho pracovního poměru pracovní smlouvu, výplatní pásky za jednotlivé měsíce, popř. výpisy z Vašeho účtu, že Vám od zaměstnavatele chodila mzda, apod.
Skutečnost, zda zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění, hlídat můžete, pokud kontaktujete příslušnou správu sociálního zabezpečení a Vaší zdravotní pojišťovnu, není to však Vaše povinnost.
Zaměstnanec je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v těchto případech (§ 56):
- Podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče) nemůže dále vykonávat svou práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15-ti dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce
- Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její část do 15-ti dnů po uplynutí doby splatnosti.
Dle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce je mzda nebo plat splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Za měsíc březen 2014 je tedy mzdy splatná nejpozději do 30. dubna 2014. V rámci tohoto období musí být stanoven nebo sjednán pravidelný termín výplaty mzdy, tedy např. 15-tého v měsíci.
Pokud tedy zaměstnavatel dodrží obecný termín splatnosti mzdy (tj. do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce), vyplácí mzdu v souladu se zákonem a tedy včas. Pokud by do 15-tého dne od obecného termínu splatnosti mzdy mzdu nevyplatil, nebo i jen některou část mzdy, byl by to pro zaměstnance důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru (v uvedeném případě tedy do 15-tého května nevyplatí, 16-tého května lze okamžitě zrušit PP). Zaměstnanci pak náleží náhrada mzdy rovnající se výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP).

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Nealko pivo v práci a porušení pracovní kázně (pracovních povinností)
- Trest za pití nealko piva v práci, při výkonu zaměstnání
- Je nealko pivo vypité v práci považováno za alkoholický nápoj?
- Může zaměstnavatel potrestat zaměstnance za pití nealko piva?
- Zákaz pití alkoholu na pracovišti mimo pracovní dobu - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce
- Je možné pít alkohol na pracovišti mimo pracovní dobu? - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce
- Pití alkoholu v práci mimo pracovní dobu - je dovolené? - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce

Je jedno nealko pivo považováno podle Zákoníku práce za alkoholický nápoj? (Konkrétně Bitter, 0.5 l) Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec je dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště. Pojem „alkoholické nápoje“ zákoník práce nevymezuje, ale odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 písm. k) tohoto zákona se alkoholickým nápojem rozumí lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.
Nealkoholické pivo může obsahovat max. 0,5% alkoholu, nelze ho tedy ve smyslu výše uvedeného zákona považovat za alkoholický nápoj.
I přes výše uvedené není možné vyloučit možnost, že zaměstnavatel požívání nealkoholického piva zakáže. I nealkoholické pivo obsahuje určité množství alkoholu a při jeho požití ve větším množství může dojít v určitých případech k mírnému ovlivnění alkoholem, a tedy např. i k nežádoucím důsledkům ovlivňujícím schopnost soustředění se zaměstnance. Je tedy vždy nutné posuzovat, jaké důvody zaměstnavatele k tomuto zákazu vedou. Domnívám se však, že konzumace jednoho nealkoholického piva by neměla být problematická (nevedou-li k tomuto zákazu zaměstnavatele nějaké zvláštní důvody).

OBČAN-NÁJEMNÉ, BYDLENÍ
- Omezování práv při užívání pronajaté věci - jak se bránit?
- Sleva z nájemného při rušení užívacího nájemního práva třetí osobou
- Může se nájemce bránit pokud sousedé omezují jeho uživatelská práva?
- Může se nájemník bránit pokud sousedé omezují jeho uživatelská práva?
- Omezování práv nájemníka, nájemce - § 2211 nového občanského zákoníku
- Sleva z nájmu, nájemného pro omezování nájemních práv - § 2212/3 občanský zákoník
- Eternitové desky na pozemku souseda a ohrožení zdraví - jak se bránit?
- Azbest na pozemku souseda a ohrožení zdraví - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prostor nad pozemkem je součást nemovitosti - § 506 nový občanský zákoník 2014

Bydlím v pronájmu domku se zahradou. Sousedé z jedné strany jsou starší manželé. Z této strany dělí zahrady plot z pletiva mezi sloupky. Terén jejich zahrady je o 20cm výšší než náš. Plot mezi námi a zmíněnými sousedy nemá podezdívku, tuto vyřešili tak, že k plotu z pletiva umístili do země i nad zem rozřezané eternitové vlnité desky, jako zábranu posouvání terénu. Desky nařezali na kratší straně a po umístění mezi sloupky nijak nezajistili, takže se posunují a vyklenují pletivo směrem k nám, což ničí plot z pletiva, neboť vyklenutí je již v některých místech cca 25 cm široké. Plot z této strany je majitele nemovitosti, kterou mám pronajatu. Zmínění sousedé mají také cca 1 m od plotu, o který se jedná, studnu. Vzdálenost mezi jejich studnou a naší studnou je cca 10 m. Vím, že eternitové desky patří mezi nebezpečný odpad. Se mnou se sousedé odmítají bavit a desky odstranit, prý jsem pouhý nájemník. Zajímá mě, zda-li jsou takto úmístěné části eternitových desek zdraví škodlivé, mohu-li prostřednictvím majitele žádat jejich odstranění a jak ve věci postupovat. Děkuji. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Soukromoprávní řešení:
V první řadě uvádím, že Vaši sousedé se mýlí, pokud se domnívají, že nájemce není oprávněn bránit se proti osobě, která jej při užívání pronajaté věci ruší. Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.

Současně pak samozřejmě platí, že zajištění nerušeného užívání pronajaté věci po dobu nájmu je závazkem pronajímatele (§ 2205 písm. c) občanského zákoníku). Nájemce si tedy může vybrat, vystoupí-li proti rušiteli svého práva vlastním jménem či bude-li v této věci kontaktovat pronajímatele a domáhat se jeho zásahu. V této souvislosti je však vhodné vědět, že dle § 2212/3 občanského zákoníku má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud bude rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil; v tomto ohledu se tedy jedná o mechanismus nutící pronajímatele k účinné obraně nájemcových práv vůči rušiteli.

S ohledem na shora uvedené Vám v každém případě doporučuji kontaktovat pronajímatele (ideálně v písemné formě) a domáhat se u něj zásahu proti rušení Vašeho nájemního práva. Neuspějete-li se svou žádostí u pronajímatele, můžete se proti zásahům sousedů bránit sama, v úvahu pak připadá i vznesení požadavku na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného (z důvodu pasivity pronajímatele).

Pro možnou argumentaci s Vašimi sousedy připomínám, že dle § 506 občanského zákoníku tvoří součást pozemku mimo jiné i prostor nad tímto pozemkem, jeho narušení přesahem eternitových desek by tudíž bylo možné kvalifikovat jako zásah do vlastnického práva (resp. práva užívat pronajatý pozemek) ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. V širší rovině pak lze v této souvislosti odkázat rovněž na § 1012 a § 1013/1 občanského zákoníku.

Na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že v případě nedohody mezi pronajímatelem, resp. Vámi, a sousedy je samozřejmě možné zahájit v této věci i soudní řízení.

2/ Veřejnoprávní řešení:
Je-li na pozemku sousedů použit stavební materiál, který je v katalogu odpadů zařazen do kategorie nebezpečných odpadů, můžete na tento právně závadný stav upozornit některý z orgánů, které vykonávají veřejnou správu na úseku odpadového hospodářství. V tomto ohledu se dle § 71 zákona o odpadech jedná zejména o obecní úřad obce s rozšířenou působností a orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď učitele pro nedostatečnou kvalifikaci - právo na odstupné
- Nárok na odstupné u učitele s nedostatečnou kvalifikací pro výkon práce
- Právo, nárok na odstupné u zaměstnance
- Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru
- Kdy má pracovník nárok na odstupné při výpovědi v práci
- Právo, nárok zaměstnance na odstupné při výpovědi, ukončení pracovního poměru
- Výpověď kvůli školskému zákonu 2015 a nárok na odstupné
- Právo na odstupné při výpovědi učitele podle školského zákona 2015

Budou mít nekvalifikovaní učitelé, kteří budou propuštěni podle nového Školského zákona platného od 1. 1. 2015 nárok na odstupné?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Nezahájí-li učitel nejpozději do konce roku 2014 studium ke zvýšení své kvalifikace v souladu s připravovanou novelou zákona o pedagogických pracovnících, bude jeho zaměstnavatel oprávněn rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. f) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je možné dát zaměstnanci výpověď také tehdy, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.

Dle § 67/1 a 2 zákoníku práce náleží zaměstnanci odstupné pouze v případě, kdy je s ním pracovní poměr rozvázán výpovědí dle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (nebo dohodou z týchž důvodů). Odpověď na Váš dotaz tedy zní:
Zaměstnanci, se kterým je pracovní poměr rozvázán výpovědí (či dohodou) z důvodu dle § 52 písm. f) zákoníku práce (v tomto případě pro nedostatečnou kvalifikaci učitele dle zákona o pedagogických pracovnících), odstupné nenáleží.

OBČAN-BYDLENÍ
- Ústní smlouva o nájmu bytu - je platná nebo ne?
- Důvody pro výpověď nájmu bytu - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vypovězení nájmu bytu - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro výpověď nájmu bytu - NOZ 2014
- Důvody pro vypovězení nájmu bytu - NOZ 2014
- Kdy může pronajímatel vypovědět nájemní smlouvu nájemci
- Je ústní nájemní smlouva platná nebo musí být písemná?
- Je ústní nájemní smlouva platná nebo ne?
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu pronajímatelem - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu ze strany pronajímatele (NOZ 2014)
- Výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby, lhůty - důvody dle NOZ 2014
- Ukončení nájmu bytu bez výpovědní doby, lhůty - důvody dle NOZ 2014
- Zajištění náhradního bytu pronajímatelem při výpovědi nájmu bytu nájemci, nájemníkovi
- Je pronajímatel povinen zajistit nájemci náhradní ubytování, bydlení při ukončení nájmu?
- Je pronajímatel povinen zajistit nájemníkovi náhradní ubytování, bydlení při ukončení nájmu?
- Povinnost pronajímatele zajistit náhradní byt při výpovědi nájmu, nájemní smlouvy

Od 1.3.2014 jsem pronajal byt nájemníkovi. Vzhledem k tomu, že to byla známá, jsme s nájemní smlouvou nespěchali a zatím tedy žádnou nepodepsali. V bytě tedy bydlí na základě ústní dohody. Včera 15.6.2014, asi po čtvrt roce, mi bylo oznámeno, že nájemník opakovaně porušuje domovní klid (musela zasahovat i Policie), a poškozuje části domu a okolí. V bytě také přebývá více osob, než bylo dohodnuto.
Jak nájemníka vystěhovat? Jaká je doba, po kterou má nájemník právo si hledat jiné bydlení. Musím v tomto případě pomáhat s hledáním? Trvalé bydliště, trvalý pobyt na této adrese nájemník vyřízené nemá, jelikož smlouva nebyla podepsána a žádné písemné svolení jsem nedával. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 2237 občanského zákoníku, dle něhož vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy, tzn. že i přes nedodržení zákonem předepsané formy lze ve Vašem případě uvažovat o uzavření platné nájemní smlouvy.

Nebude-li možné se s nájemkyní na ukončení platnosti nájemní smlouvy dohodnout, nabízí se Vám v zásadě 2 možnosti, jak platnost nájemní smlouvy jednostranně ukončit:

1/ Výpověď nájemní smlouvy:
Dle § 2288/1 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době:

a/ poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,

b/ je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,

c/ má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo

d/ je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Dle § 2288/2 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou (v tomto ohledu není jasné, na jakou dobu jste nájemní smlouvu s nájemkyní uzavřel) v tříměsíční výpovědní době i v případě, že:

a/ má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,

b/ potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

V každém případě pak musí být Vámi zvolený výpovědní důvod ve výpovědi uveden.

2/ Výpověď bez výpovědní doby:
Dle § 2291/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

Domníváte-li se, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky pro ukončení nájmu bez výpovědní doby, je nutné poukázat na § 2291/3 občanského zákoníku, dle něhož je nezbytné, abyste v této výpovědi uvedl, v čem spatřujete zvlášť závažné porušení povinnosti nájemkyně. Před doručením této výpovědi je rovněž nutné doručit nájemkyni písemnou výzvu k odstranění jejího závadného chování, a to v přiměřené době.

V obou shora uvedených případech pak platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba (jedná-li se o výpověď s výpovědní dobou) běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

Ve výpovědi jste dále dle § 2286/2 občanského zákoníku povinen poučit nájemkyni o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (ve smyslu § 2290 občanského zákoníku).

Nájemkyně je dle § 2292 občanského zákoníku povinna odevzdat Vám byt v den, kdy nájem končí.

S hledáním nového ubytování nejste povinen nájemkyni nijak pomáhat.

Veškeré shora uvedené písemnosti je samozřejmě zapotřebí doručovat poštou (a to doporučeně s dodejkou) či osobně (za přítomnosti svědka), přičemž jednu podepsanou kopii každé písemnosti si ponechte.

Nebude-li nájemkyně ochotna byt ke konci nájmu vyklidit, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vyklizení bytu.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví dle NOZ 2014
- Zrušení spoluvlastnictví dle nového občanského zákoníku 2014
- Soudní zrušení spoluvlastnictví (nový občanský zákoník 2014)
- Lhůta na odmítnutí návrhu na odkoupení spoluvlastnického podílu spolumajitelem
- Do kolika dní musí spolumajitel odpovědět na návrh na odkoupení spoluvlastnického podílu?
- Do kolika dní musí spoluvlastník odpovědět na návrh na odkoupení spoluvlastnického podílu?

S bratrem jsme se 2/1997 na základě darovací smlouvy stali spolumajiteli nemovitostí – rodinný dům a zahrada s věcným břemenem dožití. Každý vlastníme ideální polovinu. Dva byty v domě jsou nad sebou – společné rozvody, svody, vstupní chodba, plášť domu, střecha, sklepní prostory, topení, voda - nelze rozdělit. Nyní po vyostření vztahů chci zrušit spoluvlastnictví a odstěhovat se, protože není mezi námi možná shoda o jakémkoli společném nakládání a údržbě. Jak mám správně postupovat, když s tím bratr nebude určitě souhlasit? Chci zrušit spoluvlastnictví soudně dle § 1143 OZ. Musím nejdříve nabídnout dohodu dle § 1141 OZ, aby mě bratr vyplatil (i když nemá finanční prostředky)? Užije se zde i § 3062 OZ o předkupním právu, když podíl nenabízím třetí osobě? Do jaké doby musím dostat odpověď na případně předloženou dohodu a za jak dlouho můžu podat poté žalobu k soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Podotýkám, že věcné břemeno se týká společných prostor a přízemního bytu užívaného bratrem. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Zákonná ustanovení, která jste jmenoval v tomto bodě hovoří jasně, předkupní právo bratrovi svědčí do 1.1.2015, pakliže v této době nebudete svůj podíl převádět na osobu blízkou. Obecně se to má tak, že sice můžete podíl převést a pokud bratr převod nenapadne, právě z titulu předkupního práva, které mu za výše uvedených podmínek svědčí, tak je vše v pořádku. Před zahájením soudního řízení bych doporučovala bratrovi napsat návrh na vypořádání, lhůtu na vyjádření můžete dát bratrovi, jakou chcete, i když neměla by být příliš krátká. Standard je 7 dní od doručení vyrozumění. Pokud se Vám bratr do té doby neozve nebo nepřijme Vaši nabídku či se nedomluvíte jinak, můžete už 8 den po marném uplynutí lhůty podat návrh na vypořádání spoluvlastnictví na soud.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdy může lékař odmítnout pacienta (neakutní péče)
- Kdy může léčebna odmítnout přijmout pacienta do léčebny
- Může léčebna odmítnout léčbu pacienta (chronická nemoc)
- Může nemocnice odmítnou péči o pacienta proti jeho vůli
- Může nemocnice odmítnou péči o pacienta proti jeho vůli
- Povinnost nemocnice léčit pacienta - přikazuje to zákon?
- Povinnost léčebny léčit pacienta - přikazuje to zákon?
- Může psychiatr v léčebně odmítnout léčbu pacienta s chronickou nemocí?
- Důvody pro odmítnutí pacienta zdravotnickým zařízením podle zákona
- Kdy může zdravotnické zařízení odmítnout léčit pacienta?
- Může lékař otestovat hospitalizovaného pacienta na alkohol?
- Může nemocnice otestovat hospitalizovaného pacienta na alkohol?
- Pacient neposlouchá příkazy lékaře - může lékař odmítnout léčit pacienta?

04/2014 jsem byla hospitalizovaná v jedné pražské nemoci s diagnózou "akutní zánět slinivky břišní"; popravdě řečeno jsem těžká alkoholička, mám kvůli alkoholu poničené zdraví, jsem v 25 letech v ČID. Lékaři mi nabízeli a přemlouvali k protialkoholnímu léčení, které já odmítala. Lékařka řekla, že pokud budu pít, tak umřu (odmítám přestat pít) a že jsem tam měsíc byla k ničemu a že pukud se to stane znova, tak už mě léčit nebudou, že to ze zákona není jejich povinnost. Je to pravda? Že mě nechají umřít nebo budu muset na placenou soukromou kliniku? Na zdravotním pojištění nemám dluhy. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Na úvod své odpovědi připomínám, že pacient má v zásadě právo zvolit si (dle vlastního rozhodnutí) poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k poskytnutí těch zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení (§ 28/3 písm. b) zákona o zdravotních službách). De facto stejné oprávnění je pak pacientovi přiznáno v § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění (a to jako pojištěnci zdravotní pojišťovny), dle něhož má právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele.

Situace, kdy je pacientem zvolený poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout poskytování zdravotní péče, jsou v § 48 zákona o zdravotních službách rozděleny do dvou skupin:

1/ Odmítnutí převzetí pacienta do péče:
Dle § 48/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:

a/ by přijetím tohoto pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,

b/ by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo

c/ není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

2/ Ukončení péče o pacienta:
Dle § 48 /2 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn ukončit péči o pacienta v případě, že:

a/ prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele zdravotních služeb,

b/ pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb,

c/ pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,

d/ pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,

e/ přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.

Dle § 48/3 zákona o zdravotních službách však nesmí poskytovatel zdravotních služeb nikdy odmítnout přijetí pacienta do péče (ad 1/ výše) nebo ukončit péči o něj (ad 2/ výše), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, resp. mohlo-li by nepřijetím do péče či ukončením péče dojít k bezprostřednímu ohrožení života či zdraví takového pacienta.

Sama skutečnost, že odmítáte protialkoholní léčbu tak nemůže být důvodem pro Vaše nepřijetí k hospitalizaci či nepřijetí k poskytnutí ambulantní zdravotní péče (jak vyplývá z výčtu ad 1/ výše). V případě větších zdravotnických zařízení pak nepřichází příliš v úvahu ani využití „kapacitního důvodu“ dle bodu 1/ písm. a/ výše.

Budou-li Vám v budoucnu poskytovány další zdravotní služby, je vhodné dále vědět, že pacient je dle § 41/1 písm. a), d) a e) zákona o zdravotních službách povinen:

- dodržovat navržený individuální léčebný postup (ve smyslu § 3/3 zákona o zdravotních službách), který mimo jiné zahrnuje i nezbytnou úpravu životního stylu (např. tedy omezení požívání alkoholu), obdobná povinnost je pak pacientovi (jako pojištěnci zdravotní pojišťovny) stanovena také v § 12 písm. d) a f) zákona o veřejném zdravotním pojištění,

- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,

- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Prodávání věcí přes Internet, nedodávání zboží - trestní sazba za trestný čin podvodu
- Nedodání zaplaceného zboží při koupi přes Internet - trestní sazba za trestný čin podvodu

Kamarád 2013 prodával věci po Internetu z mého počítače a nedodával lidem zboží, nevěděla jsem o tom. Policie mi řekla, že jsem obviněná z internetového podvodu. Kamarád řekl na Policii u výslechu, že jsem ty věci prodávala s ním. Podala jsem stížnost, ale byla zamítnuta. Jak se bránit, prosím? Co mi hrozí u soudu? Děkuji. Zdenka

ODPOVĚĎ:
Urgentně doporučuji zajistit právního zástupce specializujícího se na podvody v internetovém prostředí.

Za podvod podle trestního zákoníku může být uložen trest odnětí svobody až na pět let, podle rozsahu vzniklé škody.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Může pronajímatel zakázat přespání cizí osoby (kamaráda nájemníka) v bytě
- Přespání kamaráda nájemníka, nájemce v nájemním bytě - může to pronajímatel zakázat?
- Pokuta za přespání kamaráda nájemníka bytu v ubytovacím komplexu

Bydlím v ubytovacím komplexu Metalurg v Ostravě a mám zde Smlouvu o nájmu, ve které není uvedeno, že mé návštěvy se musí hlásit na vrátnici a mohou u mne zůstat pouze do 22:00 (poté se musejí odhlásit, nebo mi majitel objektu naúčtuje 200 Kč za návštěvu/noc). Přesto mi bylo odepřeno při příchodu domů nechat u sebe přespat kamaráda. Jedná se sice o ubytovací komplex, ale moje smlouva je sepsána jako Nájemní smlouva, ne Smlouva o ubytování. Má na takové jednání majitel komplexu nárok, pokud z mé strany nikdy nedošlo k rušení nočního klidu ani jiného porušení smlouvy? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo zapotřebí seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřené nájemní smlouvy; svou odpověď pojmu proto obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.

Obecně platí, že název jakékoli smlouvy není pro vzájemná práva a povinnosti smluvních stran podstatný, důležitým je její obsah. V této souvislosti Vám proto zejména doporučuji prostudovat příslušná ustanovení této smlouvy a ověřit, zda se tato smlouva neodvolává rovněž na další dokumenty (např. ubytovací řád apod.), které by pro Vás byly závazné. Nenaleznete-li ve smlouvě žádný takový odkaz (přičemž smlouva nebude obsahovat žádné takové ustanovení), nejste skutečně povinen případně účtované pokuty hradit, přičemž ani v přijímání návštěv byste neměl být provozovatelem ubytovacího komplexu nijak omezován.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že rozhodující pro právní režim Vašeho bydlení v ubytovacím komplexu je obsah smlouvou založeného závazkového vztahu, zejména je podstatné, jaký prostor na základě smlouvy obýváte (zda se jedná o bytovou jednotku, jiný prostor k obývání či pokoj na ubytovně). Dle § 2239 občanského zákoníku jsou v nájemní smlouvě k bytu zakázána taková ujednání, která by ukládala nájemci povinnost k úhradě smluvní pokuty nebo povinnosti vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřené.

Při rozlišování jednotlivých možných typů Vašeho právního vztahu k majiteli ubytovacího komplexu je určující skutečnost, zda na základě uzavřené smlouvy uspokojujete své bytové potřeby krátkodobě (§ 2326 či § 2235/2 občanského zákoníku) nebo dlouhodobě (§ 2235/1 občanského zákoníku).

Pokud pak Vámi uzavřená smlouva skutečně vykazuje znaky smlouvy nájemní, nelze vyloučit, že se na tento smluvní vztah budou od 1. 1. 2014 vztahovat ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu, neboť dle jeho § 2236/1 se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení (v tomto ohledu tedy již není podstatné, zda je obytný prostor vymezen jako bytová jednotka či nikoli, nýbrž, zda je tento prostor určen k obývání a nájemce zde uspokojuje své bytové potřeby dlouhodobě).

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace psa pro dědičný šedý zákal

Jsem chovatelka anglických kokršpanělů s rodokmenem. 9/2013 jsme prodali štěně. V den odběru štěně zdravé. 5/2014 napsal nový majitel, že štěně má dědičný šedý zákal. Oba rodiče klinicky čistí. Vyšetření očí ani není k chovu povinné. Jaké nároky má majitel? Požaduje zaplatit veškerá vyšetření a operace. Děkuji
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je potřeba se podívat do kupní smlouvy. Pokud jste v ní dostatečně vymezili vlastnosti věci, v tomto případě štěňátka a kupujícího ujistili, že pejsek, nemá žádné vady, a jeho vada (šedý zákal) Vám byla známá už během prodeje, tak má kupující nárok na finanční kompenzaci za vadu a nebo může dokonce od smlouvy odstoupit. V takovém případě by Vám vrátil pejska a Vy obdržíte peníze zpět. A ano, kupující by si mohl nárokovat také prostředky za vyšetření a operace. Pokud je ale situace taková, že jste při nejlepší vůli nemohli o vadě vědět, tak nárok na zaplacení nákladů pronajímateli nevzniká.

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro § 52, písmeno g Zákoníku práce - jak se bránit?
- Porušení pracovních povinností - kdy je opakované méně závažné a kdy závažné
- Opakované méně závažné a závažné porušení pracovních povinností (pracovní kázně) - příklad
- Porušení pracovní kázně - příklad, definice, vysvětlení podle Zákoníku práce
- Výpověď za půjčku peněz od zaměstnavatele kterou označil za krádež peněz

Paragraf 52, písmeno g Zákoník práce - chtěl bych se vás zeptat, zda se mohu bránit proti tomu paragrafu, jestliže v tom paragrafu se píše, že jsem musel posledních 6 měsících dostat možnost písemné upozornění na výpověď, ale já neměl nic takového, byl jsem vždy zodpovědný a poctivý v práci. Důvod té výpovědi je, že jsem si půjčil 500 Kč, vedoucí s tím souhlasila, a že vrátím do 3 dnů, což jsem i splnil, a za pár dnů dostanu výpověď, protože vedoucí žalovala vedení (její rodiče), jestli mají právo z tohohle vyhodit? S tímto paragrafem nedostanu ani podporu od úřadu práce. Zaměstnavatel dohodu o ukončení pracovního poměru odmítá. Pracoval jsem ve firmě rok a půl. Děkuji, Vojtěch

ODPOVĚĎ:
V ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce je uveden výpovědní důvod, který lze obecně označit jako porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance. Toto porušení může dosahovat různé stupně intenzity a ne pro všechny z nich musí výpovědi předcházet upozornění zaměstnance na porušení jeho povinností, tedy jednoduše řečeno porušení jeho pracovní kázně. Pouze v případě méně závažného, ale soustavného porušování povinností musí před výpovědí zaměstnanec obdržet upozornění na možnost výpovědi.
Pokud intenzita porušování povinností zaměstnance dosáhne intenzity závažného porušení nebo porušení zvlášť hrubým způsobem (to zde pak je i možnost okamžitého ukončení pracovního poměru) žádné upozornění ze strany zaměstnavatele výpovědi dle tohoto ustanovení předcházet nemusí. Intenzitu porušení povinností posuzuje zaměstnavatel s ohledem na jednání zaměstnance, jeho osobnost, celkovou práci, okolnosti apod. , tedy vždy individuálně.
Pokud se jedná o půjčení peněžité částky, tak toto může být problematické z toho hlediska, že pokud by se tak stalo bez vědomí zaměstnavatele, je zcela jistě možné toto jednání zaměstnance kvalifikovat jako závažné nebo dokonce porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Nevím, jaká je praxe u Vašeho zaměstnavatele, zda můžete nějakým způsobem dokázat, že vedoucí o tomto Vašem jednání věděla, pak by se samozřejmě o porušení Vašich povinností nejednalo a výpověď by byla neoprávněná.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, můžete své právo uplatnit u soudu, tedy podat žalobu na neplatnost výpovědi. Zde pak ovšem budete muset dokazovat její neoprávněnost.

OBČAN-NÁJEM
- Pachtovní smlouva podle starého Občanského zákoníku - bylo ji možné uzavřít?
- Přeměna staré nájemní smlouvy na smlouvy pachtovní automaticky
- Změní se nájemní smlouva na pachtovní smlouvu automaticky?
- Změna nájemní smlouvu na pachtovní - zemědělský pozemek
- Pachtovní smlouva na zemědělský pozemek 2014 (nový občanský zákoník 2014)

1.1.2005 jsme sepsali smlouvu o pronájmu zemědělské půdy. Tuto smlouvu bychom chtěli nájemci v co nejkratší době vypovědět. Nájemce již neprovozuje činnost (zemědělskou půdu obdělává místo něj syn bez našeho souhlasu) a již není zapsán v evidenci zemědělského podnikatele. Smlouva je uzavřena na dobu 10 let, výpovědní doba z nájmu je jeden rok. Je smlouva stále platná? Pokud ano, tak v jakém režimu aktuálně běží? V režimu nájemní smlouvy nebo pachtovní smlouvy? Je možné ji vypovědět, aby nájemce již od dalšího zemědělského roku tj. od 1.10.2014 tyto pozemky neobdělával nebo musíme čekat na uplynutí doby určité, tj. do 1.1.2015? Pokud ano, je třeba nájemci předat výpověď nebo zaniká smlouva automaticky? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
1/ Platnost smlouvy:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda dal nájemce předmětný zemědělský pozemek svému synovi do podnájmu či nikoli, připomínám pouze, že dle § 666/1 starého Občanského zákoníku byl nájemce oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanovila-li nájemní smlouva jinak. V tomto ohledu je proto podstatné, zda bylo předání zemědělského pozemku do podnájmu v nájemní smlouvě výslovně zakázáno či zda o tomto nájemní smlouva mlčí.

Pokud byl podnájem zemědělského pozemku v nájemní smlouvě zakázán a nájemce i přesto svému synovi tento pozemek do podnájmu předal, je dle § 666/2 starého Občanského zákoníku možné od nájemní smlouvy odstoupit.

2/ Aktuální právní režim nájemní smlouvy:
Dle § 3074/1 nového občanského zákoníku platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. od 1. 1. 2014), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. To však neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

Pokud předmět Vámi uzavřené nájemní smlouvy odpovídá současnému vymezení pachtovní smlouvy dle § 2332/1 nového občanského zákoníku (ve smyslu zemědělského pachtu dle § 2345 a násl. nového občanského zákoníku), což předpokládám, bude se tento smluvní vztah řídit ustanoveními starého Občanského zákoníku o nájemní smlouvě (§ 663 a násl. starého Občanského zákoníku), a to na základě shora zmíněného § 3074/1 nového občanského zákoníku.

3/ Ukončení platnosti nájemní smlouvy:
Dle § 677/2 starého Občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku. Ujednání smluvních stran pak má před ustanovením smluvních stran vždy přednost, tzn. že při ukončování platnosti nájemní smlouvy výpovědí se musíte řídit příslušnou částí nájemní smlouvy.

Pokud pak Vámi uzavřená nájemní smlouva stanoví jednoletou výpovědní dobu, je skutečně vhodnější vyčkat do skončení platnosti nájemní smlouvy. Před 1. 1. 2015 je samozřejmě možné ukončit platnost nájemní smlouvy kdykoli na základě písemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem.

Při skončení platnosti nájemní smlouvy, uzavřené na dobu určitou, není k poslednímu dni platnosti této smlouvy nutné doručovat nájemci žádný zvláštní dokument, platnost smlouvy bude ukončena automaticky. Pro naprosté vyjasnění právních vztahů mezi bývalým pronajímatelem a bývalým nájemcem Vám však lze doporučit zaslat bývalému nájemci doporučený dopis (s dodejkou), v němž ho informujete o skončení platnosti nájemní smlouvy a Vašem nezájmu na pokračování tohoto smluvního vztahu (jednu kopii tohoto dopisu si samozřejmě ponechte).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Byt získaný v elektronické dražbě - jak vystěhovat původního majitele, uživatele bytu?
- Může původní majitel zakázat vstup do bytu novému majiteli který získal byt v elektronické dražbě?
- Nový majitel získal byt v elektronické dražbě - může původní majitel znepřístupnit byt novému majiteli?
- Byt získaný v elektrocnické dražbě - co s věcmi původního majitele?
- Co může udělat s věcmi původního majitele nový majitel bytu který získal byt v elektronické dražbě?
- Lhůta na vyklizení bytu na vydraženého v elektronické dražbě
- Do kolika dní se musí původní majitel vystěhovat z exekučně vydraženého bytu, domu?
- Rodinný dům získaný v elektronické dražbě - jak vystěhovat původního majitele, uživatele bytu?
- Může původní majitel zakázat vstup do domu novému majiteli který získal byt v elektronické dražbě?
- Nový majitel získal dům v elektronické dražbě - může původní majitel znepřístupnit byt novému majiteli?
- Rodinný dům získaný v elektrocnické dražbě - co s věcmi původního majitele?
- Co může udělat s věcmi původního majitele nový majitel domu který získal byt v elektronické dražbě?
- Lhůta na vyklizení rodinného domu na vydraženého v elektronické dražbě
- Vystěhování věcí z bytu získaného v elektronické dražbě - postup, informace
- Vystěhování věcí z rodinného domu získaného v elektronické dražbě - postup, informace

V exekutorem nařízené elektronické dražbě na byt mi byl udělen nejvyšší příklep. Vše již nabylo právní moci a exekutor postoupil přepsání nemovitosti (bytu) na Katastrální úřad (ke vkladu do katastru nemovitostí). Musí mě bývalý majitel / uživatel pustit do bytu? Jak postupovat v případě, že nebude chtít byt opustit? Mohu vystěhovat věci bývaleho vlastníka např. do pronajaté garáže a vyměnit zámek i v případě, že byt užívá a užívat nemovitost sám? Navíc s nimi žijí děti.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud se ve Vašem případě jednalo o dražební prodej bytu dle § 336 a násl. Občanského soudního řádu (což však z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá), je vhodné vědět, že dle § 336j/4 Občanského soudního řádu uloží soud (v usnesení o příklepu) povinnému (umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci), aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Obdobný princip je pak zakotven rovněž v § 336ja/5 Občanského soudního řádu, a to v případě, kdy soud vydává usnesení o předražku.

Bylo-li proto ve Vámi popsaném případě vydáno usnesení o příklepu či usnesení o předražku, které nabylo právní moci, jste dle § 336l/7 Občanského soudního řádu oprávněn kontaktovat exekutora a podat návrh na provedení exekuce vyklizením nemovité věci (v jejímž rámci se postupuje dle § 340 a násl. Občanského soudního řádu). Před kontaktováním exekutora Vám lze samozřejmě doporučit písemně vyzvat (jednu kopii této výzvy si ponechte) současné obyvatele bytu k jeho dobrovolnému vyklizení (a to v přiměřené lhůtě, kterou ve výzvě stanovíte).

Pokud usnesení o příklepu či usnesení o předražku vydáno nebylo, bude nutné (po zaslání písemné výzvy k dobrovolnému vyklizení bytu) podat k soudu žalobu na vyklizení, po vydání rozsudku (nebude-li tento rozsudek ze strany obyvatel bytu respektován) bude opět možné kontaktovat exekutora.

Jelikož jste se stal vlastníkem předmětného bytu, jste samozřejmě oprávněn do tohoto bytu vstupovat, vyměnit zámky, užívat ho. Současným obyvatelům / uživatelům k tomuto bytu již nesvědčí žádný užívací titul.

Přestože svépomocné jednání (tzn. vystěhování věcí vlastními silami a výměna zámku) je krokem jednoznačně rychlejším, představuje shora popsaný postup jediný právně nezávadný (přestože časově náročnější) způsob, jak předmětný byt vyklidit.

OBCHOD-SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy podle starého Občanského zákoníku (před rokem 2014)
- Účinky odstoupení od kupní smlouvy podle starého Občanského zákoníku (před rokem 2014)

Jsem chovatel, pejsek byl narozený 7.2.2013, prodej novým majitelům 31.5.2013. Mám dlouhá léta chovatelskou stanici psů jako zájmovou, ne podnikatelskou činnost. Loni jsem si chtěla nechat psa s nejlepším genetickým profilem, ale jedni lidé se do jeho fotografií zamilovali a dlouhodobě jej na mně škemrali i když nezastírali, že chovného psa mít nechtějí. Situace se vyvinula tak, že si psa nakonec odvezli s tím, že mi slíbili a i ve smlouvě podepsali, že psa předvedou na výstavě a uchovní. O psa se ale nestarali podle mých rad, tudíž se u psa špatně vyvinuly jeho plemenné znaky (dalo by se snad nyní ještě napravit). Zřejmě to udělali schválně, aby měli ode mne pokoj. Přestali se mnou komunikovat, odpovídat na email, brát mi telefon apod. Chtěla bych vědět, zda je možné na základě smlouvy, abych požadovala navrácení psa. Předpokládala bych, že jim zaplatím i jejich náklady. Bohužel
mám jen naskenovanou kopii smlouvy, ne originál, tiskárnu jsem neměla funkční. K dříve tištěnému textu byl rukou doplňován dodatek o tom uchovnění. Je to platné? Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Co se týče Vámi uzavřené kupní smlouvy, není možné se bez znalosti jejího textu k ne/platnosti této smlouvy vyjadřovat. Byl-li však dodatek této smlouvy dopsán k původnímu textu a tuto změnu smluvního textu potvrdily obě smluvní strany svými podpisy, měl by se i tento dodatek stát platnou součástí smlouvy. Skutečnost, že nemáte originál smlouvy k dispozici by pak neměla znamenat žádný podstatný handicap.

Pokud se kupující zavázal v kupní smlouvě s předmětem koupě nakládat určitým způsobem a tento závazek neplní, bylo by možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na odstoupení od této smlouvy.

Dle § 48/1 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla kupní smlouva uzavřena a kterým se tudíž tento smluvní vztah řídí) mohl účastník odstoupit od smlouvy, jen jestliže to v tomto zákoně bylo stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

Dle § 517/1 Občanského zákoníku byl dlužník (zde kupující), který svůj dluh řádně a včas nesplnil, v prodlení. Jestliže tento dluh nesplnil ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, měl věřitel (zde Vy) právo od smlouvy odstoupit.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit zaslat (doporučeně s dodejkou) kupujícímu písemnou výzvu (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte) ke splnění jeho povinnosti dle uzavřené kupní smlouvy (pro uskutečnění této nápravy stanovte kupujícímu přiměřenou lhůtu). V této výzvě rovněž zmiňte svou připravenost odstoupit od kupní smlouvy v případě, že smluvní povinnost nebude kupujícím splněna.

Nebude-li kupující na Vaší výzvu reagovat splněním své smluvní povinnosti, můžete od uzavřené kupní smlouvy písemně odstoupit. V odstoupení identifikujte řádně obě smluvní strany, kupní smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření a předmětu koupě) a vyjádřete svou vůli od této kupní smlouvy odstoupit. Odstoupení zašlete kupujícímu opět doporučeně s dodejkou, jedno vyhotovení odstoupení si ponechte.

Automatickým účinkem odstoupení od smlouvy je její zrušení od počátku (tzn. že na smlouvu se hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena), přičemž smluvní strany si musí navzájem vrátit poskytnutá plnění (§ 48/2 starého Občanského zákoníku).

Nebude-li kupující reagovat ani na odstoupení od kupní smlouvy, nezbude Vám, než se obrátit na soud.

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Cestování dítěte do Chorvatska s tetou, strýcem - je nutná plná moc rodiče?
- Plná moc na vycestování dítěte do zahraničí s rodinným příslušníkem (teta)

V polovině července 2014 jede můj nezletilý syn na dovolenou autobusem do Chorvatska s mou tetou, tudíž bez zákonného zástupce. Měla bych tetě dát ověřenou plnou moc, tak se chci zeptat, zda nějaký vzor někde najdu. Vůbec nevím, jak by měla správně vypadat a už vůbec bych jí nedokázala přeložit do jednoho cizího jazyka. Můžete mi poradit prosím? Také by mne zajímalo, zda jí musí podepsat i jeho otec, který je ale zbaven rodičovské zodpovědnosti? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
V roce 2009 schválil chorvatský parlament změny a doplňky Cizineckého zákona, čímž došlo ke zrušení povinnosti, aby nezletilá osoba cestující do Chorvatska bez doprovodu zákonných zástupců měla s sebou jejich písemný souhlas. Váš syn tedy může vycestovat do Chorvatska bez Vašeho písemného souhlasu, pouze s cestovním pasem nebo občanským průkazem.

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vydání lidských ostatků a zákony
- Kdo může požádat o vydání lidských odstatků?
- Může člověk rozhodnout o způsobu pohřbu (zpopelnění, do země)?
- Vydání urny s popelem zemřelého rodině a zákony
- Kdo může požádat o vydání urny se zemřelým, zesnulým?
- Komu patří urna s ostatky zemřelého, zesnulého?
- Kdo je majitelem popela zemřelého a urny?
- Kdo rozhoduje o druhu pohřbu (do země, zpopelnění)?
- Kdo rozhoduje o nakládání s ostatky zemřelého (pohřební do země, zpopelnění)?

Tragicky nám zemřel syn (ne vlastní vinou). Rodina exmanžela má společný hrob s příbuznými; zde chtěl otec a tchán uložit urnu. Syn nechtěl být pochován do země. Urnu jsem prozatím měla doma. Exmanžel si pro ni přijel, řekl, že se urna uloží do jejich hrobu, abych zařídila místo na pořízení nového hrobu - ústní dohoda (mám 2 svědky). Jsou sepsány 2 smlouvy na uhrazení - mě a exmanžela (pohřeb se též platil 2 fakturami). Manžel najednou s tímto nesouhlasí, nechce podepsat smlouvu. Chce, aby byla napsána na mě. Jak postupovat, abych získala urnu? Jde o mé dítě, nikoliv o dítě prarodiče. Jim jde o to, že prý mají nárok na dotaci od státu, kterou chtějí využít, splatit si opravu hrobu. Existuje vůbec nějaká dotace? Přece tyto výdaje hradit zpětně ten, co nehodu zavinil. Děkuji. Olga

ODPOVĚĎ:
Je-li urna s ostatky Vašeho syna již uložena v hrobě (předpokládám, že na veřejném pohřebišti), je její vydání touto skutečnosti velmi ztíženo. V této souvislosti odkazuji v první řadě na § 92/2 občanského zákoníku, dle něhož má na vydání lidských ostatků právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědic, to vše však za podmínky, že tyto ostatky dosud nebyly uloženy na veřejném pohřebišti. Jelikož jsou však ostatky Vašeho syna na veřejném pohřebišti již uloženy, není dle shora zmíněného ustanovení občanského zákoníku Vaše právo na jejich vydání založeno.

Současně je však vhodné vědět, že dle § 114/1 občanského zákoníku je člověk oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. Je-li v případě Vašeho syna možné nějakým způsobem prokázat, že si pohřeb svých ostatků do hrobu nepřál, lze uvažovat o možnosti domáhat se vydání urny s jeho ostatky i přes její uložení do hrobu právě za účelem splnění jeho přání. Zda by však tato argumentace obstála proti shora citovanému § 92/2 občanského zákoníku nelze předjímat (osobně soudím, že spíše nikoli). Nebude-li v tomto ohledu dohoda s Vaším bývalým manželem možná, nezbude Vám, než se obrátit na advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

a s jeho pomocí podat žalobu k soudu.

Co se týče nákladů pohřbu a opatření pohřebiště, hradí se z pozůstalosti; pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí (§ 114/2 občanského zákoníku). Na toto ustanovení navazuje § 1701/2 občanského zákoníku, dle něhož je dědic zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa.

Byla-li však smrt způsobena zaviněním jiné osoby, je k úhradě přiměřených nákladů spojených s pohřbem v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny veřejnou dávkou podle jiného právního předpisu povinna tato osoba (§ 2961 občanského zákoníku); přitom se přihlédne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivého případu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Předkupní právo nájemce městského bytu - nový občanský zákoník 2014
- Má nájemce bytu předkupní právo při jeho prvním převodu?
- Předkupní právo nájemníka městského bytu - nový občanský zákoník 2014
- Má nájemník bytu předkupní právo při jeho prvním převodu?
- Právo nájemce na přednostní koupi bytu - nový občanský zákoník 2014
- Právo nájemníka na přednostní koupi bytu - nový občanský zákoník 2014

2008 mi moje matka darovala byt. Vše je právně vyřízené. Maminka stále v bytě bydlí, jako věcné břemeno. Já bydlím od roku 1989 ve státním bytě s rodinou, teď už jen se synem (33 let). 2016 mají tyto státní byty privatizovat. Bude mi byt nabídnut ke koupi, nebo se budu muset odstěhovat do svého. Event. bude moci koupit syn? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Dle § 1187/1 občanského zákoníku platí, že vznikla-li bytová jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k bytové jednotce při jejím prvním převodu. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.

Pokud tedy byly ve Vašem případě bytové jednotky vymezeny prohlášením, které bylo zapsáno vkladem do katastru nemovitostí do 31. 12. 2013, máte, jako nájemkyně bytu, po 1. 1. 2014 předkupní právo k bytu při jeho prvním převodu.

Neboť z dotazu nevyplývají další podrobnosti, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda jsou ve Vašem případě splněny podmínky dle § 1187/1 občanského zákoníku, doporučuji Vám se s dotazem na vznik Vašeho předkupního práva k bytu obrátit přímo na pronajímatele (resp. příslušnou organizační složku či orgán, který ČR při podpisu nájemní smlouvy zastupoval).

OBČAN-NÁJEM
- V jakém stavu nájemce musí předat zemědělský pozemek pronajímateli při ukončení nájmu?
- Musí nájemce zemědělského pozemku pozemek zorat před předáním pronajímateli
- Ukončení nájmu zemědělského pozemku - musí ho nájemce zorat?
- Vrácení zemědělského pozemku pronajímateli - musí být zorán nebo jen sjetý diskovými bránami?
- Vrácení zemědělského pozemku pronajímateli - rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 2145/2011

Pronajímám ornou půdu zemědělsko-obchodnímu družstvu (ZOD). Nájemní smlouva končí 31. 12. 2014, pozemky poté přebírám do vlastního užívání.
Dotaz zní: V jakém stavu mi ornici mají ze zákona předat? Domnívám se, že s provedenou běžnou orbou (cca 30-40 cm hloubky).
ZOD mi nabízí pouze podmítnutí diskovými bránami (cca 10-15 cm), hlubší orbu chtějí zaplatit. Mám tedy zákonný nárok trvat na klasické orbě, popř. v jakém zákoně je toto popsáno? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle § 682 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla nájemní smlouva, jak předpokládám, uzavřena) platí, že skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. S ohledem na § 3074/1 nového občanského zákoníku pak lze uzavřít, že právní úprava dle starého Občanského zákoníku se použije také na skončení Vašeho nájemního (de facto však pachtovního) vztahu k 31. 12. 2014.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu proto pouze doplňuji, že obdobná pravidla pro vrácení pronajaté věci jsou zakotvena rovněž v § 2225 nového občanského zákoníku.

Neobsahuje-li proto Vámi uzavřená nájemní smlouva žádné ustanovení o stavu, v jakém Vám má být po skončení nájmu pozemek vrácen,
a/ bude nutné vycházet ze stavu, v němž byl zemědělský pozemek zemědělsko-obchodnímu družstvu předán, přičemž
b/ bude nezbytné zohlednit také běžný hospodářský postup s ohledem na roční období, kdy dojde ke skončení nájmu (tzn. je-li při běžném hospodaření na zemědělském pozemku obvyklé, že pozemek je v tuto dobu určitým způsobem zorán). Povinnost k provedení konkrétního způsobu orby však není v žádném právním předpise výslovně zakotvena.

Na závěr své odpovědi poukazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2145/2011, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:

„Pronajímatel nezíská žádný majetkový prospěch z toho, že mu nájemce po skončení nájmu odevzdá zemědělský pozemek s rozpracovanou výrobou zemědělských produktů. Jinými slovy řečeno, pronajímatel se neobohatí již tím, že převezme zemědělský pozemek poté, co na něm nájemce učinil určité práce (pozemek – pole zoral a osel), jež mu teprve v budoucnu měly přinést užitky z pronajaté věci (zemědělské produkty). Naopak pronajímatel by se v naznačených souvislostech obohatil (mohl obohatit) jedině tehdy, pokud by pronajatý pozemek převzal s takto již vytvořenými užitky a tyto užitky by si neoprávněně přivlastnil, ačkoli vznikly za trvání nájmu a přináležely nájemci. “

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ

- Nevyplacení části odměny za práci - jak se může bránit zaměstnanec?

Nebylo mi zdůvodněno nevyplacení části odměny - mám mzdový výměr, který je součástí pracovní smlouvy. Musí zaměstnavatel zdůvodnit nevyplacení (ústně nebo písemně)? Mohu protestovat, stěžovat si, požadovat zdůvodnění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Mzdový výměr by měl obsahovat i způsob odměňování, pokud toto nestanoví pracovní smlouva nebo vnitřní předpis (§ 111 odst. 4 zákoníku práce). V některém z těchto dokumentů musí být tedy uvedeno, za jakých okolností máte nárok na odměnu, v jaké výši apod. Při vyplacení/nevyplacení odměny je pak nutno vycházet z těchto skutečností.
Zaměstnavatel by měl mít k dispozici podklad, ze kterého vychází při udělení či neudělení odměny, konkrétní postup (zda odměnu odůvodňuje i nikoliv) záleží na praxi zaměstnavatele.
Stěžovat si, protestovat i požadovat zdůvodnění v každém případě můžete. Pokud Váš nesouhlas vyjádříte písemně a adresujete na zaměstnavatele (byť i prostřednictvím Vašeho přímého nadřízeného), měl by Vám zaměstnavatel písemně odpovědět.

SPRÁVNÍ-OBCE
- Je obec povinna zavést a provozovat veřejné osvětlení?
- Veřejné osvětlení v obci - je povinností obce?
- Žádost na obec o provozování veřejného osvětlení - informace
- Jak napsat žádost na obecní úřad - veřejné osvětlení
- Do kolika dní musí obec odpovědět na návrh, podnět, připomínku?
- Lhůta na odpověď obce na návrh, podnět, připomínku?
- Do kolika dní musí město (MÚ) odpovědět na návrh, podnět, připomínku?
- Lhůta na odpověď města (MÚ) na návrh, podnět, připomínku?
- Kdy musí obec projednat návrh občanů na zasedání obce
- Kdy musí město projednat návrh občanů na zasedání města
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neudržování pozemku - pokuta od obce, obecního úřadu
- Výše pokuty za neudržování pozemku - pokuta od obce, města (OÚ, MÚ)
OBČAN-BYDLENÍ
- Developer (majitel pozemku pod domy) vypnul veřejné osvětlení - co dělat?
- Developer vypnul veřejné osvětlení u domů na svém pozemku
- Developer se nestará o pozemek na kterém stojí domy - co dělat?

Koupili jsme si bytu do osobního vlastnictví v uzavřeném (oploceném areálu) s pozemkem kde vlastník je developer, my máme pozemky jen pod domy. Developer při koupi bytu sliboval ostrahu a údržbu pozemku a vše co kolem toho týče. To fungovalo asi 5 let bez problému. Ted ukončil ostrahu vypnul veřejné osvětlení a přestal pečovat o pozemky a nastal problém z veřejných osvětlení a údržbou pozemků. Areal je sice oplocen, ale vstup do něj má každý, není uzavřený bránou. Na městském úřadě kde jsme podali stížnost ohledně veřejné osvětlení nám bylo sděleno, že vyzvali developera, aby předal městu požadovanou dokumentaci, a veřejné osvětlení převezme, ale od té doby uplynulo 4 měsíce a nic se nezměnilo. Požádali jsme firmu ČEZ o zapojení veřejného osvětlení na naše náklady a provoz. Odpověď od ČEZ: provozovat veřejné osvětlení může pouze město nebo obec.
Další problém je údržba pozemku, kde město odmítá o pozemky se starat z důvodu, že nejsou jejich. Můžete nám prosím poradit na koho se máme obrátit s naší situací. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že nejsou-li původně dané sliby developera nikde písemně zachyceny (zejména v kupní či jiné smlouvě), je vymáhání těchto závazků prakticky nemožné.

Co se týče veřejného osvětlení, je v první řadě nezbytné připomenout, že provozování veřejného osvětlení není povinností obce, tzn. že žádný platný právní předpis obcím neukládá povinnost zavést a provozovat na jejich území veřejné osvětlení (provoz veřejného osvětlení naopak spadá do výkonu samostatné působnosti obce dle § 35 zákona o obcích).

Pro urychlení znovuzprovoznění veřejného osvětlení Vám proto lze pouze doporučit obrátit se na obec prostřednictvím hromadné písemné žádosti (může mít samozřejmě i formu petice), přičemž své požadavky můžete obci předkládat k projednání také využitím práva občana obce dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, tzn.:

- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

S městem lze souhlasit v tvrzení, že není možné, aby město udržovalo zeleň, která se nenachází na jeho pozemcích; tímto způsobem by město nepřípustně zasahovalo do vlastnického práva developera. Dojde-li k zanedbání zeleně na předmětném pozemku tak, že bude narušen vzhled obce, není vyloučeno, aby obec uložila vlastníkovi tohoto pozemku pokutu do výše 100.000,- Kč (§ 58/2 zákona o obcích).

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Podpis manžela za manželku u ručení za půjčku - jde o trestný čin?
- Zfalšovaný podpis u úvěru - trest, trestní sazba, hrozí vězení?
- Úvěrový podvod - podepsání úvěru dlužníkem místo ručitele
- Dlužník podepsal ručení za ručitele - jaký trest je za trestný čin?

2009 si kamarád bral půjčku u Cetelemu asi na 500.000 Kč. Cetelem chtěl aby se na dokumentu podepsala i manželka jako ručitel. Tento dokument kamarád podepsal místo ní. Teď chce na něj manželka (shodou okolností při rozvodu) podat trestní oznámení, že ručení za ní podepsal aniž by o tom věděla. Přišla na to když po ní chtěl Cetelem nezaplacenou splátku, jako po ručitelce. Jaký trest mu hrozí za takto zfalšovaný podpis? Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
V tomto případě může být naplněna skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu, za něž může být uložen trest odnětí svobody až na pět let v závislosti na způsobené škodě.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel odmítá dát náhradní volno za přesčasy - co dělat?
- Šikana zaměstnavatele - přidělování úkolů nesplnitelných v pracovní době
- Nesplnitelné pracovní úkoly a šikana od zaměstnavatele - jak se bránit?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Srážka ze mzdy z důvodu nesplnění úkolu zaměstnavatele včas
- Nesplnění pracovního úkolu včas a srážka ze mzdy zaměstnance, pracovníka
- Srážka z platu z důvodu nesplnění úkolu zaměstnavatele včas
- Nesplnění pracovního úkolu včas a srážka z platu zaměstnance, pracovníka
- Pokuta od zaměstnavatele za včasné nesplnění pracovního úkolu
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - srážka mzdy
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - srážka platu
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - pokuta, snížení platu, mzdy
- Pokuta od zaměstnavatele za včas nesplněný pracovní úkol - je oprávněná dle ZP?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Šikanózní výkon práv zaměstnavatelem - příklad

Zamestnávateľ mi v mesiaci november 2014 zadal úlohu so skorým až nemožným termínom splnenia - musel som v práci byť nedobrovoľne každý deň aj cez víkendy nadčas, za mesiac to bolo cca 60 hod. Teraz mi odmieta poskytnúť náhradné voľno s tým, že je moja chyba, že som nestíhal. Teraz som s novou úlohou v podobnej situácii a šéf sa vyhráža, že ak nesplním termín odovzdania, strhne mi časť mzdy (pracovná zmluva o takejto možnosti nehovorí). Má na to právo? V prac. zmluve máme pevne stanovenú dobu príchodu a odchodu do práce. Môžu nás trestať (alebo aj vyhodiť) aj za 5 min neskorý príchod, hoci v danom dni odídeme o spomínané minúty neskôr a v danom týždni máme odpracované potrebné hodiny nadčas?
V nastávajúcom roku nás v práci nútia podpísať nové zmluvy s tým, že tie staré nemajú potrebný formát. V nových zmluvách však nie je špecifikovaná mzda, ale je stanovena priloženým mzdovým výmerom a tvrdia že aj keď je výmer nedílnou súčasťou zmluvy, môžu nám kedykoľvek jednostranne znížiť mzdu. Majú pravdu alebo nás len zavádzajú? Dakujem, Beata

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by Vám měl přidělovat pracovní úkoly v souladu s pracovní smlouvou, ve které musí být určen druh práce, který pro něj máte vykonávat. Zaměstnavatel je také povinen vytvořit Vám vhodné podmínky pro výkon Vaší práce. Za předpokladu, že Vám zaměstnavatel přiděluje úkoly tak, aby Vás nutil do přesčasů, jedná se z jeho strany o tzv. šikanózní výkon práv. Můžete se tak obrátit s podnětem na příslušný inspektorát práce ( www.suip.cz ), který by danou věc měl prošetřit, příp. další takový nesplnitelný úkol odmítnout.
Pokud by proti Vám chtěl zaměstanavtel v důsledku odmítnutí uplatnit nějaké sankce, bude třeba se proti nim bránit a patrně dojde až na soudní jednání. Zákoník práce hovoří o tom, že srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.
Srážky ze mzdy k náhradě škody, kterou zaměstnanec zaměstnavateli způsobil, jsou možné jen na základě vzájemné dohody o srážkách ze mzdy.
Zaměstnavatel Vám tak z tohoto titulu nemůže srážte mzdu za nesplněný úkol. Pokud je pracovní doba pevně daná, je třeba ji dodržovat a za Za pozdní příchody Vás zaměstnavatel může sankcionovat. To, že byste si pozdní příchod tzv. napracoval jindy, lze pouze po dohodě se zaměstnavatelem.
Pokud máte pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, novou smlouvu podepisovat nemusíte, buďte ale pak připraven na to, že zaměstnavatel na Vás může činit nátlak, proti kterému byste se mohl bránit také u inspektorátu práce ( www.suip.cz ) nebo soudu.
Pakliže je mzda určena mzdovým výměrem, zaměstnavatel může její výši měnit i bez souhlasu zaměstnance.

RŮZNÉ-STAVBY
- Jaké stavby nejsou zakrasleny v katastru nemovitostí
- Jaké stavby jsou zakrasleny v katastru nemovitostí
- Minimální rozměry stavby pro zakreslení do katastru nemovitostí
- Od jaké velikosti stavby je stavba zakreslena do katastrální mapy?
- Jaké stavby nejsou zakrasleny do katastrální mapy
- Jaké stavby jsou zakrasleny do katastrální mapy
- Minimální rozměry stavby pro zakreslení do katastrální mapy
- Co je to drobná stavba podle zákona o katastru nemovitostí?
- Drobná stavba podle zákona - velikost, rozměr, počet pater
- Jak donutit souseda aby odstranil drobnou stavbu na hranici pozemků?
- Jak donutit souseda aby odstranil stínící stavbu na hranici pozemků?

Žádali jsem stavební odbor ohledně umístění pergoly. Problém byl v nové katastrální mapě, kde nebyla odstraněna půl roku zbouraná malá kůlnička. Přitom jsme již několikrát stavební odbor žádali, zda sousedé, kteří mají zapuštěný zděný skleník na hranici naší zahrady, který má okno místo plotu a všechen rybíz a angrešt na naší zahradě sousedé ničí, že jim do skleníku stíní, ale hlavně z něho sledují, zda je povolen a proč není v katastrální mapě zakreslen. Prý je vše v pořádku a zakreslen bude. To už je asi 10 let a nic. Jaký je termín a pokuta na změnu neuvedenou v katastrální mapě a co vše musí být v mapě na katastru zakresleno. Děkuji, Němcová

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o katastru nemovitostí se v katastru neevidují drobné stavby. Za drobnou stavbu se pro účely katastrálního zákona považuje stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m.
Stavba tzv. drobné stavby nepodléhá ani stavebnímu povolení ze strany stavebního úřadu. Pokud by Vám sousedům skleník vadil, zkuste se nejprve domluvit s ním. Pokud domluva není možná, obraťte se o pomoc na místní stavební úřad. Pokud ani toto řešení nebude úspěšné, nezbývá Vám nic jiného než se obrátit žalobou na odstranění stavby na soud, kde ale musíte pečlivě zvážit důvody pro odstranění nebo změnu stavby.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU

- Přeřazení na jinou práci po mateřské dovolené - je to dle Zákoníku práce?
- Přeřazení po mateřské dovolené na jinou pracovní pozici - může to zaměstnavatel udělat?
- Pracovní doba matky po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovní doba pracovnice po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovní doba zaměstnankyně po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovnice po mateřské dovolené - může dělat celodenní směny a víkendovou práci při péči o dítě?
- Zaměstnankyně pečující o dítě - může dělat celodenní směny a víkendovou práci?
- Pracovnice pečující o dítě - může dělat celodenní směny a víkendovou práci?
- Musí zaměstnavatel přizpůsobit pracovní dobu pracovnici pečující o malé dítě
- Pracovní doba matky pečující o malé dítě - musí dělat celodenní směny a víkendy?
- Podepsání dodatku k pracovní smlouvě - zaměstnavatel nemá místo pro pracovnici po mateřské dovolené
- Neudržení místa pro pracovnici po mateřské dovolené - nevýhoda podepsání dodatku k pracovní smlouvě

Nastoupila jsem do zaměstnání po 3leté rodičovské, moje místo administrativního pracovníka bylo obsazeno 02/2013 i přesto, že jsem nastoupit mohla. Pracovala jsem na směny ranní a odpolední. Byla jsem přeřazena pozici pokladní s celodenními směnami i o víkendech. Vzhledem k tomu, že mám 3leté dítě, mi tato pracovní doba nevyhovuje. Jak mám postupovat? Byl postup zaměstnavatele správný? Má povinnost mi přizpůsobit pracovní dobu kvůli dítěti? V původní pracovní smlouvě administrativní pracovník, po nástupu po rodičovské jsem musela podepsat dodatek na změnu pozice na pokladní. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přihlížet k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádejte proto zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jiné rozvržení práce a zaměstnavatel je povinen Vám vyhovět, pakliže tomu nebrání vážné provozní důvody. Vážné provozní důvody zákoník práace již nedefinuje, avšak v případě sporu by to byl zaměstnavatel, který by prokazoval, že vážné provozní důvody mu bránily v tom, aby Vám vyhověl. Pokud se zamětnavatelem lidově řečeno nebude řeč, obraťte se s podnětem na příslušný inspektorát práce ( http://www.suip.cz/ ), s jeho formou i obsahem Vám pracovníci inspektorátu pomohou.
V krajním případě je možné věc řešit soudní cestou. Zákoník práce v souvislosti s návratem po rodičovské dovolené říká, že je zaměstnavatel povinen zařadit pracovníka nebo pracovnici na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. Ve Vašem případě byla chyba to, že jste dodatek podepsala, protože zaměstnavatel Vám jako administrativní pracovnici měl najít jiné podobné místo. Takto došlo ke změně pracovní náplně a zpětně už je velmi těžké toto napadnout. Dělo by se tak soudní cestou, kde byste musela prokázat, že jste smlouvu uzavřela kupříkladu pod nátlakem.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Pronájem pokoje studentům - nájemní nebo podnájemní smlouva?
- Pronájem pokoje - nájemní nebo podnájemní smlouva?
- Jakou smlouvu použít při nájmu pokoje - podnájemní nebo nájemní?
- Nájemní a podnájemní smlouva - rozdíl, příklad, vysvětlení
- Nájem a podnájem - rozdíl, příklad, vysvětlení, definice
- Podnájem bez souhlasu pronajímatele - je to přípustné?
- Musí mít nájemník souhlas pronajímatele s podnájmem další osobě?
- Musí mít nájemce souhlas pronajímatele s podnájmem další osobě?

Chtěl jsem se zeptat, jak je to když chci pronajmout byt 3+1 studentům, každému jeden pokoj. Smlouvu uzavřu s každým z nich. Mám smlouvu uzavřít o podnájmu nebo pronájmu pokoje? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi nájmem a podnájemem spočívá v tom, že pronajímatel je vlastníkem pronajímané věci, zato podnájem vzniká v případě, že nájemce sám přenechává (najatou) věc dále do nájmu.
Jste-li tedy vlastníkem nemovitosti, uzavřete se studenty nájemní smlouvy, jste-li však sám nájemníkem, uzavíráte smlouvu o podnájmu.
Jen připomínám, že v případě podnájmu, kdy nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, tedy vlastníka bytu.

OBCHOD, FINANCE, DANĚ - DANĚ
- Vypořádání SJM a přenechání pozemku - platí se daň nebo ne?
- Vypořádání SJM a daň z převodu nemovitosti
- Rozvod manželství a daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM
- Daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM
- Platí se daň z převodu nemovitosti při rozvodu a vypořádání SJM?
- Platí se daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM při rozvodu
- Daň z příjmu a daň z nabytí nemovitých věcí při vypořádání SJM
- Přenechání nemovitosti při vypořádání SJM a plcení daně z nabytí nemovitých věcí a daně z příjmu
- Přenechání nemovitosti při vypořádání SJM a plcení daně z příjmu a daně z nabytí nemovitých věcí

2014 se budu rozvádět a v dohodě o vypořádání společného jmění manželů SJM chceme uvést, že rodinný dům, který jsme společně postavili, zůstane mně. Manželovi v rámci vypořádání dám pozemek, který jsem nabyla darem od rodičů. Manžel si pozemek prodá a za peníze pořídí bydlení pro sebe. Bude převod pozemku manželovi osvobozen od daně z převodu nemovitých věci? A dále bude muset manžel při následném prodeji pozemku platit daň z příjmů? Já pozemek vlastním již asi 13 let. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pozemek však není součástí SJM, a tudíž nebude zahrnut do vypořádání SJM. Pokud by k darování pozemku manželovi došlo až po ukončení manželství, domnívám se, že převod by sice nepodléhal dani z nabytí nemovitých věcí DzNNV, ale mohlo by se jednat o darování, které by bylo předmětem daně z příjmů DzP (již se nebude jednat o osvobozené darování manželovi, nebude-li s Vámi i nadále žít v jedné domácnosti).

Řešením by mohlo být
(1) darování pozemku manželovi do jeho výlučného vlastnictví ještě za trvání manželství (pak se neuplatní ani DzNNV, ani DzP) nebo
(2) smlouva o rozšíření SJM (u notáře) o Váš pozemek, ten by tímto byl rovněž předmětem vypořádání a daň z nabytí nemovitých věcí by se při vypořádání neuplatnila.

Následný prodej pozemku manželem, pokud nastane dříve než 5 let od nabytí, bude podléhat dani z příjmů.

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Převzetí peněz na budoucí pohřeb od příbuzného - vzor, informace
- Darovací smlouva s příkazem - informace, příklad použití
- Darovací smlouva s příkazem - náležitosti
- Darovací smlouva s příkazem - nový občanský zákoník 2014

Potřebuji "návod" jak sepsat převzetí peněz (asi 15.000 Kč) od tety na její pohřeb. Z těchto peněz ho budu hradit, potřebuji právně nezávadnou listinu. Bylo by to ve dvou tiskopisech, jeden pro mne a druhý pro tetu. Mirek

ODPOVĚĎ:
Zákon výslovně na tyto případy nemyslí, proto ani v jeho úpravě nenajdeme konkrétní smluvní typ, který by se na tento případ vztahoval. Jakákoli smlouva, jejímž obsahem, by bylo pouhé svěření peněz do Vaší úschovy, by neobstála, neboť smrtí Vaší tety by tyto peníze spadaly do dědictví. Tedy pokud nejste přímým dědicem po Vaši tetě, mohli by svěřené peníze po Vás vymáhat dědici.

Pro daný případ bych Vám doporučila uzavřít smlouvu, ve které dojde k převodu vlastnického práva, tedy smlouvu darovací. Konkrétně darovací smlouvu s příkazem. Touto smlouvou Vám teta může darovat peníze s příkazem, kterým Vám stanoví, abyste darované peníze použil na její pohřeb.

Nevýhodou této smlouvy je, že jde novinku začleněnou do nového občanského zákoníku, pro kterou neexistuje žádná soudní judikatura, která by tuto problematiku upravovala. Z toho důvodu je nutné být při sepisování takovéto smlouvy velice opatrný.

Darovací smlouva s příkazem by měla mj. obsahovat:
"Dárce touto darovací smlouvou daruje obdarovanému peněžní hotovost v částce 15.000,- Kč (slovy: patnáct tisíc korun českých) Obdarovaný uvedený dar přijímá.
Dárce daruje výše uvedenou peněžní hotovost obdarovanému za podmínky, že bude použita výlučně na úhradu pohřbu dárce. (možné vymezit, co přesně za tuto částku má být uhrazeno).
Obdarovaný se zavazuje poskytnutý peněžní dar použít výlučně na úhradu nákladů pohřbu dárce."

Inspirovat se můžete na následujícím odkaze, kde naleznete vzory darovací smlouvy, do kterých je nutné vložit příkaz dárce: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

Další možností je, aby Vám teta tyto peníze odkázala v závěti, ve které zároveň učinila podmínku, že jde o peníze na její pohřeb. Tyto peníze byste však obdržel až po proběhlém dědickém řízení. Tedy byste pohřeb musel financovat ze svých prostředků a po skončení dědického řízení by Vám vznikl nárok na peníze, pokud by po tetě nějaký majetek zůstal.

Celkově jde o relativně složitou právní situaci.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci ze mzdy a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci z výplaty a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci z platu a Zákoník práce
- Srážka ze mzdy jako pokuta od zaměstnavatele - je legální podle Zákoníku práce?
- Srážky ze zdy a Zákoník práce
- Kdy může zaměstnavatel strhnout peníze z platu, mzdy zaměstnanci dle Zákoníku práce?
- Pokuta za porušení povinností v pracovním procesu
- Pokuta, peněžitý trest od zaměstnavatele a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele - bezdůvodné obohacení

Jsem telefonní operátorka, mám HPP na dobu určitou, na zákaznické lince: objednávky, poptávky, fakturace, reklamace a poruchy, chtěla bych se zeptat zda mají právo podle zákoníku práce za chybný hovor mi strhnout z výplaty 5000 Kč pokutu? Přijde mi to dost za nedokončený hovor (dotaz na poptávku zboží). Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Srážky ze mzdy mohou být dle ustanovení § 146 Zákoníku práce provedeny jen v následujících případech:
a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě
písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

V jiných případech jsou srážky ze mzdy nepřípustné a v rozporu se Zákoníkam práce.
Zároveň dle ustanovení § 346b zákoníku práce platí, že zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat, to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. Z daného ustanovení tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemůže (s výjimkou náhrady škody) uložit zaměstnanci pokutu či jiný peněžitý postih, a to ani v případě, že by se na tom se zaměstnancem dohodl a zaměstnanec by s daným opatřením souhlasil. Ze strany zaměstnavatele by se jednalo o bezdůvodné obohacení.
Pokud Vám tedy byla ze mzdy neoprávněně stržena daná částka, můžete písemně vyzvat zaměstnavatele k jejímu doplacení na základě neoprávněnosti stržení s odvoláním na výše uvedená ustanovení zákoníku práce. Zároveň můžete podat podnět k místně příslušnému inspektorátu práce (podle sídla zaměstnavatele), který Váš podnět prošetří a uloží zaměstnavateli povinnost k nápravě a může mu uložit pokutu za přestupek či správní delikt. Vašeho nároku se pak lze domoci i soudní cestou (formou žaloby na vydání bezdůvodného obohacení/peněžitého plnění).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na zbavení svéprávnosti a závěť, poslední vůle, testament
- Závěť, poslední vůle, testament nesvéprávné osoby
- Závěť, poslední vůle, testament u osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům
- Může nesvéprávná osoba sepsat závěť, posední vůli aby byla platná?
- Závěť nesvéprávné osoby - informace
- Důvody pro vydědění nepominutelného potomka podle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění a nový občanský zákoník 2014 - informace
- Závěť a vydědění před nesvéprávností - informace

Může osoba, na niž 30. 9. 2013 byl podán návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům sepsat poslední vůli, aniž by ji navrhovatel zpochybnil? Má dcera z důvodu odmítnutí přepsání auta a domu na ni, mě chce zbavit svéprávnosti. Výsledkem toho je, že jsem rozdal majetek osobám, které mně byly blízké. Neteři jsem dal plnou moc k rozhodování o zdravotních službách s ohledem na můj zhoršující se zdravotní stav spojený se stářím a nepovedenou oční operací, kterou jsem nechal sepsat právníkem.

6.2.2014 u soudu proběhlo soudní řízení, kde skutečnosti, že jsem si s dopomocí zajistil jak zdravotní, sociální, tak i právní služby nebyly zohledněny a návrh nebyl zamítnut. Byl ustanoven soudní znalec z oboru psychiatrie, který mě má zkoumat. K dnešnímu dni posudek neexistuje, rozsudek také ne, ale notáři odmítají závěť a listinu o vydědění sepsat. Jak mám projevit svou vůli a že vše co jsem dosud činil, tak jsem to dělal vědomě? Alzheimer byl diagnostikován teprve 05/2014, ale už rok říkám, že dcera dům s dílnou a zahradou nedostane. Děkuji, Patrik

ODPOVĚĎ:
Závěť i listinu o vydědění lze sepsat ještě 2 dalšími způsoby než u notáře. Buď můžete závěť a listinu o vydědění sepsat vlastní rukou a vlastní rukou ji i podepsat nebo ji nemusíte sepsat vlastnoručně, avšak je třeba ji v takovém případě vlastnoručně podepsat společně se dvěma svědky (bez příbuzenského vztahu k Vám i k Vašim dědicům). U vydědění je třeba přesně uvést zákonný důvod vydědění, jinak je toto neplatné. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 Občanského zákoníku
- http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/dedictvi/16744-vydedeni-a-novy-obcansky-zakonik-2014.html

Svéprávnost nelze omezit zpětně. Pokud tedy před právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti sepíšete závěť nebo učiníte jakýkoliv projev své vůle (např. darování), pak by ten, kdo tento projev vůle chce napadnout, musel podat žalobu na neplatnost závěti či jiného úkonu a musel by prokázat, že jste byl v době konání či sepsání úkonu nezpůsobilý takový úkon učinit, což by bylo obtížné.

PRÁCE-ZMĚNY V PRACOVNÍM POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Změna majitele firmy - výpověď a nárok na odstupné
- Změna zaměstnavatele, nástupce zaměstnavatele - výpověď a nárok na odstupné
- Převod zaměstnance k novému zaměstnavateli - výpověď a odstupné
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod zaměstnance k novému zaměstnavateli stejné firmy - práva a povinnosti zaměstnance
- Změna zaměstnavatele (majitele firmy) - je možné odmítnout zaměstnancem?
- Změna zaměstnavatele - musí o ní být informován zaměstnanec?
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď z důvodu změny zaměstnavatele (nový majitel firmy) - informace
- Ukončení pracovního poměru z důvodu změny zaměstnavatele (nový majitel firmy) - informace

Úklidová firma, kde pracuji končí (31.7.2014). Oficiálně nám to ale neoznámila. Řekla, že můžeme pracovat pod vedením firmy, která nastupuje po nich. Mám nárok na odstupné nebo mi mohou říct že mám jít na jinou pobočku v okrese? Ve smlouvě je totiž uvedeno místo výkonu celý okres (oblast). Jak dlouho dopředu musí informovat zaměstnavatel zaměstnance, že firma končí? Mohlo již v tomto bodě dojít k pochybení a měla bych tak mít nárok na odstupné? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud dochází k převodu činností (části činností) nebo úkolů (části úkolů) zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele, tj. na jiný subjekt, dochází dle ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce k přechodu práv a povinností z pracovněvněprávních vztahů z dosavadního na nového zaměstnavatele. Tato skutečnost je věcí zaměstnavatele, nesouhlas zaměstnanců nemá na ni žádný vliv. Přesto zaměstnanci mají určitá práva plynoucí z toho, že by dále museli pracovat pro subjekt, který si nevybrali.
Dosavadní a přejímající zaměstnavatel jsou povinni před dnem nabytí účinnosti přechodu informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců o této skutečnosti, a to v dostatečném předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, jsou povinni předem informovat přímo zaměstnance, kteří budou převodem dotčeni. Nesplnění této povinnosti však nemá vliv na uskutečněný převod.
Pokud nesouhlasíte se změnou subjektu zaměstnavatele, můžete podat v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu dle ustanovení § 51a výpověď. Při výpovědi z tohoto důvodu je zkrácena výpovědní lhůta a platí, že pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Výpověď dle tohoto ustanovení však můžete podat pouze nejpozději před dnem nabytí účinnosti přechodu.
Pokud zaměstnavatel nesplní svoji informační povinnost a Vy se tak předem o plánovaném převodu nedozvíte, může po dni účinnosti převodu podat pouze klasickou výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou. Vzhledem k základním zásadám pracovněprávních vztahů (zásada svobody práce, zákaz nucené práce) se však domnívám, že byste nemohla být jakkoliv postižena za to, že pro nového zaměstnavatele nebude po dobu výpovědní doby vykonávat práci, pokud byste výpověď podala bez odkladu po převodu práv a povinnost a písemně o tom nového zaměstnavatele informovala. Odstupné Vám ale ani v případě výpovědi dle § 51a zákoníku práce, ani v případě klasické výpovědi náležet nebude.
Odstupné by Vám mohlo náležet pouze v případě, že byste pracovní poměr ukončila výpovědí, okamžitým zrušením nebo dohodu ve lhůtě dvou měsíců po nabytí účinnosti převodu a u soudu byste se domáhala určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek právě v souvislosti s tímto převodem.
Pokud máte jako místo výkonu práce uveden okres, může Vám zaměstnavatel přidělovat práci na jiné pobočce v rámci okresu. Pokud by tato pobočka nepřecházela na přejímajícího zaměstnavatele, přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů by se Vás netýkal, bylo by ale nutné, aby Vás zaměstnavatel na jinou pobočku přidělil před nabytím účinnosti převodu, resp. předtím než s Vámi bude jednáno jako s dotčeným zaměstnancem převodu.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Nevyplacením minimální mzdy zaměstnavatelem a výpověď zaměstnancem
- Nevyplacením zaručené mzdy zaměstnavatelem a ukončení pracovního poměru zaměstnancem
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vyplacení zaručené mzdy a doplacení do minimální mzdy zaměstnavatelem
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nevyplcení nenárokové složky mzdy
- Ukončení pracovního poměru pro nevyplcení nenárokové části mzdy, platu

Nevyplacením části mzdy (nenárokové složky) se má vyplacená mzda dostala pod úroveň zaručené mzdy (minimální mzda). Mohu z tohoto důvodu okamžitě ukončit pracovní poměr? (není kolektivní smlouva, ani odbory) Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a zaměstnancům odměňovaných platem, mzdu nebo plat v určité minimální výši podle složitosti jejich práce. Tuto minimální výši stanoví vláda svým nařízením.
Ve Vašem případě bych nejprve písemně požádala zaměstnavatele o vysvětlení, proč nebyla vyplacena nenároková část mzdy a zároveň bych ho upozornila na skutečnost, že tímto se Vaše mzda dostala pod úroveň zaručené mzdy a tedy žádáte doplatek do této minimální výše podle ustanovení § 112 odst. 3 zákoníku práce.
Pokud by Vám zaměstnavatele neodpověděl nebo nedoplatil tento rozdíl, bylo by možné okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci do 15-ti dnů ode dne splatnosti část mzdy. Přičemž mzda je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce vykonána. Poté běží teprve 15-ti denní lhůta, po jejímž uplynutí lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Termín pravidelné výplaty mzdy u zaměstnavatele v tomto nehraje žádnou roli.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nadpracování dovolené a Zákoník práce
- Napracování dovolené a Zákoník práce
- Odpracování dovolené za jiného pracovníka a Zákoník práce
- Dovolená - je možné přikázat jinému zaměstnanci aby odpracoval směny dovolenkového zaměstnance?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a čerpání dovolené jiného zaměstnance
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a práce přesčas
- Kolik hodin volna má zaměstnanec mezi směnami - Zákoník práce
- Volno mezi směnami - kolik hodin podle Zákoníku práce?
- Co je to práce přesčas - definice, vysvětlení, příklad
- Práce přesčas a Zákoník práce - definice, vysvětlení, příklad
- Kolik dní vcelku může zaměstnanec pracovat aby neporušil Zákoník práce?

Pracuji jako prodavačka v obchodě. Máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po 12 hodinách a 40 hODIN týdně. (9-21 hODIN). Jsme vždy 1 a 1 na směnu. Když má jedna z nás dovolenou třeba 10 - 14 dní, druhá musí jít za ní celé v kuse (dvanáctky!). Dovolenou si vlastně napracujeme a jako bysme jí neměly v tomto případě. Když jsme chtěly po zaměstnavateli brigádnici na střídání dovolených, tak nám řekl, že všude na jeho obchodech to tak dělají, že za sebe chodí a nikoho přijímat nebude. A že pokud se nám něco nelíbí, můžeme jít jinam. Se zaměstnavatelem není domluva a už to řešit prý nebude. Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhovat svým zaměstnancům pracovní dobu v souladu se Zákoníkem práce, skutečnost, že jeden ze zaměstnanců čerpá dovolenou, nemá na danou povinnost žádný vliv.
Maximální délka směny může být 12 hodin (§ 83 zákoníku práce (ZP)). Je nutné však respektovat a zaměstnancům poskytnout nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek mezi směnami v minimální délce 11 hodin, tato délka může být např. při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nebo práci přesčas zkrácena až na 8 hodin, ale následující odpočinek musí být o tu zkrácenou část delší (§ 90 ZP). Zaměstnanec má však také právo na nepřetržitý odpočinek v týdnu, který musí trvat alespoň 35 hodin, tuto délku lze také zkrátit až na 24 hodin např. u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, při práci přesčas, apod. Pak ale za období 2 týdnů musí tento nepřetržitý odpočinek v týdnu činit alespoň 70 hodin (§ 92 ZP).
Zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci práci i mimo jeho klasický rozvrh směn, a tedy i nad rámec jeho týdenní pracovní doby. Jedná se pak ale o práci přesčas. Pokud se jedná o nařízenou práci přesčas, nemůže činit více než 8 hodin týdně, pokud je práce přesčas dohodnutá, maximální limit 8 hodin týdně platí v průměru týdně pro vyrovnávací období (26 anebo 52 týdnů). Při nařízení práci přesčas platí také roční limit 150 hodin. Práce přesčas musí být také zaplacena (93 ZP).
Bylo by tedy hrubě v rozporu se Zákoníkem práce, aby zaměstnanec pracoval 10 – 14 dní vcelku, bez dne odpočinku. Práci, kterou odvedete nad rámec své týdenní pracovní doby, je prací přesčas, která by měla být zaplacena, není tedy možné, abyste si dovolenou „napracovala“.
Pokud zaměstnavatel nebude chtít sjednat nápravu, můžete se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele - http://www.suip.cz/ ) s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak bude vyzván k rozvrhování pracovní doby dle ustanovení zákoníku práce a může mu být uložena pokuta za správní delikt, popř. přestupek.

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyplavení nájemního bytu - má nájemník právo na zaplacení tapet?
- Kdo zaplatí poškozené tapety při vytopení nájemního bytu města?
- Vyplavení bytu - nárok na náhradu škody od domovní správy
- Oprava tapet ve vyplaveném bytě - kdo platí škodu?
- Zatečení vody ze střechy - kdo zaplatí škody v nájemním bytě?

Mám v nájmu půdní byt, 1.5.2014 mi zateklo ze střechy do tří místností, mám fotky mokrých zdí. Domovní správa: prý pošlou malíře. Malíř mi řekl, že přemaluje pouze fleky na zdech a stropech. Mám v bytě tapety, které jsou taky poškozené. Byt patří Městské části Praha 3.
Mám právo, aby mi do bytu přišel prcovník z pojišťovny, odhadl škodu a byla mi poslána finanční náhrada za vymalování daných místností a výměnu tapet? Děkuji, Simona

Mírně nad rámec Vašeho dotazu proto pouze doplňuji, že obdobná pravidla pro vrácení pronajaté věci jsou zakotvena rovněž v § 2225 nového občanského zákoníku.

Neobsahuje-li proto Vámi uzavřená nájemní smlouva žádné ustanovení o stavu, v jakém Vám má být po skončení nájmu pozemek vrácen, a/ bude nutné vycházet ze stavu, v němž byl zemědělský pozemek zemědělsko-obchodnímu družstvu předán, přičemž b/ bude nezbytné zohlednit také běžný hospodářský postup s ohledem na roční období, kdy dojde ke skončení nájmu (tzn. je-li při běžném hospodaření na zemědělském pozemku obvyklé, že pozemek je v tuto dobu určitým způsobem zorán). Povinnost k provedení konkrétního způsobu orby však není v žádném právním předpise výslovně zakotvena.

Na závěr své odpovědi poukazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2145/2011, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:

OBCHOD, FINANCE, DANĚ - DANĚ
- Daň z převodu nemovitostí 2014 - výše daně, způsob úhrady
- Daň z převodu nemovitosti při výměně bytů - výše daně, informace
- Daň z převodu nemovitosti při směně bytů - výše daně, informace

Jakým způsobem a v jaké výši se platí podle nového OZ daň z převodu nemovitostí - dnes daň z nabytí nemovitostí - při směně bytů (dva účastníci)? Dříve každý jednu polovinu z vyšší ceny jednoho z bytů. Kdo je při směně bytů nabyvatel a kdo převodce? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V případě směny vznikají dva předměty daně z nabytí nemovitých věcí a z obou se samostatně vybírá daň.

Poplatníky jsou oba účastníci smlouvy, každý z převodu svého bytu, případně každý jako nabyvatel z nabytí bytu (obsahuje-li smlouva výslovné ujednání, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel).

OBČAN-BYDLENÍ
- Podmínky přidělení trvalého pobytu na obecním úřadu
- Podmínky přidělení trvalého pobytu na mětském úřadu
- Podmínky přidělení trvalého bydliště na obecním úřadu
- Podmínky přidělení trvalého bydliště na mětském úřadu
- Bezdomovecký trvalý pobyt na úřadě - podmínky
- Bezdomovecký trvalý pobyt na magistrátu - podmínky
- Kdo může požádat o trvalé bydliště na obecním, městském úřadu?
- Kdy může občan požádat o trvalé bydliště na obecním, městském úřadu?

1999 jsem na Moravě prodala svůj byt a odstěhovala jsem se do Prahy. Od té doby mám pronajatý byt, takže mé trvalé bydliště je stále na Moravě. Z toho vyplývá, že mi tam chodí i pošta. Z počátku jsem si zřídila tzv. dosílku, ale ta je dost drahá. Dokonce se mi stalo, že jsem zapomněla zaplatit jednu "černou jízdu" tramvají a stálo mě to téměř Kč 20.000 Kč, až když si mne našel exekutor přes mého zaměstnavatele. Dále musím každoročně platit za svoz odpadu, i když tam již dávno nebydlím. A to je ten problém. Informovala jsem se o možnosti přihlášení na Městský úřad v Praze, ale bylo mi sděleno, že to není možné. Že se mohu přihlásit na Úřad pouze v místě posledního trvalého bydliště. To mi ale nepomůže.
Existuje nějaké řešení? Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Jediným Vaším řešením je přihlásit se k trvalému pobytu v místě, kde se zdržujete (a to například u rodiny nebo kamarádů).

Určitým řešením je podání písemné žádosti podle § 10b zákona o evidenci obyvatel, na jejímž základě lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. Což by Vám zajistilo zaslání písemností např. od soudů či správních orgánů.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 8. červen 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

OBČAN-NÁJEM
- Smlouva na nájem prostor sloužících k podnikání - výpovědní lhůta dle NOZ 2014

Musí se s nástupem platnosti nového občanského zákoníku NOZ měnit obsah - formulace "smlouvy o nájmu nebytových prostorů" uzavřené ještě za starého občanského zákoníku? Mění se nějak výpovědní lhůty atd. nebo platí starý občanský zákoník SOZ?
Synovec pronajal nebytové prostory nájemci, který si v nich zřídil malou vinárničku. Před 1.1.2014 uzavřel a spolupodepsal věřitel s dlužníkem "Uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalednáři".
V této listině byla především tato ustanovení:
- konečný termín splacení celého dluhu
- výše a datum pravidelné měsíční splátky,
- předmět dluhu např. půjčka
- dohodnuté úročení půjčky,
- úrok z prodlení
- ustanovení, že opoždění jedné splátky dává věřiteli právo požadovat splacení celého zbytku dluhu najednou.

Nyní došlo k dalšímu případu, že jiný dlužník nesplácí řádně půjčku.

Je možné dle NOZ uzavřít stejný dokument "Uznání dluhu a dohoda o splátk. kalednáři" s výše uvedenými body?

Nebo musí
a)zvlášť dlužník podepsat "Uznání dluhu", kde bude:
-uznání částky dluhu co do výše a účelu
- konečný termín splacení celého dluhu,
-výše dluhu a měsíční splátka s datem platby

b) a zvlášť uzavřou dlužník a věřitel "Dohodu o splátkovém kalendáři", ve které budou dohodnuty body:
-konečný termín splacení celého dluhu
-výše a datum pravidelné měsíční splátky,
-předmět dluhu např. půjčka
-dohodnuté úročení půjčky,
-úrok z prodlení
-ustanovení, že opoždění jedné splátky dává věřiteli právo požadovat splacení celého
zbytku dluhu najednou?
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Platí kogentní ustanovení účinné od 1.1.2014, lze proto doporučit uzavřít novou smlouvu. Nově se smlouva jmenuje nájem prostor sloužících k podnikání, výpovědní lhůta smlouvy na dobu určitou činí 3 měsíce, u smlouvy na dobu neurčitou činí výpovědní lhůta 6 měsíců, v určitých případech, kdy dlužník neplatí nájem řádně a včas, případně porušuje smluvní povinnosti ji lze vypovědet i okamžitě.

Podnikatel je oprávněn pronajaté prostory opatřit štítem, návěstími či podobnými znameními.

Předmět podnikání musí být řádně definován, smouvu lze ukončit i z důvodu, že podnikatel ztratí podnikatelské oprávnění.

Uznání dluhu a Dohoda o splátkovém kalendáři lze uzavřít společně i na dvou dokumentech.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jakými způsoby se může občan obracet na obec?
- Jak kontaktovat obec s žádostí, návrhem - informace
- Žádost o projednání záležitosti zastupitelstvem obce - může to zaměstnavatel požadovat?
- Jak donutit obec aby splnila příslib chodníku
- Lhůta na vyřízení žádostí obcí, městem, zastupitelstvem obce, města
- Do kolika dní musí obec, město vyřídit žádost občana, občanů obce, města?

Před revolucí nám byla obcí vyvlastněna část zahrady s tím, že se postaví nová silnice a chodník. Silnice se vystavěla, chodník do dnešního dne chybí a podél silnice zůstal travnatý pás naší bývalé zahrady, na které byly zdravé vzrostlé stromy. S obcí bylo písemně smluveno, že stromy stále patří nám a porazí se až před stavbou chodníku.
1991 nás obec donutila podepsat souhlas s pokácením těchto stromů s odůvodněním, že se začne budovat chodník. Sepsala se dohoda, kde je přímo uveden důvod vykácení stromů a závazek zbudovat chodník. Stromy se vyrvaly, mez je rozježděná auty a chodník není dodnes. Protože v poslední době narůstají problémy s auty díky absenci chodníku a především obrubníků, chtěla bych obci připomenout dohodu, která z jejich strany nikdy nebyla naplněna. Poradíte, prosím, jaké mám šance?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě závisí vše zejména na ochotě obce k plnění jí daných slibů, tzn. že účinný právní nástroj k donucení obce vystavět chodník de facto neexistuje.

V tomto ohledu se Vám samozřejmě nabízí několik možností, jak splnění slibu s obcí projednat (resp. jak dát obci najevo zájem občanů o výstavbu chodníku), a to zejména:

- soukromé jednání se starostou obce (či jinými jejími představiteli),

- využití práv občana obce dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, tzn. práva požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce (je-li tato žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů), a práva podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty (orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů),

- kontaktování obce prostřednictvím petice,

- iniciace konání místního referenda dle § 8 a násl. zákona o místním referendu (zák. č. 22/2004 Sb. , v platném znění).

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Změna majitele firmy - nárok na odstupné při výpovědi
- Nárok na odstupné při výpovědi u nového zaměstnavatele který převzal (odkoupil) firmu

30.8.2014 končí naše firma a předává od září 2014 všechny zaměstnance nové firmě. Zůstávám na stejném pracovišti i na stejné pracovní pozici. V červnu 2014 jdu podepsat dvouměsíční výpověď. Mám nárok na odstupné? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci náleží odstupné, pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou z následujících důvodů (§ 67 odst. 1 zákoníku práce):
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným,
změna zdravotního stavu po pracovním úraze nebo nemoci z povolání.

Pokud však dojde jen k převodu činností dosavadního zaměstnavatele na přejímajícího zaměstnavatele (nový zaměstnavatel bude nadále provozovat činnost, zaměstnanci zůstanou, i třeba jen někteří), pak dochází automaticky ze zákona k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na tohoto nového zaměstnavatele. Zaměstnancům pracovní poměr nekončí, ale pouze se u nich formálně změní zaměstnavatel, jejich práva (např. na mzdu, dovolenou, práva z kolektivní smlouvy) zůstávají po určitou dobu zachována, nový zaměstnavatel je nemůže měnit. Protože nekončí pracovní poměr, nemá zaměstnanec ani nárok na odstupné.

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální odstupové vzdálenosti staveb podle zákona
- Musí majitel opravit rozpadlou zeď na hranici pozemků?
- Spadená zeď na hranici pozemků - musí ji majitel opravit?
- Kdo musí opravit zídku na hranici pozemků (spadlá zídka)
- Kdo platí opravu zídky mezi pozemky
- Musí majitel opravit rozhradu na hranici pozemků?
- Poškozená rozhrada (zídka, plot) na hranici pozemků - musí ji majitel opravit?
- Kdo musí opravit rozhradu (plot, zídku) na hranici pozemků
- Kdo platí opravu plotu, zídky, rozhrady mezi pozemky
- Je možné zabránit vzniku škody na vlastním majetku svépomocí?
- Jak zabránit vlhnutí zídky od souseda (má o ni opřené věci, hlínu)
- Jak zabránit poškození vlastní zídky od souseda (má o ni opřené věci, hlínu)
- Odvrácení škody svépomocí - nový občanský zákoník 2014 (§ 14)
- Odvrácení škody na vlastním majetku svépomocí - nový občanský zákoník 2014 (§ 14)

Náš a sousední pozemek odděluje zídka z bílých cihel postavená na "kant", na betonovém základu a patří nám. Soused si na části zídky vyrobil provizorní přístřešek bez odtoku dešťové vody, zemina dostatečně nevysychá, zarůstá náletovým plevelem. Na zídku opírá různé haraburdí, ukládá zbytky cihel, střešní krytiny a různých jiných věcí, těsně u zídky začal parkovat osobní automobily. Upozornili jsme ho, aby tento nepořádek odklidil, poněvadž poškozuje náš majetek, zídka by mohla spadnout. K drátěnému plotu jiného souseda neodkládá nic. Odpověděl nám, že si na svém pozemku může dělat co chce. Má pravdu? Když zídka spadne, budeme ji my muset znovu postavit. Pořídila jsem pro tento případ alespoň několik fotografií. Existuje v tomto případě nějaká odstupová vzdálenost? V domě trvale nebydlí, je to starý neudržovaný dům, má zde označenou svoji provozovnu - elektrikářské práce. Na stavebním odboru MěÚ mi nedokázali odpovědět. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V otázce Vaší zídky lze poukázat na § 1025 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že kde je vlastnictví rozhrad (např. tedy zídky) rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.

Co se týče sousedem zbudovaného přístřešku, představuje jednu z jeho základních povinností (dle § 1019/1 nového občanského zákoníku) upravit stavbu na svém pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na sousední pozemek (týká se samozřejmě i sousední zídky).

Dle § 1020 nového občanského zákoníku po svém sousedovi můžete požadovat (budete-li pro to mít rozumný důvod), aby se zdržel zřizování stavby na jeho pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Proti jiným zásahům souseda do Vašeho vlastnického práva je pak možné se bránit na základě § 1042 nového občanského zákoníku, který poskytuje ochranu proti všem zásahům a rušení vlastnického práva (s výjimkou zadržování movité věci).

Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete na zídku odložené (či o ní opřené) materiály odstranit svépomocí, a to při zachování základních pravidel dle § 14 nového občanského zákoníku:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

Pokud ani přiměřená svépomocná obrana nepřinese úspěch, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

V případě zřícení zídky v důsledku sousedových zásahů je samozřejmě možné požadovat po něm náhradu takto vzniklé škody. Co se týče povinného znovuobnovení zídky, platí dle § 1026 nového občanského zákoníku, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda (což patrně není Váš případ).

Povinné odstupové vzdálenosti staveb jsou upraveny v § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků menší než 2 m, a jsou-li takové stavby na hranicích pozemků zřízeny (což je za určitých podmínek možné), musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba či její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Co se však týče parkování sousedova automobilu, není platnou právní úpravou žádná minimální odstupová vzdálenost určena.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace díla po uplynutí záruční doby - může to zadavatel požadovat?
- Odpovědnost zhotovitele za vady díla podle Obchodního zákoníku (před 2014)
- Reklamace revitalizace panelového domu (skryté závady zjištěné po záruce)
- Reklamace revitalizace panelového domu, paneláku - záruční lhůta
- Záruční lhůta na revitalizaci panelového domu, paneláku

Jsme bytové družstvo v Kopřivnici (panelový dům), 2007 revitalizace. Jsme zde od 05/2013 a manžel zvolen předsedou. Objevili jsme několik vad, které však laik pouhým okem při předávání řemeslných prací nemohl objevit a projevily se až po letech (např. konstrukce lodžií rezaví po demontáži jsme zjistili, že pod lištami jsou dutiny výplně zalepeny jen lepicí páskou nebo ve sklepním prostoru dodavatel tepla upravoval přístup - vyřezali do panelu pod úrovní terénu díru a zazdili obyčejnou cihlou bez hydroizolace, vlhne to). Jedná se o špatně provedené řemeslné a stavební práce, které jsou však již většinou po záruce. Lze nějak nárokovat jejich nápravu a odstranění vad, popř finanční odškodnění? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu předpokládat, že předmětné řemeslné práce byly bytovému družstvu poskytnuty na základě smlouvy o dílo, uzavřené dle § 536 a násl. Obchodního zákoníku (který byl k 1. 1. 2014 zrušen).

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: práva z vad předaného díla je možné uplatnit pouze v záruční době, po jejím marném uplynutí jsou odstranění těchto vad (či jiná kompenzace) právně de facto nevymahatelné.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 560 Obchodního zákoníku odpovídal zhotovitel za vady, jež mělo dílo v době jeho předání; za vady díla, na něž se vztahovala záruka za jakost, odpovídal zhotovitel v rozsahu této záruky.

Pokud pak bytové družstvo předmětné vady řemeslných prací neodhalilo po jejich předání, bylo by možné uvažovat o porušení jeho povinnosti k bezodkladné prohlídce tohoto díla dle § 562/1 Obchodního zákoníku.

Současně dle § 562/2 Obchodního zákoníku Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí zhotoviteli vady díla

a/ bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí,

b/ bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle § 562/1 Obchodního zákoníku,

c/ bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

V současné chvíli lze proto Vašemu bytovému družstvu doporučit obrátit se na zhotovitele vadného díla s výzvou k odstranění zjištěných vad, právní nárok na jejich bezplatné odstranění však bytovému družstvu vznikne pouze v případě těch vad, u nichž dosud běží záruční doba. Odstranění ostatních vad pak bude záviset pouze na rozhodnutí zhotovitele.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Musí vlastník udržovat veřejnou cestu ve sjízdném a schůdném stavu?
- Povinnosti vlastníka veřejné cesty (sjízdnost, schůdnost)
- Musí majitel udržovat veřejnou cestu ve sjízdném a schůdném stavu?
- Povinnosti majitele veřejné cesty (sjízdnost, schůdnost)
- Povinnosti majitele veřejné cesty, veřejné komunikace
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost vlastníka cesty za škodu způsobenou jejím uživatelům (chodcům, řidičům)
- Odpovědnost majitele cesty za škodu způsobenou jejím uživatelům (chodcům, řidičům)
- Je majitel veřejné cesty odpovědný za úraz (např. náledí, výmol ad.)?
- Zbavení se odpovědnosti majitelem veřejné cesty cedulí vstup na vlastní nebezpečí
- Zbavení se odpovědnosti majitelem veřejné cesty cedulí cesta se v zimě neudržuje
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to pozemní komunikace - definice, vysvětlení, příklad
- Pozemní komunikace - definice, příklad, vysvětlení
- Jak poznat jestli je cesta veřejná nebo neveřejná
- Veřená a neveřejná komunikace (cesta) - rozdíl podle Zákona o veřejných komunikacích
- Kdo určuje jestli je cesta veřejná nebo neveřejná?
- Kdo určuje jestli je komunikace veřejná nebo neveřejná?
- Jak udělat z veřejné cesty cestu neveřejnou (soukromou)?
- Jak udělat z veřejné komunikace komunikaci neveřejnou (soukromou)?

Chci se zeptat ohledně příjezdové cesty. Kupujeme pozemek a společně s ním nám majitel nabídnul i cestu, která k němu vede. S největší pravděpodobností ji koupíme, aby v budoucnu nebyl problém s přístupem a nemuseli jsme řešit věcné břemeno, apod. Každopádně máme trochu obavy, jaké povinnosti plynou z vlastnictví cesty? Údržba? Co když se stane, že si někdo na cestě ublíží, na náledí. Je třeba cestu udržovat? Lze na ni umístit značku, či ceduli, která by nás před případnými problémy mohla ochránit (např. cesta se neudržuje, "vstup na vlastní nebezpečí" apod. ?
Zkrátka jaké povinnosti s vlastnictvím cesty nastanou? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
b/ účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.

Vlastníkem účelových komunikací pak mohou být fyzické či právnické osoby (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).

Ve Vašem případě je podstatné, zda lze předmětnou účelovou komunikaci označit za veřejně přístupnou či nikoli. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Má-li se tedy předmětná účelová komunikace nacházet uvnitř oploceného (či jinak vymezeného) pozemku či komplexu, do něhož nebude možný veřejný přístup, bude možné uvažovat o jejím zařazení do kategorie veřejně nepřístupných účelových komunikací dle definice pod písm. b/ výše, v ostatních případech se bude jednat o účelovou komunikaci veřejně přístupnou.

Máte-li pochybnosti o tom, zda se ve Vašem případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, doporučuji Vám konzultovat tuto otázku s místně příslušným silničním správním úřadem, kterým je dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (v přenesené působnosti pak všechny obce).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že zařazení účelové komunikace do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací nemusí být definitivní, dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.

Stanete-li se v budoucnu vlastníkem veřejně přístupné účelové komunikace, je vhodné vědět, že v této souvislosti budete nucen strpět:

- veřejné užívání této účelové komunikace dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích (což vyplývá ze samé podstaty této pozemní komunikace), a to v rozsahu, jak uvedeno výše;

- omezení provozu na této komunikaci uzavírkou a případné převedení provozu z jiné uzavřené pozemní komunikace v rámci objížďky (§ 24/1 a 6 zákona o pozemních komunikacích), samozřejmě v případě, že vedení objížďky stavebně-technický charakter předmětné účelové komunikace umožňuje.

Co se týče povinnosti k údržbě veřejně přístupné účelové komunikace ve sjízdném a schůdném stavu a související odpovědnosti za případně vzniklou škodu, je klíčovým § 27 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení zakotvuje povinnosti pouze vlastníkům dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků, nikoli však vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací, na Váš případ tak § 27 zákona o pozemních komunikacích nedopadá.

Shora uvedené však neznamená, že by Vaše odpovědnost za případně vzniklou škodu byla zcela vyloučena. V tomto ohledu se pouze nebude aplikovat speciální úprava dle zákona o pozemních komunikacích, nýbrž bude možné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku.

V této souvislosti je vhodné poukázat na obecnou prevenční povinnost, dle které:

- je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku);

- má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2901 občanského zákoníku), stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

Shora citovaná ustanovení občanského zákoníku lze shrnout tak, že údržba veřejně přístupné účelové komunikace je nutná do té míry, aby v důsledku jejího špatného stavebně-technického stavu nevznikaly pro její uživatele nebezpečné situace, kterým mohlo být řádnou údržbou zabráněno. Zároveň však není možné říci, že by byl vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen udržovat jí ve schůdném a sjízdném stavu v intenzitě dle zákona o pozemních komunikacích (a souvisejícího prováděcího právního předpisu).

Myšlenku vyvěšení „informačních cedulí“ Vám pak doporučuji realizovat. Tímto způsobem se sice nelze odpovědnosti za případně vzniklou škodu zcela zbavit, je ale vhodné si uvědomit, že:

- dle § 2896 občanského zákoníku platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu; učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím;

- dle § 2902 občanského zákoníku platí, že kdo porušil právní povinnost (např. tedy shora uvedenou obecnou prevenční povinnost), nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky; splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit;

- dle § 2903/1 občanského zákoníku platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

Informovanost uživatelů Vámi vlastněné veřejně přístupné účelové komunikace o jejím neudržování či nevyhovujícím stavebně-technickém stavu proto může Vaší odpovědnost za případně vzniklou škodu zmírnit či (za určitých okolností) zcela vyloučit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak změnit nájemní smlouvu - postup
- Údržba pronajaté věci - kdo ji zajišťuje podle nového občanského zákoníku?
- Kdo musí uklízet sníh na pronajatém pozemku - majitel nebo nájemce?
- Kdo musí sekat trávu na pronajatém pozemku - majitel nebo nájemce?
- Je možné nenapsat výši nájemného do nájemní smlouvy? § 2217/1 nového občanského zákoníku
- Musí být v nájemní smlouvě výše nájemného? § 2217/1 nového občanského zákoníku
- Omezení pronajatých prostor úpravou nájemní smlouvy - § 2202/1 nového občanského zákoníku
- Nájem pozemku kolem domu SVJ a změna nájemní smlouvy na pozemek

Jsem členem SVJ. Náš dům má pozemek o rozloze 2140 m3, jde o podnájem pozemkového fondu.
Platíme ročně 42.585 Kč. Ve smlouvě nemáme napsáno, že se musíme starat o pozemek - sečení trávy, odklízeni sněhu atd.
Můžeme požádat o snížení nájemného nebo je to už dáno při sepsání smlouvy z roku 2008.
Šlo by část pozemku, jelikož je brán v evidenci katastru nemovitostí na katastrálním úřadu jako celek oddělit - zelená plocha na které není možno mít stavební povolení a je brána jako zahrada.
Děkuji. Hanka

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že po dohodě pronajímatele a nájemce je možné téměř vše.

Co se týče údržby pronajatého pozemku, je vhodné vědět, že dle § 2207/1 nového občanského zákoníku platí, že po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci (zde pozemku) nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel.
Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. Ze shora uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že sečení trávy či odklízení sněhu lze v tomto ohledu považovat za běžnou údržbu pronajatého pozemku, k níž je povinno SVJ (jako nájemce pozemku).

Výše (či způsob výpočtu výše) nájemného by měla být stanovena v nájemní smlouvě (§ 2217/1 nového občanského zákoníku), přičemž neobsahuje-li tato smlouva speciální ujednání o způsobu změny výše nájemného, může se tak stát pouze na základě dohody pronajímatele a nájemce, kterou lze následně vtělit do dodatku nájemní smlouvy.

Rozdělení pronajatého pozemku na několik částí je samozřejmě také možné, muselo by mu však předcházet územní řízení dle § 82 stavebního zákona. Jednodušší (a levnější) variantu v této souvislosti představuje změna nájemní smlouvy (opět prostřednictvím jejího dodatku), kterou bude namísto celého pozemku pronajata pouze jeho část, kterýžto postup je v § 2202/1 nového občanského zákoníku výslovně připuštěn.

Má-li proto Vaše SVJ zájem o změnu nájemní smlouvy (ať už se bude jednat o přesnější úpravu povinnosti nájemce k údržbě pozemku, změnu výše nájemného či změnu předmětu nájmu), může se obrátit na pronajímatele s písemným návrhem na uzavření dodatku nájemní smlouvy. V této souvislosti je však nezbytné připomenout, že ne/vyhovění návrhu na uzavření dodatku nájemní smlouvy je pouze věcí rozhodnutí pronajímatele, tzn. že SVJ nevzniká na změnu uzavřené nájemní smlouvy právní nárok.

RŮZNÉ-STABY
- Co je to nemovitá věc podle nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost podle nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost podle starého a nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost - definice, vysvětlení, příklad
- Nemovitá věc, nemovitost - definice podle nového občanského zákoníku 2014
- Zahradní domek - je to nemovitost nebo ne?
- Patří mezi nemovitosti i zahradní domek?
- Je nutný územní souhlas na stavbu zahradního domku?
- Je nutné stavební povolení na stavbu zahradního domku?
- Je nutná stavební ohláška na stavbu zahradního domku?
- Zahradní domek na zemních vrutech - jde o nemovitost nebo ne?
- Zahradní domek na zemních vrutech - je nutné stavební povolení, ohlášení?
- Zahradní domek na zemních vrutech - je nutný územní souhlas?
- Je věc postavená na vrtacích kolících stavbou a nemovitostí nebo ne?

Potřebuji územní souhlas pro stavbu zahradního domku, půdorys 2x2 m, výška 2,2 m, postaveném na zemních vrutech = železné kolíky zavrtané ručně co země - tedy bez betonových základů? Dle firmy vyrábějící zemní vruty se nejedná o stavbu, jelikož není pevné spojení se zemí a tudíž žádné povolení ani územní souhlas nepotřebuji. Jde mi především o to, zda mohu takovýto zahradní domek postavit blíže než 2 m od plotu (hranice pozemku) a neplatit tak poplatek 5.000 Kč kvůli výjimce. Souhlas souseda mám. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je možné konstatovat, že právní názor firmy je mylný, a to ze dvou důvodů:

1/ Dle § 498 nového občanského zákoníku jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (tato věta se však na Váš případ nevztahuje). Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

Součástí každého pozemku je prostor nad i pod jeho povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (s výjimkou staveb dočasných), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech (§ 506/1 nového občanského zákoníku).

Shora uvedené lze shrnout tak, že nový občanský zákoník vymezuje nemovité věci částečně jiným způsobem, než jak tomu bylo ve starém Občanském zákoníku, zejména je však důležité, že stavba (která je nově v zásadě součástí pozemku, tzn. že není samostatnou nemovitou věcí) nemusí být s pozemkem spojena vždy pevným základem (tato podmínka v novém občanském zákoníku také chybí). Za stavbu tak lze označit (jak je uvedeno v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku) jakoukoli stavbu, ať trvalou nebo dočasnou, ať spojenou pevně základy s pozemkem nebo s vlastností movité věci.

2/ Firma pak především nepřípustným způsobem zaměňuje soukromoprávní vymezení stavby s jeho vymezením veřejnoprávním, tzn. že zohledňuje pouze úpravu dle starého Občanského zákoníku (přestože by měla vzít na zřetel nový občanský zákoník, který je účinný již půl roku - od 1.1.2014) a zcela pomíjí úpravu dle stavebního zákona (jako základního veřejnoprávního předpisu v této oblasti).

Stavbou se dle § 2/3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

S ohledem na Vámi udávané rozměry zahradního domku, způsob jeho připevnění k pozemku i skutečnost, že tyto domky jsou jako celek dodávány jedinou firmou pak lze konstatovat, že tento zahradní domek představuje s největší pravděpodobností výrobek plnící funkci stavby, dle shora citovaného ustanovení stavebního zákona se tedy i takový domek považuje za stavbu.

S firmou lze souhlasit v tvrzení, že pro umístění tohoto zahradního domku by nemělo být vyžadováno žádné rozhodnutí stavebního úřadu, pouze však za splnění následujících podmínek:

- Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona nevyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby (ani územní souhlas) mimo jiné stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

- Dle § 103/1 písm. a) stavebního zákona nevyžadují stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) stavební záměry uvedené v § 79/2 stavebního zákona, stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) pak není výslovně požadováno ani v případech výrobků plnících funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně (§ 103/1 písm. e) bod 16 stavebního zákona).

Jak však vyplývá již ze shora citovaného § 79/2 písm. o) stavebního zákona, je pro umístění jednoduché stavby bez vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu nezbytné, aby byla zachována minimální odstupová vzdálenost od společných hranic pozemků, měla-li by být tato minimální odstupová vzdálenost porušena, bylo by nutné zahájit územní řízení, v jehož rámci byste mohl žádat o výjimku. Pouze pro doplnění proto dodávám, že minimální odstupové vzdálenosti staveb jsou pro Váš případ stanoveny v § 25/5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak je kontaktovat člověka když nevím kde bydlí?
- Co je to zprostředkování kontaktu podle zákona o evidenci obyvatel?
- Zprostředkování kontaktu podle zákona o evidenci obyvatel
- Jak najít osobu blízkou když nevím kde bydlí?
- Jak najít rodinného příslušníka když nevím kde bydlí?
RŮZNÉ-SMLOUVY, LISTINY /NÁLEŽITOSTI, OBSAH/
- Náležitosti žádosti o zprostředkování kontaktu podle Zákona o evidenci obyvatel
RODINA-DRUŽSTEVBNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Vypořádání družstevního bytu při rozvodu podle starého občanského zákoníku
- Komu zůstane byt při rozvodu manželství podle starého občanského zákoníku

1979 jsem dostal od podniku družstevně stabilizační byt a v dekretu je napsaná také moje ted už bývalá manželka. V roce 1982 jsme se rozvedli a manželka si vše odstěhovala a v bytě nebydlí už 32 let. Majetkoprávní vyrovnání nemáme. Byt si mám koupit do osobního vlastnictví, ale družstvo mě to neumožní, prý to nejde má k tomu dát souhlas moje bývalá manželka, ale nikdo neví kde se zdržuje a kde bydlí, prostě se nedá sehnat. Takže ho nemůžu ani prodat ani koupit. Prosím Vás o pomoc, nevím kam bych se měl obrátit a jsem bezradný. Moc děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí, přičemž dle znění dotazu předpokládám, že v okamžiku přidělení družstevního bytu jste již byl ženat:

1/ Členství Vaší bývalé manželky v bytovém družstvu:
Dle § 172/2 starého Občanského zákoníku (ve znění platném k roku 1979) platilo, že u družstevního bytu mohlo právo společného užívání vzniknout jen mezi manžely, přičemž vzniklo-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu (což ve Vašem případě předpokládám), vzniklo s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 175/2 starého Občanského zákoníku).

V případě rozvodu manželství pak měl dle § 177 /2 starého Občanského zákoníku rozhodnout soud (pokud se rozvedení manželé nedohodli sami), na návrh jednoho z rozvedených manželů a po slyšení orgánu družstva, o zrušení práva společného užívání družstevního bytu, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva byt dále užívat; tím mělo zaniknout i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

Současně dle § 180/1 (ve spojení s § 181) starého Občanského zákoníku platilo, že pokud jeden z manželů opustil trvale společnou domácnost, společné užívání bytu zaniklo a jediným uživatelem se stal ten manžel, který v bytě zůstal. Z tohoto důvodu by pak bylo možné uvažovat o zániku užívacího práva k bytu na straně Vaší bývalé manželky (přestože o této skutečnosti měl správně rozhodnout soud), nutno však podotknout, že členství Vaší manželky v bytovém družstvu by mohlo být opravdu stále zachováno (ovšem již bez právního vztahu k Vámi obývanému bytu).

Pouze na okraj pak doplňuji, že k 1. 1. 1992 se právo osobního užívání bytu změnilo na nájem (§ 871/1 starého Občanského zákoníku).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí se můžete obrátit na bytové družstvo s výzvou k umožnění převodu družstevního bytu do Vašeho osobního vlastnictví, a to s poukazem na zánik užívacích práv Vaší bývalé manželky dle shora citovaných ustanovení starého Občanského zákoníku. V případě neochoty bytového družstva pak není vyloučeno ani soudní řešení nastalého sporu.

2/ Kontaktování bývalé manželky:
Pokud byste naopak chtěl svou bývalou manželku kontaktovat a s její pomocí převést družstevní byt do Vašeho osobního vlastnictví, můžete využít institutu zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení platí, že:

- na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu zprostředkuje Ministerstvo vnitra požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti s využitím základního registru obyvatel;

- kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození a místo posledního jí známého trvalého pobytu;

- podpis na žádosti musí být úředně ověřen; to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo Ministerstvu vnitra a prokáže svoji totožnost;

- Ministerstvo vnitra provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému; pokud se podaří jednoznačně identifikovat kontaktovanou osobu, zašle jí Ministerstvo vnitra informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby; pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby.

RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo je povinen aktualizovat stavební dokumentaci k nemovitosti?
- Původní majitel nemovitosti neaktualizoval stavební dokumentaci - co dělat?
- Dokumentace skutečného provedení stavby novým majitelem nemovitosti

08/2012 jsem koupil rekreační chatu se zahradou. Nemovitost má číslo evidenční. Dotazem na stavebním úřadu jsme zjistili, že zde žádné doklady k nemovitosti nemají a byli jsme odkázáni na obecní úřad. Na obecním úřadu dohledali složku, ve které je vydané povolení ke stavbě, avšak není zde žádný doklad o kolaudaci, přičemž evidenční číslo přiděleno bylo.
Výkresová dokumentace ke stavbě ve složce obecního úřadu (kromě přibližného půdorysu celku) je zcela jiná než skutečná stavby - tvar místností, vchody do místností, atd. Evidentně tedy byla nakonec postavena chata jiná, než je v založené dokumentaci.
1. Vzniká mně - novému majiteli - nějaká povinnost, pokud takovou věc zjistím?
2. Mohou z uvedené skutečnosti vzniknout v budoucnu nějaké komplikace a jak jim předejít?
V dokumentaci je uvedeno, že byly provedeny trhací práce při hloubení studny v roce 1982, přičemž od původního majitele mám písemné prohlášení, že studna byla původně zhotovena před rokem 1955 - jednalo se tedy o prohloubení studny odstřelem.
3. Bude se taková studna posuzovat jako zhotovená před rokem 1955 nebo v roce 1982 - (povinnost požádat o povolení odběru vody atd. )? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pro vzájemnou provázanost Vašich dotazů sloučím odpověď na ně do jediného textu:

Dle § 125/1 stavebního zákona platí, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení, přičemž při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

Neboť k zákonem předvídanému postupu ve Vašem případě nedošlo (tzn. že dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu), lze uvažovat o vzniku Vaší povinnosti (jako současného vlastníka stavby) k pořízení tzv. dokumentace skutečného provedení stavby. Pořízení této dokumentace Vám může být stavebním úřadem rovněž nařízeno (§ 125/3 stavebního zákona). V této souvislosti Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda bude z jeho strany pořízení dokumentace skutečného provedení stavby vyžadováno (popř. zda nepostačí pořízení zjednodušené dokumentace stavby, tzv. pasportu stavby).

Náležitosti dokumentace skutečného provedení stavby jsou pak stanoveny v § 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavební úřad je v tomto případě při své úvaze o legálnosti stavby "bez dokumentace" (resp. o účelu, za nímž byla stavba původně povolena) povinen vycházet z domněnky, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena (v této otázce by pak ve Vašem případě nemělo dojít ke komplikacím). Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Při pátrání po účelu stavby může stavební úřad vycházet např. z údajů katastru nemovitostí či archivů jiných správních orgánů. Použitelné jsou však rovněž svědecké výpovědi či skutečnost, že stavbě bylo přiděleno evidenční číslo (ve smyslu § 31/2 zákona o obcích).

Obdobný postup Vám pak lze doporučit rovněž v případě studny, přičemž zde je nutné kontaktovat speciální stavební úřad (neboť studna je vodním dílem), kterým je místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/2 Zákona o vodách).

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Rizika darování nemovitosti nezletilému potomkovi (byt, dům s hypotékou)

Jak zajistit, aby dědila dcera byt, který jsem nabyla před vstupem do manželství?
Byt v osobním vlastnictví jsem nabyla před sňatkem, je tedy psán na moje jméno. S manželem máme společně jednu dceru. Manžel má však další dceru z předchozího manželství. Z důvodu ušetření nákladů na hypotéku, kterou byt splácíme, je možnost, aby do smlouvy s bankou vstoupil i manžel a stal se tak polovičním vlastníkem bytu – s tím problém nemám.
Jak ale zajistit, aby celý byt jednou dědila jen naše společná dcera? Lze byt přepsat na dceru již nyní (jsou jí 3 roky)?
Má v současné situaci manželova dcera na byt v jakémkoliv poměru nárok? Děkuji. Izabela

ODPOVĚĎ:
V tuto chvíli záleží na tom, co máte na mysli, když říkáte, že manžel vstoupí do smlouvy s bankou. Pokud by měl být vedle Vás dalším dlužníkem, tak to nemá na situaci žádný vliv.
V takovém případě napište závěť, doporučuji u notáře, neboť se předpokládá, že je v ní vše v pořádku a je uschovaná v trezoru (cena činí 2200,- Kč). Pak se byt zdědí dcera a Vy se nemusíte obávat.
Pokud byste však rozšířili společné jmění manželů o tento byt u notáře a ten pak byl Vás obou - byl by ve Vašem společném jmění manželů a vliv by to mělo.
Potom bych Vám závěť doporučila napsat také, avšak dcera by v konečném důsledku dostala pouze půlku bytu, protože polovina bude manžela. Pokud závěť nenapíšete, dcera bude mít zákonný nárok pouze na čtvrtinu bytu.
Pokud je tedy byt pouze Váš, dcera má bez závěti nárok na polovinu bytu. Pokud je Váš i manžela, dcera má nárok na čtvrtinu, neboť manžel dostane polovinu proto, že je manžel a dále ještě polovinu z druhé poloviny, protože je dědic ze zákona.
Byt na dceru obecně přepsat jde, ale rozhodně to nedoporučuji. Je možné, že by Vám banka neodvolila byt přepsat, je potřeba se banky na toto zeptat. Poté byste tam ale rozhodně nemohla mít věcné břemeno, protože s tím by banka u hypotéky nikdy nesouhlasila a to je pro Vás velké riziko na někoho, byť na dceru přepsat byt a nevědět, jestli se něco nestane a z bytu budete muset odejít.
Pokud byste se rozhodla byt na dceru přepsat, počkejte, až budete mít zplacenou hypotéku. Poté jednoznačně doporučuji jít za notářem nebo za advokátem, aby Vám s tím pomohl. Pokud bude totiž dcera pořád nezletilá, budete muset požádat soud ustanovit kolizního opatrovníka (nějakou třetí osobu, která darovací smlouvu za dceru podepíše). Nemůžete to totiž být Vy ani manžel. Pak až Vám soud tohoto opatrovník ustanoví, sepíšete darovací smlouvu, kterou opět musí schválit opatrovnický soud. Poté, co budete mít rozhodnutí soudu o schválení, můžete teprve smlouvu vložit do katastru nemovitostí.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vrácení částky za kolek při zpětvzetí žaloby
- Vrácení částky za kolek při zrušení žaloby
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při zrušení žaloby?
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při zpětvzetí žaloby?
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při stažení žaloby?
- Vrácení poplatku soudem - § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích
- Vymáhání peněz z kolku podle zákona č. 82/1998 Sb.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ DOTAZY
- Co je to prekluzivní lhůta - příklad, vysvětlení

2012 jsem řešila soudně vymáhání pohledávky, v rámci odvolacího řízení jsem zaplatila kolek 1.000 Kč, ale hned druhý den mi právník po přečtení spisu poradil odvolání zrušit s tím, že soud žádné kroky ohledně odvolání neučinil a tedy by mi měla být část poplatku vrácena. Požádala jsem tedy soud o vrácení soudního poplatku v únoru 2012, protože žádný poplatek nebyl vrácen ani nepřišla žádná odpověď, požádala jsem v roce 2013 znovu. Opět žádná reakce - ani platba, ani dopis.
Chtěla bych Vás proto požádat o radu, jak postupovat, když soud žádným způsobem nereaguje. Na koho je možné se obrátit? Přišlo by mi absurdní pohledávku žalovat. Předem děkuji za Vaši pomoc. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích platí, že "Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním." Ve Vašem případě tedy soud aplikuje tento postup, zjevně v plné výši.
Tvrzení, že soud neměl s Vaším podáním žádnou "práci" je poněkud nepřesné. Podání bylo nutné zaevidovat a pokud bylo vzato zpět, soud je povinen řízení zastavit, a to usnesením. Tedy tak zcela bez práce záležitost nebyla.

Pokud jste přesvědčena, že na vrácení poplatku máte nárok, obraťte se na předsedu soudu s výzvou k dobrovolnému splnění, jelikož soudní vymáhání pohledávky je v tomto případě výrazně ztíženo. V tomto případě totiž bylo nutné pohledávku vymáhat podle zákona č. 82/1998 Sb. , jako nárok související s nesprávným úředním postupem. Takový nárok ovšem musí být do půl roku od svého vzniku uplatněn u příslušného orgánu (v tomto případě Ministerstva spravedlnosti); tato lhůta již bohužel uplynula, přičemž se jedná o lhůtu prekluzivní čili propadnou.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Automatické přesčasy v práci - je legální a podle Zákoníku práce?
- Může zaměstnavatel automaticky přikazovat přesčasy zaměstnancům, pracovníkům?
- Může zaměstnavatel opakovaně přikazovat přesčasy zaměstnancům, pracovníkům?
- Práce přesčas - definice podle Zákoníku práce - § 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce
- Co je to práce přesčas podle Zákoníku práce - § 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce
- Maximální počet přesčasů za měsíc a za rok podle Zákoníku práce
- Je možné vést odpracovanou dobu a práci přesčas dohromady?
- Povinnost oddělit běžnou pracovní dobu a práci přesčas ve výkazech a účetnictví zaměstnavatele

Zaměstnavatel v letech 2012-2014 pravidelně každý týden automaticky nařizuje přesčasy. Předem je započítává do hodin týdenního plánu. Je v právu? Jako důvod k přesčasům udává "krach firmy". Přitom stále přijímá nové zaměstnance.
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Práci přesčas je zaměstnavatel oprávněn nařídit jen za podmínek stanovených v zákoníku práce (§ 93), a to jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.

Definice práce přesčas je také přímo stanovena zákonem, a to v § 78 odst. 1 písm. i) ZP, kdy prací přesčas se rozumí:
- práce konaná zaměstnancem na příkaz (přikázaná práce přesčas) nebo se souhlasem (dohodnutá práce přesčas) zaměstnavatele
- nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby (ve většině případů 40 hodin týdně) a
- mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Přikázaná práce přesčas je také omezena nejvýše přípustným počtem hodin týdně (max. 8 hodin) a ročně (max. 150 hodin v kalendářním roce!).
Zaměstnavatel je tedy povinen předem naplánovat pracovní směny podle týdenní pracovní doby a až poté může nad jejich rámec nařizovat práci přesčas. Tato povinnost mu také vyplývá z ustanovení § 96 odst. 1 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen vést odděleně evidenci odpracovaných směn a práce přesčas.

Za práci přesčas náleží zaměstnanci pracovní volno nebo příplatek, je proto nutné mít přehled o tom, jaká část odpracované doby byla prací přesčas. Pokud Váš zaměstnavatel takto nepostupuje, můžete se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem ke kontrole, inspektorát práce je povinen se danou věcí zabývat a zaměstnavateli může být za případná porušení uložena peněžitá pokuta a povinnost sjednat nápravu.

Domnívám se, že postup zaměstnavatele je v jeho zájmu - chce ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění a na mzdách za zaměstnance, které by jinak byl nucen přijmout do pracovního poměru.

OBČAN-BYDLENÍ
- Podkroví není zaznamenáno v podlahové ploše bytu - jak to napravit?
- Podkroví není v podlahové ploše bytu a SVJ to neřeší - co dělat?

SVJ s 30-ti byty, kolaudace 2000, v posledních patrech je 10 bytů, které mají k dispozici podkroví, do kterého je přístup po dřevěném schodišti z těchto bytů. V podkroví je topení a mnoho střešních oken. Původní vlastník (už neexistuje) v Prohlášení vlastníka nezapočítal podlahovou plochu podkroví do podlahové plochy bytu a KN tyto byty zapsal pouze ve velikosti ploch spodních místností. Vlastníci bytu s podkrovím mají nižší vlastnický podíl a podílejí se na společných nákladech nižším podílem. V kolaudaci je uvedeno, že k podkrovním bytům patří „půdní prostor“ přístupný po schodišti z těchto bytů.
Domníváme se, že prohlášení vlastníka je v rozporu se zákonem 72/1994 Sb. §2) písm. i) a chtěli bychom docílit změny prohlášení vlastníka. Na shromáždění vlastníků se nepodařilo změnu odsouhlasit, protože nemáme ¾ většinu a majitelé podkroví jsou proti. Jaké máme možnosti abychom docílili změny prohlášení vlastníka? Jakým způsobem lze použít § 1168 NOZ? Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Podle Vámi citovaného ustanovení Vám v této situaci může pomoci soud a patrně tento způsob bude jediným, který můžete využít, neboť dohoda není možná.
Zaráží mě jen pasáž nesprávné nebo neurčité vymezení jednotky. Domnívám se, že vymezení určité je a co se správnosti týče, tak "jen" při vymezení jednotky nebylo zahrnuto podkroví. Nedokážu posoudit, zda se v tomto případě jedná o nesprávnost. Na straně druhé, ať se bude jednat o "nesprávnost" a nebo změnu vymezení jednotky, obraťte se s návrhem na nové vymezení na soud, který ve věci rozhodne a tím bude vše definitivní.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní doba nezletilých
- Kolik hodin může pracovat nezletilý zaměstnanec?
- Maximální pracovní doba nezletilého zaměstnance
- Může nezletilý zaměstnanec pracovat v noci?
- Noční práce nezletilého zaměstnance a Zákoník práce
- Pracovní doba mladistvých zaměstnanců, pracovníků
- Kolik hodin může pracovat mladistvý zaměstnanec?
- Maximální pracovní doba mladistvého zaměstnance
- Může mladistvý zaměstnanec pracovat v noci?
- Noční práce mladistvého pracovníka a Zákoník práce
- Práce přesčas u mladistvého nezletilého zaměstnance, pracovníka
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami u nezletilého zaměstnance - § 90 odst. 1 Zákoníku práce
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami u mladistvého zaměstnance - § 90 odst. 1 Zákoníku práce
- Nepřetržitý odpočinek v týdnu u nezletilého zaměstnance - § 92 odst. 1 ZP
- Nepřetržitý odpočinek v týdnu u mladistvého zaměstnance - § 92 odst. 1 ZP
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní pracovní smlouva - je možné aby pracovní smlouva byla sjednána ústně
- Ústně uzavřená pracovní smlouva a Zákoník práce
- Je možné ústní uzavření pracovní smlouvy?

Měla bych dotaz ohledně pracovní doby. Jsem mladší 18 let a nyní na 4 měsíce pracuji v místní prádelně. Přesto, že na pracoviště docházím každý den smlouvu žádnou nemám a je zde přes týden dvousměnný provoz. Ranní směna začíná vždy od 6:00 a končí ve 14:30. Větší problém je se směnou odpolední, která začíná od 11:00 a končí až jsou všechny zakázky hotové. Někdy je konec kolem 20:00, ovšem někdy až po 22:00. O víkendu je provoz pouze jednosměnný od 8:30 do dodělání zakázek, což je také velmi různé. Je tedy možné, aby nebyla pevně dána pracovní doba a volno pouze jeden den o víkendu? Děkuji, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být dle § 34 odst. 2 zákoníku práce (ZP) uzavřena písemně, jinak je neplatná (§ 582 odst. 1 nového občanského zákoníku). Pokud však již zaměstnanec započal s výkonem práce, není možné se u pracovní smlouvy dané neplatnosti dovolat (§ 20 ZP). I když jste tedy neuzavřela pracovní smlouvu ve formě, jakou vyžaduje zákon, není možné existenci Vašeho pracovního poměru zpochybnit. Přesto však doporučuji dodatečně pracovní smlouvu písemně uzavřít, neboť je ve Vašem zájmu mít právní jistotu týkající se existence Vašeho pracovního poměru.

Mladiství nesmí vykonávat práci přesčas a práci v noci (§ 245 odst. 1 ZP), jejich týdenní pracovní doba může činit max. 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech může být max. 8 hodin (§ 79a ZP). Z daného vyplývá, že pokud odpolední směna začíná v 11 hodin, musí pak skončit nejpozději v 19.30 hod, a to bez výjimky, neboť směna může mít max. 8 hodin plus min. 30 minut přestávka na jídlo a oddech a není možné, abyste pracovala přesčas. Zaměstnanci mladší 18-ti let pak také musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin (§ 90 odst. 1 ZP). Postup zaměstnavatele tak není v souladu se Zákoníkem práce.

Volno pouze jeden den v týdnu také není možné, neboť pokud pracujete denně 8 hodin, pak naplníte max. fond pracovní doby 40 hodin týdně během 5-ti pracovních dnů. Zároveň mladiství zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 48 hodin (§ 92 odst. 1 ZP). Postup zaměstnavatele také není v souladu se zákoníkem práce.
V daném případě je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele, kterému může být za zjištěná pochybení uložena ve správním řízení pokuta.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno doživotního bydlení - nový občanský zákoník 2014
- Věcné břemeno doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Služebnost doživotního bydlení - nový občanský zákoník 2014
- Služebnost doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jak zřídit právo doživotního užívání bytu podle nového občanského zákoníku?
- Zřízení věcného břemene doživotního užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Jak zřídit služebnost doživotního užívání bytu podle nového občanského zákoníku?
- Zřízení služebnosti doživotního užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Výměnek - § 2707 a násl. nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zástavní smlouva - obsah listiny
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Jak zajistit vyplacení daru sourozencem při darování bytu rodičem
- Jak zajistit vyplacení daru bratrem, sestrou při darování bytu rodičem
- Jak zajistit aby se potomci vyrovnali za dar od rodičů
- Dar od rodičů (nemovitost) a zajištění vyplacení mezi potomky
- Zajištění vyplacení mezi sourozenic za darovanou nemovitost od rodiče, rodičů
- Vyrovnání mezi potomky za dar od rodičů darovaný jednomu potomkovi (sourozenci)
- Vyrovnání mezi sourozenci za dar od rodičů darovaný jednomu potomkovi (sourozenci)
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástavní smlouva - zajištění vyplacení nemovitosti darované rodiči jednomu z potomků
- Zástava nemovitosti jako pojistka vyplacení vyrovnání sourozencům za byt, dům od rodičů
- Zástava nemovitosti jako pojistka vyplacení vyrovnání sourozencům za nemovitost od rodičů

Otec je rozvedený a vlastní byt. Má dvě dcery. Jedné (mé sestře) chce nyní darovat byt, který na ní chce napsat s věcným břemenem na dožití pro otce. S tímto všichni souhlasíme. Mě (druhá dcera) chce pomoci tak, že má sestra, na kterou bude byt napsaný, bude za to splácet po dohodě 1.100.000,- na dobu 25 let. Každý měsíc tedy necelé 4.000,-. Jakým způsobem toto sepsat?
1) Darovací smlouvou nemovitosti s věcným břemenem (může se do této smlouvy také dopsat, že je sestra povinna mi platit domluvenou částku? )Převede to na ni i tak katastr? Případně nemohu být při zapsání nemovitosti na ní do katastru, já být zapsána jako "zástavní právo" nebo něco takového? Dokud mi částku nedoplatí?
2) Napsat smlouvu o splácení dluhu na 1.100.000,- s podmínkou, že když přestane platit, na katastru by se byt zpět přepsal na obě sestry, každá 50% a 50%? S tím, že když by platit přestala, dosud zaslanou částku bych jí splácela zpět?
Jde v podstatě o ten byt: Otec chce podělit spravedlivě obě dvě dcery. Proto jedné chce dát byt a po druhé chce, ať za něj zaplatí 1.100.000,- druhé sestře, která nedostane nic jiného. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je z právního hlediska poměrně snadno řešitelná, a to především realizací varianty, kterou uvádíte pod číslem 1.

Vaše sestra může s otcem uzavřít darovací smlouvu (§ 2055 a násl. nového občanského zákoníku), v jejímž rámci sjedná s otcem právo doživotního užívání předmětného bytu (v tomto ohledu lze uvažovat o založení výměnku dle § 2707 a násl. nového občanského zákoníku nebo služebnosti bytu dle § 1297 a § 1298 nového občanského zákoníku).

S Vaší sestrou pak můžete uzavřít smlouvu, jejímž předmětem bude závazek Vaší sestry Vám splácet příslušnou částku, a to ve sjednané výši a sjednaným způsobem (v této souvislosti lze vycházet zejména z ustanovení o smlouvě o důchodu dle § 2701 a násl. nového občanského zákoníku). Pro zajištění řádného plnění závazku Vaší sestry Vám pak lze doporučit uzavřít se sestrou rovněž zástavní smlouvu (lze samozřejmě v rámci smlouvy o závazku splácet příslušnou částku), kterou se předmětný byt stane zástavou (§ 1309 a násl. nového občanského zákoníku), tzn. že nesplní-li dlužník (Vaše sestra) dluh řádně a včas, vznikne Vám oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy; vyloučena pak není ani možnost, abyste si předmětný byt v případě nesplácení dluhu Vaší sestrou ponechala.

S ohledem na dlouhodobý charakter obou Vámi zmiňovaných závazků, tzn. práva dožití Vašeho otce a Vašeho práva na řádné splacení celé sjednané částky, a rovněž pro dobré smluvní ošetření všech souvisejících práv a povinností pro případ budoucího zhoršení rodinných vztahů, Vám pro přípravushora zmiňovaných smluv v každém případě doporučuji využít služeb notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

nebo advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

OBČAN-BYDLENÍ
- Je nájemce povinen podepsat novou nájemní smlouvu s novým majitelem bytu, domu?
- Je nájemce povinen podepsat novou nájemní smlouvu s novým majitelem bytu, domu?
- Výpověď nájmu pronajímatelem pro změnu majitele nemovitosti - je oprávněná?
- Musí nájemník podepsat novou nájemní smlouvu při změně majitele bytu, domu?
- Musí nájemce podepsat novou nájemní smlouvu při změně majitele bytu, domu?
- Může nájemník odmítnout novou nájemní smlouvu nového majitele bytu, domu?
- Nájem bytu - změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou novým majitelem
- Změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou novým majitelem bytu, domu
- Změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou - nový občanský zákoník 2014
- Rekonstrukce bytu pronajímatelem - práva nájemníka, nájemce
- Na co má právo nájemník při rekonstrukci nájemního bytu?
- Kdo platí náklady na stěhování do náhradního bytu při rekonstrukci bytu nájemce?

Maminka bydlí 30 let v bytě a má nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Byt koupil nový majitel a mamince předložil novou smlouvu na dobu určitou v délce 2 měsíců! Řekl, že se musí vystěhovat do jiného bytu, vedle v panelovém domě, který ji nabídl jako alternativu, ohledně rekonstrukce bytu ve kterém se teď nachází. Problém ale je, že se také zmínil, že byt ve kterém se teď maminka nachází a který chce nový majitel zrekonstruovat, chce pro svého známého! Čeho se bojím a věřím, že tak i bude je, že pokud maminka podepíše novou nevýhodnou nájemní smlouvu na 2 měsíční dobu určitou, smlouvu ji pak dál neprodlouží a vyhodí ji i z bytu, který ji nabídl jako alternativu, bez možnosti vrátit se do starého bytu! Nechci, aby maminka podepisovala novou nájemní smlouvu a po 2 měsících se octla na ulici. Co může dělat? Může tak majitel zrušit smlouvu na dobu neurčitou, dát náhradní být a smlouvu na dobu určitou, pak smlouvu neprodloužit a maminku prostě vyhodit? I nová smlouva se mi zda poněkud fixní - hned v úvodu stojí, že byt ve kterém teď žije maminka je prázdný, což je nesmysl. Musí podepsat novou smlouvu? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Podle nového Občanského zákoníku (účinného od 1.1.2014) platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Ve Vašem případě to tedy znamená, že i při převodu vlastnictví bytu, původní ujednání o pronájmu bytu zůstávají v platnosti. Navíc byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. Mamince proto doporučuji, aby novou smlouvu v žádném případě nepodepisovala. Došlo by tak s největší pravděpodobností na Vaše slova, neboť nájem by po dvou měsících skončil a maminka by byla nucena se vystěhovat. V případě oprav bytu platí, že pakliže pronajímatel zamýšlí uskutečnit opravy v bytě, je povinen o tom nájemce informovat. V případě, že jsou opravy dokonce tak rozsáhlé, že je potřeba, aby nájemce opustil prozatímně byt, je pronajímatel povinen mu uhradit náklady spojené s náhradním bydlení a to i formou zálohy, která bude vyplacena předem. Vaše maminka nemá povinnost novou nájemní smlouvu podepsat. Velmi doporučuji, aby tak pravdu neučinila. V případě, že pronajímatel má s bytem jiné plány, nechť mamince nabídne výhodnější nabídku.

PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Zákaz vnášení cigaret do areálu zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel zakázat nošení tabákových výrobků na pracoviště
- Zákaz nošení elektronických cigaret do zaměstnání - může to zaměstnavatel zakázat?
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď kvůli nošení cigaret na pracoviště, do areálu zaměstnavatele
- Je možné dát vyhazov z práce kvůli nosení cigaret, tabákových výrobků do práce?
- Výpověď pro nošení cigaret, ecigaret, tabákových výrobků do práce - je oprávněná?

Pracuji v potravinářství, je to poměrně velká továrna na zpracování mléka. Platí tady přísný zákaz kouření, což já (jako kuřák) plně respektuji a dodržuji. Teď ale paní ředitelka vydala zákaz nošení cigaret, tabákových výrobků i lektronických cigaret (netabákového výrobku) do podniku. Na vrátnici bude údajně každý kontrolován, pokud se u něho najdou "zakázané věci", bude propuštěn. Pochopila bych situaci, kdybychom si (kuřáci) mohli nechat cigarety na vrátnici, ale nejde to. Prostě přes vrátnici podniku se nesmí přenést cigarety. Já v práci nekouřím, ale když odejdu z práce, tak si po cestě domů zapálit cigaretu chci. Připadá mi to docela už jako šikana. Má na tohle paní ředitelka právo? Nechá všem zaměstnancům podepsat papír, že jsou s tím srozuměni, kdo nepodepíše bude mít nejspíš také problémy.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je oprávněn stanovit pravidla chování zaměstnanců na pracovišti, může tedy i určit, jaké předměty si může zaměstnanec na pracoviště přinést. Zaměstnavatel je totiž ten, kdo zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, za protipožární ochranu, za průběh a výsledek své činnosti, za dodržování hygienických norem apod. Zároveň zaměstnanec má povinnost plně využívat pracovní dobu k plnění pracovních úkolů a určitá opatření zaměstnavatele mohou být dodržování této povinnosti nápomocna.
Rozhodnutí zaměstnavatele o tom, co si zaměstnanci mohou a nemohou do zaměstnání přinést, musí vycházet z konkrétních podmínek pracoviště a povahy dané práce. Případný zákaz musí být smysluplný a odůvodnitelný. Pokud zaměstnavatel vydal zákaz vnášení cigaret, elektronických cigaret a tabákových výrobků do areálu zaměstnavatele (tak tedy rozumím pojmu „podnik“), měl by mít k tomuto kroku určitý důvod, který by mohl být v oblasti potravinářského průmyslu i oprávněný. Tento důvod by měl být klíčovým pro posouzení oprávněnosti tohoto požadavku zaměstnavatele a nemožnosti uložení cigaret a podobných věcí na určitém místě u zaměstnavatele. Neboť se domnívám, že může být i sporné, zda cigarety lze podřadit pod pojem „věci, které se běžně do práce nosí“, a tudíž by pro ně platilo ustanovení § 226 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
Obávám se, že vnesení tabákových výrobků nebo ecigarety do areálu zaměstnavatele by jako výpovědní důvod (dle Zákoníku práce) neobstálo.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Oprava chyby ve správním rozhodnutí správního úřadu
- Oprava chyby ve správním usnesení správního úřadu
- Odvolání proti správnímu rozhodnutí z důvodu chyby v rozhodnutí úřadu
- Odvolání proti usnesení správního orgánu - oprava chyby ve správním rozhodnutí
- Odvolání proti opravnému usnesení - informace
RŮZNÉ-STAVBY
- Soused staví příliš blízko mého domu - co mám dělat?
- Špatně zakreslené hranice stavby a opravné stavební rozhodnutí
- Zmeškání lhůty proti odvolání proti umístění stavby - lze se dodatečně bránit?
- Dodatečné odvolání proti stavbě po lhůtě k řádnému odvolání proti stavbě
- Co dělat pokud byla zmeškaná lhůta na odvolání proti stavbě, stavebnímu povolení?
- Zmeškání lhůty na odvolání proti stavbě, stavebnímu povolení - jak postupovat?
- Vzájemná vzdálenost dvou staveb dle zákona
- Jak daleko mohou od sebe být dvě budovy?
- Jak daleko mohou od sebe být dva domy
- Mimimální vzdálenost dvou domů od sebe
- Kolik metrů mohou být od sebe dvě stavby - minimální vzdálenost, odstup
- Minimální odstup dvou staveb - § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
- Odvolání proti opravnému usnesení stavebního úřadu - informace

Jsme majitelé rodinného domu. Soused začal výkopové práce svého nového domu. Zjistili jsme, že dům bude umístěn 3 m od hranice našeho pozemku, což odpovídá vyhlášce, nicméně ve stavebním povolení je uvedeno 7 m, údajně udělal stavební úřad chybu a bude opravena, projekt je prý správně. Dům zcela zastíní nás i dalšího souseda. Půdorys budoucího domu je naprosto šílený - 32 m dlouhý a 6,7 m vysoký! Umístěn přímo před vchody našeho i sousedova domu. Bohužel jsme zmeškali lhůty k odvolání k původnímu stavebnímu rozhodnutí a neměli připomínky. Předpokládáme však, že bude vydáno opravené stavební rozhodnutí. Můžeme jej připomínkovat a nesouhasit s umístěním stavby? S novým sousedem jsme se pokoušeli již dohodnout, ovšem bezúspěšně. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
1/ Vzájemné odstupy staveb:
V souvislosti s povinnými odstupy staveb, které stanoví § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) je vhodné vědět, že:

- vzájemné odstupy staveb musí mimo jiné splňovat požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí;

- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

Současně však platí, že ze shora uvedených pravidel mohou být učiněny výjimky, a to za splnění podmínek dle § 169 stavebního zákona (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).

2/ Oprava stavebního povolení:
Neboť stavební povolení je běžným rozhodnutím správního orgánu, je ve Vámi popsaném případě využitelný § 70 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí (např. tedy stavebního povolení) provede ve formě usnesení správní orgán, který rozhodnutí vydal (a to na požádání účastníka stavebního řízení, tedy i Vás, nebo z moci úřední).

Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze ten účastník stavebního řízení, který jím může být přímo dotčen. Spočívá-li pak chyba stavebního úřadu v nesprávném uvedení povinné odstupové vzdálenosti sousedova domu, bylo by možné o přímém dotčení Vašich zájmů (zejména s ohledem na plánované rozměry sousedova domu) uvažovat. Podání odvolání proti opravnému rozhodnutí či usnesení stavebního úřadu Vám proto lze jednoznačně doporučit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Neplatící nájemník se odmítá vystěhovat - jak postupovat?
- Nájemce dlužící na nájmu se odmítá vystěhovat - co dělat?
- Nájemce se odmítá vystěhovat - jak ho donutit opustit byt?
- Výhoda notářského zápisu se svolením k vykonavatelnosti - nájem bytu
- Proč je vhodné k nájemní smlouvě přidat notářský, exekutorský zápis?
- Notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti - nájem bytu

Dali jsme neplatičům platnou výpověď z důvodu vzniklého dluhu přesahujícího 3 měsíční nájmy. Uplynula již lhůta jednoho měsíce, do kdy měli dle zákona byt opustit. I přesto v bytu i nadále pobývají a odmítají jej vyklidit. Jak máme postupovat, pokud se jich chceme co nejrychleji zbavit? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pokud k nájemní smlouvě nemáte sepsán notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti (což je dokument, na jehož základě je možné realizovat exekuci vyklizením nemovitosti), je třeba abyste podali žalobu na vyklizení nemovitosti a náhradu vzniklé škody.
_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Návrat učitelky po mateřské dovolené - může učit jiný předmět?
- Ředitel školy nemá pro učitelku po mateřské dovolené místo - co dělat?
- Jak informovat zaměstnavatele o nástupu po mateřské dovolené
- Nástup do práce po mateřské dovolené - jak informovat zaměstnavatele?

01.06.2014 budou našemu dítěti 3 roky. Manželka by měla nastoupit nazpět do zaměstnání - učitelka na gymnáziu. Již 11/2013 psala řediteli, že s nástupem počítá a ráda by se domluvila na podrobnostech. Ředitel ji postupně odkázal na osobní schůzku až v průběhu 06/2014 - tedy v době, kdy by již teoreticky měla pracovat. Také ji avizoval, že v aprobaci kterou má (čeština, dějepis) pro ní nemá pracovní místo, ale může jí nechat učit matiku a angličtinu (tedy naprostý nesmysl). Předpokládáme tedy, že chce manželku donutit k výpovědi bez vyplacení odstupného.
- Nemůže ředitel zneužít pozdějšího termínu schůzky s odkazem na to, že již uběhly 3 roky a místo nemusel držet?
- Když je v pracovní smlouvě uvedenou "učitel všeobecně vzdělávacích předmětů" je možné učitele nutit učit jiný předmět, než který má vystudovaný? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud má Vaše manželka zažádáno o rodičovskou dovolenou do věku tří let dítěte, zaměstnavatel je povinen jí po tuto dobu držet pracovní místo odpovídající její pracovní smlouvě, tedy druhu a místu výkonu práce. Zároveň má manželka do tohoto data omluvenu u zaměstnavatele nepřítomnost v práci.

Ode dne 2. 6. 2014 již její nepřítomnost omluvena není a tento den by měla nastoupit zpět do zaměstnání nebo by se jiným způsobem měla vyřešit její nepřítomnost. Pokud by se tak nestalo a manželka by přesto do zaměstnání nenastoupila, mohl by zaměstnavatel její nepřítomnost považovat za neomluvenou absenci.
Pokud však zaměstnavatel chce její situaci řešit až v průběhu měsíce června 2014, tj. v době kdy by měla být její situace nějakým způsobem vyřešena, není tento postup v souladu se Zákoníkem práce, resp. správně uvádíte, že by mohl mít negativní dopad pro Vaši manželku (neomluvená absence). V dané situaci bych tedy doporučovala písemně oslovit zaměstnavatele s tím, že manželce končí rodičovská dovolená a je připravena nastoupit dne 2. 6. 2014 do zaměstnání, resp. že tohoto dne do zaměstnání osobně přijde a bude žádat přidělování práce v souladu s její pracovní smlouvou. Tento dopis je nutné doručit buď osobně např. na sekretariát školy a nechat si potvrdit převzetí, nebo zaslat doporučeně na adresu školy a mít doklad o odeslání. Pokud by zaměstnavatel trval na řešení situace až v průběhu měsíce června, pak by Vaše manželka měla akceptovat vždy jen písemnou odpověď a dožadovat se řešení situace (např. překážky v práci na straně zaměstnavatele, pokud by nebyl schopen jí po danou dobu přidělovat práci, neplacené volno, apod.), aby její nepřítomnost v práci byla omluvena. V případě, že zaměstnavatel nebude na dopis reagovat, pak by Vaše manželka měla dne 2. 6. 2014 do zaměstnání jít a osobně požadovat přidělování práce, popř. písemné oznámení o tom, proč jí práce přidělována být nemůže, a jakým způsobem se bude situace řešit, jak bylo popsáno výše.
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud tedy v pracovní smlouvě je uveden výše uvedený druh práce, pak aprobace učitele nehraje z hlediska zákoníku práce žádnou roli. Druhá věc je však soulad tohoto postupu ředitele školy se zákonem č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, v platném znění, v jehož § 3 odst. 1 písm. b) je uvedeno, že pedagogickým pracovníkem může být pouze osoba, která mimo jiné splňuje předpoklad odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, což v tomto případě není splněno. Daný postup by tak byl v rozporu se zákonem.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Hromadná žaloba na zaměstnavatele - vymáhání dlužné mzdy
- Vymáhání platu, mzdy - hromadná želoba zaměstnanců
- Může více zaměstnanců podat žalobu na zaměsntnavatele - dluh na výplatě
- Vymáhání výplaty - hromadná žaloba zaměstnanců

Obracím se na vás s prosbou o pomoc. Zaměstnavatel mi doposud nevyplatil dlužnou mzdu a rád bych se jí nějakým způsobem domohl. Je možné podat žalobu společně s dalším kolegou, který také již v dané firmě není zaměstnán a je mu dlužná mzda. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
- Pokud se jedná o nárok zaměstnance na navyplacenou odměnu z pracovněprávního vztahu je možné namísto žaloby žádat vydání platebního rozkazu ("návrh na vydání platebního rozkazu o… "). Soud by pak mohl rozhodnout bez jednání, pokud by z Vámi předpožených listinných důkazů byl Váš nárok zřejmý. Po vynesení a doručení rozhodnutí by žalovaný mohl do 15-ti dnů podat odpor (forma odvolání), kterým by se platební rozkaz zrušil a konalo by se pak klasické soudní ústní jednání, nebo by odpor nepodal a platební rozkaz by nabyl právní moci a stal by se exekučním titulem. Je to tedy rychlejší forma soudního řízení, soud tak může rozhodnout i bez Vašeho návrhu na platební rozkaz, na druhou stranu nemusí platební rozkaz vydat, i když ho navrhujete.
- Je možné požadovat i úroky z prodlení a to v konečném návrhu.
- Pokud Vám zaměstnavatel určité částky mzdy poukazuje, připojte o tom listinný důkaz, aby bylo jasné, jak jste ke konečné částce ke dni podání návrhu došel.
Více subjektů na straně žalobce je možný, ovšem ve Vašem případě se jedná o nároky dvou odlišných zaměstnanců, které by se měly uplatnit samostatně, neboť společným jmenovatelem je pouze osoba žalovaného, nikoliv předmět sporu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výše výživného u studujícího otce dítěte
- Minimální výše výživného podle zákona

Dcera má 25 let. V únoru 2014 měla studium ukončit, ale studium si prodloužila. V prosinci 2013 se jí narodila dcera a pobírá příspěvek v mateřství. Do kdy máme my rodiče k dceři vyživovací povinnost?
Dcera není vdaná, žije s dítětem s přítelem, který studuje. Má on automaticky nějaké vyživovací povinnosti k jejímu dítěti (je zapsán jako otec) nebo by to musel určit soud? Pokud má vyživovací povinnost, ale nemá žádné příjmy (pouze od svých rodičů) jak se to řeší? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dcery trvá do konce jejího řádného studia, přičemž platí, že dítě má nárok podílet se na životní úrovní svých rodičů.
Přítel, tak jako každý rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti, které splodil společně s Vaší dcerou. Při výpočtu alimentů rodiče se vychází z jeho čistého příjmu, bude se tedy vycházet z výše finančních prostředků, které mu davají jeho rodiče. Zákon stanovuje minimální výši výživného u nově narozeného dítěte na 11 - 15 % z čistého měsíčního příjmu, tudíž přítel Vaší dcery by měl přispívat kolem 1500,- Kč měsíčně, případně jestli si přivydělává prostřednictvím brigád víc jak 20 000,- Kč čistého, je povinen hradit na výživném 3000,- Kč měsíčně. Vaše dcera může podat návrh na obecný soud v místě jejího trvalého bydliště, který stanoví výši povinného výživného, to je pak možné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení po otci jejího dítěte.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 29. duben 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič na dávkách hmotné nouze - kolik procent musí dát na výživné na dítě, děti
- Výživné na dítě u otce na dávkách hmotné nouze
- Alimenty na dítě u otce na dávkách hmotné nouze
- Dávky hmotné nouze a výživné - kolik % musí jít na výživné z dávky HN?
- Dávky hmotné nouze a alimenty - kolik % musí jít na alimenty z dávky HN?

Je pravdivé tvrzení, že např. otec, který je veden na dávkách hmotné nouze a má vyživovací povinnost, je povinen platit 30% z hmotné nouze na alimenty? Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, dokud nejsou děti schopné se samy živit. Při určování výše výživného soud zkoumá nejen oprávněné potřeby dětí, ale i celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Stanovená výše výživného je vždy individuální a vychází z posouzení konkrétní situace dané rodiny.
Žádná univerzální procentní sazba, kterou by měl rodič ze svých příjmů odvádět na výživném, tedy neexistuje a Vaše tvrzení se tedy nezakládá na pravdě.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Komu musím ukázat občanský průkaz - zákony, předpisy
- Který zákon upravuje komu musím ukázat občanský průkaz
- Předložení občanského průkazu - kdo to může oficiálně požadovat?
- Může zdravotník požadovat předložení občanského průkazu?
- Komu musí občan ukázat občanský průkaz na požádání?

Kdo po mě může žádat občanský průkaz, jestli je to napsané v nějakém zákoně a kde? Na úřadech ať už státních nebo soukromých, bankách apod. se často vyžaduje předložení občanského průkazu, někdy nabídnu jiný doklad a odmítnou mě s tím, že se mi mohou věnovat (např. prodloužit platnost průkazky v knihovně) teprve až předložím občanský průkaz. Žila jsem v domnění, že občanku po mě mohou požadovat pouze Policisté. Jak to tedy je? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Způsob prokazování totožnosti není centrálně zakotven v žádném zákoně, tato problematika je naopak roztříštěna ve velkém množství různých právních předpisů (zejména v oblasti správního práva).

V obecné rovině je vhodné připomenout, že občanský průkaz je z hlediska rozsahu v něm obsažených informací (§ 3/2 zákona č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech, v platném znění) zcela jedinečnou veřejnou listinou, tzn. že žádný jiný průkaz totožnosti ho nemůže beze zbytku nahradit (což ovšem neznamená, že totožnost by nebylo možné prokazovat i jinými průkazy totožnosti, zpravidla totiž není vyžadováno prokázání veškerých skutečností, které jsou obsaženy v občanském průkaze).

V souvislosti se shora uvedeným je vhodné poukázat rovněž na § 3/8 zákona o občanských průkazech, dle něhož je občan oprávněn prokazovat skutečnosti zapsané v občanském průkazu pouze jeho předložením (není-li samozřejmě ve zvláštním právním předpise stanoveno něco jiného).

Je dále pravdou, že v řadě právních předpisů se hovoří pouze o "prokázání totožnosti", tzn. že příslušný orgán by se v takovém případě měl spokojit i s předložením jiného průkazu totožnosti (např. cestovním pasem), jsou-li z tohoto průkazu samozřejmě seznatelné požadované údaje. V této souvislosti lze poukázat např. na § 36/5 správního řádu, § 50c/2 a § 126/2 Občanského soudního řádu či § 31/10 živnostenského zákona.

Jedním z právních předpisů, které hovoří přímo o předložení občanského průkazu je pak zákon o zdravotních službách, dle jehož § 41/3 jsou pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti.

Shrnutí této problematiky (s uvedením dalších relevantních právních předpisů a např. toho, kdy má policista právo vidět občanský průkaz) pak naleznete zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/19373-komu-musi-predlozit-obcan-obcansky-prukaz-na-pozadani.html

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/19374-predlozeni-obcanskeho-prukazu-k-zjisteni-totoznosti-komu-musi-obcan-ukazat-doklad-totoznosti.html

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předkupní právo na bytový dům - nový občanský zákoník 2014
- Prodej podílu bytového domu - předkupní právo spoluvlastníků dle NOZ 2014
- Předkupní právo spoluvlastníků bytového domu - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo bytového domu - § 1187 nového občanského zákoníku 2014
- Mají spoluvlastníci domu předkupní právo? § 1187 nový občanský zákoník 2014

10/2014 se mám spolu s dalšími 3 osobami stát spoluvlastníkem bytového domu. Nynější majitel nám prodává celý bytový dům do podílového spoluvlastnictví. Budeme mít jako spoluvlastníci nárok na předkupní právo, v případě, že jeden ze spoluvlastníků nabídne svůj podíl k prodeji? Jinými slovy: mohu bezprostředně po nabytí svého podílu prodat tento podíl jiné osobě? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle § 1187 odst. 1 NOZ vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. Nově platí, že je předkupní právo omezeno jen na případy, kdy spoluvlastnický podíl vznikl pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit nebo na případy, kdy je spoluvlastnický podíl převeden bezúplatně. Obě výše uvedené varianty se Vás netýkají a tudíž spoluvlatnický podíl lze převést bez ohledu na ostatní spoluvlastníky, avšak s tím, že nesmíte omezit jejich práva spojená s jejich vlastnictvím.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak donutit pronajímatele k vyúčtování služeb?
- Nárok na vyúčtování služeb nájemního bytu - § 2252 nový občanský zákoník 2014
- Vyúčtování služeb pronajímatelem - § 2252 nový občanský zákoník 2014
- Pronajímatel nevystavil vyúčtování služeb - jak ho donutit?
- V okolí pronajatého bytu je hluk a zápach - nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Hluk, prach, zápach v okolí nájemního bytu - nárok na slevu nájmu, nájemného
- Sleva z nájmu při hluku, prachu, zápachu v okolí nájemního bytu
- Snížení nájemného po dobu rekonstrukcí v nájemním bytovém domě
- Rekonstrukce vedle nájemního bytu - nárok na slevu z nájmu

Bydlím se svoji rodinou v nájemním bytě. Pronajímatel nedělá roční vyúčtování služeb, přestože byl na to upozorněn doporučeným dopisem. Podle občanského zákoníku má tuto povinnost nebo ne? V případě kladné odpovědi prosím o radu, jakým způsobem ho můžeme přimět, aby povinnost splnil. Soudní cestu zvažujeme jako krajní možnost.
Pronajímatel ve dvou bytech pod námi o patro níž provádí rekonstrukci. Jsme od prosince 2013 vystaveni každý den hluku, prachu, zápachu z chemikálií. Máme nárok na snížení nájemného a o kolik procent?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Podle § 2252 odst. 1 NOZ požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie, totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Za předpokladu, že tam pronajímatel nečiní, nezbývá Vám než se obrátit na soud.

Pronajímatel ma povinnost udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů a také udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Dále také platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Zkuste proto písemně vyzvat pronajímatele k nějakému řešení věci ke spokojenosti obou stran. Pakliže toto nebude možné, navrhněte slevu nájmu a případné odškodnění za již proběhlé nepohodlí. Pokud pronajímatel nebude opět komunikovat, znovu platí, že se musíte obrátit na soud.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Je zaměstnavatel povinen vést evidenci odpracovaných hodin?
- Evidence odpracovaných hodin zaměstnance - povinnost zaměstnavatele dle ZP
- Maximální délka směny podle Zákoníku práce - § 83 Zákoníku práce
- Jak může být maximálně dlouhá směna podle § 83 Zákoníku práce
- Kolik hodin může mít 1 směna podle Zákoníku práce (§ 83)
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce přesčas a nárok na náhradní volno nebo mzdu s příplatkem
- Práce přesčas a dovolená - je nárok na plat, mzdu za tyto časy?
- Dovolená a práce přesčas - nárok na plat, mzdu
- Výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Zaměstnavatel neproplatil přesčasy - je možná výpověď zaměstnancem?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nadpracování si dovolené - co na to říká Zákoník práce?
- Výpomoc zaměstnance aby druhý zaměstnanec mohl mít dovolenou - pohled Zákoníku práce
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Kdy zaměstnanec způsobil škodu - pohled Zákoníku párce
- Podmínky odpovědnosti za škodu u zaměstnance
- Odpovědnost zaměstnance za hrozící škodu - nesplnění povinnosti k odvrácení hrozící škody
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Zaměstnavatel neproplatil přesčasy - je možná výpověď zaměstnancem?

Smlouva - kuchař v hotelu, 40 hod. týdně, přesčas možný podle provozních potřeb až do limitu stanovených Zákoníkem práce.
Přesčasy se nebudou už evidovat ani platit. Staré přesčasy si mohli vybrat jen někteří. Práce při menším obsazení od 17 do 21 hod. Při velké obsazenosti od 9 do 22 hod. 12/2013 bylo týden zavřeno, ale odpracován fond pracovní doby (s přesčasy), přesto stržena dovolená, náhradní volno neumožněno ani neproplaceno. 03/2014 nesplněn fond pracovní doby. Jak se toto vše řeší?
Mrazící box - nutná rekonstrukce, nařízeno hygienou. Po vypnutí zboží přesunuto dočasně do malých mrazáků, rekonstrukce neproběhla (prý si na ní máme vydělat). Po vypnutí plesnivý, opadává omítka a dlaždice - v horším stavu než před tím. Lze z tohoto obvinit kuchaře a požadovat třeba náhrdu vzniklé škody? Jak se bránit?
V kuchyni byli 3 kuchaři, 1 propuštěn. Při větších akcích 1 nebude stíhat, může být za to propuštěn nebo musí chodit pomáhat ten 2. bez nároku na přesčas? Jak postupovat při výběru dovolené (14 dní) nebo při nemoci 2. kuchaře? Pokud mi přesčasy nevyplatí lze dát výpověď s nárokem na odstupné? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Dle 96 odst. 1 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas a některých dalších odpracovaných dob. Pokud Váš zaměstnavatel práci přesčas neeviduje, je toto v rozporu se Zákoníkem práce.
Za práci přesčas náleží zaměstnanci buď náhradní volno, nebo pokud se na náhradním volnu se zaměstnavatelem nedohodne, tak mzda za odpracovanou dobu práce přesčas a dále příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku (Pokud nebyla sjednána mzda již s přihlédnutím k práci přesčas) - § 114 ZP. Přičemž platí, že náhradní volno se poskytuje jako alternativní plnění vždy jen k 25% příplatku, za odpracovanou dobu náleží zaměstnanci vždy mzda. Pokud Váš zaměstnavatel Vaši práci přesčas neproplácí, není tento postup také v souladu se ZP.
Práce od 9 do 22 hodin je možná, ale jen za splnění určitých podmínek. Nesmí takto být naplánovaná směna zaměstnance, neboť směna nesmí dle § 83 ZP překročit 12 hodin. Takto dlouho lze tedy pracovat pouze, pokud jde částečně o práci přesčas, přičemž i při nařizování, popř. dohodě práce přesčas musí být dodržen jednak nepřetržitý odpočinek mezi směnami (Min 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, lze za určitých podmínek zkrátit na 8 hodin s tím, že následující odpočinek bude o danou dobu prodloužen) a také nepřetržitý odpočinek v týdnu a samozřejmě zákonné limity práce přesčas.
Zaměstnavatel je povinen oddělené vést evidenci odpracované směny, práce přesčas, dalších odpracovaných dob a doby čerpání dovolené. Každá tato skutečnost se i proplácí zvlášť.

Za čerpání dovolené náleží ale zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - § 222 odst. 1 ZP. Pokud byla v jednom měsíci čerpána dovolená, a přesto v důsledku přesčasů zaměstnanec odpracoval tolik hodin, jakoby dovolenou nečerpal, dovolená bude normálně evidována, tj. „stržena“, ale za práci přesčas mu náleží buď náhradní volno, nebo příplatek a samozřejmě v obou případech mzda za vykonanou práci.

Pokud pracují pouze dva kuchaři, tak i v tomto případě si lze čerpat dovolenou (dovolenou v rámci kalendářního roku ale nařizuje zaměstnavatel, neurčuje si ji zaměstnanec) a lze být i v pracovní neschopnosti. Povinností zaměstnavatele je zajistit svůj provoz tak, aby fungoval a přitom jeho zaměstnanci pracovali v souladu ze ZK. Pokud by druhý kuchař „musel“ vypomoci prvnímu, pak v rámci práce přesčas za splnění zákonných předpokladů.

Je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem, aby bylo u Vašeho zaměstnavatele zkontrolováno dodržování pracovní doby. Zaměstnavateli pak lze uložit pokutu za přestupek nebo správní delikt. Tento krok bych Vám vzhledem k výše uvedenému doporučila, neboť lze předpokládat určitá pochybení na straně Vašeho zaměstnavatele (a je jich možná povícero).

Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je koncipována tak, že musí být splněno následující:
- Porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- vznik škody,
- příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody
- a zavinění na straně zaměstnance.
Pokud vše výše uvedené není splněno, obecná odpovědnost za škodu zaměstnance není dána.

V úvahu by ještě mohla připadnout odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení hrozící škody, která by byla naplněna, pokud je splněno následující:
- Škoda,
- porušení povinnosti upozornit na hrozící škodu, popř. proti ní zakročit,
- příčinná souvislost mezi dvěma výše uvedenými body,
- zavinění (alespoň vědomá nedbalost),
- škodu není možné uhradit jinak, neboť např. přímý škůdce nebyl zjištěn.
Z Vašeho dotazu nejsou zřejmé všechny informace, pokud však nejde o jeden z těchto případů, povinnost zaměstnance k náhradě škody není dána.

Pokud zaměstnanci nejsou vyplaceny přesčasy (tj. část mzdy, na kterou mu vznikl nárok, jde-li toto prokázat) do 15-ti dnů po splatnosti (mzda neb její část za únor je splatná do konce března, není-li mzda nebo její část vyplacena do 15-tého dubna), lze (v tomto případě 16-tého dubna) okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) ZP. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce).

RŮZNÉ-STAVBY
- Vybudování plošiny pro pohybově postižené osoby - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro invalidy - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - podmínky, právní předpisy
- Požární ochrana a vybudování plošitny pro vozíčkáře, invalidy
- Plošina brání úniku v případě požáru - kam si stěžovat?
- Plošina pro vozíčkáře brání úniku při požáru - § 23 zákona č. 133/1985 O požární ochraně
- Plošina pro vozíčkáře a bezbariérové užívání staveb - vyhl. č. 398/2009 Sb.
OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování plošiny pro invalidy v bytovém domě - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře v bytovém domě - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro invalidy - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - je nutný souhlas SVJ, BD?

Bydlím v posledním podlaží panelového domu (bez výtahu), jsem vlastníkem bytu. O patro níže bydlí paní, která je dlouhodobě nemocná a přichází o schopnost se pohybovat. Nechala si vystavět ve společných prostorách bezbariérovou plošinu, která svými rozměry zablokovala prostor na schodišti a v případě provozu není úniková cesta např. při požáru. Motor a převodovku umístila 30 cm od mých dveří do bytu. Jedna cesta plošiny trvá 5 minut = blokování schodiště + hluk motoru. Konstrukce plošiny zablokovala zábradlí - nebezpečí pádu syna, manželky nosící naše dítě v náručí. Dále stěhování objemnějších věcí. Odbor stavebního úřadu v Mostě mou stížnost shledal jako bezpředmětnou. Paní nás neinformovala o plánování výstavby zařízení, neměli jsme šanci této stavbě zabránit, ani prokonzultovat. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že ve Vámi popsaném případě došlo k zásahu do společných prostor bytového domu, Vám lze doporučit obrátit se v první řadě na společenství vlastníků jednotek/bytové družstvo s dotazem, zda bylo vybudování předmětné plošiny řádně projednáno a schváleno i na této úrovni.

Domníváte-li se, že místně příslušný stavební úřad pochybil, když schválil vybudování předmětné plošiny, můžete kontaktovat jemu nadřízený krajský stavební úřad. S ohledem na Vámi zmiňované zvýšené nebezpečí zablokování schodiště v případě požáru se pak můžete se stejným podnětem obrátit rovněž na místně příslušný správní úřad na úseku požární ochrany, zejména pak hasičský záchranný sbor kraje (§ 23 zákona č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, v platném znění).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že této problematice se věnuje zejména vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (vyhl. č. 398/2009 Sb. , v platném znění), kterou byl stavební úřad povinen při povolování vybudování plošiny respektovat.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Otec daroval dům potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Matka darovala dům potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Otec daroval byt potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Matka darovala byt potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem - jak uvést do závěti?
- Syn dostal nemovitost od rodičů - jak zajistit vyplacení ostatních dětí, potomků?
- Dcera dostala nemovitost od rodičů - jak zajistit vyplacení ostatních dětí, potomků?
- Závěť - vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem (byt, dům od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních dětí obdarovaným potomkem (byt, dům od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem (nemovitost od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních dětí obdarovaným potomkem (nemovitost od rodičů)
- Přikázání vyplcení ostatních potomků v závěti obdarovaným potomkem
- Přikázání vyplcení ostatních dětí v závěti obdarovaným potomkem

Mám 2 zletilé děti. Synovi jsem daroval rodinný dům s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti ve kterém bydlím společně s rodinou syna. Jak mám postupovat, aby dceři, která bydlí ve vlastním bytě, byla vyplacena finanční částka alespoň ve výši 1/4 z ceny domu. Je lepší když tu částku uhradím já ještě za života nebo syn podle závěti? Jak to mám uvést v závěti, aby nebyla napadnutelná. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud máte ještě majetek, který má hodnotu, kterou si přejete, aby byla dceři vyplacena, můžete to přikázat do závěti. Zároveň dejte příkaz k započtení daru. Taková závěť je ale velmi složitá, takže Vám rozhodně doporučuji jít k notáři.
Pokud už majetek, který máte nemá hodnotu, kterou chcete, aby dcera dostala v penězích, rozhodně jí peníze vyplaťte sám, protože, pokud nebude v době Vaší smrti v hodnotě, kterou chcete, aby byla dceři vyplacena, žádnou výplatu nedostane.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Protiprávní užívání cizího pozemku - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Kdo může vznášet námitky a připomínky v územním řízení?
- Připomínky k územnímu řízení - kdo je může vznášet?
- Majitel pozemku prodává zeleň jako parkovací místa - kam si stěžovat?
- Zeleň využívaná jako parkovací místo pro auta - kam podat stížnost?
- Trávník využívaný jako parkovací místo pro auta - kam podat stížnost?

Obracím se na Vás ohledně nepovolených parkovacích míst. Vedlejší dům (bytové jednotky) prochází celkovou rekonstrukcí. Ve stavebním povolení mají schválena 4 parkovací místa na nádvoří domu. K domu patří další pozemek - zahrada, který je na katastru vedený jako zeleň. Na odboru výstavby a odboru životního prostřední není v současné době podaná žádost o změnu účelu pozemku. Přesto se na Internetu parkovací místa nabízí k prodeji a některá jsou již prodaná. Parkovací místa se nachází ve vnitrobloku, který je v současné době v územním plánu veden jako vnitroblok se zvýšenou ochrannou zeleně. Jedná se o uzavřený vnitroblok, kdy výfukové plyny za nepříznivého počasí nemají možnost se rozptýlit mimo uzavřený prostor. Z akustického hlediska je výrazně vyšší dopad jakéhokoliv hlukového rušení v uzavřeném vnitrobloku (oproti otevřenému prostoru). Chtěla bych se zeptat, co můžu jako občan dělat, abych zabránila výstavbě tohoto parkoviště. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Jsou-li v současné době některé části zelených ploch již využívány jako parkovací místa, lze Vám v každém případě doporučit vyrozumět o tomto protiprávním počínání místně příslušný stavební úřad/úřad územního plánování (tzn. Vámi zmiňovaný odbor výstavby, možné je kontaktovat i odbor životního prostředí), přičemž k tomuto podnětu připojte fotodokumentaci právně závadného stavu (popř. další doklady svědčící o nerespektování dovoleného užívání předmětných pozemků) a vyžádejte si podání informací o nápravných krocích, které v této souvislosti příslušné orgány učiní.

Bude-li v budoucnu zahájeno řízení o vydání územního rozhodnutí o změně využití území či rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 80 a § 81 stavebního zákona), můžete v jeho rámci vznést jako jeho účastník (stanete-li se účastníkem tohoto územního řízení dle § 85 stavebního zákona) námitky či alespoň připomínky (ve smyslu § 89 stavebního zákona).

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného na postiženého syna - kdy lze ukončit?
- Do kdy se musí platit výživné na postiženého syna?
- Placení výživného na postiženou dceru - kdy lze ukončit?
- Do kdy se musí platit výživné na postiženou dceru?
- Potomek pobírá invalidní důchod - má nárok na výživné od rodiče, rodičů?
- Syn, dcera pobírá invalidní důchod - nárok na výživné od rodiče, rodičů

Manžel 60 let starobní důchodce platí alimenty na 35letého postiženého syna z prvního manželství. Nyní má dvě děti - syn 19 let studující univerzitu, dcera 11 let. Manžel pracuje na vrátnici. Kdy mu skončí placení výživného na dopspělého postiženého syna? Postižený syn má plný invalidní důchod 9.000,- Kč. Žije se svou matkou (bývalou manželkou mého manžela), která je jeho poručníkem. Děti jsou manžela tedy z druhého manželství. Manžel má soudní rozhodnutí na částku výživného 300 Kč. Před 19 lety platil 700,- Kč, po narození mého syna jsme požádali soud o snížení, částku soud snížil na 300,- Kč. Nyní syn 19 let studuje a dcera 11 let bude studovat 8leté gymnasium. Manžel má starobní důchod 13.000,- Kč a přivydělává si na vrátnici. Má povinnost platit výživné do konce života? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Skutečnost, že dítě pobírá (plný) invalidní důchod, případně i jiné dávky jako třeba příspěvek na péči, ještě neznamená, že tyto dávky pokryjí veškeré životní potřeby dítěte. Pokud se tedy dítě z důvodu zdravotnhío postižení nemůže objektivně živit samo, může vyživovací povinnost trvat i po dosažení zletilosti a přiznání (plného) invalidního důchodu. Vyživovací povinnost v takovém případě skutečně může zaniknout až při úmrtí dítěte.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy notář nemusí zjišťovat dědice z prvního manželství?
- Zastavení dědického řízení pro minimální majetek zemřelého zůstavitele
- Zastavení dědického řízení pro nemajetnost zemřelého zůstavitele
- Žaloba oprávněného dědice na vydání majetku ostatními dědici
- Opomenutý, vynechaný dědic - jak se bránit a požádat dodatečně o dědictví?
- Jak zjišťuje notář dědice po zemřelém, zesnulém zůstaviteli
- Jak notář zjišťuje dědice - postup, informace

Manželce 5.1.2014 zemřel otec. Manželka čekala na výzvu dostavit se k dědickému řízení. 6.4.2014 potkala svoji nevlastní matku (druhou manželku jejího otce) a ptala se na termín dědického řízení. Dostala odpověď, že dědické řízení proběhlo už v polovině března 2014. Nyní moje otázka. Notář nebo notářka nejsou povinni ověřit prohlášení vdovy o dalších možných dědicích? Manželky nevlastní matka se údajně zúčastnila dědického řízení pouze s dcerou, kterou mněla se zemřelým otcem manželky. Ale že zemřelý měl dvě děti ještě z prvního manželství už neřekla. Kde je chyba? Kam se má manželka obrátit o sjednání nápravy? Má podat trestní oznámení na notáře nebo notářku, která toto jednání provedla? Děkuji, Rudolf

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je potřeba zjistit, zda byla notářka vůbec povinna Vaši manželku předvolat. Pokud měl zůstavitel majetek do cca. 30.000 Kč, dědické řízení jako takové neběží a takovýto majetek nepatrné hodnoty se vydá tomu, kdo vypravil pohřeb na úhradu pohřbu.
Pokud však byl majetek větší, je potřeba podat žalobu oprávněného dědice na ostatní dědice na vydání majetku. Bez pomoci advokáta se však v takovém případě neobejdete.
Pokud jde o to, zda je notář schopen zjistit všechny potomky, není pravda, že tomu tak je. Notář má sice přístup k centrální evidenci obyvatel, ale ta je nekompletní a nelze se na ní stoprocentně spolehnout. Notář pak nemá jinou možnost, než se spolehnout na prohlášení vypravitele pohřbu (obvykle manželky). Pak je na ní, aby uvedla všechny potomky.
Doporučuji nahlédnout do dědického spisu. Tento již není u notáře, ale u Okresního soudu podle toho, kde měl zůstavitel trvalé bydliště. Můžete jít na soud a do spisu nahlédnout.
Pokud bude v závěrečném usnesení uvedeno, že řízení se zastavuje a majetek nepatrné hodnoty se vydává vypraviteli pohřbu, platí, že otec Vaší manželky rozdal svůj majetek za života a ke dni úmrtí již nic neměl. S tím nejde nic dělat, ledaže byste byli schopní prokázat, že v době takovýchto darů byl zůstavitel neschopný rozhodovat o takovýchto věcech z důvodu duševní nemoci.

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování nemovitosti nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování nemovitosti nezletilému vnoučeti bybičkou - postup, poplatky
- Darování nemovitosti nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilému vnoučeti dědečkem - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Poplatky při darování nemovitosti prarodičem nezletilému vnukovi
- Darování nemovitosti nezletilému - nový občanský zákoník 2014 (§ 31)
- Darování movitého majetku nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilému vnoučeti bybičkou - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilému - nový občanský zákoník 2014 (§ 31)
- Darování nemovitosti vnukovi - může být opatrovník rodič dítěte?
- Darování nemovitosti vnučce - může být opatrovník rodič dítěte?
- Kdo může být opatrovníkem vnoučeti, vnučce (darování nemovitého majetku)

Jak je to s nezletilým obdarovaným? Pokud prarodiče darují jedenáctiletému vnoučeti nemovitost, jsou jeho zákonní zástupci (a tudíž ti, kteří za něj podepíšou darovací smlouvu) jeho rodiče, nebo je třeba rozhodnutí soudu o stanovení opatrovníka? Jaký je, prosím, soudní poplatek za tento úkon a jaká lhůta k vyřízení? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že darování je dvoustranný právní úkon, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 31 nového občanského zákoníku, které říká, že nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý jen k takovým právním jednáním (úkonům), které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Hlediskem pro posouzení, zda darování (ne)movitého majetku nezletilému dítěti je platným právním úkonem, bude skutečnost, zda přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel řešit. Nabytí vlastnického práva k nemovitosti takovéto povinnosti a tíživé následky určitě přináší (například povinnost platit daň z nemovitosti, smluvní vztahy s dodavateli energií, udržba nemovitosti apod.).

Je tedy zapotřebí určit opatrovníka, který bude nezletilého zastupovat. Osoby, které jednají za nezletilého, jsou nejčastěji jeho zákonní zástupci – rodiče.

V případě darování nemovitosti se však jedná v souladu s § 37 zákona o rodině o právní úkon ve věci, při níž by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi rodiči a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, a proto žádný z rodičů nemůže dítě v rámci darování nemovitosti zastupovat.

Prarodič, který chce vnoučeti darovat nemovitost, může tedy postupovat následujícím způsobem: Sepíše s vnoučetem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Potřebný počet výtisků smlouvy spolu s rozsudkem soudu a dalšími případnými listinami podle katastrálních předpisů bude následně předložen katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Návrh na schválení právního úkonu za nezletilého je podle zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozen, je tedy zapotřebí počítat pouze s náklady na sepsání darovací smlouvy odborníkem a s poplatkem za vklad do katastru nemovitostí. Co se týče lhůty pro vyřízení, nelze ji jednoznačně stanovit - záleží na vytíženosti daného soudu.

OBČAN-EXEKUCE
- Musí firma informovat exekutora jestli zaměstnává dlužníka s exekucí?
- Musí firma odpovědět exekutorovi na dotaz zda zaměstnává dlužníka s exekucí?
- Kdo musí odpovědět na dotaz exekutora - § 33 exekučního řádu
- Jak se exekutor dozví kde dlužník pracuje?

Je právem exekutorského úřadu dotazovat se firmy na to, zdali náhodou nezaměstnává osoby, vůči nimž vedou exekuci?
Je povinnosti firmy odpovídat na takovéto dotazy exekutorských kanceláří ohledně žádostí o poskytnutí součinnosti (do telefonu mi pracovník EU řekl, že ví, že dotyčná osoba není u firmy zaměstnaná, ale že zkouší, zdali nepracuje na dohodu). Naše firma sídlí v přízemí obytného domu a provozuje restauraci. Exekutorská firma zasílá své dotazy na to, zdali obyvatelé domu, kteří se dostali do exekuce nejsou náhodou u firmy zaměstnáni. Je povinnost odpovídat na tyto dotazy? Firma má své zaměstnance řádně přihlášené na OSSZ a příslušných zdravotních pojišťovnách.
Přijde mi to podivné, pokud by to bylo v pořádku, může se klidně v budoucnu stát, že exekutorské firmy budou chrlit dotazy na všechny IČ v blízkém i širokém okolí a firmy budou muset zaměstnat "odpovídače" na dotazy exekutorů.
Jaké sankce můžou být firmě uděleny, za to když tyto dotazy bude ignorovat.
Děkuji. Veronika

ODPOVĚĎ:
Osoby povinné poskytovat exekutorovi součinnost jsou uvedeny v § 33 exekučního řádu. Právnické osoby mají tuto povinnost uloženou pouze ohledně jejich úřední činnosti (např. vysoké školy). Firma, pro kterou pracujete, tedy tuto povinnost uloženou nemá. Údaje o zaměstnání osoby, na kterou je exekuce vedena, získá exekutor od ČSSZ.

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTY
- Zveřejnění karikatury na facebooku - trest v trestním řízení či správním řízení
- Trest za zveřejnění karikatury, pamfletu osoby, politika na facebooku
- Trest za zveřejnění karikatury, pamfletu osoby, politika na Internetu
- Zveřejnění urážlivé karikatury na facebooku - trest v trestním řízení či správním řízení
- Trest za zveřejnění urážlivé koláže osoby, politika na facebooku
- Trest za zveřejnění urážlivé karikatury, pamfletu osoby, politika na Internetu
TRESTNÍ-TRESTY
- Trest za trestný čin pomluvy, poškození cizích práv - zveřejnění urážlivé fotografie na FB

Na facebookových stránkách jednoho politika jsem sdílel odkaz, obsahující nepravdivou informaci. Konkrétně se jednalo o zfalšovaný screen jednoho celostátního internetové deníku, v jehož titulku byla uvedena lživá informace jedné osobě. Ta mi poslala odkaz a vyzvala ke kliknutí, získala tak moji IP adresu, na základě které na mě podala trestní oznámení. Celá nepravdivá montáž byla na Internetu asi 3 minuty, poté, kdy jsem byl dotyčným vyzván k odstranění, ihned jsem to udělal. Nejsem autorem pamfletu, pouze jsem nerozvážně sdílel. Chci se zeptat, jak u soudu postupovat a zda je možné mimosoudní vyrovnání s poškozeným - žalujícím, např. formou finančního plnění? Jaký trest mi za toto hrozí? Děkuji za posouzení a názor. Samuel

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, zda tato záležitost dojde až do soudního trestního řízení či soudního sporu, a to i proto, že jste na výzvu k odstranění reagoval odpovídajícím způsobem a potenciální zásah do osobnostních práv či soukromí tak byl minimální.

Trestným činem, kterého jste se mohl dopustit, je pomluva, příp. poškození cizích práv. Je třeba říci, že oba uvedené činy jsou úmyslnými trestnými činy, to znamená, že by muselo být prokázáno, že jste se jednání dopustil s úmyslem poškodit dotyčného či jinak narušit jeho společenské postavení.
Stěží mohu předvídat průběh řízení, ale při správně zvolené obhajobě se domnívám, že uvedené jednání může být shledáno jako přestupkové a postoupeno správnímu orgánu.

Pokud by poškozený uplatnil nárok na náhradu škody, bezpochyby je možné, abyste se s ním pokusil dohodnout na odškodnění; otázkou je pouze skutečnost, zda bude ochoten přistoupit na přiměřenou finanční částku. Pokud nikoliv, lze v těchto případech předpokládat, že bude poškozený odkázán na uplatnění nároku v civilním řízení, jelikož v rámci trestního řízení se zpravidla přiznává pouze nárok na náhradu skutečné škody (tj. vyčíslitelné), kterou finanční kompenzace za újmu vzniklou na osobnostních právech není.

Nelze konstatovat přesněji, zda a jaký trest by Vám mohl být uložen (pokud tedy trestní řízení neskončí postoupením věci); pokud mohu vycházet z informací uvedených v dotaze, domnívám se, že nejpřísnějším postihem by Vám mohlo být reálně uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, a to s podmínkou při spodní hranici možné sazby.

Dovoluji si závěrem Vám doporučit vyhledat advokáta, který se bude Vaším případem zabývat.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené kvůli 30minutovým přestávkám v práci - je to v pořádku?
- Může zaměstnavatel krátit dovolenou kvůli přestávkám v práci?
- Kam si stěžovat při neoprávněném krácení dovolené zaměstnavatelem
- Stížnost na neoprávněné krácení dovolené zaměstnavatelem

Obdržela jsem výplatní pásku, na které jsem měla odúčtovaný a proplacený jeden den dovolené, přestože jsem dovolenou v daném měsíci nečerpala. Zaměstnavatel mi vysvětlil, že mi bude pravidelně každý měsíc strhávat jeden den dovolené za přestávky v práci. Pracuji jako prodavačka 10 hodin denně a chodím na 30 minutovou přestávku během pracovní doby. Jinou přestávku nemám. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Ze zákona je zaměstnavatel povinen Vám poskytnout nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, která není zaměstnavatele počítána za výkon práce a nenáleží Vám za ni odměna za práci. Postup Vašeho zaměstnavatele kompenzovat Vaši přestávku v práci výběrem dovolené není správný.
Zaměstnavatel Vám sice může dle ust. § 217 zákoníku práce určit dobu čerpání dovolené podle rozvrhu čerpání dovoleného vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance.
Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Skutečnost, že Vám zaměstnavatel takto umožňuje čerpat dovolenou, není v souladu se zákoníkem práce ani jinými právními předpisy. Na přestávku v práci máte po 6 hodinách nepřetržité práce nárok ze zákona a není možné ze strany zaměstnavatele požadovat její náhradu ve formě proplacené dovolené. V dané situaci bych na tuto skutečnost zaměstnavatele upozornila a v případě, že svůj postoj k věci nezmění, Vám doporučuji se obrátit s podnětem o prošetření této záležitosti na inspektorát práce www.suip.cz .

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Maximální délka podpůrčí doby 2014

2013 jsem čerpal 7 měsíců nemocenské pak jsem 2 měsíce odpracoval. Nyní jsem na nemocenské se stejným zdravotním problémem od 30.10.2013, protože jsem prodělal operaci, mám konec stanovený na 14.7.2014.
Dle OSSZ je to maximum a revizní lékař mi sdělil at si hledám jinou práci, že k povaze nemoci a moji velké váhy, původní profesi nebudu moci vykonávat. Co mám dále podniknout pokud se do této doby nevyléčím? Můj zdravotní problém vznikl přetěžováním v zaměstnání. Mockrát děkuji za odpověd. Dušan

ODPOVĚĎ:
Maximální délka podpůrčí doby (po kterou je Vám vyplácena nemocenská) je 380 kalendářních dní. Po uplynutí této doby lze nemocenskou vyplcáet dále pouze za předpokladu, že podle vyjádření revizního lékaře nabudete v krátké době - nejdéle během dalších 350 dní - pracovní schopnost i k jiné než dříve vykonávané práci.

Pokud Vám ale revizní lékař řekl, ať si hledáte práci, tak Vám nemocenskou nejspíš neprodlouží. Pokud jsou Vaše zdravotní potíže vážné nebo by se do ukončení nemocenské ještě zhoršily, mohla by být řešením žádost o invalidní důchod.
Jinak opravdu nezbývá nic jiného než hledat si práci, i když chápu, že ve Vašem věku to bude obtížné.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna stanov a nevyjádření souhlasu všech členů BD - je nutné osvědčení notářem?
- Nevyjádření souhlasu všech členů bytového družstva se změnou stanov - notářské osvědčení
- Schválení stanov bytového družsva - nutnost přítomnosti notáře
- Změna stanov bytového družsva - nutnost přítomnosti notáře

Jsem člen bytového družstva, které bude schvalovat dne 19.5.2014 změnu stanov dle zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku. Na schvalující členské schůzi bytového družstva je nutná 100% účast členů. Advokát, který zpracoval změnu stanov však nebyl schopen odpovědět, zda notář musí osvědčit průběh schůze i v případě, že schůze nevysloví 100% souhlas se změnou stanov, t. j. když se některý člen bytového družstva zdrží hlasování, příp. bude hlasovat proti. Nezdá se mi názor advokáta, že v takovém případě (t. j. nebude-li 100% souhlas členů se změnou stanov) nemusí notář průběh schůze osvědčit. Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 553 ZOK stanovy bytového družstva určují způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování. Podle ust. § 644 odst. 1 ZOK je členská schůze schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů. Ve Vašem případě se tedy jedná o stanovy, které určují, že členská schůze je schopna se usnášet za předpokladu, že jsou přítomni všichni členové družstva.

Podle ust. § 645 ZOK se členská schůze usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. Ve Vašem případě zákon vyšší počet hlasů vyžaduje a to konkrétně v ust. § 731 odst 2 ZOK, kdy pro změnu úpravy náležitostí stanov týkajících se podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo podrobnější úpravy práv a povinností člena bytového družstva, se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

V tomto případě tedy souhlasím s Vaším advokátem.

OBČAN-DAROVÁNÍ

- Spoření na stavební spoření potomka - jde o dar rodiče?
RODINA-SJM
- Stavební spoření potomka - jde o dar rodiče nespadající do SJM?
- Kdy nepatří penzijní připojištění do SJM?
- Stavební spoření - patří do SJM nebo ne?
- Stavební spoření - patří do společného jmění manželů?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nárok na vypořádání penzijního připojištění při rozvodu manželství
- Nárok na vypořádání penzijního připojištění při zániku SJM?

2004 jsem založila synovi (na jeho jméno) stavební spoření a pravidelně mu na něj spořím (z mého účtu a jenom já). Lze to považovat za osobní dar? V případě, že by se rozvedl, tak by nemusel dát polovinu manželce? A co penzijní připojištění? to si platí on sám.
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Ano, stavební spoření, které synovi hradíte je opravdu darem. V takovém případě nenáleží spoluvlastnictví manželů a tudíž při případném rozvodu není předmětem vyrovnání. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Pakliže si jeden z manželů výhradně ze svých prostředků platí penzijní připojištění, jedná se opět o jeho výlučný majetek. Pakliže by na platbu pojištění užíval prostředky druhého manžela nebo společné prostředky, má druhý manžel právo na vyrovnání.

OBČAN-BYDLENÍ
- Úprava stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku - je nutný notář?
- Musí být přítomen notář u úprav stanov bytového drustva dle nového občanského zákoníku
- Musí být notář přítomen jednání členské schůze BD při úpravě stanov?
- Úprava stanov bytového družstva dle NOZ 2014 - je nutný notář?
- Notář pro úpravu stanov bytového družstva dle NOZ 2014
- Notář pro úpravu stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku 2014

Jsem místopředseda malého bytového družstva (8 členů) a do konce června 2014 musíme provést úpravu stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku 2014. Musí být upravené stanovy BD notářsky ověřeny? Pokud ano, musí být notář přítomen na jednání členské schůze, na které se změny stanov budou schvalovat?
Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Ano, podle ust. § 659 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se usnesení členské schůze osvědčuje veřejnou listinou, jedná-li se o změnu stanov. Ano, notář musí být osobně přítomen.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dluh na výživném - musí ho uhradit babička, dědeček?
- Kdy praroriče platí výživné na vnuka, vnučku
- Kdy musí prarodiče zaplatit výživné na neplatícího otce dítěte, dětí
- Kdy musí prarodiče zaplatit alimenty na neplatícího otce dítěte, dětí
- Placení výživného prarodiči (babičkou, dědečkem)
- Placení alimentů prarodiči (babičkou, dědečkem)
- Otec dítěte neplatí výživné - kdy musí platit jeho rodiče (babička, dědeček dítěte)
- Otec dětí neplatí výživné - kdy musí platit jeho rodiče (babička, dědeček dětí)
- Výpočet výživného při nedoložení příjmů otcem - § 916 nového občanského zákoníku
- Výpočet alimentů při nedoložení příjmů otcem - § 916 nového občanského zákoníku
- Výživné z 25násobku životního minima - informace
- Placení výživného prarodiči - platí jen rodiče otce nebo i matky dítěte?
- Placení alimentů prarodiči - platí jen rodiče otce nebo i matky dítěte?

Otec dětí mé přítelkyně je notorický neplatič výživného. Byl kvůli tomu i ve vězení, nic nepomáhá, nevlastní žádný majetek, pracuje načerno. Myslím, že jsem viděl i případ, kdy za dlužníka museli jeho náklady uhradit rodiče, nebo-li platit alimenty, existuje i tato možnost? Nevíte zda naše vláda chystá změnu zákona k vyplácení dávek? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jestliže otec dětí dlouhodobě neplatí výživné, nemá žádný majetek a ke zlepšení jeho platební morálky nevedlo ani podání trestního oznámení a výkon trestu odnětí svobody, pak je bohužel opravdu možné, že ani exekuce nebudou v tomto případě účinné a žádné výživné od otce dětí nevymůžete. Nicméně pokud má otec dětí alespoň nějaké příjmy a podařilo by se Vám u soudu prokázat jejich existenci, mohl by být využit § 916 nového občanského zákoníku, který stanoví, že "neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba povinná výživou řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce". Pokud by tedy otec dítěte řádně nedoložil své příjmy, má se za to, že jeho měsíční příjem dosahuje částky 85.250 Kč. Z této částky by mu pak bylo vyměřeno výživné.

Pokud otec dětí nemůže řádně plnit svou vyživovací povinnost, přechází tato vyživovací povinnost na jeho rodiče, tedy prarodiče dětí. V takovém případě je zapotřebí podat k soudu návrh (žalobu) na vyměření výživného prarodičům. Musím Vás však upozornit na to, že soud v této situaci zahajuje řízení se všemi prarodiči, tedy i s rodiči Vaší přítelkyně. Pokud mají například rodiče otce dětí nízké příjmy a rodiče Vaší přítelkyně jsou na tom finančně dobře, moho by dojít k paradoxní situaci, kdy by bylo výživné vyměřeno pouze rodičům Vaší přítelkyně. Ale vyzkoušet tento postup samozřejmě můžete.

Co se týče změn zákonů o vyplácení dávek, v současné době se hovoří především o změně zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by měl zamezit zejména masvinímu zneužívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje táké zákon o sociálním bydlení. Aktuální informace ohledně legislativních změn najdete například právě na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zde: www.mpsv.cz

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace společenských bot - natržený pásek
- Reklamace společenských bot - naříznutý pásek
- Reklamace bot - jak prokázat že výrobní vada boty byla již při převzetí zboží
- Reklamace bot - přehlédnutá výrobní vada

Zakoupili jsme společenské boty u Baťi, kde jsme po 2 týdnech od zakoupení objevili natržený (naříznutý) pásek. Boty jsme reklamovali, zamítnuto:
"Předmětem reklamace je natržený pásek u levého půlpáru. Obuv byla prohlédnuta optikou. Na pásku je zřetelně vidět jednorázové mechanické opotřebení ostrým předmětem. V místě poškození nedochází při používání k žádnému namáhání, které by mohlo vyústit k prasknutí materiálu. Reklamaci jako neoprávněnou zamítáme."
Vedoucí obchodu nám nechtěla vzít boty na 2. reklamaci a řekla, ať si necháme uděla soudní posudek a soudíme se s Baťou. Natrženého pásku jsme si v obchodě nevšimli. Prosím o radu, jak dál postupovat. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je možné pouze boty nechat posoudit znalcem a případně podat žalobu.
Pokud opravdu došlo k mechanickému poškození bot (naříznutí), bude problém prokazovat, že poškození boty nebylo způsobeno kupujícím, ale jedná se o výrobní vadu. Zda a jak byly boty poškozeny může opravdu zkonstatovat pouze osoba zvyklá pracovat s daným materiálem (tedy znalec), poradit Vám může i zkušený obuvník.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manžel potomka je nezaměstnaný - jsou rodiče povinni výživnou?
- Manžel potomka nemá příjmy a potomek studuje - jsou rodiče povinni výživou?
- Provdaný potomek bez příjmů - jsou rodiče povinni výživou?
- Potomek a jeho manželka studují - je matka a otec povinen výživou?
- Syn a jeho manželka studují - je matka a otec povinen výživou?
- Dcera a její manžel studují - je matka a otec povinen výživou?
- Syn a jeho manželka studují - jsou rodiče povinni výživou?
- Dcera a její manžel studují - jsou rodiče povinni výživou?
- Syn a jeho manželka studují - nárok na výživné, alimenty od rodičů
- Dcera a její manžel studují - nárok na výživné, alimenty od rodičů
FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dospělé studující dítě - informace
- Daňová sleva na dospělého studujícího potomka - informace
- Daňový bonus na dospělé studující dítě - informace
- Daňový bonus na dospělého studujícího potomka - informace
- Daňový bonus - výživné na zletilého potomka nebydlícího s rodičem
- Sleva na daních - výživné u zletilého potomka nebydlícího s rodičem

Dospělá dcera studuje na střední škole, 04/2014 svatba. Její manžel dálkově studuje, nezaměstnaný, vedený na ÚP a pobírá sociální dávky. Na sociálce jim paní sdělila, že vůči ní nemůže jako manžel plnit vyživovací povinnost(proto nemůže žádat na ni o příspěvek, dávku), i když se tato povinnost po uzavření sňatku přesouvá z rodičů na manžela. My rodiče, musíme tuto vyživovací povinnost i nadále plnit. Je to pravda? Pokud ano, tak jak máme postupovat, pokud bychom se na částce výživného společně dohodli (myslím bez soudu). Stačí písemná dohoda?
Jak má manžel dál uplatňovat daňový bonus na studující dítě (tedy vdanou dceru s jiným příjmením a adresou) u svého zaměstnavatele, u kterého jej doposud uplatňoval. Pokud tedy budeme i nadále plnit vyživovací povinnost vůči dceři my, protože studium na střední škole dcera zakončí až 06/2015.
Vystaví nám sociálka nějaké potvrzení pro zaměstnavatele o tom, že dceru vyživujeme my rodiče a ne manžel?
A jak to bude s výživným, pokud by dcera denně studovala na VŠ. Kdy nám tato povinnost skončí?
Děkuji, Anička

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině a nového občanského zákoníku mají manželé vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost manželů předchází vyživovací povinnosti dětí i rodičů. Mezi manžely jde o vzájemnou vyživovací povinnost, tudíž vyživovací povinnost nemá jen manžel Vaší dcery vůči ní, ale i Vaše dcera vůči svému manželovi. Pokud kterýkoliv z nich není tuto vyživovací povinnost schopen plnit nebo toho nejsou schopni oba manželé, přechází vyživovací povinnost skutečně na rodiče. Na výši výživného se můžete dohodnout - doporučuji dohodu o výši výživného sepsat písemně - nemusíte tedy výživné řešit soudní cestou. Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, dokud dítě není schopné se živit samo. Zpravidla tedy končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání.

Co se týče daňové slevy nebo bonusu, ten je možné uplatňovat pouze na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Pokud s Vámi tedy dcera nežije, nemůže na ni Váš manžel uplatňovat slevu (bonus), přestože ji vyživujete.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Maximální délka dočasného vyřazení z evidence vozidel - § 13 zák. č. 56/2001 Sb.
- Dočasné vyřazení auta z evidence vozidel - postup, náležitosti, listiny
- Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel - 2015
- Trvalé a dočasné vyřazení auta, automobilu z registru vozidel - 2015
- Dočasný depozit vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozit auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace

Jak dlouho může být auto v depozitivu a pokud se tento stav na úřadě neobnovuje, může být automaticky vyřazeno a hrozí majiteli nějaké postihy? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Podle § 13 zákona č. 56/2001 Sb. platí, že obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla (tzv. depozit). Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení.

Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích.

Sankce za porušení uvedeného ustanovení nejsou stanoveny; naopak jsou stanoveny sankce za provozování vozidla, na kterém není umístěna registrační značka.

Do této oblasti ovšem zasáhne novelizace účinná k 1.1.2015, podle níž nebude činěn rozdíl mezi trvalým a dočasným vyřazením vozidla, ale vlastník vyřazeného vozidla bude po 12 měsících od vyřazení povinen informovat správní orgán o tom, kde je vozidlo umístěno a jaký je účel jeho využití; nesplnění této povinnosti bude sankcionováno pokutou až do výše 50 000 Kč. Podle přechodných ustanovení k novelizaci se silniční vozidla dočasně vyřazená z provozu budou od 1. 1. 2015 považovat za vozidla vyřazená, tedy povinnost informovat správní orgán a s tím související odpovědnost za přestupek na Vás bude dopadat.

Sankce za porušení uvedeného ustanovení nejsou stanoveny; naopak jsou stanoveny sankce za provozování vozidla, na kterém není umístěna registrační značka.

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žaloba pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru
- Neoprávněná výpověď pro porušení pracovní kázně - jak se bránit?
- Neoprávněná výpověď pro porušení pracovních povinností - jak se bránit?
- Jak dokázat nedoručení výpovědi zaměstnavatelem zaměstnanci
- Zaměstnavatel si obstaral svědky doručení výpovědi zaměsntanci - falešné svědectví
- zaměstnavatel nedoručil výpověď zaměstnanci - jak to dokázat?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podmínky pro výpověď "na hodinu" podle Zákoníku práce (aby byla výpověď platná)
- Doručení výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně - informace
- Výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně - způsoby doručení zaměstnanci
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešné svědectví doručení písemnosti (výpovědi zaměstnanci) jako trestný čin

Okamžité rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele - soukromá bezpečnostní agentura, ze dne na den mi dala po 3,5 letech okamžitou výpověď, aby nemusela vyplácet dostupné, tak uvedla jako důvod hrubé porušení pracovní kázně a datum ukončení je na výpovědi uveden ke dni 4.12.2013. Výpověď mi byla pouze doručena prostřednictvím České pošty a to doporučenou zásilkou 13.12.2013.
Zaměstnavatele jsem písemně informovala, že s okamžitým rozvázáním pracovního poměru nesouhlasím a že trvám na dalším zaměstnávání, nereagoval. Následovala soudní žaloba pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru - 13.2.2014.
Zaměstnavatel lživě tvrdí, že údajně 4.12.2013 jsem odmítla převzít výpověď při osobním doručování v sídle firmy. Zaměstnavatel si prý zajistí svědky, kteří budou v jeho prospěch vypovídat a tím se může dovolávat zamítnutí žaloby pro zmeškání dvouměsíční lhůty.
Pokud je ovšem zaměstnavatel schopen manipulovat se svým okolím, aby svědčilo křivě v jeho prospěch, bohužel nevím, jak se proti takovému lživému tvrzení mohu efektivně bránit. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením lze uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 zákoníku práce (dále jen ZP)). V daném případě je tedy rozhodující, kdy Váš pracovní poměr měl skončit.
Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, musí v něm být skutkově vymezen důvod, který nesmí být dodatečně měněn, a musí být doručeno druhému účastníkovi, tj. zaměstnanci, a to do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv, kde bude zastižen nebo prostřednictvím sítě služby elektronických komunikací; není-li to možné, pak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 334 odst. 1. a 2 ZP a § 60 ZP). Přednost tedy mají ostatní formy doručení než doručením prostřednictvím pošty.
Při osobním doručení okamžitého zrušení pracovního poměru formou výpovědi pro porušení pracovních povinností (postaru "pracovní kázně") na pracovišti většinou bývají za zaměstnavatele přítomny minimálně dvě osoby, které zaměstnanci písemnost předloží a požadují jeho podpis na jedné (zpravidla) ze dvou originálů. Podpis zaměstnance pak slouží jako potvrzení o tom, že mu byla písemnost doručena. Pokud zaměstnanec listinu přijmout odmítne, popř. ji nepodepíše, přítomné osoby jednající za zaměstnavatele na listinu napíší, že dotyčný zaměstnanec odmítl listinu převzít, datum a podepíší se na ní. Písemnost je pak považována i tak za doručenou a zaměstnavatel má listinný důkaz o tom, že písemnost doručil. Není však vyloučen ze strany zaměstnavatele i jiný postup, zaměstnavatel je však pak povinen prokázat, že písemnost doručil.
V případě doručování poštou, musí být zásilka zaslána zaměstnanci do vlastních rukou, nestačí tedy pouhá doporučená zásilka.
Pokud nejsou splněny formální náležitosti doručení, lze u soudu namítat neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru i z těchto důvodů.
Ve Vašem případě je však důležité zjištění, kdy Vám bylo okamžité zrušení PP poprvé doručeno, neboť tímto okamžikem mělo dojít ke skončení pracovního poměru, a od tohoto okamžiku běží 2 měsíční lhůta k podání žaloby.
U soudu lze namítat, že lhůta byla z Vaší strany dodržena, neboť Vám okamžité zrušení bylo doručeno až dne 13. 12. a k předání na pracovišti dne 4. 12. vůbec nedošlo.
Žalovaná strana, tj. zaměstnavatel, musí ke svým tvrzením předložit důkazy. Měl by tedy předložit písemné vyhotovení okamžitého zrušení PP, která Vám mělo být dne 4. 12. na pracovišti předáno (popř. jeho kopii, či jiný důkaz toto potvrzující). Údajní svědci mohou být na listině podepsáni. Lze však požadovat jejich svědectví u soudu, kde jsou povinni pod hrozbou trestního stíhání mluvit pravdu. Nepravdivá svědecká výpověď je trestným činem. Jako svědky lze předvolat i jiné osoby, které mají dané tvrzení zaměstnavateli potvrdit. Jako svědků se jich pak lze vyptat na okolnosti předávání listiny dne 4. 12. a porovnat, zda jejich tvrzení se nevylučují či jinak nejsou v rozporu s objektivními skutečnostmi.
Vy můžete své tvrzení také podpořit případným svědectvím např. kolegů, zákazníků apod. Pokud zaměstnavatel např. bude tvrdit, že k předání došlo v dopoledních hodinách a Vy jste celé dopoledne byla s kolegyní, klientem, u lékaře. Můžete takto vyvrátit tvrzení, že v danou dobu, v daném místě Vám mohla být dne 4. 12. písemnost na pracovišti doručena.
Dále je pak možné se žalované dotázat, proč zasílala písemné vyhotovení okamžitého zrušení PP ještě následně poštou, když tvrdí, že k jejímu platnému doručení došlo již dne 4. 12. na pracovišti. Toto následné doručení není v rozporu se ZP, ale ztrácí smysl, pokud je zaměstnavatel přesvědčen, že k platnému doručení již předtím došlo.
K soudnímu řízení doporučuji zajistit advokáta, který Vás bude schopen adekvátně v soudním řízení zastoupit.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Snížení osobního ohodnocení v době neschopenky zaměstnance
- Snížení osobního ohodnocení v době pracovní neschopnosti zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel snížit osobní ohodnocení zaměstnance bez souhlasu pracovníka?
- Právo zaměstnavatele snížit osobní ohodnocení zaměstnance - informace
- Snížení osobního příplatku v době neschopenky zaměstnance
- Snížení osobního příplatku v době pracovní neschopnosti zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel snížit osobní příplatek zaměstnance bez souhlasu pracovníka?
- Právo zaměstnavatele snížit osobní příplatek zaměstnance - informace
- Právo zaměstnance na osobní příplatek - § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce
- Právo zaměstnance na osobní ohodnocení - § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce

Může zaměstnavatel během dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti DPN změnit pracovní smlouvu, kde je sníženo osobní ohodnocení? Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě je rozhodující, zda výše Vašeho osobního ohodnocení je skutečně součástí Vaší pracovní smlouvy, popř. jiného dvoustranného ujednání se zaměstnavatelem, nebo zda je jeho výše uvedena pouze v písemném jednostranném rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že Vám přiznává určitou částku osobního ohodnocení.

Pokud jde o první případ (dvoustranná smlouva), pak nelze výši osobního příplatku jednostranně měnit.

Pokud jde o případ druhý (jednostranný akt zaměstnavatele), platí pak následující:
Osobní ohodnocení (příplatek) je tzv. nenárokovou složkou platu (mzdy), pro kterou je charakteristické, že bez rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání má povahu pouze fakultativního plnění. Jestliže však zaměstnavatel vydá v souladu se zákoníkem práce rozhodnutí o jejím přiznání a o její výši, je povinen tuto složku platu zaměstnanci ve stanovené výši poskytovat. Skutečnost, že zaměstnavatel rozhodl o přiznání osobního ohodnocení (příplatku) však neznamená, že nemůže dojít k jeho snížení či odebrání. Změní-li se podmínky stanovené pro poskytování osobního ohodnocení, může se změnit i jeho výše, případně může být osobní ohodnocení odebráno.

Předpokladem pro poskytování osobního příplatku zaměstnanci je podle § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce skutečnost, že zaměstnanec dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo že plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, případně že splňuje obě tyto podmínky současně. Přestane-li zaměstnanec splňovat tyto podmínky, může zaměstnavatel přistoupit ke snížení či úplnému odebrání osobního ohodnocení (příplatku).

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Finanční tíseň matky dítěte - právo na příspěvek od otce dítěte
- Nárok na příspěvek od otce dítěte při finanční tísni matky dítěte
- Výživné od otce dítěte pro matku dítěte bez příjmů
- Výživné od otce dítěte pro matku ve finanční tísni
- Výživné pro matku dítěte - § 95 zákona o rodině, § 920 nového občanského zákoníku
- Výživné pro matku dítěte - § 920 nového občanského zákoníku, § 95 zákona o rodině
- Alimenty pro matku dítěte - § 95 zákona o rodině, § 920 nového občanského zákoníku
- Do kolika let dítěte může matka požádat o výživné na sebe?
- Matka dítěte ve finanční tísni - nárok na výživné pro matku od otce dítěte
- Výživné na vnuka, vnučku od babičky, dědečka, prarodičů
- Kdy platí výživné prarodiče vnukovi, vnučce
- Kdy platí výživné vnukovi, vnučce babička, dědeček
- Výživné od prarodičů - informace
- Výživné od babičky, dědečka - informace
- Otec neplatí výživné - výživné od prarodičů - informace
- Otec neplatí výživné - výživné od babičky, dědečka - informace
- Alimenty od prarodičů - informace
- Alimenty od babičky, dědečka - informace
- Otec neplatí alimenty - výživné od prarodičů - informace
- Otec neplatí alimenty - výživné od babičky, dědečka - informace

Dcera není oddaná s otcem jejich společného syna. Žijí odděleně. Je možné, aby otec dítěte platil jeho matce nějaké výživné, příspěvek apod. , když ona je ve finanční tísni? Otec na syna výživné řádně platí. Prosím, jak je to s vyživovací povinností rodičů a prarodičů vůči matce a jejich synovi? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Jestliže Vaše dcera není za otce dítěte provdaná, má podle § 95 zákona o rodině a § 920 nového občanského zákoníku nárok kromě výživného pro syna také na výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku po dobu dvou let od narození dítěte, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech od slehnutí.
Pokud tedy otec na syna výživné řádně platí, záleží na tom, kolik je synovi let a zda má Vaše dcera ještě nárok na výživné pro neprovdanou matku. Jestliže tomu tak není, bude záležet pouze na otci dítěte, zda Vaší dceři poskytne vyšší výživné nebo nějaký příspěvek navíc.
Pokud se na výši výživného nedohodnou, může samozřejmě Vaše dcera podat k věcně a místně příslušnému soudu návrh na zvýšení výživného. Soud pak bude zkoumat celkové sociální a majetkově poměry obou rodičů a také oprávněné zájmy a potřeby dítěte.

Pokud rodič není schopen plnit vyživovací povinnost, může tato povinnost přejít na jeho rodiče, neboli prarodiče dítěte. Musí však být splněna podmínka neschopnosti otce platit výživné (což v tomto případě pravděpodobně není) a současně musí jít o výživné, které by syn Vaší dcery nezbytně potřeboval (v případě jeho absence by hrozila například hmotná nouze, či dokonce ohrožení zdravého vývoje nebo života dítěte).
Také Vás musím upozornit na to, že při žádosti o plnění vyživovací povinnosti ze strany prarodičů soud vždy zahájí řízení se všemi prarodiči. Což znamená, že by mohlo být výživné vyměřeno i Vám, jakožto rodiči Vaší dcery.

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Setkávání s dětmi rozhodnutím soudu - jde o povinnost nebo právo?
- Je setkávání s dítětem soudním rozhodnutím právem nebo povinností rodiče?
- Změna styku s dítětem - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Změna setkávání s dítětem - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Setkávání s dítětem rozhodnutím soudu - jde o povinnost nebo právo?
- Je setkávání s dětmi soudním rozhodnutím právem nebo povinností rodiče?
- Změna styku s dětmi - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Změna setkávání s dětmi - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Soudně určený styk s dětmi - jde o právo nebo povinnost rodiče?
- Soudně určený styk s dítětem - jde o právo rodiče nebo povinnost setkat se?
- Dohoda rodičů o styku s dítětem, dětmi - § 27, odst. 1 zákona o rodině
- Musí soud přivolit dohodě rodičů o styku, setkávání s dítětem, dětmi?

Partner má soudně upravený styk s dětmi, každou středu od 16:30 do 18:30 a každý druhý víkend. Jelikož 06/2014 se nám narodí potomek nebude možné si děti brát ve středu. Pokud se bude chtít vzdát můj partner těchto střed, je nutné to udělat opět soudně nebo to stačí oznámit jeho bývalé manželce? Jde o to, aby ho nebylo možné jakkoliv napadnout žalobou o nedodržování soudního rozhodnutí. Jde pouze o jeho právo si děti vzít nebo povinnost? Předem Vám děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Podle § 27, odst. 1 zákona o rodině platí, že dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Nicméně nedoporučuji pouze ústní oznámení této změny bývalé manželce, ale bylo by vhodné tuto změnu sepsat formou dohody mezi Vaším partnerem a jeho bývalou manželkou. Pokud se změnou partnerova bývalá manželka nebude souhlasit, bude se muset Váš partner obrátit na soud. Váš partner má právo na kontakt s dětmi, jeho povinnost to není. Na druhé straně, jestliže by si přestal děti ve středu vyzvedávat bez dohody s bývalou manželkou, mohlo by to být opravdu považováno za nedodržování soudního rozhodnutí.

FINANCE-DANĚ
- Daň z pronájmu byla zrušena 2014 - je to pravda nebo ne?
- Rozdíl mezi daní z příjmu a daní z nájmu
- Rozdíl mezi daní z příjmu a daní z pronájmu
- Daň z příjmu a daň z nájmu, pronájmu - rozdíl
- Výpočet základu daně z přímu (nájmu, pronájmu nemovitosti)

Přečetla jsem si na Internetu informaci o dani z nájmu a chtěla bych si ověřit, zda tomu správně rozumím.
Daň z nájmu se platí, daň z pronájmu byla zrušena, je tomu tak?
Platí pro daň z nájmu stejná pravidla jako pro daň z příjmu? Čili odpočitatelná položka, 15% daň po odečtení nákladů a možnost uplatňovat náklady procentem?
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Jde pouze o změnu terminologie v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku 2014, úprava zůstává stejná.
Příjmy z nájmu podléhají dani z příjmů. Můžete tedy použít standardní nástroje daně z příjmů, jak je znáte, tj. uplatnit relevantní odčitatelné položky a 15% daň ze základu daně. Základ daně lze stanovit jako příjem snížený o
(a) skutečné výdaje nebo
(b) paušální výdaje ve výši 30% příjmů (max. 600 000 Kč).

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Předčasné ukončení neplaceného volna z důvodu těhotenství
- Další těhotenství a ukončení neplaceného volna (kvůli péči o dítě - není školka)
- Může zaměstnavatel odmítnout přerušení neplaceného volna před smluveným datem?
- Předčasné ukončení neplacené dovolené z důvodu těhotenství
- Další těhotenství a ukončení neplacené dovolené (kvůli péči o dítě - není školka)
- Může zaměstnavatel odmítnout přerušení neplacené dovolené před smluveným datem?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Kdo platí náhradu mzdy při neschopence při přerušeném neplaceném volnu?
- Kdo platí náhradu mzdy při neschopence při přerušené neplacené dovolené?
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Nástup na neschopenku a neplacené volno - ruší se neplacené volno automaticky?
- Automatické přerušení neplaceného volna pro neschopenku, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost a přerušení neplaceného volna - je automatické?
- Výpočet nemocenské v době neplaceného volna odsouhlaseného zaměstnavatelem
- Jak vysoká bude nemocenská dávka při přerušení neplaceného volna?
- Nemocenská na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- Pracovní neschopnost na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- DPN na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- Nástup na neschopenku a neplacená dovolená - ruší se neplacené volno automaticky?
- Automatické přerušení neplacené dovolené pro neschopenku, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost a přerušení neplacené dovolené - je automatické?
- Výpočet nemocenské v době neplacené dovolené odsouhlaseného zaměstnavatelem
- Jak vysoká bude nemocenská dávka při přerušení neplacené dovolené?
- Nemocenská na neplacená dovolená - nárok na nemocenské dávky
- Pracovní neschopnost na neplacené dovolené - nárok na nemocenské dávky
- DPN na neplacené dovolené - nárok na nemocenské dávky od zaměstnavatele, státu

Jsem na 3leté rodičovské dovolené, která mi končí v 6/2014. Nemám školku, nemohu 06/2014 řádně nastoupit do zaměstnání. Požádala jsem svého zaměstnavatele o neplacené volno - souhlasil.
Pak jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Lékařem doporučena dočasná pracovní neschopnost DPN - neschopenka.
Jak správně postupovat? Je nutné (jak) zaměstnavatele požádat o předčasné ukončení neplaceného volna? Nebo zda tím, že nastoupím na neschopenku se automaticky neplacené volno ruší?
Z jakého příjmu se bude vypočítávat výše nemocenského pojištění - z příjmu, který jsem pobírala před nástupem na první mateřskou dovolenou, nebo z rodičovského příspěvku, který jsem pobírala poté do 3 let věku dítěte? Vyplácí se nemocenské pojištění v případě nástupu na neschopenku ještě v době rodičovské dovolené? A jak je to v případě nástupu na neschopenku v den, který následuje po dni, ve kterém rodičovská dovolená skončila? Prosím o brzkou odpověď. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Pokud máte se zaměstnavatelem dohodnuto neplacené volno po určitou dobu a budete v této době v pracovní neschopnosti, neuniká Vám žádný příjem z výdělečné činnosti, a tudíž Vám ani nenáleží náhrada mzdy a následně nemocenská.
Neplacené volno se ruší buď uplynutím doby, na které bylo sjednáno, nebo novou dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Musíte tedy zaměstnavatele požádat o zrušení neplaceného volna. Je však zcela na jeho vůli, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv. Pokud by totiž vyhověl a Vy jste nastoupila na nemocenskou, musel by Vám jako zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti platit náhradu mzdy on a až poté by Vám náležela nemocenská proplácená ČSSZ. Pro zaměstnavatele je to tedy ekonomicky nevýhodné a zřejmě nebude souhlasit. Ve zrušení neplaceného volna mohou zaměstnavateli bránit i jiné důvody, např. po dobu Vašeho neplaceného volna zaměstnal jinou osobu apod. Odmítnutí vyhovění Vaší žádosti však zaměstnavatel odůvodňovat nemusí.
V době rodičovské dovolené Vám v případě pracovní neschopnosti nemocenská nenáleží, neboť Vám také neuniká žádný příjem z výdělečné činnosti.
Pokud by došlo ke zrušení neplaceného volna a Vy jste měla nárok na proplácení nemocenské, resp. předtím ještě náhrady mzdy od zaměstnavatele, její výše se nebude počítat z rodičovského příspěvku, ale z příjmu ze zaměstnání, ve kterém jste pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou.

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Vrácení daru obdarovaným podle starého občanského zákoníku
- Zpětvzetí přijetí daru podle starého občanského zákoníku
- Odmítnutí přijatého daru - starého občanský zákoník 2014
- Zpětvzetí přijetí daru podle nového občanského zákoníku 2014
- Odmítnutí přijatého daru - nový občanský zákoník 2014
- Odstoupení od darovací smlouvy obdarovaným - § 2065 nového občanského zákoníku
- Zpětvzetí přijetí daru obdarovaným - § 2065 nového občanského zákoníku
- Může obdarovaný vrátit dar? (§ 2065 nového občanského zákoníku)

1999 jsem dostal od matky darem garáž. Je možné garáž vrátit - tedy odstoupit od darovací smlouvy? Vím, že se na věc nevztahuje nový občanský zákoník 2014, ale je v NOZ něco o zpětvzetí přijetí daru? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným:
Starý Občanský zákoník upravoval možnost obdarovaného vrátit dar pouze v § 629, dle něhož byl dárce povinen při nabídce daru upozornit obdarovaného na vady daru, o nichž věděl. Měla-li však darovaná věc vady, na které dárce obdarovaného neupozornil, byl obdarovaný oprávněn darovanou věc vrátit.

Toto ustanovení se tedy vztahovalo pouze na ty právní či faktické vady, o nichž dárce v době nabídky daru věděl, tzn. netýká se těch vad, které na darované věci vznikly později. Právo obdarovaného vrátit dar se pak promlčovalo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 starého Občanského zákoníku), která počala běžet ode dne, kdy mohlo být toto právo obdarovaným poprvé vykonáno, tzn. kdy mohla být vada darované věci obdarovaným při obvyklé pozornosti poprvé zjištěna.

Jiné způsoby ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným (jako např. výpověď, dohoda apod.) nepřicházejí z důvodu jednorázové povahy darování a bezúplatnosti plnění dle darovací smlouvy v úvahu (nebylo-li v darovací smlouvě sjednáno něco jiného).

2/ Právní úprava podle nového občanského zákoníku:
Právní úprava ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným je v novém občanském zákoníku prakticky shodná s úpravou dle § 629 starého Občanského zákoníku. Dle § 2065 nového občanského zákoníku platí, že dárce je povinen nahradit obdarovanému škodu v případě, že škoda vznikla z vady darované věci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil, v takovém případě může obdarovaný také od darovací smlouvy odstoupit a dar vrátit.

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace štětěte - štěně je hluché
- Je možné vymáhat náklady kvůli nemocnému psovi (reklamace psa, feny, štěněte)
- Reklamace štěněte, psa, feny kupujícím - vymáhání mimořádných nákladů po prodávajícím
- Vymáhání nákladů reklamace štěněte po prodávajícím - nemocné štěně
- Reklamace psa podle nového občanského zákoníku 2014
- Reklamace štěněte podle nového občanského zákoníku 2014
- Nárok na slevu při koupi nemocného štěněte - sleva od prodávajícího
- Právo na slevu při koupi nemocného štěněte - sleva od prodávajícího
- Reklamace štěněte a nárok, právo na slevu z kupní ceny - NOZ 2014
OBČAN-ŠKODA
- Náhrada škody po prodávajícím - výdaje na veterinární péči o nemocného psa
- Náhrada škody po prodávajícím - výdaje na reklamované štěně

08/2012 kamarádka pořídila štěně středního knírače s rodokmenem. 12/2012 bylo zjištěno, že je pes hluchý (BAER test, 1000 Kč). Psa mají rádi, pořídili obojek schopný pomocí dálkového ovladače generovat vibrace (3000 Kč) a kamarádka absolvovala s pejskem výcvikové lekce (další cca 3000 Kč). Chovatelka přerušila kontakty (o postižení neví). Může vymáhat MIMOŘÁDNÉ náklady na psa 8.000 Kč? Může vymáhat doklad o tom, že psí rodiče slyší? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je otázkou, zda zvíře bylo zakoupeno ve shodě s kupní smlouvou. To znamená následující:
a) buď jeho předci neslyší, prodejce o tom ví a tedy může mít minimálně povědomí o tom, že obdobně může být postižený i prodávaný potomek a tudíž měl zájemci o koupi tuto možnost sdělit a pokud tak neučinil, zatajil vlastnost prodávaného zvířete a k prodeji došlo v rozporu s kupní smlouvou (§ 616 zákona č. 40/1964 Sb.), nebo
b) jeho předci jsou slyšící o postižení prodávaného zvířete tedy prodejce nemohl objektivně tušit.

V prvním případě by Vaší kamarádce náležela sleva z kupní ceny (či nárok na odstoupení od smlouvy), ve druhém případě nikoliv.
Je třeba říci, že s odstupem takové doby se záležitost bude složitě řešit; prodejce se bude snažit ubránit jakékoliv odpovědnosti a může ze vzniku postižení vinit kupujícího (zanedbaná péče o zvíře, možnost ohluchnutí na Silvestra vlivem petardy apod.) a opak může být komplikované prokazovat.

Úhradu mimořádných nákladů lze požadovat jakožto škodu, která vznikla v důsledku koupě zvířete, které není nositelem obvyklých vlastností zvířete, přičemž nárok na vymožení škody soudem je omezen promlčecí lhůtou 2 let (v tomto případě tedy 12/2014).
Dokladu o tom, zda předci zvířete nejsou postiženi, se kupující může domáhat (např. zaslat předžalobní výzvu k úhradě škody - mimořádných nákladů - s informací, že podání žaloby je ochotný ještě zvážit, pokud bude důvěryhodně prokázáno, že prodávající nemohl s ohledem na znalost svého chovu o tomto postižení vědět), nicméně pokud jí prodávající dobrovolně nesplní, bohužel nevidím prostor k vymožení tohoto potvrzení soudem.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Konec pracovního poměru při neschopence ve výpovědní lhůtě
- Lázeňská léčba ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Kdy končí pracovní poměr při pracovní neschopnosti ve výpovědní lhůtě
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské - neschopenka ve výpovědní lhůtě
- Neschopenka ve výpovědní lhůtě - výpočet nemocenské
- Pobyt v lázních - je nutná neplacená dovolená? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)
- Neplacená dovolená kvůli pobytu v lázních - je zapotřebí? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)

Dostala jsem výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která končí 31.5.2014. 16.5.2014 nastupuji do lázní, takže budu v pracovní neschopnosti od 16.5. do 13.6.2014. Kdy pracovní poměr skončí a jak bude proplacena nemocenská. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 53 odst. 1 písm. a) Zákoníku práce (dále jen ZP) se za ochrannou dobu považuje i doba od nástupu lázeňského léčení až do dne jeho ukončení. V této ochranné době nesmí být zaměstnanci dána výpověď.
Zároveň však také platí, že pokud byla zaměstnanci dána výpověď před začátkem této ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutí zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (§ 53 odst. 2 ZP). Daná situace dopadá na Váš případ.
Pokud tedy do dne 31. 5. nesdělíte zaměstnavateli, že netrváte na prodloužení pracovního poměru, Váš pracovní poměr dne 31. 5. neskončí, protože od 16. 5. 2014 jste v lázeňském léčení. Doba ode dne 16. 5. do dne 31. 5.2014 (tj. 16 kalendářních dní) se Vám tedy do výpovědní doby nezapočítá a přičtou se Vám po dni 13. 6. 2014, kdy doběhne zbývající část vaši výpovědní doby. Pokud tedy po 13. 6. 2014 připočteme 16 kalendářních dní, pak by Váš pracovní poměr měl skončit dne 29. 6. 2014.
Jelikož celou dobu lázeňského léčení budete v pracovním poměru, prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti Vám bude náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele, poté nemocenská od ČSSZ.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Vtip - je dílo podle autorského zákona?
- Anekdota - je chráněna autorským zákonem a právem?
- Autorská práva vtipů a anekdot
- Autorská práva na vtipy, anekdoty
- Je možné zveřejnit vtip ve webu bez porušení autorských práv?
- Zveřejnění vtipu, anekdoty ve webu a autorská práva tvůrce vtipu, anekdoty

Právě pracuji na scénáři k divadelní hře a zajímalo by mě jaká práva mají:
1. autoři vtipů
2. webmaster nebo tzv. admin internetových stránek, které vtipy pouze sbírají, ale nevymýšlí. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Svědčí-li autorům vtipů nějaká práva (předpokládám, že máte na mysli práva autorská) záleží od zodpovězení otázky, zda je možné vtip považovat za autorské dílo ve smyslu autorského zákona.
Dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je tak mimo jiné dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem a dílo dramatické a dílo hudebně dramatické.
Autorské právo se pak vztahuje rovněž na názvy a jména postav, která se v autorském díle vyskytují, pokud naplňují znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona.
Dle § 2/6 autorského zákona není autorským dílem mimo jiné námět díla sám o sobě či myšlenka sama o sobě. Autorským právem tak nejsou chráněny samotné myšlenky nebo ideje, nýbrž pouze konkrétní vyjádření takových myšlenek, konkrétní dílo v objektivně vnímatelné podobě.
Ze shora uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že „běžné“ vtipy (tzn. takové, které jsou běžně vyprávěny mezi lidmi) nejsou díly dle autorského zákona, a to z důvodu, že pointa vtipu je ve své podstatě pouze myšlenkou (která sama o sobě autorským dílem být nemůže), která je každým vypravěčem vtipu zpracována při jeho interpretaci odlišně.
Rozdílně by však bylo nutné nahlížet např. na vyprávění vtipu výkonným umělcem, které by za určitých okolností mohlo splňovat všechny znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona. Přesné zkopírování takového uměleckého výkonu by se pak mohlo dostat do rozporu s autorskými právy výkonného umělce; stejným způsobem by bylo možné hodnotit kopírování vtipů publikovaných např. v periodicích (i zde by však psaný vtip musel splňovat znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona).
S ohledem na skutečnost, že běžně vyprávěný vtip není možné považovat za autorské dílo, nemůže svědčit ani provozovatelům internetových stránek, které takové vtipy v psané podobě shromažďují, ochrana autora databáze či souborného díla dle § 2/2 a 5 autorského zákona.
K právní kvalifikaci vtipu lze pak odkázat na některé příspěvky této diskuse:
http://paragraphos.pecina.cz/2011/12/vera-tydlitatova-ukradla-pasmo.html
Obecněji k tématu autorského práva a humoru pak odkazuji na kapitolu 4 disertační práce JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph. D. , s názvem: Právní aspekty humoru (z roku 2010), dostupné zde:
http://url.googluj.cz/7y2

Právě pracuji na scénáři k divadelní hře a zajímalo by mě jaká práva mají:
1. autoři vtipů
2. webmaster nebo tzv. admin internetových stránek, které vtipy pouze sbírají, ale nevymýšlí. Děkuji, Šimon

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného dohodou bývalých manželů - je nutné přivolení soudu?
- Je nutné rozhodnutí soudu pokud se bývalí manželé dohodnou na zvýšení výživného?
- Dohoda bývalých manželů o zvýšení výživného - musí přivolit soud?
- Dohoda bývalých manželů o zvýšení výživného - musí souhlasit soud?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možná dohoda o svěření do péče s otcem bez rozhodnutí soudu?
- Svěření dítěte do péče - § 26, odst. 3 zákona o rodině
- Svěření dětí do péče - § 26, odst. 3 zákona o rodině
- Musí projít svěření do péče soudem?
- Je možné dohodnout se s otcem o svěření do péče bez soudu?
- Je možné dohodnout se s otcem o svěření do péče bez soudu?
- Dohoda rodičů o převzetí dítěte do péče - musí souhlasit soud?
- Dohoda rodičů o převzetí dětí do péče - musí souhlasit soud?

S bývalým manželem jsme rozvedeni od 2008. Doposud platil výživné na dceru 3.000 Kč. Nyní jsme se dohodli na zvýšení výživného. Pokud jsme schopni se dohodnout a sepsat písemnou dohodu, je nutné toto řešit dále i přes soud?
S bývalým mužem v současné době čekáme druhé dítě, ovšem nesdílíme společnou domácnost a ani nebudeme. Bývalý partner bude uvedený v rodném listě jako otec. Jsme dohodnuti, že obě děti budou v mé péči. I zde bych ráda věděla, zda je nutné upravit svěření do péče a výživné soudně, či zda stačí notářsky ověřená písemná dohoda.
Celou situaci bohužel komplikují vysoké dluhy, které bývalý muž splácí. I proto se ptám na vymahatelnost dohody uzavřené s ověřenými podpisy. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Změnu výše výživného na dceru můžete sjednat i uzavřením písemné dohody mzi Vámi a bývalým manželem. Pokud jste schopni se dohodnout, není tedy nutné řešit zvýšení výživného soudní cestou. Obsah dohody bude závazný pro obě strany - pro Vás i bývalého manžela.

Co se týče svěření dalšího dítěte do Vaší péče, zde je situace jiná. Podle § 26, odst. 3 zákona o rodině může být sice rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti (svěření do péče) nahrazeno dohodou rodičů, ta ke své platnosti ale potřebuje schválení soudu. Bez schválení soudu tedy nebude dohoda o svěření do péče platná. V tomto případě se tedy soudu nevyhnete. Soud v rámci řízení o rodičovské zodpovědnosti zpravidla stanoví také styk s druhým rodičem a rozhodne o výši výživného. Pokud však půjdete k soudu s předem připravenou dohodou, bude vše výrazně jednodušší a rychlejší.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak legálně použít cizí píseň a neporušit autroská práva
- Využití písně bez porušení autorského práva - postup, návod
- Autorská práva k písním u videí na youtube.com
- Použití písně ve videu youtube.com bez porušení autorských práv

Rád bych udělal zpoplatněné video na Youtube a chci dodržet autorský zákon.
Pokud chci pro video písničku, jak ji moho použít legálně bez porušení autorského práva? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
V tomto případě Vám lze doporučit kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv (§ 95 a násl. autorského zákona) a sjednat s ním podmínky užití konkrétního autorského díla. Tyto podmínky pak mohou být vtěleny zejména do licenční smlouvy (§ 2358 a násl. nového občanského zákoníku).

Při užití písně (jako autorského díla) přicházejí v úvahu tito kolektivní správci autorských práv:
OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s.
http://www.osa.cz/
INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.
http://www.intergram.cz/cs/
OAZA, Ochranná asociace zvukařů - autorů, o. s.
http://www.oaza.eu/
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s.
http://www.dilia.cz/

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy automobilu (porucha vyměněného dílu) - informace
- Autoservis odmítá reklamaci kvůli povinným prohlídkám automobilu v tomto autoservisu
- Autoservis odmítl reklamaci opravy - jak se bránit
- Co dělat když autoservis odmítne reklamaci opravy auta, automobilu
- Reklamace opravy auta, automobilu, vozidla - informace

11/2012 v autorizovaném autoservisu vyměněn vadný ventil volnoběhu. Servis je od mého bydliště vzdálen přes 100 km, řeším tam jen závažnější problémy. Na konci dubna 2014 mi začala v autě svítit kontrolka poruch v motoru - diagnostikou místního servisu zjištěn závadný opravovaný ventil. Cena ventilu je mezi téměř 9.000 Kč. Myslím si, že je na ventil záruka, spojila jsem se s autorizovaným servisem, který ventil do auta namontoval. Pán do telefonu křičel - "když mi oni udělají nějakou opravu, jsem povinna jezdit v nějakých (snad čtvrtletních) intervalech k nim na prohlídky." A prý kvůli diagnostice závady neautorizovaným servisem jsem nárok na záruku ztratila. Jak je to tedy s reklamacemi náhradních dílů k osobnímu automobilu? Mám povinnosti, na které jsem nebyla upozorněna? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Dle § 13 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, je prodávající povinen řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění („reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Sjednané podmínky uplatňování odpovědnosti za vady se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, a i informace podané spotřebiteli ohledně jeho práv nesmí ani v reklamačních řádech zužovat okruh jeho zákonných práv a tak jej uvádět v omyl.

Máte právo na opravu vadného ventilu u původního autoservisu, ten je povinen případně prokázat, že neznačkový servis něco zanedbal nebo porušil, jestli se neprokáže pochybení neznačkového servisu, náhradu škody (či opravu vadného ventilu) by měl poskytnout autorizovaný servis.

V případě odmítnutí opravy vadného autorizovaným servisem, se můžete bránit podaním žaloby, aby soud určil povinnost autorizovaného servisu závadu opravit a škodu nahradit, případně si můžete nechat závadu opravit u jiného specializovaného servisu a náklady následně vymáhat po autorizovaném servisu, který ventil opravil nekvalitně.

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Definice příležitostného krátkodobého hlídání dětí - nařízení vlády 278/2008 Sb.
- Příležitostné krátkodobé hlídání dětí - definice - nařízení vlády 278/2008 Sb.
- Hlídání dětí do 3 let jako živnost - informace, podmínky
- Hlídání dětí jako živnost (děti nad 3 roky věku) - podmínky, informace
- Definice živnosti podle živnostenského zákona

Jaká je definice příležitostného krátkodobého hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku) z níže uvedeného citátu.
Cituji ze zákona: "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost." Mám volnou živnost, která se mi slibně rozvíjí „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Jsem klientelou nečekaně tlačena ke službám, které spadají spíše pod vázanou živnost.
Bohužel je pro mne v současné chvíli finančně nedosažitelné si zařídit vázanou živnost „Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“ z hlediska požadavků jako je rekolaudace z bytových prostor na podnikatelské prostory, rekonstrukce stávajících prostor z hlediska hygienických norem, a s tím i navazujících dalších podmínek jako například zřízení nouzového únikového východu nezávislého na stávajícím východu apod.
Jsem chůva s akreditací, mám zdravotnické kurzy a přizpůsobené prostory z hlediska doporučení hygieny, a to i když to nebyla podmínka mé současné volné živnosti. Maminky mají děti mladší 3 let a z hlediska fungování živnosti, budování dobré pověsti nechci odmítnout.
Jak se mohu bránit případnému napadení kontrolních orgánů? Nenašla jsem nikde v zákoně a ani na Internetu přesnou definici „příležitostné krátkodobé hlídání dětí … “ V případě že bych hlídala děti do tří let pravidelně tak by mne nebylo možno zákonně postihnout.
- příležitostné - například příležitost dána rodiči
- krátkodobé - minuta, hodina, měsíc, rok? - když půjdu do krajnosti tak pro mne krátkodobé znamená i třeba 2 roky protože z hlediska lidského života je to krátká doba a o život dítěte se tu jedná…
Shrnutí: Pokud pečuji o děti do tří let způsobem, který je v podstatě definován vázanou živností, je možné mne po právní stránce vůbec postihnout když mám zatím "pouze" volnou živnost? Nerada spekulují, ale nyní se nacházím díky klientele a legislativě v bezvýchodné situaci.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz platná právní úprava odpověď skutečně nenabízí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že z legislativně-technického hlediska není možné, aby každý právní předpis obsahoval závazné definice veškerých v něm obsažených termínů a sousloví (v takovém případě by totiž i prostá prováděcí vyhláška neúnosně nabobtnala desítkami vysvětlujících ustanovení, přičemž přehlednosti právního řádu by tento stav zajisté nepřidal); nalézání významu jednotlivých ustanovení (či tam použitých termínů a sousloví) je předmětem právního výkladu, v jehož rámci je vždy nutné zohlednit i specifika toho kterého případu.

Při hledání významu sousloví „příležitostné krátkodobé hlídání dětí“, které zákonodárce použil v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností, v platném znění, při popisu obsahové náplně živnosti volné č. 79 (Poskytování služeb pro rodinu a domácnost), je proto nezbytné se zejména zabývat účelem předmětných ustanovení, tzn. odpovědět si na otázku, z jakého důvodu rozdělil zákonodárce péči o děti do dvou živností, přičemž v rámci jedné z nich je možné pečovat v zásadě pouze o děti starší 3 let a v rámci druhé i o děti mladší, ovšem za splnění značně přísnějších podmínek. Základním důvodem tohoto postupu zákonodárce je bezpochyby ochrana nejmladších dětí před neprofesionálním (a tudíž potencionálně nebezpečným) poskytovatelem předmětných služeb.

Na tomto místě je pak možné poukázat rovněž na negativní vymezení Vámi vykonávané živnosti volné, v jehož rámci shora citované nařízení vlády stanoví, že „… obsahem činnosti není péče o děti do tří let věku v denním režimu … a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností vázaných … “. V tomto ohledu pro Vás proto může být směrodatným také vymezení obsahové náplně Vámi zmiňované vázané živnosti dle citovaného nařízení vlády.

Co se týče Vámi prezentovaného výkladu termínů „příležitostný“ a „krátkodobý“, jsem nucen konstatovat, že se jedná o výklad poměrně účelový. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že oba tyto termíny je vždy nezbytné vztáhnout k činnosti, která je předmětem dotčené živnosti. Jako „příležitostné“ hlídání tak lze dle mého názoru označit takovou činnost, která je nahodilá, nikoli pravidelná a nikoli častá (např. tedy hlídání dítěte v případě, kdy jdou jeho rodiče do divadla apod.).

Jako „krátkodobé“ hlídání pak lze označit takovou činnost, která je vykonávána v zásadě pouze několik hodin (samozřejmě pak s ohledem na typ příležitosti, při které k tomuto hlídání dochází).

„Příležitostným“ hlídáním tak zajisté nemůže být takové hlídání, k němuž Vám bude dána „příležitost“ (ovšem de facto ve formě pravidelných objednávek) rodiči dítěte, „krátkodobost“ hlídání pak nelze vztahovat k průměrné délce lidského života.

Mám-li pak (podobně jak to činíte v dotazu) shrnout svou odpověď, lze uzavřít, že budete-li soustavně pečovat o děti způsobem, který bude odpovídat obsahové náplni vázané živnosti, bude možné Vaše počínání kvalifikovat jako přestupek dle § 61/3 písm. b) živnostenského zákona, za který může být uložena pokuta do 750.000,- Kč.

Ve Vámi popsané situaci se Vám pak nabízí de facto 2 varianty řešení:

1/ odmítnout poskytování těch služeb, které odpovídají živnosti vázané;

2/ poskytovat tyto služby tak, aby se nejednalo o podnikatelskou činnost; v tomto ohledu upozorňuji, že dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Budete-li tedy svým klientům hlídat děti zdarma (a svou odměnu fakturovat za jinou naoko vykonanou činnost, např. úklid domácnosti), nebudou splněny všechny náležitosti živnostenského podnikání a o živnost se jednat nebude. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že tento postup představuje samozřejmě obcházení živnostenského zákona, které Vás nemůže z odpovědnosti za spáchání shora uvedeného přestupku vyvinit; z hlediska Vámi vedeného účetnictví však nebude na první pohled zřejmé, že vykonáváte vázanou živnost bez příslušného oprávnění (tato situace však samozřejmě nevylučuje zahájení kontroly ze strany živnostenského úřadu např. na podnět třetí osoby - forma "udání").

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak daleko musí umístit obec kontejner od chat, chalup
- Jak daleko musí umístit obec kontejner od rekreačních objektů
- Umístění kontejneru pro občany - vzdálenost od chat, chalup, rekreačních objektů
- Kdo musí platit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu?
- Kdo musí platit poplatek za svoz a likvidaci TKO?
- Odpuštění poplatku za svos odpadu obcí - informace
- Odpuštění poplatku za svoz TKO obcí - informace
- Může obec odpustit poplatek za popelnice (svoz TKO)?

Jsem vlastníkem rekreační chaty na pronajatém lesním pozemku jehož vlastníkem je obecní úřad Kaliště a ležící v katastru obce Lensedly, která spadá pod O. ú. Kaliště. Od začátku povinnosti odvádět komunální odpad do kontejneru vyžaduje obecní úřad poplatek za odvoz.
Kontejner je ale 2 km - není splněna přiměřená vzdálenost místa pobytu ke kontejneru (v jednom pořadu ČT "Máte slovo" říkal právník, že přiměřená vzdálenost je 150 metrů) a tím nemohu plnit zákonnou povinnost. Je mi 90 let, jsem po infarktu, držitel ZTP, Bechtěrevova nemoc - nemocná páteř. Na chatu již nejsem schopen jezdit a pobývat tam. Odpady jsme prakticky neměli, neboť jsme si jídlo vozili z domova a PET lave brali domů.
Jsem povinen hradit poplatek za svot TKO i přes výše uvedené? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Náhledem na webové stránky obce Kaliště jsem zjistil, že tato obec si pro výběr poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu zvolila úpravu dle zákona o místních poplatcích (nikoli tedy úpravu poplatků za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech). Předmětná obecně závazná vyhláška obce Kaliště (č. 4/2013, účinná od 1. 1. 2014) je dostupná zde:
http://www.kaliste.eu/?hledej=komun%C3%A1&lang=cs
Ve Vašem případě je tedy nezbytné nahlédnout do § 10b/1 písm. b) zákona o místních poplatcích, dle něhož je poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů mimo jiné i fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, ve které není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (v takovém případě se pak tento místní poplatek hradí ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu).
Shora uvedené lze shrnout tak, že povinnost k úhradě místního poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu je založena již prostým vlastnictvím stavby určené k individuální rekreaci, není tedy zapotřebí, aby při obývání této stavby komunální odpad opravdu vznikal (skutečná produkce komunálního odpadu je naopak zohledněna v případě poplatku za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, kterýžto mechanismus zpoplatnění však obec Kaliště nevyužila).
Dle § 14/2 zákona o místních poplatcích je obec oprávněna v obecně závazné vyhlášce upravit též osvobození či úlevy od místního poplatku. V rámci obecně závazné vyhlášky obce Kaliště č. 4/2013 jsou podmínky pro osvobození a úlevy obsaženy v čl. 6, na Váš případ se však tyto podmínky nevztahují (pokud nemáte v této obci hlášen trvalý pobyt, což nepředpokládám), přičemž obec nemá dle platné právní úpravy jinou možnost, jak Vám tento poplatek odpustit.
Chcete-li i přes shora uvedené svou poplatkovou povinnost ovlivnit, lze Vám doporučit oslovit obec Kaliště s výzvou k úpravě obecně závazné vyhlášky č. 4/2013, a to tak, aby byla do čl. 6 zavedena další úleva, resp. osvobození, které by se vztahovaly na Váš případ (např. tedy osvobození od místního poplatku pro ty poplatníky, kteří jsou držiteli průkazu ZTP). Nebude-li obec Kaliště ochotna předmětnou obecně závaznou vyhlášku změnit, můžete požadovat alespoň zřízení dalšího místa pro odkládání komunálního odpadu, a to blíže k Vaší rekreační chatě. V tomto ohledu je podstatné si uvědomit, že každý místní poplatek je platbou za určitou službu, při jeho zavedení je tedy obec povinna poskytnout občanům (resp. poplatníkům tohoto místního poplatku) službu na odpovídající úrovni (a to v souladu s § 17/3 zákona o odpadech).
Co se pak týče Vámi zmiňovaného kritéria "přiměřené vzdálenosti" od místa pro odkládání komunálního odpadu, uvádím, že tato podmínka je zakotvena toliko v § 39/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb. , v platném znění), přičemž toto ustanovení se vztahuje pouze na bytové domy, na případ rekreační chaty tedy aplikovatelné není.

FINANCE-DANĚ
- Z čeho se vypočítává daň při darování nemovitosti - z odhadu (2014)
- Darování nemovitosti švagrem - platí se daň nebo ne? (2014)
- Darování nemovitosti sestrou a švagrem - platí se daň nebo ne?
- Výše daně při darování v rodině (sestra a švagr daruje bratrovi)
- Darovací daň při darování v rodině (sestra a švagr daruje bratrovi)
- Výpočet daně při darování nemovitosti (mimo rodinu)
- Darování nemovitosti - darovací daň 2014
- Darování bytu, domu - darovací daň 2014
- Darování nemovitosti - daň z příjmu 2014
- Darování bytu, domu - daň z příjmu 2014
- Převod nemovitosti - je daňově výhodnější darování nebo koupě (prodej)? (2014)
- Převod nemovitosti v rodině - je daňově výhodnější darování nebo koupě (prodej)? (2014)
- Jak zaplatit co nejméně na dani při převodu nemovitosti (2014)
- Je výhodnější darování nebo koupě nemovitosti kvůli odvodu daně? (2014)
- Daň z převodu nemovitosti 2014 - příklady
- Darovací daň u nemovitosti 2014 - příklady
- Daň z nabytí nemovitosti 2014 - příklady

Co to je bezúplatný převod nemovitosti (garáž, pozemek)? Podléhá dani z příjmu? Je nutný znalecký posudek nebo odhad na darování nebo prodej nemovitosti? Co je pro mne výhodnější - dar příjmout nebo koupit (dárce sestra + švagr SJM). Děkuji. Norbert

ODPOVĚĎ:
Bezúplatný převod je například darování. Darování podléhá dani z příjmů na straně obdarovaného. Cenu lze určit znaleckým posudkem. Případně by bylo možné vytvořit tzv. odborný odhad, např. konzultací s několika prodejci nemovitostí, realitními kancelářemi atd.

Pokud nemovitost přijmete jako dar, bude část darovaná Vaší sestrou osvobozena od daně, ale z části Vašeho švagra zaplatíte daň 15%.

Pokud nemovitost koupíte, zaplatí daň Vaše sestra a její manžel, a to ve výši rovněž 15% na dani z příjmů (osvobozeno, pokud nemovitost vlastní déle než 5 let, případně lze uplatnit pořizovací cenu jako náklad proti příjmu) a 4% na dani z nabytí nemovitých věcí. Vy zároveň přijdete o finanční prostředky.

Takže máte-li možnost výběru, doporučuji volit darování.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Platí předkupní právo i pro dědice?
- Výhrada předkupního práva - platí pro dědice?
- Předkupní právo dle NOZ 2014 - platí i při dědění bytu, domu, nemovitosti?
- Dědictví nemovitosti s předkupním právem dle NOZ 2014
- Dědění nemovitosti s předkupním právem dle NOZ 2014
- Jak zabránit zdědění předkupního práva s nemovitostí
- Předkupní právo jako právo věcné nebo závazkové
- Rozdíl mezi věcným právem a závazkovým právem
- Předkupní právo - práva, nároky kupujícího (§ 2147 - nový občanský zákoník 2014)
- Cena nemovitosti u předkupního práva - § 2149/1 - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva u bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva nemovitosti - NOZ 2014

Mám dostat dům darem a můj bratr má mít na zahradu předkupní právo. Chtěl bych vědět jestli se tohle předkupní právo jako závazek převádí i na mého potomka pokud by jednou dostal dům i zahradu darem. Pokud bych při prodeji této zahrady musel tuto zahradu bratrovi nabídnout jako prvnímu, jakou se musím řídit nabídkou a nebo cenou za tuto zahradu. Je nějaká možnost formy předkupního práva, která by se nevztahovala na mého potomka, kterému tato zahrada bude jednou patřit? Případně co by měla smlouva obsahovat, aby tato předkupní smlouva na zahradu se nevztahovala na mého potomka. Myšleno dle nového občanského zákoníku 2014. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Přestože předkupní právo je v rámci nového občanského zákoníku zařazeno mezi vedlejší ujednání při kupní smlouvě, může být použito i mimo souvislost s kupní smlouvou (např. při darování), přičemž povinnost nabídnout přednostně předkupníkovi (zde Váš bratr) věc ke koupi lze rozšířit i na jiné způsoby zcizení (§ 2140/2 nového občanského zákoníku). Tato skutečnost je Vám však dle znění Vašeho dotazu dobře známa.

Důležitým je pro Váš dotaz § 2144/1 nového občanského zákoníku (NOZ 2014), dle něhož platí, že je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí (nebo způsobem postaveným koupi na roveň), aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Z hlediska závaznosti sjednaného předkupního práva i pro další vlastníky zahrady je proto klíčové, zda bude předkupní právo sjednáno jako a/ právo věcné, tzn. právo, které je spjato s věcí jako takovou bez ohledu na jejího aktuálního vlastníka (a zapisuje se dle § 11/1 písm. g) katastrálního zákona do katastru nemovitostí), nebo jako b/ právo závazkové, které váže pouze dotčené smluvní strany.

Dle § 2142 nového občanského zákoníku dále platí, že výhrada předkupního práva zavazuje dědice, přičemž aplikovatelnost tohoto ustanovení však může být v příslušné smlouvě vyloučena.

Co se týče nabídky odkupu věci, kterou je vlastník věci povinen předkupníkovi učinit, platí dle § 2147 nového občanského zákoníku, že:

- nabídku odkupu věci učiní prodávající předkupníkovi tak, že mu ohlásí všechny podmínky zamýšleného prodeje/odkupu věci (zejména se jedná o oznámení obsahu smlouvy s koupěchtivým, tzn. tím, komu chce prodávající věc prodat, nebude-li o ni mít předkupník zájem, přičemž nabídka odkupu nemovité věci musí být učiněna písemně),

- přijme-li předkupník nabídku odkupu, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.

Nabídka odkupu vůči předkupníkovi musí obsahovat stejnou kupní cenu, za jakou zamýšlí prodávající prodat věc koupěchtivému (§ 2149/1 nového občanského zákoníku), totéž se týká požadavku na poskytnutí vedlejšího plnění v rámci prodeje věci (tzn. že prodávající není oprávněn požadovat po předkupníkovi poskytnutí jiného vedlejšího plnění, než jaké požaduje po koupěchtivém), to se samozřejmě netýká požadavku na poskytnutí toho vedlejšího plnění, které předkupník poskytnout objektivně nemůže (v takovém případě je povinen zaplatit prodávajícímu hodnotu takového vedlejšího plnění.

S ohledem na skutečnost, že dispozitivní charakter nového občanského zákoníku umožňuje smluvním stranám řadu ustanovení pro konkrétní smluvní vztah vyloučit či modifikovat, doporučuji Vám zejména využít při přípravě předkupní smlouvy služeb notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

či advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Promlčení přestupku podnikatele podle živnostenského zákona
- Splátky pokuty přestupku nedovolené podnikání - informace
- Je možné zaplatit pokutu za neoprávněné podnikání ve splátkách?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení trestného činu neoprávněné podnikání
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY + TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Neoprávněné podnikání - promlčení přestupku, trestného činu
- Od kdy běží promlčecí lhůta u neoprávněného podnikání
- Kdy začíná promlčecí lhůta u neoprávněného podnikání
- Neoprávněné podnikání - kdy jde o trestný čin a kdy o přestupek?

Mám dotaz ohledně sankce za podnikání bez živnostenského oprávnění. Jde o obor spadající pod živnost volnou - zprostředkování obchodu a služeb. Podnikání načerno, pokuta u živnosti volné 500 000,-Kč, a že se zohledňuje doba trvání podnikání „načerno“, výše příjmů, zisk, počet zaměstnanců a zda se jedná o hlavní či vedlejší činnost.
Jak je to s promlčením přestupku – někde jsem našel, že pokud na tento přestupek nikdo „nepřijde“ do 3 let od jeho uskutečnění, nemohou mi za něj vyměřit pokutu, měl by být promlčený.
2012 jsem se asi, bohužel, dopustil podnikání načerno. Pokud by to tedy byla pravda ono promlčení, znamenalo by to, že eventuální kontrola z živnostenského úřadu v roce 2016 by mě už nemusela „strašit“? (Beru to tak, že podnikání „na černo“ bylo ukončeno v prosinci 2012, a za roky 2013, 2014, 2015 (tedy 3 roky) by to bylo promlčeno. Z celé věci mám obrovský strach, problém je i to, že bych pokutu neměl z čeho zaplatit, pořád studuji a celé mé jmění je cca 12.000,-Kč. Je možné v případě pokuty požádat živnostenský úřad o splátkový kalendář, třeba i na několik let?
04-11/2012 mi za danou činnost chodily peníze (49.000 Kč, platby mi chodili 1-2x/měsíc). Účetní říkala, že pokud bych si nějaké peníze vydělal, lze to řešit až na konci roku. Prý pokud bude za daný rok zisk – náklady do 20.000,-Kč, je to nahodilý příjem a nemusím to řešit.
Na konci 2012 jsem zjistil, že na zmiňovanou činnost musím mít živnostenské oprávnění, to jsem si 11/2012 pořídil, od 12/2012 jsem se „přihlásil“ na VZP, OSSZ.
Příjmy zahrnul do příjmů za 12/2012 a uvedl jsem vše v daňovém přiznání a také výdaje, které jsem měl (říjen 2012-zkouška u ČNB). Hrozí pokuta? Jaká výše? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Promlčení odpovědnosti za přestupek podle živnostenského zákona:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že máte na mysli přestupek dle § 61/3 písm. a) živnostenského zákona, kterého se dopustí fyzická osoba tím, že provozuje činnost, která je živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 500.000,- Kč (§ 61/4 písm. c) živnostenského zákona).

V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 64/3 živnostenského zákona zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže správní orgán (zde obecní živnostenský úřad) o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Dle § 64/5 živnostenského zákona pak platí, že na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby (nebo v přímé souvislosti s ním) se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby (tzn. promlčecí lhůta dle § 64/3 živnostenského zákona).

I přesto, že zákonodárce ve shora citovaném ustanovení živnostenského zákona poměrně nejasně odkazuje (v poznámce pod čarou) na § 2/2 Obchodního zákoníku, se domnívám, že promlčecí lhůta dle § 64/3 živnostenského zákona se vztahuje i na případ protiprávního podnikání; je tedy pravdou, co uvádíte ve svém dotazu, tzn. že odpovědnost za Vámi spáchaný přestupek definitivně zaniká po 3 letech od jeho spáchání.

Pokud by ve Vašem případě došlo k zahájení řízení o spáchání přestupku podle živnostenského zákona, můžete samozřejmě zaujmout takové právní stanovisko, že § 64/3 a 5 živnostenského zákona se na přestupky nevztahuje, nýbrž je zapotřebí použít obecnou právní úpravu, tzn. zákon o přestupcích. Podle § 20/1 zákona o přestupcích pak platí, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok (v tomto případě by tedy Vaše odpovědnost za přestupek již zanikla, domnívám se nicméně, že tento výklad příslušných ustanovení není správný, jako případná procesní obrana však samozřejmě může posloužit).

2/ Výše hrozící pokuty a možnost splátek:
Dle § 64/2 živnostenského zákona se při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán (tzn. že rozsah Vašeho protiprávního podnikání i výše takto získaného výdělku by zajisté byly zohledněny). Případná úhrada uložené pokuty ve splátkách je také možná, v tomto ohledu však záleží pouze na úvaze živnostenského úřadu.

3/ Trestněprávní odpovědnost:
Dle § 251/1 trestního zákoníku se trestného činu neoprávněného podnikání dopustí ten, kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, přičemž za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a/ způsobí-li tímto trestným činem značnou škodu, nebo b/ získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a/ způsobí-li tímto trestným činem škodu velkého rozsahu, nebo b/ získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Značnou škodou je pak dle § 138/1 trestního zákoníku škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč, škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč. Částky ve stejné výši se pak použijí rovněž při určování značného prospěchu a prospěchu velkého rozsahu.

S ohledem na Vámi uváděnou výši zisku z protiprávního podnikání proto předpokládám, že trestní postih se na Váš případ nevztahuje. Pouze pro úplnost tak doplňuji, že odpovědnost za trestný čin dle § 251/1 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 3 let od jeho spáchání, odpovědnost za trestný čin dle § 251/2 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 5 let od jeho spáchání a odpovědnost za trestný čin dle § 251/3 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 10 let od jeho spáchání (§ 34/1 písm. c), d) a e) trestního zákoníku).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zahraničního stravné od zaměstnavatele - může ho nějak snížit zaměstnanci?
- Pravidla pro poskytování stravného - pracovní cesta do zahraničí
- Proplácení diet u řidičů kamionů a Zákoník práce
- Proplácení diet u řidičů MKD a Zákoník práce
- Neoprávněném krácení diet u řidiče kamionu (MKD)?
- Neoprávněném krácení diet u řidiče mezinárodní kamionové dopravy
- Neoprávněném krácení stravného u řidiče kamionu (MKD)?
- Neoprávněném krácení stravného u řidiče mezinárodní kamionové dopravy
- Zaměstnavatel neoprávněně snižuje, krátí diety řidiči kamionu - jak se bránit?
- Zahraniční stravné a Zákoník práce 2014
- Zákoník práce 2014 a vyplácení diet u řidiče kamionu (zahraničního stravného)

Manžel pracuje jako řidič MKD u a. s. Jezdí do zahraničí a jsou mu propláceny zahraniční diety. Jsou mu krácené, ale mají být vypláceny celé, pokud mu není poskytnuto bezplatně jídlo. Bezplatné jídlo mu není zajištěno. Jak se může bránit? Např. jezdí Rakousko, Německo což by měl dostat 45 euro, ale dostává jen 34 euro na den. Myslíte si že má nárok na celé diety? Na koho se obrátit při neoprávněném krácení diet u řidiče kamionu (MKD)?
Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že platná právní úprava termín „diety“ či „zahraniční diety“ již nezná, z kontextu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli náhradu stravovacích výdajů v cizí měně (jinak také "zahraniční stravné").
Dle § 166/1 písm. d) zákoníku práce platí, že při zahraniční pracovní cestě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 zákoníku práce („tuzemské stravné“) a dále zahraniční stravné.
Tato povinnost zaměstnavatele je pak konkretizována v § 170 zákoníku práce. Dle druhého odstavce tohoto ustanovení platí, že zaměstnavatel má při vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu 2 možnosti, jak určit výši zahraničního stravného:
a/ Zaměstnavatel může sjednat či určit před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, přičemž tato základní sazba musí činit v celých měnových jednotkách (s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování) nejméně 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem (k tomuto prováděcímu právnímu předpisu viz dále).
b/ Jestliže zaměstnavatel nepostupuje podle písmene a/, určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem.
Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
Výše zahraničního stravného může být ze strany zaměstnavatele limitována např. i z důvodu délky pobytu zaměstnance mimo území ČR. Pravidla pro tuto limitaci jsou zakotvena v § 170/3 zákoníku práce, dle něhož:
- přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR déle než 5 hodin a zaměstnanci vznikne zároveň za cestu na území ČR právo na „tuzemské“ stravné podle § 163 nebo § 176 zákoníku práce, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné také ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.
Další limitace výše zahraničního stravného je upravena v § 170/5 zákoníku práce, dle něhož bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:
a/ 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
b/ 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
c/ 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Zaměstnanci pak samozřejmě zahraniční stravné nepřísluší po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance (§ 170/6 zákoníku práce).
Základní sazby zahraničního stravného jsou pro jednotlivé státy stanoveny pro každý rok prováděcím právním předpisem, kterým je pro rok 2014 vyhláška č. 354/2013 Sb. (v loňském roce se pak jednalo o vyhlášku č. 392/2012 Sb.). Výše zahraničního stravného pro Rakousko a Německo je těmito vyhláškami stanovena na 45 euro.
Shora uvedené lze shrnout tak, že zaměstnavatel má více možností, jak výši zahraničního stravného limitovat. Z tohoto důvodu lze Vašemu manželovi doporučit obrátit se v současné chvíli na zaměstnavatele s dotazem na způsob výpočtu výše zahraničního stravného v jeho případě (tzn. jaké korektivy výše základní sazby zahraničního stravného jsou zaměstnavatelem používány, resp. je-li poskytování zahraničního stravného upraveno nějakým vnitřním předpisem zaměstnavatele). Dospěje-li i po vysvětlení ze strany zaměstnavatele Váš manžel k názoru, že je na výši zahraničního stravného protiprávně krácen, může se v této věci obrátit např. na místně příslušný inspektorát inspekce práce, který může u zaměstnavatele provést kontrolu a případně uložit zaměstnavateli pokutu. Není pak samozřejmě ani vyloučeno podání žaloby na úhradu nevyplaceného stravného.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že zahraniční stravné (resp. i ostatní cestovní náhrady) mohou být ze strany zaměstnavatele paušalizovány (a to způsobem dle § 182 zákoníku práce), poskytování záloh na cestovní náhrady a vyúčtování těchto záloh je pak upraveno v § 183 zákoníku práce.

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva uzavřená po telefonu přd 1.1.2014 - platnost, zpochybnění platnosti
- Smlouva s mobilní operátorem o změně tarifu po telefonu - před 1.1.2014

Chtěla bych se zeptat, jak to bylo s uzavíráním smlouvy po telefonu před 1.1.2014. 10/2013 mi volal operátor, jestli bych chtěla změnit tarif a že pokud nepodepíšu smlouvu, bude mi vrácen zpět tarif, který jsem měla. Smlouvu jsem nepodepsala, protože ji neposlali a dnes se hájí tím, že smlouva může být uzavřena jen souhlasem po telefonu. Jak to teda je?
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Před začátkem tohoto roku bylo možné uzavřít smlouvu prostředky komunikace na dálku (tedy například telefonicky), přičemž v rámci komunikace museli být spotřebiteli sděleny přinejmenším základní náležitosti smlouvy (obecně řečeno: co, za kolik, do kdy) a navíc písemně poskytnuty údaje uvedené v § 53 odst. 6 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Uzavření smlouvy těmito prostředky je podmíněno souhlasem spotřebitele s uzavřením smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
Je otázkou, co v komunikaci mezi Vámi a operátorem zaznělo, nicméně je zjevné, že na straně operátora nyní chybí kontraktační vůle a z předchozího jednání lze pouze stěží konstatovat, že došlo k vytvoření závazku, který by operátor byl nyní povinen dodržet.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zabavení řidičského průkazu kvůli alkoholu - kdy je možné požádat o vrácení?
- Pozastavení řidičského oprávnění kvůli alkoholu - kdy bude vráceno?
- Zabavení řidičáku kvůli opilosti za volantem - kdy mohu požádat o vrácení řidičáku?
- Zbytkový alkohol za volantem a zabavení ŘP - kdy mohu požádat o vrácení řidičáku?
- Započítává se doby od zabavení řidičského průkazu do trestu (doby odebrání)?
- Zabavení řidičského průkazu kvůli alkoholu - co bude následovat, postup

7.4.2014 byl manželovi zadržen řidičský průkaz za zbytkový alkohol 0,28 promile. Co bude nyní následovat a kdy je možné vrácení průkazu. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V popsaném případě Policie ČR řidičský průkaz předá správnímu orgánu k dalšímu řešení věci.
Správní orgán zpravidla rozhodne o zadržení řidičského průkazu a následně zahájí řízení o přestupku (§ 118b zákona č. 361/2000 Sb.). V takovém případě lze předpokládat i uložení sankce zákazu řízení (viz § 125c odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb.), v trvání od 6 měsíců do 1 roku. Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby zákazu řízení.
Může se ale stát, že správní orgán vrátí řidičský průkaz a zahájí řízení o přestupku, v popsaném případě je taková šance ovšem velmi nízká.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť cizince sepsaná v ČR - je platná nebo ne?
- Cizinec s trvalým pobytem v ČR sepsal závěť v ČR - je platná nebo ne?
- Dědění po cizinci s trvalým pobytem v ČR - platí české zákony nebo zahraniční?

Mám dotaz ohledně dědického řízení cizince. Manžel je Alžířan s trvalým pobytem v ČR. Dočetla jsem se, že v případě úmrtí cizince se v dědictví postupuje podle zákona jeho státu. Vzhledem k tomu, že nechce, aby dědila jeho alžírská rodina (jeho sourozenci; děti ani rodiče nemá), chce sepsat závěť v prospěch manželky. Pokud nyní v ČR u notáře sepíše závěť, bude tato závěť v ČR platná? Tj. pokud by zemřel v ČR a v závěti odkázal vše manželce, bude zde uznána v dědickém řízení? Nebo se dává přednost zákonu jeho státu (který nedovoluje sepsat závěť na více než 50% majetku)? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
V takovém případě má přednost mezinárodní smlouva mezi Alžírem a ČR. Aktuální platná smlouva je z roku 1983 a o dědických věcech se zmiňuje jen v tom smyslu, že jsou vzájemně zcela uznávaná dědická rozhodnutí.
Musím se tedy obrátit na zákon o mezinárodním právu soukromém, který upravuje vztahy v ČR s mezinárodním prvkem.
Tento zákon uvádí, že pravomoc k projednání dědictví je dána u nemovitostí nacházejících se v ČR vždy, u ostatního majetku, pokud měl zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice. Předpokládám, že Váš manžel v ČR má obvyklý pobyt, takže budou projednávat dědictví české soudy.
Pokud jde o právo, které se v takovém dědickém řízení použijí, platí, že právní poměry dědické se řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Opět se tedy použijí předpisy ČR.
Teď je ale otázka, zda má manžel děti. Pokud je nemá, tak je to jednoduché, protože nemá žádné neopomenutelné dědice, které by nemohl ze závěti jen tak vynechat. Mohl by je pouze vydědit ze 4 zákonných důvodů.
Pokud tedy nemá děti, ze zákona by se dědilo ve 2. dědické třídě. V této třídě dědiců je spolužijící osoba, což jste opět pravděpodobně pouze Vy, jako manželka a rodiče.
Každý, kdo by mohl dědit a dle závěti nedědí se musí k závěti vyjádřit a notář bez něj dědické řízení neskončí. Každý se tak může bránit proti neplatné či zfalšované závěti.
Závěť bude platná a rodiče by s tím asi ani nic neudělali. Mohli by bránit pouze tak, že prohlásí, že manžel nebyl po psychické stránce schopen závěť napsat nebo že k ní byl donucen a to asi není pravda a ani by to neprokázali. Navíc obrana je možná jen žalobou u našeho soudu.
Máte tedy následující možnosti:
- Závěť klidně sepište (raději u notáře - stojí to 2200 Kč) a v dědickém řízení po manželovi prohlásíte, že jeho rodiče již zemřeli. Nikdo nemá šanci to prakticky zjistit a notář bude jen rád, že má o starost méně.
- Nebo pak k dědickému řízení seženete plné moci, a za rodiče prohlásíte, že se závětí souhlasí, nebo takovou plnou moc zfalšujete. Pokud byste spolu měli děti, tak se rodiče vůbec shánět nebudou a k závěti by se vyjadřovali pouze děti, které jsou však neopomenutelnými dědici.
Zůstavitel může v závěti stanovit, že se namísto jinak rozhodného práva budou právní poměry dědické řídit právním řádem státu, v němž má zůstavitel v době pořízení závěti obvyklý pobyt, a to i pro nemovité dědictví, nebo může stanovit, že právní poměry dědické, a to i pro nemovité dědictví, se budou řídit právním řádem státu, jehož občanem je v době pořízení závěti.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání majetku v závěti manželce - budou dědit vnoučata?
- Odkázání majetku v závěti manželovi - budou dědit vnoučata?
- Odkázání majetku v závěti manželce - bude dědit vnuk a vnučka?
- Odkázání majetku v závěti manželovi - bude dědit vnuk a vnučka?
- Vydědění nezletilého potomka, vnuka, vnučky - informace
- Vydědění nezletilého syna, dcery, vnuka, vnučky - informace
- Jak se rozděluje dědictví po zemřelém manželovi, manželce
- Vypořádání majetku před manželstvím a po manželství v dědictví, dědickém řízení

V závěti jsem vše odkázal manželce. Budou dědit děti mého zemřelého syna? Jaký podíl zletilý vnuk a nezletilý vnuk? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Pokud jste měl jediného potomka, který zemřel a měl dvě děti pak platí, že tyto děti mají nárok dědit a jsou nepominutelnými dědici. Pokud je text závěti formulovaný tak, že dědí manželka a o vnucích mlčíte, tak platí, že musí tento svůj podíl automaticky dostat vyplacený od manželky v penězích.
Pokud nechcete aby vůbec dědili, musíte je vydědit. K vydědění máte jen 4 zákonné důvody a příčina např. toho, že se nestýkáte nesmí být z vaší strany.

Upozorňuji, že vydědit nezletilého je prakticky nemožné, protože je třeba přihlédnout k jeho věku (chování, které se vyžaduje u dospělých není vždy možné chtít od nezletilých).
Každý vnuk má nárok na 1/16 z dědictví (po vypořádání společného jmění manželů) V dědictví je majetek, který jste zdědil, získal darem nebo v restituci nebo ho měl před vznikem manželství a pak 1/2 majetku, který jste získal společně s manželkou v době trvání manželství.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po feťákovi, narkomanovi - informace
OBČAN-EXEKUCE
- Vymáhání náhrady škody exekučně - postup, informace
- Rozsudek soudu je exekuční titul - co to znamená?
- Co znamená rozsudek soudu je exekuční titul - vysvětlení

4.8.2010 v noci mi bylo ukradeno auto zaparkované před domem, zloděj dostal 1 rok odnětí svobody a podmínku 3 roky za neoprávněné užívání cizí věci a přečin krádeže (dle paragrafu 205 Trestního zákoníku) + povinnost zaplatit na náhradě škody 84.359 Kč. Dle § 229 ods 2 Trestního řádu jsem odkázána na náhradu škody na řízení ve věcech obřanskoprávních.
Prosím o informaci, jak nyní dál postupovat, když zloděj je narkoman a nemá pravidelný zdroj příjmů. Nyní podle informací pracuje jako prodavačka v malém obchodě, netuším však, zda brigádně na nějakou formu DPP nebo DPČ či na klasický pracovní poměr.
Je třeba podat návrh k soudu o exekuci na plat? Trvale byla hlášena u svého otce, který je OSVČ, zda to trvá doposud, nevím. Nekomunikuje se mnou. Je zde nějaká promlčecí lhůta, na kterou si musím dávat pozor? Mám oslovit exekutora nebo příslušný soud? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
1. Pokud jste byla odkázána na náhradu zbytku škody na občanskoprávní řízení, znamená to, že jste požadovala vyšší náhradu škody, než byla v trestním řízení přiznána. Pokud budete chtít získat i tuto část, budete muset podat žalobu k civilnímu soudu. Vzhledem k předchozímu trestnímu řízení, kde byla škoda prokazována, máte k dispozici dostatek důkazů v trestním spisu, avšak lze předpokládat, že civilní soud bude výši škody v trestním řízení považovat za dostatečnou.
2. Pokud je rozsudek trestního soudu pravomocný, jedná se o exekuční titul. Částku ve výši 84.359, - Kč tedy můžete vymáhat v exekučním řízení. Můžete si tedy vybrat, zda podat návrh na exekuci k exekutorovi, nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí k soudu. Pokud byste si vybrala soudní výkon rozhodnutí, budete muset přesně určit majetek dlužníka, který výkonu podléhá. Pokud si vyberete exekuci, podáte pouze návrh na provedení exekuce určité osoby, exekutor postižitelný majetek vyhledává sám.
3. Pokud je osoba povinná k náhradě škody bývalý narkoman, existenci postižitelného majetku lze prakticky vyloučit, tyto osoby veškerý svůj majetek zpeněží a až poté, co žádný nemají, začnou provozovat trestnou činnost, aby získaly peníze na drogy.
4. Pokud víte, že tato osoba pracuje jako prodavačka v malém obchodě, lze předpokládat, že pobírá takovou mzdu, kterou nelze s ohledem na nezabavitelnou částku exekučně postihnout. Pokud má např. měsíční čistý příjem 10.000, - Kč, činí nezabavitelná částka 8.730, - Kč. Ve Vašem případě se jedná o přednostní pohledávku (škoda byla způsobena úmyslným trestným činem) a k jejímu uspokojení by se proto srážely 2/3 rozdílu čistého příjmu a nezabavitelné částky.
5. Exekuci lze nařídit do 10 let od právní moci exekučního titulu.
6. Exekutor Vám může uložit povinnost složit přiměřenou zálohu na náklady exekuce, při návrhu na soudní výkon rozhodnutí budte muset zaplatit soudní poplatek. Pokud víte, že je povinná osoba bývalý narkoman bez pravidelných příjmů, navrhuji vymáhání pohledávky dočasně odložit a pokračovat v něm poté, co tato osoba pravidelné příjmy získá.

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Záskok ve firmě - jakou smlouvu s brigádníkem uzavřít?
- Smlouva pro brigádníka do obchodu - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro záskok do obchodu - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro brigádníka do firmy - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro záskok do firmy - jakou smlouvu uzavřít?
- Záskok ve firmě bez nároku na odměnu - je nutná nějaká pracovní smlouva?
- Záskok v obchodě bez nároku na odměnu - je nutná nějaká pracovní smlouva?
- Nepravidelná nárazová práce - jakou smlouvu uzavřít
- Nepravidelná nárazová práce - je vhodnější uzavřít DPP nebo DPČ?

Mám firmu, jsem zde sama. Když bych potřebovala třeba na týden záskok (ať už z důvodu nemoci, či dovolené), jak mám postupovat, aby to nebylo bráno jako práce na černo? Lze nějak dokázat, že se jedná pouze o přátelskou výpomoc, že za to kamarádka nic nebere? Asi ne, že? Jak to tedy ošetřit, aby to bylo možné? Aby mi to třeba jen na hodinu mohla "pohlídat". Co všechno je třeba? Lze využít DPP nebo DPČ? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud jiná fyzická osoba bude pro Vás pracovat ve Vaší "firmě", bude se jednat o závislou práci, která může být dle Zákoníku práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým se rozumí pracovní poměr, dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Pokud se bude jednat o nepravidelnou nárazovou práci, je nejvhodnější uzavření DPP. Rozsah práce na základě této dohody však nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být stanoveno, na jak dlouhou dobu se uzavírá, dále se v ní uvede práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce a termín započetí práce, popř. další náležitosti.
Pokud by 300 hodin v kalendářním roce nebylo dostačující, tak lze uzavřít DPČ (dohoda o pracovní činnosti), při které je možné vykonávat práci maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, tj. ve většině případů 20 hodin týdně (pokud má zaměstnavatel stanovenu týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně). Přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu práce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za dobu 52 týdnů. Jeden týden tedy zaměstnanec odpracuje 20 hodin, druhý týden nic a třetí 30 hodin. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Dále se v ní stanoví místo výkonu práce a termín započetí práce, popř. další náležitosti.
Daná osoba se při uzavření DPP i DPČ stane Vaším zaměstnancem se všemi důsledky z toho plynoucími. Je nutné ji přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení. Odvody na sociální i zdravotní pojištění se při DPP platí až při výdělku vyšším než 10.000, -Kč měsíčně. Zaměstnavatel se musí přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou svému zaměstnanci při případném pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Dle mého názoru je výhodnější pro tento případ uzavření DPP, pokud tedy bude pro výkon práce stačit 300 hodin v kalendářním roce. Tento maximální limit platí pro všechny DPP daného zaměstnance u jednoho zaměstnavatele. I v případě DPP je nutné dodržet ustanovení o minimální hodinové mzdě za odvedenou práci.

OBČAN-DLUHY
- Dlužník zaplatil směnku několik dní po lhůtě - náhrada nákladů vymáhání věřitelem
- Protestační lhůta směnky - vistasměnka, datosměnka, fixní směnka, splatnost na viděnou
- Vistasměnka, datosměnka, fixní směnka, splatnost na viděnou - protestační lhůta směnky
- Protestační řízení u směnky - informace, postup
- Kde uplatnit protestační lhůtu směnky?
- Kdo hradí náklady protestačního řízení u směnky
- Protestace směnky - postup, informace, úhrada nákladů protestačního řízení

Ráda bych se zeptala na věc ohledně vlastní směnky - pokud byla splatná 11.4.2014 a nebyla zaplacena, může v případě zaplacení majitel směnky, tedy věřitel požadovat i náhradu nákladů za návrh protestu pro neplacení? Jde o to, že se výstavce směnky zpozdil s platbou o 6 dní a majitel směnky po něm požaduje další úhrady související s jistinou, které se mi zdají ale nepřiměřené. Navíc majitel směnky tvrdí, že tuto směnku podal na protest, ale orgánu řekl, že má počkat na výkon tohoto protestu až do 18.4.2014 Zajímá mne tedy, co všechno může požadovat majitel směnky po výstavci směnky (věřitel), pokud výstavce směnky (dlužník) vlastní se splatností 11.4.2014 zaplatil směnečný peníz až 17.4.2014. Protest prozatím realizován zřejmě nebyl a nejsem si jistá, na jaké všechny postihy vůči výstavci směnky (dlužníkovi) má majitel směnky nárok? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Protestační lhůta protestu pro nezaplacení je stanovena odlišně v závislosti na druhu splatnosti konkrétní směnky. Jde-li o lhůtní vistasměnku, datosměnku nebo fixní směnku, musí být protest učiněn v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Jde-li o směnku splatnou na viděnou nutno protestovat ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny k protestu pro nepřijetí, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne vystavení směnky. Důsledkem zmeškané protestace je prekluze všech postižných práv proti nepřímým dlužníkům.

Orgán, u kterého byl protest uplatněn (soud, notář, obecní úřad) především zkoumá, zda je žadatel oprávněn žádat provedení protestu, právní důvody protestace a je-li protestováno ve lhůtě. Je-li možné protest vykonat, úředník zjistí, zda konání protestu bude přítomen i protestant(majitel směnky). Jeho účast není při úkonu nutná, je však vhodná. Odmítne-li protestant účastnit se protestu, musí úředník vzít směnečnou listinu do úschovy a protestantovi o tom vydat potvrzení.

Protestovat směnku lze pouze v pracovní den od 9.00 do 18.00 hodin a mimo tuto dobu, jen se souhlasem protestovaného. Jeho souhlas se vyznačí do protestu. Protestní orgán nemůže protest odepřít s odkazem na úřední hodiny. Vykonat protest je povinen ve stejný den, kdy se protestant dostaví na obecní úřad. Nelze po protestantovi požadovat, aby přišel další den, přestože by i v tento následující den byla lhůta zachována. Je vhodné se dostavit na obecní úřad v dostatečném předstihu před ukončením pracovní doby, aby se úředník mohl na úkon připravit.

Poplatková povinnost související s protestem u obecního úřadu není jasná. Obecně správní řízení nebo jednotlivé správní úkony bývají zpoplatněny poplatkem dle zákona o správních poplatcích. Sazby jsou stanoveny v sazebníku zákona. Protestace u orgánu místní správy nepodléhá správnímu poplatku. Jiné náklady (např. náklady na dostavení se do místa protestního, náhrada zmeškaného času) se protestnímu orgánu nehradí.

Vlastník směnky musel zřejmě v souvislosti s uplatněním protestu využít právní služby svého advokáta, které mu mohly celkový protest prodražit. V případě, že orgán majiteli sdělil, aby s výkonem protestu počkal do 18.4. měl tím zřejmě na mysli skutečnost, že začne úkony související s vypátraním a výzvou dlužníka provádět až 18.4.2014

Dlužník, který byl v prodlení s včasným plněním směnečného nároku je povinen uhradit věřiteli náklady, které musel v souvislosti s podáním protestu vynaložit.

Poplatek u Krajského, Vrchního soudu za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky činí 1.000 Kč, za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů je úhrada 200,- Kč.

Poplatek u notáře za úhrn úkonů, potřebných k protestaci směnky nebo šeku, včetně sepsání a vydání protestní listiny se počítá z notářského tarifu a směnečné sumy, nejméně činí poplatek 2 000,- Kč.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmínky vydržení nemovité věci - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení nemovité věci - NOZ 2014
- Podmínky vydržení nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení nemovitosti - NOZ 2014
- Podmínky vydržení pozemku - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení pozemku - NOZ 2014
- Užívání cizího pozemku na základě smlouvy o výprose, smlouvy o výpůjčce
- Smlouva o výprose, výpůjčce a užívání cizí věci
- Smlouva o výprose, výpůjčce a užívání cizího pozemku, nemovitosti
- Pravá držba a nový občanský zákoník 2014
- Pravá držba a NOZ 2014
- Užívání cizího pozemku - smlouva o výprose § 2189 NOZ
- Užívání cizího pozemku - smlouva o výpůjčce § 2193 NOZ
- Stavba na cizím pozemku a vydržení pozemku

Kus našeho pozemku (cca. 80 m2) využívají dva různí sousedé. Hranice pozemku se táhne cca dva metry za domem, hospodářskou zástavbou (někdejší chlívky) a za plůtkem užitné zahrádky. O tomto stavu víme všichni včetně sousedů, stav je zanesen na katastru nemovitostí, daně z pozemku platíme. Nehrozí nebezpečí, že bychom o tento proužek pozemku přišli, kdyby sousedi tvrdili, že „žili v domnění, že je jejich“. Současný stav vychází z estetických důvodů (proč mít vedle domu ještě nesmyslný plůtek, který by odděloval takový kousíček pozemku) a z předpokladu našich prarodičů, kteří se chtěli uchránit nevhodné výstavby v těsné blízkosti našeho domu (domnívali se, že takto nám těsně vedle domu nemůže vzniknout bazén, mrakodrap nebo vyrůst strom ohrožující základy; strom i bazén soused přes náš nesouhlas stejně realizoval, ale to je jiná kapitola). Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Jsou-li si Vaši sousedé vědomi skutečnosti, že užívají část cizího pozemku, nemusíte se vydržení (tzn. přechodu vlastnického práva po určité době) této části pozemku obávat.

V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 134/1 starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) se oprávněný držitel stal vlastníkem věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let (šlo-li o nemovitost). Za oprávněného držitele se pak považoval takový držitel, který byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří (§ 130/1 starého Občanského zákoníku).

Pro vydržení nemovité věci tedy bylo zapotřebí, aby byl držitel s přihlédnutím k běžné opatrnosti přesvědčen o tom, že je vlastníkem předmětné věci. V případě nemovitých věcí by takový držitel musel vycházet např. z chybného geometrického vyměření části pozemku v katastru nemovitostí, platit za tuto část pozemku daň z nemovitostí či se domnívat, že tuto část pozemku řádně nabyl do vlastnictví (např. na základě darovací smlouvy, která však nebyla platná). Neboť žádná z těchto podmínek není ve Vámi popsaném případě splněna, nemůže být dobrá víra Vašich sousedů založena a vydržení předmětné části Vašeho pozemku je tak vyloučeno.

Obdobným způsobem je pak tato problematika upravena také v novém občanském zákoníku (účinném od 1.1.2014), dle jehož § 1089/1 platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví (určenou dobou je pak v případě nemovitých věcí dle § 1091/2 nového občanského zákoníku opět doba deseti let).

Dle § 1090/1 nového občanského zákoníku se k vydržení věci vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že:

a/ poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává; nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 nového občanského zákoníku);

b/ o pravou držbu se jedná, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 nového občanského zákoníku).

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že ani dle nové právní úpravy nemohou Vaši sousedé předmětnou část pozemku vydržet, a to ani prostřednictvím tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 nového občanského zákoníku.

Chcete-li si budoucí bezproblémové právní vztahy s Vašimi sousedy „pojistit“, lze Vám doporučit obrátit se na ně s návrhem na uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku) či smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem bude bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku. Tímto způsobem Vaši sousedé písemně deklarují své vědomí o tom, že vlastníkem předmětné části pozemku jste Vy a jejich (případně tvrzená) dobrá víra bude definitivně vyloučena. Budou-li se Vaši sousedé zdráhat předložený návrh smlouvy podepsat, můžete další bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku podpisem návrhu smlouvy podmínit.

Zcela na okraj své odpovědi pak ještě dodávám, že vlastnické právo k části Vašeho pozemku nemohou Vaši sousedé nabýt ani jeho případným zastavěním, neboť tato stavební činnost by opět nebyla konána v dobré víře (§ 1087 nového občanského zákoníku).

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo může nahlížet do správního spisu?
- Podmínky pro nahlížení do správního spisu
- Nahlížení do správního spisu a zákon o svobodném přístupu k informacím
- Právo na kopii kolaudačního rozhodnutí - neúčastník správního řízení
- Může si cizí osoba pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí cizí nemovitosti?
- Může si soused pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí cizí nemovitosti?
- Kdo může nahlížet do kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu?
- Podmínky pro nahlížení do kolaudačního spisu stavebního úřadu
- Nahlížení do spisu stavebního úřadu a zákon o svobodném přístupu k informacím
- Právo na kopii kolaudačního rozhodnutí - neúčastník správního řízení
- Může si cizí osoba pořídit kopii ze spisu stavebního úřadu?
- Může si soused pořídit kopii spisu cizí nemovitosti na stavebního úřadu?
- Může neúčastník stavebního řízení udělat kopii cizího kolaudačního spisu?
- Jak požádat o kopii kolaudačního rozhodnutí na sousedním pozemku
- Parkoviště u restaurace - podmínky, dopravní značení, osvětlení
- Kolaudační rozhodnutí na parkoviště u restaurace - dopravní značení, osvětlení, podmínky
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nahlížení do správních spisů, svobodný přístup k informacím a rozsudek NSS - As 38/2007-78
- Rozsudek nejvyššího správního soudu As 38/2007-78 - nahlížení do správních spisů

Mám právo nahlížet, nebo si pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí, které je uloženo na stavebním odboru městského úřadu, i když nejsem účastníkem stavebního řízení? Jedná se mi o kolaudační rozhodnutí na soukromý objekt (nově vzniklá restaurace v zástavbě rodinných domů), která je umístěna asi 20 metrů od mého rodinného domu na druhé straně městské komunikace. Dle informací získaných v březnu 2014 je provozována v rozporu s podmínkami kolaudace. Jednou z mnoha podmínek zahájení provozu restaurace bylo parkoviště na vlastním pozemku nemovitosti, ve které je restaurace provozována. Jak by mělo být toto parkoviště označeno a za jakých podmínek provozováno - značka, vodorovné značení na zemi, trvalé osvětlení, atd. Děkuji, Rudolf

ODPOVĚĎ:
Přestože jste nebyl účastníkem územního a stavebního řízení, není Vaše oprávnění nahlédnout do příslušného spisu zcela vyloučeno. Dle § 38/1 správního řádu platí, že právo nahlížet do spisu mají účastníci a jejich zástupci, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Dle druhého odstavce téhož paragrafu pak správní orgán umožní nahlédnout do spisu i jiným osobám, pokud a/ na tom prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a b/ nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

S právem nahlížet do spisu je samozřejmě spojeno i právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (§ 38/4 správního řádu).

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti (§ 38/6 správního řádu), takovou situaci však ve Vašem případě nepředpokládám.

V současné chvíli se tedy můžete obrátit na stavební odbor městského úřadu s žádostí o umožnění nahlédnout do příslušného spisu, jako právní zájem můžete uvést např. svůj záměr zahájit proti provozovateli restaurace soudní řízení, přičemž kopie spisu Vám mají posloužit jako důkazní materiál. Pokud Vám stavební odbor nahlédnutí do spisu odepře, vydá o tom usnesení, které bude doručeno pouze Vám (§ 38/5 správního řádu). Proti tomuto usnesení pak bude možné se bránit pomocí řádného opravného prostředku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak dodávám, že získání příslušných informací je v obecné rovině možné též v intencích zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb.). S ohledem na znění jeho § 2/3, dle něhož se tento zákon nevztahuje mimo jiné na poskytování informací, pokud zvláštní zákon (např. tedy správní řád) upravuje jejich poskytování (zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací), však nelze tento právní předpis na „fyzické“ nahlédnutí do správního spisu použít. K tomuto závěru ostatně dospěl rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 As 38/2007-78, v němž konstatuje, že: „Nahlížení účastníka řízení do spisu podle § 38 správního řádu je natolik komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informací, že je subsumovatelné pod § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, z něhož plyne, že zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na poskytování informací podle zvláštního právního předpisu … “.

Shora uvedené lze shrnout tak, že pro „fyzické“ nahlédnutí do konkrétního správního spisu je zapotřebí aplikovat § 38 správního řádu, pro získání informací (které jsou v předmětném správním spisu obsaženy, např. tedy informace o stavebním úřadem vymezených podmínkách označení a provozu parkoviště) může být použit zákon o svobodném přístupu k informacím. Blíže k tomuto tématu odkazuji např. zde:

Nahlížení do správních spisů a svobodný přístup k informacím - informace, žádost, kopie ze spisu

Co se týče jednotlivých požadavků na označení a stavebně-technické provedení parkoviště, lze v obecné rovině vycházet např. z vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.), vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb.) či vyhlášky, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (vyhl. č. 30/2001 Sb.). Konkretizace požadavků jednotlivých právních předpisů v tomto případě je však předmětem příslušného stavebního povolení (či jiného rozhodnutí stavebního úřadu).

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Právo na výživné u ledabylého studia dospělého potomka na VŠ
- Právo na alimenty u ledabylého studia dospělého potomka na VŠ
- Opakování ročníků VŠ a nárok na výživné, alimenty
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Má rodič právo na informace o zdravotním stavu dospělého dítěte?
- Právo rodiče na informace o zdravotním stavu dospělého potomka?
- Má rodič právo na informace o školním prospěchu dospělého dítěte?
- Právo rodiče na informace o školením prospěchu dospělého potomka?
- Má rodič právo na informace o prospěchu potomka na vysoké škole?
- Právo rodiče na informace o prospěchu dospělého potomka na VŠ?
- Právo rodiče na informace o prospěchu dospělého potomka na vysoké škole
- Mají rodiče právo na informace o zdravotním stavu dospělého dítěte?
- Právo rodičů na informace o zdravotním stavu dospělého potomka?
- Mají rodiče právo na informace o školním prospěchu dospělého dítěte?
- Právo rodičů na informace o školením prospěchu dospělého potomka?
- Mají rodiče právo na informace o prospěchu potomka na vysoké škole?
- Právo rodičů na informace o prospěchu dospělého potomka na VŠ?
- Právo rodičů na informace o prospěchu dospělého potomka na vysoké škole
- Musí vysoká škola poskytnout informace o prospěchu potomka, dítěte?
- Musí VŠ poskytnout informace o prospěchu potomka, dítěte
- Informace o prospěchu dospělého dítěte, potomka na VŠ - právo rodičů na informace
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Právní zájem - definice, vysvětlení, příklad

Dcera 21 let, chodí do školy jak se jí zachce, hodně času tráví u PC. Jak to budu mít s dobou placení pravidelného výživného, pokud zase tento ročník holka nedodělá. Mám právo na zdravotní informace o zdravotním stavu mé dcery? Léčí se na psychiatrii. A o školním prospěchu?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o informace ohledně zdravotního stavu, na ty byste měl jako rodič nárok v případě, že by Vaše dcera byla ještě nezletilá. Vzhledem k tomu, že dcera je už zletilá, měl byste podle zákona o zdravotních službách právo na informace pouze v případě, že by Vás dcera přímo určila jako osobu, která může být informována o jejím zdravotním stavu. Jestliže se tak nestalo, nárok na informace o dceřině zdravotním stavu nemáte.

Co se týče informací o školním prospěchu, podle § 21, odst. 3 školského zákona, který upravuje studium na základních, středních a vyšších odborných školách, platí, že na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

Zákon o vysokých školách pak stanoví, že vysoká škola vede tzv. matriku studentů, ve které jsou zaznamenány informace například o studijním programu, oboru a formě studia, o zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku studia či o přerušení nebo ukončení studia. Podle § 88, odst. 5 uvedeného zákona pak vysoká škola sdělí příšlušný údaj z matriky studentů tomu, kdo osvědčí právní zájem. Pojem právní zájem jako takový není v žádném právním předpise jednoznačně definován, nicméně lze jej vyložit jako oprávněný zájem žadatele zjistit z různých důvodů potřebné údaje o osobě, vůči které je v nějakém vztahu. Konečné posouzení, zda žadatel osvědčil právní zájem či nikoliv, záleží vždy na posouzení konkrétní vysoké školy.

Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvá do doby, dokud není schopná se sama živit. Současně však platí, že výživné nelze přiznat, pokud by bylo v rozporu s dobrými mravy. Jestliže tedy Vaše dcera opakovaně a bez vážných důvodů ukončuje studium a opět začíná studovat, aniž by předchozí studium úspěšně dokončila, nelze na Vás spravedlivě požadovat, abyste výživné hradil. Jestliže bylo výživné stanoveno rozhodnutím soudu, můžete požádat soud o ukončení (zrušení) vyživovací povinnosti s poukazem na rozpor s dobrými mravy.

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování poloviny nemovitosti s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny bytu s hypotékou potomkovi
- Darování poloviny bytu s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny nemovitosti s hypotékou potomkovi
- Darování poloviny domu s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny domu s hypotékou potomkovi
- Může být rodič opatrovníkem dítěte při darování majetku jinou osobou?
- Opatrovnictví dítěte při darování majetku - může být rodič?
- Postup darování nemovitosti nezletilému dítěti - NOZ 2014
- Darování bytu, domu dítěti - nový občanský zákoník 2014
- Postup darování nemovitosti nezletilému potomkovi - NOZ 2014
- Darování bytu, domu nezletilému potomkovi - nový občanský zákoník 2014
- Může rodič prodat nemovitost vlastněnou nezletilým dítětem?
- Mohou rodiče prodat nemovitost vlastněnou nezletilým dítětem?
- Může rodič prodat nemovitost vlastněnou nezletilým potomkem?
- Může rodič prodat byt, dům vlastněný nezletilým dítětem?
- Může rodič prodat byt, dům vlastněný nezletilým potomkem?

03/2014 rozvod manželství, v SJM je byt v osobním vlastnictví s hypotékou. Mohu darovat svému nezletilému synovi svou polovinu? Celou hypotéku splácím já a hodlám ji doplatit, jen nevím, zda je možné darování v tomto případě. Existuje ochrana, aby bývalá manželka které byl syn svěřen do výchovy, nemohla tento byt do plnoletosti syna prodat a tím jej připravit o podíl. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Synovi můžete darovat i polovinu bytu zatíženého hypotékou, musíte ale k tomuto kroku získat souhlas zástavního věřitele, tedy banky. Zároveň musíte s bankou vyřešit, jakým způsobem bude dále prováděna úhrada splátek hypotéky.

V případě darování nemovitosti nezletilému dítěti je zapotřebí určit opatrovníka, který bude nezletilého zastupovat. Osoby, které jednají za nezletilého, jsou nejčastěji jeho zákonní zástupci – rodiče. V případě darování nemovitosti se však jedná v souladu s § 37 zákona o rodině o právní úkon ve věci, při níž by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi rodiči a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, a proto žádný z rodičů nemůže dítě v rámci darování nemovitosti zastupovat.

Rodič, který chce dítěti darovat nemovitost, může tedy postupovat následujícím způsobem: Sepíše s dítětem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Potřebný počet výtisků smlouvy spolu s rozsudkem soudu a dalšími případnými listinami podle katastrálních předpisů bude následně předložen katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Vaše bývalá manželka sice bude při darování nemovitosti povinna tuto nemovitost spravovat, ale pokud by chtěla polovinu bytu prodat, nejedná se o běžnou záležitost, a k takovému nakládání se synovým majetkem by potřebovala souhlas soudu. Jestliže by peníze z prodeje poloviny bytu měly sloužit (téměř) výhradně k uspokojení jejích závazků a potřeb, soud by velmi pravděpdobně souhlas neudělil a prodej poloviny bytu neschválil.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odpuštění výživného, alimentů při pobytu v zahraničí
- Pobyt v zahraničí a odpuštění výživného, alimentů
- Vliv neregistrování na úřadu práce na odpuštění výživného
- Vliv neplacení zdravotního pojištění na odpuštění výživného, alimentů (pobyt v zahraničí)

Syn zde v ČR nežije už déle jak 6 let (2008-2014), není nikde hlášený, nepobírá žádné příspěvky od státu, neplatí si zde ani sociální a zdravotní pojištění, zda musí platit výživné na dvě děti. Srovnání: jiný otec dítěte nebyl nikde na úřadu rok hlášený, neplatil zdravotní a sociální a nepobíral žádné dávky a soud mu odpustil výživné za rok co nikde nebyl hlášený. Jak je možné že jeden to musí platit a druhý ne.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost otce dětí trvá do doby, dokud nejsou děti schopné se samy živit. Vyživovací povinnosti se není možné zbavit dlouhodobým či trvalým pobytem v zahraničí. To, že Váš syn dlouhodobě nežije v České republice a neplatí zde žádné pojištění, ho nezbavuje vyživovací povinnosti vůči svým dětem.
Odpuštění výživného ve Vámi uváděném podobném případě mohlo být (a zřejmě i bylo) důsledkem odlišné finanční situace (finančních možností) obou srovnávaných rodičů dětí.
Neplacení zdravotního a sociálního pojištění či nepobírání sociálních dávek každopádně s plněním vyživovací povinnosti nijak nesouvisí.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění - NOZ 2014
- Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění - nový občanský zákoník 2014
- Práva má poškozeného v trestním řízení
- Co je to ztížení společenského uplatnění - příklad
- Ztížení společenského uplatnění - příklad
- Náhrada škody za ublížení na zdraví rodinnému příslušníkovi
- Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví - Nejvyšší soud ČR
- Odškodnění za poškození zdraví nedbalostí - metodika Nejvyššího soudu ČR
- Nejvyšší soud ČR - metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

Nový občanský zákoník 2014 (NOZ 2014) upravuje výši bodového ohodnocení úrazů. 03/2014 jsem měl dopravní nehodu, kdy škůdce (viník) nehody sedí ve vazební věžnici. Mám nárok vymáhat si na něm náhradu zdravotní újmy. Úrazy: poranění hlavy konkrétně fraktura ossis temporalis s krvácením do zvukovodu, část. pošk. sluchu, dále fraktura diafysy humeru, fraktura distalniho radia, tříštivé fraktury klavikuly (klíční kosti), fraktura IV. prstu, všechny úrazy na levé paži ošetřeny operativně, zlomenina radia pomocí úhlově fixační dlahy, diaf. humeru nitrodřeňově pomocí pevného hřebu, clavicu. Opět stabilní dlaha, šrouby, rozdrcení na 8 dílků asi. Konkrétně rozdrcení lebky. Takto cituji co jsem četl je hodnoceno částkou 150.000 Kč, dá se považovat fractura ossis temporalis (zlomenina kosti spánkové) za tuto škodu? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Dle § 444/1 a 2 starého Občanského zákoníku se při škodě na zdraví jednorázově odškodňovaly bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění, přičemž výše, do které bylo možné poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, byla stanovena ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

K 1. 1. 2014 pak došlo ke zrušení starého Občanského zákoníku i vyhlášky č. 440/2001 Sb. (§ 3080 body 1, 237 a 238 nového občanského zákoníku).

Nový občanský zákoník bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění neobsahuje, přičemž tuto problematiku neupravuje ani žádný z jeho prováděcích právních předpisů.

Dle § 2958 nového občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že zákonodárce neměl skutečně v úmyslu nahradit vyhlášku č. 440/2001 Sb. jiným právním předpisem s obdobným obsahem, nýbrž klade v tomto ohledu požadavky zejména na rozhodovací praxi soudů.

Kromě náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění (případně jiné nemajetkové újmy) má poškozený samozřejmě právo i na náhradu nákladů spojených s péčí o jeho zdraví (§ 2960 nového občanského zákoníku) a náhradu ztráty na jeho příjmech (§ 2962 a násl. nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak ještě dodávám, že při zvlášť závažném ublížení na zdraví je škůdce povinen odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2959 nového občanského zákoníku).

Neboť určení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění by byla bez jakéhokoli návodného materiálu velmi obtížná, uveřejnil v nedávné době Nejvyšší soud na svých webových stránkách Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), která je dostupná zde:

http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika

S ohledem na skutečnost, že Vámi zmiňovaná dopravní nehoda je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení, je vhodné dále vědět, že jako poškozený (§ 43 a násl. trestního řádu) máte v probíhajícím trestním řízení právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Jako poškozený se rovněž můžete tzv. připojit se svým nárokem na náhradu vzniklé škody k probíhajícímu trestnímu řízení, tzn. že můžete navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež Vám byla trestným činem způsobena. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje (§ 43/3 trestního řádu).

O Vašich shora uvedených právech byste měl být poučen ze strany orgánů činných v trestním řízení (§ 46 trestního řádu).

Máte-li v úmyslu uplatnit své právo na náhradu škody na zdraví v rámci probíhajícího trestního řízení, lze Vám doporučit nechat si vyhotovit lékařský posudek o výši této škody (v němž bude např. Váš ošetřující lékař vycházet ze shora uvedené Metodiky Nejvyššího soudu). Není samozřejmě vyloučeno, abyste si v této věci nechal vyhotovit i znalecký posudek:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Na tomto místě je vhodné dodat, že trestním soudem Vám však nemusí být odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění automaticky přiznáno (např. proto, že rozhodnutí o tomto nároku by bylo příliš náročné z hlediska dokazování a trestní řízení by tak zdržovalo) a budete odkázán na zahájení občanskoprávního soudního řízení, tzn. že budete nucen podat na viníka dopravní nehody žalobu na náhradu škody na zdraví k místně příslušnému okresnímu soudu.

Pro snazší orientaci v příslušných právních předpisech a uplatnění Vašich práv můžete kontaktovat advokáta (který se může v rámci probíhajícího trestního řízení stát dle § 50/1 trestního řádu Vaším zmocněncem):

http://www.advokatikomora.cz

V poslední řadě pak ještě připomínám, že jako oběť trestného činu máte dle § 4 a násl. zákona o obětech trestných činů (zák. č. 45/2013 Sb.) právo na poskytnutí odborné pomoci, mimo jiné tedy i právní pomoci a poskytnutí právních informací ve smyslu § 6 tohoto zákona. Základní informace (včetně seznamu subjektů oprávněných k poskytování těchto služeb) naleznete zde:

http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=6115

Další informace k této problematice vizte zde:
Bolestné a ztížení společenského uplatnění 2014

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koho si mohu vzít k notáři k dědickému řízení?
- Mohu si vzít k dědickému řízení syna, dceru?
- Mohu si vzít k dědickému řízení manžela, manželku?
- Je možné si vzít k dědickému řízení cizí osobu?
- Plná moc na zastupování v dědickém řízení
- Doprovod k dědickému řízení u notáře - koho si mohu vzít?
- Kdo může být přítomen dědickému řízení u notáře?
- Je dědické řízení veřejné nebo neveřejné?

V pondělí 28.4.2014 proběhne snad už poslední notářské jednání ohledně dědictví po Janu Houdkovi. Za protistranu byli u předešlého jednání dcera a zeť jednoho z dědiců, za druhého dědice - neteře zemřelého právnička, za třetího dědice jen já. Mohu si k notářce vzít sebou jako psychickou podporu mou dceru? Nebude do jednání zasahovat, musí mít plnou moc a musí mít tato plná moc ověřený podpis. Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
K jednání si můžete vzít s sebou kohokoli, pokud s tím, budou souhlasit všichni účastníci. Jednání je neveřejné, takže by se notář měl zeptat, zda všichni souhlasí s přítomností dalších osob. To neplatí, pokud udělíte dceři plnou moc. V takovém případě může být dcera přítomná automaticky a nikdo nemůže říct, že si nepřeje, aby nebyla přítomna, protože musí být přítomna jako Vaše zmocněnkyně. Vy samozřejmě můžete být přítomna současně s Vaší zmocněnkyní, i když udělíte někomu plnou moc, protože jste účastníkem řízení. Domnívám se, že, když plnou moc podepíšete před notářem, není potřeba podpis na plné moci úředně ověřovat. V příloze zasílám vzory plné moci k dědickému řízení. Vzory se liší podle toho, zda zůstavitel zemřel ro konce roku 2013 nebo až v roce 2014. Je potřeba, podle data úmrtí, použít správný vzor.
Vzory plných mocí zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

OBCHOD-REKLAMACE
- Po kolika reklamacích mohu vrátit zboží a chtít zpět peníze
- Nárok na vrácení peněz - po kolika reklamacích?
- Opakované reklamace a vrácení peněz - starý občanský zákoník
- Opakované reklamace a vrácení peněz - zboží koupené před 1.1.2014
- Opakovaná reklamace do půl roku od zakoupení zboží (starý občanský zákoník)

Po kolika záručních opravách mohu do půl roku odstoupit od kupní smlouvy, po třech nebo po dvou. Věc byla koupená v r. 2013, dvě záruční opravy provedeny v r. 2014 (reklamce dle nového občanského zákoníku 2014? ).
Po dobu záruční opravy mi bylo zapůjčeno náhradní zboží k používání.
Platí v tomto případě třicetidenní lhůta pro vyřízení reklamace, resp. nárok na odstoupení od smlouvy v případě nedodržení této lhůty (v jednom případě).
Při druhém zapůjčení náhr. přístroje došlo k problémům s provozem i tohoto přístroje, odmítla jsem již opravený původní přístroj s tím, že chci vrátit peníze. Mám na to nárok?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V případě zboží zakoupeného před 1.1.2014 se aplikuje ještě stará úprava odpovědnosti za vady zboží daná zákonem číslo 40/1964 Sb. občanským zákoníkem (dále jen jako „OZ“).

Zákon ve svém ustanovení § 622 odst. 1 OZ stanoví, že: „jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. “

Dále dle § 622 odst. 2 OZ: „jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Ta samá práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat. “

Následně § 622 odst. 3 OZ uvádí, že: „jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit. “

V případě Vaší třetí reklamace stejné vady máte právo odstoupit od smlouvy a zároveň nárok na vrácení peněz.

To samé platí v případě, že se vada projeví během prvních šesti měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již v době převzetí, pokud prodávající neprokáže opak. Jako spotřebitel máte v takovém případě právo požadovat bezplatné odstranění vad, nebo výměnu vadného zboží za nové zboží.

Doporučuji tedy v případě, že vadné zboží reklamujete do šesti měsíců od koupě, abyste svůj požadavek na bezplatnou opravu či výměnu zboží za nové sdělila ihned při uplatnění reklamace u prodejce, až v případě, že Vámi zvolený postup nebude možný, budete moci uplatnit nárok na vrácení peněz.

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - vadné palivo z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - nekvalitní palivo z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - závadný benzín z čerpací stanice
- Vymáhání škody - vadné palivo z čerpací stanice
- Vymáhání škody - nekvalitní palivo z čerpací stanice
- Vymáhání škody - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Vymáhání škody - závadný benzín z čerpací stanice
- Žaloba na náhradu škody - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Žaloba na náhradu škody - nekvalitní palivo z čerpací stanice

16.4.14 jsem natankoval Natural 95 u jedné čerpací stanice. Po ujetí 2 km auto mělo závadu. Ještě ten den odtaženo do autorizovaného servisu Ford. Diagnostikováno vadné palivo, vyměněny součástky které odešly. Vadné palivo vyčerpáno, mám ho v kanystrech. Od všech úkonů mám účtenky a faktury. Je spousta svědků z různých fází procesu - závada - oprava. Auto bylo převzato z opravy dnes. Servis do faktury specifikoval jako závadu vadné palivo a účtuje mi i vyčerpání paliva a načerpání nového.
Škody jsou následující - vadné palivo stálo 500 Kč vč. DPH a oprava 6700 Kč vč. DPH, jiné škody jsem zatím nepočítal, ale krom jiného je s tím spousta starostí. Z principu bych to chtěl uhradit po čerpací stanici. Ze zjištěných informací nebudu sám ale jiné poškozené neznám. Jedná se o čerpací stanici vedenou na fyzickou osobu, plátce DPH. Jak postupovat dále? Kam podat případně trestní oznámení? Jste případně ochotni převzít tento případ? V první řadě zkusím dohodu, ale chtěl bych vědět jak postupovat když mě odmítnou, abych jim rovnou mohl nastínit co je čeká a nemine. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Čerpací stanice Vám způsobila škodu z nedbalosti, za kterou odpovídá její provozovatel - fyzická osoba, který je povinnen takto vzniknutou škodu nahradit v penězích, obvykle se preferuje náhrada škody uvedením v předešlý stav, ale ve Vašem případě jste již palivo vyměnil na vlastní náklady, tudíž budete prokazovat Váš nárok na náhradu škody prostřednictvím platebních dokladů, dokladů o odtažení vozidla a ze servisní dokumentace. Provozovatel je povinen Vám nahradit skutečnou škodu a ušlý zisk, který jste utrpěl ku příkladu v důsledku zpoždění, atd. při určení výše náhrady škody musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které musely být k obnovení funkčnosti věci vynaloženy.
V případě, že provozovatel bude odmítat nést za škodu odpovědnost, můžete se náhrady takto vzniknuté škody domáhat prostřednictvím občanského soudního řízení tzv. žalobou na náhradu škody.

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv?
- Dohled nad OSA, OAZA, INTEGRAM
OBČAN-DLUHY
- Minimální částka na podání žaloby k soudu
- Minimální dluh na podání žaloby k soudu
- Jak vysoký musí být dluh aby se mohla podat žaloba k soudu
- Jak vysoký musí být dluh na podání žaloby k soudu
OBČAN-RŮZNÉ
- Integram předal osobní údaje OAZA - je to legální?
- Jak zjistit jak je nakládáno s mými osobními údaji u soukromé společnosti?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Promlčení bezdůvodného obohacení - příklad, informace
- Promlčení bezdůvodného obohacení - starý občanský zákoník (dluh před 1.1.2014)

2012 jsem provozovala dámské fitness, jehož provoz jsem z finančních důvodů k 12/2012 ukončila a již nepodnikám. V provozovně byla TV, kde se pouštěla hudba ke cvičení. Před ukončením provozu mě navštívili zástupci OSY, poté Intergramu a vyúčtovali mi zpětně poplatky.
Nyní, téměř po roce a půl od ukončení činnosti mi přišla výzva k vydání bezdůvodného obohacení od dalšího správce - OAZA. Naúčtován sankční dvojnásobek a právní služby. Píší, že informace dostali od Intergramu. Je legální takové „přeprodávání“ dat? Jak je to s ochranou osobních dat a jaká je minimální částka k vymáhání soudní cestou? Původní částku spočítali na 468,- bez DPH, nyní požadují téměř 3.000 s tím, že vyhrožují vymáháním soudní cestou. Doporučujete dohodu o narovnání podepsat? Je opravdu možné, že je počínání všech těchto „správců“ legální? Kontroluje někdo kolik z vybraných částek jde skutečně umělcům a kterým? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
1/ Sdělení Vašich osobních údajů:
V této souvislosti by bylo zapotřebí vědět, jaké Vaše osobní údaje (ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů) byly ze strany Intergram poskytnuty OAZA. V obecné rovině však platí, že správce osobních údajů (kterým je v tomto případě Intergram) je oprávněn zpracovat osobní údaje prostřednictvím zpracovatele osobních údajů, s nímž je za tímto účelem povinen uzavřít písemnou smlouvu (§ 4 písm. j) a k) a § 6 zákona o ochraně osobních údajů). Máte-li však jakoukoli pochybnost o zpracování Vašich osobních údajů, resp. domníváte-li se, že Vaše osobní údaje byly předány jinému správci bez Vašeho souhlasu, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů:

http://www.uoou.cz/

S ohledem na shora uvedené pak připomínám, že dle § 12/1 zákona o ochraně osobních údajů je na Váš dotaz správce osobních údajů povinen Vám předat informaci o zpracování Vašich osobních údajů (případně za přiměřenou úplatu), a to v rozsahu dle § 12/2 zákona o ochraně osobních údajů.

2/ Minimální částka k vymáhání:
Minimální částku k vymáhání soudní cestou žádný právní předpis nestanoví, není proto vyloučeno zahájení soudního řízení i pro částky v řádech desítek či stovek korun. Ve Vašem případě je samozřejmě zapotřebí ověřit výši vymáhané částky s příslušnými položkami aktuálního ceníku OAZA.

3/ Dohoda o narovnání:
Bez znalosti textu Vám předloženého návrhu dohody o narovnání není možné se k ne/vhodnosti jeho podpisu nijak vyjádřit, podstatný je samozřejmě obsah takové dohody (tzn. zda např. v rámci této dohody svůj dluh uznáváte co do důvodu i výše apod.).

V této souvislosti však nelze nezmínit, že je-li po Vás v současné chvíli vymáháno vrácení bezdůvodného obohacení za rok 2012, je vhodné si uvědomit, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, přičemž toto právo se promlčí nejpozději za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (§ 107 starého Občanského zákoníku). V případě, že se proto OAZA dozvěděla o vzniku bezdůvodného obohacení na Vaší straně již v roce 2012 (přičemž s kolektivním správcem Intergram spolupracuje OAZA od 1. 1. 2011), začíná se v letošním roce toto bezdůvodné obohacení postupně promlčovat (v tomto případě pak budou rozhodné jednotlivé měsíce).

4/ Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv:
Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv je dle § 103/1 autorského zákona svěřen Ministerstvu kultury, přičemž jeho jednotlivá oprávnění (včetně oprávnění udílet pokuty) při výkonu dohledu jsou vymezena v § 103/2 autorského zákona. Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem autorských práv jsou zakotvena v § 104 a částečně také v § 96/3 autorského zákona.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SANKCE
- Vymáhání výhry - nový občanský zákoník 2014
- Vymáhání výhry podle starého občanského zákoníku (výhra před 1.1.2014)
- Nárok na výhru podle starého a nového občanského zákoníku - informace

2013 jsem se zúčastnil seriálu závodů Handycup pro vozíčkáře kde byla jako hlavní výhra v jízdě pravidelnosti čtyrkolka Journeyman 510-A, kterou jsem měl vyhrát, ale doposud jsem nic nedostal. Mám také výsledkové listiny
kde je uvedeno moje jméno. Při posledním závodě v Pavlově u Kladna organizátor mě vyhlásil jako vítěze těchto závodů a že mi výhru co nejdříve předá což se do dnes tak nestalo. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dle § 845/1 starého Občanského zákoníku (neboť předmětné závody se uskutečnily ještě za účinnosti tohoto právního předpisu) platilo, že výhry z her nelze soudně vymáhat, přičemž výhry bylo možné vymáhat soudní cestou pouze v případě, že se jednalo o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen (§ 846 starého Občanského zákoníku), tuto variantu však ve Vašem případě spíše nepředpokládám.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 2881 nového občanského zákoníku platí v případě hry obdobně ustanovení o sázce (§ 2873 a násl.), přičemž jedná-li se o hru vyžadující pouze zručnost nebo tělesná cvičení obou stran, použije se z ustanovení o sázce jen § 2875 nového občanského zákoníku (v tomto případě tedy zákonodárce soudní vymahatelnost výhry připouští).

S ohledem na shora uvedené Vám v současné chvíli doporučuji ověřit, jaký právní charakter měl seriál závodů Handycup, tzn. zda se skutečně jednalo o hru ve smyslu § 845 starého Občanského zákoníku (pokud nikoli, mohla by mít tato skutečnost samozřejmě podstatný vliv na právní vymahatelnost Vaší výhry). Následně Vám doporučuji oslovit organizátora těchto závodů s výzvou k poskytnutí výhry, přičemž pro případ neochoty k plnění či v případě dalšího prodlení zmiňte svou připravenost k medializaci tohoto případu (resp. svou připravenost k podniknutí dalších právních kroků, přestože v tomto případě je soudní cesta pravděpodobně vyloučena).

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Řádná dovolená v zaměstnání za mateřskou dovolenou
- Kdy si může zaměstnankyně vybrat dovolenou po mateřské dovolené?
- Kdy si může pracovnice vybrat dovolenou po mateřské dovolené?
- Náleží za mateřskou dovolenou řádná dovolená v práci, zaměstnání?
- Je možné vybrat dovolenou hned po mateřské dovolené?
- Je možné vybrat dovolenou hned po rodičovské dovolené?

Chtěla bych se zeptat ohledně čerpání dovolené. Když jsem 12.12.2013 nastoupila na mateřskou dovolenou- zbylo mě v zaměstnání pět dní nevyčerpané dovolené. Je nějaký způsob jakým bych si dnes mohla dovolenou vyčerpat? A mám nárok na nějakou dovolenou za rok 2014?
Jakým způsobem bych o ně měla požádat? Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Doba, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené považuje za výkon práce (§ 216 odst. 2 zákoníku práce). Z toho plyne, že pokud jste mateřskou dovolenou nastoupila 12.12.2013, pak Vám u zaměstnavatele vznikne v roce 2014 nárok na dovolenou za kalendářní rok (tj. tolik týdnů, kolik Váš zaměstnavatel ročně poskytuje), jelikož jste v tomto roce „odpracovala“/byla na mateřské dovolené minimálně 60 dní (§ 212 odst. 1 zákoníku práce).
Dle § 217 odst. 5 zákoníku práce můžete požádat zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení Vaší mateřské dovolené, zaměstnavatel má povinnost Vám v tomto případě vyhovět a takto vyčerpanou dovolenou Vám nemůže následně krátit, pokud po takto vyčerpané dovolené nastoupíte na rodičovskou dovolenou (§ 223 odst. 1 zákoníku práce).
Zaměstnavateli tedy s předstihem před vyčerpáním Vaši mateřské dovolené doručte písemnou žádost, ve které uveďte, že žádáte o čerpání dovolené za rok 2013 a 2014 tak, aby bezprostředně navazovala na Vaší mateřskou dovolenou, a poté žádáte o poskytnutí rodičovské dovolené do xy (např. datum, nebo „do tří let věku dítěte")- vždy nejpozději do data, kdy Vašemu dítěti budou tři roky.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 5. duben 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

!!!POZOR! PLATÍ PRO KONKURENČNÍ DOLOŽKY UZAVŘENÉ PŘED 1.1.2014!!!
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Konkurenční doložka ve smlouvě o obchodním zastoupení - náležitosti, informace
- Musí obchodní zástupce dodržovat mlčenlivost vůči své společnosti?
- Parazitování na knowhow obchodní společnosti a konkurenční doložka
- Parazitování na pověsti firmy obchodním zástupcem
- Povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce dle § 657 Obchodního zákoníku
- Závazky obchodního zástupce dle § 655/1 Obchodního zákoníku
- Vymezení konkurenční doložky - rozhodnutí nejvyššího soudu 23 Cdo 2785/2009-123
- Konkurenční doložka obchodního zástupce

Jsem OSVČ a pracuji jako obchodní zástupce společnosti X - zprostředkováním přechodu k levnějším dodavatelům energií, které má smluvně dohodnuty. V době podpisu SOZ jsme prováděli pouze tyto přechody vedoucí k úspoře klienta (bezplatně). Později se začaly přidávat do portfolia tzv. sekundární produkty. Jedná se o hmotné prvky, které určitou měrou také šetří klientům (již placené produkty).
Vrtá mi hlavou, mohu-li být nějak napaden, pokud jsem 2 typy těchto hmotných produktů prodával lidem již předtím, než si společnost X našla partnery, které jim budou tyto produkty dodávat. Nyní bych chtěl založit s. r. o. a s těmito produkty obchodovat ve větší míře. Dodávat mi bude úplně jiná společnost, něž která dodává podobné produkty společnosti X.
V SOZ je konkurenční doložka, která říká, že se musím po dobu 6 měsíců zdržet na vlastní nebo cizí účet činnosti, která by byla předmětem obchodního zastoupení nebo jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X. Všechny spory jsou řešeny u Rozhodčího soudu. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení (předpokládám, že uzavřené dle § 652 a násl. Obchodního zákoníku), a to zejména s rozsahem Vašeho zástupčího oprávnění a formulací konkurenční doložky.

Ze znění Vašeho dotazu zcela jasně nevyplývá, zda jste sekundární produkty (dříve než s tím začala sama společnost X) prodával zákazníkům společnosti X, a to na vlastní účet? Pokud jste v rámci zastupování společnosti X využíval její zákaznické základny a těmto zákazníkům jste současně nabízel a prodával sekundární produkty na vlastní účet, bylo by skutečně možné uvažovat o kvalifikaci takového počínání jako parazitování na pověsti, kterého se dle § 48 Obchodního zákoníku dopustí ten, kdo využije pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (k tomu vizte též § 248/1 písm. d) trestního zákoníku). V této souvislosti je pak vhodné poukázat rovněž na vymezení základních závazků obchodního zástupce dle § 655/1 Obchodního zákoníku a povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce dle § 657 Obchodního zákoníku (která trvá i po skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení).

Máte-li v současné chvíli v úmyslu započít s podnikáním na vlastní účet (resp. na účet Vámi založené s. r. o.), a to v oblasti, která je rovněž předmětem podnikání společnosti X, je v první řadě nezbytné rozhodnout, zda hodláte pokračovat v obchodním zastupování společnosti X či nikoli. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda je Vámi uzavřená smlouva koncipována jako smlouva o výhradním či nevýhradním obchodním zastoupení (§ 664 a § 665 Obchodního zákoníku).

I přesto, že rozsah sjednaného obchodního zastoupení dle uzavřené smlouvy se na prodej sekundárních produktů nevztahuje (alespoň dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva o obchodním zastoupení nebyla v tomto smyslu následně nijak měněna), je nezbytné pamatovat na povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce podle § 657 Obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení nesmí obchodní zástupce sdělit údaje získané od zastoupeného při své činnosti bez souhlasu zastoupeného jiným osobám nebo je využít pro sebe nebo pro jiné osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy zastoupeného, přičemž tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud byste se tedy rozhodl v obchodním zastupování společnosti X pokračovat, bylo by Vaše samostatné podnikání se sekundárními produkty v tomto ohledu mírně modifikováno (nemohl byste využívat informací získaných v průběhu obchodního zastupování společnosti X).

Rozhodnete-li se naopak platnost smlouvy o obchodním zastoupení společnosti X ukončit, bude nezbytné se zabývat i sjednanou konkurenční doložkou. Vztahuje-li se pak tato doložka také na „jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X“ (jak v dotazu uvádíte), bude nezbytné ji po dobu 6 měsíců respektovat, neboť prodej sekundárních produktů je bezesporu činností, která má vůči podnikatelským aktivitám společnosti X soutěžní povahu.

V souvislosti s formulací konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení je však nutné vzít na zřetel, že dle § 672a Obchodního zákoníku musí tato doložka přesně vymezovat:
- dobu, na kterou se konkurenční doložka sjednává,
- území, na kterém je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet nebo okruh osob, vůči němuž je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet,
- činnost, kterou není bývalý obchodní zástupce oprávněn vykonávat,

přičemž konkurenční doložka odporující shora uvedeným podmínkám je neplatná. Současně platí, že v případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala bývalého obchodního zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.

Otázkou vymezení konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení se pak zabýval rovněž Nejvyšší soud, z jehož usnesení ze dne 27. 4. 2011, č. j. 23 Cdo 2785/2009-123, vyplývá:

„Při výkladu ustanovení § 672a obch. zák. je třeba vzít na zřetel, že konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce, a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného. “

Vztahem sjednané konkurenční doložky a povinnosti mlčenlivosti obchodního zástupce se pak zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2800/2006, z něhož vyplývá:
„Časové, územní nebo osobní omezení, jež musí splňovat konkurenční doložka se na ujednání o povinnosti mlčenlivosti nevztahuje. Nerovné postavení účastníků toto ujednání nezakládá, neboť (na rozdíl od konkurenční doložky) neomezuje účastníka, který je touto povinností zavázán, ve svobodě podnikání, nýbrž pouze chrání oprávněného před komerčním využitím údajů, se kterými se povinný během své činnosti seznámil. “

OBČAN-BYDLENÍ
- Může vlastník bytové jednotky vlastnit garážové stání v bytovém domě?
- Jak se bránit proti zmenšení garážového stání v domě SVJ?
- Správce domu SVJ zmenšil velikost garážového stání - jak se bránit?
- Obrana proti zmenšení garážového stání - § 1209/1 nového občanského zákoníku
- Žaloba kvůli zmenšení garážového stání rozhodnutím SVJ - § 1209/1 nového občanského zákoníku
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Zmenšení zkolaudovaného garážového stání - stížnost na stavební úřad
- Stížnost na stavební úřad kvůli přemalování čar garážového stání
- Kam si stěžovat při zmenšení hranic garážového stání správcem garáže?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Garážové stání v bytových domech - právní status
- Je garážové státní nemovitost nebo movitá věc?

Jsem vlastníkem garážového stání ve společné halové garáži. Stání má mít podle stavební dokumentace a kolaudačního rozhodnutí určitý rozměr (2,4x5 metrů). Takto bylo stání od počátku existence garáže vyznačeno čarami, v tomto rozměru jsem je převzala. V době, kdy jsem stání pronajala, byla tajně, bez mého vědomí, přemalována hraniční čára na podlaze, plocha 12 m2 zmenšena na 11, 25 m2. Pokyn ke zmenšení jednoho stání dal správce nemovitosti. Po mé žádosti o uvedení do původníh správce inicioval zmenšení ještě několika stání na horním patře garáží. Souhlas se zmenšením svého stání jsem ale nedala. Neúspěšně již delší dobu (od června 2012) žádám správce garáže o řádné vyznačení prostoru a neumísťování předmětů ze sousedního stání za tuto hranici."Nové značení" odůvodňují tím, že od doby, kdy byla garáž postavena, se zvětšily rozměry automobilů (a proto snad mně bylo třeba do stání přisunout skříň), že já stání pronajímám a nepotřebuji je apod. Je to dost zoufalá situace. Nežádám víc než řádné vyznačení 2,4 x 5 m a neumísťování cizích předmětů za tuto hranici. Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že předmětné garážové stání není Vaším vlastnictvím, neboť se nejedná o samostatnou nemovitou věc; určitá část podlahové plochy společné garáže (vymezená pouze namalovanými čarami) nemůže být předmětem samostatných majetkových dispozic.

S největší pravděpodobností představuje garážové stání ve Vašem případě společnou část bytového domu, která může být v prohlášení vlastníka budovy určena k užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek (§ 4/2 písm. c) a § 8/2 zákona o vlastnictví bytů).

Je-li tedy s vlastnictvím Vaší bytové jednotky spjato i právo k výhradnímu užívání předmětného garážového stání, můžete se se stížností na omezování tohoto práva obrátit přímo na společenství vlastníků jednotek. Nebude-li Váš návrh na obnovení původního vymezení garážových stání shromážděním vlastníků jednotek odsouhlasen, můžete se případně obrátit na soud (§ 1209/1 nového občanského zákoníku), v takovém případě však musí být pro to dán důležitý důvod.

Jsou-li pak rozměry garážového stání přesně vymezeny v kolaudačním rozhodnutí, můžete se obrátit rovněž na místně příslušný stavební úřad s upozorněním na nerespektování této části kolaudačního rozhodnutí.

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Plechová garáž - je stavba podle stavebního zákona nebo ne?
- Drobná stavba - kdy je potřeba stavební povolení a kdy ohláška?
- Stavba bez ohlášky a stavebního povolení - vlastnosti, podmínky
- Plechová garáž - je nutná ohláška?
- Plechová garáž - je nutné stavební povolení?
- Co je to stavba podle stavebního zákona (§ 2/3 stavebního zákona)
- Kdy není nutné rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas
- Kdy není nutné územní souhlas s umístěním stavby
- Kdy není potřeba stavební povolení ani ohláška stavby

2004 jsme od sousedky koupili plechovou garáž nespojenou pevně se zemí, půdorysu 16 m2, starou asi 40 let. Nyní ji nová sousedka označila za černou stavbu a prý ji nesmíme používat a garáž musíme zbourat. Katastr tyto stavby nevedl a doklady kromě potvrzení o zaplacení nemáme. Byla potřeba kolaudace a oznámení užívání, když se tyto stavby ani neohlašují? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda je předmětná garáž umístěna na Vašem či sousedčině pozemku, budu se ve své odpovědi zabývat pouze otázkou nezbytnosti přivolení stavebního úřadu k výstavbě a užívání plechové smontovatelné garáže.

V obecné rovině platí, že stavbou se pro účely stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby (§ 2/3 stavebního zákona).

V rámci územního řízení (v němž by se v tomto případě mělo rozhodovat o umístění stavby - zde plechové garáže) je podstatný § 79/2 písm. o) stavebního zákona, dle něhož není zapotřebí rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas mimo jiné v případě staveb do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací a je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

V rámci stavebního řízení pak není zapotřebí stavební povolení ani stavební ohláška mimo jiné v případech:
- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- výrobků plnících funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně (§ 103/1 písm. e) bod 1 a 16 stavebního zákona).

V případě takových staveb je pak zapotřebí pouze získání územního souhlasu s umístěním stavby (§ 96/2 písm. a) stavebního zákona).

Co se týče užívání stavby, je podstatným § 119/1 stavebního zákona, dle něhož lze započít s užíváním stavby pouze po jejím předchozím schválení stavebním úřadem (na základě oznámení stavebnímu úřadu o úmyslu započít s užíváním stavby) pouze v případě:
- staveb dle § 103/1 písm. e) bodech 4 až 8 stavebního zákona,
- staveb, které vyžadovaly stavební povolení nebo ohlášení podle § 104/1 písm. a) až d) a k) stavebního zákona,
- a v některých dalších zvláštních případech.

Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že i pokud by v případě Vaší plechové garáže bylo zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby, nebude s největší pravděpodobností zapotřebí stavební povolení ani stavební ohláška, souhlas stavebního úřadu se započetím užívání této stavby proto rovněž zapotřebí není.

Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, jak dlouho je předmětná stavba již užívána, resp. kdy byla vybudována (či znovuvybudována), předpokládám však, že se tak stalo ještě za účinnosti starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), pro získání dalších informací Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podmínky užívání předmětné garáže (jsou-li vůbec nějaké). Současně však předpokládám, že stavební úřad neprojeví o „kolaudaci“ staré plechové garáže přílišný zájem.

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Povinnost operátora informovat o konci smlouvy - musí informovat nebo ne?
- Musí mobilní operátor informovat klienta o blížícím se konci platnosti smlouvy?
- Musí mobilní operátor říct zákazníkovi o blížícím se konci platnosti smlouvy?
- Náležitosti smlouvy s mobilním operátorem dle zákona o elektronických komunikacích
- Automatické prodloužení smlouvy u operátora - je přípustné?
- Automatické prodloužení smlouvy s operátorem s nevýhodnějším tarifem
- Operátor automaticky prodloužil smlouvu a přidělil nevýhodný tarif - je možná výpověď smlouvy?
- Automatické prodloužení smlouvy operátora - § 63/10 zákona o elektronických komunikacích
- Může operátor automaticky prodloužit smlouvu bez upozornění klienta?
- Může operátor automaticky prodloužit smlouvu bez upozornění zákazníka?
- Pravidla pro automatické prodloužení smlouvy s mobilním operátorem

Uzavřel jsem s T-mobile smlouvu na 24 měsíců na paušál - tarif Přátelé 300. 28/2/2014 trvání smlouvy skončilo a mě 3 dny potom přišla SMS, že mi automaticky prodlužují smlouvu na dalších 24 měsíců. Neupozornili, že bude změněn na jiný tarif S námi 390, který je dražší a pro mě nevýhodný. Je možné dát výpověď z těchto důvodů bez žádného finančního postihu. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy, resp. do s ní souvisejících všeobecných obchodních podmínek, kde by měla být obsažena rovněž pravidla pro ukončení platnosti smlouvy a její automatické prodlužování.

V obecné rovině pak platí, že ve smlouvě s mobilním operátorem musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy
- informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny (§ 63/1 písm. f) zákona o elektronických komunikacích),
- doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba (§ 63/1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích),
- podmínky pro obnovení a ukončení služby (§ 63/1 písm. h) zákona o elektronických komunikacích),
- výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo mobilního operátora nebo dohodou obou smluvních stran (§ 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích).

Byla-li pak ve Vašem případě smlouva s mobilním operátorem uzavřena na dobu určitou, přičemž tato smlouva obsahovala ujednání o jejím automatickém prodlužování, je důležitým rovněž § 63/10 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož je mobilní operátor povinen informovat účastníka (Vás) o možnosti a způsobu, jak ukončit platnost předmětné smlouvy, a to:
a/ způsobem, který jste si zvolil pro zasílání vyúčtování (např. tedy SMS zprávou či v listinné podobě),
b/ nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy.

Pokud ve Vašem případě mobilní operátor některou ze shora uvedených podmínek nedodržel, doporučuji Vám se na tohoto mobilního operátora obrátit s výzvou k přerušení poskytování služeb, neboť dle Vašeho názoru jste nebyl řádně informován o svých právech, jak mobilnímu operátorovi ukládá zákon o elektronických komunikacích. V případě jakýchkoli budoucích potíží s mobilním operátorem Vám doporučuji současně kontaktovat příslušný dozorový orgán, kterým je Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Odstoupení od smlouvy dle nového občanského zákoníku - § 1998, 2001 NOZ
- Důvody pro odstoupení od smlouvy dle nového občanského zákoníku - § 1998, 2001 NOZ
- Odstoupení od smlouvy - nový občanský zákoník 2014 - § 1998, 2001 NOZ
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy s operátorem (internetové připojení)
- Rozdíl mezi výpovědí smlouvy a odstoupením od smlouvy s mobilním operátorem
- Výpověď smlouvy a odstoupení od smlouvy s operátorem - rozdíl
- Smlouva o poskytování internetového připojení - náležitosti, informace
- Smlouva o poskytování internetového připojení podle zákona o elektronických komunikacích

11/2013 jsem uzavřel smlouvu na internetové připojení se závazkem na 24 měsíců. V 02/2014 jsem dal výpověď z důvodů nevyužívání k 31.3.2014. Poskytovatel mne upozornil, že budu muset zaplatit pokutu podle bodu X. Y všeobecných podmínek. V bodě X. Y je: "V případě, že dojde k ukončení Smlouvy odstoupením ze strany Poskytovatele u důvodu podstatného porušení povinností na straně Účastníka, je Účastník povinen zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu rovnající se 1/2 součtu měsíčních paušálů, o které byla smlouva dříve ukončena. “ Domnívám se, že bod X. Y je v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. § 63 odstavec p."výše úhrady nesmí být vyšší než 1/5 součtu měsíčních paušálů". Je bod X. Y pro mne závazný, když jsem ho při podpisu smlouvy nerozporoval a mám zaplatit požadovanou pokutu, není a nemám platit nic, mám uhradit pokutu maximálně 1/5 součtu měsíčních paušálů? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Smluvní pokutu dle Vámi citovaného ustanovení všeobecných obchodních podmínek poskytovatele internetového připojení Vám skutečně nedoporučuji hradit, a to nikoli pro její případný rozpor s § 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž pro neaplikovatelnost předmětného ustanovení na Váš případ.

Pro vysvětlení pak v první řadě poukazuji na text předmětného ustanovení všeobecných obchodních podmínek, které účtování smluvní pokuty podmiňuje následovně:
a/ musí dojít k ukončení platnosti smlouvy odstoupením ze strany poskytovatele internetového připojení,
b/ toto odstoupení musí být odůvodněno podstatným porušením smluvních povinností ze strany účastníka internetového připojení.

Dále je pak vhodné rozlišovat dva základní způsoby jednostranného ukončení platnosti smlouvy:
- dle § 1998 nového občanského zákoníku platí, že závazek (zde založený smlouvou) lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon, přičemž je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby; výpověď smlouvy nemusí být zpravidla odůvodňována a nemusí být ani reakcí jedné smluvní strany na porušení smlouvy druhým smluvním partnerem (není-li samozřejmě ve smlouvě dohodnuto něco jiného), v tomto ohledu Vám proto doporučuji prostudovat příslušné pasáže smlouvy a všeobecných obchodních podmínek;
- dle § 2001 nového občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon, přičemž poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit (§ 2002/1 nového občanského zákoníku); odstoupení od smlouvy tak lze v zásadě charakterizovat jako sankční způsob jednostranného (a zpravidla též okamžitého) zrušení platnosti smlouvy, kterým jedna smluvní strana reaguje na podstatné porušení smluvních podmínek druhým smluvním partnerem.

Vámi citované ustanovení všeobecných obchodních podmínek pak zjevně postihuje smluvní pokutou pouze ty případy, kdy bude poskytovatelem internetového připojení reagováno na podstatné porušení smlouvy ze strany účastníka internetového připojení, a to právě odstoupením od této smlouvy. Pokud jste však využil svého oprávnění ukončit platnost smlouvy její výpovědí (předpokládám, že tato možnost byla ve smlouvě či všeobecných obchodních podmínkách zakotvena), nemůže být na Váš případ toto ustanovení použito. V této souvislosti Vám však doporučuji ověřit, zda není smluvní pokutou postižen rovněž případ ukončení platnosti smlouvy výpovědí.

Pouze pro shrnutí příslušné právní úpravy pak doplňuji, že ve smlouvě o poskytování internetového připojení musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy:
- doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba (§ 63/1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích),
- podmínky pro obnovení a ukončení služby (§ 63/1 písm. h) zákona o elektronických komunikacích),
- smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany poskytovatele internetového připojení nebo ze strany účastníka (§ 63/1 písm. j) zákona o elektronických komunikacích), toto ustanovení se pak vztahuje na Vámi citovanou část všeobecných obchodních podmínek,,
- výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo poskytovatele internetového připojení nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy (§ 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích).

Možnost jednostranného ukončení platnosti smlouvy o internetovém připojení výpovědí je pak ještě výslovně zakotvena v § 63/11 zákona o elektronických komunikacích.

Závěrem své odpovědi proto opakuji doporučení: Prostudujte důkladně příslušná ustanovení uzavřené smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, zda zde není zakotvena rovněž smluvní pokuta (či jiná sankce) pro případy, kdy bude platnost smlouvy jednostranně ukončena výpovědí ze strany účastníka internetového připojení (což by byl Váš případ).

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak oddálit vkladové řízení u katastrálního úřadu?
- Odvolání proti rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí
- Co je to poznámka spornosti zápisu - § 24 katastrálního zákona
- Dlužník se zbavuje nemovitého majetku - poznámka spornosti zápisu v KN
- Poznámka spornosti zápisu - příklad, definice, vysvětlení
- Odvolání proti změně majitele nemovitosti v katastru nemovitostí - § 18/4 katastrálního zákona
OBČAN-DLUHY
- Dlužník se zbavuje majetku ve snaze vyhnout se splacení dluhu - co dělat?
- Dlužní převádí majetek do majetku obce ve snaze vyhnout se splacení dluhu

Dlužník převádí majetek na obec, převod začal v době, kdy s ním bylo zahájeno řízení u soudu a je před vynesením rozhodnutí. Je možné to nějak prodloužit u katastru nebo počkat na vynesení rozsudku a potom se stým dá něco dělat? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu; svou odpověď proto pojmu obecněji, na Vámi popsaný případ se však samozřejmě vztahuje.

Probíhá-li v současné chvíli u místně příslušného pracoviště katastrálního úřadu vkladové řízení, předpokládám, že se tak děje na základě smlouvy, kterou se dlužník zavázal převést svůj nemovitý majetek na obec (ať už úplatně – jednalo by se o kupní smlouvu, či bezúplatně – jednalo by se o smlouvu darovací). V této souvislosti je proto nutné si uvědomit, že i v případě prodloužení tohoto vkladového řízení se na podstatě smluvního vztahu mezi dlužníkem a obcí nic nezmění, tzn. že dlužník bude stále zavázán převést na obec svůj nemovitý majetek (v tomto ohledu vkladové řízení pouze navazuje na již existující soukromoprávní vztah, aniž by ho mohlo nějak změnit.

Má-li dlužník v úmyslu prodloužit vkladové řízení, může se např. obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na neplatnost smlouvy, na jejímž základě převádí své nemovitosti do vlastnictví obce. V takovém případě bude k dotčeným nemovitostem v katastru nemovitostí doplněna tzv. poznámka spornosti zápisu (§ 24 katastrálního zákona), která bude upozorňovat na probíhající soudní řízení. Stejným způsobem pak může být do katastru nemovitostí vyznačeno i vydání předběžného opatření, jiné žaloby či dovolání se neúčinnosti právního jednání (§ 23/1 písm. i), o) a q) katastrálního zákona). K posouzení, zda je některý ze shora naznačených kroků vůbec reálné využít, by však bylo nezbytné znát více podrobností o smluvním vztahu mezi dlužníkem a obcí.

Rozhodne-li místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva obce k dotčeným nemovitostem, nebude možné, aby se proti tomuto rozhodnutí dlužník již jakkoli odvolal (§ 18/4 katastrálního zákona).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Oprava chyby katastrální mapy - jak požádat a kde?
- Jak provést opravu chyby v katastrální mapě?
- Jak a kde požádat o opravu chyby v katastrální mapě?
- Může soud rozhodnout o hranici pozemků?
- Oprava hranice pozemku - § 1028 nový občanský zákoník 2014
- Návrh na provedení opravu chyby v katastrálním operátu
- Oprava chyby v katastrální mapě - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v registru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v katastru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Lhůta na opravu chyby v katastrální mapě katastrálním úřadem
- Do kolika dní musí katastrální úřad opravit chybu na podnět majitele nemovitosti?
- Určení nejisté hranice pozemků - § 1028 nový občanský zákoník 2014

1975 můj otec si chtěl oplotit svůj pozemek který měl až k vozovce ve vesnici, dopisem o rozhodnutí mu bylo sděleno, že může, ale od středu vozovky 6 metrů. Otec oplotil a k cestě nasadil ovocné stromy, které tam jsou dodnes. Dnes si na tento pozemek dělá soused nárok, že tento pozemek odkoupí od obce. Při leteckém snímkování byl tento pozemek zaměřen dle plotu, a část k cestě byla přiřazena jako součást cesty. Je možné tento pozemek dostat zpět formou listiny o vydržení a jakým způsobem. Děkuji, Drahoslav

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste současné zaměření pozemku Vašeho otce kontroloval rovněž náhledem do katastru nemovitostí (pokud nikoli, tento krok Vám doporučuji, lze i online), neboť údaj o pozemku v katastru nemovitostí lze považovat za klíčový.

Zjistíte-li, že zaměření pozemku Vašeho otce v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu (tzn. že pozemek Vašeho otce nedosahuje v katastrální mapě až k silnici), lze Vašemu otci doporučit obrátit se na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s návrhem na provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

Dle § 36 katastrálního zákona platí, že na písemný návrh vlastníka opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel. Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.

Dojde-li katastrální úřad k názoru, že se skutečně jedná o chybu v katastrálním operátu, provede příslušnou opravu a vyrozumí o ní Vašeho otce.

Dospěje-li naopak katastrální úřad k přesvědčení, že se o chybu v katastrálním operátu nejedná, informuje Vašeho otce, přičemž ho zároveň poučí o jeho souvisejících právech. V tomto případě bude Váš otec oprávněn sdělit katastrálnímu úřadu do 30 dnů od doručení oznámení, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí. V takovém případě vydá následně katastrální úřad rozhodnutí, proti němuž se bude Váš otec moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.

Návrh Vašeho otce na provedení opravy chyby v katastrálním operátu je samozřejmě nezbytné podložit relevantními dokumenty. V této souvislosti lze proto Vašemu otci doporučit přiložení kopií těch listin, které osvědčují správné vyměření jeho pozemku.

Pro usnadnění provedení opravy chyby v katastrálním operátu se pak Váš otec může obrátit na příslušnou obec (která je dle chybného údaje v katastru nemovitostí „vlastníkem“ části jeho pozemku) s návrhem na sepsání prohlášení o tom, že hranice pozemků nebyla Vaším otcem ani obcí měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Toto prohlášení pak může katastrálnímu úřadu sloužit k provedení opravy chyby v katastrálním operátu (§ 44/3 písm. b) katastrální vyhlášky).

Nebude-li obec ochotna se s Vaším otcem na vymezení hranic mezi pozemky dohodnout, může se Váš otec v této věci obrátit rovněž na soud, a to dle § 1028 nového občanského zákoníku.

Další možností je pak iniciace obnovy katastrálního operátu novým mapováním, v jehož rámci může být prováděno zjišťování průběhu hranic pozemků; na provedení obnovy katastrálního operátu však Vašemu otci nevzniká právní nárok a vše by tudíž záleželo na uvážení katastrálního úřadu.

Dojde-li katastrální úřad k názoru, že se skutečně jedná o chybu v katastrálním operátu, provede příslušnou opravu a vyrozumí o ní Vašeho otce.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.

Nebude-li obec ochotna se s Vaším otcem na vymezení hranic mezi pozemky dohodnout, může se Váš otec v této věci obrátit rovněž na soud, a to dle § 1028 nového občanského zákoníku.

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Nedokončená zimní zahrada firmou - jak se bránit?
- Firma si za nedokončenou práci naúčtovala celou částku - jak se bránit?
- Převzetí závazku s.r.o. novým majitelem - nedokončená práce, dílo
- Změna společníka s.r.o. - je nový společník odpovědný za závazky původního s.r.o.?
OBČAN-DLUHY
- Je nutný souhlas věřitele s převzetím dluhu novým majitelem firmy?
- Změna majitele firmy - kdo je odpovědný za dluh starého majitele?
- Je nový majitel firmy odpovědný za dluh původního majitele?
- Je nutný souhlas věřitele s převzetím dluhu novým majitelem s.r.o.?
- Změna majitele firmy - kdo je odpovědný za dluh starého s.r.o.?
- Je nový majitel s.r.o. odpovědný za dluh původního majitele s.r.o.?
- Změna společníka s.r.o. - je nový společník odpovědný za dluhy původního s.r.o.?
- Je nový společník s.r.o. povinen zaplatit dluh s.r.o.?

BWS spol. s r. o. - smlouva o dílo (zimní zahrada) uzavřena 6/2013. Ve smlouvě je smluvní pokuta za nedokončení díla a za odstoupení od smlouvy. Záloha vyplacena, po urgencích část vyrobili, kterou jsem si na vlastní náklady 12/2013 se souhlasem odvezla a nechala částečně technikem namontovat. Od té doby nic nevyrobili a nedodali.
01/2014 mi přišla faktura na konečnou částku za zimní zahradu. Tu jsem jako neoprávněnou zaslala zpět, firma jí převzala. Firma odkoupena novým majitelem 01/2014. V rejstříku na justice.cz ale změna dosud není zapsaná. 02/2014 nový jednatel zaslal dopis, že odstupuje od smlouvy a finanční vyrovnání předává firmě, která by mi zimní zahradu měla dokončit. Dopis bez razítka, bez doložení změny majitele.
Musím přistoupit na jejich předání dokončení zimní zahrady někomu, s kým nemám žádnou smlouvu? Nyní je firma v řízení o úpadku od 20.2.2014 a do 10 dnů se mají poslat přihlášky. Mám také podat přihlášku? Prosím spěchám na odpověď. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakým způsobem mělo (resp. by mělo) dojít k „předání finančního vyrovnání“ z původního zhotovitele na zhotovitele nového. Z tohoto důvodu proto v první řadě připomínám, že v případě převzetí dluhu (dle § 1888/1 nového občanského zákoníku) i přistoupení k dluhu (dle § 1892/1 nového občanského zákoníku) je pro takovou změnu v osobě dlužníka vždy nezbytný souhlas věřitele (tedy Vás). Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze dodávám, že obdobně tomu bylo rovněž ve starém Občanském zákoníku (a to v jeho § 531/1 a § 533).

Dle znění Vašeho dotazu pak nelze vyloučit, že úmyslem zhotovitele bylo postoupit smlouvu podle § 1895/1 nového občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana (Vy) souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Účinky takového postoupení jsou však vázány na okamžik souhlasu postoupené strany (§ 1897/1 nového občanského zákoníku), ani tato varianta změny v osobě dlužníka tedy nemůže být bez Vašeho souhlasu realizována (odstoupil-li navíc zhotovitel od smlouvy, došlo k jejímu zrušení a další závazky z této smlouvy již nemohou být předmětem právních dispozic).

Shora uvedené tak lze shrnout následovně:
- v zásadě platí, že bez Vašeho souhlasu nemůže dojít ke změně v osobě dlužníka, tzn. že plnění z uzavřené smlouvy nejste povinna přijmout od jiného zhotovitele;
- změna „vlastníka s. r. o.“ (předpokládám, že se jedná o změnu společníka s. r. o.) nemá na existenci Vaší pohledávky za touto s. r. o. žádný vliv, dlužníkem zůstává stále s. r. o. (jako právnická osoba);
- je-li dle uzavřené smlouvy možné přesně vyčíslit smluvní pokutu, doporučuji Vám zaslat zhotoviteli výzvu k úhradě této smluvní pokuty (ve výzvě pak samozřejmě řádně identifikujte obě smluvní strany, uzavřenou smlouvu, popište, v čem spatřujete porušení smlouvy a uplatněte své právo na úhradu smluvní pokuty), přičemž současně tuto svou pohledávku přihlašte do probíhajícího insolvenčního řízení.

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna zaměstnavatele odmítá odškodnit pracovní úraz zaměstnance - co dělat?
- Kdy se zaměstnavatel vyhne odpovědnosti za pracovní úraz?
- Pojišťovna nechce vyplatit pojistku pojistné události - jak se bránit?
- Pojišťovna odmítá vyplatit náhradu škody z pojistky zaměstnavatele - co dělat?
PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHR. ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pracovní úraz - definice, vysvětlení, příklad
- Pracovní úraz ve snaze odvrátit poranění jiného člověka
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem
- Předžalobní výzva zaměstnavateli - odškodnění za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem
- Náhrada škody na zdraví za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem
- Odškodnění za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem - předžalobní výzva zaměstnavateli
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozhodnutí nejvyššího soudu 21 Cdo 3435/2008 (z 21.4.2009)
- Poškození páteře úrazem a vliv předchorobí - nejvyšší soud r. 21 Cdo 3435/2008

V dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem byla od 18.10. 2012 do 10.5. 2013. Zaměstnavatel provedl záznam o pracovním úrazu, čímž přiznal a potvrdil pracovní úraz. V záznamu je uvedeno toto:
"Porucha vědomí pacienta při nácviku chůze se sanitářem. Při zabránění pádu pacienta na zem si zraněná osoba způsobila blokádu zad. Nebyly porušeny žádné předpisy." Moje pojišťovna je Uniqa. Pojistitel zaměstnavatele je Kooperativa. Po dobu neschopnosti mě vyplácela ČSSZ a zaměstnavatel dorovnával do platu 100%. Paní doktorka neuroložka po skončení neschopenky napsala do POSUDKU O BOLESTNÉM : diagnoz a za ně 450 bodů.
Do kolonky "Lze předpokládat, že úraz zanechá trvalé následky" napsala : "Chronické bolesti C, Th, LS páteře, + posttraumatický psychosyndrom."
Obě pojišťovny se brání veškerému plnění s tím, že po úraze se projevily degenerativní změny páteře, tudíž se nejedná o úraz. Já mohu čestně prohlásit, že až do doby úrazu jsem o svých dg. nevěděla (dětská vývojová vada). Zaměstnavatel se odvolal, přesto Kooperativa odmítá plnění a zaměstnavatel teď ode mne chce posudek od revizního lékaře a snad zpět, co vyplatil. Díky.

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, co je podstatou Vašeho právního vztahu s pojišťovnou Uniqa, zaměřím se v odpovědi pouze na právní vztah s Vaším zaměstnavatelem (resp. jeho pojišťovnou). Odmítá-li Vám však pojišťovna Uniqa poskytnout plnění, k němuž je dle uzavřené pojistné smlouvy povinna, bude Váš další postup v podstatě obdobný, tzn. kontaktování advokáta a případné zahájení soudního řízení (k tomu vizte níže).
Dle § 380/1 Zákoníku práce platí, že pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž za škodu způsobenou takovým pracovním úrazem zaměstnavatel zaměstnanci odpovídá (§ 366/1 zákoníku práce).
Na vznik povinnosti zaměstnavatele k odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu pak nemá žádný vliv skutečnost, že zaměstnavatel dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 366/4 zákoníku práce).
Zaměstnavatel je pak samozřejmě oprávněn zprostit se (zcela či částečně) odpovědnosti za škodu na zdraví zaměstnance, pouze však v případech dle § 367 zákoníku práce. V tomto ohledu je vhodné vědět, že zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví (§ 368 zákoníku práce). Pokud jste pak pracovní úraz utrpěla při záchraně pacienta, který ztratil vědomí a pádem by mu bezesporu vznikla škoda na zdraví, je možné uvažovat o splnění podmínky dle § 368 zákoníku práce, tzn. že Váš zaměstnavatel nebude oprávněn se své odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit (a to ani částečně).
Jste-li přesvědčena o tom, že Vaše zdravotní komplikace jsou způsobeny výhradně utrpěným pracovním úrazem a není-li Váš zaměstnavatel ochoten Vám vyplácet příslušné náhrady (resp. pokud si Váš zaměstnavatel či jeho pojišťovna kladou nějaké podmínky), doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí zaslat zaměstnavateli tzv. předžalobní výzvu, popř. následně podat žalobu. V případném soudním sporu se pojišťovna Vašeho zaměstnavatele stane tzv. vedlejším účastníkem soudního řízení a v jeho rámci bude samozřejmě oprávněna uplatňovat svá práva.
Na vysvětlenou současné situace pak pouze dodávám, že neochota pojišťoven odškodnit zaměstnance svých klientů (zaměstnavatelů) a s tím související obstrukční jednání, představuje poměrně běžnou praxi. Je-li pak ve Vašem případě pojišťovnou Vašeho zaměstnavatele argumentováno existencí degenerativních změn páteře, jedná se opět o zcela obvyklou argumentační taktiku mnoha pojišťoven. V tomto ohledu proto upozorňuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, v němž se Nejvyšší soud s obdobnými námitkami pojišťoven (resp. zaměstnavatelů) vypořádal, a z něhož vyplývá:
„Existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky. “

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Potvrzení bezdlužnosti od mobilního operátora
- Může mobilní operátor svévolně navyšovat paušální částku za mobil?
- Trestný čin lichva § 218/1 trestního zákoníku - definice, vysvětlení

Manžel s Vodafone cca. 30.4.2013 telefonicky dohodl připojení k internetu na cca 3 dny přes mobilní telefon.
Z komunikace s operátorem jsme nepochopili, že je třeba řešit platby prostřednictvím aplikace od Vodafone. Očekávali jsme tedy složenku.
Vodafone nám po uhrazení 1. upomínky zasílá další upomínky a navyšuje částku. Po opakovaném ujištění z Vodafone, že máme již vše uhrazeno (naposledy 30.9.2013) nám 4.10.2013 přišla SMS, že máme hradit další částku. Nechceme platit stále další částky za nic.
1. Původní částka cca 130 Kč byla několikanásobně navýšena. Nejedná se o lichvu?
2. Jak je možno získat jednorázově doklad o tom, že společnosti Vodafone nic nedlužíme?
3. Je možno k obraně použít § 5, § 12 zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele?
4. Máte pro nás jakékoliv další doporučení?
Velmi děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Lichva:
S ohledem na formulaci skutkové podstaty trestného činu lichvy dle § 218/1 trestního zákoníku:

„Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán …“

se domnívám, že vyúčtováním smluvních sankcí, několikanásobně převyšujících cenu sjednaného plnění, tento trestný čin ještě spáchán nebyl. V této souvislosti je pak vhodné připomenout, že trestný čin lichvy, ani jiné „spotřebitelské trestné činy“ (porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a poškozování spotřebitele dle § 253 trestního zákoníku) nejsou obsaženy v katalogu trestných činů zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tzn. že těchto trestných činů se může dopustit pouze fyzická osoba (nikoli tedy společnost Vodafone).

Zjevná nepřiměřenost ujednání o smluvních sankcích (obsažených, jak předpokládám, ve Všeobecných obchodních podmínkách společnosti Vodafone) by však mohla vést k vyslovení jejich neplatnosti dle § 39 Občanského zákoníku. Pozornost je v této souvislosti rovněž vhodné věnovat § 53/4 písm. F) Občanského zákoníku, dle něhož musí být spotřebitel při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy informován o způsobu platby, dodání nebo plnění. S ohledem na znění dotazu však právo Vašeho manžela na odstoupení od uzavřené smlouvy dle § 53/7 Občanského zákoníku s největší pravděpodobností již zaniklo.

2/ Získání prohlášení o bezdlužnosti:
S ohledem na doplněk Vašeho dotazu, v němž uvádíte, že prohlášení o bezdlužnosti jste od společnosti Vodafone již získala, není odpověď na tento dotaz již zapotřebí.

3/ Využití zákona o ochraně spotřebitele:
Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné získat více informací o Vaším manželem uzavřené smlouvě, není dle mého názoru možné vyloučit aplikaci některých ustanovení o klamavých obchodních praktikách dle § 5 zákona o ochraně spotřebitele. V této souvislosti proto můžete kontaktovat rovněž Českou obchodní inspekci, resp. Český telekomunikační úřad s návrhem na prošetření konkrétního případu.

4/ Další doporučení:
Měla-li by se Vámi popsaná situace v budoucnu opakovat, doporučuji Vám se na společnost Vodafone obrátit s žádostí o doložení oprávněnosti účtování předmětné sankce, zejména tedy přesnou citací toho ustanovení Všeobecných obchodních podmínek, které se (s přihlédnutím ke všem již proběhnuvším peripetiím) na případ Vašeho manžela vztahuje.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Neposkytnutí informací o předmětu koupě - jde o porušením smlouvy?
- Smlouvy o převodu členského podílu v bytovém družstvu a odpovědnost za vady?
- Odpovědnost za vady u převodu členského podílu bytového družstva
- Odpovědnost za vady u převodu družstevního bytu (členského podílu v BD)
- Odpovědnost za vady při prodeji družstevního bytu (členského podílu v BD)
- Podmínka zaplacení částky za výtah před převodem bytu do osobního vlastnictví
- Zatajení povinnosti uhradit částku za výtah před převodem bytu do osobního vlastnictví
- Nový člen družstva se nedozvěděl všechny informace o bytovém družstvu - může odstoupit od smlouvy?

19.4.2013 jsem si koupila družstevní byt za 800.000,- Kč přes realitní kancelář. Až po převodu členských práv na bytovém družstvu BD jsem se dozvěděla, že aby mohl být byt převeden do osobního vlastnictví OV, musí být zaplacena v hotovosti půjčka na výtah. Když jsem se nato ptala před podpisem smlouvy u realitního makléře, tak mě ústně i emailem ujišťoval, že výtah budu i po převodu do osobního vlastnictví OV splácet měsíčně jako ostatní. Když jsem si to chtěla ověřit na bytovém družstvu BD, tak mi řekli, že nejsem členkou družstva a nebudou se se mnou bavit.
28.4.2013 bytové= družstvo vyčíslilo, že mám zaplatit 48.000,- Kč za výtah v hotovosti.
Podala jsem proto ihned stížnost u realitního makléře i obchodního ředitele a ten mi nejprve napsal:
"toto lze považovat za skrytou vadu lhůta na řešení takovéto vady je 6 měsíců od uzavření smlouvy."
A druhý den toto:
"znovu jsem vše studoval a podle mě nemá cenu něco vymáhat. BD Vám možná nesdělilo, že při převodu do OV budete muset jednorázově uhradit zbytek úvěru, ale to je logické. Pokud byste totiž nepřeváděla byt do OV, budete dál úvěr splácet jak je napsáno ve smlouvě."
Zajímalo by mě po kom by jste škodu vymáhal vy. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s textem Vámi uzavřených smluv (předpokládám, že se jednalo o zprostředkovatelskou/rezervační smlouvu s realitní kanceláří a smlouvu o úplatném převodu členských práv v BD s původním členem BD), pojmu svou odpověď spíše jako zhodnocení Vámi uvedených údajů.

V první řadě je nutné vyjasnit, za jakým účelem byl Vámi členský podíl v BD kupován, resp. zda je účel uzavření smlouvy v některé ze shora uvedených smluv vůbec specifikován (popř. zda musel být účel uzavření smlouvy všem jejím stranám jasný). Pokud jste zmíněné smlouvy uzavírala pouze za účelem stát se členkou BD a získat tak právo na nájem družstevního bytu, není bez dalšího možné považovat zmíněnou úhradovou povinnost za „právní vadu“ převedeného členského podílu.

Pokud se však původní člen bytového družstva BD či realitní makléř ve smlouvě zavázali sdělit Vám o převáděném členském podílu veškeré relevantní skutečnosti, resp. všechna práva a povinnosti, které se k členství v BD váží, bylo by možné uvažovat o porušení jejich smluvních závazků a vzniku z toho vyplývající odpovědnosti.

V současné chvíli Vám proto doporučuji porovnat skutečný stav se závazky vyplývajícími jednotlivým smluvním stranám z uzavřených smluv, zjistíte-li shora nastíněný rozpor, můžete se na druhou smluvní stranu obrátit s požadavkem na zjednání nápravy. S obdobnou žádostí Vám nedoporučuji vystoupit rovněž proti BD, neboť (jak předpokládám) stranou žádné z uzavřených smluv nebylo a v případném sporu tak zůstává neutrálním.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Vymáhání splnění závazku na základě ústní dohody
- Ústní dohoda o převodu podílu nemovitosti - zájemce zaplatil a majitel odmítá převod
- Zájemce o spoluvlastnictví zaplatil 50% ceny, majitel si peníze ponechal a nic nepřevel
- Majitel bytu si nechal peníze zájemce o spoluvlastnictví a nepřevedl podíl
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin zpronevěry - co musí pachatel spáchat, skutková podstata
- Zpronevěra peněz - osoba si ponechala peníze které byly pro konkrétní účel

V rámci řízení o převodu bytu do osobního vlastnictví jsme se s matkou dohodli o budoucím spoluvlastnictví 50%. V září 2012 jsem zaplatila polovinu z ceny družstevního bytu, tj. 550 tis. Kč, Bytovému družstvu (mám výpisy z účtu dokládající převod peněz). Družstevní byt patří mé matce. Nyní je možné byt převést do osobního vlastnictví včetně podání žádosti o zápis do katastru nemovitostí. Matka dodržení původního slibu odmítá a složenou částku mi nechce vrátit. Mohu vymáhat nárok na 50% vlastnictví bytu? Nebo mohu vymáhat pouze peníze?
Jedná se v takovém případě o zpronevěru?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Předně není jasné, zda Vaše matka uhradila rovněž „svou“ polovinu ceny bytu či nikoli, resp. zda je vlastnicí bytu již Vaše matka či dosud bytové družstvo.

Pokud došlo k Vámi zmiňované dohodě pouze ústně, je tím samozřejmě situace zkomplikována (a to z důvodu obtížnosti eventuálního dokazování takové dohody). Byl-li však předmětem vaší dohody Váš závazek k úhradě poloviny ceny bytu a závazek Vaší matky převést na Vás za to spoluvlastnický podíl k tomuto bytu ve výši 50%, je tento Váš nárok samozřejmě soudně vymahatelný.

Máte-li naopak zájem o vrácení zaplacené finanční částky (a pokud k převodu bytu do osobního vlastnictví dosud nedošlo), bylo by možné uvažovat o kontaktování bytového družstva s požadavkem na vrácení bezdůvodného obohacení ; ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše matka není oprávněna s Vámi uhrazenou finanční částkou nijak disponovat. Tento krok by se však nemusel obejít bez komplikací.

Co se týče Vámi zmiňované zpronevěry, je nutné si uvědomit, že tohoto trestného činu se dle § 206/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Byla-li však polovina ceny bytu Vámi uhrazena přímo na bankovní účet bytového družstva, není možné uvažovat o tom, že by byla tato částka svěřena zároveň Vaší matce. Počínání Vaší matky by nicméně bylo za určitých okolností možné kvalifikovat jako trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku).

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zabránit protiprávnímu postupu předsedy výboru SVJ?
- Kolik členů SVJ zapotřebí může odsouhlasit zateplení bytového domu?
- Zateplení bytového domu - jaká část členů SVJ musí souhlasit?
- Kdy je shromáždění SVJ usnášeníschopné?
- Usnášeníschopnost SVJ - kolik členů shromáždění musí být přítomno?
- Kolik členů SVJ musí souhlasit se zateplením bytového domu
- Žaloba na neplatnost usnesení shromáždění SVJ - při rozhodnutí byl nedostatek členů SVJ
- Jak se bránit proti rozhodnutí SVJ které nemělo zákonné náležitosti
- Jak zrušit usnesení, rozhodnutí SVJ které bylo nezákonné?

12/2012 na Shromáždění SVJ jsme odmítli velkou většinou zateplení domu, má 44 bytových jednotek, byla by nutná půjčka 5.000.000 Kč, každý asi 120.000 Kč minimálně na 20 let.
Předseda výboru SVJ svolal novou schůzi 23.3.2013 a těm co byli proti neinformoval, ačkoliv má na všechny kontakty. Nemám informaci co se projednalo a odhlasovalo, ale asi se přítomnými zateplení a úvěr schválili. Jaké jsou možnosti bránit se proti svévůli předsedy SVJ a proti tomu nesmyslně vysokému úvěru? Obrátit na soud? Domnívate se že bychom mohli vyhrát u soudu a zastavit jednání o úvěr? Děkuji. Samuel

ODPOVĚĎ:
Dle § 11/1 zákona o vlastnictví bytů platí, že SVJ musí alespoň jednou ročně konat shromáždění, přičemž toto shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 11/2 a 3 zákona o vlastnictví bytů).

Neboť se však ve Vámi popsaném případě jednalo nepochybně o modernizaci (resp. rekonstrukci, stavební úpravy nebo opravy) společných částí domu (§ 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů), jimiž se nezmění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, bylo k přijetí předmětného rozhodnutí zapotřebí souhlasu tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (§ 11/5 zákona o vlastnictví bytů).

S ohledem na shora uvedené Vám proto v každém případě doporučuji podat k soudu žalobu na neplatnost usnesení shromáždění SVJ, a to pro nedodržení zákonem předepsané většiny hlasujících vlastníků bytových jednotek. Pro zamezení dalšího sjednávání úvěru můžete k soudu podat též návrh na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. občanského soudního řádu).

Pro přípravu žaloby (resp. návrhu na vydání předběžného opatření) Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Převedení na méně kvalifikovanou práci ze zdravotních důvodů a nárok na dorovnání rozdílu mzdy
- Dorovnání rozdílu mzdy při převodu na méně kvalifikovanou práci ze zdravotních důvodů
- Doplatek platu, mzdy při převodu na jinou práci nižší tarifní třídy
- Převedení na práci s nižší tarifní třídou a nárok na dorovnání platu, mzdy
- Převedení na práci s nižší tarifní třídou a nárok na doplacení platu, mzdy
- Nárok na rozdíl platu, mzdy při převodu na práci s nižší tarifní třídou
- Nárok na rozdíl platu, mzdy při převodu na méně kvalifikovanou práci

Pracuji jako provozní elektřikář a jelikož u mne dochází ke kolapsovým stavům z nezjistitelných příčin, pracovní lékař mi vystavil několik omezení, na jejichž podkladě mne nadále odmítá zaměstnavatel ponechat na tomto pracovním zařazení. Nabízí mne převedení na jinou práci, která je méně kvalifikovaná, v nižší tarifní třídě a tím pádem hůře finančně ohodnocená. Mám nárok na doplacení rozdílu, případně jaké mám možnosti, kdybych tuto nabídku nepřijal? Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
Ano, dle § 139 odst. 1 písm b.) Zákoníku práce Vám přísluší doplatek ke mzdě:
"Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [§ 41 odst. 1 písm. d)], přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením."
Pokud nepřijmete tuto nabídku, je zde prostor pro zaměstnavatele dát Vám výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, avšak zde by Vaše nezpůsobilost pro danou práci musela být dlouhodobá (min. 1 rok). Při skončení pracovního poměru tímto způsobem však není nárok na odstupné.

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace zjevné závady zboží - prodejce tvrdí že je zboží v pořádku
- Opakovaná reklamace alkoholtesteru - prodávající tvrdí že je bezvadný
- Jak postupovat při opakovaném zamítnutí reklamace u zjevně závadné věci?
- Postup při zamítnutí reklamace u zjevně závadné věci, závadného zboží

04/2013 jsem v kamenném obchodě TV shop Liberec zakoupil přístroj alkohol tester (699 Kč). Přístroj jsem následně vyzkoušel a zjistil, že naměřené hodnoty jsou zcela nesmyslné (2 piva 10°= 2 promile). Přístroj jsem reklamoval, byl mi zaslán jiný. Měl stejnou vadu. Profesionální přístroj indikoval 0,2 promile, mnou zakoupený přístroj ukázal 2 promile. Přístroj od té doby pravidelně reklamuji pro stejnou závadu, žádám o odstoupení od smlouvy a navrácení hotovosti, avšak vždy mi je ten samý přístroj navrácen s tím, že reklamace není uznána - prý byl přístroj řádně odzkoušen a je plně funkční. Jako invalidní důchodce si nemohu dovolit financovat soudního znalce.
Prosím poraďte jak mám postupovat. Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Podle Občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Pokud jste si koupil alkohol tester, je zjevné, že od něj očekáváte přesné měření přítomnosti alkoholu ve vydechovaném dechu.
Věc je vadná, nemá-li stanovené vlastnosti. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Ve Vašem případě je problém, že prodávající vadu věci neuznává. V takovém případě Vám nezbývá než se obrátit s nárokem na soudního znalce (zřejmě v oboru elektro) a pokud ani znalecký posudek prodejce neuzná (a neuhradí Vám souč. znalčené), pak je nezbyteně nutné se obrátit skutečně na soud. Případně ještě zkuste trvat na reklamačním řízení a na tom, aby věc v rámci něj byla prověřena. Pokud tak prodávající neučiní, musíte se opět obrátit na soud, případně na českou obchodní inspekci, která prověří, zda je postup obchodníka v souladu se zákonem.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezvěstný zaměstnanec a konec ochranné lhůty před výpovědí
- Zaměstnanec na neschopence je nezvěstný - může dostat výpověď od zaměstnavatele?
- Zaměstnanec na neschopence je neznámo kde - může dostat výpověď od zaměstnavatele?
- Nezvěstný zaměstnanec a zvláštní výpovědní důvod - § 52 písm. h) Zákoníku práce
- Výpověď pro nezvěstného zaměstnance - § 52 písm. h) Zákoníku práce

Zaměstnankyně je od 14.10.13 v dočasné pracovní neschopnosti DPN, poslední lístek na peníze přinesla 3.11.2013. od té doby o ní nemáme zprávy. Nebere telefony, při návštěvě v jejím bydlišti před týdnem bylo zjištěno, že pravděpodobně odjela kamsi mimo Prahu ke svému příteli. Když se práce neschopný nedostaví na předepsanou kontrolu (měla být 27.12.2013), končí tím automaticky jeho ochrana proti výpovědi v době nemoci?
Domnívám se, že ano a jí měli bychom jí dát výpověď (spíše okamžitě zrušit pracovní poměr), odeslat doporučeně na její adresu a využít "fikce doručení". Jen si nejsem jista paragrafy podle nového občanského zákoníku. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jako zaměstnavatel můžete uplatnit zvláštní výpovědní důvod v § 52 písm. h) zákoníku práce, přičemž se zde ochranná doba zaměstnance neuplatní. Upozorňuji však, že dosud judikatura neříká, co se myslí porušením povinností dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem. Mohl by to být případ, kdy zaměstnanec zneužije „volna“ k tomu, aby vykonával jinou výdělečnou činnost, nebo aby třeba odjel na dovolenou.
Je nutné si uvědomit, že okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu je vyloučeno, neboť se nejedná o porušení povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Pokud se jedná o případ, že zaměstnavatel neví, zda zaměstnanec porušuje povinnost zvlášť hrubým způsobem a dojde k tomu, že jej při kontrole nezastihne v místě léčení (i opakovaně), sankcí je částečné či úplné odejmutí náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, nikoli výpověď z výše uvedeného důvodu.
Pokud byste přesto přistoupili k výpovědi z důvodu § 52 písm. h) Zákoníku práce, je nutné doručení zaměstnanci do vlastních rukou se zachováním 2 měsíční výpovědní doby. Pokud si oznámenou písemnost zaměstnanec nevyzvedne, je považována za doručenou 10. den od uložení.

OBČAN-DLUHY
- Zhotovitel díla dluží peníze a skrývá se - jak ho najít?
- Řemeslník dluží peníze a skrývá se - jak ho najít?
- Jak najít řemeslníka který dluží peníze - skrývá se

Jak zjistit adresu osoby která nám dělala truhlářskou práci a dluží peníze? Na Internetu jsou její adresy tři a ani jedna není platná a všechny doporučené dopisy se nám vrátily zpět. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Můžete podat buď trestní oznámení pro podezření z trestného činu, Policie má možnost osobu, která se ukrývá vyhledat v rámci operativně pátrací činnosti; nebo podat žalobu a docílit pravomocného rozhodnutí a pohledávku předat exekutorovi, tento má taktéž určité možnosti, jak dlužníka vyhledat (a obsatvit mu bankovní účet, movitý a nemovitý majetek, mzdu, plat ad.).
Do evidence obyvatel není možné nahlížet; pouze podle § 8b zákona o evidenci obyvatel byste prostřednictvím ministerstva vnitra, jakožto provozovatele centrální evidence obyvatel, mohla požádat o zprostředkování kontaktu, což ovšem spočívá v tom, že uvedete osobu, kterou chcete zkontaktovat a ministerstvo ji sdělí, že jste projevila o zkontaktování zájem a předá Vaše kontaktní údaje (tento prostředek pravděpodobně ovšem nebude ve Vaší situaci případný; vhodnější je pro vyhledávání členů rodiny apod.).

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování s podmínkou vyplacení - vliv na dědictví
- Jak zajistit vyplacení podílu darované nemovitosti po prarodičích
- Podmínka vyplacení v darovací smlouvě - je přípustná nebo ne?
- Započtení daru v dědickém řízení příkazem zůstavitele
- Započtení daru v dědickém řízení námitkou dědiců v dědickém řízení

Prarodiče mi darovací smlouvou darovali svůj rodinný dům. V tomto domě bydlíme už rok společně. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán 12/2013. 01/2014 jsem byl schválen jako jediný vlastník a prarodičům je na dům uvedeno věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti.
Víme, že darovací smlouva nemůže být ničím podmíněna. Prarodiče si ovšem přejí, abych vyplatil další 3 vnoučata dohodnutou částkou peněz každému. Toto by bylo sepsáno na papíře jen mezi námi, kde bude mimo jiné uvedena věta "… se dohodli na vyplacení podílu darované nemovitosti po prarodičích… "
Bratranec a sestřenice jsou nezletilí a jedná za ně teta, která nejdříve se vším souhlasila a až teď přišla s tím, že chce udělat odhad nemovitosti. Může teta nějak napadnout darovací smlouvu? V případě smrti prarodičů, může v dědickém řízení požadovat odečet daru například z poloviny dědictví mého otce? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Započíst dar poskytnutý zůstavitelem za života je stále možné, a to buď na příkaz zůstavitele projevený v závěti nebo na návrh ostatních dědiců v rámci dědického řízení. Započtení se provádí na povinný díl potomka (§ 1661 občanského zákoníku), který náleží dětem zůstavitele (příp. jejich potomkům, pokud děti zůstavitele nedědí) - § 1643 občanského zákoníku.
Z dotazu je ovšem nutné rozklíčovat dvě na sobě nezávislá dědická řízení, a to po prarodičích a po rodičích. Ve vztahu k prarodičům nejste nepominutelným dědicem, tudíž Vám nenáleží povinný díl (nepominutelným dědicem byste se stal například v případě, že by dítě prarodiče, tedy některý z Vašich rodičů, prarodiče předemřel).
Započtení daru spočívá pouze ve snížení povinného dílu, neznamená to, že byste z obdrženého daru musel něco vydat či jinak darování ostatním dědicům kompenzovat.
Pokud byste chtěl kompenzovat obdržení daru tím, že bratranci a sestřenici vyplatíte nějaký finanční obnos, nesouvisí tato vůle s dědictvím po prarodičích; ale jedná se o Vaši dobrou vůli nastolit takříkajíc spravedlivý stav (což osobně doporučuji, jelikož zlé vztahy v rodině vznikají výhradně ze sporů o majetek). Takovou dohodu můžete učinit inominátní smlouvou (tedy smlouvou neupravenou typově v občanském zákoníku).
Darovací smlouvu jako takovou je možné napadnout obdobně jako jiný projev vůle (např. zpochybňovat svéprávnost dárce) bez ohledu na subjekty smlouvy apod. , přičemž toto by bylo nutné učinit žalobou na neplatnost právního jednání. Osobně se nedomnívám, že by ve Vašem případě mohlo toto nastat, ale vyloučit to nelze.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zvýšení kvalifikace a prohloubení kvalifikace - rozdíl, definice, informace
- Zvýšení kvalifikace - definice, vysvětlení, informace
- Prohloubení kvalifikace - definice, vysvětlení, příklad, informace
- Kdo platí zvýšení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí prohloubení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo hradí zvýšení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo hradí prohloubení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda zaměstnavatele a zaměstnance
- Zvýšení kvalifikace - příklad
- Prohloubení kvalifikace - příklad
- Je zaměstnavatel povinen dovolit zvýšení kvalifikace zaměstnanci?
- Je zaměstnanec povinen zvýšit kvalifikaci na příkaz zaměstnavatele?
- Zvýšení kvalifikace na příkaz zaměstnavatele - může zaměstnanec odmítnout?
- Může zaměstnanec odmítnout příkaz zvýšení kvalifikace od zaměstnavatele?
- Může zaměstnanec odmítnout kurz, školení, stáž, konference, kongres navrhnutý zaměstnavatelem?
- Zvyšování kvalifikace a nárok na cestovné, náklady na dopravu na místo školení
- Kdo platí školení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo hradí školení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo platí kurz, školení, stáž, konference, kongres - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo hradí kurz, školení, stáž, konference, kongres - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Právo na pracovní volno, dovolenou kvůli kurzu, školení, stáži, konferenci, kongresu zaměstnance
- Kurz, školení, stáž, konference, kongres - má zaměstnanec na pracovní volno, dovolenou?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Náleží plat, mzda za zvyšování kvalifikace?
- Má zaměstnanec právo na plat, mzdu při zvyšování kvalifikace na kurzu, školení, stáži, konverenci, kongresu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pracovní smlouvy, resp. zvýšení/prohloubení kvalifikace. Nastoupil jsem do firmy zabývající se servisem vstřikolisů na plasty jako servisní technik. Moje práce zahrnuje opravy elektrických, hydraulických a pneumatických obvodů lisu. Nyní po 3 měsíční zkušební době, po nás požaduje zaměstnavatel podepsání kvalifikační dohody (absolvování školení na hydraulické systémy lisu), ve které uvádí, že:
"Zaměstnanec se zavazuje zvýšit svoji kvalifikaci ve smyslu § 231 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, formou školení. Náklady školení jsou vyčísleny zhruba na 15000 Kč. Dále je zde podmínka povinnosti setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele a povinnost úhrady vynaložených nákladů v rozsahu 100% při nedodržení 3leté doby setrvání v pracovním poměru."
Zajímalo by mě, zda se v tomto případě jedná opravdu o zvýšení kvalifikace dle § 231 zákona č. 262/2006 Sb nebo jde o prohloubení kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb, kde by měl veškeré náklady nést zaměstnavatel sám bez dalších podmínek.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení vaší otázky je nutné objasnit následující:
1. Zvýšení kvalifikace zaměstnanec pro výkon sjednané práce v zásadě nepotřebuje (toto neplatí u studia k dosažení vyššího stupně vzdělání, které je vždy považováno za zvýšení kvalifikace). Zvýšením kvalifikace se podstata zaměstnancovy kvalifikace změní (včetně případů, kdy zaměstnanec získá kvalifikaci zcela novou či si rozšíří kvalifikaci stávající) a zaměstnanec by tak mohl konat i jinou než sjednanou práci.
2. Zvyšováním kvalifikace mohou být různé druhy kurzů (včetně kurzů jazykových), školení, stáže, studium vysoké školy, účast na odborných konferencích a kongresech.
3. Zvyšování kvalifikace musí být vždy v souladu s potřebou zaměstnavatele, tedy musí existovat předpoklad, že zaměstnavatel novou kvalifikaci zaměstnance využije. Zaměstnavatel proto není povinen zaměstnanci zvyšování kvalifikace umožnit. Je na zaměstnavateli, aby si vyhodnotil, zda je zaměstnancem požadované zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Příklad:
Zaměstnanec chce studovat vysokou školu a žádá po zaměstnavateli úhradu školného a úlevy ke studiu. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, jestli žádosti zaměstnance vyhoví. Pokud mu nevyhoví, bude na zaměstnanci, aby skloubil svůj pracovní čas se studiem a případně pracovní poměr ukončil. Zaměstnavatel nebude povinen dávat mu na studium ani pracovní volno, ani mu umožnit čerpat dovolenou. Zaměstnanci by tak v tomto případě měli dostatečně zvážit, zda lze jejich pracovní život se studiem skloubit.
4. Zaměstnavatel není oprávněn zaměstnanci zvyšování kvalifikace uložit. Zaměstnanec není povinen si kvalifikaci zvyšovat, tzn. na pokyn zaměstnavatele se jí účastnit.
5. Účast na zvyšování kvalifikace se nepovažuje za výkon práce. Pokud účast na zvyšování kvalifikace zasáhne do pracovní doby zaměstnance, musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v nezbytném rozsahu pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud však účast na zvyšování kvalifikace do pracovní doby zaměstnance nezasáhne, zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ani příplatky nevznikne. Zaměstnanec nemá ani nárok na cestovní náhrady, pokud je místo konání zvyšování kvalifikace mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je však může zaměstnanci poskytnout dobrovolně.
6. Náklady spojené se zvyšováním kvalifikace hradí zaměstnavatel, pouze pokud se na nich se zaměstnancem dohodne – s výjimkou náhrady mzdy při poskytnutí pracovního volna – vizte výše. Pokud zvyšování kvalifikace odpovídá předmětu činnosti zaměstnavatele, budou náklady na něj vynaložené považovány za daňově uznatelné náklady zaměstnavatele.Příklad:
Zaměstnavatel – účetní firma – se s asistentkou domluví, že absolvuje kurz mzdové účetní, aby mohla vykonávat práci mzdové účetní. Takové zvýšení kvalifikace je v souladu s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokud by se stejný zaměstnavatel se stejnou zaměstnankyní například dohodnul na zvýšení kvalifikace absolvováním zahrádkářského kurzu, soulad s předmětem činnosti zaměstnavatele zde bude určitě diskutabilní a těžce prokazatelný.
7. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na tzv. kvalifikační dohodě. Viz komentář K § 232.
Určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace
Pro určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace, je dále rozhodující, jakým způsobem byl se zaměstnancem sjednán druh práce (název pozice) v pracovní smlouvě. Obecně platí, že pokud je určitý kurz, školení či studium:
- nezbytný pro výkon dosavadní sjednané práce, bude se jednat o prohlubování kvalifikace (s výjimkou případu kdy zaměstnanec studiem dosáhne vyššího stupně vzdělání, zde se vždy bude jednat o zvýšení kvalifikace),
- potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat pro zaměstnavatele jinou (většinou kvalifikovanější) práci než byla doposud vykonávána, pak půjde o zvyšování kvalifikace.
Obecně tedy platí, že čím širší bude vymezení druhu práce v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku, tím spíše půjde o prohlubování kvalifikace.
Příklad:
Zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič a pracuje u zaměstnavatele, který provozuje pozemní dopravu, respektive provoz limuzín. Později se zaměstnavatel rozhodne provozovat také autobusovou dopravu. Zaměstnanci určí, že si musí udělat řidičský průkaz na autobus. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič bez další specifikace, bude se jednat o prohloubení kvalifikace. Zaměstnanci se jeho druh práce nezmění, bude stále řidičem. Pokud by však měl zaměstnance sjednaný druh práce řidič limuzín, kurz vedoucí k řidičskému průkazu na autobus by byl považován za zvýšení kvalifikace. Zaměstnanci by se podstata jeho kvalifikace změnila, kromě pozice řidiče limuzín, kterou měl sjednánu v pracovní smlouvě, by mohl vykonávat i pozici řidiče autobusů.

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Poplatek za použití skříňky v práci, zaměstnání zpětně (pracovník s živnostenským listem)
- Kdo prověřuje švarcsystém - který státní orgán?
- Kdo prověřuje schwarz systém - který státní orgán?
- Udání pro švarcsystém - kam dát podnět k šetření?
- Udání pro schwarz systém - kam dát podnět k šetření?

Manželovi a ostatním zaměstancům oznámili že budou platit za skřínky 30,- a že to mají zaplatit zpětně za půl roku. Když ne, tak jim to strhnou z fakturace. Většina z nich jsou to živnostníci a ve smlouvách o tom nic nemají. Smí to udělat? Řekla jsem mu ať nic nepodepisuje, že se pokusím zjistit co se s tím dá dělat. Děkuji. Zdenka

ODPOVĚĎ:
Jako u každého závazku platí, že musel být platně sjednán, jinak není možné vymáhat plnění. Pokud neexistuje žádná dohoda o tom, že za využití skříněk je sjednán poplatek 30 Kč, nemůže zaměstnavatel nic účtovat zpětně. Z toho, co popisujete si rovněž nejsem jistá, jakou právní povahu má vztah manžela k zaměstnavateli. Hovoříte, že je to živnostník, zároveň mluvíte o zaměstnancích. Je možné, že práce manžela vykazuje znaky tzv. švarcsystému, tedy práci na živnostenský list se znaky závislé práce. Doporučuji se nezávazně a anonymně obrátit na inspektorát práce se žádostí o posouzení švarcsystému, následně dle stanoviska inspektorátu je možné "zaměstnavatele" upozornit na případnou nezákonnost jeho postupu při zaměstnávání osob na živnostenský list.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování 2 nemovitostí v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
- Darování 2 bytů v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
- Darování 2 domů v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou nemovitostí v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou nemovitostí v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou nemovitostí v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou bytů v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou bytů v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou bytů v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou domů v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou domů v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou domů v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek

Je možné uvést do jedné darovací smlouvy 2 objekty – byt (Karlovarsko), chalupa (Strakonicko), k tomu vyhotovit 2 vklady do katastru pro jednotlivé katastrální úřady a celý tento převod uskutečnit na jednom katastrálním úřadu s jedním poplatkem 1000 Kč?
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pro každou nemovitost zvlášť je třeba vést řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí; každé řízení je pak spojeno se splněním poplatkové povinnosti. Proto se nelze vyhnout zaplacení poplatku za každé správní řízení.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy na dobu neurčitou ze zákona
- Změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou automaticky ze zákona
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy - zástup za těhotnou zaměstnankyni (pokračování a rodičovské, mateřské dovolené)
- Další rodičovská dovolená zaměstnankyně a automatické prodloužení pracovní smlouvy zástupu
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy u zástupu za pracovnici na mateřské, rodičovské dovolené
- Kdy se automaticky mění smlouva na dobu určitou na neurčitou (pracovní poměr)
- Dodatek - změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou

3.11.2010 jsem měla pracovní smlouvu jako zástup za mateřskou do 14.01.2014. Do 14.01.2014 mi nikdo nedal vědět co bude dál, pracovala jsem asi bez smlouvy do 7.3., kdy mi bylo sděleno, že paní nastoupila druhou mateřskou a bude ji čerpat do 22.10.2016, takže se mi do té doby smlouva prodlužuje. Zajímá mě, jestli je jednání firmy v pořádku a neměla být smlouva na dobu neurčitou. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Smlouva na dobu určitou se automaticky prodlužuje, pokud i po uplynutí sjednané doby zaměstnanec pokračuje v práci s vědomím zaměstnavatele a pracovní poměr se tak mění na dobu neurčitou (§ 65 odst. 2 zákoníku práce). Tedy máte pravdu a je možné tento závazek na zaměstnavateli vymáhat. Doporučuji ho upozornit, že je třeba podepsat dodatek ke smlouvě s tím, že pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou. I bez tohoto dodatku však platí, že Váš pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění dcery dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění syna dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění dcery - NOZ 2014, nový občanský zákoník 2014
- Vydědění syna - NOZ 2014, nový občanský zákoník 2014
- Jak vydědit předluženého potomka dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženého potomka dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženého syna dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženéou dceru dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění syna, dcery dle nového občanského zákoníku 2014
- Jak zajistit dědění manželem, manželkou bez dědění potomka, potomků
- Cena závěti u notáře 2014
- Notářský poplatek za závěť 2014
- Cena poslední vůle u notáře 2014
- Notářský poplatek za poslední vůli 2014
- Cena testamentu u notáře 2014
- Notářský poplatek za testament 2014
- Jak zabránit likvidaci závěti dědici - postup, návod
- Jak zabránit ztracení závěti po smrti - postup, návod
- Ztráta závěti po smrti - jak tomu zabránit?
- Důvody pro vydědění - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - NOZ 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - NOZ 2014
- Jak prokázat trvalý nezájem dědice v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem potomka v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem syna, dcery v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem potomků v závěti a dědickém řízení?

Co mám udělat když chci vydědit dceru? Má dluhy, mám strach abych nepřišel o barák a majetek. Jak mám s manželkou napsat závěť bez spolupráce notáře? Chceme s manželkou v závěti odkázat majetek jeden druhému. Musí být závěť sepsaná vlastní rukou? A vydědění? Vendelín

ODPOVĚĎ:
Závěť u notáře stojí 2200,- Kč. To není skutečně mnoho, za tak důležitý dokument, kterým se řídí pozůstalostní řízení pořizovatele závěti. Taková závěť je uložena v trezoru notáře a její existence je zaznamenána v Evidenci závětí (pořízení) pro případ smrti, kterou vede Notářská komora ČR. Ta se lustruje při každém úmrtí, takže se nikdy nemůže ztratit.
Závěť doporučuji napsat vlastní rukou celou. Napsat do ní datum a podepsat. Vše co je pod podpisem, k tomu se nepřihlíží.
V textu závěti uveďte, Vaše identifikační údaje a dále uveďte že dědičkou veškerého majetku ustanovujete svou manželku s uvedením jejích identifikačních údajů.
Dále uveďte výslovně, že vyděďujete Vaši dceru. Velmi doporučuji rozepsat ohledně důvodu vydědění a vydědění vztáhnout i na potomky dcery. Pokud však dcera nepřežije zůstavitele, budou místo ní mít nárok na povinný díl její děti.
Je tedy vhodné rovnou vydědit i její potomky, pokud pro to je důvod.
Vydědění se posuzuje až po smrti zůstavitele a nestačí pouze krátké vyjádření.
Vydědění lze pouze ze zákonných důvodů. Ty jsou, že trvale vede nezřízený život, neprojevuje o Vás zájem, který by jako dcera projevovat měla, byla odsouzena za trestný čin zvlášť zavrženíhodné povahy nebo se o Vás nepostarala ve stáří nebo v chudobě.
Pokud není dán žádný takový důvod, nemůžete dceru platně vydědit.
Pokud máte normální vztahy, avšak dcera má dluhy, můžete ji vydědit z toho důvodu, že se dcera chová marnotratně, avšak u tohoto důvodu musíte její podíl dát jejím potomkům.

Pokud je dán důvod pro vydědění, a máte dojem, že by se proti tomu dcera bránila, což platí hlavně u důvodu, že o Vás neprojevuje zájem, je nezbytné se rozepsat, že Vy nebo Vaše chování není tou příčinou, proč dcera o Vás neprojevuje zájem.
Pokud by se dcera chtěla soudit, a prokázala, že o Vás neprojevovala zájem z důvodů na Vaší straně, vydědění by bylo neplatné a ona by mohla žádat o svůj povinný díl v penězích.
Takovouto závěť napište s manželkou každý za sebe, ne dohromady.
Také doporučuji uvézt náhradního dědice. Pro případ, že by vydědění dcery bylo platné a Vy a manželka byste zemřeli krátce po sobě, kdo má dědit v případě, že by manželka dědit nemohla.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Promlčení vypořádání dědictví
- Promlčení rozhodnutí dědického řízení
- Jak zajistit vyplacení dědictví dohodnutého mezi dědici
- Dědicové přenechali majetek jednomu dědici - jak zajistit vyplacení
- Právní vymahatelnost vyplacení dědického podílu při odmítnutí dědictví
- Odmítnutí dědického podílu a požadování vyplacení dědicem který ho převzal

Chtěla bych se zeptat jestli vypořádání dědictví mezi rodinnými příslušníky má promlčecí lhůtu. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Vypořádání dědictví může proběhnout pouze před notářem, jako tzv. soudním komisařem (dědické řízení je obdoba soudního řízení), který byl pověřen k projednání pozůstalosti po zůstaviteli. Pouze takto uzavřená dohoda, která je zanesena do protokolu je právně vymahatelná. Jsou také známy případy, kdy dědicové (zpravidla sourozenci) jsou na všem dohodnuti a všichni před notářem prohlásí, že chtějí, aby vše zdědil jeden z nich, který vše vyřizuje. Ostatní pak ničeho nežádají s tím, že jsou mimo dědické řízení domluveni že se poté podělí o výtěžek z prodeje nemovitosti po rodiči. Takováto neoficiální dohoda je zcela nevymahatelná a nelze na ní jakkoli odkazovat (je tedy maximálně riskantní).
Při vypořádání se dědicové tedy buď dohodnou (např, na výplatě peněz, nebo ne). V každém případě dědictví skončí a výsledek je zjevný ze závěrečného usnesení.
Pokud se dědicové v rámci vypořádání dohodli, např. na výplatě peněz, je tato výplata vymahatelná a promlčuje se v 10 leté promlčení lhůtě.

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kde se může střílet se vzduchovkou?
- Kde mohu střílet vzduchovkou kromě střelnice a vlastního pozemku?
- Kde je možné střílet se zbraněmi kategorie D?

Zbraň kategorie D - vzduchovka. Kde bych kromě svého soukromého pozemku a střelnic mohl provozovat střelbu ze vzduchovky, aniž bych se dostal do problému se zákonem? Například - na nějakém odlehlém rumišti či louce, kde nikdo nechodí a není co zničit?
Často i na loukách a v křovinách skládek se ale vyskytují srny a bažanti - i když bych tam nic neničil a nikoho neohrozil, nemohl by mě třeba někdo obviňovat z pytlačení jen proto, že se tam zvěř vyskytuje? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Při zacházení se zbraněmi platí obecné východisko: je povoleno to, co není zakázáno. Proto doporučuji vybranou lokalitu důkladně prověřit, zda se nejedná o soukromý pozemek, zda na ní není střelba zakázána (např. vyhláškou obce, vymezením honitby apod.). A to jak dotazem na obecní úřad, tak dotazem na místní myslivecké sdružení.

I v případě, že ve vybrané lokalitě nebude střelba omezena či zakázána, nelze vyloučit možné poškození majetku, poranění osoby či zvířete apod. , proto se musíte chovat vždy obezřetně. V praxi pokud se střílí v neobydlené zóně, střílí se proti zemině, aby byl dolet diabolek vzduchovky kontrolovatelný. Není vhodné střílet v otevřených prostorách. Pokud byste způsobil střelbou nějakou škodu, byl byste povinen ji nahradit.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí předluženého dědictví po otci - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví po matce - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví po rodiči - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví smlouvou, dohodou s rodičem
- Je možné odmítnout část dědictví?
- Je možné odmítnout v dědictví jen dluhy a majetek si nechat?
- Odmítnutí dluhů v dědickém řízení a ponechání majetku - lze to?
- Kolik stojí dědická smlouva, dohoda u notáře
- Notářský poplatek - dědická smlouva, dohoda
- Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu - informace
- Odmítnutí dědictví bez výhrady povinného dílu - informace
- Kdy opatrovnický soud odmítne dědictví u nezletilého dědice
- Nezletilý dědic, opatrovnický soud a předlužené dědictví
- Předlužené dědictví nezletilého dědice a opatrovnický soud
- Hrobové místo a předlužené dědictví (předlužený budoucí zůstavitel)
- Dědictví vyplacení pojistky - informace
- Dědictví pojistky obmyšlenou osobou - informace
- Musí pojišťovna počkat na výsledek dědického řízení nebo může vyplatit pojistku předtím?
- Vliv dědického řízení na vyplacení pojistky pojišťovnou

3 sourozenci, 65letý otec je těžce nemocen a zjistili jsme že má úvěry - 400.000 Kč. Máme hypotéky, nemůžeme to splatit. Otec má běžně zařízený statní byt 1+1, 16 let starý automobil pojištění pohřbu, v pronájmu hrobní místo s pomníkem. U jednoho úvěru je rozhodčí doložka. Prosíme o radu jestli lze, jak a za jakých podmínek odmítnout dědictví a jestli se odmítnutí vztahuje i na pojištění pohřbu a hrobové místo. Děkujeme, Otta

ODPOVĚĎ:
Za života se můžete smlouvou s otcem, uzavřenou před notářem dohodnout, že nic nebudete nabývat. V takové případě nebudete nabývat vůbec nic a ani Vaši potomci. Nebo si vyhradíte svůj povinný díl, což znamená, že dostanete v penězích 1/4 z toho, co byste nabyli normálně, akorát že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty majetku po odečtení dluhů. Toto zřeknutí se dědického práva lze učinit pouze u notáře a stojí 4.200,- Kč. Podle Vašeho dotazu, však možná otec nebude schopen se k notáři dostavit.
V rámci pozůstalostního řízení lze dědictví odmítnou úplně nebo s výhradou povinného dílu.
V případě odmítnutí bez výhrady povinného dílu již nejste účastníci řízení a na Vaše místo nastupují Vaše děti, případně další potomci - platí v I. dědické třídě (tato řada neskončí, dokud existuje jen jeden i nezletilý vnuk).
Pokud odmítnete dědictví s výhradou povinného dílu, opět nastoupí na Vaše místo Vaši potomci, avšak s tím, že by Vám měli povinný díl vyplácet oni nebo pak jiní dědicové.
V obou případech, kdy nastupují Vaše děti se nevyplácí dědictví odmítat, neboť pokud máte byť i jen jednoho nezletilého potomka, bude to znamenat, že za něj bude odmítnutí dědictví schvalovat opatrovnický soud. Ten takové odmítnutí schválí, pouze pokud je to v jeho zájmu. Podle dosavadní praxe soudů opatrovnický soud schválí odmítnutí dědictví pouze v případě, že je předlužené. Pokud dluhy nepřesahují hodnotu majetku, není odmítnutí dědictví v zájmu nezletilého, a opatrovnický soud zpravidla takové odmítnutí dědictví neschválí.
Opatrovnické soudy přihlížejí ke konkrétním případům a posuzují je jednotlivě, ale vždy dbají zájmy nezletilého. Argument, že jejich rodiče to nechtějí řešit jistě nebudou brát v úvahu.
Pokud si myslíte, že dluhy otce přesahují jeho majetek, doporučuji za života otce přepsat hrobové místo. U pojištění se ujistěte, že otec uvedl obmyšlenou osobu.
Pojištění obecně jde mimo dědické řízení a mají na něj nárok dědicové, avšak v dědické řízení se to neřeší.
Některé pojišťovny v rozporu se zákonem však čekají na výsledek dědického řízení. Pokud tedy otec uvede oprávněnou (obmyšlenou) osobu, měla by to pojišťovna mimo dědické řízení vyplatit.
Odmítnutí dědictví se vždy vztahuje na veškerý majetek.

OBČAN-DLUHY
- Zaplacení směnky - je potřeba příjmový doklad?
- Zaplacení dluhu ze směnky - slouží směnka jako doklad o vrácení dluhu?
- Vrácení dluhu ze směnky - slouží směnka jako doklad o zaplacení dluhu?

Chtěl jsem zaplatit směnku firmě a. s.. Peníze mám v hotovosti. Při předání hotovosti jsem chtěl vystavit příjmový pokladní doklad za předané peníze, ale to mi bylo odmítnuto s tím že doklad o zaplacení bude ta směnka. Podle mého mínění jsem příjmový doklad měl dostat, tak jsem směnku nezaplatil. Chci se zeptat zda mám nebo nemám nárok na vystavení příjmového pokladního dokladu. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Směnka opravdu v tomto případě slouží jako doklad o zaplacení. Přijmový doklad je tedy zbytečný. O příjmový doklad jistě žádat můžete, resp. máte právo požadovat potvrzení o zaplacení, bez něhož není dobré provádět jakékoliv platby pro případ možných budoucích sporů. Avšak pakliže je takovým dokladem směnka, nárok na jiný doklad dle mého názoru nemáte.

FINANCE-DANĚ
- Darování domu rodiči - je výhodnější darování synovi nebo synovi s snaše do SJM?
- Je daňově výhodnější darování nemovitosti potomkovi nebo darování do SJM?
- Kdy se zaplatí nižší daně - při darování potomkovi nebo potomkovi a jeho manželce?
- Darování nemovitosti rodiči svému potomkovi a placení daní
- Daně při darování nemovitosti rodiči svému potomkovi
- Čím byla nahrazena darovací daň od roku 2014?

Bydlíme s manželem v rodinném domě společně s jeho rodiči, kteří mají tento RD ve společném jmění manželů. Nyní se rozhodli nám (syn+snacha) polovinu domu darovat. Je možné darování poloviny domu nám oběma do SJM nebo pouze manželovi? Bude nutné zaplatit nějakou daň? Co je z daňového hlediska výhodnější - darování do SJM nebo darování manželovi - potomkovi dárců? Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Je možné darovat jak pouze manželovi, tak vám oběma do spoluvlastnictví. Darovací daň byla zrušena a darování je nyní předmětem daně z příjmů. Darování od příbuzného v přímé linii (rodiče synovi) i rodičů manžela (tchánové snaše) je od daně osvobozeno.

OBČAN-BYDLENÍ
- Příspěvek do fondu oprav u bytu bez lodžie a s lodžií v bytovém domě SVJ
- Může byt bez lodžie platit méně do fondu oprav domu SVJ?
- Nižší příspěvek do fondu opravu u bytu bez balkonu, lodžie, terasy, atria
- Vyšší příspěvek do fondu opravu u bytu s balkonem, lodžií, terasy, atria
- Kdo platí opravy lodžie u domu SVJ - majitel bytu nebo fond oprav SVJ?
- Kdo platí opravy balkonu u domu SVJ - majitel bytu nebo fond oprav SVJ?
- Rozúčtování příspěvku do fondu oprav SVJ 2014 - informace
- Rozúčtování příspěvku do fondu oprav SVJ - § 1180 nového občanského zákoníku 2014
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí náklady soudního řízení u žaloby proti SVJ?
- Kdo platí soudní poplatky u žaloby proti SVJ?

Dle Nařízení vlády č. 366/2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, §5 odst. 1, společnými částmi domu jsou také balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky.
Dle §1180 odst. 1 nového Občanského zákoníku přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Kolik může být rozdíl příspěvku do fondu oprav, aby byl spravedlivý vůči bytu bez lodžií? Na shromáždění SVJ při rozhodování o výši příspěvku, protože vlastníci bytu s lodžií jsou 90% všech vlastníků, mohou přehlasovat vlastníkům bytu bez lodžií i stanovit nepatrný rozdíl mezi příspěvky. Existuje kompromisní řešení? Může shromáždění rozhodovat o financování z fondu oprav na zasklení všech lodžií? Pokud bude soud - kdo bude hradit poplatky?
1999 prohlášení vlastníka domu: lodžie nebyly zahrnuty do společné části domu. Může to znamenat, že lodžie z právního hlediska nejsou společné části domu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ? Vlastníci bytu s lodžií i bez lodžií, ale mající byty se stejnou podlahovou plochou, přispívali do fondu oprav stejnou částkou. 2004 byly u lodžií povrchové stavební úpravy (výměna dlaždic) - financováno z z fondu oprav. Byl tehdy tento princip ustanovení výše příspěvku u těchto rozdílných bytů (s lodžií i bez) a financovaní provedených stavebních úprav lodžií z fondu oprav správný dle platných předpisů? Kdyby předpisy nebyly změněny, mohli-by vlastníci bytu bez lodžií požádat SVJ o jednorázové finanční vyrovnání? Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, zda máte nějak specificky upravený způsob rozúčtování těchto příspěvků, proto předpokládám, že nikoliv a rozúčtování se děje podle dikce zákona č. 72/1994 Sb., tedy "poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu".

Od 1. 1. 2014 platí jednak Vámi odkazovaná pravidla rozúčtování příspěvku stanovená v § 1180 NOZ; dále platí, že "celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků" je v působnosti shromáždění (§ 1208 nového občanského zákoníku NOZ), přičemž při hlasování je povinný souhlas všech vlastníků v případě, že se mění velikost podílu na společných částech domu nebo velikost příspěvku na správu domu jinak než v závislosti na změně velikosti tohoto podílu (§ 1214 nového občanského zákoníku NOZ).

Domnívám se, že reálně může nastat situace, kdy vlastníci bytů s lodžiemi se budou snažit zachovat stávající systém s odkazem na jeho zaběhlost.

V takovém případě má přehlasovaný spoluvlastník právo věc řešit soudně (§ 1209 NOZ) z důvodu nerespektování pravidel stanovených v § 1180 NOZ.

Vlastní rozúčtovací klíč není nijak stanoven a bohužel se mi nepodařilo ani jakékoliv doporučení zjistit.

Zasklení lodžie je možné hradit z fondu oprav, pokud se tak SVJ rozhodne a využití fondu oprav na toto si odhlasuje.
Soudu platí poplatky žalobce, přičemž soudní poplatky jsou náklady řízení, které v závislosti na úspěchu ve sporu hradí žalovaný (tedy buď zcela, částečně, nebo vůbec).

Osobně se domnívám, že na lodžie i přesto, že nebyly zahrnuty mezi společné části domu, bude nutné nahlížet jako by jimi byly, protože svým charakterem tomu odpovídají (resp. nelze je vymezit jako "místnost", když nejsou tvořeny obvodovými stěnami, podlahou a stropem). Stanovení výše příspěvku rovným dílem nemusí v rozporu s právem, v tomto ohledu je nutné posoudit prohlášení vlastníka a stanovy SVJ. Otázku náhledu na lodžie je bohužel nutné podrobit hlubší analýze.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 3. březen 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Sourozenec zdědí podíl v bytovém družstvu - jak zajistit vyplacení dalších dědíců
- Jak zajistit vyplacení dalších dědiců, když jeden zdědědí družstevní byt
- Jak zajistit vyplacení dalších dědiců - jeden zdědědí členská práva v bytovém družstvu
- Jak zajistit vyplacení sourozenců z dědického řízení při přenechání
- Přenechání dědického podílu - jak zajsitit vyplacení v budoucnu?
- Jak v dědickém řízení zajistit vyplacení ostatních dědiců
- Vyplacení dědického podílu v dohodě o vypořádání dědictví
- Dohoda o vypořádání dědictví a vyplacení dědického podílu

Při projednávání dědického řízení po rodičích jsme se u notáře zatím ústně s bratrem dohodli, že bratr zdědí (byt) tedy členský podíl v bytovém družstvu, neboť dle notáře ho může dědit jen jeden z dědiců. Jelikož protihodnotou v dědictví již nic jiného není, vyjdu já z dědictví naprázdno. Jak můj nárok na polovinu tohoto členského podílu bytového družstva BD ošetřit v usnesení o dědictví, kdyby mi bratr, coby jeho majitel, z prodeje nechtěl nic dát? Jak a čím se pak bránit např. soudní cestou, když bych písemně neměla v ruce nic? On sice tvrdí, že se pak rozdělíme, ale co když ne? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
V rámci dohody o vypořádání dědictví lze přímo zakotvit, že bratr je Vám povinen vyplatit konkrétní částku na dědický podíl. Vaše dohoda v rámci dědictví může znít tak, že bratr nabude celý členský podíl v družstvu a Vám vyplatí konkrétní částku do konkrétní doby. Nelze se dohodnout tak, že až byt prodáte, tak si výtěžek rozdělíte na půl. Pokud uzavřete dohodu, že Vám bratr jako výplatu dědického podílu vyplatí konkrétní částku, je tato částka přímo vymahatelná, je na ní zákonný nárok.
Neuzavírejte tedy dohodu o vypořádání dědictví v tom smyslu, že bratr nabude členský podíl v družstvu a vy nic. Pak byste skutečně nic nemusela dostat, protože tak zněla defacto vaše dohoda s bratrem.

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Dohoda o ukončení pracovního poměru v neschopnosti - kam poslat nemocenský lístek
- Výpověď dohou na neschopence - kam poslat nemocenský lístek?
- Je možné dát výpověď dohodou v pracovní neschopnosti, na neschopence?
- Dohoda o ukončení pracovního poměru v neschopnosti, na neschopence - informace
- Ochranná lhůta a výpověď dohodou na neschopencem, v době pracovní neschopnosti
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
- Žena v domácnosti a hrazení zdravotního pojištění
- Kdo platí zdravotní pojištění u ženy v domácnosti?

Jsme se synem na paragrafu, v práci jsem se dohodla a dala výpověď dohodou (dohoda o ukončení pracovního poměru). Nyní mě prosím zajímá, když ještě paragraf nebyl ukončen, ale výpověď podepsaná, kam zaslat ukončující nemocenský lístek. A také co jsem si povinna platit, jako žena v domácnosti (dítě je školkového věku). Manžel je zaměstnán. Na úřadu práce vedena být nechci. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud jste stále v pracovní neschopnosti, jste v tzv. ochranné lhůtě, během níž Vám nelze pracovní poměr ukončit. Pokud jste se dohodli se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru, toto ukončení by mělo následovat až po ukončení pracovní neschopnosti. Potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti by tedy měl opět dostat zaměstnavatel.
Kategorie ženy v domácnosti dnes de facto neexistuje (byla byste ve statusu jakési nezěmastnané osoby, která není evidována na úřadě práce). Pokud budete doma a nebudete v pracovním poměru, je nutné hradit povinné nemocenské pojištění. V takovém případě se obraťte na svou pojišťovnu, oznamte jí ukončení pracovního poměru a skutečnost, že dále pojištění za sebe budete hradit sama. V případě, že byste byla evidována v evidenci úřadu práce, tak by toto pojištění za Vás hradil stát.
Pokud byste pojištění nehradila, vznikl by Vám dluh, který by pojišťovna na Vás mohla vymáhat. Také je třeba myslet na skutečnost, že po dobu, co nebudete pracovně aktivní, nepřispíváte do důchodového systému a o to se Vám v budoucnu sníží Váš starobní důchod.

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak změnit trvalé bydliště - postup, informace
- Podmínky pro změnu trvalého bydliště - informace

Můžu si změnit trvalé bydliště, když nebudu trvat na vyživovací povinosti od matky (otce nemám)?
Situace: Jsem student vysoké školy, je mi 24 let, našel jsem si práci na částečný úvazek (dohoda o pracovní činnosti DPČ). Žiji s matkou a sestrou a pobíráme příspěvek na bydleni + na živobytí. Zkráceně, co vydělám dám hned mamce => nulová motivace. Pracovnice na úřadě mi řekla, že trvalé bydliště měnit nesmím, protože mamka má ke mě vyživovací povinnost a pokud na té změně trvám, tak si mám podat soudní nárvh. Co je na tom pravdy, popřípadě že ano, jak má tento návrh vypadat. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Podle § 10, odst. 5 a 6 zákona č. 133/200 Sb. o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, občan ohlásí změnu místa trvalého pobytu ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen:
- vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu
- předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část v důsledku změny místa trvalého pobytu
- doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu nebo doložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím lístku k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněná užívat objekt nebo jeho vymezenou část (například byt nebo obytnou místnost) nebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. Za přihlášení změny místa trvalého pobytu je také zapotřebí zaplatit poplatek podle zákona o správních poplatcích.

Pokud Vám jde o zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle § 12 zákona o evidenci obyvatel, ohlašovna rozhodne o zrušení tohoto údaje při splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že občan, kterému se ruší trvalý pobyt, neužívá objekt nebo jeho vymezenou část (nezdržuje se v objektu) - toto je možné doložit například svědeckými výpověďmi sousedů, domovníka apod. Druhou podmínkou je, že zaniklo užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části.

Uživací právo k objektu nebo jeho vymezené části vzniká na základě listinného právního titulu (například nájemní smlouva), případně jako tzv. odvozené užívací právo vyplývající z vyživovací povinnosti mezi rodinými příslušníky. Pokud byste tedy chtěl změnit trvalý pobyt, mělo by stačit doložit užívací právo k bytu či domu, ve kterém chcete trvalý pobyt mít. Pokud ale chcete trvalý pobyt zrušit, budete muset prokázat, že Vaše užívací právo související s vyživovací povinností Vaší matky vůči Vám zaniklo.

To, jakým způsobem ukončení či zánik vyživovací povinnosti doložit, není v žádném právním předpise stanoveno. K ukončení vyživovací povinnosti může dojít rozhodnutím soudu nebo i (písemnou) dohodou mezi rodičem a dítětem. Písemná dohoda o ukončení vyživovací povinnosti by tedy měla stačit, případně je možné podat k soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Vzor takového návrhu najdete k dispozici v našich vzorech.

Povinnost výživou nesouvisí přímo s trvalým bydlištěm (tzn. že zletilý potomek vyživovaný rodiči se může odstěhovat a není k tomu nutné rozhodnutí soudu).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může jet nesvéprávný člověk na dovolenou do zahraničí?
- Je nutný souhlas opatrovník s dovolenou nesvéprávného v zahraničí?
- Je cesta do zahraničí právní úkon nesvéprávné osoby?
- Souhlas opatrovníka s odcestováním nesvéprávné osoby do zahraničí s dozorem
- Dovolená nesvéprávné osoby v zahraničí - musí opatrovník souhlasit?
- Omezení svéprávnosti a nový občanský zákoník 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a omezení svéprávnosti
- Jaký pojem nahrazuje od 2014 omezení způsobilosti k právním úkonům?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a nový občanský zákoník 2014
- Maximální doba nesvéprávnosti podle nového občanského zákoníku 2014
- Jak dlouho může být člověk nesvéprávný - nový občanský zákoník 2014

Dcera (27 let) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V létě 2014 by chtěla jet sama na dovolenou s kamarádem do Chorvatska. Je i cesta do zahraničí právní úkon? Jako její opatrovník bych nerada udělala chybné rozhodnutí. Mám obavu, aby tam nenastala situace, která vyžaduje rozhodnutí, které je nad rámec jejích možností. Mám nějak zasahovat?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Do oblasti způsobilosti k právním úkonům výrazně zasáhl nový občanský zákoník, platný od 1.1.2014. Ten místo způsobilosti k právním úkonům opět zavádí dříve užívaný pojem svéprávnost a přináší v této oblasti poměrně zásadní změny. Jednou z největších změn je skutečnost, že už nebude možné člověka zcela zbavit svéprávnosti - nyní bude možné v souvislosti s duševní poruchou, která není jen přechodná, dosáhnout pouze částečného omezení svéprávnosti a navíc pouze na omezenou dobu - nejdéle na tři roky. Po této době by měl soud opět přezkoumávat, zda je omezení způsobilosti oprávněné či nikoliv. I v případě Vaší dcery tedy pravděpodobně dojde k přezkoumání původního soudního rozhodnutí a některá práva jí pravděpodobně budou navrácena.

Samotná cesta do zahraničí není právním úkonem a Vaše dcera tudíž může s kamarádem na dovolenou do Chorvatska odjet. Právním úkonem je například uzavření kupní či pracovní smlouvy nebo uzavření manželství. Před cestou do zahraničí určitě dceru poučte o tom, aby nepodepisovala žádný dokument, jehož obsahu nebude rozumět. Pokud bude cestovat s kamarádem, který je schopen obsahu různých dokumentů porozumět, může samozřejmě dcera požádat o vysvětlení či pomoc také jeho.

OBČAN-BYDLENÍ
- Zákaz psa v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz psa v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz psa?
- Zákaz kočky v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz kočky v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz kočky?
- Zákaz zvířete v nájemní smlouvě - musí se jím nájemník řídit?
- Musí nájemce respektovat zákaz zvířete v nájemní smlouvě?
- Je možné napsat do nájemní smlouvy zákaz zvířete?
- Zákaz psa, kočky, zvířete v nájemním bytě a nový občanský zákoník 2014
- Výpověď z nájmu bytu z důvodu psa, kočky v nemovitosti
- Výpověď z nájmu domu z důvodu psa, kočky v nemovitosti
- Výpověď z nájmu bytu, domu z důvodu zvířete v nemovitosti
- Zabavení kauce z důvodu předčasného ukončení nájmu
- Zabavení jistoty z důvodu předčasného ukončení nájmu
- Může pronajímatel zabavit kauci na byt kvůli předčasné výpovědi nájmu?
- Zabavení kauce z důvodu předčasné výpovědi nájmu
- Zabavení jistoty z důvodu předčasné výpovědi nájmu

Chci si pronajmout byt a mám malého pejska. I když od nového roku podle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 platí, že můžu chovat zvíře, pronajímatelé dávají do inzerátů, že si nepřejí zvíře v bytě. Když zaplatím realitní kanceláři provizi, oni připraví nájemní smlouvu a ve smlouvě bude tento zákaz napsán a já smlouvu podepíšu, bude zákaz platný či neplatný? V případě, že to tedy podepíšu se zákazem zvířat a pronajímatel od sousedů zjistí, že tam mám psa - MŮŽE MI DÁT VÝPOVĚĎ i třeba z jiného důvodu, jen aby se zbavili nájmce, který tam je se psem?

Dále si pronajímatelé stanovují, že pokud v bytě nebudu déle jak jeden rok, že kauce (teď vlastně jistota) propadá. Tzn. kdybych toto ustanovení ve smlouvě podepsala a jednou došlo k tomu, že by mi pronajímatel jistotu nechtěl vrátit, protože jsem dala výpověď např. již za 6 měsíců, byla bych v právu? Nebo on by měl právo si tu jistotu nechat? Hledám dlouhodobý pronájem ve městě, kde pracuji, ale člověk nikdy neví, co se stane či nestane a nedokážu stoprocentně říci, zda tam opravdu budu min. 1 rok. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník skutečně nedovoluje omezování nájemníků v souvislosti s chovem zvířat. Avšak konkrétní ustanovení je třeba vykládat se smyslem zákoníku, které obecně deklaruje smluvní svobodu. Ačkoliv zákaz je v rozporu se zákonem, přesto pakliže podepíšete nájemní smlouvu, kde výslovně stojí, že v bytě nebudete chovat zvíře a Vy tento zákaz porušíte, lze to posuzovat jako Vámi způsobený rozpor s podepsanou nájemní smlouvou. Pronajimateli byste tedy správně měla vytknout rozpor se zákonem, nicméně pokud bude trvat na tom, že pejska (nebo obecně jakékoliv zvíře) v bytě nechce, doporučuji smlouvu neuzavírat. Nájem může skončit z důvodů uvedených v zákoně, leč znáte okřídlené rčení, že kdo chce psa být, hůl si najde, a ve Vašem případě byste výpověď dostat opravdu mohla a to z důvodů porušení nájemní smlouvy, byť je její ustanovení v rozporu se zákonem. Povinnost setrvat v nájmu pod hrozbou pokuty (zabavení jistoty - kauce) je v rozporu se zákonem a k takovému jednání se nebude přihlížet (tzn. pronajímatel nesmí kauci zabavit z důvodu předčasného ukončení nájmu bytu).

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácení týdenní pracovní doby zaměstnavatelem - je to legální?
- Rozvržení pracovní doby u zdravotních sester - Zákoník práce
- Zákoník práce a rozvržení pracovní doby u zdravotních sester
- Týdenní pracovní doba v nepřetržitém provozu
- Nepřetržitý provoz s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou u zdravotních sester
- Neproplácení přesčasů u zdravotních sester - jak se bránit?
- Náhradní volno nebo příplatek 25% u přesčasu

Pracuji jako zdravotní sestra v nepřetržitém provozu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Směna trvá 12 hodin. Od zaměstnavatele jsem dostala dlouhodobý plán směn na rok 2014. V reálném plánu mě vrchní sestra v lednu a únoru 2014 zkracuje jednu směnu v týdnu na 8 hodin. Ke konci měsíce nebudu mít odpracované hodiny stanovené v dlouhodobém plánu. Chybějící hodiny budu muset odpracovat v dalších měsících na jiném oddělení pravděpodobně ve svém volnu. Zkrácením směny někdy na 6 hodin se řeší i přesčasy, tudíž nemám za přesčas náhradní volno. Zkracování směn se týká jen sester.
Má zaměstnavatel právo zkracovat stanovenou týdenní pracovní dobu? A řešit přesčasy tímto způsobem?
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Stanovenou týdenní pracovní dobu musí zaměstnavatel dodržovat, tedy musí Vám v tomto rozsahu práci přidělovat. Nicméně pokud jde o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, zde se týdenní pracovní doba hodnotí průměrně za období 26 (nebo 52) týdnů, tedy v jednotlivém týdnu může být pracovní doba i kratší. V pořádku však není neproplácení přesčasů, za které Vám náleží náhradní volno či příplatek 25 %. Pro bližší analýzu by bylo vhodné navštívit příslušný inspektorát práce.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť - musí být sepsaná povinně u notáře?
- Jak sepsat závěť aby byla platná a nenapadnutelná v dědickém řízení?
- Jak zabránit ztracení závěti
- Jak zajistit, aby se závěť neztratila
- Jak zabránit aby dědicové nezničili závěť po smrti zůstavitele?
- Je možné sepsat závěť doma bez použití služeb notáře?

Jak je možné vyřešit podle nového Občanského zákoníku 2014 závěť - tj. jestli musí mít formu notářského zápisu nebo např. stačí, aby byla pravost vůle řešena pouze notářským ověřením podpisu. Kam je třeba takovou závěť zakládat? Resp. má být svěřena notáři? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Závěť lze sepsat i bez pomoci notáře. Pokud by tak mělo být učiněno, je třeba ovšem doporučit, aby závěť byla sepsána alespoň za přítomností nezávislých svědků (tito přitom nemusí znát její obsah), aby v případě sporu o pravost závěti a schopnost zůstavitele pořizovat svobodně o pozůstalosti svědci mohli dosvědčit zejména psychickou způsobilost zůstavitele.

Lze ovšem doporučit, aby závěť byla sepsána notářem, který ji zároveň založí do centrální evidence závětí a tím pádem bude vyloučeno, že by se ztratila či po smrti zůstavitele nenalezla.

Závěť není nutné zakládat, můžete jí mít doma ve svých písemnostech. Tento způsob uložení ovšem nelze doporučit - jednak se nemusí najít včas, jednak se může dostat do nesprávných rukou.

O centrální evidenci závětí a částce za uschování závěti notářem vizte zde:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html

FINANCE-DANĚ
- Převod části nemovitosti - je výhodnější darování nebo prodej osobě blízké?
- Je daňově výhodnější prodej nebo darování nemovitosti osobě blízké?
- Darování poloviny bytu, domu a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti a darovací daň 2014
- Jak vysoká je darovací daň nemovitosti 2014
- Darovací daň z nemovitosti 2014
- Darovací daň 2014 při darování bytu, domu
- Darování nemovitosti druhovi, družce a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti partnerovi, partnerce a darovací daň 2014
- Darování nemovitosti osobě blízké a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu druhovi, družce a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu partnerovi, partnerce a darovací daň 2014
- Darování bytu, domu osobě blízké a darovací daň 2014

Vlastním nemovitost a žiji s přítelem 2009-2014, má zde i trvalé bydliště. Podílí se jak na údržbě nemovitosti a pravidelně přispívá na chod domácnosti. Ráda bych aby se stal spoluvlastníkem nemovitosti. Zatím nejsem rozhodnuta zda část nemovitosti daruji nebo zda bude výhodnější prodej podílu nemovitosti. Je z hlediska daní a zdanění výhodnější darování podílu nemovitosti nebo prodej? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Nově od ledna 2014 je darovací daň zrušena, avšak přijatý dar je předmětem daně z příjmů (15% pro fyzické osoby). Dar přijatý od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti, je od daně osvobozen.

Nejde o úplatný převod, neuplatní se tedy daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí).

PRODEJ
V případě prodeje by Váš příjem byl pravděpodobně osvobozen (máte-li v nemovitosti bydliště alespoň po dobu dvou let), ale uplatnila by se daň z nabytí nemovitých věcí (4%).

Z pohledu daní je tedy ve Vašem případě výhodnější darování.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Musí rodič platit výživné když je potomek na úřadu práce?
- Placení výživného otcem - potomek je v evidenci úřadu práce
- Placení výživného matkou - potomek je v evidenci úřadu práce
- Syn, dcera v evidenci úřadu práce a placení výživného, alimentů otcem, matkou
- Musí rodič platit alimenty když je potomek na úřadu práce?
- Placení alimentů otcem - potomek je v evidenci úřadu práce
- Placení alimentů matkou - potomek je v evidenci úřadu práce
- Konec placení alimentů po ukončení studia - postup
- Konec placení výživného po ukončení studia - postup
- Může otec přestat platit výživné sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může otec přestat platit alimenty sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může matka přestat platit výživné sám od sebe po ukončení studia potomka?
- Může matka přestat platit alimenty sám od sebe po ukončení studia potomka?

Syn 19 let - v červnu 2013 ukončené studiu a od září 2013 pracovní uřad, od září 2012 otec platil výživné do srpna 2013. Zajímá mě zda má otec nadále vyživovací povinnost pokud syn nemá žádný příjem. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině mají oba rodiče k dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Schopnost samostatné obživy získává dítě tím, že si po absolvování studia najde odpovídající pracovní uplatnění. Občasné brigády či krátkodobé přivýdělky nelze považovat za schopnost se samostatně živit.

Pokud Váš syn ukončil studium, neznamená to automatické ukončení vyživovací povinnosti ze strany otce. Jestliže se Váš syn práci účelově nevyhýbá, ale pouze se mu zatím nedaří najít vhodné zaměstnání, měla by vyživovací povinnost vůči synovi trvat. Pokud je však otec přesvědčen o tom, že je syn schopen se sám živit a že jeho vyživovací povinnost vůči synovi skončila, bude muset syn svůj nárok na výživné uplatňovat u soudu. Jen na okraj podotýkám, že vyživovací povinnost by neměl povinný rodič nikdy ukončovat sám, ale měl by požádat věcně a místně příslušný soud o zbavení vyživovací povinnosti - ta trvá dle původního rozhodnutí. Druhý způsob jak může vyživovací soud zaniknout je dohodou (ideálně písemnou) povinného s potomkem (většinou za situace, že již potomek vydělává peníze).

OBČAN-DLUHY
- Splacený dluh - jak požádat o vymáhání v SOLUSu
- Může Solus nechat v registru dlužníka 5 let?
- 5 let v registru Solus - jak se bránit a požádat o vymazání, smazání dlužníka?
- Proti komu podat žalobu na vymazání z registru dlužníků Solus?

Při žádosti o hypoteční úvěr jsem zjistil, že jsem byl společností Česká spořitelna zapsán do registrů dlužníků za mě nespecifikovanou částku 08/2013. Marně žádám Českou spořitelnu a specifikování problému, vždy dostávám od pracovnic u přepážky rozdílné informace. Tuto částku jsem nebyl dlužen déle než 30 dnů a ihned po obdržení finančních prostředků jsem tuto pohledávku uhradil. Existuje nějaká možnost, jak se proti tomuto zápisu v registru "Solus" bránit. Nikdy jsem České spořitelně nedlužil a touto malicherností bych nerad na pět let přišel o možnost získání hypotečního úvěru. Hypotéka je momentálně mé jediné řešení bydlení a s tímto zápisem jsem takřka bez šance dosáhnout na 100 procentní financování hypotéky. Moc děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Obrany se jistě domáhat můžete. Informujte se u registru Solus, jakým způsobem lze docílit výmazu Vašeho jména. Pokud tak můžete učinit Vy doložením kopii zaplacením dluhu, učiňte tak, pokud tak může učinit jen věřitel, vyzvěte písemně Českou spořitelnu, a.s.. Pokud ani pak nedojde k odstranění Vašeho jména, musíte se žalobou na ochranu osobnosti obrátit na věcně a místně příslušný soud. Žalovat pak budete buď samotný Solus nebo Českou spořitelnu dle toho, kdo je oprávněn výmaz provést. Obdobně vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/dotazy-exekuce/questions/485-je-mozny-vymaz-z-registru-solus-5-let-po-exekuci.html

FINANCE-DANĚ
- Platí se daň ze stavby u kůlny na dřevo
- Platí se daň ze stavby u včelího úlu
- Platí se daň ze stavby u kůlny na zahradní nářadí
- Platí se daň ze stavby u úlu pro včely
- Platí se daň ze stavby u skleníku?
- Daň ze včelího úlu, kůlny, skleníku - platí se nebo ne?

Na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako ovocný sad byly realizovány tyto stavby: dřevěný přístřešek na dřevo 19 m2, dřevěný přístřešek na úly 6 m2, dřevěná přízemní nepodsklepená kolna na zahradní nářadí a včelařské potřeby 25 m2, zahradní skleník 23 m2, jinak na pozemku není žádná jiná stavba. Pro tyto stavby byl vydán Územní souhlas. Plocha sadu je mimo obec v zastavitelném území vedená jako plocha smíšená obytná. Platí se daň z nemovitosti za uvedené stavby a jaký vliv mají na změnu daně za pozemek? Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Předmětem daně ze staveb jsou mimo jiné budovy podle katastrálního zákona, kde se budovou rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Pokud jsou Vámi uvedené stavby spojeny se zemí pevným základem, podléhají dani ze staveb.

Budou-li uvedené stavby předmětem daně ze staveb, nebude zastavěný pozemek pod nimi předmětem daně z pozemků, tj. budete platit daň pouze z výměry nezastavěného pozemku.

OBČAN-BYDLENÍ
- Může majitel bytu požadovat vyúčtování záloh pro různá období roku?
- Kdo platí náklady na rozúčtování záloh bytu různých období

Od 09/2013 mám nájemnici v bytě, do té doby byl byt prázdný (maminka zemřela 2011). Do září 2013 jsem platila zálohy 1.500,-Kč, od září 2013 2500 Kč, dvě osoby v bytě. Mám právo, aby obchodní společnost provedla dvě vyúčtování do konce srpna a od září do konce roku? Nechtějí mi toto provést, můžete mi poradit? Zálohy na služby platím Já, nájemnice platí celý nájem na můj účet, bylo mi to tak obchodní společností doporučeno. Jméno nájemnice nechtěli vědět, prý je to moje věc koho v bytě mám. Prosím o Váš názor. Děkuji. Zdislava

ODPOVĚĎ:
Na vyúčtování máte právo. Pakliže se jedná o mimořádné vyúčtování, je možné, aby po Vás sposlečnost provádějící vyúčtování žádala náklady, které ji k vůli tomu vznikly. Odmítnout vyúčtování lze pak také za předpokladu, že vyúčtování není technicky možné, toto by Vám však společnost měla odůvodnit.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Rozhodná mzda pro výpočet odstupného
- Z čeho se vypočítává odstupné - z běžné mzdy nebo 60% mzdy, platu?
- Výpočet odstupného při výpovědi z organizačních důvodů ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel nás nechá na 60% mzdy doma asi 3 měsíce. Pokud se nezlepší odbyt následuje vyhazov. Odstupné se počítá i z těchto 60% mzdy nebo z hrubé mzdy předtím. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Odstupné se počítá z průměrného výdělku. Průměrný výdělek se počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí (rozhodné období). Jestliže však zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, tedy vyjde se z toho, kolik by si zaměstnanec vydělal při obvyklém chodu věcí.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Povinnost menšinových spoluvlastníků hradit opravy a rekonstrukce v bytě, domě
- Musí se menšinoví spoluvlastníci podílet na opravách a údržbě bytu, domu, nemovitosti?
- Spoluvlastníci se nedohodli na příspěvcích na opravu a údržbu - jak postupovat?

Jsou tři spoluvlastníci - 1/2, 1/4 a 1/4 nemovitosti. Ten co vlastní 1/2 v domě bydlí, ostatní ne. Jsou čtvrtinoví spoluvlastníci povinni přispívat většinovému vlastníkovi na centrální vytápění, údržbu domu a podílet se i fyzicky na této údržbě, případně i finančně na výměně oken, střechy, do které zatéka apod. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Ano, spoluvlastníci se mají podílet na údržbě nemovitostí, neboť tak de facto také pečují o zvelebování svého majetku. Míra příspěvku se bude lišit na základě velikosti podílů a také na základě toho, kdo nemovitost užívá. Znamená to tedy, že přispět na výměnu oken, střechy atd. jako spoluvlstník máte. Nicméně nelze po Vás chtít, abyste vzhledem k velikosti Vašeho podílu a skutečnosti, že v domě trvale nebydlíte se velikost příspěvků dělila rovných dílem. Zkuste se proto dohodnout, nebude-li dohoda možná, konkrétní výši určí soud.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soud se dozvěděl o trestném činu - musí věc předat Policii, státnímu zastupitelství?
- Soudce se dozvěděl o trestném činu - musí věc předat Policii?
- Pokud se soud dozví o trestném činu, musí to udat na Policii, státnímu zástupci?

Pokud se při soudním řízení soudce dozví o trestném činu, který nebyl vyšetřen Policií ČR, je soud povinen (a který zákon to přikazuje), aby věc předal Policii nebo státnímu zástupci? Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
podle § 12 trestního řádu je soud (jako celek, vzdor skutečnosti, zda se jedná o řízení před civilním či trestním senátem či samosoudcem) orgánem činným v trestním řízení, jehož činnost je ovládána zásadou konání z úřední povinnosti.

Takže pokud se soud v souvislosti s jiným řízením dozví o trestném činu, je povinen odpovídajícím způsobem konat, tedy poskytnout odpovídající součinnost příslušným orgánům (§ 7 trestního řádu).

RODINA-VÝŽIVNÉ
RODINA-SJM
- Patří dluhy na výživném do SJM?
- Společné jmění manželů a dluh na alimentech, výživném
- Dluh na alimentech, výživném - spadá do SJM?

Jsou dluhy na výživném na dítě z mimomanželského vztahu součástí SJM? Většinu peněz, které vydělal otec dítěte má na účtu manželka, byt je v SJM, auto je otce dítěte. Jak by postupoval soud v případě rozvodu? Vyplatila by se dlužná částka z peněz, které jsou na manželčině účtu? Dlužná částka není vyšší než objem peněz na účtu, případný prodej auta by na splacení dluhu nestačil.
Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Ne, dluhy manžela na výživném nepatří do společného jmění manželů SJM. Jedná se o výlučný dluh jednoho z manželů. Vyrovnání se činí tak, že je potřeba zjistit, jaký majetek náleží do společného jmění manželů. Jedná se o vše, co manželé nabyli během manželství vyjma daru, dědictví a nebo výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Do SJM patří jak aktiva, tak pasiva čili dluhy. Pakliže se jedná o společný účet, kam chodily peníze manžela a i manželky platí, že se tento bude patrně dělit dvěma a z podílu manžela, pak bude vyplaceno dlužné výživné. Pokud jeden z manželů prokáže, že mu na účet chodí větší částky, vypořádání účtu bude probíhat v souladu s tímto poměrem.

OBCHOD-SPOTŘEBITEL, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy a náhrada nákladů spojených s vrácením zboží
- Náhrada nákladů spojených s vráceným zboží kupujícím - § 1831 NOZ 2014
- Náhrada nákladů spojených s vráceným zboží spotřebitelem - § 1831 NOZ 2014
- Výdaje spojené s vrácením zboží - § 1831 NOZ 2014

Ve starém občanském zákoníku byl paragraf 53, kopíruji:
"Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy, má dodavatel dle § 53, odst. 10 Občanského zákoníku právo na náhradu vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží."
V novém zákoníku (od 1.1.2014) je nějaký paragraf, který toto nahrazuje, tudíž stále tato formulka platí, pokud ano, jaké je číslo paragrafu? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Ekvivalentním ustanovením je § 1831 zákona č. 89/2012 Sb.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak změnit dítěti zákonného otce na biologického
- Kdo podává žalobu na určení otcovství - matka nebo biologický otec?
- Ke kterému soudu podat žalobu na určení otcovství - u dítěte, matky nebo otce?
- Kdo podává žalobu na popření otcovství - matka nebo biologický otec?
- Ke kterému soudu podat žalobu na popření otcovství - u dítěte, matky nebo otce?
- Žaloba na popření otcovství - který soud je místně příslušný?
- Žaloba na určení otcovství - který soud je místně příslušný?
- Žaloba na popření otcovství - ke kterému soudu žalobu poslat?
- Žaloba na určení otcovství - ke kterému soudu žalobu poslat?

Jsem vdaná, od 2009, s manželem nežiji, každý žijeme s jinými partnery. 8.10.2012 se mi narodila dcera kterou mam se svým přítelem ale je psaná na manžela. Prosím poraďte mi co mam udělat aby byl do rodného listu zapsán biologický otec dítěte a ne můj zákonný manžel. Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Jestliže otcem Vaší dcery není Váš manžel, ale Váš přítel, bude zapotřebí podat k soudu žalobu na popření otcovství. Narodí-li se dítě mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300 dnem od jeho zániku nebo od prohlášení manželství za neplatné - což je Váš případ - je možné otcovství popřít pouze tehdy, je-li vyloučeno, že by Váš manžel byl otcem dítěte. Vzhledem k tomu, že s manželem od roku 2009 nežijete, mohlo by se Vám podařit toto u soudu prokázat.
Pokud bude podávat žalobu Váš přítel, bude ji podávat proti Vám a dítěti - místně příslušným soudem bude okresní soud v místě Vašeho bydliště. Pokud budete podávat žalobu Vy, budete ji podávat proti Vašemu manželovi a dítěti.

OBČAN-EXEKUCE
- Je možná exekuce na druhého z manželů pro dluh vzniklý před manželstvím?
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na manžela - nedlužníka
- Dluh vzniklý před manželstvím a exekuce na manželku - nedlužníka
- Exekuce pro dluh před manželstvím - ochrání zúžení SJM?
- Zúžení SJM - ochrání před exekucí na dluh vzniklý před manželstvím?

07/2014 budu mít sňatek. U notáře chci sepsat předmanželskou smlouvu (zabránění vzniku společného jmění manželů SJM) kvůli ochraně majetku budoucí manželky. V současné době řeším asi 15 exekucí a obávám se, že podle novely § 42 Exekučního řádu může být odpovědná za mé dluhy z podnikání i z minulosti. Rozumím tomu dobře, že tedy exekutor bude moct postihnout po sňatku i její majetek? Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
V novelizovaném § 42 je výslovně uvedeno, že je možné vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů SJM i pro dluh, který vznikl jen jednomu z manželů před uzavřením manželství. Současně je zde uvedeno, že se při exekuci nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen rozsah společného jmění manželů SJM. Výlučný majetek Vaší budoucí manželky proto nebude možné exekučně postihnout, vše co nabydete do společného jmění manželů SJM však bude možné exekuovat, nehledě na případnou předmanželskou smlouvu.

OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor obstavit účet nezletilému dítěti (synovi, dceři)?
- Zablokování bankovního účtu nezletilému synovi, dceři - je to legální?
- Exekuce na účet nezletilého dítěte "moje první konto" pro dluh rodiče
- Dluh rodiče a exekuce bankovního účtu nezletilého dítěte
- Je možná exekuce na účet nezletilého dítěte kde je dlužník zákonný zástupce?
- Dlužník je zákonný zástupce dítěte s účtem - je možná exekuce účetu exekutorem?

Může exekutor zablokovat typ účtu "moje první konto" mému 7,5 letému synovi, když jsem vedená na účtu jako zákonný zástupce? Děkuji. Hanka

ODPOVĚĎ:
Exekutor nemůže obstavit účet ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka. Skutečnost, že jste zákonným zástupcem v tomto případě nic neznamená, peněžní prostředky na tomto účtu nemůže exekutor postihnout.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování vnukovi, vnučce a zápočet do dědictví
- Je možné započítat do dědictví darování vnukovi, vnučce za života zůstavitele?
- Vliv generální plné moci na dědictví, dědické řízení
- Dědění rodiče při darování majetku vnukovi, vnučce
- Započtení daru při darování majetku vnukovi, vnučce za života zůstavitele
- Plná moc v dědictví, dědickém řízení - informace

Situace: 3 sourozenci dědí dům a pozemky, přičemž podíl pozemku jednoho sourozence byl již převeden za života zemřelé na jeho dceru - vnučku zemřelé. Je toto prosím možné uplatnit v dědickém řízení a zbývající pozemek se dělí už jen mezi 2 sourozence anebo opět mezi všechny 3?
Jak velkou roli hraje v dědickém řízení generální plná moc? Má její majitel možnost rozhodovat o dědictví?
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Je možné započtení daru, pokud nejde o obvyklá darování. Lze také započíst to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek, nikoli potomek. Započtení tedy nepřichází v úvahu.

V rámci dědictví však můžete uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, kde se dohodnete, že ten sourozenec, jehož dcera (vnučka zůstavitele) již obdržela svůj díl nebude z domu a pozemku nic požadovat.

Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn. Pokud toto tedy není v plné moci výslovně uvedeno, nelze takovou plnou moc k dědickému řízení použít. Pokud by však plná moc, mimo jiné náležitosti, toto obsahovala, jedná zmocněnec v plném rozsahu za zmocnitele.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vyloučit z dědictví nepomenutelné dědice
- Jak vydědit neopomenutelné dědice když není důvod k vydědění?
- Jak vydědit potomky zúžením společného jmění manželů
- Jak přenechat majetek manželce v případě smrti
- Jak zajistit aby dědila jen manželka a ne děti?
- Jak zajistit aby dědil jen manžel a děti ne?
- Jak legálně vydědti děti, potomky
- Jak legálně vydědit nepominutelné dědice zúžením SJM
RODINA-SJM
- Co všechno lze zúžit v SJM
- Co všechno lze zúžit ve společném jmění manželů

Já i můj současný manžel máme za sebou už jedno manželsvtí, ze kterých máme každý dvě děti. Můj manžel si nepřeje, aby jeho děti z prvního manželství cokoliv dědily z našeho společného manželství. Se svými dětmi se nestýká. Zákonné důvody pro vydědění ovšem nejsou. Rodinný dům je v rámci zúžení společného jmění manželů SJM pouze na mě. Manžel sepsal notářskou závěť, kterou odkazuje vše mě s tím, aby to jeho děti respektovaly. Je možné napsat zúžení SJM i na finanční hotovost na účtech? Dědili by neopomenutelní dědici i v případě, že manžel napsal závěť? Jaký je nejzaručenější postup "vyloučit" z dědictví neopomenutelné dědice pokud není důvod k vydědění? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Notářským zápisem lze zúžit společné jmění manželů, nebo jej úplně vyloučit tak, že vše bude pouze na Vás a manžel nebude vlastnit nic. Lze zúžit i finanční prostředky na účtech, stavební spoření, kapitálové životní pojištění, automobil, obchodní podíl, podnik a i jiný majetek. Je to vlastně jediný stoprocentní způsob, jak jeho děti z dědění vyloučit. Tím se však Váš manžel zcela vzdává svého majetku a tento je již jen Váš. Vše je možné učinit pouze u notáře.
Pokud si Váš manžel některý majetek ponechá, může napsat závěť, jeho děti jsou však nepominutelnými dědici a vždy mají nárok na svůj povinný díl s tím, že tento mohou požadovat pouze v penězích, nedohodnout-li se s dědici na jiném způsobu úhrady povinného dílu.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluva ze soudního jednání bez neschopenky od lékaře
- Jak se omluvit ze soudního stání bez neschopenky (v evidenci ÚP)
- Jak se omluvit ze soudu pro nemoc bez neschopenky (v evidenci ÚP)
- Omluva ze soudního přelíčení bez neschopenky od lékaře
- Jak se omluvit ze soudního přelíčení bez neschopenky (v evidenci ÚP)

Pomáhal jsem kamarádovi stěhovat věci. Věci byly bohužel kradené, nevěděl jsem to. Na Policii řekl, že jsem byl u krádeže v domě s ním. Byl v sociálně složité situaci, takže měl půjčené mé oblečení - ve vykradeném domě mé prachové stopy. Samosoudkyně mě odsoudila k nepodmíněnému trestu, odvolal jsem se. Jsem bez zaměstnání a doma jsem si při štípání dřeva způsobil otevřenou zlomeninu holeně. Se kterou se teď léčím. Nemám možnost se dostavit k soudu, protože cestu autobusem nezvládnu a pracovní neschopnost nemám vzhledem k tomu, že jsem v evidenci úřadu práce ÚP. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud se chcete omluvit ze soudního jednání z důvodu nemoci nebo úrazu, jistě tak učinit můžete, ale udělejte to, co možná nejdříve, aby Vaše jednání nebylo bráno jako snaha vyhnout se soudnímu jednání. Pokud Vám do jednání nezbývá moc času, zavolejte na soud a omluvte se, chtějte mluvit přímo se soudkyní nebo soudcem. Lepší cestou je písemná omluva, kam nelépe doložte lékařskou zprávu o Vašem zranění. Soudu ukážete dobrou vůli, když mu sdělíte, kdy zhruba budete schopen se k soudu dostavit, nesdělujte konkrétní termín, ale jen měsíc, kdy byste mohl být již zdravotně v pořádku.

OBCHOD-REKLAMACE
- Účelně vynaložené prostředky u reklamace zboží - nový občanský zákoník 2014
- Vrácení zboží - je možné požadovat úhradu montáže a demontáže věci?
- Kdo platí montáž a demontáž zboží při reklamaci a vrácení zboží?
- Montáž a demontáž věci při reklamaci - kdo hradí náklady?

3x jsem v záruční době reklamoval výrobek se stejnou vadou. Reklamace byly uznány s tím, že mi částku za vadný výrobek zašlou na můj účet. Já ovšem po prodejci požaduji částku nejen za vadný výrobek, ale i za poštovné a částku za demontáže a montáže výrobku, kdy byl výrobek kvůli opakující se vadě odbornou firmou třikrát demontován a dvakrát montován.
Reakce obchodníka:
"Dobrý den, dle legislativy, platné v době zakoupení zboží a dle našich obchodních podmínek Vám bude vrácena pouze uhrazená částka za zboží. Náklady spojené s demontáží a montáží zboží naše firma ani jiné obchodní firmy nevrací."
Výrobek jsem kupoval jako FO, objednávka v eshopu proběhla dne 12.2.2013; první reklamace proběhla 20.10.2013.
Výrobkem jest Ovládací jednotka pro odstředivá čerpadla. Jednotku mám v rod. domě, konkrétně slouží k ovládání čerpání dešťové vody ke splachování WC.
11.3.2014 TAZATEL NAPSAL:
Dnes mi z eshopu, kde jsem výrobek kupoval, přišla částka za onen výrobek, ovšem bez částky za balné a poštovné, které jsem já kromě samotné ceny za výrobek eshopu platil. Mají na toto právo? Děkuji. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
O náhradě účelně vynaložených nákladů pro uplatnění práva z vady ve Vašem případě platí:
a) náklady vynaložené do 31.12.2013 Vám náleží podle § 598 zákona č. 40/1964 Sb.
b) náklady vynaložené od 1. 1. 2014 Vám náleží podle § 1924 zákona č. 89/2012 Sb.

Účelně vynaloženými náklady jsou takové náklady, kterých bylo skutečně třeba k uplatnění práva zodpovědnosti za vady a pokud byly účelně vynaloženy a kupujícímu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady. Pokud těmito náklady byla montáž a demontáž přístroje, je prodávající povinen je uhradit bez ohledu na znění obchodních podmínek (v této části jsou neplatné, jelikož odporují právní úpravě).

Pokud tak neučiní, je třeba tyto náklady vymáhat prostřednictvím soudu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Rozúčtování nákladů revizí v domě SVJ
- Jakým podílem se finančně účastní spoluvlastníci domu SVJ?
- Příspěvky do fondu oprav dle velikosti bytových jednotek a nebytových prostor
- Jak se počítá příspěvek na správu domu - § 1214 občanského zákoníku
- Příspěvky do fondu oprav - nový občanský zákoník 2014 - § 1214, § 1208, § 1209
- Lhůta na napadnutí rozhodnutí shromáždění SVJ - nový občanský zákoník § 1209

Obracím se na vás s prosbou o radu ve věci rozúčtování nákladů na revize. Od založení SVJ jsme se na revizích, stejně jako na opravách domů, podíleli dle procentního vlastnictví. Jsem vlastníkem nejmenšího bytu (1+1), podílela jsem se na revizích a opravách 11%. Nyní majitelka větší prodejny navrhla, aby jsme se na revizích podíleli všichni stejně, tzn. 1/5. Správkyně tento návrh dala odsouhlasit, 3 vlastníci největších prostor byli pro, tzn. že od tohoto roku se na revizích budeme podílet všichni stejným dílem. Je toto v souladu se zákonem? Cítím se poškozená. Děkuji. Magda

ODPOVĚĎ:
S ohledem na rekodifikaci soukromého práva je třeba úvodem uvést, že je poměrně složité, zda vlastní hlasování o věci je v souladu se zákonem. Ačkoliv v dotaze neuvádíte přesnější informace, předpokládám, že revize v rámci společenství řešíte z hlediska společných prostor.

Revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu jsou podle § 7 zákon č. 366/2013 Sb. činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku, přičemž jejich úhrada obvykle probíhá z tzv. fondu oprav, který tvoří příspěvky na správu domu a pozemku.

Příspěvek na správu domu a pozemku odpovídá podílu na společných částech; pokud má být tento podíl změněn, je třeba aby s touto změnou podle § 1214 občanského zákoníku souhlasili všichni vlastníci jednotek.

Podle § 1208 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění způsob rozúčtování cen služeb na jednotky, přičemž podle § 1209 občanského zákoníku je možné se rozhodnutí shromáždění bránit žalobou ("Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.")

Z hlediska aktuálně platného občanského zákoníku se domnívám, že hlasování není zcela v souladu s občanským zákoníkem. Podle § 13 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů (za jehož účinnosti pravděpodobně vzniklo SVJ a který byl zrušen novým občanským zákoníkem) platil stejný základní princip podílení se na správě domu (tedy v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu); domnívám se, že z dotazu vyplývá, že nemáte od tohoto principu sjednanou žádnou odchylku (jelikož s touto by museli souhlasit všichni vlastníci), proto hlasování proběhlé po 1. 1. 201 se již mělo realizovat podle aktuálně platných pravidel popsaných výše.

OBČAN-BYDLENÍ
- Odvozené užívací právo - příklad, vysvětlení
- Je možné vystěhovat partnera - nájemní smlouva je na partnerku
- Je možné vystěhovat partnerku - nájemní smlouva je na partnera
- Je možné vystěhovat druha - nájemní smlouva je na družku
- Je možné vystěhovat družku - nájemní smlouva je na druha
- Vystěhování agresivního druha, partnera z nájemního bytu družky, partnerky
- Je možné vystěhovat druha s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě družky?
- Je možné vystěhovat partnera s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě partnerky?
- Je možné vystěhovat družku s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě druha?
- Je možné vystěhovat partnerku s trvalým pobytem, bydlištěm v bytě partnera?
- Vystěhování agresivního přítele z nájemního bytu přítelkyně
- Je možné vystěhovat přítelkyni s trvalým bydlištěm, pobytem?
- Vliv trvalého bydliště, pobytu na vystěhování
- Kam uschovat věci vystěhovaného druha, družky, partnera, partnerky
- Kam umístit věci vystěhovaného druha, družky, partnera, partnerky

Žiji od 2001 ve společné domácnosti s druhem, máme děti - 11, 8 a 3 roky. Přes týden je v práci a volné víkendy tráví převážně v hospodě a pak je ve stavu opilosti verbálně agresivní vůči mě i dětem, vulgárně mi nadává.
Nemám kam jít - bydlíme v pronájmu a nájemní smlouva, plyn a také elektřina to všechno je psané na mě. Bohužel tu máme trvalé bydliště všichni (i agresivní partner) - je tedy nějaká možnost, že by se měl odstěhovat on? Já se hlavně ani stěhovat nechci už kvůli dětem. Mají tu školu, kroužky. Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Pokud je nájemní smlouva bytu uvedená jen na Vás, Váš druh má pak k bytu jen tzv. odvozené užívací právo. Znamená to tedy, že pokud Vy nebudete chtít, druh s Vámi bydlet v bytě nemůže, resp. jeho právo na užívání bytu je odvozeno od Vašeho, on nájemníkem není.

Trvalé bydliště je jen administrativní údaj určený k evidenci obyvatelstva, práva na užívání bytu nezakládá. Pakliže máte z druha obavy, vystěhujte mu během druhovy nepřítomnosti jeho věci, uložte je na místo, kde si je bude moci vyzvednout, aniž by Vás nebo děti ohrozil, kupříkladu sklepní kóje, a druha již do bytu nepouštějte (ideální je vyměnit zámky). Pakliže bude agresivní, volejte policii.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění převodem majetku na jinou osobu - jak se bránit?
- Vydědění převodem nemovitosti na jinou osobu - jak se bránit?
- Vydědění převodem bytu, domu na jinou osobu - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zpochybnění darování majetku z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování nemovitosti z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování bytu, domu z důvodu duševní nemoci dárce
- Zpochybnění darování majetku z důvodu nesvéprávnosti dárce
- Vrácení daru pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Zpětvzetí darování pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání daru pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání darování pro nouzi dárce - nový občanský zákoník 2014
- Odvolání darování pro nevděk dárce - nový občanský zákoník 2014
- Nevděk vůči dárci - příklad, definice, vysvětlení
- Lhůta na požádání o vrácení daru - nový občanský zákoník 2014
- Do kdy může dárce požádat o vrácení daru - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na zpětvzetí daru - nový občanský zákoník 2014

Otec 2011-2014 trpí rakovinou slinivky břišní a matka žijící s ním v jejich rodinném domě ihned po stanovení první diagnozy jej donutila účelově přepsat celý rodinný dům a veškerý majetek pouze na ni, tudíž v katastru nemovitostí již figuruje, coby majitelka, jen ona sama. Otec zde má pouze věcné břemeno dožití. Matka totiž nechce, aby dělili také její dva synové v případě jeho smrti. Oba synové o otce zájem mají, tento vyjadřují a pomáhají jak jen mohou, ale protože jejich matka je a byla vždy značně hádává a chamtivá, nelze s ní v ničem vyjít. Existuje nějaká možnost podle OZ 2014 se proti tomuto účelovému vydědění za života obou rodičů bránit a co proto lze udělat? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud je Váš otec plně svéprávný, může si se svým majetkem činit, co chce. Pokud se jej rozhodl převést, je to jeho právo. Jiná situace by byla, pokud by se Vám nebo jemu podařilo prokázat, že byl na něj činěn nátlak, aby majetek převedl nebo že byl již v době převodu nedostatečně svéprávný. Jeho kroky byste pak museli napadnout u soudu, nátlak na jeho osobu prokázat a v případě nedostatečné svépravnosti by musel vzniknout znalecký posudek, který by prokázal, že otec byl v době převodu stižen takovou poruchou, pro kterou nemohl ovládat svou vůli a domyslet důsledky svého chování.

Předpokládám, že otec manželce majetek daroval. V takovém případě lze ještě pro případ nouze dar odvolat a to tehdy, upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. Dárce pak může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Avšak pozor obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

Odvolání daru je také možné pro nevděk, kdy obdarovaný dárci musí úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížit tak, že zjevně porušil dobré mravy. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké, což je ustanovení, které by mohlo pomoci ve Vašem případě.

Nezapomínejte na lhůty, dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. V případě, že byste se rozhodli jít cestou odvolání daru, opět bude na Vás prokázat manželčin úmysl Vás nebo otce poškodit.

OBČAN-BYDLENÍ
- Ústní nájemní smlouva - § 2237 NOZ, nového občanského zákoníku 2014
- Je možné uzavření nájemní smlouvy ústně?
- Je možné ústní uzavření nájení smlouvy?
- Musí být nájemní smlouva písemná?
- Povinnost písemného vyhotovení nájemní smlouvy - § 2237 NOZ 2014
- Může pronajímatel manipulovat s věcmi nájemníka, nájemce?
- Může pronajímatel vystěhovat místnost nájemce bez důvodu?
- Může pronajímatel vystěhovat místnost nájemníka bez důvodu?
- Bezdůvodné vystěhování nájemníka pronajímatelem
- Může pronajítel vystěhovat věci nájemníka na ulici?
- Odpovědnost pronajímatele za věci nájemce, nájemníka
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Výprosa § 2189 nového občanského zákoníku, NOZ - příklad, vysvětlení, definice
- Úschova cizí věci - § 2402 a násl. nového občanského zákoníku 2014
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Může schovatel vystěhovat uschovateli věci na ulici?
- Odpovědnost za škodu z porušení dobrých mravů - § 2909, § 2910 a § 2913 NOZ
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je uschovatel a kdo schovatel podle nového občanského zákoníku 2014
- Uschovatel, schovatel - definice, příklad, vysvětlení

Přítelkyně má u matky uskladněné věci v pokoji, který má pronajatý ústně. Může jí matka vystěhovat věci na ulici i kdyby se do toho pokoje vloupala? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaká je podstata předmětného závazkového vztahu Vaší přítelkyně a její matky.

Jedná-li se skutečně o nájemní vztah, tzn. nájem bytu či jeho části (ve smyslu § 2236/1 nového občanského zákoníku) a Vaše přítelkyně platí své matce (jako pronajímatelce) nájemné, upozorňuji v první řadě na skutečnost, že taková nájemní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 2237 nového občanského zákoníku). V případě existence nájemního vztahu pak samozřejmě matka Vaší přítelkyně není oprávněna jakkoli nakládat s věcmi, které má Vaše přítelkyně v pronajaté místnosti uskladněny (nejdříve by totiž muselo dojít k ukončení platnosti uzavřené nájemní smlouvy).

Pokud pak Vaše přítelkyně své matce za užívání místnosti nájemné nehradí, bylo by možné uvažovat o vzniku výpůjčky či výprosy (dle § 2189 nového občanského zákoníku se o výprosu jedná v těch případech, kdy není smluvními stranami sjednána délka užívání věci, ani jeho účel).

Pokud se matka Vaší přítelkyně zavázala o její věci rovněž pečovat, je vhodné poukázat na § 2408 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že v takových případech se obdobně použijí ustanovení o úschově cizí věci (§ 2402 a násl. nového občanského zákoníku). V této souvislosti je pak dobré vědět, že dle § 2404 nového občanského zákoníku platí, že není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel (Vaše přítelkyně) kdykoli žádat vrácení věci a schovatel (matka Vaší přítelkyně) může věc kdykoli vrátit.

Ve všech shora uvedených případech však matka Vaší přítelkyně není oprávněna věci Vaší přítelkyně jakkoli poškodit, např. je tedy vystěhovat na ulici. V opačném případě by matka Vaší přítelkyně s vysokou pravděpodobností porušila povinnost předcházet vzniku škod dle § 2900 a § 2901 nového občanského zákoníku a za vznik případné škody by tudíž nesla odpovědnost.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že odpovědnost za škodu vzniklou porušením dobrých mravů, zákona či smlouvy je upravena v § 2909, § 2910 a § 2913 nového občanského zákoníku.

OBČAN-DLUHY
- Promlčecí doba poplatku za prodloužené studium
- Promlčení poplatku za prodloužené studium
- Za jak dlouho se promlčí poplatek za prodloužené studium
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita - je přípustná v českém právním řádu?
- Co je to zpětná účinnost právních předpisů - definice, vysvětlení
- Zpětná účinnost právních předpisů - definice, vysvětlení
- Pravá retroaktivita - příklad, informace
- Zpětná účinnost zákona, předpisu, vyhlášky - informace
- Zpětná účinnost zákona, předpisu, vyhlášky - právní retroaktivita

Je možné žádat o zpětné vrácení poplatku za prodlouženou dobu studia, jelikož od 08/2013 platí nový zákon, který stanovuje na všech fakultách Masarykovy univerzity poplatky ve výši 3.900 Kč/započatý semestr. 09/2008 - 08/2012 jsem platila za každý semestr studia na Ekonomicko-správní fakultě 15.000 Kč. Jaká je promlčecí doba, zda ještě vůbec má smysl žádat o vrácení rozdílové částky, tj. 11.000 Kč za semestr. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že máte na mysli změnu příslušné části Statutu Masarykovy univerzity, nikoli změnu zákona.

V tomto případě je nutné si uvědomit, že každá změna právního předpisu (ať už obecně závazného či interního) je účinná vždy od stanoveného dne, v případě změny statutu veřejné vysoké školy musí dojít k jejímu schválení Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Žádný právní předpis (resp. jeho změna) pak nemůže vztahovat svou účinnost do minulosti; v opačném případě by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu, tzn. zpětnou účinnost právního předpisu, která je v prostředí českého právního řádu nepřípustná.

Pro ilustraci nemožnosti zpětné účinnosti změny Statutu Masarykovy univerzity je vhodné si představit, že při eventuálním zvýšení poplatku za prodloužené studium by byla veřejná vysoká škola oprávněna vymáhat po svých studentech doplacení rozdílu mezi původní a novou výší poplatku za několik let zpětně, kterýžto mechanismus by přinesl do právních vztahů naprostou nejistotu. Ani opačný postup, t. j. zpětné vracení rozdílu poplatku ze strany veřejné vysoké školy, proto není možný.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníků k převáděnému podílu - nový občanský zákoník 2014
- Povinnost spoluvlastníka nabídnout ostatním spoluvlastníkům podíl k odkupu
- Povinnost spolumajitele nabídnout ostatním spoluvlastníkům podíl k odkupu
- Povinnost spoluvlastníka nabídnout ostatním spolumajitelům podíl k odkupu
- Darování podílu a předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Spoluvlastníci odmítli odkoupit podíl nemovitosti - co bude dál?
- Spolumajitelé odmítli odkoupit podíl nemovitosti - co bude dál?
- Darování, prodej podílu nemovitosti a nový občanský zákoník 2014
- Darování, prodej podílu bytu, domu a nový občanský zákoník 2014
- Kdy je předkupní právo na nemovitosti 6 měsíců - kdy tomu tak je?
- Kdy je předkupní právo na byt, dům 6 měsíců - kdy tomu tak je?
- 6měsíční předkupní právo by byt, dům, nemovitost
- Předkupní právo nemovitosti - § 1124/1 nového občanského zákoníku 2014
- Jak zabránit prodeji spoluvlastnického podílu jiného spoluvlastníka?
- Jak zabránit prodeji spoluvlastnického podílu jiného spolumajitele?

4 spoluvlastníci nemovitosti, jedním z nich je dcera, všichni v příbuzenském poměru, jeden ze spoluvlastníků nabízí svůj podíl k prodeji postupně všem ostatním. Odmítnut - vysoká požadovaná cena podílu. Může podíl prodat cizímu člověku? Odkázat? Darovat (např. charitě) bez souhlasu ostatních? Jeden ze spoluvlastníků v nemovitosti trvale bydlí a řádně se o ni stará, nerad by přišel o střechu nad hlavou nebo se setkal se situací, že se někdo další (cizí) do nemovitosti nastěhuje. Jaká jsou práva spoluvlastníků, kteří nemají na podíl peníze? Mohou se nějak bránit scizení podílu? Podílník nemovitost nikdy neužíval, nepodílel se na údržbě. Jak na věc pohlíží nový občanský zákoník účinný od roku 2014?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že:
- každý spoluvlastník může se svým spoluvlastnickým podílem nakládat podle své vůle (§ 1123 nového občanského zákoníku) a
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140/1 nového občanského zákoníku).

Skutečnost, že se jeden z podílových spoluvlastníků rozhodl se svým spoluvlastnickým podílem disponovat tak, že tento zcizí (= daruje, prodá), tak rozhodně nepředstavuje porušení platné právní úpravy; jedná se naopak o běžný výkon vlastnického práva (které je garantováno i Listinou základních práv a svobod).

Co se pak týče postupného nabízení spoluvlastnického podílu zbývajícím spoluvlastníkům, lze tento postup označit za správný, přestože dle nového občanského zákoníku účinného k 1.1.2014 se v zásadě již nejedná o povinnost podílového spoluvlastníka (na rozdíl od „starého“ Občanského zákoníku).

Dle § 1124/1 nového občanského zákoníku platí, že a/ bylo-li spoluvlastnictví založeno např. závětí (či vzniklo jako výsledek dědického řízení) nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a b/ převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo. Vámi zmiňovaný spoluvlastník je tedy k nabídce svého spoluvlastnického podílu zbývajícím spoluvlastníkům povinen pouze po dobu 6 měsíců od chvíle, kdy se stal podílovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Pokud by se pak tento spoluvlastník rozhodl převést svůj podíl na jiného spoluvlastníka nebo svého manžela, sourozence nebo příbuzného v řadě přímé, nebyl by k nabídce svého podílu vůči zbývajícím spoluvlastníkům povinen vůbec.

Shora zmíněné časově omezené předkupní právo zbývajících spoluvlastníků je zachováno i v případě, kdy by se podílový spoluvlastník rozhodl svůj podíl převést na třetí osobu bezúplatně (např. ho tedy darovat). tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu (§ 1124/2 nového občanského zákoníku).

Časové omezení předkupního práva podílových spoluvlastníků pak neplatí, je-li předmětem podílového spoluvlastnictví zemědělský závod. S ohledem na žádoucí zachování vlastnictví zemědělských závodů v rukách původních spoluvlastníků není v těchto případech časová limitace předkupního práva vůbec zakotvena, předkupní právo podílových spoluvlastníků tedy trvá v zásadě stále (§ 1125 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že předkupní právo je v rámci nového občanského zákoníku zakotveno v § 2140 a násl., přičemž zákonného předkupního práva podílových spoluvlastníků se týká zejména § 2144 a § 2147.

V zásadě tedy platí, že ve zcizení (darování, prodeji) spoluvlastnického podílu třetí osobě mohou zbývající spoluvlastníci zabránit pouze odkoupením tohoto podílu, přičemž není samozřejmě vyloučeno, aby tento podíl odkoupili všichni spoluvlastníci společně (není nezbytně nutné, aby se jednalo pouze o některého ze spoluvlastníků), v takovém případě by se následně spoluvlastnický podíl rozdělil mezi zbývající spoluvlastníky.

OBČAN-BYDLENÍ
- Podmínky pro vznik SVJ - Nový občanský zákoník 2014
- Kdy musí být založeno SVJ majiteli bytových jendotek ze zákona?
- Podmínky pro vznik společenství vlastníků bytových jednotek - Nový občanský zákoník 2014
- Kdy musí být založeno SVJ majiteli bytových jendotek ze zákona?
- Vznikl SVJ dle NOZ 2014
- Vznikl SVJ dle Nového občanského zákoníku 2014
- U kolika bytů je povinnost založit SVJ?
- U kolika vlastníků bytových jednotek je povinnost založit SVJ?

2000 jsme, jako šest nájemníků, koupili od vlastníka (bývalý zaměstnavatel, akc. společnost), celý dům o šesti bytových jednotkách, včetně příslušných pozemků. Koupě byla provedena způsobem, kdy každý z šesti nabyvatelů získal jeden podíl, zhruba 1/6 celého domu. Tzn. , že každý máme podíl 1/6 v každém bytě a 1/6 ve společných prostorách. Celý dům spravujeme svépomocí, problémy řešíme na společné schůzce nájemníků, podílníků. Dotaz: jsme povinni založit "SVJ", Společenství Vlastníků Jednotek i v tomto případě, kdy vlastně nikdo z nás t. zv. "jednotku" nevlastní, ale jen 1/6 domu? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Dle Vašeho popisu spoluvlastnické struktury bytového domu se domnívám, že v tomto případě SVJ nevzniklo ani za účinnosti zákona o vlastnictví bytů, který byl k 31. 12. 2013 zrušen a povinnost založit SVJ vám nevznikla ani s účinností nového občanského zákoníku.

V první řadě upozorňuji, že existence podílového spoluvlastnictví některé (či všech) bytových jednotek sama o sobě ještě vznik SVJ nebrání; s možností vlastnit bytovou jednotku v podílovém spoluvlastnictví totiž výslovně počítal např. § 9/5 (věta druhá) zákona o vlastnictví bytů.

SVJ však dle mého názoru ve Vámi popsaném případě nevzniklo z důvodu nesplnění zákonem o vlastnictví bytů předpokládaných podmínek.

V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že dle § 9/3 zákona o vlastnictví bytů vzniklo SVJ a/ v domě s nejméně pěti jednotkami, b/ z nichž alespoň tři byly ve vlastnictví tří různých vlastníků. Splněním obou těchto podmínek pak přímo ze zákona vzniklo SVJ, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků.

Neboť pak v případě Vámi obývaného bytového domu došlo pouze ke splnění podmínky ad a/ výše (protože každá z předmětných 6 bytových jednotek má shodné spoluvlastníky a podmínka minimální plurality vlastníků ad b/ výše tak není naplněna), nemohlo za účinnosti zákona o vlastnictví bytů ke vzniku SVJ dojít.

Obdobné podmínky jsou pak obsaženy také v § 1198/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nebylo-li SVJ založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

Vámi obývaný bytový dům je tak „pouze“ předmětem podílového spoluvlastnictví šesti osob a právní úprava tohoto vztahu je obsažena v § 1115 a násl. nového občanského zákoníku.

Pro získání dalšího právního názoru Vám nicméně doporučuji obrátit se s tímto dotazem rovněž na místně příslušný krajský soud (neboť tyto soudy vedou mimo jiné veřejný rejstřík SVJ).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že v případě bytových domů, u nichž nedošlo ke vzniku SVJ, se při správě takového domu použije § 1191 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nevzniklo-li SVJ, použijí se na správu domu a pozemku pravidla určená v prohlášení vlastníka budovy a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění SVJ (§ 1206 a násl. nového občanského zákoníku), přičemž k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek dosavadní správce domu a pozemku (§ 1190 nového občanského zákoníku). Tento princip pak nepředstavuje v podstatě žádnou novinku, neboť byl zakotven již v § 11/8 zákona o vlastnictví bytů.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zabránit vykradení bytu dědici ještě před dědickým řízením?
- Jak zabránit odnášení věcí zemřelého z bytu před dědickým řízením?
- Jak zabránit ztrácení věcí po zemřelém před započetím dědického řízení
- Uzávěra bytu a dědické řízení po zesnulém zůstaviteli
- Co je to uzávěra bytu a kdy se využívá v dědickém řízení
- Kradení věcí z bytu zemřelého zůstavitele před dědickým řízením
- Jak urychlit předání dědictví notáři - tipy, rady
- Jak napadnout novější závěť proti staré původní
- Napadení novější závěti zákonným dědicem

Maminka 83 let ve společné domácnosti s druhem 20 let. Za života druh napsal závěť ve prospěch mé matky u notáře. Závěť má u sebe moje matka. Kamarád přišel s tím, že má novější závěť. Druh matky mu za života zapůjčil klíče, aby mu něco přinesl do nemocnice, (maminka byla nemocná), nevrátil je.
Kamarád vyměnil zámek, vyhodil matku. Vzal též druhovu legálně drženou pistoli s náboji. Hlásila jsem to na Policii i to že uzamkl byt - Policie s tím prý nemůže nic dělat.
Matka zaplatila pohřeb a čekáme jen na úmrtní list. Nevíme, zda nebyla nová závěť (pokud existuje) napsaná v nátlaku (druh byl opravdu moc nemocný - nemohoucí). Co teď? Co když kamarád druha rozkrade věci v bytě? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Krádež a podobnou trestnou činnost řeší pouze policie ČR.
Je možné požádat o uzávěru bytu tak, aby nedocházelo k vykrádání věcí z bytu. To může ale notář až poté, co bude pověřen. Je tedy potřeba, aby nejdříve dorazil úmrtní list z matriky na soud. Ten poté musí pověřit notáře a notář pak teprve může činit úkony. Pokud to chcete urychlit, zavolejte si na matriku, zda již odeslali okresnímu soudu úmrtní list. Pokud ano, tak požádejte příslušné dědické oddělení okresního soudu, aby rychle pověřilo notáře. Až bude notář pověřen tak požádejte notáře o uzamčení bytu.

U notáře bude moci maminka napadnout závěť novější, neboť je závětní dědičkou předchozí závěti. Notář ji odkáže na sporné řízení u soudu - maminka bude muset podat žalobu na nového závětního dědice u soudu, pokud ji bude chtít napadnout a bránit se.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo vyřizuje přepis nemovitosti z dědického řízení
- Je nutné jít na katastr nemovitostí s rozhodnutím o dědictví?
- Vyřizuje na katastru převod nemovitosti z dědictví notář nebo dědic?
- Nevyplacení z podílu dědictví ač se k tomu dědic zavázal - jak postupovat?
- Vymáhání nevyplaceného dědického podílu z dědického řízení (přenechání nemovitosti)
OBČAN-DLUHY
- Je možné bez notáře sepsat dohodu s přímou vykonatelností
- Dohoda s přímou vykonatelností bez notáře - je možné ji sepsat doma?
- Musí být dohodu s přímou vykonatelností formou notářského zápisu?

Manželův tatínek měl do konce roku 2013 dědit určitou částku. Ta mu bohužel nebyla vyplacena. Dle dědictví je také spoluvlastník nemovitosti, ale na katastru nemovitostí není uveden. Musí toto zařídit sám nebo to zařizuje notář, který má dědické řízení na starosti? Ohledně dlužné částky - prý existuje možnost zápisu o uznání dluhu a přímé vykonatelnosti. Jak tento dokument vypadá nebo jaké podstatné informace tam musí být uvedeny? Při dotazu na tento zápis se notářka vykrucovala a navíc prohlásila, že pokud to bude chtít sepsat, bude platit notářský poplatek. Může toto notářka žádat? Musí tento dokument podepsat i dlužník? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
V dědictví vyřizuje přepis nemovitosti notář. Zajděte tedy za notářem, který věc projednával a on toto dodatečně zařídí.
Pokud nedošlo k vyplacení částky, nepotřebujete dohodu o uznání dluhu s přímou vykonatelností, ale můžete jít přímo za exekutorem s tím, aby dlužnou částku vymohl.
Za sepis případné dohody s přímou vykonatelností ze zákona náleží notáři honorář, který může notář požadovat i předem. Nemůžete si tuto dohodu sepsat doma, pokud chcete, aby měla přímou vykonatelnost u exekutora.
Pokud chcete uznání dluhu, to si již můžete sepsat, avšak pouze tím prodloužíte promlčecí dobu, která je 10 let.
Dohodu o uznání dluhu nebo dohodu s přímou vykonatelností musí dlužník podepsat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu macechou a potomky zůstavitele
- Jak se dědí držistevní byt při smrti otce který má macechu
- Smrt otce a dědění družstevního bytu macechou a potomky otce
- Kolik dědiců může zdědit družstevní byt?
- Jak bude probíhat dědictví družstevního bytu - smrt otce který má macechu
- Zemřelý otec má macechu - kdo bude dědit družstevní byt?
- Zesnulý otec má macechu - kdo bude dědit družstevní byt?

Manželovi zůstal družstevní byt z prvního manželství. Teď se znovu oženil. Má své dvě dospělé děti. Co by se stalo, kdyby zemřel a nenechal závěť? Budu se muset jako jeho nová manželka z jeho bytu vystěhovat? Mám právo na dědictví z bytu? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Vy a jeho dvě dcery jste zákonnými dědici s tím, že máte nárok na jeho majetek každý jednou třetinou. Družstevní byt nemůže vlastnit více osob, pokud to nejsou manželé.
V dědickém řízení po Vašem manželovi se budete muset domluvit, kdo byt zdědí a kolik vyplatí ostatním dědicům. Jinými slovy, pokud si budete chtít byt nechat, budete muset dvě třetiny jeho hodnoty vyplatit jeho dcerám, pokud to budou požadovat.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je osoba s věcným břemenem dožití povinna přispívat na opravy bytu, domu?
- Dožití v nemovitosti a příspěvky na opravu a údržbu bytu, domu
- Je osoba s věcným břemenem oprávněna dát klíče cizí osobě?
- Rodič s věcným břemenem předal klíče sourozencům - je to legální?
- Může rodič s věcným břemenem dožití předat klíče od nemovitosti cizímu člověku?
- Povinnost osoby s věcným břemenem přispívat na údržbu a opravy bytu, domu
- Věcné břemeno dožití a příspěvky na opravu a údržbu nemovitosti
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Je obdarovaný potomek povinen o rodiče pečovat více než ostatní potomci?
- Musí se syn obdarovaný bytem od rodičů postarat o ně na stáří?
- Musí se syn obdarovaný domem od rodičů o ně na stáří postarat?
- Musí se dcera obdarovaná bytem od rodičů postarat o ně na stáří?
- Musí se dcera obdarovaná domem od rodičů o ně na stáří postarat?

Manžel a já jsme v roce 1991 koupili dům od jeho rodičů. Bod č. IV smlouvy:
"Dohodou účastníků zřizuje se věcné břemeno k převáděným nemovitostem ve prospěch prodávajících a oprávněných, které spočívá v právu oprávněných doživotně a BEZPLATNĚ obývat dvě podkrovní místnosti v předmětném domě. Kupující a povinní mají povinnost oprávněným umožnit užívání domu, přičemž tato povinnost by v případě převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem přešla i na jejich právní nástupce."

- Jsou manželovi rodiče povinni přispívat na opravy domu jako např. nová střecha, fasáda, dlažba, plynové topení? Pokud jsou povinni přispívat, je zákonem stanoveno určité procento v jaké výši jsou povinni přispívat?
- Rodiče dali klíče od domu jeho dvěma sourozencům bez našeho vědomí a souhlasu. Mněli na to právo? Sourozenci nás slovně napadají - můžeme se nějak bránit? Rodiče trpí stařeckou demencí, sourozenci jsou názoru, že jsme povinni se o ně starat. Opravdu jsme povinni? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří o tom, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Zákon tedy počítá s tím, že by rodiče měli nést přiměřené náklady spojené s užíváním domu, čímž se ovšem nerozumí náklady spojené s jeho kultivací, neboť náklady směřují k zachování věci ve stavu, který byl v době, kdy věcné břemeno bylo uzavíráno.
Zákonem stanovené určité procento příspěvku na opravy a údržbu nemovitosti není. Zkuste se s rodiči dohodnout a náklady vyčíslit, pakliže dohoda nebude možná, musíte se obrátit na věcně a místně příslušný soud soud.
Řádné užívání domu je i Vašim právem a rodiče jej nesmí nikterak omezovat, pokud si tedy nepřejete, aby Vaši sourozenci měli klíče od domu, rodiče nemají právo jim je předat.
Podle zákona máte s rodiči vzájemnou vyživovací povinnost, takže do jisté míry jste opravdu povinni se o rodiče starat, avšak tuto povinnost mají ve stejné míře i Vaši sourozenci. Je nutné, abyste se o rodiče postarali, potřebují-li odbornou pomoc a péči, abyste jim ji poskytli a nebo pomohli zprostředkovat. Vzniknou-li Vám s tímto nějaké náklady, měli byste se o ně se sourozenci spravedlivě podělit.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Srážka ze mzdy pro kouření na pracovišti - je stržení mzdy oprávněné?
- Kárný trest zaměstnavatele - srážka ze mzdy kvůli kouření v areálu pracoviště
- Srážka z platu pro kouření na pracovišti - je stržení mzdy oprávněné?
- Kárný trest zaměstnavatele - srážka platu kvůli kouření v areálu pracoviště
- Kárná pokuta od zaměstnavatele - je oprávněná nebo ne?
- Může zaměstnavatel pokutovat zaměstnance srážkou ze mzdy, platu?
- Pokuta od zaměstnavatele krácením platu, mzdy - je oprávněná?

Otec pracuje ve fabrice, nesmí se tam kouřit. Zaměstnavatel (ředitel) nachází v areálu nedopalky, chce všem udělit "kárnou pokutu" (kuřák - nekuřák - všem) 2000,- kterou jim chce ztrhnout ze mzdy. Má na toto právo?
Jak se proti tomu bránit? Otec by rád zašel za majitelem - ředitelem, že s tím nesouhlasí, ale chtěl by mít taky něco v ruce - podle čeho by se mohl bránit. Můžete uvést konkrétní § Zákoníku práce? Děkuji, Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může strhnout finanční částku ze mzdy zaměstnanci jen pokud je to písemně dohodnuto nebo to umožňuje zákon (zejm. exekuce, pojistné na sociální zabezpečení - tzv. zákonné srážky ze mzdy) - vizte § 146, 147 Zákoníku práce.

Stržení jakési kárné pokuty zaměstnavatelem z platu či mzdy zaměstnance nemá oporu v zákoníku práce. Toto jednání by mohlo být ze strany inspektorátu práce postihováno. Pokud by částka přesto bylo stržena, doporučuji písemně vyzvat zaměstnavatele k okamžitému vydání zadržované částky a pokud bude zaměstnavatel oponovat, doporučuji následně navštívit příslušný inspektorát práce - http://www.suip.cz/, kde sdělíte Váš problém a požádáte o místní šetření ve firmě.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel chce zkrátit pracovní úvazek - možnost výpověďi s odstupným při odmítnutí
- Výpověď s odstupným při odmítnutí zkrácení úvazku zaměstnancem
- Může dostat zaměstnanec výpověď pokud odmítne kratší úvazek?
- Odmítnutí změny pracovní pozice se zkrácením úvazku - nárok na odstupné
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné odmítnout změnu pracovní pozice se zkrácením pracovního úvazku?

Od 05/2009 jsem zaměstnaná u firmy, jako asistentka provozu. Jelikož se dějí organizační změny, bude zanikat moje pracovní pozice, v rámci firmy mě chtějí dát na jiný provoz, ale pouze na částečný úvazek - 6 hodin. Pokud odmítnu a budu chtít plný úvazek, který pro mě nebudou mít, mám pak ještě nárok na odstupné, jako při klasickém zániku pozice nebo ne, protože mi zaměstnavatel náhradní práci nabídl? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Nárok na odstupné má zaměstnanec, pokud dostane výpověď z organizačních důvodů (zaměstnavatel se ruší, přemisťuje, nebo je zaměstnanec nadbytečný). Zásadně není povinnost Vám jiné místo nabízet a Vy jej nemusíte přijmout (nikdo Vás nemůže nutit k podpisu nové smlouvy nebo dodatku). Tedy pokud odmítnete jiné místo a vaše pozice se ruší, máte nárok na odstupné.

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Má vedoucí zaměstnanec větší hmotnou odpovědnost než ostatní zaměstnanci?
- Má vedoucí pracovník větší odpovědnost za schodek při inventuře než ostatní?
- Zaměstnanec nebyl přítomný inventuře - je odpovědný za vzniklou škodu?
- Je zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou při inventuře když nebyl u inventury?
- Pracovník nebyl u inventury - musí platit manko za chybějící zboží?
- Zaměstnanec nebyl přítomný inventuře - je odpovědný za manko na zboží?
- Má zaměstnanec právo na písemný výpis z inventury při manku - chybějícím zboží?
- Právo zaměstnance požadovat písemný výpis inventury při manku zboží
- Jak se určuje úhrada výše škody u inventury u jednotlivých pracovníků?
- Manko v zaměstnání - způsob rozpočítání škody mezi zaměstnance
- Jak se rozpočítává manko mezi zaměstnance na pracovišti - postup
- Jak se rozpočítává inventarizační manko mezi zaměstnance - postup
- Manko při inventuře - jak se vypočítá kdo kolik zaplatí ze zaměstnanců?
- Jak se vypočítá kdo kolik platí při schodku inventury za zboží, majetek?

Jsem zaměstnána jako vedoucí prodejny stavebnin. Při nástupu do zaměstnání jsem podepsala Dohodu o hmotné odpovědnosti (dle § 252 Zákoníku práce). Od 1.11.2013 jsem z důvodu komplikací v těhotenství na nemocenské, na mateřskou dovolenou nastupuji 1.2.2014. Jako každý rok, probíhala ve stavebninách v 1. lednovém týdnu inventura zboží a majetku za předchozí rok (2013).
1. dotaz zní, zda mi zaměstnavatel může dát k úhradě manko vzniklé inventurou, když jsem ji fyzicky nebyla přítomna (tzn., že jsem zboží sama nemohla zkontrolovat evidenční stav vs. sklad, a ani jsem se nezúčastnila vyhodnocení v IS). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti mají podepsanou všichni zaměstnanci dané pobočky (ve stejném znění).
2. dotaz zní, zda je možné, aby mi zaměstnavatel dal k úhradě vyšší podíl vzniklého manka (loni to byla 1/2 částky manka z důvodu toho, že jsem zaměstnána na pozici vedoucí=vyšší zodpovědnost, zbylá 1/2 se dělila počtem zbylých zaměstnanců na pobočce). Podotýkám, že Dohodu o hmotné odpovědnosti dle §252 ZP mají všichni zaměstnanci podepsanou ve stejném znění. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nepřítomnost při inventuře:
Neboť zákoník práce v žádném ze svých ustanovení věnujících se tzv. hmotné odpovědnosti (§ 252 a násl. zákoníku práce) nezakotvuje povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci osobní přítomnost při inventuře, lze uzavřít, že zaměstnavatel je skutečně oprávněn vyúčtovat zaměstnanci zjištěný schodek na svěřených hodnotách i v případě, že tento zaměstnanec se předcházející inventury osobně neúčastnil.
V souvislosti se shora uvedeným je zároveň nutné si uvědomit, že případná povinná přítomnost všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře by mohla být některým z takových zaměstnanců snadno zneužitelná jeho účelovou nepřítomností. Kdyby pak mělo dojít tímto způsobem ke zproštění hmotné odpovědnosti tohoto zaměstnance, nejednalo by se zajisté o spravedlivé řešení. I z tohoto důvodu je proto nutné konstatovat, že případné nárokování náhrady škody vzniklé na svěřených hodnotách není podmíněno osobní přítomností všech hmotně odpovědných zaměstnanců při inventuře.
Současně však platí, že dle § 263/1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem výši požadované náhrady škody (resp. náhrady za schodek) projednat a písemně mu ji oznámit (a to zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá). V rámci projednání uplatněné náhrady schodku Vám proto lze doporučit trvat na předložení všech podkladů a závěrů proběhnuvší inventury (přestože Vaší osobní přítomnost při inventuře tento postup samozřejmě plně kompenzovat nemůže).
Pouze na okraj své odpovědi připomínám, že hmotně odpovědný zaměstnanec se může své odpovědnosti zprostit (zcela nebo zčásti), jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, např. že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252/5 zákoníku práce).

2/ Vyšší odpovědnost vedoucího zaměstnance:
V obecné rovině platí, že zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách v plné výši (§ 259 zákoníku práce).
Současně je však pravdou, že hmotná odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce je z důvodu vyšší obecné odpovědnosti větší, než je tomu u „řadových“ zaměstnanců. Dle § 260/1 zákoníku práce se při společné odpovědnosti za schodek jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
Zvýšená odpovědnost vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se dále projevuje v limitaci podílu na náhradě vzniklého schodku. Zatímco podíl náhrady vzniklého schodku nesmí u jednotlivých zaměstnanců přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody, není podíl vedoucího zaměstnance a jeho zástupce v tomto ohledu nijak limitován.
Neuhradí-li se shora uvedeným způsobem celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků (§ 260/2 zákoníku práce).
Na tomto místě lze shora uvedené ilustrovat jednoduchým příkladem:
- Na pracovišti pracují celkem 3 zaměstnanci (1 vedoucí + 2 řadoví zaměstnanci), všichni hmotně odpovědní.
- Průměrný výdělek vedoucího zaměstnance činí 15.000,- Kč měsíčně, průměrný výdělek každého řadového zaměstnance činí 10.000,- Kč měsíčně.
- Provedenou inventurou byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách ve výši 100.000,- Kč.
- Podíl průměrných výdělků jednotlivých zaměstnanců je 3/5 u vedoucího zaměstnance a 1/5 u každého řadového zaměstnance.
- Podíl průměrných výdělků zaměstnanců pak bude ve stejném poměru aplikován i na podíl na náhradě zjištěného schodku, tzn. že vedoucí zaměstnanec bude odpovídat za 3/5 zjištěného schodku a každý řadový zaměstnanec za 1/5 zjištěného schodku.
- Neboť však 1/5 z částky 100.000,- Kč činí částku 20.000,- Kč (která přesahuje průměrný výdělek řadového zaměstnance), bude každý řadový zaměstnanec povinen uhradit pouze 10.000,- Kč; v případě vedoucího zaměstnance, který je povinen nahradit částku 60.000,- Kč (tzn. 3/5 z částky 100.000,- Kč) pak není překročení výše jeho průměrného výdělku rozhodné.
- Protože pak dojde shora nastíněným způsobem k úhradě částky 80.000,- Kč (tzn. 60.000,- Kč za vedoucího zaměstnance a 10.000,- Kč za každého řadového zaměstnance), bude k úhradě zbývající části schodku (ve výši 20.000,- Kč) povinen opět vedoucí zaměstnanec.
Je-li však možné identifikovat v rámci zjištění schodku konkrétního zaměstnance, který schodek zavinil, je dle § 260/3 zákoníku práce možné vyúčtovat vzniklý schodek právě pouze tomuto zaměstnanci, a to dle míry jeho zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle § 260/1 a 2 zákoníku práce.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pravidla pro držbu a vydržení podle § 992, 993 nového občanského zákoníku 2014
- Držba, vydržení - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Poctivá a pravá držba - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Poctivá a pravá držba - definice, vysvětlení, příklad - § 992, 993 NOZ 2014
- Co je to poctivá a pravá držba - nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
- Občan vesnice si oplotil obecní pozemek - čí je pozemek?
- Dlouhodobé užívání obecního pozemku - je majitelem uživatel nebo obec?
- zabrání a oplocení obecního pozemku - kdo je majitelem?
- Dobrá víra držitele pozemku - definice, vysvětlení, příklad
- Vydržení pozemku, držba - nový občanský zákoník 2014 § 992, 993
- Vydržení vlastnického práva k pozemku, nemovitosti - § 1090/1
- Vydržení pozemku, nemovitosti - § 1090/1 nového občanského zákoníku 2014

Jsem místostarostka obce. Při inventarizaci bylo zjištěno, že někteří občané užívají neoprávněně obecní pozemky, které si oplotili. Byla jim zaslána žádost o doložení oprávnění k užívání pozemku. Chceme vyhlásit záměr o prodeji pozemku s možností prodeje současnému uživateli. Máme šanci na prodej nebo půjde o vydržení? Existuje ještě pojem užívání pozemku v dobré víře? Dotčení v minulých letech přistavovali na stavební povolení, takže museli vědět dle vyjádření sousedů, že pozemek jim nepatří. Na dvou obecních pozemcích dokonce stojí stavba. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Dle Vámi uváděných skutečností v tomto případě o vydržení předmětných obecních pozemků s vysokou pravděpodobností nepůjde, a to pro absenci tzv. dobré víry držitele (kterážto podmínka je v podstatě shodná dle Občanského zákoníku i nového občanského zákoníku).
Dle § 134/1 Občanského zákoníku se oprávněný držitel stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let. Držitel je pak oprávněným v případě, že pozemek drží v dobré víře, tzn. že je po celou dobu držby přesvědčen (s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a s přihlédnutím k nutné obezřetnosti) o tom, že mu k předmětnému pozemku svědčí vlastnické právo.
Je-li pak pouhým náhledem do katastru nemovitostí zřejmé, že předmětné pozemky náleží obci, nemohli být příslušní občané v dobré víře o tom, že jsou vlastníky těchto pozemku, podmínka jejich dobré víry tedy nebyla splněna a pozemky nevydrželi.
Právní úprava držby (§ 987 a násl. nového občanského zákoníku) a vydržení se pak v novém občanském zákoníku v tomto ohledu nijak podstatně nezměnila (došlo toliko k jejímu rozpracování).
Dle § 1089/1 nového občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví, přičemž k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 nového občanského zákoníku).
Klíčovou podmínkou pro vydržení věci je pak dle § 1090/1 nového občanského zákoníku a/ pravost držby a b/ aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
Příslušní občané obce by tak museli být:
- poctivými držiteli ve smyslu § 992/1 nového občanského zákoníku, tzn. že by tito občané museli mít z přesvědčivého důvodu za to, že jim náleží právo, které vykonávají (zde vlastnické právo), nepoctivě naopak drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží;
- pravými držiteli ve smyslu § 993 nového občanského zákoníku, tzn. že by se nesmělo prokázat, že se tito občané vetřeli v držbu svémocně nebo že se v ni vloudili potajmu nebo lstí, anebo že usilují proměnit v trvalé právo to, co jim bylo povoleno jen výprosou.
Neboť pak ve Vámi popsaném případě nejsou příslušní občané obce ani držiteli poctivými, ani držiteli pravými, není splněna žádná z podmínek ad a/ a b/ výše a předmětné obecní pozemky tak vydrženy být nemohou ani dle nového občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze připomínám, že s ohledem na nepoctivost držby obecních pozemků nepřichází v úvahu ani tzv. mimořádné vydržení dle § 1095 a § 3066 nového občanského zákoníku.
Dle § 1000 nového občanského zákoníku je nepoctivý držitel povinen vydat veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradit ten, který by získala zkrácená osoba (zde obec), jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby. Dle § 1001 nového občanského zákoníku pak nepoctivému držiteli náleží pouze náhrada těch nutných nákladů, který tento držitel vynaložil pro zachování podstaty věci (zde pozemku).
Úplatnému zcizení (= prodeji) obecních pozemků postupem dle § 38 a násl. zákona o obcích tak v podstatě nic nebrání.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel zakazuje návštěvu lékaře - jak postupovat
- Jak se bránit když zaměstnavatel zakazuje návštěvu lékaře, zubaře
- Nadřízený zakazuje návštěvu lékaře - jak postupovat
- Jak se bránit když nadřízený zakazuje návštěvu lékaře, zubaře
- Může zaměstnavatel zakázat návštěvu u lékaře (zubaře, gynekologa, ...)
- Může nadřízený zakázat návštěvu u lékaře (zubaře, gynekologa, ...)
- Jak naplánovat návštěvu lékaře při třísměnném provozu v práci?
- Třísměnný provoz a návštěva lékaře - může ji kvůli směně zaměstnavatel zakázat?
- Plat, mzda v době návštěvy lékaře - nařízení vlády 590/2006 Sb.
- Nárok na plat, mzdu v době návštěvy lékaře?
- Právo na plat, mzdu v době návštěvy lékaře?
- Kdy má zaměstnanec právo na návštěvu a ošetření u lékaře?
- Kdy má zaměstnanec nárok na návštěvu a ošetření u lékaře?

Chtěla bych se zeptat jak je to v novém zákoníku s návštěvou u lékaře. Pracuji v nepřetržitém provozu (třísměnný provoz). Lékaře si vždy plánuji na dny volna. Nesmíme si psát ani požadavky na lékaře. Jenže jak se mám objednat k lékaři, když nevím dopředu plánovaní směn. Někteří lékaři mají totiž dobu objednání až za 3 a více měsíců. Služby na konkrétní měsíc vím třeba jen 10 dní před daným měsícem. Má právo mi zaměstnavatel bránit v návštěvě lékaře a žádat o přeobjednání nebo mohu opustit pracoviště na propustku a odejít? Někdy pokud se objednávám dle služeb tak třeba vyjde až 4. či 5. termín, protože mám vždy nějakou službu v práci. Služby nesmíme měnit. Tímto, ale může někdy dojít ke zhoršení zdravotního stavu, který se musí opakovaně řešit jako akutní. Nyní mám bolestivý zub, objednala jsem se k zubaři a nebyli předem známé služby na 6.2. Dva předešlé termíny jsem byla v práci. Nyní jsem dostala služby až 22.1. na další měsíc. Bylo mi řečeno, že se mám přeobjednat, že neexistuje abych šla k zubaři a pokud mě zub bolí, tak mám jít na pohotovost. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří ve věci zcela jasně: Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a). (nařízení vlády 590/2006 Sb.)

Tedy uvolnit Vás zaměstnavatel musí na nezbytně nutnou dobu, nemůže Vás za toto jednání nijak sankcionovat ani požadovat přeobjednávání termínu. To je v jasném rozporu se zákoníkem práce. Před opuštěním pracoviště však musíte zaměstnavatele informovat, nejlépe před svědky či písemně, a následně požádat o lékařské potvrzení, abyste se vyhla situaci, kdy Váš odchod z pracoviště bude považovat za neomluvený. Pokud jste Vy a kolegové kráceni na svých právech, která Vám dává Zákoník práce, neváhejte se obráti na kontrolní úřad - Inspekci práce: http://www.suip.cz/

Zaměstnavatel má povinnost Vás informovat o rozpisu směn 2 týdny předem, nikoliv 9 dní - i v této věci zaměstnavatel porušuje Zákoník práce:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/pracovni-pravo/pracovni-doba-rad-kazen/7599-rozvrzeni-pracovni-doby-zamestnavatelem.html

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Platnost nedoručené výpověďi nájmu bytu, domu, nemovitosti, pozemku
- Je nedoručená výpověď nájmu platná?
- Fikce doručení u výpovědi nájmu bytu, domu, pozemku, nemovitosti
- Nájemce nepřebírá poštu - jak doručit výpověď nájmu bytu, pozemku, domu?

Mám dotaz ohledně doručení doporučeného dopisu. Pro doručení z úřadů platí, že i když adresát doporučený dopis nevyzvedne, tak se považuje za doručený. Potřebovala bych vědět jestli toto platí i v případě, když dopis pošle jedna fyzická osoba druhé. Pronajala jsem pozemek sousedovi a chtěla bych mu dát výpověď podle smlouvy, ale mám obavy, že dopisy nevyzvedává. Tak jestli se bude můj dopis považovat za doručený a tím pádem bude výpověď platit. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud jste si v nájemní smlouvě nedohodli nějaký speciální systém komunikace, který je třeba dodržet, pak Vy nejste odpovědná za to, zda a jakým způsobem si druhá strana režíruje doručování dopisů. Výpověď proto nájemci zašlete, stanovte mu lhůtu na reakci a pakliže se neozve, považujte nájem za ukončený. V případě, že by nájemce s výpovědí nesouhlasil, bude na něm, aby Vás vyhledal a případně výpověď napadl u soudu žalobou.

OBČAN-BYDLENÍ
- Podání žaloby proti členům představenstva družstva členem bytového družstva
- Je možné podat žalobu proti členům představenstva bytového družstva?
- Členská žaloby - kdy ji může člen bytového družstva?
- Osobní odpovědnost představenstva bytového družstva za chybu, pochybení
- Náhrada újmy člena družstva - § 584/1 zákona o obchodních korporacích
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí právníka při žalobě proti bytovému družstvu?
- Kdo platí advokáta při žalobě proti bytovému družstvu?
- Kdo platí právní zastoupení při žalobě proti bytovému družstvu?
- Zaplacení advokáta členy představenstva bytového družstva - pochybení správy
- Zaplacení právníka členy představenstva bytového družstva - pochybení správy
- Regres - zaplacení právního zastoupení představenstvem družstva

Bytové družstvo (zprivatizovaný dům), 23 členů. Po vyčerpání všech mimosoudních řešení jsem nucen bránit se soudní cestou protiprávnímu jednání družstva. Jeho orgány jistě nebudou šetřit na výdajích ze společných prostředků na právní zastoupení. V případě, že uspěji, nebo družstvo na poslední chvíli přistoupí na smír, budu se vlastně podílet na soudních výlohách družstva v poměru 1/22 a stejně tak budou poškozeni i další členové. Lze postavit kauzu tak, aby byla vyvozena osobní odpovědnost pro představenstvo, které situaci zavinilo a aby nebyly dopady pro všechny členy bytového družstva? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Jakým způsobem bude možné „postavit kauzu“ by bylo možné říci v případě podrobné znalosti předmětu Vámi zmiňovaného sporu. Vznikl-li však spor mezi Vámi (jako členem bytového družstva) a tímto bytovým družstvem (zastupovaným navenek představenstvem družstva), bude nutné zahájit soudní spor proti bytovému družstvu jako žalovanému, nikoliv proti jednotlivým osobám v představenstvu bytového družstva.

Budete-li pak v tomto soudním sporu úspěšný a soudem Vám bude mimo jiné přiznáno právo na náhradu nákladů soudního řízení, kterou Vám poskytne bytové družstvo, bylo by možné obrátit se následně s regresním nárokem proti jednotlivým členům představenstva družstva, a to z důvodu jejich protiprávního postupu při zastupování bytového družstva. Tento regresní nárok pak může samozřejmě směřovat jak k náhradě Vám vyplacených nákladů soudního řízení, tak k náhradě nákladů právního zastoupení bytového družstva (které by v případě správného postupu představenstva družstva nevznikly).

Dle § 584/1 zákona o obchodních korporacích je každý člen družstva oprávněn domáhat se za družstvo (tzv. členskou žalobou) náhrady újmy proti členovi orgánu družstva (např. představenstvu družstva), přičemž totéž platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí.

Před uplatněním shora uvedeného práva proti členovi představenstva družstva informuje člen družstva kontrolní komisi, byla-li zřízena, přičemž kontrolní komise uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného odkladu po doručení informace od člena družstva. Pokud tak kontrolní komise neučiní (či není-li zřízena), může se člen družstva domáhat náhrady újmy dle § 584/1 zákona o obchodních korporacích sám (§ 585 zákona o obchodních korporacích).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Chráněné dílny a česká právní řád
- Musí být zřizovatel chráněné dílny právnická osoba?
- Musí být zřizovatel chráněného pracovního místa právnická osoba?
- Zřízení, vytvoření chráněné dílny - podmínky, informace
- Zřízení, vytvoření chráněného pracovnío místa - podmínky, informace
- Chráněná dílna a zákona zaměstnanosti zákonem č. 367/2011 Sb.
- Novela zákona o zaměstnanosti 367/2011 Sb. a chráněné pracovní dílny
- Příspěvek na chráněnou dílnu - § 78 zákona o zaměstnanosti
- Je nutné založit IČO kvůli vytovření nové chráněné dílny?

Je nutné k založení chráněné dílny založit novou společnost (nové IČO) nebo mohu mít status chráněné dílny i ke stávající společnosti? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi upozorňuji, že od 1. 1. 2012 český právní řád institut chráněné dílny již nezná. K této změně došlo novelizací zákona o zaměstnanosti zákonem č. 367/2011 Sb. , a to z důvodu praktického překrývání institutu chráněné dílny s institutem chráněného pracovního místa (který zůstal v zákoně o zaměstnanosti zachován doposud), jak vyplývá i z důvodové zprávy k této novele:

"Chráněné pracovní dílny jsou institutem, který je v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením využíván již řadu let. Praxe však ukázala, že se jedná o formu podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, která je téměř totožná s podporou chráněného pracovního místa a navíc administrativně náročná, pokud se týká zjišťování průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pro splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60% osob se zdravotním postižením. Navíc každé další rozšíření chráněné pracovní dílny je možné jedině prostřednictvím vytvoření nových chráněných pracovních míst."

Pouze pro Vaší informaci proto doplňuji, že chráněnou pracovní dílnou bylo dle § 76/1 zákona o zaměstnanosti (ve znění platném do 31. 12. 2011) pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde bylo v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musela být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě, přičemž na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytoval úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Dle současné právní úpravy tak zaměstnavatel může vytvořit chráněné pracovní místo, kterým je dle § 75/1 zákona o zaměstnanosti pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Následně pak není vyloučeno ani čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (§ 78 zákona o zaměstnanosti).

Odpověď na Váš dotaz proto zní (jak vyplývá již ze shora uvedeného): pro zřízení chráněného pracovního místa není zapotřebí zakládat novou právnickou osobu (nové IČO), jedná se pouze o pracovní místo se zvláštním právním režimem, které však co do právní povahy zaměstnavatele nevyžaduje žádných změn (jak možno dovodit rovněž z § 76/7 a 9 zákona o zaměstnanosti).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je vlastníkem vodoměru na rodinném domě u obecního vodovodu
- Kdo platí výměnu vodoměru - provozovatel vodovodu či odběratel vody
- Kdo hradí výměnu vodoměru - dodavatel vody nebo zákazník?
- Jak často se musí měnit vodoměr ze zákona
- Kdo je majitel vodoměru na rodinném domě od obecního vodovodu
- Jak dlouho dopředu musí provozovatel oznámit výměnu vodovodu odběrateli?
- Oznámení o výměně vodoměru - jak dlouho dopředu musí o výměně odběratel vědět?
- Jak se dozvědět kdy musí být vyměněn vodoměr
- Jak se dozvědět datum výměny vodoměru
- Důvody pro výměnu vodoměru a hrazení výměny - §16, 17 zákona o vodovodech a kanalizacích
- Výměna vodoměru - §16, §17 zákona o vodovodech a kanalizacích

Každý rok platím vodné a stočné našemu obecnímu úřadu. Jsem ze vsi. Zajímalo by mě po kolika letech se musí měnit vodoměr, který mám nainstalovaný v domě a zda je můj nebo patří vsi. Zda jeho výměnu zaplatím ze svého nebo provozovatel což je obecní úřad ho zaplatí za mě. Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
1/ Frekvence výměny vodoměru:
Dle § 16/3 zákona o vodovodech a kanalizacích (zák. č. 274/2001 Sb.) je povinností provozovatele vodovodu oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin.

Přítomnému odběrateli se současně s výměnou vodoměru předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.

Tímto způsobem byste se tedy měl dozvědět, v jakém časovém horizontu dojde k výměně vodoměru na Vašem odběrném místě, pokud Vám tato informace nebyla při jeho osazení provozovatelem vodovodu sdělena, doporučuji Vám provozovatele vodovodu kontaktovat s touto otázkou (délka funkčnosti každého vodoměru závisí zejména na jeho typu, nelze tedy hovořit o paušální době použitelnosti).

Důležitost včasné výměny vodoměru je pak zdůrazněna v § 17/4 písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích, který odkazuje na náhradní způsob výpočtu množství dodané vody v případě, že bude zjištěno, že ověření vodoměru již pozbylo platnosti.

Máte-li pochybnost o přesnosti měření vodoměru, můžete provozovatele vodovodu (ve smyslu § 17/3 zákona o vodovodech a kanalizacích) požádat o jeho přezkoušení.

2/ Vlastnictví vodoměru:
Dle § 16/2 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodoměru vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2002) se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu. Vy, jako odběratel, tak vlastníkem vodoměru být nemůžete.

3/ Úhrada výměny vodoměru:
V tomto ohledu je podstatné, z jakého důvodu má k výměně vodoměru dojít:

- je-li vodoměr vyměňován z důvodu blížícího se ukončení platnosti jeho ověření, hradí výměnu provozovatel vodovodu (§ 16/3 zákona o vodovodech a kanalizacích, není-li samozřejmě ve smlouvě s dodavatelem vody stanoveno něco jiného),
- je-li vodoměr vyměňován z důvodu jeho zjištěné nefunkčnosti (a to při odběratelem vyžádaném přezkoušení), hradí jeho výměnu také provozovatel vodovodu (§ 17/4 písm. d) zákona o vodovodech a kanalizacích),
- je-li naopak vodoměr vyměňován v rámci odběratelem vyžádaného přezkoušení, v jehož rámci však vyjde najevo, že vodoměr je v pořádku, hradí tuto výměnu odběratel (§ 17/4 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích),
- je-li vodoměr vyměňován z důvodu jeho nefunkčnosti, kterou způsobil odběratel (nedostatečnou ochranou vodoměru nebo jeho přímým poškozením), hradí výměnu samozřejmě také odběratel (§ 17/7 zákona o vodovodech a kanalizacích).

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty za černou stavbu - od postavení stavby nebo zjištění úřadu?
- Od kdy běží promlčecí lhůta pokuty od stavebního úřadu
- Pokuta od stavebního úřadu - promlčení, promlčecí lhůta
- Promlčení, promlčecí lhůta pokuty za černou stavbu od stavebního úřadu
- Prekluzní promlčecí lhůta - § 20 zákona o přestupcích
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Trvající správní delikt - příklad, definice, informace
- Co je to trvající správní delikt - definice, vysvětlení, příklad

Sousedka na mě podala oznámení že jsem udělal stavbu na černo a že to chce prošetřit. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby a požaduje pokutu. Stavba ale stojí už několik let a po roce je přece pokuta promlčena. Úřad ale tvrdí, že je pokuta promlčena až rok po té co úřad černou stavbu zjistil a to je právě teď, takže pokuta ještě promlčena není.
Jak to s touto situací tedy je? Kdy dochází k promlčení přestupku černé stavby? Má úřad právo po mě požadovat pokutu?
Mohu prokázat že tato stavba je tu déle než rok. Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad zjevně vyhodnotil váš správní delikt jako trvající; trvající správní delikty (přestupky) jsou takovými, které jsou spáchány navozením protiprávního stavu a jeho udržováním. Odstraněním protiprávního stavu nebo zjištěním správního orgánu o tom, že protiprávní stav byl nastolen, začíná běh roční prekluzivní lhůty (§ 20 zákona o přestupcích).

Trvající správní delikty jsou takové, které spočívají obvykle v nenahlášení (například ztráty občanského průkazu v zákonem stanovené lhůtě), neprovedení registrace (například zbraně), nepožádání o povolení apod.

Pokud chcete uspět ve věci, je nutné zpochybnit hodnocení daného protiprávního jednání správním orgánem.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat příspěvek na bydlení - rodinný dům
- Rodinný dům - příspěvek na bydlení 2014
- Kdy je možné požádat o příspěvek na bydlení - podmínky
- Kdy mohu získat příspěvek na bydlení - podmínky, informace
- Podmínky pro získání příspěvku na bydlení - byt, rodinný dům
- Jaké náklady jsou důležité při žádosti o příspěvek na bydlení

MPSV - státní příspěvek na bydlení - 1 obyvatel ve vlastním rodinný dům RD: v dostupném materiálu k předmětné problematice je vždy uveden pouze termín "byt" - je možno získat též příspěvek na bydlení ve vlastním rodinné domě? Pokud ano, má se do nákladů uvést soupis resp. součet záloh v měsíci (SIPO) nebo skutečné vyúčtování za minulé (a které) období? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Podle § 24, odst. 2 zákona o státní sociální podpoře se za vlastníka bytu považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Možnost získat příspěvek na bydlení tedy neplatí jen pro vlastníky či nájemce bytů, ale i rodinných domů. Jestliže jste vlastníkem rodinného domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si o příspěvek na bydlení požádat.

Do žádosti o příspěvek je zapotřebí uvést skutečně vynaložené náklady na bydlení (to, co jste opravdu zaplatil) za uplynulé kalendářní čtvrtletí. U bytů vlastníků jsou za náklady na bydlení považovány náklady srovnatelné s nájemným ve výši 1.835 Kč pro jednu osobu a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo pevná paliva. Více informací o příspěvku na bydlení najdete v § 24 - 28 zákona o státní sociální podpoře - příslušnou část zákona najdete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117#cast3

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Právní vymahatelnost vybudování pouličního osvětlení a inženýrských sítí
- Právo, nárok na pouliční osvětlení
- Má občan právo na pouliční osvětlení a inženýrské sítě
- Je možné požadovat po obci vybudování veřejného osvětlení?
- Je možné požadovat po obci vybudování inženýrských sítí?
- Příslib veřejného osvětlení od obce - jak obec donutit ho splnit?
- Příslib inženýrských sítí od obce - jak obec donutit ho splnit?

Mám dotaz ohledně napojení na inženýrské sítě. Budu posílat žádost na úřad ohledně napojení na inženýrské sítě. Prosím o radu jestli je takhle všechno v pořádku a zda-li se s tím dá něco dělat.
"Věc: Opětovná žádost o napojení na inženýrské sítě rodinný dům …
23.8.2010 byla odkoupena Městysem část pozemku za účelem výstavby inženýrských sítí (z tohoto důvodu byl prodej pozemku). Dne 8.11.2010 byla podána žádost o napojení na inženýrské sítě. Dne 22.11.2010 bylo vyjádření Městyse, že není v rozpočtu kalkulováno s těmi to sítěmi. Po roce dne 19.12.2011 byla podána další žádost o instalaci veřejného osvětlení z důvodu bezpečnosti (kde se v létě stala událost: střelba na dům – šetřeno policii ČR) Dne 13.1.2012 bylo vyjádření Městyse, že veřejné osvětlení bude vybudováno společně s inžen. sítěmi. Jelikož uběhlo několik roků od výstavby rodin. domu a slibů při stavbě domů, že inženýrské sítě budou připraveny než dostavíme a i po žádostech se nic neděje, obracím se s opětovnou žádostí o napojení na inženýrské sítě."
Jelikož mezi tím uběhlo několik roků, kde probíhala a probíhá výstavba na jiných ulicích jsem připraven předat celou tuto záležitost svému právnímu zástupci. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu by bylo nezbytné seznámit se s řadou dalších podrobností, obecně však platí, že za určitých okolností byste se mohl po obci domáhat zřízení chybějících inženýrských sítí či veřejného osvětlení i soudní cestou, v tomto ohledu je klíčovým např. charakter slibů (které jste od obce již obdržel) započetí realizačních prací.

Vámi citované podání pak doporučuji mírně přeformulovat, je vhodné klást důraz na stylistickou a faktickou přesnost. V tomto podání můžete samozřejmě zmínit (kromě své připravenosti řešit tento případ soudní cestou) i možnou medializaci této liknavosti, v této věci je pak možné interesovat větší množství Vašich sousedů (např. prostřednictvím využití petičního práva). Jste-li skutečně odhodlán k zahájení právních kroků, doporučuji Vám kontaktovat advokáta již nyní:

http://www.advokatikomora.cz

RODINA-SJM
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu - informace
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu online nahlížení
- Kdo vede Seznam listin o manželském majetkovém režimu?
- Kde lze nahlédnout do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu?
- Jak zapsat zúžené SJM do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a ochrana zúženého SJM
- Seznamu listin o manželském majetkovém režimu - § 721 nového občanského zákoníku
- Zúžení SJM a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělené SJM a nový občanský zákoník 2014
- Rozdělené společné jmění manželů a nový občanský zákoník 2014
- Zrušení SJM dlužníka a ochrana věřitelů - nový občanský zákoník 2014
- Ochrana věřitelů při zúžení, zrušení SJM dlužníka
- Zrušení SJM a ochrana věřitelů - § 736, § 734, § 737 NOZ 2014
- Evidence listin o manželském majetkovém režimu - informace
- Notářský řád § 35 a společné jmění manželů SJM
- Evidence listin o manželském majetkovém režimu - Notářská komora
- Notářská komora - Evidence listin o manželském majetkovém režimu

Od 7/2013 máme s manželem rozdělené SJM rozhodnutím soudu. Dozvěděla jsem se, že existuje Veřejný seznam, do kterého je možné zapsat, že máme rozdělené společné jmění manželů SJM a díky tomu bude rozsudek účinný i vůči třetím osobám. Zajímalo by mě, na koho se mám obrátit, abych tuto skutečnost mohla do Veřejného seznamu uvést. Volala jsem na okresní soud a na městský úřad, ale nikde mi neporadili. Předem děkuji za odpověď. Simona

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je podstatným v první řadě § 721 nového občanského zákoníku, dle něhož se do veřejného seznamu zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů, přičemž zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo sepsal smlouvu (zde např. smlouvu manželů o zúžení SJM), a není-li to možné, ten, kdo tento veřejný seznam vede.

Otázky zúžení zákonného rozsahu SJM se dále dotýkají tato ustanovení nového občanského zákoníku:
- § 736, dle něhož platí, že je-li SJM zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním; dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé SJM není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o SJM přiměřeně;
- § 734, dle něhož platí, že je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo;
- § 737/1 a 2, dle něhož platí, že vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné, přičemž vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Druhým podstatným ustanovením nového občanského zákoníku je pak pro Vás § 980/1, dle něhož platí, že je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stejné pravidlo je pak zakotveno také v § 35l/1 notářského řádu.

Na úpravu nového občanského zákoníku pak navazuje novelizovaný notářský řád, v jehož rámci je vhodné si povšimnout následujících ustanovení:
- § 35a/1 písm. b) a d), dle něhož notářská komora provozuje mimo jiné Evidenci listin o manželském majetkovém režimu (neveřejný seznam těchto listin pro potřeby dědických řízení) a Seznam listin o manželském majetkovém režimu (veřejný seznam těchto listin).
- § 35j/1 písm. b), dle něhož jsou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu mimo jiné evidována rozhodnutí soudu, kterými soud zrušil nebo obnovil společné jmění manželů nebo zúžil jeho stávající rozsah, přičemž tento veřejný seznam se skládá z rejstříku a sbírky listin.
- § 35k/3, dle něhož provede notářská komora a/ založení rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu do sbírky listin a b/ zápis příslušných údajů do rejstříku na základě soudem zaslaného stejnopisu rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu v elektronické podobě, přičemž soud bude povinen zasílat notářské Komoře stejnopis rozhodnutí bez odůvodnění (tzn. pouze jeho výrokovou část);
- § 35l/2, dle něhož zveřejňuje notářská komora vybrané údaje zapisované do rejstříku Seznamu listin o manželském majetkovém režimu způsobem umožňujícím dálkový přístup;
- § 35l/3, dle něhož kterýkoli notář vydá každému na jeho žádost ze sbírky listin opis rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu a/nebo potvrzení o tom, že rozhodnutí soudu o změně manželského majetkového režimu není v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu zapsáno.

Otázka, kterou však žádný ze shora uvedených právních předpisů výslovně neřeší, je automatické zveřejnění všech již vydaných soudních rozhodnutí o změně manželského majetkového režimu v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Došlo-li proto ve Vašem případě ke zúžení SJM již v roce 2013 (tzn. dle § 148/1 nebo 2 Občanského zákoníku), nelze z nového občanského zákoníku ani notářského řádu dovodit, zda bude toto rozhodnutí soudu automaticky zasláno notářské komoře ke zveřejnění či zda je zapotřebí Vaše iniciativa.

Výslovnou odpověď na tuto otázku pak není možné nalézt ani v čl. XIII zákona č. 303/2013 Sb. (novela notářského řádu v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku), přičemž prováděcí právní předpis (Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, schválený Ministerstvem spravedlnosti) v této souvislosti ve svém § 23 počítá pouze se zveřejněním manželských smluv uzavřených do 31. 12. 2013, o rozhodnutích soudů vydaných do tohoto data zde pojednáno není.

Ze shora uvedeného důvodu jsem se ve Vaší věci obrátil s dotazem přímo na notářskou komoru České republiky, přičemž mi bylo sděleno, že rozhodnutí soudů, kterými došlo např. ke zúžení zákonného rozsahu SJM, a která byla vydána do 31. 12. 2013, nebudou v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu automaticky zveřejněna, tzn. že soudy nebudou tato rozhodnutí z vlastní iniciativy notářské komoře zasílat. V těchto případech předpokládá notářská komora iniciativu dotčených manželů, kteří kontaktují soud, který předmětné rozhodnutí vydal, a vyžádají si zde zaslání elektronické verze tohoto rozhodnutí notářské komoře ke zveřejnění v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V tomto smyslu Vám (a Vašemu manželovi) doporučuji podniknout příslušné kroky, zveřejnění rozhodnutí soudu kterým byl zúžen zákonný rozsah Vašeho SJM, si můžete následně ověřit zde:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=rejstrik

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Kolik si může přivydělat student aby měl nárok na výživné
- Přívýdělek studenta a nárok na výživné, alimenty
- Nárok na výživné, alimenty u brigády dítěte, potomka
- Kdy má ještě dítě nárok na výživné při výdělku na brigádě
- Kdy má ještě potomek nárok na výživné při výdělku na brigádě
- Brigáda dítěte, potomka a nárok na výživné, alimenty
- Budu mít nárok na výživné při brigádě?
- Budu mít nárok na alimenty při brigádě?
- Brigáda studenta a nárok na alimenty, výživné od otce, matky

Jsem studentka VŠ, je mi 23 let. Od svého otce dostávám každý měsíc výživné. Chtěla bych se zeptat, jaké druhy pracovního úvazku, případně kolik hodin týdně, mohu při svém denním studiu vykonávat, abych stále výživné dostávala až do konce studia. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče vůči Vám mají vyživovací povinnost do doby, než budete schopná se sama živit. Schopnost samostatně se živit přitom není vymezena ani druhem pracovněprávního vztahu, ani výší úvazku nebo počtem odpracovaných hodin za týden či měsíc. Záleží zejména na výši Vašich příjmů a na tom, zda tyto příjmy pokryjí Vaše životní náklady (bydlení, stravu, ošacení, studium, volnočasové aktivity apod.).

Pokud by Vaše příjmy z výdělečné činnosti dostatečně pokryly Vaše náklady, mohla by takováto výdělečná činnost být považována za schopnost se živit. Občasné brigády a nepravidelné přivýdělky za schopnost se živit považovány nejsou.¨

OBČAN-BYDLENÍ
- Doplnění kauce nájemce čerpané na nájemné - § 686a odst. 3 NOZ
- Nájemník nezaplatil nájem a energie - čerpání z kauce a doplnění peněz - § 686a odst. 3
- Neplacení nájemného a výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem - NOZ 2014
- Výpověď nájemní smlouvy pro dluh na nájemném - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na doplacení nedoplatku z nájmu a služeb - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na vrácení přeplatku z nájmu a služeb - nový občanský zákoník 2014
- Lhůta na vystěhování z nájemního bytu při neplacení nájemného, nájmu
- Neplacení nájmu a lhůta na vystěhování pro nájemce, nájemníka
- Neplacení nájemného a lhůta na vystěhování pro nájemce, nájemníka
- Jak postupovat při neplacení nájmu, nájemného nájemcem, nájemníkem

Nájemní smlouva od 1. listopadu 2013, nájemník uhradil 3 měsíční kauci, první měsíc zaplatil pozdě nájem + zálohy na služby, od té doby už neplatí - již druhý měsíc ani nájemné ani zálohy na služby (smlouvy s dodavateli na služby jsou v našem jméně). Platí ujednání ve smlouvě podle starého či nového zákoníku? Můžeme nechat odpojit přívod energie, abychom zabránili narůstajícímu dluhu? Mohu dát nájemníkovi výpověď na základě výzvy, že nebyly doplněny peněžní prostředky na účtu podle § 686a odst. 3 - nájemce do jednoho měsíce od vyzvání pronajímatele doplní kauci na původní výši?
Jak především zabránit zvyšování dnešního dluhu na energii, která bude vyfakturována nám a my ji musíme zaplatit. Jak se bránit, aby dluh nenarostl do výše, kdy to bude likvidační nejen pro nájemníka, ale také pro mne jako pronajímatele. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Platí především nájemní smlouva, kterou jste si s nájemníkem ujednala. To, co ve smlouvě ujednáno není se řídí nyní novým občanským zákoníkem. Nově by se nepříhlíželo ve smlouvě k těm ujednáním, která jsou zjevně nepřiměřená. Taková by byla v rozporu s občanským zákoníkem a tudíž by nebyla brána v potaz.

Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, není-li ujednána jiná doba. Podle nového občanského zákoníku máte jako pronajímatel právo, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby Vám nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal/opustil, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

Avšak pozor ve výpovědi z nájmu musíte uvést v čem spatřujete zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo musíte před doručením výpovědi nájemce vyzvat, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav. Neučinítel-li tak, k výpovědi se nepřihlíží. Zvýše uvedeného tedy doporučuji nájem s nájemníkem ukončit a jistotu použít na zaplacení energií.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytových prostor jako bytu - umožňuje to nový občanský zákoník?
- Nájemní smlouva na nezkoulaudovaný byt - ne platná nebo ne?
- Platnost nájemní smlouvy na nezkolaudovaný byt
- Je možné pronajmout nezkolaudovaný byt k bydlení?
- Definice bytu - § 2236/1 a 2 nový občanský zákoník 2014
- Co je to byt podle zákona - § 2236/1 a 2 nový občanský zákoník 2014
- Bydlení v nezkolaudovaném bytě - § 119 a násl. stavebního zákona
- Bydlení v nájmu a důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku 2014

Lze dle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 pronajímat nebytové prostory jako byt? Jsou upravené k bydlení, obsahují kuchyňku, koupelnu, WC, ale nejsou ještě zkolaudované jako byt. Nevztahuje se na to již zákaz ve stavebním zákonu bydlet v těchto prostorách bez vydání kolaudačního rozhodnutí? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dle § 2236/1 a 2 nového občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení, přičemž ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor; skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.

Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že smlouvu o nájmu bytu (tzn. smlouvu, jejímž předmětem je uspokojení bytových potřeb nájemce) lze uzavřít i v případě, že pronajímané prostory nejsou tzv. zkolaudovány jako byt, v tomto případě je rozhodný faktický stav, tzn. zda jsou pronajaté prostory k obývání způsobilé.

Je však zároveň pravdou, že obývání prostor, které nejsou tzv. zkolaudovány jako obytné (ve smyslu § 119 a násl. stavebního zákona) může být ze strany stavebního úřadu sankcionováno, ani tato skutečnost však nemá na platnost (a vymahatelnost) uzavřené nájemní smlouvy žádný vliv (oblast soukromoprávního závazkového vztahu je zde oddělena od oblasti veřejnoprávní regulace).

Výše zmíněnou koncepci pak potvrzuje sám zákonodárce v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku:

"Pro nájemní bydlení je typické pronajímání bytu. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností účelově určených k bydlení. Výrazem "soubor místností" se poukazuje, že půjde pravidelně o několik místností pod společným uzamčením, tj. přístupných společnými vchodovými dveřmi. Označení "byt" se tedy pojí s tzv. samostatným bytem, tj. takovým, který má vlastní vstup, a člověk, který v něm bydlí, může byt obývat, aniž je závislý na místnostech nebo prostorech vně bytu, byť se nevylučuje, aby z ujednání stran nebo povahy věci vyplývalo něco jiného. Z hlediska veřejného práva je pro určení bytu rozhodné rozhodnutí správního orgánu stanovující účel užívání stavby, tj. kolaudační rozhodnutí. Takové rozhodnutí může být z hlediska soukromého práva dílčím vodítkem, nemůže však být určující. Pronajme-li se jako byt k bydlení místnost (soubor místností) tvořící materiálně obytný prostor (tedy prostor k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý), byť jej správní rozhodnutí za byt neoznačuje, půjde přesto z hlediska soukromého práva o chráněný nájem bytu. Otázku porušení veřejného práva bude nutné posoudit jako správní delikt s důsledky, které veřejné právo stanoví pro toho, kdo se deliktu dopustil."

OBČAN-BYDLENÍ
- Manžel daroval rodinný dům tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval rodinný dům matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala rodinný dům matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala rodinný dům tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval byt tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manžel daroval byt matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala byt matce - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Manželka darovala byt tchýni - může vystěhovat manželku s dětmi v době rozvodu?
- Právo společného bydlení manželů a nový občanský zákoník 2014
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku po rozvodu manželství
RODINA-SJM
- Jak při rozvodu prokázat peníze proinvestované v bytě, domě manžela
- Jak při rozvodu prokázat peníze proinvestované v bytě, domě manželky
- Peníze investované do rekonstrukce nemovitosti jednoho z manželů - jak je prokázat?

Jaká mám práva já a mé děti při rozvodu manželství a bydlení v domě, který byl v majetku manžela a nyní jeho matky.
Po dobu trvání našeho 10letého manželství jsme s manželem žili v domě, který nabyl před naší svatbou, spolu s mými dvěma nyní již plnoletými dětmi (20 a 22 let), které mám z prvního manželství. V létě 2013 mi oznámil, že odchází k jiné ženě a odstěhoval se. Nyní jsem zjistila, že 11/2013 podal žádost o rozvod (jednání ještě nebylo soudem nařízeno) a též, že 10/2013 daroval nemovitost a převedl ji na svou matku. Jaké mám šance domoci se alespoň části financí, kterými jsme za doby trvání manželství dům zhodnotili a to z mých vlastních peněz nebo peněz společných. Navíc si manžel odvezl veškeré doklady, kterými bych to mohla dokázat. Mám také já popř. i mé dospělé děti žijící v tomto domě (samozřejmě bez nájemní smlouvy) nějakou možnost při řešení bytové otázky nebo nás může manžel či jeho matka bez jakékoliv náhrady vystěhovat na ulici? Děkuji, Kristýny

ODPOVĚĎ:
Podle nového občanského zákoníku účinného od 2014 platí, že je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. Pro Vás to tedy znamená, že máte po dobu trvání manželství právo na bydlení. Po rozvodu manželství Vám tedy toto právo zanikne a soud Vám dá přiměřenou dobu na to, abyste si našla nové bydlení. v Případě dětí, které ještě nejsou schopny se samostatně živit, se manžel nemůže vzdát povinnosti, jim obydlí poskytnout. Na náklady, které jste vynaložila na péči o byt, jistě nárok máte. Máte ale pravdu v tom, že je nutné tyto náklady prokázat. Za důkaz Vám mohou sloužit také svědecké výpovědi, známých nebo dětí, fotografie, výpisy z účtů. V nároku, který budete podávat, je už třeba přesně vymezit, kolik si od manžela nárokujete a tuto částku přesně doložit právě svědeckými materiály, jinak k nim soud nebude přihlížet. V případě rozvodu si můžete nárokovat výživné rozvedeného manžela, které by Vám mohlo pomoci při hledání nového bydlení, rovněž tak děti, pokud nejsou ještě schopné se sami živit, tak jim soud výýživné ze strany otce rovněž přizná.

OBČAN-BYDLENÍ
- Lhůta na odstranění závad pronajatého bytu, rodinného domu
- Dokdy musí pronajímatel odstranit poškození bytu
- Dokdy musí pronajímatel odstranit vady bytu
- Je možné opustit byt bez zajištění přístupu do něj?
- Stanovy družstva - § 2240 a § 2241 nový občanský zákoník
- Kdy je byt způsobilý k obývání - § 2243 NOZ
- Sleva z nájmu, nájemného pro neostranění vady pronajímatelem - § 2265/1 a 2 NOZ
- Sleva z nájemného, nájmu pro neostranění závady pronajímatelem - § 2265/1 a 2 NOZ
- Sousední byt se nevytápí a má otevřená okna - jak se bránit, jak postupovat?
- Studený sousední byt kvůli otevřeným oknům - jak postupovat, jak se bránit?
- Nepřítomnost nájemce v pronajatém bytě - ohlášení pronajímateli § 2269 NOZ
- § 2269 NOZ - povinnost ohlásit dlouhodobou nepřítomnost nájemce v pronajatém bytě
- § 2269 NOZ - oznámení o dlouhodobé nepřítomnosti nájemnce, nájemníka v bytě
- § 2269 nového občanského zákoníku 2014

Bydlím v panelovém domě na severu Čech, sousedka bydlící v přilehlém bytě nechala všechna 4 okna otevřená (ventilačka), v bytě byla naposledy cca v dubnu 2013 a je pravděpodobně dlouhodobě v zahraničí. Okna se v silnějším větru s prásknutím vyklápí nebo přiklápí jak se v něm prohání průvan, již druhou zimu se v bytě netopí a můj sousední pokoj se nedá vyhřát ani na nejvyšší stupeň regulace ventilu. Pominu-li ten nepříjemný hluk, požádala jsem vedení bytového družstva o pomoc, to mi sdělilo, že pokud nedojde k havarii nebude nic dělat. Co bych mohla učinit já? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám nahlédnout do stanov (popř. dalších vnitřních předpisů) bytového družstva, v jejichž rámci by měla být práva a povinnosti nájemce (Vás) a pronajímatele (bytového družstva) zejména upravena (§ 2240 a § 2241 nového občanského zákoníku).

V obecné rovině pak platí, že:
- byt je způsobilý k obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících (§ 2243 nového občanského zákoníku);
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257/1 nového občanského zákoníku);
- zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které brání obvyklému bydlení, oznámí to pronajímateli bez zbytečného odkladu (§ 2264/1 nového občanského zákoníku);
- pronajímatel je povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil, přičemž neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může nájemce žádat na pronajímateli slevu z nájemného (§ 2265/1 a 2 nového občanského zákoníku).

S ohledem na shora uvedené Vám proto lze v současné chvíli doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete připravit tzv. předžalobní výzvu, v níž bytové družstvo upozorníte na právně závadný stav a Vaše odhodlání řešit protiprávní pasivitu bytového družstva soudní cestou (zároveň pak můžete samozřejmě uplatnit rovněž svůj nárok na slevu z nájemného).

Současně s kontaktováním bytového družstva se pak můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem na prošetření porušování závazných ustanovení vyhlášky č. 194/2007 Sb., resp. nerespektování projektu bytového domu (v otázce dodržování povinného tepelného režimu).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 2269 nového občanského zákoníku platí, že ví-li nájemce předem o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, je povinen tuto skutečnost včas oznámit pronajímateli. Současně je nájemce povinen označit osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel. Nesplní-li nájemce svou oznamovací povinnost, považuje se toto jednání za porušení povinností nájemce závažným způsobem. V tomto ohledu by pak bylo možné uvažovat o prověření podmínek pro další členství Vaší sousedky v bytovém družstvu (zde možno opět odkázat na jeho stanovy).

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Povinnost hradit poplatek Intergramu při pronájmu nemovitosti
- Podmínky pro úhradu televizního poplatku podnikatelem
- Pronájem bytu a poplatek Integramu
- Pronájem rodinného domu a poplatek Integramu
- Poplatek Integramu za pronájem rodinného domu, bytu
- Kdo platí poplatek za televizi - pronajímatel nebo nájemník, nájemce
- Kdo je povinen odvádět poplatek za TV - pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Poplatek za TV - hradí ho pronajímatel nebo nájemce, nájemník?

Autorský poplatek za veřejnou produkci ve zkolaudovaném rodinném domě který pronajímám:
Pronajímám k nahodilému pobytu zkolaudovaný objekt jako rodinný domek, čili objekt určený k bydlení. Není to penzion, hotel, ubytovna, je to soukromý objekt, v jednom pokoji tohoto rodinného domku je TV. Pronájem na IČO.
Jsem nebo nejsem povinen platit autorský poplatek Intergramu? Jak jednat s organizacemi, které poplatky vyžadují? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v této souvislosti je klíčovou otázka, zda je možné umístění televizního přijímače do pronajímaného RD považovat za zpřístupnění díla veřejnosti (tj. užití takového díla ve smyslu § 12/4 písm. f) autorského zákona).

Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených. V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi užitím díla pro vlastní (osobní) potřebu a mezi užitím veřejným, o které jde vždy, přesahuje-li užití díla rámec soukromí fyzické osoby.

I když se jedná o problematiku do jisté míry spornou, domnívám se, že rovněž v případě umístění televizního přijímače v pronajímaném rodinném domě bude nutné poplatky příslušnému kolektivnímu správci (zde Intergram) hradit. Určujícím je v této souvislosti okruh osob, kterým má být dílo vysílané televizí zpřístupňováno a účel tohoto zpřístupňování.

Přestože v případě pronajímání RD bude okruh osob určený v podstatě individuálně (tj. nájemník rodinného domu), lze usuzovat, že s ohledem na možnou proměnlivost takové osoby, nemožnost zabránit přístupu třetích osob k televiznímu přijímači a skutečnosti, že nájemce rodinného domu není zpravidla členem okruhu soukromí pronajímatele, bude nutné hodnotit umístění televizního přijímače jako provozování televizního vysílání dle § 23 autorského zákona (ve spojení s § 18/1 a 2 autorského zákona).

Rozsah poplatků hrazených Intergram závisí na aktuálně platném ceníku, v této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat přímo intergram:

www.intergram.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem. Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více. Dle § 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích pak poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.

Tvoří-li tedy vybavení Vašeho RD televizní přijímač a budete-li RD pronajímat na dobu delší než 1 měsíc, stane se po tuto dobu poplatníkem televizního poplatku nájemce rodinného domu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat manželku z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat manžela z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat manželku před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Jak vystěhovat manžela před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Vystěhování manželky z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Vystěhování manžela z výlučně vlastního bytu, domu, nemovitosti?
- Vystěhování manželky před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti
- Vystěhování manžela před rozvodem z bytu, domu, nemovitosti

Bydlíme s manželkou v rodinném domě po mých rodičích (jsem výlučný majitel), který nám po svatbě pomohli obojí rodiče zrekonstruovat finančně i pracovně. V manželství máme od 2012 problémy a 12/2012 jsme se dohodli na rozvodu manželství (2 děti 12 a 8 let).
Manželka si přála žít sama a tak se naši rodiče rozhodli zakoupit společně byt o velikosti nejméně 2+1 ve stejném městě pro klidnou střídavou péči o děti. Byt by byl ve vlastnictví rodičů s tím, že později bude jejich vnuků. Nyní však manželka odstěhování do tohoto bytu odmítá. Ptám se: Jak dosáhnout toho, aby se manželka odstěhovala ze společného bydlení v mém domě? Kam zakotvit a jaké časové období určit pro její případnou povinnost odstěhovat se do bytu zakoupeného rodiči? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Podle nové právní úpravy má Vaše manželka po dobu trvání mnželství tzv. právo bydlení ve Vašem domě. Zaniklo-li manželství rozvodem, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu vlastnické právo o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. Musíte tedy, pokud dohoda není možná, požádat o vystěhování soud. Počítejte s tím, že soud dá manželce přiměřenou lhůtu na vystěhování. Po marném uplynutí této lhůty pak manželka nemá právní titul na užívání domu. Nelze manželku přinutit, aby se do Vámi nabízeného bytu vystěhovala, pokud nebude chtít.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Práva spolumajitelů příjezdové cesty k pozemkům, domům
- Může spoluvlastník požadovat poplatek za užívání cesty po jiném spolumajiteli?
- Může spolumajitel požadovat poplatek za užívání cesty po jiném spoluvlastníkovi?
- Co je to obecné užívání pozemní komunikace - definice, vysvětlení
- Správa společné věci ve spoluvlastnictví a rozhodovací práva spolumajitelů
- Rozhodovací práva spolumajitelů, správa společné věci ve spoluvlastnictví
- Jak se bránit proti rozhodnutí ostatních spoluvlastníků - hrozící újma spolumajitele
- Přídatné spoluvlastnictví pozemku pod příjezdovou komunikací - § 1223 a násl. NOZ
- § 1223 a násl. NOZ - přídatné spoluvlastnictví pozemku pod cestou
- Zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací - § 20 zákona o pozemních komunikacích

Kupujeme stavební pozemek s příjezdovou cestou (podíl cesty máme 1/24). Noví sousedé po nás žádají 80.000 Kč/rok za jízdu po "jejich" cestě k našemu pozemku (podíl cesty mají 1/32). Prý je to poplatek za užití cesty. Mají na to právo?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že příjezdová cesta je umístěna na samostatném pozemku, který je v ideálním podílovém spoluvlastnictví několika osob (tuto skutečnost, včetně velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, lze samozřejmě online ověřit náhledem do katastru nemovitostí).

Stručně řečeno je pak požadavek Vašich sousedů poměrně absurdní, právo na úhradu jakéhokoli "poplatku" Vašim sousedům v žádném případě nesvědčí.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že podstatou ideálního podílového spoluvlastnictví je skutečnost, že každý spoluvlastník má právo k celé spoluvlastněné věci, přičemž toto jeho právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 nového občanského zákoníku). Nelze tedy přijmout myšlenku, že byste měla být povinna hradit jakoukoli částku za užívání věci, která je Vašim vlastnictvím (navíc pak ve vztahu ke spoluvlastníkovi, jehož podíl je menší, než podíl Váš).

Nový podílový spoluvlastník pozemku pod příjezdovou komunikací (Vy) je proto oprávněn užívat celý tento pozemek jako vlastník, stejně tak všichni další podíloví spoluvlastníci tohoto pozemku. Při rozhodování o konkrétní podobě takového užívání (resp. i o jiném nakládání s pozemkem dle § 1122/1 nového občanského zákoníku) jsou pak rozhodující velikosti spoluvlastnických podílů.

Co se pak týče nakládání s předmětem podílového spoluvlastnictví, je vhodné vědět, že:
- každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (§ 1126 nového občanského zákoníku);
- z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 1127 nového občanského zákoníku);
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 nového občanského zákoníku);
- k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků, nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (§ 1129/1 nového občanského zákoníku);
- přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil (§ 1130 nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze doplňuji, že Vámi popsaná situace by mohla naplňovat znaky přídatného spoluvlastnictví pozemku pod příjezdovou komunikací dle § 1223 a násl. nového občanského zákoníku.

Váš případ je (kromě úpravy dle nového občanského zákoníku účinného od 2014) řešitelný rovněž dle právních předpisů veřejného práva. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětná příjezdová komunikace je účelovou pozemní komunikací ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích pak rovněž účelové pozemní komunikace podléhají režimu tzv. obecného užívání, tzn. že každý smí užívat takovou pozemní komunikaci bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Pro úplnost pak ještě dodávám, že dle Vašeho popisu nejsou v tomto případě splněny podmínky pro zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací dle § 20 zákona o pozemních komunikacích.

V případě přetrvávajících potíží se sousedy proto můžete kontaktovat také místně příslušný silniční správní úřad (obecní úřad ve smyslu § 40/1 zákona o pozemních komunikacích), který by měl v případě omezování obecného užívání účelové pozemní komunikace ze strany Vašich sousedů zakročit.

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty u dopravního podniku za jízdu načerno
- Promlčení pokuty z přepravy - jízda načerno
- Promlčení pokuty u MHD za jízdu načerno tramvají, autobusem, trolejbusem
- Za kolik let se promlčí pokuta u MHD za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u dopravního podniku za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za jak dlouho se promlčí pokuta u MHD za jízdu načerno bez jízdenky?
- Za kolik let se promlčí pokuta u dopravního podniku za jízdu načerno bez jízdenky?
- Jízda načerno - promlčení staré pokuty

Musím platit pokutu, kterou jsem dostala v roce 2011 (MHD)? Žádná upomínka mi poštou nepřišla, i když jsem se během roku stěhovala (hned jsem nahlásila změnu trvalého bydliště). 1.2.2014 jsem zašla na dopravní podnik MHD s pokutou. Bála jsem se, abych neměla nějakou exekuci. Pokuta je 974 Kč. Mám pokutu platit i když je už přes 3 roky stará? Nevím proč u toho není žádné penále, úroky.
Děkuji

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba u práv z přepravy činila 1 rok (§ 108 zákona č. 40/1964 Sb.). Pohledávka je proto již promlčená a v přípaě soudního vymáhání se můžete úspěšně bránit vznesením námitky promlčení. Platit proto nemusíte, ale pokud zaplatíte, hradíte tzv. naturální obligaci a jedná se o plnění na existující dluh.

OBČAN-EXEKUCE
- Je možné vyhodit dosloužilý spotřebič oblepený exekutorem?
- Je možné vyhodit exekučně zabavenou věc pro kterou si exekutor nepřijel?
- Věc s exekutorskou samolepkou - je monžé ji vyhodit když doslouží?
- Mohu vyhodit dosloužilou věc která je v exekutorské soupisce?
- Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu z důvodu dosloužení (u spotřegbiče)

Exekutor mi polepil věci - dal do soupisky. Lednice, televize, pračka. Pro věci si mezi roky 2011-2014 nikdo nepřijel. Jde mi o to, že pračka se rozbila a televize brzo též vypoví službu. Nemohu v bytě skladovat rozbité věci a do sklepa se mi to nevejde. Co mám tedy s těmi to věcmi dělat? Vyhodit? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud je věc zahrnuta do soupisu (polepena) a exekuce dosud trvá, nemůžete věc vyhodit. Mohlo by to být posouzeno jako pokus o zmaření účelu exekuce a byla byste odpovědná za škodu. V tomto případě se obraťte na exekutora s návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu, ve kterém uvedete, že věc již nemůže být exekučně prodána (uveďte proč) a hodláte ji vyhodit. Až poté, co exekutor návrhu vyhoví, ji můžete vyhodit.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak požádat o vrácení při placení důchodového pojištění omylem
- Omylem placené důchodové pojištění - jak požádat o vrácení peněz, pojistného?
- Soudní vymáhání omylem placeného důchodového pojištění - informace, postup
- Je možné požádat o vrácení vyplaceného důchodového pojistného na ČSSZ?
- Správní žaloby na vrácení omylem placeného důchodového pojištění

Jsem osoba bez příjmů, neevidovaná na Úřadu práce od 01/2009. Hradila jsem dobrovolně pojistné důchodového pojištění.
28.02.2012 se mi narodila dcera, pojistné nehradím, platila jsem jej dál až do 11/2013 (ač jsem nemusela). Na Pražské správě sociálního zabezpečení jsem požádala o změnku korespondenční adresy, prý se mám odhlásit, neboť po narození dcery pojistné neplatím. Proto jsem se písemně obrátila na Pražskou správu sociálního zabezpečení, kde jsem byla vedena, se žádostí o vrácení platby od doby narození dcery. Přišlo zamítnutí, odvolala jsem se. Mám nárok na vrácení pojistného, případně lze ho v případě zamítnutí odvolání vymáhat soudně? Děkuji, Adina

ODPOVĚĎ:
Z principu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění vyplývá, že osoba, která je dobrovolně účastna důchodového pojištění, může kdykoliv podat odhlášku z této účasti. Účast na tomto pojištění pak zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se osoba z účasti odhlásila. Odhlášku z dobrovolného důchodového pojištění je zapotřebí podat písemnou formou.
Z uvedeného vyplývá, že do doby podání odhlášky z dobrovolného důchodového pojištění jste byla povinna toto pojištění platit. Pokud jste se odhlásila až v listopadu 2013, platila jste do této doby pojistné v souladu s podmínkami dobrovolného důchodového pojištění. Co se týče Vašeho argumentu, že jste platila pojistné i po narození dcery, i když jste nemusela, nemusela jste toto pojistné platit ani před jejím narozením, což plyne už ze samotné podstaty dobrovolného důchodového pojištění.
Obávám se, že argumentace, že jste nevěděla, že péče o dítě do čtyř let věku je tzv. náhradní dobou pojištění, nemusí obstát, protože i v tomto případě platí, že "neznalost zákona neomlouvá".
Jste-li přesvědčena, že máte na vrácení pojistného nárok, můžete v případě zamítnutí odvolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí podat správní žalobu ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo Pražské správy sociálního zabezpečení. Podání správní žaloby ale jednoznačně doporučuji konzultovat s právníkem. Právníka v místě Vašeho bydliště můžete vyhledat s pomocí vyhledavače České advokátní komory zde: http://www.advokatikomora.cz

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu dospělého dítěte, potomka
- Je možné požádat o určení otcovství v dospělosti dítěte, potomka?
- Určení otcovství u již dospělého dítěte, potomka
- Zletilý potomek - může požadovat určení otcovství?
- Kam se podává žaloba na určení otcovství (dospělé dítě, potomek)
- Souhlasné prohlášení o otcovství - příklad, informace

Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu dospělého dítěte, potomka; nárok na výživné: Jsem studentem VŠ, živí mě už od narození matka sama, otec není zapsán v rodném listu. Měl bych dotaz ohledně toho zda otec musí na moje požádání např. u soudu, přistoupit na určení otcovství a tím pádem by vznikl i nárok na výživné? Otec se o mě nikdy nestaral a nikdy nejevil zájem, teď když jsem starší tak jsem ho zkoušel kontaktovat ale nemělo to žádný výsledek, tak to chci řešit touhle cestou. Dá se výživného domoci i zpětně za léta které neplatil?
Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani nový občanský zákoník 2014 žádnou lhůtu pro určení otcovství a zápis otce do rodného listu nestanoví - otázka určení otcovství tedy nemusí být řešena jen u nezletilých, ale také u zletilých dětí (přesněji potomků). Pokud Váš otec neuzná své otcovství dobrovolně a nedojde k tzv. souhlasnému prohlášení o otcovství, můžete podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště Vašeho domnělého otce žalobu na určení otcovství. Vzory takovéto žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník se specializací na rodinné právo.

Soud v rámci řízení o určení otcovství nařídí provedení testů DNA, na základě kterých určí, zda domnělý otec je či není Vaším biologickým otcem. V případě, že dojde k určení otcovství a Vy stále nebudete schopen se sám živit, soud stanoví také výši výživného, které by Vám otec měl platit. Výživné je možné zpětně vymáhat nejdéle za dobu tří let ode dne zahájení soudního řízení. Nárok na výživné za celou dobu Vám tedy nevznikne.

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak může získat osoba žijící v zahraničí rozsudek českého soudu
- Vyžádání rozsudku českého soudu osobou žijící v zahraničí - informace

2007 jsem se rozvedl a protože jsem tou dobou pobýval v zahraničí, moje dnes již bývala manželka mne požádala o zaslání plné moci kterou jsem ji prověřil jednat ve věci našeho rozvodu manželství. Nyní jsme rozvedeni a já stále žiji mimo ČR. Byl jsem ale požádán předložit dokument, o mém soudně doložené rozvodu, zde v Kanadě místním úřadům. Protože jsem v době rozvodu (2007) v ČR nepobýval, nedostal jsem ani žádný dokument od soudu. Moje bývalá manželka je nyní opět vdaná. Bohužel se mi nedaří přes ni dostat k dokumentům které potřebuji.
Jak získat ono rozhodnuti soudu o rozvodu? Na mém OP je již status "rozvedený" Jelikož při mé návštěvě ČR jsem si starý OP vyměnil za nový. Bohužel se nechystám do ČR v blízké době. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na základě práva na svobodný přístup k informacím je Vám na základě Vaší žádosti soud povinen poskytnout znění rozsudků, a to jak pravomocných, tak nepravomocných. V případě rozsudků toto právo platí, ať už se jedná o rozhodnutí ve Vašem řízení nebo o řízení ve věci někoho cizího. V případě ostatních usnesení máte právo na přístup pouze k těm, která se týkají Vašeho řízení.
Obecně platí, že veškerá rozhodnutí, která se týkají Vašeho řízení, má soud povinnost Vám poslat. Pokud tedy potřebujete získat písemné vyhotovení rozsudku o rozvodu Vašeho manželství, bude nejlepší obrátit se s písemnou žádostí o zaslání rozsudku na příslušný soud, který o rozvodu Vašeho manželství rozhodl. Musíte však počítat s tím, že soud má právo požadovat od Vás úhradu nákladů nutných k poskytnutí rozsudku - v tomto případě půjde zejména o náklady na poštovné související se zasláním rozsudku do zahraničí.

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem bytu bez nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Zapůjčení bytu - nový občanský zákoník 2014
- Vypůjčení bytu - nový občanský zákoník 2014
- Dohoda o užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Jak se vyhnout sepsání nájemní smlouvy kvůli sociálním přídavkům pro dítě, děti
- Nájem bytu bez nájemní smlouvy - alternativy podle nového občanského zákoníku 2014

Pronajímám byt ve kterém mám nájemníka s nezletilou sestrou. Paní žádá sestru do vlastní péče, proto potřebuje ode mě smlouvu pro sociální úřad, že se sestrou mají kde bydlet a je o ní postaráno, aby soud vyhověl její žádosti. Nemáme mezi sebou nic sepsáno, ráda bych jí vystavila jen nějakou dohodu o jakési výpůjčce bytu na dobu určitou, na které jsme se domluvili - bez trvalého pobytu. Nevím, jak to mám formulovat a zda-li úřad potřebuje mít údaj o zaplacené ceně. Cena je mi poskytnuta jen za udržení bytu a inkasa na které jsme se ústně dohodli - dělám takovou protislužbu. Nahlášení na FÚ musím udělat kvůli sousedům, ale nerada bych platila zbytečně velkou částku na daních-můžete mi prosím poradit, jak to mohu provést? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Na úvod sděluji, že nájemní smlouva musí být vždy v písemném vyhotovení - to přikazoval starý občanský zákoník a totéž uvádí i nový občanský zákoník 2014 (§ 2237 NOZ).
Pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete či nemůžete s nájemnicí uzavřít nájemní, případně podnájemní smlouvu, můžete celou situaci vyřešit například uzavřením smlouvy o výpůjčce bytu. O výpůjčku se jedná v tom případě, kdy předmětem smlouvy je bezplatné přenechání nezuživatelné věci k dočasnému užívání. Ve smlouvě o výpůjčce bytu by tudíž ani žádná cena za užívání bytu neměla být uvedena. Smlouva o výpůjčce se řídí § 2193 - 2200 nového občanského zákoníku.
Další možností je uzavření smlouvy či dohody o užívání bytu - zde může jít jak o bezplatné, tak o zpoplatněné užívání bytu. Ve smlouvě či dohodě doporučuji specifikovat předmět užívání (v tomto případě konkrétní byt), podmínky a dobu jeho užívání a práva a povinosti obou smluvních stran. V případě nejasností ohledně obsahu uvedených smluv doporučuji konzultovat jejich obsah s právníkem.

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vycestování do zahraničí a znovupožádání o rodičovský příspěvek v ČR
- Jak znovu požádat o rodičovský příspěvek při návratu do ČR
- Přestěhování zpět do ČR a požádání o rodičovský příspěvek
- Náležitosti žádosti o znovuobnovení pobírání rodičovského příspěvku
- Kolik měsíců zpětně mohu požádat o znovuobnovení rodičovského příspěvku na dítě?
- Zpětné přiznání rodičovského příspěvku - kolik měsíců zpětně je možné požádat?

Syn - 05/2014 bude mít 2 roky, 03/2013 vycestování do Anglie. Zrušila jsem si rodičovský příspěvek na syna, tady žádné dávky nepobírám. Když se vrátím zpět do ČR, mohu požádat o vrácení rodičovského příspěvku, co vše k obnovení potřebuji?
Rodičovský příspěvek mám po dobu 4 let dítěte. Mohu žádat o vrácení příspěvku zpětně k dnešnímu datu za 11měsíců - pokud ne za kolik měsíců se to zpětně vracet? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Rodičovský příspěvek patří mezi tzv. dávky státní sociální podpory. Nárok na tyto dávky upravuje zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Základní podmínkou pro nárok na tyto dávky je mít v ČR nejen trvalý pobyt, ale také bydliště - tedy fakticky se v ČR zdržovat. Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je dále osobní celodenní a řádná péče o dítě, které je nejmladší v rodině.
Jestliže budete mít v ČR trvalý pobyt a budete se zde zdržovat, můžete si o rodičovský příspěvek znovu požádat. K žádosti o rodičovský příspěvek je zapotřebí doložit zejména Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte. O rodičovský příspěvek - stejně jako o další dávky státní sociální podpory - je ale možné žádat nejvýše tři měsíce zpětně, navíc byste i za tuto dobu musela splnit uvedené podmíny - mít v ČR trvalý pobyt a bydliště. Nárok na rodičovský příspěvek za celých 11 měsíců pobytu v Anglii tedy mít bohužel nebudete.
_

RODINA-ROZVOD
- Je nutná přítomnost manželky u soudu při rozvodu manželství
- Je nutná přítomnost manžela u soudu při rozvodu manželství
- Je možné rozvést manželství u soudu bez přítomnosti manžela, manželky?
- Mohu poslat k rozvudu za sebe jen právníka, advokáta?
- Musí být manželé přítomni u soudu při rozvodu manželství?
- Kvalifikovaný rozvrat manželství - definice, vysvětlení, příklad

Chtěl bych se zeptat, zda je možné rozvodové řízení bez osobní účasti účastníků. Mám za to, že se jedná o rozvod nesporný, s čímž souhlasí i druhá zúčastněná strana (manželka). Manželství trvá déle než 15 let, oba žijeme déle než dva roky odděleně, každý na jiné adrese. Společný majetek je vypořádán formou notářského zápisu, v manželství je jedna zletilá dcera, které studuje, a na které přispívám dohodnutou částku. Rádi bychom se oba vyhnuli osobní účastí u soudu. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby mohlo jít o tzv. nesporný (smluvený) rozvod, je zapotřebí splnit následující podmínky:
manželství trvalo alespoň jeden rok,
manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a
k návrhu na rozvod se připojil i druhý z manželů.
Jsou-li veškeré tyto podmínky splněny, soud má za to, že se jedná o tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství a příčiny rozvratu manželství nezjišťuje. K úspěšnému průběhu nesporného rozvodu je zapotřebí soudu předložit zákonem vyžadované dokumenty - písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vzájemné majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Pokud splníte všechny uvedené podmínky a doložíte soudu všechny potřebné dokumenty, může dojít k nespornému rozvodu. Rozvodové řízení je v tomto případě možné uskutečnit i bez osobní účasti manželů - součástí návrhu na rozvod manželství může být návrh, aby soud rozhodl ve věci bez jednání nebo informace o tom, že se zříkáte práva na účast při soudním jednání.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstavitel si nechal posílat důchod na účet družky - postup dědění potomky
- Posílání důchodu na účet družky - budou peníze na účtě děděny dědici?
- Zůstavitelka si nechala posílat důchod na účet druha, partnera - postup dědění potomky
- Posílání důchodu na účet druha, partnera - budou peníze na účtě děděny dědici?
- Zemření disponenta bankovního účtu - budou peníze na účtě děděny potomky?
- Jak proběhne dědictví peněz na účtě ukládaných disponentem? (cizí bankovní účet)
- Dědění důchodu posílaného na cizí účet při úmrtí disponenta účtu

Mám bankovní účet, na tento účet mám navázaného disponenta, kterému na tento účet pravidelně dochází důchod, který mu vybírám a předávám. Pokud by disponent zemřel, posuzoval by notář v rámci dědického řízení disponenta zůstatek na mém účtu? Chápu dobře výklad, že prostředky na tomto účtu jsou v podstatě pouze moje a do dědického řízení disponenta by nebyly notářem započteny? Nebo se pletu a prostředky na tomto účtu v popsané konkrétní situaci jsou svým způsobem "společné" a dědicové disponenta by tedy měli na část prostředků z tohoto účtu nárok?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Finanční prostředky na Vašem účtu jsou pouze Vaše a notář by tento účet nemohl v žádném případě zařadit do dědictví po disponendovi. Výjimkou jsou manželé, kdy je lhostejné, zda je účet vedený na manžela či manželku, neboť soud vypořádává celé společné jmění manželů. U manželů by notář k účtu druhého manžela nepřihlížel pouze pokud by manželé měli u notáře nebo soudem zúžené společné jmění manželů SJM.
Do dědictví by se však zařadila pohledávka disponenta za Vámi, jako dlužníkem z titulu nároku na výplatu důchodu, který Vám na Váš účet přichází. Jinými slovy nárok na odeslaný, ale Vámi nevyplacený důchod jde do dědictví, jakožto Váš dluh vůči disponentovi.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo platí poplatek za ověření podpisu na zpochybněné závěti?
- Zfalšovaná závěť - kdo platí poplatek za znalecký posudek grafologa?
- Kdo platí znalečné grafologovi při ověření pravosti podpisu zůstavitele?
- Platnost závěti kdy je svědek osoba blízká dědici
- Je platná závěť kdy je svědkem osoba blízká dědici?
- Napadnutí pravosti závěti - informace, postup
- Jak je možné napadnout pravost alografní závěti - postup, informace
- Znalecký posudek - ověření pravosti alografní závěti - informace
- Napadení pravosti závěti - postup, informace
- Může být svědek podpisu závěti osoba blízká dědici v závěti?

Jsem účastníkem dědického řízení po mé babičce, já mám dědický nárok po mém otci který zemřel 2010. Dědictví se táhne už od 02/2011. 01/2013 notářka vydala rozhodnutí a rozdělila dědictví do podílů, proti tomu se odvolal můj strýc, který dědictví neustále prodlužuje a předložil alografní závěť. Která je napsaná v jeho prospěch (v závěti je uvedeno že strýc má dostat všechen movitý a nemovitý majetek v hodnotě cca 1,2 milionu Kč a že můj otec dostal za života cca 300.000 Kč). Mám vážné pochybnosti o pravosti závěti. Na závěti je podepsaná jako svědek současná partnerka mého strýce a druhý svědek Otec již nežije. Mohu nechat ověřit podpis na závěti? Kdo potom platí znalecký posudek? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Máte dvě možnosti. První je uznat závěť za pravou a platnou a pokračovat podle ní v dědickém řízení. Nebo ji neuznat. Notář pak vydá usnesení, ve kterém Vám uloží povinnost podat na závětního dědice žalobu do určité doby s tím, že do té doby dědické řízení přeruší.
Pokud žalobu nepodáte, bude se mít za to, že souhlasíte se závětí. Pokud jí podáte, budete žalobce a na Vás pak bude, abyste prokazoval neplatnost závěti. Můžete soudu navrhnout provedení důkazu znaleckým posudkem. Podle výsledku řízení může soud určit, že budete některé posudky hradit. V každém případě Vám doporučuji si na toto sporné řízení zvolit advokáta.
V každém případě, jako svědek nemůže figurovat žádná osoba blízká závětnímu dědici, proto, pokud svědčila přítelkyně od strýce, je dokonce možné, že závěť je neplatná. V takovém případě toto ihned sdělte notáři a ten by měl závěť prohlásit za neplatnou.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy dědí sourozenci v dědickém řízení po bratrovi, sestře
- Kdy dědí synovci a neteře zemřelého zůstavitele

Měla jsem dva bratry. Jeden byl ženatý a měl dvě děti. 2009 zemřel, byl rozvedený. Druhý bratr zemřel jako svobodný, bez dědiců 2010. Při úmrtí našich rodičů proběhlo standardní dědické řízení, kdy po matce bezdětný bratr zdědil domek po matce. Zemřelý bratr 2009 si do dědictví určil, že část dědictví z domku nechce jen v případě prodeje, že by chtěl podíl vyplatit. Po úmrtí bratra bez dědiců notářka podala informaci že já jsem jediná, která bude dědit. Těsně před stáním ale zavolala, že dědit budu já, ale i děti zemřelého bratra. Děti jsou ve vztahu k bratrovi, který nezanechal dědice neteř a synovec. Je postup notářky správný? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Postup notářky je správný, neboť se v tomto případě dědí ve třetí dědické skupině. Váš bratr neměl manželku, děti, rodiče již zemřeli a neměl spolužijící osobu. Ve 3. skupině zbývají sourozenci. Pokud některý ze sourozenců zemře dříve tak platí platí, že na jeho místo automaticky nastupují jeho děti s tím, že mají nárok na jeho dědický podíl. Synovci a neteře jsou tedy dědici ze zákona a mají dohromady nárok na 1/2 dědictví (nastupují na místo Vašeho bratra) a Vy máte nárok na druhou polovinu.

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda - náležitosti, informace
- Kvalifikační dohoda a práce na dobu určitou - musím zaplati náklady školení?
- Povinnost uhradit školení u práce na dobu určitou s kvalifikační dohodou
- Dohoda o školení a úhrada školení zaměstnancem - kdy je platná a kdy neplatná
- Kvalifikační dohoda - kdy je platná a kdy neplatná
- Neplatnost kvalifikační dohody - informace

Absolvoval jsem školení a podepsal dohodu o školení, ve které se píše. Po ukončení školení musím ve firmě zůstat min. 3 roky, jinak zaplatím náklady spojené se školením. Pracovní smlouvu mám na dobu určitou (do konce roku), takže mi končí dříve než dohoda o školení. Je v tomto případě pracovní smlouva nadřazena dohodě o školení? Mohu odejít po uplynutí pracovní smlouvy, i když dohoda říká, že musím zůstat min. 3 roky? A pokud mi nabídne další prodloužení smlouvy, musím ji podepsat, abych neplatil již zmíněné náklady?
A pokud chci rozvázat pracovní poměr před ukončení pracovní smlouvy, budu muset uhradit opět tyto náklady?
Děkuji. Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by daná dohoda musela mít formu kvalifikační dohody dle § 234 zákoníku práce.
Kvalifikační dohoda musí obsahovat
a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.
Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně.
Pokud takovou formu dohoda o školení nesplňuje, zřejmě by byla neplatná. Navíc jsou v § 235 zákoníku práce uvedeny důvody, kdy závazek uhradit školení zaměstnanci zaniká.

Ke kvalifikačním dohodám vizte také zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/kvalifikacni-dohody-lekaru-v-nemocnicich-stale-aktualni-problem
Text se týká sice lékařů v nemocnicích, ale jde o analogickou situaci.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Pozemky jsou v katastru napsané na dávno zemřelou osobu - jak odkoupit pozemky?
- Jak koupit pozemek neprojednaný v dědickém řízení?
- Majitel pozemku dávno zemřel - jak koupit pozemek neprojednaný v dědickém řízení?
- Jak znovuotevřít dědické řízení po dlouho zemřelé osobě
- Jak znovuotevřít dědické řízení po dávno zesnulé osobě
- Jak získat rozhodnutí dědického řízení z dávné minulosti
- Co dělat když nemovitost nebyla v minulosti projednána v dědickém řízení?
- Jak koupit nemovitost neprojednanou v dědickém řízení - postup, informace
- Dodatečné dědické řízení pro nemovitost neprojednanou v dědickém řízení
- Nemovitost neprojednaná v dědickém řízení před rokem 1989 - dodatečné dědické ř.
- Jak dohledat staré rozhodnutí o proběhlém dědickém řízení?
- Je nutné doložit úmrtní list při žádosti o dodatečné dědické řízení?
- Dodatečné dědické řízení - je nutné doložit úmrtní list zůstavitele?
- Notářský poplatek za dodatečné dědické řízení

Chci odkoupit pozemky od pana XY, který vlastní 1/2 pozemků a druhá 1/2 je stále napsána na jeho maminku paní XX, která umřela ve Švýcarsku 1972. Dědické řízení se konalo, ale bohužel pozemky nebyly přepsány na katastru nemovitostí (na případné dědice dva syny, jeden ze synů je již také mrtev a nezanechal žádné dědice). Pozemky jsou stále evidovány v katastru nemovitostí na zesnulou původní majitelku. Spis o dědickém řízení nelze na soudech v Brně dohledat, prý byl ztracen při stěhování. Sami synové neví komu měly pozemky připadnout. Jak máme postupovat, kam se obrátit, aby nemuselo proběhnout nové dědické řízení a pozemky byly přepsány na syna-dědice. Bohužel nemáme ani úmrtní list zesnulé. A kdo by případné nové řízení musel zaplatit, když nezavinili ztrátu spisu? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Není možné argumentovat ztrátou spisu, neboť dědický spis mohl být již skartován, a to v souladu se zákonem.
Jsou dvě možnosti. První je ta, že pozemky byly v původním řízení projednány. Pak je nutné najít původní rozhodnutí. To by mohlo být také v archivu. Doporučuji se tam zeptat. Druhá možnost je ta, že v rámci tohoto dědického řízení byly projednány ještě další nemovitosti, takže bude toto rozhodnutí evidováno jako nabývací listina u jiných nemovitostí na katastru nemovitostí. Je tedy možné se zeptat také tam, zda toto rozhodnutí není k dispozici. Zde ale určitě nebude stačit prostý dotaz, ale bude třeba uvést konkrétní nemovitosti, ohledně kterých bylo původní dědické řízení vedeno. Syn zemřelé by si mohl vzpomenout, že se např. projednával domek či chata zemřelé. U tohoto domku by se v katastru nemovitostí mohla daná listina - rozhodnutí o dědictví, nalézt.
Pak by stačilo požádat soud o nápravu. Soud by na základě původního rozhodnutí tyto pozemky přepsal podle původního rozhodnutí.
Druhá možnost je ta, že pozemky nebyly v původním řízení vůbec projednány. Dokonce si myslím, že tato možnost je pravděpodobnější a také v praxi velmi frekventovaná, neboť ještě několik let zpět nebylo možné přehledem vlastnictví zjistit všechny nemovitosti zemřelého, ale dědicové museli uvést konkrétní katastrální území a notář pak zaslal žádost na katastr nemovitostí. Pokud dědicové na některé katastrální územní zapomněli, neměl notář možnost na tyto nemovitosti přijít.
V současné době probíhají stovky, možná i více dodatečných dědických řízení ohledně takových nemovitostí. Pak prostě musíte podat žádost okresní soud o dodatečné projednání dědictví. Není potřeba shánět doklady. Soud si úmrtní list a další může opatřit sám. V obou případech se budete muset obrátit na soud, který původní dědické řízení projednával.
Pokud se zjistí, že byly nemovitosti projednány, nebudete nic platit. Pokud projednány nebyly, budou odměnu notáře platit dědicové. Odměna se počítá z hodnoty dědictví. Hodnota dědictví se vždy zjišťuje ke dni úmrtí a v roce 1972 byla cena pozemků 0,40 Kč za m2. Do hodnoty 30.000,- Kč budete platit minimální odměnu 600,- Kč, takže i s DPH a dalšími hotovými výdaji byste se za celé řízení měli vejít do 2.000,- Kč. Bez dodatečného dědického řízení se neobejdete.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel neproplatil jeden částečný úvazek - co dělat?
- Zaměstnavatel nevyplatil mzdu z částečého úvazku - jak se bránit?
- Vymáhání platu, mzdy z neproplaceného částečného úvazku

Podzim 2013 - během 2 měsíců mi zaměstnavatel nevyplatil bez předchozího písemného upozornění i zdůvodnění základní mzdu z jednoho 1/2 úvazku, který u něj mám (snaha uškodit mi). Ředitel „proškrtal“ mou nadřízenou podepsaný jediný výkaz společný pro oba 1/2 úvazky a rozhodl se jeden 1/2 úvazek neproplatit.
01/2014 jsem společnost vyzval k doplacení mzdy, prý údajně neodpovídají údaje o odpracované době v evidenčních listech za tyto dva měsíce, proto nebylo proplaceno. Já mám ale od své přímé nadřízené (s kterou jsem v minulosti řešil a nadále řeším docházku, výběry volna za přesčasové hodiny, výběr dovolené apod.) podepsané výkazy práce stejně jako v několika předchozích letech. Mám potvrzené že jsem odpracoval celý měsíční fond hodin (i když navíc sem fyzicky odpracoval několik hodin přesčasů a také si za některé přesčasové hodiny vybral náhradní volno). Též na výplatní pásce za tyto dva měsíce mám v kolonce odpracované hodiny plný počet hodin. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyla řádná mzda včetně příplatků, máte možnost dluh vymáhat soudní cestou. Je možné také podat podnět na inspektorátu práce, avšak ani kontrola ze strany inspektorátu nemusí zaručit, že své peníze dostanete, neboť inspektorát je orgán kontrolní a nemůže vymáhat soukromoprávní nároky.
Současně je možné využít § 56 odst. 1 písm. b)zákoníku práce a okamžitě zrušit pracovní poměr s tím, že máte nárok na 2 mzdy jako náhradu za dobu výpovědní doby, která v tomto případě neplyne.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel neproplatil odměnu z dohody o provedení práce
- Agentura neproplatila odměnu za práci na DPP - jak postupovat?

29.11.2013 uzavřena Dohoda o provedení práce s Agenturou GATE - Ondřej Novotný na práci promotérky za odměnu 100 Kč/h s platností do 31.12.2013. 11/2013 jsem absolvovala školení zdarma o promovaných produktech. 12/2013 jsem odpracovala jako promotérka 60 hodin, mám kopii pracovních výkazů, kde prodejna potvrdila moji práci a počet hodin. Výkazy jsem zasílala do agentury jako podklad pro výpočet odměny. Odměna podle dohody měla být splatná do konce kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém vznikl nárok na smluvenou odměnu, tedy do konce ledna 2014. V agentuře mi na můj dotaz sdělení termínu odměny za práci telefonicky dne 31.1. odpověděli, že odměnu pošlou během dalšího týdne.
Dodnes - 10.2. - mi nepřišla odměna za práci na bankovní účet. Jak mám nyní postupovat, aby mi odměna byla uhrazena? Jsem samoživitelka, žiju s dospívající dcerou.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud s Vámi zaměstnavatel nekomunikuje nebo neustále slibuje výplatu, ale ta dosud nedorazila, máte možnost dluh vymáhat soudní cestou. Je možné také podat podnět na inspektorátu práce, avšak ani kontrola ze strany inspektorátu nemusí zaručit, že své peníze dostanete, neboť inspektorát je orgán kontrolní a nemůže vymáhat soukromoprávní nároky.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 15. únor 2014

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBČAN-EXEKUCE
- Kolik peněz exekutor nemůže zabavit - bydlení, životní minimum, výživné
- Nezabavitelná částka - bydlení, životní minimum, výživné
- Jakou částku platu, mzdy nemůže exekutor zabavit?
- Nezabavitelná částka - 2/3 součtu životního minima - 3.410 Kč
- Exekučně nezabavitelná částka - 3410 Kč + 5687 Kč + výživné na dítě, děti
- Jakou část platu, mzdy nemůže exekutor zabavit
- Nezabavitelná část platu, mzdy - kolik Kč exekutor zabavit?

Začátkem prosince 2013 jsem si na poště převzala soudní příkaz na nařízenou exekuci pro dlužnou částku ve výši 116.272 Kč. Z doručené listiny jsem se dozvěděla, že tahle exekuce už mi byla několikrát zasílaná na adresu, kde jsem už nebydlela 3 roky. Tím pádem mi narostly poplatky a úroky za prodlení. Soudní exekutor p. Smékal mi hned nařídil exekuční příkaz přikázáním pohledávky z mého bankovního účtu. Hned jak jsem se dozvěděla o exekuci, telefonicky jsem kontaktovala soudního exekutora a žádala o vyhovění žádosti o splátkovej kalendář. Sodní exekutor ale s mým návrhem nesouhlasil a hned mě upozornil, že mi zajistí mzdu a na vše co vlastním. Já ale nemovitost nevlastním, ani žádnej majetek, můj měsíční příjem činí 12.000 Kč čistého a výdaje na bydlení mám 10.000 Kč. Určitě jsem ochotna tuhle suituaci řešit, ale pokud jsem v Solusu atd., žádná instituce mi nepůjčí takovou částku, abych mohla dluh zaplatit. Mám právo požádat o splátkový kalendář? V případě uložení exekuce na mzdu se chci zeptat, jestli existuje nějaká poměrná část mzdy, kterou musí exekutor ponechat, nebo má právo mi odňat i celou mzdu. Předem děkuji za odpověď. Daniela

ODPOVĚĎ:
Možnost splácet exekuci formou splátkového kalendáře je závislá na dobré vůli exekutora, tj. pokud exekutor na nabízené splátky nepřistoupí, nemůžete splácet formou splátek (nemáte na to právní nárok). Zákon neumožňuje jednostranné určení výše splátek dlužníkem.
Samozřejmě, že nelze odejmout celou mzdu. Srážky se provádějí z čisté mzdy, přičemž nesmí být sražena základní částka, která je tvořena úhrnem dvou třetin součtu životního minima jednotlivce (3.410 Kč) a normativních nákladů na bydlení (5.687, - Kč) a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které jste povinna poskytovat výživné (včetně manžela). Ze zbytku je pak srážena jedna třetina.

Samozřejmostí každého občana je aktualizace adresy trvalého pobytu na matrice místně příslušného úřadu a dále vybírání pošty (ať už v místě trvalého pobytu nebo na zástupném místě - obecním či městském úřadě).

OBČAN-DLUHY
OBČAN-SJM
- Jsou za dluhy jednoho z manželů vzniklé před 1.1.2014 odpovědní oba manželé?
- Odpovědnost za dluhy před 1.1.2014 po uzavření svatby, sňatku 2014
- Důvodová zpráva o zadlužení partnera před svatbou a vymáhání po obou manželích
- Dluhy vzniklé před 1.1.2014 a odpovědnost manželů uzavírajících sňatek 2014
- Jsou novomanželé odpovědí za své dluhy vzniklé před 2014 při sňatku uzavř. 2014?

Mám dotaz ohledně novelizace § 42 exekučního řádu. Je mi známo, že od 1.1.2013 lze postihnout společné jmění manželů SJM (i změněné zákonem či smlouvou) pro dluh, který nabyl manžel před uzavřením manželství. Nově však budou postihovány i dluhy nabyté jedním z manželů před uzavřením manželství. Bude se jednat o dluhy, které nabyl před 1.1.2014, nebo až s účinností novelizace (tedy po 1.1.2014)? Některé s těchto dluhů jsou vůči státním institucím (OSSZ a podobné) - pokud nyní provádí odvody v době jejich splatnosti, nezapočítávají je tyto instituce na staré dluhy a nevznikají tedy stále nové a nové dluhy? Vaše odpověď bude pro mě rozhodující při rozhodnutí, zda 05/2014 uzavřu manželství se svým partnerem. Domnívám se, že sice bylo posíleno postavení věřitele, ale spousta lidí (pokud má alespoň nějaké právní povědomí) se dostane do stejné situace jako já a partnerský vztah nebude moct nikdy zlegalizovat formou svatby, sňatku. Děkuji. Radka

ODPOVĚĎ:
S ohledem na absenci výslovného řešení v přechodných ustanoveních zákona je nutné vycházet z odůvodnění přijetí tohoto ustanovení v důvodové zprávě. Podle té se jedná o změnu související s přijetím nového občanského zákoníku, konkrétně s § 732. V obecných přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku je stanoveno, že se jím řídí práva a povinnosti ode dne jeho účinnosti, není-li dále uvedeno jinak. V přechodných ustanoveních k majetkovému právu manželskému však není stanovena žádná výjimka. Proto lze novou úpravu exekucí vztáhnout i na dluhy vzniklé před 1.1.2014. Ohledně splatnosti odvodů - ano, podle § 1933 odst. 1 nového občanského zákoníku pokud dlužník dlužní z několika závazků stejného druhu se plnění započte na závazek nejdříve splatný.

OBČAN-EXEKUCE
- Je možná exekuce bez rozhodnutí soudu?
- Lhůta od exekučního příkazu k výkonu exekuce
- Délka doby od exekučního příkazu k samotné exekuci
- Exekutor nekomunikuje s dlužníkem - kárná žaloba ministrovi nebo předsedovi soudu
- Jak postupovat když exekutor nekomunikuje s exekuovaným dlužníkem?
- Exekutor neodpovídá na dopisy, emaily exekuovaného dlužníka - co dělat, postup
- Exekutor nedovolil dlužníkovi nahlédnout do exekutorského spisu - jak postupovat?
- Exekutor nedovolil exekuovanému nahlédnout do exekutorského spisu - jak postupovat?
OBČAN-DLUHY
- Co je to přímá platba mezi dlužníkem a věřitelem - definice, vysvětlení, příklad

Chtěl bych znát cestu exekutora jakou vlastně došel k samotnému výkonu exekuce. Oprávněný podá na povinného žalobu u soudu prvního stupně pro určitou pohledávku. Zajímá mne cesta od tohoto podání až k samotné výzvě exekutora. Co všechno věc musí postoupit a hlavně mne zajímá doba. Je možné aby exekutor vydal exekuční příkaz ze dne na den, aniž by měl k tomuto rozhodnutí soudu? Jak se v takovém to případě bránit když povinnému nedovolí nahlédnout do exekučního spisu? Když exekutor nereaguje na dopisy povinného a přesto uvalí exekuci na movitý majetek a dokonce si nechá ocenit nemovitý majetek - tedy pozemek, který je doposud jako nevyřešené dědictví spoluvlastníků. Co je to přímá platba? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Po pravomocném rozhodnutí soudu musí uplynout lhůta k plnění, pokud dlužník ve lhůtě nezaplatí, může osoba oprávněná z pravomocného rozhodnutí podat návrh na nařízení exekuce. Ten se podává k exekutorovi, kterého si sama vybere. Následně exekutor požádá příslušný soud o pověření provedením exekuce. Po pověření soudem exekutor zašle povinnému exekuční příkaz, není tedy možné, aby exekutor zaslal příkaz bez pověření soudem.

Pokud Vám exekutor nedovolí nahlédnout do spisu, budete muset své právo uplatnit žalobou. Pokud exekutor nereaguje na dopisy, můžete podat k ministrovi spravedlnosti, předsedovi exekučního soudu nebo předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu má exekutor sídlo návrh na podání kárné žaloby.
Přímá platba je pojem, který není v žádném zákoně definován, jedná se o platbu přímo od dlužníka k věřiteli.

OBČAN-DLUHY
- Člověk kterému dlužím zemřel - musím zaplatit dluh dědicům?
- Je nutné zaplatit dluh po smrti věřitele?
- Povinnost dlužníka zaplacení dluhu dědicům věřitele (zůstavitele)
- Má dědic povinnost upomínat věřitele zůstavitele o vrácení dluhu?
OBČAN-EXEKUCE
- Může dědic pohledávky požádat exekutora o vymáhání bez upozornění dlužníka?
- Dědění pohledávky a její vymáhání formou exekuce, exekučního řízení
- Jak zajistit nezabavitelnou částku při exekuci na mzdu, plat, účet v bance

11.8.2003 byl proveden rozsudek, že dlužím částku 70.000 Kč jistému X. Y. Nebyl nikdo pověřen k exekuci a mě bylo řečeno, že po smrti věřitele to končí. 6.1.2014 přišel do zaměstnání příkaz k exekuci na plat, která byla vydána 16.10.2013 na jiné jmenované než byl vydán rozsudek soudem, X. Y. zemřel. Částka je nyní 385.000 Kč. Pravděpodobní dědici mi nesdělili, že zdědili dluh. Exekuce se stále opírá na rozsudek X. Y. a ne na ně. Nevím ani kdo to je, jestli opravdu dědí majetek zesnulého X. Y. nebo kdo ho dědí.
Dnes 16.1.2014 mi přišel příkaz domů, ale ne na plat, ale na účet v bance.
Myslíte, že těm lidem - dědicům po zesnulém opravdu dlužím? Když ani nevím kdy X. Y. zemřel a zda to nabyli v dědictví?
Děkuji, Ludvík

ODPOVĚĎ:
V dědictví je opravdu možné nabýt pohledávky (tedy dluhy jiných lidí vůči zemřelému zůstaviteli - původnímu věřiteli). Pokud by k tomu došlo, nemají dědicové povinnost kohokoliv upomínat, neboť dluh již byl přisouzen. Podle § 36 odst. 3 exekučního řádu lze ve prospěch jiné osoby, než která je v exekučním titulu označena jako oprávněný, vést exekuci pouze pokud prokáže, že na ni právo z exekučního titulu přešlo. Toto se běžně prokazuje usnesením o dědictví.

Pokud chcete mít jistotu, navštivte exekuční úřad a nahlédněte do spisu (k tomu se musíte napřed objednat). Současně zrušte účet v bance a mzdu přebírejte v hotovosti, jinak nebudete mít prostředky na živobytí. Postup, kdy je exekučně postižena mzda i účet, na který je zasílána je obcházením zákona, neboť Vám musí ze mzdy zústat nezabavitelná částka. Ovšem než byste se svých peněz žalobou domohl, dostal byste se do existenčních potíží.

OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit peníze ze spoření dětí kvůli dluhům rodičů?
- Dluhy rodiče, rodičů - může exekutor zabavit peníze, spoření dětí?
- Neoprávněně exekučně zabavené peníze ze spoření dětí - jak postupovat?
- Kam si stěžovat při neoprávněném postupu exekutora
- Kam si stěžovat při neoprávněné exekuci exekutora
- Správní delikt exekutora - zabavil peníze které nesměl (§ 116 odst. 2 písm. b exekutorského řádu)
- Může exekutor zabavit peníze naspořené na pojistce dítěte, dětí?
- Zabavení peněz z pojistky dítěte dětí exekutorem - je to legální?
- Žaloba na vrácení neoprávněně zabavených peněz exekutorem u nezletilého dítěte
- Exekutor zabavil peníze na spoření nezletilého dítěte - kdo podává žalobu k soudu na vrácení peněz?

Po narození jsme oběma dětem (1996, 2002) uzavřeli pojistnou smlouvu dětí a mládeže, kde šla část z pojistné částky na spoření, které jim mělo být po 18. roku vyplaceno. Museli jsme v pojistce figurovat oba rodiče jako pojistníci a pojištěné dítě, aby mohla být smlouva sepsána. Nebyli jsme ale touto pojistnou smlouvou nijak pojištěni. S manželem jsme se 2003 rozvedli, po dohodě o vypořádání společného jmění manželů SJM.
2005 jsme u notářky podepsali dodatek k dohodě o tom, že bývalý přebírá veškerá aktiva i pasiva z podnikání na sebe (nevím ale, jestli je ten dodatek co platný). Jsem samoživitelka se dvěma dětmi a od rozvodu manželství 2003 jsem obě pojistky platila sama ze svého platu, jelikož bývalý není ani schopný platit výživné na děti a dluží mi 486.000 Kč.
Před Vánoci 2012 jsem náhodou k mému zděšení zjistila, že naspořená částka cca 20.000 Kč na pojistce dcery byla z důvodu exekuce bývalého exekučně zabavena. Po tomto zjištění jsem ihned vypověděla pojistnou smlouvu synovi, aby se nestalo něco podobného, ale bohužel pozdě. 13.1.2014 jsem zjistila, že naspořená částka 40.000 Kč pro syna byla prozatím exekučně obstavena. Snažila jsem se i z toho mála co mám, naspořit dětem alespoň nějakou částku, ať už na studia, nebo jednou do začátků až se osamostatní. Teď je všechno pryč. Dokonce i paní v pojišťovně mi říkala, že za svoji 20letou praxi nezažila, aby se exekučně sáhlo na dětskou pojistku. Ani já, ani mé děti nikomu nic nedlužíme a není proti nám vedena žádná exekuce. Prosím poraďte mi, jestli je nějaká možnost, jak ještě těžce naspořené peníze někdy vidět. Předem moc děkuji. Hanka

ODPOVĚĎ:
Postup exekutora je protiprávní, protože ačkoliv na spoření přispíval on nebo Vy, částka patří dětem, tj. jiným osobám, než na které je exekuce vedena. Protože již došlo k zabavení peněz dcery, musí být podána žaloba na vynětí věci podle § 267 občanského soudního řádu (pokud je nar. 1996, podáváte žalobu Vy, jako její zákonný zástupce). Ohledně obstaven částky syna budete muset uplatnit stejný postup.
Současně informujte o tomto závadném postupu Exekutorskou komoru, neboť se jedná o jednání, které by mohlo naplnit znaky kárného deliktu podle § 116 odst. 2 písm. b exekutorského řádu - narušování důstojnosti exekutorského povolání nebo ohrožení důvěry v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti (exekutor ví, že nesmí peníze dětí zabavit a přesto to protiprávně udělal).

OBČAN-EXEKUCE
- Jak vymáhat škodu způsobenou nesprávným úředním postupem
- Škoda způsobená nesprávným úředním postupem - zákon č. 82/1998 Sb.
- Jak vymáhat škodu způsobenou neoprávněným zablokováním nemovitosti exekutorem
- Neoprávněné zablokování nemovitosti exekutorem - vymáhání náhrady škody
- Neoprávněné obstavení bytu, domu, pozemku exekutorem - vymáhání náhrady škody
- Neoprávněné zablkování bytu, domu, pozemku exekutorem - vymáhání náhrady škody
- Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup - náhrada škody
- Náhrada škody za neoprávněnou exekuci - postup vymáhání
- Kde uplatnit škodu za nesprávný úřední postup - neoprávněnou exekuci na pozemek
- Neoprávněná exekuce na pozemek, jak vymáhat škodu po státu - postup, informace

Exekuční úřad uvalil na můj majetek (stavební parcelu) exekuci o které jsem nevěděl až do doby, kdy jsem realizoval její prodej. Exekuci jsem napadl odvoláním u příslušného soudu, kterým moje odvolání bylo spatřováno za oprávněné a vydal rozhodnutí ve kterém byla exekuce na pozemek spatřena jako za neoprávněnou a proto jí v plném rozsahu taky zastavil.
Jelikož mi z tohoto důvodu vznikla škoda velkého rozsahu chci se zeptat zda mohu na Exekutorský úřad podat žalobu (když ano tak jakou) a rovněž jsem připraven žádat po Exekutorském úřadu finanční satisfakci za újmu kterou mi způsobil ale nevím procentuální výši tedy kolik procent z hodnoty pozemku mohu žádat. Posílal jsem písemnou výzvu úřadu abych byl z jejich seznamu vyškrtnut. Mohu tuto výzvu pojmout za postačující a nebo se musím písemnou podobou vzdát práva na odvolání a podat to u příslušného soudu, který ve věci rozhodl anebo poslat na adresu Exekučního úřadu? Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Škodu, která vznikla výkonem exekuční činnosti, můžete uplatnit podle zákona č. 82/1998 Sb. V úvahu přichází náhrada škody za nesprávný úřední postup. Nárok musíte uplatnit u Ministerstva spravedlnosti, na jeho vyřízení bude mít ministerstvo 6 měsíců. Až pokud nebudete spokojen s jeho vyřízením, můžete podat žalobu a to opět na ministerstvo. Výši škody si musíte sám stanovit a odůvodnit, žádná tabulka nebo procentuální výše není určena.

OBČAN-EXEKUCE
- Mohu vrátit leasingovce auto na leasing uvedené v soupisu exekutora?
- Automobil na leasing v soupisu exekutora - mohu ho vrátit leasingové společnosti?
- Je možné vrátit auto na leasing pokud je zablokováno exekutorem?
- Obstavení automobilu na leasing exekutorem - je možné ho vrátit leasingové spol.?

Mám osobní auto na úvěr a při výkonu exekuce na mou osobu jej vykonavatel zahrnul do exekučního soupisu, ale nezabavil je. Vzhledem k tomu, že nemám finanční prostředky na další splátky, chci auto vrátit úvěrové společnosti.
Mohu tak učinit i přesto, že auto je v soupisu exekuce? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Zahrnutím automobilu do soupisu je nepochybně splněna podmínka vyrozumění o zahájení exekuce, nesmíte tedy nakládat se svým majetkem. Automobil tedy vrátit úvěrové společnosti nesmíte. S tímto majetkem vůbec nesmíte disponovat.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Služebnost v závěti - příklad, vzor, informace podle nového občanského zákoníku
- Jak zajistit bydlení přeživšího manžela v nemovitosti SJM po dědickém řízení
- Vyplacení části peněz ze zděděné nemovitosti podle nového občanského zákoníku
- Je možné v závěti přikázat vyplacení peněz z bytu, domu, nemovitosti?
- Přikázání zdědění bytu, domu a vyplacení druhého potomka - postup
- Zdědění bytu, domu po rodičích a přikázání vyplacení druhého dědice
- Kolik stojí sepsání závěti u notáře - ceník 2014
- Sepsání závěti u notáře v roce 2014 - cena, ceník, palmare, odměna notáře 2014
- Jak zajistit dožití manžela v bytě, domě po smrti manželky - NOZ 2014
- Jak zajistit dožití manželky v bytě, domě po smrti manžela - NOZ 2014
- Dožití manžela, manželky ve společném bytě, domě - služebnost v závěti

Chtěli bychom se s manželem dovědět jak sepsat závěť, aby nebyla napadnutelná. Chceme darovat dceři rodinný domek s tím, že druhé dceři zaplatí 600.000 Kč. Platné až po naší smrti. Chtěli bychom vědět zda při úmrtí jednoho z nás musíme ještě platit dědický podíl. Nechceme podíl již platit, tudíž zda je lepší darovat dům za života nebo napsat závěť, platný až po naší smrtí. Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Pokud máte na mysli co se vyplatí finančně s ohledem na poplatky, zda dům darovat za života nebo pak platit poplatky v dědictví, je to lhostejné, neboť poplatky jsou přibližně stejné.
Dědickou daň neplatíte nikdy, ale v prvním případě platíte odměnu za sepis smlouvy a v druhém odměnu notáře za projednání dědictví. Obojí je přibližně stejné, neboť se obojí vypočítává z hodnoty darované věci nebo z hodnoty dědictví. Vždy doporučuji závěť, neboť dokud jste vlastníci, můžete o domě sami rozhodovat a určovat co se má jak udělat. Poté o tom bude už rozhodovat pouze vlastník.

V závěti uvádíte, co se má stát, když budou dědit dcery, ale co druhý žijící manžel? Předpokládám, že s manželem máte dům ve společném jmění manželů SJM. Buď může to, co jste naznačila proběhnout až poté, co zemřete oba s manželem a do té doby si nechá vše žijící manžel, nebo si manžel nechá polovinu a dcera pak bude vyplácet druhou dceru jen z poloviny domu.

Závěť je v tomto případě hodně složitá a tak doporučuji jít k notáři - zaplatíte za závěť v celé ČR 2.200,- Kč.

Pokud byste si závěť psali doma, tak každý si napíše zvlášť svou závěť kde uvedete:
1. zda má vše dědit žijící manžel a pokud již nebude žít, tak dům jedna dcera s tím, že má druhé vyplatit 600.000,- Kč, nebo
2. že má vše rovnou dědit dcera s tím, že vyplatí 600.000,- Kč a připíšete: zřizuji svému manželovi služebnost bytu v domě a věcné břemeno užívání pozemků kolem domu - tak aby tam mohl bezplatně dožít, nebo
3. půl domu si nechá žijící manžel a druhou půlku domu má zdědit dcera s tím, že vyplatí 300.000,- Kč (pozor na to, aby dcera platila druhé dceři 600.000,- Kč pouze pokud nabude celý dům).

Doporučuji dopsat větu, že se dědicové mohou na vypořádání společného jmění dohodnout s manželem i jinak, pokud všichni budou chtít - pro případ změny situace.

Rovněž doporučuji dopsat, aby i dědicové mohli uzavřít dohodu o vypořádání dědictví odlišnou, pokud všichni budou chtít. Pokud se nedohodnou, platí pravidla v závěti.

Toto je skutečně vhodné, neboť v závěti může být povinnost k výplatě, ale co když na výplatu zmíněná dcera nebude mít za 10 let peníze? Mohou se velmi změnit poměry, takže je to vhodné, aby to jednoho dědice nezatížilo příliš.

RODINA-SJM
- Patří výsluha z vojenské mise do společeného jmění manželů SJM?
- Co nepatří do společného jmění manželů SJM - příklad
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vyživovací povinnost mezi manželi po rozvodu manželství
- Může manželka požadovat výživné na sebe po rozvodu manželství?
- Výživné na manželku pečující o děti po rozvodu manželství

Manželství 1998-2013, manžel si našel přítelkyni. Podala jsem k soudu žádost o úpravu a stanovení výživného na naše dvě dcery - 10 a 18 let. Žijeme společně v obecním bytě 4+1. Přítelkyně manžela má také obecní byt 3+1. Pracuji jako číšnice - mzda 9-11.000 Kč. Manžel - voják z povolání - plat cca. 25-30 tis. Kč. Byl také na dvou misích v Afgánistánu - prý co si vydělal (výsluha) je jen jeho, stejně jako věci, které si za tyto peníze vydělal. Patří peníze do společného jmění manželů SJM?
Mám nějaký právní nárok na sečtení jeho platů a financí, samozřejmě společně s mými mzdami - a stanovení nějaké "půlky" která mi také patří? Bydleli jsme společně v obecním bytě, nájem v době trvání manželství jsme platili bez výhrad, nyní však nastane situace, že by můj téměř bývalý manžel šel bydlet k přítelkyni a já - matka samoživitelka, bych již placení nezvládla. Musí mi přispět? Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
Platy a mzdy obou manželů rozhodně patří do společného jmění manželů (SJM) stejně jako majetek, který manželé - nebo jeden z manželů - během trvání manželství koupil(i).
Z tohoto pravidla platí dvě výjimky. První z nich je situace, kdy je nová věc pořízena výlučně z prostředků, které patří do výlučného majetku jednoho z manželů - například manžel prodá věc, kterou vlastnil již před uzavřením manželství, a z utržených prostředků si koupí věc jinou. Takto zakoupená věc je pak součástí jeho výhradního vlastnictví a nespadá tudíž do SJM.
Druhou výjimkou jsou věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů. Pokud by si tedy manžel za peníze z misí koupil věci, které by využíval výhradně on pro svou osobní potřebu, pak tyto věci nepatří do SJM.

Co se týče vyživovací povinnosti, ta neexistuje jen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi manžely. Podle § 91, odst. 2 zákona o rodině platí (resp. § 760-763 nového občanského zákoníku účinného 2014), že neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná (§ 761 ost. 1).

Máte tudíž právo požadovat výživné nejen pro děti, ale i pro sebe jakožto manželku. Vzory žaloby o určení výživného pro manželku najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Žalobu je třeba podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho manžela.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacení nepominutelného dědice z jeho zákonného dílu
- Má nepominutelný děcic právo vidět závěť, která ho vynechává?
- Právo neopomenutelného dědice vidět závěť, která ho vyděďuje
- Vliv trvalého bydliště na dědění
- Vliv trvalého pobytu na dědění
- Trvalé bydliště, trvalý pobyt a dědění - jak ovlivňuje?

Když by můj dlouholetý partner na mě - družku, která se společnými silami i financemi podílí na jeho nemovitosti (zároveň je to i naše trvalé bydliště), formou
závěti odkázal celý dům, jakou roli podle nového občanského zákoníku účinného od 2014 by hrála jeho jediná dospělá dcera (ta má jiné trvalé bydliště)? Výhradním vlastníkem je on.
Mohla by napadnout závěť v budoucnu? Bude se moci opomenout? Nebo se písemně zříct u notáře finančního nároku na této nemovitosti? Pokud ano, celá záležitost "závěť" podle mě postrádá logiku. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Závětí Vás může Váš přítel ustanovit dědičkou celého rodinného domu. V takovém případě tento dům skutečně zdědíte, ale dcera je nepominutelná dědička a má nárok, jako zletilá minimálně na 1/4 svého dědického podílu ze zákona. V jejím případě, pokud předpokládám, že Váš přítel má pouze jedinou dospělou dceru a není ženatý, je 1/4 z celého dědictví. Pokud tedy z majetku Vašeho přítele ještě zůstane majetek, který představuje k hodnotě celého majetku Vašeho přítele 1/4, tak tento zdědí dcera a ta už nemá nárok na další majetek z dědictví. Pokud však v dědictví nic dalšího nebude, nebo to bude méně, než má dcera, jako nepominutelná dědička nárok, tak má nárok na doplatek - výplatu jejího povinného dílu v penězích. Pokud by Váš přítel žádnou závěť nenapsal, dědila by dcera, jako jediná dědička vše.

Dceru lze vyloučit z dědění úplně, ale to pouze prohlášením o vydědění, ke kterému musí být pouze 4 zákonné důvody:
Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
1. mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
2. o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
3. byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
4. vede trvale nezřízený život.

V každém dědickém řízení, kde je závěť, se musí tato závěť předložit také osobám, které by mohly dědit ze zákona tak, aby měly možnost se k závěti vyjádřit, případně závěť napadnout jako neplatnou.
Pokud by ji Váš přítel v závěti opomenul, dědila byste celý jeho majetek, ale dcera by měla nárok na výplatu svého povinného dílu v penězích (opět 1/4 z dědictví).

Pro úplnost, trvalé bydliště (správně trvalý pobyt) je evidenční údaj, na základě toho nevzniká nebo nezaniká žádný nárok, který se týká dědictví nebo posouzení toho, zda jste osoby blízké, nebo osoby spolužijící dle zákona.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak legálně vydědit děti, potomky - informace NOZ 2014
- Postup vydědění potomků aby mohl manžel dožít v bytě, domě NOZ 2014
- Postup vydědění potomků aby mohla manželka dožít v bytě, domě NOZ 2014
- Jak znemožnit zdědění peněz potomkům za života druhého z rodičů?
- Vydědění potomka, potomků z důvodu dožití manžela, manželky v bytě, domě
- Vydědění dítěte, dětí z důvodu dožití manžela, manželky v bytě, domě
- Vydědění potomka, potomků z důvodu dožití manžela, manželky v nemovitosti
- Vydědění dítěte, dětí z důvodu dožití manžela, manželky v nemovitosti
- Důvody pro vydědění - nový občanský zákoník 2014
- Vydědění podle nového občanského zákoníku 2014
- Je nuté odůvodnit vydědění podle nového občanského zákoníku?
- Musím napsat důvod proč vyděďuji syna, dcera, potomky?
- Proč je lepší sepsat vydědění u notáře?
- Výhody sepsání vydědění u notáře
- Jak vypočítat povinný díl dědice?
- Povinný díl děice - výpočet, informace

Jsme s manželem důchodci a chceme naprosto vyloučit jakékoliv dědické nároky zletilých potomků z minulých manželství.
Majetek: byt v osobním vlastnictví 3+kk, jeho zařízení a finance na 2 účtech (mém a manželově).
Přáním mě i manžela je, aby po smrti nás obou majetek připadl pouze mému synovi (zejména byt). A to nejlépe jako dědictví - formu darování za našeho života si nepřejeme. Jak řešit "vydědění" ostatní potomků v rámci nového občanského zákoníku účinného od 2014, aby bylo nenapadnutelné:
1. upravit vzájemnou závětí každého z manželů tak, že bude ve prospěch druhého a po smrti obou ve prospěch mého syna? Tj. děděním syna v max. rozsahu s podmínkou - až po smrti manžela (jakou průchozí podmínku)?
2. současným vyděděním 2 manželových dcer, ale tak, aby mě nemohly vláčet po soudech? Mohu použít argument, že se o manžela ve stáři nestaraly? Dají se připravit důkazy? Dcery s manželem nekomunikují.
3. vydědění dcer pojistit děděním v minimálním rozsahu ze zákona a nejlépe s nějakou podmínkou, aby mě nechaly v klidu dožít (jakou průchozí podmínku?) v nemovitosti?
4. jak zaopatřit společné peníze na 2 účtech, aby nebyly blokovány či kráceny děděním potomků
Děkuji, Pavla

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě doporučují, abyste každý zvlášť napsali závěť, jejíž součástí by bylo prohlášení o vydědění dětí u kterých nechcete, aby dědily.
V závěti byste uvedli, že si přejete, aby veškerý majetek zdědil manžel.
Poté byste uvedli, že v případě, že by manžel z jakéhokoli důvodu nedědil (tedy byl již po smrti), dědil by vše Váš syn. Váš syn by tedy byl náhradním dědicem manžela.
Taková závěť by znamenala, že jediným dědicem bude manžel a pokud již bude po smrti, tak bude jediným dědicem Váš syn.

Dále musí následovat prohlášení o vydědění.
Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vede trvale nezřízený život.

Důvody vydědění je vhodné rozepsat (ač to již nový občanský zákoník nepřikazuje), a to vzhledem k tomu, že v době, kdy dědické řízení probíhá k tomu už pořizovatel závěti nemůže nic dodat. Doporučuji tedy text prohlášení o vydědění napsat tak, aby z něj bylo patrné, že se pořizovatel závěti moc snažil, ale i přes jeho velkou snahu s ním jeho děti nekomunikují a nemají o něj žádný zájem. Je vhodné uvést i konkrétní situace.
Doporučuji toto sepsat u notáře, neboť závěť takto sepsaná se výrazně hůře napadá, neboť se u ní předpokládá, že ten, kdo ji sepsal byl po duševní stránce zcela v pořádku a že je taková závěť platná.

V každém dědickém řízení je závěť a prohlášení o vydědění vždy předloženo i dědicům, kteří by dědili ze zákona. Dcery tedy budou určitě volány k dědickému řízení a budou mít možnost závěť a prohlášení o vydědění napadnout. Toto nelze vyloučit v žádném případě.
Pokud závěť napadnou, notář vydá usnesení a odkáže je v něm na sporné řízení u soudu - dcery Vás tedy budou moci žalovat a případně dokázat, že důvody pro vydědění nebyly dány.
V takovém řízení by dcery byly na straně žalobce a Vy na straně žalovaného.
Strany pak budou navrhovat jednotlivé důkazy, např listiny nebo svědky k prokázání svých tvrzení.
Z tohoto důvodu je vhodné do prohlášení o vydědění napsat co nejvíce.

Povinný díl vypočtete tak, že vezmete hodnotu veškerého majetku ve společném jmění manželů a vydělíte ho dvěma. Jedna polovina zůstává žijícímu manželovi. Pokud již nežije, majetek dvěma dělit nebudete. Dále tuto částku vydělíte počtem dědiců ze zákona - tedy manžel + všechny děti konkrétního člověka. A z této částky náleží jako povinný díl 3/4 nezletilému potomku a 1/4 zletilému potomku.

Pokud se rozhodnete, že dcerám dáte jejich povinný díl na který mají nárok, tak doporučuji následující:
Napsat pouze závěť, kde už nebude vydědění, ale kde napíšete, že si pouze přejete, aby ji všichni respektovali.
Dále uvedete, že vše má dědit manžel, a pokud ten již nebude naživu, tak Váš syn - opět bude náhradním dědicem.

Pak uvedete, že pokud ostatní budou požadovat svůj povinný díl, mají nárok pouze na výplatu svého povinného dílu v penězích a nemá se jim dostat majetku z dědictví s tím, že od tohoto příkazu se dědicové nesmějí odchýlit.

Dcery by pak mohly požadovat peníze, které by dostaly a sporné řízení u soudu by se nekonalo.

U každého dědictví se vezme všechen majetek ve společném jmění manželů a vypořádá se tak, že polovina patří žijícímu manželovi a polovina jde do dědictví, kde si ho dělí dědicové. Je lhostejné, zda je účet či vkladní knížka uvedena na jméno jednoho nebo druhého manžela, vše se musí uvézt a vypořádává se pak v tomto dědickém řízení.

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Otec mívá dítě kratší dobu než soudně stanovenou - je to důvod dítě nepředat?
- Může matka nepředat dítě pokud ho otec vrací matce dříve?
- Otec vrací při setkávání dítě matce dříve - je to důvod k nepředání dítěte matkou?

Máme soudní rozhodnutí o styku s 2,5 rok starou dcerou. Mám nárok na jednou za 14 dní sobota 10 hod. - neděle 17 hod. Pokud dceru mám u sebe tak jí beru ke své matce. Nemám trvalé bydliště. Stane se že si dceru beru pouze v sobotu 10 hod. a vracím stejný den v 19 hod. a neděle 10-17 hod. Vlastně u mě dcera nepřespí. Přítelkyně protestuje že mě ji dávat nebude vůbec. Je problém ze si ji nenechám přes noc? Nejméně 5 dní předem ji to oznámím. Můžu se nějak bránit? Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Pokud máte styk s dcerou stanovený soudně, měl byste soudem stanovený rozsah styku respektovat a dodržovat. Na druhou stranu nedodržování rozsahu styku není důvodem pro to, aby Vám přítelkyně přestala dceru předávat a znemožnila Vám tak s dcerou kontakt.

Pokud Vám stávající úprava styku s dcerou nevyhovuje, bylo by nejlepší domluvit se s přítelkyní na úpravě tohoto styku tak, aby úprava vyhovovala Vám oběma. Tuto domluvu můžete sepsat mezi sebou (bez rozhodnutí soudu) nebo se můžete se žádostí o pomoc obrátit na orgán sociálně právní ochrany dětí v místě bydliště Vaší dcery. Pokud dohoda nebude možná, můžete Vy nebo Vaše přítelkyně podat k soudu návrh na změnu rozhodnutí o výchově a výživě, která se bude týkat změny rozsahu styku s dcerou. Nerespektování rozsahu styku s dcerou ale není důvodem pro to, aby Vám soud styk s dcerou zakázal. Pokud pro zákaz styku nejsou jiné závažné důvody, soud Vám styk s dcerou nezakáže a ani Vaše přítelkyně nemá bez rozhodnutí soudu právo Vám styk s dcerou neumožnit.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné se předem vzdát dědického podílu?
- Jak zajistit aby majetek dědila jen manželka
- Jak zajistit aby majetek dědil jen manžel
- Zřeknutí se dědictví před smrtí rodiče - postup, informace
- Zřeknutí se dědictví před smrtí matky, otce - postup, informace
- Postup odmítnutí dědictví potomkem - informace
- Odmítnutí dědictví podle nového občanského zákoníku 2014
- Odmítnutí dědictví dědickou smlouvou - nový občanský zákoník
- Dědická smlouva o odmítnutí dědictví - nový občanský zákoník
- zřeknutí se dědictví dědickou smlouvou - nový občanský zákoník
- Dědická smlouva o zřeknutí se dědictví - nový občanský zákoník

Mám byt v osobní vlastnictví získaný před druhým sňatkem. Mám dvě děti z prvního manželství. Chtěl bych zajistit, aby po mé smrti přešel byt do výhradního vlastnictví mé druhé manželky. Jaké jsou, prosím, možnosti? Lze například sepsat dědickou smlouvu dle nového občanského zákoníku (s účinností 1.1.2014) se svými dětmi, kde se zřeknou nároku na tento byt? Případně kdo ji musí sepsat. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
V případě, že si přejete, aby i po smrti Vaší manželky dědili tento byt její dědicové (aby Vaše děti tento byt nedědily vůbec) je více možností:

První možností je, že se Vaše děti zřeknou dědictví. To lze udělat smlouvou u notáře za vašeho života. Pak by děti nenabyly vůbec nic.
Nebo s Vámi u notáře mohou uzavřít dědickou smlouvu, kde by si ujednaly, že nabudou nějakou věc nebo podíl a na byt si nebudou činit nárok.
Zřeknutí se dědického práva a dědická smlouva nelze odvolat bez souhlasu druhé strany, obě strany se na tom musí dohodnout.

Můžete napsat závěť, která je jen Vaším jednáním a kterou můžete kdykoli změnit. Zde uvedete, že si přejete, aby byt zdědila pouze manželka. Pokud budou se závětí v rámci dědického řízení souhlasit, dopadne vše tak, jak uvedete v závěti. Děti však mohou uplatnit svůj nárok na povinný díl, na který mají nárok v penězích. Pokud tedy budou chtít výplatu svého podílu, mají nárok na výplatu v penězích. Jejich zákonný podíl na bytě je 1/3 a každý dospělý potomek má nárok na 1/4 z tohoto zákonného podílu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění - změny podle nového občanského zákoníku 2014
- Nový občanský zákoník 2014 a důvod vydědění - nezájem dědice o zemřelého zůstavitele
- Zůstavitel způsobil zhoršení vztahů s dědicem - vliv na vydědění
- Nevhodné chování zůstavitele a neplatnost vydědění

Vydědění potomka - starý občanský zákoník uváděl: zůstavitel o zájem potomka vůbec stál a pod. V NOZ jsem to nenašel. Šlo v tom původním o pouhý komentář, nebo o zákonnou normu, kterou nový občanský zákoník účinný 2014 už nepřevzal a ponechává to na soudu v případném odvolání se potomka? Děkuji, Vendělín

ODPOVĚĎ:
Toto zákonné ustanovení se vůbec nezměnilo. Výklad k tomuto ustanovení bude totožný s výkladem, který se uplatňoval u předchozího starého občanského zákoníku. Současné komentáře k novému občanskému zákoníku se zaměřují spíše na odlišnosti mezi zákoníky. U tohoto ustanovení není důvodu k němu přistupovat odlišně než k tomu ve starém OZ, narozdíl od jiných důvodů k vydědění.

Pokud jde o výklad, který soudy a z tohoto důvodu i notáři jako soudní komisaři v řízení o dědictví uplatňují je ten, že zůstavitel nesmí být tou osobou, která sama zapříčinila to, že její potomek o ní neprojevuje opravdový zájem. Pokud tedy zůstavitel udělal objektivně něco, proč s ním potomek rozvázal běžné styky, není vydědění takového potomka platné, neboť důvod k vydědění není dán.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru do dědictví, dědického řízení
- Promlčení započtení daru - § 1660 odst. 2 nového občanského zákoníku 2014
- Je možné započtení daru i po 3 letech od darování?

Matka mi 2013 darovala rekreační objekt. Dotaz se vztahuje k případnému dědickému řízení po smrti matky. Zákonným dědicem by byl manžel matky, já jako dcera a moje sestra jako druhá dcera matky. V případě, že by se po smrti matky ještě rozdělovalo nějaké dědictví, zohledňovala by se nějakým způsobem skutečnost, že mi matka za života již darovala nemovitost? V případě, že by se po smrti matky žádné dědictví již nerozdělovalo (matka by nic nevlastnila), mohou po mně žádat ostatní dědicové vyplacení vzhledem k tomu, že mi matka za života darovala nemovitost? Nebo darované za života nijak do dědického řízení nevstupuje a ostatní dědicové již nemají žádným způsobem na darovanou nemovitost nárok?
Slyšela jsem, že započtení do dědického řízení je jen 3 roky (NOZ - § 1660 odst. 2). Např. v roce 2017 můj dar od matky již nebude započten a budu dědit stejnými díly s ostatními? Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by skutečně k započtení tohoto daru došlo a to nejen do roku 2017, neboť soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn.
Ostatní dědicové však nemohou požadovat nějaký doplatek z Vaší strany. Pouze se může stát to, že dostanete z dědictví po matce méně, než byste jinak obdržela, kdybyste dar nezískala.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby dědilo jen dítě z nového manželství
- Jak vydědit děti z prvního manželství aby dědilo jen dítě z nového manželství?
- Je možné ovlivnit dědění
- Jak zabránit dědění dětmi nové manželky
- Jak zabránit dědění dětmi nového manžela
- Postup jak znemožnit dědit dětem z prvního manželství - informace
- Postup jak znemožnit dědit dítěti z prvního manželství - informace

2011 jsem se oženil. Moje manželka má dvě děti z prvního manželství (16 a 20 let), spolu máme dítě jedno (17 měsíců). Postavili jsme za manželství dům a já chci, aby ho v případě mé smrti či manželčiny dědila jen naše společná dcera. Pozemek pod domem koupila má matka, v katastru nemovitostí je pozemek pod domem veden jen na moje jméno. Stavební povolení je také jen na moje jméno, veškerou stavební činnost jsem platil já, hypotéka je jen na moje jméno a moje žena je ochotna podepsat cokoli, abychom dosáhli toho co popisuji výše. Nový občanský zákoník účinný ke dne 1.1.2014 by toto měl nějak "snadněji" upravovat, poraďte mi jak postupovat. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud jste rodinný dům postavili za manželství, tak nemůžete říci, že jste ho platil Vy a že je výlučně Vaším majetkem. V manželství Vámi vydělané peníze nejsou Vaše, ale máte je dohromady s manželkou ve společném jmění manželů SJM. Je lhostejné, že jste v katastru nemovitostí zapsán pouze Vy, jde o závadný zápis v katastru.
Ve Vašem případě musíte jít k notáři a zúžit společné jmění manželů o tento dům a tento notářský zápis zavkladovat do katastru nemovitostí. Pak bude skutečně jen Váš.
Poté napište závěť, kde ustanovíte dědičku domu pouze Vaši dceru. Předpokládám, že jiné děti nemáte a manželka není nepominutelným dědicem (nemusí dědit). Vše tedy dopadne tak, jak si přejete. Pokud byste chtěl, aby Vaše manželeka v případě Vaší smrti v nemovitosti dožila, je hned několik způsobů, jak toto zajistit (podle NOZ již nejen věcným břemenem) Vám řekne notář při sepisování závěti. Banka poskytující hypotéku musí s výše uvedenými kroky souhlasit - vizte též smluvní podmínky k hypotéce.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je nutné při vydědění znát datum narození dědice?
- Jak prokázat nezájem dědice o zůstavitele - postup, informace

Manželka (81 let) má vnučku po zemřelém synovi. Syn se rozvedl s matkou vnučky. Vnučce bylo asi 14 let, od té doby jsme jí neviděli ani s námi neudržuje styk a neprojevuje o nás zájem. Proto chce manželka napsat listinu o vydědění, ale problém je, že si už nepamatujeme datum narození vnučky. Je to problém? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Problém samozřejmě není, že si nepamatujete datum narození vnučky. Když ji jednoznačně označíte jako dceru zemřelého syna, nemůže dojít k omylu, koho si přeje Vaše manželka vydědit.
Může však být problém v důvodu vydědění.
Předpokládám, že důvodem k vydědění je, že o Vaši manželku neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla. V době, kdy jste ji viděli naposledy, byla nezletilá a nemohla celou situaci ovlivnit. Snažili jste se od její zletilosti se s ní nějak zkontaktovat? Neprojevuje o Vás zájem jen proto, že Vy jste neprojevovali zájem o ní? Pokud by tomu tak bylo, tak by důvod k vydědění nebyl dán. V takových případech doporučuji odeslat dopis nebo se jinak pokusit s vnučkou zkontaktovat. Pokud odmítne, tak budete mít k důvod vydědění.

TRESTNÍ-TRESTY
- Řízení v opilosti - jak požádat o výmaz z rejstříku trestů
- Řízení automobilu pod vlivem alkoholu - zahlazení trestu
- Probíhá výmaz z rejstříku tresů automaticky nebo se musí požádat o výmaz?
- Jak požádat o vymazání záznamu rejstříku trestu - osvědčení v podmínce
- Osvědčení v podmínce pro trestný čin řízení v opilosti, pod vlivem alkoholu

Mám dotaz ohledně výmazu záznamu z trestního rejstříku. 3.11.2012 mi byl odebrán řidičský průkaz - řízení pod vlivem alkoholu - naměřeno bylo 1,17 promile. 17.1 2013 jsem byl odsouzen na odnětí svobody na 2 měsíce z podmínečným odložením na zkušební dobu 1 rok. Rok uplynul a jak zjistím, že trest uplynul a jak se postupuje při žádosti o vymazání z rejstříku trestů. Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Doporučuji se v této věci ujistit, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci, jelikož od tohoto okamžiku se počítá zkušební doba. Tedy v tento okamžik ještě zkušební doba nemusela uplynout.

Po uplynutí zkušební doby soud rozhodne, zda se odsouzený osvědčil. Soud v tomto případě jedná z moci úřední. Pokud by soud bez Vašeho zavinění do 1 roku od uplynutí zkušební doby nerozhodl o osvědčení se (ani neosvědčení se), hledělo by se na Vás automaticky jako na osobu, která se osvědčila.
Zkonstatováním, že se odsouzený osvědčil, se na odsouzeného hledí jako by nebyl odsouzen. V takovém případě pak není záznam v trestným rejstříku zjistitelný z výpisu z rejstříku trestů.

Ve věci postupu soudu se doporučuji obrátit na informační kancelář soudu, příp. státního zástupce, který ve věci jednal.

OBČAN-BYDLENÍ
- Náhrada škody nájemcem a zadržení kauce podle starého občanského zákoníku
- Zadržení kauce nájemce z důvodu poškození bytu a nutnosti oprav - starý občanský zákoník

11-12/2013 se mi prostřídali v nájemním bytě nájemníci. Předávání proběhlo z velké části současně.
Nový nájemník do týdne objevil silně poškozenou stěnu za těžkým nábytkem (původně tam nábytek nebyl) a začal mu protékat odpad dřezu, kde byl namotaný igelit, místo původních součástí odpadu. Oprava instalatérem - 1.500 Kč, škoda na majetku 7.500 Kč + nutnost následného vymalování.
Ani jedno nelze považovat za běžné opotřebení nově zrekonstruovaného bytu. Starému nájemníkovi jsem z tohoto důvodu zadržela tuto souhrnnou část kauce (dle nájemní smlouvy může být použita i na škody). Podle jeho advokáta prý neoprávněně. Mám tedy podat trestní oznámení na známého (neznámého – nevěřím, že nový obyvatel bytu by ho stihl tak rychle poškodit a hodit to na starého) a uplatnit škodu u České pojišťovny (kontaktování Policie je u nich podmínkou), nebo tu kauci mohu oprávněně zadržet? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že policie ČR Vám v tomto soukromoprávním "boji" nebude nic moc platná. Kauci podle staré právní úpravy (starý občanský zákoník) platné v době, kdy jste peněžní prostředky zadržel, můžete použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Pakliže jste se v nájemní smlouvě dohodl s nájemníky tak, že kauce bude použita i na případnou škodu, která Vám v bytě vznikne, zadržel jste kauci oprávněně. V takovém případě se původní nájemníci musejí obrátit na soud, aby ten vydal rozhodnutí, kdo byt poškodil a kdo je tedy povinen nahradit škodu.

OBČAN-DLUHY
- Musí být věřitel při podpisu směnky?
- Je platná směnka když při podpisu není přítomen věřitel?
- Musí být při podpisu směnky vlastní přítomný věřitel?

Je potřeba při podpisu směnky vlastní přítomnost obou aktérů tedy věřitele i dlužníka, nebo stačí jen dlužník který směnku vystaví a pak například pošle po třetí osobě, právním zástupci apod.? Jedná se mi o případné soudní jednání.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o směnu vlastní (tedy příslib, že určitou částku zaplatí výstavce směnky) postačí na směnce podpis výstavce. Skutečnost, jak se mezi věřitelem a dlužníkem směnka doručí není zásadní. Směnka je poměrně zásadní zajišťovací instrument, takže pokud u soudu není věrohodně zpochybněna její platnost (např. tím, že by zjevně nebyla sepsána a podepsána výstavcem), lze očekávat, že soud nároky ze směnky přisoudí. Přesto jako vhodnější formu sepsání a předání směnky doporučuji osobní jednání za přítomnosti svědků (případně sepis přímo u notáře).

RODINA-ROZVOD
- Sňatek 2013, rozvod 2014 - podle starého nebo nového občanského zákoníku?
- Podle kterého občanského zákoníku se budu řídit sňatek uzavřený před 1.1.2014
- Sňatek uzavřený před 1.1.2014 - řídí se starým nebo novým občanským zákoníkem?

Pokud bylo manželství uzavřeno před 1.1.2014 (tedy za "starého" OZ a Zákona o rodině), ale rozvedeno bude v roce 2014, bude probíhat podle NOZ nebo starých pravidel?
Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Účinností nového občanského zákoníku dochází k určité modifikaci obsahu společného jmění manželů (vizte § 3038 občanského zákoníku). Vlastní vypořádání bude probíhat podle pravidel stanovených úpravou, za níž společné jmění manželů vzniklo (vizte § 3028 odst. 2 občanského zákoníku), ačkoliv tato skutečnost není nijak zásadní, jelikož právní úpravy občanského práva v této oblasti nezaznamenala žádné zásadní změny.

Z hlediska procesního bude rozvodové řízení probíhat podle aktuálních právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že výklad právních předpisů náleží pouze soudům a tento výklad k novému občanskému zákoníku dosud není dostupný, jsem nucena Vás upozornit na skutečnost, že výše uvedené informace vychází pouze z logického výkladu příslušných právních předpisů. V konkrétních otázkách týkajících se Vaší záležitosti doporučuji obrátit se na advokáta, který Vás v soudním řízení bude zastupovat.

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Co může dělat poškozený když nedošlo k projenání správního deliktu?
- Promlčení přestupku z důvodu nepřebírání pošty přestupcem
- Nepřebírání pošty přestupcem přestupku - postup poškozeného
- Co může dělat poškozený při promlčení přestupku obviněným?

Může se poškození v přestupkovém řízení bránit tomu, aby se obviněný přestupce neustále vyhýbal projednání přestupku tím, že odmítá přebírat obsílky na jednání, a to na adrese, kterou přestupkové komisi výslovně uvedl jako doručovací pro tento případ správního řízení a která je odlišná od adresy jeho trvalého bydliště? Pokud ano, jakým způsobem? A jaké možnosti má přestupková komise magistrátu, aby mohla věc projednat bez přítomnosti obviněného (který vysvětlení do protokolu učinil)? Může poškozený - po promlčení lhůty pro projednání přestupku z uvedeného důvodu - podat opravný prostředek či podnět k prošetření postupu přestupkové komise a třeba i docílit následného projednání věci?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Poškozený ve správním řízení nemá příliš silné postavení. Vedení správního řízení je věcí správního orgánu.

Poškozený může v rámci správního řízení činit úkony související s jeho nárokem (tedy i podávat opravné prostředky proti rozhodnutí správního orgánu); podněty či stížnosti na činnost správního orgánu pak nejsou součástí vlastního správního řízení, tudíž takové úkony nelze činit s odkazem na postavení poškozeného.

Řízení o přestupku je řízením ústním, proto jej v zásadě nelze provést bez přítomnosti podezřelého ze spáchání přestupku.

Skutečnost, že jste jako poškozený připojen ke správnímu řízení nemá vliv na možnost domáhat se svého nároku žalobou v soudním řízení. Pokud by došlo k neprojednání přestupku v roční lhůtě a zániku odpovědnosti za něj (§ 20 zákona o přestupcích), nemá tato skutečnost vliv na možnost domáhat se nároku samostatnou žalobou v civilním řízení.

Vzhledem k tomu, že dotaz byl uveden v obecné rovině, vychází i odpověď z pravidelného běhu věcí. Pokud budete zvažovat uplatnění svého nároku žalobou, doporučuji se obrátit na specializovanou pomoc advokáta, který Vás v řízení bude zastupovat.

OBČAN-BYDLENÍ
- Znalecký posudek z důvodu plísně v bytě po rekonstrukci
- V bytě se před pronájmem netopilo a vznikla plíseň - odškodnění od pronajímatele
- Plíseň v rekonstrukovaném bytě - odškodné od pronajímatele

Máme pronajatý byt od Městské části Praha 9 a to na základě nájemní smlouvy od 01.04.2013, na dobu 1 roku. Dle nájemní smlouvy jsme byt na své náklady zkonstruovali. Po půl roce bydlení v bytě, se nám na více místech objevila ve velkém rozsahu plíseň, kterou nemůžeme na vlastní náklady odstranit (byt před pronájmem byl 2 roky neobývaný, došlo k výměně oken - plastová za dřevěná, zřejmě nikdo do bytu nedocházel, nevětral v bytě, netopil v bytě). Škoda se již vyšplhala nad 10.000,- Kč (nábytek, zdivo, apod.). Další opatření by bylo obnažení zdí a následně opětovné nahození. Rekonstrukce spočívala pouze ve výměně elektroinstalace, obnova kuchyňské linky, rekonstrukce koupelny, oškrábání zdí + malování. Jiný zásah do bytu nebyl. Domníváme se, že příčina vzniku plísní je ve zdech, kdy toto jsme nemohli způsobit sami (v bytě dostatečně větráme). Můžeme po úřadu požadovat finanční náhradu nebo pomoc při opravě popřípadě slevu na nájmu? Úřad se k problému staví tak, že nám říká, že musíme stále větrat a plíseň jsme si způsobili sami rekonstrukcí. Děkuji Kamil

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že ve Vašem případě bude muset rozhodnout znalec. Pakliže totiž plíseň vznikla z důvodu nějaké vady, kterou vy nejste schopni ovlivnit a jejíž vzniku mohlo město, jako vlastník, předejít, řekněme tím, že by v bytě topilo i v době kdy byl prázdný, náleží Vám náhrada škody za znehodnocený nábytek a i za znehodnocené opravy zdiva. Pokud by ale plíseň vznikala opravdu vlivem rekonstrukce, je nutné se obrátit na osoby, které Vám stavební úpravy prováděly a reklamovat dílo tam. Vzhledem k tomu, že město svůj podíl na věci odmítá, musíte se s nárokem obrátit na soud. Takový nárok je navíc třeba přesně vyčíslit a doložit, proč danou částku požadujete (kupříkladu přesně vyčíslit částku za skříň znehodnocenou plísní a doložit účtenku).
Celý proces je ale časově a finančně náročný a proto doporučuji zvážit, zda by pro Vás nebylo lepší podívat se po jiném bydlení nebo sanovat plíseň.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné prodat pole bez souhlasu spoluvlastníka?
- Prodej spoluvlastnictví pole bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele
- Prodej spoluvlastnického podílu pole - je nutný souhlas spoluvlastníka?
- Je nutný souhlas spolumajitele při prodeji spoluvlastnického podílu pole?

Zdědili jsme po prarodičích necelý hektar pole - ornou půdu, kterou obhospodařuje na základě smluv o pronájmu jedna akciová společnost. Chtěli bychom této společnosti půdu prodat. Je nás celkem 7 spolupodílníků. 6 z nás s prodejem souhlasí a 1 s prodejem nesouhlasí. Můžeme prodat své podíly bez jeho souhlasu? Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Ano, podíly půdy lze prodat i bez souhlasu spoluvlastníka. Budete tak prodávat 6/7 podílu půdy, poslední 1/7 zůstane původnímu vlastníkovi.

FINANCE-DANĚ
- Prodej zděděné části bytu, domu sourozenci - daně
- Kolik daní zapltí sourozenec při odkoupení části bytu, domu
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji bytu, domu sourozenci
- Daň z příjmů při prodeji části bytu, domu bratrovi, sestře
- Daň z nabytí nemovitých věcí při prodeji části bytu, domu bratrovi, sestře
- Určení základu daně bez znaleckého posudku - informace 2014
- Určení základu daně bez odhadu nemovitosti - informace 2014
- Je nutný odhad nemovitosti znalcem kvůli odvodu daní? Změny 2014

Po úmrtí otce 2010 při dědickém řízení mně a sestře matka převedla rovným dílem bytovou jednotku. Sestra chce můj podíl ode mě odkoupit. Jak mám postupovat podle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, co se týká daně z příjmu a daně z převodu nemovitosti? Je nutný znalecký posudek bytu z důvodu odvodu daně.
Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Prodej Vaší části bytu bude předmětem daně z příjmů i daně z nabytí nemovitých věcí (dříve z převodu nemovitostí).

Z Vašeho popisu není jasné, zda jste bytovou jednotku nabyla přímo dědictvím nebo darem od matky. Od daně z příjmů by byl příjem z prodeje bytu osvobozen, pokud byste jednotku vlastnila alespoň 5 let, přičemž do této doby se započítává i doba, po kterou jednotku vlastnil Váš otec, nabyla-li jste jednotku dědictvím po otci.

Pokud jste byt nabyla darem v roce 2010, lze příjem osvobodit, pouze pokud budete mít bezprostředně před prodejem v jednotce bydliště po dobu alespoň 2 let, nebo i kratší, pokud získané prostředky použijete na uspokojení bytové potřeby. Pokud nesplňujete podmínky pro osvobození, budete příjem zdaňovat. Základem daně bude rozdíl mezi příjmem z prodeje a cenou určenou posudkem ke dni nabytí (pro účely daně darovací nebo dědické).

Daň z nabytí nemovitých věcí budete platit Vy, nedohodnete-li se ve smlouvě se sestrou, že daň zaplatí ona. Daň činí 4% ze základu daně. Základ daně se určí ve výši kupní ceny nebo ceny určené znaleckým posudkem, a to z té vyšší z nich.

Nově existuje možnost určit základ daně také bez znaleckého posudku, a to tak, že do daňového přiznání uvedete kupní cenu a popis prodávané nemovité věci a odvedete zálohu na daň ve výši 4% z uvedené kupní ceny. Finanční úřad si pak sám určí tzv. směrnou hodnotu prodané jednotky (podle tabulek mapujících ceny obdobných jednotek v okolí), na základě které vypočte daň. Pokud bude takto vypočtená daň vyšší než Vámi zaplacená záloha, zašle Vám platební výměr na doplatek daně.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění neopomenutelného dědice dědickou smlouvu druha a družky
- Vydědění neopomenutelného dědice dědickou smlouvu partnera a partnerky
- Vydědění neopominutelného dědice dědickou smlouvu druha a družky
- Vydědění neopominutelného dědice dědickou smlouvu partnera a partnerky
- Je možné vydědit neopomenutelného dědice dědickou smlouvu?

Žiji s přítelem v jeho rodinném domku. On má 2 zletilé děti z předchozích manželství, je rozvedený, já sama mám 2 děti, které spolu vychováváme. Když napíše podle nového občanského zákoníku (s účinností 1.1.2014) dědickou smlouvu, abych dědila výlučně já, jak to bude s jeho dětmi, jako neopominutelnými dědici. A nebo když napíše závěť, kde mi všechno odkáže. Nejsme manželé a ani to neplánujeme. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud napíšete dědickou smlouvu (lze pouze u notáře) nebude ji moci Váš přítel odvolat bez Vašeho souhlasu. Pokud napíše závěť, bude ji moci změnit kdykoli.
V obou případech je potřeba myslet na nepominutelné dědice, tedy na potomky. V obou případech mají nárok na výplatu svého povinného dílu v penězích. Podíl každého potomka je vhledem k celému dědictví 1/4 z celku. Každé dítě může požadovat výplatu v penězích v hodnotě 1/4 dědictví.
Pokud by nebyla závěť ani dědická smlouva, rozdělily by si děti celý majetek a Vy byste neměla nárok na nic (vč. bydlení v nemovitosti partnera). Pokud nebude existovat závěť ani dědická smlouva, ať Váš partner zváží věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti pro Vás.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování domu rodiči jednomu z potomků a započtení daru v dědickém řízení

Rodiče přepsali svůj dům na mého bratra, jak to bude s dědictvím po smrti jednoho z nich nebo posléze obou. Co bude předmětem dědictví? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Předmětem dědictví bude zbývající majetek, který Vaši rodiče zanechali s tím, že můžete navrhnout, aby došlo k započtení daru, který Váš bratr za života obdržel. Poté by bratr nedědil nic a Vy zbytek dědictví. Nějaký doplatek z darovaného domu však po bratrovi nemůžete nárokovat.

OBČAN-SJM
- Podnikání před manželstvím a zisk v době manželství - patří do SJM nebo ne?
- Patří do SJM zisk z podnikání jednoho manželů z podnikání?

Bývalý manžel začal podnikat před svatbou, já byla celé manželství (10 let) na rodičovské a mateřské dovolené se třemi dětmi, které mám nyní ve své péči. Jak se při vypořádání SJM řeší majetek firmy. Mám na mysli peníze vydělané po dobu manželství, majetek nakoupený do firmy po dobu manželství, a pohledávky tedy vydané faktury, které které nebyly v době rozvodu dosud zaplaceny, jedná se zde o nemalou částku. Bývalý manžel tvrdí, že veškeré příjmy z podnikání patří jemu, protože firma vznikla před vznikem manželství (tedy SJM). Kdo má pravdu? Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Podle staré právní úpravy platilo, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Pakliže tedy manžel podnikal dokonce ještě před vznikem manželství a v průběhu manželství nepoužil do svého podnikání žádný majetek ze společného jmění manželů SJM, pak opravdu platí, že majetek (aktiva), avšak ani dluhy (pasiva) vzniklé z této činnosti se Vás netýkají. Pokud by na podnikání byly použity peníze ze společného jmění manželů, máte nárok na Váš zákonný podíl z těchto peněz.

FINANCE-DANĚ
- Darování části bytu, domu druhovi, družce - kolik daní zaplatím?
- Darování části bytu, domu druhovi, družce - kolik daní zaplatím?
- Darování části bytu, domu partnerovi, partnerce - kolik daní zaplatím?
- Darování části bytu, domu partnerce, partnerovi - kolik daní zaplatím?
- Daň při darování nemovitosti druhovi, družce, partnerovi, partnerce
- Darovací daň při darování bytu, domu druhovi, družce, partnerce, partnerovi
- Daň 2014 při darování bytu, domu druhovi, družce
- Daň 2014 při darování nemovitosti partnerovi, partnerce

S přítelem jsme si 2008 pořídili rodinný dům RD na hypotéku. Každý vlastníme 1/2, hypotéku splácíme společně (zaplaceno 20%, dluh bance 80%). Nyní se rozcházíme, chci svou půlku přepsat na přítele, sám by i splácel hypotéku.
Jaké jsou možnosti převodu a s tím spojená platba daně? Můžu darovat bez placení darovací daně, nebo ji musím platit - z jaké hodnoty a za jakých podmínek? Prodat nemám v podstatě co, dluh bance je 80% kupní ceny. Pokud by bylo nezbytné řešit vše prodejem mé poloviny, z čeho by se daň při prodeji počítala? Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Táňa.

ODPOVĚĎ:
Svou část můžete příteli darovat. Darovací daň byla zrušena a převedena do daně z příjmů. Sazba daně je tedy 15%, ale ve Vašem případě bude zřejmě darování osvobozeno (od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou). Osvobozený příjem se neuvádí do daňového přiznání.

Daň z nabytí nemovitých věcí (dříve z převodu nemovitostí) se nebude v tomto případě hradit.

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-BYDLENÍ
- Je nutný souhlas všech vlastníků bytových jednotek se stavebním řízením?
- Musí všichni členové SVJ souhlasit se stavebními úpravami bytového domu SVJ?
- Kolik vlastníků bytových jednotek musí souhlasit se stavebním záměrem SVJ?
- Musí souhlasit všechny byty s postavením plynové kotelny v domě SVJ?
- Dům SVJ - kolik bytů musí souhlasit s postavením plynové kotelny?
RŮZNÉ-STAVBY
- Vydání stavební povolení pokud někteří členové SVJ se stavbou nesouhlasí
- Podmínky vydání stavebního povolení domu SVJ
- Co musí splnit dům SVJ aby dostal stavební povolení?

Bydlím v panelovém 8 podlažním domě v České Lípě, 16 bytových jednotek - společenství vlastníků bytových jednotek SVJ.
Před časem jsme si rozhodli že postavíme plynovou kotelnu, nyní vázne stavebního povolení, 1 majitel bytové jednotky se rozhodl, že svůj souhlas odvolá. Nechce podepsat souhlas s výstavbou. Je možné aby jeden nájemník zhatil plány 15 rodinám. Podle stavebního odboru je potřeba 100% souhlas, prý za to může nový občanský zákoník, který je účinný k 1.1.2014. Prý kvůli němu stavební povolení nemohou vydat. Jedná se o změnu jedné suterenní místnosti (bývalé prádelny) na kotelnu. Mají úředníci pravdu nebo se jim jen nechce pracovat. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pro kvalifikovanější posouzení postoje stavebního odboru by bylo zapotřebí seznámit se s konkrétním ustanovením nového občanského zákoníku, o které stavební odbor svůj právní názor opírá. Z tohoto důvodu pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.

V souvislosti s rozhodováním o stavebních úpravách bytových domů je zapotřebí rozlišovat
a/ interní vyslovení souhlasu v rámci SVJ a
b/ vyslovení souhlasu v rámci stavebního řízení.

Co se týče interního rozhodování v rámci SVJ, je klíčovým § 1206/2 nového občanského zákoníku, dle něhož se k přijetí rozhodnutí shromáždění SVJ vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Pro přijetí rozhodnutí o provedení stavebních úprav bytového domu tedy v zásadě není zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek. V případě nesouhlasu některého z vlastníků jednotek je pak samozřejmě zachována možnost iniciace soudního přezkumu rozhodnutí shromáždění SVJ (§ 1209/1 nového občanského zákoníku).

V souvislosti s vyslovením souhlasu v rámci stavebního řízení je pak v první řadě vhodné vědět, že dle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení mimo jiné
a/ stavebník,
b/ vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem a
c/ vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem.

K žádosti o vydání stavebního povolení je pak stavebník povinen připojit i doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu a je-li stavebníkem SVJ, také rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu, kterým je shora citovaný nový občanský zákoník (§ 110/2 písm. a) stavebního zákona).

I stavební zákon tedy výslovně počítá s odsouhlasením stavebního záměru v rámci běžného rozhodování shromáždění SVJ a souhlas 100% vlastníků jednotek tedy nepožaduje. V této souvislosti lze podpůrně odkázat také na § 29/5 správního řádu, který je v rámci stavebního řízení obecně použitelným právním předpisem.

Shora uvedené pak lze podpořit rovněž odkazem na obecná ustanovení o rozhodování podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí, které v zásadě počítá také s rozhodováním prostou většinou (§ 1126/2 a § 1128/1 nového občanského zákoníku). Na tomto místě se pak sluší připomenout i zpřísněné požadavky nového občanského zákoníku na rozhodování podílových spoluvlastníků dle § 1129/1 a § 1132, které se však na Vámi popsaný případ nevztahují.

Na závěr své odpovědi však zdůrazňuji, že rozhodování shromáždění SVJ v rámci stavebního řízení představovalo i před účinností nového občanského zákoníku problematiku právně dosti nevyjasněnou, nelze tudíž vyloučit, že se setkáte i s jinými právními názory.

OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- Vrácení stavebního materiálu prodejci v zákonné 14denní lhůta - informace
- Může prodejce stavebního materiálu odmítnout převzetí zboží ve 14denní lhůtě?
- Odmítnutí převzetí stavebního materiálu prodejcem - vrácení ve 14denní lhůtě
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - § 1829 odst. 1, § 1834, § 1837
- Kdo platí náklady na zajištění objednaného zboží při vrácení zboží ve 14denní lhůtě?
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě a úhrada nákladů na zajištění zboží kupujícím
- Kdy není možné odstoupit od kupní smlouvy ve 14denní lhůtě?
- Nemožnost odstoupení od koupě, kupní smlouvy ve 14denní lhůtě - situace
- Kdy není možné odstoupit od kupní smlouvy - § 1837 nového občanského zákoníku NOZ
- Nemožnost odstoupení od koupě, kupní smlouvy - § 1837 nového občanského zákoníku NOZ

Jsem provozovatel internetového obchodu na základě živnostenského oprávnění. Zabýváme se prodejem stavebních materiálů. má právo kupující vrátit zboží ve lhůtě 14 dnů dle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 v tomto případě?
Zákazník si objedná zboží, já jako prodejce stavebního materiálu ho musím objednat u výrobců tohoto stavebního materiálu (ČR a Slovensko). Ti ho musí buď vyrobit a odeslat, nebo ho odesílají ze skladu. Je to poměrně nákladná věc. Ve chvíli, kdy se zákazník rozhodne zboží vrátit, my jako internetový obchod ho nemáme ani kam poslat. Sklady neprovozujeme a výrobci zboží zpátky nevykupují buď vůbec, nebo třeba s 30% srážkou z nákupní ceny. Má zákazník právo na vracení zboží v tomto případě? Jak se můžeme proti tomuto jako prodejci bránit? Lze uplatnit tuto výjimku? Je možné do všeobecných obchodních podmínek uvést: "Pokud je kupní smlouva uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku (v internetovém obchodě), má spotřebitel v souladu s § 53 odst. 7 občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy do 14 dní od převzetí zboží (to neplatí, bylo-li zboží objednáno na základě cenové nabídky a výroby zboží na zakázku)". Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
I v novém občanském zákoníku NOZ platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů (blíže § 1829 odst. 1 NOZ).
Pro Vás bude rovněž relevantní § 1834 nového občanského zákoníku NOZ a totiž, odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel s plněním na základě výslovné žádosti spotřebitele začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí podnikateli poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od smlouvy. Je-li sjednaná cena nepřiměřeně vysoká, uhradí spotřebitel podnikateli poměrnou část ceny odpovídající tržní hodnotě poskytovaného plnění.

Důležité je také ustanovení § 1837 NOZ a to, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy:
a) o poskytování služeb, jestliže byly splněny s jeho předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy,
b) o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy,
c) o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele,
d) o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu,
e) o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím,
f) o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost; to však neplatí v případě následného provedení jiných než vyžádaných oprav či dodání jiných než vyžádaných náhradních dílů,
g) o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit,
h) o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal,
i) o dodávce novin, periodik nebo časopisů,
j) o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud podnikatel tato plnění poskytuje v určeném termínu,
k) uzavírané na základě veřejné dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo
l) o dodání digitálního obsahu, pokud nebyl dodán na hmotném nosiči a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy. Z výše uvedeného tedy vyplývá, abyste zákazníky ve 14 lhůtě upozornili, že začínáte plnit a že již nelze odstoupit od smlouvy viz v bodě a).

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak se určuje příjmení dítěte podle zákona
- Jak může otec dítěte ovlivnit příjmení dítěte
- Jak může matka dítěte ovlivnit příjmení dítěte
- Je možné dodatečně změnit příjmení dítěte
- Neuvedení otce do rodného listu - jaké bude příjmení dítěte?
- Příjmení dítěte - § 76, odst. 2 zákona o matrikách
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Ke kterému soudu se podává žaloba na určení otcovství - město dítěte nebo otce?

6. měsíc těhotenství, otec dítěte mne opustil, chci pro dítě své příjmení, možné situace:
a) může už před porodem otec dítěte nějak zablokovat mé příjmení, když ho neuvedu jako otce do rodného listu?
b) po porodu, až budu mít v ruce rodný list svého dítěte s příjmením po mě, chci podat žalobu na určení otcovství - nebráním mu v setkávání (styku) s dítětem, ovšem s minimální interakcí se mnou. Bude se tam řešit i to příjmení, které on napadne? A hrozí, že by jej soud zpětně znovu změnil po něm? K jakému místně příslušnému soudu žalobu podávám?
c) muž se doví o porodu a příjmení a podá žalobu dříve než já - co je výhodnější pro mne stran ponechání příjmení?
d) doporučili byste mi případně nějakou levnou právní poradnu, kde bych si mohla najít advokáta přes rodinné právo, který by mi s žalobou pomohl a zastupoval mne u soudu?
e) jaká je praxe případu? Kdy už bude mít dítě příjmení po mě v rodném listu, nehrozí mi, že dítěti příjmení soud v řízení o otcovství a mužově napadení mého konání změní?
f) je můj postup v souladu s právem? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Podle § 19, odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení platí, že "není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte". Pokud tedy neuvedete otce dítěte do rodného listu, bude mít dítě příjmení po Vás automaticky. Následně můžete podat žalobu na určení otcovství - žalobu je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce. Vzory takovéto žaloby jsou na internetu, ale i na našem webu:
http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
Přesto doporučuji využít služeb advokáta se specializací na rodinné právo, v místě Vašeho bydliště ho můžete najít přes vyhledavač České advokátní komory zde: http://www.advokatikomora.cz
S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno i řízení o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti - soud tedy bude rozhodovat také o tom, komu bude dítě svěřeno do výchový, a který z rodičů bude platit výživné (alimenty) a v jaké výši. Příjemním dítěte se v rámci tohoto řízení soud zabývat nebude.

Ke změně příjmení dítěte je v § 76, odst. 2 zákona o matrikách uvedeno následující: "K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas". Pokud by tedy otec dítěte chtěl následně změnit jeho příjmení bez Vašeho souhlasu, musel by se obrátit na okresní soud v místě bydliště dítěte.
Soud změnu příjmení nepovolí, pokud by to bylo v rozporu s potřebami a zájmy dítěte, naopak změnu příjmení povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné nebo je-li pro změnu příjmení vážný důvod. Pokud nemáte hanlivé či směšné příjmení, pak je velmi nepravděpodobné, že by soud o změně příjmení rozhodl, protože vážný důvod ke změně příjmení pravděpodobne neshledá.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může manžel prodat dům manželky z důvodu nesvéprávnosti?
- Prodej domu manželky v době duševní nemoci manželky
- Může manželka prodat dům manžela z důvodu nesvéprávnosti?
- Prodej domu manželkou v době duševní nemoci manžela
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je možné ovlivnit kdo bude můj opatrovník v době nesvéprávnosi?

Jsem spolumajitelkou rodinného domu a vlastním 2/6 a moje setra 4/6. Tento dům jsme dostali darovací smlouvou pouze na naše jména, majetek tedy nespadá do společného jmění manželů SJM. Sestra se bohužel psychicky zhroutila 10/2013 z neurovnaných rodinných poměrů s manželem a jejím synem a její nemoc bude mít dlouhého trvání, je otázka zda se z této nemoci někdy vůbec udraví. Je možné, aby její manžel po dobu její nemoci ji zbavil svéprávnosti (tím ji vyhrožuje) a tento dům prodal. Je vůbec možné v době její nemoci tento dům prodávat. Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Úplné zbavení svéprávnosti (přesněji řečeno způsobilosti k právním úkonům) podle současné právní úpravy nelze, pouze omezení. Manžel je oprávněn manželku v běžných věcech zastupovat a v případě, že je sestra nemocná, je také možné, aby si pro věci, které potřebuje vyřídit, zvolila pomocníka tzv. podpůrce, kterým může být manžel, ale i kdokoliv jiný. Možnost, že kupříkladu manžel v roli podpůrce část domu prodá zde existuje. Pakliže sestra se obává vlivu manžela a je ještě v příčetném stavu, lze předběžným opatřením ustanovit, kdo ji má v budoucnu dělat opatrovníka.

RODINA-MANŽELSTVÍ
- Je možné vymáhat splnění slibu uzavření manželství?
- Je osoba vázána slibem uzavřít s někým manželství?
- Příslib uzavření manželství - je to veřejný příslib?
- Veřejný příslib uzavření manželství před svědky - je závazný?
- Právní závaznost příslibu manželství
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejný příslib - § 2884 nového občanského zákoníku
- Veřejný příslib - definice podle nového občanského zákoníku 2014
- Co je to veřejný příslib - definice, informace

Dobrý den, lze považovat za veřejný příslib situaci, kdy mé dceři bylo slíbeno manželství před více svědky? A jaké jsou možnosti právní vymahatelnosti takového příslibu, pokud se dotyčná osoba, která slib dala, chce vyhnout splnění slibu? Eva

ODPOVĚĎ:
Veřejným příslibem dle § 850 Občanského zákoníku (resp. dle § 2884 nového občanského zákoníku) se zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění jednomu nebo několika z blíže neomezeného počtu osob, které splní podmínky stanovené ve veřejném příslibu.
V případě přislíbení uzavření sňatku (ať už před svědky či bez nich) se tak o veřejný příslib (ve smyslu shora uvedených ustanovení) v žádném případě nejedná.
I přesto, že jednou z vůdčích zásad občanského práva je: „Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“ (§ 3/2 písm. d) nového občanského zákoníku), není osoba slibující uzavření sňatku tímto slibem vázána, resp. právní prostředky k vymožení splnění tohoto slibu neexistují.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství (§ 656/1 nového občanského zákoníku). Pokud by však byl jeden ze snoubenců k uzavření manželství jakkoli nucen, tzn. že by jeho prohlášení o vstupu do manželství nebylo svobodné (a to i v případě, že by byl „pouze“ donucen splnit daný slib), mohla by tato skutečnost založit neplatnost manželství.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo majitele pozemku na stavbu na ní umístěnou - § 3056 NOZ
- předkupní právo majitele stavby na pozemek pod ní - § 3056 NOZ
- Předkupní právo na nemovitost a nový občanský zákoník 2014 - § 3056
- Předkupní právo na stavbu, pozemek a nový občanský zákoník 2014 - § 3056
- Nájemce má postavenou chatu na pozemku obce - jak požádat o odkoupení, darování pozemku?
- Chata, chalupa na pozemku obce - jak požádat o odkoupení, darování pozemku obcí?

Máme s manželem v osobním vlastnictví chatu, kde trvale bydlíme. Chata stojí na pronajatém pozemku (smlouva o dočasném užívání pozemku – nájemní smlouva podle § 663 až 684 občanského zákoníku), který patří obci. Smlouva je na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Neumožňuje nový občanský zákoník 2014 požádat vlastníka pozemku (obec) o bezplatný převod pozemku pod stavbou na vlastníka stavby? V případě, že zákon toto neumožňuje, máme alespoň předkupní právo na pozemek pod stavbou? Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Žádost o bezplatný převod pozemku do vlastnictví nájemce:
V tomto ohledu nepřináší nový občanský zákoník skutečně nic nového, tzn. že možnost požádat obec o bezplatný převod vlastnického práva k předmětnému pozemku na Vás (tzn. požádat v podstatě o darování tohoto pozemku) máte stále, záleží ovšem pouze na rozhodnutí obce, zda této žádosti vyhoví či nikoli (nový občanský zákoník obec v tomto ohledu nijak neomezuje, pravidla pro hospodaření s obecním majetkem jsou zakotvena v § 38 a násl. zákona o obcích).

2/ Předkupní právo k pozemku:
S ohledem na skutečnost, že k 1. 1. 2014 neměly pozemek a chata stejného vlastníka, nestala se chata k tomuto datu součástí předmětného pozemku a je i nadále samostatnou nemovitou věcí (§ 3055/1 nového občanského zákoníku).

V tomto případě pak nový občanský zákoník skutečně zakládá vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a vlastníka pozemku, a to v § 3056. Toto předkupní právo může být ve Vašem případě omezeno pouze na část pozemku pod chatou (resp. takovou část pozemku, která je nezbytná pro výkon Vašeho vlastnického práva k chatě), lze-li část pozemku pod chatou oddělit, aniž to podstatně ztíží užívání chaty a zbývající části pozemku.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Utrecení peněz stavebního spoření rodičem, rodiči - je to legální?
- Může rodič utratit peníze ze stavebního spoření dítěte, potomka?
- Může rodič rozhodovat o stavebním spoření dítěte, potomka?
- Vklady na spořičí účet dítěte - jde o dar nebo půjčku?
- Může rodič zrušit stavební spoření dítěte?
- Vybrání peněz ze stavebního spoření dítěte - § 457 NOZ, § 460 a § 892/3 NOZ
- Kolizní opatrovník při výběru peněz stavebního spoření dítěte, potomka
- Vrácení daru - peněz uložených na stavební spoření dítěte, potomka - § 2072 a násl. NOZ

Mám stavební spoření založené 14.5.2010 na jméno dcery. 2013 se dcera vůči mně zachovala nemorálně - je jí 17 let, spáchala křivé svědectví, lhaní, urážka, pomluva. Odstěhovala se k mému exmanželovi, který na nás obou páchal domácí násilí 2006-2009. Ve spořitelně mi vkladní knížku na jméno dcery vydali okamžitě. Se stavebním spořením dělají problémy. Dali mi papír, kde je napsáno, že o mých úsporách bude rozhodovat opatrovnický soud. Na stavebním spoření je 80.000 Kč, chci použít na vlastní potřebu. U opatrovnického soudu budou nadržovat dítěti. Rozvod - právní moc 14.4.2010, ráda bych to vyřešila mimosoudně. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se lze jednoznačně přiklonit k názoru stavební spořitelny, a to z následujících důvodů:

- dle § 5/1 zákona o stavebním spoření se osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření stává účastníkem stavebního spoření, přičemž tento účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši;
- dle § 5/12 zákona o stavebním spoření nepotřebuje zákonný zástupce nezletilého účastníka stavebního spoření souhlas soudu k uzavření nebo změně smlouvy o stavebním spoření, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte (na tomto místě je vhodné si povšimnout, že zákonodárce hovoří toliko o uzavření či změně smlouvy o stavebním spoření, nikoli o ukončení její platnosti);
- dle § 457 nového občanského zákoníku sleduje zákonné zastoupení ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv, přičemž dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce se zájmem zastoupeného (anebo hrozí-li takový střet), jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka (§ 460 a § 892/3 nového občanského zákoníku);
- nejedná-li se pak o běžnou záležitost v rámci správy jmění zastoupeného, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu (§ 896/2 a § 461/1 nového občanského zákoníku), přičemž k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/3 nového občanského zákoníku).

Shora uvedené lze shrnout tak, že účastníkem stavebního spoření je výhradně Vaše dcera (kterou jste při podpisu smlouvy o stavebním spoření jako její matka zastoupila), přičemž finanční prostředky na spořícím účtu představují její jmění. K nakládání s tímto jměním je pak zapotřebí souhlasu soudu, resp. soudem ustanoveného kolizního opatrovníka; nelze samozřejmě předpokládat, že by tímto způsobem bylo schváleno odejmutí části jmění Vaší dcery ve Váš prospěch (na Vaší straně by tímto způsobem navíc došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, které byste byla povinna své dceři vrátit).

Máte-li v úmyslu finanční prostředky ze spořícího účtu své dcery získat, můžete využít institut vrácení daru podle § 630 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. V tomto ohledu je možné dovodit, že jednotlivé vklady na spořící účet Vaší dcery (které se staly součástí jejího jmění) představují de facto finanční dary, jejichž vrácení jste za splnění shora uvedených podmínek oprávněna požadovat.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vrácení daru pro nevděk obdarovaného je v rámci nového občanského zákoníku zakotveno v § 2072 a násl. , toto ustanovení však nebude ve Vašem případě (s ohledem na § 3028/3 nového občanského zákoníku) aplikovatelné.

Na Vámi popsaný případ jsou pak z větší části vztažitelné rovněž závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3429/2008.

V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

a s jeho pomocí připravit výzvu k vrácení daru, kterou následně odešlete své dceři (v návaznosti na tento úkon pak bude možné přistoupit ke zrušení stavebního spoření).

Zcela na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že bližší informace o podmínkách ukončení platnosti smlouvy o stavebním spoření byste měla nalézt ve všeobecných obchodních podmínkách příslušné stavební spořitelny (§ 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření).

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak zprostředkovat kontakt s občanem ČR dlouhodobě bydlícího v zahraničí?
- Jaký úřad může pátrat po blízkých osobách v zahraničí?
- Jak zjistit bydliště českého občana bydlícího v zahraničí?
- Čech žijící mimo EU - jak zjistit adresu bydliště v zahraničí?
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zjistit trvalé bydliště člena rodiny se kterým se nestýkám?

Obracím se na vás s dotazem o přístupu k informacím. Sestra se nečekaně přestěhovala díky vyhrocené situaci v rodině a již od 08/2013 pobývá v zahraničí (mimo evropskou unii EU). S rodinou je v kontaktu čistě přes email, neposkytla žádné osobnější údaje s tím, že si danou věc nepřeje. V jistém ohledu tomu rozumím. Ráda bych věděla, zda jako sestra mohu například zjistit její současnou adresu, případně na koho se obrátit. Je možné, že již někde oficiální cestou uvedla, že si nepřeje sdělovat tyto údaje v případě, že by se ji rodina snažila nalézt? Jak toto zjistit či kam se obrátit? Děkuji, Michaela

ODPOVĚĎ:
Neboť máte povědomí o tom, že Vaše sestra pobývá mimo území ČR (a rovněž mimo území EU), není ve Vašem případě prakticky využitelný institut zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení zprostředkuje Ministerstvo vnitra kontakt s hledanou osobou, a to na základě písemné žádosti (s úředně ověřeným podpisem), kterou je možné podat na kterémkoli matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě či přímo na Ministerstvu vnitra. I přesto Vám však doporučuji některý z těchto úřadu kontaktovat a informovat se zde na možnosti zprostředkování kontaktu s občanem ČR v zahraničí (mimo EU).

V každém případě se pak obraťte na Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí:

http://www.mvcr.cz/

http://www.mzv.cz/jnp/

Zprostředkování kontaktu s Vaší sestrou by pak mohlo být realizováno příslušným zastupitelským úřadem ČR v zemi, kde Vaše sestra nyní pobývá.

Strana 10 z 15

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 51 (prosinec 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 50 (listopad 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 49 (říjen 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 48 (září 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 47 (červenec 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 46 (červen 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 45 (květen 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 44 (duben 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 43 (březen 2014)

Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 42 (únor 2014)